law_id stringlengths 11 2.15k | law_text stringlengths 14 1.92M |
|---|---|
Vyhláška č. 335/2010 Sb. | Vyhláška č. 335/2010 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 433/2004 Sb., kterou se stanoví druh a vzor služebních medailí bezpečnostních sborů a důvody pro jejich udělení, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 3. 12. 2010, datum účinnosti 15. 12. 2010, částka 123/2010
* Čl. I - Vyhláška č. 433/2004 Sb., kterou se stanoví druh a vzor služebních medailí bezpečnostních sborů a důvody pro jejich udělení, ve znění vyhlášky č. 658/2004 Sb. a vyhlášky č. 97/2008 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 15. 12. 2010
335
VYHLÁŠKA
ze dne 30. listopadu 2010,
kterou se mění vyhláška č. 433/2004 Sb., kterou se stanoví druh a vzor služebních medailí bezpečnostních sborů a důvody pro jejich udělení, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo vnitra v dohodě s Ministerstvem financí, Ministerstvem spravedlnosti, Bezpečnostní informační službou a Úřadem pro zahraniční styky a informace stanoví podle § 49 odst. 3 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů:
Čl. I
Vyhláška č. 433/2004 Sb., kterou se stanoví druh a vzor služebních medailí bezpečnostních sborů a důvody pro jejich udělení, ve znění vyhlášky č. 658/2004 Sb. a vyhlášky č. 97/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 písmeno c) zní:
„c)
Vězeňská služba České republiky
1.
medaili „Medaile Vězeňské služby České republiky“ I., II. a III. stupně,
2.
medaili „Za statečnost“,
3.
medaili „Za věrnou službu“ I., II. a III. stupně a“.
2.
V § 2 odst. 3 se na konci textu věty sedmé doplňují slova „, na kterých je umístěna miniatura reliéfní osmicípé hvězdice o průměru 9 mm a tloušťce 1,2 mm vyhotovená ze stejného materiálu a ve stejném barevném provedení jako na medaili“.
3.
V § 4 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Medaile „Za statečnost“ je zhotovena z pozlacené tombakové slitiny, má tvar pravidelného osmiúhelníku s hroty o průměru vnitřní opsané kružnice 33 mm a tloušťku 3 mm. Na lícové straně je v horní polovině po obvodu medaile umístěn nápis (písmena patkami dovnitř) začínající vlevo „ZA STATEČNOST“. Uprostřed medailové plochy je umístěn meč a váhy. V dolní polovině jsou vyobrazeny lipové ratolesti. Na rubové straně medaile jsou uprostřed vyobrazeny meč a váhy, v horní polovině po obvodu medaile je umístěn nápis (písmena patkami dovnitř) začínající vlevo „VĚZEŇSKÁ SLUŽBA ČESKÉ REPUBLIKY“ a v dolní polovině medailové plochy po obvodu jsou vyobrazeny lipové ratolesti. Medaile je pohyblivým průvlečným závěsem ve tvaru lipových ratolestí připevněna ke zdvojené stuze široké 38 mm a dlouhé 50 mm, která má svislé pruhy v pořadí barev fialová, zlatá, červená, zlatá, fialová v poměru 7 : 10 : 4 : 10 : 7 mm ukončené připínací jehlicí. K medaili náleží dvě stužky o rozměrech 38 x 10 mm barevně shodné se stuhou medaile.
(3)
Medaile „Za věrnou službu“ je zhotovena z patinované tombakové slitiny s povrchovou úpravou zlato (I. stupeň), stříbro (II. stupeň) a bronz (III. stupeň). Má kruhový tvar o průměru opsané kružnice 33 mm a tloušťku 3 mm. Na lícové straně je uprostřed medailové plochy umístěn znak Vězeňské služby České republiky. V horní polovině je po obvodu medaile nápis (písmena patkami dovnitř) začínající vlevo „ZA VĚRNOU SLUŽBU“. Ve spodní části je vyobrazena stylizovaná lipová ratolest. Na rubové straně medaile jsou uprostřed vyobrazeny meč a váhy, v horní polovině po obvodu medaile je nápis (písmena patkami dovnitř) začínající vlevo „VĚZEŇSKÁ SLUŽBA ČESKÉ REPUBLIKY“ a v dolní polovině po obvodu jsou vyobrazeny lipové ratolesti. Medaile je pohyblivým průvlečným závěsem ve tvaru lipových ratolestí připevněna ke zdvojené stuze široké 38 mm a dlouhé 50 mm, která má svislé pruhy v pořadí barev u I. stupně tmavomodrá, bílá, červená, bílá, tmavomodrá v poměru 7 : 10 : 4 : 10 : 7 mm, u II. stupně tmavomodrá, bílá, červená, bílá, červená, bílá, tmavomodrá v poměru 7 : 6 : 4 : 4 : 4 : 6 : 7 mm a u III. stupně tmavomodrá, bílá, červená, bílá, červená, bílá, červená, bílá, tmavomodrá v poměru 7 : 3 : 4 : 3 : 4 : 3 : 4 : 3 : 7 mm, ukončené připínací jehlicí. K medaili náleží dvě stužky o rozměrech 38 x 10 mm barevně shodné se stuhou medaile.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.
4.
V § 4 odst. 4 se slovo „medaile“ nahrazuje slovem „medailí“.
5.
V § 8 odstavec 3 zní:
„(3)
Příslušníkovi Vězeňské služby České republiky se udělí za
a)
splnění zvlášť významného služebního úkolu nebo za účelem ocenění příkladného plnění služebních povinností medaile „Medaile Vězeňské služby České republiky“ I., II. nebo III. stupně,
b)
projevení osobní statečnosti medaile „Za statečnost“,
c)
příkladné plnění služebních povinností ve spojení s dobou trvání služebního poměru v délce
1.
30 let medaile „Za věrnou službu“ I. stupně,
2.
20 let medaile „Za věrnou službu“ II. stupně,
3.
10 let medaile „Za věrnou službu“ III. stupně.“.
6.
V příloze č. 1 se vzor medaile „Za věrnost“ nahrazuje novým vzorem
„Medaile „Za věrnost“
1.2MB
“.
7.
Příloha č. 3 zní:
„Příloha č. 3 k vyhlášce č. 433/2004 Sb.
Vzor medailí Vězeňské služby České republiky
Medaile „Medaile Vězeňské služby České republiky“
1.3MB
Medaile „Za statečnost“
1.3MB
Medaile „Za věrnou službu“
1.3MB
“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Do 31. prosince 2011 lze udělovat medaili PoliciePolicie České republiky a Hasičského záchranného sboru České republiky „Za věrnost“ podle dosavadních právních předpisů.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. prosince 2010.
Ministr:
Mgr. John v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 96/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 96/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí k platnosti dvoustranných mezinárodních smluv ve vztazích mezi Českou republikou a Islámskou republikou Afghánistán
Vyhlášeno 30. 11. 2010, částka 48/2010
96
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že na základě ukončení jednání mezi Českou republikou a Islámskou republikou Afghánistán o právním nástupnictví do mezinárodních smluv, sjednaných v letech 1960 – 1988 mezi bývalou Československou socialistickou republikou (resp. Československou republikou) a bývalou Afghánskou demokratickou republikou (resp. Královstvím afghánským), při nichž česká strana vycházela do ukončení zmíněných jednání z prohlášení České republiky, podle kterého se Česká republika počínaje 1. lednem 1993 považuje za právního nástupce ve dvoustranných mezinárodních smlouvách, v nichž jednou ze stran bylo bývalé Československo, a s ohledem na nótu české strany ze dne 28. prosince 2008, jsou od 1. dubna 2009 považovány za platné ve vztazích mezi Českou republikou a Islámskou republikou Afghánistán pouze následující smlouvy, jež byly uvedeny v příloze I k citované nótě z 28. prosince 2008:
1.
Dohoda o leteckých dopravních službách mezi Československou republikou a Královstvím afghánským
(Praha, 28. května 1960)
2.
Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Afghánské demokratické republiky o vědeckotechnické spolupráci
(Praha, 31. března 1980)
3.
Protokol k Dohodě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Afghánské demokratické republiky o vědeckotechnické spolupráci
(Praha, 31. března 1980)
4.
Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Afghánskou demokratickou republikou
(Praha, 22. dubna 1981)
5.
Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Afghánskou demokratickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních
(Praha, 24. června 1981)
6.
Dohoda o kulturní a vědecké spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Afghánské demokratické republiky
(Kábul, 19. prosince 1981)
7.
Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Afghánské demokratické republiky o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařských věd s tím, že článek 9 této Dohody nebude nadále platný ve vztazích mezi Českou republikou a Islámskou republikou Afghánistán
(Kábul, 29. dubna 1987) |
Nález Ústavního soudu č. 332/2010 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 332/2010 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 29. září 2010 sp. zn. Pl ÚS 33/09 ve věci návrhu na zrušení zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění zákona č. 314/2008 Sb.
Vyhlášeno 30. 11. 2010, částka 121/2010
* Odůvodnění
* I. - Rekapitulace návrhu
* II. - Vyjádření účastníků řízení
* III. - Upuštění od ústního jednání
* IV. - Dikce napadených ustanovení
* V. - Posouzení příslušnosti Ústavního soudu k projednání návrhu a aktivní legitimace navrhovatele
* VI. - Procedura přijetí
* VII. - Meritorní přezkum návrhu
* VIII. - Shrnutí
* IX. - Závěr
332
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 33/09 dne 29. září 2010 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu Nejvyššího správního soudu podaném podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky na zrušení zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění zákona č. 314/2008 Sb., za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení
takto:
I.
Návrh na zrušení ustanovení § 21 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění zákona č. 314/2008 Sb., se zamítá.
II.
Ve zbytku se návrh odmítá.
Odůvodnění
I.
Rekapitulace návrhu
1.
Ústavnímu souduÚstavnímu soudu byl dne 30. 10. 2009 doručen návrh Nejvyššího správního soudu (dále též jen „navrhovatel“) na zrušení zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění zákona č. 314/2008 Sb. (dále též jen „napadený zákon“).
2.
Navrhovatel tento návrh podal poté, co v souvislosti se svou rozhodovací činností (věc sp. zn. 11 Kss 4/2009) v souladu s ustanoveními čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a § 25 napadeného zákona ve spojení s § 224 odst. 5 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, dospěl k závěru, že ustanovení § 21 napadeného zákona je v rozporu s ústavním pořádkem.
3.
Navrhovatel uvedl, že ve věci sp. zn. 11 Kss 4/2009 je rozhodováno o návrhu ministra spravedlnosti ze dne 16. 2. 2009 na zahájení řízení o kárné odpovědnosti JUDr. J. S., soudce Okresního soudu v Chomutově, podaném podle ustanovení § 8 odst. 2 písm. b) napadeného zákona. Kárně obviněný v průběhu řízení podal návrh na přerušení řízení a předložení věci Ústavnímu souduÚstavnímu soudu podle ustanovení čl. 95 odst. 2 Ústavy. Rozpor s ústavním pořádkem spatřoval kárně obviněný v tom, že proti rozhodnutí v kárném řízení není přípustné odvolání. Jelikož se s touto argumentací Nejvyšší správní soud ztotožnil, rozhodl dne 19. 8. 2009 usnesením č. j. 11 Kss 4/2009-89 tak, že řízení o kárné odpovědnosti přerušil, a věc předložil Ústavnímu souduÚstavnímu soudu.
4.
Jak již shora naznačeno, pokládal navrhovatel za stěžejní důvod protiústavnosti napadeného zákona fakt, že řízení o kárné odpovědnosti soudců je toliko jednoinstanční; podle § 21 napadeného zákona totiž proti rozhodnutí v kárném řízení odvolání není přípustné.
5.
Podle názoru navrhovatele je ustanovení § 21 napadeného zákona v kárném řízení aplikováno ve smyslu ustanovení čl. 95 odst. 2 Ústavy, § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a judikatury Ústavního souduÚstavního soudu tato ustanovení vykládající.
6.
Aplikaci ustanovení, jež zakotvuje jednoinstančnost řízení o kárné odpovědnosti, spatřoval kárný senát Nejvyššího správního soudu v tom, že činí veškeré potřebné úkony ke zjištění skutkového i právního stavu věci v jednom stupni, z čehož lze logickým výkladem odvodit, že veškerá ustanovení jsou aplikována právě v tomto jediném stupni řízení. Pokud by je neaplikoval senát rozhodující v tomto jediném stupni řízení, pak by nebyla aplikovatelná vůbec, což je závěr, který je nutno označit za absurdní.
7.
V případě přijetí opačného výkladu by byl soud nucen řídit se zákonem i přes pochybnosti, zda je jím vedené jednostupňové řízení v souladu s ústavním pořádkem, čímž by rezignoval na jedno ze svých základních poslání. Navíc není možné námitky protiústavnosti zákona vznést v dalším řízení, neboť rozhodnutím kárného senátu Nejvyššího správního soudu řízení končí a žádné další nenásleduje.
8.
Navrhovatel upozornil i na skutečnost, že podle ustanovení § 21 napadeného zákona je formulováno i poučení, podle něhož nejsou proti rozhodnutí kárného senátu opravné prostředky přípustné, to však za bezprostřední aplikaci tohoto ustanovení nepovažoval.
9.
Navrhovatel dále uvedl, že si je plně vědom, že jeho návrh spadá do oblasti konkrétní kontroly norem, a že je proto oprávněn napadnout pouze ta zákonná ustanovení, která bezprostředně aplikuje. V projednávané věci však byl napaden zákon jako celek, neboť ten je protiústavní ve svojí komplexnosti. Charakter celého řízení je totiž ovlivněn tím, že proti rozhodnutí kárného senátu není přípustné odvolání. V tomto kontextu upozornil, že podobným způsobem postupoval Ústavní soudÚstavní soud ve věci vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 16/99 ze dne 27. 6. 2001 (N 96/22 SbNU 329; 276/2001 Sb.)*), v níž se rovněž jednalo o konkrétní kontrolu norem a Ustavní soud zrušil celou část pátou občanského soudního řádu včetně ustanovení, jež v řízení neměla být aplikována. Obdobný postup Ústavního souduÚstavního soudu by byl dle navrhovatele vhodný i v tomto řízení.
10.
Poté navrhovatel vyložil důvody, které jej vedly k závěru o protiústavnosti jednoinstančního řízení o kárné odpovědnosti soudců. Kárně obviněnému soudci dle jeho názoru náleží právo na spravedlivý proces, jež v každé demokratické společnosti zaujímá natolik významné postavení, že je není možné vykládat restriktivně. V projednávané věci přitom byla zasažena sama podstata tohoto práva. Navrhovatel přitom upozornil na skutečnost, že nejde „pouze“ o právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), nýbrž podle stávající judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále též jen „Evropský soud“ nebo „ESLP“) i ve smyslu čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). Na podporu svého tvrzení poukázal na rozsudky Evropského soudu Eskelinen a další proti Finsku (rozsudek ze dne 14. 4. 2007, č. 63235/00) a zejména Olujić proti Chorvatsku (rozsudek ze dne 5. 2. 2009, č. 22330/05).
11.
Navrhovatel navíc soudil, že řízení ve věci kárné odpovědnosti soudců je řízením o trestním obvinění ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy, což dle jeho názoru vyplývá z relevantní judikatury Evropského soudu (rozsudek ze dne 8. června 1976, Engel a ostatní proti Nizozemí, č. 5100/71, 5101/71, 5102/71, 5354/72 a 5370/72) i Ústavního souduÚstavního soudu [nález sp. zn. Pl. ÚS 16/99 (viz výše), nález sp. zn. Pl. ÚS 9/2000 ze dne 17. 1. 2001 (N 8/21 SbNU 55; 52/2001 Sb.) či nález sp. zn. I. ÚS 181/01 ze dne 16. 4. 2003 (N 58/30 SbNU 97)]. Z ustanovení čl. 2 Protokolu č. 7 k Úmluvě pak vyplývá, že právo na odvolání je považováno za neopominutelný atribut spravedlivého procesu v trestních věcech. Došlo-li zákonem č. 314/2008 Sb. ke změně modelu kárného řízení z dvoustupňového na jednostupňový, byl tím zároveň omezen přístup kárně obviněných soudců k soudu; takový postup je přitom zásadně možný pouze při dodržení principu přiměřenosti (zejména pokud se týče vztahu mezi sledovaným legitimním cílem a použitými prostředky). Z nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 36/01 (viz níže) navíc vyplývá, že snížení již dosažené úrovně procedurální ochrany základních práv je nepřípustné.
12.
Dle názoru navrhovatele však žádný legitimní cíl, který by takovou změnu odůvodňoval, neexistuje a nevyplývá ani z důvodové zprávy k zákonu č. 314/2008 Sb. (nemůže jím být zefektivnění činnosti justice). Nadto navrhovatel upozorňuje, že právo na odvolání je (s výjimkou např. bagatelních věcí či určitých procesních rozhodnutí) „procesním standardem“ a organickou součástí českého právního řádu – tedy nejen v trestních věcech. To podle něj vyplývá i z nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 16/99 (č. 276/2001 Sb.), který je na projednávanou věc plně aplikovatelný a podle něhož nemůže být sporu o tom, že požadavek na vytvoření mechanismu sjednocení judikatury (byť třeba jen formou kasační stížnostikasační stížnosti či jiného mimořádného opravného prostředku) vyplývá z požadavků kladených na stát, který sám sebe definuje jako stát právní, a to ačkoliv právo na podání opravného prostředku explicitně ústavně chráněno není.
13.
Potřebnost opravného prostředku, na jehož základě by bylo možné korigovat případná pochybení prvostupňového soudu, vystupuje v projednávané věci do popředí tím více, že v kárném řízení dochází – kvůli kusé úpravě určitých procesních institutů v napadeném zákoně – k přiměřené aplikaci trestního řádu či dokonce k soudcovské tvorbě práva a vyplňování pravých mezer v právu; tyto skutečnosti totiž podstatně ztěžují vedení řízení.
14.
Zvláštní pozornost si podle navrhovatele zasluhuje i skutečnost, že podle napadeného zákona může být kárné řízení vedeno i se soudními funkcionáři, kteří svým působením určují směřování soudů, přičemž skutková podstata kárného provinění je doposud nejasná.
15.
Navrhovatel navíc poukazuje na skutečnost, že vícestupňové kárné řízení se soudci je v Evropě převažujícím modelem (Maďarsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, poněkud jiné podmínky panují např. ve Francii), zatímco jednostupňové řízení je výjimkou (Nizozemí a někteří soudci v Rakousku a Německu). Evropská charta o statutu soudců pak v čl. 5.1 rovněž právo na odvolání v kárném řízení zmiňuje (což navrhovatel připomíná při vědomí, že jde o dokument formálně nezávazný).
16.
Ze všech zmíněných důvodů tedy Nejvyšší správní soud dospěl k závěru o rozporu napadeného zákona s ústavním pořádkem, pročež navrhnul, aby jej Ústavní soudÚstavní soud svým nálezem zrušil.
II.
Vyjádření účastníků řízení
17.
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ve vyjádření k návrhu ze dne 8. prosince 2009, podepsaném předsedou sněmovny Ing. Miloslavem Vlčkem, uvedla, že návrh zákona, který byl publikován pod číslem 7/2002 Sb., byl Poslanecké sněmovně předložen vládou dne 20. března 2001 a poté byl projednáván jako sněmovní tisk č. 877. Po prvním čtení byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru. Ústavněprávní výbor projednal tento tisk dne 6. října 2001 a přijal usnesení publikované jako tisk č. 877/1. Na 39. schůzi Poslanecké sněmovny dne 24. října 2001 se uskutečnilo 2. čtení, všechny podané pozměňovací návrhy byly vydány jako tisk č. 877/2. Ve třetím čtení dne 30. října 2010 byl zákon v hlasování č. 383 požadovanou většinou schválen.
18.
Senátu byl návrh zákona postoupen dne 9. listopadu 2001 a na jeho 11. schůzi byl dne 30. listopadu 2001 schválen. Dne 7. prosince 2001 byl zákon doručen prezidentovi republiky, který jej 20. prosince 2001 podepsal.
19.
Návrh zákona, který byl publikován pod číslem 314/2008 Sb., byl Poslanecké sněmovně předložen vládou dne 20. února 2008 a poté byl projednáván jako sněmovní tisk č. 425. Po prvním čtení byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru. Ústavněprávní výbor projednal tento tisk dne 22. května 2008. Jeho pozměňovací návrhy byly poslancům doručeny jako sněmovní tisk č. 425/1. Na 34. schůzi Poslanecké sněmovny dne 18. června 2008 se uskutečnilo 2. čtení a všechny podané pozměňovací návrhy byly vydány jako sněmovní tisk č. 425/2. Ve třetím čtení dne 25. června 2010 byl zákon v hlasování č. 242 požadovanou většinou schválen.
20.
Senátu byl návrh zákona postoupen dne 2. července 2008 a na jeho 15. schůzi byl dne 16. července 2008 schválen. Dne 28. července 2008 byl zákon doručen prezidentovi, který jej 11. srpna 2008 podepsal. Z uvedeného tedy vyplývá, že oba zákony byly přijaty postupem souladným s Ústavou.
21.
Senát Parlamentu České republiky ve vyjádření k návrhu ze dne 2. prosince 2009, podepsaném předsedou Senátu MUDr. Přemyslem Sobotkou, uvedl, že návrh zákona později přijatého pod č. 7/2002 Sb. byl Senátu postoupen dne 12. listopadu 2001 a bylo mu přiřazeno číslo tisku 142. Ústavněprávní výbor Senátu na své 32. schůzi konané dne 28. listopadu 2001 přijal usnesení, jímž doporučil návrh zákona zamítnout. Senát však na své 11. schůzi dne 30. listopadu 2001 návrh zákona požadovanou většinou schválil.
22.
Návrh zákona později přijatého pod č. 314/2008 Sb. byl Senátu postoupen dne 1. července 2008 a bylo mu přiřazeno číslo tisku 276. Ústavněprávní výbor Senátu na své 23. schůzi konané dne 9. července 2008 přijal usnesení, jímž doporučil návrh zákona přijmout ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. K návrhu novely se sešla též stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury, která přijala stanovisko, jímž poukázala na určité ústavní deficity navrhované úpravy týkající se zejména vlivu moci výkonné na moc soudní, a rovněž kritizovala použití techniky komplexního pozměňovacího návrhu v Poslanecké sněmovně. Otázce jednoinstančnosti řízení se však nevěnovala. Dne 16. července 2008 Senát na své 15. schůzi v 6. funkčním období schválil návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Senát zároveň ve svém vyjádření poukázal na skutečnost, že návrhu zákona později přijatého jako č. 314/2008 Sb. byla věnována značná pozornost a tento návrh byl přijat po důkladném uvážení a se znalostí problematiky i jejího ústavněprávního rozměru.
III.
Upuštění od ústního jednání
23.
Všichni účastníci vyjádřili souhlas s upuštěním od ústního jednání či se k této otázce ve stanovené lhůtě nevyjádřili. Protože ani Ústavní soudÚstavní soud neočekával od tohoto jednání další objasnění věci, upustil od něj podle ustanovení § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.
IV.
Dikce napadených ustanovení
24.
Navrhovatel se domáhal vyslovení protiústavnosti celého zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění zákona č. 314/2008 Sb. Poněvadž však byly odůvodněny toliko jeho výhrady vůči ustanovení § 21 tohoto zákona a zbylá ustanovení navrhl zrušit pouze z důvodu jejich „organického sepětí“ s citovaným ustanovením (aniž by vůči nim vznesl jakékoliv výhrady), zaměří se dále Ústavní soudÚstavní soud pouze na tvrzenou protiústavnost ustanovení § 21 napadeného zákona.
25.
Toto ustanovení zní:
㤠21
Odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení není přípustné.“.
V.
Posouzení příslušnosti Ústavního soudu k projednání návrhu a aktivní legitimace navrhovatele
26.
Ústavní soudÚstavní soud dále musel zvážit, zda je oprávněn meritorně projednávat podaný návrh; v tomto kontextu se zaměřil zejména na otázku, zda byl Nejvyšší správní soud k podání návrhu aktivně legitimován.
27.
Podle ustanovení čl. 95 odst. 2 Ústavy dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu k projednání. Tuto úpravu dále rozvádí ustanovení § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, podle kterého návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn podat též soud v souvislosti se svou rozhodovací činností podle čl. 95 odst. 2 Ústavy.
28.
Klíčovou otázkou v tomto kontextu je, zda skutečně bylo či mělo být ustanovení § 21 napadeného zákona Nejvyšším správním soudem v jím řešené právní věci použito. V projednávané věci sice nešlo o ustanovení, které by přímo tvořilo přímý právní podklad, avšak nepochybně ovlivňovalo (či mohlo ovlivňovat) celý charakter řízení vedeného navrhovatelem; v projednávané věci proto Ústavní soudÚstavní soud vyložil podmínku „použití zákona při řešení věci“ – i z důvodů dále vyložených – extenzivně.
29.
Ve prospěch závěru, že navrhovatel byl aktivně legitimován k podání návrhu, hovoří hned několik argumentů. Ustanovení § 21 napadeného zákona určuje charakter celého kárného řízení a od začátku do konce jím prostupuje. Výklad, podle něhož toto ustanovení nemělo být v řízení před Nejvyšším správním soudem použito, by vedl k absurdnímu závěru, že toto ustanovení není použito nikdy, neboť žádné další řízení na řízení před Nejvyšším správním soudem nenavazuje.
30.
Nelze také akceptovat argument, podle něhož není nutné poskytnout součinnost obecnému soudu, neboť sám kárně obviněný je oprávněn napadnout rozhodnutí kárného senátu ústavní stížností, případně spojenou s návrhem na zrušení zákona. Takový výklad by jednak popíral účel ustanovení čl. 95 odst. 2 Ústavy (srov. dále), a zároveň by přehlížel, že pokud by podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu nebylo ustanovení § 21 napadeného zákona Nejvyšším správním soudem aplikováno, pak by jen stěží mohla proti jednoinstančnosti v řízení brojit osoba kárně obviněná. Uplatnění právního předpisu v řízení (zpravidla před obecným soudem) je totiž podmínkou společnou pro podání návrhu podle ustanovení § 64 odst. 3 i § 74 zákona o Ústavním soudu [srov. např. nález sp. zn. III. ÚS 207/97 ze dne 25. 6. 1998 (N 77/11 SbNU 205, 214)]. Z toho logicky plyne, že pokud by Ústavní soud konstatoval, že ustanovení § 21 napadeného zákona nemělo být v řízení před Nejvyšším správním soudem aplikováno, v podstatě by vyloučil možnost provedení konkrétní kontroly ústavnosti, a to ačkoliv jde o ustanovení, u něhož je myslitelné, že by mohlo zasáhnout do základních práv kárně obviněného. Jedinou možnou cestou, jak konkrétní kontrolu norem přesto iniciovat, by bylo podání zjevně nepřípustného odvolání proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu kárně obviněným (patrně prostřednictvím Nejvyššího správního soudu) s tím, že teprve poté by sám soud či po odmítnutí odvolání kárně obviněný (spolu s ústavní stížností) podal návrh na zrušení zákona. Nutit soud či stěžovatele k takovému prima facie zbytečnému postupu by však bylo projevem přepjatého formalismu; „vyprovokování“ takového postupu pak zcela jistě není a nemůže být účelem formulace ustanovení § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu.
31.
Dále dlužno připomenout účel ustanovení čl. 95 odst. 2 Ústavy, jímž je otevření prostoru pro ústavní dialog mezi obecnými soudy a Ústavním soudemÚstavním soudem a v obecnější rovině zajištění vnitřní bezrozpornosti právního řádu a ochrana ústavnosti. Jinými slovy, účelem tohoto ustanovení je předejít situaci, v níž by obecný soud musel vést řízení podle ustanovení zákona, která jsou podle jeho názoru v rozporu s ústavním pořádkem (pakliže ovšem ústavnost těchto ustanovení již nebyla Ústavním soudemÚstavním soudem potvrzena). Takto vyloženému účelu citovaného ustanovení se příčí výklad, na základě něhož by Ústavní soudÚstavní soud mohl odmítnout přezkum zákonného ustanovení, které tak výrazně ovlivňuje charakter řízení před obecným soudem a jehož případná protiústavnost by ústavní konformitu celého tohoto řízení a všech úkonů v něm učiněných zásadním způsobem zpochybnila. Odmítnutím návrhu by se Ústavní soudÚstavní soud zpronevěřil své roli v ústavním dialogu a nutil by obecný soud vést řízení, o jehož protiústavnosti by byl tento soud přesvědčen.
32.
Nadto lze poznamenat, že rozhodující senát Nejvyššího správního soudu by byl nucen ustanovení § 21 napadeného zákona přímo aplikovat při formulaci poučení, jež je obligatorní součástí rozhodnutí i v projednávané věci, kdy opravný prostředek není podle právní úpravy přípustný (srov. ustanovení § 19 odst. 5 napadeného zákona).
33.
Ze všech shora uvedených důvodů Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že Nejvyšší správní soud byl aktivně legitimován k podání návrhu na zrušení ustanovení § 21 napadeného zákona. Aktivní legitimace k napadení celého zákona však Nejvyššímu správnímu soudu nesvědčí, neboť všechna jeho ostatní ustanovení jím nepochybně ve smyslu ustanovení § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu aplikována nejsou. Provedení konkrétní kontroly norem podle citovaného ustanovení zákona o Ústavním soudu vyžaduje, aby navrhovatel zřetelně označil ustanovení zákona, jež má za protiústavní, vyslovil se k otázce jejich aplikace v probíhajícím řízení a tvrzenou protiústavnost těchto ustanovení rovněž odůvodnil. Navrhovatel v této věci však takto napadl pouze ustanovení § 21 napadeného zákona; k tomu toliko dodal, že zákon je protiústavní ve svojí komplexnosti, neboť prý charakter celého řízení je ovlivněn tím, že proti rozhodnutí kárného senátu není přípustné odvolání. Takový nekonkrétní poukaz na protiústavnost celého zákona, v jehož rámci není rozlišováno mezi jednotlivými ustanoveními napadeného zákona a jejich povahou, však k založení aktivní legitimace v řízení o konkrétní kontrole norem podle ustanovení § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu nepostačuje. Opačný výklad by vedl k absurdním důsledkům (Ústavní soud by se musel zabývat i zcela obecnými a neodůvodněnými návrhy na zrušení zákona či dokonce více zákonů).
34.
Ústavní soudÚstavní soud proto uzavírá, že akceptuje předložený návrh jako návrh způsobilý meritorního projednání a rozhodnutí pouze v části brojící proti ustanovení § 21 napadeného zákona; ve zbylé části byl návrh podán osobou zjevně k tomu neoprávněnou.
VI.
Procedura přijetí
35.
Ústavní soudÚstavní soud, jak mu ukládá ustanovení § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, následně zkoumal, zda byl napadený zákon přijat v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Vyšel přitom z dále citovaných těsnopiseckých zpráv a z vyjádření obou komor Parlamentu České republiky. Z těsnopisecké zprávy z 39. schůze Poslanecké sněmovny konané dne 30. 10. 2001 Ústavní soud zjistil, že zákon č. 7/2002 Sb. předložený vládou (tisk č. 877) byl přijat Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky v třetím čtení v hlasování č. 383, když ze 180 přítomných poslanců se 170 vyslovilo pro a proti nikdo. Z těsnopisecké zprávy z 11. schůze Senátu konané dne 30. 11. 2001 vyplývá, že návrh zákona byl Senátu postoupen dne 9. 11. 2001 a na jeho 11. schůzi byl dne 30. 11. 2001 schválen ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou (usnesení Senátu č. 222); ve prospěch návrhu se z 65 přítomných senátorů vyslovilo 50 a proti nikdo. Dne 7. prosince 2001 byl zákon doručen prezidentu republiky, který jej 20. prosince 2001 podepsal. Ústavou předepsaný způsob přijetí zákona byl dodržen, stejně tak i jeho vydání, neboť byl podepsán předsedou Poslanecké sněmovny, prezidentem republiky a předsedou vlády (čl. 51 Ústavy) a byl vyhlášen ve Sbírce zákonů (čl. 52 odst. 2 Ústavy) v částce 4, ročník 2002, rozeslané dne 11. 1. 2002. Dnem 1. 4. 2002 nabyl tento zákon účinnosti.
36.
Z těsnopisecké zprávy z 34. schůze Poslanecké sněmovny Ústavní soudÚstavní soud zjistil, že zákon č. 314/2008 Sb. byl Poslanecké sněmovně předložen vládou jako tisk č. 425. Po prvním čtení byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru. Ústavněprávní výbor projednal tento tisk dne 22. května 2008. Jeho pozměňovací návrhy (tzv. komplexní pozměňovací návrh) byly poslancům doručeny jako sněmovní tisk č. 425/1. Na 34. schůzi Poslanecké sněmovny dne 18. června 2008 se uskutečnilo druhé čtení a všechny podané pozměňovací návrhy byly vydány jako sněmovní tisk č. 425/2. Zákon ve znění komplexního pozměňovacího návrhu byl přijat Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky v třetím čtení v hlasování č. 242, když ze 155 přítomných poslanců se 109 vyslovilo pro a proti 8. Z těsnopisecké zprávy z 15. schůze Senátu konané dne 16. 7. 2008 vyplývá, že návrh zákona byl Senátu postoupen dne 2. 7. 2008 a na jeho 15. schůzi byl dne 16. 7. 2008 schválen ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou (usnesení Senátu č. 44); ve prospěch návrhu se z 54 přítomných senátorů vyslovilo 35 pro a proti 12. Dne 28. července 2008 byl zákon doručen prezidentu republiky, který jej 11. srpna 2008 podepsal. Ústavou předepsaný způsob přijetí zákona byl dodržen, stejně tak i jeho vydání, neboť byl podepsán předsedou Poslanecké sněmovny, prezidentem republiky a předsedou vlády (čl. 51 Ústavy) a byl vyhlášen ve Sbírce zákonů (čl. 52 odst. 2 Ústavy) v částce 101, ročník 2008, rozeslané dne 21. 8. 2008. Dnem 1. 10. 2008 nabyl tento zákon účinnosti.
37.
Ústavní soudÚstavní soud tedy uzavírá, že zákon č. 7/2002 Sb. i jeho novela provedená zákonem č. 314/2008 Sb., byly přijaty ústavně konformním způsobem, pročež přistoupil k meritornímu přezkumu návrhu. Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že ústavněprávní výbor podal k návrhu zákona tzv. komplexní pozměňovací návrh a že zákon č. 314/2008 Sb. byl ve znění tohoto pozměňovacího návrhu přijat.
38.
Při hodnocení této otázky vychází Ústavní soudÚstavní soud z premisy, že každý pozměňovací návrh, který je podán oprávněným subjektem v souladu se zákonem č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „jednací řád Poslanecké sněmovny“), je přípustný. Výjimky z této zásady již Ústavní soudÚstavní soud vymezil ve své dřívější judikatuře. Je tak především třeba trvat na tom, aby „pozměňovací návrh skutečně toliko pozměňoval předkládanou právní úpravu, tzn. v souladu s požadavky tzv. pravidla úzkého vztahu, podle kterého se pozměňovací návrh musí týkat téhož předmětu návrhu, který je v legislativním procesu právě projednáván, by daný pozměňovací návrh neměl vybočit z omezeného prostoru vyhrazeného pozměňovacím návrhům v podobě extenzivního překročení předmětu projednávaného návrhu zákona“ [nález sp. zn. Pl. ÚS 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.)]. Tento závěr plyne z principu materiálního právního státu, v němž „zákon ve formálním smyslu nelze (...) chápat jako pouhý nosič nejrůznějších změn prováděných napříč právním řádem. Materiálně nazíraný právní stát naopak vyžaduje, aby zákon byl jak z hlediska formy, tak co do obsahu předvídatelným konzistentním pramenem práva.“. Na tuto judikaturu navázal – pokud se týče nároků kladených na pozměňovací návrhy – i v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/07 ze dne 31. 1. 2008 (N 26/48 SbNU 303; 88/2008 Sb.). Tyto právní závěry – byť formulované ve vztahu k ustanovení § 63 odst. 1 bodu 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny – se pak uplatní i pokud jde o pozměňovací návrh podle ustanovení § 92 odst. 1 jednacího řádu Poslanecké sněmovny.
39.
V projednávané věci však není sporné, že komplexní pozměňovací návrh s návrhem zákona věcně úzce souvisel (věcně šlo o úpravu modelu správy soudnictví a otázek souvisejících), pročež pro uplatnění citované judikatury není prostor. Nelze přitom hovořit o tom, že by podáním komplexního pozměňovacího návrhu ústavněprávním výborem byla obcházena pravidla týkající se zákonodárné iniciativy (jež výboru nenáleží). Není totiž zásadně možné ztotožňovat (byť komplexní) pozměňovací návrh s návrhem zákona. Zákonodárná iniciativa totiž v sobě zahrnuje oprávnění rozhodnout o věcném rozsahu problematiky, kterou se bude Poslanecká sněmovna (Parlament) zabývat. Toto oprávnění výbor Poslanecké sněmovny (ani výbor ústavněprávní jako v projednávané věci) nemá; odchýlil-li by se totiž jím podaný pozměňovací návrh věcně od problematiky vymezené návrhem zákona, šlo by o postup Ústavním soudemÚstavním soudem zapovězený, což vyplývá ze shora citované judikatury (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 77/06 – viz výše). Navíc – i bez ohledu na uvedené – podotýká Ústavní soudÚstavní soud, že každý z členů ústavněprávního výboru právem zákonodárné iniciativy disponuje, a ani zákaz podávání komplexních pozměňovacích návrhů výbory Poslanecké sněmovny by tudíž v praxi neměl zásadního významu.
40.
Podání komplexního pozměňovacího návrhu ústavněprávním výborem v projednávané věci tudíž Ústavní soudÚstavní soud z uvedených důvodů považuje za ústavně konformní výkon oprávnění plynoucího z ustanovení § 92 odst. 1 jednacího řádu Poslanecké sněmovny.
VII.
Meritorní přezkum návrhu
41.
Po posouzení ústavnosti procedury přijetí napadeného zákona se Ústavní soudÚstavní soud zaměřil na jeho věcný soulad s Ústavním pořádkem. Při posuzování úpravy kárného řízení se soudci obecných soudů jsou z ústavněprávního hlediska podstatné dva okruhy otázek. Z hlediska systémového musí úprava kárného řízení reflektovat ústavně zakotvenou nezávislost soudů (čl. 81 Ústavy) a soudce (čl. 82 Ústavy) a v rovině individuální pak musí být kárně obviněnému zaručeno právo na spravedlivý proces (zejména ustanovení čl. 36 a násl. Listiny a čl. 6 Úmluvy).
42.
Ústavní soudÚstavní soud se přitom kloní k názoru, že samotná jednoinstančnost řízení není způsobilá nezávislost soudce ohrozit (ostatně i navrhovatel tvrdil, že by tomu tak bylo pouze za podmínky, že by v řízení docházelo k porušení práva na spravedlivý proces). Podstatné jsou z tohoto pohledu pouze okolnosti, jimiž se Ústavní soudÚstavní soud v tomto řízení samostatně zabývat nemůže, a to zejména složení, povaha a postavení orgánu, jenž o kárném obvinění rozhoduje, jakož i postavení a oprávnění osob, na základě jejichž návrhu může být kárné řízení zahájeno.
43.
Proto Ústavní soudÚstavní soud upřel svou pozornost na tvrzený rozpor jednoinstančnosti s právem kárně obviněného na spravedlivý proces. Dle názoru Ústavního souduÚstavního soudu se na kárná řízení se soudci vztahuje úprava zakotvená v ustanoveních čl. 36 a násl. Listiny (srov. i usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 471/09, ve SbNU nepublikováno, dostupné na http://nalus.usoud.cz), jakož i úprava zakotvená v ustanovení čl. 6 Úmluvy (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 5. 2. 2009, Olujić proti Chorvatsku, č. 22330/05, § 44, dále jen „Olujić proti Chorvatsku“; všechny – i dále citované – rozsudky Evropského soudu jsou dostupné na www.echr.coe.int).
44.
Vzhledem k tvrzenému důvodu protiústavnosti – tj. absenci možnosti bránit se proti rozhodnutí řádným opravným prostředkem – zkoumal Ústavní soudÚstavní soud, zda je relevantními ustanoveními ústavního pořádku kárně obviněnému garantováno právo podat odvolání. Jak již Ústavní soudÚstavní soud konstatoval dříve (srov. např. nález sp. zn. IV. ÚS 1554/08, bod 26, dostupný na http://nalus.usoud.cz), právo podat odvolání proti soudnímu rozhodnutí obecně ústavním pořádkem garantováno není. Výjimku v tomto směru představuje čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě, podle něhož „Každý, koho soud uzná vinným z trestného činutrestného činu, má právo dát přezkoumat výrok o vině nebo trestu soudem vyššího stupně.“. Ještě před posouzením použití případných výjimek podle druhého odstavce tohoto ustanovení („Z tohoto práva jsou přípustné výjimky v případě méně závažných trestných činůtrestných činů, které jako takové kvalifikuje zákon, nebo jestliže byla příslušná osoba souzena v prvním stupni nejvyšším soudem nebo byla uznána vinnou a odsouzena na základě odvolání proti osvobozujícímu rozsudku.“) se Ústavní soudÚstavní soud musel zabývat otázkou, zda je ustanovení čl. 2 Protokolu č. 7 k Úmluvě na projednávanou věc vůbec aplikovatelné.
VII. a)
45.
Aplikace citovaného ustanovení připadá v úvahu pouze v případech, v nichž se jedná o „trestní obvinění“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Otázce, zda může být kárné řízení se soudci považováno za řízení o trestním obvinění, se doposud Ústavní soudÚstavní soud věnoval jen okrajově (srov. i navrhovatelem citované nálezy). Ústavní soudÚstavní soud sice dal jasně najevo, že je ochoten – s ohledem na judikaturu Evropského soudu – s některými disciplinárními řízeními zacházet jako s řízeními o trestním obvinění [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 16/99 ze dne 27. 6. 2001 (N 96/22 SbNU 329; 276/2001 Sb.) či nález sp. zn. I. ÚS 181/01 ze dne 16. 4. 2003 (N 58/30 SbNU 97)], avšak nikoliv bezvýjimečně. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 16/99 Ústavní soudÚstavní soud konstatoval, že: „(...) trestním obviněním ve smyslu čl. 6 odst. 1 jsou podle judikatury ESLP prakticky řízení o veškerých sankcích ukládaných správními úřady fyzickým osobám za přestupekpřestupek nebo jiný správní delikt, jakož i o sankcích ukládaných v řízení disciplinárním nebo kárném (státním zaměstnancům, vojákům, policistům), resp. ukládaných v obdobných řízeních členům komor s nuceným členstvím.“. Tento nález však není možno interpretovat tak, že by automaticky zařazoval pod pojem „řízení o trestních obviněních“ všechna disciplinární řízení (užití výrazu „prakticky“ a zejména odkaz na judikaturu Evropského soudu, s níž tak je nutné povahu disciplinárního řízení vždy konfrontovat). Tuto interpretaci podporuje i navazující judikatura, v níž byla myšlenka, že nikoliv každé disciplinární řízení je řízením o trestním obvinění, vyjádřena explicitněji [srov. nález sp. zn. I. ÚS 181/01: „Pokud výše uvedené zákonné ustanovení umožňuje rozhodnutí o pouhém písemném napomenutí (pozn. – v disciplinárním řízení) ze soudního přezkumu vyjmout, což samo o sobě ještě nelze podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu považovat za protiústavní ...“]. Povahou kárného řízení se soudci či jiného disciplinárního řízení plně srovnatelného s řízením podle napadeného zákona se však Ústavní soudÚstavní soud dosud explicitně nezabýval. V nálezu sp. zn. III. ÚS 1076/07 ze dne 21. 1. 2008 (N 14/48 SbNU 145) k této problematice toliko konstatoval, že »Přestože tedy judikatura Evropského soudu pro lidská práva nedává jednoznačnou odpověď na otázku, je-li čl. 6 Úmluvy v trestní větvi („o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění“), jehož se dovolává stěžovatel, použitelný na kárné řízení se soudcem, v němž bylo vysloveno kárné opatření spočívající v zániku funkce soudce, uplatnitelnost základních procesních kautel ovládajících dokazování v trestním procesu na kárné řízení se soudcem vyplývá z ústavního pořádku České republiky, jak bylo uvedeno v předchozím odstavci, a tuto skutečnost odráží i podústavní právo v podobě § 25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, podle něhož se v kárném řízení přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu. Za zmínku v této souvislosti stojí, že totéž platí i pro kárné řízení se soudci Ústavního souduÚstavního soudu (§ 138 zákona o Ústavním soudu). To však neznamená, že kárné řízení je totéž jako řízení trestní;«. S ohledem na uvedené tedy lze konstatovat, že z dosavadní judikatury Ústavního soudu nevyplývá zřetelně odpověď na otázku, zda lze kárná řízení se soudci (srovnatelná s nyní napadenou úpravou) charakterizovat jako řízení o trestním obvinění.
46.
I z tohoto důvodu podrobil Ústavní soudÚstavní soud zkoumání, zda napadená úprava odpovídá charakteristikám řízení o trestním obvinění vyplývajícím z judikatury Evropského soudu, na kterou Ústavní soudÚstavní soud ve svých rozhodnutích explicitně odkazuje (srov. výše). Autonomní výklad tohoto pojmu podal Evropský soud v řadě svých rozhodnutí, přičemž za stěžejní a stále nepřekonaný považuje Ústavní soudÚstavní soud rozsudek Evropského soudu ze dne 8. června 1976, Engel a ostatní proti Nizozemí, č. 5100/71, 5101/71, 5102/71, 5354/72 a 5370/72 (dále jen „Engel proti Nizozemí“), podle něhož se při hodnocení, zda jde o trestní obvinění, přihlíží ke třem kritériím, jež nemusejí být splněna kumulativně – postačuje tedy naplnění jedné z těchto podmínek [srov. rozsudek Evropského soudu ze dne 2. září 1998, Kadubec proti Slovensku, č. 27061/95, § 51 (dále jen „Kadubec proti Slovensku“)].
47.
V prvním kroku tzv. Engelova testu je zkoumáno, zda je určitý přečin upraven trestním právem. Pokud tomu tak je, aplikuje se čl. 6 ve své „trestní větvi“ bez dalšího. Pakliže tomu tak není, je nutno posoudit, zda nejsou splněny podmínky materiální (srov. dále). Podle rozsudku Evropského soudu Oztürk proti Německu (rozsudek ze dne 18. února 1984, č. 8544/79) pak samotná dekriminalizace přečinu dříve upraveného trestním právem nemůže vést k tomu, že by se čl. 6 Úmluvy přestal aplikovat.
48.
V dalším kroku tohoto testu je pak analyzována „samotná povaha“ přečinu; pokud je trestní (usuzuje se mj. z účelu regulace, společných právních tradic členských států), je řízení o něm řízením o trestním obvinění ve smyslu čl. 6 Úmluvy.
49.
Třetím kritériem je pak povaha a závažnost hrozící sankce. Prakticky vždy půjde o trestní obvinění, pokud hrozí v řízení zbavení osobní svobody obviněného (srov. např. Engel proti Nizozemí); k naplnění této podmínky pak postačí i citelný peněžitý trest.
50.
Z výše uvedeného však plyne, že nikoliv každá veřejnoprávní sankce uložená za porušení právní povinnosti je způsobilá „vtáhnout“ přečin do kategorie trestního obvinění. Evropský soud pro lidská práva proto v každém konkrétním případě povahu a závažnost hrozící sankce hodnotí. V případě Engel proti Nizozemí například hrálo podstatnou roli, že stěžovatelům byl uložen trest (byť v systému nizozemského práva trest disciplinární), kterým byli zbaveni osobní svobody; s přihlédnutím k významu, jaký Evropský soud osobní svobodě přikládá (srov. např. rozsudek ze dne 18. června 1971, De Wilde, Ooms a Versyp proti Belgii, č. 2832/66, 2835/66 a 2899/66), pak bylo nutno řízení se stěžovateli hodnotit jako řízení o trestním obvinění.
51.
V dalších rozhodnutích Evropského soudu pak byla představa o tom, jaká musí být povaha a minimální závažnost sankce (aby bylo ještě možno hovořit o trestním obvinění), dále zpřesňována. Ve věci Garyfallou Aebe proti Řecku (rozsudek Evropského soudu ze dne 24. 9. 1997, č. 18996/91) šlo o pokutu ve výši 500 000 drachem (v řízení mohla být uložena až třikrát vyšší), za jejíž nezaplacení hrozilo riziko zabavení majetku či dokonce tresty pro vedení společnosti. V případě Kadubec proti Slovensku (§ 52), v němž šlo o uložení relativně marginální pokuty (ve výši 1000 Sk) a povinnosti k náhradě nákladů řízení, se pak Evropský soud řešení této otázky vyhnul, neboť ačkoliv šlo podle jeho názoru o relativně mírný trest, postačovalo k určení povahy trestního obvinění naplnění druhého kritéria (povaha přečinu; obdobně též rozsudek Evropského soudu ze dne 25. 8. 1987, Lutz proti Německu, č. 9912/82, § 55).
52.
Pokud jde nikoliv o závažnost, nýbrž o povahu sankce, je pro projednávanou věc podstatné, že třetí kritérium není zpravidla naplněno, pokud se jedná o sankci, jež není typická pro systém trestního práva, nýbrž spíše pro disciplinární řízení (srov. Kid, C. J. F. Disciplinary Proceedings and the Right to Fair Criminal Trial under the European Convetion on Human Rights. The International and Comparative Law Quarterly. Vol. 36, n. 4, str. 859). V tomto ohledu je důležité rovněž to, zda je sankce zaměřená na všechny či spíše na určitou skupinu osob se zvláštním statusem (rozsudek Evropského soudu ze dne 14. 1. 2010 Tsony Tsonyou proti Bulharsku, č. 2376/03, § 49). V rozhodovací činnosti Komise pro lidská práva navazující na rozsudek Engel proti Nizozemí proto ani relativně závažné hrozící sankce (např. ztráta zaměstnání) nebyly vyhodnoceny jako sankce trestní, neboť jim scházela trestní povaha (srov. rozhodnutí Komise o nepřijatelnosti ze dne 8. 10. 1980, X. proti Spojenému království, č. 8496/79, v němž byl policista zbaven funkce kvůli krádežím benzínu). Od tohoto přístupu se Evropský soud doposud neodklonil (srov. dále).
53.
Ve světle shora uvedených kritérií dospěl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že kárné řízení se soudci obecných soudů není řízením o trestním obvinění. V prvé řadě jde z hlediska systematiky právního řádu o řízení nikoliv trestní, na čemž nemůže nic změnit ani fakt, že napadená úprava umožňuje subsidiární aplikaci trestního řádu. Řízení se soudci je řízením svou povahou klasicky disciplinárním, a nikoliv trestním; je v něm sice rozhodováno o odpovědnosti za nesplnění povinnosti stanovené právním předpisem, avšak týká se pouze specifických povinností soudce. Ani třetí kritérium (povaha a závažnost sankce) Engelova testu naplněno není, byť právě jeho splnění je zpravidla s to „vtáhnout“ disciplinární řízení do kategorie řízení o trestních obviněních. Za porušení povinností soudce totiž může být uložena pouze sankce měnící podmínky právního vztahu mezi soudcem a státem či tento právní vztah ukončující. V kárném řízení lze podle ustanovení § 88 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, uložit soudci důtku, odvolání z funkce předsedy senátu, odvolání z funkce soudce či snížení platu až o 30 % na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se soudce dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let. Sankce, jež je možno v kárném řízení soudci uložit, se dotýkají pouze podmínek (snížení platu), resp. existence (odvolání z funkce soudce) právního vztahu mezi státem a soudcem; nejde tedy z povahy věci o sankce trestní, nýbrž disciplinární. Soudci např. nemůže být uložena pokuta, jež by za trestní sankci pokládána býti mohla, nýbrž mu „pouze“ může být snížen plat či odňato zvýšení platového koeficientu.
54.
Dále třeba poznamenat, že sám Evropský soud, byv ve věci Olujić proti Chorvatsku konfrontován s otázkou, zda se ustanovení čl. 6 Úmluvy na kárná řízení s chorvatskými soudci vztahovalo ve své „civilní“ či „trestní“ části, explicitně uznal pouze aplikaci části civilní (§ 44). Povaha sankcí, jež bylo možno v kárném řízení v Chorvatsku uložit, byla přitom v této věci plně srovnatelná s nyní posuzovanou zákonnou úpravou (důtka, odejmutí části platu či odvolání z funkce soudce; srov. čl. 25 Zakona o Državnom sudbenom vijeću, č. 58/1993, v původním znění). Stěžovateli byla dokonce uložena sankce nejpřísnější – odvolání z funkce soudce (Olujić proti Chorvatsku, § 18).
55.
Ústavní soudÚstavní soud tedy dospěl k závěru, že kárné řízení se soudcem není řízením o trestním obvinění ve smyslu čl. 6 Úmluvy a čl. 2 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Proto, aniž by se mohl zabývat aplikací případných výjimek podle čl. 2 Protokolu č. 7 k Úmluvě, nezbylo mu než konstatovat, že právo na odvolání proti rozhodnutí v tomto řízení tak explicitně v ústavním pořádku garantováno není.
VII. b)
56.
Ústavní soudÚstavní soud se dále zaměřil na otázku, zda z ústavního pořádku právo na odvolání proti rozhodnutí kárného senátu nelze dovodit jiným způsobem. Ani jednomu z navrhovatelem uvedených argumentů však Ústavní soudÚstavní soud nemůže zcela přisvědčit, přičemž nenalezl ani žádné jiné argumenty, jež by odůvodňovaly vyhovění návrhu. Jak již dříve konstatoval [např. nález sp. zn. III. ÚS 150/03 ze dne 6. 11. 2003 (N 128/31 SbNU 149, 156) či nález sp. zn. IV. ÚS 1554/08 ze dne 15. 1. 2009, bod 26], právo na odvolání samo o sobě (na rozdíl od odvolání v trestní věci podle čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě) nepožívá ústavní ochrany. To sice na jedné straně nezbavuje soud povinnosti interpretovat a aplikovat podmínky připuštění tohoto prostředku – pokud jej stát ve svém zákonodárství vytvořil – tak, aby dodržel maximy práva na spravedlivý proces, avšak na straně druhé není povinností zákonodárce odvolání proti rozhodnutí v každém řízení zavést.
57.
Ústavní soudÚstavní soud v této souvislosti připomíná, že není jeho úkolem (jako orgánu ochrany ústavnosti) hodnotit vhodnost přijatého modelu kárného řízení. Lze sice přitakat navrhovateli, že právo na odvolání proti meritornímu soudnímu rozhodnutí je v českém právním řádu pravidlem s nepříliš četnými výjimkami; ani z této skutečnosti však povinnost odvolání zavést vždy dovodit nelze.
58.
V daném případě považuje Ústavní soudÚstavní soud za podstatné, že rozhodnutí zákonodárce o vyloučení možnosti odvolání není svévolné či nelogické a nepopírá principy, na nichž je český právní řád vystavěn; lze je totiž podepřít objektivně existujícími specifiky kárného řízení. Není možno akceptovat argument navrhovatele, podle něhož odporuje principu racionálního zákonodárce, pakliže jeden právní předpis zakotvuje obligatorní dvouinstančnost v jakýchkoliv případech, kdy „hodnota sporu“ převyšuje již 2 000 Kč (dnes 10 000 Kč), a na straně druhé u kárného řízení, kdy majetková sankce, sankce profesní a sankce prestižní může být mnohonásobné intenzivnější a citelnější, tato dvouinstančnost zaručena není. Takovéto srovnání lze totiž z povahy věci provést pouze u řízení, jež jsou srovnatelná (způsobilá komparace). Kárné řízení se soudci obecných soudů je řízením velmi specifickým, jež s „klasickými“ soudními řízeními srovnávat nelze; nejde o „klasickou“ civilní ani trestní věc (srov. výše), nýbrž o řízení s osobami, jež jsou ke státu ve služebním (či obdobném) poměru. V této souvislosti lze odkázat i na desetiletí váhaní, zda vůbec obdobná řízení zařadit pod režim ustanovení čl. 6 Úmluvy (srov. výše).
59.
Dále nelze přehlédnout, že jsou kárná řízení vedena před Nejvyšším správním soudem, tedy vrcholnou soudní instancí, přičemž přezkoumávaný zákon (§ 3 věta druhá) Nejvyšší správní soud za kárný soudkárný soud výslovně označuje. Přesto Ústavní soudÚstavní soud charakter kárných senátů podrobil přezkumu z pohledu ústavněprávního, neboť dospěl-li by k závěru, že tyto tribunály soudem nejsou, nemohla by jednoinstančnost řízení před nimi obstát.
60.
Kárný senát Nejvyššího správního soudu je dle názoru Ústavního souduÚstavního soudu „soudem“ ve smyslu ustanovení čl. 6 Úmluvy i (a to zejména) čl. 81 Ústavy, na kterémžto závěru nic nemění ani skutečnost, že jeho členy nejsou pouze soudci tohoto soudu, nýbrž i soudci jiných soudů a zástupci dalších právnických profesí. Kárný senát Nejvyššího správního soudu totiž naplňuje formální i materiální znaky soudu. Pokud jde o znaky formální, považuje Ústavní soudÚstavní soud za nutné zmínit především to, že kárný senát je organizačně součástí Nejvyššího správního soudu a jeho předsedou je vždy soudce (Nejvyššího správního soudu či Nejvyššího soudu). Stran znaků materiálních pak Ústavní soudÚstavní soud poukazuje na existenci systémových garancí nezávislosti a nestrannosti, jež se vztahují na kárný senát Nejvyššího správního soudu stejně jako na soud složený pouze ze soudců, což zákonodárce reflektuje zejména v ustanovení § 5 a 6 napadeného zákona. Možnost, aby se rozhodování soudů účastnili vedle soudců i další občané, ostatně plyne již z ustanovení čl. 94 odst. 2 Ústavy; samotný fakt, že je soudní senát složen jak ze soudců, tak z přísedících, tudíž ex constitutione není způsobilý zamezit kvalifikaci takového senátu jako „soudu“. Ani sám Ústavní soudÚstavní soud nikdy v minulosti nezpochybnil kvalifikaci senátů složených ze soudců a přísedících jako „soudů“ a z vyložených důvodů tak nečiní ani v této věci.
61.
Kromě argumentace již shora uvedené nutno dodat, že byť by i Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že řízení podle napadeného zákona je ve svém charakteru řízením trestním, nevedl by tento závěr nutně a bez dalšího k jeho derogaci, a to ať už v celku či jen v ustanovení jeho § 21. To lze podpořit i zněním čl. 2 odst. 2 Protokolu č. 7 k Úmluvě, podle něhož – kdyby i určité řízení bylo řízením trestním – nemusí být právo na odvolání proti rozhodnutí v tomto řízení garantováno, rozhodoval-li v prvním stupni nejvyšší soud. Vzhledem k této skutečnosti (tedy rozhodování vrcholné soudní instance již v prvním stupni) rovněž nelze akceptovat argument, že by se jednoinstančnost řízení mohla (měla) podepsat na výsledné kvalitě meritorního rozhodnutí. Lze ostatně připomenout, že podobný model byl zvolen i pro řízení o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky, jež probíhá jednoinstančně před Ústavním soudemÚstavním soudem (čl. 65 odst. 2 Ústavy).
62.
Dle názoru Ústavního souduÚstavního soudu nezpůsobuje protiústavnost napadeného zákona (resp. jeho ustanovení § 21) ani fakt, že jednoinstanční model kárného řízení byl zaveden poté, kdy již po určitou dobu existoval model dvouinstanční. Tuto změnu nelze vnímat – jak činí navrhovatel – jako ústavně zapovězené snížení standardu procesní ochrany základních práv [nález sp. zn. Pl. ÚS 36/01 ze dne 25. 6. 2002 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.)]. Nelze jednoduše prohlásit, že jde o snížení standardu procesní ochrany základních práv, neboť byla provedena reforma celého modelu spočívající mj. ve sjednocení kárných řízení či změně obsazení kárných senátů; zavedení jednoinstančního řízení bylo vyváženo tím, že všechna řízení jsou nyní před Nejvyšším správním soudem, který by měl – jako vrcholná soudní instance – poskytovat dostatečné záruky spravedlivého procesu. Obiter dictum nálezu sp. zn. Pl. ÚS 36/01 obecně nezapovídá změnu pravidel pro vedení řízení (přirozeně pokud nově zaváděná pravidla sama o sobě nejsou protiústavní), nýbrž je nutné je vykládat s přihlédnutím k okolnostem tehdy projednávané věci.
63.
Nelze s navrhovatelem souhlasit ani potud, pokud tvrdí, že neexistovaly legitimní důvody pro zavedení stávajícího modelu kárných řízení. Cílem novel v této oblasti provedených zákonem č. 314/2008 Sb. nebylo jen zrychlení řízení, nýbrž i jeho sjednocení či zavedení „mimojustičního“ prvku, jehož přítomnost posiluje důvěru veřejnosti v rozhodování v kárných věcech [srov. Korbel, F. Snahy o optimalizace správy soudnictví a jejich průmět do legislativy. in: Kysela, J. (ed.) Hledání optimálního modelu správy soudnictví pro Českou republiku. Kancelář Senátu, Praha, 2008, str. 36]. Těmto požadavkům stávající model, v jehož rámci je kárným soudemkárným soudem Nejvyšší správní soud, vyhovuje, a nemožnost odvolání proti jeho rozhodnutí je toliko logickým důsledkem jeho postavení v systému soudnictví.
64.
Ani další argument navrhovatele, podle něhož nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 16/99 (viz výše) obecně kritizuje jednoinstančnost řízení, není možno akceptovat. Ústavní soudÚstavní soud v tomto nálezu kritizoval zejména absenci sjednocovacího mechanismu a (jako důsledek toho) existenci „regionálních právních řádů“. Tyto závěry nelze ztotožňovat s obecnou kritikou jednoinstančnosti, a není tudíž případné vztahovat je na projednávanou věc; v ní – a nejen v ní – totiž s ohledem na fakt, že řízení se vede před jediným soudem s celostátní působností, je naopak riziko judikatorních rozkolů výrazně menší.
65.
Ačkoliv z navrhovatelem dodané analýzy vyplývá, že v evropských zemích je možnost odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení se soudci spíše pravidlem, není možné přehlédnout, že se jednoinstanční model vyskytuje např. v Nizozemí, Německu či Rakousku (byť u posléze zmíněných pouze ve vztahu k některým soudcům), dále např. na Kypru, kde taková kárná pravomoc náleží soudcovské samosprávě [srov. Fencl, V., Klíma, K. Ústavní otázka nezávislosti soudní moci (komparativní pohled tzv. soudcovských rad) in: Kysela, J. (ed.) Hledání optimálního modelu správy soudnictví pro Českou republiku. Kancelář Senátu, Praha, 2008, str. 84]; navíc nelze komparativní argumentaci považovat za bezvýjimečně konkluzivní, nýbrž pouze za podpůrnou metodu výkladu ústavního pořádku.
66.
Pokud se týče navrhovatelem citovaného „soft law“, ustanovení čl. 5.1 Evropské charty o statutu soudců vskutku zaručuje právo na odvolání proti rozhodnutí orgánu výkonné moci, tribunálu, či jiného orgánu, ovšem např. doporučení Výboru Ministrů ze dne 13. 10. 1994 č. 94, přijaté na 516. schůzi, pod principem VI. odst. 3 uvádí, že v kárném řízení by měl rozhodovat orgán soudního typu či speciální orgán, jehož rozhodnutí by mělo být soudně přezkoumatelné s tím, že přezkum nadřízeným soudním orgánem není nutný tam, kde přímo v prvním stupni rozhoduje vysoce postavený (zpravidla tedy nejvyšší) soud. Evropská charta o statutu soudců pak stran práva na odvolání v případě, v němž v prvním stupni rozhoduje nejvyšší soud, mlčí. Jednoznačná shoda tedy v „soft law“ Rady Evropy stran této problematiky nepanuje. Bez ohledu na výklad těchto instrumentů však Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že i v opačném případě by mohly citované dokumenty sloužit pouze jako podpůrný argument při výkladu ústavního pořádku.
VIII.
Shrnutí
67.
Ústavní soudÚstavní soud tedy shrnuje, že právní úprava, jež kárně obviněnému neumožňuje podat odvolání proti rozhodnutí kárného senátu, není protiústavní; obecné právo na odvolání není v ústavním pořádku zakotveno.
68.
Na kárná řízení podle zákona č. 7/2002 Sb. není aplikovatelné ustanovení čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě; tato řízení není ve světle kritérií stanovených Evropským soudem možno kvalifikovat jako řízení o trestním obvinění. Jde totiž o řízení disciplinární jak z hlediska systematiky právního řádu, tak z hlediska jejich povahy. Rovněž charakter hrozících sankcí je vlastní řízení disciplinárnímu.
69.
Právo na odvolání v těchto řízeních nelze dovodit ani ze skutečnosti, že možnost podat odvolání proti soudnímu rozhodnutí je v rámci českého právního řádu pravidlem. Kárné řízení se soudci obecných soudů, státními zástupci a soudními exekutory je totiž řízením zcela specifickým, jež je vedeno před zvláštním senátem Nejvyššího správního soudu a jež není možné z hlediska jeho povahy srovnávat s běžným občanskoprávním či trestním řízenímtrestním řízením.
70.
Změna modelu řízení o kárné odpovědnosti soudců obecných soudů navíc sledovala legitimní cíl, jímž bylo nejen zrychlení řízení, nýbrž i jeho sjednocení a zavedení „mimojustičního“ prvku, jehož přítomnost posiluje důvěru veřejnosti v rozhodování v kárných věcech.
IX.
Závěr
71.
Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že nebyly shledány důvody pro vyhovění návrhu Nejvyššího správního soudu na zrušení ustanovení § 21 napadeného zákona, a proto byl návrh v této části zamítnut (§ 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu); ve zbylém rozsahu byl pak návrh odmítnut jako podaný osobou zjevně k tomu neoprávněnou [§ 43 odst. 1 písm. c) ve spojení s ustanovením § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu].
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.
Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Stanislav Balík, Vlasta Formánková, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jiří Nykodým a Michaela Židlická.
*)
pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 22, nález č. 96, str. 329, vyhlášen pod č. 276/2001 Sb. |
Zákon č. 331/2010 Sb. | Zákon č. 331/2010 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 30. 11. 2010, datum účinnosti 30. 9. 2012, částka 120/2010
* Čl. I - Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 299/2007 Sb., zákona č. 96/2009 Sb., zákona č. 223/2009
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 30. 9. 2012
331
ZÁKON
ze dne 27. října 2010,
kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 299/2007 Sb., zákona č. 96/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 300/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se slova „, uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu“ zrušují.
2.
V § 1 odst. 2 se věta první zrušuje a ve větě druhé se slova „Dále se tento zákon“ nahrazují slovy „Tento zákon se“.“.
3.
Na konci poznámky pod čarou č. 1 se doplňují věty:
„Směrnice Rady 2008/90/ES ze dne 29. září 2008 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce.
Směrnice Komise 2009/145/ES ze dne 26. listopadu 2009, kterou se stanovují některé odchylky pro povolování krajových odrůd zeleniny a odrůd zeleniny, které se tradičně pěstují v určitých místech a oblastech a jsou ohroženy genetickou erozí, a odrůd zeleniny, které samy o sobě nemají hodnotu pro obchodní pěstování zeleniny, ale jsou vyšlechtěny pro pěstování za zvláštních podmínek, a pro uvádění osiva těchto odrůd na trh.“.
4.
V § 2 odst. 1 písmeno q) zní:
„q)
základním rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál, který slouží k výrobě certifikovaného rozmnožovacího materiálu a je vyroben udržovatelem nebo pod jeho dohledem přímo ze šlechtitelského rozmnožovacího materiálu nebo z rozmnožovacího materiálu předstupňů,“.
5.
V § 2 odst. 1 písm. u) se slovo „odrůdy“ zrušuje a slova „nepodléhá uznávacímu řízení“ se nahrazují slovy „je odrůdově pravý a čistý a je určen k výrobě rozmnožovacího materiálu a sadby“.
6.
V § 2 odst. 1 písm. y) se slova „nebo která“ nahrazují slovy „rozmnožuje nebo“.
7.
V § 2 odst. 1 písm. z) se za slovo „odrůdy“ vkládají slova „jediné rostliny“.
8.
V § 2 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „u rozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů a okrasných druhů též stejnorodého složení a původu,“.
9.
V § 3 odst. 4 se číslo „10,“ zrušuje.
10.
V § 3 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Základní rozmnožovací materiál zemědělských druhů, chmele a ovocných rodů a druhů může být vyráběn z rozmnožovacího materiálu předstupně nebo ze základního rozmnožovacího materiálu po vymezený počet generací.“.
Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 8 až 11.
11.
V § 3 odst. 9 se na konci textu písmene a) doplňují slova „u rozmnožovacího materiálu révy nebo kód členského státu u rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů“.
12.
V § 3 se na konci odstavce 9 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní:
„n)
typ materiálu u rozmnožovacího materiálu révy.“.
13.
V § 3 odst. 11 písm. d) se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“.
14.
V § 3 se na konci odstavce 11 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
druhový seznam.“.
15.
V § 3b odst. 3 písmeno b) zní:
„b)
u zemědělských druhů splňuje požadavky na vlastnosti osiva v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál, u zeleninových druhů splňuje požadavky na vlastnosti osiva v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál nebo standardní osivo,“.
16.
V § 3b odst. 4 větě první se za slovo „a“ vkládají slova „u zemědělských druhů rovněž“.
17.
V § 3b odst. 5 větě třetí se slovo „obsahující“ nahrazuje slovem „obsahujícími“.
18.
V § 3b odst. 5 písmeno f) zní:
„f)
u zemědělských druhů označení „uchovávaná odrůda“, u zeleninových druhů označení „certifikované osivo uchovávané odrůdy“ nebo „standardní osivo uchovávané odrůdy“,“.
19.
V § 3b odst. 7 se na začátek písmene c) vkládají slova „pro zemědělské druhy“.
20.
Za § 3b se vkládá nový § 3c, který včetně poznámky pod čarou č. 15 zní:
㤠3c
Uvádění do oběhu osiva odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek
(1)
Osivo odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek lze uvádět do oběhu, pokud
a)
splňuje požadavky na vlastnosti osiva v kategorii standardní osivo,
b)
zkoušky ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu byly provedeny podle mezinárodně platných metod.
(2)
Osivo odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek lze uvádět do oběhu pouze v malém balení, jehož nejvyšší čistou hmotnost stanoví prováděcí právní předpis. Dodavatel je povinen podat Ústavu za každé vegetační období zprávu o množství osiva uvedeného do oběhu u každé odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek.
(3)
Obaly osiva uváděného do oběhu musí být uzavřeny dodavatelem takovým způsobem, aby nebylo možné obal otevřít bez poškození uzavíracího systému nebo bez zanechání stop narušení na návěsce dodavatele nebo na obalu. Součástí uzavíracího systému musí být návěska dodavatele nebo plomba. Obaly osiva uváděného do oběhu musí být označeny návěskou dodavatele nebo potiskem, obsahujícími
a)
označení „pravidla a normy ES“,
b)
označení dodavatele a jeho adresu nebo identifikační značku,
c)
rok uzavření obalu vyjádřený slovem „Uzavřeno“ a čtyřmístnou číslicí označující rok, nebo rok posledního odběru vzorku pro účely zkoušky klíčivosti vyjádřený slovem „Vzorkováno“ a čtyřmístnou číslicí označující rok,
d)
název druhu,
e)
název odrůdy,
f)
označení „odrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek“,
g)
číslo partie přidělené dodavatelem,
h)
čistou nebo hrubou hmotnost balení, anebo počet semen,
i)
typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností v případě, pokud byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady.
(4)
Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty vegetační zkouškou u osiva uvedeného do oběhu odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek.
(5)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
nejvyšší čistou hmotnost malého balení osiva odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek, a to způsobem stanoveným příslušným předpisem Evropské unie15),
b)
způsob provádění následné kontroly odrůdové pravosti a odrůdové čistoty vegetační zkouškou u osiva uvedeného do oběhu odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek.
15)
Směrnice Komise 2009/145/ES.“.
21.
V § 7 odst. 6 se na konci textu písmene f) doplňují slova „a způsob označování certifikovaného rozmnožovacího materiálu“.
22.
§ 10 se zrušuje.
23.
V § 16 odst. 6 větě první se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „, s výjimkou dodavatele rozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů a okrasných druhů“.
24.
V § 17 odst. 2 písm. a) a v § 17 odst. 3 písm. a) se číslo „10“ nahrazuje číslem „9“.
25.
V § 18 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
odrůdy chráněné podle zákona o ochraně práv k odrůdám2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o odrůdových právech Společenství4b).“.
26.
V § 18 odst. 4 písm. c) bodě 2 se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 4“.
27.
V § 18 odst. 4 písm. c) bodě 2 a v § 18 odst. 4 písm. d) bodě 2 se slova „a) a c)“ nahrazují slovy „a), c) a e)“.
28.
V § 23 odst. 2 písm. c) se slovo „nebo“ zrušuje.
29.
V § 23 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
odrůdu chráněnou podle zákona o ochraně práv k odrůdám2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o odrůdových právech Společenství4b).“.
30.
V § 23 odst. 3 se slovo „d)“ nahrazuje slovem „e)“.
31.
V § 24 odst. 1 písm. b) se slova „§ 10“ nahrazují slovy „§ 3 odst. 1 písm. c)“.
32.
V § 24 odstavec 2 zní:
„(2)
Uznávat lze rozmnožovací materiál odrůdy ovocného rodu nebo druhu, která
a)
je registrovaná alespoň v jednom členském státě,
b)
je chráněná podle zákona o ochraně práv k odrůdám2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o odrůdových právech Společenství4b),
c)
je předmětem žádosti o úřední registraci v kterémkoliv členském státě nebo je předmětem žádosti o odrůdové právo podle písmene b), nebo
d)
byla přede dnem 30. září 2012 uvedena do oběhu alespoň v jednom členském státě a existují u ní úřední popis nebo úředně uznaný popis.“.
33.
V § 24 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
34.
V § 24 odstavec 5 zní:
„(5)
Dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů je při rozmnožování a výrobě povinen
a)
zjišťovat a monitorovat kritické body, které ovlivňují jakost rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů, a vést o nich evidenci,
b)
v případě výskytu organismů snižujících jakost rozmnožovacího materiálu odebrat vzorky rozmnožovacího materiálu a předat je příslušné laboratoři5) k analýze,
c)
zajistit, aby partie byly identifikovatelné a rozlišitelné.“.
35.
V § 24 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6)
Dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů, kromě dodavatele nepodléhajícího registraci podle § 16, je povinen vést evidenci o nákupu a prodeji podle partií a uchovávat záznamy nejméně po dobu 3 let ode dne nákupu nebo prodeje.
(7)
Dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů, který během balení, skladování, přepravy nebo při uvádění do oběhu rozmnožovací materiál různého původu smíchá nebo dá dohromady, je povinen vést evidenci o jeho složení a původu a uchovávat záznamy po dobu nejméně 3 let ode dne smíchání nebo dání dohromady.“.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 8 a 9.
36.
V § 24 odst. 9 se za slova „množitelských porostů“ doplňují slova „a rozmnožovacího materiálu a jejich uvádění do oběhu“.
37.
V § 24 se doplňuje odstavec 10, který zní:
„(10)
Ministerstvo může na základě žádosti dodavatele povolit uvádět do oběhu nezbytné množství rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů určeného pro pokusné a vědecké účely, pro šlechtění nebo k zachování genetické rozmanitosti.“.
38.
V § 24a odst. 6 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
39.
V § 25 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
chráněnou podle zákona o ochraně práv k odrůdám2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o odrůdových právech Společenství4b),“.
40.
V § 26 odst. 1 se v písmeni a) číslo „4“ nahrazuje číslem „3“, v písmeni b) se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“, v písmeni c) se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“ a v písmeni d) se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“.
41.
V § 26 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 2 až 6.
42.
V § 34 odst. 6 se věta druhá nahrazuje větami „Jestliže odrůda náleží k druhu uvedenému v druhovém seznamu, může Ústav na žádost udržovatele stanovit lhůtu pro uznávání a uvádění do oběhu jejího rozmnožovacího materiálu. Tato lhůta se stanoví tak, aby posledním dnem lhůty byl nejdéle 30. červen třetího roku po datu uplynutí doby registrace.“.
43.
V § 35a odst. 1 se za slovo „zemědělského“ vkládají slova „nebo zeleninového“.
44.
V § 35a se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Pro jednu odrůdu může být schváleno použití více názvů, pokud jsou historicky známy.“.
45.
V § 35a se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
V případě, že uchovávaná odrůda zeleninového druhu byla registrována postupem podle odstavce 3, smí být její rozmnožovací materiál uváděn do oběhu pouze v kategorii standardní osivo.“.
46.
Za § 35a se vkládá nový § 35b, který zní:
㤠35b
Registrace odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek
(1)
Jako odrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek může být registrována odrůda zeleninového druhu, která nemá žádnou vlastní hodnotu pro tržní pěstování zeleniny, ale která byla vyšlechtěna pro pěstování za zvláštních agrotechnických, klimatických či půdních podmínek.
(2)
Podle odstavce 1 však nelze registrovat odrůdu, která
a)
je již ve společném katalogu zapsána jako odrůda jiná než odrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek,
b)
byla v průběhu posledních 2 let nebo během 2 let od uplynutí lhůty stanovené podle § 34 odst. 6 a 7 ze společného katalogu vymazána, nebo
c)
je chráněná podle zákona o ochraně práv k odrůdám2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o odrůdových právech Společenství4b) anebo je u ní podána žádost o udělení těchto ochranných práv.
(3)
Zkoušení odrůdy nemusí být prováděno, jestliže jsou vedle názvu odrůdy a jejího popisu k dispozici informace dostačující pro rozhodnutí o registraci odrůdy. Jde zejména o informace
a)
vycházející z výsledků neúředních zkoušek,
b)
založené na praktických zkušenostech s pěstováním, množením a využíváním odrůdy, nebo
c)
získané v rámci postupu podle zákona o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů3c).
(4)
Ústav může s ohledem na názvy odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek, které byly známy před 25. květnem 2000, povolit odchylky od přímo použitelného předpisu Evropských společenství11b), s výjimkou případů, kdy by tyto odchylky byly v rozporu s předchozími právy třetí strany, která jsou chráněna podle článku 2 tohoto předpisu. Pro jednu odrůdu může být schváleno použití více názvů, pokud jsou historicky známy.“.
47.
V § 37 odstavec 4 zní:
„(4)
Jestliže je registrace odrůdy zrušena z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) a f) a odrůda náleží k druhu uvedenému v druhovém seznamu, může Ústav na žádost udržovatele stanovit lhůtu pro uznávání a uvádění do oběhu jejího rozmnožovacího materiálu. Tato lhůta se stanoví tak, aby posledním dnem lhůty byl nejdéle 30. červen třetího roku po datu zrušení registrace.“.
48.
V § 38a odst. 2 písmeno d) zní:
„d)
jako dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů v rozporu s § 24 odst. 5 písm. a) nezjišťuje nebo nemonitoruje kritické body anebo o nich nevede evidenci,“.
49.
V § 38a odst. 2 písm. h), j), l) a o) se slovo „nebo“ zrušuje.
50.
V § 38a odst. 2 se za písmeno p) vkládá písmeno q), které zní:
„q)
jako dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů v rozporu s § 24 odst. 6 nebo 7 nevede evidenci nebo neuchovává záznamy,“.
51.
V § 38a odst. 2 písm. v) se za slova „uchovávané odrůdy“ vkládají slova „nebo každé odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek“ a na konci textu písmene v) se doplňují slova „nebo § 3c odst. 2“.
52.
V § 38b odst. 2 písmeno d) zní:
„d)
jako dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů v rozporu s § 24 odst. 5 písm. a) nezjišťuje nebo nemonitoruje kritické body anebo o nich nevede evidenci,“.
53.
V § 38b odst. 2 písm. h), l) a o) se slovo „nebo“ zrušuje.
54.
V § 38b odst. 2 se za písmeno p) vkládá písmeno q), které zní:
„q)
jako dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů v rozporu s § 24 odst. 6 nebo 7 nevede evidenci nebo neuchovává záznamy,“.
55.
V § 38b odst. 2 písm. v) se za slova „uchovávané odrůdy“ vkládají slova „nebo každé odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek“ a na konci textu písmene v) se doplňují slova „nebo § 3c odst. 2“.
56.
V § 39 odst. 1 písm. m) se slova „a rychle rostoucích dřevin“ zrušují.
57.
V § 39 odst. 2 písm. c) se za slova „uchovávané odrůdy“ vkládají slova „a každé odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek“.
58.
Příloha č. 1 včetně nadpisu se zrušuje.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Rozmnožovací materiál a sadba ovocných rodů a druhů pocházející z matečných porostů, které existovaly přede dnem 30. září 2012 a byly certifikovány nebo kontrolovány Ústavem jako konformní rozmnožovací materiál, lze na území České republiky uvádět do oběhu podle dosavadní právní úpravy až do 31. prosince 2018 za předpokladu, že na návěsce nebo v průvodním dokladu bude vyznačeno, že se jedná o rozmnožovací materiál a sadbu uváděnou do oběhu podle čl. 21 směrnice Rady 2008/90/ES.
2.
Po dni 31. prosince 2018 lze rozmnožovací materiál a sadbu ovocných rodů a druhů uvádět do oběhu v případě, že jsou splněny požadavky stanovené zákonem č. 219/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 30. září 2012, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 1, 3, 11, 12, 14 až 21, 23, 24, 26, 28 až 30, 39 až 47, 49, 51, 53 a 55 až 58, která nabývají účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 329/2010 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 329/2010 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Vyhlášeno 29. 11. 2010, částka 119/2010
329
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 19. listopadu 2010
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcíobcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 9. dubna 2011 nové volby do zastupitelstev obcí:
obec| okres| kraj
---|---|---
HORNÍ KAMENICE| DOMAŽLICE| PLZEŇSKÝ
KŠICE| TACHOV| PLZEŇSKÝ
Ministr:
Mgr. John v. r. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 328/2010 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 328/2010 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Vyhlášeno 29. 11. 2010, částka 119/2010
328
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 19. listopadu 2010
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 9. dubna 2011 nové volby do zastupitelstva obceobce:
obec| okres| kraj
---|---|---
BRTNIČKA| JIHLAVA| VYSOČINA
Ministr:
Mgr. John v. r. |
Vyhláška č. 327/2010 Sb. | Vyhláška č. 327/2010 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 260/2009 Sb., o vyhlášení Národní přírodní památky Polické stěny a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Vyhlášeno 29. 11. 2010, datum účinnosti 15. 12. 2010, částka 119/2010
* Čl. I - V § 2 vyhlášky č. 260/2009 Sb., o vyhlášení Národní přírodní památky Polické stěny a stanovení jejích bližších ochranných podmínek, se za slovo „Hlavňov“ vkládají slova „, Suchý Důl“.
* Čl. II
Aktuální znění od 15. 12. 2010
327
VYHLÁŠKA
ze dne 11. listopadu 2010,
kterou se mění vyhláška č. 260/2009 Sb., o vyhlášení Národní přírodní památky Polické stěny a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.:
Čl. I
V § 2 vyhlášky č. 260/2009 Sb., o vyhlášení Národní přírodní památky Polické stěny a stanovení jejích bližších ochranných podmínek, se za slovo „Hlavňov“ vkládají slova „, Suchý Důl“.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. prosince 2010.
Ministr:
Mgr. Drobil v. r. |
Vyhláška č. 326/2010 Sb. | Vyhláška č. 326/2010 Sb.
Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Vyhlášeno 29. 11. 2010, datum účinnosti 15. 12. 2010, částka 119/2010
* § 1 - Vymezení národní přírodní rezervace
* § 2 - Předmět ochrany
* § 3 - Bližší ochranné podmínky
* § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 326/2010 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 326/2010 Sb.
Aktuální znění od 15. 12. 2010
326
VYHLÁŠKA
ze dne 11. listopadu 2010
o vyhlášení Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.:
§ 1
Vymezení národní přírodní rezervace
(1)
Vyhlašuje se Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero (dále jen „národní přírodní rezervace“).
(2)
Národní přírodní rezervace se rozkládá na území Plzeňského kraje, v katastrálních územíchkatastrálních územích Alžbětín a Hojsova Stráž. Hranice národní přírodní rezervace se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3)
Orientační grafické znázornění území národní přírodní rezervace je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce.
§ 2
Předmět ochrany
Předmětem ochrany národní přírodní rezervace jsou:
a)
přirozená lesní společenstva horských smrčin, kyselých bučin, ledovcových karů, sutí a balvanitých polí a stojatých oligotrofních vod ledovcových jezer,
b)
vzácné a ohrožené druhy rostlinrostlin a živočichů, zejména populace kriticky ohroženého druhu rostlinyrostliny šídlatky jezerní (Isoëtes lacustris), včetně jejího biotopubiotopu,
c)
typy přírodních stanovišťpřírodních stanovišť a druhy, pro které byla jinými právními předpisy2) vyhlášena Evropsky významná lokalita Šumava a které se nacházejí na území národní přírodní rezervace.
§ 3
Bližší ochranné podmínky
Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní rezervaci
a)
provádět změny druhu pozemků nebo způsobu jejich využití3), nebo
b)
zřizovat myslivecká nebo rybářská zařízení.
§ 4
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. prosince 2010.
Ministr:
Mgr. Drobil v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 326/2010 Sb.
Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrického obrazce, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero
Geometrický obrazec – hranice Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero
číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci
---|---|---|---
49004500042| 846623,41| 1130637,47| 1
49004500032| 846611,47| 1130590,99| 2
49004500021| 846594,72| 1130525,65| 3
49004500020| 846577,95| 1130460,31| 4
49004500018| 846560,08| 1130390,65| 5
49004500017| 846539,68| 1130315,58| 6
49004500016| 846519,28| 1130240,51| 7
49004500015| 846498,88| 1130165,44| 8
49004500014| 846478,47| 1130090,37| 9
49004500019| 846458,07| 1130015,30| 10
49004500013| 846437,67| 1129940,23| 11
49003050025| 846417,27| 1129865,16| 12
49004500011| 846397,11| 1129789,66| 13
49004500031| 846376,95| 1129714,15| 14
49004500010| 846352,16| 1129621,31| 15
49004500009| 846327,37| 1129528,46| 16
49004500008| 846318,57| 1129517,44| 17
49004500012| 846232,10| 1129529,47| 18
49004500007| 846145,63| 1129541,50| 19
49004500006| 846146,24| 1129564,77| 20
49004500005| 846139,51| 1129591,72| 21
49004500004| 846111,36| 1129612,54| 22
49004500003| 846080,15| 1129626,62| 23
49004500002| 846112,89| 1129685,42| 24
49004500001| 846145,63| 1129744,21| 25
49003050028| 846152,79| 1129762,31| 26
49003050160| 846162,44| 1129813,82| 27
49004860043| 846140,48| 1129811,73| 28
49004860044| 846118,26| 1129814,78| 29
49004860045| 846095,68| 1129815,65| 30
49004860046| 846070,63| 1129815,41| 31
49004860047| 846049,66| 1129821,41| 32
49004500044| 846018,93| 1129830,85| 33
49004500045| 845960,16| 1129844,53| 34
49004500046| 845932,19| 1129832,17| 35
49004860054| 845888,04| 1129815,19| 36
49004860055| 845876,68| 1129815,77| 37
49004860056| 845865,18| 1129816,65| 38
49004860057| 845849,62| 1129815,18| 39
49004860058| 845821,17| 1129817,35| 40
49004860059| 845799,87| 1129812,73| 41
49004860060| 845795,50| 1129810,45| 42
49004860061| 845783,21| 1129808,95| 43
49004860062| 845774,05| 1129806,05| 44
49004860063| 845764,66| 1129802,55| 45
49004860064| 845753,15| 1129803,67| 46
49004860065| 845734,24| 1129809,92| 47
49004860001| 845721,24| 1129816,22| 48
49004860002| 845702,36| 1129807,04| 49
49004860003| 845691,35| 1129803,60| 50
49004860004| 845682,41| 1129798,83| 51
49004860005| 845669,21| 1129795,45| 52
49004860006| 845651,12| 1129792,06| 53
49004860007| 845629,80| 1129791,52| 54
49004860008| 845624,26| 1129801,38| 55
49004860009| 845622,72| 1129805,34| 56
49004860010| 845620,15| 1129814,43| 57
49004500052| 845615,57| 1129823,86| 58
49004500053| 845601,99| 1129863,86| 59
49004500054| 845640,26| 1129895,81| 60
49004860031| 845647,81| 1129915,56| 61
49004860030| 845655,02| 1129936,14| 62
49004860029| 845661,56| 1129948,39| 63
49004500055| 845671,01| 1129966,75| 64
49004500033| 845714,36| 1130017,80| 65
49004500040| 845715,74| 1130099,36| 66
49004500037| 845717,13| 1130180,92| 67
49004500036| 845718,51| 1130262,48| 68
49004500035| 845732,79| 1130354,95| 69
49004500038| 845792,30| 1130414,00| 70
49004500039| 845851,81| 1130473,05| 71
49004500034| 845914,49| 1130535,25| 72
49003050187| 845900,51| 1130603,34| 73
49003050188| 845870,32| 1130750,27| 74
49003050189| 845840,14| 1130897,20| 75
49003050190| 845822,03| 1130985,36| 76
49003050006| 845802,09| 1131082,47| 77
252001050181| 845677,91| 1131166,62| 78
252001290001| 845628,77| 1131119,48| 79
252001290022| 845610,19| 1131106,96| 80
252001290002| 845585,97| 1131096,45| 81
252001290003| 845556,08| 1131106,15| 82
252001290004| 845535,89| 1131119,48| 83
252001290005| 845512,47| 1131138,07| 84
252001290006| 845480,98| 1131161,51| 85
252001290007| 845450,69| 1131175,65| 86
252001290008| 845443,43| 1131184,14| 87
252001290009| 845434,14| 1131219,70| 88
252001290010| 845430,91| 1131226,17| 89
252001290011| 845390,53| 1131250,01| 90
252001290012| 845378,82| 1131260,92| 91
252001290013| 845364,69| 1131279,11| 92
252001290014| 845343,29| 1131276,68| 93
252001290015| 845290,42| 1131339,00| 94
252001290016| 845281,52| 1131358,87| 95
252001290017| 845276,73| 1131386,27| 96
252001290018| 845245,24| 1131436,27| 97
252001290061| 845229,85| 1131470,26| 98
252001290019| 845225,68| 1131513,02| 99
252001290020| 845214,81| 1131533,68| 100
252001290021| 845214,27| 1131549,99| 101
252001480001| 845173,08| 1131575,77| 102
252001480002| 845166,88| 1131575,86| 103
252001480003| 845147,35| 1131584,08| 104
252001480004| 845132,60| 1131585,06| 105
252001480005| 845121,22| 1131581,75| 106
252001480006| 845104,78| 1131582,50| 107
200007840007| 845095,41| 1131581,27| 108
200007840008| 845084,46| 1131580,50| 109
200007840009| 845078,72| 1131577,84| 110
200007840010| 845073,26| 1131582,23| 111
200007840049| 845062,18| 1131590,45| 112
200007840048| 845047,71| 1131600,05| 113
200007840047| 845039,82| 1131608,26| 114
200007840046| 845032,79| 1131617,58| 115
200007840045| 845019,29| 1131636,18| 116
252001290044| 845005,35| 1131651,24| 117
252001290045| 844944,98| 1131708,13| 118
252001480017| 844911,70| 1131738,35| 119
252001480018| 844906,34| 1131743,09| 120
252001290023| 844884,61| 1131765,02| 121
252001290043| 844972,26| 1131809,43| 122
252001290024| 845059,90| 1131853,83| 123
252001290042| 845125,44| 1131882,16| 124
252001290025| 845195,08| 1131912,27| 125
252001290026| 845163,22| 1131973,20| 126
252001290027| 845153,80| 1132050,29| 127
252001290028| 845159,74| 1132082,34| 128
252001290029| 845170,98| 1132122,44| 129
252001290030| 845184,46| 1132136,27| 130
252001290031| 845210,46| 1132149,62| 131
252001290032| 845230,99| 1132151,68| 132
252001290033| 845293,27| 1132129,41| 133
252001290034| 845323,03| 1132159,89| 134
252001290035| 845348,35| 1132162,63| 135
252001290036| 845364,78| 1132153,04| 136
252001290037| 845464,69| 1132127,70| 137
252001290038| 845529,70| 1132109,21| 138
252001290039| 845540,99| 1132100,65| 139
252001290063| 845573,90| 1132047,79| 140
252001050010| 845644,08| 1132079,46| 141
252001050198| 845666,52| 1131992,31| 142
252001050009| 845690,51| 1131899,09| 143
252001050173| 845815,80| 1131816,63| 144
252001050174| 845941,10| 1131734,16| 145
252001050175| 846066,40| 1131651,70| 146
252001050176| 846191,70| 1131569,23| 147
252001050177| 846317,00| 1131486,77| 148
252001050178| 846442,29| 1131404,30| 149
252001050179| 846567,59| 1131321,83| 150
252001050014| 846651,52| 1131266,60| 151
252001050172| 846654,47| 1131264,66| 152
252001050015| 846666,15| 1131167,24| 153
252001050016| 846681,29| 1131026,37| 154
252001050017| 846698,68| 1130912,24| 155
252001050018| 846725,87| 1130853,46| 156
252001050019| 846789,02| 1130712,14| 157
252001050020| 846838,49| 1130602,76| 158
252001050021| 846848,65| 1130580,72| 159
252001050030| 846878,83| 1130516,56| 160
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 326/2010 Sb.
Orientační grafické znázornění území Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero
24.6MB
1)
Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.
2)
Příloha č. 150 k nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 371/2009 Sb.
3)
Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška č. 325/2010 Sb. | Vyhláška č. 325/2010 Sb.
Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Chýnovská jeskyně a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Vyhlášeno 29. 11. 2010, datum účinnosti 15. 12. 2010, částka 119/2010
* § 1 - Vymezení národní přírodní památky a jejího ochranného pásma
* § 2 - Předmět ochrany
* § 3 - Bližší ochranné podmínky
* § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 325/2010 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 325/2010 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 325/2010 Sb.
Aktuální znění od 15. 12. 2010
325
VYHLÁŠKA
ze dne 11. listopadu 2010
o vyhlášení Národní přírodní památky Chýnovská jeskyně a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.:
§ 1
Vymezení národní přírodní památky a jejího ochranného pásma
(1)
Vyhlašuje se Národní přírodní památka Chýnovská jeskyně (dále jen „národní přírodní památka“) a její ochranné pásmo.
(2)
Národní přírodní památka se rozkládá na území Jihočeského kraje, v katastrálním územíkatastrálním území Dolní Hořice. Hranice národní přírodní památky se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(3)
Ochranné pásmo národní přírodní památky se rozkládá na území Jihočeského kraje, v katastrálním územíkatastrálním území Dolní Hořice. Hranice ochranného pásma národní přírodní památky se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(4)
Orientační grafické znázornění území národní přírodní památky a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce.
§ 2
Předmět ochrany
Předmětem ochrany národní přírodní památky jsou:
a)
podzemní a povrchové krasové jevy vytvořené v hrubozrnných a dolomitických krystalických vápencích a nekrasových horninách moldanubika, zahrnující komplex Chýnovské jeskyně, včetně přirozených výplní jeskyní,
b)
vzácné minerální formy, zejména fialová odrůda tremolitu hexagonit,
c)
přírodní společenstva jeskyní, včetně vzácných a ohrožených druhů živočichů, zejména populace a biotopbiotop silně ohroženého druhu živočicha netopýra řasnatého (Myotis nattereri),
d)
typy přírodních stanovišťpřírodních stanovišť a druhy, pro které byla jiným právním předpisem2) vyhlášena Evropsky významná lokalita Chýnovská jeskyně a které se nacházejí na území národní přírodní památky.
§ 3
Bližší ochranné podmínky
Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní památce
a)
provádět změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití3),
b)
provádět změny dokončených staveb nebo změny staveb před jejich dokončením4),
c)
provozovat pro veřejnost zpřístupněné části Chýnovské jeskyně, včetně prodejních a jiných služeb s tím souvisejících,
d)
provádět výzkum v jeskyních nebo výzkum přírodních jevů na povrchu, které s jeskyněmi souvisejí, jež nezpůsobí změnu či poškození národní přírodní památky,
e)
vstupovat do veřejnosti nepřístupných jeskyní,
f)
provádět geologické práce spojené se zásahem do zemského povrchu, jež nezpůsobí změnu či poškození národní přírodní památky, nebo
g)
vyznačovat cyklistické stezky nebo trasy pro pěší.
§ 4
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. prosince 2010.
Ministr:
Mgr. Drobil v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 325/2010 Sb.
Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrického obrazce, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní památky Chýnovská jeskyně
Geometrický obrazec č. 1 – hranice Národní přírodní památky Chýnovská jeskyně
číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci
---|---|---|---
1| 723064,58| 1119397,85| 1
37| 722970,12| 1119460,63| 2
36| 722967,62| 1119470,64| 3
35| 723020,46| 1119550,87| 4
18| 723171,87| 1119558,91| 5
19| 723209,88| 1119546,30| 6
11| 723229,80| 1119531,51| 7
10| 723227,98| 1119513,29| 8
9| 723227,65| 1119508,40| 9
8| 723226,32| 1119494,00| 10
6| 723224,52| 1119473,54| 11
7| 723238,02| 1119472,86| 12
39| 723235,75| 1119442,88| 13
5| 723220,94| 1119442,65| 14
4| 723128,70| 1119441,20| 15
3| 723133,13| 1119427,50| 16
2| 723110,06| 1119421,70| 17
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 325/2010 Sb.
Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrického obrazce, kterými jsou stanoveny hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Chýnovská jeskyně
Geometrický obrazec č. 2 – hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Chýnovská jeskyně
číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci
---|---|---|---
123-33| 723280,48| 1119471,18| 1
7| 723238,02| 1119472,86| 2
6| 723224,52| 1119473,54| 3
8| 723226,32| 1119494,00| 4
9| 723227,65| 1119508,40| 5
10| 723227,98| 1119513,29| 6
11| 723229,80| 1119531,51| 7
19| 723209,88| 1119546,30| 8
18| 723171,87| 1119558,91| 9
35| 723020,46| 1119550,87| 10
34| 723016,53| 1119573,66| 11
33| 723013,30| 1119597,99| 12
32| 723008,12| 1119595,93| 13
31| 722998,17| 1119598,14| 14
30| 722991,61| 1119602,92| 15
29| 722983,86| 1119602,19| 16
28| 722950,25| 1119599,35| 17
27| 722919,08| 1119617,08| 18
26| 722920,62| 1119630,87| 19
25| 722979,37| 1119639,01| 20
24| 723012,64| 1119640,45| 21
23| 723048,80| 1119633,59| 22
22| 723094,05| 1119617,73| 23
21| 723128,39| 1119611,05| 24
20| 723155,82| 1119591,71| 25
17| 723187,30| 1119578,58| 26
16| 723200,79| 1119574,94| 27
15| 723226,81| 1119576,87| 28
14| 723233,09| 1119577,20| 29
13| 723262,78| 1119561,14| 30
12| 723282,67| 1119541,72| 31
123-43| 723287,11| 1119542,35| 32
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 325/2010 Sb.
Orientační grafické znázornění území Národní přírodní památky Chýnovská jeskyně a jejího ochranného pásma
20.3MB
1)
Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.
2)
Příloha č. 150 k nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 371/2009 Sb.
3)
Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 2 odst. 5 a 6 zákona č. 183/2006 Sb. |
Sdělení Českého statistického úřadu č. 324/2010 Sb. | Sdělení Českého statistického úřadu č. 324/2010 Sb.
Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci TNM klasifikace zhoubných novotvarů
Vyhlášeno 29. 11. 2010, částka 118/2010
324
SDĚLENÍ
Českého statistického úřadu
ze dne 19. listopadu 2010
o aktualizaci TNM klasifikace zhoubných novotvarů
Český statistický úřad ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, oznamuje s účinností od 1. ledna 2011 aktualizaci TNM klasifikace zhoubných novotvarů.
TNM klasifikace zhoubných novotvarů, 7. vydání 2010, česká verze 2011 je systém pro popis anatomického rozsahu nemocí založený na určení tří složek:
T – rozsah primárního nádoru,
N – nepřítomnost či přítomnost a rozsah metastáz v regionálních mízních uzlinách,
M – nepřítomnost či přítomnost vzdálených metastáz.
Přiřazením číslice k těmto třem složkám je udán rozsah zhoubného nádoru.
TNM klasifikace zhoubných novotvarů, 7. vydání 2010, česká verze 2011 nahrazuje dosavadní 6. vydání 2002 TNM klasifikace zhoubných novotvarů, česká verze 2004, platné od 1. ledna 2005.
TNM klasifikace zhoubných novotvarů, 7. vydání 2010, česká verze 2011 bude k dispozici jednak na pevné adrese v nakladatelství BOMTON agency, s.r.o., Václavské náměstí 819/43, 110 00 Praha 1 a jednak v elektronickém obchodě na adrese http://mkn-10.inshop.cz/.
Předsedkyně:
doc. Ing. Ritschelová, CSc., v. r. |
Sdělení Českého statistického úřadu č. 323/2010 Sb. | Sdělení Českého statistického úřadu č. 323/2010 Sb.
Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů (IR-DRG)
Vyhlášeno 29. 11. 2010, částka 118/2010
323
SDĚLENÍ
Českého statistického úřadu
ze dne 19. listopadu 2010
o aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů (IR-DRG)
Český statistický úřad ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, oznamuje s účinností od 1. ledna 2011 aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů IR-DRG (dále jen „klasifikace IR-DRG“).
Klasifikace IR-DRG (International Refined Diagnosis Related Groups – Mezinárodní zpřesněné skupiny vztažené k diagnóze) umožňuje klasifikovat pacienty v akutní nemocniční péči na základě jejich klinické podobnosti a srovnatelnosti nákladů na jejich nemocniční pobyt.
Pro klasifikaci IR-DRG se pro rok 2011 vydává definiční manuál, verze 008.2011 (formát pdf), program pro automatizované zařazování případů do DRG podle této klasifikace (tzv. grouper), česká verze 008.2011 a závazné metodické materiály a číselníky pro použití v rámci klasifikace IR-DRG, verze 008.2011. Za vydání a distribuci výše uvedených materiálů odpovídá Ministerstvo zdravotnictví České republiky, Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2.
Definiční manuál a grouper pro klasifikaci IR-DRG lze obdržet v elektronické podobě postupem uvedeným na webových stránkách www.mzcr.cz. Závazné metodické materiály a číselníky pro použití v rámci klasifikace IR-DRG jsou rovněž zveřejněné na těchto webových stránkách.
Předsedkyně:
doc. Ing. Ritschelová, CSc., v. r. |
Sdělení Ministerstva financí č. 322/2010 Sb. | Sdělení Ministerstva financí č. 322/2010 Sb.
Sdělení Ministerstva financí o vydání výměru MF č. 04/2010, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2010
Vyhlášeno 29. 11. 2010, částka 118/2010
322
SDĚLENÍ
Ministerstva financí
ze dne 16. listopadu 2010
o vydání výměru MF č. 04/2010, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2010
Ministerstvo financí podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 24. srpna 2010 vydalo výměr MF č. 04/2010, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2010. Výměr je publikován v Cenovém věstníku částka 10/2010 ze dne 25. srpna 2010 a nabyl účinnosti dne 1. září 2010.
Ministr:
Ing. Kalousek v. r. |
Sdělení Ministerstva financí č. 321/2010 Sb. | Sdělení Ministerstva financí č. 321/2010 Sb.
Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky Dluhopisu České republiky, 2010 – 2021, 3,85 %
Vyhlášeno 29. 11. 2010, částka 118/2010
321
SDĚLENÍ
Ministerstva financí,
jímž se určují emisní podmínky Dluhopisu České republiky, 2010–2021, 3,85 %
Ministerstvo financí vydává státní dluhopisy v souladu s § 25 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“) a určuje emisní podmínky Dluhopisu České republiky, 2010–2021, 3,85 %:
1.
Základní charakteristika dluhopisů:
Emitent: Česká republika zastoupená Ministerstvem financí
Název: Dluhopis České republiky, 2010–2021, 3,85 %
Zkrácený název: ČR, 3,85 %, 21
Pořadové číslo emise: 61.
Jmenovitá hodnota: Kč 10 000
Forma dluhopisu: cenný papírcenný papír na doručitele
Podoba dluhopisu: zaknihovaný cenný papírcenný papír
Datum emise: 29. listopadu 2010
Datum splatnosti: 29. září 2021
Úrokový výnos: kupon s pevnou úrokovou sazbou 3,85 % p.a.
Zdanění úrokových výnosů: podle právních předpisů České republiky
ISIN: CZ0001002851|
---|---
Kupon č. 1 odtržený,| ISIN: CZ0000702394
Kupon č. 2 odtržený,| ISIN: CZ0000702402
Kupon č. 3 odtržený,| ISIN: CZ0000702410
Kupon č. 4 odtržený,| ISIN: CZ0000702428
Kupon č. 5 odtržený,| ISIN: CZ0000702436
Kupon č. 6 odtržený,| ISIN: CZ0000702444
Kupon č. 7 odtržený,| ISIN: CZ0000702451
Kupon č. 8 odtržený,| ISIN: CZ0000702469
Kupon č. 9 odtržený,| ISIN: CZ0000702477
Kupon č. 10 odtržený,| ISIN: CZ0000702485
Kupon č. 11 odtržený,| ISIN: CZ0000702493
Jistina odtržená,| ISIN: CZ0000702386
2.
Dluhopisy jsou ve smyslu § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů, které vydání státních dluhopisů umožňují.
3.
Dluhopisy znějí na doručitele a jsou vydávány v zaknihované podobě. Evidenci vlastníků vede Centrální depozitář cenných papírůcenných papírů, a. s.
4.
Dluhopisy mohou nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí. Repatriace výnosů a splacené jmenovité hodnoty do zahraničí budou prováděny dle právních předpisů České republiky.
5.
Emitent předloží návrh na přijetí dluhopisů k obchodování na hlavním trhu Burzy cenných papírůcenných papírů Praha, a. s.
6.
Rozhodný den pro výplatu výnosu z dluhopisu předchází o jeden měsíc dnu splatnosti výnosu z dluhopisu. Datum ex-kupon je den následující po rozhodném dnu a je stanoveno na 30. srpna. Úrokový výnos obdrží vždy investor, který je vlastníkem dluhopisu 29. srpna počínaje rokem 2011. Úrokový výnos za první výnosové období od data vydání do 29. září 2011 obdrží investor, který je vlastníkem dluhopisu 29. srpna 2011.
7.
Dluhopisy jsou úročeny pevnou úrokovou sazbou ve výši 3,85 % p.a. Úrokové výnosy jsou vypláceny jedenkrát ročně, a to vždy k 29. září počínaje rokem 2011. Připadne-li den výplaty výnosu na den, který není pracovním dnem, bude výplata provedena první následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odsunutí platby.
8.
Převoditelnost dluhopisů v Centrálním depozitáři cenných papírůcenných papírů začíná dnem připsání dluhopisů na účty prvních vlastníků. Posledním dnem, kdy bude docházet k převodům cenných papírůcenných papírů na účtech v Centrálním depozitáři cenných papírůcenných papírů, je 29. srpen 2021.
9.
Výpočet poměrné části úroku probíhá na bázi jednoho roku o 360 dnech a 12 měsíců po 30 dnech (BCK – standard 30E/360). Poměrná část úrokového výnosu je do ceny dluhopisu započítávána od data emise.
10.
Dluhopisy budou vydávány po jednotlivých částech (tranších). Primární prodej 1. tranše bude proveden formou americké aukce pořádané Českou národní bankoubankou pro skupinu přímých účastníků dne 24. listopadu 2010. Další investoři se mohou aukce zúčastnit prostřednictvím přímých účastníků. Oznámení o aukci a seznam přímých účastníků budou předem zveřejněny. Primární prodej dalších tranší bude prováděn za stejných podmínek. Emisní lhůta končí dnem 29. srpna 2021.
11.
Jednotlivé objednávky předané do aukce přímými účastníky jsou uspokojovány postupně od nejvyšší nabízené ceny. Pokud při postupném uspokojování objednávek s určitou nabízenou cenou přesáhne uspokojený objem objednávek objem dluhopisů, který emitent prodává, jsou objednávky s touto nabízenou cenou uspokojeny pouze částečně. Dluhopisy jsou prodávány za nabízené ceny.
12.
Celkový předpokládaný objem emise dluhopisů je 95 000 000 000 Kč. Dluhopisy mohou být vydány v menším nebo ve větším objemu v souladu s § 11 zákona o dluhopisech v rozsahu, který bude odpovídat vývoji a struktuře financování schodku státního rozpočtu. Objem emise může být zvýšen maximálně na 120 000 000 000 Kč.
13.
Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků ke dni vydání těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor’s je na úrovni A, společností Moody’s na úrovni A1, společností Fitch Ratings na úrovni A+.
14.
Oddělení práva na výnos dluhopisu podle § 18 zákona o dluhopisech je umožněno.
15.
Ministerstvo financí prohlašuje, že dluží každému majiteli dluhopisu jmenovitou hodnotu dluhopisu. Dluhopisy budou spláceny ve jmenovité hodnotě ke dni 29. září 2021. Od tohoto dne končí úročení dluhopisů. Jmenovitá hodnota dluhopisu spolu s posledním úrokovým výnosem bude vyplacena investorovi, který je vlastníkem dluhopisu dne 29. srpna 2021. Připadne-li den splátky jistiny na den, který není pracovním dnem, bude výplata provedena první následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odsunutí platby.
16.
Veškerá práva spojená s dluhopisy a s kupony k nim vydanými se ve smyslu § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé.
17.
Ministerstvo financí se zavazuje, že zabezpečí výplatu úrokových výnosů z dluhopisů a splatí jmenovitou hodnotu dluhopisů jejich majitelům podle těchto emisních podmínek. Platebním místem je Česká národní bankabanka. Kupony a jistiny dluhopisů jsou vypláceny bezhotovostním převodem, příp. v hotovosti, dle instrukcí vlastníka dluhopisu. Platební místo zveřejní způsob, jakým budou výplata kuponu a splacení jmenovité hodnoty provedeny.
18.
Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky.
19.
Oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů budou publikována v Hospodářských novinách nebo jiném obdobně zaměřeném deníku, běžně dostupném v České republice, a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
20.
Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, bude rozhodující verze česká.
Ministr:
Ing. Kalousek v. r. |
Vyhláška č. 320/2010 Sb. | Vyhláška č. 320/2010 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění vyhlášky č. 148/2004 Sb.
Vyhlášeno 29. 11. 2010, datum účinnosti 1. 2. 2011, částka 118/2010
* Čl. I - Vyhláška č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění vyhlášky č. 148/2004 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 2. 2011
320
VYHLÁŠKA
ze dne 15. listopadu 2010,
kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění vyhlášky č. 148/2004 Sb.
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 392/2005 Sb. a zákona č. 222/2006 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 8 odst. 2, § 11 odst. 1 písm. a) a d), § 23 odst. 3 a § 24 odst. 1 písm. d) zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění vyhlášky č. 148/2004 Sb., se mění takto:
1.
§ 1 a 2 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 1 a 2 znějí:
㤠1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje hygienické požadavky na umístění, prostorové podmínky a funkční členění staveb a zařízení, včetně jejich vybavení, a na ubytování, osvětlení, úklid, zásobování vodou, odstraňování odpadů a odpadních vod, stravování a režim dne zotavovacích akcí. V příloze č. 1 k této vyhlášce se dále stanoví podmínky pro podávání a použití některých potravin a přípravu pokrmů, v příloze č. 2 k této vyhlášce náplň kurzu první pomoci pro zdravotníka zotavovacích akcí a škol v přírodě, v příloze č. 3 k této vyhlášce vzor posudku o zdravotní způsobilosti dítěte k účasti na zotavovací akci a škole v přírodě a v příloze č. 4 k této vyhlášce minimální rozsah vybavení lékárničky pro zotavovací akce pro děti a pro školy v přírodě.
§ 2
Umístění
Zotavovací akce se umísťují mimo území, kde lze předpokládat znečištění ovzduší nad stanovené limity1) nebo překročení hygienického limitu hluku pro chráněný venkovní prostor2). K pozemku, na kterém je umístěna zotavovací akce, musí vést přístupová cesta.
1)
Vyhláška č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění vyhlášky č. 17/2010 Sb.
2)
§ 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb. a zákona č. 392/2005 Sb.
Vyhláška č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.“.
Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje.
2.
V § 3 odst. 1 se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 4 zrušuje.
3.
V § 3 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 3 zní:
„(2)
Prostory ve stavbách3) musí být suché, s přirozeným větráním a osvětlením; plocha na jedno ubytované dítě musí být nejméně 2,5 m2. Ve stavbách i stanech musí počet ubytovaných dětí odpovídat podmínce zachování prostoru pro uložení osobních věcí a možnosti pohybu mezi jednotlivými lůžky.
3)
Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.
Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.“.
Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7.
4.
V § 3 se odstavec 4 včetně poznámek pod čarou č. 5 a 6 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6.
5.
V § 3 odstavce 4 a 5 znějí:
„(4)
Na zotavovacích akcích musí být vytvořeny podmínky pro osobní hygienu. V umývárně musí být na 5 dětí jedno umyvadlo s tekoucí vodou a odtokem nebo jeden výtokový kohout s odvodem použité vody mimo místo osobní očisty a na 30 dětí nejméně jedna sprchová růžice. Sprchy užívají děti odděleně podle pohlaví a musí být zajištěna intimita. Na všech zotavovacích akcích musí být zajištěna možnost koupání nebo osprchování v teplé vodě alespoň jednou za týden.
(5)
Záchody se zřizují v počtu 1 záchod na 15 dětí. Záchody užívají děti odděleně podle pohlaví a musí být zajištěna intimita. V blízkosti záchodů musí být možnost mytí rukou v tekoucí vodě.“.
Poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje.
6.
V § 3 odst. 6 se na konci textu věty druhé doplňují slova „s možností mytí rukou v tekoucí vodě“.
7.
V § 3 odst. 6 se věty pátá a šestá nahrazují větami „Jde-li o zotavovací akce pořádané ve stanech, lze ošetřovnu a izolaci umístit ve vyčleněných stanech. Léky a zdravotnická dokumentace musí být zajištěny tak, aby k nim neměly přístup děti ani jiné nepovolané osoby.“.
8.
V § 3 se doplňuje odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 4 zní:
„(7)
Ve stavbách, kde se pořádají zimní zotavovací akce, musí být zajištěny mikroklimatické podmínky4) odpovídající požadavkům na pobytové místnosti, teplá voda pro osobní hygienu a dále prostory pro sušení oděvů a obuvi a ukládání sportovních potřeb.
4)
Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb.“.
9.
§ 4 a 5 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 5 znějí:
㤠4
Ubytování, vybavení a úklid
(1)
Ubytování dětí se zajišťuje odděleně podle pohlaví s výjimkou případů, kdy se společným ubytováním vysloví souhlas zákonný zástupce dítěte. Osoby činné při zotavovací akci jako dozor se ubytují odděleně v blízkosti dětí. Zdravotník se ubytuje v bezprostřední blízkosti ošetřovny s izolací.
(2)
Patrová lůžka lze použít pro děti od 7 let věku. Horní lůžko musí být bezpečně přístupné a vybavené zábranou proti pádu a nepropustnou podložkou pod matrací.
(3)
Výměna ložního prádla musí být provedena vždy před použitím lůžka jiným dítětem, dále po znečištění a po odchodu dítěte z důvodu nemoci. Manipulace s ložním prádlem při výskytu infekčního onemocnění může provádět pouze zdravotník. Při použití lůžek s opakovaně užívanou matrací nebo slamníkem musí být lůžko vybaveno vyměnitelným povlakem nebo čistou textilií pokrývající celou plochu lůžka. Čisté ložní prádlo musí být skladováno tak, aby nedošlo k jeho znečištění. Použité ložní prádlo, které musí být uloženo vždy odděleně od čistého, musí být skladováno v ochranných úložných nebo transportních obalech.
(4)
Před zahájením zotavovací akce, mezi jejími jednotlivými běhy a po ukončení zotavovací akce musí být proveden úklid a úprava všech prostor sloužících zotavovací akci.
(5)
V průběhu zotavovací akce musí být prováděn denní úklid všech prostor sloužících zotavovací akci. Denního úklidu se mohou účastnit i děti pod vedením osob činných při zotavovací akci. Děti však nesmějí provádět úklid záchodů.
§ 5
Zásobování vodou
(1)
Zotavovací akce musí být zabezpečena pitnou vodou splňující hygienické požadavky podle právního předpisu upravujícího požadavky na pitnou vodu5) tak, aby jí byl dostatek k pití, čištění zubů, vaření, mytí nádobí, čištění pracovních ploch v kuchyni, osobní hygieně osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné a k provozu ošetřovny a izolace.
(2)
K případnému donášení nebo dovozu pitné vody musí být použity pouze čisté uzavíratelné nádoby zhotovené z materiálů určených k přímému styku s pitnou vodou a vyčleněné k tomuto účelu. Označené nádoby s donášenou nebo dováženou pitnou vodou musí být ukládány na chladném a stinném místě.
5)
§ 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2003 Sb.
Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů.“.
Poznámka pod čarou č. 8 se zrušuje.
10.
Nadpis § 6 zní: „Odstraňování odpadů a nakládání s odpadními vodami“.
11.
V § 6 odst. 1 větě druhé se za slovo „nádob“ vkládají slova „, které lze snadno čistit a dezinfikovat,“ a věta poslední se nahrazuje větou „Odpady se skladují mimo prostory, kde se manipuluje s potravinami.“.
12.
§ 7 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 6 a 7 zní:
㤠7
Stravování
(1)
Prostory pro stravování, s výjimkou ohniště, musí být vždy zastřešené a zabezpečené před nepříznivými zevními vlivy; musí zahrnovat alespoň prostory pro přípravu pokrmů, konzumaci pokrmů, mytí nádobí a skladování potravin. V prostoru přípravy pokrmů nesmí docházet ke křížení současně prováděných čistých a nečistých činností nebo postupů a úkonů, které se mohou vzájemně negativně ovlivňovat.
(2)
Pracovní plochy, nástroje a nádobí musí být z materiálu vhodného pro styk s potravinami6). Pracovní plochy, kterými mohou být i desky z materiálu vhodného pro styk s potravinami, musí být označeny a odděleny tak, aby na všech stupních výroby, zpracování a distribuce byly potraviny nebo pokrmy chráněny před kontaminací, která by mohla způsobit, že by potraviny nebo pokrmy byly zdravotně závadné.
(3)
Zařízení, pracovní plochy, nástroje a nádobí musí být důkladně očištěny, a je-li to nezbytné, dezinfikovány. Čištění se musí provádět tak často, aby se vyloučilo riziko kontaminace potravin nebo pokrmů. Musí být zajištěny odpovídající podmínky pro mytí potravin, nádobí a rukou osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné. Mytí kuchyňského a jídelního nádobí musí být odděleno.
(4)
Potraviny musí být skladovány za podmínek stanovených výrobcem nebo zvláštním právním předpisem7). Skladované potraviny nebo pokrmy se nesmějí ovlivňovat navzájem a nesmějí být negativně ovlivňovány zevními vlivy. Během zotavovací akce nesmí být podávány ani k přípravě pokrmů používány potraviny stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce; v příloze jsou dále stanoveny podmínky, za kterých lze některé potraviny podávat nebo používat.
(5)
Denně musí být pro děti na zotavovací akci zajištěna snídaně, přesnídávka, oběd, svačina a večeře. Při výdeji stravy lze sloučit výdej snídaně s přesnídávkou a oběda se svačinou. Součástí snídaně musí být teplý nápoj. Jedno z hlavních jídel musí být teplé. Strava podávaná dětem musí odpovídat jejich věku a fyzické zátěži. Na sestavování jídelního lístku se podílí zdravotník.
(6)
Nápoje musí být pro účastníky zotavovací akce k dispozici po celý den. Uchovávají se v krytých nádobách s výpustným kohoutem nebo se rozlévají přímo z originálních balení.
(7)
Děti se mohou podílet na přípravě stravy jen před jejím tepelným zpracováním a při pomocných pracích. Na zotavovací akci do 50 účastníků se mohou děti podílet na celé přípravě stravy a jejím výdeji, jsou-li pod dozorem osoby činné při stravování. Zdravotní stav dětí, které se podílejí na přípravě stravy, musí být posouzen zdravotníkem.
(8)
I pokud je stravování zajištěno prostřednictvím provozoven stravovacích služeb, musí být zajištěno splnění požadavků upravených v odstavcích 4, 5 a 6.
6)
Vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
Poznámka pod čarou č. 12 se zrušuje.
13.
V § 8 odst. 1 větě druhé se slova „s výjimkou noci, kdy se pořádá noční hra“ nahrazují slovy „pro děti do 10 let včetně a 8 hodin pro děti starší“.
14.
V § 8 odst. 2 větě třetí se slova „V putovních táborech“ nahrazují slovy „Na putovní zotavovací akci“ a poslední věta se zrušuje.
15.
V § 8 odst. 4 větě první se slova „v přírodě“ zrušují.
16.
V § 8 odstavec 5 zní:
„(5)
Při zimních zotavovacích akcích nesmí výcvik nebo jiná soustavná fyzická zátěž dětí přesáhnout 6 hodin denně.“.
17.
Příloha č. 1 zní:
„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 106/2001 Sb.
Podmínky pro podávání a použití některých potravin a přípravu pokrmů
1.
Na zotavovacích akcích nelze podávat ani používat potraviny nebo pokrmy, které mohou být zdravotně závadné.
2.
Technologie výroby pokrmů a jejich uvádění do oběhu musí být v souladu se správnou výrobní praxí.
3.
Potraviny, které nelze skladovat podle podmínek výrobce nebo požadavků zvláštního právního předpisu7), musí být bezprostředně po zakoupení tepelně zpracovány (například zmrazená zelenina, maso) nebo ihned vydány ke konzumaci.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Zotavovací akceZotavovací akce, které byly zajištěny a započaty přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se dokončí podle vyhlášky č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2011.
Ministr:
doc. MUDr. Heger, CSc., v. r. |
Vyhláška č. 315/2010 Sb. | Vyhláška č. 315/2010 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 22. 11. 2010, datum účinnosti 1. 1. 2011, částka 116/2010
* Čl. I - V příloze č. 1 k vyhlášce č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění vyhlášky č. 230/2001 Sb., vyhlášky č. 499/2001 Sb., vyhlášky č. 566/2002 Sb., vyhlášky č. 6
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 2011
315
VYHLÁŠKA
ze dne 11. listopadu 2010,
kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 96 písm. a) zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů:
Čl. I
V příloze č. 1 k vyhlášce č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění vyhlášky č. 230/2001 Sb., vyhlášky č. 499/2001 Sb., vyhlášky č. 566/2002 Sb., vyhlášky č. 660/2004 Sb., vyhlášky č. 539/2005 Sb., vyhlášky č. 352/2006 Sb., vyhlášky č. 389/2007 Sb., vyhlášky č. 445/2008 Sb. a vyhlášky č. 485/2009 Sb., v části Moravskoslezský kraj ve sloupci „Obec s rozšířenou působností“ v bodě 15. „Nový Jičín“, ve sloupci „Matriční úřad“ v bodě 5. „Nový Jičín“, ve sloupci „Seznam obcí, měst, městských částí, městských obvodů a vojenských újezdů správního obvodu matričního úřadu“ se za bod 4. „Kunín“ vkládá nový bod 5. „Libhošť“.
Dosavadní body 5 až 8 se označují jako body 6 až 9.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.
Ministr:
Mgr. John v. r. |
Vyhláška č. 314/2010 Sb. | Vyhláška č. 314/2010 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 22. 11. 2010, datum účinnosti 7. 12. 2010, částka 116/2010
* Čl. I - V § 24 vyhlášky č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění v
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 7. 12. 2010
314
VYHLÁŠKA
ze dne 8. listopadu 2010,
kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 102 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 146/2000 Sb., zákona č. 258/2002 Sb., zákona č. 225/2006 Sb. a zákona č. 301/2009 Sb.:
Čl. I
V § 24 vyhlášky č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 101/1999 Sb. a vyhlášky č. 359/2006 Sb., odstavec 5 zní:
„(5)
Ultralehký letoun je letoun konstruovaný maximálně pro dvě osoby, jehož pádová rychlost v případě, že je řízen
a)
přesouváním těžiště pilota, nepřevyšuje 65 km/h a maximální vzletová hmotnost nepřevyšuje 450 kg,
b)
aerodynamickými prostředky, nepřevyšuje 65 km/h a maximální vzletová hmotnost nepřevyšuje 450 kg, nebo
c)
aerodynamickými prostředky, nepřevyšuje 75 km/h a minimální užitečné zatížení je nejméně 250 kg pro maximální vzletovou hmotnost, která nepřevyšuje 600 kg, přičemž tento letoun byl z větší části postaven bez obchodního cíle amatérským stavitelem nebo právnickou osobou sdružující amatérské stavitele.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jejího vyhlášení.
Ministr:
JUDr. Bárta v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 95/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 95/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu mezi Českou republikou a Makedonskou republikou měnícího Dohodu mezi Českou republikou a Makedonskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic
Vyhlášeno 16. 11. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 29. 10. 2010, částka 47/2010
* ČLÁNEK 1 - V článku 3 Dohody se odstavec 3 nahrazuje novým odstavcem 3, jehož znění je následující:
* ČLÁNEK 2 - V článku 6 Dohody se na úvod první věty odstavce 1 vkládá následující text: „Aniž jsou dotčena opatření přijatá Evropským společenstvím,“.
* ČLÁNEK 3 - V článku 8 odstavci 2 Dohody se za slova „nebude takto urovnán“ vkládá následující text: „ve lhůtě šesti měsíců od data, kdy byla předložena žádost o řešení sporu“.
* ČLÁNEK 4 - Za článek 9 Dohody se vkládá nový článek 10, jehož znění je následující:
* ČLÁNEK 5 - Protokol vstoupí v platnost třicátým dnem od data druhé notifikace, kterou si smluvní strany oznámí splnění požadavků svého právního řádu pro vstup tohoto Protokolu v platnost. Protokol zůstane v platnosti po dobu platnosti Dohody.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 29. 10. 2010
95
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 5. května 2009 byl v Bruselu podepsán Protokol mezi Českou republikou a Makedonskou republikou měnící Dohodu mezi Českou republikou a Makedonskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic1).
S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval.
Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 5 dne 29. října 2010.
České znění Protokolu a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
PROTOKOL
mezi Českou republikou a Makedonskou republikou
měnící
Dohodu mezi Českou republikou a Makedonskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic
Česká republika a Makedonská republika (dále jen „smluvní strany“);
vědomy si úmyslu České republiky změnit za účelem splnění jejích závazků jako člena Evropské unie Dohodu mezi Českou republikou a Makedonskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsanou dne 21. června 2001 v Praze (dále jen „Dohoda“);
uznávajíce povinnost České republiky podniknout na základě čl. 307 Smlouvy o založení Evropského společenství a čl. 6.10 Aktu o podmínkách přistoupení České republiky k Evropské unii všechny náležité kroky k odstranění neslučitelnosti mezi komunitárním právem a jinými mezinárodními dohodami, kterými je Česká republika vázána, včetně této Dohody;
vědomy si statutu Makedonské republiky jako kandidátské země pro členství v Evropské unii a jejích závazků v procesu přistoupení;
rozhodujíce se následně, že jsou nutné určité změny Dohody za účelem vyhnutí se takové neslučitelnosti;
se dohodly proto uzavřít následující Protokol:
ČLÁNEK 1
V článku 3 Dohody se odstavec 3 nahrazuje novým odstavcem 3, jehož znění je následující:
„3.
Ustanovení o národním zacházení a doložce nejvyšších výhod podle tohoto článku se nebude vztahovat na výhody, které poskytuje smluvní strana na základě svých závazků jako člena celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu.“.
Za odstavec 3 se vkládají nové odstavce 4 a 5, jejichž znění je následující:
„4.
Smluvní strana je srozuměna s tím, že závazky druhé smluvní strany jako člena celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu zahrnují závazky vyplývající z mezinárodní smlouvy nebo vzájemné smlouvy týkající se této celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu.
5.
Ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že zavazují jednu smluvní stranu poskytnout investorům druhé smluvní strany nebo jejich investicím či výnosům takové výhody, upřednostnění nebo výsady, které může první smluvní strana poskytovat na základě mezinárodní smlouvy týkající se zcela nebo převážně zdanění.“.
ČLÁNEK 2
V článku 6 Dohody se na úvod první věty odstavce 1 vkládá následující text: „Aniž jsou dotčena opatření přijatá Evropským společenstvím,“.
ČLÁNEK 3
V článku 8 odstavci 2 Dohody se za slova „nebude takto urovnán“ vkládá následující text: „ve lhůtě šesti měsíců od data, kdy byla předložena žádost o řešení sporu“.
ČLÁNEK 4
Za článek 9 Dohody se vkládá nový článek 10, jehož znění je následující:
„Základní bezpečnostní zájmy
Tato Dohoda nebrání žádné ze smluvních stran použít opatření nezbytná pro udržení veřejného pořádku, splnění jejích závazků ve vztahu k udržení nebo obnovení mezinárodního míru nebo bezpečnosti nebo ochranu jejích vlastních základních bezpečnostních zájmů, které mohou zahrnovat zájmy vyplývající z jejího členství v celní, hospodářské nebo měnové unii, společném trhu nebo zóně volného obchodu.“.
Následující články Dohody budou přečíslovány.
ČLÁNEK 5
Protokol vstoupí v platnost třicátým dnem od data druhé notifikace, kterou si smluvní strany oznámí splnění požadavků svého právního řádu pro vstup tohoto Protokolu v platnost. Protokol zůstane v platnosti po dobu platnosti Dohody.
Dáno v Bruselu dne 5. května 2009 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, makedonském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílnosti ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém.
Za Českou republiku
Ing. Miroslav Kalousek v. r.
ministr financí
Za Makedonskou republiku
Trajko Slaveski v. r.
ministr financí
1)
Dohoda mezi Českou republikou a Makedonskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsaná v Praze dne 21. června 2001 byla vyhlášena pod č. 116/2002 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 94/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 94/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu mezi Českou republikou a Jordánským hášimovským královstvím o změně Dohody mezi Českou republikou a Jordánským hášimovským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané v Ammánu dne 20. září 1997
Vyhlášeno 16. 11. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 28. 1. 2010, částka 47/2010
* ČLÁNEK 1 - V článku 1 odst. 5 Dohody se slovní spojení „německou marku, francouzský frank“ vypouští a nahrazuje se novým slovem „Euro“.
* ČLÁNEK 2 - V článku 3 Dohody se vypouští odstavce 3 a 4 a nahrazují se novými odstavci 3 až 5, jejichž znění je následující:
* ČLÁNEK 3 - V článku 6 odstavci 1 Dohody se na úvod první věty vkládá text následujícího znění: „Aniž jsou dotčena opatření přijatá Evropským společenstvím,“.
* ČLÁNEK 4 - V článku 8 odst. 2 Dohody se po slovech „ve lhůtě 6 měsíců“ doplňují následující slova: „od data předložení oznámení o sporu“.
* ČLÁNEK 5 - Za článek 9 Dohody se vkládá nový článek 10, který zní:
* ČLÁNEK 6 - 1. Tento Protokol je považován za nedílnou součást Dohody mezi Českou republikou a Jordánským hášimovským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané v Ammánu dne 20. září 1997.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 28. 1. 2010
94
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 6. dubna 2009 byl v Praze podepsán Protokol mezi Českou republikou a Jordánským hášimovským královstvím o změně Dohody mezi Českou republikou a Jordánským hášimovským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané v Ammánu dne 20. září 19971).
S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval.
Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 6 odst. 2 dne 28. ledna 2010.
České znění Protokolu a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
PROTOKOL
mezi Českou republikou a Jordánským hášimovským královstvím o změně Dohody
mezi Českou republikou a Jordánským hášimovským královstvím o podpoře a vzájemné
ochraně investic, podepsané v Ammánu dne 20. září 1997
Česká republika a Jordánské hášimovské království (dále jen „Smluvní strany“) se dohodly na změně Dohody mezi Českou republikou a Jordánským hášimovským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic (dále jen „Dohoda“) následovně:
ČLÁNEK 1
V článku 1 odst. 5 Dohody se slovní spojení „německou marku, francouzský frank“ vypouští a nahrazuje se novým slovem „Euro“.
ČLÁNEK 2
V článku 3 Dohody se vypouští odstavce 3 a 4 a nahrazují se novými odstavci 3 až 5, jejichž znění je následující:
„3)
Ustanovení o národním zacházení a doložce nejvyšších výhod podle tohoto článku se nebude vztahovat na výhody, které poskytuje Smluvní strana na základě svých závazků jako člena celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu.
4)
Smluvní strana je srozuměna s tím, že závazky druhé Smluvní strany jako člena celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu zahrnují závazky vyplývající z mezinárodní smlouvy nebo oboustranné smlouvy týkající se této celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu.
5)
Ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že zavazují jednu Smluvní stranu poskytnout investorům druhé Smluvní strany nebo jejich investicím či výnosům takové výhody, upřednostnění nebo výsady, které může první Smluvní strana poskytovat na základě mezinárodní smlouvy týkající se zcela nebo převážně zdanění.“.
ČLÁNEK 3
V článku 6 odstavci 1 Dohody se na úvod první věty vkládá text následujícího znění: „Aniž jsou dotčena opatření přijatá Evropským společenstvím,“.
ČLÁNEK 4
V článku 8 odst. 2 Dohody se po slovech „ve lhůtě 6 měsíců“ doplňují následující slova: „od data předložení oznámení o sporu“.
V článku 8 odst. 2 Dohody se po slovech „je investor oprávněn předložit spor buď“ vkládá nové písmeno a) následujícího znění:
„a)
příslušnému soudu nebo správnímu orgánu Smluvní strany, která je jednou ze stran sporu;“.
Následující písmena odst. 2 článku 8 Dohody jsou přečíslovány.
Za odstavec 2 článku 8 Dohody se vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„3)
Rozhodčí soud rozhoduje na základě práva při použití pramenů práva v následujícím pořadí:
-
ustanovení této Dohody a jiných relevantních dohod mezi Smluvními stranami;
-
platné právo dotčené Smluvní strany;
-
ustanovení zvláštních dohod vztahujících se k investici;
-
obecné zásady mezinárodního práva.
4)
Rozhodčí nález je konečný a závazný pro obě strany sporu a je vykonatelný v souladu s vnitrostátním právem.“.
ČLÁNEK 5
Za článek 9 Dohody se vkládá nový článek 10, který zní:
„Základní bezpečnostní zájmy
1)
Nic v této dohodě nelze vykládat tak, ze je bráněno kterékoliv ze Smluvních stran přijmout kroky, které považuje za nezbytné na ochranu svých základních bezpečnostních zájmů,
a)
týkající se trestných činůtrestných činů;
b)
týkající se obchodu se zbraněmi, střelivem a válečnými nástroji a transakcí s jiným zbožím, materiálem, službami a technologiemi, které byly provedeny s cílem zásobovat vojenské nebo jiné bezpečnostní síly;
c)
učiněné v době války nebo v době jiných krizových situací v mezinárodních vztazích, nebo
d)
vztahující se k provádění národní politiky nebo mezinárodních dohod týkajících se zákazu rozšiřování atomových zbraní nebo jiných atomových výbušných zařízení, nebo
e)
v souladu se svými závazky podle Charty OSN kroky k zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.
2)
Základní bezpečnostní zájmy Smluvní strany mohou zahrnovat zájmy vyplývající z jejího členství v celní, hospodářské nebo měnové unii, volném trhu nebo zóně volného obchodu.“.
Následující články Dohody budou přečíslovány.
ČLÁNEK 6
1.
Tento Protokol je považován za nedílnou součást Dohody mezi Českou republikou a Jordánským hášimovským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané v Ammánu dne 20. září 1997.
2.
Tento Protokol vstoupí v platnost devadesátým dnem od data pozdějšího oznámení, kterými si Smluvní strany vzájemně oznámí, že byly ukončeny vnitrostátní právní procedury nezbytné pro jeho vstup v platnost. Protokol zůstane v platnosti po dobu platnosti Dohody.
Dáno v Praze dne 6. dubna 2009 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, arabském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílnosti ve výkladu je rozhodující znění v anglickém jazyce.
Za Českou republiku
Ing. Miroslav Kalousek v. r.
ministr financí
Za Jordánské hášimovské království
Suhair Al-Ali v. r.
ministryně plánování a mezinárodní
spolupráce
1)
Dohoda mezi Českou republikou a Jordánským hášimovským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsaná dne 20. září 1997 v Ammánu byla vyhlášena pod č. 62/2001 Sb. m. s. |
Nařízení vlády č. 313/2010 Sb. | Nařízení vlády č. 313/2010 Sb.
Nařízení vlády o oceněních udělovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy
Vyhlášeno 15. 11. 2010, datum účinnosti 29. 11. 2010, částka 115/2010
* § 1 - Ocenění v oblasti školství, mládeže a tělovýchovy
* § 2 - Medaile Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
* § 3 - Cena ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty a absolventy studia ve studijním programu a za mimořádné činy studentů
* § 4 - Plaketa Františky Plamínkové
* § 5 - Cena Milady Paulové
* § 6 - Evropská jazyková cena Label a ocenění Evropský učitel jazyků
* § 9a - Ocenění nejúspěšnějších sportovců resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
* § 10 - Cena ministra školství, mládeže a tělovýchovy „Fair Play“
* § 10a - Cena ministra školství, mládeže a tělovýchovy za práci s dětmi a mládeží
* § 10b - Cena ministra školství, mládeže a tělovýchovy „Talent“
* § 10c - Medaile J. A. Komenského Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského v Praze
* § 10d - Medaile Přemysla Pittra Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského v Praze
* § 10e - Medaile České školní inspekce „Za zásluhy o rozvoj kvality vzdělávání“
* § 10f - Cena ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole
* § 11 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 9. 2021 (303/2021 Sb.)
313
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 3. listopadu 2010
o oceněních udělovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy
Vláda nařizuje podle § 49 odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 26/2008 Sb.:
§ 1
Ocenění v oblasti školství, mládeže a tělovýchovy
(1)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy může udělovat tato ocenění:
a)
Medaili Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy,
b)
Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty a absolventy studia ve studijním programuprogramu a za mimořádné činy studentů,
c)
Plaketu Františky Plamínkové,
d)
Cenu Milady Paulové,
e)
Evropskou jazykovou cenu Label a ocenění Evropský učitel jazyků,
f)
Ocenění nejúspěšnějších sportovců resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy,
g)
Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy „Fair Play“,
h)
Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za práci s dětmi a mládeží,
i)
Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy „Talent“,
j)
Medaili J. A. Komenského Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského v Praze,
k)
Medaili Přemysla Pittra Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského v Praze,
l)
Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole.
(2)
Česká školní inspekce může udělovat Medaili České školní inspekce „Za zásluhy o rozvoj kvality vzdělávání“.
§ 2
Medaile Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
(1)
Medaile Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se uděluje fyzické osobě, právnické osobě, popřípadě skupině fyzických osob za významnou pedagogickou, výchovnou, vědeckou, sportovní nebo uměleckou činnost vykonávanou v oblasti školství, mládeže nebo tělovýchovy nebo za mimořádně záslužný čin při zajišťování a zlepšování podmínek pro výchovu a vzdělávání v České republice. Fyzické osobě lze medaili udělit též při příležitosti životního nebo pracovního výročí za dlouhodobé a vynikající působení v oblasti školství, mládeže nebo tělovýchovy.
(2)
Ocenění podle odstavce 1 tvoří v prvním stupni diplom a stříbrná medaile a ve druhém stupni diplom a bronzová medaile.
§ 3
Cena ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty a absolventy studia ve studijním programu a za mimořádné činy studentů
(1)
Cena ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty a absolventy studia ve studijním programuprogramu a za mimořádné činy studentů se uděluje studentovi nebo absolventovi bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programuprogramu za mimořádné výsledky ve studiu nebo ve vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti související se studiem v daném studijním programuprogramu. Dále se tato cena uděluje studentovi nebo absolventovi za mimořádný čin prokazující občanskou statečnost, odpovědnost nebo obětavost.
(2)
Ocenění podle odstavce 1 tvoří diplom a další věcné nebo peněžní ocenění v hodnotě do 50 000 Kč. V kalendářním roce může být uděleno nejvýše 10 těchto ocenění.
§ 4
Plaketa Františky Plamínkové
(1)
Plaketa Františky Plamínkové se uděluje fyzické osobě za statečnost v boji proti zlu a nenávisti a projevenou morálnost a smysl pro spravedlnost. Oceňuje se rozhodné jednání v náročné a tíživé situaci, ve které se tyto lidské vlastnosti projevily.
(2)
Ocenění podle odstavce 1 tvoří diplom a plaketa.
§ 5
Cena Milady Paulové
(1)
Cena Milady Paulové se uděluje fyzické osobě za významný přínos k rozvoji vědeckého oboru, mimořádné výsledky v oblasti mezinárodního výzkumu a vývoje, významnou pedagogickou, publikační nebo popularizační činnost, nebo zásluhy o rozvoj občanské společnosti.
(2)
Ocenění podle odstavce 1 tvoří diplom a peněžní ocenění ve výši do 250 000 Kč. V kalendářním roce může být uděleno pouze jedno toto ocenění.
§ 6
Evropská jazyková cena Label a ocenění Evropský učitel jazyků
(1)
Za významnou činnost přispívající k rozvoji v oblasti výuky a studia cizích jazyků se uděluje právnické osobě Evropská jazyková cena Label.
(2)
Za významnou činnost přispívající k rozvoji v oblasti výuky a studia cizích jazyků se uděluje fyzické osobě ocenění Evropský učitel jazyků.
(3)
Ocenění podle odstavců 1 a 2 tvoří diplom a další ocenění ve formě věcné, peněžní nebo v kombinaci obou forem v hodnotě do 200 000 Kč. Součet hodnot těchto ocenění udělených v jednom kalendářním roce nesmí přesáhnout 1 400 000 Kč.
§ 9a
Ocenění nejúspěšnějších sportovců resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
(1)
Ocenění nejúspěšnějších sportovců resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se uděluje nejúspěšnějším sportovcům akademické reprezentace České republiky.
(2)
Ocenění podle odstavce 1 tvoří peněžní nebo věcné ocenění v hodnotě do 35 000 Kč. Výše uděleného ocenění zohledňuje medailové umístění sportovce nebo význam mimořádného sportovního výkonu. Součet hodnot těchto ocenění udělených v jednom kalendářním roce nesmí přesáhnout 1 500 000 Kč.
§ 10
Cena ministra školství, mládeže a tělovýchovy „Fair Play“
(1)
Cena ministra školství, mládeže a tělovýchovy „Fair Play“ se uděluje fyzické osobě a právnické osobě, popřípadě skupině fyzických osob v oblasti výchovy a vzdělávání za mimořádné činy sportovního charakteru v náročných životních situacích.
(2)
Ocenění podle odstavce 1 tvoří diplom a věcné nebo peněžní ocenění v hodnotě do 6 000 Kč. Součet hodnot těchto ocenění udělených v jednom kalendářním roce nesmí přesáhnout 200 000 Kč.
§ 10a
Cena ministra školství, mládeže a tělovýchovy za práci s dětmi a mládeží
(1)
Cena ministra školství, mládeže a tělovýchovy za práci s dětmi a mládeží se uděluje fyzické osobě, právnické osobě nebo skupině fyzických osob za významnou dlouhodobou činnost s dětmi a mládeží v oblasti zájmového vzdělávání, využití volného času nebo sportu a tělovýchovy.
(2)
Cenou podle odstavce 1 je věcné ocenění v hodnotě do 20 000 Kč. Součet hodnot těchto ocenění udělených v jednom kalendářním roce nesmí přesáhnout 500 000 Kč.
§ 10b
Cena ministra školství, mládeže a tělovýchovy „Talent“
(1)
Cena ministra školství, mládeže a tělovýchovy „Talent“ se uděluje žákovi nebo studentovi do 21 let za mimořádný a vynikající výsledek zejména v technickém nebo přírodovědném oboru nebo na významné mezinárodní soutěži.
(2)
Ocenění podle odstavce 1 tvoří diplom a další peněžní nebo věcné ocenění v hodnotě do 50 000 Kč. Výše uděleného ocenění zohledňuje význam mimořádného výsledku z hlediska daného oboru. Součet hodnot těchto ocenění udělených v jednom kalendářním roce nesmí přesáhnout 500 000 Kč.
§ 10c
Medaile J. A. Komenského Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského v Praze
(1)
Medaile J. A. Komenského Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského v Praze se uděluje fyzické nebo právnické osobě anebo skupině fyzických osob za významnou pedagogickou, výchovnou či vědeckou činnost vykonávanou v oblasti šíření odkazu J. A. Komenského nebo za mimořádně záslužný čin pro výchovu a vzdělávání v duchu zásad J. A. Komenského v České republice nebo v zahraničí. Fyzické osobě lze medaili udělit též při příležitosti životního nebo pracovního výročí za dlouhodobé vynikající výsledky vědecké práce v oblasti komeniologie, historie, dějin školství a pedagogiky, která významně posílí kulturní hodnoty v oblasti vzdělávání.
(2)
Ocenění podle odstavce 1 tvoří diplom a medaile.
§ 10d
Medaile Přemysla Pittra Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského v Praze
(1)
Medaile Přemysla Pittra Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského v Praze se uděluje významné tuzemské nebo zahraniční fyzické nebo právnické osobě, která se zasloužila o zlepšení vztahů mezi lidmi a národy v duchu humanistického odkazu Přemysla Pittra a přispěla k rozvoji duchovních hodnot, které obsahuje a k nimž směřuje dílo Přemysla Pittra a Olgy Fierzové.
(2)
Ocenění podle odstavce 1 tvoří diplom a medaile.
§ 10e
Medaile České školní inspekce „Za zásluhy o rozvoj kvality vzdělávání“
(1)
Medaile České školní inspekce „Za zásluhy o rozvoj kvality vzdělávání“ se uděluje fyzické nebo právnické osobě za dlouhodobou a záslužnou činnost v oblasti rozvoje kvality vzdělávání v České republice.
(2)
Ocenění podle odstavce 1 tvoří diplom a medaile.
§ 10f
Cena ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole
(1)
Cena ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole se uděluje zaměstnanci vysoké školy za vynikající vzdělávací činnost nebo za významnou inovaci ve vzdělávací činnosti.
(2)
Ocenění podle odstavce 1 tvoří diplom a další věcné nebo peněžní ocenění v hodnotě do 100 000 Kč. V kalendářním roce může být uděleno nejvýše 5 těchto ocenění.
§ 11
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 15. listopadu 2010.
Předseda vlády:
RNDr. Nečas v. r.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy:
Mgr. Dobeš v. r. |
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 311/2010 Sb. | Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 311/2010 Sb.
Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenového rozhodnutí
Vyhlášeno 15. 11. 2010, částka 113/2010
311
SDĚLENÍ
Energetického regulačního úřadu
ze dne 26. října 2010
o vydání cenového rozhodnutí
Energetický regulační úřad v souladu s § 10 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že podle § 17 odst. 6 písm. e) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, vydal cenové rozhodnutí č. 1/2010 ze dne 11. října 2010 k cenám tepelné energie.
Podle § 17 odst. 10 písm. b) energetického zákona uveřejnil Energetický regulační úřad cenové rozhodnutí v Energetickém regulačním věstníku ze dne 14. října 2010, v částce 7. Uvedeným dnem nabylo cenové rozhodnutí platnosti. Účinnosti nabývá cenové rozhodnutí dnem 1. ledna 2011.
Předseda:
Ing. Fiřt v. r. |
Nález Ústavního soudu č. 310/2010 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 310/2010 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 29. září 2010 ve věci návrhu na zrušení § 89 věty druhé zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 347/2007 Sb.
Vyhlášeno 15. 11. 2010, částka 113/2010
* Odůvodnění
* I. - Rekapitulace návrhu
* II. - Průběh řízení a rekapitulace vyjádření účastníků řízení
* III. - Aktivní legitimace navrhovatele
* IV. - Ústavní konformita legislativního procesu
* V. - Právní hodnocení Ústavního soudu
310
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl dne 29. září 2010 v plénu složeném z předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka (soudce zpravodaj), Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jiřího Muchy, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného, Elišky Wagnerové a Michaely Židlické ve věci návrhu Okresního soudu v Semilech, za nějž jedná Mgr. Pavel Jandura, na zrušení ustanovení § 89 věty druhé zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 347/2007 Sb.,
takto:
I.
Návrh se zamítá.
II.
Ustanovení § 89 věty druhé zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 347/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nutno ústavně konformně interpretovat v návaznosti na ustanovení § 89 věty první exekučního řádu tak, že v případě zastavení exekuceexekuce pro nemajetnost povinného je povinnost oprávněného hradit paušálně určené či účelně vynaložené výdaje exekutorovi odvislá od posouzení míry jeho zavinění na zastavení exekuceexekuce.
Odůvodnění
I.
Rekapitulace návrhu
1.
Dne 10. dubna 2008 byl Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doručen návrh Okresního soudu v Semilech, jímž se navrhovatel domáhá vydání nálezu, který by zrušil ustanovení § 89 věty druhé zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 347/2007 Sb., a to ve znění: „V případě zastavení exekuceexekuce pro nemajetnost povinného hradí paušálně určené či účelně vynaložené výdaje exekutorovi oprávněný.“.
2.
Navrhovatel uvedl, že u Okresního soudu v Semilech je vedeno řízení ve věci sp. zn. 0 Nc 1741/2006, v němž byla usnesením Okresního soudu v Semilech ze dne 17. července 2006 č. j. 0 Nc 1741/2006-7 k uspokojení pohledávky oprávněné městské části Praha 1 ve výši 100 000 Kč nařízena exekuceexekuce proti povinné International Khel Com Service, 1. česko-senegalské obchodní společnosti, spol. s r. o., jejímž provedením byla pověřena soudní exekutorka JUDr. Ingrid Švecová. Povinnému byla uložena povinnost zaplatit exekutorovi náklady exekuceexekuce a oprávněnému náhradu nákladů účelně vynaložených s vymáháním předmětného nároku. Usnesení nabylo dne 19. října 2006 právní moci. Z podnětu exekutora na zastavení řízení je zřejmé, že exekuceexekuce byla zcela bezvýsledná. V dalším řízení má být na soudu, aby postupoval podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, za použití § 52 odst. 2 exekučního řádu a řízení zastavil a v rámci tohoto rozhodnutí při rozhodování o nákladech exekuceexekuce postupoval podle § 89 věty druhé exekučního řádu.
3.
Navrhovatel se obrací na Ústavní soudÚstavní soud s návrhem na zrušení napadeného ustanovení § 89 věty druhé exekučního řádu proto, že dle jeho názoru je toto ustanovení v rozporu s čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Podle navrhovatele je porušeno toto právo ve vztahu k oprávněnému, přičemž by mělo být na státu, aby zajistil vymahatelnost práva, a to aniž by oprávněný předem musel zvažovat, zda exekuceexekuce bude či nebude bezvýsledná. Napadenou právní úpravou jsou náklady nedůvodně přenášeny na oprávněného, přičemž se nehledí na to, že dle judikatury soudní exekutor je osobou „obdobného charakteru podnikatele podle obchodního zákoníku“. Navrhovatel uvádí, že riziko nevymožení pohledávky by mělo být na exekutorovi, a porovnává úpravu exekučního řádu s úpravou v občanském soudním řádu, kde se dle něho v případě bezvýslednosti rozhoduje podle procesního zavinění. Novelizovaným ustanovením tak nebyla respektována judikatura soudů, která „nepochybně byla v souladu s ústavností“.
II.
Průběh řízení a rekapitulace vyjádření účastníků řízení
4.
V souladu s § 69 zákona o Ústavním soudu vyzval Ústavní soud Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky a Senát Parlamentu České republiky, aby se k návrhu vyjádřily.
5.
Poslanecká sněmovna prostřednictvím své předsedkyně Miroslavy Němcové popsala legislativní historii přijetí zákona č. 120/2001 Sb. a zákona č. 347/2007 Sb.
6.
Návrh exekučního řádu předložila Poslanecké sněmovně skupina poslanců dne 20. 9. 2000 a byl projednán jako sněmovní tisk č. 725 ve III. volebním období. Sněmovna projednala návrh exekučního řádu v prvém čtení dne 1. 12. 2000 a přikázala jej k projednání ústavněprávnímu výboru, který návrh zákona projednal dne 22. 1. 2001 a vydal usnesení, jež bylo publikováno pod č. 725/2. Ve druhém čtení Poslanecká sněmovna projednala návrh exekučního řádu dne 24. 1. 2001. Pozměňovací návrhy k návrhu zákona vzešlé z dosavadního legislativního procesu byly zpracovány a publikovány pod č. 725/3. Ve třetím čtení projednala Poslanecká sněmovna návrh exekučního řádu dne 26. 1. 2001 a s návrhem zákona vyslovila souhlas. V závěrečném hlasování z přítomných 158 poslanců pro návrh hlasovalo 130 poslanců, proti návrhu hlasovali 3 poslanci. Poslanecká sněmovna postoupila návrh Senátu dne 5. 2. 2001, Senát s návrhem vyslovil dne 28. 2. 2001 souhlas. Zákon byl prezidentu republiky doručen k podpisu dne 8. 3. 2001, prezident zákon dne 22. 3. 2001 podepsal. Zákon byl dne 3. 4. 2001 vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 48 pod číslem 120/2001 Sb.
7.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., předložila Poslanecké sněmovně vláda dne 29. 3. 2007 a byl projednán jako sněmovní tisk č. 178 v V. volebním období. Sněmovna projednala vládní návrh zákona v prvém čtení dne 9. 5. 2007 a přikázala jej k projednání ústavněprávnímu výboru, který návrh zákona projednal dne 23. 8. 2007 a vydal usnesení, jež bylo publikováno pod č. 178/1. Ve druhém čtení Poslanecká sněmovna projednala návrh zákona dne 19. 10. 2007. Pozměňovací návrhy k návrhu zákona vzešlé z dosavadního legislativního procesu byly zpracovány a publikovány pod č. 178/2. Za zvláště významný považuje Poslanecká sněmovna pozměňovací návrh uvedený pod označením B. 6., kterým byla modifikována dikce napadeného ustanovení § 89 exekučního řádu. Ve třetím čtení projednala Poslanecká sněmovna návrh zákona dne 31. 10. 2007 a s vládním návrhem zákona vyslovila souhlas. Návrh uvedený pod bodem B. 6. byl Poslaneckou sněmovnou přijat, když v hlasování č. 380 pro jeho přijetí z přítomných 149 poslanců hlasovalo 118 poslanců, proti návrhu bylo 22 poslanců. V závěrečném hlasování, jímž Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona ve znění schválených pozměňovacích návrhů (hlasování č. 383), z přítomných 151 poslanců pro hlasovalo 145 poslanců, proti návrhu hlasoval 1 poslanec. Poslanecká sněmovna postoupila návrh Senátu dne 13. 11. 2007, Senát návrh zákona schválil dne 5. 12. 2007. Zákon byl prezidentu republiky doručen k podpisu dne 6. 12. 2007, prezident zákon dne 13. 12. 2007 podepsal. Zákon byl dne 21. 12. 2007 vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 108 pod číslem 347/2007 Sb.
8.
Senát prostřednictvím svého předsedy MUDr. Přemysla Sobotky sdělil, že norma, jejíž zrušení se navrhuje, je součástí zákona č. 347/2007 Sb., jehož návrh byl po schválení v Poslanecké sněmovně doručen Senátu dne 13. 11. 2007 a v senátní evidenci VI. funkčního období mu bylo přiřazeno číslo tisku 133. Návrhem zákona se dne 28. 11. 2007 po jeho přikázání organizačním výborem zabýval ústavněprávní výbor, který usnesením č. 37 doporučil Senátu schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Návrh zákona byl schválen ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou na 10. schůzi konané v VI. funkčním období hlasy 55 senátorů ze 60 přítomných senátorů, proti nebyl žádný ze senátorů. Senát uzavřel, že dle jeho názoru schválil návrh zákona v mezích Ústavou České republiky stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem s tím, že je zcela na Ústavním souduÚstavním soudu, aby posoudil ústavnost napadeného ustanovení.
III.
Aktivní legitimace navrhovatele
9.
Podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. Toto oprávnění je dále konkretizováno v § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož může soud u Ústavního souduÚstavního soudu podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení. Podmínkou meritorního projednání takového návrhu je naplnění dikce čl. 95 odst. 2 Ústavy v tom smyslu, že se musí jednat o zákon, jehož má být při řešení věci použito, tzn. zákon nebo jeho ustanovení, jež je navrhováno ke zrušení, mají být navrhovatelem přímo aplikovány při řešení konkrétního sporu. Ústavní soudÚstavní soud shledal tuto podmínku naplněnou, neboť navrhovatel bude při rozhodování podle § 268 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu za použití § 52 odst. 2 exekučního řádu o zastavení exekuceexekuce a o nákladech exekuceexekuce postupovat podle § 89 věty druhé exekučního řádu.
IV.
Ústavní konformita legislativního procesu
10.
Podle ustanovení § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu Ústavní soud, kromě posouzení souladu napadeného zákona s ústavními zákony, zjišťuje, zda byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.
11.
V projednávané věci navrhovatel nenamítal vadu legislativního procesu ani překročení Ústavou stanovené kompetence zákonodárce. Ústavní soudÚstavní soud po ověření správnosti údajů plynoucích z vyjádření Poslanecké sněmovny a Senátu dospěl k závěru, že napadené ustanovení bylo přijato a vydáno v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.
V.
Právní hodnocení Ústavního soudu
12.
Ve věci samé Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že návrh není důvodný.
13.
Ústavní soudÚstavní soud ve své judikatuře opakovaně vyložil, že přichází-li v úvahu možnost ústavně konformního výkladu napadeného ustanovení, má tento přednost před kasací napadeného ustanovení. K tomuto postupu vycházejícímu z principu minimalizace zásahu přistoupil Ústavní soudÚstavní soud i tentokrát, a to přesto, že si byl plně vědom toho, jak zákonodárce při přijímání napadené právní úpravy postupoval záměrně tak, aby obešel judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu a pokusil se do přijímané právní úpravy prosadit svoji vůli bez ohledu na vysokou míru rizika, že tato právní úprava nebude ústavně konformní. Ústavní soudÚstavní soud ani v tomto případě však nehodlá vést diskusi se zákonodárcem, přísluší mu toliko kontrola ústavnosti norem, které jsou mu k takové kontrole oprávněnými navrhovateli navrženy. V této věci pak má Ústavní soudÚstavní soud za to, že interpretativní výrok umožní navrhovateli v řízení, které je před ním vedeno, rozhodnout v ústavně konformních intencích, jež popisuje ve svém návrhu. Obdobně budou moci v analogických situacích rozhodovat i ostatní obecné soudy.
14.
Ve stanovisku pléna Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 23/06 ze dne 12. září 2006 (ST 23/42 SbNU 545)*) Ústavní soudÚstavní soud vyložil, proč za ústavně konformní považuje takový výklad ustanovení § 87 až 89 exekučního řádu, při němž „ustanovení § 87 až 89 exekučního řádu nelze interpretovat bez souvislostí vyplývajících z obecné úpravy nákladů řízení o výkon rozhodnutí (tj. z ustanovení § 270 a 271 o. s. ř.), neboť vystihují očividně jen zvláštnosti exekučního řízení s tím, že jinak se uplatní důsledky obecné subsidiarity občanského soudního řádu (§ 52 odst. 1 exekučního řádu)“.
15.
Ústavní soudÚstavní soud se poté zabýval otázkou, zda kautely vyřčené Ústavním soudemÚstavním soudem pro určení odměny exekutora ve stanovisku pléna Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 23/06 dopadají na napadené znění § 89 věty druhé exekučního řádu, jež bylo do právního řádu vneseno zákonem č. 347/2007 Sb., účinným po citovaném stanovisku pléna Ústavního souduÚstavního soudu.
16.
Ústavní soudÚstavní soud v nyní souzené věci akceptuje argumentaci, že „Ústavní soudÚstavní soud ve své judikatuře v případě napětí mezi ústavně konformním a originálním (subjektivním) výkladem přiznal prioritu prvnímu z nich [nález sp. zn. Pl. ÚS 36/01 ze dne 25. 6. 2002 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.)**)]. Z uvedené maximy vychází i v posuzované věci. Větu druhou § 89 exekučního řádu nutno tudíž interpretovat v návaznosti na větu první předmětného ustanovení, tj. v případě zastavení exekuceexekuce pro nemajetnost povinného je povinnost oprávněného hradit paušálně určené či účelně vynaložené výdaje exekutorovi odvislá od posouzení míry jeho zavinění na zastavení exekuceexekuce.“ (srov. obiter dictum nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. IV. ÚS 314/09 ze dne 5. května 2009).
17.
Ústavní soudÚstavní soud tak i v tomto případě dovozuje, že „při takové interpretaci zůstávají zachovány všechny kautely, jež Ústavní soudÚstavní soud pro stanovení odměny exekutora ve své předchozí judikatuře vytyčil“ (srov. i obiter dictum nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. IV. ÚS 314/09 ze dne 5. května 2009).
18.
V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 5/02 ze dne 2. října 2002 (N 117/28 SbNU 25; 476/2002 Sb.) Ústavní soudÚstavní soud vyslovil, že „záměry zákonodárce, pokud nejsou vyjádřeny v přiměřené formě a rozsahu v samostatné právní normě (zákoně) jako motivy zákonodárcova jednání, na její obsah a platnost (účinnost) nemají vliv ...“. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu je přitom známo stanovisko přednesené dne 19. 10. 2007 na 22. schůzi Poslanecké sněmovny v rámci druhého čtení vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (sněmovní tisk 178) ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem k otázce odměňování exekutora v případě nemajetnosti dlužníka (srov. http://www.psp.cz/eknih/2006ps/stenprot/022schuz/s022131.htm). Pokud by i toto stanovisko bylo relevantním vyjádřením originální intence zákonodárce, akceptuje Ústavní soudÚstavní soud v nyní souzené věci argumentaci, že »je zřejmé, že se tato odchyluje od ... „mantinelů“ obsažených v judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu« (srov. obiter dictum nálezu Ústavního soudÚstavního soud sp. zn. IV. ÚS 314/09 ze dne 5. května 2009).
19.
Ústavní soudÚstavní soud dospěl poté k závěru, že navrhovatel navíc nebude napadené ustanovení interpretovat a aplikovat izolovaně od ostatních ustanovení exekučního a občanského soudního řádu.
20.
Ústavní soudÚstavní soud uzavřel, že neshledal důvody ke zrušení ustanovení § 89 věty druhé zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 347/2007 Sb., a proto návrh podle ustanovení § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zamítl.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.
*)
pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 42, stanovisko č. 23, str. 545
**)
pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 26, nález č. 80, str. 317, vyhlášen pod č. 403/2002 Sb. |
Nález Ústavního soudu č. 309/2010 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 309/2010 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 7. září 2010 ve věci návrhu na zrušení části § 80 odst. 5 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích)
Vyhlášeno 15. 11. 2010, částka 113/2010
* Odůvodnění
* I. - Předmět řízení a argumentace navrhovatele
* II. - Podmínky aktivní legitimace navrhovatele
* III. - Rekapitulace podstatných částí vyjádření účastníků řízení a Ministerstva spravedlnosti
* IV. - Dikce napadeného ustanovení právního předpisu
* V. - Ústavní konformita legislativního procesu
* VI. - Upuštění od ústního jednání
* VII. - Obsahový soulad napadeného zákonného ustanovení s ústavním pořádkem
309
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl dne 7. září 2010 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková (soudce zpravodaj), Vojen Güttler, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu Nejvyššího soudu na zrušení ustanovení § 80 odst. 5 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), v textu: „nesmí zastupovat účastníky soudního řízení nebo jako zmocněnec poškozeného nebo zúčastněné osoby v soudním nebo správním řízení, s výjimkou zákonného zastoupení a případů, v nichž půjde o zastupování dalšího účastníka řízení, v němž je účastníkem i sám soudce“, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení
takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodnění
I.
Předmět řízení a argumentace navrhovatele
1.
Návrhem, který byl Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doručen dne 13. srpna 2009 podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a ustanovení § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se kárný senát Nejvyššího soudu, za který jedná JUDr. Jiří Pácal, předseda kárného senátu, (dále jen „navrhovatel“) domáhal zrušení ustanovení § 80 odst. 5 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), v textu: „nesmí zastupovat účastníky soudního řízení nebo jako zmocněnec poškozeného nebo zúčastněné osoby v soudním nebo správním řízení, s výjimkou zákonného zastoupení a případů, v nichž půjde o zastupování dalšího účastníka řízení, v němž je účastníkem i sám soudce“ (dále též jen „napadené ustanovení“).
2.
V návrhu navrhovatel uvedl, že rozhodnutím kárného senátu Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. února 2009 sp. zn. 1 Ds 7/2008 bylo rozhodnuto v kárném řízení proti JUDr. M. N., soudci Krajského soudu v Brně, (dále jen „kárně obviněný“) tak, že kárně obviněný je vinen, že v rozporu s napadeným ustanovením přijal dne 18. května 2007 zmocnění k nahlížení do soudního spisu (včetně pořizování opisů dokladů a podání) udělené mu ve věcech vedených u Krajského soudu v Brně Ing. E. Z., R. N., JUDr. D. N., M. N. a P. K. a následně toto nahlížením do spisů realizoval. Tedy zaviněně porušil povinnosti soudce a ohrozil důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů, čímž spáchal kárné provinění podle § 87 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za což mu bylo uloženo podle § 88 odst. 1 písm. a) tohoto zákona kárné opatření – důtka.
3.
Proti rozhodnutí kárného senátu Vrchního soudu v Olomouci podal kárně obviněný v zákonné lhůtě odvolání, ve kterém rovněž navrhl zrušení napadeného ustanovení. Kárný senát Nejvyššího soudu projednal tuto věc při ústním jednání konaném dne 27. května 2009 a rozhodl tak, že se kárné řízení podle § 224 odst. 5 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, se zřetelem na ustanovení § 25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, přerušuje a věc se předkládá Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, neboť má za to, že napadené ustanovení je v rozporu s ustanovením čl. 82 odst. 3 Ústavy, s čl. 44 větou první před středníkem Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“) a dále s čl. 3 odst. 1, čl. 10 odst. 2, čl. 11 odst. 1 větou první a s čl. 37 odst. 2 a 3 Listiny, a to jak ve vztahu k osobám blízkým soudci, tak i ve vztahu k dalším osobám.
4.
Navrhovatel se domnívá, že napadené ustanovení nepřípustně a nad rámec právních norem vyšší právní síly (čl. 82 odst. 3 Ústavy, čl. 44 věta první před středníkem Listiny, jež mají stejnou právní sílu) vylučuje soudce z toho, aby v soudním řízení nebo jako zmocněnci poškozeného nebo zúčastněné osoby v soudním nebo správním řízení mohli v těchto řízeních učinit na základě plné moci jakýkoliv úkon při zastoupení jak osob jim blízkých (jak jsou tyto osoby definovány v § 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, za něž zákon považuje příbuzné v řadě přímé, sourozence a manžela, partnera, přičemž jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní), tak i dalších osob. S ohledem na takto formulovaný zákaz by se na soudce nevztahovalo ustanovení § 44 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), které stanoví, že účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do soudního spisu, s výjimkou protokolu o hlasování, a činit si z něho výpisy a opisy, a soudce by tak ani na základě plné moci udělené mu osobami jemu blízkými (případně jinými osobami) nemohl nahlížet do soudního spisu a činit si z něho výpisy a opisy v soudním nebo správním řízení, v němž jsou tyto osoby účastníky řízení.
5.
Podle tvrzení navrhovatele nelze v normách vyšší právní síly (v Ústavě a Listině) najít oporu pro to, aby zákon činil rozdíl mezi případy, kdy soudce zatupuje dalšího účastníka řízení, v němž je účastníkem i sám soudce, případně jako zákonný zástupce, a případy, kdy by měl zastupovat účastníky soudního řízení nebo působit jako zmocněnec poškozeného nebo zúčastněné osoby v soudním nebo správním řízení, zejména pokud jde o osoby blízké, a stanovil pro první skupinu povolenou výjimku pro zastupování soudcem, neboť ani v případě této výjimky ani v ostatních uvedených případech nemůže dojít tímto chováním soudce k narušení důstojnosti soudcovské funkce a k ohrožení nebo narušení důvěry v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů. Nevykonává-li totiž soudce státní moc a vystupuje-li jako občan v soudním nebo správním řízení, není rozhodující, zda má postavení účastníka řízení, zákonného zástupce účastníka, zástupce dalšího účastníka řízení, v němž je účastníkem i soudce, vedlejšího účastníka či obecného zmocněnce na základě plné moci udělené mu účastníkem řízení.
II.
Podmínky aktivní legitimace navrhovatele
6.
Ústavní soudÚstavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny formální předpoklady věcného posouzení návrhu, a zabýval se tak i otázkou, zda navrhovatel je v daném případě aktivně legitimován k podání tohoto návrhu.
7.
Podle čl. 95 odst. 2 Ústavy, o který se návrh opírá, dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že v posuzovaném případě je nezbytná přímá aplikace napadeného ustanovení navrhovatelem. Návrh byl tedy podán oprávněným navrhovatelem.
III.
Rekapitulace podstatných částí vyjádření účastníků řízení a Ministerstva spravedlnosti
8.
Podle ustanovení § 42 odst. 4 a § 69 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zaslal Ústavní soud předmětný návrh Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky.
9.
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Ing. Miloslav Vlček ve vyjádření ze dne 14. září 2009 podrobně popsal zákonodárnou proceduru přijetí zákona o soudech a soudcích a uvedl, že zákonodárný sbor jednal v přesvědčení že přijatý zákon je v souladu s Ústavou a ústavním pořádkem. Je na Ústavním soudu, aby v souvislosti s podaným návrhem posoudil ústavnost napadeného ustanovení a vydal příslušné rozhodnutí.
10.
Předseda Senátu Parlamentu České republiky MUDr. Přemysl Sobotka ve vyjádření ze dne 30. září 2009 zdůraznil, že napadené ustanovení je součástí „nového“ zákona o soudech a soudcích, tj. zákona č. 6/2002 Sb., od samého počátku, s účinností od 1. dubna 2002 a přes více než dvě desítky uskutečněných legislativních zásahů do zákona o soudech a soudcích (mj. dvakrát nálezem Ústavního souduÚstavního soudu) nebylo dosud dotčeno. Návrh zákona byl v Senátu podroben poctivé a rozsáhlé diskusi, ovlivněné vědomím, že Senát má před sebou nový ucelený legislativní počin, týkající se institucionální stránky soudcovské moci (především jejího personálního substrátu) a vykazující do určité míry reformní parametry. Podle návrhu zákona měla cesta ke zlepšení situace v soudnictví vést „přes osobu (osobnost) soudce“, což bylo podmíněno nejen přijetím soudcovského kodexu, nýbrž i především uzákoněním tzv. povinného celoživotního vzdělávání soudců a několikastupňového hodnocení jejich odborné způsobilosti. Právě poslední dva instituty se staly na 11. schůzi Senátu diskusní základnou, která však nasměrovala senátory spíše než k rozpravě nad jednotlivými instituty či ustanoveními návrhu zákona k úvahám obecné povahy. Představy řečníků o profilu českého soudce tak přerůstaly v hodnocení stavu české justice vůbec nebo k otázkám dělby moci, aniž by se blíže dotkly kupř. pravidel chování soudce v osobním životě, přičemž problematika působení soudce ve funkci rozhodce nebo zprostředkovatele řešení právního sporu ani zastupování soudcem tak, jak byla přijata v napadeném ustanovení, nebyla zmiňována. Legální zábrana zamezující soudci působit ve funkci rozhodce či zprostředkovatele řešení právního sporu, stejně jako zákaz zastupovat účastníky soudního řízení, popř. vystupovat v roli zmocněnce poškozeného nebo zúčastněné osoby, je součástí uceleného bloku ustanovení, vymezujících práva a povinnosti soudců a přísedících (79 až 83 zákona č. 6/2002 Sb.). Tato pasáž zákona, v právnickém žargonu známá též pod souslovím „soudcovský kodex“, se stala právním základem pro posuzování kárné odpovědnosti soudce za kárné provinění. Kárná odpovědnost soudců se stala v následujících letech několikrát předmětem parlamentních diskusí (jež koneckonců vyústily i v legislativní změny), přičemž středem pozornosti zákonodárce byla především kárná odpovědnost funkcionářů soudů, popř. její aspekty organizačně-procedurální. Jinými slovy, právní úprava obsažená v části ustanovení navrhované ke zrušení byla zákonodárcem dosud implicitně považována za vyhovující a stabilizovanou.
11.
Ústavní soudÚstavní soud doručil v souladu s ustanovením § 48 odst. 2 zákona o Ústavním soudu návrh Ministerstvu spravedlnosti. Ministryně spravedlnosti JUDr. Daniela Kovářová ve vyjádření k návrhu ze dne 26. října 2009 uvedla, že nelze dovodit namítanou souvislost čl. 82 odst. 3 Ústavy a čl. 44 Listiny. Ustanovení čl. 82 Ústavy pojednává o nezávislosti a nestrannosti soudců při výkonu jejich funkce. Je tedy zřejmé, že neslučitelnost výkonu soudcovské funkce s dalšími činnostmi může zákon na základě čl. 82 odst. 3 Ústavy stanovit především v zájmu zachování nezávislosti a nestrannosti soudce, což také zákon o soudech a soudcích v § 85 jednoznačně deklaruje. Stanoví-li Listina v čl. 44 obecně, jaká práva může zákon soudcům omezit, nelze toto ustanovení posuzovat tak, jako by stanovilo bližší vymezení ústavního zmocnění podle čl. 82 odst. 3 Ústavy. Ministryně spravedlnosti neshledává ani důvodný rozpor napadeného ustanovení s čl. 37 odst. 2 Listiny, neboť v opačném případě by bylo nutno dovozovat i neústavnost jakéhokoliv omezení poskytování právní pomoci, které je obsaženo v procesních předpisech. Ministryně spravedlnosti je přesvědčena, že zamezení tomu, aby soudce zastupoval v řízeních před soudy a správními orgány, ani skutečnost, že se třetí osoba nemůže v řízení dát zastoupit soudcem, nepředstavuje libovůli, ale naopak garanci jeho ústavně zakotvené nestrannosti a nezávislosti. Zájem na ochraně nezávislosti a nestrannosti soudců má vyšší intenzitu než zájem na rovnosti v přístupu k právní pomoci. Pokud navrhovatel namítá rozpor s čl. 11 odst. 1 větou první Listiny, k tomu nelze přisvědčit, neboť bude-li se v řízení jednat o majetku vlastněném soudcem, měl by být tento soudce také účastníkem řízení, resp. má možnost se jím stát, a v tomto případě na základě platné právní úpravy zatupovat může. Závěrem ministryně spravedlnosti navrhla zamítnutí návrhu a podotkla, že k ohrožení nezávislosti nebo nestrannosti soudce může dojít jak v rámci výkonu funkce soudce, tak v rámci jeho osobního života, na což pamatuje jak zákon č. 6/2002 Sb. v § 80 odst. 1, 4 a 5, tak i Ústava tím, že stanoví, že nestrannost soudce nesmí nikdo ohrožovat – bez ohledu na to, zda k tomuto ohrožení dojde ve veřejné či soukromé sféře. Skutečnost, že soudce může zastupovat v řízení, v němž je sám účastníkem, je třeba dát do souvislosti s § 85 zákona č. 6/2002 Sb., podle kterého soudce může vykonávat správu vlastního majetku.
IV.
Dikce napadeného ustanovení právního předpisu
12.
Ustanovení § 80 odst. 5 zákona č. 6/2002 Sb. zní:
„(5)
Soudce je povinen ve svém osobním životě svým chováním dbát o to, aby nenarušovalo důstojnost soudcovské funkce a neohrožovalo nebo nenarušovalo důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů. Soudce zejména
a)
nesmí umožnit, aby jeho funkce byla zneužita k prosazování soukromých zájmů,
b)
nesmí působit jako zmocněnec nebo zprostředkovatel řešení právního sporu, zastupovat účastníky soudního řízení nebo jako zmocněnec poškozeného nebo zúčastněné osoby v soudním nebo správním řízení, s výjimkou zákonného zastoupení a případů, v nichž půjde o zastupování dalšího účastníka řízení, v němž je účastníkem i sám soudce.“.
V.
Ústavní konformita legislativního procesu
13.
Podle ustanovení § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu Ústavní soud – kromě posouzení souladu napadeného ustanovení s ústavním pořádkem – zjišťuje, zda byl zákon přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.
14.
Vzhledem k tomu, že navrhovatel nenamítal vadu legislativního procesu ani překročení Ústavou stanovené kompetence zákonodárce, není s ohledem na principy procesní ekonomie nutné tuto otázku blíže zkoumat, a postačí, vedle přihlédnutí k vyjádřením předloženým Poslaneckou sněmovnou a Senátem Parlamentu České republiky, formální ověření průběhu legislativního procesu z veřejně dostupného informačního zdroje na http://www.psp.cz.
15.
Zákon č. 6/2002 Sb. byl schválen Poslaneckou sněmovnou dne 30. října 2001 a Senátem dne 30. listopadu 2001. Prezident zákon podepsal dne 20. prosince 2001 a zákon byl uveřejněn v částce 4/2002 Sbírky zákonů na str. 162. Ústavní soudÚstavní soud tudíž konstatuje, že zákon byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.
16.
Po tomto zjištění přistoupil Ústavní soudÚstavní soud k posouzení obsahu napadeného ustanovení z hlediska jeho souladu s ústavním pořádkem České republiky [čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy].
VI.
Upuštění od ústního jednání
17.
Podle § 44 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. může Ústavní soud se souhlasem účastníků od ústního jednání upustit, nelze-li od něj očekávat další objasnění věci. Protože jak navrhovatel, tak i účastníci řízení vyjádřili svůj souhlas s upuštěním od ústního jednání, bylo od ústního jednání v předmětné věci upuštěno.
VII.
Obsahový soulad napadeného zákonného ustanovení s ústavním pořádkem
18.
Poté, co Ústavní soudÚstavní soud posoudil argumenty navrhovatele obsažené v návrhu a konfrontoval je s napadeným ustanovením § 80 odst. 5 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., konstatuje, že návrh není důvodný.
19.
Navrhovatel má za to, že napadené ustanovení je v rozporu s čl. 82 odst. 3 Ústavy, čl. 44 větou první před středníkem Listiny a dále s čl. 3 odst. 1, čl. 10 odst. 2, čl. 11 odst. 1 větou první a s čl. 37 odst. 2 a 3 Listiny, a to jak ve vztahu k osobám blízkým soudci, tak i ve vztahu k dalším osobám. Rozpor spatřuje zejména v tom, že Ústava v čl. 82 odst. 3 výslovně uvádí činnosti, které jsou neslučitelné s funkcí soudce, přičemž zároveň umožňuje, aby zákon okruh neslučitelných činností dále rozšířil, a Listina v čl. 44 větě první před středníkem stanoví, že zákon může soudcům a prokurátorům omezit právo na podnikání a jinou hospodářskou činnost a právo uvedené v čl. 20 odst. 2 Listiny, tj. právo zakládat politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich. Přitom podle § 1 odst. 1 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky, ústavní zákony, jiné zákony a další právní předpisy, jejich výklad a používání musí být v souladu v Listinou.
20.
Podle čl. 2 odst. 3 Listiny: „Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“.
21.
Ustanovení čl. 82 odst. 3 Ústavy zní: „Funkce soudce není slučitelná s funkcí prezidenta republiky, člena Parlamentu ani s jakoukoliv funkcí ve veřejné správě; zákon stanoví, se kterými dalšími činnostmi je výkon soudcovské funkce neslučitelný.“.
22.
Ustanovení čl. 3 odst. 1 Listiny zní: „Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.“.
23.
Ustanovení čl. 4 odst. 1, 2, 3 a 4 Listiny zní: „(1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.
(2)
Meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních práv a svobod upraveny pouze zákonem.
(3)
Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky.
(4)
Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena.“.
24.
Ustanovení čl. 10 odst. 2 Listiny zní: „Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.“.
25.
Ustanovení čl. 11 odst. 1 věty první Listiny zní: „Každý má právo vlastnit majetek.“.
26.
Ustanovení čl. 37 odst. 2 a 3 Listiny zní: „(2) Každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení.
(3)
Všichni účastníci jsou si v řízení rovni.“.
27.
Ustanovení čl. 44 věty první před středníkem Listiny zní: „Zákon může soudcům a prokurátorům omezit právo na podnikání a jinou hospodářskou činnost a právo uvedené v čl. 20 odst. 2“.
28.
Podle § 27 odst. 1 o. s. ř.: „Účastník se může dát zastoupit také kteroukoliv fyzickou osobou, která má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu. Tento zástupce může jednat jedině osobně.“. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení: „Soud rozhodne, že zastoupení podle odstavce 1 nepřipouští, jestliže zástupce zřejmě není způsobilý k řádnému zastupování, anebo jestliže jako zástupce vystupuje v různých věcech opětovně.“.
29.
Podle 44 odst. 1 o. s. ř.: „Účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do soudního spisu, s výjimkou protokolu o hlasování, a činit si z něho výpisy a opisy.“.
30.
V čl. 82 odst. 3 Ústavy je tedy výslovně uvedeno, že zákon stanoví, se kterými dalšími činnostmi (mimo funkci prezidenta republiky, člena Parlamentu a jakoukoliv funkci ve veřejné správě) je výkon soudcovské funkce neslučitelný. Listina pak obdobně stanoví v čl. 44 větě první před středníkem, že zákon může soudcům a prokurátorům omezit právo na podnikání a jinou hospodářskou činnost a právo uvedené v čl. 20 odst. 2. Ve světle citovaných ustanovení nelze spatřovat protiústavnost v tom, že zákon č. 6/2002 Sb. v napadeném ustanovení zakazuje soudci působit jako zmocněnec nebo zprostředkovatel řešení právního sporu, zastupovat účastníky soudního řízení nebo jako zmocněnec poškozeného nebo zúčastněné osoby v soudním nebo správním řízení, s výjimkou zákonného zastoupení a případů, v nichž půjde o zastupování dalšího účastníka řízení, v němž je účastníkem i sám soudce, tj. omezuje konkrétní právo soudce v osobním životě. Ústava i Listina, právní normy vyšší právní síly, výslovně umožňují, aby zákon stanovil další omezení činnosti soudce. Jestliže je tak stanoveno za účelem nenarušování a neohrožování důstojnosti soudcovské funkce a důvěry v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů zákonem č. 6/2002 Sb. v napadeném ustanovení, nelze než konstatovat, že tak bylo učiněno v souladu s ústavním pořádkem. Ustanovení § 27 odst. 1 a § 44 odst. 1 o. s. ř. pak pouze upravují obecně zastupování účastníků v soudním řízení na základě plné moci a právo nahlížení do soudního spisu, a tudíž nemohou mít za následek tvrzenou protiústavnost napadeného ustanovení.
31.
Napadené ustanovení má chránit především nestrannost soudcovského rozhodování, zároveň však i důstojnost soudcovské funkce. Pokud jde o ústavně chráněný princip nezávislosti a nestrannosti, který mají soudci garantován v čl. 81 a v čl. 82 odst. 1 Ústavy, tímto principem se Ústavní soudÚstavní soud zabýval již v řadě svých rozhodnutí, kupř. v nálezu ze dne 18. června 2002 sp. zn. Pl. ÚS 7/02 (N 78/26 SbNU 273; 349/2002 Sb.)*) uvedl, že: „Nezávislost a nestrannost jsou neodmyslitelnými atributy pojmu soud. Pouze nestranný soud je způsobilý poskytovat skutečnou spravedlnost vždy a všem, přičemž jedním z prostředků nestrannost soudu zaručujících je soudcovská nezávislost. Nezávislost soudce stejně jako nezávislost soudní moci souvisí a jsou ve vztahu vzájemné podmíněnosti, a to i s nestranností soudce a soudu.“. V souvislosti s materiálním zabezpečením soudcovské nezávislosti Ústavní soudÚstavní soud uvedl v nálezu ze dne 11. června 2003 sp. zn. Pl. ÚS 11/02 (N 87/30 SbNU 309; 198/2003 Sb.), že: „Princip soudcovské nezávislosti obsahuje v sobě celou řadu aspektů, z nichž některé jsou i materiální povahy. Nezávislost soudců je rovněž charakterizována řadou ústavních garancí, jako je jmenování do funkce bez časového omezení nebo zákaz přeložení a odvolání proti své vůli.“. V nálezu ze dne 2. března 2010 sp. zn. Pl. ÚS 13/08 (č. 104/2010 Sb.), pak Ústavní soudÚstavní soud konstatoval, že: „Nezávislost soudců je sice podmíněna jejich morální integritou a odbornou úrovní, ale je zároveň i spjata s jejich přiměřeným materiálním zajištěním.“. V nálezu ze dne 21. ledna 2008 sp. zn. III. ÚS 1076/07 (N 14/48 SbNU 145) Ústavní soud v bodu 36 připomenul, že: „S ohledem na řádné fungování demokratického právního státu je třeba, aby funkce soudců vykonávaly pouze osoby s vysokou morální integritou, vědomé si vysoké míry své osobní odpovědnosti, jež je s jejich postavením spjata, a odhodlané vykonávat své povinnosti výhradně v souladu s principy právního státu a svým svědomím.“.
32.
Ústavní soudÚstavní soud se rovněž v mnoha rozhodnutích vyjádřil k principu rovnosti účastníků řízení. Např. v nálezu ze dne 19. května 2010 sp. zn. II. ÚS 862/10 (in http://nalus.usoud.cz) v bodu 12 poukázal na jeden z významných aspektů právního státu, tj. na to, že k principu rovnosti účastníků řízení neoddělitelně patří hodnota právní jistoty a z ní vyplývající princip ochrany důvěry občanů v právo, které jsou v nejobecnější podobě obsaženy v čl. 1 odst. 1 Ústavy. Povaha materiálního právního státu potom vyzařuje rovněž s ním spjatou maximu, podle níž jestliže někdo jedná v (oprávněné) důvěře v nějaký zákon (resp. v právo vůbec), nemá být v této své důvěře zklamán [nález sp. zn. IV. ÚS 215/94 ze dne 8. 6. 1995 (N 30/3 SbNU 227)]. Jak vyplývá z rozhodovací praxe Ústavního souduÚstavního soudu, rozlišování vedoucí k porušení principu rovnosti je nepřípustné ve dvojím ohledu: může působit jednak jako akcesorický princip, který zakazuje diskriminovat osoby při výkonu jejich základních práv, a jednak jako neakcesorický princip zakotvený v čl. 1 Listiny, který spočívá ve vyloučení libovůle zákonodárce při rozlišování práv určitých skupin subjektů. Jinými slovy, ve druhém případě jde o základní právo rovnosti před zákonem garantované čl. 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, který je součástí českého ústavního pořádku [viz nález sp. zn. Pl. ÚS 36/01 ze dne 25. 6. 2002 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.)] a z něhož plyne i požadavek shodné interpretace zákona.
33.
Ve své ustálené judikatuře Ústavní soudÚstavní soud opakovaně dovodil, že státní moc – ve vztahu k normativním právním aktům zvláště pak moc zákonodárná – je ve své činnosti vedena příkazem proporcionality (přiměřenosti) a zákazem legislativní svévole. V pochybnostech o ústavnosti právního předpisu proto Ústavní soudÚstavní soud posuzuje účel (cíl) takového zásahu ve vztahu k použitým prostředkům, přičemž měřítkem pro toto posouzení je zásada přiměřenosti, jež se projevuje zákazem nadměrnosti zásahů do práv a svobod [srov. též nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 15/96 ze dne 9. 10. 1996 (N 99/6 SbNU 213; 280/1996 Sb.)].
34.
Smysl a účel zákazu zastupování účastníků soudního řízení (a to jak osob blízkých, tak i dalších osob), který porušuje podle názoru navrhovatele tvrzená práva soudce, musí tedy, pro posouzení normativního prostředku zajišťujícího jedno a omezujícího jiné základní právo či svobodu, splňovat hlediska, jež z principu proporcionality plynou.
35.
Těmto úvahám odpovídá přezkum ústavnosti podústavního předpisu, který je založen metodologicky na třech krocích: Prvním je hodnocení podústavního práva hlediskem vhodnosti, jehož obsahem je posuzování zvoleného normativního prostředku z pohledu možného naplnění sledovaného účelu. Není-li daný normativní prostředek způsobilý sledovaného účelu dosáhnout, jde ze strany zákonodárce o projev svévole, jenž se považuje za rozporný s principem právního státu. Druhým krokem uplatnění principu proporcionality je posouzení podústavního práva hlediskem potřebnosti, jež sleduje analýzu plurality možných normativních prostředků ve vztahu k zamýšlenému účelu a jejich subsidiaritu z hlediska omezení Ústavou chráněné hodnoty – základního práva nebo veřejného statku. Lze-li zákonodárcem sledovaného účelu dosáhnout alternativně normativními prostředky, je pak ústavně konformní ten, jenž danou ústavně chráněnou hodnotu omezuje v míře nejmenší. Sleduje-li posuzované podústavní právo na straně jedné ochranu určité z ústavně chráněných hodnot, na straně druhé však jinou omezuje, třetí hledisko principu proporcionality, jímž je přiměřenost v užším smyslu, představuje metodologii zvažování těchto v kolizi stojících ústavních hodnot.
36.
V první fázi přezkumu Ústavní soudÚstavní soud testuje napadené ustanovení ve vztahu ke způsobilosti naplnění jeho účelu (vhodnost zvoleného prostředku). Ústavní soudÚstavní soud má za to, že ustanovení, které omezuje soudce v zastupování účastníků soudního řízení s výjimkou zákonného zastoupení a případů, v nichž jde o zastupování dalšího účastníka řízení, v němž je účastníkem i sám soudce, je jistě legitimním cílem a napadené ustanovení je způsobilé dostát požadavkům stanoveným čl. 1 a čl. 4 Ústavy. Takovéto opatření je totiž schopno dosáhnout způsobilosti naplnění účelu (zamýšleného cíle), jímž je ochrana důvěry v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů.
37.
Zkoumat je však dále třeba potřebnost zvoleného prostředku z pohledu jeho šetrnosti ve vztahu k základním právům, která jsou podle názoru navrhovatele porušena, tj. k právu na právní pomoc v řízení před soudy, k právu vlastnit majetek a k rovnosti účastníků řízení. Z pohledu principu potřebnosti je v předmětné věci dáno racionální spojení mezi cílem a prostředky vybranými k jeho prosazení. Prostředky použité k dosažení cíle jsou prostředky šetrnými a nezbytnými ve vztahu k tvrzeným dotčeným základním právům a svobodám.
38.
Z hlediska třetího kritéria, tedy kritéria přiměřenosti (v užším smyslu), újma na základním právu nesmí být nepřiměřená ve vztahu k zamýšlenému cíli, tj. opatření omezující základní lidská práva a svobody nesmějí, jde-li o kolizi základního práva či svobody s veřejným zájmem, svými negativními důsledky přesahovat pozitiva, která představuje veřejný zájem na těchto opatřeních. Ústavní soudÚstavní soud neshledal, že by napadené ustanovení v porovnání s jinými opatřeními umožňujícími dosáhnout stejného cíle neústavním postupem omezovalo právo soudce na spravedlivý proces, či bylo v rozporu s ústavním pořádkem. Zákonodárce byl povinen dbát na to, aby zvolený postup byl založen na objektivních a rozumných důvodech (legitimní cíl zákonodárce) a aby mezi tímto cílem a prostředky k jeho dosažení (právní výhody) existoval vztah přiměřenosti. Ústavní soudÚstavní soud uznává, že na osobu soudce jsou kladeny vysoké morální nároky a za účelem zabránění konfliktu zájmů se soudce smí prakticky věnovat pouze odborné soudcovské činnosti, napadené ustanovení však není v žádném případě v rozporu s přiměřeností použitých prostředků ve vztahu k požadavku, aby funkce soudce nebyla zneužita k prosazování jeho soukromých zájmů. Z hlediska třetího principu přiměřenosti (v užším smyslu) lze konstatovat, že v předmětné věci zvolená opatření jsou přiměřená ve vztahu k zamýšlenému cíli. Napadené ustanovení sleduje legitimní cíl, jímž je povinnost soudce ve svém osobním životě svým chováním dbát o to, aby nenarušovalo důstojnost soudcovské funkce a neohrožovalo nebo nenarušovalo důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů (srov. § 74 odst. 1 a § 85 zákona č. 6/2002 Sb.).
39.
Ústavní soudÚstavní soud nezjistil, že by napadené ustanovení princip proporcionality ve vztahu ke všem třem posuzovaným komponentům porušovalo, ani že by v důsledku jeho aplikace došlo ke zneužití práva chráněného ústavním pořádkem. Navrhovatel se mýlí, když tvrdí, že pokud soudce nevykonává státní moc a vystupuje-li jako občan v soudním nebo správním řízení, není rozhodující, zda má postavení účastníka řízení, zákonného zástupce účastníka, zástupce dalšího účastníka řízení, v němž je účastníkem i soudce, vedlejšího účastníka či obecného zmocněnce na základě plné moci udělené mu účastníkem řízení. Funkce soudce je veřejnou funkcí a pokud by soudce mohl zastupovat byť osoby blízké v soudním řízení, nelze vyloučit, že k narušení důstojnosti soudcovské funkce a k ohrožení nebo narušení důvěry v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů by mohlo dojít.
40.
Z uvedeného plyne, že napadené ustanovení, které obsahuje zvláštní povinnosti soudců v osobním životě, nelze pojímat jednostranně tak, jak to činí navrhovatel, ale v kontextu obsahu ústavního principu nezávislosti soudnictví. Ústavní soudÚstavní soud ve svých nálezech [kupř. ze dne 14. července 2005 sp. zn. Pl. ÚS 34/04 (N 138/38 SbNU 31; 355/2005 Sb.), ze dne 14. července 2005 sp. zn. Pl. ÚS 43/04 (N 139/38 SbNU 59; 354/2005 Sb.) a ze dne 11. července 2006 sp. zn. Pl. ÚS 18/06 (N 130/42 SbNU 13; 397/2006 Sb.)] autoritativně vyložil obsah ústavního principu nezávislosti soudnictví: Princip nezávislého soudnictví je jednou z podstatných náležitostí demokratického právního státu (čl. 9 odst. 2, čl. 81 a čl. 82 odst. 1 Ústavy). Požadavek nezávislé justice pramení z garance spravedlivého, nestranného a objektivního soudního řízení a ze zajištění práv a svobod jednotlivců soudcem odčleněným od politické moci. Nezávislost soudců je garantována zárukami zvláštního právního postavení (mezi něž nutno zařadit nesesaditelnost, neodvolatelnost, nedotknutelnost), dále zárukami organizační a funkční nezávislosti na orgánech reprezentujících zákonodárnou a zejména výkonnou moc, jakož i oddělením soudnictví od moci zákonodárné a výkonné (zejména uplatněním zásady inkompatibility). Z hlediska obsahového je pak soudcovská nezávislost zajištěna vázaností soudců toliko zákonem, tj. vyloučením jakýchkoli prvků subordinace v soudcovském rozhodování. Na rozdíl od legislativy a exekutivy je na soudce kladen jasný požadavek dokončeného vysokoškolského vzdělání, složení odborné justiční zkoušky a dalšího odborného vzdělávání. Nepřehlédnutelným požadavkem na soudce je jejich morální bezúhonnostbezúhonnost, kterou vyžaduje a předpokládá zákon. S pozicí soudce je také spojeno mnoho restriktivních opatření, která zasahují do osobního života soudce, včetně omezení vedlejších příjmů s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké, činnosti v poradních orgánech ministerstva, vlády a v orgánech obou komor Parlamentu, avšak za předpokladu, že taková činnost nenarušuje důstojnost soudcovské funkce nebo neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost soudnictví. Právě proto se stát zavázal soudce důstojně hmotně zabezpečit.
41.
Podle čl. 6 odst. 1 věty první evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“): „Každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízením zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu.“. Podmínkou každého soudního řízení tak je, aby bylo jako celek spravedlivé a zaručovalo princip rovnosti zbraní – jeden z aspektů širšího pojetí práva na spravedlivé řízení, který vyžaduje, aby každá strana měla možnost hájit svou věc za podmínek, které jí nestaví do nevýhodné situace v porovnání s protivníkem (Foucher proti Francii, rozsudek ESLP ze dne 18. března 1997, in ASPI).
42.
Evropský soud pro lidská práva opakovaně uvedl, že je nezbytně nutné, aby soudy v demokratické společnosti vzbuzovaly důvěru u veřejnosti, a proto zdůrazňuje, že soud musí být nestranný. Nestrannost se ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy posuzuje ve dvou krocích: první spočívá ve snaze zjistit osobně přesvědčení dotyčného soudce v daném případě; druhý pak směřuje k ujištění, že osoba soudce nabízí dostatečné záruky vyloučení všech důvodných pochybností v tomto směru. Soudci jsou pokládáni za nestranné, dokud není prokázán opak. Při objektivním posuzování nestrannosti se zjišťuje, zda nezávisle na chování soudce lze na základě určitých ověřitelných skutečností zpochybnit jeho nestrannost, přičemž i zdání může mít jistý význam. Z toho vyplývá, že při posuzování, zda je v dané věci dán oprávněný důvod pro pochybnosti o nestrannosti soudce, se zvažuje, zda lze obavy určité osoby považovat za objektivně zdůvodněné (srov. Ferrantelli a Santangelo proti Itálii, rozsudek ze dne 7. srpna 1996, in ASPI; Morel proti Francii, rozsudek ze dne 6. června 2000 č. 34130/96, in databáze HUDOC http:/www./echr.coe.int/ECHR; Chmelíř proti České republice, rozsudek ze dne 7. června 2005, in RoESLP sv. 4, č. 343/2005, str. 181 a in ASPI). Ve shodě s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva tak považuje Ústavní soudÚstavní soud za validní kritérium tzv. jevovou stránku věci, tedy reálnou existenci objektivních okolností, které by mohly vést k pochybnostem, zda existuje legitimní důvod obávat se u určitého soudního orgánu nedostatku nezávislosti nebo nestrannosti.
43.
Vycházeje z naznačených hledisek ústavního posouzení dané věci, Ústavní soudÚstavní soud neshledal rozpor napadeného ustanovení s ústavním pořádkem České republiky. Podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu legislativní úprava omezující zastupování soudcem a působení soudce ve funkci rozhodce nebo zprostředkovatele řešení právního sporu nepřekročila meze respektování principů právního státu, a proto byl návrh na zrušení napadeného ustanovení podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu jako nedůvodný zamítnut.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.
*)
pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 26, nález č. 78, str. 273, vyhlášen pod č. 349/2002 Sb. |
Vyhláška č. 308/2010 Sb. | Vyhláška č. 308/2010 Sb.
Vyhláška o stanovení ochranných pásem zdrojů přírodních minerálních vod a přírodních léčivých zdrojů v Kyselce a vymezení konkrétních ochranných opatření
Vyhlášeno 15. 11. 2010, datum účinnosti 1. 1. 2011, částka 113/2010
* Stanovení ochranných pásem
* § 1 - (K § 21 odst. 1, § 22 a 23 zákona)
* § 2 - (1) Ochranné pásmo I. stupně se stanoví pro území zahrnující okolí výstupů zdrojů přírodní minerální vody a okolí výstupů přírodního léčivého zdroje (dále jen „zdroje“). Zároveň se vymezuje pásmo fyzické ochrany zdrojů.
* § 3 - (1) Ochranné pásmo II. stupně se stanoví k ochraně části infiltračního území zřídelní struktury zdrojů. Je vymezeno územím, jehož hranice je vedena ze severního okraje Velichova, od křižovatky silnice Velichov – Vojkovice s polní cestou po východním okraji
* § 4 - Vymezení ochranných pásem I. stupně v kopii katastrální mapy v měřítku 1 : 2 000 a ochranných pásem II. stupně v základních mapách České republiky v měřítku 1 : 10 000 a 1 : 50 000 je k nahlédnutí na Ministerstvu zdravotnictví, na Obecním úřadě v Kyselce,
* Vymezení konkrétních ochranných opatření
* § 5 - (K § 22 zákona)
* § 6 - (1) Ochranná pásma I. stupně stanovená v § 2 odst. 3 a 4 budou oplocena.
* § 7 - Přechodné ustanovení
* § 8 - Účinnost k vyhlášce č. 308/2010 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2011
308
VYHLÁŠKA
ze dne 26. října 2010
o stanovení ochranných pásem zdrojů přírodních minerálních vod a přírodních léčivých zdrojů v Kyselce a vymezení konkrétních ochranných opatření
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 46 odst. 3 písm. b) zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), (dále jen „zákon“):
Stanovení ochranných pásem
§ 1
(K § 21 odst. 1, § 22 a 23 zákona)
(1)
Ochranná pásma I. a II. stupně se stanoví k ochraně zdrojů přírodní minerální vody, které jsou jímány v katastrálním územíkatastrálním území
a)
Kyselka, kraj Karlovarský,
1.
vrty BJ 10 (Helena), HV 12, HV 12A a HV 16, na stavební parcele č. 150/1,
2.
vrtem HV 9, na pozemkové parcele č. 156/5,
3.
vrty HV 70A, HV 71, HV 72, na pozemkové parcele č. 1217/1,
4.
vrtem HV 70, na pozemkové parcele č. 1250/4,
5.
vrtem HV 74, na pozemkové parcele č. 1244,
b)
Nová Kyselka, kraj Karlovarský, vrtem HV 15, na pozemkové parcele č. 173/2,
c)
Radošov u Kyselky, kraj Karlovarský, vrtem HV 34, na pozemkové parcele č. 918/10,
d)
Bražec u Hradiště, kraj Karlovarský,
1.
vrtem HV 31, na pozemkové parcele č. 9,
2.
vrtem HV 32A, na pozemkové parcele č. 11,
3.
vrtem HJ 14, na pozemkové parcele č. 13,
4.
vrtem HJ 6, na pozemkové parcele č. 15,
5.
vrtem HV 41, na pozemkové parcele č. 21,
6.
vrtem HV 42, na pozemkové parcele č. 22,
7.
vrtem HV 36, na pozemkové parcele č. 192,
8.
vrtem HV 3, na pozemkové parcele č. 194,
e)
Doupov u Hradiště, kraj Karlovarský,
1.
vrtem HV 60, na pozemkové parcele č. 92,
2.
vrtem HV 58, na pozemkové parcele č. 134,
3.
vrtem HV 63, na pozemkové parcele č. 193/1,
4.
vrtem HV 51, na pozemkové parcele č. 193/2,
5.
vrtem HV 54, na pozemkové parcele č. 201/2,
6.
vrtem HV 53AP, na pozemkové parcele č. 205/3,
7.
vrtem HV 59A, na pozemkové parcele č. 205/4,
8.
vrtem HV 57A, na pozemkové parcele č. 229,
9.
vrtem HV 55, na pozemkové parcele č. 231,
10.
vrtem HV 60A, na pozemkové parcele č. 233,
11.
vrtem HV 64, na pozemkové parcele č. 462/1,
12.
vrtem HV 52, na pozemkové parcele č. 462/3.
(2)
Ochranná pásma I. a II. stupně se stanoví k ochraně přírodního léčivého zdroje, který je jímán v katastrálním územíkatastrálním území Radošov u Kyselky, kraj Karlovarský, kopanou studnou z pramene Jindřich na pozemkové parcele č. 121.
§ 2
(1)
Ochranné pásmo I. stupně se stanoví pro území zahrnující okolí výstupů zdrojů přírodní minerální vody a okolí výstupů přírodního léčivého zdroje (dále jen „zdroje“). Zároveň se vymezuje pásmo fyzické ochrany zdrojů.
(2)
Ochranné pásmo I. stupně zdrojů uvedených v § 1 odst. 1 písm. a) až c) a v § 1 odst. 2 je vymezeno územím, jehož hranice je vedena z jihozápadního rohu pozemkové parcely č. 730/3 v katastrálním územíkatastrálním území Radošov u Kyselky, který se nachází 10 m východně od pravého břehu řeky Ohře v obciobci Radošov, východním směrem po jižní hranici této parcely a dále ke styku hranic pozemkových parcel č. 833/4, 833/5 a 823/1. Dále pokračuje k severu po západní hranici pozemkové parcely č. 823/1 k jižní hranici pozemkové parcely č. 1304 a po ní k východu k severní hranici pozemkové parcely č. 855 a po ní k západní hranici pozemkové parcely č. 1296/1. Po této hranici pokračuje v délce 130 m k severu ke křižovatce polních cest a dále k východu po severní hranici pozemkové parcely č. 785/2 až k západní hranici pozemkové parcely č. 777/2 a po ní k severu k jižní hranici pozemkové parcely č. 777/1 a po ní k východu k západní hranici pozemkové parcely č. 411 v katastrálním územíkatastrálním území Doupov u Hradiště. Dále pokračuje po hranici této parcely postupně směrem k severu, východu a jihu až k severní hranici pozemkové parcely č. 409 a po ní k východu k západní hranici pozemkové parcely č. 408 a po ní postupně k jihu a jihozápadu k severní hranici pozemkové parcely č. 5 a po ní 65 m k východu. Dále pokračuje k jihu do koryta potoka Lomnice v katastrálním územíkatastrálním území Bražec u Hradiště a tímto potokem 120 m k jihu ke křížení potoka s účelovou komunikací směru východ – západ a dále na západ po jižním okraji této komunikace k západní hranici pozemkové parcely č. 88 a dále po této hranici k jihu k východní hranici pozemkové parcely č. 117 a po ní k jihu k východní hranici pozemkové parcely č. 143 a po ní postupně k jihu a západu k východní hranici pozemkové parcely č. 144 a po ní k severozápadu a posléze k jihozápadu k severní hranici pozemkové parcely č. 150 a po ní k západu k východní hranici pozemkové parcely č. 147 a po ní k jihu a postupně k západu k východní hranici pozemkové parcely č. 145 a po ní 180 m k severu. Dále pokračuje k severozápadu k severní hranici pozemkové parcely č. 156 a po ní postupně k západu a k jihu k východnímu okraji pozemkové parcely č. 1253 v katastrálním územíkatastrálním území Kyselka. Dále pokračuje k západu k východní hranici pozemkové parcely č. 1243 a po ní k severu ke styku hranic pozemkových parcel č. 1253, 1249/1 a 1252. Dále pokračuje 20 m k západu k východní hranici pozemkové parcely č. 442 v katastrálním územíkatastrálním území Nová Kyselka, která je zároveň pravým břehem řeky Ohře, po ní 400 m k jihu, kde se lomí v pravém úhlu k západu přes řeku Ohři k západní hranici pozemkové parcely č. 236 a po ní k západu k východní hranici pozemkové parcely č. 15/2 a po ní postupně k severu a západu k východní hranici pozemkové parcely č. 447 a dále k severní hranici pozemkové parcely č. 15/1 a po ní k severozápadu k západní hranici pozemkové parcely č. 13/1, po ní k severu k západní hranici pozemkové parcely č. 11 a po ní k severu k východní hranici pozemkové parcely č. 133 a po ní postupně k severu a severozápadu k západní hranici pozemkové parcely č. 164/1 a po ní k severu k jižní hranici pozemkové parcely č. 644 v katastrálním územíkatastrálním území Radošov u Kyselky a po ní postupně k severozápadu, severu a jihovýchodu k západní hranici pozemkové parcely č. 1251/2 a po ní k severu k jižní hranici pozemkové parcely č. 1250/3 a po ní k západní hranici pozemkové parcely č. 1318/1. Dále pokračuje 80 m k jihovýchodu přes řeku Ohři k východní hranici pozemkové parcely č. 1313/1, která je zároveň pravým břehem řeky Ohře, a po ní 260 m k severu. Odtud vede 10 m k východu do výchozího bodu, kterým je jihozápadní roh pozemkové parcely č. 730/3 v katastrálním územíkatastrálním území Radošov u Kyselky.
(3)
Ochranné pásmo I. stupně zdrojů uvedených v § 1 odst. 1 písm. d) bodech 1 až 8 a písm. e) bodech 1, 2, 4 až 10 a 12 je vymezeno plochou pozemkové parcely, na které se zdroje nacházejí.
(4)
Ochranné pásmo I. stupně zdrojů uvedených v § 1 odst. 1 písm. e) bodech 3 a 11 je vymezeno čtverci o straně 10 m, v jejichž středech se zdroje nacházejí.
(5)
Pásmo fyzické ochrany zdrojů uvedených v
a)
§ 1 odst. 1 písm. a) bodu 1, s výjimkou zdroje jímaného vrtem HV 16, je vymezeno plastovým krytem,
b)
§ 1 odst. 1 písm. b) a zdroje jímaného vrtem HV 16 je vymezeno zděnou šachtou,
c)
§ 1 odst. 1 písm. a) bodu 2 a odst. 2 je vymezeno zděným objektem,
d)
§ 1 odst. 1 písm. c) je vymezeno altánem a oplocením,
e)
§ 1 odst. 1 písm. d) a e) je vymezeno územím ochranného pásma I. stupně.
(6)
Ochranné pásmo I. stupně je graficky vyznačeno v základní mapě České republiky v měřítku 1 : 50 000, jejíž kopie je v příloze k této vyhlášce.
§ 3
(1)
Ochranné pásmo II. stupně se stanoví k ochraně části infiltračního území zřídelní struktury zdrojů. Je vymezeno územím, jehož hranice je vedena ze severního okraje Velichova, od křižovatky silnice Velichov – Vojkovice s polní cestou po východním okraji této silnice do Vojkovic. Na křižovatce ve Vojkovicích hranice dále pokračuje po místní komunikaci na východním okraji obceobce směrem k severovýchodu a po 400 m přechází silnici Vojkovice – Jakubov. Dále pokračuje 400 m k severozápadu a severnímu výběžku lesa na pravém břehu Ohře. Dále je hranice vedena k severovýchodu mezi skupinou tří rybníků a stáčí se k severu. Ve vzdálenosti 150 m východně od mostu přes Ohři protíná vojenskou panelovou cestu a sleduje vrstevnici 330 m nad mořem severovýchodním směrem podle Ohře až k okraji lesíka. Poté hranice pokračuje po polní cestě k severovýchodu. V místě křižovatky polní cesty s místní komunikací v Jakubově se ostře stáčí k jihovýchodu a pokračuje po jihovýchodním okraji místní komunikace vedené po levém břehu Jakubovského potoka. Po 440 m, v místě 3. mostku, je hranice vedena po pravém břehu Jakubovského potoka k jihovýchodu. Po 220 m se odklání od vodoteče a po jižním okraji místní komunikace prochází k východoseverovýchodu. Přechází Jakubovský potok a ostře se stáčí k jihozápadu. V místě propustku levostranného přítoku Jakubovského potoka pod cestou do Olešnice se po jejím jižním okraji stáčí k východu. Sleduje po jihozápadním okraji tuto cestu k severovýchodu. Ve vzdálenosti 850 m severovýchodně od křižovatky polní cesty Jakubov – Vysoká s cestou Olešnice – Velichov se v Olešnici stáčí jihovýchodním směrem, přechází Petrovský potok a v přímém směru je vedena přes kótu 650 m nad mořem, Strážný vrch 722 m nad mořem na kótu Kupa 746 m nad mořem. Zde se stáčí jižním směrem a po 100 m je vedena po polní cestě jihozápadním směrem, v zatáčce polní cesty přechází v přímém směru na kótu Kameniště 698 m nad mořem. Odtud pokračuje jihovýchodním směrem na křižovatku polních cest. Dále je vedena po polní cestě k jihovýchodu až na křižovatku polní cesty se silnicí Zakšov – Doupov. Po jejím severovýchodním okraji je vedena až na křižovatku se silnicí Svatobor – Doupov v Jalovém Dvoře, kde se v ostrém úhlu stáčí po severozápadním okraji této silnice k jihozápadu. Dále je vedena po jihozápadním okraji silnice Svatobor – Doupov. Na křižovatce U myslivny se v ostrém úhlu stáčí po lesní cestě k jihovýchodu. Po 260 m je v pravém úhlu odkloněna směrem jihozápadním a pokračuje v přímém směru přes Pstružný potok na lesní cestu na pravém břehu Pstružného potoka. Po lesní cestě je vedena severozápadním směrem až do ostré zatáčky v místě propustku pravostranného přítoku Pstružného potoka. Pokračuje v přímém západním směru na kótu 590 m nad mořem. Dále je vedena na severní okraj trojúhelníkového remízku. Stáčí se k jihozápadu a po 280 m pokračuje po lesní cestě do Lučin. Ve vzdálenosti 80 m pod soutokem Lučinského potoka s pravostrannou bezejmennou vodotečí je vedena po severním až severozápadním okraji silnice do Dubiny. Ve vzdálenosti 220 m severovýchodně od pravoúhlé zatáčky silnice Dubina – Kyselka se hranice ochranného pásma stáčí po toku Dubinského potoka k severozápadu a po 200 m překračuje Ohři. Pokračuje severozápadním směrem pod vedením vysokého napětí až do vzdálenosti cca 450 m jihovýchodně od kóty Na Pastvinách – 516,4 m nad mořem ke křižovatce silnice s lesní cestou. Od této křižovatky je vedena severním směrem po lesní cestě na severní okraj lesního komplexu Studeného vrchu. Dále pokračuje přímým směrem k severozápadu. Ve vzdálenosti 600 m západojihozápadně od dětské ozdravovny v Radošově přechází v místě propustku silnici Stráň – Radošov, odkud vede cca 300 m severním směrem až ke skalnímu útvaru. Dále pokračuje 100 m severovýchodním směrem, kde je vedena po lesní cestě až na kótu 475 m nad mořem. Pokračuje po lesní cestě ve tvaru písmene „S“ k severovýchodu až na kótu 495 m nad mořem (Nad Rybníkem). Odtud je vedena po lesní cestě k severovýchodu. Dále se stáčí po lesní cestě k východu po kraji lesa. Ve vzdálenosti 90 m jihovýchodně od mostku pod silnicí Moříčov – Velichov se stáčí k jihovýchodu po jihozápadním okraji silnice Moříčov – Velichov až do ostré zatáčky silnice, kde se stáčí prudce k severovýchodu. Hranice je vedena po východním okraji silnice. Přes most přes Ohři přechází po severním okraji silnice a až ke křižovatce se silnicí Kyselka – Vojkovice v obciobci Velichov. Od křižovatky je vedena po místní komunikaci 100 m jihovýchodním směrem a na křižovatce ve tvaru „Y“ se stáčí po místní komunikaci k severu do výchozího bodu, na křižovatku polní cesty se silnicí Velichov – Vojkovice na severním okraji Velichova.
(2)
Ochranné pásmo II. stupně je graficky vyznačeno v základní mapě České republiky v měřítku 1 : 50 000, jejíž kopie je v příloze k této vyhlášce.
§ 4
Vymezení ochranných pásem I. stupně v kopii katastrální mapykatastrální mapy v měřítku 1 : 2 000 a ochranných pásem II. stupně v základních mapách České republiky v měřítku 1 : 10 000 a 1 : 50 000 je k nahlédnutí na Ministerstvu zdravotnictví, na Obecním úřadě v Kyselce, na Újezdním úřadě vojenského újezdu Hradiště a na Krajském úřadě Karlovarského kraje.
Vymezení konkrétních ochranných opatření
§ 5
(K § 22 zákona)
(1)
V ochranném pásmu I. stupně, není-li současně pásmem fyzické ochrany zdroje, je zakázáno
a)
provádět hornickou činnost, činnost prováděnou hornickým způsobem1) a terénní úpravy2) trvale narušující souvislý půdní pokryv a skalní podklad; jde-li o práce a úpravy nutné v zájmu ochrany a využívání zdrojů, postupuje se podle § 37 lázeňského zákona,
b)
provádět trhací práce1),
c)
zřizovat vrty pro získání tepelné energie,
d)
provádět činnosti, které mají vliv na minimální hladiny podzemních vod,
e)
provozovat intenzivní chov hospodářských zvířat a zvěře3),
f)
aplikovat hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem4),
g)
zacházet se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody; jde-li o zacházení, které je nutné v zájmu ochrany a využívání zdrojů, postupuje se podle zákona o vodách5),
h)
zřizovat a provozovat skládky odpadů6),
i)
zřizovat kafilerie, jatka a spalovny odpadů,
j)
volně tábořit v přírodě.
(2)
V ochranném pásmu II. stupně jsou zakázány činnosti stanovené v odstavci 1 písm. b), c), d), f), g), i).
§ 6
(1)
Ochranná pásma I. stupně stanovená v § 2 odst. 3 a 4 budou oplocena.
(2)
Na území pásma fyzické ochrany zdrojů přírodní minerální vody a přírodního léčivého zdroje je nepovolaným vstup zakázán.
§ 7
Přechodné ustanovení
Činnosti uvedené v § 5 odst. 1 a 2, pokud jsou v ochranných pásmech I. a II. stupně prováděny, budou ukončeny do 2 let od nabytí účinnosti této vyhlášky.
§ 8
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.
Ministr:
doc. MUDr. Heger, CSc., v. r.
Příloha k vyhlášce č. 308/2010 Sb.
Ochranná pásma zdrojů přírodních minerálních vod a přírodních léčivých zdrojů Kyselka
3.9MB
1)
Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 219/2007 Sb. a nařízení vlády č. 108/2008 Sb.
5)
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
6)
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 93/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 93/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Úmluvě o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů
Vyhlášeno 9. 11. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 12. 11. 2010, částka 46/2010
* I. Cíle a hlavní zásady - Článek 1
* II. Oblast působnosti - Článek 3
* III. Definice - Článek 4
* IV. Práva a povinnosti stran - Článek 5
* V. Vztahy k jiným nástrojům - Článek 20
* VI. Orgány úmluvy - Článek 22
* VII. Závěrečná ustanovení - Článek 25
* PŘÍLOHA
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 12. 11. 2010
93
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 20. října 2005 byla v Paříži přijata Úmluva o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů.
S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky.
Listina o přístupu České republiky k Úmluvě, podepsaná prezidentem republiky dne 12. července 2010, byla uložena u generálního ředitele UNESCO, depozitáře Úmluvy, dne 12. srpna 2010.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 29 odst. 1 dne 18. března 2007. Pro Českou republiku vstupuje v platnost podle téhož ustanovení dne 12. listopadu 2010.
Anglické znění a český překlad Úmluvy se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
ÚMLUVA
O OCHRANĚ A PODPOŘE ROZMANITOSTI KULTURNÍCH PROJEVŮ
Generální konference Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu na svém 33. zasedání, konaném ve dnech 3. až 21. října 2005 v Paříži,
potvrzujíc, že kulturní rozmanitost je charakteristickým rysem lidstva,
majíc na vědomí, že kulturní rozmanitost je společným dědictvím lidstva a že by měla být pěstována a zachována ku prospěchu všech,
uvědomujíc si, že kulturní rozmanitost vytváří bohatý a pestrý svět, který rozšiřuje možnosti volby, rozvíjí lidské schopnosti a hodnoty, a že je tudíž hlavní hnací silou udržitelného rozvoje společenství, lidu a národů,
připomínajíc, že kulturní rozmanitost, která se rozvíjí v podmínkách demokracie, tolerance, sociální spravedlnosti a vzájemného respektování mezi národy a kulturami, je nezbytná pro mír a bezpečnost na místní, vnitrostátní a mezinárodní úrovni,
oslavujíc důležitost kulturní rozmanitosti pro naplnění lidských práv a základních svobod, jež jsou vyhlášeny ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v jiných všeobecně uznávaných nástrojích,
zdůrazňujíc potřebu začlenit kulturu jakožto strategický prvek do vnitrostátních a mezinárodních rozvojových politik, do mezinárodní rozvojové spolupráce a zároveň zohledňovat Deklaraci tisíciletí OSN (2000), která klade důraz na vymýcení chudoby,
berouc v úvahu skutečnost, že kultura v čase a prostoru nabývá různých podob a že se tato rozmanitost projevuje jedinečností a pluralitou identit a kulturních projevů národů a společností tvořících lidstvo,
uznávajíc význam tradičních vědomostí jakožto zdroje duchovního a materiálního bohatství a zejména význam vědomostí domorodých národů a jejich pozitivního přínosu k udržitelnému rozvoji, jakož i potřebu zajistit odpovídajícím způsobem jejich ochranu a podporu,
uznávajíc potřebu přijmout opatření na ochranu rozmanitosti kulturních projevů, včetně jejich obsahu, a to zejména v situacích, kdy kulturním projevům může hrozit zánik nebo vážné znehodnocení,
zdůrazňujíc význam kultury pro sociální soudržnost obecně, a zejména její přínos ke zlepšení postavení a role žen ve společnosti,
uvědomujíc si, že kulturní rozmanitost se upevňuje svobodným pohybem myšlenek a že je živena neustálými výměnami a vzájemným působením mezi kulturami,
potvrzujíc, že svoboda myšlení, projevu a informací jakož i rozmanitost médií umožňují rozkvět kulturních projevů ve společnostech,
uznávajíc, že rozmanitost kulturních projevů, včetně tradičních kulturních projevů, je důležitým faktorem, který jednotlivcům a národům umožňuje vyjadřovat své myšlenky a hodnoty a sdílet je s ostatními,
připomínajíc, že jazyková rozmanitost je základním prvkem kulturní rozmarnosti, a potvrzujíc zásadní roli, jež při ochraně a podpoře kulturních projevů hraje vzdělávání,
berouc v úvahu význam, jenž má životaschopnost kultur pro všechny včetně osob náležejících k menšinám a domorodým národům, projevující se v jejich svobodě tvořit a šířit své tradiční kulturní projevy a zároveň k nim mít přístup tak, aby z něj mohli mít prospěch při vlastním rozvoji,
zdůrazňujíc základní úlohu vzájemného kulturního působení a tvořivosti, které podporují a obnovují kulturní projevy a posilují úlohu těch, kteří pracují ve prospěch rozvoje kultury a celkového pokroku společnosti,
uznávajíc význam, jež mají práva duševního vlastnictví při podpoře osob podílejících se na kulturní tvořivosti,
jsouc přesvědčena, že kulturní činnosti, statky a služby mají jak ekonomickou, tak i kulturní povahu, neboť jsou nositeli identit, hodnot a významů, a že by se s nimi tudíž nemělo zacházet, jako by měly pouze komerční hodnotu,
konstatujíc, že i když procesy globalizace, k nimž pozitivně přispěl rychlý vývoj informačních a komunikačních technologií, vytvářejí zcela nové podmínky pro větší interakci mezi kulturami, představují pro kulturní rozmanitost i výzvu, zejména s ohledem na nebezpečí nevyváženosti mezi bohatými a chudými zeměmi,
uvědomujíc si zvláštní pověření UNESCO zajistit respektování rozmanitosti kultur, a v rámci a doporučovat mezinárodní dohody, které považuje za užitečné pro usnadnění volného pohybu myšlenek prostřednictvím slov a obrazů,
odvolávajíc se na ustanovení mezinárodních nástrojů, které přijalo UNESCO a které se týkají kulturní rozmanitosti a výkonu kulturních práv, a zejména na Všeobecnou deklaraci o kulturní rozmanitosti z roku 2001,
přijímá dne 20. října 2005 tuto úmluvu.
I.
Cíle a hlavní zásady
Článek 1
– Cíle
Cíle této úmluvy jsou:
(a)
chránit a podporovat rozmanitost kulturních projevů;
(b)
vytvářet podmínky, které kulturám umožní, aby se svobodně rozvíjely a působily na sebe tak, že se vzájemně obohatí;
(c)
podporovat dialog mezi kulturami za účelem zajistit ve světě intenzivnější a vyváženější kulturní výměny ve prospěch vzájemného respektování kultur a kultury míru;
(d)
stimulovat interkulturalitu za účelem rozvíjení vzájemného působení kultur v duchu budování mostů mezi národy;
(e)
podporovat respektování rozmanitosti kulturních projevů a uvědomování si její hodnoty na místní, vnitrostátní a mezinárodní úrovni;
(f)
potvrdit důležitost, kterou má vztah mezi kulturou a rozvojem pro všechny země, a to zejména pro země rozvojové, a podporovat činnosti na vnitrostátní a mezinárodní úrovni, aby byla uznána skutečná hodnota tohoto vtahu;
(g)
uznat zvláštní charakter kulturních činností, statků a služeb jakožto nositelů identity, hodnot a významu;
(h)
opětovně potvrdit svrchované právo států na zachování, přijímání a provádění politik a opatření, jež dané státy považují za vhodné pro ochranu a podporu rozmanitosti kulturních projevů na jejich území;
(i)
posílit mezinárodní spolupráci a solidaritu v partnerském duchu, zejména za účelem zvýšení schopností rozvojových zemí chránit a podporovat rozmanitost kulturních projevů.
Článek 2
– Hlavní zásady
1.
Zásada dodržování lidských práv a základních svobod
Kulturní rozmanitost lze chránit a podporovat pouze v případě, jestliže jsou zaručena lidská práva a základní svobody, jakými je svoboda projevu, informací a komunikace, jakož i možnost jednotlivců volit si kulturní projevy. Nelze se ustanovení této úmluvy dovolávat za účelem porušení lidských práv a základních svobod, které uctívá Všeobecná deklarace lidských práv, nebo které zaručuje mezinárodní právo, nebo s cílem omezit jejich rozsah působnosti.
2.
Zásada svrchovanosti
V souladu s Chartou Organizace spojených národů a se zásadami mezinárodního práva mají státy svrchované právo přijímat opatření a politiky na ochranu a podporu rozmanitosti kulturních projevů na svém území.
3.
Zásada stejné vážnosti všech kultur a jejich respektování
Předpokladem ochrany a podpory rozmanitosti kulturních projevů je uznání stejné vážnosti všech kultur a jejich respektování, včetně kultur osob náležejících k menšinám a kultur domorodých národů.
4.
Zásada mezinárodní solidarity a spolupráce
Mezinárodní spolupráce a solidarita by měla všem zemím, zejména rozvojovým, umožnit vytvářet a posilovat prostředky nezbytné pro jejich kulturní projev, včetně jejich, ať vznikajících či zavedených, kulturních průmyslů na místní, vnitrostátní a mezinárodní úrovni.
5.
Zásada vzájemného doplňování ekonomických a kulturních aspektů rozvoje
Vzhledem k tomu, že kultura je jednou z hlavních hnacích sil rozvoje, jsou kulturní aspekty rozvoje stejně důležité jako jeho ekonomické aspekty a jednotlivci i národy mají základní právo se na nich podílet a mít z nich prospěch.
6.
Zásada udržitelného rozvoje
Kulturní rozmanitost je velkým bohatstvím jednotlivců a společností. Ochrana, podpora a zachování kulturní rozmanitosti jsou hlavní podmínkou udržitelného rozvoje v zájmu současných a budoucích generací.
7.
Zásada spravedlivého přístupu
Spravedlivý přístup k bohaté a pestré škále kulturních projevů z celého světa a přístup kultur k prostředkům jejich vyjadřování a možnostem jejich šíření jsou důležitými prvky zhodnocení kulturní rozmanitosti a podporují vzájemné porozumění.
8.
Zásada otevřenosti a vyváženosti
Při příjímání opatření podporujících rozmanitost kulturních projevů by měly státy odpovídajícím způsobem podporovat otevřenost vůči ostatním kulturám světa a zajistit, aby tato opatření byla v souladu s cíli této úmluvy.
II.
Oblast působnosti
Článek 3
– Oblast působnosti
Tato úmluva se vztahuje na politiky a na opatření, které přijaly její strany v oblasti ochrany a podpory rozmanitosti kulturních projevů.
III.
Definice
Článek 4
– Definice
Pro účely této úmluvy platí tyto definice:
1.
Kulturní rozmanitost
„Kulturní rozmanitostí“ se rozumí mnohočetnost forem, jejichž prostřednictvím kultury skupin a společností nalézají své vyjádření. Tyto projevy se dále předávají uvnitř skupin a společností i mezi nimi.
Kulturní rozmanitost se neprojevuje pouze v rozličných formách, jejichž prostřednictvím se vyjadřuje, obohacuje a předává kulturní dědictví díky různorodosti kulturních projevů, ale také prostřednictvím různých způsobů umělecké tvorby, produkce, šíření, distribuce a užívání bez ohledu na použité prostředky a technologie.
2.
Kulturní obsah
„Kulturním obsahem“ se rozumí symbolický význam, umělecká dimenze a kulturní hodnoty, které mají původ v kulturních identitách nebo jsou jejich výrazem.
3.
Kulturní projevy
„Kulturními projevy“ se rozumějí projevy, které jsou výsledkem tvořivosti jednotlivců, skupin nebo společností a které mají kulturní obsah.
4.
Kulturní činnosti, statky a služby
„Kulturními činnostmi, statky a službami“ se rozumějí činnosti, statky a služby, které, když jsou posuzovány z hlediska své specifické povahy, použití nebo účelu, ztělesňují kulturní projevy nebo jsou jejich nositeli, a to nezávisle na komerční hodnotě, kterou mohou mít. Kulturní činnosti mohou být samy o sobě účelem nebo mohou přispívat k produkci kulturních statků a služeb.
5.
Kulturní odvětví
„Kulturními průmysly“ se rozumějí průmysly, které produkují a šíří kulturní statky nebo služby vymezené ve výše uvedeném odstavci 4.
6.
Politiky a opatření v oblasti kultury
„Politikami a opatřeními v oblasti kultury“ se rozumějí politiky a opatření na místní, vnitrostátní, regionální nebo mezinárodní úrovni, které jako takové souvisejí s kulturou nebo mají mít přímý vliv na kulturní projevy jednotlivců, skupin nebo společností, včetně tvorby, produkce a šíření kulturních činností, statků a služeb, nebo na přístup k nim.
7.
Ochrana
„Ochranou“ se rozumí přijímání opatření na zachování, zabezpečení a zhodnocení rozmanitosti kulturních projevů.
„Chránit“ znamená přijímat taková opatření.
8.
Interkulturalita
„Interkulturalitou“ se rozumí existence a vyvážené vzájemné působení různých kultur a možnost vytvářet společné kulturní projevy prostřednictvím dialogu a vzájemného respektování.
IV.
Práva a povinnosti stran
Článek 5
– Obecné pravidlo týkající se práv a povinností
1.
V souladu s Chartou Organizace spojených národů, se zásadami mezinárodního práva a se všeobecně uznávanými nástroji týkajícími se lidských práv strany opětovně potvrzují své svrchované právo vypracovávat a uplatňovat vlastní politiky v oblasti kultury a přijímat opatření na ochranu a podporu rozmanitosti kulturních projevů a na posílení mezinárodní spolupráce za účelem dosažení cílů stanovených touto úmluvou.
2.
Provádí-li strana politiky a přijímá-li opatření na ochranu a podporu rozmanitosti kulturních projevů na svém území, musejí být tyto politiky a opatření v souladu s ustanoveními této úmluvy.
Článek 6
– Práva stran na vnitrostátní úrovni
1.
V rámci svých politik a opatření v oblasti kultury, které jsou popsány v čl. 4 odst. 6, a s ohledem na okolnosti a vlastní potřeby může každá strana přijímat opatření na ochranu a podporu rozmanitosti kulturních projevů na svém území.
2.
Tato opatření mohou zahrnovat:
(a)
právní opatření, jejichž cílem je chránit a podporovat rozmanitost kulturních projevů;
(b)
opatření, která vhodným způsobem poskytují příležitosti národním kulturním činnostem, statkům a službám nalézt jejich místo v souboru kulturních činností, statků a služeb, které jsou k dispozici na vnitrostátní úrovni, pokud jde o tvorbu, produkci, šíření, distribuci a užívání včetně opatření týkajících se jazyka používaného pro takovéto činnosti, statky a služby;
(c)
opatření, jejichž cílem je poskytnout nezávislým vnitrostátním kulturním odvětvím a činnostem neformálního sektoru skutečný přístup k prostředkům tvorby a šíření kulturních činností, statků a služeb;
(d)
opatření, která jsou zaměřena na poskytování veřejných finančních podpor;
(e)
opatření, jejichž cílem je povzbuzovat neziskové subjekty a veřejné a soukromé instituce, umělce a ostatní profesionály v odvětví kultury, aby rozvíjeli a podporovali svobodnou výměnu a svobodný pohyb myšlenek, kulturních projevů i kulturních činností, statků a služeb, a stimulovala tvorbu a podnikavost v jejich činnostech;
(f)
opatření, zaměřená na zřízení veřejnoprávních institucí a jejich přiměřené podporování;
(g)
opatření, jejichž cílem je povzbuzovat a podporovat umělce a ostatní osoby podílející se na tvorbě kulturních projevů;
(h)
opatření, jejichž cílem je podporovat rozmanitost médií, a to i prostřednictvím veřejnoprávního rozhlasového a televizního vysílání.
Článek 7
– Opatření na podporu kulturních projevů
1.
Strany usilují o to, aby na svých územích vytvořily prostředí, které by podněcovalo jednotlivce a sociální skupiny k tomu, aby:
(a)
tvořili, produkovali a šířili své vlastní kulturní projevy a aby k nim měli přístup a zároveň zohledňovali zvláštní podmínky a potřeby žen a různých sociálních skupin, jakož i osob náležejících k menšinám a domorodým národům;
(b)
měli přístup k různým kulturním projevům na svém území i v jiných zemích světa.
2.
Strany rovněž usilují o to, aby byla uznána důležitost přínosu umělců a všech, kteří se na tvořivém procesu podílejí, kulturních společenství a organizací, které je v jejich práci podporují, jakož i jejich hlavní úloha, kterou je rozvoj rozmanitosti kulturních projevů.
Článek 8
– Opatření na ochranu kulturních projevů
1.
Aniž jsou dotčena ustanovení článků 5 a 6, může některá strana shledat, že na jejím území nastaly zvláštní situace, kdy hrozí, že dojde k zániku kulturních projevů, nebo kdy jsou tyto projevy vážně ohroženy či z jiných důvodů vyžadují neodkladnou ochranu.
2.
Strany mohou přijmout veškerá vhodná opatření na ochranu a zachování kulturních projevů v situacích uvedených v odstavci 1 v souladu s ustanoveními této úmluvy.
3.
Strany oznámí veškerá opatření přijatá za účelem zvládnutí dané situace Mezivládnímu výboru uvedenému v článku 23, který může učinit příslušná doporučení.
Článek 9
– Sdílení informací a transparentnost
Strany:
(a)
každé čtyři roky v rámci svých zpráv pro UNESCO poskytují příslušné informace o opatřeních přijatých na ochranu a podporu kulturních projevů na svém území a na mezinárodní úrovni;
(b)
určí kontaktní místo pověřené sdílením informací v souvislosti s touto úmluvou;
(c)
sdílejí a vyměňují si informace související s ochranou a podporou rozmanitosti kulturních projevů.
Článek 10
– Vzdělávání veřejnosti a zvyšování jejího povědomí
Strany:
(a)
podporují a rozvíjejí porozumění významu ochrany a podpory rozmanitosti kulturních projevů, zejména prostřednictvím programů zaměřených na vzdělávání veřejnosti a zvyšování jejího povědomí;
(b)
spolupracují za účelem dosažení cílů tohoto článku s jinými stranami a mezinárodními a regionálními organizacemi;
(c)
snaží se povzbuzovat tvořivost a posilovat produkční kapacity zaváděním programů vzdělávání, odborné přípravy a výměn v oblasti kulturních odvětví. Tato opatření by měla být uplatňována tak, aby neměla negativní dopad na tradiční formy produkce.
Článek 11
– Účast občanské společnosti
Strany uznávají hlavní úlohu občanské společnosti při ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů. Strany povzbuzují občanskou společnost k aktivní účasti na svém snažení o dosažení cílů této úmluvy.
Článek 12
– Podpora mezinárodní spolupráce
Strany usilují o posílení dvoustranné, regionální a mezinárodní spolupráce s cílem vytvořit příznivé podmínky pro podporu rozmanitosti kulturních projevů přičemž zohledňují situace uvedené v článcích 8 a 17, a to zejména za účelem:
(a)
usnadnit dialog mezi stranami o politice v oblasti kultury;
(b)
posílit strategické a řídící kapacity veřejného sektoru ve veřejných kulturních institucích prostřednictvím profesních a mezinárodních kulturních výměn a prostřednictvím sdílení osvědčených postupů;
(c)
posílit partnerství s občanskou společností, nevládními organizacemi a soukromým sektorem a vzájemné partnerství mezi těmito subjekty s cílem podporovat a propagovat rozmanitost kulturních projevů;
(d)
propagovat využívání nových technologií a povzbuzovat partnerství s cílem posílit sdílení informací a kulturní porozumění a podporovat rozmanitost kulturních projevů;
(e)
povzbuzovat uzavírání koprodukčních dohod a dohod o společné distribuci.
Článek 13
– Zahrnutí kultury do udržitelného rozvoje
Strany usilují o to, aby byla kultura začleněna do jejich politik rozvoje na všech úrovních s cílem vytvořit příznivé podmínky pro udržitelný rozvoj a v tomto rámci podporovat aspekty spjaté s ochranou a podporou rozmanitosti kulturních projevů.
Článek 14
– Spolupráce za účelem rozvoje
Strany se snaží podporovat spolupráci v oblasti udržitelného rozvoje a snižování chudoby, a to zejména pokud jde o zvláštní potřeby rozvojových zemí, s cílem přispět k rozvoji dynamického kulturního sektoru, mimo jiné těmito prostředky:
(a)
posilováním kulturních průmyslů rozvojových zemí:
i)
vytvořením a posílením produkčních a distribučních kapacit v oblasti kultury v rozvojových zemích;
ii)
usnadněním co nejširšího přístupu pro jejich kulturní činnosti, statky a služby na světový trh a do mezinárodních distribučních řetězců;
iii)
umožněním vzniku životaschopných místních a regionálních trhů;
iv)
přijetím, vždy kdy to bude možné, vhodných opatření v rozvinutých zemích, která by na jejich území usnadnila přístup ke kulturním činnostem, statkům a službám rozvojových zemí;
v)
podporováním tvůrčí práce, a pokud možno, usnadňováním mobility umělců z rozvojových zemí;
vi)
podporováním vhodné spolupráce mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi, a to zejména v oblasti hudby a filmu;
(b)
posilováním kapacit prostřednictvím výměny informací, zkušeností a odborných poznatků a vzděláváním lidských zdrojů v rozvojových zemích ve veřejném a soukromém sektoru, zejména pokud jde o strategické a řídící kapacity, vypracovávání a provádění politik, podporu a distribuci kulturních projevů, rozvoj středních, malých a mikro podniků, využívání technologií a rozvoj a přenos pravomocí;
(c)
převodem technologií a know-how prostřednictvím vhodných podpůrných opatření, zejména v oblasti kulturních průmyslů a kulturních podniků;
(d)
finanční podporou:
i)
zřízením Mezinárodního fondu pro kulturní rozmanitost uvedeného v článku 18;
ii)
poskytnutím v případě potřeby veřejné rozvojové pomoci, včetně technické pomoci, určené na stimulování a podporu tvořivosti;
iii)
jinými formami finanční pomoci, jakými jsou nízkoúrokové půjčky, subvence a jiné finanční mechanismy.
Článek 15
– Podmínky spolupráce
Strany podporují rozvoj partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem a neziskovými organizacemi, jakož i uvnitř těchto sektorů a organizací, s cílem spolupracovat s rozvojovými zeměmi při posilování schopností těchto zemí chránit a podporovat rozmanitost kulturních projevů. Tato průkopnická partnerství budou v závislosti i na konkrétních potřebách rozvojových zemí klást důraz na rozvoj infrastruktur, lidských zdrojů a politik a na výměny kulturních činností, statků a služeb.
Článek 16
– Zvláštní výhody pro rozvojové země
Rozvinuté země usnadňují kulturní výměny s rozvojovými zeměmi tak, že prostřednictvím vhodných institucionálních a právních rámců poskytují jejich umělcům a jiným profesionálům a odborníkům v oblasti kultury i jejich kulturním statkům a službám zvláštní výhody.
Článek 17
–
Mezinárodní spolupráce v situacích vážného ohrožení kulturních projevů
Strany spolupracují při vzájemném poskytování pomoci v situacích uvedených v článku 8, přičemž zvláštní pozornost věnují rozvojovým zemím.
Článek 18
– Mezinárodní fond pro kulturní rozmanitost
1.
Zřizuje se Mezinárodní fond pro kulturní rozmanitost (dále jen „fond“).
2.
Fond je vytvořen jako svěřenecký fond v souladu s finančními předpisy UNESCO.
3.
Prostředky fondu tvoří:
(a)
dobrovolné příspěvky stran;
(b)
prostředky, které pro tento účel vyčlenila Generální konference UNESCO;
(c)
příspěvky, dary či odkazy, které budou moci učinit jiné státy, organizace a programy systému Spojených národů, jiné regionální nebo mezinárodní organizace a veřejné nebo soukromé subjekty nebo soukromé osoby;
(d)
veškeré úroky plynoucí z prostředků fondu;
(e)
výtěžky sbírek a výnosy z akcí pořádaných ve prospěch fondu;
(f)
jakékoli jiné prostředky povolené předpisy týkajícími se fondu.
4.
O použití prostředků fondu rozhoduje Mezivládní výbor na základě směrnice Konference stran uvedené v článku 22
5.
Mezivládní výbor může přijmout příspěvky a jiné formy pomoci pro obecné nebo zvláštní účely související s konkrétními projekty, pokud tyto projekty sám schválil.
6.
Příspěvky do fondu nesmějí být spojeny s žádnou politickou, ekonomickou ani jinou podmínkou, která by byla neslučitelná s cíli této úmluvy.
7.
Strany se budou snažit pravidelně poukazovat dobrovolné příspěvky na provádění této úmluvy.
Článek 19
– Výměna, analýza a šíření informací
1.
Strany souhlasí, že si budou vyměňovat informace a zkušenosti týkající se shromažďování údajů a statistik o rozmanitosti kulturních projevů a osvědčených postupů, jejich ochrany a podpory.
2.
UNESCO prostřednictvím mechanismům, které v rámci sekretariátu existují, usnadňuje shromažďování, analýzu a šíření veškerých informací, statistik a osvědčených postupů v dané oblasti.
3.
UNESCO rovněž vytváří a aktualizuje databázi údajů týkajících se různých vládních, soukromých a neziskových sektorů a subjektů působících v oblasti kulturních projevů.
4.
UNESCO s cílem usnadnit shromažďování údajů věnuje zvláštní pozornost budování kapacit a odborných znalostí stran, které v dané oblasti žádají o pomoc.
5.
Shromažďování informací uvedených v tomto článku doplňuje informace uvedené v článku 9.
V.
Vztahy k jiným nástrojům
Článek 20
–
Vztahy k jiným nástrojům: vzájemná pomoc, komplementarita a nenadřazenost
1.
Strany uznávají, že musejí v dobré víře plnit své závazky vůči této úmluvě a všem jiným smlouvám, jichž jsou smluvními stranami. Aniž by Strany tuto úmluvu podřizovaly jiným smlouvám:
(a)
povzbuzují vzájemnou podporu mezi touto úmluvou a jinými smlouvami, jichž jsou smluvními stranami a
(b)
při výkladu nebo uplatňování jiných smluv, jichž jsou smluvními stranami, nebo při podpisu jiných mezinárodních závazků zohledňují příslušná ustanovení této úmluvy.
2.
Nic v této úmluvě nemůže být vykládáno jako skutečnost, která by měnila práva a povinnosti Stran plynoucí z jiných smluv, jichž jsou smluvními stranami.
Článek 21
– Mezinárodní konzultace a spolupráce
Strany se zavazují, že budou cíle a zásady této úmluvy podporovat na jiných mezinárodních fórech. Za tímto účelem se Strany případně vzájemně konzultují majíc na paměti tyto cíle a zásady.
VI.
Orgány úmluvy
Článek 22
– Konference stran
1.
Zřizuje se Konference stran. Konference stran je plenárním a vrcholným orgánem této úmluvy.
2.
Konference stran se schází každé dva roky na řádném zasedání, pokud možno v rámci Generální konference UNESCO. Pokud se tak rozhodne nebo pokud o to Mezivládní výbor požádá alespoň jedna třetina stran, může se Konference stran sejít i na mimořádném zasedání.
3.
Konference stran přijme svůj jednací řád.
4.
Mezi úkoly Konference stran mimo jiné patří:
(a)
volit členy Mezivládního výboru;
(b)
dostávat a posuzovat zprávy stran této úmluvy, které jí předal Mezivládní výbor;
(c)
schvalovat prováděcí směrnice, které na její žádost připravil Mezivládní výbor;
(d)
přijímat jakákoli jiná opatření, o nichž se domnívá, že jsou pro podporu cílů této úmluvy nezbytná.
Článek 23
– Mezivládní výbor
1.
Při UNESCO se zřizuje Mezivládní výbor pro ochranu a podporu rozmanitosti kulturních projevů (dále jen „Mezivládní výbor“). Skládá ze zástupců 18 smluvních států úmluvy, kteří budou na čtyři roky zvoleni Konferencí stran poté, co tato úmluva vstoupí v platnost v souladu s článkem 29.
2.
Mezivládní výbor se schází jednou ročně.
3.
Mezivládní výbor působí pod dohledem a v souladu s pokyny Konference stran a skládá jí účty.
4.
Počet členů Mezivládního výboru se zvýší na 24, jakmile počet stran úmluvy dosáhne 50.
5.
Při volbě členů Mezivládního výboru se vychází ze zásad spravedlivého geografického rozdělení a rotace.
6.
Aniž jsou dotčeny jiné pravomoci vyplývající pro Mezivládní výbor z této úmluvy, má Mezivládní výbor za úkol:
(a)
podporovat cíle této úmluvy, povzbuzovat a sledovat její provádění;
(b)
na žádost Konference stran připravit předložit jí ke schválení prováděcí směrnice týkající se provádění a uplatňování ustanovení této úmluvy;
(c)
předávat Konferenci stran zprávy od stran úmluvy doplněné o vlastní připomínky a shrnutí obsahu těchto zpráv;
(d)
činit příslušná doporučení v situacích, na které ho upozorní strany v souladu s příslušnými ustanoveními této úmluvy, zejména s článkem 8;
(e)
stanovit procedury a jiné konzultační mechanismy pro podporu cílů a zásad této úmluvy na jiných mezinárodních fórech;
(f)
plnit jakékoli jiné úkoly, o které ho může požádat Konference stran.
7.
V souladu se svým jednacím řádem může Mezivládní výbor kdykoli vyzvat veřejné nebo soukromé subjekty nebo i fyzické osoby k účasti na jeho zasedáních s cílem konsultovat je ve specifických otázkách.
8.
Mezivládní výbor si vypracuje jednací řád, který předloží ke schválení Konferenci stran.
Článek 24
– Sekretariát UNESCO
1.
Orgánům úmluvy je nápomocen sekretariát UNESCO.
2.
Sekretariát připravuje dokumentaci Konference stran a Mezivládního výboru a návrh programu jejich zasedání, pomáhá jim s uplatňováním jejich rozhodnutí a podává o nich zprávy.
VII.
Závěrečná ustanovení
Článek 25
– Řešení sporů
1.
V případě sporu mezi stranami této úmluvy v otázce výkladu nebo použití této úmluvy se ho strany snaží řešit prostřednictvím jednání.
2.
Nemohou-li dotčené strany dosáhnout shody jednáním, mohou se na základě společné dohody obrátit na třetí stranu, aby jim poskytla své dobré služby nebo ji požádat o zprostředkování.
3.
Není-li dobrých služeb nebo zprostředkování nebo nemůže-li být spor vyřešen cestou jednání, dobrých služeb nebo zprostředkování, může strana využít smírčího řízení v souladu s postupem uvedeným v příloze této úmluvy. Návrh řešení sporu, který smírčí komise předloží, strany uváží v dobré víře.
4.
Při ratifikaci, přijetí, schválení úmluvy nebo přistoupení k úmluvě může každá smluvní strana prohlásit, že výše uvedené smírčí řízení neuznává. Každá strana, která učiní takové prohlášení, ho může kdykoli vzít zpět prostřednictvím oznámení generálnímu řediteli UNESCO.
Článek 26
– Ratifikace, přijetí, schválení členskými státy nebo jejich přistoupení
1.
Tato úmluva podléhá ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu členských států podle jejich příslušných ústavních předpisů.
2.
Ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení nebo přístupu se ukládají u generálního ředitele UNESCO.
Článek 27
– Přístup
1.
Tato úmluva je otevřena k přístupu každému státu, který není členem UNESCO, ale je členem Organizace spojených národů nebo některé z jejích specializovaných institucí vyzvanému k přístupu Generální konferencí Organizace.
2.
Tato Úmluva je rovněž otevřena k přístupu územím s plnou vnitřní samosprávou, uznanou jako takovou Organizací spojených národů, přestože tato území nedosáhla plné nezávislosti podle rezoluce Valného shromáždění OSN 1514 (XV), a mají-li pravomoci ve věcech upravených touto Úmluvou, včetně pravomoci uzavírat o těchto věcech smlouvy.
3.
V případě organizací regionální hospodářské integrace platí tato ustanovení:
(a)
tato úmluva je rovněž otevřena k přístupu každé organizaci regionální hospodářské integrace, která je s výhradou dále uvedených odstavců plně vázána ustanoveními úmluvy stejně jako státy, které jsou jejími smluvními stranami;
(b)
pokud jsou jeden nebo více členských států takové organizace rovněž stranami úmluvy, dohodne se tato organizace s daným členským státem nebo státy na tom, kdo za plnění jejích závazků vůči této úmluvě ponese odpovědnost. Toto rozdělení odpovědnosti nabývá účinku, jakmile je dokončen postup oznamování uvedený v písmenu (c). Organizace a členské státy nejsou oprávněny vykonávat práva plynoucí z této úmluvy souběžně. Nadto v oblastech spadajících do jejich působnosti mají organizace regionální hospodářské integrace při výkonu svého hlasovacího práva počet hlasů odpovídající počtu jejich členských států, které jsou stranami této úmluvy. Tyto organizace nevykonávají své hlasovací právo, vykonávají-li je jejich členské státy a naopak;
(c)
organizace regionální hospodářské integrace a její členský stát nebo státy, které se dohodly, že si své odpovědnosti rozdělí v souladu s písmenem (b), informují strany o takto navrženém rozdělení tímto způsobem:
i)
ve své listině o přistoupení tato organizace přesně uvede, jak budou odpovědnosti související s otázkami, jež upravuje tato úmluva, rozděleny;
ii)
v případě pozdějších změn jednotlivých odpovědností informuje organizace regionální hospodářské integrace depozitáře o jakémkoli návrhu změny těchto odpovědností; depozitář o této změně informuje strany;
(d)
u členských států organizace regionální hospodářské integrace, které se stanou stranami této úmluvy, se má za to, že si zachovaly své pravomoci ve všech oblastech, které nebyly předmětem převodu kompetencí na organizaci výslovně ohlášeným nebo oznámeným depozitáři;
(e)
„organizace regionální hospodářské integrace“ se rozumí organizace tvořená svrchovanými členskými státy Organizace spojených národů nebo některé z jejích specializovaných institucí, které tyto státy svěřily svou pravomoc v oblastech, které upravuje tato úmluva, a která byla podle svých vnitřních předpisů náležitě oprávněna k tomu, aby se stala stranou úmluvy.
4.
Listina o přístupu se ukládá u generálního ředitele UNESCO.
Článek 28
– Kontaktní místa
Poté, co se stane stranou této úmluvy, každá strana stanoví kontaktní místo uvedené v článku 9.
Článek 29
– Vstup v platnost
1.
Tato úmluva vstoupí v platnost za tři měsíce po datu uložení třicáté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení, avšak pouze ve vztahu ke státům nebo organizacím regionální hospodářské integrace, které své příslušné listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení uložily k tomuto datu nebo dříve. Pro každou další stranu vstoupí v platnost tři měsíce poté, co tato strana uloží svou listinu o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení.
2.
Pro účely tohoto článku nelze žádnou z listin uložených organizací regionální hospodářské integrace považovat za doplňky listin, které již uložily členské státy této organizace.
Článek 30
– Federativní nebo neunitární ústavní systémy
Vzhledem k tomu, že se uznává, že mezinárodní dohody zavazují strany rovněž nezávisle na jejich ústavních systémech, vztahují se na strany, jež mají federativní nebo neunitární ústavní systém tato ustanovení:
(a)
pokud jde o ustanovení této úmluvy, jejichž uplatňování spadá do působnosti federální nebo ústřední legislativní moci, budou závazky federální nebo ústřední vlády stejné jako v případě stran, které nejsou federálními státy;
(b)
pokud jde o ustanovení této úmluvy, jejichž uplatňování spadá do působnosti jednotlivých ustavujících jednotek, jakými jsou státy, hrabství, provincie nebo kantony, které nejsou ústavním zřízením federace vázány k přijetí legislativních opatření, federální vláda bude v případě potřeby informovat příslušné orgány ustavujících jednotek, jakými jsou státy, hrabství, provincie nebo kantony, o daných ustanoveních a doporučí jim jejich přijetí.
Článek 31
– Výpověď
1.
Každá strana může tuto úmluvu vypovědět.
2.
Výpověď se oznamuje písemně listinou, která se uloží u generálního ředitele UNESCO.
3.
Výpověď nabývá účinku dvanáct měsíců po přijetí listiny o výpovědi. Nemá žádný vliv na finanční závazky, kterým je strana podávající výpověď povinna dostát do dne, kdy odstoupení nabývá účinku.
Článek 32
– Funkce depozitáře
Generální ředitel UNESCO jakožto depozitář této úmluvy informuje členské státy Organizace, státy, které nejsou jejími členy, a organizace regionální hospodářské informace uvedené v článku 27, jakož i Organizaci spojených národů o uložení všech listin o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu uvedených v článcích 26 a 27, jakož i o výpovědích uvedených v článku 31.
Článek 33
– Změny
1.
Každá strana může prostřednictvím písemného sdělení generálnímu řediteli navrhnout změny této úmluvy. Generální ředitel postoupí toto sdělení všem stranám. Jestliže ve lhůtě šesti měsíců od postoupení tohoto sdělení alespoň polovina stran dá příznivou odpověď na tento požadavek, generální ředitel předloží tento návrh k projednání a případnému přijetí při nejbližším zasedání Konference stran.
2.
Změny se přijímají dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících stran.
3.
Jakmile jsou změny této úmluvy přijaty, předloží se stranám k ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu.
4.
Pro strany, které je ratifikovaly, přijaly, schválily nebo k nim přistoupily, změny této úmluvy vstupují v platnost tři měsíce poté, co listiny uvedené odstavci 3 tohoto článku uloží dvě třetiny stran. Následně, pro každou stranu, která změnu ratifikuje, přijme, schválí nebo k ní přistoupí, tato změna vstupuje v platnost tři měsíce poté, co strana uložila svou listinu o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení.
5.
Postup uvedený v odstavcích 3 a 4 se nepoužije v případě změn článku 23 týkajících se počtu členů Mezivládního výboru. Tyto změny vstupují v platnost okamžikem přijetí.
6.
Stát nebo organizace regionální hospodářské integrace uvedené v článku 27, které se stanou stranou této úmluvy poté, co vstoupily platnost změny v souladu s odstavcem 4 tohoto článku se, nevyjádří-li jiný úmysl, považují za:
(a)
strany této úmluvy v pozměněném znění a
(b)
strany nezměněné úmluvy ve vztahu ke všem stranám, které těmito změnami nejsou vázány.
Článek 34
– Závazná znění
Tato úmluva je vyhotovena v jazyce anglickém, arabském, čínském, francouzském, ruském a španělském, přičemž všech šest znění má stejnou platnost.
Článek 35
– Registrace
V souladu s článkem 102 Charty Organizace spojených národů bude tato úmluva na žádost generálního ředitele UNESCO zaregistrována u sekretariátu Organizace spojených národů.
PŘÍLOHA
Smírčí řízení
Článek 1
– Smírčí komise
Smírčí komise se zřizuje na žádost jedné ze stran sporu. Nedohodnou-li se strany jinak, skládá se komise z pěti členů, přičemž každá dotčená strana určí dva členy a takto určení členové vyberou na základě společné dohody předsedu.
Článek 2
– Členové komise
V případě sporu mezi více než dvěma stranami určí strany, které sledují stejný zájem, své členy komise na základě společné dohody. Mají-li více než dvě strany odlišné zájmy nebo neshodují-li se v otázce, zda sledují stejný zájem, jmenuje každá strana své vlastní členy.
Článek 3
– Jmenování
Nejmenují-li strany všechny členy komise do dvou měsíců po předložení žádosti o vytvoření Smírčí komise, provede na žádost strany, která o vytvoření komise požádala, generální ředitel UNESCO nezbytná jmenování v nové lhůtě dvou měsíců.
Článek 4
– Předseda komise
Jestliže komise nevybere svého předsedu do dvou měsíců po jmenování posledního člena komise, jmenuje ho na žádost jedné strany v nové lhůtě dvou měsíců generální ředitel.
Článek 5
– Rozhodnutí
Smírčí komise rozhoduje většinou hlasů svých členů. Nedohodnou-li se strany sporu jinak, určí si komise svůj vlastní postup. Navrhne řešení sporu a strany tento návrh v dobré víře zváží.
Článek 6
– Neshody
V případě neshody v otázce kompetencí Smírčí komise rozhoduje komise zda je, či není kompetentní. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 92/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 92/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Memoranda o porozumění o účasti v adresáři veřejných klíčů ICAO pro elektronické strojově čitelné cestovní doklady a o sdílení nákladů
Vyhlášeno 5. 11. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 30. 6. 2010, částka 45/2010
* 1\\. DEFINICE - V rámci tohoto dokumentu platí následující definice:
* 2\\. ÚČAST - 2.1. Účastníkem ICAO PKD se může stát smluvní stát ICAO nebo jiný subjekt, který vydává nebo má v úmyslu vydávat eMRTD.
* 3\\. ÚLOHA ICAO - Úloha ICAO zahrnuje tyto činnosti:
* 4\\. POPLATKY A JEJICH ÚHRADA - 4.1 ICAO PKD bude financován z poplatků hrazených účastníky a uživateli podle přílohy B – Sdílení nákladů/Rozpis poplatků.
* 5\\. ODESÍLÁNÍ CERTIFIKÁTŮ - 5.1 Účastníci budou předávat do ICAO PKD certifikáty subjektů podepisujících doklady (CDS), následné certifikáty Národní certifikační autority (lCCSCA), seznam certifikátů Národní certifikační autority (MLCSCA) a seznamy zneplatněných certifikátů (CRLs) zp
* 6\\. PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST - 6.1 ICAO nenese právní odpovědnost vůči uživatelům ICAO PKD, ani třetím stranám, pokud jde o jakékoliv nároky, náhrady škody či finanční ztráty jakékoliv druhu. Na internetových stránkách ICAO PKD, z nichž všichni účastníci a uživatelé stahují adresář veře
* 7\\. SPRÁVNÍ RADA PKD - 7.1 Správní rada PKD bude tvořena zástupci, kteří byli nominování účastníky řádně platícími poplatky podle přílohy B a kteří byli jmenováni Radou.
* 8\\. ZMĚNY MOU - 8.1 Jakékoliv změny tohoto MoU, jakož i jeho příloh, vyžadují souhlas dvoutřetinové většiny účastníků, kteří řádně platí poplatky podle přílohy B, a schválení Radou.
* 9\\. UKONČENÍ ÚČASTI - 9.1 K ukončení účasti v ICAO PKD je nutné nejméně rok předem (tj.. nejpozději 1. ledna) zaslat písemné oznámení generálnímu tajemníkovi. Ukončení nabývá účinnosti 31. prosince roku následujícího po oznámení.
* 10\\. ŘEŠENÍ SPORŮ - Jakékoliv spory mezi účastníky ohledně provádění či výkladu tohoto MoU, které se nepodaří vyřešit samostatným jednáním mezi účastníky, budou na žádost kteréhokoliv ze zainteresovaných účastníků postoupeny Radě, která doporučí řešení.
* 11\\. VSTUP V PLATNOST - Toto MoU vstoupí v platnost poté, co generální tajemník obdrží pět oznámení o účasti. Dnem přijetí pátého oznámení o účasti vstoupí MoU v platnost.
* PŘÍLOHA A
* PŘÍLOHA B
* PŘÍLOHA C
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 30. 6. 2010
92
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 27. února 2007 bylo sjednáno Memorandum o porozumění o účasti v adresáři veřejných klíčů ICAO pro elektronické strojově čitelné cestovní doklady a o sdílení nákladů.
Jménem České republiky bylo Memorandum ve znění 7. verze podepsáno dne 2. června 2010.
Memorandum vstoupilo v platnost na základě svého článku 11 dne 21. března 2007. Memorandum ve znění 7. verze vstoupilo v platnost dne 8. prosince 2008 a pro Českou republiku vstoupilo v platnost dne 30. června 2010.
Anglické znění Memoranda ve znění 7. verze a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
MEMORANDUM O POROZUMĚNÍ (MoU)
O ÚČASTI V ADRESÁŘI VEŘEJNÝCH KLÍČŮ ICAO
PRO ELEKTRONICKÉ STROJOVĚ ČITELNÉ CESTOVNÍ DOKLADY
(ICAO PKD) A O SDÍLENÍ NÁKLADŮ
VERZE 7
20\\. listopadu 2008
Memorandum o porozumění (MoU)
o účasti v adresáři veřejných klíčů ICAO
pro elektronické strojově čitelné cestovní doklady
(ICAO PKD) a o sdílení nákladů
PREAMBULE
(a) Mezinárodní organizace civilního letectví (ICAO) byla požádána o vytvoření adresáře veřejných klíčů (ICAO) definovaného v článku 1, za účelem prohloubení vzájemné slučitelnosti systémů pro validaci elektronických cestovních dokladů.
(b) Na páté schůzi 175. shromáždění konaného dne 31. května 2005 potvrdila Rada ICAO vytvoření adresáře veřejných klíčů na bázi návratnosti nákladů a pod záštitou ICAO.
(c) Účelem tohoto MoU je stanovit podmínky účasti v adresáři veřejných klíčů ICAO.
(d) Toto MoU vyjadřuje závazek účastníků definovaných v článku 1 zřídit a provozovat ICAO PKD.
Účastníci se usnesli takto:
1.
DEFINICE
V rámci tohoto dokumentu platí následující definice:
Subjekt uveřejňující certifikáty (CIL) – subjekt určený účastníkem, který zasílá certifikáty subjektu podepisujícího doklad (CDS), následné certifikáty Národní certifikační autority (ICCSCA), seznam certifikátů národní certifikační autority (MLCSCA) a seznamy zneplatněných certifikátů (CRLS) do ICAO PKD.
Seznamy zneplatněných certifikátů (CRLS) – seznamy vydané účastníkem k odvolání platnosti některých z jeho certifikátů nebo k oznámení, že nedošlo k zneplatnění žádného z jeho certifikátů.
Rada – Rada Mezinárodní organizace pro civilní letectví.
Národní certifikační autorita (CSCA) – certifikační autorita účastníka, která je odpovědná za vydávání certifikátu Národní certifikační autority (CCSCA), který se používá k podpisu všech certifikátů subjektu podepisujícího doklad daného státu (CDS). CSCA je pro účely ICAO PKD považována za orgán účastníka s největší důvěrou.
Certifikát Národní certifikační autority (CCSCA) – certifikát infrastruktury veřejných klíčů (PKI) obsahující veřejný klíč certifikátu Národní certifikační autority (KPuCSCA) a další standardní údaje o veřejném klíči Národní certifikační autority. Certifikát Národní certifikační autority je zakódován, což znamená, že byl podepsán za použití příslušného soukromého klíče Národní certifikační autority.
Následný certifikát Národní certifikační autority (lCCSCA) – certifikát Infrastruktury veřejných klíčů (PKI) obsahující veřejný klíč Národní certifikační autority (KPuCSCA) a další standardní informace o veřejném klíči Národní certifikační autority. Následný certifikát Národní certifikační autority je podepsán stejnou Národní certifikační autoritou za použití předchozího soukromého klíče Národní certifikační autority.
Seznam certifikátů Národní certifikační autority (MLCSCA) – podepsaný seznam certifikátů CSCA.
Veřejný klíč Národní certifikační autority (KPuCSCA) – veřejný klíč, který lze použít k ověření digitálního podpisu na certifikátech (certifikátech subjektu podepisujícího doklad, seznamu certifikátů Národní certifikační autority, následných certifikátech Národní certifikační autority) a seznamech zneplatněných certifikátů, vydaných Národní certifikační autoritou za použití příslušného soukromého klíče.
Certifikáty subjektu podepisujícího doklad (CDS) – certifikát infrastruktury veřejných klíčů, který obsahuje veřejný klíč subjektu podepisujícího doklad a další standardní informace o veřejném klíči subjektu podepisujícího doklad.
Veřejný klíč subjektu podepisujícího doklad (KPuDS) – veřejný klíč, který se používá pro ověření digitálního podpisu na eMRTD.
Elektronický strojově čitelný cestovní doklad (eMRTD) – strojově čitelný cestovní doklad (MRTD), který obsahuje bezkontaktní čip s integrovaným obvodem (IC), v němž jsou uloženy určité stanovené údaje pro MRTD, biometrické údaje držitele cestovního dokladu a bezpečnostní prvek pro ochranu dat pomocí šifrovací technologie infrastruktury veřejných klíčů, a který odpovídá specifikacím podle posledního znění technické normy ICAO dokumentu č. 9303.
Rozpis poplatků – rozpis uvedený v příloze B k tomuto MoU, který obsahuje poplatky za služby a používání zařízení ICAO PKD, stanovený Správní radou PKD po poradě s generálním tajemníkem, jenž ho zveřejňuje a rozesílá.
ICAO PKD adresář pro čtení – verze adresáře ICAO PKD určená pouze pro čtení, která bude přístupná všem státům, leteckým společnostem a dalším subjektům, které potřebují ověřovat autenticitu údajů z eMRTD.
Adresář veřejných klíčů ICAO (ICAO PKD) – centrální databáze sloužící jako úložiště certifikátů subjektů podepisujících doklady (CDS) (včetně veřejných klíčů subjektů podepisujících doklady), seznamu certifikátů Národní certifikační autority (MLCSCA), následných certifikátů Národní certifikační autority (lCCSCA) a seznamů zneplatněných certifikátů vydávaných účastníky, spolu se systémem pro jejich celosvětovou distribuci. Je spravován ICAO jménem účastníků za účelem usnadnění ověřování údajů obsažených v eMRTD.
Provozovatel – subjekt, který má smlouvu s generálním tajemníkem na zřízení a provoz ICAO PKD v souladu s Dokumentací výstavby systému a specifikacemi infrastruktury veřejných klíčů podle posledního znění technické normy ICAO dokumentu č. 9303.
Účastníci – smluvní stát ICAO nebo jiný subjekt, který vydává nebo má v úmyslu vydávat eMRTD, jenž se řídí podmínkami pro účast v ICAO PKD.
Správní rada PKD – řídící orgán odpovědný za dohled a dozor nad ICAO PKD.
Specifikace rozhraní PKD – specifikace vypracované provozovatelem a schválené Správní radou PKD pro připojení k infrastruktuře veřejných klíčů vytvořené a provozované provozovatelem.
Směrnice PKD – předpis, který stanoví oprávnění a obecné provozní požadavky PKD a definuje základní povinnosti provozovatele, účastníků a uživatelů PKD.
Prováděcí postupy PKD – postupy, které řeší administrativními náležitosti, které vyžaduje Směrnice PKD jako podmínky pro používání PKD, či které jinak souvisejí s technickým provozem a správou PKD.
Generální tajemník – generální tajemník Mezinárodní organizace pro civilní letectví.
Uživatelé – smluvní státy ICAO, územní jednotky, organizace, obchodní subjekty nebo jednotlivci, kteří nejsou účastníky ICAO PKD, ale mohou mít přístup k informacím v ICAO PKD adresáři pro čtení a tyto informace stahovat.
2.
ÚČAST
2.1.
Účastníkem ICAO PKD se může stát smluvní stát ICAO nebo jiný subjekt, který vydává nebo má v úmyslu vydávat eMRTD.
2.2.
Pro vznik účasti v ICAO PKD musí smluvní stát ICAO zaslat generálnímu tajemníkovi „Oznámení o účasti“ (příloha A) a následně se zaregistrovat u provozovatele v souladu se Směrnicí ICAO PKD a s postupy stanovenými provozovatelem, které schvaluje Správní rada PKD po poradě s generálním tajemníkem.
2.3
Jakýkoliv jiný subjekt, který vydává nebo má v úmyslu vydávat eMRTD a přeje si stát se účastníkem, musí požádat o souhlas Správní radu PKD, která žádost konzultuje s ICAO. Jestliže je souhlas udělen, subjekt dále postupuje podle odstavce 2.2.
2.4
Účast účastníka v ICAO PKD nabývá účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po zaregistrování se u provozovatele podle odstavce 2.2.
2.5
Rada jmenuje zástupce do Správní rady PKD, kteří byli nominováni účastníky v souladu s postupy stanovenými Správní radou PKD.
2.6.
Správní rada PKD a všichni účastníci jsou informováni generálním tajemníkem o nových registracích do ICAO PKD.
3.
ÚLOHA ICAO
Úloha ICAO zahrnuje tyto činnosti:
a)
provádí v zájmu účastníků činnosti nezbytné k zajištění vytvoření a provozování ICAO PKD;
b)
vyhlašuje a rozesílá Směrnice ICAO PKD, Prováděcí postupy ICAO PKD a Specifikace rozhraní ICAO PKD, včetně veškerých jejich změn, které schválí Správní rada PKD;
c)
prostřednictvím generálního tajemníka určuje ve spolupráci s provozovatelem a se souhlasem Správní rady PKD předpokládanou výši nákladů a vyhlašuje a rozesílá Rozpis poplatků schválený Správní radou PKD;
d)
vyhlašuje a rozesílá veškeré změny k tomuto MoU;
e)
poskytuje administrativní a provozní podporu Správní radě PKD;
f)
provádí ověřování autenticity certifikátů subjektů podepisujících doklady (CDS), následných certifikátů Národní certifikační autority (lCCSCA), seznamu certifikátů národní certifikační autority (MLCSCA) a seznamů zneplatněných certifikátů (CRLs) a vkládá CDS, lCCSCA, MLCSCA, CRLs do ICAO PKD adresáře pro čtení podle Směrnice ICAO PKD; a
g)
jedná jako pověřený prostředník mezi účastníky a provozovatelem pro přijímání úhrady poplatků.
4.
POPLATKY A JEJICH ÚHRADA
4.1
ICAO PKD bude financován z poplatků hrazených účastníky a uživateli podle přílohy B – Sdílení nákladů/Rozpis poplatků.
4.2
Účastníci uhradí své registrační poplatky dříve, než zašlou své veřejné klíče do ICAO PKD.
5.
ODESÍLÁNÍ CERTIFIKÁTŮ
5.1
Účastníci budou předávat do ICAO PKD certifikáty subjektů podepisujících doklady (CDS), následné certifikáty Národní certifikační autority (lCCSCA), seznam certifikátů Národní certifikační autority (MLCSCA) a seznamy zneplatněných certifikátů (CRLs) způsobem uvedeným ve Specifikacích rozhraní PKD.
5.2
Účastníci budou zasílat do ICAO PKD prostřednictvím své příslušné autority pro vydávání eMRTD veřejné klíče, které fungují v souladu se specifikacemi infrastruktury veřejných klíčů podle posledního znění technické normy ICAO dokumentu č. 9303.
6.
PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST
6.1
ICAO nenese právní odpovědnost vůči uživatelům ICAO PKD, ani třetím stranám, pokud jde o jakékoliv nároky, náhrady škody či finanční ztráty jakékoliv druhu. Na internetových stránkách ICAO PKD, z nichž všichni účastníci a uživatelé stahují adresář veřejných klíčů, bude umístěno oznámení, že se ICAO v tomto smyslu zříká odpovědnosti.
6.2
ICAO bude pojištěna na částku přiměřenou k pokrytí právní odpovědnosti vyplývající z vlastního nedbalostního konání ICAO či z opomenutí při plnění své úlohy a povinností stanovených v odstavci 3 písm. f) tohoto MoU. Náklady ICAO vzniklé uzavřením tohoto pojištění a s ním související částky spoluúčasti na škodě budou hrazeny z poplatků účastníků. Tyto náklady budou podléhat kontrole a schválení Správní radou PKD a generálním tajemníkem.
6.3
Účastníci neodpovídají ve vztahu k ICAO PKD za žádné žaloby, nároky, požadavky a právní odpovědnosti jakéhokoli druhu či povahy, včetně nákladů a výdajů, vzniklých v souvislosti s konáním či opomenutím provozovatele, jeho zaměstnanců, úředníků, zástupců nebo subdodavatelů.
6.4
Každý účastník bude nést odpovědnost za svá pochybení a opomenutí při vydávání a odesílání svých veřejných klíčů. Účastníci nebudou ve vztahu k ICAO PKD odpovídat za pochybení či opomenutí jiných účastníků nebo ICAO.
7.
SPRÁVNÍ RADA PKD
7.1
Správní rada PKD bude tvořena zástupci, kteří byli nominování účastníky řádně platícími poplatky podle přílohy B a kteří byli jmenováni Radou.
7.2
Kompetence Správní rady PKD jsou stanoveny v příloze C.
7.3
Správní radu PKD bude tvořit nejméně pět a nanejvýš patnáct zástupců. Jestliže počet účastníků překročí patnáct, doporučí předseda Správní rady PKD po konzultaci s účastníky, kteří řádně platí poplatky podle přílohy B, Radě ke schválení patnáct zástupců, kteří budou tvořit Správní radu PKD.
7.4
Se souhlasem Rady může Správní rada PKD v případě potřeby rozhodnout o zvýšení počtu zástupců.
7.5
Správní rada PKD může subjektům, kteří nejsou účastníky, povolit účast na svých zasedáních v roli pozorovatelů.
8.
ZMĚNY MOU
8.1
Jakékoliv změny tohoto MoU, jakož i jeho příloh, vyžadují souhlas dvoutřetinové většiny účastníků, kteří řádně platí poplatky podle přílohy B, a schválení Radou.
8.2
Takto přijatá změna vstoupí v platnost pro všechny účastníky dnem jejího schválení Radou nebo v jiný den, který na doporučení Správní rady PKD schválí Rada.
8.3
Generální tajemník přijaté změny zveřejní a rozešle všem účastníkům.
9.
UKONČENÍ ÚČASTI
9.1
K ukončení účasti v ICAO PKD je nutné nejméně rok předem (tj.. nejpozději 1. ledna) zaslat písemné oznámení generálnímu tajemníkovi. Ukončení nabývá účinnosti 31. prosince roku následujícího po oznámení.
9.2
Po obdržení oznámení o ukončení účasti podle odstavce 9.1 uvědomí generální tajemník ostatní účastníky a Správní radu PKD.
10.
ŘEŠENÍ SPORŮ
Jakékoliv spory mezi účastníky ohledně provádění či výkladu tohoto MoU, které se nepodaří vyřešit samostatným jednáním mezi účastníky, budou na žádost kteréhokoliv ze zainteresovaných účastníků postoupeny Radě, která doporučí řešení.
11.
VSTUP V PLATNOST
Toto MoU vstoupí v platnost poté, co generální tajemník obdrží pět oznámení o účasti. Dnem přijetí pátého oznámení o účasti vstoupí MoU v platnost.
PŘÍLOHA A
K MEMORANDU O POROZUMĚNÍ (MoU)
O ÚČASTI V ADRESÁŘI VEŘEJNÝCH KLÍČŮ ICAO
PRO ELEKTRONICKÉ STROJOVĚ ČITELNÉ CESTOVNÍ DOKLADY
(ICAO PKD) A O SDÍLENÍ NÁKLADŮ
VZOR
349kB
PŘÍLOHA B
Sdílení nákladů/Rozpis poplatků
1.
Postup určení a aktualizace Rozpisu poplatků
1.1
Vytvoření a provoz adresáře veřejných klíčů ICAO bude realizováno na bázi návratnosti nákladů. Investice, náklady a výdaje nezbytné pro jeho vytvoření a provoz budou hrazeny z poplatků placených účastníky v souladu s Rozpisem poplatků. Investice, náklady a výdaje spojené s přístupem uživatelů do ICAO PKD budou hrazeny z poplatků placených uživateli v souladu s Rozpisem poplatků.
1.1.1
Účastnické poplatky se skládají z registračního poplatku a ročního poplatku. Registrační poplatek bude jednorázový poplatek splatný okamžitě po doručení oznámení o účasti ICAO. Roční poplatek bude pravidelný poplatek splatný pro všechny účastníky každoročně k prvnímu lednu. Pokud se účastník přihlásí do ICAO PKD po prvním lednu, bude mu vyměřen poměrný roční poplatek odpovídající zbývající části roku.
1.1.1.1
Registrační poplatek
—
pro všechny účastníky US $56 000
1.1.1.2
Roční poplatky. Výše ročních poplatků je stanovena a aktualizována Správní radou PKD po poradě s generálním tajemníkem a provozovatelem. Generální tajemník zajišťuje zveřejnění a rozeslání informace o výši těchto poplatků.
1.1.1.3
Uživatelské poplatky. Výše uživatelských poplatků může být stanovena a každoročně aktualizována Správní radou PKD po poradě s generálním tajemníkem a provozovatelem. Generální tajemník zajišťuje zveřejnění a rozeslání informací o výši těchto poplatků. Uživatelské poplatky mohou být stanoveny různě podle kategorií uživatelů, jak jsou stanoveny Prováděcími postupy PKD, a může od nich být upuštěno.
1.2
Veškeré náklady, které vzniknou ICAO v souvislosti s výkonem činnostmi uvedenými v čl. 3 tohoto MoU o ICAO PKD, jsou hrazeny příjmy z poplatků.
1.3
Účastníci a uživatelé se řídí Rozpisem poplatků a platebními předpisy a podmínkami, schválenými Správní radou PKD.
2.
Placení poplatků
2.1
Účastníci budou poplatky platit ICAO, která bude jednat jako pověřený prostředník mezi účastníky a provozovatelem.
2.2
Administrativní úkony nezbytné pro úhradu účastnických a uživatelských poplatků budou stanoveny v Prováděcích postupech PKD, které schválí Správní rada PKD, a jsou založeny na principu stanoveném v odstavci 3 písm. g) tohoto MoU.
2.3
ICAO převádí poplatky provozovateli, jakmile obdrží platby za poplatky a jsou dostatečné pro pokrytí provozních nákladů PKD a administrativních poplatků za služby ICAO.
2.4
Platby se uskutečňují podle Rozpisu poplatků, ICAO je musí obdržet v plné výši ke dni splatnosti podle odstavce 1.1.1.
2.5
Neuhradí-li účastník poplatky za PKD, bude mu služba odepřena, a to koncem třetího měsíce následujícího po datu splatnosti. Poskytování služeb není obnoveno, dokud není účastníkův dluh plně splacen.
2.6
ICAO neodpovídá za platby účastníků ani za zpoždění v jejich provedení.
2.7
ICAO neodpovídá za platby provozovateli na úhradu provozních nákladů PKD ani za náhradu administrativních poplatků za služby ICAO, jestliže roční poplatky nejsou zaplaceny nebo je jejich platba v prodlení.
3.
Výkazy a statistické přehledy
Generální tajemník vypracovává pololetní finanční výkazy o příjmech a výdajích, jakož i souhrnné účetní přehledy členěné podle účastníků. Dále ve spolupráci s provozovatelem vyhotovuje statistické přehledy vykazující poplatky celkově zaplacené za poskytnuté služby členěné podle různých ukazatelů, jako např. podle vydaných certifikátů a dalších relevantních kritérií. Tyto statistiky se budou používány k analýze a jako podklad pro případné změny ve výši poplatků.
4.
Finanční audit
Finanční a účetní výkazy ICAO a provozovatele související s provozem ICAO PKD jsou každoročně ověřovány nezávislým auditorem.
PŘÍLOHA C
Kompetence Správní rady ICAO PKD
1.
Členství a činnost
1.1
K výkonu funkce ve Správní radě PKD ICAO jsou způsobilí pouze účastníci v ICAO PKD na základě Memoranda o porozumění (MoU) o účasti v adresáři veřejných klíčů ICAO pro elektronické strojově čitelné cestovní doklady a o sdílení nákladů (ICAO PKD), kteří řádně platí poplatky podle přílohy B.
1.2
Správní rada PKD je stálým orgánem odpovědným za ICAO PKD. Mezi její povinnosti patří:
a)
řešení otázek souvisejících s implementací ICAO PKD MoU a Směrnice ICAO PKD;
b)
po poradě s generálním tajemníkem a provozovatelem navrhuje a schvaluje Směrnici ICAO PKD, Prováděcí postupy PKD a Specifikace rozhraní PKD včetně jakýchkoliv jejich změn;
c)
stanovuje vlastní jednací řád;
d)
vykonává finanční a provozní dohled nad ICAO PKD;
e)
radí generálnímu tajemníkovi a Radě v oblasti politiky PKD a v provozních a finančních otázkách PKD;
f)
stanoví pravidla a postupy pro určování a aktualizaci částek uvedených v Rozpisu poplatků;
g)
po poradě s provozovatelem a generálním tajemníkem schvaluje provozní rozpočet ICAO PKD;
h)
kontroluje postupy zavedené provozovatelem pro registraci do ICAO PKD prostřednictvím internetových stránek, včetně jejich změn;
i)
kontroluje ověřené finanční výkazy týkající se ICAO PKD a veškeré související finanční aktivity ze strany provozovatele a ICAO, na které se vztahuje sdílení nákladů;
j)
předkládá účastníkům výroční zprávu o své činnosti a jiných podstatných skutečnostech za uplynulý rok, a to nejpozději k 31. říjnu;
k)
po poradě s generálním tajemníkem schvaluje všeobecné smluvní podmínky ICAO PKD pro používání ICAO PKD adresáře pro čtení na základě návrhu provozovatele;
l)
vytváří a schvaluje postupy řešení stížností na fungování systému a dalších stížností; a
m)
vytváří postupy pro navrhování změn ICAO PKD MoU, pro jejich přijímání účastníky a schvalování Radou.
1.3
Předseda ani členové Správní rady PKD nebudou za svou činnost odměňováni z prostředků ICAO PKD.
2.
Účast a hlasovací práva
2.1
Správní radu PKD bude tvořit nejméně pět a nanejvýš patnáct zástupců, kteří budou označováni jako členové Správní rady PKD. Jestliže počet účastníků překročí patnáct, doporučí předseda Správní rady PKD po konzultaci se všemi účastníky, kteří řádně platí poplatky podle přílohy B, Radě ke schválení složení Správní rady PKD.
2.2
Zástupci budou jmenováni Radou na nejvýše tříleté funkční období.
2.3
Každý člen Správní rady PKD má jeden hlas. Nastane-li potřeba hlasovat, rozhodnutí Správní rady PKD bude přijímáno prostou většinou hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Účastníci mohou jmenovat svým zástupcem zástupce jiného účastníka. Tento zástupce disponuje a vykonává hlasovací práva za stranu, kterou zastupuje.
2.4
Je-li třeba hlasovat ve věci sporů mezi účastníky týkajícího se provádění či výkladu Memoranda o porozumění (MoU) o účasti v adresáři veřejných klíčů ICAO pro elektronické strojově čitelné cestovní doklady (ICAO PKD) a o sdílení nákladů, podle čl. 10, pak účastníci, kteří jsou účastníky sporu, nemohou uplatnit své hlasovací právo.
3.
Volba předsedy
3.1
Na prvním zasedání v roce volí členové Správní rady PKD ze svých řad předsedu na funkční období jednoho roku.
3.2
Členové Správní rady PKD se ve funkci předsedy střídají.
4.
Funkce předsedy
Předseda
a)
svolává řádné a mimořádné zasedání; a
b)
navrhuje a předkládá ke schválení Správní radě PKD výroční zprávu.
5.
Zasedání Správní rady PKD
5.1
Správní rada PKD se schází tak často, jak to vyžadují okolnosti, nejméně však jednou do roka.
5.2
Předseda Rady ICAO a generální tajemník se mohou účastnit zasedání Správní rady PKD bez hlasovacího práva. Členové Rady se mohou účastnit zasedání Správní rady PKD jako pozorovatelé. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 312/2010 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 312/2010 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra, kterým se mění sdělení Ministerstva vnitra č. 305/2010 Sb., o vyhlášení dodatečných voleb do zastupitelstev obcí
Vyhlášeno 5. 11. 2010, částka 114/2010
312
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 4. listopadu 2010,
kterým se mění sdělení Ministerstva vnitra č. 305/2010 Sb., o vyhlášení dodatečných voleb do zastupitelstev obcí
V tabulce ve sloupci obec se slova „PODBOŘANSKÝ ROHOVEC“ nahrazují slovy „PODBOŘANSKÝ ROHOZEC“.
Ministr:
Mgr. John v. r. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 305/2010 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 305/2010 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení dodatečných voleb do zastupitelstev obcí
Vyhlášeno 5. 11. 2010, částka 111/2010
(312/2010 Sb.)
305
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 25. října 2010
o vyhlášení dodatečných voleb do zastupitelstev obcí
Ministr vnitra podle § 54 odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 5. února 2011 dodatečné volby do zastupitelstev obcí:
obec| okres| kraj
---|---|---
KOVANEC| Mladá Boleslav| Středočeský
LIBENICE| Kolín| Středočeský
ŘITONICE| Mladá Boleslav| Středočeský
ZLOSYŇ| Mělník| Středočeský
DRAŽOVICE| Klatovy| Plzeňský
MYSLINKA| Plzeň-sever| Plzeňský
NEZDICE| Plzeň-jih| Plzeňský
ZHOŘ| Tachov| Plzeňský
PRAMENY| Cheb| Karlovarský
PODBOŘANSKÝ ROHOVEC| Louny| Ústecký
BOHATICE| Česká Lípa| Liberecký
BOROVNICE| Rychnov nad Kněžnou| Královéhradecký
CHLENY| Rychnov nad Kněžnou| Královéhradecký
CHOTEČ| Pardubice| Pardubický
BRUMOV| Brno-venkov| Jihomoravský
HORNÍ KOUNICE| Znojmo| Jihomoravský
JEZERNICE| Přerov| Olomoucký
SOBÍŠKY| Přerov| Olomoucký
Ministr:
Mgr. John v. r. |
Nález Ústavního soudu č. 304/2010 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 304/2010 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 7. září 2010 ve věci návrhu na zrušení části § 2 odst. 2 a části § 2 odst. 3 obecně závazné vyhlášky města Jeseník č. 1/2008 o zákazu konzumace alkoholických nápojů na veřejném prostranství
Vyhlášeno 5. 11. 2010, částka 111/2010
304
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl dne 7. září 2010 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jiřího Muchy, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného, Elišky Wagnerové a Michaely Židlické o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení části § 2 odst. 2 a části § 2 odst. 3 obecně závazné vyhlášky města Jeseník č. 1/2008 o zákazu konzumace alkoholických nápojů na veřejném prostranství, za účasti města Jeseník a veřejného ochránce práv jako vedlejšího účastníka
takto:
Návrh na zrušení ustanovení § 2 odst. 2 obecně závazné vyhlášky města Jeseník č. 1/2008 ve slovech „nebo zdržování se na veřejném prostranstvíveřejném prostranství s otevřenou lahví nebo jinou nádobou s alkoholickým nápojem“ a § 2 odst. 3 téhož právního předpisu ve slovech „nebo výdej otevřené láhve nebo jiné nádoby s alkoholickým nápojem“ se zamítá.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r. |
Vyhláška č. 299/2010 Sb. | Vyhláška č. 299/2010 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 29. 10. 2010, datum účinnosti 1. 11. 2010, částka 110/2010
* Čl. I - Vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění vyhlášky č. 65/2009 Sb. a vyhlášky č. 443/2009 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 11. 2010
299
VYHLÁŠKA
ze dne 25. října 2010,
kterou se mění vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 392/2005 Sb. a zákona č. 222/2006 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 45 odst. 2, § 46 odst. 1, 2 a 6 a § 47 odst. 3 zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění vyhlášky č. 65/2009 Sb. a vyhlášky č. 443/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 písm. a) se slova „proti sezónní chřipce,“ zrušují.
2.
V § 2 odst. 1 písm. b) se za slovy „hepatitidě B“ čárka nahrazuje slovem „a“ a slova „a proti sezónní chřipce“ se zrušují.
3.
§ 3 včetně nadpisu zní:
㤠3
Pravidelné očkování proti tuberkulóze
(1)
Očkování se provede u dětí s indikacemi uvedenými v příloze č. 3 k této vyhlášce. Indikaci k očkování podle přílohy č. 3 k této vyhlášce posoudí lékař novorozeneckého oddělení zejména na základě zákonným zástupcem dítěte vyplněné I. části dotazníku k definici rizika tuberkulózy, uvedeného v příloze č. 2 k této vyhlášce. Lékař novorozeneckého oddělení vyplní II. část dotazníku a vyplněný dotazník, jako součást propouštěcí zprávy, předá registrujícímu praktickému lékaři pro děti a dorost. V případě, že dítě má indikaci k očkování podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, současně informuje pracoviště kalmetizace. Registrující praktický lékař pro děti a dorost, zpravidla do jednoho měsíce po převzetí do své péče, odesílá dítě, které splňuje indikace podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, a které nebylo proti tuberkulóze dosud očkováno, na pracoviště kalmetizace.
(2)
U dětí, u kterých nemůže splnění indikací podle přílohy č. 3 k této vyhlášce posoudit lékař novorozeneckého oddělení, zjišťuje tyto indikace při prvním kontaktu se zákonným zástupcem dítěte registrující praktický lékař pro děti a dorost. Pro další postup se odstavec 1 věta poslední použije obdobně.“.
4.
V § 4 odstavec 1 zní:
„(1)
Základní očkování se provede v době od započatého devátého týdne po narození dítěte třemi dávkami hexavalentní očkovací látky proti záškrtu, tetanu, pertusi s acelulární složkou, invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem Haemophilus influenzae b, virové hepatitidě B a inaktivovanou očkovací látkou proti přenosné dětské obrně (dále jen „hexavalentní očkovací látka“) v průběhu prvního roku života dítěte, podanými v intervalech nejméně jednoho měsíce mezi dávkami, a čtvrtou dávkou podanou nejméně šest měsíců po podání třetí dávky. Čtvrtá dávka hexavalentní očkovací látky se podá nejpozději před dovršením osmnáctého měsíce věku dítěte. U dětí očkovaných proti tuberkulóze se základní očkování hexavalentní očkovací látkou provede od započatého třináctého týdne po narození dítěte, vždy však po zhojení postvakcinační reakce po očkování proti tuberkulóze.“.
5.
V § 4 odst. 2 se za slova „proti těmto infekcím“ vkládají slova „s acelulární pertusovou složkou“.
6.
V § 4 odstavec 8 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní:
„(8)
Základní očkování novorozenců HBsAg pozitivních matek se provede jednou dávkou očkovací látky proti virové hepatitidě B nejpozději do 24 hodin po narození dítěte. V očkování těchto dětí se dále pokračuje od šestého týdne po narození dítěte podle souhrnu údajů o přípravku1) hexavalentní očkovací látky.
1)
§ 3 odst. 1 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech).“.
7.
§ 6 včetně nadpisu zní:
㤠6
Pravidelné očkování proti pneumokokovým nákazám
(1)
Očkování proti pneumokokovým nákazám polysacharidovou očkovací látkou se provede u fyzických osob umístěných v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v domovech pro seniory. Dále se očkování proti pneumokokovým nákazám provede u fyzických osob umístěných v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem, pokud tyto fyzické osoby trpí chronickým nespecifickým onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním srdce, cév nebo ledvin nebo diabetem léčeným inzulínem. V dalším očkování proti pneumokokovým nákazám se postupuje podle souhrnu údajů o přípravku1).
(2)
U dětí, které mají zdravotní indikace uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce, se do dovršení pěti let jejich věku provede očkování konjugovanou pneumokokovou vakcínou v intervalech podle souhrnu údajů o přípravku1). Od dovršeného druhého roku věku dítěte lze v těchto případech alternativně podat polysacharidovou očkovací látku proti pneumokokové nákaze.“.
8.
§ 8 se včetně nadpisu zrušuje.
9.
V § 9 odst. 1 se na konci textu druhé věty doplňují slova „a dále u osob zařazených do rekvalifikačních kurzů, zajišťujících péči a ošetřování osob v zařízeních sociálních služeb nebo manipulujících v zařízeních sociálních služeb s nebezpečným odpadem, a ve zdravotnických zařízeních“.
10.
§ 12 se včetně nadpisu zrušuje.
11.
V § 13 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Očkování se provede očkovací látkou určenou k aktivní imunizaci podle souhrnu údajů o přípravku1) této očkovací látky.“.
12.
V § 16 se odstavec 3 zrušuje.
13.
Za přílohu č. 1 se doplňují přílohy č. 2 a 3, které znějí:
„Příloha č. 2 k vyhlášce č. 537/2006 Sb.
Dotazník k definici rizika tuberkulózy
469kB
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 537/2006 Sb.
Indikace očkování proti tuberkulóze
1.
Jeden nebo oba z rodičů dítěte nebo sourozenec dítěte nebo člen domácnosti, v níž dítě žije, měl/má aktivní tuberkulózu.
2.
Dítě, jeden nebo oba z rodičů dítěte nebo sourozenec dítěte nebo člen domácnosti, v níž dítě žije, se narodil nebo souvisle déle než 3 měsíce pobývá/pobýval ve státě s vyšším výskytem tuberkulózy než 40 případů na 100 000 obyvatel. Ministerstvo zdravotnictví každoročně uveřejní seznam států s vyšším výskytem tuberkulózy do 30 dnů od aktualizace provedené Světovou zdravotnickou organizací.
3.
Dítě bylo v kontaktu s nemocným s tuberkulózou.
4.
Indikace k očkování vyplývá z anamnestických údajů poskytnutých lékaři novorozeneckého oddělení nebo registrujícímu praktickému lékaři pro děti a dorost zákonnými zástupci dítěte.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2010.
Ministr:
doc. MUDr. Heger, CSc., v. r. |
Vyhláška č. 297/2010 Sb. | Vyhláška č. 297/2010 Sb.
Vyhláška o stanovení vzoru formuláře pro uveřejnění oznámení o zahájení nabídkového řízení pro výběr dopravce k uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících
Vyhlášeno 29. 10. 2010, datum účinnosti 1. 11. 2010, částka 110/2010
* § 1 - Vzor formuláře pro uveřejnění oznámení o zahájení nabídkového řízení pro výběr dopravce k uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících v informačním systému o veřejných zakázkách podle § 157 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, je
* § 2 - Přechodné ustanovení
* § 3 - Účinnost k vyhlášce č. 297/2010 Sb.
Aktuální znění od 1. 11. 2010
297
VYHLÁŠKA
ze dne 20. října 2010
o stanovení vzoru formuláře pro uveřejnění oznámení o zahájení nabídkového řízení pro výběr dopravce k uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 36 odst. 2 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, k provedení § 10 odst. 6:
§ 1
Vzor formuláře pro uveřejnění oznámení o zahájení nabídkového řízení pro výběr dopravce k uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících v informačním systému o veřejných zakázkách podle § 157 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, je uveden v příloze této vyhlášky.
§ 2
Přechodné ustanovení
Do 31. prosince 2011 se použije pro uveřejnění oznámení o zahájení nabídkového řízení pro výběr dopravce k uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících vzor formuláře pro oznámení o zahájení koncesního řízení uvedený v příloze č. 2 k vyhlášce č. 217/2006 Sb., kterou se provádí koncesní zákon.
§ 3
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2010.
Ministr:
JUDr. Bárta v. r.
Příloha k vyhlášce č. 297/2010 Sb.
Vzor oznámení o zahájení nabídkového řízení
1.4MB |
Vyhláška č. 296/2010 Sb. | Vyhláška č. 296/2010 Sb.
Vyhláška o postupech pro sestavení finančního modelu a určení maximální výše kompenzace
Vyhlášeno 29. 10. 2010, datum účinnosti 1. 11. 2010, částka 110/2010
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Vymezení pojmů
* § 3 - Výchozí finanční model a způsob určení nadměrné kompenzace
* § 4 - Náklady
* § 5 - Výnosy
* § 6 - Provozní aktiva
* § 7 - Maximální dovolená míra výnosu na kapitál
* § 8 - Pravidla pro změny výše kompenzace v případě přímého zadání
* § 9 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 296/2010 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 296/2010 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 296/2010 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 296/2010 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 296/2010 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 296/2010 Sb.
Aktuální znění od 1. 11. 2010
296
VYHLÁŠKA
ze dne 20. října 2010
o postupech pro sestavení finančního modelu a určení maximální výše kompenzace
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 36 odst. 2 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, k provedení § 23 odst. 7:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1)
a)
způsob sestavení finančního modelu a určení nadměrné kompenzacekompenzace,
b)
náklady, výnosy a provozní aktivaprovozní aktiva, které mohou být využity pro sestavení finančního modelu,
c)
způsob, jakým náklady, výnosy a provozní aktivaprovozní aktiva dopravce prokazuje objednateli,
d)
vymezení čistého příjmučistého příjmu a maximální dovolené míry výnosu na kapitál a
e)
pravidla pro změny výše kompenzacekompenzace.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a)
výchozím finančním modelemvýchozím finančním modelem model výnosů, nákladů a čistého příjmučistého příjmu, které mají vyplynout ze smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících,
b)
výchozími nákladyvýchozími náklady předpokládané ekonomicky odůvodněné náklady uvedené ve výchozím finančním modeluvýchozím finančním modelu, které ovlivňují čistý příjemčistý příjem,
c)
výchozími výnosyvýchozími výnosy předpokládané výnosy, uvedené ve výchozím finančním modeluvýchozím finančním modelu, které ovlivňují čistý příjemčistý příjem,
d)
skutečnými nákladyskutečnými náklady skutečné ekonomicky odůvodněné náklady dopravce v daném období,
e)
skutečnými výnosyskutečnými výnosy dosažené výnosy dopravce v daném období,
f)
kompenzacíkompenzací částka, k jejíž úhradě se v daném období objednatel zavazuje na základě smlouvy o poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících,
g)
čistým příjmemčistým příjmem součet kompenzacekompenzace a výnosů snížený o náklady a
h)
provozními aktivy dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek2), který je nezbytně nutný k zajištění plnění závazku ze smlouvy.
§ 3
Výchozí finanční model a způsob určení nadměrné kompenzace
(1)
Výchozí finanční modelVýchozí finanční model se sestavuje ve struktuře podle přílohy č. 1 k této vyhlášce v případě veřejných služeb v přepravě cestujících ve veřejné drážní dopravě a podle přílohy č. 2 k této vyhlášce v případě veřejných služeb v přepravě cestujících ve veřejné linkové dopravě.
(2)
Výchozí finanční modelVýchozí finanční model musí být sestaven tak, aby zahrnoval všechny předpoklady známé v době uzavření smlouvy a jejich očekávaný vývoj a aby čistý příjemčistý příjem nenabýval záporné hodnoty.
(3)
V případě smlouvy o veřejných službách uzavřené na základě přímého zadání se jedná o nadměrnou kompenzacikompenzaci, pokud v kterémkoli roce podle výchozího finančního modeluvýchozího finančního modelu podíl čistého příjmučistého příjmu k provozním aktivůmprovozním aktivům převýší maximální dovolenou míru výnosu na kapitál podle § 7.
§ 4
Náklady
(1)
Není-li použit postup podle odstavce 2, do výchozích a skutečných nákladůskutečných nákladů se zahrnují
a)
náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle zákona o daních z příjmů3), které jsou nutné k plnění závazku ze smlouvy, s výjimkou
1.
odpisů podle zákona o daních z příjmů3), místo kterých jsou uplatněny náklady ve výši účetních odpisů podle zákona o účetnictví4),
2.
zůstatkové ceny prodaného a likvidovaného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku,
3.
nákladů vynaložených dopravcem na propagaci jinou než vlastních služeb provozovaných na základě smlouvy o veřejných službách ve svých prostorách nebo vozidlech v částce převyšující příjmy plynoucí z této činnosti a
4.
darů,
b)
náklady na provozní zálohu dopravních prostředků ve výši 15 % z vozového parku nutného k zajištění výkonů závazku ze smlouvy,
c)
náklady na přístavné, odstavné a přejezdové jízdy vyvolané plněním závazku ze smlouvy,
d)
splátky spojené s nájmem zboží spojeným s právem následné koupě (dále jen „leasing“),
e)
splátky leasingové společnosti za věci, které byly dříve ve vlastnictví dopravce a byly následně prodány leasingové společnosti a pronajaty dopravcem s právem následné koupě (dále jen „zpětný leasing“),
f)
opravné položky a odpis nedobytných pohledávek vzniklých při zajištění výkonů závazku ze smlouvy,
g)
škody nezpůsobené dopravcem a nekryté pojistným plněním,
h)
náklady na propagaci vlastních služeb provozovaných na základě smlouvy o veřejných službách a
i)
odměny členů statutárních orgánů dopravce; pro každého z nich maximálně do výše šestinásobku průměrné měsíční mzdy za národní hospodářství k měsíci prosinci předcházejícího kalendářního roku vyhlašované Českým statistickým úřadem.
(2)
Ve smlouvě o veřejných službách lze sjednat, že náklady uvedené v odstavci 1 písm. b) až h) a náklady na propagaci vlastních služeb provozovaných na základě smlouvy o veřejných službách nebudou zahrnuty do výchozích a skutečných nákladůskutečných nákladů, nebo budou zahrnuty v jiném rozsahu. Odměny členů statutárních orgánů dopravce lze do výchozích a skutečných nákladůskutečných nákladů zahrnout jen do maximální výše uvedené v odstavci 1 písm. i).
(3)
Skutečné nákladySkutečné náklady předkládá dopravce u smlouvy o veřejných službách uzavřené na základě přímého zadání ve struktuře podle přílohy č. 3 k této vyhlášce v případě veřejných služeb v přepravě cestujících ve veřejné drážní dopravě a podle přílohy č. 4 k této vyhlášce v případě veřejných služeb v přepravě cestujících ve veřejné linkové dopravě.
§ 5
Výnosy
(1)
Do výchozích a skutečných výnosůskutečných výnosů se zahrnují tržby z jízdného, tržby za další služby, které jsou předmětem závazku ze smlouvy, tržby z přepravy zavazadel, přirážky za nedodržování přepravního řádu5) a jiné výnosy uskutečněné v souvislosti s poskytováním výkonů dopravce na základě smlouvy o veřejných službách s výjimkou výnosu z prodeje dlouhodobého majetku.
(2)
Pokud smlouva nestanoví jinak, do výnosů se zahrne výnos z prodeje majetku při zpětném leasingu, který se pro účely této vyhlášky časově rozlišuje po dobu trvání leasingu.
(3)
Skutečné výnosySkutečné výnosy předkládá dopravce u smlouvy o veřejných službách uzavřené na základě přímého zadání ve struktuře podle přílohy č. 3 k této vyhlášce v případě veřejných služeb v přepravě cestujících ve veřejné drážní dopravě a podle přílohy č. 4 k této vyhlášce v případě veřejných služeb v přepravě cestujících ve veřejné linkové dopravě.
§ 6
Provozní aktiva
(1)
Provozní aktivaProvozní aktiva dopravce vykáže před uzavřením smlouvy ve struktuře podle přílohy č. 5 k této vyhlášce.
(2)
Hodnota provozních aktivprovozních aktiv se pro každé období stanoví jako jejich zůstatková cena ke konci bezprostředně předcházejícího účetního období.
(3)
Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek se do provozních aktivprovozních aktiv zahrne jen z té části zůstatkové ceny, ze které je využíván k plnění předmětného závazku veřejné služby.
(4)
Do provozních aktivprovozních aktiv se nezahrnuje
a)
nedokončený dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek,
b)
poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek,
c)
majetek nebo jeho část pořízená s využitím dotace a
d)
ocenitelná práva a goodwill podle jiného právního předpisu6).
(5)
V případě pořízení majetku formou leasingu zahrne dopravce do provozních aktivprovozních aktiv první mimořádnou splátku leasingové společnosti, jejíž hodnotu pro účely této vyhlášky rovnoměrně snižuje po dobu trvání leasingu.
(6)
Postup podle odstavce 5 se neuplatní v případě zpětného leasingu.
(7)
Skutečná provozní aktivaprovozní aktiva předkládá dopravce v případě smlouvy o veřejných službách uzavřené na základě přímého zadání ve struktuře podle přílohy č. 6 k této vyhlášce.
§ 7
Maximální dovolená míra výnosu na kapitál
(1)
Maximální dovolená míra výnosu na kapitál je 7,5 % ročně z provozních aktivprovozních aktiv vymezených v § 6.
(2)
Podíl čistého příjmučistého příjmu k provozním aktivůmprovozním aktivům stanoví smlouva o veřejných službách tak, aby nepřesáhl maximální dovolenou míru výnosu na kapitál.
§ 8
Pravidla pro změny výše kompenzace v případě přímého zadání
(1)
Pokud se skutečné nákladyskutečné náklady nebo skutečné výnosyskutečné výnosy odchýlí od výchozích nákladůvýchozích nákladů nebo výchozích výnosůvýchozích výnosů, může dojít ke zvýšení kompenzacekompenzace, pouze pokud jsou ve smlouvě sjednány podmínky a způsob zvyšování kompenzacekompenzace a změny nákladů nebo výnosů nemohl dopravce v okamžiku uzavření smlouvy s ohledem na známé skutečnosti předvídat.
(2)
Pokud smlouva o veřejných službách nestanoví jinak, změna kompenzacekompenzace z důvodu snížení skutečných nákladůskutečných nákladů oproti výchozím nákladůmvýchozím nákladům nebo zvýšení skutečných výnosůskutečných výnosů oproti výchozím výnosůmvýchozím výnosům zahrnuje vždy polovinu z těchto odchylek.
(3)
Objednatel a dopravce mohou ve smlouvě o veřejných službách určit jednu nebo více částí výchozích nákladůvýchozích nákladů nebo výchozích výnosůvýchozích výnosů ovlivňujících výši kompenzacekompenzace, která bude v průběhu plnění smlouvy indexována způsobem stanoveným ve smlouvě.
(4)
Po dobu trvání závazku ze smlouvy nesmí celková roční výše vyplácených kompenzacíkompenzací přesáhnout částku, v jejímž důsledku by podíl čistého příjmučistého příjmu k provozním aktivůmprovozním aktivům převýšil maximální dovolenou míru výnosu na kapitál.
§ 9
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2010.
Ministr:
JUDr. Bárta v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 296/2010 Sb.
Výchozí finanční model (veřejná drážní doprava)
456kB
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 296/2010 Sb.
Výchozí finanční model (veřejná linková doprava)
121kB
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 296/2010 Sb.
Výkaz skutečných nákladů a výnosů (veřejná drážní doprava)
459kB
Příloha č. 4
k vyhlášce č. 296/2010 Sb.
Výkaz skutečných nákladů a výnosů (veřejná linková doprava)
452kB
Příloha č. 5
k vyhlášce č. 296/2010 Sb.
Výchozí model provozních aktiv
325kB
Příloha č. 6
k vyhlášce č. 296/2010 Sb.
Výkaz provozních aktiv
303kB
1)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení (EHS) č. 1191/69 a 1107/10.
2)
Například vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Vyhláška č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu.
6)
Například § 6 odst. 3 písm. c) a d) vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 472/2003 Sb. |
Nařízení vlády č. 295/2010 Sb. | Nařízení vlády č. 295/2010 Sb.
Nařízení vlády o stanovení požadavků a postupů pro zajištění propojitelnosti elektronických systémů plateb a odbavení cestujících
Vyhlášeno 29. 10. 2010, datum účinnosti 1. 11. 2010, částka 110/2010
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Provozování systému elektronického odbavení cestujících
* § 3 - Zajištění technické a provozní propojitelnosti systému elektronického odbavení cestujících
* § 4 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 295/2010 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 295/2010 Sb.
Aktuální znění od 1. 11. 2010
295
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 20. října 2010
o stanovení požadavků a postupů pro zajištění propojitelnosti elektronických systémů plateb a odbavení cestujících
Vláda nařizuje podle § 36 odst. 1 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, k provedení § 7 odst. 2 zákona č. 194/2010 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Toto nařízení stanoví požadavky a postupy pro zajištění technické a provozní propojitelnosti elektronických systémů plateb a odbavení cestujících a jejich zařízení a technologií při zajišťování dopravní obslužnostidopravní obslužnosti (dále jen „systém elektronického odbavení cestujících“), provozovaných státem, krajem, obcíobcí nebo jimi pověřenou osobou (dále jen „provozovatel systému elektronického odbavení cestujících“).
§ 2
Provozování systému elektronického odbavení cestujících
(1)
Provozovatel systému elektronického odbavení cestujících umožňuje platby a odbavení cestujících s využitím elektronických nosičů dat, které splňují požadavky uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení (dále jen „technický nosič dat“).
(2)
Provozovatel systému elektronického odbavení cestujících může umožnit využití paměťového prostoru technického nosiče dat také pro uložení dat a provozování jiných systémů než systémů elektronického odbavení cestujících. Provozovatel systému elektronického odbavení cestujících může využít paměťového prostoru technického nosiče dat sloužícího pro uložení dat a provozování jiných systémů než systémů elektronického odbavení cestujících, pokud to provozovatel tohoto systému povoluje.
§ 3
Zajištění technické a provozní propojitelnosti systému elektronického odbavení cestujících
Provozovatel systému elektronického odbavení cestujících za účelem zajištění propojitelnosti jednotlivých systémů elektronického odbavení cestujících
a)
zajistí technické řešení systému elektronického odbavení cestujících, které splňuje požadavky stanovené v příloze č. 2 k tomuto nařízení vlády,
b)
zpracovává a uchovává data v systému elektronického odbavení cestujících v souladu se stanoveným technickým řešením podle písmene a) a
c)
stanoví opatření k zamezení komunikace zařízení pro odbavení cestujících s technickými nosiči dat, které nesplňují požadavky uvedené v tomto nařízení.
§ 4
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2010.
Předseda vlády:
RNDr. Nečas v. r.
Ministr:
JUDr. Bárta v. r.
Příloha č. 1
k nařízení vlády č. 295/2010 Sb.
Požadavky na technický nosič dat
Požadavky na technický nosič dat jsou splněny za předpokladu, že technický nosič má jednoznačný identifikátor a technologie technického nosiče dat umožňuje
a)
řízení přístupu k jednotlivým aplikacím pro účely čtení i zápisu,
b)
oddělování datových prostorů v paměti tak, aby bylo zajištěno souběžné a nezávislé ukládání, mazání a změna aplikací a jejich datového obsahu pro různé systémy elektronického odbavení cestujících, a to i v průběhu pozdějšího používání technického nosiče dat cestujícím,
c)
ukládání aplikací a jejich datového obsahu tvořeného údaji o jízdním dokladu, příplatku nebo místence nezbytnými pro dopravní využití,
d)
zabezpečení technického nosiče dat, jednotlivých aplikací na něm uložených a jejich datového obsahu proti neoprávněnému čtení, mazání a neoprávněné změně nepovolanou osobou,
e)
disponování vnitřními bezpečnostními prvky pro šifrování uložených dat a řízení přístupu k aplikacím pomocí kryptografických klíčů,
f)
zavedení dalších bezpečnostních prvků s využitím prostředků, které jsou na vnitřních bezpečnostních prvcích technického nosiče dat nezávislé,
g)
obnovování kryptografických klíčů použitých pro ochranu aplikací a jejich datového obsahu uložených na technickém nosiči dat za provozu a
h)
uložení aplikace využitelné k uchovávání
1.
jízdního dokladu, příplatku nebo místenky a
2.
předplatného jízdného v případě bezkontaktní čipové technologie.
Příloha č. 2
k nařízení vlády č. 295/2010 Sb.
Požadavky na technické řešení systému elektronického odbavení cestujících
Požadavky na technické řešení systému elektronického odbavení cestujících jsou splněny za předpokladu, že
a)
každá transakce je jednoznačně přiřazena k příslušnému technickému nosiči dat a zařízení pro odbavení cestujících,
b)
záznamy o transakcích v systému elektronického odbavení cestujících se uchovávají nejméně po dobu 5 let od okamžiku provedení transakce,
c)
zpracování v systému elektronického odbavení cestujících, komunikace mezi systémy elektronického odbavení cestujících, čtení a změna dat uložených na technickém nosiči dat a řízení přístupových oprávnění k datovým strukturám uloženým na technickém nosiči dat jsou zajištěny bezpečnostními prvky, nejméně v rozsahu
1.
prokázání a ověření identity technického nosiče dat a zařízení pro odbavení cestujících a
2.
kryptografického zabezpečení komunikace mezi technickým nosičem dat a zařízením pro odbavení cestujících a
d)
systém elektronického odbavení cestujících umožňuje
1.
vytváření a sdílení seznamů jednoznačných identifikátorů technických nosičů dat,
2.
provozní souběh více technologií odbavení cestujících u jednoho provozovatele systému elektronického odbavení cestujících,
3.
předávání informací a přehledů o změnách aplikací a jejich datového obsahu v systému elektronického odbavení cestujících, týkajících se jednotlivého dopravce tomuto dopravci a
4.
přizpůsobení dočasným i trvalým změnám rozsahu veřejných služeb v přepravě cestujících. |
Nález Ústavního soudu č. 294/2010 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 294/2010 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 6. října 2010 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 314/2008 Sb., některých ustanovení zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 314/2008 Sb., a některých ustanovení zákona č. 314/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 27. 10. 2010, částka 109/2010
* Odůvodnění
* I. - Rekapitulace návrhu
* II. - Text napadených ustanovení a argumentace navrhovatele
* III. - Vyjádření účastníků řízení
* IV. - Formální předpoklady projednání návrhu a ústavnost legislativní procedury
* V. - Posouzení ústavnosti návrhem dotčených jednotlivých ustanovení
* VI. - Závěr
294
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl dne 6. října 2010 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný a Eliška Wagnerová ve věci návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky, za kterou jedná senátorka Mgr. Soňa Paukrtová, na zrušení bodů 1, 2, 3, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 38, 41, 42 a 49 čl. I, bodů 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11 čl. II, bodů 2 a 3 čl. III, jakož i čl. IV zákona č. 314/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a dále na zrušení slov „ministerstvu nebo“ v § 68 odst. 1 a v § 68 odst. 2 písm. b) a na zrušení § 100a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění zákona č. 314/2008 Sb., in eventum na zrušení: v zákoně č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 441/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 349/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 397/2006 Sb., zákona č. 184/2008 Sb. a zákona č. 314/2008 Sb., v § 15 odst. 1 slova „místopředsedů“, v § 15 odst. 2 slova „místopředsedové“, v § 23 odst. 1 slova „místopředsedů“, § 102, § 103 odst. 1 a 2, § 104 odst. 1 a 2, § 105 odst. 1 a 2, § 105a, § 108 odst. 2, v § 119 odst. 2 slov „místopředsedové Nejvyššího soudu“, v § 121 odst. 2 slova „místopředsedové“, v § 168 slova „místopředsedy“, dále v zákoně č. 314/2008 Sb. v čl. II bodů 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11, dále § 13 odst. 3 a § 13a v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 314/2008 Sb., a v souvislosti s tím čl. IV v zákoně č. 314/2008 Sb., a dále slov „ministerstvu nebo“ v § 68 odst. 1 a v § 68 odst. 2 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., ve znění zákona č. 314/2008 Sb., a na zrušení § 100a téhož zákona, in eventum na zrušení slova „místopředsedů“ v § 15 odst. 1, § 23 odst. 1 a v § 102 odst. 2, slova „místopředsedové“ v § 15 odst. 2 a v § 121 odst. 2, slova „místopředsedy“ v § 102 odst. 1 a v § 168 a slova „místopředsedové Nejvyššího soudu“ v § 119 odst. 2, dále slov „ministerstvu nebo“ v § 68 odst. 1 a v § 68 odst. 2 písm. b), dále § 100a, § 102 odst. 2, § 103 odst. 2, § 104 odst. 2, § 105 odst. 2, § 105a, § 108 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění zákona č. 314/2008 Sb.; dále ustanovení § 13 odst. 3 a § 13a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 314/2008 Sb., a ustanovení bodů 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11 čl. II části první zákona č. 314/2008 Sb., za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení
takto:
I.
Ustanovení § 68 odst. 1 ve slovech „ministerstvu nebo“, ustanovení § 68 odst. 2 písm. b) ve slovech „ministerstvu nebo“ a ustanovení § 100a odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 314/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
II.
Ustanovení § 102 odst. 1 ve slovech „a místopředsedy“ zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 314/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, se ruší dnem 1. října 2011.
III.
Ustanovení bodu 11 čl. II zákona č. 314/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, se ruší dnem 1. října 2011.
IV.
Ustanovení § 105a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 314/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení § 13a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
V.
Ve zbývající části se návrh zamítá.
Odůvodnění
I.
Rekapitulace návrhu
1.
Skupina senátorů Senátu Parlamentu České republiky (dále jen „navrhovatel“) podala návrh na zahájení řízení podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), v jehož rubrice požaduje „zrušení částí zákona č. 314/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, in eventum zrušení některých ustanovení zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 441/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 349/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 397/2006 Sb., zákona č. 184/2008 Sb. a zákona č. 314/2008 Sb., jakož i některých ustanovení zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb. a zákona č. 314/2008 Sb., a některých ustanovení zákona č. 314/2008 Sb.“.
2.
S ohledem na způsob formulace rubriky návrhu, strukturu jeho odůvodnění a závěrečný petit (nekryje s rubrikou), je třeba uvést, že návrh se ve skutečnosti skládá z několika různě kombinovaných a různě odůvodněných návrhů, ve kterých navrhovatel vždy požaduje zrušení určité části ustanovení výše uvedených právních předpisů, a v případě, že by Ústavní soudÚstavní soud v této části návrhu nepřistoupil na předestřenou argumentaci a takto odůvodněnému návrhu nevyhověl, navrhuje další formulace petitu in eventum. Proto bylo třeba, v zájmu přehlednosti, návrh podle jednotlivých variant petitu rozložit na jednotlivé námitky neústavnosti a postupně k nim zaujmout stanovisko. Jako rozhodující ve smyslu své judikatury [již nález sp. zn. Pl. ÚS 16/93 ze dne 24. 5. 1994 (N 25/1 SbNU 189; 131/1994 Sb.)*)] vzal Ústavní soudÚstavní soud varianty petitu návrhu, neboť rubrika a odůvodnění s ním vždy nekorespondují. Souhrnně a obecně možno konstatovat, že navrhovatel:
a)
Upřednostnil zrušení těch částí zákona č. 314/2008 Sb., jejichž přijetí podle jeho názoru představuje porušení procesních pravidel zákonodárného procesu cestou komplexního pozměňovacího návrhu. Tento návrh je spojen s návrhem na zrušení vybraných částí § 68 odst. 1, § 68 odst. 2 písm. b) a § 100a zákona o soudech a soudcích s odlišnou argumentací, neboť tato ustanovení nebyla dotčena projednáním vládního návrhu formou komplexního pozměňovacího návrhu.
b)
Pro případ, že se s jeho argumentací Ústavní soudÚstavní soud neztotožní, navrhl navrhovatel zrušení stejných částí zákona č. 314/2008 Sb., avšak z důvodu jejich hmotněprávního nesouladu s ústavními předpisy. V tomto případě by tak bylo třeba zrušit příslušná níže uvedená ustanovení v zákonech, které zákon č. 314/2008 Sb. novelizoval. Rovněž tato varianta petitu je spojena s návrhem na zrušení vybraných částí § 68 odst. 1, § 68 odst. 2 písm. b) a § 100a zákona o soudech a soudcích.
c)
Konečně pro případ, že by ani tomuto návrhu Ústavní soudÚstavní soud nevyhověl, navrhovatel předkládá ke zrušení některá ustanovení zákona o soudech a soudcích a soudního řádu správního, novelizovaná zákonem č. 314/2008 Sb., popř. některá samostatná ustanovení zákona č. 314/2008 Sb. s odůvodněním, které již není založeno na tvrzené neústavnosti použití komplexního pozměňovacího návrhu. I v tomto případě se navrhuje zrušení vybraných částí § 68 odst. 1, § 68 odst. 2 písm. b) a § 100a zákona o soudech a soudcích.
S ohledem na formulaci odůvodnění návrhu a jeho rozložení do tří variant petitu se Ústavní soudÚstavní soud rozhodl pro postup, kdy bude nejdříve posouzena otázka ústavnosti postupu přijetí zákona č. 314/2008 Sb. a následně námitky navrhovatele založené na tvrzeném nesouladu jednotlivých novelizovaných ustanovení zákona o soudech a soudcích, soudního řádu správního a samostatně stojících ustanovení zákona č. 314/2008 Sb. s ústavním pořádkem.
II.
Text napadených ustanovení a argumentace navrhovatele
3.
Navrhovatel napadá jednotlivé části zákona č. 314/2008 Sb. z důvodů procesních a v takovém případě je jeho návrh směřován proti samotnému novelizujícímu zákonu č. 314/2008 Sb., jak to odpovídá ustálené judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu. V eventuálních variantách již napadá obsah provedené novelizace a jeho návrh směřuje proti novelizovaným zákonům o soudech a soudcích a soudnímu řádu správnímu [viz varianty petitu sub 2b) a 2c)], popř. proti čl. II a čl. IV zákona č. 314/2008 Sb., které mají samostatný význam a nejsou novelizujícími ustanoveními.
II.a
Neústavnost institutu komplexního pozměňovacího návrhu
4.
Navrhovatel nejdříve požaduje, aby Ústavní soudÚstavní soud zrušil body 1, 2, 3, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 38, 41, 42 a 49 čl. I, body 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11 čl. II (přechodná ustanovení k zavedení funkčního období v zákoně o soudech a soudcích), body 2 a 3 čl. III (zavedení funkčního období předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu a možnost opakovaného jmenování), jakož i čl. IV zákona č. 314/2008 Sb. (přechodná ustanovení k zavedení funkčního období v soudním řádu správním). Napadená ustanovení v tomto případě není třeba uvádět. Jsou jako celek součástí tzv. komplexního pozměňovacího návrhu, jehož použití (bez ohledu na to, co je jeho obsahem) považuje navrhovatel za neústavní. Neústavním tak je podle navrhovatele již sám postup přijetí této části zákona č. 314/2008 Sb., což dopadá na výše uvedené body jeho čl. I, čl. II, čl. III a čl. IV. V takovém případě by byla tato část návrhu vypořádána tím, že by Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že uvedené části zákona č. 314/2008 Sb. nebyly přijaty ústavně předepsaným způsobem. Navrhovatel tak sice navrhuje zrušení zákona z důvodu nedodržení procedury, nicméně navrhuje zrušení jen některých tím postupem přijatých ustanovení (sub 12 a 13).
5.
Pro případ, že Ústavní soudÚstavní soud základní návrh [sub 2a)] posoudí jinak a dospěje k závěru, že argumenty k němu předestřené jsou – jak uvádí navrhovatel – spíše hmotněprávního charakteru, je in eventum navrhováno zrušení všech ustanovení zákona č. 6/2002 Sb. a č. 150/2002 Sb., která jsou v nich změněna těmi ustanoveními zákona č. 314/2008 Sb., jež přesáhla rozsah původní zákonodárné iniciativy vlády. V zákoně o soudech a soudcích se proto navrhuje zrušit
-
v § 15 odst. 1 slova „místopředsedů“,
-
v § 15 odst. 2 slova „místopředsedové“,
-
v § 23 odst. 1 slova „místopředsedů“,
-
jako celek § 102, § 103 odst. 1 a 2, § 104 odst. 1 a 2, § 105 odst. 1 a 2, § 105a, § 108 odst. 2,
-
v § 119 odst. 2 slova „místopředsedové Nejvyššího soudu“,
-
v § 121 odst. 2 slova „místopředsedové“,
-
v § 168 slova „místopředsedy“.
Dále se v této souvislosti navrhuje zrušit v zákoně č. 314/2008 Sb. v čl. II body 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11 a v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, § 13 odst. 3 a § 13a, a v souvislosti s tím čl. IV v zákoně č. 314/2008 Sb.
6.
Tato druhá varianta petitu návrhu [sub 2b)] je, jak již bylo uvedeno, z hlediska rozsahu totožná s variantou sub 2a), liší se jen východiskem pro argumentaci. Zatímco v prvém případě se navrhuje zrušení vybraných bodů zákona č. 314/2008 Sb., tj. novelizací výše uvedených zákonů jdoucích nad rámec původní zákonodárné iniciativy vlády, druhá varianta petitu návrhu navrhuje zrušit jednotlivá ustanovení těchto novelizovaných zákonů v rozsahu, v jakém byla novelizována zákonem č. 314/2008 Sb. V tomto případě navrhovatel svou argumentaci blíže nerozvedl, pouze uvedl, že překročení rozsahu původní zákonodárné iniciativy vlády by bylo možno považovat (když ne procesně) za porušení ústavního pořádku z hmotněprávního hlediska. Tato varianta petitu je tak argumentačně totožná s předchozí variantou námitek směřujících proti ústavnosti tzv. komplexních pozměňovacích návrhů. V tomto případě se tak jedná o ústavnost výše uvedených ustanovení zákona o soudech a soudcích, bodů 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11 čl. II a čl. IV zákona č. 314/2008 Sb., § 13 a § 13a v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
7.
Ústavně závadná procesní pochybení při projednávání tisku Poslanecké sněmovny č. 425, která navrhovatel Ústavnímu souduÚstavnímu soudu předestřel, spočívají ve způsobu přijetí zákona č. 314/2008 Sb. formou tzv. komplexního pozměňovacího návrhu. K tomu navrhovatel uvedl, že Ústava České republiky (dále jen „Ústava“) ve svém čl. 41 vyjmenovává subjekty zákonodárné iniciativy a v dalších ustanoveních konstruuje základy zákonodárného procesu, na něž jsou kladeny další vrstvy tzv. reglementového práva v podobě zákonné úpravy či autonomních usnesení parlamentních komor, parlamentních zvyklostí a ustálené praxe. Zdůraznil, že Ústavní soudÚstavní soud poskytuje ochranu především výslovné úpravě ústavní [viz nález č. 331/2005 Sb. – nález sp. zn. Pl. ÚS 23/04 ze dne 14. 7. 2005 (N 137/38 SbNU 9)], nikoliv však pouze jí [srov. např. nálezy č. 476/2002 Sb. – nález sp. zn. Pl. ÚS 5/02 ze dne 2. 10. 2002 (N 117/28 SbNU 25) a č. 37/2007 Sb. – nález sp. zn. Pl. ÚS 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349]. Význam jednotlivých vrstev pravidel zákonodárného procesu totiž neplyne pouze z případného stupně právní síly, ale též z míry detailnosti úpravy: čím stručnější úprava na vyšším stupni právní síly, tím významnější úprava stupně nižšího.
8.
Navrhovatel dále uvedl, že z práva zákonodárné iniciativy vyplývá právo nejen návrh zákona podat, ale také právo, aby byl projednán. Podstatné je, že k právu zákonodárné iniciativy je akcesorickým právo podávat pozměňovací návrhy. Ty však nesmí podle jeho názoru nabývat podoby „zastřené zákonodárné iniciativy“. Zde připomněl, že Ústavním soudemÚstavním soudem již byly identifikovány a zakázány tzv. přílepky (nález č. 37/2007 Sb.), přičemž tzv. komplexní pozměňovací návrhy jsou podle něj institutem příbuzným, neboť jejich podstatou je nahrazení celého textu předloženého návrhu zákona kompletním textem novým, zpravidla připraveným věcně příslušným parlamentním výborem, ač ten podle Ústavy právem zákonodárné iniciativy nedisponuje. Komora tak fakticky přestane jednat o řádně podaném návrhu zákona, aniž by jej schválila nebo zamítla. Pozměňovací návrhy poslanců přitom od tohoto okamžiku mají být formulovány ve vztahu k tomuto novému „návrhu zákona“, ač ti si je mohli v dobré víře a po konzultacích s vnějšími subjekty připravovat k návrhu zákona původnímu. Podobně jako u tzv. přílepků chybí komplexním pozměňovacím návrhům řádná příprava, odůvodnění, vláda nemá šanci se k nim vyjádřit, neboť projednávala jiný (původní) návrh zákona, ukrácena mohou být práva parlamentní menšiny, zvyšuje se riziko vzniku zákona stojícího v konfliktu s požadavky srozumitelného, přehledného a předvídatelného práva, neboť je připravován ve specifických časových podmínkách uvnitř Parlamentu. Postup přijímání závažných zákonů cestou komplexních pozměňovacích návrhů tak je v rozporu s „právem na dobré zákonodárství“ a zásadou slyšet všechny strany, které byly vyjádřeny v nálezu Ústavního soudu č. 37/2007 Sb.
9.
Další námitkou v tomto směru je, že komplexní pozměňovací návrhy, jež se „míjejí“ s prvním sněmovním čtením a deformují čtení druhé, zasahují i hlubší vrstvy parlamentních procedur, které jsou neutrální jen ve smyslu nestrannosti, nikoliv však nehodnotovosti; naopak mají umožnit informování veřejnosti o rozhodovacím procesu, slyšení dotčených zájmů, zvážení nejrůznějších implikací, včetně ústavních, čímž sledují hodnoty transparentního, rozvážného, poučeného a inklusivního vládnutí.
10.
Forma komplexního pozměňovacího návrhu je podle navrhovatele rovněž v rozporu se zákonem o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, protože nesměřuje k vypuštění, rozšíření či změně některých částí původního návrhu [srov. jeho § 63 odst. 1 bod 5 písm. a)], nýbrž k jeho úplnému nahrazení, aniž by však byl např. vybaven důvodovou zprávou (písemným odůvodněním), bez níž (nejen) senátoři jen obtížně seznávají úmysl zákonodárce. Současně neumožňuje posoudit tzv. úzký vztah jednotlivých pozměňovacích návrhů k měněné předloze. Pouze jednotlivé pozměňovací návrhy mohou korektně upravovat dílčí legislativní záměry navrhovatele zákona ve vztahu k témuž předmětu.
11.
Ze všech uváděných důvodů považuje navrhovatel institut komplexního pozměňovacího návrhu za rozporný přinejmenším s čl. 1 odst. 1, čl. 41 a čl. 44 Ústavy.
12.
Nicméně se navrhovatel nedomáhá zrušení zákona č. 314/2008 Sb. jako celku, a to proto, že jednak považuje za účelné minimalizovat derogační zásahy Ústavního souduÚstavního soudu, jednak uznává odlišný způsob přípravy a projednání původních a nově doplněných částí zákona spojených v jediném komplexním pozměňovacím návrhu. Proto zohledňuje nejen formu, ale i jeho obsah, což je přístup poněkud odlišný od tzv. přílepků, které lze od zbytku zákona oddělit technicky relativně snadno. V tomto ohledu je možné odlišit ustanovení, která byla řádně podána vládou jako součást vládního návrhu, od ustanovení, jež do návrhu zákona vnesl ústavněprávní výbor Poslanecké sněmovny. Ta první jsou zpracována řádným způsobem a vybavena důvodovou zprávou, k těm druhým je jen několikavěté zdůvodnění přednesené na schůzích obou komor, ze kterého neplyne, jaké varianty úpravy byly zvažovány. Navrhovatel přitom nepovažuje za podstatné, že rovněž text doplněný ústavněprávním výborem vznikl nejspíše na Ministerstvu spravedlnosti a že ministr spravedlnosti J. Pospíšil komplexní pozměňovací návrh podpořil. To je podle navrhovatele možná ještě horší, protože vědomě došlo k porušení stanovených postupů. Zákonodárnou iniciativou disponuje vláda, a nikoliv ministerstva. Obecně totiž platí, že stejně tak, jako mohou úředníci obcházet resortního ministra a prosazovat vlastní představy o podobě zákonů přímým jednáním s poslanci, může i ministr obcházet (koaliční) vládu, v níž se svou představou neuspěl nebo by uspět nemusel. Obojí tak koliduje s postavením vlády jako kolegiátního vrcholného orgánu výkonné moci, jež svůj program z významné části realizuje pomocí zákonodárné iniciativy. „Vytunelování“ návrhu zákona proto může být posuzováno i jako zásah do dělby moci. Poukázal též na odbornou převahu, která umožňuje vládě připravovat zákony se zohledněním různých aspektů kvalitní tvorby práva, tj. materiálních, formálních i organizačních (Legislativní pravidla vlády, Legislativní rada vlády, připomínkové řízení). Jejich ignorování snižuje pravděpodobnost vzniku formálně dokonalého zákona, což navíc umocňují komplexní pozměňovací návrhy, jež svou povahou dále širší diskusi a rozvažování utlumují.
13.
V této souvislosti navrhovatel připomněl, že návrh se navíc dotýká jedné ze tří základních větví státní moci, a to v otázkách mimořádně citlivých a složitých (jmenování a odvolávání soudních funkcionářů, zavedení funkčních období, změna poměrů na Nejvyšším soudu atd.). Proto je nepřijatelná absence odůvodnění jak v důvodové zprávě, tak ve všech čteních parlamentní debaty, čímž se stává o to zřejmější potřeba označit postup přijetí novely zákona o soudech a soudcích cestou komplexního pozměňovacího návrhu za rozporný s principem právního státu a demokratického legislativního procesu (čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 3 Ústavy) i s „právem na dobré zákony“ či se zásadou slyšet všechny strany. Podle navrhovatele se v tomto případě přímo vnucuje pochybnost, zda konkrétní průběh zákonodárného procesu nebyl zvolen právě kvůli snaze vynechat nepohodlnou diskusi se soudcovskou veřejností, což je i v rozporu s definicí demokracie jako vlády diskusí, a to nejen mezi politiky navzájem, ale hlavně mezi vládnoucími a ovládanými. Proto navrhovatel navrhl zrušit ty součásti ústavně nepřijatelné formy komplexního pozměňovacího návrhu (viz Tisk č. 425/1. Poslanecká sněmovna. V. vol. období. 2008), jež nebyly vládou řádně podány a Poslaneckou sněmovnou transparentně projednány, nikoli tedy ty části zákona č. 314/2008 Sb., které byly součástí původního vládního návrhu (Tisk č. 425/0. Poslanecká sněmovna. V. vol. období. 2008).
14.
Podle navrhovatele je možné, že Ústavní soudÚstavní soud bude výše uvedené argumenty považovat spíše za hmotněprávní. V takovém případě předložil další variantu petitu (viz výše sub 5) formulovanou tak, aby mohly být zrušeny důsledky novelizace zákonem č. 314/2008 Sb., jak se projevily v zákoně o soudech a soudcích a v soudním řádu správním jako předpisech novelizovaných, popř. v čl. II a čl. IV zákona č. 314/2008 Sb. (přechodná ustanovení k novelizacím uvedených zákonů). Tento návrh navrhovatel již dále neodůvodnil. Z jeho odůvodnění lze pouze dovodit, že oproti procesnímu rázu námitek první varianty petitu návrhu navrhuje ve druhé variantě odstranit důsledky novely z hlediska hmotněprávního. Jinak řečeno, v tomto případě se po Ústavním souduÚstavním soudu požaduje, aby porušení procedury považoval za porušení samotného obsahu ústavního pořádku.
15.
Možno tak souhrnně konstatovat, že první dvě varianty petitu návrhu tak považují za základní problém neústavnost použití komplexního pozměňovacího návrhu. První z nich směřuje proti vybraným částem zákona č. 314/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Druhá varianta návrhu petitu směřuje již nikoli proti novele, tj. zákonu č. 314/2008 Sb., nýbrž ve stejném rozsahu proti přesně označeným ustanovením zákona o soudech a soudcích, soudního řádu správního a čl. IV zákona č. 314/2008 Sb., avšak pouze s poznámkou, že se tak děje pro případ, že by Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že argumenty uvedené v první verzi petitu návrhu jsou spíše hmotněprávního charakteru, tzn. že obsahový rozpor je založen i vadnou procedurou v podobě komplexního pozměňovacího návrhu.
II.b
Neústavnost § 68 odst. 1, § 68 odst. 2 písm. b) a § 100a zákona o soudech a soudcích
16.
Obě výše popsané varianty petitu návrhu spojil navrhovatel s dalším návrhem, a to s návrhem na zrušení vybraných částí § 68 odst. 1, § 68 odst. 2 písm. b) a § 100a zákona o soudech a soudcích. Bez ohledu na posouzení dopadů přijetí zákona formou komplexního pozměňovacího návrhu z hlediska procesního či hmotněprávního se navrhovatel domáhá zrušení přidělování soudců k Ministerstvu spravedlnosti a zrušení možnosti podání návrhu na zahájení kárného řízení jako důvodu dočasného zproštění funkce předsedy nebo místopředsedy soudu. Tato ustanovení byla sice rovněž součástí novelizujícího zákona č. 314/2008 Sb. (viz jeho body 4, 5 a 28), avšak byla již obsažena v původním textu vládního návrhu (tisk č. 425/0), takže nejsou postižena vadami, které navrhovatel spojuje s použitím komplexního pozměňovacího návrhu (tisk č. 425/1). Navrhovatel je zařadil i do třetí varianty petitu návrhu, kterou již neopírá o argumentaci neústavnosti použití komplexního pozměňovacího návrhu, nýbrž o argumentaci neústavnosti jednotlivých zvolených řešení. Proto se jimi bude Ústavní soudÚstavní soud zabývat v rámci zvláštní části rozhodnutí. Tato napadená ustanovení zákona o soudech a soudcích včetně napadených částí (tučně zvýrazněný text) znějí:
㤠68
(1)
Soudce přiděleného k výkonu funkce k určitému soudu podle § 67 nebo přeloženého k jinému soudu podle § 71 a 72 lze s jeho souhlasem na dobu nejdéle tří let v zájmu řádného výkonu soudnictví dočasně přidělit k jinému soudu, popřípadě v zájmu využití jeho zkušeností k ministerstvu nebo Justiční akademii.
(2)
O dočasném přidělení rozhodne
b)
ministr spravedlnosti po projednání s předsedou soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 k výkonu funkce, jde-li o dočasné přidělení soudce k ministerstvu nebo Justiční akademii“.
㤠100a
(1)
Ministr spravedlnosti může dočasně zprostit výkonu funkce předsedu nebo místopředsedu soudu
a)
za podmínek stanovených v § 100 odst. 1 písm. a) a c),
b)
je-li kárně stíhán pro takové kárné provinění, pro které je v kárné žalobě navrženo uložení kárného opatření odvolání z funkce soudce nebo odvolání z funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, a to na dobu do pravomocného skončení kárného řízení.
(2)
Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle odstavce 1 předsedovi nebo místopředsedovi soudu nenáleží zvýšení platového koeficientu spojené s jeho funkcí podle zvláštního právního předpisu6a). Nedošlo-li k zániku funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, doplatí se předsedovi nebo místopředsedovi soudu zbývající část platu, jestliže by mu na něj jinak vznikl nárok; to neplatí, byl-li soudce pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin.
(3)
Ustanovení § 99 odst. 2 platí obdobně.“.
17.
Argumentace navrhovatele je založena na tom, že přidělování soudců k Ministerstvu spravedlnosti je ústavně sporné, neboť soudci mají primárně soudit. Rovněž výše soudcovského platu představuje materiální složku soudcovské nezávislosti, jíž však je třeba při rozhodování sporů o právo, nikoliv při výkonu koncepčních činností na ministerstvu, což navíc bezdůvodně zatěžuje státní rozpočet a zakládá nerovnost odměňování mezi ministerskými úředníky. Umocněno to je prodloužením délky přidělení až na tři roky. Napadená ustanovení jsou v rozporu s principem dělby moci a nezávislosti soudů a soudců a mohou vést ke zpochybnění nestrannosti takto přidělovaných soudců, kteří na ministerstvu navazují osobní vazby či se identifikují s realizací resortních politik, s nimiž se pak ve své soudcovské činnosti mohou střetnout. Svou argumentaci zde navrhovatel doplnil tak, že vzhledem k jmenovacím a návrhovým oprávněním ministra spravedlnosti budou soudci-stážisté dobře známi a zpravidla s ním i konformní, takže se nabízí vybírat předsedy soudů právě z jejich řad. Jelikož předsedové navrhují své místopředsedy, mohlo by ministerstvo pomocí „nenápadné“ personální politiky kontrolovat celé soudnictví.
18.
U návrhu na zrušení § 100a zákona o soudech a soudcích za nejspornější navrhovatel považuje oprávnění ministra spravedlnosti dočasně zprostit soudce výkonu funkce předsedy a místopředsedy soudu, bylo-li v kárném návrhu proti němu navrženo odvolání z funkce soudního funkcionáře. Jde o zneužitelný instrument zejména tehdy, když ministr působí jako kárný žalobce, který sám příslušnou sankci navrhl. Je v tom jen málo omezen dosti vágní formulací skutkové podstaty. Ministr jako kárný žalobce vytváří podmínky pro to, aby ministr jako představitel ústředního orgánu státní správy soudů dočasně zprostil soudního funkcionáře jeho funkce. Týž ministr bude současně muset zajistit provizorní řízení soudu, který se tak do doby případného zprošťujícího verdiktu kárného soudukárného soudu může výrazně proměnit. Tím se zasahuje do nezávislosti soudců a soudů, dělby mocí a otevírá se možnost svévole a nahodilosti při výkonu státní správy soudnictví.
19.
Podle navrhovatele však závažný ústavní deficit § 100a zákona o soudech a soudcích nespočívá v jednotlivých důvodech pro dočasné zproštění, ale v nedostatečnosti právní ochrany ve srovnání s dočasným zproštěním funkce soudce, kdy je možné podat ke kárnému soudu námitky (srov. § 100 odst. 4 téhož zákona). Ve všech případech upravených v § 100a tak během dočasného zproštění funkce mohou nastat nevratné skutečnosti, a to zásahem orgánu výkonné moci. Přitom omezení dočasného zproštění pouze na funkci soudního funkcionáře naznačuje, že nemá jít o delikty fatální důležitosti, takže riziko výkonu funkce nevhodnou osobou se stává ve srovnání s ohrožením nezávislosti méně zřetelným. Navrhovatel proto shledává dostatečnou možnost dočasného zproštění funkce předsedy a místopředsedy soudu v důsledku sistace funkce soudce, a tím i soudního funkcionáře (akcesorium soudcovské funkce), a proto navrhují zrušení celého § 100a. Pokud by zákonodárce nebyl téhož názoru, měl by upravit dočasné zproštění výlučně funkce předsedy či místopředsedy soudu způsobem co do právní ochrany srovnatelným se sistací funkce soudce. Jelikož však Ústavní soudÚstavní soud nemůže nové ustanovení doplnit, je namístě celý § 100a zrušit.
II.c
Neústavnost neurčitého počtu místopředsedů Nejvyššího soudu
20.
Dále v rámci třetí varianty petitu návrhu navrhovatel předložil podrobně odůvodněné návrhy na zrušení jednotlivých ustanovení výše uvedených zákonů s tím, že je již nespojuje s problematikou aplikace tzv. komplexního pozměňovacího návrhu. Tato varianta se v podstatné části shoduje s druhou variantou. Konkrétně v tomto případě navrhovatel napadá tato ustanovení a jejich vyznačené části. Co se týče zákona o soudech a soudcích, napadá jako neústavní ustanovení to, že novela zákona o soudech a soudcích zavedla neurčitý počet místopředsedů Nejvyššího soudu vyjádřený ve slovech „místopředsedů“ v § 15 odst. 1, § 23 odst. 1 a v § 102 odst. 2, slovo „místopředsedové“ v § 15 odst. 2 a v § 121 odst. 2, slovo „místopředsedy“ v § 102 odst. 1 a v § 168 a slova „místopředsedové Nejvyššího soudu“ v § 119 odst. 2 v zákoně o soudech a soudcích. Tato ustanovení znějí:
㤠15
(1)
Nejvyšší soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedů soudu, předsedů kolegií, předsedů senátů a dalších soudců.
(2)
Rozhodovací činnost Nejvyššího soudu vykonávají soudci. Předseda a místopředsedové Nejvyššího soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní správu Nejvyššího soudu v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Předsedové kolegií kromě rozhodovací činnosti též organizují a řídí činnost kolegií. Předsedové senátu kromě rozhodovací činnosti též organizují a řídí činnost senátů.
§ 23 odst. 1
(1)
Plénum Nejvyššího soudu se skládá z předsedy, místopředsedů, předsedů kolegií, předsedů senátů a ostatních soudců Nejvyššího soudu.
§ 102 odst. 1 a 2
(1)
Předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu jmenuje z řad soudců prezident republiky.
(2)
Funkční období předsedy a místopředsedů Nejvyššího soudu je 10 let.
§ 119 odst. 2
Orgány státní správy soudů
(2)
Orgány státní správy soudů jsou předseda a místopředsedové Nejvyššího soudu, předseda a místopředseda Nejvyššího správního soudu a předsedové a místopředsedové vrchních, krajských a okresních soudů.
§ 121 odst. 2
(2)
Místopředsedové Nejvyššího soudu a místopředsedové vrchních soudů vykonávají státní správu těchto soudů v rozsahu určeném jejich předsedou.
§ 168
Předseda Nejvyššího soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedy soudu, předsedy senátu, soudci, asistenty soudců a dalšími zaměstnanci působícími u Nejvyššího soudu, nebo předsedou vrchního soudu.“.
21.
Navrhovatel namítá, že tato změna je spojena s domnělým rozporem mezi zákonem (singulár „místopředseda“) a čl. 62 písm. f) Ústavy (plurál „místopředsedové“). Podle názoru navrhovatele zde rozpor neexistoval, neboť zákon o soudech a soudcích upravil na základě zmocnění v čl. 91 odst. 2 Ústavy organizační strukturu Nejvyššího soudu tak, že v ní bylo věcně zdůvodněné pouze jedno místo místopředsedy, což je u nás ostatně tradiční. Pro období 1918 až 1952 byl u vrcholných soudů typický předseda s jedním zástupcem. Následovalo období předsedy a jeho náměstků z titulu funkce předsedů kolegií („odborní místopředsedové“), které trvalo v zásadě až do roku 1988. Narušeno bylo na úrovni federálního Nejvyššího soudu opětovným zřízením (doplněním) funkce místopředsedy v reakci na federalizaci Československa k 1. lednu 1970. Po roce 1988 se obnovily poměry podobné první etapě, tzn. funkce předsedy a místopředsedy. Kombinace více místopředsedů s předsedy kolegií tedy vybočuje z tradice a musela by být důkladně odůvodněna: odůvodněna však není vůbec. Navíc tato změna vedla k zastavení řízení ve věci návrhu prezidenta republiky sp. zn. Pl. ÚS 17/07 (usnesení neuveřejněné ve SbNU, dostupné na http://nalus.usoud.cz) směřovaného právě k tomuto rozporu.
22.
Podle navrhovatele zákonodárce jistě může organizační strukturu Nejvyššího soudu upravit jinak, musí to však provést způsobem ústavně korektním. Zde však chybí zdůvodnění potřebnosti dalších místopředsedů Nejvyššího soudu, ale hlavně se opomíjí skutečnost, že vztah zákonů a Ústavy je založen na konkretizaci obecných ustanovení, nikoliv na jejich mechanickém přebírání, jež má navíc v tomto případě významné ústavní následky. Zákonodárce totiž zvolil neurčitou dikci, neboť – na rozdíl od zákona o Ústavním soudu – přesně nestanovil počet místopředsedů. Zatímco u ostatních obecných soudů limituje svým návrhem počet místopředsedů předseda soudu, zde je to ponecháno úvaze jmenujícího orgánu, tedy prezidenta republiky. Tím se otevřel prostor moci výkonné, zosobněné právě prezidentem republiky, pro zcela neadekvátní a arbitrární zasahování do poměrů na Nejvyšším soudu. Prezident republiky nenese za činnost Nejvyššího soudu odpovědnost, přitom se mu nyní přiznává oprávnění jmenovat neurčitý počet místopředsedů, čímž může změnit postavení předsedkyně Nejvyššího soudu, model řízení soudu, zatížit rozpočet soudu finančními a jinými materiálními nároky nových místopředsedů atd. U soudců Nejvyššího soudu může vzbuzovat kariérní očekávání, což nemusí být bez dopadu na jejich rozhodování.
23.
Proto je podle navrhovatele taková právní úprava v rozporu s principy demokratického právního státu v požadavcích určitosti zákonů a jasného zákonného stanovení pravomocí státního orgánu, jak je obsahuje čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Poukázal též na nálezy Ústavního soudu např. č. 88/2008 Sb. – nález sp. zn. Pl. ÚS 24/07 ze dne 31. 1. 2008 (N 26/48 SbNU 303), č. 198/2003 Sb. – nález sp. zn. Pl. ÚS 11/02 ze dne 11. 6. 2003 (N 87/30 SbNU 309). Stanovení neurčitého počtu místopředsedů Nejvyššího soudu je rovněž v rozporu s ústavně zakotveným zákazem libovůle a nahodilosti (čl. 1, čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny), a v konečném důsledku může oslabit rovněž rozdělení moci.
II.d
Neústavnost zavedení funkčních období předsedů a místopředsedů soudů
24.
Dále navrhovatel označil za neústavní zavedení funkčních období předsedů a místopředsedů soudů v ustanoveních § 102 odst. 2, § 103 odst. 2, § 104 odst. 2, § 105 odst. 2, § 108 odst. 2 zákona o soudech a soudcích. Tato ustanovení znějí:
㤠102 odst. 2
(2)
Funkční období předsedy a místopředsedů Nejvyššího soudu je 10 let.
§ 103 odst. 2
(2)
Funkční období předsedy a místopředsedy vrchního soudu je 7 let.
§ 104 odst. 2
(2)
Funkční období předsedy a místopředsedy krajského soudu je 7 let.
§ 105 odst. 2
(2)
Funkční období předsedy a místopředsedy okresního soudu je 7 let.
§ 108 odst. 2
(2)
Funkce předsedy a místopředsedy soudu podle § 102 až 105 zaniká rovněž uplynutím funkčního období.“.
25.
Co se týče zavedení funkčních období předsedů a místopředsedů soudů, jak uvádí doslova navrhovatel, má „pocit“, že významným cílem a účelem napadeného zákona je obcházet dosavadní judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu ve věci nezávislosti soudů [zejména nález sp. zn. Pl. ÚS 7/02 ze dne 18. 6. 2002 (N 78/26 SbNU 273; 349/2002 Sb.) a nález sp. zn. Pl. ÚS 18/06 ze dne 11. 7. 2006 (N 130/42 SbNU 13; 397/2006 Sb.)] a omezit princip nezávislosti soudnictví výslovně vyjádřený v čl. 81 a 82 Ústavy a čl. 36 Listiny. Připomněl zde závěry z nálezu sp. zn. Pl. ÚS 7/02 (č. 349/2002 Sb.), odůvodňující zrušení tehdejšího § 106 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, mimo jiné poukazem na kariérní postup soudce a na možnost odvolání z funkce jen ze zákonem uvedeného důvodu a postupem v kárném řízení, který respektuje nezávislost soudnictví, princip nerušeného výkonu osobního nezávislého soudcovského mandátu a dělbu mocí, byť je jinak věcí zákonodárce, jakým způsobem by měla být řešena otázka výkonu správy soudů. Dále navrhovatel shrnul závěry Ústavního souduÚstavního soudu v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 18/06 k možnosti odvolání předsedy Nejvyššího soudu, ve kterém vyslovil, že funkce předsedů soudů, jakož i předsedy Nejvyššího soudu je neoddělitelná od funkce soudce, neboť nelze konstruovat dvojakost právního postavení předsedy soudu jako úředníka státní správy na straně jedné a soudce na straně druhé, přičemž zákon může stanovit výjimky z neodvolatelnosti z funkce soudce, zejména z důvodu kárné odpovědnosti. Tak i právní úprava odvolávání předsedů a místopředsedů soudů musí respektovat ústavní principy dělby moci, nezávislosti soudní moci apod. Nelze tak bez reflexe ústavních hodnot stanovit jakýkoli model odvolávání soudních funkcionářů.
26.
Na základě toho navrhovatel dospívá k závěru, že napadená právní úprava v podstatě obchází tento závazný právní názor Ústavního souduÚstavního soudu, neboť namísto modelu odvolávání soudního funkcionáře zavádí nový model jmenování soudního funkcionáře na dobu určitou s neomezenou diskrecí moci výkonné ke znovujmenování téže osoby do téže funkce. Blíže přitom polemizuje s obavou z „manažerského opotřebování“ funkcionářů jsoucích ve funkci třeba dvacet a více let. V této souvislosti poukazuje na statistický přehled zpracovaný oddělením dokumentace a analytiky Nejvyššího správního soudu, ze kterého plyne, že takových funkcionářů k 30. dubnu 2008 bylo 12 z celkového počtu 271. Ze statistiky vyplynulo, že více než 68 % všech soudních funkcionářů, tedy více než dvě třetiny, není ve svých funkcích déle než deset let, třetina z nich byla jmenována v posledních pěti letech. Největší počet justičních funkcionářů (skoro dvě třetiny) je ve věkové skupině okolo či těsně pod 50 let. Je proto otázkou, zda natolik marginální podíl déle sloužících justičních funkcionářů by mohl být dostatečným důvodem k tak závažnému legislativnímu zásahu. Upozornit je přitom třeba na fakt, že tito funkcionáři nebyli předchozími ministry odvoláváni ani v době, kdy to bylo možné (s ohledem na tehdejší absenci relevantní judikatury Ústavního souduÚstavního soudu) velmi snadno. Navrhovatel též uvedl, že to, co by mohlo být tolerováno u rozhodování kolegiátního orgánu s podílem soudcovské reprezentace, by nemělo být tolerováno při rozhodování politických orgánů exekutivy.
27.
Dále navrhovatel argumentuje konkrétní agendou, kterou mají soudní funkcionáři na starosti. Zákonodárce nemá postupovat tak, že potřebám správy uzpůsobí nároky na soudní funkcionáře, ale má od potřebných garancí nezávislosti soudců-soudních funkcionářů odvodit objem a povahu úkolů, které mohou plnit. Soudní funkcionář je soudcem, jedinou osobností, jejíž vědomí se za běžných podmínek nemůže rozdvojovat. Proto je třeba v zájmu soudcovské nezávislosti určité atributy nezávislosti přiznat i soudnímu funkcionáři, proto má být případně zbaven funkce jen rozhodnutím nezávislého a nestranného orgánu. Zákon kárná řízení jako cestu k odvolání soudních funkcionářů akceptuje, aby ji vzápětí devalvoval stanovením dalšího důvodu, kdy k zániku funkce dochází, a to je uplynutím funkčního období, což lze považovat podle navrhovatele i za porušení čl. 89 odst. 2 Ústavy. Navrhovatel proto zdůraznil, že je-li současně připuštěno opakované jmenování s téměř prázdnou množinou kritérií, vytváří se riziko ovlivňování chování soudců, kteří ve funkci chtějí pokračovat a blíží se konec jejich funkčního období. Navrhovatel si je vědom toho, že Ústavní soudÚstavní soud nemůže nutit zákonodárce, aby zřídil orgán soudcovské reprezentace. Může však jasně vymezit, jaká omezení absence takového orgánu při kreaci soudní moci nese. Tyto závěry navrhovatel doplnil příklady řešení z jiných států s modelem soudcovské samosprávy nebo s exekutivním modelem jako v České republice (Rakousku, Německu), kde však jde o jmenování na dobu neurčitou. Připomněl též, že v angloamerických zemích je pak exekutivní jmenování soudního funkcionáře na dobu neurčitou pravidlem, navíc angloamerická teorie mezi pozicí soudce a pozicí soudního funkcionáře vůbec nerozlišuje.
II.e
Neústavnost opakovaného jmenování soudních funkcionářů
28.
Další námitku neústavnosti uplatnil navrhovatel v případě zavedení možnosti opakovaného jmenování předsedů a místopředsedů soudů. Toto ustanovení zní:
㤠105a
Předseda a místopředseda soudu podle § 102 až 105 může být do své funkce jmenován opakovaně, jestliže
(a)
po dobu výkonu funkce předsedy nebo místopředsedy soudu nebyl shledán odpovědným za kárné provinění, kterého se dopustil během výkonu této funkce, nebo
(b)
po dobu výkonu funkce nebyl pravomocně odsouzen za trestný čintrestný čin.“.
29.
Návrh odůvodnil tím, že podle jeho názoru je možnost znovujmenování předsedy a místopředsedy soudu v rozporu s nezávislostí soudů a soudců. Platí to zvláště s přihlédnutím k tomu, jak jsou, resp. nejsou formulována kritéria opětovného jmenování, z nichž je patrné, že dominovat nutně budou hlediska v zákoně nevyjádřená. Vzhledem k tomu, že v roli těch, kdo jmenují soudní funkcionáře, vystupují (politické) orgány moci výkonné, a nikoliv např. orgán zahrnující rovněž soudcovskou reprezentaci, vytváří se prostor nejistoty stran toho, jak si bude soudní funkcionář, jenž je rovněž soudcem, počínat ve snaze docílit opětovného jmenování. Takovou nejistotu lze jistě vnímat jako kolidující s požadavky Evropského soudu pro lidská práva, aby soudce nejen nezávislým a nestranným byl, ale takovým se i jevil. Citlivost této tematiky je dále umocněna zachováním stáží soudců na Ministerstvu spravedlnosti, jež se nově prodlužují až na dobu tří let (viz argumentaci sub II.b). Ministr spravedlnosti by mohl jmenovat či ke jmenování navrhovat právě soudce dlouhodobě působící mimo soudy, identifikující se s ministerstvem nebo dokonce konkrétním ministrem, jemuž jako úředníci sloužili. Některá vyjádření ministra spravedlnosti o stážích jako kritériu pro „funkcionářskou kariéru“ tyto obavy aktualizují. Podobně jako v nálezu Ústavního souduÚstavního soudu k volební reformě tedy jde i zde – mimo jiné – o negativní kumulativní efekt jednotlivých ustanovení zákona.
30.
Jako další problém opětovného jmenování vidí navrhovatel přesun části jmenovacích oprávnění od ministra spravedlnosti k prezidentu republiky, který není nikterak vybaven pro sledování činnosti justičních funkcionářů, takže se buď omezí na schválení ministrova návrhu, nebo v rámci svého uvážení uplatní zřetele spíše politické. V evropském srovnání je nepochybné, že možnost opětovného jmenování soudního funkcionáře se uplatňuje jen tam, kde má decisní pravomoc orgán soudcovské reprezentace, nikoliv tedy orgán exekutivní; navíc se s tímto institutem setkáme jen v bývalém postkomunistickém prostoru, nikoliv tedy v Evropě západní.
II.f
Neústavnost přechodných ustanovení k zavedení funkčního období předsedů a místopředsedů vrchních, krajských a okresních soudů
31.
V této části návrhu navrhovatel napadá samostatně stojící přechodná ustanovení k zavedení funkčních období předsedů a místopředsedů vrchních, krajských a okresních soudů v bodech 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11 čl. II části první zákona č. 314/2008 Sb. Napadená ustanovení čl. II bodů 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11 zákona č. 314/2008 Sb. znějí:
„Čl. II
Přechodná ustanovení
4.
Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů, kteří byli jmenováni do své funkce v roce 1989 a dříve, končí funkční období za 1 rok ode dne účinnosti tohoto zákona.
5.
Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů, kteří byli jmenováni do své funkce v roce 1990, končí funkční období za 2 roky ode dne účinnosti tohoto zákona.
6.
Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů, kteří byli jmenováni do své funkce v letech 1991 až 1994, končí funkční období za 3 roky ode dne účinnosti tohoto zákona.
7.
Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů, kteří byli jmenováni do své funkce v letech 1995 až 1998, končí funkční období za 4 roky ode dne účinnosti tohoto zákona.
8.
Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů, kteří byli jmenováni do své funkce v letech 1999 a 2000, končí funkční období za 5 let ode dne účinnosti tohoto zákona.
9.
Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů, kteří byli jmenováni do své funkce v letech 2001 a 2002, končí funkční období za 6 let ode dne účinnosti tohoto zákona.
10.
Předsedům a místopředsedům vrchních, krajských a okresních soudů, kteří byli jmenováni do své funkce v letech 2003 až 2007 a v roce 2008 přede dnem účinnosti tohoto zákona, končí funkční období za 7 let ode dne účinnosti tohoto zákona.
11.
Předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího soudu končí funkční období za 5 let ode dne účinnosti tohoto zákona.“.
32.
Neústavnost stanovení přechodných ustanovení k zavedení funkčních období předsedů a místopředsedů vrchních, krajských a okresních soudů spatřuje navrhovatel v tom, že se zde stanovuje konec funkčního období jednotlivých aktuálně působících soudních funkcionářů, a to na dobu kratší, než je nově zákonem stanovené celé funkční období příslušného funkcionáře. Takováto úprava je zásahem do nezávislosti soudní moci a současně jasným případem nepravé retroaktivity, jež je nežádoucí, protože pošlapává legitimní očekávání příslušných funkcionářů. Pro případ, že by Ústavní soudÚstavní soud nevyhověl návrhu na zrušení funkčního období, navrhovatel uvedl, že by snad ústavněkonformní možností bylo vyčerpání celého funkčního období stanoveného zákonem, a to počítáno od účinnosti zákona, bez možnosti arbitrárně toto funkční období zkrátit v přechodných ustanoveních zákona. To zdůraznil na příkladu předsedkyně Nejvyššího soudu, jejíž funkce má zaniknout za pět let, zatímco předsedovi Nejvyššího správního soudu, jmenovanému o necelý rok později, za deset let. To považuje za ukázku legislativní zvůle v podobě porušení zásady formální spravedlnosti (právní rovnosti), rozhodování zákonodárce v individuálních věcech, porušení práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny.
II.g
Neústavnost přechodných ustanovení k zavedení funkčního období předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu
33.
Z obdobných důvodů jako u II.d a II.e se navrhovatel domáhá zrušení novelizovaných ustanovení § 13 odst. 3 a § 13a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 314/2008 Sb. (tam čl. III bod 2 a 3), kterými se zavádí rovněž funkční období předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu a možnost jejich opakovaného jmenování. V tomto případě již není napadeno přechodné ustanovení čl. IV zákona č. 314/2008 Sb., které stanoví, že předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu končí funkční období za 10 let ode dne účinnosti tohoto zákona. Napadená ustanovení znějí:
§ 13 odst. 3
„(3)
Funkční období předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu je 10 let.“.
㤠13a
Předseda a místopředseda Nejvyššího správního soudu může být do své funkce jmenován opakovaně, jestliže
a)
po dobu výkonu funkce předsedy nebo místopředsedy soudu nebyl shledán odpovědným za kárné provinění, kterého se dopustil během výkonu této funkce, nebo
b)
po dobu výkonu funkce nebyl pravomocně odsouzen za trestný čintrestný čin.“.
III.
Vyjádření účastníků řízení
34.
K návrhu se k výzvě Ústavního souduÚstavního soudu vyjádřili oba účastníci řízení. Za Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky se vyjádřil dne 12. července 2007 její předseda Ing. Miloslav Vlček, který bez ohledu na to, že navrhovatel napadá jeden ze základních procedurálních postupů v rámci zákonodárného procesu, stanovisko fakticky k návrhu nezaujal. Pouze uvedl, že návrh byl schválen ústavně předepsaným způsobem na schůzi dne 23. června 2008, v hlasování č. 242; z přítomných 155 poslanců bylo pro návrh 109, proti 8. Po schválení Senátem byl návrh podepsán prezidentem republiky a řádně vyhlášen.
35.
Za Senát se obsáhle vyjádřil jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka, který především zrekapituloval obsah návrhu. Uvedl bližší okolnosti projednávání návrhu v Senátu, kde se ministr spravedlnosti J. Pospíšil přihlásil jak k původnímu vládnímu návrhu, tak i k textu, který v pozměněné podobě vyšel z Poslanecké sněmovny. Zpravodajská zpráva senátorky J. Rippelové obsahovala zásadní výhradu ke způsobu projednávání předlohy v Poslanecké sněmovně formou komplexního pozměňovacího návrhu. O předloze proběhla živá diskuse v ústavněprávním výboru Senátu za hojné účasti hostů (např. JUDr. Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu, JUDr. Iva Brožová, předsedkyně Nejvyššího soudu, zástupci Soudcovské unie České republiky a další). Návrhem se rovněž zabývala Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury se závěry, ze kterých podle předsedy Senátu navrhovatel částečně vychází. Dne 16. července 2008 projednal návrh zákona Senát. Z přítomných 54 senátorů se pro návrh vyjádřilo 35 senátorů, 12 bylo proti. Dále předseda Senátu informoval blíže o obsahu projednávání návrhu zákona a poukázal na problém složitě koncipovaného návrhu na jeho zrušení, kde dochází ke směšování hledisek procedurální a materiální protiústavnosti (viz sub II.a a sub II.b). Upozornil též na to, že procedurální pojetí protiústavnosti, transformované v prostřední variantě (zde označena jako II.b) petitu do „hmotněprávního výrazu“, by v případě derogace vedlo k nežádoucím, potažmo smysl nedávajícím mezerám v zákonném textu, stejně jako na pominutí čl. IV zákona č. 314/2008 Sb. v poslední variantě návrhu. Vlastní rozhodnutí předseda Senátu ponechal na Ústavním souduÚstavním soudu.
IV.
Formální předpoklady projednání návrhu a ústavnost legislativní procedury
36.
Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že návrh byl podán podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu skupinou 21 senátorů a po formální stránce je v souladu s požadavky zákona o Ústavním soudu. V řízení o zrušení právního předpisu je povinností Ústavního soudu nejprve zkoumat, zda právní předpis, kterého se návrh týká, byl schválen v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem (§ 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).
37.
Nejdříve bylo třeba posoudit podmínky řízení ve smyslu § 66 a 67 zákona o Ústavním soudu. Zákon o soudech a soudcích byl mezitím změněn zákonem č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a zákonem č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku, tyto zákony se však nedotkly ustanovení, jejichž ústavnost je předmětem tohoto řízení. Rovněž tak se návrhu nedotýkají novely zákona o soudech a soudcích provedené zákony č. 217/2009 Sb. (dotčen § 42) a č. 227/2009 Sb. (§ 175a). Totéž platí pro novelizace soudního řádu správního zákonem č. 7/2009 Sb. (§ 41, 45, 49 a 55) a č. 320/2009 Sb. (§ 89 odst. 5) a ústavním zákonem č. 195/2009 Sb. (zrušen).
38.
Základní otázkou, z hlediska splnění požadavků legislativní procedury, byla samotná varianta petitu návrhu uvedená výše sub II.a. V případě, že by Ústavní soudÚstavní soud dospěl ke shodnému závěru jako navrhovatel, nebylo by již třeba dále v řízení pokračovat a návrh by byl vyřízen již na tomto místě zrušením zákona č. 314/2008 Sb. Totéž by platilo pro druhou variantu petitu (též sub II.a) v případě, že by takový způsob změny byl posuzován nikoli jako porušení ústavně předepsaného způsobu přijetí, nýbrž jako obsahový rozpor s ústavním pořádkem. K výše popsané argumentaci navrhovatele Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že v této části jsou oba návrhy v podobě první a druhé varianty petitu nedůvodné.
39.
K obsáhlým argumentům, předestřeným navrhovatelem sub II.a (body 4 až 14), Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že již několikrát projednával návrh na zrušení zákona, jehož základem byl komplexní pozměňovací či pozměňovací návrh [zejména nález č. 88/2008 Sb. (viz výše), dále např. nález č. 257/2008 Sb. – nález sp. zn. Pl. ÚS 56/05 ze dne 27. 3. 2008 (N 60/48 SbNU 873), č. 163/2009 Sb. – nález sp. zn. Pl. ÚS 42/08 ze dne 21. 4. 2009 a nejnověji č. 9/2010 Sb. – nález sp. zn. Pl. ÚS 17/09 ze dne 1. 12. 2009]. Nikdy nedospěl k závěru, že by tato praxe byla v rozporu s ústavními pravidly parlamentního práva [výslovně např. v nálezu č. 160/2008 Sb. – nález sp. zn. Pl. ÚS 25/07 ze dne 13. 3. 2008 (N 56/48 SbNU 791) konstatoval, že k přijetí a vydání napadeného zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů, došlo předepsaným způsobem (obdobně nález č. 163/2009)]. Naopak v nálezu III. ÚS 455/08 ze dne 10. března 2009 vzal Ústavní soudÚstavní soud za směrodatnou při výkladu právního předpisu právě tu část, která do něj byla vložena teprve v rámci tzv. komplexního pozměňovacího návrhu. Stejně tak v případě nálezu č. 37/2007 Sb. (viz výše) v této souvislosti Ústavní soud pouze s odkazem na názor vyjádřený v odborné literatuře (Kysela, J.: Tvorba práva v ČR: truchlohra se šťastným koncem?, Právní zpravodaj č. 7/2006) připomněl, že by vláda měla u tzv. komplexních pozměňovacích návrhů trvat na svém právu vyjádřit se k návrhu zákona podle čl. 44 Ústavy, protože ve skutečnosti jde o zastřenou novou zákonodárnou iniciativu. V daném případě je však evidentní, že tento návrh byl iniciován právě vládou, která svým zastupováním při projednávání návrhu novely zákona o soudech a soudcích pověřila ministra spravedlnosti. Není úkolem a kompetencí Ústavního soudu, aby zkoumal všechny detaily a postupy při přijímání zákonů, pokud to neodporuje ústavním pravidlům zákonodárného procesu (viz nález č. 331/2005 Sb. – viz výše). Neshledal to ani v případě komplexního pozměňovacího návrhu, který při svém jednání použil Senát [nález č. 207/2003 Sb. – nález sp. zn. Pl. ÚS 14/02 ze dne 4. 6. 2003 (N 82/30 SbNU 263 Sb.)]. Námitka použití komplexního pozměňovacího návrhu v nálezu č. 88/2008 Sb. (viz výše) byla uplatněna jen jako odlišné stanovisko. Stejně tak skutečnost, že návrh v této části postrádá odůvodnění naplňující požadavky § 86 odst. 3 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, sama o sobě nevede k neústavnosti takto projednaného a schváleného zákona. Navrhovatel sice v této části upozorňuje na aktuální problémy praxe zákonodárného procesu, ty však nedosahují úrovně neústavnosti.
40.
Tzv. komplexní pozměňovací návrhy jsou již delší dobu součástí reglementového práva v České republice. Na jejich základě jsou schvalovány i zákony ústavní. Ústavní soudÚstavní soud přitom dosud neměl důvod zpochybnit tuto proceduru ani v případě, že vzešla jako iniciativa určitého výboru Poslanecké sněmovny při projednávání vládních návrhů zákonů (obvyklý případ), ani v případě, že by tato iniciativa vzešla ve skutečnosti od vlády, která tím usilovala eliminovat nepříznivé dopady poslaneckých návrhů [viz nález č. 257/2008 Sb. (viz výše) v souvislosti s novelou obchodního zákoníku provedenou zákonem č. 216/2005 Sb. a Syllová, J. a kol.: Parlament České republiky. 2. vyd. Praha 2008, s. 237]. Jednací řád Poslanecké sněmovny pojem komplexního pozměňovacího návrhu nezná. Jedná se o jeden z institutů parlamentní praxe, který se však pohybuje v mezích ústavního pořádku, kdy se návrh zákona projednává na základě zákonodárné iniciativy oprávněného navrhovatele podle čl. 41 odst. 2 Ústavy (zde tisk č. 425/0), avšak podkladem pro jednání je právě komplexní pozměňovací návrh (zde tisk č. 425/1) příslušného sněmovního výboru (zde to byl ústavněprávní výbor). To však neznamená, že subjekt s právem zákonodárné iniciativy přestává být „pánem návrhu“, neboť se jedná stále o jeho zákonodárnou iniciativu. Proto pouze on s tímto návrhem (byť v podobě komplexního pozměňovacího návrhu) disponuje a může jej vzít zpět bez dalšího do ukončení rozpravy ve druhém čtení, ve kterém se na podkladě komplexního pozměňovacího návrhu o jeho zákonodárné iniciativě jedná (§ 64 ve spojení s § 86 odst. 6 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny), se souhlasem Poslanecké sněmovny ještě i ve třetím čtení.
41.
Komplexní pozměňovací návrh v podobě tisku č. 425/1 byl proto stále jen pozměňovacím návrhem ve smyslu § 63 odst. 1 bodu 5 písm. a) jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Vláda jako navrhovatel proto měla rovněž možnost postupovat podle § 63 odst. 2 jednacího řádu a navrhnout přerušení projednávané věci, v případě nevyhovění jej vzít zpět podle § 64 jednacího řádu. V daném případě tak vláda nepostupovala, naopak její zástupce návrh podpořil při jednání v Poslanecké sněmovně a obhajoval v Senátu. To, že vládu zastupující ministr při druhém čtení návrhu 18. června 2008 v Poslanecké sněmovně prohlásil, že může „konstatovat za Ministerstvo spravedlnosti, že s těmito doplňky souhlasíme“, nic nemění na tom, že se jednalo o návrh vládní a stanovisko zástupce vlády. Proto Ústavní soudÚstavní soud nepovažuje tento postup nejen za narušující obecně pravidla ústavně předepsaného postupu schvalování zákonů, ale ani za obsahově rozporný s ústavním pořádkem v konkrétním případě schvalování tisku č. 425/0 v Poslanecké sněmovně. Jiný postup by konečně znamenal, že Ústavní soudÚstavní soud, stejně jako v případě tzv. přílepků (nález č. 37/2007 Sb. – viz výše), založí pro futuro povinnost ex offo přezkoumávat každý návrh podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy rovněž z hlediska toho, zda přezkoumávaný zákon nebyl přijat na základě komplexního pozměňovacího návrhu (první varianta petitu – sub 4) a zda v tomto případě byla šetřena reglementová práva iniciátora návrhu, případně ad hoc (druhá varianta petitu – sub 5), zda obsahuje dostatečně dlouhé odůvodnění. Takovýto neústavní zásah tato procedura nepředstavuje. Zde Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že na základě komplexního pozměňovacího návrhu byly schváleny dvě klíčové součásti ústavního pořádku – v roce 1991 Listina a v roce 1992 Ústava.
42.
Proto byl v těchto částech návrh zamítnut jako nedůvodný. Kromě toho musí pro úplnost Ústavní soudÚstavní soud uvést, že v případě námitky neústavního postupu při schvalování zákonů platí navrhovatelem zmíněný princip minimalizace zásahu tak, že v takovém případě se již o obsahu zákona nerozhoduje [srov. nálezy č. 30/1998 Sb. – nález sp. zn. Pl. ÚS 33/97 ze dne 17. 12. 1997 (N 163/9 SbNU 399), č. 476/2002 Sb. – nález sp. zn. Pl. ÚS 5/02 ze dne 2. 10. 2002 (N 117/28 SbNU 25) a č. 283/2005 Sb. – nález sp. zn. Pl. ÚS 13/05 ze dne 22. 6. 2005 (N 127/37 SbNU 593) a usnesení sp. zn. Pl. ÚS 5/98 ze dne 22. 4. 1999 (U 32/14 SbNU 309)]. Vůbec tak již není možná kombinace petitů uvedených sub II.a v té podobě, že by návrh částečně ústavní byl nebo částečně ústavní nebyl. Ústavní soudÚstavní soud si proto nemůže v takovém případě vybírat to, co přezkoumávat bude a co nikoli, neboť to je věcí rozhodování uvnitř komor Parlamentu. Ústavní soudÚstavní soud (viz nález č. 331/2005 Sb. – viz výše) se zde musí omezit na dodržení ústavních pravidel zákonodárného procesu a na hodnocení výsledku rozhodnutí Parlamentu při jejich dodržení. Zachovává-li jednací řád komory postavení navrhovatele zákona jako pána návrhu, není zde obecně prostor pro zásah Ústavního souduÚstavního soudu. Úkolem Ústavního souduÚstavního soudu proto nemůže být, aby podle § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu obligatorně podrobil každý návrh výše uvedenému přezkumu, který by vyšel za hranice procedury a znamenal hodnocení obsahové. I zde platí, že vláda při provádění své politiky musí dbát na svá práva. Není proto ani korektní, aby např. v dalším volebním období byl takový postup předchozí vlády dodatečně zpochybňován.
43.
Návrh byl proto v této části z hlediska obou argumentačních rovin, jak byly navrhovatelem předestřeny (sub II.a), tj. procesní i hmotněprávní, zamítnut jako nedůvodný.
V.
Posouzení ústavnosti návrhem dotčených jednotlivých ustanovení
44.
Na tomto základě Ústavní soudÚstavní soud posoudil zbývající část návrhu v bodech označených jako II.b až II.g, a to jak z hlediska samotného napadeného ustanovení, tak z hlediska argumentace s tím spojené. Za základ vzal proto třetí petit návrhu s tím, že není v tomto případě podstatné, že navrhovatel v komplikovaných variantách nenavrhl zrušení i přechodného ustanovení čl. IV zákona č. 314/2008 Sb., neboť v případě vyhovění tomuto návrhu (zavedení funkčního období předsedy Nejvyššího správního soudu) by jednak ztratilo samo o sobě smysl, jednak netrpí vadami vytýkanými ostatním napadeným ustanovením, když problém čl. IV zákona č. 314/2008 Sb. spočíval jen v proceduře jeho přijetí (komplexní pozměňovací návrh).
45.
Obecně Ústavní soudÚstavní soud předesílá, že v rámci svého postavení se mohl zabývat pouze napadenými ustanoveními zákona o soudech a soudcích a zákona č. 314/2008 Sb., nikoli množinou všech právních řešení postavení soudců a soudních funkcionářů na jedné straně a orgánů moci zákonodárné či zejména výkonné (prezident republiky, vláda, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo financí) na straně druhé. Role Ústavního souduÚstavního soudu spočívá v posouzení napadených ustanovení, nikoli v rozvíjení úvah de lege ferenda a hledání vhodných legislativních řešení tam, kde k tomu zákonodárci dává ústavní pořádek prostor. Jsou-li proto možná jiná řešení na bázi soudcovské samosprávy, avšak Ústava taková řešení nepožaduje, není možné z tohoto pohledu hodnotit napadenou zákonnou úpravu ani ji proto napadat. Stejně tak nebylo možné vracet se k historickým souvislostem soudní správy ve vazbě na federativní uspořádání (neexistence federálního ministerstva spravedlnosti v československé federaci na rozdíl od většiny federací, a tím i jiná pozice Nejvyššího soudu mimo dosah republikových ministerstev spravedlnosti). Konečně je třeba zdůraznit, že navrhovatel svou argumentaci opírá o působení „negativního kumulativního efektu“ (sub 29) jednotlivých ustanovení novely zákona o soudech a soudcích. Zásah do nezávislosti soudů spatřuje v provázanosti působení jednotlivých novelizovaných řešení. Ústavní soudÚstavní soud musí v této souvislosti připomenout, že tato jeho doktrína [zejména nálezy č. 64/2001 Sb. – nález sp. zn. Pl. ÚS 42/2000 ze dne 24. 1. 2001 (N 16/21 SbNU 113), č. 349/2002 Sb. (viz výše) a č. 318/2009 Sb. – nález sp. zn. Pl. ÚS 27/09 ze dne 10. 9. 2009] může vést k posílení argumentační pozice navrhovatele tam, kde současně platí všechny jím namítané ústavní vady právní úpravy. V případě, že je váha jednotlivých namítaných vad u části napadených ustanovení zpochybněna, klesá tím i jejich dopad na jiná ustanovení, která pak mohou v testu ústavnosti obstát. Konečně musí Ústavní soudÚstavní soud zdůraznit, že se musel omezit pouze na výtky směřované proti konkrétním ustanovením zákona o soudech a soudcích, aniž mohl své závěry vztáhnout na jiná řešení vnesená do tohoto zákona po vynesení nálezu sp. zn. Pl. ÚS 7/02 (č. 349/2002 Sb.) – viz výše.
V.a
Ústavnost přidělení soudce k Ministerstvu spravedlnosti podle § 68 odst. 1, § 68 odst. 2 písm. b) zákona o soudech a soudcích
46.
Jako dvě první otázky Ústavní soudÚstavní soud posoudil důvodnost návrhu na zrušení slov „ministerstvu nebo“ v § 68 odst. 1 a v § 68 odst. 2 písm. b) zákona o soudech a soudcích a dále § 100a zákona o soudech a soudcích (sub II.b). Tato ustanovení jsou součástí zákona č. 314/2008 Sb. (viz jeho body 4, 5 a 28), avšak byla již obsažena v původním textu vládního návrhu, nikoli v komplexním pozměňovacím návrhu, takže nejsou předmětem výtek uvedených ve variantách petitu návrhu sub II.a. V tomto bodě dospěl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že návrh je důvodný jen zčásti. Byl přitom veden následujícími úvahami.
47.
Návrh označený jako II.b představuje dvě samostatné části. V prvé části se navrhuje zrušení možnosti přidělit soudce v zájmu využití jeho zkušeností k Ministerstvu spravedlnosti, přičemž o jeho přidělení rozhoduje ministr spravedlnosti se souhlasem soudce a po projednání s předsedou soudu, k němuž je soudce přidělen podle § 67 nebo přeložen podle § 71 a 72 zákona o soudech a soudcích k výkonu funkce. Pro posouzení ústavní stránky věci zde má zásadní význam skutečnost, že nálezem sp. zn. Pl. ÚS 7/02 (č. 349/2002 Sb.) bylo ustanovení § 68 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, v tehdy platném znění, ve slovech „ministerstvu nebo“ jako neústavní zrušeno pro rozpor s čl. 82 odst. 3 Ústavy. Zákon č. 192/2003 Sb. v bodě 11 do § 68 odst. 1 zrušené ustanovení ve slovech „ministerstvu nebo“ opět vrátil, stejně jako (bodem 20) v § 99 odst. 1 písm. c), kde bylo toto ustanovení citovaným nálezem rovněž zrušeno. Ústavní soudÚstavní soud poznamenává, že stejně tak s přidělením soudců k Ministerstvu spravedlnosti počítá § 68 odst. 4 zákona o soudech a soudcích. Toto ustanovení však nebylo napadeno ani v řízení ve věci sp. zn. Pl. ÚS 7/02, ani v projednávané věci. V citovaném nálezu (č. 349/2002 Sb.) Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že imanentním rysem soudcovské funkce je kontinuálnost jejího výkonu. Proto členství v poradních orgánech ministerstva, vlády i obou komor Parlamentu, stejně jako plnění úkolů těchto odlišných složek státní moci, je v rozporu s principem dělby moci, nehledě k tomu, že osobní a mimosoudní vazby, k nimž při takové činnosti dochází, nevyhnutelně zvyšují pravděpodobnost možného střetu zájmů a činí tak nestrannost v podobě nepodjatosti soudců zpochybnitelnou. V platném znění zákona o soudech a soudcích byl tento neústavní stav ještě dále podtržen tím, že doba přidělení se nyní prodloužila až na tři roky oproti možnosti přidělení na dobu jednoho roku ve zrušeném § 68 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, ve znění platném do 1. července 2003, kdy bylo toto ustanovení zrušeno nálezem č. 349/2002 Sb. Tím je požadavek kontinuálního výkonu soudcovské funkce ještě více zpochybněn a naopak námitka sepětí s výkonnou mocí stává se ještě závažnější. To je navíc třeba vidět v souvislosti s tím, že proces přípravy, výběru a přidělování soudců je v České republice, ve srovnání se státy s rozvinutou soudcovskou samosprávou, v rukou výkonné moci, zejména pak Ministerstva spravedlnosti. Ústavnímu soudu je známo, že tato praxe je možná i v jiných státech (Francie, Švédsko, SRN, Itálie, Polsko, Slovensko, Rakousko), avšak pro posouzení této otázky je nutné přihlížet ke specifickým poměrům v České republice a k roli Ministerstva spravedlnosti při přípravě na soudcovskou funkci a při kariérním postupu soudců, stejně jako k délce přeložení a náplni činnosti přeložených soudců u jiných státních orgánů v jiných státech. Proto Ústavní soudÚstavní soud setrval na svém právním názoru v nálezu Pl. ÚS 7/02 (č. 349/2002 Sb.) a nadále považuje přidělování soudců k plnění úkolů v rámci jiné větve státní moci za činnost odporující čl. 82 odst. 3 Ústavy, a vzhledem k tomu, že tento právní názor Ústavní soud již jednou vyslovil (nález Pl. ÚS 7/02), tak i čl. 89 odst. 2 Ústavy; v tomto ohledu se rovněž ztotožňuje s připomenutím navrhovatele ohledně požadavku zachování tzv. vnější či objektivní nezávislosti soudce, který by se takovým způsobem měl účastníkům řízení, ale i veřejnosti jevit.
48.
Nelze též nevidět, že v této souvislosti § 99 odst. 3 zákona o soudech a soudcích stanoví, že po dobu dočasného zproštění výkonu funkce za účelem přidělení k Ministerstvu spravedlnosti náleží soudci plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce soudce podle zvláštního právního předpisu, kterým však je zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, nikoli podle zákoníku práce. Ve své judikatuře již Ústavní soudÚstavní soud vícekrát zdůraznil důvody, pro které je třeba soudcům poskytnout ochranu před odnímáním platů či dalších náležitostí spojených s výkonem soudcovské funkce [nejnověji v řízeních vedených pod sp. zn. Pl. ÚS 24/07 – nález ze dne 31. 1. 2008 (N 26/48 SbNU 303; 88/2008 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 1/08 – nález ze dne 20. 5. 2008 (N 91/49 SbNU 273; 251/2008 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 2/08 – nález ze dne 23. 4. 2008 (N 73/49 SbNU 85; 166/2008 Sb.) a sp. zn. Pl. ÚS 13/08 – nález ze dne 2. 3. 2010 (104/2010 Sb.)]. V tomto případě však tyto důvody nemohou platit, neboť v ústředním orgánu státní správy k výkonu soudní moci docházet nemůže, takže nutně vzniká nerovnost v platovém ohodnocení zaměstnanců takového orgánu na základě § 110 zákoníku práce a přidělených soudců na základě zákona č. 236/1995 Sb., ačkoli v tomto případě soudnictví nevykonávají a jsou navíc dočasně podle § 99 odst. 1 písm. c) zákona o soudech a soudcích výkonu soudcovské funkce zproštěni.
49.
Zrušení slov „ministerstvu nebo“ v § 68 odst. 2 písm. b) zákona o soudech a soudcích je již jen důsledkem jejich zrušení v ustanovení v § 68 odst. 1. Jak již bylo uvedeno, přidělení soudce k ministerstvu spravedlnosti je upraveno rovněž v § 68 odst. 4 a v § 99 odst. 1 písm. c) zákona o soudech a soudcích. Tato ustanovení sice nebyla navrhovatelem napadena, po zrušení výše uvedených ustanovení se však stávají bezpředmětnými, neboť v nich uvedená hypotéza „byl-li dočasně přidělen k ministerstvu“, se již nemůže naplnit v důsledku zrušení slov „ministerstvu nebo“ v § 68 odst. 1 zákona o soudech a soudcích.
V.b
Ústavnost možnosti dočasného zproštění výkonu funkce (§ 100a zákona o soudech a soudcích)
50.
Druhou částí návrhu II.b je napadení oprávnění ministra spravedlnosti dočasně zprostit soudce výkonu funkce předsedy nebo místopředsedy soudu z důvodu zahájení kárného řízení proti němu podle § 100a zákona o soudech a soudcích (viz argumentaci navrhovatele sub 18 a 19). K tomu Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že podle § 8 odst. 3 písm. b) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, je návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy nebo místopředsedy soudu oprávněn podat ministr spravedlnosti proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu. Ve spojení s tímto ustanovením vložil zákon č. 314/2008 Sb. do zákona o soudech a soudcích ustanovení § 100a, které rozšiřuje možnost uvážení ministra spravedlnosti při rozhodování o dočasném zproštění výkonu funkce soudce rovněž o možnost dočasného zproštění výkonu funkce předsedy nebo místopředsedy soudu. Navrhovatel požaduje, aby toto ustanovení bylo zrušeno jako celek, ačkoli jeho argumentace směřuje podle svého obsahu pouze k důvodu možného (nikoli obligatorního) zproštění funkce předsedy nebo místopředsedy soudu podle § 100a odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích.
51.
Podle tohoto ustanovení ministr spravedlnosti může dočasně zprostit výkonu funkce předsedu nebo místopředsedu soudu, je-li kárně stíhán pro takové kárné provinění, pro které je v kárné žalobě navrženo uložení kárného opatření odvolání z funkce soudce nebo odvolání z funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, a to na dobu do pravomocného skončení kárného řízení. Právě tento důvod navrhovatel výslovně napadá a zaměřuje na něj výlučně svou argumentaci, aniž v návrhu zmiňuje další možný důvod podle § 100a odst. 1 písm. a) zákona o soudech a soudcích. V případě tohoto dalšího možného důvodu se jedná o situace, se kterými rovněž počítá citovaný zákon, tj. stav podle § 100 odst. 1 písm. a), kdy je předseda nebo místopředseda soudu trestně stíhán nebo stav podle § 100 odst. 1 písm. c), tedy bylo-li z důvodu uvedeného v § 91 zákona o soudech a soudcích proti němu zahájeno řízení o jeho nezpůsobilosti vykonávat soudcovskou funkci, a to na dobu do pravomocného skončení tohoto řízení. Důvody, pro které by měla být zrušena i tato část napadeného ustanovení § 100a zákona o soudech a soudcích, však navrhovatel nikde neuvádí.
52.
Protože je navrženo zrušení § 100a zákona o soudech a soudcích jako celku, považuje nicméně k této části napadeného ustanovení Ústavní soud za potřebné uvést, že v těchto případech se jedná o stavy, které svým postupem nemůže přivodit či navodit sám ministr spravedlnosti. V případě trestního stíhání jde o rozhodnutí orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení spolu s předběžným souhlasem prezidenta republiky (§ 76 odst. 1 zákona o soudech a soudcích). V případě § 91 zákona o soudech a soudcích se pak jedná o situace, které jsou dány rovněž jinými důvody než případně myslitelným arbitrárním postupem ministra spravedlnosti, a jejich použití je spojeno s možností ochrany ze strany dotčeného soudce. Podle § 91 zákona o soudech a soudcích se jedná především o případ, kdy je soudce nezpůsobilý vykonávat soudcovskou funkci, jestliže mu to nedovoluje dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Dále to jsou situace, kdy byl soudce pravomocně odsouzen za trestný čintrestný čin a takové odsouzení nebylo důvodem k zániku funkce soudce podle § 94 písm. c), jestliže čin, za který byl soudce odsouzen, svou povahou zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího setrvání v soudcovské funkci, nebo byl v posledních 5 letech před podáním návrhu na zahájení řízení o způsobilosti soudce vykonávat svou funkci nejméně třikrát pravomocně uznán vinným kárným proviněním, jestliže tato skutečnost zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího setrvání v soudcovské funkci (tzv. zásada třikrát a dost). Proto Ústavní soudÚstavní soud v této části návrh jako nedůvodný zamítl, když v samotné právní úpravě porušení ústavního pořádku neshledal, což však nevylučuje, že k němu může dojít její svévolnou aplikací nebo jejím zneužitím v konkrétním řízení.
53.
Svůj návrh v této části tak směřuje navrhovatel ve skutečnosti jen proti § 100a odst. 1 písm. b) novelizovaného zákona o soudech a soudcích. S ohledem na to se Ústavní soud zaměřil na posouzení, zda výše uvedené oprávnění ministra spravedlnosti lze považovat za zneužitelný instrument proti nezávislosti výkonu soudní moci zejména tehdy, působí-li ministr jako kárný žalobce, který sám příslušnou sankci navrhl podle § 8 odst. 3 písm. b) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů. Bylo proto třeba posoudit, zda samotná úprava je neústavní nebo zda není ještě neústavní, avšak může v konkrétním případě vést k neústavnímu zásahu do nezávislosti soudů, anebo zda již v abstraktní rovině nedává možnost ústavně konformního výkladu.
54.
Navrhovatel zde na prvém místě namítá dosti vágní formulaci skutkové podstaty kárného provinění. Nutno však v této souvislosti zdůraznit, že ovšem nenavrhl zrušení příslušných ustanovení § 87 odst. 2 a § 88 odst. 2 zákona o soudech a soudcích, aniž alespoň tato ustanovení zmínil. Tudíž sám své námitky též blíže nekonkretizoval. Proto Ústavní soud považuje za potřebné uvést, že skutkovou podstatu funkcionářského kárného provinění podle § 87 odst. 2 zákona o soudech a soudcích, tj. „zaviněné porušení povinností spojených s funkcí“, je třeba vykládat v souvislosti s vymezením povinností soudních funkcionářů, jak to vyžaduje čl. 91 odst. 2 Ústavy, a je možné ji hodnotit především v souvislosti s konkrétním případem.
55.
Dále na podporu svého tvrzení navrhovatel uvedl, že ministr jako kárný žalobce vytváří podmínky pro to, aby jako představitel ústředního orgánu státní správy soudů dočasně zprostil soudního funkcionáře jeho funkce. Týž ministr bude současně muset zajistit provizorní řízení soudu, který se tak do doby případného zprošťujícího verdiktu kárného soudukárného soudu může výrazně proměnit. Tím se zasahuje do nezávislosti soudců a soudů, dělby moci a otevírá se možnost svévole a nahodilosti při výkonu státní správy soudnictví. Základní ústavní vadu napadeného § 100a zákona o soudech a soudcích navrhovatel spatřuje nikoli v jednotlivých důvodech pro dočasné zproštění (k tomu sub 56), ale v nedostatečnosti právní ochrany ve srovnání s dočasným zproštěním funkce soudce, kdy je možné podat ke kárnému soudu námitky (srov. § 100 odst. 4 téhož zákona). Ve všech případech upravených v § 100a tak během dočasného zproštění funkce mohou nastat nevratné skutečnosti, a to zásahem orgánu výkonné moci. Přitom omezení dočasného zproštění pouze na funkci soudního funkcionáře naznačuje, že nemá jít o delikty fatální důležitosti, takže riziko výkonu funkce nevhodnou osobou se stává ve srovnání s ohrožením nezávislosti méně zřetelným. Navrhovatel proto shledává dostatečnou možnost dočasného zproštění funkce předsedy a místopředsedy soudu v důsledku sistace funkce soudce, a tím i soudního funkcionáře (akcesorium soudcovské funkce), a proto navrhuje zrušení celého § 100a zákona o soudech a soudcích. Pokud by zákonodárce nebyl téhož názoru, měl by upravit dočasné zproštění výlučně funkce předsedy či místopředsedy soudu způsobem co do právní ochrany srovnatelným s ochranou soudce před dočasným zproštěním výkonu funkce.
56.
V tomto směru se Ústavní soudÚstavní soud s námitkami navrhovatele ztotožnil v té části, která směřuje proti chybějícímu opravnému prostředku proti dočasnému zproštění z funkce předsedy nebo místopředsedy soudu. Ústavní soudÚstavní soud zde zastává názor, který byl podrobně zdůvodněn v nálezu sp. zn. Pl. 18/06 (č. 397/2006 Sb. – viz výše) a podle kterého není možné konstruovat dvojakost právního postavení předsedy soudu jako úředníka státní správy na straně jedné a soudce na straně druhé. Stále se jedná o tutéž osobu a osobnost, která v sobě spojuje dění v obou funkcích. To se musí týkat nejen způsobu odvolávání funkcionářů soudů, nýbrž i jejich dočasného zproštění funkce. I taková úprava musí respektovat ústavní principy dělby moci a nezávislosti soudní moci, tzn. že v daném případě musí mít předseda nebo místopředseda soudu možnost dovolat se ochrany před zásahem do svého veřejného ústavně zaručeného subjektivního práva, ale i právě ochrany před zásahem moci výkonné do moci soudní způsobem, který umožňuje § 100a odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích, a to tím spíše, že uplatnění takového zásahu je v dispozici ministra spravedlnosti jak z hlediska podání návrhu na kárné řízení před Nejvyšším správním soudem, tak z hlediska dočasného zproštění výkonu funkce. Prostředky ochrany soudních funkcionářů proto musí být srovnatelné s prostředky ochrany soudce. Do doby, než se tak stane, je § 100a odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích, viděno v kontextu ostatních ustanovení, v rozporu s ústavním principem dělby moci a nezávislosti soudní moci před zásahy moci výkonné.
V.c
Ústavnost neurčitého počtu místopředsedů Nejvyššího soudu
57.
Navrhovatel dále napadá (sub II.c) neurčitý počet místopředsedů Nejvyššího soudu vyjádřený ve slovech „místopředsedů“ v § 15 odst. 1, § 23 odst. 1 a v § 102 odst. 2, slovo „místopředsedové“ v § 15 odst. 2 a v § 121 odst. 2, slovo „místopředsedy“ v § 102 odst. 1 a v § 168 a slova „místopředsedové Nejvyššího soudu“ v § 119 odst. 2 v zákoně o soudech a soudcích. V novelizovaném znění zákona o soudech a soudcích se tak v podstatě jedná o záměnu jednotného čísla slova „místopředseda“ slovem „místopředsedové“ v různých pádech. Navrhovatel poukazuje na to (podrobně sub 22n.), že tato změna není zdůvodněna s výjimkou tvrzeného rozporu mezi čl. 62 písm. f) Ústavy, kde je použit plurál, zatímco v zákoně o soudech a soudcích je používán singulár. Podle navrhovatele zde vzniká neústavní stav z toho důvodu, že u ostatních obecných soudů limituje svým návrhem počet místopředsedů předseda soudu, u Nejvyššího soudu je to však ponecháno úvaze jmenujícího orgánu, tedy prezidenta republiky. Tím se otevřel prostor moci výkonné pro zcela neadekvátní a arbitrární zasahování do poměrů na Nejvyšším soudě. To je podtrženo tím, že prezident republiky nenese za činnost Nejvyššího soudu odpovědnost, přitom se mu nyní přiznává oprávnění jmenovat neurčitý počet místopředsedů, čímž může změnit postavení předsedkyně Nejvyššího soudu, model řízení soudu, zatížit rozpočet soudu finančními a jinými materiálními nároky nových místopředsedů, navíc u řadových soudců Nejvyššího soudu může taková situace vzbuzovat kariérní očekávání, což nemusí být bez dopadu na jejich rozhodování.
58.
Podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu samotné použití jednotného nebo množného čísla v právním předpisu ještě definitivně neurčuje, kolika osob se může dotýkat, neplyne-li to z povahy věci samé (srov. k tomu i čl. 40 odst. 4 Legislativních pravidel vlády). Proto ani výslovné použití množného čísla v Ústavě by bez dalšího nevylučovalo i existenci pouze jednoho místopředsedy, popř. ukládalo jmenování většího počtu místopředsedů. Totéž platí i pro použití množného čísla v obyčejném zákoně. V daném případě je však třeba spatřovat ve vložení množného čísla do uvedených ustanovení zákona o soudech a soudcích záměr zákonodárce, kterým se má umožnit prezidentu republiky jmenování většího počtu místopředsedů Nejvyššího soudu. Tím zákonodárce využil zmocnění, které mu dává čl. 91 odst. 2 Ústavy, podle kterého je v působnosti obyčejného zákonodárce stanovit organizaci soudů, a současně tím odstranil vnější odlišnosti v textu čl. 62 písm. f) Ústavy a v textu zákona o soudech a soudcích do přijetí zákona č. 314/2008 Sb. V tomto ohledu se proto s námitkami navrhovatele o rozporu zákona o soudech a soudcích a Ústavy nemohl Ústavní soudÚstavní soud ztotožnit. Platí ovšem, že stejně jako dosud jmenování pouze jednoho místopředsedy nebylo v rozporu s Ústavou, tak jím nebude takový stav ani po novelizaci zákona o soudech a soudcích.
59.
Výše uvedené však neznamená, že má zákonodárce, stejně jako jmenující orgán, tj. prezident republiky, možnost volné úvahy. Ústavní soudÚstavní soud v rámci rozhodování o postavení a roli soudní moci již vícekrát zdůraznil, že není možné klást důraz pouze na jazykový výklad. Postavení prezidenta republiky ve vztahu k soudní moci (včetně jmenovacích kompetencí) je třeba vykládat z hlediska pravidel dělby moci a potřeby zajistit nezávislost výkonu soudnictví. Prezident republiky proto musí respektovat základní ústavní východiska úpravy postavení, organizace a fungování soudní soustavy jako celku, nikoli jen z pohledu čl. 62 písm. f) a čl. 91 odst. 2 Ústavy. Proto v této souvislosti je otázkou, zda nebylo ústavní povinností zákonodárce současně stanovit určitý počet místopředsedů (jako např. v § 1 zákona o Ústavním soudu). To by ovšem znamenalo, že prezident republiky již nemůže zůstat u jmenování pouze jednoho místopředsedy, i když zákon umožňuje jmenování většího počtu. Samotný faktický počet místopředsedů Nejvyššího soudu o nezávislosti výkonu soudní moci nemůže rozhodovat. Může však na něj mít dopad s ohledem na faktické okolnosti, za kterých ke jmenování dochází. Zejména však jde o to, zda jako v případě oprávnění předsedů ostatních soudů nebylo třeba vázat jmenování místopředsedů na návrh předsedy Nejvyššího soudu. Ohrožení principu nezávislosti soudní moci by bylo sníženo v situaci, kdy by bylo možné chápat § 70 zákona o soudech a soudcích jako souhlas nejen s přidělením k výkonu funkce soudce, ale i s jmenováním do funkce (zde místopředsedy) u Nejvyššího soudu. Tak tomu ale není, takže v tomto směru se dostává předseda Nejvyššího soudu do odlišného postavení, než jaké zaujímají při řízení činnosti svých soudů předsedové vrchních, krajských a okresních soudů podle § 103 až 105 zákona o soudech a soudcích.
60.
Napadené ustanovení tak není v rozporu s ústavním pořádkem proto, že by nemohl být z pohledu Ústavy u Nejvyššího soudu větší počet místopředsedů než jeden, nýbrž proto, že tímto způsobem se vytváří prostor pro zásah do fungování tohoto soudu jako nejvyšší soudní instance ze strany výkonné moci, aniž by zde bylo nějaké vyvážení jako v případě § 70 zákona o soudech a soudcích. V tomto případě je úkolem Ústavního souduÚstavního soudu předem samotnou možnost vzniku takových problémů odstranit, i když je možné, že v praxi již na základě dosavadní judikatury Ústavního soudu [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 17/06 ze dne 12. 12. 2006 (N 222/43 SbNU 457), sp. zn. Pl. ÚS 18/06 (viz výše) a zejména nález sp. zn. Pl. ÚS 87/06 ze dne 12. 9. 2007 (N 139/46 SbNU 313)] v tomto směru problém nevznikne. To platí tím více, že ve srovnání s předsedy ostatních soudů je postavení předsedy Nejvyššího soudu zvláštní v tom směru, že Ministerstvo spravedlnosti správu Nejvyššího soudu vykonává jeho prostřednictvím (§ 120 odst. 2 zákona o soudech a soudcích), nikoli přímo, a že místopředsedové Nejvyššího soudu vykonávají státní správu Nejvyššího soudu v rozsahu předsedou určeném (§ 121 odst. 2 citovaného zákona). Dále je třeba, s ohledem na možný počet místopředsedů Nejvyššího soudu, zdůraznit tu skutečnost, že zde působí rovněž předsedové kolegií Nejvyššího soudu jmenovaní jeho předsedou (§ 18 a § 102 odst. 3 zákona o soudech a soudcích). Neurčitý počet místopředsedů proto může v budoucnu vytvořit situaci, kdy by mohlo být na základě tohoto ustanovení do výkonu soudnictví Nejvyšším soudem zasaženo. Je to o to významnější, že v České republice neexistuje orgán soudcovské samosprávy srovnatelný se zahraničními vzory, působící při rozhodování o personálních otázkách soudnictví, a že předseda Nejvyššího soudu zde není ve stejné pozici jako v případě přidělení soudce k Nejvyššímu soudu. Ústavní soudÚstavní soud však z hlediska maximy minimalizace zásahu dospěl k závěru, že není třeba rušit všechna návrhem napadená ustanovení obsahující plurál slova „místopředseda Nejvyššího soudu“, nýbrž je možné omezit zásah na právní východisko jmenování obsažené v § 102 odst. 1 zákona o soudech a soudcích. Vedly ho k tomu tyto důvody.
61.
Ústavní soudÚstavní soud si je v této souvislosti vědom toho, že jeho dosavadní judikatura [zejména nález sp. zn. Pl. ÚS 87/06 ze dne 12. 9. 2007 (N 139/46 SbNU 313)] řeší požadavek zachování záruk nezávislosti soudnictví jen částečně, když určuje ústavní limity pro určení soudce, který může být místopředsedou jmenován. Podle Ústavního souduÚstavního soudu z postavení místopředsedy Nejvyššího soudu, jakož i z obsahové náplně jeho funkce vyplývá, že nejdřív se musí stát soudcem tohoto soudu, aby mohl jeho státní správu vykonávat. Proto Ústavní soudÚstavní soud vyloučil, že by pravomoc prezidenta republiky jmenovat místopředsedy Nejvyššího soudu v sobě zahrnovala, a tím v důsledku nahrazovala, kteroukoliv etapu procesu ustanovování soudce, tedy i fázi přidělení soudce k Nejvyššímu soudu ministrem spravedlnosti, po předchozím souhlasu předsedy Nejvyššího soudu, neboť se jedná o pravomoc ve vztahu k funkcionářům Nejvyššího soudu. Ústavní soudÚstavní soud proto vyslovil právní názor, podle kterého pravomoc prezidenta republiky jmenovat místopředsedu Nejvyššího soudu nezahrnuje, a tudíž ani nenahrazuje kteroukoliv etapu procesu ustanovování soudce tohoto soudu, neboť by to mohlo vést k obcházení kompetencí jiných státních orgánů (ministra spravedlnosti, předsedy Nejvyššího soudu). Protože však na rozdíl od jmenovacího postupu v případě místopředsedů jiných soudů (§ 103 odst. 1, § 104 odst. 1, § 105 odst. 1) v případě Nejvyššího soudu ustanovení § 102 odst. 1 zákona o soudech a soudcích neobsahuje dostatečnou záruku zachování nezávislosti soudní moci z hlediska účasti soudcovské rady Nejvyššího soudu, stejně jako především z hlediska předsedy tohoto soudu, bylo uvedené ustanovení nutno zrušit v té části, která pro takový možný zásah do nezávislosti soudní moci vytváří předpoklady. Úkolem Ústavního souduÚstavního soudu je takovou možnost odstranit. Protože možná ohrožení spočívají nikoli v samotném počtu místopředsedů (jeho upřesnění ani Ústavnímu souduÚstavnímu soudu nenáleží), nýbrž v popsaných vadách postupu jmenování místopředsedů Nejvyššího soudu, jak je zakotven v § 102 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, omezil se Ústavní soudÚstavní soud na zrušení této části uvedeného ustanovení. Navrhovatel sice požadoval pouze zrušení slova „místopředsedy“. Protože by však tímto způsobem došlo ke vzniku zmatečné podoby § 102 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, bylo rozhodnuto o zrušení slov „a místopředsedy“. Úkolem zákonodárce bude, aby upravil (do doby případného zřízení orgánů soudcovské samosprávy nikoli pouze poradní povahy) postup jmenování místopředsedů Nejvyššího soudu takovým způsobem, aby nemohla být nezávislost soudní moci i v této oblasti zpochybněna nebo dokonce zasažena. K tomu využil Ústavní soudÚstavní soud možnosti odložit vykonatelnost nálezu a podle § 58 odst. 1 zákona o Ústavním soudu tak učinil s odkladem přibližně jednoho roku od vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. Současně je třeba respektovat nekontrasignovanou jmenovací pravomoc prezidenta republiky, což ve svém důsledku znamená, že vázat jmenování na souhlas by bylo možné jen v případě, že by ústavní předpis nějakému orgánu takovou kompetenci svěřil. Ústavní princip nezávislosti soudní moci tak neumožňuje omezit obyčejným zákonem tento ústavní prerogativ prezidenta republiky souhlasem jiného státního orgánu. Je přitom třeba zohlednit tu okolnost, že zařazení jmenovací kompetence prezidenta republiky mezi nekontrasignované není vedeno snahou ústavodárce posílit roli prezidenta, nýbrž posílit nezávislost soudnictví tím, že ze jmenovacího (a tím spíše odvolávacího) procesu – viz nález sp. zn. Pl. ÚS 18/06 a účast vlády na odvolání předsedkyně Nejvyššího soudu – bude vyřazen politický vliv v podobě rozhodování vlády, která za takové rozhodnutí navíc nese odpovědnost před Poslaneckou sněmovnou podle čl. 63 odst. 4 a čl. 68 odst. 1 Ústavy. Ústavní soud zdůrazňuje, že nepovažuje doslovné převzetí citace ustanovení Ústavy v čl. 62 písm. f) – množné číslo u místopředsedů Nejvyššího soudu – do obyčejného zákona za dostatečně určité. Aniž by byla zpochybňována nekontrasignovaná jmenovací pravomoc prezidenta republiky ve vztahu k místopředsedům Nejvyššího soudu, neznamená to, že by měl prezident republiky pravomoc určovat jejich počet. Tento deficit je přitom možné odstranit např. zákonným stanovením počtu místopředsedů Nejvyššího soudu ve smyslu čl. 91 odst. 2 Ústavy nebo úpravou analogickou jmenování místopředsedů v případě soudů okresních, krajských a vrchních.
V.d
Ústavnost zavedení funkčního období předsedů a místopředsedů soudů
62.
Dále navrhovatel napadl zavedení funkčních období předsedů a místopředsedů okresních, krajských a vrchních soudů a Nejvyššího soudu v ustanoveních § 102 odst. 2, § 103 odst. 2, § 104 odst. 2, § 105 odst. 2, § 108 odst. 2 zákona o soudech a soudcích. Argumentace navrhovatele (podrobně viz sub 25 až 27) je založena na tom, že „má pocit“, že to je pokus obejít judikaturu Ústavního soudu (zejména nálezy sp. zn. Pl. ÚS 7/02 a sp. zn. Pl. ÚS 18/06 – oba viz výše) a omezit princip nezávislosti soudnictví výslovně vyjádřený v čl. 81 a 82 Ústavy a čl. 36 Listiny. Navrhovatel mimo jiné uvedl, že to, co by mohlo být tolerováno u rozhodování kolegiátního orgánu s podílem soudcovské reprezentace, by nemělo být tolerováno při rozhodování politických orgánů exekutivy. Proto je třeba v zájmu soudcovské nezávislosti určité atributy nezávislosti přiznat i soudnímu funkcionáři, který má být případně zbaven funkce jen rozhodnutím nezávislého a nestranného orgánu. Zákon kárná řízení jako cestu k odvolání soudních funkcionářů akceptuje, aby ji vzápětí devalvoval stanovením dalšího důvodu, kdy k zániku funkce dochází, což lze považovat podle navrhovatele i za porušení čl. 89 odst. 2 Ústavy. Zdůraznil, že je-li současně připuštěno opakované jmenování s téměř prázdnou množinou kritérií, vytváří se riziko ovlivňování chování soudců, kteří ve funkci chtějí pokračovat a blíží se konec jejich funkčního období.
63.
Ústavní soudÚstavní soud se s touto argumentací neztotožnil a návrh v této části jako nedůvodný zamítl. Argumentace navrhovatele vychází z jiné právní situace a nerozlišuje důsledně mezi odnětím funkce z důvodu kárného provinění (sankce) a zánikem funkce v důsledku uplynutí času. Na rozdíl od časově neomezeného jmenování do funkce soudce v čl. 93 odst. 1 Ústava takovouto podmínku pro výkon funkce předsedy nebo místopředsedy soudu nestanoví, s výjimkou nejvyšších soudů ani takové funkce výslovně neuvádí. Rozhodl-li se proto zákonodárce pro zavedení funkčního období, může se to stát předmětem přezkumu Ústavního souduÚstavního soudu jen z hlediska možného zásahu do jiných ústavně zakotvených zásad organizace a činnosti soudů, neboť samotný princip časového výkonu omezení určitých funkcí není sám o sobě v rozporu s principem dělby moci (je spíše jeho konkretizací), zejména netýká-li se přímo vlastního výkonu soudnictví. Časové omezení výkonu funkce státní správy soudu (byť soudcem) proto nemusí být neústavní. Nutno však zdůraznit, že jmenování na omezenou dobu musí být (jako v jiných případech) nepřímo úměrné ztíženým nárokům na předčasné odvolání z dočasné funkce. Čím kratší je funkční období, tím větší nároky je třeba klást na možnost předčasného zbavení funkce. Tento aspekt je však v dané věci Ústavním soudemÚstavním soudem řešen v jiné souvislosti (sub 53 až 56). Přiměřenost stanovení délky funkčního období podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu odpovídá tomu, že do funkce jsou soudní funkcionáři jmenováni v případě předsedů a místopředsedů výkonnou mocí, nikoli volbou soudcovskou samosprávou (v takovém případě je v zahraničí funkční období kratší).
64.
Další ústavní kautelou je doba, na kterou se jmenování provádí. V tomto směru je stanovené funkční období 10 let pro předsedy a místopředsedy nejvyšších soudů a 7 let pro předsedy a místopředsedy ostatních soudů srovnatelné s postavením funkcionářů jiných orgánů nebo institucí (Bankovní rada České národní bankybanky 6 let, prezident a viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu 9 let), kterým Ústava zaručuje nezávislost postavení. Délka funkčního období též přesahuje délku funkčního období jmenujícího orgánu, takže si tímto způsobem výkonná moc nevytváří „svou“ funkcionářskou sestavu. Argumentace navrhovatele tak směřuje k otázkám možnosti odvolání soudního funkcionáře [zejména nález sp. zn. Pl. ÚS 18/06 (č. 397/2006 Sb.) – viz výše], nikoli k problematice ústavnosti stanovení pevného funkčního období. Stejně tak v tomto případě, na rozdíl od přidělení soudce k Ministerstvu spravedlnosti podle § 68 odst. 1, § 68 odst. 2 písm. b) zákona o soudech a soudcích (sub V.a), nejde o porušení čl. 89 odst. 2 Ústavy, neboť zavedení funkčního období soudních funkcionářů dosud Ústavní soudÚstavní soud meritorně neřešil. Argumentace jinými státy, zejména z oblasti anglosaského práva, v tomto směru nemůže být relevantní již s ohledem na to, jaké jsou podmínky pro jmenování a jaký je zpravidla věk v případě jmenování soudců a soudních funkcionářů. Úkolem Ústavního souduÚstavního soudu též není posuzování, zda je zde problém „manažerského opotřebování“ či nikoli, popř. kolik funkcionářů a jak dlouho je či není aktuálně ve své funkci.
V.e
Ústavnost možnosti opakovaného jmenování předsedů a místopředsedů soudů
65.
V tomto bodě se Ústavní soudÚstavní soud ztotožnil s návrhem sub II.e, tj. s napadením možnosti opakovaného jmenování předsedů a místopředsedů soudů v § 105a zákona o soudech a soudcích, které navrhovatel považuje za zásah do nezávislosti soudců a soudů s ohledem na formulaci kritérií opětovného jmenování (podrobně sub 29 a 30). Argumenty, které zde navrhovatel uvádí, spočívají v nedostatečnosti úpravy kritérií pro opětovné jmenování. Tato kritéria uvedená v napadeném ustanovení § 105a zákona o soudech a soudcích, tj. výkon funkce předsedy nebo místopředsedy bez kárného provinění a bez pravomocného odsouzení za trestný čintrestný čin, ovšem nelze ještě sama o sobě považovat za ohrožení nezávislosti výkonu soudní moci. Nelze jim v tomto směru z hlediska ochrany ústavnosti nic vytknout, neboť v tomto směru rozhodnutí není výsledkem volné úvahy orgánu výkonné moci, která může sloužit jako prostředek možného zásahu. Problém podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu spočívá v samotné možnosti opětovného jmenování, která může vést soudní funkcionáře k tomu, aby postupovali způsobem vytvářejícím předpoklady pro jejich opětovné jmenování., resp. aby jejich jednotlivé kroky, včetně způsobu rozhodování (funkcionáři soudů jsou především soudci), byly vnějším světem takto nahlíženy a posuzovány. V podmínkách neexistence soustavy brzd a vyvážení k exekutivě s jejími výlučnými rozhodovacími pravomocemi v personální oblasti tuto možnost nelze vyloučit. Proto na ni v řízení o abstraktní kontrole napadených norem musí vzít Ústavní soudÚstavní soud zřetel, neboť zákonná úprava nesmí vytvářet podmínky pro vznik personální korupce, která by ohrožovala ústavně přikázanou nezávislost a nestrannost soudců. Možné protiústavní stavy je třeba v tak závažné oblasti předem eliminovat. Konzultativní role, kterou přisuzuje zákon o soudech a soudcích soudcovským radám v § 51 odst. 1 písm. a), § 52 odst. 1 písm. a) a § 53 odst. 1 písm. a), je v tomto směru nedostatečnou zárukou. V případě předsedů a místopředsedů nejvyšších soudů ovšem není upravena ani tato možnost. Ústavní soudÚstavní soud přitom zdůrazňuje, že v řízení o abstraktní kontrole ústavnosti norem posuzuje napadenou právní úpravu z hlediska jejího potenciálu ohrozit ústavní příkaz zachovávání nezávislosti a nestrannosti soudce, tzn. nezkoumá konkrétní chování několika set soudců, kteří se v daném okamžiku podílejí na soudní správě. Z naznačeného pohledu je derogovaná úprava také způsobilá vyvolat vnější pochybnosti stran soudního řízení.
66.
Navrhovatel též zpochybňuje přesun části jmenovacích oprávnění od ministra spravedlnosti k prezidentu republiky, který není nikterak vybaven pro sledování činnosti justičních funkcionářů. To ovšem může stěží sloužit jako důvod pro to, aby Ústavní soudÚstavní soud takový přesun prohlásil v případě vrchních a krajských soudů za neústavní s ohledem na ústavní zakotvení těchto oprávnění přímo v Ústavě. Kromě toho je zde třeba uvést, že jmenování těchto funkcionářů nespadá do rámce nekontrasignovaných kompetencí prezidenta republiky podle čl. 62 Ústavy, nýbrž pod čl. 63 odst. 3 Ústavy ve spojení s čl. 91 odst. 2 Ústavy. Konečně je třeba jako v jiných souvislostech uvést, že jmenovací oprávnění prezidenta republiky třeba vidět v kontextu principů organizace a fungování soudní moci zakotvených v Ústavě. K námitce navrhovatele, že citlivost této tematiky je dále umocněna zachováním stáží soudců na Ministerstvu spravedlnosti, je ovšem třeba uvést, že se stane tato námitka vykonatelností tohoto nálezu bezpředmětnou.
V.f
Ústavnost přechodných ustanovení pro zavedení funkčních období předsedů a místopředsedů soudů
67.
Navrhovatel dále napadá přechodná ustanovení v bodech 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11 čl. II části první zákona č. 314/2008 Sb. k zavedení funkčních období předsedů soudů, která jsou kratší než nově stanovená funkční období příslušných funkcionářů. Zde nezbývá Ústavnímu souduÚstavnímu soudu než konstatovat, že přechodné období samo o sobě nemůže být neústavní, není-li v nepoměru k samotnému funkčnímu období. Takovýto nepoměr nebyl zjištěn s ohledem na poměr 19 let výkonu funkce a 1 rok přechodného období u funkcionářů jmenovaných do roku 1989, 18 let výkonu funkce a 2 roky přechodného období u funkcionářů jmenovaných v roce 1990, 14 až 17 let výkonu funkce a 3 roky přechodného období u funkcionářů jmenovaných v letech 1991 až 1994, 10 až 13 let výkonu funkce a 4 roky přechodného období u funkcionářů jmenovaných v letech 1995 až 1998, 8 až 9 let výkonu funkce a 5 let přechodného období u funkcionářů jmenovaných v letech 1999 až 2000, 6 až 7 let výkonu funkce a 6 let přechodného období u funkcionářů jmenovaných v letech 2001 až 2002 a přechodné období v délce funkčního období u funkcionářů jmenovaných od roku 2003 do účinnosti zákona č. 314/2008 Sb. Proto Ústavní soud návrh na zrušení přechodných ustanovení k zavedení funkčních období předsedů soudů v bodech 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11 čl. II části první zákona č. 314/2008 Sb. zamítl jako nedůvodný.
68.
Co se týče přechodného ustanovení k zavedení funkčního období předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu v bodě 11 čl. II části první zákona č. 314/2008 Sb., dospěl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že v případě předsedy Nejvyššího soudu se tento nepoměr jeví jako závažný, a to jak z hlediska časového, tj. poměru stanoveného přechodného období k délce funkčního období, tak i v poměru k místopředsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi Nejvyššího správního soudu. Zde se Ústavní soudÚstavní soud ztotožňuje s argumentací navrhovatele (sub 32), který poukazuje na okolnosti případu a zneužití formy zákona v konkrétní věci. Proto bylo toto ustanovení zrušeno jako neústavní, neboť jako projev svévole zákonodárce představuje zásah do principů právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy. Současně je s ohledem na okolnosti případu porušením práva na přístup k veřejným funkcím za rovných podmínek podle čl. 21 odst. 4 Listiny. Vzhledem k okolnostem případu se současně jedná o nepřípustnou skrytou formou individuálního právního aktu namířeného proti konkrétní osobě, a proto o pokus o zásah do nezávislosti výkonu soudní moci.
69.
Protože derogací přechodného ustanovení v bodě 11 čl. II části první zákona č. 314/2008 Sb. by došlo k nastolení nerovnosti, neboť předseda a místopředseda Nejvyššího soudu by byli jedinou dvojicí funkcionářů v celé soudní soustavě, jejichž funkční období by zůstalo neomezeno, tj. k nerovnosti, jež by jen obtížně mohla být ústavněprávně akceptovatelná, využil Ústavní soudÚstavní soud možnosti odložit vykonatelnost tohoto výroku nálezu a podle § 58 odst. 1 zákona o Ústavním soudu tak učinil s odkladem přibližně jednoho roku od vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. Úkolem zákonodárce bude, aby upravil přechodným ustanovením funkční období stávajících funkcionářů Nejvyššího soudu stejně, jako je tomu v případě funkcionářů Nejvyššího správního soudu.
V.g
Ústavnost funkčního období předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu a možnosti jejich opětovného jmenování do funkce
70.
Navrhovatel se dále z obdobných důvodů jako v případě předsedů a místopředsedů okresních, krajských a vrchních soudů a Nejvyššího soudu domáhá (sub 33) zrušení novelizovaných ustanovení § 13 odst. 3 a § 13a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 314/2008 Sb., tzn. zavedení funkčního období 10 let pro funkci předsedy Nejvyššího správního soudu a možnost opakovaného jmenování do této funkce. V tomto případě však není napadeno přechodné ustanovení čl. IV zákona č. 314/2008 Sb.
71.
V případě předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu dospěl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že tento návrh musí sdílet osud obdobných návrhů v případě II.d a II.e. Návrh byl proto ze stejných důvodů (viz sub 62n.) zamítnut jako nedůvodný, co se týče zavedení funkčního období funkcionářů Nejvyššího správního soudu. Ze stejných důvodů jako sub 65 bylo naopak vyhověno návrhu na zrušení § 13a soudního řádu správního. Pominutí čl. IV zákona č. 314/2008 Sb., který je přechodným ustanovením k § 13 odst. 3 a § 13a soudního řádu správního, je v tomto případě bezvýznamné, neboť ani kdyby se tak nestalo, nebylo by zde možno, s ohledem na to, co bylo uvedeno sub 68, rozhodnout jinak, když jak délka funkčního období, tak délka přechodného období 10 let jsou ve vzájemném poměru. Konečně přechodné období v tomto případě ani navrhovatel nenapadá, neboť sám uvádí, že by snad ústavně konformní možností bylo vyčerpání celého funkčního období stanoveného zákonem, a to počítáno od účinnosti zákona. Tento požadavek je v tomto případě splněn.
VI.
Závěr
72.
Ústavní soudÚstavní soud závěrem shrnuje, že návrh shledal zčásti důvodným. Proto přistoupil podle § 70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu k derogaci
a)
ustanovení § 68 odst. 1 ve slovech „ministerstvu nebo“ a ustanovení § 68 odst. 2 písm. b) ve slovech „ministerstvu nebo“ zákona č. 6/2002 Sb. pro rozpor s ústavním principem dělby moci podle čl. 2 odst. 1 Ústavy a nezávislosti moci soudní a nestrannosti soudců podle čl. 81 a čl. 82 odst. 1 a 3 Ústavy a pro rozpor s čl. 89 odst. 2 Ústavy, podle něhož jsou vykonatelná rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu závazná pro všechny orgány i osoby,
b)
ustanovení § 100a odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb. pro rozpor s ústavním principem dělby moci podle čl. 2 odst. 1 Ústavy a nezávislosti moci soudní podle čl. 81 a čl. 82 odst. 1 Ústavy a pro rozpor s ústavně garantovaným právem na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny ve spojení s ústavně garantovaným právem na přezkoumání zákonnosti rozhodnutí orgánu veřejné správy soudem podle čl. 36 odst. 2 Listiny,
c)
ustanovení § 102 odst. 1 ve slovech „a místopředsedy“ zákona č. 6/2002 Sb. pro rozpor s ústavními principy určitosti zákona a zákazu svévole při výkonu státní moci, vyvěrajícími z pojmu demokratického právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy, pro rozpor s ústavním principem dělby moci podle čl. 2 odst. 1 Ústavy a nezávislosti moci soudní podle čl. 81 a čl. 82 odst. 1 Ústavy a pro rozpor s ustanovením čl. 91 odst. 2 Ústavy, podle něhož je stanovení organizace soudů v působnosti zákonodárce, který tak musí učinit ve formě zákona,
d)
ustanovení bodu 11 čl. II zákona č. 314/2008 Sb. pro rozpor s principy demokratického právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy, zakazujícími svévolný výkon státní moci a zneužití formy zákona k přijetí individuálního právního aktu proti konkrétní osobě, pro rozpor s ústavně garantovaným právem na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny a pro rozpor s ústavním principem nezávislosti moci soudní podle čl. 81 a čl. 82 odst. 1 Ústavy a konečně
e)
ustanovení § 105a zákona č. 6/2002 Sb. a § 13a zákona č. 150/2002 Sb. pro rozpor s ústavním principem dělby moci podle čl. 2 odst. 1 Ústavy a nezávislosti moci soudní a nestrannosti soudců podle čl. 81 a čl. 82 odst. 1 a 3 Ústavy,
přičemž vykonatelnost nálezu v případě derogace ustanovení § 102 odst. 1 ve slovech „a místopředsedy“ zákona č. 6/2002 Sb. a ustanovení bodu 11 čl. II zákona č. 314/2008 Sb. podle § 58 odst. 1 zákona o Ústavním soudu odložil přibližně o jeden rok, aby poskytl zákonodárci dostatečný časový prostor k přijetí ústavně konformní právní úpravy a aby předešel závažným důsledkům, které by byly spojeny s případnou okamžitou derogací těchto ustanovení. Ve zbývající části návrh důvodným neshledal, a proto jej podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zamítl.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.
Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudce Jan Musil k části výroku I derogující slova „ministerstvu nebo“ v § 68 odst. 1 a v § 68 odst. 2 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb. a k výroku IV, soudci Ivana Janů, Vladimír Kůrka a Pavel Rychetský k výroku IV, soudkyně Eliška Wagnerová k výroku V a soudce Pavel Holländer k odůvodnění výroku IV.
*)
pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 1, nález č. 25, str. 189, vyhlášen pod č. 131/1994 Sb. |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 293/2010 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 293/2010 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2011
Vyhlášeno 27. 10. 2010, částka 109/2010
293
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 15. října 2010,
kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2011
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 22 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, vyhlašuje, že v roce 2011 výše
a)
první redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 825 Kč,
b)
druhé redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 1 237 Kč,
c)
třetí redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 2 474 Kč.
Ministr:
Dr. Ing. Drábek v. r. |
Vyhláška č. 292/2010 Sb. | Vyhláška č. 292/2010 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška České národní banky č. 164/2002 Sb., o podmínkách přístupu k informacím v informační databázi České národní banky – Centrální registr úvěrů
Vyhlášeno 27. 10. 2010, datum účinnosti 1. 11. 2010, částka 109/2010
* Čl. I - V § 3 odst. 2 vyhlášky č. 164/2002 Sb., o podmínkách přístupu k informacím v informační databázi České národní banky – Centrální registr úvěrů, se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 11. 2010
292
VYHLÁŠKA
ze dne 12. října 2010,
kterou se mění vyhláška České národní banky č. 164/2002 Sb., o podmínkách přístupu k informacím v informační databázi České národní banky – Centrální registr úvěrů
Česká národní banka stanoví podle § 38a odst. 4 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 126/2002 Sb. a zákona č. 285/2009 Sb.:
Čl. I
V § 3 odst. 2 vyhlášky č. 164/2002 Sb., o podmínkách přístupu k informacím v informační databázi České národní banky – Centrální registr úvěrů, se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2010.
Guvernér:
Ing. Singer, Ph.D., v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 91/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 91/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí nového znění Přílohy II Úmluvy o založení Evropské kosmické agentury
Vyhlášeno 26. 10. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2010, částka 44/2010
* PŘÍLOHA II
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2010
91
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že na 211. zasedání Rady Evropské kosmické agentury ve dnech 10. a 11. června 2009 bylo v souladu s článkem XVI odst. 3 Úmluvy o založení Evropské kosmické agentury1) přijato nové znění Přílohy II Úmluvy.
Příloha II vstoupila v platnost dne 1. ledna 2010 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku. Dnem vstupu nového znění Přílohy II v platnost přestala platit Příloha II vyhlášená pod č. 92/2009 Sb. m. s.
Anglické znění Přílohy II a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
PŘÍLOHA II
FINANČNÍ USTANOVENÍ
Článek I
– Hlavní principy
Finanční management agentury slouží účelům stanoveným článkem II Úmluvy a je oporou provádění dlouhodobé evropské kosmické politiky, kterou schválila Rada. Agentura užívá mezinárodně platné účetní standardy a řídí se principy řádného finančního managementu, hospodárnosti a účinnosti v plánování a managementu zdrojů, transparentnosti, odpovědnosti a kontroly užívání veřejných prostředkůveřejných prostředků, dostupnosti a rovnosti při zapojování zdrojů členských států. Ve finančním systému se odráží víceletý charakter činností a programů agentury. Tento systém podléhá účinné vnitřní kontrole a nezávislému auditu.
Finanční plány, rozpočty a účetnictví, včetně příspěvků členských států, budou vyjádřeny v eurech, měně pro výkaznictví a transakce.
Rozpočtový rok agentury začíná prvním lednem a končí jednatřicátým prosincem.
Článek II
– Plánování
1.
Generální ředitel stanoví takové nástroje plánování, které budou považovány za vhodné k provedení optimalizace využití zdrojů agentury tak, aby byla zajištěna plynulá konsolidace provádění programů a příprava odpovídajícího finančního krytí ze strany členských států. K těmto plánům patří mimo jiné:
-
dlouhodobý plán pokrývající období deseti let obsahující všechny schválené a zamýšlené programy a aktivity společně s předpokládanými finančními příspěvky a výdaji;
-
roční a víceleté plány nákladů sestavené na základě závazků členských států ve věci schválených aktivit a programů a na základě dohody uzavřené s jinými financujícími subjekty; tyto plány budou pokrývat společné náklady, které předpokládá čl. I odst. 3 a čl. XIII odst. 1 Úmluvy.
2.
Tyto výše uvedené plány budou v souladu s finančními předpisy alespoň jednou za rok s dostatečným předstihem pro schválení rozpočtů nebo kdykoliv to bude nezbytné za účelem schválení rozpočtů přezkoumány a předloženy Radě nebo podřízeným subjektům, jež Rada jmenuje.
Článek III
– Financování
1.
Roční rozpočty agentury dávají členským státům a jiným financujícím subjektům k dispozici roční nástroj k postupnému plnění víceletých závazků při zajištění plynulého provádění schválených programů a aktivit agentury. Tyto rozpočty představují závazný základ pro požadování příspěvků členských států.
2.
Veškeré náklady (včetně investičních nákladů na užití společné infrastruktury) související s aktivitami a programy mimo působnost čl. V odst. 1 a čl. IX Úmluvy nese žádající strana, pokud Rada nerozhodne jinak.
3.
Generální ředitel stanoví pro členské státy a jiné financující subjekty vhodný systém výkaznictví a účetnictví tak, aby byla zajištěna transparentnost a možnost zpětného vysledování stavu jejich financování v rámci jednotlivých aktivit a programů.
Článek IV
– Rozpočty
1.
Generální ředitel připraví na základě plánů uvedených výše v čl. II odst. 2 návrhy následujících rozpočtů, které budou obsahovat žádosti o poskytnutí financování na příští rok, a předloží je Radě:
a.
návrh všeobecného rozpočtu pro povinné aktivity uvedené v čl. V odst. 1 písm. a. Úmluvy;
b.
návrhy rozpočtů přidružených k rozpočtu všeobecnému, pokud byly tyto vytvořeny, jak je stanoveno ve finančních předpisech;
c.
návrhy rozpočtů pro fakultativní programy uvedené v čl. V odst. 1 písm. b. Úmluvy.
2.
Návrhy rozpočtů pro daný rok se před koncem předešlého rozpočtového roku předkládají ke schválení Radě. Postupy pro přezkumy rozpočtů a jakákoliv prozatímní opatření potřebná v případě neschválení rozpočtů před začátkem rozpočtového roku, na nějž se vztahují, udávají finanční předpisy.
3.
Pro programy a aktivity financované jinými subjekty se Radě předkládají zvláštní rozpočty.
Článek V
– Pokladník
Hotovostní zdroje agentury poskytnuté členskými státy spravuje generální ředitel jako hlavní pokladník. Přiznané úroky se připisují jednotlivým členským státům v souladu s pravidly, jež udávají finanční předpisy.
Článek VI
– Účetnictví
1.
Systém finančního a nákladového účetnictví představuje hlavní finanční záznam aktivit a činností agentury. Je oporou účinnému managementu a kontrole zdrojů agentury prostřednictvím přesného a včasného záznamu finančních transakcí a stanovení a měření nákladů.
2.
Systém finančního účetnictví se řídí všeobecně přijímanými účetními principy a využívá při zveřejňování ročních účetních závěrek mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor.
3.
Generální ředitel zajistí, že účetnictví představuje spolehlivý a úplný záznam roční finanční výkonnosti agentury a věrný odraz její finanční situace na konci každého rozpočtového roku.
4.
Generální ředitel předkládá Radě do 31. října příslušného roku roční účetní závěrky za předchozí rok, které prošly auditem, za účelem schválení a udělení absolutoria za svůj management.
Článek VII
– Příspěvky
1.
Financování aktivit a programů, které předpokládá článek V Úmluvy, bude pokryto z příspěvků členských států vypočtených v souladu s článkem XIII Úmluvy.
2.
Při přistoupení nového státu k Úmluvě budou v souladu s jejím článkem XXII příspěvky jednotlivých členských států přepočteny. Nový sazebník se vytvoří na základě statistiky národního důchodu za roky, jež byly použity k výpočtu sazebníku stávajícího.
3.
Způsob poskytování příspěvků, který zajistí řádné financování agentury, bude určen ve finančních předpisech.
4.
Generální ředitel oznámí členským státům výši jejich příspěvku a data, kdy mají být platby uhrazeny.
Článek VIII
– Vnitřní kontrola
Generální ředitel zavede celkový systém vnitřních kontrol za účelem sledování výkonnosti a dosahování cílů, posouzení hospodárnosti, účinnosti a účelnosti činností a ověření jejich pravidelnosti a shody s použitelnými pravidly a předpisy.
Článek IX
– Vnější kontrola
1.
Účetnictví agentury, její účetní závěrku, resp. finanční výkazy a finanční management prozkoumá nezávislá revizní komise. Rada dvoutřetinovou většinou členských států určí členské státy, kterým bude při dodržení spravedlivého způsobu střídání svěřena nominace auditorů k působení v této komisi, přičemž tito budou pokud možno pocházet z řad zkušených auditních úředníků těchto členských států. Funkci předsedy vykonává jeden z členů revizní komise během předposledního roku svého mandátu.
2.
Účelem auditu je ověřit a osvědčit, že jsou roční účetní závěrky v souladu s knihami a evidenčními záznamy agentury a že jsou zákonné a správné. Po konci každého rozpočtového roku sestaví komise zprávu, která bude po schválení většinou členů komise předložena Radě. Komise také podává zprávy o hospodářském managementu finančních zdrojů agentury.
3.
Revizní komise plní i další funkce tak, jak jsou uvedeny ve finančních předpisech, a všechny účetní knihy a záznamy, které se považují k provedení auditu za nezbytné, jsou jí kdykoliv přístupné. Přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím se řídí použitelnými pravidly a předpisy.
Článek X
– Finanční předpisy
Podrobná pravidla pro provedení této Přílohy II a jiných příslušných ustanovení jsou uvedena ve finančních předpisech ve znění schváleném Radou.
1)
Úmluva o založení Evropské kosmické agentury přijatá dne 30. května 1975 v Paříži byla vyhlášena pod č. 92/2009 Sb. m. s. |
Vyhláška č. 290/2010 Sb. | Vyhláška č. 290/2010 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva obrany č. 266/1999 Sb., o způsobu zabezpečování bezplatného stravování, výstrojních a přepravních náležitostí a o zabezpečování ubytování vojáků z povolání, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 22. 10. 2010, datum účinnosti 1. 1. 2011, částka 108/2010
* Čl. I - Vyhláška Ministerstva obrany č. 266/1999 Sb., o způsobu zabezpečování bezplatného stravování, výstrojních a přepravních náležitostí a o zabezpečování ubytování vojáků z povolání, ve znění vyhlášky č. 456/2002 Sb., vyhlášky č. 69/2008 Sb. a vyhlášky č. 334/
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2011
290
VYHLÁŠKA
ze dne 13. října 2010,
kterou se mění vyhláška Ministerstva obrany č. 266/1999 Sb., o způsobu zabezpečování bezplatného stravování, výstrojních a přepravních náležitostí a o zabezpečování ubytování vojáků z povolání, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo obrany stanoví podle § 93 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva obrany č. 266/1999 Sb., o způsobu zabezpečování bezplatného stravování, výstrojních a přepravních náležitostí a o zabezpečování ubytování vojáků z povolání, ve znění vyhlášky č. 456/2002 Sb., vyhlášky č. 69/2008 Sb. a vyhlášky č. 334/2008 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena f) a g).
2.
§ 3 včetně nadpisu zní:
㤠3
Bezplatné stravování při nepřetržité službě
Při nepřetržité službě, která trvá alespoň 24 hodin, se bezplatné stravování vojákovi zabezpečuje počínaje prvním jídlem vydaným po začátku nepřetržité služby a končí posledním jídlem vydaným před ukončením nepřetržité služby.“.
3.
V § 4 odst. 1 úvodní část ustanovení zní:
„Bezplatné stravování při výkonu zvláštních profesí a činností se zabezpečuje“.
4.
V § 4 odst. 1 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí:
„h)
vojákovi, který se po povolání do služebního poměru výcvikem připravuje k získání základních vojenských znalostí a dovedností nezbytných k výkonu služby; vojákovi se bezplatně poskytují hlavní denní jídla, která spadají do doby výkonu služby,
i)
vojákovi při preventivním hospitalizačním lékařském vyšetření, kterému je povinen se podrobit bezprostředně po návratu ze zahraniční operace.“.
5.
V § 5 odst. 1 písm. a) se za slovo „výcvik“ vkládají slova „, volna uděleného za nepřetržité vojenské nasazení na území České republiky“.
6.
§ 14 zní:
㤠14
(1)
Vojenská výstroj se vydává do vlastnictví formou základní výbavy. Základní výbavu tvoří oděv, prádlo, obuv a jiná výbava vojáka nutná k výkonu služby, k zabezpečení výcviku a plnění jeho úkolů.
(2)
Vojákovi, který byl jmenován do hodnosti generála, se vydává doplnění základní výbavy.
(3)
Vojákovi, který již byl ve služebním poměru vojáka z povolání, se vydává základní výbava, jestliže od posledního zániku služebního poměru uplynulo více než 5 let.
(4)
Vojákovi, který již byl ve služebním poměru vojáka z povolání a jestliže od posledního zániku služebního poměru uplynulo méně než 5 let ale více než 2 roky, se vydává jednorázově dvojnásobek náležitosti na rok na výstrojní materiál určený k obnovení základní výbavy, přičemž chybějící výstrojní součástky si voják doplňuje na vlastní náklady.
(5)
Vojákovi, který byl přeložen od Vojenské kanceláře prezidenta republiky nebo Hradní stráže k plnění služebních úkolů v armádě nebo v ministerstvu anebo naopak, se podle doby trvání služebního poměru vydává vojenská výstroj podle odstavce 3 nebo 4.
(6)
Vojákovi, který se připravuje pro výkon služby studiem ve školách a kurzech v zahraničí nebo je odvelen do zahraničí, a vojákovi, který je vyslán k plnění služebních úkolů v zahraniční operaci, se poskytuje vojenská výstroj pro působení v zahraničí. Po ukončení vyslání se vojákovi poskytuje vojenská výstroj podle odstavce 1, pokud mu při povolání do služebního poměru nebyla vydána základní výbava.
(7)
Ve zkušební době se vojákovi vydává pouze vojenská výstroj formou základní výbavy nezbytná pro absolvování výcviku. Po úspěšném ukončení zkušební doby se vojákovi vydává ostatní vojenská výstroj do doplnění základní výbavy podle odstavce 1.
(8)
Vojákovi, který již byl ve služebním poměru vojáka z povolání, a služební poměr mu zanikl ve zkušební době, se při opětovném povolání do služebního poměru vydává vojenská výstroj do vlastnictví formou základní výbavy.“.
7.
V § 15 odst. 3 se slova „nebo zmenšená základní“ zrušují.
8.
V § 17 odst. 1 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
nastoupil na mateřskou dovolenou.“.
9.
V § 17 odst. 3 se za slova „odstavce 1 písm. e)“ vkládají slova „a f)“.
10.
§ 18 včetně nadpisu zní:
㤠18
Vojenská výstroj při pohřbu
(1)
Zemře-li voják v době trvání služebního poměru, může být pohřben ve vojenském stejnokroji, který mu byl vydán formou základní výbavy.
(2)
Zemře-li voják povolaný do služebního poměru pro službu v zahraničí nebo v zahraniční operaci, kterému nebyla vydána základní výbava podle § 14 odst. 1, vydá se k pohřbení vojenský stejnokroj bez bot a jedna souprava prádla.
(3)
V mimořádných případech, kdy vojenský stejnokroj vydaný vojákovi ve služebním poměru formou základní výbavy podle § 14 odst. 1 nelze dohledat, nebo je zničen anebo poškozen, lze vydat k pohřbení vojenský stejnokroj bez bot a jednu soupravu prádla.“.
11.
Za § 25 se vkládá nový § 26, který včetně nadpisu zní:
㤠26
Náležitosti vojáků v mimořádné službě
Vojákovi, který je povolán do mimořádné služby, je stravování, přeprava a ubytování poskytováno bezplatně.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.
Ministr:
RNDr. Vondra v. r. |
Nařízení vlády č. 288/2010 Sb. | Nařízení vlády č. 288/2010 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností
Vyhlášeno 22. 10. 2010, datum účinnosti 1. 1. 2011, částka 108/2010
* Čl. I - Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2011
288
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 29. září 2010,
kterým se mění nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností
Vláda nařizuje podle § 73a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 155/2010 Sb.:
Čl. I
Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, se mění takto:
1.
V § 1 písm. d) se za slovo „jednotlivých“ vkládá slovo „oborů“.
2.
V příloze č. 1 Obsahové náplně živností řemeslných u živnosti „Galvanizérství, smaltérství“ ve sloupci Obsahová náplň živnosti v odstavci prvním na konci věty první se slova „a žárovými a plasmovými nástřiky kovových i nekovových materiálů“ zrušují a v odstavci druhém na konci věty první se doplňují slova „a žárové nebo plazmové nástřiky kovových i nekovových materiálů“.
3.
V příloze č. 1 Obsahové náplně živností řemeslných u živnosti „Zlatnictví a klenotnictví“ ve sloupci Obsahová náplň živnosti v odstavci prvním větě třetí se za slova „povrchová úprava“ vkládají slova „a čištění“.
4.
V příloze č. 1 Obsahové náplně živností řemeslných u živnosti „Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení“ ve sloupci Obsahová náplň živnosti text zní:
„Montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených elektrických technických zařízení určených pro výrobu, přeměnu, přenos, rozvod a odběr elektrické energie (zejména elektráren, transformačních stanic, rozvoden, trakčního vedení, rozvodů elektrické energie, zařízení napájecích a spínacích stanic a pevných zařízení elektrické trakce), elektrické instalace (zejména provádění, montážní dozor a ověřovací zkoušky navržených soustav, sítí, obvodů a instalací) a zařízení určených k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny (hromosvodů a zařízení na ochranu proti přepětí). Údržba veřejného osvětlení.
V rámci živnosti lze dále provádět základní a dokončovací práce související s prováděním elektroinstalatérských prací.“.
5.
V příloze č. 1 Obsahové náplně živností řemeslných u živnosti „Malířství, lakýrnictví, natěračství“ v odstavci prvním větě druhé se za slovo „silikátových“ vkládají slova „a dalších“, na konci věty třetí se slova „a betonů“ nahrazují slovy „, betonů a dalších materiálů“ a na konci textu odstavce druhého se doplňují slova „a žárové nebo plazmové nástřiky kovových i nekovových materiálů“.
6.
V příloze č. 1 Obsahové náplně živností řemeslných u živnosti „Kominictví“ ve sloupci Obsahová náplň živnosti v odstavci prvním větě první se za slovo „zkoušení“ vkládají slova „, kontroly“, na konci věty třetí se slova „a vydávání zpráv o jejich stavu“ nahrazují slovy „; vydávání zpráv o provedení kontroly anebo čištění spalinové cesty a zpráv o revizi spalinové cesty“ a na konci odstavce druhého se slova „a kontrola stavu spalinových cest“ zrušují.
7.
V příloze č. 1 v části „OBSAH“ se sloupec „Strana“ zrušuje.
8.
V příloze č. 2 Obsahové náplně živností vázaných u živnosti „Geologické práce“ ve sloupci Obsahová náplň živnosti se slovo „zajišťováním“ nahrazuje slovem „zjišťováním“.
9.
V příloze č. 2 Obsahové náplně živností vázaných u živnosti „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ ve sloupci Obsahová náplň živnosti větě druhé se slova „nebo vázaných“ zrušují.
10.
V příloze č. 2 Obsahové náplně živností vázaných se za živnost „Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence“ vkládá nová živnost, která zní:
„Poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru“
a ve sloupci Obsahová náplň živnosti text zní:
„Činnosti spojené s poskytováním nebo přislíbením spotřebitelského úvěru, jímž se rozumí odložené platby, půjčky, úvěry nebo jiné obdobné finanční služby spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem podle zákona o spotřebitelském úvěru.“.
11.
V příloze č. 2 v části „OBSAH“ ve sloupci „Živnosti vázané“ se za živnost „Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence“ vkládá nová živnost „Poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru“ a sloupec „Strana“ se zrušuje.
12.
V příloze č. 3 Obsahové náplně živností koncesovaných u živnosti „Ostraha majetku a osob a služby soukromých detektivů“ se slova „a služby soukromých detektivů“ zrušují a ve sloupci Obsahová náplň živnosti text zní:
„Poskytování služeb spojených s ostrahou a ochranou nemovitého a movitého majetku, ostrahou při přepravě peněz a při jejich zpracování, cenností nebo jiného majetku, ochranou osob, zajišťováním pořádku v místech konání veřejných shromáždění, slavností, sportovních podniků nebo lidových zábav podle pokynů objednatele, vyhodnocováním bezpečnostních rizik a provozováním centrálních pultů ochrany.“.
13.
V příloze č. 3 Obsahové náplně živností koncesovaných se za živnost „Ostraha majetku a osob“ vkládá nová živnost, která zní:
„Služby soukromých detektivů“
a ve sloupci Obsahová náplň živnosti text zní:
„Služby spojené s hledáním majetku a osob, se zjišťováním skutečností, které mohou sloužit jako důkazní prostředky, získáváním informací týkajících se fyzických nebo právnických osob nebo jejich majetkových poměrů, získáváním informací v souvislosti s vymáháním pohledávek, vyhledáváním protiprávních jednání ohrožujících obchodní tajemství, a s tím související sběr dat a jejich vyhodnocování.“.
14.
V příloze č. 3 v části „OBSAH“ ve sloupci „Živnosti koncesované“ se živnost „Ostraha majetku a osob a služby soukromých detektivů“ nahrazuje živností „Ostraha majetku a osob“, za živnost „Ostraha majetku a osob“ se vkládá nová živnost „Služby soukromých detektivů“ a sloupec „Strana“ se zrušuje.
15.
Nadpis přílohy č. 4 zní: „Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností“.
16.
V příloze č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností se název sloupce „Činnost“ nahrazuje názvem „Obor činnosti“ a název sloupce „Obsahová náplň činnosti“ se nahrazuje názvem „Obsahová náplň oboru činnosti“.
17.
V příloze č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti „27. Povrchové úpravy a svařování kovů a dalších materiálů“ ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti v odstavci prvním větě první se za slova „nekovovými materiály“ doplňují slova „, žárové a plazmové nástřiky kovových i nekovových materiálů“ a v odstavci druhém se slova „a žárovými a plazmovými nástřiky kovových i nekovových materiálů“ zrušují.
18.
V příloze č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti „47. Zprostředkování obchodu a služeb“ ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti v odstavci prvním větě druhé se za slova „zprostředkování úvěrů“ vkládají slova „(například pro podnikatelské účely)“ a v odstavci druhém se za slova „investičních nástrojů,“ vkládají slova „zprostředkování spotřebitelských úvěrů,“.
19.
V příloze č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti „65. Testování, měření, analýzy a kontroly“ ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti v odstavci prvním větě šesté se slova „, kontrola stavu a zkoušení komínů, kouřovodů a spotřebičů, včetně technologických, na plynná, kapalná a tuhá paliva“ a věta poslední zrušují a v odstavci druhém se za slova „v drážním provozu,“ vkládají slova „revize a kontroly spalinové cesty,“.
20.
V příloze č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti „70. Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy“ ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti v odstavci prvním větě druhé se za slova „z vlastních zdrojů“ vkládají slova „(například pro podnikatelské účely)“ a v odstavci druhém se za slovo „není“ vkládají slova „poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru,“.
21.
V příloze č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti „71. Provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu“ ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti v odstavci druhém se slovo „tohoto“ nahrazuje slovem „této“.
22.
V příloze č. 4 v části „OBSAH“ se nadpis sloupce „Činnosti živnosti volné“ nahrazuje nadpisem „Obory činnosti živnosti volné“ a sloupec „Strana“ se zrušuje.
Čl. II
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.
Předseda vlády:
RNDr. Nečas v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
Ing. Kocourek v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 90/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 90/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Českou republikou změn příloh A, B a C Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech
Vyhlášeno 19. 10. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 8. 5. 2009, částka 43/2010
* 1\\. rozhodla změnit část I Přílohy A Úmluvy a zařadit tam hexabromdifenylether a heptabromdifenylether tak, jak jsou definovány ve druhém odstavci tohoto rozhodnutí, se zvláštní výjimkou pro výrobky obsahující hexabromdifenylether a heptabromdifenylether v
* 2\\. rovněž rozhodla vložit definici hexabromdifenyletheru a heptabromdifenyletheru do nové části III přílohy A nazvané „Definice“ následovně: - Pro účely této přílohy:
* 3\\. rozhodla vložit novou část IV do přílohy A následovně:
* 1\\. rozhodla změnit část I Přílohy A Úmluvy a zařadit tam lindan se zvláštní výjimkou pro použití lindanu jako farmaceutického přípravku druhé řady na ochranu lidského zdraví proti vším a svrabu vložením následujícího řádku:
* 2\\. žádá Sekretariát, aby spolupracoval se Světovou zdravotnickou organizací na vypracování požadavků na podávání zpráv a na přezkoumání používání lindanu jako farmaceutického přípravku na ochranu lidského zdraví proti vším a svrabu, se zohledněním závěrečn
* 1\\. rozhodla změnit část I Přílohy A Úmluvy a zařadit tam bez zvláštních výjimek pentachlorbenzen vložením následujícího řádku:
* 2\\. rovněž rozhodla změnit část I Přílohy C zařazením pentachlorbenzenu vložením pentachlorbenzenu (PeCB) (č. CAS: 608-93-5) do „chemické“ tabulky za „polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDD/PCDF)“ a vložením „pentachlorbenzenu“ do prvního od
* 1\\. rozhodla změnit část I Přílohy B Úmluvy a zařadit tam perfluoroktansulfonovou kyselinu, její soli a perfluoroktansulfonylfluorid vložením následujícího řádku s uvedenými přijatelnými účely a zvláštními výjimkami:
* 2\\. rovněž rozhodla vytvořit novou část III přílohy B nazvanou „Perfluoroktansulfonová kyselina (PFOS), její soli a perfluoroktansulfonylfluorid (PFOSF)“, kde stojí:
* 1\\. rozhodla změnit část I Přílohy A Úmluvy a zařadit tam tetrabromdifenylether a pentabromdifenylether tak, jak jsou definovány ve druhém odstavci tohoto rozhodnutí, se zvláštní výjimkou pro výrobky obsahující tetrabromdifenylether a pentabromdifenylether
* 2\\. Rovněž rozhodla vložit definici tetrabromdifenyletheru a pentabromdifenyletheru do nové části III přílohy A nazvané „Definice“ následovně: - Pro účely této přílohy:
* 3\\. Rozhodla vložit novou část IV do přílohy A následovně:
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 8. 5. 2009
90
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že ve dnech 4. až 8. května 2009 byly v Ženevě přijaty změny příloh A, B a C Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech1).
Se změnami příloh vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky podepsal dne 19. května 2010 listinu o přijetí změn příloh.
V souladu s článkem 4 Úmluvy registrovala Česká republika u sekretariátu Úmluvy
a)
zvláštní výjimky pro použití těchto nově zařazených chemických látek:
•
hexabromdifenylether a heptabromdifenylether (výrobky v souladu s ustanoveními části IV přílohy A),
•
tetrabromdifenylether a pentabromdifenylether (výrobky v souladu s ustanoveními části IV přílohy A),
•
perfluoroktansulfonová kyselina, její soli a perfluoroktansulfonylfluorid, tzv. sloučeniny na bázi PFOS - pro pokovování (tvrdé pokovování) a pokovování (dekorativní pokovování).
Zvláštní výjimky pro uvedené chemické látky se registrují na dobu pěti let, tj. do 26. 8. 2015.
b)
přijatelné účely u použití sloučenin na bázi PFOS pro
•
fotografické zobrazování,
•
fotorezistentní a protiodrazové povlaky pro polovodiče,
•
hydraulické kapaliny v letectví a
•
pokovování (tvrdé pokovování) pouze v uzavřeném systému. Přijatelné účely nejsou časově omezeny.
Změny příloh vstoupily v platnost na základě článku 22 odst. 3 písm. c) Úmluvy dne 26. srpna 2010 a tímto dnem vstoupily v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění změn příloh a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ
POŠTOVNÍ ADRESA: UNITED NATIONS, N.Y. 10017
TELEGRAFNÍ ADRESA: UNATIONS NEWYORK
Odkaz: C.N.524.2009.TREATIES-4 (oznámení depozitáře)
STOCKHOLMSKÁ ÚMLUVA O PERZISTENTNÍCH ORGANICKÝCH
POLUTANTECH, STOCKHOLM, 22. KVĚTNA 2001
PŘIJETÍ ZMĚN PŘÍLOH A, B a C
Generální tajemník Organizace spojených národů, konaje ve své pravomoci depozitáře, sděluje následující:
Na čtvrtém zasedání konaném v Ženevě od 4. do 8. května 2009, přijala Konference smluvních stran shora uvedené Úmluvy rozhodnutími SC-4/10, 4/11, 4/12, 4/13, 4/14, 4/15, 4/16, 4/17 a 4/18 změny Příloh A, B a C za účelem zařazení následujících chemických látek do odpovídajících příloh:
Rozhodnutí| Změna
---|---
SC-4/10| Zařazení alfa-hexachlorcyklohexanu
SC-4/11| Zařazení beta-hexachlorcyklohexanu
SC-4/12| Zařazení chlordekonu
SC-4/13| Zařazení hexabrombifenylu
SC-4/14| Zařazení hexabromdifenyletheru a heptabromdifenyletheru
SC-4/15| Zařazení lindanu
SC-4/16| Zařazení pentachlorbenzenu
SC-4/17| Zařazení perfluoroktansulfonové kyseliny, jejích solí a perfluoroktansulfonylfluoridu
SC-4/18| Zařazení tetrabromdifenyletheru a pentabromdifenyletheru
V souladu s čl. 22 odst. 3 písm. b), odst. 3 písm. c) a odst. 4 Úmluvy smluvní strana, která není schopna přijmout dodatečnou změnu příloh A, B nebo C, oznámí tento fakt depozitáři písemně do jednoho roku od data sdělení o přijetí dodatečné přílohy depozitářem. Depozitář neprodleně vyrozumí všechny smluvní strany, že takové oznámení obdržel. Smluvní strana může kdykoli stáhnout předcházející oznámení o nepřijetí jakékoli změny příloh A, B nebo C a tato příloha potom vstoupí pro tuto smluvní stranu v platnost podle čl. 22 odst. 3 písm. c). Po uplynutí jednoho roku od data sdělení, že depozitář přijal změnu příloh A, B nebo C, tato změna vstoupí v platnost pro všechny smluvní strany, které nepředložily oznámení v souladu s ustanoveními čl. 22 odst. 3 písm. b).
V souladu s čl. 22 odst. 4 změna příloh A, B nebo C nevstoupí v platnost pro smluvní stranu, která učinila prohlášení týkající se změny těchto příloh v souladu s čl. 25 odst. 4. V tomto případě každá taková změna vstupuje v platnost pro tuto smluvní stranu devadesátým dnem po datu uložení listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení k této změně u depozitáře.
Texty změn příloh A, B a C, obsaženy ve shora zmíněných rozhodnutích Konference smluvních stran, jsou tímto zde v šesti originálních jazycích doručeny.
26\\. srpna 2009
Upozornění: Oddělení smluv ministerstev zahraničních věcí a dotčené mezinárodní organizace. Oznámení depozitáře jsou vydávány v listinné a elektronické podobě. Oznámení depozitáře jsou k dispozici stálým misím při Organizaci spojených národů na následující e-mailové adrese: missions@un.int. Tato oznámení jsou k dispozici také na internetu, ve sbírce úmluv Organizace spojených národů: http://treaties.un.org, kde se mohou jednotlivci přihlásit k přímému odběru oznámení depozitáře e-mailem prostřednictvím automatické služby. Oznámení depozitáře jsou také k vyzvednutí stálými misemi v místnosti NL-300.
SC-4/10: Zařazení alfa-hexachlorcyklohexanu
Konference smluvních stran,
zvážila profil rizika a vyhodnocení rizik alfa-hexachlorcyklohexanu předložené Výborem pro hodnocení perzistentních organických polutantů,1
vzala na vědomí doporučení Výboru pro hodnocení perzistentních organických polutantů zařadit alfa-hexachlorcyklohexan do Přílohy A Úmluvy,2
rozhodla změnit část I Přílohy A Úmluvy a zařadit tam alfa-hexachlorcyklohexan vložením následujícího řádku:
Chemická látka| Činnost| Zvláštní výjimka
---|---|---
alfa-hexachlorcyklohexan*
č. CAS: 319-84-6| Výroba| Žádná
Použití| Žádné
SC-4/11: Zařazení beta-hexachlorcyklohexanu
Konference smluvních stran,
zvážila profil rizika a vyhodnocení rizik beta-hexachlorcyklohexanu předložené Výborem pro hodnocení perzistentních organických polutantů,3
vzala na vědomí doporučení Výboru pro hodnocení perzistentních organických polutantů zařadit beta-hexachlorcyklohexan do Přílohy A Úmluvy,4
rozhodla změnit část I Přílohy A Úmluvy a zařadit tam beta-hexachlorcyklohexan vložením následujícího řádku:
Chemická látka| Činnost| Zvláštní výjimka
---|---|---
beta-hexachlorcyklohexan*
č. CAS: 319-85-7| Výroba| Žádná
Použití| Žádné
SC-4/12: Zařazení chlordekonu
Konference smluvních stran,
zvážila profil rizika a vyhodnocení rizik chlordekonu předložené Výborem pro hodnocení perzistentních organických polutantů,5
vzala na vědomí doporučení Výboru pro hodnocení perzistentních organických polutantů zařadit chlordekon do Přílohy A Úmluvy bez zvláštních výjimek,6
rozhodla změnit část I Přílohy A Úmluvy a zařadit tam chlordekon bez zvláštních výjimek vložením následujícího řádku:
Chemická látka| Činnost| Zvláštní výjimka
---|---|---
chlordekon*
č. CAS: 143-50-0| Výroba| Žádná
Použití| Žádné
SC-4/13: Zařazení hexabrombifenylu
Konference smluvních stran,
zvážila profil rizika a vyhodnocení rizik hexabrombifenylu předložené Výborem pro hodnocení perzistentních organických polutantů,7
vzala na vědomí doporučení Výboru pro hodnocení perzistentních organických polutantů zařadit hexabrombifenyl do Přílohy A Úmluvy bez zvláštních výjimek,8
rozhodla změnit část I Přílohy A Úmluvy a zařadit tam hexabrombifenyl bez zvláštních výjimek vložením následujícího řádku:
Chemická látka| Činnost| Zvláštní výjimka
---|---|---
hexabrombifenyl*
č. CAS: 36355-01-8| Výroba| Žádná
Použití| Žádné
SC-4/14: Zařazení hexabromdifenyletheru a heptabromdifenyletheru
Konference smluvních stran,
zvážila profil rizika a vyhodnocení rizik komerčního oktabromdifenyletheru předložené Výborem pro hodnocení perzistentních organických polutantů,9
vzala na vědomí doporučení Výboru pro hodnocení perzistentních organických polutantů zařadit hexabromdifenylether a heptabromdifenylether do Přílohy A Úmluvy,10
1.
rozhodla změnit část I Přílohy A Úmluvy a zařadit tam hexabromdifenylether a heptabromdifenylether tak, jak jsou definovány ve druhém odstavci tohoto rozhodnutí, se zvláštní výjimkou pro výrobky obsahující hexabromdifenylether a heptabromdifenylether v souladu s ustanoveními části IV přílohy následovně:
Chemická látka| Činnost| Zvláštní výjimka
---|---|---
hexabromdifenylether* a
heptabromdifenylether*| Výroba| Žádná
Použití| Výrobky v souladu s ustanoveními
části IV této přílohy
2.
rovněž rozhodla vložit definici hexabromdifenyletheru a heptabromdifenyletheru do nové části III přílohy A nazvané „Definice“ následovně:
Pro účely této přílohy:
„Hexabromdifenylether a heptabromdifenylether“ znamená 2,2´4,4´,5,5´-
hexabromdifenylether (BDE-153, č. CAS: 68631-49-2), 2,2´,4,4´5,6´-
hexabromdifenylether (BDE-154, č. CAS: 207122-15-4), 2,2´,3,3´,4,5´,6-
heptabromdifenylether (BDE-175, č. CAS: 446255-22-7), 2,2´,3,4,4´,5´,6-
heptabromdifenylether (BDE-183, č. CAS: 207122-16-5) a další hexa- a
heptabromdifenylethery přítomné v komerčním oktabromdifenyletheru.
3.
rozhodla vložit novou část IV do přílohy A následovně:
Část IV
Hexabromdifenylether a heptabromdifenylether
1.
Smluvní strana může povolit recyklaci výrobků, které obsahují nebo mohou obsahovat hexabromdifenylether a heptabromdifenylether, a použití a konečné odstranění výrobků vyrobených z recyklovaných materiálů, které obsahují nebo mohou obsahovat hexabromdifenylether a heptabromdifenylether, za podmínky, že:
(a)
recyklace a konečné odstranění je prováděno způsobem šetrným k životnímu prostředí a nevede k znovuzískávání hexabromdifenyletheru a heptabromdifenyletheru za účelem jejich opětovného využívání;
(b)
smluvní strana podnikne náležité kroky k tomu, aby zabránila vývozu výrobků, které obsahují množství/koncentrace hexabromdifenyletheru a heptabromdifenyletheru překračující povolené limity pro prodej, používání, dovoz nebo výrobu těchto výrobků na území dané smluvní strany; a
(c)
smluvní strana oznámila Sekretariátu svůj záměr využít tuto výjimku.
2.
Na svém šestém řádném zasedání a následně na každém druhém řádném zasedání Konference smluvních stran vyhodnotí pokrok, kterého dosáhly smluvní strany při plnění hlavního cíle, kterým je odstranění hexabromdifenyletheru a heptabromdifenyletheru obsažených ve výrobcích, a přezkoumá potřebu pokračování této zvláštní výjimky. V každém případě tato výjimka skončí svoji platnost nejpozději v roce 2030.
4.
Rozhodla změnit část I Přílohy A Úmluvy vložením do poznámky (iv) za slova „polychlorovaných bifenylů ve zboží používaném ve shodě s opatřeními části II“, čárku a slova „a použití hexabromdifenyletheru a heptabromdifenyletheru ve shodě s opatřeními části IV této přílohy“.
SC-4/15: Zařazení lindanu
Konference smluvních stran,
zvážila profil rizika a vyhodnocení rizik lindanu předložené Výborem pro hodnocení perzistentních organických polutantů,11
vzala na vědomí doporučení Výboru pro hodnocení perzistentních organických polutantů zařadit lindan do Přílohy A Úmluvy,12
1.
rozhodla změnit část I Přílohy A Úmluvy a zařadit tam lindan se zvláštní výjimkou pro použití lindanu jako farmaceutického přípravku druhé řady na ochranu lidského zdraví proti vším a svrabu vložením následujícího řádku:
Chemická látka| Činnost| Zvláštní výjimka
---|---|---
lindan*
č. CAS: 58-89-9| Výroba| Žádná
Použití| Farmaceutický přípravek
druhé řady na ochranu
lidského zdraví proti vším a
svrabu
2.
žádá Sekretariát, aby spolupracoval se Světovou zdravotnickou organizací na vypracování požadavků na podávání zpráv a na přezkoumání používání lindanu jako farmaceutického přípravku na ochranu lidského zdraví proti vším a svrabu, se zohledněním závěrečného prohlášení Výboru pro hodnocení perzistentních organických polutantů ve vyhodnocení rizik lindanu, a podal o této spolupráci zprávu Konferenci smluvních stran na jejím pátém zasedání.
SC-4/16: Zařazení pentachlorbenzenu
Konference smluvních stran,
zvážila profil rizika, dodatek k profilu rizika a vyhodnocení rizik pentachlorbenzenu předložené Výborem pro hodnocení perzistentních organických polutantů,13
vzala na vědomí doporučení Výboru pro hodnocení perzistentních organických polutantů zařadit pentachlorbenzen do Přílohy A Úmluvy bez zvláštních výjimek a do Přílohy C Úmluvy,14
1.
rozhodla změnit část I Přílohy A Úmluvy a zařadit tam bez zvláštních výjimek pentachlorbenzen vložením následujícího řádku:
Chemická látka| Činnost| Zvláštní výjimka
---|---|---
pentachlorbenzen*
č. CAS: 608-93-5| Výroba| Žádná
Použití| Žádné
2.
rovněž rozhodla změnit část I Přílohy C zařazením pentachlorbenzenu vložením pentachlorbenzenu (PeCB) (č. CAS: 608-93-5) do „chemické“ tabulky za „polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDD/PCDF)“ a vložením „pentachlorbenzenu“ do prvního odstavce části II a části III Přílohy C za „polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany“.
SC-4/17: Zařazení perfluoroktansulfonové kyseliny, jejích solí a perfluoroktansulfonylfluoridu
Konference smluvních stran,
zvážila profil rizika, vyhodnocení rizik a dodatek k vyhodnocení rizik perfluoroktansulfonátu předložené Výborem pro hodnocení perzistentních organických polutantů,15
vzala na vědomí doporučení Výboru pro hodnocení perzistentních organických polutantů zařadit perfluoroktansulfonovou kyselinu, její soli a perfluoroktansulfonylfluoridu do Přílohy A nebo Přílohy B Úmluvy,16
1.
rozhodla změnit část I Přílohy B Úmluvy a zařadit tam perfluoroktansulfonovou kyselinu, její soli a perfluoroktansulfonylfluorid vložením následujícího řádku s uvedenými přijatelnými účely a zvláštními výjimkami:
Chemická látka| Činnost| Přijatelný účel nebo zvláštní výjimka
---|---|---
perfluoroktansulfonová kyselina (č. CAS: 1763-23-1), její solia a
perfluoroktan-sulfonylfluorid (č. CAS: 307-35-7)
a Například:
kalium-perfluoroktansulfonát (č. CAS: 2795-39-3);
lithium-perfluoroktansulfonát (č. CAS: 29457-72-5);| Výroba| Přijatelný účel:
V souladu s částí III této přílohy pro výrobu jiných
chemických sloučenin určených výhradně pro následně
uvedená použití. Výroba pro následně uvedená použití.
Zvláštní výjimka: Povolena smluvním stranám uvedeným v registru.
amonium-perfluoroktansulfonát (č. CAS: 29081-56-9);
diethanolamin-perfluoroktansulfonát (č. CAS: 70225-14-8);
tetraethylamonium-perfluoroktansulfonát (č. CAS: 56773-42-3);
didecyldimethylamonium-
perfluoroktansulfonát (č. CAS: 251099-16-8)| Použití| Přijatelný účel:
V souladu s částí III této přílohy pro následné přijatelné účely nebo jako meziprodukt při výrobě chemických látek pro následné přijatelné účely:
• fotografické zobrazování
• fotorezistentní a protiodrazové povlaky pro polovodiče
• leptadla použitá při výrobě polovodičů a keramických filtrů
• hydraulické kapaliny v letectví
• pokovování (tvrdé pokovování) pouze v uzavřeném systému
• určité zdravotnické přístroje (jako vrstvy kopolymeru ethylen-tetrafluorethylenu (ETFE) a výroba radiokontrastních ETFE, diagnostická zařízení pro in vitro vyšetření, barevné filtry pro CCD)
• hasicí pěna
• návnady proti hmyzu-mravencům rodu Atta spp. a Acromyrmex spp. Zvláštní výjimka:
Pro následná zvláštní užití nebo jako meziprodukt ve výrobě chemických látek pro následná zvláštní užití:
• fotomasky při výrobě polovodičů a displejů z tekutých krystalů (LCD)
• pokovování (tvrdé pokovování)
• pokovování (dekorativní pokovování)
• elektrické a elektronické součástky některých barevných tiskáren a barevných kopírek
• insekticidy pro kontrolu invazivních druhů mravenců (Solenopsis invicta) a termitů
• chemicky řízená těžba ropy
• koberce
• kůže a oblečení
• textil a čalounění
• papír a obaly
• povlaky a aditiva do povlaků
• guma a plasty
2.
rovněž rozhodla vytvořit novou část III přílohy B nazvanou „Perfluoroktansulfonová kyselina (PFOS), její soli a perfluoroktansulfonylfluorid (PFOSF)“, kde stojí:
Část III
Perfluoroktansulfonová kyselina, její soli a perfluoroktansulfonylfluorid
1.
Výroba a použití perfluoroktansulfonové kyseliny (PFOS), jejích solí a perfluoroktansulfonylfluoridu (PFOSF) se ukončí všemi smluvními stranami, s výjimkou smluvních stran, které oznámily sekretariátu svůj záměr vyrábět a/nebo používat tyto látky pro přijatelné účely, jak je uvedeno v části I této Přílohy. Tímto se zřizuje Registr přijatelných účelů, který je přístupný veřejnosti. Registr přijatelných účelů je spravován sekretariátem. V případě, že smluvní strana, která není uvedena v Registru, se rozhodne, že je pro ni použití PFOS, jejích solí nebo PFOSF pro přijatelné účely uvedené v části I této přílohy nezbytné, oznámí takovou skutečnost co nejdříve sekretariátu, aby mohla být přidána bez odkladu do Registru.
2.
Smluvní strany, které vyrábějí a/nebo používají tyto chemické látky, vezmou v potaz, kde je to vhodné, postupy poskytnuté v relevantních částech obecných návodů týkajících se nejlepších dostupných technik a nejlepších postupů šetrných k životnímu prostředí (BAT/BEP) v části V Přílohy C Úmluvy.
3.
Každé čtyři roky každá smluvní strana, která používá a/nebo vyrábí tyto chemické látky, podá zprávu o dosaženém pokroku v odstraňování PFOS, jejích solí a PFOSF, a postoupí informaci o takovém pokroku Konferenci smluvních stran, a to podle a v rámci postupu podávání zpráv podle článku 15 Úmluvy.
4.
S cílem omezit a nakonec ukončit výrobu a/nebo používání těchto chemických látek, Konference smluvních stran podpoří:
a)
každou smluvní stranu, která tyto chemické látky používá, v činnostech vedoucích k zastavení jejich používání v případech, kdy jsou dostupné alternativní látky nebo metody;
b)
každou smluvní stranu, která tyto chemické látky používá nebo vyrábí, při vývoji a implementaci akčního plánu jako části implementačního plánu specifikovaného v čl. 7 Úmluvy;
c)
smluvní strany, v rámci jejich možností, při podpoře výzkumu a vývoje bezpečných alternativních chemických látek a nechemických výrobků a procesů, metod a strategií pro smluvní strany používající tyto látky, které odpovídají podmínkám jednotlivých stran. Faktory podporované při zvažování možností nebo kombinací alternativ zahrnují rizika pro lidské zdraví a dopady uplatnění takových alternativ na životní prostředí.
5.
Konference smluvních stran vyhodnotí přetrvávající potřebu těchto chemických látek pro různé přijatelné účely a zvláštní výjimky na základě dostupných vědeckých, technických, ekonomických informací a informací vztahujících se k životnímu prostředí, včetně:
a)
informace poskytnuté ve zprávách popsaných v odst. 3;
b)
informace o výrobě a použití těchto chemických látek;
c)
informace o dostupnosti, vhodnosti a zavádění alternativ pro tyto chemické látky;
d)
informace o pokroku v budování kapacit zemí pro bezpečný přechod k takovým alternativám.
6.
Vyhodnocení popsané v předchozím odstavci proběhne nejpozději do roku 2015 a poté každé 4 roky, společně s pravidelným zasedáním Konference smluvních stran.
7.
Kvůli náročnosti používání a velkému množství sektorů, ve kterých se tyto chemické látky používají, se mohou vyskytnout i jiné aplikace těchto chemických látek, kterých si státy v současnosti nejsou vědomy. Smluvní strany, které zjistí jiné způsoby používání, by o tomto měly co nejdříve informovat sekretariát.
8.
Smluvní strana může, na základě písemného oznámení sekretariátu, kdykoli nechat stáhnout své jméno z Registru přijatelných účelů. Stažení vstupuje v platnost dnem uvedeným v oznámení.
9.
Ustanovení poznámky (iii) části I Přílohy B se na tyto chemické látky nevztahují.
SC-4/18: Zařazení tetrabromdifenyletheru a pentabromdifenyletheru
Konference smluvních stran,
zvážila profil rizika a vyhodnocení rizik komerčního pentabromdifenyletheru předložené Výborem pro hodnocení perzistentních organických polutantů,17
vzala na vědomí doporučení Výboru pro hodnocení perzistentních organických polutantů zařadit tetrabromdifenylether a pentabromdifenylether do Přílohy A Úmluvy,18
1.
rozhodla změnit část I Přílohy A Úmluvy a zařadit tam tetrabromdifenylether a pentabromdifenylether tak, jak jsou definovány ve druhém odstavci tohoto rozhodnutí, se zvláštní výjimkou pro výrobky obsahující tetrabromdifenylether a pentabromdifenylether v souladu s ustanoveními části IV přílohy, vložením následujícího řádku:
Chemická látka| Činnost| Přijatelný účel nebo zvláštní výjimka
---|---|---
tetrabromdifenylether* a
pentabromdifenylether*| Výroba| Žádná
Použití| Výrobky v souladu s ustanoveními části IV této přílohy
2.
Rovněž rozhodla vložit definici tetrabromdifenyletheru a pentabromdifenyletheru do nové části III přílohy A nazvané „Definice“ následovně:
Pro účely této přílohy:
„Tetrabromdifenylether a pentabromdifenylether“ znamená 2,2´,4,4´-tetrabromdifenylether (BDE-47, č. CAS: 40088-47-9), a 2,2´,4,4´,5-pentabromdifenylether (BDE-99, č. CAS: 32534-81-9) a další tetra- a pentabromdifenylethery přítomné v komerčním pentabromdifenyletheru.
3.
Rozhodla vložit novou část IV do přílohy A následovně:
Část IV
Tetrabromdifenylether a pentabromdifenylether
1.
Smluvní strana může povolit recyklaci výrobků, které obsahují nebo mohou obsahovat tetrabromdifenylether a pentabromdifenylether, a použití a konečné odstranění výrobků vyrobených z recyklovaných materiálů, které obsahují nebo mohou obsahovat tetrabromdifenylether a pentabromdifenylether, za podmínky, že:
(a)
recyklace a konečné odstranění je prováděno způsobem šetrným k životnímu prostředí a nevede k znovuzískávání tetrabromdifenyletheru a pentabromdifenyletheru za účelem jejich opětovného využívání;
(b)
smluvní strana nedovolí, aby tato výjimka vedla k vývozu výrobků, které obsahují množství/koncentrace tetrabromdifenyletheru a pentabromdifenyletheru překračující povolené limity pro prodej těchto výrobků na území dané smluvní strany; a
(c)
smluvní strana oznámila Sekretariátu svůj záměr využít tuto výjimku.
2.
Na svém šestém řádném zasedání a následně na každém druhém řádném zasedání Konference smluvních stran vyhodnotí pokrok, kterého dosáhly smluvní strany při plnění hlavního cíle, kterým je odstranění tetrabromdifenyletheru a pentabromdifenyletheru obsažených ve výrobcích, a přezkoumá potřebu pokračování této zvláštní výjimky. V každém případě tato výjimka skončí svoji platnost nejpozději v roce 2030.
4.
Rozhodla změnit část I přílohy A Úmluvy vložením do poznámky (iv) za slova „polychlorovaných bifenylů ve zboží používaném ve shodě s opatřeními části II“, čárku a slova „a použití tetrabromdifenyletheru a pentabromdifenyletheru ve shodě s opatřeními části IV této přílohy“.
1)
Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech přijatá ve Stockholmu dne 22. května 2001 byla vyhlášena pod č. 40/2006 Sb. m. s.
Příloha G Úmluvy přijatá dne 6. května 2005 v Punta del Este byla vyhlášena pod č. 24/2007 Sb. m. s. a opravena pod č. 50/2010 Sb. m. s.
1
UNEP/POPS/POPRC.3/20/Add.8 a UNEP/POPS/POPRC.4/15/Add.3.
2
UNEP/POPS/COP.4/17.
3
UNEP/POPS/POPRC.3/20/Add.9 a UNEP/POPS/POPRC.4/15/Add.4.
4
UNEP/POPS/COP.4/17.
5
UNEP/POPS/POPRC.3/20/Add.10 a UNEP/POPS/POPRC.3/20/Add.2.
6
UNEP/POPS/COP.4/17.
7
UNEP/POPS/POPRC.2/17/Add.3 a UNEP/POPS/POPRC.3/20/Add.3.
8
UNEP/POPS/COP.4/17.
9
UNEP/POPS/POPRC.3/20/Add.6 a UNEP/POPS/POPRC.4/15/Add.1.
10
UNEP/POPS/COP.4/17.
11
UNEP/POPS/POPRC.2/17/Add.4 a UNEP/POPS/POPRC.3/20/Add.4.
12
UNEP/POPS/COP.4/17.
13
UNEP/POPS/POPRC.3/20/Add.7, UNEP/POPS/POPRC.4/15/Add.5 a UNEP/POPS/POPRC.4/15/Add.2
14
UNEP/POPS/COP.4/17.
15
UNEP/POPS/POPRC.2/17/Add.5, UNEP/POPS/POPRC.3/20/Add.5 a UNEP/POPRC.4/15/Add.6.
16
UNEP/POPS/COP.4/17.
17
UNEP/POPS/POPRC.2/17/Add.1 a UNEP/POPS/POPRC.3/20/Add.1.
18
UNEP/POPS/COP.4/17. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 89/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 89/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Maltou o ukončení platnosti Dohody mezi Českou republikou a Maltou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 9. dubna 2002 ve Valletě
Vyhlášeno 19. 10. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 30. 9. 2010, částka 42/2010
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 30. 9. 2010
89
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou nót ze dne 17. března 2009 a 2. dubna 2009 byla sjednána Dohoda mezi Českou republikou a Maltou o ukončení platnosti Dohody mezi Českou republikou a Maltou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 9. dubna 2002 ve Valletě1).
S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval.
Na základě ustanovení uvedených v nótách vstoupila Dohoda v platnost dne 30. září 2010.
Anglické znění maltské nóty a její překlad do českého jazyka a anglické znění české nóty a její překlad do českého jazyka, jež tvoří Dohodu, se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
NV č. 455/09
Ministerstvo zahraničních věcí Malty projevuje úctu Velvyslanectví České republiky a má tu čest odkázat na verbální nótu Velvyslanectví č. 9/2009 ze dne 5. ledna 2009 týkající se návrhu českých úřadů na ukončení platnosti Dohody mezi Maltou a Českou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané ve Valletě dne 9. dubna 2002.
Ministerstvo si přeje informovat, že vláda Malty souhlasí s výše uvedeným návrhem. Ministerstvo si rovněž přeje zdůraznit, že v souladu s článkem 12(3) jakákoli případně získaná práva nebo oprávněná očekávání stran jednajících v souladu s výše uvedenou Dohodou před jejím zrušením budou respektována v rámci Acquis Evropské unie.
Za předpokladu, že česká strana bude souhlasit s výše uvedeným stanoviskem, tato nóta a odpovědní nóta České republiky vytvoří Dohodu mezi Maltou a Českou republikou o ukončení platnosti Dohody mezi Maltou a Českou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic.
Tato dohoda podléhá vnitrostátním postupům na obou stranách, které si navzájem oznámí, že příslušné vnitrostátní právní postupy pro vstup této dohody v platnost byly dokončeny. Tato dohoda vstoupí v platnost 30. dnem následujícím po datu pozdější z obou notifikací.
Ministerstvo zahraničních věcí Malty využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Velvyslanectví České republiky o své hluboké úctě.
17\\. března 2009
Velvyslanectví České republiky
Řím
PŘEKLAD
VERBÁLNÍ NÓTA
NV č. 319/2009
Velvyslanectví České republiky v Římě projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí Malty a má tu čest potvrdit příjem nóty váženého Ministerstva č. 455/09 ze dne 17. března 2009 následujícího znění:
„Ministerstvo zahraničních věcí Malty projevuje úctu Velvyslanectví České republiky a má tu čest odkázat na verbální nótu Velvyslanectví č. 9/2009 ze dne 5. ledna 2009 týkající se návrhu českých úřadů na ukončení platnosti Dohody mezi Maltou a Českou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané ve Valletě dne 9. dubna 2002.
Ministerstvo si přeje informovat, že vláda Malty souhlasí s výše uvedeným návrhem. Ministerstvo si rovněž přeje zdůraznit, že v souladu s článkem článkem 12(3) jakákoli případně získaná práva nebo oprávněná očekávání stran jednajících v souladu s výše uvedenou Dohodou před jejím zrušením budou respektována v rámci Acquis Evropské unie.
Za předpokladu, že česká strana bude souhlasit s výše uvedeným stanoviskem, tato nóta a odpovědní nóta České republiky vytvoří Dohodu mezi Maltou a Českou republikou o ukončení platnosti Dohody mezi Maltou a Českou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic.
Tato dohoda podléhá vnitrostátním postupům na obou stranách, které si navzájem oznámí, že příslušné vnitrostátní právní postupy pro vstup této dohody v platnost byly dokončeny. Tato dohoda vstoupí v platnost 30. dnem následujícím po datu pozdější z obou notifikací.
Ministerstvo zahraničních věcí Malty využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Velvyslanectví České republiky o své hluboké úctě.“
Velvyslanectví České republiky má tu čest oznámit, že česká strana vyjádřila svůj souhlas s výše uvedeným návrhem maltské strany, následkem čehož výše uvedená nóta Ministerstva zahraničních věcí Malty č. 455/09 ze dne 17. března 2009 a tato nóta tvoří Dohodu mezi Maltou a Českou republikou o ukončení platnosti Dohody mezi Maltou a Českou republikou a podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 9. dubna 2002 ve Valletě.
Nadto Velvyslanectví České republiky má tu čest oznámit, že Dohoda uvedená v předchozím odstavci byla na české straně předložena do příslušného vnitrostátního právního procesu nezbytného pro vstup této dohody v platnost.
Velvyslanectví České republiky v Římě využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Ministerstvo zahraničních věcí Malty o své hluboké úctě.
Řím 2. dubna 2009
Ministerstvo zahraničních věcí
Malty
1)
Dohoda mezi Českou republikou a Maltou o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsaná dne 9. dubna 2002 ve Valletě byla vyhlášena pod č. 115/2003 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 88/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 88/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí a nóta Velvyslanectví České republiky v Berlíně, kterou česká strana oznámila německé straně změny v označení a působnosti orgánů příslušných k provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o spolupráci policejních orgánů a orgánů působících při ochraně státních hranic v příhraničních oblastech
Vyhlášeno 19. 10. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 19. 10. 2010, částka 42/2010
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 19. 10. 2010
88
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že v souladu s článkem 17 odst. 2 Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o spolupráci policejních orgánů a orgánů působících při ochraně státních hranic v příhraničních oblastech1) sdělila česká strana nótou ze dne 9. dubna 2010 německé straně změny v názvech a působnosti orgánů, které jsou v České republice příslušné podle článku 2 odst. 1 Smlouvy.
České znění nóty se vyhlašuje současně.
Č. j.: 1561/2010-Bln
Velvyslanectví České republiky v Berlíně projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí Spolkové republiky Německo a s ohledem na změny v organizační struktuře PoliciePolicie České republiky, platné od 1. ledna 2010, má čest v souladu s článkem 17 odst. 2 Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o spolupráci policejních orgánů a orgánů působících při ochraně státních hranic v příhraničních oblastech z 19. září 2000 (dále jen „Smlouva“) oznámit německé straně změny v označení a působnosti orgánů, které jsou v České republice příslušné podle článku 2 odst. 1 Smlouvy.
Těmito orgány od 1. ledna 2010 jsou:
-
Krajské ředitelství policiepolicie Jihočeského kraje,
-
Krajské ředitelství policiepolicie Plzeňského kraje,
-
Krajské ředitelství policiepolicie Karlovarského kraje,
-
Krajské ředitelství policiepolicie Ústeckého kraje,
-
Krajské ředitelství policiepolicie Libereckého kraje,
-
oblastní ředitelství České Budějovice Služby cizinecké policiepolicie,
-
oblastní ředitelství Plzeň Služby cizinecké policiepolicie,
-
oblastní ředitelství Ústí nad Labem Služby cizinecké policiepolicie.
Velvyslanectví České republiky v Berlíně si dovoluje požádat o laskavé potvrzení přijetí této nóty.
Velvyslanectví České republiky v Berlíně využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Ministerstvo zahraničních věcí Spolkové republiky Německo svou hlubokou úctou.
V Berlíně dne 9. dubna 2010
Ministerstvo zahraničních věcí
Spolkové republiky Německo
Berlín
1)
Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o spolupráci policejních orgánů a orgánů působících při ochraně státních hranic v příhraničních oblastech podepsaná dne 19. září 2000 v Berlíně byla vyhlášena pod č. 91/2002 Sb. m. s. a změněna pod č. 131/2002 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 87/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 87/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí a nóta Velvyslanectví České republiky ve Varšavě, kterou česká strana oznámila polské straně změny v označení a působnosti orgánů příslušných k provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Polskou republikou o spolupráci v boji proti trestné činnosti, při ochraně veřejného pořádku a o spolupráci v příhraničních oblastech
Vyhlášeno 19. 10. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 19. 10. 2010, částka 42/2010
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 19. 10. 2010
87
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že česká strana informovala nótou ze dne 18. května 2010 polskou stranu o změnách v názvech a působnosti orgánů, které jsou v České republice příslušné podle článku 7 odst. 1 písm. a) Smlouvy mezi Českou republikou a Polskou republikou o spolupráci v boji proti trestné činnosti, při ochraně veřejného pořádku a o spolupráci v příhraničních oblastech1).
České znění nóty se vyhlašuje současně.
Č. j.: 1778/2010-Var.
Velvyslanectví České republiky ve Varšavě projevuje úctu váženému Ministerstvu zahraničních věcí Polské republiky a s ohledem na změny v organizační struktuře PoliciePolicie České republiky platné od 1. ledna 2010 má čest oznámit polské straně změny v označení a působnosti orgánů, které jsou v České republice příslušné podle článku 7 odst. 1 písm. a) Smlouvy mezi Českou republikou a Polskou republikou o spolupráci v boji proti trestné činnosti, při ochraně veřejného pořádku a o spolupráci v příhraničních oblastech z 21. června 2006. Těmito orgány od 1. ledna 2010 jsou:
–
Krajské ředitelství policiepolicie Ústeckého kraje,
–
Krajské ředitelství policiepolicie Libereckého kraje,
–
Krajské ředitelství policiepolicie Královéhradeckého kraje,
–
Krajské ředitelství policiepolicie Pardubického kraje,
–
Krajské ředitelství policiepolicie Olomouckého kraje,
–
Krajské ředitelství policiepolicie Moravskoslezského kraje,
–
oblastní ředitelství Ústí nad Labem Služby cizinecké policiepolicie,
–
oblastní ředitelství Hradec Králové Služby cizinecké policiepolicie,
–
oblastní ředitelství Ostrava Služby cizinecké policiepolicie.
Velvyslanectví České republiky ve Varšavě si dovoluje požádat o laskavé potvrzení přijetí této nóty.
Velvyslanectví České republiky ve Varšavě využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo vážené Ministerstvo zahraničních věcí Polské republiky svou hlubokou úctou.
Varšava, dne 18. května 2010
Ministerstvo zahraničních věcí
Polské republiky
Varšava
1)
Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou o spolupráci v boji proti trestné činnosti, při ochraně veřejného pořádku a o spolupráci v příhraničních oblastech podepsaná dne 21. června 2006 ve Varšavě byla vyhlášena pod č. 62/2007 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 86/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 86/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí a nóta Velvyslanectví České republiky ve Vídni, kterou česká strana oznámila rakouské straně změny v označení a působnosti orgánů příslušných k provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o policejní spolupráci a o druhém dodatku k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959
Vyhlášeno 19. 10. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 7. 4. 2010, částka 42/2010
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 7. 4. 2010
86
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že v souladu s článkem 35 odst. 2 Smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o policejní spolupráci a o druhém dodatku k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 19591) sdělila česká strana nótou ze dne 7. dubna 2010 rakouské straně změny v názvech a působnosti orgánů, které jsou v České republice příslušné podle článku 2 odst. 5 písm. c) Smlouvy.
České znění nóty se vyhlašuje současně.
Č. j.: 2245/2010-JK
Velvyslanectví České republiky ve Vídni projevuje úctu Spolkovému ministerstvu pro evropské a mezinárodní záležitosti Rakouské republiky a s ohledem na změny v organizační struktuře PoliciePolicie České republiky, platné od 1. ledna 2010, má čest v souladu s článkem 35 odst. 2 Smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o policejní spolupráci a o druhém dodatku k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959, podepsané 14. července 2005 (dále jen „Smlouva“), oznámit rakouské straně změny v kompetenci a označení orgánů, které jsou v České republice příslušné podle článku 2 odst. 5 písm. c) Smlouvy.
Těmito orgány od 1. ledna 2010 jsou:
-
Krajské ředitelství policiepolicie Jihočeského kraje,
-
Krajské ředitelství policiepolicie kraje Vysočina,
-
Krajské ředitelství policiepolicie Jihomoravského kraje,
-
Krajské ředitelství policiepolicie Zlínského kraje,
-
oblastní ředitelství České Budějovice Služby cizinecké policiepolicie,
-
oblastní ředitelství Brno Služby cizinecké policiepolicie.
Velvyslanectví České republiky ve Vídni si dovoluje požádat o laskavé potvrzení přijetí této nóty.
Velvyslanectví České republiky ve Vídni využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Spolkové ministerstvo pro evropské a mezinárodní záležitosti Rakouské republiky svou hlubokou úctou.
Vídeň, dne 7. dubna 2010
Ministerstvo
pro evropské a zahraniční záležitosti Rakouské republiky
Vídeň
1)
Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o policejní spolupráci a o druhém dodatku k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959 podepsaná dne 14. července 2005 ve Vídni byla vyhlášena pod č. 65/2006 Sb. m. s.
Evropská úmluva o vzájemné pomoci ve věcech trestních přijatá ve Štrasburku dne 20. dubna 1959 byla vyhlášena pod č. 550/1992 Sb. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 85/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 85/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí a nóta Velvyslanectví České republiky v Bratislavě, kterou česká strana oznámila slovenské straně změny v označení a působnosti orgánů příslušných k provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci v boji proti trestné činnosti, při ochraně veřejného pořádku a při ochraně státních hranic
Vyhlášeno 19. 10. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 19. 10. 2010, částka 42/2010
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 19. 10. 2010
85
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že v souladu s článkem 26 odst. 2 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci v boji proti trestné činnosti, při ochraně veřejného pořádku a při ochraně státních hranic1) sdělila česká strana nótou ze dne 8. dubna 2010 slovenské straně změny v názvech a působnosti orgánů, které jsou v České republice příslušné podle článku 10 odst. 1 písm. a) Smlouvy.
České znění nóty se vyhlašuje současně.
Č. j.: 270/2010
Velvyslanectví České republiky v Bratislavě projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí Slovenské republiky a s ohledem na změny v organizační stuktuře PoliciePolicie České republiky, platné od 1. ledna 2010, má čest v souladu s článkem 26 odst. 2 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci v boji proti trestné činnosti, při ochraně veřejného pořádku a při ochraně státních hranic z 27. ledna 2004 (dále jen „Smlouva“) oznámit slovenské straně změny v názvech a působnosti orgánů, které jsou v České republice příslušné podle článku 10 odst. 1 písm. a) Smlouvy.
Těmito orgány od 1. ledna 2010 jsou:
-
Krajské ředitelství policiepolicie kraje Vysočina,
-
Krajské ředitelství policiepolicie Jihomoravského kraje,
-
Krajské ředitelství policiepolicie Olomouckého kraje,
-
Krajské ředitelství policiepolicie Zlínského kraje,
-
Krajské ředitelství policiepolicie Moravskoslezského kraje,
-
oblastní ředitelství Brno Služby cizinecké policiepolicie,
-
oblastní ředitelství Ostrava Služby cizinecké policiepolicie.
Velvyslanectví České republiky v Bratislavě si dovoluje požádat o laskavé potvrzení přijetí této nóty.
Velvyslanectví České republiky ve Slovenské republice využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Ministerstvo zahraničních věcí Slovenské republiky o své nejhlubší úctě.
V Bratislavě, dne 8. dubna 2010
Ministerstvo zahraničních věcí
Slovenské republiky
Mezinárodněprávní odbor
Bratislava
1)
Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci v boji proti trestné činnosti, při ochraně veřejného pořádku a při ochraně státních hranic podepsaná dne 27. ledna 2004 v Bratislavě byla vyhlášena pod č. 26/2005 Sb. m. s. a změněna a opravena pod č. 76/2005 Sb. m. s. a č. 8/2006 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 84/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 84/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Republiky Makedonie o hospodářské a průmyslové spolupráci
Vyhlášeno 19. 10. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 9. 8. 2010, částka 42/2010
* Článek I - Cíle
* Článek II - Oblasti spolupráce
* Článek III - Formy spolupráce
* Článek IV - Společný výbor dvoustranné hospodářské spolupráce
* Článek V - Společný výbor bude vykonávat zejména následující činnosti:
* Článek VI - 1. Společnému výboru budou společně předsedat zástupci příslušných ministerstev, zodpovědných za hospodářskou a průmyslovou spolupráci obou Stran, na úrovni státních tajemníků nebo náměstků ministrů, anebo zástupci jimi zmocnění za tímto zvláštním účelem.
* Článek VII - Konzultace
* Článek VIII - Zvláštní ujednání
* Článek IX - Závěrečná ustanovení
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 9. 8. 2010
84
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 10. února 2010 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Makedonie o hospodářské a průmyslové spolupráci.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku IX odst. 1 dne 9. srpna 2010.
České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
DOHODA
MEZI
VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY
A
VLÁDOU REPUBLIKY MAKEDONIE O HOSPODÁŘSKÉ A PRŮMYSLOVÉ SPOLUPRÁCI
Vláda České republiky a vláda Republiky Makedonie (dále uváděné jako „Strany“);
přejíce si vytvořit náležitý rámec pro trvalý dialog mezi Stranami, který by umožnil analyzovat a přijímat opatření nezbytná k podpoře a rozvoji dvoustranných hospodářských vztahů ku prospěchu obou zemí;
s ohledem na závazky vyplývající pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii a pro Republiku Makedonii z její kandidatury na členství v Evropské unii,
se dohodly na následujícím:
Článek I
Cíle
Strany budou, na základě této Dohody a v souladu s právními předpisy platnými na územích států Stran, podporovat rozvoj vzájemných hospodářských vztahů a podporovat hospodářskou a průmyslovou spolupráci.
Článek II
Oblasti spolupráce
Strany se shodly na podpoře hospodářské spolupráce v následujících oblastech, které budou blíže upřesněny vzájemnou dohodou:
a)
energetický sektor;
b)
rozvoj zemědělského průmyslu a lesnictví;
c)
automobilový, letecký a kosmický průmysl a tvorba výrobních prostředků;
d)
informační technologie;
e)
technologie ochrany životního prostředí;
f)
infrastruktura;
g)
dopravní systémy;
h)
stavebnictví a společné projekty na třetích trzích;
i)
technické standardy, certifikace a metrologie;
j)
jiné oblasti oboustranného zájmu.
Článek III
Formy spolupráce
1.
Tato Dohoda se mimo jiné může vztahovat na následující činnosti:
a)
podpora rozvoje průmyslové, technické a technologické spolupráce, zahrnující jak výměnu informací v těchto oblastech, tak i podporu návrhů studií investičních projektů;
b)
vypracování studií a implementace společných projektů zaměřených na rozvoj průmyslu, výroby a zpracování surovin a energetických zdrojů, dopravu, telekomunikace a všech ostatních oblastí společného zájmu;
c)
spolupráci umožňující transfer technologií, technickou pomoc, školení expertů a navrhování společných dokumentů včetně těch, týkajících se třetích zemí;
d)
organizování obchodních misí, účast na mezinárodních veletrzích a výstavách, organizování veletrhů, sympozií, konferencí a jiných událostí určených přispět k rozvoji vzájemných hospodářských vztahů a nových obchodních příležitostí;
e)
podpora a vyhledávání příznivých podmínek pro financování společných projektů sjednaných na základě této Dohody.
2.
Tento seznam není uzavřený a nevylučuje jiné formy spolupráce, které mohou Strany určit jako oblast společného zájmu.
3.
Činnosti předvídané touto Dohodou mohou být prováděny na základě dohod mezi příslušnými subjekty obou zemí.
Článek IV
Společný výbor dvoustranné hospodářské spolupráce
S cílem usnadnit provádění této Dohody a v úsilí rozšířit a rozvíjet vzájemné hospodářské vztahy, zřizují Strany tímto Společný výbor dvoustranné hospodářské spolupráce, dále jen „Společný výbor“.
Článek V
Společný výbor bude vykonávat zejména následující činnosti:
a)
sloužit jako poradní orgán Stran v oblastech hospodářské, průmyslové, investiční a obchodní podpory;
b)
vyměňovat informace o hospodářském rozvoji a o rozvojových programech v obou zemích a usnadňovat vyhledávání příležitostí pro posílení dvoustranné hospodářské, obchodní, investiční a průmyslové spolupráce;
c)
navrhovat, posuzovat, hodnotit a určovat prioritní oblasti, ve kterých by bylo možné provádět konkrétní projekty hospodářské a obchodní spolupráce a určovat předpoklady jejich provádění, a také společné projekty a programy zahrnující určovaní strategických cílů a jiných forem činnosti;
d)
klást důraz na rozvoj spolupráce malých a středních podniků obou zemí;
e)
v mezích kompetencí a v souladu s právními předpisy platnými na územích států Stran hledat vzájemně uspokojivé řešení všech sporů, které mohou vyvstat v souvislosti s prováděním této Dohody.
Článek VI
1.
Společnému výboru budou společně předsedat zástupci příslušných ministerstev, zodpovědných za hospodářskou a průmyslovou spolupráci obou Stran, na úrovni státních tajemníků nebo náměstků ministrů, anebo zástupci jimi zmocnění za tímto zvláštním účelem.
2.
Společný výbor se bude skládat ze zástupců příslušných veřejných organizací a institucí obou zemí. Společný výbor může pozvat zástupce dalších veřejných organizací a institucí obou zemí, stejně jako zástupce soukromého sektoru, kteří budou mít zájem na rozvoji vzájemné spolupráce, aby se podíleli na jeho práci.
3.
Společný výbor může ustanovit ad hoc anebo stálé expertní skupiny a může delegovat některé ze svých povinností na takové skupiny. Zprávy a doporučení těchto skupin a dalších subjektů zmíněných v odstavci 2 tohoto článku budou předloženy Společnému výboru k uvážení.
4.
Společný výbor se bude scházet v době, kterou budou Strany považovat za příhodnou, střídavě v České republice a v Republice Makedonie, v dohodnutých termínech, s tím, že tato setkání se mohou konat také prostřednictvím videokonferencí.
Článek VII
Konzultace
Strany mohou, na požádání kterékoli z nich přímo anebo prostřednictvím Společného výboru, zahájit konzultace, týkající se jakéhokoli tématu, který ovlivňuje anebo může ovlivnit výklad anebo provádění této Dohody.
Článek VIII
Zvláštní ujednání
1.
Spolupráce mezi Stranami na základě této Dohody bude probíhat v souladu s mezinárodními závazky Stran, včetně závazků vyplývajících z mezinárodních smluv uzavřených Evropskými společenstvími anebo Evropskými společenstvími a členskými státy Evropské unie na straně jedné a Republikou Makedonie na straně druhé.
2.
Spoluprací mezi Stranami na základě této Dohody nejsou dotčeny závazky kterékoli Strany, vyplývající z jiných jí uzavřených mezinárodních smluv anebo z členství České republiky v Evropské unii a členství Republiky Makedonie v mezinárodních sdruženích.
Článek IX
Závěrečná ustanovení
1.
Tato Dohoda vstoupí v platnost datem přijetí pozdější nóty, v níž si Strany vzájemně oznámí diplomatickou cestou splnění vnitrostátních právních postupů nezbytných pro vstup Dohody v platnost.
2.
Tato Dohoda zůstane v platnosti až do doby, dokud nebude jednou ze Stran vypovězena. Každá ze Stran může Dohodu písemně vypovědět diplomatickou cestou. Platnost Dohody skončí po uplynutí šesti měsíců od data takovéto notifikace.
3.
Nedohodly-li se Strany jinak, neovlivní ukončení platnosti této Dohody provádění probíhajících činností.
4.
Tato Dohoda může být změněna písemnou dohodou Stran.
Dáno v Praze, dne 10. února 2010, ve dvou původních vyhotoveních, každé v českém, makedonském a anglickém jazyce, přičemž všechna znění jsou autentická. V případě rozdílného výkladu je rozhodující anglické znění.
Za vládu České republiky
Ing. Milan Hovorka v. r.
náměstek ministra průmyslu a obchodu
Za vládu Republiky Makedonie
Vladimir Pesevski v. r.
místopředseda vlády |
Nález Ústavního soudu č. 286/2010 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 286/2010 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 10. srpna 2010 ve věci návrhu na zrušení části ustanovení čl. 8 odst. 2 obecně závazné vyhlášky statutárního města Hradec Králové č. 8/2003 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, ve znění obecně závazných vyhlášek č. 18/2004, č. 8/2005, č. 11/2006, č. 4/2007 a č. 3/2008
Vyhlášeno 14. 10. 2010, částka 106/2010
286
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl dne 10. srpna 2010 v plénu ve složení František Duchoň (soudce zpravodaj), Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný a Eliška Wagnerová o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení článku 8 odst. 2 obecně závazné vyhlášky statutárního města Hradec Králové č. 8/2003 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, ve znění obecně závazných vyhlášek č. 18/2004, č. 8/2005, č. 11/2006, č. 4/2007 a č. 3/2008, ve slovech „hromadným předpisným seznamem“, a o návrhu veřejného ochránce práv na zrušení článku 8 odst. 2 téže vyhlášky, ve slovech „nebo dodatečným platebním výměrem“,
takto:
Článek 8 odst. 2 obecně závazné vyhlášky statutárního města Hradec Králové č. 8/2003 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, ve znění obecně závazných vyhlášek č. 18/2004, č. 8/2005, č. 11/2006, č. 4/2007 a č. 3/2008, se ruší ve slovech „nebo dodatečným platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem“ dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r. |
Nařízení vlády č. 283/2010 Sb. | Nařízení vlády č. 283/2010 Sb.
Nařízení vlády, kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2009 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2009 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu
Vyhlášeno 14. 10. 2010, datum účinnosti 1. 1. 2011, částka 106/2010
* § 1 - Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2009 činí 24 091 Kč.
* § 2 - Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2009 činí 1,0269.
* § 3 - Částky pro stanovení výpočtového základu uvedené v § 15 zákona č. 155/1995 Sb. a naposledy zvýšené nařízením vlády č. 365/2008 Sb. se zvyšují takto:
* § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.
Aktuální znění od 1. 1. 2011
283
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 29. září 2010,
kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2009 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2009 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu
Vláda nařizuje podle § 17 odst. 2 a 4 a § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb. a zákona č. 353/2001 Sb.:
§ 1
Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2009 činí 24 091 Kč.
§ 2
Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2009 činí 1,0269.
§ 3
Částky pro stanovení výpočtového základu uvedené v § 15 zákona č. 155/1995 Sb. a naposledy zvýšené nařízením vlády č. 365/2008 Sb. se zvyšují takto:
a)
částky 10 500 Kč se zvyšují na 11 000 Kč,
b)
částky 27 000 Kč se zvyšují na 28 200 Kč.
§ 4
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.
Předseda vlády:
RNDr. Nečas v. r.
Ministr práce a sociálních věcí:
Dr. Ing. Drábek v. r. |
Nařízení vlády č. 282/2010 Sb. | Nařízení vlády č. 282/2010 Sb.
Nařízení vlády o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2011
Vyhlášeno 14. 10. 2010, datum účinnosti 1. 1. 2011, částka 106/2010
* § 1 - (1) Příplatky k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, ve znění nařízení vlády č. 405/2005 Sb. a nařízení vlády č. 369/2007 Sb., a po
* § 2 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.
Aktuální znění od 1. 1. 2011
282
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 29. září 2010
o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2011
Vláda nařizuje podle § 8 zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, a podle § 2 odst. 8 zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 108/2009 Sb.:
§ 1
(1)
Příplatky k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, ve znění nařízení vlády č. 405/2005 Sb. a nařízení vlády č. 369/2007 Sb., a podle zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb. a zákona č. 108/2009 Sb., (dále jen „příplatek“), přiznané před 1. lednem 2011 se zvyšují o 3,9 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož se příplatek zvyšuje. Příplatky se zvyšují od splátky důchodu, s nímž se vyplácejí, splatné po 31. prosinci 2010.
(2)
Částka příplatku se po zvýšení podle odstavce 1 zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
§ 2
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.
Předseda vlády:
RNDr. Nečas v. r.
Ministr práce a sociálních věcí:
Dr. Ing. Drábek v. r. |
Nařízení vlády č. 281/2010 Sb. | Nařízení vlády č. 281/2010 Sb.
Nařízení vlády o zvýšení důchodů v roce 2011
Vyhlášeno 14. 10. 2010, datum účinnosti 1. 1. 2011, částka 106/2010
* § 1 - Důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 2011 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2010 tak, že
* § 2 - Základní výměry důchodů přiznávaných po 31. prosinci 2010, uvedené v § 33 odst. 1, § 41 odst. 1, § 51 odst. 1 a § 53 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, činí 2 230 Kč měsíčně.
* § 3 - (1) Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle tohoto nařízení.
* § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.
Aktuální znění od 1. 1. 2011
281
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 29. září 2010
o zvýšení důchodů v roce 2011
Vláda nařizuje podle § 67 odst. 10 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 264/2002 Sb. a zákona č. 178/2008 Sb.:
§ 1
Důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 2011 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2010 tak, že
a)
základní výměra důchodu se zvyšuje o 60 Kč měsíčně,
b)
procentní výměra důchodu se zvyšuje o 3,9 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje.
§ 2
Základní výměry důchodů přiznávaných po 31. prosinci 2010, uvedené v § 33 odst. 1, § 41 odst. 1, § 51 odst. 1 a § 53 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, činí 2 230 Kč měsíčně.
§ 3
(1)
Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle tohoto nařízení.
(2)
Je-li důchod upraven pro souběh s jiným důchodem nebo se nevyplácí pro souběh s výdělečnou činností, upraví se při změně výše vypláceného důchodu, která souvisí s důvody úpravy důchodu, zvýšení procentní výměry důchodu podle § 1 písm. b), a to podle té výše procentní výměry důchodu, která náleží ode dne této změny.
§ 4
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.
Předseda vlády:
RNDr. Nečas v. r.
Ministr práce a sociálních věcí:
Dr. Ing. Drábek v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 83/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 83/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé
Vyhlášeno 27. 9. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 3. 2000, částka 41/2010
* Článek 1 - 1. Tímto se zakládá přidružení mezi Společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Marokem na straně druhé.
* Článek 2 - Vnitřní i zahraniční politika Společenství a Maroka se řídí zásadou dodržování lidských práv a demokratických principů, jak jsou uvedeny ve Všeobecné deklaraci lidských práv a tvoří podstatný prvek této dohody.
* HLAVA I - POLITICKÝ DIALOG
* HLAVA II - VOLNÝ POHYB ZBOŽÍ
* HLAVA III - PRÁVO USAZOVÁNÍ A POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB
* HLAVA IV - PLATBY, KAPITÁL, HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ A JINÁ HOSPODÁŘSKÁ USTANOVENÍ
* HLAVA V - HOSPODÁŘSKÁ SPOLUPRÁCE
* HLAVA VI - SPOLUPRÁCE V SOCIÁLNÍCH A KULTURNÍCH ZÁLEŽITOSTECH
* HLAVA VII - FINANČNÍ SPOLUPRÁCE
* HLAVA VIII - INSTITUCIONÁLNÍ, OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
* Článek 1 - 1. Pro produkty pocházející z Maroka uvedené v příloze je povolen dovoz do Společenství v souladu s podmínkami stanovenými v příloze a dále.
* Článek 2 - 1. U produktů pocházejících z Maroka, které jsou uvedeny v článcích 3 a 4 budou vstupní ceny, ze kterých mají být zvláštní cla snížena na nulu, rovny cenám (dále uváděným jako „vstupní smluvní ceny“) v mezích maximálních množství, období a podmínek uvedený
* Článek 3 - 1. Platí pro čerstvá rajčata kódu KN 0702 00:
* Článek 4 - U dále uvedených produktů bude vstupní smluvní cena, na základě které jsou zvláštní cla snížena na nulu, při množstevních omezeních a ve stanovených obdobích činit:
* Článek 1 - Tyto produkty pocházející z Maroka budou při dovozu do Společenství osvobozeny od cel.
* Článek 2 - Dovozy sardinkových přípravků a konzerv do Společenství kódů KN 1604 13 11, 1604 13 19 a ex 1604 20 50 pocházejících z Maroka se budou řídit ujednáními podle článku 1, s výhradou následujících ustanovení.
* HLAVA I - OBECNÁ USTANOVENÍ
* HLAVA II - DEFINICE POJMU „PŮVODNÍ PRODUKTY“
* HLAVA III - ÚZEMNÍ POŽADAVKY
* HLAVA IV - DOKLAD O PŮVODU
* HLAVA V - ZPŮSOBY SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE
* HLAVA VI - CEUTA A MELILLA
* HLAVA VII - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
* Článek 1 - Definice
* Článek 2 - Oblast působnosti
* Článek 3 - Pomoc na žádost
* Článek 4 - Pomoc bez žádosti
* Článek 5 - Doručení/Oznámení
* Článek 6 - Forma a obsah žádosti o pomoc
* Článek 7 - Vyřizování žádosti
* Článek 8 - Forma předávaných informací
* Článek 9 - Výjimky z povinnosti poskytnout pomoc
* Článek 10 - Povinnost zachovávat důvěrnost
* Článek 11 - Použití informací
* Článek 12 - Znalci a svědci
* Článek 13 - Náklady pomoci
* Článek 14 - Provádění protokolu
* Článek 15 - Doplňková povaha protokolu
* 1\\. Prohlášení o spolupráci v oblasti jaderné energie
* 2\\. Prohlášení o investicích
* 3\\. Prohlášení o zárukách pro zájmy Maroka.
* 1\\. Strany souhlasí s tím, že politický dialog na úrovni ministrů se uskuteční alespoň jednou ročně.
* 2\\. Strany mají za to, že mezi Evropským parlamentem a Parlamentem Maroka by měl být zřízen politický dialog.
* 1\\. Strany souhlasí s tím, že pro textilní výrobky a oděvy bude časový rozvrh odstraňování referenčních cen, jakož i snižování cel uvedené v čl. 12 odst. 1, schválen před podpisem dohody ve formě výměny dopisů.
* 2\\. Předpokládá se, že pro výrobky dotčené odstraňováním cel uvedeným v čl. 12 odst. 2, bude v Maroku zaveden kontrolní systém s technickou pomocí Společenství. Maroko se zavazuje zavést tento kontrolní systém do 31. prosince 1999.
* 1\\. Aniž by byly dotčeny podmínky a pravidla platná v jednotlivém členském státě, strany přezkoumají otázku, zda v rámci dohod o znovusjednocování rodin bude manželce/manželovi legálně zaměstnaných marockých pracovníků (s výjimkou sezónních pracovníků, vysl
* 2\\. S ohledem na absenci diskriminace týkající se propouštění pro nadbytečnost, nelze na základě čl. 64 odst. 1 uplatňovat nárok na získání obnovení povolení k pobytu. Poskytnutí, obnovení nebo zamítnutí povolení k pobytu se bude řídit právními předpisy jed
* 1\\. Strany se shodly že pro správný výklad a praktické používání dohody pojem „zvláštní případy“, uvedený v článku 90, znamená případ podstatného porušení dohody jednou ze stran. Podstatné porušení dohody spočívá ve: - — vypovězení smlouvy způsobem nedovoleným obecnými pravidly mezinárodního práva,
* 2\\. Smluvní strany souhlasí, že „vhodná opatření“ uvedená v článku 90 dohody jsou opatřeními přijatými v souladu s mezinárodním právem. Přijme-li jedna strana ve zvláště naléhavých případech opatření podle článku 90, může druhá strana vyvolat řízení směřují
* A. Dopis Společenství - Vážený pane,
* B. Dopis Marockého království - Vážený pane,
* A. Dopis Společenství - Vážený pane,
* B. Dopis Maroka - Vážený pane,
* 1\\. Pokud Maroko uzavře dohody s jinými zeměmi Středomoří o zřízení zón volného obchodu, je Společenství ochotno zvážit kumulaci původu při svém obchodu s těmito zeměmi.
* 2\\. Společenství je si vědomo závěrečných ujednání zasedání Evropské rady v Cannes v červnu 1995, kde je zdůrazněna role postupného přechodu ke kumulaci původu mezi všemi smluvními stranami při dosahování cíle zřízení evropsko-středomořské zóny volného obch - K tomuto účelu se Společenství rozhodlo, že Maroku navrhne sblížení ustanovení o pravidlech původu, a to na základě pravidel pro státy střední a východní Evropy zakotvených v jiné dohodě se zeměmi Středomoří, pokud tato pravidla budou použitelná na některo
* 1\\. Prohlášení o spolupráci v oblasti jaderné energie - Maroko jako signatářský stát dohody o nešíření jaderných zbraní si přeje rozvíjet spolupráci se Společenstvím v oblasti jaderné energie.
* 2\\. Prohlášení o investicích - Jako součást spolupráce v oblasti investic si Maroko přeje, aby byla věnována pozornost možnémi zřízení garančního fondu pro evropské investice.
* 3\\. Prohlášení o zárukách pro zájmy Maroka - Maroko si přeje, aby byly zohledněny jeho zájmy v případě poskytování koncesí a výhod nečlenským zemím Středomoří, v rámci budoucích dohod uzavřených mezi těmito zeměmi a Evropským společenstvím.
* PŘÍLOHA 1
* PŘÍLOHA 2
* PŘÍLOHA 3
* PŘÍLOHA 4
* PŘÍLOHA 5
* PŘÍLOHA 6
* PŘÍLOHA 7
* PŘÍLOHA
* PŘÍLOHA
* PŘÍLOHA I
* PŘÍLOHA II
* PŘÍLOHA III
* PŘÍLOHA IV
* PŘÍLOHA V
* PŘÍLOHA VI
* PŘÍLOHA VII
* PŘÍLOHA VIII
* PŘÍLOHA
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 3. 2000
83
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 26. února 1996 byla v Bruselu podepsaná Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé.
Česká republika se stala smluvním státem Dohody na základě článku 6 odst. 6 Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie1).
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 96 odst. 1 dne 1. března 2000. Pro Českou republiku vstoupila v platnost na základě článku 6 odst. 6 Aktu o podmínkách přistoupení dne 1. května 2004.
Dohoda podle svého článku 96 odst. 2 nahradila dnem vstupu v platnost Dohodu o spolupráci mezi Evropským společenstvím a Marockým královstvím2) a Dohodu mezi členskými státy Evropského společenství uhlí a oceli a Marockým královstvím3), podepsané v Rabatu dne 25. dubna 1976.
České znění Dohody a Závěrečného aktu, jež tvoří nedílnou součást Dohody, ve znění uveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie se vyhlašuje současně.
EVROPSKO-STŘEDOMOŘSKÁ DOHODA
zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Marockým
královstvím na straně druhé
BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ,
DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ,
SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,
ŘECKÁ REPUBLIKA,
ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,
FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,
IRSKO,
ITALSKÁ REPUBLIKA,
LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ,
NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ,
RAKOUSKÁ REPUBLIKA,
PORTUGALSKÁ REPUBLIKA,
FINSKÁ REPUBLIKA,
ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ,
SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,
Smluvní strany Smlouvy o založení Evropského společenství a Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli, dále jen „členské státy“, a
EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ,
EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ UHLÍ A OCELI,
dále jen „Společenství“ na jedné straně, a
MAROCKÉ KRÁLOVSTVÍ,
dále jen „Maroko“ na straně druhé,
VZHLEDEM k blízkosti a vzájemné propojenosti mezi Společenstvím, jeho členskými státy a Marokem založené historickými vazbami a společnými hodnotami;
VZHLEDEM k tomu, že Společenství, členské státy a Maroko si přejí posílit tyto vazby a navázat trvalé vztahy založené na vzájemnosti, solidaritě, partnerství a společném rozvoji;
VZHLEDEM K významu, který strany přikládají zásadám Charty Organizace spojených národů a zejména dodržování lidských práv, politických a hospodářských svobod, které tvoří vlastní základ přidružení;
VZHLEDEM K politickému a hospodářskému rozvoji posledních let, a to jak na evropském kontinentu, tak v Maroku a společné odpovědnosti, která z něj vyplývá pro stabilitu, bezpečnost a růst evropsko-středomořského oblasti;
VZHLEDEM K významnému pokroku, který Maroko a marocký lid učinil při dosahování svého cíle – úplné integrace marockého hospodářství do hospodářství světového a účasti ve společenství demokratických národů;
S VĚDOMÍM důležitosti vztahů v celkovém evropsko-středomořském kontextu na jedné straně, a s cílem integrace zemí Maghrebu na straně druhé;
S PŘÁNÍM dosáhnout cílů jejich přidružení provedením příslušných ustanovení těchto dohod za účelem přiblížení úrovně hospodářského a sociálního rozvoje Společenství a Marockého království;
S VĚDOMÍM důležitosti této dohody, která spočívá na společných zájmech, vzájemných koncesích, spolupráci a dialogu;
S PŘÁNÍM navázat a rozvinout pravidelný politický dialog o dvoustranných a mezinárodních otázkách společného zájmu;
S PŘIHLÉDNUTÍM K ochotě Společenství poskytnout Maroku významnou podporu v jeho úsilí o hospodářskou reformu, strukturální změny a společenský rozvoj;
VZHLEDEM k závazku volného obchodu jak ze strany Společenství, tak ze strany Maroka, v souladu s právy a povinnostmi vyplývajícími ze Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT), s ohledem na závěry Uruguayského kola jednání;
S PŘÁNÍM zřídit spolupráci podporovanou pravidelným dialogem o hospodářských, společenských a kulturních otázkách, s cílem zlepšit vzájemné porozumění;
S PŘESVĚDČENÍM, že tato dohoda poskytne vhodný rámec k rozvoji partnerství, které je podle historického rozhodnutí Maroka a Společenství založeno na soukromé iniciativě, a vytvoří příznivé podmínky pro rozvoj jejich hospodářských a obchodních vztahů a pro rozvoj investic, což je nezbytná součást podpory hospodářské restrukturalizace a technické modernizace,
SE DOHODLY TAKTO:
Článek 1
1.
Tímto se zakládá přidružení mezi Společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Marokem na straně druhé.
2.
Cíle této dohody jsou:
—
poskytnout vhodný rámec pro politický dialog mezi stranami, který umožní rozvoj úzkých vztahů ve všech oblastech, které strany považují za vhodné pro tento dialog,
—
stanovit podmínky pro postupnou liberalizaci trhu nebo obchodu se zbožím, službami a kapitálem,
—
podporovat obchod a rozšíření harmonických hospodářských a sociálních vztahů mezi stranami, zejména pomocí dialogu a spolupráce s cílem podporovat rozvoj a prosperitu Maroka a jeho obyvatel,
—
přispět k integraci zemí Maghrebu pomocí podpory obchodu a spolupráce mezi Marokem a jinými zeměmi této oblasti,
—
podporovat hospodářskou, sociální, kulturní a finanční spolupráci.
Článek 2
Vnitřní i zahraniční politika Společenství a Maroka se řídí zásadou dodržování lidských práv a demokratických principů, jak jsou uvedeny ve Všeobecné deklaraci lidských práv a tvoří podstatný prvek této dohody.
HLAVA I
POLITICKÝ DIALOG
Článek 3
1.
Mezi stranami se zavádí pravidelný politický dialog, který napomůže vybudovat mezi partnery trvalý vztah solidarity, přispěje k prosperitě, stabilitě a bezpečnosti v oblasti Středomoří a vytvoří atmosféru porozumění a tolerance mezi kulturami.
2.
Politický dialog a spolupráce jsou určeny především k tomu, aby:
a)
usnadnily sblížení mezi stranami pomocí rozvoje lepšího vzájemného porozumění a pravidelné koordinace mezinárodních otázek společného zájmu;
b)
umožnily každé straně zohlednit postoj a zájmy druhé strany;
c)
přispěly k posílení bezpečnosti a stability v oblasti Středomoří, zejména v oblasti Maghrebu;
d)
pomohly rozvíjet společné iniciativy.
Článek 4
Politický dialog se bude zabývat veškerými otázkami společného zájmu stran, zejména podmínkami nutnými k zajištění míru, bezpečnosti a regionálního rozvoje pomocí podpory spolupráce, zejména v rámci skupiny zemí Maghreb.
Článek 5
Politický dialog bude probíhat v pravidelných intervalech a kdykoli to bude nutné, zejména:
a)
na úrovni ministrů, zejména v Radě přidružení;
b)
na úrovni vyšších úředníků zastupujících Maroko na jedné straně a předsednictvo Rady a Komise na straně druhé;
c)
s plným využitím komunikačních prostředků diplomacie, včetně pravidelných krátkých porad, konzultací u příležitosti mezinárodních setkání a kontaktů mezi diplomatickými zástupci ve třetích zemích;
d)
případně všemi ostatními prostředky, které přispějí k intenzivnějšímu dialogu a ke zvýšení jeho efektivity.
HLAVA II
VOLNÝ POHYB ZBOŽÍ
Článek 6
Během přechodného období, které bude trvat maximálně dvanáct let počínaje dnem vstupu této dohody v platnost, Společenství a Maroko postupně vytvoří oblast volného obchodu v souladu s ustanoveními této dohody a ustanoveními Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 a jiných mnohostranných dohod o obchodu se zbožím připojených k Dohodě o zřízení Světové obchodní organizace (dále jen „GATT“).
KAPITOLA I
PRŮMYSLOVÉ VÝROBKY
Článek 7
Ustanovení této kapitoly se použijí na výrobky pocházející ze Společenství a z Maroka, s výjimkou výrobků uvedených v příloze II Smlouvy o založení Evropského společenství.
Článek 8
V obchodu mezi Společenstvím a Marokem nebudou zavedena žádná nová dovozní cla ani poplatky s rovnocenným účinkem.
Článek 9
Výrobky pocházející z Maroka budou dováženy do Společenství bez cel a poplatků s rovnocenným účinkem a bez množstevních omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem.
Článek 10
1.
Ustanovení této kapitoly nevylučují možnost, že si Společenství při dovozu zboží pocházejícího z Maroka, vyjmenovaného v příloze 1, zachová zemědělskou složku.
Zemědělská složka bude odrážet rozdíly mezi cenou zemědělských produktů na trhu Společenství, u kterých se má za to, že se používají při výrobě tohoto zboží, a cenou dovozů ze třetích zemí, pokud celková cena uvedených základních produktů je vyšší než ve Společenství. Zemědělská složka může mít podobu pevně stanovené částky nebo valorického cla. Pokud to bude vhodné, budou tyto rozdíly nahrazeny zvláštními cly založenými na celním zařazení zemědělské složky nebo valorickými cly.
Na zemědělskou složku se přiměřeně použijí ustanovení kapitoly II pro zemědělské produkty.
2.
Ustanovení této kapitoly nevylučují, že Maroko bude odděleně určovat zemědělskou složku v platných dovozních clech na výrobky pocházející ze Společenství uvedené v příloze 2. Zemědělská složka může mít podobu pevně stanovené částky nebo valorického cla.
Na zemědělskou složku se přiměřeně použijí ustanovení kapitoly II pro zemědělské produkty.
3.
V případě výrobků pocházejících ze Společenství, uvedených v seznamu 1 přílohy 2 použije Maroko po vstupu této dohody v platnost dovozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem, které nebudou vyšší než cla a poplatky s rovnocenným účinkem platné dne 1. ledna 1995 v rámci celních kvót v uvedeném seznamu 1.
Během odstraňování průmyslové složky cel podle odstavce 4 nesmí úroveň cel, která se použijí na výrobky, u kterých se mají zrušit celní kvóty, překročit úroveň cel platných dne 1. ledna 1995.
4.
V případě výrobků pocházejících ze Společenství, uvedených v seznamu 2 přílohy 2, odstraní Maroko průmyslovou složku cel v souladu s ustanoveními čl. 11 odst. 2 této dohody ohledně produktů uvedených v příloze 3.
V případě výrobků pocházejících ze Společenství uvedených v seznamech 1 a 3 přílohy 2, odstraní Maroko průmyslovou složku cel v souladu s ustanoveními čl. 11 odst. 3 této dohody ohledně produktů uvedených v příloze 4.
5.
Zemědělské složky používané podle odstavců 1 a 2 mohou být sníženy, pokud se v obchodu mezi Společenstvím a Marokem sníží poplatek použitelný na základní zemědělský produkt, nebo pokud je takové snížení výsledkem vzájemných koncesí vztahujících se na zemědělské produkty.
6.
Snížení uvedené v odstavci 5, seznam dotyčných výrobků a případně celní kvóty, v rámci kterých se snížení použije, stanoví Rada přidružení.
Článek 11
1.
Dovozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem, použitelné na dovozy produktů pocházejících ze Společenství do Maroka, kromě produktů uvedených v přílohách 3, 4, 5 a 6, se zruší po vstupu této dohody v platnost.
2.
Dovozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem, použitelné na dovozy produktů pocházejících ze Společenství, které jsou uvedeny v příloze 3, do Maroka, se postupně zruší podle následujícího časového rozvrhu:
dnem vstupu této dohody v platnost se každé clo a poplatek sníží na 75 % základního cla;
jeden rok po dni vstupu této dohody v platnost se každé clo a poplatek sníží na 50 % základního cla;
dva roky po dni vstupu této dohody v platnost se každé clo a poplatek sníží na 25 % základního cla;
tři roky po dni vstupu této dohody v platnost se zruší zbývající cla.
3.
Dovozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem, použitelné na dovozy produktů pocházejících ze Společenství, uvedených v příloze 4, do Maroka, se postupně zruší podle následujícího časového rozvrhu:
tři roky po dni vstupu této dohody v platnost se každé clo a poplatek sníží na 90 % základního cla;
čtyři roky po dni vstupu této dohody v platnost se každé clo a poplatek sníží na 80 % základního cla;
pět let po dni vstupu této dohody v platnost se každé clo a poplatek sníží na 70 % základního cla;
šest let po dni vstupu této dohody v platnost se každé clo a poplatek sníží na 60 % základního cla;
sedm let po dni vstupu této dohody v platnost se každé clo a poplatek sníží na 50 % základního cla;
osm let po dni vstupu této dohody v platnost se každé clo a poplatek sníží na 40 % základního cla;
devět let po dni vstupu této dohody v platnost se každé clo a poplatek sníží na 30 % základního cla;
deset let po dni vstupu této dohody v platnost se každé clo a poplatek sníží na 20 % základního cla;
jedenáct let po dni vstupu této dohody v platnost se každé clo a poplatek sníží na 10 % základního cla;
dvanáct let po dni vstupu této dohody v platnost se zruší zbývající cla.
4.
V případě vážných obtíží u některého produktu může Výbor pro přidružení po vzájemné dohodě stran změnit příslušný časový rozvrh stanovený v příloze 4, a to za předpokladu, že rozvrh, u kterého se přezkum požaduje, nesmí pro daný produkt překročit maximální přechodné období dvanácti let. Neučiní-li Výbor pro přidružení rozhodnutí do třiceti dnů od žádosti o přezkoumání časového rozvrhu, může Maroko předběžně pozastavit postup podle časového rozvrhu po období, které nepřekročí jeden rok.
5.
Pro každý produkt bude základním clem, na které se použijí postupná snižování stanovená v odstavci 2 a 3, clo skutečně uplatňované vůči Společenství dne 1. ledna 1995.
6.
Jestliže po 1. lednu 1995 doje k jakémukoli snížení cel erga omnes, tato snížená cla nahradí základní cla uvedená v odstavci 5 počínaje dnem, kdy se toto snížení uplatní.
7.
Maroko sdělí Společenství svá základní cla.
Článek 12
1.
Nejpozději tři roky po vstupu této dohody v platnost omezí Maroko referenční ceny používané k 1. červenci 1995 pro výrobky uvedené v příloze 5.
Do tří let od vstupu této dohody v platnost budou postupně zrušeny referenční ceny, které se používají pro textilní výrobky a oděvy. V průběhu odstraňování těchto referenčních cen zajistí přednost výrobkům pocházejícím ze Společenství nejméně 25 % vůči cenám, které Maroko používá erga omnes. V případě že tuto přednost nelze udržet, použije Maroko snížení cel pro výrobky pocházející ze Společenství. Toto snížení cel nesmí být nižší než 5 % cel a poplatků s rovnocenným účinkem platných ke dni snížení.
V případě kdy závazky Maroka vůči GATT stanoví kratší lhůtu pro snížení referenčních cen při vývozu, použije se toto kratší období.
2.
Pro výrobky uvedené v seznamech 1 a 2 přílohy 6 se nepoužije ustanovení článku 11, aniž by tím byla dotčena následující ustanovení:
a)
pro výrobky uvedené v seznamu 1 se ustanovení čl. 19 odst. 2 použije až po uplynutí přechodného období. Rozhodnutí Rady přidružení může stanovit jejich dřívější použití;
b)
tři roky po vstupu této dohody v platnost Rada přidružení znovu přezkoumá opatření použitelná pro výrobky uvedené v seznamu 1 a 2.
Během přezkoumání stanoví Rada přidružení časový rozvrh odstraňování cel pro výrobky uvedené v příloze 6, s výjimkou výrobků podpoložky 6309 00.
Článek 13
Ustanovení týkající se odstranění dovozních cel se použijí také pro cla fiskální povahy.
Článek 14
1.
Maroko může přijmout výjimečná opatření omezeného trvání odchylující se od ustanovení článku 11 ve formě zvýšených nebo znovuzavedených cel.
Tato opatření se mohou týkat pouze nově vznikajících průmyslových odvětví nebo odvětví procházejících restrukturalizací nebo čelících vážným obtížím, zejména tam, kde tyto obtíže působí vážné sociální problémy.
Dovozní cla, kterým v Maroku podléhají produkty pocházející ze Společenství, zaváděná na základě těchto opatření nepřevýší 25 % hodnoty a zachovají preferenční prvek pro produkty pocházející ze Společenství. Celková hodnota dovozu produktů, které podléhají těmto opatřením, nesmí přesáhnout 15 % celkového dovozu průmyslových výrobků ze Společenství za poslední rok, pro který jsou k dispozici statistiky.
Tato opatření se použijí po dobu nepřevyšující pět let, pokud Výbor pro přidružení nepovolí jejich další trvání. Jejich použitelnost končí nejpozději uplynutím maximálního přechodného období dvanácti let.
Žádná taková opatření týkající se daného produktu nelze zavádět, pokud uplynuly více než tři roky od zrušení všech cel a množstevních omezení nebo poplatků a opatření s rovnocenným účinkem, která se týkají uvedeného produktu.
Maroko uvědomí Výbor pro přidružení o všech výjimečných opatřeních, která zamýšlí přijmout, a na žádost Společenství se ještě před jejich zavedením uskuteční konzultace o těchto opatřeních a o odvětvích, na která se vztahují. Pokud budou takováto opatření uplatněna, poskytne Maroku Výboru časový rozvrh odstraňování cel zavedených podle tohoto článku. Tento časový rozvrh stanoví postupné odstraňování těchto cel ve stejných ročních sazbách, počínaje nejpozději dva roky po jejich zavedení. Výbor pro přidružení může rozhodnout o odlišném časovém rozvrhu.
2.
Výbor pro přidružení může, odchylně od odst. 1 čtvrtého pododstavce, výjimečně povolit Maroku, aby zachovalo opatření již přijatá podle odstavce 1 po dobu nejvýše tří let po skončení dvanáctiletého přechodného období, a tak zohlednit obtíže související se zřizováním nového průmyslového odvětví.
KAPITOLA II
ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKTY A PRODUKTY RYBOLOVU
Článek 15
Ustanovení této kapitoly se použijí na produkty pocházející ze Společenství a z Maroka vyjmenované v příloze II Smlouvy o založení Evropského společenství.
Článek 16
Společenství a Maroko postupně provedou větší liberalizaci svého vzájemného obchodu se zemědělskými produkty a produkty rybolovu.
Článek 17
1.
Zemědělské produkty a produkty rybolovu pocházející z Maroka budou při dovozu do Společenství požívat výhod stanovených v protokolech č. 1 a 2.
2.
Zemědělské produkty pocházející ze Společenství budou při dovozu do Maroka požívat výhod stanovených v protokolu číslo 3.
Článek 18
1.
Ode dne 1. ledna 2000 budou Společenství a Maroko vyhodnocovat situaci, s cílem stanovit liberalizační opatření, která Společenství a Maroko použijí s účinkem od 1. ledna 2001, v souladu s cílem stanoveným v článku 16.
2.
Aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 1 a s přihlédnutím ke struktuře obchodu se zemědělskými produkty mezi stranami a zvláštní citlivosti těchto produktů bude Společenství a Maroko v Radě přidružení pravidelně posuzovat každý produkt a posoudí možnosti vzájemného udělování dalších koncesí.
KAPITOLA III
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Článek 19
1.
V obchodu mezi Společenstvím a Marokem se nezavedou žádná nová množstevní omezení dovozů ani opatření s rovnocenným účinkem.
2.
V obchodu mezi Marokem a Společenstvím se po vstupu této dohody v platnost zruší množstevní omezení dovozů a opatření s rovnocenným účinkem.
3.
Společenství a Maroko nepoužijí na vývozy mezi sebou ani cla ani poplatky s rovnocenným účinkem, ani množstevní omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem.
Článek 20
1.
Zavedou-li Společenství nebo Maroko zvláštní pravidla v důsledku provádění vlastní zemědělské politiky, změní-li stávající nebo dojde-li ke změně ustanovení o provádění jejich zemědělské politiky, mohou s ohledem na dotyčné produkty změnit ustanovení této dohody.
Strana, která tyto změny provede, o nich informuje Výbor pro přidružení. Na žádost druhé strany se sejde Výbor pro přidružení, aby bylo řádně přihlédnuto k jejím zájmům.
2.
Pokud Společenství nebo Maroko při používání odstavce 1 upraví ujednání této dohody pro zemědělské produkty, poskytne dovozům pocházejícím z druhé strany výhody srovnatelné s výhodami obsaženými v této dohodě.
3.
Jakékoli změny ustanovení této dohody budou na žádost druhé smluvní strany předmětem konzultací v Radě přidružení.
Článek 21
Produktům pocházejícím z Maroka se při dovozu do Společenství nedostane příznivějšího zacházení, než jaké členské státy uplatňují mezi sebou.
Používáním ustanovení této dohody není dotčeno nařízení Rady (EHS) č. 1911/91 ze dne 26. června 1991 o používání právních předpisů Společenství na Kanárských ostrovech.
Článek 22
1.
Smluvní strany se zdrží jakýchkoli opatření nebo praktik vnitrostátní fiskální povahy, způsobujících přímou či nepřímou diskriminaci produktů jedné strany vůči obdobným produktům, pocházejícím z území druhé strany.
2.
U produktů vyvážených na území jedné strany neexistuje nárok na náhradu nepřímých vnitrostátních daní převyšující částku nepřímé daně, která byla přímo nebo nepřímo vybrána.
Článek 23
1.
Tato dohoda nevylučuje existenci nebo vytvoření celních unií, oblastí volného obchodu nebo ujednání o přeshraničním obchodu, pokud nemění právní úpravu obchodování podle této dohody.
2.
Mezi smluvními stranami se v rámci Výboru pro přidružení uskuteční konzultace o dohodách, jimiž se zřizují celní unie nebo oblasti volného obchodu a případně o dalších významných otázkách spojených s obchodní politikou každé strany vůči třetím zemím. Konzultace se uskuteční zejména v případě přistoupení třetí země ke Společenství, aby bylo zajištěno, že bude přihlédnuto ke společným zájmům Společenství a Maroka uvedených v této dohodě.
Článek 24
Zjistí-li jedna ze stran, že v obchodě s druhou stranou dochází k dumpingu ve smyslu článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu, může přijmout vhodná opatření proti těmto praktikám v souladu s Dohodou o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu, svými příslušnými vnitrostátními právními předpisy a podmínkami a postupy stanovenými v článku 27.
Článek 25
Je-li některý produkt dovážen v tak zvýšeném množství a za takových podmínek, že působí nebo hrozí, že způsobí:
—
vážnou újmu domácím výrobcům obdobných nebo přímo si konkurujících produktů na území jedné ze smluvních stran,
nebo
—
vážná narušení jakéhokoli hospodářského odvětví nebo obtíže, které by mohly vyvolat vážné poškození hospodářské situace v oblasti,
může Společenství nebo Maroko přijmout vhodná opatření za podmínek a v souladu s postupy stanovenými v článku 27.
Článek 26
V případech, kdy dodržování ustanovení čl. 19 odst. 3 vede:
i)
ke zpětnému vývozu do třetí země, vůči níž vyvážející strana zachovává pro daný produkt množstevní omezení vývozu, vývozní cla nebo opatření či poplatky s rovnocenným účinkem;
ii)
k vážnému nedostatku nebo hrozbě nedostatku produktu, který je podstatný pro vyvážející stranu
a pokud výše uvedené situace způsobí nebo mohou způsobit vyvážející straně vážné obtíže, může tato strana přijmout vhodná opatření v souladu s podmínkami a postupy stanovenými v článku 27. Tato opatření musí být nediskriminační a budou zrušena, jakmile okolnosti nebudou již dále opravňovat jejich zachovávání.
Článek 27
1.
V případě, že Společenství nebo Maroko podrobí dovoz produktů způsobilých vyvolat obtíže uvedené v článku 25 správnímu řízení, jehož účelem je rychlé poskytování informací o vývoji obchodních toků, uvědomí o tom druhou stranu.
2.
V případech uvedených v článcích 24, 25 a 26 ještě před přijetím tam uvedených opatření, nebo v případech, na něž se vztahuje odst. 3 písm. d) této dohody, Společenství nebo Maroko poskytnou Výboru pro přidružení podle povahy případu co nejdříve všechny potřebné informace s cílem nalézt řešení přijatelné pro obě strany.
Při výběru opatření musí být dána přednost takovým, která co nejméně naruší fungování této dohody.
Dotyčná smluvní strana neprodleně oznámí ochranná opatření Výboru pro přidružení, ta budou předmětem pravidelných konzultací, zejména s ohledem na jejich zrušení, které se uskuteční, jakmile to okolnosti dovolí.
3.
Při provádění odstavce 2 se použijí následující ustanovení:
a)
pokud jde o článek 24, bude vyvážející strana informována o případu dumpingu ihned, jakmile orgány dovážející strany zahájí šetření. Pokud dumping nebyl ukončen ve smyslu článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu, nebo do třiceti dnů od oznámení této záležitosti nebylo dosaženo jiného uspokojivého řešení, může dovážející strana přijmout vhodná opatření;
b)
pokud jde o článek 25, budou obtíže vzniklé ze situace popsané v tomto článku předloženy k přezkoumání Výboru pro přidružení, který je oprávněn učinit jakékoli rozhodnutí k odstranění těchto obtíží.
Pokud Výbor pro přidružení nebo vyvážející strana neučiní rozhodnutí, které by odstranilo tyto obtíže, ani nebude dosaženo jiného uspokojivého řešení do třiceti dnů od oznámení této záležitosti, může dovážející strana přijmout vhodná opatření pro dosažení nápravy. Tato opatření nesmí překročit míru nezbytnou pro nápravu nastalých obtíží;
c)
Pokud jde o článek 26, budou obtíže vyplývající ze situací popsaných v tomto článku předloženy k přezkoumání Výboru pro přidružení.
Výbor pro přidružení je oprávněn učinit jakékoli rozhodnutí nutné k odstranění těchto obtíží. Pokud toto rozhodnutí neučiní do třiceti dnů od oznámení případu, může vyvážející strana použít na vývoz daného produktu vhodná opatření;
d)
vyžadují-li výjimečné okolnosti okamžité jednání a znemožní tak předchozí oznámení nebo posouzení, Společenství nebo Maroko jsou oprávněny, podle toho, kdo z nich je postižen, v situacích uvedených v článcích 24, 25 a 26 bezodkladně použít předběžná opatření nezbytná k řešení situace a neprodleně o tom informovat druhou stranu.
Článek 28
Dohoda nevylučuje zákazy nebo omezení dovozu, vývozu nebo tranzitu, z důvodů veřejné morálky, veřejného pořádku nebo veřejné bezpečností, ochrany zdraví a života lidí, zvířat nebo rostlin, ochrany národního bohatství umělecké, historické nebo archeologické hodnoty nebo ochrany duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví nebo předpisů týkajících se zlata a stříbra. Tyto zákazy nebo omezení však nesmějí sloužit jako prostředek svévolné diskriminace nebo skrytého omezení obchodu mezi stranami.
Článek 29
Pojem „původní produkty“ pro účely provádění této hlavy a metody správní spolupráce týkající se této hlavy jsou definovány v protokolu č. 4.
Článek 30
Pro zařazování zboží v obchodu mezi stranami se použije kombinovaná nomenklatura.
HLAVA III
PRÁVO USAZOVÁNÍ A POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB
Článek 31
1.
Strany souhlasí s rozšířením oblasti působnosti dohody tak, aby se společnosti jedné strany mohly usazovat na území druhé strany, a s liberalizací poskytování služeb společnostmi jedné strany příjemcům služeb druhé strany.
2.
Rada přidružení učiní doporučení pro dosažení cíle popsaného v odstavci 1.
U těchto doporučení vezme Rada přidružení v úvahu zkušenosti s prováděním reciproční doložky nejvyšších výhod a příslušné závazky obou stran podle Všeobecné dohody o obchodu službami, připojené k Dohodě o založení Světové obchodní organizace (dále jen „GATS“), zejména ty uvedené v článku V GATS.
3.
Rada přidružení učiní první zhodnocení uskutečňování tohoto cíle nejpozději pět let po vstupu této dohody v platnost.
4.
Aniž by tím byl dotčen odstavec 3, Rada přidružení přezkoumá, od vstupu těchto dohod v platnost, úsek mezinárodní námořní dopravy, aby doporučila nejvhodnější liberalizační opatření. Rada přidružení vezme v úvahu výsledky jednání po skončení Uruguayského kola vedených v rámci GATS v této oblasti.
Článek 32
1.
V první fázi obě strany znovu potvrdí své závazky podle GATS, zejména závazek poskytnout vzájemné zacházení na základě doložky nejvyšších výhod v odvětví služeb, na které se vztahuje tento závazek.
2.
V souladu s GATS tomuto zacházení nepodléhají:
a)
výhody poskytnuté jednou ze stran podle dohody ve smyslu článku V GATS nebo opatření učiněná na základě takové dohody;
b)
jiné výhody poskytnuté v souladu se seznamem výjimek ze zacházení na základě doložky nejvyšších výhod přiloženým jednou ze stran ke GATS.
HLAVA IV
PLATBY, KAPITÁL, HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ A JINÁ HOSPODÁŘSKÁ USTANOVENÍ
KAPITOLA I
BĚŽNÉ PLATBY A POHYB KAPITÁLU
Článek 33
S výhradou ustanovení článku 35 se strany zavazují, že umožní, aby se všechny běžné platby pro běžné převody uskutečňovaly ve volně směnitelné měně.
Článek 34
1.
Pokud jde o transakce na kapitálovém účtu platební bilance, počínaje dnem vstupu této dohody v platnost, Společenství a Maroko zajistí volný pohyb kapitálu z přímých investic uskutečněných do společností založených v souladu s platnými právními předpisy, jakož i likvidaci a repatriaci těchto investic a případného zisku z nich.
2.
Strany uskuteční vzájemné konzultace s cílem usnadnit a po splnění nezbytných podmínek plně liberalizovat pohyb kapitálu mezi Společenstvím a Marokem.
Článek 35
Čelí-li jeden nebo více členských států Společenství nebo Maroko nebo hrozí-li, že budou čelit, vážným obtížím platební bilance, Společenství nebo Maroko, podle povahy případu, je oprávněno, v souladu s podmínkami stanovenými GATT a články VIII a XIV Dohody o Mezinárodním měnovém fondu, přijmout omezující opatření týkající se běžných plateb, která budou mít omezené trvání a nesmějí jít nad rámec opatření, nezbytně nutných pro odstranění obtíží platební bilance. Společenství nebo Maroko, podle povahy případu, o nich ihned uvědomí druhou stranu a předloží jí co nejdříve časový rozvrh pro zrušení těchto opatření.
KAPITOLA II
HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ A JINÁ HOSPODÁŘSKÁ USTANOVENÍ
Článek 36
1.
Pokud mohou ovlivnit obchod mezi Společenstvím a Marokem, jsou s řádným fungováním této dohody neslučitelné:
a)
veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, jejichž cílem nebo výsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže;
b)
zneužití dominantního postavení jedním nebo více podniky na území Společenství nebo Maroka jako celku nebo jejich podstatné části;
c)
jakákoli veřejná podpora, která narušuje nebo hrozí, že naruší hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo výrobu určitého zboží, s výjimkou případů, uvedených ve Smlouvě o založení Evropského společenství uhlí a oceli.
2.
Jakékoli praktiky v rozporu s tímto článkem budou hodnoceny na základě kritérií vyplývajících z článků 85, 86 a 92 Smlouvy o založení Evropského společenství (*), v případě produktů spadajících do oblasti působnosti Evropského společenství uhlí a oceli, článků 65 a 66 smlouvy o založení tohoto Společenství a pravidel týkajících se státní podpory, včetně sekundární legislativy.
3.
Rada přidružení přijme do pěti let od vstupu této dohody v platnost nezbytná opatření k provádění odstavců 1 a 2.
Než budou tato pravidla přijata, pro provádění a interpretaci odst. 1 písm. c) a souvisejících částí odstavce 2 se použijí ustanovení Dohody o výkladu a používání článků VI, XVI a XXIII Všeobecné dohody o clech a obchodu.
4.
a) Pro účely použití ustanovení odst. 1 písm. c) strany uznávají, že během prvních pěti let od vstupu této dohody v platnost bude jakákoli státní podpora poskytnutá Marokem hodnocena s přihlédnutím ke skutečnosti, že na Maroko bude nahlíženo jako na oblast totožnou s oblastmi Společenství popsanými v čl. 92 odst. 3 písm. a) Smlouvy o založení Evropského společenství.
Co se týká výrobků z oceli, na něž se vztahuje smlouva o založení ESUO, může Maroko výjimečně během stejného období poskytnout státní podporu na restrukturalizační účely, pokud:
—
na konci restrukturalizačního období podpora povede k životaschopnosti zvýhodněných společností za normálních tržních podmínek,
—
výše a intenzita pomoci je omezena částkou, která je absolutně nezbytná pro obnovení této životaschopnosti, a je postupně snižována,
—
restrukturalizační program je spjat s komplexním programem pro racionalizaci a omezení kapacit v Maroku.
Rada přidružení s přihlédnutím k hospodářské situaci Maroka rozhodne, zda toto období bude prodlouženo o další pětileté období.
b)
Obě strany zajistí průhlednost v oblasti veřejné podpory mimo jiné tím, že budou vzájemně každoročně poskytovat zprávy o celkové částce a o rozdělování poskytnuté podpory a na požádání poskytne informace o struktuře podpory. Na žádost jedné strany druhá strana poskytne informace o jednotlivých případech veřejné podpory.
5.
Pokud jde o produkty uvedené v kapitole II hlavy II:
—
ustanovení odst. 1 písm. c) se nepoužije,
—
veškeré praktiky, které jsou v rozporu s odst. 1 bodem a), by měly být posuzovány podle kritérií stanovených Společenstvím na základě článků 42 a 43 Smlouvy o založení Evropského společenství, a zejména podle kritérií stanovených nařízením Rady č. 26/62.
6.
Jestliže Společenství nebo Maroko mají za to, že určité praktiky jsou neslučitelné s podmínkami odstavce 1 a:
—
nejsou dostatečně řešeny prováděcími ustanoveními v odstavci 3,
nebo
—
při neexistenci takových pravidel a pokud takové praktiky působí nebo hrozí, že způsobí, vážnou újmu zájmům druhé strany nebo podstatnou újmu jejímu domácímu hospodářskému odvětví, včetně odvětví služeb,
po konzultaci v rámci Výboru pro přidružení nebo po uplynutí třiceti pracovních dnů následujících po žádosti o takovou konzultaci mohou přijmout vhodná opatření.
V případě praktik neslučitelných s odst. 1 bodem c) tohoto článku mohou být tato vhodná opatření, pokud se na ně použije GATT, přijata pouze v souladu s postupy a za podmínek stanovených Všeobecnou dohodou o clech a obchodu a všemi dalšími dokumenty sjednanými pod její záštitou, které jsou použitelné mezi stranami.
7.
Bez ohledu na odlišná ustanovení přijatá v souladu s odstavcem 3, si strany vyměňují informace, s ohledem na omezení vyplývající ze služebního a obchodního tajemství.
Článek 37
Členské státy a Maroko, aniž by byly dotčeny závazky podle GATT, postupně reformují veškeré státní monopoly komerčního charakteru, aby se zajistilo, že na konci pátého roku, následujícího po vstupu této dohody v platnost, nebude mezi státními příslušníky členských států a Maroka existovat žádná diskriminace ohledně podmínek nákupu a odbytu zboží. Výbor pro přidružení bude informován o opatřeních přijatých k uskutečňování tohoto cíle.
Článek 38
Pokud jde o veřejné podniky a podniky, kterým byla poskytnuta zvláštní nebo výhradní práva, Rada přidružení zajistí, že počínaje pátým rokem ode dne vstupu této dohody v platnost nebudou přijímána ani zachovávána žádná opatření, která by narušovala obchod mezi Společenstvím a Marokem takovým způsobem, který by byl v rozporu se zájmy stran. Toto ustanovení nebrání, fakticky ani právně, vykonávání zvláštních funkcí příslušejícím těmto podnikům.
Článek 39
1.
Strany zajistí vhodnou a účinnou ochranu práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví, v souladu s nejvyššími mezinárodními standardy. Tato ochrana bude zahrnovat i účinné prostředky k prosazování těchto práv.
2.
Strany budou provádění tohoto článku a přílohy 7 pravidelně vyhodnocovat. Pokud vzniknou obtíže ovlivňující obchod v souvislosti s právy duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví, může jakákoli strana požadovat naléhavou konzultaci s cílem nalézt oboustranně uspokojivé řešení.
Článek 40
1.
Strany učiní vhodné kroky k prosazování toho, aby Maroko používalo technická pravidla Společenství a evropské normy pro průmyslové výrobky a zemědělsko-potravinářské produkty a postupy vydávání osvědčení.
2.
Po splnění nezbytných předpokladů a za použití zásad stanovených v odstavci 1, uzavřou strany dohody o vzájemném uznávání osvědčení.
Článek 41
1.
Strany si kladou za cíl vzájemnou a postupnou liberalizaci veřejných zakázek.
2.
Rada přidružení učiní kroky nezbytné k provádění odstavce 1.
HLAVA V
HOSPODÁŘSKÁ SPOLUPRÁCE
Článek 42
Cíle
1.
Strany se zavazují ve vlastním zájmu a v souladu s cíli této dohody posílit hospodářskou spolupráci.
2.
Cílem hospodářské spolupráce je podporovat úsilí Maroka dosáhnout trvale udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje.
Článek 43
Oblast působnosti
1.
Spolupráce se především zaměří na ta odvětví, která trpí následky vnitřních obtíží nebo která jsou postižena procesem liberalizace marockého hospodářství jako celku, zejména liberalizací obchodu mezi Marokem a Společenstvím.
2.
Spolupráce se též přednostně zaměří i na oblasti, které sblíží hospodářství Společenství a Maroka, a zejména na ty, které podporují trvale udržitelný růst a zaměstnanost.
3.
Spolupráce bude podporovat hospodářskou integraci uvnitř Maghrebu s použitím všech vhodných opatření, která tyto vztahy v rámci regionu prohloubí.
4.
Ochrana životního prostředí a zachování ekologické rovnováhy představuje podstatnou část všech oblastí hospodářské spolupráce.
5.
Strany případně určí dohodou jiné oblasti hospodářské spolupráce.
Článek 44
Metody
Hospodářská spolupráce bude zahrnovat zejména tyto metody:
a)
pravidelný hospodářsky dialog mezi smluvními stranami, který pokryje všechny aspekty makroekonomické politiky;
b)
komunikaci a výměnu informací;
c)
poradenství, využití služeb odborníků a školení;
d)
společné podniky;
e)
technickou, správní pomoc a pomoc v oblasti normotvorby.
Článek 45
Regionální spolupráce
K dosažení plného účinku smlouvy, strany podpoří všechny aktivity, které mají regionální dopad nebo kterých se účastní třetí země, zejména:
a)
regionální obchod v rámci Maghrebu;
b)
oblast životního prostředí;
c)
rozvoj hospodářských infrastruktur;
d)
vědecký výzkum a výzkum v oblasti techniky;
e)
oblast kultury;
f)
celní záležitosti;
g)
regionální instituce a vytvoření společných nebo harmonizovaných programů a politik.
Článek 46
Vzdělání a odborná příprava
Cílem spolupráce je:
a)
nalézt způsoby, jak provést podstatné zlepšení ve vzdělávání a školení, včetně odborné přípravy;
b)
klást zvláštní důraz na zpřístupnění vzdělání ženám, včetně vyššího vzdělání, odborného vzdělání technického směru a odborné přípravy;
c)
podporovat vytváření trvalých vazeb mezi specializovanými pracovišti na území smluvních stran za účelem sdílení a výměny zkušeností a metod.
Článek 47
Vědecká, technická a technická spolupráce
Cílem spolupráce je:
a)
podporovat vytváření trvalých vazeb mezi vědeckými obcemiobcemi stran, zejména prostřednictvím:
—
přístupu Maroka k programům Společenství pro výzkum a technický rozvoj, v souladu s pravidly Společenství, jimiž se řídí účast zemí, které nejsou členy Společenství, na těchto programech,
—
marocké účasti v systému decentralizované spolupráce,
—
podpora součinnosti v oblasti odborné přípravy a výzkumu;
b)
posílit výzkumnou kapacitu Maroka;
c)
podnítit technické inovace a přenos nových technologií a šíření know-how;
d)
podpořit všechny činnosti zaměřené na zřízení spolupráce na regionální úrovni.
Článek 48
Životní prostředí
Cílem spolupráce je zabránit zhoršování životního prostředí, zlepšit jeho kvalitu, chránit lidské zdraví a dosáhnout racionálního využívání přírodních zdrojů pro trvale udržitelný rozvoj.
Strany se zavazují spolupracovat v oblastech zahrnujících:
a)
kvalitu půdy a vody;
b)
následky rozvoje, zejména průmyslového rozvoje (obzvláště bezpečnost technického zařízení a odpadu);
c)
sledování a předcházení znečištění moře.
Článek 49
Průmyslová spolupráce
Cílem spolupráce je:
a)
podpořit spolupráci mezi hospodářskými subjekty smluvních stran, včetně spolupráce v oblasti přístupu Maroka k obchodním sítím Společenství a decentralizovaným systémům spolupráce;
b)
podpořit snahu modernizovat a restrukturalizovat státní a soukromá odvětví marockého průmyslu (včetně zemědělsko-potravinářského průmyslu);
c)
podpořit prostředí příznivé pro soukromé iniciativy, s cílem povzbudit a diverzifikovat výrobu pro domácí a vývozní trhy;
d)
maximální využití lidského a průmyslového potenciálu Maroka pomocí efektivní politiky v oblastech inovací, výzkumu a technického vývoje;
e)
usnadnit přístup k úvěru na financování investic.
Článek 50
Podpora a ochrana investic
Spolupráce se zaměřuje na vytvoření příznivého prostředí pro tok investic a uskuteční se zejména následujícím způsobem:
a)
vytvořením zjednodušených harmonizovaných postupů, systému spolupráce při investování (zvláště propojením malých a středních podniků) a metod pro zjišťování a poskytování informací o možnostech investování;
b)
případné vytvoření právního rámce pro podporu investování, zejména pomocí uzavírání dohod mezi Marokem a členskými státy o ochraně investic a dohod o zabránění dvojího zdanění.
Článek 51
Spolupráce v oblasti normalizace a posuzování shody
Smluvní strany budou spolupracovat za účelem dosažení:
a)
používání pravidel Společenství týkajících se normalizace, metrologie, kontroly jakosti a posuzování shody;
b)
modernizace marockých laboratoří, která případně povede k uzavření dohod o vzájemném uznávání posuzování shody;
c)
vytvoření orgánů odpovědných za oblast duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví a za normalizaci a kvalitu v Maroku.
Článek 52
Sbližování právních předpisů
Spolupráce bude zaměřena na pomoc Maroku při sbližováním jeho právních předpisů s právními předpisy Společenství v oblastech, na které se vztahuje tato dohoda.
Článek 53
Finanční služby
Spolupráce se zaměří na dosažení společných pravidel a norem v oblastech zahrnujících:
a)
posílení a restrukturalizaci marockého finančního sektoru;
b)
zkvalitnění systému účetnictví, auditu, právní úpravy a systému dohledu v oblasti finančních služeb a finanční kontroly v Maroku.
Článek 54
Zemědělství a rybolov
Cílem spolupráce je:
a)
modernizovat a restrukturalizovat zemědělství a rybolov pomocí metod zahrnujících modernizaci infrastruktury a zařízení, rozvoj technik balení a skladování a zlepšování soukromé distribuce a obchodních řetězců;
b)
diverzifikovat produkci a vnější trhy;
c)
dosáhnout spolupráce v oblasti zdraví, zdraví rostlin a techniky pěstování.
Článek 55
Doprava
Cílem spolupráce je:
a)
restrukturalizace a modernizace silniční, železniční, přístavní a letištní infrastruktury společného zájmu, v souvislosti s hlavními transevropskými trasami;
b)
vypracovat a používat provozní normy srovnatelné s normami používanými ve Společenství;
c)
uzpůsobit technické zařízení normám Společenství, zejména v případě kombinované dopravy, kontejnerizace a překládky;
d)
postupné zlepšení silniční a námořní přepravy, kombinované dopravy a řízení přístavů, letišť, námořní a letecké dopravy a železnic.
Článek 56
Telekomunikace a informační technologie
Spolupráce se zaměří na:
a)
telekomunikace obecně,
b)
normalizaci, osvědčování shody a vydávání osvědčení pro informační technologie a telekomunikace;
c)
šíření nových informačních technologií, zejména souvisejících se sítěmi a vzájemným propojováním sítí (ISDN - digitální sítě integrovaných služeb – a EDI – elektronická výměna dat);
d)
podporu výzkumu a vývoje nových komunikačních a informačních technologií, které by rozvinuly trh se zařízeními, službami a aplikacemi souvisejícími s informačními technologiemi a prostředky komunikace, službami a instalacemi.
Článek 57
Energetika
Spolupráce se zaměří na:
a)
obnovitelné zdroje energie;
b)
podporu úspor energie;
c)
aplikovaný výzkum v oblasti síťového propojení databází mezi smluvními stranami v hospodářské a sociální oblasti;
d)
podpora modernizace a rozvoje energetických sítí a jejich vzájemného propojení se sítěmi Společenství.
Článek 58
Cestovní ruch
Cílem spolupráce je rozvoj cestovního ruchu, zejména s ohledem na:
a)
řízení hotelů a kvalitu služeb v různých oblastech spojených s hoteliérstvím;
b)
rozvoj marketingu;
c)
stimulace cestovního ruchu se zaměřením na mladé lidi.
Článek 59
Spolupráce v celních záležitostech
1.
Cílem spolupráce je zajistit poctivý obchod a dodržování obchodních pravidel. Týká se:
a)
zjednodušení celních kontrol a postupů;
b)
používání jednotného správního dokladu a vytvoření vazeb mezi tranzitními režimy Maroka a Společenství.
2.
Aniž by byly dotčeny jiné způsoby spolupráce stanovené v této dohodě, a zejména v článcích 61 a 62, správní orgány smluvních stran si poskytnou vzájemnou pomoc v souladu s podmínkami protokolu č. 5.
Článek 60
Spolupráce v oblasti statistiky
Cílem spolupráce je sblížení metod používaných smluvními stranami a využití statistických údajů o všech oblastech, na které se vztahuje tato dohoda a pro které přichází v úvahu sestavování statistiky.
Článek 61
Praní peněz
1.
Strany se dohodly, že je nezbytné vynaložit úsilí a spolupracovat, aby se zabránilo zneužívání jejich finančních systémů k praní výnosů pocházejících z trestné činnosti obecně, a zejména z trestných činůtrestných činů souvisejících s drogami.
2.
Spolupráce v této oblasti zahrnuje správní a technickou pomoc s cílem vypracovat vhodné normy zaměřené proti praní peněz, které budou odpovídat normám, jež v této oblasti přijalo Společenství a mezinárodní fórum, včetně Finanční akční skupiny (FATF).
Článek 62
Boj proti zneužívání drog a nedovolenému obchodování s nimi
1.
Cílem spolupráce je:
a)
zvýšení účinnosti politik a opatření pro předcházení a boj s výrobou, distribucí a obchodováním s omamnými a psychotropními látkami;
b)
odstranění protiprávní konzumace takových výrobků.
2.
Strany v souladu se svými právními předpisy společně vypracují strategie a metody spolupráce vhodné pro dosažení těchto cílů. Akce, které nebudou řízeny společně, budou předmětem konzultací a úzké koordinace.
Do takové činnosti mohou být zapojeny vhodné instituce státního a soukromého sektoru a mezinárodní organizace ve spolupráci s vládou Marockého království a příslušnými orgány Společenství a členských států.
3.
Spolupráce bude mít zejména následující podoby:
a)
zřízení nebo rozšíření sociálních a zdravotnických zařízení a informačních center pro léčbu a rehabilitaci drogově závislých;
b)
provádění projektů v oblasti prevence, osvěty, školení a epidemiologického výzkumu;
c)
vytvoření vhodných norem k prevenci proti zneužívání prekurzorů a jiných látek nutných pro nedovolenou výrobu omamných a psychotropních látek, které budou rovnocenné s normami přijatými Společenstvím a příslušnými mezinárodními orgány, zejména Pracovní skupinou pro chemické výrobky (CATF);
d)
příprava a provádění programů náhradního rozvoje oblastí, kde dochází k nezákonnému pěstování narkotik.
Článek 63
Obě strany společně stanoví postupy potřebné k dosažení spolupráce v oblastech, na něž se vztahuje tato hlava.
HLAVA VI
SPOLUPRÁCE V SOCIÁLNÍCH A KULTURNÍCH ZÁLEŽITOSTECH
KAPITOLA I
PRACOVNÍCI
Článek 64
1.
Režim přiznaný každým členským státem pracovníkům marocké národnosti, zaměstnaným na jejich území, ohledně pracovních podmínek, odměňování a propouštění, bude prostý jakékoli diskriminace založené na státní příslušnosti.
2.
Na všechny marocké pracovníky, kterým je povoleno dočasně vykonávat placené zaměstnání na území členského státu, se vztahují ustanovení odstavce 1 o pracovních podmínkách a odměnách.
3.
Maroko poskytne stejné zacházení pracovníkům, kteří jsou státními příslušníky některého z členských států a jsou zaměstnáni na jeho území.
Článek 65
1.
S výhradou následujících odstavců budou pracovníci marocké státní příslušnosti a všichni členové jejich rodin, kteří s nimi žijí, požívat v oblasti sociálního zabezpečení zacházení prosté jakékoli diskriminace založené na státní příslušnosti ve vztahu ke státním příslušníkům členských států, ve kterých jsou zaměstnáni.
Pojem sociální zabezpečení zahrnuje součásti sociálního zabezpečení, které se týkají nemocenských a mateřských dávek, invalidních, starobních a pozůstalostních důchodů, dávek při pracovním úrazu a nemoci z povolání, dávek při úmrtí a podpory v nezaměstnanosti a rodinných dávek.
Tato ustanovení nicméně nebudou mít za následek použití jiných koordinačních pravidel stanovených v legislativě Společenství, založených na článku 51 Smlouvy ES, kromě případů, kdy platí podmínky stanovené v článku 67 této dohody.
2.
Doby pojištění, zaměstnání nebo pobytu dovršené těmito pracovníky v různých členských státech budou sečteny pro účely starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů, rodinných, nemocenských a mateřských dávek a také pro účely zdravotní péče pro pracovníky a pro členy jejich rodin s bydlištěm ve Společenství.
3.
Tito pracovníci obdrží rodinné příspěvky pro členy svých rodin, kteří mají bydliště ve Společenství.
4.
Dotyční pracovníci budou moci podle sazby použité podle právních předpisů dlužného členského státu nebo států do Maroka volně převádět jakékoli důchody; starobní, pozůstalostní, dávky z důvodů pracovního úrazu nebo nemoci z povolání nebo invalidity, která je následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, kromě případů zvláštních nepříspěvkových dávek.
5.
Maroko poskytne pracovníkům, kteří jsou státními příslušníky členského státu a jsou zaměstnaní na jeho území, a členům jejich rodin zacházení podobné tomu, jež je uvedeno v odstavcích 1, 3 a 4.
Článek 66
Ustanovení této kapitoly se nepoužijí na ty státní příslušníky smluvních stran, kteří na území svých hostitelských zemí pobývají nebo pracují nezákonně.
Článek 67
1.
Před koncem prvního roku následujícího po vstupu této dohody v platnost přijme Rada přidružení ustanovení k provádění zásad stanovených v článku 65.
2.
Rada přidružení přijme podrobná pravidla pro správní spolupráci; tato pravidla zajistí nezbytné řízení a sledování záruk pro používání ustanovení odstavce 1.
Článek 68
Ustanovení přijatá Radou přidružení v souladu s článkem 67 se nedotknou práv ani povinností vyplývajících z dvoustranných dohod Maroka a členských států, pokud tyto dohody stanovují příznivější zacházení pro státní příslušníky Maroka nebo členských států.
KAPITOLA II
DIALOG V SOCIÁLNÍCH ZÁLEŽITOSTECH
Článek 69
1.
Strany povedou pravidelný dialog o všech sociálních otázkách, které jsou předmětem jejich zájmu.
2.
Tento dialog bude sloužit k nalézání způsobů, jak dosáhnout pokroku v oblasti volného pohybu pracovníků, rovného zacházení a sociální integrace pro státní příslušníky Maroka a Společenství, kteří legálně pobývají na území svých hostitelských zemí.
3.
Dialog se bude týkat zejména všech otázek spojených s:
a)
životními a pracovními podmínkami přistěhovaleckých komunit;
b)
migrací;
c)
nezákonným přistěhovalectvím a podmínkami, kterými se řídí vyhoštění osob, které porušují právní předpisy týkající se práva pobytu a usazovaní ve svých hostitelských zemích;
d)
plány a programy na podporu rovného zacházení se státními příslušníky Maroka a Společenství, vzájemnou znalostí kultur a společnosti, prohlubování tolerance a odstranění diskriminace.
Článek 70
Dialog o sociálních záležitostech se povede na stejných úrovních a v souladu se stejnými postupy, jak stanovuje hlava I. této dohody, která může poskytnout rámec pro tento dialog.
KAPITOLA III
SPOLUPRÁCE V SOCIÁLNÍ OBLASTI
Článek 71
1.
S cílem upevnit spolupráci mezi stranami v sociální oblasti se uskuteční projekty a programy ve všech oblastech společného zájmu.
Budou upřednostňována následující opatření:
a)
snižování migračního tlaku, zejména pomocí zlepšování životních podmínek, vytváření pracovních příležitostí a rozvoje odborného vzdělávání v oblastech, z nichž emigranti pocházejí;
b)
znovu usidlování těch, kteří byli navráceni z důvodu svého nezákonného pobytu podle právních předpisů daného státu;
c)
podpora role žen v procesu hospodářského a sociálního rozvoje, a to zejména pomocí vzdělávání a medií, v souladu s marockou politikou v této oblasti;
d)
upevňování a rozvoj marockých programů plánovaného rodičovství a programů na ochranu matky a dítěte;
e)
zlepšování systému sociální ochrany;
f)
zlepšování systému zdravotní péče;
g)
uskutečňování a financování výměnných a rekreačních programů pro smíšené skupiny marocké a evropské mládeže s bydlištěm v členských státech, s cílem podpořit vzájemné poznávání kultur a posilování tolerance.
Článek 72
Programy spolupráce se mohou uskutečňovat ve spolupráci s členskými státy a příslušnými mezinárodními organizacemi.
Článek 73
Rada přidružení sestaví do konce prvního roku následujícího po vstupu této dohody v platnost pracovní skupinu. Ta bude pověřena stálým pravidelným hodnocením provádění kapitol I až III.
KAPITOLA IV
SPOLUPRÁCE V KULTURNÍCH ZÁLEŽITOSTECH
Článek 74
1.
S cílem zlepšit vzájemné poznávání a porozumění, s přihlédnutím k již započatým aktivitám a s úctou ke kultuře druhé strany vytvoří smluvní strany pevnější základ pro trvalý kulturní dialog a podpoří mezi sebou soustavnou kulturní spolupráci, aniž by předem vyloučily jakoukoli oblast činnosti.
2.
Při sestavování projektů a programů spolupráce a provádění společných aktivit se strany zaměří zvláště na mladé lidi, na psané a audiovizuální prostředky komunikace a vyjadřování, na ochranu svého kulturního dědictví a šíření kultury.
3.
Smluvní strany souhlasí, že programy kulturní spolupráce, které již ve Společenství nebo v jednom nebo ve více jeho členských státech probíhají, lze rozšířit na Maroko.
HLAVA VII
FINANČNÍ SPOLUPRÁCE
Článek 75
K úplnému dosažení cílů této dohody se finanční spolupráce s Marokem bude provádět podle vhodných postupů a s odpovídajícími finančními zdroji.
Tyto postupy budou přijaty vzájemnou dohodou mezi stranami pomocí nejvhodnějších nástrojů, jakmile tato dohoda vstoupí v platnost.
Kromě oblastí, na něž se vztahují hlavy V a VI této dohody, bude tato spolupráce dále zahrnovat:
—
usnadnění reforem zaměřených na modernizaci hospodářství,
—
modernizaci hospodářské infrastruktury,
—
podporu soukromého investování a činností na vytváření pracovních příležitostí,
—
zohlednění účinků postupného zřizování oblastí volného obchodu na marocké hospodářství, zejména s ohledem na modernizaci a restrukturalizaci průmyslu,
—
navazující opatření pro politiku prováděnou v sociálních oblastech.
Článek 76
V rámci nástrojů Společenství určených k podpoře programů strukturálních úprav v zemích Středomoří a v úzké spolupráci s marockými orgány a jinými dárci, zejména s mezinárodními finančními institucemi, bude Společenství zkoumat vhodné způsoby, jak podpořit strukturální politiku Maroka za účelem obnovení finanční rovnováhy a vytvoření hospodářského prostředí vhodného ke zvýšení růstu a současně sledující zlepšování sociálního standardu obyvatelstva.
Článek 77
Aby se zajistil koordinovaný přístup k řešení výjimečných makroekonomických a finančních problémů, které mohou vzniknout v souvislosti s postupným prováděním této dohody, budou strany pozorně sledovat rozvoj obchodu a finančních vztahů mezi Společenstvím a Marokem, jako součást pravidelného hospodářského dialogu stanoveného podle hlavy V.
HLAVA VIII
INSTITUCIONÁLNÍ, OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 78
Zřizuje se Rada přidružení, která se bude scházet na úrovni ministrů jednou za rok a dále, pokud si to okolnosti vyžádají, z podnětu svého předsedy a v souladu s podmínkami stanovenými jednacím řádem.
Rada se bude zabývat všemi důležitými otázkami, které vzniknou v rámci této dohody, jakož i dalšími dvoustrannými nebo mezinárodními otázkami společného zájmu.
Článek 79
1.
Rada přidružení se bude skládat z členů Rady Evropské unie a členů Komise Evropských společenství na jedné straně a z členů vlády Marockého království na straně druhé.
2.
Členové Rady přidružení se mohou nechat zastupovat za podmínek stanovených ve svém jednacím řádu.
3.
Rada přidružení vypracuje svůj jednací řád.
4.
Radě přidružení střídavě předsedá člen Rady Evropské unie a člen vlády Marockého království, v souladu s ustanoveními jejího jednacího řádu.
Článek 80
K dosažení cílů této dohody je Rada přidružení oprávněna přijímat rozhodnutí v případech stanovených v této dohodě.
Přijatá rozhodnutí jsou pro obě strany závazná; strany jsou povinny učinit nezbytná opatření k provádění přijatých rozhodnutí. Rada přidružení může také vydávat vhodná doporučení.
Svá rozhodnutí a doporučení přijímá dohodou mezi stranami.
Článek 81
1.
Zřizuje se Výbor pro přidružení, který odpovídá, s výjimkou oprávnění Rady, za provádění této dohody.
2.
Rada přidružení může buď zcela nebo zčásti převést na Výbor pro přidružení kteroukoli ze svých pravomoci.
Článek 82
1.
Výbor pro přidružení se schází na úrovni státních úředníků a skládá se ze zástupců členů Rady Evropské unie a členů Komise Evropských společenství na jedné straně a zástupců vlády Marockého království na straně druhé.
2.
Výbor pro přidružení vypracuje svůj jednací řád.
3.
V předsednictví Výboru pro přidružení se bude střídat zástupce předsednictva Rady Evropské unie a zástupce vlády Marockého království.
Výbor pro přidružení se k běžným zasedáním schází střídavě ve Společenství a v Maroku.
Článek 83
Výbor pro přidružení má pravomoc přijímat rozhodnutí k provedení této dohody a v těch oblastech, ve kterých mu Rada svěřila své pravomoci.
Svá rozhodnutí přijímá dohodou smluvních stran; tato rozhodnutí jsou pro ně závazná. Smluvní strany jsou povinny učinit opatření nezbytná k provádění přijatých rozhodnutí.
Článek 84
Rada přidružení může rozhodnout o sestavení jakékoli pracovní skupiny nebo orgánu nezbytného pro provádění této dohody.
Článek 85
Rada přidružení přijme všechna potřebná opatření k usnadnění spolupráce a kontaktů mezi Evropským parlamentem a Parlamentem Marockého království a mezi Hospodářským a sociálním výborem Společenství a jeho protějškem v Marockém království.
Článek 86
1.
Každá strana může Radě přidružení předložit jakýkoli spor týkající se provádění nebo výkladu této dohody.
2.
Rada přidružení může urovnat spor rozhodnutím.
3.
Každá smluvní strana musí učinit opatření nutná k provedení rozhodnutí podle odstavce 2.
4.
V případě, že spor nebude možné urovnat podle odstavce 2, může kterákoli ze stran oznámit druhé jmenování rozhodce; druhá strana poté musí do svou měsíců jmenovat druhého rozhodce. V případě tohoto postupu se Společenství a členské státy považují za jednu stranu sporu.
Rada přidružení jmenuje třetího rozhodce.
Rozhodnutí rozhodců se přijímá většinou hlasů.
Každá strana sporu učiní kroky nezbytné k provedení rozhodnutí rozhodců.
Článek 87
Tato dohoda nebrání stranám, aby přijaly opatření, která
a)
považují za nezbytná pro zamezení úniku informací, který by byl v rozporu s jejími zásadními bezpečnostními zájmy;
b)
se týkají výroby zbraní nebo obchodu s nimi, se střelivem nebo válečným materiálem nebo výzkumu, vývoje nebo výroby nezbytné pro obranné účely za předpokladu, že tato opatření nepoškodí podmínky hospodářské soutěže, pokud jde o výrobky, které nejsou výhradně určeny pro vojenské účely;
c)
považují za nezbytná pro vlastní bezpečnost v případě vážných vnitřních nepokojů, ohrožujících zachování práva a pořádku, v době války nebo vážného mezinárodního napětí, které představuje hrozbu války, nebo z důvodu plnění závazků, které přijaly za účelem zachování míru a mezinárodní bezpečnosti.
Článek 88
V oblastech, na které se vztahuje tato dohoda, aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení v ní obsažená:
—
ujednání používaná Marockým královstvím vůči Společenství nesmí zakládat jakoukoli diskriminaci mezi členskými státy, jejich státními příslušníky ani jejich společnostmi nebo podniky,
—
ujednání používaná Společenstvím vůči Marockému království nebudou působit diskriminaci mezi marockými státními příslušníky nebo jeho společnostmi nebo podniky.
Článek 89
Žádné ustanovení této dohody nebude mít za následek:
—
rozšíření daňových výhod poskytnutých jednou ze stran v jakékoli mezinárodní dohodě nebo ujednání, kterými je vázaná,
—
neumožnění kterékoli ze stran přijmout nebo použít opatření zaměřená na zamezení daňových podvodů nebo úniků,
—
neumožnění jedné ze stran používat příslušná ustanovení svých daňových právních předpisů na daňové poplatníky, kteří nejsou ve stejné situaci, co se týká jejich trvalého bydliště.
Článek 90
1.
Smluvní strany přijmou všechna obecná nebo zvláštní opatření potřebná ke splnění svých závazků z této dohody. Dohlížejí na to, aby bylo dosaženo cílů stanovených v této dohodě.
2.
Domnívá-li se jedna ze smluvních stran, že druhá smluvní strana neplní své závazky podle této dohody, může přijmout vhodná opatření. Kromě případů zvláštní naléhavosti, poskytne předtím Radě přidružení všechny příslušné informace nutné k důkladnému posouzení situace s cílem nalézt řešení přijatelné pro obě strany.
Při výběru opatření musí být dána přednost těm, která budou co nejméně rušit fungování této dohody. Tato opatření budou neprodleně oznámena Radě přidružení a pokud si to druhá strana vyžádá, budou předmětem konzultací v Radě přidružení.
Článek 91
Protokoly číslo 1 až 5 a přílohy 1 až 7 a prohlášení tvoří nedílnou součást této dohody. Prohlášení a výměna dopisů jsou uvedeny v závěrečném aktu, který též tvoří nedílnou součást těchto dohod.
Článek 92
Pro účely této dohody se pojmem „strany“ rozumí na jedné straně Společenství nebo členské státy nebo Společenství a jeho členské státy, v souladu s jejich příslušnými pravomocemi, a Maroko na straně druhé.
Článek 93
Dohoda se uzavírá na dobu neurčitou.
Každá ze stran může vypovědět dohodu tak, že toto rozhodnutí oznámí druhé straně. Použitelnost této dohody končí šest měsíců ode dne tohoto oznámení.
Článek 94
Tato dohoda se vztahuje na území, na které se vztahují Smlouvy o založení Evropského společenství a Evropského společenství uhlí a oceli na jedné straně, a za podmínek stanovených v uvedených smlouvách a na území Marockého království na straně druhé.
Článek 95
Tato dohoda je vyhotovena ve dvou prvopisech v anglickém, dánském, finském, francouzském, italském, německém, nizozemském, portugalském, řeckém, španělském, švédském a arabském jazyce, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.
Článek 96
1.
Dohoda bude schválena smluvními stranami v souladu s jejich postupy.
Dohoda vstoupí v platnost první den druhého měsíce následujícího po dni, ve kterém si smluvní strany vzájemně oznámí, že postupy uvedené v prvním odstavci byly dokončeny.
2.
Po vstupu v platnost nahradí tato dohoda dohodu o spolupráci mezi Evropským společenstvím a Marockým královstvím a dohodu mezi členskými státy Evropského společenství uhlí a oceli a Marockým královstvím, podepsané v Rabatu dne 25. dubna 1976.
Hecho en Bruselas, el veintiséis de febrero de mil novecientos noventa y seis.
Udfærdiget i Bruxelles, den seksogtyvende februar nitten hundrede og seks og halvfems.
Geschehen zu Brüssel am sechsundzwanzigsten Februar neunzehnhundertsechsundneunzig.
’Eγινε στις Βρυξέλλες, στις είκοσι έξι Φεβρουαρίου χίλια εννιακόσια ενενήντα έξι.
Done at Brussels on the twenty-sixth day of February in the year one thousand nine hundred and ninety-six.
Fait à Bruxelles, le vingt-six février mil neuf cent quatre-vingt-seize.
Fatto a Bruxelles, addì ventisei febbraio millenovecentonovantasei.
Gedaan te Brussel, de zesentwintigste februari negentienhonderd zesennegentig.
Feito em Bruxelas, em vinte e seis de Fevereiro de mil novecentos e noventa e seis.
Tehty Brysselissä kahdentenakymmenentenäkuudentena päivänä helmikuuta vuonna tuhatyhdeksänsataayhdeksänkymmentäkuusi.
Som skedde i Bryssel den tjugosjätte februari nittonhundranittiosex.
7kB
Pour le Royaume de Belgique
Voor het Koninkrijk België
Für das Königreich Belgien
5kB
Cette signature engage également la Communauté française, la Communauté flamande, la Communauté germanophone, la Région wallonne, la Région flamande et la Région de Bruxelles-Capitale.
Deze handtekening verbindt eveneens de Vlaamse Gemeenschap, de Franse Gemeenschap, de Duitstalige Gemeenschap, het Vlaamse Gewest, het Waalse Gewest en het Brussels Hoofdstedelijk Gewest.
Diese Unterschrift verbindet zugleich die Deutschsprachige Gemeinschaft, die Flämische Gemeinschaft, die Französische Gemeinschaft, die Wallonische Region, die Flämische Region und die Region Brüssel-Hauptstadt.
På Kongeriget Danmarks vegne
11kB
Für die Bundesrepublik Deutschland
5kB
Για την Ελληνική Δημοκρατία
6kB
Por el Reino de España
9kB
Pour la République française
6kB
Thar ceann na hÉireann
For Ireland
5kB
Per la Repubblica italiana
6kB
Pour le Grand-Duché de Luxembourg
4kB
Voor het Koninkrijk der Nederlanden
5kB
Für die Republik Österreich
8kB
Suomen tasavallan puolesta
7kB
För Konungariket Sverige
5kB
Pela República Portuguesa
6kB
For the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland
5kB
Por las Comunidades Europeas
For De Europæiske Fællesskaber
Für die Europäischen Gemeinschaften
Για τις Ευρωπαϊκές Κοινότητες
For the European Communities
Pour les Communautés européennes
Per le Comunità europee
Voor de Europese Gemeenschappen
Pelas Comunidades Europeias
Euroopan yhteisöjen puolesta
På Europeiska gemenskapernas vägnar
15kB
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha 1 Výrobky uvedené v čl. 10 odst. 1
Příloha 2 Výrobky uvedené v čl. 10 odst. 2
Příloha 3 Produkty uvedené v čl. 11 odst. 2
Příloha 4 Produkty uvedené v čl. 11 odst. 3
Příloha 5 Výrobky uvedené v čl. 12 odst. 1
Příloha 6 Výrobky uvedené v čl. 12 odst. 2
Příloha 7 týkající se duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví
PŘÍLOHA 1
VÝROBKY UVEDENÉ V ČL. 10 ODST. 1
Kód KN| Popis zboží
---|---
0403| Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo (acidofilní) okyselené mléko a smetana, též zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla nebo ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao:
– jogurt ochucený nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao:
0403 10 51| – – – nejvýše 1,5 % hmotnostních
0403 10 53| – – – vyšším než 1,5 % hmotnostních, avšak nejvýše 27 % hmotnostních
0403 10 59| – – – vyšším než 27 % hmotnostních
– – – ostatní o obsahu mléčného tuku:
0403 10 91| – – – nejvýše 3 % hmotnostní
0403 10 93| – – – vyšším než 3 % hmotnostní, avšak nejvýše 6 % hmotnostní
0403 10 99| – – – vyšším než 6 % hmotnostních
– ostatní, ochucený nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao:
– – sušený, v granulích nebo jiné pevné formě, o obsahu mléčného tuku:
0403 90 71| – – – nejvýše 1,5 % hmotnostních
0403 90 73| – – – vyšším než 1,5 % hmotnostních, avšak nejvýše 27 % hmotnostních
0403 90 79| – – – vyšším než 27 % hmotnostních
– – ostatní, o obsahu mléčného tuku:
0403 90 91| – – – nejvýše 3 % hmotnostní
0403 90 93| – – – vyšším než 3 % hmotnostní, avšak nejvýše 6 % hmotnostních
0403 90 99| – – – vyšším než 6 % hmotnostních
0710 40 00| Kukuřice cukrová, též vařená ve vodě nebo v páře, zmrazená:
0711 90 30| Kukuřice cukrová, prozatímně konzervovaná (například oxidem siřičitým nebo ve slané vodě, sířené vodě nebo přidáním jiných konzervačních látek), avšak v tomto stavu nevhodná k výživě
1517| Margarín; jedlé směsi nebo přípravky živočišných nebo rostlinných tuků nebo olejů nebo frakcí různých tuků nebo olejů této kapitoly, jiné než jedlé tuky nebo oleje nebo jejich frakce čísla 1516:
1517 10 10| – margarín, kromě tekutého margarínu, obsahující více než 10 % hmotnostních, avšak nejvýše 15 % hmotnostních mléčných tuků
1517 90 10| – ostatní, obsahující více než 10 % hmotnostních, avšak nejvýše 15 % hmotnostních mléčných tuků
1702 50 00| Chemicky čistá fruktosa
1704| Cukrovinky (včetně bílé čokolády) neobsahující kakao; kromě výtažků z lékořice obsahující více než 10 % hmotnostních sacharosy, bez přídavku jiných látek, kódu KN 1704 90 10
– žvýkací guma, též obalená cukrem:
– – obsahující méně než 60 % hmotnostních sacharosy (včetně invertního cukru vyjádřeného jako sacharosa:
1704 10 11| – – – plátková
1704 10 19| – – – ostatní
– – obsahující nejméně 60 % hmotnostních sacharosy (včetně invertního cukru vyjádřeného jako sacharosa):
1704 10 91| – – – plátková
1704 10 99| – – – ostatní
1704 90 30| – bílá čokoláda
– ostatní:
1704 90 51| – – těsta a pasty, včetně marcipánu, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nejméně 1 kg
1704 90 55| – zdravotní pastilky a dropsy proti kašli
1704 90 61| – dražé a podobné cukrovinky ve formě dražé
– ostatní
1704 90 65| – – gumovité cukrovinky a želé včetně ovocných součástí
1704 90 71| – – tvrdé bonbóny, též plněné
1704 90 75| – – karamely a podobné bonbóny
– – ostatní
1704 90 81| – – – vyrobené kompresí
1704 90 99| – – – ostatní
1806| Čokoláda a ostatní potravinářské přípravky obsahující kakao:
1806 10 15| – – neobsahující sacharosu nebo obsahující méně než 5 % hmotnostních sacharosy (včetně invertního cukru vyjádřeného jako sacharosa) nebo isoglukosy vyjádřené jako sacharosa
1806 10 20| – – obsahující nejméně 5 % hmotnostních, avšak méně než 65 % hmotnostních sacharosy (včetně invertního cukru vyjádřeného jako sacharosa) nebo isoglukosy vyjádřené jako sacharosa
1806 10 30| – – obsahující nejméně 65 % hmotnostních, avšak méně než 80 % hmotnostních sacharosy (včetně invertního cukru vyjádřeného jako sacharosa) nebo isoglukosy vyjádřené jako sacharosa
1806 10 90| – – obsahující nejméně 80 % hmotnostních sacharosy (včetně invertního cukru vyjádřeného jako sacharosa) nebo isoglukosy vyjádřené jako sacharosa
– ostatní přípravky v blocích, v tabulkách a tyčinkách o hmotnosti vyšší než 2 kg, v tekutém stavu, ve formě pasty nebo ve formě prášku, granulí a podobně, v nádobách nebo v bezprostředním obalu o obsahu vyšším než 2 kg
1806 20 10| – – obsahující nejméně 31 % hmotnostních kakaového másla nebo obsahující nejméně 31 % hmotnostních kombinace kakaového másla a mléčného tuku
1806 20 30| – – obsahující nejméně 25 % hmotnostních, avšak méně než 31 % hmotnostních kombinace kakaového másla a mléčného tuku
– ostatní:
1806 20 50| – – obsahující nejméně 18 % hmotnostních kakaového másla
1806 20 70| – – čokoládová mléčná drobenka (chocolate milk crumb)
1806 20 80| – – čokoládová poleva
1806 20 95| – – ostatní
– ostatní v tabulkách nebo tyčinkách:
1806 31 00| – – plněné
– – neplněné:
1806 32 10| – – – s přídavkem obilí, ovoce nebo ořechů
1806 32 90| – – ostatní
– ostatní:
– – čokoláda a čokoládové výrobky:
– – čokoládové bonbony (pralinky) též plněné:
1806 90 11| – – – – obsahující alkohol
1806 90 19| – – – ostatní
– – ostatní:
1806 90 31| – – – plněné
1806 90 39| – – – neplněné
1806 90 50| – cukrovinky a jejich náhražky vyrobené z náhražek cukru, obsahující kakao
1806 90 60| – pasty (pomazánky) obsahující kakao
1806 90 70| – přípravky pro výrobu nápojů obsahující kakao
1806 90 90| – ostatní
1901| Sladový výtažek; potravinové přípravky z mouky, krupice, krupičky, škrobu nebo sladových výtažků, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 50 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté; potravinové přípravky položek 0401 až 0404, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 10 % hmotnostních, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté
1901 10| – Přípravky pro dětskou výživu v balení pro maloobchodní prodej
1901 20| – směsi a těsta pro přípravu pečiva, cukrářských výrobků a sušenek čísla 1905
– sladový výtažek:
1901 90 11| – – obsahující nejméně 90 % hmotnostních sušiny
1901 90 19| – – ostatní
1901 90 99| – ostatní
1902| Těstoviny, kromě nadívaných těstovin kódů KN 1902 20 10 a 1902 20 30; kuskus, též upravený
– těstoviny nevařené, nenadívané ani jinak nepřipravené
1902 11 00| – – obsahující vejce:
1902 19 10| – – – neobsahující mouku ani krupičku z pšenice obecné
1902 19 90| – – – ostatní
– těstoviny nadívané, též vařené nebo jinak upravené:
1902 20 91| – – – vařené
1902 20 99| – – – ostatní
– ostatní těstoviny:
1902 30 10| – – sušené
1902 30 90| – – ostatní
– kuskus
1902 40 10| – – neupravený
1902 40 90| – – ostatní
1903 00 00| Tapioka a její náhražky ze škrobu, ve formě vloček, zrn, perel, prachu a v podobných formách
1904| Výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením (např. pražené kukuřičné vločky); obiloviny jiné než kukuřice ve formě zrn, předvařené nebo jinak upravené.
– výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením:
1904 10 10| – – z kukuřice
1904 10 30| – – z rýže
1904 10 90| – – ostatní
– ostatní
1904 90 10| – – rýže
1904 90 90| – – ostatní
1905| Pečivo, cukrářské výrobky a sušenky, též s přídavkem kakaa; hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, sušené těsto v listech z mouky, škrobu a podobné výrobky:
1905 10 00| – křupavý chléb zvaný „knäckebrot“
– perník:
1905 20 10| – – obsahující méně než 30 % hmotnostních sacharosy (včetně invertního cukru vyjádřeného jako sacharosa)
1905 20 30| – – obsahující nejméně 30 % hmotnostních, avšak méně než 50 % hmotnostních sacharosy (včetně invertního cukru vyjádřeného jako sacharosa)
1905 20 90| – – obsahující nejméně 50 % hmotnostních sacharosy (včetně invertního cukru vyjádřeného jako sacharosa
– sladké sušenky, oplatky a malé oplatky:
– – zcela nebo částečně polité čokoládovou polevou nebo jinými přípravky obsahujícími kakao
1905 30 11| – – – v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nejvýše 85 g
1905 30 19| – – – ostatní
– – ostatní:
– – – sladké sušenky:
1905 30 30| – – – – obsahující nejméně 8 % hmotnostních mléčného tuku
– – – – ostatní
1905 30 51| – – – – – dvojité (slepované) sušenky plněné
1905 30 59| – – – – – ostatní
– – oplatky a malé oplatky:
1905 30 91| – – – slané, též plněné
1905 30 99| – – – ostatní
– suchary, opékaný chléb a podobné opékané výrobky:
1905 40 10| – – suchary
1905 40 90| – – ostatní
1905 90 10| – – nekvašený chléb (macesy)
1905 90 20| – – hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, sušené těsto v listech z mouky nebo škrobu a podobné výrobky:
– – ostatní
1905 90 30| – – – chléb bez přídavku medu, vajec, sýra nebo ovoce, obsahující cukry a tuky, od každého nejvýše 5 % hmotnostních v sušině
1905 90 40| – – – oplatky a malé oplatky s obsahem vody vyšším než 10 % hmotnostních
1905 90 45| – – – sušenky
1905 90 55| – – – výrobky tlačené nebo pěnové, aromatizované nebo solené
– – ostatní:
1905 90 60| – – – slazené
1905 90 90| – – – ostatní
2001 90 30| Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata), upravená nebo konzervovaná octem nebo kyselinou octovou
2001 90 40| Jamy, batáty (sladké brambory) a podobné jedlé části rostlin o obsahu škrobu nejméně 5 % hmotnostních (upravené nebo konzervované octem nebo kyselinou octovou)
2004 10 91| Brambory ve formě mouky, krupice nebo vloček, upravené nebo konzervované jinak než octem nebo kyselinou octovou, zmrazené
2004 90 10| Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata), upravená nebo konzervovaná jinak než octem nebo kyselinou octovou, zmrazená
2005 20 10| Brambory ve formě mouky, krupice nebo vloček, upravené nebo konzervované jinak než octem nebo kyselinou octovou, nezmrazené.
2005 80 00| Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) upravená nebo konzervovaná jinak než octem nebo kyselinou octovou, nezmrazená
2008 92 45| Přípravky typu „müsli“ z nepražených obilných vloček
2008 99 85| Kukuřice, kromě kukuřice cukrové (Zea mays var. Saccharata), jinak upravená nebo konzervovaná neobsahující přidaný cukr nebo alkohol
2008 99 91| Jamy, batáty (sladké brambory) a podobné jedlé části rostlin o obsahu škrobu nejméně 5 % hmotnostních, jinak upravené nebo konzervované, neobsahující přidaný cukr nebo alkohol
2101 10 98| – ostatní
2101 20 98| – ostatní
2101 30 19| Pražené kávové náhražky, kromě pražené čekanky
2101 30 99| Výtažky, tresti a koncentráty z pražených kávových náhražek, kromě pražené čekanky
2102 10 31| – pekařské droždí
2102 10 39| – ostatní
2105| Zmrzlina, též obsahující kakao
2105 00 10| – bez obsahu mléčných tuků nebo o obsahu mléčných tuků nižším než 3 % hmotnostní
– o obsahu mléčných tuků:
2105 00 91| – – nejméně 3 % hmotnostní, avšak nižším než 7 % hmotnostních
2105 00 99| – – nejméně 7 % hmotnostních
2106| Potravinové přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté
2106 10 80| – Ostatní
2106 90 10| – sýrové fondue
– sirupy, s přísadou aromatických látek nebo barviv:
2106 90 98| – – ostatní
2202 90 91| Nealkoholické nápoje, kromě ovocných nebo zeleninových šťáv čísla 2009, včetně produktů kódů KN 0401 až 0404 nebo s hmotnostním obsahem tuků získaných z produktů kódů KN 0401 až 0404
– ostatní, s hmotnostním obsahem tuků získaných z produktů kódů KN 0401 až 0404
2202 90 95| – – nejméně 0,2 % hmotnostní, avšak nižším než 2 % hmotnostní
2202 90 99| – – vyšším než 2 % hmotnostní
2905 43 00| Mannitol (mannit)
2905 44| D-glucitol (sorbitol, sorbit):
– ve vodném roztoku:
2905 44 11| – – Obsahující nejvýše 2 % hmotnostní D-mannitolu, počítáno na obsah D-glucitolu
2905 44 19| – – ostatní
– ostatní:
2905 44 91| – – obsahující 2 % hmotnostní D-mannitolu, počítáno na obsah D-glucitolu
2905 44 99| – – ostatní
3501| Kasein, kaseináty a jiné deriváty kaseinu
3505| Dextriny a jiné modifikované škroby, kromě esterifikovaných nebo etherikovaných škrobů kódů KN 3505 10 50:
3505 10| – dextriny a jiné modifikované škroby:
3505 10 10| – – dextriny
– – jiné modifikované škroby:
3505 10 90| – – – ostatní
3505 20| Klihy na bázi škrobů nebo dextrinů nebo jiných modifikovaných škrobů
3809 10| Přípravky k úpravě povrchu, k apretování, přípravky k urychlení barvení nebo fixování barviv a jiné výrobky a přípravky (např. apretury a mořidla) používané v textilním, papírenském, kožedělném a podobném průmyslu, jinde neuvedené ani nezahrnuté.
3823 60| Sorbitol, jiný než kódu KN 2905 44:
– ve vodném roztoku
3823 60 11| – – obsahující nejvýše 2 % hmotnostní D-mannitolu, počítaného na obsah D-glucitolu
3823 60 19| – – ostatní
– ostatní:
3823 60 91| – – obsahující nejvýše 2 % hmotnostní D-mannitolu, počítaného na obsah D-glucitolu
3823 60 99| – – ostatní
PŘÍLOHA 2
VÝROBKY UVEDENÉ V ČL. 10 ODST. 2
Seznam č. 1 (*)
Kód KN| Popis zboží| Kvóty
(t)
---|---|---
1704| Cukrovinky neobsahující kakao (včetně bílé čokolády)| 127
1806| Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao| 447
1902| Těstoviny, též vařené nebo nadívané (masem nebo jinými nádivkami) nebo jinak upravené, jako špagety, makarony, nudle, lasagne, noky, ravioli, cannelloni; kuskus, též upravený; těstoviny nevařené, nenadívané ani jinak neupravené| 3 050
1904| Výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením (např. pražené kukuřičné vločky); obiloviny (jiné než kukuřice) ve formě zrn, předvařené nebo jinak upravené| 208
1905| Pečivo, cukrářské výrobky a sušenky, též s přídavkem kakaa; hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, sušené těsto v listech z mouky, škrobu a podobné výrobky| 766
2105| Zmrzlina též obsahující kakao| 190
2203| Pivo ze sladu:
V nádobách o obsahu nejvýše 10 litrů| 1 339
Seznam č. 2
Kód KN| Popis zboží
---|---
0710 40 00| Kukuřice cukrová, též vařená ve vodě nebo v páře, zmrazená.
0711 90 94| Kukuřice cukrová, prozatímně konzervovaná (např. oxidem siřičitým nebo ve slané vodě, sířenou vodou nebo přidáním jiných konzervačních látek), ale v tomto stavu nevhodná k výživě
1519| Technické monokarboxylové mastné kyseliny; kyselé oleje z rafinace; technické mastné alkoholy
1520| Glycerol surový; glycerolové vody a glycerolové louhy
1702 50 00| Chemicky čistá fruktosa
1702 90 21| Chemicky čistá maltosa
1901 kromě
1901 90 10 10| Sladový výtažek; potravinové přípravky z mouky, krupice, krupičky, škrobu nebo sladových výtažků, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 50 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté; potravinové přípravky položek 0401 až 0404, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 10 % hmotnostních měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté
1904| Výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením (např. pražené kukuřičné vločky); obiloviny (jiné než kukuřice) ve formě zrn, předvařené nebo jinak upravené
2001 90 30| Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata), upravená nebo konzervovaná octem nebo kyselinou octovou
2004 90 20| Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata), upravená nebo konzervovaná jinak než octem nebo kyselinou octovou, zmrazená
2005| Ostatní zelenina upravená nebo konzervovaná jinak než octem nebo kyselinou octovou, nezmrazená
2008 92 45| Přípravky typu müsli, z nepražených obilných vloček
Seznam č. 3
Kód KN| Popis zboží
---|---
0403| Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír a jiné fermentované nebo okyselené mléko a smetana, též zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla nebo ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao
1506| Ostatní živočišné tuky a oleje a jejich frakce, též rafinované, avšak chemicky neupravené
1517| Margarín; jedlé směsi nebo přípravky živočišných nebo rostlinných tuků nebo olejů nebo frakcí různých tuků nebo olejů této kapitoly, jiné než jedlé tuky nebo oleje nebo jejich frakce čísla 1516
1518| Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, vařené, oxidované, dehydratované, sířené, foukané, polymerované za tepla ve vakuu nebo v inertním plynu nebo jinak chemicky upravené, jiné než čísla 1516; směsi nebo přípravky nepoživatelných živočišných nebo rostlinných tuků a olejů této kapitoly a jejich frakcí jinde neuvedené ani nezahrnuté.
1902| Těstoviny, s výjimkou nadívaných těstovin čísel 1902 20 10 a 1902 20 30; kuskus, též upravený
2008| Ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, jinak upravené nebo konzervované, též s přísadou cukru nebo jiných sladidel nebo alkoholu, jinde neuvedené ani nezahrnuté, kromě kódu KN 2008 92 45
PŘÍLOHA 3
PRODUKTY UVEDENÉ V ČL. 11 ODST. 2
Číslo HS
---
1505| 2702| 2815 30
1522| 2703| 2816
1901 90 10 10| 2704| 2817 00 90
1903| 2705| 2818
2001 vyjma 2001 90 30| 2706| 2819
2004 10 91| 2707| 2820
2101 20| 2708| 2821
2103 10| 2709| 2822
2106 90 10| 2710 00 19| 2823
2208| 2710 00 20
2502| 2710 00 30| 2824
2503| 2710 00 40| 2825
2504| 2711 14| 2826
2505| 2711 19| 2827
2506| 2711 21| 2829
2507| 2711 29| 2830
2508| 2712| 2831
2509| 2713| 2832
2510| 2714| 2833 11
2511| 2715| 2833 19
2512| 2801 20| 2833 23
2513| 2801 30| 2833 24
2514| 2803| 2833 27
2516| 2804 21
2517| 2804 29| 2833 29
2518| 2804 50| 2833 40
2519| 2804 61| 2834
2521| 2804 69| 2835 24
2523 21| 2804 70| 2835 29
2523 30| 2804 80| 2835 31
2523 90| 2804 90| 2835 39
2524| 2805| 2836
2525| 2808| 2837
2526| 2810 00| 2838
2527| 2811 11| 2840
2528| 2811 19| 2841
2529| 2811 22| 2842 10
2530 10| 2811 23
2530 30| 2812| 2843
2530 40| 2813| 2844
2530 90| 2814| 2845
2701| 2815 20| 2846
2847| 2920| 3004 32 30
2848| 2921| 3004 32 91
2849| 2922| 3004 32 92
2850| 2923| 3004 32 93
2901 21| 2924| 3004 32 94
2901 22| 2925| 3004 39 20
2901 24| 2926| 3004 39 30
2902| 2927| 3004 39 40
2903| 2928| 3004 39 91
2904| 2929| 3004 39 92
2905 11| 2930| 3004 39 93
2905 12| 2931| 3004 40 20
2905 13| 2932| 3004 40 30
2905 14| 2933| 3004 40 91
2905 15| 2934| 3004 40 92
2905 16| 2935| 3004 40 93
2905 17| 2936| 3004 50 20
2905 19 10| 2937| 3004 50 91
2905 21| 2938| 3004 50 92
2905 22| 2939| 3004 50 93
2905 29| 2940| 3004 90 20
2905 31| 2941| 3004 90 30
2905 32| 2942| 3004 90 40
2905 39| 3002 10| 3004 90 50
2905 41| 3002 20| 3004 90 91
2905 42| 3002 39 90| 3004 90 92
2905 43| 3003 39 20| 3004 90 93
2905 44| 3003 90 91| 3004 90 94
2905 49| 3004 10 20| 3005 10 10
2905 50| 3004 10 30| 3006 20
2906| 3004 10 91| 3006 30
2907| 3004 10 92| 3006 60 11
2908| 3004 10 93| 3006 60 12
2909| 3004 20 20| Kapitola 31
2910| 3004 20 30| 3201
2911| 3004 20 91| 3202
2912| 3004 20 92| 3203
2913| 3004 20 93| 3204 vyjma 3204 12
2914| 3004 20 94| 3206
2915| 3004 31 10| 3207
2916| 3004 31 91| 3208 90 10
2917| 3004 31 92| 3209 90 10
2918| 3004 31 93| 3210
2919| 3004 32 20| 3402 11
3402 12| 3814| 3905 19 19
3402 13| 3815| 3905 19 29
3402 19| 3817| 3905 19 95
3403 99 10| 3818| 3905 19 99
3404 20| 3821| 3905 20 90
3507 90 10| 3822| 3905 90 30
3606 90| 3823 10| 3905 90 95
3701 10| 3823 20| 3905 90 99
3701 20 10| 3823 30| 3906 10 90
3701 20 99| 3823 60 10| 3906 90 19
3701 30| 3823 60 90| 3906 90 95
3701 91| 3823 90 10| 3906 90 99
3701 99| 3823 90 20| 3907 10
3702 10| 3823 90 91| 3907 20
3702 20 10| 3823 90 92| 3907 30
3702 20 99| 3823 90 93| 3907 40
3702 31| 3901 10 90| 3907 60 10
3702 32| 3901 20 90| 3907 99 90
3702 39| 3901 30 20| 3908 10 90
3702 41| 3901 30 90| 3908 90 90
3702 42| 3901 90 20| 3909 10 11
3702 43| 3901 90 90| 3909 20 90
3702 44| 3902 10 90| 3909 30 90
3702 51| 3902 20 90| 3909 40 90
3702 52| 3902 30 20| 3909 50 90
3702 53| 3902 30 90| 3910
3702 54| 3902 90 20| 3911 10 11
3702 55| 3902 90 90| 3911 10 13
3702 56| 3903 11 90| 3911 10 19
3702 91| 3903 19 90| 3911 10 91
3702 92| 3903 20 90| 3911 10 93
3702 93| 3903 30 90| 3911 10 99
3702 94| 3903 90 90| 3911 90 93
3702 95| 3904 30 90| 3911 90 99
3706 10 93| 3904 40 20| 3912 11 00
3706 90 93| 3904 40 90| 3912 20 10
3801| 3904 50 90| 3912 31 10
3802| 3904 61 90| 3912 39 10
3803| 3904 69 20| 3912 90 21
3805| 3904 69 90| 3913 10 00
3806| 3904 90 19| 3914
3807| 3904 90 29| 3920 41 10
3812| 3904 90 95| 3920 42 10
3813| 3904 90 99| 3921 90 10
4001| 4705 00 10| 5305
4002| 4706| 5501
4003| 4707 10/30| 5502
4004 00 10| 4801 00 10| 5503
4004 00 21| 4802 20/30/40| 5504
4004 00 22| 4804 31 21| 5505
4004 00 40| 4813| 5506
4004 00 90| 4816 30| 5507
4005 10 10| 4901 10| 5601 30
4005 20| 4901 91 90| 5603 00 10
4005 91 91| 4901 99 99| 5604 90 30/41/70/80
4005 99| 4902 10 90| 5608 11 10
4006 90 11| 4902 90 90| 5608 90 11
4007| 4904 00 90| 5608 90 21
4011 30| 4905| 5811 00
4012 90 21| 4906| 5902 10 10
4014| 4907 00 10/20/91| 5902 20 10
4015 11| 4908 10 91| 5902 90 10
4016 99 92| 4908 90 91| 5903 10 10
4016 99 93| 4911 10 10/91| 5903 20 10
4101| 4911 99 10/91| 5903 90 10
4102| Kapitola 50| 5906 99 10
4103| 5101| 5906 99 20
4110| 5102| 5907 00 10
4301| 5103| 5908
4401| 5104| 5909
4402| 5105| 5910
4403| 5111 11 10/91| 5911
4701 00 10| 5111 19 10/91| 6115 91 91
4702 00 10| 5111 20 10/91| 6115 92 91
4702 00 21| 5111 30 10/91| 6115 93 91
4702 00 29| 5111 90 10/91| 6115 99 91
4702 00 31| 5112 11 10/91| 6214 10
4702 00 91| 5112 19 10/91| 6215 10
4703 11| 5112 20 10/91| 6310 10 10
4703 19 10| 5112 30 10/91| 6310 90 10
4703 21 10| 5112 90 10/91| Kapitola 66 vyjma 6601 10
4703 21 90| 5201| Kapitola 67
4703 29 10| 5202| 6902 10
4704 11| 5203| 6903 10
4704 19 10| 5301| 6909
4704 21 10| 5302| 6914
4704 21 90| 5303| 7001
4704 29 10| 5304| 7002
7003| 7212 60 10| 7217 39 20
7004| 7212 60 21| 7217 39 10
7005| 7212 60 29| 7218
7006| 7212 60 91| 7219
7008| 7213 10 10| 7220
7010 90 21| 7213 10 91| 7221
7010 90 29| 7213 10 99| 7222
7011| 7213 20 00| 7223
7012| 7213 31 90| 7224
7014| 7213 39 10| 7225
7015| 7213 41 90| 7226
7016| 7213 49 10| 7227
7017| 7213 49 90| 7228
7018| 7213 50 10| 7229
7019| 7213 50 91| 7301 10
Kapitola 71| 7213 50 99| 7302
7201| 7214 10 00| 7303
7202| 7214 20 10| 7304 10 10/91
7203| 7214 20 99| 7304 10 99
7204| 7214 30 00| 7304 20
7205| 7214 40 90| 7304 31
7206| 7214 50 90| 7304 39/41/49/51/59/90
7207| 7214 60 10| 7305 11 99
7208| 7214 60 99| 7305 12 99
7209| 7215 10 00| 7305 19 99
7210 50/60| 7215 20 99| 7305 20 99
7210 11 99/12 99| 7215 30 99| 7305 31 99
7211| 7215 40 10| 7305 39 99
7212 10 10| 7215 40 99| 7305 90 99
7212 10 21| 7215 90 10| 7306 10 99
7212 10 29| 7215 90 39| 7306 20 99
7212 10 91| 7215 90 90| 7306 30 99
7212 10 99| 7216| 7306 40 99
7212 40 31| 7217 12 10| 7306 50 99
7212 50 10| 7217 13 90| 7306 60 99
7212 50 20| 7217 19 10| 7306 90 99
7212 50 31| 7217 22 10| 7311 00 10
7212 50 32| 7217 23 90| 7312 10 10/20
7212 50 33| 7217 29 10| 7315
7212 50 39| 7217 31 10| 7318 12 10
7212 50 61| 7217 32 10| 7318 13 10
7212 50 62| 7217 32 91| 7318 14 10
7212 50 64| 7217 33 10| 7318 15 10
7212 50 69| 7217 33 99| 7318 16 10
7318 19 10| 7506| 8206
7318 21 10| 7507| 8207 11 10
7318 22 10| 7508 00 10| 8207 11 90
7318 23 10| 7508 00 21| 8207 12 10
7318 24 10| 7601| 8207 12 20
7318 29 10| 7602| 8207 12 90
7319| 7603| 8207 20 10
7321 90 10| 7604 10 31| 8207 20 90
7401| 7604 10 40| 8207 30 10
7402| 7604 10 51| 8207 30 90
7403| 7604 10 91| 8207 40 10
7404| 7604 29 21| 8207 40 20
7405 00 10| 7604 29 30| 8207 40 90
7405 00 90| 7604 29 41| 8207 50 11
7406 10 00| 7604 29 91| 8207 50 19
7406 20 00| 7605 11 00| 8207 50 20
7407 10 10| 7605 19 21| 8207 50 90
7407 10 90| 7605 19 90| 8207 60 10
7407 21/22/29| 7605 21 00| 8207 60 20
7408 11 00| 7605 29 21| 8207 60 90
7408 19 90| 7605 29 90| 8207 70 10
7408 21 10| 7606 11| 8207 70 20
7408 21 29| 7606 12| 8207 70 90
7408 21 30| 7606 91| 8207 80 19
7408 21 41| 7606 92| 8207 80 30
7408 21 91| 7607 11 00| 8207 80 90
7408 22 10| 7607 19 10| 8207 90 11
7408 22 29/30/41/91| 7616 10 10| 8207 90 19
7408 29 10| 7616 90 10| 8207 90 20
7408 29 29/31/39/41/91| 7616 90 60| 8207 90 31
7409| Kapitola 78| 8207 90 33
7410| 7901| 8207 90 39
7415 21 10| 7902| 8207 90 50
7415 29 10| 7903| 8207 90 90
7415 31 10| 7904| 8208
7415 32 10| 7905| 8210
7415 39 10| 8001| 8212
7419 91 30| 8002| 8213
7419 99 30| Kapitola 81| 8308
7501| 8201 20/50/60| 8404 10 90
7502| 8202 10 00| 8407 10/21/29/33/34/90
7503| 8203| 8408 10
7504| 8204| 8412 80 99
7505| 8205 vyjma 8205 20/59| 8414 30 90
8415 82 00| 8516 72 00| 8704 31 10
8415 90 00| 8516 79 00| 8704 32 10
8418 61 00| 8517| 8704 90 10
8420 99 00| 8518| 8708 40
8421 19 00| 8519| 8708 50
8450 20| 8520| 8708 60
8450 90| 8521| 8708 70
8451 90 10| 8522| 8708 80 99
8451 90 90| 8523| 8708 93 00
8474 10/20| 8524| 8708 94
8482| 8525| 8709
8483 10 19/29/90| 8526| 8710
8483 20/30/40/50| 8527| 9001
8483 60 90| 8528| 9002
8504 21 10| 8529 vyjma 8529 10 23|
8504 22 10| 8533| 9005
8504 23 10| 8535 40| 9006
8504 31 91| 8539| 9007
8504 32 91| 8540| 9008
8504 33 10| 8544 19/30/70| 9018 39 11
8504 34 10| 8545| 9028 90 11
8504 90| 8546| Kapitola 91
8507 90| 8547| Kapitola 92
8510| 8548| Kapitola 95 vyjma 9504 40
8511| 8701 10| 9602
8512| 8701 20 11/91| 9605
8513| 8701 30| 9606
8516 31 00| 8702 10 10| 9612
8516 32 00| 8702 90 10| 9613
8516 33 00| 8704 10 10| 9614
8516 40 00| 8704 21 10| 9617
8516 50 00| 8704 22 10| 9618
8516 71 00| 8704 23 10|
PŘÍLOHA 4
PRODUKTY UVEDENÉ V ČL. 11 ODST. 3
Číslo HS
---
1803| 2828| 3208 20
1804| 2833 21| 3208 90 90
1805| 2833 22| 3209 vyjma 3209 90 10
2101 10| 2833 25| Kapitola 33
2101 30| 2833 26| 3401
2102| 2833 30| 3402 20/90
2103 vyjma 2103 10| 283510
2104| 2835 21| 3403 vyjma 3403 99 10
2106 vyjma 2106 90 10| 2835 22| 3404 vyjma 3404 20
2201 10| 2835 23| 3405
2202 10| 2835 25| 3406
2202 90| 2835 26| 3407
2205| 2839| 3501
2207| 2842 90| 3502
2209| 2851| 3503
2402| 2901 10| 3504
2403| 2901 23| 3505
2501| 2901 29
2515| 2905 19 90| 3506
2520| 3001| 3507 vyjma 3507 90 10
2522| 3002 31| 3605
2523 10| 3002 39 10| 3701 20 91
2523 29| 3002 90| 3702 20 91
2530 20| 3003 vyjma 3003 39 20/90/91| 3703
2710 00 11| 3004 10 10/99| 3704
2710 00 90| 3004 20 10/99| 3705
2711 11| 3004 31 20/99| 3706 vyjma 3706 10 93/90 93
2711 12| 3004 32 10/99
2711 13| 3004 39 10/99| 3804
2801 10| 3004 40 10/99| 3808
2802| 3004 50 10/99| 3809
2804 10| 3004 90 10/99| 3810
2804 30| 3005 vyjma 3005 10 10| 3811
2804 40| 3006 10| 3816
2806| 3006 40| 3819
2807| 3006 50| 3820
2809| 3006 60 19| 3823 40
2811 21| 3006 60 91| 3823 50
2811 29| 3006 60 99
2815 11| 3204 12| 3823 90/30/40/50/60/99
2815 12/20/30| 3205| 3901 10 10/20
2817 00 10| 3208 10| 3901 20 10/20
3901 30 10/30| 3912 20 90| 4304
3901 90 10/30| 3912 31 90| 4404 až 4421
3902 10 10/20| 3912 39 90| 4501 až 4504
3902 20 10/20| 3912 90 10/29/90| Kapitola 46
3902 30 10/30| 3913 90| 4701 00 90
3902 90 10/30| 3915| 4702 00 39/99
3903 11 10/20| 3916| 4703 19 90/29 90
3903 19 10/20| 3917| 4704 19 20/29 90
3903 20 10/20| 3918| 4705 00 90
3903 30 10/20| 3919| 4707 20/90
3903 90 10/20| 3920 vyjma 3920 41 10/42 10| 4801 00 90
3904 10| 3921 vyjma 3921 90 10| 4802 10/51/52/53/60
3904 21| 3922| 4803
3904 22| 3923| 4804 vyjma 4804 31 21
3904 30 10/20| 3924| 4805
3904 40 10/30| 3925| 4806
3904 50 10/20| 3926| 4807/08
3904 61 10/20| 4004 00 23/29| 4809
3904 69 10/30| 4005 10 20/90| 4810
3904 90 11/15/21/25| 4005 91 10/99| 4811
3904 90 91/96| 4006 vyjma 4006 90 11| 4812
3905 11| 4008 až 4010| 4814
3905 19 11/15/21/25| 4011 vyjma 4011 30| 4815
3905 19 91/96| 401210| 4816 10/20/90
3905 20 11/19/20| 4012 90 10| 4817
3905 90 11/19/20| 4012 90 29 00| 4818
3905 90 91/96| 4012 90 31| 4819
3906 10 10/20| 4012 90 39 00| 4820
3906 90 11/15/91/96| 4012 90 40 10/90| 4821
3907 50| 4012 90 90 11/19/21/29/90| 4822
3907 60 20/90| 4013| 4823
3907 91| 4015 vyjma 4015 11| 4901 91 10
3907 99 10| 4016 vyjma 4016 99 92/93| 4901 99 10/91
3908 10 10/20| 4017| 4902 10 10
3908 90 10/20| 4104| 4902 90 10
3909 10 19/20/90| 4105| 4903
3909 20 10/20| 4106| 4904 00 10
3909 30 10/20| 4107| 4907 00 30/99
3909 40 10/20| 4108| 4908 10 10/99
3909 50 10/20| 4109| 4908 90 10/99
3911 1017| 4111| 4909/10
3911 10 97| Kapitola 42| 4911 10 99
3911 90 10/91/97| 4302| 4911 91
3912 12| 4303| 4911 99 20/99
5106| 5603 vyjma 5603 00 10| 6113
5107| 5604 vyjma 5604 90 30/41/70/80| 6114
5108| 5605| 6115 11
5109| 5606| 6115 12
5110| 5607| 611519
5111 11 99| 5608 11 90| 6115 20
5111 19 99| 560819| 6115 91 10
5111 20 99| 5608 90 19| 6115 91 99
5111 30 99| 5608 90 29| 6115 92 10
5111 90 99| 5608 90 30| 6115 92 99
5112 11 99| 5608 90 90| 6115 93 10
5112 19 99| 5609| 6115 93 99
5112 20 99| Kapitola 57| 6115 99 10
5112 30 99| Kapitola 58 vyjma 5811 00| 6115 99 99
5112 90 99| 5901| 6116
5113| 5902 10 20| 6117
5204| 5902 10 90| Kapitola 62 vyjma 6214 10/15 10
5205| 5902 20 20| Kapitola 63 vyjma 6310 10 10/90 10
5206| 5902 20 90| Kapitola 64
5207| 5902 90 20| Kapitola 65
5208| 5902 90 90| 6601 10
5209| 5903 10 90| Kapitola 68
5210| 5903 20 90| 6901
5211| 5903 90 90| 6902 20/90
5212| 5904| 6903 20/90
5306| 5905| 6904
5307| 5906 10 00| 6905
5308| 5906 99 90| 6906
5309| 5906 91 00| 6907
5310| 5907 00 20| 6908
5311| 5907 00 90| 6910
5401| Kapitola 60| 6911
5402| 6101| 6912
5403| 6102| 6913
5404| 6103| 7007
5405| 6104| 7009
5406| 6105| 7010 vyjma 7010 90 21/29
5407| 6106| 7013
5408| 6107| 7020
5508 až 16| 6108| 7210 vyjma 7210 50/60
5601 10 10| 6109| 7210 vyjma 7210 11 99/12 99
5601 10 90| 6110| 7212 21
5601 21 až 29| 6111| 7212 29
5602| 6112| 7212 30
7212 40 vyjma 7212 40 31| 7305 11 10| 7318 15 90
7212 50 40| 730511 91| 7318 16 90
7212 50 51| 7305 12 10/91| 7318 19 90
7212 50 52| 7305 19 10| 7318 21 90
7212 50 59| 7305 19 91| 7318 22 90
7212 50 63| 7305 20 10/91| 7318 23 21
7212 50 90| 7305 31 10| 7318 23 29
7212 60 30| 7305 31 20| 7318 23 91
7212 60 99| 7305 31 91| 7318 23 99
7213 10 92| 7305 39 10| 7318 24 90
7213 10 93| 7305 39 20| 7318 29 90
7213 31 10| 7305 39 91| 7320
7213 39 20| 7305 90 10| 7321 vyjma 7321 90 10
7213 39 30| 7305 90 20| 7322
7213 41 10| 7305 90 91| 7323
7213 49 20/30| 7306 10 10| 7324
7213 50 92| 7306 10 91| 7325
7213 50 93| 7306 20 10| 7326
7214 20 91| 7306 20 91| 7408 19 10
7214 40 10| 7306 30 10| 7408 21 21
7214 50 10| 7306 30 91| 7408 21 49
7214 60 91| 7306 40 10| 7408 21 99
7215 20 10| 7306 40 91| 7408 22 21
7215 20 91| 7306 50 10| 7408 22 49
7215 30 10| 7306 50 91| 7408 22 99
7215 30 91| 7306 60 10| 7408 29 21
7215 40 20| 7306 60 91| 7408 29 49
7215 40 91| 7306 90 10| 7408 29 99
7215 90 20| 7306 90 91| 7411
7215 90 31| 7307| 7412
7215 90 32| 7308| 7413
7217 11 00| 7309| 7414
7217 12 90| 7310| 7415 10 00
721713 10| 7311 00 90| 7515 21 21
7217 19 90| 7312 10 90| 7415 21 29
7217 21 00| 7312 90| 7415 21 91
7217 22 90| 7313| 7415 21 99
7217 23 10| 7314| 7415 29 21
7217 29 90| 7316| 7415 29 29
7217 31 90| 7317| 7415 29 91
7217 32 99| 7318 11 00| 7415 29 99
7217 33 91| 7318 12 90| 7415 31 90
7217 39 90| 7318 13 90| 7415 32 90
7301 20| 7318 14 90| 7415 39 90
7416| 7616 90 90| 8402 20 00
7417| 7906| 8402 90 91
7418| 7907| 8402 90 99
7419 10 00| 8003| 8403 10 00
7419 91 10| 8004| 8403 90 00
7419 91 20| 8005| 8407 31
7419 91 40| 8006| 8407 32
7419 91 90| 8007| 8408 20
7419 99 10| 8201 10| 8408 90
7419 99 20| 8201 30| 8409 91 21
7419 99 40| 8201 40| 8409 91 30
7419 99 90| 8201 90| 8409 91 41
7508 00 vyjma 7508 00 10/21| 8202 20 00| 8409 91 50
7604 10 10| 8202 31 00| 8409 99 21
7604 10 20| 8202 32 00| 8409 99 29
7604 10 39| 8202 40 00| 8409 99 30
7604 10 59| 8202 91 00| 8409 99 50
7604 10 99| 8202 99 00| 8413 91 00
7604 21 00| 8205 20/59| 8413 92 00
7604 29 10| 8207 80 11| 8414 59 90
7604 29 29| 8207 80 20| 8414 60 10
7604 29 49| 8209 00 00| 8414 90 60
7604 29 99| 8211 1000| 8414 90 70
7605 19 10| 8211 91 00| 8414 90 90
7605 19 29| 8211 92 00| 8417 20 00
7605 29 10| 8211 93 00| 8418 10 00
7605 29 29| 8211 9400| 8418 21 00
7607 19 90| 8214| 8418 22 00
7607 20 00| 8215| 8418 29 00
7608| 8301| 8418 30 00
7609| 8302| 8418 40 00
7610| 8303| 8418 50 00
7611| 8304| 8418 91 00
7612| 8305| 8418 99 00
7613| 8306| 8419 11
7614| 8307| 8419 19
7615| 8309| 8419 20 00
7616 10 20| 8310| 8419 81 20
7616 10 90| 8311| 8419 89 00
7616 90 20| 8402 11 00| 8419 90
7616 90 30| 8402 12 91| 8421 23 00
7616 90 40| 8402 12 99| 8421 29 10
7616 90 50| 8402 19 91| 8421 31 00
7616 90 70| 8402 19 99| 8421 39 10
8421 99 21| 8504 32 99| 8702 90 29 vyjma 8702 90 29 19/99
8421 99 91| 8504 33 90| 8702 90 90
8424 10 00| 8504 34 90| 8703 10
8426 11 10| 8504 40| 8703 21 10*
8426 11 90| 8504 50 00| 8703 21 20/31/39
8426 12 10| 8506 11 00| 8703 21 81*/89*
8426 20 10| 8506 12 00| 8703 22 10*
8426 30 10| 8506 13 00| 8703 22 20/31/39
8431 39| 8506 19| 8703 22 81*/89*
8431 41| 8506 20 10| 8703 23 10*/41*/49*
8431 42 00| 8506 20 90| 8703 23 20/31/39/51/59/81/89
8431 49 21| 8506 90 90| 8703 24 10/20/31/39/81/89
8431 49 23| 8507 10 00| 8703 31 10*
8431 49 24| 8507 20 00| 8703 31 20/31/39
8431 49 90| 8507 30| 8703 31 41*/49*/81*/89*
8432 10| 8507 40| 8703 32 10*
8432 90| 8507 80| 8703 32 20/31/39/81/89
8436 29 00| 8516 10 00| 8703 32 41*/49*/51*/59*
8436 91 00| 8516 21 00| 8703 33 10/20/31/29/81/89
8436 99 00| 8516 29 00| 8703 90 00
8450 11| 8516 60 00| 8704 10 90
8450 12| 8516 80 00| 8704 21 90 vyjma 8704 21 90 39/69
8450 19| 8516 90 10| 8704 21 90 vyjma 8704 21 90 79/99
8464 90 10| 8516 90 90| 8704 22 90 vyjma 8704 22 90 29/49
8474 31 11| 8529 10 23| 8704 22 90 vyjma 8704 22 90 59/99
8474 90 10| 8535 vyjma 8535 40| 8704 23 90
8474 90 91| 8536| 8704 31 90 vyjma 8704 31 90 39/69
8474 90 99| 8537| 8704 31 90 vyjma 8704 31 90 79/99
8481| 8538| 8704 32 90 vyjma 8704 32 90 29/49
8483 10 11| 8544 vyjma 8544 19/30/70| 8704 32 90 vyjma 8704 32 90 59/99
8483 10 21| 8601| 8704 90 90
8483 50 00| 8602| 8705 vyjma 8705 10 00 90
8483 60 10| 8603| 8705 vyjma 8705 90 90 99
8483 90 00| 8605| 8706
8484| 8606| 8707
8485| 8609| 8708 10
8502 11 00| 8701 20 19/99| 8708 21
8504 10| 8701 90 42| 8708 29
8504 21 90| 8701 90 99| 8708 31
8504 22 90| 8702 10 91| 8708 39
8504 23 90| 8702 10 92 vyjma 8702 92 90| 8708 80 10
8504 31 10| 8702 10 99 vyjma 8702 10 99 19/99| 8708 80 20
8504 31 99| 8702 90 21| 8708 80 91
8504 32 10| 8702 90 22 vyjma 8702 90 22 90| 8708 91
8708 92| 9018 39 19| 9405
8708 99| 9018 39 20| 9406
8711| 9021 21| 9504 40
8712| 9021 30 10| 9603
8713| 9028 10| 9604
8714| 9028 20| 9607
8715| 9028 30| 9608
8716 vyjma 8716 31 90 99| 9028 90 19| 9609
8716 vyjma 8716 39 90 90| 9028 90 90| 9610
9003| 9401| 9611
9004| 9403| 9615
9018 31 00| 9404| 9616
Pozn.:
U čísel nomenklatury označených hvězdičkou bude odstraňování cel prováděno podle následujícího časového rozvrhu:
—
tři roky po vstupu této dohody v platnost budou všechny cla a poplatky sníženy na 97 % základního cla,
—
čtyři roky po vstupu této dohody v platnost budou všechny cla a poplatky sníženy na 94 % základního cla,
—
pět let po vstupu této dohody v platnost budou všechny cla a poplatky sníženy na 91 % základního cla,
—
šest let po vstupu dohody v platnost budou všechny cla a poplatky sníženy na 88 % základního cla,
—
sedm let po vstupu této dohody v platnost budou všechny cla a poplatky sníženy na 73 % základního cla,
—
osm let po vstupu této dohody v platnost budou všechny cla a poplatky sníženy na 58 % základního cla,
—
devět let po vstupu této dohody v platnost budou všechny cla a poplatky sníženy na 43 % základního cla,
—
deset let po vstupu této dohody v platnost budou všechny cla a poplatky sníženy na 28 % základního cla,
—
jedenáct let po vstupu této dohody v platnost budou všechny cla a poplatky sníženy na 13 % základního cla,
—
dvanáct let po vstupu této dohody v platnost budou všechny zbývající cla a poplatky zrušeny.
PŘÍLOHA 5
VÝROBKY UVEDENÉ V ČL. 12 ODST. 1
Harmonizovaný systém| Popis zboží| Referenční cena
---|---|---
4011 10
4011 20
4011 40
4011 50
4011 91
4011 99| Nové pneumatiky z pryže, používané pro osobní automobily, autobusy nebo nákladní automobily, motocykly a jízdní kola, ostatní pneumatiky| 36 DH/kg
4013 10| Duše z pryže používané pro osobní automobily, nákladní automobily nebo autobusy| 36 DH/kg
4013 20
4013 90 00 10
4013 90 00 20| Duše z pryže používané pro jízdní kola a jízdní kola s pomocným motorem| 44 DH/kg
4013 90 00 90| Ostatní duše z pryže| 36 DH/kg
5106| Mykaná vlněná příze, neupravená pro maloobchodní prodej| 55 DH/kg
5107| Česaná vlněná příze, neupravená pro maloobchodní prodej| 100 DH/kg
ex 5111| Tkaniny z mykané vlny obsahující nejméně 85 % hmotnostních vlny o hmotnosti nejvýše 300 g/m2| 250 DH/kg
ex 5111| Ostatní tkaniny z mykané vlny obsahující nejméně 85 % hmotnostních vlny o hmotnosti vyšší než 300 g/m2| 200 DH/kg
ex 5112 11| Tkaniny z česané vlny obsahující nejméně 85 % hmotnostních vlny o hmotnosti nejvýše 200 g/m2| 300 DH/kg
ex 5112 19| Ostatní tkaniny z česané vlny obsahující nejméně 85 % hmotnostních vlny o hmotnosti vyšší než 200 g/m2| 300 DH/kg
ex 5112 20| Ostatní tkaniny z česané vlny obsahující méně než 85 % hmotnostních vlny, s příměsí syntetických nebo umělých vláken| 250 DH/kg
ex 5112 30| Ostatní tkaniny z česané vlny obsahující méně než 85 % hmotnostních vlny, s příměsí syntetických nebo umělých střižových vláken o hmotnosti vyšší než 200 g/m2 avšak nejvýše 375 g/m2| 250 DH/kg
ex 5112 30| Ostatní tkaniny z česané vlny obsahující méně než 85 % vlny, s příměsí syntetických nebo umělých střižových vláken o hmotnosti nejvýše 200 g/m2| 250 DH/kg
ex 5112 90| Tkaniny z česané vlny obsahující méně než 85 % hmotnostních vlny, s příměsí ostatních materiálů, o hmotnosti vyšší než 375 g/m2| 250 DH/kg
ex 5112 90| Tkaniny z česané vlny obsahující méně než 85 % hmotnostních vlny, s příměsí ostatních materiálů, o hmotnosti vyšší než 200 g/m2, avšak nejvýše 375 g/m2,| 300 DH/kg
5205
5206| Bavlněné nitě, neupravené pro maloobchodní prodej| 55 DH/kg
5208 32 90 92
5208 52 90 992| Bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnostních bavlny, barvené nebo potisknuté, v plátnové vazbě, o hmotnosti vyšší než 130 g/m2 avšak nejvýše 200 g/m2, o šířce větší než 115 cm avšak nejvýše 165 cm| 200 DH/kg
5208 32 90 99
5208 52 90 99| Bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnostních bavlny, barvené nebo potisknuté, v plátnové vazbě o hmotnosti vyšší než 130 g/m2 avšak nejvýše 200 g/m2, o šířce větší než 165 cm| 200 DH/kg
ex 5208 32 90
ex 5208 33 90
ex 5208 39 30| Ostatní bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnostních bavlny z různobarevných nití o hmotnosti vyšší než 100 g/m2 avšak nejvýše 130 g/m2 o šířce větší než 115 cm| 200 DH/kg
ex 5208 42 90
ex 5208 43 90
ex 5208 49 90| Ostatní bavlněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnostních bavlny z různobarevných nití o hmotnosti vyšší než 100 g/m2 avšak nejvýše 165 g/m2 o šířce větší než 85 cm| 250 DH/kg
ex 5208 51 90
ex 5208 52 90
ex 5208 53 90
ex 5208 59 90| Tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnostních bavlny, potisknuté, z různobarevných nití o hmotnosti nižší než 200 g/m2 a o šířce nejvýše 115 cm| 250 DH/kg
5209 31 90
5209 32 90
5209 39 90
5209 51 90
5209 52 90
5209 59 90| Tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnostních bavlny, barvené nebo potisknuté, o hmotnosti vyšší než 200 g/m2| 200 DH/kg
ex 5209 41 90
ex 5209 42 90
ex 5209 43 90
ex 5209 49 90| Tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnostních bavlny, z různobarevných nití o hmotnosti vyšší než 200 g/m2 o šířce větší než 115 cm| 200 DH/kg
5209 51 90 90
5209 52 90 90
5209 59 90 90| Tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnostních bavlny, potisknuté o hmotnosti vyšší než 200 g/m2 o šířce větší než 115 cm| 200 DH/kg
5210 11 90 91
5210 12 90 91
5210 19 90 91| Nebělené tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnostních bavlny, smíšené zejména nebo výhradně se syntetickými nebo umělými vlákny o hmotnosti nejvýše 200 g/m2, o šířce 85 cm nebo větší.| 200 DH/kg
ex 5210 31 90
ex 5210 32 90
ex 5210 39 90
ex 5210 41 90
ex 5210 42 90
ex 5210 49 90| Tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnostních bavlny, barvené nebo z různobarevných nití o hmotnosti nižší než 200 g/m2 a o šířce 85 cm nebo větší| 200 DH/kg
ex 5210 51 90
ex 5210 52 90
ex 5210 59 90| Tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnostních bavlny, potisknuté o hmotnosti přesahující 200 g/m2 a o šířce větší než 115 cm| 200 DH/kg
ex 5211 31 90
ex 5211 32 90
ex 5211 39 90
ex 5211 41 90
ex 5211 42 90
ex 5211 43 90
ex 5211 49 90| Tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnostních bavlny, barvené nebo z různobarevných nití o hmotnosti přesahující 200 g/m2 a o šířce větší než 85 cm| 200 DH/kg
ex 5211 51 90
ex 5211 52 90
ex 5211 59 90| Tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnostních bavlny, potisknuté o hmotnosti přesahující 200 g/m2 a o šířce větší než 115 cm| 200 DH/kg
5212 13 90 90
5212 14 90 90| Ostatní bavlněné tkaniny, barvené nebo z různobarevných nití o hmotnosti nepřesahující 200 g/m2 a o šířce 85 cm nebo větší| 200 DH/kg
5212 15 90 90| Ostatní bavlněné tkaniny, potisknuté o hmotnosti nepřesahující 200 g/m2 o šířce větší než 85 cm| 200 DH/kg
5212 23 90 90
5212 24 90 90
5212 25 90 90| Ostatní bavlněné tkaniny o hmotnosti přesahující 200 g/m2, barvené, potisknuté, nebo z různobarevných nití, o šířce větší než 85 cm| 200 DH/kg
5309 11 90 19| Lněné tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnostních lnu, nebělené, o hmotnosti nejvýše 400 g/m2, o šířce větší než 160 cm,| 200 DH/kg
5309 29 90 10| Lněné tkaniny obsahující méně než 8 5 % hmotnostních lnu o šířce nepřesahující 160 cm, jiné než nebělené nebo bělené| 200 DH/kg
5310 10 90
5310 90 90| Tkaniny z jutových nebo jiných textilních lýkových vláken čísla 5303| 10 DH/kg
5402 31
5402 32| Tvarované nitě z nylonu nebo jiných polyamidů| 55 DH/kg
5402 33
5406 10 91 21| Tvarované nitě z polyesteru| 40 DH/kg
5402 39 00 20
5406 10 91 40| Tvarované nitěz polyethylenu nebo polypropylenu| 40 DH/kg
5403 20 00 90
5406 20 91 90| Ostatní tvarované nitě z umělých nekonečných vláken jiné než z acetátu celulosy| 40 DH/kg
5407 41 99 91| Tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnostních nekonečných vláken z nylonu nebo jiných polyamidů, nebělené, průhledné pro záclony| 200 DH/kg
5407 51 99 21| Tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnostních tvarovaných nekonečných vláken z polyesterů, nebělené nebo bělené, průhledné pro záclony| 200 DH/kg
5407 60 90 21| Tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnostních netvarovaných nekonečných vláken z polyesteru, bělené nebo nebělené průhledné pro záclony| 200 DH/kg
5407 71 99 91| Ostatní tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnostních umělých nekonečných vláken, nebělené nebo bělené, průhledné pro záclony| 200 DH/kg
5407 42 99 20
5407 43 99 21
5407 44 99 21| Tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnostních umělých nekonečných vláken z nylonu nebo z jiných polyamidů, barvené, potisknuté nebo z různobarevných nití, průhledné pro záclony| 200 DH/kg
5407 42 99 99
5407 43 99 99
5407 44 99 99| Ostatní tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnostních umělých nekonečných vláken z nylonu nebo z jiných polyamidů, barvené, potisknuté nebo z různobarevných nití, o šířce větší než 57 cm.| 200 DH/kg
5407 52 99 99
5407 53 99 99
5407 54 99 99| Ostatní tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnostních umělých tvarovaných nekonečných vláken z polyesteru, barvené, potisknuté nebo z různobarevných nití, o šířce větší než 57 cm.| 200 DH/kg
5407 60 90 69
5407 60 90 89
5407 60 90 99| Ostatní tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnostních umělých netvarovaných nekonečných vláken z polyesteru, barvené, potisknuté nebo z různobarevných nití, o šířce větší než 57 cm| 200 DH/kg
5407 72 99 99
5407 73 99 99
5407 74 99 99| Ostatní tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnostních umělých nekonečných vláken, barvené, potisknuté nebo z různobarevných nití, o šířce větší než 57 cm.| 200 DH/kg
5407 43 99 30
5407 53 99 30
5407 60 90 70
5407 73 99 30| Žakárové tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnostních umělých nekonečných vláken| 200 DH/kg
5407 82 99 90
5407 83 99 99
5407 84 99 90| Tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnostních umělých nekonečných vláken s příměsí hlavně nebo výlučně bavlny, barvené, potisknuté nebo z různobarevných nití| 200 DH/kg
5407 83 99 91| Žakárové tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnostních umělých nekonečných vláken, s příměsí hlavně nebo výlučně bavlny, barvené, potisknuté nebo z různobarevných nití| 200 DH/kg
5407 92 99 90
5407 93 99 90
5407 94 99 90| Ostatní tkaniny ze umělých nekonečných vláken, barvené, potisknuté nebo z různobarevných nití| 200 DH/kg
5408 22 99 92
5408 22 99 99| Barvené tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnostních umělých nekonečných vláken nebo pásků nebo podobných tvarů o šířce větší než 57 cm| 200 DH/kg
5408 23 99 31| Žakárové tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnostních umělých nekonečných vláken nebo pásků nebo podobných tvarů o šířce větší než 115 cm nejvýše však 140 cm, o hmotnosti větší než 250 g/m2, z různobarevných nití| 200 DH/kg
5408 23 99 39| Tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnostních umělých nekonečných vláken nebo pásků nebo podobných tvarů, vyrobené z různobarevných nití, jejichž délková hmotnost je 195 decitex nebo vyšší a šířka větší než 140 cm (matracový potah)| 200 DH/kg
5408 23 99 99| Tkaniny z různobarevných nití obsahující nejméně 85 % hmotnostních umělých nekonečných vláken nebo pásků nebo podobných tvarů o šířce větší než 75 cm| 200 DH/kg
5408 24 99 99| Potisknuté tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnostních nekonečných umělých vláken nebo pásků nebo podobných tvarů o šířce větší než 57 cm| 200 DH/kg
5408 32 99 90
5408 33 99 99
5408 34 99 90| Ostatní tkaniny, z přízí z nekonečných umělých vláken, barvené, potisknuté nebo z různobarevných nití| 200 DH/kg
5408 33 99 91| Ostatní žakárové tkaniny z umělých nekonečných vláken o šířce vyšší než 115 cm, avšak nejvýše 140 cm, o hmotnosti vyšší než 250 g/m2| 200 DH/kg
5408 33 99 92| Ostatní tkaniny z přízí z umělých nekonečných vláken vyrobené z různobarevných nití o délkové hmotnosti 195 decitex a vyšší, o šířce větší než 140 cm (matracový potah)| 200 DH/kg
5509
5510| Nitě (jiné než šicí nitě) ze syntetických nebo umělých střižových vláken, neupravené pro maloobchodní prodej| 85 DH/kg
5511| Nitě (jiné než šicí nit) ze syntetických nebo umělých střižových vláken, upravené pro maloobchodní prodej| 55 DH/kg
5512 19 90 91
5512 29 90 91
5512 99 90 91| Potisknuté tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnostních syntetických střižových vláken| 200 DH/kg
5512 19 90 99
5512 29 90 99
5512 99 90 99| Tkaniny z z barevných nití obsahující nejméně 85 % hmotnostních syntetických střižových vláken| 200 DH/kg
5513 41 90 00
5513 43 90 00
5513 49 90 00
5514 41 90 90
5514 42 90 90
5514 43 90 90
5514 49 90 90| Potisknuté tkaniny ze syntetických střižových vláken obsahujících méně než 85 % hmotnostních těchto vláken, s příměsí hlavně nebo výlučně bavlny| 200 DH/kg
5515 11 90 94
5515 12 90 94
5515 13 90 94
5515 19 90 94| Ostatní potisknuté tkaniny z polyesterových střižových vláken| 200 DH/kg
5515 21 90 94
5515 22 90 94
5515 29 90 94| Ostatní potisknuté tkaniny, z polyakrylových nebo modakrylových střižových vláken| 200 DH/kg
5515 91 90 94
5515 92 90 94
5515 99 90 94| Ostatní potisknuté tkaniny z jiných syntetických střižových vláken| 200 DH/kg
5515 11 90 10
5515 11 90 99
5515 12 90 10
5515 12 90 99
5515 13 90 10
5515 13 90 99
5515 19 90 10
5515 19 90 99| Ostatní tkaniny z polyesterových střižových vláken, žakárové tkaniny o šířce větší než 115 cm, avšak menší než 140 cm o hmotnosti větší než 250 g/m2 nebo ostatní z barevných nití| 200 DH/kg
5515 21 90 10
5515 21 90 99
5515 22 90 10
5515 22 90 99
5515 29 90 10
5515 29 90 99| Ostatní tkaniny z polyakrylových nebo modakrylových střižových vláken, žakárové tkaniny o šířce větší než 115 cm ale menší než 140 cm a o hmotnosti větší než 250 g/m2 nebo jiné, vyrobené z barevných nití| 200 DH/kg
5515 91 90 10
5515 91 90 99
5515 92 90 10
5515 92 90 99
5515 99 90 10
5515 99 90 99| Ostatní tkaniny z jiných syntetických střižových vláken, žakárové tkaniny, o šířce větší než 115 cm, ale menší než 140 cm, o hmotnosti větší než 250 g/m2, nebo ostatní z barevných nití| 200 DH/kg
5516 14 90 00| Potisknuté tkaniny obsahující nejméně 85 % hmotnostních umělých střižových vláken| 200 DH/kg
5516 23 90 20| Tkaniny z umělých střižových vláken obsahující nejméně 85 % hmotnostních těchto vláken, s příměsí zejména nebo výlučně syntetických vláken, žakárové tkaniny o šířce větší než 115 cm avšak menší než 140 cm, o hmotnosti větší než 250 g/m2 z barevných nití| 200 DH/kg
5516 23 90 30| Tkaniny z umělých střižových vláken obsahující méně než 85 % hmotnostních těchto vláken, s příměsí zejména nebo výlučně syntetických vláken, žakárové tkaniny, o šířce větší než 140 cm (matracový potah), z barevných nití| 200 DH/kg
5516 24 90 00
5516 34 90 00
5516 44 90 00
5516 94 90 00| Potisknuté tkaniny obsahující méně než 85 % hmotnostních umělých střižových vláken| 200 DH/kg
5605
(vyjma
5605 00 90 00)| Kovové a metalizované nitě, též opředené, představující textilní nitě, pásky nebo podobné tvary položek 5404 nebo 5405, kombinované s kovem ve formě vláken, pásků nebo prášků nebo potažené kovem.| 85 DH/kg
5606 00 10 10| Žinylková nitě, hedvábné nitě, nitě z buretového hedvábí, nitě čísla 5605 nebo kovové nitě| 85 DH/kg
5606 00 91 00| Opředené nitě, pásky a podobné tvary čísla 5404 nebo 5405, jiné než čísla 5605 a jiná než opředené žíněné příze, hedvábné nitě, nitě z hedvábného odpadu, nitě z buretového hedvábí| 85 DH/kg
5702
(vyjma
5702 10
a 5702 20)
5703
ex 5704
5705| Koberce a jiné textilní podlahové krytiny| 800 DH/m2
400 DH/m2
ex 5801| Vlasové textilie a žinylkové předdílo, jiné než čísla 5806, impregnované, povrstvené, potažené nebo opláštěné plasty| 40 DH/kg
5801 21 19 00
5801 21 90 00| Útkové vlasové textilie, neřezané| 200 DH/kg
5801 22 90 10
5801 23 90 10
5801 24 90 10| Útkové vlasové textilie, neřezané o hmotnosti vyšší než 350 g/m2| 200 DH/kg
5801 22 90 20
5801 22 90 90
5801 23 90 20
5801 23 90 90
5801 24 90 20
5801 24 90 90
5801 25 90 20
5801 25 90 90| Ostatní útkové vlasové textilie| 200 DH/kg
5801 31 19 00
5801 31 90 00
5801 32 19 00
5801 32 90 00
5801 33 19 00
5801 33 90 00| Útkové vlasové textilie ze syntetických nebo umělých vláken| 200 DH/kg
5801 90 35 00| Útkové vlasové textilie a žinylkové textilie, z juty nebo ostatních lýkových vláken (jiné než čísla 5806), podle poznámky 2 kapitoly 58| 10 DH/kg
ex 5802| Smyčkové textilie (froté), jiné než výrobky čísla 5806; všívané textilie, jiné než výrobky čísla 5703 impregnované, povrstvené, laminované plasty| 200 DH/kg
5802 19 19 90
ex 5802 20 90| Smyčkové textilie (froté), bělené| 200 DH/kg
5803 90 30 00| Perlinkové tkaniny jiné než čísla 5806, z juty nebo jiných textilních lýkových vláken čísla 5303| 10 DH/kg
ex 5804| Tyly, bobinové tyly a síťové textilie; krajky v metráži, pásech nebo motivech, impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované| 40 DH/kg
5811 00 41| Prošívané textilní výrobky v metráži, složené z jedné nebo několika vrstev textilních materiálů, spojených s výplňkovým materiálem šitím, prošitím nebo jinak, jiné než výšivky čísla 5810, impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované| 40 DH/kg
5811 00 94 00| Prošívané textilní výrobky v metráži, složené z jedné nebo několika vrstev textilních materiálů, spojených s výplňkovým materiálem šitím, prošitím nebo jinak, jiné než výšivky čísla 5810, z textilií čísla 5310| 10 DH/kg
5903| Textilie impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované plasty, jiné než čísla 5902| 40 DH/kg
5905 00 31| Textilní tapety, impregnované, povrstvené potažené nebo laminované plasty| 40 DH/kg
ex 5907 00 20| Voskovaná plátná a ostatní textilie povrstvené přípravky na bázi olejů| 40 DH/kg
ex 6001 21
ex 6001 22
ex 6001 29
ex 6001 91
ex 6001 92
ex 6001 99| Vlasové textilie, pletené nebo háčkované, jiné než textilie s „dlouhým vlasem“, nebělené| 200 DH/kg
6002 41 99 00
6002 42 99 00
6002 43 99
6002 49 99 00| Ostatní osnovní pleteniny (včetně pletenin vyrobených na galonových pletacích strojích)| 200 DH/kg
6002 91 99 00
6002 92 99 00
6002 93 99 21
6002 93 99 22
6002 93 99 29
6002 93 99 90
6002 99 99 00| Ostatní pleteniny| 200 DH/kg
6104 11
6104 12
6104 13
6104 19
6104 21
6104 22
6104 31
6104 32
6104 33
6104 39
(vyjma
6104 39 00 10)
6104 61
6104 62
6104 63
6104 69| Dámské nebo dívčí kostýmy, komplety, kabátky, kalhoty, náprsníkové kalhoty se šlemi, krátké kalhoty, z pletenin| 600 DH/kg
6104 41
6104 42
6104 43
6103 44
6103 49
6104 51
6104 52
6104 53
6104 59| Šaty, sukně, kalhotové sukně, z pletenin| 600 DH/kg
6106
(kromě
6106 90 00 10
6106 90 00 20)| Dámské nebo dívčí halenky, košile a košilové halenky, z pletenin| 500 DH/kg
ex 6107| Pánské nebo chlapecké slipy, spodky, noční košile, pyžama, koupací pláště, župany, z pletenin| 350 DH/kg
ex 6108| Dámské nebo dívčí kombiné, spodničky, kalhotky, nedbalky (negližé), z pletenin| 350 DH/kg
6109| Trička a tílka (nátělníky), z pletenin| 350 DH/kg
6108| Dámské nebo dívčí kombiné, spodničky, kalhotky, nedbalky (negližé), z pletenin| 350 DH/kg
6109| Trička a tílka (nátělníky), z pletenin| 400 DH/kg
6110 10
6110 20
6110 30
6110 90
(kromě
6110 90 00 91)| Svetry, pulovry a zapínací vesty a podobné výrobky, z pletenin| 400 DH/kg
6112 11
6112 12
6112 19| Teplákové soupravy, tepláky| 450 DH/kg
6203 31
6203 32
6203 33
6203 39
6204 31
6204 32
6204 33
6204 39| Pánská nebo dámská saka| 1 250 DH/u
6203 11
6203 12
6203 19
6203 21
6203 22
6203 23
6203 29
6204 11
6204 12
6204 13
6203 19
6204 21
6204 22
6204 23
6204 29| Pánské nebo chlapecké obleky, komplety; dámské nebo dívčí kostýmy a komplety| 1 750 DH/u
ex 6203 41
ex 6203 42
ex 6203 43
ex 6203 49
ex 6204 61
ex 6204 62
ex 6204 63
ex 6204 69| Dámské nebo dívčí, pánské nebo chlapecké kalhoty a náprsníkové kalhoty se šlemi| 500 DH/u
ex 6204 41
ex 6204 42
ex 6204 43
ex 6204 44
ex 6204 49
(kromě 6204 49 10)| Šaty, kromě šatů z buretového hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového| 1 000 DH/u
6205
6206
(vyjma 6206 10)| Pánské nebo chlapecké košile, dámské nebo dívčí halenky, košile a košilové halenky| 200 DH/u
6301
(kromě 6301 10)| Přikrývky, jiné než elektricky vyhřívané| 150 DH/kg
6302| Prádlo ložní, stolní, toaletní a kuchyňské| 400 DH/kg
ex 6305 10
ex 6305 20| Pytle a pytlíky k balení zboží z bavlny, z juty, a nebo jiných textilních lýkových vláken čísla 5303, dovážené prázdné| 10 DH/kg
ex 6305 31
ex 6305 39| Pytle a pytlíky k balení zboží z umělých nebo syntetických textilních materiálů, dovážené prázdné| 28 DH/kg
ex 6305 90| Pytle a pytlíky k balení zboží z ostatních textilních materiálů, dovážené prázdné| 10 DH/kg
6306 11
6306 12
6306 19| Nepromokavé plachty ochranné a stínící plachty| 40 DH/kg
6306 21
6306 22
6306 29| Stany| 40 DH/pár
ex 6403 59 00 30
ex 6403 59 00 41
ex 6403 59 00 59
ex 6403 59 00 91
ex 6403 59 00 99| Obuv s podešví z přírodní usně a svrškem z přírodní usně| 300 DH/pár
ex 6403 99 00 30
ex 6403 99 00 41
ex 6403 99 00 49
ex 6403 99 00 91
ex 6403 99 00 99| Ostatní obuv se svrškem z přírodní usně| 300 DH/pár
ex 6405 10 00 91
ex 6405 10 00 99| Ostatní obuv se svrškem z přírodní usně nebo z kompozitní usně| 300 DH/pár
ex 6405 90 00 40
ex 6405 90 00 90| Ostatní obuv| 300 DH/pár
6813| Třecí obložení (např. desky, svitky, pásy, segmenty, kotouče, podložky, vložky), nenamontované, pro brzdy, spojky nebo podobná ústrojí, na bázi osinku, jiných minerálních látek nebo celulózy, též v kombinaci s textiliemi nebo jinými materiály| 120 DH/kg
6907
(kromě
6907 10 00 91
6907 90 00 91)| Neglazované keramické dlaždice a obkládačky; neglazovaná keramická mozaika a podobné výrobky, též na podložce, jiné než z kameniny:| 19 DH/m2
40 DH/m2
| – z biskvitu pro použití v určitém průmyslovém odvětví
– ostatní
6907 10 00 91
6907 90 00 91| Neglazované keramické dlaždice a obkládačky; neglazovaná keramická mozaika z kameniny, o straně větší než 5 cm:|
| – dovezené dotyčnými podnikateli
– ostatní| 1,60 DH/kg
3,50 DH/kg
6908
(kromě
6908 10 00 10)| Glazované keramické dlaždice a obkládačky,| 3,50 DH/kg
6908 10 00 10| Glazované keramické dlaždice a obkládačky a glazovaná keramická mozaika, jejíž šířka je nejvýše 5 cm| 60 DH/m2
6910| Keramické výlevky, umyvadla, podstavce pod umyvadla, koupací vany, bidety, záchodové mísy, splachovací nádrže, pisoárové mísy a podobná zařízení k sanitárním a hygienickým účelům| 11 DH/kg
7013 10 00 11
7013 29 00 21| Sklenice bez stopky nebroušené, neleptané, negravírované ani jinak nezdobené, jiné než z křišťálu nebo skla s malým koeficientem roztažnosti:|
| – o objemu nižším než 250 ml
– o objemu 250 ml nebo vyšším| 26 DH/kg
13 DH/kg
7321 11 11 00
7321 11 13 00
7321 11 91 00
7321 11 93 00
7321 81 10 00
7321 81 20 00| Plynové sporáky a zařízení a kombinované sporáky a zařízení| 60 DH/kg
8201 30 00 11
8201 30 00 19| Krumpáče a motyky| 20 DH/kg
ex 8201 30 00 90| Motyky| 32 DH/kg
8205 20 00 00| Kladiva a palice| 32 DH/kg
8301 30
8301 40| Zámky| 50 DH/kg
ex 8407 31 10 00| Zážehové spalovací motory s obsahem válců nejvýše 50 cm3| 1 800 DH/kg
8409 91 21 00| Bloky motoru pro mopedy s obsahem válců nejvýše 50 cm3| 200 DH/kg
8409 91 30 20| Písty pro mopedy s obsahem válců nejvýše 50 cm3| 300 DH/kg
8418 21 00 10
8418 21 00 90
8418 22 00 90
8418 29 00 90| Chladničky používané v domácnostech o objemu nejvýše 500 litrů| 3 000 DH/ml (vnější)
8421 23 00 00
8421 29 10 00
8421 31 00 00
8421 39 10 00| Přístroje k filtrování nebo čištění kapalin nebo plynů pro motory| 80DH/kg
(typ CAV)
45 DH/kg (ostatní)
8450 11 10 00
8450 12 10 10
8450 19 10 10
8450 19 10 90| Pračky (4 až 6 kg prádla)| 4 000 DH/kus
8481 80 40| Vodovodní kohouty a ventily a ostatní armaturní výrobky pro budovy| 85 DH/kg
8506 19 10 10
8506 20 10 10
8506 11 00 10
8506 12 00 10
8506 13 00 10| Suché baterie pro napětí nejvýše 10 V| 32 DH/kg
ex 8516 60 00| Elektrické a kombinované sporáky| 60 DH/kg
8535 90 10
8535 90 10
8538 90 20| Elektrická zařízení ke spínání elektrických obvodů a jejich částí| 80 DH/kg
8636 50 11
ex 8538 90 91 10| Vypínače a relé používané v domácnostech a jejich části| 80 DH/kg
8536 61 10
8538 90 10| Objímky žárovek a jejich části| 120 DH/kg
8536 69 10
ex 8538 90 91 10| Zástrčky a zásuvky k domácímu použití a jejich části| 80 DH/kg
8539 22| Žárovky s výkonem nejvýše 200 W a pro napětí vyšší než 100 V| 45 DH/kg
8708 31
8708 39| Brzdová obložení namontovaná| 120 DH/kg
8714 11 00 10| Sedla motocyklů| 70 DH/kus
8714 95 00| Sedla na kola| 80 DH/kus
ex 8714 19 00 99
ex 8714 93 00| Hlavy| 25 DH/pár
ex 8714 19 00 99
ex 8714 96 00| Pedály a pedálová ústrojí| 9 DH/sada
ex 8714 19 00 99
ex 8714 99 00 99| Řídítka| 9 DH/řídítka
9028 30 10 00| Elektroměry pro nízké a střední napětí:
– jednofázové
– třífázové| 185 DH/kus
412 DH/kus
Pro nové automobily: 69 500 DH na automobil.
Pro ojeté vozy: 65 000 DH na automobil.
PŘÍLOHA 6
VÝROBKY UVEDENÉ V ČL. 12 ODST. 2
Seznam 1 (*)
Kód KN| Popis zboží
---|---
4012 20 00| Použité pneumatiky
6309 00| Obnošené oděvy a použité textilní výrobky
ex 8701 20 19
8701 90 42 90
8701 90 49 90| Traktory a tahače, včetně použitých tahačů; ostatní traktory opatřené koly, použité
8702 10 99 19
8702 10 99 99
8702 10 92 90
8702 90 22 90
8702 90 29 19
8702 90 29 99| Motorová vozidla pro hromadnou přepravu osob, s pístovým vznětovým spalovacím motorem nebo jiným pístovým spalovacím motorematd., použité
8704 21 90 39
8704 21 90 69
8704 21 90 79
8704 21 90 99
8704 22 90 29
8704 22 90 49
8704 22 90 59
8704 22 90 99
8704 23 90 29
8704 23 90 49
8704 23 90 59
8704 23 90 99
8704 31 90 39
8704 31 90 69
8704 31 90 79
8704 31 90 99
8704 32 90 29
8704 32 90 49
8704 32 90 59
8704 32 90 99| Motorová vozidla pro nákladní dopravu, se spalovacím motorem, se zážehovým motorem nebo jiným spalovacím pístovým motorem apod., použité
8705 10 00 90
8705 90 90 99| Motorová vozidla pro zvláštní účely, jiná než vozidla konstruována zejména pro osobní nebo nákladní dopravu, použité
8716 31 90 99
8716 39 90 90| Ostatní nádržkové přívěsy a návěsy, ostatní přívěsy a návěsy pro přepravu atd., použité
Seznam 2 (*)
Kód KN| Popis výrobku
---|---
ex 7321 11 11
ex 7321 11 21| Použité plynové sporáky a zařízení
ex 8408 90 90| Použité motory používané k zavlažování
ex 8418 10 00
ex 8418 21 00
ex 8418 22 00
ex 8418 29 00| Použité chladničky a mrazicí boxy
ex 8450 11 10
ex 8450 12 10
ex 8450 19 10| Pračky, použité
ex 8516 60 00| Elektrické a kombinované sporáky, použité
ex 8711 10 11| Použité motocykly
ex 8712 00 00| Použitá jízdní kola
PŘÍLOHA 7
TÝKAJÍCÍ SE DUŠEVNÍHO, PRŮMYSLOVÉHO NEBO OBCHODNÍHO VLASTNICTVÍ
1.
Do konce čtvrtého roku po vstupu této dohody v platnost Maroko přistoupí k následujícím mnohostranným úmluvám o ochraně duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví:
—
Mezinárodní úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových organizací (Řím, 1961),
—
Budapešťská smlouva o mezinárodním uznávání uložení mikroorganismů pro účely patentového řízení (1977, pozměněna v roce 1980),
—
Smlouva o patentové spolupráci (1970, ve znění z roku 1979, pozměněna v roce 1984),
—
Mezinárodní úmluva na ochranu nových odrůd rostlin (Ženevský akt, 1991).
2.
Rada přidružení může rozhodnout, že odstavec 1 této přílohy se použije na další mnohostranné úmluvy v této oblasti.
3.
Smluvní strany vyjadřují své odhodlání dodržovat závazky vyplývající z následujících mnohostranných úmluv:
—
Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví (ve znění Stockholmského aktu z roku 1967, Pařížská unie),
—
Madridská dohoda o mezinárodním zápisu ochranných známek (ve znění Stockholmského aktu z roku 1969, Madridská unie),
—
Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl (ve znění Pařížského aktu ze dne 24. července 1971),
—
Protokol k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek (1989),
—
Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek (Ženeva, 1977).
SEZNAM PROTOKOLŮ
Protokol č. 1 o ujednáních, která se použijí na dovoz zemědělských produktů pocházejících z Maroka do Společenství
Protokol č. 2 o ujednáních, která se použijí na dovoz produktů rybolovu; pocházejících z Maroka do Společenství
Protokol č. 3 o ujednáních, která se použijí na dovoz zemědělských produktů pocházejících ze Společenství do Maroka
Protokol č. 4 o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce
Protokol č. 5 o vzájemné pomoci mezi správními orgány v celních záležitostech
PROTOKOL č. 1
o ujednáních, která se použijí na dovoz zemědělských produktů pocházejících z Maroka do Společenství
Článek 1
1.
Pro produkty pocházející z Maroka uvedené v příloze je povolen dovoz do Společenství v souladu s podmínkami stanovenými v příloze a dále.
2.
Dovozní cla se ruší nebo snižují o určité procento stanovené pro každý produkt ve sloupci a).
Tam, kde společný celní sazebník uvádí pro určité produkty použití cla valorického a zvláštního, snížení uvedené ve sloupci a) a ve sloupci c) podle odstavce 3 se použije jen pro clo valorické.
3.
Cla pro určité produkty se v rámci celních kvót uvedených u každého produktu ve sloupci b) ruší.
Cla uvedená ve společném celním sazebníku u množství dovážených nad kvóty se snižují o procento uvedené v sloupci c).
4.
Referenční množství stanovená pro některé jiné produkty osvobozené od cel jsou uvedena ve sloupci d).
Jestliže objem dovozu některého produktu překročí referenční množství, Společenství může, s ohledem na roční přehled obchodních toků, který pořizuje, dotyčný produkt podřídit celní kvótě Společenství, jejíž objem se rovná referenčnímu množství. V takovém případě se pro množství dovezené nad tuto kvótu uplatní clo společného celního sazebníku pro daný produkt v plné výši nebo snížené, je-li uvedeno ve sloupci c).
5.
Pro některé produkty, které jsou uvedeny v odstavcích 3, 4 a ve sloupci e), budou kvóty nebo referenční množství v období od 1. ledna 1997 do 1. ledna 2000 postupně čtyřikrát zvýšeny, pokaždé o 3 %.
6.
Pro některé produkty, které nejsou uvedeny v odstavcích 3 a 4 ani ve sloupci e), může Společenství stanovit referenční množství, jak je stanoveno v odstavci 4, jestliže z ročního přehledu obchodu, který pořizuje, vyplyne, že objem dovozu může způsobit trhu Společenství těžkosti. Jestliže následně pro produkt platí celní kvóta za podmínek stanovených v odstavci 4, u množství dovezeného nad kvótu se uplatní clo společného celního sazebníku v plné výši nebo snížené o procento uvedené ve sloupci c) v závislosti na dotčeném produktu.
Článek 2
1.
U produktů pocházejících z Maroka, které jsou uvedeny v článcích 3 a 4 budou vstupní ceny, ze kterých mají být zvláštní cla snížena na nulu, rovny cenám (dále uváděným jako „vstupní smluvní ceny“) v mezích maximálních množství, období a podmínek uvedených ve výše zmiňovaných článcích.
2.
Tyto vstupní smluvní ceny budou sníženy stejným poměrem a ve stejném časovém rozmezí jako vstupní ceny přizpůsobené v rámci WTO.
3.
a) Je-li vstupní cena zásilky nižší o 2 %, 4 %, 6 % nebo 8 % než vstupní smluvní cena, bude zvláštní clo rovno buď 2 %, 4 %, 6 % nebo 8 % této vstupní smluvní ceny.
b)
Je-li vstupní cena zásilky nižší než 92 % vstupní smluvní ceny, použije se zvláštní clo přizpůsobené WTO.
4.
Maroko se zavazuje zajistit, aby celkové vývozy do Společenství během stanovených obdobích a za podmínek stanovených tímto protokolem nepřesahovaly množství ujednaná v článcích 3 a 4
5.
Zvláštní ujednání tohoto článku si kladou za cíl udržet úroveň tradičních marockých vývozů do Společenství a zabránit výkyvům na trhu.
6.
Smluvní strany uskuteční každoročně během druhého pololetí vzájemné konzultace a přezkoumají obchody předchozího roku. Konzultace se mohou uskutečnit kdykoli na žádost jedné ze stran, a to ve lhůtě nepřesahující tři pracovní dny od podání žádosti. Strany případně přijmou náležitá opatření pro úplné dosažení cíle uvedeného v čl. 2 odst. 5 a v článcích 3 a 4 tohoto protokolu.
Článek 3
1.
Platí pro čerstvá rajčata kódu KN 0702 00:
a)
od 1. října do 31. března a pro smluvené množství 150 676 tun, rozvržená měsíc po měsíci dále uvedeným způsobem, budou vstupní smluvní ceny, na základě kterých mají být zvláštní cla snížena na nulu, stanoveny takto:
Období| Množství
(tuny)| Vstupní smluvní cena
(ECU/tuna)
---|---|---
Říjen| 5 000| 500
Listopad až březen| 145 676| 500
z nichž:| |
| listopad| 18 601|
prosinec| 36 170|
leden| 30 749|
únor| 33 091|
březen| 27 065|
Celkem| 150 676|
b)
Od 1. listopadu do 31. března:
i)
jestliže během kteréhokoliv měsíce nebude množství stanovené v bodě a) vyčerpáno, může být převedeno do následujícího měsíce s omezením 20 %,
ii)
stanovená množství mohou být během jednoho měsíce překročena o 20 % nepřekročí-li celkové množství 145 676 tun.
c)
Maroko oznámí Komisi týdenní vývozy provedené ve Společenství ve lhůtě umožňující přesné a věrohodné oznámení. Tato lhůta nesmí přesáhnout 15 dní.
2.
Platí pro čerstvé tykve kódu KN 0709 90:
a)
od 1. října do 20. dubna a pro množství maximálně 5 000 tun bude vstupní cena, na základě které je zvláštní clo sníženo na nulu, činit 451 ECU na tunu;
b)
Maroko bude každý měsíc oznamovat Komisi vyvezená množství za předchozí měsíc.
Článek 4
U dále uvedených produktů bude vstupní smluvní cena, na základě které jsou zvláštní cla snížena na nulu, při množstevních omezeních a ve stanovených obdobích činit:
Výrobek| Období| Množství
(tuny)| Vstupní smluvní cena (ECU/tunu)
---|---|---|---
Artyčoky
(ex 0709 10)| 1\\. listopad–31. prosinec| 500| 600
Okurky
(ex 0707)| 1\\. listopad–31. květen| 5 000| 500
Klementinky
(ex 0805 20)| 1\\. listopad–konec února| 110 000| 500
Pomeranče
(ex 0805 10)| 1\\. prosinec–31. květen| 300 000| 275
PŘÍLOHA
Kód| Popis zboží| Sazba snížení cla | Celní kontingent | Sazba snížení cla přesahující současný nebo budoucí celní kontingent | Referenční množství | Zvláštní
ustanovení
---|---|---|---|---|---|---
(%)| (v tunách)| (%)| (v tunách)|
a)| b)| c)| d)| e)
0101 19 10| Koně jateční (a)| 100| | 80| | ČI. 1 odst. 6
0101 19 90| Ostatní koně| 100| | 80| | ČI. 1 odst. 6
ex 0204| Skopové nebo kozí maso, čerstvé, chlazené nebo zmrazené, jiné než maso z domácích ovcí| 100| | –| |
0205 00| Koňské maso, oslí maso, maso z mul nebo mezků, čerstvé, chlazené nebo zmrazené| 100| | 80| | ČI. 1 odst. 6
0208| Ostatní maso a poživatelné droby, čerstvé, chlazené nebo zmrazené| 100| | –| |
ex 0602| Ostatní živé rostliny (včetně jejich kořenů), řízky a rouby, podhoubí s výjimkou růží| 100| | 0| 300| ČI. 1 odst. 5
ex 0602 40| Růže též roubované s výjimkou řízků růží| 100| | 60| | ČI. 1 odst. 6
0603 10| Řezané květy a poupata, čerstvé| 100 (**)| | 0| |
ex 0603 10 11
ex 0603 10 51| Růže, od 15. října do 14. května (**)| | Období
1995/1996: 2 000| | |
ex 0603 10 13
ex 0603 10 53| Karafiáty, od 15. října do 31. května (**)| | Období
1996/1997: 2 400| | |
ex 0603 10 21
ex 0603 10 61| Gladioly, od 15. října do 14. května| | Období
1997/1998: 2 600| | |
ex 0603 10 25
ex 0603 10 65| Chryzantémy, od 15. října do 14. května| | Období 1998/1999 a následující období: 3 000| | |
ex 0603 10 15
ex 0603 10 55| Orchideje, od 15. října do 14. května| 100| Období
1995/1996: 1 600 Období
1996/1997: 1 700| 0| |
ex 0603 10 29
ex 0603 10 69| Ostatní, od 15. října do 14. května| | Období
1997/1998: 1 900
Období 1998/1999 a následující období: 2 000| | |
ex 0701 90 51
ex 0701 90 90| Rané brambory, od 1. prosince do 30. dubna (b)| 100| 120 000| 40| |
ex 0702 00| Rajčata| 100 (*)| 150 676| 60 (*)| | ČI. 1 odst. 5, ČI. 2 a 3
ex 0703| Cibule, šalotka, česnek, pór a jiná cibulová zelenina, čerstvá nebo chlazená| 100| | 0| 150| ČI. 1 odst. 5
ex 0703 10 11
ex 0703 10 19| Cibule, od 15. února do 15. května| 100| 7 000 (1)| 60| | ČI. 1 odst. 5
ex 0704 90 90| Čínské zelí, od 1. listopadu do 31. prosince| 100| 120| 0| |
ex 0705 11| Hlávkový salát, od 1. listopadu do 31. prosince| 100| 120| 0| |
ex 0704| Zelí, květák, kapusta kadeřavá, kedluben a podobné jedlé rostliny rodu Brassica s výjimkou čínského zelí| 100| | 0| 500| ČI. 1 odst. 5
Hlávkový salát a čekanka| | | |
Mrkev, vodnice, tuřín, řepa salátová, kozí brada, celer bulvový, ředkvička a podobné jedlé kořeny| | | |
ex 0707| Okurky salátové a nakládačky| 100 (*)| 5 000| 0| | ČI. 1 odst. 5, články 2 a 4
ex 0708 10 20
ex 0708 10 95| Hrách (Pisum sativum), od 1. října do 30. dubna| 100| | 60| | ČI. 1 odst. 6
ex 0708 20 20
ex 0708 20 95| Fazole (Vigna spp. Phaseolus spp), od 1. listopadu do 30. dubna| 100| | 60| | ČI. 1 odst. 6
ex 0709 10| Artyčoky, od 1. října do 31. prosince| 100 (*)| | 30 (*)| | ČI. 1 odst. 6, články 2 a 4
ex 0709 20 00| Chřest, od 1. října do 31. března| | | | |
ex 0709 30 00| Lilek, od 1. prosince do 30. dubna| 100| | | |
0709 60 10| Paprika zeleninová| 100| | 40| 3 000| ČI. 1 odst. 5
ex 0709 60 99| Ostatní papriky rodu Capsicum nebo rodu Pimenta, od 15. listopadu do 30. června| 100| | 0| | ČI. 1 odst. 6
ex 0709 90| Cukety, od 1. listopadu do 31. května| 100 (*)| 5 000| 60 (*)| | ČI. 1 odst. 5, články 2 a 3
ex 0709 90 90| Okra, od 15. února do 15. června| 100| | 0| | ČI. 1 odst. 6
ex 0709 90 90| Divoká cibule druhu Muscari comosum, od 15. února do 15. května| 100| 7 000 (1)| 60| | ČI. 1 odst. 5
0709 40 00| Celer jiný než bulvový| 100| 8 000| 0| | ČI. 1 odst. 5
ex 0709 51| Houby, jiné než uměle pěstované| | | |
0709 70 00| Špenát, novozélandský špenát a lebeda zahradní| | | |
ex 0709 90| Ostatní zelenina s výjimkou cuket, okry a divoké cibule| | | |
ex 0710| Zelenina zmrazená s výjimkou hrachu a plodů papriky rodu Capsicum nebo Pimenta| 100| 6 000| 0| | ČI. 1 odst. 5
0710 21 00
ex 0710 29 00| Hrách| 100| | 30| | ČI. 1 odst. 6
0710 80 59| Ostatní plody papriky rodu Capsicum nebo Pimenta| 100| | –| |
0711 10 00| Cibule| 100| | 0| 500| ČI. 1 odst. 5
0711 40 00| Okurky salátové a nakládačky| | | |
ex 0711 90| Ostatní zelenina, zeleninové směsi s výjimkou plodů papriky rodu Capsicum nebo Pimenta| | | |
0711 20 10| Olivy k jiným účelům než pro výrobu oleje (a)| 100| | 60| | ČI. 1 odst. 6
0711 30 00| Kapary| 100| | 90| | ČI. 1 odst. 6
0711 90 10| Papriky rodu Capsicum nebo Pimenta s výjimkou sladké papriky| 100| | –| |
ex 0712| Zelenina sušená s výjimkou cibule a oliv| 100| | 0| 500| ČI. 1 odst. 5
0713 10 10| Hrách k setí| 100| | 60| 500|
0713 50 10| Bob a koňský bob k setí| 100| | 60| | ČI. 1 odst. 6
ex 0713| Luštěniny jiné než k setí| 100| | –| |
ex 0804 10 00| Datle v balení k okamžité spotřebě o čisté hmotnosti obsahu nejvýše 35 kilogramů| 100| | _| |
0804 20| Fíky| 100| | 0| 300| ČI. 1 odst. 5
0804 40| Avokádo| 100| | 0| | ČI. 1 odst. 6
ex 0805 10| Pomeranče, čerstvé| 100 (*)| 340 000| 80 (*)| | ČI. 1 odst. 5, články 2 a 4
ex 0805 20| Mandarinky (včetně druhu tangerin a satsuma), čerstvé; klementinky, wilkingy a jiné podobné citrusové hybridy, čerstvé| 100 (*)| 150 000| 80 (*)| | ČI. 1 odst. 5, články 2 a 4
ex 0805 30| Citróny, čerstvé| 100 (*)| | 80 (*)| | ČI. 1 odst. 6
ex 0805 10| Pomeranče, jiné než čerstvé| 100 (*)| | 0| 1 000| ČI. 1 odst. 5
ex 0805 20| Mandarinky (včetně druhu tangerin a satsuma), klementinky, wilkingy a podobné citrusové hybridy, jiné než čerstvé| | | |
ex 0805 30| Citrony a limety, jiné než čerstvé| | | |
0805 40| Grapefruity šedoky (pomela)| 100| | 80| | ČI. 1 odst. 6
ex 0806| Vinné hrozny, čerstvé, od 1. listopadu do 31. července| 100 (*)| | 60 (*)| | ČI. 1 odst. 6
ex 0807 11 00| Vodní melouny, od 1. ledna do 15. června| 100| | 50| | ČI. 1 odst. 6
ex 0807 19 00| Melouny, od 1. listopadu do 31. května| 100| | 50| | ČI. 1 odst. 6
0808 20 90| Kdoule| 100| 1 000| 50| |
0809 10| Meruňky, čerstvé| 100 (*)| | 0| 500| ČI. 1 odst. 5
0809 20| Třešně, čerstvé| 100 (*)| 0| |
0809 30| Broskve, čerstvé, včetně nektarinek| 100 (*)| 0| |
ex 0809 40| Švestky od 1. listopadu do 30. června| 100 (*)| | –| |
ex 0810 10 05
ex 0810 10 80| Jahody, od 1. listopadu do 31.března| 100| | 60| | ČI. 1 odst. 6
ex 0810 20 10| Maliny, od 15. května do 15. července| 100| | 50| | ČI. 1 odst. 6
ex 0810 50 00| Kiwi, od 1. ledna do 30. dubna| 100| | 0| 240|
ex 0810 90 85| Granátová jablka, od 15. srpna do 30. listopadu| 100| | 0| | ČI. 1 odst. 6
ex 0810 90 85| Nopály a mišpule| 50| | –| |
ex 0811| Ovoce, též vařené ve vodě nebo v páře, zmrazené, bez přídavku cukru| 100| | 30| | ČI. 1 odst. 6
ex 0812 90 20| Pomeranče, drcené na jemno, dočasně konzervované| 100| | 80| | ČI. 1 odst. 6
ex 0812 90 95| Ostatní citrusové plody, drcené na jemno, prozatímně konzervované| 100| | 80| | ČI. 1 odst. 6
0813 10| Sušené meruňky| 100| | 60| | ČI. 1 odst. 6
0813 40 10| Broskve, sušené včetně nektarinek| 50| | –| |
0813 40 50| Papaya, sušená| 50| | –| |
0813 40 95| Ostatní sušené ovoce| 50| | –| |
0813 50 12
0813 50 15| Směsi sušeného ovoce, bez švestek| 50| | –| |
0904 12 00| Pepř, drcený nebo v prášku| 100| | –| |
0904 20 31
0904 20 35
0904 20 39| Plody papriky rodu Capsicum nebo Pimenta, nedrcené ani v prášku (c)| 100| | –| |
0904 20 90| Plody papriky rodu Capsicum nebo Pimenta, sušené, drcené nebo v prášku| 100| | –| |
0909| Semena anýzu, badyánu, fenyklu, koriandru, kmínu nebo kořeněného kmínu; jalovcové bobule| 100| | –| |
0910| Zázvor, šafrán, kurkuma, tymián, bobkový list, kari a jiná koření| 100| | –| |
1001 10 00| Pšenice tvrdá| 0,73 ECU/t (2)| | –| |
1209 91 90| Ostatní semena rostlin (d)| 100| | 60| | ČI. 1 odst. 6
1209 99 99| Ostatní semena, plody k setí (d)| 100| | 60| | ČI. 1 odst. 6
1211| Rostliny, části rostlin, semena a plody používané zejména v parfumerii, v lékařství nebo jako insekticidy, fungicidy apod., čerstvé nebo sušené, též řezané, drcené nebo v prášku| 100| | –| |
1212 10| Svatojánský chléb, včetně semen svatojánského chleba| 100| | –| |
1212 20 00| Řasy a jiné chaluhy| 100| | –| |
1212 30 00| Pecky a jádra meruněk, broskví nebo švestek| 100| | –| |
1212 99 90| Ostatní rostlinné produkty| 100| | –| |
ex 1302 20| Pektinové látky, pektináty a pektany| 25| | –| |
1509| Olivový olej a jeho frakce, též rafinovaný, avšak chemicky neupravený:| | | | |
1509 10 10| – panenský lampantový| 10| 0| | ČI. 1 odst. 6
1509 10 90| – ostatní| 10| 0| | ČI. 1 odst. 6
1509 90 00| – ostatní, jiný panenský| 5| 0| | ČI. 1 odst. 6
1510| Ostatní oleje a jejich frakce, též rafinované, avšak chemicky neupravené a směsi těchto olejů nebo frakcí s oleji nebo frakcemi čísla 1 509:| | | |
1510 00 10| – surový olej| 10| 0| | ČI. 1 odst. 6
1510 00 90| – ostatní| 5| 0| | ČI. 1 odst. 6
ex 2001 10 00| Okurky bez přídavku cukru| 100| | –| |
ex 2001 10 00| Nakládačky, upravené nebo konzervované| 100| 3 200| 0| | ČI. 1 odst. 5
ex 2001 10 00| Cibule bez přídavku cukru| 100| | –| |
2001 90 20| Plody papriky rodu Capsicum, jiné než zeleninová paprika| 100| | –| |
ex 2001 90 50| Houby bez přídavku cukru| 100| | –| |
ex 2001 90 65| Olivy bez přídavku cukru| 100| | –| |
ex 2001 90 70| Zeleninová paprika bez přídavku cukru| 100| | –| |
ex 2001 90 75| Salátová červená řepa, bez přídavku cukru| 100| | –| |
ex 2001 90 85| Červené zelí, bez přídavku cukru| 100| | –| |
ex 2001 90 96| Ostatní, bez přídavku cukru| 100| | –| |
2002 10 10| Rajčata, loupaná| 100| | 30| | ČI. 1 odst. 6
2003 10 20
2003 10 30| Houby rodu Agaricus| 100| | 50| | ČI. 1 odst. 6
2003 10 80| Ostatní houby| 100| | 60| | ČI. 1 odst. 6
2003 20 00| Lanýže| 100| | 70| | ČI. 1 odst. 6
2004 10 99| Ostatní brambory| 100| | 50| | ČI. 1 odst. 6
ex 2004 90 30| Kapary a olivy| 100| | –| |
2004 90 50| Hrách (Pisum sativum) a fazole| 100| 10 440 (3)| 20| |
ex 2004 90 98| Artyčoky| 100| | 50| | ČI. 1 odst. 6
ex 2004 90 98| Ostatní:| | | | |
– chřest, mrkev a směsi| 100| 20| | ČI. 1 odst. 6
– ostatní| 100| 50| | ČI. 1 odst. 6
2005 10 00| Homogenizovaná zelenina:| | | | |
– chřest, mrkev a směsi| 100| 20| | ČI. 1 odst. 6
– ostatní| 100| 50| | ČI. 1 odst. 6
2005 20 20| Brambory, v tenkých plátcích, smažené nebo pečené, též solené nebo ochucené, v hermeticky uzavřenémobalu, vhodné k okamžité spotřebě| 100| | 50| | ČI. 1 odst. 6
2005 20 80| Ostatní brambory| 100| | 50| | ČI. 1 odst. 6
2005 40 00| Hrách (Pisum sativum)| 100| 10 440 (3)| 20| |
2005 51 00| Vyloupané fazole| 100| | 50| | ČI. 1 odst. 6
2005 59 00| Ostatní fazole| 100| 10 440 (3)| 20| |
2005 60 00| Chřest| 100| | 20| | ČI. 1 odst. 6
2005 70| Olivy| 100| | –| |
2005 90 10| Plody papriky rodu Capsicum, kromě papriky zeleninové| 100| | –| |
2005 90 30| Kapary| 100| | –| |
2005 90 50| Artyčoky| 100| | 50| | ČI. 1 odst. 6
2005 90 60| Mrkev| 100| | 20| | ČI. 1 odst. 6
2005 90 70| Zeleninové směsi| 100| | 50| | ČI. 1 odst. 6
2005 90 80| Ostatní| 100| | 50| | ČI. 1 odst. 6
2007 10 91| Homogenizované přípravky z tropického ovoce| 100| | 50| | ČI. 1 odst. 6
2007 10 99| Ostatní| 100| | 50| | ČI. 1 odst. 6
2007 91 90| Citrusové ovoce, ostatní| 100| | 50| | ČI. 1 odst. 6
2007 99 91| Jablečné protlaky, včetně kompotů| 100| | 50| | ČI. 1 odst. 6
2007 99 98| Ostatní| 50| | 50| | ČI. 1 odst. 6
2008 30 51| Grapefruity a šedoky (pomela) – segmenty| 80| | –| |
2008 30 71| | | |
ex 2008 30 91| | | |
ex 2008 30 99| | | |
| Mandarinky (včetně druhu tangerines a satsuma) drcené na jemno; klementiky, wilkingy a jiné podobné hybridy citrusů, drcené na jemno:| | | | |
ex 2008 30 55| – v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti vyšší než 1 kg| 100| 80| |
ex 2008 30 75| – v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nejvýše 1 kg| 80| –| |
ex 2008 30 59
ex 2008 30 79| Pomeranče a citróny, drcené najemno| 80| | –| |
ex 2008 30 91
ex 2008 30 99| Citrusové plody, drcené najemno| 80| | –| |
ex 2008 30 91| Dužnina citrusových plodů| 40| | –| |
2008 50 61
2008 50 69| Meruňky| 100| | 20| 7 560|
ex 2008 50 92
ex 2008 50 94| Půlky meruněk| 100| | 50| | ČI. 1 odst. 6
ex 2008 50 99| Půlky meruněk| 100| | 50| 7 200 (4)|
ex 2008 50 92
ex 2008 50 94| Dužina meruněk| 100| 9 899| 30| |
ex 2008 70 92
ex 2008 70 94| Půlky broskví (včetně nektarinek)| 50| | –| |
ex 2008 70 99| Půlky broskví (včetně nektarinek)| 100| | 50| 7 200 (4)|
ex 2008 92 51
ex 2008 92 59
ex 2008 92 72
ex 2008 92 74
ex 2008 92 76
ex 2008 92 78| Směsi ovoce| 100| 100| 55| |
2009 11
2009 19| Pomerančová šťáva| 100| 33 607 (5)| 70| | ČI. 1 odst. 5
2009 20 11
2009 20 19| Grapefruitová šťáva a šťáva z šedoku (pomela)| 70| | –| |
2009 20 91| Grapefruitová šťáva a šťáva z šedoku (pomela)| 100| | 70| | ČI. 1 odst. 6
2009 20 99| Grapefruitová šťáva a šťáva z šedoku (pomela)| 100| | 70| 960|
2009 30 11
2009 30 19| Šťáva z ostatního citrusového ovoce| 100| | 60| | ČI. 1 odst. 6
ex 2009 30 31
2009 30 39| Šťáva z ostatního citrusového ovoce, s výjimkou citrónu| 100| | 60| | ČI. 1 odst. 6
ex 2204| Víno z čerstvých hroznů| 100| 95 200 hl| 80| |
ex 2204 21| Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí: Berkane, Saïs, Beni, MʼTir, Guerrouane, Zemmour a Zennata, v nádobách nepřesahující 2 litry, o skutečném obsahu alkoholu nejvýše 15 % objemových| 100| 56 000 hl| 0| |
2301| Moučky, šroty a pelety z masa, drobů, ryb a korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých, nevhodné k lidské výživě; škvarky| 100| | –| |
ex 2302| Otruby, vedlejší mlýnské produkty a jiné zbytky, též ve tvaru pelet, po prosévání, mletí nebo jiném zpracování obilí nebo luštěnin, jiné než kukuřičné nebo rýžové| 60| | –| |
(a)
Přístup do této podpoložky podléhá podmínkám, které určí příslušné úřady Společenství.
(b)
Od doby kdy se právní předpisy Společenství o úseku brambor stanou použitelnými, bude činit snížení cla použitelné na přebytky celního kontingentu 50 %.
(c)
Přístup do této podpoložky podléhá podmínkám, stanoveným příslušnými opatřeními Společenství.
(d)
Tato koncese se vztahuje pouze na semena splňující požadavky uvedené ve směrnicích o obchodu se semeny a rostlinami.
(*)
Sazba snížení cel se použije pouze na cla podle hodnoty.
(**)
Snížení podléhá dodržování některých podmínek schválených výměnou dopisů (pro jiné než exotické rostliny).
(1)
Společný celní kontingent tří položek ex 0703 10 11, ex 0703 10 19 a ex 0709 90 90.
(2)
Snížení se použije pro cla stanovená podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EHS) č. 1766/92.
(3)
Společný celní kontingent tří podpoložek 2004 90 50, 2005 40 00 a 2005 59 00.
(4)
Společné referenční množství dvou podpoložek 2008 50 99 a 2008 70 99.
(5)
Část šťávy dovezené v balení o obsahu menším než 2 litry nesmí přesáhnout 10 082 tun.
PROTOKOL č. 2
o ujednáních, které se použijí na dovoz produktů rybolovu z Maroka do Společenství
Článek 1
Tyto produkty pocházející z Maroka budou při dovozu do Společenství osvobozeny od cel.
Kód KN| Popis zboží
---|---
Kapitola 3| Ryby a korýši, měkkýši a jiní vodní bezobratlí
1604 11 00| Lososi
1604 12| Sledi
1604 13 90| Ostatní ryby
1604 14| Tuňáci, tuňák pruhovaný a pelamidy (Sarda spp.)
1604 15| Makrely
1604 16 00| Sardele
1604 19 10| Lososovití, kromě lososů
1604 19 31
1604 19 39| Tuňáci rodu Euthynnus, kromě tuňáka pruhovaného (Euthynnus (Katsuwonus) pelamis)
1604 19 50| Palometa jednobarevná (Orcynopsis unicolor)
1604 19 91 až
1604 19 98| Ostatní
1604 20| Ostatní přípravky a konzervy z ryb
1604 20 05| Přípravky ze surimi
1604 20 10| z lososů
1604 20 30| z lososovitých, kromě lososů
1604 20 40| ze sardelí
ex 1604 20 50| ze sardinek, pelamid, makrel druhů makrela obecná (Scomber scombrus) a makrela japonská (Scomber japonicus) a palomety jednobarevné (Orcynopsis unicolor)
1604 20 70| z tuňáků, tuňáka pruhovaného a jiných ryb rodu Euthynnus
1604 20 90| z ostatních ryb
1604 30| Kaviár (jikry jesetera) a kaviárové náhražky
1605 10 00| Krabi
1605 20| Krevety a garnáti
1605 30 00| Humři
1605 40 00| Ostatní korýši
1605 90 11| Slávky (Mytilus spp., Perná spp.) v hermeticky uzavřených obalech
1605 90 19| Ostatní slávky
1602 90 30| Ostatní měkkýši
1902 20 10| Těstoviny nadívané, (též vařené nebo jinak upravené), obsahující více než 20 % hmotnostních ryb, korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých
Článek 2
Dovozy sardinkových přípravků a konzerv do Společenství kódů KN 1604 13 11, 1604 13 19 a ex 1604 20 50 pocházejících z Maroka se budou řídit ujednáními podle článku 1, s výhradou následujících ustanovení.
Od 1. ledna do 31. prosince 1996:
—
osvobození od cla v mezích celní kvóty Společenství o 19 500 tunách,
—
pro množství dovezená nad limit kvóty bude zavedeno 6 % clo.
Od 1. ledna do 31. prosince 1997:
—
osvobození od cla v mezích celní kvóty Společenství o 21 000 tunách,
—
pro množství dovezená nad limit kvóty bude zavedeno 5 % clo.
Od 1. ledna do 31. prosince 1998:
—
osvobození od cla v mezích celní kvóty Společenství o 22 500 tunách,
—
pro množství dovezená nad limit kvóty bude zavedeno 4 % clo.
PROTOKOL č. 3
o ujednáních, které se použijí na dovoz zemědělských produktů pocházejících ze Společenství do Maroka
Jediný článek
Cla na dovoz výrobků pocházejících ze Společenství uvedených v příloze do Maroka budou vyšší než ta, která jsou uvedena ve sloupci a), v mezích celních kontingentů uvedených ve sloupci b).
PŘÍLOHA
Kód KN| Popis zboží| Maximální cla %| Preferenční celní kontingenty
---|---|---|---
a)| b)
Kapitola 1| Živá zvířata| |
0102 10| Živý hovězí dobytek, čistokrevná plemenná zvířata| 2,5| 4 000
0105 11| Drůbež druhu kur domácí, živí, o hmotnosti nepřesahující 185 g| 2,5| 150
Kapitola 2| Maso a požívatelné droby| |
0202 20| Hovězí maso, zmrazené, jiné než celé nebo půlky, nevykostěné| 45| 3 800
0202 30| Hovězí maso, zmrazené, jiné než celé nebo půlky, vykostěné| 45| 500
Kapitola 4| Mléko a mléčné výrobky; ptačí vejce; přírodní med; jedlé produkty živočišného původu jinde neuvedené ani nezahrnuté| |
0402 10 12| Mléko a smetana, zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla, sušené, v granulích nebo v jiné pevné formě o obsahu tuku nejvýše 1,5 % hmotnosti| 30| 3 300
0402 21| Mléko a smetana, neobsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla, sušené, v granulích nebo v jiné pevné formě o obsahu tuku nejvýše 1,5 % hmotnosti| 87| 3 200
0402 91| Ostatní neosahující přidaný cukr nebo jiná sladidla| 87| 2 600
0402 99| Ostatní| 17,5| 1 000
0404 10| Syrovátka a upravená (modifikovaná) syrovátka, též zahuštěná nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla| 17,5| 200
0405| Máslo a jiné tuky z mléka| 12,5| 8 000
0406 90| Ostatní sýry| 40| 550
Kapitola 5| Ostatní výrobky živočišného původu jinde nezahrnuté ani neuvedené| |
0504| Střeva, měchýře a žaludky zvířat (jiných než ryb), celé nebo jejich části| 17,5| 150
Kapitola 6| Živé rostliny a květinářské produkty| |
0601| Hlízy, cibule, kořenové hlízy, stonkové hlízy, výběžkaté oddenky a oddenky, ve vegetačním klidu, ve vegetaci nebo v květu; rostliny a kořeny čekanky, kromě kořenů čísla 1212| 35| 200
0602 20| Stromy, keře a keříky, též roubované, plodící jedlé ovoce nebo ořechy| 2,5| 250
0602 99| Pokojové rostliny jiné než zakořeněné řízky a mladé rostliny, jiné než kvetoucí rostliny| 35| 600
Kapitola 7| Jedlá zelenina, některé kořeny a hlízy| |
0701 10 00| Brambory, čerstvé nebo chlazené, rané brambory| 25| 31 000
0712 90| Ostatní zelenina, zeleninové směsi:| | 150
| – pór sušený, plody papriky rodu Capsicum nebo Pimenta, sušené| 40|
| – ostatní včetně směsí| 32,5|
0713 10 90| Hrách (Pisum sativum), jiný než k setí| 40| 350
Kapitola 10| Obiloviny| |
1001 90 99| Pšenice obecná a sourež jiné než k setí| 144 (*)| 456 000 (*)
1003| Ječmen:| |
1003 00 10| – osivo| 2,5| 2 000
1003 00 90| – ostatní| 113 (*)| 8 000 (*)
1005 10| Kukuřice, osivo| 2,5| 300
1005 90| Kukuřice, ostatní| 122 (*)| 2 000 (*)
1006 10 10| Neloupaná rýže k setí| 32,5| 300
1006 30| Poloomletá nebo celoomletá rýže, též leštěná nebo hlazená| 177 (*)| 550 (*)
Kapitola 11| Mlýnské výrobky; slad; škroby, inulin, pšeničný lepek| |
1107 10| Slad nepražený| 35| 5 000
Kapitola 12| Olejnatá semena a olejnaté plody; různá semena a plody; průmyslové nebo léčivé rostliny; sláma a pícniny| |
1205 00 90| Semena řepky a řepice, též drcená, jiná než určená k setí:| 146 (*)| 1 000 (*)
| – řepka olejka| |
– řepice| |
1206 00| Slunečnicová semena, též drcená:| |
1206 00 10| – k setí| 2,5| 250
1209 11 00| Semena cukrovky| 2,5| 900
1209 21 00| Semena vojtěšky| 2,5| 100
1209 91 90| Semena zeleniny jiná než kedlubnu| 2,5| 300
1213 00 00| Sláma a plevy, nezpracované, též pořezané, pomleté, lisované nebo ve formě pelet| 22,5| 1 150
1214 00| Krmná řepa, tuřín a jiné krmné kořeny; seno, vojtěška (alfalfa), jetel, vičenec ligrus, kapusta zimní (kadeřavá), vlčí bob, vikev a podobné pícniny, též ve formě pelet| 22,5| 4 500
Kapitola 15| Živočišné a rostlinné tuky a oleje; výrobky vzniklé jejich štěpením, upravené pokrmové tuky; živočišné nebo rostlinné vosky| |
1507 10 90| Ostatní surový sojový olej, též odslizený pro technické nebo průmyslové účely jiné než k výrobě potravin určených k lidské spotřebě| 215| 24 600
1514 10| Řepkový, řepicový nebo hořčičný olej a jejich frakce, též rafinované, avšak chemicky neupravené, surový| 215| 44 000
1514 90| Řepkový, řepicový nebo hořčičný olej a jejich frakce, též rafinované, avšak chemicky neupravené, jiný než surový| 215| 100
1515 11 00| Lněný olej a jeho frakce, surový| 215| 200
1515 19 10| Lněný olej a jeho frakce, jiný než surový, pro technické účely| 215| 100
1515 90| Ostatní rostlinné tuky a oleje (včetně jojobového oleje) a jejich frakce, tuky též rafinované ale chemicky neupravené, jiné než surové| 215| 150
1516 10 90| Živočišné tuky a oleje a jejich frakce, v jiném než bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nejvýše 1 kg| 215| 2 200
1516 20 99| Rostlinné tuky a oleje a jejich frakce jiné než ricinové, palmové a kokosové oleje, palmojádrové tuky, hydrogenované, v jiném než bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nejvýše 1 kg| 215| 5 200
Kapitola 17| Cukr a cukrovinky| |
1701 12 90| Řepný cukr jiný než určený k rafinaci| 168 (*)| 20 000 (*)
Kapitola 23| Zbytky a odpady v potravinářském průmyslu; připravené krmivo| |
2302 40| Otruby, vedlejší mlýnské výrobky a jiné zbytky| 35| 350
2309 90| Přípravky používané k výživě zvířat, ostatní| 35| 1 700
Kapitola 24| Tabák a vyrobené tabákové náhražky| |
2401 10 60| Tabák orientálního typu, sun cured| 35| 500
(*)
V případě že by celní kontingent nebyl úplně vyčerpán, Maroko schválí na celní sazbu uvedenou pro tento kontingent vyrovnání této sazby na úroveň, která by zajistila úplné vyčerpání kontingentu.
PROTOKOL č. 4
o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Definice
Pro účely tohoto protokolu se rozumí
a)
„výrobou“ každé opracování nebo zpracování, včetně sestavování nebo zvláštních postupů;
b)
„materiálem“ jakékoli příměsi, suroviny, komponenty nebo části apod., které jsou používány při výrobě produktu;
c)
„produktem“ vyráběný produkt, i když je zamýšleno jeho pozdější využití v jiné výrobní operaci;
d)
„zbožím“ jak materiál, tak produkty;
e)
„celní hodnotou“ hodnota určená v souladu s Dohodou o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 (dohoda WTO o celní hodnotě);
f)
„cenou ze závodu“ cena zaplacená za produkt ze závodu výrobci, v jehož podniku došlo k poslednímu opracování nebo zpracování, pokud tato cena zahrnuje hodnotu veškerého použitého materiálu po odečtení případných vnitrostátních daní, které se vracejí nebo mohou být vráceny při vývozu produktu;
g)
„hodnotou materiálu“: celní hodnota v okamžiku dovozu použitých nepůvodních materiálů a není-li známa nebo nelze-li ji určit, první zjistitelná cena zaplacená za materiály na dotyčném území;
h)
„hodnotou původních materiálů“: hodnota těchto materiálů stanovená podle písmene g), která se použije obdobně;
i)
„kapitolami“ a „čísly“ kapitoly a čísla (čtyřmístné kódy) používané v nomenklatuře harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží, v tomto protokolu dále jen „ harmonizovaný systém“ nebo „HS“;
j)
„zařazením“ zařazení produktu nebo materiálu do příslušného čísla;
k)
„zásilkou“ produkty, které buď zasílá současně jeden vývozce jednomu příjemci, nebo které jsou dopravovány na podkladě jediného přepravního dokladu od vývozce k příjemci nebo, pokud tento doklad neexistuje, na podkladě jediné faktury;
HLAVA II
DEFINICE POJMU „PŮVODNÍ PRODUKTY“
Článek 2
Kritéria původu
Pro účely provádění této dohody a aniž by byla dotčena ustanovení článků 3, 4 a 5 tohoto protokolu se níže uvedené produkty považují za:
1.
produkty pocházející ze Společenství:
a)
produkty, které byly ve Společenství zcela získány ve smyslu článku 6 tohoto protokolu;
b)
produkty získané ve Společenství obsahující materiály, které zde nebyly zcela získány, za předpokladu že tyto materiály byly ve Společenství dostatečně opracovány nebo zpracovány ve smyslu článku 7 tohoto protokolu;
2.
produkty pocházející z Maroka
a)
produkty, které byly zcela získány v Maroku ve smyslu článku 6 tohoto protokolu
b)
produkty získané v Maroku obsahující materiály, které zde nebyly zcela získány, za předpokladu že tyto materiály byly v Maroku dostatečně opracovány nebo zpracovány ve smyslu článku 7 tohoto protokolu
Článek 3
Dvoustranná kumulace
1.
Bez ohledu na čl. 2 odst. 1 písm. b) se materiály pocházející z Maroka ve smyslu tohoto protokolu považují za materiály pocházející ze Společenství a není nutné, aby tyto materiály zde byly dostatečně opracovány nebo zpracovány, za předpokladu že tyto produkty byly opracovány nebo zpracovány nad rámec uvedený v článku 8 tohoto protokolu.
2.
Bez ohledu na čl. 2 odst. 1 písm. b) se materiály pocházející ze Společenství ve smyslu tohoto protokolu se považují za materiály pocházející z Maroka a není nutné, aby tyto materiály zde byly dostatečně opracovány nebo zpracovány, za předpokladu že byly opracovány nebo zpracovány nad rámec uvedený v článku 8 tohoto protokolu.
Článek 4
Kumulace s materiály pocházejícími z Alžírska a Tuniska
1.
Bez ohledu na čl. 2 odst. 1 písm. b) a s výhradou ustanovení odstavců 3 a 4 se materiály pocházející z Alžírska nebo Tuniska, ve smyslu protokolu č. 2, připojeného k dohodám mezi Společenstvím a těmito zeměmi, považují za materiály pocházející ze Společenství a není nutné, aby tyto materiály byly dostatečně opracovány nebo zpracovány, za předpokladu, že byly opracovány nebo zpracovány nad rámec uvedený v článku 8 tohoto protokolu.
2.
Bez ohledu na čl. 2 odst. 2 písm. b) a s výhradou ustanovení odstavců 3 a 4 se materiály pocházející z Alžírska a Tuniska, ve smyslu protokolu č. 2, připojeného k dohodám mezi Společenstvím a těmito zeměmi, považují za materiály pocházející ze Společenství a není nutné, aby tyto materiály byly dostatečně opracovány nebo zpracovány, za předpokladu, že byly opracovány nebo zpracovány nad rámec uvedený v článku 8 tohoto protokolu.
3.
Ustanovení odstavců 1 a 2 týkající se materiálů pocházejících z Alžírska jsou použitelná pouze v takovém rozsahu, aby se obchod mezi Společenstvím a Alžírskem a mezi Marokem a Alžírskem řídil shodnými pravidly původu.
4.
Ustanovení odstavců 1 a 2 týkající se materiálů pocházejících z Tuniska jsou použitelná pouze v takovém rozsahu, aby se obchod mezi Společenstvím a Tuniskem a mezi Marokem a Tuniskem řídil shodnými pravidly původu.
Článek 5
Kumulace zpracování a opracování
1.
Pro účely provedení čl. 2 odst. 1 písm. b) se opracování a zpracování provedené v Maroku nebo, za podmínek stanovených v čl. 4 odst. 3 a 4, v Alžírsku nebo v Tunisku považuje za opracování nebo zpracování provedené ve Společenství, pokud získané produkty budou následně dostatečně opracovány nebo zpracovány ve Společenství.
2.
Pro účely provedení čl. 2 odst. 2 písm. b) se opracování a zpracování provedené ve Společenství nebo, za podmínek stanovených v čl. 4 odst. 3 a 4, v Alžírsku nebo v Tunisku považuje za opracování nebo zpracování provedené v Maroku, pokud získané produkty budou následně dostatečně opracovány nebo zpracovány v Maroku.
3.
Pokud podle odstavce 1 nebo 2 jsou původní produkty získané v jednom nebo více státech uvedených v těchto ustanoveních nebo ve Společenství, považují se za produkty pocházející z tohoto státu nebo Společenství podle toho, kde se uskutečnilo poslední opracování nebo zpracování, za předpokladu, že byly opracovány nebo zpracovány nad rámec uvedený v článku 8 tohoto protokolu.
Článek 6
Zcela získané produkty
1.
Následující produkty se považují za „zcela získané“ ve Společenství nebo v Maroku, ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a):
a)
nerostné produkty tam vytěžené z půdy nebo z mořského dna;
b)
rostlinné produkty tam sklizené;
c)
živá zvířata tam narozená nebo vylíhnutá a odchovaná;
d)
produkty získané ze živých zvířat tam chovaných;
e)
produkty tamního lovu a rybolovu;
f)
produkty mořského rybolovu a jiné produkty vytěžené z moře tamními plavidly;
g)
produkty vyrobené na palubě tamních výrobních plavidel výhradně z produktů uvedených v písmenu f);
h)
upotřebené předměty tam sebrané, jsou-li použitelné pouze k opětovnému získání surovin, včetně použitých pneumatik vhodných pouze k protektorování nebo k užití jako odpadu;
i)
odpad a zbytky pocházející z výrobních operací tam prováděných;
j)
produkty získané z mořského dna nebo z mořského podzemí ležícího mimo pobřežní vody, má-li tato země výhradní práva k využívání tohoto mořského dna nebo mořského podzemí;
k)
zboží tam vyrobené výhradně z produktů uvedených v písmenech a) až j).
2.
Výraz „tamní plavidla“ a „tamní výrobní plavidla“ v odst. 1 písm. f) a g) se použije pouze na plavidla a výrobní plavidla:
—
která jsou registrována nebo přihlášena v členském státě nebo v Maroku,
—
která plují pod vlajkou členského státu nebo Maroka,
—
která alespoň z 50 % vlastní státní příslušníci členských států ES nebo Maroka nebo společností, jejichž sídlo se nachází v jednom z těchto států, jejichž ředitel nebo ředitelé, předseda představenstva nebo dozorčí rady a většina členů těchto orgánů jsou státními příslušníky členských států ES nebo Maroka a v případě osobních společností nebo společností s ručením omezeným, alespoň polovinu základního kapitálu vlastní tyto státy, veřejnoprávní subjekty nebo státní příslušníci uvedených států,
—
jejichž velitel a důstojníci jsou státními příslušníky členských států nebo Maroka,
—
jejichž posádku tvoří alespoň ze 75 % státní příslušníci členských států nebo Maroka.
3.
Pokud pro obchod mezi Marokem a Společenstvím a Alžírskem nebo Tuniskem platí shodná pravidla původu, vztahují se termíny „tamní plavidla“ a „tamní výrobní plavidla“ v odst. 1 písm. f) a g) také na alžírská a tuniská plavidla nebo výrobní plavidla ve smyslu odstavce 2.
4.
Pojmy „Maroko“ a „Společenství“ se použijí také na teritoriální vody, které obklopují Maroko a členské státy Společenství.
Plavidla operující na volném moři, včetně výrobních plavidel, na kterých se ulovené ryby opracovávají nebo zpracovávají, se považují za součást území Společenství nebo Maroka, pokud splní podmínky stanovené v odstavci 2.
Článek 7
Dostatečně opracované nebo zpracované produkty
1.
Pro účely článku 2, s výjimkou odstavce 2 a článku 8, se nepůvodní materiály považují za dostatečně opracované nebo zpracované, pokud výsledný produkt je možné zařadit pod jiné číslo než pod číslo některého z použitých nepůvodních materiálů.
2.
U produktu uvedeného ve sloupcích 1 a 2 seznamu přílohy 2 musí být místo pravidla stanoveného v odstavci 1 splněny podmínky uvedené pro daný produkt ve sloupci 3.
U produktů kapitol 84 až 91 může výrobce jako alternativu splnění podmínek stanovených ve sloupci 3 zvolit podmínky stanovené ve sloupci 4.
Pokud je v seznamu přílohy 2 při určování statusu původu produktu získaného ve Společenství nebo v Maroku použito procentního pravidla, bude hodnota přidaná opracováním nebo zpracováním odpovídat ceně ze závodu získaného produktu, po odečtení ceny materiálů ze třetích zemí, dovezených do Společenství nebo Maroka.
3.
Výše uvedené podmínky stanovují pro všechny produkty, na které se vztahuje tato dohoda, opracování nebo zpracování, které musí být provedeno na nepůvodních materiálech použitých při výrobě, a uplatňuje se pouze ve vztahu k takovým materiálům. Z toho vyplývá, že je-li při výrobě jiného produktu použit produkt, který získal status původu na základě splnění podmínek stanovených pro něj v seznamu, nepoužijí se na něj podmínky stanovené pro produkt, v němž je obsažen, a nepřihlíží se ani k nepůvodním materiálům, které byly případně použity při jeho výrobě.
Článek 8
Nedostatečné opracování nebo zpracování
Pro účely článku 7 se následující opracování a zpracování považuje za nedostatečné k tomu, aby byl produktu přiznán status původu, bez ohledu na případnou změnu čísla:
a)
operace, jejichž účelem je zachování původního stavu produktu během přepravy a skladování (větrání, rozprostření, sušení, chlazení, naložení do slaného nebo sirnatého nálevu nebo vod s přidáním jiných látek, odstranění poškozených částí a obdobné úkony);
b)
jednoduché úkony spočívající ve zbavování prachu, prosévání, výběru, třídění (včetně skládání souprav produktů), mytí, natírání, krájení;
c)
i) výměna obalů, dělení nebo spojování zásilek,
ii)
prosté plnění do lahví, baněk, uložení do pytlů, beden, krabic, upevnění na podložky apod. a veškeré ostatní jednoduché balící úkony;
d)
připevňování značek, štítků nebo obdobných rozlišovacích znaků na produkty nebo jejich obaly
e)
jednoduché míšení produktů, též různého druhu, pokud jedna nebo více součástí směsi nesplňují podmínky stanovené tímto protokolem, aby mohly být považovány za produkt pocházející ze Společenství nebo Maroka;
f)
jednoduché sestavování částí za účelem vytvoření úplného produktu;
g)
kombinace dvou nebo více úkonů uvedených v písmenech a) až f);
h)
porážení zvířat.
Článek 9
Určující jednotka
1.
Určující jednotkou pro použití tohoto protokolu je produkt, který je považován za základní jednotku při jeho zařazení do nomenklatury založené na harmonizovaného systému:
Z toho vyplývá, že:
a)
je-li produkt sestávající se ze sady nebo sestavy předmětů zařazen podle harmonizovaného systému do jednoho čísla, je určující jednotkou tento celek;
b)
sestává-li zásilka z více stejných produktů zařazených do stejného čísla harmonizovaného systému, použije se tento protokol pro každý produkt samostatně.
2.
Je-li podle všeobecného pravidla 5 harmonizovaného systému zařazen s produktem i obal, pak je zařazen do stejného čísla také pro účely určení původu.
Článek 10
Příslušenství, náhradní díly a nástroje
Příslušenství, náhradní díly a nástroje dodávané spolu se zařízením, strojem, přístrojem nebo vozidlem, se považují za jeden celek se zařízením, strojem, přístrojem nebo vozidlem, jestliže jsou součástí běžného vybavení a jsou zahrnuty v ceně nebo nejsou fakturovány zvlášť.
Článek 11
Soupravy
Soupravy zboží ve smyslu všeobecného pravidla 3 harmonizovaného systému se považují za původní produkty, jestliže jsou původními produkty všechny součásti, z nichž se skládají. Soupravy, které se skládají z původních i nepůvodních produktů, se považují za původní produkt jako celek, jestliže hodnota nepůvodních produktů netvoří více než 15 % ceny soupravy ze závodu
Článek 12
Neutrální prvky
Při určování, zda produkt pochází ze Společenství nebo z Maroka, není nutné zjišťovat původ elektrické energie, paliva, zařízení, vybavení, strojů a nástrojů použitých pro získání tohoto produktu nebo materiálů, které není a nemá se stát součástí konečného složení produktu.
HLAVA III
ÚZEMNÍ POŽADAVKY
Článek 13
Zásada teritoriality
Aniž jsou dotčena ustanovení článků 4 a 5, musí být podmínky pro získání statusu původu stanovené v hlavě II plněny ve Společenství nebo v Maroku bez přerušení.
Článek 14
Opětovný dovoz zboží
Pokud se původní produkty, vyvezené ze Společenství nebo z Maroka do jiné země vrací, musí být, kromě případů stanovených v článku 4 nebo 5, považovány za nepůvodní, pokud není možné celním orgánům uspokojivě prokázat, že
a)
zpět dovážené zboží je totožné s vyváženým,
a
b)
nebylo podrobeno jiné operaci než operaci nezbytné pro jeho uchování v původním stavu v dané zemi nebo při vývozu.
Článek 15
Přímá doprava
1.
Preferenční zacházení podle této dohody se použije pouze na produkty nebo materiály, které jsou přepravovány mezi Společenstvím a Marokem nebo, za použití ustanovení článků 4 a 5, mezi Alžírskem a Tuniskem, aniž by vstoupily na jiné území. Zboží pocházející z Maroka nebo ze Společenství a tvořící jedinou zásilku však mohou být přepravovány přes jiná území než území Společenství a Maroka nebo, za použití článku 3, Alžírska a Tuniska, též s překládkou nebo dočasným uskladněním na takovém území, jestliže zůstaly v zemi tranzitu nebo uskladnění pod celním dohledem a nebyly podrobeny jiným operacím než vykládce, překládce nebo operacím, jejichž účelem je zachování jejich původního stavu.
Produkty pocházející z Maroka nebo ze Společenství mohou být přepravovány potrubím přes jiná území, než území Společenství a Maroka.
2.
Splnění podmínek stanovených v odstavci 1 se celním orgánům země dovozu prokazuje předložením:
a)
konosamentu vydaném ve vyvážející zemi, na jehož základě se uskutečňuje přeprava z vyvážející země přes zemi tranzitu,
nebo
b)
potvrzení vydaného celními orgány země tranzitu, které obsahuje
i)
přesný popis produktů,
ii)
data vykládky a překládky produktů a případně označení plavidel,
iii)
potvrzení podmínek, za kterých produkty zůstaly v zemi tranzitu;
c)
jinými průkaznými doklady, nemohou-li být předloženy doklady uvedené výše.
Článek 16
Výstavy
1.
Jsou-li původní produkty zaslány na výstavu do třetí země a po skončení výstavy prodané za účelem dovozu do jiné smluvní strany, získají při dovozu výhody plynoucí z ustanovení této dohody za předpokladu, že tyto produkty splňují požadavky tohoto protokolu, které je opravňují k tomu, aby byly uznány za pocházející ze Společenství nebo z Maroka a za předpokladu, že příslušným celním orgánům bude uspokojivě prokázáno, že:
a)
vývozce zaslal tyto produkty z jedné ze smluvních stran do země konání výstavy a vystavoval je tam;
b)
vývozce tyto produkty prodal nebo jinak přenechal příjemci druhé smluvní strany;
c)
produkty byly zaslány druhé smluvní straně během výstavy nebo bezprostředně po ní ve stejném stavu, v jakém byly odeslány na výstavu;
a
d)
produkty nebyly od okamžiku odeslání na výstavu, použity k jinému účelu než k předvedení na této výstavě.
2.
Doklad o původu musí být vystaven nebo vyhotoven v souladu s ustanoveními hlavy IV a předložen obvyklým způsobem celním orgánům dovážející země. Musí na něm být uveden název a adresa výstavy. Je-li to nezbytné, je možné vyžádat dodatečné písemné doklady o povaze produktů a o podmínkách, za kterých byly vystavovány.
3.
Odstavec 1 se použije pro všechny výstavy, veletrhy a podobné veřejné akce obchodní, průmyslové, zemědělské nebo řemeslné, s výjimkou výstav pořádaných pro soukromé účely v obchodech nebo podnikatelských prostorách s úmyslem prodeje zahraničních produktů, během kterých produkty zůstávají pod celním dohledem.
HLAVA IV
DOKLAD O PŮVODU
Článek 17
Průvodní osvědčení EUR.1
Původ produktů ve smyslu tohoto protokolu se prokazuje průvodním osvědčením EUR.1 podle vzoru v příloze 3 tohoto protokolu.
Článek 18
Běžný postup pro vydání průvodního osvědčení EUR.1
1.
Průvodní osvědčení EUR.1 vydávají celní orgány vyvážející země na základě písemné žádosti podané vývozcem, nebo na odpovědnost vývozce, jeho zmocněným zástupcem.
2.
Pro tento účel vyplní vývozce nebo jeho zmocněný zástupce průvodní osvědčení EUR.1 a formulář žádosti, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze 3.
Tyto formuláře se vyplňují v jednom z jazyků, ve kterém je vyhotovena tato dohoda, a v souladu s vnitrostátními právními předpisy země vývozu. Jestliže jsou vyplněny rukou, musí být napsány inkoustem a hůlkovým písmem. Popis produktů musí být uveden v kolonce k tomu určené bez vynechání prázdných řádků. Není-li tato kolonka vyplněna celá, musí být poslední řádek popisu podtržen vodorovnou čárou a prázdný prostor proškrtnut.
3.
Vývozce žádající o vydání průvodního osvědčení EUR.1 musí kdykoliv na požádání celních orgánů země vývozu, kde je průvodní osvědčení EUR.1 vydáváno, předložit veškeré potřebné doklady prokazující původ dotyčných produktů a splnění ostatních podmínek tohoto protokolu.
4.
Průvodní osvědčení EUR.1 vydají celní orgány členského státu Evropského společenství, pokud zboží, které má být vyvezeno, může být považováno za produkty pocházející ze Společenství ve smyslu čl. 2 odst. 1 tohoto protokolu. Průvodní osvědčení EUR.1 vydají celní orgány Maroka, pokud zboží, které má být vyvezeno může být považováno za produkty pocházející z Maroka ve smyslu čl. 2 odst. 2 tohoto protokolu.
5.
Pokud se použijí ustanovení o kumulaci původu článků 2 až 5, vydají celní orgány členských států Společenství nebo Maroka průvodní osvědčení EUR.1 za podmínek stanovených v tomto protokolu, pokud zboží, které má být vyvezeno, může být považováno za produkty pocházející z dané země ve smyslu tohoto protokolu, a pokud zboží, na které se vztahuje průvodní osvědčení EUR.1 se nachází ve Společenství nebo v Maroku.
V těchto případech se průvodní osvědčení EUR.1 vydává po předložení předtím vydaného nebo vyhotoveného dokladu o původu. Tento doklad o původu musí být celními orgány státu vývozu uchován alespoň tři roky.
6.
Vydávající celní orgány přijmou všechna nezbytná opatření k ověření statusu původu produktů a splnění všech ostatních požadavků podle tohoto protokolu. Za tím účelem mají právo požadovat jakékoli důkazní prostředky a provádět jakoukoli kontrolu účetnictví vývozce či jakoukoliv jinou kontrolu, kterou považují za vhodnou.
Vydávající celní orgány také zajistí, aby formuláře uvedené v odstavci 2 byly řádně vyplněny. Zkontrolují zejména, je-li prostor určený pro popis produktů vyplněn způsobem, který vylučuje možnost dodatečného neoprávněného doplnění.
7.
Datum vydání průvodního osvědčení EUR.1 se uvede v části osvědčení vyhrazené pro celní orgány.
8.
Průvodní osvědčení EUR.1 vydají celní orgány vyvážející země při vývozu produktů, kterých se týká. Jakmile byl vlastní vývoz uskutečněn nebo zajištěn, zpřístupní jej vývozci.
Článek 19
Dodatečně vydaná průvodní osvědčení EUR.1
1.
Odchylně od čl. 18 odst. 8 může být výjimečně vydáno průvodní osvědčení EUR.1 po uskutečnění vývozu produktů, kterých se osvědčení týká, jestliže
a)
nebylo vydáno v době vývozu v důsledku omylu, nezaviněného opomenutí nebo zvláštních okolností,
nebo
b)
je celním orgánům věrohodně prokázáno, že průvodní osvědčení EUR.1 bylo vydáno, ale nebylo při dovozu přijato z technických důvodů.
2.
V případech podle odstavce 1 musí vývozce ve své žádosti uvést místo a datum vývozu produktů, na které se průvodní osvědčení EUR.1 vztahuje, a důvody své žádosti.
3.
Celní orgány mohou dodatečně vydat průvodní osvědčení EUR.1 pouze poté, co ověřily, že údaje uvedené v žádosti vývozce souhlasí s údaji v příslušných dokladech
4.
Průvodní osvědčení EUR.1 vydaná dodatečně musí obsahovat jednu z těchto poznámek:
„NACHTRÄGLICH AUSGESTELLT“, „DÉLIVRÉ A POSTERIORI“, „RILASCIATO A POSTERIORI“, „AFGEGEVEN A POSTERIORI“, „ISSUED RESTROSPECTIVELY“, „UDSTEDT EFTERFŘLGENDE“, „EKΔOΘEN EK TΩN YΣTEPΩN“, „EXPEDIDO A POSTERIORI“, „EMITIDO A POSTERIORI“, „ANNETTU JÄLKIKÄTEEN“, „UTFÄRDAT I EFTERHAND“,
„
3kB
“.
5.
Poznámka uvedená v odstavci 4 se zapisuje do kolonky „Poznámky“ průvodního osvědčení EUR.1.
Článek 20
Vydání duplikátu průvodního osvědčení EUR.1
1.
V případě krádeže, ztráty nebo zničení průvodního osvědčení EUR.1, může vývozce požádat celní orgány, které ho vydaly, o vydání duplikátu na základě vývozních dokladů, které vlastní.
2.
Takto vydaný duplikát musí obsahovat některou z těchto poznámek:
„DUPLIKAT“, „DUPLICATA“, „DUPLICATO“, „DUPLICAAT“, „DUPLICATE“, „ANTIΓPAΦO“, „DUPLICADO“, „SEGUNDA VIA“, „ KAKSOISKAPPALE“,
„
3kB
“.
3.
Poznámka uvedená v odstavci 2, datum vydání a sériové číslo původního osvědčení se zapisuje do kolonky „Poznámky“ duplikátu průvodního osvědčení EUR.1.
4.
Duplikát, na kterém musí být uvedeno datum vystavení originálu průvodního osvědčení EUR.1, je platný od tohoto data.
Článek 21
Náhrada osvědčení
1.
Nahradit jedno nebo více průvodních osvědčení EUR.1 jedním nebo více jinými osvědčeními, je možné kdykoliv, pokud tak učiní celní úřad odpovědný za kontrolu zboží.
2.
Náhradní osvědčení bude pro účely tohoto protokolu, včetně ustanovení tohoto článku, považováno za konečné průvodní osvědčení EUR.1.
3.
Náhradní osvědčení bude vydáno na základě písemné žádostí opětovného vývozce poté, co příslušné orgány ověřily údaje v žádosti. Datum a sériové číslo původního osvědčení EUR.1 se uvede v kolonce 7.
Článek 22
Zjednodušený postup pro vydávání osvědčení
1.
Odchylně od článků 18, 19 a 20 tohoto protokolu lze pro zejména: vydávání průvodního osvědčení EUR.1 použít zjednodušený postup v souladu s následujícími ustanoveními.
2.
Celní orgány vyvážející země mohou povolit kterémukoli vývozci, dále jen „schválený vývozce“, který uskutečňuje časté zásilky, na něž mohou být vydávány průvodní osvědčení EUR.1, a který příslušným orgánům poskytne dostatečné záruky, považované příslušnými orgány za nezbytné k ověření statusu původu produktů za účelem vydání průvodního osvědčení EUR.1, za podmínek článku 18 tohoto protokolu, aby u celních úřadů země vývozu v době vývozu nemusel překládat ani zboží ani žádost o průvodní osvědčení EUR.1
3.
Povolení uvedené v článku 2 stanoví, že podle rozhodnutí příslušných orgánů kolonka č. 11 „Celní doložka“ průvodního osvědčení EUR.1 musí:
a)
být předem opatřená doložkou s razítkem příslušného celního úřadu vyvážející země a podpisem příslušného úředníka, který muže být faksimile;
nebo
b)
být schváleným vývozcem opatřena doložkou se zvláštní razítkem, které bylo schváleno celními orgány vyvážející země a odpovídá vzoru uvedenému v příloze V tohoto protokolu. Toto razítko může být předtištěné na formulářích.
4.
V případech uvedených v odst. 3 písm. a) se v průvodním osvědčení EUR.1 do kolonky č. 7 „Poznámky“ napíše některá z těchto poznámek:
„PROCEDIMIENTO SIMPLIFICADO“, „FORENKLET PROCEDURE“, „VEREINFACHTES VERFAHREN“, „AΠΛOYΣTEYMENH ΔIAΔIKAΣIA“, „SIMPLIFIED PROCEDURE“, „PROCÉDURE SIMPLIFIÉE“, „PROCEDURE SIMPLIFICATA“, „VEREENVOUDIGDE PROCEDURE“, „PROCEDIMENTO SIMPLIFICADO“, „YKSINKERTAISTETTU MENETTELY“, „FÖRENKLAT PROCEDUR“,
„
3kB
“.
5.
Schválený vývozce vyplní kolonku č. 11 „celní doložka“ v průvodním osvědčení EUR.1.
6.
Schválený vývozce vyplní v případě potřeby v kolonce č. 13 „žádost o ověření“ v průvodním osvědčení EUR.1 název a adresu příslušného orgánu, oprávněného k ověření tohoto osvědčení.
7.
Pokud se použije zjednodušený postup, mohou celní orgány vyvážející země nařídit použití průvodních osvědčení EUR.1, která ponesou rozlišovací označení sloužící jejich individualizaci.
8.
V povolení podle odstavce 2 uvedou příslušné orgány zejména:
a)
podmínky žádostí o průvodní osvědčení EUR.1;
b)
podmínky, za kterých se tyto žádosti uchovávají po dobu alespoň tří let;
c)
v případech uvedených v odst. 3 písm. b) příslušný orgán, oprávněný k provádění následných ověření podle článku 33 tohoto protokolu.
9.
Celní orgány státu vývozu mohou vyloučit určité kategorie zboží ze zvláštního zacházení podle odstavce 2.
10.
Celní orgány neudělí povolení uvedené v odstavci 2 vývozcům, kteří neposkytnou všechny záruky, které tyto orgány považují za nezbytné. Příslušné orgány mohou povolení kdykoli odebrat. Musí tak učinit, pokud schválený vývozce již nesplňuje podmínky nebo neposkytuje tyto záruky.
11.
Od schváleného vývozce může být vyžadováno, aby podle stanoveného postupu informoval příslušné orgány o zamýšleném vývozu zboží a umožnil tak těmto orgánům provést kontrolu před jeho odesláním.
12.
Celní orgány státu vývozu mohou provést jakékoli kontroly schválených vývozců, které považují za nezbytné. Tito vývozci musí kontroly umožnit.
13.
Ustanovení tohoto článku se nedotýká předpisů Společenství, členských států a Maroka týkajících se celních formalit a použití celních dokladů.
Článek 23
Osvědčení údajů a prohlášení
1.
Je-li průvodní osvědčení EUR.1 vydáváno za použití článků 3, 4 a 5 příslušný celní úřad státu, ve kterém se požaduje vydání osvědčení pro produkty, při jejichž výrobě byly použity produkty pocházející z Alžírska, Tuniska nebo Společenství, vezme v úvahu prohlášení podle vzoru v příloze 6; toto prohlášení podává vývozce ve státě, ze kterého pochází, buď na obchodní faktuře vztahující se na tyto produkty nebo v příloze této faktury.
2.
Pro kontrolu pravosti a správnosti prohlášení podle odstavce 1 nebo získání dalších informací, může příslušný celní úřad od vývozce požadovat, aby předložil osvědčení údajů vydané podle odstavce 3, podle vzoru v příloze 7.
3.
Osvědčení údajů pro použité produkty vydá příslušný celní úřad ve státě, ze kterého byly tyto produkty vyvezeny, na žádost vývozce těchto produktů, v případech podle odstavce 2 nebo na podnět tohoto vývozce. Bude vyhotoveno ve dvou prvopisech. Jeden opis dostane vývozce, který o osvědčení žádal a který ji zašle buď vývozci konečných produktů nebo celnímu úřadu, kde se žádalo o vydání průvodního osvědčení EUR.1 pro tyto produkty. Druhý opis uchová úřad, který ji vydal, alespoň po dobu tří let.
Článek 24
Platnost dokladu o původu
1.
Průvodní osvědčení EUR.1 je platné čtyři měsíce od data jeho vydání ve vyvážející zemi a musí být v této lhůtě předložen celním orgánům dovážející země.
2.
Průvodní osvědčení EUR.1, předkládané celním orgánům dovážející země po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1, lze přijmout pro poskytnutí preferenčního zacházení, pokud lhůta nemohla být dodržena kvůli mimořádných okolnostem.
3.
V ostatních případech opožděného předložení mohou celní orgány dovážející země přijmout průvodní osvědčení EUR.1 za předpokladu, že jim byly produkty předloženy před uplynutím této lhůty.
Článek 25
Předložení dokladu o původu
Průvodní osvědčení EUR.1 se předkládá celním orgánům dovážející země v souladu s postupy platnými v této zemi. Tyto orgány mohou požadovat překlad dokladu o původu a prohlášení na faktuře. Mohou také požadovat, aby dovozní prohlášení bylo doprovázeno prohlášením dovozce, že produkty splňují podmínky vyžadované pro účely používání této dohody.
Článek 26
Dovoz po částech
Jsou-li na žádost dovozce a za podmínek stanovených celními orgány dovážející země dováženy po částech rozložené nebo nesložené produkty ve smyslu všeobecného pravidla 2 písm. a) harmonizovaného systému kapitol 84 a 85 harmonizovaného systému, prokazuje se jejich původ celním orgánům pouze při dovozu první části.
Článek 27
Prohlášení na faktuře
1.
Bez ohledu na článek 17 může být doklad o původu ve smyslu tohoto protokolu předložen v podobě prohlášení na faktuře, jehož znění je uvedeno v příloze 4 tohoto protokolu a které vývozce učiní na faktuře, dodacím listu nebo jiném obchodním dokladu (dále jen „prohlášení na faktuře“), který popisuje dotyčné produkty dostatečně podrobně, aby umožnil identifikaci zásilek obsahujících pouze původní produkty, jejichž hodnota nepřesahuje 5 110 ECU na jednu zásilku.
2.
Prohlášení na faktuře musí být vyplněno a podepsáno vývozcem nebo jeho zmocněným zástupcem v souladu s tímto protokolem.
3.
Prohlášení na faktuře se vyplňuje pro každou zásilku.
4.
Vývozce, který požádal o prohlášení na faktuře předloží na žádost celních orgánů vyvážející země všechny potřebné doklady týkající se použití tohoto formuláře.
5.
Na prohlášení o faktuře se články 24 a 25 použijí obdobně.
Článek 28
Osvobození od formálního dokladu o původu
1.
Produkty, které jsou zasílány v malých zásilkách soukromými osobami soukromým osobám, nebo které se nacházejí v osobních zavazadlech cestujících, se považují za původní produkty, aniž by bylo třeba předložit doklad o původu, za předpokladu, že nejsou dováženy obchodně, že byly prohlášeny za produkty splňující požadavky tohoto nařízení a neexistují žádné pochybnosti o pravdivosti takového prohlášení. V případě produktů zasílaných poštou může být toto prohlášení uvedeno na celním prohlášení C2/CP3 nebo na listu papíru, který je připojen k tomuto dokladu
2.
Dovozy, které jsou příležitostné a sestávají výlučně z produktů pro osobní potřebu příjemců nebo cestujících nebo jejich rodin, se nepovažují za obchodní, je-li z povahy a množství produktů zřejmé, že neslouží obchodnímu účelu.
3.
Celková hodnota těchto produktů nesmí u malých zásilek přesáhnout 500 ECU a u produktů, které se nacházejí v osobních zavazadlech cestujících 1 200 EUR.
Článek 29
Uchování dokladu o původu a podpůrných podkladů
1.
Vývozce žádající o vydání průvodního osvědčení EUR.1 je povinen uchovat doklady uvedené v čl. 18 odst. 1 a 3 po dobu nejméně tří let.
2.
Vývozce vyhotovující prohlášení na faktuře je uchovává kopii tohoto prohlášení na faktuře a kopie dokumentů uvedených v čl. 27 odst. 1 po dobu nejméně tří let.
3.
Celní orgány vyvážející země, které vydávají průvodní osvědčení EUR.1, uchovávají žádosti uvedené v čl. 18 odst. 2 po dobu nejméně tří let.
4.
Celní orgány dovážející země uchovávají průvodní osvědčení EUR.1 a prohlášení na faktuře, která jim byla předložena, po dobu nejméně tří let.
Článek 30
Odchylky a formální chyby
1.
Zjištění drobných rozporů mezi údaji uvedenými v průvodním osvědčení EUR.1, v prohlášení na faktuře a v dokladech předložených celnímu úřadu za účelem splnění formalit při dovozu produktů nezbavuje průvodní osvědčení EUR.1 nebo prohlášení na faktuře ipso facto platnosti, pokud je náležitě prokázáno, že se tento dokument vztahuje na předložené produkty.
2.
Zjevné formální chyby, jako jsou překlepy na průvodním osvědčení EUR.1 a prohlášení na faktuře, nejsou důvodem pro jeho odmítnutí, nejsou-li tyto chyby takové povahy, že vyvolají pochybnosti o správnosti údajů obsažených v tomto dokladu.
Článek 31
Částky vyjádřené v ECU
1.
Částky v národní měně vyvážející země odpovídající částkám vyjádřeným v ECU stanoví vyvážející země a sdělí je dalším smluvním stranám. Jestliže tyto částky převyšují odpovídající částky stanovené dovážející zemí, uzná je dovážející země za předpokladu, že produkty jsou fakturovány v měně vyvážející země nebo v měně jedné z dalších zemí podle článku 4 tohoto protokolu
Jsou-li produkty fakturovány v měně jiného členského státu, uzná dovážející smluvní strana částku oznámenou touto zemí.
2.
Do 30. dubna 2000 včetně, musí částky, které se mají použít v kterékoliv dané národní měně, v této národní měně odpovídat částkám vyjádřeným v ECU ke dni 1. říjnu 1994
Pro každé následující pětileté období budou částky vyjádřené v ECU a jejich ekvivalenty v národních měnách států přezkoumány Radou přidružení na základě směnných kurzů ECU první pracovní den října v roce bezprostředně předcházejícím tomuto pětiletému období.
Při provádění tohoto přezkumu Rada přidružení zajistí, aby v částkách, které se použijí v jakékoli národní měně, nenastal žádný pokles, a dále posoudí vhodnost zachování účinků daných omezení v reálných podmínkách. Pro tento účel se může rozhodnout upravit částky vyjádřené v ECU
HLAVA V
ZPŮSOBY SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE
Článek 32
Poskytnutí razítek a adres
1.
Celní orgány členských států a Maroka si vzájemně, prostřednictvím Komise Evropských společenství, poskytují vzory otisků razítek používaných celními úřady pro vydávání průvodních osvědčení EUR.1 a adresy celních orgánů odpovědných za ověřování těchto osvědčení a prohlášení na faktuře.
Článek 33
Ověřování průvodního osvědčení EUR.1, prohlášení na faktuře a informační osvědčení
1.
Dodatečné ověřování průvodního osvědčení EUR.1 a prohlášení na faktuře se provádí namátkově nebo kdykoliv mají celní orgány dovážející země důvodné pochybnosti o pravosti těchto dokladů, o statusu původu dotyčných produktů nebo o splnění jiných podmínek tohoto protokolu.
2.
Pro účely provádění odstavce 1 celní orgány dovážející země vrátí průvodní osvědčení EUR.1 a prohlášení na faktuře nebo kopii těchto dokladů, celním orgánům vyvážející země, podle potřeby s uvedením obsahových nebo formálních důvodů šetření.
V odůvodnění žádosti o dodatečné ověření poskytnou celní orgány všechny podklady a sdělí všechny známé informace, které svědčí o nesprávnosti údajů v průvodním osvědčení EUR.1 nebo v prohlášení na faktuře.
3.
Ověření provádí celní orgány vyvážející země. Pro tento účel mají právo žádat jakékoliv důkazy a provádět jakékoliv kontroly účtů vývozce nebo jiné kontroly, které považují za vhodné
4.
Pokud se celní orgány dovážející země rozhodnou pro dotyčné produkty pozastavit preferenční zacházení až do výsledku ověření, umožní propuštění těchto produktů dovozci, stanoví ovšem ochranná opatření, která považují za nezbytná.
5.
Celní orgány požadující ověření jsou informovány o výsledcích tohoto ověření nejpozději do deseti měsíců. Z výsledků musí být zřejmé, zda jsou doklady pravé a zda lze dotyčné produkty považovat za původní produkty a zda splňují ostatní požadavky tohoto protokolu.
6.
Pokud v případech důvodných pochybností nedojde do deseti měsíců žádná odpověď, nebo pokud odpověď neobsahuje dostatečné informace pro určení pravosti uvedeného dokladu nebo pro určení skutečného původu produktů, celní orgány, které podaly žádost o ověření, s výjimkou mimořádných okolností, zamítnou nárok na preferenční opatření.
7.
Následné ověření údajů podle článku 23 se provede v případech uvedených v odstavci 1, v souladu s postupy stanovenými v odstavcích 2 až 6.
Článek 34
Řešení sporů
V případech, kdy v souvislosti s postupy ověřování podle článku 33 vzniknou mezi celními orgány žádajícími o ověření a celními orgány odpovědnými za provedení tohoto ověření spory, které nemohou být urovnány, nebo v případech, kdy vzniknou otázky týkající se výkladu tohoto protokolu, předloží se tyto spory nebo otázky Výboru pro celní spolupráci.
Řešení všech sporů mezi dovozcem a celními orgány dovážející země se řídí právními předpisy této země.
Článek 35
Sankce
Každé osobě, která vystaví nebo způsobí vystavení dokladu obsahujícího nesprávné údaje za účelem získání preferenčního zacházení pro produkty, bude uložena sankce.
Článek 36
Svobodná pásma
1.
Členské státy a Maroko podniknou všechny kroky nezbytné k zajištění toho, aby obchodované produkty provázené průvodním osvědčením EUR.1, které jsou během přepravy na jejich území umístěny ve svobodném pásmu, nebyly nahrazeny jiným zbožím a nebylo s nimi zacházeno jinak, než je obvyklé pro jejich zachování v původním stavu.
2.
Odchylně od odstavce 1 vydají příslušné celní orgány na žádost vývozce nové průvodní osvědčení EUR.1 v případech, kdy jsou produkty pocházející ze Společenství nebo z Maroka, provázené dokladem o původu a podrobené zacházení nebo zpracování, dováženy do svobodného pásma, za předpokladu, že toto zacházení nebo zpracování je v souladu s ustanoveními tohoto protokolu.
HLAVA VI
CEUTA A MELILLA
Článek 37
Používání protokolu
1.
Pojem „Společenství“ používaný v tomto protokolu nezahrnuje Ceutu a Melillu. Pojem „produkty pocházející ze Společenství“ nezahrnuje produkty pocházející z těchto oblastí.
2.
Tento protokol se přiměřeně použije pro produkty pocházející z Ceuty a Melilly, s výhradou zvláštních podmínek stanovených v článku 38.
Článek 38
Zvláštní podmínky
1.
Následující ustanovení se použijí místo článků 2 až 4 odst. 1 a 2 a odkazy na tyto články se přiměřeně použijí na tento článek.
2.
Za předpokladu, že byly dopraveny přímo, v souladu s ustanoveními článku 15, lze následující produkty považovat za:
1.
produkty pocházející z Ceuty a Melilly.
a)
produkty zcela získané v Ceutě a Melille;
b)
produkty získané v Ceutě a Melille při jejichž výrobě byly použity produktyjiné než uvedené v písm. a), za předpokladu že:
i)
uvedené produkty byly dostatečně opracovány nebo zpracovány ve smyslu článku 7 tohoto protokolu
nebo že
ii)
tyto produkty pocházející z Maroka nebo ze Společenství ve smyslu tohoto protokolu nebo, jestliže jsou splněny podmínky čl. 4 odst. 3 a 4, z Alžírska nebo z Maroka, pokud byly opracovány nebo zpracovány nad rámec nedostatečného opracování nebo zpracování uvedeného v článku 8;
2.
produkty pocházející z Maroka:
a)
produkty zcela získané v Maroku;
b)
produkty získané v Maroku, při jejichž výrobě byly použity produkty jiné než uvedené v písm. a), za předpokladu že:
i)
uvedené produkty byly dostatečně opracovány nebo zpracovány ve smyslu článku 7 tohoto protokolu
nebo že
ii)
uvedené produkty pocházejí z Ceuty a Melilly nebo ze Společenství ve smyslu tohoto protokolu nebo, jsou-li splněny podmínky čl. 4 odst. 3 a 4, z Alžírska nebo z Tuniska, jestliže tyto produkty byly opracovány nebo zpracovány nad rámec nedostatečného opracování nebo zpracování uvedeného v článku 8.
3.
Ceuta a Melilla se považují za jediné území.
4.
Vývozce nebo jeho zmocněný zástupce uvede do kolonky 2 průvodního osvědčení EUR.1 „Maroko“ a „Ceuta a Melilla“. V případě produktů pocházejících z Ceuty a Melilly se toto zaznamená i do kolonky 4 průvodního osvědčení EUR.1.
5.
Za provádění tohoto protokolu v Ceutě a Melille jsou odpovědné španělské celní orgány.
HLAVA VII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 39
Změny protokolu
Na žádost jedné ze smluvních stran nebo Výboru pro celní spolupráci může Rada přidružení rozhodnout o změnách tohoto protokolu.
Článek 40
Výbor pro celní spolupráci
1.
Zřizuje se Výbor pro celní spolupráci s pověřením zajistit správní spolupráci za účelem správného a jednotného používání tohoto protokolu a provádět jiné úkoly v celní oblasti, které mu budou svěřeny.
2.
Výbor se bude skládat na jedné straně z odborníků členských států a úředníků Komise Evropských společenství, kteří jsou odpovědní za celní otázky, a z odborníků jmenovaných Marokem na straně druhé.
Článek 41
Přílohy
Přílohy tohoto protokolu tvoří jeho nedílnou součást.
Článek 42
Provádění protokolu
Společenství a Maroko podniknou kroky nezbytné k provedení tohoto protokolu.
Článek 43
Dohody s Alžírskem a Tunisem
Smluvní strany učiní nezbytná opatření k uzavření dohod s Alžírskem a Tuniskem, které umožní používání tohoto protokolu. Smluvní strany sdělí ostatním opatření učiněná za tímto účelem.
Článek 44
Zboží v tranzitu nebo ve skladu
Ustanovení dohody se mohou použít na zboží, které odpovídá ustanovením tohoto protokolu a které v den vstupu této dohody v platnost je buď v tranzitu nebo ve Společenství nebo v Maroku nebo, pokud jsou použitelná ustanovení článků 3, 4 a 5, v Alžírsku nebo Tunisku v dočasném skladu, ve svobodných celních skladech nebo ve volných zónách, je-li celním orgánům dovážející země do čtyř měsíců od uvedeného data předloženo osvědčení EUR.1, dodatečně vydané příslušnými orgány vyvážející země, společně s doklady prokazujícími, že zboží bylo přepravováno přímo.
PŘÍLOHA I
POZNÁMKY
ÚVODNÍ POZNÁMKY
Tyto poznámky se přiměřeně vztahují na všechny produkty zhotovené za použití nepůvodních materiálů, i když se na ně nevztahují zvláštní podmínky obsažené v seznamu v příloze II a vztahuje se na ně pouze pravidlo změny čísla stanovené v čl. 7 odst. 1.
Poznámka 1
1.1
První dva sloupce seznamu popisují získaný produkt. První sloupec obsahuje číslo nebo kapitolu harmonizovaného systému a v druhém sloupci je uveden popis zboží odpovídající v tomto systému danému číslu nebo kapitole. Ke každému záznamu uvedenému v prvních dvou sloupcích je ve sloupci 3 nebo 4 stanoveno pravidlo. Je-li před záznamem v prvním sloupci uvedeno „ex“, znamená to, že se pravidla ve sloupci 3 nebo 4 týkají pouze té části čísla, která je uvedena ve sloupci 2.
1.2
Pokud je ve sloupci 1 uvedena skupina čísel nebo číslo kapitoly, a popis produktů ve sloupci 2 je tedy obecný, příslušná pravidla ve sloupcích 3 nebo 4 se použijí pro všechny produkty, které jsou podle harmonizovaného systému zařazeny v kterémkoli číslu ve sloupci 1.
Poznámka 2
2.1
V případě jakéhokoli čísla, která není na seznamu, nebo jakékoli části čísla, která není na seznamu, se použije pravidlo změny čísla stanovené v čl. 7 odst. 1. Pokud se podmínka změny čísla vztahuje na jakýkoli údaj na seznamu, pak je obsažena jako pravidlo ve sloupci 3.
2.2
Opracování nebo zpracování vyžadované pravidlem ve sloupci 3 musí být provedeno pouze v souvislosti s použitými nepůvodními materiály. Omezení obsažená v pravidle ve sloupci 3 se také vztahují pouze na použité nepůvodní materiály.
2.3
Pokud pravidlo stanoví, že lze použít „materiály kteréhokoli čísla“, lze též použít materiály stejného čísla jako je číslo produktu, avšak s podmínkou splnění zvláštních omezení, která mohou být obsažena v tomto pravidle. Nicméně výraz „výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně jiných materiálů čísla …“ znamená, že je možno použít pouze materiály stejného čísla jako produkt odlišného popisu, než je produkt uvedený ve sloupci 2 seznamu.
2.4
Pokud se produkt vyrobený z nepůvodních materiálů, který získal status původu během výroby z důvodu pravidla o změně čísla nebo z důvodu svého vlastního pravidla v seznamu, použije jako materiál v procesu výroby jiného produktu, potom se pravidlo použitelné na produkt, ve kterém je začleněn, na něj nevztahuje.
Příklad:
Motor čísla 8407, pro který pravidlo stanovuje, že hodnota použitých nepůvodních materiálů nesmí přesáhnout 40 % ceny ze závodu, je vyroben z „ostatní legované oceli nahrubo tvarované kováním“ čísla ex 7224.
Jestliže byl výkovek zhotoven ve Společenství z nepůvodního ingotu, pak již tento výkovek získal status původu na základě pravidla pro číslo ex 7224 seznamu. Při výpočtu hodnoty motoru jej lze pokládat za původní bez ohledu na to, zda byl vyroben ve stejném nebo v jiném závodě ve Společenství. Hodnota nepůvodního ingotu se tedy při výpočtu hodnoty použitých nepůvodních materiálů nebere v úvahu.
2.5
I když je splněno pravidlo o změně čísla nebo jiná pravidla obsažená v seznamu, nezíská produkt status původu, pokud je uskutečněné zpracování z celkového hlediska nedostatečné ve smyslu článku 6.
Poznámka 3
3.1
Pravidlo v seznamu stanoví minimální míru opracování nebo zpracování, vyšším stupněm opracování nebo zpracování se rovněž získá status původu; naopak nižší stupeň opracování nebo zpracování nemůže dát produktu status původu. Jestliže tedy pravidlo stanoví, že lze, v určitém stupni výroby, použít nepůvodní materiál, může se také použít materiál nižšího stupně zpracování, nikoli však vyššího.
3.2
Určuje-li pravidlo v seznamu, že při výrobě lze použít více než jeden druh materiálu, znamená to, že je možné libovolně použít jeden nebo více z uvedených materiálů. Pravidlo nevyžaduje, aby se použily všechny jmenované druhy materiálu.
Příklad:
Pravidlo pro tkaniny stanoví, že lze použít přírodní vlákna a mezi jinými také materiály chemické. To neznamená, že se musí být použity oba druhy materiálů; lze použít jeden nebo druhý nebo oba materiály.
Pokud se omezení vztahuje na jeden materiál a jiná omezení na jiné materiály v rámci stejného pravidla, potom se omezení vztahují pouze na skutečně použité materiály.
Příklad:
Pravidlo pro šicí stroje stanoví, že jak použité zařízení na napínání nitě, tak zařízení na klikatý steh musí být původní; tato dvě omezení se použijí, pouze pokud se daná zařízení skutečně stanou součástí šicího stroje.
3.3
Určuje-li pravidlo v seznamu, že produkt musí být zhotoven z konkrétního materiálu, pak tato podmínka pochopitelně nebrání použití jiných materiálů, které v důsledku své přirozené povahy nemohou tomuto pravidlu odpovídat.
Příklad:
Pravidlo pro číslo 1904, které výslovně vylučuje použití obilovin nebo produktů z nich, nevylučuje použití minerálních solí, chemických a jiných přísad, které nejsou vyrobeny z obilovin.
Příklad:
Pokud je v případě druhu zboží zhotoveného z netkaných materiálů, dovoleno použít pouze nepůvodní přízi, není možno použít jako výchozí materiál netkané textilie, a to i přesto, že netkané textilie nelze obvykle zhotovit z příze. V takových případech bude obvykle výchozí materiál ve fázi před přízí, tj. ve fázi vlákna.
Viz též poznámka 6.3 ve vztahu k textilním výrobkům.
3.4
Jestliže jsou v pravidle v seznamu uvedeny dvě procentní sazby, které stanoví maximální hodnotu nepůvodních materiálů, které mohou být použity, pak tyto procentní sazby nelze sčítat. Jinak řečeno, maximální hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nesmí nikdy přesáhnout nejvyšší z daných procentních sazeb. Jednotlivé procentní sazby nesmějí být překročeny ani hodnotou konkrétních materiálů, na něž se vztahují.
Poznámka 4
4.1
Pojmem „přírodní vlákna“ se v seznamu rozumějí vlákna jiná než umělá nebo syntetická. Tento pojem je omezen na fáze zpracování před spřádáním, včetně odpadu, a není-li uvedeno jinak, zahrnuje vlákna mykaná, česaná nebo jinak zpracovaná, avšak nespředená.
4.2
Pojem „přírodní vlákna“ zahrnuje žíně čísla 0503, hedvábí čísel 5002 a 5003 a vlnu, jemné nebo hrubé zvířecí chlupy čísel 5101 až 5105, bavlněná vlákna čísel 5201 až 5203 a jiná rostlinná vlákna čísel 5301 až 5305.
4.3
Pojmy „textilní vláknina“, „chemické materiály“ a „papírenské materiály“ se v seznamu používají k označení materiálů nezařazených v kapitolách 50 až 63, které lze použít pro výrobu umělých, syntetických nebo papírových vláken nebo přízí.
4.4
Pojem „syntetická nebo umělá střížová vlákna“ se používá v seznamu pro kabel ze syntetických nebo umělých vláken, střížová vlákna nebo na odpady ze syntetických nebo umělých střížových vláken čísel 5501 až 5507.
Poznámka 5
5.1
Odkazuje-li pravidlo pro určitý produkt na tuto poznámku, neplatí podmínky stanovené ve sloupci 3 seznamu pro žádné použité základní textilní materiály, jejichž souhrnná hmotnost nepřesahuje 10 % celkové hmotnosti všech použitých základních textilních materiálů (viz též poznámky 5.3 a 5.4 níže).
5.2
Tuto toleranci však lze použít pouze na směsové produkty, které byly vyrobeny ze dvou nebo více základních textilních materiálů.
Základními textilními materiály jsou:
—
hedvábí,
—
vlna,
—
hrubé zvířecí chlupy,
—
jemné zvířecí chlupy,
—
žíně,
—
bavlna,
—
papírenské materiály a papír,
—
len,
—
pravé konopí,
—
juta a jiná textilní lýková vlákna,
—
sisalová a jiná textilní vlákna rodu Agave,
—
kokosová, abaková, ramiová a ostatní rostlinná textilní vlákna,
—
syntetická nekonečná vlákna,
—
umělá nekonečná vlákna,
—
syntetická střížová vlákna,
—
umělá střížová vlákna.
Příklad:
Příze čísla 5205 vyrobená z bavlněných vláken čísla 5203 a syntetických střížových vláken čísla 5506 je směsová příze. Proto lze použít nepůvodní syntetická střížová vlákna, která nesplňují pravidla původu (vyžadující výrobu z chemických materiálů nebo textilní vlákniny) až do 10 % hmotnosti příze.
Příklad:
Vlněná tkanina čísla 5112 vyrobená z vlněné příze čísla 5107 a nitě ze střížových vláken čísla 5509 je směsová tkanina. Proto lze použít syntetickou přízi, která nesplňuje pravidla původu (vyžadující výrobu z chemických materiálů nebo textilní vlákniny), nebo vlněnou přízi, která nesplňuje pravidla původu (vyžadující výrobu z přírodních vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak zpracovaných pro spřádání), nebo kombinaci těchto dvou materiálů za předpokladu, že jejich celková hmotnost nepřesáhne 10 % hmotnosti tkaniny.
Příklad:
Smyčková textilie čísla 5802 zhotovená z bavlněné nitě čísla 5205 a z bavlněné tkaniny čísla 5210 je směsový produkt pouze tehdy, je-li bavlněná tkanina sama směsovou tkaninou vyrobenou z přízí zařazených ve dvou různých číslech nebo je-li použitá bavlněná příze sama směsovou přízí.
Příklad:
Jestliže je výše zmíněná smyčková textilie vyrobena z bavlněné příze čísla 5205 a syntetické tkaniny čísla 5407, pak jsou použité příze dvěma různými základními textilními materiály a příslušná smyčková textilie je směsovým výrobkem.
Příklad:
Koberec se smyčkami vlasové osnovy vyrobený z umělých přízí a bavlněných přízí a jutovým podkladem je směsovým výrobkem, neboť jsou použity tři základní textilní materiály. Proto lze použít jakékoliv materiály nesplňující pravidla původu v pokročilejším stadiu zpracování, než povolují předpisy za předpokladu, že jejich celková hmotnost nepřekročí 10 % hmotnosti všech textilních materiálů koberce. Jutový podklad nebo umělé příze lze dovážet v tomto stadiu zpracování za předpokladu, že jsou splněny podmínky týkající se jejich hmotnosti.
5.3
V případě textilií obsahujících polyuretanovou přízi s pružnými polyetherovými součástmi, též opředenou, je uvedená tolerance pro tuto přízi 20 %.
5.4
V případě textilií obsahujících „pásek jehož jádro je z hliníkové fólie nebo z plastové fólie, potažené, příp. nepotažené hliníkovým práškem, o šířce nepřesahující 5 mm, obložené z obou stran přilepenou průsvitnou nebo barevnou plastovou fólií“ je výše uvedená tolerance 30 % ve vztahu k této přízi.
Poznámka 6
6.1
V případě textilních výrobků, označených v seznamu poznámkou pod čarou obsahující odkaz na tuto poznámku, lze použít textilní materiály, s výjimkou podšívek a mezipodšívek, které nesplňují pravidlo stanovené ve sloupci 3, za předpokladu, že tyto textilní materiály jsou zařazeny v čísle jiném, než je číslo výrobku a že jejich hodnota nepřesahuje 8 % ceny produktu ze závodu.
6.2
Materiály nezařazené v kapitolách 50 až 63, mohou být volně používány, bez ohledu na to, zda obsahují textilie.
Příklad:
Jestliže pravidlo v seznamu stanoví, že určitý textilní výrobek, například kalhoty, musí být vyroben z příze, pak to nebrání použití kovových předmětů, například knoflíků, neboť ty nejsou zařazeny v kapitolách 50 až 63. Ze stejného důvodu to nebrání použití zipů, přestože obvykle obsahují textilie.
6.3
Při použití procentního pravidla se však musí při výpočtu hodnoty použitých nepůvodních materiálů brát v úvahu hodnota materiálů nezařazených v kapitolách 50 až 63.
Poznámka 7
7.1
Pro účely čísel ex 2707, 2713 až 2715, ex 2901, ex 2902 a ex 3403 se výrazem „specifické procesy“ rozumí:
a)
vakuová destilace;
b)
redestilace při velice pečlivém dělení do frakcí (1);
c)
krakování;
d)
reformování;
e)
extrakce pomocí selektivních rozpouštědel;
f)
proces zahrnující všechny následující operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, oleem nebo oxidem sírovým; neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou, aktivovaným dřevěným uhlím nebo bauxitem;
g)
polymerizace;
h)
alkylace;
i)
izomerace.
7.2
Pro účely čísel 2710, 2711 a 2712 se výrazem „specifické procesy“ rozumí:
a)
vakuová destilace;
b)
redestilace při velice pečlivém dělení do frakcí;
c)
krakování;
d)
reformování;
e)
extrakce pomocí selektivních rozpouštědel;
f)
proces zahrnující všechny následující operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, oleem nebo oxidem sírovým; neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou, aktivovaným dřevěným uhlím nebo bauxitem;
g)
polymerizace;
h)
alkylace;
ij)
izomerace;
k)
(pouze pro těžké oleje čísla ex 2710) odsiřování vodíkem vedoucí k redukci obsahu síry ve zpracovávaných produktech nejméně o 85 % (metoda ASTM D 1266-59 T);
l)
(pouze pro produkty čísla 2710) odstraňování parafinů jinou metodou než filtrací;
m)
(pouze pro těžké oleje čísla ex 2710) zpracování pomocí vodíku při tlaku převyšujícím 20 barů a teplotě převyšující 250 °C, s použitím katalyzátorů jiných než používaných při odsiřování, kde vodík v chemické reakci představuje aktivní činidlo. Další zpracování mazacích olejů čísla ex 2710 pomocí vodíku (např. dokončovací úpravy s vodou nebo odbarvování) s cílem zlepšit barvu nebo stálost se však nepovažuje za specifický proces;
n)
(pouze pro topné oleje čísla ex 2710) atmosférická destilace, při níž se při 300 °C metodou ASTM D 86 destiluje méně než 30 % objemu produktu, včetně ztrát;
o)
(pouze pro těžké oleje jiné než plynové a topné oleje čísla ex 2710) zpracování pomocí vysokofrekvenčního elektrického korónového výboje.
7.3
Pro účely čísel ex 2707, 2713 až 2715, ex 2901, ex 2902 a ex 3403 nejsou pro získání původu postačující jednoduché operace jako čištění, stáčení, odsolování, odvodňování, filtrování, barvení, značkování, získání obsahu síry míšením produktů s různým obsahem síry, ani jakékoliv kombinace těchto nebo podobných operací.
PŘÍLOHA II
SEZNAM OPRACOVÁNÍ NEBO ZPRACOVÁNÍ NEPŮVODNÍCH MATERIÁLU, KTERÉ JE TŘEBA PROVÉST, ABY PRODUKT ZÍSKAL STATUS PŮVODU
Číslo HS| Popis zboží| Opracování nebo zpracování, které se použijí na nepůvodní materiály aby získaly charakter původu
---|---|---
1)| 2)| 3) nebo 4)
0201| Hovězí maso, čerstvé nebo chlazené| Výroba z materiálů kteréhokoliv čísla kromě hovězího masa, zmrazeného čísla 0202|
0202| Hovězí maso, zmrazené| Výroba z materiálu kteréhokoliv čísla kromě hovězího masa, čerstvého nebo chlazeného čísla 0201|
0206| Poživatelné droby hovězí, vepřové, skopové, kozí, koňské, oslí, mulí nebo z mezků, čerstvé chlazené nebo zmrazené| Výroba z materiálů kteréhokoliv čísla kromě jatečně upravených těl čísel 0201 až 0205|
0210| Maso a poživatelné droby, nasolené nebo ve slaném nálevu, sušené nebo uzené, poživatelné moučky a prášky z masa nebo drobů| Výroba z materiálů kteréhokoliv čísla kromě masa a drobů čísel 0201 až 0206 a 0208 nebo drůbežích jater čísla 0207|
0302 až 0305| Ryby jiné než živé ryby| Výroba, při níž všechny použité materiály z kapitoly 3 musí být zcela získané|
0402, 0404 až 0406| Mléčné výrobky| Výroba z materiálů kteréhokoliv čísla kromě mléka nebo smetany čísla 0401 nebo 0402|
0403| Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo okyselené mléko a smetana, též zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla nebo ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao| Výroba, při které:
— všechny použité materiály z kapitoly 4 musí být zcela získané,
— veškeré použité ovocné šťávy (kromě ananasové, limetové nebo grapefruitové šťávy) čísla 2009 musí být zcela získané,
a|
— hodnota jakýchkoli použitých materiálů z kapitoly 17 nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu|
0408| Ptačí vejce, bez skořápky, a žloutky, čerstvé, sušené, vařené ve vodě nebo v páře, lisované, zmrazené nebo jinak konzervované, též obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla.| Výroba z materiálů kteréhokoliv čísla kromě ptačích vajec čísla 0407|
ex 0502| Připravené štětiny a chlupy z domácích nebo z divokých prasat| Čištění, dezinfekce, třídění a narovnávání štětin a chlupů|
ex 0506| Kosti a rohové kosti, neopracované| Výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 2 musí být zcela získané|
ex 0710 až
ex 0713| Poživatelná zelenina, zmrazená nebo sušená, prozatímně konzervovaná kromě čísel ex 0710 a ex 0711 pro kterou jsou pravidla stanovena níže| Výroba, při níž veškeré použité zeleninové materiály musí být zcela získané|
ex 0710| Kukuřice cukrová (též vařená ve vodě nebo v páře) zmrazená| Výroba z čerstvé nebo chlazené kukuřice cukrové|
ex 0711| Kukuřice cukrová prozatímně konzervovaná| Výroba z čerstvé nebo chlazené kukuřice cukrové|
0811| Ovoce a ořechy, též vařené ve vodě nebo v páře, zmrazené, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel:| |
– s přídavkem cukru| Výroba, při které hodnota použitých materiálů z kapitoly 17 nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu|
– ostatní| Výroba, při níž všechno použité ovoce nebo ořechy musí být zcela získané|
0812| Ovoce a ořechy prozatímně konzervované (například oxidem siřičitým nebo ve slané vodě, sířené vodě nebo přidáním jiných konzervačních látek), avšak v tomto stavu nevhodné k výživě| Výroba, v níž veškeré použité ovoce nebo ořechy již musí být zcela získané|
0813| Ovoce sušené, jiné než čísel 0801 až 0806; směsi sušeného ovoce nebo ořechů této kapitoly| Výroba, v níž veškeré použité ovoce nebo ořechy již musí být zcela získané|
0814| Kůra citrusových plodů nebo slupky melounů (včetně vodních melounů) čerstvé, zmrazené, sušené nebo prozatímně konzervované ve slané vodě, sířené vodě nebo jiných konzervačních roztocích| Výroba, při které všechno použité ovoce nebo ořechy musí být zcela získané|
ex Kapitola 11| Mlýnské výrobky; slad;škroby; inulin; pšeničný lepek, kromě čísla ex 1106 pro které platí pravidla uvedená níže| Výroba, při které všechny obiloviny, poživatelná zelenina, kořeny a hlízy čísla 0714 nebo ovoce musí být zcela získané|
ex 1106| Mouka, krupice a prášek ze sušených luštěnin čísla 0713| Sušení a mletí luštěnin čísla 0708|
1301| Šelak; přírodní gumy, pryskyřice, klejopryskyřice a balzámy| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů čísla 1301 nesmí přesáhnout 50 % ceny produktu ze závodu|
1501| Vepřový tuk, včetně sádla a drůbeží tuk, škvařený, též lisovaný nebo extrahovaný rozpouštědlem:| |
– tuky z kostí nebo odpadu| Výroba z materiálů kteréhokoliv čísla kromě materiálů čísel 0203, 0206 nebo 0207 nebo kostí čísla 0506|
– ostatní| Výroba z masa nebo poživatelných vepřových drobů čísla 0203 nebo 0206 nebo z masa nebo poživatelných drobů drůbeže čísla 0207|
1502| Hovězí, ovčí nebo kozí lůj, surový nebo škvařený, též lisovaný nebo extrahovaný rozpouštědlem:| |
– tuky z kostí nebo odpadu| Výroba z materiálů kteréhokoliv čísla kromě materiálů čísel 0201, 0202, 0204 nebo 0206 nebo kostí čísla 0506|
– ostatní| Výroba, při níž všechny použité živočišné materiály z kapitoly 2 musí být zcela získané|
1504| Tuky a oleje z ryb nebo z mořských savců a jejich frakce, též rafinované, avšak chemicky neupravené:| |
– tuhé frakce rybích olejů a tuků a olejů mořských savců| Výroba z materiálů kteréhokoliv čísla včetně jiných materiálů čísla 1504|
– ostatní| Výroba, při níž všechny použité živočišné materiály kapitol 2 až 3 musí být zcela získané|
ex 1505| Rafinovaný lanolin| Výroba ze surového tuku z ovčí vlny čísla 1505|
1506| Ostatní živočišné tuky a oleje a jejich frakce, též rafinované, avšak chemicky neupravené:| |
– tuhé frakce| Výroba z materiálů kteréhokoliv čísla včetně jiných materiálů čísla 1506|
– ostatní| Výroba, při níž všechny použité živočišné materiály kapitoly 2 musí být zcela získané|
ex 1507 až 1515| Tuky, rostlinné oleje a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené:| |
| – tuhé frakce, kromě jojobového oleje| Výroba z jiných materiálů čísel 1507 až 1515|
– ostatní, kromě:| Výroba, při které všechny použité rostlinné materiály již musí být zcela získané|
— ojtícikového oleje; myrtového vosku a japonského vosku|
— pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin pro lidskou výživu|
ex 1516| Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, reesterifikované, též rafinované, avšak jinak neupravené| Výroba, při které všechny použité živočišné a rostlinné materiály musí být zcela získané|
ex 1517| Jedlé tekuté směsi rostlinných olejů čísel 1507 až 1515| Výroba, při které všechny použité rostlinné materiály musí být zcela získané|
ex 1519| Technické mastné alkoholy s vlastnostmi umělých vosků| Výroba z materiálů kteréhokoliv čísla včetně mastných kyselin čísla 1519|
1601| Uzenky, salámy a podobné výrobky z masa, drobů nebo krve; ptravinové přípravky na bázi těchto výrobků| Výroba ze zvířat kapitoly 1|
1602| Jiné přípravky a konzervy z masa, drobů nebo krve| Výroba ze zvířat kapitoly 1|
1603| Výtažky a šťávy z masa, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých| Výroba ze zvířat kapitoly 1. Všechny ryby, korýši, měkkýši nebo vodní bezobratlí musí být zcela získaní|
1604| Přípravky a konzervy z ryb, kaviár a kaviárové náhražkyo z rybích jiker| Výroba, při níž všechny použité ryby nebo rybí jikry musí být zcela získané|
1605| Korýši, měkkýši a ostatní vodní bezobratlí, upravení nebo v konzervách| Výroba, při které všichni korýši, měkkýši nebo jiní vodní bezobratlí musí být zcela získaní|
ex 1701| Třtinový nebo řepný cukr nebo chemicky čistá sacharosa v pevném stavu s přídavkem aromatických přípravků nebo barviv| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu|
1702| Ostatní cukry včetně chemicky čisté laktosy, maltosy, glukosy a fruktosy, v pevném stavu; tekuté cukry bez přídavku aromatických přípravků nebo barviv; umělý med, též smíšený s přírodním medem; karamel:|
– chemicky čistá maltosa a fruktosa| Výroba z materiálů kteréhokoliv čísla včetně jiných materiálů čísla 1702|
– ostatní cukry v pevném stavu s přídavkem aromatických přípravků nebo barviv| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu|
– ostatní| Výroba, při které všechny použité materiály musí být původní|
ex 1703| Melasa získaná extrakcí nebo rafinací cukru přídavkem aromatických přípravků nebo barviv| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu|
1704| Cukrovinky (včetně bílé čokolády), neobsahující kakao| Výroba, při níž jsou všechny použité materiály zařazeny v čísle jiném, než je číslo výrobku, pokud hodnota všech použitých materiálů z kapitoly 17 nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu|
1806| Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v číslo jiném, než je číslo výrobku, pokud hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu|
1901| Sladový výtažek; potravinové přípravky z mouky, krupice, krupičky, škrobu, nebo sladových výtažků, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 50 % hmotnostních kakaa měřeno na zcela odtučněném základě jinde neuvedené ani nezahrnuté; potravinové přípravky čísel 0401 až 0404, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 10 % hmotnostních, měřeno na zcela odtučněném základě:| |
– sladový výtažek| Výroba z obilovin kapitoly 10|
– ostatní| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v čísle jiném, pokud hodnota jakýchkoli použitých materiálů kapitoly 17 nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu|
1902| Těstoviny, též vařené nebo nadívané (masem nebo jinými nádivkami) nebo jinak upravené, jako špagety, makarony, nudle, široké nudle, noky, ravioli), cannelloni; kuskus, též upravený| Výroba, při které všechny použité obiloviny (s výjimkou tvrdé pšenice) maso, droby, ryby, korýši nebo měkkýši musí být zcela získané|
1903| Tapioka a její náhražky ze škrobu ve formě vloček, zrn, perel, prachu a v podobných formách| Výroba z materiálů kteréhokoliv čísla kromě bramborového škrobu čísla 1108|
1904| Výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením (např. pražené kukuřičné vločky) ve formě zrn (jiné než kukuřice) předvařené nebo jinak upravené:| |
– neobsahující kakao| Výroba při které:|
| — všechny použité obiloviny a mouka (kromě kukuřice druhu Zea indurata a tvrdé pšenice a jejích odvozenin) musí být zcela získány|
— hodnota použitých materiálů kapitoly 17 nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu|
– obsahující kakao| Výroba z materiálů nezařazených do čísla 1806, pokud hodnota použitých materiálů kapitoly 17 nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu|
1905| Pečivo, cukrářské výrobky a sušenky, též s přídavkem kakaa; hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, sušené těsto v listech z mouky, škrobu a podobné výrobky| Výroba z materiálů kteréhokoliv čísla, kromě čísel kapitoly 11|
2001| Zelenina, ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, upravené nebo konzervované octemě nebo kyselinou octovou| Výroba, při které všechno použité ovoce, ořechy nebo zelenina musí být zcela získané|
2002| Rajčata upravená nebo konzervovaná jinak než octem nebo kyselinou octovou| Výroba, při které všechna použitá rajčata musí být zcela získaná|
2003| Houby a lanýže, upravené nebo konzervované jinak než octem nebo kyselinou octovou| Výroba, při které všechny použité houby nebo lanýže musí být zcela získané|
2004 a 2005| Ostatní zelenina upravená nebo konzervovaná jinak než octem nebo kyselinou octovou, též zmrazená| Výroba, při které všechna použitá zelenina musí být zcela získané|
2006| Ovoce, ořechy, ovocné kůry a slupky a jiné části rostlin, konzervované cukrem (máčením v cukru, glazováním nebo kandováním)| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu|
2007| Džemy, želé, marmelády, ovocné pomazánky, ovocné a ořechové protlaky a pasty upravené vařením, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu|
2008| Ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin jinak upravené nebo konzervované, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo alkoholu, jinde neuvedené ani nezahrnuté:| |
– ovoce a ořechy vařené jinak než v páře nebo ve vodě, neobsahující přidaný cukr, zmrazené| Výroba, při které všechno použité ovoce musí být zcela získané|
– ořechy neobsahující přidaný cukr nebo alkohol| Výroba, při které hodnota původních použitých ořechů a olejnatých semen čísel 0801, 0802 a 1202 až 1207 překročí 60 % ceny produktu ze závodu|
– ostatní| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle než je číslo výrobku, pokud hodnota všech jiných použitých materiálů kapitoly 17 nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu|
ex 2009| Ovocné šťávy (včetně hroznového moštu), nezkvašené a bez přídavku alkoholu, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel.| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle než je číslo výrobku, pokud hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu|
ex 2101| Pražená čekanka a výtažky, třešti a koncentráty z ní| Výroba, při které všechna použitá čekanka musí zcela získaná|
ex 2103| Přípravky pro výrobu omáček a hotové omáčky; kořenící směsi a směsi přísad pro ochucení| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku. Hořčičná mouka nebo šrotová hořčičná mouka nebo připravená hořčice se mohou použít|
– hořčičná mouka a hotová hořčice| Výroba z hořčičné mouky nebo šrotové hořčičné mouky|
ex 2104| – hotové polévky a bujóny a přípravky pro jejich výrobu| Výroba z materiálů kteréhokoliv čísla, kromě připravené nebo konzervované zeleniny čísel 2002 až 2005|
– homogenizované směsi potravinových přípravků| Platí pravidlo pro číslo, v kterém by byl výrobek zařazen jako volně ložený|
ex 2106| Sirupy, s přísadou aromatických látek nebo barviv| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu|
2201| Voda, včetně přírodních nebo umělých minerálních vod a sodovek, bez přídavku cukru nebo jiných sladidel, nearomatizované; led a sníh| Výroba, při které všechna použitá voda musí být zcela získána|
2202| Voda, včetně minerálních vod a sodovek s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizované a jiné nealkoholické nápoje, kromě ovocných nebo zeleninových šťáv čísla 2009| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v čísle jiném, než je číslo výrobku, pokud hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu a jakákoliv použitá ovocná šťáva (kromě ananasové, citrónové, limettové a grapefruitové) musí být zcela získané|
ex 2204| Víno z čerstvých hroznů, včetně alkoholizovaného vína a hroznový mošt s přidaným alkoholem| Výroba z jiného hroznového moštu|
2205,
ex 2207,| Následující výrobky, obsahující hroznové materiály:| Výroba z materiálů kteréhokoliv čísla kromě hroznů nebo jakéhokoliv materiálu získaného z hroznů|
ex 2208 a ex 2209| | |
Vermut a ostatní víno z čerstvých hroznů, připravené pomocí aromatických bylin nebo jiných aromatických látek; ethanol a jiné destiláty, denaturované; destiláty, likéry a jiné lihoviny; složené alkoholické přípravky používané k výrobě nápojů; ocet| |
ex 2208| Whisky o obsahu alkoholu nejvýše 50 % objemových| Výroba, při které hodnota všech použitých lihovin založených na obilninách nepřekročí 15 % ceny produktu ze závodu|
ex 2303| Zbytky z výroby z kukuřičného škrobu (kromě koncentrované vody z máčení) obsahující v sušině více než 40 % hmotnostních proteinů| Výroba, při které všechna použitá kukuřice musí být zcela získané|
ex 2306| Pokrutiny a jiné pevné zbytky po extrakci olivového oleje obsahující více než 3 % olivového oleje| Výroba, při které všechny použité olivy musí být zcela získané|
2309| Přípravky používané k výživě zvířat| Výroba, při které všechny použité obiloviny, cukr nebo melasa, mošt nebo mléko musí být zcela získané|
2402| Doutníky (též s odříznutými konci), doutníčky (cigarillos) a cigarety z tabáku nebo tabákových náhražek| Výroba, při které alespoň 70 % hmotnosti použitého nezpracovaného tabáku nebo tabákového odpadu čísla 2401 musí být zcela získané|
ex 2403| Tabák ke kouření| Výroba, při které alespoň 70 % hmotnosti použitého nezpracovaného tabáku nebo tabákového odpadu čísla 2401 musí být zcela získaných|
ex Kapitola 25| Sůl; síra; zeminy a kámen; sádrové materiály, vápno a cementy; kromě čísel ex 2504, ex 2515, ex 2516, ex 2518, ex 2519, ex 2520, ex 2524, ex 2525 a ex 2530, pro která platí pravidla uvedená níže| Výroba, při které všechny použité materiály musí být zařazeny v jiném čísle než je číslo výrobku.|
ex 2504| Přírodní grafit, obohacený o obsah uhlíku, čištěný a mletý| Obohacení o obsah uhlíku, čištění a mletí surového krystalického grafitu|
ex 2515| Mramor, hrubě opracovaný nebo rozřezaný pilou nebo jinak pouze do bloků nebo desek pravoúhlého (včetně čtvercového) tvaru o tloušťce nepřesahující 25 cm| Řezání mramoru pilou nebo jinak (i již nařezaného), tloušťky přesahující 25 cm|
ex 2516| Žula, porfýr, čedič, pískovec a jiné kameny pro výtvarné nebo stavební účely, též hrubě opracované nebo rozřezané pilou nebo jinak do bloků nebo desek pravoúhlého (včetně čtvercového) tvaru o tloušťce nepřesahující 25 cm| Řezání kamene pilou nebo jinak (i již nařezaného), tloušťky přesahující 25 cm|
ex 2518| Kalcinovaný dolomit| Kalcinace nekalcinovaného dolomitu|
ex 2519| Přírodní uhličitan hořečnatý (magnezit), v hermeticky uzavřených nádobách, a tavená magnézie (oxid hořečnatý), též čisté, jiný než přepálená (slinutá) magnézie nebo magnezitový slínek| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny pod jiné číslo, než je číslo výrobku. Přírodní uhličitan hořečnatý (magnezit) může být použit|
ex 2520| Sádry zvlášť upravené pro zubní lékařství| Výroba, při níž celá hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
ex 2524| Přírodní azbestová vlákna| Výroba z azbestového koncentrátu|
ex 2525| Slídový prach| Mletí slídy nebo slídového odpadu|
ex 2530| Hlinky, kalcinované nebo práškové| Kalcinace nebo drcení hlinek|
Kapitola 26| Rudy, struska a popel| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle než je číslo výrobku.|
ex Kapitola 27| Nerostná paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace; živičné látky; minerální vosky; kromě čísel ex 2707 a 2709 až 2715, pro která jsou pravidla stanovena níže| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle než je číslo produktu.|
ex 2707| Oleje, ve kterých hmotnost aromatických složek převažuje nad hmotností nearomatických složek, jako jsou oleje podobné minerálním olejům, získané destilací vysokoteplotního uhelného dehtu, z něhož se víc jak 65 % objemu předestiluje při teplotě až 250 °C (včetně směsí lakového benzínu a benzolu), k použití jako pohonná nebo topná paliva| Rafinace a/nebo jedno nebo více zpracování (1)
Ostatní operace v nichž všechny použité materiály musí být zařazeny v jiném čísle než je číslo výrobku. Lze však použít materiály čísla jako je výrobek, za předpokladu že jejich hodnota nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
ex 2709| Nezpracované živičné minerální oleje| Suchá destilace živičných látek|
2710 až 2712| Ropné frakce a frakce ze živičných nerostů, jiné než surové; přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující nejméně 70 % hmotnostních ropných frakcí nebo frakcí ze živičných nerostů, jsou-li tyto frakce podstatnou složkou těchto přípravků
Zemní plyn a jiné plynné uhlovodíky| Rafinace a/nebo jedno nebo více zpracování (1)
Ostatní operace, při kterých jsou všechny použité materiály zařazeny pod jiné číslo, než je číslo produktu. Nicméně materiály zařazené pod stejné číslo mohou být použity, pokud jejich hodnota nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
Ropná vazelína, parafín, cerezín, gáč, ozokerit, montánní vosk, rašelinový vosk, ostatní minerální vosky a podobné výrobky, získané synteticky nebo jiným způsobem, též barvené| |
2713 až 2715| Ropný koks, ropný asfalt a ostatní zbytky ropných frakcí nebo frakcí ze živičných nerostů
Přírodní asfalt a přírodní asfaltové směsi; živičné nebo ropné břidlice a dehtové písky; asfaltity a asfaltické horniny
Asfaltové směsi na bázi přírodního asfaltu, přírodní živice, ropné živice, minerálního dehtu nebo minerální dehtové smoly| Rafinace a/nebo jedno nebo více zpracování (1)
Ostatní operace, při kterých jsou všechny použité materiály zařazeny pod jiné číslo, než je číslo produktu. Nicméně materiály zařazené pod stejné číslo mohou být použity, pokud jejich hodnota nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
ex Kapitola 28| Neorganické chemikálie; organické nebo neorganické sloučeniny nebo vzácné kovy, z oxidů vzácných kovů, z radioaktivních prvků nebo izotopů; kromě čísel ex 2805, ex 2811, ex 2833 a ex 2840, pro které jsou pravidla stanovena níže:| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v čísle jiném než je číslo výrobku. Materiály zařazené pod stejné číslo mohou být použity, pokud jejich hodnota nepřekročí 20 % ceny produktu ze závodu|
ex 2805| Smíšený kov| Výroba elektrolytickou nebo tepelnou úpravou, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 20 % ceny produktu ze závodu|
ex 2811| Oxid sírový| Výroba z oxidu siřičitého|
ex 2833| Síran hlinitý| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
ex 2840| Perboritan sodný| Výroba z tetraboritanu dinatria pentahydrátu|
ex Kapitola 29| Organické chemikálie, kromě čísel ex 2901, ex 2902, ex 2905, 2915, 2932, 2933 a 2934, pro které jsou pravidla stanovena níže| Výroba, při které jsou všechny použité materiály jsou zařazeny v jiném čísle než je číslo výrobku. Materiály ve stejném čísle mohou být použity, pokud jejich hodnota nepřekročí hodnotu 20 % ceny produktu ze závodu|
ex 2901| Acyklické uhlovodíky pro použití jako pohonná nebo topná paliva| Rafinace anebo jedno nebo více zpracování (1)|
| Ostatní operace, při kterých jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle než je číslo výrobku. Materiály zařazené ve stejném čísle mohou být použity, pokud jejich hodnota nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
ex 2902| Cykloalkany a cykloalkeny (jiné než azuleny), benzen, toluen, xylen, pro použití jako pohonná nebo topná paliva| Rafinace a/nebo jedno nebo více zpracování (1)
Ostatní operace, při kterých jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle než je číslo výrobku. Lze však použít materiály čísla jako je výrobek, za předpokladu že jejich hodnota nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
ex 2905| Kovové alkoholáty alkoholů tohoto čísla a ethanolu nebo glycerolu| Výroba z materiálů jakéhokoliv čísla, včetně jiných materiálů čísla 2905. Kovové alkoholáty tohoto čísla mohou být použity, pokud jejich hodnota nepřekročí 20 % ceny produktu ze závodu|
2915| Nasycené acyklické monokarboxylové kyseliny a jejich anhydridy, halogenidy, peroxidy a peroxykyseliny; jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitroso- deriváty.| Výroba z materiálů jakéhokoliv čísla. Hodnota všech použitých materiálů čísel 2915 a 2916 nesmí překročit 20 % ceny produktu ze závodu.|
2932| Heterocyklické sloučeniny pouze s jedním nebo více kyslíkovými heteroatomy):| |
– vnitřní ethery a jejich halogen-, sulfo-, nitro-, nebo nitrosoderiváty| Výroba z materiálů jakéhokoliv čísla. Hodnota všech použitých materiálů čísla 2909 nesmí překročit 20 % ceny produktu ze závodu.|
– cyklické acetaly a vnitřní hemiacetaly a jejich halogen-, sulfo, nitro-, nebo nitrosoderiváty| Výroba z materiálů jakéhokoliv čísla|
– ostatní| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle než je číslo produktu. Materiály zařazené ve stejném čísle mohou být použity, pokud jejich hodnota nepřekročí 20 % ceny produktu ze závodu|
2933| Heterocyklické sloučeniny pouze s jedním nebo více dusíkovými heteroatomy; nukleové kyseliny a jejich soli| Výroba z materiálů jakéhokoliv čísla. Hodnota všech použitých materiálů čísel 2932 a 2933 nesmí překročit 20 % ceny produktu ze závodu.|
2934| Ostatní heterocyklické sloučeniny| Výroba z materiálů jakéhokoliv čísla. Hodnota všech použitých materiálů čísel 2932, 2933 a 2934 nesmí překročit 20 % ceny produktu ze závodu.|
Ex Kapitola 30| Farmaceutické výrobky kromě čísel 3002, 3003 a 3004, pro které jsou pravidla stanovena níže:| Výroba, při které všechny použité materiály jsou zařazeny v čísle jiném než je číslo produktu. Materiály zařazené ve stejném čísle mohou být použity, pokud jejich hodnota nepřekročí 20 % ceny produktu ze závodu|
3002| Lidská krev; zvířecí krev upravená k terapeutickým, profylaktickým nebo diagnostickým účelům; antiséra, jiné krevní složky; očkovací látky, toxiny, kultury mikroorganismů (kromě kvasinek) a podobné výrobky:| |
– výrobky sestávající se ze dvou nebo více složek, které byly smíchány pro terapeutické nebo profylaktické účely nebo nesmíchané výrobky pro tento účel, odměřené nebo v balení pro maloobchodní prodej| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně jiných materiálů čísla 3002. Materiály zařazené ve stejném čísle mohou být použity, pokud jejich hodnota nepřekročí 20 % ceny produktu ze závodu.|
– ostatní:| |
– lidská krev| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně jiných materiálů čísla 3002. Materiály zařazené ve stejném čísle mohou být použity, pokud jejich hodnota nepřekročí 20 % ceny produktu ze závodu.|
– zvířecí krev upravená pro terapeutické nebo profylaktické účely| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně jiných materiálů čísla 3002. Materiály zařazené ve stejném čísle mohou být použity, pokud jejich hodnota nepřekročí 20 % ceny produktu ze závodu.|
– krevní složky jiné než antisera, hemoglobin a sérový globulin| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně jiných materiálů čísla 3002. Materiály zařazené ve stejném čísle mohou být použity, pokud jejich hodnota nepřekročí 20 % ceny produktu ze závodu.|
– hemoglobin, krevní globulin a sérový globulin| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně jiných materiálů čísla 3002. Materiály zařazené ve stejném čísle mohou být použity, pokud jejich hodnota nepřekročí 20 % ceny produktu ze závodu.|
– ostatní| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně jiných materiálů čísla 3002. Materiály zařazené ve stejném čísle mohou být použity, pokud jejich hodnota nepřekročí 20 % ceny produktu ze závodu.|
3003 a 3004| Léky (kromě čísel 3002, 3005, 3006)| Výroba, při které:|
| — jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo produktu. Materiály čísla 3003 nebo 3004 mohou být použity, pokud jejich celková hodnota nepřekročí 20 % ceny produktu ze závodu|
a
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
Ex Kapitola 31| Hnojiva, kromě čísla ex 3105, pro které platí pravidlo stanovené níže| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku. Materiály zařazené ve stejném čísle mohou být použity, pokud jejich hodnota nepřekročí 20 % ceny produktu ze závodu|
ex 3105| Minerální nebo chemická hnojivá obsahující dva nebo tři hnojivé prvky: dusík, fosfor nebo draslík; jiná hnojivá; výrobky této kapitoly buď ve formě tablet nebo v podobných formách nebo v balení o celkové hmotnosti nejvýše 10 kg, kromě:
— dusičnanu sodného| Výroba, při které:
— jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo produktu. Materiály zařazené ve stejném čísle mohou být použity, pokud jejich hodnota nepřekročí 20 % ceny produktu ze závodu|
— kyanidu vápenatého| a|
— síranu draselného| — hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
— síranu hořečnato draselného|
ex Kapitola 32| Tříselné a barvířské výtažky; taniny a jejich deriváty; barviva, pigmenty a ostatní barvící látky; nátěrové barvy a laky; tmely; inkousty; kromě čísel 3201 a 3205, pro která jsou pravidla stanovená níže| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo produktu. Materiály zařazené ve stejném čísle mohou být použity, pokud jejich hodnota nepřekročí 20 % ceny produktu ze závodu|
ex 3201| Taniny a jejich soli, ethery, estery a ostatní deriváty| Výroba z tříslících výtažků rostlinného původu|
3205| Barevné laky; přípravky na bázi barevných laků uvedených v poznámce 3 k této kapitole (2)| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě čísel 3203, 3204 a 3205. Materiály čísla 3205 mohou být použity, pokud jejich celková hodnota nepřekročí 20 % ceny produktu ze závodu.|
ex Kapitola 33| Silice a pryskyřice; voňavkářské, kosmetické nebo toaletní přípravky kromě čísla 3301, pro které je pravidlo stanoveno níže| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo produktu. Materiály zařazené ve stejném čísle mohou být použity, pokud jejich hodnota nepřekročí 20 % ceny produktu ze závodu|
3301| Silice (též deterpenované), včetně konkrétních a absolutních; pryskyřice; extrahované pryskyřice; koncentráty silic v tucích, ve ztužených olejích, voscích nebo podobných látkách, získané enfleuráží nebo macerací; vedlejší terpenické produkty vznikající při deterpenaci silic; vodné destiláty a vodné roztoky silic| Výroba, při které materiály kteréhokoli čísla, včetně materiálů použitých z jiné „skupiny“ (3) tohoto čísla. Materiály zařazené ve stejném čísle mohou být použity, pokud jejich hodnota nepřekročí 20 % ceny produktu ze závodu.|
ex Kapitola 34| Mýdlo, organické povrchově aktivní látky, prací prostředky, mazací prostředky, umělé vosky, připravené vosky, leštící a cídící přípravky, svíčky a podobné výrobky, modelovací pasty, dentální vosky, dentální přípravky na bázi sádry; kromě čísel ex 3403 a 3404, pro která jsou pravidla stanovena níže| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo produktu. Materiály zařazené ve stejném čísle mohou být použity, pokud jejich hodnota nepřekročí 20 % ceny produktu ze závodu|
ex 3403| Mazací prostředky obsahující ropné frakce nebo frakce ze živičných nerostů, představující méně než 70 % hmotnostních| Rafinace a/nebo jiný konkrétnější po stup(y) (1)
Ostatní operace, při kterých jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo produktu. Materiály zařazené ve stejném čísle mohou být použity, pokud jejich hodnota nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu.|
3404| Umělé vosky a připravené vosky:| |
– umělé vosky a připravené vosky na bázi parafínu, ropné vosky, vosky z živičných nerostů, parafinový gáč nebo volný vosk| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo produktu. Materiály zařazené ve stejném čísle mohou být použity, pokud jejich hodnota nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu.|
– ostatní| Výroba z materiálů kteréhokoliv čísla, kromě:|
| — hydrogenovaných olejů, které mají charakter vosků čísla 1516|
— mastných kyselin chemicky nedefinovaných nebo technických mastných alkoholů, které mají charakter vosků čísla 1519|
— materiály čísla 3404
Tyto materiály mohou být použity, pokud jejich hodnota nepřekročí 20 % ceny|
ex Kapitola 35| Albuminoidní látky; modifikované škroby; klihy; enzymy; kromě čísel 3505 a ex 3507, pro která jsou pravidla stanovena níže:| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo produktu. Materiály zařazené ve stejném čísle mohou být použity, pokud jejich hodnota nepřekročí 20 % ceny produktu ze závodu.|
3505| Dextriny a jiné modifikované škroby (například předželatinové nebo esterifikované škroby); klihy na bázi škrobů nebo dextrinů nebo jiných modifikovaných škrobů:| |
– esterifikované a etherifikované škroby| Výroba z materiálů kteréhokoliv čísla, včetně jiných materiálů čísla 3505|
– ostatní| Výroba z materiálů kteréhokoliv čísla, kromě materiálů čísla 1108|
ex 3507| Upravené enzymy jinde neuvedené ani nezahrnuté| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu.|
Kapitola 36| Výbušniny; pyrotechnické výrobky; zápalky; pyroforické slitiny; některé hořlavé materiály| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku. Materiály zařazené ve stejném čísle mohou být použity, pokud jejich hodnota nepřekročí 20 % ceny produktu ze závodu.|
ex Kapitola 37| Fotografické nebo kinematografické zboží; kromě čísel 3701, 3702 a 3704, pro která jsou pravidla stanovena níže| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo produktu. Materiály zařazené ve stejném čísle mohou být použity, pokud jejich hodnota nepřekročí 20 % ceny produktu ze závodu|
3701| Fotografické desky a ploché filmy, citlivé, neexponované, z jiného materiálu než z papíru, lepenky nebo textilií; ploché okamžité kopírovací filmy, citlivé, neexponované, též v kazetách:| |
– okamžitý kopírovací film pro barevnou fotografii, v kazetách| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než čísla 3701 nebo 3702. Materiály čísla 3702 mohou být použity, pokud jejich hodnota nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu|
– ostatní| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než čísla 3701 nebo 3702. Materiály čísla 3702 mohou být použity, pokud jejich hodnota nepřekročí 20 % ceny produktu ze závodu.|
3702| Fotografické filmy ve svitcích, citlivé, neexponované, z jiného materiálu než papíru, lepenky nebo textilií; okamžité kopírovací filmy ve svitcích, citlivé neexponované| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než jsou čísla 3701 nebo 3702.|
3704| Fotografické desky, filmy, papír, lepenky a textilie, exponované, avšak nevyvolané| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než jsou čísla 3701 až 3704.|
ex Kapitola 38| Různé chemické výrobky; kromě čísel ex 3801, ex 3803, ex 3805, ex 3806, ex 3807, 3808 až 3814 a 3818 až 3820, 3822, 3823, pro která jsou pravidla stanovena níže| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo produktu Materiály stejného čísla mohou být použity, pokud jejich hodnota nepřekročí 20 % ceny produktu ze závodu.|
ex 3801| Umělý grafit; koloidní grafit a semikoloidní grafit; přípravky na bázi grafitu nebo jiného uhlíku, ve formě pasty, bloků, tabulek nebo jiných polotovarů:| |
– koloidní grafit v olejové suspenzi a semikoloidní grafit; uhlíkaté pasty pro elektrody| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu.|
– grafit ve formě pasty ve směsi s minerálním olejem, s více než 30 % hmotnostními grafitu| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů čísla 3403 nepřekročí 20 % ceny produktu ze závodu|
– ostatní| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo produktu. Materiály zařazené ve stejném čísle mohou být použity, pokud jejich hodnota nepřekročí 20 % ceny produktu ze závodu|
ex 3803| Tallový olej, též rafinovaný| Rafinace surového taliového oleje|
ex 3805| Sulfátový terpentýn, čištěný| Čištění surových sulfátových silic destilací nebo rafinací|
ex 3806| Esterové pryskyřice| Výroba z pryskyřičných kyselin|
ex 3807| Dřevná smola| Destilace dřevného dehtu|
3808| Insekticidy, rodenticidy, fungicidy, herbicidy, přípravky proti klíčení a regulátory růstu rostlin, dezinfekční prostředky a podobné výrobky, v úpravě nebo balení pro maloobchodní prodej nebo jako přípravky či zboží (např. sírou upravené pásy, knoty a svíčky a mucholapky)| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřekročí hodnotu 50 % ceny produktu ze závodu|
3809| Přípravky k úpravě povrchu, k apretování, přípravky k urychlení barvení nebo fixování barviv a jiné výrobky a přípravky (např. apretury a mořidla) používané v textilním, papírenském, kožedělném a podobném průmyslu, jinde neuvedené ani nezahrnuté| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
3810| Přípravky na čištění kovových povrchů; tavidla a jiné podobné přípravky pro pájení na měkko, pájení na tvrdo nebo svařování; prášky a pasty k pájení nebo svařování sestávající z kovu a jiných materiálů; přípravky používané pro výplň svářecích elektrod nebo tyčí a k jejich oplášťování| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nesmí přesáhnout hodnotu 50 % ceny výrobku fco závod|
3811| Antidetonační přípravky (proti klepání motoru), inhibitory oxidace, inhibitory vzniku pryskyřic, zlepšovače viskozity, antikorozní prostředky a jiné přísady do výrobků pocházejících z minerálních olejů (včetně benzinu) nebo do jiných tekutin používaných pro stejné účely jako minerální oleje| |
– připravené přísady do mazacích olejů obsahující ropné oleje nebo oleje získané ze živičných nerostů| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů čísla 3811 nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
– ostatní| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu.|
3812| Syntetické urychlovače vulkanizace;
směsné plastifikátory pro kaučuk nebo plasty, jinde neuvedené ani nezahrnuté; antioxidační přípravky a jiné směsné stabilizátory pro kaučuk nebo plasty| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí
50 % ceny produktu ze závodu.|
3813| Přípravky a náplně do hasících přístrojů; naplněné hasící granáty a bomby| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 %ceny produktu ze závodu.|
3814| Kombinovaná organická rozpouštědla a ředidla, jinde neuvedená ani nezahrnutá; přípravky na odstraňování nátěrů a laků| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu.|
3818| Chemické prvky zušlechtěné přísadami pro použití v elektronice, ve tvaru disků, destiček nebo v podobných tvarech; chemické sloučeniny zušlechtěné přísadami pro použití v elektronice| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50%ceny produktu ze závodu.|
3819| Kapaliny pro hydraulické brzdy a jiné připravené kapaliny pro hydraulické převody, neobsahující žádné nebo obsahující méně než 70 % hmotnostních ropných olejů nebo olejů získaných ze živičných nerostů.| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí
50%ceny produktu ze závodu.|
3820| Přípravky proti zamrzání a upravené tekutiny k odmrazování| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50% ceny produktu ze závodu.|
3822| Smíšená diagnostická nebo laboratorní činidla, jiná než čísla 3002 nebo 3006| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50% ceny produktu ze závodu.|
3823| Připravená pojidla pro licí formy nebo jádra; chemické výrobky a přípravky chemického průmyslu nebo příbuzných průmyslových odvětví (včetně sestávajících ze směsí přírodních výrobků), jinde neuvedené ani nezahrnuté; Odpadní produkty chemického průmyslu nebo příbuzných průmyslových odvětví, jinde neuvedené ani nezahrnuté| |
– následující produkty tohoto čísla:
— připravená pojidla pro licí formy nebo jádra na bázi přírodních pryskyřičných výrobků
— naftenové kyseliny, jejich ve vodě nerozpustné soli a jejich estery
— sorbitol jiný než čísla 2905
— ropné sulfonáty kromě ropných sulfonátů, alkalických kovů, amonia nebo ethanolaminů; thiofenické sulfonované kyseliny z olejů získaných ze živičných nerostů a jejich soli
— iontoměniče
— getry (pohlcovače plynu) pro vakuové trubice
— alkalický oxid železa pro čištění plynu
— čpavková voda a upotřebená čistící hmota vzniklá při čištění svítiplynu
— sulfonaftalenové kyseliny, jejich ve vodě nerozpustné soli a jejich estery
— přiboudlina a Dippelův olej
— směsi solí, které mají různé anionty
— kopírovací pasty na bázi želatiny, na papírové nebo textilní podložce
– ostatní| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku. Materiály zařazené ve stejném čísle mohou být použity, pokud jejich hodnota nepřekročí 20 % ceny produktu ze závodu|
Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
ex 3901 až 3915| Plasty v primárních formách, odpady, úlomky a odřezky z plastů; kromě čísla ex 3907, pro které je pravidlo stanoveno níže:| |
– výrobky adiční homopolymerace| Výroba, při které:
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
| a|
— hodnota všech použitých materiálů kapitoly 39 nepřekročí 20 % ceny produktu ze závodu (4)|
– ostatní| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů kapitoly 39 nepřekročí 20 % ceny produktu ze závodu (4)|
ex 3907| Kopolymer, vyrobený z polykarbonátu a kopolymeru akrylonitril-butadienstyrenu (ABS)| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo produktu. Materiály zařazené ve stejném čísle mohou být použity, pokud jejich hodnota nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu (4)|
ex 3916 až 3921| Polotovary a výrobky z plastů, kromě čísel ex 3916, ex 3917, ex 3920 a ex- 3921, pro která jsou pravidla stanovena níže:| |
– ploché výrobky opracované více než povrchově upravené nebo rozřezané do tvarů jiných než čtvercových nebo pravoúhlých; jiné výrobky opracované více než povrchově upravené| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů kapitoly 39 nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
– ostatní:| |
– výrobky adiční homopolymerace| Výroba, v níž:|
| — hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
a
— hodnota všech použitých materiálů kapitoly 39 nepřekročí 20 % ceny produktu ze závodu (4)|
– ostatní| hodnota všech použitých materiálů kapitoly 39 nepřekročí 20 % ceny produktu ze závodu (4)|
ex 3916 a
ex 3917| Trubky a hadice| Výroba, při které:|
| — hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
a
— hodnota všech materiálů zařazených do stejného čísla jako produkt nepřekročí 20 % ceny produktu ze závodu|
ex 3920| Ionomerní listy nebo fólie| Výroba z termoplastické parciální soli, která je kopolymerem ethylenu a metakrylové kyseliny částečně neutralizované kovovými ionty, hlavně zinku a sodíku|
ex 3921| Pokovené pásky z plastu| Výroba z vysoce průhledných polyesterových fólií tloušťky nepřesahující 23 mikronů (5)|
3922 až 3926| Výrobky z plastů| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
ex Kapitola 40| Kaučuk a výrobky z kaučuku, kromě čísel ex 4001, 4005, 4012 a ex 4017, pro která jsou pravidla uvedena níže:| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku.|
ex 4001| Laminovaný kaučuk v deskách nebo surový kaučuk lisovaný na výrobu bot| Laminace listů přírodního kaučuku|
4005| Směsné kaučuky, nevulkanizované, v primárních formách nebo v deskách, listech nebo pásech| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů, kromě přírodního kaučuku nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
4012| Protektorované nebo použité pneumatiky z pryže; komorové (plné) obruče nebo nízkotlaké pláště, vyměnitelné běhouny pláště pneumatiky a ochranné vložky do ráfku pneumatiky z pryže:| |
– pneumatiky, komorové (plné) obruče nebo nízkotlaké pláště z pryže, protektorované| Protektorování použitých pneumatik|
– ostatní| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísel 4011 a 4012|
ex 4017| Výrobky z tvrdé pryže| Výroba z tvrdé pryže|
ex Kapitola 41| Surové kůže a kožky (jiné než kožešiny) a usně; kromě čísel ex 4102, 4104 až 4107 a 4109, pro které jsou pravidla stanovena níže:| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle než je číslo výrobku.|
ex 4102| Surové kůže ovčí nebo jehněčí, odchlupené| Odchlupování chlupatých ovčích nebo jehněčích kožek|
4104 až 4107| Usně, odchlupené jiné než usně čísel 4108 nebo 4109| Činění předčiněné usně nebo výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
4109| Lakové a lakové-laminované usně; metalizované usně| Výroba z usní čísel 4104 až 4107, pokud jejich hodnota nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
Kapitola 42| Výrobky z usně; sedlářské a řemenářské výrobky; cestovní potřeby, kabelky a podobné schránky; výrobky ze střev (jiné než z housenek bource morušového)| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
ex Kapitola 43| Kožešiny a umělé kožešiny; výrobky z nich, kromě čísel 4302 a 4303, pro které jsou pravidla stanovena níže:| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku.|
ex 4302| Vyčiněné nebo upravené kožešiny sešité z:| |
– dílů, křížů nebo podobných forem| Bělení nebo barvení a stříhání a sešití jednotlivých nesešitých vyčiněných nebo upravených kožešin|
– ostatní| Výroba z nesešitých, vyčiněných nebo upravených kožešin|
4303| Oděvy, oděvní doplňky a jiné výrobky z kožešin| Výroba z nesešitých, vyčiněných nebo upravených kožešin čísla 4302|
ex Kapitola 44| Dřevo a dřevěné výrobky; dřevěné uhlí; kromě čísel ex 4403, ex 4407, ex 4408, 4409, ex 4410 až ex 4413, ex 4415, ex 4416, 4418 a ex 4421, pro která jsou pravidla stanovena níže:| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
ex 4403| Nahrubo opracované dřevo| Výroba ze surového dřeva, též zbaveného kůry, nebo jenom ohrubované|
ex 4407| Dřevo podélně rozřezané nebo štípané, krájené nebo loupané, též hoblované, broušené nebo spojované klínovými ozuby, o tloušťce větší než 6 mm| Hoblování, broušení nebo spojování klínovými ozuby|
ex 4408| Dýhy a listy pro překližkované desky (též spojené), o tloušťce nejvýše 6 mm, jiné dřevo, podélně rozřezané, krájené nebo loupané, též hoblované, broušené nebo spojované klínovými ozuby, o tloušťce nejvýše 6 mm| Krájení, hoblování, broušení nebo spojování klínovými ozuby|
ex 4409| Dřevo (včetně nespojených prkének a vlysů na parkety), profilované (s pery, drážkované, žlábkované, zkosené, spojené do V, vroubkované, zaoblené apod.) na jedné nebo několika hranách nebo plochách, též hoblované, broušené nebo spojované klínovými ozuby:| |
– broušené nebo spojované klínovým ozubem| Broušení nebo spojování klínovým ozubem|
– lišty nebo výlisky| Lištování nebo tvarování|
– ostatní| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
ex 4410 až
ex 4413| Lišty a tvarované lišty, včetně dekorativních lišt a ostatních tvarovaných prkének| Lištování nebo tvarování|
ex 4415| Bedny, bedničky, přepravky, sudy a podobné dřevěné obaly| Výroba z prken neřezaných na míru|
ex 4416| Sudy, kádě, škopky, džbery a jiné bednářské výrobky a jejich části, ze dřeva| Výroba ze štípaných dužin, nařezaných na dva hlavní povrchy, dále neopracovaných,|
4418| Výrobky stavebního truhlářství a tesařství, včetně voštinových desek, parketových desek a šindelů, ze dřeva:| |
– výrobky stavebního truhlářství a tesařství, ze dřeva| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku. Voštinové dřevěné desky a šindele mohou být použity|
– lišty a tvarované lišty| Lištování nebo tvarování|
– ostatní| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
ex 4421| Polotovary na zápalky; dřevěné kolíčky (floky) do obuvi| Výroba ze dřeva kteréhokoliv čísla kromě profilovaného dřeva čísla 4409|
ex Kapitola 45| Korek a korkové výrobky, kromě čísla 4503, pro které jsou pravidla stanovena níže:| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
4503| Výrobky z přírodního korku| Výroba z korku čísla 4501|
Kapitola 46| Výrobky ze slámy, esparta a jiných pletacích materiálu; košíkářské a proutěné výrobky| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
Kapitola 47| Buničina ze dřeva nebo jiných celulózových vláknovin; sběrový papír nebo lepenka (odpad a výmět)| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
ex Kapitola 48| Papír a lepenka, výrobky z papírenských vláknin, papíru a lepenky; kromě výrobků čísel ex 4811, 4816, 4817, ex 4818, ex 4819, ex 4820 a ex 4823, pro které jsou pravidla stanovena níže:| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
ex 4811| Papír a lepenka, pouze linkované nebo čtverečkované| Výroba z papírenských materiálů kapitoly 47|
4816| Uhlový papír, přímopropisovací papír a jiný kopírovací nebo přetiskový papír (jiný než čísla 4809), rozmnožovací blány a ofsetové matrice, z papíru, též v krabicích| Výroba z papírenských materiálů kapitoly 47|
4817| Obálky, zálepky, neilustrované dopisnice a korespondenční lístky, z papíru nebo lepenky; krabice, tašky, brašny a psací soupravy obsahující potřeby pro korespondenci, z papíru nebo lepenky| Výroba, při které:
— jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku,
a|
| — hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny výrobku ze závodu|
ex 4818| Toaletní papír| Výroba z papírenských materiálů kapitoly 47|
ex 4819| Krabice, bedny, pytle, sáčky, kornouty a jiné obaly z papíru nebo lepenky, buničité vaty nebo pásů zplstěných buničinových vláken| Výroba, při které:
— jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku,|
| a
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
ex 4820| Složky dopisních papírů| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
ex 4823| Ostatní papír, lepenka, buničitá vata a pásy zplstěných buničinových vláken, řezané na určitý rozměr nebo tvar| Výroba z papírenských materiálů kapitoly 47|
ex Kapitola 49| Tištěné knihy, noviny, obrazy a jiné výrobky polygrafického průmyslu; rukopisy, strojopisy a plány kromě čísel 4909 a 4910, pro která jsou pravidla stanovena níže:| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v čísle jiném, než je číslo výrobku|
4909| Tištěné nebo ilustrované dopisnice nebo pohlednice; tištěné karty s osobními pozdravy, zprávami nebo oznámeními, též ilustrované, případně též s obálkami nebo ozdobami| Výroba z materiálů kteréhokoliv čísla, kromě čísel 4909 nebo 4911|
4910| Kalendáře libovolného druhu, tištěné, včetně blokových kalendářů:| |
– kalendáře „věčného“ typu nebo kalendáře s vyměnitelnými bloky na základně jiné než z papíru nebo lepenky| Výroba, při které:
— jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku,|
| a
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
– ostatní| Výroba z materiálů kteréhokoliv čísla, kromě čísel 4909 nebo 4911|
ex Kapitola 50| Hedvábí; kromě čísel ex 5003, 5004 až 5006 a 5007, pro která jsou pravidla stanovena níže| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
ex 5003| Hedvábný odpad (včetně zámotků nevhodných ke smotávání, přízového odpadu a rozvlákněného materiálu), mykaný nebo česaný| Mykání nebo česání hedvábného odpadu|
5004 až
ex 5006| Hedvábné nitě a nitě spředené z hedvábného odpadu| Výroba, ze (6):
— surového hedvábí nebo hedvábného odpadu, mykaného nebo česaného nebo jinak zpracovaného pro spřádání
— jiných přírodních vláken, nemykaných nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání,
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny,
nebo
— z papírenských materiálů|
|
5007| Tkaniny z hedvábí nebo z hedvábného odpadu:| |
– obsahující pryžové nitě| Výroba z jednoduché nitě (6)|
– ostatní| Výroba z (6):
— kokosových vláken,
— přírodních vláken,
— syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných ani nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání,
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny,
nebo
— z papíru
nebo
Potisk doprovázený alespoň dvěma přípravnými nebo dokončovacími operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, zesvětlování, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), kde hodnota použité nepotisknuté textilie nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu|
ex Kapitola 51| Vlna, jemné nebo hrubé zvířecí chlupy; žíněné příze a tkaniny; kromě čísel 5106 až 5110 a 5111 až 5113, pro která jsou pravidla stanovena níže:| |
5106 až 5110| Vlněná příze, z jemných nebo hrubých zvířecích chlupů nebo žíní| Výroba, ze (z) (6):
— surového hedvábí nebo hedvábného odpadu, mykaného nebo česaného nebo jinak zpracovaného pro spřádání
— přírodních vláken, nemykaných ani nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání,
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny,
nebo
— z papírenských materiálů|
5111 až 5113| Vlněné tkaniny z jemných nebo hrubých zvířecích chlupů nebo žíní:| |
– obsahující pryžové nitě| Výroba z jednoduché nitě (6)|
– ostatní| Výroba z (6):
— kokosových vláken,
— přírodních vláken,
— syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných ani nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání,
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny,
nebo
— papíru
nebo|
| Potisk doprovázený alespoň dvěma přípravnými nebo dokončovacími operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, zesvětlování, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), kde hodnota použité nepotisknuté textilie nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu|
ex Kapitola 52| Bavlna; kromě čísel 5204 až 5207 a 5208 až 5212, pro která jsou pravidla stanovena níže:| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
5204 až 5207| Bavlněné nitě a jiné než šicí nitě| Výroba, ze (6):
— surového hedvábí nebo hedvábného odpadu, mykaného nebo česaného nebo jinak zpracovaného pro spřádání,
— přírodních vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání,
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny,
nebo
— papírenských materiálů|
5208 až 5212| Bavlněné tkaniny:| |
– obsahující pryžové nitě| Výroba z jednoduché nitě (6)|
– ostatní| Výroba z (6):
— kokosových vláken,
— přírodních vláken,
— syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných ani nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání,
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny,
nebo
— papíru
nebo|
| Potisk doprovázený alespoň dvěma přípravnými nebo dokončovacími operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, zesvětlování, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), kde hodnota použité nepotisknuté textilie nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu|
ex Kapitola 53| Jiná rostlinná textilní vlákna; papírová nitě a tkaniny z papírových nití; kromě čísel 5306 až 5308 a 5309 až 5311, pro která jsou pravidla stanovena níže:| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
5306 až 5308| Nitě z ostatních rostlinných vláken; papírové nitě| Výroba, ze (6):
— surového hedvábí nebo hedvábného odpadu, mykaného nebo česaného nebo jinak zpracovaného pro spřádání|
— přírodních vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání,|
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny,|
nebo|
— z papírenských materiálů|
5309 až 5311| Tkaniny z jiných rostlinných textilních vláken; tkaniny z papírových nití:| |
– obsahující pryžové nitě| Výroba z jednoduché nitě (6)|
– ostatní| Výroba z (6):|
| — kokosových vláken,|
— přírodních vláken,|
— syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných ani nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání,|
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny,|
nebo|
— papíru|
nebo|
Potisk doprovázený alespoň dvěma přípravnými nebo dokončovacími operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, zesvětlování, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), kde hodnota použité nepotisknuté textilie nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu|
5401 až 5406| Nitě, monofil a nitě ze syntetických nebo umělých nekonečných vláken| Výroba, ze (6):
— surového hedvábí nebo hedvábného odpadu, mykaného nebo česaného nebo jinak zpracovaného pro spřádání
— přírodních vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání,
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny,
nebo
— papírenských materiálů|
5407 a 5408| Tkaniny z nití ze syntetických nekonečných vláken| |
– obsahující pryžové nitě| Výroba z jednoduché nitě (6)|
– ostatní| Výroba z (6):
— kokosových vláken,
— přírodních vláken,
— syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných ani nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání,
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny,
nebo
— papíru
nebo|
| Potisk doprovázený alespoň dvěma přípravnými nebo dokončovacími operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, zesvětlování, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), kde hodnota použité nepotisknuté textilie nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu|
5501 až 5507| Syntetická nebo umělá střižová vlákna| Výroba z chemických materiálů nebo textilní vlákniny|
5508 až 5511| Nitě, šicí nitě| Výroba, ze (6):|
| — surového hedvábí nebo hedvábného odpadu, mykaného, česaného nebo jinak zpracovaného pro spřádání|
— přírodních vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání,|
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny,|
nebo|
— papírenských materiálů|
5512 až 5516| Tkaniny ze syntetických střížových vláken:| |
– obsahující pryžové nitě| Výroba z jednoduché nitě (6)|
– ostatní| Výroba z (6):|
| — kokosových vláken,|
— přírodních vláken,|
— syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání,|
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny,|
nebo|
— papíru|
nebo|
Potisk doprovázený alespoň dvěma přípravnými nebo dokončovacími operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, zesvětlování, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), kde hodnota použité nepotisknuté textilie nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu|
ex Kapitola 56| Vata, plsť a netkané textilie; speciální příze; motouzy, šňůry, provazy a lana a výrobky z nich; kromě čísel 5602, 5604, 5605 a 5606, pro která jsou pravidla stanovena níže| Výroba z: (6)
— kokosových nití,
— přírodních vláken,|
| — chemických materiálů nebo textilní vlákniny,|
nebo|
— papírenských materiálů|
5602| Plsť, též impregnovaná, povrstvená, potažená nebo laminovaná:| |
– vpichovaná plsť| Výroba z (6):|
| — přírodních vláken|
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny|
Lze použít:|
— polypropylenová vlákna čísla 5402|
— polypropylenová vlákna čísel 5503 nebo 5506|
nebo|
— nekonečná polypropylenová vlákna čísla 5501,|
jejichž délková hmotnost je nižší než 9 decitex, pokud jejich hodnota nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
– ostatní| Výroba z (6):|
| — přírodních vláken,|
— syntetických střižových vláken z kaseinu|
nebo|
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny|
5604| Pryžové nitě a šňůry potažené textilem; textilní nitě, pásky a podobné tvary čísel 5404 nebo 5405, impregnované, povrstvené, potažené nebo opláštěné pryží nebo plasty| |
– pryžové nitě a šňůry potažené textilem| Výroba z pryžových nití a šňůr nepotažených textilem|
– ostatní| Výroba z: (6)|
| — přírodních vláken nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání,|
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny,|
nebo|
— papírenských materiálů|
5605| Kovové a metalizované nitě, též opředené, představující textilní nitě, pásky nebo podobné tvary čísel 5404 nebo 5405, kombinované s kovem ve formě vláken, pásků nebo prášků nebo potažené kovem| Výroba z (6):
— přírodních vláken
— syntetických střížových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání,|
| — chemických materiálů nebo textilní vlákniny,|
nebo|
— papírenských materiálů|
5606| Opředené nitě, pásky a podobné opředené tvary čísel 5404 nebo 5405 (jiné než čísla 5605 a jiné než opředené žíněné nitě); žinylkové nitě; tzv. „řetízkové“ nitě| Výroba z (6):
— přírodních vláken
— syntetických střížových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání,|
|
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny,|
nebo|
— papírenských materiálů|
Kapitola 57| Koberce a jiné textilní podlahové krytiny:| |
– z vpichované plsti| Výroba z (6):
— přírodních vláken
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny
Lze použít:
— polypropylenové vlákno čísla 5402,
— polypropylenová vlákna čísel 5503 nebo 5506
nebo
— nekonečná polypropylenová vlákna čísla 5501,
jejichž délková hmotnost je nižší než 9 decitex, pokud jejich hodnota nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu.|
– z jiné plsti| Výroba z (6):
— přírodních vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny|
– ostatní| Výroba z (6):
— kokosových nití,
— syntetických nebo umělých střižových přízí,
— přírodních vláken, nebo
— nití z nekonečných vláken nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání|
ex Kapitola 58| Speciální tkaniny; všívané textilie; krajky; tapiserie; prýmkařské výrobky, výšivky, kromě čísel 5805 a 5810, pro která jsou pravidla stanovena níže:| |
| – obsahující pryžové nitě| Výroba z jednoduché nitě (6)|
– ostatní| Výroba z (6):|
| — přírodních vláken,|
— syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání,|
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny, nebo z papíru|
nebo|
Potisk doprovázený alespoň dvěma přípravnými nebo dokončovacími operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, zesvětlování, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), kde hodnota použité nepotisknuté textilie nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu|
5805| Ručně tkané tapiserie (typu Goblén, Flanderský goblén, Aubusson, Beauvais apod.) a jehlou vypracované tapiserie (např. stehem zvaným petit point nebo křížovým stehem), též nezhotovené| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
5810| Výšivky v metráži, pásech nebo motivech| Výroba, při které:|
| — jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku,|
a
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
5901| Textilie povrstvené lepidlem nebo škrobovými látkami, používané pro vnější obaly knih nebo podobné účely; kopírovací nebo průsvitná plátna na výkresy; připravená malířská plátna; ztužená plátna a podobné ztužené textilie používané jako kloboučnické podložky| Výroba z nití|
5902| Kordové textilie pro pneumatiky z vysokopevnostních nití z nylonu nebo jiných polyamidů, polyesterů nebo viskózového hedvábí:| |
– obsahující nejvýše 90 % hmotnostních textilních materiálů| Výroba z nití|
– ostatní| Výroba z chemických materiálů nebo textilní vlákniny|
5903| Textilie impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované plasty, jiné než čísla 5902| Výroba z nití|
5904| Linoleum, též přiříznuté do tvaru; podlahové krytiny sestávající z povrstvení nebo potahu na podložce z textilního materiálu, též přiříznuté do tvaru| Výroba z nití (6)|
5905| Textilní tapety:| |
– impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované pryží, plasty nebo jinými materiály| Výroba z jednoduché nitě|
– ostatní| Výroba z (6):|
| — kokosových vláken,|
— přírodních vláken,|
— syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných ani nečesaných či jinak zpracovaných pro spřádání,|
nebo|
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny nebo|
nebo|
Potisk doprovázený alespoň dvěma přípravnými nebo dokončovacími operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, zesvětlování, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), kde hodnota použité nepotisknuté textilie nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu|
5906| Textilie povrstvené pryží, jiné než čísla 5902:| |
– pletené nebo háčkované textilie| Výroba z (6):|
| — přírodních vláken,|
— syntetických střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání,|
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny|
– jiné textilie vyrobené z nití ze syntetických nekonečných vláken obsahujících více než 90 % hmotnostních textilních materiálů| Výroba z chemických materiálů|
– ostatní| Výroba z nití|
5907| Ostatní textilie impregnované, povrstvené nebo potažené; malovaná plátna pro divadelní scénu, textilie pro pozadí ve studiích nebo podobné účely| Výroba z nití|
5908| Tkané, splétané nebo pletené textilní knoty pro lampy, vařiče, zapalovače, svíčky nebo podobné výrobky; žárové punčošky a duté úplety sloužící k jejich výrobě, též impregnované:| |
– žárové punčošky, impregnované| Výroba z dutých úpletů pro žárové punčošky|
– ostatní| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
5909 až 5911| Textilní výrobky a zboží pro technické účely.| |
– Leštící kotouče nebo prstence jiné než z plsti čísla 5911| Výroba z nití, z použitých textilních výrobků nebo z hadrů čísla 6310|
– ostatní| Výroba z (6):|
| — kokosových nití,|
— přírodních vláken,|
— syntetických střižových vláken, ne mykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání|
nebo|
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny|
Kapitola 60| Pletené nebo háčkované textilie| Výroba z (6):|
| — přírodních vláken,|
— syntetických střížových vláken, ne mykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání,|
nebo|
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny|
Kapitola 61| Oděvy a oděvní doplňky, pletené nebo háčkované:| |
– získané sešitím nebo jiným spojením dvou nebo více kusů pletené nebo háčkované textilie, které byly střiženy podle tvaru nebo získány přímo v daném tvaru| Výroba z nití (7)|
– ostatní| Výroba z (6):|
| — přírodních vláken,|
— syntetických střížových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání,|
nebo|
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny|
ex Kapitola 62| Oděvy a oděvní doplňky, jiné než pletené nebo háčkované, kromě výrobků čísel ex 6202, ex 6204, ex 6206, ex 6209, ex 6210, 6213, 6214, ex 6216 a ex 6217, pro která jsou pravidla stanovena níže:| Výroba z nití (7) (6)|
ex 6202,
ex 6204,
ex 6206 a
ex 6209| Dámské, dívčí a kojenecké oděvy a jiné oděvní doplňky, vyšívané| Výroba z nití (6)
nebo|
| výroba z nevyšívaných textilií, pokud hodnota použité nevyšívané látky nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu (6)|
ex 6210 a
ex 6216| Ohnivzdorné vybavení z textilií pokrytých folií z hliníkového polyesteru| Výroba z nití (6)
nebo|
| výroba z nepotažené textilie za předpokladu, že hodnota použité nepotažené textilie nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu (6)|
6213 a 6214| Kapesníky, šerpy, šátky, šály, mantily, závoje a podobné výrobky:| |
– vyšívané| Výroba z nebělené jednoduché nitě (6) (7)
nebo|
| výroba z nevyšívaných textilií, pokud hodnota použitých nevyšívaných textilií nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu (6)|
– ostatní| Výroba z nebělené jednoduché nitě (6) (7)|
6217| Ostatní zhotovené oděvní doplňky; části oděvů nebo oděvních doplňků, jiné než čísla 6212| |
– vyšívané| Výroba z nití (6)
nebo|
| výroba z nevyšívaných textilií, pokud hodnota použitých nevyšívaných textilií nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu (6)|
– ohnivzdorné vybavení z textilií pokrytých folií z hliníkového polyesteru| Výroba z nití (6)
nebo|
| výroba z nepovrstvených textilií, pokud hodnota použitých nepovrstvených textilií nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu (6)|
– podšívky pro límce a manžety, vystřižené| Výroba, při které:
— jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku,|
| a
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
– ostatní| Výroba z nití (6)|
ex Kapitola 63| Ostatní zhotovené textilní výrobky; soupravy; obnošené oděvy a použité
textilní výrobky; hadry, kromě čísel 6301 až 6304, 6305, 6306, ex 6307 a 6308, pro které jsou pravidla uvedena níže| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
6301 až 6304| Přikrývky, prádlo ložní, atd.; záclony, atd; jiné bytové textilie:| |
– plstěné, netkané| Výroba, z (7):
— přírodních vláken
nebo
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny|
– ostatní| |
– – vyšívané| Výroba z nebělených jednoduchých nití (6) (7)
nebo
výroba z nevyšívané textilie (jiné než pletené nebo háčkované), pokud hodnota nevyšívané textilie nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
– – ostatní| výroba z nebělených jednoduchých nití (6) (7)|
6305| Pytle a pytlíky k balení zboží| Výroba z (6):
— přírodních vláken,
— syntetických střížových vláken, ne- mykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání
nebo
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny|
6306| Nepromokavé plachty, ochranné a stínící plachty; stany; lodní plachty pro čluny, pro prkna k plachtění na vodě nebo na souši; kempinkové výrobky:| |
– z netkaných textilií| Výroba z (6):
— přírodních vláken
nebo
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny|
– ostatní| Výroba z nebělené jednoduché nitě (6)|
6307| Jiné zcela zhotovené výrobky včetně střihových šablon| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
6308| Soupravy sestávající z tkanin a nití, též s doplňky, pro výrobu koberečků, tapiserií, vyšívaných stolních ubrusů nebo servítků nebo podobných textilních výrobků, v balení pro maloobchodní prodej.| Každá položka soupravy musí splňovat pravidlo, které by pro ni platilo, kdyby nebyla zařazena do soupravy. Lze však použít nepůvodní předměty za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 15 % ceny produktu ze závodu|
6401 až 6405| Obuv| Výroba z materiálů kteréhokoliv čísla kromě svršků spojených stélkou nebo jinou částí spodku obuvi čísla 6406|
6406| Části a součásti obuvi (včetně svršků též spojených s podešvemi, jinými než vnějšími); vkládací stélky, pružné podpatěnky a podobné výrobky; kamaše, chrániče holení a podobné výrobky a jejich části a součásti| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
ex Kapitola 65| Pokrývky hlavy a jejich části a součásti; kromě čísel 6503 a 6505; pro která platí pravidla stanovená níže| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
6503| Klobouky a jiné pokrývky hlavy, z plsti, zhotovené ze šišáků nebo šišákových kotoučů čísla 6501, s podšívkou nebo obroubené| Výroba z nití nebo textilních vláken (6)|
6505| Klobouky a jiné pokrývky hlavy, pletené nebo háčkované nebo zcela zhotovené z krajek, plsti nebo jiných textilií (ne však v pásech), též s podšívkou nebo obroubené; síťky na vlasy z jakýchkoliv materiálů, též s podšívkou nebo obroubené| Výroba z nití nebo textilních vláken (6)|
ex Kapitola 66| Deštníky, slunečníky, vycházkové hole, sedací hole, biče, jezdecké bičíky a jejich části a součásti; kromě čísla 6601, pro které platí pravidla stanovená níže| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
6601| Deštníky a slunečníky (včetně deštníků v holi, zahradních slunečníků a podobných výrobků)| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % produktu ze závodu|
Kapitola 67| Upravená péra a prachové peří a výrobky z nich; umělé květiny; výrobky z lidských vlasů| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
ex Kapitola 68| Výrobky z kamene, sádry, cementu, osinku (azbestu), slídy nebo podobných materiálů, kromě čísel ex 6803, ex 6812 a ex 6814, pro která platí pravidla stanovená níže.| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
ex 6803| Výrobky z přírodní nebo aglomerované břidlice| Výroba z opracované břidlice|
ex 6812| Výrobky z osinku (azbestu) nebo směsí na bázi osinku nebo osinku a uhličitanu hořečnatého| Výroba z materiálů kteréhokoliv čísla|
ex 6814| Výrobky ze slídy (včetně lisované nebo rekonstituované slídy, na podložce z papíru, lepenky nebo jiných materiálů)| Výroba z opracované slídy (včetně lisované nebo rekonstituované slídy)|
Kapitola 69| Keramické výrobky| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
ex Kapitola 70| Sklo a skleněné výrobky; kromě čísel 7006, 7007, 7008, 7009, 7010, 7013 a ex 7019, pro která platí pravidla stanovená níže:| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
7006| Sklo čísel 7003, 7004 nebo 7005, ohýbané, s broušenými hranami, ryté, vrtané, smaltované nebo jinak zpracované, avšak nezarámováné nebo nespojované s jinými materiály| Výroba z materiálů čísla 7001|
7007| Bezpečnostní sklo tvrzené nebo vrstvené| Výroba z materiálů čísla 7001|
7008| Izolační jednotky z několika skleněných tabulí| Výroba z materiálů čísla 7001|
7009| Skleněná zrcadla, též zarámovaná, včetně zpětných zrcátek| Výroba z materiálů čísla 7001|
7010| Balony, skleněné lahve, baňky, kelímky, lékovky, lahvičky na tablety, ampule a jiné skleněné obaly, používané pro přepravu nebo k balení zboží; konzervové sklo, zátky, víčka a jiné uzávěry ze skla.| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku
nebo
Broušení skleněných výrobků za předpokladu, že hodnota nebroušených skleněných výrobků nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
7013| Stolní a domácenské sklo, kuchyňské sklo, skleněné výrobky toaletní, kancelářské, k výzdobě bytu a pro podobné účely (kromě čísel 7010 nebo 7018)| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku
nebo|
| Broušení skleněných výrobků za předpokladu, že hodnota nebroušených skleněných výrobků nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
nebo|
Ruční dekorace (s výjimkou sítotisku) foukaného skla, pokud hodnota foukaného skla nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
ex 7019| Výrobky ze skleněných vláken těchto materiálů (kromě příze)| Výroba z:
— nebarvených pramenů, rovingů, příze nebo sekaných pramenů|
| nebo|
— skleněné vlny|
ex Kapitola 71| Přírodní nebo uměle pěstované perly, drahokamy a polodrahokamy, drahé kovy, kovy plátované drahými kovy a výrobky z nich; bižuterie; mince, kromě čísel ex 7102, ex 7103, ex 7104, 7106, ex 7107, 7108, ex 7109, 7110, ex 7111, 7116 a 7117, pro která jsou pravidla stanovena níže| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
ex 7102,
ex 7103 a
ex 7104| Opracované drahokamy a polodrahokamy (přírodní, umělé nebo rekonstruované)| Výroba z neopracovaných drahokamů nebo polodrahokamů|
7106,7108 a 7110| Drahé kovy:| |
– surové| Výroba z materiálů nezařazených v čísle 7106, 7108 nebo 7110|
| nebo|
elektrolytická, tepelná nebo chemická separace drahých kovů čísel 7106, 7108 nebo 7110|
nebo|
slévání drahých kovů čísel 7106, 7108 nebo 7110 navzájem nebo s obecnými kovy|
– ve formě polotovaru nebo prachu| výroba ze surových drahých kovů|
ex 7107,
ex 7109 a
ex 7111 | Kovy plátované drahými kovy, ve formě polotovarů| Výroba z kovů plátovaných drahými kovy, surových|
7116| Výrobky z přírodních nebo uměle pěstovaných perel, drahokamů nebo polodrahokamů (přírodních, syntetických nebo rekonstruovaných)| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
7117| Bižuterie| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
| | nebo|
| Výroba z částí nezlacených, nestříbřených, neplatinovaných obecných kovů, pokud hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
ex Kapitola 72| Železo a ocel, kromě čísel 7207, 7208 až 7216, 7217, ex 7218, 7219 až 7222, 7223, ex 7224, 7225 až 7227, 7228 a 7229, pro která jsou pravidla stanovena níže:| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
7207| Polotovary ze železa nebo nelegované oceli| Výroba z materiálů čísel 7201, 7202, 7203, 7204 nebo 7205|
7208 až 7216| Ploché válcované výrobky, válcované dráty, tyčová ocel a profily ze železa nebo nelegované oceli| Výroba z ingotu nebo jiných primárních forem čísla 7206|
7217| Dráty ze železa nebo nelegované oceli| Výroba z polotovarů čísla 7207|
ex 7218, 7219 až 7222| Polotovary, ploché válcované výrobky, válcované dráty, tyčová ocel a profily z korozivzdorné oceli| Výroba z ingotů nebo jiných primárních forem čísla 7218|
7223| Dráty z korozivzdorné oceli| Výroba z polotovarů čísla 7218|
ex 7224, 7225 až 7227| Polotovary, ploché válcované výrobky, v nepravidelně navinutých svitcích z ostatní legované oceli| Výroba z ingotu nebo jiných primárních forem čísla 7224|
7228| Tyčová ocel a profily z ostatní legované oceli; duté tyče z legované nebo nelegované oceli| Výroba z ingotu nebo jiných primárních forem čísla 7206, 7218 nebo 7224|
7229| Dráty z ostatní legované oceli| Výroba z polotovarů z ostatní legované oceli čísla 7224|
ex Kapitola 73| Výrobky ze železa nebo oceli, kromě čísel ex 7301, 7302, 7304, 7305, 7306, ex 7307, 7308 a ex 7315, pro která jsou pravidla stanovena níže| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
ex 7301| Štětovnice| Výroba z materiálů čísla 7206|
7302| Konstrukční materiály železničních a tramvajových tratí ze železa nebo oceli: kolejnice, přídržné kolejnice a ozubnice, hrotovnice, srdcovky, výhybky a ostatní přejezdový materiál pro výměny a křížení, příčné pražce, kolejnicové spojky, stoličky a klíny kolejnicových stoliček, podkladové desky, přídržky, podpěrné desky, kleštiny (táhla) a jiné dílce speciálně přizpůsobené pro kladení, spojování nebo upevňování kolejnic| Výroba z materiálů čísla 7206|
7304, 7305 a 7306| Trubky a duté profily ze železa (kromě litiny) nebo z oceli| Výroba z materiálů čísla 7206, 7207, 7218 nebo 7224|
ex 7307| Potrubní tvarovky (např. spojky, kolena, nátrubky) z korozivzdorné oceli (ISO č. X5CrNiMo 1712) sestávající z několika částí| Soustružení, vrtání, vystružování, řezání závitů a odstraňovaní otřepů a otryskovávání (pískování) kovaných polotovarů, pokud jejich celková hodnota nepřekročí 35 % ceny produktu ze závodu.|
7308| Konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406) a části konstrukcí ze železa nebo oceli (např. mosty a jejich části, vrata plavebních komor a propustí, věže, příhradové stožáry, stěžně, pilíře, sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře, okna a jejich rámy, zárubně a prahy, okenice, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky); desky, tyče, profily, trubky a podobné výrobky ze železa nebo oceli připravené pro použití v konstrukcích| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku. Svařované tyče, profily, trubky čísla 7301 nemohou být použity|
ex 7315| Protismykové řetězy| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů čísla 7315 nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
ex Kapitola 74| Méďa výrobky z mědi, kromě čísel 7401, 7402, 7403, 7404 a 7405, pro která jsou pravidla uvedena níže| Výroba, při které:
— jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle než je číslo výrobku,
a|
| — hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
7401| Měděný kamínek (měděný lech); cementová měď (srážená měď)| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
7402| Nerafinovaná měď; měděné anody pro elektrolytickou rafinaci| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
7403| Rafinovaná méďa slitiny mědi, netvářené:| |
– rafinovaná měď| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
– slitiny mědi a rafinovaná měď obsahující jiné prvky| Výroba z netvářené rafinované mědi nebo odpadu a šrotu|
7404| Odpad a šrot z mědi:| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
7405| Předslitiny mědi| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
ex Kapitola 75| Nikl a výrobky z niklu, kromě čísel 7501 až 7503, pro která jsou pravidla stanovena níže:| Výroba, při které:
— jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku,|
a
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
7501 až 7503| Niklový kamínek (lech), sintrované výrobky oxidu nikelnatého a jiné meziprodukty metalurgie niklu; netvářený nikl; odpad a šrot z niklu| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
ex Kapitola 76| Hliník a výrobky z hliníku, kromě čísel 7601, 7602 a ex 7616, pro která jsou pravidla stanovena níže:| Výroba, při které:
— jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku,|
a
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
7601| Netvářený hliník| Výroba tepelnou nebo elektrolytickou úpravou z nelegovaného hliníku nebo odpadu a hliníkového šrotu|
7602| Odpad a šrot z hliníku:| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
ex 7616| Výrobky z hliníku, jiné než tkaniny, mřížkoviny a pletiva, ztužující tkaniny a podobné materiály (včetně nekonečných pásů) z hliníkového drátu, a lehčený hliník| Výroba, při které:
— jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku. Lze však použít tkaniny, mřížkoviny, a pletiva, ztužující tkaniny a podobné materiály (včetně nekonečných pásů) z hliníkového drátu nebo lehčeného hliníku|
a
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
ex Kapitola 78| Olovo a výrobky z olova, kromě čísel 7801 a 7802, pro která jsou pravidla stanovena níže:| Výroba při které:
— jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
a
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
7801| Netvářené olovo:| |
– rafinované olovo| Výroba z prutů nebo ze surového olova|
– ostatní| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku. Odpad a šrot čísla 7802 nemohou být použity|
7802| Odpad a šrot z olova| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku.|
ex Kapitola 79| Zinek a výrobky ze zinku, kromě výrobků čísel: 7901 a 7902, pro které jsou pravidla stanovena níže:| Výroba, při které:
— jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
a
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
7901| Netvářený zinek| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku. Odpad a šrot čísla 7902 nemohou být použity.|
7902| Odpad a šrot ze zinku| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku.|
ex Kapitola 80| Cín a výrobky z cínu, kromě čísel 8001, 8002 a 8007 pro která jsou pravidla stanovena níže:| Výroba, při které:
— jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku,|
a
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
8001| Netvářený cín| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku. Odpad a šrot čísla 8002 nemohou být použity|
8002 a 8007| Odpad a šrot z cínu; ostatní výrobky z cínu| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku.|
Kapitola 81| Ostatní obecné kovy; cermety; výrobky z nich:| |
– ostatní obecné kovy, tvářené; výrobky z ostatních obecných kovů| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů zařazených ve stejném čísle jako výrobek nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
– ostatní| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
ex Kapitola 82| Nástroje a nářadí, nožířské výrobky a příbory, z obecných kovů; jejich části a součásti z obecných kovů, kromě čísel 8206, 8207, 8208, ex 8211, 8214 a 8215, pro která jsou pravidla stanovena níže| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku.|
8206| Nástroje nejméně dvou čísel 8202 až 8205, v soupravách pro maloobchodní prodej| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než jsou čísla 8202 až 8205. Čísla 8202 až 8205 mohou být začleněny do soupravy, pokud jejich hodnota nepřekročí 15 % ceny produktu ze závodu.|
8207| Vyměnitelné nástroje pro ruční nářadí, též mechanicky poháněné, nebo pro obráběcí a tvářecí stroje (např. na lisování, ražení, zápustkové kování, děrování, řezání vnějších nebo vnitřních závitů, vrtání, vyvrtávání, vystružování, protahování, frézování, soustružení, šroubování), včetně nástrojů na tažení nebo vytlačování kovů a vrtání nebo sondáž při zemních pracích| Výroba, při které:
— jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku,
a
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
8208| Nože a břitové destičky pro stroje nebo mechanická zařízení| Výroba, při které:|
| — jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku,|
a
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
ex 8211| Nože s hladkou nebo zoubkovanou řeznou čepelí (včetně zahradnických žabek), jiné než nože čísla 8208| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku. Lze však použít čepele a rukojeti (držáky) z obecného kovu|
8214| Jiné nožířské zboží (např. strojky na stříhání vlasů, řeznické a kuchyňské sekáčky, štípací sekery a kolébací nože, nože na papír); soupravy a nástroje na manikúru nebo pedikúru (včetně pilníčků na nehty)| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku. Rukojeti z obecného kovu mohou být použity|
8215| Lžíce, vidličky, sběračky, naběračky, cukrářské lžíce, nože na ryby, nože na krájení másla, kleštičky na cukr a podobné kuchyňské a jídelní nástroje| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku. Rukojeti z obecného kovu mohou být použity|
ex Kapitola 83| Různé výrobky z obecných kovů, kromě čísla ex 8306, pro která jsou pravidla stanovena níže:| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku.|
ex 8306| Sošky a jiné ozdobné předměty z obecných kovů| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku. Jiné materiály čísla 8306 mohou být použity, pokud jejich hodnota nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu.|
ex Kapitola 84| Jaderné reaktory, kotle, stroje, přístroje a mechanická zařízení; jejich části a součásti, kromě čísel ex 8401, 8402, 8403, ex 8404, 8406 až 8409, 8411, 8412, ex 8413, ex 8414, 8415, 8418, ex 8419, 8420, 8423, 8425 až 8430, ex 8431, 8439, 8441, 8444 až 8447, ex 8448, 8452, 8456 až 8466, 8469 až 8472, 8480, 8482, 8484 a 8485 pro které jsou pravidla stanovena níže:| Výroba, při které:
— jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku,
a
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu
ex 8401| Palivové články pro jaderné reaktory (8)| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku (8)| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu
8402| Parní kotle, jiné než kotle k ústřednímu vytápění, schopné dodávat jak teplou, tak i nízkotlakou páru; kotle zvané „na přehřátou vodu“| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 2 5 % ceny produktu ze závodu
| — jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku,|
a
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
8403 a ex 8404| Kotle k ústřednímu vytápění, jiné než čísla 8402, pomocné přístroje a zařízení pro kotle k ústřednímu vytápění| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo 8403 nebo 8404.| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu
8406| Parní turbíny| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
8407| Zážehové spalovací motory s posuvně vratným nebo rotačním pohybem pístu| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
8408| Pístové vznětové spalovací motory s vnitřním spalováním (dieselové motory nebo motory se žárovou hlavou)| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
8409| Části a součásti převážně nebo výhradně motorů čísel 8407 nebo 8408| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
8411| Proudové motory, turbovrtulové pohony a ostatní plynové turbíny| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 25 % ceny produktu ze závodu
| — jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku,|
a
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
8412| Ostatní motory a pohony| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
ex 8413| Rotační objemová čerpadla| Výroba, při kteréíž:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 25 % ceny produktu ze závodu
| — jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku,|
a
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
ex 8414| Průmyslové ventilátory a podobné výrobky| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 25 % ceny produktu ze závodu
| — jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku,|
a
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
8415| Klimatizační zařízení skládající se z ventilátoru s vestavěným motorem a ze zařízení na změnu teploty a vlhkosti vzduchu, včetně zařízení, ve kterých nemůže být vlhkost vzduchu regulována odděleně| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
8418| Chladničky, mrazící boxy a jiná chladící nebo mrazící zařízení, elektrická nebo jiná; tepelná čerpadla, jiná než klimatizační zařízení čísla 8415| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 25 % ceny produktu ze závodu
| — jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle než je číslo výrobku,
a|
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
a
— hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřekročí hodnotu všech použitých původních materiálů|
ex 8419| Stroje pro dřevařský průmysl a průmysl na zpracování papírenského odpadu a na výrobu lepenky| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu
| — hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
a
— jsou v rámci výše uvedeného omezení materiály zařazené ve stejném čísle, jako je číslo výrobku, použity pouze do hodnoty 25 % ceny produktu ze závodu|
8420| Kalandry nebo jiné válcovací stroje, jiné než stroje na válcování kovů nebo skla, válce pro tyto stroje| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu
| — hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
a
— jsou v rámci výše uvedeného omezení materiály zařazené ve stejném čísle jako je číslo výrobku použity pouze do hodnoty 25 % ceny produktu ze závodu|
8423| Přístroje a zařízení na určování hmotnosti (vyjma vah o citlivosti nejméně 5 mg), včetně vah spojených s počítacími nebo kontrolními přístroji; závaží pro váhy všech druhů| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 25 % ceny produktu ze závodu
| — jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle než je číslo výrobku,|
a
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
8425 až 8428| Zdvihací, manipulační, nakládací nebo vykládací stroje a zařízení| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu
| — hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
a
— jsou v rámci výše uvedeného omezení materiály zařazené v čísle 8431 použity pouze do hodnoty 10% ceny produktu ze závodu|
8429| Buldozery, angldozery, srovnávače (grejdry), stroje na vyrovnávání terénu (nivelátory), škrabače (skrejpry), mechanické lopaty, rypadla a lopatové nakladače, dusadla a silniční válce, s vlastním pohonem:| |
– silniční válce| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
– ostatní| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu
| — hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
a
— při které jsou v rámci výše uvedeného omezení materiály zařazené v čísle 8431 použity pouze do hodnoty 10 % ceny produktu ze závodu|
8430| Ostatní srovnávací, vyrovnávací (nivelační), škrábací, hloubící, pěchovací, zhutňovací, těžební (dobývací) nebo vrtací stroje a přístroje na zemní práce, těžbu rud nebo nerostů; beranidla a vytahovače pilot; sněhové pluhy a sněhové frézy| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu
| — hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu
a|
— jsou v rámci výše uvedeného omezení materiály zařazené v čísle 8431 použity pouze do hodnoty 10 % ceny produktu ze závodu|
ex 8431| Části pro silniční válce| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
8439| Stroje a přístroje na výrobu buničiny z celulózových vláknovin nebo na výrobu nebo konečnou úpravu papíru nebo lepenky| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu
| — hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
a
— jsou v rámci výše uvedeného omezení materiály zařazené ve stejném číslo, jako je číslo produktu, použity pouze do hodnoty 25 % ceny produktu ze závodu|
8441| Ostatní stroje a přístroje na zpracování buničiny, papíru nebo lepenky, včetně řezaček všech druhů| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu
| — hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
a
— jsou v rámci výše uvedeného omezení materiály zařazené ve stejném čísle, jako je číslo výrobku, použity pouze do hodnoty 25 % ceny produktu ze závodu|
8444 až 8447| Stroje čísel 8444 až 8447 pro použití v textilním průmyslu| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
ex 8448| Přídavná (pomocná) strojní zařízení ke strojům čísel 8444 a 8445| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
8452| Šicí stroje, jiné než stroje na sešívání knih čísla 8440; nábytek, podstavce a kryty speciálně konstruované pro šicí stroje; jehly do šicích strojů| |
– šicí stroje (pouze s prošívacím stehem) s hlavou o hmotnosti nejvýše 16 kg bez motoru nebo 17 kg včetně motoru| Výroba, při které:|
| — hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
— hodnota všech nepůvodních materiálů použitých při montáži hlavy (bez motoru) nepřekročí hodnotu původních použitých materiálů
a|
— použitá zařízení na napínání nitě, háčkování a klikatý steh jsou již původní|
– ostatní| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
8456 až 8466| Obráběcí stroje a jejich části a příslušenství čísel 8456 až 8466| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
8469 až 8472| Kancelářské stroje a přístroje (například psací stroje, počítací stroje, stroje pro automatizované zpracování dat, rozmnožovací stroje, sešívací stroje a drátovky)| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
8480| Formovací rámy pro slévárny kovů; formovací základny; modely pro formy, formy na kovy (jiné než kokily na ingoty), karbidy kovů, sklo, nerostné materiály, kaučuk nebo plasty| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
8482| Valivá ložiska (kuličková, válečková, jehlová apod.)| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 25 % ceny produktu ze závodu
| — jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku,|
a
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
8484| Kovoplastická těsnění; soubory a sestavy těsnění různého složení uložené v sáčcích, obálkách, vacích, pouzdrech nebo v podobných obalech| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
8485| Části a součásti strojů a přístrojů neobsahující elektrické svorky, izolace, cívky, kontakty nebo jiné elektrické prvky, v této kapitole jinde neuvedené ani zahrnuté| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
ex Kapitola 85| Elektrické stroje, přístroje a zařízení a jejich části a součásti; přístroje pro záznam a reprodukci zvuku, přístroje pro záznam a reprodukci televizního obrazu a zvuku, části, součásti a příslušenství k těmto přístrojům; kromě čísel 8501, 8502, ex 8518, 8519 až 8529, 8535 až 8537, ex 8541, 8542, 8544 až 8548,pro které jsou pravidla stanovena níže:| Výroba, při které:
— jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku,
a| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu
| — hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
8501| Elektrické motory a generátory (kromě elektrických zdrojových soustrojí)| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu
| — hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu
a
— jsou v rámci výše uvedeného omezení materiály zařazené v čísle 8503 použity pouze do hodnoty 10 % ceny produktu ze závodu|
8502| Elektrická zdrojová soustrojí a elektrické rotační měniče| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu
| — hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu
a
— v rámci uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů čísla 8501 nebo 8503, nepřesahuje 10 % ceny produktu ze závodu|
ex 8518| Mikrofony a jejich stojany; reproduktory, též vestavěné; elektrické nízkofrekvenční zesilovače; elektrické zesilovače zvuku| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu
| — hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu
a
— při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku.|
8519| Gramofony, též přenosné, gramofonové chassis, kazetové přehrávače a jiné zvukové reprodukční přístroje, bez zařízení pro záznam zvuku:| |
– elektrické gramofony| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 25 % ceny produktu ze závodu
| — hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
a
— hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřekročí hodnotu použitých původních materiálů|
– ostatní| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu
| — hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
a
— při které hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřekročí hodnotu použitých původních materiálů|
8520| Magnetofony a jiné přístroje pro záznam zvuku, též s reprodukčním zařízením| Výroba:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu
| — při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
a
— při které hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřekročí hodnotu použitých původních materiálů|
8521| Přístroje pro videofonní záznam nebo jeho reprodukci, též s vestavěným videotunerem| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu
| — hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
a
— hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřekročí hodnotu použitých původních materiálů|
8522| Části a příslušenství přístrojů čísel 8519 až 8521| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
8523| Hotová nenahraná média pro záznam zvuku nebo podobný záznam, kromě výrobků kapitoly 37:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
8524| Gramofonové desky, magnetické pásky a jiná nahraná média pro záznam zvuku nebo pro podobné záznamy, včetně matric a galvanických otisků pro výrobu desek, avšak kromě výrobků kapitoly 37:| |
| – matrice a galvanické otisky pro výrobu desek| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
– ostatní| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu
| — hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
a
— jsou v rámci výše uvedeného omezení materiály zařazené v čísle 8523 použity pouze do hodnoty 10 % ceny produktu ze závodu|
8525| Vysílací přístroje pro radiotelefonii, radiotelegrafii, rozhlasové nebo televizní vysílání, též s přijímacím zařízením nebo se zařízením pro záznam a reprodukci zvuku; televizní kamery| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 25 % ceny produktu ze závodu
| — hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
a
— hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřekročí hodnotu použitých původních materiálů|
8526| Radiolokační a radiosondážní přístroje (radary), radionavigační přístroje a radiové přístroje pro dálkové řízení| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 25 % ceny produktu ze závodu
| — hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
a
— hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřekročí hodnotu použitých původních materiálů|
8527| Přijímací přístroje pro radiotelefonii, radiotelegrafii nebo rozhlasové vysílání, též kombinované v jednom pouzdře s přístrojem pro záznam nebo reprodukci zvuku nebo s hodinami| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 25 % ceny produktu ze závodu
| — hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
a
— při které hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřekročí hodnotu použitých původních materiálů|
8528| Televizní přijímače, též s vestavěnými rozhlasovými přijímači nebo s přístroji pro záznam nebo reprodukci zvuku nebo obrazu; včetně videomonitorů a videoprojektorů| |
– přístroje pro videofonní záznam nebo jeho reprodukci, též s vestavěným videotunerem| Výroba:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu
| — při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
a
— při které hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřekročí hodnotu použitých původních materiálů|
– ostatní| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 25 % ceny produktu ze závodu
| — hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
a
— hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřekročí hodnotu použitých původních materiálů|
8529| Části a součásti výhradně nebo zejména určené pro přístroje čísel 8525 až 8528:| |
– výhradně nebo zejména určené pro přístroje pro záznam nebo reprodukci obrazu| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
– ostatní| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 25 % ceny produktu ze závodu
| — hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
a
— hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřekročí hodnotu použitých původních materiálů|
8535 a 8536| Elektrická zařízení k vypínání, spínání nebo k ochraně elektrických obvodů, k jejich zapojování, spojování a připojování| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu
| — hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
a
— jsou v rámci výše uvedeného omezení materiály zařazené v čísle 8538 použity pouze do hodnoty 10 % ceny produktu ze závodu|
8537| Rozvaděče, rozvodné panely, ovládací stoly, pulty, skříně a jiné základny, vybavené nejméně dvěma zařízeními čísel 8535 nebo 8536, pro elektrická řídicí nebo rozvodná zařízení, včetně zabudovaných nástrojů nebo přístrojů kapitoly 90, číslicově řízené přístroje, jiné než spojovací přístroje čísla 8517:| Výroba, při které:
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu
a| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu
| — jsou v rámci výše uvedeného omezení materiály zařazené v čísle 8538 použity pouze do hodnoty 10 % ceny produktu ze závodu|
ex 8541| Diody, tranzistory a obdobná polovodičová zařízení, kromě destiček ještě nerozřezaných na čipy| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 25 % ceny produktu ze závodu
| — jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
a
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
8542| Elektronické integrované obvody a mikrosoustavy| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 25 % ceny produktu ze závodu
| — hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
a
— v rámci výše uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů čísla 8541 nebo 8542, nepřekročí 10 % ceny produktu ze závodu|
8544| Dráty, vodiče (též s lakovaným povrchem nebo anodickým okysličením) kabely (včetně koaxiálních) a jiné izolované elektrické vodiče včetně konektorů; optické kabely vyrobené z jednotlivě opláštěných vláken, též spojené s elektrickými vodiči nebo konektory.| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
8545| Uhlíkové elektrody, uhlíkové kartáčky, osvětlovací uhlíky, uhlíky pro elektrické baterie a ostatní výrobky z grafitu nebo jiného uhlíku, též spojené s kovem pro elektrické účely| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
8546| Elektrické izolátory z jakéhokoli materiálu| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
8547| Izolační části a součásti pro elektrické stroje, přístroje nebo zařízení, vyrobené zcela z izolačních materiálů nebo jen s jednoduchými, do materiálu vlisovanými drobnými kovovými součástmi (např. s objímkami se závitem), sloužícími výhradně k připevňování, kromě izolátorů čísla 8546; elektrické instalační trubky a jejich spojky z obecných kovů, s vnitřní izolací| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
8548| Elektrické části a součásti strojů a přístrojů jinde neuvedené ani nezahrnuté| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
8601 až 8607| Železniční a tramvajové lokomotivy, vozový park a jeho části a součásti| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
8608| Kolejový svrškový upevňovací materiál a upevňovací zařízení; mechanické (též elektromechanické) návěstní, bezpečnostní, kontrolní nebo ovládací, pro železniční tramvajovou nebo jinou kolejovou dopravu, silniční nebo říční dopravu, parkoviště, přístavní nebo letištní zařízení; jejich části a součásti| Výroba, při které:
— jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku
a| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu
| — hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
8609| Kontejnery (včetně nádržkových kontejnerů) speciálně konstruované a vybavené pro jeden nebo více druhů dopravy| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
ex Kapitola 87| Vozidla jiná než kolejová, jejich části a součásti, kromě čísel 8709 až 8711, ex 8712, 8715 a 8716, pro které jsou pravidla stanovena níže| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
8709| Vozíky s vlastním pohonem bez zdvíhacího nebo manipulačního zařízení, používané v továrnách, skladech, přístavech nebo na letištích k přepravě zboží na krátké vzdálenosti; malé tahače používané na železničních nástupištích; jejich části a součásti| Výroba, při které:
— jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle než je číslo výrobku
a| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu
| — hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
8710| Tanky a jiná bojová obrněná vozidla, motorová, též se zbraněmi; jejich části a součásti| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu
| — jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle než je číslo výrobku
a
– hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
8711| Motocykly (včetně mopedů) a jízdní kola s pomocným motorem, též s postranními vozíky; postranní vozíky| |
– se zážehovým spalovacím motorem s posuvně vrtaným pohybem pístu s obsahem válců:|
– – nejvýše 50 cm3| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 20 % ceny produktu ze závodu
| — hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
a
— hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřekročí hodnotu použitých původních materiálů|
– – vyšším než 50 cm3| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 25 % ceny produktu ze závodu
| — hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
a
— hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřekročí hodnotu použitých původních materiálů|
– ostatní| Výroba:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu
| — při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu
a
— při které hodnota všech nepůvodních použitých materiálů nepřekročí hodnotu použitých původních materiálů|
ex 8712| Jízdní kola bez kuličkových ložisek| Výroba z materiálů kteréhokoliv čísla, kromě čísla 8714| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu
8715| Dětské kočárky a jejich části a součásti| Výroba, při které:
— všechny použité materiály jsou zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu
a
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
8716| Přívěsy a návěsy; ostatní vozidla bez mechanického pohonu; jejich části a součásti| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu
— jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
a
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
ex Kapitola 88| Letadla, kosmické lodě a jejich části a součásti, kromě čísel ex 8804 a 8805, pro které jsou pravidla stanovena níže:| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu
8804| Rotující padáky| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla včetně jiných materiálů čísla 8804| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu
8805| Letecké katapulty a podobné přístroje a zařízení; přístroje a zařízení pro přistání aerodynů na letadlové lodi a podobné přístroje a zařízení pozemní přístroje pro letecký výcvik; jejich části a součásti| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu
Kapitola 89| Lodě čluny a technická plavidla| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku. Nelze však použít trupy čísla 8906.| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu
ex Kapitola 90| Optické, fotografické, kinematografické, měřící, kontrolní a jemnomechanické; zdravotnické nebo lékařské přístroje a zařízení; jejich části, součásti a příslušenství; kromě přístrojů a zařízení patřících do následujících čísel, pro které jsou pravidla stanovena níže: 9001, 9002, 9004, ex 9005, ex 9006, 9007, 9011, ex 9014, 9015 až 9020 a 9024 až 9033| Výroba, při které:
— jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku,
a| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu
| — hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
9001| Optická vlákna a svazky optických vláken; optické kabely, jiné než čísla 8544; polarizační materiál v listech nebo deskách; čočky (včetně kontaktních), hranoly, zrcadla a jiné optické články z jakéhokoliv materiálu, nezasažené, jiné než z opticky neopracovaného skla| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
9002| Čočky, hranoly, zrcadla a jiné optické články z jakéhokoliv materiálu, zasazené, pro přístroje nebo zařízení, jiné než z opticky neopracovaného skla| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
9004| Brýle (korekční, ochranné nebo jiné) a podobné výrobky| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
ex 9005| Binokulární a monokulární dalekohledy a jiné optické teleskopy a jejich podstavce a rámy; kromě astronomických refrakčních teleskopů a jejich rámů a podstavců| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu
| — jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle než je číslo výrobku,
a|
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
a
— hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřekročí hodnotu všech původních použitých materiálů|
ex 9006| Fotografické přístroje (jiné než kinematografické); přístroje a žárovky pro bleskové světlo k fotografickým účelům, kromě elektricky zapalovaných bleskových žárovek| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu
| — jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle než je číslo výrobku,
a|
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
a
— hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřekročí hodnotu všech použitých původních materiálů|
9007| Kinematografické kamery a promítací přístroje, též s vestavěnými přístroji pro záznam a reprodukci zvuku| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu
| — jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
a
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
a
— hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřekročí hodnotu všech použitých původních materiálů|
9011| Sdružené optické mikroskopy, včetně mikroskopů pro mikrofotografii, mikrokinematografii nebo mikroprojekci| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu
| — jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle než je číslo výrobku,
a|
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
a
— hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřekročí hodnotu všech použitých původních materiálů|
ex 9014| Ostatní navigační přístroje a zařízení| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
9015| Geodetické, topografické, zeměměřičské, nivelační, fotogrammetrické, hydrografické, oceánografické, hydrologické, meteorologické nebo geofyzikální přístroje a zařízení, kromě kompasů; dálkoměry| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
9016| Váhy o citlivosti nejméně 5 cg, též se závažími| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
9017| Kreslící, označovací nebo počítací přístroje (např. kreslící stroje, pantografy, úhloměry, rýsovadla, logaritmická pravítka a kalkulačky); ruční délková měřidla (např. měřicí tyče, měřící pásma, mikrometry, posuvná měřítka a kalibry) jinde v této kapitole neuvedené ani nezahrnuté| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
9018| Zdravotnické, chirurgické, stomatologické, nebo veterinární nástroje a přístroje, včetně scintigrafických přístrojů, ostatní elektroléčebné přístroje a přístroje pro vyšetření zraku:| |
– stomatologická křesla s vestavěnými stomatologickými přístroji a plivátka pro stomatologické ordinace| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla včetně jiných materiálů čísla 9018| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu
– ostatní| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 2 5 % ceny produktu ze závodu
| — jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku,|
a
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
9019| Přístroje pro mechanoterapii; masážní přístroje; psychotechnické přístroje; přístroje pro léčbu ozonem, kyslíkem, aerosolem, resuscitátory a jiné respirační přístroje| Výroba, při které:
— jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle než je číslo výrobku,| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 25 % ceny produktu ze závodu
| a
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
9020| Ostatní dýchací přístroje a plynové masky, kromě ochranných masek bez mechanických částí a vyměnitelných filtrů| Výroba, při které:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 25 % ceny produktu ze závodu
| — jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku,|
a
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
9024| Stroje a přístroje pro zkoušení tvrdosti, pevnosti v tahu, stlačitelnosti, pružnosti nebo jiných mechanických vlastností materiálů (např. kovů, dřeva, textilních materiálů, papíru, plastů)| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
9025| Hydrometry a podobné plovoucí přístroje, teploměry, žároměry, tlakoměry, vlhkoměry a psychrometry, též s registračním zařízením a navzájem kombinované| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
9026| Přístroje a zařízení na měření nebo kontrolu průtoku, hladiny, tlaku nebo jiných proměnných charakteristik kapalin nebo plynů (např. průtokoměry, hladinoměry, tlakoměry, měřiče spotřeby tepla), kromě přístrojů a zařízení čísel 9014, 9015, 9028 nebo 9032| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
9027| Přístroje a zařízení pro fyzikální nebo chemické rozbory (např. polarimetry, refraktometry, spektrometry, analyzátory plynů nebo kouře); přístroje a zařízení na měření nebo kontrolu viskozity, pórovitosti, roztažnosti, povrchového napětí nebo podobné přístroje a zařízení; přístroje a zařízení na kalorimetrické, akustické nebo fotometrické měření (včetně expozimetrů); mikrotomy| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
9028| Plynoměry, průtokoměry kapalin, elektroměry, včetně jejich kalibračních měřidel:| |
– části, součásti a příslušenství| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
– ostatní| Výroba, při které:
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu.
| a
— hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřekročí hodnotu použitých původních materiálů|
9029| Otáčkoměry, počítače výrobků, taxametry, měřiče ujeté vzdálenosti, krokoměry apod.; ukazatele rychlosti a tachometry, jiné než čísel 9104 a 9015; stroboskopy| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu.|
9030| Osciloskopy, analyzátory spektra a ostatní přístroje a zařízení na měření a kontrolu elektrických veličin; kromě měřidel čísla 9028; přístroje a zařízení na měření nebo detekci záření alfa, beta, gama, rentgenového, kosmického nebo jiného ionizujícího záření| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu.|
9031| Měřící nebo kontrolní zařízení a stroje, jinde v této kapitole neuvedené ani nezahrnuté; projektory na kontrolu profilů| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu.|
9032| Automatické regulační nebo kontrolní přístroje a zařízení| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu.|
9033| Části, součásti a příslušenství, jinde v této kapitole neuvedené ani nezahrnuté, pro stroje, přístroje a zařízení kapitoly 90| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu.|
ex Kapitola 91| Hodiny, hodinky, a jejich části a součásti; kromě čísel 9105, 9109 až 9113, pro která jsou pravidla uvedena níže:| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu.|
9105| Ostatní hodiny| Výroba, při které:
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu.
| a
— hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřekročí hodnotu použitých původních materiálů|
9109| Hodinové strojky, úplné a smontované| Výroba, při které:
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu.
| a
— hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřekročí hodnotu použitých původních materiálů|
9110| Hodinové nebo hodinkové strojky, úplné, nesmontované nebo částečně smontované (soupravy); hodinové nebo hodinkové strojky neúplné, smontované; neúplné, nedokončené hodinové nebo hodinkové strojky| Výroba, při které
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu
a| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu.
| — v rámci uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů čísla 9114 nepřekročí 10 % ceny produktu ze závodu|
9111| Pouzdra hodinek a jejich části a součásti| Výroba, při které:
— jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku,| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu.
| a
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
9112| Kryty a skříňky k hodinářským výrobkům a jejich části a součásti| Výroba, při které:
— jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku,| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu.
| a
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
9113| Hodinkové řemínky, pásky, náramky a jejich části a součásti:| |
– z obecných kovů, též pokovených nebo plátovaných drahými kovy| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 40 % ceny produktu ze závodu|
– ostatní| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu.|
Kapitola 92| Hudební nástroje; části, součásti a příslušenství těchto nástrojů| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů neřekročí 40 % ceny produktu ze závodu.|
Kapitola 93| Zbraně a střelivo; jejich části, součásti a příslušenství| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu.|
ex Kapitola 94| Nábytek; lůžkoviny, matrace, vložky do postelí, polštáře a podobné výrobky, svítidla a světelná zařízení, jinde neuvedená ani nezahrnutá; světelné znaky, světelné ukazatele a podobné výrobky; montované stavby, kromě čísel 9401, ex 9403, 9405 a 9406, pro která jsou pravidla stanovena níže| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
ex 9401 a
ex 9403| Nábytek z obecných kovů, obsahující bavlněnou tkaninu bez vycpávky o hmotnosti nejvýše 300 g/m2| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle než je číslo výrobku|
| nebo|
výroba z bavlněné tkaniny již zhotovené ve formě připravené k použití, čísla 9401 nebo 9403, pokud|
— její hodnota nepřekročí 25 % ceny produktu ze závodu
a|
— všechny použité ostatní materiály jsou původní a zařazeny v jiném čísle, než je číslo 9401 nebo 9403|
9405| Svítidla (včetně světlometů) a jejich části a součásti jinde neuvedené ani nezahrnuté; světelné reklamy, světelné znaky, světelné ukazatele a podobné výrobky s nesnímatelným pevným světelným zdrojem a jejich části a součásti jinde neuvedené ani nezahrnuté| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu.|
9406| Montované stavby| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu.|
ex Kapitola 95| Hračky, hry, a sportovní potřeby; jejich části, součásti a příslušenství, kromě čísel 9503 a ex 9506, pro která jsou pravidla stanovena níže:| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
9503| Ostatní hračky; zmenšené modely a podobné modely na hraní, též mechanické; skládanky všech druhů| Výroba, při které:|
| — jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle než je číslo výrobku,
a|
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
ex 9506| Výrobky a potřeby pro tělesné cvičení, gymnastiku, atletiku nebo jiné sporty (kromě stolního tenisu) nebo hry pod širým nebem, jinde v této kapitole neuvedené ani nezahrnuté; bazény a brouzdaliště| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku. Hrubě tvarované špalky použité předkovky pro výrobu hlavic ke golfovým holím|
ex Kapitola 96| Různé výrobky; kromě čísel ex 9601, ex 9602, ex 9603, 9605, 9606, 9612, ex 9613 a ex 9614, pro která jsou pravidla stanovena níže| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
ex 9601 a
ex 9602| Výrobky z živočišných, rostlinných nebo nerostných řezbářských materiálů| Výroba z „opracovaných“ řezbářských materiálů stejného čísla|
ex 9603| Košťata a kartáče (kromě košťat apod. a kartáčů z kuních a veverčích chlupů) ruční mechanická košťata bez motoru, malířské, podložky a válečky, pryžové štětky a štětce| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu.|
9605| Cestovní soupravy pro osobní toaletu, šití nebo čištění obuvi nebo oděvů| Každá položka v soupravě musí splňovat pravidlo, které by pro ni platilo, kdyby nebyla zařazen do soupravy. Nepůvodní předměty však mohou být použity, pokud jejich celková hodnota nepřekročí 15 % ceny soupravy ze závodu.|
9606| Knoflíky a stiskací knoflíky; formy na knoflíky a ostatní části a součásti knoflíků nebo stiskacích knoflíků; knoflíkové polotovary| Výroba, při které:|
| — jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku,|
a
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
9612| Pásky do psacích strojů a podobné barvící pásky napuštěné tiskařskou černí nebo jinak připravené k předávání otisků, též na cívkách nebo v kazetách; razítkové polštářky, též napuštěné, též v krabičkách| Výroba, při které:
— jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku,|
| a
— hodnota všech použitých materiálů nepřekročí 50 % ceny produktu ze závodu|
ex 9613| Zapalovače s elektrickým zapalovacím systémem| Výroba, při které hodnota všech použitých materiálů čísla 9613 nepřekročí 30 % ceny produktu ze závodu.|
ex 9614| Dýmky a dýmkové hlavy| Výroba z hrubě tvarovaných špalků|
Kapitola 97| Umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti| Výroba, při které jsou všechny použité materiály zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku|
(1)
Viz úvodní poznámka 7, příloha I
(2)
Poznámka 3 ke kapitole 32 říká, že tyto přípravky jsou přípravky druhu užívaného pro barvení kteréhokoliv materiálu nebo používané jako přísady ve výrobě barvících přípravků za předpokladu, že nejsou řazeny v jiném čísle kapitoly 32
(3)
Skupinou se rozumí jakákoliv část čísla, která je oddělena od zbývající části středníkem.
(4)
V případě výrobků sestávajících z materiálů zařazených jak v číslech 3901 až 3906 na jedné straně tak v číslech 3907 až 3911 na straně druhé platí toto omezení jenom na tu skupinu materiálů, která převládá hmotností ve výrobku
(5)
Za vysoce průhledné se považují tyto pásky: pásky se zakalenou optikou u kterých jeměřeno podle ASTM-D 1003-16 Gardnerovým nefelometrem (faktor zakalenosti) – menší než 2 %.
(6)
Viz úvodní poznámka 5, kde jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsi textilních materiálů
(7)
Viz úvodní poznámka č. 6.
(8)
Pravidlo s platností do 31. prosince 1998.
PŘÍLOHA III
VZOR PRŮVODNÍHO OSVĚDČENÍ EUR.1
1.
Průvodní osvědčení EUR.1 se vystavuje na formuláři, jehož vzor je obsažen v této příloze. Formulář se vytiskne v jednom nebo ve více jazycích, v nichž je vyhotovena tato dohoda. Osvědčení se vydávají v jednom z těchto jazyků a v souladu s obecně závaznými právními předpisy platnými ve vyvážejícím státě. Jsou-li vyplňovány rukou, je třeba použít inkoust a psát hůlkovým písmem.
2.
Formulář osvědčení EUR.1 má rozměry 210 × 297 mm s maximální přípustnou odchylkou - 5 mm nebo + 8 mm na délku. Použitý papír musí být bílý, klížený pro psaní, neobsahující dřevovinu o hmotnosti nejméně 25 g/m2. Musí mít pozadí s tištěným zeleným gilošovaným vzorem, na němž je patrné jakékoliv padělání mechanickými nebo chemickými prostředky.
3.
Příslušné orgány členských států Společenství a Maroka si mohou vynahradit právo tisknout osvědčení samy nebo je nechat tisknout schválenými tiskárnami. V takovém případě musí každé osvědčení obsahovat odkaz na příslušné schválení. Každé osvědčení musí nést jméno a adresu tiskárny nebo značku, podle které lze tiskárnu identifikovat. Musí také obsahovat pořadové číslo, předtištěné nebo nepředtištěné, pro účely identifikace.
PRŮVODNÍ OSVĚDČENÍ
70kB
35kB
POZNÁMKY
1.
V osvědčeních se nesmějí slova mazat ani přepisovat. Jakékoliv změny se musí provést přeškrtnutímnesprávného údaje a zapsáním potřebné opravy. Každou takovou změnu musí parafovat osoba, která osvědčení vyplnila, a schválit (indosovat) celní orgány vydávající země nebo území.
2.
Mezi položkami uvedenými v osvědčení se nesmějí vynechávat žádné mezery a před každou položkou se musí uvést její číslo. Hned pod poslední položkou se musí zakreslit vodorovná čára. Všechna nevyplněná místa se musí proškrtnout tak, aby nebylo možné do nich později vpisovat dodatečné údaje.
3.
Zboží se musí být popsáno v souladu s obchodní praxí a natolik podrobně, aby je bylo možné identifikovat.
ŽÁDOST O VYDÁNÍ PRŮVODNÍHO OSVĚDČENÍ
60kB
PROHLÁŠENÍ VÝVOZCE
35kB
PŘÍLOHA IV
PROHLÁŠENÍ PODLE ČLÁNKU 27
23kB
PŘÍLOHA V
VZOROVÝ OTISK RAZÍTKA UVEDENÝ V ČL. 22 ODST. 3 PÍSM. b)
9kB
PŘÍLOHA VI
VZOR PROHLÁŠENÍ
25kB
PŘÍLOHA VII
INFORMAČNÍ OSVÉDČENÍ K USNADNĚNÍ VYDÁNÍ
71kB
30kB
POZNÁMKY
(1)
Celé občanské nebo obchodní firma a adresa.
(2)
Nepovinné.
(3)
Kilogram, hektolitr, metr krychlový nebo ostatní jednotky.
(4)
Obaly jsou považovány za jeden celek se zbožím, které obsahují. Toto ustanovení však neplatí pro výrobky zabalené v obalech běžného typu a které mají trvalý charakter nezávisle na jejich obalu.
(5)
Vyplnit v případě potřeby. V těchto případech:
-
pocházejí-li výrobky ze země uvedené dotyčnou dohodou nebo úmluvou – uvést tuto zemi,
-
pocházejí-li výrobky z ostatních zemí – uvést „třetí země“.
(6)
Hodnota musí být uvedena v souladu s ustanoveními vztahujícími se k pravidlům původu.
PŘÍLOHA VIII
SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ K ČLÁNKU 1 PROTOKOLU
Strany souhlasí, že ustanoveními článku 1 písm. e) protokolu není dotčeno právo Maroka požívat zvláštního zacházení ani jiná výjimečná ujednání, která byla schválena pro rozvojové země dohodou provádějící článek VII Všeobecné dohody o clech a obchodu.
SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ VZTAHUJÍCÍ SE K ČLÁNKŮM 19 a 33 PROTOKOLU
Strany souhlasí, že ustanovení čl. 19 odst. 1 písm. b) a čl. 33 odst. 1 a 2 protokolu je třeba opatřit vysvětlivkami.
SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ VZTAHUJÍCÍ SE K ČLÁNKU 39 PROTOKOLU
K provedení článku 39 tohoto protokolu je Společenství po podpisu dohody připraveno, přezkoumat jakoukoliv žádost Maroka ohledně stanovení odchylek u pravidel původu.
PROTOKOL č. 5
o vzájemné pomoci mezi správními orgány v celních záležitostech
Článek 1
Definice
Pro účely tohoto protokolu se rozumí:
a)
„celními předpisy“ všechny právní a správní předpisy použitelné na územích stran, které upravují dovoz, vývoz, tranzit zboží a jeho umístění do určitého celního režimu, včetně opatření pro zákaz, omezení a kontrolu, přijatých uvedenými stranami;
b)
„dožadujícím orgánem“ příslušný správní orgán, který byl pro tento účel určen stranou a který podává žádost o pomoc v celních záležitostech;
c)
„dožádaným orgánem“ příslušný správní orgán, který byl pro tento účel určen smluvní stranou a který obdrží žádost o pomoc v celních záležitostech;
d)
„osobními údajiosobními údaji“ veškeré údaje týkající se určité nebo určitelné osoby.
Článek 2
Oblast působnosti
1.
Strany si vzájemně pomáhají v oblastech spadajících do jejich působnosti při prevenci, zjišťování a vyšetřování porušení celních předpisů, a to způsobem a za podmínek stanovených v tomto protokolu.
2.
Pomoc v celních záležitostech, jak je upravena v tomto protokolu, se použije na správní orgány stran, které jsou příslušné pro používání tohoto protokolu. Nejsou jí dotčeny předpisy, jimiž se řídí vzájemná pomoc v trestních věcech. Ani se nevztahuje na informace získané při výkonu pravomocí na základě žádosti soudního orgánu, pokud s tím tento orgán nevysloví souhlas.
Článek 3
Pomoc na žádost
1.
Na žádost dožadujícího orgánu mu dožádaný orgán poskytne všechny potřebné informace, které dožadujícímu orgánu umožní zajistit správné používání celních předpisů, včetně informací o oznámených nebo plánovaných operacích, které porušují nebo by mohly porušovat tyto předpisy.
2.
Na žádost dožadujícího orgánu dožádaný orgán sdělí, zda zboží vyvezené z území jedné strany bylo řádně dovezeno na území druhé strany a v případě potřeby informuje o celním režimu tohoto zboží.
3.
Na žádost dožadujícího orgánu dožádaný orgán, v souladu se svými právními předpisy, zajistí sledování:
a)
fyzických nebo právnických osob, u kterých existuje důvodné podezření, že porušují nebo porušily celní předpisy;
b)
míst, kde jsou sklady zboží zřízeny způsobem, který vyvolává důvodné podezření, že toto zboží je určeno pro operace porušující celní předpisy druhé smluvní strany;
c)
pohybů zboží, které jsou oznámeny jako potenciálně podezřelé ze závažného porušování celních předpisů;
d)
dopravních prostředků, u kterých existuje důvodné podezření, že byly nebo mohou být použity při porušování celních předpisů.
Článek 4
Pomoc bez žádosti
V souladu se svými právními a správními předpisy a ostatními právními nástroji si strany navzájem poskytnou pomoc, pokud se domnívají, že je to nezbytné pro správné používání celních předpisů, zejména pokud získají informace, které se týkají:
—
operací, které porušují nebo mohou porušit tyto předpisy a které mohou být předmětem zájmu druhé strany;
—
nových způsobů nebo metod používaných při provádění těchto operací;
—
zboží, o kterém je známo, že je předmětem porušování celních předpisů;
—
fyzických nebo právnických osob, u kterých existuje důvodné podezření, že porušují nebo porušily celní předpisy,
—
dopravních prostředků, u kterých existuje důvodné podezření, že byly nebo by mohly být použity při porušování celních předpisů.
Článek 5
Doručení/Oznámení
Na žádost dožadujícího orgánu podnikne dožádaný orgán v souladu se svými právními předpisy všechny nezbytné kroky k tomu, aby zajistil:
—
doručení všech dokumentů,
—
oznámení všech rozhodnutí,
které spadají do oblasti působnosti tohoto protokolu, adresátovi pobývajícímu nebo usazenému na jeho území. V takovém případě se použije čl. 6 odst. 3.
Článek 6
Forma a obsah žádosti o pomoc
1.
Žádosti podle tohoto protokolu se podávají písemně. Jsou doloženy dokumenty, které jsou považovány za užitečné pro vyřízení žádosti. V naléhavých případech lze přijmout ústní žádost, která však musí být bezodkladně potvrzena písemně.
2.
Žádosti podle odstavce 1 obsahují tyto údaje:
a)
název dožadujícího orgánu;
b)
požadovaná opatření;
c)
předmět a důvod žádosti;
d)
příslušné právní a správní předpisy a jiné právní skutečnosti;
e)
co nejpřesnější a nejúplnější údaje o fyzických nebo právnických osobách, které jsou cílem šetření;
f)
přehled souvisejících skutečností a dosud provedených šetření, s výjimkou případů uvedených v článku 5.
3.
Žádosti se podávají v úředním jazyce dožádaného orgánu nebo v jazyce pro něj přijatelném.
4.
Pokud žádost nesplňuje formální náležitosti, lze žádat o její opravu nebo doplnění; lze však nařídit předběžná opatření.
Článek 7
Vyřizování žádosti
1.
Za účelem vyhovění žádosti o pomoc dožádaný orgán postupuje v rámci své působnosti a dostupných zdrojů tak, jako by jednal na vlastní popud nebo na žádost jiných orgánů téže strany, to znamená, že předá informace, které již má k dispozici, provede příslušná šetření nebo zajistí jejich provedení. Toto ustanovení se použije rovněž pro správní úřady, kterým byla žádost adresována dožádanou stranou, pokud tato nemohla jednat sama.
2.
Žádosti o pomoc se vyřizují v souladu s právními a správními předpisy dožádané strany.
3.
Oprávnění úředníci jedné strany mohou se souhlasem druhé strany a za podmínek jí stanovených získat od úředníků dožádaného orgánu nebo jiného orgánu, za který dožádaný orgán odpovídá, informace o porušení celních předpisů, které dožadující orgán potřebuje pro účely tohoto protokolu.
4.
Se souhlasem druhé strany a za podmínek touto druhou stranou stanovených, se mohou úředníci jedné strany účastnit vyšetřování, které probíhá na území této druhé strany.
Článek 8
Forma předávaných informací
1.
Dožádaný orgán seznámí dožadující orgán s výsledky vyšetřování ve formě dokumentů, ověřených kopií dokumentů, zpráv a podobně.
2.
Dokumenty podle odstavce 1 lze nahradit elektronicky zpracovanými informacemi v jakékoliv formě a plnícími stejný účel.
Článek 9
Výjimky z povinnosti poskytnout pomoc
1.
Strany mohou odmítnout poskytnutí pomoci uvedené v tomto protokolu, pokud by toto poskytnutí:
a)
pravděpodobně ohrozilo svrchovanost Maroka nebo členského státu Společenství, který byl požádán o pomoc na základě tohoto protokolu,
nebo
b)
pravděpodobně ohrozilo veřejný pořádek, bezpečnost nebo jiné zásadní zájmy;
c)
se týkalo jiných právních předpisů, než jsou celní předpisy,
nebo
d)
ohrožovalo průmyslové, obchodní nebo služební tajemství.
2.
Žádá-li dožadující orgán o pomoc, kterou by sám nemohl poskytnout, pokud by o ni byl požádán, upozorní na tuto skutečnost ve své žádosti. O způsobu, jak naložit s takovou žádostí, rozhodne dožádaný orgán.
3.
Rozhodnutí o odmítnutí pomoci a jeho odůvodnění se bezodkladně oznámí dožadujícímu orgánu.
Článek 10
Povinnost zachovávat důvěrnost
1.
Všechny informace sdělené v jakékoliv formě na základě tohoto protokolu jsou důvěrné povahy. Vztahuje se na ně závazek úředního utajení a požívají ochrany poskytované informacím stejného druhu podle příslušných právních předpisů strany, která je obdržela, a odpovídajících ustanovení platných pro orgány Společenství.
2.
Osobní údajeOsobní údaje mohou být sdělovány, pouze pokud úroveň ochrany, poskytnutá osobám právními předpisy smluvních stran, je rovnocenná. Smluvní strany musí zajistit alespoň úroveň ochrany založenou na zásadách obsažených v příloze k tomuto protokolu.
Článek 11
Použití informací
1.
Získané informace, včetně informací týkajících se osobních údajůosobních údajů, se používají pouze pro účely tohoto protokolu; pro jiné účely mohou být jednou ze smluvních stran použity jen s předchozím písemným souhlasem orgánu, který údaje poskytl. Takové použití je předmětem omezení, která tento orgán stanoví. Tato ustanovení se nepoužijí, pokud by se informace získané pro účely tohoto protokolu také mohly použít pro účely boje proti nezákonnému obchodu s omamnými a psychotropními látkami. Takové informace mohou být sděleny jiným orgánům, které se přímo zabývají bojem proti nezákonnému obchodu s drogami, v rámci omezení článku 2.
2.
Odstavec 1 nebrání používání informací v právních nebo správních řízeních následně vedených v případě nedodržení celních předpisů. Příslušný orgán, který poskytl tyto informace, musí být okamžitě o takovémto použití informován.
3.
Strany mohou ve svých protokolech, zprávách a svědeckých výpovědích a při soudních řízeních a při vyšetřování používat jako důkazy získané údaje a dokumenty, které prostudovaly, v souladu s ustanoveními tohoto protokolu.
Článek 12
Znalci a svědci
1.
Úředník dožádaného orgánu může být pověřen, aby se v mezích uděleného oprávnění účastnil jako znalec nebo svědek soudního nebo správního řízení týkajícího se záležitostí uvedených v tomto protokolu v rámci soudní pravomoci druhé smluvní strany a aby předložil předměty, dokumenty nebo jejich ověřené kopie, kterých je pro řízení třeba. V předvolání k takovému řízení musí být výslovně uvedeno, v jaké záležitosti a v jaké funkci nebo postavení bude úředník vyslechnut.
2.
Pověřený úředník požívá takové ochrany, jakou stávající právní předpisy zaručují úředníkům dožadujícího orgánu na jeho území.
Článek 13
Náklady pomoci
Strany se vzdávají všech vzájemných nároků na náhradu nákladů vzniklých podle tohoto protokolu, s výjimkou případných nákladů na znalce a svědky a nákladů na tlumočníky a překladatele, kteří nejsou součástí veřejné služby.
Článek 14
Provádění protokolu
1.
Provádění tohoto protokolu se svěřuje ústředním celním orgánům Maroka na jedné straně a příslušným útvarům Komise Evropských společenství, případně celním orgánům členských států na straně druhé. Ty rozhodnou o všech praktických opatřeních a ujednáních, která jsou nezbytná pro provádění tohoto protokolu, přičemž vezmou v úvahu platné předpisy v oblasti ochrany osobních údajůosobních údajů. Prostřednictvím Výboru pro celní spolupráci, vytvořeném na základě článku 40 Protokolu č. 4, mohou doporučit Radě přidružení změny, které by se podle jejich názoru v tomto protokolu měly provést.
2.
Strany vzájemně konzultují a následně se informují o podrobnostech prováděcích předpisů, které jsou přijaty v souladu s ustanoveními tohoto protokolu.
Článek 15
Doplňková povaha protokolu
1.
Tento protokol doplňuje a nebrání používání jakýchkoli dohod o vzájemné pomoci, které byly uzavřeny nebo mohou být uzavřeny jednotlivými nebo několika členskými státy Evropské unie a Maroka. Nevylučuje ani širší vzájemnou pomoc poskytnutou podle takových dohod.
2.
Aniž je dotčen článek 11, nedotýkají se tyto dohody předpisů Společenství, kterými se řídí výměna informací mezi příslušnými útvary Komise a celními orgány členských států získaných v celních záležitostech, na nichž by Společenství mohlo mít zájem.
PŘÍLOHA
ZÁKLADNÍ ZÁSADY OCHRANY OSOBNÍCH ÚDAJŮ
1.
Osobní údajeOsobní údaje, které jsou automaticky zpracovávány, musí být:
a)
získány a zpracovávány čestně a v souladu s právními předpisy;
b)
uchovávány pro zřejmé a oprávněné účely a nesmí být dále použity způsobem s těmito účely neslučitelným;
c)
přiměřené, podstatné a odpovídající účelu, k němuž jsou shromažďovány;
d)
správné, v případě potřeby aktualizované;
e)
uchovávány v podobě, která umožní identifikaci dotyčné osoby po dobu, která nebude delší, než je nezbytné z hlediska účelu, pro který byly údaje shromážděny.
2.
Osobní údajeOsobní údaje vypovídající o etnickém původu, politických názorech, náboženském nebo jiném přesvědčení, jakož i údaje týkající se zdraví nebo pohlavního života, smějí být zpracovávány automatizovaně pouze tehdy, jestliže vnitrostátní právní řád poskytne vhodné záruky. Tato ustanovení se použijí i na osobní údajeosobní údaje v rozsudcích v trestním řízenítrestním řízení.
3.
Na ochranu osobních údajůosobních údajů uložených v automatizovaných souborech dat je třeba přijmout vhodná bezpečnostní opatření proti neoprávněnému zničení nebo náhodné ztrátě, jakož i proti neoprávněnému přístupu, změnám nebo šíření.
4.
Každý má právo:
a)
zjistit, zda osobní údajeosobní údaje, které se ho týkají, jsou uchovávány v automatizovaném souboru dat, k jakému účelu jsou převážně používány a totožnost a místo pobytu nebo pracoviště osoby odpovědné za automatizovaný soubor dat;
b)
v přiměřených intervalech a bez zbytečných průtahů nebo nákladů získat potvrzení o tom, zda jsou v automatizovaných souborech dat uloženy osobní údajeosobní údaje, které se týkají dotyčné osoby, jakož i tyto údaje ve srozumitelné formě;
c)
podle povahy případu dosáhnout opravy nebo vymazání údajů, jestliže byly zpracovány v rozporu s vnitrostátními právními předpisy používající základní zásady stanovené v odstavcích 1 a 2 této přílohy;
d)
mít k dispozici opravné prostředky v případě nečinnosti po žádosti o sdělení, případně po sdělení, žádosti o opravu nebo vymazání, jak je uvedeno v písm. b) a c) výše.
5.1
Výjimky z ustanovení odstavců 1, 2 a 4 této přílohy jsou přípustné pouze v níže uvedených případech.
5.2
Výjimky z ustanovení odstavců 1, 2 a 4 této přílohy jsou přípustné, pouze pokud tak stanoví právní předpisy smluvní strany a pokud taková výjimka představuje opatření v demokratické společnosti nezbytné, které je určeno k:
a)
zabezpečení vnitřní bezpečnosti, veřejného pořádku nebo finančních zájmů státu nebo k předcházení trestné činnosti;
b)
ochraně subjektů údajů nebo práv a svobod jiných.
5.3
V případě automatizovaných souborů dat, které obsahují osobní údajeosobní údaje používané pro statistické účely nebo pro vědecký výzkum, mohou být práva uvedená v odst. 4 písm. b), c) a d) této přílohy omezena zákonem, pokud takové použití velmi pravděpodobně nepředstavuje narušení soukromí subjektů údajů.
6.
Žádné ustanovení této přílohy nesmí být vykládáno jako omezující nebo dotýkající se pravomoci smluvní strany poskytovat subjektům údajů větší ochranu, než je ochrana poskytovaná podle této přílohy.
ZÁVĚREČNÝ AKT
Zplnomocnění zástupci:
BELGICKÉHO KRÁLOVSTVÍ,
DÁNSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,
SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO,
ŘECKÉ REPUBLIKY,
ŠPANĚLSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,
FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY,
IRSKA,
ITALSKÉ REPUBLIKY,
LUCEMBURSKÉHO VELKOVÉVODSTVÍ,
NIZOZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,
RAKOUSKÉ REPUBLIKY,
PORTUGALSKÉ REPUBLIKY,
FINSKÉ REPUBLIKY,
ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,
SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,
smluvní strany Smlouvy o založení Evropských společenství a Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli,
dále jen „členské státy“, a
EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ a EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ UHLÍ A OCELI,
dále jen „Společenství“,
na jedné straně, a
zplnomocnění zástupci Marockého království, dále jen „Maroko“,
na straně druhé,
se sešli v Bruselu, dne dvacátého šestého února tisíc devět set devadesát šest, k podpisu Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně, a Marockým královstvím na straně druhé, jen „středomořská dohoda“, přijali následující dohodu:
Evropsko-středomořská dohoda, její přílohy a protokoly:
Protokol č. 1 o ujednáních, která se použijí na dovoz zemědělských produktů pocházejících z Maroka do Společenství
Protokol č. 2 o ujednáních, které se použijí na dovoz produktů rybolovu z Maroka do Společenství
Protokol č. 3 o ujednáních, která se použijí na dovoz zemědělských produktů pocházejících ze Společenství do Maroka
Protokol č. 4 o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce
Protokol č. 5 o vzájemné pomoci mezi správními orgány v celních záležitostech
Zplnomocnění zástupci členských států a Společenství a zplnomocnění zástupci Maroka přijali tato společná prohlášení, připojená k tomuto závěrečnému aktu:
Společné prohlášení k článku 5 dohody
Společné prohlášení k článku 10 dohody
Společné prohlášení k článku 12 dohody
Společné prohlášení k článku 33 dohody
Společné prohlášení k článku 39 dohody
Společné prohlášení k článku 42 dohody
Společné prohlášení k článku 43 dohody
Společné prohlášení k článku 49 dohody
Společné prohlášení k článku 50 dohody
Společné prohlášení k článku 51 dohody
Společné prohlášení k článku 64 dohody
Společné prohlášení k článku 65 dohody
Společné prohlášení k článkům 34, 35, 76 a 77 dohody
Společné prohlášení k článku 90 dohody
Společné prohlášení k článku 96 dohody
Společné prohlášení vztahující se k textilu
Společné prohlášení vztahující se k opětovnému přijetí.
Zplnomocnění zástupci členských států a Společenství a zplnomocnění zástupci Maroka rovněž přijali dohody ve formě výměny dopisů připojených k tomuto závěrečnému aktu:
Dohodu ve formě výměny dopisů na základě čl. 12 odst. 1 o zrušení referenčních cen používaných Marokem na dovozy některých textilních a oděvních výrobků.
Dohodu ve formě výměny dopisů mezi Společenstvím a Marokem týkající se článku 1 protokolu č. 1 o dovozu čerstvých řezaných květin a poupat položky 0603 10 společného celního sazebníku do Společenství
Zplnomocnění zástupci Maroka přijali prohlášení Evropského společenství, připojený k tomuto závěrečnému aktu:
Prohlášení k článku 29 dohody
Zplnomocnění zástupci členských států Společenství přijali akt prohlášení Maroka, připojený k tomuto závěrečnému aktu:
1.
Prohlášení o spolupráci v oblasti jaderné energie
2.
Prohlášení o investicích
3.
Prohlášení o zárukách pro zájmy Maroka.
Hecho en Bruselas, el veintiséis de febrero de mil novecientos noventa y seis.
Udfærdiget i Bruxelles, den seksogtyvende februar nitten hundrede og seks og halvfems.
Geschehen zu Brüssel am sechsundzwanzigsten Februar neunzehnhundertsechsundneunzig.
’Eγινε στις Βρυξέλλες, στις είκοσι έξι Φεβρουαρίου χίλια εννιακόσια ενενήντα έξι.
Done at Brussels on the twenty-sixth day of February in the year one thousand nine hundred and ninety-six.
Fait à Bruxelles, le vingt-six février mil neuf cent quatre-vingt-seize.
Fatto a Bruxelles, addì ventisei febbraio millenovecentonovantasei.
Gedaan te Brussel, de zesentwintigste februari negentienhonderd zesennegentig.
Feito em Bruxelas, em vinte e seis de Fevereiro de mil novecentos e noventa e seis.
Tehty Brysselissä kahdentenakymmenentenäkuudentena päivänä helmikuuta vuonna tuhatyhdeksänsataayhdeksänkymmentäkuusi.
Som skedde i Bryssel den tjugosjätte februari nittonhundranittiosex.
7kB
Pour le Royaume de Belgique
Voor het Koninkrijk België
Für das Königreich Belgien
5kB
Cette signature engage également la Communauté française, la Communauté flamande, la Communauté germanophone, la Région wallonne, la Région flamande et la Région de Bruxelles-Capitale.
Deze handtekening verbindt eveneens de Vlaamse Gemeenschap, de Franse Gemeenschap, de Duitstalige Gemeenschap, het Vlaamse Gewest, het Waalse Gewest en het Brussels Hoofdstedelijk Gewest.
Diese Unterschrift verbindet zugleich die Deutschsprachige Gemeinschaft, die Flämische Gemeinschaft, die Französische Gemeinschaft, die Wallonische Region, die Flämische Region und die Region Brüssel-Hauptstadt.
På Kongeriget Danmarks vegne
11kB
Für die Bundesrepublik Deutschland
5kB
Για την Ελληνική Δημοκρατία
6kB
Por el Reino de España
9kB
Pour la République française
6kB
Thar ceann na hÉireann
For Ireland
5kB
Per la Repubblica italiana
6kB
Pour le Grand-Duché de Luxembourg
4kB
Voor het Koninkrijk der Nederlanden
5kB
Für die Republik Österreich
8kB
Suomen tasavallan puolesta
7kB
För Konungariket Sverige
5kB
Pela República Portuguesa
6kB
For the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland
5kB
Por las Comunidades Europeas
For De Europæiske Fællesskaber
Für die Europäischen Gemeinschaften
Για τις Ευρωπαϊκές Κοινότητες
For the European Communities
Pour les Communautés européennes
Per le Comunità europee
Voor de Europese Gemeenschappen
Pelas Comunidades Europeias
Euroopan yhteisöjen puolesta
På Europeiska gemenskapernas vägnar
15kB
SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ
Společné prohlášení k článku 5 dohody
1.
Strany souhlasí s tím, že politický dialog na úrovni ministrů se uskuteční alespoň jednou ročně.
2.
Strany mají za to, že mezi Evropským parlamentem a Parlamentem Maroka by měl být zřízen politický dialog.
Společné prohlášení k článku 10 dohody
Strany souhlasí s tím, že před vstupem této dohody v platnost společně stanoví způsob odděleného určování marocké zemědělské složky v platných dovozních clech na zboží pocházející ze Společenství ohledně výrobků uvedených v seznamu 2 v příloze 2 této dohody.
Tato zásada se také použije na výrobky uvedené v seznamu 3 přílohy 2 této dohody před tím, než začne odstraňování průmyslové složky.
Pokud Maroko zvýší cla platná ke dni 1. lednu 1995 na výše uvedené výrobky kvůli zemědělské složce, poskytne Společenství 25 % snížení na tomto zvýšení cel.
Společné prohlášení k článku 12 dohody
1.
Strany souhlasí s tím, že pro textilní výrobky a oděvy bude časový rozvrh odstraňování referenčních cen, jakož i snižování cel uvedené v čl. 12 odst. 1, schválen před podpisem dohody ve formě výměny dopisů.
2.
Předpokládá se, že pro výrobky dotčené odstraňováním cel uvedeným v čl. 12 odst. 2, bude v Maroku zaveden kontrolní systém s technickou pomocí Společenství. Maroko se zavazuje zavést tento kontrolní systém do 31. prosince 1999.
Společné prohlášení k článku 33 dohody
V případě pojmu směnitelnost běžných plateb se rozumí, že bude vykládán v souladu s článkem VIII stanov Mezinárodního měnového fondu.
Společné prohlášení k článku 39 dohody
Strany souhlasí, že pro účely této dohody zahrnuje duševní, průmyslové a obchodní vlastnictví zejména právo autorské, včetně autorského práva k počítačovým programům, a práva s nimi související, ochranné známky výrobků a služeb, zeměpisná označení včetně označení původu, průmyslové vzory, patenty, topografie integrovaných obvodů, ochranu nezveřejňovaných informací a dále ochranu proti nekalé soutěžinekalé soutěži podle článku 10a Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (Stockholmský akt z roku 1967, Pařížská unie).
Společné prohlášení k článku 42 dohody
Strany znovu potvrzují důležitost, kterou přikládají programům decentralizované spolupráce jako prostředku podpory, výměny zkušeností a předávání znalostí v oblasti Středomoří a mezi Evropským společenstvím a jejich partnery.
Společné prohlášení k článku 43 dohody
Strany souhlasí, že v rámci hospodářské spolupráce bude stanovena technická pomoc v oblasti ochranných doložek a antidumpingové kontroly.
Společné prohlášení k článku 49 dohody
Strany si uvědomují potřebu modernizace marockého výrobního sektoru za účelem jeho snadnějšího přizpůsobení současnému mezinárodnímu a evropskému hospodářství.
Společenství podpoří Maroko v provádění podpůrného programu v průmyslových odvětvích, aby mělo prospěch z restrukturalizace a modernizace prováděné za účelem vypořádání se s obtížemi, které mohou vyplynout z liberalizace obchodu a zejména z odstraňování cel.
Společné prohlášení k článku 50 dohody
Smluvní strany přikládají důležitost podpoře toku přímých investic do Maroka.
Souhlasí s rozšířením přístupu Maroka k nástrojům Společenství na podporu investic v souladu s příslušnými ustanoveními Společenství.
Společné prohlášení k článku 51 dohody
Smluvní strany souhlasí s uskutečněním spolupráce uvedené v článku 51 v nejbližší možné době a učiní z ní prioritu.
Společné prohlášení k článku 64 dohody
1.
Aniž by byly dotčeny podmínky a pravidla platná v jednotlivém členském státě, strany přezkoumají otázku, zda v rámci dohod o znovusjednocování rodin bude manželce/manželovi legálně zaměstnaných marockých pracovníků (s výjimkou sezónních pracovníků, vyslaných pracovníků a stážistů) a jejich dětem, legálně pobývajícím na území některého členského státu, po dobu platnosti pracovního povolení těchto pracovníků, povolen přístup k pracovnímu trhu tohoto členského státu.
2.
S ohledem na absenci diskriminace týkající se propouštění pro nadbytečnost, nelze na základě čl. 64 odst. 1 uplatňovat nárok na získání obnovení povolení k pobytu. Poskytnutí, obnovení nebo zamítnutí povolení k pobytu se bude řídit právními předpisy jednotlivého členského státu a platnými dvoustrannými dohodami a úmluvami mezi Marokem a členským státem.
Společné prohlášení k článku 65 dohody
Rozumí se, že pojem „členové jejich rodin“ bude definován v souladu s vnitrostátními právními předpisy hostitelské země.
Společné prohlášení k článkům 34, 35, 76 a 77 dohody
Pokud se při postupném provádění této dohody v Maroku vyskytnou vážné obtíže s platební bilancí, mohou Maroko a Společenství přistoupit ke konzultacím, aby definovaly nejlepší způsoby a prostředky, které by Maroku pomohly čelit takovým obtížím.
Tyto konzultace se uskuteční ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem.
Společné prohlášení k článku 90 dohody
1.
Strany se shodly že pro správný výklad a praktické používání dohody pojem „zvláštní případy“, uvedený v článku 90, znamená případ podstatného porušení dohody jednou ze stran. Podstatné porušení dohody spočívá ve:
—
vypovězení smlouvy způsobem nedovoleným obecnými pravidly mezinárodního práva,
—
porušení podstatných prvků dohody uvedených v článku 2.
2.
Smluvní strany souhlasí, že „vhodná opatření“ uvedená v článku 90 dohody jsou opatřeními přijatými v souladu s mezinárodním právem. Přijme-li jedna strana ve zvláště naléhavých případech opatření podle článku 90, může druhá strana vyvolat řízení směřující k urovnání sporu.
Společné prohlášení k článku 96 dohody
V této dohodě bylo přihlédnuto k výhodám, které Maroku vyplývají z ujednání používaných Francií na základě protokolu o původním zboží pocházejícím z některých zemí, při dovozu do některého z členských států požívajících zvláštního zacházení, který je připojen ke Smlouvě o založení Evropského společenství. Od vstupu této dohody v platnost musí být tento zvláštní režim považován za zrušený.
Společné prohlášení týkající se textilií
Předpokládá se, že ujednání pro textilní výrobky budou předmětem zvláštního protokolu, který bude uzavřen do 31. prosince 1995, na základě ujednání platných v roce 1995.
Společné prohlášení vztahující se k opětovnému přijetí
Strany souhlasí, že dvoustranně přijmou náležitá ustanovení a opatření pro opětovné přijetí svých státních příslušníků, kteří opustili zemi. Pro tento účel budou v případě členských států Evropské unie státní příslušníci chápáni jako státní příslušníci členských států, podle definice Společenství.
DOHODA VE FORMĚ VÝMĚNY DOPISŮ
mezi Společenstvím a Marockým královstvím podle čl. 12 odst. 1 o odstraňování referenčních cen
používaných Marokem na dovoz některých textilních a oděvních výrobků
A.
Dopis Společenství
Vážený pane,
podle čl. 12 odst. 1 Evropsko-středomořské dohody o přidružení a příslušného společného prohlášení se strany, aniž jsou dotčena ostatní ustanovení čl. 12 odst. 1, dohodly takto:
1.
Referenční ceny používané na textilní výrobky a oděvní výrobky, které pocházejí ze Společenství a jsou zařazené do kapitol 51 až 63 včetně a uvedené v příloze 5 dohody se sníží ode dne vstupu dohody v platnost na 75 % referenčních cen používaných erga omnes.
Snížení, která se použijí na začátku druhého a třetího roku, stanoví Rada přidružení, ale nesmějí být nižší než snížení použitá pro první rok, tj. 25 %.
Při stanovení míry snížení Rada přidružení přihlédne mimo jiné k pokroku učiněnému při zřizování mechanismů kontroly a ověřování, které má Maroko vyvinout s technickou pomocí Společenství v oblastech uvedených ve společném prohlášení k článku 43 dohody.
2.
Referenční ceny používané Marokem erga omnes pro výrobky pocházející ze Společenství se odstraní podle tohoto časového rozvrhu:
—
vstupem dohody v platnost se referenční ceny odstraní pro čtvrtinu výrobků, pro které se používají,
—
rok po vstupu dohody v platnost se referenční ceny odstraní pro polovinu výrobků, pro které se používají,
—
dva roky po vstupu dohody v platnost se referenční ceny odstraní pro tři čtvrtiny výrobků, pro které se používají,
—
tři roky po vstupu dohody v platnost se odstraní všechny referenční ceny.
Toto odstranění se použije na seznam výrobků podléhajících Marockým referenčním cenám erga omnes ke dni, ke kterému se odstranění koná.
Byl bych Vám zavázán, kdybyste potvrdil souhlas Vaší vlády s obsahem tohoto dopisu.
Přijměte prosím, vážený pane, ujištění o mé nejhlubší úctě.
Za Radu Evropské unie
B.
Dopis Marockého království
Vážený pane,
mám tu čest potvrdit, že jsem dnešního dne obdržel Váš dopis tohoto znění:
„Podle čl. 12 odst. 1 Evropsko-středomořské dohody o přidružení a příslušného společného prohlášení se strany, aniž jsou dotčena ostatní ustanovení čl. 12 odst. 1, dohodly takto:
1.
Referenční ceny používané na textilní výrobky a oděvní výrobky, které pocházejí ze Společenství a jsou zařazené do kapitol 51 až 63 včetně a uvedené v příloze 5 dohody se sníží ode dne vstupu dohody v platnost na 75 % referenčních cen používaných erga omnes.
Snížení, která se použijí na začátku druhého a třetího roku, stanoví Rada přidružení, ale nesmějí být nižší než snížení použitá pro první rok, tj. 25 %.
Při stanovení míry snížení Rada přidružení přihlédne mimo jiné k pokroku učiněnému při zřizování mechanismů kontroly a ověřování, které má Maroko vyvinout s technickou pomocí Společenství v oblastech uvedených ve společném prohlášení k článku 43 dohody.
2.
Referenční ceny používané Marokem erga omnes pro výrobky pocházející ze Společenství se odstraní podle tohoto časového rozvrhu:
—
vstupem dohody v platnost se referenční ceny odstraní pro čtvrtinu výrobků, pro které se používají,
—
rok po vstupu dohody v platnost se referenční ceny odstraní pro polovinu výrobků, pro které se používají,
—
dva roky po vstupu dohody v platnost se referenční ceny odstraní pro tři čtvrtiny výrobků, pro které se používají,
—
tři roky po vstupu dohody v platnost se odstraní všechny referenční ceny.
Toto odstranění se použije na seznam výrobků podléhajících Marockým referenčním cenám erga omnes ke dni, ke kterému se odstranění koná.
Byl bych Vám zavázán, kdybyste potvrdil souhlas Vaší vlády s obsahem tohoto dopisu.“
Mám tu čest potvrdit, že naše vláda souhlasí s obsahem Vašeho dopisu.
Přijměte prosím, vážený pane, ujištění o mé nejhlubší úctě.
Za vládu Marockého království
DOHODA VE FORMĚ VÝMĚNY DOPISŮ
mezi Společenstvím a Marockým královstvím týkající se článku 1 protokolu č. 1 o dovozu čerstvých
řezaných květin a poupat položky 0603 10 společného celního sazebníku do Společenství
A.
Dopis Společenství
Vážený pane,
Společenství a Maroko se dohodly na tomto:
Článek 1 protokolu č. 1 Evropsko-středomořské dohody o přidružení stanoví zrušení cel na dovoz čerstvě řezaných květin a poupat položky 0603 10 společného celního sazebníku, pocházejících z Maroka, do Společenství v rozsahu celní kvóty 3 000 tun.
Maroko se zavazuje dodržovat níže stanovené podmínky pro dovoz růží a karafiátů, na které se vztahuje zrušení cla, do Společenství:
—
cenová hladina produktů dovážených do Společenství se musí pohybovat alespoň na 85 % cenové hladiny ve Společenství pro stejné produkty a za stejné období,
—
marocká cenová hladina se určuje na základě cen dovážených produktů zaznamenaných na reprezentativních dovozních trzích Společenství,
—
cenová hladina ve Společenství vychází z produkčních cen zaznamenaných na reprezentativních trzích hlavních producentských členských států,
—
cenové hladiny se zaznamenávají jednou za čtrnáct dní a přisuzuje se jim váha podle příslušných množství. Toto ustanovení se vztahuje jak na ceny ve Společenství, tak na marocké ceny,
—
u produkčních cen Společenství a dovozních cen marockých produktů se rozlišuje mezi velkokvětými a malokvětými růžemi a mezi jednokvětými a vícekvětými karafiáty,
—
pokud marocká cenová hladina u kteréhokoliv druhu produktu poklesne pod 85 % cenové hladiny ve Společenství, bude celní preference dočasně pozastavena. Společenství celní preferenci znovu zavede, jakmile se marocká cenová hladina opět zvýší alespoň na 85 % cenové hladiny ve Společenství.
Maroko se dále zavazuje zachovat tradiční podíly růží a karafiátů v obchodě.
Pro případ, že by trh Společenství měl být narušen změnou těchto podílů, vyhrazuje si Společenství právo stanovit podíly podle tradičních obchodních toků. V tomto případě se může konat vhodná výměna názorů.
Byl bych Vám zavázán, kdybyste potvrdil souhlas Vaší vlády s obsahem tohoto dopisu.
Přijměte prosím, vážený pane, ujištění o mé nejhlubší úctě.
Za Radu Evropské unie
B.
Dopis Maroka
Vážený pane,
mám tu čest potvrdit, že jsem dnešního dne obdržel Váš dopis tohoto znění:
„Společenství a Maroko se dohodly na tomto:
Článek 1 protokolu č. 1 Evropsko-středomořské dohody o přidružení stanoví zrušení cel na dovoz čerstvě řezaných květin a poupat položky 0603 10 společného celního sazebníku, pocházejících z Maroka, do Společenství v rozsahu celní kvóty 3 000 tun.
Maroko se zavazuje dodržovat níže stanovené podmínky pro dovoz růží a karafiátů, na které se vztahuje zrušení cla, do Společenství:
—
cenová hladina produktů dovážených do Společenství se musí pohybovat alespoň na 85 % cenové hladiny ve Společenství pro stejné produkty a za stejné období,
—
marocká cenová hladina se určuje na základě cen dovážených produktů zaznamenaných na reprezentativních dovozních trzích Společenství,
—
cenová hladina ve Společenství vychází z produkčních cen zaznamenaných na reprezentativních trzích hlavních producentských členských států,
—
cenové hladiny se zaznamenávají jednou za čtrnáct dní a přisuzuje se jim váha podle příslušných množství. Toto ustanovení se vztahuje jak na ceny ve Společenství, tak na marocké ceny,
—
u produkčních cen Společenství a dovozních cen marockých produktů se rozlišuje mezi velkokvětými a malokvětými růžemi a mezi jednokvětými a vícekvětými karafiáty,
—
pokud marocká cenová hladina u kteréhokoliv druhu produktu poklesne pod 85 % cenové hladiny ve Společenství, bude celní preference dočasně pozastavena. Společenství celní preferenci znovu zavede, jakmile se marocká cenová hladina opět zvýší alespoň na 85 % cenové hladiny ve Společenství.
Maroko se dále zavazuje zachovat tradiční podíly růží a karafiátů v obchodě.
Pro případ, že by trh Společenství měl být narušen změnou těchto podílů, vyhrazuje si Společenství právo stanovit podíly podle tradičních obchodních toků. V tomto případě se může konat vhodná výměna názorů.
Byl bych Vám zavázán, kdybyste potvrdil souhlas Vaší vlády s obsahem tohoto dopisu.“
Mám tu čest potvrdit, že naše vláda souhlasí s obsahem Vašeho dopisu.
Přijměte prosím, vážený pane, ujištění o mé nejhlubší úctě.
Za vládu Marockého království
PROHLÁŠENÍ SPOLEČENSTVÍ
Prohlášení k článku 29 dohody
1.
Pokud Maroko uzavře dohody s jinými zeměmi Středomoří o zřízení zón volného obchodu, je Společenství ochotno zvážit kumulaci původu při svém obchodu s těmito zeměmi.
2.
Společenství je si vědomo závěrečných ujednání zasedání Evropské rady v Cannes v červnu 1995, kde je zdůrazněna role postupného přechodu ke kumulaci původu mezi všemi smluvními stranami při dosahování cíle zřízení evropsko-středomořské zóny volného obchodu, a to za podmínek srovnatelných s těmi, o něž Společenství usiluje ve vztahu k zemím střední a východní Evropy.
K tomuto účelu se Společenství rozhodlo, že Maroku navrhne sblížení ustanovení o pravidlech původu, a to na základě pravidel pro státy střední a východní Evropy zakotvených v jiné dohodě se zeměmi Středomoří, pokud tato pravidla budou použitelná na některou zemi Středomoří.
PROHLÁŠENÍ MAROKA
1.
Prohlášení o spolupráci v oblasti jaderné energie
Maroko jako signatářský stát dohody o nešíření jaderných zbraní si přeje rozvíjet spolupráci se Společenstvím v oblasti jaderné energie.
2.
Prohlášení o investicích
Jako součást spolupráce v oblasti investic si Maroko přeje, aby byla věnována pozornost možnémi zřízení garančního fondu pro evropské investice.
3.
Prohlášení o zárukách pro zájmy Maroka
Maroko si přeje, aby byly zohledněny jeho zájmy v případě poskytování koncesí a výhod nečlenským zemím Středomoří, v rámci budoucích dohod uzavřených mezi těmito zeměmi a Evropským společenstvím.
1)
Akt o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie, přijatý dne 16. dubna 2003 v Athénách byl vyhlášen pod č. 44/2004 Sb. m. s.
2)
Úř. věstník L 264, 27.9.1978, s. 2.
3)
Úř. věstník L 264, 27.9.1978, s. 119.
(*)
Přečíslované články 81, 82 a 87 v konsolidované verzi Smlouvy o založení Evropských společenství (po vstupu v platnost amsterodamské smlouvy).
(*)
Výrobky, pro které Maroko v souladu s čl. 10 odst. 3 prvním pododstavcem schvaluje zachování úrovně cel platných k 1. lednu 1995 po dobu čtyř let, v mezích uvedených celních kontingentů.
Při odstraňování průmyslové celní struktury podle čl. 10 odst. 3 druhého pododstavce nesmí být hladiny cel v souladu s ustanoveními čl. 10 odst. 4 použitelné pro výrobky pro které byly celní kontingenty zrušeny, vyšší než platné k 1. lednu 1995.
(*)
Definice použitých výrobků se řídí kriteriem stáří výrobku na základě doby používání těchto výrobků. Tato bude určena stranami do šesti měsíců po vstupu této dohody v platnost.
Definice použitých výrobků nezahrnuje opravené výrobky, které vyhovují platným marockým technickým předpisům.
(1)
Viz dodatečná vysvětlující poznámka 4 písm. b) ke kapitole 27 kombinované nomenklatury.
(1)
Např. dovozní doklady, průvodní osvědčení, prohlášení výrobce, atd., které se týkají produktů používaných při výrobě nebo na zboží opětovně vyvezené v nezměněném stavu.
(1)
V případě že jsou na faktuře uvedeny také výrobky nepocházející ze Společenství, vývozce je musí vyplnit jasně.
(2)
Popřípadě vymazat.
(3)
Do zvláštního oddílu faktury, ve kterém je uvedena země původu každého výrobku lze učinit odkaz.
(1)
Počáteční písmena nebo znak státu vývozu.
(2)
Informace nezbytné pro identifikaci schváleného vývozce.
(1)
Vyplnit v případě potřeby.
(2)
Vyplnit v případě potřeby. V těchto případech:
– pocházejí-li výrobky ze země uvedené dotyčnou dohodou nebo úmluvou; uvést tuto zemi,
– pocházejí-li výrobky z ostatních zemí; uvést „třetí země“. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 82/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 82/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 62/2010 Sb. m. s. o vyhlášení přijetí změn a dodatků Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)
Vyhlášeno 24. 9. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 20. 9. 2010, částka 40/2010
* Část první - Změny Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)
* Část druhá - Změny přílohy Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)
* Část třetí - Změny dodatků přílohy Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 20. 9. 2010
82
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí,
kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 62/2010 Sb. m. s.
o vyhlášení přijetí změn a dodatků Evropské dohody
o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že ve dnech 29. až 31. října 2008 byly v Ženevě na zasedání Pracovní skupiny pro silniční dopravu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů přijaty změny Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)1), její přílohy a dodatků této přílohy.
Změny vstoupily v platnost na základě článku 21 odst. 6 Dohody dne 20. září 2010 a tímto dnem vstoupily v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění změn Dohody a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Změny Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR),
její přílohy a dodatků této přílohy
Část první
Změny Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)
Článek 1
(Definice)
Změnit níže uvedené definice v článku 1 následovně:
„f)
„maximální přípustná hmotnost“ znamená maximální hmotnost naloženého vozidla, která je prohlášena za přípustnou příslušným orgánem státu, ve kterém je vozidlo registrováno;“
„g)
„přeprava po silnici“ znamená každou cestu prováděnou zcela nebo zčásti po veřejných pozemních komunikacích prázdným nebo loženým vozidlem používaným pro přepravu cestujících nebo nákladu;“
„j)
„řidič“ znamená každou osobu, pobírající nebo nepobírající mzdu, která řídí vozidlo, třeba jen krátkou dobu, nebo je přítomna ve vozidle, aby je popřípadě v rámci svých povinností mohla řídit;“
„m)
„odpočinek“ znamená nepřerušenou dobu, během níž může řidič volně nakládat se svým časem;“.
Přidat následující nové definice do článku 1:
„n)
„bezpečnostní přestávka“ znamená dobu, během níž nesmí řidič řídit ani vykonávat žádnou jinou práci a která je využita výhradně k jeho zotavení;
o)
„denní doba odpočinku“ znamená denní dobu, během níž může řidič volně nakládat se svým časem a která zahrnuje „běžnou denní dobu odpočinku“ a „zkrácenou denní dobu odpočinku“:
-
„běžná denní doba odpočinku“ znamená dobu odpočinku v trvání nejméně 11 hodin. Tuto běžnou dobu odpočinku lze případně čerpat ve dvou časových úsecích, z nichž první musí být nepřerušená doba v trvání nejméně 3 hodin a druhý nepřerušená doba v trvání nejméně 9 hodin;
-
„zkrácená denní doba odpočinku“ znamená dobu odpočinku v trvání nejméně 9 hodin, ale kratší než 11 hodin;
p)
„týdenní doba odpočinku“ znamená týdenní dobu, během níž může řidič volně nakládat se svým časem a která zahrnuje „běžnou týdenní dobu odpočinku“ a „zkrácenou týdenní dobu odpočinku“:
-
„běžná týdenní doba odpočinku“ znamená dobu odpočinku v trvání nejméně 45 hodin;
-
„zkrácená týdenní doba odpočinku“ znamená dobu odpočinku kratší než 45 hodin, která smí být za podmínek stanovených v čl. 8 odst. 6 Dohody zkrácena na nejméně 24 po sobě následujících hodin;
q)
„jiná práce“ znamená veškeré pracovní činnosti vyjma řízení, včetně jakékoliv práce pro téhož nebo jiného zaměstnavatele, v rámci nebo mimo odvětví dopravy. Nezahrnuje dobu čekání a dobu nevěnovanou řízení strávenou ve vozidle při jízdě, na trajektu nebo ve vlaku;
r)
„doba řízení“ znamená dobu trvání činnosti řízení zaznamenanou automaticky nebo poloautomaticky nebo ručně podle podmínek uvedených v této Dohodě;
s)
„denní doba řízení“ znamená celkovou dobu řízení mezi skončením jedné denní doby odpočinku a začátkem následující denní doby odpočinku nebo mezi denní dobou odpočinku a týdenní dobou odpočinku;
t)
„týdenní doba řízení“ znamená celkovou dobu řízení během jednoho týdne;
u)
„řízení“ znamená celkovou dobu řízení od okamžiku, kdy řidič začne řídit po době odpočinku nebo bezpečnostní přestávce, do okamžiku, kdy začne čerpat další dobu odpočinku nebo bezpečnostní přestávku. Řízení může být nepřetržité nebo přerušované;
v)
„provoz s více řidiči“ znamená stav, kdy jsou během doby řízení mezi dvěma po sobě následujícími denními dobami odpočinku nebo mezi denní dobou odpočinku a týdenní dobou odpočinku ve vozidle přítomni nejméně dva řidiči, aby je řídili. Během první hodiny provozu s více řidiči není přítomnost dalšího řidiče nebo řidičů povinná, ve zbývající době však povinná je;
w)
„dopravce“ znamená fyzickou osobu, právnickou osobu, sdružení nebo skupinu osob bez právní subjektivity, ziskovou či neziskovou, nebo veřejnoprávní subjekt s právní subjektivitou nebo podléhající orgánu s právní subjektivitou zabývající se přepravou po silnici, ať pro cizí potřeby za úplatu, nebo pro vlastní potřeby.“
Článek 2
(Oblast působnosti)
Změnit článek 2 následovně:
„1.
Tato Dohoda platí na území každé smluvní strany pro veškerou mezinárodní silniční dopravu prováděnou jakýmkoli vozidlem registrovaným na území zmíněné smluvní strany nebo na území kterékoli jiné smluvní strany.
2.
Nicméně pokud se smluvní strany, o jejichž území se jedná, nedohodnou jinak, tato Dohoda se nevztahuje na mezinárodní silniční dopravu prováděnou:
a)
vozidly určenými pro přepravu nákladu, jejichž maximální přípustná hmotnost včetně přívěsu nebo návěsu nepřekračuje 3,5 tuny;
b)
vozidly určenými pro přepravu cestujících, která jsou na základě své konstrukce a vybavení vhodná pro přepravu nejvýše devíti osob včetně řidiče a jsou k tomuto účelu určena;
c)
vozidly používanými pro přepravu cestujících v linkové dopravě, jestliže délka tratě této linky nepřesahuje 50 km;
d)
vozidly, jejichž nejvyšší dovolená rychlost nepřesahuje 40 kilometrů v hodině;
e)
vozidly, která jsou ve vlastnictví ozbrojených sil, sil civilní obrany, požárních sborů a sil odpovědných za udržování veřejného pořádku nebo jsou jimi najata bez řidiče, uskutečňuje-li se přeprava v rámci jim svěřených úkolů a je-li pod jejich kontrolou;
f)
vozidly, včetně vozidel používaných při neobchodní přepravě humanitární pomoci, používanými za mimořádných okolností nebo při záchranných akcích;
g)
specializovanými vozidly používanými pro lékařské účely;
h)
speciálními havarijními vozidly, operují-li v okruhu do 100 km od místa obvyklého odstavení vozidla;
i)
vozidly používanými při silničních jízdních zkouškách pro účely vývoje, opravy nebo údržby, a novými nebo přestavěnými vozidly, která ještě nebyla uvedena do provozu;
j)
vozidly, jejichž maximální přípustná hmotnost nepřesahuje 7,5 tuny a která se používají k neobchodní přepravě nákladu;
k)
obchodními vozidly, která jsou podle právních předpisů smluvní strany, ve které se používají, považována za historická vozidla a používají se k neobchodní přepravě cestujících nebo nákladu.“
Článek 3
(Používání některých ustanovení Dohody v silniční dopravě prováděné vozidly
registrovanými ve státech, které nejsou smluvními stranami)
Změnit článek 3 odstavec 2 následovně:
„2.
a) Každá smluvní strana smí v případě vozidla registrovaného ve státě, který není smluvní stranou této Dohody, povolit používání pouze denních záznamových listů vyplněných ručně každým členem osádky pro období od okamžiku vstupu na území první smluvní strany, namísto kontrolního zařízení vyhovujícího Příloze této Dohody.
b)
Každý člen osádky vyplní pro tyto účely na záznamový list informace týkající se jeho pracovních činností a dob odpočinku za použití příslušných grafických symbolů způsobem uvedeným v článku 12 Přílohy k této Dohodě.“
Článek 6
(Doba řízení)
Změnit článek 6 následovně:
„1.
Denní doba řízení definovaná v článku 1 písm. s) této Dohody nesmí přesáhnout 9 hodin. Nejvýše dvakrát za týden může být prodloužena až na 10 hodin.
2.
Týdenní doba řízení definovaná v článku 1 písm. t) této Dohody nesmí přesáhnout 56 hodin.
3.
Celková doba řízení nesmí přesáhnout 90 hodin za období dvou po sobě následujících týdnů.
4.
Řízení zahrnuje veškeré řízení na území smluvních i nesmluvních stran této Dohody.
5.
Řidič zaznamená jako „jinou práci“ dobu strávenou podle článku 1 písm. q) a rovněž dobu řízení vozidla používaného k obchodním účelům, na něž se nevztahuje tato Dohoda, a zaznamená dobu „pracovní pohotovosti“, definovanou v článku 12 odst. 3 písm. c) Přílohy této Dohody. Tento záznam provede buď ručně na záznamový list, výtisk nebo zadá ručně na záznamovém zařízení.“
Článek 7
(Bezpečnostní přestávky)
Změnit článek 7 odstavec 1 až 3 následovně:
„1.
Po čtyřech a půl hodinách řízení musí mít řidič nepřerušenou bezpečnostní přestávku nejméně 45 minut, pokud mu nezačíná doba odpočinku.
2.
Tato bezpečnostní přestávka definovaná v článku 1 písm. n) této Dohody může být nahrazena přestávkou v délce nejméně 15 minut, po níž následuje přestávka v délce nejméně 30 minut, které jsou zařazeny do doby řízení nebo bezprostředně po této době tak, aby byly v souladu s odstavcem 1.
3.
Pro účely tohoto článku se doba čekání a doba nevěnovaná řízení strávená ve vozidle při jeho jízdě, na trajektu nebo ve vlaku nepovažuje za „jinou práci“ definovanou v článku 1 písm. q) této Dohody a bude považována za bezpečnostní přestávku.“
Článek 8
(Doba odpočinku)
Změnit článek 8 následovně:
„1.
Řidič musí dodržovat denní a týdenní doby odpočinku definované v článku 1, písm. o) a p).
2.
V průběhu každých 24 hodin po skončení předchozí denní nebo týdenní doby odpočinku musí mít řidič novou denní dobu odpočinku.
Je-li denní doba odpočinku v průběhu těchto 24 hodin alespoň 9 hodin, ale kratší než 11 hodin, považuje se dotyčná denní doba odpočinku za zkrácenou.
3.
Odchylně od odstavce 2 musí každý řidič podílející se na provozu s více řidiči čerpat novou denní dobu odpočinku v trvání nejméně 9 hodin za každé období 30 hodin od ukončení denní nebo týdenní doby odpočinku.
4.
Denní dobu odpočinku lze prodloužit na běžnou nebo zkrácenou týdenní dobu odpočinku.
5.
Mezi dvěma týdenními dobami odpočinku smí mít řidič nanejvýš tři zkrácené denní doby odpočinku.
6.
a) Ve kterýchkoli dvou po sobě následujících týdnech musí mít řidič nejméně:
i)
dvě běžné týdenní doby odpočinku; nebo
ii)
jednu běžnou týdenní dobu odpočinku a jednu zkrácenou týdenní dobu odpočinku v délce nejméně 24 hodin. Zkrácení však musí být vyrovnáno odpovídající dobou odpočinku vybranou vcelku před koncem třetího týdne následujícího po dotyčném týdnu.
Týdenní doba odpočinku musí začít nejpozději po uplynutí šesti 24hodinových časových úseků od skončení předchozí týdenní doby odpočinku.
b)
Odchylně od odstavce 6 písm. a) může řidič vykonávající jednorázovou mezinárodní přepravu cestujících jinou než linkovou dopravou odložit týdenní dobu odpočinku až o 12 po sobě jdoucích 24hodinových časových úseků následujících po předchozí běžné týdenní době odpočinku za předpokladu, že:
i)
přeprava trvá nejméně 24 po sobě jdoucích hodin ve smluvní straně nebo třetí zemi, která není zemí, kde byla přeprava zahájena, a
ii)
po uplatnění této odchylky řidič čerpá:
a.
buď 2 běžné týdenní doby odpočinku,
b.
nebo jednu běžnou týdenní dobu odpočinku a jednu zkrácenou týdenní dobu odpočinku v délce nejméně 24 hodin. Zkrácení však musí být vyrovnáno odpovídající dobou odpočinku vybranou vcelku před koncem třetího týdne následujícího po skončení doby, v níž je uplatňována odchylka,
a
iii)
čtyři roky poté, co stát registrace zavedl digitální tachograf, je vozidlo vybaveno záznamovým zařízením v souladu s požadavky Dodatku 1B Přílohy, a
iv)
v případě, že řízení probíhá v časovém úseku mezi 22:00 a 6:00, musí po 1. lednu 2014 být vozidlo provozováno s více řidiči nebo doba řízení uvedená v článku 7 zkrácena na tři hodiny.
c)
Odchylně od odstavce 6 písm. a) musí řidiči zapojení do provozu s více řidiči čerpat každý týden běžnou týdenní dobu odpočinku v délce nejméně 45 hodin. Tuto dobu lze zkrátit až na 24 hodin (zkrácená týdenní doba odpočinku). Každé zkrácení však musí být vyrovnáno odpovídající dobou odpočinku vybranou vcelku před koncem třetího týdne následujícího po dotyčném týdnu.
Týdenní doba odpočinku musí začít nejpozději po uplynutí šesti 24hodinových časových úseků od skončení předchozí týdenní doby odpočinku.
7.
Každá doba odpočinku vybraná náhradou za zkrácení týdenní doby odpočinku musí bezprostředně navazovat na jinou dobu odpočinku trvající nejméně 9 hodin.
8.
Pokud se tak řidič rozhodne, smí čerpat denní dobu odpočinku nebo zkrácenou týdenní dobu odpočinku mimo místo obvyklého odstavení vozidla v zaparkovaném vozidle, je-li vozidlo pro každého řidiče výrobcem vybaveno speciálně upraveným napevno vestavěným lehátkem.
9.
Týdenní doba odpočinku, která spadá do dvou týdnů, může být připojena ke kterémukoli z těchto týdnů, avšak nikoli k oběma.“
Vložit nový článek 8a následujícího znění:
„Článek 8a
(Odchylky od článku 8)
1.
Odchylně od článku 8 může být běžná denní doba odpočinku, pokud řidič doprovází vozidlo přepravované na trajektu nebo po železnici, přerušena nanejvýš dvakrát jinými činnostmi, jsou-li splněny následující podmínky:
a)
část denní doby odpočinku strávená na zemi musí být čerpána před částí denní doby odpočinku strávenou na palubě trajektu nebo ve vlaku nebo musí být čerpána po ní;
b)
doba mezi částmi denní doby odpočinku musí být co nejkratší a nesmí za žádných okolností přesáhnout celkem 1 hodinu před naloděním (naložením) nebo po vylodění (vyložení), přičemž do této doby jsou zahrnuty i celní formality.
Během všech částí denní doby odpočinku musí mít řidič k dispozici lůžko nebo lehátko.
2.
Jakákoli doba, kterou řidič stráví na cestě do místa nebo z místa, kde se ujme vozidla, které spadá do působnosti této Dohody a které se nenachází v místě řidičova bydliště ani v provozovně zaměstnavatele, kde má řidič obvyklou základnu, se nezapočítává jako doba odpočinku nebo bezpečnostní přestávka, pokud se řidič nenachází na trajektu nebo ve vlaku a nemá přístup k lehátku.
3.
Jakákoli doba, kterou řidič stráví řízením vozidla, které nespadá do působnosti této Dohody, k vozidlu nebo od vozidla, které spadá do působnosti této Dohody a které se nenachází v místě řidičova bydliště ani v provozovně zaměstnavatele, kde má řidič obvyklou základnu, se započítává jako „jiná práce“.“
Článek 9
(Odchylky)
Změnit poslední větu článku 9 následovně:
„... Řidič uvede povahu a důvod odchylky od příslušných ustanovení na záznamovém listu nebo na výtisku z kontrolního zařízení nebo ve svém denním pracovním plánu nejpozději po dojetí na vhodné místo zastávky.“
Článek 11
(Kontrola prováděná podnikem)
Změnit článek 11 odstavec 1 následovně:
„1.
Dopravce organizuje přepravy a řádně poučí členy osádky tak, aby mohli dodržet ustanovení této Dohody.“
Vložit do článku 11 odstavce 3 následující slova:
„...nebo podněcovat k porušování této Dohody.“
Do článku 11 vložit dva odstavce následujícího znění:
„4.
Dopravce odpovídá za porušení, kterých se dopustí jeho řidiči, a to i tehdy, pokud k tomuto porušení došlo na území jiné smluvní či nesmluvní strany.
Aniž je dotčeno právo smluvních stran považovat dopravce za plně odpovědné, mohou smluvní strany podmínit tuto odpovědnost porušením odstavců 1 a 2 dopravcem. Smluvní strany mohou zvážit jakýkoli důkaz, že dopravce nelze důvodně považovat za odpovědného za porušení, ke kterému došlo.
5.
Dopravci, odesílatelé, speditéři, organizátoři turistických zájezdů, hlavní dodavatelé, subdodavatelé a agentury zprostředkovávající zaměstnání řidičům zajistí, aby byly smluvně dohodnuté přepravní plány v souladu s touto Dohodou.“
Článek 12
(Opatření zajišťující provádění Dohody)
Změnit v článku 12 písmena a) až c) následovně:
„a)
Příslušné úřady smluvních stran organizují kontroly tak, aby:
i)
během každého kalendářního roku bylo kontrolováno nejméně 1 % pracovních dnů řidičů vozidel, na něž se vztahuje tato Dohoda. Po 1. lednu 2010 se tento podíl zvýší nejméně na 2 % a po 1. lednu 2012 nejméně na 3 %;
ii)
nejméně 15 % ze všech kontrolovaných pracovních dnů musí být kontrolováno na silnici a nejméně 25 % v provozovnách dopravců. Po 1. lednu 2010 musí být nejméně 30 % ze všech kontrolovaných pracovních dnů kontrolováno na silnici a nejméně 50 % v provozovnách dopravců.
b)
Silniční kontroly musí zahrnovat:
i)
denní a týdenní doby řízení, bezpečnostní přestávky a denní a týdenní doby odpočinku;
ii)
záznamové listy předchozích dnů, které se mají nacházet ve vozidle a/nebo údaje uložené pro stejné období na kartě řidiče a/nebo v paměti kontrolního zařízení a/nebo na výtiscích, když je to vyžadováno;
iii)
řádné fungování kontrolního zařízení.
Tyto kontroly musí být prováděny bez jakékoliv diskriminace vozidel, dopravců a řidičů, ať už rezidentů či nerezidentů, a bez ohledu na začátek nebo cíl cesty nebo bez ohledu na typ tachografu.
c)
Kontroly v provozovnách musí kromě bodů podléhajících silničním kontrolám a v souladu s čl. 11 odst. 2 Přílohy dále zahrnovat:
i)
týdenní doby odpočinku a doby řízení mezi těmito dobami odpočinku;
ii)
čtrnáctidenní omezení dob řízení;
iii)
vyrovnání za zkrácené týdenní doby odpočinku podle čl. 8 odst. 6;
iv)
používání záznamových listů a/nebo údajů z jednotky vozidla a karty řidiče a výtisků a/nebo organizaci pracovní doby řidičů.“
Do článku 12 vložit nové odstavce 6 až 8 následujícího znění:
„6.
a) Smluvní strana oprávní příslušné orgány k ukládání sankcí řidiči za porušení této Dohody, které bylo zjištěno na jeho území, a za něž dosud nebyla uložena sankce, i když k tomuto porušení došlo na území jiné smluvní či nesmluvní strany.
b)
Smluvní strana oprávní příslušné orgány k ukládání sankcí dopravci za porušení této Dohody, které bylo zjištěno na jeho území, a za něž dosud nebyla uložena sankce, i když k tomuto porušení došlo na území jiné smluvní či nesmluvní strany.
Výjimečně, bylo-li zjištěno porušení, kterého se dopustil dopravce usazený v jiné smluvní či nesmluvní straně, podléhá uložení sankcí postupu stanoveném ve dvoustranných dohodách o silniční dopravě mezi dotčenými stranami.
Smluvní strany prošetří, zda by bylo možné zrušit počínaje rokem 2011 výjimku uvedenou v odst. 6 písm. b), a to na základě ochoty všech smluvních stran tak učinit.
7.
Zahájí-li smluvní strana řízení nebo uloží-li sankci za určité porušení, musí o tom řidiči vystavit řádný písemný doklad.
8.
Smluvní strany zajistí, aby existoval systém přiměřených sankcí, který může zahrnovat peněžité sankce, pro případ porušení této Dohody ze strany dopravců, přidružených odesílatelů, speditérů, organizátorů turistických zájezdů, hlavních dodavatelů, subdodavatelů a agentur zprostředkovávajících zaměstnání řidičům.“
Vložit nové články 12a, 13a a 22b následujícího znění:
„Článek 12a
(Vzorové standardizované formuláře)
1.
Pro usnadnění mezinárodních silničních kontrol budou v Příloze této Dohody uvedeny vzorové jednotné formuláře, které mohou být v případě potřeby použity a které budou za tímto účelem do Dohody doplněny prostřednictvím nového Dodatku 3. Tyto formuláře budou zavedeny nebo změněny v souladu s postupem vymezeným v článku 22b.
2.
Vzorové formuláře uvedené v Dodatku 3 nejsou v žádném případě závazné. Pokud jsou ovšem použity, musí být dodržován stanovený obsah, a to zejména číslování, pořadí a názvy položek.
3.
Smluvní strany mohou z důvodu zajištění souladu s vnitrostátními či regionálními požadavky doplnit tyto údaje o další informace. Tyto dodatečné informace nesmí být za žádných okolností vyžadovány pro dopravu začínající v jiné smluvní straně či třetí zemi. Za tímto účelem musí být dodatečné údaje uvedeny na formuláři zcela odděleně od údajů určených pro mezinárodní dopravu.
4.
Tyto formuláře musí být uznávány při všech silničních kontrolách prováděných na území smluvních stran této Dohody.
Článek 13a
(Přechodná ustanovení)
Ustanovení uvedená na konci čl. 12, odst. 7 písm. a) a odst. 7 písm. b) Přílohy této Dohody nabudou účinnosti 3 měsíce od nabytí účinnosti této novelizace.
Článek 22b
(Postup pro změnu Dodatku 3)
1.
Dodatek 3 Přílohy této Dohody lze měnit v souladu s následujícím postupem.
2.
Každý návrh na zavedení vzorového formuláře do Dodatku 3 podle čl. 12a této Dohody nebo na změnu existujícího formuláře se předkládá k přijetí Pracovní skupině pro silniční dopravu Evropské hospodářské komise. Návrh je považován za přijatý, je-li schválen většinou přítomných a hlasujících smluvních stran.
Sekretariát Evropské hospodářské komise formálně informuje příslušné orgány všech smluvních stran této Dohody o všech takto schválených změnách a zároveň sdělí tuto informaci Generálnímu tajemníkovi spolu s kopií příslušného textu.
3.
Každý takto schválený vzor lze používat po uplynutí 3 měsíců od data, kdy byla tato informace sdělena smluvním stranám této Dohody.“
Část druhá
Změny přílohy Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)
Článek 11
Nahradit článek 11 odstavec 2 Přílohy následujícím zněním:
„2.
a) Dopravce uchovává záznamové listy a výtisky, vyhotovují-li se podle čl. 12, odst. 1, v chronologickém pořadí a čitelné podobě nejméně jeden rok po jejich použití a na žádost dotyčných řidičů jim vydá jejich kopie. Dopravce vydá dále dotyčným řidičům na žádost kopie stažených údajů z karty řidiče a jejich výtisky. Záznamové listy, výtisky a stažené údaje musí být předloženy nebo vydány na žádost pověřeného kontrolora.
b)
Dopravce, který používá vozidla vybavená kontrolním zařízením podle Dodatku 1B této Přílohy a na něž se vztahuje tato Dohoda, zajistí, aby
i)
se veškeré údaje pravidelně stahovaly z jednotky vozidla a karty řidiče, jak to stanoví smluvní strana, a aby se příslušné údaje stahovaly častěji, aby se zajistilo, že jsou staženy údaje o všech činnostech, které dopravce provedl nebo které pro něj byly provedeny,
ii)
veškeré údaje stažené z jednotky vozidla a z karty řidiče byly uchovávány po dobu nejméně 12 měsíců po jejich zaznamenání a na žádost kontrolora byly tyto údaje dostupné z provozovny dopravce, přímo nebo dálkově.
Pro účely tohoto pododstavce je pojem „stahování“ vykládán v souladu s definicí uvedenou v kapitole I, bodě s) Dodatku 1B.“
Článek 12
V článku 12 odstavci 1 Přílohy:
-
Se uvedená změna druhého a třetího pododstavce se týká pouze francouzského znění.
-
V druhém pododstavci:
Nahradit slovo „prozatímnímu“ slovem „příslušnému“.
Změnit článek 12 odstavec 2 Přílohy následovně:
„2.
a) Řidiči musí používat záznamové listy nebo kartu řidiče každý den, kdy řídí, od okamžiku, kdy převezmou vozidlo. Záznamový list nebo karta řidiče nesmí být vyjmuty před koncem denní pracovní doby, pokud není jejich vyjmutí jinak povoleno. Žádný záznamový list nebo karta řidiče nesmí být používány po dobu delší, než pro kterou jsou určeny.
Je-li ve vozidle vybaveném kontrolním zařízením v souladu s Dodatkem 1B přítomen více než jeden řidič, každý z řidičů zajistí, aby byla jeho karta vložena do správného otvoru v tachografu.
b)
Jestliže v důsledku svého vzdálení se od vozidla nemůže řidič používat kontrolní zařízení zabudované do vozidla, musí být časové úseky uvedené v odst. 3 druhé odrážce písm. b), c) a d):
i)
zaznamenány na záznamovém listu ručně, automatickým záznamem nebo jinými prostředky čitelně a bez znečištění listu, je-li vozidlo vybaveno kontrolním zařízením v souladu s Dodatkem 1, nebo
ii)
zadány na kartu řidiče zařízením k ručnímu zadání údajů, je-li vozidlo vybaveno kontrolním zařízením v souladu s Dodatkem 1B.
c)
Nachází-li se ve vozidle více než jeden řidič, mění řidiči záznamové listy tak, aby informace uvedené v odst. 3 druhé odrážce písm. b), c) a d) níže byly zaznamenány na záznamovém listu řidiče, který v danou dobu skutečně řídil.“
Změnit článek 12 odstavec 7 písmena a) a b) Přílohy následovně:
„7.
a) Řídí-li řidič vozidlo vybavené kontrolním zařízením v souladu s Dodatkem 1, musí být schopen kdykoli na žádost kontrolora předložit:
i)
záznamové listy z běžného týdne a listy použité řidičem v předcházejících 15 kalendářních dnech,
ii)
kartu řidiče, je-li jejím držitelem, a
iii)
ručně provedený záznam nebo výtisk pořízený v běžném týdnu a v předchozích 15 kalendářních dnech, jak je vyžadováno podle této Dohody.
Po nabytí účinnosti podle čl. 13a této Dohody zahrnují časové úseky uvedené v bodech i) a iii) běžný den a předchozích 28 kalendářních dnů.
b)
Řídí-li řidič vozidlo vybavené kontrolním zařízením v souladu s Dodatkem 1B, musí být schopen kdykoli na žádost kontrolora předložit:
i)
kartu řidiče, jejímž je držitelem,
ii)
ručně provedený záznam nebo výtisk pořízený v běžném týdnu a v předchozích 15 kalendářních dnech, jak je vyžadováno podle této Dohody,
iii)
záznamové listy, které odpovídají některému z období uvedených v předchozím bodě, během nichž řídil vozidlo vybavené kontrolním zařízením v souladu s Dodatkem 1.
Po nabytí účinnosti podle čl. 13a této Dohody zahrnují časové úseky uvedené v bodě ii) běžný den a předchozích 28 kalendářních dnů.“
Článek 13
Změnit článek 13 odstavec 2 Přílohy následovně:
„2.
a) V době, kdy je kontrolní zařízení neschopné provozu nebo nefunguje správně, uvede řidič na záznamovém listu nebo listech nebo na příslušném listu, který je třeba připojit k záznamovému listu nebo ke kartě řidiče a na kterých zapíše údaje umožňující jeho identifikaci (jméno řidiče a číslo svého řidičského průkazu nebo jméno a číslo své karty řidiče) včetně svého podpisu, všechny údaje o různých časových úsecích, které kontrolním zařízením nebyly nadále zaznamenávány nebo tištěny správně.
b)
Jestliže je karta řidiče poškozena, nefunguje správně, je ztracena nebo ukradena, nebo ji řidič nemá, musí řidič:
i)
na začátku jízdy vytisknout údaje o vozidle, které řídí, a na výtisk zaznamenat:
-
údaje, které umožní identifikaci řidiče (jméno řidiče a číslo svého řidičského průkazu nebo jméno a číslo své karty řidiče), včetně svého podpisu,
-
časové úseky uvedené v čl. 12 odst. 3 druhé odrážce písm. b), c) a d);
ii)
na konci jízdy vytisknout údaje týkající se časových úseků zaznamenaných kontrolním zařízením, zaznamenat dobu jiné práce, pracovní pohotovosti a odpočinku od vyhotovení výtisku na začátku jízdy, nejsou-li zaznamenány tachografem, a uvést na tomto dokumentu údaje, které umožní identifikaci řidiče (jméno řidiče a číslo svého řidičského průkazu nebo jméno a číslo své karty řidiče) včetně svého podpisu.“
Část třetí
Změny dodatků přílohy Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční
dopravě (AETR)
Příloha
\\- DODATEK 1
POŽADAVKY NA KONSTRUKCI, ZKOUŠKY,
MONTÁŽ A KONTROLU
Uvedené změny se týkají pouze ruského znění.
Příloha
\\- DODATEK 2
SCHVALOVACÍ ZNAČKA A OSVĚDČENÍ
Vložit následující země do seznamu uvedeného v bodu I, odstavci 1 „SCHVALOVACÍ ZNAČKA“:
Albánie| 54
---|---
Arménie| 55
Černá Hora| 56
San Marino| 57
Monako| 59
Nahradit „Serbia and Montenegro 10“:
Srbsko| 10
---|---
Nový
\\- DODATEK 3
Vložit nový Dodatek 3 za Dodatek 2 Přílohy následujícího znění:
„VZOROVÉ FORMULÁŘE
V souladu s čl. 12a této Dohody mohou dopravci pro usnadnění silničních kontrol používat následující vzorové formuláře:
1.
POTVRZENÍ O ČINNOSTECH se používá, měl-li řidič volno z důvodu nemoci, čerpal řádnou dovolenou nebo pokud řídil vozidlo vyňaté z působnosti dohody AETR, jak je uvedeno v čl. 2 této Dohody.
Pokyny k použití (Uvádět na zadní straně formuláře, pokud je to možné)
a)
Dotčený dopravce a řidič musí před cestou vyplnit všechna pole formuláře.
b)
Znění formuláře nelze měnit.
c)
Aby byl platný, musí být formulář podepsán jak oprávněným zástupcem dopravce, tak samotným řidičem. Samostatně výdělečně činný řidič formulář podepíše, jak za dopravce, tak i za řidiče. Platný je pouze podepsaný originál.
d)
Formulář je možné vytisknout na papír obsahující logo dopravce. Položky 1-5 mohou být předtištěny. Podpis nelze nahradit otiskem razítka dopravce, lze jej k podpisu ovšem připojit.
e)
Veškeré národní či regionální informace musí být uvedeny na zadní straně formuláře.
f)
Pokud je formulář vyhotoven v jiném než anglickém nebo francouzském jazyce musí být nadpis v národním jazyce uveden pod anglickým a francouzským nadpisem, které musí zůstat zachovány. Pokud je původní dokument vyhotoven v jiném než anglickém jazyce musí být názvy položek v těle formuláře zopakovány v anglickém jazyce (podle přiloženého vzoru).
2.
(Vyhrazeno pro případný další formulář)...“
728kB
1)
Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR) z r. 1970 ve znění změn a dodatků vypracovaných Pracovní skupinou pro silniční dopravu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů v letech 1980, 1990, 1993, 2003 a 2005 byla vyhlášena pod č. 62/2010 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 81/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 81/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 1979, přijatého v Göteborgu dne 30. listopadu 1999
Vyhlášeno 24. 9. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 17. 5. 2005, částka 39/2010
* Článek 1 - Definice
* Článek 2 - Cíl
* Článek 3 - Základní závazky
* Článek 4 - Výměna informací a technologií
* Článek 5 - Povědomí veřejnosti
* Článek 6 - Strategie, politiky, programy, opatření a informace
* Článek 7 - Podávání zpráv
* Článek 8 - Výzkum, vývoj a monitorování
* Článek 9 - Plnění závazků
* Článek 10 - Přezkoumání smluvními stranami na zasedáních výkonného orgánu
* Článek 11 - Urovnávání sporů
* Článek 12 - Přílohy
* Článek 13 - Změny a úpravy
* Článek 14 - Podpis
* Článek 15 - Ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení
* Článek 16 - Depozitář
* Článek 17 - Vstup v platnost
* Článek 18 - Odstoupení
* Článek 19 - Platná znění
* PŘÍLOHA I
* PŘÍLOHA II
* PŘÍLOHA III
* PŘÍLOHA IV
* PŘÍLOHA V
* PŘÍLOHA VI
* PŘÍLOHA VII
* PŘÍLOHA VIII
* PŘÍLOHA IX
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 17. 5. 2005
81
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 30. listopadu 1999 byl v Göteborgu přijat Protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 19791).
Jménem České republiky byl Protokol podepsán dne 1. prosince 1999 v Göteborgu.
S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Protokolu, dne 12. srpna 2004.
Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 17 odst. 1 dne 17. května 2005 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu k Úmluvě o dálkovém
znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 1979
SMLUVNÍ STRANY,
ROZHODNUTY provádět Úmluvu o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice státu,
VĚDOMY SI toho, že emise oxidů dusíku, síry, těkavých organických sloučenin a sloučenin redukovaného dusíku jsou spojeny s nepříznivými účinky na lidské zdraví a na životní prostředí,
ZNEPOKOJENY tím, že kritické zátěže acidifikace, nutričního dusíku a úrovní ozonu pro lidské zdraví a pro vegetaci jsou stále ještě překračovány v mnoha oblastech regionu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů,
ZNEPOKOJENY rovněž tím, že emitované oxidy dusíku, síry, těkavých organických sloučenin a sekundární znečišťující látky, jako jsou ozon a reakční produkty amoniaku, jsou v atmosféře přenášeny na dlouhé vzdálenosti a mohou mít nepříznivé účinky přesahující hranice států,
UZNÁVAJÍCE, že emise smluvních stran v regionu Evropské hospodářské komise OSN přispívají ke znečištění ovzduší v měřítku severní polokoule i v měřítku globálním a uznávajíce existenci potenciálu pro jejich transport mezi světadíly a nutnost dalšího výzkumu tohoto potenciálu,
UZNÁVAJÍCE dále, že Kanada a Spojené státy americké dvoustranně jednají o snižování emisí oxidů dusíku a těkavých organických sloučenin v úsilí řešit problém účinků troposférického ozonu,
UZNÁVAJÍCE dále, že Kanada uskuteční další snížení emisí síry do roku 2010 prostřednictvím provedení celostátní strategie omezování kyselých dešťů pro období po roce 2000 a že Spojené státy přijaly závazek provést program snížení emisí oxidů dusíku na východě Spojených států a snížit emise v míře nutné ke splnění svých národních norem kvality ovzduší pro suspendované částice,
ROZHODNUTY uplatnit přístup spojující více účinků více znečišťujících látek s cílem zamezit nebo minimalizovat překračování kritických zátěží a úrovní,
BEROUCE v úvahu emise z určitých stávajících činností a zařízení způsobující současné úrovně znečištění ovzduší a rozvoj budoucích činností a zařízení,
VĚDOMY SI toho, že technologie a řídící postupy ke snížení emisí těchto látek jsou dostupné,
ODHODLÁNY učinit opatření k předjímání, prevenci nebo minimalizování emisí těchto látek, berouce v úvahu uplatnění zásady předběžné opatrnosti vyjádřené Prohlášením o životním prostředí a rozvoji z Ria jako zásada 15,
ZNOVU POTVRZUJÍCE, že státy mají v souladu s Chartou OSN a se zásadami mezinárodního práva svrchované právo využívat vlastní zdroje v souladu se svou politikou životního prostředí a rozvoje a že odpovídají za zajištění toho, že činnosti v rámci jejich jurisdikce nebo kontroly nezpůsobí škody na životním prostředí jiných států nebo v oblastech za hranicemi státní jurisdikce,
VĚDOMY SI, že k boji proti znečišťování ovzduší je třeba rentabilní regionální přístup, který respektuje odlišnosti účinků a nákladů na snižování emisí mezi státy,
PŘIPOMÍNAJÍCE důležitý příspěvek soukromého a nevládního sektoru k poznatkům o účincích spojených s uvedenými látkami a o dostupných postupech snižování emisí a jejich úloze při napomáhání v úsilí o snižování emisí do ovzduší,
MAJÍCE NA MYSLI, že opatření přijatá ke snížení emisí síry, oxidů dusíku, amoniaku a těkavých organických sloučenin by neměla vytvářet prostředky libovolné nebo neodůvodněné diskriminace nebo skrytá omezení mezinárodní hospodářské soutěže a obchodu,
BEROUCE V ÚVAHU nejlepší dostupné vědecké a technické poznatky a údaje o emisích uvedených látek, o jejich atmosférických procesech a účincích na lidské zdraví a na životní prostředí a o nákladech na jejich snižování a uznávající nutnost zlepšovat tyto poznatky a pokračovat ve vědecké a technické spolupráci k dalšímu pochopení těchto problémů,
PŘIPOMÍNAJÍCE, že Protokol o omezování emisí oxidů dusíku nebo jejich toků přes hranice států přijatý v Sofii dne 31. října 1988 a Protokol o omezování emisí těkavých organických sloučenin nebo jejich toků přes hranice států přijatý v Ženevě dne 18. listopadu 1991 již obsahuje ustanovení o omezování emisí oxidů dusíku a těkavých organických sloučenin, a že technické přílohy obou těchto protokolů již obsahují technické instrukce pro snižování těchto emisí,
PŘIPOMÍNAJÍCE TAKÉ, že Protokol o dalším snižování emisí síry přijatý v Oslo dne 4. června 1994 již obsahuje ustanovení o omezování emisí síry s cílem přispět ke snížení kyselé depozice snížením překračování kritických depozic síry, které byly odvozeny z kritických zátěží acidity v souladu s příspěvkem sloučenin oxidované síry k celkové kyselé depozici v roce 1990,
PŘIPOMÍNAJÍCE DÁLE, že tento protokol představuje první dohodu v rámci úmluvy, která se vztahuje zvláště na sloučeniny redukovaného dusíku,
MAJÍCE NA MYSLI, že snižování emisí těchto sloučenin může mít dodatečný přínos pro snižování emisí jiných znečišťujících látek, včetně zejména sekundárního prašného aerosolu přesahujícího hranice států, které přispívají k účinkům na lidské zdraví spojených s expozicí částicím obsaženým v ovzduší,
MAJÍCE NA MYSLI také nutnost v míře maximálně možné vyloučit prohlubování dalších problémů souvisejících se zdravím a s životním prostředím uskutečněním opatření pro dosažení cílů tohoto protokolu,
PŘIPOMÍNAJÍCE, že opatření přijatá ke snížení emisí oxidů dusíku a amoniaku by měla zahrnovat zvážení celého bio-geochemického cyklu dusíku a pokud možno nezvyšovat emise reaktivního dusíku včetně oxidu dusného (N2O), který by mohl prohloubit jiné problémy související s dusíkem,
VĚDOMY SI toho, že antropogenní emise methanu (CH4) a oxidu uhelnatého (CO) přispívají, v přítomnosti oxidů dusíku a těkavých organických sloučenin, k tvorbě troposférického ozonu, a
VĚDOMY SI ROVNĚŽ závazků, které smluvní strany přijaly v souvislosti s Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu,
SE DOHODLY TAKTO:
Článek 1
Definice
Pro účely tohoto protokolu se:
1.
“úmluvou” rozumí Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států přijatá v Ženevě dne 13. listopadu 1979;
2.
“EMEP” rozumí Program spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě;
3.
“výkonným orgánem” rozumí výkonný orgán úmluvy ustanovený podle čl. 10 odst. 1 úmluvy;
4.
“Komisí” rozumí Evropská hospodářská komise Organizace spojených národů;
5.
“smluvními stranami” rozumějí, pokud kontext neurčí jinak, smluvní strany tohoto protokolu;
6.
“geografickým rozsahem EMEP” rozumí oblast definovaná v čl. 1 odst. 4 Protokolu k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 1979 o dlouhodobém financování Programu spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě (EMEP), přijatém v Ženevě dne 28. září 1984;
7.
“emisí” rozumí uvolňování určité látky z určitého bodového nebo difúzního zdroje do atmosféry;
8.
“oxidy dusíku” rozumí oxid dusnatý a oxid dusičitý vyjádřené jako oxid dusičitý (NO2);
9.
“sloučeninami redukovaného dusíku” rozumí amoniak a jeho reakční produkty;
10.
„sírou“ rozumí všechny sloučeniny síry vyjádřené jako oxid siřičitý (SO2);
11.
“těkavými organickými sloučeninami” nebo “VOC” rozumí, pokud není určeno jinak, všechny organické sloučeniny antropogenní povahy jiné než methan, které mohou produkovat fotochemické oxidanty reakcí s oxidy dusíku v přítomnosti slunečního záření;
12.
“kritickou zátěží” rozumí kvantitativní odhad expozice jedné znečišťující látce nebo více takovým látkám, pod níž podle současných poznatků nedochází k významným škodlivým účinkům na specifikované citlivé prvky životního prostředí;
13.
“kritickou úrovní” rozumí taková koncentrace znečišťující látky v atmosféře, nad níž podle současných znalostí může docházet k přímým škodlivým účinkům na receptory, jako jsou lidské bytosti, rostliny, ekosystémy nebo materiály;
14.
“oblastí řízení emisí znečišťujících látek” neboli “PEMA” rozumí oblast určená v příloze III za podmínek stanovených v čl. 3 odst. 9;
15.
“stacionárním zdrojem” rozumí jakákoli budova, stavba, zařízení, závod nebo vybavení, které emitují nebo mohou emitovat síru, oxidy dusíku, těkavé organické sloučeniny a amoniak přímo nebo nepřímo do atmosféry;.
16.
“novým stacionární zdrojem” rozumí jakýkoli stacionární zdroj, jehož stavba či podstatná přestavba je zahájena po uplynutí jednoho roku ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost. Rozhodování o tom, zda určitá modifikace je podstatná či nikoli, je záležitostí příslušného vnitrostátního orgánu, který vezme v úvahu faktory, jako jsou např. environmentální přínosy dané modifikace.
Článek 2
Cíl
Cílem tohoto protokolu je omezovat a snižovat emise síry, oxidů dusíku, amoniaku a těkavých organických sloučenin, které jsou výsledkem antropogenních činností a které pravděpodobně způsobují nepříznivé účinky na zdraví lidí, přírodní ekosystémy, materiály a plodiny v důsledku acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu, v důsledku dálkového přeshraničního atmosférického přenosu, a zajistit v míře maximálně možné, v dlouhodobém výhledu, po jednotlivých krocích a s respektováním vývoje vědeckovýzkumných poznatků, že atmosférické depozice nebo koncentrace nepřesáhnou:
a)
pro smluvní strany v geografickém rozsahu EMEP a Kanady kritické zátěže acidity popsané v příloze I;
b)
pro smluvní strany v geografickém rozsahu EMEP kritické zátěže nutričního dusíku popsané v příloze I;
c)
pro ozon:
i)
pro smluvní strany v geografickém rozsahu EMEP kritické úrovně ozonu popsané v příloze I;
ii)
celostátní normu pro přízemní ozon v Kanadě; a
iii)
národní normu kvality vnějšího ovzduší pro ozon v USA.
Článek 3
Základní závazky
1.
Každá smluvní strana, která má určitý emisní strop v kterékoli tabulce v příloze II, sníží a udrží své roční emise v souladu s tímto stropem a s harmonogramy specifikovanými v uvedené příloze. Každá smluvní strana minimálně omezí své roční emise znečišťujících látek v souladu se závazky v příloze II.
2.
Každá smluvní strana uplatní mezní hodnoty specifikované v přílohách IV, V a VI na každý nový stacionární zdroj z kategorie stacionárních zdrojů uvedených v těchto přílohách nejpozději ve lhůtách stanovených v příloze VII. Jako alternativu může smluvní strana uplatnit jiné strategie snížení emisí, které povedou k dosažení ekvivalentních celkových úrovní emisí pro všechny kategorie zdrojů dohromady.
3.
Každá smluvní strana, v míře technicky a ekonomicky schůdné, s uvážením nákladů a přínosů, uplatní mezní hodnoty emisí specifikované v přílohách IV, V a VI na každý stávající stacionární zdroj z kategorie stacionárních zdrojů uvedených v těchto přílohách, nejpozději do lhůty stanovené v příloze VII. Jako alternativu může smluvní strana uplatnit jiné strategie snížení emisí, které povedou k dosažení ekvivalentních celkových úrovní emisí pro všechny kategorie zdrojů dohromady, nebo, pro smluvní strany vně geografického rozsahu EMEP, které jsou nutné pro dosažení národních nebo regionálních cílů potlačování acidifikace a pro splnění národních norem kvality ovzduší.
4.
Mezní hodnoty pro nové a stávající kotle a zdroje tepla pro procesy s nominálním tepelným příkonem přesahujícím 50 MWth a nové nákladní automobily budou smluvními stranami vyhodnoceny na zasedání výkonného orgánu s ohledem na aktualizaci příloh IV, V a VIII nejpozději do dvou let ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost.
5.
Každá smluvní strana uplatní mezní hodnoty specifikované v příloze VIII pro paliva a nové mobilní zdroje nejpozději podle časového rozvrhu stanoveného v příloze VII.
6.
Smluvní strany uplatní nejlepší dostupné techniky na mobilní zdroje a na každý nový a stávající stacionární zdroj, berouce v úvahu instrukční dokumenty I až V, přijaté výkonným orgánem na 17. zasedání (rozhodnutí 1999/1) a jejich pozdější znění.
7.
Každá strana učiní vhodná opatření, založená mimo jiné na vědeckých a hospodářských kritériích, ke snížení emisí těkavých organických sloučenin spojených s používáním produktů nezahrnutých v příloze VI nebo VIII.
Smluvní strany nejpozději na druhém zasedání výkonného orgánu po vstupu tohoto protokolu v platnost uváží, z hlediska možného přijetí, přílohu o produktech, včetně kritérií pro výběr takových produktů, mezní hodnoty pro obsah těkavých organických sloučenin v produktech nezahrnutých v příloze VI nebo VIII a rozpis termínů pro uplatnění těchto mezních hodnot.
8.
Každá smluvní strana, s výhradou odstavce 10:
a)
jako minimální uplatní opatření k omezení emisí amoniaku specifikované v příloze IX; a
b)
uplatní, pokud to bude považovat za vhodné, nejlepší dostupné techniky pro snížení emisí amoniaku uvedené instrukčním dokumentem V, přijatým výkonným orgánem na 17. zasedání (rozhodnutí 1999/1) a jeho pozdějším zněním.
9.
Odstavec 10 se vztahuje na každou smluvní stranu:
a)
jejíž celková rozloha přesahuje 2 miliony km2;
b)
jejíž roční emise síry, oxidů dusíku (NOx), amoniaku a/nebo těkavých organických sloučenin přispívající k acidifikaci, eutrofizaci nebo k tvorbě ozonu v oblastech pod jurisdikcí jedné nebo více smluvních stran, vznikají převážně v určité oblasti pod její jurisdikcí, která je uvedena jako oblasti PEMA v příloze III a která předložila k tomuto účelu dokumentaci v souladu s písmenem c);
c)
která při podpisu, ratifikaci, přijetí nebo schválení tohoto protokolu nebo přistoupení k němu předložila popis geografického rozsahu jedné či více oblastí PEMA pro jednu nebo více znečišťujících látek, s podpůrnou dokumentací, pro začlenění do přílohy III; a
d)
která při podpisu, ratifikaci, přijetí nebo schválení tohoto protokolu nebo přistoupení k němu specifikovala svůj záměr jednat v souladu s tímto protokolem.
10.
Smluvní strana, na kterou se tento odstavec vztahuje,:
a)
pokud leží v geografickém rozsahu EMEP, bude žádána o dodržování ustanovení tohoto článku a přílohy II pouze v příslušné oblasti PEMA pro každou znečišťující látku, pro kterou byla oblast PEMA pod její jurisdikcí začleněna do přílohy III; nebo
b)
pokud neleží v geografickém rozsahu EMEP, bude žádána o dodržování ustanovení odstavců 1, 2, 3, 5, 6 a 7 a přílohy II pouze v příslušné oblasti PEMA pro každou znečišťující látku (oxidy dusíku, síra a/nebo těkavé organické sloučeniny) pro kterou byla oblast PEMA pod její jurisdikcí začleněna do přílohy III, a nebude žádána dodržovat odstavec 8 kdekoli v rámci její jurisdikce.
11.
Kanada a Spojené státy americké při podpisu, přijetí nebo schválení tohoto protokolu nebo při přistoupení k němu, předloží výkonnému orgánu své příslušné závazky snížení emisí síry, oxidů dusíku a těkavých organických sloučenin k jejich automatickému začlenění do přílohy II.
12.
Smluvní strany zahájí jednání o dalších závazcích snižovat emise, v závislosti na výsledku prvního přezkoumání podle čl. 10 odst. 2, nejpozději do roka po dokončení uvedeného přezkoumání.
Článek 4
Výměna informací a technologií
1.
Každá smluvní strana, v souladu se svými právními a správními předpisy a zvyklostmi a v souladu se závazky podle tohoto protokolu, vytváří příznivé podmínky pro výměnu informací, technologií a zařízení s cílem snížit emise síry, oxidů dusíku, amoniaku a těkavých organických sloučenin, kromě jiného podporou:
1.
zřizování a aktualizování databází zaměřených na nejlepší dostupné technologie či postupy, včetně těch, které zvyšují energetickou účinnost nízkoemisních hořáků a kodexu správné zemědělské praxe;
2.
výměny poznatků a zkušeností s vývojem dopravních systémů méně znečišťujících prostředí;
3.
přímých průmyslových kontaktů a spolupráce, včetně společného podnikání;
4.
poskytování technické pomoci.
2.
Pro podporování činností specifikovaných v odstavci 1 vytvoří každá smluvní strana příznivé podmínky pro usnadňováním kontaktů a spolupráce mezi vhodnými organizacemi a jednotlivci v soukromém i veřejném sektoru schopnými poskytovat technologii, konstrukční a stavební či inženýrské služby, zařízení nebo finance.
Článek 5
Povědomí veřejnosti
1.
Každá smluvní strana, v souladu se svými právními a správními předpisy a zvyklostmi, podporuje poskytování informací široké veřejnosti, včetně údajů o:
a)
národních ročních emisích síry, oxidů dusíku (NOx), amoniaku a těkavých organických sloučenin a o pokroku při plnění stanoveného národního emisního stropu nebo dalších závazků uvedených v článku 3;
b)
depozicích a koncentracích příslušných znečišťujících látek a případně o jejich vztazích ke kritickým zátěžím a úrovním uvedeným v článku 2;
c)
úrovních troposférického ozonu; a
d)
o strategiích a o opatřeních uplatňovaných nebo plánovaných ke snížení problémů znečišťování ovzduší souvisejících s tímto protokolem a stanovených v článku 6.
2.
Dále může každá smluvní strana zveřejňovat informace zaměřené na snižování emisí, včetně informací:
a)
o méně znečišťujících palivech, obnovitelných zdrojích energie a energetické účinnosti, včetně jejich využití energie v dopravě;
b)
o těkavých organických sloučeninách v produktech, včetně označování;
c)
o možnostech nakládání s odpady obsahujícími těkavé organické sloučeniny, které produkuje obyvatelstvo;
d)
o správné zemědělské praxi ke snížení emisí amoniaku;
e)
o zdravotních a environmentálních účincích znečišťujících látek, na které se tento protokol vztahuje;
f)
o krocích, které mohou učinit jednotlivci nebo průmyslové podniky jako příspěvek ke snížení emisí znečišťujících látek, na které se tento protokol vztahuje.
Článek 6
Strategie, politiky, programy, opatření a informace
1.
Každá smluvní strana, je-li to nezbytné a na základě přiměřených vědeckých a hospodářských kritérií, s cílem usnadnit provádění svých závazků podle článku 3:
a)
neprodleně, po dni vstupu tohoto protokolu v platnost přijme podpůrné strategie, politiky a programy;
b)
uplatní opatření k omezování a snižování svých emisí síry, oxidů dusíku, amoniaku a těkavých organických sloučenin;
c)
uplatní opatření stimulující zvýšení energetické účinnosti a využívání obnovitelné energie;
d)
uplatní opatření ke snížení využívání paliv znečišťujících prostředí;
e)
vyvine a zavede méně znečišťující dopravní systémy a podpoří systémy řízení dopravy s cílem snížení celkových emisí ze silniční dopravy;
f)
uplatní opatření stimulující vývoj a zavádění méně znečišťujících procesů a produktů, berouce v úvahu instrukční dokumenty I až V přijaté výkonným orgánem na 17. zasedání (rozhodnutí 1999/1) a jejich pozdější znění;
g)
podpoří provádění řídících programů ke snižování emisí, včetně dobrovolných programů a využívání hospodářských nástrojů, berouce v úvahu instrukční dokument VI přijatý výkonným orgánem na 17. zasedání (rozhodnutí 1999/1) a jejich pozdější znění;
h)
uplatní a dále rozvinou politiky a opatření v souladu s národními podmínkami, jako je progresivní snižování nebo postupné odstraňování nedostatků trhu a všech fiskálních podnětů, daňových a celních úlev a subvencí ve všech sektorech, které emitují síru, oxidy dusíku, amoniak a těkavé organické sloučeniny, které působí proti cílům tohoto protokolu, a uplatní tržní nástroje;
i)
kde je to rentabilní, uplatní nákladově účinná opatření ke snížení emisí z odpadních produktů obsahujících těkavé organické sloučeniny.
2.
Každá smluvní strana shromažďuje a aktualizuje údaje o:
a)
skutečných úrovních emisí síry, sloučenin dusíku a těkavých organických sloučenin a o imisních koncentracích a depozicích těchto sloučenin a ozonu, přičemž smluvní strany v geografickém rozsahu EMEP přitom berou v úvahu pracovní program EMEP; a
b)
účincích imisních koncentrací a depozic síry, sloučenin dusíku, amoniaku a těkavých organických sloučenin a ozonu na lidské zdraví, na suchozemské a vodní ekosystémy a na materiály.
3.
Jakákoli smluvní strana může přijmout přísnější opatření, než požaduje tento protokol.
Článek 7
Podávání zpráv
1.
S výhradou vlastních právních a správních předpisů a v souladu se svými závazky podle tohoto protokolu:
a)
každá smluvní strana podává zprávu výkonnému orgánu prostřednictvím výkonného sekretariátu Komise v pravidelných intervalech určených smluvními stranami na zasedání výkonného orgánu o opatřeních, která přijala k provádění tohoto protokolu. Kromě toho:
i)
pokud některá smluvní strana uplatňuje odlišné strategie snížení emisí podle čl. 3 odst. 2 a 3, poskytne dokumentaci o uplatněných strategiích a o jejich souladu s požadavky uvedených odstavců;
ii)
pokud některá smluvní strana pokládá určité mezní hodnoty podle čl. 3 odst. 3 za technicky a hospodářsky neschůdné, přičemž jsou brány v úvahu náklady a přínosy, sdělí tuto okolnost ve zprávě spolu s odůvodněním;
b)
každá smluvní strana v rámci geografického rozsahu EMEP podává zprávu EMEP prostřednictvím výkonného sekretariátu Komise v pravidelných intervalech určených řídícím orgánem EMEP a schválených smluvními stranami na zasedání výkonného orgánu, zahrnující tyto údaje:
i)
údaje o úrovních emisí síry, oxidů dusíku, amoniaku a těkavých organických sloučenin s uplatněním minimálně metodiky a časového a prostorového rozlišení specifikovaného řídícím orgánem EMEP;
ii)
údaje o úrovních emisí síry, oxidů dusíku, amoniaku a těkavých organických sloučenin v referenčním roce (1990) s uplatněním stejné metodiky a časového a prostorového rozlišení;
iii)
údaje o prognózovaných emisích a o současných plánech na snížení emisí; a
iv)
pokud je to vhodné, jakékoli výjimečné okolnosti odůvodňující emise, které jsou dočasně vyšší než stanovené emisní stropy pro jednu nebo více znečišťujících látek; a
c)
smluvní strany ležící mimo geografický rozsah EMEP zpřístupní výkonnému orgánu podobné údaje jako v písmenu b), pokud je o to výkonný orgán požádá.
2.
Informace, které mají být zahrnuty do zpráv v souladu s odst. 1 písm. a), se podávají v souladu s rozhodnutím ohledně formátu a obsahu přijatého smluvními stranami na zasedání výkonného orgánu. Pokud je nutné určit dodatečné prvky týkající se formátu nebo obsahu informací, které by měly být začleněny do těchto zpráv, podmínky tohoto rozhodnutí se náležitě přezkoumají.
3.
EMEP poskytne v dostatečném předstihu před každým výročním zasedáním výkonného orgánu informace o:
a)
imisních koncentracích a depozicích síry a sloučenin dusíku a rovněž, pokud jsou dostupné, o imisních koncentracích těkavých organických sloučenin a ozonu; a
b)
výpočtech emisí síry a emisní bilance oxidované a redukované formy dusíku a příslušných informací o dálkovém přenosu ozonu a jeho prekurzorů.
Smluvní strany ležící mimo geografický rozsah EMEP poskytnou podobné informace, pokud je o to výkonný orgán požádá.
4.
Výkonný orgán v souladu s čl. 10 odst. 2 písm. b) úmluvy zajistí zpracování informací o účincích depozic síry a sloučenin dusíku a o účincích koncentrací ozonu.
5.
Smluvní strany na zasedání výkonného orgánu zajistí pravidelné zpracování revidovaných informací o výpočtech a mezinárodně optimalizovaných přídělech snížení emisí pro státy v geografickém rozsahu EMEP prostřednictvím využití modelů integrovaného posuzování, včetně modelů atmosférického přenosu, s cílem dále snížit rozdíl mezi skutečnými depozicemi síry a depozicemi sloučenin dusíku a hodnotami kritických zátěží, pro účely čl. 3 odst. 1, a dále snížit rozdíl mezi skutečnými koncentracemi ozonu a kritickými úrovněmi ozonu specifikovanými v příloze I, nebo jiné alternativní metody posuzování, které budou schváleny smluvními stranami na zasedání výkonného orgánu.
Článek 8
Výzkum, vývoj a monitorování
Smluvní strany podporují výzkum, vývoj a monitorování a spolupráci, které souvisejí s:
a)
mezinárodní harmonizací metod výpočtu a posuzováním nepříznivých účinků spojených s látkami uvedenými v tomto protokolu pro jejich využití při stanovení kritických zátěží a kritických úrovní, a popřípadě s vypracováním postupů pro tuto harmonizaci;
b)
zdokonalováním emisních databází, zejména databází emisí amoniaku a těkavých organických sloučenin;
c)
zdokonalováním techniky a systémů monitorování a modelování přenosu, koncentrací a depozic síry, sloučenin dusíku a těkavých organických sloučenin a tvorby ozonu a sekundárních suspendovaných částic;
d)
prohlubováním vědeckého poznání dlouhodobého osudu emisí a jejich dopad na pozaďové koncentrace pozadí síry, sloučenin dusíku a těkavých organických sloučenin, ozonu a suspendovaných částic na severní polokouli, soustředěného zejména na chemické procesy ve volné troposféře a potenciál pro mezikontinentální toky znečišťujících látek;
e)
dalším vypracováním celkové strategie snižování nepříznivých účinků acidifikace, eutrofizace a fotochemického znečištění, včetně synergických a kombinovaných účinků;
f)
zdokonalováním strategií dalšího snižování emisí síry, sloučenin dusíku, amoniaku a těkavých organických sloučenin založených na kritických zátěžích a na kritických úrovních a na technickém vývoji, a zdokonalováním modelů integrovaného posuzování k výpočtu mezinárodně optimalizovaných přídělů snížení emisí, přičemž je brána v úvahu potřeba vyloučit nadměrné náklady pro kteroukoli smluvní stranu. Zvláštní důraz by měl být kladen na emise ze zemědělství a z dopravy;
g)
identifikací dlouhodobých trendů a vědeckého poznání o obecných účincích síry, sloučenin dusíku a těkavých organických sloučenin a fotochemického znečištění na lidské zdraví, včetně jejich příspěvku k suspendovaným částicím v ovzduší, účincích na životní prostředí - zejména acidifikace a eutrofizace, a účincích na materiály, zejména na historické a kulturní památky, přičemž jsou brány v úvahu vzájemné vztahy mezi oxidy síry, oxidy dusíku, amoniakem, těkavými organickými sloučeninami a troposférickým ozonem;
h)
uplatňováním technologií snižujících emise a technologií a pracovních postupů zlepšujících energetickou účinnost, šetření energie a využívání obnovitelných zdrojů energie;
i)
účinností pracovních postupů snižování emisí amoniaku pro zemědělské farmy a s jejich dopady na místní a regionální depozici;
j)
řízením poptávky po dopravě a vývojem a podporou méně znečišťujících způsobů dopravy;
k)
kvantifikací a popřípadě ekonomickým vyhodnocením přínosů pro životní prostředí a pro lidské zdraví vyplývajících ze snížení emisí síry, sloučenin dusíku, amoniaku a těkavých organických sloučenin; a
l)
vývojem nástrojů umožňujících metody a výsledky této práce široce uplatňovat a volně šířit.
Článek 9
Plnění závazků
Plnění závazků stanovených tímto protokolem všemi smluvními stranami se pravidelně přezkoumává. Prováděcí výbor, zřízený rozhodnutím 1997/2 výkonného orgánu na jeho patnáctém zasedání, vypracuje tato přezkoumání a podá o tom zprávu smluvním stranám na zasedání výkonného orgánu v souladu s podmínkami stanovenými v příloze uvedeného rozhodnutí, včetně jakýchkoli změn.
Článek 10
Přezkoumání smluvními stranami na zasedáních výkonného orgánu
1.
Smluvní strany na zasedáních výkonného orgánu přezkoumají v souladu s čl. 10 odst. 2 písm. a) úmluvy informace dodané smluvními stranami, EMEP a dalšími podpůrnými orgány výkonného orgánu, údaje o účincích koncentrací a depozice sloučenin síry a dusíku v ovzduší, fotochemického znečištění ovzduší a zprávy dodané prováděcím výborem uvedeným v článku 9.
2.
a) Smluvní strany na zasedáních výkonného orgánu dohlížejí na závazky stanovené tímto protokolem, včetně:
i)
svých závazků ve vztahu k vypočteným a mezinárodně optimalizovaným přiděleným úkolem snížení emisí uvedeným v čl. 7 odst. 5; a
ii)
přiměřenost těchto závazků a pokrok v dosahování cíle tohoto protokolu;
b)
při takovém přezkoumávání se berou v úvahu nejlepší dostupné vědecko-výzkumné poznatky o účincích acidifikace, eutrofizace a fotochemického znečištění, včetně posuzování všech relevantních účinků na zdraví, dále se berou v úvahu kritické úrovně a zátěže, vývoj a zdokonalování modelů integrovaného posuzování, technický vývoj, měnící se ekonomické podmínky, pokrok dosažený v budování databází o emisích a o postupech pro snižování emisí, zejména v případě amoniaku a těkavých organických sloučenin, a stav plnění závazků týkajících se úrovní emisí;
c)
postupy, metody a načasování těchto přezkoumání specifikují smluvní strany na zasedání výkonného orgánu. První přezkoumání bude zahájeno nejpozději do jednoho roku ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost.
Článek 11
Urovnávání sporů
1.
V případě sporu mezi dvěma nebo více smluvními stranami o výklad nebo uplatňování tohoto protokolu hledají sporné strany řešení jednáním nebo jakýmkoli jiným smírným prostředkem urovnávání sporů podle vlastní volby. Strany sporu o svém sporu uvědomí výkonný orgán.
2.
Při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení k tomuto protokolu nebo kdykoli později může strana sporu, která není regionální organizací hospodářské integrace, předat písemné prohlášení depozitáři, že ve věci sporu o výklad nebo uplatňování tohoto protokolu uznává jeden nebo oba z následujících prostředků urovnávání sporů za závazný ipso facto a bez nutnosti další dohody ve vztahu k jakékoli straně sporu, která přijala stejný závazek:
a)
postoupení sporu Mezinárodnímu soudnímu dvoru;
b)
rozhodčí řízení v souladu s postupy, které mají strany sporu přijmout na zasedání výkonného orgánu, jak nejdříve to bude možné, formou přílohy o rozhodčím řízení.
Strana sporu, která je regionální organizací hospodářské integrace, může učinit prohlášení s podobným účinkem ve vztahu k rozhodčímu řízení v souladu s postupy podle písmene b).
3.
Prohlášení učiněné podle odstavce 2 zůstane v platnosti, dokud neuplyne doba stanovená v souladu s podmínkami jeho platnosti nebo do uplynutí tří měsíců od uložení písemného oznámení o jeho odvolání u depozitáře.
4.
Nové prohlášení, oznámení o jeho odvolání nebo vypršení prohlášení neovlivní žádným způsobem řízení dosud projednávané před Mezinárodním soudním dvorem nebo před rozhodčím soudem, pokud se strany sporu nedohodnou jinak.
5.
Kromě případu, kdy strany sporu přijaly stejný prostředek urovnávání sporů podle odstavce 2, pokud by po dvanácti měsících po oznámení sporu jednou ze stran nebyly strany sporu schopny spor urovnat prostředkem podle odstavce 1, postoupí se spor na žádost kterékoli z těchto stran ke smíření.
6.
Pro účel odstavce 5 se ustaví smírčí komise. Tato komise se skládá ze stejného počtu členů jmenovaných jednotlivými zúčastněnými stranami nebo, pokud strany sporu sdílejí stejný zájem na smíření, skupinou s tímto zájmem, a předsedou, kterého společně zvolí takto jmenovaní členové. Komise vydá doporučující nález, který strany sporu v dobré víře zváží.
Článek 12
Přílohy
Přílohy tohoto protokolu tvoří jeho nedílnou součást.
Článek 13
Změny a úpravy
1.
Změny a úpravy tohoto protokolu mohou být navrženy kteroukoli jeho smluvní stranou. Kterákoli strana úmluvy může navrhnout úpravy přílohy II tohoto protokolu a přidat své jméno spolu s úrovněmi emisí, emisními stropy a procentním snížením svých emisí.
2.
Navrhované změny a úpravy se předkládají písemně výkonnému sekretariátu Komise, který je sdělí všem smluvním stranám. Smluvní strany prodiskutují navrhované změny a úpravy na nejbližším zasedání výkonného orgánu za předpokladu, že výkonný sekretariát návrhy předá smluvním stranám nejméně devadesát dnů předem.
3.
Změny tohoto protokolu včetně jeho příloh II až IX budou přijaty konsensem smluvních stran přítomných na zasedání výkonného orgánu a vstoupí v platnost pro smluvní strany, které je přijaly, devadesátým dnem po dni uložení listiny o přijetí od dvou třetin smluvních stran u depozitáře. Změny vstoupí v platnost pro každou další smluvní stranu devadesátý den po dni uložení jejich listiny o přijetí těchto změn.
4.
Změny příloh tohoto protokolu jiných než příloh uvedených v odstavci 3 budou přijaty konsensem smluvních stran přítomných na zasedání výkonného orgánu. Po uplynutí devadesáti dnů ode dne, kdy výkonný sekretariát Komise sdělil změnu všem smluvním stranám, nabude změna přílohy účinku pro smluvní strany, které nepodaly depozitáři oznámení v souladu s odstavcem 5 níže za předpokladu, že nejméně šestnáct smluvních stran nepodalo takovéto oznámení.
5.
Smluvní strana, která není schopna schválit změnu přílohy jiné než přílohy uvedené v odstavci 3, to oznámí depozitáři písemně do devadesáti dnů ode dne sdělení o jejich přijetí. Depozitář neprodleně oznámí všem smluvním stranám obdržená oznámení. Smluvní strana může kdykoli své předchozí oznámení zaměnit za listinu o přijetí změn a po uložení listin o jejich přijetí u depozitáře nabude změna přílohy pro tuto smluvní stranu účinku.
6.
Změny přílohy II tohoto protokolu se přijímají konsensem smluvních stran přítomných na zasedání výkonného orgánu a nabudou účinku pro smluvní strany protokolu devadesátým dnem ode dne, kdy výkonný sekretariát Komise těmto smluvním stranám přijetí změny písemně oznámí.
Článek 14
Podpis
1.
Tento protokol je otevřen k podpisu v Goteborgu (Švédsko) dne 30. listopadu a 1. prosince 1999, a potom v sídle Organizace spojených národů v New Yorku do 30. května 2000, pro členské státy Komise i pro státy s poradním statutem při Komisi na základě odstavce 8 usnesení Hospodářské a sociální rady 36 (IV) ze dne 28. března 1947 a pro organizace regionální hospodářské integrace tvořené svrchovanými členskými státy Komise, na které jejich členské státy přenesly pravomoc vyjednávat, uzavírat a uplatňovat mezinárodní dohody v záležitostech tohoto protokolu za předpokladu, že tyto státy a organizace jsou stranami úmluvy a že jsou uvedeny v příloze II.
2.
V záležitostech v rámci svých pravomocí uplatňují tyto regionální organizace hospodářské integrace svým jménem práva a plní povinnosti, které tento protokol přiřazuje jejich členským státům. V těchto případech členské státy těchto organizací nejsou oprávněny uplatňovat tato práva jednotlivě.
Článek 15
Ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení
1.
Tento protokol podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení jeho signatáři.
2.
Tento protokol je od 31. května 2000 otevřen pro přistoupení států a organizací, které splňují požadavky čl. 14 odst. 1.
3.
Listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení jsou uloženy u depozitáře.
Článek 16
Depozitář
Depozitářem je generální tajemník Organizace spojených národů.
Článek 17
Vstup v platnost
1.
Tento protokol vstupuje v platnost devadesátým dnem po dni uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení u depozitáře.
2.
Pro každý stát nebo organizaci splňující požadavky čl. 14 odst. 1, který ratifikuje, přijme či schválí tento protokol nebo k němu přistoupí po dni uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení, vstupuje protokol v platnost devadesátým dnem po dni uložení listiny o ratifikaci, přijetí, schválení či přistoupení této smluvní strany.
Článek 18
Odstoupení
Kdykoli po uplynutí pěti let ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost vzhledem k určité smluvní straně může tato smluvní strana od protokolu odstoupit tím, že o tom podá písemné oznámení depozitáři. Každé takové odstoupení nabude účinku devadesátým dnem po dni jeho přijetí depozitářem nebo v určitém pozdějším datu, které může být v oznámení určeno.
Článek 19
Platná znění
Prvopis tohoto protokolu, jehož znění v jazyce anglickém, francouzském a ruském mají stejnou platnost, je uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů.
NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.
V Göteborgu (Švédsko) třicátého listopadu tisíc devět set devadesát devět.
PŘÍLOHA I
KRITICKÉ ZÁTĚŽE A ÚROVNĚ
I.
KRITICKÉ ZÁTĚŽE ACIDITY
A.
Pro smluvní strany v geografickém rozsahu EMEP
1.
Kritické zátěže acidity pro ekosystémy (ve smyslu článku 1) jsou stanoveny v souladu s Příručkou metodik a kritérií pro mapování kritických zátěží/úrovní a geografických oblastí, kde jsou překračovány, vypracované na základě úmluvy. Kritické zátěže představují maximální množství acidifikující depozice, kterou může ekosystém dlouhodobě tolerovat, aniž by byl poškozen.
Kritické zátěže acidity způsobené dusíkem berou v úvahu procesy odstraňování dusíku v rámci ekosystému (např. příjmem dusíku rostlinami). Kritické zátěže acidity způsobené sírou tyto jevy v úvahu neberou. Kombinovaná kritická zátěž acidity způsobená dusíkem a sírou uvažuje dusík pouze tehdy, je-li depozice dusíku vyšší, než odstraňování dusíku ekosystémovými procesy. Všechny kritické zátěže sdělené smluvními stranami jsou shrnuty pro využití při modelovém integrovaném posuzování použitém jako vodítko pro stanovení emisních stropů v příloze II.
B.
Pro smluvní strany v Severní Americe
2.
Pro východní Kanadu byly stanoveny kritické zátěže síry a dusíku pro zalesněné ekosystémy prostřednictvím vědeckých metod a kritérii (Zhodnocení kanadského kyselého deště v Kanadě, 1997) podobných metodám a kritériím v Příručce metod a kritérií pro mapování kritických zátěží/úrovní a geografických oblastí, kde jsou překračovány, vypracované na základě úmluvy. Kritické zátěže acidity ve východní Kanadě (ve smyslu článku 1) jsou pro sírany ve srážkách vyjádřeny v kg/ha/r. Alberta v západní Kanadě, kde úrovně depozice v současnosti leží pod environmentálními limity, přijala podobný systém klasifikace kritických zátěží jako systém pro potenciální aciditu půdy používaný v Evropě. Potenciální acidita je definována odečtením celkové depozice (mokré a suché) základních kationtů od depozice síry a dusíku. Kromě kritických zátěží pro potenciální aciditu je v Albertě pro řízení acidifikujících emisí stanovena cílová zátěž a monitorování zátěže.
3.
Ve Spojených státech amerických jsou účinky acidifikace vyhodnocovány posouzením citlivosti ekosystémů, celkového zátěže ekosystémů acidifikujícími sloučeninami a nejistoty spojené s procesy odstraňování dusíku uvnitř ekosystémů.
4.
Tyto zátěže a účinky jsou využity v modelech integrovaného posuzování a skýtají vodítko pro stanovení emisních stropů a/nebo snížení emisí pro Kanadu a Spojené státy americké v příloze II.
II.
KRITICKÉ ZÁTĚŽE NUTRIČNÍHO DUSÍKU
Pro smluvní strany v geografickém rozsahu EMEP
5.
Kritické zátěže(ve smyslu článku 1) nutričního dusíku (eutrofizace) jsou pro ekosystémy stanoveny v souladu s Příručkou metodik a kritérií pro mapování kritických zátěží/úrovní a geografických oblastí, kde jsou překračovány, vypracované na základě úmluvy. Kritické zátěže představují maximální množství depozice eutrofizačního dusíku, kterou může ekosystém dlouhodobě tolerovat, aniž by byl poškozen. Všechny kritické zátěže sdělené smluvními stranami jsou shrnuty pro využití v modelech integrovaného posuzování použitých jako vodítka pro stanovení emisních stropů v příloze II.
III.
KRITICKÉ ÚROVNĚ OZONU
A.
Pro smluvní strany v geografickém rozsahu EMEP
6.
Kritické úrovně ozonu (ve smyslu článku 1) jsou stanoveny pro ochranu vegetace v souladu s Příručkou metod a kritérií pro mapování kritických zátěží/úrovní a geografických oblastí, kde jsou překračovány, vypracované na základě úmluvy. Tyto úrovně jsou vyjádřeny jako kumulativní expozice ozonem nad prahovou koncentrací rovnou 40 ppb (tj. částic v miliardě částic objemově). Tento expoziční index je označován jako AOT40 (akumulovaná expozice nad prahovou koncentrací 40 ppb). Hodnota AOT40 je vypočtena jako suma rozdílů mezi hodinovou koncentrací ozonu (v ppb) a 40 ppb pro každou hodinu, v níž tato koncentrace přesahuje 40 ppb.
7.
Pro definování ohrožených oblastí, v nichž je kritická úroveň překročena, byla užita dlouhodobá kritická úroveň ozonu pro plodiny AOT40 = 3000 ppb x h pro období květen - červenec (jako typické vegetační období) a pro hodiny, kdy je světlo. V modelu integrovaného posuzování, vypracovaném pro tento protokol, který slouží jako směrnice pro stanovení emisních stropů v příloze II se usilovalo o specifické snížení překračování. Uvedená kritická úroveň ozonu pro plodiny je pokládána za úroveň chránící rovněž jiné rostliny, např. stromy a přirozenou vegetaci. Probíhají další vědecké práce s cílem vyvinout diferencovanější výklad překračování kritických úrovní ozonu pro vegetaci.
8.
Kritická úroveň ozonu pro lidské zdraví je reprezentována úrovní ozonu 120 μg/m3 jako 8-hodinový průměr, kterou doporučují směrnice kvality ovzduší Světové zdravotnické organizace (WHO). Ve spolupráci s Regionální úřadovnou pro Evropu Světové zdravotnické organizace (WHO/EURO) byla pro účely modelového integrovaného posuzování jako náhrada za směrnici kvality ovzduší WHO přijata kritická úroveň vyjádřená jako expoziční index AOT60 (kumulovaná expozice nad prahovou hodnotu 60 ppb, tj. 120 μg/m3)vypočtená za dobu 1 roku. Tato kritická úroveň byla užita pro vymezení ohrožených oblastí, v nichž je kritická úroveň překročena. Na specifické snížení těchto překračování byly zaměřeny modely integrovaného posuzování vypracované pro tento protokol jako vodítko pro stanovení emisních stropů v příloze II.
B.
Pro strany v Severní Americe
9.
Pro Kanadu jsou kritické úrovně ozonu stanoveny k ochraně lidského zdraví a životního prostředí a jsou využity k zavedení celostátních kanadských norem pro ozon. Emisní stropy v příloze II jsou definovány v souladu s cílovou úrovní nutnou pro dosažení celostátní kanadské normy pro ozon.
10.
Ve Spojených státech amerických jsou kritické úrovně ozonu stanoveny k ochraně zdraví obyvatel s přiměřenými mezemi bezpečnosti, k ochraně blaha obyvatel před jakýmikoli známými nebo předpokládanými nepříznivými účinky a jsou využity pro zavedení národní normy kvality ovzduší. Modely integrovaného posuzování a uvedené normy kvality ovzduší byly použity pro zajištění vodítka pro stanovení emisních stropů a/nebo snížení emisí pro Spojené státy americké v příloze II.
PŘÍLOHA II
EMISNÍ STROPY
Emisní stropy uvedené v následujících tabulkách se vztahují k ustanovení čl. 3 odst. 1 až 10 tohoto protokolu. Úrovně emisí z let 1980 a 1990 a procentní podíly snížení emisí jsou uvedeny pouze pro informaci.
Tabulka 1. Emisní stropy pro síru (v kilotunách SO2 za rok)
Smluvní strana| Emisní úroveň| Emisní strop
pro rok 2010| Podíl snížení emisí pro rok
2010 vzhledem k základnímu
roku 1990
---|---|---|---
1980| 1990
Arménie| 141| 73| 73| 0 %
Belgie| 828| 372| 106| \\- 72 %
Bělorusko| 740| 637| 480| \\- 25 %
Bulharsko| 2050| 2008| 856| \\- 57 %
Česká republika| 2257| 1876| 283| \\- 85 %
Dánsko| 450| 182| 55| \\- 70 %
Finsko| 584| 260| 116| \\- 55 %
Francie| 3208| 1269| 400| \\- 68 %
Chorvatsko| 150| 180| 70 | \\- 61 %
Irsko| 222| 178| 42| \\- 76 %
Itálie| 3757| 1651| 500| \\- 70 %
Kanada celostátní úroveň (1)| 4643| 3236| |
PEMA (SOMA)| 3135| 1873| |
Lichtenštejnsko| 0,39| 0,15| 0,11| \\- 27 %
Litva| 311| 222| 145| \\- 35 %
Lotyšsko| -| 119| 107| \\- 10 %
Lucembursko| 24| 15| 4| \\- 73 %
Maďarsko| 1633| 1010| 550| \\- 46 %
Moldavská republika| 308| 265| 135| \\- 49 %
Německo| 7514| 5313| 550| \\- 90 %
Nizozemsko| 490| 202| 50| \\- 75 %
Norsko| 137| 53| 22| \\- 58 %
Polsko| 4100| 3210| 1397| \\- 56 %
Portugalsko| 266| 362| 170| \\- 53 %
Rakousko| 400| 91| 39| \\- 57 %
Rumunsko| 1055| 1311| 918| \\- 30 %
Ruská federace (2)| 7161| 4460| |
PEMA| 1062| 1133| 635| \\- 44 %
Řecko| 400| 509| 546| 7 %
Slovensko| 780| 543| 110| \\- 80 %
Slovinsko| 235| 194| 27| \\- 86 %
Spojené království| 4863| 3731| 625| \\- 83 %
Španělsko (2)| 2959| 2182| 774| \\- 65 %
Švédsko| 491| 119| 67| \\- 44 %
Švýcarsko| 116| 43| 26| \\- 40 %
U.S.A (3)| | | |
Ukrajina| 3849| 2782| 1457| \\- 48 %
Evropské společenství| 26456| 16436| 4059| \\- 75 %
Tabulka 2. Emisní stropy pro oxidy dusíku (v kilotunách NO2 za rok)
Smluvní strana| Emisní úroveň 1990| Emisní strop pro rok 2010| Podíl snížení emisí pro rok 2010 vzhledem k základnímu roku 1990
---|---|---|---
Arménie| 46| 46| 0 %
Belgie| 339| 181| \\- 47 %
Bělorusko| 285| 255| \\- 11 %
Bulharsko| 361| 266| \\- 26 %
Česká republika| 742| 286| \\- 61 %
Dánsko| 282| 127| \\- 55 %
Finsko| 300| 170| \\- 43 %
Francie| 1882| 860| \\- 54 %
Chorvatsko| 87| 87| 0 %
Irsko| 115| 65| \\- 43 %
Itálie| 1983| 1000| \\- 48 %
Kanada celostátní úroveň (4)| 2104| |
Lichtenštejnsko| 0,63| 0,37| \\- 41 %
Litva| 158| 110| \\- 30 %
Lotyšsko| 93| 84| \\- 10 %
Lucembursko| 23| 11| \\- 52 %
Maďarsko| 238| 198| \\- 17 %
Moldavská republika| 100| 90| \\- 10 %
Německo| 2693| 1081| \\- 60 %
Nizozemsko| 580| 266| \\- 54 %
Norsko| 218| 156| \\- 28 %
Polsko| 1280| 879| \\- 31 %
Portugalsko| 348| 260| \\- 25 %
Rakousko| 194| 107| \\- 45 %
Rumunsko| 546| 437| \\- 20 %
Ruská federace (5)| 3600| |
PEMA| 360| 265| \\- 26 %
Řecko| 343| 344| 0 %
Slovensko| 225| 130| \\- 42 %
Slovinsko| 62| 45| \\- 27 %
Spojené království| 2673| 1181| \\- 56 %
Španělsko (5)| 1113| 847| \\- 24 %
Švédsko| 338| 148| \\- 56 %
Švýcarsko| 166| 79| \\- 52 %
U.S.A (6)| | |
Ukrajina| 1888| 1222| \\- 35 %
Evropské společenství| 13161| 6671| \\- 49 %
Tabulka 3. Emisní stropy pro amoniak (v kilotunách NH3 za rok)
Smluvní strana| Emisní úroveň 1990| Emisní strop pro rok 2010| Podíl snížení emisí pro rok 2010 vzhledem k základnímu roku 1990
---|---|---|---
Armenie| 25| 25| 0 %
Belgie| 107| 74| \\- 31 %
Bělorusko| 219| 158| \\- 28 %
Bulharsko| 144| 108| \\- 25 %
Česká republika| 156| 101| \\- 35 %
Dánsko| 122| 69| \\- 43 %
Finsko| 35| 31| \\- 11 %
Francie| 814| 780| \\- 4 %
Chorvatsko| 37| 30| \\- 19 %
Irsko| 126| 116| \\- 8 %
Itálie| 466| 419| \\- 10 %
Lichtenštejnsko| 0,15| 0,15| 0 %
Litva| 84| 84| 0 %
Lotyšsko| 44| 44| 0 %
Lucembursko| 7| 7| 0 %
Maďarsko| 124| 90| \\- 27 %
Moldavská republika| 49| 42| \\- 14 %
Německo| 764| 550| \\- 28 %
Nizozemsko| 226| 128| \\- 43 %
Norsko| 23| 23| 0 %
Polsko| 508| 468| \\- 8 %
Portugalsko| 98| 108| -10 %
Rakousko| 81| 66| -19 %
Rumunsko| 300| 210| \\- 30 %
Ruská federace (7)| 1191| |
PEMA| 61| 49| \\- 20 %
Řecko| 80| 73| \\- 9 %
Slovensko| 62| 39| \\- 37 %
Slovinsko| 24| 20| \\- 17 %
Spojené království| 333| 297| \\- 11 %
Španělsko (7)| 351| 353| \\- 1 %
Švédsko| 61| 57| \\- 7 %
Švýcarsko| 72| 63| \\- 13 %
Ukrajina| 729| 592| \\- 19 %
Evropské společenství| 3671| 3129| \\- 15 %
Tabulka 4. Emisní stropy pro těkavé organické sloučeniny (v kilotunách VOC za rok)
Smluvní strana| Emisní úroveň 1990| Emisní strop pro rok 2010| Podíl snížení emisí pro rok 2010 vzhledem k základnímu roku 1990
---|---|---|---
Arménie| 81| 81| 0 %
Belgie| 324| 144| \\- 56 %
Bělorusko| 533| 309| \\- 42 %
Bulharsko| 217| 185| \\- 15 %
Česká republika| 435| 220| \\- 49%
Dánsko| 178| 85| \\- 52 %
Finsko| 209| 130| \\- 38 %
Francie| 2957| 1100| \\- 63 %
Chorvatsko| 105| 90| \\- 14 %
Irsko| 197| 5| \\- 72 %
Itálie| 2213| 1159| \\- 48 %
Kanada
celostátní úroveň
(8)| 2880| |
Lichtenštejnsko| 1,56| 0,86| \\- 45 %
Litva| 103| 92| \\- 11 %
Lotyšsko| 152| 136| \\- 11 %
Lucembursko| 20| 9| \\- 55 %
Maďarsko| 205| 137| \\- 33 %
Moldavská republika| 157| 100| \\- 36 %
Německo| 3195| 995| \\- 69 %
Nizozemsko| 502| 191| \\- 62 %
Norsko| 310| 195| \\- 37 %
Polsko| 831| 800| \\- 4 %
Portugalsko| 640| 202| \\- 68 %
Rakousko| 351| 159| \\- 55 %
Rumunsko| 616| 523| \\- 15 %
Ruská federace (9)| 3566| |
PEMA| 203| 165| \\- 19 %
Řecko| 373| 261| \\- 30 %
Slovensko| 149| 140| \\- 6 %
Slovinsko| 42| 40| \\- 5 %
Spojené království| 2555| 1200| \\- 53 %
Španělsko (9)| 1094| 669| \\- 39 %
Švédsko| 526| 241| \\- 54 %
Švýcarsko| 292| 144| \\- 51 %
U.S.A (10)| | |
Ukrajina| 1369| 797| \\- 42 %
Evropské společenství| 15353| 6600| \\- 57 %
[1]
Při ratifikaci, přijetí, schválení tohoto protokolu nebo přistoupení k němu předloží Kanada emisní stropy pro síru, buď na celostátní úrovni, nebo pro kanadskou oblast PEMA, a vynasnaží se stanovit emisní strop pro rok 2010. Oblast PEMA pro síru odpovídá oblasti SOMA (oblast řízení emisí oxidů síry), která byla stanovena podle přílohy III protokolu o dalším snížení emisí síry, přijatém v Oslu dne 14. června 1994 jako kanadská jihovýchodní SOMA. Tato oblast má rozlohu 1 milion km2 a zahrnuje celé území provincií Ostrov prince Edwarda, Nové Skotsko a New Brunswick, celé území provincie Quebec jižně od přímky vedené mezi Havre-St.Pierre na severním pobřeží Zálivu svatého Vavřince a bodem, kde hranice mezi Quebekem a Ontáriem protíná pobřežní čáru James Bay a řeky Nipigon u severního břehu jezera Superior.
[2]
Údaje se vztahují na evropskou část v oblasti EMEP.
[3]
Při ratifikaci, přijetí, schválení tohoto protokolu nebo přistoupení k němu poskytnou Spojené státy americké pro začlenění do této přílohy: a) specifická opatření ke snížení emisí uplatnitelná na mobilní a stacionární zdroje emisí síry, která budou uplatněna buď celostátně, nebo v rámci oblasti PEMA, pokud bude PEMA pro síru předložena pro zahrnutí v příloze III;
b)
hodnotu celkové předpokládané úrovně emisí síry v roce 1990, buď celostátní, nebo pro PEMA; c) směrnou hodnotu pro celkovou úroveň emisí síry pro rok 2010, buď celostátní nebo pro PEMA; a d) související odhady procentního snížení emisí oxidů dusíku. Bod b) bude zahrnut do tabulky a body a), c) a d) budou uvedeny v poznámce pod čarou k této tabulce.
[4]
Při ratifikaci, přijetí, schválení tohoto protokolu nebo přistoupení k němu předloží Kanada emisní úrovně pro rok 1990 a emisní stropy pro oxidy dusíku pro rok 2010, buď na celostátní úrovni, nebo pro svou oblast PEMA, pokud tuto oblast předložila.
[5]
Údaje se vztahují na evropskou část v oblasti EMEP.
[6]
Při ratifikaci, přijetí, schválení tohoto protokolu nebo přistoupení k němu poskytnou Spojené státy americké pro začlenění do této přílohy: a) specifická opatření ke snížení emisí použitelná na mobilní a stacionární zdroje emisí síry, která budou uplatněna buď celostátně, nebo v rámci oblasti PEMA, pokud bude PEMA pro oxidy dusíku předložena pro zahrnutí v příloze III; b) hodnotu celkové předpokládané úrovně emisí síry v roce 1990, buď celostátní, nebo pro PEMA; c) směrnou hodnotu pro celkovou úroveň emisí síry pro rok 2010, buď celostátní nebo pro PEMA; a d) související odhady procentního snížení emisí oxidů dusíku. Bod b) bude zahrnut do tabulky a body a), c) a d) budou uvedeny v poznámce pod čarou k této tabulce.
[7]
Údaje se vztahují na evropskou část v oblasti EMEP.
[8]
Při ratifikaci, přijetí, schválení tohoto protokolu nebo přistoupení k němu předloží Kanada emisní úrovně pro rok 1990 a emisní stropy pro těkavé organické sloučeniny pro rok 2010, buď na celostátní úrovni, nebo pro svou oblast PEMA, pokud tuto oblast předložila.
[9]
Údaje se vztahují na evropskou část v oblasti EMEP.
[10]
Při ratifikaci, přijetí, schválení tohoto protokolu nebo přistoupení k němu poskytnou Spojené státy americké pro začlenění do této přílohy: a) specifická opatření ke snížení emisí použitelná na mobilní a stacionární zdroje emisí síry, která budou uplatněna buď celostátně, nebo v rámci PEMA, pokud bude PEMA pro těkavé organické sloučeniny předložena pro zahrnutí v příloze III;
b)
hodnotu celkové předpokládané úrovně emisí síry v roce 1990, buď celostátní, nebo pro PEMA; c) směrnou hodnotu pro celkovou úroveň emisí síry pro rok 2010, buď celostátní nebo pro PEMA; a d) související odhady procentního snížení emisí oxidů dusíku. Bod b) bude zahrnut do tabulky a body a), c) a d) budou uvedeny v poznámce pod čarou k této tabulce.
PŘÍLOHA III
URČENÁ OBLAST ŘÍZENÍ EMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK (PEMA)
Pro účely tohoto protokolu jsou uvedeny následující oblasti PEMA:
PEMA Ruské federace
Tuto oblast PEMA tvoří Murmanská oblast, Republika Karelská, Leningradská oblast (včetně St. Peterburgu), Pskovská oblast, Novgorodská oblast a Kaliningradská oblast. Hranice oblasti PEMA jsou shodné se státními a správními hranicemi uvedených složek Ruské federace.
PŘÍLOHA IV
MEZNÍ HODNOTY EMISÍ SÍRY ZE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ
1.
Oddíl A se vztahuje na smluvní strany jiné než Kanada a USA, oddíl B se vztahuje na Kanadu a oddíl C se vztahuje na USA
A.
Smluvní strany jiné než Kanada a Spojené státy americké
2.
Pro účely oddílu A, s výjimkou tabulky 2 a odstavců 11 a 12 se mezní hodnotou rozumí množství plynné látky, které nesmí být překročeno, obsažené v odpadních plynech ze zařízení. Pokud není stanoveno jinak, vyjadřuje se mezní hodnota jako hmotnost znečišťující látky v jednotce objemu odpadního plynu (vyjádřené v mg/m3) za předpokladu standardních podmínek teploty a tlaku v suchém plynu (objem při 273.15 K a 101.3 kPa). Vzhledem k obsahu kyslíku v odpadním plynu bude uplatňována vždy hodnota udaná v níže uvedených tabulkách pro každou kategorii zdrojů. Zřeďování pro účely snižování koncentrace znečišťujících látek v odpadních plynech není povoleno. Uvádění do provozu, odstavení údržba zařízení jsou vyloučeny
3.
Emise se monitorují [1] ve všech případech. Dodržování mezních hodnot emisí se ověřuje. Metody ověřování mohou zahrnout kontinuální a diskontinuální měření, typovou zkoušku nebo jakoukoli jinou technicky vhodnou metodou.
4.
Odběry vzorků a analýza znečišťujících látek a referenční měřicí metody pro kalibraci měřicích systémů se provádějí podle norem stanovených Evropským výborem pro normalizaci (CEN) nebo Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Do doby vypracování norem CEN nebo ISO jsou použitelné národní normy.
5.
Pokud emise SO2 přesáhnou 75 kg/h, měření emisí by mělo být nepřetržité.
6.
V případě kontinuálních měření u nových zařízení je dodržení mezních hodnot emisí dosaženo, pokud denní vypočtené střední hodnoty nepřesahují mezní hodnotu emisí a pokud žádná z hodinových hodnot nepřesáhne mezní hodnotu emisí o 100 %.
7.
V případě kontinuálních měření u stávajících zařízení je dodržení mezních hodnot emisí dosaženo, pokud: a) žádná z měsíčních středních hodnot nepřesáhne mezní hodnotu emisí; a b) 97 % všech 48-hodinových středních hodnot nepřesáhne 110 % mezní hodnoty emisí.
8.
V případě diskontinuálních měření je, jako minimální požadavek, dodržení mezních hodnot emisí dosaženo, pokud střední hodnota vhodného počtu měření za reprezentativních podmínek nepřesáhne mezní hodnotu emisí.
9.
Kotle a průmyslové zdroje tepla s nominálním tepelným příkonem přesahujícím 50 MWth:
Tabulka 1: Mezní hodnoty emisí pro SOx uvolněné z kotlů [2]
| Tepelný příkon MWth| mezní hodnota [3]
(mg SO2/Nm3)| alternativa pro účinnost odsíření tuzemských tuhých paliv
---|---|---|---
Tuhá a kapalná paliva, nová zařízení| 50 - 100
100 - 30
> 300| 850
850-200 [4] lineární pokles
200 [4]| 90 % [5]
92 %
95 % [5]
Tuhá a kapalná paliva, stávající zařízení| 50 - 100
100 - 500
> 500
50 - 150
150 - 500
> 500| 2000
2000 - 40 lineární pokles
400| 40 %
40-90 % lineární vzrůst
90 %
Kapalná paliva, stávající zařízení| 50 - 300
300 - 500
> 500| 1700
1700 - 400 lineární pokles
400|
Plynná paliva, nová a stávající zařízení| | 35|
Zkapalněný plyn, nová a stávající zařízení| | 5|
Mmálo výhřevné plyny (např. zplynování
rafinačních zbytků nebo spalování koksárenského plynu)| | 400 pro nová
800 pro stávající|
Vysokopecní plyn| | 200 pro nová
800 pro stávající|
Nová spalovací zařízení v rafinériích (průměr všech nových spalovacích zařízení)| > 50
(celková kapacita rafinérie)| 600|
Stávající spalovací závody v rafinériích (průměr všech stávajících spalovacích zařízení)| | 1000|
10.
Plynový olej:
Tabulka 2: Mezní hodnota pro obsah síry v plynovém olej [6]
| Obsah síry (hmotnostních procent)
---|---
Plynový olej| < 0,2 po 1. červenci 2000
< 0,1 po 1. lednu 2008
11.
Klausův závod: pro zařízení produkující více než 50 t síry denně:
a)
využití síry 99,5 % pro nové závody;
b)
využití síry 97 % pro stávající závody.
12.
Výroba oxidu titaničitého: v nových a stávajících zařízeních se úniky vznikající při výrobě oxidu titaničitého v krocích macerace a kalcinace sníží na hodnotu nepřesahující více než 10 kg ekvivalentu SO2 na 1 t vyrobeného oxidu titaničitého.
B.
Kanada
13.
Mezní hodnoty pro omezování emisí oxidu siřičitého z nových stacionárních zdrojů v následující kategorii stacionárních zdrojů se stanoví na základě dostupných poznatků o technologii omezování a úrovních včetně mezních hodnot používaných v jiných zemích a v dokumentu Canada Gazette, Část I. Ministerstvo životního prostředí. Emise z tepelných elektráren - Celostátní směrnice pro nové stacionární zdroje. 15. května 1993, s. 1633 - 1638.
C.
Spojené státy americké
14.
Mezní hodnoty pro omezování emisí oxidu siřičitého z nových stacionárních zdrojů v následujících kategoriích stacionárních zdrojů jsou specifikovány v následujících dokumentech:
1)
Jednotky elektráren produkující páru Sbírka federálních nařízení (C. F. R.) 40, oddíl 60, pododdíl D, Da
2)
Jednotky produkující páru průmyslové, komerční, institucionální C. F. R 40, oddíl 60, pododdíl Db, Dc
3)
Závody výroby kyseliny sírové C. F. R 40, oddíl 60, pododdíl H
4)
Rafinérie ropy C. F. R 40, oddíl 60, pododdíl J
5)
Závod primární tavby mědi C. F. R 40, oddíl 60, pododdíl P
6)
Závod primární tavby zinku C. F. R 40, oddíl 60, pododdíl Q
7)
Závod primární tavby olova C. F. R 40, oddíl 60, pododdíl R
8)
Stacionární plynové turbíny C. F. R 40, oddíl 60, pododdíl GG
9)
Závody na zpracování zemního plynu na pevnině C. F. R 40, oddíl 60, pododdíl LLL
10)
Spalovny komunálního odpadu C. F. R 40, oddíl 60, pododdíl Ea, Eb
11)
Spalovny nemocničního/infekčního odpadu/odpadu ze zdravotnických zřízení C. F. R 40, oddíl 60, pododdíl Ec
[1]
Monitorováním se rozumí celková činnost zahrnující měření emisí, hmotová bilance atd. Může být prováděna kontinuálně nebo diskontinuálně.
[2]
Tyto mezní hodnoty se nevztahují zejména na:
-
zařízení, v nichž jsou produkty spalování využity k přímému ohřevu, sušení nebo k jinému zpracování objektů či materiálů, např. k opakovanému vyhřívání pecí a na pece pro tepelné zpracování;
-
zařízení na dopalování, tj. technická zařízení určená k čištění odpadních plynů spalováním, které není provozováno jako samostatné spalovací zařízení;
-
zařízení na regeneraci katalyzátorů katalytického krakování;
-
zařízení na konverzi sulfanu na síru;
-
reaktory používané v chemickém průmyslu;
-
pece koksovacích baterií;
-
kaupery;
-
spalovny odpadů; a
-
závody poháněné dieselovými a benzínovými motory, motory spalujícími plyn nebo plynovými turbínami, bez ohledu na typ použitého paliva;
[3]
vztažný obsah kyslíku je 6 % v případě tuhých paliv a 3 % v případě ostatních paliv;
[4]
v případě těžkého oleje s obsahem síry < 0,25 % platí limit 400 mg/Nm3;
[5]
pokud emise ze zařízení dosáhnou 300 mg SO2/Nm3, může být zproštěno povinnosti uplatnit předepsanou úroveň účinnosti odsíření.
[6]
“plynovým olejem” se rozumí jakýkoli ropný produkt s HS 2710 nebo jakýkoli ropný produkt, který svou destilační charakteristikou spadá do kategorie středních destilátů určených pro využití jako palivo a jehož nejméně 85 % oddestiluje při 350 °C včetně destilačních ztrát. Z této definice jsou vyloučena paliva pro silniční i mimosilniční vozidla a zemědělská tažná vozidla. Do této definice je zahrnuto palivo pro námořní využití, pokud toto palivo splňuje vlastnosti uvedené výše nebo pokud má viskozitu nebo měrnou hmotnost odpovídající intervalu viskozity nebo měrné hmotnosti definované pro námořní destiláty v tabulce I normy ISO 8217 (1996).
PŘÍLOHA V
MEZNÍ HODNOTY EMISÍ OXIDŮ DUSÍKU ZE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ
1.
Oddíl A se vztahuje na smluvní strany jiné než Kanada a USA, oddíl B se vztahuje na Kanadu a oddíl C se vztahuje na USA
A.
Smluvní strany jiné než Kanada a Spojené státy americké
2.
Pro účely oddílu A, s výjimkou tabulky 2 a odstavců 11 a 12, se mezní hodnotou rozumí množství plynné látky obsažené v odpadních plynech ze zařízení, které nesmí být překročeno. Pokud není stanoveno jinak, vyjádří se mezní hodnota jako hmotnost znečišťující látky v jednotce objemu odpadního plynu (v mg/ m3) za předpokladu standardních podmínek teploty a tlaku v suchém plynu (objem při 273.15 K a 101.3 kPa). Vzhledem k obsahu kyslíku v odpadním plynu se uplatní vždy hodnota udaná v níže uvedených tabulkách pro každou kategorii zdrojů. Obecně se mezní hodnoty vztahují společně na NO a NO2 označené jako NO2. Zřeďování pro účely snižování koncentrace znečišťujících látek v odpadních plynech není povoleno. Uvádění do provozu, odstavení a údržba zařízení jsou vyloučeny.
3.
Emise se monitorují [1] ve všech případech. Dodržování mezních hodnot emisí se ověřuje. Metody ověřování mohou zahrnout kontinuální i diskontinuální měření, typovou zkoušku nebo jakoukoli jinou technicky vhodnou metodou.
4.
Odběr vzorků a analýza znečišťujících látek a referenční měřicí metody pro kalibraci měřicích systémů se provádějí podle norem stanovených Evropským výborem pro normalizaci (CEN) nebo Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Do doby vypracování norem CEN nebo ISO jsou použitelné vnitrostátní normy.
5.
Pokud emise NOx přesáhnou 75 kg/h, měření emisí by mělo být nepřetržité.
6.
V případě nepřetržitých měření, s výjimkou stávajících spalovacích zařízení uvedených v tabulce 1, je dodržení mezních hodnot dosaženo, pokud denní vypočtené střední hodnoty nepřesahují mezní hodnotu a pokud žádná z hodinových hodnot nepřesáhne mezní hodnotu o 100 %.
7.
V případě nepřetržitých měření pro stávající spalovací závody zahrnutých v tabulce 1 je dodržení mezních hodnot dosaženo, pokud: a) žádná z měsíčních středních hodnot nepřesáhne mezní hodnotu; a b) 95 % všech 48-hodinových středních hodnot nepřesáhne 110 % mezní hodnoty.
8.
V případě jednotlivých měření je jako minimum požadavek dodržení mezní hodnoty dosažen, když střední hodnota vhodného počtu měření za reprezentativních podmínek nepřesáhne mezní hodnotu;
9.
Kotle a průmyslové zdroje tepla s nominálním tepelným příkonem přesahujícím 50 MWth:
Tabulka 1: Mezní hodnoty emisí pro NOx uvolněné z kotlů [2]
| Tepelný příkon MWth mezní hodnota
(mg/Nm3) [3]
---|---
Tuhá paliva, nová za řízení
\\- kotle 50 - 100 MWth
\\- kotle 100 - 300 MWth
\\- kolte > 300 MWth| 400
300
200
Tuhá paliva, stávající zařízení
\\- tuhá paliva obecně
\\- s méně než 10 % obsahu těkavých sloučenin| 650
1300
Kapalná paliva, nová zařízení
\\- kotle 50 - 100 MWth
\\- kotle 100 - 300 MWth
\\- kotle > 300 MWth| 400
300
200
Kapalná paliva, stávající zařízení| 450
Plynná paliva, nová zařízení|
Palivo: zemní plyn
\\- kotle 50 - 300 MWth
\\- kotle > 300 MWth
\\- palivo: ostatní plyny| 150
100
200
Plynná paliva, stávající zařízení| 350
10.
Spalovací turbíny instalované na pevnině s nominálním tepelným příkonem nad 50 MWth: mezní hodnoty emisí NOx vyjádřené v mg/Nm3 (s obsahem kyslíku 15 %) jsou uplatnitelné na jednotlivé turbíny. Mezní hodnoty uvedené v tabulce 2 se vztahují pouze nad 70 % zatížení:
Tabulka 2. Mezní hodnoty emisí pro NOx uvolněné ze spalovacích turbín instalovaných na pevnině [4]
> 50 MWth (tepelný příkon za podmínek ISO)| mezní hodnota (mg/Nm3)
---|---
Nová zařízení, zemní plyn [4]| 50 [5]
Nová zařízení, kapalná paliva [6]| 120
Stávající zařízení, všechna paliva [7]
\\- zemní plyn
\\- kapalná| 150
200
11.
Výroba cementu:
Tabulka 3. Mezní hodnoty emisí pro NOx uvolněné při výrobě cementu [8]
| mezní hodnota (mg/Nm3)
---|---
Nová zařízení (10 % O2)
\\- suché pece
\\- ostatní pece| 500
800
Stávající zařízení (10 % O2)| 1200
12.
Stacionární motory:
Tabulka 4. Mezní hodnoty emisí pro NOx uvolněné z nových stacionárních motorů
Emisní zdroj, technický typ, specifikace paliva| mezní hodnota [9] (mg/Nm3)
---|---
Zážehové (Ottovy) motory, 4-taktní, nad 1 MWth
\\- motory spalující chudou směs
\\- ostatní motory| 250
500
Vznětové (dieselové) motory, nad 5 MWth
\\- palivo: zemní plyn (motory se vstřikovacím zapalováním)
\\- palivo: těžký topný olej
\\- palivo: dieselový nebo plynový olej| 500
600
500
13.
Produkce a zpracování kovů:
Tabulka 5. Mezní hodnoty emisí pro NOx uvolněné při výrobě a zpracování železa a oceli [10]3
Emisní zdroj, technologie, specifikace paliva| mezní hodnota (mg/Nm3)
---|---
Nové a stávající pražicí závody| 400
14.
Výroba kyseliny dusičné:
Tabulka 6. Mezní hodnoty emisí pro NOx uvolněné při výrobě kyseliny dusičné s výjimkou jednotek zakoncentrovávání kyseliny
Emisní zdroj, technologie, specifikace paliva| mezní hodnota (mg/Nm3)
---|---
\\- nové závody
\\- stávající závody| 350
450
B.
Kanada
15.
Mezní hodnoty pro omezování emisí oxidů dusíku (NOx) se stanoví na základě dostupných údajů o technologiích omezování emisí a úrovních včetně mezních hodnot uplatňovaných v jiných státech a na základě následujících dokumentů:
a)
Kanadská rada ministrů životního prostředí (CCME). Celostátní emisní směrnice pro stacionární spalovací turbíny. Prosinec 1992. PN1072
b)
Canada Gazette, Part I: Ministerstvo životního prostředí. Emise tepelných elektráren - Národní směrnice pro nové stacionární zdroje. 15. května 1993, s. 1633-1638;
c)
CCME. Celostátní emisní směrnice pro cementářské pece. Březen 1998. PN1284
C.
Spojené státy americké
16.
Mezní hodnoty pro omezování emisí NOx z nových stacionárních zdrojů v následujících kategoriích zdrojů jsou specifikovány v následujících dokumentech:
a)
Jednotky elektráren/tepláren spalujících uhlí Sbírka federálních nařízení (C. F. R.) 40, oddíl 76
b)
Jednotky elektráren produkující páru C. F. R 40, oddíl 60, pododdíl D, Da
c)
Jednotky produkující páru průmyslové, komerční, institucionální C. F. R 40, oddíl 60, pododdíl Db
d)
Závody výroby kyseliny dusičné C. F. R 40, oddíl 60, pododdíl G
e)
Stacionární plynové turbíny C. F. R 40, oddíl 60, pododdíl GG
f)
Spalovny komunálního odpadu C. F. R 40, oddíl 60, pododdíl EA, Eb
g)
Spalovny nemocničního/infekčního odpadu/odpadu ze zdravotnických zřízení C. F. R 40, oddíl 60, pododdíl Ec
[1]
Monitorováním se rozumí celková činnost zahrnující měření emisí, hmotová bilance atd. Může být prováděna kontinuálně nebo diskontinuálně.
[2]
tyto mezní hodnoty se nevztahují zejména na:
-
zařízení, v nichž jsou produkty spalování využity k přímému ohřevu, sušení nebo k jinému zpracování objektů či materiálů, např. k opakovanému vyhřívání pecí a na pece pro tepelné zpracování;
-
zařízení na dopalování, tj. technická zařízení určená k čištění odpadních plynů spalováním, které není provozováno jako samostatné spalovací zařízení;
-
zařízení na regeneraci katalyzátorů katalytického krakování;
-
zařízení na konverzi sulfanu na síru;
-
reaktory používané v chemickém průmyslu;
-
pece koksovacích baterií;
-
kaupery;
-
spalovny odpadů, a
-
závody poháněné dieselovými, benzinovými motory nebo plynovými turbínami, bez ohledu na typ použitého paliva.
[3]
Tyto hodnoty se nevztahují na kotle provozované méně než 500 h/r. Vztažný obsah kyslíku je 6 % v případě tuhých paliv a 3 % v případě ostatních paliv.
[4]
Zemní plyn je přirozeně se vyskytující methan s maximálně 20 % (obj.) inertních a dalších složek;
[5]
75 mg/Nm3, jestliže:
-
plynová turbína je využívána ke kombinované výrobě tepla a elektřiny nebo
-
plynová turbína pohání kompresor pro rozvodnou veřejnou síť plynu.Pro plynové turbíny nespadající do žádné z uvedených kategorií, které ale mají účinnost nad 35 % určené při základním zatížení dle podmínek ISO, bude mezní hodnotou emisí hodnota 50 x n/35, kde n je účinnost plynové turbíny vyjádřená jako procentní podíl (a určená při základní zátěži dle podmínek ISO);
[6]
tato mezní hodnota platí jen pro spalovací turbíny spalující lehké a střední destiláty;
[7]
dtyto mezní hodnoty se nevztahují na spalovací turbíny které jsou provozovány méně než 150 h ročně.
[8]
Zařízení pro výrobu cementového slínku v rotačních pecích s kapacitou nad 500 t/d nebo v ostatních pecích s kapacitou nad 50 t/d.
[9]
Tyto mezní hodnoty se nevztahují na motory provozované méně než 500 h/r. Vztažný obsah kyslíku je 5 %.
[10]
výroba a zpracování kovů: zařízení na pražení nebo sintrování kovové rudy, zařízení na produkci surového železa nebo oceli (primární či sekundární tavba) včetně zařízení na kontinuální odlévání s kapacitou přesahující 2,5 t/h, zařízení pro zpracování železných kovů (válcováním za horka s kapacitou nad 20 t/h surové oceli).
PŘÍLOHA VI
MEZNÍ HODNOTY EMISÍ TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH SLOUČENIN ZE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ
1.
Oddíl A se vztahuje na smluvní strany jiné než Kanada a USA, oddíl B se vztahuje na Kanadu a oddíl C se vztahuje na USA
A.
Smluvní strany jiné než Kanada a Spojené státy americké
2.
Tento oddíl přílohy se vztahuje na stacionární zdroje emisí nemethanických těkavých organických sloučenin (NMVOC) uvedených v odstavcích 8 až 21. Nevztahuje se na zařízení nebo na části zařízení, které jsou určeny pro výzkum, vývoj a pro testování nových produktů a postupů. Prahové hodnoty jsou uvedeny níže v tabulkách specifických pro jednotlivé sektory zdrojů. Prahové hodnoty se obvykle vztahují ke spotřebě rozpouštědel nebo k hmotnostnímu toku emisí. V případech, že provozovatel provádí několik činností spadajících pod stejné pododdíly ve stejném zařízení a na stejném místě, se spotřeby rozpouštědel nebo hmotnostní toky emisí těchto činností sčítají. Pokud není udána žádná prahová hodnota, daná mezní hodnota je uplatnitelná na všechna uvažovaná zařízení.
3.
Pro účely oddílu A této přílohy se:
a)
“skladováním a distribucí benzinu” rozumí plnění automobilových cisteren, železničních cisteren, vlečných lodí a námořních lodí (tankerů) v terminálech a v odbavovacích terminálech ropných rafinérií, s vyloučením tankování vozidel v čerpacích stanicích, na která se vztahují příslušné dokumenty pro mobilní zdroje;
b)
“adhesivním natíráním” rozumí jakákoli činnost zahrnující aplikaci adhesivních materiálů na povrchy, s výjimkou adhesivních nátěrů a laminování spojených s tiskařskými činnostmi a s laminováním dřeva a plastů;
c)
“laminování dřeva a plastů” rozumí jakákoli činnost spojování dřevěných či plastických vrstev k výrobě laminátů;
d)
“procesy natírání” rozumějí jakékoli procesy aplikace kovových a plastových povrchů na: osobní vozidla, kabiny nákladních automobilů, nákladní automobily, autobusy nebo dřevné povrchy a spadají sem i procesy, v nichž je jednoduchá nebo vícenásobná aplikace spojitého nátěrového filmu kladena na:
i)
nová vozidla kategorie M1 a vozidla kategorie N1, pokud jsou natírána ve stejných zařízeních, jako vozidla kategorie M1;
ii)
kabiny nákladních automobilů, definované jako kabina či skříň řidiče a veškeré integrované skříně pro technické vybavení u vozidel kategorie N2 a N3;
iii)
dodávky a nákladní automobily definované jako vozidla kategorií N1, N2 a N3, ale nikoli kabiny nákladních automobilů;
iv)
autobusy definované jako vozidla kategorií M2 a M3;
v)
jiné kovové a plastické povrchy, včetně povrchů letadel, lodí, vlaků, atd., dále dřevěné povrchy, povrchy textilu, vlákenných tkanin, filmu/fólií a papíru.
Tato kategorie zdrojů nezahrnuje procesy nanášení substrátů s kovy elektroforetickými nebo chemickými sprejovými postupy. Pokud činnost nanášení nátěrů zahrnuje krok, při kterém je tentýž objekt potiskován jakoukoli tiskařskou technologií, je tento tiskařský krok považován za součást činnosti natírání. Samostatné tiskařské činnosti však zahrnuty nejsou. V této definici:
-
vozidla M1 jsou vozidla používaná k přepravě osob s nejvýše osmi sedadly navíc k sedadlu řidiče;
-
vozidla M2 jsou vozidla používaná k přepravě osob s více než osmi sedadly navíc k sedadlu řidiče, jejichž maximální hmotnost nepřesahuje 5 t;
-
vozidla M3 jsou vozidla používaná k přepravě osob s více než osmi sedadly navíc k sedadlu řidiče, jejichž maximální hmotnost přesahuje 5 t;
-
vozidla N1 jsou vozidla používaná k přepravě zboží, jejichž maximální hmotnost nepřesahuje 3,5 t;
-
vozidla N2 jsou vozidla používaná k přepravě zboží, jejichž maximální hmotnost přesahuje 3,5 t, ale nepřesahuje 12 t;
-
vozidla N3 jsou vozidla užívaná k přepravě zboží, jejichž maximální hmotnost přesahuje 12 t.
e)
“navalováním cívek” rozumí jakýkoli proces, ve kterém je natírána svinutá ocel, povrchově pokrytá ocel, měděné slitiny nebo hliníkové pásy, a to buď nátěrem tvořícím film, nebo laminátovým nátěrem v nepřetržitém procesu;
f)
“chemickým čištěním” rozumí jakýkoli průmyslový nebo komerční proces využívající těkavých organických sloučenin v určitém zařízení k čištění oděvů, vybavení bytů a malých spotřebních předmětů s výjimkou ručního odstraňování skvrn a znečištěných míst v textilním a oděvním průmyslu;
g)
“výrobou nátěrových hmot, laků, barev a adhesiv” rozumí jakákoli výroba výše uvedených přípravků nátěrových hmot, laků, tiskařských barev a adhesiv nebo meziproduktů vyráběných ve stejném zařízení, smícháváním pigmentů, pryskyřic a adhesivních materiálů s organickými rozpouštědly nebo s jinými nosiči, včetně procesu dispergování a přípravné aktivity předdispergační, úprava viskozity nebo odstínu, a operace pro plnění konečného produktu do jeho obalů;
h)
“tištěním” rozumí jakýkoli proces reprodukce textu či obrazů, ve kterém se využívá určitý nosič obrazu či textu a tiskařské barvy jsou přenášeny na určitý povrch, a zahrnuje rovněž následující dílčí procesy:
i)
gumotisk (flexografie) - tiskařský proces využívající jako nosiče obrazu pryž nebo elastické fotopolymery, na kterých jsou tiskařské barvy nad oblastmi nepotiskovacími, přičemž jsou užívány kapalné tiskařské barvy, které se vysuší odpařením;
ii)
tepelný ofsetový rotační tisk - proces rotačního tisku na pás potiskovaného materiálu využívající určitý nosič obrazu, kdy potiskovací a nepotiskovací plochy leží ve stejné rovině a kde materiál k potiskování je do tiskařského stroje dávkován z role na rozdíl od formy oddělených listů či archů. Nepotiskovací plocha je hydrofilizována tak, aby nepřijímala tiskařskou barvu. Potiskovací plocha je zpracována tak, aby přijímala a předávala tiskařskou barvu na potiskovanou plochu. K vypařování kapalných složek barev dochází v sušárně, kde je horkým vzduchem potištěný materiál zahříván;
iii)
publikační hlubotisk - hlubotisk užitý k tištění časopisů, brožur, katalogů nebo podobných produktů, užívající barvy založené na toluenu;
iv)
hlubotisk - tiskařský proces využívající válcový nosič obrazu, ve kterém je potiskovací plocha pod nepotiskovací plochou a kapalné barvy se rovněž suší vypařováním. Prohlubně jsou vyplněny barvou a její nadbytek je odstraněn z nepotiskovacích ploch před tím, než se plocha, která má být potištěna, dostane do kontaktu s válcem, a než je barva z těchto prohlubní zdvižena;
v)
válcový filmový tisk, sítotisk - proces potiskování pásů, ve kterém se barva na plochu tiskne přes porézní nosič obrazu, ve kterém je potiskovací plocha otevřena a nepotiskovací plocha zapečetěna, přičemž jsou využívány barvy, které schnou pouze vypařováním. Pásový vstup potiskovaného materiálu do stroje znamená, že je užit vstup materiálu z role, na rozdíl od vstupu ve formě jednotlivých archů;
vi)
laminování spojené s tištěním - spojování dvou či více ohebných materiálů za vzniku laminátů;
vii)
lakování - je proces, ve kterém je lak či adhesivní nátěrová hmota určená k zapečetění obalového materiálu nanášena na ohebný materiál;
i)
“výrobou farmaceutických produktů” rozumí chemická syntéza, fermentace, extrakce, mísení a příprava farmaceutických produktů stejně jako výroba polotovarů ve stejném zařízení;
j)
“zpracováním pryže” rozumí operace mísení, drcení, sestavování směsí, kalandrování, výtlačné lisování a vulkanizace a jakékoli další pomocné operace, které jsou součástí procesu přeměny přírodní či syntetické pryže do konečného výrobku;
k)
“čištěním povrchů” rozumí jakýkoli proces čistění, s výjimkou čištění chemického, ve kterém jsou organická rozpouštědla užívána k odstranění znečištění z povrchu materiálů, včetně odmaštění. Čisticí proces sestávající z více než jednoho kroku před nebo po jakémkoli jiném kroku zpracování se považuje za jeden proces čištění povrchů. Tento proces se vztahuje rovněž na čištění pracovišť, ale nikoli na čištění procesního zařízení;
l)
“extrakcí rostlinných olejů a tuků a rafinací rostlinných olejů” rozumí jakákoli extrakce rostlinných olejů ze semen nebo z jiných rostlinných materiálů, zpracování suchých zbytků rostlin na krmivo pro zvířata, přečišťování tuků a olejů získaných ze semen, z rostlinných a/nebo živočišných materiálů;
m)
“přestříkáváním vozidel” rozumí veškeré průmyslové či komerční procesy nanášení nátěrů a související odmašťovací operace při natírání:
i)
silničních vozidel nebo jejich částí prováděné jakou součást oprav, konzervace nebo dekorace vozidla vně výrobních zařízení;
ii)
nanášení originálních nátěrů na silniční vozidla nebo na jejich části užitím nátěrových hmot typu určeného pro přestříkávání, které je prováděno mimo původní výrobní linky; nebo
iii)
natírání přívěsů (včetně polopřívěsů).
n)
“impregnací dřevěných povrchů” rozumějí jakékoli procesy zavádějící do dřeva ochranné prostředky;
o)
“standardními podmínkami” rozumí teplota 273,15K a tlak 101,3 kPa;
p)
“NMVOC” (nemethanickou těkavou organickou sloučeninou) rozumí jakákoli organická sloučenina s výjimkou methanu, která při teplotě 293,15 K má tlak par 0,01 kPa nebo více nebo má srovnatelnou těkavost za konkrétních podmínek jejího použití;
q)
“odpadními plyny” rozumí konečný plynný výtok do ovzduší obsahující NMVOC nebo jiné znečišťující látky vypouštěné z komína, výduchu nebo z jednotky omezující emise. Objemový tok plynů bude vyjadřován v jednotkách [m3/h] za standardních podmínek;
r)
“fugitivními emisemi NMVOC” rozumějí jakékoli emise nemethanických těkavých organických sloučenin do ovzduší, půdy a vody, které nejsou součástí odpadních plynů a, pokud není stanoveno jinak, též rozpouštědla obsažená v produktech a zahrnuje nezachycené emise uvolněné do vnějšího prostředí okny, dveřmi, větracími průduchy a podobnými otvory. Fugitivní emise jsou počítány na základě plánu hospodaření s rozpouštědly (viz dodatek I této přílohy);
s)
“celkovými emisemi” rozumí součet fugitivních emisí NMVOC a emisí NMVOC v odpadních plynech;
t)
“vstupem” rozumí množství organických rozpouštědel a jejich množství v přípravcích použitých při provádění procesů, včetně rozpouštědel recyklovaných uvnitř a vně zařízení, která jsou započítávána pokaždé, když jsou použita k prováděným činnostem;
u)
“mezní hodnotou” rozumí maximální množství určité plynné látky obsažené v odpadním plynu ze zařízení, které nemá být za normálních provozních podmínek překročeno. Pokud není uvedeno jinak, bude vypočítávána v jednotkách hmotnosti znečišťující látky v jednotce objemu odpadního plynu (vyjádřené v mgC/Nm3, pokud není upřesněno jinak), za předpokladu standardních podmínek teploty a tlaku v suchém plynu. Pro zařízení využívající rozpouštědla jsou mezní hodnoty vyjádřeny hmotností emisí na charakteristickou jednotku příslušné činnosti. Objemy plynu přidávaného k účelům chlazení nebo ředění nebudou uvažovány při výpočtu koncentrací znečišťujících látek v odpadním plynu. Mezní hodnoty se obecně týkají všech těkavých organických sloučenin s výjimkou methanu, (dále nejsou rozlišovány, např. vzhledem k jejich reaktivitě či toxicitě);
v)
“normálním provozem” rozumějí všechna období provozu zařízení nebo činnosti s výjimkou uvádění do provozu a odstavování provozu a období údržby zařízení;
w)
“látky škodlivé pro lidské zdraví” se dělí na dvě kategorie:
i)
halogenované těkavé organické sloučeniny, které představují potenciální riziko nevratných účinků; a
ii)
nebezpečné látky, jako jsou karcinogeny, mutageny nebo látky toxické pro reprodukci, které mohou způsobovat rakovinu, mohou vyvolávat dědičné genetické poškození, vdechování může vyvolat rakovinu, mohou poškodit reprodukční schopnost nebo mohou poškodit plod v těle.
4.
Požadavky, které musí být splněny:
a)
Emise NMVOC jsou monitorovány [1] a ověřuje se plnění mezních hodnot. Postupy ověřování mohou zahrnout nepřetržité i jednotlivé měření, schvalování typu nebo jakoukoli jinou technicky korektní metodu; dále budou ekonomicky schůdné;
b)
Koncentrace látek znečišťujících ovzduší v potrubí, v němž proudí plyn, se měří reprezentativním způsobem. Odebírání vzorků a analýza všech znečišťujících látek a referenční měřicí metody ke kalibraci systémů měření se provádějí podle norem stanovených Evropským normalizačním výborem CEN (Comité Européen de Normalisation) nebo Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Do doby vydání příslušné normy CEN nebo ISO se uplatňují národní normy
c)
Pokud je požadováno měření emisí NMVOC, je toto měření nepřetržité, jestliže emise NMVOC překročí ve výstupním potrubí odplynu, za zařízením snižujícím emise, hmotnostní tok celkového organického uhlíku prahovou hodnotu 10 kg/h a počet hodin provozu přesáhne 200 h za rok. Pro všechna ostatní zařízení, jichž se to týká, je jako minimum požadováno měřit jednotlivě. K dosažení schválení či uznání, že jsou příslušné požadavky splněny, lze uplatnit vlastní přístupy za předpokladu, že jejich výsledkem je ekvivalentní přísnost;
d)
V případě nepřetržitého měření je minimální požadavek ohledně splnění mezních norem pokládán za splněný tehdy, jestliže denní střední hodnota nepřekračuje mezní normu za normálních provozních podmínek a žádná průměrná jednohodinová hodnota nepřekračuje 150 % mezní hodnoty emisí. K dosažení schválení či uznání, že jsou příslušné požadavky splněny, lze uplatnit vlastní přístupy za předpokladu, že jejich výsledkem je ekvivalentní přísnost;
e)
V případě jednotlivého měření je minimální požadavek na splnění emisních norem pokládán za splněný tehdy, jestliže střední hodnota všech odečtů nepřekračuje mezní hodnotu a žádná střední hodinová hodnota nepřekračuje 150 % mezní hodnoty emisí. K dosažení schválení či uznání, že jsou příslušné požadavky splněny, lze uplatnit vlastní přístupy za předpokladu, že jejich výsledkem je ekvivalentní přísnost;
f)
V průběhu uvádění do provozu a odstavování a v případě odchylek od normálního provozu budou uskutečněna všechna vhodná preventivní opatření pro snižování emisí NMVOC;
g)
Měření nejsou požadována v situacích, v nichž ke splnění mezních hodnot uvedených níže není nutno zařazovat zařízení na omezování emisí a pokud může být prokázáno, že mezní hodnoty překročeny nejsou.
5.
Pro odpadní plyny měly být uplatňovány následující mezní hodnoty emisí, pokud není stanoveno jinak:
a)
20 mg látky/m3 pro vypouštění halogenovaných těkavých organických sloučenin (na které se vztahuje věta uvádějící s nimi související riziko “možné nebezpečí nevratných účinků”) a to v případech, kdy součet hmotnostních toků dotyčných sloučenin dosahuje nebo překračuje hodnotu 100 g/h; a
b)
2 mg látky/m3 (vyjádřené jako hmotnostní součet jednotlivých sloučenin) pro vypouštění těkavých organických sloučenin (na které se vztahují následující věty: “může vyvolat rakovinu, může způsobit dědičné genetické poškození, vdechování může vyvolat rakovinu, může poškodit plod v těle matky, může poškodit reprodukční schopnost”) a to v případech, kdy součet hmotnostních toků dotyčných sloučenin dosahuje nebo překračuje prahovou hodnotu 10 g/h.
6.
Pro kategorie zdrojů uvedených v odstavcích 9 až 21 se stanoví následující revize:
a)
namísto uplatňování mezních hodnot uvedených níže pro příslušná zařízení mohou provozovatelé těchto zařízení získat povolení uplatnit plán snížení emisí (viz dodatek II této přílohy). Účelem tohoto plánu je poskytnout provozovateli možnost dosáhnout ekvivalentního snížení emisí jiným způsobem, než kdyby byly uplatněny příslušné mezní hodnoty emisí; a
b)
hodnoty fugitivních emisí NMVOC uvedené níže se uplatní jako určité mezní hodnoty fugitivních emisí NMVOC. Avšak v případech, kdy je ke spokojenosti příslušného orgánu prokázáno, že v určitém konkrétním zařízení nejsou tyto hodnoty technicky a ekonomicky dosažitelné, může příslušný orgán toto zařízení této povinnosti zprostit za předpokladu, že nejsou očekávána významná rizika pro lidské zdraví a životní prostředí. Pro každou takovou odchylku musí provozovatel uspokojivě doložit, že je využívána nejlepší dostupná technika.
7.
Mezní hodnoty emisí pro VOC pro kategorie zdrojů definované v odstavci 3 jsou specifikovány v odstavcích 8 až 21 níže.
8.
Skladování a distribuce benzinu:
Tabulka 1. Mezní hodnoty emisí pro VOC uvolněné ze skladování a distribuce benzinu, s výjimkou plnění námořních lodí
Kategorie, technologie, další specifikace| Prahová hodnota| Mezní hodnota
---|---|---
Jednotky využití par skladovacích a distribučních terminálů a zásobníků rafinérií| Kapacita 5000 m3 benzínu za rok| 10 g VOC/Nm3 včetně methanu
Poznámka:
Pára vytlačená při plnění skladovacích nádrží na benzin musí být přemístěna buď do jiných skladovacích nádrží nebo do zařízení na snižování emisí k dosažení mezních hodnot ve výše uvedené tabulce.
9.
Adhesivní nátěry:
Tabulka 2. Mezní hodnoty emisí pro NMVOC uvolňované z procesů aplikace adhesivních nátěrů
Emisní zdroj, technologie, další specifikace| Prahová hodnota spotřeby rozpouštědla [t/r]| Mezní hodnota| Mezní hodnota fugitivních emisí NMVOC jako podíl množství ze vstupujícího rozpouštědla (v %)
---|---|---|---
Nová a stávající zařízení výroby obuvi| > 5| 25 g rozpouštědla/pár|
Nová a stávající zařízení, ve kterých jsou aplikovány adhesivní nátěry jiné, než při výrobě obuvi| 5 až 15| 50 [2] mg(C)/Nm3| 25 %
> 15| 50 [2] mg(C)/Nm3| 20%
10.
Laminování dřeva a plastů:
Tabulka 3. Mezní hodnoty emisí pro NMVOC uvolňované při laminování dřeva a plastů
Emisní zdroj, technologie, další specifikace| Prahová hodnota spotřeby rozpouštědla [t/r]| Mezní hodnota celkových emisí NMVOC
---|---|---
Nová a stávající zařízení, ve kterých je laminováno dřevo či plasty| > 5| 30 g NMVOC/m2
11.
Procesy natírání (aplikace nátěrových hmot na kovové a plastové povrchy osobních vozidel, kabin nákladních automobilů, nákladních automobilů, autobusů, a na dřevěné povrchy):
Tabulka 4. Mezní hodnoty emisí pro NMVOC uvolněné při procesech aplikace nátěrových hmot v automobilovém průmyslu
Emisní zdroj, technologie, další specifikace| Prahová hodnota spotřeby rozpouštědel [t/r] [3]| Mezní hodnota celkových emisí NMVOC [4]
---|---|---
Nátěry vozidel (M1, M2) nová zařízení| > 15 {a > 5000 natřených kusů ročně}| 45 gNMVOC/m2 či 1,3 kg/ks
\\+ 33 g NMVOC/m2
Nátěry vozidel (M1, M2) stávající zařízení| > 15 {a > 5000 natřených kusů ročně}| 60 g NMVOC/m2 či 1,9 kg/ks
\\+ 41 gNMVOC/m2
Nátěry vozidel (M1, M2) nová a stávající zařízení| > 15 {≤ 5000 natřených kusů skořepin ročně nebo > 3500 natřených kusů podvozků ročně}| 90 g NMVOC/m2 či 1,5 kg/ks
\\+ 70 g NMVOC/m2
Nátěry nových kabin nákladních vozidel (N1, N2, N3) nová zařízení| > 15 {≤ 5000 natřených kusů ročně}| 65 g NMVOC/m2
Nátěry nových kabin nákladních vozidel (N1, N2, N3) - nová zařízení| > 15 {> 5000 natřených kusů ročně}| 55 g NMVOC/m2
Nátěry nových kabin nákladních vozidel (N1, N2, N3) stávající zařízení| > 15 {≤ 5000 natřených kusů ročně}| 85 g NMVOC/m2
Nátěry nových kabin nákladních vozidel| > 15 {> 5000 natřených kusů ročně}| 75 g NMVOC/m2
(N1,N2,N3) stávající zařízení| |
Nátěry nových nákladních vozidel a dodávek - bez kabin - (N1, N2, N3) nová zařízení| > 15 {≤ 2500 natřených kusů ročně}| 90 g NMVOC/m2
Nátěry nových nákladních vozidel a dodávek - bez kabin
\\- (N1, N2, N3) nová zařízení| >15 {> 2500 ks/r}| 70 g NMVOC/m2
Nátěry nových nákladních vozidel a dodávek - bez kabin - (N1, N2, N3) stávající zařízení| > 15 {≤ 2500 natřených kusů ročně}| 120 g NMVOC/m2
Nátěry nových nákladních vozidel - bez kabin - (N1, N2, N3), stávající zařízení| > 15 {> 2500 natřených kusů ročně}| 90 g NMVOC/m2
Nátěry nových autobusů (M3) nová zařízení| > 15 {≤ 2000 natřených kusů ročně}| 210 g NMVOC/m2
Nátěry nových autobusů (M3) nová zařízení| > 15 {> 2000 natřených kusů ročně}| 150 g NMVOC/m2
Nátěry nových autobusů (M3) stávající zařízení| > 15 {≤ 2000 natřených kusů ročně}| 290 g NMVOC/m2
Nátěry nových autobusů (M3) stávající zařízení| > 15 {> 2000 natřených kusů ročně}| 225 g NMVOC/m2
Tabulka 5. Mezní hodnoty emisí pro NMVOC uvolňované z procesů natírání v různých průmyslových odvětvích
Emisní zdroj, technologie, další specifikace| Prahová hodnota spotřeby rozpouštědla [t/r]| Mezní hodnota
(mg C/Nm3)| Mezní hodnota fugitivních emisí NMVOC jako podíl množství ze vstupujícího rozpouštědla (v %)
---|---|---|---
Nová a stávající zařízení: pro jiné procesy natírání, včetně natírání kovů, plastů, textilu, tkanin, filmů a papíru (s výjimkou sítotiskového potiskování textilu, viz tiskařské procesy)| 5 až 15| 100 mg (C)/Nm3 [5] [6]| 25 % [6]
> 15| 50/75 mg (C)/Nm3 [6] [7] [8]| 20 % [6]
Nová a stávající zařízení: pro natírání dřeva| 15 až 25| 100 mg (C)/Nm3 [5]| 25 %
> 25| 50/75 mg (C)/Nm3 [7]| 20 %
12.
Navalování cívek či svitků:
Tabulka 6. Mezní hodnoty emisí pro NMVOC uvolňované při navalování cívek či svitků
Emisní zdroj, technologie, další specifikace| Prahová hodnota spotřeby rozpouštědla [t/r]| Mezní hodnota v mg (C)/Nm3| Mezní hodnota pro fugitivní emise NMVOC jako podíl množství ze vstupujícího rozpouštědla (v %)
---|---|---|---
Nová zařízení| > 25| 50 [9]| 5
Stávající zařízení| > 25| 50 [9]| 10
13.
Chemické čištění:
Tabulka 7. Mezní hodnoty emisí pro NMVOC uvolňované z procesů chemického čištění
Emisní zdroj, technologie, další specifikace| Prahová hodnota spotřeby rozpouštědla [t/r]| Mezní hodnota v g (NMVOC)/kg
---|---|---
Nová a stávající zařízení| 0| 20 [10]
14.
Výroba nátěrových hmot, laků, tiskařských barev a adhesiv:
Tabulka 8. Mezní hodnoty emisí pro NMVOC uvolňované z procesů výroby nátěrových hmot, laků, tiskařských barev a adhesiv
Emisní zdroj, technologie,
další specifikace| Prahová hodnota spotřeby rozpouštědla [t/r]| Mezní hodnota
v mg (C)/Nm3| Mezní hodnota fugitivních emisí NMVOC jako podíl množství ze vstupujícího rozpouštědla (v %)
---|---|---|---
Nová a stávající zařízení| 100 - 1000| 150 [11]| 5 [11] [13]
> 1000| 150 [12]| 3 [12] [13]
15.
Polygrafické procesy (gumotisk, tepelný ofsetový sítotisk, hlubotisk atd.):
Tabulka 9. Mezní hodnoty emisí pro NMVOC uvolňované z procesů výroby farmaceutických produktů
Emisní zdroj, technologie,
další specifikace| Prahová hodnota spotřeby rozpouštědla [t/r]| Mezní hodnota
v mg (C)/Nm3| Mezní hodnota pro fugitivní emise NMVOC jako podíl množství ze vstupujícího rozpouštědla (v %)
---|---|---|---
Nová a stávající zařízení:
tepelný ofsetový sítotisk| 15 - 25| 100| 30 [14]
>25| 20| 30 [14]
Nová zařízení: publikační hlubotisk| >25| 75| 10
Stávající zařízení: publikační hlubotisk| >25| 75| 15
Nová a stávající zařízení: jiný| 15 - 25| 100| 25
hlubotisk, gumotisk, rotační válcový sítotisk, laminovací či lakovací jednotky| > 25| 100| 20
Nová a stávající zařízení:
jiný rotační sítotisk na textil a na lepenku| > 30| 100| 20
16.
Výroba farmaceutických produktů:
Tabulka 10: Mezní hodnoty emisí pro NMVOC uvolňované polygrafickými procesy
Emisní zdroj, technologie, další specifikace| Prahová hodnota spotřeby rozpouštědla [t/r]| Mezní hodnota
v mg (C)/Nm3| Mezní hodnota pro fugitivní emise NMVOC jako podíl množství ze vstupujícího rozpouštědla v %
---|---|---|---
Nová zařízení| >50| 20 [15] [16]| 5 [16] [18]
Stávající zařízení| >50| 20 [15] [17]| 15 [17] [18]
17.
Zpracování přírodní nebo syntetické pryže:
Tabulka 11. Mezní hodnoty emisí pro NMVOC pro zpracování přírodní nebo syntetické pryže
Emisní zdroj, technologie, další specifikace| Prahová hodnota spotřeby rozpouštědla [t/r]| Mezní hodnota
v mg (C)/Nm3| Mezní hodnota pro fugitivní emise NMVOC jako podíl množství ze vstupujícího rozpouštědla (v %)
---|---|---|---
Nová i stávající zařízení pro zpracování
přírodní nebo syntetické pryže| > 15| 20 [19] [20]| 25 [19] [21]
18.
Čištění povrchů:
Tabulka 12. Mezní hodnoty emisí pro NMVOC z procesů čištění povrchů
Emisní zdroj, technologie, další specifikace| Prahová hodnota spotřeby rozpouštědla [t/r]| Mezní hodnota
v mg (C)/Nm3| Mezní hodnota pro fugitivní emise NMVOC jako podíl množství ze vstupujícího rozpouštědla (v %)
---|---|---|---
Nová i stávající zařízení, pro čištění povrchů při použití látek podle odst. 3 písm. w)| 1-5| 20 mg NMVOC/Nm3| 15
> 5| 20 mg NMVOC/Nm3| 10
Nová i stávající zařízení:
jiné čištění povrchů| 2 - 10| 75 [22]
mg (C)/Nm3| 20 [22]
> 10| 75 [22]
mg (C)/Nm3| 15 [22]
19.
Extrakce rostlinných olejů a procesy rafinace tuků a rostlinných olejů:
Tabulka 13. Mezní hodnoty emisí pro NMVOC při extrakci rostlinných olejů a procesů rafinaci živočišných tuků a rostlinných olejů
Emisní zdroj, technologie, další specifikace| Prahová hodnota spotřeby rozpouštědla [t/r]| Mezní hodnota celkových emisí v kg NMVOC/t produktu|
---|---|---|---
Nová i stávající zařízení| > 10| živočišný tuk
ricin:
řepková semena.
slunečnicová semena.
sójové boby-normální drť
sójové boby-bílé vločky
ostatní semena a jiný rostlinný materiál
všechny frakcionační postupy vyjma odstraňování klovatiny [24]
odstraňování klovatiny | 1,5
3,0
1,0
1,0
0,8
1,2
3,0 [23]
1,5
4,0
20.
Opakované lakování vozidel:
Tabulka 14. Mezní hodnoty emisí pro NMVOC uvolňované z procesů opakovaného lakování vozidel
Emisní zdroj, technologie, další specifikace| Prahová hodnota spotřeby rozpouštědla [t/r]| Mezní hodnota
v mg (C)/Nm3| Mezní hodnota fugitivních emisí NMVOC jako podíl množství ze vstupujícího rozpouštědla (v %)
---|---|---|---
Nová i stávající zařízení| > 0,5| 50 [25]| 25
21.
Impregnace dřevěných povrchů:
Tabulka 15. Mezní hodnoty emisí pro NMVOC uvolňované z procesů impregnace dřevěných povrchů
Emisní zdroj, technologie, další specifikace| Prahová hodnota spotřeby rozpouštědel [t/r]| Mezní hodnota
v mg (C)/Nm3| Mezní hodnota fugitivních emisí NMVOC jako podíl množství ze vstupujícího rozpouštědla (v %)
---|---|---|---
Nová i stávající zařízení| > 25| 100[26] [27]| 45 [27]
B.
Kanada
22.
Mezní hodnoty pro omezování emisí těkavých organických sloučenin (VOC) z nových stacionárních zdrojů v následujících kategoriích zdrojů se stanoví na základě dostupných údajů o technologii omezování emisí a úrovních včetně mezních hodnot uplatňovaných v dalších zemích a na základě následujících dokumentů:
a)
Kanadská rada ministrů životního prostředí (CCME). Environmentální kodex praxe pro snižování emisí rozpouštědel z chemických čistíren. Prosinec 1992. PN1053
b)
CCME. Environmentální instrukce pro omezování emisí těkavých organických sloučenin z nových provozů organické chemie. Září 1993. PN1108.
c)
CCME. Environmentální kodex praxe pro měření a omezování fugitivních emisí těkavých organických sloučenin z netěsností v zařízení. Říjen 1993. PN1106
d)
CCME. Program pro snížení emisí těkavých organických sloučenin o 40 % z lepidel a tmelů. Březen 1994. PN1116.
e)
CCME. Plán na snížení emisí těkavých organických sloučenin o 20 % ze spotřebitelských nátěrových hmot. Březen 1994. PN1114.
f)
CCME. Environmentální instrukce pro omezování emisí těkavých organických sloučenin z nadzemních skladovacích zásobníků. Červen 1995. PN1180.
g)
CCME. Environmentální kodex praxe pro regeneraci par při čerpání benzinu do vozidel v čerpacích stanicích a v dalších zařízeních distribuce benzínu. (Etapa II Duben 1995. PN1184
h)
CCME. Environmentální kodex praxe pro snižování emisí rozpouštědel z komerčních a průmyslových zařízení na odmašťování. Červen 1995. PN1182
i)
CCME. Normy účinnosti pro nové zdroje a směrnice pro snižování emisí těkavých organických látek z lakoven kanadského výrobce originálních zařízení. Srpen 1995. PN1234
j)
CCME. Environmentální instrukce pro snižování emisí těkavých organických sloučenin v průmyslu zpracování plastů. Červenec 1997. PN1276.
k)
CCME. Vnitrostátní normy pro obsah těkavých organických látek v nátěrových hmotách pro přelakovávání vozidel v kanadském průmyslu a podnikatelském sektoru. Srpen 1997. PN1288
C.
Spojené státy americké
23.
Mezní hodnoty pro omezování emisí těkavých organických sloučenin (VOC) z nových stacionárních zdrojů v následujících kategoriích zdrojů jsou specifikovány v následujících dokumentech:
a)
Skladovací nádrže na ropné kapaliny Sbírka federálních nařízení (C. F. R.) 40, oddíl 60, pododdíly K, Ka
b)
Skladovací nádrže pro těkavé organické kapaliny C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl Kb
c)
Ropné rafinérie C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl J
d)
Povrchové nátěry kovového nábytku C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl EE
e)
Povrchové nátěry automobilů a lehkých nákladních automobilů C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl MM
f)
Procesy publikačního hlubotisku C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl QQ
g)
Pásky citlivé na tlak a operace povrchových nátěrů štítků C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl RR
h)
Velká zařízení: povrchové nátěry kovových cívek a nápojových plechovek C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíly SS, TT, WW
i)
Velkoobjemové terminály benzinu C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl XX
j)
Výroba pryžových pneumatik C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl BBB
k)
Výroba polymerů C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl DDD
l)
Potahování a potiskování pružným vinylem a urethanem C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl FFF
m)
Netěsnosti zařízení ropných rafinérií a systém odpadních vod C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíly GGG, QQQ,
n)
Výroba syntetických vláken C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl HHH
o)
Ropná činidla chemických čistíren C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl JJJ
(p)
Vitrozemní závody na zpracování zemního plynu C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl KKK
q)
Netěsnosti zařízení SOCMI, jednotka oxidace vzduchem, destilační a reaktorové procesy C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíly VV, III, NNN, RRR
r)
Potahování magnetických pásek C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl SSS s opatřeními specifikovanými v příloze VIII a s emisními mezními normami specifikovanými v příloze IV tabulce 2, přičemž rozhodné je pozdější datum.
s)
Průmyslové povrchové nátěry C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl TTT
t)
Zařízení na potahování povrchů substrátů polymerními nátěry C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl VVV
Tyto lhůty se nevztahují na smluvní strany tohoto protokolu, které podléhají kratším lhůtám ohledně plynového oleje podle protokolu o dalším snížení emisí síry.
[1]
Monitorováním se rozumí celková činnost zahrnující měření emisí, hmotovou bilanci atd. Může být prováděna kontinuálně nebo diskontinuálně.
[2]
pokud je použita technologie, která umožňuje využívat recyklovaná či regenerovaná rozpouštědla, bude zde uplatněna mezní hodnota 150 mg (C)/Nm3.
[3]
pro případy spotřeby rozpouštědel ≤ 15 t/r (pro natírání vozidel) platí tabulka 14 pro přestříkávání vozidel;
[4]
mezní hodnoty celkových emisí jsou vyjádřeny pomocí hmotnosti emitovaného rozpouštědla (g) ve vztahu k povrchu produktu (m2). Povrch produktu je definován jako povrch vypočtený z celkové elektroforeticky pokryté oblasti a povrch jakékoli části, který by mohl být dodán v následných fázích procesu natírání stejným nátěrem. Plocha povrchu elektroforeticky pokrývané oblasti je vypočítávána ze vzorce: 2 x celková hmotnost pokrývaného kovového pláště produktu dělená součinem (průměrná tloušťka kovové vrstvy x měrná hmotnost kovového pláště).
[5]
uvedená mezní hodnota emisí se vztahuje na aplikace nátěrů a procesy sušení provozované v uzavřených podmínkách;
[6]
pokud nelze pro natírání zajistit izolované prostory (u nátěrů lodí či letadel atd.), mohou být těmto zařízením uděleny výjimky z povinnosti dodržovat tyto mezní hodnoty. Plán snížení emisí uvedený v odst. 6 písm. a) je v těchto případech použit, pokud není ke spokojenosti příslušného orgánu prokázáno, že tato možnost není technicky a ekonomicky schůdná. V tomto případě musí provozovatel ke spokojenosti příslušného orgánu prokázat, že používá nejlepší dostupnou technologii;
[7]
první hodnosta se vztahuje na procesy sušení, druhá na procesy aplikace nátěrů;
[8]
pokud se při nátěrech textilu využívají technologie opětovně používající regenerovaná rozpouštědla, rovná se hodnota této mezní hodnoty 150 mg (C)/Nm3 společně pro sušení i pro natírání.
[9]
pokud je použita technologie, která umožňuje opětovně využívat regenerovaná rozpouštědla, uplatní se zde mezní hodnota 150 mg (C)/Nm3
[10]
zde je mezní hodnota celkových emisí NMVOC vypočtena jako hmotnost emitovaného rozpouštědla na jednotku hmotnosti vyčištěného a vysušeného produktu.
[11]
lze uplatnit mezní hodnotu celkových emisí: 5 % z použitých rozpouštědel namísto mezní hodnoty koncentrace v odpadních plynech a mezní hodnoty fugitivních emisí NMVOC;
[12]
lze uplatnit mezní hodnotu celkových emisí: 3% z použitých rozpouštědel namísto mezní hodnoty koncentrace v odpadních plynech a mezní hodnoty fugitivních emisí NMVOC;
[13]
zde mezní hodnota fugitivních emisí nezahrnuje množství rozpouštědla prodaného jako součást přípravků nátěrových hmot vyexpedovaných v zapečetěných obalech.
[14]
zbytky rozpouštědel v konečných výrobcích zde se nepovažují za součást fugitivních emisí NMVOC.
[15]
pokud je použita technologie, která umožňuje využívat regenerovaná rozpouštědla, uplatní se zde uplatněna mezní hodnota 150 mg (C)/Nm3;
[16]
lze uplatnit mezní hodnotu celkových emisí: 5 % z použitých rozpouštědel namísto mezní koncentrace v odpadních plynech a mezní hodnoty fugitivních emisí NMVOC;
[17]
lze uplatnit mezní hodnotu celkových emisí: 15 % z použitých rozpouštědel namísto mezní koncentrace v odpadních plynech a mezní hodnoty fugitivních emisí NMVOC;
[18]
mezní hodnota fugitivních emisí nezahrnuje množství rozpouštědla prodaného jako součást přípravků vyexpedovaných v zapečetěných obalech.
[19]
alternativně lze uplatnit mezní hodnotu celkových emisí 25 % z použitých rozpouštědel namísto uvedené mezní koncentrace v odpadním plynu a mezní hodnoty fugitivních emisí NMVOC;
[20]
pokud je použita technologie, která umožňuje využívat regenerovaná rozpouštědla, uplatní se mezní hodnota 150 mg (C)/Nm3;
[21]
mezní hodnota fugitivních emisí nezahrnuje množství rozpouštědla prodaného jako součást přípravků vyexpedovaných v zapečetěných obalech.
[22]
zařízení, která příslušnému orgánu prokáže, že průměrný obsah rozpouštědel v žádném použitém vstupním produktu nepřesahuje 30 % hmotnostních, jsou vyňata z povinnosti uplatňovat tyto hodnoty.
[23]
mezní hodnoty celkových emisí NMVOC ze zařízení zpracovávající jednotlivé vsádky semen nebo jiného rostlinného materiálu stanoví případ od případu příslušný orgán v souladu s nejlepšími dostupnými technologiemi;
[24]
odstraňování klovatiny z olejů.
[25]
dodržování této mezní hodnoty je povinně prokazováno 15-minutovými průměrnými měřeními.
[26]
uvedená mezní hodnota se nevztahuje na impregnaci dřeva kreosotem;
[27]
alternativně lze namísto uvedené mezní koncentrace pro odpadní plyn a mezní hodnoty fugitivních emisí NMVOC uplatnit mezní hodnotu celkových emisí: 11 kg rozpouštědla/m3 impregnovaného dřeva.
Dodatek I
PLÁN HOSPODAŘENÍ S ROZPOUŠTĚDLY
Úvod
1.
Tento dodatek přílohy o mezních hodnotách emisí nemethanických těkavých organických sloučenin (NMVOC) ze stacionárních zdrojů uvádí návod na zpracování plánu hospodaření s rozpouštědly. Návod zahrnuje uplatnitelné zásady (odstavec 2), rámec hmotnostní bilance (odstavec 3) a požadavky týkající se ověřování plnění či dodržování (odstavec 4).
Zásady
2.
Plán hospodaření s rozpouštědly slouží k těmto účelům:
a)
ověřování plnění požadavků specifikovaných v příloze VI;
b)
zjištění budoucích možností pro snižování emisí.
Definice
3.
Následující definice vymezují rámec pro zpracování hmotnostní bilance:
a)
Vstupy organických rozpouštědel:
I1.
Množství organických rozpouštědel nebo jejich množství v přípravcích, které jsou zakoupeny a použity jako vstupy do procesů v časovém rámci, ve kterém je vypočítávána tato hmotnostní bilance.
I2.
Množství organických rozpouštědel nebo jejich množství v přípravcích, které jsou regenerovány a znovu používány jako vstupní rozpouštědla v bilancovaném procesu. (Recyklované rozpouštědlo se započítává pokaždé, když je využíváno pro danou činnost).
b)
Výstupy organických rozpouštědel (O):
O1.
Emise NMVOC v odpadních plynech.
O2.
Organická rozpouštědla ztracená ve vodě; je-li je to vhodné, je při výpočtu položky O5 brán v úvahu i způsob zpracování odpadních vod.
O3.
Množství organických rozpouštědel, které zůstává ve výstupních produktech zpracování jako rezidua nebo znečištění.
O4.
Nezachycené emise organických rozpouštědel do ovzduší. Zahrnut je vliv větrání místností, kdy je vnitřní ovzduší vypouštěno do vnějšího prostředí skrz okna, dveře, ventilační otvory a jiné podobné otvory.
O5.
Organická rozpouštědla a/nebo organické sloučeniny ztracené v důsledku chemických nebo fyzikálních reakcí (včetně těch, které jsou zničeny například spalováním nebo jiným zpracováním odpadních plynů nebo vody, nebo které jsou zachyceny, např. adsorpcí, pokud tato množství nebyla započtena do položek O6, O7 nebo O8.
O6.
Organická rozpouštědla obsažená ve shromážděných odpadech.
O7.
Organická rozpouštědla samotná nebo organická rozpouštědla obsažená v přípravcích, prodaná jako komerčně hodnotný produkt.
O8.
Organická rozpouštědla obsažená v přípravcích, která jsou regenerována k opětovnému použití, pokud již nebyla započtena do položky O7.
O9.
Organická rozpouštědla uvolněná jiným způsobem.
Návod pro využití plánu hospodaření s rozpouštědly k ověření plnění požadavků
4.
Využití plánu hospodaření s rozpouštědly je určeno specifickými požadavky, které mají být ověřeny následovně:
a)
Ověření plnění požadavků omezování emisí dle volitelných možností uvedených v odst. 6 písm. a) přílohy, kdy jsou mezní hodnoty celkových emisí vyjádřeny pomocí měrných emisí rozpouštědel vztažených na jednotku produkce nebo jinak uvedených v této příloze.
i)
Pro všechny činnosti využívající volitelné možností snížení uvedené v odst. 6 písm. a) přílohy by plán hospodaření s rozpouštědly měl být vypracován každoročně k určení spotřeby rozpouštědel. Tato spotřeba může být vypočtena z rovnice:
C = I1 - O8
Paralelně by mělo být stanoveno množství tuhých látek obsažených v nátěrech tak, aby mohla být každoročně stanovena referenční hodnota ročních emisí a cílová hodnota emisí;
ii)
pro posouzení plnění mezních hodnot celkových emisí vyjádřených pomocí emisí rozpouštědel na jednotku produkce nebo jinak uvedených v příloze VI by měl být plán hospodaření s rozpouštědly zpracován každoročně ke stanovení emisí NMVOC. Emise NMVOC mohou být počítány z rovnice
E = F + O1,
kde F jsou fugitivní emise NMVOC definované v písm. b) bodu i) níže. Tento emisní údaj by měl být pak dělen příslušným parametrem vyjadřujícím odpovídající celkovou produkci.
b)
Určení fugitivních emisí pro srovnání s hodnotami fugitivních emisí uvedenými v příloze:
i)
Metodika: Fugitivní emise lze vypočítat z této rovnice:
F = I1 - O1 - O5 - O6 - O7 - O8,
nebo z rovnice
F = O2 + O3 + O4 + O9.
Toto množství může být stanoveno přímým měřením jednotlivých veličin. Alternativně může být ekvivalentní výpočet založen na jiných prostředcích, například na využití známé účinnosti záchytu emisí v daném procesu.
Hodnota fugitivních emisí je vyjádřena jako podíl fugitivních emisí z celkem vstupujících rozpouštědel I, které lze vyjádřit rovnicí
I = I1+ I2
ii)
Frekvence: Fugitivní emise NMVOC lze stanovit krátkým, ale komplexním souborem měření. Poté nemusí být toto měření opakováno do doby, než je proměřované zařízení modifikováno.
Dodatek II
PLÁN SNÍŽENÍ EMISÍ
Zásady
1.
Účelem plánu snižování emisí je umožnit provozovateli snížit emise jiným způsobem a současně v ekvivalentní míře, jakou by zajistilo uplatnění mezních hodnot. K tomuto cíli může provozovatel uplatnit určitý plán snížení emisí, speciálně vytvořený pro jeho zařízení, za předpokladu, že jeho konečným výsledkem bude dosažení požadovaného snížení emisí. Členské státy podají Komisi zprávu podle článku 11 této směrnice o pokroku v dosahování stejného snížení emisí, včetně zkušeností s uplatněním plánu snížení emisí.
Praxe
2.
V případě aplikace nátěrů, laků, adhesiv nebo tiskařských barev lze využít následující plán. V případech, kdy níže uvedený plán není vhodný, může příslušný orgán provozovateli povolit uplatnění jakékoli jiného výjimečného plánu, který uspokojivě splňuje zásady uvedené výše. Návrh tohoto systému bere v úvahu následující skutečnosti:
a)
v případech, kdy náhražky obsahující snížený nebo nulový obsah rozpouštědel, jsou stále ještě ve stavu vývoje, musí být provozovateli poskytnuta prodloužená doba na provedení jeho plánu snížení emisí;
b)
vztažný bod pro snížení emisí by měl odpovídat co nejpřesněji emisím, k nimž by docházelo bez jakéhokoli opatření na jejich snížení.
3.
Následující plán se využije v zařízeních, ve kterých lze předpokládat konstantní obsah tuhých složek v produktech, a ten může být využit k definici referenčního bodu pro plán snížení emisí:
a)
Provozovatel předloží plán na snížení emisí, který zahrne zejména snížení průměrného obsahu rozpouštědel v jejich celkovém vstupu a/nebo zvýšení účinnosti využití tuhých látek, které povede ke snížení celkových emisí ze zařízení, a to až na úroveň daného procentního podílu ročních vztažných emisí, která se nazývá „cílové emise“. Při tomto snižování emisí musí být dodržen následující časový rámec:
Časové období| Maximální povolené celkové roční emise
---|---
pro nová zařízení| pro stávající zařízení
do 31. 10. 2001| do 31. 10. 2005| cílové emise x 1,5
do 31. 10. 2004| do 31. 10. 2007| cílové emise
b)
Roční vztažné emise se vypočítají takto:
i)
určí se celková hmotnost tuhých látek v nátěrových hmotách a/nebo tiskařských barvách, lacích a adhesivních materiálech spotřebovaných za rok. Tuhými látkami se rozumějí všechny materiály v nátěrech, tiskařských barvách, lacích a adhesivech, které se stanou součástí tuhých látek, jakmile se odpaří voda nebo těkavé organické sloučeniny;
ii)
roční vztažné emise se vypočítají násobením hmotnosti stanovené v bodě i) vhodným faktorem podle níže uvedené tabulky. Příslušné orgány mohou upravit tyto faktory pro jednotlivá zařízení tak, aby tyto úpravy odrážely prokázanou zvýšenou účinnost ve využití tuhých látek.
Činnost| faktor pro násobení podle
písm. b) bod ii)
---|---
hlubotisk; flexografie; tisk; laminování jako součást tisku; lakování jako součást tisku; nátěry dřeva, textilu, tkanin, filmů či fólií a papíru; nátěry adhesivními materiály| 4
nátěry cívek, přestříkávání vozidel| 3
kontaktní nátěry /obaly potravin, natírání na volném prostranství| 2,33
ostatní nátěry a rotační sítotisk| 1,5
iii)
cílové emise jsou rovné ročním vztažným emisím násobeným procentním podílem rovným:
(hodnotě fugitivních emisí + 15 ), pro zařízení v těchto sektorech:
-
natírání vozidel (spotřeba rozpouštědel pod 15 t/r) a přestříkávání vozidel;
-
natírání kovů, plastů, textilu, tkanin, filmů a papíru (spotřeba rozpouštědel mezi 5 až 15 t/r);
-
natírání dřevěných povrchů (spotřeba rozpouštědel mezi 15 až 25 t/r);
(hodnotě fugitivních emisí + 5 ): pro všechna ostatní zařízení.
iv)
splnění požadavků je dosaženo, jestliže skutečné emise rozpouštědel stanovené pomocí této bilance rozpouštědel (resp. plánu hospodaření s rozpouštědly) je menší, než jsou odpovídající cílové emise, nebo jestliže se skutečné emise rozpouštědel cílovým emisím rovnají.
PŘÍLOHA VII
LHŮTY PODLE ČLÁNKU 3
1.
Lhůty pro uplatnění mezních hodnot emisí uvedených v čl. 3 odst. 2 a 3, jsou:
a)
pro nové stacionární zdroje: jeden rok po dni vstupu tohoto protokolu v platnost; a
b)
pro stávající stacionární zdroje:
i)
v případě smluvní strany, která není zemí s transformující se ekonomikou, jeden rok po dni vstupu tohoto protokolu v platnost, nebo 31. prosince 2007, přičemž rozhodné je pozdější datum; a
ii)
v případě smluvní strany, která je zemí s transformující se ekonomikou, osm let po dni vstupu tohoto protokolu v platnost.
2.
Lhůty pro uplatnění mezních hodnot pro paliva a pro nové mobilní zdroje podle čl. 3 odst. 5 a mezních hodnot pro plynový olej uvedených v příloze IV tabulce 2 jsou:
i)
v případě smluvní strany, která není zemí s transformující se ekonomikou, den vstupu tohoto protokolu v platnost nebo data spojená s opatřeními specifikovanými v příloze VIII a s mezními hodnotami specifikovanými v příloze IV tabulce 2, přičemž rozhodné je pozdější datum;
ii)
v případě smluvní strany, která je zemí s transformující se ekonomikou, pět let po dni vstupu tohoto protokolu v platnost nebo pět let po datech spojených s opatřeními specifikovanými v příloze VIII a s emisními mezními normami specifikovanými v příloze IV tabulce 2, přičemž rozhodné je pozdější datum.
Tyto lhůty se nevztahují na smluvní strany tohoto protokolu, které podléhají kratším lhůtám ohledně plynového oleje podle protokolu o dalším snížení emisí síry.
3.
Pro účely této přílohy je zení s transformující se ekonomikou smluvní strana, která při uložení své listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení k tomuto protokolu učinila prohlášení o tom, že si přeje být pokládána za zemi s transformující se ekonomikou pro účely odstavce 1 a/nebo 2 této přílohy.
PŘÍLOHA VIII
MEZNÍ HODNOTY PRO PALIVA A PRO NOVÉ MOBILNÍ ZDROJE
ÚVOD
1.
Oddíl A se vztahuje na smluvní strany jiné než Kanada a USA, oddíl B se vztahuje na Kanadu a oddíl C se vztahuje na USA
2.
Tato příloha obsahuje mezní hodnoty emisí NOx, vyjádřené jako oxid dusičitý (NO2), a pro uhlovodíky, z nichž většina jsou těkavé organické sloučeniny, a environmentální specifikace pro paliva pro vozidla prodávaná na trhu.
3.
Termíny pro uplatňování mezních hodnot uvedených v této příloze jsou stanoveny v příloze VII.
A.
Smluvní strany jiné než Kanada a Spojené státy americké
Osobní automobily a lehká nákladní vozidla
4.
Mezní hodnoty pro motorová vozidla s nejméně čtyřmi koly používaná k dopravě osob (kategorie M) a zboží (kategorie N) jsou uvedeny v tabulce 1.
Těžká nákladní vozidla
5.
Mezní hodnoty pro motory pro těžká nákladní vozidla jsou uvedeny v tabulkách 2 a 3 v závislosti na uplatnitelných postupech testování.
Motocykly a mopedy
6.
Mezní hodnoty pro motocykly a mopedy jsou uvedeny v tabulkách 6 a 7.
Mimosilniční vozidla a stroje
7.
Mezní hodnoty pro zemědělské a lesnické traktory a jiná mimosilniční vozidla či stroje jsou uvedeny v tabulkách 4 a 5. Etapa I (tabulka 4) je založena na nařízení EHK 96 “Jednotná ustanovení o schvalování vznětových motorů pro montáž v zemědělských a lesnických traktorech ohledně emisí znečišťujících látek těmito motory“.
Kvalita paliv
8.
Environmentální specifikace kvality benzinu a motorové nafty jsou uvedeny v tabulkách 8 až 11.
Tabulka 1. Mezní hodnoty pro osobní automobily, dodávky a lehká nákladní vozidla
| Referenční hmotnost
vozidel (RW) v kg| mezní hodnoty
---|---|---
oxid uhelnatý, CO| uhlovodíky, HC| oxidy dusíku NOx| xHC + NO| [1]suspendované částice
L1 (g/km)| L2 (g/km)| L3 (g/km)| L2 + L3 (g/km)| L4 (g/km)
Kategorie| třída| Účinek od 1. ledna roku [2]| | Benzin| Mot.
nafta| Benzin| Mot.
nafta| Benzin| Mot.
nafta| Benzin| Mot.
nafta| Mot. nafta
A| M [3]| | 2001| všechna [7]| 2,3| 0,64| 0,20| -| 0,15| 0,50| -| 0,56| 0,05
| N1 [4]| I| 2001 [5]| RW≤1305| 2,3| 0,64| 0,20| -| 0,15| 0,50| -| 0,56| 0,05
II| 2002| 1305<RW≤1760| 4,17| 0,80| 0,25| -| 0,18| 0,65| -| 0,72| 0,07
III| 2002| 1760 < RW| 5,22| 0,95| 0,29| -| 0,21| 0,78| -| 0,86| 0,10
B| M [3]| | 2006| všechna| 1,0| 0,50| 0,10| -| 0,08| 0,25| | 0,30| 0,025
| N1 [4]| I| 2006 [6]| RW ≤ 1305| 1,0| 0,50| 0,10| -| 0,08| 0,25| -| 0,30| 0,025
II| 2007| 1305<RW ≤ 1760| 1,81| 0,63| 0,13| -| 0,10| 0,33| -| 0,39| 0,04
III| 2007| 1760 < RW| 2,27| 0,74| 0,16| -| 0,11| 0,39| -| 0,46| 0,06
Tabulka 2. Mezní hodnoty pro těžká nákladní vozidla, testy ESC a ELR
| Řádek účinek
od 1. října [8]| hmotnost oxidu
uhelnatého,
CO, v g/kWh| hmotnost uhlovodíků,
HC, v g/kWh| hmotnost oxidů dusíku,
NOx,v g/kWh| hmotnost suspendovaných
částic (PM), v g/kWh| kouř (v m- 1)
---|---|---|---|---|---|---
A| 2001| 2,1| 0,66| 5,0| 0,1/0,13 [9]| 0,8
B1| 2006| 1,5| 0,46| 3,5| 0,02| 0,5
B2| 2009| 1,5| 0,46| 2,0| 0,02| 0,5
Tabulka 3. Mezní hodnoty pro těžká nákladní vozidla, testy ETC [10]
| Řádek účinek
od 1. října [11]| hmotnost oxidu
uhelnatého, CO, v g/kWh| hmotnost uhlovodíků,
HC bez CH4, v g/kWh| hmotnost methanu [12] CH4,
v g/kWh| hmotnost oxidů dusíku,
NOx, v g/kWh| hmotnost suspendovaných
částic [13] (PM), vg/kWh
---|---|---|---|---|---|---
A - 2000| 2001| 5,45| 0,78| 1,6| 5,0| 0,16/0,21 [14]
B1- 2005| 2006| 4,0| 0,55| 1,1| 3,5| 0,03
B2- 2008| 2009| 4,0| 0,55| 1,1| 2,0| 0,03
Tabulka 4. Mezní hodnoty (fáze I) pro mimosilniční mobilní stroje se vznětovými motory
(postup měření: ISO 8178)
[15]
Čistý výkon (P)
v kW| účinek od [15]| hmotnost oxidu
uhelnatého, CO, v g/kWh| hmotnost uhlovodíků,
HC, v g/kWh| hmotnost oxidů dusíku,
NOx, v g/kWh| hmotnost suspendovaných
částic (PM), v g/kWh
---|---|---|---|---|---
130 ≤ P < 560| 31\\. 12. 1998| 5,0| 1,3| 9,2| 0,54
75 ≤ P < 130| 31\\. 12. 1998| 5,0| 1,3| 9,2| 0,7
37 ≤ P < 75| 31\\. 03. 1998| 6,5| 1,3| 9,2| 0,85
Poznámka:
Toto jsou mezní hodnoty pro výfuk z motoru a budou dosaženy před jakýmkoli dodatečným zařízením na úpravu složení výfukových plynů.
Tabulka 5. Mezní hodnoty (fáze II) pro mimosilniční mobilní stroje se vznětovými motory
(postup měření: ISO 8178)
Čistý výkon (P)
v kW| účinek od [16]| hmotnost oxidu
uhelnatého, CO, v g/kWh| hmotnost uhlovodíků,
HC, v g/kWh| hmotnost oxidů dusíku,
NOx, v g/kWh| hmotnost suspendovaných
částic (PM), v g/kWh
---|---|---|---|---|---
130 ≤ P < 560| 31\\. 12. 2001| 3,5| 1,0| 6,0| 0,2
75 ≤ P < 130| 31\\. 12. 2002| 5,0| 1,0| 6,0| 0,3
37 ≤ P < 75| 31\\. 12. 2003| 5,0| 1,3| 7,0| 0,4
15 ≤ P < 37| 31\\. 12. 2000| 5,5| 1,5| 8,0| 0,8
Tabulka 6. Mezní hodnoty pro motocykly a vozidla 3-kolová a 4-kolová (> 50 cm3, > 45 km/h), které se mají použít od 17. června 1999 [17]
Typ motoru| Mezní hodnoty:
---|---
2-taktní| CO = 8 g/km
HC = 4 g/km
NOx = 0,1 g/km
4-taktní| CO = 13 g/km
HC = 3 g/km
NOx = 0,3 g/km
[17]
Poznámka:
Pro vozidla 3-kolová a 4-kolová platí mezní hodnoty rovné 1,5-násobku uvedených mezních hodnot
Tabulka 7. Mezní hodnoty pro mopedy (> 50 cm3, < 45 km/h)
Fáze| účinek od [18]| Mezní hodnoty
---|---|---
hmotnost oxidu uhelnatého CO v g/km| hmotnost uhlovodíků + oxidů dusíku, HC + NOx v g/km
I| 17\\. 6. 1999| 6,0 [19]| 3,0 [19]
II| 17\\. 6. 2002| 1,0 [20]| 1,2
Tabulka 8: Environmentální specifikace pro paliva uváděná na trh pro vozidla se zážehovými motory.
Typ: Benzin
Parametr| Jednotka| [21]Mezní hodnoty| Test
---|---|---|---
minimum| maximum| metoda [22]| zveřejněná
Výzkumné oktanové číslo| | 95| -| EN 25164| 1993
Motorové oktanové číslo| | 85| -| EN 25163| 1993
Reidův tlak par, letní sezóna| KPa| -| 60| EN12| 1993
Destilace:
\\- odpařeno při 100 °C| % obj| 46| -| EN-ISO 3405| 1988
\\- odpařeno při 150 °C| % obj| 75| -| |
Analýza uhlovodíků:
\\- olefiny| % obj.| -| 18,0 [24]| ASTM D1319 ASTM| 1995
\\- aromáty| | -| 42| D1319| 1995
\\- benzen| | -| 1| př. EN 12177| 1995
Obsah kyslíku| % hm.| -| 2,7| EN 1601| 1996
Kyslíkaté látky:
\\- methanol, nutnost přídavku stabilizačních činidel| % obj.| -| 3| EN1601| 1996
\\- ethanol, přídavek stabilizačních činidel může být nutný| % obj.| -| 5| EN 1601| 1996
\\- isopropylalkohol| % obj.| -| 10| EN 1601| 1996
\\- terciální butylalkohol| % obj.| -| 7| EN 1601| 1996
\\- isobutylalkohol| % obj.| -| 10| EN 1601| 1996
\\- éthery s více než 5 atomy uhlíku v molekule| % obj.| -| 15| EN 1601| 1996
\\- jiné kyslíkaté látky [25]| % obj.| -| 10| EN 1601| 1996
Obsah síry| mg/kg| -| 150| př. EN-ISO/DIS 14596| 1996
[21]
[22] [23] [24] [25]
Poznámka:
Smluvní strany zajistí, že nejpozději do 1. ledna 2000 může být benzin na jejich území uváděn na trh, pouze pokud vyhovuje specifikacím uvedeným v tabulce 8. Pokud smluvní strana stanoví, že zákaz uvádění na trh benzinu s obsahem síry, který nesplňuje specifikaci pro obsah síry uvedený v tabulce 8, ale nepřesahuje běžný obsah síry, by vyvolal vážné potíže v jejím průmyslu při uskutečnění nutných změn výrobních zařízení do 1. ledna 2000, může lhůtu pro prodej na svém území prodloužit nejdéle do 1. ledna 2003. V tomto případě tato smluvní strana uvede v prohlášení, které bude uloženo spolu s jejími listinami o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení, že zamýšlí rozšířit uvedenou lhůtu, a písemně uvede důvody výkonnému orgánu.
Tabulka 9: Environmentální specifikace pro paliva uváděná na trh pro vozidla se vznětovými motory.
Typ: Motorová nafta (palivo pro dieselové motory)
Parametr| jednotka| [26] Mezní hodnoty| Test
---|---|---|---
minimum| maximum| metoda [27]| zveřejněná
Cetanové číslo| -| 51| -| EN-ISO 5165| 1992
Měrná hmotnost při 15 °C| kg/m3| -| 845| EN-ISO 3675| 1995
Destilace: 95 %| °C| -| 360| EN-ISO 3405| 1988
Polycyklické aromatické uhlovodíky| % hm.| -| 11| IP 391| 1995
Obsah síry| mg/kg| -| 350| př.EN-ISO/DIS 14596| 1996
[26]
[27]
Poznámka:
Smluvní strany zajistí, že nejpozději do 1. ledna 2000 může být motorová nafta na jejich území uváděna na trh, pouze pokud vyhovuje specifikacím uvedeným v tabulce 9. Pokud smluvní strana stanoví, že zákaz uvádění na trh motorové nafty s obsahem síry, který nesplňuje specifikaci pro obsah síry uvedený v tabulce 9, ale nepřesahuje běžný obsah síry, by vyvolal vážné potíže v jejím průmyslu při uskutečnění nutných změn výrobních zařízení do 1. ledna 2000, může lhůtu pro prodej na svém území prodloužit nejdéle do 1. ledna 2003. V tomto případě tato smluvní strana uvede v prohlášení, které bude uloženo spolu s jejími listinami o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení, že zamýšlí rozšířit uvedenou lhůtu a písemně uvede důvody výkonnému orgánu.
Tabulka 10. Environmentální specifikace pro paliva uváděná na trh pro vozidla se zážehovými motory.
Typ: Benzin
Parametr| jednotka| [28] Mezní hodnoty| Test
---|---|---|---
minimum| maximum| metoda [29]| zveřejněná
Výzkumné oktanové číslo| | 95| | EN 25164| 1993
Motorové oktanové číslo| | 85| | EN 5163| 1993
Reidův tlak par, letní sezóna| KPa| -| | -| -
Destilace:
\\- odpařeno při 100 °C| % obj.| -| -| -| -
\\- odpařeno při 150 °C| % obj.| -| -| -| -
Analýza uhlovodíků:
\\- olefiny| % obj.| -| -| -|
\\- aromáty| % obj.| -| 35| ASTMD 1319| 1995
\\- benzen| % obj.| -| -| -| -
Obsah kyslíku| % hm.| -| | |
Obsah síry| mg/kg| -| 50| př. EN-ISO/DIS 14596| 1996
[28]
[29]
Poznámka:
Smluvní strany zajistí, že nejpozději do 1. ledna 2005 může být benzin na jejich území uváděn na trh, pouze pokud vyhovuje specifikacím uvedeným v tabulce 10. Pokud smluvní strana stanoví, že zákaz uvádění na trh benzinu s obsahem síry, který nesplňuje specifikaci pro obsah síry uvedený v tabulce 10, ale splňuje podmínky uvedené v tabulce 8, by vyvolal vážné potíže v jejím průmyslu při uskutečnění nutných změn výrobních zařízení do 1. ledna 2005, může lhůtu pro prodej na svém území prodloužit nejdéle do 1. ledna 2007. V tomto případě tato smluvní strana uvede v prohlášení, které bude uloženo spolu s jejími listinami o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení, že zamýšlí rozšířit uvedenou lhůtu, a písemně uvede důvody výkonnému orgánu.
Tabulka 11: Environmentální specifikace pro paliva uváděná na trh pro vozidla se vznětovými motory
Typ: Motorová nafta (palivo pro dieselové motory)
Parametr| jednotka| [30] Mezní hodnoty| Test|
---|---|---|---|---
minimum| maximum| metoda [31]| zveřejněná
Cetanové číslo| | | -| |
Měrná hmotnost při 15 °C| kg/m3| -| -| |
Destilace: 95 %| °C| -| | |
Polycyklické aromatické uhlovodíky| % hm.| | | |
Obsah síry| mg/kg| -| 50| př. EN-ISO/DIS 14596| 1996
[30]
[31]
Poznámka:
Smluvní strany zajistí, že nejpozději do 1. ledna 2005 může být motorová nafta na jejich území uváděna na trh, pouze pokud vyhovuje specifikacím uvedeným v tabulce 11. Pokud smluvní strana stanoví, že zákaz uvádění na trh motorové nafty s obsahem síry, který nesplňuje specifikaci pro obsah síry uvedený v tabulce 11, ale splňuje podmínky uvedené v tabulce 9, by vyvolal vážné potíže v jejím průmyslu při uskutečnění nutných změn výrobních zařízení do 1. ledna 2005, může lhůtu pro prodej na svém území prodloužit nejdéle do 1. ledna 2007. V tomto případě tato smluvní strana uvede v prohlášení, které bude uloženo spolu s jejími listinami o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení, že zamýšlí rozšířit uvedenou lhůtu, a písemně uvede důvody výkonnému orgánu.
B
: Kanada
23.
Emisní normy nových vozidel pro dodávková vozidla, lehké nákladní automobily, těžké nákladní automobily, velké motory a motocykly: Zákon o bezpečnosti motorových vozidel (a následné právní předpisy), tabulka V Bezpečnostních předpisů motorových vozidel. Emise z vozidel (Norma 1100), SOR/97-376, (28. 7. 1997) ve znění pozdějších předpisů.
24.
Kanadský zákon ochrany životního prostředí, Předpisy o motorové naftě, SOR/97-110 (4. 2. 1997) ve znění pozdějších předpisů.
25.
Kanadský zákon ochrany životního prostředí, Předpisy o benzenu v benzinu, SOR/97-493 (6. 11. 1997) ve znění pozdějších předpisů.
26.
Kanadský zákon ochrany životního prostředí, Předpisy o síře v benzinu, Canadian Gazette, Část II, 4. června 1999, ve znění pozdějších předpisů.
C.
Spojené státy americké
27.
Provádění programu omezení emisí z mobilních zdrojů pro dodávková vozidla, lehké nákladní automobily, těžké nákladní automobily a paliva, v rozsahu požadovaném v oddílech 202 písm. a), 202 písm. g) a 202 písm. h) zákona o ochraně ovzduší (Clean Air Act), jak je prováděna prostřednictvím předpisů:
a)
Reformulovaný benzin Sbírka federálních nařízení 40 (C. F. R.), oddíl 80, pododdíl D
b)
Obecná ustanovení emisních předpisů C. F. R. 40, oddíl 86, pododdíl A
c)
Omezení a zákazy týkající se jakosti motorové nafty C. F. R. 40, oddíl 80, část 80.29
[1]
pro vznětové motory;
[2]
registrace, prodej nebo uvedení do provozu nových vozidel, které nesplní příslušné mezní hodnoty, se zamítne od data v tomto sloupci a schválení typu se neudělí s účinkem od data, které o 12 měsíců předchází datu uvedenému v tomto sloupci;
[3]
s výjimkou vozidel, jejichž maximální hmotnost přesahuje 2500 kg;
[4]
a kategorie vozidel M specifikovaná v poznámce c;
[5]
od 1. 1. 2002 pro vozidla kategorie M specifikované v poznámce c;
[6]
od 1. 1. 2007 pro vozidla kategorie M specifikované v poznámce c;
[7]
až do 1. 1. 2003 budou vozidla této kategorie vybavená vznětovými motory, která jsou mimosilničními vozidly a vozidly s maximální hmotností nad 2000 kg a která jsou určena pro více než 6 osob včetně řidiče, se pokládají za vozidla kategorie N1, třída III v řádce A.
[8]
s účinkem od uvedených dat a s výjimkou vozidel a motorů určených pro vývoz do států, které nejsou smluvní stranou tohoto protokolu, a náhradních motorů určených pro vozidla, která jsou již v provozu, zakáží smluvní strany registraci, prodej, uvedení do provozu nebo využívání nových vozidel poháněných vznětovými nebo benzinovými motory a prodej a využívání nových vznětových nebo benzinových motorů, jejichž emise nesplní příslušné mezní normy. S účinkem od data, které o 12 měsíců předchází uvedená data, se zamítne schválení typu, pokud nejsou tyto mezní normy splněny;
[9]
pro motory se zdvihovým objemem jednoho válce pod 0,75 dm3 a s jmenovitým výkonem při otáčkách nad 3000/min.
[10]
podmínky pro ověření přijatelnosti ETC testů při měření emisí motorů poháněných plynem vzhledem k mezním hodnotám uvedeným v řádku A se přezkoumají a v případě nutnosti modifikují v souladu s postupem podle článku 13 směrnice 70/156/EEC;
[11]
s účinkem od uvedených dat a s výjimkou vozidel a motorů určených pro vývoz do zemí, které nejsou smluvní stranou tohoto protokolu, a náhradních motorů určených pro vozidla, která jsou již v provozu, zakáží smluvní strany registraci, prodej, uvedení do provozu nebo využívání nových vozidel poháněných vznětovými nebo benzinovými motory a prodej a využívání nových vznětových nebo benzinových motorů, jejichž emise nesplní příslušné mezní hodnoty. S účinkem od data, které o 12 měsíců předchází uvedená data, může být odmítnuto schválení typu, pokud tyto mezní hodnoty nejsou splněny;
[12]
pouze pro motory na zemní plyn;
[13]
nevztahuje se na benzinové motory ve fázi A a ve fázích B1 a B2;
[14]
pro motory se zdvihovým objemem jednoho válce pod 0,75 dm3 a s jmenovitými otáčkami nad 3000/min.
[15]
s účinkem od uvedených dat a s výjimkou strojů a motorů určených pro vývoz do zemí, které nejsou stranou tohoto protokolu, povolí smluvní strany registraci, je-li to možné, a uvedení na trh nových motorů, instalovaných i neinstalovaných ve strojích, pouze pokud splní mezní hodnoty uvedené v této tabulce. S účinkem od 30. června 1998 se zamítne schválení typu motoru nebo rodiny motorů, pokud nesplní uvedené mezní hodnoty.
[16]
s účinek od uvedených dat a s výjimkou strojů a motorů určených pro vývoz do zemí, které nejsou smluvní stranou tohoto protokolu, povolí smluvní strany registraci, je-li to možné, a uvedení na trh nových motorů, instalovaných i neinstalovaných ve strojích, pouze pokud splní mezní hodnoty uvedené v této tabulce. S účinkem od data, které o 12 měsíců předchází uvedená data, ze zamítne schválení typu motoru nebo rodiny motorů, pokud nesplní uvedené mezní normy.
[17]
schválení typu se neudělí s účinkem od uvedeného data, pokud emise vozidla nesplní danou mezní hodnotu.
[18]
schválení typu se neudělí s účinkem od uvedeného data, pokud emise vozidla nesplní danou mezní hodnotu;
[19]
pro vozidla 3-kolová a 4-kolová platí mezní hodnota rovné dvojnásobku uvedené mezní hodnoty;
[20]
pro vozidla 3-kolová a 4-kolová platí mezní hodnota rovná 3,5 g/km.
[21]
hodnoty uvedené v těchto specifikacích jsou “skutečné hodnoty”. Při stanovení jejich mezních hodnot byly uplatněny pojmy z normy ISO 4259 “Ropné produkty - Stanovení a uplatnění přesných údajů ve vztahu k metodám testování” a při stanovení minimální hodnoty byl vzat v úvahu minimální rozdíl 2R nad nulovou úrovní (R - reprodukovatelnost). Výsledky jednotlivých měření musí být vykládány na základě kritérií popsaných normou ISO 4259 (zveřejněno v 1995);
[22]
EN - Evropská norma; ASTM - Americká společnost pro testování a materiály; DIS - Návrh mezinárodní normy;
[23]
letní sezóna začíná nejpozději 1. května a neskončí dříve než 30. září. Pro členské státy s arktickými podmínkami začíná letním sezóna nejpozději 1. června a neskončí dříve než 31. srpna a Reidův tlak par je omezen na 70 kPa;
[24]
s výjimkou běžného bezolovnatého benzínu (minimální motorové oktanové číslo (MON) 81 a minimální výzkumné oktanové číslo (RON) 91, pro který je minimální obsah olefinů 21 % obj. Tato omezení nebrání uvádění jiných bezolovnatých benzínů s nižším oktanovým číslem na trh členských států;
[25]
jiné monoalkoholy s konečným destilačním bodem nepřevyšujícím konečný destilační bod stanovený ve vnitrostátních specifikacích, nebo pokud neexistují, v průmyslových specifikacích pro motorová paliv.
[26]
hodnoty uvedené v těchto specifikacích jsou “skutečné hodnoty”. Při stanovení jejich mezních hodnot byly uplatněny pojmy z normy ISO 4259 “Ropné produkty - Stanovení a uplatnění přesných údajů ve vztahu k metodám testování“ a při stanovení minimální hodnoty byl vzat v úvahu minimální rozdíl 2R nad nulovou úrovní (R - reprodukovatelnost). Výsledky jednotlivých měření musí být vykládány na základě kritérií popsaných normou ISO 4259 (zveřejněno v 1995).
[27]
EN - Evropská norma; IP- The Institute of Petroleum; DIS - Návrh mezinárodní normy;
[28]
hodnoty uvedené v těchto specifikacích jsou “skutečné hodnoty”. Při stanovení jejich mezních hodnot byly uplatněny pojmy z normy ISO 4259 “Ropné produkty - Stanovení a uplatnění přesných údajů ve vztahu k metodám testování” a při stanovení minimální hodnoty byl vzat v úvahu minimální rozdíl 2R nad nulovou úrovní (R - reprodukovatelnost). Výsledky jednotlivých měření musí být vykládány na základě kritérií popsaných normou ISO 4259 (zveřejněno v 1995);
[29]
EN - Evropská norma; ASTM - Americká společnost pro testování a materiály; DIS - Návrh mezinárodní normy.
[30]
hodnoty uvedené v těchto specifikacích jsou “skutečné hodnoty”. Při stanovení jejich mezních hodnot byly uplatněny pojmy z normy ISO 4259 “Ropné produkty - Stanovení a uplatnění přesných údajů ve vztahu k metodám testování” a při stanovení minimální hodnoty byl vzat v úvahu minimální rozdíl 2R nad nulovou úrovní (R - reprodukovatelnost). Výsledky jednotlivých měření musí být vykládány na základě kritérií popsaných normou ISO 4259.
[31]
EN — European standard; DIS — Draft international standard.
PŘÍLOHA IX
OPATŘENÍ PRO OMEZENÍ EMISÍ AMONIAKU ZE ZEMĚDĚLSKÝCH ZDROJŮ
1.
Smluvní strany podléhající závazkům čl. 3 odst. 8 písm.a) přijmou opatření stanovená v této příloze.
2.
Každá smluvní strana vezme náležitě v úvahu nutnost snižovat ztráty z celého dusíkového cyklu.
A.
Poradenský kodex správné zemědělské praxe
3.
Do roka po vstupu tohoto protokolu v platnost pro určitou smluvní stranu, vytvoří, vydá a rozšíří tato smluvní strana poradenský kodex správné zemědělské praxe pro omezování emisí amoniaku. Tento kodex bude respektovat specifické podmínky na daném území příslušné smluvní strany a zahrne ustanovení ohledně:
-
hospodaření s dusíkem, s respektováním celého dusíkového cyklu;
-
strategie krmení dobytka;
-
nízkoemisních způsobů hnojení;
-
nízkoemisních způsobů skladování hnoje;
-
nízkoemisních způsobů ustájení zvířat;
-
možností omezování emisí amoniaku užitím minerálních hnojiv.
Smluvní strany by tento kodex měly nazvat tak, aby bylo vyloučeno jeho zaměnění s jinými kodexy
B.
Hnojiva: močovina a uhličitan amonný
4.
Do roka po vstupu tohoto protokolu v platnost pro určitou smluvní stranu, učiní tato smluvní strana schůdné kroky k omezení emisí amoniaku z použití tuhých hnojiv na bázi močoviny.
5.
Do roka po vstupu tohoto protokolu v platnost pro určitou smluvní stranu, zakáže tato smluvní strana používat uhličitan amonný jako hnojivo.
C.
Využití hnoje
6.
Každá smluvní strana zajistí, že jsou uplatňovány nízkoemisní postupy používání kejdy (hnojného kalu) (uvedené v instrukčním dokumentu V přijatém výkonným orgánem na jeho sedmnáctém zasedání (rozhodnutí 1999/1) a ve všech jeho dalších změnách), které prokazatelně vedly ke snížení emisí o nejméně 30 % v porovnání se referenčním postupem specifikovaným v uvedeném instrukčním dokumentu, pokud je dotyčná smluvní strana pokládá za uplatnitelné, berouc v úvahu místní půdní a geomorfní podmínky, typ kejdy a strukturu farmy. Lhůty pro uplatnění těchto opatření jsou: 31. prosinec 2009 pro smluvní strany s transformující se ekonomikou a 31. prosinec 2007 pro ostatní smluvní strany [1].
7.
Do roka po vstupu tohoto protokolu v platnost pro určitou smluvní stranu zajistí tato smluvní strana, že tuhý hnůj aplikovaný do půdy, který má být zaorán, bude zaorán minimálně do 24 hodin po jeho rozmetání, pokud smluvní strana pokládá toto opatření za uplatnitelné, berouc v úvahu místní půdní a geomorfní podmínky a strukturu farmy.
D.
Skladování hnoje
8.
Do roka vstupu tohoto protokolu v platnost pro určitou smluvní stranu, začne tato smluvní strana využívat nové sklady kejdy u velkých prasečích a drůbežích farem s více než 2000 vykrmovanými prasaty nebo s více než 750 prasnicemi nebo s více než 40000 kusy drůbeže, nízkoemisní systémy nebo postupy skladování, které prokazatelně vedly ke snížení emisí o 40 % nebo více v porovnání s referenčním postupem (uvedeným v instrukčním dokumentu citovaném v odstavci 6) nebo jiné systémy nebo postupy s prokazatelně ekvivalentní účinností [2].
9.
Pro stávající sklady kejdy u velkých prasečích a drůbežích farem s více než 2000 vykrmovanými prasaty nebo s více než 750 prasnicemi nebo s více než 40000 kusy drůbeže, sníží smluvní strany emise o 40 %, pokud pokládají postupy k tomu nezbytné za technicky a ekonomicky schůdné [3]. Lhůty pro uplatnění těchto opatření jsou: 31. prosinec 2009 pro smluvní strany s transformující se ekonomikou a 31. prosinec 2007 pro ostatní smluvní strany [4].
E.
Ustájení zvířat
10.
Do roka po vstupu tohoto protokolu v platnost pro určitou smluvní stranu, začne tato smluvní strana využívat pro nové ustájení zvířat u velkých vepřínů a drůbežáren s více než 2000 vykrmovanými prasaty nebo s více než 750 prasnicemi nebo s více než 40000 kusy drůbeže systémy ustájení, které prokazatelně vedly ke snížení emisí o 20 % nebo více v porovnání s referenčním postupem (uvedeným v instrukčním dokumentu citovaném v odstavci 6) nebo jiné systémy nebo postupy s prokazatelně ekvivalentní účinností [5].
Použitelnost může být omezena z důvodů spokojené existence zvířat například v systémech využívajících slámu pro prasata a ptáky a systémy volného výběhu pro drůbež.
[1]
Pro účely této přílohy se “zemí s transformující se ekonomikou“ rozumí smluvní strana, která při uložení své listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení učinila prohlášení o tom, že si přeje být pokládána za zemi s transformující se ekonomikou pro účely odstavce 6 a/nebo 9 této přílohy,
[2]
Pokud smluvní strana usoudí, že ke skladování hnoje a ustájení zvířat lze využít jiné systémy nebo postupy s prokazatelně ekvivalentní účinností požadovanou v odstavcích 8 a 10 nebo pokud smluvní strana shledá, že snížení emisí ze skladování hnoje vyžadované odstavcem 9 není technicky nebo ekonomicky schůdné, poskytne za tímto účelem zprávu s dokumentací v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a).
[3]
Pokud smluvní strana usoudí, že ke skladování hnoje a ustájení zvířat lze využít jiné systémy nebo postupy s prokazatelně ekvivalentní účinností požadovanou v odstavcích 8 a 10 nebo pokud smluvní strana shledá, že snížení emisí ze skladování hnoje vyžadované odstavcem 9 není technicky nebo ekonomicky schůdné, poskytne za tímto účelem zprávu s dokumentací v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a).
[4]
Pro účely této přílohy se “zemí s transformující se ekonomikou” rozumí smluvní strana, která při uložení své listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení učinila prohlášení o tom, že si přeje být pokládána za zemi s transformující se ekonomikou pro účely odstavce 6 a/nebo 9 této přílohy.
5]
Pokud smluvní strana usoudí, že ke skladování hnoje a ustájení zvířat lze využít jiné systémy nebo postupy s prokazatelně ekvivalentní účinností požadovanou v odstavcích 8 a 10 nebo pokud smluvní strana shledá, že snížení emisí ze skladování hnoje vyžadované odstavcem 9 není technicky nebo ekonomicky schůdné, poskytne za tímto účelem zprávu s dokumentací v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a).
1)
Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států přijatá dne 13. listopadu 1979 v Ženevě byla vyhlášena pod č. 5/1985 Sb. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 80/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 80/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu o perzistentních organických polutantech k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 1979, přijatého v Aarhusu dne 24. června 1998
Vyhlášeno 24. 9. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 23. 10. 2002, částka 39/2010
* Článek 1 - Definice
* Článek 2 - Cíl
* Článek 3 - Základní povinnosti
* Článek 4 - Výjimky
* Článek 5 - Výměna informací a technologií
* Článek 6 - Povědomí veřejnosti
* Článek 7 - Strategie, politiky, programy, opatření a informace
* Článek 8 - Výzkum, vývoj a monitorování
* Článek 9 - Podávání zpráv
* Článek 10 - Přezkoumání smluvními stranami na zasedáních výkonného orgánu
* Článek 11 - Plnění povinností
* Článek 12 - Urovnávání sporů
* Článek 13 - Přílohy
* Článek 14 - Změny a doplňky
* Článek 15 - Podpis
* Článek 16 - Ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení
* Článek 17 - Depozitář
* Článek 18 - Vstup v platnost
* Článek 19 - Odstoupení
* Článek 20 - Platná znění
* PŘÍLOHA I
* PŘÍLOHA II
* PŘÍLOHA III
* PŘÍLOHA IV
* PŘÍLOHA V
* PŘÍLOHA VI
* PŘÍLOHA VII
* PŘÍLOHA VIII
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 23. 10. 2002
80
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 24. června 1998 byl v Aarhusu přijat a jménem České republiky podepsán Protokol o perzistentních organických polutantech k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 19791).
S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Protokolu, dne 6. srpna 2002.
Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 18 odst. 1 dne 23. října 2002 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Protokol o perzistentních organických polutantech k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 1979
SMLUVNÍ STRANY,
ROZHODNUTY naplňovat Úmluvu o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států,
UZNÁVAJÍCE, že emise mnohých perzistentních organických polutantů jsou přenášeny přes mezinárodní hranice a jsou deponovány v Evropě, Severní Americe a v Arktidě, daleko od místa jejich původu, a že atmosféra je převládajícím prostředím jejich přenosu,
VĚDOMY SI TOHO, že perzistentní organické polutanty v přírodních podmínkách odolávají degradaci a že jsou spojeny s nepříznivými účinky na lidské zdraví a na životní prostředí,
ZNEPOKOJENY tím, že perzistentní organické polutanty se mohou kumulovat potravou ve vyšších trofických úrovních na koncentrace, které by mohly ovlivňovat zdraví exponovaných lidí a volně žijících organismů,
UZNÁVAJÍCE, že Arktické ekosystémy a zejména domorodé obyvatelstvo, které závisí na arktických rybách a savcích, je zvláště ohroženo vzhledem k biomagnifikaci perzistentních organických polutantů,
VĚDOMY SI TOHO, že opatření omezující emise perzistentních organických polutantů by měla přispět k ochraně životního prostředí a lidského zdraví vně regionu Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN), včetně arktických a mezinárodních vod,
ROZHODNUTY přijmout opatření k předvídání, prevenci nebo minimalizaci emisí perzistentních organických polutantů, berouce v úvahu uplatnění zásady předběžné opatrnosti formulované jako zásada 15 Deklarace z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji.
ZNOVU POTVRZUJÍCE, že státy mají v souladu s Chartou OSN a se zásadami mezinárodního práva svrchované právo využívat vlastní zdroje podle své vlastní environmentální a rozvojové politiky a jsou povinny zajistit, aby činnosti uskutečňované v rámci jejich jurisdikce nebo jejich kontroly nepoškozovaly životní prostředí jiných států nebo oblastí za hranicemi působnosti vnitrostátní jurisdikce,
BEROUCE NA VĚDOMÍ nutnost globální spolupráce v oblasti perzistentních organických polutantů a odvolávajíce se na úlohu regionálních dohod při snižování globálního znečišťování ovzduší přesahujícího hranice států, předvídanou v kapitole 9 Agendy 21, a zejména na úlohu Evropské hospodářské komise OSN při sdílení jejích regionálních zkušeností a poznatků s ostatními regiony světa,
UZNÁVAJÍCE, že již existují subregionální, regionální a globální režimy, včetně mezinárodních nástrojů regulujících hospodaření s nebezpečnými odpady, jejich pohyby přes hranice a jejich zneškodňování či likvidaci, zejména Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování,
BEROUCE V ÚVAHU, že převládajícím zdrojem znečištění ovzduší přispívajícím k akumulaci perzistentních organických polutantů jsou použiti určitých pesticidů, výroba a použití jistých chemikálií a nikoli záměrná tvorba jistých látek při spalování odpadů, při spalování paliv, při výrobě kovů a při provozu mobilních zdrojů,
VĚDOMY SI TOHO, že technologie, technika a metody řízení ke snižování emisí perzistentních organických polutantů do ovzduší jsou dostupné,
UVĚDOMUJÍCE SI nutnost ekonomicky efektivního regionálního přístupu k potlačování znečištění ovzduší,
BEROUCE NA VĚDOMÍ důležité příspěvky soukromého a nevládního sektoru k poznatkům o účincích perzistentních organických polutantů, o dostupných alternativách a o metodách potlačování jejich emisí a jejich úlohu při snižování emisí perzistentních organických polutantů,
MAJÍCE NA MYSLI, že opatření přijatá ke snížení emisí perzistentních organických polutantů by neměla zakládat důvod k libovolné nebo neospravedlněné diskriminaci nebo ke skryté restrikci mezinárodní hospodářské soutěže a obchodu,
BEROUCE V ÚVAHU stávající vědecké a technické údaje o emisích, o atmosférických procesech a o účincích perzistentních organických polutantů na životní prostředí a o nákladech na potlačování emisí a uznávajíce nutnost pokračování ve vědecké a technické spolupráci ke zlepšení pochopení této problematiky,
UZNÁVAJÍCE opatření týkající se perzistentních organických polutantů již přijatá některými smluvními stranami na vnitrostátní úrovni a/nebo v rámci jiných mezinárodních úmluv,
SE DOHODLY TAKTO:
Článek 1
Definice
Pro účely tohoto protokolu se:
1.
“úmluvou“ rozumí Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států, přijatá v Ženevě dne 13. listopadu 1979;
2.
zkratkou “EMEP“ rozumí Program spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě;
3.
“výkonným orgánem“ rozumí výkonný orgán úmluvy zřízený podle čl. 10 odst. 1 úmluvy;
4.
“Komisí“ rozumí Evropská hospodářská komise OSN (EHK OSN);
5.
“smluvní stranou“ rozumí smluvní strana tohoto protokolu, pokud z kontextu nevyplývá jinak;
6.
“geografickým rozsahem EMEP“ rozumí oblast definovaná v čl. 1 odst. 4 protokolu k Úmluvě z roku 1979 o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států o dlouhodobém financování Programu spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě (EMEP), přijatého v Ženevě dne 28. září 1984;
7.
“perzistentními organickými polutanty“ (POPs) rozumějí organické látky, které: i) vykazují toxické vlastnosti; ii) jsou perzistentní; iii) se bioakumulují; iv) u nichž dochází k dálkovému přenosu v ovzduší přesahujícím hranice států a k depozicím; v) u nichž je pravděpodobný významný škodlivý vliv na lidské zdraví nebo škodlivé environmentální účinky v místech blízkých i vzdálených od jejich zdrojů;
8.
“látkou“ rozumí samostatná chemická látka či několik chemických látek, které tvoří specifickou skupinu tím, že a) mají podobné vlastnosti a jsou do životního prostředí emitovány společně; b) tvoří směs která je normálně obchodována jako jedna jediná komodita.
9.
“emisemi“ rozumí vypouštění určité látky z bodového nebo difuzního zdroje do ovzduší;
10.
“stacionárním zdrojem“ rozumí jakákoli stabilně umístěná budova, stavba, zařízení, instalace nebo vybavení, které přímo nebo nepřímo emituje nebo může emitovat jakékoli perzistentní organické polutanty do ovzduší;
11.
“kategorií velkých stacionárních zdrojů“ rozumí některá z kategorií stacionárních zdrojů popsaných v příloze VIII.
12.
“novým stacionárním zdrojem“ rozumí každý stacionární zdroj, jehož stavba či podstatná úprava byla zahájena po uplynutí dvou let ode dne vstupu v platnost: i) tohoto protokolu; nebo ii) změny příloh III nebo VIII, v jejichž důsledku bude daný stacionární zdroj podléhat ustanovením tohoto protokolu pouze na základě této změny. Příslušné vnitrostátní orgány rozhodnou o tom, zda určitá úprava je či není podstatná, přičemž budou brány v úvahu faktory, jako jsou např. environmentální přínosy příslušné úpravy.
Článek 2
Cíl
Cílem předkládaného protokolu je omezovat, snižovat nebo vylučovat vypouštění, emise a ztráty perzistentních organických polutantů.
Článek 3
Základní povinnosti
1.
S výjimkou případů vyňatých v souladu s čl. 4 smluvní strany přijmou účinná opatření:
a)
k vyloučení výroby a využívání látek uvedených na seznamu v příloze I v souladu s požadavky naplňování tam určenými;
b)
i) k zajištění toho, že pokud jsou látky ze seznamu v příloze I likvidovány či zneškodňovány, že tato likvidace nebo zneškodňování probíhá environmentálně šetrným způsobem, přičemž jsou brány v úvahu relevantní subregionální, regionální a globální režimy regulující hospodaření s nebezpečnými odpady a jejich zneškodňování, zejména Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování;
ii)
k zajištění, že zneškodňování či likvidace látek uvedených na seznamu v příloze I probíhá v tuzemsku, přičemž jsou brány v úvahu případné environmentální ohledy;
iii)
k zajištění toho, že pokud jsou látky ze seznamu v příloze I přepravovány přes státní hranice, že tato přeprava probíhá environmentálně šetrným způsobem, přičemž jsou brány v úvahu příslušné subregionální, regionální a globální režimy upravující přepravu nebezpečných odpadů, hospodaření s nebezpečnými odpady a jejich zneškodňování, zejména Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování.
c)
Omezovat využívání látek uvedených na seznamu v příloze II k popsaným použitím, v souladu s požadavky naplňování určenými v uvedené příloze II.
2.
Požadavky určené v odst. 1 písm. b) nabudou účinku pro každou látku dnem, kdy je vyloučena její výroba nebo kdy je vyloučeno její využívání, pokud toto nastane později.
3.
Pro látky uvedené na seznamech v přílohách I, II a III každá smluvní strana vypracuje vhodné strategie k identifikaci předmětů stále ještě využívaných a odpadů, které obsahují tyto látky, a přijme vhodná opatření k zajištění toho, že uvedené předměty poté, kdy se stanou odpadem, budou zlikvidovány či zneškodněny environmentálně šetrným způsobem.
4.
K účelům odstavce 1 až 3 budou pojmy odpad, zneškodňování, likvidace a environmentálně šetrný způsob interpretovány konzistentně s jejich použitím podle Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování.
5.
Každá smluvní strana:
a)
sníží své celkové roční emise každé z látek uvedených na seznamu v příloze III z úrovně emisí v referenčním roce zvoleném v souladu s touto přílohou přijetím účinných opatření, vhodných v jejích zvláštních podmínkách;
b)
nejpozději podle harmonogramu určeného v příloze IV uplatní:
i)
nejlepší dostupné techniky, přičemž je brána v úvahu příloha V, pro každý nový stacionární zdroj z kategorie velkých stacionárních zdrojů, pro který příloha V zahrnuje nejlepší dostupné techniky;
ii)
mezní hodnoty přinejmenším stejně přísné, jako jsou mezní hodnoty uvedené v příloze IV pro každý nový stacionární zdroj z kategorie zdrojů uvedených v této příloze, přičemž je brána v úvahu příloha V. Smluvní strana alternativně může uplatnit odlišnou strategii snižování emisí, kterou bude dosaženo ekvivalentní výsledné celkové úrovně emisí;
iii)
nejlepší dostupné techniky, přičemž je brána v úvahu příloha V, pro každý stávající stacionární zdroj z kategorie velkých stacionárních zdrojů, pro který příloha V zahrnuje nejlepší dostupné techniky, pokud je to technicky a ekonomicky schůdné. Smluvní strana alternativně může uplatnit odlišnou strategii snížení emisí, kterou bude dosaženo ekvivalentní výsledné celkové úrovně emisí;
iv)
mezní hodnoty přinejmenším stejně přísné, jako jsou mezní hodnoty uvedené v příloze IV pro každý stávající stacionární zdroj z kategorie zdrojů uvedených v této příloze, pokud je to technicky a ekonomicky schůdné, přičemž je brána v úvahu příloha V. Smluvní strana může alternativně uplatnit odlišnou strategii snížení emisí, kterou bude dosaženo ekvivalentní výsledné celkové úrovně emisí;
v)
účinná opatření k omezování emisí z mobilních zdrojů, přičemž je brána v úvahu příloha VII.
6.
V případě bytových spalovacích zdrojů se povinnosti stanovené v odst. 5 písm. b) bodech i) a iii) vztahují na všechny stacionární zdroje v této kategorii uvažované dohromady.
7.
V případě, že smluvní strana po použití odst. 5 písm. b) nemůže dosáhnout splnění požadavků odst. 5 písm. a) pro určitou látku určenou v příloze III, bude vyňata z povinnosti uvedené v odst. 5 písm. a) pro tuto látku.
8.
Každá strana vypracuje, povede a bude udržovat emisní inventury pro látky uvedené na seznamech v příloze III. Bude sbírat dostupné údaje o produkci a prodeji látek uvedených na seznamech v přílohách I a II, pro smluvní strany v rámci geografického rozsahu EMEP s využitím minimálně časoprostorového rozlišení a metod určených řídícím orgánem EMEP a pro smluvní strany mimo rámec geografického rozsahu EMEP užitím metod vypracovaných v rámci pracovního plánu řídícího orgánu EMEP jako vodítka. Smluvní strana bude o těchto informacích podávat zprávu v souladu s požadavky na podávání zpráv stanovených v článku 9.
Článek 4
Výjimky
1.
Ustanovení čl. 3 odst. 1 se nevztahuje na množství látek určených pro výzkum v laboratorním měřítku nebo jako referenční standardy.
2.
Smluvní strana může udělit výjimku z čl. 3 odst. 1 písm. a) a c) vzhledem k určité látce za předpokladu, že tato výjimka není udělena způsobem, který by ohrozil splnění cílů předkládaného protokolu, a může být udělena pouze k následujícím účelům a za následujících podmínek:
a)
k výzkumu jinému než je uvedeno v odstavci 1 v případech, kdy:
i)
v průběhu navrhovaného využití a následného zneškodnění těchto látek není očekáváno uvolnění významného množství těchto látek do prostředí;
ii)
cíle a parametry takového výzkumu jsou posouzeny a schváleny uvedenou smluvní stranou; a
iii)
výjimka přestane okamžitě platit v případě, že dojde k významnému uvolnění určitých látek do rostředí, a kdy budou, v případech vhodnosti, přijata opatření ke snížení těchto uvolnění a kdy bude posouzeno opatření na izolaci od prostředí před opětovným zahájením výzkumu;
b)
ke zvládání nouzových stavů ohrožujících lidské zdraví, v nezbytných případech, kdy:
i)
smluvní straně nejsou dostupná žádná alternativní opatření pro řešení nouzových situací;
ii)
přijatá opatření jsou úměrná rozsahu a závažnosti daného stavu nouze;
iii)
jsou přijata vhodná předběžná opatření na ochranu lidského zdraví a životního prostředí a k zajištění toho, že daná látka není použita mimo geografickou oblast postiženou stavem nouze;
iv)
výjimky jsou udělovány na období nepřesahující trvání nouzového stavu;
v)
po skončení stavu nouze jakékoli zbývající zásoby dotyčných látek podléhají ustanovením čl. 3 odst. 1 písm. b).
c)
pro minoritní použití pokládané danou smluvní stranou za nezbytně nutné v případech, kdy:
i)
výjimka je udělována na maximálně pět let;
ii)
tato výjimka nebyla podle tohoto článku dříve udělena;
iii)
pro navrhované využití neexistuje jiná vhodná alternativa;
iv)
smluvní strana odhadla emise dotyčné látky v důsledku výjimky a příspěvek této emise k celkovým emisím této látky od všech smluvních stran;
v)
byla přijata vhodná preventivní opatření k minimalizaci těchto emisí do prostředí; a
vi)
po ukončení platnosti výjimky všechny zbylé zásoby dané látky budou podléhat ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. b).
3.
Každá smluvní strana nejpozději 90 dnů po udělení výjimky podle článku 2 poskytne sekretariátu minimálně následující údaje:
a)
chemický název látky, která je předmětem udělené výjimky;
b)
účel, pro který byla výjimka udělena;
c)
podmínky, za kterých byla výjimka udělena;
d)
délka období, pro které byla výjimka udělena;
e)
osoby nebo organizace, na které se daná výjimka vztahuje; a
f)
pro výjimky udělené podle odst. 2 písm. a) a c), odhady emisí dané látky, k nimž dojde v důsledku výjimky a posouzení jejich příspěvku k celkovým emisím dané látky od všech smluvních stran.
4.
Sekretariát zpřístupní oznámení a údaje přijaté podle odstavce 3 všem smluvním stranám.
Článek 5
Výměna informací a technologií
Smluvní strany budou v souladu s vlastními právními předpisy a zvyklostmi vytvářet příznivé podmínky pro usnadnění výměny informací a technologií určených ke snížení vzniku emisí perzistentních organických polutantů a k vyvíjení nákladově účinných alternativ podporou, mimo jiné:
a)
styků a spolupráce mezi vhodnými organizacemi a jednotlivci v soukromé a veřejné oblasti, které/kteří jsou schopny/ni poskytovat služby týkající se technologií, projektů a inženýrství, zařízení nebo financí;
b)
výměny informací a přístupu k informacím o vývoji a využívání alternativ za perzistentní organické polutanty a o vyhodnocování rizik, které tyto alternativy představují pro lidské zdraví a pro životní prostředí, a informacím o ekonomických a sociálních nákladech spojených s těmito alternativami;
c)
kompilace seznamů jejich jmenovaných orgánů zapojených do podobných mezinárodních aktivit na mezinárodních fórech a jejich pravidelných aktualizací;
d)
výměny informací o aktivitách probíhajících na jiných mezinárodních fórech.
Článek 6
Povědomí veřejnosti
Smluvní strany budou v souladu s vlastními právními předpisy a zvyklostmi podporovat poskytování informací široké veřejnosti, včetně jednotlivců, kteří jsou přímými uživateli perzistentních organických polutantů. Tyto informace mohou zahrnovat mimo jiné:
a)
informace zahrnující označování výrobků, údaje o posuzování rizik a nebezpečí;
b)
informace o snižování rizik;
c)
informace podněcující vylučování perzistentních organických polutantů nebo snižování jejich využívání, včetně, v případech vhodnosti, údajů o integrované péči o prevenci škůdců, o integrované péči o plodiny a informace o ekonomických a sociálních dopadech tohoto vylučování nebo snižování; a
d)
informace o alternativách k perzistentním organickým polutantům a vyhodnocení rizik, které tyto alternativy představují pro lidské zdraví a pro životní prostředí, a informace o ekonomických a sociálních dopadech těchto alternativ.
Článek 7
Strategie, politiky, programy, opatření a informace
1.
Každá smluvní strana vypracuje strategie, politiky a programy pro splnění povinností tohoto protokolu nejpozději do šesti měsíců po dni, ke kterému tento protokol vstoupí pro určitou smluvní stranu v platnost.
2.
Každá smluvní strana bude:
a)
podněcovat využívání ekonomicky schůdných, environmentálně šetrných postupů hospodaření, včetně nejlepších environmentálních postupů, a to vzhledem ke všem aspektům tohoto využívání, výroby, uvolňování, zpracování a distribuce, manipulace, přepravy a přepracovávání látek podléhajících předkládanému protokolu a předmětů, směsí nebo roztoků obsahujících tyto látky;
b)
podněcovat provádění dalších programů řízení hospodaření, zaměřených na snížení emisí perzistentních organických polutantů, včetně dobrovolných programů a včetně použití ekonomických nástrojů;
c)
zvažovat přijetí dodatečné politiky a opatření podle vhodnosti v určitých podmínkách, včetně přístupů, které nejsou regulační;
d)
usilovat o ekonomicky schůdné úsilí ke snížení úrovní látek podléhajících tomuto protokolu, které jsou přítomny jako znečišťující příměsi v jiných látkách, v chemických výrobcích a ve vyráběném zboží, co možná nejdříve po zjištění závažnosti daného zdroje;
e)
ve svých programech pro vyhodnocení látek brát v úvahu charakteristiky určené v odstavci 1 rozhodnutí výkonného orgánu 1998/2 o informacích, které mají být poskytovány, a o postupech pro přidávání dalších látek na seznamy v přílohách I, II nebo III, včetně jejich změn a doplňků;
3.
Smluvní strany mohou přijímat domácí opatření přísnější, než jsou požadována tímto protokolem.
Článek 8
Výzkum, vývoj a monitorování
Smluvní strany budou podporovat výzkum, vývoj a monitorování a související spolupráci zaměřenou, ale nikoli omezenou jen na:
a)
úrovně emisí, dálkového přenosu a úrovně depozice a jejich modelování, stávající úrovně v biotickém a abiotickém prostředí, vypracování postupů pro harmonizování příslušných metodik;
b)
inventury a cesty polutantů v reprezentativních ekosystémech;
c)
příslušné účinky na lidské zdraví a na životní prostředí, včetně kvantifikace těchto účinků;
d)
nejlepší dostupné techniky a postupy, včetně zemědělských postupů a technologií, omezování emisí a postupů používaných nebo vyvíjených v současnosti smluvními stranami;
e)
metodiky umožňující zvažovat sociálně-ekonomické faktory při vyhodnocování alternativních strategií omezování emisí;
f)
přístupy založené na účincích, které integrují vhodné informace, včetně informací získaných podle písmen a) až e), o měřených nebo modelovaných environmentálních úrovních, cestách a účincích na lidské zdraví a na životní prostředí k účelům formulování budoucích strategií omezování emisí, které berou v úvahu rovněž ekonomické a technologické faktory;
g)
metody odhadování vnitrostátních emisí a tvorby prognóz budoucích emisí jednotlivých perzistentních organických polutantů a metody vyhodnocování způsobů, jakým tyto odhady a prognózy mohou být využívány k tvorbě struktury budoucích povinností;
h)
úrovně látek podléhajících tomuto protokolu, které jsou obsaženy jako polutanty v dalších látkách, chemických produktech či ve vyráběných předmětech, a význam těchto úrovní pro dálkový přenos a postupy snižování těchto úrovní polutantů a dále, úrovně perzistentních organických polutantů vytvářených v průběhu životního cyklu řeziva ošetřeného pentachlorfenolem;
Priorita by měla být udělena výzkumu látek, které nejpravděpodobněji budou muset být doplněny do seznamů tohoto protokolu podle postupů určených v čl. 14 odst. 6.
Článek 9
Podávání zpráv
1.
V souladu s vlastními právními předpisy upravujícími důvěrný charakter obchodních informací:
a)
každá smluvní strana podává zprávu výkonnému orgánu, prostřednictvím výkonného tajemníka Komise, o opatřeních přijatých k provádění protokolu, a to v pravidelných intervalech určených na zasedání smluvních stran s výkonným orgánem;
b)
každá smluvní strana v rámci geografického rozsahu EMEP bude podávat zprávu EMEP prostřednictvím výkonného tajemníka Komise, a to v pravidelných intervalech určených řídícím orgánem EMEP a schválených smluvními stranami na zasedání výkonného orgánu, o úrovních emisí perzistentních organických polutantů s využitím metodik a časového a prostorového rozlišení minimálně na úrovni určené řídícím orgánem EMEP. Smluvní strany v oblastech mimo geografický rozsah EMEP zpřístupní výkonnému orgánu podobné údaje, pokud o to budou požádány. Každá smluvní strana rovněž poskytne údaje o úrovních emisí látek uvedených na seznamu v příloze III v referenčním roce určeném v uvedené příloze.
2.
Údaje, které mají být zahrnuty do zpráv podle odst. 1 písm. a), budou v souladu s rozhodnutím týkajícím se formátu a obsahu, které smluvní strany přijaly na zasedání výkonného orgánu. Podmínky tohoto rozhodnutí se v případě nutnosti přezkoumají s cílem identifikovat dodatečné náležitosti týkající se formátu nebo obsahu informací, které by měly být do těchto zpráv zahrnuty.
3.
V dostatečném předstihu před každým výročním zasedáním výkonného orgánu poskytne EMEP údaje o dálkovém přenosu a o depozici perzistentních organických polutantů.
Článek 10
Přezkoumání smluvními stranami na zasedáních výkonného orgánu
1.
Na zasedáních výkonného orgánu posoudí smluvní strany, v souladu s čl. 10 odst. 2 a) úmluvy, údaje dodané smluvními stranami, EMEP a dalšími podpůrnými orgány i zprávy dodané prováděcím výborem uvedeným v článku 11 tohoto protokolu.
2.
Smluvní strany budou na zasedáních výkonného orgánu dohlížet na pokrok dosažený v plnění závazných povinností stanovených předkládaným protokolem.
3.
Smluvní strany na zasedáních výkonného orgánu budou přezkoumávat dostatečnost a účinnost závazných povinností stanovených v předkládaném protokolu. Při tomto přezkoumávání vezmou v úvahu nejlepší dostupné vědeckovýzkumné poznatky o účincích a depozici perzistentních organických polutantů, posouzení technického vývoje, měnící se ekonomické podmínky a plnění závazných povinností týkajících se úrovní emisí. Procedury, postupy, metody a načasování těchto přezkoumání budou určeny smluvními stranami na zasedání výkonného orgánu. První přezkoumání bude dokončeno nejpozději do tří let od vstupu tohoto protokolu v platnost.
Článek 11
Plnění povinností
Plnění povinností stanovených tímto protokolem pro každou smluvní stranu bude pravidelně přezkoumáváno. Prováděcí výbor, zřízený rozhodnutím 1997/2 výkonného orgánu na jeho patnáctém zasedání, provede tato přezkoumání a podá o tom zprávu na zasedání smluvních stran v rámci výkonného orgánu v souladu s podmínkami stanovenými v příloze uvedeného rozhodnutí, včetně veškerých změn.
Článek 12
Urovnávání sporů
1.
V případě sporu mezi dvěma nebo více smluvními stranami ohledně výkladu nebo uplatňování tohoto protokolu hledají sporné smluvní strany řešení jednáním nebo jinými prostředky smiřování sporů podle vlastní volby. Smluvní strany účastnící se sporu o svém sporu uvědomí výkonný orgán.
2.
Při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení k tomuto protokolu, nebo kdykoli později, může smluvní strana, která není regionální organizací hospodářské integrace, prohlásit písemně v listině postoupené depozitáři, že vzhledem ke sporům týkajícím se výkladu nebo uplatňování tohoto protokolu uznává jeden nebo oba z následujících prostředků urovnávání sporů jako povinné ipso facto a bez nutnosti další dohody ve vztahu k jakékoli smluvní straně, která přijala stejný závazek:
a)
postoupení sporu Mezinárodnímu soudnímu dvoru;
b)
rozhodčí řízení v souladu s postupy, které přijmou smluvní strany na zasedání výkonného orgánu, jakmile to bude uskutečnitelné, formou přílohy o rozhodčím řízení. Smluvní strana, která je regionální organizací hospodářské integrace, může učinit prohlášení s podobným účinkem ve vztahu k rozhodčímu řízení v souladu s postupy uvedenými pod písm. b).
3.
Prohlášení učiněné podle odstavce 2 zůstane v platnosti, pokud neuplyne doba stanovená v souladu s podmínkami jeho platnosti nebo do uplynutí tří měsíců po uložení písemného oznámení o jeho odvolání u depozitáře.
4.
Nové prohlášení, oznámení o jeho odvolání nebo skončení platnosti prohlášení neovlivní žádným způsobem řízení dosud nerozhodnuté, projednávané před Mezinárodním soudním dvorem nebo před rozhodčím soudem, pokud se smluvní strany sporu nedohodnou jinak.
5.
Kromě případu, kdy smluvní strany sporu přijaly stejný prostředek urovnávání sporů podle odstavce 2, pokud by po dvanácti měsících následujících po oznámení jednou ze smluvních stran o existenci sporu nebyly smluvní strany sporu schopny spor urovnat prostředkem zmíněným v odstavci 1, postoupí se spor na žádost kterékoli z těchto smluvních stran ke smíření.
6.
K účelům odstavce 5 se zřídí smírčí komise. Tato komise se skládá z rovného počtu členů jmenovaných každou ze zúčastněných smluvních stran, nebo, v případech, že smluvní strany sdílejí stejný zájem na smíření, skupinou sdílející tento zájem a předsedou zvoleným společně členy takto jmenovanými. Komise vydá doporučující verdikt/výnos, který smluvní strany v dobré víře vezmou v úvahu.
Článek 13
Přílohy
Přílohy tohoto protokolu tvoří jeho nedílnou součást. Přílohy V a VII mají charakter doporučení.
Článek 14
Změny a doplňky
1.
Změny a doplňky tohoto protokolu mohou být navrženy kteroukoli jeho smluvní stranou.
2.
Navrhované změny a doplňky se písemně postoupí výkonnému tajemníkovi Komise, který ho sdělí všem smluvním stranám. Navrhované změny a doplňky se prodiskutují na nejbližším zasedání smluvních stran s výkonným orgánem za předpokladu, že výkonný tajemník sdělí návrhy smluvním stranám nejméně devadesát dnů předem.
3.
Změny tohoto protokolu a jeho příloh I až IV, VI a VIII se přijímají konsensem smluvních stran přítomných na zasedání výkonného orgánu a vstoupí v platnost pro smluvní strany, které je přijaly, devadesátý den po dni, kdy byly u depozitáře uloženy listiny o přijetí od dvou třetin smluvních stran. Změny vstoupí v platnost pro další strany devadesátý den po dni, kdy byly uloženy listiny o přijetí.
4.
Změny příloh V a VII se přijímají konsensem smluvních stran přítomných na zasedání výkonného orgánu. Po uplynutí devadesáti dnů ode dne, kdy výkonný tajemník Komise sdělil tyto změny všem smluvním stranám, změny těchto příloh vstoupí v platnost pro smluvní strany, které nepodaly depozitáři oznámení v souladu s ustanoveními odstavce 5, za předpokladu, že nejméně šestnáct smluvních stran nepodalo takovéto oznámení.
5.
Smluvní strana, která není schopna schválit určitou změnu přílohy V nebo VII, to oznámí depozitáři písemně do devadesáti dnů ode dne sdělení o jejím přijetí. Depozitář obdržená oznámení neprodleně oznámí všem smluvním stranám. Smluvní strana může kdykoli své předchozí oznámení zaměnit za listinu o přijetí a po uložení listin o přijetí u depozitáře nabudou tyto změny příloh pro tuto smluvní stranu účinku.
6.
V případě návrhu pozměnit přílohu I, II nebo III přidáním určité látky k tomuto protokolu:
a)
navrhovatel poskytne výkonnému orgánu informace uvedené v rozhodnutí výkonného orgánu 1998/2, včetně jakýchkoli změn tohoto rozhodnutí; a
b)
smluvní strany vyhodnotí tento návrh v souladu s postupy uvedenými v rozhodnutí výkonného orgánu 1998/2, včetně jakýchkoli změn tohoto rozhodnutí.
7.
Jakékoli rozhodnutí změnit rozhodnutí výkonného orgánu 1998/2 se přijímá konsensem zasedání smluvních stran s výkonným orgánem a vstoupí v platnost šedesátým dnem po přijetí.
Článek 15
Podpis
1.
Tento protokol bude otevřen k podpisu v Aarhusu (Dánsko) od 24. do 25. června 1998 včetně a potom v sídle Organizace spojených národů v New Yorku do 21. prosince 1998 pro členské státy Komise i pro státy s poradním statutem při Komisi na základě odstavce 8 usnesení Hospodářské a sociální rady 36 (IV) ze dne 28. března 1947 a pro organizace regionální hospodářské integrace tvořené svrchovanými členskými státy Komise, na něž jejich členské státy přenesly pravomoc vyjednávat, uzavírat a uplatňovat mezinárodní dohody v záležitostech tohoto protokolu za předpokladu, že tyto státy a organizace jsou smluvními stranami úmluvy.
2.
V záležitostech v rámci své pravomoci a svým jménem uplatňují regionální organizace hospodářské integrace práva a plní povinnosti, které tento protokol přiřazuje jejich členským státům. V těchto případech nejsou členské státy těchto organizací oprávněny uplatňovat tato práva jednotlivě.
Článek 16
Ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení
1.
Tento protokol podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení signatáři.
2.
Tento protokol je otevřen pro přistoupení od 21. prosince 1998 státům a organizacím splňujícím požadavky čl. 15 odst. 1.
Článek 17
Depozitář
Listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení jsou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů, který plní funkci depozitáře.
Článek 18
Vstup v platnost
1.
Tento protokol vstupuje v platnost devadesátým dnem po dni uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení u depozitáře.
2.
Pro každý stát nebo organizaci uvedené v čl. 15 odst. 1, které ratifikují, přijímají či schvalují tento protokol nebo k němu přistoupí po dni uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení, protokol vstoupí v platnost devadesátým dnem po dni uložení listiny o ratifikaci, přijetí, schválení či přistoupení uvedeného státu nebo organizace.
Článek 19
Odstoupení
Kdykoli po uplynutí pěti let ode dne vstupu tohoto protokolu pro určitou smluvní stranu v platnost může tato smluvní strana odstoupit od protokolu tím, že podá písemné oznámení depozitáři. Každé takové odstoupení vstoupí v platnost devadesátým dnem po dni od jeho přijetí depozitářem nebo v určitém pozdějším dni, který může být uveden v oznámení.
Článek 20
Platná znění
Prvopis tohoto protokolu, jehož anglické, francouzské a ruské znění mají stejnou platnost, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů.
Na důkaz toho připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.
V Aarhusu (Dánsko) dvacátého čtvrtého června roku tisíc devět set devadesát osm.
PŘÍLOHA I
LÁTKY NAPLÁNOVANÉ K VYLOUČENÍ
Pokud není v tomto protokolu uvedeno jinak, tato příloha se nevztahuje na látky uvedené níže, pokud se vyskytují: i) jako znečišťující látky v produktech; nebo ii) v předmětech již vyrobených nebo používaných k datu uplatnění; nebo iii) jako místně omezené chemické meziprodukty při výrobě jedné nebo více různých látek, takže jsou chemicky transformovány. Pokud není uvedeno jinak, každá povinnost určená níže nabude účinku dnem vstupu tohoto protokolu v platnost.
Látka| Požadavky na naplňování
---|---
Vyloučení| Podmínky
aldrin
CAS: 309-00-20| výroby| žádné
použití| žádné
chlordan
CAS: 57-74-9| výroby| žádné
použití| žádné
chlordecon
CAS: 143-50-0| výroby| žádné
použití| žádné
DDT
CAS: 50-29-3| výroby| 1\\. Vyloučení z výroby do jednoho roku formou 1 konsensu smluvních stran v tom, že existují vhodné alternativy z hlediska ochrany lidského zdraví proti chorobám, jako jsou malárie a encefalitida.
2\\. S cílem vyloučit výroby DDT co možná nejdříve, smluvní strany přezkoumají dostupnost a schůdnost a podle vhodnosti podpoří komercializaci bezpečnějších a ekonomicky životaschopných alternativ DDT nejpozději do dvou let ode dne, kdy tento protokol vstoupí v platnost a poté, v případech nutnosti, periodicky a za konzultací se Světovou zdravotnickou organizací, s Organizací OSN pro výživu a zemědělství a s Programem OSN pro životní prostředí.
použití| Žádné, kromě výjimek v případech identifikovaných v 1 příloze II.
dieldrin
CAS: 60-57-1| výroby| žádné
použití| žádné
endrin
CAS: 72-20-8| výroby| žádné
použití| žádné
heptachlor
CAS: 76-44-8| výroby| žádné
použití| žádné
Žádné, kromě využívání personálem s osvědčením pro kontrolu všežravých mravenců, např. Solenospis geminata (fire ants) v uzavřených průmyslových elektrických propojovacích krabicích či v odbočných skříních za předpokladu, že tyto použití budou znovu vyhodnoceny v rámci tohoto protokolu nejpozději do dvou let po dni, kdy vstoupí v platnost.
hexabrombifenyl
CAS: 36355-01-8| výroby| žádné
použití| žádné
hexachlorbenzen CAS: 118-74-1| výroby| Žádné, kromě produkce pro omezené použití určené v 1 prohlášení uloženém danou smluvní stranou s přechodnou ekonomikou při podpisu nebo při přistoupení k tomuto protokolu.
| použití| Žádné, kromě omezeného spektra použitím určených v prohlášení uloženém danou smluvní stranou s přechodnou ekonomikou při podpisu nebo při přistoupení k tomuto protokolu.
mirex
CAS: 2385-85-5| výroby| žádné
použití| žádné
PCB
a/| výroby| Žádné, kromě států s přechodnou ekonomikou, které vyloučí výrobu co možná nejdříve, nejpozději do 31. 12. 2005, a které tento záměr uvedou v prohlášení, které bude uloženo spolu s jejími listinami o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení.
použitím| Žádné kromě výjimek v případech identifikovaných v příloze II.
toxafen
CAS: 8001-35-2| výroby| žádné
použití| žádné
a/
: Smluvní strany souhlasí se znovuposouzením výroby a použitím polychlorovaných terfenylů a preparátů “ugilec“ [tj. preparátů na bázi monoethyltetrachlordifenylmethanu (U141) nebo monomethyldichlordifenylmethanu (U121)] v rámci tohoto protokolu do 31. prosince 2004.
PŘÍLOHA II
LÁTKY, JEJICHŽ UŽÍVÁNÍ MÁ BÝT OMEZENO
Pokud není v tomto protokolu uvedeno jinak, tato příloha se nevztahuje na látky uvedené níže, pokud se vyskytují: i) jako znečišťující látky v produktech; nebo ii) v předmětech již vyrobených nebo používaných k datu uplatňování; nebo iii) jako místně omezené chemické meziprodukty při výrobě jedné nebo více různých látek, takže jsou chemicky transformovány. Pokud není uvedeno jinak, každá povinnost určená níže nabude účinku dnem vstupu tohoto protokolu v platnost.
látka| požadavky na naplňování
---|---
omezení použití| podmínky
DDT
CAS: 50-29-3| 1\\. K ochraně lidského zdraví před nemocemi, jako je například malárie a encefalitida.
2\\. Jako chemický meziprodukt určený k výrobě látky dikofol (Dicofol).| 1\\. Použití je povoleno pouze jako součást integrované strategie preventivní péče zaměřené proti škůdcům a pouze v rozsahu nezbytně nutném a pouze po dobu jednoho roku po datu skončení produkce v souladu s přílohou I.
2\\. Toto použití bude přehodnoceno nejpozději do dvou let po dni, kdy tento protokol vstoupí v platnost.
HCH
CAS: 608-73-1| Technický HCH (tj. HCH jako směs isomerů) je omezen na využití jako meziprodukt chemických výrob.|
| Produkty HCH, obsahující nejméně 99 % isomeru v gama formě (tj. lindan, CAS 58-89-9) jsou omezeny na následující použití:
1\\. ošetření semen;
2\\. půdní použití, po nichž přímo následuje zavedení do vrchní povrchové vrstvy;
3\\. profesionální nápravné a průmyslové ošetření kulatiny, řeziva a výřezu;
4\\. jako místní aktuálně vhodný insekticid k ochraně zdraví lidí nebo zvířat;
5\\. nikoli plošné použití pro ošetření sadby stromů, ošetřování trávníků v malém rozsahu, interiérové a exteriérové použití k ošetřování pěstitelských školek a okrasných stromů;
6\\. interiérové průmyslové a bytové použití.| Veškeré omezené použití lindanu budou přehodnoceny v rámci protokolu nejpozději do dvou let po jeho vstupu v platnost.
PCB a/| Látky PCB používané ke dni, kdy protokol vstoupí v platnost.| Smluvní strany uskuteční dohodnuté akce směřující k:
a) vyloučení použití identifikovatelných PCB v zařízeních (například v transformátorech, kondenzátorech a v dalších nádržích obsahujících zbylé kapalné zásoby) obsahujících více než 5 dm3 objemu látek obsahujících PCB v koncentracích rovných 0,05 % PCB a vyšších, a to co možná nejdříve, nejpozději však do 31. prosince 2010, a pro země s přechodnou ekonomikou do 31. prosince 2015;
b) likvidaci či dekontaminaci všech kapalných PCB uvedených v písm. a) environmentálně šetrným způsobem, stejně tak dalších látek s obsahem PCB více než 0,005 % v jiných zařízeních, co možná nejdříve, nejpozději však do 31. prosince 2015, a pro země s přechodnou ekonomikou do 31.12.2020; a
c) k dekontaminaci nebo zneškodnění zařízení uvedeného v písm. a) environmentálně šetrným způsobem
a)
Smluvní strany souhlasí s opětovným posouzením výroby a použitím polychlorovaných terfenylů a “ugilec“ [tj. preparátů na bázi monoethyltetrachlordifenylmethanu (U141) nebo monomethyldichlordifenylmethanu (U121)] v rámci tohoto protokolu do 31. prosince 2004.
PŘÍLOHA III
LÁTKY UVEDENÉ V ČL. 3 ODST. 50 PÍSM. a) A REFERENČNÍ ROK PRO DANOU POVINNOST
látka| referenční rok
---|---
PAH a/| 1990, nebo jiný rok z intervalu 1985 až 1995, který bude určen smluvní stranou při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení;
dioxiny / furany (PCDD a PCDF)
b/| 1990, nebo jiný rok z intervalu 1985 až 1995, který bude určen smluvní stranou při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení;
hexachlorbenzen| 1990, nebo jiný rok z intervalu 1985 až 1995, který bude určen smluvní stranou při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení;
a)
Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH): pro účely emisní inventury budou využity následující čtyři indikační sloučeniny: benzo[a]pyren, benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, a indeno[1,2,3-cd]pyren.
b)
Dioxiny a furany (PCDD/PCDF): polychlorované dibenzo-p-dioxiny (PCDD) a polychlorované dibenzofurany (PCDF) jsou tricyklické aromatické sloučeniny tvořené dvěma benzenovými kruhy, které jsou spojeny dvěma kyslíkovými atomy v případě PCDD a jedním kyslíkovým atomem v případě PCDF, jejichž vodíkové atomy mohou být nahrazeny až osmi atomy chloru.
PŘÍLOHA IV
MEZNÍ HODNOTY PRO PCDD/PCDF Z HLAVNÍCH STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ
I.
Úvod
1.
Definice dioxinů a furanů (PCDD/PCDF) je uvedena v příloze III tohoto protokolu.
2.
Mezní hodnoty jsou vyjádřeny v ng/m3 nebo v mg/m3 za standardních podmínek (273.15 K, 101.3 kPa, suchý plyn).
3.
Mezní hodnoty se vztahují k normálním provozním situacím, včetně procedur najíždění a odstavování provozu, pokud pro tyto situace nebyly stanoveny specifické mezní hodnoty.
4.
Vzorkování a analýzy všech polutantů budou prováděny v souladu s normami stanovenými evropským výborem pro normalizaci (CEN - Comité européen de normalisation), Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) nebo podle odpovídajících referenčních metod platných v USA nebo v Kanadě. V mezidobí do vypracování norem CEN a ISO budou používány vnitrostátní normy.
5.
Pro účely verifikace musí být při interpretaci měřených výsledků vzhledem k mezním hodnotám brána v úvahu také nepřesnost použité metody měření. Mezní hodnoty jsou pokládány za splněné, pokud výsledky měření, z nichž je odečtena chyba měření, nepřesahují mezní hodnotu.
6.
Emise různých kongenerů PCDD a PCDF jsou udávány v ekvivalentech toxicity (TE) v porovnání s 2,3,7,8 - TCDD - použitím systému navrženého výborem NATO pro problémy a výzvy moderní společnosti (NATO Committee on the Chalenges of the Modern Society - NATO-CCMS) v roce 1988.
II.
MEZNÍ HODNOTY PRO HLAVNÍ STACIONÁRNÍ ZDROJE
7.
Následující mezní hodnoty, vztažené k 11% koncentraci kyslíku v odpadním plynu, platí pro následující typy spaloven:
-
komunální tuhé odpady (spalující více než tři tuny za hodinu)
0,1 ng TE/m3
-
nemocniční tuhé odpady (spalující více než jednu tunu za hodinu)
0,5 ng TE/m3
-
nebezpečné odpady (spalující více než jednu tunu za hodinu)
0,2 ng TE/m3
PŘÍLOHA V
NEJLEPŠÍ DOSTUPNÉ TECHNIKY PRO OMEZOVÁNÍ EMISÍ PERZISTENTNÍCH
ORGANICKÝCH POLUTANTŮ Z VELKÝCH STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ
I.
Úvod
1.
Účelem této přílohy je poskytnout smluvním stranám Úmluvy vodítko pro identifikaci nejlepších dostupných technik s cílem umožnit jim splnit povinnosti čl. 3 odst. 5 protokolu.
2.
Pojem “nejlepší dostupná technika“ (BAT) znamená nejúčinnější a nejpokročilejší stadium vývoje činností a jejich pracovních či provozních metod, které indikují praktickou vhodnost jednotlivých technik a jejich využití jako principiálního základu pro stanovení emisních limitů určených k prevenci emisí a v případech, kde preventivní vyloučení emisí není uskutečnitelné, obecně ke snížení emisí a jejich dopadů na životní prostředí jako celek:
-
“techniky“ zahrnují jak používané techniky, tak způsob, jakým je dané zařízení projektováno, konstruováno či vybudováno, udržováno, provozováno a odstaveno/ demontováno,
-
“dostupnost“ techniky znamená techniky vyvinuté v takovém měřítku, které umožňuje jejich uplatnění v příslušném průmyslovém sektoru za ekonomicky a technicky schůdných podmínek, přičemž jsou brány v úvahu náklady a výhody, bez ohledu na skutečnost, zda jsou či nejsou dotyčné techniky využívány či vyráběny na území dotyčné smluvní strany, pokud jsou tyto techniky přiměřeně dostupné jejich provozovateli,
-
“nejlepší“ znamená nejúčinnější při dosahování vysoké obecné úrovně ochrany životního prostředí jako celku.
Při určování nejlepších dostupných technik by měla být věnována zvláštní pozornost, obecně nebo ve zvláštních případech, faktorům uvedeným níže, přičemž jsou brány v úvahu náklady a přínosy opatření a principy předběžné opatrnosti a prevence:
-
využití nízkoodpadových technologií,
-
využití méně nebezpečných látek,
-
posilování regenerace a recyklování látek vznikajících a využívaných v procesech a posilování regenerace a recyklování odpadů,
-
srovnatelné procesy, zařízení nebo metody provozu, které již byly úspěšně ověřeny v průmyslovém měřítku,
-
technický pokrok a změny vědeckotechnických poznatků a jejich interpretaci,
-
povaha, účinky a množství dotčených emisí,
-
datum objednání nových nebo stávajících zařízení,
-
doba potřebná k zavedení nejlepších dostupných technik,
-
spotřeba a povaha surovin (včetně vody) využitých v procesu a jeho energetická účinnost,
-
potřeba předcházet nebo snižovat na minimum celkové dopady emisí na životní prostředí a příslušných souvisejících rizik pro životní prostředí,
-
potřeba předcházet haváriím a minimalizovat jejich důsledky pro životní prostředí.
Pojem nejlepší dostupné techniky není zaměřen na předepisování nějaké specifické technologie nebo techniky, ale na to, aby byly brány v úvahu technické charakteristiky sledovaných zařízení, jejich geografické umístění a místní environmentální podmínky.
3.
Údaje ohledně účinnosti opatření k omezování emisí a o jejich nákladech jsou založeny na dokumentech získaných a přezkoumaných účelovou pracovní skupinou a přípravnou pracovní skupinou o perzistentních organických polutantech. Pokud není uvedeno jinak, jsou uvedené techniky pokládány za zavedené a osvědčené na základě provozních zkušeností.
4.
Zkušenosti s novými závody zahrnující nízkoemisní techniky a zkušenosti s dovybavováním existujících závodů stále rostou; tuto přílohu proto bude nutno pravidelně doplňovat, pozměňovat a aktualizovat. Nejlepší dostupné techniky (BAT) zjištěné pro nové závody mohou být obvykle používány i ve stávajících závodech za předpokladu, že bude poskytnuta dostatečná doba pro přechod na novou technologii a že tyto technologie jsou přizpůsobeny.
5.
Tato příloha uvádí řadu opatření s širokým rozsahem nákladů a účinností. Volba opatření pro každý konkrétní případ bude záviset na řadě faktorů, včetně ekonomických podmínek a okolností, jako je např. technická infrastruktura a kapacita, a již zavedená opatření na omezování emisí.
6.
Nejdůležitějšími perzistentními organickými polutanty emitovanými ze stacionárních zdrojů jsou:
a)
polychlorované dibenzo-p-dioxiny/furany (PCDD/PCDF);
b)
hexachlorbenzen (HCB);
c)
polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH).
Příslušné definice jsou uvedeny v příloze III tohoto protokolu.
II.
Velké stacionární zdroje emisí perzistentních organických polutantů
7.
PCDD/PCDF jsou emitovány z termických procesů spalujících organickou hmotu a chlor je jako výsledek neúplného spalování nebo chemických reakcí. Velkými stacionárními zdroji emisí PCDD/PCDF mohou být následující zdroje:
a)
spalování odpadů, včetně spoluspalování odpadů;
b)
termické metalurgické procesy, například produkce hliníku a dalších neželezných kovů, produkce železa a oceli;
c)
spalovací závody produkující energii;
d)
spalování k vytápění obydlí; a
e)
specifické chemické výrobní procesy uvolňující meziprodukty a vedlejší produkty.
8.
Velkými stacionárními zdroji emisí PAH mohou být následující zdroje:
a)
vytápění domácností dřevem a uhlím;
b)
otevřené ohně, například spalování odpadků, lesní požáry, vypalování strnišť;
c)
výroba koksu a uhlíkových anod;
d)
výroba hliníku Soederbergovým procesem;
e)
zařízení na konzervaci dřeva, kromě případů smluvních stran, pro které tato kategorie nepředstavuje významný příspěvek k celkovým emisím PAH (podle definice v příloze III).
9.
Emise HCB vznikají stejným typem termických a chemických procesů jako emise PCDD/PCDF a HCB je tvořen podobným mechanismem. Velkými stacionárními zdroji emisí HCB mohou být následující zdroje:
a)
spalovny odpadů, včetně procesů spoluspalování odpadů;
b)
termické zdroje metalurgického průmyslu; a
c)
používání paliv obsahujících chlor v pecních zařízeních.
III.
Obecné strategie k omezování emisí perzistentních organických polutantů
10.
Pro omezování nebo prevenci emisí perzistentních organických polutantů ze stacionárních zdrojů existuje několik strategií. Tyto strategie zahrnují nahrazování příslušných vstupních materiálů, modifikaci procesů (včetně údržby a provozních kontrol) a dovybavování stávajících zařízení. Následující seznam uvádí obecné indikace dostupných opatření, které mohou být uplatňovány samostatně nebo v kombinaci:
a)
nahrazení vstupních materiálů obsahujících perzistentní organické polutanty nebo materiály, které jsou přímo spojeny se vznikem emisí perzistentních organických polutantů z daných zdrojů;
b)
nejlepší environmentální postupy, například udržování pořádku, programy preventivní údržby nebo změny procesu, jako je například uzavření systému (například v koksárnách) nebo použití inertních elektrod pro elektrolýzu (namísto elektrod uhlíkových);
c)
modifikace projekčního návrhu procesu, aby bylo zajištěno úplné spalování, které by preventivně vylučovalo tvorbu perzistentních organických polutantů prostřednictvím řízení parametrů, jako je například spalovací teplota a doba zdržení;
d)
metody čištění odpadních plynů, jako je například termické či katalytické spalování nebo oxidace, odlučování prachu, adsorpce;
e)
zpracování zbytků, odpadů a splaškových kalů například termickým zpracováním nebo jejich transformací na inertní materiál.
11.
Emisní úrovně dané pro různá opatření v tabulkách 1, 2, 4, 5, 6, 8 a 9 jsou obecně specifické pro dané případy. Údaje nebo jejich rozsahy udávají emisní úrovně jako procentní podíl hodnot emisních limitů při použití konvenčních metod.
12.
Hodnocení nákladové účinnosti může být založeno na celkových nákladech za rok na jednotku potlačených emisí (včetně kapitálových a provozních nákladů). Náklady na snížení emisí perzistentních organických polutantů by měly být rovněž zvažovány v rámci celkové ekonomiky procesu, například vzhledem k dopadům opatření omezujících emise a k výrobním nákladům. Investiční a provozní náklady silně závisí na konkrétních podmínkách jednotlivých případů vzhledem k mnoha specifickým faktorům.
IV.
Omezující techniky pro snížení emisí PCDD/PCDF
A.
Spalování odpadů
13.
Spalování odpadů zahrnuje komunální odpady, nebezpečné odpady a nemocniční odpady a spalování splaškových kalů.
14.
Hlavními opatřeními pro omezení emisí PCDD/PCDF ze zařízení na spalování odpadů jsou:
a)
primární opatření týkající se spalovaných odpadů;
b)
primární opatření týkající se technologií procesů;
c)
opatření k regulaci fyzikálních parametrů spalovacího procesu a odpadních plynů (např. teplotních stádií, rychlosti chlazení, obsahu kyslíku, atd.);
d)
čištění odpadních plynů;
e)
zpracování zbytků z čistícího procesu.
15.
Primární opatření týkající se spalovaných odpadů, zahrnující regulaci vstupních materiálů snižující přívod halogenovaných látek a jejich nahrazování nehalogenovanými alternativami, nejsou pro spalování komunálních a nebezpečných odpadů vhodná. Účinnější je modifikovat proces spalování a instalovat sekundární opatření pro čištění odpadních plynů. Řízení vstupního materiálu je účelné primární opatření snižující množství vznikajících odpadů a vede k možným přídatným přínosům recyklování. Tato opatření mohou vést k nepřímému snížení emisí PCDD/PCDF v důsledku snížení množství odpadů určených ke spalování.
16.
Modifikace technologií procesů, optimalizující podmínky spalování, je důležité a účinné opatření pro snížení emisí PCDD/PCDF (obvykle znamená teplotu 850 °C nebo vyšší, posouzení zdroje kyslíku závisí na spalném teplu a na konzistenci odpadů, dostatečná doba zdržení - přibližně 2 sec pro 850 °C - a turbulentní proudění plynu, vyloučení chladných oblastí plynu ve spalovacím reaktoru atd.). Fluidní lože spalovny udržuje teplotu nižší než 850 °C s adekvátními emisními výsledky. Pro stávající spalovny by tyto požadavky normálně znamenaly rekonstrukci nebo odstavení spalovny - a tato možnost nemusí být ekonomicky schůdná ve všech zemích. Obsah uhlíku v popelu by měl být minimalizován.
17.
Opatření týkající se odpadního plynu. Pro přiměřeně efektivní snížení obsahu PCDD/PCDF v odpadním plynu existují následující možná opatření. De novo syntéza se odehrává při 240-450 °C. Tato opatření jsou podmínkou nutnou pro další snížení, kterým lze dosáhnout požadovaných úrovní na výstupu:
a)
chlazení odpadních plynů (velmi účinné a relativně levné);
b)
přídavek inhibitorů, jako je například triethanolamin nebo triethylamin (může snižovat i koncentrace NOx), ale z bezpečnostních důvodů musí být věnována pozornost vedlejším reakcím;
c)
užitím sběrného systému prachu pro teploty mezi 800 až 1000 °C, např. keramické filtry či cyklony;
d)
použití nízkoteplotních systémů elektrického výboje; a
e)
vyloučení depozice popílku v systému odvodu odpadního plynu.
18.
Postupy pro čištění odpadního plynu jsou:
a)
konvenční odlučovače prachu pro snížení emisí PCDD/PCDF vázaných na částice;
b)
selektivní katalytická redukce (SCR) nebo selektivní nekatalytická redukce (SNCR);
c)
adsorpce na aktivním uhlí nebo koksu v systémech s pevným či s fluidním ložem;
d)
různé typy adsorpčních metod a optimalizované systémy praček se směsí aktivního uhlí, uhlí z martinských pecí, roztoky vápna a vápence v reaktorech s ložem pevným, pohyblivým nebo fluidním. Účinnost sběru pro plynné PCDD/PCDF může být zlepšena použitím vhodných předřazených vrstev aktivovaného uhlí na povrchu pytlových filtrů;
e)
oxidace peroxidem vodíku; a
f)
postupy katalytického spalování s využitím různých typů katalyzátorů (například Pt/Al2O3 nebo Cu/Cr2O3 ve spojení s různými aktivátory stabilizujícími povrch katalyzátoru a snižující jejich stárnutí).
19.
Metody uvedené výše jsou schopny snížit emisní úrovně PCDD/PCDF v odpadních plynech až na koncentraci 0,1 ng TE/m3. Avšak v systémech s aktivním uhlím nebo s adsorpcí/filtrací na vrstvách koksu musí být věnována pozornost zajištění, aby uniklý uhlíkový prach nezpůsoboval zvýšení emisí PCDD/PCDF ve směru toku. Mělo by rovněž být upozorněno na fakt, že adsorbéry a odprašující zařízení vřazené před katalyzátorem (u postupů SCR) vedou ke zbytkům obsahujícím PCDD/PCDF, které je nutno přepracovat nebo vhodným způsobem zneškodnit.
20.
Srovnávání různých opatření ke snížení PCDD/PCDF v odpadním plynu je velmi složité. Výsledná matice zahrnuje široké spektrum průmyslových závodů s různými kapacitami a konfiguracemi. Nákladové parametry zahrnují opatření ke snížení minimalizující rovněž obsah dalších polutantů, např. těžkých kovů (vázaných na částice i na ně nevázaných). Přímý vztah pro snížení emisí PCDD/PCDF nemůže být proto ve většině případů oddělen od jiných vlivů. Souhrn dostupných údajů o různých opatřeních omezujících emise je uveden v tabulce 1.
Tabulka 1
Porovnání různých opatření pro čištění odpadních plynů a modifikací procesu ve spalovnách odpadu ke snížení emisí PCDD/PCDF
alternativa řízení| emisní úroveň (%)| odhad nákladů| rizika řízení
---|---|---|---
Primární opatření - modifikace vstupních materiálů:
\\- eliminace prekurzorů a chlor obsahujících vstupních materiálů;
\\- řízení odpadních proudů.| Výsledná úroveň emisí nebyla ještě určena; zdá se být nelineární funkcí vstupujícího množství.
-//-| | Předtřídění vstupního materiálu není účinné; jen část lze získat sběrem;
řadu z nich nelze vyloučit (např. sůl, papír); pro chemické odpady to není žádoucí.
Účelné primární opatření a schůdné ve zvláštních případech, (např. elektrické součásti, odpadní oleje atd.) s možnými přínosy recyklování materiálů.
Modifikace techniky procesu
\\- optimalizace spalovacích podmínek;
\\- vyloučení teplot pod 850 °C a chladných oblastí v odpadním plynu;
\\- dostatečný obsah kyslíku; řízení vstupu kyslíku v závislosti na výhřevnosti a konzistentnost vstupního materiálu; a
\\- dostatečná doba zdržení a turbulence.| | | Nutné je dovybavení celého procesu.
Opatření ohledně odpadního plynu:| | |
vyloučení depozice částic:| | |
\\- čističem sazí, mechanickými drapáky, zvukovými nebo parními šoky.| | | Odstraňování sazí parou může zvýšit rychlost tvorby PCDD / PCDF.
Odstranění prachu ve spalovnách odpadů| < 10| střední| Odstranění PCDD / PCDF adsorbovaných na částice. Odstraňování částic z horkého proudu odpadních plynů jen ve zkušebních zařízeních.
\\- textilní filtry;| 1 - 0.1| vyšší| Užití při teplotách pod 150 °C.
\\- keramické filtry;| nízká účinnost| | Užití při teplotách 800 až 1000 °C.
\\- cyklony; a/| nízká účinnost| střední|
\\- elektrostatické odlučovače.| střední účinnost| | Užití při teplotách 450 °C;
možná podpora tvorby nových PCDD / PCDF, vyšší emise NOx, snížení regenerace tepla.
Katalytická oxidace| | | Užití při teplotách 800 až 1000 °C; nutné zvláštní přečištění plynní fáze
Chlazení plynu| | |
Vysoce účinná adsorpční jednotka s přídavkem částic aktivního uhlí (elektrodynamická venturi)| | |
Selektivní katalytická redukce| | vysoké
investice
nízké
provozní
náklady| Při přídavku NH3 snížení emisí NOx; vysoké nároky na prostor; zbytky aktivního uhlí (AC) nebo lignitového koksu (ALC) lze zneškodnit; katalyzátor lze většinou přepracovat; AC i ALC lze za přísně řízených podmínek spálit.
Různé typy mokré a suché adsorpce se směsí aktivního uhlí, koksu, vápna a vápenného mléka v reaktorech s ložem pevným, pohyblivým a fluidním:| | |
\\- reaktor s pevným ložem, adsorbce na aktivním uhlí nebo koksu; a| < 2 (0,1 ng TE/m3)| vysoké investiční a střední provozní| Odstraňování zbytků; vysoké nároky na prostor.
\\- reaktor s cirkulujícím fluidním ložem nebo se strhávaným tokem s přídavkem aktivovaného dřevěného uhlí / vápence / vápenného mléka a následné zařazení textilních filtrů.| < 10 (0,1 ng TE/m3)| nízké
investiční a střední provozní náklady| Odstraňování zbytků.
Přídavek peroxidu vodíku (H202)| 2-5 (0,1 ng TE/m3)| nízké
investiční a nízké provozní náklady
a/ Zbývající emise ve srovnání s nesníženými.
21.
Spalovny odpadů ze zdravotnických zařízení mohou být v mnoha zemích velkým emisním zdrojem PCDD/PCDF. Specifické nemocniční odpady, například části lidských těl, infekční odpady, injekční jehly, plasma a cytostatika, jsou pokládány za zvláštní formu nebezpečných odpadů a jako takové likvidovány, zatímco ostatní nemocniční odpady jsou často spalovány na místě jejich vzniku ve vsádkovém (diskontinuálním) provozním režimu. Spalovny provozované ve vsádkovém režimu nemohou splnit stejné požadavky na snížení emisí PCDD/PCDF jako ostatní spalovny odpadů.
22.
Smluvní strany mohou uvážit přijetí politiky ke stimulování spalování komunálních odpadů a odpadů ze zdravotnických zařízení spíše ve velkých regionálních zařízeních, než v menších spalovnách. Tento přístup může vést k vyšší nákladové účinnosti nejlepších dostupných technik.
23.
Zpracování zbytků z procesů pro čištění odpadních plynů: na rozdíl od popela po spalování tyto zbytky obsahují relativně vysoké koncentrace těžkých kovů, organických polutantů, včetně PCDD/PCDF, chloridů a sulfidů. Postupy pro jejich zneškodňování či likvidaci musí být proto dobře řízeny. Velké množství kyselých a kontaminovaných kapalných odpadů vzniká v mokrých odlučovačích. Existují zvláštní postupy zpracování, které zahrnují:
a)
katalytické zpracování prachu z tkaninových filtrů za nízké teploty a nedostatku kyslíku;
b)
očištění prachu tkaninových filtrů 3-R procesem (extrakce těžkých kovů kyselinami, a destrukce organických hmot spálením);
c)
vitrifikace prachu tkaninových filtrů;
d)
další metody imobilizace;
e)
použití plasmové techniky.
B.
Termické procesy v metalurgickém průmyslu
24.
Specifické procesy metalurgického průmyslu mohou být důležitým přetrvávajícím zdrojem emisí PCDD/PCDF. Jsou to:
a)
průmysl primární produkce železa a oceli (např. vysoké pece, lisovny železa, aglomerační závody - kovohutě);
b)
průmysl sekundární produkce železa a oceli;
c)
průmysl primární a sekundární produkce neželezných kovů (produkce mědi).
Opatření omezující emise PCDD/PCDF v metalurgickém průmyslu jsou shrnuty v tabulce 2.
Tabulka 2
Snížení emisí PCDD/PCDF v metalurgickém průmyslu
Alternativa řízení| Emisní úroveň (%)| Odhad nákladů| Rizika řízení
---|---|---|---
Aglomerační závody| | |
Primární opatření:| | |
\\- optimalizace / uzavření aglomeračního pásového dopravníku;| | nízké| není stoprocentně dostupné
\\- recirkulace odpadních plynů, například emisně optimalizované sintrování (EOS) snižující tok odpadního plynu o asi 35 % (to snižuje náklady na další sekundární opatření) s kapacitou 1 milion Nm3/h;| 40| nízké|
Sekundární opatření:| | |
\\- elektrostatické odlučovače + molekulární síta;| střední účinnost| střední|
\\- přídavek směsi vápence/aktivního uhlí;| vysoká účinnost (0,1 ng*)| střední|
\\- vysoce-účinné pračky, stávající zařízení: AIRFINE (Voest Alpine Stahl Linz) od r. 1993 0,6 milion Nm3/h; druhé zařízení je plánováno v Nizozemí, Hoogoven v r. 1998.| vysoká účinnost,
snížení emisí na
0,2-0,4 ng*| střední| viz pozn.***
*** za cenu vyšší spotřeby energie lze dosáhnout 0,1 ng*; nedostatek stávajících zařízení;
Produkce neželezných (barevných) kovů, např. mědi| | |
Primární opatření:| | |
\\- předtřídění šrotu, odstraňování plastů a PVC složek ze vstupních materiálů; odstranění nátěrů a použití chloruprostých izolačních materiálů;| | nízké|
Sekundární opatření:| | |
\\- chlazení horkých odpadních plynů;| vysoce účinné| nízké|
\\- použití kyslíku nebo kyslíkem obohaceného vzduchu ke spalování, vstřikování kyslíku do pece (zabezpečuje úplné spálení při minimalizovaném objemu odpadních plynů);| 5-7
(1,5- 2 ng*)| vysoké|
\\- reaktory s fluidním ložem nebo s fluidním proudem s adsorpcí na aktivním uhlí nebo koksárenském prachu;| (0,1 ng*)| vysoké|
\\- katalytická oxidace; a| (0.1 ng*)| vysoké|
\\- zkrácení doby zdržení v oblasti kritické teploty v systému odpadního plynu| | |
Průmysl produkce železa a oceli| | |
Primární opatření:| | |
\\- čištění šrotu před jeho vsázením do produkční linky;| | nízké| Nutnost užít čistící roztoky.
\\- eliminace doprovodných organických materiálů (olejů, emulzí, tuků, nátěrů, plastů) ze zásob vstupních materiálů jejich| | nízké|
čištěním;| | |
\\- snižování specif. vysokých objemů odpadních plynů;| | střední|
\\- separovaný sběr a zpracování emisí z operací vsázení a vypouštění;| | nízké|
Sekundární opatření| | |
\\- separovaný sběr a zpracování emisí z operací vsázení a vypouštění;| | nízké|
\\- tkaninové filtry ve spojení se vstřikováním koksu.| < 1| střední|
Sekundární produkce hliníku| | |
Primární opatření:| | |
\\- vyloučení halogenovaných materiálů (hexachlorethanu);| | nízké|
\\- eliminace maziv obsahujících chlor (např. chlorovaných parafínů); a| | nízké|
\\- očištění a roztřídění vsádek špinavého šrotu, např. odstranění nátěrů opískováním, flotačními separačními postupy či technikami swim-sink (flotace) nebo točivým proudem vysokotlakého paprsku vody;| | |
Sekundární opatření:| | |
\\- jednostupňové a vícestupňové textilní filtry s aktivací vápencem či aktivním uhlí na vstupu| <1
(0,1 ng*)| střední/ vysoké|
(na čele) filtru;| | |
\\- minimalizace a separované odstraňování a čištění různě kontaminovaných toků odpadních plynů;| | střední/ vysoké|
\\- vyloučení depozice částic z odpadního plynu a podpora rychlého průchodu oblastí s kritickou teplotou; a| | střední/ vysoké|
\\- zlepšené předzpracování odpadních hliníkových špon užitím separačních postupů "swim-sink" (flotace) a dalšího zlepšení točivým proudem vysokotlakého paprsku vody.| | střední/ vysoké|
a)
Zbývající emise ve srovnání s nesníženými emisemi.
Aglomerační závody
26.
Měření v aglomeračních závodech průmyslu železa a oceli obecně prokazovalo emisní koncentrace PCDD/PCDF v rozsahu 0,4 až 4 ng TE/m3. Jedno měření v závodu bez opatření omezujících emise zjistilo koncentraci 43 ng TE/m3.
27.
Halogenované sloučeniny mohou vést k tvorbě PCDD/PCDF pokud vstupují do aglomeračního provozu se vstupním materiálem (koksový mour, obsah soli v rudě) a v přidaném recyklovaném materiálu (např. okuje z válcování, prach z plynů hlav vysokých pecí, prach z filtrů a kaly z čistíren odpadních vod). Avšak podobně jako v případě spalování odpadů, neexistuje přímá souvislost mezi obsahem chloru ve vstupním materiálu a emisemi PCDD/PCDF. Vhodným opatřením může být vylučování kontaminovaných zbytků materiálů, odolejování a odmaštění okují z válcování před jejich vnášením do aglomeračních závodů.
28.
Nejúčinněji lze snížit emise PCDD/PCDF kombinací následujících různých sekundárních opatření:
a)
recirkulace odpadního plynu významně snižuje emise PCDD/PCDF. Dále je významně snížen tok odpadního plynu, což snižuje náklady na zařízení dodatečných systémů omezování emisí (na konci linky).
b)
instalací textilních filtrů (ve spojení s elektrostatickými odlučovači v určitých případech) nebo elektrostatických odlučovačů se vstřikováním aktivního uhlí/uhlí martinských pecí/směsi vápenců do odpadního plynu; a
c)
byly vyvinuty čistící metody které zahrnují předchlazení odpadního plynu, loužení vysokoúčinným čištěním/sprchováním a separaci padajících kapek. Lze tak dosáhnout emisních koncentrací 0,2 až 0,4 ng TE/m3. Přídavkem vhodných adsorpčních činidel, například lignitu, uhlí, koksu/uhelného odpadu či zvětralého uhlí, lze dosáhnout emisních koncentrací 0,1 ng TE/m3.
Primární a sekundární produkce mědi
29.
Stávající závody pro primární a sekundární produkci mědi mohou po čištění odpadních plynů dosáhnout úroveň emisí PCDD/PCDF od několika málo pikogramů do 2 ng TE/m3. Před optimalizací agregátů mohla jediná pec produkující měď emitovat až 29 ng TE/m3. Obecně je spektrum koncentrací PCDD/PCDF v emisích z těchto závodů velmi široké, vzhledem k velkým rozdílům v surovinách používaných v různých agregátech a procesech.
30.
Obecně jsou pro snížení emisí PCDD/PCDF vhodná následující opatření:
a)
předtřídění šrotu;
b)
předzpracování šrotu, např. odstranění plastických či PVC ochranných povlaků; zpracování kabelových šrotů pouze chladnými/mechanickými postupy;
c)
hašení horkých odpadních plynů (s možností využití tepla) ke snížení doby zdržení v kritické oblasti teplot v systému odpadního plynu;
d)
využití kyslíku nebo kyslíkem obohaceného plynu k pálení nebo vstřikování kyslíku do pece k zajištění dokonalého spálení a minimalizace objemu odpadního plynu;
e)
adsorpce v reaktoru s pevným ložem nebo s fluidním proudem s aktivním uhlím nebo s koksárenským prachem; a
f)
katalytická oxidace.
Produkce oceli
31.
Emise PCDD/PCDF z konvertoru oceláren pro produkci oceli a z kuplových vysokých pecí a elektrických obloukových pecí pro tavení litiny jsou významně nižší než 0,1 ng TE/m3. Pece s chladným vzduchem a rotační válcové pece (pro tavení litiny) mají emise PCDD/PCDF vyšší.
32.
Elektrické obloukové pece pro sekundární produkci oceli mohou dosáhnout koncentraci emisí PCDD/PCDF 0,1 ng TE/m3 za předpokladu uplatnění následujících opatření:
a)
separovaný sběr emisí z operací vsázení a z odpichování (vyprazdňování); a
b)
použití textilních filtrů nebo elektrostatických odlučovačů ve spojení s nástřikem koksu.
33.
Materiál přiváděný do elektrických obloukových pecí často obsahuje oleje, emulze nebo tuky. Obecným primárním opatřením ke snížení emisí PCDD/PCDF může být třídění, odolejování, odstraňování nátěrů šrotu a ochranných povlaků obsahujících plasty, pryž, barvy, pigmenty a vulkanizační přísady.
Kovohutě průmyslu sekundárního hliníku
34.
Emise PCDD/PCDF z tavících pecí průmyslu sekundárního hliníku mají koncentraci v rozsahu přibližně 0,1 až 14 ng TE/m3; výsledná koncentrace v emisích závisí na typu tavícího zařízení, na vstupujících materiálech a na postupu použitém k čištění odpadního plynu.
35.
V souhrnu: jednostupňové a vícestupňové textilní filtry s přídavkem vápence či aktivního uhlí nebo koksu/vypáleného uhlí na vstupní straně filtru umožňují splnit emisní koncentraci 0,1 ng TE/m3, účinnost snížení emisí je 99 %.
36.
Dále lze uvážit použití následujících opatření:
a)
minimalizace a separované odstraňování a čištění různě kontaminovaných toků odpadních plynů;
b)
vyloučení depozice částic v odpadních plynech;
c)
rychlé převedení plynu oblastí s kritickou teplotou;
d)
zdokonalení předúpravy (předtřídění) odpadních hliníkových špon užitím separačního postupu swim-sink (flotace) a následné zlepšení proudem točivého vysokotlakého paprsku; a
e)
zlepšení předčištění hliníkového šrotu odstraněním nátěrů jejich obroušením za mokra a vysušením.
37.
Alternativy d) a e) jsou důležité, neboť je nepravděpodobné, že by moderní beztokové tavící techniky (které vylučují toky halogenových solí) byly schopny zpracovávat šrot nízké kvality, který lze využívat v rotačních válcových pecích.
38.
V rámci Úmluvy o mořském prostředí severovýchodního Atlantiku pokračují diskuse o dřívějším doporučení vyřadit z používání hexachlorethan v průmyslu hliníku.
39.
S využitím současného stavu poznatků lze zpracovat taveniny, například směsí dusík/chlor v poměru mezi 9:1 až 8:2, zařízením na vstřikování plynu pro jemnou disperzi a použitím dusíku k před- a po-proplachování a vakuové odmašťování. Pro směsi dusík/chlor byly změřeny emise PCDD/PCDF okolo 0,03 g ng TE/m3 (v porovnání s emisemi nad 1 ng TE/m3 při zpracováním samotným chlorem). Chlor je nutný k odstraňování hořčíku a dalších nežádoucích složek.
C.
Spalování fosilních paliv v elektrárnách/teplárnách/plynárnách a v průmyslových kotlích
40.
Při spalování fosilních paliv v elektrárnách/teplárnách/plynárnách a v průmyslových kotlích se jmenovitým tepelným výkonem nad 50 MW povede zlepšení energetické účinnosti a šetření energií k poklesu emisí všech polutantů v důsledku snížení spotřeby paliv. Toto snížení vede rovněž ke snížení emisí PCDD/PCDF. Odstraňování chloru z paliv (uhlí či ropy) by nebylo efektivní, avšak v mnoha případech pomáhá trend k záměně těchto paliv za plyn snižovat emise PCDD/PCDF z tohoto sektoru.
41.
Mělo by být uvedeno, že emise PCDD/PCDF mohou podstatně vzrůst, pokud je k palivu přidáván odpadní materiál (splaškové kaly, odpadní olej, pryžové odpady atd.) Spalování odpadů v zařízeních na produkci energie by mělo být prováděno jen v případech, pokud zařízení je vybaveno jednotkami na účinné odstraňování PCDD/PCDF z proudu odpadních plynů (viz oddíl A).
42.
Uplatnění postupů snižování emisí oxidů dusíku, oxidu siřičitého a částic z odpadního plynu může rovněž vést k odstranění emisí PCDD/PCDF. Při použití těchto postupů se mění účinnost odstraňování emisí PCDD/PCDF závod od závodu. Výzkum postupů odstraňování emisí PCDD/PCDF pokračuje, ale dokud tyto postupy nebudou dostupné v průmyslovém měřítku, nebude identifikována žádná nejlepší dostupná technika ke specifickým účelům odstraňování PCDD/PCDF.
D.
Spalování v domácnostech
43.
Příspěvek sektoru spalování v domácnostech k celkovým emisí PCDD/PCDF je méně významný, pokud jsou schválená paliva správně využita. Navíc jsou v důsledku rozdílů v kvalitě paliv a v geografické hustotě topidel a ve způsobech jejich využití možné velké regionální rozdíly v emisích PCDD/PCDF z domácností.
44.
Domácí krby mají horší podíl nespálených uhlovodíků obsažených v palivech/v odpadních plynech, než je tomu ve velkých spalovacích zařízeních. Tento poznatek se týká zejména tuhých paliv, jako je uhlí a dřevo, kdy koncentrace emisí PCDD/PCDF se pohybuje v intervalu 0,1 až 0,7 ng TE/m3.
45.
Spalování obalových materiálů přidávaných k tuhým palivům zvyšuje emise PCDD/PCDF. Ačkoli je to v některých zemích zakázáno, v soukromých domácnostech může docházet ke spalování domácích odpadků a obalových materiálů. Je třeba připustit, že v důsledku rostoucích poplatků za likvidaci/odvoz odpadů jsou tyto odpady spalovány v domácích topeništích. Přitápění dřevem přidávaným k odpadním obalům může vést ke zvýšení emisí PCDD/PCDF z 0,06 ng TE/m3 (hodnota pro čisté dřevo) až na 8 ng TE/m3 (vztaženo k 11 % obsahu kyslíku). Tyto výsledky byly potvrzeny měřením v několika zemích, přičemž byly naměřeny koncentrace až 114 ng TE/m3 (vzhledem k 13 % obsahu kyslíku) v odpadních plynech z domácích spalovacích zařízení spalujících odpadní materiály.
46.
Emise z domácích spalovacích zařízení mohou být sníženy omezením spalovaných paliv na paliva dobré kvality a vyloučením spalování odpadů, plastů obsahujících halogeny a dalších materiálů. K tomuto cíli mohou účinně přispět programy informování veřejnosti zaměřené na kupující/provozovatele domácích spalovacích zařízení.
E.
Zařízení pro spalování dřeva s kapacitou pod 50 MW
47.
Měřené výsledky pro zařízení spalující dřevo nasvědčují tomu, že k emisím přesahujícím v odpadních plynech koncentraci 0,1 ng TE/m3 může docházet za nepříznivých spalovacích podmínek a/nebo pokud spalované látky obsahují vyšší obsah chlorovaných sloučenin než z normálního neošetřeného dřeva. Ukazatelem nekvalitního paliva je vyšší celkový obsah uhlíku v odpadních plynech. Byla zjištěna korelace mezi koncentrací emisí CO, stupněm spálení a emisemi PCDD/PCDF. Emisní koncentrace a faktory některých emisí pro zařízení na spalování dřeva jsou shrnuty v tabulce 3.
Tabulka 3
Emisní koncentrace a emisní faktory zařízení na spalování dřeva vztažené k množství spáleného paliva či produkovaného tepla
alternativa řízení| emisní úroveň (%)| odhad nákladů| rizika řízení
---|---|---|---
Aglomerační závody| | |
Primární opatření:| | |
\\- optimalizace / uzavření aglomeračního pásového dopravníku;| | nízké| není stoprocentně dostupné
\\- recirkulace odpadních plynů, například emisně optimalizované sintrování (EOS) snižující tok odpadního plynu o asi 35 % (to snižuje náklady na další sekundární opatření) s kapacitou 1 milion Nm3/h;| 40| nízké |
Sekundární opatření:| | |
\\- elektrostatické odlučovače + molekulární síta;| střední účinnost| střední|
\\- přídavek směsi vápence/aktivního uhlí;| vysoká účinnost
(0,1 ng*)| střední|
\\- vysoce-účinné pračky, stávající zařízení: AIRFINE (Voest Alpine Stahl Linz) od r. 1993 0,6 milion Nm3/h; druhé zařízení je plánováno v Nizozemí, Hoogoven v r. 1998.| vysoká
účinnost,
snížení emisí na
0,2 -0,4 ng*| střední| viz pozn.***
*** za cenu vyšší spotřeby energie lze dosáhnout 0.1 ng*; nedostatek stávajících zařízení;
Produkce neželezných (barevných) kovů, např. mědi| | |
Primární opatření:| | |
předtřídění šrotu, odstraňování plastů a PVC-složek ze vstupních materiálů; odstranění nátěrů a použití chloruprostých izolačních materiálů;| | nízké|
| |
Sekundární opatření:| | |
\\- chlazení horkých odpadních plynů;| vysoce účinné| nízké|
\\- použití kyslíku nebo kyslíkem obohaceného vzduchu ke spalování, vstřikování kyslíku do pece (zabezpečuje úplné spálení při minimalizovaném objemu odpadních plynů);| 5-7
(1,5-2 ng*)| vysoké|
\\- reaktory s fluidním ložem nebo s fluidním proudem s adsorpcí na aktivním uhlí nebo koksárenském prachu;| (0,1 ng*)| vysoké|
\\- katalytická oxidace; a| (0.1 ng*)| vysoké|
\\- zkrácení doby zdržení v oblasti kritické teploty v systému odpadního plynu| | |
Průmysl produkce železa a oceli| | |
Primární opatření:| | |
\\- čištění šrotu před jeho vsázením do produkční linky;| | nízké| Nutnost užít čistící roztoky.
\\- eliminace doprovodných organických materiálů (olejů, emulzí, tuků, nátěrů, plastů) ze zásob vstupních materiálů jejich čištěním;| | nízké|
\\- snižování specif. vysokých| | střední|
objemů odpadních plynů;| | |
separovaný sběr a zpracování emisí z operací vsázení a vypouštění;| | nízké|
Sekundární opatření| | |
separovaný sběr a zpracování emisí z operací vsázení a vypouštění;| nízké
\\- tkaninové filtry ve spojení se vstřikováním koksu.| < 1| střední|
Sekundární produkce hliníku| | |
Primární opatření:| | |
\\- vyloučení halogenovaných materiálů (hexachloretanu);| | nízké|
\\- eliminace maziv obsahujících chlor (např. chlorovaných parafinů); a| | nízké|
\\- očištění a roztřídění vsádek špinavého šrotu, např. odstranění nátěrů opískováním, flotačními separačními postupy či technikami swim-sink (flotace) nebo točivým proudem vysokotlakého paprsku vody;| | |
Sekundární opatření:| | |
\\- jednostupňové a vícestupňové textilní filtry s aktivací vápencem či aktivním uhlí na vstupu (na čele) filtru;| < 1
(0,1 ng*)| střední / vysoké|
\\- minimalizace a separované odstraňování a čištění různě kontaminovaných toků| | střední / vysoké|
odpadních plynů;| | |
\\- vyloučení depozice částic z odpadního plynu a podpora rychlého průchodu oblastí s kritickou teplotou; a| | střední / vysoké|
\\- zlepšené předzpracování odpadních hliníkových špon užitím separačních postupů „swim-sink“ (flotace) a dalšího zlepšení točivým proudem vysokotlakého paprsku vody.| | střední / vysoké|
48.
Spalování městského odpadního dřeva (dřeva z demolic) na pohyblivých roštech vede k relativně vysokým emisím PCDD/PCDF v porovnání s neodpadovým dřevem. Primárním opatřením ke snížení emisí je vyloučení spalování ošetřeného odpadového dřeva v dřevospalujících zařízeních. Ke spalování ošetřeného dřeva by mělo docházet jen v zařízeních vybavených jednotkami na čištění odpadního plynu k minimalizaci emisí PCDD/PCDF.
V.
Postupy omezování emisí zaměřené na snížení emisí PAH
A.
Produkce koksu
49.
V průběhu výroby koksu jsou polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) do ovzduší uvolňovány zejména:
a)
když je pec zavážena plnícími otvory;
b)
netěsnostmi pecních dveří, plnících otvorů vík a výstupního potrubí; a
c)
během vytlačování a chlazení koksu.
50.
Koncentrace benzo[a]pyrenu (BaP) se podstatně liší v jednotlivých zdrojích koksárenské baterie. Nejvyšší koncentrace BaP jsou zjišťovány na hlavě koksárenských baterií a v bezprostředním sousedství pecních dveří.
51.
Tvorbu PAH při výrobě koksu lze snížit technickým zdokonalením stávajících spojených železáren a oceláren. Tento přístup by mohl vést k uzavírání a odstavování starých koksárenských baterií a k všeobecnému snížení produkce koksu, například vstřikováním vysoce kvalitního uhlí při výrobě oceli.
52.
Strategie snižování PAH pro koksárenské baterie by mohla zahrnout následující opatření:
a)
zavážení koksárenských pecí:
-
snížení emisí tuhých částic při plnění uhlí z bunkrů do plnících vozíků;
-
uzavřenými systémy pro přepravu uhlí, pokud je uhlí předehříváno;
-
odsáváním plnících plynů a jejich následné zpracování, buď převodem plynů do přilehlých pecí, nebo jejich vedením sběrným systémem ke spalování a následným odprašovacím zařízením; v některých případech lze odsávané plnící plyny spalovat na plnících vozících, avšak environmentální účinnost a bezpečnost těchto systémů spojených s plnícími vozy je méně uspokojivá. Dostatečné sání lze vytvářet vstřikem páry nebo vody do výstupních potrubí;
b)
emise z plnících otvorů vík během koksovacích operací by mohly být vyloučeny prostřednictvím:
-
použitím vysoce účinných těsnění vík plnících otvorů;
-
zatmelení vík plnících otvorů jílem nebo stejně účinným materiálem po každém plnění;
-
čištění plnících otvorů vík a jejich rámů před uzavřením plnících otvorů;
-
udržováním stropních ploch pecí v čistém stavu - bez ulpělých zbytků uhlí;
c)
víka výstupního potrubí by mohla být opatřena vodními uzávěry k vyloučení emisí plynů a dehtu a správná funkce těchto těsnění by měla být zajišťována pravidelným čištěním;
d)
strojní mechanismy koksárenských pecí pro manipulaci s pecními dveřmi by měly být vybaveny systémem pro čištění těsnících ploch pecních dveří a jejich rámů;
e)
dveře koksárenských pecí:
-
by měly být vybaveny účinným těsněním (např. dveřmi s membránami napruženými pružinami);
-
při každém plnění by těsnící plochy dveří a jejich rámů měly být důkladně očištěny;
-
dveře by měly být navrženy způsobem umožňujícím instalaci systémů odsávání částic ve spojení s odprašovacím zařízením (napojeným na sběrné potrubí) během operace vytlačování koksu;
f)
stroj přepravující koks by měl být vybaven integrovanou odsávací hubicí spojenou se stacionárním vedením a stacionárním systémem čištění plynu, přednostně s textilním filtrem;
g)
chlazení koksu lze provádět nízkoemisními postupy, např. suchým chlazením; to by mělo být preferováno a mokré hašení koksu by mělo být přednostně nahrazováno suchým chlazením a současně by měl být vznik odpadních vod vyloučen užitím uzavřeného systému cirkulace vody. Vznik prachu při manipulacích s koksem suše chlazeným by měl být potlačen.
53.
Koksovací proces označovaný jako neregenerační koksování emituje podstatně méně PAH, než více konvenční procesy regenerující vedlejší produkty. Tento efekt je důsledkem provozování pece při podtlaku, čímž jsou vyloučeny úniky z pece do atmosféry netěsnostmi dveří. Během koksování je surový pecní plyn odváděn v důsledku přirozeného tahu udržujícího v peci podtlak. Konstrukce těchto pecí není určena k regeneraci chemických vedlejších produktů ze surového koksárenského plynu. Namísto toho jsou odplyny z koksovacího procesu, včetně PAH, účinně spalovány při vysokých teplotách a s dlouhou dobou prodlení. Odpadní teplo vznikající tímto spalováním může být využito ke krytí spotřeby energie potřebné ke koksování a jeho nadbytek lze využít k výrobě páry. Hospodárnost tohoto typu koksování může vyžadovat kogenerační jednotku k výrobě elektřiny z nadbytečné páry. V současnosti je v provozu pouze jeden tento neregenerační závod v USA a jeden v Austrálii. Proces je veden v principu v horizontální peci s jedinou kychtou neregenerující plyn se spalovací komorou přiléhající k dvěma pecím. Proces umožňuje střídavé plnění a koksování vždy jedné z této dvojice pecí, takže do spalovací komory je vždy veden pecní plyn z jedné z obou pecí. Spalování pecního plynu ve spalovací komoře zajišťuje nezbytný zdroj tepla pro koksování. Konstrukce spalovací komory zajišťuje nezbytnou dobu zdržení (přibližně 1 sec) a vysoké teploty (minimálně 900 °C).
54.
Měl by být uplatňován účinný program monitorování úniků pecních plynů z netěsností pecních dveří, z výstupního potrubí a z otvorů plnících vík. Tento program zahrnuje monitorování a zaznamenávání úniků z netěsností a jejich okamžitou opravu nebo nápravu údržbou. Lze tím dosáhnout významného snížení těchto difúzních emisí.
55.
Dovybavení stávajících koksárenských baterií k usnadnění kondenzace odpadních plynů ze všech zdrojů (s regenerací tepla) vede ke snížení emisí do ovzduší od 86 % až nad 90 % (bez ohledu na zpracování odpadních vod). Investiční náklady mohou být amortizovány do pěti let, je-li brána v úvahu regenerovaná energie, ohřátá voda, plyn pro syntézy a ušetřená chladící voda.
56.
Zvýšení objemu koksárenských pecí vede k poklesu celkového počtu pecí, k nižšímu počtu otevírání dveří (množství vytlačovaných pecí denně), ke snížení počtu těsnění v koksárenské baterii a v důsledku toho i ke snížení emisí PAH. Produktivita roste stejně jako klesají provozní a mzdové náklady.
57.
Systémy suchého chlazení vyžadují vyšší investiční náklady, než mokré hašení. Vyšší provozní náklady mohou být vykompenzovány regenerací tepla v procesu předehřívání koksu. Energetická účinnost spojeného suchého chlazení a předehřívání koksu vzrostla z 38 % na 65 %. Předehřívání uhlí zlepší produktivitu o 30 %. Toto zlepšení lze zvýšit až na 40 % v důsledku vyšší homogenity koksovacího procesu.
58.
Všechny zásobníky a zařízení pro skladování a zpracování uhelného dehtu a dehtových produktů musí být vybaveny účinným systémem recyklace a/nebo systémem odtahu a destrukce par. Provozní náklady systému destrukce par lze snížit autotermním dopalováním, pokud jsou koncentrace uhlíkatých sloučenin v odpadním plynu dostatečně vysoké.
59.
Opatření snižující emise PAH z koksárenských závodů jsou shrnuta v tabulce 4.
Tabulka 4
Omezování emisí polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) při výrobě koksu
Alternativa opatření| emisní úroveň (%)| odhad nákladů| rizika řízení
---|---|---|---
Dovybavování starých závodů s kondenzací emitovaných odpadních plynů ze všech zdrojů zahrnují následující opatření:| celkově < 10 (bez odpadních vod)| vysoké| Emise do odpadních vod
mokrým chlazením jsou velmi
vysoké; tento postup by měl být
užit jen v uzavřeném cyklu
znovuvyužívání vody.
\\- odsávání a dopalování plnících plynů během vsázení pece nebo převádění těchto plynů do sousedních pecí v maximální možné míře;| 5| Pozn. 1|
\\- emise z otvoru víka pro vsázení budou podle možnosti omezovány, např. zvláštní konstrukcí víka a vysoce účinným těsnícím řešením;
vrata pece vybavit vysoce účinným těsněním; viz pozn. 4| < 5| |
-sběr odpadních plynů z odpichovacích operací budou sbírány a vedeny do odprašovacích zařízení;| < 5| |
\\- hašení během chlazení koksu mokrými metodami jen v případech správných použitím bez vzniku odpadních vod;| | |
Nízkoemisní postupy chlazení koksu, např. suché chlazení koksu.| bez emisí do vod| Pozn.2|
Zvýšení využívání velkoobjemových pecí ke sníženému počtu operací jejich otevírání a plochy těsněné oblasti.| značné| Pozn.3| Ve většině případů je nutné celkové dovybavení / celková rekonstrukce nebo výstavba nových koksáren.
a
: Zbývající emise ve srovnání s nesníženými.
Pozn. 1
: Amortizace investičních nákladů může trvat 5 let, je-li brána v úvahu regenerovaná energie, ohřívání vody, plyn pro syntézu a ušetřená chladící voda
Pozn. 2
: Vyšší investiční náklady jsou zde vyšší než v případě mokrého chlazení (ale náklady lze snížit předehříváním koksu a využíváním odpadního tepla)
Pozn. 3
: V porovnání s konvenčními závody jsou zde investiční náklady o přibližně 10 % vyšší.
Pozn. 4
: Sem patří též čištění otvorů vík a rámů dveří vždy před jejich uzavřením
B.
Výroba anod
60.
Emise PAH z procesů výroby anod lze omezovat podobným způsobem, jako emise z výroby koksu.
61.
Pro snižování emisí prachu kontaminovaného polycyklickými aromatickými uhlovodíky jsou používána následující opatření:
a)
elektrostatické odlučovače dehtu;
b)
spojení konvenčního elektrostatického filtru dehtu s mokrým elektrostatickým odlučovačem jakožto účinnější technické opatření;
c)
termické dopalování odpadních plynů; a
d)
suché čištění vápencem/ropným koksem nebo oxidem hlinitým (Al2O3).
62.
Provozní náklady systému dopalování odpadních plynů lze snížit autotermním režimem dopalování, pokud jsou koncentrace uhlíkatých sloučenin v odpadním plynu dostatečně vysoké. Opatření omezující emise PAH z výroby anod jsou shrnuty v tabulce 5.
Tabulka 5
Omezování emisí polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) při výrobě anod
Alternativa řízení| emisní úroveň (%)| odhad nákladů| rizika řízení
---|---|---|---
Modernizace starých závodů snížením difúzních emisí následujícími opatřeními:| 3 - 10| vysoké|
\\- snížení úniků netěsnostmi;
\\- instalace pružných těsnění dveří pecí;
\\- odsávání plnících plynů a jejich následné zpracování převedením do sousedních pecí nebo jejich vedením
sběrným potrubím do spalovny k dopalování a k odprášení v pozemních zařízeních;
\\- modifikace procesů provozu a chlazení koksovacích pecí; a
\\- odsávání a čištění emisí částic z koksu
Zavedené techniky produkce anod v Nizozemí:
\\- nové pece se suchými pračkami (s vápencem či ropným koksem) nebo s hliníkem;
\\- recyklace výtoků v připojené jednotce.| 45 - 50| | Realizováno v Nizozemí v r.
1990; čištění vápencem
/ropným koksem účinně snižují
emise PAH; u hliníku neznámo.
BAT - elektrostatické odlučování prachu:| 2 - 5| | Nutnost pravidelně čistit dehet.
\\- termální dopalování| 15| Pozn. 4| Vedení procesu v autotermním
režimu jen pokud je koncentrace
PAH v odpadním plynu vysoká.
Pozn. 4: nižší provozní náklady jsou v autotermním režimu
a
: Zbývající emise ve srovnání s nesníženými.
C.
Průmysl hliníku
63.
Hliník je vyráběn hlavně z oxidu hlinitého (Al2O3) elektrolýzou ve vanách elektricky zapojených v sérii. Vany jsou klasifikovány jako vypalované nebo Soederbergovy, podle typu použitých anod.
64.
Vypalované vany mají anody sestavené z kalcinovaných (vypálených) uhlíkových bloků, které jsou po jejich částečném spotřebování nahrazeny. Soederbergovy anody jsou vypalovány ve vanách se směsí ropného (petrolejového) koksu a uhelné dehtové smoly jako pojiva.
65.
Soederbergův proces vede k vysokým koncentracím PAH v emisích. Primární opatření na potlačování těchto emisí zahrnují modernizaci stávajících závodů a optimalizace procesu, kterou lze snížit emise PAH o 70 až 90 %. Lze tak dosáhnout emisní úrovně 0,015 kg benzo[a]pyrenu/(1 t vyrobeného hliníku). Nahrazení Soederbergových van vypalovanými vanami by vyžadovalo velké rekonstrukce stávajících zařízení procesu, ale mohlo by téměř vyloučit emise PAH. Kapitálové náklady tohoto nahrazení jsou velmi vysoké.
66.
Opatření omezující emise PAH z výroby hliníku jsou shrnuty v tabulce 6.
Tabulka 6
Omezování emisí polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) při výrobě hliníku v souladu s procesem dle Soederberga
alternativa řízení| emisní úroveň
(%)| odhad nákladů| rizika řízení
---|---|---|---
Nahrazení Soederbergových elektrod elektrodami:
\\- vypálenými (bez dehtových paliv);
\\- inertními.| 3 - 30| vyšší náklady
za
elektrody,
přibližně
800
milionů
USD| Soederbergovy elektrody jsou levnější než vypálené, protože není nutný závod na vypalování elektrod; výzkum pokračuje, naděje jsou malé. Účinný provoz a monitorování emisí jsou nezbytnou součástí omezování emisí. Malá účinnost může vést k významným difúzním emisím.
Uzavřené vypalovací systémy s bodovým přívodem hliníku a účinné řízení procesu, odsávací hubice pokrývající celou vanu a umožňující účinné sběrné odsávání emisí do ovzduší. Soederbergovy vany s vertikálními kontaktními spoji a se sběrným systémem odpadních plynů.| 1 - 5 > 10| Pozn. 1| Difúzní emise vznikají při vsázení, při prolamování krusty a při zvedání kontaktních železných spojů do vyšších poloh;
Uplatnění techniky Sumitomo (anodové brikety pro VSS proces)| | |
Čištění plynů:
\\- elektrostatické dehtové filtry;| 2 - 5| nízké| Vysoké jiskření a vznik elektrických oblouků;
\\- kombinace konvenčních elektrostatických dehtových filtrů s elektrostatickým mokrým čištěním plynu;| > 1| střední| mokré čištění plynu vede ke vzniku odpadních plynů.
\\- termické dopalování.| | |
Využívání dehtů s vysokým bodem tání (HSS+VSS).| vysoká| střední
nízké až střední|
Využívání suchých praček ve stávajících závodech HSS a VSS.| | střední až vysoké|
Pozn. 1: Náklady na dovybavení Soederbergovy techniky o enkapsulaci a modifikaci míst přívodu dosahují od 10 000 do 50 000 USD na jednu pec.
a
: Zbývající emise ve srovnání s nesníženými.
D.
Lokální vytápění
67.
Emise PAH při vytápění bytů zle zjistit z kamen nebo otevřených krbů zejména při spalování uhlí nebo dřeva. Domácnosti mohou být významným zdrojem emisí PAH. K těmto emisím vede používání krbů nebo malých spalovacích zařízení spalujících tuhá paliva v domácnostech. V některých zemích je obvyklým palivem uhlí. Kamna spalující uhlí emitují méně PAH než kamna spalující dřevo v důsledku vyšší teploty spalování a vyrovnanější kvality paliva.
68.
Dále jsou emise PAH účinně omezovány v zařízeních s optimalizovanými charakteristikami spalování (např. spalovací poměr). Optimalizované podmínky spalování zahrnují rovněž optimalizovanou konstrukci spalovací komory a optimální přívod vzduchu. Existuje několik technologií sloužících k optimalizaci spalovacích podmínek a snižování emisí PAH. Různé postupy vedou k významně odlišným emisím. Moderní dřevospalující kotle se zásobníkem vody k akumulaci, které představují BAT, snižují emise o více než 90 % v porovnání se zastaralými kotli bez zásobníku vody k akumulaci. V moderních kotlích jsou tři zóny: ohniště, kde dochází ke zplyňování dřeva, zóna spalování plynu s keramikou nebo s jiným materiálem snášejícím teploty nad 1000 °C a zóna konvekce. Konvekční část, kde voda absorbuje teplo, by měla být dostatečně dlouhá a účinná tak, aby mohla být snížena teplota plynu z 1000 °C na 250 °C nebo ještě nižší. Existuje rovněž několik postupů k doplnění starých a zastaralých kotlů zásobníkem vody k akumulaci, keramickými vložkami nebo hořáky na spalování briket.
69.
Optimalizovaný spalovací poměr vede k nízkým emisím oxidu uhelnatého (CO), celkových uhlovodíků (THC) a PAH. Stanovení emisních limitů (typu schvalovacích předpisů) pro emise CO a THC ovlivní rovněž emise PAH: nízké emisní limity pro CO a THC povedou rovněž k nízkým emisím PAH. Protože měření koncentrací PAH je mnohem dražší než měření koncentrací CO, je nákladově účinnější stanovit emisní limity pro CO a THC. Práce na návrhu normy CEN pro kotle spalující uhlí a dřevo - až do výkonu 300 kW - pokračují (viz tabulku 7).
Tabulka 7:
Návrh norem CEN z r. 1997 (1)
třída| | 3| 2| 1| 3| 2| 1| 3| 2| 1
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---
| efekt kW| CO| THC| částice
| < 50| 5000| 8000| 25000| 150| 300| 2000| 150-125| 180-150| 200-180
ruční| > 50 - 100| 2500| 5000| 12500| 100| 200| 1500| 150-125| 180-150| 200-180
| > 50 - 300| 1200| 2000| 12500| 100| 200| 1500| 150-125| 180-150| 200-180
| < 50| 3000| 5000| 15000| 100| 200| 1750| 150-125| 180-150| 200-180
automatické| > 50 - 100| 2500| 4500| 12500| 80| 150| 1250| 150-125| 180-150| 200-180
| > 50 - 300| 1200| 2000| 12500| 80| 150| 1250| 150-125| 180-150| 200-180
(1)
Údaje znamenají koncentrace emisí v mg/m3 vztažené k obsahu kyslíku 10 %.
70.
Emise z lokálního vytápění dřevem mohou být sníženy:
a)
pro stávající topeniště prostřednictvím programů informování veřejnosti a zvýšení povědomí veřejnosti týkající se provozování topenišť a spalování pouze neošetřeného dřeva a jeho vysušení před spálením na vhodný obsah vlhkosti; a
b)
pro nová topeniště použitím výrobkových norem, jak je např. uvedeno v návrhu norem CEN (a ekvivalentních výrobkových norem v USA či v Kanadě).
71.
Obecnější opatření ke snižování emisí PAH se vztahují k vývoji centralizovaných systémů pro domácnosti a k šetření energie zdokonalením tepelné izolace snižující spotřebu energie.
72.
Příslušné údaje jsou shrnuty v tabulce 8.
Tabulka 8
Omezování emisí polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) při lokálním vytápění
alternativa opatření| emisní úroveň
(%)| odhad nákladů| rizika řízení
---|---|---|---
Spalování sušeného uhlí a dřeva (sušené dřevo je skladováno nejméně 18 až 24 měsíců).
Spalování sušeného uhlí.
Konstrukce otopných systémů na tuhá paliva poskytující optimální podmínky pro úplné spálení:
\\- zónou zplynování;
\\- spalování s keramickými vložkami;
\\- zónou účinné konvekce.
Akumulační zásobník vody.
Technické instrukce pro zajištění účinné provozní funkce.
Veřejné informační programy ohledně použití kamen spalujících dřevo.| vysoká účinnost
vysoká účinnost
55
30 - 40| střední
nízké| Je nutno uskutečnit jednání s výrobci kamen o zavedení
schvalovacího systému pro kamna.
Ve spojení s praktickou instruktáží a s regulací typů kamen
by stejný účinek mohl být dosažen intenzívní osvětou veřejnosti.
a
: Zbývající emise ve srovnání s nesníženými.
E.
Zařízení k ochraně a impregnaci dřeva
73.
Ochrana a konzervace dřeva použitím výrobků založené na uhelném dehtu obsahující PAH mohou být velkým zdrojem emisí PAH do ovzduší. K emisím může docházet během samotného impregnačního procesu, a během skladování a manipulace a v průběhu dalšího času, v němž je impregnované dřevo ve styku s otevřeným ovzduším a kdy dřevo slouží svému účelu.
74.
Nejčastějšími produkty z uhelného dehtu obsahující PAH určené k impregnaci dřeva jsou karbolineum a kreosot. Oba tyto produkty vznikají destilací uhelného dehtu a obsahují PAH k ochraně dřeva proti biologickému napadení.
75.
Emise PAH vznikající z ochrany dřeva, ze zařízení a ze skladů lze snížit několika přístupy, uplatněnými jednotlivě nebo v kombinacích, jako například:
a)
požadují se podmínky skladování bránící znečištění půd a povrchových vod vylouženými PAH a kontaminací dešťových vod (například skladové prostory chráněné před dešťovou vodou střechou, opětovné využívání znečištěných vod k impregnačnímu procesu, požadavky na kvalitu produkovaného materiálu);
b)
opatření snižující atmosférické emise v impregnačních závodech (například horké dřevo by mělo být ochlazeno z 90 °C na 30 °C přinejmenším před transportem do míst skladování. Některé alternativní metody využívající vakua a tlakové páry k ošetření čerstvě impregnovaných dřev kreosotem by měly být označeny jako BAT.
c)
Optimální sycení dřeva konzervačními prostředky, které poskytují přiměřenou ochranu ošetřovanému dřevěnému produktu “na místě“ (in situ) lze pokládat za BAT, neboť jsou sníženy požadavky na přemisťování, čímž se snižují emise ze zařízení na konzervaci dřeva.
d)
použitím konzervačních činidel s nižším obsahem PAH, které jsou perzistentními organickými polutanty.
-
možným použitím modifikovaného kreosotu, který je jímán jako destilační frakce mezi 270 °C a 355 °C a který snižuje jak emise těkavějších PAH, tak těžších a toxičtějších PAH;
-
odrazování od použití karbolinea by rovněž vedlo ke snížení emisí PAH.
e)
vyhodnocování a následné využívání, v případech kdy je to vhodné, alternativ, jako jsou například alternativy uvedené v tabulce 9, které minimalizují závislost na produktech založených na PAH.
76.
Spalování impregnovaného dřeva vede k emisím PAH a dalších škodlivých látek. Pokud k jejich spalování dochází, mělo by k němu docházet v zařízení s dostatečným vybavením k potlačování emisí.
Tabulka 9 Možné alternativy ke konzervaci dřeva přípravky na bázi polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH)
Alternativa| rizika řízení
---|---
Využívání alternativních materiálů ve stavebnictví:- trvanlivé tvrdé dřevo (břehy, ploty, vrata);| Musí být vyloučeny ostatní environmentání problémy, například:- dostupnost vhodně produkovaného dřeva;
\\- plasty (pěstitelské podpůrné tyče);
\\- beton (železniční pražce);
\\- nahrazování umělých staveb přirozenými (ploty, břehy, atd.);
\\- použití neošetřeného dřeva.
Existuje několik alternativních postupů konzervace dřeva, které jsou ve stádiu vývoje a které nezahrnují impregnaci dřeva přípravky na bázi PAH.| \\- emise vznikající při výrobě a zneškodňování plastů, zvláště PVC.
PŘÍLOHA VI
HARMONOGRAM PRO UPLATNĚNÍ MEZNÍCH HODNOT A NEJLEPŠÍCH
DOSTUPNÝCH TECHNIK PRO NOVÉ A STÁVAJÍCÍ ZDROJE
Harmonogram pro uplatnění mezních hodnot a nejlepších dostupných technik je:
a)
pro nové stacionární zdroje: dva roky ode dne, kdy tento protokol vstoupí v platnost;
b)
pro stávající stacionární zdroje: osm let ode dne, kdy tento protokol vstoupí v platnost. V případě nutnosti může být toto období prodlouženo pro specifické stávající zdroje v souladu s dobou jejich amortizace stanovenou vnitrostátními právními předpisy.
PŘÍLOHA VII
DOPORUČENÁ OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ EMISÍ PERZISTENTNÍCH ORGANICKÝCH
POLUTANTŮ Z MOBILNÍCH ZDROJŮ
1.
Příslušné definice jsou obsaženy v příloze III tohoto protokolu.
I.
Dosažitelné emisní úrovně pro nová vozidla a parametry paliv
A.
Dosažitelné úrovně emisí pro nová vozidla
2.
Osobní automobily s dieselovými motory
rok| vztažná hmotnost| mezní hodnoty [g/km] pro
---|---|---
| | uhlovodíky a NOx| tuhé částice
1.1.2000| všechny| 0.58| 0,05
1.1.2005 *| všechny| 0,3| 0,025
3.
Těžká nákladní vozidla
rok| mezní hodnoty [g/kWh] pro
---|---
| uhlovodíky| tuhé částice
1.1.2000 /ESC cyklus| 0,66| 0,1
1.1.2000 /ETC cyklus| 0,85| 0,16
4.
Mimosilniční motory
krok 1 (odkaz: ECE nařízení č. 96) [1]
čistý výkon (P) v kW| mezní hodnoty [g/kWh] pro
---|---
| uhlovodíky| tuhé částice
130 ≤ P| 1.3| 0,54
75 ≤ P < 130| 1.3| 0,70
37 ≤ P < 75| 1.3| 0,85
krok 2
čistý výkon (P) v kW| mezní hodnoty [g/kWh] pro
---|---
| uhlovodíky| tuhé částice
0 ≤ P < 18| |
18 ≤ P < 37| 1,5| 0,8
37 ≤ P < 75| 1,3| 0,4
75 ≤ P < 130| 1,0| 0,3
130 ≤ P < 560| 1,0| 0,2
B.
Parametry paliv
5.
Palivo pro dieselové motory
Pozn.:
nespecifikováno.
[2] [3]
parametr| jednotka| mezní hodnoty| | metod a testu
---|---|---|---|---
| | minimální hodnota pro 2000/2005 */| maximální hodnota pro 2000/2005 */|
cetanové číslo| -| 51/ns| -| ISO
5165
měrná hmotnost při 15°C| kg/m3| -| 845/ns| ISO
3675
odpar z 95 %| °C| -| 360/ns| ISO
3405
obsah PAH| hmotnostní %| -| 11/ns| prIP
391
obsah síry| ppm| -| 350/50 **/| ISO
14956
II.
Omezení halogenovaných vynašečů a aditiv pro paliva a maziva
6.
V některých zemích se používá jako vynašečů v olovnatém benzínu přisadí 1,2-dibromethan ve spojení s 1,2 dichlorethanem. Navíc, PCDD/PCDF se tvoří v motoru v průběhu spalovacího procesu. Použití třícestných katalytických konvertorů pro automobily bude vyžadovat bezolovnatý benzín. Přísady vynašečů a dalších halogenovaných sloučenin do benzínu a dalších paliv a do maziv by měly být vyloučeny co možná nejdříve.
7.
Tabulka 1 shrnuje opatření k omezení emisí PCDD/PCDF.
Tabulka 1 Omezování emisí PCDD/PCDF z výfukových plynů ze silničních motorových vozidel
způsob omezování emisí| rizika způsobu
---|---
Vyloučení přidávání halogenovaných sloučenin k palivům:
\\- 1,2 dichlorethan;
\\- 1,2 dichlorethan a odpovídající bromované sloučeniny jako vynašeče v olovnatém palivu pro zážehové motory (brom obsahující sloučeniny mohou vést ke vzniku bromovaných dioxinů a furanů).
Vyloučení halogenovaných přísad k palivům a v mazivech.| Halogenované vynašeče budou vyřazeny, jakmile zanikne trh pro olovnatý benzín zavedením uzavřených smyček třícestných katalytických konvertorů zážehových motorů.
III.
Opatření omezující emise perzistentních organických polutantů z mobilních zdrojů
A.
Emise perzistentních organických polutantů z motorových vozidel
8.
Emise perzistentních organických polutantů z motorových vozidel jsou emise PAH vázané na emitované částice ve výfukových plynech z vozidel spalujících motorovou naftu. V malém rozsahu jsou PAH emitovány rovněž vozidly s benzínovými motory.
9.
Mazací oleje a paliva mohou obsahovat halogenované sloučeniny vnášené přísadami nebo v důsledku produkčního procesu. Tyto sloučeniny mohou být v průběhu spalování transformovány do látek typu PCDD/PCDF a následně emitovány s výfukovými plyny.
B.
Inspekce a údržba
10.
Pro mobilní zdroje spalující motorovou naftu lze účinnost omezování emisí PAH zajistit pomocí programů periodického testování mobilních zdrojů ohledně emisí částic, opacity během volné akcelerace nebo ekvivalentními metodami.
11.
Pro mobilní zdroje spalující benzin lze účinnost omezování emisí PAH (navíc k dalším omezovaným složkám výfukových plynů) zajistit pomocí programů periodické kontroly měřiče paliv a účinnosti katalytického konvertoru.
C.
Techniky/postupy omezující emise PAH z motorových vozidel vznětových a zážehových (z motorových vozidel poháněných spalováním nafty a benzínu)
1.
Obecné aspekty technologií omezování (emisí PAH)
12.
Důležité je zajistit, aby vozidla byla projektována a konstruována tak, aby splňovala emisní normy v průběhu jejich provozu. Toho lze dosáhnout zajištěním plnění norem při výrobě, požadavků na trvanlivost v průběhu doby životnosti, zárukou na komponenty omezující emise a stahování vadných vozidel z provozu. Pro provozovaná vozidla lze stálé a účinné omezování emisí zajistit účinným programem technických prohlídek a údržby.
2.
Technická opatření k omezení emisí
13.
Důležitá jsou následující opatření pro omezení emisí PAH:
a)
specifikace kvality paliv a modifikace motorů určených ke snížení emisí ještě před tím, než k jejich vzniku dojde (primární opatření); a
b)
přidání systému upravujícího výfukové plyny, například oxidační katalyzátory nebo odlučovače částic (sekundární opatření).
1.
Dieselové motory
14.
Modifikace paliv dieselových motorů může mít dva přínosy: nižší obsah síry sníží emise částic a zvýší účinnost konverze oxidačního katalyzátoru, snížení tvorby sloučenin s dvěma či třemi benzenovými kruhy snižuje množství vznikajících a emitovaných PAH.
15.
Primárním opatřením ke snížení emisí je úprava motoru z hlediska zdokonaleného spalování. Používány jsou mnohé různé úpravy. Obecně je složení výfukových plynů vozidel ovlivněno změnami v konstrukci spalovací komory a vyšším tlakem při vstřikování paliva. V současnosti je většina dieselových motorů regulována mechanickými systémy. Novější motory ve zvýšené míře využívají počítačově řízených elektronických regulačních systémů s vyšším potenciálem pružnosti omezování emisí. Jinou technologií omezování emisí je turbo-přeplňování a chlazení plnícího vzduchu. Tento systém úspěšně snižuje emise NOx a zvyšuje hospodárnost využití paliv a výkon motoru. U motorů pro těžká a lehká nákladní vozidla lze využít laděné rozdělovací přívodní potrubí.
16.
Kontrola mazacích olejů je důležitá ke snížení emisí tuhých částic, neboť 10 až 50 % hmoty částic je tvořeno z motorových olejů. Spotřebu olejů lze snížit zlepšením výrobních specifikací motorů a zlepšením těsnění motorů.
17.
Sekundární opatření k omezování emisí jsou dodatečná zařízení k úpravě výfukového systému. Obecně se pro dieselové motory jako účinné ukázalo být použití oxidačních katalyzátorů ve spojení se zachycovačem tuhých částic. Vyvíjen je oxidační odlučovač částic. Ten bude umístěn ve výfukovém systému k zachycení částic a může zajistit určitou regeneraci filtru spálením shromážděných částic s pomocí elektrického topení systému nebo jiným způsobem regenerace. Pro správnou regeneraci pasivního sytému odlučovače během normálního provozu je nutný systém regenerace podpůrným hořákem nebo použití aditiv.
2.
Benzinové motory
18.
Snižování emisí PAH z benzinových motorů je primárně založeno na použití konvertorů typu uzavřených smyček s řízenými třícestnými katalyzátory, které snižují emise PAH v důsledku snížení emisí všech uhlovodíků.
19.
Zlepšený chod motorů během studených startů snižuje emise organických látek obecně a zvláště emise látek PAH (například katalyzátory pro start, zlepšené vypařování/atomizace paliva, vyhřívané katalyzátory).
20.
Tabulka 2 shrnuje opatření pro omezení emisí PAH z výfuků silničních motorových vozidel.
Tabulka 1
Omezování emisí PAH z výfukových plynů ze silničních motorových vozidel
způsob omezování emisí| emisní úroveň
(%)| rizika způsobu
---|---|---
Motory zážehové:
\\- třícestný katalytický konvertor v uzavřené smyčce,
\\- katalyzátory pro snižování emisí při studených startech.
Palivo pro zážehové motory:
\\- snížení obsahu aromátů,
\\- snížení obsahu síry.
Vznětové (dieselové) motory:
\\- oxidační katalyzátor,
\\- oxidační separátor částic/filtr.
Modifikace paliv pro vznětové motory:
\\- snížení obsahu síry ke snížení emisí částic.
Zlepšení specifikací vznětových motorů:
\\- elektronický systém řízení, řízení rychlosti vstřikování a vysokotlaké vstřikování paliva,
\\- turbopřeplňování a chlazení vstupního vzduchu,
\\- recirkulace výfukových plynů.| 10-20
5-15
20-70| Dostupnost bezolovnatého benzinu.
V některých zemích již je komerčně dostupný.
Dostupnost kapacit rafinérií.
Dostupnost kapacit rafinérií.
Stávající techniky.
PŘÍLOHA VIII
KATEGORIE VELKÝCH STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ
I.
Úvod
Tento seznam se nevztahuje na zařízení nebo části zařízení pro výzkum, vývoj a testování nových produktů a procesů. Úplnější popis uvedených kategorií je uveden v příloze V.
II.
Seznam kategorií
Číslo
kategorie| Popis kategorie
---|---
1| spalování, včetně spoluspalování komunálních, nebezpečných odpadů nebo odpadů ze zdravotnických zařízení nebo splaškových kalů
2| aglomerační závody
3| primární a sekundární produkce mědi
4| produkce oceli
5| kovohutě průmyslu sekundárního hliníku
6| spalování fosilních paliv v elektrárnách, teplárnách, plynárnách a v průmyslových kotlích s tepelným výkonem nad 50 MW
7| spalování v oblasti bydlení
8| zařízení pro spalování dřeva s tepelným výkonem pod 50 MW
9| výroba koksu
10| výroba uhlíkových anod
11| výroba hliníku Soederbergovým procesem
12| zařízení na konzervaci dřeva, s výjimkou smluvních stran, u kterých tato kategorie nepřispívá významně k celkovým emisím PAH (dle definice v příloze III)
1)
Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států přijatá dne 13. listopadu 1979 v Ženevě byla vyhlášena pod č. 5/1985 Sb. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 79/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 79/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu o těžkých kovech k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 1979, přijatého v Aarhusu dne 24. června 1998
Vyhlášeno 24. 9. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 29. 12. 2003, částka 38/2010
* Článek 1 - Definice
* Článek 2 - Cíl
* Článek 3 - Základní povinnosti
* Článek 4 - Výměna informací a technologií
* Článek 5 - Strategie, politiky, programy a opatření
* Článek 6 - Výzkum, vývoj a monitorování
* Článek 7 - Podávání zpráv
* Článek 8 - Výpočty
* Článek 9 - Plnění závazků
* Článek 10 - Přezkoumání smluvními stranami na zasedáních výkonného orgánu
* Článek 11 - Urovnávání sporů
* Článek 12 - Přílohy
* Článek 13 - Změny protokolu
* Článek 14 - Podpis
* Článek 15 - Ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení
* Článek 16 - Depozitář
* Článek 17 - Vstup v platnost
* Článek 18 - Odstoupení
* Článek 19 - Platná znění
* PŘÍLOHA I
* PŘÍLOHA II III
* PŘÍLOHA IV
* PŘÍLOHA V
* PŘÍLOHA VI
* PŘÍLOHA VII
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 29. 12. 2003
79
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 24. června 1998 byl v Aarhusu přijat a jménem České republiky podepsán Protokol o těžkých kovech k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 19791).
S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Protokolu, dne 6. srpna 2002.
Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 17 odst. 1 dne 29. prosince 2003 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Protokol o těžkých kovech k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 1979
SMLUVNÍ STRANY,
ROZHODNUTY provést Úmluvu o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států,
ZNEPOKOJENY tím, že emise některých těžkých kovů jsou přenášeny přes státní hranice a mohou poškozovat environmentálně a ekonomicky důležité ekosystémy a mohou mít škodlivé účinky na lidské zdraví,
BEROUCE V ÚVAHU, že spalování a průmyslové procesy jsou převládajícím antropogenním zdrojem emisí těžkých kovů do atmosféry,
UZNÁVAJÍCE, že těžké kovy jsou přirozenými složkami zemské kůry a že mnohé kovy v jistých formách a ve vhodných koncentracích jsou pro život zásadní,
BEROUCE V ÚVAHU stávající vědecké a technické údaje o emisích, o geochemických procesech, o atmosférických přenosech a o účincích těžkých kovů na lidské zdraví a na životní prostředí a o technologiích a nákladech na potlačování emisí,
VĚDOMY SI TOHO, že technologie, technika a metody řízení ke snižování znečišťování ovzduší těžkými kovy jsou dostupné,
UZNÁVAJÍCE, že země v regionu Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN) mají různé hospodářské podmínky a že v některých zemích probíhá transformace hospodářství,
ROZHODNUTY přijmout opatření k předvídání, prevenci nebo minimalizaci emisí určitých těžkých kovů a souvisejících sloučenin a berouce v úvahu uplatnění zásady předběžné opatrnosti formulované jako zásada 15 Prohlášení o životním prostředí a rozvoji z Rio de Janeira,
ZNOVU POTVRZUJÍCE, že státy mají v souladu s Chartou OSN a se zásadami mezinárodního práva suverénní právo využívat vlastní zdroje podle své vlastní environmentální a rozvojové politiky a jsou povinny zajistit, aby činnosti v rámci jejich jurisdikce nebo kontroly nepoškozovaly životní prostředí jiných států nebo oblastí za hranicemi působnosti vnitrostátní jurisdikce,
VĚDOMY SI TOHO, že opatření omezující emise těžkých kovů by měla přispět k ochraně životního prostředí a lidského zdraví vně regionu EHK OSN, včetně arktických a mezinárodních vod,
BEROUCE NA VĚDOMÍ, že potlačování emisí určitých těžkých kovů může rovněž přispět k potlačování emisí dalších znečišťujících látek,
VĚDOMY SI TOHO, že mohou být nutná další a účinnější opatření k omezování a snižování emisí určitých těžkých kovů a že např. studia účinků mohou poskytnout základ pro další opatření,
BEROUCE NA VĚDOMÍ důležité příspěvky soukromého a nevládního sektoru k poznatkům o účincích těžkých kovů, o dostupných alternativách a o metodách potlačování jejich emisí a o úloze těchto příspěvků při napomáhání snižování emisí těžkých kovů,
MAJÍCE NA MYSLI opatření týkající se kontroly těžkých kovů na vnitrostátní úrovni a na úrovni mezinárodních fór,
SE DOHODLY TAKTO:
Článek 1
Definice
Pro účely tohoto protokolu:
1.
„úmluvou“ se rozumí Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států, přijatá v Ženevě dne 13. listopadu 1979;
2.
zkratkou „EMEP“ se rozumí Program spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě;
3.
„výkonným orgánem“ se rozumí výkonný orgán úmluvy zřízený podle čl. 10 odst. 1 úmluvy;
4.
„Komisí“ se rozumí Evropská hospodářská komise OSN (EHK OSN);
5.
„smluvní stranou“ se rozumí smluvní strana tohoto protokolu, pokud z kontextu nevyplývá jinak;
6.
„geografickým rozsahem EMEP“ se rozumí oblast definovaná v čl. 1 odst. 4 Protokolu k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 1979 o dlouhodobém financování Programu spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě (EMEP), přijatého v Ženevě dne 28. září 1984;
7.
„těžkými kovy“ se rozumí kovy nebo v jistých případech metaloidy, které jsou stabilní a mají měrnou hmotnost větší než 4,5 g/cm3, a jejich sloučeniny;
8.
„emisemi“ rozumí vypouštění látek do atmosféry z bodového nebo difuzního zdroje;
9.
„stacionárním zdrojem“ se rozumí jakákoli stabilně umístěná budova, stavba, zařízení, instalace nebo vybavení, které přímo nebo nepřímo emituje nebo může emitovat do atmosféry těžké kovy uvedené v seznamu v příloze I;
10.
„novým stacionárním zdrojem“ se rozumí každý stacionární zdroj, jehož stavba či podstatná úprava je zahájena po uplynutí dvou let ode dne vstupu v platnost: i) tohoto protokolu; nebo ii) změny příloh I nebo II, v jejichž důsledku bude daný stacionární zdroj podléhat ustanovením tohoto protokolu pouze na základě této změny. Příslušné vnitrostátní orgány rozhodnou o tom, zda určitá úprava je či není podstatná, přičemž budou brány v úvahu faktory, jako jsou např. environmentální přínosy příslušné úpravy;
11.
„kategorií velkých stacionárních zdrojů“ se rozumí každá z kategorií stacionárních zdrojů popsaných v příloze II, která přispívá nejméně jedním procentem k celkovým emisím určitého těžkého kovu ze seznamu v příloze I ze stacionárních zdrojů některé smluvní strany v referenčním roce určeném souladu s přílohou I.
Článek 2
Cíl
Cílem předkládaného protokolu je omezovat emise těžkých kovů, které vznikají v důsledku antropogenních činností a podílejí se na dálkovému přenosu v atmosféře a které pravděpodobně mají významné nepříznivé účinky na lidské zdraví nebo na životní prostředí, a to v souladu s ustanoveními následujících článků.
Článek 3
Základní povinnosti
1.
Každá smluvní strana sníží své celkové roční emise do atmosféry každého z těžkých kovů uvedených v seznamu v příloze I z úrovně emisí v referenčním roce, stanoveném v souladu s uvedenou přílohou, přijetím účinných opatření vhodných pro specifické podmínky konkrétní smluvní strany.
2.
Každá smluvní strana uplatní nejpozději v termínech daných harmonogramem specifikovaným v příloze IV:
a)
pro každý nový zdroj z kategorie velkých stacionárních zdrojů nejlepší dostupné techniky ve smyslu přílohy III, jestliže pro danou kategorii zdrojů příloha III nejlepší dostupné techniky uvádí;
b)
mezní hodnoty specifikované v příloze V pro každý nový zdroj z kategorie velkých stacionárních zdrojů. Smluvní strana může alternativně uplatnit odlišnou strategii snížení emisí, jíž dosáhne ekvivalentního celkového snížení úrovně emisí;
c)
pro každý stávající zdroj z kategorie velkých stacionárních zdrojů nejlepší dostupné techniky ve smyslu přílohy III, jestliže pro danou kategorii zdrojů příloha III nejlepší dostupné techniky uvádí. Smluvní strana může alternativně uplatnit odlišnou strategii snížení emisí, jíž dosáhne ekvivalentního celkového snížení úrovně emisí;
d)
mezní hodnoty specifikované v příloze V pro každý stávající zdroj z kategorie velkých stacionárních zdrojů, pokud je toto technicky a ekonomicky dosažitelné. Smluvní strana může alternativně uplatnit odlišnou strategii snížení emisí, jíž dosáhne ekvivalentního celkového snížení úrovně emisí.
3.
Každá smluvní strana bude uplatňovat opatření pro regulaci produktů v souladu s podmínkami a harmonogramem specifikovanými v příloze VI.
4.
Každá strana zváží uplatnění dodatečných opatření pro řízení produktů v souladu s podmínkami a harmonogramem specifikovanými v příloze VII.
5.
Každá smluvní strana vypracuje a dále povede emisní inventury pro těžké kovy uvedené v seznamu v příloze I, přičemž smluvní strany v rámci geografického rozsahu EMEP tak budou činit minimálně za použití metodických nástrojů určených řídícím orgánem EMEP a smluvní strany mimo rámec geografického rozsahu EMEP použijí jako vodítka metody vypracované v rámci pracovního plánu výkonného orgánu.
6.
Smluvní strana, jež po uplatnění ustanovení výše uvedených odstavců 2 a 3 nemůže dosáhnout splnění požadavků dle odstavce 1 pro určitý těžký kov ze seznamu v příloze I, je vyňata ze závazných povinností uvedených v odstavci 1 pro daný těžký kov.
7.
Každá smluvní strana, jejíž celková rozloha území je větší než 6 000 000 km2, je vyňata z plnění svých povinností podle odst. 2 písm. b), c) a d) uvedených výše, pokud může nejpozději do osmi let od vstupu tohoto protokolu v platnost prokázat, že dosáhne snížení své roční celkové emise každého z těžkých kovů uvedených v seznamu v příloze I v kategoriích zdrojů specifikovaných v příloze II nejméně o 50 % z úrovně emisí z těchto kategorií zdrojů v referenčním roce, který bude určen v souladu s přílohou I. Smluvní strana, která zamýšlí jednat v souladu s tímto odstavcem, tento úmysl uvede při podpisu tohoto protokolu nebo při přistoupení k tomuto protokolu.
Článek 4
Výměna informací a technologií
1.
Smluvní strany budou v souladu s vlastními právními a správními předpisy a zvyklostmi usnadňovat výměnu technologií a technik určených ke snížení emisí těžkých kovů, včetně, ale nikoli pouze, výměn, které podněcují vývoj opatření pro řízení produktů a uplatnění nejlepších dostupných technik, a to zejména podporou:
a)
komerční výměny dostupných technologií;
b)
přímých průmyslových kontaktů a spolupráce, včetně společných podniků;
c)
výměny informací a zkušeností; a
d)
poskytováním technické pomoci.
2.
Při podporování činností specifikovaných výše v odstavci 1 budou smluvní strany vytvářet příznivé podmínky usnadňováním kontaktů a spolupráce mezi vhodnými organizacemi a jednotlivci v soukromém a veřejném sektoru, které jsou schopny poskytovat technologie, projektové a inženýrské služby, zařízení nebo finance.
Článek 5
Strategie, politiky, programy a opatření
1.
Každá smluvní strana vypracuje bez zbytečných odkladů strategie, politiky a programy pro splnění povinností tohoto protokolu.
2.
Smluvní strana navíc může
a)
uplatňovat ekonomické nástroje ke stimulaci přijímání nákladově účinných přístupů ke snížení emisí těžkých kovů;
b)
vypracovat smlouvy a dobrovolné dohody mezi vládou a průmyslem;
c)
podněcovat účinnější využívání zdrojů a surovin;
d)
podněcovat využívání méně znečišťujících zdrojů energie;
e)
přijímat opatření k rozvoji a zavádění méně znečišťujících dopravních systémů;
f)
přijímat opatření k vyřazení konkrétních procesů emitujících těžké kovy v případech, kdy jsou k dispozici náhradní procesy v průmyslovém měřítku;
g)
přijímat opatření k rozvoji a použití čistších postupů k prevenci a k omezování znečištění.
3.
Smluvní strany mohou přijímat přísnější opatření, než která jsou požadovaná tímto protokolem.
Článek 6
Výzkum, vývoj a monitorování
Smluvní strany podporují činnosti výzkumu, vývoje a monitorování především v oblasti těžkých kovů, jež jsou uvedeny v seznamu v příloze I, a dále podporují spolupráci, jež se vztahuje k následujícím bodům, ale není omezena pouze na ně:
a)
úrovně emisí, dálkový přenos a depozice a jejich modelování, stávající úrovně v biotickém a abiotickém prostředí, vypracování postupů pro harmonizování příslušných metodik;
b)
inventury a dráhy znečišťujících látek v reprezentativních ekosystémech;
c)
účinky na lidské zdraví a na životní prostředí, včetně kvantifikace těchto účinků;
d)
nejlepší dostupné techniky, praktické zkušenosti a technologie omezování emisí v současnosti smluvními stranami uplatňované nebo vyvíjené;
e)
sběr, recyklování a v případě nutnosti zneškodňování produktů nebo odpadů obsahujících jeden nebo více těžkých kovů;
f)
metodiky umožňující zvažovat sociálně ekonomické faktory při vyhodnocování alternativních strategií omezování emisí;
g)
přístupy, které jsou založené na účincích a které zahrnují vhodné informace, včetně informací získaných podle písmen a) až f) výše, o měřených nebo modelovaných environmentálních úrovních, cestách a účincích na lidské zdraví a na životní prostředí, jež lze užít k účelům formulace budoucích optimalizovaných strategií pro omezování emisí a které berou v úvahu rovněž ekonomické a technologické faktory;
h)
alternativy k užití těžkých kovů ve výrobcích uvedených v seznamu v příloze VI a VII;
i)
shromažďování informací o úrovních těžkých kovů, které jsou uvedeny v seznamu v příloze I, v určitých produktech, o jejich potenciálních emisích do atmosféry, k nimž může dojít při výrobě, zpracovávání, komerční distribuci, využití a zneškodnění těchto produktů, a o technologiích ke snižování těchto emisí.
Článek 7
Podávání zpráv
1.
V souladu s vlastními právními předpisy upravujícími důvěrný charakter obchodních informací:
a)
každá smluvní strana podává zprávu výkonnému orgánu prostřednictvím výkonného tajemníka Komise o opatřeních přijatých k provádění předkládaného protokolu, a to v pravidelných intervalech určených na zasedání smluvních stran s výkonným orgánem;
b)
každá smluvní strana v rámci geografického rozsahu EMEP bude podávat zprávu EMEP prostřednictvím výkonného tajemníka Komise, a to v pravidelných intervalech určených řídícím orgánem EMEP a schválených smluvními stranami na zasedání výkonného orgánu, o úrovních emisí těžkých kovů uvedených v seznamu v příloze I s využitím minimálně metodik a časového a prostorového rozlišení, které upřesnil řídící orgán EMEP. Smluvní strany v oblastech mimo geografický rámec EMEP zpřístupní výkonnému orgánu podobné údaje, pokud o to budou požádány. Navíc každá smluvní strana bude ve vhodné míře získávat příslušné údaje týkající se jejích emisí dalších těžkých kovů a bude o nich podávat zprávu, přičemž budou brány v úvahu pokyny řídícího orgánu EMEP a výkonného orgánu k metodikám a k časovému a prostorovému rozlišení
2.
Údaje, které mají být zahrnuty do zpráv dle odst. 1 písm. a) výše budou v souladu s rozhodnutím týkajícím se formátu a obsahu, které smluvní strany přijaly na zasedání výkonného orgánu. Podmínky tohoto rozhodnutí se v případě nutnosti přezkoumají s cílem identifikovat dodatečné náležitosti týkající se formátu nebo obsahu informací, které by měly být do těchto zpráv zahrnuty.
3.
V dostatečném předstihu před každým výročním zasedáním výkonného orgánu poskytne EMEP informace o dálkovém přenosu a o depozici těžkých kovů.
Článek 8
Výpočty
S využitím vhodných modelů a měření a v dostatečném předstihu před každým výročním zasedáním výkonného orgánu poskytne EMEP výkonnému orgánu výpočty přeshraničních toků a depozic těžkých kovů v rámci geografického rozsahu EMEP. V oblastech mimo geografický rozsah EMEP budou použity modely vhodné podle specifických podmínek smluvních stran úmluvy.
Článek 9
Plnění závazků
Plnění závazků stanovených tímto protokolem pro každou smluvní stranu se pravidelně přezkoumává. Implementační výbor, zřízený rozhodnutím 1997/2 výkonného orgánu na jeho patnáctém zasedání, provede tato přezkoumání a podá o tom zprávu na zasedání smluvních stran s konaném v rámci zasedání výkonného orgánu v souladu s podmínkami stanovenými v příloze uvedeného rozhodnutí, včetně veškerých změn.
Článek 10
Přezkoumání smluvními stranami na zasedáních výkonného orgánu
1.
Na zasedáních výkonného orgánu posoudí smluvní strany, v souladu s čl. 10 odst. 2 písm. a) úmluvy, údaje dodané smluvními stranami, EMEP a dalšími podpůrnými orgány i zprávy dodané prováděcím výborem uvedeným v článku 9 tohoto protokolu.
2.
Smluvní strany na zasedáních výkonného orgánu dohlížejí na pokrok dosažený v plnění závazků stanovených předkládaným protokolem.
3.
Smluvní strany na zasedáních výkonného orgánu budou přezkoumávat dostatečnost a účinnost závazků stanovených v předkládaném protokolu.
a)
Při tomto posuzování se vezmou v úvahu nejlepší dostupné vědecké poznatky o účincích depozice těžkých kovů, posouzení technického vývoje a měnící se ekonomické podmínky.
b)
Při tomto přezkoumání bude se zřetelem k výzkumu, vývoji, monitorování a spolupráci uskutečňované v rámci tohoto protokolu:
i)
vyhodnocen pokrok v plnění cílů tohoto protokolu;
ii)
vyhodnoceno, zda cíl dosáhnout dalšího snížení škodlivých účinků na lidské zdraví a na životní prostředí odůvodňuje další požadavky na snížení emisí překračující úrovně požadované tímto protokolem; a
iii)
brán v úvahu rozsah, ve kterém již existuje uspokojivý základ pro uplatnění přístupů založených na účincích.
c)
Postupy, metody a harmonogram těchto přezkoumání upřesní smluvní strany na zasedání výkonného orgánu.
4.
Smluvní strany vypracují na základě závěrů posouzení uvedených v odstavci 3 výše a jakmile to bude uskutečnitelné po dokončení těchto přezkoumání, pracovní program pro další kroky ke snížení emisí do atmosféry těžkých kovů, jež jsou uvedeny v seznamu v příloze I.
Článek 11
Urovnávání sporů
1.
V případě sporu mezi dvěma nebo více smluvními stranami ohledně výkladu nebo uplatňování tohoto protokolu hledají sporné smluvní strany řešení jednáním nebo jinými smírnými prostředky urovnávání sporů podle vlastní volby. Smluvní strany účastnící se sporu o svém sporu uvědomí výkonný orgán.
2.
Při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení k tomuto protokolu, nebo kdykoli později, může smluvní strana, která není regionální organizací hospodářské integrace, prohlásit písemně v listině postoupené depozitáři, že vzhledem ke sporům týkajícím se výkladu nebo uplatňování tohoto protokolu uznává jeden nebo oba z následujících prostředků urovnávání sporů jako povinné ipso facto, a bez nutnosti další dohody ve vztahu k jakékoli smluvní straně, která přijala stejný závazek:
a)
postoupení sporu Mezinárodnímu soudnímu dvoru;
b)
rozhodčí řízení v souladu s postupy, které přijmou smluvní strany na zasedání výkonného orgánu, jakmile to bude uskutečnitelné, formou přílohy o rozhodčím řízení.
Smluvní strana, která je regionální organizací hospodářské integrace, může učinit prohlášení s podobným účinkem ve vztahu k rozhodčímu řízení v souladu s postupy uvedenými výše pod písm. b).
3.
Prohlášení učiněné podle odstavce 2 výše zůstane v platnosti, pokud neuplyne doba stanovená v souladu s podmínkami jeho platnosti nebo do uplynutí tří měsíců od uložení písemného oznámení o jeho odvolání u depozitáře.
4.
Nové prohlášení, oznámení o jeho odvolání nebo vypršení prohlášení neovlivní žádným způsobem řízení dosud projednávané před Mezinárodním soudním dvorem nebo před rozhodčím soudem, pokud se strany sporu nedohodnou jinak.
5.
Kromě případu, kdy strany sporu přijaly stejný prostředek urovnávání sporů podle odstavce 2, pokud by po dvanácti měsících následujících po oznámení jednou ze stran o existenci sporu nebyly strany sporu schopny spor urovnat prostředkem zmíněným v odstavci 1 výše, postoupí se spor na žádost kterékoli z těchto stran sporu ke smíření.
6.
K účelům odstavce 5 se zřídí smírčí komise. Tato komise se skládá z rovného počtu členů jmenovaných každou ze zúčastněných smluvních stran, nebo, v případech, že strany sdílejí stejný zájem na smíření, skupinou sdílející tento zájem a předsedou zvoleným společně členy takto jmenovanými. Komise vydá doporučující rozsudek, který strany v dobré víře vezmou v úvahu.
Článek 12
Přílohy
Přílohy tohoto protokolu tvoří jeho nedílnou součást. Přílohy III a VII mají charakter doporučení.
Článek 13
Změny protokolu
1.
Změny tohoto protokolu mohou být navrženy kteroukoli jeho smluvní stranou.
2.
Navrhované změny se písemně postoupí výkonnému tajemníkovi Komise, který ho sdělí všem smluvním stranám. Navrhované změny se prodiskutují na nejbližším zasedání smluvních stran v rámci výkonného orgánu za předpokladu, že výkonný tajemník rozešle návrhy smluvním stranám nejméně devadesát dnů předem.
3.
Změny tohoto protokolu a jeho příloh I, II a IV až VI se přijímají konsensem smluvních stran přítomných na zasedání výkonného orgánu a vstoupí v platnost pro smluvní strany, které je přijaly, devadesátým dnem po dni, kdy byly u depozitáře uloženy listiny o přijetí od dvou třetin smluvních stran. Změny vstoupí v platnost pro další smluvní strany devadesátým dnem po dni, kdy byly uloženy listiny o přijetí.
4.
Změny příloh III a VII se přijímají konsensem smluvních stran přítomných na zasedání výkonného orgánu. Po uplynutí devadesáti dnů ode dne, kdy výkonný tajemník Komise sdělil tyto změny všem smluvním stranám, vstoupí doplňky těchto příloh v platnost pro smluvní strany, které nepodaly depozitáři oznámení v souladu s ustanoveními odstavce 5 níže, za předpokladu, že nejméně šestnáct smluvních stran nepodalo takovéto oznámení.
5.
Smluvní strana, která není schopna schválit změnu přílohy III nebo VII, to oznámí depozitáři písemně do devadesáti dnů ode dne sdělení o jejím přijetí. Depozitář obdržená oznámení neprodleně oznámí všem smluvním stranám. Smluvní strana může kdykoli své předchozí oznámení zaměnit za listinu o přijetí a po uložení listin o přijetí u depozitáře nabude změna a úprava přílohy pro tuto smluvní stranu účinku.
6.
V případě návrhu pozměnit přílohu I, VI nebo VII přidáním určitého těžkého kovu, opatření k regulaci produktů nebo produktu nebo skupiny produktů k tomuto protokolu:
a)
navrhovatel poskytne výkonnému orgánu informace specifikované v rozhodnutí výkonného orgánu 1998/1, včetně jakýchkoli změn tohoto rozhodnutí; a
b)
smluvní strany vyhodnotí tento návrh v souladu s postupy uvedenými v rozhodnutí výkonného orgánu 1998/1, včetně jakýchkoli změn tohoto rozhodnutí.
7.
Jakékoli rozhodnutí změnit rozhodnutí výkonného orgánu 1998/1 se přijímá konsensem zasedání smluvních stran v rámci výkonného orgánu a vstoupí v platnost šedesátým dnem po přijetí.
Článek 14
Podpis
1.
Tento protokol je otevřen k podpisu v Aarhusu (Dánsko) od 24. do 25. června 1998 a potom v sídle Organizace spojených národů v New Yorku do 21. prosince 1998 pro členské státy Komise i pro státy s poradním statutem při Komisi na základě odstavce 8 usnesení Hospodářské a sociální rady 36 (IV) ze dne 28. března 1947 a pro organizace regionální hospodářské integrace tvořené svrchovanými členskými státy Komise, na něž jejich členské státy přenesly pravomoc vyjednávat, uzavírat a uplatňovat mezinárodní dohody v záležitostech tohoto protokolu za předpokladu, že tyto státy a organizace jsou s smluvními stranami úmluvy.
2.
V záležitostech v rámci své pravomoci a svým jménem uplatňují regionální organizace hospodářské integrace práva a plní povinnosti, které tento protokol přiřazuje jejich členským státům. V takových případech nejsou členské státy těchto organizací oprávněny uplatňovat tato práva jednotlivě.
Článek 15
Ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení
1.
Tento protokol podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení signatáři.
2.
Tento protokol je otevřen pro přistoupení od 21. prosince 1998 státům a organizacím splňujícím požadavky čl. 14 odst. 1.
Článek 16
Depozitář
Listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení jsou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů, který plní funkci depozitáře.
Článek 17
Vstup v platnost
1.
Tento protokol vstupuje v platnost devadesátým dnem po dni uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení u depozitáře.
2.
Pro každý stát nebo organizaci uvedené v čl. 14 odst. 1, které ratifikují, přijmou či schválí tento protokol nebo k němu přistoupí po dni uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení, vstupuje protokol v platnost devadesátým dnem po dni uložení listiny o ratifikaci, přijetí, schválení či přistoupení uvedeného státu nebo organizace.
Článek 18
Odstoupení
Kdykoli po uplynutí pěti let ode dne vstupu tohoto protokolu pro určitou smluvní stranu v platnost může tato smluvní strana odstoupit od protokolu tím, že podá písemné oznámení depozitáři. Každé takové odstoupení nabude účinku devadesátým dnem po dni jeho přijetí depozitářem nebo v určitém pozdějším datu, které může být v oznámení o odstoupení upřesněno.
Článek 19
Platná znění
Prvopis tohoto protokolu, jehož znění v jazyce anglickém, francouzském a ruském mají stejnou platnost, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů.
NA DŮKAZ ČEHOŽ
připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.
V Aarhusu (Dánsko), dvacátého čtvrtého června, roku tisíc devět set devadesát osm.
PŘÍLOHA I
TĚŽKÉ KOVY UVEDENÉ V ČL. 3 ODST. 1
A REFERENČNÍ ROK PRO ZÁVAZEK
Těžký kov| Referenční rok
---|---
kadmium (Cd)| 1990, nebo jiný rok z intervalu 1985 až 1995 včetně, který bude specifikován smluvní stranou při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení;
olovo (Pb)| 1990, nebo jiný rok z intervalu 1985 až 1995 včetně, který bude specifikován smluvní stranou při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení;
rtuť (Hg)| 1990, nebo jiný rok z intervalu 1985 až 1995 včetně, který bude specifikován smluvní stranou při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení;
PŘÍLOHA II
KATEGORIE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ
I.
ÚVOD
1.
Zařízení nebo části zařízení pro výzkum, vývoj a zkoušení nových produktů a procesů pod tuto přílohu nespadají.
2.
Prahové hodnoty uvedené níže se obecně vztahují ke kapacitě výroby nebo k výkonu. V případech, kdy jeden provozovatel vykonává několik činností spadajících pod stejný podtitul ve stejném zařízení nebo ve stejném místě, kapacity takových činností se sčítají.
II.
SEZNAM KATEGORIÍ
Č. kat.| Popis kategorie
---|---
1| spalovací zařízení s čistým jmenovitým tepelným příkonem nad 50 MW
2| zařízení na pražení či aglomeraci kovových rud (včetně sulfidických rud) s kapacitou nad 150 t aglomerátu/den pro železné rudy nebo koncentrát a nad 30 t /den (aglomerátu) pro případ mědi, olova nebo zinku nebo jakéhokoli zpracování rud zlata a rtuti
3| zařízení pro výrobu surového železa nebo oceli (primární či sekundární tavby, včetně elektrických obloukových pecí) včetně kontinuálního lití s kapacitou nad 2.5 t/hod
4| slévárny železných kovů s produkční kapacitou nad 20 t/den
5| zařízení pro výrobu mědi, olova nebo zinku z rud, koncentrátů nebo sekundárních surovin metalurgickými procesy s kapacitou přesahující 30 t kovu denně pro primární zařízení a 15 t kovu denně pro sekundární zařízení nebo pro jakoukoli primární produkci rtuti
6| zařízení pro tavení (rafinaci, slévárenské odlévání atd.), včetně legování mědi, olova a zinku, včetně regenerace produktů, s kapacitou tavení nad 4 t/den pro olovo nebo 20 t/den pro měď a zinek,
7| zařízení pro výrobu cementového slínku v rotačních pecích s produkční kapacitou nad 500 t/den nebo v jiných pecí s produkční kapacitou nad 50 t/den
8| zařízení pro výrobu skla s užitím olova v procesech s kapacitou tavení nad 20 t/den
9| zařízení pro výrobu chloru a alkálií elektrolytickým procesem se rtuťovými články
10| zařízení pro spalování nebezpečných nebo odpadů ze zdravotnických zařízení s kapacitou nad 1 t/h, nebo zařízení pro spoluspalování nebezpečných nebo odpadů ze zdravotnických zařízení specifikovaných v souladu s vnitrostátními právními předpisy
11| zařízení pro spalování komunálních odpadů s kapacitou nad 3 t/hod nebo zařízení pro spoluspalování komunálních odpadů specifikovaných v souladu s vnitrostátními právními předpisy
Příloha III
NEJLEPŠÍ DOSTUPNÉ TECHNIKY OMEZOVÁNÍ EMISÍ TĚŽKÝCH KOVŮ A JEJICH SLOUČENIN Z KATEGORIÍ ZDROJŮ UVEDENÝCH V SEZNAMU V PŘÍLOZE II
I.
ÚVOD
1.
Cílem této přílohy je poskytnout smluvním stranám vodítko k identifikaci nejlepších dostupných technik pro stacionární zdroje a umožnit jim plnit povinnosti tohoto protokolu.
2.
„Nejlepší dostupnou technikou“ (BAT) se rozumí nejúčinnější a nejpokročilejší stadium vývoje činností a jejich pracovních či provozních postupů, které označuje praktickou vhodnost jednotlivých technologií a jejich využití jako principiálního základu pro stanovení emisních limitů určených k prevenci emisí a v případech, kde preventivní vyloučení emisí není uskutečnitelné, obecně ke snížení emisí a jejich dopadů na životní prostředí jako celek:
-
„technika“ zahrnuje jak používané technologie, tak způsob, jakým je dané zařízení navrženo, konstruováno či vybudováno, udržováno, provozováno a vyřazeno z provozu;
-
„dostupné“ techniky jsou vyvinuté v určitém měřítku, které umožňuje jejich uplatnění v příslušném průmyslovém sektoru za ekonomicky a technicky schůdných podmínek, přičemž jsou brány v úvahu náklady a výhody, bez ohledu na skutečnost, zda jsou, či nejsou dotyčné technologie využívány či vyráběny na území dotyčné smluvní strany, pokud jsou tyto techniky přiměřeně dostupné jejich provozovateli;
-
„nejlepší“ znamená nejúčinnější při dosahování vysoké obecné úrovně ochrany životního prostředí jako celku.
Při určování nejlepších dostupných technik by měla být věnována zvláštní pozornost, obecně nebo ve specifických případech, faktorům uvedeným níže, přičemž jsou brány v úvahu náklady a přínosy opatření a zásady předběžné opatrnosti a prevence:
-
využití nízkoodpadových technologií;
-
využití méně nebezpečných látek;
-
posilování regenerace a recyklování látek vznikajících a využívaných v procesech a podpora regenerace a recyklování odpadů;
-
srovnatelné procesy, zařízení nebo způsoby provozu, které již byly úspěšně ověřeny v průmyslovém měřítku;
-
technický pokrok a změny vědecko-technických poznatků a jejich interpretace;
-
povaha, účinky a množství dotčených emisí;
-
datum uvedení do provozu nových nebo stávajících zařízení;
-
doba potřebná k zavedení nejlepší dostupné techniky;
-
spotřeba a povaha surovin (včetně vody) využitých v procesu a jeho energetická účinnost;
-
potřeba předcházet nebo snižovat na minimum celkové dopady emisí na životní prostředí a souvisejících rizik pro životní prostředí;
-
potřeba předcházet haváriím a minimalizovat jejich důsledky pro životní prostředí.
Koncept nejlepší dostupné techniky není zaměřen na předpisování nějaké specifické technologie nebo techniky, ale na to, aby byly brány v úvahu technické charakteristiky sledovaných zařízení, jejich geografické umístění a místní environmentální podmínky.
3.
Údaje ohledně účinnosti omezování emisí a o jejich nákladech jsou založeny na oficiální dokumentaci výkonného orgánu a jeho podpůrných orgánů, zejména na dokumentech získaných a přezkoumaných účelovou skupinou pro emise těžkých kovů a ad hoc přípravnou pracovní skupinou pro těžké kovy. Dále byly vzaty v úvahu další mezinárodní údaje o nejlepších dostupných technikách omezování emisí (např. technické zprávy Evropských společenství o BAT, doporučení PARCOM ohledně BAT a údaje poskytnuté přímo experty).
4.
Zkušenosti s novými produkty a s novými závody zahrnujícími nízkoemisní techniky a zkušenosti s dovybavováním stávajících závodů stále rostou; tato příloha proto může vyžadovat doplňování, pozměňování a aktualizaci.
5.
Tato příloha uvádí řadu opatření s širokým rozsahem nákladů a účinností. Volba opatření pro konkrétní případ bude záviset na řadě faktorů - ale nikoli jen na nich - jako jsou např. ekonomické podmínky a okolnosti, technologická infrastruktura, stávající zařízení na omezování emisí, bezpečnost, spotřeba energie a na tom, zda příslušný zdroj je nový či zda již existuje.
6.
Tato příloha bere v úvahu emise kadmia, olova a rtuti a jejich sloučenin v pevných (na částice vázaných) formách nebo ve formě plynné. Specifikace těchto sloučenin zde obecně není uvažována. Nicméně účinnost zařízení omezujících emise s ohledem na fyzikální vlastnosti těžkých kovů, zvláště v případě rtuti, byla vzata v úvahu.
7.
Emisní hodnoty vyjádřené v jednotkách koncentrací mg/m3 se vztahují ke standardním podmínkám (objem při 273,15 K, 101.3 kPa, suchý plyn) nekorigovaným na obsah kyslíku, pokud není specifikováno jinak, a jsou počítány v souladu s návrhem CEN (Comité européen de normalisation), v některých případech pak v souladu s vnitrostátními postupy pro vzorkování a monitorování.
II.
OBECNÉ MOŽNOSTI PRO SNIŽOVÁNÍ EMISÍ TĚŽKÝCH KOVŮ A JEJICH SLOUČENIN
8.
Pro omezování nebo pro prevenci emisí těžkých kovů existuje několik možností. Opatření snižující emise jsou zaměřena na přídavné (sekundární) technologie a na modifikace procesů (včetně údržby a řízení provozu). Dostupná jsou následující opatření, která mohou být uplatněna v závislosti na širších technických a/nebo ekonomických podmínkách:
a)
uplatnění nízkoemisních zpracovatelských technologií, zvláště v nových zařízeních;
b)
čištění odpadních plynů (sekundární opatření snižující emise) pomocí filtrů, mokrých odlučovačů a absorbérů, atd.;
c)
změna nebo úprava a předúprava surovin, paliv nebo dalších vstupních materiálů (např. využívání surovin s nízkým obsahem těžkých kovů);
d)
nejlepší postupy řízení, jako je udržování pořádku, programy preventivní údržby, nebo primární opatření, jako je utěsňování jednotek produkujících prach;
e)
vhodné environmentální řídící postupy pro využívání a zneškodňování určitých produktů obsahujících Cd, Pb a/nebo Hg.
9.
Postupy snižování emisí je nutno monitorovat, aby bylo zajištěno, že vhodná opatření a postupy omezující emise jsou správně používány a že účinně snižují emise. Monitorování procesu pro omezování emisí budou zahrnovat:
a)
vypracování soupisu shora uvedených opatření pro snižování emisí, které již byly použity;
b)
porovnání skutečných snížení emisí Cd, Pb a Hg s povinnostmi tohoto protokolu;
c)
charakteristiky kvantifikující emise Cd, Pb a Hg z vhodných zdrojů vhodnými postupy;
d)
řídící orgány pravidelně prověřují opatření na omezování emisí k zajištění jejich pokračující účinné funkce.
10.
Opatření snižující emise by měla být rentabilní. Strategické úvahy o rentabilitě by měly být založeny na celkových ročních nákladech na jednotku omezování emisí (včetně kapitálových a provozních nákladů). Náklady na snížení emisí by měly být také zvažovány vzhledem k celkovému procesu.
III.
TECHNIKY OMEZOVÁNÍ EMISÍ
11.
Hlavní kategorie dostupných postupů omezování emisí Cd, Pb a Hg jsou primární opatření potlačování emisí, jako je například substituce surovin či paliv a přechod na nízkoemisní zpracovatelské technologie, a sekundární opatření, jako je omezování fugitivních emisí a čištění odpadních plynů. Postupy, které jsou specifické pro určité sektory, jsou uvedeny v kapitole IV.
12.
Údaje o účinnosti jsou odvozeny z provozních zkušeností a jsou pokládány za vyjádření schopností současných zařízení. Celková účinnost snížení emisí v odpadních plynech a fugitivních emisích závisí do velké míry na účinnosti odsávání plynů a účinnosti kolektorů prachu (např. odtahů). Byly předvedeny postupy zachycování/odlučování s účinností přesahující 99 %. V konkrétních případech zkušenost prokázala, že opatření omezující emise byly schopny snížit celkové emise o 90 % i více.
13.
V případech, kdy emise Cd, Pb nebo Hg jsou vázány na částic, mohou být tyto kovy zachyceny v zařízeních na odlučování prachu. Typické koncentrace prachu po čištění plynu vybranými postupy jsou uvedeny v tabulce 1. Většina těchto opatření již byla obecně použita v různých sektorech. Minimální očekávaná účinnost vybraných postupů pro zachycování plynné rtuti je uvedena v tabulce 2. Uplatnění těchto opatření závisí na specifických procesech a je optimální, pokud jsou koncentrace plynné rtuti v odpadním plynu vysoké.
Tabulka 1
Účinnost zařízení na čištění plynu vyjádřená v hodinových průměrných koncentracích prachu
Typ zařízení na čištění plynu | Koncentrace prachu po čištění [mg/m3]
---|---
textilní filtry | < 10
membránové filtry, | < 1
suché elektrostatické odlučovače | < 50
mokré elektrostatické odlučovače | < 50
vysoce účinné mokré odlučovače | < 50
Poznámka: nízkotlaké a střednětlaké mokré odlučovače a cyklony obvykle vykazují nižší účinnosti odstraňování prachu
Tabulka 2
Minimální předpokládaná účinnost zařízení na odlučování rtuti vyjádřená v hodinových průměrných koncentracích rtuti
Typ odlučovače rtuti| Koncentrace rtuti po čištění [mg/m3]
---|---
selenový filtr| < 0.01
selenový mokrý odlučovač| < 0.2
uhlíkový filtr| < 0.01
vstřikování uhlíku + odlučovač prachu| < 0.05
chloridový proces Odda Norzink| < 0.1
proces se sulfidem olova| < 0.05
thiosíranový proces Bolken| < 0.1
14.
Mělo by být zajištěno, aby tyto postupy omezování emisí nevytvářely jiné environmentální problémy. Volba určitého specifického procesu vzhledem k jeho nízkým emisím do ovzduší by měla být vyloučena v případě, kdy tento proces zhoršuje celkový environmentální dopad vypouštění těžkých kovů, například v důsledku většího znečištění vod kapalnými odpady. V úvahu musí být brán rovněž další osud prachu zachyceného v zařízeních čistících plyn. Negativní environmentální dopady manipulace s těmito odpady sníží přínosy dosažené snížením emisí prachu a kouře do ovzduší.
15.
Opatření snižující emise mohou být zaměřeny jak na zpracovatelské postupy, tak na čištění odpadních plynů. Tyto dvě kategorie nejsou na sobě nezávislé; volba určitého specifického procesu může vyloučit některé z metod čištění plynů.
16.
Volba techniky omezování emisí bude záviset na řadě parametrů, například na koncentraci a/nebo specifikaci znečišťujících látek v nečištěném plynu, na objemovém průtoku plynu, jeho teplotě aj. Z těchto důvodů se mohou oblasti uplatnění překrývat; v takovém případě je třeba nejvhodnější způsob zvolit s ohledem na konkrétní podmínky.
17.
Přiměřená opatření ke snížení plynných komínových emisí jsou popsána níže. V úvahu musí být brány fugitivní emise. Omezování emisí prachu vznikající vypouštěním, manipulací a skladováním či skládkováním surovin a vedlejších produktů, přestože to není relevantní pro dálkový přenos, může být důležité pro místní životní prostředí. Emise mohou být sníženy umístěním emitujících činností do zcela uzavřených budov, které mohou být vybaveny ventilačním a odprašovacím zařízením, systémem zkrápění a dalšími vhodnými technologiemi omezování emisí. Při skladování či skládkování materiálů na nezastřešených plochách by povrch materiálu měl být jinak chráněn před zviřováním a unášením větrem. Plochy skladů a skládek a přináležející cesty by měly být udržovány v čistém stavu.
18.
Údaje o investičních a dalších nákladech uvedené v tabulkách byly sestaveny z různých zdrojů a jsou zcela specifické pro jednotlivé případy. Tyto náklady jsou vyjádřeny v USD r. 1990 [1 USD (1990) = 0,8 ECU (1990)]. Závisí na faktorech, jako je kapacita závodu, účinnost odstraňování znečišťujících látek a jejich koncentrace ve vstupním plynu, na typu technologie a na volbě nových zařízení nebo dovybavování stávajícího zařízení.
IV.
SEKTORY
19.
Tato kapitola zahrnuje tabulky pro příslušné sektory s hlavními emisními zdroji, opatření k omezování emisí založené na nejlepších dostupných technikách, jejich specifickou účinnost snižování emisí a související náklady, pokud jsou známy. Pokud není uvedeno jinak, údaje o účinnosti snížení emisí uvedené v tabulkách se vztahují k přímým emisím kouřových plynů.
Spalování fosilních paliv v elektrárnách, teplárnách, plynárnách a průmyslových kotlích
(příloha II, kategorie 1)
20.
Spalování fosilních paliv v elektrárnách, teplárnách, plynárnách a průmyslových kotlích je hlavním antropogenickým zdrojem emisí rtuti. Obsah těžkých kovů je normálně v uhlí o několik řádů vyšší, než v ropě nebo v zemním plynu.
21.
Zlepšená účinnost konverze energie a opatření vedoucí k úsporám energie povedou k poklesu emisí těžkých kovů vzhledem ke snížení poptávky po palivech. Spalování zemního plynu nebo alternativních paliv s nízkým obsahem těžkých kovů namísto uhlí by rovněž vedlo k významnému snížení emisí těžkých kovů, jako například rtuti. Integrované paroplynové cykly (IGCC) při výrobě elektřiny jsou novou technologií s potenciálem nízkých emisí.
22.
S výjimkou rtuti jsou těžké kovy emitovány v tuhé formě ve spojení s částicemi polétavého popílku. Různé technologie spalování vykazují různou velikost tvorby polétavého popílku; roštové kotle 20 až 40 %; spalování ve fluidním loži 15 %; granulační kotle (spalování práškového uhlí) 70 až 100 % z celkového množství popela. Obsah těžkých kovů ve frakci malých částic popílku je podle měření vyšší.
23.
Zušlechtění, např. „propírání“ nebo „biozpracování“ uhlí snižuje obsah těžkých kovů vázaných v anorganických složkách uhlí. Stupeň odstranění těžkých kovů touto technologií se však mění v širokých mezích.
24.
Elektrostatickými odlučovači (EO) nebo textilními filtry může být dosaženo celkové odstranění prachu z více než 99,5 %; v mnoha případech tak lze dosáhnout koncentrace prachu okolo 20 mg/m3. S výjimkou rtuti lze snížit emise těžkých kovů nejméně o 90 až 99 %, přičemž dolní uvedená hranice platí pro snadněji těkající prvky. Nízká teplota filtru napomáhá ke snížení obsahu plynných forem rtuti v odpadních plynech.
25.
Uplatnění technických postupů snižujících emise oxidů dusíku, oxidu siřičitého a tuhých částic z odpadních plynů může rovněž vést k odstranění těžkých kovů. Možné dopady na ostatní média by měly být vyloučeny vhodným zpracováním odpadních vod.
26.
Využitím výše uvedených postupů se účinnost odstranění rtuti značně mění závod od závodu, jak je patrné z tabulky 3. Výzkum a vývoj technik odstraňování rtuti nadále probíhá, avšak dokud nebude dostupný vhodný proces v průmyslovém měřítku, není žádná technika označena jako nejlepší dostupná (BAT) pro specifický účel odstraňování rtuti.
Tabulka 3:
Opatření na omezení emisí, účinnosti snížení emisí a náklady pro emise ze spalování fosilních paliv
Emisní zdroj| Omezující opatření| Účinnost snížení prachu (%)| Náklady na snížení emisí (v USD)
---|---|---|---
Spalování topných olejů| přechod na spalování plynu| Cd, Pb: 100
Hg: 70- 80| vysoce specifické pro daný případ
Spalování uhlí| přechod z uhlí na paliva s nižšími emisemi těžkých kovů| prach: 70-100| vysoce specifické pro daný případ
elektrostatické odlučovače EO - (studená strana)| Cd, Pb: >90
Hg: 10 - 40| specifické investiční náklady:
5-10 USD/m3
odpadního plynu za hod.
(pro tok nad 200000 m3/h)
mokré odsíření plynů viz pozn. a)| Cd, Pb: >90
Hg: 10 - 90
viz pozn. b)| 15-30/t odpadů
textilní filtry| Cd: >95
Pb: >99
Hg: 10 - 60| specifické investiční náklady:
8-15 USD/m3
odpadního plynu za hod
(pro tok nad 200000m3/h)
a)
Účinnost odstraňování rtuti roste s podílem iontové formy rtuti. Zařízení selektivní katalytické redukce silně zaprášených plynů podporuje vznik dvojmocné rtuti.
b)
Toto opatření je primárně pro snížení emisí SO2. Snížení emisí těžkých kovů je vedlejším přínosem. (Specifické investice jsou 60 až 250 USD /kWel.)
Průmysl primární výroby železa a oceli
(příloha II, kategorie 2)
27.
Tento oddíl pojednává o emisích ze závodů aglomeračních, peletizačních, vysokých pecí a oceláren s kyslíkovými konvertory (basic oxygen furnace - BOF). Emise Cd, Pb a Hg, k nimž dochází, jsou vázány na částice. Obsah dotyčných těžkých kovů v emitovaném prachu závisí na složení vstupních materiálů a na typu legovacích materiálů přidávaných v ocelárnách. Nejdůležitější opatření snižující emise jsou shrnuty v tabulce 4. Textilní filtry by měly být používány, kdykoli je to možné; pokud to podmínky neumožňují, je možné uplatnit elektrostatické odlučovače a/ebo vysokoúčinné mokré odlučovače.
28.
Při využití BAT v primárním průmyslu produkce železa a oceli lze snížit specifické emise prachu přímo spojené s výrobním procesem na tyto úrovně:
aglomerační procesy| 40-120 g/t
---|---
peletizační procesy| 40 g/t
vysoké pece| 35-50 g/t
kyslíkové konvertory| 35-70 g/t
29.
Čištění plynů od prachu textilními filtry sníží obsah prachu na méně než 20 mg/m3, elektrostatické odlučovače a mokré odlučovače sníží obsah prachu na 50 mg/m3 (jako hodinový průměr). Existuje však mnoho uplatnění textilních filtrů v železářském a ocelářském průmyslu, u nichž lze dosáhnout mnohem nižších hodnot.
Tabulka 4:
Emisní zdroje, omezující opatření, účinnost snižování prachu a související náklady
v průmyslu primární produkce železa a oceli
Emisní zdroj závod typu:| Opatření omezující emise| Účinnost
snižování
prachu
(%)| Náklady na snížení emisí (v USD)
---|---|---|---
Aglomerační| emise optimalizované aglomerace
mokré odlučovače a EO
textilní filtry| asi 50
>90
>99|
Peletizační| EO & vápencový reaktor & textilní filtry
mokré odlučovače| >99
>95|
Vysoké pece - Čištění plynů z vysokých pecí| textilní filtr / EO
mokré odlučovače
mokré EO| >99
>99
>99| EO: 0,24-1
USD/t surového železa
Kyslíkové konvertory (BOF)| primární odprašování: mokré odlučovače / EO / textilní filtry| >99| suché EO > 2.25 USD/t oceli
sekundární odprašování: suché EO/textilní filtry| >97| textilní filtry: 0,26 USD/t oceli
Fugitivní emise| uzavřené pásové dopravníky, kapotáž, skrápění skladovaných surovin, čištění cest| 80-99|
30.
Přímá redukce a přímé tavení jsou dále vyvíjeny a v budoucnu mohou snížit potřebnost aglomeračních závodů a vysokých pecí. Uplatnění těchto technologií závisí na vlastnostech rud a vyžaduje zpracování výsledného produktu v elektrických obloukových pecích, které by měly být vybaveny vhodnými technologiemi omezování emisí.
Průmysl sekundární produkce železa a oceli
(příloha II, kategorie 3)
31.
Velmi důležité je zachycovat všechny emise účinně. To je možné instalací usazovacích komor nebo mobilních odsávacích hubic nebo odsáváním z celé budovy. Zachycené emise musí být čištěny. Pro všechny procesy emitující prach v průmyslu sekundární produkce železa a oceli budou za BAT pokládány textilní filtry, které snižují koncentraci prachu pod 20 mg/m3. Pokud jsou využity postupy BAT také k minimalizaci fugitivních emisí, nebudou specifické emise prachu (včetně fugitivních emisí přímo spojených s procesem) přesahovat rozsah 0,1 až 0,35 kg/t oceli. Existuje mnoho příkladů vyčištění odpadních plynů textilními filtry na úroveň pod 10 mg/m3. Měrné emise prachu v těchto případech jsou normálně pod 0,1 kg/t.
32.
Pro tavení šrotu jsou používány dva různé typy pecí: martinské pece a elektrické obloukové pece, přičemž martinské pece jsou vyřazovány.
33.
Obsah sledovaných těžkých kovů v emitovaném prachu závisí na složení železného a ocelového šrotu a na typu legujících kovů přidávaných k produkované oceli. Měření prováděná na elektrických obloukových pecích prokázala, že 95 % emitované rtuti a 25 % emisí kadmia je ve formě par. Nejvýznamnější opatření snižující emise prachu jsou shrnuta v tabulce 5.
Tabulka 5:
Emisní zdroje, omezující opatření, účinnost snižování prachu a související náklady
v průmyslu sekundární produkce železa a oceli
Emisní zdroj | Omezující opatření | Účinnost snižování prachu (%) | Náklady na snížení emisí (v USD)
---|---|---|---
Elektrické obloukové pece | EO
textilní filtr | >99
>99,5 |
textilní filtr: 24 USD/t oceli
Slévárny litiny
(příloha II, kategorie 4)
34.
Velmi důležité je zachycovat všechny emise účinně. To je možné instalací usazovacích komor, mobilních odsávacích hubic nebo odsáváním z celé budovy. Zachycené emise musí být čištěny. Ve slévárnách litiny jsou provozovány kuplovny, elektrické obloukové pece a indukční pece. Přímé emise těžkých kovů v tuhé i plynné fázi jsou spojeny zejména s tavením a v některých případech - v menším rozsahu - s odléváním. Fugitivní emise vznikají při manipulaci se surovinami, při tavení, odlévání a čištění odlitků a při opravách vyzdívky pecí. Nejvýznamnější opatření snižující emise prachu jsou shrnuta v tabulce 6 s uvedením dosažitelných účinností snížení emisí a souvisejících nákladů v případech, kde byly dostupné. Tato opatření mohou snížit koncentraci prachu na 20 mg/m3 nebo méně.
35.
Průmysl sléváren litiny zahrnuje velmi široké spektrum procesních míst. Pro stávající malá zařízení nemusí uvedená opatření představovat BAT, pokud nejsou ekonomicky životaschopná.
Tabulka 6:
Emisní zdroje, omezující opatření, účinnost snižování prachu a související náklady
v průmyslu slévárnách litiny
Emisní zdroj| Omezující opatření| Účinnost
snižování
prachu
(%)| Náklady na
snížení emisí
(v USD)
---|---|---|---
Elektrické
obloukové pece| EO
textilní filtry| >99
>99,5| textilní filtry: 24 USD/t železa
Indukční pec| textilní filtr / suchá absorbce + textilní filtr| >99|
Kuplovna na
studený vítr| odtah pode dveřmi:
textilní filtr| >98|
odtah nade dveřmi:
textilní filtr + předodprášení
textilní filtr + chemisorpce| >97
>99| 8 - 12 USD/t železa
45 USD/t železa
Kuplovna na předehřátý vítr| textilní filtr + předodprášení
dezintegrátor / Venturiho odlučovač| >99
>97| 23 USD/t železa
Primární a sekundární průmysl neželezných kovů
(příloha II, kategorie 5 a 6)
36.
Tento oddíl uvádí emise a opatření omezující emise Cd, Pb a Hg v průmyslu primární a sekundární produkce barevných kovů, jako je například olovo, měď, zinek, cín a nikl. V tomto sektoru v důsledku velkého počtu různých surovin vstupujících do různých produkčních procesů může docházet k emisím téměř všech těžkých kovů a jejich četných sloučenin do ovzduší. Se zřetelem k vybraným těžkým kovům jsou v rámci této přílohy zvláště důležité výroby mědi, olova a zinku.
37.
Rudy a koncentráty rtuti jsou nejprve zpracovány drcením a někdy sítováním. Postupy obohacování rud nejsou uplatňovány rozsáhle, i když v některých zařízeních na zpracování chudých rud byla použita flotace. Drcená ruda je v malých provozech vypalována v retortách, ve velkých provozech v pecích, a to při teplotách, při nichž sublimuje sulfid rtuťnatý. Vznikající páry rtuti jsou kondenzovány v chladícím systému a jsou zachycovány ve formě kovové rtuti. Saze z těchto kondenzátorů a usazovacích nádrží by měly být odstraňovány, zpracovány s vápencem a vráceny do retorty nebo do pece.
38.
K účinné regeneraci rtuti mohou být použity následující postupy:
-
opatření ke snižování tvorby prachu při dolování a zakládání výsypek, včetně minimalizace velikosti výsypky;
-
nepřímé vytápění pece;
-
udržování rudy v suchém stavu v maximální možné míře;
-
teplotu plynu vstupujícího do kondenzátoru udržovat pouze 10 až 20 °C nad jeho rosným bodem;
-
udržování teploty na výstupu na co nejnižší možné úrovni; a
-
vedení reakčních plynů za kondenzátorem do mokrého odlučovače a/nebo přes selenový filtr.
Tvorba prachu může být potlačena nepřímým ohřevem, odděleným zpracováním jemných rud a omezením obsahu vody v rudě. Prach by měl být z reakčních horkých plynů před tím, než vstoupí do jednotky kondenzace rtuti, odstraněn v cyklonech, a/nebo v elektrostatických odlučovačích.
39.
Podobné strategie jako v případě rtuti lze uplatnit při výrobě zlata amalgamováním. Zlato je získáváno rovněž jinými postupy než amalgamováním a ty jsou považovány za přednostní opatření pro nové závody.
40.
Barevné kovy jsou produkovány hlavně ze sulfidických rud. Z technických důvodů a z důvodů souvisejících s kvalitou produktů musí být odpadní plyny důkladně odprášeny na výslednou koncentraci prachu (< 3 mg/m3) a mohou také vyžadovat současné odstranění rtuti před vedením plynů do kontaktního zařízení na výrobu oxidu sírového (SO3), čímž se rovněž sníží emise těžkých kovů.
41.
V případech, kdy je to vhodné, by měly být použity textilní filtry. Lze tak snížit koncentraci prachu pod 10 mg/m3. Prach ze všech pyrometalurgických výrob by měl být recyklován v daném závodu nebo mimo závod, aby se chránilo zdraví zaměstnanců.
42.
V oblasti primární produkce olova první zkušenosti nasvědčují o existenci nových přímých technologií redukčního procesu bez aglomerace rudných koncentrátů. Tyto procesy jsou příkladem nové generace přímých technologií autogenního vytavování olova, které znečišťují méně a spotřebují méně energie.
43.
Produkce sekundárního olova je založena hlavně na využívání automobilových akumulátorů, které jsou před jejich vstupem do tavící pece rozebrány. Tato nejlepší dostupná technika by měla zahrnout jednu tavící operaci v krátké rotační peci nebo v šachtové peci. Hořáky na kyslíkem obohacené palivo mohou snížit objem odpadních plynů a tvorbu prachu o 60 %. Odprašování odpadních plynů textilními filtry umožňuje snížit koncentraci prachu na 5 mg/m3.
44.
Primární produkce zinku je založena na technologii „roast-leach electrowin technology“ (pražení-loužení-elektrolýza). V závislosti na vlastnostech koncentrátu lze pro nové závody jako alternativu k pražení uvážit tlakové loužení, které lze pokládat za BAT. Emise z pyrometalurgických procesů výroby zinku v tavících pecích (Imperial Smelting, IS) lze minimalizovat použitím hlavy pece s dvojitým zvonem a čištěním plynu vysokoúčinnými mokrými odlučovači, účinným odsáváním a čištěním plynů vznikajících ze strusky a při odlévání olova a čištěním pecních odpadních plynů bohatých na oxid uhelnatý na koncentrace prachu pod 10 mg/m3.
45.
Regeneraci zinku z oxidovaných zbytků lze uskutečnit v tavících pecích IS. Velmi chudé zbytky a prach (například z ocelářského průmyslu) jsou přitom nejprve zpracovávány v rotačních pecích (Waelzovy pece), ve kterých vzniká vysoký obsah oxidu zinečnatého. Metalické materiály jsou recyklovány tavením v indukčních pecích nebo v pecích s přímým nebo nepřímým ohřevem zemním plynem nebo kapalnými palivy, nebo ve vertikálních retortách typu New Jersey, v nichž lze recyklovat velmi různorodé oxidické a metalické sekundární materiály. Zinek lze také regenerovat ze strusek pecí produkujících olovo procesem dmýchání/profukování strusky.
Tabulka 7a)
Emisní zdroje, omezující opatření, účinnost snižování prachu a související náklady
v průmyslu primární výroby barevných kovů
Emisní zdroj| Omezující opatření| Účinnost
snižování
prachu
(%)| Náklady na
snížení emisí
(v USD)
---|---|---|---
Fugitivní emise| odsávací hadice, izolace od ovzduší atd., čištění odpadních plynů textilními filtry| >99|
Pražení/aglomerace| aglomerace: EO+mokrý odlučovač (před vedením do kontaktního procesu výroby H2SO4) + textilní filtr pro koncové plyny| | 7-10 USD/t H2SO4
Konvenční tavby (redukce ve vysokých pecích)| šachtové pece: uzavřený typ/ účinné odsávání otvorů výpustí (odpichovacích otvorů) + textilní filtr, kryté licí žlaby, dvojité zvony hlavy pecí| |
Tavící pece IS| vysokoúčinné mokré odlučovače Venturiho odlučovače dvouzvonové hlavy pecí| >95| 4 USD/t kovu
Tlakové loužení| aplikace závisí na vlastnostech koncentrátu (na jeho loužitelnosti)| >99| specifické pro dané místo
Procesy přímého tavení a redukce| procesy tavení, např.: Kivcet, Outokumpu, Mitsubishi| |
vsádkové tavící procesy, např. rotační konvertor dmýchaný shora, procesy Ausmelt, Isosmelt, QSL a Noranda| Ausmelt:
Pb: 77,Cd: 97
QSL: Pb: 92,
Cd: 93| provozní náklady pro proces QSL:
60 USD/t Pb
Tabulka 7b)
Emisní zdroje, omezující opatření, účinnost snižování prachu a související náklady
v průmyslu sekundární produkce barevných kovů
Emisní zdroj| Omezující opatření| Účinnost
snižování
prachu
(%)| Náklady na
snížení emisí
(v USD)
---|---|---|---
Produkce olova| krátké rotační pece: odsávací hubice v otvorech + textilní filtr; trubkový kondenzátor, hořáky na kyslíkatá paliva| 99,9| 45 USD/t Pb
Produkce zinku| tavící pece IS| >95| 14 USD/t Zn
46.
Obecně by měly být provozní procesy spojovány s účinným zařízením pro zachycování prachu v obou případech, tj. u primárního plynu i fugitivních emisí. Nejdůležitější opatření k omezení emisí jsou uvedeny v tabulkách 7a) a 7b). Koncentrace prachu mohou být v některých případech sníženy použitím textilních filtrů na méně než 5 mg/m3.
Průmysl cementu
(příloha II, kategorie 7)
47.
Cementářské pece mohou využívat sekundární paliva, jako jsou například odpadní oleje nebo odpadní pneumatiky. V případech využívání odpadů lze uplatnit požadavky týkající se spalování odpadů a v případech spalování nebezpečných odpadů, v závislosti na jejich množství spalovaném v daném závodu, mohou být uplatněny emisní požadavky platné pro spalování nebezpečných odpadů. Tento oddíl se však omezuje na cementářské pece spalující fosilní paliva.
48.
Částice jsou emitovány ve všech stupních procesu produkce cementu, včetně manipulace s materiálem, přípravy materiálu surovin (drcení, sušení), produkce slínku a přípravy cementu. Těžké kovy jsou vnášeny do pece spolu se surovinami, s fosilními palivy i se spalovaným odpadem.
49.
Produkce slínku probíhá v následujících typech cementářských pecí: dlouhé mokré rotační pece, dlouhé suché rotační pece, rotační pec s cyklonovým předehřívačem, rotační pec s roštovým předehřívačem, šachtová pec. Z hlediska spotřeby energie a z hlediska možností omezování emisí je vhodnější rotační pec s cyklonovým předehřívačem.
50.
Regenerace tepla z odpadních plynů z rotačních pecí je realizována jejich vedením do systému předehřívání a sušiček mletých surovin (jsou-li instalovány) před tím, než jsou tyto plyny odprašovány. Shromážděný prach je vracen ke vstupním surovinám.
51.
Ve vypouštěných plynech je obsaženo méně než 0,5 % olova a kadmia vstupujícího do pece. Vysoký obsah alkálií a čisticí procesy v peci přispívají k vázání těchto kovů do slínku nebo do pecního prachu.
52.
Emise těžkých kovů do ovzduší lze snížit např. eliminací unikajících proudů a skladováním odloučeného prachu namísto jeho vracení k vstupnímu materiálu. V každém případě by tyto úvahy měly obsahovat posouzení dopadů uvolňování těžkých kovů do výsypek odpadů. Další možností je by-pass horké drtě v případech, kdy je kalcinovaný horký drcený materiál vypuštěn přímo na vstupním čele pece a kdy je odváděn do závodu na přípravu cementu. Alternativně lze přidávat prach ke slínku. Jiným důležitým opatřením je dobré řízení ustáleného procesu v peci tak, aby byla vyloučena nutnost nouzově vypínat elektrostatické odlučovače. To může být způsobeno nadměrnými koncentracemi oxidu uhelnatého. V případech nouzového odstavení EO je důležité vyloučit špičkové emise těžkých kovů.
53.
Nedůležitější opatření k omezení emisí jsou uvedeny v tabulce 8. Textilní filtry jsou využívány hlavně ke snížení přímých emisí prachu z drtičů, mlýnů a sušáren, zatímco emise prachu z pecí a chlazení slínku jsou omezovány elektrostatickými odlučovači. Elektrostatickými odlučovači prachu lze koncentrace prachu snížit na méně než 50 mg/m3; použitím textilních filtrů může být koncentrace prachu ve vyčištěném plynu snížena na 10 mg/m3.
Tabulka 8:
Emisní zdroje, omezující opatření, účinnost a náklady na snížení emisí při výrobě cementu
Emisní zdroj| Omezující opatření| Účinnost
snížení prachu
(%)| Náklady na
snížení emisí
(v USD)
---|---|---|---
Přímé emise z drtičů, mlýnů a sušiček suroviny| textilní filtr| Cd, Pb: > 95|
Přímé emise z rotačních pecí a z chladičů slinku| EO| Cd, Pb: > 95|
Přímé emise z rotačních pecí| adsorpce na uhlí| Hg: > 95|
Sklářský průmysl
(příloha II, kategorie 8)
54.
Ve sklářském průmyslu jsou emise olova zvláště významné pro různé typy skel, ve kterých je olovo přidáváno jako vstupní surovina (např. křišťálové olovnaté sklo, sklo rentgenových/katodových výbojek atd). V případě sodno-vápenatého obalového skla závisí emise olova na kvalitě recyklovaného skla použitého v procesu. Obsah olova v prachu z tavení krystalového skla je obvykle 20 až 60 %.
55.
Emise prachu vznikají hlavně při míchání vsázky, únikem z otvorů pecí a při konečných úpravách a ofukování skleněných výrobků. Emise závisí zejména na typu použitého paliva a typu pece a na typu vyráběného skla. Hořáky na palivo obohacené kyslíkem mohou snížit objem odpadního plynu a vznik prachu až o 60 %. Emise olova vznikající při elektrickém ohřevu jsou podstatně nižší, než při ohřevu topným olejem nebo zemním plynem.
56.
Vsázky jsou taveny v kontinuálních tavících vanách, denních vanách nebo tavících pánvích. Během cyklu tavení při použití diskontinuálních pecí se emise prachu značně liší. Prašné emise z tavících van na výrobu křišťálového skla (< 5 kg/t taveného skla) jsou vyšší než z jiných van (< 1 kg/t taveného sodného a draselného skla).
57.
Některá opatření ke snížení přímých emisí prachu obsahujícího těžké kovy jsou: peletizace skelné vsázky, záměna systému vytápění topným olejem nebo plynem za elektrický ohřev, plnění většího podílu recyklovaného skla do vsádek a aplikace lepšího výběru surovin (včetně distribuce částic dle velikosti) a recyklovaného skla (vyloučení frakcí obsahujících olovo). Odpadní plyny lze vyčistit textilními filtry na koncentraci pod 10 mg/m3. Elektrostatickými odlučovači lze dosáhnout 30 mg/m3. Odpovídající účinnosti snížení emisí jsou uvedeny v tabulce 9.
58.
Výroba krystalového skla bez sloučenin olova je ve stavu vývoje.
Tabulka 9:
Emisní zdroje, omezující opatření, účinnost snižování prachu a související náklady
v průmyslu výroby skla
Emisní zdroj| Omezující opatření| Účinnost snižování prachu
(%)| Náklady na snížení emisí
(USD)
---|---|---|---
Přímé emise| textilní filtr| >98|
| EO| >90|
Průmysl výroby chloru a alkálií
(příloha II, kategorie 9)
59.
V průmyslu výroby chloru a alkálií je vyráběn chlor, alkalické hydroxidy a vodík elektrolýzou solného roztoku. Ve stávajících závodech je běžně používán proces amalgamový a proces diafragmový. V obou těchto procesech je k vyloučení environmentálních problémů nutno zavést správné postupy. Membránový proces nevede k žádným přímým emisím rtuti. Navíc se ukazuje, že diafragmové procesy spotřebují méně energie k elektrolýze a více tepla k zakoncentrování alkalických produktů, přičemž celková bilance energie vede k mírnému zvýhodnění membránové technologie v rozsahu od 10 do 15 % a ke kompaktnějšímu provozu cel. Membránový postup je proto pokládán za přednostní řešení pro nové závody. Rozhodnutí Komise o předcházení znečišťování moře z pozemních zdrojů (PARCOM) 90/3 ze dne 14. června 1990 doporučuje, aby stávající závody na amalgamovou výrobu chloru a louhu měly být odstaveny, jak nejdříve to bude prakticky schůdné a s cílem jejich úplného vyřazení do roku 2010.
60.
Měrné investice pro nahrazení amalgamového postupu membránovými procesy jsou uváděny v rozsahu 700 až 1000 USD/t výrobní kapacity chloru. Ačkoli mohou vznikat dodatečné náklady, mimo jiné vyššími náklady za energie a za čištění solankových roztoků, budou provozní náklady ve většině případů klesat. K tomu dochází v důsledku úspor zejména nižší spotřebou energie, nižšími náklady na zpracování odpadních vod a na zneškodňování odpadů.
61.
Zdrojem emisí rtuti v amalgamových procesech jsou: větrání hal, v nichž jsou elektrolytické cely, technologické výpary, vedlejší produkty procesu, zejména vodík a odpadní vody. Z hlediska emisí rtuti do ovzduší jsou zejména podstatné emise vznikající difúzí rtuti z elektrolyzérů do ovzduší haly. Preventivní a omezující opatření jsou velmi důležitá a měla by jim být přiřazena priorita v souladu s relativní důležitostí každého zdroje v rámci konkrétních zařízení. V každém případě jsou nutná specifická opatření omezující emise rtuti v případech, kdy je rtuť regenerována z kalů vznikajících v procesu.
62.
Ke snižování emisí rtuti z existujících závodů se rtuťovým procesem mohou být přijata následující opatření:
-
kontrola procesu a technická opatření k optimalizaci provozu elektrolyzérů a jejich údržby a účinnější pracovní metody;
-
instalace krytů, těsnění a řízené odsávání úniků;
-
čištění hal s elektrolyzéry a opatření usnadňující jejich udržování v čistém stavu;
-
čištění omezených proudů plynů (určité znečištěné proudy vzduchu a vodíku).
63.
Tato opatření mohou snížit emise rtuti do ovzduší spolehlivě pod úroveň 2,0 g/t výrobní kapacity chloru, vyjádřené jako roční průměr. Existují příklady závodů, které dosahují emisí značně pod 1,0 g /t výrobní kapacity chloru. V důsledku rozhodnutí PARCOM 90/3 bylo od stávajících závodů požadováno do 31. prosince 1996 dosažení hodnoty 2 g Hg/t výrobní kapacity chloru pro emise spadající do působnosti Úmluvy o předcházení znečišťování moře z pozemních zdrojů. Protože tyto emise dalekosáhle závisí na správných provozních postupech, průměrná hodnota by měla záviset na údržbě a měla by zahrnovat pravidelnou roční údržbu nebo kratší.
Spalování komunálních a nebezpečných odpadů a odpadů ze zdravotnických zařízení
(příloha II, kategorie 10 a 11)
64.
Emise kadmia, olova a rtuti vznikají spalováním komunálních a nebezpečných odpadů a odpadů ze zdravotnických zařízení. V průběhu procesu spalování je převedena do plynné formy veškerá rtuť, podstatná část kadmia a menší část olova. Ke snížení těchto emisí před a po spalování by měla být přijata zvláštní opatření.
65.
Za nejlepší dostupnou techniku odprašování lze pokládat textilní filtry ve spojení se suchými nebo mokrými metodami omezování emisí těkavých složek. Elektrostatické odlučovače ve spojení s mokrými systémy mohou být rovněž určeny k dosažení nízkých emisí prachu, ale ty poskytují méně možností než textilní filtry, které navíc umožňují pomocí předřazených vrstev adsorbovat těkavé znečišťující látky.
66.
Při uplatnění BAT k čištění odpadních plynů lze snížit koncentraci prachu na rozsah 10 až 20 mg/m3; v praxi jsou dosahovány nižší koncentrace a v některých případech byly popsány koncentrace nižší než 1 mg/m3. Koncentraci rtuti lze snížit na rozsah 0,05 - 0,10 mg/m3 (vztaženo k referenčnímu obsahu kyslíku 11 %).
67.
Nejvýznamnější sekundární opatření ke snížení emisí jsou shrnuta v tabulce 10. Je obtížné uvést obecně platné údaje, protože relativní náklady v USD na tunu závisí na zvláště širokém rozsahu místně specifických proměnných, jako je složení odpadů.
68.
Těžké kovy byly nalezeny ve všech frakcích proudu komunálních odpadů (například výrobků, papíru, organických materiálů). Proto mohou být sníženy emise těžkých kovů snížením množství spalovaných komunálních odpadů. To lze dosáhnout různými strategiemi řízení odpadů, včetně programů recyklování a kompostování organických materiálů. Navíc, některé země EHK OSN povolují skládkování komunálních odpadů. Ve správně řízených skládkách mohou být emise kadmia a olova vyloučeny a emise rtuti mohou být nižší, než při spalování. Výzkum emisí rtuti ze skládek probíhá v několika zemích regionu EHK OSN.
Tabulka 10:
Emisní zdroje, omezující opatření, účinnost a náklady na spalování komunálních
a nebezpečných odpadů a odpadů ze zdravotnických zařízení
Emisní zdroj| Omezující opatření| Účinnost snížení prachu
(%)| Náklady na snížení emisí
(v USD)
---|---|---|---
Kouřové plyny| vysoce účinné mokré odlučovače| Cd, Pb: > 98; Hg: asi 50|
EO (3 sekce)| Cd, Pb: 80-90| 10-20 USD/t odpadů
mokrý EO (1 sekce)| Cd, Pb: 95-99|
textilní filtr| Cd, Pb: 95-99| 15-30 USD/t odpadů
vstřikování uhlíku + textilní filtr| Hg: > 85| asi 2-3 USD/t odpadů; provozní náklady
filtrace ložem uhlíku| Hg: > 99| asi 50 USD/1 odpadů; provozní náklady
PŘÍLOHA IV
HARMONOGRAM PRO UPLATNĚNÍ MEZNÍCH HODNOT A NEJLEPŠÍCH
DOSTUPNÝCH TECHNIK PRO NOVÉ A STÁVAJÍCÍ STACIONÁRNÍ ZDROJE
Harmonogram pro uplatnění mezních hodnot a nejlepších dostupných technologií je následující:
a)
pro nové stacionární zdroje: dva roky od vstupu tohoto protokolu v platnost;
b)
pro stávající stacionární zdroje: osm roků od vstupu tohoto protokolu v platnost; v případech nutnosti může být tato doba prodloužena pro jednotlivé stávající stacionární zdroje v souladu s dobou amortizace stanovenou vnitrostátními právními předpisy.
PŘÍLOHA V
MEZNÍ HODNOTY PRO OMEZOVÁNÍ EMISÍ Z VELKÝCH STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ
I.
ÚVOD
1.
Pro omezení emisí těžkých kovů jsou důležité dva typy emisních limitů:
-
hodnoty pro určité těžké kovy nebo skupinu těžkých kovů; a
-
hodnoty pro emise částic obecně.
2.
Mezní hodnoty pro částice nemohou v podstatě nahradit specifické mezní hodnoty pro kadmium, olovo a rtuť, protože množství kovů spojených s emisemi částic se liší proces od procesu. Dodržování těchto limitů však významně přispívá ke snižování emisí těžkých kovů obecně. Monitorování emisí částic je navíc obecně levnější než monitorování jednotlivých chemických sloučenin a nepřetržité monitorování jednotlivých těžkých kovů je obecně neuskutečnitelné. Proto mají emisní limity pro částice velkou praktickou důležitost a jsou také stanoveny v této příloze ve většině případů k doplnění nebo nahrazení specifických emisních limitů pro kadmium nebo olovo nebo rtuť.
3.
Mezní hodnoty vyjádřené v mg/m3 se vztahují k standardním podmínkám (objemu při teplotě 273,15 K, tlaku 101,3 kPa a suchému plynu) a jsou počítány jako průměrná hodnota hodinového měření, pokrývající několik hodin provozu, zpravidla 24 hodin. Intervaly náběhu a odstavování by měly být vyloučeny. Doba průměrování může být prodloužena, pokud je nutno získat dostatečně přesné výsledky monitorování. Vzhledem k obsahu kyslíku v odpadním plynu budou platit hodnoty uvedené pro vybrané hlavní stacionární zdroje. Jakékoli zřeďování k účelům snižování koncentrací znečišťujících látek v odpadním plynu je zakázáno. Mezní hodnoty těžkých kovů zahrnují tuhou, plynnou a parní formu těchto kovů a jejich sloučenin, vyjádřené jako čisté kovy. Kdykoli jsou uvedeny mezní hodnoty pro celkové emise, vyjádřené v g na jednotku produkce nebo výrobní kapacity, vztahují se k součtu komínových a fugitivních emisí, vypočtených jako roční hodnoty.
4.
V případech, kdy překračování daných emisních limitů nelze vyloučit, budou monitorovány buď emise, nebo parametr výkonnosti, který ukazuje, zda je zařízení omezující emise správně provozováno a udržováno. Monitorování emisí nebo parametrů ukazujících výkonnost by mělo probíhat nepřetržitě, jestliže hmotný tok emisí přesahuje 10 kg/h. Pokud jsou emise monitorovány, koncentrace látek znečišťujících ovzduší v nosném plynu v plynovodném systému by měly být měřeny reprezentativním způsobem. Jestliže emise částic nejsou měřeny nepřetržitě, koncentrace by měly být měřeny v pravidelných intervalech, přičemž jsou brány pro kontrolu nejméně tři odečty. Vzorkování a analýzy všech znečišťujících látek a referenční měřicí metody kalibrace automatizovaných systémů měření by měly být prováděny v souladu s normami stanovenými Evropským výborem pro normalizaci CEN (Comité européen de normalisation) nebo Mezinárodní organizací pro normalizaci ISO. Po dobu vývoje očekávaných norem CEN nebo ISO budou platit vnitrostátní normy. Vnitrostátní normy mohou být uplatněny také v případech, kdy poskytují výsledky ekvivalentní jako normy CEN nebo ISO.
5.
V případě nepřetržitého monitorování je dodržení mezních hodnot dosaženo v případech, kdy žádná z vypočtených průměrných 24hodinových emisních koncentrací nepřesáhne mezní hodnotu nebo pokud 24-hodinový průměr monitorovaného parametru nepřesáhne korelovanou hodnotu tohoto parametru, který byl stanoven v průběhu testu výkonnosti zařízení omezujícího emise, jež bylo náležitě provozováno a udržováno. V případě přerušovaného monitorování je dodržení emisních limitů dosaženo, pokud průměrná hodnota kontrolních odečtů nepřesáhne mezní hodnotu. Dodržování každé z mezních hodnot vyjádřené jako celkové emise na jednotku produkce nebo celkových ročních emisí je dosaženo, pokud monitorovaná hodnota není překročena, jak je popsáno výše.
II.
SPECIFICKÉ MEZNÍ HODNOTY PRO VYBRANÉ VELKÉ STACIONÁRNÍ ZDROJE
Spalování fosilních paliv
(příloha II. kategorie 1)
6.
Mezní hodnoty se vztahují k obsahu kyslíku v odpadním plynu 6 % pro tuhá paliva, a 3 % pro kapalná paliva
7.
Mezní hodnota pro emise částic pro tuhá i pro kapalná paliva: 50 mg/m3
Aglomerační závody
(příloha II. kategorie 2)
8.
Mezní hodnota pro emise částic: 50 mg/m3
Peletizační závody
(příloha II. kategorie 2)
9.
Mezní hodnota pro emise částic:
a)
drcení, sušení: 25 mg/m3; a
b)
peletizace: 25 mg/m3; nebo
10.
Mezní hodnota pro celkové emise částic: 40 g/t produkovaných pelet.
Vysoké pece
(příloha II. kategorie 3)
11.
Mezní hodnota pro emise částic: 50 mg/m3
Elektrické obloukové pece
(příloha II. kategorie 3)
12.
Mezní hodnota pro emise částic: 20 mg/m3
Výroba mědi a zinku, včetně pecí typy Imperiál Smelting
(příloha II. kategorie 5 a 6)
13.
Mezní hodnota pro emise částic: 20 mg/m3
Výroba olova
(příloha II. kategorie 5 a 6)
14.
Mezní hodnota pro emise částic: 10 mg/m3
Průmysl cementu
(příloha II. kategorie 7)
15.
Mezní hodnota pro emise částic: 50 mg/m3
Sklářský průmysl
(příloha II. kategorie 8)
16.
Mezní hodnoty se vztahují k různým obsahům kyslíku v odpadním plynu v závislosti na typu pece: tavící vanová pec: 8 %; pánvová pec a denní vana: 13 %
17.
Mezní hodnota pro emise olova: 5 mg/m3
Průmysl výroby chloru a alkálií
(příloha II. kategorie 9)
18.
Mezní hodnoty se vztahují k celkovému množství rtuti vypuštěné ze závodu do ovzduší bez ohledu na zdroj emisí a jsou vyjádřeny jako střední roční hodnota.
19.
Mezní hodnoty pro stávající závody průmyslu výroby chloru a alkálií budou vyhodnoceny na zasedání smluvních stran s výkonným orgánem nejpozději do dvou let od vstupu tohoto protokolu v platnost.
20.
Mezní hodnota pro nové závody průmyslu výroby chloru a alkálií: 0,01 g Hg/t výrobní kapacity chloru
Spalování komunálních a nebezpečných odpadů a odpadů ze zdravotnických zařízení
(příloha II. kategorie 10 a 11)
21.
Mezní hodnoty se vztahují ke koncentraci kyslíku v odpadním plynu 11 %.
22.
Mezní hodnota pro emise částic:
a)
pro spalování nebezpečného a nemocničního odpadu: 10 mg/m3
b)
pro spalování komunálního odpadu: 25 mg/m3
23.
Mezní hodnota pro emise rtuti:
a)
pro spalování nebezpečného odpadu: 0,05 mg/m3
b)
pro spalování komunálního odpadu: 0,08 mg/m3
c)
mezní hodnota pro emise obsahující rtuť ze spalování odpadu ze zdravotnických zařízení bude vyhodnocena na zasedání smluvních stran s výkonným orgánem nejpozději do dvou let od vstupu tohoto protokolu v platnost.
PŘÍLOHA VI
OPATŘENÍ K REGULACI PRODUKTŮ
1.
Kromě případů, kdy je v této příloze stanoveno jinak, nejpozději do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost bude obsah olova v prodávaném benzinu pro silniční vozidla snížen na koncentraci nepřesahující 0,013 g/l. Smluvní strany prodávající bezolovnatý benzin s koncentrací olova nižší než 0,013 g/l se vynasnaží tuto koncentraci udržet nebo ještě snížit.
2.
Každá smluvní strana se vynasnaží zajistit, aby změna paliv s obsahem olova specifikovaným v odstavci 1 výše vedla k celkovému snížení škodlivých vlivů na lidské zdraví a na životní prostředí.
3.
V případě, že určitý stát stanoví, že omezení obsahu olova v prodávaném benzinu v souladu s odstavcem 1 by vedlo k vážným sociálněhospodářským nebo technickým problémům nebo by nevedlo k celkovým environmentálním nebo zdravotním přínosům, mimo jiné vzhledem ke klimatické situaci, může prodloužit časové období stanovené v odstavci 1 až na 10 let, v jejichž průběhu může obchodovat s olovnatým benzinem s obsahem olova nepřesahujícím 0,15 g /l. V tomto případě tento stát uvede v prohlášení, které bude uloženo spolu s jeho listinami o přistoupení, schválení, ratifikaci nebo přijetí, že zamýšlí prodloužit časové období a písemně oznámí výkonnému orgánu důvody tohoto prodloužení.
4.
Smluvním stranám se povoluje prodávat malé množství, až do objemu 0,5 % celkového objemu prodaného benzinu, olovnatý benzin s obsahem olova nepřekračujícím 0,15 g/l k pohonu starých silničních vozidel.
5.
Nejpozději do pěti let, nebo do deseti let v případě zemí s transformujícím se hospodářstvím, které využijí desetileté prodloužení a uvedou tento záměr v prohlášení, které bude uloženo spolu s jejich listinami o přistoupení, schválení, ratifikaci nebo přijetí, dosáhne každá smluvní strana koncentračních úrovní, které nepřesáhnou:
a)
0,05 % váhových rtuti v alkalických manganových článcích s prodlouženou životností v extrémních podmínkách (například při teplotách pod 0 °C nebo nad 50 °C, vystavených šokům.); a
b)
0,025 % váhových rtuti ve všech ostatních alkalických manganových článcích.
Tyto mezní hodnoty mohou být překročeny pro nové uplatnění technologií baterií a akumulátorů nebo uplatnění baterií a akumulátorů v nových produktech, pokud je dostatečně zajištěno, že výsledné baterie a akumulátory nebo produkty bez snadno odstranitelného akumulátoru budou zneškodňovány environmentálně šetrným způsobem. Alkalické manganové miniaturní články a baterie z nich složené budou rovněž z této povinnosti vyňaty.
PŘÍLOHA VII
OPATŘENÍ K ŘÍZENÍ PRODUKTŮ
1.
Účelem této přílohy je poskytnout smluvním stranám vodítka k opatřením pro řízení produktů.
2.
Smluvní strany mohou uvážit vhodná opatření pro řízení produktů, jako jsou například opatření uvedená níže, v případech, kdy je to zdůvodněno potenciálními riziky nebo škodlivými vlivy na lidské zdraví nebo na životní prostředí v důsledku emisí do ovzduší jednoho nebo více těžkých kovů uvedených v seznamu v příloze I, přičemž jsou brány v úvahu všechna rizika a přínosy takovýchto opatření přijímaných s cílem zajistit, že jakékoli změny v produktech povedou k celkovému snížení škodlivých účinků na lidské zdraví a na životní prostředí:
a)
nahrazení produktů obsahujících jeden nebo více kovů uvedených v seznamu I, které byly záměrně k produktu přidány, pokud existuje vhodné náhradní řešení;
b)
minimalizace obsahu nebo náhrada jednoho nebo více těžkých kovů, které byly k produktu záměrně přidány a které jsou uvedeny na seznamu v příloze I;
c)
ustanovení o informacích o výrobku včetně označení k zajištění toho, že spotřebitelspotřebitel bude informován o obsahu záměrně přidaného jednoho nebo více těžkých kovů uvedených v příloze I a o podmínkách jeho bezpečného užívání a manipulace s ním jako s odpadem;
d)
využívání ekonomických podnětů nebo dobrovolných dohod ke snížení nebo k vyloučení obsahu těžkých kovů uvedených na seznamu v příloze I v produktech;
e)
sestavení a uplatnění programů sběru, recyklace nebo zneškodňování produktů obsahujících jeden nebo více těžkých kovů uvedených na seznamu v příloze I environmentálně šetrným způsobem.
3)
Každý produkt nebo skupina produktů uvedených níže obsahuje jeden nebo více těžkých kovů uvedených na seznamu v příloze I a podléhá regulačním nebo dobrovolným opatřením přinejmenším jedné smluvní strany úmluvy na základě významného příspěvku tohoto produktu k emisím do ovzduší jednoho nebo více těžkých kovů uvedených na seznamu v příloze I. Dosud však nejsou k dispozici dostatečné důkazy potvrzující, že tyto produkty jsou významným zdrojem emisí u všech smluvních stran, čímž by bylo oprávněno jejich začlenění do přílohy VI. Každá smluvní strana se vyzývá k tomu, aby uvážila dostupné údaje a nutnost opatření předběžné opatrnosti k uplatnění opatření k řízení produktů uvedených v odstavci 2 pro jeden nebo více produktů uvedených níže:
(a)
elektrické součástky obsahující rtuť, například zařízení obsahující jeden nebo více spínačů/senzorů pro přenos elektrického proudu, jako jsou relé, termostaty, hladinové spínače, tlakové spínače a další spínače (přijatá opatření zahrnují zákaz většiny elektrických součástek obsahujících rtuť; dobrovolné programy k nahrazení některých rtuťových spínačů elektronickými nebo speciálními spínači; dobrovolné programy recyklování pro spínače a pro termostaty);
(b)
měřicí zařízení obsahující rtuť, jako jsou například teploměry, tlakoměry, manometry, barometry, tlakové spínače a tlakové převodníky (přijatá opatření zahrnují zákaz teploměrů a měřicích zařízení s obsahem rtuti);
(c)
fluorescenční svítidla obsahující rtuť (přijatá opatření zahrnují omezení obsahu rtuti ve svítidle jak volitelnými či řízenými programy, tak volitelnými programy recyklace);
(d)
dentální amalgamy s obsahem rtuti (přijatá opatření zahrnují volitelná opatření a zákazy s výjimkami pro používání dentálních amalgamů a volitelné programy pro podporu zachycování dentálních amalgamů před vypouštěním vody ze stomatologických ordinací na úpravnu);
(e)
pestcidy s obsahem rtuti včetně úpravy sadby (přijatá opatření zahrnují zákazy vztahující se na všechny pesticidy včetně úpravy sadby a zákazy k používání rtuti jako desinfekčního prostředku);
(f)
barvy a nátěrové hmoty s obsahem rtuti (přijatá opatření zahrnují zákazy všech barviv, nátěrových hmot pro interiéry a barev používaných k výrobě hraček a zákazy používání antivegetačních nátěrů, které obsahují rtuť);
(g)
rtuťové baterie a články jiného druhu, než jsou zahrnuty pod přílohou VI (přijatá opatření zahrnují omezení obsahu rtuti prostřednictvím volitelných i nařízených programů a zpoplatnění a volitelných programů recyklace).
1)
Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států přijatá dne 13. listopadu 1979 v Ženevě byla vyhlášena pod č. 5/1985 Sb. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 78/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 78/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu o dalším snižování emisí síry k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 1979, přijatého v Oslo dne 14. června 1994
Vyhlášeno 24. 9. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 5. 8. 1998, částka 38/2010
* Článek 1 - DEFINICE
* Článek 2 - Základní závazky
* Článek 3 - Výměna technologií
* Článek 4 - Národní strategie, politiky, programy, opatření a informace
* Článek 5 - Podávání zpráv
* Článek 6 - Výzkum, vývoj a monitorování
* Článek 7 - Plnění závazků
* Článek 8 - Přezkoumávání smluvními stranami na zasedáních výkonného orgánu
* Článek 9 - Urovnávání sporů
* Článek 10 - Přílohy
* Článek 11 - Změny a úpravy
* Článek 12 - Podpis
* Článek 13 - Ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení
* Článek 14 - Depozitář
* Článek 15 - Vstup v platnost
* Článek 16 - Odstoupení
* Článek 17 - Platná znění I II III IV
* PŘÍLOHA V
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 5. 8. 1998
78
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 14. června 1994 byl v Oslo přijat a jménem České republiky podepsán Protokol o dalším snižování emisí síry k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 19791).
S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Protokolu, dne 19. června 1997.
Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 15 odst. 1 dne 5. srpna 1998 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Protokol o dalším snižování emisí síry k Úmluvě o dálkovém znečišťování
ovzduší, přesahujícím hranice států z roku 1979
SMLUVNÍ STRANY,
ROZHODNUTY uskutečnit Úmluvu o dálkovém znečištění ovzduší přesahujícím hranice států,
ZNEPOKOJENY tím, že emise síry a jiné látky znečišťující ovzduší jsou i nadále přenášeny přes hranice států a v těch částech Evropy a Severní Ameriky, které jsou jim vystaveny, působí rozsáhlé škody na přírodních zdrojích, jako jsou lesy, půda a voda, jež mají životní důležitost pro životní prostředí a pro hospodářství, a na hmotných předmětech, včetně historických památek a za jistých okolností působí nepříznivě na lidské zdraví,
ROZHODNUTY podniknout preventivní opatření k předvídání, zabránění nebo k snížení emisí látek znečišťujících ovzduší a ke zmírňování jejich nepříznivých účinků,
PŘESVĚDČENY, že tam, kde existuje hrozba vážné a nenapravitelné škody, neměla by chybějící úplná vědecká jistota být použita jako důvod pro odklad těchto opatření, majíce přitom na zřeteli, že náklady na taková preventivní opatření ke snížení emisí by měly být vynaloženy hospodárně,
PAMĚTLIVY, že opatření k omezení emisí síry a jiných látek znečišťujících ovzduší by rovněž přispěla k ochraně citlivého životního prostředí Arktidy,
MAJÍCE NA ZŘETELI, že převažujícími zdroji znečišťování ovzduší, které přispívají k acidifikaci životního prostředí, jsou spalování fosilních paliv pro výrobu energie a hlavní technologické procesy v různých průmyslových odvětvích, jakož i doprava, které způsobují emise síry, oxidů dusíku a jiných znečišťujících látek,
VĚDOMY si, že k omezování znečišťování ovzduší je třeba přistupovat regionálně a z hlediska nákladů efektivně tím, že se vezmou v úvahu odchylky v účincích a v nákladech mezi jednotlivými zeměmi,
CHTĚJÍCE podniknout další a účinnější kroky k řízení a snižování emisí síry,
UZNÁVAJÍCE, že jakákoli politika omezování síry, i když bude v regionu z hlediska nákladů vysoce účinná, bude mít za následek značné ekonomické zatížení zemí, jejichž hospodářství transformuje v tržní ekonomiku,
UVĚDOMUJÍCE si, že opatření podniknutá ke snížení emisí síry by se neměla stát prostředkem libovolné nebo neospravedlnitelné diskriminace nebo zastřeného omezování mezinárodní soutěže a obchodu,
BEROUCE V ÚVAHU stávající vědecké a technické údaje o emisích, o procesech v ovzduší a o účincích oxidů síry na životní prostředí a rovněž náklady na jejich snižování,
VĚDOMY si, že acidifikaci životního prostředí způsobují kromě oxidů síry také emise oxidů dusíku a amoniaku,
POZNAMENÁVAJÍCE, že na základě Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu přijaté v New Yorku 9. května 1992 existuje dohoda o vypracovávání vnitrostátních postupů a podniknutí odpovídajících opatření k boji proti změnám klimatu, od které lze očekávat, že povede ke snížení emisí síry,
POTVRZUJÍCE, že je zapotřebí zajistit udržitelný rozvoj šetrný k životnímu prostředí,
UZNÁVAJÍCE, že je třeba pokračovat ve vědecké a technické spolupráci k dalšímu rozpracování přístupu založeného na kritických zátěžích a kritických úrovních, včetně snah provést posouzení několika látek znečišťujících ovzduší a různých účinků na životní prostředí, materiály a lidské zdraví,
PODTRHUJÍCE, že vědecké a technické poznatky se vyvíjejí a že bude nutné vzít tento vývoj v úvahu při přezkoumání přiměřenosti závazků, které byly převzaty podle tohoto protokolu, a při rozhodování o další činnosti,
UZNÁVAJÍCE Protokol o snížení emisí síry nebo jejich toků přes hranice států nejméně o 30 procent, který byl přijat v Helsinkách dne 8. července 1985, a opatřeních, která již mnohé státy podnikly a která se projevila ve snížení emisí síry,
SE DOHODLY NA TOMTO:
Článek 1
DEFINICE
Pro účely tohoto protokolu se:
1.
“úmluvou“ rozumí Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států přijatá v Ženevě dne 13. listopadu 1979;
2.
“EMEP“ rozumí Program spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě;
3.
“výkonným orgánem“ rozumí výkonný orgán úmluvy ustanovený podle čl. 10 odst. 1 úmluvy;
4.
“Komisí“ rozumí Hospodářská komise pro Evropu Organizace spojených národů;
5.
“smluvními stranami“ rozumí, pokud z kontextu nevyplývá jinak, smluvní strany tohoto protokolu;
6.
“geografickým rozsahem EMEP“ rozumí oblast definovaná v čl. 1 odst. 4 protokolu k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států o dlouhodobém financování Programu spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě (EMEP) přijatém v Ženevě dne 28. září 1984;
7.
“SOMA“ rozumí území vymezené v příloze III za podmínek stanovených v čl. 2 odst. 3, kde probíhají opatření ke snížení oxidů síry;
8.
“kritickou zátěží“ rozumí kvantitativní odhad expozice jedné či více znečišťujícím látkám, pod jejíž úrovní podle současných poznatků nedochází k významným škodlivým účinkům na určité citlivé prvky životního prostředí;
9.
“kritickou úrovní“ rozumí taková koncentrace znečišťujících látek v ovzduší, nad níž podle současných poznatků může docházet k přímým nepříznivým účinkům na receptory, jako jsou lidé, rostliny, ekosystémy nebo materiály;
10.
“kritickou depozicí síry“ rozumí kvantitativní odhad expozice vlivu kyslíkatých sloučenin síry, s přihlédnutím k absorpci a depozici bazických kationtů, pod jejíž úrovní podle dosavadních poznatků nedochází k významným škodlivým účinkům na určité citlivé prvky životního prostředí;
11.
“emisemi“ rozumí uvolňování látek do ovzduší;
12.
“emisemi síry“ rozumí všechny emise sloučenin síry vyjádřené v kilotunách oxidu siřičitého (kt SO2) do ovzduší, které mají původ v antropogenních zdrojích s vyloučením lodí v mezinárodní přepravě vně teritoriálních vod;
13.
“palivem“ rozumí jakýkoli pevný, tekutý nebo plynný spalitelný materiál s výjimkou odpadků z domácností a toxického nebo nebezpečného odpadu;
14.
“stacionárním zdrojem spalování“ rozumí každé technické zařízení nebo skupina zařízení spolu umístěných na společném stanovišti, která vypouštějí nebo mohou vypouštět odpadní plyny společným komínem a v nichž dochází k oxidaci paliva za účelem využití vzniklého tepla;
15.
“velkým novým stacionárním zdrojem spalování“ rozumí každý stacionární zdroj spalování, jehož výstavba nebo podstatná úprava byla schválena po 31. prosinci 1995 a jehož tepelný příkon při provozu na jmenovitou kapacitu je přinejmenším 50 MWth. Je věcí příslušných vnitrostátních orgánů, aby rozhodly, zda jde či nejde o podstatnou úpravu a přitom zvážily činitele, jako je prospěšnost této úpravy pro životní prostředí;
16.
“velkým stávajícím stacionárním zdrojem spalování“ rozumí každý stávající zdroj spalování, jehož tepelný příkon je při provozu na jmenovitou kapacitu nejméně 50 MWth;
17.
“plynovým olejem“ rozumí každý ropný produkt v rámci HS 2710 nebo každý ropný produkt, který vzhledem k svému destilačnímu rozmezí spadá do kategorie středních destilátů určených k použití jako palivo a jehož nejméně 85 % objemových včetně destilačních ztrát destiluje při 350 °C;
18.
“mezní hodnotou emisí“ rozumí přípustná koncentrace sirných sloučenin vyjádřených jako oxid siřičitý v odpadních plynech ze stacionárního zdroje spalování v hmotnostních jednotkách v jednotce objemu odpadních plynů, vyjádřený v mg SO2/Nm3, za předpokladu, že objemový obsah kyslíku v odpadním plynu činí 3 % v případě tekutých a plynných paliv, a 6 % v případě tuhých paliv;
19.
“emisní hranicí“ rozumí přípustné úhrnné množství sirných sloučenin vyjádřených jako oxid siřičitý vypouštěných ze zdroje spalování nebo skupiny zdrojů spalování umístěných buď na společném stanovišti, nebo na geograficky vymezeném území v kilotunách za rok;
20.
“mírou odsíření“ rozumí poměr množství síry odloučené na místě spalování za dané období vzhledem k množství síry obsažené v palivu přiváděného do spalovacího zařízení zdroje a spotřebovaného za stejné období;
21.
“bilancí síry“ rozumí matice vypočtených přínosů k depozici kyslíkatých sloučenin síry v přijímacích územích, které pocházejí z emisí z určitých území.
Článek 2
Základní závazky
1.
Smluvní strany řídí a snižují své emise síry, aby ochránily zdraví lidí a životní prostředí před nepříznivými účinky, zejména před účinky acidifikace, a aby do co nejvyšší míry zajistily, bez nadměrných nákladů, že depozice kyslíkatých sloučenin síry dlouhodobě nepřekročí stanovené kritické zátěže pro síru uvedené v příloze I, jakožto kritickou depozici síry v souladu se současnými vědeckými poznatky.
2.
Jako první krok smluvní strany přinejmenším sníží a budou udržovat své roční emise síry v souladu s termíny a úrovněmi určenými v příloze II.
3.
Nadto každá smluvní strana:
a)
jejíž celková rozloha území je větší než 2 miliony čtverečních kilometrů,
b)
která se na základě odstavce 2 zavázala, že její národní emisní strop síry nepřekročí nižší z obou hodnot daných buď jejími emisemi z roku 1990, nebo jejím závazkem v Helsinském protokolu z roku 1985 o snížení emisí síry nebo jejich toků přesahujících hranice států nejméně o 30 %, jak uvádí příloha II,
c)
jejíž roční emise síry, přispívající k acidifikaci území spadajícího pod jurisdikci jedné nebo více smluvních stran, vznikají pouze uvnitř území, která jsou pod její jurisdikcí a která jsou uvedena v seznamu v příloze III jako SOMA, a která k tomu účelu předložila dokumentaci,
d)
která při podpisu tohoto protokolu nebo při přistoupení k němu výslovně uvedla, že zamýšlí jednat v souladu s tímto odstavcem, přinejmenším sníží a bude udržovat své roční emise síry na území takto zaneseném do seznamu v souladu s časovým plánem a úrovněmi určenými v příloze II.
4.
Kromě toho pro nové a stávající zdroje využijí smluvní strany nejefektivnější opatření ke snížení emisí síry, která jsou v jejich zvláštních podmínkách vhodná, mimo jiné:
-
opatření ke zvýšení energetické účinnosti,
-
opatření ke zvýšení využívání obnovitelné energie,
-
opatření ke snížení obsahu síry v jednotlivých druzích paliv a k podpoře používání paliv s nízkým obsahem síry, včetně používání kombinace paliv s vysokým a nízkým obsahem síry nebo s palivem bez obsahu síry,
-
opatření k používání nejlepší dostupné technologie řízení emisí, která nevyžaduje nadměrné náklady, za použití obecných pokynů obsažených v příloze IV.
5.
Každá smluvní strana, kromě smluvních stran dohody o kvalitě ovzduší mezi Spojenými státy a Kanadou z roku 1991, přinejmenším:
a)
uplatní mezní hodnoty emisí alespoň stejně přísné jako ty, jež jsou uvedeny v příloze V pro všechny nové velké stacionární zdroje spalování;
b)
nejpozději 1. července 2004 uplatní podle možností, aniž by to vyvolalo nadměrné náklady, mezní hodnoty emisí přinejmenším tak přísné jako ty, které jsou uvedeny v příloze V pro velké stávající stacionární zdroje spalování s tepelným příkonem nad 500 MWth, s přihlédnutím k zůstatkové životnosti zařízení, propočtené ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost, anebo zavede ekvivalentní omezení emisí nebo jiná vhodná opatření za předpokladu, že tato opatření dosáhnou emisní stropy síry specifikované v příloze II a následně dále se přiblíží kritickým zátěžím podle přílohy I; a nejpozději do 1. 7. 2004 zavede mezní hodnoty emisí pro velké stávající stacionární zdroje spalování s příkonem mezi 50 a 500 MWth za použití obecných pokynů v příloze V;
c)
nejpozději do dvou let ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost zavede národní normy pro obsah síry v plynových olejích ropného původu, přinejmenším tak přísné jako ty, jež jsou uvedeny v příloze V. Pokud by nebylo možné jinak zabezpečit dodávky těchto plynových olejů, může stát prodloužit období dané v tomto písmenu na období až do deseti let. V takovém případě výslovně uvede svůj úmysl toto období prodloužit, a to v prohlášení, které bude uloženo spolu s listinou o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení.
6.
Smluvní strany mohou navíc uplatnit ekonomické nástroje k podpoře nákladově efektivních přístupů ke snížení emisí síry.
7.
Smluvní strany tohoto protokolu mohou na zasedání výkonného orgánu, v souladu s pravidly a podmínkami, které výkonný orgán vypracuje a odsouhlasí, rozhodnout, zda dvě nebo více smluvních stran může společně provést závazky stanovené v příloze II. Tato pravidla a podmínky zabezpečí splnění závazků stanovených v odstavci 2 tohoto článku a také podpoří dosažení environmentálních cílů stanovených v odstavci 1 tohoto článku.
8.
Smluvní strany zahájí jednání o dalších závazcích ke snížení emisí, v závislosti na výsledku prvního přezkoumání podle článku 8 a nejpozději do roka po dokončení uvedeného přezkoumání.
Článek 3
Výměna technologií
1.
Každá smluvní strana, v souladu se svými právními a správními předpisy a zvyklostmi a v souladu se závazky podle tohoto protokolu vytváří příznivé podmínky pro výměnu technologií a technických postupů ke snižování emisí síry včetně těch, které zvyšují energetickou účinnost, využívání obnovitelné energie a zpracování paliva s nízkým obsahem síry zvláště podporou:
a)
obchodní výměny dostupné technologie;
b)
přímých průmyslových kontaktů a spolupráce, včetně společných podniků;
c)
výměny informací a zkušeností;
d)
poskytování technické pomoci.
2.
Při podpoře činností uvedených v odstavci 1 tohoto článku vytvoří smluvní strany příznivé podmínky usnadňováním kontaktů a spolupráce mezi vhodnými organizacemi a jednotlivci v soukromém i veřejném sektoru schopnými poskytovat technologii, konstrukční a inženýrské služby, zařízení i finanční prostředky.
3.
Nejpozději do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost zahájí smluvní strany úvahy o tom, jak postupovat, aby se vytvořily příznivější podmínky pro výměnu technologie k snižování emisí síry.
Článek 4
Národní strategie, politiky, programy, opatření a informace
1.
Pro uskutečnění závazků podle článku 2 každá smluvní strana:
a)
nejpozději do šesti měsíců po vstupu tohoto protokolu v platnost přijme strategie, politiky a programy a
b)
přijme a uplatní opatření na vnitrostátní úrovni k řízení a snižování emisí síry.
2.
Každá smluvní strana shromažďuje a uchovává informace o:
a)
skutečných úrovních emisí, přízemních koncentracích a depozici oxidů síry a jiných acidifikujících sloučenin v prostředí, s přihlédnutím k pracovnímu plánu EMEP, pokud jde o smluvní strany, které spadají do geografického rozsahu EMEP; a
b)
účincích depozice oxidů síry a jiných acidifikujících sloučenin.
Článek 5
Podávání zpráv
1.
Každá smluvní strana podává prostřednictvím výkonného tajemníka Komise výkonnému orgánu pravidelné zprávy tak, jak to výkonný orgán určí, o:
a)
provádění národních strategií, politik, programů a opatření podle čl. 4 odst. 1;
b)
úrovních ročních národních emisí síry v souladu s pokyny, které přijme výkonný orgán, obsahující údaje o emisích za všechny příslušné kategorie zdrojů;
c)
provádění jiných závazků, které na sebe vzala na základě tohoto protokolu, ve shodě s rozhodnutím o formě a obsahu, které přijmou smluvní strany na zasedání výkonného orgánu. Náležitosti tohoto rozhodnutí se podle potřeby přezkoumají za účelem určení jakýchkoli dodatečných prvků se vztahem k formě a/nebo k obsahu informací, které mají být zahrnuty do zpráv.
2.
Každá smluvní strana v rámci geografického rozsahu EMEP prostřednictvím výkonného tajemníka komise podává EMEP v obdobích, která určí řídicí orgán EMEP a která budou na zasedání výkonného orgánu schválena smluvními stranami, informace o úrovních emisí síry v časovém a prostorovém rozložení, jak to výslovně určí řídicí orgán,EMEP.
3.
Včas před každým výročním zasedáním výkonného orgánu poskytne EMEP informace o:
a)
koncentracích a depozici kyslíkatých sloučenin síry v prostředí, a
b)
propočtech bilance síry.
Smluvní strany ležící mimo geografický rozsah EMEP zpřístupní na žádost výkonného orgánu podobné údaje.
4.
V souladu s čl. 10 odst. 2 písm. b) úmluvy zajistí výkonný orgán, aby byly připraveny informace o účincích depozice oxidů síry a jiných acidifikujících sloučenin.
5.
Smluvní strany na zasedání výkonného orgánu zajistí pravidelné zpracování revidovaných údajů o výpočtech a mezinárodně optimalizovaných přídělech snížení emisí pro státy v geografickém rozsahu EMEP prostřednictvím využití modelů integrovaného posuzování, s výhledem na další snížení rozdílu mezi skutečnou depozicí kyslíkatých sloučenin síry a hodnotami kritických zátěží, pro účely čl. 2 odst. 1.
Článek 6
Výzkum, vývoj a monitorování
Smluvní strany podporují výzkum, vývoj, monitorování a spolupráci, které souvisejí s:
a)
mezinárodní harmonizací metod stanovení kritických zátěží a kritických úrovní a vypracování postupu k dosažení tohoto souladu;
b)
zdokonalením postupů monitorování a systémů modelování přenosu, koncentrací a depozice sirných sloučenin;
c)
strategiemi dalšího snižování emisí síry založenými na kritických zátěžích a kritických úrovních a také na technickém vývoji, a se zdokonalováním modelů integrovaného posuzování k výpočtu mezinárodně optimalizovaných přídělů snížení emisí, s přihlédnutím ke spravedlivému rozdělení nákladů;
d)
pochopením širších účinků emisí síry na lidské zdraví, na životní prostředí, zvláště pak na acidifikace, a na materiály, zejména na historické a kulturní památky, s přihlédnutím ke vztahům mezi oxidy síry, oxidy dusíku, amoniakem, těkavými organickými látkami a troposférickým ozonem;
e)
technologiemi snižování emisí a technologiemi a postupy zvyšujícími energetickou účinnost, úspory energie a použití obnovitelných energií;
f)
ekonomickým zhodnocením prospěchu, který pro životní prostředí a pro zdraví lidí vyplývá ze snížení emisí síry.
Článek 7
Plnění závazků
1.
Zřizuje se prováděcí výbor, který přezkoumá provádění tohoto protokolu a plnění závazků smluvními stranami. Na zasedání výkonného orgánu podává zprávy zastoupeným smluvním stranám a navrhuje jim doporučení, která považuje za vhodná.
2.
Při zvažování zpráv a každého doporučení prováděcího výboru mohou smluvní strany, s ohledem na věcné okolnosti a v souladu s praxí úmluvy, učinit rozhodnutí a vyzvat k akci, která by přinesla úplné splnění protokolu, včetně opatření na pomoc některé smluvní straně při plnění protokolu a podporu cílů tohoto protokolu.
3.
Na prvém zasedání výkonného orgánu po vstupu tohoto protokolu v platnost přijmou smluvní strany rozhodnutí, které ustanoví složení a funkce prováděcího výboru a rovněž postup pro přezkoumávání dodržování protokolu.
4.
Uplatnění postupu zjišťujícího dodržování protokolu se nikterak nedotýká ustanovení článku 9 tohoto protokolu.
Článek 8
Přezkoumávání smluvními stranami na zasedáních výkonného orgánu
1.
Smluvní strany na zasedáních výkonného orgánu přezkoumají v souladu s čl. 10 odst. 2 písm. a) úmluvy údaje dodané smluvními stranami a EMEP o účincích depozice síry a jiných acidifikujících sloučenin a zprávy prováděcího výboru podle čl. 7 odst. 1 tohoto protokolu.
2.
a) Smluvní strany na zasedáních výkonného orgánu dohlížejí na závazky stanovené tímto protokolem, včetně:
i)
svých závazků ve vztahu k vypočteným a mezinárodně optimalizovaným přídělům snížení emisí podle čl. 5 odst. 5;
ii)
přiměřenosti těchto závazků a pokroku v dosahování cílů tohoto protokolu.
b)
Při přezkoumávání se berou v úvahu nejlepší dostupné vědeckovýzkumné poznatky o acidifikaci, včetně posuzování kritických zátěží, o technologickém vývoji, měnících se ekonomických podmínkách a plnění závazků, pokud jde o úrovně emisí.
c)
V kontextu tohoto přezkoumání každá smluvní strana, jejíž závazky týkající se emisních stropů síry podle přílohy II tohoto protokolu neodpovídají vypočteným a mezinárodně optimalizovaným přídělům pro snížení emisí pro tuto smluvní stranu, na které se vyžadovalo, aby zmenšila rozdíl mezi depozicí síry v roce 1990 a kritickou depozicí síry uvnitř geografického rozsahu EMEP nejméně o 60 procent, vynaloží veškeré úsilí k převzetí revidovaných závazků.
d)
Postupy, metody a časový rozvrh těchto přezkoumání přesně určí smluvní strany na zasedání výkonného orgánu. První takové přezkoumání bude dokončeno v roce 1997.
Článek 9
Urovnávání sporů
1.
V případě sporu mezi dvěma nebo více smluvními stranami o výklad nebo uplatňování tohoto protokolu hledají sporné strany řešení jednáním nebo jakýmkoli jiným smírným prostředkem urovnávání sporů podle vlastní volby. Strany sporu o svém sporu uvědomí výkonný orgán.
2.
Při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení k tomuto protokolu nebo kdykoli později může strana sporu, která není regionální organizací hospodářské integrace, předat písemné prohlášení depozitáři, že ve věci sporu o výklad nebo uplatňování tohoto protokolu uznává jeden nebo oba z následujících prostředků urovnávání sporů za závazný ipso facto a bez nutnosti další dohody ve vztahu k jakékoli straně sporu, která přijala stejný závazek:
a)
postoupení sporu Mezinárodnímu soudnímu dvoru;
b)
rozhodčí řízení v souladu s postupy, které mají strany sporu přijmout na zasedání výkonného orgánu, jak nejdříve to bude možné, formou přílohy o rozhodčím řízení. Strana sporu, která je regionální organizací hospodářské integrace, může učinit prohlášení s podobným účinkem ve vztahu k rozhodčímu řízení v souladu s postupy podle písmene b).
3.
Prohlášení učiněné podle odstavce 2 zůstane v platnosti, dokud neuplyne doba stanovená v souladu s podmínkami jeho platnosti nebo do uplynutí tří měsíců od uložení písemného oznámení o jeho odvolání u depozitáře.
4.
Nové prohlášení, oznámení o jeho odvolání nebo vypršení prohlášení neovlivní žádným způsobem řízení dosud projednávané před Mezinárodním soudním dvorem nebo před rozhodčím soudem, pokud se strany sporu nedohodnou jinak.
5.
Kromě případu, kdy strany sporu přijaly stejný prostředek urovnávání sporů podle odstavce 2, pokud by po dvanácti měsících po oznámení sporu jednou ze stran nebyly strany sporu schopny spor urovnat prostředkem podle odstavce 1, postoupí se spor na žádost kterékoli z těchto stran ke smíření.
6.
Pro účel odstavce 5 se ustaví smírčí komise. Tato komise se skládá ze stejného počtu členů jmenovaných jednotlivými zúčastněných stran nebo, pokud strany sporu sdílejí stejný zájem na smíření, skupinou s tímto zájmem, a předsedou, kterého společně zvolí takto jmenovaní členové. Komise vydá doporučující nález, který strany sporu v dobré víře zváží.
Článek 10
Přílohy
Přílohy tohoto protokolu tvoří jeho nedílnou součást. Přílohy I a IV mají povahu doporučení.
Článek 11
Změny a úpravy
1.
Změny a úpravy tohoto protokolu mohou být navrženy kteroukoli jeho smluvní stranou. Kterákoli strana úmluvy může navrhnout úpravy přílohy II tohoto protokolu a přidat své jméno spolu s úrovněmi emisí, emisními stropy a procentním snížením svých emisí.
2.
Navrhované změny a úpravy se předkládají písemně výkonnému tajemníku Komise, který je sdělí všem smluvním stranám. Smluvní strany projednají navrhované změny a úpravy na nejbližším zasedání výkonného orgánu za předpokladu, že výkonný tajemník návrhy předá smluvním stranám nejméně devadesát dnů předem.
3.
Změny tohoto protokolu a jeho příloh II, III a V budou přijaty konsensem smluvních stran přítomných na zasedání výkonného orgánu a vstoupí v platnost pro smluvní strany, které je přijaly, devadesát dnů po dni uložení listiny o přijetí od dvou třetin smluvních stran u depozitáře. Změny vstoupí v platnost pro další smluvní strany devadesátý den po dni uložení jejich listiny o přijetí těchto změn.
4.
Změny příloh tohoto protokolu jiné než uvedené v odstavci 3 se přijmou konsensem smluvních stran přítomných na zasedání výkonného orgánu. Po uplynutí devadesáti dnů ode dne, kdy výkonný tajemník Komise sdělil změnu všem smluvním stranám, nabude změna přílohy účinku pro smluvní strany, které nepodaly depozitáři oznámení v souladu s odstavcem 5 níže za předpokladu, že nejméně šestnáct smluvních stran nepodalo takovéto oznámení.
5.
Smluvní strana, která není schopna schválit změnu přílohy jiné než přílohy uvedené v odstavci 3, to oznámí depozitáři písemně do devadesáti dnů ode dne sdělení o jejich přijetí. Depozitář neprodleně oznámí všem smluvním stranám obdržená oznámení. Smluvní strana může kdykoli své předchozí oznámení zaměnit za listinu o přijetí změn a po uložení listin o jejich přijetí u depozitáře nabude změna přílohy pro tuto smluvní stranu účinku.
6.
Změny přílohy II tohoto protokolu se přijímají konsensem smluvních stran přítomných na zasedání výkonného orgánu a nabudou účinku pro smluvní strany protokolu devadesátým dnem ode dne, kdy výkonný sekretariát Komise těmto smluvním stranám přijetí změny písemně oznámí.
Článek 12
Podpis
1.
Tento protokol je otevřen k podpisu v Oslo od 13. června 1994 do 14. června 1994 včetně, potom v sídle Organizace spojených národů v New Yorku do 12. prosince 1994 včetně pro státy členské státy Komise i pro státy s poradním statutem při Komisi na základě odstavce 8 usnesení Hospodářské a sociální rady 36/IV/ ze dne 28. března 1947 a pro organizace regionální hospodářské integrace tvořené svrchovanými členskými státy Komise, na které jejich členské státy přenesly pravomoc vyjednávat, uzavírat a uplatňovat mezinárodní dohody v záležitostech tohoto protokolu za předpokladu, že tyto státy a organizace jsou stranami úmluvy a že jsou uvedeny v příloze II.
2.
V záležitostech v rámci svých pravomocí uplatňují tyto regionální organizace hospodářské integrace svým jménem práva a plní povinnosti, které tento protokol přiřazuje jejich členským státům. V těchto případech členské státy těchto organizací nejsou oprávněny uplatňovat tato práva jednotlivě.
Článek 13
Ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení
1.
Tento protokol podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení signatáři.
2.
Tento protokol je od 12. prosince 1994 otevřen pro přistoupení států a organizací, které splňují požadavky čl. 12 odst. 1.
Článek 14
Depozitář
Listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení jsou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů ve funkci depozitáře.
Článek 15
Vstup v platnost
1.
Tento protokol vstupuje v platnost devadesátým dnem po dni uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení u depozitáře.
2.
Pro každý stát a organizaci uvedené v čl. 12 odst. 1, které ratifikují, přijmou nebo schválí tento protokol nebo k němu přistoupí po dni uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení, vstupuje protokol v platnost devadesátým dnem po dni uložení listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení této smluvní strany.
Článek 16
Odstoupení
Kdykoli po uplynutí pěti let ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost pro určitou smluvní stranu může tato smluvní strana od protokolu odstoupit tím, že o tom podá písemné oznámení depozitáři. Každé takové odstoupení nabude účinku devadesátým dnem po dni jeho přijetí depozitářem nebo v určitém pozdějším datu, které může být v oznámení upřesněno.
Článek 17
Platná znění
Prvopis tohoto protokolu, jehož znění v jazyce anglickém, francouzském a ruském mají stejnou platnost, je uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů.
Na důkaz čehož připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.
V Oslo čtrnáctého června roku tisíc devět set devadesát čtyři.
Příloha I
KRITICKÁ DEPOZICE SÍRY
169kB
185kB
Příloha II
EMISNÍ STROPY A PROCENTNÍ SNÍŽENÍ EMISÍ SÍRY
Emisní stropy síry uvedené v seznamu v připojené tabulce udávají závazky podle čl. 2 odst. 2 a 3 tohoto protokolu. Úrovně emisí let 1980 a 1990 a procentní snížení emisí v téže tabulce jsou uvedeny pouze pro informaci.
| Emisní úroveň
kt SO2 za rok| Emisní stropy síry a
kt SO2 za rok| Procentní snížení emisí
(výchozí rok 1980 b)
---|---|---|---
| 1980| 1990| 2000| 2005| 2010| 2000| 2005| 2010
Belgie| 828| 443| 248| 232| 215| 70| 72| 74
Bělorusko| 740| | 456| 400| 370| 38| 46| 50
Bulharsko| 2050| 2020| 1374| 1230| 1127| 33| 40| 45
Česká republika| 2257| 1876| 1128| 902| 632| 50| 60| 72
Dánsko| 451| 180| 90| | | 80| |
Finsko| 584| 260| 116| | | 80| |
Francie| 3348| 1202| 868| 770| 737| 74| 77| 78
Chorvatsko| 150| 160| 133| 125| 117| 11| 17| 22
Irsko| 222| 168| 155| | | 30| |
Itálie| 3800| | 1330| 1042| | 65| 73|
Kanada - celostátní úroveň| 4614| 3700| 3200| | | 30| |
-SOMA| 3254| | 1750| | | 46| |
Lichtenštejnsko| 0,4| 0,1| 0,1| | | 75| |
Lucembursko| 24| | 10| | | 58| |
Maďarsko| 1632| 1010| 898| 816| 653| 45| 50| 60
Německo| 7494| 5803| 1300| 990| | 83| 87|
Nizozemí| 466| 207| 106| | | 77| |
Norsko| 142| 54| 34| | | 76| |
Polsko| 4100| 3210| 2583| 2173| 1397| 37| 47| 66
Portugalsko| 266| 284| 304| 294| | 0| 3|
Rakousko| 397| 90| 78| | | 80| |
Ruská federace c| 7161| 4460| 4440| 4297| 4297| 38| 40| 40
Řecko| 400| 510| 595| 580| 570| 0| 3| 4
Slovensko| 843| 539| 337| 295| 240| 60| 65| 72
Slovinsko| 235| 195| 130| 94| 71| 45| 60| 70
Spojené království| 4898| 3780| 2449| 1470| 980| 50| 70| 80
Španělsko| 3319| 2316| 2143| | | 35| |
Švédsko| 507| 130| 100| | | 80| |
Švýcarsko| 126| 62| 60| | | 52| |
Ukrajina| 3850| | 2310| 2118| 1696| 40| 45| 56
Evropské společenství| 2551
3| | 9598| | | 62| |
Poznámky:
a)
Jestliže v určitém roce před rokem 2005 shledá některá smluvní strana, že v důsledku zvláště chladné zimy, zvláště suchého léta a nepředvídatelné krátkodobé ztráty kapacity v systému dodávky elektřiny v tuzemsku či v sousední zemi nemůže splnit své závazky podle této přílohy, může ony závazky splnit jako průměrnou hodnotu svých národní emisí síry dotyčného roku, předchozího roku a následujícího roku za předpokladu, že úroveň emisí v každém jednotlivém roce není o více než 20 % vyšší, než je emisní strop síry.
Důvod překročení v každém daném roce a způsob výpočtu průměru za tři roky budou sděleny prováděcímu výboru.
b)
Procentní snížení emisí uvedená pro Řecko a Portugalsko se zakládají na horních hranicích emisí síry pro rok 2000.
c)
Evropská část v rámci území EMEP.
Příloha III
OZNAČENÍ ÚZEMÍ, KDE DOCHÁZÍ K ŘÍZENÍ OXIDŮ SÍRY (SOMA).
Pro účely tohoto protokolu se na seznam SOMA zapisuje toto:
SOMA jihovýchodní Kanady
Jde o území o rozloze 1 milionu km2, které zahrnuje celé území provincií Ostrova Prince Edwarda, Nova Scotia a New Brunswick, celé území provincie Quebec jižně od přímky mezi Havre-St. Pierra na severním břehu zálivu sv. Vavřince a bodem, kde hranice mezi Quebecem a Ontariem protíná pobřežní čáru zálivu Jamesova, a celé území provincie Ontario, jižně od přímky mezi bodem, kde hranice mezi Ontariem a Quebecem protíná pobřežní čáru zálivu Jamesova a řeku Nipigon blíže severního břehu Hořejšího jezera.
Příloha IV
TECHNOLOGIE OMEZOVÁNÍ EMISÍ SÍRY ZE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ
I.
ÚVOD
1.
Cílem této přílohy je poskytnout rámcový návod k určení možností a technologií omezování emisí síry a tak účinně dostát závazkům protokolu.
2.
Příloha je založena na informacích o všeobecných možnostech snížení emisí síry, a zejména o technologických ukazatelích a nákladech na omezování emisí z oficiální dokumentace výkonného orgánu a jeho pomocných orgánů.
3.
Pokud není uvedeno jinak, jsou uvedená opatření ke snižování emisí založena na provozních zkušenostech, ve většině případů za několik let, a považují se za nejlépe zavedené a ekonomicky uskutečnitelné nejlepší dostupné technologie. Avšak soustavně se rozšiřující zkušenosti s opatřeními a technologiemi s nízkými emisemi v nových zařízeních, stejně jako modernizace stávajících zařízení vyžadují, aby byla příloha pravidelně přezkoumána.
4.
Přestože příloha uvádí řadu opatření a technologií v širokém rozsahu potřebných nákladů a účinnosti, nelze ji považovat za vyčerpávající seznam možností omezování. Kromě toho volba opatření nebo technologií omezování pro kterýkoli zvláštní případ bude záviset na řadě faktorů, včetně současných právních a správních předpisů, a zejména požadavků technologie omezování, skladby primární energie, průmyslové infrastruktury, hospodářských okolností a specifických podmínek vlastního zařízení.
5.
Příloha se zabývá především omezováním emisí kyslíkatých sloučenin síry pojatých jako suma oxidu siřičitého a oxidu sírového vyjádřených jako SO2. Podíl síry emitované buď jako oxidy síry, nebo jiné sloučeniny síry z jiných než spalovacích procesů a jiných zdrojů je ve srovnání s emisemi síry ze spalování malý.
6.
Při projektování opatření nebo technologií pro zdroje síry emitující jiné složky, zejména oxidy dusíku (NOx), tuhé částice, těžké kovy a těkavé organické látky (VOC), stojí za to uvažovat o nich ve spojitosti s možnostmi omezování pro konkrétní znečišťující látky proto, aby se maximalizoval celkový účinek snížení a minimalizoval dopad na životní prostředí, a zvláště, aby nevznikal problém přenosu znečištění ovzduší do jiných médií (například odpadových vod nebo pevného odpadu).
II.
VELKÉ STACIONÁRNÍ ZDROJE EMISÍ SÍRY
7.
Procesy spalování fosilních paliv jsou hlavním zdrojem antropogenních emisí síry ze stacionárních zdrojů. Nadto mohou některé další procesy vedle spalování k emisím podstatně přispívat: Kategorie velkých stacionárních zdrojů na základě EMEP/CORINAIR ‘90 zahrnuje:
i)
veřejné elektrárny, teplárny a centrální výtopny:
a)
kotle
b)
stacionární spalovací turbiny a spalovací motory;
ii)
spalovací zařízení drobného průmyslu, služeb a obyvatelstva:
a)
kotelny
b)
domácí vytápění;
iii)
průmyslové kotelny a procesy se spalováním:
a)
kotle a průmyslové zdroje tepla
b)
zpracovatelské procesy, např. metalurgické operace jako pražení, spékání, koksárenské pece, zpracování oxidu titaničitého (TiO2) atd.
c)
výroba celulosy;
iv)
procesy bez spalování, např. výroba kyseliny sírové, specifické procesy organické syntézy, úprava povrchu kovů;
v)
dobývání, zpracování a distribuce fosilních paliv;
vi)
zpracování a likvidace odpadu, např. tepelné zpracování domovního a průmyslového odpadu.
8.
Celkové údaje (1990) za oblast EHK ukazují, že asi 88 % celkových emisí síry pochází ze všech spalovacích procesů (20 % z průmyslového spalování), 5 % z výrobních procesů a 7 % z rafinerií ropy. V mnoha zemích je vedle odvětví výroby elektřiny velkým samostatným zdrojem emisí SO2 také odvětví průmyslu (včetně rafinerií). Přestože jsou emise z rafinerií v zemích EHK poměrně malé, jejich dopad na emise síry z jiných zdrojů je velký, vzhledem k obsahu síry v ropných produktech. Obvykle přechází do ropných výrobků 60 % obsahu síry v ropě, 30 % se získává jako elementární síra a 10 % odchází jako emise z komínů rafinerií.
III.
OBECNÉ MOŽNOSTI SNIŽOVÁNÍ EMISÍ SÍRY ZE SPALOVÁNÍ
9.
Obecné možnosti snížení emisí síry jsou:
i)
Opatření v hospodaření energií1
a)
Úspora energie
Racionální využívání energie (zvýšení energetické účinnosti/řízení procesu, společná výroba elektřiny a tepla a/nebo úspory na straně poptávky) má obvykle za následek snížení emisí síry.
b)
Skladba zdrojů energie
Obecně vzato lze snížit emise síry tím, že se zvýší podíl zdrojů, jimiž se vyrábí elektřina bez spalování (např. vodní, jaderné, větrné elektrárny) v celkové skladbě zdrojů energie. Nicméně je třeba uvážit další dopady na životní prostředí.
ii)
Technologické možnosti
a)
Záměna paliva
Emise SO2 při spalování jsou v přímé úměrnosti k obsahu síry v použitém palivu.
Záměna použitého paliva (např. místo uhlí s vysokým obsahem síry použití uhlí s nízkým obsahem síry a/nebo tekutých paliv nebo plynu) vede k nižším emisím síry, jsou tu však i určitá omezení, jako např. zda je vůbec palivo s nízkým obsahem síry k dispozici a zda lze stávající systémy spalování přizpůsobit na použití odlišných paliv. V mnoha zemích EHK se některá spalovací zařízení na uhlí nebo ropu nahrazují spalovacím zařízením na plyn. Zařízení umožňující používat dvojího paliva mohou záměny paliva usnadňovat.
b)
Čištění paliva
Čištění zemního plynu je běžné a z provozních důvodů se ho široce využívá.
Čištění provozního plynu (plyn z kyselé rafinace, koksárenský plyn, bioplyn atd.) je rovněž v současnosti běžnou technologií.
Odsíření tekutých paliv (lehké a střední frakce) je v současnosti běžnou technologií.
Odsíření těžkých frakcí je technicky proveditelné, nicméně závisí na vlastnostech surové ropy. Odsíření atmosférického residua (zbytkový produkt z jednotek atmosférické destilace surové ropy) k výrobě palivového oleje s nízkým obsahem síry se však běžně neprovádí; obvykle se dává přednost zpracování surové ropy s nízkým obsahem síry. Hydrokrakování a technologie úplné konverze jako výrobní procesy dosáhly plné zralosti a spojují vysoké zachycení síry se zvýšeným výtěžkem lehkých produktů. Až dosud je však počet rafinerií s úplnou konverzí omezený. Tyto rafinérie běžně vytěží 80 - 90 % obsahu síry a všechny zbytky dokáží přeměnit na lehké produkty nebo jiné prodejné výrobky. U tohoto typu rafinérií je zvýšena spotřeba energie a zvýšeny investiční náklady. Typický obsah síry u produktů rafinérií podává tabulka č. 1.
Tabulka 1 Obsah síry v rafinačních produktech
(Obsah síry v %)
| Typické současné hodnoty| Očekávané budoucí hodnoty
---|---|---
Benzin| 0,1| 0,05
Letecký petrolej| 0,1| 0,01
Motorová nafta| 0,05 - 0,3| < 0,05
Topný olej| 0,1 - 0,2| < 0,1
Topná nafta| 0,2 - 3,5| < 1
Nafta pro lodní motory| 0,5 - 1,0| < 0,5
Ropa v zásobnících| 3,0 - 5,0| < 1 (pobřežní území)
< 2 (na širém moři)
Běžně uplatňované technologie čištění černého uhlí pomocí mohou odstranit zhruba 50 % anorganické síry (v závislosti na vlastnostech uhlí), avšak neodstraní žádnou organickou síru. Vyvíjejí se účinnější technologie, které však vyžadují složitější zařízení a jsou nákladné. Účinnost odstraňování síry čištěním uhlí je tudíž ve srovnání s odsířením kouřových plynů omezena. V některých zemích se však může dosáhnout místního optima kombinací čištění uhlí a čištění kouřových plynů.
c)
Technologie dokonalejšího spalování
Tyto technologie spalování s vyšší tepelnou účinností a sníženými emisemi síry zahrnují: spalování ve fluidním loži (FBC) a to: s bublající vrstvou (BFBC), cirkulační (CFBC) a přetlakové (PFBC); dále zplynování integrované s paroplynovým cyklem (IGCC); a kombinovaný paroplynový cyklus (CCGT).
Stacionární spalovací turbiny mohou být integrovány se spalovacími systémy ve stávajících běžných elektrárnách, což může celkovou účinnost zvýšit o 5 - 7 % a tím například významně snížit emise SO2. Je ovšem třeba provést velké změny na stávajícím systému topenišť.
Spalování ve fluidním loži je technologie pro spalování černého a hnědého uhlí, může však spalovat jiná pevná paliva, jako je ropný koks, a méně hodnotná paliva, jako jsou odpadky, rašelina a dřevo. Emise, lze dodatečně snížit integrovaným řízením spalování přídavkem vápna/vápence do materiálu lože. Celková instalovaná kapacita FBC dosáhla zhruba 30 000 MWth (250 - 350 zařízení), včetně 8 000 MWth v jednotkových výkonech vyšších než 50 MWth. Vedlejší produkty tohoto procesu však mohou vyvolávat problémy, pokud jde o jejich užití a/nebo odstranění a je třeba vyčkat ještě dalšího vývoje.
Proces IGCC spočívá ve zplynování uhlí a výrobě elektřiny v kombinovaném paroplynovém cyklu. Zplyňované uhlí se spaluje ve spalovací komoře plynové turbiny. Snížení emisí síry se dociluje používáním v současnosti běžné technologie čištění surového plynu před vstupem do plynové turbiny. Tato technologie existuje také pro destilační zbytky těžkých olejů a pro živičné emulze. Instalovaná kapacita v současné době činí asi 1 000 MWel (5 zařízení).
Elektrárny s kombinovaným paroplynovým cyklem, za použití zemního plynu jako paliva, s energetickou účinností asi 48 - 52 % jsou v současné době ve stadiu projektů.
d)
Modifikace procesů a spalování
Neexistují modifikace spalování srovnatelné s opatřeními pro omezení emisí NOx, neboť v průběhu spalování je organicky a/nebo anorganicky vázaná síra téměř úplně oxidována (přičemž určité procento závisející na vlastnostech uhlí a technologii spalování zůstane v popelu).
V této příloze se přídavky suchých přísad do běžných kotlů považují za modifikaci procesů vzhledem k tomu, že se do spalovací jednotky zavádí určité činidlo. Nicméně zkušenosti ukázaly, že při použití těchto procesů se snižuje tepelný výkon, poměr Ca/S je vysoký a odstranění síry je nízké. Je třeba brát v úvahu i problémy, spojené s dalším užitím vedlejších produktů, takže se tohoto řešení může obvykle použít jako prozatímní opatření a jen pro menší jednotky.
Tabulka 2.
Emise oxidů síry po uplatnění možných technologií u kotlů spalujících fosilní paliva
| Neregulovatelné emise| Dávkování přísad| Mokré čištění a| Rozprašování b
---|---|---|---|---
Účinnost snížení emisí (%)| | do 60| 95| do 90
Energetická účinnost (kWel/103m3/h)| | 0,1-1| 6-10| 3-6
Celková instalovaná kapacita (EHK Eur) (MWth)| | | 194 000| 16 000
Typ vedl. produktu| | směs vápenatých solí a popílku| sádra (kal/odpadní voda)| směs CaSO3·½ H2O a popílku
Specifické investice (náklady v ECU (1990)/kWel)| | 20-50| 60-250| 50-220
| mg/m3 c| g/kWhel| mg/m3 c| g/kWhel| mg/m3 c| g/kWhel| mg/m3 c| g/kWhel
Černé uhlí d| 1 000-10 000| 3,5-35| 400-4 000| 1,4-14| < 400
(< 200,1 % S)| < 1,4
< 0,7| < 400
(< 200,1 % S)| < 1,4
< 0,7
Hnědé uhlí d| 1 000-20 000| 4,2-84| 400-8 000| 1,7-33,6| < 400
(< 200,1 % S)| < 1,7
< 0,8| < 400
(< 200,1 % S)| < 1,7
< 0,8
Těžký olej d| 1 000-10 000| 2,8-28| 400-4 000| 1,1-11| < 400
(< 200,1 % S)| < 1,1
< 0,6| < 400
(< 200,1 % S)| < 1,1
< 0,6
| Amoniakový proces b| Wellman Lord a| Aktivní uhlí a| Kombin. katalyt.a
Účinnost snížení emisí (%)| do 90| 95| 95| 95
Energetická účinnost (kWel/103 m3/h)| 3-10| 10-15| 4-8| 2
Celková instalovaná kapacita (EHK Eur) (MWth)| 200| 2 000| 700| 1 300
Typ vedl. produktu| amonné hnojivo| elementární síra, kyselina sírová (99 % obj.)| elementární síra, kyselina sírová (99 % obj.)| kyselina sírová (70 % hmot.)
Specifické investice (náklady v ECU (1990)/kWel)| 230-270 e| 200-300 e| 280-320 e f| 320-350 e f
| mg/m3 c| g/kWhel| mg/m3 c| g/kWhel| mg/m3 c| g/kWhel| mg/m3 c| g/kWhel
Černé uhlí d| < 400
(< 200,1 % S)| < 1,4
< 0,7| < 400
(< 200,1 % S)| < 1,4
< 0,7| < 400
(< 200,1 % S)| < 1,4
< 0,7| < 400
(< 200,1 % S)| < 1,4
< 0,7
Hnědé uhlí d| < 400
(< 200,1 % S)| < 1,7
< 0,8| < 400
(< 200,1 % S)| < 1,7
< 0,8| < 400
(< 200,1 % S)| < 1,7
< 0,8| <400
(< 200,1 % S)| < 1,7
< 0,8
Těžký olej d| <400
(< 200,1 % S)| < 1,1
< 0,6| < 400
(< 200,1 % S) | < 1,1
<0,6| < 400
(< 200,1 % S)| < 1,1
< 0,6| < 400
(< 200,1 % S)| < 1,1
< 0,6
a Při vysokém obsahu síry v palivu může být účinnost i jiná, současně může být závislá na procesu. Obvyklou hodnotou je 95 %.
b Vhodné pro paliva s vysokým obsahem síry.
c Emise v mg/m3 (STP), suché spaliny, 6 % kyslíku pro pevná paliva, 3 % kyslíku pro tekutá paliva.
d Činitel konverze závisí na vlastnostech paliva, specifickém objemu spalin a tepelné účinnosti kotle. (Užití činitelé konverze (m3/kWhel, tepelná účinnost 36 %) černé uhlí: 3,50; hnědé uhlí: 4,20; těžký olej: 2,80).
e Specifické investiční náklady vycházejí z malého počtu zařízení.
f Specifické investiční náklady zahrnují proces denitrifikace.
Tabulka byla sestavena hlavně pro velká spalovací zařízení ve veřejném sektoru. Možnosti omezení jsou však platné i pro jiná odvětví s podobnými odpadními plyny.
e)
Odsíření kouřových plynů /FGD/
Tyto procesy se zaměřují na odstranění již vytvořených oxidů síry a hovoří se o nich také jako o sekundárních opatřeních. Technologie čištění kouřových plynů, odpovídající současnému stavu techniky, jsou založeny na odstraňování síry mokrým, suchým nebo polosuchým a katalytickým chemickým procesem.
K dosažení účinnějšího snížení emisí síry, než dovolují opatření uvedená v bodě i), je třeba uvažovat o programu kombinujícím technologické možnosti podle bodu (ii).
V některých případech mohou způsoby snížení emisí síry vést i ke snížení emisí CO2, NOx a jiných znečišťujících látek.
Ve veřejných elektrárnách, teplárnách a výtopnách se používá těchto procesů čištění kouřových plynů: mokrý vápno/vápencový (LWS); rozprašovací absorpce (SDA), proces Wellman-Lordův(WL); amoniakový (AS); a kombinovaných procesů k odstraňování NOx /SOx (AC - aktivovaným uhlím) a kombinované katalytické odstraňování NOx/SOx.
V odvětví výroby elektřiny pokrývají procesy LWS 85 % a SDA 10% instalované kapacity odsiřování kouřových plynů.
Několik nových odsiřovacích procesů kouřových plynů, jako například suchý s ozářením elektrony (EBDS) a Mark 13A ještě za sebou nemá zkušební období.
Tabulka č. 2 ukazuje účinnost shora uvedených sekundárních opatření na základě praktických zkušeností shrnutých z velkého počtu zařízení, na kterých byly
uplatněny. Uvádí se jak realizovaná kapacita, tak i kapacitní rozsah. Přestože několik technologií snižování vykazuje srovnatelné účinky, mohou specifické místní vlivy použití určité technologie vylučovat.
Tabulka č. 2 obsahuje rovněž obvyklé meze investičních nákladů při použití technologií snížení emisí síry uvedených pod body ii) c), d) a e). Avšak při použití těchto technologií v jednotlivých případech je třeba si uvědomit, že investiční náklady na snížení emisí budou kromě jiného záviset na konkrétním zařízení, kde jsou uplatněny, na požadovaném systému kontroly, na velikosti zařízení, na rozsahu požadovaného snížení a na časovém průběhu cyklu údržby. Proto dává tabulka jen hrubé rozmezí investičních nákladů. Investiční náklady na modernizaci jsou obvykle vyšší než při výstavbě nového zařízení.
IV.
TECHNOLOGIE OMEZOVÁNÍ EMISÍ PRO JINÁ ODVĚTVÍ
10.
Technologie uvedené v bodech 9 ii) a) - e) nejsou jen pro odvětví elektrárenské, ale mohou být použity také v různých jiných odvětvích průmyslu. Několikaleté provozní zkušenosti byly získány převážně z elektráren.
11.
Použití technologií snižování emisí síry v průmyslových odvětvích závisí pouze na specifických omezeních procesu v dotyčném odvětví. V následující tabulce 3 je uvedeno, které procesy nejvíce přispívají k emisím síry a které opatření na snížení tomu odpovídá.
Tabulka 3
Zdroj | Opatření na snížení
---|---
Pražení sirníků neželezných kovů | Mokrý katalytický proces kovů (WSA)
Výroba viskózy | Metoda dvojího kontaktu
Výroba kyseliny sírové | Metoda dvojího kontaktu, zvýšená výtěžnost
Sulfátová výroba buničiny | Různá, do procesu integrovaná opatření
12.
V odvětvích uvedených v tabulce 3 lze pro dosažení nejúčinnějšího snížení emisí síry použít opatření integrovaných do výrobního procesu, včetně záměny surovin, pokud je to nutné v kombinaci s čištěním kouřových plynů specifických pro dané odvětví.
13.
Popsané příklady jsou tyto:
a)
v nových výrobnách sulfátové buničiny lze dosáhnout emisí menších než 1 kg síry na tunu vzduchem sušené buničiny;
b)
v sulfitových celuloskách, 1 - 1,5 kg síry na tunu vzduchem sušené buničiny;
c)
pokud jde o pražení sirníků, existují zprávy, že (v závislosti na procesu) bylo dosaženo účinnosti 80 - 99 % pro jednotky o velikosti 10 000 -200 000 m3/h;
d)
pro jedno zařízení na spékání železné rudy, jeden agregát odsíření kouřových plynů (FGD) s kapacitou 320000 m3/h dosahuje ve vyčištěném plynu hodnoty pod 100 mg SOx/Nm3 při 6 % O2;
e)
koksové pece docilují méně než 400 mg SOx/Nm3 při 6 % O2;
f)
provozy na výrobu kyseliny sírové dosahují míry konverze vyšší než 99 %;
g)
zdokonalené Clausovo zařízení dosahuje výtěžnosti síry přes 99 %.
V.
VEDLEJŠÍ PRODUKTY A VEDLEJŠÍ ÚČINKY
14.
Jak se v zemích EHK zvyšuje snaha snížit emise síry ze stacionárních zdrojů, bude se zvyšovat i množství vedlejších produktů, které přitom vznikají.
15.
Měly by být voleny takové postupy, které poskytnou vedlejší produkty s dalším využitím. Kromě toho by měly být voleny takové postupy, kterými se zvýší tepelná účinnost a sníží a minimalizuje problém likvidace odpadu, kdykoli to bude možné. I když většina vedlejších produktů je dále použitelná nebo recyklovatelná, jako je sádra, amonné soli, kyselina sírová nebo síra, je třeba vzít v úvahu i takové činitele jako jsou podmínky na trhu a standardy kvality. Další využití vedlejších produktů spalování ve fluidním loži a rozprašovací absorpce je nutné zdokonalovat a prozkoumat, protože v několika zemích je likvidace omezena místem pro skládky nebo kriterii pro skládkování.
16.
Jestliže je možné si vybrat mezi několika způsoby snižování emisí síry, měly by být zvažovány tyto dále uvedené vedlejší účinky i přesto, že nebrání zavedení žádné technologie:
a)
spotřeba energie procesů na čištění plynu;
b)
korozní napadení vlivem tvorby kyseliny sírové reakcí oxidů síry s vodní parou;
c)
zvýšené nároky na spotřebu vody a na čištění odpadních vod;
d)
nároky na činidla;
e)
odstraňování tuhého odpadu.
VI.
MONITOROVÁNÍ A HLÁŠENÍ
17.
Opatření k uskutečňování národních strategií a politik ke snižování znečišťování ovzduší zahrnují: právní předpisy, ekonomickou stimulaci a zábrany a rovněž technologické požadavky (nejlepší dostupná technologie).
18.
Nejčastěji jsou stanoveny normy podle zdrojů emisí, velikosti zařízení, způsobu provozu, technologie spalování, typu paliva a podle toho, zda jde o nové nebo o stávající zařízení. Používá se rovněž alternativního přístupu a určuje se cílové snížení celkových emisí síry ze skupiny zdrojů umožňující zvolit si, jakou činností se tohoto cíle dosáhne (bublinová koncepce).
19.
Omezování emisí síry na úrovně vytyčené národními rámcovými právními předpisy je třeba kontrolovat trvalým monitorováním a systémem hlášení, předávaným orgánům dozoru.
20.
Je k dispozici několik systémů monitorování užívajících jak kontinuální, tak i diskontinuální metody. Požadavky na kvalitu se však různí. Měření musí být prováděna kvalifikovanými institucemi. Nejlepší záruky proto může poskytnout systém osvědčení.
21.
Hlášení nepředstavuje u moderních automatizovaných monitorovacích systémů a přístrojů pro kontrolu procesu žádný problém. Sběr údajů pro další použití není při soudobé technice problémem, rozsah předávaných údajů odpovědným orgánům se liší případ od případu. K dosažení lepší srovnatelnosti bude třeba uvést do souladu soubory dat a upravující předpisy. Harmonizace je také žádoucí pro zaručení kvality měřicích a monitorovacích systémů. To vše je třeba brát v úvahu při srovnávání údajů.
22.
K vyvarování se nesrovnalostí a nesoustavnosti musí být řádně definovány klíčové položky a ukazatele, včetně těchto:
a)
definování norem vyjádřených v ppmv, mg/Nm3, g/GJ, kg/h nebo kg/t produktu. Většina těchto jednotek se musí vypočítávat a vyžaduje určení teploty plynu, vlhkosti, tlaku, obsahu kyslíku nebo tepelného příkonu;
b)
definování doby, za kterou se vypočítává průměr (hodiny, měsíce nebo rok);
c)
definování dob výpadku a odpovídajících pravidel, týkajících se vynechání monitorovacího systému nebo odpojení zařízení;
d)
definování metod zpětného doplňování údajů, které nebyly zachyceny nebo byly ztraceny v důsledku selhání zařízení;
e)
definování souboru ukazatelů, které mají být měřeny. Potřebné informace se mohou různit v závislosti na typu průmyslového procesu. To se rovněž týká umístění měřicího bodu v systému.
23.
Je třeba zajistit kontrolu kvality měření.
PŘÍLOHA V
MEZNÍ HODNOTY EMISÍ A OBSAHU SÍRY
A.
Mezní hodnoty emisí pro velké stacionární zdroje spalování a
| (i)
(MWth)| (ii)
Mezní hodnota emisí
(mg SO2/Nm3) b| (iii)
Míra odsíření
(%)
---|---|---|---
1\\. PEVNÁ PALIVA
(při 6 % kyslíku ve spalinách)| 50 - 100| 2 000|
100 - 500| 2 000 - 400 (lineární pokles)| 40 (pro 100 - 167 MWth)
40 - 90 (lineární vzestup pro 167 - 500 MWth)
nad 500| 400| 90
2\\. KAPALNÁ PALIVA
(při 3 % kyslíku ve spalinách)| 50 - 300| 1700|
300 - 500| 1 700 - 400 (lineární pokles)| 90
nad 500| 400| 90
3\\. PLYNNÁ PALIVA
(při 3 % kyslíku ve spalinách)| | |
| |
| |
Plynná paliva všeobecně| | 35|
Zkapalněný plyn| | 5|
Nízkokalorické plyny ze
zplynování rafinačních zbytků,
koksový plyn, vysokopecní plyn| | 800|
B.
Plynový olej
| Obsah síry (v %)
---|---
Nafta pro pohon silničních vozidel| 0,05
Jiné typy| 0,2
Poznámky
a
V provozech, kde je možno spalovat více druhů paliv a kde dochází k současnému použití dvou nebo více typů paliva, příslušné orgány stanoví jako vodítko mezní hodnoty emisí s přihlédnutím k mezním hodnotám podle sloupce ii) platných pro každý jednotlivý druh paliva, k poměru tepelného příkonu každého z těchto paliv a, pro rafinerie, k příslušné specifické charakteristice provozu. U rafinerií nesmí v žádném případě taková kombinovaná mezní hodnota přesáhnout 1700 mg SO2/Nm.
Mezní hodnoty emisí se nevztahují na tato dále uvedená zařízení:
-
zařízení, v kterých se produktu spalování užívá pro přímé vyhřívání, sušení nebo každé jiné zacházení s objekty nebo materiály, např. ohřívací pece, pece pro tepelné zpracování;
-
zařízení k dodatečnému spalování, tj. každý technický přístroj, určený k čištění odpadních plynů spalováním, který není provozován jako samostatná spalovna;
-
zařízení na regeneraci katalyzátorů pro katalytické krakování;
-
zařízení pro přeměnu sirovodíku na síru;
-
reaktory používané v chemickém průmyslu;
-
koksárenské bateriové pece;
-
kaupery;
-
spalovny odpadů;
-
zařízení s dieselovými, benzinovými a plynovými motory nebo plynovými turbinami, bez ohledu na použité palivo.
Jestliže některá smluvní strana vzhledem k vysokému obsahu síry v domácím pevném nebo tekutém palivu nemůže splnit mezní hodnoty emisí uvedené ve sloupci ii), může uplatnit míry odsíření tak, jak jsou uvedeny ve sloupci iii), nebo maximální mezní hodnotu 800 mg SO2/Nm3, i když je třeba dát spíše přednost hodnotám ne vyšším než 650 mg SO2/Nm3. Tato smluvní strana podá zprávu o uplatnění těchto mezních hodnot prováděcímu výboru v kalendářním roce, v němž k tomu došlo.
Pokud se instalují dvě nebo více samostatných nových zařízení takovým způsobem, že by jejich odpadní plyny, při přihlédnutí k technickým a ekonomickým faktorům, mohly být podle mínění příslušných orgánů odváděny společným komínem, bude se kombinace těchto zařízení považovat za jediný celek.
Hodnota mg SO2/Nm3 je definována pro teplotu 273 K a za tlaku 101,3 kPa po provedení korekce na obsah vodních par.
1)
Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států přijatá dne 13. listopadu 1979 v Ženevě byla vyhlášena pod č. 5/1985 Sb.
1
Možnosti i), a) a b) jsou spojeny s energetickou strukturou a politikou smluvní strany. Zavedení, účinnost a náklady podle odvětví zde nejsou uvažovány. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 77/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 77/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu o omezení emisí těkavých organických látek nebo jejich toků přes hranice k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 1979, přijatého v Ženevě dne 18. listopadu 1991
Vyhlášeno 24. 9. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 29. 9. 1997, částka 37/2010
* Článek 1 - Definice
* Článek 2 - Základní závazky
* Článek 3 - Další opatření
* Článek 4 - Výměna technologií
* Článek 5 - Výzkum a monitorování, které mají být prováděny
* Článek 6 - Proces přezkoumávání
* Článek 7 - Národní programy, politiky a strategie
* Článek 8 - Výměna informací a podávání ročních zpráv
* Článek 9 - Výpočty
* Článek 10 - Přílohy
* Článek 11 - Změny protokolu
* Článek 12 - Urovnávání sporů
* Článek 13 - Podpis
* Článek 14 - Ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení
* Článek 15 - Depozitář
* Článek 16 - Vstup v platnost
* Článek 17 - Odstoupení
* Článek 18 - Platná znění
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 29. 9. 1997
77
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 18. listopadu 1991 byl v Ženevě přijat Protokol o omezení emisí těkavých organických látek nebo jejich toků přes hranice k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 19791).
S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky.
Listina o přístupu České republiky k Protokolu, podepsaná prezidentem republiky dne 24. května 1997, byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Protokolu, dne 1. července 1997.
Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 16 odst. 1 dne 29. září 1997 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Protokol o omezení emisí těkavých organických látek nebo jejich toků přes hranice k Úmluvě
o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 1979
SMLUVNÍ STRANY,
ODHODLÁNY provádět Úmluvu o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států,
ZNEPOKOJENY tím, že současné emise těkavých organických sloučenin (VOC) a výsledných sekundárních fotochemických oxidantů způsobují v těch částech Evropy a Severní Ameriky, které jsou jim vystaveny, škody na přírodních zdrojích životně důležitých pro životní prostředí a hospodářství a za jistých expozičních podmínek mají škodlivé účinky na lidské zdraví,
BEROUCE NA VĚDOMÍ, že v rámci Protokolu o omezování emisí oxidů dusíku nebo jejich toků přes hranice států, přijatém v Sofii dne 31. října 1988, bylo již dosaženo dohody o snížení emisí oxidů dusíku,
UZNÁVAJÍCE podíl VOC a oxidů dusíku na vzniku troposférického ozonu,
UZNÁVAJÍCE ROVNĚŽ, že VOC, oxidy dusíku a vznikající ozon jsou transportovány přes mezistátní hranice, a ovlivňují tak kvalitu ovzduší v sousedních státech,
JSOUCE SI VĚDOMY toho, že mechanismus tvorby fotochemických oxidantů je takový, že snížení emisí VOC je nezbytné ke snížení výskytu fotochemických oxidantů,
JSOUCE SI ROVNĚŽ VĚDOMY toho, že methan a oxid uhelnatý, emitované antropogenními činnostmi, jsou v ovzduší přítomny na pozaďové úrovni nad regionem EHK a přispívají ke vzniku epizod vysokých koncentrací ozonu; dále že jejich oxidace v globálním měřítku v přítomnosti oxidů dusíku přispívá ke vzniku úrovně pozaďové koncentrace troposférického ozonu, který se účastní dalších fotochemických reakcí; a že se očekává, že methan se stane předmětem omezujících opatření na jiných fórech,
PŘIPOMÍNAJÍCE, že výkonný orgán úmluvy na svém šestém zasedání uznal nezbytnost, omezení emisí VOC a jejich toků přes hranice, jakož i výskytu fotochemických oxidantů, a že je nezbytné, aby smluvní strany, které již tyto emise snížily, zachovávaly a přezkoumávaly své emisní standardy pro VOC,
BEROUCE V ÚVAHU opatření již přijatá některými smluvními stranami, které vedly ke snížení jejich národních ročních emisí oxidů dusíku a VOC,
BEROUCE NA VĚDOMÍ, že některé smluvní strany stanovily legislativní požadavky na kvalitu ovzduší nebo cíle pro troposférický ozon a že směrné hodnoty pro koncentrace troposférického ozonu byly stanoveny Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a jinými příslušnými orgány,
ODHODLÁNY účinně omezovat a snižovat národní roční emise VOC nebo toky VOC přes hranice států a výsledné sekundární fotochemické oxidační produkty; zejména uplatňováním vhodných národních či mezinárodních emisních požadavků na nové mobilní a stacionární zdroje a rekonstrukce
stávajících hlavních stacionárních zdrojů, jakož i omezováním obsahu složek v produktech používaných v průmyslu či v domácnosti, které mohou uvolňovat VOC,
JSOUCE SI VĚDOMY, že těkavé organické sloučeniny se od sebe navzájem značně liší svou reaktivitou a svým potenciálem tvorby troposférického ozonu a dalších fotochemických oxidantů a že u každé jednotlivé sloučeniny se tento potenciál může měnit v čase a místě v závislosti na meteorologických a dalších faktorech,
UZNÁVAJÍCE, že takové rozdíly a změny by měly být brány v úvahu, má-li být omezování a snižování emisí a toků těkavých organických sloučenin přes hranice států co možná nejvíce účinné pro minimalizaci vzniku troposférického ozonu a jiných fotochemických oxidantů,
BEROUCE V ÚVAHU stávající vědecké a technické údaje o emisích, proudění v atmosféře a účincích VOC a fotochemických oxidačních produktů na životní prostředí, jakož i o technologiích pro jejich omezování,
UZNÁVAJÍCE, že vědecké a technické poznatky o těchto záležitostech se vyvíjejí a že bude nutné uvažovat tento vývoj při revidování účinnosti tohoto protokolu a při rozhodování o dalších opatřeních,
BEROUCE NA VĚDOMÍ, že podrobné vypracování přístupu založeného na kritických úrovních je zaměřeno na vybudování účinkově orientované vědecké základny, která by měla být brána v úvahu při revidování účinnosti současného znění protokolu a při rozhodování o dalších mezinárodně dohodnutých opatřeních na omezování emisí VOC nebo toků VOC a fotochemických oxidantů přes hranice států, se dohodly na tomto:
Článek 1
Definice
Pro účely tohoto protokolu se:
1.
„úmluvou“ rozumí Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států, přijatá v Ženevě dne 13. listopadu 1979;
2.
„EMEP“ rozumí Program spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě;
3.
„výkonným orgánem“ rozumí výkonný orgán pro úmluvu, zřízený podle čl. 10 odst. 1 úmluvy;
4.
„geografickým rozsahem EMEP“ rozumí oblast definovaná v čl. 1 odst. 4 Protokolu k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahující hranice států z roku 1979 o dlouhodobém financování Programu spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě (EMEP), přijatém v Ženevě dne 28. září 1984;
5.
„oblastí řízení troposférického ozonu“ (TOMA) rozumí oblast vymezená v příloze IV za podmínek stanovených v čl. 2, odst. 2 písm. b);
6.
„smluvními stranami“, pokud z kontextu nevyplývá jinak, rozumí smluvní strany tohoto protokolu;
7.
„Komisí“ rozumí Evropská hospodářská komise Organizace spojených národů;
8.
„kritickou úrovní“ rozumí taková koncentrace znečišťujících látek v atmosféře, pod níž podle současných znalostí při specifikované době expozice nedochází k přímým nepříznivým účinkům na receptory, jako jsou lidé, rostliny, ekosystémy nebo materiály;
9.
„těkavými organickými sloučeninami“ nebo „VOC“, není-li stanoveno jinak, rozumějí všechny organické sloučeniny antropogenní povahy s výjimkou methanu, které jsou schopny za přítomnosti slunečního záření reakcí s oxidy dusíku vytvářet fotochemické oxidanty;
10.
„kategorií hlavních zdrojů“ rozumí všechny kategorie zdrojů, které emitují látky znečišťující ovzduší ve formě VOC, včetně kategorií popsaných v přílohách II a III, a které přispívají nejméně 1 % k celkovým národním emisím VOC ročně jak stanoveno měřením nebo výpočtem v prvním kalendářním roce po dni vstupu tohoto protokolu v platnost a v každém dalším čtvrtém roce;
11.
„novým stacionárním zdrojem“ rozumí každý stacionární zdroj, jehož stavba nebo podstatná modifikace je zahájena po uplynutí dvou let ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost;
12.
„novým mobilním zdrojem“ rozumí každé motorové silniční vozidlo, které je vyrobeno po uplynutí dvou let ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost;
13.
„potenciálem fotochemické tvorby ozonu“ (POCP) rozumí potenciál jednotlivé VOC, ve vztahu k potenciálu jiných VOC, tvořit ozon reakcí s oxidy dusíku za přítomnosti slunečního záření, jak je popsáno v příloze IV.
Článek 2
Základní závazky
1.
Smluvní strany kontrolují a omezují své emise VOC se záměrem snížit jejich toky přes hranice států a toky výsledných sekundárních fotochemických oxidantů, aby tak chránily lidské zdraví a životní prostředí před nepříznivými účinky.
2.
Každá smluvní strana za účelem splnění požadavků odstavce 1 kontroluje a omezí své národní roční emise VOC nebo jejich toky přes hranice států jedním z níže uvedených způsobů, který určí při podpisu:
(a)
Co nejdříve podnikne účinná opatření ke snížení národních ročních emisí VOC nejméně o 30 % do roku 1999, přičemž jako základ použije úrovně z roku 1988 nebo jakoukoli jinou úroveň ročních emisí z období let 1984 až 1990, kterou může určit při podpisu nebo přistoupení k tomuto protokolu; nebo
(b)
Pokud její národní roční emise přispívají ke koncentracím troposférického ozonu v oblastech pod jurisdikcí jedné nebo více jiných smluvních stran a takové emise vznikají pouze v oblastech pod její jurisdikcí, které jsou v příloze I vymezeny jako oblasti TOMA, smluvní strana co možná nejdříve a jako první krok přijme účinná opatření s cílem:
i)
snížit své národní roční emise VOC z oblastí takto vymezených nejméně o 30 % do roku 1999, přičemž použije jako základ úrovně z roku 1988 nebo jakoukoli jinou úroveň ročních emisí z období let 1984 až 1990, kterou může určit při podpisu nebo přistoupení k tomuto protokolu; a
ii)
zajistit, že její celkové národní roční emise VOC do roku 1999 nepřesáhnou úrovně z roku 1988; nebo
(c)
Pokud její národní roční emise VOC byly v roce 1988 nižší než 500 000 tun a 20 kg na obyvatele a 5 tun na km2, smluvní strana co nejdříve přijme účinná opatření, aby alespoň zajistila, že nejpozději do roku 1999 její národní roční emise VOC nepřesáhnou úrovně z roku 1988.
3.
a) Kromě toho nejpozději do dvou let ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost každá smluvní strana:
i)
uplatní s přihlédnutím k příloze II vhodné národní nebo mezinárodní emisní limity pro nové stacionární zdroje založené na nejlepších dostupných technologiích, které jsou ekonomicky proveditelné;
ii)
uplatní národní nebo mezinárodní opatření na produkty obsahující rozpouštědla a podpoří používání produktů obsahujících malé nebo žádné množství VOC, s přihlédnutím k příloze II, včetně označování produktů etiketami uvádějícími obsah VOC; a
iii)
uplatnís přihlédnutím k příloze III vhodné národní nebo mezinárodní emisní standardy pro nové mobilní zdroje vyráběné nejlepšími dostupnými technologiemi, které jsou ekonomicky proveditelné,
iv)
bude podporovat účast veřejnosti na programech omezování emisí prostřednictvím veřejných oznámení, podporou nejlepšího využívání všech druhů dopravy a systémů řízení dopravy.
b)
Kromě toho nejpozději do pěti let ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost v těch oblastech, ve kterých jsou překročeny národní nebo mezinárodní směrné hodnoty koncentrací pro troposférický ozon nebo ve kterých vznikají nebo ve kterých lze očekávat, že vznikají toky přes hranice států, každá smluvní strana:
i)
uplatní s přihlédnutím k příloze II nejlepší dostupné technologie, které jsou ekonomicky proveditelné, na stávající stacionární zdroje v kategorii hlavních zdrojů;
ii)
uplatní s přihlédnutím k přílohám II a III postupy ke snížení emisí VOC při distribuci benzínu a při jeho čerpání do motorových vozidel, a ke snížení těkavosti benzínu.
4.
Smluvní strany jsou vyzývány k tomu, aby při plnění svých závazků podle tohoto článku přisuzovaly nejvyšší prioritu omezování nebo kontrole emisí látek s nejvyšším POCP, s přihlédnutím k informacím obsaženým v příloze IV.
5.
Při provádění tohoto protokolu, a zejména při provádění jakýchkoli opatření nahrazujících produkt jiným produktem, učiní smluvní strany vhodné kroky k zabezpečení toho, aby toxické a karcinogenní VOC a VOC poškozující vrstvu stratosférického ozonu nebyly užívány jako náhražky za jiné VOC.
6.
Smluvní strany jako druhý krok zahájí nejpozději do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost jednání o dalších krocích ke snižování národních ročních emisí těkavých organických sloučenin nebo toků těchto emisí a jejich výsledných sekundárních produktů fotochemických oxidantů přes hranice států, přičemž vezmou v úvahu nejlepší dostupné vědecké a technologické poznatky, vědecky stanovené kritické úrovně a mezinárodně přijaté cílové úrovně, roli oxidů dusíku při vzniku fotochemických oxidantů a další prvky vyplývající z pracovního programu přijatého podle článku 5.
7.
Smluvní strany za tímto účelem spolupracují, aby stanovily:
(a)
podrobnější údaje o jednotlivých VOC a hodnotách jejich POCP;
(b)
kritické úrovně pro fotochemické oxidanty;
(c)
snížení svých národních ročních emisí VOC nebo toků VOC přes hranice států a jejich výsledných sekundárních produktů fotochemických oxidantů,zvláště taková snížení která jsou nezbytná k dosažení dohodnutých cílů založených na kritických úrovních;
(d)
strategie omezování, např. ekonomické nástroje, umožňující zajistit celkovou efektivnost nákladů k dosažení dohodnutých cílů;
(e)
opatření a harmonogram pro dosažení uvedených snížení s počátkem nejpozději od 1. ledna 2000;
8.
V průběhu zmíněných jednání smluvní strany uváží, zda by bylo vhodné pro účely stanovené v odstavci 1 doplnit takové další kroky opatřeními ke snížení emisí methanu.
Článek 3
Další opatření
1.
Opatření požadovaná tímto protokolem nezprošťují smluvní strany jejich dalších závazků přijmout opatření ke snížení celkových plynných emisí, které mohou významně přispívat ke klimatickým změnám, ke vzniku pozaďových úrovní troposférického ozonu, k poškozování ozonové vrstvy, nebo které jsou toxické či karcinogenní.
2.
Smluvní strany mohou přijmout přísnější opatření, než jsou opatření požadovaná tímto protokolem.
3.
Smluvní strany stanoví mechanismus kontroly dodržování protokolu. Jako první krok na základě informací poskytnutých podle článku 8 nebo jiných informací každá smluvní strana, která má důvod se domnívat, že jiná smluvní strana jedná nebo jednala způsobem neslučitelným s jejími závazky podle tohoto protokolu, může o tom informovat výkonný orgán a současně s tím i dotčené smluvní strany. Na žádost kterékoliv smluvní strany může být taková záležitost projednána na příštím zasedání výkonného orgánu.
Článek 4
Výměna technologií
1.
Smluvní strany v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi usnadňují výměnu technologií ke snižování emisí VOC, zejména podporou:
a)
obchodní výměny dostupných technologií;
b)
přímých průmyslových kontaktů a spolupráce, včetně společných podniků;
c)
výměny informací a zkušeností;
d)
poskytování technické pomoci.
2.
Při podpoře činností uvedených v odstavci 1 tohoto článku vytvářejí smluvní strany příznivé podmínky usnadňováním kontaktů a spolupráce mezi příslušnými organizacemi i jednotlivci v soukromém a veřejném sektoru, kteří jsou schopni poskytovat technologie, konstrukční a inženýrské služby, zařízení nebo finanční prostředky.
3.
Nejpozději do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost zahájí smluvní strany úvahy o postupech vedoucích k vytvoření příznivějších podmínek pro výměnu technologií ke snížení emisí VOC.
Článek 5
Výzkum a monitorování, které mají být prováděny
Smluvní strany přisuzují vysokou prioritu výzkumu a monitorování, které jsou spojené s vývojem a používáním metod pro splnění národních či mezinárodních směrných hodnot pro troposférický ozon a pro dosažení dalších cílů v zájmu ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Smluvní strany usilují, zejména prostřednictvím národních či mezinárodních výzkumných programů, v pracovním plánu výkonného orgánu a prostřednictvím dalších programů spolupráce v rámci úmluvy, o:
a)
rozpoznání a kvantifikaci účinků emisí VOC, antropogenního i biogenního původu, a fotochemických oxidantů na lidské zdraví, životní prostředí a materiály,
b)
určení geografického rozdělení citlivých oblastí,
c)
rozvoj měření emisí a sledování kvality ovzduší a vývoj modelových výpočtů, včetně metodologií pro výpočet emisí, pokud možno s přihlédnutím k různým druhům VOC antropogenního i biogenního původu a k jejich reaktivitě, s cílem kvantifikovat dálkový přenos VOC a souvisejících znečišťujících látek přispívajících ke vzniku fotochemických oxidantů,
d)
zdokonalení odhadů účinnosti a nákladů na technologie pro omezování emisí VOC a dokumentaci vývoje zdokonalených a nových technologií,
e)
vývoj metod, v přístupu založenému na kritických úrovních, pro integraci vědeckých, technických a ekonomických údajů za účelem stanovení vhodných strategií pro omezování emisí VOC a zajištění celkové efektivnosti nákladů k dosažení dohodnutých cílů,
f)
zdokonalení přesnosti emisních inventur VOC antropogenního i biogenního původu a sladění metod jejich výpočtu nebo odhadu,
g)
prohloubení znalosti chemických procesů souvisejících s tvorbou fotochemických oxidantů,
h)
určení možných opatření ke snížení emisí methanu.
Článek 6
Proces přezkoumávání
1.
Smluvní strany pravidelně přezkoumávají tento protokol, přičemž berou v úvahu nejlepší dostupné vědecké poznatky a technologický vývoj.
2.
První přezkoumání se uskuteční nejpozději do roka ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost.
Článek 7
Národní programy, politiky a strategie
Smluvní strany vypracují bez zbytečného prodlení národní programy, politiky a strategie k plnění závazků plynoucích z tohoto protokolu, které budou sloužit jako prostředky k omezování a snižování emisí VOC nebo jejich toků přes hranice států.
Článek 8
Výměna informací a podávání ročních zpráv
1.
Smluvní strany si vyměňují informace tím, že informují výkonný orgán o svých národních programech, politikách a strategiích, které vypracovávají v souladu s článkem 7 a tím, že mu podávají zprávy o pokroku dosaženém v rámci těchto programů, politik a strategií a o případných změnách v nich. V prvním roce po vstupu tohoto protokolu v platnost podá každá smluvní strana zprávu o úrovni emisí VOC na svém území a o každé oblasti TOMA na svém území, a to jednak celkově, jednak v proveditelné míře podle sektoru původu a podle jednotlivých VOC, v souladu s obecnými zásadami, které stanoví výkonný orgán pro rok 1988 nebo jakýkoli jiný rok, který je brán jako základní rok pro účely čl. 2. odst. 2 a na jehož základě byly tyto emisní úrovně vypočteny.
2.
Kromě toho každá smluvní strana podává každoročně zprávu:
a)
o záležitostech uvedených v odstavci 1 za předchozí kalendářní rok a o všech opravách, které mohou být nezbytné v již vyhotovených zprávách za předcházející roky;
b)
o pokroku v uplatňování národních nebo mezinárodních emisních standardů a technik omezování emisí požadovaných podle čl. 2 odst. 3;
c)
o opatřeních přijatých za účelem usnadnění výměny technologií.
3.
Dále smluvní strany v rámci geografického rozsahu EMEP podávají v intervalech stanovených výkonným orgánem informace o emisích VOC podle sektoru původu a v prostorovém rozlišení, specifikovaném výkonným orgánem, vhodným pro modelování vzniku a přenosu sekundárních fotochemických oxidantů.
4.
Takové informace se předkládají pokud možno podle jednotného vzoru pro podávání zpráv.
Článek 9
Výpočty
Za použití vhodných modelů a měření poskytne EMEP výročním zasedáním výkonného orgánu informace týkající se dálkového přenosu ozonu v Evropě. V oblastech mimo geografický rozsah EMEP se použijí modely odpovídající zvláštním podmínkám smluvních stran úmluvy.
Článek 10
Přílohy
Přílohy tohoto protokolu tvoří nedílnou součást protokolu. Příloha I je povinná, zatímco přílohy II, III a IV mají povahu doporučení.
Článek 11
Změny protokolu
1.
Změny a úpravy protokolu mohou být navrženy kteroukoli smluvní stranou.
2.
Navrhované změny se předkládají písemně výkonnému tajemníku Komise, který je sdělí všem smluvním stranám. Výkonný orgán projedná navrhované změny na nejbližším výročním zasedání za předpokladu, že výkonný tajemník návrhy předá smluvním stranám nejméně devadesát dnů předem.
3.
Změny protokolu, s výjimkou změn jeho příloh, se přijímají konsensem smluvních stran přítomných na zasedání výkonného výboru a vstupují v platnost pro smluvní strany, které je přijaly, devadesátým dnem po dni uložení listiny o přijetí změn od dvou třetin smluvních stran. Pro kteroukoli další smluvní stranu, která je přijala po uložení listin o přijetí změn dvěma třetinami smluvních stran, vstupují změny v platnost devadesátým dnem ode dne, kdy tato strana uložila svou listinu o přijetí změn.
4.
Změny příloh se přijímají konsensem smluvních stran přítomných na zasedání výkonného orgánu a nabývají účinku 30 dní po dni oznámení podle odstavce 5 tohoto článku.
5.
Změny podle odstavců 3 a 4 tohoto článku sdělí výkonný tajemník všem smluvním stranám co nejdříve po jejich přijetí.
Článek 12
Urovnávání sporů
V případě sporu mezi dvěma nebo více smluvními stranami o výklad nebo uplatňování tohoto protokolu hledají smluvní strany řešení jednáním nebo jakýmkoli jiným smírným prostředkem, který bude pro sporné strany přijatelný.
Článek 13
Podpis
1.
Tento protokol je otevřen k podpisu v Ženevě od 18. listopadu 1991 do 22. listopadu 1991 včetně, poté v sídle Organizace spojených národů v New Yorku do 22. května 1992, a to pro členské státy Komise a pro státy s poradním statutem při Komisi na základě odstavce 8 usnesení Hospodářské a sociální rady 36 (IV) ze dne 28. března 1947 a pro organizace regionální hospodářské integrace tvořené svrchovanými členskými státy Komise, na které jejich členské státy přenesly pravomoc vyjednávat, uzavírat a uplatňovat mezinárodní dohody v záležitostech tohoto protokolu, za předpokladu, že zúčastněné státy a organizace jsou smluvními stranami úmluvy.
2.
V záležitostech v rámci svých pravomocí uplatňují tyto organizace regionální hospodářské integrace svým jménem práva a plní povinnosti, které tento protokol ukládá jejich členským státům. V těchto případech členské státy těchto organizací nejsou oprávněny uplatňovat tato práva jednotlivě.
Článek 14
Ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení
1.
Tento protokol podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení signatáři.
2.
Tento protokol je od 22. května 1992 otevřen k přistoupení pro státy a organizace uvedené v čl. 13 odst. 1.
Článek 15
Depozitář
Listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů, který vykonává funkci depozitáře.
Článek 16
Vstup v platnost
1.
Tento protokol vstupuje v platnost devadesátým dnem po dni uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení.
2.
Pro každý stát nebo organizaci uvedené v čl. 13 odst. 1, které ratifikují, přijmou nebo schválí tento protokol nebo k němu přistoupí po uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení, vstupuje protokol v platnost devadesátým dnem po dni uložení listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení.
Článek 17
Odstoupení
Kdykoliv po uplynutí pěti let ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost pro určitou smluvní stranu může tato smluvní strana od protokolu odstoupit tím, že podá písemné oznámení depozitáři. Každé takové odstoupení nabude účinku devadesátým dnem po dni jeho přijetí depozitářem nebo k pozdějšímu datu, které může být stanoveno v oznámení o odstoupení.
Článek 18
Platná znění
Prvopis tohoto protokolu, jehož anglické, francouzské a ruské znění mají stejnou platnost, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů.
NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zástupci řádně k tomu zplnomocnění k tomuto protokolu své podpisy.
V Ženevě, osmnáctého listopadu roku tisíc devět set devadesát jedna.
PŘÍLOHA I
Určené oblasti řízení troposférického ozonu (TOMA)
Pro účely tohoto protokolu se vymezují následující oblasti TOMA:
Kanada
TOMA č. 1: Dolní údolí řeky Fraser (Lower Fraser Valley) v provincii Britská Kolumbie
Oblast o rozloze 16 800 km2 v jihozápadní části provincie Britská Kolumbie, mající v průměru Šíři 80 km a rozprostírající se v délce 200 km podél údolí řeky Fraser od ústí řeky v úžině Georgia až k Boothroyd v Britské Kolumbii. Jižní hranici tvoří mezistátní hranice Kanada/USA a oblast zahrnuje území velkého Vancouveru (Great Vancouver Regional District).
TOMA č. 2: Pásmo Windsor-Quebec v provinciích Ontario a Quebec
Oblast o rozloze 157 000 km2, zahrnující 1 100 km dlouhý a v průměru 140 km široký pruh země, který sahá od města Windsor (sousedícího s Detroitem ve Spojených státech) v provincii Ontario k městu Quebec v provincii Quebec. Tato oblast TOMA, pásmo Windsor-Quebec, je situována podél severních břehů Velkých jezer a řeky St. Lawrence v Ontariu a na obou březích St. Lawrence od hranic Ontario-Quebec k městu Quebec v provincii Quebec. Zahrnuje městská centra Windsor, London, Hamilton, Toronto, Ottawa, Montreal, Trois-Rivières a město Quebec.
Norsko
Celá norská pevnina, jakož i výlučná hospodářská zóna jižně od 62 °sev. š. v regionu Evropské hospodářské komise (EHK), pokrývající plochu 466 000 km2.
PŘÍLOHA II
Opatření ke snížení emisí těkavých organických látek (VOC) ze stacionárních zdrojů
I. HLAVNÍ ZDROJE EMISÍ VOC ZE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ
II. OBECNÉ MOŽNOSTI SNIŽOVÁNÍ EMISÍ VOC
III. TECHNIKY OMEZOVÁNÍ EMISÍ
IV. SEKTORY
V. PRODUKTY
ÚVOD
1.
Cílem této přílohy je poskytnout smluvním stranám úmluvy vodítka k určení nejlepších dostupných technologií, a umožnit jim tak splnit závazky plynoucí z protokolu.
2.
Informace týkající se účinnosti omezování emisí a nákladů na ně jsou založeny na úřední dokumentaci výkonného orgánu a jeho pomocných orgánů, zejména na dokumentech získaných a přezkoumaných pracovní skupinou pro emise VOC ze stacionárních zdrojů. Pokud není uvedeno jinak, uváděné techniky jsou na základě provozních zkušeností považovány za dobře prověřené.
3.
Zkušenosti s novými produkty a novými závody používajícími nové nízkoemisní techniky, jakož i s dovybavováním stávajících závodů, se neustále rozšiřují; bude tudíž nezbytné přílohu pravidelně doplňovat a pozměňovat. Nejlepší dostupné technologie určené pro nové závody mohou být použity ve stávajících závodech po přiměřené přechodné době.
4.
Příloha uvádí řadu opatření s širokým rozsahem nákladů a účinností. Volba opatření v každém jednotlivém případě bude záležet na řadě faktorů včetně ekonomických podmínek, technologické infrastruktury a jakýchkoliv stávajících opatření k omezení emisí VOC, která byla provedena.
5.
Tato příloha obecně nebere v úvahu konkrétní druhy VOC emitované různými zdroji, nýbrž zabývá se nejlepšími dostupnými technologiemi pro snižování emisí VOC. Při plánování opatření pro některé zdroje je užitečné zvážit upřednostnění těch činností, které emitují spíše reaktivní než nereaktivní VOC (například v odvětvích používajících rozpouštědla). Při vypracovávání takových, na konkrétní sloučeniny zaměřených, opatření musí být však zohledněny rovněž další účinky na životní prostředí (např. globální změna klimatu) a na lidské zdraví.
I. HLAVNÍ ZDROJE EMISÍ VOC ZE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ
6.
Hlavními zdroji antropogenních emisí VOC kromě methanu ze stacionárních zdrojů jsou:
a)
používání rozpouštědel,
b)
ropný průmysl včetně manipulace s ropnými produkty,
c)
chemický průmysl v oblasti organických sloučenin
d)
malé spalovací zdroje (např. topení v domácnostech a malé průmyslové kotelny),
e)
potravinářský průmysl,
f)
ocelářský a železářský průmysl,
g)
sběr a zpracovávání odpadů,
h)
zemědělství.
7.
Pořadí zdrojů v tomto výčtu odráží obecnou důležitost s výhradou nejistot emisních inventur. Rozdělení emisí VOC z různých zdrojů závisí do značné míry na oborech činnosti na území každé jednotlivé smluvní strany.
II. OBECNÉ MOŽNOSTI SNIŽOVÁNÍ EMISÍ VOC
8.
Existuje několik možností jak snižovat emise VOC nebo předcházet jejich vzniku. Opatření snižující emise VOC jsou zaměřeny na produkty a/nebo modifikace výrobních procesů (včetně údržby a řízení provozu) a na dovybavování stávajících závodů. Následující seznam poskytuje obecný přehled dostupných opatření, která mohou být uplatňována buď jednotlivě nebo v kombinaci:
a)
nahrazování VOC; např. používáním odmašťovacích lázní na vodní bázi a nátěrových hmot, inkoustů nebo lepidel bez nebo s nízkým obsahem VOC,
b)
snižování emisí na základě nejlepších postupů řízení, jako je udržování pořádku, preventivní programy údržby, nebo pomocí změn ve výrobních procesech, např. zavedení uzavřených systémů pro používání, skladování a distribuci organických kapalin s nízkým bodem varu,
c)
recyklování a/nebo účinné zachytávání VOC pomocí takových technik omezování emisí, jako je adsorpce, absorpce, kondenzace či membránová separace; v ideálním případě lze takto zachycené organické sloučeniny opětovně využívat přímo na místě,
d)
destrukce účinně zachycených VOC pomocí takových metod, jako je vysokoteplotní nebo katalytické spalování či biologické zpracování.
9.
Postupy snižování emisí je nezbytné monitorovat, aby se zajistilo, že vhodná opatření a postupy jsou správně uplatňovány ke snižování emisí VOC. Monitorování postupů snižování emisí musí zahrnovat:
a)
vytvoření soupisu opatření ke snižování emisí VOC, uvedených výše, která již byla uplatněna,
b)
charakterizaci a kvantifikaci emisí VOC z příslušných zdrojů měřením nebo jinými technikami,
c)
periodickou revizi opatření ke snižování emisí, která již byla uplatněna k zajištění jejich nepřetržitého účinného působení,
d)
pravidelně naplánovaná podávání zpráv o a), b) a c) podle harmonizovaných postupů regulačním orgánům,
e)
srovnání v praxi dosaženého snížení emisí VOC s cíli tohoto protokolu.
10.
Číselné údaje o investicích/nákladech byly sestaveny z různých zdrojů. V důsledku působení mnoha faktorů jsou číselné údaje o investicích/nákladech vysoce specifické pro jednotlivé případy. Použije-li se v rámci úvah o nákladově účinných strategiích jednotka „náklady na tunu snížení emisí VOC“, je třeba mít na mysli, že takové číselné údaje jsou velmi závislé na faktorech, jako je kapacita závodu, účinnost odstraňování a koncentrace VOC v nečištěném plynu, dále typ použité technologie a volba mezi novým zařízením či dovybavením. Ilustrační číselné údaje o nákladech mohou být vyjadřovány pomocí parametrů specifických pro jednotlivé procesy, např. mg/m2 ošetřené plochy (barvy), kg/m3 produktu nebo kg/jednotku.
11.
Úvahy o nákladově účinné strategii by měly být založeny na celkových ročních nákladech (včetně investičních a provozních nákladů). Náklady na snížení emisí VOC by rovněž měly být posuzovány v rámci ekonomie celého procesu, např. vlivu opatření k omezování emisí a s nimi spojených nákladů na výrobní náklady.
III. TECHNIKY OMEZOVÁNÍ EMISÍ
12.
Hlavní kategorie dostupných technik omezování emisí VOC jsou shrnuty v tabulce 1. Postupy začleněné do této tabulky byly již úspěšně komerčně využity a jsou nyní dobře rozpracované. Ve většině případů byly tyto postupy používány napříč průmyslovými sektory.
13.
Postupy specifické pro jednotlivé sektory, včetně omezování obsahu rozpouštědel v produktech, jsou uvedeny v oddílech IV a V.
14.
Při zavádění těchto postupů je rovněž třeba pečlivě zkoumat, zda tím nevzniknou jiné problémy v oblasti životního prostředí. Tam, kde se musí spalovat, by se všude, kde je to možné, měla využít vzniklá energie.
15.
Tyto postupy mohou obvykle snížit koncentraci VOC v proudu odpadního plynu pod 150 mg/m3 (vyjádřeno jako celkový uhlík, normální stavové podmínky). Ve většině případů může být dosaženo emisních hodnot 10 až 50 mg/m3.
16.
Jinou běžnou procedurou k destrukci nehalogenovaných VOC je využívání plynů obsahujících VOC jako sekundárního vzduchu či paliva v existujících energetických jednotkách. Avšak obvykle je k tomu třeba úprav specifických pro daný případ a proto je tento postup rovněž vyloučen z následující tabulky.
17.
Údaje o účinnosti jsou odvozeny z provozních zkušeností a odrážejí možnosti stávajících zařízení.
18.
Údaje o nákladech jsou poznamenány určitou nejistotou s ohledem na interpretaci výše nákladů, způsob kalkulace a místní specifické podmínky. Proto jsou uvedené údaje specifické pro jednotlivé případy. Údaje pokrývají rozsah nákladů pro různé postupy. Tyto náklady však přesně odrážejí vztahy mezi náklady na různé postupy. Rozdíly v nákladech na nová zařízení a na dovybavení stávajících zařízení mohou být v některých případech významné, avšak neliší se natolik, aby tím došlo ke změnám v pořadí v tabulce 1.
19.
Volba technického postupu bude záviset na parametrech, jakými je koncentrace VOC v nečištěném plynu, objemový průtok plynu, typ VOC a podobně. Proto může docházet k překrývání v oblastech aplikací. V těchto případech musí být vybrán nejvýhodnější postup na základě podmínek specifických pro konkrétní případ.
TABULKA 1
SOUHRN DOSTUPNÝCH TECHNIK OMEZOVÁNÍ EMISÍ VOC, JEJICH ÚČINNOSTI A NÁKLADY
Technika| Nižší koncentrace v proudu vzduchu| Vyšší koncentrace v proudu vzduchu| Použití
---|---|---|---
účinnost| náklady| účinnost | náklady
(1) Termické spalování **| vysoká| vysoké| vysoká| střední| široké pro vysoké koncentrace
(2) Katalytické spalování| vysoká| střední| střední| střední| více zaměřeno na nízké koncentrace
(3)Adsorpce* (filtry z aktivního uhlí)| vysoká| vysoké| střední| střední| široké pro nízké koncentrace
(4) Absorpce (vypírání odpadních plynů)| | | vysoká| střední| široké pro vyšší koncentrace
(5) Kondenzace*| -| -| střední| nízké| ve speciálních případech pro vysoké koncentrace
(6) Biofiltrace| střední až vysoké| nízké| nízké***| nízké| hlavně v nízkých koncentracích, včetně snižování zápachů
Koncentrace:
nižší <3 g/m3 (v mnoha případech <1 g/m3 )
vyšší = 5 g/m3
Účinnost: vysoká >95 %, střední 80-95 %, nízká < 80 %
Celkové náklady: vysoké > 500 ECU/t odstraněných VOC, střední 150 - 500 ECU/t, nízké <150 ECU/T
*
Tyto procesy lze doplnit zachycováním a opětovným využíváním rozpouštědel, čímž dochází k úsporám.
**
Úspory z využití získané energie nejsou zahrnuty a mohou značně snížit náklady.
***
S pufrovacími filtry k potlačení emisních maxim lze dosáhnout vysoké účinnosti při středních až nízkých nákladech.
IV.
SEKTORY
20.
V tomto oddíle je každý sektor emitující VOC charakterizován tabulkou obsahující hlavní emisní zdroje, opatření ke snížení zahrnující nejlepší dostupné technologie, jejich specifické účinnosti snižování emisí a související náklady.
21.
Pro každý sektor je rovněž odhadnut celkový potenciál snížení emisí VOC. Uvedené hodnoty potenciálu pro maximální snížení se týkají situací, ve kterých je pouze nízká úroveň snižování emisí.
22.
Účinnosti snížení specifické pro konkrétní proces by neměly být zaměňovány s možností snížit emise v daném sektoru. Prvně jmenovaná účinnost vyjadřuje technické možnosti, zatímco v druhém jmenovaném pojmu jsou obsaženy faktory ovlivňující daný sektor, jako je například možnost pronikání na trh. Účinnosti typické pro proces jsou udány pouze kvalitativně a to následovně:
I =>95%; II = 80-95%, III = < 80%.
23.
Náklady závisí na kapacitě, místních specifických faktorech, způsobech kalkulace a na dalších faktorech. Následkem toho se náklady mohou velmi lišit, proto je uvedena pouze kvalitativní informace (nízké, střední, vysoké), týkající se porovnání nákladů různých technologií uvedených pro konkrétní využití.
A.
Užívání průmyslových rozpouštědel
24.
Používání průmyslových rozpouštědel představuje v mnoha zemích největší příspěvek k emisím VOC ze stacionárních zdrojů. Hlavní sektory a kontrolní opatření zahrnující nejlepší dostupné technologie a účinnosti snížení emisí jsou uvedeny v tabulce 2. Pro každý sektor je specifikována nejlepší dostupná technologie. Mohou se vyskytnout rozdíly mezi malými a velkými, starými a novými závody. Z tohoto důvodu leží odhad celkových možností snížení emisí pod údajem uvedeným v tabulce 2. Odhadnutý celkový potenciál snížení emisí v tomto sektoru dosahuje 60 %. Dalším krokem k omezování vzniku epizod zvýšených koncentrací ozonu může být náhrada zbývajících rozpouštědel.
25.
V případě používání průmyslových rozpouštědel mohou být užity v principu tři přístupy: přístup zaměřený na produkty, který vede ke reformulaci produktů (barev, odmašťovadel, atd.), změny zaměřené na výrobní proces a doplnění technických postupů na snižování emisí. Pro některé případy používání průmyslových rozpouštědel lze využít pouze přístup zaměřený na produkty (v případech nátěrů konstrukcí a budov, průmyslového čištění produktů atd.). Pro všechny ostatní případy tento přístup zasluhuje prioritu, mezi jiným proto, že má pozitivní vedlejší účinky na emise rozpouštědel z výrobního průmyslu. Kromě toho, vliv emisí na životní prostředí může být snížen spojením využívání nejlepších dostupných technologií s nahrazování rozpouštědel méně škodlivými alternativami v produktech. Spojením těchto přístupů je možno dosáhnout snížení emisí až o 60 %, ovšem celkový pozitivní vliv na životní prostředí může být ještě významně vyšší.
TABULKA 2
OPATŘENÍ SNIŽUJÍCÍ EMISE VOC ZE SEKTORU POUŽÍVÁNÍ ROZPOUŠTĚDEL, REDUKČNÍ ÚČINNOST A NÁKLADY
Zdroj emisí| Opatření k snížení emisí| Redukční účinnost| Snížení nákladů a
úspory
---|---|---|---
Průmyslové povrchové nátěry| Přechod na| |
\\- práškové barvy
\\- nízký či žádný obsah VOC
\\- s vysokým obsahem tuhých částic | I
I-III
I-III| úspory
nízké náklady
úspory
Spalování:| |
-termické
-katalytické
-adsorpce na aktivním uhlí| I-II
I-II
I-II| střední-vysoké náklady
střední náklady
střední náklady
Nátěry papírových povrchů| spalování
radiační vysoušení/vodou ředitelné barvy| I-II
I-III| střední náklady
nízké náklady
Výroba vozidel| přechod na barvy | |
\\- práškové
\\- vodou ředitelné
\\- s vysokým obsahem sušiny
adsorpce na aktivním uhlí | I
I-II
II
I-II| nízké náklady
nízké náklady
spalování| |
\\- termické
\\- katalytické| I-II
I-II|
Komerční nátěry| barvy bez obsahu rozpouštědel
barvy s nízkým obsahem rozpouštědla| I-II
II-III| střední náklady
střední náklady
Tiskařství| barvy s nízkým obsahem rozpouštědla či vodou ředitelné tiskařské barvy
písmotisk - radiační vysoušení
adsorpce na aktivním uhlí
absorpce
spalování
-termální
-katalytické
biofiltrace s pufrovým filtrem| II-III
I
I-II
I| střední náklady
nízké náklady
vysoké náklady
střední náklady
Odmašťování kovů| přechod na systémy bez rozpouštědel s nízkým nebo žádným obsahem VOC
uzavřené zařízení
adsorpce na aktivním uhlí
uzavřené a chlazené zařízení| I
II
III| nízké-vysoké nákl.
nízké náklady
Chemické čistírny| opětovné využívání čistidel a dobré hospodaření (uzavřené systémy)
kondenzace
adsorpce na aktivním uhlí| II-III
II
II| nízké-střední náklady
nízké náklady
nízké náklady
Obklady dřevem| Nátěry s nízkým nebo žádným obsahem rozpouštědla| I| nízké náklady
I =< 95 %; II = 80-95 %; III =< 80 %
26.
Rychle pokračuje vývoj směrem k barvám bez nebo s nízkým obsahem rozpouštědel, což patří z hlediska nákladů k nejúčinnějším řešení. Pro mnoho závodů je vybrána kombinace postupů používajících nízký obsah rozpouštědel s postupy adsorpce/spalování. Omezení emisí VOC ve velkém měřítku, v průmyslovém lakování (např. automobilů, domácí spotřebiče), by mohlo být zavedeno relativně rychle. V několika zemích byly emise sníženy až o 60 g/m2. V několika zemích byla ověřena technická možnost snížení emisí z nových závodů pod 20 g/m2.
27.
Pro odmašťování kovových povrchů je alternativním řešením používání odmašťovadel na vodní bázi nebo používání uzavřených strojů se zachytáváním VOC na aktivním uhlí a s nízkými emisemi.
28.
Pro různé tiskařské techniky je používáno několika metod snižování emisí VOC. Tyto metody zahrnují hlavně změny tiskařských barev (inkoustů), změny v technologii tiskařského procesu a techniky čištění plynu. Namísto barev na bázi rozpouštědel je užívána tiskařská barva na vodní bázi pro flexografický tisk na papír a takové barvy jsou vyvíjeny i pro potiskplastů. Tiskařské barvy na vodní bázi jsou pro některé aplikace dostupné i pro sítotisk a válcový hlubotisk. Použití elektronovým paprskem ošetřených barev při ofsetovém tisku snižuje VOC a je využíváno v obalovém tiskařském průmyslu. Pro některé tiskařské metody je dostupné ošetření barev UV zářením. Pro hlubotisk publikací je nejlepší dostupnou metodou čištění plynů adsorpcí na aktivním uhlí. V obalové technice je zachycování rozpouštědel adsorpcí (na zeolitech nebo aktivním uhlí) praktikováno u hlubotiskových potisků, ale užívány jsou rovněž postupy spalování a absorpce. Při teplotisku nebo ofsetovém tisku na kotoučovém papíru je k omezení emisí výstupní plyn termálně či katalyticky spalován. Spalovací zařízení často zahrnuje jednotku na využití tepla.
29.
Nejlepší dostupná technologie se pro čistírny sestává z použití uzavřených čistírenských strojů a čištění vystupujícího ventilačního vzduchu filtry na aktivním uhlí.
B.
Ropný průmysl
30.
Ropný průmysl je jedním z hlavních přispěvatelů k emisím VOC ze stacionárních zdrojů. Emise pocházejí jak z rafinerií, tak z distribuční sítě ropných produktů (včetně přepravy a benzinových stanic). Následující komentáře se vztahují k tabulce 3. Opatření proti emisím zde uvedená zahrnují rovněž nejlepší dostupné technologie.
31.
Emise z rafinačních procesů vznikají při spalování paliv, hoření uhlovodíků na flérách, vypouštění vakuových systémů a jako fugitivní emise z rafinačních jednotek v místech přírub či spojek potrubí, z otevřeného potrubí a vzorkovacích systémů. Další hlavní emise v rafineriích a přidružených činnostech vznikají při skladování, čištění odpadních vod, plnění a vyprazdňování zásobníků v přístavech, z automobilových či železničních cisteren, v terminálech ropovodů a při pravidelných operacích jako jsou odstávky, opravy a znovuspouštění rafinačních jednotek (oběhových procesních jednotek).
32.
Emise z procesů oběhových systémů mohou být omezeny vedením par do záchytného zařízení nebo řízeným spalováním.
33.
Úniky z vakuových pump mohou být omezovány kondenzací nebo přivedením do kotlů či topenišť.
TABULKA 3
OPATŘENÍ SNIŽUJÍCÍ EMISE VOC V ROPNÉM PRŮMYSLU, JEJICH REDUKČNÍ ÚČINNOST A NÁKLADY
Zdroj emisí| Opatření snižující emise| Účinnost| Náklady|
---|---|---|---|---
Rafinerie ropy:|
\\- fugitivní emise| pravidelné inspekce a údržba| III| střední náklady|
\\- cykly procesních jednotek| zachytávání par z topenišť/flér| I| není dostupné|
separátory odpadních vod| plovoucí víka| II| střední náklady/úspory|
\\- vakuový systém| povrchové kontaktní kondenzátory| I| |
| nekondenzovatelné VOC přiváděné k topnému článku nebo k hořákům| | |
\\- spalování odpadních kalů| termické spalování| I| |
Skladování surové ropy a produktů:|
\\- benzin| vnitřní plovoucí střechy se sekundárním těsněním| I-II| úspory|
| plovoucí víko zásobníku se sekundárním těsněním| II| úspory|
\\- surová ropa| plovoucí víko zásobníku se sekundárním těsněním| II| úspory|
-BOT*| regenerační jednotka výparů| I-II| úspory|
\\- benzinové čerpací stanice| vyrovnání tlaku par v zásobnících a cisternách (Etapa I)| I-II| nízké náklady/úspory|
| vyrovnání tlaku během čerpání do automobilů (čerpací pistole) (Etapa II)| I-II**| střední náklady ***|
I=>95 %; II= 80-95 %; III=< 80
*
závisí na kapacitě benzinové stanice, na tom, zda jde o novou nebo starou dovybavenou stanici
**
poroste s rostoucí standardizací čerpacích pistolí
34.
Fugitivní emise z rafinačních jednotek a zařízení pro zpracování plynů, par či lehkých olejů (např. automaticky řízené ventily, ruční ventily, zařízení na vyrovnávání tlaku, vzorkovací systémy,čerpadla, příruby a spojky) mohou být omezeny či jim může být zabráněno pravidelně prováděnou kontrolou zařízení, detekcí úniku, programem oprav a preventivní údržbou. Zařízení s podstatnými úniky (např. ventily, těsnící šňůry či těsnění, čerpadla) mohou být vyměněny za zařízení více odolné vůči únikům. Např. ručně či automaticky řízené (ovládané) ventily mohou být vyměňovány za odpovídající odkapávající těsněné ventily. Čerpadla plynů, par i lehkých kapalin mohou být vybavena zdvojeným těsněním s uzavíratelnými odvzdušňovacími průduchy. Kompresory mohou být vybaveny těsněním s kapalinovou bariérou, které zabraňuje únikům procesní tekutiny do atmosféry a únikům z těsnění kompresorů nasměrovaných do plamenů.
35.
Ventily vyrovnávající tlak pro látky obsahující VOC mohou být napojeny na sběrný systém plynů a takto shromážděný plyn je spalován v hořácích či na flérách rafinačního procesu.
36.
Emise VOC za zásobníků na surovou ropu nebo ropné produkty mohou být omezeny vybavením zásobníků s pevnou střechou vnitřním plovoucím víkem nebo vybavením plovoucí střechy zásobníku dodatečným (sekundárním) těsněním.
37.
Emise VOC ze zásobníků benzínu a jiných složek lehkých kapalin mohou být omezovány několika způsoby. Zásobníky s pevnou střechou mohou být vybaveny ještě vnitřní plovoucí střechou s primárním a sekundárním těsněním nebo spojeny s uzavřeným odvzdušňovacím systémem vybaveným účinným zařízením na zpracování těchto odtažených par, např. zachytáváním těchto par, jejich spalováním na flérách či spalováním v procesních topeništích. Vnější plovoucí střechy zásobníků s primárním těsněním mohou být vybaveny sekundárním těsněním a/nebo doplněny o pevnou fixní střechu opatřenou ventily na vyrovnávání tlaku spojenými s flérou.
38.
Emise VOC spojené s nakládáním a úpravou odpadních vod mohou být redukovány několika způsoby. V kanalizačním systému mohou být instalovány těsně přiléhající kryty propojovacích skříní. Kanalizační potrubí může být překryto, případně může být celá kanalizace úplně oddělena od atmosféry. Separátory vody od olejů včetně separačních zásobníků, sběrače, přepady, lapače písku, kalové nádrže a zařízení na odpadní oleje mohou být vybaveny pevnou střechou s uzavřeným odvzdušňovacím systémem a vedením par do vhodného zařízení sloužícího buď k jejich rozkladu nebo rekuperaci. Alternativně mohou být separátory olejů od vody vybaveny plovoucím víkem s primárním a sekundárním těsněním. Účinného snižování emisí VOC ze závodů zpracovávajících odpadní vody může být dosaženo odčerpáváním olejů z procesního zařízení do olejových kanalizačních systémů, čímž bude docíleno minimalizace toků oleje do závodů zpracovávajících odpadní vody. Rovněž může být řízena teplota přitékající vody tak, aby se emise VOC do atmosféry snížily.
39.
Skladování benzínu a sektor distribuce benzínu mají velký potenciál ke snížení emisí VOC. Omezování úniku emisí při skladování benzínu v rafineriích (v přechodných zásobnících - terminálech) až po výdej do benzinových stanic je definováno jako etapa I. Omezování emisí při přečerpávání benzínu v benzinových stanicích do automobilů je definováno jako etapa II (viz odst. 33 přílohy III o opatřeních na snižování emisí VOC z motorových vozidel).
40.
Etapa I snižování emisí sestává z bilancování a zachytávání par při čerpání benzínu a rekuperaci benzínu z par v příslušném zařízení. Dále mohou být páry zachycené na benzinových stanicích při plnění nádrží z cisteren vráceny a opětně regenerovány v zařízeních k tomuto účelu určených.
41.
Etapa II kontroly emisí sestává z vyrovnávání tlaku par mezi palivovou nádrží vozidla a podzemní nádrží benzinové stanice.
42.
Etapa II spolu s etapou I představuje nejlepší dostupnou technologii pro omezování těkavých emisí během distribuce benzínu. Doplňkovou metodou poklesu emisí VOC během skladování a manipulace s benzínem je snižování jeho těkavosti.
43.
Celkový potenciál pro snížení emisí VOC v sektoru ropného průmyslu je až 80 %. Toto maximum může být dosaženo pouze tam, kde současná úroveň kontroly emisí je nízká.
C.
Chemický průmysl organických sloučenin.
44.
Chemický průmysl rovněž podstatně přispívá k emisím VOC ze stacionárních zdrojů. Emise mají rozličný charakter pro značný počet znečišťujících látek a vzhledem k množství různých produktů a výrobních procesů. Emise z výrobních procesů mohou být rozděleny do následujících hlavních podkategorií: emise z reaktorů, emise z oxidace vzduchem, destilace a z dalších separačních procesů. Dalšími významnými emisními zdroji jsou úniky, skladování a přeprava produktů (nakládání/ vykládání).
45.
U nových závodů modifikace procesů a/nebo zavádění nových procesů často snižuje emise výrazným způsobem. Tzv. koncové (“add-on“ nebo “end of pipe“) technologie jako jsou adsorpce, absorpce, termické či katalytické spalování v mnoha případech představují alternativní či doplňkové technologie. K omezení ztrát ze zásobníků odpařováním a emisí vzniklých při čerpání a stáčení mohou být použita opatření doporučená pro ropný průmysl (tabulka 3). Opatření k omezení emisí včetně nejlepších dostupných technologií a jejich účinnosti omezování emisí jsou uvedeny v tabulce 4.
46.
Dosažitelné celkové snížení emisí organických sloučenin v chemickém průmyslu může být až 70 % v závislosti na stavu průmyslu a rozsahu, ve kterém je již praktikována ochrana ovzduší.
TABULKA 4
OPATŘENÍ SNIŽUJÍCÍ EMISE VOC V PRŮMYSLOVÉ CHEMII ORGANICKÝCH LÁTEK, JEJICH REDUKČNÍ ÚČINNOST A NÁKLADY
Zdroj emisí| Opatření omezující emise| Účinnost| Náklady
---|---|---|---
Fugitivní emise| detekce netěsnosti a program oprav| |
| \\- pravidelné prohlídky| III| nízké náklady
Skladování a manipulace| \\- viz tabulka 3| |
| Obecná opatření:| |
Emise z procesů| \\- adsorpce na aktivní uhlí| I-II| není dostupné
| \\- spalování katalytické
\\- spalování termické| I-II
I-II| střední až vysoké náklady
není dostupné
| \\- absorpce| | není dostupné
| \\- biofiltrace| není dostupné| není dostupné
| \\- spalování na flérách| |
Výroba formaldehydu| \\- spalování termální
\\- spalování katalytické| I
I| vysoké náklady
Výroba polyethylenu| \\- spalování na flérách| I| střední náklady
| \\- spalování katalytické| I-II|
Výroba polystyrenu| \\- termální spalování
\\- spalování na flérách| I| střední náklady
| Změny postupů (příklady):| |
Výroba vinylchloridu| \\- oxychlorace kyslíkem místo vzduchem| II| není dostupné
| \\- spalování na flérách| I| střední náklady
Výroba polyvinylchloridu| \\- vypírka monomeru suspenzí| II| není dostupné
| \\- absorpce nitro-2-methyl-1-propanolem| I| úspory
Výroba polypropylenu| \\- katalyzátor s vysokým výtěžkem| I| není dostupné
Výroba ethylenoxidu| \\- náhrada vzduchu kyslíkem| I| není dostupné
I=>95 %; II= 80-95 %; III=<80 %
D.
Stacionární spalovací zdroje.
47.
Optimální snižování emisí VOC ze spalování ve stacionárních zdrojích závisí na účinnosti využívání paliv na vnitrostátní úrovni (tabulka 5). Je též důležité zajistit účinné spalování paliv využitím vhodných provozních postupů, účinných spalovacích zařízení a moderních systémů řízení spalování.
48.
Zejména u malých systémů existuje možnost značného snižování emisí, zvláště při spalování tuhých paliv. Obecně lze snížit emise VOC výměnou starých kamen či kotlů za nové a/nebo záměnou paliva za plynné palivo. Náhrada samostatných pokojových kamen za systém ústředního vytápění a/nebo za jednotlivé vytápěcí systémy obecně snižuje znečišťování ovzduší, avšak je nutné brát přitom v úvahu celkovou energetickou účinnost. Velmi účinné opatření k snižování emisí je nahrazování tuhých paliv plynnými, pokud je rozváděcí systém plynotěsný.
49.
Pro většinu zemí je možnost snížení emisí VOC z elektráren zanedbatelná. V důsledku nejistot spojených s náhradami či změnami paliv nemohla být uvedena žádná data o celkové možnosti snížit emise a s tím spojených nákladech.
TABULKA 5
OPATŘENÍ SNIŽUJÍCÍ EMISE VOC ZE STACIONÁRNÍCH SPALOVACÍCH ZDROJŮ
Zdroj emisí| Opatření snižující emise
---|---
Malé spalovací zdroje| úspory energií např. izolacemi
pravidelné prohlídky
výměna starých zdrojů
náhrada pevných paliv plynem a tekutými
palivy
systém ústředního topení
systém dálkového vytápění
Průmyslové a komerční zdroje| úspory energií
zlepšení údržby
modifikace typu paliva změny topenišť a výkonů
změny podmínek hoření
Stacionární vnitřní spalovací zdroje| katalytické konvertory, termické reaktory
E.
Potravinářský průmysl
50.
Potravinářský průmysl je sektor pokrývající širokou oblast procesů emitujících VOC z velkých i malých závodů (tabulka 6). Hlavní zdroje emisí VOC jsou:
a)
výroba alkoholických nápojů;
b)
pekárny;
c)
extrakce rostlinných olejů s užitím minerálních olejů;
d)
škvaření živočišných tuků.
Alkohol je hlavní VOC emitovanou z procesů (a) a (b). Alifatické uhlovodíky jsou hlavní složkou VOC emitovaných z c).
51.
Jiné možné zdroje zahrnují:
a)
cukrovarnický průmysl a používání cukru,
b)
pražení kávy a ořechů,
c)
smažení (bramborových hranolků či lupínků atd.),
d)
zpracování rybích pokrmů,
e)
zpracování masa, atd.
52.
Emise VOC mají typický zápach, nízké koncentrace, vysoký objemový tok a obsah vody. Z tohoto důvodu byly pro omezení emisí použity biofiltry. Rovněž se používají konvenční postupy, jako absorpce, adsorpce, termální či katalytické spalování. Hlavní výhodou biofiltrů jsou jejich nízké provozní náklady v porovnání s jinými postupy. Nicméně je nezbytná jejich pravidelná údržba.
53.
Ve větších fermentačních závodech a pekárnách může být proveditelné zachycování alkoholových par kondenzací.
54.
Emise alifatických uhlovodíků při extrakci olejů jsou minimalizovány použitím Uzavřených cyklů, stálým udržováním dobrého stavu ventilů a spojů atd. Různá semena vyžadují různá množství minerálních olejů k jejich extrakci. Olivový olej může být extrahován mechanicky a v takovém případě není žádný minerální olej zapotřebí.
55.
Technologicky dostupné celkové snížení emisí VOC v potravinářském průmyslu je odhadováno až na 35 %.
TABULKA 6
OPATŘENÍ SNIŽUJÍCÍ EMISE VOC V POTRAVINÁŘSKÉM PRŮMYSLU, REDUKČNÍ ÚČINNOST A NÁKLADY
Zdroj emisí| Opatření snižující emise| Účinnost| Náklady
---|---|---|---
Všeobecně| uzavřené cykly
biooxidace
kondenzace a zpracování
adsorpce/absorpce
termické/katalytické spalování| III| nízké* vysoké
Zpracování rostlinných olejů| opatření spojená s procesem
adsorpce
membránové metody spalování v procesní peci| III| nízké
Zpracování živočišných tuků| biofiltrace| II| nízké*
*
v důsledku skutečnosti, že se obvykle v těchto procesech používají plyny s nízkou koncentrací VOC, je náklad vztažený na kubický metr takto zředěného plynu nízký, i když náklad na odstranění tuny VOC je vysoký
F.
Průmysl železa a oceli (včetně slitin železa, litin atd.)
56.
V průmyslu železa a oceli mohou emise VOC vznikat z mnoha zdrojů:
a)
ze zpracování surovin (koksovny, aglomerační závody, sintrování, peletizování, briketování, zacházení se šrotem),
b)
z metalurgických reaktorů (pece s ponořeným obloukem, elektrické obloukové pece, konvertory - zejména pro šrot, (otevřené) kupolové pece, vysoké pece),
c)
z manipulace s produkty (lití, předehřívání pece, rotační mlýny).
57.
Snížení uhlíkových materiálů jako nosičů v surovinách (např. ve spékacích pásech) snižuje možné emise VOC.
58.
V případě otevřených metalurgických pecí mohou emise VOC vznikat zejména z kontaminací šrotu a za pyrolytických podmínek. Zvláštní pozornost, ve snaze minimalizovat fugitivní emise VOC, by měla být věnována zachytávání plynů při plnění a vyprazdňování pecí.
59.
Zvláštní pozornost by měla být věnována šrotu znečištěnému oleji, tuky, barvami atd. a oddělování nekovových složek ze šrotu.
60.
Zpracování produktů má obvykle za následek únik fugitivních emisí. V přípravě odlévání dochází hlavně z organicky vázaného písku k emisím pyrolýzních plynů. Velikost těchto emisí může být snížena volbou nízkoemisních vázacích pryskyřic a/nebo minimalizováním množství pojiv. Na těchto odpadních plynech byly testovány biofiltry. Olejové mlhy obsažené ve vzduchu z rotačních mlýnů mohou být filtrací sníženy na nízkou úroveň.
61.
Koksovny jsou důležitými zdroji emisí VOC. Emise vznikají únikem plynu z koksárenských pecí, ztrátami VOC při dopravě plynů do připojených destilačních zařízení a při spalování koksárenského plynu a dalších paliv. Emise VOC jsou omezovány převážně následujícími opatřeními: zlepšením těsnosti mezi dveřmi pecí a rámy komor a mezi plnícími otvory a kryty, odsáváním plynů z pecí během jejich plnění, suchým hašením koksu buď přímým chlazením inertními plyny nebo nepřímým chlazením vodou, přímým zavedením do jednotky, kde probíhá suché hašení, a účinným přikrytím během této operace.
G.
Manipulace s odpady a jejich zpracování
62.
Pokud se týče pevných komunálních odpadů je z hlediska snižování emisí VOC primárním cílem omezit množství vznikajících odpadů a snížit množství odpadů, které je nutno zpracovat. Zpracování odpadů by navíc mělo být optimalizováno z hlediska ochrany životního prostředí.
63.
Opatření k omezování emisí VOC při zpracování městských odpadů ukládaných na skládky by měla být spojena s účinným zachytáváním plynů (převážně methanu).
64.
Tyto emise mohou být zničeny (spalováním). Jinou možností je vyčištění vzniklého plynu (biooxidací, absorpcí, aktivním uhlím, adsorpcí) a jeho následné využití k výrobě energie.
65.
Skladování průmyslových odpadů obsahujících VOC vede ke vzniku emisí VOC. Tento fakt musí být brán v úvahu při určování politiky zpracování odpadů.
66.
Celková možnost snížit emise VOC je odhadnuta na 30 %, tato hodnota však zahrnuje i methan.
H.
Zemědělství
67.
Hlavními zdroji emisí VOC ze zemědělství jsou:
a)
spalování zemědělských odpadů, zejména slámy a vypalování strnišť,
b)
užívání organických rozpouštědel v pesticidních postřicích,
c)
anaerobní rozklad krmení a živočišných odpadů.
68.
Emise VOC jsou omezovány:
a)
řízeným skladováním slámy v kontrastu s běžnou praxí jejího spalování na otevřeném prostranství;
b)
minimálním používáním pesticidů s obsahem organických rozpouštědel a/nebo použitím emulzí a přípravků na vodní bázi;
c)
kompostováním odpadů, mísením hnoje se slámou atd.;
d)
snížením objemu odpadního plynu ze stájí, sušáren apod., užitím biofiltrů, adsorpce atd.
69.
Navíc lze snížit emise plynů ze zvířat změnou skladby krmiva s možností využití plynů jako paliva.
70.
V současné době nelze odhadnout možné maximální celkové snížení emisí VOC ze zemědělství.
V. PRODUKTY
71.
V případech, kdy není vhodné snižovat emise VOC technologickými postupy, je jediným prostředkem omezujícím emise VOC změna složení produktů. Hlavními sektory a výrobky, které přicházejí v úvahu, jsou: lepidla užívaná v domácnostech, v lehkém průmyslu, v obchodech a kancelářích, barvy a čisticí prostředky pro domácnosti, výrobky pro osobní péči, kancelářské výrobky např. korekční laky a výrobky pro údržbu automobilů. Všude tam, kdy jsou takové výrobky používány (např. lakovny, lehký průmysl), je třeba upřednostňovat změny v jejich složení.
72.
Opatření zaměřená na omezení emisí VOC z takových výrobků jsou:
a)
nahrazení výrobku,
b)
změna složení výrobku,
c)
změna balení výrobků, zejména pro výrobky se změněným složením.
73.
Nástroje navržené k ovlivnění volby na trhu zahrnují:
a)
označování výrobků etiketami zajišťujícími, že zákazníci jsou dobře informováni o obsahu VOC,
b)
aktivní podporu výrobků s nízkým obsahem VOC (např. program “Modrý anděl“),
c)
finanční podněty spojené s obsahem VOC.
74.
Účinnost těchto opatření závisí na obsahu VOC ve výrobcích a na dostupnosti a přijatelnosti jejich alternativ. Změněné výrobky by měly být zkontrolovány, aby bylo zajištěno, že nebudou působit problémy jinde (např. zvýšené emise freonů - CFC).
75.
Výrobky obsahující VOC se užívají jak v průmyslu tak i v domácnostech. V obou případech může mít používání alternativních výrobků s nízkým obsahem rozpouštědel za následek změny v aplikačním zařízení nebo v pracovních postupech.
76.
Nátěrové hmoty běžně používané pro průmyslové účely i v domácnostech mají průměrný obsah rozpouštědel od 25 do 60 %. Pro většinu aplikací jsou alternativy s nízkým nebo nulovým obsahem rozpouštědel dostupné nebo se vyvíjejí:
(a)
barvy pro použití v lehkém průmyslu:
práškové barvy = 0 % obsahu VOC v produktu
vodou ředitelné barvy = 10 % obsahu VOC v produktu
barvy s nízkým obsahem rozpouštědel = 15 % obsahu VOC v produktu
(b)
barvy pro použití v domácnostech: práškové barvy = 0 % obsahu VOC v produktu
vodou ředitelné barvy = 10 % obsahu VOC v produktu
barvy s nízkým obsahem rozpouštědel = 15 % obsahu VOC v produktu.
Předpokládá se, že přechod na tyto alternativní barvy povede k snížení emisí VOC o 45 až 60 %.
77.
Většina lepidel se používá v průmyslu, zatímco v domácnostech pouze méně než 10 %. Asi 25 % užívaných lepidel obsahuje rozpouštědla s obsahem VOC. Pro tyto lepidla se obsah rozpouštědla značně mění a může tvořit až polovinu hmotnosti výrobku. Pro několik oblastí použití jsou dostupná lepidla bez rozpouštědel nebo s nízkým obsahem rozpouštědla. Tato kategorie zdrojů proto nabízí velkou možnost snížení emisí.
78.
Tiskařské barvy užívané hlavně k průmyslovému tisku obsahují různé množství rozpouštědel, někdy až 95 %. Pro většinu tiskařských procesů jsou tiskařské barvy s nízkým obsahem rozpouštědel dostupné nebo se vyvíjejí, zejména k tisku na papír (viz odstavec 28).
79.
Okolo 40 až 60 % emisí VOC ze spotřebních výrobků (včetně kancelářských výrobků a výrobků pro údržbu automobilů) pochází ze sprejů (aerosolových). Existují tři základní způsoby snižování emisí VOC z těchto výrobků:
a)
náhrada náplní sprejů a používání mechanicky ovládaných sprejů,
b)
změna složení výrobků,
c)
změna balení výrobků.
80.
Možné snížení emisí VOC z těchto spotřebních výrobků je odhadováno na 50 %.
PŘÍLOHA III
OPATŘENÍ SNIŽUJÍCÍ EMISE TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK ZE SILNIČNÍCH MOTOROVÝCH VOZIDEL
I. HLAVNÍ ZDROJE EMISÍ VOC Z MOTOROVÝCH VOZIDEL
II. OBECNÉ ASPEKTY TECHNOLOGIÍ NA SNÍŽENÍ EMISÍ VOC ZE SILNIČNÍCH MOTOROVÝCH VOZIDEL
III. OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ VÝFUKOVÝCH EMISÍ
IV. OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ EMISÍ ODPAREM A PŘI ČERPÁNÍ PALIVA
ÚVOD
1.
Tato příloha je založena na poznatcích o účinnosti a nákladech na snižování emisí obsažených v oficiální dokumentaci výkonného orgánu a jeho pomocných orgánů; na zprávě o těkavých organických látkách ze silničních vozidel „Zdroje a možnosti kontroly“, připravené pro pracovní skupinu pro těkavé organické sloučeniny; na dokumentaci Výboru pro vnitrozemskou dopravu Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN) a jeho pomocných orgánů (zejména v dokumentech TRANS/SCI/WP,29/R.242,486 a 506) a na doplňujících informacích poskytnutých vládou určenými experty.
2.
Ve světle stále rostoucích zkušeností s novými vozidly zahrnujícími technologie s nízkými emisemi a vývoj alternativních paliv, jakož i strategie pro dovybavování již existujících vozidel bude nezbytné pravidelné zpřesňování a pozměňování této přílohy. Tato příloha nemůže být vyčerpávajícím přehledem technických možností; jejím cílem je poskytnout smluvním stranám vodítko pro hledání ekonomicky proveditelných technologií pro splnění jejich závazků vyžadovaných protokolem. Pokud nebudou k dispozici jiná data, tato příloha bude soustředěna pouze na silniční vozidla.
I.
HLAVNÍ ZDROJE EMISÍ VOC Z MOTOROVÝCH VOZIDEL
3.
Zdroje emisí VOC z motorových vozidel byly rozděleny na
a)
výfukové emise
b)
emise z odparu a čerpání
c)
emise z klikových skříní
4.
Silniční doprava (s výjimkou distribuce benzínu) je hlavním zdrojem antropogenních emisí VOC ve většině zemí EHK a přispívá 30 až 45 % z celkových lidskou činností vzniklých emisí VOC. Zdaleka největším zdrojem emisí VOC v silniční dopravě jsou benzínem poháněna vozidla, která zodpovídají za 90 % z celkových dopravních emisí VOC (z nichž 30 až 50 % jsou fugitivní emise). Emise z odparu a z čerpání pocházejí především z používání benzínu, v případě nafty jsou považovány za zanedbatelné.
II.
OBECNÉ ASPEKTY TECHNOLOGIÍ NA SNÍŽENÍ EMISÍ VOC Z MOTOROVÝCH VOZIDEL
5.
Motorová vozidla uvažovaná v této příloze jsou automobily osobní, nákladní lehké i těžké, motocykly a mopedy.
6.
Zatímco tato příloha pojednává o nových i již používaných vozidlech, je primárně zaměřena na snižování emisí z nových typů vozidel.
7.
Tato příloha rovněž poskytuje poradenství o vlivu změn vlastností benzinu na emise z odpařování VOC. Nahrazování paliv jinými (např. zemní plyn, zkapalněný ropný plyn (LPG), methanol) může rovněž vést ke snížení emisí VOC, avšak tento způsob není uvažován v této příloze.
8.
Uváděné náklady představují režijní i výrobní náklady příslušných různých technologií a ne tedy jejich prodejní cenu.
9.
Je důležité zajistit, aby konstrukce vozidel umožňovala splnit emisní normy při jejich provozu. Toho může být dosaženo pomocí přizpůsobení produkce, úplnou spolehlivostí výrobků během provozu a vyřazováním vadných vozidel z provozu. Pro vozidla v provozu může být zajištěna pravidelná průkazná kontrola emisí pomocí pravidelných technických prohlídek a opatření k zamezení podvodů a používání nevhodných paliv.
10.
Emise z vozidel v provozu mohou být snižovány pomocí programů zaměřených na omezování těkavosti paliv, na ekonomické podněty povzbuzující urychlené zavádění žádoucích technologií, používáním palivových směsí s nízkým obsahem kyslíku a vylepšováním vozidel. Snižování těkavosti paliva je nejúčinnějším opatřením na snížení emisí VOC ze silničních vozidel, která jsou již v provozu.
11.
Technologie, které využívají katalyzátory vyžadují použití bezolovnatých paliv. Bezolovnatý benzín by měl být tudíž všeobecně dostupný.
12.
Přestože opatření na snížení emisí VOC a dalších látek pomocí řízení městské a dálkové dopravy nejsou v této příloze rozpracovány, jsou dalším velmi účinným přístupem ke snížení emisí VOC. Klíčová opatření zaměřená na řízení dopravy mají za cíl přinést zlepšení pomocí taktických, strukturálních, finančních a restriktivních prvků.
13.
Emise VOC z nekontrolovaných motorových vozidel obsahují významné množství toxických látek, z nichž některé jsou karcinogenní. Technologie na snížení emisí VOC z výfuků, odpařování, čerpání paliva a klikových skříní snižují emise těchto toxických látek ve stejné míře, v jaké je dosaženo snížení emisí VOC. Množství emisí toxických látek může být také sníženo změnou určitých parametrů paliva (např. snížení obsahu benzenu v benzinu).
III.
OPATŘENÍ NA SNIŽOVÁNÍ VÝFUKOVÝCH EMISÍ
(a)
osobní automobily poháněné benzínem a lehké nákladní automobily
14.
Hlavní technologie na snížení emisí VOC jsou uvedeny v tabulce 1.
15.
Základ pro porovnávání v tabulce 1 je technologická možnost B, představující nekatalytické technologie, vyvinuté na základě požadavků Spojených států pro období 1973/1974 nebo na základě nařízení EHK 15/04 podle Dohody o přijetí jednotných podmínek schvalování a vzájemného uznávání schválení pro vybavení a součásti motorových vozidel Tabulka také představuje dosažitelné úrovně emisí pro otevřené a řízené katalyzátory a jejich finanční náklady.
16.
„Nekontrolovaná“ úroveň (A) v tabulce 1 odpovídá situaci z roku 1970 v oblasti EHK, nicméně může stále převládat v některých oblastech.
17.
Úroveň emisí v tabulce 1 představuje emise měřené při použití postupů standardních testů. Emise z vozidel v provozu se mohou významně lišit v důsledku faktorů jako např. okolní teploty, provozních podmínek, vlastnosti paliva a údržba. Nicméně potenciál snížení uváděný v tabulce 1 se považuje za reprezentativní pro snížení dosažitelné v provozu.
18.
Současná nejlepší dostupná technologie je uvedena v možnosti D. Tato technologie dosahuje značného snížení emisí VOC, CO a NOx.
19.
Na základě programů snižování emisí VOC (např. v Kanadě a v USA) je vyvíjen moderní uzavřený zpětný trojcestný katalyzátor (možnost E). Toto zlepšování se zaměří na intenzivnější snižování v rámci řízení chodu motoru, vylepšené katalyzátory, palubní diagnostiku (OBD) a další. Tyto systémy se stanou nejlepší dostupnou technologií v polovině 90. let.
20.
Zvláštní kategorií jsou dvoudobé motory, které se používají v některých částech Evropy. Tyto automobily mají v současnosti velmi vysoké emise VOC. Emise uhlovodíků z dvoudobých motorů jsou obvykle mezi 45 a 75 g během testu podle evropského jízdního cyklu. Nyní jsou na cestě snahy upravit tento typ motoru a zavést u něj katalyzátory. Je potřeba získat data o snížení potenciálu a o trvanlivosti těchto řešení. Navíc jiný typ dvoudobých motorů, který je v současnosti vyvíjen, vykazuje potenciál nižších emisí.
TABULKA 1
TECHNOLOGIE NA SNÍŽOVÁNÍ EMISÍ Z VÝFUKŮ PRO OSOBNÍ A LEHKÉ NÁKLADNÍ AUTOMOBILY POHANĚNÉ BENZINEM
| Technologické možnosti| Emisní úroveň
(relativní emise v %)| Náklady*
(USD)
---|---|---|---
4-dobý | 2-dobý
A.| Bez opatření| 400| 900| -
B.| Změny motoru
(návrh motoru, systém zplyňování a zapalování, vstřikování vzduchu)| 100
(1,8 g/km)| -| **
C.| Otevřené zpětné katalyzátory| 50| -| 150-200
D.| Trojcestné řízené katalyzátory| 10-30| -| 250-450***
E.| Moderní uzavřené zpětné trojcestné katalyzátory| 6| -| 350-600***
*
Dodatečné výrobní náklady na jedno vozidlo, poměrně k možnosti B
**
Náklady na změnu motoru z možnosti A na B jsou odhadovány na 40-100 US$
***
U technologických možností D a E jsou také kromě snížení emisí VOC významně sníženy i emise CO a NOx. Technologické možnosti B a C mohou mít za následek také částečné snížení emisí CO a /nebo NOx.
(b)
Dieselové osobní a nákladní automobily
21.
Dieselové osobní automobily a lehké nákladní automobily mají velmi nízké emise VOC, obecně nižší než osobní automobily na benzin s uzavřeným zpětným katalyzátorem. Nicméně mají vyšší emise prachových částic a NOx.
22.
V současnosti nemá žádná země EHK přísný program snižování výfukových emisí VOC pro těžké dieselové nákladní automobily z důvodu jejich nízkých hodnot emisí. Nicméně mnoho zemí má programy snižování emisí částic z dieselových motorů a technologie na snižování emisí částic (např. zlepšování spalovacích komor a systémů vstřikování), které součastně snižují také emise VOC.
23.
V důsledku programu snižování emisí částic se předpokládá snížení emisí VOC z těžkých dieselových nákladních automobilů o dvě třetiny.
24.
Sloučeniny VOC emitované z dieselových motorů se liší od sloučenin VOC emitovaných z benzinových motorů.
(c)
Motocykly a mopedy
25.
Programy snižování emisí VOC z motocyklů jsou shrnuty v tabulce 2. Požadavky současných nařízení EHK (R.40) mohou být splněny bez použití snižujících technologií. Připravované normy v Rakousku a Švýcarsku mohou vyžadovat zvláště pro dvoudobé motory oxidační katalyzátory.
26.
Pro mopedy s dvoudobým motorem je se zavedením oxidačního katalyzátoru dosažitelné snížení o 90 %, při doplňkových nákladech 30-50 USD. V Rakousku a Švýcarsku již normy vyžadují tuto technologii.
TABULKA 2
TECHNOLOGIE NA SNÍŽENÍ VÝFUKOVÝCH EMISÍ U MOTOCYKLŮ
| Technologické možnosti| Emisní úroveň (relativní emise v %) | Náklady*
---|---|---|---
4-dobý | 2-dobý
A| Bez opatření ke snížení VOC| 400
(9,6 g/km)| 100
(2 g/km)|
B| Nejlepší bez katalyzátoru| 200| 60| -
C| Oxidační katalyzátor, sekundární vzduch| 30-50| 20| 50
D| Trojcestný řízený katalyzátor| není vhodné| 10**| 350
*
odhady dodatečných výrobních nákladů na vozidlo
**
alternativa podle očekávání dostupná do r. 1991 pro několik specifických typů motocyklů (jejich prototypy již byly zkonstruovány a testovány).
IV.
OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ EMISÍ ODPAREM A PŘI ČERPÁNÍ PALIVA
27.
Emise odparem jsou tvořeny výparem paliva z motoru a z palivového systému. Lze je rozdělit takto:
(a)
emise během dne, které vznikají „dýcháním“ palivové nádrže, jako důsledek zahřívání a ochlazování během dne;
(b)
horké emise z tepla motoru po jeho vypnutí;
(c)
provozní ztráty z palivového systému zatímco je vozidlo v provozu a
(d)
zbytkové ztráty z netěsných kanystrů (kde jsou používány) a z některých palivových systémů z umělé hmoty, přes které benzin pomalu proniká skrz materiál.
28.
Na snížení emisí odparem z vozidel poháněných benzínem se obvykle používá nádrž s aktivním uhlím s propojovacím příslušenstvím a vytěsňovací systém, který umoňuje zachycené emise VOC spálit za definovaných podmínek v motoru.
29.
Zkušenosti s existujícími programy snižování emisí odparem ze Spojených států ukazují, že systémy na snížení emisí odparem nezabezpečily požadované úrovně, zejména během dní se zvýšenou tendencí k tvorbě ozonu. Toto je částečně důsledkem skutečnosti, že používaný benzín má mnohem vyšší těkavost než certifikovaný benzín používaný při testech. Neadekvátní technika na snižování emisí je tedy důsledkem neadekvátní testovací procedury. Program snižování emisí odparem ve Spojených státech zdůrazňuje potřebu snížení těkavosti paliv, která jsou používaná v letním období, a nutnost zlepšit postupy testů, které podpoří moderní systémy na snižování emisí odparem, jež by umožnily v praxi snižování všech čtyř typů emisních zdrojů uvedených v odstavci 27. V zemích s vysokou_těkavostí benzinu je nejúčinnější opatření, jak snížit emise VOC, snížit tuto těkavost.
30.
Pro účinné snižování emisí odparem je třeba uvažovat:
(a)
snížení těkavosti benzínu s ohledem na klimatické podmínky a
(b)
vhodný testovací postup.
31.
Seznam technických alternativ omezujících emise, potenciál snížení emisí a odhady nákladů jsou uvedeny v tabulce 3. V současné době nejlepší dostupnou technologii představuje možnost B. Alternativa C se brzo stane nejlepší dostupnou technologií a bude představovat výrazné zlepšení oproti možnosti B.
32.
Ekonomické přínosy z ušetřeného paliva spojené se snížením emisí odparem jsou odhadovány na méně než 2 %. Tento zisk plyne z vyšší energetické hustoty, nižšího Reidova tlaku par paliva (RVP) a spalováním zachycených par na místo jejich vypouštění.
33.
V principu emise, které se uvolní během čerpání paliva, mohou být zachyceny pomocí systémů instalovaných na benzinových stanicích (Stupeň II) nebo pomocí systémů na palubě vozidla. Regulace na benzinových stanicích jsou již dobře zavedené technologie, zatímco palubní systémy byly představeny pouze u několika prototypů. Otázka bezpečnosti palubního systému pro rekuperaci par je v současnosti studována. Pro zajištění bezpečnosti bude pravděpodobně vhodné vypracovat bezpečnostní normy pro palubní rekuperační systémy. Stupeň kontroly II může být zaveden rychleji, neboť benzinové stanice mohou být těmito systémy vybaveny. Přínosem stupně II je, že může být používán u všech vozidel, zatímco palubní systémy pouze u nových vozidel.
34.
Přestože emise odparem z motocyklů a mopedů nejsou v současnosti regulovány na území EHK, mohou být zavedeny stejné obecné technologie snižování emisí jako u benzínem poháněných automobilů.
TABULKA 3
OPATŘENÍ KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ ODPAREM A POTENCIÁL SNÍŽENÍ PRO
OSOBNÍ LEHKÉ NÁKLADNÍ AUTOMOBILY POHÁNĚNÉ BENZINEM
Technologické možnosti| potenciál snížení VOC (%)1| Náklady (US$)2
---|---|---
A| Malý zásobník, mírné RVP limity3, US testovací procedura 80. léta| < 80| 20
B | Malý zásobník,přísné RVP limity,4 US testovací procedura 80. léta| 80-95| 20
C| Pokročilá kontrola výparů, přísné RVP limity4, US testovací procedura 80. léta| > 95| 33
1
Vzhledem k nekontrolované situaci.
2
Odhad dodatečných výrobních nákladů_na vozidlo, v USD.
3
Reidův tlak par
4
Založeno na datech ze Spojených států za předpokladu RVP limit 62 kPa během horkého období při cenách 0,0038 USD na litr. Pokud uvažujeme příslušnou úsporu, opravené náklady činí pouze 0,0012 US$ na litr.
5
Testovací postup ze Spojených států pro období 90. let bude navržen k zajištění účinnější kontroly několika denních emisí, ztrát během provozu a během provozu za vyšších teplot, horkých emisí po dlouhém provozu a zbytkových ztrát.
PŘÍLOHA IV
Klasifikace těkavých organických sloučenin (VOC) založená na jejich potenciálu tvorby fotochemického ozonu (POCP)
1.
Tato příloha shrnuje dostupné poznatky a identifikuje prvky, které ještě zbývá rozvinout. Je založen na poznatcích o uhlovodících a tvorbě ozonu obsažených ve dvou zprávách připravených pro Pracovní skupinu pro těkavé organické sloučeniny (EB.AIR/WG.4/R.11 a R.13/Rev. 1); na výsledcích dalšího výzkumu provedeného zejména v Rakousku, Kanadě, Německu, Nizozemí, Švédsku, Velké Británii, Spojených státech amerických a Centru meteorologických syntéz západ (MSC-W) při EMEP; a na doplňujících poznatcích expertů jmenovaných vládami.
2.
Konečným cílem POCP přístupu je poskytnout vodítko pro regionální a vnitrostátní politiky kontroly těkavých organických sloučenin (VOC), přičemž se bere v úvahu důsledek působení každé jednotlivé těkavé organické sloučeniny (VOC) stejně jako důsledky sektorových emisí VOC pro epizodickou tvorbu ozonu. Tyto důsledky jsou vyjadřovány termínem fotochemický potenciál tvorby ozonu (POCP), který je definován jako změna fotochemické produkce ozonu vyvolaná změnou emise daného VOC. Hodnota POCP může být vypočtena z fotochemických modelů nebo stanovena na základě laboratorních experimentů. Tato hodnota slouží k ilustracím různých aspektů epizodické tvorby oxidantů; např. maximální nebo celkovou produkci ozonu ve sledovaném období.
3.
Pojem POCP je zaváděn s ohledem na velké rozdíly ve schopnosti jednotlivých VOC tvořit troposférický ozón během ozonových epizod. Základním rysem pojmu POCP je poznatek, že v přítomnosti slunečního záření a NOx každá VOC produkuje ozon velmi podobným způsobem navzdory velkým rozdílům v podmínkách, za kterých je ozon vytvářen.
4.
Různé výpočty fotochemických modelů ukazují, že je nezbytná podstatná redukce emisí VOC a NOx (k dosažení významného poklesu tvorby ozonu je nutné snížit tyto emise minimálně o 50 %). Navíc se maximální koncentrace ozonu blízko nad zemí nesnižují proporcionálně k poklesu emisí VOC. Tento efekt lze principiálně demonstrovat teoretickým výpočtem. Jestliže všechny složky jsou sníženy v témže poměru, maximální koncentrace ozonu (hodinový průměr nad 75 ppb) v Evropě se sníží v závislosti na koncentraci již existujícího ozonu pouze o 10-15 % v případě, že emise nemethanových VOC produkované lidskou činností jsou sníženy o 50 %. V kontrastu s tím je příklad, kdy se sníží emise těch nejdůležitějších - v pojmech POCP reaktivity - nemethanových VOC produkovaných lidskou činností o 50 % (hmotnostních), kdy výpočty ukazují na výsledné snížení maximální koncentrace epizodického ozonu o 20-30 %. Tento fakt potvrzuje vhodnost zavedení POCP k určení priorit pro kontrolu emisí VOC a jasně ukazuje, že VOC mohou být přinejmenším rozděleny do hrubých kategorií podle jejich důležitosti pro epizodickou tvorbu ozonu.
5.
Hodnoty POCP a stupnice reaktivity byly stanoveny jako odhady založené na podrobném scénáři (např. růst a pokles emisí, trajektorie vzdušných hmot) se zaměřením na jednotlivé konkrétní cíle (např. na maximální koncentraci ozonu, kumulované množství ozonu, průměrné koncentrace ozonu). Hodnoty POCP a stupnice reaktivity závisí na chemismu reakcí. Mezi různými odhady POCP jsou proto rozdíly, které se mohou v některých případech lišit až čtyřnásobně. Číselné hodnoty POCP nejsou konstantní, ale mění se v místě a čase. Například: vypočtený POCP pro o-xylen na tzv. trajektorii „Francie-Švédsko“ má hodnotu 41 v prvním dni a 97 v pátém dnipostupu. Podle výpočtů, Centra meteorologických syntéz západ (MSC-W) EMEP se mění tato hodnota POCP pro o-xylen v přítomnosti ozonu nad 60 ppb v rozmezí 54 a 112 (v 5 až 95 % všech případů) na síti bodů v rámci oblasti EMEP. Změny hodnot POCP v čase a s místem nejsou způsobeny pouze složením vzdušné masy, která je dána vlivem emisí VOC vzniklých lidskou činností, ale také důsledkem meteorologických změn. Ve skutečnostimůže kterákoliv reaktivní VOC přispívat k epizodické tvorbě fotochemických oxidantů v menší či větší míře v závislosti na koncentracích oxidů dusíku, VOC a meteorologických parametrech. Uhlovodíky s velmi nízkou reaktivitou, jako je methan, methanol, ethan a některé chlorované uhlovodíky, přispívají k těmto fotochemickým procesům jen zanedbatelným způsobem. Existují také rozdíly v důsledku meteorologických změn mezi jednotlivými dny a nad Evropou jako celkem. Hodnoty POCP implicitně závisí také na způsobu, jakým jsou emisní inventury počítány. V současnosti neexistuje konzistentní metoda nebo dostupné informace pro Evropu. Evidentně je potřebná další výzkumná práce na metodice POCP.
6.
Přírodní emise isoprenu z opadavých stromů, spolu s oxidy dusíku hlavně z antropogenních zdrojů mohou významně přispívat k tvorbě ozonu v horkém letním počasí v oblastech s velkou plochou opadavých stromů.
7.
V tabulce 1 jsou sloučeniny VOC seskupeny podle jejich významu pro tvorbu epizodických koncentrací ozonu. Byly vybrány tři skupiny. Důležitost v tabulce 1 je vyjádřena na základě emisí VOC na jednotku hmotnosti. Některé uhlovodíky, takové jako n-butan, se staly důležité v důsledku množství jejich emisí, ačkoliv by se tak nestalo, kdyby byla uvažována pouze jejich OH reaktivita.
8.
Tabulky 2 a 3 ukazují důsledky jednotlivých VOC vyjádřených relativními koeficienty vztaženými na vybranou látku (ethylen), které byl přiřazen index 100. Tyto tabulky ukazují, jak takovéto koeficienty, tj. POCP, mohou poskytovat vodítka pro posouzení vlivu snížení emisí různých jednotlivých VOC.
9.
Tabulka 2 uvádí průměrné hodnoty POCP pro každou hlavní kategorii zdrojů, založené na středním odhadu POCP pro každou VOC v každé kategorii zdrojů. V této kompilaci a prezentaci byly užity emisní inventury nezávisle určené ve Spojeném království (UK) a v Kanadě. Z mnohých zdrojů jsou emitovány směsi uhlovodíků, jako např. z motorových vozidel, spalovacích zařízení, mnohých průmyslových procesů. Opatření ke snížení speciálně VOC rozpoznaných přístupem POCP jako velmi reaktivní je ve většině případů nedostupné. V praxi proto bude většina opatření snižujících emise působit na celou takovou směs VOC bez ohledu na jejich hodnoty POCP.
10.
V tabulce 3 je porovnána řada různých váhových schémat pro vybraný rozsah sloučenin VOC. V přisuzování priorit v rámci národních programů snižování emisí VOC lze užít pro výběr konkrétní VOC řady ukazatelů. Nejjednodušší, avšak nejméně účinný postup, je zaměřen na relativní hmotnost emisí nebo na relativní koncentrace v okolním prostředí.
TABULKA 1
Klasifikace VOC do tří skupin podle jejich významu pro epizodickou tvorbu ozonu
Důležité
---
alkeny|
aromáty|
alkany| alkany s počtem uhlíku > 6 s výjimkou 2,3 dimethylpentanu
aldehydy| všechny aldehydy s výjimkou benzadehydu
biogenní uhlovodíky| isopren
Méně důležité
alkany| C3-C5 alkany a 2,3-dimethylpentan
ketony| methylethylketon methyl-t-butylketon
alkoholy| ethanol
estery| všechny estery s výjimkou methylacetátu
Nejméně důležité
alkany| methan a ethan
alkiny| acetylen
aromáty| benzen
aldehydy| benzaldehyd
ketony| aceton
alkoholy| methanol
estery| methylacetát
chlorované uhlovodíky| methylchloroform
methylchlorid
trichlorethylen a tetrachlorethylen
11.
Relativní porovnávání nebezpečnosti VOC založené na OH reaktivitě se vztahuje k některým, avšak v žádném případě ne ke všem důležitým aspektům reakcí v atmosféře, kterými je produkován ozon v přítomnosti oxidů dusíku a slunečního záření. Státní výzkumnécentrum znečištění vzduchu (SARPC) zvažuje situaci v Kalifornii. V důsledku rozdílných modelových podmínek vhodných pro Los Angeleskou pánev a Evropu vznikají rozdíly hlavně u fotochemicky labilních meziproduktů, jako jsou aldehydy. Hodnoty POCP vypočtené z fotochemických modelů ve Spojených státech, Velké Británii, Švédsku a EMEP (MSC-W) odrážejí různé aspekty problematiky ozonu v Evropě.
12.
Některá z méně reaktivních rozpouštědel zapříčiňují další problémy, např. jsou extrémně škodlivá lidskému zdraví, jsou obtížně manipulovatelná, chemicky odolná a mohou působit negativně na životní prostředí na jiných úrovních (např. ve volné troposféře nebo stratosféře). V mnohých případech je nejlepší dostupnou metodou snižování emisí rozpouštědel přechod na systémy bez užívání rozpouštědel.
13.
Spolehlivé emisní inventury VOC jsou základem pro vytvoření ekonomicky účinné politiky kontroly emisí VOC, zvláště na základě přístupu pomocí POCP. Národní emise VOC by proto měly být specifikovány podle sektorů, alespoň podle doporučení řídícího orgánu, a dále by měly být doplňovány daty o složení a časových proměnách emisí.
TABULKA 2
\\- SEKTORÁLNÍ POCP HMOTNOSTNÍ PODÍLY V KAŽDÉ TŘÍDĚ TVORBY OZONU
| Kanada| UK| více| méně| nejméně| není známý
---|---|---|---|---|---|---
Výfukové plyny benzínových motorů aut| 63| 61| 76| 16| 7| 1
Výfukové plyny dieselových motorů| 60| 59| 38| 19| 3| 39
Výpary benzínu z motorových vozidel| -| 51| 57| 29| 2| 12
Ostatní doprava| 63| -| -| -| -| -
Stacionární spalování| -| 54| 34| 24| 24| 18
Používání rozpouštědel| 42| 40| 49| 26| 21| 3
Natírání povrchů| 48| 51| -| -| -| -
Emise z průmyslových procesů| 45| 32| 4| 41| 0| 55
Průmyslové chemikálie| 70| 63| -| -| -| -
Ropné rafinérie a distribuce| 54| 45| 55| 42| 1| 2
Uniky zemního plynu| -| 19| 24| 8| 66| 2
Zemědělství| -| 40| -| -| 100| -
Těžba uhlí| -| 0| -| -| 100| -
Skládky domovního odpadu| -| 0| -| -| 100| -
Čistírny| 29| -| -| -| -| -
Spalování dřeva| 55| -| -| -| -| -
Vypalování lesů| 58| -| -| -| -| -
Potravinářský průmysl| -| 37| -| -| -| -
TABULKA 3
POROVNÁNÍ RŮZNÝCH ZPŮSOBŮ ZVAŽOVÁNÍ POCP PRO 85 TĚKAVÝCH
ORGANICKÝCH LÁTEK (VYJÁDŘENO VZHLEDEM K ZÁKLADU TVOŘENÉMU
ETHYLENEM, POCP ETHYLENU = 100)
VOC| OH
(a)| Kanada
hmot.
(b)| SAPR
AC
MIR
(c)| UK
POC
P
(d)| UK
rozsah
(e)| Švédsko| EMEP
(h)| LOTOS
(i)
---|---|---|---|---|---|---|---|---
Max.
rozdíl| 0-4 dny
| | (f)| (g)
methan| 0,1| -| 0| 0,7| 0-3| | -| -| -
ethan| 3,2| 91,2| 2,7| 8,2| 2-30| 17,3| 12,6| 5-24| 6-25
propan| 9,3| 100| 6,2| 42,1| 16-124| 60,4| 50,3| -| -
n-butan| 15,3| 212| 11,7| 41,4| 15-115| 55,4| 46,7| 22-85| 25-87
i-butan| 14,2| 103| 15,7| 31,3| 19-59| 33,1| 41,1| -| -
n-pentan| 19,4| 109| 12,1| 40,8| 9-105| 61,2| 29,8| -| -
i-pentan| 18,8| 210| 16,2| 29,6| 12-68| 36,0| 31,4| -| -
n-hexan| 22,5| 71| 11,5| 42,1| 10-151| 78,4| 45,2| -| -
2-methylpentan| 22,5| 100| 17,0| 52,4| 19-140| 71,2| 52,9| -| -
3-methylpentan| 22,6| 47| 17,7| 43,1| 11-125| 64,7| 40,9| -| -
2,2-dimethylbutan| 10,5| -| 7,5| 25,1| 12-49| -| -| -| -
2,3-dimethylbutan| 25,0| -| 13,8| 38,4| 25-65| -| -| -| -
n-heptan| 25,3| 41| 9,4| 52,9| 13-165| 79,1| 51,8| -| -
2-methylhexan| 18,4| 21| 17,0| 49,2| 11-159| -| -| -| -
3-methylhexan| 18,4| 24| 16,0| 49,2| 11-157| -| -| -| -
n-oktan| 26,6| -| 7,4| 49,3| 12-151| 69,8| 46,1| -| -
2-methylheptan| 26,6| -| 16,0| 46,9| 12-146| 69,1| 45,7| -| -
n-nonan| 27,4| -| 6,2| 46,9| 10-148| 63,3| 35,1| -| -
2-methyloktan| 27,3| -| 13,2| 50,5| 12-147| 66,9| 45,4| -| -
n-dekan| 27,6| -| 5,3| 46,4| 8-156| 71,9| 42,2| -| -
2-methylnonan| 27,9| -| 11,7| 44,8| 8-153| 71,9| 42,3| -| -
n-undekan| 29,6| 21| 4,7| 4,7| 8-144| 66,2| 38,6| -| -
n-dodekan| 28,4| -| 4,3| 4,3| 7-138| 57,6| 31,1| -| -
methylcyklohexan| 35,7| 18| 22,3| 22,3| -| 40,3| 38,6| -| -
methylenchlorid| -| -| -| -| 0-3| 0| 0| -| -
chloroform| -| -| -| -| -| 0,4| 0,4| -| -
methylchloroform| -| -| -| -| 0-1| 0,2| 0,2| -| -
trichlorethylen| -| -| -| -| 1-13| 8,6| 11,1| -| -
tetrachlorethylen| -| -| -| -| 0-2| 1,4| 1,4| -| -
allylchlorid| -| -| -| -| -| 56,1| 48,3| -| -
methanol| 10,9| -| 7| 12,3| 9-21| 16,5| 21,3| -| -
ethanol| 25,5| -| 15| 26,8| 4-89| 44,6| 22,5| 9-58| 20-71
i-propanol| 30,6| -| 7| -| -| 17,3| 20,3| -| -
butanol| 38,9| -| 30| -| -| 65,5| 21,4| -| -
i-butanol| 45,4| -| 14| -| -| 38,8| 25,5| -| -
ethylenglykol| 41,4| -| 21| -| -| -| -| -| -
propylenglykol| 55,2| -| 18| -| -| -| -| -| -
but-2-diol| -| -| -| -| -| 28,8| 6,6| -| -
dimetylether| 22,3| -| 11| -| -| 28,8| 34,3| -| -
methyl-t-butylether| 11,1| -| 8| -| -| -| -| -| -
ethyl-t-butylether| 25,2| -| 26| -| -| -| -| -| -
aceton| 1,4| -| 7| 17,8| 10-27| 17,3| 12,4| -| -
methylethylketon| 5,5| -| 14| 47,3| 17-80| 38,8| 17,8| -| -
methyl-i-butylketon| -| -| -| -| -| 67,6| 31,8| -| -
methyl-acetát| -| -| -| 2,5| 0-7| 5,8| 6,7| -| -
ethyl-acetát| -| -| -| 21,8| 11-56| 29,5| 29,4| -| -
i-propyl-acetát| -| -| -| 21,5| 14-36| -| -| -| -
n-butyl-acetát| -| -| -| 32,3| 14-91| 43,9| 32,0| -| -
i-butyl-acetát| -| -| -| 33,2| 21-59| 28,8| 35,3| -| -
propylenglykol-methylether| -| -| -| -| -| 77,0| 49,1| -| -
propylenglykol-methylether-acetát| -| -| -| -| -| 30,9| 15,7| -| -
ethylen| 100| 100| 100| 100| 100| 100| 100| 100| 100
propylen| 217| 44| 125| 103| 75-163| 73,4| 59,9| 69-138| 55-120
-but-1-en| 194| 32| 115| 95,9| 57-185| 79,9| 49,5| -| -
but-2-en| 371| -| 136| 99,2| 82-157| 78,4| 43,6| -| -
-pent-1-en| 148| -| 79| 105,9| 40-288| 72,7| 42,4| -| -
pent-2-en| 327| -| 79| 93,0| 65-160| 77,0| 38,1| -| -
2-methylbut-1-en| 300| -| 70| 77,7| 52-113| 69,1| 18,1| -| -
2-methylbut-2-en| 431| 24| 93| 77,9| 61-102| 93,5| 45,3| -| -
3-methylbut-1-en| 158| -| 79| 89,5| 60-154| -| -| -| -
isobuten| 318| 50| 77| 64,3| 58-76| 79,1| 58,0| -| -
| | | | | | | | |
isopren| 515| -| 121| -| -| 53,2| 58,3| -| -
acetylen| 10,4| 82| 6,2| 16,8| 10-42| 27,3| 36,8| -| -
benzen| 5,7| 71| 5,3| 18,9| 9-45| 31,7| 40,2| -| -
toluen| 23,4| 218| 34| 56,3| 41-83| 41,6| 47,0| -| -
o-xylen| 48,3| 38| 87| 66,6| 41-97| 42,4| 16,7| 54-112| 26-67
m-xylen| 80,2| 53| 109| 99,3| 78-135| 58,3| 47,4| -| -
p-xylen| 49,7| 53| 89| 88,8| 63 -180| 61,2| 47,2| -| -
ethylbenzen| 25| 32| 36| 59,3| 35-114| 53,2| 50,4| -| -
1,2,3-trimethylbenzen| 89| -| 119| 117| 76-175| 69,8| 29,2| -| -
1,2,4-trimethylbenzen| 107| 44| 119| 120| 86-176| 68,3| 33,0| -| -
1,3,5-trimethylbenzen| 159| -| 140| 115| 74-174| 69,1| 33,0| -| -
o-ethyltoluen| 35| -| 96| 66,8| 31-130| 59,7| 40,8| -| -
m-ethyltoluen| 50| -| 96| 79,4| 41 -140| 62,6| 40,1| -| -
p-ethyltoluen| 33| -| 96| 72,5| 36-135| 62,6| 44,3| -| -
n-propylbenzen| 17| -| 28| 49,2| 25-110| 51,1| 45,4| -| -
i-propylbenzen| 18| -| 30| 56,5| 35-105| 51,1| 52,3| -| -
formaldehyd| 104| -| 117| 42,1| 22-58| 42,4| 26,1| -| -
acetaldehyd| 128| -| 72| 52,7| 33-122| 53,2| 18,6| -| -
propionaldehyd| 117| -| 87| 60,3| 28-160| 65,5| 17,0| -| -
butylaldehyd| 124| -| -| 56,8| 16-160| 64,0| 17,1| -| -
i-butylaldehyd| 144| -| -| 63,1| 38-128| 58,3| 30,0| -| -
valeraldehyd| 112| -| -| 68,6| 0-268| 61,2| 32,1| -| -
akrolein| -| -| -| -| -| 120,1| 82,3| -| -
benzaldehyd| 43| -| -| -10| -33.4| -82-(12)| -| -| -
a)
OH + VOC koeficient dělený molekulovou hmotností
b)
koncentrace VOC ve venkovním ovzduší v 18 místech Kanady, vyjádřeno na hmotnostním základě
c)
maximální přírůstek reaktivity založený na kalifornském případu z Výzkumného centra znečištění ovzduší ve státě Los Angeles, USA
d)
průměrný POCP založený na třech případech a devíti dnech, uvažované trajektorie vzdušných mas: Německo-Irsko, Francie-Švédsko, Francie-Velká Británie
e)
rozsah POCP ve třech scénářích a jedenácti dnech
f)
POCP vypočtené pro jediný zdroj ve Švédsku s maximálními diferencemi v koncentracích ozonu
g)
POCP vypočtené pro jediný zdroj ve Švédsku s užitím průměrného rozdílu v ozonu během čtyřdenního intervalu
h)
rozsah hodnot POCP vypočtených nad gridem EMEPu (5 až 95 %)
i)
rozsah hodnot POCP vypočtených nad gridem LOTOS (20 až 80 %)
POCP = (a/b)/(c/d)* 100 kde
a
je změna tvorby fotochemických oxidantů na základě změny emisí VOC
b
jsou sečtené emise VOC pro dané období
c
je změna tvorby fotochemických oxidantů vyvolaná změnou emise ethylenu
d
je součet emisí ethylenu pro daného období
POCP je veličina odvozená z modelu fotochemické tvorby ozonu sledováním fotochemické tvorby za a bez přítomnosti dané sledované těkavé organické látky (jednotlivého uhlovodíku). Rozdíl v koncentraci ozonu mezi takovými dvojicemi modelových výpočtů je měřítkem příspěvku, který daná VOC vykazuje při tvorbě ozonu.
1)
Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států přijatá dne 13. listopadu 1979 v Ženevě byla vyhlášena pod č. 5/1985 Sb. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 76/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 76/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu o omezování emisí oxidů dusíku nebo jejich toků přes hranice států k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 1979, přijatého v Sofii dne 31. října 1988
Vyhlášeno 24. 9. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 14. 2. 1991, částka 37/2010
* Článek 1 - Definice
* Článek 2 - Základní závazky
* Článek 3 - Výměna technologií
* Článek 4 - Bezolovnaté pohonné hmoty
* Článek 5 - Přezkoumávání
* Článek 6 - Práce, které je třeba vykonat
* Článek 7 - Národní programy, politiky a strategie
* Článek 8 - Výměna informací a výroční zprávy
* Článek 9 - Výpočty
* Článek 10 - Technická příloha
* Článek 11 - Změny protokolu
* Článek 12 - Urovnání sporů
* Článek 13 - Podpis
* Článek 14 - Ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení
* Článek 15 - Vstup v platnost
* Článek 16 - Odstoupení
* Článek 17 - Platná znění
* 1\\. Informace týkající se emisí a nákladů jsou založeny na úřední dokumentaci výkonného orgánu a jemu podřízených orgánů, zejména na dokumentech EB.AIR/WG.3/R.8, R.9 a R.16 a ENV/WP.1/R.86 A Corr. 1 otištěných v kapitole 7 publikace Účinky a omezování zneči
* 2\\. Informace uváděné v této příloze nejsou kompletní. Vzhledem k tomu, že zkušenosti s novými motory a novými provozy zavádějícími nízkoemisní technologie, stejně jako s modernizací stávajících provozů, se neustále rozšiřují, jsou nezbytné pravidelné úprav
* I. TECHNOLOGIE OMEZOVÁNÍ EMISÍ NOx ZE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ - 3. Hlavním zdrojem antropogenních emisí NOx ze stacionárních zdrojů je spalování fosilních paliv. Vedle těchto zdrojů mohou k emisím NOx významně přispívat i některé procesy nespočívající ve spalování.
* II. TECHNOLOGIE OMEZOVÁNÍ EMISÍ NOx Z MOTOROVÝCH VOZIDEL - 16. Motorová vozidla uvažovaná v této příloze jsou vozidla používaná k silniční dopravě, zejména: osobní vozidla s benzínovými a dieselovými motory, lehká užitková vozidla a těžká užitková vozidla. Přesné odkazy se vztahují v případě potřeby na kategorie z
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 14. 2. 1991
76
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 31. října 1988 byl v Sofii přijat Protokol o omezování emisí oxidů dusíku nebo jejich toků přes hranice států k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 19791).
Jménem Československé socialistické republiky byl Protokol podepsán dne 1. listopadu 1988 v Sofii.
Listina o schválení Protokolu byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Protokolu, dne 17. srpna 1990.
Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 15 odst. 1 dne 14. února 1991 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku.
Dne 30. září 1993 oznámila Česká republika generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, depozitáři Protokolu, že se jako nástupnický stát České a Slovenské Federativní Republiky s účinností od 1. ledna 1993 považuje za smluvní stát Protokolu.
Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Protokol o omezování emisí oxidů dusíku nebo jejich toků přes hranice států k Úmluvě
o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států
SMLUVNÍ STRANY,
ROZHODNUTY provést Úmluvu o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států,
ZNEPOKOJENY tím, že současné emise látek znečišťujících ovzduší působí škody v těch částech Evropy a Severní Ameriky, které jsou jim vystaveny, na přírodních zdrojích, jež mají životní důležitost pro životní prostředí a pro hospodářství,
PŘIPOMÍNAJÍCE SI, že výkonný orgán úmluvy na svém druhém zasedání uznal, že je nutné účinně snížit celkové roční emise oxidů dusíku ze stacionárních a mobilních zdrojů nebo jejich přenos přes hranice států do roku 1995 a že je nutné, aby státy, které již dosáhly pokroku ve snižování těchto emisí, udržovaly a přezkoumávaly své normy emisí oxidů dusíku,
BEROUCE V ÚVAHU stávající vědecké a technické údaje o emisích, pohybu vzdušných hmot a účincích oxidů dusíku a jejich vedlejších produktů na životní prostředí a rovněž údaje o kontrole technologií,
VĚDOMY SI TOHO, že nepříznivé účinky emisí oxidů dusíku na životní prostředí v jednotlivých zemích se různí,
ROZHODNUTY přijmout účinné opatření k regulování a snížení národních ročních emisí oxidů dusíku nebo jejich přenosu přes hranice států, zejména pomocí uplatnění vhodných národních emisních norem nových mobilních a velkých nových stacionárních zdrojů a dodatečného vybavení stávajících velkých stacionárních zdrojů,
UZNÁVAJÍCE, že vědecké a technické poznatky v těchto otázkách se vyvíjejí a že bude nutné vzít tento vývoj v úvahu při přezkoumávání působení tohoto protokolu a při rozhodování o další činnosti,
POZNAMENÁVAJÍCE, že vypracování přístupu založeného na kritických zátěžích si klade za cíl vybudovat účinkově orientovaný vědecký základ, který bude třeba vzít v úvahu při přezkoumání působení tohoto protokolu a při rozhodování o dalších mezinárodně dohodnutých opatřeních pro omezování a snižování emisí oxidů dusíku nebo jejich přenosu přes hranice států,
UZNÁVAJÍCE, že urychlené zvážení postupů, jak vytvořit příznivější podmínky pro výměnu technologií, přispěje k účinnému snižování emisí oxidů dusíku v oblasti působnosti Komise,
BEROUCE S UZNÁNÍM NA VĚDOMÍ vzájemný závazek, převzatý několika zeměmi, uskutečnit okamžité a podstatné snížení národních ročních emisí oxidů dusíku,
BEROUCE NA VĚDOMÍ opatření, která již některé země podnikly a která přinesla snížení emisí oxidů dusíku,
SE DOHODLY TAKTO:
Článek 1
Definice
Pro účely tohoto protokolu se:
1.
“úmluvou“ rozumí Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států přijatá v Ženevě dne 13. listopadu 1979;
2.
“EMEP“ rozumí Program spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě;
3.
“výkonným orgánem“ rozumí výkonný orgán úmluvy ustanovený podle čl. 10 odst. 1 úmluvy;
4.
“geografickým rozsahem EMEP“ rozumí území definované v čl. 1 odst. 4 protokolu k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států o dlouhodobém financování Programu spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě (EMEP) přijatém v Ženevě dne 28. září 1984;
5.
“smluvními stranami“ rozumí, pokud z kontextu nevyplývá jinak, smluvní strany tohoto protokolu;
6.
“Komisí“ rozumí Evropská hospodářská komise Organizace spojených národů;
7.
“kritickou zátěží“ rozumí kvantitativní odhad expozice jedné či více znečišťujícím látkám, pod jejíž úrovní podle současných poznatků nedochází k významným škodlivým účinkům na určité citlivé prvky životního prostředí;
8.
“velkým stávajícím stacionárním zdrojem“ rozumí každý stávající stacionární zdroj, jehož tepelný příkon je alespoň 100 MW;
9.
“velkým novým stacionárním zdrojem“ rozumí každý nový stacionární zdroj, jehož tepelný příkon je alespoň 50 MW;
10.
“kategorií velkých zdrojů“ rozumí libovolná kategorie zdrojů, které emitují nebo mohou emitovat oxidy dusíku, včetně kategorií popsaných v technické příloze, které přispívají alespoň 10 % k celkovým národním emisím oxidů dusíku ročně, podle měření nebo výpočtu v prvním kalendářním roce po dni vstupu tohoto protokolu v platnost a v každém následujícím čtvrtém roce;
11.
“novým stacionárním zdrojem“ rozumí každý stacionární zdroj, jehož stavba nebo podstatná modifikace započne po uplynutí dvou let ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost;
12.
“novým mobilním zdrojem“ rozumí motorové vozidlo nebo jiný mobilní zdroj, který je vyroben po uplynutí dvou let ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost.
Článek 2
Základní závazky
1.
Jakmile to bude možné, podniknou smluvní stany jako první krok účinná opatření k omezení nebo ke snížení svých ročních národních emisí oxidů dusíku nebo jejich přenosu přes hranice států tak, aby tyto emise nejpozději 31. prosince 1994 nepřevyšovaly jejich národní roční emise oxidů dusíku nebo jejich přenosu přes hranice států za kalendářní rok 1987 nebo kterýkoli předcházející rok, který má být určen při podpisu nebo přistoupení k protokolu, kromě toho za předpokladu, že pokud jde o kteroukoli smluvní stranu, která určí tento předcházející rok, její národní průměrné roční přenosy přes hranice nebo národní průměrné roční emise oxidů dusíku za dobu od 1. ledna 1987 do 1. ledna 1996 nepřevýší její přenosy přes hranice států nebo národní emise za kalendářní rok 1987.
2.
Smluvní strany dále uskuteční nejpozději do dvou let po dni vstupu tohoto protokolu v platnost, zejména tato opatření:
a)
uplatní národní emisní normy na velké nové stacionární zdroje nebo kategorie zdrojů a na podstatně upravené stacionární zdroje v kategoriích velkých zdrojů na základě nejlepších dostupných technologií, které jsou ekonomicky uskutečnitelné, s přihlédnutím k technické příloze;
b)
uplatní národní emisní normy na nové mobilní zdroje ve všech kategoriích velkých zdrojů, založené na nejlepších dostupných technologiích, které jsou ekonomicky proveditelné, s přihlédnutím k technické příloze a k příslušným rozhodnutím, která byla učiněna v rámci Výboru Komise pro vnitrozemskou přepravu;
c)
zavedou opatření k omezování znečišťování pro velké stávající stacionární zdroje, s přihlédnutím k technické příloze a k charakteristice zařízení, jeho stáří a míře využití a k potřebě vyvarovat se zbytečných přerušení provozu.
3.
a) Jako druhý krok zahájí smluvní strany nejpozději do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost jednání o dalších krocích k snížení národních ročních emisí oxidů dusíku nebo jejich toků přes hranice států, s přihlédnutím k nejlepším výsledkům vědeckého a technologického vývoje, k mezinárodně přijatým kritickým zátěžím a jiným prvkům, které jsou výsledkem pracovního programu podle článku 6;
b)
za tím účelem smluvní strany spolupracují pro stanovení:
i)
kritických zátěží,
ii)
snížení národních ročních emisí oxidů dusíku nebo toků těchto emisí přes hranice států, jak se požaduje k dosažení dohodnutých cílů založených na kritických zátěžích, a
iii)
opatření a časového plánu k dosažení tohoto snížení nejpozději od 1. ledna 1996.
3.
Smluvní strany mohou přijmout přísnější opatření, než požaduje tento článek.
Článek 3
Výměna technologií
1.
V souladu se svými národními právními a správními předpisy a zvyklostmi usnadňují smluvní strany výměnu technologií ke snížení emisí oxidů dusíku, zejména podporou:
a)
obchodní výměny dostupné technologie;
b)
přímých průmyslových kontaktů a spolupráce, včetně společných podniků;
c)
výměny informací a zkušeností;
d)
poskytování technické pomoci.
2.
Při podpoře činností uvedených pod písmeny a) až d) tohoto článku vytvoří smluvní strany příznivé podmínky usnadňováním kontaktů a spolupráce mezi vhodnými organizacemi a jednotlivci v soukromém i veřejném sektoru schopnými poskytnout technologii, konstrukční a inženýrské služby, zařízení a finanční prostředky.
3.
Nejpozději do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost zahájí smluvní strany úvahy o tom, jak postupovat, aby se vytvořily příznivější podmínky pro výměnu technologie ke snížení emisí oxidů dusíku.
Článek 4
Bezolovnaté pohonné hmoty
Smluvní strany zajistí co nejdříve a nejpozději do dvou let ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost, aby bezolovnaté pohonné hmoty byly dostatečně k dispozici, ve zvláštních případech minimálně podél mezinárodních tranzitních silnic, aby se tak usnadnil pohyb vozidel vybavených katalyzátory.
Článek 5
Přezkoumávání
1.
Smluvní strany pravidelně přezkoumávají tento protokol, přičemž berou v úvahu nejlepší dostupné vědecké zdůvodnění a technologický rozvoj.
2.
První přezkoumání se uskuteční nejpozději do jednoho roku ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost.
Článek 6
Práce, které je třeba vykonat
Smluvní strany zajistí prvořadé místo výzkumu a monitorování vztahujících se k vypracování a uplatnění přístupu založeného na kritických zátěžích, aby bylo možno na vědeckém základě stanovit nutné snížení emisí oxidů dusíku. Zejména ve svých národních výzkumných programech, v pracovním plánu výkonného orgánu a cestou jiných programů spolupráce v rámci úmluvy usilují smluvní strany o:
a)
rozpoznání a kvantifikaci účinků emisí oxidů dusíku na člověka, na život rostlin a živočichů, na vodu, půdu a materiály, rovněž s přihlédnutím k účinkům, kterými na ně působí oxidy dusíku z jiných zdrojů než z atmosférické depozice;
b)
určení geografického rozložení citlivých území;
c)
vypracování měřítek a modelových výpočtů, včetně harmonizovaných metodologií pro výpočet emisí ke kvantifikaci dálkového přenosu oxidů dusíku a souvisejících znečišťujících látek;
d)
zdokonalení odhadů účinnosti a nákladů na technologie k omezování emisí oxidů dusíku a dokumentace o vývoji zdokonalených nových technologií;
e)
vypracování metod integrace vědeckých, technických a ekonomických údajů v kontextu přístupu vycházejícího z kritických zátěží, za účelem stanovení vhodných strategií omezování.
Článek 7
Národní programy, politiky a strategie
Smluvní strany vypracují bez zbytečného prodlení národní programy, politiky a strategie k uskutečnění svých závazků podle tohoto protokolu, které budou sloužit jako prostředky k omezení a snižování emisí oxidů dusíku nebo jejich toků přes hranice států.
Článek 8
Výměna informací a výroční zprávy
1.
Smluvní strany si vyměňují informace tím, že oznamují výkonnému orgánu své národní programy, politiky a strategie, které vypracují v souladu s článkem 7, a tím, že mu každoročně podávají zprávy o dosaženém pokroku na základě těchto programů, politik a strategií, jakož i o jakýchkoli jejich změnách, a zejména o:
a)
úrovni národních ročních emisí oxidů dusíku a o základu, z něhož byly vypočteny;
b)
pokroku při uplatňování národních emisních norem podle čl. 2 odst. 2 písm. a) a b) a o národních emisních normách, které jsou nebo mají být uplatňovány a o zdrojích nebo o kategoriích zdrojů, kterých se to týká;
c)
pokroku v zavádění opatření na omezování znečišťování podle čl. 2 odst. 2 písm. c), kterých zdrojů se to týká, a o opatřeních, která již byla nebo budou zavedena;
d)
pokroku ve zpřístupňování bezolovnatého paliva;
e)
opatřeních k usnadnění výměny technologií a
f)
pokroku při stanovení kritických zátěží.
2.
Tyto informace se pokud možno předkládají podle jednotného vzoru pro podávání zpráv.
Článek 9
Výpočty
Za použití vhodných modelů a v dostatečném časovém předstihu před každoročním zasedáním výkonného orgánu poskytne EMEP výkonnému orgánu výpočty dusíkové bilance a také toků přesahujících hranice států a depozice oxidů dusíku v rámci geografického rozsahu EMEP. Na územích ležících mimo geografický rozsah EMEP budou použity modely, které odpovídají zvláštním podmínkám smluvních stran na těchto územích.
Článek 10
Technická příloha
Technická příloha tohoto protokolu má povahu doporučení. Tvoří nedílnou součást tohoto protokolu.
Článek 11
Změny protokolu
1.
Změny a úpravy tohoto protokolu mohou být navrženy kteroukoli jeho smluvní stranou.
2.
Navrhované změny se podávají písemně výkonnému tajemníku Komise, který je sdělí všem smluvním stranám. Výkonný orgán projedná podané navrhované změny na nejbližším výročním zasedání za předpokladu, že výkonný tajemník návrhy předá smluvním stranám nejméně devadesát dnů předem.
3.
Změny protokolu, jiné než změny jeho technické přílohy, se přijímají konsensem smluvních stran přítomných na zasedání výkonného orgánu a vstoupí v platnost pro smluvní strany, které je přijaly, devadesát dnů po dni uložení listiny o přijetí od dvou třetin smluvních stran. Pro smluvní stranu, která změnu přijala po uložení listin o přijetí dvěma třetinami smluvních stran, vstoupí změny v platnost devadesátým dnem ode dne, kdy tato smluvní strana uložila svou listinu o přijetí změn.
4.
Změny technické přílohy se přijímají konsenzem smluvních stran přítomných na zasedání výkonného orgánu a nabývají účinku třicet dní po dni oznámení podle odstavce 5.
5.
Změny podle odstavců 3 a 4 oznámí výkonný tajemník všem smluvním stranám co nejdříve poté, kdy byly přijaty.
Článek 12
Urovnání sporů
V případě sporu mezi dvěma nebo více smluvními stranami o výklad nebo uplatňování tohoto protokolu hledají sporné strany řešení jednáním nebo jakýmkoli jiným smírným prostředkem urovnávání sporu, který bude pro sporné strany přijatelný.
Článek 13
Podpis
1.
Tento protokol je otevřen k podpisu od 1. listopadu 1988 do 4. listopadu 1988 včetně v Sofii a poté v sídle Organizace spojených národů v New Yorku až do 5. května 1989 pro členské státy Komise a státy s poradním statutem při Komisi na základě odstavce 8 usnesení Hospodářské a sociální rady 36/IV/ze dne 28. března 1947 a organizace regionální hospodářské integrace tvořené svrchovanými členskými státy Komise, na které jejich členské státy přenesly pravomoc vyjednávat, uzavírat a uplatňovat mezinárodní dohody v záležitostech tohoto protokolu za předpokladu, že tyto státy a organizace jsou stranami úmluvy.
2.
V záležitostech v rámci svých pravomocí uplatňují tyto regionální organizace hospodářské integrace svým jménem práva a plní povinnosti, které tento protokol přiřazuje jejich členským státům. V těchto případech členské státy těchto organizací nejsou oprávněny uplatňovat tato práva jednotlivě.
Článek 14
Ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení
1.
Tento protokol podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení signatáři.
2.
Tento protokol je od 6. května 1989 otevřen pro přistoupení států a organizací, které splňují požadavky čl. 13 odst. 1.
3.
Stát nebo organizace, které přistoupí k tomuto protokolu po 31. prosinci 1993, mohou uplatnit články 2 a 4 nejpozději do 31. prosince 1995.
4.
Listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení jsou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů ve funkci depozitáře.
Článek 15
Vstup v platnost
1.
Tento protokol vstupuje v platnost devadesátým dnem po dni uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení.
2.
Pro každý stát a organizaci uvedené v čl. 13 odst. 1, které ratifikují, přijmou nebo schválí tento protokol nebo k němu přistoupí po dni uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení, vstupuje tento protokol v platnost devadesátým dnem po dni uložení listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení této smluvní strany.
Článek 16
Odstoupení
Kdykoli po uplynutí pěti let ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost pro určitou smluvní stranu může tato smluvní strana od protokolu odstoupit tím, že o tom podá písemné oznámení depozitáři. Každé takové odstoupení nabude účinku devadesátým dnem po dni jeho přijetí depozitářem nebo v určitém pozdějším datu, které může být v oznámení upřesněno.
Článek 17
Platná znění
Prvopis tohoto protokolu, jehož znění v jazyce anglickém, francouzském a ruském mají stejnou platnost, je uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů.
NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.
V Sofii třicátého prvního října tisíc devět set osmdesát osm.
TECHNICKÁ PŘÍLOHA
1.
Informace týkající se emisí a nákladů jsou založeny na úřední dokumentaci výkonného orgánu a jemu podřízených orgánů, zejména na dokumentech EB.AIR/WG.3/R.8, R.9 a R.16 a ENV/WP.1/R.86 A Corr. 1 otištěných v kapitole 7 publikace Účinky a omezování znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států [1]. Pokud není uvedeno jinak, uváděné technologie jsou považovány na základě provozních zkušeností za dostatečně vyzkoušené [2].
2.
Informace uváděné v této příloze nejsou kompletní. Vzhledem k tomu, že zkušenosti s novými motory a novými provozy zavádějícími nízkoemisní technologie, stejně jako s modernizací stávajících provozů, se neustále rozšiřují, jsou nezbytné pravidelné úpravy a změny této přílohy. Příloha nemůže být vyčerpávajícím materiálem o technických možnostech; jejím cílem je poskytovat vodítko smluvním stranám při stanovení ekonomicky proveditelných technologií s účinkem na plnění závazků protokolu.
I.
TECHNOLOGIE OMEZOVÁNÍ EMISÍ NOx ZE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ
3.
Hlavním zdrojem antropogenních emisí NOx ze stacionárních zdrojů je spalování fosilních paliv. Vedle těchto zdrojů mohou k emisím NOx významně přispívat i některé procesy nespočívající ve spalování.
4.
Mezi hlavní kategorie stacionárních emisních zdrojů NOx patří:
a)
spalovací zařízení;
b)
průmyslové pece (např. výroba cementu);
c)
stacionární spalovací turbíny a spalovací pístové motory;
d)
procesy nespočívající ve spalování (např. výroba kyseliny dusičné).
5.
Technologie na snížení emisí NOx se soustřeďují na určité úpravy spalovacího procesu a zejména u velkých elektráren na zpracování spalin.
6.
Při modernizaci stávajících provozů může být rozsah uplatnění technologií s nízkými emisemi NOx omezován negativními provozními vedlejšími účinky nebo jinými místními omezeními. Proto se v případě modernizace uvádějí jen přibližné údaje typicky dosažitelných hodnot emisí NOx. U nových provozů možné negativní vedlejší účinky minimalizovat nebo vyloučit odpovídajícími prvky návrhu.
7.
S ohledem na současně dostupné údaje je možné u nových provozů považovat náklady na úpravy spalování za malé. U modernizace například velké elektrárny se však náklady mohou pohybovat v rozsahu 8-25 švýcarských franků na kWel (v roce 1985). Pravidlem je, že investice do systémů zpracování spalin jsou značně vyšší.
8.
U stacionárních zdrojů se emisní faktory vyjadřují v miligramech NO2 v normálním (0 °C, 1013 mb) metru krychlovém suchých spalin (mg/m3).
Spalovací zařízení
9.
Kategorie spalovacích zařízení zahrnuje spalování fosilních paliv v pecích, kotlích, nepřímých vytápěcích systémech a dalších spalovacích zařízeních s tepelným výkonem přes 10 MW bez směšování spalin s jinými výstupními proudy nebo zpracovávanými materiály. Pro nové a stávající instalace jsou vhodné následující spalovací technologie buď samostatné, nebo v kombinaci:
a)
nízkoteplotní topeniště včetně spalování ve fluidním loži;
b)
provoz s nízkým přebytkem vzduchu;
c)
instalace speciálních hořáků s nízkou produkcí NOx;
d)
recirkulace spalin do spalovacího vzduchu;
e)
postupné spalování/přívod vzduchu shora;
f)
opětné hoření (stupňovitý přívod paliva) [3].
Dosažitelné provozní hodnoty jsou uvedeny v tabulce 1.
Tabulka 1
Provozní normy NOx (mg/m3) dosažitelné úpravami spalování
| | Typ zařízení [4]| Základní úroveň bez úprav| [5] Modernizace stávajícího zařízení| Nové zařízení| O2(%)
---|---|---|---|---|---|---
| | | | Rozsah| Typická hodnota| |
Pevná paliva| 10 [6]
až 300
MW| Roštové spalování (uhlí)
Spalování ve fluidním loži
i) stacionární
ii) cirkulační
Spalování práškového uhlí
i) za sucha
ii) za vlhka| 300-1000
300-600
150-300
700-1700
1000-2300| -
-
600-1100
1000-1400| 600 -
-
800
-| 400
400
200
< 600
< 1000| 7
7
7
6
6
> 300
MW| Spalování práškového uhlí
(i)za sucha
(ii) za vlhka| 700-1700
1000-2300| 600-1100
1000-1400| -
-| < 600
< 1000| 6
6
Kapalná paliva| 10 [6]
až 300
MW| Spalování destilátového oleje
Spalování zbytkového oleje| -
500-1400| -
200-400| 300
400| -
-| 3
3
| > 300
MW| Spalování zbytkového oleje| 200-1400| 200-400| -| -| 3
Plynná paliva| 10 [6]
až 300 MW| | 150-1000| 100-300| -| < 300| 3
> 300
MW| | 250-1400| 100-300| -| < 300| 3
10.
Zpracování spalin selektivní katalytickou redukcí (SCR) je opatření dodatečného snížení emisí NOx s účinností 80 % a vyšší. V současné době se získávají značné zkušenosti z nových a modernizovaných instalací uvnitř regionu Komise, zejména u elektráren větších než 300 MW (termální). Při kombinaci s úpravami spalování je možné snadno splnit hodnoty emisí 200 mg/m3 (pevné palivo, 6 % O2) a 150 mg/ m3 (kapalné palivo, 3 % O2).
11.
Selektivní nekatalytická redukce (SNCR), zpracování spalin pro 20-60% snížení NOx je levnější technologie pro speciální aplikace (např. rafinační pece a spalování plynu při základním zatížení).
Stacionární spalovací turbíny a spalovací pístové motory
12.
Emise NOx ze stacionárních spalovacích turbín je možné snížit buď úpravou spalování (suchá metoda), nebo vstřikováním vody nebo páry (mokrá metoda). Obě metody jsou dobře vyzkoušené. Těmito prostředky je možné splnit hodnoty emisí 150 mg/m3 (plyn, 15 % O2) a 300 mg/m3 (olej, 15 % O2). Modernizace je možná.
13.
Emise NOx ze stacionárních spalovacích zážehových motorů je možné snížit buď úpravami spalování (např. chudé spalování a recirkulace výfukových plynů), nebo zpracováním spalin (řízený třícestný katalyzátor, SCR). Technická a ekonomická proveditelnost těchto variant záleží na velikosti motoru, typu motoru (dvoudobý/čtyřdobý) a provozním režimu motoru (stálé/proměnlivé zatížení). Při chudém spalování je možné dosáhnout hodnot emisí NOx 800 mg/m3 (5 % O2), proces s SCR sníží emise NOx značně pod 400 mg/ m (5 % O2) a třícestný katalyzátor sníží tyto emise dokonce pod 200 mg/m3 (5 % O2).
Průmyslové pece - kalcinace cementu
14.
V regionu Komise je hodnocen proces předběžné kalcinace jako technologie s možností snížení koncentrací NOx ve spalinách u nových a stávajících cementových kalcinačních pecí na hodnotu přibližně 300 mg/ m3 (10 % O2).
Procesy nespočívající ve spalování - výroba kyseliny dusičné
15.
U výroby kyseliny dusičné s vysokotlakou absorpcí (> 8 bar) je možné udržet koncentrace NOx v neředěných odpadních plynech pod 400 mg/ m3. Stejných hodnot emisí lze dosáhnout u středotlaké absorpce v kombinaci s procesem SCR nebo nějakým jiným podobně účinným procesem na snížení emisí NOx. Modernizace je možná.
II.
TECHNOLOGIE OMEZOVÁNÍ EMISÍ NOx Z MOTOROVÝCH VOZIDEL
16.
Motorová vozidla uvažovaná v této příloze jsou vozidla používaná k silniční dopravě, zejména: osobní vozidla s benzínovými a dieselovými motory, lehká užitková vozidla a těžká užitková vozidla. Přesné odkazy se vztahují v případě potřeby na kategorie zvláštních vozidel (M1, M2, M3, N1, N2, N3) definované v nařízení EHS č. 13 na základě dohody z roku 1958 o přijetí jednotných podmínek schvalování a vzájemném uznávání schválení součástí a vybavení motorových vozidel.
17.
Silniční doprava je hlavním zdrojem antropogenních emisí NOx v mnoha státech Komise a přispívá zhruba 40 - 80 % k celkovým národním emisím. Vozidla s benzínovými spalovacími motory přispívají dvěma třetinami celkových emisí NOx ze silniční dopravy.
18.
Dostupné technologie na omezování oxidů dusíku z motorových vozidel jsou souhrnně uvedeny v tabulce 3 a 6. Je vhodné sdružovat technologie s odkazem na stávající nebo navrhované národní a mezinárodní emisní normy odlišné v přísnosti kontroly. Vzhledem k tomu, že současné regulativní testovací cykly odrážejí pouze městské jízdy, odhady relativních emisí NOx uváděné dále berou v úvahu jízdu při vyšších rychlostech, kdy emise NOx mohou být zvláště významné.
19.
Částky dodatečných výrobních nákladů různých technologií uvedených v tabulce 3 a 6. jsou spíše odhady výrobních nákladů než maloobchodní ceny.
20.
Kontrola souladu výroby a chování vozidla za provozu je důležitá při zajišťování toho, aby bylo potenciálu emisních norem na snížení dosahováno v praxi.
21.
Technologie, které zahrnují používání katalyzátorů nebo jsou na něm založeny, vyžadují bezolovnaté palivo. Volný pohyb vozidel vybavených katalyzátory závisí na všeobecné dostupnosti bezolovnatého benzínu.
Osobní vozidla s dieselovými a benzínovými motory (M1)
22.
V tabulce 2 jsou shrnuty čtyři emisní normy. Jsou použity v tabulce 3 k seskupení různých technologií benzínových motorů pro vozidla podle jejich potenciálu ke snížení emisí NOx.
Tabulka 2
Definice emisních norem
Norma| Mezní hodnoty| Komentář
---|---|---
A.ECE R. 15-04| HC + NOx: 19 - 28 g/test| Současná norma ECE
(Nařízení č. 15, včetně série změn 04, podle dohody z roku 1958 uvedené v bodu 16), rovněž přijatá Evropským hospodářským společenstvím (Směrnice 83/351/EHS). Městský testovací cyklus podle ECE R.15. Mezní hodnoty emisí se mění podle hmotnosti vozidla.
B.“Lucemburk 1985“| HC + NOx: 1,4 - 2,0 1: 8,0 g/test Tato norma se použije pouze k seskupení technologií. (< 1,4 I: 15,0 g/test; > 2,0 I: 6,5 g/test)| Normy určené k zavedení během období 1988-1993 v Evropském hospodářském společenství, jak byly projednány na zasedání Rady ministrů EHS v Lucemburku roku 1985 a schváleny od prosince 1987. Používá se městský testovací cyklus podle ECE R.15. Norma pro motory o obsahu > 2 litry je vcelku rovnocenná normě US 1983. Norma pro motory o obsahu < 1,4 litru je dočasná, na definitivní verzi se pracuje. Norma pro motory o obsahu 1,4 - 2,0 litru se používá na všechna vozidla s dieselovým motorem o obsahu > 1,4 I.
C.“Stockholm 1985“| NOx: 0,62 g/km NOx: 0,76 g/km| Normy pro národní právní předpisy založené na “základním dokumentu“ vypracované po zasedání ministrů životního prostředí osmi zemí ve Stockholmu konaném v roce 1985. Souhlasí s normami US 1987 s těmito testovacími postupy: US Federal Test Procedure (1975); Highway Fuel Economy Test Procedure.
D.“Kalifornie 1989“| NOx: 0,25 g/km| Normy určené k zavedení ve státě Kalifornie ve Spojených státech amerických pro modely od roku 1989. US Federal Test Procedure.
Tabulka 3
Technologie pro benzínové motory, výsledné emisní hodnoty, náklady a spotřeba paliva pro dodržení úrovní emisních norem
Norma| Technologie| Kombinované snížení NOx [7] (%)| Dodatečné výrobní náklady [8] (1986 ve švýcarských francích)| Index spotřeby pohonných hmot [7]
---|---|---|---|---
A.| Výchozí hodnota (současný běžný zážehový motor s karburátorem)| [9]| | 100
B.| a)vstřikování paliva + sekundární vzduch [10]| 25| 200| 105
b)neřízený třícestný katalyzátor (+ EGR)| 55| 150| 103
c)motor s chudým spalováním s oxidačním
katalyzátorem (+ EGR) [11]| 60| 200-600| 90
C.| Řízený třícestný katalyzátor| 90| 300-600| 95
D.| Řízený třícestný katalyzátor (+ EGR)| 92| 350-600| 98
23.
Emisní normy A, B, C a D zahrnují vedle NOx také mezní hodnoty uhlovodíků (HC) a oxidu uhelnatého (CO). Odhady relativního snížení emisí těchto znečišťujících látek vzhledem k výchozí hodnotě podle ECE R. 15-04 jsou v tabulce 4.
Tabulka 4
Odhady snížení emisí HC a CO z benzínových motorů osobních vozidel pro různé technologie
Norma| Snížení HC (%)| Snížení CO (%)
---|---|---
B.| a) 30-40
b) 50-60
c) 70-90| 50
40-50
70-90
C.| 90| 90
D.| 90| 90
24.
Soudobé automobily s dieselovými motory splňují požadavky norem A, B a C na snížení emisí NOx. Přísné požadavky na emise částic společně s přísnými mezními hodnotami NOx u normy D mají za následek, že osobní vozidla s dieselovými motory budou vyžadovat další vývoj, pravděpodobně včetně elektronického řízení palivového čerpadla, pokročilého systému vstřikování paliva, recirkulace výfukových plynů a lapačů částic. V současné době existují pouze experimentální vozidla. (Viz také poznámku a v tabulce 6.)
Ostatní lehká užitková vozidla (N1)
25.
Metody omezování pro osobní vozidla jsou použitelné, ale faktory snížení NOx, nákladů a potřebné lhůty mohou být odlišné.
Těžká užitková vozidla s benzínovými motory (M2, M3, N2, N3)
26.
Tato třída vozidel není v západní Evropě významná a ve východní Evropě je na ústupu. Úrovně emisí NOx podle US 1990 a US 1991 (viz tabulka 5) by bylo možné dosáhnout s vynaložením mírných nákladů bez významných technologických požadavků.
Těžká užitková vozidla s dieselovými motory (M2, M3, N2, N3)
27.
V tabulce 5 jsou shrnuty tři emisní normy. Ty jsou použity v tabulce 6 k seskupení technologií motorů pro těžká vozidla s dieselovými motory podle potenciálu ke snížení NOx. Konfigurace výchozího motoru se mění společně s trendem odklonu od motorů s přirozeným sáním k motorům přeplňovaným. Tento trend má vliv na zlepšenou výchozí hodnotu ukazatele spotřeby paliva. Srovnávací odhady spotřeby se proto neuvádějí.
Tabulka 5
Definice emisních norem
Norma| Mezní hodnoty NOx (g/kWh)| Komentář
---|---|---
I.ECE R. 49| 18| test 13 režimů
II.US-1990| 8,0| přechodný test
III.US-1991| 6,7| přechodný test
Tabulka 6
Technologie pro těžká vozidla s dieselovými motory, výsledné emisní hodnoty [12] a náklady pro dodržení úrovní emisních norem
Norma| Technologie| Kombinované snížení NOx (%)| Dodatečné výrobní náklady [13]
(1984 v USD)
---|---|---|---
I.| Současný běžný dieselový motor s
přímým vstřikováním| -|
II. [13]| Přeplňování + dodatečné chlazení + zpožděné vstřikování
(úpravy spalovací komory a výfuku)| 40| 115 (69 kvůli NOx normě) [14]
III. [13]| Další zlepšení technologie uvedené v řádku II společně
s proměnlivým časováním vstřikování a použitím elektroniky| 50| 404 (68 kvůli NOx normě) [14]
[1]
Air Pollution Studies No 4 (publikace Organizace spojených národů, prodejní číslo E.87.II.E.36).
[2]
V současné době je obtížné poskytnout spolehlivé a naprosto přesné údaje o nákladech na technologie omezování znečištění. Pokud se týká údajů o nákladech uvedených v této příloze, měl by se proto spíše než na celkové náklady klást důraz na poměr mezi náklady na různé technologie.
[3]
S tímto typem spalovací technologie jsou jen omezené provozní zkušenosti.
[4]
Výkonové hodnoty se vztahují na MW (termální) tepelného příkonu paliva (nižší tepelná hodnota).
[5]
U modernizace stávajícího zařízení lze uvést pouze přibližné hodnoty kvůli místním faktorům a vyšší nejistotě.
[6]
U malých zařízení (10-100 MW) se projevuje vyšší nejistota u všech udávaných hodnot.
[7]
Odhady kombinovaného snížení NOx a indexu spotřeby pohonných hmot platí pro evropská vozidla střední hmotnosti za průměrných evropských jízdních podmínek.
[8]
Dodatečné výrobní náklady by mohly být reálněji vyjádřeny jako procento celkové ceny vozidla. Jelikož odhady nákladů jsou přednostně určeny pouze pro relativní porovnání, byla zachována formulace původních dokumentů.
[9]
Faktor kombinovaného snížení NOx = 2,6 g/km.
[10]
Zkratkou EGR se rozumí recirkulace výfukových plynů.
[11]
Založeno pouze na údajích pro experimentální motory. Výroba vozidel s motory s chudým spalováním prakticky neexistuje.
[12]
Zhoršená kvalita dieselového paliva by nepříznivě ovlivnila emise a mohla by ovlivnit spotřebu paliva jak u těžkých tak u lehkých užitkových vozidel.
[13]
Je stále ve velkém měřítku nezbytné ověřit dostupnost nových součástek.
[14]
V bilanci se projevuje snížení emise částic a jiné vlivy.
1)
Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států přijatá dne 13. listopadu 1979 v Ženevě byla vyhlášena pod č. 5/1985 Sb. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 75/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 75/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu o snížení emisí síry nebo jejich toků přes hranice států nejméně o 30 procent k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 1979, přijatého v Helsinkách dne 8. července 1985
Vyhlášeno 24. 9. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 2. 7. 1987, částka 37/2010
* Článek 1 - Definice
* Článek 2 - Základní ustanovení
* Článek 3 - Další snížení
* Článek 4 - Podávání zpráv o ročních emisích
* Článek 5 - Výpočet toků přes hranice států
* Článek 6 - Národní programy, politiky a strategie
* Článek 7 - Změny protokolu
* Článek 8 - Urovnávání sporů
* Článek 9 - Podpis
* Článek 10 - Ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení
* Článek 11 - Vstup v platnost
* Článek 12 - Odstoupení
* Článek 13 - Platná znění
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 2. 7. 1987
75
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 8. července 1985 byl v Helsinkách přijat Protokol o snížení emisí síry nebo jejich toků přes hranice států nejméně o 30 procent k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 19791).
Jménem Československé socialistické republiky byl Protokol podepsán dne 9. července 1985 v Helsinkách.
Listina o schválení Protokolu byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Protokolu, dne 26. listopadu 1986.
Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 11 odst. 1 dne 2. září 1987 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Československou socialistickou republiku.
Dne 30. září 1993 oznámila Česká republika generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, depozitáři Protokolu, že se jako nástupnický stát České a Slovenské Federativní Republiky s účinností od 1. ledna 1993 považuje za smluvní stát Protokolu.
Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Protokol o snížení emisí síry nebo jejich toků přes hranice států nejméně
o 30 procent k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států
z roku 1979
Smluvní strany,
ODHODLÁNY provádět Úmluvu o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států,
ZNEPOKOJENY tím, že současné emise látek znečišťujících ovzduší způsobují v těch částech Evropy a Severní Ameriky, které jsou jim vystaveny, rozsáhlé škody na přírodních zdrojích životně důležitých pro životní prostředí a pro hospodářství, jako jsou lesy, půda a voda, a na materiálech (včetně historických památek) a za jistých okolností mají škodlivé účinky na lidské zdraví,
VĚDOMY SI skutečnosti, že převažujícími zdroji znečišťování ovzduší, které přispívají k acidifikaci životního prostředí, jsou spalování fosilních paliv za účelem výroby energie a hlavní technologické procesy v různých průmyslových odvětvích, jakož i doprava, které způsobují emise oxidu siřičitého, oxidů dusíku a jiných znečišťujících látek,
MAJÍCE NA ZŘETELI, že je třeba přisoudit vysokou prioritu snížení emisí síry, což bude mít pozitivní důsledky pro životní prostředí, celkovou hospodářskou situaci a pro lidské zdraví,
PŘIPOMÍNAJÍCE rozhodnutí Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) na jejím třicátém devátém zasedám, které zdůrazňuje naléhavou potřebu zvýšit úsilí o dosažení koordinovaných národních strategií a politik v regionu EHK OSN s cílem účinně snížit emise síry na vnitrostátní úrovni,
PŘIPOMÍNAJÍCE, že výkonný orgán úmluvy na svém prvním zasedání uznal potřebu účinně snížit celkové roční emise sloučenin síry nebo jejich toků přes hranice států do roku 1993 až 1995, přičemž jako základ pro výpočet snížení se použijí úrovně z roku 1980,
PŘIPOMÍNAJÍCE, že Mnohostranná konference o příčinách a předcházení škodám způsobeným na lesích a vodě vlivem znečištění ovzduší v Evropě (Mnichov, 24. - 27. června 1984) požadovala, aby výkonný orgán úmluvy přijal - jako věc nejvyšší priority - návrh zvláštní dohody o snížení ročních národních emisí síry nebo jejich toků přes hranice států nejpozději do roku 1993,
BEROUCE NA VĚDOMÍ, že řada smluvních stran úmluvy se rozhodla provést snížení svých národních emisí síry nebo jejich toků přes hranice států nejméně o 30 procent v nejkratší možné době, nejpozději však do roku 1993, přičemž jako základ pro výpočet snížení se použijí úrovně z roku 1980,
UZNÁVAJÍCE naproti tomu, že některé smluvní strany úmluvy, ačkoli nepodepíší tento protokol v době jeho otevření k podpisu, přispějí i přesto významným způsobem ke snížení znečišťování ovzduší přesahujícího hranice států nebo budou i nadále usilovat o omezení emisí síry, jak je uvedeno v dokumentu, který je připojen ke zprávě výkonného orgánu na jeho třetím zasedání, SE DOHODLY na tomto:
Článek 1
Definice
Pro účely tohoto protokolu se
1.
„úmluvou“ rozumí Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států, přijatá v Ženevě dne 13. listopadu 1979;
2.
„EMEP“ rozumí Program spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě;
3.
„výkonným orgánem“ rozumí výkonný orgán úmluvy zřízený podle čl. 10 odst. 1 úmluvy;
4.
„geografickým rozsahem EMEP“ rozumí oblast definovaná v čl. 1 odst. 4 protokolu k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států o dlouhodobém financování Programu spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě (EMEP), přijatý v Ženevě dne 28. září 1984;
5.
„stranami“ rozumějí, pokud z kontextu nevyplývá jinak, smluvní strany tohoto protokolu.
Článek 2
Základní ustanovení
Smluvní strany sníží své národní roční emise síry nebo jejich toky přes hranice států nejméně o 30 procent v nejkratší možné době, nejpozději však do roku 1993, přičemž použijí jako základ pro výpočet snížení úrovně z roku 1980.
Článek 3
Další snížení
Smluvní strany uznávají, že je nezbytné, aby každá z nich na vnitrostátní úrovni zkoumala nezbytnost dalších snížení emisí síry nebo jejich toků přes hranice států mimo snížení uvedená v článku 2, pokud to vyžaduje stav životního prostředí.
Článek 4
Podávání zpráv o ročních emisích
Každá smluvní strana poskytne výkonnému orgánu informace o svých úrovních národních ročních emisí síry a o základu, z něhož vycházela při jejich výpočtu.
Článek 5
Výpočet toků přes hranice států
Za použití vhodných modelů a v dostatečném časovém předstihu před výročním zasedáním výkonného orgánu poskytne EMEP výkonnému orgánu výpočty bilance síry a také jejích toků přes hranice států a depozice sloučenin síry za každý předcházející rok na územích v geografickém rozsahu EMEP. Na územích mimo geografický rozsah EMEP se použijí modely, které odpovídají zvláštním podmínkám smluvních stran na těchto územích.
Článek 6
Národní programy, politiky a strategie
Smluvní strany v rámci úmluvy vypracují bez zbytečného odkladu národní programy, politiky a strategie, které budou sloužit jako prostředky ke snížení emisí síry nebo jejich toků přes hranice států nejméně o 30 procent, v nejkratší možné době, nejpozději však do roku 1993, a podají o tom, jakož i o pokroku k dosažení cíle, zprávu výkonnému orgánu.
Článek 7
Změny protokolu
1.
Kterákoli smluvní strana může navrhnout změny tohoto protokolu.
2.
Navrhované změny se předkládají písemně výkonnému tajemníku EHK OSN, který je sdělí všem smluvním stranám. Výkonný orgán projedná navrhované změny na nejbližším výročním zasedání za předpokladu, že výkonný tajemník návrhy předá smluvním stranám nejméně devadesát dnů předem.
Změny tohoto protokolu se přijímají konsensem zástupců smluvních stran a vstupují v platnost pro smluvní strany, které jej přijaly, devadesátým dnem po dni, kdy byly u depozitáře uloženy listiny o přijetí těchto změn dvěma třetinami smluvních stran. Pro kteroukoli další smluvní stranu vstupují změny v platnost devadesátým dnem po dni, kdy tato strana uložila svou listinu o přijetí změn.
Článek 8
Urovnávání sporů
V případě sporu mezi dvěma nebo více smluvními stranami o výklad nebo uplatňování tohoto protokolu hledají smluvní strany řešení jednáním nebo jakýmkoli jiným prostředkem urovnávání sporu, který bude pro sporné smluvní strany přijatelný.
Článek 9
Podpis
1.
Tento protokol je otevřen k podpisu v Helsinkách (Finsko) od 8. července 1985 do 12. července 1985 včetně, pro členské státy Evropské hospodářské komise a rovněž pro státy s poradním statutem při Evropské hospodářské komisi na základě odstavce 8 usnesení Hospodářské a sociální rady 36 (IV) ze dne 28. března 1947 a pro organizace regionální hospodářské integrace tvořené svrchovanými členskými státy Evropské hospodářské komise, na které jejich členské státy přenesly pravomoc vyjednávat, uzavírat a uplatňovat mezinárodní dohody v záležitostech upravovaných tímto protokolem za předpokladu, že zúčastněné státy a organizace jsou smluvními stranami úmluvy.
2.
V záležitostech v rámci svých pravomocí uplatňují tyto organizace regionální hospodářské integrace svým jménem práva a plní povinnosti, které tento protokol ukládá jejich členským státům. V těchto případech členské státy těchto organizací nejsou oprávněny uplatňovat tato práva jednotlivě.
Článek 10
Ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení
1.
Tento protokol podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení signatáři.
2.
Tento protokol je od 13. července 1985 otevřen k přistoupení pro státy a organizace uvedené v čl. 9 odst. 1.
3.
Stát nebo organizace přistupující k tomuto protokolu po jeho vstupu v platnost provede článek 2 nejpozději do roku 1993. Jestliže však k přistoupení dojde až po roce 1990, může být článek 2 proveden zúčastněnou smluvní stranou později než v roce 1993, avšak nejpozději v roce 1995, a taková smluvní strana provede ve shodě s tím článek 6.
4.
Listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů, který vykonává funkci depozitáře.
Článek 11
Vstup v platnost
1.
Tento protokol vstupuje v platnost devadesátým dnem po dni uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení.
2.
Pro každý stát a organizaci uvedené v odst. 1 čl. 9, které ratifikují, přijmou nebo schválí tento protokol nebo k němu přistoupí po uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení, vstupuje protokol v platnost devadesátým dnem po dni, kdy tato smluvní strana uložila svou listinu o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení.
Článek 12
Odstoupení
Kdykoli po uplynutí pěti let ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost pro určitou smluvní stranu může tato smluvní strana od protokolu odstoupit tím, že podá písemné oznámení depozitáři. Každé takové odstoupení nabude účinku devadesátým dnem po dni jeho přijetí depozitářem.
Článek 13
Platná znění
Prvopis tohoto protokolu, jehož anglické, francouzské a ruské znění mají stejnou platnost, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů.
NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zástupci řádně k tomu zplnomocnění k tomuto protokolu své podpisy.
V Helsinkách osmého července roku tisíc devět set osmdesátého pátého.
1)
Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států přijatá dne 13. listopadu 1979 v Ženevě byla vyhlášena pod č. 5/1985 Sb. |
Vyhláška č. 274/2010 Sb. | Vyhláška č. 274/2010 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění vyhlášky č. 90/2010 Sb.
Vyhlášeno 22. 9. 2010, datum účinnosti 22. 9. 2010, částka 102/2010
* Čl. I - Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění vyhlášky č. 90/2010 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 22. 9. 2010
274
VYHLÁŠKA
ze dne 13. září 2010,
kterou se mění vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění vyhlášky č. 90/2010 Sb.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 81 odst. 11, § 91 odst. 1 a § 113a odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 242/2008 Sb. a zákona č. 49/2009 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění vyhlášky č. 90/2010 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 písm. f) se slova „pracovní listy pro dílčí zkoušku z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka konanou ústní formou,“ zrušují.
2.
V § 1 písm. g) se slova „část zkušební dokumentace, která obsahuje“ zrušují.
3.
V § 1 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní:
„k)
informačním systémem Centra systém hardwarových prostředků a softwarových aplikací provozovaných či spravovaných Centrem včetně těch, které jsou umístěny ve školách nebo zkušebních místech, a systém pravidel pro přístup uživatelů k těmto prostředkům a aplikacím,“.
Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno l).
4.
V § 1 písmeno l) zní:
„l)
oprávněným uživatelem uživatel informačního systému Centra, kterému Centrum vydalo oprávnění pro užití systému.“.
5.
V § 2 odstavec 4 včetně poznámek pod čarou č. 5 a 6 zní:
„(4)
Zkoušky profilové části maturitní zkoušky5) se v jarním zkušebním období konají v období od 2. května do začátku didaktických testů a písemných prací podle odstavce 3. Zkoušky konané formou písemné zkoušky (dále jen „písemná zkouška“) a formou praktické zkoušky (dále jen „praktická zkouška“) se konají nejdříve 15. dubna. V případě oborů vzdělání skupiny Umění a užité umění6) se praktické zkoušky konají nejdříve 1. dubna. V případech, kde to povaha zkoušky vyžaduje, je možné praktickou zkoušku konat i v dřívějším termínu.
5)
§ 79 odst. 4 a 5 školského zákona.
6)
Obory vzdělání skupiny 82 Umění a užité umění s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M a L podle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání.“.
6.
V § 2 odst. 5 se na konci textu věty první doplňují slova „ve školách stanovených Centrem“.
7.
V § 2 odst. 5 se slova „a místa konání didaktických testů a písemných prací“ zrušují.
8.
V § 3 odst. 2 se slova „opravné, náhradní a jednotlivé“ nahrazují slovy „opravné a náhradní“.
9.
V § 4 odst. 2 písmeno a) zní:
„a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení, školu, třídu a obor vzdělání, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození a místo narození, státní občanství,“.
10.
V § 4 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
požadavek žáka-cizince na uzpůsobení zkoušky z českého jazyka a literatury.“.
11.
V § 4 odst. 4 se slova „odstavců 2 a 3“ nahrazují slovy „odstavců 1 až 3“.
12.
V § 4 odstavce 5 až 7 znějí:
„(5)
Ředitel školy předá prostřednictvím informačního systému Centra údaje podle odstavců 2 až 4 Centru nejpozději do
a)
30\\. listopadu pro jarní zkušební období,
b)
30\\. června pro podzimní zkušební období.
(6)
Změny v osobních údajích žáka podle odstavce 2 písm. a) a g), k nimž došlo od předání údajů Centru podle odstavce 5, oznámí ředitel školy Centru neprodleně.
(7)
Žák obdrží kopii své přihlášky z informačního systému Centra potvrzenou ředitelem školy nejpozději do 5 dnů od předání údajů Centru podle odstavce 5 a podpisem stvrdí správnost údajů v ní obsažených.“.
13.
V § 6 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Školní seznam literárních děl je platný pro jarní a podzimní zkušební období následující po zveřejnění seznamu.“.
14.
V § 6 odst. 3 se slova „školního roku, v němž se maturitní zkouška koná“ nahrazují slovy „pro jarní zkušební období a do 30. června pro podzimní zkušební období“.
15.
V § 6 odst. 5 se slova „způsobem umožňujícím dálkový přístup“ nahrazují slovy „prostřednictvím informačního systému Centra“.
16.
V § 7 odstavce 3 a 4 znějí:
„(3)
Didaktický test ze zkušebního předmětu cizí jazyk pro základní úroveň obtížnosti trvá 95 minut, z toho 35 minut poslechová část testu a 60 minut část testu ověřující čtení a jazykové vědomosti a dovednosti.
(4)
Didaktický test ze zkušebního předmětu cizí jazyk pro vyšší úroveň obtížnosti trvá 105 minut, z toho 45 minut pro poslechovou část testu a 60 minut pro část testu ověřující čtení a jazykové vědomosti a dovednosti.“.
17.
V § 8 odstavce 2 až 5 znějí:
„(2)
Pro ústní zkoušku společné části žák obdrží jeden číslovaný pracovní list, jehož číslo si vylosuje. Pracovní list je zpracován ve dvou vyhotoveních; jedno je určeno pro žáka a jedno pro hodnotitele.
(3)
Každý pracovní list obsahuje v jedinečné kombinaci tři zkušební úlohy zpracované Centrem a jednu zkušební úlohu zpracovanou školou (dále jen „školní zkušební úloha“) podle předlohy stanovené Centrem. Listinnou podobu pracovních listů zhotoví škola prostřednictvím informačního systému Centra ze sady zkušebních úloh zpracovaných Centrem a z jedné zkušební úlohy zpracované školou. S obsahem školních zkušebních úloh jsou před zahájením ústní zkoušky seznámeni pouze ředitel školy a hodnotitelé. Témata pro zpracování školních zkušebních úloh ředitel školy stanoví a zpřístupní žákům nejpozději do 31. října školního roku, v němž se maturitní zkouška koná. Témata jsou platná pro jarní a podzimní zkušební období následující po jejich zveřejnění. Minimální počet pracovních listů pro jeden zkušební předmět dané úrovně obtížnosti a pro jednu zkušební komisi je 25.
(4)
Předlohu pro zpracování školních zkušebních úloh zpřístupní Centrum řediteli školy a hodnotitelům prostřednictvím informačního systému Centra nejpozději do 30. září školního roku, v němž se maturitní zkouška koná. Sadu zkušebních úloh zpracovaných Centrem zpřístupní Centrum řediteli školy prostřednictvím informačního systému Centra nejpozději 7 dnů před zahájením ústní zkoušky ve škole.
(5)
Pro ústní zkoušku společné části nelze losovat v jednom dni dvakrát stejné číslo pracovního listu.“.
18.
V § 8 se odstavec 6 zrušuje.
19.
§ 9 včetně nadpisu zní:
㤠9
Třetí povinná zkouška
(1)
Didaktický test třetí povinné zkoušky trvá 90 minut, s výjimkou didaktického testu ze zkušebního předmětu matematika vyšší úrovně obtížnosti a didaktického testu ze zkušebního předmětu informatika obou úrovní obtížnosti, který trvá 120 minut.
(2)
Didaktický test ze zkušebního předmětu informatika se skládá z teoretické části a z praktické úlohy. Teoretická část trvá 45 minut, praktická úloha trvá 75 minut. Praktickou úlohu žák řeší na základě písemného zadání s podporou informačních a komunikačních technologií.
(3)
Požadavky na úroveň informačních a komunikačních technologií potřebné k vykonání praktické úlohy oznámí Centrum a zveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30. září školního roku, v němž se maturitní zkouška koná. Požadavky jsou platné pro jarní a podzimní zkušební období následující po jejich zveřejnění.“.
20.
V § 10 odst. 1 písm. a) se za slova „cizí jazyk“ vkládají slova „, který je ve škole vyučován,“.
21.
V § 11 odst. 1 se slovo „zkoušek“ nahrazuje slovy „didaktických testů a písemných prací“.
22.
V § 11 odst. 2 se slova „zadavatele a hodnotitele“ nahrazují slovy „zadavatele, hodnotitele a ředitele školy“.
23.
V § 11 odst. 2 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f)
pokyny pro ředitele školy,“.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena g) a h).
24.
V § 11 odst. 3 se slovo „školu“ nahrazuje slovy „zkušební místo“.
25.
V § 11 odst. 5 se slova „společně s žákem, který bude vylosován,“ zrušují.
26.
V § 11 odst. 5 se věta poslední zrušuje.
27.
V § 11 odst. 6 se za slova „Zadavatel rozdá“ vkládají slova „zadání zkoušky a“.
28.
§ 13 a 14, včetně poznámky pod čarou č. 11 znějí:
㤠13
(1)
Zadavatel vybere bezprostředně po ukončení zkoušky podle jednotného zkušebního schématu od žáků vyplněné záznamové archy spolu s prezenční listinou a zadáním zkoušky, překontroluje jejich úplnost, uloží záznamové archy a zadání zkoušky do bezpečnostních obálek a o uložení provede záznam do protokolu o konání zkoušky v učebně. Bezpečnostní obálky neprodleně předá komisaři. Komisař i zadavatel potvrdí jejich předání v záznamu o předání.
(2)
Komisař převede záznamové archy písemných prací do elektronické podoby a prostřednictvím informačního systému Centra je odešle do Centra. Komisař zhotoví kopii každého záznamového archu a předá ji společně s originálem řediteli školy. Ředitel školy předá bez zbytečného odkladu kopii záznamového archu písemné práce hodnotiteli k ohodnocení. Ředitel školy i hodnotitel potvrdí jeho předání v záznamu o předání.
(3)
Komisař převede záznamové archy didaktických testů do elektronické podoby a prostřednictvím informačního systému Centra je odešle do Centra.
(4)
Po ukončení didaktických testů předá komisař řediteli bezpečnostní obálky se zadáním didaktických testů. Oba potvrdí předání v záznamu o předání. Ředitel školy bezpečnostní obálky se zadáním didaktických testů po jejich převzetí od komisaře uloží do bezpečnostní schránky a po ukončení zkoušek na základě výzvy Centra zajistí předání bezpečnostní schránky Centru způsobem stanoveným Centrem.
(5)
Záznamové archy didaktických testů a písemných prací a ohodnocené kopie písemných prací se ukládají ve škole způsobem stanoveným zákonem o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů11). Skartační lhůta činí 45 let.
§ 14
(1)
Ředitel školy může do nabídky povinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky zařadit pouze předměty nebo jiné ucelené části vzdělávacího obsahu, jejichž celková doba podle učebního plánu školního vzdělávacího programu činí po dobu vzdělávání nejméně 144 vyučovacích hodin. Obsahem zkoušky může být více obsahově příbuzných předmětů školního vzdělávacího programu.
(2)
Pro jiné formy vzdělávání než denní je pro stanovení nejnižšího počtu vyučovacích hodin po dobu vzdělávání rozhodující vzdělávací obsah uvedený ve školním vzdělávacím programu, který odpovídá denní formě vzdělávání.
11)
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
29.
V § 15 odst. 6 se slovo „prodloužení“ nahrazuje slovem „délce“.
30.
V § 16 odst. 2 se slova „o prodloužení doby přípravy rozhoduje“ nahrazují slovy „v případech, kdy to povaha zkoušky vyžaduje, rozhoduje o prodloužení doby přípravy“.
31.
V § 20 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Uzpůsobení pracovních listů pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky zajistí škola v souladu s přílohou č. 3.“.
32.
V § 20 odstavec 4 zní:
„(4)
Podmínky pro konání maturitní zkoušky se upraví žákovi vždy, pokud z posudku vyplývá, že zdravotní postižení nebo zdravotní znevýhodnění trvá k termínu odevzdání přihlášky déle než jeden rok. V případech, kdy zdravotní postižení nebo zdravotní znevýhodnění s výjimkou žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky podle přílohy č. 2 bodu 5 písm. a) skupiny 1 (SPUO-1) trvá kratší dobu než jeden rok nebo nastane v době od odevzdání přihlášky do termínu konání maturitní zkoušky, uzpůsobí podmínky pro konání maturitní zkoušky ředitel školy v dohodě s daným školským poradenským zařízením s přihlédnutím k pravidlům uzpůsobení maturitní zkoušky pro žáky se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním uvedeným v příloze č. 3 k této vyhlášce.“.
33.
V § 20 odst. 6 se na konci textu věty první doplňují slova „, u žáků zařazených podle přílohy č. 2 do skupiny 2 a 3 přepis řešení zkoušek do záznamových archů“.
34.
V § 22 odst. 1 se slova „, včetně hranice úspěšnosti,“ zrušují.
35.
V § 22 odstavec 3 zní:
„(3)
Hodnotitel předá bez zbytečného odkladu hodnocení písemné práce žáka řediteli školy. Data o hodnocení písemné práce odešle ředitel školy do Centra prostřednictvím informačního systému Centra.“.
36.
V § 22 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větami „Jeden z hodnotitelů zaznamená hodnocení ústní zkoušky společné části do protokolu podle § 29a. Výsledné hodnocení ústní zkoušky společné části založené na shodě obou hodnotitelů a schválené zkušební maturitní komisí předseda zkušební maturitní komise předá bez zbytečného odkladu řediteli školy. Data o výsledném hodnocení ústní zkoušky společné části odešle ředitel školy do Centra prostřednictvím informačního systému Centra.“.
37.
V § 23 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 1 až 5.
38.
V § 23 odst. 1 se slovo „také“ zrušuje.
39.
V § 23 odst. 3 se věta třetí nahrazuje větou „V případě zkušebního předmětu český jazyk a literatura se započítává hodnocení každé dílčí zkoušky rovným dílem.“.
40.
V § 23 odst. 5 se slova „odstavce 4“ nahrazují slovy „odstavce 3“.
41.
V § 23 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Pokud žák zkoušku nebo dílčí zkoušku nekonal, uvádí se v protokolech u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „nekonal(a)“.“.
42.
V § 24 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Pokud žák zkoušku nebo dílčí zkoušku nekonal, uvádí se v protokolech u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „nekonal(a)“.“.
43.
V § 25 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Výsledky zkoušek profilové části maturitní zkoušky předá ředitel školy Centru prostřednictvím informačního systému Centra bezprostředně po ukončení zkoušek ve škole.“.
44.
V § 26 odstavec 1 zní:
„(1)
Hodnocení společné části maturitní zkoušky provede Centrum.“.
45.
V § 26 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Centrum shromáždí výsledky maturitní zkoušky na základě výsledků společné části maturitní zkoušky a výsledků profilové části maturitní zkoušky a zpřístupní je řediteli školy bez zbytečného odkladu prostřednictvím informačního systému Centra, a to nejpozději do 17. června v jarním zkušebním období a do 5 dnů od vykonání poslední zkoušky v podzimním zkušebním období.“.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.
46.
V § 26 odst. 4 se slova „provede ředitel školy“ nahrazují slovy „se provede“.
47.
V § 26 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
V případě, že žák nekonal společnou část maturitní zkoušky v souladu s § 81 odst. 6 školského zákona, provede se celkové hodnocení maturitní zkoušky podle výsledků profilové části maturitní zkoušky.“.
48.
Na začátek části sedmé se vkládá nový § 26a, který zní:
㤠26a
(1)
Protokoly podle § 27 až 31 a záznamy podle § 32 jsou součástí povinné dokumentace maturitní zkoušky a vyhotovují se prostřednictvím informačního systému Centra.
(2)
Protokoly podle § 27 až 31 se ukládají ve škole způsobem stanoveným zákonem o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů11). Skartační lhůta činí 45 let.“.
49.
V § 27 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Komisař převede protokol do elektronické podoby a prostřednictvím informačního systému Centra jej odešle do Centra.“.
50.
V § 27 odst. 3 se slovo „Poslední“ nahrazuje slovy „Nejpozději poslední“.
51.
V § 28 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3.
52.
V § 28 odstavec 1 zní:
„(1)
Protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě zpracovává komisař po ukončení všech didaktických testů a písemných prací společné části maturitní zkoušky, a to na základě údajů z protokolů o průběhu maturitní zkoušky v učebně; protokol podepisuje komisař a ředitel školy. Komisař zpracuje protokol v elektronické podobě a prostřednictvím informačního systému Centra jej odešle do Centra; výtisk protokolu předá řediteli školy k archivaci.“.
53.
V § 29 odstavec 2 zní:
„(2)
Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka zpracovává Centrum a zpřístupní jej řediteli školy prostřednictvím informačního systému Centra nejpozději do 17. června pro jarní zkušební období a do 15. října pro podzimní zkušební období.“.
54.
V § 29 odst. 3 se za slova „z informačního systému“ vkládá slovo „Centra“.
55.
V § 29 odst. 3 se za druhou větu vkládá věta „Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka obdrží i žák, který se ke zkoušce přihlásil a zkoušku nebo dílčí zkoušku nekonal.“.
56.
V § 29 odst. 4 písm. b) bodě 3 se slova „v oboru vzdělání a celkem“ zrušují.
57.
V § 29 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
faksimile podpisu ředitele Centra.“.
58.
V § 29 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Tiskopis protokolu o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka, jehož vzor je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce, je opatřen šedým podtiskem s motivem lipových listů na každé straně tiskopisu a označením série tiskopisu a alespoň šestimístným číslem tiskopisu. Vyhotovuje se na listu formátu 210 x 280 mm s přípustnou odchylkou 3 mm.“.
59.
Za § 29 se vkládá nový § 29a, který včetně nadpisu zní:
㤠29a
Protokol o výsledcích ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky žáka
(1)
Protokol o výsledcích ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky žáka je dokladem o hodnocení těchto zkoušek zkušební maturitní komisí. Přílohou tohoto protokolu jsou záznamy o hodnocení ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky zpracované hodnotiteli. Ředitel školy vytiskne prostřednictvím informačního systému Centra formulář protokolu a jeho příloh pro každého žáka; před zahájením činnosti zkušební maturitní komise předá formuláře jejímu předsedovi spolu s údaji uvedenými v odstavci 3 písm. a).
(2)
Protokol o výsledcích ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky žáka zpracovává předseda zkušební maturitní komise, který jej předá spolu s přílohami bez zbytečného odkladu řediteli školy po ukončení ústních zkoušek společné části.
(3)
Protokol hodnocení obsahuje
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození žáka, název školy a adresu sídla školy, resortní identifikátor školy, obor vzdělání, evidenční číslo protokolu,
b)
údaje o hodnocení každé z dílčích ústních zkoušek společné části
1.
název zkušebního předmětu a úroveň obtížnosti zkoušky,
2.
datum konání zkoušky,
3.
číslo pracovního listu pro zadání ústní zkoušky společné části z cizího jazyka, téma pracovního listu pro zadání ústní zkoušky společné části z českého jazyka a literatury,
4.
výsledné hodnocení ústní zkoušky společné části schválené zkušební maturitní komisí,
c)
podpis předsedy zkušební maturitní komise.
(4)
Protokol o výsledcích ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky žáka se zhotoví i pro žáka, který se ke zkoušce přihlásil a ústní zkoušku společné části nekonal.“.
60.
§ 30 včetně nadpisu zní:
㤠30
Protokol o průběhu profilové části a ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky
(1)
Ředitel školy vytiskne prostřednictvím informačního systému Centra formulář protokolu o průběhu profilové části a ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky; před zahájením činnosti zkušební maturitní komise předá formulář protokolu jejímu předsedovi spolu s údaji uvedenými v odstavci 3 písm. a).
(2)
Protokol o průběhu profilové části a ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky zpracovává předseda zkušební maturitní komise po ukončení všech zkoušek profilové části a ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky v dané třídě; protokol podepisuje předseda zkušební maturitní komise a ředitel školy. Protokol zůstává k archivaci ve škole.
(3)
Protokol o průběhu profilové části a ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky obsahuje
a)
identifikační údaje školy, včetně názvu a adresy školy, resortního identifikátoru školy, evidenčního čísla protokolu,
b)
údaje o průběhu profilové části a ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky v dané třídě, včetně termínů zkoušek, složení zkušební maturitní komise, záznamu o řešení mimořádných situací, data vyhotovení protokolu, podpisu předsedy zkušební maturitní komise a podpisu ředitele školy.“.
61.
V § 31 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ředitel školy vytiskne prostřednictvím informačního systému Centra formulář protokolu pro každého žáka; před zahájením činnosti zkušební maturitní komise předá formulář protokolu jejímu předsedovi spolu s údaji uvedenými v odstavci 3 písm. a).“.
62.
V § 31 odst. 3 písm. b) se za bod 1 vkládají nové body 2 a 3, které znějí:
„2.
forma zkoušky,
3.
jazyk zkoušky, v případě žáků škol a tříd s vyučovacím jazykem národnostní menšiny a žáků dvojjazyčných tříd gymnázií,“.
Dosavadní body 2 až 4 se označují jako body 4 až 6.
63.
V § 31 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
podpis předsedy zkušební maturitní komise.“.
64.
V § 31 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka se zhotoví i pro žáka, který se ke zkoušce přihlásil a zkoušku nebo její část nekonal.“.
65.
Nadpis § 32 zní: „Záznam o předání a záznam o uložení zkušební dokumentace“.
66.
V § 32 odst. 1 se slova „odst. 4 a 5 a podle § 13 odst. 1 až 3“ nahrazují slovy „odst. 3 až 5 a podle § 13 odst. 1 a 2“.
67.
V § 32 odst. 2 se za slova „zkušební dokumentace,“ vkládají slova „identifikační čísla předávaných bezpečnostních schránek se zkušební dokumentací,“.
68.
V § 32 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Záznam o uložení zkušební dokumentace je dokladem o způsobu uložení bezpečnostních schránek se zkušební dokumentací a nakládání s nimi a obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis osoby, která bezpečnostní schránku uložila nebo vyjmula, datum, hodinu a čas uložení nebo vyjmutí bezpečnostní schránky podle § 38 písm. d).
(4)
Záznam o předání a záznam o uložení zkušební dokumentace se ukládají ve škole způsobem stanoveným zákonem o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů11).“.
69.
V § 33 se slova „výsledků žáka uvedených v protokolech o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka a profilové části maturitní zkoušky žáka“ nahrazují slovy „údajů zpřístupněných Centrem podle § 26 odst. 3“.
70.
V § 33 se za slova „Maturitní vysvědčení“ vkládají slova „zhotovuje prostřednictvím informačního systému Centra a“.
71.
V § 34 odstavec 4 zní:
„(4)
Ředitel školy stanoví v souladu s § 2 termíny opravných zkoušek a termíny náhradních zkoušek ústních zkoušek společné části a zkoušek profilové části maturitní zkoušky v jarním a podzimním zkušebním období.“.
72.
V § 35 odst. 2 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se nahrazuje větou „U ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky zastává jeden hodnotitel funkci zkoušejícího a druhý hodnotitel funkci přísedícího.“.
73.
V § 36 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Žák koná zkoušky profilové části maturitní zkoušky a ústní zkoušky společné části maturitní zkoušky před jednou zkušební maturitní komisí.“.
74.
V § 37 písmeno a) zní:
„a)
zpracovává a vydává metodické postupy pro výkon funkce orgánů zajišťujících maturitní zkoušky, zejména ředitele školy, komisaře, zadavatele a hodnotitele, a sleduje jejich dodržování při přípravě podmínek pro konání zkoušek společné části maturitní zkoušky ve škole, při jejich průběhu a při hodnocení výsledků písemných prací a ústních zkoušek společné části,“.
75.
V § 37 se na konci písmene c) nahrazuje tečka čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
zajišťuje v součinnosti s ředitelem školy zprovoznění a řádnou funkčnost informačního systému Centra ve zkušebním místě.“.
76.
§ 38 včetně nadpisu zní:
㤠38
Ředitel školy
Ředitel školy
a)
navrhuje Centru pedagogické pracovníky pro výkon funkce komisaře v počtu, který je o jednoho vyšší než počet zkušebních míst, ve kterých se bude v rámci dané školy konat maturitní zkouška,
b)
navrhuje Centru zadavatele a hodnotitele v počtu, který odpovídá počtu zadavatelů a hodnotitelů pro zajištění maturitní zkoušky v dané škole, a určuje místo působiště pro výkon jeho funkce,
c)
ukládá bezpečnostní schránku tak, aby byla dodržena bezpečnostní opatření podle § 80b školského zákona,
d)
přijímá nezbytná technická, organizační a personální opatření pro zacházení se zkušební dokumentací k maturitní zkoušce a k zajištění řádného uložení bezpečnostních schránek obsahujících zkušební dokumentaci ve všech zkušebních místech školy,
e)
zajišťuje seznámení žáků s podmínkami průběhu maturitní zkoušky,
f)
odpovídá za vyhotovení záznamu o uložení zkušební dokumentace podle § 32 odst. 3,
g)
zajišťuje podmínky pro provoz informačního systému Centra ve všech zkušebních místech školy.“.
77.
V § 39 odst. 1 písm. a) se slovo „koordinuje“ nahrazuje slovy „řídí a kontroluje“.
78.
V § 40 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 20 zní:
„b)
provádí kontrolu přítomnosti žáků v učebně podle prezenční listiny a dokladu totožnosti20) a vede evidenci přítomnosti žáků v učebně v průběhu zkoušky,
20)
Například zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů.“.
79.
V § 40 se na konci textu písmene e) doplňují slova „a zda neporušují podmínky řádného průběhu maturitní zkoušky“.
80.
V § 42 odst. 1 písm. b) se slova „vydáním osvědčení“ nahrazují slovy „jmenováním do funkce“.
81.
V § 42 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
při změně podmínek výkonu funkce komisaře absolvuje aktualizační odbornou přípravu k výkonu své funkce.“.
82.
V § 42 odst. 2 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).
83.
V § 42 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
při změně podmínek výkonu funkce zadavatele absolvuje aktualizační odbornou přípravu k výkonu své funkce.“.
84.
V § 42 odst. 3 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).
85.
V § 42 odst. 3 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 15 zní:
„a)
splňuje podmínky k výkonu činnosti učitele střední školy15), které umožňují vyučovat předmět, který je obsahem zkoušky,
15)
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
86.
V § 42 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
při změně podmínek výkonu funkce hodnotitele absolvuje aktualizační odbornou přípravu k výkonu své funkce.“.
87.
V § 45 odst. 2 písm. a) se slova „část pracovního listu či“ zrušují.
88.
V § 45 odst. 2 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).
89.
V § 45 odst. 3 písm. a) se slova „části pracovního listu či“ zrušují.
90.
V § 45 odst. 3 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).
91.
V § 45 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Informací veřejně nepřístupnou může být prohlášena dokumentace obsahující informace o opatřeních přijatých k zajištění ochrany informací veřejně nepřístupných a o dalších skutečnostech, jejichž zveřejnění by ochranu informací veřejně nepřístupných podle odstavce 2 učinilo neúčinnou.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
92.
V § 45 odst. 5 se slova „a do protokolu o hodnocení ústní zkoušky společné části žáka podle § 22 odst. 4“ zrušují.
93.
Za § 46 se vkládá nový § 46a, který včetně nadpisu zní:
㤠46a
Bezpečnostní a organizační incident a jeho řešení
(1)
Bezpečnostním incidentem se rozumí událost, kdy se s informací označenou za veřejně nepřístupnou podle § 80b odst. 1 školského zákona seznámí osoba, která k tomu není oprávněna. Dojde-li k bezpečnostnímu incidentu v průběhu zkoušek společné části maturitní zkoušky, nebo v době, po kterou je ve škole uložena bezpečnostní schránka se zkušební dokumentací, nebo je-li známa skutečnost nasvědčující tomu, že k bezpečnostnímu incidentu v tomto období ve škole došlo, ředitel školy tuto skutečnost neprodleně oznámí Centru.
(2)
Pokud je bezpečnostním incidentem ohrožen řádný průběh společné části maturitní zkoušky, Centrum předloží jinou verzi zadání zkoušky nebo dílčí zkoušky, případně ministerstvo určí termín pro odložení či opakování zkoušky nebo dílčí zkoušky tak, aby se zkouška nebo dílčí zkouška, jíž se bezpečnostní incident týká, uskutečnila nejpozději do 30 dnů od stanoveného termínu.
(3)
Organizačním incidentem se rozumí událost, která brání řádnému konání zkoušky nebo dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky ve škole a není bezpečnostním incidentem ve smyslu odstavce 1. Dojde-li k organizačnímu incidentu v průběhu zkoušek společné části maturitní zkoušky ve škole, komisař nebo ředitel školy tuto skutečnost neprodleně oznámí Centru.
(4)
Pokud je organizačním incidentem ohrožen řádný průběh společné části maturitní zkoušky ve škole, Centrum po projednání s ředitelem školy stanoví další postup, kterým řádný průběh zkoušek zajistí. V případě potřeby stanoví mimořádný termín konání zkoušek nebo dílčích zkoušek, kterých se organizační incident týká, tak, aby se zkouška v dané škole uskutečnila bez zbytečného odkladu.
(5)
V případě jednotlivé zkoušky podle § 48 až 50 se ustanovení odstavců 1 až 4 použijí obdobně.“.
94.
V § 48 odst. 1 se slova „§ 5, 7, 9 a 10“ nahrazují slovy „§ 10 odst. 1 a ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura“.
95.
V § 48 odstavec 2 zní:
„(2)
K jednotlivé zkoušce, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, se uchazeč přihlašuje podáním přihlášky stanovené v příloze č. 1a k této vyhlášce.“.
96.
V § 48 odstavec 3 zní:
„(3)
Jednotlivá zkouška, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, se koná v termínu stanoveném Centrem. Termín konání jednotlivé zkoušky Centrum zveřejní nejpozději 2 měsíce před jejím konáním, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ve stejné lhůtě Centrum jmenuje komisaře.“.
97.
V § 48 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Způsob a termín zveřejnění seznamu literárních děl pro jednotlivou zkoušku stanoví Centrum.“.
98.
V § 48 odst. 7 se slova „č. 4“ nahrazují slovy „č. 5“.
99.
V § 48 odst. 7 se poslední věta zrušuje.
100.
V § 49 odst. 2 se slova „č. 1“ nahrazují slovy „č. 1b“.
101.
V § 49 odstavec 6 zní:
„(6)
Výsledky uchazeče z jednotlivé zkoušky zveřejní ředitel školy v anonymizované podobě do 14 dnů od vykonání zkoušky.“.
102.
V § 49 odst. 7 se slova „č. 4“ nahrazují slovy „č. 6“.
103.
V § 49 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Při zabezpečení konání jednotlivé zkoušky podle odstavce 1 a § 48 odst. 1 ředitel školy používá informační systém Centra.“.
104.
V § 50 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Konkrétní výši úplaty za konání jednotlivé zkoušky podle § 48 stanoví Centrum současně se zveřejněním termínu konání zkoušky. V případě, že uchazeč částku neuhradí do 5 pracovních dnů od posledního dne, kdy je možno podávat přihlášky k příslušné zkoušce, je platnost jeho přihlášky ukončena.“.
105.
Za § 50 se vkládá nový § 50a, který včetně poznámky pod čarou č. 21 zní:
㤠50a
Tiskopis osvědčení o jednotlivé zkoušce je opatřen šedým podtiskem s motivem lipových listů na každé straně tiskopisu a označením série tiskopisu a alespoň šestimístným číslem tiskopisu. Vyhotovuje se na listu formátu 210 x 280 mm s přípustnou odchylkou 3 mm. Osvědčení vydávané prostřednictvím informačního systému Centra se tiskne na papír opatřený ochrannými prvky podle věty první a druhé. Osvědčení potvrzuje škola nebo Centrum podpisem odpovědného pracovníka a kulatým razítkem s malým státním znakem21).
21)
§ 5 zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 213/2006 Sb.“.
106.
V § 51 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Při konání maturitní zkoušky není u žáků a asistentů dovolena přítomnost elektronických komunikačních prostředků, pokud tato vyhláška nestanoví jinak.“.
107.
V § 51 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Výsledek posouzení zaznamená ředitel školy do informačního systému Centra.“.
108.
V § 51 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Při konání didaktických testů a písemných prací společné části maturitní zkoušky je zakázána vzájemná komunikace mezi žáky. Opuštění učebny z jiných než zdravotních důvodů se posuzuje, jako by žák zkoušku ukončil. Oprávněnost zdravotních důvodů posoudí zadavatel s přihlédnutím k písemnému doporučení ošetřujícího lékaře žáka.
(5)
Tato vyhláška se vztahuje i na ukončování vzdělávání maturitní zkouškou v konzervatořích.“.
109.
Příloha č. 1 zní:
„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.
PŘIHLÁŠKA K MATURITNÍ ZKOUŠCE pro školní rok ________
946kB
“.
110.
Za přílohu č. 1 se vkládají nové přílohy č. 1a a 1b, které znějí:
„Příloha č. 1a k vyhlášce č. 177/2009 Sb.
PŘIHLÁŠKA K JEDNOTLIVÉ ZKOUŠCE, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky (elektronický formulář)
435kB
Příloha č. 1b
k vyhlášce č. 177/2009 Sb.
PŘIHLÁŠKA K JEDNOTLIVÉ ZKOUŠCE, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce profilové části maturitní zkoušky
391kB
“.
111.
Příloha č. 2 zní:
„Příloha č. 2 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.
Kategorizace žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky
1.
Obecná ustanovení
a.
Pro účely společné části maturitní zkoušky se žáci se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním člení do čtyř kategorií podle typu vzdělávacích potřeb a do skupin 1 až 3 podle míry požadovaných uzpůsobení.
b.
Hlavním kritériem pro zařazení do příslušné kategorie a skupiny jsou funkční důsledky určité vady, poruchy, onemocnění nebo postižení žáka ovlivňující konání maturitní zkoušky.
c.
Žáci se souběžným postižením více vadami jsou zařazováni do kategorií a skupin podle toho druhu postižení, které ve větším rozsahu ovlivňuje práci s textem.
2.
Tělesné postižení (TP)
a.
Skupina 1 (TP-1) - žáci s tělesným postižením různé etiologie, kteří nemají obtíže (nebo jen mírné) se čtením běžného textu (bez úprav) a jejichž písemný projev není důsledky postižení ovlivněn, nebo je ovlivněn mírně; žáci pracují se zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro žáky běžné populace).
b.
Skupina 2 (TP-2) - žáci s tělesným postižením různé etiologie, kteří mají vážnější obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) nebo mají obtíže se psaním (jako s fyzickou aktivitou); pracují s upravenou zkušební dokumentací.
c.
Skupina 3 (TP-3-A) - žáci s tělesným postižením nebo souběžným postižením více vadami různé etiologie, kteří mají obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) a se psaním (jako s fyzickou aktivitou). Vzhledem k funkčním důsledkům svého postižení potřebují ke čtení, psaní nebo k dalším činnostem souvisejícím s maturitní zkouškou upravenou zkušební dokumentaci a služby asistenta.
3.
Zrakové postižení (ZP)
a.
Skupina 1 (ZP-1) - žáci se zrakovým postižením různé etiologie, kteří nemají obtíže (nebo jen mírné) se čtením běžného textu (bez úprav) a jejichž písemný projev není důsledky postižení ovlivněn, nebo je ovlivněn mírně; žáci pracují se zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro žáky běžné populace).
b.
Skupina 2 (ZP-2-14, ZP-2-16, ZP-2-20, ZP-2-26, ZP-2-BR) - žáci se zrakovým postižením různé etiologie, kteří mají vážnější obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) a se psaním (jako s fyzickou aktivitou); žáci pracují s upravenou zkušební dokumentací ve zvětšeném písmu velikosti 14 b., 16 b., 20 b., 26 b. nebo v Braillově písmu.
c.
Skupina 3 (ZP-3-14-A, ZP-3-16-A, ZP-3-20-A, ZP-3-26-A, ZP-3-BR-A) - žáci s těžkým zrakovým a/nebo souběžným postižením více vadami různé etiologie, kteří mají vážnější obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) a se psaním (jako s fyzickou aktivitou). Vzhledem k funkčním důsledkům svého postižení potřebují ke čtení, psaní nebo k dalším činnostem souvisejícím s maturitní zkouškou upravenou zkušební dokumentaci (viz skupina 2) a služby asistenta.
4.
Sluchové postižení (SP)
a.
Skupina 1 (SP-1) - žáci se sluchovým postižením různé etiologie, kteří komunikují v mluvené češtině (tj. rozumějí mluvené češtině bez odezírání). Žáci nemají obtíže (nebo jen mírné) se čtením a porozuměním běžnému textu (bez úprav) a jejich písemný projev není důsledky postižení ovlivněn, nebo je ovlivněn mírně; žáci pracují se zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro žáky běžné populace).
b.
Skupina 2 (SP-2; SP-2-A) - žáci se sluchovým postižením nebo žáci se souběžným postižením více vadami různé etiologie, kteří komunikují v mluvené češtině (k porozumění mluvené češtině musejí odezírat) s možnou podporou dalších komunikačních systémů odvozených od českého jazyka a uvedených v zákoně č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, ve znění pozdějších předpisů. Žáci mají vážnější obtíže se čtením a porozuměním běžnému textu (bez úprav) nebo se psaním (po jazykové stránce); pracují s upravenou zkušební dokumentací. Na základě doporučení školského poradenského zařízení mohou ke čtení, porozumění čtenému, psaní nebo k dalším činnostem souvisejícím s maturitní zkouškou využít služby asistenta.
c.
Skupina 3 (SP-3-T; SP-3-T-A) - žáci se sluchovým postižením (převážně žáci prelingválně neslyšící) nebo žáci se souběžným postižením více vadami různé etiologie, kteří za svůj mateřský jazyk považují český znakový jazyk. Žáci primárně komunikují českým znakovým jazykem, případně komunikují prostřednictvím jiného komunikačního systému, který není odvozen od českého jazyka; pracují s upravenou zkušební dokumentací. Žáci vykonávají modifikovanou zkoušku: český jazyk a cizí jazyk-v úpravě pro neslyšící. Žáci využívají služby tlumočníka (v případě postižení více vadami navíc služby asistenta).
5.
Specifické poruchy učení a ostatní (SPUO)
a.
Skupina 1 (SPUO-1) - žáci se specifickou poruchou učení (konkrétně se jedná o dyslexii, dysgrafii, dysortografii či jejich kombinace), žáci s dyspraxií, žáci s narušenou komunikační schopností (např. dyslalie, balbuties, breptavost, dysartrie), žáci, kteří nemohou produkovat řeč po zvukové stránce (sluchová percepce a psaní nejsou znemožněny, ani omezeny), žáci dlouhodobě nemocní a/nebo žáci s lehčími zdravotními poruchami popsanými v doporučení školského poradenského zařízení (poruchy pozornosti, projevy hyperaktivity, hypoaktivity, impulzivity apod.). Žáci mají obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) a se psaním (jak po fyzické, tak po jazykové stránce); pracují se zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro žáky běžné populace).
b.
Skupina 2 (SPUO-2) - žáci se specifickou poruchou učení (konkrétně se jedná o dyslexii, dysgrafii, dysortografii či jejich kombinace) nebo s těžšími formami zdravotních poruch popsanými v doporučení školského poradenského zařízení (poruchy pozornosti, projevy hyperaktivity, hypoaktivity, impulzivity, dyspraxie apod.), dále jsou zde řazeni žáci s poruchami autistického spektra, žáci s těžkým narušením komunikační schopnosti: dysfázií nebo afázií. Žáci mají vážnější obtíže se čtením a porozuměním běžnému textu (bez úprav) a se psaním (jak po fyzické, tak po jazykové stránce); pracují s upravenou zkušební dokumentací.
c.
Skupina 3 (SPUO-3-A) - žáci se souběžným postižením více vadami, poruchami autistického spektra, žáci s těžkým narušením komunikační schopnosti: dysfázií nebo afázií, kteří mají vážnější obtíže se čtením a porozuměním běžnému textu (bez úprav) a se psaním (jak po fyzické, tak po jazykové stránce). Vzhledem k funkčním důsledkům svého postižení potřebují ke čtení, porozumění čtenému textu, psaní nebo k dalším činnostem souvisejícím s maturitní zkouškou upravenou zkušební dokumentaci a služby asistenta.“.
112.
Příloha č. 3 zní:
„Příloha č. 3 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.
Uzpůsobení maturitní zkoušky pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky
A)
Úpravy prostředí
a)
Žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky jsou testováni v samostatné učebně, příp. učebnách, odděleně od žáků bez uzpůsobení podmínek maturitní zkoušky z důvodu odlišného časového limitu, používání individuálních kompenzačních pomůcek a dalších uzpůsobení podmínek konání zkoušky (např. přítomnost asistenta).
b)
Úpravy prostředí jsou úpravy pracovního místa (stolky s nastavitelným sklonem a výškou pracovní desky, individuální přisvětlení apod.) nebo úpravy učebny (omezení rušivých prvků, optimalizace podmínek pro odezírání, strukturalizace prostředí pro žáky s poruchami autistického spektra apod.).
B)
Navýšení časového limitu
a)
Žákům s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky se přiznává navýšení časového limitu v rozmezí 25-100 % podle vzdělávacích potřeb žáka; kategorie a skupiny, do kterých je žák s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky zařazen. Konkrétní hranice navýšení časového limitu na testování je uvedena v následující tabulce.
b)
V rámci navýšeného časového limitu na každou zkoušku (např. na didaktický test) mohou mít žáci podle vlastního rozhodnutí libovolný počet individuálních přestávek o libovolné délce. Individuální přestávky nemohou mít žáci během poslechu v rámci didaktického testu z cizího jazyka.
C)
Úpravy zkušební dokumentace
Žáci ve skupině 1 pracují se zkušební dokumentací bez úprav (tj. po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro žáky intaktní populace). Žáci ve skupinách 2 a 3 pracují se zkušební dokumentací upravenou po formální a/nebo obsahové stránce.
a)
Formální úpravy
1.
Formální úpravy spočívají např. ve zvětšení písma (až na 26 bodů) a řádkového prokladu, členění textu na kratší celky, zvýraznění klíčových slov, použití prvků usnadňujících orientaci na stránce, umožnění zápisu odpovědí přímo do testového sešitu.
2.
Zvláštními úpravami formátu jsou přepis do Braillova písma, elektronická verze pro použití na PC vybavených hmatovým nebo hlasovým výstupem a videonahrávky překladu testů do českého znakového jazyka k povinným zkouškám společné části maturitní zkoušky (v rámci zkoušky „Český jazyk a literatura“ jsou tlumočeny pouze instrukce pro práci se zkušební dokumentací a zadání úloh. V rámci zkoušky „cizí jazyk“ jsou tlumočeny pouze pasáže v českém jazyce). U ostatních povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky je zajištěn digitální záznam tlumočení celého testu do českého znakového jazyka na CD, které je součástí testového sešitu.
b)
Obsahové úpravy
1.
Obsah testů zůstává srovnatelný s obsahem testů pro běžnou populaci. Výjimku představují úlohy, které jsou z testů pro určité skupiny žáků zcela vyloučeny z důvodu smyslové nedostupnosti (např. úlohy vyžadující řešení v grafické podobě u žáků se zrakovým postižením nebo úlohy založené na sluchovém vnímání či jazykovém citu u žáků neslyšících). Takové úlohy jsou nahrazeny úlohami jinými, přičemž nové úlohy nemění obtížnost a v maximální možné míře zachovávají i obsahovou specifikaci testu.
1.1
Žáci se sluchovým postižením (skupiny 1, 2, 3) nekonají poslech z cizího jazyka.
1.2
Změna obsahu se týká zkoušek z českého jazyka a literatury a cizího jazyka pro žáky, kteří preferují komunikaci ve znakovém jazyce (tj. žáky zařazené do kategorie SP, skupina 3). Zkoušky z uvedených předmětů jsou modifikovány tak, aby reflektovaly vzdělávací potřeby těchto žáků a dosavadní způsob výuky v základní škole a střední škole.
1.2.1
Český jazyk v úpravě pro neslyšící je modifikací zkušebního předmětu Český jazyk a literatura a je určen výhradně žákům se sluchovým postižením zařazeným do skupiny 3. Obsahově se nejvíce blíží zkoušce z českého jazyka jako jazyka cizího (mj. neobsahuje literaturu) při současném zohlednění některých výjimek pro žáky se sluchovým postižením (vyloučení poslechu, modifikovaná ústní zkouška realizovaná písemně).
1.2.2
Zkouška z cizího jazyka v úpravě pro neslyšící je určena výhradně žákům se sluchovým postižením zařazeným do skupiny 3. Jedná se o modifikaci zkušebního předmětu anglický jazyk. Zkouška má sníženou úroveň obtížnosti při současném zohlednění výjimek pro žáky se sluchovým postižením (vyloučení poslechu, modifikovaná ústní zkouška realizovaná písemně).
1.2.3
Ústní zkouška z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka pro žáky zařazené do kategorie SPUO - žáci s narušenou komunikační schopností (např. dyslalie, balbuties, breptavost, dysartrie), žáci, kteří nemohou produkovat řeč po zvukové stránce (sluchová percepce a psaní nejsou znemožněny, ani omezeny) je uzpůsobena dle pokynů Centra a posudku školského poradenského zařízení. Podmínky pro konání zkoušky jsou ředitelem školy uzpůsobeny tak, aby reflektovaly vzdělávací potřeby těchto žáků a dosavadní způsob výuky v základní škole a střední škole.
D)
Použití kompenzačních pomůcek
a)
Kromě běžných pomůcek, které je v průběhu maturitní zkoušky dovoleno používat (např. překladový slovník při psaní písemné práce v cizím jazyce), mohou žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky navíc používat individuální kompenzační pomůcky. Konkrétní výčet individuálních kompenzačních pomůcek je uveden ve vyjádření školského poradenského zařízení.
b)
Kompenzačními pomůckami jsou označovány pomůcky, přístroje a zařízení, jež pomáhají zmírnit důsledek porušené funkce nebo kompenzují funkci zcela vyřazenou. Používáním kompenzačních pomůcek nesmí žákovi se SVP vzniknout neoprávněná výhoda při konání zkoušky (mezi kompenzační pomůcky proto nepatří encyklopedie, internet, mobilní telefon apod.).
c)
Rozlišují se pomůcky technické (osobní počítač včetně speciálního SW a upravených komponent, optické pomůcky, TV lupa, přídavné osvětlení, polohovací lehátka, Pichtův psací stroj, sluchadlo, kochleární implantát aj.) a pomůcky didaktické (slovník synonym, slovník cizích slov, slovník výkladový, frazeologický, valenční, případně i slovník překladový apod.).
d)
Důležité je též rozdělení na pomůcky v osobním vlastnictví žáka (speciální psací náčiní, sluchadlo, protézy apod.), za jejichž funkčnost si odpovídá žák sám, a pomůcky ve vlastnictví školy, za něž zodpovídá škola.
e)
Pravidla pro použití technických kompenzačních pomůcek stanovuje Centrum.
E)
Odlišné hodnocení výsledků zkoušky
Kritéria hodnocení výsledků zkoušek jsou shodná s kritérii hodnocení běžných žáků. Výjimku představují úpravy kritérií pro hodnocení písemné práce a ústní zkoušky u některých skupin žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek konání maturitní zkoušky (dle posudku školského poradenského zařízení a metodického pokynu Centra). Zkoušky z českého jazyka a cizího jazyka v úpravě pro neslyšící (SP-3) mají z důvodu vynechání poslechu vlastní metodiku hodnocení.
F)
Asistence
a)
Asistence speciálně pedagogická je přiznána žákům s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky, kteří v důsledku svého postižení nemohou ani s využitím kompenzačních pomůcek samostatně vykonat maturitní zkoušku nebo některou její část. Úlohou asistenta je pomoci žákovi minimalizovat vnější překážky a důsledky postižení při zkouškové situaci.
1.
Praktický asistent
Podpora praktického asistenta je nutná v těch případech, kdy má žákovo zdravotní postižení závažný nepříznivý dopad na samostatné vykonávání určitých praktických úkonů, které jsou potřebné v průběhu maturitní zkoušky. Praktický asistent asistuje jak při činnostech přímo se týkajících vlastního konání maturitní zkoušky (asistence při práci se zkušební dokumentací apod.), tak při ostatních praktických úkonech (např. polohování žáka nebo pomoc při sebeobsluze žáka během individuálních přestávek).
2.
Asistent-zapisovatel
Přítomnost asistenta-zapisovatele je nutná v případech, kdy žák v důsledku zdravotního postižení nemůže psát (nebo píše s velkými obtížemi). Asistent-zapisovatel zapisuje dle instrukcí žáka.
3.
Asistent-předčitatel
Asistent-předčitatel je nutný v případech, kdy postižení neumožňuje žákovi (nebo umožňuje pouze s velkými obtížemi) číst psaný text a žák nemá možnost použít PC s hlasovým výstupem. Asistent-předčitatel je osoba, která v rámci předem stanoveného rozsahu a forem pomoci předčítá text podle instrukcí žáka.
4.
Motivující asistent
Je přítomen v případech, kdy porucha nebo postižení způsobuje žákovi obtíže v oblasti koncentrace pozornosti a časové orientace, obtíže s dokončením započaté práce apod. Motivující asistent napomáhá udržet optimální pracovní chování žáka a jeho orientaci v čase.
5.
Asistent-modifikátor
Asistent-modifikátor modifikuje/objasňuje jazykové prostředky, kterým žák nerozumí.
b)
Asistence technická
1.
Technický asistent
Technický asistent zodpovídá za zajištění a funkčnost technických kompenzačních pomůcek a řeší případné problémy technického charakteru.
G)
Tlumočení
Tlumočník tlumočí do českého znakového jazyka nebo z českého znakového jazyka nebo do dalších komunikačních systémů žákům neslyšícím a hluchoslepým (tj. žákům, u nichž rozsah a charakter sluchového postižení neumožňuje plnohodnotnou komunikaci mluvenou řečí).
H)
Přehled uzpůsobení podmínek konání společné části maturitní zkoušky pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek konání maturitní zkoušky
| Skupina 1| Skupina 2| Skupina 3
---|---|---|---
Tělesné postižení (TP)| Navýšení časového limitu o 75 %;
kompenzační pomůcky.| Navýšení časového limitu o 100 %; formální úpravy zkušební dokumentace; případně obsahové úpravy ve smyslu nahrazení některých úloh, možnost zápisu řešení přímo do testového sešitu; kompenzační pomůcky| Uzpůsobení stejná jako u skupiny 2 + asistence
Zrakové postižení (ZP)| Navýšení časového limitu o 75 %;
kompenzační pomůcky.| Navýšení časového limitu o 100 %; formální úpravy zkušební dokumentace (zvětšené písmo velikosti 14, 16, 20, 26 b., Braillovo písmo, elektronická verze); možnost zápisu řešení přímo do testového sešitu; obsahové úpravy (včetně nahrazení některých úloh); kompenzační pomůcky| Uzpůsobení stejná jako u skupiny 2 + asistence
Sluchové postižení (SP)| Navýšení časového limitu o 50 %;
kompenzační pomůcky; vyloučen poslech z cizího jazyka| Navýšení časového limitu o 100 %; formální úpravy zkušební dokumentace; možnost zápisu řešení přímo do testového sešitu; obsahové úpravy (včetně nahrazení některých úloh); kompenzační pomůcky; možnost asistence; vyloučen poslech z cizího jazyka| Uzpůsobení stejná jako u skupiny 2 + konání modifikované zkoušky z českého jazyka a cizího jazyka pro neslyšící + tlumočení českého znakového jazyka a/nebo dalších komunikačních systémů neodvozených od českého jazyka
Specifické poruchy učení a ostatní (SPUO)| Navýšení časového limitu o 25 %;
kompenzační pomůcky| Navýšení časového limitu o 50 %; formální úpravy zkušební dokumentace; případně obsahové úpravy, možnost zápisu řešení přímo do testového sešitu; kompenzační pomůcky| Navýšení časového limitu o 100 %; ostatní uzpůsobení stejná jako u skupiny 2 + asistence (netýká se žáků se SPU)
“.
113.
Příloha č. 4 zní:
„Příloha č. 4 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.
PROTOKOL O VÝSLEDCÍCH SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY ŽÁKA
468kB
“.
114.
Za přílohu č. 4 se doplňují přílohy č. 5 a 6, které znějí:
„Příloha č. 5 k vyhlášce č. 177/2009 Sb.
OSVĚDČENÍ O JEDNOTLIVÉ ZKOUŠCE, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky
71kB
Příloha č. 6
k vyhlášce č. 177/2009 Sb.
OSVĚDČENÍ O JEDNOTLIVÉ ZKOUŠCE, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce profilové části maturitní zkoušky
368kB
“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
Mgr. Dobeš v. r. |
Úplné znění zákona č. 273/2010 Sb. | Úplné znění zákona č. 273/2010 Sb.
Úplné znění zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), jak vyplývá z pozdějších změn
Vyhlášeno 22. 9. 2010, částka 101/2010
* ČÁST PRVNÍ - ZÁKON O VODÁCH (VODNÍ ZÁKON) (§ 1 — § 127)
* ČÁSTI DRUHÁ AŽ DEVÁTÁ - § 128 až 135 (§ 128 až 135 — § 128 až 135)
* ČÁST DESÁTÁ - § 136 (§ 136 — § 136)
* ČÁST JEDENÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 137 — § 137) č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb. č. 2 k zákonu č. 254/2001 Sb.
273
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), jak vyplývá se změn provedených zákonem č. 76/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 274/2003 Sb., zákonem č. 20/2004 Sb., zákonem č. 413/2005 Sb., zákonem č. 444/2005 Sb., zákonem č. 186/2006 Sb., zákonem č. 222/2006 Sb., zákonem č. 342/2006 Sb., zákonem č. 25/2008 Sb., zákonem č. 167/2008 Sb., zákonem č. 181/2008 Sb., zákonem č. 157/2009 Sb., zákonem č. 227/2009 Sb., zákonem č. 281/2009 Sb. a zákonem č. 150/2010 Sb.
VODNÍ ZÁKON
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKON O VODÁCH (VODNÍ ZÁKON)
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Účel a předmět zákona
(1)
Účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl v souladu s právem Evropských společenství1). Účelem tohoto zákona je též přispívat k zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou a k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů.
(2)
Zákon upravuje právní vztahy k povrchovým a podzemním vodám, vztahy fyzických a právnických osob k využívání povrchových a podzemních vod, jakož i vztahy k pozemkům a stavbám, s nimiž výskyt těchto vod přímo souvisí, a to v zájmu zajištění trvale udržitelného užívání těchto vod, bezpečnosti vodních děl a ochrany před účinky povodní a sucha. V rámci vztahů upravených tímto zákonem se bere v úvahu zásada návratnosti nákladů na vodohospodářské služby, včetně nákladů na související ochranu životního prostředí a nákladů na využívané zdroje, v souladu se zásadou, že znečišťovatel platí.
§ 2
Vymezení pojmů
(1)
Povrchovými vodami jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu; tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních.
(2)
Podzemními vodami jsou vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami; za podzemní vody se považují též vody protékající podzemními drenážními systémy a vody ve studních.
(3)
Vodním útvarem je vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod.
(4)
Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku.
(5)
Silně ovlivněný vodní útvar je útvar povrchové vody, který má v důsledku lidské činnosti podstatně změněný charakter.
(6)
Umělý vodní útvar je vodní útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností.
(7)
Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech; kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr.
(8)
Vodním zdrojem jsou povrchové nebo podzemní vody, které jsou využívány nebo které mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely.
(9)
Nakládáním s povrchovými nebo podzemními vodami je jejich vzdouvání pomocí vodních děl, využívání jejich energetického potenciálu, jejich využívání k plavbě nebo k plavení dřeva, k chovu ryb nebo vodní drůbeže, jejich odběr, vypouštění odpadních vod do nich a další způsoby, jimiž lze využívat jejich vlastnosti nebo ovlivňovat jejich množství, průtok, výskyt nebo jakost.
(10)
Povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků a případně i jezer do moře v jediném vyústění, ústí nebo deltě vodního toku.
(11)
Dílčí povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků a případně i jezer do určitého místa vodního toku (obvykle jezero nebo soutok řek).
(12)
Hydrogeologický rajon je území s obdobnými hydrogeologickými poměry, typem zvodnění a oběhem podzemní vody.
§ 2a
(1)
Stavem povrchových vod se rozumí obecné vyjádření stavu útvaru povrchové vody určené ekologickým nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší.
(2)
Stavem podzemních vod se rozumí obecné vyjádření stavu útvaru podzemní vody určené kvantitativním nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší.
(3)
Ekologickým stavem se rozumí vyjádření kvality struktury a funkce vodních ekosystémů vázaných na povrchové vody.
(4)
Dobrým stavem povrchových vod se rozumí takový stav útvaru povrchové vody, kdy je jeho ekologický i chemický stav přinejmenším dobrý.
(5)
Dobrým stavem podzemních vod se rozumí takový stav útvaru podzemních vod, kdy je jeho kvantitativní i chemický stav přinejmenším dobrý.
(6)
Dobrým chemickým stavem povrchových vod se rozumí chemický stav potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí (§ 23a), při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy environmentální kvality.
(7)
Dobrým chemickým stavem podzemních vod se rozumí chemický stav potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí (§ 23a), při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy environmentální kvality.
(8)
Normou environmentální kvality se rozumí koncentrace znečišťující látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech, která nesmí být překročena z důvodů ochrany lidského zdraví a životního prostředí.
(9)
Kvantitativním stavem podzemních vod se rozumí vyjádření míry ovlivnění útvaru podzemních vod přímými a nepřímými odběry.
§ 3
Práva k vodám a právní povaha vod
(1)
Povrchové a podzemní vody nejsou předmětem vlastnictví a nejsou součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž nebo pod nímž se vyskytují; práva k těmto vodám upravuje tento zákon.
(2)
Za povrchové a podzemní vody se nepovažují vody, které byly z těchto vod odebrány.
(3)
V pochybnostech o tom, zda se jedná nebo nejedná o povrchové nebo podzemní vody, rozhoduje vodoprávní úřad.
§ 4
(1)
Na vody, které jsou podle zvláštního zákona1a) vyhrazenými nerosty, a na přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod, o nichž bylo vydáno osvědčení podle zvláštního zákona2) se tento zákon vztahuje, jen pokud tak výslovně stanoví.
(2)
Důlní vody se pro účely tohoto zákona považují za vody povrchové, popřípadě podzemní a tento zákon se na ně vztahuje, pokud zvláštní zákon1a) nestanoví jinak.
HLAVA II
NAKLÁDÁNÍ S VODAMI
Díl 1
Základní povinnosti
§ 5
(1)
Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, je povinen dbát o jejich ochranu a zabezpečovat jejich hospodárné a účelné užívání podle podmínek tohoto zákona a dále dbát o to, aby nedocházelo k znehodnocování jejich energetického potenciálu a k porušování jiných veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy3).
(2)
Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami k výrobním účelům, je povinen za účelem splnění povinností podle odstavce 1 provádět ve výrobě účinné úpravy vedoucí k hospodárnému využívání vodních zdrojů a zohledňující nejlepší dostupné technologie.
(3)
Při provádění staveb4) nebo jejich změn nebo změn jejich užívání jsou stavebníci povinni podle charakteru a účelu užívání těchto staveb je zabezpečit zásobováním vodou a odváděním, čištěním, popřípadě jiným zneškodňováním odpadních vod z nich v souladu s tímto zákonem a zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen „srážkové vody“) v souladu se stavebním zákonem4). Stavební úřad nesmí bez splnění těchto podmínek vydat stavební povolení nebo rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o povolení změn stavby před jejím dokončením, popřípadě kolaudační souhlas ani rozhodnutí o změně užívání stavby.
Díl 2
Nakládání s povrchovými vodami
§ 6
Obecné nakládání s povrchovými vodami
(1)
Každý může na vlastní nebezpečí bez povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu odebírat povrchové vody nebo s nimi jinak nakládat pro vlastní potřebu, není-li k tomu třeba zvláštního technického zařízení.
(2)
Povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu rovněž není třeba k zachycování povrchových vod jednoduchými zařízeními na jednotlivých pozemcích a stavbách nebo ke změně přirozeného odtoku vod za účelem jejich ochrany před škodlivými účinky těchto vod.
(3)
Při obecném nakládání s povrchovými vodami se nesmí ohrožovat jakost nebo zdravotní nezávadnost vod, narušovat přírodní prostředí, zhoršovat odtokové poměry, poškozovat břehy, vodní díla a zařízení, zařízení pro chov ryb a porušovat práva a právem chráněné zájmy jiných.
(4)
Vodoprávní úřad může obecné nakládání s povrchovými vodami rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy bez náhrady upravit, omezit, popřípadě zakázat, vyžaduje-li to veřejný zájem, zejména dochází-li při něm k porušování povinností podle odstavce 3 nebo z důvodu bezpečnosti osob. Působnost jiných správních úřadů ke stanovení podmínek k užívání těchto vod ke koupání5) není tímto zákonem dotčena.
§ 7
Užívání povrchových vod k plavbě
(1)
K užívání povrchových vod k plavbě a k odběru vody potřebné k provozu plavidel není třeba povolení vodoprávního úřadu.
(2)
Provozovatelé plavidel jsou povinni vybavit je potřebným zařízením k akumulaci odpadních vod a řádně je provozovat, pokud při jejich užívání nebo provozu mohou odpadní vody vznikat, a jsou povinni zabránit únikům odpadních vod a závadných látek z plavidel do vod povrchových.
(3)
Provozovatelé přístavů a speciálních lodí6) určených k dopravě pohonných hmot a odpadů z plavidel (dále jen „obslužní loď“) jsou povinni zabezpečovat zásobování plavidel pohonnými a provozními hmotami a odstraňování odpadních vod nebo závadných látek z plavidel v přístavech nebo pomocí obslužních lodí tak, aby při tom nedocházelo ke znečišťování povrchových nebo podzemních vod.
(4)
Přečerpávání odpadních vod nebo závadných látek z plavidel a zásobování plavidel pohonnými nebo provozními hmotami mimo přístavy je zakázáno, pokud jejich objem je v jednotlivých případech větší než 50 litrů nebo pokud tyto činnosti nezabezpečuje obslužní loď.
(5)
Na povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně a na nádržích určených povolením nebo rozhodnutím vodoprávního úřadu podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 4 nebo podle předchozích předpisů pro chov ryb je plavba plavidel se spalovacími motory zakázána. Nejde-li o dopravně významné vodní cesty7), je tato plavba zakázána na vodních nádržích a vodních tocích, které stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou. Povrchové vody lze užívat k plavbě jen tak, aby při tom nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vod a vodních ekosystémů, bezpečnosti osob a vodních děl; rozsah a podmínky užívání povrchových vod k plavbě stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.
(6)
Zákaz plavby podle odstavce 5 se nevztahuje na plavidla Státní plavební správy, Hasičského záchranného sboru České republiky, ozbrojených sil České republiky, PoliciePolicie České republiky, obecní policiepolicie, celní správy České republiky a správců vodních toků, pokud jsou použita ke služebním účelům, dále na plavidla, použitá v souvislosti s výstavbou, údržbou nebo provozem vodních děl nebo jiných staveb na vodních tocích nebo na pozemcích při nich, plavidla osob vykonávajících povinnosti podle tohoto zákona nebo plavidla použitá k nutnému zajištění zdravotní služby nebo při ochraně před povodněmi. Zákaz plavby podle odstavce 5 se, s výjimkou ochranných pásem vodních zdrojů I. stupně, nevztahuje na plavidla osob, které mají platné povolení k nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 4 nebo podle předchozích předpisů, a to při obhospodařování nádrží určených takovým rozhodnutím pro chov ryb.
(7)
O výjimkách ze zákazu a omezení podle odstavce 5 rozhoduje v jednotlivých případech vodoprávní úřad po projednání se Státní plavební správou.
(8)
Kontrolu dodržování zákazu plavby plavidel se spalovacími motory na povrchových vodách podle odstavce 5, jakož i kontrolu užívání povrchových vod k plavbě s ohledem na stanovený rozsah a podmínky jejich užívání vykonává PoliciePolicie České republiky a Státní plavební správa.
Díl 3
Povolení, souhlas a vyjádření
Oddíl 1
Povolení
§ 8
Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami
(1)
Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (dále jen „povolení k nakládání s vodami“) je třeba
a)
jde-li o povrchové vody a nejde-li při tom o obecné nakládání s nimi
1.
k jejich odběru,
2.
k jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci,
3.
k využívání jejich energetického potenciálu,
4.
k užívání těchto vod pro chov ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů, za účelem podnikání,
5.
k jinému nakládání s nimi,
b)
jde-li o podzemní vody
1.
k jejich odběru,
2.
k jejich akumulaci,
3.
k jejich čerpání za účelem snižování jejich hladiny,
4.
k umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou,
5.
k jinému nakládání s nimi,
c)
k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních,
d)
k čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následnému vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie,
e)
k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových, pokud nejde o činnost prováděnou na základě povolení podle zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě7b),
f)
k užívání důlní vody jako náhradního zdroje podle zvláštního zákona1a).
(2)
Povolení k nakládání s vodami se vydává fyzickým nebo právnickým osobám k jejich žádosti. Fyzická nebo právnická osoba, která má platné povolení k nakládání s vodami podle odstavce 1 nebo podle předchozích předpisů (dále jen „oprávněný“) je oprávněna nakládat s vodami v rozsahu a k účelu po dobu uvedenou v platném povolení.
(3)
Povolení k nakládání s vodami není třeba
a)
k čerpacím pokusům při provádění hydrogeologického průzkumu nebo při průzkumu vydatnosti zdrojů podzemních vod, pokud mají trvat méně než 14 dnů a odběr vody v této době nepřekročí 1 l/s,
b)
k odběrům povrchových a podzemních vod pro zjišťování a hodnocení stavu těchto vod (§ 21),
c)
k jednorázovému odběru povrchových nebo podzemních vod v případech záchranných prací při mimořádných událostech, požárech a jiných živelních pohromách,
d)
k nakládání s povrchovými vodami při cvičení a zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany, PoliciePolicie České republiky, obecní policiepolicie nebo ozbrojených sil České republiky; toto nakládání musí být při cvičení předem projednáno s vodoprávním úřadem,
e)
k využívání energetického potenciálu podzemních vod v případě, že nedochází k odběru nebo čerpání podzemní vody,
f)
k užívání důlních vod organizací při hornické činnosti pro její vlastní potřebu nebo k vypouštění důlních vod organizací1a).
(4)
V pochybnostech o tom, zda se jedná o nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami a o jaký druh nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami se jedná, rozhoduje vodoprávní úřad.
§ 9
(1)
Povolení k nakládání s vodami se vydává na časově omezenou dobu. V povolení k nakládání s vodami se stanoví účel, rozsah, povinnosti a popřípadě podmínky, za kterých se toto povolení vydává. Podkladem vydání povolení k nakládání s podzemními vodami je vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak8).
(2)
Povolení k vypouštění odpadních vod nemůže být vydáno na dobu delší než 10 let, v případě vypouštění odpadních vod se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami podle přílohy č. 1 na dobu delší než 4 roky.
(3)
Povoluje-li vodoprávní úřad odběr povrchových nebo podzemních vod podléhající zpoplatnění (§ 88 a 101) na dobu delší než 1 rok, stanoví současně i výši povoleného ročního odběru.
(4)
Odběr podzemní vody za účelem výroby balené kojenecké nebo pramenité vody lze povolit, pokud zdroj podzemní vody splňuje požadavky na jakost balených kojeneckých nebo pramenitých vod podle vyhlášky upravující požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy8a); v případě, že lze podzemní vodu podle této vyhlášky upravovat, považují se limity na její jakost v ukazatelích, ve kterých ji lze upravovat, za splněné.
(5)
Povolení k nakládání s vodami, které lze vykonávat pouze užíváním vodního díla, je možné vydat jen současně se stavebním povolením k takovému vodnímu dílu ve společném řízení, pokud se nejedná o vodní dílo již existující nebo povolené. V případě vydávání povolení k nakládání s vodami současně s povolením k provedení vodního díla se výroky těchto povolení vzájemně podmiňují; pokud by byla odvoláním napadena obě tato rozhodnutí, provede se nejdříve odvolací řízení o odvolání proti povolení k nakládání s vodami, přičemž odvolací řízení, jehož předmětem je stavební povolení k provedení vodního díla, se přerušuje do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí odvolacího správního orgánu vydané v řízení o odvolání proti povolení k nakládání s vodami.
(6)
Povolení k nakládání s vodami pro využívání jejich energetického potenciálu nemůže být vydáno na dobu kratší než 30 let. Vodoprávní úřad postupem podle § 12 odst. 2 dobu platnosti povolení prodlouží o dobu stanovenou ve stávajícím povolení, nebyla-li oprávněnému pravomocně uložena sankce za opakované porušování povinností stanovených tímto zákonem nebo podle něho.
(7)
Povolení k nakládání s vodami pro jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci se vydává na dobu užívání vodního díla, které takové nakládání s vodami umožňuje.
(8)
Při povolování nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů [§ 8 odst. 1 písm. a) bod 4 a 5], stanoví vodoprávní úřad v povolení podmínky pro použití závadných látek ke krmení ryb a k úpravě povrchových vod na nádržích určených pro chov ryb. V případě, že jsou v povolení stanoveny podmínky pro použití nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek, nesmí být toto povolení vydáno na dobu delší než 4 roky. Na oprávněného, který zachází se závadnými látkami v rozsahu podmínek podle věty první, se nevztahuje § 39 odst. 1 věta druhá.
(9)
Povolení k nakládání s vodami k umělému obohacování zdrojů podzemních vod povrchovou vodou lze vydat pouze v případě, že použití zdroje povrchové nebo podzemní vody pro tento účel nepovede k ohrožení cílů stanovených podle § 23a pro tento vodní zdroj nebo cílů stanovených podle § 23a pro uměle obohacovaný zdroj podzemní vody.
§ 10
(1)
Oprávněný, který má povolení k nakládání s vodami s výjimkou povolení podle § 8 odst. 1 písm. a) bodů 2 až 4 a písm. c) v množství alespoň 6 000 m3 vody v kalendářním roce nebo 500 m3 vody v kalendářním měsíci, jakož i ten, kdo má povolení k nakládání s vodami v tomto množství, která je přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodních minerálních vod nebo která je vyhrazeným nerostem, je povinen měřit množství vody, se kterou nakládá, a předávat výsledky tohoto měření příslušnému správci povodí postupem podle § 22 odst. 2.
(2)
Oprávněný, který má povolení ke vzdouvání, případně k akumulaci povrchových vod a přesahuje-li povolený objem vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo vody vodním dílem akumulované 1 000 000 m3, je povinen měřit množství vzduté nebo akumulované vody a předávat o tom údaje příslušnému správci povodí postupem podle § 22 odst. 2.
(3)
Způsob a četnost měření množství podle odstavce 1 pro jednotlivé druhy nakládání s vodami, měření množství vody akumulované nebo vzduté podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo zemědělství po projednání s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.
(4)
Vodoprávní úřad může stanovit v povolení k nakládání s vodami i další podrobnosti těchto měření. V případě mimořádné situace může vodoprávní úřad na návrh oprávněného stanovit způsob a rozsah měření mimo řízení o povolení k nakládání s vodami, a to na omezenou nezbytně nutnou dobu.
§ 11
(1)
Práva a povinnosti vyplývající z povolení k nakládání s vodami, které bylo vydáno pro účel spojený s vlastnictvím k pozemkům a nebo stavbám, přecházejí na jejich nabyvatele, pokud tyto pozemky a nebo stavby budou i nadále sloužit účelu uvedenému v povolení. To platí i pro jejich uživatele po dobu užívání těchto pozemků nebo staveb v rozsahu, který odpovídá rozsahu práv uživatele k nim, vyplývajícího ze vzájemného vztahu mezi vlastníkem a tímto uživatelem. Nabyvatelé těchto pozemků a nebo staveb, případně jejich uživatelé, jsou povinni oznámit vodoprávnímu úřadu, že došlo k převodu nebo přechodu pozemku nebo stavby, s nimiž je povolení k nakládání s vodami spojeno, a to do 2 měsíců ode dne jejich převodu nebo přechodu, případně vzniku práv k jejich užívání.
(2)
Povolení k nakládání s vodami nezakládá práva k cizím pozemkům a stavbám ani nevzniká vodoprávnímu úřadu, správci vodního toku nebo vlastníku vodního díla právní povinnost náhrady oprávněným za nemožnost nakládat s vodami v maximálním povoleném množství a s určitými vlastnostmi.
(3)
Nestanoví-li vodoprávní úřad jinak, může oprávněný umožnit výkon svého povolení k nakládání s vodami i jinému.
(4)
Je-li povolené nakládání s vodami nezbytně třeba ve veřejném zájmu a oprávněný své povolení nevyužívá zcela nebo zčásti, může mu vodoprávní úřad uložit povinnost umožnit využití jeho vodního díla nebo zařízení k povolenému nakládání s vodami jinou, vodoprávním úřadem určenou fyzickou nebo právnickou osobou, na dobu nezbytně nutnou nebo do doby rozhodnutí o jeho vyvlastnění nebo omezení vlastnického práva, a to za přiměřenou náhradu.
§ 12
Změna a zrušení povolení k nakládání s vodami
(1)
Vodoprávní úřad může z moci úřední povolení k nakládání s vodami změnit nebo zrušit
a)
nevyužívá-li oprávněný vydaného povolení k nakládání s vodami nebo využívá-li jej pouze minimálně bez vážného důvodu po dobu delší než 2 roky; to neplatí v případě povolení podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 k odběru vody ze záložních zdrojů pro zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu,
b)
byla-li oprávněnému, který má povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, uložena povinnost připojit se na kanalizaci podle zvláštního právního předpisu8b),
c)
při stanovení minimální hladiny podzemních vod, nebyla-li dosud stanovena, či při její změně.
(2)
Vodoprávní úřad může povolení k nakládání s vodami změnit nebo zrušit na žádost oprávněného. Bylo-li povolení vydáno jiné osobě, musí žadatel doložit, že je oprávněným z tohoto povolení.
(3)
Vodoprávní úřad povolení k nakládání s vodami změní nebo zruší, a to i v řízení podle odstavce 1 nebo 2, je-li to nezbytné
a)
k dosažení cílů ochrany vod přijatých v plánu povodí (§ 24 a 26),
b)
ke splnění programů snížení znečištění povrchových vod (§ 34 odst. 2 a § 35 odst. 1),
c)
ke splnění programu snížení znečištění povrchových a podzemních vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami (§ 39 odst. 3),
d)
pro zásobování pitnou vodou podle plánu rozvoje vodovodů a kanalizací8c).
(4)
Požádá-li oprávněný o změnu doby platnosti povolení k nakládání s vodami, povolení nezanikne, dokud o žádosti není pravomocně rozhodnuto; žádost je nutné podat před uplynutím doby platnosti povolení k nakládání s vodami.
(5)
Na změnu a zrušení povolení k nakládání s vodami se použije ustanovení § 9 až 11 obdobně.
§ 13
Zánik povolení k nakládání s vodami
(1)
Povolení k nakládání s vodami zaniká
a)
uplynutím doby, na kterou bylo uděleno,
b)
zánikem vodního díla (§ 55) umožňujícího povolené nakládání s vodou, pokud vodoprávní úřad do 1 roku po zániku díla nestanoví lhůtu a podmínky k uvedení stavby do původního stavu, v tomto případě povolení zaniká marným uplynutím této lhůty,
c)
zánikem právnické osoby nebo smrtí fyzické osoby, kterým bylo povolení uděleno, pokud nedošlo k přechodu oprávnění na dalšího nabyvatele podle § 11 odst. 1.
§ 14
Povolení k některým činnostem
(1)
Povolení k některým činnostem je třeba
a)
k vysazování stromů nebo keřů v záplavových územích v rozsahu ovlivňujícím odtokové poměry,
b)
k těžbě písku, štěrku, bahna s výjimkou bahna k léčivým účelům, valounů apod. (dále jen „říční materiál“) z pozemků, na nichž leží koryto vodního toku,
c)
ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku v záplavových územích (§ 66) a v ochranných pásmech vodních zdrojů,
d)
k zasypávání odstavených ramen vodních toků,
e)
k vrácení vodního toku do původního koryta (§ 45),
f)
k ukládání těžebního odpadu do povrchových vod10b).
(2)
Povolení k činnostem uvedeným v odstavci 1 písm. a) nebo b) se nevyžaduje, vykonává-li je správce vodního toku (§ 48) v souvislosti s jeho správou nebo vlastník vodního díla v souvislosti s údržbou vodní nádrže. Dále není třeba podle odstavce 1 písm. a), vykonává-li je vlastník lesa z důvodů obnovy porostů a při činnostech uložených zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
(3)
Vyplývá-li to z povahy věci, může vodoprávní úřad v povolení stanovit podmínky i dobu, na kterou se povolení uděluje.
§ 15
Stavební povolení k vodním dílům
(1)
K provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání, jakož i k jejich zrušení a odstranění je třeba povolení vodoprávního úřadu. Povolení k provedení nebo změně vodního díla, které má sloužit k nakládání s vodami povolovanému podle § 8, může být vydáno jen v případě, že je povoleno odpovídající nakládání s vodami nebo se nakládání s vodami povoluje současně s povolením k provedení nebo změně vodního díla (§ 9 odst. 5). V případě podle § 126 odst. 5 se povolení k provedení nebo změně vodního díla nevydává současně s rozhodnutím podle zákona o integrované prevenci; práva a povinnosti vyplývající z povolení k provedení, změně vodního díla nebo změně jeho užívání lze vykonávat nejdříve ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle zákona o integrované prevenci.
(2)
Stavební povolení ani ohlášení nevyžadují stavební úpravy vodovodů a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa.
(3)
Vodoprávní úřad ve stavebním povolení stanoví povinnosti, popřípadě podmínky, za kterých je vydává, a účel, kterému má vodní dílo sloužit; stanovené povinnosti musí být v souladu s tímto zákonem. Vodoprávní úřad může ve stavebním povolení uložit předložení provozního řádu vodního díla nejpozději spolu s oznámením podle § 120 stavebního zákona nebo spolu s žádostí o vydání kolaudačního souhlasu.
(4)
Vodoprávní úřad vykonává působnost speciálního stavebního úřadu podle zvláštního zákona10).
(5)
Vodoprávní úřad může vyzvat žadatele o stavební povolení k předložení návrhu manipulačního řádu, popřípadě výpočtu povodňové vlny zvláštní povodně, a to u vodních děl vzdouvajících nebo akumulujících povrchové vody a staveb využívajících jejich energetický potenciál.
(6)
Při povolování vodních děl, jejich změn, změn jejich užívání a jejich odstranění musí být zohledněna ochrana vodních a na vodu vázaných ekosystémů. Tato vodní díla nesmějí vytvářet bariéry pohybu ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku. To neplatí v případech,
a)
jde-li o rybníky nebo vodní nádrže pro chov ryb nebo o stavby k hrazení bystřin a strží,
b)
vyžaduje-li to ochrana před povodněmi nebo jiný veřejný zájem, nebo
c)
kdy pohyb ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku nelze zajistit z důvodu technické neproveditelnosti nebo neúměrných nákladů.
(7)
Zanikne-li povolení vydané podle ustanovení § 8 odst. 1 nebo podle předchozích předpisů o nakládání s vodami, rozhodne vodoprávní úřad o podmínkách dalšího trvání, popřípadě odstranění vodního díla, které umožňovalo nakládání s vodami.
(8)
Vodoprávní úřad může nařídit zastavení prací na stavbě nebo odstranění stavby provedené nebo prováděné mimořádným postupem podle stavebního zákona z příkazu povodňového orgánu obceobce, obceobce s rozšířenou působností nebo kraje. Vydání tohoto rozhodnutí je prvním úkonem v řízení.
(9)
Vodní díla nelze povolovat ve zkráceném řízení podle § 117 stavebního zákona; to neplatí v případě staveb vodovodních řadů, kanalizačních stok a kanalizačních objektů, které nevyžadují povolení k nakládání s vodami.
(10)
Vodoprávní úřad rozhodnutí o zrušení vodního díla oznámí příslušnému stavebnímu úřadu.
§ 15a
Ohlášení vodních děl a vodohospodářských úprav
(1)
K provedení vodních děl určených pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jejichž podstatnou součástí jsou výrobky označované CE podle zvláštního právního předpisu10c), postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu. Při jejich ohlašování se přiměřeně použijí ustanovení stavebního zákona o ohlašování staveb.
(2)
Ohlášení vodního díla podle odstavce 1 obsahuje
a)
náležitosti podle stavebního zákona4),
b)
kategorii výrobku označeného CE,
c)
projektovou dokumentaci zpracovanou osobou, která získala oprávnění k této činnosti podle zvláštního právního předpisu10d),
d)
způsob vypouštění odpadních vod,
e)
vyjádření příslušného správce vodního toku v případě vypouštění odpadních vod z vodního díla do vod povrchových,
f)
stanovisko správce povodí,
g)
vyjádření osoby s odbornou způsobilostí v případě vypouštění odpadních vod z vodního díla přes půdní vrstvy do vod podzemních a
h)
provozní řád.
(3)
Udržovací práce, které by mohly negativně ovlivnit životní prostředí nebo stabilitu vodního díla, je jeho vlastník povinen ohlásit vodoprávnímu úřadu. Ohlášení podléhá i obnova vodních děl zničených živelní pohromou nebo havárií a vodohospodářské úpravy. V případech podle věty první a druhé činí lhůta pro sdělení vodoprávního úřadu, že proti obnovení nemá námitek, 15 dnů; v této lhůtě může stavební úřad ohlášenou obnovu nebo udržovací práce nebo vodohospodářské úpravy zakázat.
(4)
Jestliže vodoprávní úřad s provedením ohlášeného vodního díla souhlasí, má se za povolené i nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. c); ustanovení § 9 odst. 2 se v takovém případě nepoužije. Vodoprávní úřad sdělí tyto skutečnosti bez zbytečného odkladu správci povodí. V případě, že je provedením ohlášeného vodního díla dotčen vodní tok, sdělí vodoprávní úřad tyto skutečnosti též příslušnému správci vodního toku.
§ 16
Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace
(1)
K vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných závadných látek (§ 39 odst. 3), do kanalizace je třeba povolení vodoprávního úřadu. Při vydávání povolení je vodoprávní úřad vázán emisními standardy a lhůtami pro jejich dosažení stanovenými v nařízení vlády vydaném podle § 38 odst. 8.
(2)
Pokud se do kanalizace vypouštějí odpadní vody obsahující zvlášť nebezpečné závadné látky z jedné nebo více jednotlivých technologicky vymezených výrob, je třeba povolení podle odstavce 1 samostatně pro každou z těchto výrob. Jsou-li průmyslové odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek vypouštěny do kanalizace, která je součástí výrobního areálu, a jsou čištěny v zařízení určeném k čištění nebo zneškodňování těchto odpadních vod, může vodoprávní úřad vydat povolení až k místu výpusti z tohoto zařízení.
(3)
Při vydávání tohoto povolení postupuje vodoprávní úřad přiměřeně podle ustanovení § 38 odst. 8 až 10. Ustanovení zvláštního právního předpisu10a) tím nejsou dotčena.
(4)
Vodoprávní úřad uloží v povolení podle odstavce 1 povinnost zřídit kontrolní místo a způsob měření objemu vypouštěných odpadních vod, míry jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami a způsob, jímž mu budou výsledky měření předávány. Při tom přihlíží ke schválenému kanalizačnímu řádu.
(5)
Pokud je pro odstraňování zvlášť nebezpečných závadných látek z odpadních vod vypouštěných do kanalizace instalováno zařízení s dostatečnou a prokazatelnou účinností, může vodoprávní úřad v povolení stanovit místo povinnosti podle odstavce 4 podmínky provozu takového zařízení.
Oddíl 2
Souhlas
§ 17
(1)
Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke stavbám, zařízením nebo činnostem, k nimž není třeba povolení podle tohoto zákona, které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to
a)
ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, nebo na pozemcích s takovými pozemky sousedících, pokud tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry,
b)
ke zřizování dálkových potrubí a stavbám umožňujícím podzemní skladování látek v zemských dutinách, jakož i ke skladům, skládkám, popřípadě nádržím, pokud provoz uvedených staveb a skládek může významně ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod,
c)
ke stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových územích; ustanovení § 67 tím není dotčeno,
d)
ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze vodního toku,
e)
ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů,
f)
k úložným místům pro nakládání s těžebním odpadem nebo k rozhodnutí o povinnosti shromažďovat a upravovat znečištěnou vodu a průsaky podle jiného právního předpisu10b),
g)
k vrtům pro využívání energetického potenciálu podzemních vod, z nichž se neodebírá nebo nečerpá podzemní voda; vodoprávní úřad může v řízení o udělení tohoto souhlasu žadateli uložit, aby mu předložil vyjádření osoby s odbornou způsobilostí8).
(2)
Vyplývá-li to z povahy věci, může vodoprávní úřad v souhlasu stanovit podmínky i dobu, po kterou se souhlas uděluje.
(3)
Souhlas je závazný pro příslušné orgány při postupu podle zvláštních zákonů4),7b),10b) v případech uvedených v odstavci 1.
(4)
Souhlasu podle odstavce 1 není třeba k činnostem, jichž je třeba při cvičení nebo zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany, Báňské záchranné služby, PoliciePolicie České republiky, obecní policiepolicie a ozbrojených sil České republiky, které v případech cvičení postupují v dohodě s příslušným vodoprávním úřadem.
Oddíl 3
Vyjádření
§ 18
(1)
Každý, kdo hodlá umístit, provést, změnit nebo odstranit stavbu nebo zařízení a nebo provádět jiné činnosti, pokud takový záměr může ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod, má právo, aby po dostatečném doložení záměru obdržel vyjádření vodoprávního úřadu, zda je tento záměr z hlediska zájmů chráněných podle tohoto zákona možný, popřípadě za jakých podmínek.
(2)
Vodoprávní úřad vydá vyjádření rovněž k využívání zdrojů přírodní minerální vody osvědčených podle zvláštního zákona2).
(3)
Vyjádření není rozhodnutím ve správním řízení a nenahrazuje povolení nebo souhlas vodoprávního úřadu vydaný podle tohoto zákona.
Díl 4
Vodoprávní evidence
§ 19
(1)
Správní úřady a orgány územní samosprávy jsou povinny vést evidenci jimi vydaných rozhodnutí, opatření obecné povahy, závazných stanovisek, souhlasů a jim podaných ohlášení, k nimž daly souhlas podle tohoto zákona, a dále částí rozhodnutí, které podle zákona o integrované prevenci nahradily rozhodnutí vydávaná podle tohoto zákona.
(2)
Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou stanoví rozsah a způsob vedení evidence podle odstavce 1, vymezí rozsah údajů a způsob jejich ukládání do informačního systému veřejné správy11) a způsob přechodu informací z dosavadní vodohospodářské evidence a souhrnné vodohospodářské evidence12) do tohoto informačního systému.
(3)
Správní úřady a orgány územní samosprávy jsou povinny z jimi vedené evidence podle odstavce 1 ukládat jimi vydávaná rozhodnutí, opatření obecné povahy, závazná stanoviska a identifikační údaje v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou podle odstavce 2 do informačního systému veřejné správy (§ 22 odst. 3 a 4) a předávat je v elektronické podobě Ministerstvu zemědělství nejpozději za kalendářní čtvrtletí vždy do 15. dne prvního měsíce následujícího čtvrtletí.
(4)
Správci povodí jsou povinni průběžně ukládat vybrané údaje z pravomocných rozhodnutí, z opatření obecné povahy a ze závazných stanovisek vodoprávních úřadů v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou podle odstavce 2 do informačního systému veřejné správy.
§ 20
Údaje zapisované do katastru nemovitostí
(1)
Přehrady, hráze, jezy, stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejích březích, stavby k využití vodní energie a stavby odkališť, pokud jsou spojené se zemí pevným základem, se evidují v katastru nemovitostínemovitostí12a). Podrobnosti vymezení těchto vodních děl stanoví Ministerstvo zemědělství v dohodě s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním vyhláškou.
(2)
V katastru nemovitostínemovitostí se vyznačují ochranná pásma vodních děl (§ 58 odst. 3) podle odstavce 1 a ochranná pásma vodních zdrojů (§ 30) údaji o způsobu ochrany nemovitostínemovitostí13).
(3)
Vodoprávní úřad je povinen zaslat příslušnému katastrálnímu úřadu údaje potřebné k evidenci ochrany území podle odstavce 2 do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla tato ochrana území vymezena.
HLAVA III
STAV POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD
§ 21
(1)
Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod slouží k zajišťování podkladů pro výkon veřejné správy podle tohoto zákona, plánování v oblasti vod a k poskytování informací veřejnosti a provádí se podle povodí povrchových vod a hydrogeologických rajonů podzemních vod.
(2)
Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod zahrnuje zejména
a)
zjišťování množství a jakosti povrchových a podzemních vod včetně jejich ovlivňování lidskou činností a zjišťování stavu vodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů,
b)
vedení vodní bilance (§ 22 odst. 1),
c)
zřízení, vedení a aktualizace evidence
1.
vodních toků a objektů na nich, jejich dílčích povodí, hydrogeologických rajonů a vodních nádrží,
2.
vodních útvarů včetně silně ovlivněných vodních útvarů a umělých vodních útvarů,
3.
množství a jakosti povrchových a podzemních vod, stavu vodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů,
4.
odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích,
5.
mezinárodních oblastí povodí na území České republiky a dílčích povodí (§ 24),
6.
chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28),
7.
ochranných pásem vodních zdrojů (§ 30),
8.
zdrojů povrchových a podzemních vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,
9.
citlivých oblastí (§ 32),
10.
zranitelných oblastí (§ 33),
11.
oblastí povrchových vod využívaných ke koupání (§ 34),
12.
povrchových vod, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů (§ 35),
13.
vodních děl k vodohospodářským melioracím pozemků (§ 56),
14.
záplavových území (§ 66).
Rozsah a způsob zpracování, ukládání a předávání údajů zahrnutých v evidencích, včetně statistických a kartografických dat, do informačních systémů veřejné správy (§ 22 odst. 3 a 4) stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.
(3)
Způsob vymezení hydrogeologických rajonů, vymezení vodních útvarů, způsob hodnocení jejich stavu a způsob hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů (§ 23a), náležitosti programů zjišťování a hodnocení stavu vod (§ 26 odst. 4) stanoví Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
(4)
Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod a provozování informačních systémů veřejné správy provádějí správci povodí a další odborné subjekty, které za tím účelem pověřuje, zřizuje nebo zakládá Ministerstvo zemědělství, popřípadě Ministerstvo životního prostředí (dále jen „pověřené odborné subjekty“). Správci povodí a pověřené odborné subjekty jsou povinni se při této činnosti řídit pokyny svého zakladatele nebo zřizovatele.
(5)
Správci povodí a pověřené odborné subjekty jsou oprávněni požadovat pro účely zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod informace od toho, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, jakož i od správních úřadů, popřípadě orgánů územní samosprávy, do jejichž působnosti povolování nakládání s uvedenými vodami spadá, nebo které vedou informační systémy podle zvláštních právních předpisů14), ti jsou povinni bezplatně sdělovat data správcům povodí a pověřeným odborným subjektům, popřípadě si správci povodí a pověřené odborné subjekty mohou u nich tato data bezplatně a za jejich pomoci zjišťovat. Ustanovení zvláštních právních předpisů chránících utajované informaceutajované informace tím nejsou dotčena.
(6)
Správci povodí a pověřené odborné subjekty poskytují na vyžádání bezplatně správním úřadům informace o stavu povrchových a podzemních vod; zároveň bezplatně poskytují Ministerstvu zdravotnictví informace týkající se nakládání s povrchovými a podzemními vodami v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod.
(7)
Pro vstup pověřených zaměstnanců správců povodí a pověřených odborných subjektů na cizí pozemky, stavby nebo do staveb platí obdobně ustanovení § 114 odst. 1 a 2.
§ 22
(1)
Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu. Obsah vodní bilance a způsob jejího sestavení stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.
(2)
Pro potřeby vodní bilance jsou odběratelé povrchových nebo podzemních vod, jakož i ti, kteří využívají přírodní léčivé zdroje nebo zdroje přírodních minerálních vod a vody, které jsou vyhrazenými nerosty, a dále ti, kteří vypouštějí do vod povrchových nebo podzemních vody odpadní nebo důlní v množství přesahujícím v kalendářním roce 6 000 m3 nebo 500 m3 v kalendářním měsíci, nebo ti, jejichž povolený objem vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo vody vodním dílem akumulované přesahuje 1 000 000 m3, povinni jednou ročně ohlašovat příslušným správcům povodí údaje o těchto odběrech a vypouštění a dále údaje o vzdouvání, popř. akumulaci, způsobem a v rozsahu, který stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.
(3)
Ministerstvo zemědělství spravuje informační systém veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci
a)
vodních toků a objektů na nich, jejich dílčích povodí,
b)
odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích,
c)
mezinárodních oblastí povodí na území České republiky a dílčích povodí (§ 24),
d)
zdrojů povrchových a podzemních vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,
e)
vodních děl k vodohospodářským melioracím pozemků (§ 56).
(4)
Ministerstvo životního prostředí spravuje informační systém veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci
a)
hydrogeologických rajonů a vodních útvarů včetně silně ovlivněných vodních útvarů a umělých vodních útvarů,
b)
množství a jakosti povrchových a podzemních vod, stavu vodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů,
c)
chráněných oblastí přirozené akumulace vod,
d)
ochranných pásem vodních zdrojů,
e)
citlivých oblastí,
f)
zranitelných oblastí,
g)
oblastí povrchových vod využívaných ke koupání,
h)
záplavových území,
i)
povrchových vod, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů.
(5)
Ministerstvo životního prostředí spravuje jako samostatnou součást informačního systému veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) registr chráněných oblastí, ve kterém v návaznosti na vodní útvary povrchové nebo podzemní vody eviduje oblasti území vyžadující zvláštní ochranu podle tohoto zákona nebo zákona o ochraně přírody a krajiny14a).
(6)
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí postupují při správě informačních systémů podle odstavců 3 a 4 podle zvláštního právního předpisu15). Tyto informační systémy slouží zejména pro účely podle § 21 odst. 1, § 23 až 26, § 54 a § 108 odst. 2 písm. v).
HLAVA IV
PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD
§ 23
(1)
Plánování v oblasti vod je soustavná koncepční činnost, kterou zajišťuje stát, a jeho účelem je vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy
a)
ochrany vod jako složky životního prostředí,
b)
snížení nepříznivých účinků povodní a sucha a
c)
udržitelného užívání vodních zdrojů, zejména pro účely zásobování pitnou vodou.
(2)
V rámci plánování v oblasti vod se pořizují plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik. Tyto plány jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování a vodoprávní řízení.
§ 23a
Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí
(1)
Cíli ochrany vod jako složky životního prostředí (dále jen „cíle ochrany vod“) jsou
a)
pro povrchové vody
1.
zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod, včetně vodních útvarů ležících v téže mezinárodní oblasti povodí,
2.
zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a dosažení jejich dobrého stavu, s výjimkou útvarů uvedených v bodu 3,
3.
zajištění ochrany, zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu,
4.
snížení jejich znečištění prioritními látkami a zastavení nebo postupné odstraňování emisí, vypouštění a úniků prioritních nebezpečných látek,
b)
pro podzemní vody
1.
zamezení nebo omezení vstupů nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek do těchto vod a zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod,
2.
zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním, s cílem dosáhnout dobrého stavu těchto vod,
3.
odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem účinného snížení znečištění těchto vod,
c)
též v oblastech vymezených v § 28 odst. 1, § 30 odst. 1, § 32 odst. 2, § 33 odst. 1, § 34 odst. 1 a § 35 odst. 1 a ve zvláště chráněných územích podle zvláštních zákonů31) dosažení cílů stanovených pro povrchové vody podle písmene a) a pro podzemní vody podle písmene b), pokud v těchto oblastech nejsou pro tyto vody stanoveny zvláštními právními předpisy odlišné požadavky.
(2)
Cílů uvedených v odstavci 1 písm. a) bodech 2 a 3, písm. b) bodě 2 a písm. c) je třeba dosáhnout do 22. prosince 2015.
(3)
Pokud se na vybraný vodní útvar vztahuje více než jeden cíl ochrany vod uvedený v odstavci 1, uplatní se vždy nejpřísnější z nich.
(4)
Pro vybrané vodní útvary mohou být v plánech povodí (§ 24) určeny zvláštní cíle ochrany vod, které spočívají v prodloužení lhůty uvedené v odstavci 2 za účelem postupného dosahování cílů ochrany vod pro vodní útvary nebo ve stanovení méně přísných cílů ochrany vod.
(5)
Lhůta uvedená v odstavci 2 může být prodloužena pouze tehdy, pokud se neprojeví další zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru, při splnění těchto podmínek:
a)
není-li včasné dosažení cílů ochrany vod možné z nejméně jednoho dále uvedeného důvodu:
1.
míra požadovaného zlepšení může být z důvodů technické proveditelnosti dosažena pouze postupnými kroky, které přesahují tímto zákonem stanovené lhůty,
2.
dosažení požadovaného zlepšení v rámci tímto zákonem stanovené lhůty by bylo neúměrně nákladné,
3.
přírodní podmínky nedovolují včasné zlepšení stavu daného vodního útvaru v rámci tímto zákonem stanovené lhůty,
b)
prodloužení lhůty a důvody jejího prodloužení budou jmenovitě uvedeny a vysvětleny v plánu povodí a
c)
prodloužení lhůty bude omezeno na období maximálně dvou následujících aktualizací plánů povodí, s výjimkou případů, kdy přírodní podmínky jsou takové, že stanovené cíle ochrany vod nemohou být v těchto obdobích dosaženy.
(6)
Méně přísné cíle ochrany vod pro vybrané vodní útvary mohou být stanoveny pouze tehdy, pokud jsou tyto vodní útvary ovlivněny lidskou činností do míry určené v souladu s § 25 odst. 1 písm. a) bodem 2, nebo pokud jsou jejich přírodní podmínky takové, že by dosažení těchto cílů bylo neproveditelné nebo neúměrně nákladné, a pokud jsou splněny tyto podmínky:
a)
potřeby životního prostředí a sociálně ekonomické potřeby zajišťované takovou lidskou činností nemohou být dosaženy jinými prostředky, které by z hlediska životního prostředí byly významně lepší a nevyžadovaly by neúměrné náklady,
b)
pro povrchové vody bude dosaženo nejlepšího možného ekologického a chemického stavu při daných vlivech, kterým nebylo možné předejít v důsledku povahy lidské činnosti nebo znečištění,
c)
pro podzemní vody bude dosaženo nejmenší možné změny oproti dobrému stavu podzemní vody při daných vlivech, kterým nebylo možné předejít v důsledku povahy lidské činnosti nebo znečištění,
d)
nedojde k dalšímu zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru a
e)
stanovení méně přísných cílů ochrany vod a příslušné důvody budou jmenovitě uvedeny v plánu povodí a tyto cíle budou každých šest let přezkoumány.
(7)
Dobrého stavu podzemních vod, dobrého ekologického stavu, dobrého ekologického potenciálu nebo předcházení zhoršování stavu útvaru povrchové nebo podzemní vody nemusí být dosaženo v důsledku nových změn fyzikálních poměrů v útvaru povrchové vody nebo změn hladin útvarů podzemních vod. Ke zhoršení stavu útvaru povrchové vody z velmi dobrého na dobrý může dojít v důsledku nových trvalých lidských činností.
(8)
Uplatnění výjimek podle odstavce 7 je možné, pouze pokud
a)
jsou učiněny všechny schůdné kroky k omezení nepříznivých vlivů na stav vodního útvaru,
b)
důvody těchto změn nebo úprav jsou výslovně uvedeny a vysvětleny v plánu povodí podle § 24 a dané cíle se každých šest let přezkoumávají,
c)
důvody těchto změn nebo úprav vyplývají z nadřazeného veřejného zájmu nebo pokud jsou přínosy pro životní prostředí a společnost při dosahování cílů podle odstavce 1 převáženy přínosy nových změn pro lidské zdraví, udržení ochrany obyvatel nebo udržitelný rozvoj a
d)
prospěšné cíle, které z těchto změn nebo úprav vodního útvaru vyplývají, nelze z důvodů technické neproveditelnosti nebo pro neúměrné náklady dosáhnout jinými prostředky, jež by byly z hlediska životního prostředí významně lepší.
(9)
Výjimky podle odstavců 5 až 7 lze uplatnit, pouze pokud nedojde k trvalému vyloučení nebo ústupkům při dosahování cílů ochrany vod jako složky životního prostředí v jiných vodních útvarech ležících v téže oblasti povodí a jejich použití je v souladu s cíli ochrany životního prostředí.
§ 24
Plány povodí
(1)
Území České republiky náleží do třech mezinárodních oblastí povodí, a to do mezinárodní oblasti povodí Labe, mezinárodní oblasti povodí Odry a mezinárodní oblasti povodí Dunaje.
(2)
Plány povodí podle § 23 odst. 2 se zpracovávají ve třech úrovních pro mezinárodní oblasti povodí (dále jen „mezinárodní plány povodí“), části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky (dále jen „národní plány povodí“) a dílčí povodí.
(3)
Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství spolupracují v rámci mezinárodních komisí16) na zpracování mezinárodních plánů povodí a mezinárodních plánů pro zvládání povodňových rizik nebo souboru plánů pro zvládání povodňových rizik koordinovaných na úrovni mezinárodní oblasti povodí.
(4)
Národní plány povodí stanoví cíle:
a)
pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů,
b)
ke snížení nepříznivých účinků povodní a sucha,
c)
pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb, a
d)
pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny.
Dále obsahují souhrny programů opatření k dosažení uvedených cílů a stanoví strategii jejich financování.
(5)
Národní plán povodí Labe je doplněn plány povodí pro pět dílčích povodí, a to pro dílčí povodí Horního a středního Labe, dílčí povodí Horní Vltavy, dílčí povodí Berounky, dílčí povodí Dolní Vltavy a dílčí povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe.
(6)
Národní plán povodí Odry je doplněn plány povodí pro dvě dílčí povodí, a to pro dílčí povodí Horní Odry, dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry.
(7)
Národní plán povodí Dunaje je doplněn plány povodí pro tři dílčí povodí, a to pro dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu, dílčí povodí Dyje a dílčí povodí ostatních přítoků Dunaje.
(8)
Plány dílčích povodí stanoví návrhy programů opatření, které jsou nutné k dosažení cílů pro dané dílčí povodí na základě zjištěného stavu povrchových a podzemních vod, hodnocení povodňových rizik, potřeb užívání vodních zdrojů, a časový plán jejich uskutečnění.
(9)
Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou vymezení jednotlivých částí mezinárodních oblastí povodí na území České republiky, jednotlivých dílčích povodí podle odstavců 5 až 7 a přiřazených hydrogeologických rajonů, a dále do kterých správních obvodů krajů a správních obvodů obcíobcí s rozšířenou působností a do územní působnosti kterých správců povodí spadají.
(10)
Národní plány povodí pořizuje Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Národní plány povodí schvaluje vláda.
(11)
Plány pro zvládání povodňových rizik pořizuje Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Plány pro zvládání povodňových rizik schvaluje vláda.
(12)
Národní plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik jsou začleněny do mezinárodních plánů podle odstavce 3.
(13)
Plány dílčích povodí pořizují správci povodí podle své působnosti ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ve spolupráci s ústředními vodoprávními úřady. Plány dílčích povodí schvalují podle své územní působnosti kraje.
§ 25
Zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik
(1)
Plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik se zpracovávají ve třech etapách, které představují:
a)
přípravné práce, které musí obsahovat
1.
předběžné vyhodnocení povodňových rizik a vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem, které se musí zveřejnit a zpřístupnit veřejnosti k připomínkám, a to nejméně 4 roky před začátkem období, kterého se budou plány pro zvládání povodňových rizik týkat,
2.
časový plán a program prací pro zpracování plánů povodí, který se musí zveřejnit a zpřístupnit uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám, a to nejméně 3 roky před začátkem období, kterého se budou plány povodí týkat,
3.
analýzu všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí, zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod, mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik pro oblasti vymezené podle bodu 1, ekonomickou analýzu užívání vody, a na jejich základě zpracovaný předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami zjištěných v povodí, včetně uvedení umělých vodních útvarů, určení silně ovlivněných vodních útvarů a jeho zdůvodnění a návrhů zvláštních cílů ochrany vod, který se musí zveřejnit a zpřístupnit uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám, a to nejméně 2 roky před začátkem období, kterého se budou plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik týkat,
b)
zpracování návrhů plánů povodí a návrhů plánů pro zvládání povodňových rizik, které musí být zpracovány podle výsledků přípravných prací a obsahovat programy opatření k dosažení cílů podle § 24 odst. 4, zveřejněny a zpřístupněny uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám nejméně 1 rok před začátkem období, kterého se budou plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik týkat,
c)
zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik upravených podle vyhodnocení konzultací s uživateli vody a veřejností.
(2)
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou obsah plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik, způsob zpracování plánů, podrobnosti etap zpracování podle odstavce 1 včetně způsobu a formy zpracování předběžného vyhodnocení povodňových rizik, způsobu stanovení oblastí s významným povodňovým rizikem, obsahu a způsobu zpracování map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik a formy jejich zveřejnění, způsob zpřístupnění přípravných prací a návrhů plánů povodí a návrhů plánů pro zvládání povodňových rizik pro aktivní zapojení uživatelů vody a veřejnosti.
(3)
Plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik se přezkoumávají a aktualizují každých 6 let ode dne jejich schválení podle postupů uvedených v odstavcích 1 a 2.
(4)
Národní plány povodí vydává Ministerstvo zemědělství jako opatření obecné povahy.
(5)
Plány pro zvládání povodňových rizik vydává Ministerstvo životního prostředí jako opatření obecné povahy.
§ 26
Programy opatření
(1)
Programy opatření jsou hlavním nástrojem k dosažení cílů uvedených v plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik. Opatření přijatá k dosažení cílů ochrany vod v programu opatření je nutno uskutečnit do 3 let od schválení plánů povodí.
(2)
Programy opatření k dosažení cílů ochrany vod musí obsahovat základní opatření, a tam, kde je to nutné, i doplňková opatření. Vymezení obsahu základních a doplňkových opatření a postupy při zavádění opatření, včetně vytyčení přísnějších cílů ochrany vod a dodatečných opatření stanoví vyhláškou Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí.
(3)
Opatření přijatá v plánech pro zvládání povodňových rizik nesmí svým rozsahem a dopadem významně zvyšovat povodňová rizika po proudu či proti proudu vodního toku, pokud taková opatření nebyla koordinována a dohodnuta v rámci částí mezinárodních oblastí povodí na území České republiky nebo v rámci mezinárodních oblastí povodí.
(4)
Pokud zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod podle § 21 nebo jiné údaje naznačují, že cíle ochrany vod stanovené pro příslušný vodní útvar podle § 23a odst. 3 až 6 nebudou pravděpodobně dosaženy, musí být
a)
vyšetřeny příčiny možného nesplnění,
b)
přešetřena odpovídající povolení k nakládání s vodami, na něž se vztahuje § 12 odst. 1 písm. h) bod 5,
c)
přešetřeny a upraveny programy pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod,
d)
přijata dodatečná opatření pro dosažení těchto cílů ochrany vod, včetně stanovení přísnějších hodnot vybraných ukazatelů, nebo stanovit další ukazatele, pokud je to účelné.
(5)
V případech dočasného zhoršení stavu vodních útvarů daného okolnostmi přírodní povahy nebo vyšší mocí, které jsou výjimečné nebo nemohly být rozumně předvídány, jako v případě extrémních povodní nebo období déletrvajícího sucha nebo v důsledku havárií, je nutné splnit tyto podmínky:
a)
přijmout všechna vhodná opatření s cílem předejít dalšímu zhoršování stavu a neustoupit od dosažení cílů ochrany vod podle § 23a odst. 1 u ostatních vodních útvarů neovlivněných těmito mimořádnými okolnostmi,
b)
podmínky, za kterých mohou být okolnosti označeny za mimořádné nebo rozumně nepředpověditelné, jsou uvedeny, včetně zavedení příslušných ukazatelů, v plánu povodí,
c)
opatření, která mají být přijata za takovýchto mimořádných okolností, jsou zahrnuta do programů opatření a nebudou oslabovat obnovu jakosti daného vodního útvaru po skončení mimořádných okolností,
d)
důsledky mimořádných nebo rozumně nepředpověditelných okolností se každoročně přezkoumají a s ohledem na důvody prodloužení lhůt stanovené v § 23a odst. 5 a stanovení méně přísných cílů v § 23a odst. 6 se přijmou všechna proveditelná opatření s cílem v co možná nejkratším čase obnovit ve vodním útvaru stav, který byl před mimořádnou okolností, a
e)
souhrn důsledků mimořádných okolností a opatření, která byla nebo mají být přijata v souladu s písmeny a) a d), se uvedou v nejbližší aktualizaci plánu povodí.
(6)
Uskutečnění opatření podle odstavce 2 nesmí vést ke zhoršení znečištění pobřežních vod a moří nebo ke zvýšení znečištění povrchových vod. Tento požadavek se neuplatní, pokud by jeho důsledkem bylo zvýšené znečištění životního prostředí jako celku.
(7)
Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a krajskými úřady předkládá každé 3 roky vládě souhrnnou zprávu o plnění programů opatření a o stavu povrchových a podzemních vod a hospodaření s vodami v oblastech povodí.
HLAVA V
OCHRANA VODNÍCH POMĚRŮ A VODNÍCH ZDROJŮ
Díl 1
Ochrana vodních poměrů
§ 27
Vlastníci pozemků jsou povinni, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak18), zajistit péči o ně tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů. Zejména jsou povinni za těchto podmínek zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny.
§ 28
Chráněné oblasti přirozené akumulace vod
(1)
Oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod, vyhlašuje vláda nařízením za chráněné oblasti přirozené akumulace vod.
(2)
V chráněných oblastech přirozené akumulace vod se v rozsahu stanoveném nařízením vlády zakazuje
a)
zmenšovat rozsah lesních pozemků,
b)
odvodňovat lesní pozemky,
c)
odvodňovat zemědělské pozemky,
d)
těžit rašelinu,
e)
těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod,
f)
těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny,
g)
ukládat radioaktivní odpady.
(3)
Ministerstvo životního prostředí může po předchozím souhlasu vlády povolit výjimku ze zákazů uvedených v odstavci 2.
(4)
Pokud zákazem podle odstavce 2 písm. a) až c) vznikne vlastníkovi pozemku škoda, má nárok na její úhradu.
§ 28a
Území chráněná pro akumulaci povrchových vod
(1)
Plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod pro snížení nepříznivých účinků povodní a sucha lze k jejich územní ochraně před jinými aktivitami vymezit v Politice územního rozvoje a v územně plánovací dokumentaci jako území chráněná pro akumulaci povrchových vod. V těchto územích lze měnit dosavadní využití, umisťovat stavby a provádět další činnosti pouze v případě, že neznemožní nebo podstatně neztíží jejich budoucí využití pro akumulaci povrchových vod.
(2)
Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití těchto území pořídí Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem životního prostředí. Generel je podkladem pro návrh politiky územního rozvoje18a) a územně plánovací dokumentace.
Díl 2
Podzemní vody
§ 29
(1)
Zdroje podzemních vod jsou přednostně vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou a pro účely, pro které je použití pitné vody stanoveno zvláštním právním předpisem5). K jiným účelům může vodoprávní úřad povolit použití podzemní vody, jen není-li to na úkor uspokojování uvedených potřeb.
(2)
Osoba, která způsobí při provozní činnosti19) ztrátu podzemní vody nebo podstatné snížení možnosti odběru ve zdroji podzemních vod, popřípadě zhoršení jakosti vody v něm, je povinna nahradit škodu, která tím vznikla tomu, kdo má povoleno odebírat podzemní vodu z tohoto vodního zdroje, a dále provést podle místních podmínek potřebná opatření k obnovení původního stavu. Náhrada spočívá v opatření náhradního zdroje vody. Není-li to možné nebo účelné, je povinna poskytnout jednorázovou náhradu odpovídající snížení hodnoty tohoto nemovitého majetku, s jehož užíváním je povolení spojeno. Ve sporech o náhradu škody nebo o její výši rozhoduje soud. Tím nejsou dotčeny obecné předpisy o náhradě škody.
(3)
Vlastník pozemku, který při jiné činnosti než při geologických pracích20) na něm zjistí výskyt podzemních vod v neobvyklém množství (např. v takovém množství, které si vyžádá změnu technologie zakládání stavby nebo si vynutí upuštění od realizace stavby na tomto staveništi apod.) nebo zjistí výskyt podzemních vod s napjatou hladinou (artézské vody), je povinen tuto skutečnost ohlásit příslušnému vodoprávnímu úřadu k zjištění vydatnosti zdroje podzemní vody.
Díl 3
Ochrana vodních zdrojů
§ 30
Ochranná pásma vodních zdrojů
(1)
K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok a zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma opatřením obecné povahy. Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno v první větě. Vodoprávní úřad může ze závažných důvodů ochranné pásmo změnit, popřípadě je zrušit. Stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem.
(2)
Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma II. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti.
(3)
Ochranné pásmo I. stupně stanoví vodoprávní úřad jako souvislé území
a)
u vodárenských nádrží a u dalších nádrží určených výhradně pro zásobování pitnou vodou minimálně pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí,
b)
u ostatních nádrží s vodárenským využitím než uvedených pod písmenem a) s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení na hladině nádrže 100 m od odběrného zařízení,
c)
u vodních toků
1.
s jezovým vzdutím na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 100 m nebo k hraně vzdouvacího objektu a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu polovinu jeho šířky v místě odběru,
2.
bez jezového vzdutí na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa odběru a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu třetinu jeho šířky v místě odběru,
d)
u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení 10 m od odběrného zařízení,
e)
v ostatních případech individuálně.
(4)
Vodoprávní úřad může stanovit v odůvodněných případech ochranné pásmo I. stupně v rozsahu menším, než je uveden v odstavci 3 písm. a) až d).
(5)
Ochranné pásmo II. stupně se stanoví vně ochranného pásma I. stupně; může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe oddělenými územími v rámci hydrologického povodí nebo hydrogeologického rajonu. Vodoprávní úřad může ochranné pásmo II. stupně, je-li to účelné, stanovovat postupně po jednotlivých územích.
(6)
Ochranná pásma stanoví vodoprávní úřad na návrh nebo z vlastního podnětu. Nepodají-li návrh na jejich stanovení ti, kteří mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, popřípadě ti, kteří o povolení k takovému odběru žádají, u vodárenských nádrží pak ti, kteří vlastní vodní díla sloužící ke vzdouvání vody v takových nádržích nebo jsou jejich stavebníky, může jim předložení tohoto návrhu s potřebnými podklady vodoprávní úřad uložit. Za vodárenské nádrže podle předchozí věty se považují nádrže uvedené v seznamu podle odstavce 13.
(7)
Do ochranného pásma I. stupně je zakázán vstup a vjezd; to neplatí pro osoby, které mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, a u vodárenských nádrží pro osoby, které tato vodní díla vlastní. Vodoprávní úřad může stanovit rozhodnutím i další výjimky ze zákazu vstupu a vjezdu.
(8)
V ochranném pásmu I. a II. stupně je zakázáno provádět činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, jejichž rozsah je vymezen v opatření obecné povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma.
(9)
Odpadne-li důvod ochrany, vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo na návrh rozhodne o zrušení ochranného pásma.
(10)
V opatření obecné povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma vodního zdroje vodoprávní úřad stanoví, které činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje nelze v tomto pásmu provádět, jaká technická opatření jsou v ochranném pásmu povinny provést osoby podle odstavce 12, popřípadě způsob a dobu omezení užívání pozemků a staveb v tomto pásmu ležících.
(11)
Za prokázané omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů náleží vlastníkům těchto pozemků a staveb náhrada, kterou jsou povinni na jejich žádost poskytnout v případě vodárenských nádrží vlastníci vodních děl umožňujících v nich vzdouvání vody, v ostatních případech oprávnění (§ 8) k odběru vody z vodního zdroje; je-li jich více, poměrně podle povoleného množství odebírané vody. Nedojde-li o poskytnutí náhrady k dohodě, rozhodne o jednorázové náhradě soud.
(12)
Náklady spojené s technickými úpravami v ochranných pásmech vodních zdrojů uloženými vodoprávním úřadem k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti nesou ti, kteří jsou oprávněni vodu z těchto vodních zdrojů odebírat, popřípadě o povolení k jejímu odběru žádají, u vodárenských nádrží pak vlastníci nebo stavebníci vodních děl sloužících ke vzdouvání vody.
(13)
Ministerstvo životního prostředí vyhláškou stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů.
§ 31
Pro zdroje povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, ukazatele a hodnoty jejich přípustného znečištění stanoví vláda nařízením.
§ 32
Citlivé oblasti
(1)
Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod,
a)
v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod,
b)
které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l, nebo
c)
u nichž je z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem nutný vyšší stupeň čištění odpadních vod.
(2)
Citlivé oblasti vymezí vláda nařízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá přezkoumání v pravidelných intervalech nepřesahujících 4 roky.
(3)
Pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do povrchových vod ovlivňujících jakost vody v citlivých oblastech stanoví vláda nařízením ukazatele přípustného znečištění odpadních vod a jejich hodnoty.
§ 33
Zranitelné oblasti
(1)
Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují
a)
povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo
b)
povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody.
(2)
Vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (dále jen „akční program“). Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu.
§ 34
Povrchové vody využívané ke koupání
(1)
Povrchové vody využívané ke koupání osob pro vyhovující jakost vody, které obvykle používá ke koupání větší počet osob, stanoví Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou. Koupání v nich je povoleno, pokud jakost vody odpovídá požadavkům stanoveným zvláštním právním předpisem21).
(2)
Ukazatele a hodnoty přípustného znečištění vod pro účely povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových, uvedených v odstavci 1, a program snížení znečištění těchto vod k dosažení hodnot přípustného znečištění těchto vod stanoví vláda nařízením.
(3)
Pokud povrchové vody uvedené ve vyhlášce vydané podle odstavce 1 přestanou odpovídat požadavkům na jakost vody pro koupání stanoveným ve zvláštním právním předpise21), nebo v nařízení vlády podle odstavce 2, uloží nebo přijme vodoprávní úřad k nápravě tohoto stavu odpovídající opatření po projednání s orgány ochrany veřejného zdraví a správcem povodí.
§ 35
Podpora života ryb
(1)
Povrchové vody, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, s rozdělením na vody lososové a kaprové, ukazatele a hodnoty přípustného znečištění těchto vod, způsob zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod a program snížení znečištění těchto vod k dosažení hodnot přípustného znečištění těchto vod, stanoví vláda nařízením.
(2)
U vodárenských nebo jiných vodních nádrží nebo na úsecích vodních toků může vodoprávní úřad uložit jejich vlastníkovi, správci vodního toku a uživateli rybářského revíru též způsob rybářského obhospodařování.
(3)
Vypouštět ryby a ostatní vodní živočichy nepůvodních, geneticky nevhodných a neprověřených populací přirozených druhů do vodních toků a vodních nádrží bez souhlasu příslušného vodoprávního úřadu, je zakázáno.
Díl 4
Ochrana množství vod
§ 36
Minimální zůstatkový průtok
(1)
Minimálním zůstatkovým průtokem je průtok povrchových vod, který ještě umožňuje obecné nakládání s povrchovými vodami a ekologické funkce vodního toku.
(2)
Minimální zůstatkový průtok stanoví vodoprávní úřad v povolení k nakládání s vodami. Vodoprávní úřad přitom přihlédne k podmínkám vodního toku, charakteru nakládání s vodami a vychází z opatření k dosažení cílů ochrany vod přijatých v plánu povodí podle § 26. Dále stanoví místo a způsob měření minimálního zůstatkového průtoku a četnost předkládání výsledků těchto měření vodoprávnímu úřadu.
(3)
Způsob a kritéria stanovení minimálního zůstatkového průtoku podle odstavce 2 stanoví vláda nařízením.
§ 37
Minimální hladiny podzemních vod
(1)
Minimální hladina podzemních vod je hladina, která ještě umožňuje udržitelné užívání vodních zdrojů a která zajistí dosažení dobrého ekologického stavu souvisejících útvarů povrchových vod a vyloučí významné poškození suchozemských ekosystémů.
(2)
Minimální hladinu podzemních vod stanoví vodoprávní úřad v povolení k nakládání s vodami, pokud toto nakládání může mít za následek podstatné snížení hladiny podzemních vod. Vodoprávní úřad přitom vychází z plánů povodí a metodického pokynu vydaného Ministerstvem životního prostředí a přihlédne ke zjištěnému stavu povrchových a podzemních vod, zejména k výsledkům vodní bilance v daném hydrogeologickém rajonu.
(3)
Vodoprávní úřad může uložit oprávněnému ve smyslu odstavce 2 povinnost předložit návrh jímacího řádu ke schválení, popřípadě povinnost hladinu podzemních vod pravidelně měřit, dále způsob měření a povinnost podávat příslušnému správci povodí zprávy o výsledcích měření.
Díl 5
Ochrana jakosti vod
§ 38
Odpadní vody
(1)
Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z těchto staveb, zařízení nebo dopravních prostředků odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové vody z odkališť, s výjimkou vod, které jsou zpětně využívány pro vlastní potřebu organizace, a vod, které odtékají do vod důlních, a dále jsou odpadními vodami průsakové vody ze skládek odpadu.
(2)
Vody z drenážních systémů odvodňovaných zemědělských pozemků, chladící vody užité na plavidlech a pro vodní turbíny, u nichž došlo pouze ke zvýšení teploty, a nepoužité minerální vody z přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody nejsou odpadními vodami podle tohoto zákona. Za odpadní vody se dále nepovažují srážkové vody z dešťových oddělovačů, pokud oddělovač splňuje podmínky, které stanoví vodoprávní úřad v povolení. Odpadními vodami nejsou ani srážkové vody z pozemních komunikací, pokud je znečištění těchto vod závadnými látkami řešeno technickými opatřeními podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích21a).
(3)
Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění. Při stanovování těchto podmínek je vodoprávní úřad povinen přihlížet k nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod, kterými se rozumí nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použité technologie zneškodňování nebo čištění odpadních vod, vyvinuté v měřítku umožňujícím její zavedení za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek a zároveň nejúčinnější pro ochranu vod. Kdo vypouští důlní vody do vod povrchových nebo podzemních podle zákona o ochraně a využití nerostného bohatství1a), může tak činit pouze způsobem a za podmínek, které stanoví vodoprávní úřad.
(4)
Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal, příslušnému správci povodí a pověřenému odbornému subjektu. Vodoprávní úřad tímto rozhodnutím stanoví místo a způsob měření objemu a znečištění vypouštěných odpadních vod a četnost předkládání výsledků těchto měření. Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění vypouštěných odpadních vod mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (dále jen „oprávněná laboratoř“).
(5)
Na toho, kdo zneškodňuje odpadní vody prostřednictvím vodního díla určeného pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jehož podstatnou součástí je výrobek označovaný CE, se nevztahuje povinnost podle odstavce 4. Výčet a klasifikaci výrobků označovaných CE včetně hodnot přípustného znečištění odpadních vod z nich vypouštěných stanoví vláda nařízením.
(6)
Kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování tak, aby nebyla ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod, a na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí prokázat jejich zneškodňování v souladu s tímto zákonem.
(7)
Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno. Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) z jednotlivých staveb pro bydlení a individuální rekreaci nebo z jednotlivých staveb poskytujících služby, vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech přes půdní vrstvy do vod podzemních, lze povolit jen výjimečně na základě vyjádření osoby s odbornou způsobilostí8) k jejich vlivu na jakost podzemních vod, pokud není technicky nebo s ohledem na zájmy chráněné jinými právními předpisy možné jejich vypouštění do vod povrchových nebo do kanalizace pro veřejnou potřebu.
(8)
Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních stanoví vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty jejich množství a znečištění. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových je vázán ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku, normami environmentální kvality, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění povrchových vod, ukazateli a přípustnými hodnotami znečištění odpadních vod a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod, včetně specifikací nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod a podmínek jejich použití, které stanoví vláda nařízením. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod podzemních je vázán ukazateli vyjadřujícími stav podzemní vody v příslušném útvaru podzemní vody, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění podzemních vod, ukazateli a přípustnými hodnotami znečištění odpadních vod a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních, které stanoví vláda nařízením.
(9)
Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních vodoprávní úřad
a)
přihlíží k potřebě dosažení nebo zachování dobrého stavu povrchových nebo podzemních vod a na vodu vázaných ekosystémů, a
b)
posuzuje možnosti omezování znečištění u jeho zdroje i omezování emisí do životního prostředí jako celku a možnosti opětovného využívání odpadních vod.
(10)
Vyžadují-li to cíle stanovené v příslušném plánu povodí nebo cíle ochrany vod či normy environmentální kvality, stanovené přímo použitelným předpisem Evropských společenství, vodoprávní úřad stanoví přísnější přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod než hodnoty stanovené nařízením vlády podle odstavce 8, popřípadě může stanovit další ukazatele a jejich přípustné hodnoty. Takto stanovené hodnoty, které vláda stanoví nařízením, nesmí být přísnější než hodnoty dosažitelné použitím nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod; normy přímo použitelného předpisu Evropských společenství tím nejsou dotčeny. Obdobně to platí i v případech ukazatelů znečištění a jejich hodnot stanovených nařízením vlády podle § 31, 34 a 35.
(11)
Vodoprávní úřad může při povolování vypouštění odpadních vod z průmyslových staveb a zařízení uložit zneškodňování odpadních vod z jednotlivých dílčích výrob nebo chladících vod odděleně od ostatních odpadních vod.
(12)
Vodoprávní úřad může na základě žádosti znečišťovatele povolit ve výjimečných případech na nezbytně nutnou dobu, zejména při uvádění čistírny odpadních vod do provozu, při zkušebním provozu, nezbytných opravách či změnách zařízení ke zneškodňování odpadních vod a při haváriích těchto zařízení a v případech, kdy odpadní vody budou do povrchových vod vypouštěny řízeným způsobem, při současném stanovení dalších podmínek, které omezí možnost zhoršení jakosti povrchových vod, vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené vládou nařízením podle odstavce 8 nebo podle § 31.
(13)
V pochybnostech o tom, zda se jedná o odpadní vody, rozhoduje vodoprávní úřad.
§ 39
Závadné látky
(1)
Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (dále jen „závadné látky“). Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí.
(2)
V případech, kdy uživatel závadných látek zachází s těmito látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, má uživatel závadných látek povinnost činit tato opatření:
a)
vypracovat plán opatření pro případy havárie (dále jen „havarijní plán“) a předložit jej ke schválení příslušnému vodoprávnímu úřadu; může-li havárie ovlivnit vodní tok, projedná jej uživatel závadných látek před předložením ke schválení s příslušným správcem vodního toku, kterému také předá jedno jeho vyhotovení,
b)
provádět záznamy o provedených opatřeních a tyto záznamy uchovávat po dobu 5 let.
(3)
Seznam nebezpečných závadných látek a dalších látek nebo skupin látek, které v obdobné míře vyvolávají znepokojení (dále jen „nebezpečné látky“), je uveden v příloze č. 1 k tomuto zákonu; tento seznam obsahuje i zvlášť nebezpečné závadné látky (dále jen „zvlášť nebezpečné látky“). Zvláštní kategorií nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek jsou prioritní látky, které představují významné riziko pro vodní prostředí a související ekosystémy. Seznam prioritních látek stanoví vláda nařízením. Součástí seznamu prioritních látek je také kategorie prioritní nebezpečné látky, což jsou látky, které vytvářejí velmi vysoké riziko ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí z důvodu své perzistence a schopnosti bioakumulace. K omezení znečišťování povrchových a podzemních vod nebezpečnými látkami a zvlášť nebezpečnými látkami může vláda přijmout na návrh Ministerstva životního prostředí Program na snížení znečištění povrchových a podzemních vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami.
(4)
Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo do kanalizací, které netvoří součást technologického vybavení výrobního zařízení. Je povinen zejména
a)
umístit zařízení, v němž se závadné látky používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují, tak, aby bylo zabráněno nežádoucímu úniku těchto látek do půdy nebo jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami,
b)
používat jen takové zařízení, popřípadě způsob při zacházení se závadnými látkami, které jsou vhodné i z hlediska ochrany jakosti vod,
c)
nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky, včetně výstupů jejich kontrolního systému pro zjišťování úniku závadných látek a bezodkladně provádět jejich včasné opravy; sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod,
d)
nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, prostřednictvím odborně způsobilé osoby zkoušet těsnost potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných látek a nebezpečných látek a v případě zjištění nedostatků bezodkladně provádět jejich včasné opravy; těsnost nádrží určených pro skladování ropy nebo ropných produktů s minimálním objemem 1 000 m3 nebo používaných pro skladování ropy a ropných produktů podle zákona o nouzových zásobách ropy21b), zabezpečených nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod a kontinuálně sledovaných kontrolními systémy, jejichž výstupy jsou zaznamenávány a uchovávány do doby provedení bezprostředně následující zkoušky těsnosti, lze, pokud není výrobcem stanovena lhůta kratší, zkoušet nejméně jednou za 20 let; v případě skladování hnojiv a výluhů z objemných krmiv v nadzemních nádržích umístěných v záchytných vanách o objemu větším, než je objem největší nádrže v nich umístěné, se opakovaná zkouška těsnosti nepožaduje,
e)
vybudovat a provozovat odpovídající kontrolní systém pro zjišťování úniků závadných látek a výstupy z něj předkládat na žádost vodoprávnímu úřadu nebo České inspekci životního prostředí,
f)
zajistit, aby nově budované stavby byly zajištěny proti nežádoucímu úniku těchto látek při hašení požáru.
(5)
Opatření podle odstavce 4 se přiměřeně vztahují i na použité obaly závadných látek.
(6)
Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami, je povinen vést záznamy o typech těchto látek, které jsou zpracovávány nebo s nimiž se nakládá, o jejich množství, o obsahu jejich účinných složek, o jejich vlastnostech zejména ve vztahu k povrchovým a podzemním vodám a tyto informace na vyžádání poskytnout vodoprávnímu úřadu a Hasičskému záchrannému sboru České republiky.
(7)
Vodoprávní úřad může při použití závadných látek povolit z ustanovení odstavce 1 výjimku, nejde-li o ropné látky, a to v nezbytně nutné míře, na omezenou dobu a za předpokladu, že jich bude použito
a)
k úpravě a udržování vodního toku,
b)
ke krmení ryb,
c)
z důvodů zdravotních,
d)
k úpravě povrchových nebo podzemních vod pro určité způsoby užívání, například srážení anorganických živin přímo ve vodním toku,
e)
k odstranění nežádoucí flóry nebo fauny ve vodním toku,
f)
jako indikátorových látek pro účely měření, nebo
g)
v rámci schválených sanačních technologií.
(8)
Náležitosti havarijního plánu a nakládání se závadnými látkami včetně požadavků na odborně způsobilou osobu a záchytné vany podle odstavce 4 písm. d) stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. Zásady pro stanovení podmínek pro použití závadných látek v případě výjimek podle odstavce 7 písm. b), d) a e) a při nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů a vymezení kategorií rybníků z hlediska rybářského hospodáření stanoví Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
(9)
Mytí motorových vozidel a provozních mechanismů ve vodních tocích nebo na místech, kde by mohlo dojít k ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod, je zakázáno.
(10)
Z důvodu ochrany vod se nesmí uvádět na trh a prodávat spotřebitelůmspotřebitelům prací prostředky pro praní textilu s koncentrací fosforu vyšší než 0,5 % hmotnostních. Omezení uvádět na trh se nevztahuje na prací prostředky
a)
používané pro praní v průmyslu a institucích, které je prováděné školenými zaměstnanci,
b)
určené pro vývoz nebo pro distribuci do jiných členských států Evropských společenství.
(11)
Na nakládání se sedimentovatelnými tuhými látkami uvedenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu se nevztahují odstavce 2, 4 a 5.
§ 40
Havárie
(1)
Havárií je mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod.
(2)
Za havárii se vždy považují případy závažného zhoršení nebo mimořádného ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, zvlášť nebezpečnými látkami, popřípadě radioaktivními zářiči a radioaktivními odpady, nebo dojde-li ke zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod v chráněných oblastech přirozené akumulace vod nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů.
(3)
Dále se za havárii považují případy technických poruch a závad zařízení k zachycování, skladování, dopravě a odkládání látek uvedených v odstavci 2, pokud takovému vniknutí předcházejí.
§ 41
Povinnosti při havárii
(1)
Ten, kdo způsobil havárii (dále jen „původce havárie“), je povinen činit bezprostřední opatření k odstraňování příčin a následků havárie. Přitom se řídí havarijním plánem, popřípadě pokyny vodoprávního úřadu a České inspekce životního prostředí.
(2)
Kdo způsobí nebo zjistí havárii, je povinen ji neprodleně hlásit Hasičskému záchrannému sboru České republiky nebo jednotkám požární ochrany nebo PoliciiPolicii České republiky, případně správci povodí.
(3)
Hasičský záchranný sbor České republiky, PoliciePolicie České republiky a správce povodí jsou povinni neprodleně informovat o jim nahlášené havárii příslušný vodoprávní úřad a Českou inspekci životního prostředí, která bude o havárii, k níž došlo v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a na povrchových vodách využívaných podle § 34, informovat též Ministerstvo zdravotnictví. Řízení prací při zneškodňování havárií přísluší vodoprávnímu úřadu, který o havárii neprodleně informuje správce povodí.
(4)
Dojde-li k havárii mimořádného rozsahu, která může závažným způsobem ohrozit životy nebo zdraví lidí nebo způsobit značné škody na majetku, platí při zabraňování škodlivým následkům havárie přiměřeně ustanovení o ochraně před povodněmi.
(5)
Původce havárie je povinen na výzvu orgánů uvedených v odstavci 3 při provádění opatření při odstraňování příčin a následků havárie s těmito orgány spolupracovat.
(6)
Osoby, které se zúčastnily zneškodňování havárie, jsou povinny poskytnout České inspekci životního prostředí potřebné údaje, pokud si jejich poskytnutí vyžádá, a Hasičskému záchrannému sboru České republiky.
(7)
Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou způsob a rozsah hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků.
§ 42
Opatření k nápravě
(1)
K odstranění následků nedovoleného vypouštění odpadních vod, nedovoleného nakládání se závadnými látkami nebo havárií (dále jen „závadný stav“) uloží vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí tomu, kdo porušil povinnost k ochraně povrchových nebo podzemních vod (dále jen „původce“), povinnost provést opatření k nápravě závadného stavu (dále jen „opatření k nápravě“), popřípadě též opatření k zajištění náhradního odběru vod, pokud to vyžaduje povaha věci. Náklady na provedení opatření k nápravě nese ten, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo. Pokud ten, komu byla uložena opatření, je neplní a hrozí nebezpečí z prodlení, zabezpečí opatření k nápravě vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí na náklady původce. Za původce závadného stavu se považuje ten, kdo závadný stav způsobil. Pokud k havárii došlo v důsledku zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky nebo jednotek požární ochrany, nepovažují se za původce havárie, jestliže k zásahu použili přiměřených prostředků.
(2)
Vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí uloží podle potřeby opatření k nápravě nabyvateli majetku získaného způsobem uvedeným ve zvláštním zákoně22), který není původcem závadného stavu, ale k jehož majetku takto získanému je závadný stav vázán. Takto postupuje vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí v případě, že nabyvatel tohoto majetku jej získal s vědomím ekologické zátěže a byla-li s ním o tom uzavřena zvláštní smlouva nebo byla-li mu poskytnuta sleva z kupní ceny z důvodu závadného stavu, jenž je předmětem opatření k nápravě. Tímto způsobem postupuje vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí i v případě, existuje-li dosud původce závadného stavu.
(3)
Povinnosti plynoucí z opatření k nápravě uloženého původci závadného stavu podle odstavce 1 nebo nabyvateli majetku podle odstavce 2 přecházejí na jejich právní nástupce.
(4)
Nelze-li opatření k nápravě uložit podle odstavců 1 až 3 a hrozí-li závažné ohrožení nebo znečištění povrchových nebo podzemních vod, zabezpečí nezbytná opatření k nápravě příslušný vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo z podnětu České inspekce životního prostředí. Může k tomuto účelu uložit provedení opatření k nápravě právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající podle zvláštních právních předpisů23), která je k provedení opatření k nápravě odborně a technicky způsobilá. Účastníkem řízení o uložení opatření je jen tato osoba; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. K tomuto účelu zřizuje kraj v rámci svého rozpočtu zvláštní účet ročně doplňovaný do výše 10 000 000 Kč.
(5)
Ze zvláštního účtu kraje zřízeného podle odstavce 4 lze hradit rovněž náhradu nákladů na nápravná opatření k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů23a). Příslušný kraj zašle tyto prostředky příslušnému orgánu podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů bez zbytečného odkladu na základě jeho žádosti.
(6)
Vlastníci majetku, na němž závadný stav vázne nebo jejichž majetku je nutno použít při odstranění závadného stavu a kteří nejsou těmi, jimž bylo opatření k nápravě uloženo, jsou povinni strpět provedení opatření k nápravě uloženého nebo nařízeného vodoprávním úřadem. Za tím účelem jsou povinni umožnit vstup, popřípadě vjezd na své pozemky a stavby a strpět omezení obvyklého užívání svých pozemků a staveb.
(7)
Pro vstup, popřípadě vjezd do staveb a zařízení ozbrojených sil České republiky, PoliciePolicie České republiky, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské službyVězeňské služby České republiky platí zvláštní právní předpisy24).
(8)
Jestliže se uložená opatření k nápravě dotýkají cizích pozemků nebo staveb, je třeba co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených pozemků a staveb; vstup, popřípadě vjezd a zamýšlená omezení obvyklého užívání pozemků nebo staveb je třeba jim předem oznámit, nehrozí-li nebezpečí z prodlení. Po dokončení opatření k nápravě jsou ti, jimž byla opatření k nápravě uložena, povinni na své náklady uvést pozemky nebo stavby do předchozího stavu, pokud se s jejich vlastníky nedohodli jinak; jsou-li opatření k nápravě prováděna na základě rozhodnutí vodoprávního úřadu podle odstavce 4, hradí tyto náklady příslušná obecobec, a to z prostředků státu.
(9)
Náhradu za majetkovou újmu nebo omezení vzniklá vlastníkům při provádění opatření k nápravě na jejich pozemcích nebo stavbách hradí ten, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo. V případě uvedeném v odstavci 4 hradí tuto náhradu příslušný vodoprávní úřad. Právo na náhradu musí být uplatněno u toho, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo, nebo u příslušného vodoprávního úřadu do 6 měsíců od jeho vzniku, jinak zaniká. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody.
HLAVA VI
VODNÍ TOKY
§ 43
Vodní toky
(1)
Vodní toky jsou povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo zakrytými úseky.
(2)
V pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok, rozhoduje vodoprávní úřad. Může též rozhodnout, že vodním tokem jsou i jiné povrchové vody než uvedené v odstavci 1.
(3)
Ustanovení zvláštního zákona25) týkající se hrazení bystřin nejsou dotčena.
§ 44
Koryta vodních toků
(1)
Protéká-li vodní tok po pozemku, který je evidován v katastru nemovitostínemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku tento pozemek. Protéká-li vodní tok po pozemku, který není evidován v katastru nemovitostínemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku část pozemku zahrnující dno a břehy koryta až po břehovou čáru určenou hladinou vody, která zpravidla stačí protékat tímto korytem, aniž se vylévá do přilehlého území.
(2)
Přirozeným korytem vodního toku je koryto nebo jeho část, které vzniklo přirozeným působením tekoucích povrchových vod a dalších přírodních faktorů nebo provedením opatření k nápravě zásahů způsobených lidskou činností a které může měnit svůj směr, podélný sklon a příčný profil.
(3)
V pochybnostech o hranici koryta vodního toku nebo o tom, zda se jedná o přirozené koryto vodního toku, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad.
§ 45
Změny koryta vodního toku
(1)
Opustí-li vodní tok vlivem přírodních sil při povodni své přirozené koryto a vznikne-li tím koryto nové, mohou vlastníci pozemků, správce vodního toku, jakož i oprávnění k nakládání s vodami, kteří jsou dotčeni novým stavem, žádat jednotlivě nebo společně vodoprávní úřad o povolení vrátit vodní tok na svůj náklad do původního koryta. Stát může žadatelům, kteří obdrží povolení, na obnovu koryta vodního toku po povodni přispět (§ 102).
(2)
Neobnoví-li se původní stav, stát vykoupí pozemek původního nebo nového koryta vodního toku, jestliže mu tento pozemek vlastník dotčeného pozemku nabídne. Toto neplatí pro dotčené pozemky ve vlastnictví obcíobcí.
(3)
Neobnoví-li se původní stav z důvodu, že vodoprávní úřad obnovu ve veřejném zájmu nepovolí, platí pro vlastníky dotčených pozemků možnost odškodnění podle odstavce 2 a ostatním oprávněným k nakládání s vodami, dotčeným tímto rozhodnutím, náleží přiměřená náhrada.
(4)
Právo na obnovu a odškodnění zaniká po třech letech od roku, v němž došlo ke změně.
§ 46
Ochrana vodních toků a jejich koryt
(1)
Je zakázáno měnit směr, podélný sklon a příčný profil koryta vodního toku, poškozovat břehy, těžit z koryt vodních toků zeminu, písek nebo nerosty a ukládat do vodních toků předměty, kterými by mohlo dojít k ohrožení plynulosti odtoku vod, zdraví nebo bezpečnosti, jakož i ukládat takové předměty na místech, z nichž by mohly být splaveny do vod.
(2)
Ustanovení předchozího odstavce se nevztahuje na případy, kdy se činnosti v něm uvedené provádějí v souladu s tímto zákonem.
§ 47
Správa vodních toků
(1)
Vodní toky jsou předmětem správy. Člení se na významné vodní toky a drobné vodní toky. Seznam významných vodních toků stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.
(2)
Správou vodních toků se rozumí povinnost
a)
sledovat stav koryt vodních toků a pobřežních pozemků z hlediska funkcí vodního toku,
b)
pečovat o koryta vodních toků, udržovat břehové porosty na pozemcích koryt vodních toků nebo na pozemcích s nimi sousedících v šířce podle § 49 odst. 2 tak, aby se nestaly překážkou znemožňující plynulý odtok vody při povodni s přihlédnutím k tomu, aby jejich druhová skladba co nejvíce odpovídala přírodním podmínkám daného místa; to neplatí, jde-li o pozemky určené k plnění funkcí lesa,
c)
provozovat a udržovat v řádném stavu vodní díla v korytech vodních toků nezbytná k zabezpečení funkcí vodního toku26), popřípadě vodnímu toku převážně sloužící, která správci vodních toků vlastní, případně je užívají z jiného právního důvodu,
d)
připravovat a zajišťovat úpravy koryt vodních toků, pokud slouží k zajištění funkcí vodního toku,
e)
vytvářet podmínky umožňující oprávněná nakládání s vodami související s vodním tokem; při mimořádných situacích na vodním toku jen pokud to umožňují hydrologické podmínky a stav vodního toku,
f)
oznamovat příslušnému vodoprávnímu úřadu závažné závady, které zjistí ve vodním toku a jeho korytě, způsobené přírodními nebo jinými vlivy; současně navrhovat opatření k nápravě, obnovovat přirozená koryta vodních toků, zejména ve zvlášť chráněných územích27) a v územních systémech ekologické stability28),
g)
spolupracovat při zneškodňování havárií na vodních tocích,
h)
navrhovat opatření k nápravě zásahů způsobených lidskou činností vedoucí k obnovení přirozených koryt vodních toků.
(3)
Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou způsob provádění činností uvedených v odstavci 2.
(4)
Správa významných vodních toků vedle povinností správy vodních toků podle odstavce 2 zahrnuje tyto další povinnosti:
a)
provozovat a udržovat v řádném stavu vodní díla na významných vodních tocích zajišťující oprávněná nakládání s povrchovými vodami, která správci významných vodních toků vlastní, případně je užívají z jiného právního důvodu,
b)
udržovat splavnost využívaných dopravně významných vodních cest včetně rozrušování ledových celin ve veřejných přístavech stanovených vyhláškou a označovat a vytyčovat plavební dráhu na vodních cestách7); Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo dopravy stanoví vyhláškou veřejné přístavy, ve kterých se ledové celiny rozrušují,
c)
udržovat v řádném stavu a provozovat i cizí vodní díla na vodních tocích, pokud tak rozhodne vodoprávní úřad (§ 59 odst. 3),
d)
řídit a ovlivňovat podle komplexního manipulačního řádu hospodaření s vodami v soustavě vodních nádrží,
e)
podávat podněty ke zpracování, úpravám a ke koordinaci manipulačních řádů vodních děl jiných vlastníků,
f)
spolupracovat při zneškodňování havárií v povodí, pokud mohou ohrozit jakost vody ve významných vodních tocích,
g)
předložit vodoprávnímu úřadu na jeho výzvu ke schválení návrh komplexního manipulačního řádu, který koordinuje manipulační řády jednotlivých vodních děl tvořících soustavu vodních děl vzájemně se ovlivňujících, a navrhovat vodoprávním úřadům změny povolení k nakládání s vodami, pokud jsou schváleným manipulačním řádem dotčena; vodoprávní úřad je povinen o takovém návrhu rozhodnout,
h)
spolupracovat se správci drobných vodních toků při řešení úkolů týkajících se vodních toků v celé oblasti povodí.
(5)
Správa vodních toků podle odstavců 2 a 4 musí být vykonávána tak, aby nepříznivý dopad na vodní a vodu vázané ekosystémy byl co nejmenší, a s ohledem na dosažení dobrého stavu vod podle § 23a odst. 1 písm. a) bodů 2 a 3.
§ 48
Správci vodních toků
(1)
Správu významných vodních toků zajišťují právnické osoby zřízené podle zvláštního zákona17) (dále jen „správci povodí“); pro účely tohoto zákona se považují za správce vodních toků.
(2)
Správu drobných vodních toků nebo jejich ucelených úseků jsou oprávněny vykonávat obceobce, jejichž územím drobné vodní toky protékají, nebo fyzické nebo právnické osoby, popřípadě organizační složky státu, jimž drobné vodní toky slouží nebo s jejichž činností souvisejí, nebo státní podniky na základě určení Ministerstvem zemědělství. O určení správcem a zrušení správcem drobného vodního toku rozhoduje Ministerstvo zemědělství na základě žádosti; to neplatí v případě určení správcem nebo zrušení správcem drobného vodního toku organizační složku státu nebo státní podnik, jehož předmětem podnikání nebo předmětem činnosti je správa drobných vodních toků. Současně s určením správcem organizační složku státu nebo státní podnik u drobného vodního toku, u kterého byla dosavadním správcem organizační složka státu nebo státní podnik, přechází z dosavadního na nového správce drobného vodního toku právo hospodaření k pozemkům s korytem takového vodního toku, vodní díla s takovým vodním tokem související a pozemky pod těmito vodními díly, pokud jsou tyto nemovitostinemovitosti ve vlastnictví státu.
(3)
Na území vojenských újezdů29) zajišťuje správu drobných vodních toků Ministerstvo obrany. Na území národních parků zajišťují správu drobných vodních toků Správy národních parků14a); pro účely tohoto zákona se Ministerstvo obrany a Správy národních parků považují za správce vodních toků.
(4)
Na drobných vodních tocích, ke kterým nebyl určen správce drobného vodního toku, vykonává jejich správu správce vodního toku, jehož je drobný vodní tok přítokem, a to až do doby, než bude správce určen podle odstavce 2. To platí i v případě, je-li na drobném vodním toku, ke kterému nebyl určen správce drobného vodního toku, ucelený úsek drobného vodního toku, ke kterému byl určen správce drobného vodního toku.
(5)
Obsah žádosti podle odstavce 2 a její náležitosti nezbytné k vydání rozhodnutí stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
(6)
Správce povodí vykonává dohled nad správou drobných vodních toků. Pokud správce drobného vodního toku neplní povinnosti podle tohoto zákona, může Ministerstvo zemědělství na návrh správce povodí zrušit určení správcem drobného vodního toku.
§ 49
Oprávnění při správě vodních toků
(1)
Správci vodních toků jsou oprávněni
a)
při výkonu svých práv a povinností vstupovat a vjíždět v nezbytném rozsahu na cizí pozemky a stavby, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních právních předpisů,
b)
z důvodu péče o koryta vodního toku a po projednání s vlastníky pozemků odstraňovat nebo nově vysazovat stromy a keře na pozemcích při něm v šířce podle odstavce 2,
c)
požadovat předložení povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu týkajícího se vodního toku a zjišťovat, zda jsou tato rozhodnutí dodržována,
d)
dávat pokyny pro manipulaci s vodními díly jejich uživatelům v rámci komplexního manipulačního řádu soustavy vodních nádrží na vodním toku, pokud to vyžaduje mimořádná situace.
Výkonem uvedených oprávnění nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy týkající se ochrany přírody a krajiny31).
(2)
Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku, a to
a)
u vodních toků, které jsou vodními cestami dopravně významnými, nejvýše v šířce do 10 m od břehové čáry,
b)
u ostatních významných vodních toků jiných než pod písmenem a) nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry,
c)
u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry.
(3)
Vodoprávní úřad může pro nezbytně nutné potřeby a na nezbytně nutnou dobu stanovit k užívání i větší šířku pozemků při vodním toku, než je uvedeno v odstavci 2.
(4)
Způsobí-li správce vodního toku při výkonu oprávnění podle odstavce 1 nebo 2 škodu, je povinen ji nahradit. O náhradě škody platí obecné předpisy.
§ 50
Povinnosti vlastníků pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků
Vlastníci pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, jsou povinni
a)
strpět na svém pozemku břehové porosty, jakož i obecné nakládání s vodami ve vodním toku,
b)
udržovat břehy koryta vodního toku ve stavu potřebném k zajištění neškodného odtoku vody, odstraňovat překážky a cizorodé předměty ve vodním toku, s výjimkou nánosů, pokud tyto činnosti neznamenají vynaložení zvláštních nákladů, zvláštní odbornou způsobilost nebo použití speciální techniky,
c)
strpět na svém pozemku vodní díla umístěná v korytě vodního toku, vybudovaná před účinností tohoto zákona,
d)
ohlašovat správci vodního toku zjevné závady v korytě vodního toku,
e)
strpět na svém pozemku bez náhrady umístění zařízení ke sledování stavu povrchových a podzemních vod a ekologických funkcí vodního toku, například plavebních znaků apod.,
f)
umožnit vodoprávnímu úřadu, České inspekci životního prostředí, jakož i správci vodního toku výkon jejich oprávnění,
g)
strpět po nich průchod osob podél vodních toků; výjimku z této povinnosti může povolit vodoprávní úřad po projednání s příslušným správcem vodního toku; to neplatí na pozemcích v zastavěném územízastavěném území a na oplocených pozemcích,
h)
strpět na svém pozemku přirozené koryto vodního toku.
§ 51
Povinnosti vlastníků pozemků sousedících s koryty vodních toků
(1)
Vlastníci pozemků sousedících s koryty vodních toků jsou povinni
a)
umožnit správci vodního toku výkon jeho oprávnění,
b)
strpět na svém pozemku bez náhrady umístění zařízení ke sledování stavu povrchových a podzemních vod a ekologických funkcí vodního toku, umístění plavebních znaků apod.,
c)
strpět, po předchozím projednání s nimi, po nich průchod osob; to neplatí na pozemcích v zastavěném územízastavěném území a na oplocených pozemcích,
d)
strpět na svém pozemku přirozené koryto vodního toku.
(2)
Vodoprávní úřad může vlastníkům pozemků sousedících s koryty vodních toků zakázat kácet stromy a keře zabezpečující stabilitu koryta vodního toku.
(3)
Pokud výkonem těchto oprávnění vznikne vlastníkovi pozemku škoda, má nárok na její úhradu.
§ 52
Povinnosti vlastníků staveb a zařízení v korytech vodních toků nebo sousedících s nimi
(1)
Vlastníci staveb a zařízení v korytech vodních toků jsou povinni odstraňovat předměty zachycené či ulpělé na těchto stavbách a zařízeních a nakládat s nimi podle zvláštního zákona32).
(2)
Vlastníci staveb, které nejsou vodními díly, nebo zařízení v korytech vodních toků, popřípadě sousedících s nimi jsou povinni ve veřejném zájmu dbát o jejich statickou bezpečnost a celkovou údržbu, aby neohrožovaly plynulý odtok povrchových vod, a zabezpečit je proti škodám působeným vodou a odchodem ledu. Pokud k narušení plynulého odtoku vod dojde v důsledku zanedbání péče o tyto stavby nebo zařízení, jsou jejich vlastníci povinni na své náklady provést nápravu a plynulý odtok vody plně obnovit; jinak je vodoprávní úřad oprávněn zajistit nápravu na náklady vlastníka; odpovědnost za škodu způsobenou zanedbáním povinné péče o stavbu nebo zařízení v korytě vodního toku nebo s ním sousedícím tím není dotčena.
§ 53
Pochybnosti o rozsahu povinností a oprávnění
V pochybnostech o rozsahu povinností nebo oprávnění správců povodí a správců vodních toků rozhodne Ministerstvo zemědělství. To rozhodne i v pochybnostech o rozsahu povinností vlastníků pozemků koryta vodního toku, vlastníků pozemků sousedících s koryty vodních toků a vlastníků staveb a zařízení v korytu vodního toku nebo sousedících s ním. Vznikne-li taková pochybnost ve vodoprávním řízení, jehož je účastníkem ten, o jehož povinnostech nebo právech pochybnost vznikla, rozhodne vodoprávní úřad, který takové řízení vede.
HLAVA VII
SPRÁVA POVODÍ
§ 54
(1)
Správou povodí se rozumí správa významných vodních toků (§ 47 odst. 4), některé činnosti spojené se zjišťováním a hodnocením stavu povrchových a podzemních vod v dané oblasti povodí (§ 21) a další činnosti, které vykonávají správci povodí podle tohoto zákona.
(2)
Správu povodí vykonávají správci povodí.
(3)
Správci povodí poskytují pro činnost vodoprávních úřadů, na jejich žádost, technické, ekonomické a jiné údaje, pokud je mají k dispozici.
(4)
Správci povodí v rámci své činnosti podávají podněty, návrhy a vyjádření vodoprávním úřadům a jiným správním úřadům z hlediska zájmů daných příslušnými plány v oblasti vod a z hlediska dalších zájmů sledovaných zákonem, zejména ve věcech ochrany vodních poměrů, ochrany vod, hospodárného využívání vodních zdrojů, minimálních zůstatkových průtoků vodních toků, minimálních hladin podzemních vod a při přechodném nedostatku vody. Dále poskytují stanoviska správců povodí zejména pro vydání povolení k nakládání s vodami [§ 8 odst. 1 písm. a) až c)], pro vydání povolení k některým vybraným činnostem [§ 14 odst. 1 písm. a) až c)], pro vydání stavebního povolení k vodním dílům (§ 15), k ohlášení vodních děl (§ 15a), pro udělení souhlasu (§ 17) a pro vydání vyjádření (§ 18), ve kterých posuzují soulad záměrů umístit, provést, změnit nebo odstranit stavbu, zařízení nebo provádět jiné činnosti s výše uvedenými zájmy, pokud by takové záměry mohly ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, popřípadě jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod.
(5)
Správci povodí spolupracují se správci drobných vodních toků a pověřenými odbornými subjekty při řešení úkolů týkajících se celé oblasti povodí.
(6)
Správci povodí evidují v rámci příslušné oblasti povodí snižování retenčních schopností záplavových území vlivem změn v území32a), zejména realizací staveb na ochranu před povodněmi, a při výkonu svých kompetencí navrhují příslušným orgánům způsob kompenzace případných negativních vlivů změn v území na retenční schopnost záplavových území.
HLAVA VIII
VODNÍ DÍLA
§ 55
Vodní díla
(1)
Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména
a)
přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže,
b)
stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků,
c)
stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací,
d)
stavby na ochranu před povodněmi,
e)
stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků,
f)
stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích,
g)
stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu,
h)
stavby odkališť,
i)
stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod,
j)
studny,
k)
stavby k hrazení bystřin a strží, pokud zvláštní zákon25) nestanoví jinak,
l)
jiné stavby potřebné k nakládání s vodami povolovanému podle § 8.
(2)
Vodohospodářské úpravy jsou zemní práce a změny terénu v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích sousedících s nimi, jimiž se podstatně mění přirozená koryta vodních toků a které jsou nezbytné k zajištění funkcí vodních toků.
(3)
Za vodní díla se podle tohoto zákona nepovažují zejména jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků na pozemcích nebo stavbách k zachycení vody a k jejich ochraně před škodlivými účinky povrchových nebo podzemních vod, vodohospodářské úpravy, bezodtokové jímky včetně přítokového potrubí, vnitřní vodovody a vnitřní kanalizace, vodovodní a kanalizační přípojky, průzkumné hydrogeologické vrty, pokud neslouží k odběru podzemní vody, další zařízení vybudovaná v rámci geologických prací8) a vrty k využívání energetického potenciálu podzemních vod, pokud nedochází k čerpání nebo odběru podzemních vod.
(4)
V pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad.
§ 55a
Práva k pozemkům a stavbám, potřebným pro uskutečnění veřejně prospěšných staveb na ochranu před povodněmi, lze odejmout nebo omezit postupem podle zákona o vyvlastnění.
§ 56
Stavby k vodohospodářským melioracím pozemků
(1)
Za stavby k vodohospodářským melioracím pozemků se pro účely tohoto zákona považují stavby
a)
k závlaze a odvodnění pozemků,
b)
k ochraně pozemků před erozní činností vody.
(2)
Stavby k odvodnění zemědělských pozemků se pro účely tohoto zákona člení na hlavní odvodňovací zařízení a podrobná odvodňovací zařízení, přičemž podrobným odvodňovacím zařízením se rozumí pro podzemní odvodnění sběrné a svodné drény, drenážní šachty a výusti, pro povrchové odvodnění sběrné příkopy a objekty na nich.
(3)
Podrobné vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsob a rozsah péče o ně stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
(4)
Vlastník pozemku, na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část, která souvisí s více pozemky nebo byla zřízena ve veřejném zájmu a která byla vybudována před účinností tohoto zákona, je povinen
a)
strpět stavbu k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část na svém pozemku,
b)
užívat pozemek tak, aby neovlivnil negativně funkci stavby k vodohospodářským melioracím pozemků nebo jejich části,
c)
ohlašovat vlastníkovi stavby k vodohospodářským melioracím pozemků, případně vodoprávnímu úřadu zjevné závady ve funkci stavby nebo její části,
d)
strpět, aby se jeho pozemku užilo v nezbytné míře k údržbě stavby k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její části.
(5)
Vodoprávní úřad je oprávněn v pochybnostech rozhodnout o rozsahu povinnosti vlastníka pozemků, na kterých je stavba k vodohospodářským melioracím nebo její část umístěna, vlastníků pozemků sousedících s pozemkem, na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část, popřípadě o povinnosti správce navazujícího vodního toku k zajištění funkce stavby k vodohospodářským melioracím pozemků.
(6)
Hospodaření se stavbami k vodohospodářským melioracím pozemků, které jsou v majetku státu, vykonává stát svými organizačními složkami, které k tomuto účelu Ministerstvo zemědělství zřídí, pokud se Ministerstvo zemědělství nedohodne o hospodaření s těmito stavbami s právnickými osobami, jimž tyto stavby slouží nebo s jejichž činností souvisejí.
§ 57
Užívání vodních děl jinými osobami
Pokud má bezprostřední prospěch z vodního díla jiný oprávněný (§ 8) než vlastník tohoto vodního díla, je povinen podílet se na úhradě nákladů na údržbu tohoto vodního díla. Nedojde-li mezi vlastníkem vodního díla a oprávněným k dohodě o výši a způsobu úhrady nákladů, rozhodne soud. To neplatí v případě, že vlastník vodního díla je správcem vodního toku a osoba oprávněná k nakládání s vodami podle § 8 v tomto vodním díle je povinna platit platbu k úhradě správy vodních toků a správy povodí podle § 101, a v případě, že osoba oprávněná k nakládání s vodami podle § 8 užívá vodu pouze za účelem využití energetického potenciálu k výrobě elektřiny ve vodních elektrárnách do celkového instalovaného výkonu výrobny 10 MWe.
§ 58
Ochrana vodních děl
(1)
Je zakázáno poškozovat vodní díla a jejich funkce.
(2)
Zejména je zakázáno
a)
na ochranných hrázích vysazovat dřeviny, jezdit po nich vozidly, pokud se nejedná o údržbu, s výjimkou míst k tomu určených,
b)
poškozovat vodočty, vodoměry, cejchy, vodní značky, značky velkých vod a jiná zařízení sloužící k plnění úkolů stanovených tímto zákonem.
(3)
Vodoprávní úřad může na návrh vlastníka vodního díla v zájmu jeho ochrany opatřením obecné povahy stanovit ochranná pásma podél něho a zakázat nebo omezit na nich podle povahy vodního díla umísťování a provádění některých staveb nebo činností. Vlastníci pozemků a staveb v ochranném pásmu mají vůči vlastníkovi vodního díla nárok na náhradu majetkové újmy, která jim uvedeným zákazem nebo omezením vznikne. Nedojde-li mezi vlastníkem pozemků a staveb v ochranném pásmu a vlastníkem vodního díla k dohodě o výši náhrady, rozhodne o její výši soud.
§ 59
Povinnosti vlastníků vodních děl
(1)
Vlastník vodního díla je povinen
a)
dodržovat podmínky a povinnosti, za kterých bylo vodní dílo povoleno a uvedeno do provozu, zejména dodržovat provozní řád a schválený manipulační řád, neprodleně oznamovat vodoprávnímu úřadu změny mající vliv na obsah manipulačního řádu a předkládat vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na úpravu manipulačního řádu tak, aby byl v souladu s komplexním manipulačním řádem podle § 47 odst. 4 písm. g); náležitosti manipulačních a provozních řádů stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou,
b)
udržovat vodní dílo v řádném stavu tak, aby nedocházelo k ohrožování bezpečnosti osob, majetku a jiných chráněných zájmů,
c)
provádět na vlastní náklad u vodního díla technickobezpečnostní dohled, pokud tomuto dohledu vodní dílo podléhá,
d)
provádět na svůj náklad opatření, která mu vodoprávní úřad uloží k odstranění závad zjištěných na vodním díle, zejména při vodoprávním dozoru,
e)
dbát pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na dotčeném vodním toku,
f)
odstraňovat předměty a hmoty zachycené či ulpělé na vodních dílech a nakládat s nimi podle zvláštního zákona32),
g)
osadit na vodním díle cejch, vodní značku nebo vodočet, umožnit průběžný přenos dat o průtocích ve vodním toku nebo zajistit zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle rozhodnutí vodoprávního úřadu,
h)
osadit na vodním díle plavební znaky,
i)
u vodního díla sloužícího ke vzdouvání vody ve vodním toku udržovat na vlastní náklad v řádném stavu dno a břehy v oblasti vzdutí a starat se v něm o plynulý průtok vody, zejména odstraňovat nánosy a překážky, a je-li to technicky možné a ekonomicky únosné, vytvářet podmínky pro migraci vodních živočichů, nejde-li o stavby,
j)
odstraňovat náletové dřeviny z hrází sloužících k ochraně před povodněmi, ke vzdouvání vody nebo k akumulaci vody; na tyto povinnosti se s výjimkou ochrany památných stromů, zvláště chráněných druhů rostlin, zvláště chráněných živočichů a volně žijících ptáků, nevztahuje zákon o ochraně přírody a krajiny14a). Před jejich odstraněním, není-li nebezpečí z prodlení, je vlastník vodního díla povinen oznámit svůj záměr orgánu ochrany přírody,
k)
provádět jedenkrát za dva roky prostřednictvím osoby odborně způsobilé pověřené Ministerstvem životního prostředí technické revize vodního díla ohlášeného podle § 15a a výsledky těchto revizí předávat do 31. prosince příslušného roku vodoprávnímu úřadu. Vlastník vodního díla je povinen odstranit zjištěné závady ve lhůtě do 60 dnů od provedení revize.
(2)
Pověření k provádění technické revize vodního díla ohlášeného podle § 15a lze udělit osobě, která má dostatečnou odbornou úroveň, technické, administrativní a organizační zázemí a splňuje předpoklady pro kvalifikované provedení revize.
(3)
Vodoprávní úřad může uložit vlastníkovi vodního díla zpracovat a předložit mu ke schválení manipulační řád vodního díla; může též stanovit podmínky, za kterých rozhodnutí o schválení vydá, a lhůtu k předložení nebo k předloženému manipulačnímu řádu uložit provést doplnění nebo jiné úpravy. Dále může uložit provést změnu schváleného manipulačního řádu vodního díla a jeho předložení ke schválení. Manipulační řád schvaluje vodoprávní úřad na časově omezenou dobu.
(4)
Ve výjimečných případech může vodoprávní úřad uložit nebo povolit vlastníkovi vodního díla mimořádnou manipulaci na vodním díle nad rámec schváleného manipulačního řádu. V takovém případě nevzniká vlastníkovi vodního díla povinnost náhrady oprávněnému k nakládání s vodami v tomto díle za to, že nemůže nakládat s vodami v maximálním povoleném množství a s určitými vlastnostmi.
(5)
Vyžaduje-li to veřejný zájem a jestliže ten, kdo je k tomu povinen, tyto povinnosti řádně neplní a nezjednal-li nápravu ve stanovené lhůtě, vodoprávní úřad může rozhodnout, že jiná osoba přejímá na dobu nezbytné potřeby provoz nebo údržbu vodních děl. Tento provoz a údržbu obstarává určená osoba na náklady toho, kdo byl povinen tyto povinnosti plnit; není-li taková osoba, nese tyto náklady stát.
(6)
Na odstraňování překážek pro migraci vodních živočichů ve vodním toku způsobených vodními díly vybudovanými před účinností tohoto zákona se podílí stát.
§ 60
Vstup na pozemky
(1)
Vlastníci pozemků sousedících s vodním dílem jsou povinni po předchozím projednání s nimi umožnit za účelem provozu a provádění údržby vodních děl v nezbytném rozsahu vstup a vjezd na své pozemky těm, kteří zajišťují provoz nebo provádějí údržbu těchto vodních děl.
(2)
Pokud vstupem na pozemky vznikne vlastníkovi pozemku škoda, má nárok na její úhradu.
§ 61
Technickobezpečnostní dohled nad vodními díly
(1)
Technickobezpečnostním dohledem nad vodními díly (dále jen „technickobezpečnostní dohled“) se rozumí zjišťování technického stavu vodního díla ke vzdouvání nebo zadržování vody, a to z hlediska bezpečnosti a stability a možných příčin jejich poruch. Provádí se zejména pozorováním a prohlídkami vodního díla, měřením jejích deformací, sledováním průsaku vod, jakož i hodnocením výsledků všech pozorování a měření ve vztahu k předem určeným mezním nebo kritickým hodnotám. Součástí technickobezpečnostního dohledu je i vypracování návrhů opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
(2)
Z hlediska technickobezpečnostního dohledu se vodní díla rozdělují do I. až IV. kategorie podle rizika ohrožení lidských životů, možných škod na majetku v přilehlém území a ztrát z omezení funkcí a užitků ve veřejném zájmu.
(3)
Vymezení vodních děl podléhajících technickobezpečnostnímu dohledu, stanovení kritérií a postupu pro zařazení vodních děl do kategorií, rozsah a četnost provádění technickobezpečnostního dohledu u jednotlivých kategorií vodních děl a v jednotlivých etapách jejich přípravy, výstavby, rekonstrukce nebo provozu a náležitosti programu technickobezpečnostního dohledu stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
(4)
Žadatel o povolení nového nebo změny dokončeného vodního díla vymezeného vyhláškou podle odstavce 3 je povinen k žádosti o povolení předložit posudek pro zařazení vodního díla do kategorie s návrhem podmínek provádění technickobezpečnostního dohledu, který zpracovává osoba uvedená v odstavci 9.
(5)
O povinnosti zajistit na vodním díle technickobezpečnostní dohled, o jeho rozsahu, případně o podmínkách jeho provádění a o zařazení vodního díla do kategorie I. až IV., rozhodne vodoprávní úřad s přihlédnutím k posudku podle předchozího odstavce zpravidla v rámci povolení stavby nebo jejích změn. Vydání tohoto rozhodnutí si může vyhradit u vodních děl přesahujících svým dopadem podle odstavce 2 území příslušného vodoprávního úřadu krajský úřad, v případě dopadu podle odstavce 2 přesahujícího území krajeúzemí kraje Ministerstvo zemědělství.
(6)
Vodoprávní úřad může rozhodnout o změně kategorie vodního díla, rozsahu technickobezpečnostního dohledu, popřípadě podmínek jeho zajišťování, pokud se významně změní podmínky, za nichž bylo předchozí rozhodnutí vydáno.
(7)
Vodoprávní úřad předává informace o zařazení vodního díla do I. až III. kategorie nebo o změně zařazení do příslušné kategorie Ministerstvu zemědělství.
(8)
Souhrnnou evidenci zařazení vodních děl do I. až III. kategorie vede Ministerstvo zemědělství.
(9)
Provádět technickobezpečnostní dohled nad vodními díly I. až III. kategorie, zpracovávat posudky pro zařazení vodních děl do I. až IV. kategorie z hlediska technickobezpečnostního dohledu a zpracovávat program technickobezpečnostního dohledu může jen odborně způsobilá osoba pověřená Ministerstvem zemědělství (dále jen „pověřená osoba“). Je-li taková osoba vlastníkem vodního díla I. nebo II. kategorie, nesmí na něm vykonávat technickobezpečnostní dohled sama a zpracovávat pro něj program technickobezpečnostního dohledu.
(10)
Pověření k výkonu činností podle odstavce 9 věty první lze udělit pouze osobě, která má odborné, personální a materiální vybavení a splňuje předpoklady pro kvalifikovaný výkon těchto činností.
§ 62
Povinnosti vlastníků a stavebníků vodních děl při technickobezpečnostním dohledu
(1)
Technickobezpečnostní dohled je povinen zajišťovat na svůj náklad vlastník, případně stavebník vodního díla, a to v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva zemědělství podle § 61 odst. 3. Vodoprávní úřad může rozhodnutím stanovit další povinnosti k provádění tohoto dohledu.
(2)
U vodních děl zařazených do I. až III. kategorie je povinen jejich vlastník, popřípadě stavebník zajistit technickobezpečnostní dohled prostřednictvím pověřené osoby a účastnit se jeho provádění v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva zemědělství. U vodních děl III. kategorie může technickobezpečnostní dohled provádět vlastník nebo stavebník sám, pokud je pověřenou osobou.
(3)
U vodních děl IV. kategorie může technickobezpečnostní dohled provádět vlastník, případně stavebník sám.
(4)
Při provádění technickobezpečnostního dohledu je vlastník, případně stavebník vodního díla zařazeného do I. až IV. kategorie povinen
a)
určit fyzickou osobu odpovědnou za technickobezpečnostní dohled a oznámit její jméno, příjmení, adresu bydliště, popřípadě pracoviště a číslo telefonu příslušnému vodoprávnímu úřadu; u vodních děl IV. kategorie se za osobu odpovědnou za technickobezpečnostní dohled považuje vlastník vodního díla, pokud neurčil jinou osobu,
b)
přizvat příslušný vodoprávní úřad k prohlídce vodního díla, a to u staveb I. kategorie jedenkrát ročně, u staveb II. kategorie jedenkrát za 2 roky, u staveb III. kategorie jedenkrát za 4 roky a u staveb IV. kategorie jedenkrát za 10 let,
c)
u vodních děl I. až III. kategorie předkládat zprávy o výsledcích technickobezpečnostního dohledu v termínech podle písmene b) nebo, nastaly-li mimořádné okolnosti dotýkající se bezpečnosti vodního díla, příslušnému vodoprávnímu úřadu; u vodních děl IV. kategorie předkládat zprávu o prohlídce v termínech podle písmene b),
d)
u vodních děl I. až III. kategorie předat vodoprávnímu úřadu program technickobezpečnostního dohledu nebo jeho změnu.
HLAVA IX
OCHRANA PŘED POVODNĚMI
Díl 1
Ochrana před povodněmi
§ 63
(1)
Ochranou před povodněmi se rozumí činnosti a opatření k předcházení a zvládnutí povodňového rizika v ohroženém území. Zajišťuje se systematickou prevencí a operativními opatřeními.
(2)
Operativní opatření jsou zabezpečována podle povodňových plánů a při vyhlášení krizového stavu podle krizových plánů34).
(3)
K zajištění ochrany před povodněmi je každý povinen umožnit vstup, případně vjezd na své pozemky, popřípadě stavby těm, kteří řídí, koordinují a provádějí zabezpečovací a záchranné práce, přispět na příkaz povodňových orgánů osobní a věcnou pomocí k ochraně životů a majetku před povodněmi a řídit se příkazy povodňových orgánů.
(4)
Pokud při této činnosti vznikla vlastníkovi pozemku nebo stavby škoda, má nárok na její náhradu.
§ 64
Povodně
(1)
Povodněmi se pro účely tohoto zákona rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň).
(2)
Povodeň začíná vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity (§ 70) a končí odvoláním třetího stupně povodňové aktivity, není-li v době odvolání třetího stupně povodňové aktivity vyhlášen druhý stupeň povodňové aktivity. V tom případě končí povodeň odvoláním druhého stupně povodňové aktivity. Povodní je rovněž situace uvedená v odstavci 1, při níž nebyl vyhlášen druhý nebo třetí stupeň povodňové aktivity, ale stav nebo průtok vody v příslušném profilu nebo srážka dosáhla směrodatné úrovně pro některý z těchto stupňů povodňové aktivity podle povodňového plánu příslušného územního celku. Pochybnosti o tom, zda v určitém území a v určitém čase byla povodeň, rozhoduje, je-li splněna některá z těchto podmínek, vodoprávní úřad.
(3)
Za nebezpečí povodně se považují situace zejména při
a)
dosažení stanoveného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci,
b)
déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popřípadě prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů, nebo
c)
vzniku mimořádné situace na vodním díle, kdy hrozí nebezpečí jeho poruchy.
§ 64a
Zvládání povodňových rizik
(1)
Zvládání povodňových rizik se soustředí na zmírnění možných nepříznivých účinků povodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, a pokud se to považuje za vhodné, na opatření nestavební povahy nebo na snížení pravděpodobnosti zaplavení.
(2)
Povodňovým rizikem se rozumí kombinace pravděpodobnosti výskytu povodní a jejich možných nepříznivých účinků na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost.
(3)
Předběžné vyhodnocení povodňových rizik je podkladem pro vymezení oblastí s významnými povodňovými riziky. Pro tato území se zpracují nebo aktualizují mapy povodňového nebezpečí, mapy povodňových rizik a plány pro zvládání povodňových rizik.
(4)
Mapy povodňového nebezpečí vymezují území, která by mohla být zaplavena podle různých povodňových scénářů a s využitím stanovených záplavových území. Na mapách povodňových rizik se vyznačí potenciální nepříznivé následky povodní podle těchto scénářů.
(5)
Plány pro zvládání povodňových rizik jsou součástí plánování v oblasti vod a zohledňují důležitá hlediska, jako jsou náklady a přínosy, rozsah a průběh povodní, retenční schopnosti záplavových území, cíle ochrany vod podle § 23a odst. 1, hospodaření s půdou a s vodními zdroji, územní plánování, využití území, ochranu přírody, lodní dopravu a přístavní infrastrukturu. Plány pro zvládání povodňových rizik se zabývají všemi aspekty zvládání povodňových rizik, přičemž se soustřeďují na prevenci, ochranu, připravenost, včetně povodňových předpovědí a systémů včasného varování, a zohledňují charakteristiky konkrétního povodí nebo dílčího povodí. Plány pro zvládání povodňových rizik mohou zahrnovat rovněž podporu udržitelného využívání území, zlepšení schopnosti půdy zadržovat vodu a kontrolované zaplavení určitých oblastí v případě výskytu povodně.
Díl 2
§ 65
Povodňová opatření
(1)
Povodňová opatření jsou přípravná opatření, opatření prováděná při nebezpečí povodně, za povodně a opatření prováděná po povodni.
(2)
Přípravná opatření jsou
a)
stanovení záplavových území,
b)
vymezení směrodatných limitů stupňů povodňové aktivity,
c)
povodňové plány,
d)
povodňové prohlídky,
e)
příprava předpovědní a hlásné povodňové služby,
f)
organizační a technická příprava,
g)
vytváření hmotných povodňových rezerv,
h)
příprava účastníků povodňové ochrany.
(3)
Opatření při nebezpečí povodně a za povodně jsou
a)
činnost předpovědní povodňové služby,
b)
činnost hlásné povodňové služby,
c)
varování při nebezpečí povodně,
d)
zřízení a činnost hlídkové služby,
e)
vyklizení záplavových území,
f)
řízené ovlivňování odtokových poměrů,
g)
povodňové zabezpečovací práce,
h)
povodňové záchranné práce,
i)
zabezpečení náhradních funkcí a služeb v území zasaženém povodní.
(4)
Opatření po povodni jsou
a)
evidenční a dokumentační práce,
b)
vyhodnocení povodňové situace včetně vzniklých povodňových škod,
c)
odstranění povodňových škod a obnova území po povodni.
(5)
Povodňová opatření podle odstavců 1 až 4 nejsou výstavba, údržba a opravy staveb a ostatních zařízení sloužících k ochraně před povodněmi, jakož i investice vyvolané povodněmi.
§ 66
Záplavová území
(1)
Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí.
(2)
V zastavěných územíchzastavěných územích, v zastavitelných plochách podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků.
(3)
Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(4)
Vodoprávní úřad, který záplavové území stanovil, zabezpečí zpřístupnění dokumentace a předá jednu kopii této dokumentace Ministerstvu životního prostředí.
(5)
Pokud záplavová území nejsou určena, mohou vodoprávní a stavební úřady a orgány územního plánování při své činnosti vycházet zejména z dostupných podkladů správců povodí a správců vodních toků o pravděpodobné hranici území ohroženého povodněmi.
(6)
Ministerstvo životního prostředí podle podkladů správců vodních toků zajišťuje vedení dokumentace o stanovených záplavových územích na území České republiky a zabezpečuje jejich evidenci v informačním systému veřejné správy.
(7)
Záplavová území a jejich aktivní zóny se stanovují formou opatření obecné povahy.
(8)
Při změnách záplavových území a jejich aktivních zón se odstavce 1 až 4 použijí přiměřeně.
§ 67
Omezení v záplavových územích
(1)
V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, jsou-li zřizovány v záplavovém území v katastrálních územíchkatastrálních územích vymezených podle zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů, za podmínky, že současně budou provedena taková opatření, že bude minimalizován vliv na povodňové průtoky; to neplatí pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů.
(2)
V aktivní zóně je dále zakázáno
a)
těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod,
b)
skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty,
c)
zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky,
d)
zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení.
(3)
Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit opatřením obecné povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena.
§ 68
Území určená k řízeným rozlivům povodní
(1)
Za území určená k řízeným rozlivům povodní se považují pozemky nezbytné pro vzdouvání, popřípadě akumulaci povrchových vod veřejně prospěšnými stavbami na ochranu před povodněmi, k nimž bylo omezeno vlastnické právo dohodou nebo postupem podle § 55a.
(2)
Za škodu vzniklou řízeným rozlivem povodní na půdě, polních plodinách, lesních porostech a stavbách v území podle odstavce 1 náleží poškozenému náhrada, kterou poskytuje v penězích stát zastoupený Ministerstvem zemědělství. Výše náhrady za škodu způsobenou na půdě nebo stavbě se stanoví v závislosti na výši nákladů nezbytných na uvedení půdy nebo stavby do původního stavu, včetně nákladů na odstranění nežádoucích naplavenin, výše náhrady za škodu způsobenou na polních plodinách v závislosti na tržních cenách polních plodin v době rozlivu, včetně nákladů na likvidaci poškozených polních plodin; výše náhrady za škodu způsobenou na lesních porostech se stanoví podle lesního zákona33a). Postup při zjišťování a uplatňování náhrady škody a postup při určení její výše stanoví vláda nařízením.
(3)
Náhrada náleží rovněž za finanční újmu vzniklou pozbytím nároku na dotaci, poskytovanou na základě zákona o zemědělství, který poškozený pozbyl v souvislosti s řízeným rozlivem povodně.
(4)
Poškozenému, jemuž byla poskytnuta náhrada podle odstavce 2, nelze poskytnout státní pomoc z titulu rozlivu povodně podle zákona o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou.
(5)
Poškozenému nenáleží náhrada v případě, že nedodrží podmínky stanovené pro způsob užívání pozemků určených k rozlivu povodní.
§ 69
Území ohrožená zvláštními povodněmi
Území ohrožená zvláštními povodněmi jsou území, která mohou být při výskytu zvláštní povodně zaplavena vodou. Pokud pro krizové situace předpokládaný rozsah území ohrožený zvláštními povodněmi výrazně přesahuje záplavová území, vymezí se jejich rozsah v krizovém plánu. Pro jeho pořízení platí zvláštní zákon34).
§ 70
Stupně povodňové aktivity
(1)
Stupni povodňové aktivity se pro účely tohoto zákona rozumí míra povodňového nebezpečí vázaná na směrodatné limity, jimiž jsou zpravidla vodní stavy nebo průtoky v hlásných profilech na vodních tocích, popřípadě na mezní nebo kritické hodnoty jiného jevu uvedené v příslušném povodňovém plánu.
(2)
Rozsah operativních opatření prováděných pro ochranu před konkrétní povodní se řídí nebezpečím nebo vývojem povodňové situace, která se vyjadřuje třemi stupni povodňové aktivity, kterými jsou:
a)
první stupeň (stav bdělosti) nastává při nebezpečí přirozené povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí; tento stav nastává rovněž vydáním výstražné informace předpovědní povodňové služby; vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost vodnímu toku nebo jinému zdroji povodňového nebezpečí, zahajuje činnost hlásná a hlídková služba; na vodních dílech nastává tento stav při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných okolností, jež by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně,
b)
druhý stupeň (stav pohotovosti) se vyhlašuje, když nebezpečí přirozené povodně přerůstá v povodeň, ale nedochází k větším rozlivům a škodám mimo koryto; vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti; aktivizují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu,
c)
třetí stupeň (stav ohrožení) se vyhlašuje při bezprostředním nebezpečí nebo vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů a majetku v záplavovém území; vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření; provádějí se povodňové zabezpečovací práce podle povodňových plánů a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace.
(3)
Druhý a třetí stupeň povodňové aktivity vyhlašují a odvolávají ve svém územním obvodu povodňové orgány. Podkladem je dosažení nebo předpověď dosažení směrodatného limitu hladin nebo průtoků stanovených v povodňových plánech, zpráva předpovědní nebo hlásné povodňové služby, doporučení správce vodního toku, oznámení vlastníka vodního díla, případně další skutečnosti charakterizující míru povodňového nebezpečí. O vyhlášení a odvolání povodňové aktivity je povodňový orgán povinen informovat subjekty uvedené v povodňovém plánu a vyšší povodňový orgán.
(4)
Směrodatné limity vodních stavů pro vyhlašování stupňů povodňové aktivity jsou obsažené v povodňových plánech a jsou závazné pro povodňové plány nižších stupňů.
§ 71
Povodňové plány
(1)
Povodňovými plány se pro účely tohoto zákona rozumějí dokumenty, které obsahují způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o vývoji povodně, možnosti ovlivnění odtokového režimu, organizaci a přípravu zabezpečovacích prací; dále obsahují způsob zajištění včasné aktivizace povodňových orgánů, zabezpečení hlásné a hlídkové služby a ochrany objektů, přípravy a organizace záchranných prací a zajištění povodní narušených základních funkcí v objektech a v území a stanovené směrodatné limity stupňů povodňové aktivity.
(2)
Obsah povodňových plánů se dělí na
a)
věcnou část, která zahrnuje údaje potřebné pro zajištění ochrany před povodněmi určitého objektu, obceobce, povodí nebo jiného územního celku, směrodatné limity pro vyhlašování stupňů povodňové aktivity,
b)
organizační část, která obsahuje jmenné seznamy, adresy a způsob spojení účastníků ochrany před povodněmi, úkoly pro jednotlivé účastníky ochrany před povodněmi včetně organizace hlásné a hlídkové služby,
c)
grafickou část, která obsahuje zpravidla mapy nebo plány, na kterých jsou zakresleny zejména záplavová území, evakuační trasy a místa soustředění, hlásné profily, informační místa.
(3)
Povodňovými plány územních celků jsou
a)
povodňové plány obcíobcí, které zpracovávají orgány obcíobcí, v jejichž územních obvodech může dojít k povodni,
b)
povodňové plány správních obvodů obcíobcí s rozšířenou působností, které zpracovávají obceobce s rozšířenou působností,
c)
povodňové plány správních obvodů krajů, které zpracovávají příslušné orgány krajů v přenesené působnosti ve spolupráci se správci povodí,
d)
Povodňový plán České republiky, který zpracovává Ministerstvo životního prostředí.
(4)
Pro stavby ohrožené povodněmi, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně, zpracovávají povodňové plány pro svou potřebu a pro součinnost s povodňovým orgánem obceobce jejich vlastníci. V pochybnostech o rozsahu této povinnosti nebo o tom, které stavby mohou zhoršit průběh povodně, rozhodne vodoprávní úřad.
(5)
Vodoprávní úřad může uložit povinnost zpracovat povodňový plán vlastníkům pozemků, které se nacházejí v záplavových územích, je-li to třeba s ohledem na způsob jejich užívání.
(6)
U povodňových plánů územních celků (odstavec 3) zpracovatelé každoročně prověřují jejich aktuálnost zpravidla před obdobím jarního tání a toto prověření dokladují. Ostatní povodňové plány (odstavec 4) zpracovatelé přezkoumávají při podstatných změnách podmínek, za nichž byly zpracovány. Pokud z přezkoumání vyplyne potřeba úpravy nebo doplnění povodňového plánu, učiní tak zpracovatelé neprodleně.
(7)
Věcnou a grafickou část povodňového plánu územních celků a jeho změny zpracovatelé předkládají nadřízenému povodňovému orgánu k potvrzení souladu s povodňovým plánem vyšší úrovně. U povodňových plánů pozemků a staveb potvrzuje soulad povodňový orgán obceobce. Jde-li o stavbu přesahující svým rozsahem nebo vlivem na okolí významně území obceobce, potvrzuje soulad nadřízený povodňový orgán a nižší povodňové orgány o tom informuje. Potvrzením souladu se stává věcná a grafická část povodňového plánu závaznou. Organizační část povodňového plánu zpracovatelé průběžně upravují a poskytují dotčeným povodňovým orgánům a účastníkům řízení ochrany před povodněmi k využití, pokud jim není přístupná na portálu veřejné správy v elektronické podobě.
§ 72
Povodňové prohlídky
(1)
Povodňovými prohlídkami se zjišťuje, zda na vodních tocích, vodních dílech a v záplavových územích, popřípadě na objektech nebo zařízeních ležících v těchto územích nejsou závady, které by mohly zvýšit nebezpečí povodně nebo její škodlivé následky.
(2)
Povodňové prohlídky organizují a provádějí povodňové orgány podle povodňových plánů, a to nejméně jednou ročně.
(3)
Povodňové orgány mohou na základě povodňové prohlídky vyzvat vlastníky pozemků, staveb a zařízení v záplavovém území k odstranění předmětů a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku. Pokud tito vlastníci výzvy ve stanovené lhůtě neuposlechnou, uloží takovou povinnost rozhodnutím.
§ 73
Předpovědní a hlásná povodňová služba
(1)
Předpovědní povodňová služba informuje povodňové orgány, popřípadě další účastníky ochrany před povodněmi, o nebezpečí vzniku povodně, o jejím vzniku a o dalším nebezpečném vývoji, o hydrometeorologických prvcích charakterizujících vznik a vývoj povodně, zejména o srážkách, vodních stavech a průtocích ve vybraných profilech. Tuto službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správcem povodí.
(2)
Hlásná povodňová služba zabezpečuje informace povodňovým orgánům pro varování obyvatelstva v místě očekávané povodně a v místech ležících níže na vodním toku, informuje povodňové orgány a účastníky ochrany před povodněmi o vývoji povodňové situace a předává zprávy a hlášení potřebná k jejímu vyhodnocování a k řízení opatření na ochranu před povodněmi. Hlásnou povodňovou službu organizují povodňové orgány obcíobcí a povodňové orgány pro správní obvody obcíobcí s rozšířenou působností a podílejí se na ní ostatní účastníci ochrany před povodněmi. K zabezpečení hlásné povodňové služby organizují povodňové orgány obcíobcí v případě potřeby hlídkovou službu.
(3)
Vlastníci vodních děl vzdouvajících vodu oznamují nebezpečí zvláštní povodně příslušným povodňovým orgánům, Hasičskému záchrannému sboru České republiky a v případě nebezpečí z prodlení varují bezprostředně ohrožené fyzické a právnické osoby.
(4)
Pro předávání informací předpovědní a hlásné povodňové služby se využívá operačních a informačních středisek Hasičského záchranného sboru České republiky a složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému35).
§ 74
Povodňové záchranné práce
(1)
Povodňovými záchrannými pracemi jsou technická a organizační opatření prováděná za povodně v bezprostředně ohrožených nebo již zaplavených územích k záchraně životů a majetku, zejména ochrana a evakuace obyvatelstva z těchto území, péče o ně po nezbytně nutnou dobu, zachraňování majetku a jeho přemístění mimo ohrožené území.
(2)
Povodňové záchranné práce v případech, kdy jsou ohroženy lidské životy, nebo hospodářské zájmy, jimiž jsou doprava, zásobování, spoje a zdravotnictví, zajišťují povodňové orgány ve spolupráci se složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému.
§ 75
Povodňové zabezpečovací práce
(1)
Povodňovými zabezpečovacími pracemi jsou technická opatření prováděná při nebezpečí povodně a za povodně ke zmírnění průběhu povodně a jejích škodlivých následků.
(2)
Povodňové zabezpečovací práce jsou zejména
a)
odstraňování překážek ve vodním toku a v profilu objektů (propustky, mosty) znemožňujících plynulý odtok vody,
b)
rozrušování ledových nápěchů a zácp ve vodním toku,
c)
ochrana koryta a břehů proti narušování povodňovým průtokem a zajišťování břehových nátrží,
d)
opatření proti přelití nebo protržení ochranných hrází,
e)
opatření proti přelití nebo protržení hrází vodních děl zadržujících vodu,
f)
provizorní uzavírání protržených hrází,
g)
instalace protipovodňových zábran,
h)
opatření proti zpětnému vzdutí vody, zejména do kanalizací,
i)
opatření k omezení znečištění vody,
j)
opatření zajišťující stabilizaci území před sesuvy.
(3)
Povodňové zabezpečovací práce zajišťují správci vodních toků na vodních tocích a vlastníci dotčených objektů, případně další subjekty podle povodňových plánů nebo na příkaz povodňových orgánů. Zabezpečovací práce, které mohou ovlivnit odtokové podmínky a průběh povodně, musí být koordinovány ve spolupráci s příslušným správcem povodí na celém vodním toku nebo v celém povodí. Zabezpečovací práce prováděné na vodních dílech zařazených do I. nebo II. kategorie se projednávají s osobou pověřenou prováděním technickobezpečnostního dohledu (§ 61 odst. 9), pokud nehrozí nebezpečí z prodlení.
§ 76
Dokumentace a vyhodnocení povodní
(1)
Účelem dokumentace je zabezpečení průkazných a objektivních záznamů o průběhu povodně, o provedených opatřeních k ochraně před povodněmi, o příčině vzniku a velikosti škod a o jiných okolnostech souvisejících s povodní. K tomu zejména slouží záznamy v povodňové knize, průběžný záznam vodních stavů a orientačních hodnot rychlostí a průtoků, průběžný záznam údajů o provozu vodních děl ovlivňujících průběh povodně, označování nejvýše dosažené hladiny vody, zaměřování a zakreslování záplavy, monitorování kvality vody a možných zdrojů znečištění, fotografické snímky a filmové záznamy, účelový terénní průzkum a šetření.
(2)
Povodňové orgány obcíobcí a obcíobcí s rozšířenou působností a účastníci ochrany před povodněmi, jimž je to zákonem uloženo, zpracovávají zprávu o povodni, při které byla vyhlášena povodňová aktivita, došlo k povodňovým škodám nebo byly prováděny povodňové zabezpečovací a záchranné práce. Povodňové orgány provádějí vyhodnocení povodně, které obsahuje rozbor příčin a průběhu povodně, popis a posouzení účinnosti provedených opatření, věcný rozsah a odborný odhad výše povodňových škod a návrh opatření na odstranění následků povodně. Zprávu zpracují do 3 měsíců po ukončení povodně, v případě potřeby rozsáhlejších dokumentačních prací se provede doplňkové vyhodnocení do šesti měsíců po ukončení povodně.
(3)
Evidenci vyhodnocených povodní zajišťují správci povodí a z hlediska hydrologického Český hydrometeorologický ústav.
(4)
Zprávy o povodni jsou předávány k využití vyššímu povodňovému orgánu a k evidenci správci povodí.
Díl 3
Povodňové orgány
§ 77
(1)
Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány. Řízení ochrany před povodněmi zahrnuje přípravu na povodňové situace, řízení, organizaci a kontrolu všech příslušných činností v průběhu povodně a v období následujícím bezprostředně po povodni včetně řízení, organizace a kontroly činnosti ostatních účastníků ochrany před povodněmi. Povodňové orgány se při své činnosti řídí povodňovými plány.
(2)
V období mimo povodeň jsou povodňovými orgány
a)
orgány obcíobcí a v hlavním městě Praze orgány městských částí,
b)
obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze úřady městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy,
c)
krajské úřady,
d)
Ministerstvo životního prostředí; zabezpečení přípravy záchranných prací přísluší Ministerstvu vnitra34).
(3)
Po dobu povodně jsou povodňovými orgány
a)
povodňové komise obcíobcí a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí,
b)
povodňové komise obcíobcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy,
c)
povodňové komise krajů,
d)
Ústřední povodňová komise.
(4)
Povodňové orgány mohou v době povodně činit opatření a vydávat operativní příkazy k zabezpečení ochrany před povodněmi, v odůvodněných případech i nad rámec platných povodňových plánů s tím, že v takovém případě musí neprodleně uvědomit dotčené osoby. Všechna přijatá opatření a vydané příkazy se zapisují do povodňové knihy a musí být přístupné k nahlédnutí osobám vykonávajícím působnost místně příslušných povodňových orgánů, nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na vydávání těchto příkazů se nevztahuje správní řád. Mimořádné pravomoci povodňových orgánů začínají vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity a končí odvoláním těchto stupňů.
(5)
Povodňové orgány nebo jiné osoby na jejich příkaz jsou při povodni za účelem provádění záchranných a zabezpečovacích prací oprávněni vstupovat v nezbytném rozsahu na cizí pozemky a do objektů.
(6)
Orgány státní správy a jiné orgány jsou povinny povodňovým orgánům pomáhat na jejich výzvu při zajišťování řízení ochrany před povodněmi.
(7)
Povodňový orgán nižšího stupně může požádat povodňový orgán vyššího stupně o převzetí řízení ochrany před povodněmi v případě, že vlastními silami není schopen tuto ochranu zajistit.
(8)
Povodňový orgán, který převezme řízení ochrany před povodněmi na základě žádosti povodňového orgánu nižšího stupně nebo z vlastního rozhodnutí, je povinen oznámit příslušným nižším povodňovým orgánům datum a čas převzetí, rozsah spolupráce, ukončení řízení ochrany před povodněmi a provést o tom zápis v povodňové knize. Nižší povodňové orgány zůstávají dále činné, provádějí ve své územní působnosti opatření podle svých povodňových plánů v koordinaci s vyšším povodňovým orgánem nebo podle jeho pokynů.
(9)
Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu podle zvláštního zákona34), přejímá na celém území, pro které je krizový stav vyhlášen, řízení ochrany před povodněmi orgán, který je k tomu podle tohoto zákona příslušný.
§ 78
Povodňové orgány obcí
(1)
Obecní rada může k plnění úkolů při ochraně před povodněmi, je-li v jejich územních obvodech možnost povodní, zřídit povodňovou komisi, jinak tuto činnost zajišťuje obecní rada. Předsedou povodňové komise obceobce je starosta obceobce. Další členy komise jmenuje z členů obecního zastupitelstva a z fyzických a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi.
(2)
Povodňové orgány obcíobcí jsou podřízeny povodňovému orgánu obceobce s rozšířenou působností.
(3)
Povodňové orgány obcíobcí ve svých územních obvodech v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi
a)
potvrzují soulad věcné a grafické části povodňových plánů vlastníků (uživatelů) pozemků a staveb, pokud se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně (§ 71 odst. 4), s povodňovým plánem obceobce,
b)
zpracovávají povodňový plán obceobce a předkládají jej k odbornému stanovisku správci povodí, v případě drobných vodních toků správci těchto vodních toků,
c)
provádějí povodňové prohlídky,
d)
zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění záchranných prací a zabezpečení náhradních funkcí v území,
e)
prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů,
f)
organizují a zabezpečují hlásnou povodňovou službu a hlídkovou službu, zabezpečují varování právnických a fyzických osob v územním obvodu obceobce s využitím jednotného systému varování,
g)
informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány sousedních obcíobcí a povodňový orgán obceobce s rozšířenou působností,
h)
vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti,
i)
organizují, řídí, koordinují a ukládají opatření na ochranu před povodněmi podle povodňových plánů a v případě potřeby vyžadují od orgánů, právnických a fyzických osob osobní a věcnou pomoc,
j)
zabezpečují evakuaci a návrat, dočasné ubytování a stravování evakuovaných občanů, zajišťují další záchranné práce,
k)
zajišťují v době povodně nutnou hygienickou a zdravotnickou péči, organizují náhradní zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce v území,
l)
provádějí prohlídky po povodni, zjišťují rozsah a výši povodňových škod, zjišťují účelnost provedených opatření a podávají zprávu o povodni povodňovému orgánu obceobce s rozšířenou působností,
m)
vedou záznamy v povodňové knize.
§ 79
Povodňové orgány obcí s rozšířenou působností
(1)
Starosta obceobce s rozšířenou působností zřizuje povodňovou komisi obceobce s rozšířenou působností a je jejím předsedou. Další členy komise jmenuje ze zaměstnanců obceobce s rozšířenou působností zařazených do obecního úřadu a zástupců orgánů a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi. V případě souběžné činnosti povodňové komise obceobce a obceobce s rozšířenou působností pověřuje starosta řízením povodňové komise obceobce jiného člena komise. Povodňový orgán obceobce s rozšířenou působností je podřízen povodňovému orgánu kraje.
(2)
Povodňové orgány obcíobcí s rozšířenou působností ve svých územních obvodech v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi
a)
potvrzují soulad věcné a grafické části jim předložených povodňových plánů obcíobcí s povodňovým plánem správního obvodu obceobce s rozšířenou působností,
b)
zpracovávají povodňový plán správního obvodu obceobce s rozšířenou působností a předkládají jej správci povodí k odbornému stanovisku,
c)
organizují provádění povodňových prohlídek,
d)
prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů,
e)
organizují odborná školení a výcvik pracovníků povodňových orgánů obcíobcí a účastníků ochrany před povodněmi,
f)
ukládají podle potřeby vlastníkům vodních děl úpravy manipulačních řádů z hlediska povodňové ochrany,
g)
organizují a řídí hlásnou povodňovou službu na území v správním obvodu obceobce s rozšířenou působností, informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány sousedních obcíobcí s rozšířenou působností, příslušné správce povodí a Český hydrometeorologický ústav a Hasičský záchranný sbor České republiky,
h)
organizují, řídí, koordinují a ukládají opatření na ochranu před povodněmi podle povodňových plánů, řídí a koordinují opatření prováděná povodňovými orgány obcíobcí a v případě potřeby vyžadují od orgánů, právnických a fyzických osob osobní a věcnou pomoc,
i)
vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti,
j)
využívají pro řízení záchranných prací, pro jejich koordinaci se složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a pro spojení s místy záchranných prací operační středisko Hasičského záchranného sboru České republiky,
k)
v nutných případech, pokud není svolána povodňová komise kraje, nařizují po dohodě se správou povodí mimořádné manipulace na vodních dílech nad rámec schválených manipulačních řádů s možným dosahem v rámci správního obvodu obceobce s rozšířenou působností,
l)
spolupracují v době povodně s povodňovými orgány obcíobcí při zajišťování hygienické a zdravotnické péče, organizují náhradní zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce v území,
m)
soustřeďují zprávy o rozsahu a výši povodňových škod, posuzují účelnost provedených opatření a zpracovávají souhrnnou hodnotící zprávu o povodni,
n)
vedou záznamy v povodňové knize.
§ 80
Povodňové orgány krajů
(1)
Hejtman kraje zřizuje povodňovou komisi kraje a je jejím předsedou. Další členy komise jmenuje její předseda z řad zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, příslušných správců povodí a zástupců orgánů a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi. Povodňový orgán kraje je podřízen ústřednímu povodňovému orgánu.
(2)
Povodňové orgány krajů ve svých územních obvodech v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi
a)
potvrzují soulad věcné a grafické části jim předložených povodňových plánů správních obvodů obcíobcí s rozšířenou působností s povodňovým plánem správního obvodu kraje,
b)
zpracovávají povodňový plán správního obvodu kraje podle § 71 odst. 3 písm. c) a předkládají jej ústřednímu povodňovému orgánu,
c)
prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů,
d)
ukládají podle potřeby vlastníkům vodních děl úpravy manipulačních řádů z hlediska povodňové ochrany,
e)
organizují odborná školení a výcvik členů povodňových orgánů obcíobcí s rozšířenou působností a účastníků ochrany před povodněmi,
f)
účastní se hlásné povodňové služby na území krajeúzemí kraje, informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány obcíobcí s rozšířenou působností, Český hydrometeorologický ústav a Ministerstvo životního prostředí,
g)
organizují, řídí a koordinují opatření na ochranu před povodněmi podle povodňových plánů, řídí a koordinují opatření prováděná povodňovými orgány obcíobcí s rozšířenou působností,
h)
vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti,
i)
řídí ve svém správním obvodu ovlivňování odtokových poměrů manipulacemi na vodních dílech v rámci manipulačních řádů; nařizují mimořádné manipulace na těchto vodních dílech nad rámec schváleného manipulačního řádu po projednání s dotčenými povodňovými orgány obcíobcí s rozšířenou působností ve svém správním obvodu, s příslušnými správci povodí a s povodňovými orgány krajů, jejichž správní obvody mohou být touto mimořádnou manipulací ovlivněny,
j)
posuzují vliv zabezpečovacích prací na vodních tocích a vodních dílech na odtokový režim po projednání se správci vodních toků a vodních děl, které jimi mohou být dotčeny, a koordinují jejich provádění,
k)
zpracovávají souhrnnou hodnotící zprávu o povodni včetně analýzy rozsahu a výše povodňových škod a účelnosti provedených opatření,
l)
vedou záznamy v povodňové knize,
m)
využívají pro řízení záchranných prací, pro jejich koordinaci se složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a pro spojení s místy záchranných prací příslušné operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru České republiky.
§ 81
Ústřední povodňový orgán
(1)
Ministerstvo životního prostředí jako ústřední povodňový orgán v rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi
a)
řídí ochranu před povodněmi a výkon dozoru nad ní s výjimkou řízení povodňových záchranných prací, které přísluší Ministerstvu vnitra,
b)
metodicky řídí přípravu opatření na ochranu před povodněmi, zejména zpracování, předkládání a schvalování povodňových plánů, organizaci předpovědní a hlásné povodňové služby,
c)
zpracovává po projednání s dotčenými orgány veřejné správy povodňový plán České republiky a předkládá jej ke schválení Ústřední povodňové komisi,
d)
potvrzuje soulad povodňových plánů správních obvodů krajů s povodňovým plánem České republiky,
e)
účastní se hlásné povodňové služby, připravuje odborné podklady pro případné převzetí řízení ochrany před povodněmi Ústřední povodňovou komisí, poskytuje informace sdělovacím prostředkům,
f)
zajišťuje průzkumné a dokumentační práce většího rozsahu (letecká pozorování, snímkování a podobně),
g)
účastní se odborné přípravy pracovníků povodňových orgánů.
(2)
Ústřední povodňovou komisi zřizuje vláda, která též schvaluje její statut. Předsedou Ústřední povodňové komise je ministr životního prostředí a místopředsedou ministr vnitra.
(3)
Ústřední povodňová komise řídí, kontroluje, koordinuje a v případě potřeby ukládá v celém rozsahu řízení ochrany před povodněmi v době povodně ohrožující rozsáhlá území, pokud povodňové komise krajů vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření. V rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi
a)
informuje o průběhu a důsledcích povodní vládu,
b)
nařizuje po projednání s příslušnými povodňovými orgány krajů a příslušnými správci povodí mimořádné manipulace na vodních dílech nad rámec schváleného manipulačního řádu s možným dosahem přesahujícím rámec oblastí povodí podle § 25 odst. 2,
c)
koordinuje a kontroluje činnost povodňových komisí krajů,
d)
vede záznamy v povodňové knize.
Díl 4
Ostatní účastníci ochrany před povodněmi
§ 82
Správci povodí
Správci povodí v rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi kromě úkolů správce vodních toků
a)
zpracovávají odborná stanoviska k povodňovým plánům správních obvodů obcíobcí s rozšířenou působností,
b)
spolupracují při zpracování povodňových plánů správních obvodů krajů a povodňového plánu České republiky,
c)
spolupracují s povodňovými orgány obcíobcí s rozšířenou působností a ucelených povodí při provádění povodňových prohlídek,
d)
dávají podněty povodňovým orgánům k uložení potřebných opatření v záplavových územích, popřípadě jiných opatření k ochraně před povodněmi,
e)
účastní se hlásné povodňové služby, zejména sledují a vyhodnocují hydrologickou situaci v povodí a podávají informace povodňovým orgánům, spolupracují s Českým hydrometeorologickým ústavem při provádění předpovědní povodňové služby,
f)
spolupracují s vlastníky vodních děl při oznamování nebezpečí zvláštní povodně,
g)
navrhují povodňovým orgánům vyhlášení nebo odvolání stupňů povodňové aktivity,
h)
poskytují odbornou, technickou a organizační podporu činnosti povodňovým komisím krajů,
i)
zabezpečují dokumentování průběhu povodně v povodí,
j)
po povodni vyžadují zprávy od povodňových orgánů obcíobcí s rozšířenou působností a správců vodních toků, zpracovávají souhrnnou zprávu za povodí a předkládají ji povodňovým orgánům krajů a Ministerstvu životního prostředí,
k)
spolupracují s povodňovými orgány obcíobcí s rozšířenou působností a krajů při školení a výcviku pracovníků,
l)
zpracovávají návrhy na organizační a technická zlepšení ochrany před povodněmi a uplatňují je u povodňových orgánů.
§ 83
Správci vodních toků
Správci vodních toků v rámci plnění úkolů při ochraně před povodněmi
a)
zpracovávají odborná stanoviska k povodňovým plánům obcíobcí,
b)
provádějí ve spolupráci s povodňovými orgány obcíobcí s rozšířenou působností povodňové prohlídky na vodních tocích,
c)
navrhují příslušným orgánům, aby uložily vlastníkům vodních děl nebo jiných staveb a pozemků na vodních tocích a v záplavovém území povinnost provést potřebná opatření na ochranu před povodněmi,
d)
zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění nejnutnějších zabezpečovacích prací na vodních tocích,
e)
v době nebezpečí povodně zajišťují dosažitelnost svých pracovníků a dostupnost věcných prostředků a prověřují jejich připravenost podle povodňových plánů,
f)
sledují na vodních tocích všechny jevy rozhodné pro vznik a průběh povodně, zejména postup a rozsah zamrzání, tvorbu nebezpečných ledových zácp a nápěchů, postup tání a chod ledů, vodní stavy a průtoky, popřípadě nahromadění plovoucích předmětů,
g)
účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány obcíobcí s rozšířenou působností, příslušné správce povodí, pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu a Hasičský záchranný sbor České republiky,
h)
poskytují odbornou pomoc obecním povodňovým komisím a povodňovým komisím obcíobcí s rozšířenou působností,
i)
navrhují povodňovým orgánům vyhlášení nebo odvolání stupňů povodňové aktivity,
j)
provádějí zabezpečovací práce na vodních tocích a činí další opatření podle povodňových plánů,
k)
zabezpečují dokumentování průběhu povodně na vodních tocích,
l)
po povodni provádějí ve spolupráci s orgány ochrany přírody a vodoprávními úřady prohlídky vodního toku, zjišťují rozsah a výši povodňových škod a sepisují o nich protokol; dále posuzují účelnost provedených opatření a zpracovávají zprávu o povodni a předávají ji povodňovému orgánu obceobce s rozšířenou působností, příslušnému správci povodí a pracovišti Českého hydrometeorologického ústavu,
m)
odstraňují povodňové škody na korytech vodních toků, zejména zabezpečují kritická místa pro případ další povodně, obnovují průtočný profil koryta vodního toku; na tyto činnosti se nevztahují zvláštní právní předpisy34a); zahájení těchto činností oznámí správce vodního toku 10 pracovních dní předem příslušnému orgánu ochrany přírody.
§ 84
Vlastníci vodních děl
(1)
Vlastníci vodních děl, která mohou ovlivnit průběh přirozené povodně, v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi
a)
provádějí ve spolupráci s povodňovými orgány obcíobcí s rozšířenou působností a krajů povodňové prohlídky vodních děl, zejména prověřují stav objektů a jejich připravenost z hlediska ochrany před povodněmi a odstraňují zjištěné závady,
b)
zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění zabezpečovacích prací na vodních dílech,
c)
v době nebezpečí povodně zajišťují dosažitelnost svých zaměstnanců a dostupnost věcných prostředků a prověřují jejich připravenost,
d)
sledují na vodních dílech všechny jevy rozhodné pro bezpečné převedení povodně, zejména funkci přelivných objektů, postup a rozsah zamrzání, tvorbu nebezpečných ledových zácp a nápěchů, postup tání a chod ledů, stav hladiny vody, popřípadě nahromadění plovoucích předmětů,
e)
účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňový orgán obceobce s rozšířenou působností, správce vodního toku, příslušného správce povodí, pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu a Hasičský záchranný sbor České republiky,
f)
manipulují na vodních dílech v mezích schváleného manipulačního řádu tak, aby se snížilo nebezpečí povodňových škod; přitom dbají pokynů vodohospodářského dispečinku příslušného správce povodí,
g)
k mimořádným manipulacím na vodních dílech nad rámec schválených manipulačních řádů si vyžadují souhlas povodňového orgánu obceobce s rozšířenou působností nebo kraje podle možného dosahu vlivu manipulace,
h)
provádějí zabezpečovací práce na vodních dílech včetně oblasti vzdutí,
i)
zabezpečují dokumentování průběhu povodně na vodních dílech,
j)
po povodni provádějí prohlídku vodních děl, zjišťují rozsah a výši povodňových škod, posuzují účelnost provedených opatření a poskytují povodňovému orgánu obceobce s rozšířenou působností, správci vodního toku a příslušnému správci povodí podklady pro zprávu o povodni,
k)
odstraňují povodňové škody na vodních dílech, zejména je zabezpečují pro případ další povodně.
(2)
Vlastníci vodních děl I. až III. kategorie (§ 61), kterým byla uložena povinnost zajistit provádění technickobezpečnostního dohledu dále
a)
poskytnou příslušným povodňovým orgánům, orgánům krizového řízení34) a orgánům integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému35) údaje o parametrech možné zvláštní povodně (zejména charakteristiky povodňových vln a rozsah ohroženého území) a o provádění technickobezpečnostního dohledu (program) v období povodňové aktivity nebo krizových stavů; vodoprávní úřad může stanovit lhůtu pro splnění této povinnosti,
b)
oznamují neprodleně příslušným povodňovým orgánům, správcům vodních toků a Hasičskému záchrannému sboru České republiky skutečnosti rozhodné pro vyhlášení stavů pohotovosti a ohrožení při nebezpečí vzniku zvláštních povodní, pokud možno s předpovědí dalšího vývoje,
c)
při bezprostředním ohrožení bezpečnosti vodních děl a vývoji směřujícím k narušení jejich funkce a vzniku zvláštní povodně varují povodňové orgány níže po toku podle povodňových plánů územních celků, Hasičský záchranný sbor České republiky a v případě nebezpečí z prodlení i bezprostředně ohrožené subjekty.
(3)
Na rozestavěných vodních dílech plní úkoly vlastníka vodního díla (odstavce 1 a 2) stavebník.
§ 85
Vlastníci pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně
(1)
Vlastníci pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně, zajišťují, aby nebyly zhoršovány odtokové podmínky a průběh povodně, při tom
a)
zpracovávají povodňové plány, mají-li takovou povinnost podle § 71 odst. 4 nebo jim byla uložena vodoprávním úřadem podle § 71 odst. 5,
b)
provádějí ve spolupráci s povodňovými orgány povodňové prohlídky, zejména prověřují stav objektů v záplavovém území z hlediska možného ovlivnění odtokových podmínek za povodně a možného odplavení staveb, jejich částí a movitých věcí,
c)
na příkaz povodňového orgánu odstraňují své předměty a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku,
d)
zajišťují pracovní síly a věcné prostředky k zabezpečení svých předmětů a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku,
e)
v době nebezpečí povodně zajišťují dosažitelnost svých pracovníků a dostupnost věcných prostředků a prověřují jejich připravenost podle povodňového plánu,
f)
sledují na pozemcích a stavbách všechny jevy rozhodné pro bezpečné převedení povodně, zejména nahromadění plovoucích předmětů a ucpání průtočného profilu,
g)
účastní se hlásné povodňové služby, informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňový orgán, správce vodního toku a Hasičský záchranný sbor České republiky,
h)
zajišťují záchranu osob a svého majetku, včetně případné předčasné sklizně,
i)
zajišťují ochranu plavidel a zařízení sloužících k plavbě, jsou-li vlastníky nebo provozovateli přístavu; přitom se řídí pokyny orgánů státní plavební správy,
j)
provádějí povodňové zabezpečovací práce, zejména na objektech propustků a mostů, silničních a železničních náspů, aby nebyla omezena jejich průtočná kapacita,
k)
provádějí po povodni prohlídky pozemků a staveb, zjišťují rozsah a výši povodňových škod a poskytují povodňovému orgánu podklady pro zprávu o povodni,
l)
odstraňují povodňové škody, zejména zabezpečují kritická místa pro případ další povodně.
(2)
Na rozestavěných stavbách plní úkoly vlastníka stavby stavebník.
(3)
Vlastníci movitého majetku ve vodních tocích nebo v záplavových územích jsou povinni dbát o jeho umístění i užívání způsobem, který nebude bránit odtoku velkých vod, případně znemožní odplavení tohoto majetku.
Díl 5
Náklady na opatření na ochranu před povodněmi
§ 86
(1)
Jednotlivé obceobce mohou činit opatření k přímé ochraně majetku na svém území. Stát a kraje mohou na tato opatření přispět. ObceObce mohou požádat vlastníky majetku, který je těmito opatřeními chráněn, o příspěvek na jejich výstavbu.
(2)
Právnické a fyzické osoby nesou náklady, které jim vzniknou vlastními opatřeními k ochraně jejich majetku před povodněmi.
(3)
Náklady na zabezpečovací práce na vodních tocích hradí jejich správci. Vlastníci vodních děl hradí náklady na zabezpečovací práce na těchto vodních dílech.
(4)
Náklady na záchranné práce, kromě nákladů podle odstavce 2, hradí obceobce, kraje a stát v souladu s působnostmi v systému povodňové ochrany podle zvláštního právního předpisu36).
§ 87
Majetkovou újmu vzniklou v důsledku činnosti nebo opatření uložených v době povodně
a)
povodňovou komisí obceobce hradí obecobec,
b)
povodňovou komisí obceobce s rozšířenou působností hradí obecobec s rozšířenou působností,
c)
povodňovou komisí kraje hradí kraj,
d)
Ústřední povodňovou komisí hradí Ministerstvo životního prostředí.
HLAVA X
POPLATKY
Díl 1
Poplatky
§ 88
Poplatek za odebrané množství podzemní vody
(1)
Oprávněný, který má povolení k odběru podzemní vody [§ 8 odst. 1 písm. b) bod 1 a § 8 odst. 2] (dále jen „odběratel“), je za podmínek stanovených tímto zákonem povinen platit za skutečné množství odebrané podzemní vody podle účelu odběru vody. V případě, že oprávněný umožnil výkon svého povolení k nakládání s vodami podle § 11 odst. 3 provozovateli vodovodu pro veřejnou potřebu10a) tím, že na něj výkon povolení smluvně převedl36a) a tento provozovatel oznámil svůj název, sídlo a identifikační číslo osoby České inspekci životního prostředí, považuje se za odběratele tento provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu. Poplatek se platí za kalendářní rok a jeho sazby v Kč/m3 jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(2)
Poplatek se neplatí za skutečný odběr podzemní vody z jednoho vodního zdroje menší nebo rovný 6 000 m3 za kalendářní rok nebo menší nebo rovný 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku, dále za odběry povolené k účelu získání tepelné energie, za odběry vody ke snížení znečištění podzemních vod, za odběry vody ke snižování jejich hladiny a za odběry vody sloužící hydraulické ochraně podzemních vod před znečištěním.
(3)
Odebírá-li odběratel podzemní vodu z vodního zdroje na více místech území jedné obceobce, odebrané množství vody se pro účely zpoplatnění sčítá. Jedním vodním zdrojem podzemní vody se pro účely poplatků rozumí podzemní voda nacházející se ve stejném dílčím povodí, které je specifikováno číslem hydrologického pořadí, a ve stejném hydrogeologickém rajonu.
(4)
Vybírání a vymáhání poplatku vykonává správce daně příslušný podle sídla nebo místa pobytu jednotlivých odběratelů.
(5)
Pro stanovení výše záloh poplatku pro následující kalendářní rok je odběratel povinen zpracovat poplatkové hlášení, ve kterém sdělí svoje identifikační údaje podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků a uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu zálohy, zejména údaje o povoleném množství odběru podzemních vod v členění podle odběrů podzemních vod podle jednotlivých povolení a účelu jejich použití. V poplatkovém hlášení vypočte odběratel výši záloh poplatku pro následující kalendářní rok a předloží jej České inspekci životního prostředí do 15. října běžného roku. Odběratel není povinen poplatkové hlášení podávat, pokud nepodléhá zpoplatnění podle odstavce 2. Odběratel rovněž není povinen podávat poplatkové hlášení v případě, že od posledního jím podaného poplatkového hlášení nedošlo ke změně povolení k odběru podzemní vody, na jehož základě bylo první poplatkové hlášení podáno. Vzor poplatkového hlášení stanoví Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.
(6)
Roční výši zálohy poplatku v poplatkovém hlášení vypočte odběratel vynásobením příslušné sazby poplatku povoleným ročním odběrem podzemní vody v m3.
(7)
Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového hlášení a ověření údajů rozhodných pro výpočet záloh poplatku rozhodne o výši zálohy a výši čtvrtletních nebo měsíčních splátek zálohovým výměrem, který doručí odběrateli a správci daně příslušnému podle sídla nebo místa pobytu odběratele do 15. prosince běžného roku. Opravný prostředek proti zálohovému výměru nemá odkladný účinek. Výše záloh a výše čtvrtletních nebo měsíčních splátek stanovená zálohovým výměrem platí až do doby jejich změny novým zálohovým výměrem. Česká inspekce životního prostředí předává Generálnímu ředitelství cel do konce kalendářního roku seznam všech platných zálohových výměrů.
(8)
V zálohovém výměru Česká inspekce životního prostředí stanoví rovnoměrné čtvrtletní zálohy, pokud se jejich souhrnná výše rovná nebo je nižší než 300 000 Kč, nebo rovnoměrné měsíční zálohy, pokud jejich souhrnná výše je vyšší než 300 000 Kč. Měsíční zálohy je odběratel povinen zaplatit nejpozději do 25. dne kalendářního měsíce, za který byla záloha vyměřena. Čtvrtletní zálohy je odběratel povinen zaplatit nejpozději do 25. dne posledního měsíce kalendářního čtvrtletí, za které byla záloha vyměřena. Odběratel je na základě vydaného zálohového výměru povinen platit stanovenou zálohu ve stanovených měsíčních nebo čtvrtletních splátkách každoročně až do doby případné změny výše zálohy a výše měsíčních nebo čtvrtletních záloh novým zálohovým výměrem. Nový zálohový výměr vydá Česká inspekce životního prostředí na základě nového poplatkového hlášení odběratele nebo v případě změny sazby poplatku za odebrané množství podzemní vody stanovené tímto zákonem.
(9)
Dojde-li k zániku odběratele v průběhu kalendářního roku bez právního nástupce, je odběratel povinen nejpozději ke dni zániku zaplatit poměrnou část předpokládaného ročního poplatku, na jehož úhradu se započtou do té doby provedené zálohy týkající se téhož kalendářního roku.
(10)
Odběratel je povinen do 15. února předložit České inspekci životního prostředí poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok, ve kterém uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu vyrovnání poplatku, zejména údaje o výši zaplacených záloh a skutečném množství odebrané podzemní vody v členění podle odběrů podzemních vod podle jednotlivých povolení a účelu jejich použití. V poplatkovém přiznání vypočte odběratel roční výši poplatku za uplynulý kalendářní rok, porovná ji se zaplacenými zálohami, navrhne vyrovnání a předloží poplatkové přiznání České inspekci životního prostředí. Vzor poplatkového přiznání stanoví Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.
(11)
Roční výši poplatku v poplatkovém přiznání vypočte odběratel vynásobením příslušné sazby poplatku skutečně odebraným objemem podzemní vody za uplynulý kalendářní rok v m3.
(12)
Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového přiznání a ověření údajů rozhodných pro výpočet vyrovnání poplatku rozhodne o výši poplatku za uplynulý kalendářní rok poplatkovým výměrem, který doručí odběrateli a správci daně příslušnému podle sídla nebo místa pobytu odběratele do 60 dnů po obdržení poplatkového přiznání s oznámením, že poplatkový výměr nabyl právní moci.
(13)
V případě, že zaplacené zálohy jsou nižší než vyměřený poplatek, uhradí odběratel nedoplatek na účet příslušného správce daně do 30 dnů ode dne nabytí právní moci poplatkového výměru. V případě, že zaplacené zálohy jsou vyšší než vyměřený poplatek, vrátí příslušný správce daně odběrateli přeplatek bez žádosti do 30 dnů ode dne, kdy bylo příslušnému správci daně doručeno oznámení České inspekce životního prostředí o tom, že poplatkový výměr nabyl právní moc.
(14)
Kopii zálohového výměru a poplatkového výměru, které nabyly právní moci a jsou vykonatelné, zašle Česká inspekce životního prostředí bezodkladně Státnímu fondu životního prostředí.
(15)
Část poplatků za odběr podzemní vody ve výši 50 % je příjmem rozpočtu kraje, na jehož území se odběr podzemní vody uskutečňuje, zbytek je příjmem Státního fondu životního prostředí. Poplatky, které jsou příjmem rozpočtu kraje, mohou být použity jen na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury, a to zejména pro obecobec, na jejímž území se odběr podzemní vody uskutečňuje, a na zřízení a doplňování zvláštního účtu podle § 42 odst. 4.
§ 89
Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
(1)
Právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod povrchových, (dále jen „znečišťovatel“) je za podmínek stanovených v tomto zákoně povinna platit poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod a poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod (dále jen „poplatky“). Poplatky se platí za jednotlivé zdroje znečišťování.
(2)
Povinnost platit poplatky podle odstavce 1 se nevztahuje na vypouštění
a)
minerálních vod osvědčených podle zvláštního zákona2) jako přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,
b)
přírodních minerálních vod, pokud nebyly použity při výrobě balených minerálních vod,
c)
vod ze sanačních vrtů,
d)
odpadních vod z průtočného chlazení parních turbín.
(3)
Dojde-li v důsledku povodně nebo jiné přírodní katastrofy k omezení nebo přerušení provozu čistírny odpadních vod, platí znečišťovatel za období nezbytně nutné k obnovení jejího provozu poplatky ve výši odpovídající poměrné části poplatků stanovených poplatkovým výměrem za předchozí kalendářní rok. Omezení, přerušení a obnovení provozu čistírny odpadních vod znečišťovatel neprodleně oznámí České inspekci životního prostředí, která tyto skutečnosti prověří a zohlední v poplatkovém výměru za toto období.
§ 90
Výše poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
(1)
Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod je znečišťovatel povinen platit, jestliže jím vypouštěné odpadní vody překročí v příslušném ukazateli znečištění zároveň hmotnostní a koncentrační limit zpoplatnění. Ukazatele znečištění, hmotnostní a koncentrační limity zpoplatnění a sazby poplatku členěné podle jednotlivých ukazatelů znečištění jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(2)
Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových je znečišťovatel povinen platit, jestliže objem jím vypouštěných odpadních vod překročí za kalendářní rok 100 000 m3.
(3)
Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod se vypočte vynásobením objemu vypouštěných odpadních vod za kalendářní rok sazbou 0,1 Kč za 1 m3.
(4)
Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod se rovná součtu dílčích částek vypočtených podle jednotlivých ukazatelů znečištění jako násobek sazby poplatku a celkového množství vypouštěného znečištění za kalendářní rok. V případě, že u některé zpoplatněné látky dojde ke snížení jejího celkového vypouštěného množství oproti předcházejícímu kalendářnímu roku nejméně o 20 %, nejvýše však o 50 %, snižuje se poplatek za tuto látku o dvojnásobek dosaženého snížení. Dojde-li u některé zpoplatněné látky ke snížení jejího celkového vypouštěného množství oproti předcházejícímu kalendářnímu roku o více než 50 %, poplatek za tuto látku se neplatí. Celkové množství znečištění se zjistí vynásobením průměrné roční koncentrace znečištění u příslušného ukazatele znečištění ročním objemem vypouštěných odpadních vod.
(5)
Sazba pro zpoplatnění u ukazatele znečištění „organické látky charakterizované chemickou spotřebou kyslíku“ se použije podle odpovídajícího druhu odpadních vod.
(6)
Znečišťovatel může pro účely výpočtu poplatku pro jeden zdroj znečištění odečíst množství znečištění obsažené v jím odebrané a použité vodě nebo ve vodě odebrané a použité jinou právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, která mu předává vzniklé odpadní vody k dalšímu zneškodňování, od zjištěného celkového množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách z daného zdroje znečištění. Odečtené množství znečištění odebrané vody doloží údaji o koncentracích znečištění v odebrané vodě podle příslušných ukazatelů znečištění a údajem o jejím odebraném množství v roce, za který je poplatek vypočítáván. Za správnost údajů o množství znečištění v odebrané vodě odpovídá znečišťovatel.
§ 91
Sledování, měření a evidence znečištění odpadních vod
(1)
Pro účel stanovení výše poplatků je znečišťovatel, kterému vznikla poplatková povinnost podle tohoto zákona, povinen u každého zdroje a výpustě sledovat koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních vodách v příslušných ukazatelích, měřit objem vypouštěných odpadních vod a vést o tomto sledování a měření provozní evidenci podle jednotlivých ukazatelů znečištění. Znečišťovatel odpovídá za správnost zjištění zdrojů znečišťování vypouštěných odpadních vod, stanovení koncentrace znečištění podle příslušných ukazatelů znečištění, měření objemu vypouštěných odpadních vod a vedení provozní evidence. Veškeré podklady k vedení provozní evidence je znečišťovatel povinen uchovávat po dobu 5 let.
(2)
Vypouští-li znečišťovatel odpadní vody v jedné lokalitě více výpustmi, pro účely výpočtu poplatků se do množství znečištění a objemu vypouštěných odpadních vod započítávají vypouštěné odpadní vody ze všech výpustí. Více výpustmi v jedné lokalitě se rozumějí například jednotlivé výpustě z veřejné kanalizace v rámci jedné obceobce, jednotlivé výpustě z areálu průmyslové výroby. Při výpočtu poplatku se použije rozdílná sazba pro čištěné a nečištěné odpadní vody. Čištěné odpadní vody jsou vody vyčištěné např. v mechanicko-biologické nebo mechanicko-chemické čistírně odpadních vod. V pochybnostech o tom, zda jde o čištěné odpadní vody, či nikoliv, rozhodne Česká inspekce životního prostředí.
(3)
Bližší vymezení zdroje znečišťování, postup pro určování znečištění obsaženého v odpadních vodách, metody měření ukazatelů znečištění, zjišťování průměrné koncentrace znečištění a ročního objemu vypouštěných odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění podle § 90 odst. 6, provádění měření objemu vypouštěných odpadních vod a náležitosti provozní evidence stanoví vláda nařízením.
§ 92
Rozbory a kontrola znečištění odpadních vod
(1)
Pro účely kontroly správnosti sledování znečištění odpadních vod mohou provádět rozbory jen oprávněné laboratoře pověřené Ministerstvem životního prostředí (dále jen „kontrolní laboratoř“).
(2)
Kontrolu správnosti sledování a měření objemu vypouštěných odpadních vod mohou zajišťovat jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání pověřené Ministerstvem životního prostředí (dále jen „měřící skupina“). Způsob sledování znečištění odpadních vod, měření objemu vypouštěných odpadních vod, požadavky na způsobilost oprávněných laboratoří, kontrolních laboratoří a měřících skupin k provádění rozborů ke zjištění koncentrace znečišťujících látek v odpadních vodách a pro kontrolu správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod pro účely tohoto zákona stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. Ministerstvo životního prostředí pravidelně zveřejňuje ve svém Věstníku seznam oprávněných laboratoří, kontrolních laboratoří a měřících skupin.
(3)
Znečišťovatel je povinen umožnit pověřeným osobám kontrolních laboratoří a měřících skupin a osobám provádějícím svou činnost v souladu s § 126b vstup do kontrolovaných objektů, poskytnout jim podklady nezbytné pro provedení kontroly a zajistit podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí kontrolovaného zdroje znečištění.
(4)
Úhrady nákladů spojených s prováděním rozborů a kontrol znečištění odpadních vod pro účely výkonu státní správy zajistí Státní fond životního prostředí České republiky na základě návrhu České inspekce životního prostředí.
§ 93
Zálohy
(1)
Pro stanovení výše záloh na poplatky pro následující kalendářní rok je znečišťovatel povinen zpracovat poplatkové hlášení s uvedením skutečností rozhodných k jejímu výpočtu, zejména údaje o množství i koncentraci ukazatelů znečištění a o objemu vypouštěných odpadních vod v členění podle jednotlivých zdrojů znečišťování a jejich výpustí včetně údajů pro odpočet znečištění v odebrané vodě (§ 90 odst. 6) a údajů o poskytnutých odkladech pro účely výpočtu výše poplatků. V poplatkovém hlášení znečišťovatel vypočte výši záloh na poplatky a předloží je České inspekci životního prostředí nejpozději do 15. října běžného roku. Vzor poplatkového hlášení stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(2)
Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového hlášení a ověření údajů rozhodných pro výpočet záloh na poplatky stanoví výši zálohy výměrem, který doručí znečišťovateli, příslušnému správci daně, Státnímu fondu životního prostředí České republiky do 15. prosince běžného roku. Ve výměru Česká inspekce životního prostředí stanoví rovnoměrné čtvrtletní zálohy, pokud jejich souhrnná výše se rovná nebo je nižší než 1 000 000 Kč, nebo rovnoměrné měsíční zálohy, pokud jejich souhrnná výše je vyšší než 1 000 000 Kč.
(3)
Měsíční zálohy je znečišťovatel povinen zaplatit nejpozději do dvacátého pátého dne kalendářního měsíce, za který byla záloha vyměřena. Čtvrtletní zálohy je znečišťovatel povinen zaplatit nejpozději do dvacátého pátého dne posledního měsíce kalendářního čtvrtletí, za které byla záloha vyměřena.
(4)
Zjistí-li Česká inspekce životního prostředí v průběhu roku, v němž jsou zálohy splatné, že skutečné údaje rozhodné pro výpočet záloh na poplatky se liší od údajů uvedených v poplatkovém hlášení o více než 30 % nebo že znečišťovatel neuvedl v poplatkovém hlášení hodnoty znečištění za všechny ukazatele znečištění přesahující limitní hodnoty uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu, vydá podle skutečných údajů nový výměr do 30 dnů ode dne, v němž uvedené skutečnosti zjistil. V tomto novém výměru stanoví nově výši záloh pro zbývající část roku, a to obdobným způsobem podle odstavce 2; výše dosud splatných záloh se nemění. Obdobně postupuje, zjistí-li, že znečišťovatel poplatkové hlášení nepředložil.
(5)
Zjistí-li znečišťovatel, že se skutečné údaje rozhodné pro výpočet záloh na poplatky liší od údajů, které uvedl v poplatkovém hlášení, o více než 30 %, je povinen podat nové poplatkové hlášení, na jehož podkladě Česká inspekce životního prostředí vydá nový výměr o stanovení záloh na poplatky, a to do 30 dnů ode dne obdržení nového poplatkového hlášení. V ostatním platí obdobně odstavce 2 a 4.
(6)
Povinnosti uvedené v odstavcích 4 a 5 se nevztahují na ojedinělé jednorázové odchylky.
§ 94
Poplatkové přiznání
(1)
Znečišťovatel je povinen do 15. února předložit České inspekci životního prostředí poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok. V tomto přiznání znečišťovatel uvede skutečné údaje o množství ukazatelů znečištění podléhajících zpoplatnění, jejich koncentraci ve vypouštěných odpadních vodách a o objemu vypouštěných odpadních vod pro jednotlivé zdroje znečišťování a jejich výpustě, včetně údajů potřebných pro případný odečet v odebrané vodě (§ 90 odst. 6), údajů o poskytnutých odkladech a výši zaplacených záloh. Vzor poplatkového přiznání stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(2)
Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového přiznání a ověření údajů rozhodných pro výpočet poplatků stanoví výši poplatků za uplynulý kalendářní rok poplatkovým výměrem, který doručí znečišťovateli, příslušnému správci daně a Státnímu fondu životního prostředí České republiky do 30. dubna běžného roku. V případě, že zaplacené zálohy jsou nižší než vyměřená výše poplatků, je znečišťovatel povinen nedoplatek zaplatit na účet příslušného správce daně do 15 dnů ode dne doručení poplatkového výměru. V případě, že zaplacené zálohy jsou vyšší než vyměřené poplatky, vrátí příslušný správce daně znečišťovateli přeplatek bez žádosti do 30 dnů ode dne, kdy bylo příslušnému správci daně doručeno oznámení České inspekce životního prostředí o tom, že poplatkový výměr nabyl právní moci a je vykonatelný. Nedoplatky nebo přeplatky nepřesahující částku 500 Kč se převádějí do dalšího zúčtovacího období.
§ 95
Výměr o stanovení záloh na poplatky a poplatkový výměr se vydávají podle jednotlivých zdrojů znečišťování a jsou podkladem pro vybírání a vymáhání poplatků.
§ 96
Odklad placení poplatků
(1)
Znečišťovatel, který prokazatelně na podkladě povolení zahájil práce na stavbě čistírny odpadních vod (dále jen „stavba“) nebo jiného zařízení investičního charakteru (dále jen „jiné zařízení“) ke snížení množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách a kterému vodoprávní úřad povolil (§ 38 odst. 9) po dobu výstavby vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem38), avšak po uplynutí výstavby hodnotami nepřesahujícími úroveň stanovenou zvláštním právním předpisem (§ 38 odst. 5), nebo pro tento účel smluvně převedl prostředky, může nejpozději do jednoho roku ode dne zahájení stavby nebo jiného zařízení nebo uzavření smlouvy o převedení finančních prostředků požádat Českou inspekci životního prostředí o povolení odkladu placení až o 80 % výše poplatků za zdroj znečištění, pro který tyto práce zahájil nebo finanční prostředky převedl (dále jen „odklad“). Rozhodnutí o odkladu placení poplatků zašle Česká inspekce životního prostředí znečišťovateli, příslušnému správci daně a Státnímu fondu životního prostředí České republiky.
(2)
Odklad lze povolit od prvního dne měsíce následujícího po dni skutečného zahájení stavby nebo výstavby jiného zařízení doloženého zápisem ve stavebním deníku nebo v případě sdružení finančních prostředků až po zahájení stavby či jiného zařízení, nejdříve od prvního dne měsíce následujícího po dni uzavření smlouvy o sdružení. Odklad trvá do posledního dne měsíce stanoveného pro dokončení stavby v pravomocném povolení vodoprávního úřadu. Česká inspekce životního prostředí povolí odklad nejvýše do částky nákladů stavby nebo jiného zařízení. Odklad nelze povolit, pokud jakost odpadních vod vypouštěných z čistírny odpadních vod nebo jiného zařízení v období 12 měsíců před zahájením stavby již plní přípustné hodnoty ukazatelů znečištění stanovené zvláštním právním přepisem (§ 38 odst. 8).
(3)
Pokud znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu o sdružení prostředků, dokončí stavbu nebo jiné zařízení před termínem stanoveným k jejich dokončení v pravomocném povolení vodoprávního úřadu, je povinen tuto skutečnost do jednoho měsíce ode dne jejich dokončení písemně oznámit České inspekci životního prostředí. Odklad končí posledním dnem měsíce, ve kterém bylo písemné oznámení České inspekci životního prostředí doručeno.
(4)
Pokud znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu o sdružení prostředků, požádal podle zvláštního právního předpisu4) o souhlas se zahájením zkušebního provozu nebo mu bylo vydáno povolení o prozatímním užívání stavby nebo jiného zařízení ke zkušebnímu provozu před vydáním kolaudačního rozhodnutí a tento souhlas mu byl udělen, odklad trvá po dobu zkušebního provozu, nejpozději však 2 roky od udělení souhlasu nebo povolení.
(5)
V případě, že znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu o sdružení prostředků, nesplnil podmínky odkladu, je znečišťovatel na základě rozhodnutí České inspekce životního prostředí povinen odloženou část poplatku zaplatit nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí rovnoměrnými měsíčními splátkami. Případné odvolání proti takovému rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(6)
Znečišťovatel může požádat o odklad nejpozději do jednoho roku ode dne zahájení stavby nebo jiného zařízení nebo od data uzavření smlouvy o sdružení prostředků.
(7)
Znečišťovatel je povinen předložit potřebné doklady pro přiznání odkladu a pro posouzení splnění jeho podmínek.
(8)
Náležitosti žádostí o povolení odkladu a postup České inspekce životního prostředí pro jejich posuzování a povolování odkladu stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
§ 97
Prominutí části poplatků
(1)
Dodržel-li znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu o sdružení prostředků, lhůtu k dokončení stavby nebo jiného zařízení stanovenou v povolení vodoprávního úřadu a podmínky stanovené v povolení k vypouštění odpadních vod, promine Česká inspekce životního prostředí znečišťovateli část poplatků ve výši odpovídající částce, jejíž zaplacení bylo podle § 96 rozhodnutím České inspekce životního prostředí odloženo; prominutou část poplatků může Česká inspekce životního prostředí v rozhodnutí o prominutí části poplatků označit za dotaci.38)
(2)
O prominutí části poplatků v případech podle odstavce 1 rozhoduje Česká inspekce životního prostředí na podkladě žádosti znečišťovatele. Rozhodnutí zasílá znečišťovateli, příslušnému správci daně a Státnímu fondu životního prostředí České republiky.
§ 98
Odvolání proti rozhodnutí o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových nemá odkladný účinek40).
§ 99
Správa poplatků
(1)
Vybírání a vymáhání poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových vykonává správce daně příslušný podle sídla jednotlivých znečišťovatelů.
(2)
Poplatky včetně záloh a úroku z prodlení a pokut platí znečišťovatel na účet příslušného správce daně a jsou příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky. Výnos poplatků a jejich příslušenství včetně záloh, vybrané úroky z prodlení a pokuty převádí příslušný správce daně na účet Státního fondu životního prostředí České republiky měsíčně.
§ 100
Poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních
(1)
Za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních platí oprávněný (§ 8) poplatek.
(2)
Za vypouštění z jednotlivých staveb pro bydlení a pro individuální rekreaci se poplatek neplatí. Za vypouštění v ostatních případech se stanoví poplatek ve výši 350 Kč za každého 1 ekvivalentního obyvatele podle kapacity zařízení určeného k čištění odpadních vod za kalendářní rok.
(3)
Povinnost platit poplatky podle odstavce 1 se nevztahuje na vypouštění
a)
minerálních vod osvědčených podle zvláštního zákona2) jako přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,
b)
přírodních minerálních vod, pokud nebyly použity při výrobě balených minerálních vod,
c)
vod použitých za účelem získání tepelné energie [§ 8 odst. 1 písm. d)],
d)
znečištěných vod, jejichž znečištění bylo po jejich vyčerpání z vod podzemních sníženo [§ 8 odst. 1 písm. e)].
(4)
Poplatek se platí do 31. ledna po uplynutí roku, v němž platební povinnost vznikla.
(5)
Poplatek se platí obciobci, na jejímž katastrálním územíkatastrálním území k vypouštění dochází, a je jejím příjmem.
(6)
Vodoprávní úřad vydávající povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních předává obciobci potřebné údaje.
(7)
Při stanovení poplatků postupuje obecobec podle správního řádu.
Díl 2
Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí a úhrada výdajů na opatření ve veřejném zájmu
§ 101
Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí
(1)
Kdo odebírá povrchovou vodu z vodního toku, je povinen uhrazovat platbu k úhradě správy vodních toků a u odběrů povrchové vody z významných vodních toků a z ostatních povrchových vod také k úhradě správy povodí, podle účelu užití odebrané povrchové vody v jednotkové výši v Kč/m3 podle skutečně odebraného množství povrchové vody. Kdo odebírá povrchovou vodu, je povinen za každý den prodlení s placením plateb podle věty první uhradit úrok z prodlení ve výši 1 promile. Povinnost uhrazovat tuto platbu má i ten, kdo odebírá povrchovou vodu prostřednictvím zařízení jiného oprávněného, který neplatí za odběry povrchové vody podle odstavce 4.
(2)
Výše platby se vypočte vynásobením množství skutečně odebrané povrchové vody za uplynulý kalendářní měsíc (případně jiné období, nepřesahující jeden kalendářní rok, dohodnuté se správcem vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází) snížené o množství povrchové vody, na které se platba nevztahuje (odstavec 4), cenou za odběr povrchové vody stanovenou správcem vodního toku podle zvláštního zákona42). Odebírá-li oprávněný k nakládání s vodami povrchovou vodu z vodního zdroje v jedné lokalitě na více místech, pak pro účely zpoplatnění se odebrané množství povrchové vody sčítá.
(3)
Cena za odběr povrchové vody se stanoví zvlášť pro účely užití
a)
průtočného chlazení parních turbín,
b)
zemědělských závlah,
c)
zatápění umělých prohlubní terénu (zbytkových jam po těžbě nerostů) v případech vyžadujících čerpání vody nebo převádění vody; tato cena nesmí překročit výši provozních nákladů, které správci vodního toku na tuto činnost vzniknou,
d)
ostatních odběrů.
(4)
Platba za odběr povrchové vody se neplatí, pokud odebrané množství povrchové vody je menší nebo rovno 6 000 m3 za kalendářní rok nebo je menší nebo rovno 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku. Neplatí se též za odběry povrchových vod pro provoz rybích líhní a sádek a pro napouštění rybníků a vodních nádrží pro chov ryb, zatápění umělých prohlubní terénu (zbytkových jam po těžbě nerostů) nevyžadující čerpání nebo převádění vody správcem vodního toku, pro průtočné chlazení výzkumných jaderných reaktorů, pro požární účely, napouštění veřejných koupališť, odstavených ramen vodních toků a nádrží tvořících chráněný biotop rostlin a živočichů, pro výrobu sněhu vodními děly, za odběr okalových vod pro zemědělskou nebo lesní výrobu a za povolený odběr pro vyrovnání vláhového deficitu zemědělských plodin. Okalovými vodami pro zemědělskou a lesní výrobu jsou povrchové vody odebírané z vodního toku za zvýšených průtoků (vodních stavů) pro závlahy zaplavováním.
(5)
Oprávněný k odběru povrchové vody je povinen platit platbu měsíčně do dvacátého pátého dne po skončení kalendářního měsíce příslušnému správci vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází, u ostatních odběrů povrchových vod příslušnému správci povodí, pokud s ním nedohodne platební podmínky jinak; v této dohodě však nelze smluvit delší lhůtu než do 25. ledna následujícího kalendářního roku.
(6)
Nezaplatí-li ten, kdo odebral povrchovou vodu, dlužnou platbu, je příslušný správce vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází, nebo správce povodí příslušný podle místa ostatního odběru povrchové vody oprávněn domáhat se jí, včetně úroku z prodlení podle odstavce 1, u soudu.
§ 102
Úhrada výdajů na opatření ve veřejném zájmu
(1)
Stát může poskytnout finanční prostředky k úhradě výdajů na opatření ve veřejném zájmu, zejména pro
a)
činnosti správy povodí podle tohoto zákona,
b)
správu drobných vodních toků,
c)
zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod,
d)
plánování v oblasti vod,
e)
studie odtokových poměrů, stanovení záplavových území a studie preventivních protipovodňových opatření,
f)
obnovu vodních děl a koryt vodních toků,
g)
zřizování, obnovu a provoz vodních děl a zařízení k ochraně před povodněmi a suchem,
h)
zkapacitnění a úpravu koryt vodních toků a zlepšování odtokových poměrů v krajině,
i)
zřizování a obnovu staveb k vodohospodářským melioracím pozemků,
j)
obnovu, odbahnění a rekonstrukci rybníků,
k)
obnovu a provoz vodních cest,
l)
správu vodních děl, o které nikdo nepečuje a u nichž není vlastník znám,
m)
další opatření podle schválených programů opatření (§ 26),
n)
obnovu koryta vodního toku po povodni (§ 45 odst. 1),
o)
provádění kontrolního zjišťování jakosti a množství vypouštěných odpadních vod, včetně zjišťování zdrojů znečišťování,
p)
vsakování, zadržování a odvádění srážkových vod.
(2)
Finanční prostředky na opatření ve veřejném zájmu poskytuje stát správcům povodí, České inspekci životního prostředí, správcům vodních toků, vlastníkům vodních děl a pověřeným odborným subjektům (§ 21 odst. 3) a jiným fyzickým a právnickým osobám; na finanční prostředky není právní nárok.
(3)
Vláda připraví každoročně závazná pravidla poskytování finančních prostředků a způsobu kontroly jejich užití, která jsou přílohou státního rozpočtu.
Díl 3
Úrok z prodlení
(1)
Za každý den v prodlení s platbou poplatků podle § 88 vzniká povinným subjektům povinnost uhradit úrok z prodlení. Ministerstvo životního prostředí může po projednání s Ministerstvem zemědělství z důvodu odstranění tvrdosti zcela nebo částečně na žádost povinného subjektu úrok z prodlení podle tohoto odstavce do 3 let ode dne jeho vzniku prominout.
(2)
Za každý den prodlení s platbou poplatků podle § 89 a 100 vzniká povinným subjektům povinnost uhradit úrok z prodlení. Ministerstvo životního prostředí může z důvodu odstranění tvrdosti zcela nebo částečně na žádost povinného subjektu úrok z prodlení podle tohoto odstavce do 3 let ode dne jeho vzniku prominout.
HLAVA XI
VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY
§ 104
(1)
Státní správu podle tohoto zákona vykonávají vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí. Kontrolu nad jakostí povrchových vod stanovených vyhláškou ke koupání (§ 34) provádí krajská hygienická stanice, pokud zvláštní právní předpis tuto povinnost neukládá jiné osobě.
(2)
Vodoprávními úřady jsou
a)
obecní úřady,
b)
újezdní úřady43) na území vojenských újezdů,
c)
obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností,
d)
krajské úřady,
e)
ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad (§ 108).
Tímto nejsou dotčena ustanovení o povodňových orgánech.
(3)
Ministerstvo vnitra nebo PoliciePolicie České republiky poskytuje orgánům státní správy pro účely výkonu působnosti na úseku vodního hospodářství
a)
referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b)
údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c)
údaje z agendového informačního systému cizinců.
(4)
Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. a) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení,
b)
adresa místa pobytu,
c)
datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
d)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(5)
Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. b) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c)
adresa místa trvalého pobytu,
d)
zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
e)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, poskytuje se datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
f)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(6)
Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. c) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c)
druh a adresa místa pobytu,
d)
zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
e)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, poskytuje se datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
f)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(7)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(8)
Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
(9)
Ve správních řízeních vedených podle zákona o ochraně přírody a krajiny14a), horního zákona1a) a zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě7b) a dále při postupu podle stavebního zákona4) při umisťování, povolování, užívání a odstraňování staveb, lze vydat rozhodnutí nebo učinit jiný úkon jen na základě závazného stanoviska vodoprávního úřadu, pokud mohou být dotčeny zájmy podle tohoto zákona.
§ 105
Obecní úřady a újezdní úřady
(1)
Obecní úřady upravují, omezují, popřípadě zakazují podle § 6 odst. 4 tohoto zákona obecné nakládání s povrchovými vodami, nejde-li o vodní toky tvořící státní hranice.
(2)
Státní správu na území vojenských újezdů vykonávají újezdní úřady podle § 105 až 107, nejde-li o působnosti podle hlavy X a XII tohoto zákona.
§ 106
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností
(1)
Působnost, která přísluší vodoprávním úřadům, vykonávají obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností, pokud ji zákon nesvěřuje jiným orgánům.
(2)
Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností uplatňují stanoviska k územním plánům a regulačním plánům, s výjimkou územních plánů těchto obcíobcí.
§ 107
Krajské úřady
(1)
Do působnosti krajských úřadů patří
a)
uplatňovat stanoviska k zásadám územního rozvoje a k územním plánům obcíobcí s rozšířenou působností,
b)
vyjadřovat se podle § 18 tohoto zákona ke stavbám, pokud rozhodujícím způsobem ovlivňují nakládání s vodami, ochranu vod nebo ochranu proti povodním a pokud si to vyhradí,
c)
rozhodovat ve věcech hraničních vod po projednání s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí; má-li takové rozhodnutí vliv na průběh, povahu nebo vyznačení státní hranice, rozhodovat po projednání i s Ministerstvem vnitra; týká-li se takové rozhodnutí přírodních minerálních vod a přírodních léčivých zdrojů v blízkosti státních hranic podle zvláštního zákona2), rozhodovat po projednání i s Ministerstvem zdravotnictví; za hraniční vody se považují povrchové, popřípadě podzemní vody vymezené v mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána44),
d)
činit za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při haváriích, opatření, a to v případech přesahujících území správního obvodu obceobce s rozšířenou působností nebo obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností,
e)
spolupracovat s ústředními vodoprávními úřady a správci povodí při pořizování plánů oblastí povodí a jejich plnění. Krajské úřady si mohou pro zajištění spolupráce na plánech oblastí povodí a při provádění kontroly plnění plánů oblastí povodí vyžádat spolupráci odborných subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí, rybářství, vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací a popřípadě dalších orgánů,
f)
ukládat opatření, která stanoví ve veřejném zájmu programy opatření podle § 26 odst. 4,
g)
kontrolovat provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly, která povoluje,
h)
rozhodovat o zařazení vodního díla do kategorií z hlediska technickobezpečnostního dohledu, pokud si to vyhradí,
i)
stanovovat způsob a podmínky vypouštění důlních vod do vod povrchových nebo podzemních a znečištěných vod a průsaků z úložných míst do povrchových vod,
j)
povolovat nakládání s vodami k využívání energetického potenciálu podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 3 na významných vodních tocích v případech, kdy si to vyhradí,
k)
povolovat vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů znečištění o velikosti 10 000 ekvivalentních obyvatel nebo více,
l)
povolovat vypouštění odpadních vod z těžby a zpracování uranových rud a jaderných elektráren a odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných nebo nebezpečných látek podle přílohy č. 1 do vod povrchových,
m)
povolovat čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a jejich následné vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm. e)],
n)
povolovat vzdouvání a akumulaci povrchových vod v nádržích s celkovým objemem nad 1 000 000 m3 nebo s výškou vzdutí nad 10 m ode dna základové výpusti,
o)
stanovovat na návrh správce povodí rozsah záplavových území významných vodních toků a jejich aktivní zóny a ukládat jim zpracování takového návrhu,
p)
rozhodovat v pochybnostech o tom, zda se jedná o povrchové nebo podzemní vody, o jaké nakládání s vodami se jedná nebo zda se jedná o odpadní vody,
r)
rozhodovat v pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok podle § 43 odst. 2, jakož i o tom, že vodním tokem jsou i jiné povrchové vody než uvedené v odstavci 1,
s)
vydávat vyjádření podle § 18 v případech, kdy jim přísluší vydávat povolení nebo souhlas,
t)
povolovat výjimky při použití závadných látek (§ 39 odst. 7) a povolovat nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných živočichů,
u)
vykonávat působnost speciálního stavebního úřadu k vodním dílům umožňujícím nakládání s vodami podle písmen l) až n),
v)
rozhodovat v případech, kdy jim přísluší povolovat vodní díla, též o ostatních záležitostech týkajících se těchto vodních děl a o ochranných pásmech vodních zdrojů s nimi souvisejících,
w)
schvalovat manipulační řády vodních děl, která povoluje, včetně mimořádných manipulací na nich a komplexní manipulační řády, v případě, že alespoň jedno z vodních děl, na něž se komplexní manipulační řád bude vztahovat, patří do jeho působnosti,
x)
vykonávat působnost speciálního stavebního úřadu k čistírnám odpadních vod sloužícím k nakládání s vodami podle písmene k), a pokud si to vyhradí i k dalším vodním dílům s tímto nakládáním spojeným,
y)
vyžadovat od vlastníků (správců) vodních děl I. až III. kategorie, kterým byla uložena povinnost zajistit provádění technicko-bezpečnostního dohledu, zpracování údajů o parametrech možné zvláštní povodně, zejména charakteristiky průtokových vln a rozsah ohroženého území, a jejich poskytnutí příslušným povodňovým orgánům, orgánům krizového řízení a složkám integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému.
(2)
Krajské úřady jsou dotčenými orgány podle § 104 odst. 9 a vydávají závazné stanovisko ve věcech týkajících se jejich působnosti.
§ 108
Ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad
(1)
Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu Ministerstvo zemědělství.
(2)
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí uplatňují stanoviska k politice územního rozvoje a k zásadám územního rozvoje.
(3)
Ministerstvo životního prostředí vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech
a)
ochrany množství a jakosti povrchových a podzemních vod, a to
1.
povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních [§ 8 odst. 1 písm. c)],
2.
povolení k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm. e)],
3.
povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných látek do kanalizací (§ 16),
4.
stanovení minimálního zůstatkového průtoku a uložení povinnosti osadit na vodním díle cejch nebo vodní značku a povinnosti pravidelně měřit minimální zůstatkový průtok a podávat vodoprávnímu úřadu a správci povodí zprávy o výsledcích měření (§ 36),
5.
stanovení minimální hladiny podzemních vod a uložení povinnosti předložit návrh jímacího řádu, popřípadě povinnosti pravidelně měřit hladinu podzemních vod, způsobu měření a povinnosti podávat vodoprávnímu úřadu a správci povodí zprávy o výsledcích měření (§ 37),
6.
činnosti při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních a přebírání výsledků měření objemu vypouštěných vod a míry jejich znečištění (§ 38),
7.
přípravy návrhu prováděcího předpisu, kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného znečištění vod (§ 31, 32, 33, 35 a 38),
b)
zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod společně s Ministerstvem zemědělství (§ 21 a 22),
c)
zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod prostřednictvím jím zřízených pověřených odborných subjektů (§ 21),
d)
tvorby a vedení informačního systému společně s Ministerstvem zemědělství podle tohoto zákona (§ 19 a 22),
e)
sestavování a schvalování plánů v oblasti vod a sestavování programů opatření společně s Ministerstvem zemědělství (§ 24 až 26),
f)
posuzování plánů v oblasti vod z hlediska vlivu na životní prostředí (§ 24 a 25),
g)
chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28),
h)
ochrany vodních zdrojů (§ 29 a 30),
i)
citlivých oblastí (§ 32),
j)
zranitelných oblastí, s výjimkou přezkoumávání akčního programu, (§ 33),
k)
stanovení opatření k nápravě při nevyhovující jakosti povrchových vod využívaných ke koupání (§ 34 odst. 2),
l)
stanovení povrchových vod, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, společně s Ministerstvem zemědělství (§ 35),
m)
ochrany jakosti povrchových nebo podzemních vod před závadnými látkami (§ 39),
n)
zneškodňování havárií (§ 41) a odstraňování jejich škodlivých následků (§ 42),
o)
ochrany před povodněmi (§ 63 až 87),
p)
řízení Českého hydrometeorologického ústavu (§ 73),
q)
poplatků za odběr podzemních vod společně s Ministerstvem zemědělství (§ 88),
r)
poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a podzemních (§ 89 až 100),
s)
spolupráce s orgány krajů v přenesené působnosti ve věcech ochrany množství a jakosti hraničních vod (§ 107),
t)
řízení České inspekce životního prostředí (§ 112),
u)
řízení základního a aplikovaného výzkumu v oblasti ochrany množství a jakosti vod,
v)
plnění úkolů vyplývajících ze vztahu k Evropským společenstvím v oblasti ochrany vod, podávání zpráv o plnění příslušných směrnic Evropských společenství a koordinování převzetí a zavádění legislativy Evropských společenství v oblasti vod společně s Ministerstvem zemědělství,
w)
zajišťování koordinace plánů v oblasti vod a programů opatření v rámci mezinárodní spolupráce ochrany vod v oblastech povodí Labe, Dunaje a Odry.
(4)
Ministerstvo zdravotnictví vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech stanovení povrchových vod využívaných ke koupání ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (§ 34).
(5)
Ministerstvo dopravy a spojů vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech užívání povrchových vod k plavbě (§ 7).
(6)
Ministerstvo obrany vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech, v nichž je založena působnost újezdních úřadů podle § 105 odst. 3.
§ 109
Pravomoci vodoprávního úřadu při mimořádných opatřeních
(1)
Vyžaduje-li to veřejný zájem, zejména je-li přechodný nedostatek vody nebo je-li ohroženo zásobování obyvatelstva vodou nebo došlo-li k jednorázovému odběru pitné vody z vodovodní sítě v případech záchranných prací při mimořádných událostech, požárech a jiných živelních pohromách, zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany nebo ozbrojených sil České republiky, může vodoprávní úřad rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy bez náhrady upravit na dobu nezbytně nutnou povolená nakládání s vodami, popřípadě tato nakládání omezit nebo i zakázat. Tato opatření provede po projednání s dotčenými subjekty, pokud to mimořádnost situace nevylučuje.
(2)
Dojde-li v důsledku mimořádné situace k omezení nebo znemožnění povolených odběrů povrchové nebo podzemní vody, které vede k vážnému ohrožení veřejného zájmu, je vodoprávní úřad povinen zajistit po projednání s příslušnými orgány opatření k nápravě. Přitom může stanovit kdo, jakým způsobem a v jakém rozsahu je povinen provést opatření k zajištění náhradního odběru vody, popřípadě k jejímu dovážení. Nutné náklady spojené s uloženými opatřeními může vodoprávní úřad požadovat na tom, kdo mimořádné omezení nebo znemožnění odběrů způsobil. Obecné předpisy o odpovědnosti k náhradě škody nejsou tímto dotčeny.
§ 110
Vodoprávní dozor vodoprávních úřadů
(1)
Vodoprávní úřady dozírají na dodržování ustanovení vodního zákona a předpisů podle něj vydaných a v rozsahu své působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných závad.
(2)
Vodoprávní úřady jsou povinny v rozsahu své působnosti dozírat, zda jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí a opatření obecné povahy.
(3)
Vodoprávní úřady si mohou při provádění vodoprávního dozoru vyžádat spolupráci odborných subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí, rybářství, popřípadě dalších orgánů.
(4)
Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností a krajské úřady jako součást vodoprávního dozoru provádějí dozor nad vodními díly, jejichž stav by mohl ohrozit bezpečnost osob nebo majetku. Přitom zejména dozírají, jak vlastníci nebo uživatelé těchto staveb na nich zajišťují technickobezpečnostní dohled a jak provádějí potřebná opatření k jejich bezpečnosti.
§ 111
Vrchní vodoprávní dozor
(1)
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí dozírají v rámci vrchního vodoprávního dozoru, jak vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí provádějí ustanovení vodního zákona a předpisů podle něho vydaných.
(2)
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí jsou v rozsahu své působnosti podle tohoto zákona v rámci vrchního vodoprávního dozoru oprávněna též dozírat, jak jsou dodržována ustanovení vodního zákona a předpisů podle něho vydaných, jak jsou dodržována rozhodnutí vodoprávních úřadů, jak jsou plněny povinnosti vlastníků vodních děl, správců vodních toků a správců povodí. Zjistí-li závady, mohou uložit potřebná opatření k jejich odstranění.
(3)
Ministerstvo zemědělství v součinnosti s Ministerstvem životního prostředí předkládá každoročně vládě zprávu o zhodnocení kontrolní činnosti provedené v uplynulém roce v rámci vrchního vodoprávního dozoru.
§ 112
Česká inspekce životního prostředí
(1)
České inspekci životního prostředí přísluší
a)
dozor nad tím, jak fyzické nebo právnické osoby dodržují povinnosti stanovené tímto zákonem nebo uložené podle tohoto zákona jí nebo vodoprávními úřady na úseku
1.
nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami,
2.
ochrany uvedených vod včetně jejich ochrany při provozování plavby,
3.
havárií ohrožujících jakost těchto vod,
4.
vodních děl určených ke zneškodňování znečištění v odpadních vodách nebo k jejich vypouštění do vod povrchových nebo podzemních nebo do kanalizací,
5.
ochrany vodních poměrů a vodních zdrojů,
6.
uvádění vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních do souladu s požadavky zákona v případech vyžadujících zvláštní pozornost,
b)
ukládat odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, jejich příčin a škodlivých následků, zjistí-li porušení povinností na úsecích uvedených pod písmenem a),
c)
nařídit v oblasti, ve které jí přísluší vykonávat dozor, zastavení výroby nebo jiné činnosti, pokud velmi závažným způsobem ohrožuje veřejný zájem a životní prostředí, až do doby odstranění nedostatků, popřípadě jejich příčin,
d)
spolupracovat s vodoprávními úřady,
e)
vést centrální evidenci havárií podle § 40 a násl.,
f)
dozírat nad dodržováním ustanovení o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových znečišťovateli,
g)
provádět kontrolní zjišťování jakosti a množství vypouštěných odpadních vod včetně zjišťování zdrojů znečišťování,
h)
plnit další úkoly podle tohoto zákona.
(2)
Na řízení vedená Českou inspekcí životního prostředí podle tohoto zákona se vztahují, připouští-li to povaha těchto řízení, ustanovení § 115.
§ 113
Krajská hygienická stanice rozhoduje o zákazu koupání v povrchových vodách využívaných ke koupání. Na vydání zákazu se nevztahuje správní řád. Zákaz zveřejní vyvěšením na úřední desce obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností a úředních deskách všech obcíobcí tvořících jeho správní obvod.
§ 114
Oprávnění osob vykonávajících vodoprávní dozor a vrchní vodoprávní dozor
(1)
Pověření zaměstnanci České inspekce životního prostředí (dále jen „inspektoři“) a pověření pracovníci vodoprávních úřadů jsou oprávněni při výkonu své činnosti
a)
v nezbytně nutném rozsahu vstupovat, popřípadě vjíždět na cizí pozemky a dále vstupovat do cizích objektů užívaných pro podnikatelskou činnost nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních právních předpisů,
b)
požadovat potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení týkající se předmětu dozoru a odebírat potřebné vzorky; kontrolovaný subjekt je povinen požadované doklady, údaje a vysvětlení poskytnout a v potřebném rozsahu při provádění kontroly spolupracovat.
(2)
Inspektoři a pověření zaměstnanci vodoprávních úřadů jsou povinni
a)
vykazovat se při výkonu činnosti průkazem inspektora nebo pověřeného pracovníka,
b)
před vstupem do cizích objektů informovat provozovatele.
(3)
Za škodu způsobenou postupem podle odstavce 1 písm. a) odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit.
§ 114a
Osobě, která neumožní vodoprávnímu úřadu nebo České inspekci životního prostředí kontrolu podle § 114 tím, že neumožní vstup či vjezd na pozemek nebo vstup do objektu, neumožní odběr vzorků, neposkytne požadované doklady, údaje a vysvětlení, nebo v potřebném rozsahu při provádění kontroly nespolupracuje, lze uložit pořádkovou pokutu do 200 000 Kč. Pořádková pokuta může být uložena i opakovaně. Úhrn takto uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 2 000 000 Kč. Příjem z pořádkových pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správního orgánu, který pokutu uložil.
§ 115
Vodoprávní řízení
(1)
Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují vodoprávní úřady při řízení o věcech upravených vodním zákonem podle stavebního zákona4), jde-li o rozhodování týkající se vodních děl a vodohospodářských úprav.
(2)
Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou stanoví, ve kterých případech a které doklady je třeba předložit k žádosti o rozhodnutí, kolaudační souhlas, stanovení ochranného pásma vodního díla, stanovení ochranného pásma vodního zdroje, nebo vyjádření k ohlášení nebo oznámení užívání, jakož i náležitosti rozhodnutí, opatření obecné povahy, souhlasů a vyjádření, v souladu s tímto zákonem.
(3)
V případech, kdy může rozhodnutí vodoprávního úřadu ovlivnit vodní poměry v územních obvodech několika obcíobcí, oznámí vodoprávní úřad termín a předmět ústního jednání veřejnou vyhláškou i u těchto obecních úřadů.
(4)
Účastníkem řízení jsou též obceobce, v jejichž územním obvodu může dojít rozhodnutím vodoprávního úřadu k ovlivnění vodních poměrů nebo životního prostředí, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(5)
Účastníkem řízení je správce vodního toku v případech, kdy se řízení dotýká vodního toku.
(6)
Občanské sdružení, jehož cílem je podle jeho stanov ochrana životního prostředí, je oprávněno být informováno o zahajovaných správních řízeních vedených podle tohoto zákona, pokud o tyto informace vodoprávní úřad požádá; žádost musí být co do předmětu a místa řízení specifikována. Tato žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lze ji podávat opakovaně.
(7)
Občanské sdružení má postavení účastníka řízení vedeného podle tohoto zákona, jestliže písemně požádá o postavení účastníka řízení do 8 dnů ode dne sdělení informace podle odstavce 6. Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(8)
Vodoprávní úřad v písemnosti, kterou nařizuje termín a předmět ústního jednání, upozorní účastníky řízení a dotčené orgány nejméně 10 dnů před ústním jednáním, že závazná stanoviska a námitky, popřípadě důkazy, mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak k nim nebude přihlédnuto. Upustí-li vodoprávní úřad od ústního jednání, určí lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů, do kdy mohou dotčené orgány uplatnit závazná stanoviska a účastníci řízení své námitky, popřípadě důkazy. O určení lhůty se nevydává usnesení. Jde-li o rozhodování týkající se vodních děl, postupuje se podle stavebního zákona.
(9)
Ovlivní-li rozhodnutí vodní poměry nebo jakost vod v obvodu působnosti jiného vodoprávního úřadu nebo leží-li vodní dílo, o němž se rozhoduje, zčásti v územním obvodu jiného vodoprávního úřadu, rozhodne věcně a místně příslušný vodoprávní úřad po projednání s těmi vodoprávními úřady, jejichž územních obvodů se rozhodnutí týká.
(10)
V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na podkladě dokladů předložených účastníky vodoprávního řízení, rozhodne vodoprávní úřad bezodkladně; ustanovení § 36 a 47 správního řádu se nepoužijí, a jde-li o řízení z moci úřední, rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení. V ostatních případech rozhodne nejdéle do 60 dnů od zahájení vodoprávního řízení; ve zvlášť složitých případech nejdéle do 3 měsíců.
(11)
Pokud je splněna některá z podmínek podle § 140 odst. 1 správního řádu, jde o společné řízení.
(12)
Vyskytnou-li se nové rozhodné skutečnosti, může vodoprávní úřad v novém vodoprávním řízení měnit, popřípadě rušit i jiná svá rozhodnutí vydaná v souvislosti s povolením, které bylo změněno nebo zrušeno.
(13)
Náklady na znalecké posudky, kterých je třeba ve vodoprávním řízení zahájeném z podnětu žadatele o povolení, popřípadě souhlas podle tohoto zákona, hradí žadatel.
(14)
Na vydání, změnu, zrušení nebo zánik jiného rozhodnutí vodoprávního úřadu než povolení k nakládání s vodami se použijí ustanovení § 12 a 13 obdobně.
(15)
Účastníkem řízení o povolení k odběru podzemní vody je žadatel a dále osoby podle odstavců 4 a 7. Účastníky řízení o určení správce drobného vodního toku nebo jeho zrušení jsou žadatel, dosavadní správce drobného vodního toku, správce povodí a obceobce, jejichž územím drobný vodní tok protéká. K vydání rozhodnutí se vyjadřují příslušné vodoprávní úřady (§ 106 odst. 1).
(16)
Při ukládání opatření k nápravě nedostatků zjištěných při vodoprávním dozoru, jejichž rozsah nelze stanovit bez předchozích průzkumů nebo předchozího zpracování odborných podkladů, lze uložit samostatně provedení těchto průzkumů, popřípadě zpracování uvedených podkladů a podle jejich výsledků vydávat samostatně potřebná rozhodnutí k nápravě. Je-li v rozhodnutí o opatření k nápravě uloženo nakládat s vodami způsobem, k němuž je jinak potřeba povolení podle § 8, toto povolení se již nevydává. V případě, kdy se po právní moci rozhodnutí o opatření k nápravě vyskytnou nové rozhodné skutečnosti, lze vydat nové rozhodnutí o opatření k nápravě.
(17)
Manipulační řád vodního díla schvaluje vodoprávní úřad rozhodnutím.
(18)
Zasahuje-li vodní dílo nebo činnost do správních obvodů několika vodoprávních úřadů, je k řízení příslušný ten vodoprávní úřad, v jehož správním obvodu leží rozhodující část tohoto vodního díla nebo v jehož správním obvodu se má vykonat rozhodující část činnosti. Činností se rozumí nakládání s vodami, činnosti uvedené v § 14 a další činnosti podle zákona včetně záměrů, k nimž vydává vodoprávní úřad vyjádření podle § 18. Místně příslušným vodoprávním úřadem pro stanovení ochranných pásem vodního zdroje nebo vodního díla je vodoprávní úřad, v jehož správním obvodu leží vodní dílo, s nímž stanovení ochranných pásem souvisí.
(19)
Po dobu projednávání případu ve zvláštních orgánech zřízených podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, lhůty pro vydání rozhodnutí neběží.
§ 115a
Opatření obecné povahy
(1)
Opatření obecné povahy podle § 6 odst. 4 a § 109 odst. 1 nabývají účinnosti, pokud vodoprávní úřad nestanoví jinak, před jejich projednáním, a to dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se opatření obecné povahy oznamuje. O vydání opatření obecné povahy uvědomí vodoprávní úřad dotčené osoby vhodným v místě obvyklým způsobem.
(2)
Pokud vodoprávní úřad nestanoví ve veřejné vyhlášce podle odstavce 1 jinak, je projednání opatření obecné povahy veřejné a koná se v den, který vodoprávní úřad ve vyhlášce uvede; veřejné projednání se nemůže konat dříve než 5 dnů po vyvěšení vyhlášky.
(3)
Ustanovení § 172 odst. 5 správního řádu se v případě vydávání opatření obecné povahy podle § 6 odst. 4, § 25 odst. 3, § 66 odst. 7 a § 109 odst. 1 nepoužije.
(4)
Vypořádání připomínek nebo námitek zveřejní vodoprávní úřad na své úřední desce.
(5)
V případě změny nebo zrušení opatření obecné povahy se použijí odstavce 1 až 4 obdobně.
HLAVA XII
SPRÁVNÍ DELIKTY
Díl 1
Přestupky
§ 116
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
nedodrží rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydané za účelem úpravy, omezení nebo zákazu obecného nakládání s povrchovými vodami podle § 6 odst. 4,
b)
nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 odst. 1 bez povolení k nakládání s vodami,
c)
provede činnost podle § 14 odst. 1 bez povolení vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
d)
v rozporu s § 16 odst. 1 nebo 2 vypustí bez povolení vodoprávního úřadu do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky,
e)
provede stavbu, zařízení nebo činnost podle § 17 odst. 1 bez souhlasu vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
f)
poruší zákaz podle § 28 odst. 2,
g)
poruší zákaz podle § 30 odst. 7 nebo 8,
h)
neprovede technické opatření nebo užívá pozemky nebo stavby v rozporu s opatřením obecné povahy podle § 30 odst. 10,
i)
nedodrží akční program ve zranitelné oblasti podle § 33 odst. 2,
j)
vypustí ryby nebo jiné vodní živočichy nepůvodních, geneticky nevhodných nebo neprověřených populací přirozených druhů do vodního toku nebo vodní nádrže v rozporu s § 35 odst. 3,
k)
v rozporu s § 39 odst. 1 neučiní při zacházení se závadnými látkami přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod, a ohrozí tak jejich prostředí,
l)
poruší zákaz podle § 46 odst. 1 nebo 2,
m)
poruší zákaz podle § 58 odst. 1 nebo omezení podle odst. 3,
n)
nesplní povinnost k zajištění ochrany před povodněmi podle § 63 odst. 3,
o)
poruší zákaz činností v aktivní zóně záplavového území podle § 67 odst. 2,
p)
nakládá s vodami v rozporu s rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 109 odst. 1 nebo neprovede opatření uložené podle § 109 odst. 2, nebo
q)
nesplní opatření uložené podle § 110 odst. 1 nebo § 112 odst. 1 písm. b).
(2)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu
a)
do 20 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle písmene a), g), m), n) nebo o),
b)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle písmene i), j), l), p) nebo q),
c)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle písmene b), c), d), e), f) nebo h), nebo
d)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle písmene k).
(3)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem povrchových vod bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši násobku sazby 40 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 500 000 Kč.
(4)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem podzemních vod bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši násobku sazby 70 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 500 000 Kč.
(5)
Pokutu za přestupekpřestupek spáchaný nedovoleným odběrem povrchových nebo podzemních vod lze stanovit nejvýše za období 3 let předcházejících dni, kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn. Sazbu pokuty podle odstavce 3 nebo 4 lze snížit, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné. Pokuta podle odstavce 3 však nesmí být vyměřena v sazbě nižší než 10 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod nebo v sazbě nižší než 25 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod.
(6)
Nelze-li stanovit množství povrchových nebo podzemních vod odebraných bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, stanoví orgán ukládající pokutu množství odebrané vody podle směrných čísel roční potřeby vody podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích44a). Není-li možné množství odebrané vody stanovit takovým postupem, stanoví je orgán ukládající pokutu odhadem; přitom vychází z účelu použití odebrané vody a místních podmínek.
§ 117
Porušení povinností při užívání povrchových vod k plavbě
(1)
Fyzická osoba se jako provozovatel plavidla dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
v rozporu s § 7 odst. 2 nevybaví plavidlo potřebným zařízením k akumulaci odpadních vod nebo zařízení k akumulaci odpadních vod řádně neprovozuje, anebo nezabrání úniku odpadních vod nebo závadných látek z plavidel do vod povrchových,
b)
přečerpá odpadní vodu nebo závadnou látku z plavidla nebo zásobí plavidlo pohonnými nebo provozními hmotami v rozporu s § 7 odst. 4,
c)
užije plavidlo se spalovacím motorem k plavbě na povrchové vodě v rozporu s § 7 odst. 5, nebo
d)
užije plavidlo k plavbě v rozporu se stanoveným rozsahem a podmínkami užívání povrchových vod k plavbě podle § 7 odst. 5.
(2)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu
a)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle písmene a); dojde-li však k úniku odpadních vod nebo závadných látek do vod povrchových, lze uložit pokutu do 200 000 Kč,
b)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle písmene b), nebo
c)
do 200 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle písmen c) a d).
§ 118
Porušení jiných povinností při nakládání s vodami
(1)
Fyzická osoba se jako oprávněný dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 v rozporu s povolením k nakládání s vodami,
b)
nezměří množství povrchových nebo podzemních vod podle § 10 odst. 1 nebo 2, nebo
c)
v rozporu s § 38 odst. 4 nezměří objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu úřadu, nebo
d)
nezajistí zneškodnění odpadní vody akumulované v bezodtokové jímce podle § 38 odst. 6.
(2)
Fyzická osoba se jako nabyvatel práv a povinností vyplývajících z povolení k nakládání s vodami, s výjimkou povolení k odběru povrchových nebo podzemních vod nepřesahující 6 000 m3 ročně nebo 500 m3 měsíčně, dopustí přestupkupřestupku tím, že neoznámí podle § 11 odst. 1 přechod nebo převod pozemku nebo stavby, s nimiž je povolení k nakládání s vodami spojeno.
(3)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu
a)
do 5 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2,
b)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), nebo
c)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a).
(4)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem povrchových vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši stanovené podle § 116 odst. 3. Ustanovení § 116 odst. 5 a 6 se použijí obdobně.
(5)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem podzemních vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši stanovené podle § 116 odst. 4. Ustanovení § 116 odst. 5 a 6 se použijí obdobně.
§ 119
Porušení povinností vlastníků a stavebníků vodních děl
(1)
Fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
neudržuje vodní dílo v řádném stavu podle § 59 odst. 1 písm. b), nebo
b)
neprovádí technickobezpečnostní dohled podle § 59 odst. 1 písm. c).
(2)
Fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. až IV. kategorie dopustí přestupkupřestupku tím, že nesplní některou z povinností při provádění technickobezpečnostního dohledu podle § 62 odst. 4.
(3)
Fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. nebo II. kategorie dopustí přestupkupřestupku tím, že neprojedná provedení zabezpečovacích prací s osobou pověřenou prováděním technickobezpečnostního dohledu podle § 75 odst. 3.
(4)
Fyzická osoba se jako vlastník vodního díla dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
provozuje vodní dílo v rozporu s § 59 odst. 1 písm. a),
b)
nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na úpravu manipulačního řádu podle § 59 odst. 1 písm. a),
c)
nedbá pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na dotčeném vodním toku podle § 59 odst. 1 písm. e),
d)
neodstraní předměty nebo hmoty ulpělé na vodním díle podle § 59 odst. 1 písm. f),
e)
neosadí cejch, vodní značku nebo vodočet nebo neumožní průběžný přenos dat o průtocích ve vodním toku nebo nezajistí zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle § 59 odst. 1 písm. g),
f)
neosadí plavební znaky podle § 59 odst. 1 písm. h),
g)
neprovede technickou revizi vodního díla, nepředá výsledky revize vodoprávnímu úřadu nebo neodstraní zjištěné závady podle 59 odst. 1 písm. k),
h)
nezpracuje či nepředloží ke schválení manipulační řád vodního díla nebo návrh na jeho doplnění, změnu nebo úpravu podle § 59 odst. 5, nebo
i)
nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 84.
(5)
Fyzická osoba se jako vlastník hráze sloužící ochraně před povodněmi, vzdouvání nebo akumulaci povrchových vod dopustí přestupkupřestupku tím, že neodstraní náletové dřeviny podle § 59 odst. 1 písm. j).
(6)
Fyzická osoba se jako vlastník vodního díla sloužícího ke vzdouvání vody dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
neudržuje v řádném stavu dno a břehy vodního toku a nevytváří podmínky pro migraci vodních živočichů, nejde-li o stavbu podle § 59 odst. 1 písm. i), nebo
b)
neoznámí nebezpečí zvláštní povodně nebo nevaruje v případě nebezpečí z prodlení bezprostředně ohrožené fyzické nebo právnické osoby podle § 73 odst. 3.
(7)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu
a)
do 20 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 4 písm. f), g), h), i),
b)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 4 písm. b), c), d), e), odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a),
c)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b), odstavce 3, nebo
d)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 4 písm. a) nebo odstavce 6 písm. b).
§ 120
Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení
(1)
Fyzická osoba se jako vlastník pozemku dopustí přestupkupřestupku tím, že nesplní povinnost podle § 27.
(2)
Fyzická osoba se jako vlastník pozemku, na němž se nachází koryto vodního toku, dopustí přestupkupřestupku tím, že nesplní povinnost podle § 50.
(3)
Fyzická osoba se jako vlastník pozemku sousedícího s korytem vodního toku dopustí přestupkupřestupku tím, že nesplní povinnost podle § 51 odst. 1.
(4)
Fyzická osoba se jako vlastník stavby nebo zařízení v korytě vodního toku dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 52 odst. 1 neodstraní předměty zachycené či ulpělé na stavbě nebo zařízení.
(5)
Fyzická osoba se jako vlastník stavby, která není vodním dílem, nebo zařízení v korytě vodního toku dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 52 odst. 2 neprovede nápravu narušení plynulého odtoku povrchových vod.
(6)
Fyzická osoba se jako vlastník pozemku, na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část, která souvisí s více pozemky nebo byla zřízena ve veřejném zájmu, a která byla vybudována před účinností tohoto zákona, dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
v rozporu s § 56 odst. 4 písm. a) nestrpí stavbu k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část,
b)
užívá pozemek v rozporu s § 56 odst. 4 písm. b),
c)
v rozporu s § 56 odst. 4 písm. c) neohlásí vlastníkovi stavby k vodohospodářským melioracím pozemků nebo vodoprávnímu úřadu zjevné závady její funkce, nebo
d)
v rozporu s § 56 odst. 4 písm. d) nestrpí užití pozemku k údržbě stavby k vodohospodářským melioracím pozemků.
(7)
Fyzická osoba se jako vlastník pozemku sousedícího s vodním dílem dopustí přestupkupřestupku tím, že neumožní vstup nebo vjezd na pozemek podle § 60 odst. 1.
(8)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu
a)
do 5 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 6 písm. c),
b)
do 10 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 6 písm. b),
c)
do 20 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavců 1 až 3, odstavce 5, odstavce 6 písm. a) a d) nebo odstavce 7, nebo
d)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 4.
§ 121
Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení a vlastníků movitého majetku v ochraně před povodněmi
(1)
Fyzická osoba se jako vlastník pozemku nebo stavby dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 63 odst. 3 neumožní vstup nebo vjezd na své pozemky nebo stavby k zajištění ochrany před povodněmi.
(2)
Fyzická osoba se jako vlastník pozemku nebo stavby, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně, dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
nemá zpracovaný povodňový plán podle § 71 odst. 4 nebo 5, nebo
b)
nesplní některou z povinností k zamezení zhoršení odtokových podmínek nebo průběhu povodně podle § 85.
(3)
Fyzická osoba se jako vlastník dotčeného objektu dopustí přestupkupřestupku tím, že nezajistí povodňové zabezpečovací práce na dotčeném objektu podle § 75 odst. 3.
(4)
Fyzická osoba se jako vlastník movitého majetku dopustí přestupkupřestupku tím, že nedbá o umístění nebo užívání movitého majetku podle § 85 odst. 3.
(5)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu
a)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2 písm. a), odstavce 4, nebo
b)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 3.
§ 122
Porušení povinností při zacházení se závadnými látkami
(1)
Fyzická osoba, která je držitelem povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace, se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
vypustí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace v rozporu s povolením vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 1 nebo 2, nebo
b)
v rozporu s rozhodnutím vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 4 neměří objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami nebo výsledky měření nepředá.
(2)
Fyzická osoba, která zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
zachází s nimi bez schváleného havarijního plánu podle § 39 odst. 2 písm. a), nebo
b)
nevede nebo neuchovává záznamy o provedených opatřeních podle § 39 odst. 2 písm. b).
(3)
Fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, se dopustí přestupkupřestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 39 odst. 4.
(4)
Fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými látkami, se dopustí přestupkupřestupku tím, že nevede záznamy nebo neposkytne informace podle § 39 odst. 6.
(5)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že uvádí na trh nebo prodává spotřebitelůmspotřebitelům prací prostředky pro praní textilu v rozporu s § 39 odst. 10.
(6)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu
a)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 4; je-li přestupekpřestupek podle odstavce 1 spáchán vypuštěním odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace, lze uložit pokutu do 500 000 Kč,
b)
do 200 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2 písm. a), nebo
c)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavců 3 a 5.
(7)
Při stanovení výše pokuty za přestupekpřestupek podle odstavce 1 přihlédne orgán ukládající pokutu zejména k okolnostem, za nichž k nedovolenému nakládání došlo, k tomu, jak se fyzická osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků, k množství a charakteru uniklé látky, k místu, kde k vlastnímu ohrožení došlo, k množství a charakteru závadné látky, která pronikla do povrchových nebo podzemních vod, ke škodlivým následkům a možnostem jejich odstranění a k vlivu závadné látky na jakost těchto vod a ke stupni ochrany dotčeného území.
§ 123
Porušení povinností při haváriích
(1)
Fyzická osoba se jako původce havárie dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
neučiní bezprostřední opatření k odstranění příčin nebo následků havárie nebo se při jejím odstraňování neřídí schváleným havarijním plánem nebo pokyny vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí podle § 41 odst. 1,
b)
neohlásí neprodleně havárii podle § 41 odst. 2, nebo
c)
nevyhoví výzvě ke spolupráci při provádění opatření k odstranění příčin nebo následků havárie podle § 41 odst. 5.
(2)
Fyzická osoba se při havárii dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
neohlásí neprodleně havárii, kterou zjistila podle § 41 odst. 2,
b)
neposkytne vyžádané údaje o havárii podle § 41 odst. 6, nebo
c)
jako osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, neuvede pozemek nebo stavbu, kterou bylo nutno použít při odstraňování závadného stavu, do předchozího stavu podle § 42 odst. 8.
(3)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu
a)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2 písm. b),
b)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 písm. a), c), nebo
c)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) a b).
§ 124
Porušení povinností správce drobného vodního toku
(1)
Fyzická osoba se jako správce drobného vodního toku nebo jeho úseku dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
nesplní některou z povinností podle § 47 odst. 2,
b)
nezajistí povodňové zabezpečovací práce podle § 75 odst. 3, nebo
c)
nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 83.
(2)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu
a)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle písmene a), nebo
b)
do 200 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle písmen b) a c).
§ 125
Porušení poplatkových povinností
(1)
Fyzická osoba se jako znečišťovatel dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
v rozporu s § 91 odst. 1 nesleduje koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních vodách nebo nezměří objem vypouštěných odpadních vod,
b)
v rozporu s § 91 odst. 1 nevede provozní evidenci o sledování a měření koncentrace znečištění ve vypouštěných odpadních vodách nebo jejich objemu nebo neuchovává podklady k jejímu vedení, nebo
c)
neumožní pověřeným osobám kontrolních laboratoří a měřicích skupin a osobám provádějícím činnost v souladu s § 126b vstup do kontrolovaných objektů nebo jim neposkytne podklady nezbytné pro provedení kontroly nebo nezajistí podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí kontrolovaného zdroje znečištění podle § 92 odst. 3.
(2)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu
a)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b), c), nebo
b)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a).
Díl 2
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
§ 125a
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nedodrží rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydané za účelem úpravy, omezení nebo zákazu obecného nakládání s povrchovými vodami podle § 6 odst. 4,
b)
nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 odst. 1 bez povolení k nakládání s vodami,
c)
provede činnost podle § 14 odst. 1 bez povolení vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
d)
v rozporu s § 16 odst. 1 nebo 2 vypustí bez povolení vodoprávního úřadu do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky,
e)
provede stavbu, zařízení nebo činnost podle § 17 odst. 1 bez souhlasu vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
f)
poruší zákaz podle § 28 odst. 2,
g)
poruší zákaz podle § 30 odst. 7 nebo 8,
h)
neprovede technické opatření nebo užívá pozemky nebo stavby v rozporu s opatřením obecné povahy podle § 30 odst. 10,
i)
nedodrží akční program ve zranitelné oblasti podle § 33 odst. 2,
j)
vypustí ryby nebo jiné vodní živočichy nepůvodních, geneticky nevhodných nebo neprověřených populací přirozených druhů do vodního toku nebo vodní nádrže v rozporu s § 35 odst. 3,
k)
vypustí důlní vody do vod povrchových nebo podzemních v rozporu s § 38 odst. 3,
l)
v rozporu s § 39 odst. 1 neučiní při zacházení se závadnými látkami přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod, a ohrozí tak jejich prostředí,
m)
poruší zákaz mytí motorového vozidla nebo provozního mechanismu podle § 39 odst. 9,
n)
poruší zákaz podle § 46 odst. 1,
o)
poruší zákaz podle § 58 odst. 1 nebo omezení podle § 58 odst. 3,
p)
nesplní povinnost k zajištění ochrany před povodněmi podle § 63 odst. 3,
q)
poruší zákaz činností v aktivní zóně záplavového území podle § 67 odst. 2,
r)
vypustí důlní vody bez splnění podmínek stanovených vodoprávním úřadem nebo v rozporu s nimi,
s)
nakládá s vodami v rozporu s rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 109 odst. 1 nebo neprovede opatření uložené podle § 109 odst. 2, nebo
t)
nesplní opatření uložené podle § 110 odst. 1 nebo § 112 odst. 1 písm. b).
(2)
Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta
a)
do 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a), g), o) nebo p),
b)
do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene f), i), j), k), m), q) nebo s),
c)
do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene b), c), e), h), n) nebo t),
d)
do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene l) nebo r), nebo
e)
do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene d).
(3)
Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) spáchaný vypouštěním odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta do 5 000 000 Kč.
(4)
Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem povrchových vod bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši násobku sazby 40 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 10 000 000 Kč.
(5)
Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem podzemních vod bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši násobku sazby 70 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 10 000 000 Kč.
(6)
Pokutu za správní delikt spáchaný nedovoleným odběrem povrchových nebo podzemních vod lze stanovit nejvýše za období 3 let předcházejících dni, kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn. Sazbu pokuty podle odstavce 4 nebo 5 lze snížit, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné. Pokuta podle odstavce 4 však nesmí být vyměřena v sazbě nižší než 10 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod nebo v sazbě nižší než 25 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod.
(7)
Nelze-li stanovit množství povrchových nebo podzemních vod odebraných bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, stanoví orgán ukládající pokutu množství odebrané vody podle směrných čísel roční spotřeby vody podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích44a). Není-li možné množství odebrané vody stanovit takovým postupem, stanoví je orgán ukládající pokutu odhadem; přitom vychází z účelu použití odebrané vody a místních podmínek.
§ 125b
Porušení povinností při užívání povrchových vod k plavbě
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel plavidla dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 7 odst. 2 nevybaví plavidlo potřebným zařízením k akumulaci odpadních vod nebo zařízení k akumulaci odpadních vod řádně neprovozuje, nebo nezabrání úniku odpadních vod nebo závadných látek z plavidel do vod povrchových,
b)
nezabezpečí povinnosti provozovatele speciální lodi určené k dopravě pohonných hmot a odpadů z plavidel podle § 7 odst. 3,
c)
přečerpá odpadní vodu nebo závadnou látku z plavidla nebo zásobí plavidlo pohonnými nebo provozními hmotami v rozporu s § 7 odst. 4,
d)
užije plavidlo se spalovacím motorem k plavbě na povrchové vodě v rozporu s § 7 odst. 5, nebo
e)
užije plavidlo k plavbě v rozporu se stanoveným rozsahem a podmínkami užívání povrchových vod k plavbě podle § 7 odst. 5.
(2)
Provozovatel přístavu nebo obslužní lodi se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 7 odst. 3 zásobuje plavidla pohonnými a provozními hmotami nebo odstraňuje odpadní vody nebo závadné látky z plavidel v přístavech nebo pomocí obslužních lodí tak, že není vyloučeno znečištění povrchových nebo podzemních vod.
(3)
Za správní delikt se uloží pokuta
a)
do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a); dojde-li však k úniku odpadních vod nebo závadných látek do vod povrchových, lze uložit pokutu do 200 000 Kč,
b)
do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), nebo
c)
do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), d), e) nebo odstavce 2.
§ 125c
Porušení jiných povinností při nakládání s vodami
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako oprávněný dopustí správního deliktu tím, že
a)
nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 v rozporu s povolením k nakládání s vodami,
b)
nezměří množství povrchových nebo podzemních vod podle § 10 odst. 1 nebo 2, nebo
c)
v rozporu s § 38 odst. 4 nezměří objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu úřadu, nebo
d)
nezajistí zneškodnění odpadní vody akumulované v bezodtokové jímce podle § 38 odst. 6.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako nabyvatel práv a povinností vyplývajících z povolení k nakládání s vodami, s výjimkou povolení k odběru povrchových nebo podzemních vod nepřesahujících 6 000 m3 ročně nebo 500 m3 měsíčně, dopustí správního deliktu tím, že neoznámí podle § 11 odst. 1 přechod pozemku nebo stavby, s nimiž je povolení k nakládání s vodami spojeno.
(3)
Za správní delikt se uloží pokuta
a)
do 5 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2,
b)
do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c), d), nebo
c)
do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).
(4)
Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) spáchaný vypouštěním odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních v rozporu s povolením k nakládání s vodami se uloží pokuta do 5 000 000 Kč.
(5)
Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem povrchových vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši stanovené podle § 125a odst. 4. Ustanovení § 125a odst. 6 a 7 se použijí obdobně.
(6)
Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem podzemních vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši stanovené podle § 125a odst. 5. Ustanovení § 125a odst. 6 a 7 se použijí obdobně.
§ 125d
Porušení povinností vlastníků a stavebníků vodních děl
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. až IV. kategorie dopustí správního deliktu tím, že
a)
neudržuje vodní dílo v řádném stavu podle § 59 odst. 1 písm. b), nebo
b)
neprovádí technickobezpečnostní dohled podle § 59 odst. 1 písm. c).
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. až IV. kategorie dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností při provádění technickobezpečnostního dohledu podle § 62 odst. 4.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. nebo II. kategorie dopustí správního deliktu tím, že neprojedná provedení zabezpečovacích prací s osobou pověřenou prováděním technickobezpečnostního dohledu podle § 75 odst. 3.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodního díla dopustí správního deliktu tím, že
a)
provozuje vodní dílo v rozporu s § 59 odst. 1 písm. a),
b)
nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na úpravu manipulačního řádu podle § 59 odst. 1 písm. a),
c)
nedbá pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na dotčeném vodním toku podle § 59 odst. 1 písm. e),
d)
neodstraní předměty nebo hmoty ulpělé na vodním díle podle § 59 odst. 1 písm. f),
e)
neosadí cejch, vodní značku nebo vodočet nebo neumožní průběžný přenos dat o průtocích ve vodním toku nebo nezajistí zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle § 59 odst. 1 písm. g),
f)
neosadí plavební znaky podle § 59 odst. 1 písm. h),
g)
neprovede technickou revizi vodního díla, nepředá výsledky revize vodoprávnímu úřadu nebo neodstraní zjištěné závady podle § 59 odst. 1 písm. k),
h)
nezpracuje či nepředloží ke schválení manipulační řád vodního díla nebo návrh na jeho doplnění, změnu nebo úpravu dle § 59 odst. 5, nebo
i)
nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 84.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník hráze sloužící ochraně před povodněmi, vzdouvání nebo akumulaci povrchových vod dopustí správního deliktu tím, že neodstraní náletové dřeviny podle § 59 odst. 1 písm. j).
(6)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodního díla sloužícího ke vzdouvání vody dopustí správního deliktu tím, že
a)
neudržuje v řádném stavu dno a břehy vodního toku a nevytváří podmínky pro migraci vodních živočichů, nejde-li o stavbu podle § 59 odst. 1 písm. i), nebo
b)
neoznámí nebezpečí zvláštní povodně, nebo nevaruje v případě nebezpečí z prodlení bezprostředně ohrožené fyzické nebo právnické osoby podle § 73 odst. 3.
(7)
Za správní delikt se uloží pokuta
a)
do 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 nebo odstavce 4 písm. f), g), h),
b)
do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4 písm. b), c), d), e), i), odstavce 5, nebo odstavce 6 písm. a),
c)
do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 3, nebo
d)
do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), odstavce 4 písm. a) nebo odstavce 6 písm. b).
§ 125e
Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 27.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku, na němž se nachází koryto vodního toku, dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 50.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku sousedícího s korytem vodního toku dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 51 odst. 1.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník stavby nebo zařízení v korytě vodního toku dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 52 odst. 1 neodstraní předměty zachycené či ulpělé na stavbě nebo zařízení.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník stavby, která není vodním dílem, nebo zařízení v korytě vodního toku dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 52 odst. 2 neprovede nápravu narušení plynulého odtoku povrchových vod.
(6)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku, na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část, která souvisí s více pozemky nebo byla zřízena ve veřejném zájmu, a která byla vybudována před účinností tohoto zákona, dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 56 odst. 4 písm. a) nestrpí stavbu k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část,
b)
užívá pozemek v rozporu s § 56 odst. 4 písm. b),
c)
v rozporu s § 56 odst. 4 písm. c) neohlásí vlastníkovi stavby k vodohospodářským melioracím pozemků nebo vodoprávnímu úřadu zjevné závady její funkce, nebo
d)
v rozporu s § 56 odst. 4 písm. d) nestrpí užití pozemku k údržbě stavby k vodohospodářským melioracím pozemků.
(7)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku sousedícího s vodním dílem dopustí správního deliktu tím, že neumožní vstup nebo vjezd na pozemek podle § 60 odst. 1.
(8)
Za správní delikt se uloží pokuta
a)
do 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 6 písm. c),
b)
do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 nebo odstavce 6 písm. b),
c)
do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, odstavce 2, odstavce 5, odstavce 6 písm. a), d) nebo odstavce 7, nebo
d)
do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4.
§ 125f
Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení a vlastníků movitého majetku v ochraně před povodněmi
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku nebo stavby dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 63 odst. 3 neumožní vstup nebo vjezd na pozemky nebo na stavby k zajištění ochrany před povodněmi.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku nebo stavby, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně, dopustí správního deliktu tím, že
a)
nemá zpracovaný povodňový plán podle § 71 odst. 4 nebo 5, nebo
b)
nesplní některou z povinností k zamezení zhoršení odtokových podmínek nebo průběhu povodně podle § 85.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník dotčeného objektu dopustí správního deliktu tím, že nezajistí povodňové zabezpečovací práce na dotčeném objektu podle § 75 odst. 3.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník movitého majetku dopustí správního deliktu tím, že nedbá o umístění nebo užívání movitého majetku podle § 85 odst. 3.
(5)
Za správní delikt se uloží pokuta
a)
do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), odstavce 4, nebo
b)
do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 3.
§ 125g
Porušení povinností při zacházení se závadnými látkami
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace, se dopustí správního deliktu tím, že
a)
vypustí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace v rozporu s povolením vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 1 nebo 2,
b)
v rozporu s rozhodnutím vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 4 neměří objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami nebo výsledky měření nepředá.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, se dopustí správního deliktu tím, že
a)
zachází s nimi bez schváleného havarijního plánu podle § 39 odst. 2 písm. a), nebo
b)
nevede nebo neuchovává záznamy o provedených opatřeních podle § 39 odst. 2 písm. b).
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností podle § 39 odst. 4.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými látkami, se dopustí správního deliktu tím, že nevede záznamy nebo neposkytne informace podle § 39 odst. 6.
(5)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že uvádí na trh nebo prodává spotřebitelůmspotřebitelům prací prostředky pro praní textilu v rozporu s § 39 odst. 10.
(6)
Za správní delikt se uloží pokuta
a)
do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 4,
b)
do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), nebo
c)
do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavců 3 a 5, nebo
d)
do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).
(7)
Při stanovení výše pokuty za správní delikt podle odstavce 1 přihlédne orgán ukládající pokutu zejména k okolnostem, za nichž k nedovolenému nakládání došlo, k tomu, jak se právnická nebo podnikající fyzická osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků, k množství a charakteru uniklé látky, k místu, kde k vlastnímu ohrožení došlo, k množství a charakteru závadné látky, která pronikla do povrchových nebo podzemních vod, ke škodlivým následkům a možnostem jejich odstranění a k vlivu závadné látky na jakost těchto vod a ke stupni ochrany dotčeného území.
§ 125h
Porušení povinností při haváriích
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako původce havárie dopustí správního deliktu tím, že
a)
neučiní bezprostřední opatření k odstranění příčin nebo následků havárie nebo se při jejím odstraňování neřídí schváleným havarijním plánem nebo pokyny vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí podle § 41 odst. 1,
b)
neohlásí neprodleně havárii podle § 41 odst. 2, nebo
c)
nevyhoví výzvě ke spolupráci při provádění opatření k odstranění příčin nebo následků havárie podle § 41 odst. 5.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se při havárii dopustí správního deliktu tím, že
a)
neohlásí neprodleně havárii, kterou zjistila podle § 41 odst. 2,
b)
neposkytne vyžádané údaje o havárii podle § 41 odst. 6, nebo
c)
jako osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, neuvede pozemek nebo stavbu, kterou bylo nutno použít při odstraňování závadného stavu, do předchozího stavu podle § 42 odst. 8.
(3)
Za správní delikt se uloží pokuta
a)
do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b),
b)
do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 písm. a), c), nebo
c)
do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a b).
§ 125i
Porušení povinností správce vodního toku a správce povodí
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako správce drobného vodního toku dopustí správního deliktu tím, že
a)
nesplní některou z povinností podle § 47 odst. 2,
b)
nezajistí povodňové zabezpečovací práce podle § 75 odst. 3, nebo
c)
nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 83.
(2)
Právnická osoba se jako správce významného vodního toku dopustí správního deliktu tím, že
a)
nesplní některou z povinností podle § 47 odst. 2,
b)
nezajistí povodňové zabezpečovací práce podle § 75 odst. 3, nebo
c)
nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 83.
(3)
Právnická osoba se jako správce povodí dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 82.
(4)
Za správní delikt se uloží pokuta
a)
do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),
b)
do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a),
c)
do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c), nebo
d)
do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b), c) nebo odstavce 3.
§ 125j
Porušení povinností obce
(1)
ObecObec se dopustí správního deliktu tím, že nepředloží žádost o územní rozhodnutí podle § 92 stavebního zákona za účelem splnění povinnosti stanovené v čl. II bodu 6 zákona č. 20/2004 Sb.
(2)
Za správní delikt se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.
§ 125k
Porušení poplatkových povinností
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako znečišťovatel dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 91 odst. 1 nesleduje koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních vodách nebo nezměří objem vypouštěných odpadních vod,
b)
v rozporu s § 91 odst. 1 nevede provozní evidenci o sledování a měření koncentrace znečištění ve vypouštěných odpadních vodách nebo jejich objemu nebo neuchovává podklady k jejímu vedení, nebo
c)
neumožní pověřeným osobám kontrolních laboratoří a měřicích skupin a osobám provádějícím činnost v souladu s § 126b vstup do kontrolovaných objektů nebo jim neposkytne podklady nezbytné pro provedení kontroly nebo nezajistí podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí kontrolovaného zdroje znečištění podle § 92 odst. 3.
(2)
Za správní delikt se uloží pokuta
a)
do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c), nebo
b)
do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).
Díl 3
Společná ustanovení ke správním deliktům
§ 125l
(1)
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)
Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3)
Česká inspekce životního prostředí nebo obecní úřad obceobce s rozšířenou působností může na návrh pachatele správního deliktu zastavit správní řízení, jestliže pachatel správního deliktu přijme faktická opatření k odstranění následků porušení povinnosti, jakož i opatření zamezující dalšímu ohrožování nebo znečišťování podzemních nebo povrchových vod, a uložení pokuty by vzhledem k nákladům na učiněná opatření vedlo k nepřiměřené tvrdosti. Z důvodu provádění opatření zamezujícímu vzniku dalších nepříznivých následků lze řízení o správním deliktu přerušit.
(4)
Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(5)
Sazba pokuty za správní delikt podle tohoto zákona se zvyšuje na dvojnásobek, nejvýše však na částku 20 000 000 Kč, jestliže je týž správní delikt spáchán opakovaně. Správní delikt je spáchán opakovaně, pokud ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za týž správní delikt nabylo právní moci, neuplynul 1 rok.
(6)
Při stanovení výše pokuty za správní delikt spáchaný vypouštěním odpadních vod bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, přihlédne orgán ukládající pokutu zejména k míře překročení podmínek povolení k vypouštění těchto vod, k míře ovlivnění jakosti povrchových nebo podzemních vod a jejímu lokálnímu rozsahu, ke stupni ochrany dotčeného území a k příčině nedovoleného vypouštění vod.
(7)
Správní delikt podle § 125j v prvním stupni projednává Česká inspekce životního prostředí. Správní delikty podle § 117 odst. 1 písm. c) a d) a § 125b odst. 1 písm. d) a e) projednává v prvním stupni Státní plavební správa. Ostatní delikty podle tohoto zákona projednává v prvním stupni obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nebo Česká inspekce životního prostředí. Správní delikt projedná ten z příslušných správních orgánů, který dříve zahájil řízení, nebo bylo-li řízení zahájeno v týž den, tak obecní úřad obceobce s rozšířenou působností.
(8)
Za porušení povinností stanovených stavebními předpisy a týkajících se vodních děl ukládají obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností pokuty podle zvláštního zákona4).
(9)
Pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí a Státní plavební správou vybírá a vymáhá příslušný celní úřad. Pokuta je splatná do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.
(10)
Pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí obcímobcím a Státní plavební správou jsou příjmem Státního fondu životního prostředí. Ostatní pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí jsou z 50 % příjmem rozpočtu obceobce, v jejímž územním obvodu byl správní delikt spáchán, a z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky. Pokuty ukládané obecními úřady obcíobcí s rozšířenou působností jsou příjmem obceobce s rozšířenou působností.
(11)
Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby44b), nebo v přímé souvislosti s ním se vztahují ustanovení zákona o postihu právnické osoby.
HLAVA XIII
SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 126
Společná ustanovení
(1)
Pokud se v tomto zákoně užívá pojem „vlastník“ nebo „nabyvatel“, rozumí se jím i ten, komu svědčí právo hospodaření. Pokud vlastník přenesl práva nebo povinnosti, jichž se příslušné ustanovení týká, na uživatele, hledí se na něj jako na vlastníka.
(2)
Správci vodních toků, jsou-li státními organizacemi, jsou povinni na výzvu převzít od příslušných organizačních složek státu vodní díla na vodních tocích a pozemky tvořící koryta vodních toků v úsecích, které spravují, od těchto organizačních složek státu, jestliže hospodaří s uvedeným majetkem podle zvláštního zákona proto, že při jeho nabytí státem nebylo patrno, které organizační složce nebo státní organizaci s ním přísluší hospodařit, anebo se o něm zjistilo, že je majetkem státu, ale žádná organizační složka státu ani státní organizace s ním nehospodaří45). V pochybnostech o tom, který správce má převzít vodní dílo nebo pozemek státu, určí takového správce Ministerstvo zemědělství; toto určení nemá povahu rozhodnutí ve správním řízení.
(3)
Podrobné odvodňovací zařízení ve vlastnictví státu umístěné na cizím pozemku se stává včetně příslušné technické dokumentace, je-li tato k dispozici, vlastnictvím vlastníka pozemku dotčeného touto stavbou a podrobné odvodňovací zařízení vybudované státem na pozemku, který je ve vlastnictví státu, přechází v případě převodu tohoto pozemku do vlastnictví nového nabyvatele bezúplatně spolu s pozemkem, pokud neoznámí do 24 měsíců od účinnosti tohoto zákona příslušnému vodoprávnímu úřadu, že s přechodem nesouhlasí. K přechodu těchto vlastnických práv dochází dnem následujícím po uplynutí lhůty k uplatnění nesouhlasu s přechodem.
(4)
Působnost vodoprávních úřadů výslovně neuvedenou je třeba posuzovat podle oblastí, v nichž jim výkon státní správy přísluší.
(5)
Rozhodnutí vydaná podle § 8 odst. 1, § 12 odst. 1, § 16 odst. 1, § 17 odst. 1, § 39 odst. 2 písm. a) se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona, včetně časového omezení platnosti povoleného nakládání s vodami, tím nejsou dotčena a musí být při postupu podle zákona o integrované prevenci zohledněna, s výjimkou požadavku současného vydání rozhodnutí podle § 9 odst. 5. Ten, komu svědčí právo z rozhodnutí vydaného podle zákona o integrované prevenci, se považuje za oprávněného podle vodního zákona (§ 8 odst. 2).
(6)
Ohlašovací povinnost vůči vodoprávním úřadům nebo oprávněným subjektům podle § 10 odst. 1, § 22 odst. 2, § 38 odst. 3, § 88 odst. 5 a 10, § 93 odst. 1 a § 94 odst. 1 se plní prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů.
(7)
Opatření k nápravě podle § 42, § 110 odst. 1, § 111 odst. 2 nebo § 112 odst. 1 písm. b) se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů45a). Zahájené řízení o uložení opatření k nápravě podle § 42, § 110 odst. 1, § 111 odst. 2 nebo § 112 odst. 1 písm. b) vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách zahájeno řízení o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů45a).
(8)
V řízeních podle § 3 odst. 3, § 8 odst. 4, § 12 odst. 1, § 38 odst. 13, § 43 odst. 2, § 44 odst. 3, § 53, § 55 odst. 4, § 56 odst. 5, § 61 odst. 6, § 64 odst. 2 a § 71 odst. 4 rozhoduje vodoprávní úřad z moci úřední.
§ 126a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, pověřenému obecnímu úřadu nebo obecnímu úřadu, jakož i jejich povodňovým komisím, jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 126b
(1)
Rozbory ke zjištění koncentrace znečišťujících látek v odpadních vodách a rozbory pro účely kontroly správnosti sledování znečištění odpadních vod (§ 92 odst. 1) a kontrolu správnosti sledování a měření objemu vypouštěných odpadních vod (§ 92 odst. 2) mohou na území České republiky dočasně45b) provádět rovněž osoby usazené v jiných členských státech Evropské unie, pokud prokáží, že
a)
jsou státními příslušníky členských států Evropské unie,
b)
jsou oprávněny k provozování činností uvedených v § 92 odst. 1 a 2 podle právních předpisů jiných členských států Evropské unie.
(2)
Doklady o splnění podmínek podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou tyto osoby povinny předložit Ministerstvu životního prostředí před zahájením činností uvedených v § 92 odst. 1 a 2.
§ 127
Přechodná ustanovení
(1)
Práva a povinnosti založené dosavadními právními předpisy zůstávají zachovány, nestanoví-li tento zákon jinak. Řízení zahájená a neskončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
(2)
Při ukládání zvýšené pokuty se pokuty uložené podle dosavadních právních předpisů posuzují jako pokuty uložené podle tohoto zákona.
(3)
Zařazení vodních děl do kategorií pro účely technickobezpečnostního dohledu (§ 61) podle dosavadních právních předpisů zůstává v platnosti.
(4)
Pověření udělené k výkonu technickobezpečnostního dohledu podle dosavadních právních předpisů se pokládá za pověření udělené k výkonu technickobezpečnostního dohledu udělené podle tohoto zákona, pokud nedošlo na straně pověřené osoby ke změně předpokladů k výkonu technickobezpečnostního dohledu, za nichž bylo pověření uděleno.
(5)
Vlastnická práva k pozemkům, které tvoří koryta vodních toků, které nejsou dosud vedeny v katastru nemovitostínemovitostí jako parcely s druhem pozemku vodní plocha a které se staly podle zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, státním vlastnictvím, přecházejí na vlastníky pozemků evidovaných v katastru nemovitostínemovitostí, na nichž tato koryta leží, pokud neoznámí do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona příslušnému vodoprávnímu úřadu, že s přechodem nesouhlasí. K přechodu těchto vlastnických práv dochází dnem následujícím po uplynutí lhůty k uplatnění nesouhlasu s přechodem.
(6)
Pokud obceobce v době nabytí účinnosti tohoto zákona vypouštějí odpadní vody do vod povrchových v rozporu s ustanoveními tohoto zákona, může jim na jejich žádost podanou do 3 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona vodoprávní úřad vydat nové povolení k vypouštění odpadních vod, a to nejvýše do úrovně znečištění ve vypouštěných odpadních vodách v období posledních 12 měsíců před nabytím účinnosti tohoto zákona. Toto nové povolení nahrazuje ke dni účinnosti tohoto zákona dosavadní platné povolení. Vodoprávní úřad v novém povolení stanoví přiměřenou lhůtu, ve které bude dosaženo ukazatelů a přípustných hodnot znečištění odpadních vod, které budou v souladu s tímto zákonem a předpisy podle něj vydanými, a podmínky k postupnému dosažení požadované úrovně vypouštěného znečištění; při stanovení lhůty bere vodoprávní úřad v úvahu oprávněné požadavky ochrany vod a možnosti technického řešení. Po dobu této lhůty upustí vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí od ukládání pokut podle § 116 odst. 1 písm. b) za předpokladu, že jsou plněny podmínky k dosažení požadované úrovně vypouštěného znečištění. Přiměřenou lhůtu, ve které bude dosaženo ukazatelů a přípustných hodnot znečištění odpadních vod, které budou v souladu s tímto zákonem a předpisy podle něj vydanými, a podmínky k postupnému dosažení požadované úrovně vypouštěného znečištění nesmí vodoprávní úřad stanovit u zdrojů znečištění nad 2 000 ekvivalentních obyvatel delší než do 31. prosince 2010.
(7)
Odběry podzemních, popřípadě povrchových vod, které jsou vodami důlními, se považují ode dne účinnosti tohoto zákona za povolené; toto povolení platí do 31. prosince 2004, pokud nebude jejich další odběr povolen podle § 8. Ve shora uvedené době se na tyto odběry nevztahuje ustanovení o poplatcích podle hlavy X tohoto zákona.
(8)
Podklady potřebné k zajištění správy poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových podle tohoto zákona předá orgánům krajů v přenesené působnosti Česká inspekce životního prostředí nejpozději do 30 dnů ode dne jejich zřízení.
(9)
Vodohospodářská evidence podle dosavadních právních předpisů se stává součástí evidence rozhodnutí vodoprávních úřadů podle § 19.
(10)
Vypouštění vod do veřejných kanalizací, zásobování vodou z veřejných vodovodů a vodné a stočné se řídí dosavadními právními předpisy, včetně § 24, 30 a 46 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a to až do doby nové právní úpravy vodovodů a kanalizací.
(11)
Poplatky vypočtené podle sazeb uvedených v části B přílohy č. 2 k tomuto zákonu se za rok 2002 platí jen ve výši 80 %.
(12)
Poplatky vypočtené podle sazeb uvedených v části A přílohy č. 2 k tomuto zákonu se za rok 2002 platí pro účel zásobování pitnou vodou a pro účely ostatního užití dosud nezpoplatněné podle zvláštního právního předpisu46) nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 35 % a za rok 2003 ve výši 70 %.
(13)
Za vodní díla podle tohoto zákona se považují vodohospodářská díla povolená podle dosavadních právních předpisů. Pokud se v jiných právních předpisech užívá pojem „vodohospodářské dílo“, rozumí se tím vodní dílo podle tohoto zákona.
(14)
Práva a povinnosti založené podle dosavadních právních předpisů na úseku poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a úplat za odběry povrchových nebo podzemních vod zůstávají v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(15)
Vodoprávní úřady jsou povinny při rozhodování, vydávání vyjádření a při provádění ostatních opatření podle tohoto zákona vycházet ze směrného vodohospodářského plánu v platném znění až do doby schválení nových plánů podle tohoto zákona v příslušné oblasti povodí.
(16)
Zátopová území stanovená podle dosavadních právních předpisů se považují za záplavová území podle § 66.
(17)
Správci drobných vodních toků určení podle dosavadních právních předpisů se považují za správce drobných vodních toků podle tohoto zákona.
ČÁSTI DRUHÁ AŽ DEVÁTÁ
§ 128 až 135
Těmito ustanoveními byly novelizovány jiné zákony.
ČÁST DESÁTÁ
§ 136
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 114/1995 Sb., zákona č. 14/1998 Sb. a zákona č. 58/1998 Sb.
2.
Zákon č. 14/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3.
Zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 240/2000 Sb. a zákona č. 185/2001 Sb.
4.
Zákon č. 58/1998 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
5.
Zákon č. 281/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění nařízení vlády č. 91/1988 Sb.
6.
Nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství.
7.
Nařízení vlády č. 91/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství.
8.
Nařízení vlády č. 141/2000 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.
9.
Nařízení vlády č. 100/1999 Sb., o ochraně před povodněmi.
10.
Vyhláška č. 42/1976 Sb., o vodohospodářích.
11.
Vyhláška č. 62/1975 Sb., o odborném technickobezpečnostním dohledu na některých vodohospodářských dílech a technickobezpečnostním dozoru národních výborů nad nimi.
12.
Vyhláška č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod.
13.
Vyhláška č. 82/1976 Sb., o úpravě užívání povrchových vod k plavbě motorovými plavidly.
14.
Vyhláška č. 422/1992 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 82/1976 Sb., o úpravě užívání povrchových vod k plavbě motorovými plavidly.
15.
Vyhláška č. 99/1976 Sb., o vodní stráži.
16.
Vyhláška č. 81/1977 Sb., kterou se doplňuje vyhláška o vodní stráži.
17.
Vyhláška č. 28/1975 Sb., kterou se určují vodárenské toky a jejich povodí a stanoví seznam vodohospodářsky významných vodních toků.
18.
Vyhláška č. 63/1975 Sb., o povinnostech organizací podávat zprávy o zjištění podzemních vod a oznamovat údaje o jejich odběrech.
19.
Vyhláška č. 176/1999 Sb., kterou se stanoví seznam hraničních vodních toků tvořících státní hranice.
ČÁST JEDENÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 137
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou ustanovení § 20 odst. 1, které nabývá účinnosti po 5 letech po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a ustanovení § 135, které nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Příloha č. 1
k zákonu č. 254/2001 Sb.
Zvlášť nebezpečné látky
Zvlášť nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin látek, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné:
1.
organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí,
2.
organofosforové sloučeniny,
3.
organocínové sloučeniny,
4.
látky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí,
5.
rtuť a její sloučeniny,
6.
kadmium a jeho sloučeniny,
7.
persistentní minerální oleje a persistentní uhlovodíky ropného původu,
8.
persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod.
Jednotlivé zvlášť nebezpečné látky jsou uvedeny v nařízení vlády vydaném podle § 38 odst. 5; ostatní látky náležející do uvedených skupin v tomto nařízení neuvedené se považují za nebezpečné látky.
Nebezpečné látky
Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin:
1.
Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny:
1\\. zinek| 6\\. selen| 11\\. cín| 16\\. vanad
---|---|---|---
2\\. měď | 7\\. arzen | 12\\. baryum | 17\\. kobalt
3\\. nikl | 8\\. antimon | 13\\. berylium | 18\\. thalium
4\\. chrom| 9\\. molybden | 14\\. bor | 19\\. telur
5\\. olovo| 10\\. titan | 15\\. uran | 20\\. stříbro
2.
Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek.
3.
Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách.
4.
Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky.
5.
Elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu.
6.
Nepersistentní minerální oleje a nepersistentní uhlovodíky ropného původu.
7.
Fluoridy.
8.
Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany.
9.
Kyanidy.
10.
Sedimentovatelné tuhé látky, které mají nepříznivý účinek na dobrý stav povrchových vod.
Příloha č. 2
k zákonu č. 254/2001 Sb.
A.
Sazby poplatku pro výpočet plateb za skutečně odebrané množství podzemní vody
Účel užití odebrané podzemní vody| Sazba v Kč/m3
---|---
Pro zásobování pitnou vodou| 2,00
Pro ostatní užití| 3,00
B.
Sazby pro výpočet poplatku a hmotnostní a koncentrační limity zpoplatnění
UKAZATEL ZNEČIŠTĚNÍ | SAZBA
Kč/kg | LIMIT ZPOPLATNĚNÍ
---|---|---
hmotnostní kg/rok| koncentrační mg/l
1.| | | |
a)| CHSK nečištěné odpadní vody| | |
do 31. 12. 2004| 16| 20 000| 40
od 1. 1. 2005| 16| 8 000| 40
b)| CHSK čištěné odpadní vody| 8| 10 000| 40
c)| CHSK odpadní vody čištěné z výroby buničiny a ze zušlechťování bavlnářských a lnářských textilií| 3| 10 000| 40
2.| RAS| 0,5| 20 000| 1200
3.| nerozpuštěné látky47)| 2| 10 000| 30
4\\. | fosfor celkový| | |
do 31. 12. 2004| 70| 13 000| 3
od 1. 1. 2005| 70| 3 000| 3
5.| dusík amoniakální
do 31. 12. 2001| 40| 15 000| 15
6.| dusík Nanorg
od 1. 1. 2002| 30| 20 000| 20
7.| AOX
od 1. 1. 2002| 300| 15| 0,2
8.| rtuť| 20 000| 0,4| 0,002
9.| kadmium| 4000| 2| 0,01
***
1.
Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou ustanovení § 5 a 6, která nabyla účinnosti dnem vyhlášení (1. března 2002).
2.
Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003 s výjimkou ustanovení čl. XXV bodu 3, čl. XLV, čl. CXIII bodů 4 a 7, čl. CXVII bodů 3, 4, 5, 9, 10 a 15 a čl. CXVIII bodů 4, 6, 7, 8 a 9, které nabyly účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení, a čl. XXV bodů 1 a 2, které nabyly účinnosti dnem 1. ledna 2004.
3.
Zákon č. 274/2003 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku ochrany veřejného zdraví, nabyl účinnosti dnem 1. října 2003, s výjimkou
a)
čl. XXI, který nabyl účinnosti dnem 1. září 2003,
b)
čl. I bodů 48, 143, 144 a 170, pokud jde o § 83e odst. 1, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2004, a
c)
čl. I bodu 5, pokud jde o § 2 odst. 10 a 13, bodu 8, pokud jde o § 3a odst. 4 a § 3b, a bodu 11, pokud jde o § 6 odst. 7, které nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004).
Ustanovení čl. I bodu 5, pokud jde o § 2 odst. 9 a 12, pozbylo platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004).
4.
Zákon č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (23. ledna 2004), s výjimkou ustanovení čl. I bodů 1, 16, pokud jde o § 12 odst. 1 písm. h), 25, pokud jde o § 21 odst. 3, 28 až 31, 36 a 133, která nabyla účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004).
5.
Zákon č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006, s výjimkou ustanovení čl. XXII bodů 1 a 3, které nabylo účinnosti dnem 1. března 2006, a čl. LV bodů 2 až 8, které nabyly účinnosti dnem 1. ledna 2007.
6.
Zákon č. 444/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony,
(1)
nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 18, 22, 23 a 25, čl. VI, čl. X, čl. XLII bodů 2 až 5, čl. LXI a čl. LXII.
(2)
Ustanovení čl. I bodů 18, 23 a 25 a čl. XLII bodů 3 a 4 nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2007.
(3)
Ustanovení čl. I bodu 22, čl. VI, čl. X, čl. XLII bodů 2 a 5, čl. LXI a čl. LXII nabyla účinnosti dnem vyhlášení.
7.
Zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění,
(1)
nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007, s výjimkou části třetí, čl. III bodu 1, který nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení, a části padesáté první, čl. LV, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2006.
(2)
Část padesátá první, čl. LV tohoto zákona pozbyla platnosti dnem 31. prosince 2006.
8.
Zákon č. 222/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. června 2005).
9.
Zákon č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (3. července 2006).
10.
Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (12. února 2008).
11.
Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti devadesátým dnem ode dne jeho vyhlášení (17. srpna 2008), s výjimkou § 14 odst. 5, který nabývá účinnosti dnem 30. dubna 2011, § 14 odst. 1 až 4, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2013, a bodu 15 přílohy č. 1, který nabyl účinnosti dnem 1. května 2008.
12.
Zákon č. 181/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. července 2008), s výjimkou ustanovení čl. I bodu 1, které nabylo účinnosti dnem 1. července 2009.
13.
Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. srpna 2009).
14.
Zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, nabyl účinnosti dnem 1. července 2010, s výjimkou ustanovení čl. LVII bodů 13, 15, 17 až 19, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2012, ustanovení čl. LXXXI a čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2012, ustanovení čl. LXXXII bodů 3 a 4, která nabývají účinnosti dnem 30. listopadu 2011, a ustanovení čl. C bodu 60 a čl. CLXVI bodu 1, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení (24. července 2009).
15.
Zákon č. 150/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení (1. srpna 2010).
Předseda vlády:
RNDr. Nečas v. r.
1)
Například Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody v členských státech, Směrnice Rady 76/160/EHS ze dne 8. prosince 1975 o jakosti vody pro koupání, Směrnice Rady 76/464/EHS ze dne 4. května 1976 o znečištění způsobeném určitými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí Společenství a návazné směrnice Rady, Směrnice Rady 78/659/EHS ze dne 18. července 1978 o jakosti povrchových vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb, Směrnice Rady 80/68/EHS ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod před znečištěním určitými nebezpečnými látkami doplněná směrnicemi Rady 90/656/EHS a 91/692/EHS, Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod, Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, Směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a řízení znečištění, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.
1a)
Například zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon).
3)
Například zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění zákona č. 123/1998 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 344/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb.
6)
§ 2 odst. 1 písm. a) bod 8 vyhlášky č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách.
7)
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb.
7b)
Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
8a)
Vyhláška č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění pozdějších předpisů.
8b)
§ 3 odst. 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).
8c)
§ 4 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
10b)
Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů.
10)
§ 120 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
10c)
§ 11 až 13 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10d)
Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
10a)
Zákon č. 274/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
11)
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
12)
Vyhláška č. 126/1976 Sb., o vodohospodářské a souhrnné vodohospodářské evidenci.
12a)
§ 2 odst. 1 písm. f) zákona č. 344/1992 Sb., ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
13)
§ 7 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 113/2000 Sb.
14)
Například zákon č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb.
14a)
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
15)
Zákon č. 365/2000 Sb.
31)
Například zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
16)
Sdělení č. 122/1999 Sb., o sjednání Úmluvy o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje.
Sdělení č. 2/2003 Sb. m. s., Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Odry před znečištěním.
18)
Například zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
18a)
§ 33 odst. 2 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
19)
§ 420a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.
20)
Zákon č. 62/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
21)
Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 254/2001 Sb.
21a)
Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích.
21b)
Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů.
22)
Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.
23)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
23a)
Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů.
24)
Například zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
25)
§ 35 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
26)
Například § 3 a 4 zákona č. 114/1992 Sb., ve znení pozdějších předpisů.
27)
§ 14 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
28)
§ 4 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
17)
Zákon č. 305/2000 Sb., o povodích.
29)
Zákon č. 222/1999 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
31)
Například zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
32)
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
32a)
§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb.
34)
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
33a)
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
34)
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
35)
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
34a)
§ 4 odst. 2 věta třetí zákona č. 114/1992 Sb.
§ 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.
§ 8 odst. 4 vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
35)
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.
36)
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
36a)
§ 8 zákona č. 274/2001 Sb.
38)
§ 47 odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
40)
§ 55 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
42)
§ 6 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.
43)
§ 35 zákona č. 222/1999 Sb.
44)
Sdělení č. 7/2000 Sb. m. s., o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o spolupráci na hraničních vodách.
Sdělení č. 66/1998 Sb., o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o spolupráci na hraničních vodách v oblasti vodního hospodářství.
Vyhláška č. 57/1970 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách.
Sdělení č. 94/2009 Sb. m. s., o sjednání Úmluvy mezi vládou Československé republiky a vládou Polské lidové republiky o vodním hospodářství na hraničních vodách.
44a)
Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
44b)
§ 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
45)
§ 10 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
45a)
Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů.
45b)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu.
46)
Nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.
47)
Poplatek za tento ukazatel platí pouze znečišťovatelé, kteří
a) neplatí poplatek za CHSK, ale znečištění přesahuje limit pro zpoplatnění NL, nebo
b) vypouštějí v odpadních vodách více NL, než činí trojnásobek množství zpoplatněné CHSK. |
Vyhláška č. 272/2010 Sb. | Vyhláška č. 272/2010 Sb.
Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí narození Karla Zemana
Vyhlášeno 20. 9. 2010, datum účinnosti 27. 10. 2010, částka 100/2010
* § 1 - (1) Dnem 27. října 2010 se ke 100. výročí narození filmového režiséra Karla Zemana vydává pamětní stříbrná dvousetkoruna (dále jen „dvousetkoruna“).
* § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je kompozice postav z filmů Karla Zemana - vpředu je čaroděj z filmu „Čarodějův učeň“, vlevo za ním Honzík a Mařenka z filmu „Pohádka o Honzíkovi a Mařence“ a vpravo za ním Sindibád z filmu „Pohádky tisíce a jedné noci“. Za postav
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 27. října 2010. k vyhlášce č. 272/2010 Sb.
Aktuální znění od 27. 10. 2010
272
VYHLÁŠKA
ze dne 6. září 2010
o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí narození Karla Zemana
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.:
§ 1
(1)
Dnem 27. října 2010 se ke 100. výročí narození filmového režiséra Karla Zemana vydává pamětní stříbrná dvousetkoruna (dále jen „dvousetkoruna“).
(2)
Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,3 mm. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *“.
§ 2
(1)
Na líci dvousetkoruny je kompozice postav z filmů Karla Zemana - vpředu je čaroděj z filmu „Čarodějův učeň“, vlevo za ním Honzík a Mařenka z filmu „Pohádka o Honzíkovi a Mařence“ a vpravo za ním Sindibád z filmu „Pohádky tisíce a jedné noci“. Za postavami z filmů Karla Zemana je na filmovém pásku označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ a nad ním název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Značka České mincovny tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je umístěna při pravém okraji mince vedle postavy Sindibáda.
(2)
Na rubu dvousetkoruny je kompozice motivů z filmů Karla Zemana - ponorka, chobotnice a jeskyně z filmu „Vynález zkázy“ a vzducholoď z filmu „Ukradená vzducholoď“. Uprostřed mincovního pole vedle vyobrazení vzducholodě je nápis „KAREL ZEMAN“ a letopočty „1910 - 2010“. Při spodním okraji dvousetkoruny je značka autorky dvousetkoruny, Lenky Nebeské, DiS., která je tvořena písmeny „L“ a „N“.
(3)
Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 27. října 2010.
Guvernér:
Ing. Singer, Ph.D., v. r.
Příloha k vyhlášce č. 272/2010 Sb.
Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí narození Karla Zemana
(lícní a rubová strana)
82kB
86kB |
Vyhláška č. 271/2010 Sb. | Vyhláška č. 271/2010 Sb.
Vyhláška o vydání zlaté mince „Národní kulturní památka důl Michal v Ostravě“ po 2 500 Kč
Vyhlášeno 20. 9. 2010, datum účinnosti 6. 10. 2010, částka 100/2010
* § 1 - (1) Dnem 6. října 2010 se v rámci cyklu „Kulturní památky technického dědictví“ vydává zlatá mince „Národní kulturní památka důl Michal v Ostravě“ po 2 500 Kč (dále jen „mince“).
* § 2 - (1) Na lícní straně mince je na půlkruhové výseči ztvárněn elektromotorem poháněný těžní stroj. Na pravém okraji výseče je značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“ a ve spodní části výseče je v negativním písmu označení nominální
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 6. října 2010. k vyhlášce č. 271/2010 Sb.
Aktuální znění od 6. 10. 2010
271
VYHLÁŠKA
ze dne 6. září 2010
o vydání zlaté mince „Národní kulturní památka důl Michal v Ostravě“ po 2 500 Kč
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.:
§ 1
(1)
Dnem 6. října 2010 se v rámci cyklu „Kulturní památky technického dědictví“ vydává zlatá mince „Národní kulturní památka důl Michal v Ostravě“ po 2 500 Kč (dále jen „mince“).
(2)
Mince se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Mince v běžném i ve zvláštním provedení se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 7,78 g, její průměr 22 mm a síla 1,6 mm. Při ražbě mince v běžném provedení i ve zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,062 g a v ryzosti zlata odchylka nahoru 0,01 %. Hrana mince v běžném provedení je vroubkovaná, hrana mince ve zvláštním provedení je hladká.
§ 2
(1)
Na lícní straně mince je na půlkruhové výseči ztvárněn elektromotorem poháněný těžní stroj. Na pravém okraji výseče je značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“ a ve spodní části výseče je v negativním písmu označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „2500 Kč“. Nad těžním strojem je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku. Uprostřed je český lev, vpravo je slezská orlice a vlevo je moravská orlice. Po obvodu mince je v neuzavřeném opisu název cyklu „KULTURNÍ PAMÁTKY TECHNICKÉHO DĚDICTVÍ“, který je na okrajích označen tečkami.
(2)
Na rubové straně mince je těžní věž dolu Michal. Pod ztvárněním těžní věže je ročník ražby „2010“. Při levém a pravém okraji mince je neuzavřený opis „DŮL MICHAL V OSTRAVĚ“. Při pravém okraji mince pod opisem jsou umístěny iniciály autoraautora výtvarného návrhu mince, akademického sochaře Zbyňka Fojtů, které jsou tvořeny spojenými písmeny „F“ a „Z“.
(3)
Vyobrazení mince je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 6. října 2010.
Guvernér:
Ing. Singer, Ph.D., v. r.
Příloha k vyhlášce č. 271/2010 Sb.
Vyobrazení zlaté mince „Národní kulturní památka důl Michal v Ostravě“
(lícní a rubová strana)
100kB
90kB |
Vyhláška č. 270/2010 Sb. | Vyhláška č. 270/2010 Sb.
Vyhláška o inventarizaci majetku a závazků
Vyhlášeno 20. 9. 2010, datum účinnosti 5. 10. 2010, částka 100/2010
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - POŽADAVKY NA ORGANIZAČNÍ ZAJIŠTĚNÍ A ZPŮSOB PROVEDENÍ INVENTARIZACE PRO VYBRANÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY (§ 3 — § 11)
* ČÁST TŘETÍ - INVENTARIZACE VYBRANÉHO MAJETKU (§ 12 — § 16)
* ČÁST ČTVRTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ (§ 17 — § 17)
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 18 — § 18)
Aktuální znění od 1. 1. 2018 (411/2017 Sb.)
270
VYHLÁŠKA
ze dne 8. září 2010
o inventarizaci majetku a závazků
Ministerstvo financí stanoví podle § 37b zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb. a zákona č. 304/2008 Sb., k provedení § 4 odst. 8 písm. u), § 29 odst. 4 a § 30 odst. 5:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tato vyhláška stanoví pro vybrané účetní jednotkyvybrané účetní jednotky podle § 1 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) požadavky na organizační zajištění a způsob provedení inventarizace majetku a závazků, včetně bližších podmínek inventarizace jiných aktiv a jiných pasiv.
(2)
Tato vyhláška dále stanoví pro účetní jednotky požadavky na organizační zajištění a způsob provedení inventarizace kulturních památek, sbírek muzejní povahy a archeologických nálezů.
§ 2
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a)
prvotní inventurouprvotní inventurou činnosti prováděné při inventarizaci majetku a závazků, které jsou nutné pro vyhotovení inventurních soupisů,
b)
rozdílovou inventurourozdílovou inventurou činnosti prováděné při inventarizaci majetku a závazků, které jsou nutné pro vyhotovení dodatečných inventurních soupisůdodatečných inventurních soupisů,
c)
dodatečným inventurním soupisemdodatečným inventurním soupisem průkazný účetní záznamúčetní záznam, kterým vybraná účetní jednotkavybraná účetní jednotka prokazuje přírůstky nebo úbytky stavu majetku a závazků, který byl zjištěn prvotní inventurouprvotní inventurou, a to způsobem, který je nutný pro zjištění stavu ke konci rozvahového dne,
d)
inventurním zápiseminventurním zápisem průkazný účetní záznamúčetní záznam, kterým vybraná účetní jednotkavybraná účetní jednotka nahrazuje při průběžné inventarizaci inventurní soupis podle § 30 odst. 8 zákona,
e)
inventarizační zprávouinventarizační zprávou shrnutí všech podstatných skutečností o všech provedených inventurách, včetně informace o všech inventarizačních rozdílechinventarizačních rozdílech a zúčtovatelných rozdílechzúčtovatelných rozdílech,
f)
vybraným majetkemvybraným majetkem kulturní památky, sbírky muzejní povahy a archeologické nálezy,
g)
inventurním závěreminventurním závěrem průkazný účetní záznamúčetní záznam vybrané účetní jednotkyvybrané účetní jednotky, které jiný právní předpis umožňuje zjišťovat skutečný stav vybraného majetkuvybraného majetku a ověřovat jeho soulad s evidencí vedenou podle tohoto právního předpisu v průběhu několika let, kterým tato vybraná účetní jednotkavybraná účetní jednotka prokazuje stav ke konci rozvahového dne podle této vyhlášky,
h)
inventarizační položkouinventarizační položkou majetek, závazky, jiná aktiva a jiná pasiva, na základě kterých může být vyhotovován inventurní soupis, dodatečný inventurní soupisdodatečný inventurní soupis nebo zjednodušený inventurní soupiszjednodušený inventurní soupis; označování těchto soupisů je podle směrné účtové osnovy a účtového rozvrhu prováděno syntetickými, analytickými nebo podrozvahovými účty,
i)
částí inventarizační položkyčástí inventarizační položky jednotlivé věci, jednotlivé pohledávky, opravné položky k jednotlivým pohledávkám, jednotlivé závazky a další skutečnosti, které lze samostatně zjišťovat v rámci inventarizační položkyinventarizační položky,
j)
pomocnou evidencípomocnou evidencí veškeré jednotlivé a souhrnné účetní záznamyúčetní záznamy, které jsou využitelné při zjišťování skutečných stavů inventarizačních položekinventarizačních položek a jejich částí, s výjimkou inventurních evidencíinventurních evidencí, jiných evidencíjiných evidencí a zápisů v účetních knihách,
k)
inventurní evidencíinventurní evidencí souhrnné účetní záznamyúčetní záznamy nově vytvářené při inventuře, které nejsou inventurním soupisem, dodatečným inventurním soupisemdodatečným inventurním soupisem, zjednodušeným inventurním soupisemzjednodušeným inventurním soupisem, inventurním zápiseminventurním zápisem, inventarizační zprávouinventarizační zprávou nebo inventurním závěreminventurním závěrem,
l)
jinou evidencíjinou evidencí organizovaný soubor informací o inventarizačních položkáchinventarizačních položkách a jejich částech, který je veden mimo vybranou účetní jednotkuvybranou účetní jednotku a který je nezbytný pro zjištění skutečného stavu inventarizačních položekinventarizačních položek a jejich částí,
m)
inventarizační evidencíinventarizační evidencí pomocná evidencepomocná evidence, inventurní evidenceinventurní evidence a jiná evidencejiná evidence,
n)
inventarizačním identifikátoreminventarizačním identifikátorem označení části inventarizační položkyčásti inventarizační položky nebo v případě vybraného majetkuvybraného majetku jednotlivé věci a souboru majetku, které zajišťuje jejich jednoznačné určení,
o)
zúčtovatelným rozdílemzúčtovatelným rozdílem rozdíl zjištěný při inventuře, který zahrnuje kromě případného manka, schodku a přebytku rozdíl zjištěný podle § 26 odst. 3, § 25 odst. 2 zákona a rozdíl, který se týká jiných aktiv a jiných pasiv, včetně skutečností účtovaných na podrozvahových účtech, o kterých vybraná účetní jednotkavybraná účetní jednotka účtuje v souladu se zákonem,
p)
zjednodušenou inventurouzjednodušenou inventurou činnosti prováděné při inventarizaci jiných pasiv vykazovaných na jednotlivých položkách položek C.I. a C.II. rozvahy s výjimkou položky C.I.3., které jsou nutné pro vyhotovení zjednodušených inventurních soupisůzjednodušených inventurních soupisů,
q)
zjednodušeným inventurním soupisemzjednodušeným inventurním soupisem průkazný účetní záznamúčetní záznam, kterým vybraná účetní jednotkavybraná účetní jednotka prokazuje alespoň přírůstky a úbytky stavu jiných pasiv za účetní období, které byly zjištěny zjednodušenou inventurouzjednodušenou inventurou.
ČÁST DRUHÁ
POŽADAVKY NA ORGANIZAČNÍ ZAJIŠTĚNÍ A ZPŮSOB PROVEDENÍ INVENTARIZACE PRO VYBRANÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY
§ 3
Inventarizační činnosti
(1)
Při inventarizaci zajišťuje vybraná účetní jednotkavybraná účetní jednotka činnosti nutné pro vyhotovení inventurních soupisů, dodatečných inventurních soupisůdodatečných inventurních soupisů, zjednodušených inventurních soupisůzjednodušených inventurních soupisů, inventurních zápisůinventurních zápisů, inventurních závěrůinventurních závěrů a vyhotovení dalších souvisejících účetních záznamůúčetních záznamů tak, že
a)
sestavuje plán inventur a stanoví postup při jeho sestavování,
b)
zřizuje inventarizační komisi nebo inventarizační komise, případně ústřední inventarizační komisi, jmenuje jejich členy a stanoví rozsah pravomocí a činností těchto členů při inventarizaci,
c)
stanoví pravidla pro jmenování členů inventarizační komise nebo inventarizačních komisí, případně ústřední inventarizační komise, včetně stanovení požadavků na jejich znalosti, a to zejména při zjišťování skutečných stavů,
d)
zajišťuje prostřednictvím ústřední inventarizační komise nebo jiným způsobem řízení a kontrolu činností inventarizačních komisí a sestavení inventarizační zprávyinventarizační zprávy,
e)
zajišťuje podmínky pro zjišťování skutečného stavu inventarizačních položekinventarizačních položek a jejich částí; v případě, že pro zjišťování skutečného stavu některých částí inventarizačních položekčástí inventarizačních položek je nutné jejich vážení, měření nebo použití jiných obdobných postupů, stanoví způsob jejich používání a případnou výši odchylek při jejich používání s ohledem na tyto postupy nebo specifika inventarizačních položekinventarizačních položek a jejich částí,
f)
zajišťuje podmínky pro ověřování, zda zjištěný skutečný stav inventarizačních položekinventarizačních položek a jejich částí odpovídá jejich stavu v účetnictví, a to včetně podmínek pro zjišťování zúčtovatelných rozdílůzúčtovatelných rozdílů nebo inventarizačních rozdílůinventarizačních rozdílů,
g)
zajišťuje součinnost svých zaměstnanců a vnitřních útvarů vybrané účetní jednotkyvybrané účetní jednotky s inventarizačními komisemi,
h)
zajišťuje připojování podpisových záznamůpodpisových záznamů osob odpovědných za průkaznost účetních záznamůúčetních záznamů, včetně souhrnných účetních záznamůúčetních záznamů, nezbytných pro vyhotovení inventurních soupisů, dodatečných inventurních soupisůdodatečných inventurních soupisů, zjednodušených inventurních soupisůzjednodušených inventurních soupisů a inventurních zápisůinventurních zápisů,
i)
zajišťuje změny ocenění podle § 26 odst. 1 a 2 zákona a ocenění částí inventarizačních položekčástí inventarizačních položek, které nebyly v souladu se skutečným stavem zaúčtovány, nebo výše jejich ocenění neodpovídá skutečnému stavu; pro ocenění přebytků zjištěných zejména prvotní inventurouprvotní inventurou stanoví postupy tak, aby náklady nepřevýšily přínosy plynoucí z této informace,
j)
stanoví výši ocenění pohledávek a závazků, od které bude prováděno vzájemné odsouhlasení jednotlivých pohledávek a závazků a zajišťuje toto odsouhlasení,
k)
zajišťuje zjišťování údajů z jiných evidencíjiných evidencí,
l)
stanoví, zda při dokladové inventuře je nutné zjišťovat i skutečnosti, které nevyplývají z účetních záznamůúčetních záznamů ani z jiných evidencíjiných evidencí; případně stanoví postupy pro toto zjišťování,
m)
stanoví pro průběžné inventarizace způsob jejich provedení a náležitosti inventurních zápisůinventurních zápisů, pokud jsou jimi nahrazeny inventurní soupisy,
n)
stanoví postupy pro vyhotovení účetních dokladů pro účetní zápisy zúčtovatelných rozdílůzúčtovatelných rozdílů nebo inventarizačních rozdílůinventarizačních rozdílů, včetně případných změn v ocenění uváděných v inventurním soupisu, dodatečném inventurním soupisudodatečném inventurním soupisu, zjednodušeném inventurním soupisuzjednodušeném inventurním soupisu nebo inventurním zápisuinventurním zápisu tak, aby účetní závěrka účetní jednotky podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky podle § 7 odst. 1 zákona,
o)
stanoví postupy pro vyhodnocení inventarizační zprávyinventarizační zprávy,
p)
zajišťuje další činnosti stanovené zákonem nebo jiným právním předpisem.
(2)
Vybraná účetní jednotkaVybraná účetní jednotka dále zajistí
a)
označení všech částí inventarizačních položekčástí inventarizačních položek nezaměnitelným inventarizačním identifikátoreminventarizačním identifikátorem pro jejich jednoznačné určení,
b)
vedení seznamu a popisu inventarizačních identifikátorůinventarizačních identifikátorů, pokud tyto skutečnosti nevyplývají z vnitřního předpisu nebo jiné dokumentace.
(3)
Pro naplnění požadavků na organizaci a způsob provedení inventarizace uvedených v odstavcích 1 a 2 vybraná účetní jednotkavybraná účetní jednotka zajistí, aby její zaměstnanci nebo jiné osoby, kteří zajišťují provedení inventarizace, byli s těmito skutečnostmi seznámeni. Zajištění této povinnosti provádí vybraná účetní jednotkavybraná účetní jednotka vnitřním předpisem.
(4)
Při zjišťování skutečného stavu inventarizačních položekinventarizačních položek a jejich částí a ověřování tohoto stavu se stavem v účetnictví využívá vybraná účetní jednotkavybraná účetní jednotka inventarizační evidenceinventarizační evidence tak, aby na základě všech inventur bylo zjištěno, zda
a)
všechny inventarizační položkyinventarizační položky a jejich části jsou zachyceny v účetnictví v souladu s právními předpisy, zejména s ohledem na požadavek, aby účetnictví bylo správné a vybraná účetní jednotkavybraná účetní jednotka zaúčtovala v účetním období v účetních knihách všechny účetní případy, které v něm měla zaúčtovat, a s ohledem na ustanovení § 19 odst. 7 zákona, zejména na včasnost a významnost, nebo
b)
byly zjištěny zúčtovatelné rozdílyzúčtovatelné rozdíly nebo inventarizační rozdíly.
(5)
Příloha inventarizační zprávyinventarizační zprávy obsahuje seznam inventurních soupisů, dodatečných inventurních soupisůdodatečných inventurních soupisů, zjednodušených inventurních soupisůzjednodušených inventurních soupisů, inventurních zápisůinventurních zápisů a inventurních závěrůinventurních závěrů, pokud tyto skutečnosti nevyplývají z vnitřního předpisu nebo jiné dokumentace.
§ 4
Inventarizační komise a ústřední inventarizační komise
(1)
Provedení jednotlivých inventur zajišťují inventarizační komise.
(2)
Inventarizační komise se zřizuje nejpozději do okamžiku zahájení inventury, jejíž provedení zajišťuje.
(3)
Inventarizační komise může zajišťovat provádění inventur i více než jedné inventarizační položkyinventarizační položky a zajišťovat provádění rozdílové inventuryrozdílové inventury i v případě, že zajišťovala prvotní inventuruprvotní inventuru.
(4)
Inventarizační komise je nejméně dvoučlenná.
(5)
Ministerstva a státní fondy zřizují ústřední inventarizační komisi. Ostatní vybrané účetní jednotkyvybrané účetní jednotky zřizují ústřední inventarizační komisi, pokud veškeré činnosti prováděné při inventarizaci jsou zajišťovány prostřednictvím jiných osob.
(6)
Ústřední inventarizační komise řídí a kontroluje činnosti inventarizačních komisí a sestavuje inventarizační zprávuinventarizační zprávu.
(7)
Ústřední inventarizační komise se zřizuje nejpozději do okamžiku zahájení první inventury v daném účetním období.
§ 5
Plán inventur
(1)
Vybraná účetní jednotkaVybraná účetní jednotka sestavuje plán inventur nejpozději do zahájení první inventury.
(2)
Plán inventur obsahuje nejméně údaje o
a)
předpokládaném okamžiku zahájení a ukončení jednotlivých inventur a okamžiku, ke kterému se zjišťují skutečné stavy,
b)
vzniku a zahájení činností jednotlivých inventarizačních komisí v případě, že tyto okamžiky nejsou shodné s okamžikem zahájení inventury, kterou inventarizační komise provádí,
c)
ukončení činností jednotlivých inventarizačních komisí v případě, že tento okamžik není shodný s okamžikem ukončení inventury, kterou inventarizační komise provádí.
(3)
Plán inventur obsahuje dále seznamy inventurních soupisů, dodatečných inventurních soupisůdodatečných inventurních soupisů a zjednodušených inventurních soupisůzjednodušených inventurních soupisů, které budou sestavovány v rozsahu účtových skupin, v rozsahu inventarizačních položekinventarizačních položek nebo v rozsahu seskupení inventarizačních položekinventarizačních položek podle § 8 odst. 1 písm. b), pokud tyto skutečnosti nevyplývají z vnitřního předpisu nebo jiné dokumentace.
(4)
V případě, že okamžik ukončení fyzické inventury hmotného majetku je stanoven před koncem rozvahového dne nebo po tomto dni, obsahuje plán inventur zdůvodnění tohoto postupu a popis činností, které se uskuteční v období mezi koncem rozvahového dne a dnem ukončení fyzické inventury hmotného majetku, včetně popisu postupu při rozdílové inventuřerozdílové inventuře.
(5)
V případě, že veškeré nebo některé činnosti prováděné při inventarizaci jsou zajišťovány prostřednictvím jiných osob, obsahuje plán inventur i popis zajištění koordinace mezi vybranou účetní jednotkouvybranou účetní jednotkou a jinou osobou při inventarizaci, zejména při jednotlivých inventurách.
§ 6
Provedení fyzické inventury
(1)
V případě majetku, u kterého lze vizuálně zjistit jeho fyzickou existenci, je zjišťován skutečný stav fyzickou inventurou.
(2)
Při fyzické inventuře, a to zejména při prvotní inventuřeprvotní inventuře, je základním způsobem zjišťování skutečného stavu majetku ověření jeho fyzické existence, a to bez ohledu na formu inventarizačního identifikátoruinventarizačního identifikátoru nebo způsob jeho stanovení, případně jeho připojení. Pokud existují inventarizační evidenceinventarizační evidence majetku, je také jejich prověření součástí fyzické inventury.
(3)
Pokud vybraná účetní jednotkavybraná účetní jednotka v průběhu inventury nedisponuje s majetkem uvedeným v odstavci 1, zejména pokud je v držení nebo užívání jinou osobou nebo organizační složkou státu, může ověřovat jeho existenci i jiným vhodným způsobem nežli podle odstavce 2, například na základě potvrzení o existenci tohoto majetku osobou, která má tento majetek v držení nebo užívání.
(4)
V případě, kdy vybraná účetní jednotkavybraná účetní jednotka nemovitý majetek běžně užívá, není nutné ověřovat jeho existenci vizuálně. Ověřovat vizuálně existenci nemovitého majetku není nutné též v případě, kdy vybraná účetní jednotkavybraná účetní jednotka prokáže skutečný stav tohoto majetku na základě fotografické nebo obdobné dokumentace.
(5)
Předmětem fyzické inventury je také skutečný stav majetku, který nemá vybraná účetní jednotkavybraná účetní jednotka ve vlastnictví nebo nemá k němu příslušnost hospodaření, ale který se nachází na pozemcích, v budovách nebo jiných prostorech, které má tato vybraná účetní jednotkavybraná účetní jednotka ve vlastnictví nebo k nim má příslušnost hospodaření, pokud mohou z této skutečnosti vznikat pro vybranou účetní jednotkuvybranou účetní jednotku práva nebo povinnosti.
(6)
Fyzickou inventurou se zajišťuje podle odstavců 1 až 5 vyhotovení inventurních soupisů a dodatečných inventurních soupisůdodatečných inventurních soupisů.
§ 7
Provedení dokladové inventury
(1)
V případě pohledávek, závazků a majetku, nehmotného majetku, jako jsou zejména práva, nebo jiných aktiv a jiných pasiv, u kterých nelze vizuálně zjistit jejich fyzickou existenci, včetně zaknihovaných cenných papírůcenných papírů, je zjišťován skutečný stav dokladovou inventurou.
(2)
Při dokladové inventuře je základním způsobem zjišťování skutečného stavu podle odstavce 1 ověření podle inventarizačních evidencíinventarizačních evidencí. Další skutečnosti se prověřují, pokud je to pro zjištění skutečného stavu nezbytné.
§ 8
Inventurní soupis, dodatečný inventurní soupis a zjednodušený inventurní soupis
(1)
Inventurní soupis, dodatečný inventurní soupisdodatečný inventurní soupis a zjednodušený inventurní soupiszjednodušený inventurní soupis je vyhotovován v rozsahu
a)
účtové skupiny,
b)
seskupení inventarizačních položekinventarizačních položek, nebo
c)
jednotlivé inventarizační položkyinventarizační položky.
(2)
Inventurní soupisy, dodatečné inventurní soupisydodatečné inventurní soupisy a zjednodušené inventurní soupisyzjednodušené inventurní soupisy obsahují pro naplnění ustanovení § 30 odst. 7 zákona ve vztahu k předmětu účetnictví alespoň
a)
identifikační číslo vybrané účetní jednotkyvybrané účetní jednotky,
b)
uvedení rozsahu podle odstavce 1 včetně číselného a slovního značení podle směrné účtové osnovy,
c)
seznam příloh inventurního soupisu, dodatečného inventurního soupisudodatečného inventurního soupisu nebo zjednodušeného inventurního soupisuzjednodušeného inventurního soupisu,
d)
v případě provádění průběžné inventarizace
1.
informaci, zda inventura zásob byla provedena podle druhů zásob, míst jejich uložení nebo hmotně odpovědných osob,
2.
celkovou výši ocenění majetku podle rozsahu inventurního soupisu v členění stanoveném vybranou účetní jednotkouvybranou účetní jednotkou,
3.
způsob stanovení ocenění inventarizačních rozdílůinventarizačních rozdílů,
4.
okamžik zahájení, okamžik ukončení inventury a okamžik, ke kterému se zjišťují skutečné stavy a provádí ocenění,
e)
v případě periodické inventarizace
1.
celkovou výši ocenění majetku, závazků, jiných aktiv a jiných pasiv v členění podle analytických nebo podrozvahových účtů,
2.
v případě, že inventurní evidenceinventurní evidence, která obsahuje skutečnosti nutné pro zjištění zúčtovatelných rozdílůzúčtovatelných rozdílů, není uvedena v inventurním soupisu nebo dodatečném inventurním soupisudodatečném inventurním soupisu, nebo není uvedena v příloze, informaci, kde je tato inventurní evidenceinventurní evidence vedena a uložena,
f)
v případě dodatečného inventurního soupisudodatečného inventurního soupisu stavy celkové výše ocenění majetku, závazků, jiných aktiv a jiných pasiv uvedených v příslušném inventurním soupisu,
g)
v případě rozdílů zjištěných mezi jinými evidencemijinými evidencemi a pomocnými evidencemipomocnými evidencemi, které nelze odstranit do okamžiku ukončení inventarizace, nebo nebyla odsouhlasena výše pohledávek a závazků, obsahuje informaci o této skutečnosti, pokud není uvedena v příloze,
h)
jména osob, které jsou členy inventarizační komise,
i)
okamžik zahájení, okamžik ukončení inventury a v případě prvotní inventuryprvotní inventury také okamžik, ke kterému se zjišťují skutečné stavy,
j)
podpisové záznamypodpisové záznamy osob uvedených v § 30 odst. 7 písm. b) zákona s uvedením okamžiku připojení podpisového záznamupodpisového záznamu,
k)
v případě zjednodušeného inventurního soupisuzjednodušeného inventurního soupisu přírůstky a úbytky stavu jiných pasiv, které byly zjištěny zjednodušenou inventurouzjednodušenou inventurou, včetně počátečních a konečných stavů.
(3)
Příloha inventurního soupisu obsahuje alespoň
a)
seznam všech inventarizačních evidencíinventarizačních evidencí, které byly využity při zjišťování skutečných stavů, pokud tyto skutečnosti nevyplývají z vnitřního předpisu nebo jiné dokumentace,
b)
způsob stanovení ocenění zúčtovatelných rozdílůzúčtovatelných rozdílů,
c)
v případě pohledávek a závazků uvedení způsobu, jak byly při inventuře využity pomocné evidencepomocné evidence,
d)
v případě nemovitostínemovitostí, o kterých má povinnost vybraná účetní jednotkavybraná účetní jednotka účtovat, uvedení způsobu, jak byly zkontrolovány veškeré údaje o těchto nemovitostechnemovitostech uvedených v katastru nemovitostínemovitostí České republiky1).
(4)
Příloha dodatečného inventurního soupisudodatečného inventurního soupisu obsahuje alespoň
a)
příslušný inventurní soupis,
b)
seznam všech inventarizačních evidencíinventarizačních evidencí, které byly využity při zjišťování skutečných stavů, pokud tyto skutečnosti nevyplývají z vnitřního předpisu nebo jiné dokumentace,
c)
způsob stanovení ocenění zúčtovatelných rozdílůzúčtovatelných rozdílů,
d)
v případě pohledávek a závazků uvedení způsobu, jak byly při inventuře využity pomocné evidencepomocné evidence,
e)
v případě nemovitostínemovitostí, o kterých má povinnost vybraná účetní jednotkavybraná účetní jednotka účtovat, uvedení způsobu, jak byly zkontrolovány veškeré údaje o těchto nemovitostechnemovitostech uvedených v katastru nemovitostínemovitostí České republiky1).
(5)
Příloha zjednodušeného inventurního soupisuzjednodušeného inventurního soupisu obsahuje alespoň seznam všech inventarizačních evidencíinventarizačních evidencí, které byly využity při zjišťování přírůstků a úbytků, pokud tyto skutečnosti nevyplývají z vnitřního předpisu nebo jiné dokumentace.
(6)
Skutečnosti týkající se inventurního soupisu, dodatečného inventurního soupisudodatečného inventurního soupisu i zjednodušeného inventurního soupisuzjednodušeného inventurního soupisu mohou být obsaženy na více účetních záznamechúčetních záznamech, pokud je stanovena vzájemná vazba mezi jednotlivými účetními záznamyúčetními záznamy, které jsou nutné pro sestavení tohoto souhrnného účetního záznamuúčetního záznamu.
§ 9
Inventarizační identifikátor
(1)
Inventarizační identifikátorInventarizační identifikátor může být ve formě, která je pro fyzickou osobu čitelná, částečně čitelná nebo nečitelná.
(2)
Inventarizačním identifikátoremInventarizačním identifikátorem hmotného majetku může být výrobní číslo nebo jiné označení výrobcem, dodavatelem nebo jinou osobou, pokud je toto označení nezaměnitelné.
(3)
Inventarizačním identifikátoremInventarizačním identifikátorem majetku, který je povinně veden v jiných evidencíchjiných evidencích, může být označení v těchto evidencích, pokud je toto označení nezaměnitelné.
(4)
Inventarizačním identifikátoremInventarizačním identifikátorem může být také označení, které vybraná účetní jednotkavybraná účetní jednotka k majetku připojí.
(5)
Pokud vzhledem k charakteru hmotného majetku nelze označení fyzicky připojit k tomuto majetku, může být označení připojeno k účetnímu záznamuúčetnímu záznamu, který popisuje tento majetek nebo jiným způsobem dokládá jeho existenci.
(6)
V případě pohledávek, závazků a v případě nehmotného majetku, jako jsou zejména práva, nebo jiných aktiv a jiných pasiv, u kterých nelze vizuálně zjistit jejich fyzickou existenci, může být inventarizačním identifikátoreminventarizačním identifikátorem jednoznačné označení, které je uvedeno na účetním záznamuúčetním záznamu, který dokládá vznik této inventarizační položkyinventarizační položky nebo její části nebo který jiným způsobem dokládá jejich existenci.
(7)
V případě druhově určených zásob, které nelze označit způsobem podle odstavců 2 až 6, vybraná účetní jednotkavybraná účetní jednotka použije jako inventarizační identifikátorinventarizační identifikátor slovní nebo jiné označení.
(8)
Inventarizační identifikátorInventarizační identifikátor, který je pro fyzickou osobu částečně čitelný nebo nečitelný, může vybraná účetní jednotkavybraná účetní jednotka používat pouze v případě, že zajistí možnost jeho převedení do formy, která je pro fyzickou osobu čitelná.
§ 10
Průběžná inventarizace
(1)
Při průběžné inventarizaci se přiměřeně použijí ustanovení této vyhlášky s ohledem na charakter inventarizovaného majetku, způsob účtování a způsob provádění inventarizace.
(2)
Stanovení způsobu provedení fyzické inventury při průběžné inventarizaci provádí vybraná účetní jednotkavybraná účetní jednotka zpravidla vnitřním předpisem.
§ 11
Inventarizace ve zvláštních případech
(1)
Vybrané účetní jednotkyVybrané účetní jednotky použijí ustanovení této vyhlášky v rozsahu, který zajistí, aby byl u inventarizačních položekinventarizačních položek, které podléhají režimu utajovaných informacíutajovaných informací, zajištěn odpovídající režim stanovený jinými právními předpisy.
(2)
Pro zajištění požadavků na organizaci a způsob provedení inventarizace inventarizačních položekinventarizačních položek, které podléhají režimu utajovaných informacíutajovaných informací, stanoví vybraná účetní jednotkavybraná účetní jednotka
a)
výčet inventarizačních položekinventarizačních položek a jejich částí, pro které bude stanoven zvláštní postup podle odstavce 1, včetně uvedení odchylek od ustanovení této vyhlášky,
b)
způsob prokazování skutečného stavu těchto inventarizačních položekinventarizačních položek a jejich částí, včetně požadovaných podpisových záznamůpodpisových záznamů.
(3)
Stanovení způsobu zajištění požadavků na organizaci a způsob provedení inventarizace podle odstavců 1 a 2 a přiměřené použití ustanovení této vyhlášky provádí vybraná účetní jednotkavybraná účetní jednotka vnitřním předpisem.
ČÁST TŘETÍ
INVENTARIZACE VYBRANÉHO MAJETKU
§ 12
Inventarizační činnosti u vybraného majetku
(1)
Předmětem inventury kulturních památek a archeologických nálezů jsou jednotlivé věci nebo soubory tohoto majetku, které jsou předmětem účetnictví účetní jednotky.
(2)
Při inventuře kulturních památek a archeologických nálezů zjišťuje účetní jednotka stav předmětu inventury ke konci rozvahového dne takovým způsobem, aby zjistila, zda vznikly důvody pro účtování o snížení nebo zvýšení tohoto majetku.
(3)
Účetní jednotky využívají při inventurách kulturních památek a archeologických nálezů údaje získané při zjišťování skutečného stavu tohoto majetku a ověřování jeho souladu s evidencí vedenou podle jiného právního předpisu, pokud jsou potřebné nebo využitelné pro vyhotovení inventurních závěrůinventurních závěrů.
(4)
Pro účely inventarizace se na sbírku muzejní povahy hledí jako na samostatnou a nedělitelnou věc. Při zjišťování skutečného stavu sbírky muzejní povahy se postupuje podle jiného právního předpisu2).
§ 13
Inventarizační identifikátor vybraného majetku
(1)
Pokud jiný právní předpis nestanoví podmínky pro inventarizační identifikátorinventarizační identifikátor vybraného majetkuvybraného majetku, zejména jeho formu, způsob připojování k jednotlivým věcem nebo souborům majetku a způsob vedení seznamu těchto identifikátorů, stanoví tyto podmínky účetní jednotka vnitřním předpisem, a to včetně seznamu a popisu těchto identifikátorů.
(2)
Inventarizační identifikátorInventarizační identifikátor souboru vybraného majetkuvybraného majetku může být shodný s identifikátorem stanoveným podle jiných právních předpisů, pokud je soubor vybraného majetkuvybraného majetku tvořen stejnými věcmi, jako soubor tvořený podle jiných právních předpisů.
(3)
Účetní jednotka může používat i více inventarizačních identifikátorůinventarizačních identifikátorů pro jednotlivé věci nebo soubory vybraného majetkuvybraného majetku, pokud pro účely vyhotovení inventurních závěrůinventurních závěrů je zajištěno jejich jednoznačné určení.
(4)
Jako inventarizační identifikátorinventarizační identifikátor sbírky muzejní povahy se zpravidla používá evidenční číslo osvědčení o provedeném zápisu do centrální evidence sbírek muzejní povahy podle jiného právního předpisu3).
§ 14
Provádění inventur vybraného majetku
(1)
V případě, že účetní jednotka zjišťuje podle jiného právního předpisu skutečný stav kulturních památek a archeologických nálezů a ověřuje jeho soulad s evidencí vedenou podle tohoto právního předpisu v průběhu několika let (dále jen „víceleté zjišťování skutečného stavu“),
a)
sestaví do zahájení inventury plán víceletého zjišťování skutečného stavu pro předmět inventury, který bude obsahovat zejména
1.
identifikaci jednotlivých věcí nebo souborů vybraného majetkuvybraného majetku, které jsou předmětem víceletého zjišťování skutečného stavu k danému rozvahovému dni (dále jen „fyzicky zjišťovaný majetek“),
2.
časový a věcný harmonogram víceletého zjišťování skutečného stavu předmětu majetku, kromě fyzicky zjišťovaného majetku a kulturních památek a archeologických nálezů, které byly zjišťovány v předcházejících obdobích,
b)
zajistí podmínky pro průkaznost inventurních závěrůinventurních závěrů, zejména v případech, kdy není fyzicky zjišťován majetek.
(2)
Víceleté zjišťování skutečného stavu podle odstavce 1 zajišťuje účetní jednotka zpravidla vnitřním předpisem.
(3)
V případě sbírky muzejní povahy provádí účetní jednotka zjišťování skutečného stavu majetku podle jiných právních předpisů2) a ověřuje jeho soulad s evidencí vedenou podle jiných právních předpisů2).
§ 15
Inventurní závěr
(1)
Inventurní závěrInventurní závěr vyhotovovaný účetní jednotkou, která provádí víceleté zjišťování skutečného stavu kulturních památek a archeologických nálezů podle jiného právního předpisu, obsahuje zejména
a)
identifikační číslo účetní jednotky,
b)
popis fyzicky zjišťovaného majetku, pokud není uveden v příloze,
c)
celkovou výši zjištěných rozdílů, které jsou předmětem účetnictví, jejich členění podle analytických nebo podrozvahových účtů, včetně jejich rozdělení, zda se jedná o zvýšení nebo snížení,
d)
informaci, že účetní jednotce nejsou známy důvody pro zpochybnění existence té části předmětu inventarizace, která není fyzicky zjišťovaným majetkem,
e)
informaci, kde jsou uloženy údaje, v případě, že jsou pro vyhotovení inventurního závěruinventurního závěru využity údaje získané při zjišťování skutečného stavu kulturních památek a archeologických nálezů a ověřování jeho souladu s evidencí vedenou podle jiného právního předpisu, a nejsou součástí inventurního závěruinventurního závěru nebo přílohy,
f)
datum zahájení a ukončení inventury,
g)
podpisové záznamypodpisové záznamy osob, které jsou odpovědné za provedení inventarizace.
(2)
Inventurní závěrInventurní závěr vyhotovovaný účetní jednotkou, která provádí víceleté zjišťování skutečného stavu sbírky muzejní povahy podle jiného právního předpisu, obsahuje zejména
a)
identifikační číslo účetní jednotky,
b)
informaci o významných skutečnostech souvisejících s fyzickým stavem sbírky muzejní povahy, které vyšly najevo při zjišťování skutečného stavu podle jiného právního předpisu3),
c)
informaci, že účetní jednotce nejsou známy důvody pro zpochybnění existence té části předmětu inventarizace, která není fyzicky zjišťovaným majetkem,
d)
datum zahájení a ukončení inventury,
e)
podpisové záznamypodpisové záznamy osob, které jsou odpovědné za provedení inventarizace.
§ 16
Postup účetních jednotek neprovádějících víceleté zjišťování skutečného stavu vybraného majetku
Pokud účetní jednotka neprovádí víceleté zjišťování skutečného stavu vybraného majetkuvybraného majetku, nepoužije ustanovení § 14 a 15.
ČÁST ČTVRTÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 17
(1)
Vybraná účetní jednotkaVybraná účetní jednotka nepoužije ustanovení této vyhlášky pro inventarizace zahájené před 1. lednem 2011.
(2)
Vybraná účetní jednotkaVybraná účetní jednotka může ustanovení této vyhlášky použít přiměřeně i pro inventarizace související s účetním obdobím roku 2010.
(3)
Účetní jednotka, která zahájila víceleté zjišťování skutečného stavu vybraného majetkuvybraného majetku přede dnem účinnosti této vyhlášky, má povinnost naplnit ustanovení této vyhlášky nejpozději do 31. prosince 2011.
(4)
Pozemkový fond České republiky a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v případě inventarizací dlouhodobého hmotného majetku zahájených v účetním období let 2011 a 2012 použijí ustanovení § 6 a 7 této vyhlášky přiměřeně, s ohledem na to, že není nezbytné zjišťování vizuální existence všech inventarizačních položekinventarizačních položek tohoto majetku a použití všech pomocných evidencípomocných evidencí a jiných evidencíjiných evidencí tohoto majetku.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
§ 18
Tato vyhláška nabývá účinnosti 15. dnem ode dne jejího vyhlášení.
Ministr:
Ing. Kalousek v. r.
1)
Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 483/2004 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb.
Vyhláška Ministerstva kultury č. 275/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů.
3)
Zákon č. 122/2000 Sb., ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 483/2004 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb. |
Nález Ústavního soudu č. 269/2010 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 269/2010 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 7. září 2010 ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 418/2009 Sb., pokud se týká soudce
Vyhlášeno 20. 9. 2010, částka 99/2010
* Odůvodnění
* I. - Rekapitulace návrhu
* II. - Průběh řízení a rekapitulace vyjádření účastníků řízení
* III. - Dikce napadených ustanovení
* IV. - Aktivní legitimace navrhovatele
* V. - Ústavní konformita legislativního procesu
* VI. - Právní hodnocení Ústavního soudu
269
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl dne 7. září 2010 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka (soudce zpravodaj), Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jiřího Muchy, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného, Elišky Wagnerové a Michaely Židlické o návrhu Městského soudu v Brně, za který jedná JUDr. Ivana Chlupová, na zrušení ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 418/2009 Sb., pokud se týká soudce, a části první článku I zákona č. 418/2009 Sb., pokud se týká soudce, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení
takto:
Ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 418/2009 Sb., pokud se týká soudce, se ruší dnem 30. září 2010.
Odůvodnění
I.
Rekapitulace návrhu
1.
Ústavnímu souduÚstavnímu soudu byl dne 5. března 2010 doručen návrh Městského soudu v Brně na zrušení „§ 3 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění zákona č. 418/2009 Sb., pokud se týká soudce, části první, článku I. zákona č. 418/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, pokud se týká soudce.“. S tímto návrhem byl spojen i návrh na přednostní rozhodnutí o návrhu podle § 39 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb.
2.
Navrhovatel uvedl, že se před ním pod sp. zn. 33 C 18/2010 projednává žaloba, kterou se soudce Městského soudu v Brně domáhá vůči České republice - Městskému soudu v Brně zaplacení částky 2 596 Kč. Po právní stránce se jedná o nárok na plat ve smyslu § 28 až 31 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „zákon č. 236/1995 Sb.“). Žalobní tvrzení jsou taková, že za leden 2010 mu nebyl vyplacen celý plat, na jaký by měl nárok nebýt snížení platu provedeného ustanovením části první článku I zákona č. 418/2009 Sb. Napadenými ustanoveními došlo k tomu, že výše platu soudce v období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 činí 96 % platu podle zákona č. 236/1995 Sb. a podle čl. XLVIII zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. V důsledku toho došlo k tomu, že plat soudce byl snížen pro rok 2010 o 4 %. Při řešení věci, tedy při projednávání sporu uvedeného v článku I. návrhu, dospěl navrhovatel v souladu s čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) k závěru, že ustanovení uvedená v navrhovaném petitu, která v konečném důsledku vedou ke snížení platu od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 a která mají být při řešení tohoto sporu použita, jsou v rozporu s čl. 1 odst. 1 ve spojení s čl. 82 odst. 1 Ústavy, případně s čl. 2 odst. 1 a dále s čl. 1 Listiny základních práv a svobod. Navrhovatel proto podal podle ustanovení § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „zákon o Ústavním soudu“) návrh na zrušení napadených ustanovení.
3.
Navrhovatel v návrhu předně vznesl námitky týkající se vad legislativního procesu, předestřel obecnou ústavněprávní argumentaci, ústavněprávní argumentaci pro konkrétní posouzení dané věci, předestřel ekonomickou argumentaci a popsal vývoj platových restrikcí vůči soudcům.
4.
Navrhovatel namítal, že nebyly splněny předpoklady pro vyhlášení stavu legislativní nouze předsedou Poslanecké sněmovny uvedené v § 99 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „jednací řád“). Popsal proceduru, která předcházela vyhlášení stavu legislativní nouze a parafrázoval obsah usnesení vlády České republiky ze dne 21. 9. 2009 č. 1 231, rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 58 ze dne 21. 9. 2009 a obsah důvodové zprávy k zákonu, který byl posléze přijat pod č. 418/2009 Sb. Dovodil - na rozdíl od vlády a předsedy Poslanecké sněmovny - že nenastal stav hrozby značné hospodářské škody státu dle § 99 odst. 1 jednacího řádu, pro což snesl ekonomické důvody spočívající zejména v tom, že „uspořená částka představuje 0,008 % výdajů státního rozpočtu“, a tedy dle jeho názoru v tomto případě bylo vyhlášení stavu legislativní nouze zneužito k obejití řádného legislativního procesu, neboť předpokládaná úspora výdajů ve státním rozpočtu v tak relativně malém objemu nemohla naplnit předpoklad „značnosti“ hrozící hospodářské škody.
5.
V rámci obecné ústavněprávní argumentace navrhovatel připomenul dosavadní judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu týkající se restrikcí platů soudců, zejména rozhodnutí sp. zn. Pl. ÚS 13/99 ze dne 15. 9. 1999 (N 125/15 SbNU 191; 233/1999 Sb.*), Pl. ÚS 18/99 ze dne 3. 7. 2000 (N 104/19 SbNU 3; 320/2000 Sb.), Pl. ÚS 16/2000 ze dne 3. 7. 2000 (N 105/19 SbNU 23; 321/2000 Sb.), Pl. ÚS 11/02 ze dne 11. 6. 2003 (N 87/30 SbNU 309; 198/2003 Sb.), Pl. ÚS 9/05 ze dne 14. 7. 2005 (N 140/38 SbNU 81; 356/2005 Sb.), Pl. ÚS 34/04 ze dne 14. 7. 2005 (N 138/38 SbNU 31; 355/2005 Sb.), Pl. ÚS 43/04 ze dne 14. 7. 2005 (N 139/38 SbNU 59; 354/2005 Sb.), jakož i z jeho pohledu podstatné právní věty v těchto nálezech vyslovené.
6.
Navrhovatel v rámci ústavněprávní argumentace snesené pro konkrétní posouzení dané věci zejména zdůraznil, že oproti původnímu záměru předkladatele napadeného zákona u ostatních osob, jejichž platy jsou hrazeny z veřejných zdrojů, k žádnému snížení platu nedošlo, čímž nastal stav, že jedinou skupinou osob, jejichž platy jsou hrazeny ze státního rozpočtu, u které došlo ke snížení platu od 1. ledna 2010, jsou ústavní činitelé uvedení v zákoně č. 236/1995 Sb. a státní zástupci. Snížení platu u takto omezené skupiny osob hrubě porušuje princip proporcionality, což je obzvláště markantní právě ve vztahu k soudcům, nehledě dále na to, že finanční úspora výdajové stránky státního rozpočtu je za této situace zcela zanedbatelná. Snížení platu soudců o 4 % na rok 2010 za situace, kdy byla tímto snížením postižena pouze velmi omezená skupina osob, vybočuje z rámce mimořádných a zcela výjimečných opatření přijímaných k řešení tíživé situace státu. Do platových poměrů soudců zákonodárce zasahuje odnímáním tzv. dalších platů již od roku 1997, ke zmrazování růstu platů pravidelně přistupuje od roku 2002. Taková opatření ztrácejí povahu výjimečnosti a mimořádnosti, kterou akcentuje Ústavní soudÚstavní soud jako legitimní v souvislosti s řešením následků mimořádných událostí typu např. rozsáhlých povodní v roce 2002. Podle názoru navrhovatele nenastaly takové výjimečné okolnosti, které by odůvodňovaly zásah do platových poměrů soudců. Navrhovatel konečně zrekapituloval vývoj zmrazování platů soudců od r. 2002 a připomenul, že již byl zahájen legislativní proces mající za cíl platové restrikce vůči soudcům od roku 2011 do budoucna.
7.
V rámci ekonomické argumentace navrhovatel zdůraznil, že úprava stejných poměrů nestejných profesních kategorií je jednoznačně zásahem nelegitimním. Navrhovatel uvedl, že plat soudců se zvyšuje jen za podmínky, že dojde ke zvýšení průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. Jinak řečeno, pokud nedojde ke zvýšení průměrné nominální mzdy v nepodnikatelské sféře, nemůže dojít ani k valorizaci platů podle zákona č. 236/1995 Sb. Z toho vyplývá, že platové poměry soudců se nenachází v žádném ekonomickém vakuu, nýbrž že jsou tyto platy bezprostředně svázány s vývojem průměrných mezd v nepodnikatelské sféře, jinými slovy, ve sféře zaměstnanců v převážné míře placených z veřejných zdrojů. Aplikace valorizačního principu dle zákona č. 236/1995 Sb. proto může nastat jen tehdy, dojde-li ke zvýšení průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Takové zvyšování průměrné mzdy má však ve svých rukou z rozhodující části právě zákonodárce.
8.
Navrhovatel pak uzavřel, že vzhledem ke shora uvedenému dospěl k závěru, že ustanovení uvedená v navrhovaném petitu, která mají být při řešení sporu použita, jsou v rozporu s čl. 1 odst. 1 ve spojení s čl. 82 odst. 1 Ústavy, případně s čl. 2 odst. 1 a dále s čl. 1 Listiny základních práv a svobod.
9.
Podáním došlým Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 18. srpna 2010 navrhovatel ještě doplnil svoji argumentaci o tvrzení, že zásah zákonodárce učiněný napadenou právní úpravou je nesystémový a vede k porušení principu rovnosti a proporcionality.
II.
Průběh řízení a rekapitulace vyjádření účastníků řízení
10.
V souladu s § 69 zákona o Ústavním soudu vyzval Ústavní soud Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky (dále jen „Poslanecká sněmovna“) a Senát Parlamentu České republiky (dále jen „Senát“), aby se k návrhu vyjádřily.
11.
Poslanecká sněmovna prostřednictvím svého předsedy Ing. Miloslava Vlčka sdělila, že návrh zákona posléze přijatého pod číslem 418/2009 Sb. byl do Poslanecké sněmovny předložen vládou 21. září 2009 jako sněmovní tisk 920. Předseda vlády současně navrhl, aby předseda Poslanecké sněmovny vyhlásil v souladu s § 99 odst. 1 jednacího řádu stav legislativní nouze k projednání návrhu uvedeného zákona z důvodu mimořádných okolností, kdy státu hrozí značné hospodářské škody, a aby podle ustanovení § 99 odst. 2 jednacího řádu předložený návrh zákona byl projednán ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze. Na základě této žádosti předseda Poslanecké sněmovny vyhlásil rozhodnutím č. 58 ze dne 21. září 2009 stav legislativní nouze na dobu od 21. září 2009 do 30. září 2009. V souvislosti s vyhlášením stavu legislativní nouze vydal předseda Poslanecké sněmovny rozhodnutí č. 59 ze dne 21. září 2009, kterým rozhodl, že sněmovní tisk 920 bude podle § 99 odst. 2 jednacího řádu projednán ve zkráceném jednání, přikázal sněmovní tisk 920 rozpočtovému výboru k projednání a stanovil mu nepřekročitelnou lhůtu pro předložení usnesení do 23. září 2009 do 24 hodin. Rozpočtový výbor projednal sněmovní tisk 920 dne 23. září 2009, doporučil Poslanecké sněmovně, aby jej do 25. září 2009 do 16:00 hodin projednala, aby jej projednala v obecné rozpravě a neprojednávala žádnou jeho část v rozpravě podrobné. Poslanecká sněmovna podle § 99 odst. 4 jednacího řádu před projednáním návrhu pořadu 63. schůze 5. volebního období v hlasování pořadové č. 2 potvrdila trvání stavu legislativní nouze k projednání sněmovního tisku 920, když ze 191 přítomného poslance bylo 182 poslanců pro, nikdo proti. Poslanecká sněmovna dále podle § 99 odst. 5 jednacího řádu v hlasování pořadové č. 8 konstatovala, že u sněmovního tisku 920 nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona ve zkráceném jednání, když ze 155 přítomných poslanců bylo 140 pro a 1 proti. Z vyjádření se podává stanovisko, že Poslanecká sněmovna předložený návrh zákona projednala ve stavu legislativní nouze za dodržení zákonných podmínek. Vláda v předloženém sněmovním tisku 920 uvedla, že navrhovaná právní úprava odpovídá ústavnímu pořádku a právnímu řádu České republiky a neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána. Evropská unie ponechává oblast platů soudců národní právní úpravě. Rozpočtový výbor doporučil Poslanecké sněmovně, aby sněmovní tisk 920 schválila bez připomínek. Ve druhém čtení sněmovního tisku 920 poslanci B. Sobotka a O. Liška podali pozměňovací návrh, který se netýkal platů soudců. Ve třetím čtení sněmovního tisku 920 byl návrh zákona schválen 182 hlasy pro, proti 2 hlasy, ze 188 přítomných poslanců. Poslanecká sněmovna o návrhu zákona ještě jednala na své 64. schůzi poté, co Senát návrh zákona vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které se netýkaly napadených ustanovení. Poslanecká sněmovna návrh zákona znovu schválila ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, a to 142 hlasy pro, 3 hlasy proti, ze 161 přítomných poslanců. Prezident republiky zákon podepsal 13. listopadu 2009 a zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 418/2009 Sb. Závěrem je vyjádřeno stanovisko, že zákonodárný sbor jednal v přesvědčení, že přijatý zákon je v souladu s Ústavou a naším právním řádem. Je na Ústavním souduÚstavním soudu, aby posoudil ústavnost napadených ustanovení a vydal příslušné stanovisko.
12.
Senát prostřednictvím svého předsedy MUDr. Přemysla Sobotky sdělil, že po schválení v Poslanecké sněmovně byl návrh zákona doručen Senátu dne 25. září 2009, kde byl projednáván jako senátní tisk č. 173, a to souběžně se senátním tiskem č. 172, což byl návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010. Senátní tisk č. 173 byl projednán ve dvou výborech, a to ve výboru ústavně-právním, který byl výborem garančním, a ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Vyjádření podrobně popisuje průběh jednání ve výborech s tím, že ve výboru ústavně-právním proběhla o platech soudců diskuse, reagující na zásadní nesouhlasné stanovisko Soudcovské unie České republiky a žádost zástupců Soudcovské unie České republiky ve vztahu k některým členům výboru, aby došlo k vynětí soudců z navrhovaného snížení platů. K těmto otázkám se vyjádřili i zástupci předkladatele, a po rozpravě převážil v ústavně-právním výboru většinový názor, aby v této záležitosti nebylo do úpravy postoupené z Poslanecké sněmovny zasahováno a byla zachována úprava předložená vládou, založená na tom, aby v souvislosti s naléhavou potřebou finančních úspor došlo ke 4% úspoře finančních prostředků na platy v roce 2010 pro celou rozpočtovou sféru. Pozměňovacími návrhy pak bylo ve výboru reagováno na jiné záležitosti. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu návrh zákona projednal na své schůzi konané dne 5. října 2009 a ve svém usnesení č. 221 doporučil Senátu projednávaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Senát předložený návrh zákona projednal na své 12. schůzi dne 5. října 2009 a po rozpravě přijal usnesení č. 290, kterým vrátil návrh zákona Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, uvedených v příloze; jednalo se o pozměňovací návrhy, které doporučil k přijetí ústavně-právní výbor. Pro toto usnesení z 65 přítomných senátorů hlasovalo 65 a nikdo nebyl proti. Poslanecká sněmovna pak 4. listopadu 2009 setrvala na svém návrhu a zákon byl 27. listopadu 2009 vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 418/2009 Sb. Pokud jde o námitky navrhovatele směřující k tomu, že údajně nebyly splněny předpoklady pro vyhlášení stavu legislativní nouze, v němž může být návrh zákona projednán ve zkráceném jednání, tyto námitky se netýkají projednávání zákona v Senátu. Senát ve svém vyjádření dodává, že v době projednávání návrhu zákona nemohl předpokládat, že následně dojde v Poslanecké sněmovně k narušení jednotícího principu, a tuto změnu již následně nemohl vzít v úvahu. Uzavírá se, že je plně na Ústavním souduÚstavním soudu, aby posoudil ústavnost návrhem napadeného ustanovení a rozhodl. Ve stanovisku k doplnění návrhu Senát poukazoval na předčasnost části argumentace navrhovatele, neboť ta se dle názoru Senátu váže spíše k záměrům de lege ferenda.
III.
Dikce napadených ustanovení
13.
Napadené ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 236/1995, ve znění zákona č. 418/2009 Sb., zní:
„Od 1. ledna do 31. prosince 2010 činí plat poslance, představitele, soudce a poslance Evropského parlamentu 96 % platu podle tohoto zákona a podle čl. XLVIII zákona č. 261/2007 Sb.“.
Napadený článek I části první zákona č. 418/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, zní:
»V § 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 425/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 427/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb., se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Od 1. ledna do 31. prosince 2010 činí plat poslance, představitele, soudce a poslance Evropského parlamentu 96 % platu podle tohoto zákona a podle čl. XLVIII zákona č. 261/2007 Sb.“.«.
IV.
Aktivní legitimace navrhovatele
14.
Dle čl. 95 odst. 2 Ústavy, dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. Toto oprávnění je dále konkretizováno v § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, dle něhož může soud u Ústavního soudu podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení. Podmínkou meritorního projednání takového návrhu je naplnění dikce čl. 95 odst. 2 Ústavy v tom smyslu, že se musí jednat o zákon, jehož má být při řešení věci použito, tzn. zákon nebo jeho ustanovení, jež je navrhováno ke zrušení, mají být navrhovatelem přímo aplikovány při řešení konkrétního sporu. Ústavní soudÚstavní soud shledal tuto podmínku naplněnou, neboť navrhovatel bude posuzovat žalobu o zaplacení 2 596 Kč, tedy rozdílu mezi platem, který by žalobci příslušel před přijetím napadených ustanovení, a po napadenými ustanoveními provedeném snížení platu.
V.
Ústavní konformita legislativního procesu
15.
V rámci řízení o návrhu na zrušení zákona či jeho části Ústavní soudÚstavní soud zkoumá, zda byl napadený předpis přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem (§ 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Navrhovatel zpochybňuje ústavní konformitu legislativního procesu, pokud jde o projednání návrhu zákona, posléze přijatého pod č. 418/2009 Sb., ve stavu legislativní nouze v Poslanecké sněmovně. Pokud jde o projednání v Senátu, pak vůči ústavní konformitě legislativního procesu nevznáší navrhovatel žádné námitky. Ústavní soudÚstavní soud ověřil, že v Senátu návrh zákona nebyl projednáván ve zkráceném jednání a Senát se otázkou zkráceného jednání vůbec nezabýval.
16.
Ústavní soudÚstavní soud se s ohledem na uvedené skutečnosti stran ústavní konformity legislativního procesu zaměřil dále jen na navrhovatelovy námitky týkající se projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně. Ústavní soudÚstavní soud předně podotýká, že v nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 7/03 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.) vyslovil, že „není-li úprava legislativního procesu, jež je součástí jednoduchého práva, vyjádřením ústavního principu, i její případné porušení derogační důvod, a to ve smyslu § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro nedodržení ústavně předepsaného způsobu přijetí zákona nebo jiného právního předpisu, nezakládá“. Touto zásadou se pak Ústavní soud řídil i v dalších nálezech, zejména sp. zn. Pl. ÚS 24/07 (N 26/48 SbNU 303; 88/2008 Sb.).
17.
V nyní posuzované věci předně nelze plně souhlasit s navrhovatelem, že by zákonodárce měl poměřovat naplnění předpokladů pro vyhlášení stavu legislativní nouze v podobě hrozící značné hospodářské škody s návrhem konkrétního zákona, který má hrozbu značných hospodářských škod odvrátit. Rozhodnutí o tom, zda hrozí hospodářské škody, není rozhodováním o škodách v právním slova smyslu, ale vychází z úvah o širších politických konsekvencích. Rozhodnutí, zda státu hrozí značné hospodářské škody ve smyslu § 99 odst. 1 jednacího řádu, posouzení ve vazbě k tomu, do jaké míry má předložený návrh zákona vzniku hrozící značné hospodářské škody v jakési analogii k ustanovení § 417 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, zabránit či redukovat hrozící škodu, nemusí obsahovat.
18.
V posuzované věci nelze přehlédnout, že při hlasování k potvrzení stavu legislativní nouze se pro vždy vyslovila výrazná majorita poslanců, že se během projednávání zákona v Poslanecké sněmovně ani v jejích výborech nezformovala výrazná menšina, jejíž práva by se mohla jevit jako zkrácená, a že i při hlasování ve třetím čtení i při hlasování po postoupení návrhu zákona Senátem byla pro výrazná většina poslanců. V tomto konkrétním případě tak Ústavní soudÚstavní soud, maje na zřeteli i princip minimalizace zásahu, přikývl stanovisku Poslanecké sněmovny, že „návrh zákona projednala ve stavu legislativní nouze za dodržení zákonných podmínek“.
VI.
Právní hodnocení Ústavního soudu
19.
Návrh je, pokud jde o tvrzenou protiústavnost obsahu napadených ustanovení, důvodný.
20.
Ústavní soudÚstavní soud se problematikou soudcovských platů v minulosti opakovaně zabýval. Svoji starší judikaturu shrnul v nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 55/05 (N 9/44 SbNU 103; 65/2007 Sb.), na nějž odkázal v tomto směru i ve svém nejnovějším nálezu týkajícím se problematiky soudcovských platů sp. zn. Pl. ÚS 13/08 (č. 104/2010 Sb.). Jelikož je evidentní, že účastníkům řízení je tato judikatura Ústavního soudu známa, nepokládá Ústavní soudÚstavní soud za potřebné ji opakovaně podrobně rekapitulovat.
21.
Pro další vývoj judikatury jsou základním východiskem teze vyslovené v nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 13/08: »krok zákonodárce, jímž (by) došlo nikoliv k pozastavení tempa růstu platu soudců, nýbrž k byť i jen částečnému odnětí již dosažené úrovně jejich materiálního zabezpečení, stěží by mohl Ústavní soudÚstavní soud z hlediska principů demokratického právního státu aprobovat. Zvláště to platí, pokud by se ukázalo, že takováto zásadně nepřípustná restrikce zasahuje toliko nebo především příjmové poměry soudců, a nikoliv současně příjmy jiných „služebníků“ státu. K uvedenému je vhodné výslovně připomenout závěry Ústavního souduÚstavního soudu obsažené v jeho nálezu sp. zn. Pl. ÚS 34/04.«. Navazující poznámka pod čarou č. 8 citovaného nálezu zní: »K otázce ústavnosti následného zákonného odejmutí části platu soudců, na který byl před přijetím tohoto opatření dán zákonný nárok, lze vyvodit tyto základní zobecňující teze:
-
posouzení ústavnosti platných restrikcí vůči soudcům pro konkrétní období konkrétního roku spadá do rámce vymezeného principem soudcovské nezávislosti,
-
ústavní postavení soudců na straně jedné a představitelů moci zákonodárné a výkonné, zvláště pak státní správy, na straně druhé se vzhledem k principu dělby moci a principu nezávislosti soudců odlišuje, z čehož plyne i rozdílný dispoziční prostor pro zákonodárce k platovým restrikcím vůči soudcům ve srovnání s dispozičním prostorem k takovýmto restrikcím v jiných oblastech veřejné sféry,
-
zásah do materiálního zabezpečení soudců garantovaného zákonem nesmí být výrazem svévole zákonodárce, nýbrž musí být, vycházeje ze zásady proporcionality, odůvodněn výjimečnými okolnostmi, např. tíživou finanční situací státu, přičemž i za splnění této podmínky musí být zohledněna odlišnost funkce soudů a představitelů moci zákonodárné a výkonné, zvláště pak státní správy; takovýto zásah nesmí zavdat důvod k obavám, nedotýká-li se omezení důstojnosti soudců, např. není-li výrazem ústavně nepřípustného tlaku moci zákonodárné a moci výkonné na moc soudní.
Princip nezávislého soudnictví je jednou z podstatných náležitostí demokratického právního státu (čl. 9 odst. 2 Ústavy). Požadavek nezávislé justice pramení ze dvou zdrojů: z neutrality soudců jako garance spravedlivého, nestranného a objektivního soudního řízení a ze zajištění práv a svobod jednotlivců soudcem odčleněným od politické moci. Nezávislost soudců je garantována zárukami zvláštního právního postavení (mezi něž nutno zařadit nesesaditelnost, neodvolatelnost, nedotknutelnost), dále zárukami organizační a funkční nezávislosti na orgánech reprezentujících zákonodárnou a zejména výkonnou moc, jakož i oddělením soudnictví od moci zákonodárné a moci výkonné (zejména uplatněním zásady inkompatibility). Z hlediska obsahového je pak soudcovská nezávislost zajištěna vázaností soudců toliko zákonem, tj. vyloučením jakýchkoli prvků subordinace v soudcovském rozhodování. Základními komponenty principu nezávislosti soudnictví se Ústavní soudÚstavní soud komplexně zabýval v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 7/02 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu, svazek 26, nález č. 78; vyhlášen pod č. 349/2002 Sb.).
Svévolný zásah zákonodárce do oblasti materiálního zajištění soudců, v tom rámci i platové restrikce, nutno do rámce chráněného principem jejich nezávislosti podřadit ze dvou důvodů. Nezávislost soudců je v první řadě podmíněna jejich morální integritou a odbornou úrovní, zároveň ale je spjata i s jejich přiměřeným materiálním zajištěním. Druhým důvodem podřazení zákazu svévolného zásahu do materiálního zajištění soudců (platových restrikcí) do rámce principu jejich nezávislosti je vyloučit možnost, eventualitu nátlaku moci zákonodárné, resp. výkonné na rozhodování soudců. Jinými slovy, vyloučit svévolné zásahy do materiálního zajištění soudců jako eventuální formu „penalizace“ soudců ze strany legislativy a exekutivy, a tím i formy nátlaku na jejich rozhodování.«.
22.
Hlava čtvrtá Ústavy upravuje „moc soudní“. Podle čl. 81 Ústavy soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy. Podle čl. 82 odst. 1 Ústavy soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat.
23.
Inter omnes constat, že nezávislost soudů, soudců a soudní moci v sobě nese celou řadu komponentů, a to „systémové, politické a institucionální podmínky vytvořené pro výkon skutečně nezávislé soudní moci“, čili nezávislost administrativní a „nezávislost a neovlivnitelnost každého jednotlivého soudce, jeho schopnost být odolným vůči jakýmkoliv (politickým, mediálním, občanským tlakům)“, tj. nezávislost subjektivní (srov. ostatně i J. Jirsa, L. Vávra, K. Janek, P. Meduna, Klíč k soudní síni. Praha 2006, str. 17). Moc soudní pak tvoří kompetence, kterou jsou nadány soudy, komunita těch, kteří se po složení slibu ujali soudcovské funkce, označovaná tradičně jako „soudcovský sbor“ či „soudcovský stav“, a konečně i sám jednotlivý soudce. K atributům soudcovské nezávislosti patří i důstojnost. „Hluboké nepochopení specifického postavení justice ve společnosti signalizuje skutečnost, že justice byla dosud chápána pouze jako určitý druh administrativy. Takový pohled je nesprávný a mnohdy znamenal pro soudy i soudce nejrůznější negativní dopady. Je třeba zdůraznit, že soudy jsou specifické orgány státu představující nezávislou, ústavními principy pevně vymezenou moc ... To se musí promítnout i ve společenském postavení pracovníků justice, především pak soudců.“ (srov. D. Burešová, Najít cestu ke skutečné nezávislosti soudu, Socialistická zákonnost č. 3/1990, str. 121).
24.
Garance nezávislosti soudců jsou koncipovány nikoliv jako soudcovská privilegia, ale ve prospěch těch, k ochraně jejichž práv byly soudy zřízeny. Některé z těchto garancí do jisté míry oproti představitelům moci zákonodárné a výkonné či jiným „služebníkům“ státu soudce restriktivně limitují. K takovým garancím patří např. neslučitelnost funkce soudce s celou řadou činností politických, podnikatelských či zaměstnaneckých. Soudcovský stav v České republice nemá - na rozdíl od většiny právnických profesí ve službách širší justice (advokátiadvokáti, notáři, soudní exekutoři) - svoji nezávislou reprezentaci. Soudcovská unie České republiky není profesní komorou a veřejnoprávním subjektem, zájmovou samosprávou sdružující všechny příslušníky soudcovského stavu, je pouhým občanským sdružením s nepovinným členstvím. Soudci nemohou být odborově organizováni, nevztahují se na ně pracovněprávní předpisy, pokud jde např. o kolektivní vyjednávání, stávku atd.
25.
K přijetí napadených ustanovení došlo ze strany zákonodárce v zásadě jednostranným úkonem, bez audiendi alterae partis. Možnost reprezentantů Soudcovské unie České republiky - jak plyne i z vyjádření Senátu - vyjádřit se za soudcovský stav neměla než soukromě doporučující charakter. Soudci se ocitli z hlediska možnosti relevantně projevit svoji vůli a bránit se v otázce platu v horší pozici než ostatní profese, u nichž se rovněž zamýšlelo provedení platových restrikcí, což ve svém důsledku vedlo k tomu, že nakonec zůstali mezi těmi, jimž se zákonodárci povedlo skutečně platy snížit. Ústavní soudÚstavní soud uzavírá, že v případě výjimečných okolností, např. tíživé finanční situace státu, by napříště neměli být soudci takto znevýhodněni a k tomu, aby zákonodárce mohl přistoupit k platovým restrikcím, by si měl opatřit relevantní stanovisko reprezentantů soudní moci, jež by se mělo stát i součástí důvodové zprávy.
26.
Ústavní soudÚstavní soud nemohl než přikývnout navrhovateli v tom, že „snížení platu pouze u omezené skupiny osob hrubě porušuje princip proporcionality, což je obzvláště markantní ve vztahu k soudcům, nehledě dále na to, že finanční úspora výdajové stránky státního rozpočtu je za této situace zcela zanedbatelná.“. Ústavní soudÚstavní soud vzal tentokrát v úvahu, že „na snižování schodků veřejných rozpočtů se již dlouhodobě podílí profesní skupina, u níž je zákonem velmi výrazně omezena možnost dosahování jiných příjmů než platových“ (srov. odlišné stanovisko soudkyně Vlasty Formánkové k nálezu sp. zn Pl. ÚS 13/08, dostupné na http://nalus.usoud.cz), a ani nemohl přehlédnout následující pasáž z odlišného stanoviska soudkyně Elišky Wagnerové k nálezu sp. zn. Pl. ÚS 13/08: „Snížení platů, stejně jako zmrazení platů, nebylo tedy obecné, nedotklo se žádného ze státních zaměstnanců. Zdá se mi, že v posledních letech žel neoblíbená profesní skupina - soudci, mající nadto nenahraditelné, specifické postavení v ústavním systému, které vyplývá z funkce, kterou soudci plní, se stala jakýmsi rukojmím politiky, instrumentem v jejích populistických krocích, které však, jak shora naznačeno, nemají žádný reálný dopad. Relevantní (úřednická) místa přitom pravidelně smlčují, že odměňování některých zaměstnanců státu může představovat i násobek soudcovských platů už proto, že jejich mzdu, na rozdíl od soudců, nemusejí tvořit jen pevné tarify, nýbrž i další, buď pravidelně se opakující finanční částky (osobní ohodnocení), a/nebo doplněné jednorázovými částkami (odměny).“. Ústavní soudÚstavní soud vzal v úvahu i argumentaci z odlišného stanoviska soudce Vladimíra Kůrky k nálezu sp. zn. Pl. ÚS 13/08, dle níž »stojí za zdůraznění, co již ostatně Ústavní soudÚstavní soud taktéž opakovaně zmínil [a co bylo vyjádřeno v doporučení Výboru ministrů Rady Evropy (94) 12 ze dne 13. 10. 1994], že mezi „řádné pracovní podmínky“ se řadí i „zajištění přiměřenosti postavení a odměňování soudců s ohledem na důstojnost jejich profese a pracovní zatížení“. Ochranu důstojnosti soudců pak lze ve sledovaném kontextu ustavit i tím, že nebudou opakovaně a dlouhodobě vystavováni soustředěnému tlaku exekutivy (potažmo moci zákonodárné) k postupnému snižování jejich - dotud zákonem garantovaného - materiálního postavení a tomu korespondujících společenských očekávání; důstojnosti soudců nesvědčí, aby vždy poté, co spor s exekutivou prohrají (což je tradicí, neboť nemají zastánce), v poměrech mediálně ustaveného pocitu zahanbení, se v roli prosebníků museli upínat k naději, že pomůže Ústavní soudÚstavní soud.«.
27.
V nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 1/08 (N 91/49 SbNU 273; 251/2008 Sb.) se Ústavní soud přihlásil k metodám dějepisu právního, právní vědy srovnávací a právní filozofie jako pomocným vědám právním. I v tomto souzeném případě lze snést argumentaci ze zorného úhlu těchto disciplín.
28.
Podle čl. III. oddílu I. věty druhé Ústavy Spojených států amerických ze 17. září 1787 „Soudci Nejvyššího soudu i nižších soudů zůstávají ve svých funkcích doživotně, chovají-li se dobře; za svou službu dostávají ve stanovených termínech náhradu, která nesmí být během trvání jejich služby snížena.“.
29.
V nálezu ze dne 11. 6. 2003 sp. zn. Pl. ÚS 11/02 (N 87/30 SbNU 309; 198/2003 Sb.) Ústavní soud v obdobných intencích konstatoval, že »... platové poměry soudců v širokém smyslu mají být stabilní nesnižovatelnou veličinou, nikoli pohyblivým faktorem, s nímž kalkuluje to či ono vládní uskupení např. proto, že se mu zdají platy soudců příliš vysoké ve srovnání s platy státních zaměstnanců nebo ve srovnání s jinou profesní skupinou. Jinými slovy, lze-li akceptovat aplikaci principu rovnosti ve svrchu uvedeném smyslu co do výjimečného ekonomicky odůvodněného krácení platů všech, nelze akceptovat rovnost všech svrchu uvedených skupin (ani jako cílovou kategorii) co do konečné výše platů. Usilování o takovou rovnost vybočuje z kategorie ústavnosti, jde o politický cíl, který nemá oporu v ústavně chápaném principu rovnosti. Tento princip nalézá v materiálním smyslu své hranice ve vyjádření, dle kterého „stejné nesmí být upravováno libovolně nestejně, avšak zároveň nestejné nesmí být upravováno libovolně stejně“. Princip rovnosti nelze chápat jako nivelizaci ve výsledku, nýbrž je třeba jej interpretovat jako garanci stejných startovních šancí«.
30.
Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že i z četnosti jeho shora zmiňované judikatury je patrné, že soudcovské platy i na rozdíl od platů ostatních „služebníků státu“ po dlouhé období i s následující zamýšlenou perspektivou podléhají pouze restrikcím. Opatření ve vztahu k nim se pak již nejeví jako mimořádná a proporční, ale jako cílený proces směřující k tomu, aby se soudcovské platy vrátily do nižších úrovní, a tedy aby se touto cestou odstranila ze zorného úhlu moci zákonodárné a výkonné v minulosti učiněná „chyba“ při stanovení pravidel pro výpočty soudcovských platů v polovině 90. let 20. století. Taková nivelizace pak ve svých důsledcích vede zákonitě i k sestupu soudcovského stavu uvnitř středostavovské společenské vrstvy, jeho příjmové degradaci ve vztahu k ostatním právnickým povoláním a k umenšování jeho potřebné společenské prestiže.
31.
„Že je naše súdnictvo v krízi, netreba, myslím, dokazovať. Naša republika venuje svojmu súdnictvu tak málo starostlivosti, že je ono už dosť rokou postihnuté ťažkou krízou. Bezprostredne po prevrate naša verejnost, najme naši zákonodární činitelia, pokládali za samozrejmé, že autorita a nezávislost súdnictva musia byť obhajované a upevňované všetkými prostriedkami. Ale po slovensky povedané: republika nenakladá rovnomerne ani so sudcom ani s politickým úradníkom,“ napsal v r. 1933 tehdejší první prezident Nejvyššího soudu Československé republiky, pozdější profesor občanského práva, ministr spravedlnosti a poválečný československý zástupce u Stálého mezinárodního rozhodčího soudu v Haagu, Vladimír Fajnor (1875-1952) (srov. V. Fajnor, Reforma súdnictva. Právný obzor č. 11/1933, str. 361). Ústavní soudÚstavní soud k tomu arciť dodává, že zákonodárce by neměl k vyloučení svévole opomíjet ani aspekty právně etické.
32.
V usnesení sp. zn. Pl. ÚS 13/10 ze dne 27. 5. 2010 (dostupném na http://nalus.usoud.cz) pak Ústavní soudÚstavní soud konstatoval mj.: »příliš dlouho zde trval systém vlády jedné strany, kdy i justice této straně patřila. Tento způsob vnímání justice přežívá v některých hlavách dodnes. Stále přežívá pojetí soudce nikoli jako reprezentanta soudní moci, ale jako státního úředníka, loajálního vůči státu, na státu závislého a státem placeného tak, jak velí momentální rozmar vládnoucí skupiny ... Nezávislost a nestrannost justice ... není jejím privilegiem, ale je nezbytným předpokladem jejího fungování pro dobro celé společnosti, zejména v dobách „nepohody“.«.
33.
Ústavní soudÚstavní soud pak ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že podmínky pro snížení platů soudcům nebyly v této souzené věci naplněny, a v intencích své shora citované judikatury dospěl k závěru, že napadené ustanovení je v rozporu s čl. 1 odst. 1 ve spojení s čl. 81 a čl. 82 odst. 1 Ústavy, pročež rozhodl dle § 70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu tak, že se toto ustanovení ruší dnem 30. září 2010.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.
*)
pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 15, nález č. 125, str. 191, vyhlášen pod č. 233/1999 Sb. |
Vyhláška č. 267/2010 Sb. | Vyhláška č. 267/2010 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 335/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů
Vyhlášeno 20. 9. 2010, datum účinnosti 20. 9. 2010, částka 99/2010
* Čl. I - V příloze č. 4 k vyhlášce č. 335/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů, se doplňují položky T. a U., které znějí:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 20. 9. 2010
267
VYHLÁŠKA
ze dne 9. září 2010,
kterou se mění vyhláška č. 335/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 24 odst. 1 zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 227/2003 Sb. a zákona č. 148/2010 Sb.:
Čl. I
V příloze č. 4 k vyhlášce č. 335/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů, se doplňují položky T. a U., které znějí:
„T.
Podání žádosti a provedení posouzení shody pyrotechnických výrobků podle jednotlivých modulů
Kategorie pyrotechnických výrobků | Modul posuzování shody
---|---
B| C| D| E| G| H
1| 12 000,-| 5 000,-| 15 000,- za jeden pracovní den auditu
\\+ cestovní náklady*)| 18 000,- za jeden pracovní den auditu
\\+ cestovní náklady*) | Cena se stanoví
podle počtu zkoušek nebo ověření podle položky M.
\\+ cestovní náklady*) | 20 000,- za jeden
pracovní den auditu
\\+ cestovní náklady*)
2| 14 000,-| 7 000,-
3| 16 000,-| 9 000,-
4| 25 000,-| 12 000,-
T1| 18 000,-| 9 000,-
T2| 25 000,-| 12 000,-
P1| 18 000,-| 10 000,-
P2| 35 000,-| 16 000,-
P1 pro použití ve vozidlech| 30 000,-| 15 000,-
P2 pro použití ve vozidlech| 45 000,-| 22 000,-
U.
Povinný dozor oznámeného subjektu podle jednotlivých modulů posuzování shody pyrotechnických výrobků
Kategorie pyrotechnických výrobků | Modul posuzování shody
---|---
C| D | E | H
Kontroly shody výrobků s typem v náhodně zvolených intervalech| Pravidelné ověření plnění požadavků na systému jakosti výroby| Neohlášená inspekční prohlídka| Pravidelné ověření plnění požadavků na zabezpečování jakosti výrobku| Neohlášená inspekční prohlídka| Pravidelné ověření plnění požadavků na schválený systém jakosti
1| 5 000,-| 15 000,- za jeden pracovní den auditu + cestovní náklady*) | Cena se stanoví podle počtu
zkoušek nebo ověření podle položky M. a vydání nálezu podle položky S. | 18 000,- za jeden pracovní den auditu + cestovní náklady*) | Cena se stanoví podle počtu
zkoušek nebo ověření podle položky M. a vydání nálezu podle položky S. | 20 000,- za jeden pracovní
den auditu + cestovní náklady*)
2| 7 000,-
3| 9 000,-
4| 12 000,-
T1| 9 000,-
T2| 12 000,-
P1| 10 000,-
P2| 16 000,-
P1 pro použití ve vozidlech| 15 000,-
P2 pro použití ve vozidlech| 22 000,-
*)
cestovní náklady se zahrnují do celkové ceny pouze v případě posuzování shody v zahraničí.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
Ing. Kocourek v. r. |
Nařízení vlády č. 266/2010 Sb. | Nařízení vlády č. 266/2010 Sb.
Nařízení vlády o převodu některých archiválií ve vlastnictví České republiky do zahraničí
Vyhlášeno 20. 9. 2010, datum účinnosti 20. 9. 2010, částka 99/2010
* § 1 - (1) Archiválie ve vlastnictví České republiky uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení lze bezúplatně převést do vlastnictví Spolkové republiky Německo.
* § 2 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. č. 1 k nařízení vlády č. 266/2010 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 266/2010 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 266/2010 Sb.
Aktuální znění od 20. 9. 2010
266
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 11. srpna 2010
o převodu některých archiválií ve vlastnictví České republiky do zahraničí
Vláda nařizuje podle § 23 odst. 2 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů:
§ 1
(1)
ArchiválieArchiválie ve vlastnictví České republiky uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení lze bezúplatně převést do vlastnictví Spolkové republiky Německo.
(2)
ArchiválieArchiválie ve vlastnictví České republiky uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení lze bezúplatně převést do vlastnictví Polské republiky.
(3)
ArchiválieArchiválie ve vlastnictví České republiky uvedené v příloze č. 3 k tomuto nařízení lze bezúplatně převést do vlastnictví Rakouské republiky.
§ 2
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
RNDr. Nečas v. r.
Místopředseda vlády a ministr vnitra:
Mgr. John v. r.
Příloha č. 1
k nařízení vlády č. 266/2010 Sb.
Převod archiválií do vlastnictví Spolkové republiky Německo
Převodce| Předmět převodu| Nabyvatel
---|---|---
Česká republika – Státní
oblastní archivarchiv v Třeboni| Archivní fondArchivní fond „Velkostatek
Schwarzenberg“ 1315 – 1924
(evidenční číslo Národního
archivarchivního dědictví
212000010258)| Spolková republika Německo
– Státní archivarchiv v Norimberku
Česká republika – Národní
archiv| Archivní fondArchivní fond „Svaz Němců v
zahraničí, Sasko“ (evidenční
číslo Národního archivarchivního
dědictví 100000010466)| Spolková republika Německo
– Saský hlavní státní archiv
v Drážďanech
Příloha č. 2
k nařízení vlády č. 266/2010 Sb.
Převod archiválií do vlastnictví Polské republiky
Převodce| Předmět převodu| Nabyvatel
---|---|---
Česká republika – Zemský
archivarchiv v Opavě| Archivní fondArchivní fond „Velkostatek
Ząbkowice Śląskie – Ziębice“
1570 – 1939 (evidenční číslo
Národního archivarchivního
dědictví 217000010160)| Polská republika – Státní
archivarchiv Wrocław
Česká republika – Státní
oblastní archiv v Zámrsku| Archivní fondArchivní fond „Velkostatek
Miedzylesie“ 1851 – 1870
(evidenční číslo Národního
archivarchivního dědictví
215000010498)| Polská republika – Státní
archivarchiv Wrocław
Česká republika – Státní
oblastní archiv v Zámrsku| Archivní fondArchivní fond „Velkostatek
Wilkanów“ 1815 – 1890
(evidenční číslo Národního
archivarchivního dědictví
2150000101903)| Polská republika – Státní
archivarchiv Wrocław
Česká republika – Státní
oblastní archiv v Zámrsku| Archivní fondArchivní fond „Úřad
zemského rady Bolesławiec“
1938 – 1945 (evidenční číslo
Národního archivarchivního
dědictví 215000010648)| Polská republika – Státní
archiv Wrocław
Příloha č. 3
k nařízení vlády č. 266/2010 Sb.
Převod archiválií do vlastnictví Rakouské republiky
Převodce| Předmět převodu| Nabyvatel
---|---|---
Česká republika – Národní
archivarchiv| ArchiválieArchiválie archivního fonduarchivního fondu
„Ministerstvo veřejných prací
ve Vídni“ 1908 – 1918
(evidenční číslo Národního
archivarchivního dědictví
100000010330)| Rakouská republika –
Rakouský státní archivarchiv
ve Vídni
Česká republika – Národní
archiv| ArchiválieArchiválie archivního fonduarchivního fondu
„Ministerstvo vnitra ve
Vídni“ 1848 – 1918
(evidenční číslo Národního
archivarchivního dědictví
100000010323/4)| Rakouská republika –
Rakouský státní archivarchiv
ve Vídni
Česká republika – Státní
oblastní archiv v Zámrsku| Archivní fondArchivní fond „Velkostatek
Zwentendorf-Murstetten“
1851 – 1928
(evidenční číslo Národního
archivarchivního dědictví
215000010410)| Rakouská republika –
Dolnorakouský zemský
archivarchiv v Sankt Pölten
Česká republika – Státní
oblastní archiv v Zámrsku| Archivní fondArchivní fond „Velkostatek
Hagenberg“ 1849 – 1853
(evidenční číslo Národního
archivarchivního dědictví
215000010142)| Rakouská republika –
Hornorakouský zemský
archiv v Linci |
Sdělení Ministerstva dopravy č. 263/2010 Sb. | Sdělení Ministerstva dopravy č. 263/2010 Sb.
Sdělení Ministerstva dopravy o vydání rozhodnutí o pověření Aeroklubu České republiky výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení (č. j. 94/2010-220-SP/2)
Vyhlášeno 10. 9. 2010, částka 96/2010
263
SDĚLENÍ
Ministerstva dopravy
Ministerstvo dopravy vydalo dne 3. března 2010 na základě ustanovení § 82 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, rozhodnutí o pověření Aeroklubu České republiky výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení (č. j. 94/2010-220-SP/2), které nabylo právní moci dne 3. března 2010. Znění uvedeného rozhodnutí je následující:
Ministerstvo dopravy - odbor civilního letectvícivilního letectví, jako věcně a místně příslušný správní úřad dle ustanovení § 88 odst. 1 písm. h) zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a § 11 odst. 1 písm. e) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě žádosti Aeroklubu České republiky rozhodlo takto:
Aeroklub České republiky, IČ: 00 53 74 03, se sídlem Praha 4 - Spořilov, U mlýna 3, PSČ 141 00, se dle ustanovení § 82 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pověřuje výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení, tedy ověřováním jejich letové způsobilosti a způsobilosti pilotů, stavitelů, výrobců a dalších uživatelů sportovních létajících zařízení, včetně evidence a vydávání příslušných dokladů.
1)
Aeroklub České republiky (dále jen „pověřená osoba“) vykonává činnosti uvedené v ustanovení § 83 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro následující druhy sportovních létajících zařízení dle ustanovení § 81 odst. 2 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů:
a)
ultralehký kluzák a
b)
motorový ultralehký kluzák.
2)
Toto pověření opravňuje k ověřování letové způsobilosti motorových sportovních létajících zařízení uvedených v článku 1) písm. b), která jsou vybavena jedním pístovým motorem.
3)
Toto rozhodnutí o pověření opravňuje k ověřování letové způsobilosti sportovních létajících zařízení uvedených v článku 1) (dále jen „předmětná SLZ“), postavených amatérsky nebo vyrobených profesionálně na území České republiky, a to buď jako komplet nebo ve stavebnici určené k sestavení.
4)
Toto rozhodnutí o pověření opravňuje k ověřování letové způsobilosti předmětných SLZ vyrobených a schválených k provozu v zahraničí, která byla na území České republiky dovezena kompletní nebo ve stavebnici určené k sestavení.
5)
Toto rozhodnutí o pověření neopravňuje ke schvalování a ověřování funkčnosti zařízení, na jehož indikaci závisí podélné a výškové rozestupy takto vybaveného sportovního létajícího zařízení od ostatního leteckého provozu, nebo na jehož indikaci závisí splnění pokynu vydaného osobou zajišťující letové provozní služby ve smyslu ustanovení § 45 odst. 3 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zejména odpovídačů sekundárního radaru, navigačních přístrojů VOR, přijímačů signálů traťových návěstidel a dalších zařízení. Pilot či jiný uživatel předmětných SLZ smí používat výše uvedená zařízení pouze v případě, že při jejich zástavbě a při jejich provozu bude postupováno podle zvláštního předpisu.
6)
Pověřená osoba oznámí Ministerstvu dopravy odpovědnou osobu určenou k zajištění výkonu státní správy v oblasti sportovních létajících zařízení v rozsahu tohoto pověření do 10 dnů od nabytí jeho účinnosti.
7)
Pověřená osoba postupuje podle prováděcích předpisů, které vydává a které podrobněji upravují jednotlivé její činnosti v rámci výkonu státní správy. Jedna sada všech předpisů vydávaných pověřenou osobou je v ověřeném znění uložena na Ministerstvu dopravy.
8)
Pověřená osoba vykonává v souladu s ustanovením § 83 odst. 1 písm. a), c) a k) zákona č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dohled nad činností pilotů, stavitelů, výrobců a dalších uživatelů předmětných SLZ prostřednictvím odborně způsobilých osob dle ustanovení § 84a téhož zákona.
a)
V rámci tohoto dohledu a v zájmu prevence vzniku nehod a incidentůincidentů způsobených předmětnými SLZ a prevence vzniku škod je pověřená osoba oprávněna prostřednictvím odborně způsobilých osob dle ustanovení § 84a zákona č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, provádět systematické či namátkové kontroly provozu, stavby a výroby předmětných SLZ. V případě zjištění nedostatků, které mohou negativně ovlivnit bezpečnost provozu sportovních létajících zařízení, je pověřená osoba oprávněna přijmout opatření ke zvýšení bezpečnosti a k odvrácení škody.
b)
Při výkonu kontroly provozu se pověřená osoba zaměřuje na kontrolu žáků, pilotů, instruktorů a dodržování podmínek pro bezpečné provedení letu a dalších podmínek stanovených ve všeobecných pravidlech létání a předpisech vydávaných pověřenou osobou.
9)
Pověřená osoba je v rámci tohoto pověření povinna:
a)
Oznamovat Ministerstvu dopravy změnu odpovědné osoby určené k zajištění výkonu státní správy dle článku 6.
b)
Předkládat změny předpisů, které podléhají schvalování dle ustanovení § 83 odst. 1 písm. b) zákona č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvu dopravy nejméně 30 dní před jejich provedením.
c)
Jmenovat do funkcí inspektorů provozu a inspektorů techniky odborně způsobilé osoby zajišťující v souladu s bodem 8 tohoto pověření dohled nad činností uživatelů předmětných SLZ a předložit jejich seznam Ministerstvu dopravy.
d)
Poskytovat Ministerstvu dopravy na vyžádání údaje z evidence předmětných druhů SLZ a evidence vydaných průkazů způsobilosti jejich uživatelů.
e)
Oznamovat Ministerstvu dopravy závažnější případy odůvodňující podezření, že došlo uživateli SLZ ke spáchání správního deliktu, zejména případy, kdy činností uživatelů SLZ došlo k ohrožení života a zdraví, případně majetku třetích osob.
f)
Zajistit dostupnost předpisů, výcvikových osnov či jiných postupů vydávaných pověřenou osobou pro všechny jejich uživatele.
Dnem právní moci tohoto pověření pozbývá platnosti pověření vydané Ministerstvem dopravy - odborem civilního letectvícivilního letectví rozhodnutím ze dne 9. prosince 2005, č. j. 1455/2005-220-SP/3.
Odůvodnění
V rámci řízení žadatel o pověření prokázal, že splňuje veškeré náležitosti požadované zákonem č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy má pro ověřování letové způsobilosti v pověření uvedených druhů sportovních létajících zařízení a způsobilosti jejich uživatelů, včetně evidence a vydávání příslušných dokladů, odpovídající technické vybavení a způsobilý personál.
V souladu s ustanovením § 68 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podrobnější odůvodnění není třeba, protože se žadateli vyhovuje v plném rozsahu. Vzhledem k výše uvedenému bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Ministr:
JUDr. Bárta v. r. |
Sdělení Ministerstva dopravy č. 262/2010 Sb. | Sdělení Ministerstva dopravy č. 262/2010 Sb.
Sdělení Ministerstva dopravy o vydání rozhodnutí o pověření Aeroklubu České republiky výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení (č. j. 94/2010-220-SP/3)
Vyhlášeno 10. 9. 2010, částka 96/2010
262
SDĚLENÍ
Ministerstva dopravy
Ministerstvo dopravy vydalo dne 3. března 2010 na základě ustanovení § 82 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, rozhodnutí o pověření Aeroklubu České republiky výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení (č. j. 94/2010-220-SP/3), které nabylo právní moci dne 3. března 2010. Znění uvedeného rozhodnutí je následující:
Ministerstvo dopravy - odbor civilního letectvícivilního letectví, jako věcně a místně příslušný správní úřad dle ustanovení § 88 odst. 1 písm. h) zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a § 11 odst. 1 písm. e) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě žádosti Aeroklubu České republiky rozhodlo takto:
Aeroklub České republiky, IČ: 00 53 74 03, se sídlem Praha 4 - Spořilov, U mlýna 3, PSČ 141 00, se dle ustanovení § 82 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pověřuje výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení, tedy ověřováním jejich letové způsobilosti a způsobilosti pilotů, stavitelů, výrobců a dalších uživatelů sportovních létajících zařízení, včetně evidence a vydávání příslušných dokladů.
1)
Aeroklub České republiky (dále jen „pověřená osoba“) vykonává činnosti uvedené v ustanovení § 83 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro sportovní padáky a jejich součásti, čímž se rozumí hlavní padáky, záložní padáky a jejich nosné postroje (dále jen „sportovní padáky“).
2)
Toto rozhodnutí o pověření opravňuje k ověřování letové způsobilosti sportovních padáků vyrobených na území České republiky, jakož i sportovních padáků vyrobených a schválených k provozu v zahraničí, které byly na území České republiky dovezeny.
3)
Pověřená osoba oznámí Ministerstvu dopravy odpovědnou osobu určenou k zajištění výkonu státní správy v oblasti sportovních létajících zařízení v rozsahu tohoto pověření do 10 dnů od nabytí jeho účinnosti.
4)
Pověřená osoba postupuje podle prováděcích předpisů, které vydává a které podrobněji upravují jednotlivé její činnosti v rámci výkonu státní správy. Jedna sada všech předpisů vydávaných pověřenou osobou je v ověřeném znění uložena na Ministerstvu dopravy.
5)
Pověřená osoba vykonává v souladu s ustanovením § 83 odst. 1 písm. a) a k) zákona č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dohled nad činností parašutistů, výrobců a dalších uživatelů sportovních padáků prostřednictvím odborně způsobilých osob dle ustanovení § 84a téhož zákona.
a)
V rámci tohoto dohledu a v zájmu prevence vzniku nehod a incidentůincidentů v parašutistickém provozu a prevence vzniku škod je pověřená osoba oprávněna prostřednictvím odborně způsobilých osob dle ustanovení § 84a zákona č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, provádět systematické či namátkové kontroly provozu a výroby sportovních padáků. V případě zjištění nedostatků, které mohou negativně ovlivnit bezpečnost parašutistického provozu, je pověřená osoba oprávněna přijmout opatření ke zvýšení bezpečnosti a k odvrácení škody.
b)
Při výkonu kontroly provozu se pověřená osoba zaměřuje zejména na kontrolu dodržování pravidel pro provádění seskoků sportovním padákem a postupů pro výkon dalších činností souvisejících s používáním sportovního padáku tak, jak je uvedeno ve všeobecných pravidlech létání a předpisech vydávaných pověřenou osobou, včetně kontroly činnosti instruktorů a středisek pro poskytování výcvikuvýcviku.
6)
Pověřená osoba je v rámci tohoto pověření povinna:
a)
Oznamovat Ministerstvu dopravy změnu odpovědné osoby určené k zajištění výkonu státní správy dle článku 3.
b)
Předkládat změny předpisů, které podléhají schvalování dle ustanovení § 83 odst. 1 písm. b) zákona č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvu dopravy nejméně 30 dní před jejich provedením.
c)
Jmenovat do funkcí inspektorů provozu a inspektorů techniky odborně způsobilé osoby zajišťující v souladu s bodem 5 tohoto pověření dohled nad činností uživatelů sportovních padáků a předložit jejich seznam Ministerstvu dopravy.
d)
Poskytovat Ministerstvu dopravy na vyžádání údaje z evidence předmětných druhů SLZ a evidence vydaných průkazů způsobilosti jejich uživatelů.
e)
Oznamovat Ministerstvu dopravy závažnější případy odůvodňující podezření, že došlo uživateli SLZ ke spáchání správního deliktu, zejména případy, kdy činností uživatelů SLZ došlo k ohrožení života a zdraví, případně majetku třetích osob.
f)
Zajistit dostupnost předpisů, výcvikových osnov či jiných postupů vydávaných pověřenou osobou pro všechny jejich uživatele.
7)
Pověřená osoba je dále oprávněna:
a)
Vyhlašovat veřejné parašutistické soutěže, kterých se zúčastní výhradně uživatelé sportovních padáků, a povolovat seskoky parašutistů mimo letiště.
b)
V oblasti zachování způsobilosti záchranných pilotních padáků u provozovatelů v České republice vykonávat tyto činnosti:
i)
provozní ověřování způsobilosti záchranných pilotních padáků v souladu s průvodní technickou dokumentací - padákovými záznamníky záchranných pilotních padáků,
ii)
provádění prohlídek a balení záchranných pilotních padáků dle technických popisů,
iii)
provádění školení, přezkušování a přiznávání kvalifikacíkvalifikací pro žadatele o získání oprávnění k balení jednotlivých typů záchranných pilotních padáků.
Výše uvedené činnosti musí být vykonávány v souladu se změnovou službou a podle pokynů oprávněného výrobce záchranných pilotních padáků. Typový doklad způsobilosti záchranného padáku, tj. souhlas s použitím výrobku v civilním letectvícivilním letectví a příslušné oprávnění výrobce či opravce, může vydat pouze Ministerstvo dopravy.
Dnem právní moci tohoto pověření pozbývá platnosti pověření vydané Ministerstvem dopravy - odborem civilního letectvícivilního letectví rozhodnutím ze dne 9. prosince 2005, č. j. 1456/2005-220-SP/3.
V rámci řízení žadatel o pověření prokázal, že splňuje veškeré náležitosti požadované zákonem č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy má pro ověřování letové způsobilosti sportovních padáků a způsobilosti jejich uživatelů, včetně evidence a vydávání příslušných dokladů, odpovídající technické vybavení a způsobilý personál.
V souladu s ustanovením § 68 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podrobnější odůvodnění není třeba, protože se žadateli vyhovuje v plném rozsahu. Vzhledem k výše uvedenému bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Ministr:
JUDr. Bárta v. r. |
Sdělení Ministerstva dopravy č. 261/2010 Sb. | Sdělení Ministerstva dopravy č. 261/2010 Sb.
Sdělení Ministerstva dopravy o vydání rozhodnutí o pověření Letecké amatérské asociace České republiky výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení (č. j. 94/2010-220-SP/1)
Vyhlášeno 10. 9. 2010, částka 96/2010
261
SDĚLENÍ
Ministerstva dopravy
Ministerstvo dopravy vydalo dne 19. února 2010 na základě ustanovení § 82 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, rozhodnutí o pověření Letecké amatérské asociace České republiky výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení (č. j. 94/2010-220-SP/1), které nabylo právní moci dne 19. února 2010. Znění uvedeného rozhodnutí je následující:
Ministerstvo dopravy - odbor civilního letectvícivilního letectví, jako věcně a místně příslušný správní úřad dle ustanovení § 88 odst. 1 písm. h) zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a § 11 odst. 1 písm. e) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě žádosti Letecké amatérské asociace České republiky rozhodlo takto:
Letecká amatérská asociace České republiky, IČ: 48 13 74 81, se sídlem Praha 10 - Hostivař, Ke Kablu 289, PSČ 102 00, zaregistrovaná Ministerstvem vnitra v rejstříku občanských sdružení pod číslem VSC/1-17 223/92-R, se dle ustanovení § 82 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pověřuje výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení.
1)
Letecká amatérská asociace České republiky (dále jen „pověřená osoba“) vykonává činnosti uvedené v ustanovení § 83 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro následující druhy sportovních létajících zařízení dle ustanovení § 81 odst. 2 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů:
a)
padákový kluzák,
b)
závěsný kluzák,
c)
ultralehký letoun,
d)
motorový padákový kluzák,
e)
motorový závěsný kluzák,
f)
ultralehký motorový vírník,
g)
ultralehký vrtulník.
2)
Toto pověření opravňuje k ověřování letové způsobilosti:
a)
bezmotorových sportovních létajících zařízení uvedených v článku 1) písm. a) a b), která jsou konstruována jako pozemní a bezmotorová,
b)
motorových sportovních létajících zařízení uvedených v článku 1) písm. c) až g), která jsou konstruována jako pozemní a jsou vybavena jedním pístovým motorem nebo elektromotorem.
3)
Toto rozhodnutí o pověření opravňuje k ověřování letové způsobilosti sportovních létajících zařízení uvedených v článku 1 (dále jen „předmětná SLZ“) postavených amatérsky nebo vyrobených profesionálně na území České republiky, a to buď jako komplet nebo ve stavebnici určené k sestavení.
4)
Toto rozhodnutí o pověření opravňuje k ověřování letové způsobilosti předmětných SLZ vyrobených a schválených k provozu v zahraničí, která byla na území České republiky dovezena kompletní nebo ve stavebnici určené k sestavení.
5)
O oprávnění Letecké amatérské asociace České republiky k ověřování letové způsobilosti předmětných SLZ, která jsou konstruována jiným způsobem, bude v konkrétním případě rozhodnuto Ministerstvem dopravy na základě žádosti stavitele nebo výrobce sportovního létajícího zařízení podané prostřednictvím Letecké amatérské asociace České republiky, a to ještě před zahájením stavby takového sportovního létajícího zařízení nebo před realizací jeho dovozu ze zahraničí.
6)
Toto rozhodnutí o pověření neopravňuje k samostatnému ověřování letové způsobilosti ultralehkých vrtulníků. Podmínkou pro ověřování letové způsobilosti ultralehkých vrtulníků je jejich profesionální výroba a předcházející získání zahraniční certifikace, nebo získání obdobného průkazu ověřujícího letovou způsobilost ultralehkého vrtulníku v zahraničí.
7)
Toto rozhodnutí o pověření neopravňuje ke schvalování a ověřování funkčnosti zařízení, na jehož indikaci závisí podélné a výškové rozestupy takto vybaveného sportovního létajícího zařízení od ostatního leteckého provozu, nebo na jehož indikaci závisí splnění pokynu vydaného osobou zajišťující letové provozní služby ve smyslu ustanovení § 45 odst. 3 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zejména odpovídačů sekundárního radaru, navigačních přístrojů VOR, přijímačů signálů traťových návěstidel a dalších zařízení. Uživatel sportovního létajícího zařízení smí používat uvedená zařízení pouze v případě, že při jejich zástavbě a při jejich provozu bude postupováno podle zvláštního předpisu. Oprávnění k zástavbě a pravidelné kontrole funkčnosti výše uvedených zařízení instalovaných do předmětných SLZ může pověřená osoba vydat pouze osobě, která má k této činnosti oprávnění vydané Úřadem pro civilní letectví.
8)
Toto pověření se nevztahuje na stanovení podmínek pro výběr a schvalování ploch pro vzlety a přistání shora uvedených sportovních létajících zařízení zřizovaných na vodní hladině. O podmínkách pro výběr a schvalování ploch pro vzlety a přistání shora uvedených sportovních létajících zařízení zřizovaných na vodní hladině bude rozhodovat Ministerstvo dopravy individuálně na základě žádosti pověřené osoby.
9)
Pověřená osoba oznámí Ministerstvu dopravy odpovědnou osobu určenou k zajištění výkonu státní správy v oblasti sportovních létajících zařízení v rozsahu tohoto pověření do 10 dnů od nabytí jeho účinnosti.
10)
Pověřená osoba postupuje podle prováděcích předpisů, které vydává a které podrobněji upravují jednotlivé její činnosti v rámci výkonu státní správy. Jedna sada všech předpisů vydávaných pověřenou osobou je v ověřeném znění uložena na Ministerstvu dopravy.
11)
Pověřená osoba vykonává v souladu s ustanovením § 83 odst. 1 písm. a), c) a k) zákona č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dohled nad činností pilotů, stavitelů, výrobců a dalších uživatelů předmětných SLZ prostřednictvím odborně způsobilých osob dle ustanovení § 84a téhož zákona.
a)
V rámci tohoto dohledu a v zájmu prevence vzniku nehod a incidentůincidentů způsobených předmětnými SLZ a prevence vzniku škod je pověřená osoba oprávněna prostřednictvím odborně způsobilých osob dle ustanovení § 84a zákona č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, provádět systematické či namátkové kontroly provozu, stavby a výroby předmětných SLZ. V případě zjištění nedostatků, které mohou negativně ovlivnit bezpečnost provozu sportovních létajících zařízení, je pověřená osoba oprávněna přijmout opatření ke zvýšení bezpečnosti a k odvrácení škod.
b)
Při výkonu kontroly provozu se pověřená osoba zaměřuje na kontrolu žáků, pilotů, instruktorů a středisek pilotního výcvikuvýcviku sportovních létajících zařízení a dodržování podmínek pro bezpečné provedení letu a dalších podmínek stanovených ve všeobecných pravidlech létání a předpisech vydávaných pověřenou osobou.
12)
Pověřená osoba je v rámci tohoto pověření povinna:
a)
Oznamovat Ministerstvu dopravy změnu odpovědné osoby určené k zajištění výkonu státní správy dle článku 9.
b)
Předkládat změny předpisů, které podléhají schvalování dle ustanovení § 83 odst. 1 písm. b) zákona č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvu dopravy nejméně 30 dní před jejich provedením.
c)
Jmenovat do funkcí inspektorů provozu a inspektorů techniky odborně způsobilé osoby zajišťující v souladu s bodem 11 tohoto pověření dohled nad činností uživatelů předmětných SLZ a předložit jejich seznam Ministerstvu dopravy.
d)
Poskytovat Ministerstvu dopravy na vyžádání údaje z evidence předmětných druhů SLZ a evidence vydaných průkazů způsobilosti jejich uživatelů.
e)
Oznamovat Ministerstvu dopravy závažnější případy odůvodňující podezření, že došlo uživateli SLZ ke spáchání správního deliktu, zejména případy, kdy činností uživatelů SLZ došlo k ohrožení života a zdraví, případně majetku třetích osob.
f)
Zajistit dostupnost předpisů, výcvikových osnov či jiných postupů vydávaných pověřenou osobou pro všechny jejich uživatele.
Dnem právní moci tohoto pověření pozbývá platnosti pověření vydané Ministerstvem dopravy - odborem civilního letectvícivilního letectví rozhodnutím o pověření ze dne 18. listopadu 2005, č. j. 1359/2005-220-SP/3.
V rámci řízení žadatel o pověření prokázal, že splňuje veškeré náležitosti požadované zákonem č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy má pro ověřování letové způsobilosti v pověření uvedených druhů sportovních létajících zařízení a způsobilosti jejich uživatelů, včetně evidence a vydávání příslušných dokladů, odpovídající technické vybavení a způsobilý personál.
V souladu s ustanovením § 68 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podrobnější odůvodnění není třeba, protože se žadateli vyhovuje v plném rozsahu. Vzhledem k výše uvedenému bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Ministr:
JUDr. Bárta v. r. |
Nález Ústavního soudu č. 260/2010 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 260/2010 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 27. července 2010 ve věci návrhu na zrušení části ustanovení § 399 odst. 2 části věty druhé za středníkem zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
Vyhlášeno 10. 9. 2010, částka 96/2010
* Odůvodnění
* I. - Rekapitulace návrhu
* II. - Průběh řízení a rekapitulace vyjádření účastníků řízení
* III. - Dikce napadeného ustanovení právního předpisu
* IV. - Aktivní legitimace navrhovatele
* V. - Ústavní konformita legislativního procesu
* VI. - Právní hodnocení Ústavního soudu
260
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl dne 27. července 2010 v plénu složeném z místopředsedkyně soudu Elišky Wagnerové a soudců Stanislava Balíka, Vlasty Formánkové, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jiřího Muchy, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného a Michaely Židlické o návrhu Vrchního soudu v Olomouci na zrušení části ustanovení § 399 odst. 2 části věty druhé za středníkem zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon),
takto:
V ustanovení § 399 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), se část věty druhé za středníkem včetně středníku, která zní: „; jestliže se bez omluvy nedostaví nebo neshledá-li insolvenční soudinsolvenční soud jeho omluvu důvodnou, má se za to, že vzal návrh na oddlužení zpět“, ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
Odůvodnění
I.
Rekapitulace návrhu
1.
Ústavnímu souduÚstavnímu soudu byl dne 3. 7. 2009 doručen návrh Vrchního soudu v Olomouci na zrušení části ustanovení § 399 v odstavci 2 části věty druhé za středníkem zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Napadené ustanovení konstruuje právní fikci zpětvzetí návrhu na oddlužení v případě, že se dlužník bez omluvy nedostaví na schůzi věřitelů svolanou k projednání způsobu oddlužení a k hlasování o jeho přijetí nebo jeho omluvu neshledá insolvenční soudinsolvenční soud důvodnou. Na toto ustanovení dále navazuje § 394 odst. 2 insolvenčního zákona, dle něhož vezme insolvenční soudinsolvenční soud zpětvzetí návrhu na vědomí rozhodnutím, které se doručuje osobě, která návrh podala, dlužníku, insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci a věřitelskému výboru, a § 396 odst. 1 insolvenčního zákona, dle něhož je důsledkem zpětvzetí návrhu na oddlužení řešení úpadku dlužníka konkursem. Ústavní soudÚstavní soud nálezem sp. zn. Pl. ÚS 42/08 ze dne 21. 4. 2009 zrušil část ustanovení § 394 v odstavci 2 části věty za středníkem, které znělo: „odvolání proti němu není přípustné“. Tento nález byl vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 9. 6. 2009 pod č. 163/2009 Sb.
2.
Navrhovatel uvedl, že vede pod sp. zn. KSOS 16 INS 4988/2008, 2 VSOL 87/2009 insolvenční řízeníinsolvenční řízení, v němž insolvenční soudinsolvenční soud aplikoval § 394 odst. 2 insolvenčního zákona, ve znění účinném do 8. 6. 2009, a dále ustanovení § 369 odst. 1 (zjevně míněn § 396 odst. 1) a § 399 odst. 2 téhož předpisu. Insolvenční řízeníInsolvenční řízení bylo zahájeno u Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci (dále jen „krajský soud“) dne 8. 12. 2008, přičemž dlužník podal společně s insolvenčním návrhem i návrh na povolení oddlužení. Krajský soud usnesením ze dne 20. 1. 2009 č. j. KSOS 16 INS 4988/2008-A-9 zjistil úpadek dlužníka, ustanovil insolvenčního správceinsolvenčního správce a povolil řešení úpadku oddlužením. Současně nařídil na den 5. 3. 2009 přezkumné jednání, které se mělo konat v 9:00 hod. v sídle krajského soudu, a na shodné datum a místo svolal i schůzi věřitelů, která měla proběhnout bezprostředně po ukončení přezkumného jednání. Přestože byl dlužník řádně předvolán, na schůzi věřitelů se dne 5. 3. 2009 bez omluvy nedostavil. Krajský soud proto vydal téhož dne usnesení č. j. KSOS 16 INS 4988/2008-B-12, kterým vzal na vědomí zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení, prohlásil na majetek dlužníka konkurs a rozhodl, že konkurs bude projednáván jako nepatrný. Toto rozhodnutí napadl dlužník v plném rozsahu odvoláním, v němž tvrdil, že mu v účasti na schůzi věřitelů zabránil jeho špatný zdravotní stav, což prokazoval potvrzením praktického lékaře ze dne 10. 3. 2009. Po navrhovateli dlužník žádal, aby usnesení o prohlášení konkursu na jeho majetek zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení, případně aby navrhovatel sám rozhodl o oddlužení splátkovým kalendářem. Bez významu dle navrhovatele není ani obsah úředního záznamu, vyhotoveného po skončení schůze věřitelů insolvenčním soudcem, dle kterého byl dne 5. 3. 2009 v 10:00 hod. dlužník přítomen v advokátní kanceláři Mgr. K. v Šumperku, kde sdělil, že měl za to, že se přezkumné jednání i schůze věřitelů uskuteční u Okresního soudu v Šumperku.
3.
Navrhovatel konstatoval, že Ústavní soudÚstavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 42/08 vyslovil právní názor, že protiústavnost ustanovení § 394 odst. 2 insolvenčního zákona, části věty za středníkem, spočívala v jeho aplikačním propojení na zjevně protiústavní část § 399 odst. 2 (větu za středníkem) insolvenčního zákona, která zní: „jestliže se bez omluvy nedostaví nebo neshledá-li insolvenční soudinsolvenční soud jeho omluvu důvodnou, má se za to, že vzal návrh na oddlužení zpět“. Ústavní soudÚstavní soud v citovaném nálezu zdůraznil, že jednou ze základních zásad ovládajících civilní proces je zásada dispoziční. Zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení je dispozitivním úkonem dlužníka a z jeho povahy vyplývá, že nemůže být obsahem právní fikce, tj. nemůže být stanoveno, že dlužník vzal návrh zpět, ačkoliv tak fakticky neučinil. Fikce zpětvzetí návrhu konstruovaná ustanovením § 399 odst. 2 části věty druhé za středníkem insolvenčního zákona je proto dle citovaného nálezu v rozporu s povahou civilního procesu.
4.
Z čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky vyplývá obecným soudům povinnost rozhodovat v souladu s právním názorem vysloveným v nálezu Ústavního souduÚstavního soudu, a to nejen v konkrétní věci, jíž se nález týkal, ale rovněž ve věcech, v nichž jsou řešeny otázky podobné či totožné. Povinnost následovat při rozhodování dalších případů téhož druhu „ratio decidendi“, tedy vyložená a aplikovaná nosná právní pravidla (rozhodovací důvody) obsažená v nálezu, akcentoval Ústavní soudÚstavní soud v nálezu sp. zn. III. ÚS 252/04 ze dne 25. 1. 2005 (N 16/36 SbNU 173). Navrhovatel tedy reflektoval právní názor stran fikce zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení vyslovený v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 42/08.
5.
Na podporu argumentů obsažených v předmětném nálezu navrhovatel odkázal na úpravu zpětvzetí návrhu obsaženou v § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „občanský soudní řád“), ve vztahu k němuž judikatorní praxe dovodila, že ke zpětvzetí návrhu může dojít pouze prostřednictvím úkonu, z něhož neplynou žádné pochybnosti o jeho obsahu a smyslu, a je tedy zcela nepochybné, že účastník řízení na projednání svého návrhu, resp. jeho části, nemá zájem a je srozuměn s tím, že o tomto návrhu nebude soudem rozhodováno. Zatímco občanský soudní řád předpokládá srozumitelný a určitý projev vůle, prostý jakýchkoliv podmínek, insolvenční zákon umožňuje, aby nastoupily účinky zpětvzetí, aniž by projev vůle dlužníka tyto podmínky splňoval.
6.
Z takto vymezených důvodů dospěl navrhovatel k závěru, že ustanovení § 399 odst. 2 části věty druhé za středníkem insolvenčního zákona je v rozporu s čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“). Jestliže je dispoziční oprávnění účastníka řízení nahrazeno právní fikcí, v jejímž důsledku dochází na základě nečinnosti účastníka či dokonce toliko na základě hodnotící úvahy soudu k zastavení celého řízení, je taková konstrukce dle navrhovatele rovněž v rozporu s čl. 2 odst. 3 Listiny. Navrhovatel tedy v souladu s čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky a § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) předložil věc Ústavnímu soudu, aby svým nálezem ustanovení § 399 odst. 2 části věty druhé za středníkem insolvenčního zákona zrušil dnem, který v nálezu určí.
7.
V závěru navrhovatel poukázal na skutečnost, že insolvenční řízeníinsolvenční řízení nelze přerušit a že účinky prohlášení konkursu na majetek dlužníka nastaly zveřejněním příslušného rozhodnutí v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku, a navrhl, aby Ústavní soudÚstavní soud projednal jeho návrh jako naléhavý ve smyslu § 39 zákona o Ústavním soudu, neboť dalším postupem v rámci konkursního řízení může dojít ke změnám, které dlužníkovi znemožní původně povolené oddlužení. Nadto může mít dle navrhovatele rozhodnutí o tomto návrhu, bude-li mu vyhověno, význam i pro insolvenční řízeníinsolvenční řízení dalších dlužníků.
II.
Průběh řízení a rekapitulace vyjádření účastníků řízení
8.
V souladu s § 69 zákona o Ústavním soudu vyzval Ústavní soud Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky a Senát Parlamentu České republiky, aby se k návrhu vyjádřily.
9.
Poslanecká sněmovna prostřednictvím svého předsedy Ing. Miloslava Vlčka sdělila, že návrh insolvenčního zákona byl projednán v prvém čtení dne 26. 10. 2005 jako tisk 1120 a následně byl přikázán ústavně právnímu výboru, který se jím zabýval na svém zasedání dne 1. 12. 2005 a 20. 1. 2006, přičemž jej doporučil schválit ve znění komplexního pozměňovacího návrhu, obsaženého v usnesení výboru č. 235 (tisk 1120/1), kterým byl nově upraven i § 399 odst. 2 insolvenčního zákona. Druhé čtení návrhu proběhlo dne 27. 1. 2006 a pozměňovací návrhy v něm přednesené byly zpracovány jako tisk 1120/2. Návrh zákona byl schválen ve třetím čtení dne 8. 2. 2006 ve znění komplexního pozměňovacího návrhu ústavně právního výboru a dalších pozměňovacích návrhů. Zákon byl následně podepsán příslušnými ústavními činiteli a vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 182/2006 Sb. Předmětné ustanovení nebylo pozdějšími novelizacemi tohoto předpisu dotčeno.
10.
Senát Parlamentu České republiky v této souvislosti uvedl, že návrh zákona, jehož ustanovení bylo navrženo ke zrušení, mu byl postoupen dne 28. 2. 2006 a organizační výbor jej jako tisk č. 288 přikázal k projednání ústavně-právnímu výboru a výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Návrh byl oběma výbory projednán dne 15. 3. 2006, resp. 22. 3. 2006, přičemž oba shodně doporučily přijetí zákona ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou. Návrh zákona byl Senátem schválen na jeho 10. schůzi jako usnesení č. 416 ze dne 30. 3. 2006, z 54 přítomných senátorů a senátorek hlasovalo pro přijetí zákona 49, nikdo nehlasoval proti a 5 přítomných se hlasování zdrželo. K ustanovení, které je předmětem řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem, nebyla vedena žádná diskuse; institutu oddlužení se rozprava týkala pouze co do možnosti jeho uplatnění v případě právnické osoby, která není podnikatelem. V rámci schvalovacího procesu tedy nezazněl žádný názor, jímž by bylo možné tvrzení navrhovatele o protiústavnosti § 399 odst. 2 insolvenčního zákona podpořit, či naopak vyvrátit. Senát projednal návrh zákona v mezích Ústavou České republiky stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem, přičemž vycházel z většinového přesvědčení, že zákon je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s jejími mezinárodními závazky. Je nyní na Ústavním souduÚstavním soudu, aby posoudil ústavnost předmětného ustanovení.
11.
Všichni účastníci řízení vyjádřili souhlas s upuštěním od ústního jednání ve smyslu § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.
III.
Dikce napadeného ustanovení právního předpisu
12.
Napadené ustanovení insolvenčního zákona zní:
§ 399
[...]
(2)
Dlužníku a insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci doručí insolvenční soudinsolvenční soud předvolání na schůzi věřitelů podle odstavce 1 do vlastních rukou s poučením o nezbytnosti jejich účasti. Dlužník je povinen zúčastnit se takové schůze osobně a zodpovědět dotazy přítomných věřitelů; jestliže se bez omluvy nedostaví nebo neshledá-li insolvenční soudinsolvenční soud jeho omluvu důvodnou, má se za to, že vzal návrh na oddlužení zpět.
[...]
IV.
Aktivní legitimace navrhovatele
13.
Dle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky, dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. Toto oprávnění je dále konkretizováno v § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, dle něhož může soud u Ústavního soudu podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení. Podmínkou meritorního projednání takového návrhu je naplnění dikce čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky v tom smyslu, že se musí jednat o zákon, jehož má být při řešení věci použito, tzn. zákon nebo jeho ustanovení, jež je navrhováno ke zrušení, mají být navrhovatelem přímo aplikovány při řešení konkrétního sporu. Ústavní soudÚstavní soud shledal tuto podmínku naplněnou, neboť navrhovatel bude posuzovat důvodnost odvolání dlužníka proti rozhodnutí insolvenčního souduinsolvenčního soudu vydanému právě z důvodu nastoupení účinků zákonné fikce zpětvzetí návrhu obsažené v napadeném ustanovení. Skutečnosti týkající se průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení si Ústavní soudÚstavní soud ověřil ve spise krajského soudu KSOS 16 INS 4988/2008, dostupném v elektronické podobě na adrese https://isir.justice.cz (insolvenční rejstříkinsolvenční rejstřík).
14.
Pouze pro úplnost Ústavní soudÚstavní soud poznamenává, že závěr o oprávněnosti navrhovatele není v rozporu s názorem vysloveným v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 42/08, v němž Ústavní soudÚstavní soud konstatoval, že týž navrhovatel nebyl k podání návrhu na zrušení části § 399 odst. 2 insolvenčního zákona aktivně legitimován (bod 22 nálezu). Citovaný právní názor vycházel z konkrétní procesní situace, kdy zrušení předmětného ustanovení nebylo zahrnuto v petitu návrhu a především kdy byla Ústavním soudem posuzována otázka, zda je vůbec v kompetenci navrhovatele o odvolání meritorně rozhodnout. Jinými slovy řečeno, pokud jde o nález sp. zn. Pl. ÚS 42/08, navrhovatel se nacházel v situaci, kdy se musel vypořádat s otázkou přípustnosti odvolání, a nikoliv s otázkou jeho důvodnosti, proto v daném okamžiku napadené ustanovení přímo neaplikoval. V nyní posuzované věci byla ovšem, jak již bylo vyloženo, situace odlišná.
V.
Ústavní konformita legislativního procesu
15.
V rámci řízení o návrhu na zrušení zákona či jeho části Ústavní soudÚstavní soud zkoumá, zda byl napadený právní předpis přijat a vydán v mezích Ústavou České republiky stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem (§ 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Jelikož ústavnost přijetí napadené části insolvenčního zákona nebyla žádným z účastníků řízení zpochybňována, ověřil Ústavní soud ústavní konformitu legislativního procesu toliko formálně z veřejně dostupných zdrojů (http://www.psp.cz), přičemž shledal, že veškeré stanovené postupy byly při přijímání napadeného právního předpisu dodrženy. Ohledně průběhu legislativního procesu lze v plném rozsahu odkázat na rekapitulaci provedenou účastníky řízení (body 9 a 10 tohoto nálezu).
VI.
Právní hodnocení Ústavního soudu
16.
Ustanovení § 399 odst. 2 insolvenčního zákona ukládá dlužníkovi, jemuž bylo povoleno oddlužení, povinnost zúčastnit se schůze věřitelů a zodpovědět jejich dotazy; s neomluvenou neúčastí dlužníka zákon spojuje sankci v podobě nastoupení účinků fikce zpětvzetí návrhu. V důsledku uplatnění fikce ztrácí dlužník možnost řešit úpadek oddlužením a je na něj prohlášen konkurs (§ 396 odst. 1 insolvenčního zákona). Zpětvzetí návrhu vezme insolvenční soud na vědomí usnesením (§ 394 odst. 2 insolvenčního zákona).
17.
Ústavní soudÚstavní soud se již komplexem ustanovení upravujících důsledky zmeškání schůze věřitelů dlužníkem, jemuž bylo povoleno oddlužení, zabýval v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 42/08, publikovaném pod č. 163/2009 Sb., jehož prostřednictvím zrušil ustanovení § 394 v odstavci 2 části věty za středníkem insolvenčního zákona, které vylučovalo odvolání proti usnesení, jímž bylo zpětvzetí návrhu soudem vzato na vědomí. Ústavní soudÚstavní soud v citovaném nálezu konstatoval, že se z hlediska zachování práva insolvenčního dlužníka na spravedlivý proces jeví nezbytným, aby proti rozhodnutí soudu vydanému na základě fikce zpětvzetí návrhu dle § 399 odst. 2 insolvenčního zákona existoval opravný prostředek, a to jak za účelem nápravy zjevných přehlédnutí, která se mohou v činnosti soudu vyskytnout (omluva dlužníka je vložena do jiného spisu), tak i z důvodu možné vázanosti nastoupení účinků fikce na hodnotící úsudek insolvenčního souduinsolvenčního soudu (neshledá-li insolvenční soudinsolvenční soud omluvu důvodnou).
18.
Ústavní soudÚstavní soud současně podrobil kritice konstrukci zákonné fikce obsažené v § 399 odst. 2 insolvenčního zákona: »Civilní proces spočívá mimo jiné na dvou základních zásadách - zásadě dispoziční a zásadě projednací. Úzký vzájemný vztah soukromého práva hmotného a veřejného občanského práva procesního je nejlépe vyjádřen právě zásadou dispoziční. Smyslem a účelem civilního práva procesního je poskytovat ochranu subjektivním soukromým právům, tj. veřejné občanské procesní právo slouží soukromému právu hmotnému, a pokud tento svůj úkol neplní, ztrácí svůj význam. Vzájemné funkční vazby soukromého práva hmotného, jež je postaveno na autonomii vůle účastníků soukromoprávních vztahů, a veřejného občanského práva procesního se promítají do oblasti práva procesního především prostřednictvím dispoziční zásady, která ovládá civilní proces. Dispoziční zásada představuje specifické promítnutí soukromoprávní autonomie vůle do oblasti civilního procesu. Stranám je dáno, aby svobodně, v souladu se zásadou dispoziční, nakládaly jak řízením, tak i předmětem řízení. Procesní práva, která jsou odvozena ze zásady dispoziční, jsou vyhrazena výlučně nositelům těchto práv formou dispozičních procesních úkonů; z povahy těchto dispozitivních procesních úkonů vyplývá, že nemohou být obsahem právní fikce, tj. nemůže být stanoveno, že někdo vzal návrh zpět, ačkoliv tak neučinil. Právní konstrukce fikce zpětvzetí návrhu na oddlužení je v rozporu s povahou civilního procesu, což platí nejen pro civilní sporný proces, ale pro jakýkoliv druh civilního soudního řízení, tj. i pro insolvenční řízeníinsolvenční řízení. Dispoziční právní úkon nemůže být obsahem právní fikce, aniž by tím byla porušena zásada dispoziční, na jejímž základě je civilní proces budován, a v konečném důsledku též zásada autonomie vůle. Jak konstatoval Ústavní soudÚstavní soud např. v nálezu sp. zn. I. ÚS 167/04 ze dne 12. 5. 2004 (N 70/33 SbNU 197*), „Autonomie vůle a svobodného individuálního jednání je na úrovni ústavní garantována čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Ustanovení čl. 2 odst. 3 Listiny je třeba chápat ve dvojím smyslu. Ve své první dimenzi představuje strukturální princip, podle něhož lze státní moc vůči jednotlivci a jeho autonomní sféře (včetně autonomních projevů volních) uplatňovat pouze v případech, kdy jednání jednotlivce porušuje výslovně formulovaný zákaz upravený zákonem. Také takový zákaz však musí reflektovat toliko požadavek spočívající v zabránění jednotlivci v zásazích do práv třetích osob a v prosazení veřejného zájmu, je-li legitimní a proporcionální takovému omezení autonomního jednání jednotlivce. Takový princip je pak třeba chápat jako esenciální náležitost každého demokratického právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky). Podobný obsah má také ustanovení čl. 2 odst. 4 Ústavy. Ve své druhé dimenzi pak působí čl. 2 odst. 3 Listiny jako subjektivní právo jednotlivce na to, aby veřejná moc respektovala autonomní projevy jeho osobnosti, včetně projevů volních, které mají odraz v jeho konkrétním jednání, pokud takové jednání není zákonem výslovně zakázáno. Ustanovení čl. 2 odst. 3 Listiny ve své druhé dimenzi, v níž působí jako základní právo jednotlivce, je pak třeba aplikovat bezprostředně a přímo. V této dimenzi se nejedná o pouhé prozařování jednoduchým právem, nýbrž o subjektivní právo, které působí bezprostředně vůči státní moci. Orgány státní moci jsou proto povinny při aplikaci jednoduchého práva současně normy tohoto práva, v nichž se odráží čl. 2 odst. 3 Listiny a čl. 2 odst. 4 Ústavy jako objektivní ústavní princip, interpretovat rovněž tak, aby nezasáhly do subjektivního práva jednotlivce na autonomii vůle, jež garantuje také čl. 2 odst. 3 Listiny ve své druhé dimenzi.“. Povinnost respektovat autonomii vůle platí nejen pro orgány, které právo interpretují a aplikují, ale bezpochyby též pro zákonodárce. Snaha o urychlování řízení je proto na jedné straně žádoucí, na druhé straně však nemůže nabýt takové podoby, aby tím, že finguje procesní úkon účastníka, mu ve skutečnosti brala možnost jeho svobodného jednání. Proto se ve všech vyspělých právních řádech používají např. instituty domněnek výlučně při zjišťování skutkového stavu, tj. při objasňování a zjišťování rozhodných skutkových okolností. Urychlovací instituty (např. kontumační rozsudek nebo prekluzivní lhůty) se tak užívají výlučně v oblasti, na niž dopadá zásada projednací, a není možné v zájmu urychlování řízení užívat tyto prostředky pro dispozici řízením a předmětem řízení. Funkcí právní fikce není zpravděpodobnění určitých rozhodných skutečností, tím méně se fikce nemůže vztahovat na základní právo procesní strany disponovat řízením a předmětem řízení (srov. blíže Macur, J. Rozsudek na základě fikce uznání nároku podle ustanovení § 114b o. s. ř. Bulletin Advokacie, č. 2/2002, str. 28-36).« (bod 20 nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 42/08).
19.
Ústavní soudÚstavní soud taktéž zdůraznil, že fikce zpětvzetí návrhu na oddlužení je z ústavněprávního hlediska neakceptovatelná tím spíše, že nejde o pouhý procesní úkon, kterým účastník disponuje řízením, ale má zásadní hmotněprávní důsledky pro dlužníka i věřitele (následné prohlášení konkursu). Pouze nedostatek aktivní legitimace navrhovatele v řízení vedeném pod sp. zn. Pl. ÚS 42/08 zabránil Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, aby již tehdy zrušil nyní napadenou část ustanovení § 399 odst. 2 insolvenčního zákona (srov. bod 22 citovaného nálezu).
20.
Ústavní soudÚstavní soud neměl žádný důvod se od výše uvedených závěrů odchýlit, proto konstatoval, že ustanovení § 399 v odstavci 2 části věty druhé za středníkem insolvenčního zákona, jež prostřednictvím fikce zpětvzetí návrhu na oddlužení odnímá účastníku konkursního řízení možnost dispozice s řízením, je v rozporu s čl. 2 odst. 3 Listiny a čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky, jakož i s čl. 36 odst. 1 Listiny, pročež rozhodl dle § 70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, že se toto ustanovení ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
Předseda Ústavního soudu:
v z. JUDr. Wagnerová v. r.
místopředseda
*)
pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 33, nález č. 70, str. 197 |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 74/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 74/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o vědeckotechnické spolupráci
Vyhlášeno 8. 9. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 2. 5. 2008, částka 36/2010
* ČLÁNEK 1 - 1. Smluvní strany budou rozvíjet, podporovat a umožňovat vědeckotechnickou spolupráci mezi oběma svými zeměmi založenou na společné zodpovědnosti a spravedlivém přispívání a přínosu v míře odpovídající potenciálu a zdrojům každé ze smluvních stran v oblast
* ČLÁNEK 2 - Vědeckotechnická spolupráce prováděná na základě Dohody podléhá mezinárodním smlouvám a právním předpisům platným ve státech smluvních stran a dostupnosti vhodných personálních a přidělených finančních zdrojů.
* ČLÁNEK 3 - 1. Smluvní strany podporují a umožňují rozvoj přímých styků a spolupráce mezi státními institucemi, vysokými školami, výzkumnými pracovišti, podniky soukromého sektoru a dalšími subjekty obou zemí.
* ČLÁNEK 4 - 1. Každá smluvní strana umožňuje tam, kde je to vhodné a v souladu se svými zákony a předpisy vstup nebo výstup na své nebo ze svého území pro příslušné pracovníky a zařízení druhé smluvní strany zapojených či používaných v rámci projektů a programů v soul
* ČLÁNEK 5 - Ustanovení o ochraně a distribuci duševního vlastnictví vytvořeného nebo poskytnutého v průběhu společné činnosti podle Dohody obsahuje Příloha A. Ustanovení o zabezpečení informací a transferu technologií obsahuje Příloha B. Přílohy A a B tvoří nedílnou s
* ČLÁNEK 6 - Není-li v prováděcích protokolech o spolupráci či ujednáních podle článku 3 dohodnuto písemnou formou jinak, jsou vědeckotechnické informace, které nejsou předmětem ochrany vlastnictví, získané ze společné činnosti podle Dohody poskytovány obvyklými inform
* ČLÁNEK 7 - Se souhlasem smluvních stran mohou být k účasti na činnostech prováděných podle Dohody přizváni vědečtí pracovníci, techničtí odborníci, orgány a instituce třetích zemí či mezinárodních organizací. Náklady takové účasti nese přizvaná strana, pokud se smluv
* ČLÁNEK 8 - 1. Smluvní strany souhlasí, že budou pravidelně a na základě žádosti jedné ze smluvních stran konzultovat naplňování Dohody a vývoj své spolupráce v oblasti vědy, techniky a technologie.
* ČLÁNEK 9 - V případě, že u smluvních stran dojde k rozdílnému výkladu nebo provádění ustanovení Dohody, vyřeší je smluvní strany pomocí jednání a konzultací.
* ČLÁNEK 10 - 1. Tato dohoda vstoupí v platnost poté, kdy se smluvní strany diplomatickou cestou vzájemně informují písemnou nótou o splnění svých příslušných vnitrostátních požadavků nutných ke vstupu Dohody v platnost. Datum poslední písemné nóty se považuje za datum,
* PŘÍLOHA A
* PŘÍLOHA B
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 2. 5. 2008
74
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 6. září 2007 byla v Praze podepsána Dohoda mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o vědeckotechnické spolupráci.
S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 10 odst. 1 dne 2. května 2008.
České znění Dohody se vyhlašuje současně.
DOHODA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A
SPOJENÝMI STÁTY AMERICKÝMI
O VĚDECKOTECHNICKÉ SPOLUPRÁCI*)
Česká republika a Spojené státy americké (dále jen „smluvní strany“)
jsouce přesvědčeny, že mezinárodní spolupráce v oblasti vědy a techniky upevní pouta přátelství a porozumění mezi jejich národy a posílí rozvoj vědy a techniky ku prospěchu obou zemí i lidstva,
s vědomím úspěšné vědeckotechnické spolupráce, která se rozvinula mezi oběma zeměmi v rámci Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o spolupráci v oblasti vědy a techniky podepsané dne 11. června roku 1998 v Praze,
s přáním vybudovat dynamickou a účinnou mezinárodní spolupráci mezi širokým spektrem vědeckých organizací a jednotlivých vědců v obou těchto zemích a
stvrzujíce, že Česká republika a Spojené státy americké budou provozovat aktivity v rámci této dohody jako rovnocenní partneři
se dohodly takto:
ČLÁNEK 1
1.
Smluvní strany budou rozvíjet, podporovat a umožňovat vědeckotechnickou spolupráci mezi oběma svými zeměmi založenou na společné zodpovědnosti a spravedlivém přispívání a přínosu v míře odpovídající potenciálu a zdrojům každé ze smluvních stran v oblasti vědy, techniky a technologie. Tato spolupráce může zahrnovat základní výzkum, aplikovaný výzkum, vývojovou a inovační činnost.
2.
Společné činnosti podle této dohody mohou probíhat ve formě koordinovaných programů a společných výzkumných projektů, společných vědeckých seminářů, konferencí a sympozií, výměny vědeckotechnických informací a dokumentace v rámci společné činnosti, výměny vědeckých pracovníků, odborníků a výzkumných pracovníků, výměny či společného využívání zařízení nebo materiálů a v dalších formách vědecké a technické spolupráce, které je možno v souladu s Dohodou dojednat.
3.
Prioritu budou mít společné aktivity, které mohou podporovat společné vědeckotechnické cíle, rozvíjet partnerské vztahy mezi výzkumnými institucemi a podniky soukromého a veřejného sektoru a průmyslem, a zapojovat vědecké subjekty do řešení takových otázek, jako jsou podpora vědecky podloženého rozhodování, ochrana životního prostředí a biodiverzity, energetika, vesmír, globální monitorování, problematika HIV/AIDS a další zdravotní problematika, vzdělávání v oblasti vědy a techniky, inženýrství a udržitelný rozvoj.
ČLÁNEK 2
Vědeckotechnická spolupráce prováděná na základě Dohody podléhá mezinárodním smlouvám a právním předpisům platným ve státech smluvních stran a dostupnosti vhodných personálních a přidělených finančních zdrojů.
ČLÁNEK 3
1.
Smluvní strany podporují a umožňují rozvoj přímých styků a spolupráce mezi státními institucemi, vysokými školami, výzkumnými pracovišti, podniky soukromého sektoru a dalšími subjekty obou zemí.
2.
Státní instituce a určené subjekty obou smluvních stran mohou v souladu s Dohodou v konkrétních oblastech vědy, techniky a technologie uzavírat prováděcí dohody a další vhodná ujednání. Tato prováděcí ujednání budou zahrnovat dle potřeby témata spolupráce, postupy pro transfer a využívání zařízení a prostředků, a další relevantní otázky.
3.
Jiné dohody a ujednání pro oblast vědeckotechnické spolupráce mezi státními institucemi v České republice a státními institucemi ve Spojených státech nejsou ustanoveními této dohody dotčeny.
ČLÁNEK 4
1.
Každá smluvní strana umožňuje tam, kde je to vhodné a v souladu se svými zákony a předpisy vstup nebo výstup na své nebo ze svého území pro příslušné pracovníky a zařízení druhé smluvní strany zapojených či používaných v rámci projektů a programů v souladu s Dohodou.
2.
Každá smluvní strana umožní tam, kde je to vhodné, rychlý a efektivní přístup osob druhé smluvní strany účastnících se společných činností podle Dohody do svých příslušných geografických oblastí, institucí, k údajům, materiálům a jednotlivým vědeckým a výzkumným pracovníkům a odborníkům dle potřeby tak, aby bylo možné dané činnosti vykonávat, za předpokladu, že tyto činnosti jsou vykonávány v souladu s jejími platnými zákony a předpisy o ochraně utajovaných skutečností a obchodního, či jiného tajemství.
3.
Každá smluvní strana umožní bezcelní vstup materiálů a zařízení poskytnutých v souladu s vědeckotechnickou spoluprací podle Dohody a v souladu s platnými zákony a předpisy smluvních stran.
4.
Smluvní strany podle této Dohody nepředpokládají poskytnutí zahraniční pomoci. Pokud by se s ohledem na určitou činnost rozhodly jinak, příslušná prováděcí ujednání by musela být v souladu s požadavky zákonů České republiky a Spojených států, které upravují činnosti spojené se zahraniční pomocí.
ČLÁNEK 5
Ustanovení o ochraně a distribuci duševního vlastnictví vytvořeného nebo poskytnutého v průběhu společné činnosti podle Dohody obsahuje Příloha A. Ustanovení o zabezpečení informací a transferu technologií obsahuje Příloha B. Přílohy A a B tvoří nedílnou součást této dohody.
ČLÁNEK 6
Není-li v prováděcích protokolech o spolupráci či ujednáních podle článku 3 dohodnuto písemnou formou jinak, jsou vědeckotechnické informace, které nejsou předmětem ochrany vlastnictví, získané ze společné činnosti podle Dohody poskytovány obvyklými informačními kanály v souladu s článkem 5 a v souladu s platnými právními řády České republiky a Spojených států světovému vědeckému společenství.
ČLÁNEK 7
Se souhlasem smluvních stran mohou být k účasti na činnostech prováděných podle Dohody přizváni vědečtí pracovníci, techničtí odborníci, orgány a instituce třetích zemí či mezinárodních organizací. Náklady takové účasti nese přizvaná strana, pokud se smluvní strany písemně nedohodnou jinak.
ČLÁNEK 8
1.
Smluvní strany souhlasí, že budou pravidelně a na základě žádosti jedné ze smluvních stran konzultovat naplňování Dohody a vývoj své spolupráce v oblasti vědy, techniky a technologie.
2.
Každá ze smluvních stran ustanoví výkonného tajemníka pro zabezpečení plánování a koordinace činností podle Dohody a pro přípravu pravidelných zpráv o činnostech prováděných v souladu s Dohodou.
3.
Výkonnými pověřenými zástupci odpovědnými za provádění Dohody jsou za ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, za USA Ministerstvo zahraničních věcí Spojených států amerických.
ČLÁNEK 9
V případě, že u smluvních stran dojde k rozdílnému výkladu nebo provádění ustanovení Dohody, vyřeší je smluvní strany pomocí jednání a konzultací.
ČLÁNEK 10
1.
Tato dohoda vstoupí v platnost poté, kdy se smluvní strany diplomatickou cestou vzájemně informují písemnou nótou o splnění svých příslušných vnitrostátních požadavků nutných ke vstupu Dohody v platnost. Datum poslední písemné nóty se považuje za datum, kdy Dohoda vstoupí v platnost.
2.
Tato dohoda se sjednává na dobu deseti (10) let a smluvní strany se mohou písemně dohodnout na její změně či prodloužení její platnosti na další desetileté období. Každá ze smluvních stran může Dohodu písemně vypovědět s nejméně devadesátidenní (90) výpovědní lhůtou. Pokud se smluvní strany nedohodnou jinak, nemá ukončení platnosti Dohody vliv na dokončení jakékoli společné činnosti již prováděné podle Dohody a ke dni ukončení platnosti Dohody zatím nedokončené.
Dáno v Praze dne 6. září 2007 ve dvou vyhotoveních v jazyce českém a anglickém, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za Českou republiku
Mgr. Dana Kuchtová v. r.
ministryně školství, mládeže a tělovýchovy
Za Spojené státy americké
Richard W. Graber v. r.
mimořádný a zplnomocněný velvyslanec
Spojených států amerických
v České republice
PŘÍLOHA A
Práva k duševnímu vlastnictví
I.
Obecný závazek
Smluvní strany zabezpečí dostatečnou a účinnou ochranu duševního vlastnictví vytvořeného či poskytnutého v souladu s Dohodou a příslušnými prováděcími ujednáními. Práva k tomuto duševnímu vlastnictví se udělují v souladu s touto přílohou.
II.
Rozsah
A.
Tato Příloha se vztahuje na všechny společné činnosti prováděné v souladu s Dohodou, pokud se smluvní strany nebo jimi určení zástupci nedohodnou jinak.
B.
Pro účely Dohody znamená výraz „duševní vlastnictví“ předmět vymezený v Článku 2 Úmluvy zakládající Světovou organizaci pro duševní vlastnictví, podepsané 14. července 1967 ve Stockholmu.
C.
Každá ze smluvních stran zajistí v případě potřeby smlouvami nebo jinými právními ujednáními se svými spolupracujícími subjekty, aby druhá smluvní strana mohla nabýt práva k duševnímu vlastnictví udělovaná podle této Přílohy. Rozdělení těchto práv mezi smluvní stranu a příslušníky státu smluvní strany, upravené právními předpisy a zavedenými postupy dané smluvní strany, není touto Přílohou dotčeno nebo pozměněno.
D.
Není-li stanoveno v Dohodě jinak, spory týkající se duševního vlastnictví a vzniklé z této dohody, se řeší jednáním mezi příslušnými spolupracujícími institucemi, nebo, je-li to nezbytné, mezi smluvními stranami či jejich pověřenými zástupci. Po vzájemné dohodě smluvních stran se sporná záležitost předkládá rozhodčímu soudu za účelem vydání závazného rozhodnutí v souladu s platnými pravidly mezinárodního práva. Pokud se smluvní strany či jejich pověření zástupci nedohodnou písemnou formou jinak, jsou rozhodná arbitrážní pravidla UNCITRAL (Komise Organizace spojených národů pro mezinárodní obchodní právo).
E.
Ukončení nebo uplynutí platnosti této dohody nemá vliv na práva a povinnosti vzniklé podle této Přílohy.
III.
Rozdělení práv
A.
Každá smluvní strana má nárok na nevýhradní, neodvolatelnou, bezúplatnou licenci ve všech zemích k překládání, rozmnožování a veřejné šíření vědeckotechnických článků, zpráv a knih vzniklých z přímé spolupráce podle této dohody. Všechny veřejně distribuované rozmnožemny děl chráněných autorským právem a vzniklých v souladu s tímto ustanovením musí uvádět jména autoruautoru díla, pokud autorautor uvedení svého jména výslovně neodmítne.
B.
Práva ke všem formám duševního vlastnictví, s výjimkou práv popsaných ve výše uvedené části III.A., se dělí takto:
(1)
Hostující vědečtí pracovníci obdrží práva, ocenění, bonusy a autorské honoráře v souladu s postupy hostitelské instituce.
(2)
(a) Veškeré duševní vlastnictví, které vytvořily osoby zaměstnané či sponzorované jednou ze smluvních stran v rámci jiných společných činností než činností podle části III.B.(1), jsou vlastnictvím této smluvní strany. Duševní vlastnictví, které vytvořily osoby zaměstnané či sponzorované oběma smluvními stranami, je společným vlastnictvím obou smluvních stran. Kromě toho má každý tvůrce nárok na ocenění, bonusy a autorské honoráře v souladu s postupy instituce, která tohoto tvůrce zaměstnává či sponzoruje.
(b)
Není-li v prováděcím či jiném ujednání dohodnuto jinak, má každá ze smluvních stran na svém příslušném území veškerá práva využívat duševního vlastnictví či udělit licenci k duševnímu vlastnictví vytvořenému v průběhu společných činností.
(c)
Práva smluvní strany mimo území této smluvní strany upravuje vzájemná dohoda beroucí v úvahu míru přispění smluvních stran a jejich spolupracujících subjektů ke společným činnostem, úroveň závazků při získání právní ochrany a licenčním řízení k duševnímu vlastnictví a zajištění dalších příslušných náležitostí.
(d)
Jestliže konkrétní projekt vedl k vytvoření duševního vlastnictví podle zákonů jedné smluvní strany, nikoliv však smluvní strany druhé, pak bez ohledu na výše uvedené odstavce III.B.(2)(a) a (b) má smluvní strana, jejíž zákony takový typ ochrany upravují, právo využívat či udělit licenci k duševnímu vlastnictví celosvětově, nicméně tvůrci duševního vlastnictví mají nárok na ocenění, bonusy a autorské honoráře v souladu s odstavcem III.B.(2)(a).
(e)
V případě každého vynálezu, který je výsledkem společné činnosti, informuje smluvní strana zaměstnávající či sponzorující autoraautora/y druhou smluvní stranu ihned o vynálezu a o dokumentaci a informacích nutných k tomu, aby druhá smluvní strana mohla zajistit své případné oprávněné nároky. Každá ze smluvních stran může za účelem ochrany svých práv vztahujících se k vynálezu písemně požádat druhou smluvní stranu o oddálení publikování či zveřejnění takové dokumentace či informace. Pokud není písemnou dohodou stanoveno jinak, tato časová prodleva nesmí být delší než šest měsíců od data, kdy smluvní strana o svém vynálezu informovala druhou smluvní stranu.
IV.
Obchodní důvěrné informacedůvěrné informace
V případě, že v rámci Dohody vzniknou či jsou poskytnuty informace, které byly včas klasifikovány jako obchodní důvěrné informacedůvěrné informace, musí každá smluvní strana a její spolupracující subjekty chránit takové informace v souladu s platnými zákony, předpisy a správními postupy. Informaci lze označit za „obchodně důvěrnou“, jestliže osoba disponující touto informací z ní může odvodit ekonomický prospěch, nebo může získat konkurenční výhodu proti těm, kteří tuto informaci nemají, a tato informace není obecně známá či veřejné dostupná z jiných zdrojů, a vlastník této informace ji předtím neuvolnil bez včasného oznámení povinnosti zacházet s touto informací jako s důvěrnou.
PŘÍLOHA B
Povinnosti tykající se bezpečnosti
I.
Ochrana informací
Obě smluvní strany souhlasí, že podle Dohody nebudou poskytovány žádné informace či zařízení chráněné v zájmu státní obrany či zahraničních vztahů států obou smluvních stran, nebo utajované v souladu s jejich platnými zákony a právními předpisy. V případě, že jsou v průběhu společných činností prováděných v souladu s Dohodou zjištěny informace či zařízení, o nichž je známo, či se předpokládá, že vyžadují takovou ochranu, musí o tom být okamžitě uvědoměny příslušné orgány a smluvní strany projednají potřebu a úroveň příslušné ochrany pro takové informace či zařízení.
II.
Transfer technologií
Transfer neutajovaných informací a zařízení v rámci exportního řízení mezi smluvními stranami podle Dohody je prováděn v souladu s příslušnými zákony a právními předpisy každé ze smluvních stran s cílem zabránit neoprávněnému transferu či zpětnému transferu takových informací a zařízení poskytovaných či vzniklých v rámci Dohody. Pokud to kterákoliv ze smluvních stran považuje za nutné, budou do smluv nebo prováděcích ujednání podle Dohody zahrnuta podrobná ustanovení na ochranu před neoprávněným transferem či zpětným transferem takových informací či zařízení.
*)
dále jen Dohoda |
Úplné znění zákona č. 259/2010 Sb. | Úplné znění zákona č. 259/2010 Sb.
Úplné znění zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), jak vyplývá z pozdějších změn
Vyhlášeno 8. 9. 2010, částka 95/2010
* ČÁST PRVNÍ - ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE (§ 1 — § 151)
* ČÁST DRUHÁ - § 152 až 178 (§ 152 až 178 — § 152 až 178)
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 179 — § 179)
259
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 290/2005 Sb., zákonem č. 361/2005 Sb., zákonem č. 186/2006 Sb., zákonem č. 235/2006 Sb., zákonem č. 310/2006 Sb., zákonem č. 110/2007 Sb., zákonem č. 261/2007 Sb., zákonem č. 124/2008 Sb., zákonem č. 177/2008 Sb., zákonem č. 189/2008 Sb., zákonem č. 247/2008 Sb., zákonem č. 384/2008 Sb., zákonem č. 227/2009 Sb., zákonem č. 281/2009 Sb. a zákonem č. 153/2010 Sb.
ZÁKON
o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE
HLAVA I
Úvodní ustanovení
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon upravuje na základě práva Evropských společenství1) podmínky podnikání a výkon státní správy, včetně regulace trhu, v oblasti elektronických komunikací.
(2)
Tento zákon se nevztahuje na obsah služeb poskytovaných prostřednictvím sítí elektronických komunikací, jako je obsah rozhlasového a televizního vysílání, finančních služeb a některých služeb informační společnosti, není-li dále stanoveno jinak. Oddělením regulace přenosu od regulace obsahu nejsou dotčeny vazby, které mezi nimi existují, zejména pro zaručení mediální plurality, kulturní rozmanitosti a ochrany spotřebitelespotřebitele.
(3)
Tímto zákonem nejsou dotčeny předpisy na ochranu hospodářské soutěže.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
účastníkem každý, kdo uzavřel s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací smlouvu na poskytování těchto služeb,
b)
uživatelem každý, kdo využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací,
c)
koncovým uživatelem uživatel, který nezajišťuje veřejné komunikační sítě nebo veřejně dostupné služby elektronických komunikací,
d)
spotřebitelemspotřebitelem každá fyzická osoba, která využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro účely mimo rámec její podnikatelské činnosti,
e)
operátorem podnikatel, který zajišťuje nebo je oprávněn zajišťovat veřejnou komunikační síť nebo přiřazené prostředky,
f)
zajišťováním sítě elektronických komunikací zřízení této sítě, její provozování a dohled nad ní nebo její zpřístupnění,
g)
přiřazenými prostředky prostředky spojené se sítí nebo službou elektronických komunikací, které umožňují nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě nebo služby; tyto prostředky zahrnují také systémy podmíněného přístupu a elektronické programové průvodce,
h)
sítí elektronických komunikací přenosové systémy, popřípadě spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiem, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných sítí s komutací okruhů nebo paketů a mobilních zemských sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na druh přenášené informace,
i)
elektronickým komunikačním zařízením technické zařízení pro vysílání, přenos, směrování, spojování nebo příjem signálů prostřednictvím elektromagnetických vln,
j)
veřejnou komunikační sítí síť elektronických komunikací, která slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací,
k)
veřejnou telefonní sítí síť elektronických komunikací, která slouží k poskytování veřejně dostupných telefonních služeb a která umožňuje mezi koncovými body sítě přenos mluvené řeči, jakož i jiných forem komunikace, jako je faksimilní a datový přenos,
l)
rozhraním
1.
koncový bod veřejné komunikační sítě,
2.
rozhraní pro propojování veřejných komunikačních sítí nebo přístup k nim, nebo
3.
rádiové rozhraní pro cestu rádiových vln mezi rádiovými zařízeními,
a jejich technické specifikace,
m)
koncovým bodem sítě fyzický bod, ve kterém je účastníkovi poskytován přístup k veřejné komunikační síti; v případě sítí zahrnujících komutaci nebo směrování je tento bod určen specifickou síťovou adresou, která může být spojena s číslem nebo jménem účastníka,
n)
službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací,
o)
veřejně dostupnou službou elektronických komunikací služba elektronických komunikací, z jejíhož využívání není nikdo předem vyloučen,
p)
veřejně dostupnou telefonní službou veřejně dostupná služba elektronických komunikací umožňující uskutečňování národních a mezinárodních volání a přístup k číslům tísňového volání prostřednictvím jednoho nebo více čísel číslovacího plánu; tato služba může podle potřeby zahrnovat poskytování jedné nebo více následujících služeb:
1.
operátorských služeb,
2.
informačních služeb o telefonních číslech,
3.
vedení telefonních seznamů,
4.
zajišťování veřejných telefonních automatů,
5.
doplňkových služeb uvedených v § 38 odst. 2 písm. g),
6.
zajišťování zvláštních telekomunikačních koncových zařízení pro osoby zdravotně postižené nebo se zvláštními sociálními potřebami, nebo
7.
přístup ke službám s geograficky nevázanými čísly,
q)
univerzální službou soubor služeb stanovený v § 38, které jsou dostupné ve stanovené kvalitě všem koncovým uživatelům na celém území státu za dostupnou cenu; dostupnou cenou se rozumí cena zohledňující úroveň spotřebitelských cen a příjmy obyvatel,
r)
radiokomunikační službou komunikační činnost, která spočívá v přenosu, vysílání nebo příjmu signálů prostřednictvím rádiových vln,
s)
voláním spojení uskutečněné prostřednictvím veřejně dostupné telefonní služby, které umožňuje obousměrnou komunikaci v reálném čase,
t)
neúspěšným pokusem o volání se rozumí takové volání, které bylo úspěšně spojeno, ale zůstalo bez odezvy nebo došlo k zásahu právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací,
u)
škodlivou interferencí rušení, které ohrožuje funkčnost radionavigační služby nebo jiných bezpečnost zajišťujících radiokomunikačních služeb, nebo které jinak vážně zhoršuje, znemožňuje nebo opakovaně přerušuje radiokomunikační služby provozované v souladu s tímto zákonem a dalšími právními předpisy,
v)
integritou sítě funkčnost a provozuschopnost propojených sítí elektronických komunikací, ochrana těchto sítí vůči poruchám způsobeným elektromagnetickým rušením nebo provozním zatížením,
w)
interoperabilitou služby takové nastavení přenosových parametrů služby a rozhraní, které umožňuje komunikaci mezi koncovými uživateli nebo mezi koncovým uživatelem a podnikatelem poskytujícím službu prostřednictvím technologicky různých sítí elektronických komunikací,
x)
regulací usměrňování komunikačních činností a vztahů za účelem dosažení a udržení konkurenčního prostředí, ochrany trhu elektronických komunikací, včetně ochrany uživatelů služeb elektronických komunikací, vydáváním rozhodnutí, opatření obecné povahy a stanovisek podle tohoto zákona a v jeho mezích.
§ 3
(1)
Zřizuje se Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“) jako ústřední správní úřad pro výkon státní správy ve věcech stanovených tímto zákonem, včetně regulace trhu a stanovování podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb2).
(2)
Sídlem Úřadu je Praha.
(3)
Úřad je účetní jednotkou. Úřad má samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu České republiky.
HLAVA II
Cíle a základní zásady regulace
§ 4
Regulace je prováděna za účelem nahradit chybějící účinky hospodářské soutěže, vytvářet předpoklady pro řádné fungování hospodářské soutěže a pro ochranu uživatelů a dalších účastníků trhu do doby dosažení plně konkurenčního prostředí.
§ 5
(1)
Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „Ministerstvo“) a Úřad podporují hospodářskou soutěž při zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací a přiřazených prostředků a doplňkových služeb podnikateli zejména tím, že při rozhodování ve své působnosti
a)
zajišťují, aby uživatelé, včetně zdravotně postižených uživatelů, získali maximální výhody z hlediska možnosti volby služby, ceny a kvality,
b)
zajišťují, aby nedocházelo k narušování nebo omezování hospodářské soutěže v odvětví elektronických komunikací,
c)
podporují efektivní investice do infrastruktury a podporují inovaci a
d)
zajišťují účinnou správu a účelné využívání rádiových kmitočtů a čísel.
(2)
Ministerstvo a Úřad přispívají k rozvoji vnitřního trhu Evropských společenství zejména tím, že
a)
při svém rozhodování odstraňují překážky pro zajišťování sítí elektronických komunikací, přiřazených prostředků a doplňkových služeb a poskytování služeb elektronických komunikací mezi členskými státy Evropské unie (dále jen „členský stát“),
b)
při svém rozhodování podporují zřizování a rozvoj transevropských sítí a interoperabilitu celoevropských služeb mezi členskými státy,
c)
při svém rozhodování zajišťují, aby za srovnatelných podmínek nedocházelo k diskriminaci mezi podnikateli zajišťujícími sítě nebo poskytujícími služby elektronických komunikací, a
d)
spolupracují v souladu se zásadou transparentnosti s národními regulačními úřady jiných členských států a s Komisí Evropských společenství (dále jen „Komise“) na zajištění jednotné regulační praxe při aplikaci příslušných směrnic Evropských společenství.
(3)
Úřad dále prosazuje zájmy koncových uživatelů zejména tím, že při své činnosti
a)
zajišťuje, aby všichni koncoví uživatelé měli přístup k univerzální službě podle § 38,
b)
zajišťuje v souladu s ustanoveními tohoto zákona vysokou úroveň ochrany spotřebitelůspotřebitelů,
c)
přispívá k zajištění vysoké úrovně ochrany osobních údajůosobních údajů a soukromí,
d)
podporuje poskytování jasně formulovaných informací, zejména prosazováním transparentnosti cen a podmínek pro používání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací,
e)
řeší v souladu s ustanoveními tohoto zákona potřeby zdravotně postižených koncových uživatelů nebo osob s nízkými příjmy a
f)
podporuje zachování integrity a bezpečnosti veřejných komunikačních sítí.
(4)
V rámci naplňování cílů uvedených v odstavcích 1 až 3 se Ministerstvo a Úřad řídí zejména zásadami nediskriminace, objektivity, technologické neutrality, transparentnosti a proporcionality uvedenými v § 6. Ustanovení tohoto zákona týkající se regulačních činností Úřadu v oblasti sítí a služeb elektronických komunikací je třeba v pochybnostech o jejich významu vykládat v souladu s těmito zásadami.
§ 6
(1)
Ministerstvo a Úřad nesmí svým jednáním a rozhodováním poskytnout výhodu jednomu podnikateli nebo uživateli, nebo skupině podnikatelů nebo uživatelů, na úkor ostatních podnikatelů nebo uživatelů, aniž by jednaly na základě tohoto zákona a toto jednání bylo odůvodněné rozdíly v postavení dotčených osob. Jakýkoliv rozdíl v zacházení musí být v souladu s tímto zákonem.
(2)
Úřad je povinen průběžně sledovat a vyhodnocovat účinky uložených nápravných opatření na jednotlivé relevantní trhy i v období mezi jejich analýzami prováděnými podle tohoto zákona. Zjistí-li, že uložené nápravné opatření má na trhy nežádoucí účinek, neúměrně je deformuje nebo již pominul důvod k jeho uložení, neprodleně je zruší.
(3)
Ministerstvo a Úřad jsou povinny zohlednit potřebu technologicky neutrální regulace; technologicky neutrální regulací se rozumí regulace, která neukládá povinnost použít konkrétní druh technologie a ani žádný druh technologie nezvýhodňuje.
(4)
V rámci naplňování zásady transparentnosti je Úřad, nestanoví-li tento zákon jinak, povinen
a)
poskytovat podnikatelům poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací a uživatelům s předstihem všechny informace, které jsou rozhodující pro posouzení věci a jejichž poskytnutí nebrání ustanovení zvláštního právního předpisu3), aby byla umožněna předvídatelnost jednání Úřadu v případech, kde tento zákon s určitým stavem spojuje právo nebo povinnost Úřadu konat,
b)
náležitě odůvodnit opatření obecné povahy a rozhodnutí, včetně rozhodnutí o ceně.
HLAVA III
Regulace komunikačních činností
Díl 1
Komunikační činnosti a podnikání
§ 7
(1)
Komunikačními činnostmi jsou
a)
zajišťování sítí elektronických komunikací,
b)
poskytování služeb elektronických komunikací,
c)
provozování přístrojů (§ 73).
(2)
Zajišťování veřejné komunikační sítě, poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a zajišťování sítí elektronických komunikací pro účely bezpečnosti státu se uskutečňují ve veřejném zájmu.
§ 8
(1)
Předmětem podnikání v elektronických komunikacích je
a)
zajišťování veřejných komunikačních sítí,
b)
poskytování služeb elektronických komunikací.
(2)
Podnikat v elektronických komunikacích na území České republiky mohou za podmínek stanovených tímto zákonem fyzické a právnické osoby, které splňují obecné podmínky. Oprávnění k podnikání vzniká těmto osobám dnem doručení oznámení podnikání, které splňuje náležitosti podle § 13, nestanoví-li tento zákon jinak.
(3)
Obecnými podmínkami pro podnikání v elektronických komunikacích se rozumí
a)
u fyzických osob dosažení věku nejméně 18 let,
b)
u fyzických osob plná způsobilost k právním úkonům,
c)
u fyzických osob bezúhonnostbezúhonnost,
d)
předložení dokladu o tom, že fyzická nebo právnická osoba nemá nedoplatky na daních nebo odvodech, poplatcích, úhradách, úplatách, pokutách a penále, včetně nákladů řízení, které vybírají a vymáhají územní finanční orgány podle zvláštního právního předpisu4). Doklad vyhotoví místně příslušný finanční úřad,
e)
skutečnost, že fyzická nebo právnická osoba nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek. Tuto skutečnost fyzická nebo právnická osoba doloží čestným prohlášením.
(4)
Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen
a)
pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku,
b)
pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním a na který se nevztahuje písmeno a), nebo
c)
pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání,
anebo se na něho hledí, jako by nebyl odsouzen5).
(5)
U právnické osoby musí podmínku bezúhonnostibezúhonnosti podle odstavce 4 splňovat rovněž osoba oprávněná jednat jejím jménem.
(6)
BezúhonnostBezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů. Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, dokládá bezúhonnostbezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je občanem, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých se déle než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v posledních 3 letech. Tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců. Úřad si za účelem doložení bezúhonnostibezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu5a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Díl 2
Všeobecné oprávnění
§ 9
Vydání všeobecného oprávnění
(1)
Všeobecné oprávnění je opatření obecné povahy Úřadu, které stanoví podmínky výkonu komunikačních činností vztahující se na všechny nebo na určité druhy sítí a služeb elektronických komunikací a na provozování přístrojů a které je závazné pro fyzické a právnické osoby vykonávající činnosti podle § 7.
(2)
Úřad je oprávněn vydat všeobecné oprávnění k zajišťování sítí elektronických komunikací a přiřazených prostředků, k poskytování služeb elektronických komunikací, k provozování přístrojů a k využívání rádiových kmitočtů, pro které není třeba udělit individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (§ 17).
§ 10
Podmínky stanovené všeobecným oprávněním
(1)
Úřad všeobecným oprávněním stanoví konkrétní podmínky týkající se
a)
interoperability služeb a propojení sítí,
b)
zajištění dostupnosti a využívání čísel z číslovacího plánu pro koncové uživatele včetně podmínek jejich využívání,
c)
ochrany životního prostředí, územního plánování, přístupu na nemovitostinemovitosti včetně jejich užívání, společného umístění nebo sdílení zařízení, včetně, kde je to aplikovatelné, jakýchkoliv finančních nebo technických záruk nutných pro provedení prací,
d)
povinnosti poskytovat službu šíření určeného rozhlasového nebo televizního programu a s tímto programem související služby podle § 72,
e)
ochrany osobních údajůosobních údajů a soukromí,
f)
ochrany spotřebitelůspotřebitelů,
g)
omezení ve vztahu k přenášení takového obsahu, který představuje porušování právních předpisů,
h)
informací, které subjekty oznamují na základě tohoto zákona, zvláštního právního předpisu nebo na základě přímo použitelného předpisu Evropských společenství5a),
i)
zajišťování sítí elektronických komunikací za stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu6) a válečného stavu7) (dále jen „krizové stavy“),
j)
ochrany občanů před škodlivými účinky elektromagnetického záření způsobeného sítěmi elektronických komunikací8),
k)
zajištění integrity veřejných komunikačních sítí a prevence elektromagnetického rušení mezi sítěmi nebo službami elektronických komunikací,
l)
ochrany veřejných komunikačních sítí vůči neoprávněnému přístupu podle § 89 odst. 1,
m)
využívání rádiových kmitočtů s ohledem na účelné využívání rádiového spektra a zabránění škodlivé interferenci,
n)
plnění povinnosti podle § 62, nebo
o)
plnění povinností podle § 97.
(2)
Podmínky podle odstavce 1 Úřad stanoví ve všeobecném oprávnění pouze tehdy, nestanoví-li je tento zákon nebo zvláštní právní předpis.
§ 11
Zvláštní povinnosti
(1)
Zvláštní povinnosti pro právnické nebo fyzické osoby vykonávající komunikační činnosti je Úřad oprávněn za podmínek stanovených zákonem uložit rozhodnutím odděleně od podmínek uvedených ve všeobecném oprávnění a po konzultaci podle § 130 a 131.
(2)
Zvláštními povinnostmi podle odstavce 1 se rozumí
a)
povinnosti spojené s poskytováním univerzální služby podle dílu 6 této hlavy,
b)
povinnosti uvedené v § 51 odst. 3, 4, 8 a 9,
c)
povinnosti týkající se přístupu k síti podle § 79 a 84,
d)
povinnosti týkající se systému podmíněného přístupu (§ 83).
(3)
Informace o uložení zvláštních povinností Úřad uveřejní.
§ 12
Změna a zrušení všeobecného oprávnění
Úřad změní nebo zruší v souladu s postupem podle § 130 a 131 všeobecné oprávnění v odůvodněných případech. Odůvodněnými případy se rozumí
a)
změna skutečností, na základě kterých bylo všeobecné oprávnění vydáno,
b)
dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v mezinárodních organizacích,
c)
zajištění obrany a bezpečnosti státu9).
§ 13
Oznámení podnikání
(1)
Fyzická a právnická osoba, která hodlá vykonávat komunikační činnost, která je podnikáním v elektronických komunikacích, je povinna předem tuto skutečnost písemně oznámit10) (dále jen „oznámení“) Úřadu. Oznámení je učiněno dnem jeho doručení Úřadu.
(2)
Fyzická osoba v oznámení uvede jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo přechodného pobytu nad 90 dnů na území České republiky, popřípadě bydliště v zahraničí (dále jen „bydliště“) a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno.
(3)
Právnická osoba v oznámení uvede obchodní firmu, název, sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby.
(4)
Fyzická a právnická osoba dále v oznámení uvede
a)
vymezení druhu a územního rozsahu veřejné komunikační sítě, kterou hodlá zajišťovat, a popis služby elektronických komunikací, kterou hodlá poskytovat, včetně údajů o síti, jejímž prostřednictvím bude služba poskytována, s odkazem na příslušné všeobecné oprávnění,
b)
datum předpokládaného zahájení zajišťování veřejné komunikační sítě nebo poskytování služby elektronických komunikací,
c)
způsob zajištění povinnosti stanovené v § 97.
(5)
Fyzická a právnická osoba dále při oznámení doloží splnění obecných podmínek podle § 8 odst. 3 a zaplacení správního poplatku.
(6)
Fyzická a právnická osoba, která splnila oznamovací povinnost podle odstavců 2 až 5, je povinna Úřadu písemně neprodleně sdělit změny údajů uvedených v oznámení.
(7)
Fyzická a právnická osoba, která ukončila vykonávání komunikační činnosti podle všeobecného oprávnění, je povinna ve lhůtě 1 týdne od ukončení výkonu komunikační činnosti oznámit tuto skutečnost Úřadu, a to podle odstavce 1 obdobně.
(8)
Podnikatel žádající o přístup nebo propojení není povinen oznámit Úřadu vykonávání komunikačních činností, neposkytuje-li na území České republiky službu elektronických komunikací nebo nezajišťuje-li síť elektronických komunikací.
§ 14
Osvědčení a evidence podnikatelů
(1)
Do 1 týdne od doručení oznámení Úřad vydá osobě uvedené v § 13 odst. 1 osvědčení potvrzující, že tato osoba předložila oznámení podle § 13, a současně jí přidělí identifikační číslo, pokud jí dosud nebylo přiděleno; identifikační číslo poskytne Úřadu správce základního registru osob10a). Nesplňuje-li oznámení náležitosti podle § 13, Úřad neprodleně vyzve dotčenou osobu k jeho doplnění ve lhůtě ne menší než 14 dnů. Nesplňuje-li oznámení náležitosti ani po uplynutí této lhůty, Úřad osvědčení nevydá, řízení zastaví a tuto skutečnost dotčené osobě sdělí.
(2)
V osvědčení podle odstavce 1 Úřad uvede
a)
tyto identifikační údaje:
1.
u fyzické osoby jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště a identifikační číslo,
2.
u právnické osoby obchodní firmu, sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, identifikační číslo,
b)
vymezení druhu a územního rozsahu sítě elektronických komunikací, nebo služby elektronických komunikací, jejíž zajišťování nebo poskytování bylo oznámeno, a skutečnost, zda oznamovateli vzniklo oprávnění podle § 79 a 104.
(3)
Úřad vede v elektronické podobě databázi fyzických a právnických osob, které splnily oznamovací povinnost podle § 13 odst. 1. Databáze obsahuje údaje nejvýše v rozsahu údajů uvedených v odstavcích 2 a 4. Databáze je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Má-li osoba uvedená v databázi povinnost přednostně poskytovat služby za krizových stavů, vyznačí Úřad tuto skutečnost v databázi.
(5)
Na žádost osoby uvedené v § 13 odst. 6 vydá Úřad osvědčení o sdělení změny oznámených údajů v rozsahu odstavce 2. Vydání tohoto osvědčení je podmíněno zaplacením správního poplatku.
Díl 3
Správa rádiového spektra
§ 15
Povinnosti Úřadu
(1)
Úřad vykonává k zajištění správy a účelného využívání rádiových kmitočtů správu rádiového spektra, která je v souladu s harmonizačními záměry Evropských společenství (dále jen „Společenství“). Rádiovým spektrem se rozumí elektromagnetické vlny o kmitočtu od 9 kHz do 3 000 GHz šířené prostorem bez zvláštního vedení.
(2)
Správou rádiového spektra se rozumí sestavování návrhu plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) a jeho změn, sestavování plánu využití rádiového spektra, udělování individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, udělování přídělu rádiových kmitočtů, udělování souhlasu k převodu práv vyplývajících z přídělu rádiových kmitočtů, přidělování volacích značek a identifikačních čísel a kódů, koordinace rádiových kmitočtů a kmitočtových pásem a kontrola využívání rádiového spektra. Úřad v rámci správy rádiového spektra odpovídá za jeho účelné využití.
(3)
Využíváním rádiových kmitočtů se rozumí jejich používání pro radiokomunikační službu nebo k zajišťování sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím jsou poskytovány služby elektronických komunikací nebo radiokomunikační služby.
(4)
Využívání rádiových kmitočtů musí probíhat v souladu se zákonem, plánem přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka), plánem využití rádiového spektra, přídělem rádiových kmitočtů a individuálním oprávněním k využívání rádiových kmitočtů, popřípadě všeobecným oprávněním.
(5)
Úřad vede databázi přidělených rádiových kmitočtů, vydaných individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a vydaných přídělů rádiových kmitočtů, která obsahuje zejména čísla rozhodnutí, kterými byly rádiové kmitočty přiděleny, včetně doby, na kterou byly přiděleny. Databáze je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. Veřejný přístup není k údajům o rádiových kmitočtech přidělených
a)
Ministerstvu vnitra pro účely bezpečnosti státu,
b)
PoliciiPolicii České republiky pro účely bezpečnosti státu,
c)
Bezpečnostní informační službě,
d)
Vězeňské služběVězeňské službě a justiční stráži České republiky,
e)
Hasičskému záchrannému sboru České republiky,
f)
Ministerstvu obrany pro vojenské účely.
(6)
Úřad poskytuje informace do Informačního systému o rádiovém spektru10a).
§ 16
Kmitočtové plány
(1)
Plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) stanoví Ministerstvo vyhláškou.
(2)
Plán využití rádiového spektra, popřípadě jeho části, Úřad vydává jako opatření obecné povahy.
(3)
Plán přidělení kmitočtových pásem v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo z členství v mezinárodních organizacích obsahuje kmitočtová pásma pro jednotlivé radiokomunikační služby, popřípadě rádiová zařízení a obecné podmínky pro využívání kmitočtů.
(4)
Úřad v plánu využití rádiového spektra stanoví technické parametry a podmínky využití rádiového spektra radiokomunikačními službami.
(5)
Úřad je oprávněn upřednostnit ve veřejném zájmu využívání rádiového spektra pro poskytování univerzální služby a poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací.
(6)
Plán využití rádiového spektra a informace o právech, podmínkách, postupech a poplatcích týkajících se využívání rádiového spektra Úřad uveřejní. Úřad tyto informace průběžně aktualizuje. Údaje o kmitočtových pásmech vyhrazených v plánu využití rádiového spektra Ministerstvu obrany pro vojenské účely se neuveřejňují.
(7)
Způsob tvorby volacích značek a identifikačních čísel a kódů, jejich používání a druhy radiokomunikačních služeb, pro něž jsou vyžadovány, stanoví prováděcí právní předpis.
(8)
Technické a provozní podmínky amatérské radiokomunikační služby stanoví prováděcí právní předpis.
§ 17
Individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů
(1)
Rádiové kmitočty lze využívat jen na základě individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (dále jen „oprávnění k využívání rádiových kmitočtů“), nestanoví-li tento zákon jinak. Není-li k využívání rádiových kmitočtů nezbytné udělit oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, Úřad stanoví podmínky k jejich využívání ve všeobecném oprávnění.
(2)
V případech, kdy je nezbytné udělit oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, Úřad rozhodne o jejich udělení kterémukoli podnikateli zajišťujícímu síť elektronických komunikací nebo poskytujícímu službu elektronických komunikací podle všeobecného oprávnění nebo podnikateli užívajícímu tyto sítě nebo služby, anebo nepodnikající osobě v souladu s podmínkami zajišťujícími účelné využívání rádiových kmitočtů, a to na základě jeho písemné žádosti podané Úřadu.
(3)
Žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí obsahovat
a)
je-li žadatelem
1.
podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby,
2.
podnikající fyzická osoba, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
3.
nepodnikající osoba, jméno a příjmení, bydliště a datum narození fyzické osoby, nebo název a sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby,
b)
údaje o rádiových kmitočtech, které jsou požadovány, včetně jejich technických parametrů, a účel jejich využívání, nejsou-li tyto kmitočty a jejich technické parametry závazně stanoveny mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,
c)
číslo jednací a datum vydání rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo tímto přídělem uděleno,
d)
typ vysílacího rádiového zařízení, pokud je to vyžadováno mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo to vyplývá z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích,
e)
návrh požadované volací značky, identifikačního čísla nebo kódu, jsou-li pro daný druh radiokomunikační služby nezbytné,
f)
vymezení předpokládaného území využívání rádiových kmitočtů, je-li pro jejich využívání nezbytné,
g)
požadovanou dobu využívání rádiových kmitočtů.
(4)
Rozsah požadovaných údajů podle odstavce 3 písm. b) pro jednotlivé druhy radiokomunikačních služeb stanoví Úřad opatřením obecné povahy.
(5)
Žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí být doložena
a)
licencí k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání šířeného analogově podle zvláštního právního předpisu11) nebo smlouvou s držitelem takové licence, požaduje-li žadatel využívání rádiových kmitočtů pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání (rozhlasová služba), pokud se nejedná o žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo uděleno přídělem rádiových kmitočtů,
b)
souhlasem držitele přídělu v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo uděleno přídělem rádiových kmitočtů, pokud o oprávnění nežádá držitel tohoto přídělu,
c)
průkazem odborné způsobilosti, je-li tímto zákonem požadován,
d)
u osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem ne starším než 3 měsíce, popřípadě ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby,
e)
osvědčením o zápisu do leteckého rejstříku České republiky, nebo osvědčením o přidělení poznávací značky, požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na palubě letadla,
f)
potvrzením Ministerstva dopravy o provedení kmitočtové koordinace v rámci leteckých mezinárodních organizací, požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů letecké pohyblivé služby12),
g)
osvědčením o zápisu do plavebního rejstříku České republiky, požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na vnitrozemském plavidle13), nebo do námořního rejstříku České republiky, požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání kmitočtů na námořním plavidle14); zápis plavidla do plavebního rejstříku České republiky je možno rovněž doložit lodním osvědčením14).
(6)
Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů bezodkladně. Jedná-li se o rádiové kmitočty vyhrazené pro zvláštní účely v rámci plánu přidělení kmitočtových pásem a plánu využití rádiového spektra, rozhodne Úřad ve lhůtě 6 týdnů ode dne podání úplné žádosti. Tuto lhůtu je Úřad oprávněn prodloužit, je-li to nezbytné z důvodu výběrového řízení (§ 21), nejdéle však o 8 měsíců. Lhůty vyplývající z mezinárodních dohod týkajících se využívání rádiových kmitočtů nebo orbitálních pozic nejsou tímto dotčeny.
(7)
Je-li více žadatelů o udělení oprávnění k využívání stejných rádiových kmitočtů, Úřad rozhodne o udělení oprávnění podle pořadí došlých žádostí; tento postup se neuplatní u žadatelů o povolení k provozu stanic amatérské radiokomunikační služby. Žádá-li žadatel pro účely dokrytí území, na kterém je oprávněn šířit a přenášet rozhlasové nebo televizní vysílání, o udělení dalšího oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, Úřad si před vydáním rozhodnutí vyžádá od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání stanovisko. Neobdrží-li Úřad toto stanovisko do 30 dnů od požádání, platí, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání s udělením oprávnění souhlasí.
(8)
Úřad může vydat oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro rozhlasovou službu, pokud
a)
byla vydána licence k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání šířeného analogově podle zvláštního právního předpisu11),
b)
jde o rádiové kmitočty vyhrazené Úřadem provozovateli rozhlasového nebo televizního vysílání podle zvláštního právního předpisu16), nebo
c)
byl vydán příděl rádiových kmitočtů pro tuto službu.
Oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro jiné radiokomunikační služby v části rádiového spektra vyhrazené výhradně pro rozhlasovou službu může Úřad vydat jen se souhlasem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání podle zvláštního právního předpisu11).
(9)
Úřad přednostně rozhodne o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nezbytných k zajištění činnosti orgánů Ministerstva vnitra, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, PoliciePolicie České republiky, Vězeňské službyVězeňské služby a justiční stráže České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany, záchranné zdravotní služby a celních orgánů15).
(10)
Kmitočtová pásma vyhrazená v plánu přidělení kmitočtových pásem Ministerstvu obrany pro vojenské účely mohou být využívána pro vojenské účely bez rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.
(11)
Úřad neudělí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jestliže
a)
to vyžaduje bezpečnost státu,
b)
to vyžaduje dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,
c)
to vyžaduje dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích anebo zajištění bezpečnosti státu,
d)
využívání požadovaných rádiových kmitočtů neumožňuje plán přidělení kmitočtových pásem nebo plán využití rádiového spektra,
e)
žadatel ani na opakovanou výzvu Úřadu a v jím stanovené lhůtě nepředložil úplnou žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů,
f)
požadované rádiové kmitočty nejsou k dispozici nebo je nelze zkoordinovat,
g)
oznámil záměr omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů, jejichž využívání je požadováno, nebo
h)
došlo k omezení práv k využívání rádiových kmitočtů, jejichž využívání je požadováno, a o rádiové kmitočty žádá osoba, která není držitelem přídělu rádiových kmitočtů uděleného na základě omezení nebo osobou, které byl udělen souhlas držitele přídělu rádiových kmitočtů.
(12)
Úřad přeruší řízení o žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jestliže hodlá oznámit záměr omezit počet práv podle § 20 odst. 2, které jsou předmětem žádosti, a to nejdéle na 3 měsíce od doručení žádosti.
(13)
Úřad může rozhodnout, že neudělí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů také žadateli, který má nedoplatky po lhůtě splatnosti na pokutách nebo poplatcích uložených podle tohoto zákona.
(14)
Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 6 nemá odkladný účinek.
§ 18
Vydání oprávnění k využívání rádiových kmitočtů
(1)
Úřad v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uvede
a)
byla-li žadatelem
1.
podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
2.
podnikající fyzická osoba, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
3.
jiná nepodnikající osoba, jméno a příjmení, bydliště a datum narození fyzické osoby, nebo název a sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby,
b)
údaje o rádiových kmitočtech nebo kmitočtovém pásmu včetně jejich technických parametrů,
c)
označení služby nebo druhu sítě nebo technologie, pro které bylo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uděleno,
d)
typ vysílacího rádiového zařízení, pokud je to vyžadováno mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo to vyplývá z členství České republiky v mezinárodních organizacích,
e)
přidělené volací značky, identifikační čísla a kódy, jsou-li pro daný druh radiokomunikační služby nezbytné,
f)
výši poplatků podle § 24, nestanoví-li tento zákon jinak,
g)
dobu platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.
(2)
Úřad může v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uložit podmínky týkající se
a)
zamezení škodlivé interference a ochrany občanů před škodlivými účinky elektromagnetického záření8),
b)
povinností vyplývajících z příslušných mezinárodních dohod o využívání rádiových kmitočtů,
c)
dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo
d)
dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích anebo povinností souvisejících se zajištěním bezpečnosti státu.
Tyto podmínky Úřad může stanovit, nestanoví-li je tento zákon, všeobecné oprávnění nebo zvláštní právní předpis.
(3)
Doba platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle odstavce 1 písm. g) musí být přiměřená dané službě elektronických komunikací a v souladu s plánem přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka), plánem využití rádiového spektra, harmonizačními záměry Společenství, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, a bezpečností státu.
(4)
Bylo-li využívání rádiových kmitočtů harmonizováno na úrovni Společenství a byly-li stanoveny podmínky jejich využívání, rozhodne Úřad o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podnikateli určenému podle pravidel Společenství nebo v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána. Jsou-li splněny podmínky spojené s oprávněním k využívání rádiových kmitočtů stanovené podle tohoto zákona nebo na jeho základě, nestanoví Úřad v oprávnění žádné další podmínky, které by omezovaly nebo opožďovaly využívání rádiových kmitočtů.
(5)
Držitel individuálního oprávnění k využívání kmitočtů je povinen Úřadu neprodleně oznámit změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno.
§ 19
Změna, prodloužení, odnětí a pozbytí platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů
(1)
Úřad může rozhodnout o změně oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, vyžaduje-li to
a)
dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo
b)
dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích anebo vyžaduje-li to zajištění bezpečnosti státu,
c)
nezbytně bezpečnost státu a není-li možné ji zajistit jiným způsobem,
d)
změna skutečností, na základě kterých bylo uděleno individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, nebo změna výše poplatků podle § 24,
e)
držitel individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů; žádost o změnu přiděleného kmitočtu nebo jeho technických parametrů se považuje za žádost o udělení nového individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.
S výjimkou případu uvedeného v písmenu d) Úřad musí o záměru učinit takové změny informovat dotčené osoby a poskytnout jim lhůtu 1 měsíc k vyjádření. V případech uvedených v písmenech a) až c) může Úřad tuto lhůtu zkrátit, nejméně však na 7 dnů. Zkrácení lhůty Úřad odůvodní.
(2)
Dojde-li ke změně podle odstavce 1 písm. a) a b), hradí efektivně a účelně vynaložené náklady vyvolané touto změnou držiteli oprávnění nebo Ministerstvu obrany prostřednictvím radiokomunikačního účtu Úřad podle § 27.
(3)
Na žádost držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů Úřad rozhodne o prodloužení doby platnosti tohoto oprávnění. Pokud tomu nebrání skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo pokud nejsou dány důvody pro neudělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 11, Úřad dobu platnosti prodlouží, nejvýše však o dobu uvedenou v oprávnění. Dobu platnosti lze prodloužit opakovaně. Žádost o prodloužení doby platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí být Úřadu doručena nejpozději jeden měsíc přede dnem uplynutí jeho platnosti.
(4)
Úřad rozhodne o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jestliže
a)
držitel oprávnění přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu bylo oprávnění uděleno, nebo podmínky stanovené zvláštním právním předpisem16),
b)
držitel oprávnění nesplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení oprávnění nebo o změně oprávnění, a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí oprávnění z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn,
c)
je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to bezpečnost státu,
d)
držitel oprávnění nevyužíval přidělené kmitočty nepřetržitě po dobu 6 měsíců nebo opakovaně přerušil využívání přidělených kmitočtů na souhrnnou dobu 12 měsíců v průběhu 2 let anebo je využíval k jiným účelům, než pro které mu byly přiděleny; do doby přerušení využívání kmitočtů se nezapočítávají doby nutné pro opravy a údržbu vysílacích rádiových zařízení, nebo doba, kdy efektivnímu využívání kmitočtů bránily odůvodněné technické překážky; lhůta pro posouzení nevyužívání rádiových kmitočtů se počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů držiteli oprávnění nebo jeho právnímu předchůdci uděleno poprvé; doba využívání rádiových kmitočtů se nesleduje u provozovatelů amatérské radiokomunikační služby, nebo
e)
držitel oprávnění o odnětí požádal.
(5)
Rozhodne-li Úřad o odnětí oprávnění podle odstavce 4 písm. b) nebo d), může žadatel požádat znovu o udělení oprávnění nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí oprávnění nabylo právní moci.
(6)
Oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pozbývá platnosti
a)
uplynutím doby, na kterou bylo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uděleno,
b)
dnem zániku právnické osoby, která je držitelem oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, pokud tato nemá právního nástupce,
c)
úmrtím fyzické osoby, které bylo uděleno oprávnění k využívání rádiových kmitočtů,
d)
dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavce 4 nabylo právní moci, nebo
e)
dnem převodu přídělu rádiových kmitočtů podle § 23.
(7)
Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo jeho právní nástupce je povinen zajistit, aby bezprostředně po skončení platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů byl ukončen provoz vysílacích rádiových stanic provozovaných na základě tohoto oprávnění.
§ 20
Omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů
(1)
Úřad může omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů oproti plánu využití rádiového spektra pouze z důvodů zajištění účelného využívání rádiových kmitočtů.
(2)
Úřad je povinen svůj záměr omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů konzultovat s dotčenými subjekty podle § 130. V oznámení o záměru uvede vždy
a)
údaje o rádiových kmitočtech nebo kmitočtovém pásmu, jichž se omezení týká,
b)
předpokládaný počet práv, která by měla být udělena,
c)
podmínky, které Úřad zamýšlí stanovit v souvislosti s udělením práv k využívání rádiových kmitočtů,
d)
důvody, které vedou k záměru omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů.
(3)
Současně s uveřejněním výsledků konzultace podle odstavce 2 Úřad uveřejní oznámení o omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů, je-li toto omezení nezbytné z důvodů zajištění účelného využívání rádiových kmitočtů a není-li to v rozporu se zájmem uživatelů nebo zájmem na rozvíjení hospodářské soutěže. Na udělení omezeného počtu práv Úřad vyhlásí výběrové řízení do 1 měsíce od uveřejnění oznámení o omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů.
(4)
Hodlá-li Úřad udělit další práva k využívání rádiových kmitočtů v pásmu, jehož využívání Úřad omezil podle odstavce 3, vyhlásí dodatečné výběrové řízení podle § 21. Při dodatečném výběrovém řízení musí být stanoveny stejné podmínky, práva a povinnosti spojené s využíváním rádiových kmitočtů jako u výběrového řízení podle odstavce 3.
(5)
Úřad je povinen sledovat a v přiměřených intervalech nebo na základě důvodného požadavku dotčené osoby přezkoumávat, zda důvody pro omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů stále trvají. Závěry přezkoumání Úřad konzultuje s dotčenými subjekty podle § 130 a 131. Má-li Úřad na základě výsledků této konzultace za to, že důvody omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů pominuly nebo že vzhledem k zájmu uživatelů nebo zájmu na rozvíjení hospodářské soutěže je třeba omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů zrušit, Úřad omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů zruší. Úřad zároveň rozhodne, zda vydaná rozhodnutí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů a podmínky v nich stanovené nadále zůstávají v platnosti. Tato rozhodnutí Úřad uveřejní.
§ 21
Výběrové řízení pro příděl rádiových kmitočtů
(1)
Výběrové řízení Úřad vyhlásí za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů, je-li počet těchto práv omezen plánem využití rádiového spektra nebo omezil-li počet práv Úřad podle § 20.
(2)
Podmínky účasti ve výběrovém řízení stanoví Úřad s přihlédnutím ke splnění cílů obsažených v § 5 odst. 2 až 4 a v souladu se zásadami uvedenými v § 6.
(3)
Kritéria hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů stanoví Úřad s přihlédnutím ke splnění cílů obsažených v § 5 odst. 2 a 3 a v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Kritéria zahrnují zejména
a)
finanční, technické a odborné předpoklady podnikatele pro využívání přidělených rádiových kmitočtů,
b)
dobu zahájení a způsob využívání rádiových kmitočtů,
c)
předpokládanou výši investičních nákladů na výstavbu a rozvoj sítě elektronických komunikací.
(4)
Úřad je oprávněn po žadateli požadovat, aby předložil nezbytné informace, kterými prokáže, že může podmínky spojené s udělením práv splnit; neposkytne-li žadatel informace, je Úřad oprávněn žádost o udělení práv zamítnout.
(5)
Vyhlášení výběrového řízení Úřad uveřejní včetně
a)
informace, pro které služby mají být práva k využívání rádiových kmitočtů udělena,
b)
předpokládaného počtu práv, která by měla být udělena,
c)
údajů o kmitočtech, které jsou předmětem výběrového řízení, a předpokládaný počet udělených oprávnění,
d)
podmínek spojených s právem k využívání rádiových kmitočtů,
e)
výši částky za udělení práv k využívání rádiových kmitočtů,
f)
podmínek účasti ve výběrovém řízení,
g)
kritérií hodnocení žádostí,
h)
lhůty pro podávání žádostí.
(6)
Na výběrové řízení se přiměřeně použijí ustanovení o obchodní veřejné soutěži podle obchodního zákoníku. Po jeho vyhlášení nelze podmínky účasti ve výběrovém řízení, včetně kritérií hodnocení žádostí, měnit. Úřad je oprávněn vyhlášené výběrové řízení zrušit, a to i po lhůtě stanovené pro předkládání žádostí.
(7)
Úřad zprávu o průběhu a výsledcích výběrového řízení včetně odůvodnění uveřejní nejpozději do 1 měsíce od jeho ukončení.
(8)
Postupem podle odstavců 2 až 7 není dotčen převod práv vyplývajících z přídělu rádiových kmitočtů podle § 23.
§ 22
Příděl rádiových kmitočtů
(1)
Přídělem rádiových kmitočtů se rozumí udělení práva k využívání rádiových kmitočtů podle podmínek, které budou Úřadem stanoveny v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Předseda Rady Úřadu (dále jen „předseda Rady“) rozhodne o udělení přídělu rádiových kmitočtů žadateli nebo žadatelům, kteří podali žádost ve lhůtě podle § 21 odst. 5 písm. h), vyhověli všem podmínkám účasti ve výběrovém řízení a nejlépe vyhověli stanoveným kritériím hodnocení žádostí. Není-li počet žadatelů, kteří vyhověli podmínkám účasti ve výběrovém řízení, vyšší než předpokládaný počet práv, která by měla být udělena, předseda Rady výběrové řízení ukončí a rozhodne o udělení přídělu rádiových kmitočtů těmto žadatelům.
(2)
Předseda Rady v rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů uvede
a)
specifikaci rádiových kmitočtů,
b)
označení služby nebo druhu sítě nebo technologie, pro které byla práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, popřípadě výhradního využívání rádiových kmitočtů pro přenos specifického obsahu nebo specifických audiovizuálních služeb,
c)
podmínky účelného využívání rádiových kmitočtů, popřípadě pokrytí území nebo obyvatelstva,
d)
podmínky převodu přídělu rádiových kmitočtů v souladu s § 23,
e)
taxativní výčet závazků, které žadatel převzal v průběhu výběrového řízení na udělení práva k využívání rádiových kmitočtů,
f)
dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů a
g)
povinnosti vyplývající z příslušných mezinárodních dohod o využívání rádiových kmitočtů.
(3)
Doba platnosti přídělu rádiových kmitočtů podle odstavce 2 písm. e) musí být přiměřená dané službě elektronických komunikací a v souladu s kmitočtovými plány, harmonizačními záměry Společenství, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, a bezpečností státu.
(4)
Příděl rádiových kmitočtů lze udělit jen podnikateli zajištujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak16).
(5)
Příděl rádiových kmitočtů nenahrazuje oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a neopravňuje podnikatele k využívání rádiových kmitočtů pro provoz vysílacích rádiových zařízení. Oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na něž byl vydán příděl rádiových kmitočtů, může být uděleno držiteli tohoto přídělu nebo s jeho souhlasem podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.
§ 22a
Změna přídělu rádiových kmitočtů
(1)
Předseda Rady rozhodne po konzultaci podle § 130 o změně přídělu rádiových kmitočtů na žádost držitele přídělu.
(2)
Předseda Rady může rovněž rozhodnout o změně přídělu rádiových kmitočtů, jestliže
a)
oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na které se příděl vztahuje, bylo odňato podle § 19 odst. 4 písm. b) nebo d) a držitel přídělu byl držitelem odňatého oprávnění, nebo
b)
jde o převod přídělu podle § 23.
(3)
Při rozhodování podle odstavců 1 a 2 předseda Rady posoudí plnění všech podmínek a povinností stanovených v přídělu a zohlední zejména plnění podmínek podle § 22 odst. 2 písm. d), rozsah služeb, pro které byla práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, potřeby zajištění hospodářské soutěže a plnění podmínek účelného využívání rádiových kmitočtů. Postupem podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b) a odstavce 5 lze změnit příděl rádiových kmitočtů pouze v případě, že je to nezbytné k naplnění harmonizačních záměrů Společenství nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv.
(4)
Předseda Rady rozhodne o změně přídělu rádiových kmitočtů, jestliže je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo to vyplývá z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích, vyžaduje-li to bezpečnost státu, anebo je to nezbytné pro zajištění naplnění harmonizačních záměrů Společenství na využívání rádiového spektra16a).
(5)
Změnu přídělu rádiových kmitočtů lze provést rovněž, pokud na základě postupu podle § 21 má dojít k udělení dalších práv k využívání rádiových kmitočtů držiteli přídělu a takové změně nebrání obsahové náležitosti přídělu podle § 22 odst. 2.
§ 22b
Odnětí přídělu rádiových kmitočtů
(1)
Předseda Rady rozhodne o odnětí přídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části (dále jen „odnětí přídělu rádiových kmitočtů“), jestliže
a)
držitel přídělu přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu byl příděl udělen, nebo podmínky stanovené zvláštním právním předpisem11), 16) a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí přídělu z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn,
b)
držitel přídělu nesplnil podmínku nebo povinnost stanovenou tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení přídělu a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí přídělu z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn, nebo
c)
oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na které se příděl vztahuje, bylo odňato podle § 19 odst. 4 písm. b) nebo d) a držitel přídělu byl držitelem odňatého oprávnění.
(2)
Pokud lhůta pro zahájení využívání rádiových kmitočtů není stanovena přídělem rádiových kmitočtů, je držitel přídělu povinen začít využívat přidělené rádiové kmitočty do 2 let ode dne právní moci rozhodnutí o udělení přídělu. Pokud držitel přídělu nezačal využívat rádiové kmitočty ve stanovené lhůtě, předseda Rady rozhodne o odnětí přídělu rádiových kmitočtů.
(3)
Při rozhodování podle odstavců 1 a 2 předseda Rady posoudí plnění všech podmínek a povinností stanovených v přídělu a zohlední zejména rozsah poskytovaných služeb, pro která byla práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, potřeby zajištění hospodářské soutěže a plnění podmínek účelného využívání rádiových kmitočtů.
(4)
Předseda Rady rozhodne o odnětí přídělu rádiových kmitočtů, jestliže
a)
je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to bezpečnost státu,
b)
držitel přídělu o odnětí požádal, nebo
c)
v případě přechodu přídělu v důsledku skutečností podle § 22c odst. 1 písm. b) a c) by došlo k porušení podmínek stanovených v § 23 odst. 1.
§ 22c
Pozbytí platnosti přídělu rádiových kmitočtů
(1)
Příděl rádiových kmitočtů pozbývá platnosti
a)
uplynutím doby, na kterou byl udělen,
b)
dnem zániku právnické osoby, které byl udělen, pokud tato nemá právního nástupce, který splňuje podmínku podle § 22 odst. 4,
c)
v případě úmrtí fyzické osoby, které byl udělen,
1.
dnem jejího úmrtí, pokud v jejím podnikání nepokračuje dědic16b) nebo správce dědictví16c), který splňuje podmínku podle § 22 odst. 4, nebo
2.
marným uplynutím lhůty uvedené v § 23 odst. 4, pokud dědic nesplňuje podmínku podle § 22 odst. 4,
d)
dnem, kdy rozhodnutí předsedy Rady podle § 22a a 22b nabylo právní moci, nebo
e)
marným uplynutím lhůty podle § 23 odst. 3.
(2)
V případě, kdy má dojít k zániku právnické osoby, která je držitelem přídělu rádiových kmitočtů, s právním nástupcem, a tím k přechodu přídělu rádiových kmitočtů na právního nástupce, Úřad vydá na základě žádosti držitele přídělu vyjádření, zda přechodem přídělu rádiových kmitočtů nedojde k porušení podmínek stanovených v § 23 odst. 1.
(3)
V případě zániku právnické osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtů a která má právního nástupce, je právní nástupce povinen o svém nástupnictví písemně informovat Úřad nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy k zániku právnické osoby došlo.
§ 22d
Přechod přídělu rádiových kmitočtů
(1)
Zanikne-li právnická osoba, která je držitelem přídělu rádiových kmitočtů, přechází příděl rádiových kmitočtů na jejího právního nástupce, jestliže tento nástupce splňuje podmínky podle § 22 odst. 4 a jestliže jsou současně splněny podmínky, za kterých Úřad uděluje souhlas s převodem přídělu rádiových kmitočtů podle § 23 odst. 1.
(2)
Právní nástupce zaniklé právnické osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtů, je o svém nástupnictví povinen písemně informovat Úřad bez zbytečného odkladu.
(3)
Zemře-li fyzická osoba, která je držitelem přídělu rádiových kmitočtů, přechází příděl rádiových kmitočtů na jejího dědice, pokud tato osoba splňuje podmínku podle § 22 odst. 4.
(4)
Dědic, na kterého přešel příděl rádiových kmitočtů podle odstavce 3, je o tom povinen bez zbytečného odkladu písemně informovat Úřad.
§ 23
Převod přídělu rádiových kmitočtů
(1)
Podnikatel může na jiného podnikatele převést příděl rádiových kmitočtů nebo jeho část (dále jen „převod přídělu“) jen s předchozím souhlasem Úřadu. Úřad tento souhlas udělí, pokud
a)
zamýšleným převodem přídělu nebude narušena hospodářská soutěž v oblasti elektronických komunikací z hlediska využívání rádiových kmitočtů,
b)
zamýšleným převodem přídělu nedojde ke změně podmínek ve využívání rádiových kmitočtů, jejichž využívání bylo mezinárodně harmonizováno,
c)
zamýšleným převodem přídělu nebude narušeno účelné využití rádiového spektra,
d)
neprobíhá s držitelem dotčeného přídělu rádiových kmitočtů řízení o odnětí přídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části,
e)
žádost o udělení souhlasu Úřadu s převodem přídělu splňuje náležitosti uvedené v odstavci 2.
(2)
V žádosti o udělení souhlasu s převodem přídělu podle odstavce 1 držitel přídělu rádiových kmitočtů uvede
a)
své identifikační údaje v rozsahu podle § 13 odst. 2 nebo 3,
b)
identifikační údaje budoucího nabyvatele přídělu rádiových kmitočtů v rozsahu podle § 13 odst. 2 nebo 3,
c)
číslo jednací a den vydání rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů, který je předmětem zamýšleného převodu přídělu,
d)
označení služby, druhu sítě nebo technologie týkající se části přídělu rádiových kmitočtů, která má být předmětem zamýšleného převodu přídělu rádiových kmitočtů,
e)
dobu zahájení a způsob využívání rádiových kmitočtů, které mají být předmětem zamýšleného převodu přídělu budoucím nabyvatelem,
f)
informace o finančních, technických a odborných předpokladech budoucího nabyvatele pro využívání rádiových kmitočtů, které mají být předmětem zamýšleného převodu přídělu.
(3)
Převod přídělu musí být proveden do 60 dnů ode dne udělení souhlasu Úřadu podle odstavce 1.
(4)
Příděl rádiových kmitočtů může dědic držitele přídělu rádiových kmitočtů, který nesplňuje podmínku podle § 22 odst. 4, převést na jinou osobu do 5 měsíců ode dne právní moci konečného usnesení v řízení o dědictví po zemřelém držiteli přídělu rádiových kmitočtů, na základě kterého byl určen dědicem tohoto přídělu, podle podmínek uvedených v odstavcích 1 až 3.
§ 23a
(1)
Úřad uveřejní sdělení o rozhodnutí o udělení, změně nebo odnětí přídělu rádiových kmitočtů a informace o převodu nebo přechodu přídělu rádiových kmitočtů.
(2)
Úřad vydá na žádost nového držitele přídělu rádiových kmitočtů osvědčení o změně v osobě držitele přídělu.
§ 24
Poplatky za využívání rádiových kmitočtů
(1)
Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů je povinen platit za využívání rádiových kmitočtů roční poplatky.
(2)
Výše ročního poplatku podle odstavce 1 se stanoví v souladu s právními předpisy podle druhu radiokomunikační služby odstupňovaně v těchto mezích:
a)
v pozemní pohyblivé službě v rozmezí od 1 000 Kč do 8 000 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový kanál v závislosti na využívané šířce kmitočtového pásma, parametrech rádiového zařízení a velikosti obsluhované územní oblasti,
b)
v pevné službě v rozmezí od 300 Kč do 1 200 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový kanál v závislosti na poměru přidělené šířky kmitočtového pásma k minimální šířce kmitočtového pásma příslušného kmitočtového rastru stanoveného v plánu využití rádiového spektra, druhu rádiového směrového spoje, druhu kmitočtového pásma a parametrech rádiového zařízení,
c)
u šíření a přenosu rozhlasového vysílání (rozhlasová služba) v rozmezí od 375 Kč do 180 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový kanál v závislosti na druhu kmitočtového pásma a rozhlasového vysílání a na parametrech rádiového zařízení,
d)
u šíření a přenosu televizního vysílání (rozhlasová služba) v rozmezí od 375 Kč do 18 000 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový kanál v závislosti na druhu kmitočtového pásma a televizního vysílání a na parametrech rádiového zařízení,
e)
v družicové službě v rozmezí od 1 000 Kč do 180 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový kanál v závislosti na využívané šířce kmitočtového pásma a na technologii umožňující efektivní využití kmitočtového pásma výběrem volného kmitočtového kanálu nebo mnohonásobným přístupem k tomuto kanálu,
f)
u ostatních radiokomunikačních služeb v rozmezí od 1 200 Kč do 9 600 Kč za jeden přidělený kmitočtový kanál v závislosti na parametrech rádiového zařízení a velikosti obsluhované územní oblasti.
(3)
Povinnost platit poplatky podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů při využívání rádiových kmitočtů pro amatérskou radiokomunikační službu.
(4)
Poplatky uhrazené držitelem oprávnění k využívání rádiových kmitočtů za využívání rádiových kmitočtů pro rozhlasovou službu uhradí provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání11) bez zbytečného odkladu držiteli oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Využívá-li více provozovatelů rozhlasového nebo televizního vysílání tutéž síť elektronických komunikací, rozdělí se náklady podle výše jejich podílu na souhrnném datovém toku. Využívá-li datový tok pro jiné služby elektronických komunikací další osoba, vztahují se na ni povinnosti provozovatele rozhlasového nebo televizního vysílání podle tohoto ustanovení.
(5)
Vláda stanoví nařízením výši, popřípadě způsob výpočtu poplatku podle odstavce 2 a dobu jeho splatnosti.
§ 25
Krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů
(1)
Úřad udělí krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na základě žádosti na dobu nezbytně nutnou, nejvýše však na dobu nepřesahující 1 měsíc. Krátkodobé oprávnění je určeno pro jednorázové účely, které nelze v dostatečném předstihu předvídat. Lze je udělit, jsou-li požadované kmitočty k dispozici a nedojde-li jejich využíváním ke škodlivé interferenci.
(2)
Žádost musí být doručena Úřadu nejméně 3 pracovní dny před požadovaným termínem zahájení využívání rádiových kmitočtů.
(3)
Žadatel o krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů je povinen za právo využívat rádiové kmitočty zaplatit jednorázový poplatek, který je splatný před udělením tohoto oprávnění. Vláda stanoví nařízením výši jednorázového poplatku v rozmezí od 500 Kč do 3 000 Kč za jeden přidělený rádiový kmitočet odstupňovaného podle druhu radiokomunikační služby.
(4)
Využívání rádiových kmitočtů zahraničním subjektem na principu vzájemnosti podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo to vyplývá z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to bezpečnost státu, nepodléhá jednorázovému poplatku.
(5)
Na udělení krátkodobého oprávnění k využívání rádiových kmitočtů se nevztahuje správní řád.
(6)
Udělí-li Úřad krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v kmitočtových pásmech určených výhradně pro rozhlasové a televizní vysílání, informuje o tom Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.
§ 26
Odborná způsobilost
(1)
Odborná způsobilost žadatele o oprávnění k využívání rádiových kmitočtů se vyžaduje pro obsluhu
a)
radiotelefonních, radiotelegrafních nebo jiných vysílacích rádiových zařízení umístěných na palubách letadel a lodí zapsaných v leteckém, plavebním nebo námořním rejstříku České republiky,
b)
radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích rádiových zařízení letecké pohyblivé služby a námořní pohyblivé služby a radiotelefonní služby na vodních cestách13),17),
c)
radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích rádiových zařízení provozovaných v pásmu krátkých vln,
d)
vysílacích rádiových zařízení pro amatérskou radiokomunikační službu.
(2)
Obsluhu vysílacích rádiových zařízení uvedených v odstavci 1 mohou vykonávat osoby, které mají platný průkaz odborné způsobilosti k obsluze těchto zařízení. Je-li držitelem oprávnění k využívání rádiových kmitočtů právnická osoba, je povinna zajistit, aby obsluhu vysílacích rádiových zařízení prováděla pouze osoba, která má platný průkaz odborné způsobilosti. Úřad na žádost ověřuje zkouškou způsobilost k obsluze vysílacích rádiových zařízení a vydává průkazy odborné způsobilosti. Jestliže zvláštní způsobilost žadatele nebyla Úřadem uznána podle zvláštního právního předpisu18), ověří Úřad způsobilost žadatele k obsluze vysílacích rádiových zařízení vždy.
(3)
Žadatel se ke zkoušce podle odstavce 2 přihlašuje písemně u Úřadu. Úřad žadateli stanoví datum vykonání zkoušky tak, aby se konala nejpozději do 3 měsíců od doručení přihlášky.
(4)
Žadateli, který prokázal odbornou způsobilost k vykonávání obsluhy vysílacích rádiových zařízení zkouškou nebo pokud jeho zvláštní způsobilost byla Úřadem uznána podle zvláštního právního předpisu, vydá Úřad průkaz odborné způsobilosti.
(5)
Náležitosti přihlášky ke zkoušce podle odstavce 3, obecné podmínky pro vykonání zkoušky rozsah znalostí potřebných pro jednotlivé druhy odborné způsobilosti, způsob provádění zkoušek, druhy průkazů odborné způsobilosti a dobu jejich platnosti stanoví prováděcí právní předpis.
(6)
Na žádost držitele průkazu odborné způsobilosti lze dobu platnosti průkazu odborné způsobilosti opakovaně prodloužit. Žádost o prodloužení doby platnosti průkazu odborné způsobilosti musí být držitelem průkazu podána nejméně 1 měsíc přede dnem uplynutí doby jeho platnosti.
(7)
Pokud doba platnosti průkazu odborné způsobilosti uplynula, lze v období do jednoho roku ode dne pozbytí jeho platnosti vydat nový průkaz, pokud žadatel doloží žádost potvrzením, že v době platnosti průkazu nejméně dva roky vykonával obsluhu vysílacích rádiových zařízení, na niž byl průkaz odborné způsobilosti vydán.
Díl 4
Radiokomunikační účet
§ 27
(1)
K úhradě efektivně a účelně vynaložených nákladů vzniklých držitelům oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvu obrany při využívání rádiových kmitočtů pro vojenské účely v důsledku změn ve využívání rádiového spektra z důvodů uvedených v § 19 odst. 1 písm. a) a b) Úřad zřídí radiokomunikační účet, který spravuje. Prostředky radiokomunikačního účtu lze použít také k úhradě nákladů vzniklých držitelům oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvu obrany při využívání rádiových kmitočtů pro vojenské účely v důsledku odstranění vzniklé technické nekompatibility, která není důsledkem nedodržení podmínek stanovených v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ve všeobecném oprávnění nebo v plánu využití rádiového spektra.
(2)
Radiokomunikačním účtem se rozumí účet, který není součástí státního rozpočtu. Prostředky na účtu jsou vedeny u bankybanky a lze je použít pouze pro účely podle tohoto zákona. Zůstatek na účtu se na konci kalendářního roku převádí do roku následujícího. Úroky jsou příjmem státního rozpočtu, úhrady za bankovní služby spojené s vedením účtu jsou výdajem státního rozpočtu. Příjmy radiokomunikačního účtu tvoří část poplatků za využívané kmitočty ve výši stanovené vládou.
(3)
Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvo obrany, který požaduje úhradu efektivně a účelně vynaložených nákladů z důvodů uvedených v odstavci 1, předloží Úřadu kvantifikaci těchto nákladů doloženou účetní evidencí. Úřad posoudí předloženou kvantifikaci na základě účetní evidence, technické dokumentace a dalších prvotních dokladů. Na základě výsledku svého posouzení Úřad navrženou výši efektivně a účelně vynaložených nákladů potvrdí nebo stanoví výši efektivně a účelně vynaložených nákladů jinou.
(4)
Náklady podle odstavce 1 se rozumí
a)
náklady na technické úpravy zařízení v případě změny přiděleného rádiového kmitočtu nebo změny jeho technických parametrů,
b)
zůstatková cena zařízení používaného pro dosavadní způsob využívání rádiových kmitočtů a vyřazeného v důsledku změn ve využívání rádiových kmitočtů,
c)
náklady na demontáž a vyřazení zařízení pro dosavadní způsob využívání rádiových kmitočtů z provozu,
d)
náklady na montáž a uvedení do provozu zařízení nahrazujícího vyřazené zařízení a
e)
náklady na zajištění služby elektronických komunikací poskytované prostřednictvím dosavadních rádiových kmitočtů jiným způsobem, a to po dobu nezbytně nutnou pro zajištění potřebných technických opatření pro provedení změny ve využívání rádiových kmitočtů.
(5)
Výkaz o hospodaření s prostředky radiokomunikačního účtu za příslušný kalendářní rok je Úřad povinen uveřejnit. Tento výkaz tvoří součást výroční zprávy o činnosti Úřadu podle § 110.
(6)
Vláda stanoví nařízením způsob a výši tvorby prostředků radiokomunikačního účtu z části poplatků za právo využívat kmitočty a způsob jejich čerpání v souladu s ustanovením § 133.
Díl 5
Správa čísel, číselných řad a kódů, adres a jmen
§ 28
Povinnosti Úřadu
(1)
Úřad vykonává k zajištění správy a účelného využívání čísel, číselných řad a kódů, adres a jmen, s výjimkou internetových adres, (dále jen „čísla“) správu čísel pro sítě a služby elektronických komunikací, která je v souladu s harmonizačními záměry Společenství.
(2)
Správou čísel se rozumí sestavování číslovacích plánů, pravidel pro tvorbu adres a jmen s výjimkou internetových adres (dále jen „číslovací plány“) a provádění jejích změn, udělování, provádění změn a odnímání oprávnění k využívání čísel, evidence a kontrola jejich využívání.
(3)
Úřad vede databázi přidělených čísel, která obsahuje alespoň čísla rozhodnutí, kterými byla čísla přidělena, a dobu, na kterou byla přidělena. Databáze je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 29
Číslovací plány
(1)
Číslovací plány, v souladu se závazky České republiky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy nebo z členství v mezinárodních organizacích, obsahují pravidla pro tvorbu a využívání čísel pro veřejně dostupné služby elektronických komunikací poskytované prostřednictvím sítí elektronických komunikací. Číslovací plány dále určují výjimky z povinnosti přenositelnosti telefonních čísel (§ 34).
(2)
Úřad je oprávněn rozhodnout o zavedení zvláštního režimu pro volání mezi příhraničními oblastmi České republiky a k nim přilehlými příhraničními oblastmi členských států. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen bez zbytečného odkladu o takových režimech informovat své koncové uživatele v uvedených oblastech.
(3)
Držitel oprávnění k využívání čísel je povinen při změně číslovacího plánu provést na své náklady technické úpravy vyplývající z této změny. Účastník nebo uživatel nemá nárok na úhradu výdajů nebo případnou náhradu škody, která mu může vzniknout při změně čísla v důsledku změny číslovacího plánu.
(4)
Číslovací plány stanoví prováděcí právní předpis.
§ 30
Oprávnění k využívání čísel
(1)
Čísla z číslovacího plánu lze využívat jen na základě oprávnění k využívání čísel. Úřad rozhoduje o udělení oprávnění k využívání čísel tak, aby byla poskytnuta odpovídající čísla pro všechny veřejné komunikační sítě a veřejně dostupné služby elektronických komunikací.
(2)
Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání čísel kterémukoli podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací podle všeobecného oprávnění, anebo užívajícímu tuto síť nebo službu v souladu s podmínkami zajišťujícími účelné využívání čísel, a to na základě jeho žádosti podané Úřadu. V případě evropských harmonizovaných čísel Úřad rozhodne o udělení oprávnění podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, nebo též nepodnikající osobě, jejíž činnost odpovídá účelu, pro který jsou tato čísla vyhrazena. Pro přístup k neveřejným komunikačním sítím Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání čísel osobě zajišťující tyto sítě.
(3)
Žádost o udělení oprávnění k využívání čísel musí obsahovat
a)
je-li žadatelem
1.
podnikající právnická osoba, obchodní firmu, sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby,
2.
podnikající fyzická osoba, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, místo podnikání, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
b)
údaje o číslech, která jsou požadována, a účel jejich využívání,
c)
požadovanou dobu využívání čísel.
(4)
Žádost musí být u osob zapsaných v obchodním rejstříku doložena výpisem z obchodního rejstříku ne starším než 3 měsíce; u osob doposud nezapsaných v obchodním rejstříku ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby.
(5)
Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání čísel bezodkladně. Jedná-li se o čísla vyhrazená pro zvláštní účely v rámci číslovacího plánu, rozhodne Úřad ve lhůtě do 3 týdnů ode dne doručení úplné žádosti.
(6)
Úřad přeruší řízení o udělení oprávnění k využívání čísel nejdéle na dobu 8 měsíců, nejsou-li vhodná čísla k dispozici.
(7)
Úřad uveřejní sdělení o rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání čísel.
(8)
Úřad rozhodne, že neudělí oprávnění k využívání čísel, jestliže
a)
využívání požadovaných čísel neumožňuje číslovací plán,
b)
to vyžaduje dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v mezinárodních organizacích,
c)
žadatel ani na opakovanou výzvu Úřadu a v jím stanovené lhůtě nepředložil úplnou žádost o udělení oprávnění k využívání čísel,
d)
požadovaná čísla nejsou k dispozici.
(9)
Úřad může rozhodnout, že neudělí oprávnění k využívání čísel žadateli, který má nedoplatky po lhůtě splatnosti na pokutách nebo poplatcích uložených podle tohoto zákona.
(10)
Podnikatel, jemuž bylo uděleno oprávnění k využívání čísel, nesmí diskriminovat jiné podnikatele poskytující služby elektronických komunikací, pokud jde o číselné řady používané pro přístup k jejich službám.
(11)
Podnikatel může převést své oprávnění k využívání čísel na jiného podnikatele jen se souhlasem Úřadu. Pro převod oprávnění platí ustanovení § 23 obdobně. Tímto není dotčeno využívání čísel jiným podnikatelem na základě jejich přenesení podle § 34.
(12)
Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 5 nemá odkladný účinek.
§ 31
zrušen
§ 32
Vydání oprávnění k využívání čísel
(1)
Úřad v oprávnění k využívání čísel uvede
a)
byla-li žadatelem
1.
podnikající právnická osoba, obchodní firmu, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
2.
podnikající fyzická osoba, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
b)
přidělená čísla,
c)
označení služby, pro kterou budou čísla užívána, včetně všech požadavků spojených s poskytováním dané služby,
d)
výši poplatků podle § 37, nestanoví-li tento zákon jinak,
e)
dobu platnosti oprávnění k využívání čísel.
(2)
Úřad dále může v oprávnění k využívání čísel uložit podmínky týkající se
a)
účelného využívání čísel,
b)
povinnosti zajistit přístup k operátorským službám a k informačním službám o telefonních číslech a o telefonních seznamech účastníků,
c)
převodu oprávnění k využívání čísel z podnětu jeho držitele a podmínek pro takový převod,
d)
jakýchkoliv závazků, které podnikatelé převzali v průběhu výběrového řízení na využívání čísel, nebo
e)
povinností vyplývajících z mezinárodních dohod týkajících se využívání čísel.
Uvedené podmínky Úřad může stanovit, nestanoví-li je tento zákon, všeobecné oprávnění nebo zvláštní právní předpis.
(3)
Držitel oprávnění k využívání čísel je povinen neprodleně Úřadu oznámit změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno.
(4)
Doba platnosti oprávnění k využívání čísel podle odstavce 1 písm. e) musí být přiměřená dané službě elektronických komunikací a v souladu s číslovacím plánem, harmonizačními záměry Společenství, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, a bezpečností státu.
§ 33
Přístup k jednotnému evropskému číslu tísňového volání a národním číslům tísňových volání
(1)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen umožnit všem svým koncovým uživatelům, včetně uživatelů veřejných telefonních automatů, bezplatné volání na jednotné evropské číslo tísňového volání „112“ a na národní čísla tísňového volání stanovená v číslovacím plánu (dále jen „čísla tísňového volání“). Čísla tísňového volání slouží k oznámení událostí v případech, kdy je ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek.
(2)
Povinnost uvedená v odstavci 1 platí i pro podnikatele poskytujícího služby elektronických komunikací, který poskytuje přístup k veřejně dostupné telefonní službě.
(3)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím veřejné pevné komunikační sítě je povinen poskytovat bezodkladně a bezplatně podnikateli zajišťujícímu připojení k veřejné pevné komunikační síti subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, aktuální osobní údajeosobní údaje všech svých účastníků-fyzických osob a identifikační údaje všech svých účastníků-právnických osob pro lokalizaci, popřípadě identifikaci volajícího při volání na čísla tísňových volání. Tyto údaje je poskytující podnikatel povinen aktualizovat průběžně, nejméně však jednou za 14 dnů.
(4)
Podnikatel zajišťující připojení k veřejné pevné komunikační síti subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, je povinen
a)
zřídit a vést aktuální databázi údajů uvedených v odstavci 3 včetně údajů o svých účastnících veřejně dostupné telefonní služby a
b)
zajistit Úřadu a subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, bezodkladné a bezplatné zpřístupnění jednotlivých údajů z databáze uvedené v písmenu a) způsobem umožňujícím dálkový přístup včetně bezodkladného a bezplatného zpětného přenosu údajů z této databáze.
Údaje vedené v databázi lze využívat jen pro lokalizaci, popřípadě identifikaci volajícího při volání na čísla tísňových volání.
(5)
Podnikateli uvedenému v odstavci 4 náleží úhrada nákladů za zřízení a vedení databáze podle odstavce 4 písm. a) od subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání. Výši a způsob jejich úhrady stanoví prováděcí právní předpis.
(6)
Podnikatel zajišťující veřejnou mobilní telefonní síť je povinen u všech volání na čísla tísňového volání bezodkladně zpřístupnit Úřadu a subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem těchto volání, lokalizační (§ 91) a jiné údaje, které umožňují identifikaci volajícího.
(7)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen zajistit informování veřejnosti o existenci a podmínkách používání čísel tísňového volání, zejména v telefonních seznamech, v místech umístění veřejných telefonních automatů a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(8)
Podnikatel zajišťující síť elektronických komunikací nese veškeré náklady související se vznikem a přenosem volání na čísla tísňového volání a informace o tom, kde se volající nachází, ve své síti. Tato povinnost platí i pro přenos těchto volání a přenos informace o tom, kde se volající nachází, ze sítí jiných podnikatelů.
(9)
V případech, kdy je ohroženo nebo přerušeno nepřetržité poskytování služby volání na čísla tísňového volání, je Úřad oprávněn rozhodnout o opatřeních nezbytných k udržení nebo obnovení tohoto poskytování a v případě potřeby uloží podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu (§ 53 odst. 1), který poskytuje veřejně dostupnou telefonní službu v pevném místě, povinnost, aby zajistil další poskytování této služby.
(10)
Rozsah, formu a způsob předávání údajů podle odstavce 3, formu a způsob vedení databáze podle odstavce 4 písm. a) a rozsah, formu a způsob předávání údajů podle odstavce 4 písm. b) a odstavce 6 stanoví prováděcí právní předpis.
(11)
Pokud účastník, popřípadě uživatel, uskutečňuje zlomyslná volání na čísla tísňového volání, je podnikatel, v jehož síti bylo takové volání započato, povinen na žádost subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, znemožnit ve své síti provozování telekomunikačního koncového zařízení, ze kterého jsou tato volání uskutečňována. Žádost podle věty první musí být učiněna v elektronické podobě a opatřena zaručeným elektronickým podpisemelektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb podle zvláštního právního předpisu. O zpětném uvedení telekomunikačního koncového zařízení do provozu rozhodne Úřad na žádost účastníka.
(12)
Zlomyslným voláním na čísla tísňového volání se rozumí volání na tato čísla za jiným účelem, než který je stanoven v odstavci 1.
§ 33a
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen umožnit všem svým koncovým uživatelům, včetně uživatelů veřejných telefonních automatů, bezplatné volání na evropská harmonizovaná čísla18a). Právo podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu na náhradu nákladů vůči osobě, která tato harmonizovaná čísla využívá, není dotčeno.
§ 34
Přenositelnost telefonních čísel
(1)
Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť je povinen zajistit, aby každý účastník veřejně dostupné telefonní služby poskytované na veřejné pevné nebo veřejné mobilní telefonní síti, který o to požádá, si mohl ponechat své telefonní číslo, popřípadě čísla nezávisle na podnikateli, který službu poskytuje,
a)
v případě geografických telefonních čísel na určeném území,
b)
v případě negeografických telefonních čísel kdekoli na území státu.
Tato povinnost se nevztahuje na přenositelnost telefonních čísel mezi veřejnými pevnými telefonními sítěmi a veřejnými mobilními telefonními sítěmi. To neplatí v případě telefonních čísel, u kterých to stanoví prováděcí právní předpis podle § 29 odst. 4.
(2)
Geografickým telefonním číslem se rozumí číslo z číslovacího plánu, kde část jeho číselné struktury obsahuje geografický význam užívaný pro směrování volání na fyzické umístění koncového bodu veřejné telefonní sítě.
(3)
Negeografickým telefonním číslem se rozumí číslo z číslovacího plánu, které není geograficky vázaným číslem, zejména čísla pro přístup ke službám na účet volaného, služeb s vyjádřenou cenou a účastnická čísla veřejných mobilních telefonních sítí.
(4)
Technické a organizační podmínky pro realizaci přenositelnosti telefonních čísel a zásady pro účtování ceny mezi podnikateli v souvislosti s přenositelností telefonních čísel stanoví Úřad opatřením obecné povahy.
§ 35
Přístup k negeografickým telefonním číslům z jiného členského státu
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen zajistit, je-li to technicky proveditelné a ekonomicky přiměřené, aby koncoví uživatelé z jiných členských států Společenství měli přístup k negeografickým telefonním číslům, která patří jeho účastníkům, s výjimkou případů, kdy se volaný účastník rozhodl z obchodních důvodů omezit přístup volajících, kteří se nacházejí v určitých geografických oblastech.
§ 36
Změna, prodloužení, odnětí a pozbytí platnosti oprávnění k využívání čísel
(1)
Úřad rozhodne o změně oprávnění k využívání čísel v odůvodněných případech, kterými jsou
a)
dodržení závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích,
b)
vyhlášení krizového stavu,
c)
změna skutečností, na základě kterých bylo uděleno oprávnění k využívání čísel, nebo změna výše poplatků podle § 37,
d)
odůvodněná žádost držitele oprávnění k využívání čísel.
S výjimkou případu uvedeného v písmenech b) a d) Úřad musí o záměru učinit takové změny informovat dotčené osoby a poskytnout jim lhůtu 1 měsíc k vyjádření. V případech uvedených v písmenech a) až c) může Úřad tuto lhůtu zkrátit, nejméně však na 7 dnů. Zkrácení lhůty Úřad odůvodní.
(2)
Dojde-li ke změně podle odstavce 1 písm. a) a b), hradí nezbytné náklady vyvolané touto změnou držiteli oprávnění prostřednictvím Úřadu stát. Tyto náklady stát neuhradí v případě, požaduje-li žadatel oprávnění k využívání čísel i přesto, že byl Úřadem seznámen s plánovanou změnou jejich využívání a Úřad tuto skutečnost uvedl v rozhodnutí o oprávnění k využívání čísel.
(3)
Na žádost držitele oprávnění k využívání čísel Úřad rozhodne o prodloužení doby platnosti tohoto oprávnění. Pokud tomu nebrání skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo pokud nejsou dány důvody pro neudělení oprávnění k využívání čísel podle § 30 odst. 8, Úřad dobu platnosti prodlouží, nejvýše však o dobu uvedenou v oprávnění. Dobu platnosti lze prodloužit opakovaně. Žádost o prodloužení doby platnosti oprávnění k využívání čísel musí být Úřadu doručena nejpozději jeden měsíc přede dnem uplynutí jeho platnosti.
(4)
Úřad je oprávněn rozhodnout o odnětí oprávnění k využívání čísel, jestliže
a)
držitel oprávnění přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu bylo oprávnění uděleno, nebo
b)
držitel oprávnění nesplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení oprávnění, nebo o změně oprávnění, a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí oprávnění z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn.
(5)
Úřad rozhodne o odnětí oprávnění k využívání čísel, jestliže
a)
je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo z členství České republiky v Evropské unii nebo mezinárodních organizacích, anebo vyžadují-li to okolnosti po vyhlášení krizového stavu, nebo
b)
držitel oprávnění o odnětí požádal.
(6)
Rozhodne-li Úřad o odnětí oprávnění podle odstavce 4 písm. b), může žadatel požádat znovu o udělení oprávnění nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí oprávnění nabylo právní moci.
(7)
Oprávnění k využívání čísel pozbývá platnosti
a)
uplynutím doby, na kterou bylo oprávnění k využívání čísel uděleno,
b)
dnem zániku právnické osoby, která je držitelem oprávnění k využívání čísel, pokud tato nemá právního nástupce,
c)
úmrtím fyzické osoby, které bylo uděleno oprávnění k využívání čísel, nebo
d)
dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavců 4 a 5 nabylo právní moci.
(8)
Držitel oprávnění k využívání čísel nebo jeho právní nástupce je povinen zajistit, aby bezprostředně po skončení platnosti oprávnění k využívání čísel bylo ukončeno využívání čísel na základě tohoto oprávnění.
§ 37
Poplatky za práva plynoucí z oprávnění k využívání čísel
(1)
Držitel oprávnění k využívání čísel je povinen platit za právo využívat čísla poplatky. Využívání čísel tísňového volání se nezpoplatňuje.
(2)
Výši ročního poplatku podle odstavce 1 v rozmezí 1 Kč až 150 000 Kč za jedno přidělené číslo odstupňovaného podle druhu čísla a druhu služby elektronických komunikací stanoví vláda nařízením.
Díl 6
Univerzální služba
§ 38
Oprávnění Úřadu a povinnosti podnikatelů
(1)
Tímto dílem se stanoví rozsah univerzální služby, práva koncových uživatelů a povinnosti podnikatelů zajišťujících veřejně dostupné sítě a poskytujících veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Cílem je zajistit pro koncové uživatele dostupnost veřejných komunikačních sítí a služeb ve stanovené kvalitě, které uspokojí přiměřené potřeby koncových uživatelů.
(2)
V rámci univerzální služby je Úřad oprávněn uložit podnikatelům povinnost poskytovat následující služby (dále jen „dílčí služba“)
a)
připojení v pevném místě k veřejné telefonní síti,
b)
přístup v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě,
c)
pravidelné vydávání telefonních seznamů čísel účastníků veřejně dostupné telefonní služby a přístup koncových uživatelů k těmto seznamům,
d)
informační službu o telefonních číslech účastníků veřejně dostupné telefonní služby, dostupnou pro koncové uživatele,
e)
služby veřejných telefonních automatů,
f)
přístup zdravotně postižených osob k veřejně dostupné telefonní službě rovnocenný s přístupem, který využívají ostatní koncoví uživatelé, zejména prostřednictvím speciálně vybavených telekomunikačních koncových zařízení, nebo
g)
doplňkové služby ke službám uvedeným v písmenech a) a b), kterými jsou:
1.
postupné splácení ceny za zřízení připojení k veřejné telefonní síti pro spotřebitelespotřebitele,
2.
bezplatné selektivní zamezení odchozích volání pro účastníka a
3.
bezplatné položkové vyúčtování ceny pro spotřebitelespotřebitele.
Uložením povinnosti podle písmene g) bodu 3 není dotčeno ustanovení § 64 odst. 3. Služby podle písmen a) a b) musí umožnit systém předplatného pro spotřebitelespotřebitele (§ 44).
(3)
Podnikatelům poskytujícím veřejně dostupnou telefonní službu, kteří podali přihlášku a vyhověli podmínkám účasti ve výběrovém řízení, Úřad uloží povinnost umožnit osobám se zvláštními sociálními potřebami v souladu s § 44 a 45 výběr cen nebo cenových plánů, které se liší od cenových plánů poskytovaných za normálních obchodních podmínek, tak, aby tyto osoby měly přístup a mohly využívat dílčí služby a veřejně dostupnou telefonní službu (dále jen „zvláštní ceny“). Pro výběrové řízení a určení podnikatelů se použije přiměřeně ustanovení § 39. Využití zvláštních cen nesmí tyto osoby omezovat ve využívání všech veřejně dostupných služeb elektronických komunikací poskytovaných jinými podnikateli. Zvláštní ceny se poskytují osobě se zvláštními sociálními potřebami, která se prokáže podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou telefonní službu, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, doklady podle § 43 odst. 5. Ztráty vzniklé tomuto podnikateli zvláštními cenami hradí stát prostřednictvím Úřadu. Pro výpočet ztráty a její úhradu se použijí ustanovení § 48 a § 49 odst. 1 a 4 obdobně.
(4)
Osobou se zvláštními sociálními potřebami se pro účely tohoto zákona rozumí koncový uživatel, který je zdravotně postiženou osobou podle § 43 odst. 4 písm. a), b), c) nebo d).
(5)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu, který poskytuje zvláštní ceny podle odstavce 3, vede pro účely kontroly čerpání cenového zvýhodnění seznam osob, kterým byla zvláštní cena přiznána.
(6)
Poskytovatelem univerzální služby se rozumí osoba, které byla uložena povinnost poskytovat jednu nebo více dílčích služeb uvedených v odstavci 2 nebo poskytovat zvláštní ceny podle odstavce 3.
(7)
Osoba, které byla zvláštní cena přiznána, je povinna informovat podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, o všech skutečnostech, které mají vliv na podmínky pro poskytnutí zvláštní ceny.
(8)
Vláda stanoví nařízením doklady, kterými se osoby se zvláštními sociálními potřebami prokazují podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou telefonní službu, který poskytuje zvláštní ceny podle odstavce 3, výši cenového zvýhodnění pro tyto osoby, náležitosti seznamů osob podle odstavce 5 a dobu uchovávání těchto seznamů.
§ 39
Určení poskytovatele univerzální služby
(1)
Úřad svůj záměr uložit nebo zrušit jednotlivé povinnosti podle § 38 odst. 2 (dále jen „povinnost poskytovat univerzální službu“) na celém území státu nebo na jeho části konzultuje s dotčenými subjekty podle § 130 a 131. V oznámení uvede zejména
a)
dílčí služby včetně jejich rozsahu, jež budou předmětem povinnosti poskytovat univerzální službu, a území, jehož se bude uložení povinnosti poskytovat univerzální službu týkat,
b)
odůvodnění záměru uložit povinnost poskytovat univerzální službu,
c)
podmínky, které Úřad zamýšlí stanovit v rámci povinnosti poskytovat univerzální službu.
(2)
Po vyhodnocení výsledků konzultace podle odstavce 1 Úřad povinnost poskytovat dílčí službu neuloží, zjistí-li, že poskytování dotčené služby na celém území státu nebo na jeho části je zajištěno za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění univerzální služby podle tohoto dílu, aniž by bylo nutné povinnosti uvedené v § 38 odst. 2 uložit. Jinak vyhlásí výběrové řízení.
(3)
Úřad rozhodnutím zruší uložené povinnosti uvedené v § 38 odst. 2, zjistí-li na základě konzultace podle odstavce 1, že poskytování dotčené služby na celém území státu nebo na jeho části bude zajištěno za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění univerzální služby podle tohoto dílu, aniž by bylo nutné povinnosti uvedené v § 38 odst. 2 uložit. Úřad alespoň jednou za dva roky přezkoumává, zda trvají důvody, na jejichž základě byla uložena povinnost uvedená v § 38 odst. 2. Pokud Úřad na základě přezkumu zjistí, že důvody uložení povinnosti poskytovat dílčí službu podle § 38 odst. 2 netrvají, rozhodne o zrušení této povinnosti včetně vypořádání úhrady čistých nákladů na její poskytování za dobu, kdy byla tato služba poskytována.
(4)
Kritéria hodnocení žádostí o poskytování univerzální služby stanoví Úřad v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Kritéria zahrnují zejména
a)
finanční, technické a odborné podmínky podnikatele pro poskytování univerzální služby,
b)
požadavek, aby náklady na poskytování univerzální služby v požadovaném rozsahu a kvalitě byly co nejnižší.
(5)
Podmínky účasti ve výběrovém řízení stanoví Úřad v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Přihláška podnikatele do výběrového řízení musí obsahovat konkrétní návrh výpočtu ročních čistých nákladů na poskytování univerzální služby, který je v souladu s § 48 odst. 2 až 4, a jejich předpokládanou celkovou výši.
(6)
Úřad je oprávněn po žadateli požadovat, aby předložil nezbytné doklady, kterými prokáže, že může podmínky spojené s oprávněním splnit.
(7)
Vyhlášení výběrového řízení Úřad uveřejní podle § 125, spolu se lhůtou pro podání přihlášek, se všemi podmínkami účasti, požadavky na kvalitu a rozsah poskytovaných služeb, a s kritérii hodnocení žádostí o poskytování univerzální služby.
(8)
Úřad rozhodnutím uloží povinnost poskytovat univerzální službu podnikateli, který podal přihlášku ve lhůtě podle odstavce 7, vyhověl podmínkám účasti ve výběrovém řízení a nejlépe vyhověl stanoveným kritériím hodnocení žádostí. Odůvodněné rozhodnutí Úřad oznámí všem podnikatelům, kteří podali přihlášku ve lhůtě podle odstavce 7.
(9)
Úřad ukládá povinnost poskytovat univerzální službu na celém území státu nebo na jeho části jednomu nebo několika podnikatelům tak, aby byla zajištěna v kterémkoliv pevném místě dostupnost všech dílčích služeb poskytovaných v rámci univerzální služby pro všechny koncové uživatele na celém území státu.
(10)
Úřad zprávu o průběhu a výsledcích výběrového řízení a rozhodnutí o uložení povinnosti podle odstavce 8 uveřejní.
(11)
Na výběrové řízení se přiměřeně použijí ustanovení o obchodní veřejné soutěži podle obchodního zákoníku.
(12)
Úřad je oprávněn vyhlášené výběrové řízení zrušit, a to i po lhůtě stanovené pro předkládání žádostí. Zrušení výběrového řízení Úřad uveřejní.
(13)
Nepodá-li žádný podnikatel přihlášku do výběrového řízení ve lhůtě podle odstavce 7 nebo nebude-li vybrán žádný subjekt pro nesplnění podmínek účasti nebo pro nevyhovění kritériím hodnocení žádostí, Úřad uloží rozhodnutím povinnost poskytovat univerzální službu podniku s významnou tržní silou nebo, neexistuje-li na relevantním trhu podnik s významnou tržní silou, uloží tuto povinnost subjektu, který nejlépe vyhovuje kritériím hodnocení žádostí. Úřad současně rozhodnutím stanoví v souladu s § 45 cenu, za jakou bude v takovém případě univerzální služba poskytována. Úřad provede kvalifikovaný odhad předběžné výše čistých nákladů.
§ 40
Připojení k veřejné telefonní síti a přístup k veřejně dostupné telefonní službě
(1)
Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. a), je povinen vyhovět všem přiměřeným požadavkům uživatelů na jedno připojení v pevném místě k veřejné telefonní síti.
(2)
Připojením v pevném místě k veřejné telefonní síti se rozumí zřízení a zprovoznění koncového bodu sítě v pevném místě.
(3)
Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. b), je povinen vyhovět všem přiměřeným požadavkům uživatelů na přístup v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě.
(4)
Přístupem v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě se rozumí provozování koncového bodu sítě.
(5)
Připojení k veřejné telefonní síti a přístup k veřejně dostupné telefonní službě musí umožnit koncovým uživatelům uskutečňovat národní a mezinárodní telefonní volání, faksimilní komunikaci a přenos dat rychlostmi dostatečnými pro funkční přístup k internetu, s ohledem na technologie užívané většinou účastníků a technickou proveditelnost.
(6)
Nemůže-li poskytovatel univerzální služby uvedený v odstavcích 1 a 3 z důvodů na jeho straně vyhovět přiměřenému požadavku ve lhůtě stanovené podle hodnoty parametrů kvality nebo závazných výkonnostních cílů, je povinen písemně sdělit uživateli do 1 měsíce od obdržení požadavku tuto skutečnost a lhůtu, do které jeho požadavek uspokojí, a současně o této situaci informovat Úřad.
(7)
Prováděcí právní předpis stanoví charakteristiky přiměřených požadavků podle odstavců 1 a 3 a podmínky přístupu k internetu podle odstavce 5.
§ 41
Telefonní seznamy a informace o telefonních číslech
(1)
Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. c), je v souladu s § 95 a 96 povinen vést, distribuovat, vydávat a nejméně jednou ročně aktualizovat telefonní seznam účastníků všech podnikatelů poskytujících veřejně dostupné telefonní služby. Tento telefonní seznam se vydává v tištěné formě a též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Poskytovatel univerzální služby je povinen poskytnout tento telefonní seznam účastníkovi na jeho vyžádání.
(2)
Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. d), je v souladu s § 96 povinen poskytovat koncovým uživatelům, včetně uživatelů veřejných telefonních automatů, úplnou informační službu o telefonních číslech účastníků všech podnikatelů poskytujících veřejně dostupné telefonní služby.
(3)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen
a)
předat poskytovatelům univerzální služby podle odstavců 1 a 2 bezodkladně poté, co byli tito poskytovatelé určeni, osobní údajeosobní údaje svých účastníků-fyzických osob a identifikační údaje svých účastníků-právnických osob s výjimkou údajů těch účastníků, kteří uveřejnění odmítli,
b)
alespoň jednou za 3 měsíce předávat poskytovatelům univerzální služby podle odstavců 1 a 2 aktualizaci údajů uvedených v písmenu a).
Předávající strana má nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů. Poskytovatelé univerzální služby jsou povinni zacházet s těmito údaji nediskriminačním způsobem, zejména je zakázáno upřednostňovat informace o vlastních účastnících na úkor informací o účastnících ostatních podnikatelů poskytujících veřejně dostupné telefonní služby.
(4)
Uložení povinnosti poskytovat univerzální službu podle odstavců 1 a 2 nebrání vydávání telefonních seznamů a poskytování informačních služeb o telefonních číslech jinými subjekty v souladu s § 95 a 96.
(5)
Osobními údajiOsobními údaji podle odstavce 3 jsou jméno, příjmení, popřípadě pseudonym, adresa trvalého pobytu, telefonní číslo a adresa elektronické pošty. U podnikající fyzické osoby se osobní údajeosobní údaje doplňují o místo podnikání. Identifikačními údaji podle odstavce 3 jsou obchodní firma nebo název nepodnikající právnické osoby, adresa sídla, popřípadě adresa sídla organizační složky, adresa a telefonní číslo provozovny a adresa elektronické pošty.
(6)
Součástí telefonního seznamu nebo databáze, podle nichž se poskytují informace o telefonních číslech účastníků, mohou být pouze osobní nebo identifikační údaje v rozsahu podle odstavce 5. Na základě smlouvy lze v seznamu uveřejnit i další údaje účastníka. Osobní a identifikační údaje o účastnících, kteří prokazatelně odmítli jejich uveřejnění, nesmí být uveřejněny. Neuveřejnění je bezplatné.
§ 42
Veřejné telefonní automaty
(1)
Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. e), je povinen ve stanovené geografické oblasti uspokojovat potřeby veřejnosti týkající se počtu veřejných telefonních automatů, jejich geografického pokrytí, kvality poskytované služby a dostupnosti veřejných telefonních automatů pro zdravotně postižené koncové uživatele.
(2)
Poskytovatel univerzální služby uvedený v odstavci 1 je povinen zabezpečovat bezplatný přístup uživatelů
a)
k veřejným telefonním automatům a nepřetržitou funkci veřejných telefonních automatů,
b)
k číslům tísňových volání (§ 33) bez nutnosti použití platebních prostředků.
§ 43
Zvláštní opatření pro zdravotně postižené osoby
(1)
Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. f), je povinen poskytovat zdravotně postiženým osobám přístup k veřejně dostupné telefonní službě rovnocenný s přístupem, který využívají ostatní koncoví uživatelé, včetně přístupu k číslům tísňového volání, k telefonním seznamům, k informační službě o telefonních číslech účastníků a možnost výběru operátora nebo podnikatele poskytujícího veřejně dostupné služby elektronických komunikací.
(2)
Poskytovatel univerzální služby podle odstavce 1 je povinen zdravotně postiženým osobám zejména
a)
pronajmout nebo prodat, požádají-li o to, jedno speciálně vybavené telekomunikační koncové zařízení přiměřené jejich zdravotnímu postižení za cenu standardního telekomunikačního koncového zařízení,
b)
zabezpečovat bezbariérový přístup k vybraným veřejným telefonním automatům, jejich dostupnost a zvláštní vybavení19).
(3)
Charakteristiky funkcí speciálně vybavených telekomunikačních koncových zařízení, která jsou uvedena v odstavci 2, pro různé druhy zdravotního postižení stanoví prováděcí právní předpis.
(4)
Zdravotně postiženými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
držitel průkazu ZTP z důvodu úplné nebo praktické hluchoty,
b)
držitel průkazu ZTP/P,
c)
osoba závislá na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost)20) nebo, jde-li o nezletilou osobu, účastník, který o ni osobně pečuje, nebo
d)
účastník, který vychovává nebo který osobně pečuje o nezletilou osobu, která mu byla svěřena do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu a která je držitelem průkazu podle písmene a) nebo b).
(5)
Vláda stanoví nařízením doklady, kterými fyzická osoba prokazuje poskytovateli univerzální služby zdravotní postižení.
§ 44
Doplňkové služby
(1)
Systémem předplatného se rozumí služba, jejímž prostřednictvím si spotřebitelspotřebitel může předplatit přístup k veřejné telefonní síti a využívání veřejně dostupných telefonních služeb.
(2)
Selektivním zamezením odchozích volání se rozumí služba, která účastníku umožňuje na jeho žádost bezplatně zamezit odchozí volání na požadované typy čísel nebo skupiny čísel, je-li to technicky proveditelné.
(3)
Položkovým vyúčtováním ceny se rozumí bezplatné vyúčtování ceny obsahující rozpis jednotlivých volání. Neobsahuje položky za volání, která účastník neplatí, včetně volání na čísla určená pro bezplatné volání.
(4)
Poskytovatel univerzální služby je povinen umožnit uživateli přiměřenou úroveň kontroly jeho účtu, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Přiměřenou úrovní kontroly účtu se rozumí bezplatný přístup uživatele k informacím o výši jeho hovorného a stavu jeho vyúčtování ceny, včetně informací o jím zvoleném cenovém plánu.
(5)
Rozsah vyúčtování ceny uvedeného v odstavci 3 stanoví Úřad opatřením obecné povahy.
§ 45
Cenová dostupnost
(1)
Úřad na základě svého sledování a vyhodnocování vývoje úrovně cen univerzální služby s ohledem na spotřebitelské ceny, inflaci a průměrnou mzdu obyvatel posuzuje cenovou dostupnost univerzální služby. Za tím účelem je poskytovatel univerzální služby povinen předkládat Úřadu přehled platných cen dílčích služeb, včetně určených podmínek, a jejich změny nejpozději 1 měsíc před nabytím platnosti těchto cen.
(2)
Poskytovatel univerzální služby je povinen uplatňovat jednotné ceny na území státu nebo jeho části, kde poskytuje tuto službu, a respektovat ceny stanovené Úřadem podle tohoto zákona. Úřad při zajišťování dostupnosti univerzální služby bude minimalizovat nezbytné zásahy do běžných obchodních podmínek.
§ 46
Podmínky poskytování dalších služeb
Jestliže poskytovatel univerzální služby poskytuje další služby nebo telekomunikační koncová zařízení nad rámec povinností uložených podle § 38 odst. 2 písm. a) až g) nebo povinnosti podle § 38 odst. 3, je povinen stanovit smluvní a všeobecné podmínky (§ 63) tak, aby účastník nemusel platit za ty služby elektronických komunikací nebo ta telekomunikační koncová zařízení, které nejsou nezbytné nebo nejsou vyžadovány pro poskytnutí požadované dílčí služby.
§ 47
Kvalita univerzální služby
(1)
Poskytovatel univerzální služby je povinen plnit hodnoty parametrů kvality a výkonnostní cíle jednotlivých dílčích služeb.
(2)
Poskytovatel univerzální služby je povinen každoročně uveřejňovat a současně Úřadu předkládat informace o výsledcích poskytování univerzální služby a vyhodnocení výkonnostních cílů podle stavu k 31. prosinci kalendářního roku, a to nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku.
(3)
Úřad je oprávněn opatřením obecné povahy stanovit obsah, formu a způsob uveřejnění informací podle odstavce 2 s cílem, aby koncoví uživatelé měli přístup k úplným, srovnatelným a přehledným údajům.
(4)
V případě důvodných pochybností ohledně přesnosti a srovnatelnosti údajů o plnění výkonnostních cílů, které poskytovatel univerzální služby předkládá Úřadu podle odstavce 2, je Úřad oprávněn rozhodnout o ověření těchto údajů třetím subjektem, u něhož je zajištěna nestrannost a nezávislost na poskytovateli univerzální služby. Náklady na ověření nese dotčený poskytovatel univerzální služby.
(5)
Parametry kvality univerzální služby, jejich mezní hodnoty a výkonnostní cíle stanoví prováděcí právní předpis.
§ 48
Výpočet čistých nákladů na poskytování univerzální služby
(1)
Úřad vypočítá čisté náklady na poskytování univerzální služby postupem podle odstavců 2 až 7. Byl-li poskytovatel univerzální služby vybrán ve výběrovém řízení, vychází Úřad z výpočtu čistých nákladů na poskytování univerzální služby navrženého poskytovatelem v přihlášce do výběrového řízení podle § 39 odst. 5.
(2)
Čistými náklady se rozumí náklady, které se vypočítají jako rozdíl mezi efektivně a účelně vynaloženými náklady podnikatele s povinností poskytovat univerzální službu a efektivně a účelně vynaloženými náklady podnikatele bez povinnosti poskytovat univerzální službu, včetně přiměřené míry návratnosti investic a se zohledněním nákladů, kterým by se podnikatel vyhnul, kdyby neměl povinnost poskytovat univerzální službu, a se zohledněním tržních výhod, které vznikly podnikateli při poskytování univerzální služby. Čisté náklady se počítají za kalendářní rok, v němž měl poskytovatel univerzální služby povinnost poskytovat dílčí službu (dále jen „zúčtovací období“).
(3)
Čisté náklady mohou zahrnovat pouze náklady na plnění povinností uvedených v § 38 odst. 2. Výpočet čistých nákladů na splnění jednotlivých povinností uložených v rámci univerzální služby se provádí pro každou povinnost odděleně; je zakázáno dvojí zaúčtování jakýchkoli přímých nebo nepřímých nákladů a tržních výhod.
(4)
Celkové čisté náklady na poskytování univerzální služby všemi dotčenými podnikateli se vypočítají jako součet čistých nákladů na splnění jednotlivých povinností uložených v rámci univerzální služby.
(5)
Úplné podklady umožňující správný výpočet čistých nákladů za zúčtovací období předloží poskytovatel univerzální služby Úřadu do 31. července kalendářního roku následujícího po zúčtovacím období. Poskytovatel univerzální služby odpovídá za správnost a úplnost jím předloženého výpočtu a předložených dokladů a podkladů. Výpočet čistých nákladů provádí Úřad na základě výpočtu čistých nákladů, provedeného poskytovatelem univerzální služby podle odstavců 2 a 3 a účetních dokladů, popřípadě dalších podkladů poskytovatele univerzální služby, kterými musí být tyto výpočty doloženy. Pokud Úřad zjistí, že podklady poskytovatele univerzální služby jsou neúplné nebo mají nedostatky, stanoví poskytovateli přiměřenou lhůtu k jejich doplnění, popřípadě k opravě. Neprovede-li poskytovatel ve stanovené lhůtě nápravu, Úřad nezahrne náklady na splnění povinnosti uložené v rámci univerzální služby, které se neúplná či nedostatečná dokumentace týká, do čistých nákladů na poskytování univerzální služby.
(6)
Úřad ověří správnost a úplnost podkladů do 6 týdnů od jejich předložení nebo doplnění podle odstavce 5, popřípadě ověřením pověří třetí subjekt, u něhož je zajištěna nestrannost a nezávislost na poskytovateli univerzální služby. Závěry ověření, výsledek a způsob výpočtu čistých nákladů na poskytování univerzální služby Úřad uveřejní. Chyby v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti Úřad opraví a bezodkladně uveřejní.
(7)
Postup Úřadu při výpočtu a stanovení čistých nákladů na poskytování univerzální služby, včetně kritérií posuzování neúnosné zátěže, postupu pro výpočet čistých nákladů na poskytování dílčí služby, postup pro vymezení tržních výhod podle odstavce 2 a doklady, kterými musí být tyto výpočty doloženy, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 49
Financování univerzální služby
(1)
Žádost o úhradu čistých nákladů je poskytovatel univerzální služby povinen podat Úřadu nejpozději do 31. července kalendářního roku následujícího po zúčtovacím období.
(2)
Úřad rozhodne, zda výše čistých nákladů na poskytování univerzální služby stanovená podle § 48 představuje pro jejího poskytovatele neúnosnou zátěž. V případě, že výše čistých nákladů představuje pro tohoto poskytovatele neúnosnou zátěž, Úřad současně rozhodne o výši úhrady těchto nákladů. Lhůta, ve které musí být částka poukázána poskytovateli univerzální služby, nesmí být delší než 3 měsíce ode dne právní moci rozhodnutí podle věty druhé.
(3)
Čisté náklady podle odstavce 2 hradí stát prostřednictvím Úřadu.
(4)
Došlo-li k čerpání úhrady nákladů na poskytování univerzální služby podle odstavce 2 na základě nesprávných nebo neúplných údajů poskytovatele univerzální služby, Úřad toto své rozhodnutí zruší a znovu ve věci výše úhrady nákladů na poskytování univerzální služby rozhodne. Poskytovatel univerzální služby je povinen neoprávněně čerpané finanční prostředky vrátit nejpozději do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí, jímž bylo Úřadem rozhodnuto o úhradě nákladů na poskytování univerzální služby v nové výši nebo úhrada nebyla přiznána. Poskytovatel univerzální služby je zároveň povinen zaplatit penále za neoprávněné čerpání finančních prostředků ve výši 1 promile denně z částky rovnající se rozdílu částky uvedené ve zrušeném rozhodnutí o výši úhrady nákladů na poskytování univerzální služby a částky uvedené v novém rozhodnutí ve věci podle věty první. Penále je příjmem státního rozpočtu. Úřad může z důvodu zamezení tvrdosti penále snížit nebo výjimečně i prominout.
§ 50
Obsah výroční zprávy univerzální služby
(1)
Úřad uveřejní výroční zprávu za dané zúčtovací období, jejíž součástí je alespoň
a)
výsledek výpočtu čistých nákladů na splnění jednotlivých povinností uložených v rámci univerzální služby a celkové čisté náklady na poskytování univerzální služby,
b)
určení tržních výhod, které vznikly poskytovatelům univerzální služby v souvislosti s jejím poskytováním, včetně jejich peněžního vyčíslení, a
c)
informace o provedených úhradách čistých nákladů.
(2)
Výroční zpráva univerzální služby tvoří součást výroční zprávy o činnosti Úřadu podle § 110.
Díl 7
Analýza relevantních trhů a určení podniku s významnou tržní silou
§ 51
Analýza relevantních trhů
(1)
Úřad provádí v intervalu 1 až 3 let analýzu relevantních trhů stanovených podle § 52 za účelem zjištění, zda tyto trhy jsou efektivně konkurenční. Analýzu trhu Úřad vydává jako opatření obecné povahy. Interval těchto analýz Úřad zvolí podle situace ve vývoji tržních podmínek. Efektivně konkurenčním trhem není trh, na němž působí jeden nebo více podniků s významnou tržní silou a kde nápravná opatření vnitrostátního práva nebo práva Společenství v oblasti hospodářské soutěže nepostačují k řešení daného problému. Informaci o zahájení provádění analýzy relevantního trhu Úřad uveřejní.
(2)
Výsledky analýzy Úřad po konzultaci podle § 130 a 131 uveřejní včetně stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. V případě zjištění, že trh není efektivně konkurenční, Úřad jako součást výsledků analýzy uvede návrh na stanovení podniku s významnou tržní silou a návrh povinností uvedených v odstavci 3, 4 nebo 9, které hodlá uložit za účelem nápravy.
(3)
Úřad podle výsledku analýzy relevantního trhu stanoví rozhodnutím podnik s významnou tržní silou a uloží mu jednu nebo zároveň několik z následujících povinností
a)
průhlednosti podle § 82,
b)
nediskriminace podle § 77 a 81,
c)
oddělené evidence nákladů a výnosů podle § 86,
d)
přístupu k specifickým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům podle § 84,
e)
poskytování služby pronájmu okruhů, v rozsahu minimálního souboru pronajímaných okruhů, na celém území státu nebo jeho části podle § 76,
f)
umožnění volby a předvolby operátora podle § 70 odst. 1, nebo
g)
související s regulací cen podle § 56 a 57.
Účastníkem tohoto řízení je pouze podnik, o jehož právech a povinnostech má být rozhodováno.
(4)
Úřad je oprávněn kromě povinností uvedených v odstavci 3 uložit rozhodnutím podnikům s významnou tržní silou jiné povinnosti týkající se přístupu. Úřad uloží tyto jiné povinnosti po obdržení souhlasného stanoviska Komise.
(5)
Pokud povinnosti podle odstavců 3, 4 a 9 na relevantním trhu již existují, Úřad rozhodne o jejich zachování, změně nebo zrušení.
(6)
Zjistí-li Úřad na základě zpracované analýzy, že relevantní trh je efektivně konkurenční, rozhodne o zrušení povinností uložených podle odstavců 3, 4 a 9.
(7)
Rozhodnutí podle odstavců 3 až 6 Úřad uveřejní podle § 125.
(8)
V případě nadnárodních trhů Úřad postupuje v souladu s právem Společenství a provede společně s dotčenými národními regulačními úřady analýzu relevantního trhu a popřípadě stanoví rozhodnutím podnik s významnou tržní silou na daném trhu. Po projednání s dotčenými národními regulačními úřady Úřad rozhodne o uložení, zachování, změně nebo zrušení povinností uvedených v odstavcích 3, 4 a 9. Nadnárodním trhem se pro účely tohoto zákona rozumí trh přesahující území České republiky, který zasahuje území Společenství nebo jeho podstatnou část.
(9)
Stanovil-li Úřad podle odstavce 3 podnik s významnou tržní silou na některém relevantním trhu pro koncové uživatele a dospěl-li po provedení konzultace v souladu s § 130 a 131 k závěru, že nápravy nebude dosaženo uložením povinností podle odstavce 3, je oprávněn tomuto podniku nebo těmto podnikům rozhodnutím zakázat
a)
neodůvodněné nebo nepřiměřené zvýhodňování některých koncových uživatelů,
b)
nepřiměřené vzájemné vázání služeb,
c)
účtování neúměrně vysokých cen, nebo
d)
omezování hospodářské soutěže stanovením dumpingových cen.
§ 52
Relevantní trh
(1)
Úřad stanoví opatřením obecné povahy pro účely tohoto zákona relevantní trhy v oboru elektronických komunikací, včetně kritérií pro vymezení relevantního trhu a kritérií pro hodnocení významné tržní síly, s přihlédnutím k rozhodnutím, doporučením a pokynům Komise23). V odůvodnění opatření obecné povahy Úřad uvede kromě svého zdůvodnění i stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
(2)
V případě, že Úřad hodlá vymezit další relevantní trhy, než jsou stanoveny opatřením podle odstavce 1, návrh vymezení takových trhů konzultuje podle § 130 a 131.
(3)
V případě relevantního trhu, u kterého byla uplatněna regulace podle § 51 a který nadále není podle odstavce 1 stanoven relevantním trhem, Úřad rozhodne o zrušení stanovení podniku s významnou tržní silou a o zrušení uložených povinností podle § 51.
§ 53
Podnik s významnou tržní silou
(1)
Právnická nebo fyzická osoba vykonávající v jakékoliv formě trvalou hospodářskou nebo obchodní činnost v oblasti elektronických komunikací, která má samostatně nebo ve spojení s jedním nebo více subjekty na relevantním trhu takové ekonomické postavení, které jí umožňuje chovat se ve značné míře nezávisle na konkurenci, zákaznících a spotřebitelíchspotřebitelích, je podnikem s významnou tržní silou.
(2)
Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu se považuje za podnik s významnou tržní silou i na úzce souvisejícím trhu, pokud vazby mezi těmito trhy umožňují přenesení tržního vlivu z relevantního trhu na související trh, a tím vedou k posílení celkové tržní síly tohoto subjektu.
(3)
Na relevantním trhu může být označen jeden subjekt jako podnik se samostatnou významnou tržní silou nebo více subjektů se společnou významnou tržní silou.
(4)
Kritéria pro posuzování, zda má více subjektů společnou významnou tržní sílu, stanoví prováděcí právní předpis.
Díl 8
Ceny a regulace cen
Ceny
§ 54
(1)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací a poskytovatel univerzální služby je povinen
a)
uveřejnit ceny služeb a jejich změny, včetně určených podmínek, podle zvláštního právního předpisu24) před nabytím platnosti těchto cen, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup,
b)
předkládat v elektronické formě platné ceny služeb a jejich změny, včetně určených podmínek bezodkladně na vyžádání Úřadu.
(2)
Úřad uveřejňuje srovnávací přehled o aktuálních cenách, kvalitě a podmínkách poskytování veřejně dostupné telefonní služby jednotlivých podnikatelů, a to ve formě, která umožňuje koncovým uživatelům tyto údaje jednoduchým způsobem vzájemně porovnat.
§ 55
(1)
Podnikatel, který je povinen poskytovat službu podle § 34, a podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu, který je povinen poskytovat službu podle § 70, sjedná ceny za propojení v souvislosti s poskytováním těchto služeb tak, aby tyto ceny byly nákladově orientovány.
(2)
Nákladově orientovanou cenou se rozumí cena, která zahrnuje efektivně a účelně vynaložené náklady a přiměřený zisk. Tato cena se sjedná tak, aby zajistila návratnost investic v přiměřeném časovém období a zohlednila příslušná rizika.
(3)
V případě, že ceny za poskytování služeb podle § 34 nebo § 70 jsou účtovány přímo účastníkovi, je dotčená osoba povinna sjednat tyto ceny tak, aby neodrazovaly účastníky od využívání těchto služeb.
(4)
Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu, který poskytuje službu pronájmu okruhů, sjedná ceny okruhů patřících do minimálního souboru pronajímaných okruhů tak, aby
a)
byly nezávislé na způsobu použití, který uživatelé pronajatých okruhů zavedou,
b)
cena za zřízení a cena za pronájem okruhu byla sjednána odděleně.
(5)
Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu, který poskytuje službu minimálního souboru pronajímaných okruhů, může v konkrétním případě sjednat ceny nebo dodací podmínky jiné, než jsou jím uveřejněné ceny a dodací podmínky této služby, jen se souhlasem Úřadu. Úřad o souhlasu rozhodne.
§ 56
Regulace cen
(1)
Při regulaci cen v oblasti elektronických komunikací postupuje Úřad podle tohoto zákona. Regulací cen se rozumí stanovení nebo přímé usměrňování výše cen bez daně z přidané hodnoty.
(2)
Úřad je oprávněn uplatnit regulaci cen, včetně podmínek ovlivňujících cenu, za univerzální službu poskytovanou poskytovatelem univerzální služby a za služby poskytované podnikem s významnou tržní silou na relevantním trhu rozhodnutím o ceně.
(3)
Úřad sleduje a vyhodnocuje vývoj úrovně cen, jež jsou nebo mohou být podle odstavce 2 předmětem regulace cen v oblasti elektronických komunikací.
(4)
Úřad je povinen při uplatňování cenové regulace brát do úvahy ochranu zájmů subjektu, jehož ceny jsou regulovány tak, aby cena plynoucí z rozhodnutí Úřadu byla přinejmenším nákladová; to neplatí pro služby podle § 43.
§ 57
Uplatnění regulace cen
(1)
V případě, že analýza relevantního trhu souvisejícího s propojením nebo přístupem provedená podle § 51 prokáže, že tento trh není efektivně konkurenční zejména tím, že dochází k uplatňování nepřiměřeně vysoké nebo nepřiměřeně nízké ceny v neprospěch koncových uživatelů, a jestliže by opatření podle § 51 odst. 3 písm. a) až f) nevedla k nápravě, je Úřad oprávněn uplatnit regulaci cen na tomto relevantním trhu vydáním rozhodnutí o ceně.
(2)
V případě, že analýza relevantního trhu pro koncové uživatele provedená podle § 51 prokáže, že tento trh není efektivně konkurenční, a jestliže by opatření podle odstavce 1 nevedlo k nápravě, je Úřad oprávněn uplatnit regulaci cen na tomto relevantním trhu vydáním rozhodnutí o ceně.
(3)
Při uplatnění regulace cen podle odstavců 1 a 2 vůči podniku s významnou tržní silou je Úřad povinen v rozhodnutí o ceně zohlednit investice provedené dotčeným podnikem, příslušná rizika a umožnit mu návratnost investic v přiměřeném časovém období.
(4)
Jestliže cena uplatněná podle § 55 odst. 3 odrazuje účastníka od využívání služeb podle § 34 nebo § 70, je Úřad oprávněn uplatnit regulaci cen těchto služeb vydáním rozhodnutí o ceně. Při uplatnění regulace ceny za přenositelnost telefonních čísel pro účastníky Úřad nesmí stanovit specifické nebo společné ceny.
§ 58
Způsob regulace cen
(1)
Způsoby regulace cen, které je Úřad oprávněn uplatnit za podmínek stanovených v § 57, jsou
a)
stanovení minimálních nebo maximálních cen,
b)
usměrňování vývoje cen stanovením podmínek, kterými jsou
1.
maximální rozsah možného zvýšení ceny ve vymezeném období,
2.
maximální podíl, v němž je možné promítnout do ceny zvýšení cen určených vstupů ve vymezeném období, nebo
3.
závazný postup při tvorbě ceny nebo při její kalkulaci, včetně povinnosti nákladové orientace, stanovení efektivně a účelně vynaložených nákladů a přiměřeného zisku,
c)
časově omezený zákaz zvyšování cen nad dosud platnou úroveň na relevantním trhu (dále jen „cenové moratorium“); cenové moratorium lze stanovit nejdéle na dobu 12 měsíců.
(2)
Při regulaci ceny podle odstavce 1 písm. a) může Úřad stanovit cenu vycházející z cen srovnatelných trhů.
(3)
Způsoby regulace cen lze účelně spojovat.
§ 59
Rozhodnutí o ceně
(1)
Rozhodnutí o ceně musí obsahovat v odůvodnění i metodu postupu Úřadu, která byla podkladem k rozhodnutí. Úřad návrh rozhodnutí o ceně konzultuje podle § 130 a 131.
(2)
Rozhodnutí o ceně Úřad uveřejní.
§ 60
Povinnosti podniku s významnou tržní silou
(1)
Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu, který má na základě rozhodnutí Úřadu povinnost nákladové orientace cen, je povinen na žádost Úřadu prokázat, že uplatněné ceny jsou nákladově orientované a jsou v souladu s metodikou oddělené evidence nákladů podle § 86. Pro kontrolu výpočtu nákladů může Úřad použít metody, které nejsou závislé na metodách používaných dotčeným podnikem s významnou tržní silou, popřípadě použít ceny srovnatelných trhů.
(2)
Dojde-li Úřad na základě kontroly podle odstavce 1 k závěru, že dotčená osoba neplní povinnosti nákladové orientace cen, uloží tomuto subjektu rozhodnutím povinnost tyto ceny upravit. Toto rozhodnutí musí obsahovat odůvodnění.
HLAVA IV
Práva a povinnosti podnikatelů, účastníků, spotřebitelů a koncových uživatelů
Díl 1
Poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a zajišťování veřejných komunikačních sítí
§ 61
(1)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen poskytovat tuto službu nepřetržitě po všechny dny v roce, nestanoví-li zákon jinak, a v kvalitě stanovené podle § 71.
(2)
V případech, kdy je ohroženo nebo přerušeno nepřetržité poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je Úřad oprávněn rozhodnout o opatřeních nezbytných k udržení nebo obnovení tohoto poskytování a v případě potřeby uloží podnikateli, který poskytuje dílčí službu podle § 38 odst. 2, aby zajistil další poskytování této dílčí služby těm uživatelům, u kterých je její nepřetržité poskytování ohroženo nebo přerušeno.
(3)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen zajistit nepřetržitý přístup k číslům tísňového volání, vyjma případů uvedených v § 33 odst. 11.
(4)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen vést aktuální databázi všech svých účastníků veřejně dostupné telefonní služby. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím mobilní sítě elektronických komunikací v této databázi vede rovněž jemu dostupné údaje o aktivovaných předplacených kartách v jeho mobilní síti. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je oprávněn pro účely databáze účastníků získávat a používat jejich rodná čísla.
(5)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací neodpovídá při poskytování této služby za obsah přenášených zpráv.
(6)
Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť je povinen zajišťovat uskutečnění všech mezinárodních volání do Evropského telefonního číslovacího prostoru. Právo podnikatele na úhradu nákladů za přenos těchto volání v jeho síti není tímto dotčeno.
§ 62
(1)
Podnikatel zajišťující sítě elektronických komunikací, nebo poskytující služby elektronických komunikací je povinen používat pro poskytování služeb, určování technických rozhraní a síťových funkcí v míře nezbytně nutné pro zabezpečení interoperability služeb a k rozšíření možností výběru pro uživatele normy a specifikace, jejichž seznam je uveřejňován v Úředním věstníku Evropské unie jako základ pro podporu harmonizovaného zajišťování sítí elektronických komunikací, poskytování služeb elektronických komunikací, přiřazených prostředků a doplňkových služeb.
(2)
Pokud normy nebo specifikace podle odstavce 1 nebyly uveřejněny, použijí se normy nebo specifikace přijaté evropskými organizacemi pro normalizaci. Pokud takové normy a specifikace neexistují, použijí se přiměřeně mezinárodní normy nebo doporučení přijatá Mezinárodní telekomunikační unií (ITU), Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) nebo Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC).
(3)
S využitím norem a specifikací uvedených v odstavcích 1 a 2 Úřad sestavuje síťové plány, které jsou podnikatelé zajišťující sítě elektronických komunikací nebo poskytující služby elektronických komunikací povinni dodržovat. Síťové plány Úřad vydává jako opatření obecné povahy.
§ 63
Uveřejňování informací a náležitosti smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací
(1)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen uveřejnit v každé své provozovně a též způsobem umožňujícím dálkový přístup pro koncové uživatele tyto údaje a jejich změny:
a)
své jméno, příjmení, bydliště a identifikační číslo nebo obchodní firmu, jde-li o fyzickou podnikající osobu, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo (místo podnikání) a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu,
b)
popis nabízené veřejně dostupné telefonní služby, zaručenou úroveň její kvality, včetně informace o možnostech selektivního zamezení volání,
c)
nabídku druhů servisních služeb,
d)
podrobné údaje týkající se cen a cenových plánů a jejich struktury, včetně cenových plánů pro osoby s nízkými příjmy nebo se zvláštními sociálními potřebami,
e)
údaje o poskytování služeb pro zdravotně postižené osoby,
f)
údaje o způsobu získávání aktuálních informací o všech platných cenách poskytovaných služeb,
g)
údaje o poskytování informačních a operátorských služeb a telefonních seznamů,
h)
informaci o termínech a způsobu vyúčtování ceny a placení, včetně druhů vyúčtování,
i)
podmínky pro obnovení a ukončení služby,
j)
způsob uplatnění reklamace vad poskytované služby a reklamace vyúčtování cen za poskytnuté služby, včetně údajů o tom, kde a v jakých lhůtách lze reklamaci uplatnit,
k)
informaci o způsobech náhrady škody, které budou použity v případě nedodržení úrovně kvality služby nebo v případě přerušení poskytování služby ze zavinění podnikatele poskytujícího službu,
l)
informaci o způsobu řešení sporů týkajících se předmětu smlouvy mimo soudní nebo správní řízení,
m)
informace o právech koncových uživatelů týkajících se univerzální služby a o doplňkových službách,
n)
všeobecné podmínky veřejně dostupné telefonní služby.
(2)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen vypracovat návrh smlouvy o poskytování této služby, který musí obsahovat náležitosti uvedené v odstavci 3, a uveřejnit ho v každé své provozovně a též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Součástí návrhu smlouvy jsou všeobecné podmínky veřejně dostupné služby elektronických komunikací.
(3)
Smlouva s uživatelem musí obsahovat
a)
u podnikatele poskytujícího služby jméno, příjmení, bydliště a identifikační číslo nebo obchodní firmu, jde-li o fyzickou podnikající osobu, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo (místo podnikání) a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu,
b)
je-li uživatelem
1.
podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby,
2.
podnikající fyzická osoba, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
3.
nepodnikající osoba, jméno a příjmení, bydliště, datum narození a rodné číslo fyzické osoby, bylo-li přiděleno, nebo název a sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby,
c)
popis poskytované služby, zaručenou úroveň její kvality a datum zahájení jejího poskytování,
d)
nabídku druhů servisních služeb,
e)
údaje o způsobu získávání aktuálních informací o všech platných cenách služeb,
f)
informaci o termínech a způsobu vyúčtování ceny a placení,
g)
dobu, na kterou je smlouva uzavřena, a výpovědní dobu,
h)
podmínky pro obnovení a ukončení služby,
i)
způsob uplatnění reklamace vad poskytované služby a reklamace vyúčtování cen za poskytnuté služby, včetně údajů o tom, kde a v jakých lhůtách lze reklamaci uplatnit,
j)
smluvní pokuty za nedodržení nebo porušení smluvních povinností,
k)
ujednání o náhradě škody a vrácení peněz, která budou použita v případě nedodržení úrovně kvality služby stanovené ve smlouvě nebo v případě přerušení poskytování služby ze zavinění podnikatele poskytujícího službu,
l)
informaci o způsobu řešení sporů týkajících se předmětu smlouvy mimo soudní nebo správní řízení,
m)
způsob vyrozumění účastníka o změně smluvních podmínek.
(4)
Uživatel, který požaduje připojení k veřejné komunikační síti nebo přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací, má právo uzavřít smlouvu s jedním nebo s více podnikateli, kteří takové služby poskytují.
(5)
Úřad může podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací uložit rozhodnutím, aby provedl změnu všeobecných podmínek pro veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, jsou-li v rozporu s tímto zákonem nebo prováděcími právními předpisy k tomuto zákonu nebo pokud je to nezbytné k dosažení ochrany spotřebitelůspotřebitelů, a to z důvodu nekalých, klamavých nebo agresivních obchodních praktik nebo z důvodu diskriminace spotřebitelespotřebitele24a).
(6)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen na své náklady nejméně 1 měsíc před nabytím účinnosti podstatné změny smluvních podmínek, která pro účastníka představuje jejich zhoršení, odpovídajícím způsobem vyrozumět účastníka o této změně a současně jej informovat o jeho právu vypovědět smlouvu bez sankce, jestliže nové podmínky nebude akceptovat. Účastník má právo bez sankce vypovědět smlouvu na základě oznámení o návrhu podstatných změn smluvních podmínek, které představuje jejich zhoršení.
§ 64
Vyúčtování ceny, reklamace
(1)
Účastník, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby.
(2)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací prostřednictvím veřejné telefonní sítě je povinen elektronicky nebo v tištěné formě poskytovat bezplatně podle výběru účastníka, popřípadě uživatele, tato vyúčtování ceny za poskytnuté služby:
a)
vyúčtování ceny podle druhu služby, nebo
b)
souhrnné vyúčtování ceny jednou položkou.
Vyúčtování ceny neobsahuje položky za volání nebo jiné služby elektronických komunikací, které účastník neplatí, včetně volání na čísla pro přístup ke službám na účet volaného. U předplacených karet se vyúčtování ceny neposkytuje.
(3)
Je-li podnikatel uvedený v odstavci 2 poskytovatelem univerzální služby s povinností podle § 38 odst. 2 písm. g) bodu 3, poskytne spotřebitelispotřebiteli jen jedno bezplatné vyúčtování ceny podle výběru spotřebitelespotřebitele.
(4)
Podnikatel, včetně poskytovatele univerzální služby, který předkládá vyúčtování ceny obsahující rozpis jednotlivých volání, poskytne na žádost účastníka za úplatu i vhodnou alternativu tohoto vyúčtování ceny zajišťující zvýšenou ochranu soukromí účastníka, například neuvedením části volaného čísla ve vyúčtování ceny.
(5)
Po dohodě s účastníkem, popřípadě uživatelem, podnikatel předloží vyúčtování ceny i v jiné formě než tištěné.
(6)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací prostřednictvím veřejné telefonní sítě je povinen ve vyúčtování ceny vyznačit zúčtovací období, které nesmí být delší než 90 kalendářních dnů a v případě poskytování univerzální služby 35 kalendářních dnů, nedohodne-li s účastníkem jiné období, a zajistit podání vyúčtování ceny tak, aby mohlo být účastníkovi dodáno do 15 dnů ode dne ukončení zúčtovacího období, a to způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem2) nebo jiným způsobem, byl-li tento jiný způsob dodání s účastníkem, popřípadě uživatelem dohodnut.
(7)
Účastník, popřípadě uživatel má právo uplatnit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytovanou veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.
(8)
Reklamaci na vyúčtování ceny je účastník, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne dodání vyúčtování ceny za poskytnutou službu, jinak právo zanikne. Není-li vzhledem k druhu poskytované služby vyúčtování ceny dodáváno, je oprávněn reklamaci uplatnit do 2 měsíců ode dne poskytnutí služby. Podání reklamace nemá odkladný účinek, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podání reklamace má odkladný účinek. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.
(9)
Reklamaci na poskytovanou službu je účastník, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne vadného poskytnutí služby, jinak právo zanikne.
(10)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací prostřednictvím veřejné telefonní sítě je povinen vyřídit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytování služby bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce ode dne doručení reklamace. Vyžaduje-li vyřízení reklamace projednání se zahraničním provozovatelem, je povinen reklamaci vyřídit nejpozději do 2 měsíců ode dne jejího dodání.
(11)
Pokud se strany nedohodnou jinak, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací prostřednictvím veřejné telefonní sítě povinen v případě, že dojde k vyúčtování ceny za službu v neprospěch účastníka, vrátit mu rozdíl ceny způsobem a ve lhůtách stanovených všeobecnými podmínkami služby, nejpozději však do 1 měsíce od vyřízení reklamace. Po splnění těchto povinností a uspokojení těchto práv uživatele není podnikatel poskytující službu povinen uhrazovat uživatelům služby náhradu škody, která jim vznikne v důsledku přerušení služby.
(12)
Pokud službu bylo možno využít jen částečně, anebo ji nebylo možno využít vůbec pro závadu technického nebo provozního charakteru na straně podnikatele poskytujícího službu, je tento povinen zajistit odstranění závady a přiměřeně snížit cenu nebo po dohodě s účastníkem zajistit poskytnutí služby náhradním způsobem. Podnikatel poskytující službu elektronických komunikací není povinen uhrazovat jejím uživatelům náhradu škody, která jim vznikne v důsledku přerušení služby nebo vadného poskytnutí služby.
(13)
Rozsah vyúčtování ceny podle odstavce 2 písm. a) stanoví Úřad opatřením obecné povahy.
§ 65
Neplacení nebo opožděné placení účtu
(1)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací prostřednictvím veřejné telefonní sítě je povinen před započetím poskytování služby prokazatelně upozornit účastníka na důsledky neplacení telefonních účtů. Náklady za prokazatelné upozornění hradí podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.
(2)
Nezaplatil-li účastník ve lhůtě splatnosti uvedené na vyúčtování ceny za poskytnuté služby, podnikatel uvedený v odstavci 1 jej prokazatelně upozorní a stanoví náhradní lhůtu plnění ne kratší než 1 týden ode dne dodání upozornění. Po marném uplynutí náhradní lhůty může podnikatel účastníku omezit poskytování dotčené samostatně účtované služby zamezením aktivního přístupu ke službě, s výjimkou uskutečňování volání na čísla tísňového volání. Cena za prokazatelné upozornění musí být nákladově orientovaná.
(3)
Podnikatel uvedený v odstavci 1 může ukončit smluvní vztah nebo nezřídit účastníkovi přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací v případech, kdy účastník úmyslně uvedl nesprávné osobní nebo identifikační údaje nebo soustavně opožděně platil nebo soustavně neplatil cenu za služby uvedené ve vyúčtování ceny, a to pouze po prokazatelném upozornění účastníka. Soustavným opožděným placením se pro účely tohoto ustanovení rozumí zaplacení nejméně 2 po sobě jdoucích vyúčtování ceny po lhůtě splatnosti. Soustavným neplacením se pro účely tohoto ustanovení rozumí existence nejméně 3 nezaplacených vyúčtování ceny.
§ 66
Informační a operátorské služby
(1)
Podnikatel, který přiděluje telefonní čísla účastníkům, je povinen na žádost osoby, která poskytuje veřejně dostupné informační služby o telefonních číslech nebo poskytuje účastnické seznamy, jí předat dostupné osobní a identifikační údaje účastníků za podmínek podle § 41 odst. 3 písm. b) a věty poslední a v rozsahu podle § 41 odst. 5 s výjimkou údajů těch účastníků, kteří uveřejnění odmítli. Tyto údaje předá ve smluveném formátu, za rovných a objektivních podmínek a v cenách, které jsou nákladově orientované a nediskriminační. Předávající strana u předávaných údajů rovněž vždy uvede skutečnost, že účastník uvedl, že si nepřeje být kontaktován za účelem marketingu.
(2)
Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť je povinen umožnit všem koncovým uživatelům veřejné telefonní sítě přístup k operátorským službám a nejméně k jedné informační službě o telefonních číslech účastníků všech podnikatelů poskytujících veřejně dostupné telefonní služby.
§ 67
Identifikace zlomyslných nebo obtěžujících volání
(1)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen na žádost svého účastníka a na jeho náklady zajistit službu identifikace účastnického čísla, z kterého byla uskutečněna zlomyslná nebo obtěžující volání, a to zpětně u konkrétních volání, která účastník označí jako zlomyslná nebo obtěžující, nejpozději však do 2 měsíců ode dne uskutečnění takového volání.
(2)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen v případě žádosti poskytnout podnikateli podle odstavce 1 údaje nezbytné pro identifikaci účastnického čísla, z kterého byla uskutečněna zlomyslná nebo obtěžující volání, a to zpětně u konkrétních volání, která účastník označí jako zlomyslná nebo obtěžující, nejpozději však do 2 měsíců ode dne uskutečnění takového volání.
(3)
Službou identifikace účastnického čísla podle odstavce 1 se rozumí poskytnutí údajů o fyzických a právnických osobách uvedených v § 41 odst. 5, a to i tehdy, pokud účastník odmítl uveřejnění podle § 41 odst. 6.
§ 68
Služba televize širokého formátu
(1)
Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, jejímž prostřednictvím jsou šířeny digitální televizní služby, je povinen provozovat tuto síť tak, aby umožňovala šíření služeb a programů televize širokého formátu. Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, která přijímá a dále vysílá programy nebo služby televize širokého formátu, je povinen zachovat tento široký formát.
(2)
Službou televize širokého formátu se rozumí služba, která se skládá zcela nebo částečně z poskytování programů vyrobených a zpracovaných tak, aby mohly být zobrazeny v širokém formátu s plnou výškou; formát 16 : 9 je referenčním formátem pro služby televize širokého formátu.
§ 69
(1)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen svým účastníkům bezplatně umožnit
a)
hlášení poruch prostřednictvím jeho sítě,
b)
informace prostřednictvím automatických hlásek, které informují volajícího účastníka o změnách účastnických čísel v jeho telefonní síti,
c)
volání na čísla tísňového volání.
(2)
Je-li to ekonomicky přiměřené, podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen vytvořit technické a obchodní podmínky pro poskytování
a)
multifrekvenční tónové volby,
b)
zobrazení účastnického čísla volajícího účastníka.
§ 70
Volba a předvolba operátora
(1)
Úřad v souladu s § 51 rozhodnutím uloží podniku s významnou tržní silou v oblasti připojení účastníků k veřejné telefonní síti a jejího používání v pevném místě povinnost umožnit svým účastníkům přístup ke službám kteréhokoliv propojeného podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu
a)
volbou kódu příslušného podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu při jednotlivých voláních (volba operátora) a
b)
trvalým nastavením kódu podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu (předvolba operátora), který může být potlačen při jednotlivém volání volbou podle písmene a).
(2)
Úřad je oprávněn na základě požadavku uživatelů rozhodnout postupem podle § 51 o zavedení služeb uvedených v odstavci 1 i v jiných sítích nebo jiným způsobem, přičemž zohlední povinnosti a podmínky uvedené v § 84.
(3)
Technické a organizační podmínky pro realizaci volby a předvolby operátora a zásady pro účtování ceny mezi podnikateli v souvislosti s volbou a předvolbou operátora stanoví Úřad opatřením obecné povahy.
§ 71
Kvalita služby
(1)
Úřad je oprávněn po konzultaci podle § 130 a 131 uložit podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, aby uveřejňoval přehled o aktuálních cenách, kvalitě a podmínkách jím poskytovaných veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, a to ve formě, která umožňuje koncovým uživatelům tyto údaje jednoduchým způsobem vzájemně porovnat. Uvedený podnikatel uveřejňuje tyto informace ve všech svých provozovnách a též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Podnikatel je povinen poskytnout Úřadu na jeho vyžádání tyto informace ještě před jejich uveřejněním.
(2)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen průběžně poskytovat Úřadu informace podle odstavce 1 pro účely jejich uveřejnění podle § 54 odst. 2.
(3)
Parametry kvality poskytovaných služeb, které mají být měřeny, obsah, formu a způsob uveřejnění informací podle odstavce 1 stanoví Úřad opatřením obecné povahy.
§ 72
Povinnost šíření určeného rozhlasového a televizního programu a služeb ve veřejném zájmu
(1)
Úřad podnikateli, prostřednictvím jehož veřejné komunikační sítě je poskytovaná služba šíření rozhlasového a televizního vysílání, kterou využívají koncoví uživatelé jako hlavní prostředek příjmu rozhlasového a televizního vysílání, uloží rozhodnutím povinnost šířit určený rozhlasový nebo televizní program a s tímto programem související služby.
(2)
Úřad povinnost uvedenou v odstavci 1 uloží jen na základě zvláštního právního předpisu11).
§ 72a
(1)
Služba šíření rozhlasového a televizního vysílání se zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi provozovatelem rozhlasového a televizního vysílání11),16) a podnikatelem poskytujícím tuto službu elektronických komunikací.
(2)
Podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání je povinen jednat o uzavření smlouvy podle odstavce 1 v případě, kdy je o to požádán provozovatelem rozhlasového a televizního vysílání.
(3)
Podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání je povinen smlouvu podle odstavce 1 uzavřít, pokud požadavky provozovatele rozhlasového a televizního vysílání nejsou v rozporu s návrhem smlouvy podle § 72b, odpovídají technickým parametrům jeho sítě, v jejich důsledku by nemohlo dojít k narušení integrity jeho sítě a požadovaná cena není nižší než nákladově orientovaná cena.
(4)
Nedojde-li k uzavření smlouvy podle odstavce 1, je Úřad oprávněn na základě návrhu kterékoliv smluvní strany rozhodnout spor. Pro rozhodnutí sporu platí obdobně § 127. Součástí návrhu smluvní strany na rozhodnutí sporu musí být návrh smlouvy se specifikací jeho sporných částí.
(5)
Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 4 nemá odkladný účinek.
§ 72b
(1)
Má-li být předmětem smlouvy podle § 72a odst. 1 šíření zemského digitálního televizního vysílání, je podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání povinen vypracovat návrh smlouvy o poskytování této služby, který musí obsahovat kromě náležitostí podle § 63 odst. 3 všeobecné smluvní podmínky uvedené v odstavci 2, a uveřejnit jej v každé své provozovně a též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Smlouvu lze uzavřít nejdříve jeden měsíc po zveřejnění jejího návrhu. Pro změny návrhu smlouvy se použije toto ustanovení obdobně.
(2)
Všeobecné smluvní podmínky obsahují návrh cen rozdělený na ceny celkové a ceny dílčí, návrh ceny za šíření jednotkového objemu datového toku a návrh technického řešení, který zahrnuje údaje o
a)
minimálním a maximálním pokrytí obyvatelstva signálem,
b)
dostupnosti, spolehlivosti a kvalitě signálu,
c)
minimálním a maximálním disponibilním datovém toku pro jeden televizní program včetně možnosti statistického multiplexování,
d)
minimálním a maximálním disponibilním datovém toku pro jeden rozhlasový program,
e)
předpokládaném rozsahu pokrytí území,
f)
použitém standardu zdrojového kódování,
g)
použitém ochranném intervalu,
h)
podmínkách týkajících se převzetí dat elektronických programových průvodců (EPG) k šíření,
i)
podmínkách případného členění programu v rámci vysílací sítě,
j)
předpokládaném termínu zahájení poskytování služby šíření vysílání,
k)
časovém harmonogramu rozvoje vysílací sítě, pokud není vybudována v plném rozsahu,
l)
podmínkách výstavby doplňujících vysílačů v rámci jednokmitočtové vysílací sítě,
m)
velikosti datového toku vyhrazeného pro ostatní doplňkové a informační služby,
n)
velikosti datového toku vyhrazeného pro služební informace a potřeby operátora sítě,
o)
parametrech a směrech přenosu televizního signálu mezi studii provozovatele rozhlasového a televizního vysílání, popřípadě údaje o kontribučním systému, pokud je tato služba nabízena.
§ 72c
Podnikatel zajišťující síť elektronických komunikací pro zemské digitální televizní vysílání a podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání v této síti sdělí Úřadu údaje o volné kapacitě datového toku sítě elektronických komunikací a o rozsahu a struktuře využívaného datového toku vždy k 31. prosinci každého kalendářního roku do konce následujícího kalendářního měsíce a při změně těchto údajů do pěti dnů ode dne uskutečnění změny. Údaje podle předchozí věty zveřejňuje podnikatel v každé své provozovně a též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Úřad tyto údaje zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Díl 2
Přístroje
§ 73
(1)
Přístrojem se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení, které je rádiovým zařízením nebo telekomunikačním koncovým zařízením anebo obojím.
(2)
Stanoví-li zvláštní právní předpis25), 26) pro přístroje technické požadavky (dále jen „technické požadavky“), tyto přístroje nesmí být uváděny do provozu ani provozovány, pokud technické požadavky nesplňují.
(3)
Rádiovým zařízením se rozumí výrobek nebo jeho důležitá část, schopný komunikace na základě vyzařování nebo příjmu rádiových vln s použitím rádiového spektra přiděleného pro zemské nebo kosmické radiokomunikace.
(4)
Telekomunikačním koncovým zařízením se rozumí výrobek nebo jeho důležitá část, umožňující komunikaci a určený k připojení přímo nebo nepřímo k rozhraní veřejné komunikační sítě.
(5)
Veřejným telefonním automatem se rozumí telekomunikační koncové zařízení, kterým je veřejně dostupný telefonní přístroj, k jehož užití mohou být používány jako platební prostředky zejména mince, platební karty nebo předplacené karty, včetně karet s kódy volby. Toto telekomunikační koncové zařízení může být vybaveno i pro poskytování dalších služeb.
(6)
Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen umožnit připojení telekomunikačního koncového zařízení ke vhodnému rozhraní, pokud toto koncové zařízení splňuje technické požadavky.
(7)
Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup a oznámit Úřadu typy rozhraní, která nabízí pro připojení přístrojů, a jejich technické specifikace. Tyto povinnosti musí splnit nejpozději 1 měsíc před tím, než budou veřejné telekomunikační služby poskytované prostřednictvím těchto typů rozhraní k dispozici. Změny technické specifikace je povinen oznámit Úřadu a uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději 3 měsíce přede dnem jejich provedení.
(8)
Technické specifikace uvedené v odstavci 7 musí být natolik podrobné, aby umožňovaly konstruovat přístroje schopné využívat všechny veřejně dostupné služby elektronických komunikací, které jsou prostřednictvím příslušných rozhraní poskytovány. Technické specifikace musí obsahovat veškeré informace nezbytné k tomu, aby výrobci mohli provádět příslušné zkoušky s ohledem na technické požadavky platné pro přístroje.
(9)
Úřad vede seznam typů rozhraní oznámených podle odstavce 7 a oznamuje tyto typy Komisi.
§ 74
(1)
Úřad může rozhodnout o vyřazení přístroje, který nesplňuje technické požadavky, z provozu.
(2)
Pokud Úřad rozhodne o vyřazení přístroje z provozu, musí v odůvodnění uvést, zda k neshodě s technickými požadavky došlo
a)
nesprávným použitím harmonizovaných norem,
b)
nedostatky v harmonizovaných normách,
c)
nesplněním technických požadavků.
Úřad oznamuje Komisi každé takové rozhodnutí a důvody pro své rozhodnutí.
(3)
Úřad dá podnět orgánu, v jehož kompetenci je dozor nad uváděním přístrojů na trh27), aby zakázal nebo omezil uvádění na trh nebo stáhl z trhu rádiová zařízení, která způsobují škodlivou interferenci existujících služeb elektronických komunikací nebo by způsobovala škodlivou interferenci plánovaných služeb elektronických komunikací v kmitočtových pásmech využívaných na území České republiky.
(4)
Úřad může omezit uvádění rádiových zařízení do provozu pouze z důvodů zajištění účelného využívání rádiového spektra, zabránění škodlivé interferenci nebo z důvodu ochrany veřejného zdraví. Ustanovení odstavce 1 ani podmínky uvedené v oprávnění pro poskytování příslušné služby elektronických komunikací tímto nejsou dotčeny.
(5)
Úřad může povolit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť na jeho žádost, aby odmítl připojit, odpojil nebo vyřadil z provozu přístroj, který splňuje technické požadavky, pokud tento přístroj způsobuje poškození sítě nebo škodlivou interferenci anebo narušuje funkčnost sítě. Každé takové povolení Úřad oznámí Komisi.
(6)
Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť může za mimořádných okolností přístroj odpojit, je-li to nezbytné pro ochranu sítě a jestliže uživateli neprodleně nabídne alternativní bezplatné řešení. Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť o tom bez odkladu vyrozumí Úřad.
§ 75
(1)
Je-li to technicky proveditelné, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě povinen na základě písemné žádosti PoliciePolicie České republiky a na její náklady pro účely trestního řízenítrestního řízení znemožnit na požadovanou dobu, nejdéle však na dobu povoleného odposlechu, provozování koncového mobilního telekomunikačního zařízení (mobilní telefonní přístroj) ve veřejné mobilní telefonní síti, který umožňuje šifrování, kódování nebo jiný způsob utajení přenášené zprávy účastníkem.
(2)
Žádost podle odstavce 1 musí obsahovat číslo jednací, pod kterým je rozhodnutí soudu o souhlasu se znemožněním provozování koncového mobilního telekomunikačního zařízení u PoliciePolicie České republiky vedeno, a musí být podepsaná odpovědnou osobou.
(3)
Nehledě k ustanovení odstavců 1 a 2, je-li to technicky proveditelné a ekonomicky přiměřené, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě povinen na písemnou žádost PoliciePolicie České republiky znemožnit provozování odcizeného koncového mobilního telekomunikačního zařízení (mobilní telefonní přístroj) ve veřejné mobilní telefonní síti. Tím není dotčeno právo účastníka požadovat zablokování identifikační účastnické karty (SIM karta) u podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě.
(4)
Žádost podle odstavce 3 musí být doložena protokolem PoliciePolicie České republiky o oznámení odcizení věci a souhlasem dotčeného vlastníka odcizeného zařízení se znemožněním provozování tohoto zařízení ve veřejné mobilní telefonní síti.
(5)
Žádosti podle odstavců 1 a 3 mohou být zaslány i elektronickými prostředky, je-li k nim připojen zaručený elektronický podpiselektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb podle zvláštního právního předpisu28).
Díl 3
Pronájem okruhů
§ 76
(1)
Pronájmem okruhů se rozumí služba elektronických komunikací spočívající v pronájmu přenosové kapacity mezi koncovými body sítí elektronických komunikací.
(2)
Rozsah minimálního souboru pronajímaných okruhů stanoví Úřad opatřením obecné povahy29).
(3)
Podnik s významnou tržní silou, kterému byla uložena povinnost poskytovat službu pronájmu okruhů v rozsahu minimálního souboru pronajímaných okruhů podle § 51 odst. 3 písm. e), je povinen
a)
uveřejňovat všeobecné podmínky týkající se poskytování minimálního souboru pronajímaných okruhů,
b)
sjednat podmínky a ceny za pronájem okruhů jiným uživatelům tak, aby nedošlo k neodůvodněnému zvýhodňování některých uživatelů služby, včetně jejich organizačních složek.
(4)
Úřad může v případě, že dosažené výsledky při poskytování služby minimálního souboru pronajatých okruhů neodpovídají potřebám uživatelů, rozhodnutím stanovit subjektu poskytujícímu tuto službu úpravu dodacích podmínek.
(5)
Osoba poskytující službu pronájmu okruhů je povinna v případě ohrožení bezpečnosti sítě, integrity sítě, vzájemné spolupráce služeb a ochrany dat omezit přístup ke službě pronájmu okruhů. Omezení přístupu ke službě je tato osoba povinna bezodkladně oznámit Úřadu.
§ 77
Úřad v souladu s § 51 rozhodnutím uloží podniku s významnou tržní silou, kterému byla uložena povinnost poskytovat službu pronájmu okruhů v rozsahu minimálního souboru pronajímaných okruhů, povinnost při poskytování služby minimálního souboru pronajatých okruhů jiným subjektům ji poskytovat za srovnatelných podmínek a ve stejné kvalitě, v jaké ji poskytuje pro služby vlastní, vlastních organizačních složek, popřípadě svým dceřiným společnostem nebo společníkům nebo uvnitř podnikatelského seskupení.
Díl 4
Propojení a přístup k sítím elektronických komunikací a přiřazeným prostředkům
§ 78
(1)
Přístupem se rozumí zpřístupnění prostředků nebo služeb na základě stanovených podmínek, výlučně nebo nevýlučně jinému podnikateli, za účelem poskytování služeb elektronických komunikací. Přístupem se rozumí zejména
a)
přístup k síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům, který může zahrnovat připojení zařízení po pevných nebo jiných než pevných prostředcích; zahrnuje zejména zpřístupnění účastnického vedení a prostředků a služeb nezbytných k poskytování služeb prostřednictvím účastnického vedení,
b)
přístup k fyzické infrastruktuře včetně budov, stožárů a prostředků pro vedení kabelů,
c)
přístup k příslušným softwarovým systémům včetně systémů podpory provozu,
d)
přístup k převodu čísel nebo k systémům nabízejícím obdobnou funkci,
e)
přístup k pevným a mobilním sítím, zejména pro roaming,
f)
přístup k systému podmíněného přístupu,
g)
přístup ke službám virtuálních sítí,
h)
propojení veřejných komunikačních sítí.
(2)
Propojením se rozumí fyzické a logické spojení veřejných komunikačních sítí za účelem umožnění komunikace uživatelům jednoho podnikatele s uživateli téhož nebo jiného podnikatele, nebo umožnění přístupu ke službám poskytovaným jiným podnikatelem. Služby mohou být poskytovány podnikateli, jejichž sítě se propojují, nebo jinými subjekty, které mají přístup k síti a splňují požadavky podle tohoto zákona.
(3)
Propojení je specifickým druhem přístupu zřízeného mezi veřejnými komunikačními sítěmi, kde bodem přístupu je propojovací bod mezi těmito sítěmi. Propojení může být přímé nebo nepřímé. Nepřímým propojením se rozumí propojení 2 veřejných komunikačních sítí prostřednictvím veřejné komunikační sítě třetího podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť.
(4)
Účastnickým vedením se rozumí fyzický okruh spojující koncový bod sítě s hlavním rozvaděčem nebo obdobným zařízením ve veřejné pevné telefonní síti.
§ 79
(1)
Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je oprávněn nebo v případě, kdy je požádán jiným podnikatelem, který podle § 13 oznámil podnikání, povinen jednat o propojení za účelem poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací tak, aby bylo zajištěno poskytování a interoperabilita těchto služeb na území členských států.
(2)
Aniž by byly dotčeny povinnosti uložené tímto zákonem nebo na jeho základě podnikům s významnou tržní silou, Úřad je oprávněn po konzultaci podle § 130 a 131 rozhodnutím uložit
a)
podnikateli, který ovládá přístup ke koncovým uživatelům, povinnost umožnit zpřístupnění prostředků nebo služeb podle § 78 k zajištění spojení od koncového bodu ke koncovému bodu, v odůvodněných případech včetně propojení sítí, ve lhůtě stanovené Úřadem,
b)
operátoru povinnosti poskytovat za spravedlivých, přiměřených a nediskriminujících podmínek přístup k rozhraní aplikačních programů (API) nebo k elektronickým programovým průvodcům.
(3)
Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 2 písm. a) nemá odkladný účinek.
§ 80
(1)
Přístup se zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi operátorem a podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. Propojení sítí se zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi operátory.
(2)
Podnikatel je povinen nejpozději do 10 dnů ode dne uzavření smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení sítí předat Úřadu úplné znění uzavřené smlouvy, včetně příloh. Stejná povinnost platí i pro předávání změn a dodatků smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení.
(3)
Úřad je oprávněn z vlastního podnětu nebo z podnětu kterékoliv dotčené strany vstoupit do jednání podnikatelů o smlouvě o přístupu nebo o smlouvě o propojení sítí v odůvodněných případech, je-li to nezbytné pro naplnění cílů regulace uvedených v § 5. Úřad ke sporné části návrhu smlouvy vydá stanovisko, které sdělí smluvním stranám. Na vydání stanoviska se nevztahuje správní řád.
(4)
Nedojde-li k uzavření písemné smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení sítí do 2 měsíců ode dne zahájení jednání o návrhu smlouvy, je Úřad oprávněn na základě návrhu kterékoliv smluvní strany rozhodnout spor o přístupu nebo propojení postupem podle § 127. Součástí návrhu smluvní strany na rozhodnutí sporu musí být návrh smlouvy se specifikací jeho sporných částí.
(5)
V případě změn a dodatků smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení se použijí odstavce 3 a 4 obdobně.
(6)
Podnikatelé, kteří uzavřeli smlouvu o propojení nebo přístupu, jsou povinni uhradit cenu za propojení nebo přístup stanovenou ve smlouvě o propojení nebo přístupu.
(7)
Minimální náležitosti, které musí obsahovat návrh smlouvy o přístupu nebo o propojení sítí, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 81
(1)
Úřad je oprávněn v souladu s § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu povinnost, aby při poskytování přístupu nebo propojení uplatňoval rovnocenné podmínky za rovnocenných okolností pro ostatní podnikatele poskytující rovnocenné služby a poskytoval jim služby a informace za stejných podmínek a ve stejné kvalitě, v jaké je poskytuje pro služby vlastní, vlastních organizačních složek, popřípadě svým dceřiným společnostem nebo společníkům nebo uvnitř podnikatelského seskupení30).
(2)
Podnikatel je povinen využívat informace poskytnuté od jiného podnikatele před, v průběhu nebo po sjednání smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení sítí pouze k účelu, pro který mu byly poskytnuty. Při nakládání s takto předanými nebo uloženými informacemi tyto informace nesmí sdělit svým nepříslušným útvarům, dceřiným společnostem, společníkům nebo akcionářům, ani jiným podnikatelům, kterým by takové informace mohly přinést konkurenční výhodu. Tím není dotčena povinnost poskytovat informace Úřadu podle § 115.
§ 82
(1)
Úřad je oprávněn v souladu s § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu povinnost uveřejňovat v nezbytně nutném rozsahu informace týkající se přístupu k síti nebo propojení sítí elektronických komunikací, jako jsou účetní informace, smluvní podmínky, technické specifikace, síťové charakteristiky a ceny.
(2)
Úřad je oprávněn v souladu s § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu povinnost uveřejnit referenční nabídku přístupu nebo propojení s uvedením popisu příslušných nabídek rozdělených na části podle potřeb trhu a souvisejících smluvních podmínek včetně cen. Tento subjekt nesmí v referenční nabídce přístupu nebo propojení požadovat, aby podnikatelé žádající přístup platili za prostředky a provozně-technické služby, které nejsou nezbytné pro požadovanou službu. Tím není dotčena povinnost uveřejnit referenční nabídku podle § 85 odst. 1.
(3)
Úřad je oprávněn rozhodnout o změně v referenční nabídce přístupu nebo propojení, pokud tato nabídka nevede k důslednému plnění povinností podle tohoto zákona.
(4)
Rozsah, formu a způsob uveřejnění informací podle odstavce 1 a náležitosti referenční nabídky podle odstavce 2 a její rozsah a formu stanoví Úřad opatřením obecné povahy.
§ 83
Podmínky přístupu ke službám digitálního televizního a rozhlasového vysílání
(1)
Rozhraním pro aplikační programy (API) se rozumí softwarová rozhraní mezi aplikacemi poskytovanými provozovateli rozhlasového a televizního vysílání nebo poskytovateli digitálních interaktivních televizních služeb a mezi digitálním televizním zařízením.
(2)
Digitálním televizním zařízením se rozumí přídavné zařízení určené pro připojení k televiznímu přijímači nebo integrované v digitálním televizním přijímači, které umožňuje příjem digitálního rozhlasového a televizního vysílání a využívání digitálních interaktivních televizních služeb.
(3)
Systémem podmíněného přístupu (dále jen „brána“) se rozumí jakékoli technické zařízení nebo opatření zajišťující, aby se přístup k chráněnému rozhlasovému nebo televiznímu vysílání uskutečnil ve srozumitelné formě. Takový přístup je podmíněný předplatným nebo jinou formou předchozího individuálního oprávnění.
(4)
Smí se používat pouze brána, která bez ohledu na přenosové prostředky vysílání technicky zabezpečí efektivní předávání řídících funkcí, které umožní podnikatelům zajišťujícím přenos signálů digitálního rozhlasového nebo televizního vysílání na místní nebo regionální úrovni úplné řízení služeb, které bránu využívají.
(5)
Nezávisle na přenosových prostředcích jsou podnikatelé poskytující službu šíření chráněného obsahu, na jejichž službách závisí provozovatelé digitálního rozhlasového a televizního vysílání při pokrývání všech skupin potenciálních diváků nebo posluchačů, povinni nabízet těmto provozovatelům na spravedlivém, přiměřeném a nediskriminačním základě služby, které umožňují příjem digitálně vysílaných služeb těchto provozovatelů divákům nebo posluchačům oprávněným k tomuto příjmu prostřednictvím brány, kterou spravují provozovatelé digitálního rozhlasového a televizního vysílání.
(6)
Zjistí-li Úřad na základě analýzy relevantního trhu, že žádný subjekt nemá významnou tržní sílu na trhu služby šíření digitálního rozhlasového a televizního vysílání ke koncovým uživatelům, může bez ohledu na ustanovení odstavců 4 a 5 změnit nebo zrušit povinnosti pro podnikatele poskytujícího službu šíření, a to pouze do té míry, aby taková změna nebo zrušení povinností
a)
negativně neovlivnila přístup koncových uživatelů k digitálnímu rozhlasovému a televiznímu vysílání a programovým kanálům a službám specifikovaným v souladu s § 72,
b)
negativně do budoucna neohrozila efektivní hospodářskou soutěž na trzích digitálního televizního a rozhlasového vysílání pro koncové uživatele nebo na trzích systémů podmíněného přístupu a jiných přiřazených prostředků.
Úřad musí vyrozumět s dostatečným předstihem subjekty dotčené změnou nebo zrušením uvedených povinností.
(7)
Úřad je oprávněn vlastníkům rozhraní pro aplikační programy (API) uložit, aby poskytovali provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání pro účely poskytování digitálních interaktivních televizních služeb za spravedlivých, přiměřených a nediskriminujících podmínek veškeré informace nezbytné k poskytování všech služeb podporovaných rozhraním pro aplikační programy (API) v plně funkční formě. Tito vlastníci mají právo na úhradu účelně a prokazatelně vynaložených nákladů za poskytnutí informací.
(8)
Podnikatel poskytující službu šíření digitálního rozhlasového a televizního vysílání je povinen zajišťovat ve své síti službu šíření služeb přímo souvisejících s programem11). Úřad stanoví všeobecným oprávněním podle § 10 podmínky pro zajišťování elektronického programového průvodce. Podmínkami, které jsou stanoveny Úřadem podle tohoto ustanovení, nejsou dotčeny povinnosti stanovené Radou pro rozhlasové a televizní vysílání ve vztahu ke způsobu prezentace elektronického programového průvodce a podobných přehledových a naváděcích pomůcek v rámci regulace obsahu.
(9)
Držitel individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro zemské digitální rozhlasové a televizní vysílání je povinen
a)
umožnit šíření rozhlasových a televizních programů, jejichž minimální počet, technickou kvalitu a další podmínky šíření stanoví Úřad podle § 22 v přídělu rádiových kmitočtů,
b)
zajistit poskytování služby elektronického programového průvodce, který je šířen jako součást souhrnného datového toku a musí obsahovat informace o všech rozhlasových a televizních programech v tomto datovém toku obsažených,
c)
využívat přidělený rádiový kmitočet tak, aby pro služby šíření služeb informační společnosti nebylo využíváno více než 20 % přenosové kapacity sítě elektronických komunikací.
§ 84
Přístup k prostředkům a sdílení kapacit
(1)
Úřad je oprávněn v souladu s § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu zajišťujícímu veřejně dostupnou síť elektronických komunikací povinnost vyhovět přiměřeným požadavkům jiného podnikatele na využívání a přístup k jeho specifickým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům s cílem zajistit trvalé konkurenční prostředí na relevantním trhu v zájmu koncových uživatelů a spotřebitelůspotřebitelů.
(2)
Úřad je oprávněn rozhodnutím podle odstavce 1 uložit zejména povinnost
a)
poskytovat přístup třetím stranám ke specifikovaným síťovým prvkům nebo prostředkům, včetně zpřístupnění účastnického vedení,
b)
nezrušit přístup k již poskytnutým prostředkům,
c)
poskytovat specifikované služby za účelem dalšího prodeje třetími stranami,
d)
poskytovat volný přístup k technickým rozhraním, protokolům nebo k jiným klíčovým technologiím, které jsou nezbytné pro interoperabilitu služeb nebo služby virtuálních sítí,
e)
poskytovat společné umístění nebo jiné formy sdílení prostředků, například sdílení kabelovodů, objektů nebo stožárů,
f)
poskytovat specifikované služby potřebné k zajištění interoperability služeb mezi koncovými body (služba konec - konec) pro uživatele včetně prostředků pro služby inteligentních sítí nebo roamingu v mobilních sítích,
g)
poskytovat přístup k systémům provozní podpory nebo podobným softwarovým systémům nezbytným k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže při poskytování služeb,
h)
propojovat sítě nebo síťová zařízení.
Úřad je dále oprávněn v rozhodnutí stanovit k těmto povinnostem technické nebo provozní podmínky a další podmínky zajišťující spravedlnost, proporcionalitu a včasnost.
(3)
Z důvodu ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, bezpečnosti státu nebo z důvodu splnění cílů územního plánování je Úřad oprávněn, po konzultaci s dotčenými subjekty podle § 130, povinnosti uvedené v odstavci 2 písm. e) uložit rozhodnutím i podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který nemá významnou tržní sílu na relevantním trhu a který je oprávněn využívat cizí nemovitostinemovitosti podle § 104.
(4)
Úřad při ukládání povinností podle odstavců 2 a 3 zohlední zejména
a)
technickou a ekonomickou životnost využití nebo instalace konkurenčních zařízení, na základě vývoje trhu, se zohledněním charakteru a druhu dotyčného přístupu,
b)
proveditelnost poskytování navrhovaného přístupu, s ohledem na dostupnou kapacitu,
c)
počáteční investici vlastníka zařízení včetně rizik této investice,
d)
potřebu dlouhodobé ochrany konkurenčního prostředí,
e)
práva duševního vlastnictví,
f)
poskytování celoevropských služeb.
(5)
Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu, kterému byla uložena povinnost podle odstavce 2 nebo 3, může při jednání o návrhu smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení odmítnout takový návrh v případě, že požadovaný přístup nebo propojení neodpovídá technickým parametrům nebo by narušil integritu sítě.
(6)
Odmítl-li podnikatel podle odstavce 5 návrh smlouvy o přístupu nebo propojení, je povinen nejpozději do 15 pracovních dnů od obdržení tohoto návrhu požádat Úřad o souhlas s odmítnutím návrhu smlouvy a uvést důvody takového odmítnutí. Nevydá-li Úřad rozhodnutí o souhlasu do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti o souhlas, platí, že s odmítnutím návrhu smlouvy souhlasí.
§ 85
Zpřístupnění účastnického kovového vedení
(1)
Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu zajišťující veřejnou komunikační síť, kterému byla uložena povinnost zpřístupnit účastnické kovové vedení, je povinen uveřejnit referenční nabídku pro zpřístupnění účastnického kovového vedení.
(2)
Účastnickým kovovým vedením se rozumí kovový pár vodičů spojující koncový bod sítě s hlavním rozvaděčem nebo obdobným zařízením ve veřejné pevné telefonní síti.
(3)
Úsekem účastnického vedení se rozumí část účastnického kovového vedení, která spojuje koncový bod sítě se soustřeďovacím bodem nebo se specifikovaným mezilehlým přístupovým bodem veřejné pevné telefonní sítě.
(4)
Zpřístupněním účastnického kovového vedení se rozumí plné zpřístupnění účastnického kovového vedení nebo sdílený přístup k účastnickému kovovému vedení; nemá za následek změnu vlastnictví účastnického kovového vedení.
(5)
Plným zpřístupněním účastnického kovového vedení se rozumí poskytování přístupu k účastnickému kovovému vedení nebo k úseku účastnického kovového vedení subjektu uvedeného v odstavci 1 opravňující k využívání celého kmitočtového spektra vedení.
(6)
Sdíleným přístupem k účastnickému kovovému vedení se rozumí poskytování přístupu k účastnickému kovovému vedení nebo k úseku účastnického kovového vedení subjektu uvedeného v odstavci 1, opravňující k využívání nehovorové části kmitočtového pásma vedení; účastnické kovové vedení nadále používá vlastník účastnického kovového vedení k poskytování veřejně dostupné telefonní služby.
(7)
Náležitosti a podmínky, které musí referenční nabídka zpřístupnění účastnického kovového vedení obsahovat, stanoví Úřad opatřením obecné povahy31).
Díl 5
Oddělená evidence nákladů a výnosů
§ 86
(1)
Poskytovatel univerzální služby a subjekt, vůči kterému byla uplatněna regulace cen na trhu pro koncové uživatele, je povinen vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů.
(2)
Úřad je oprávněn v souladu s § 51 uložit rozhodnutím povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů subjektu
a)
poskytujícímu přístup, propojení nebo službu minimálního souboru pronajatých okruhů a kterého postupem podle § 51 určil jako podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu; Úřad rozhodne, na které činnosti související s propojením nebo přístupem se povinnost vést oddělenou evidenci vztahuje, nebo
b)
který je uveden v § 83 odst. 5.
(3)
Pro účely oddělené evidence nákladů a výnosů Úřad opatřením obecné povahy stanoví metodiku účelového členění nákladů a výnosů a jejich přiřazování a určí strukturu vykazovaných informací.
(4)
Subjekt uvedený v odstavcích 1 a 2 je povinen předložit výsledky oddělené evidence nákladů a výnosů k ověření shody s metodikou uvedenou v opatření vydaném podle odstavce 3 nezávislému kvalifikovanému subjektu do 1 měsíce po uveřejnění své účetní závěrky32) a závěry ověřování uveřejnit.
(5)
Úřad je oprávněn subjektu uvedenému v odstavcích 1 a 2 rozhodnutím uložit povinnost, aby doložil výpočet svých cen účtovaných jiným podnikatelům, kteří nejsou koncovými uživateli, a vnitropodnikových cen za komunikační činnosti podle oddělené evidence nákladů a výnosů k zajištění nediskriminace a k zabránění neodůvodněnému křížovému financování.
(6)
Subjekt uvedený v odstavci 1 je povinen Úřadu na jeho žádost a v jím stanovené lhůtě doložit výpočet cen, které účtuje koncovým uživatelům, podle oddělené evidence nákladů a výnosů.
(7)
Subjekt uvedený v odstavcích 1 a 2 je povinen předkládat Úřadu na jeho žádost a v jím stanovené lhůtě roční výsledky oddělené evidence nákladů a výnosů a účetní údaje včetně údajů o výnosech získaných od třetích stran. Úřad může takové informace uveřejnit v souladu se zvláštním právním předpisem33) a s pravidly Společenství pro obchodní tajemství.
(8)
Podnikatel zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací, který má zvláštní nebo výhradní práva na poskytování služeb v jiných odvětvích v České republice nebo v jiném členském státě Společenství, je povinen
a)
vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů, včetně položkového rozpisu odepisovaného majetku, pro činnosti spojené se zajišťováním těchto sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací způsobem, v takových podrobnostech a s použitím systému přiřazování nákladů a výnosů, které jsou vyžadovány od subjektů uvedených v odstavcích 1 a 2, nebo
b)
strukturálně oddělit činnosti, které jsou spojeny se zajišťováním těchto sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací.
Tato povinnost neplatí pro podnikatele, jehož roční obrat v činnostech, které jsou spojeny se zajišťováním sítí, nebo poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, je nižší než ekvivalent 50 000 000 EUR vyjádřený v Kč.
(9)
Subjekt zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací, na něhož se nevztahují ustanovení zvláštního právního předpisu33) a který není malým nebo středně velkým podnikatelem podle kritérií stanovených účetními pravidly práva Společenství, je povinen vypracovat svou finanční zprávu, předložit ji k ověření Úřadem určenému nezávislému kvalifikovanému subjektu a publikovat ji. Tento požadavek se vztahuje i na oddělené účetnictví požadované podle odstavce 8 písm. a).
HLAVA V
Ochrana údajů, služeb a sítí elektronických komunikací
Díl 1
Ochrana osobních, provozních a lokalizačních údajů a důvěrnost komunikací
§ 87
(1)
Práva a povinnosti související s ochranou osobních údajůosobních údajů neupravené v tomto dílu se řídí zvláštním právním předpisem34).
(2)
Souhlasem podle zvláštního právního předpisu35) se pro účely tohoto dílu rozumí rovněž souhlas učiněný pomocí elektronických prostředků, zejména vyplněním formuláře v obsahu stránky poskytované na síti internet.
(3)
Dozor nad dodržováním povinností při zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů podle tohoto zákona vykonává Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů podle zvláštního právního předpisu34).
§ 88
Zabezpečení ochrany osobních, provozních a lokalizačních údajů a důvěrnosti komunikací
(1)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen
a)
zajistit technicky a organizačně bezpečnost poskytované služby s ohledem na ochranu osobních údajů fyzických osob v souladu se zvláštním právním předpisem, ochranu provozních a lokalizačních údajů a důvěrnost komunikací fyzických a právnických osob při poskytování této služby; pokud je to nutné, ochranu zajistí po písemné dohodě i v součinnosti s podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť,
b)
zajistit, aby provozní a lokalizační údaje uchovávané podle § 97 odst. 3 měly stejnou kvalitu a podléhaly stejnému zabezpečení a ochraně jako provozní a lokalizační údaje při poskytování služby elektronických komunikací,
c)
zpracovat pro zajištění ochrany údajů a důvěrnosti komunikací podle písmen a) a b) vnitřní technicko-organizační předpis; ochranu údajů a důvěrnost komunikací zajistí s ohledem na stávající technické možnosti a na náklady potřebné k zajištění ochrany na úrovni odpovídající existujícímu riziku porušení ochrany,
d)
informovat dotčené účastníky o specifickém riziku porušení bezpečnosti sítě ve vztahu k ochraně údajů podle písmene a), a pokud toto riziko přesahuje rozsah jím přijímaných opatření, je povinen účastníky informovat i o veškerých možnostech docílení nápravy, včetně souvisejících nákladů.
(2)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen předložit Úřadu na jeho vyžádání předpis uvedený v odstavci 1 písm. c). Zjistí-li Úřad, že je předpis uvedený v odstavci 1 písm. c) v rozporu s tímto zákonem, sdělí tuto skutečnost bezodkladně dotčenému podnikateli a stanoví mu přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.
(3)
Úřad je, po předchozím vyžádání předpisu uvedeného v odstavci 1 písm. c), oprávněn u podnikatelů poskytujících veřejně dostupnou službu elektronických komunikací kontrolovat dodržování tohoto předpisu, s výjimkou kontroly plnění povinností týkajících se ochrany osobních údajůosobních údajů. Při výkonu uvedené kontrolní činnosti jsou pověření zaměstnanci Úřadu oprávněni vstupovat do provozních a obchodních prostor podnikatelů a seznamovat se s osobními údajiosobními údaji v souvislosti s dodržováním předpisu.
§ 89
Důvěrnost komunikací
(1)
Podnikatelé zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací jsou povinni zajistit technicky a organizačně důvěrnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů, které se přenášejí prostřednictvím jejich veřejné komunikační sítě a veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Zejména nepřipustí odposlech, ukládání zpráv nebo jiné druhy zachycení nebo sledování zpráv a s nimi spojených údajů osobami jinými, než jsou uživatelé, bez souhlasu dotčených uživatelů, pokud zákon nestanoví jinak36). To nebrání technickému ukládání údajů, které je nezbytné pro přenos zpráv, aniž by byla dotčena zásada důvěrnosti.
(2)
Zprávou se rozumí jakákoli informace, která se vyměňuje nebo přenáší mezi konečným počtem účastníků nebo uživatelů prostřednictvím veřejně dostupné služby elektronických komunikací, s výjimkou informace přenášené jako součást veřejného rozhlasového nebo televizního vysílání sítí elektronických komunikací, nelze-li ji přiřadit k určitelnému účastníkovi nebo uživateli, který tuto informaci přijímá.
(3)
Každý, kdo hodlá používat nebo používá sítě elektronických komunikací k ukládání údajů nebo k získávání přístupu k údajům uloženým v koncových zařízeních účastníků nebo uživatelů, je povinen tyto účastníky nebo uživatele předem prokazatelně informovat o rozsahu a účelu jejich zpracování a je povinen nabídnout jim možnost takové zpracování odmítnout. Tato povinnost neplatí pro technické ukládání nebo přístup výhradně pro potřeby provedení nebo usnadnění přenosu zprávy prostřednictvím sítě elektronických komunikací nebo je-li to nezbytné pro potřeby poskytování služby informační společnosti, která je výslovně vyžádána účastníkem nebo uživatelem.
§ 90
Provozní údaje
(1)
Provozními údaji se rozumí jakékoli údaje zpracovávané pro potřeby přenosu zprávy sítí elektronických komunikací nebo pro její účtování.
(2)
Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, který zpracovává a ukládá provozní údaje, včetně příslušných lokalizačních údajů, vztahujících se k uživateli nebo účastníku, je musí smazat nebo učinit anonymními, jakmile již nejsou potřebné pro přenos zprávy, s výjimkou případů uvedených v ustanoveních odstavců 3 až 6. Povinnost právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací zachovávat provozní a lokalizační údaje podle § 97 zůstává nedotčena.
(3)
Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen uchovávat provozní údaje služby poskytnuté účastníkovi nebo uživateli do doby rozhodnutí sporu podle § 129 odst. 2 nebo do konce doby, během níž může být vyúčtování ceny nebo poskytnutí služby elektronických komunikací právně napadeno nebo úhrada vymáhána.
(4)
Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může zpracovávat provozní údaje nezbytné pro vyúčtování ceny za službu poskytnutou účastníkovi nebo uživateli za přístup pouze do konce doby, během níž může být úhrada vymáhána.
(5)
Podnikatelé zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací si mohou vzájemně předávat data související s poskytováním služby, a to údaje o účastnících spojení, pro zajištění propojení a přístupu k síti, ke vzájemnému vyúčtování a k identifikaci zneužívání sítě a služeb elektronických komunikací. Zneužíváním sítě a služeb elektronických komunikací se rozumí opakované prodlení se zaplacením ceny podle § 64, nebo uskutečnění zlomyslného nebo obtěžujícího volání.
(6)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může pro účely marketingu služeb elektronických komunikací nebo pro poskytování služeb s přidanou hodnotou zpracovávat údaje uvedené v odstavci 1 pouze v rozsahu a v trvání nezbytném pro tyto služby nebo marketing, pokud k tomu dal souhlas účastník nebo uživatel, ke kterému se údaje vztahují. Účastník nebo uživatel může svůj souhlas se zpracováním provozních údajů kdykoliv odvolat.
(7)
Službou s přidanou hodnotou se rozumí jakákoli služba, pro niž je potřebné zpracování provozních údajů nebo lokalizačních údajů jiných než provozních, nad rámec toho, co je nezbytné pro přenos zprávy nebo její účtování.
(8)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen informovat dotčeného účastníka nebo uživatele o provozních údajích, které jsou zpracovávány, a o době, po kterou mohou být tyto údaje zpracovávány pro potřeby uvedené v odstavcích 3 až 5. Pro účely uvedené v odstavci 6 je podnikatel povinen informovat účastníka nebo uživatele, ke kterému se údaje vztahují, ještě před získáním jeho souhlasu.
(9)
Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť a podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajistit, aby zpracování provozních údajů podle odstavců 2 až 6 bylo omezeno na
a)
osoby, které k tomu oprávnil a které zajišťují účtování nebo řízení provozu, zákaznické dotazy, odhalování podvodů, marketing služeb elektronických komunikací nebo které poskytují služby s přidanou hodnotou, a
b)
rozsah, který je nezbytný pro potřeby činností uvedených v písmenu a).
§ 91
Lokalizační údaje
(1)
Lokalizačními údaji se rozumí jakékoli údaje zpracovávané v síti elektronických komunikací, které určují zeměpisnou polohu koncového zařízení uživatele veřejně dostupné služby elektronických komunikací.
(2)
Provádí-li podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací zpracování lokalizačních údajů jiných než provozních, které se vztahují k uživateli nebo účastníku, musí tyto údaje učinit anonymními nebo získat souhlas uživatele nebo účastníka se zpracováním v rozsahu a trvání nezbytném pro poskytování služeb s přidanou hodnotou. Před získáním souhlasu je povinen informovat dotčeného uživatele nebo účastníka o druhu lokalizačních údajů jiných než provozních, které budou zpracovávány, o účelu a délce zpracování a o tom, zda budou údaje předány třetí straně za účelem poskytování služeb s přidanou hodnotou. Uživatel a účastník může kdykoliv svůj souhlas se zpracováním odvolat.
(3)
Dal-li uživatel nebo účastník souhlas se zpracováním lokalizačních údajů jiných než provozních, podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen mu umožnit přechodně odmítnout zpracování údajů podle odstavce 2 pro každé spojení do sítě nebo pro každý přenos zprávy, a to bezplatně a za použití jednoduchých prostředků.
(4)
Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací a podnikatel poskytující služby s přidanou hodnotou je povinen zajistit, aby údaje podle odstavců 2 a 3 zpracovávaly pouze osoby, které jsou k tomu jimi zmocněny a oprávněny podle vnitřního technicko-organizačního předpisu ve smyslu § 88 odst. 1 písm. c); zpracování musí být omezeno na rozsah, který je nezbytný pro potřeby těchto činností.
§ 92
Zobrazení účastnického čísla
(1)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen, je-li nabízena možnost zobrazení účastnického čísla
a)
volajícího účastníka, nabídnout volajícímu účastníkovi možnost bezplatně zamezit zobrazení jeho účastnického čísla pro každé jednotlivé volání, a to za použití jednoduchých prostředků. Volající účastník musí mít tuto možnost pro každé účastnické číslo,
b)
volajícího účastníka, nabídnout volanému účastníkovi možnost zamezit zobrazení účastnického čísla volajícího účastníka u příchozích volání, a to za použití jednoduchých prostředků a v odůvodněných případech, kterými jsou zejména pracoviště řešící osobní krizové situace, například linky důvěry, je použití této funkce bezplatné,
c)
volajícího účastníka a zobrazení tohoto čísla je uvedeno ještě před sestavením volání, nabídnout volanému účastníkovi možnost odmítnout příchozí volání, u kterých volající účastník zamezil zobrazení svého účastnického čísla, a to za použití jednoduchých prostředků,
d)
volaného účastníka, nabídnout volanému účastníkovi možnost zamezit zobrazení svého účastnického čísla volajícímu účastníkovi, a to za použití jednoduchých prostředků a bezplatně.
(2)
Ustanovení odstavce 1 písm. a) platí i pro volání z členských států Společenství směřující do třetích států. Ustanovení odstavce 1 písm. b), c) a d) platí i pro příchozí hovory ze třetích států.
(3)
Je-li nabízeno zobrazení účastnického čísla volaného nebo volajícího, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinen informovat veřejnost o možnostech podle odstavce 1.
(4)
Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť nebo poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je oprávněn zrušit zamezení zobrazení účastnického čísla volajícího účastníka
a)
přechodně na základě žádosti účastníka, který vyžaduje vysledování zlomyslného nebo obtěžujícího volání; v takovém případě je povinen uchovat a dotčenému účastníkovi zpřístupnit údaje obsahující identifikaci volajícího účastníka a
b)
zpracovávat lokalizační údaje při přenosu volání na každé číslo tísňového volání příslušného pracoviště pro příjem těchto volání, a to i přes dočasný zákaz nebo neexistenci souhlasu dotčeného účastníka.
(5)
Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť nebo poskytující veřejně dostupnou telefonní službu uveřejní ve svých provozovnách a způsobem umožňujícím dálkový přístup postupy závazné pro uskutečnění obou možností uvedených v odstavci 4 a informuje o nich své účastníky.
§ 93
Zneužití elektronické adresy odesílatele
Použít adresu elektronické pošty pro odeslání zprávy nebo zpráv třetím osobám bez souhlasu držitele této adresy elektronické pošty je zakázáno.
§ 94
Přesměrování volání
(1)
Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť nebo poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen zajistit, aby každý účastník měl možnost bezplatně zamezit automatickému přesměrování volání třetí stranou do koncového zařízení účastníka, a to pomocí jednoduchých prostředků.
(2)
V případě, že při poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací dochází k automatickému nebo skrytému přesměrování na jinou službu, na službu jiného podnikatele nebo k sestavení nového spojení, a tím současně ke zvýšení účtované ceny, je osoba poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se zvýšenou cenou povinna bezplatně sdělit uživateli tuto skutečnost a umožnit mu přerušit spojení před tím, než bude přesměrování nebo sestavení nového spojení uskutečněno. V případě, kdy dochází k přesměrování nebo sestavení nového spojení, a tím současně ke zvýšení účtované ceny, bez upozornění uživatele osobou poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se zvýšenou cenou, rozhodne Úřad o přerušení poskytování takové služby.
Seznamy účastníků
§ 95
(1)
Každý, kdo shromažďuje osobní údajeosobní údaje účastníků k vydání seznamu účastníků, jehož účelem je vyhledávání podrobného kontaktu o osobě na základě jejího jména nebo případně nezbytného minimálního množství dalších identifikačních prvků, je povinen
a)
informovat bezplatně a před zařazením údajů dotčených účastníků do seznamu tyto účastníky o účelu tištěného nebo elektronického seznamu účastníků, který bude k dispozici veřejnosti přímo nebo prostřednictvím informačních služeb dotazů, a o dalších možnostech využití založených na vyhledávacích funkcích obsažených v elektronických verzích seznamu,
b)
získat předem souhlas účastníků s uveřejněním jejich osobních údajůosobních údajů podle § 41 odst. 5 a zajistit, aby účastníci měli možnost stanovit, které osobní údajeosobní údaje z rozsahu relevantního pro účely seznamu stanovenými vydavatelem mají být uvedeny ve veřejném seznamu; dále je povinen zajistit, aby účastníci měli možnost tyto údaje ověřovat a žádat jejich opravu a jejich odstranění. Současně je povinen zajistit, aby účastníci mohli u svých osobních údajůosobních údajů uvést, že si nepřejí být kontaktováni za účelem marketingu. Neuvedení ve veřejném seznamu účastníků, ověřování, opravení a odstranění osobních údajůosobních údajů ze seznamu a uvedení údaje, že si účastník nepřeje být kontaktován za účelem marketingu, je bezplatné.
(2)
Bude-li účel veřejného seznamu jiný, než je vyhledávání podrobného kontaktu o osobě na základě jejího jména nebo případně nezbytného minimálního množství dalších identifikačních prvků, je každý, kdo zamýšlí vydat takový seznam účastníků, povinen vyžádat si od dotčených účastníků další souhlas.
§ 96
(1)
Je zakázáno prostřednictvím sítí nebo služeb elektronických komunikací nabízet marketingovou reklamu nebo jiný obdobný způsob nabídky zboží nebo služeb účastníkům, kteří ve veřejném seznamu podle § 95 odst. 1 písm. b) nebo § 95 odst. 2 uvedli, že si nepřejí být kontaktováni za účelem marketingu.
(2)
Podnikatel, který poskytuje službu dotazů na účastnická čísla nebo jiné obdobné údaje, nesmí poskytovat údaje účastníka, které veřejný seznam neobsahuje.
(3)
Ustanovení § 95 a 96 se vztahují obdobně i na údaje účastníků, kteří jsou právnickými osobami.
Odposlech a záznam zpráv
§ 97
(1)
Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna na náklady žadatele zřídit a zabezpečit v určených bodech své sítě rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv
a)
PoliciiPolicii České republiky pro účely stanovené zvláštním právním předpisem36),
b)
Bezpečnostní informační službě pro účely stanovené zvláštním právním předpisem37),
c)
Vojenskému zpravodajství pro účely stanovené zvláštním právním předpisem37a).
(2)
Orgány uvedené v odstavci 1 prokazují své oprávnění k odposlechu a záznamu zpráv předáním písemné žádosti, která obsahuje číslo jednací, pod kterým je rozhodnutí soudu u tohoto orgánu vedeno, a která je podepsána osobou odpovědnou u orgánu uvedeného v odstavci 1 za vykonávání odposlechu a záznamu zpráv. V případě odposlechu a záznamu zpráv PoliciíPolicií České republiky podle zvláštních právních předpisů36) se v písemné žádosti uvádí číslo jednací, pod kterým je souhlas uživatele odposlouchávané stanice u PoliciePolicie České republiky veden.
(3)
Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna uchovávat provozní a lokalizační údaje, které jsou vytvářeny nebo zpracovávány při zajišťování jejích veřejných komunikačních sítí a při poskytovávání jejích veřejně dostupných služeb elektronických komunikací37b). Provozní a lokalizační údaje týkající se neúspěšných pokusů o volání je právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinna uchovávat pouze tehdy, jsou-li tyto údaje vytvářeny nebo zpracovávány a zároveň uchovávány nebo zaznamenávány. Právnická nebo fyzická osoba, která provozní a lokalizační údaje podle věty první a druhé uchovává, je na požádání povinna je bezodkladně poskytnout orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu. Současně je tato osoba povinna zajistit, aby s údaji podle věty první a druhé nebyl uchováván obsah zpráv. Doba uchovávání těchto provozních a lokalizačních údajů nesmí být kratší než 6 měsíců a delší než 12 měsíců. Po uplynutí této doby je osoba, která údaje podle věty první a druhé uchovává, povinna je zlikvidovat, pokud nebyly poskytnuty orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního předpisu nebo tento zákon nestanoví jinak (§ 90).
(4)
Rozsah provozních a lokalizačních údajů uchovávaných podle odstavce 3, dobu jejich uchovávání podle odstavce 3 a formu a způsob jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání a dobu uchovávání a způsob likvidace údajů, které byly poskytnuty orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu, stanoví prováděcí právní předpis.
(5)
Právnická nebo fyzická osoba poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinna na žádost poskytnout informace z databáze všech svých účastníků veřejně dostupné telefonní služby orgánu oprávněnému k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu, a to na jeho náklady. Formu a rozsah poskytovaných informací stanoví prováděcí právní předpis.
(6)
Zavede-li právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací při této činnosti kódování, kompresi, šifrování nebo jiný způsob přenosu vedoucí k nesrozumitelnosti přenášených zpráv, je povinna zajistit, aby v koncových bodech pro připojení zařízení uvedených v odstavci 1 byly požadované zprávy a s nimi spojené provozní a lokalizační údaje poskytovány srozumitelným způsobem.
(7)
Z plnění povinností podle odstavců 1, 3 a 5 náleží právnické nebo fyzické osobě od oprávněného subjektu, který si úkon vyžádal nebo jej nařídil, úhrada efektivně vynaložených nákladů. Výši a způsob úhrady efektivně vynaložených nákladů stanoví prováděcí právní předpis.
(8)
Osoba uvedená v odstavci 1 a její zaměstnanci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o vyžádaném nebo uskutečněném odposlechu a záznamu zpráv podle odstavců 1 a 2 a vyžádání a poskytnutí údajů podle odstavců 3 a 5 a s tím souvisejících skutečnostech.
(9)
Technické a provozní podmínky a body pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech nebo záznam zpráv stanoví prováděcí právní předpis.
(10)
Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna vést evidenci
a)
počtu případů, ve kterých na základě žádosti poskytla provozní a lokalizační údaje orgánům oprávněným k jejich vyžádání,
b)
doby, která v jednotlivých případech uplynula ode dne, kdy zahájila uchovávání provozních a lokalizačních údajů do dne, kdy o tyto údaje oprávněný orgán požádal, a
c)
počtu případů, kdy nemohla žádosti o poskytnutí provozních a lokalizačních údajů vyhovět.
(11)
Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna předávat Úřadu evidenci uvedenou v odstavci 10 souhrnně vždy za uplynulý kalendářní rok, a to v elektronické formě, nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku. Předávaná evidence nesmí obsahovat osobní a identifikační údaje. Úřad souhrn obdržených evidencí neprodleně předá Komisi.
(12)
Formu evidence předávané podle odstavce 11 a způsob jejího předávání Úřadu stanoví prováděcí právní předpis.
Díl 2
Bezpečnost a integrita veřejných komunikačních sítí a služeb elektronických komunikací
§ 98
Bezpečnost a integrita veřejných komunikačních sítí a služeb elektronických komunikací
(1)
Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen zajišťovat integritu a bezpečnost své sítě.
(2)
Pro zajištění integrity veřejných komunikačních sítí Úřad vydává síťové plány (§ 62), ve kterých vymezí základní vlastnosti těchto sítí a jejich rozhraní, které jsou nezbytné pro vzájemné propojování veřejných komunikačních sítí, pro přístup k nim a pro připojování neveřejných komunikačních sítí.
(3)
Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může v případech, kdy hrozí nebo dojde k závažnému porušení bezpečnosti a integrity jeho sítě z důvodů poškození nebo zničení elektronického komunikačního zařízení, zejména vlivem velkých provozních havárií nebo živelních pohrom, přerušit poskytování služby nebo odepřít přístup ke službě. O rozsahu a důvodech přerušení poskytování služby nebo odepření přístupu k ní a o předpokládaném termínu odstranění příčiny je povinen bezodkladně informovat Úřad a vhodným způsobem i uživatele. Přerušení nebo odepření musí být omezeno pouze na dobu nezbytně nutnou, a je-li to technicky možné, musí být zachován přístup k číslům tísňového volání.
§ 99
Bezpečnost, integrita a poskytování služeb za krizových stavů
(1)
Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je za krizového stavu povinen podle svých technicko-organizačních pravidel zabezpečit integritu a bezpečnost své sítě a interoperabilitu poskytovaných služeb. Náležitosti uvedených technicko-organizačních pravidel stanoví Úřad opatřením obecné povahy.
(2)
Podnikatel uvedený v odstavci 1 je povinen předložit Úřadu na jeho vyžádání dokumenty specifikující technicko-organizační pravidla podle odstavce 1 a umožnit Úřadu kontrolovat dodržování těchto pravidel. Úřad je oprávněn při zjištění rozporu těchto dokumentů s právními předpisy nebo s jeho opatřením sdělit dotčenému podnikateli tuto skutečnost a stanovit mu přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.
(3)
Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť nebo poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je oprávněn za krizového stavu39) poskytovat přednostně připojení k veřejné telefonní síti a přístup k veřejně dostupné telefonní službě účastníkům krizové komunikace podle zvláštního právního předpisu38). Za tímto účelem je v rozsahu nezbytně nutném oprávněn omezit nebo přerušit poskytování veřejně dostupné telefonní služby. O omezení nebo přerušení poskytování veřejně dostupné telefonní služby, včetně jeho rozsahu, je povinen bezprostředně informovat Úřad. Toto omezení může trvat pouze po dobu nezbytně nutnou, a je-li to technicky možné, musí být zachován přístup k číslům tísňového volání.
(4)
Podnikatel uvedený v odstavci 1 je za krizového stavu povinen bezodkladně informovat Úřad o ohrožení integrity a bezpečnosti své sítě včetně přijatých nebo zamýšlených opatření k nápravě.
Díl 3
Ochrana elektronických komunikací
§ 100
Povinnosti provozovatelů
(1)
Provozovatelé strojů, přístrojů a zařízení (dále jen „zařízení“), jejichž provozováním vzniká vysokofrekvenční energie, jsou povinni zajistit, aby vysokofrekvenční energie těchto zařízení nezpůsobovala rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí, popřípadě rušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
(2)
Rušením provozu se rozumí elektromagnetické rušení, které zhoršuje, znemožňuje nebo opakovaně přerušuje provoz elektronického komunikačního zařízení, sítě elektronických komunikací, popřípadě poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb.
(3)
Dojde-li k rušení provozu elektronického komunikačního zařízení nebo sítě, poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb, je provozovatel zařízení rušícího provoz povinen učinit vhodná ochranná opatření. Neprovede-li provozovatel rušícího zařízení ochranná opatření sám, provede je provozovatel rušeného elektronického komunikačního zařízení nebo sítě na náklady provozovatele rušícího zařízení.
(4)
Vzniklo-li rušení provozu nedodržením podmínek stanovených pro provoz zařízení, nese náklady na ochranná opatření provozovatel tohoto zařízení, jinak nese náklady provozovatel zařízení později uvedeného do provozu nebo změněného. Pokud rušené zařízení neodpovídá požadavkům na odolnost40), ponese náklady na ochranná opatření provozovatel tohoto zařízení. Jinak nese tyto náklady provozovatel zařízení později zřízeného nebo změněného.
(5)
Dojde-li k rušení příjmu rozhlasového nebo televizního vysílání, které je na daném území provozováno provozovatelem vysílání nebo provozovatelem převzatého vysílání podle zvláštního právního předpisu11), provozem amatérské radiokomunikační služby, je Úřad oprávněn uložit držiteli oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro tuto amatérskou radiokomunikační službu podmínky k odstranění rušení. V případě, že rušení vzniká pouze vlivem nedostatečné odolnosti přijímacího zařízení, informuje Úřad provozovatele rušeného přijímacího zařízení o možných podmínkách vedoucích k odstranění rušení.
(6)
Úřad zjišťuje zdroje rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí, poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb. V případě zjištění zdroje rušení postupuje Úřad obdobně podle § 114. V odůvodněných případech Úřad vydá předběžné opatření k okamžitému odstavení zdroje rušení bez předchozí výzvy.
(7)
V případě, že provozovatel zařízení rušícího provoz neodstraní zdroj rušení provozu ve lhůtě stanovené mu Úřadem ve výzvě nebo v předběžném opatření, Úřad rozhodne o odstranění zdroje rušení. Úřad může provést odstranění zdroje rušení nebo jiná vhodná opatření sám, není-li provozovatel rušícího zařízení znám nebo je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný. Náklady na odstranění zdroje rušení nese jeho provozovatel; není-li znám, nese náklady Úřad.
(8)
Úřad zjišťuje přednostně rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí Ministerstva obrany a ozbrojených sil České republiky, Ministerstva vnitra, Bezpečnostní informační služby, PoliciePolicie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, zdravotnické záchranné služby, celních orgánů a Vězeňské službyVězeňské služby a justiční stráže České republiky.
(9)
Za rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí, poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb se považuje i rušení způsobené elektromagnetickým stíněním nebo odrazy elektromagnetických vln stavbami nebo činnostmi souvisejícími s prováděním stavby. Provozovatel elektronických komunikačních zařízení a sítí, podnikatel poskytující službu elektronických komunikací nebo provozovatel radiokomunikačních služeb, jehož provoz je rušen, je povinen vyzvat vlastníka nebo stavebníka dotčené stavby k uzavření dohody o vhodných opatřeních k odstranění tohoto rušení. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o způsobu odstranění rušení na návrh jedné ze stran a po projednání s Úřadem příslušný stavební úřad podle zvláštního právního předpisu41). Není-li toto rozhodnutí vzhledem k povaze věci v působnosti příslušného stavebního úřadu, rozhodne o způsobu odstranění rušení Úřad. Náklady na odstranění rušení stavbami nese vlastník dotčené stavby, náklady na odstranění rušení činnostmi souvisejícími s prováděním stavby nese stavebník.
(10)
Spory o výši efektivně a účelně vynaložených nákladů na ochranná opatření k odstranění rušení rozhodne soud.
(11)
Úřad je povinen při výkonu rozhodnutí o odstranění zdroje rušení podle odstavce 7 co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostínemovitostí.
(12)
Osoby pověřené Úřadem k výkonu rozhodnutí o odstranění zdroje rušení podle odstavce 7 jsou za účelem výkonu tohoto rozhodnutí oprávněny v nezbytném rozsahu vstupovat nebo vjíždět na cizí nemovitostinemovitosti, na nichž jsou zdroje rušení umístěny.
§ 101
Styk komunikačních vedení veřejné komunikační sítě s okolím
(1)
Stavebníci staveb, vodohospodářských děl nebo zařízení, jejichž provedení je spojeno se zemními pracemi, jsou povinni v rámci řízení podle stavebního řádu doložit žádost o vydání příslušného rozhodnutí vyjádřením provozovatele veřejné komunikační sítě o existenci nadzemních nebo podzemních vedení komunikačních sítí ve staveništi od těch podnikatelů zajišťujících veřejné komunikační sítě, které sdělí stavební úřad. Stavební úřad stanoví v rozhodnutí podmínky k ochraně vedení komunikační sítě.
(2)
Osoby, které budou provádět stavební práce podle odstavce 1, jsou povinny provést opatření, aby nedošlo k poškození vedení komunikační sítě. To se týká i provádění hluboké orby na zemědělských pozemcích, zemních prací a terénních úprav.
(3)
Komunikační vedení veřejné komunikační sítě může křížit energetická, vodovodní, kanalizační a jiná vedení, zásobárny přírodních vod, území chráněná podle zvláštních právních předpisů, dráhy, pozemní komunikace, vodní a jiná díla a jejich ochranná pásma nebo se jich jinak dotknout, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Ustanovení zvláštního právního předpisu není tímto dotčeno42).
(4)
Komunikační vedení veřejné komunikační sítě může být kříženo nebo jinak dotčeno energetickými, vodovodními, kanalizačními a jinými vedeními, dráhou nebo pozemní komunikací, a to způsobem, který nezpůsobí rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací.
(5)
Ustanovení odstavců 3 a 4 platí pro souběh komunikačního vedení veřejné komunikační sítě s uvedenými vedeními a jejich ochrannými pásmy obdobně.
Díl 4
Ochranná pásma
§ 102
Ochranné pásmo komunikačního vedení
(1)
Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu43).
(2)
Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení.
(3)
V ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení je zakázáno
a)
bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu provádět zemní práce nebo terénní úpravy,
b)
bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení,
c)
bez souhlasu jeho vlastníka vysazovat trvalé porosty.
(4)
Činnosti v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k tomuto vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, je možné vykonávat jen po předchozím souhlasu vlastníka vedení.
(5)
Ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu43), 44). Parametry tohoto ochranného pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka tohoto vedení příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitostínemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu nadzemního komunikačního vedení.
§ 103
Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje
(1)
Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu44). Parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka těchto zařízení a spojů příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitostínemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu rádiového zařízení a rádiového směrového spoje.
(2)
V řízeních o ochranných pásmech nadzemního komunikačního vedení, rádiového zařízení a rádiového směrového spoje je Úřad dotčeným správním úřadem.
Díl 5
Oprávnění k využívání cizích nemovitostí
§ 104
(1)
Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, který podle § 8 odst. 2 oznámil podnikání, je oprávněn v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí vydaném podle zvláštního právního předpisu43) a za splnění dále stanovených podmínek zřizovat a provozovat na cizím pozemku nebo v něm
a)
nadzemní nebo podzemní komunikační vedení veřejné komunikační sítě, včetně jejich opěrných bodů nadzemního nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení veřejné komunikační sítě, přetínat tyto pozemky vodiči a zřizovat v nich vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související elektrické přípojky,
b)
anténní stožáry včetně antén rádiových zařízení veřejné komunikační sítě, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a související elektrické přípojky,
c)
anténní stožáry včetně antén rádiových směrových spojů veřejné komunikační sítě, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a související elektrické přípojky.
(2)
Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, který podle § 8 odst. 2 oznámil podnikání, je oprávněn za splnění dále stanovených podmínek zřizovat a provozovat na cizí stavbě nebo v ní
a)
vnitřní komunikační vedení veřejné komunikační sítě včetně koncových bodů veřejné komunikační sítě a souvisejících rozvaděčů, veřejné telefonní automaty a přípojná komunikační vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související elektrické přípojky,
b)
anténní stožáry nebo anténní nosiče včetně antén rádiových zařízení veřejné komunikační sítě a jejich přípojných komunikačních vedení, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, připojení na vnitřní elektrické rozvody a související elektrické přípojky,
c)
anténní stožáry nebo anténní nosiče včetně antén rádiových směrových spojů veřejné komunikační sítě a jejich přípojných komunikačních vedení, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, připojení na vnitřní elektrické rozvody a související elektrické přípojky.
(3)
Pro zajištění výkonu oprávnění uvedených v odstavcích 1 a 2 písm. b) a c) uzavře podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť s vlastníkem dotčené nemovitostinemovitosti písemnou smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene k části dotčené nemovitostinemovitosti za jednorázovou náhradu a po ukončení výstavby a zaměření polohy vedení smlouvu o zřízení věcného břemene ke skutečně dotčené části nemovitostinemovitosti. Na návrh podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť je možno s vlastníkem dotčené nemovitostinemovitosti uzavřít i jinou písemnou smlouvu. K výkonu oprávnění podle odstavce 2 písm. a) postačuje k umístění vnitřních komunikačních vedení a komunikačních zařízení písemný souhlas vlastníka nemovitostinemovitosti.
(4)
Nedojde-li s vlastníkem dotčené nemovitostinemovitosti k uzavření písemné smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene podle odstavce 3 nebo prokáže-li podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, že vlastník dotčené nemovitostinemovitosti není znám nebo není určen anebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo je-li vlastnictví nemovitostinemovitosti sporné, či vlastník v dispozici s ní omezen, rozhodne o návrhu podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť na zřízení věcného břemene vyvlastňovací úřad podle zvláštního právního předpisu44a). Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť může vykonávat oprávnění uvedená v rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu o omezení vlastnického práva k dotčené nemovitostinemovitosti ode dne vykonatelnosti tohoto rozhodnutí.
(5)
Omezení vlastnického práva nesmí být provedeno ve větším rozsahu, než je k dosažení účelu uvedeného v odstavcích 1 a 2 nezbytné.
(6)
Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je dále na základě prokazatelného oznámení vlastníkovi, popřípadě správci nebo uživateli dotčené nemovitostinemovitosti oprávněn
a)
v nezbytném rozsahu vstupovat nebo vjíždět na cizí nemovitostinemovitosti v souvislosti s činnostmi uvedenými v odstavcích 1 a 2 a při přípravě projektové dokumentace, opravách a údržbě komunikačních vedení a elektronických komunikačních zařízení umístěných na cizích nemovitostechnemovitostech,
b)
v nezbytném rozsahu kácet a oklesťovat dřeviny ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz komunikačních vedení a elektronických komunikačních zařízení, a to v souladu s podmínkami stanovenými zvláštním právním předpisem42).
Prokazatelným oznámením se rozumí oznámení data a účelu vstupu či vjezdu na dotčenou nemovitostnemovitost nebo kácení či oklešťování dřevin rostoucích na této nemovitostinemovitosti, včetně oznámení činností, které v této souvislosti budou na nemovitostinemovitosti vykonávány. Oznámení musí být učiněno s dostatečným předstihem.
(7)
Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen při výkonu oprávnění podle odstavců 1, 2, 6 a 12 co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostínemovitostí. Po skončení prací je povinen uvést nemovitostinemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitostinemovitosti a bezprostředně prokazatelně oznámit tuto skutečnost vlastníku, popřípadě správci nebo uživateli dotčené nemovitostinemovitosti. Po vykácení nebo okleštění dřevin je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě, nedohodne-li se s vlastníkem dotčené nemovitostinemovitosti jinak.
(8)
Oprávnění uvedená v odstavcích 1 a 2 nenahrazují povinnosti podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť podle zvláštního právního předpisu41).
(9)
Nadzemním komunikačním vedením se rozumí drátové, kabelové nebo bezdrátové vedení, včetně souvisejícího elektronického komunikačního zařízení, postavené nad zemí, vně nebo uvnitř budov. Opěrnými body nadzemního komunikačního vedení jsou konstrukce nesoucí nebo podpírající vodiče nebo kabely či související elektronická komunikační zařízení tohoto vedení (sloup, střešník, zední konzola, anténní stožár, anténní nosič).
(10)
Oprávnění z věcných břemen vzniklých podle tohoto zákona, či podle předchozích právních úprav přecházejí na právní nástupce podnikatelů, zajišťujících veřejnou komunikační síť, vlastníky či nabyvatele těchto vedení, či jejich části, jsou-li tito zároveň podnikateli zajišťujícími veřejnou komunikační síť.
(11)
Podzemním komunikačním vedením se rozumí kabelové vedení, včetně kabelových souborů a zařízení uložených pod povrchem země a kabelových rozvaděčů umístěných nad úrovní terénu. Kabelovými soubory a zařízeními jsou zejména spojky, kabelové doplňky, průběžné zesilovače, opakovače, zařízení k ochraně kabelu před korozí, před přepětím, zařízení pro tlakovou ochranu kabelu, ochranné trubky kabelů. Vytyčovacími body podzemního komunikačního vedení jsou kabelové označníky, patníky nebo sloupky určující polohu kabelových souborů a zařízení, křižovatky kabelů s komunikacemi, dráhou, vodními toky, polohové změny trasy kabelu v obcíchobcích nebo ve volném terénu.
(12)
V případě poruchy nebo přerušení provozu komunikačního vedení nebo elektronického komunikačního zařízení je podnikatel oprávněný podle odstavců 1 a 2 oprávněn za účelem odstranění poruchy nebo přerušení provozu vstoupit na nemovitostnemovitost, na níž je toto vedení nebo elektronické komunikační zařízení umístněno, bez souhlasu vlastníka, popřípadě správce nebo uživatele podle odstavce 6, nebylo-li ani při vynaložení přiměřeného úsilí možné vlastníkovi, popřípadě správci nebo uživateli dotčené nemovitostinemovitosti vstup s dostatečným předstihem oznámit a takový souhlas získat. V takovém případě je tento podnikatel povinen bezodkladně oznámit vlastníku, popřípadě správci nebo uživateli dotčené nemovitostinemovitosti provedení prací, jejich místo zabezpečit a zajistit následně uvedení dotčené nemovitostinemovitosti do předchozího, popřípadě náležitého stavu.
(13)
Dojde-li mezi vlastníkem nemovitostinemovitosti a podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť ke sporu o rozsahu oprávnění uvedených v odstavcích 1, 2 a 6, rozhodne na návrh jedné ze stran sporu příslušný stavební úřad v součinnosti s Úřadem.
(14)
Právní vztahy odpovědnosti za škodu způsobenou podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť v souvislosti s omezením vlastnického práva vlastníka nemovitostinemovitosti pro účely uvedené v odstavcích 1, 2 a 6 se řídí občanským zákoníkem.
(15)
Vlastník domu, bytu nebo nebytového prostoru je povinen umožnit uživateli tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru
a)
příjem rozhlasového a televizního vysílání provozovatelů vysílání podle zvláštního právního předpisu11) za podmínky, že v místě příjmu je signál přiměřené kvality,
b)
zřízení vnitřního komunikačního vedení včetně rozvaděče a koncového bodu sítě.
Vznikne-li tím škoda na stavbě, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit. Dojde-li mezi vlastníkem domu, bytu nebo nebytového prostoru a uživatelem tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru ke sporu o rozsahu těchto povinností, rozhodne na návrh jedné ze stran sporu příslušný stavební úřad v součinnosti s Úřadem.
(16)
Stavebník, který vyvolal překládku nadzemního nebo podzemního vedení veřejné komunikační sítě elektronických komunikací, nese náklady nezbytné úpravy dotčeného úseku vedení sítě elektronických komunikací, a to na úrovni stávajícího technického řešení. Náklady související s modernizací či zvýšením přenosové kapacity nadzemního nebo podzemního vedení sítě elektronických komunikací nese vlastník tohoto vedení.
HLAVA VI
Státní správa v oblasti elektronických komunikací
Díl 1
Správní úřady v oblasti elektronických komunikací
§ 105
Působnost Ministerstva
(1)
Ministerstvo
a)
předkládá vládě návrh státní politiky elektronických komunikací a sleduje její realizaci,
b)
předkládá vládě návrhy hlavních zásad státní politiky v elektronických komunikacích,
c)
zabezpečuje mezinárodní vztahy v oblasti elektronických komunikací na úrovni vlád, vládních i nevládních organizací, s výjimkou vztahů, jejichž zabezpečováním vláda pověří Úřad,
d)
zabezpečuje ve věcech elektronických komunikací plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které jsou vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo Sbírce mezinárodních smluv, anebo závazků vyplývajících z členství České republiky v mezinárodních organizacích, s výjimkou závazků plněných Úřadem v případech stanovených vládou,
e)
vykonává státní statistickou službu45),
f)
spolupracuje s příslušnými ministerstvy členských států v oblasti elektronických komunikací,
g)
oznamuje Komisi regulační úřady v oblasti elektronických komunikací a poskytuje jí další vyžádané informace,
h)
v rámci své působnosti zastupuje Českou republiku v orgánech Evropské unie.
(2)
Při výkonu své činnosti Ministerstvo vychází rovněž z příslušných rozhodnutí, doporučení, pokynů a stanovisek vydaných orgány Společenství a z hlavních zásad státní politiky v elektronických komunikacích. Rozhodne-li se Ministerstvo nepostupovat podle doporučení Komise, kterým se harmonizuje uplatňování práva Společenství upravujícího oblast elektronických komunikací, bezodkladně o tom informuje Komisi spolu s odůvodněním takového postupu.
§ 106
Poskytování informací Ministerstvu
(1)
Úřad poskytne na žádost Ministerstvu veškeré informace, které jsou pro Ministerstvo nezbytné k plnění činností, k nimž je podle tohoto zákona Ministerstvo příslušné.
(2)
Nemá-li informace podle odstavce 1 k dispozici Úřad, poskytne je Ministerstvu na jeho žádost a v jím stanovené přiměřené lhůtě, formě a rozsahu osoba vykonávající činnost podle tohoto zákona. Součástí žádosti Ministerstva je odůvodnění včetně uvedení účelu, pro který Ministerstvo informace, údaje a podklady vyžaduje. Ministerstvo nevyžaduje více informací, než je přiměřené účelu, pro který jsou získávány.
(3)
Osoba vykonávající činnost podle tohoto zákona předá podle odstavce 2 Ministerstvu i informace, údaje a podklady, které obsahují osobní údajeosobní údaje, skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, nebo skutečnosti, které jsou předmětem ochrany podle zvláštního právního předpisu.
(4)
Informace, podklady a údaje předané podle odstavců 1 až 3 je Ministerstvo povinno chránit před zneužitím.
§ 107
Organizace Úřadu
(1)
Úřad má pětičlennou Radu Úřadu (dále jen „Rada“). Jeden z členů Rady je předsedou Rady. Předseda řídí činnost Rady, v jeho nepřítomnosti řídí její činnost jím pověřený člen Rady. Předseda Rady jedná jménem Úřadu a stojí v jeho čele. Ve stanovených případech rozhoduje Rada.
(2)
Členy Rady a jejího předsedu jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Funkční období členů Rady je 5 let. Každý rok je jmenován jeden člen Rady. Do funkce předsedy Rady je člen Rady jmenován na dobu zbývající do konce jeho členství v Radě, nejvýše však na dobu 3 let.
(3)
Do funkce člena Rady může být jmenován občan České republiky, který
a)
je plně způsobilý k právním úkonům,
b)
je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje občan, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin, pokud jeho odsouzení pro trestné činytrestné činy nebylo zahlazeno anebo se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen; za bezúhonného se dále nepovažuje občan, který nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem46),
c)
má praxi v rozsahu minimálně 5 let v oboru elektronických komunikací, ekonomie nebo práva.
(4)
S funkcí člena Rady je neslučitelná funkce poslance nebo senátora, soudce, státního zástupce, jakákoli funkce ve veřejné správě, funkce člena orgánů územní samosprávy a funkce v politické straně nebo v politickém hnutí.
(5)
Funkce člena Rady zaniká
a)
uplynutím funkčního období,
b)
odvoláním,
c)
vzdáním se funkce,
d)
nabytím funkce neslučitelné s funkcí člena Rady,
e)
nabytím právní moci rozsudku soudu o omezení jeho způsobilosti k právním úkonům nebo o spáchání úmyslného trestného činutrestného činu, nebo
f)
úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.
(6)
Člena Rady vláda může odvolat v případě hrubého nebo opakovaného méně závažného porušení jeho povinností, nemoci trvale znemožňující vykonávání jeho úkolů nebo nevykonává-li svou funkci po dobu delší než 6 měsíců. Vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu bezodkladně jmenuje nového člena Rady na zbývající část funkčního období odvolaného člena.
(7)
Rada rozhoduje hlasováním. Každý člen Rady má jeden hlas. Rozhodnutí Rady je přijato, pokud pro něj hlasovali alespoň 3 její členové. O hlasování se vede protokol, který podepisují všichni přítomní členové Rady a osoba, která byla pověřena sepsáním protokolu; při nahlížení do spisu je vyloučeno nahlížet do tohoto protokolu.
(8)
Rada
a)
schvaluje
1.
statut Úřadu,
2.
plán činnosti Úřadu,
3.
návrh rozpočtu Úřadu a závěrečný účet Úřadu,
4.
jednací řád Rady, organizační, spisový a podpisový řád Úřadu,
5.
zprávy o činnosti Úřadu,
6.
návrhy prováděcích právních předpisů,
b)
rozhoduje o
1.
opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným předsedou Rady,
2.
opatřeních obecné povahy,
3.
rozhodnutích o ceně,
4.
určení poskytovatele univerzální služby (§ 39) a
5.
stanovení podniku s významnou tržní silou a o uložení povinností takovému subjektu (§ 51).
(9)
Proti rozhodnutí Rady není přípustný opravný prostředek.
(10)
Předseda Rady v prvním stupni rozhoduje v řízení podle § 22, 22a, 22b, 23 a 127. Stanoví-li zákon, že o věci rozhoduje Úřad, statut Úřadu může stanovit, že v daném případě, s výjimkou ustanovení odstavce 8, v prvním stupni rozhoduje předseda Rady.
(11)
Členové Rady a její předseda jsou odměňováni podle zvláštního právního předpisu46a).
§ 108
Působnost Úřadu
(1)
Úřad podle tohoto zákona
a)
vydává všeobecná oprávnění, rozhoduje o jejich změně nebo zrušení a vede evidenci podnikatelů v elektronických komunikacích,
b)
vydává opatření obecné povahy,
c)
provádí analýzy relevantních trhů v oblasti elektronických komunikací, určuje podniky s významnou tržní silou (§ 53) a ukládá jim zvláštní povinnosti,
d)
stanovuje poskytovatele univerzální služby v elektronických komunikacích a přezkoumává poskytování univerzální služby,
e)
stanovuje čisté náklady na poskytování univerzální služby, rozhoduje o povinnosti vrátit finanční prostředky neoprávněně čerpané na úhradu čistých nákladů poskytování univerzální služby a rozhoduje, zda výše čistých nákladů představuje pro jejího poskytovatele neúnosnou zátěž,
f)
vydává rozhodnutí o ceně a vykonává kontrolu cen v oblasti elektronických komunikací,
g)
rozhoduje ve sporech, stanoví-li tak tento zákon,
h)
spolupracuje s příslušnými národními regulačními orgány členských států a s Komisí,
i)
ukládá povinnosti nepeněžitého plnění,
j)
ověřuje odbornou způsobilost k obsluze vysílacích rádiových zařízení,
k)
vykonává působnost uznávacího orgánu podle zvláštního právního předpisu18) při uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti pro přístup k regulované činnosti v oblasti elektronických komunikací nebo pro její výkon na území České republiky, pokud byla odborná kvalifikace pro výkon této činnosti získána nebo tato činnost vykonávána mimo Českou republiku státními příslušníky členských států Společenství nebo jejich rodinnými příslušníky,
l)
stanovuje, vybírá a vymáhá poplatky,
m)
vykonává státní kontrolu elektronických komunikací,
n)
ukládá, vybírá a vymáhá pokuty za porušení povinností,
o)
vykonává správu rádiových kmitočtů a čísel, včetně vedení jejich databáze,
p)
provádí výběrová řízení,
q)
zabezpečuje harmonizaci využívání rádiového spektra a harmonizaci číslovacích plánů,
r)
zřizuje a spravuje radiokomunikační účet,
s)
předkládá Ministerstvu věcné návrhy právních předpisů v oblasti elektronických komunikací a spolupracuje s Ministerstvem na jejich přípravě,
t)
vydává prováděcí právní předpisy v oblasti elektronických komunikací v rozsahu zmocnění podle tohoto zákona,
u)
zabezpečuje oznamovací a informační povinnost ve vztahu ke Komisi v otázkách patřících do jeho působnosti,
v)
vykonává státní statistickou službu,
w)
zabezpečuje mezinárodní vztahy v oblasti elektronických komunikací v případech stanovených vládou,
x)
získává a zpracovává v rámci statistického zjišťování údaje z oblasti elektronických komunikací od subjektů vykonávajících komunikační činnosti a fyzických osob za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem45) a poskytuje jednotlivé údaje získané při statistickém zjišťování Ministerstvu,
y)
zabezpečuje vydávání Telekomunikačního věstníku prostřednictvím portálu veřejné správy,
z)
rozhoduje o změně všeobecných podmínek pro veřejně dostupnou službu elektronických komunikací podle § 63 odst. 5,
aa)
je exekučním správním orgánem pro vymáhání povinností stanovených tímto zákonem nebo uložených z moci úřední na jeho základě.
(2)
Úřad vykonává i další činnosti, pokud to vyplývá z ustanovení tohoto zákona anebo jiných právních předpisů2).
(3)
Při výkonu své působnosti Úřad vychází rovněž z příslušných rozhodnutí, doporučení, pokynů a stanovisek vydaných orgány Společenství a z hlavních zásad státní politiky v elektronických komunikacích. Rozhodne-li se Úřad nepostupovat podle doporučení Komise, kterým se harmonizuje uplatňování práva Společenství upravujícího oblast elektronických komunikací, bezodkladně o tom informuje Komisi spolu s odůvodněním takového postupu.
§ 109
Vyloučení střetu zájmů
(1)
Zaměstnanci zařazení do Ministerstva nebo Úřadu, vedoucí organizačního útvaru, který pracuje pro ministra průmyslu a obchodu, poradci a zaměstnanci, kteří vykonávají další jinak označené činnosti pro ministra průmyslu a obchodu, a náměstci ministra průmyslu a obchodu nesmějí podnikat v oblasti elektronických komunikací, přijímat účast ve statutárních, řídících a kontrolních orgánech podnikatelů vykonávajících činnosti v působnosti tohoto zákona, vykonávat poradenskou anebo jinou odbornou pomoc ve věcech elektronických komunikací nebo jinak působit ve prospěch takových podnikatelů.
(2)
Člen Rady má povinnost podle odstavce 1 rovněž po dobu 6 měsíců po skončení výkonu funkce v Radě. Po tuto dobu mu náleží každý měsíc plat ve výši jeho průměrného měsíčního platu za dobu výkonu funkce.
(3)
Člen Rady nesmí být v pracovním poměru k Ministerstvu, ani vykonávat jinou výdělečnou činnost pro Ministerstvo.
§ 110
Vztah Úřadu k Parlamentu a k vládě České republiky
(1)
Úřad je povinen zpracovat každoročně výroční zprávu o své činnosti za předchozí kalendářní rok, která obsahuje zejména informace o aktuálním stavu a vývoji v oblasti elektronických komunikací, o vydaných opatřeních obecné povahy, rozhodnutích a rozhodnutích o ceně, o uplatňování příslušného práva Společenství1) upravujícího oblast elektronických komunikací, o výsledcích kontrol dodržování povinností stanovených zákonem a o potřebě přijetí právních předpisů v oblasti elektronických komunikací. Výroční zpráva rovněž obsahuje plánovaný rozpočet Úřadu a přehled výsledků hospodaření, včetně uvedení nákladů na výkon regulace za předchozí kalendářní rok a plánovaných nákladů na svou činnost ve stejném členění na rok následující. Součástí výroční zprávy je vždy výroční zpráva univerzální služby (§ 50).
(2)
Výroční zprávu je Úřad povinen předložit Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu a vládě České republiky nejpozději do konce května každého kalendářního roku. Současně je povinen ji uveřejnit.
(3)
Úřad je povinen na vyžádání poskytnout Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky a vládě České republiky vysvětlení a dodatečné informace k obsahu výroční zprávy. Projednávání výroční zprávy ve vládě České republiky je povinen zúčastnit se alespoň jeden člen Rady. Členové Rady jsou povinni se zúčastnit projednávání výroční zprávy Poslaneckou sněmovnou a Senátem Parlamentu České republiky, jestliže o to byli Poslaneckou sněmovnou nebo Senátem Parlamentu České republiky požádáni.
§ 111
Spolupráce s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
(1)
Úřad a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže si vzájemně poskytují podněty, informace a jiné formy součinnosti potřebné k plnění úkolů, které jim stanoví právní předpisy. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající. Před vydáním rozhodnutí podle § 51, před uložením sankce za porušení takového rozhodnutí a při provádění analýz relevantního trhu podle § 51 a 52 Úřad umožní Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zaujmout k věci stanovisko; pokud Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nezaujme k věci stanovisko do 1 měsíce ode dne doručení návrhu Úřadu, má se za to, že k tomuto návrhu nemá výhrady.
(2)
Úřad sděluje Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na jeho žádost stanovisko, zda jednání soutěžitele je porušením povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím vydaným na jeho základě.
(3)
Úřad a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže při plnění úkolů vzájemně spolupracují, vyžadují navzájem stanoviska k připravovaným rozhodnutím vydávaným v mezích jejich působnosti a usilují při tom o dosažení shody těchto stanovisek.
§ 112
Spolupráce s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání
(1)
Úřad a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání si vzájemně poskytují podněty, informace a jiné formy součinnosti potřebné k plnění úkolů, které jim stanoví právní předpisy. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající.
(2)
Zjistí-li Úřad v rámci své činnosti, že existují nevyužité kmitočty v pásmu určeném výhradně pro rozhlasové a televizní vysílání, informuje o tom bezodkladně Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.
(3)
Úřad
a)
zpracovává v součinnosti s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání část plánu přidělení kmitočtových pásem určených pro rozhlasovou službu,
b)
předává Radě pro rozhlasové a televizní vysílání na základě její žádosti zkoordinované kmitočty pro rozhlasové a televizní vysílání, včetně jejich technických parametrů,
c)
poskytuje Radě pro rozhlasové a televizní vysílání aktuální údaje (databázi) o provozovaných vysílacích rádiových zařízeních pro rozhlasové a televizní vysílání,
d)
spolupracuje s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání při své kontrolní činnosti,
e)
informuje Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o vydání rozhodnutí podle § 19, 22a a 22b, pokud se týká rádiových kmitočtů pro rozhlasovou službu.
(4)
Úřad vydává Radě pro rozhlasové a televizní vysílání na její vyžádání11) stanoviska, která obsahují diagram využití rádiových kmitočtů pro požadovaný územní rozsah rozhlasového nebo televizního vysílání a údaje o případném omezení doby využívání těchto rádiových kmitočtů, jsou-li předem známy. Diagramem využití rádiových kmitočtů se rozumí grafické plošné znázornění předpokládaného území pokrytého signálem rozhlasového nebo televizního vysílání.
Státní kontrola elektronických komunikací
§ 113
(1)
Úřad vykonává státní kontrolu elektronických komunikací.
(2)
Práva a povinnosti zaměstnanců Úřadu, vykonávajících státní kontrolu elektronických komunikací (dále jen „pověřené osoby“), a osob vykonávajících komunikační činnosti podle tohoto zákona (dále jen „povinné osoby“) při výkonu státní kontroly elektronických komunikací stanoví zvláštní právní předpis47), nestanoví-li tento zákon jinak.
(3)
Při výkonu státní kontroly elektronických komunikací Úřad kontroluje plnění povinností a podmínek stanovených tímto zákonem, prováděcími právními předpisy, opatřeními obecné povahy, rozhodnutími a rozhodnutími o ceně vydanými na základě tohoto zákona. Úřad dále kontroluje využívání rádiových kmitočtů.
(4)
Při kontrole využívání rádiových kmitočtů pověřené osoby zjišťují dodržování podmínek stanovených v přídělu rádiových kmitočtů, všeobecném oprávnění nebo v individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtů i monitorováním rádiových kmitočtů. Monitorování rádiových kmitočtů je zpravidla prováděno bez předchozího upozornění osob využívajících rádiové kmitočty, které mají být monitorovány.
(5)
Je-li to nezbytně nutné pro identifikaci osob využívajících rádiové kmitočty, jsou pověřené osoby při kontrole využívání rádiových kmitočtů monitorováním oprávněny se seznamovat s obsahem přenášených zpráv. Jinak se kontrola využívání rádiových kmitočtů provádí jejich monitorováním bez odposlechu a záznamu zpráv. Pověřené osoby nesmějí obsah přenášených zpráv sdělovat jiným osobám než odesílateli nebo adresátovi přenášených zpráv, popřípadě jimi zmocněnému zástupci ani umožnit jiným osobám, aby získávaly informace o obsahu přenášených zpráv.
(6)
Způsob stanovení území pokrytého signálem televizního vysílání, metodu stanovení intenzity elektromagnetického pole a z tohoto odvozené pokrytí obyvatel signálem televizního vysílání stanoví prováděcí právní předpis.
(7)
Způsob stanovení území pokrytého signálem zemského analogového rozhlasového vysílání v kmitočtovém pásmu 87,5 – 108 MHz a zemského digitálního rozhlasového vysílání v kmitočtových pásmech 174 – 230 MHz a 1452 – 1479,5 MHz, metodu stanovení intenzity elektromagnetického pole a z tohoto odvozené pokrytí obyvatel signálem rozhlasového vysílání stanoví prováděcí právní předpis.
(8)
Kontrola cen spočívá
a)
ve zjišťování, zda prodávající nebo kupující neporušují ustanovení tohoto zákona nebo rozhodnutí o ceně vydané Úřadem,
b)
v ověřování správnosti předkládaných podkladů pro potřeby vyhodnocování vývoje cen, regulace cen a pro řízení o porušení ustanovení tohoto zákona nebo rozhodnutí o ceně vydané Úřadem.
(9)
Pověřené osoby se prokazují zvláštním průkazem k výkonu státní kontroly elektronických komunikací, ve kterém jsou uvedeny základní identifikační údaje o jeho držiteli, evidenční číslo průkazu a datum vydání. Průkaz musí být opatřen podpisem osoby, která jej vydala, s uvedením její funkce.
(10)
Pověřená osoba nesmí vykonávat státní kontrolu elektronických komunikací u takové povinné osoby, u níž je osobou blízkou osobám, které mají v povinné osobě postavení, jež by mohlo ovlivnit nepodjatost pověřené osoby.
(11)
Vzor průkazu k výkonu státní kontroly elektronických komunikací stanoví prováděcí právní předpis.
§ 114
(1)
Zjistí-li Úřad, že povinná osoba nesplní podmínky nebo nesplní zvláštní povinnosti stanovené všeobecným oprávněním, oprávněním k využívání rádiových kmitočtů nebo oprávněním k využívání čísel, nebo nesplní zvláštní povinnosti uvedené v § 11, vyzve povinnou osobu, aby odstranila zjištěné nedostatky ve lhůtě do 1 měsíce. Úřad může stanovit lhůtu kratší v případě opakovaného porušení podmínek nebo povinností, nebo jestliže s ní povinná osoba projeví souhlas. Úřad v odůvodněných případech může stanovit lhůtu delší než 1 měsíc. Povinná osoba bezodkladně písemně oznámí Úřadu odstranění zjištěných nedostatků.
(2)
Zjistí-li Úřad, že porušení povinností a podmínek uvedených v odstavci 1 představuje bezprostřední a závažné ohrožení veřejného pořádku, bezpečnosti státu nebo zdraví a bezpečnosti osob nebo hrozí způsobením vážné hospodářské nebo jiné újmy ostatním podnikatelům poskytujícím služby nebo uživatelům sítí nebo služeb elektronických komunikací anebo jiným osobám, vydá bezodkladně rozhodnutí o předběžném opatření k nápravě.
Poskytování informací Úřadu
§ 115
(1)
Povinná osoba poskytne Úřadu na jeho žádost a v jím stanovené přiměřené lhůtě, formě a rozsahu úplné a pravdivé informace včetně finančních a údaje a podklady, které jsou nezbytné k plnění činností, k nimž je podle tohoto zákona Úřad příslušný. Součástí žádosti Úřadu je odůvodnění včetně uvedení účelu, pro který Úřad informace, údaje a podklady vyžaduje. Úřad nevyžaduje více informací, než je přiměřené účelu, pro který jsou získávány.
(2)
Povinná osoba předá Úřadu i informace, údaje a podklady podle odstavce 1, které obsahují osobní údajeosobní údaje, skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, nebo skutečnosti, které jsou předmětem ochrany podle zvláštního právního předpisu48).
(3)
Úřad je oprávněn za podmínek podle odstavce 1 vyžadovat informace, údaje a podklady zejména pro
a)
kvalifikovaný odhad výše čistých nákladů univerzální služby (§ 39) a pro výpočet čistých nákladů na poskytování univerzální služby,
b)
kontrolu plnění parametrů kvality a plnění výkonnostních cílů univerzální služby (§ 47),
c)
kontrolu plnění povinnosti zaplatit poplatky uvedené v § 133,
d)
kontrolu plnění zvláštních povinností uvedených v § 11,
e)
kontrolu plnění povinností a podmínek stanovených všeobecným oprávněním, oprávněním k využívání rádiových kmitočtů nebo oprávněním k využívání čísel,
f)
posuzování žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo oprávnění k využívání čísel,
g)
uveřejňování srovnávacích přehledů o kvalitě a cenách služeb elektronických komunikací v zájmu spotřebitelůspotřebitelů,
h)
analýzu trhu za účelem zajištění efektivně konkurenčního trhu,
i)
regulaci cen,
j)
řešení sporů, zejména sporů o přístupu a sporů ve věcech vyúčtování ceny za poskytnutou službu,
k)
kontrolu plnění povinností stanovených v přímo použitelném předpisu Společenství5a).
(4)
Informace, údaje a podklady podle odstavce 3, s výjimkou písmene g), nesmí Úřad požadovat od podnikatele před zahájením komunikační činnosti nebo v rámci podmínek pro zahájení takové činnosti. Informace uvedené v odstavci 3 písm. e) je Úřad oprávněn vyžadovat pouze pro účely kontroly zahájené z vlastního podnětu nebo v případě, kdy Úřad obdrží stížnost nebo jinou informaci o porušování stanovených podmínek.
(5)
Úřad je oprávněn provést kontrolu informací, údajů a podkladů předložených podle odstavců 1 až 3. Úřad při kontrole postupuje podle zvláštního právního předpisu47).
(6)
Informace, podklady a údaje předané povinnou osobou podle odstavců 1 až 3 je Úřad povinen chránit před zneužitím.
(7)
Ustanovením odstavců 1 až 5 není dotčeno právo Úřadu požadovat informace, údaje a podklady podle zvláštních právních předpisů.
Díl 2
Spolupráce s Komisí a s příslušnými národními orgány členských států
§ 116
(1)
Ministerstvo v rámci své působnosti spolupracuje s příslušnými ministerstvy členských států a s Komisí a ve vztahu ke Komisi zabezpečuje oznamovací a informační povinnost v otázkách patřících do jeho působnosti.
(2)
Ministerstvo v rámci své působnosti zastupuje Českou republiku v poradních sborech a výborech Komise.
(3)
Ministerstvo zachovává důvěrnost informací, které mu byly předány orgány členských států jako důvěrné.
§ 117
(1)
Úřad v rámci své působnosti spolupracuje s příslušnými národními regulačními orgány členských států. Dále se Úřad v rámci své působnosti účastní jednání příslušných poradních sborů a výborů Komise.
(2)
Ve vztahu ke Komisi Úřad zabezpečuje oznamovací a informační povinnost v otázkách patřících do jeho působnosti, zejména poskytuje Komisi informaci o uplatňování příslušného práva Společenství upravujícího oblast elektronických komunikací, svou výroční zprávu a další informace, které si Komise vyžádá.
(3)
Úřad je oprávněn poskytnout jemu dostupné informace regulačnímu orgánu v jiném členském státě na základě odůvodněné žádosti takového regulačního orgánu. Úřad zachovává důvěrnost informací, které mu byly předány jinými regulačními orgány, včetně regulačních orgánů členských států, jako důvěrné.
(4)
Poskytne-li Úřad Komisi informaci, kterou si dříve vyžádal od podnikatele, bezodkladně o tom tohoto podnikatele informuje.
HLAVA VII
Správní delikty
§ 118
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a)
podniká v oblasti elektronických komunikací v rozporu s § 8,
b)
neoznámí předem Úřadu zahájení komunikační činnosti, nebo změny údajů, které uvedla v oznámení o komunikační činnosti, nebo neoznámí ukončení komunikační činnosti podle § 13,
c)
nesplní při vykonávání komunikační činnosti některou z podmínek opatření obecné povahy,
d)
využívá rádiové kmitočty bez oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1 nebo v rozporu s ním anebo v rozporu s všeobecným oprávněním,
e)
jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo jeho právní nástupce neukončí provoz vysílacích rádiových stanic podle § 19 odst. 7,
f)
využívá číslo bez oprávnění k využívání čísel podle § 30 odst. 1, nebo v rozporu s tímto oprávněním nebo číslovacím plánem,
g)
poruší povinnost stanovenou v § 83 odst. 4,
h)
nesplní povinnost ohledně oddělené evidence nákladů a výnosů stanovenou v § 86,
i)
ohrozí důvěrnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů porušením povinnosti podle § 89 odst. 1 nebo 3, § 90 odst. 2, 6 nebo 7, anebo § 91 odst. 2, 3 nebo 4,
j)
poruší povinnost při shromažďování osobních údajůosobních údajů účastníků k vydání seznamu účastníků ohledně nakládání s osobními údajiosobními údaji získanými pro účely veřejných seznamů podle § 95 odst. 1 nebo 2 anebo § 96 odst. 2 nebo 3 nebo 5,
k)
v rozporu s § 96 odst. 1 a 3 nabídne marketingovou reklamu nebo jiný obdobný způsob nabídky zboží nebo služeb účastníkovi, u jehož údajů ve veřejném seznamu účastníků je uvedeno, že si nepřeje být za účelem marketingu kontaktován,
l)
nesplní povinnost stanovenou v § 97,
m)
jako podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť nebo poskytující veřejně dostupnou telefonní službu nesplní povinnost podle § 99 odst. 1 nebo 3 nebo jako podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nesplnil povinnost podle § 99 odst. 2,
n)
jako provozovatel zařízení, jehož provozováním vzniká vysokofrekvenční energie, nesplní povinnost podle § 100 odst. 1, 3 nebo 7,
o)
nepředloží informace, údaje a podklady vyžádané Úřadem podle § 115,
p)
použije adresu elektronické pošty pro odeslání zprávy nebo zpráv třetím osobám bez souhlasu držitele adresy elektronické pošty (§ 93),
q)
neoznámí změnu skutečností podle § 18 odst. 5 nebo § 32 odst. 3,
r)
nezajistí, aby obsluhu vysílacích rádiových zařízení prováděla pouze osoba způsobilá podle § 26 odst. 2,
s)
uveřejní osobní nebo identifikační údaje o účastnících, kteří jejich uveřejnění odmítli podle § 41 odst. 6,
t)
uvede do provozu nebo provozuje přístroj v rozporu s § 73 odst. 2,
u)
poruší zákaz k provádění činností v ochranném pásmu podle § 102 odst. 3 a 4,
v)
poruší zákaz provádět činnost v ochranném pásmu uvedený v územním rozhodnutí o ochranném pásmu podle § 102 odst. 5 nebo § 103,
w)
využívá údaje v databázi k jinému účelu, než stanoví § 33 odst. 4,
x)
v rozporu s § 114 odst. 1 neodstraní zjištěné nedostatky nebo odstranění nedostatků písemně neoznámí, nebo
y)
uskutečňuje zlomyslná volání.
(2)
Podnikatel se dopustí správního deliktu tím, že
a)
převede práva k využívání rádiových kmitočtů bez souhlasu Úřadu podle § 23 odst. 1,
b)
diskriminuje jiného podnikatele poskytujícího službu elektronických komunikací, pokud jde o číselné řady používané pro přístup k jeho službám,
c)
nesplní povinnost používat normy, specifikace nebo doporučení podle § 62 odst. 1 a 2,
d)
nevyužívá poskytnuté informace ke stanovenému účelu nebo nezabezpečuje zachování jejich důvěrnosti podle § 81 odst. 2, nebo
e)
nepředá Úřadu úplné znění smlouvy nebo její změny a dodatky podle § 80 odst. 2, nebo
f)
jako podnikatel poskytující službu elektronických komunikací, který poskytuje přístup k veřejně dostupné telefonní službě, poruší povinnost podle § 33 odst. 2.
(3)
Držitel oprávnění k využívání čísla se dopustí správního deliktu tím, že neprovede technické úpravy při změně číslovacího plánu podle § 29 odst. 3.
(4)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu se dopustí správního deliktu tím, že
a)
poruší povinnost umožnit bezplatné volání na čísla tísňového volání podle § 33 odst. 1,
b)
nezajistí uživatelům nepřetržitý přístup k číslům tísňového volání podle § 61 odst. 3 nebo neumožní svým účastníkům bezplatné volání na tato čísla podle § 69 odst. 1 písm. c),
c)
nesplní povinnost ohledně přesměrování volání podle § 94,
d)
neinformuje koncové uživatele o zavedení zvláštního režimu pro volání mezi příhraničními oblastmi podle § 29 odst. 2,
e)
nezajistí, aby koncoví uživatelé z jiných členských států měli přístup k negeografickým telefonním číslům na území České republiky podle § 35,
f)
nevede aktuální databázi všech svých účastníků podle § 61 odst. 4,
g)
neuveřejní v každé své provozovně a způsobem umožňujícím dálkový přístup pro koncové uživatele informace uvedené v § 63 odst. 1,
h)
nepředá dostupné osobní nebo identifikační údaje účastníků pro informační a operátorské služby podle § 66 odst. 1,
i)
nezajistí službu identifikace zlomyslných nebo obtěžujících volání podle § 67,
j)
nesplní povinnost podle § 69 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo odst. 2 písm. a) nebo b),
k)
poruší povinnost ohledně zobrazení účastnického čísla podle § 92,
l)
nepředává údaje o účastnících pro účely vedení telefonních seznamů nebo pro účely informační služby podle § 41 odst. 3,
m)
nepředá osobní nebo identifikační údaje účastníků pro lokalizaci, popřípadě identifikaci volajícího podle § 33 odst. 3,
n)
nezajistí průběžnou aktualizaci údajů podle § 33 odst. 3,
o)
nezajistí informování veřejnosti o existenci a používání čísel tísňového volání podle § 33 odst. 7,
p)
nestanoví ceny za poskytování služeb elektronických komunikací v souladu s přímo použitelným předpisem Společenství5a),
q)
neposkytuje služby elektronických komunikací za podmínek uvedených v přímo použitelném předpisu Společenství5a),
r)
porušuje povinnost zajištění transparentnosti maloobchodní ceny roamingu stanovenou v přímo použitelném předpisu Společenství5a),
s)
jako podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě nesplní povinnost podle § 75 odst. 1 nebo 3, nebo
t)
jako podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu poruší povinnost podle § 33a.
(5)
Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nezpřístupní u volání na čísla tísňového volání orgánům, které zasahují v tísňové situaci, informaci o tom, kde se volající nachází podle § 33 odst. 6,
b)
nezajistí pro účastníky veřejně dostupné telefonní služby možnost ponechat si své telefonní číslo podle § 34 odst. 1,
c)
nesplní povinnost ohledně přesměrování volání podle § 94,
d)
nezajistí uskutečnění všech mezinárodních volání do Evropského telefonního číslovacího prostoru podle § 61 odst. 6, nebo
e)
neumožní všem koncovým uživatelům veřejné telefonní sítě přístup k operátorským službám a nejméně k jedné informační službě podle § 66 odst. 2.
(6)
Poskytovatel univerzální služby se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nepředloží Úřadu přehled platných cen univerzální služby v souladu s § 45 odst. 1, neuplatňuje jednotné ceny nebo nerespektuje ceny stanovené Úřadem podle § 45 odst. 2,
b)
překročí mezní hodnoty parametrů kvality nebo výkonnostních cílů jednotlivých služeb podle § 47,
c)
neuveřejní ceny v souladu s § 54 odst. 1 písm. a) nebo nepředloží platné ceny Úřadu podle § 54 odst. 1 písm. b),
d)
neumožní osobám se zvláštními sociálními potřebami výběr zvláštních cen podle § 38 odst. 3, ačkoliv mu Úřad tuto povinnost uložil,
e)
nesdělí nebo sdělí opožděně uživateli nemožnost plnění povinnosti podle § 40 odst. 1 nebo odst. 3 nebo nesdělí nebo sdělí opožděně náhradní lhůtu podle § 40 odst. 6 pro splnění povinnosti podle § 40 odst. 1 nebo odst. 3,
f)
nezachází s údaji o účastnících nediskriminačním způsobem podle § 41, nebo
g)
neuveřejní nebo nepředloží Úřadu informace podle § 47 odst. 2.
(7)
Podnik s významnou tržní silou se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nestanoví ceny v souladu s § 55 odst. 1, 3 nebo 4, ačkoliv má povinnost zajistit přenositelnost telefonních čísel podle § 34 nebo umožnit volbu a předvolbu operátora podle § 70,
b)
změní ceny nebo dodací podmínky při poskytování služby pronájmu okruhů podle § 55 odst. 5 bez souhlasu Úřadu,
c)
uplatňuje ceny, které neodrážejí skutečné náklady při zohlednění míry návratnosti investic podle § 60 nebo nejsou v souladu s metodikou oddělené evidence nákladů podle § 86, ačkoliv má povinnost nákladové orientace cen,
d)
nesplní povinnost v rámci služby pronájmu okruhů podle § 76 odst. 3 a 5, ačkoliv má povinnost poskytovat službu pronájmu okruhů v rozsahu minimálního souboru pronajímaných okruhů,
e)
nepožádá Úřad o souhlas s odmítnutím návrhu smlouvy podle § 84 odst. 6, nebo
f)
neuveřejní referenční nabídku pro zpřístupnění účastnického kovového vedení s náležitostmi a podmínkami stanovenými podle § 85, ačkoliv má povinnost zpřístupnit účastnické kovové vedení.
(8)
Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se dopustí správního deliktu tím, že
a)
neuveřejní ceny v souladu s § 54 odst. 1 písm. a) nebo nepředloží platné ceny Úřadu podle § 54 odst. 1 písm. b),
b)
neuveřejní návrh smlouvy o poskytování takové služby, včetně všeobecných podmínek podle § 63 odst. 2,
c)
nevyrozumí účastníka v zákonem stanovené lhůtě o změně smluvních podmínek nebo o jeho právu bez sankce vypovědět smlouvu podle § 63 odst. 6,
d)
nesplní povinnost podle § 71 odst. 2,
e)
nesplní některou povinnost při zabezpečení ochrany údajů a důvěrnosti komunikací podle § 88 odst. 1 a 2,
f)
neposkytuje službu elektronických komunikací nepřetržitě podle § 61 odst. 1 v kvalitě podle § 71,
g)
nevyřídí reklamaci na vyúčtování ceny nebo poskytování služby podle § 64,
h)
neposkytne vyúčtování ceny za poskytnuté služby podle § 64 odst. 2, 4, 5 nebo 6,
i)
neupozorní předem prokazatelně účastníka na důsledky neplacení telefonních účtů podle § 65 odst. 1,
j)
nepostupuje při opožděném placení nebo neplacení telefonního účtu účastníkem podle § 65 odst. 2 a 3,
k)
neprovede ve stanovené lhůtě změnu všeobecných podmínek pro veřejně dostupnou službu elektronických komunikací podle § 63 odst. 5.
(9)
Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nesplní povinnost při šíření služeb a programů televize širokého formátu podle § 68 odst. 1,
b)
neuveřejní nebo neoznámí Úřadu způsobem, v rozsahu a ve lhůtách stanovených v § 73 odst. 7 a 8 typy rozhraní a jejich technické specifikace, která nabízí pro připojení přístrojů, nebo změny těchto technických specifikací,
c)
ohrozí bezpečnost nebo integritu sítě nebo služby porušením povinnosti podle § 98,
d)
neumožní připojení telekomunikačního koncového zařízení k rozhraní podle § 73 odst. 6,
e)
nejedná o propojení, ačkoliv byl o to požádán jiným podnikatelem, který podle § 13 oznámil podnikání (§ 79 odst. 1),
f)
nezřídí nebo nevede aktuální databázi účastníků podle § 33 odst. 4 písm. a),
g)
nezajistí bezodkladný a bezplatný dálkový přístup do databáze a zpětný přenos údajů podle § 33 odst. 4 písm. b), nebo
h)
odmítne připojit, odpojí nebo vyřadí z provozu přístroj bez povolení Úřadu podle § 74 odst. 5 nebo odpojí přístroj, aniž by byly splněny podmínky podle § 74 odst. 6.
(10)
Podnikatel poskytující službu šíření chráněného obsahu se dopustí správního deliktu tím, že nenabídne všem provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání služby v souladu s § 83 odst. 5.
(11)
Podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nejedná o uzavření smlouvy podle § 72a odst. 2, nebo
b)
nevypracuje nebo neuveřejní návrh smlouvy včetně všeobecných smluvních podmínek podle § 72b odst. 1.
(12)
Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro zemské digitální rozhlasové a televizní vysílání se dopustí správního deliktu tím, že
a)
nezajistí poskytování služby elektronického programového průvodce podle § 83 odst. 9 písm. b), nebo
b)
neumožní šíření rozhlasových a televizních programů podle § 83 odst. 9 písm. a) nebo nevyužívá přidělený rádiový kmitočet podle § 83 odst. 9 písm. c).
(13)
Podnikatel zajišťující síť elektronických komunikací pro zemské digitální televizní vysílání nebo podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání v této síti se dopustí správního deliktu tím, že nesdělí Úřadu údaje o volné kapacitě datového toku podle § 72c.
(14)
Právnická osoba jako právní nástupce právnické osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtů, se dopustí správního deliktu tím, že nesdělí ve stanovené lhůtě skutečnosti podle § 22c odst. 3.
(15)
Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až o) a písm. w) až y), odstavce 2 písm. a) až d) a písm. f), odstavce 3, odstavce 4 písm. a) až c), odstavce 5 písm. a) až c), odstavce 6 písm. a) až c), odstavce 7, odstavce 8 písm. a) až e) a písm. k), odstavce 9 písm. a) až c) a písm. g) a písm. h) a odstavců 10 až 14 se uloží pokuta do 20 000 000 Kč.
(16)
Za správní delikt podle odstavce 1 písm. p), odstavce 2 písm. e) a písm. f), odstavce 4 písm. d) až k) a písm. m) až s), odstavce 5 písm. d), odstavce 6 písm. d), odstavce 8 písm. f) a g) a odstavce 9 písm. d) a písm. f) se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.
(17)
Za správní delikt podle odstavce 1 písm. q) až v) a písm. x), odstavce 4 písm. l), odstavce 5 písm. e), odstavce 6 písm. e) až g), odstavce 8 písm. h) až j) a odstavce 9 písm. f) se uloží pokuta do 2 000 000 Kč.
§ 119
(1)
Právnická osoba a podnikající fyzická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)
Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(3)
Odpovědnost právnické osoby a podnikající fyzické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 3 let, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4)
Při určení výše pokuty právnické nebo podnikající fyzické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, době trvání a okolnostem, za kterých byl spáchán.
§ 120
Přestupky
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
využívá rádiové kmitočty, pro jejichž využívání je třeba oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1, bez tohoto oprávnění,
b)
neoznámí změnu skutečností podle § 18 odst. 5 nebo § 38 odst. 7,
c)
vykonává obsluhu vysílacího rádiového zařízení bez platného průkazu podle § 26,
d)
nesplní jednu nebo více podmínek všeobecného oprávnění nebo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a tyto nedostatky neodstranila ve lhůtě stanovené Úřadem,
e)
uskutečnila zlomyslné volání na číslo tísňového volání (§ 33),
f)
uskutečňuje zlomyslná volání,
g)
uvede do provozu nebo provozuje přístroj v rozporu s § 73,
h)
použije adresu elektronické pošty pro odeslání zprávy nebo zpráv třetím osobám bez souhlasu držitele adresy elektronické pošty (§ 93),
i)
nabídne marketingovou reklamu nebo jiný obdobný způsob nabídky zboží nebo služeb účastníkovi, který uvedl, že si nepřeje být kontaktován za účelem marketingu (§ 96 odst. 1 a 3),
j)
porušila zákaz provádět činnosti v ochranném pásmu podle § 102 odst. 3 a 4,
k)
porušila zákaz provádět činnosti v ochranném pásmu uvedený v územním rozhodnutí o ochranném pásmu podle § 102 odst. 5 nebo § 103,
l)
neoznámí Úřadu bezodkladně odstranění zjištěných nedostatků podle § 114,
m)
jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů neukončí provoz vysílacích rádiových stanic podle § 19 odst. 7,
n)
jako provozovatel zařízení, jehož provozem vzniká vysokofrekvenční energie, nesplní povinnosti podle § 100 odst. 1, 3 nebo 7,
o)
neodstraní ve stanovené lhůtě zjištěné nedostatky podle § 114, nebo
p)
nepředloží informace, údaje a podklady vyžádané Úřadem podle § 115.
(2)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 se uloží pokuta do 100 000 Kč.
§ 121
(1)
Správní delikty a přestupkypřestupky podle tohoto zákona projednává Úřad.
(2)
Pokuty vybírá a vymáhá Úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
(3)
Za porušení stejné povinnosti během 2 let může Úřad uložit pokutu až do výše dvojnásobku pokuty uvedené v § 118 a 120.
(4)
Úřad vede evidenci pravomocných rozhodnutí o pokutách uložených podle tohoto zákona za poslední 4 roky.
HLAVA VIII
Ustanovení o řízení
Díl 1
Obecná ustanovení o řízení
§ 122
Vztah ke správnímu řádu
(1)
Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, postupuje se v řízení u Úřadu podle správního řádu. Ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu48a) se nepoužije. Pro účely složení rozkladové komise se členové Rady Úřadu, s výjimkou jejího předsedy, nepovažují za zaměstnance ústředního správního úřadu.
(2)
V případě uplatnění regulace cen na trzích pro koncové uživatele nejsou koncoví uživatelé účastníky řízení.
(3)
Současně s uvědoměním účastníků řízení o zahájení řízení o vydání rozhodnutí podle § 107 odst. 8 písm. b) bodů 3 až 5 vyzve Úřad účastníky řízení k podání vyjádření včetně návrhů důkazů s uvedením, v jaké lhůtě a jakým způsobem lze vyjádření podat. Lhůta nesmí být kratší než 7 dnů. K později podaným vyjádřením nebo návrhům důkazů Úřad nepřihlíží, s výjimkou vyjádření a návrhů důkazů ke skutečnostem, které účastník bez své viny nemohl ve stanovené lhůtě uplatnit. Na tuto skutečnost musí být účastník řízení výslovně upozorněn.
(4)
Za průtahy řízení může Úřad uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč.
(5)
Úřad je povinen dát účastníkům možnost, aby se před vydáním rozhodnutí mohli vyjádřit k jeho podkladu i ke způsobu jeho zjištění, popřípadě navrhnout jeho doplnění.
(6)
Je-li počet účastníků větší než 5 (dále jen „řízení s větším počtem účastníků“), není-li účastník znám, není-li znám jeho pobyt či sídlo nebo nedaří-li se účastníkovi prokazatelně doručovat, provádí Úřad doručování účastníkům veřejnou vyhláškou, s výjimkou doručování předvolání a doručování rozhodnutí ve věci samé.
(7)
V řízení s větším počtem účastníků je Úřad oprávněn postup podle odstavce 5 nahradit zveřejněním konceptu výrokové části a odůvodnění rozhodnutí s uvedením, v jaké lhůtě, kde a jakým způsobem lze proti konceptu podat námitky a navrhovat doplnění řízení. Lhůta nesmí být kratší než 10 dnů. K později podaným námitkám a návrhům doplnění řízení Úřad nepřihlíží. Na tuto skutečnost musí být účastník řízení výslovně upozorněn. Po zveřejnění konceptu nelze uplatňovat námitky, které účastník mohl uplatnit již dříve v řízení.
(8)
K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů uvedeným v odvolání nebo rozkladu se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které by po právní moci rozhodnutí odůvodňovaly obnovu řízení.
(9)
Splnění povinnosti uložené podniku s významnou tržní silou nebo podnikateli rozhodnutím podle § 17 odst. 2, § 30 odst. 1, § 33 odst. 9, § 38 odst. 2, § 51 odst. 3, 4, 8 a 9, § 57 odst. 1 a 4, § 60 odst. 2, § 61 odst. 2, § 70, § 71 odst. 1, § 72 odst. 1, § 74 odst. 1, § 76 odst. 4, § 77, § 79 odst. 2, § 82, § 83 odst. 7, § 84, § 86 odst. 2 a 5, § 100 odst. 7 a § 114 odst. 2 lze vymáhat ukládáním donucovacích pokut až do celkové výše 10 000 000 Kč.
(10)
V případě, kde tento zákon stanoví, že Úřad, předseda Rady nebo Rada změní nebo může změnit vydané rozhodnutí, Úřad, předseda Rady nebo Rada provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí ve věci48b).
§ 123
Opravný prostředek
(1)
O rozkladu nebo odvolání proti rozhodnutí Úřadu, které v prvním stupni nevydal předseda Rady, rozhoduje předseda Rady.
(2)
Pokud v prvním stupni vydal rozhodnutí předseda Rady, při rozhodování o odvolání nebo rozkladu v Radě nehlasuje.
§ 124
Opatření obecné povahy
(1)
Opatření obecné povahy jsou závazná pro právnické a fyzické osoby vykonávající komunikační činnosti podle § 7. Součástí odůvodnění opatření obecné povahy je vypořádání připomínek vzešlých z konzultace podle § 130 a 131.
(2)
Opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne uveřejnění v Telekomunikačním věstníku, nestanoví-li Úřad počátek účinnosti pozdější. Vyžaduje-li to veřejný zájem, lze stanovit dřívější počátek účinnosti opatření obecné povahy, nejdříve však dnem uveřejnění.
(3)
Povinnost, která je stanovena zákonem a jejíž rozsah je v mezích zákona určen opatřením obecné povahy, lze vymáhat v exekučním řízení jedině tehdy, jestliže bylo vydáno rozhodnutí, které existenci této povinnosti prohlásilo a v němž byla osoba, jež tuto povinnost má, jmenovitě uvedena.
§ 125
Uveřejňování
(1)
Opatření obecné povahy, rozhodnutí, informace a další dokumenty nebo skutečnosti, pro které tento zákon požaduje uveřejnění Úřadem, Úřad uveřejní v rozsahu podle odstavců 2 a 3 v Telekomunikačním věstníku nebo na elektronické úřední desce Úřadu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Dnem uveřejnění v Telekomunikačním věstníku je den vydání příslušné částky Telekomunikačního věstníku, uvedený v jejím záhlaví, prostřednictvím portálu veřejné správy49).
(2)
Úřad v Telekomunikačním věstníku uveřejňuje
a)
opatření obecné povahy v plném znění, jeho změny a zrušení,
b)
rozhodnutí o ceně v plném znění, jeho změny a zrušení,
c)
výsledky analýzy relevantních trhů (§ 51),
d)
vyhlášení, změny, ukončení a výsledky výběrového řízení konaného na základě tohoto zákona,
e)
sdělení o vydaných rozhodnutích Úřadu uvedených v odstavci 3 písm. a),
f)
síťové plány (§ 62).
V Telekomunikačním věstníku Úřad uveřejňuje též sdělení o opravě tiskové chyby.
(3)
Na elektronické úřední desce Úřad bezodkladně uveřejňuje zejména
a)
rozhodnutí Úřadu o sporech mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti a rozhodnutí Rady uvedená v § 107 odst. 8 písm. b) bodech 3 až 5 v plném znění,
b)
rozhodnutí Úřadu o sporech mezi osobou vykonávající komunikační činnost a účastníkem, popřípadě uživatelem v plném znění v případě, že předmět sporu se týká většího počtu účastníků, popřípadě uživatelů,
c)
informace, ostatní dokumenty a skutečnosti podle tohoto zákona.
(4)
Úřad je povinen uveřejňovat zejména informace
a)
o právech, povinnostech, podmínkách, postupech a poplatcích v souvislosti se všeobecným oprávněním, přídělem, individuálním oprávněním k využívání rádiových kmitočtů a oprávněním k využívání čísel,
b)
o zvláštních povinnostech uložených subjektům podle § 11,
c)
o určení relevantních trhů podle § 52.
(5)
Úřad je dále povinen uveřejňovat informace týkající se postupů a podmínek spojených s právy na výstavbu sítí elektronických komunikací podle zvláštního právního předpisu41) a informace týkající se sítí pro rozhlasovou službu podle zvláštního právního předpisu11).
(6)
Jsou-li informace podle odstavce 4 písm. a) a odstavce 5 k dispozici u různých úřadů veřejné správy, Úřad vytvoří uživatelský přehled dostupnosti těchto informací, včetně informací o příslušných úřadech veřejné správy.
(7)
Úřad dbá na přehlednost, uživatelskou dostupnost a aktualizaci uveřejněných informací.
(8)
Úřad neuveřejní údaje, které jsou předmětem obchodního tajemství5) nebo jejichž uveřejnění brání zvláštní právní předpis34), 48), zejména informace o podnikatelích, o jejich obchodních vztazích nebo o jejich nákladových položkách. To nebrání uveřejňování informací o podmínkách spojených s udílením práv využívat rádiové spektrum, nejsou-li tyto informace důvěrného charakteru.
(9)
Ustanovením odstavce 8 není dotčeno plnění povinností Úřadu poskytnout informace oprávněným orgánům.
§ 126
Telekomunikační věstník
(1)
Telekomunikační věstník je publikační sbírka správních úřadů v oblasti elektronických komunikací.
(2)
Název „Telekomunikační věstník“ je dovoleno užívat pouze pro označení Telekomunikačního věstníku podle tohoto zákona.
(3)
Formu Telekomunikačního věstníku, způsob uveřejňování údajů uvedených v § 125 odst. 2 a způsob jejich předávání k uveřejnění stanoví prováděcí právní předpis.
Díl 2
Rozhodování sporů
Oddíl 1
Rozhodování sporů mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti
§ 127
(1)
Předseda Rady rozhoduje spory mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti (§ 7) na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Podání návrhu podléhá správnímu poplatku. Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců.
(2)
Za řádně neomluvenou nebo opakovanou neúčast na řádně oznámeném ústním jednání nebo za neposkytnutí součinnosti je předseda Rady oprávněn uložit dotčené osobě pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč, a to i opakovaně.
(3)
Úřad rozhodnutí o sporu uveřejní.
(4)
Předseda Rady přizná účastníku řízení, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku řízení, který ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může předseda Rady náhradu nákladů poměrně rozdělit, popřípadě rozhodnout, že žádný z účastníků řízení nemá na náhradu nákladů právo. I když měl účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může mu předseda Rady přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze předsedy Rady. Předseda Rady přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem podán důvodně.
(5)
Pro případ sporu, k jehož řešení je současně příslušný regulační úřad jiného členského státu, postupuje předseda Rady podle ustanovení tohoto zákona ve spolupráci s regulačním úřadem tohoto jiného členského státu. Předseda Rady je oprávněn odmítnout projednání sporu podle § 128 jen se souhlasným stanoviskem regulačního orgánu jiného členského státu.
§ 128
Odmítnutí rozhodování sporu
(1)
Úřad je oprávněn odmítnout rozhodnout spor podle § 127, pokud na základě ústního jednání za účasti všech stran sporu dojde k závěru, že jiné způsoby řešení by lépe přispěly k včasnému vyřešení sporu v souladu s § 5 odst. 2 až 4. Úřad vydá o odmítnutí rozhodnout spor rozhodnutí, proti kterému nelze podat opravný prostředek.
(2)
V případě nevyřešení sporu do 4 měsíců ode dne vydání rozhodnutí podle odstavce 1 postupuje Úřad na návrh jedné ze stran podle § 127, pokud se strana, která podala návrh na rozhodnutí sporu k Úřadu, neobrátila na soud.
(3)
Návrh na zahájení řízení o rozhodnutí sporu podle § 127, který se týká sporu mezi stranami, z nichž ani jedna není podnikem s významnou tržní silou na relevantním trhu, je podnětem k šetření, o jehož přijetí, odmítnutí či postoupení jinému orgánu Úřad písemně uvědomí navrhovatele bez vydání rozhodnutí.
Oddíl 2
Rozhodování účastnických sporů
§ 129
(1)
Úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Úřad rovněž rozhoduje spory v případech, kdy na straně osoby vykonávající komunikační činnost (§ 7) nebo účastníka, popřípadě uživatele, došlo ke změně na jinou osobu, zejména z důvodu postoupení pohledávky, převzetí dluhu, přistoupení k závazku49a). Podání návrhu podléhá správnímu poplatku. Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců.
(2)
Návrh na rozhodnutí sporu podle odstavce 1, který se týká povinnosti účastníka, popřípadě uživatele, k peněžitému plnění, se podává Úřadu na elektronickém formuláři. Vzory formulářů návrhů a technické náležitosti jejich užívání stanoví prováděcí právní předpis. Úřad stanoví prováděcí právní předpis. Úřad formuláře zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Nevyhoví-li podnikatel poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací reklamaci podané podle § 64 odst. 7 až 9, je účastník, popřípadě uživatel oprávněn podat u Úřadu návrh na zahájení řízení o námitce proti vyřízení reklamace bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 měsíce ode dne doručení vyřízení reklamace, jinak právo uplatnit reklamaci zanikne. Podáním námitky není dotčena povinnost podle § 64 odst. 1, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podáním námitky se splnění povinnosti podle § 64 odst. 1 odkládá až do rozhodnutí o námitce. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Úřad přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem podán důvodně.
(4)
Úřad přizná účastníku řízení, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku řízení, který ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může Úřad náhradu nákladů poměrně rozdělit, popřípadě rozhodnout, že žádný z účastníků řízení nemá na náhradu nákladů právo. I když měl účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může mu Úřad přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze Úřadu.
Díl 3
Konzultace
§ 130
Konzultace s dotčenými subjekty
(1)
Úřad je povinen při výkonu své působnosti konzultovat
a)
návrhy opatření obecné povahy a rozhodnutí o ceně,
b)
rozhodnutí mající významný vliv na relevantní trh,
c)
jiné úkony Úřadu, stanoví-li povinnost konzultace tento zákon,
(dále jen „opatření“) s dotčenými subjekty, zejména se sdruženími koncových uživatelů a spotřebitelůspotřebitelů, včetně zdravotně postižených, a sdruženími výrobců a podnikatelů zajišťujících sítě anebo poskytujících služby elektronických komunikací, a to formou veřejné konzultace. Účelem konzultace je, v souladu s naplněním zásad transparentnosti a objektivity, získání připomínek, stanovisek a názorů dotčených subjektů k návrhu opatření přijímaných Úřadem.
(2)
Konzultace podle odstavce 1 se nevztahuje na rozhodování sporů podle tohoto zákona.
(3)
Dotýká-li se navrhované opatření ochrany hospodářské soutěže, Úřad je v rámci konzultace podle odstavce 1 konzultuje rovněž s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, dotýká-li se rozhlasového nebo televizního vysílání, rovněž s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, a dotýká-li se ochrany osobních údajůosobních údajů, rovněž s Úřadem pro ochranu osobních údajůosobních údajů.
(4)
S Ministerstvem je Úřad povinen v rámci konzultace podle odstavce 1 konzultovat navrhovaná opatření v případech, kdy si to Ministerstvo vyžádá.
(5)
Pro účely veřejných konzultací podle odstavce 1 Úřad zřídí a spravuje diskusní místo, kde způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejňuje návrhy opatření, umožňuje předkládání připomínek a uveřejňuje výsledek konzultace.
(6)
K návrhu opatření Úřadu se může kdokoliv, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být opatřením přímo dotčeny, vyjádřit způsobem podle odstavce 8 nebo uplatnit písemné připomínky u Úřadu do 1 měsíce ode dne uveřejnění návrhu. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je Úřad oprávněn tuto dobu přiměřeně zkrátit. Lhůta k uplatnění připomínek však nesmí být kratší než 5 pracovních dnů.
(7)
Výsledky veřejné konzultace, včetně vypořádání připomínek, Úřad uveřejní na elektronické úřední desce do 1 měsíce od uplynutí lhůty pro předkládání připomínek.
(8)
Úřad stanoví pravidla pro vedení konzultace na diskusním místě podle odstavce 5.
§ 131
Konzultace s Komisí a jinými členskými státy
(1)
Pokud opatření podle § 51, 52, 59, 79, 80 a 84 ovlivní obchod mezi členskými státy, Úřad návrh opatření společně s odůvodněním zpřístupní Komisi a regulačním úřadům ostatních členských států. Jsou-li součástí návrhu opatření skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, Úřad tyto skutečnosti takto označí.
(2)
Úřad v co nejvyšší míře zohlední připomínky regulačních úřadů ostatních členských států a Komise, byly-li podány ve lhůtě do 1 měsíce od oznámení podle odstavce 1.
(3)
Pokud opatření uvedené v § 51 nebo § 52 odst. 1 by mělo dopad na obchod mezi členskými státy a podle stanoviska Komise by vytvořilo překážku pro jednotný trh nebo má-li Komise vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právními předpisy Společenství, zejména s cíli uvedenými v § 5, odloží Úřad přijetí navrhovaného opatření a vyčká rozhodnutí Komise. Pokud Komise do 2 měsíců od konce lhůty podle odstavce 2 rozhodnutí nevydá, je Úřad oprávněn navrhované opatření přijmout.
(4)
Úřad oznamuje Komisi každé přijaté opatření uvedené v odstavci 1.
(5)
V případě naléhavé potřeby jednat v zájmu ochrany hospodářské soutěže a ochrany zájmů uživatelů je Úřad oprávněn v souladu se zásadou proporcionality přijmout opatření odchylně od postupu podle odstavců 1 až 3. Platnost tohoto opatření je omezena nejvýše na dobu 2 měsíců. Úřad poskytne opatření bezodkladně po jeho přijetí, v souladu s odstavcem 1, a s odůvodněním potřeby vyloučení postupu podle odstavců 1 až 3, Komisi a regulačním úřadům ostatních členských států. Úřad s ohledem na připomínky Komise nebo regulačních úřadů jiných členských států podle odstavců 2 a 3 opatření zruší, změní, nebo prodlouží dobu jeho platnosti.
HLAVA IX
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 132
(1)
Ustanovení tohoto zákona se použijí, nestanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, jinak.
(2)
Při vydávání opatření obecné povahy podle tohoto zákona se ode dne nabytí jeho účinnosti postupuje podle ustanovení správního řádu o vydávání opatření obecné povahy.
§ 133
Poplatky
(1)
Úřad vyměřuje, vybírá a vymáhá
a)
správní poplatky,
b)
poplatky za právo využívat rádiové kmitočty (§ 24),
c)
poplatky za právo využívat čísla (§ 37).
(2)
Poplatky podle odstavce 1 písm. a) a c) jsou příjmem státního rozpočtu České republiky. Poplatky podle odstavce 1 písm. b) jsou příjmem státního rozpočtu České republiky a radiokomunikačního účtu v poměru, který vláda stanoví nařízením.
§ 134
(1)
Ministerstvo vnitra nebo PoliciePolicie České republiky poskytuje Úřadu pro účely výkonu státní správy
a)
referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b)
údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c)
údaje z agendového informačního systému cizinců.
(2)
Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
d)
adresa místa pobytu,
e)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,
f)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g)
čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů50).
(3)
Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
rodné číslo,
c)
pohlaví,
d)
adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,
e)
zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům včetně údajů vedených o opatrovníkovi.
(4)
Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
rodné číslo, bylo-li přiděleno,
c)
pohlaví,
d)
druh a adresa místa pobytu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu51),
e)
číslo a platnost oprávnění k pobytu,
f)
počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky,
g)
zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům včetně údajů vedených o opatrovníkovi.
(5)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(6)
Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 134a
(1)
Ministerstvo vnitra poskytuje Úřadu pro účely výkonu státní správy z evidence občanských průkazů52)
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení občana,
b)
číslo, popřípadě sérii občanského průkazu,
c)
datum vydání občanského průkazu,
d)
označení úřadu, který občanský průkaz vydal,
e)
dobu platnosti občanského průkazu,
f)
čísla, popřípadě série ztracených, odcizených nebo neplatných občanských průkazů a datum ohlášení ztráty nebo odcizení občanského průkazu.
(2)
Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje se poskytují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 135
Úřední jazyk
(1)
Před Úřadem se jedná v jazyce českém. Veškerá písemná podání se předkládají v češtině a listinné důkazy, pokud nejsou v češtině, musí být opatřeny úředním překladem. Úřad může při ústním jednání připustit tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků, pokud si jej na své náklady obstará osoba jednající s Úřadem.
(2)
Občané České republiky příslušející k národnostním a etnickým menšinám mohou jednat před Úřadem ve svém jazyce, musí si však obstarat tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků. Náklady na tohoto tlumočníka nese Úřad. Povinnost obstarat si tlumočníka se nevztahuje na občany, jejichž mateřským jazykem je slovenský jazyk.
(3)
Občané neslyšící a hluchoslepí mohou jednat před úřadem v jimi zvoleném komunikačním systému neslyšících a hluchoslepých osob, musí si však sami obstarat tlumočníka. Náklady na tohoto tlumočníka nese Úřad.
Přechodná ustanovení
§ 136 až 149
Závěrečná ustanovení
§ 150
Zmocnění
(1)
Vláda vydá nařízení k provedení § 24 odst. 5, § 25 odst. 3, § 27 odst. 5, § 37 odst. 2, § 38 odst. 8, § 43 odst. 5, § 99 odst. 11, § 133 odst. 2.
(2)
Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 16 odst. 1, 7 a 8, § 26 odst. 5, § 29 odst. 4, § 40 odst. 7, § 43 odst. 3, § 47 odst. 5, § 48 odst. 7, § 53 odst. 4, § 80 odst. 7, § 99 odst. 12, § 113 odst. 9 a § 126 odst. 3.
(3)
Ministerstvo vydá ve spolupráci s Ministerstvem vnitra vyhlášku k provedení § 33 odst. 10 a § 97 odst. 4.
(4)
Ministerstvo vnitra vydá vyhlášku k provedení § 97 odst. 5 a 9.
(5)
Úřad vydá vyhlášku k provedení § 33 odst. 5, § 97 odst. 7 a 12, § 113 odst. 6 a 7 a § 129 odst. 2.
§ 151
Zrušuje se:
1.
Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.
2.
Nařízení vlády č. 181/2000 Sb., kterým se stanoví výše poplatků za přidělené kmitočty a za přidělená čísla.
3.
Vyhláška č. 182/2000 Sb., o schvalovací značce pro telekomunikační koncová a rádiová zařízení.
4.
Vyhláška č. 191/2000 Sb., o technických podmínkách pro připojení a provoz zařízení pro odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního provozu.
5.
Vyhláška č. 195/2000 Sb., kterou se stanoví druhy a charakteristika koncových bodů a rozhraní veřejné telekomunikační sítě.
6.
Vyhláška č. 196/2000 Sb., kterou se stanoví charakteristiky, parametry a ukazatele kvality služeb poskytovaných v rámci univerzální služby držiteli telekomunikační licence.
7.
Vyhláška č. 197/2000 Sb., o rozsahu pronájmu telekomunikačních okruhů a o jejich technických parametrech.
8.
Vyhláška č. 198/2000 Sb., o náležitostech návrhu na uzavření smlouvy o propojení a přístupu k síti a o technických a provozních podmínkách přístupu k síti a propojení sítí a připojení neveřejných telekomunikačních sítí k veřejným telekomunikačním sítím.
9.
Vyhláška č. 199/2000 Sb., o způsobu prokazování finanční způsobilosti k vykonávání telekomunikační činnosti.
10.
Vyhláška č. 200/2000 Sb., o způsobu tvorby volacích značek, jejich používání a o druzích radiokomunikačních služeb, pro které jsou vyžadovány.
11.
Vyhláška č. 201/2000 Sb., o technických a provozních podmínkách amatérské radiokomunikační služby.
12.
Vyhláška č. 202/2000 Sb., o náležitostech přihlášky ke zkoušce k prokázání zvláštní způsobilosti k obsluze vysílacích rádiových zařízení, o rozsahu znalostí potřebných pro jednotlivé druhy zvláštní způsobilosti, o způsobu provádění zkoušek, o druzích průkazů způsobilosti a době jejich platnosti.
13.
Vyhláška č. 92/2001 Sb., kterou se stanoví seznam speciálně vybavených koncových telefonních zařízení.
14.
Vyhláška č. 235/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o výpočtu a úhradě prokazatelné ztráty z poskytování univerzální služby držitelem telekomunikační licence.
ČÁST DRUHÁ
§ 152 až 178
Těmito ustanoveními byly novelizovány jiné zákony.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 179
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. května 2005).
* * *
1.
Zákon č. 290/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o Vojenském zpravodajství, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. srpna 2005).
2.
Zákon č. 361/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. října 2005.
3.
Zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007.
4.
Zákon č. 235/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (1. června 2006).
5.
Zákon č. 310/2006 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky a o změně některých dalších zákonů (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem), nabyl účinnosti dnem 1. července 2006.
6.
Zákon č. 110/2007 Sb., o některých opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy, souvisejících se zrušením Ministerstva informatiky a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. června 2007).
7.
Zákon č. 261/2008 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008.
8.
Zákon č. 304/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. ledna 2008).
9.
Zákon č. 124/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. července 2008.
10.
Zákon č. 177/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. července 2008.
11.
Zákon č. 189/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. července 2008).
12.
Zákon č. 247/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. září 2008).
13.
Zákon č. 384/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů a další související zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (20. října 2008).
14.
Zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, nabyl účinnosti dnem 1. července 2010.
15.
Zákon č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu, nabude účinnosti dnem 1. ledna 2011.
16.
Zákon č. 153/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. července 2010).
Předseda vlády:
RNDr. Nečas v. r.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích).
Směrnice Komise 2002/77/ES o hospodářské soutěži na trzích sítí a služeb elektronických komunikací.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES o rádiových a koncových telekomunikačních zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody.
2)
Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.
3)
Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Například § 60, 60a, 70 trestního zákona.
5a)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
5a)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 717/2007 ze dne 27. června 2007 o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství a o změně směrnice 2002/21/ES.
6)
§ 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7)
Čl. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
8)
Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.
9)
Zákon č. 110/1998 Sb.
10)
§ 40 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
10a)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
10a)
Rozhodnutí Komise 2007/344/ES ze dne 16. května 2007 o harmonizované dostupnosti informací o využívání spektra ve Společenství.
11)
Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.
14)
Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.
16)
Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů.
15)
§ 1 odst. 7 zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky.
16a)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/214/ES, kterou se mění směrnice Rady č. 87/372/EHS o frekvenčních pásmech vyhrazených pro koordinované zavedení veřejných celoevropských buňkových digitálních pozemních mobilních komunikačních systémů ve Společenství.
16b)
§ 473 až § 475a a § 477 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
16c)
§ 175f zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
17)
Vyhláška č. 138/2000 Sb., o radiotelefonním provozu na vnitrozemských vodních cestách.
18)
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).
18a)
Rozhodnutí Komise 2007/116/ES ze dne 15. února 2007 o vyhrazení vnitrostátního číselného rozsahu pro harmonizovaná čísla harmonizovaných služeb se sociální hodnotou.
19)
Vyhláška č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.
20)
§ 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
23)
Čl. 15 odst. 1 a 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice).
24)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
24a)
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
25)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
26)
Nařízení vlády č. 426/2000 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rádiová a na telekomunikační koncová zařízení, ve znění pozdějších předpisů.
27)
Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů.
28)
Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.
29)
Rozhodnutí Komise č. 2003/548/ES o minimálním souboru pronajatých okruhů s harmonizovanými vlastnostmi a o souvisejících normách podle článku 18 směrnice o univerzální službě.
30)
§ 66a zákona č. 513/1991 Sb.
31)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice), příloha II.
32)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
33)
Zákon č. 513/1991 Sb.
34)
Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
35)
§ 5 zákona č. 101/2000 Sb.
36)
§ 88 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
37)
§ 6 až 8 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.
37a)
§ 9 a 10 zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství.
37b)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES.
39)
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
38)
§ 18 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.
40)
Nařízení vlády č. 18/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility.
41)
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
42)
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
43)
§ 32 odst. 1 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb.
44)
§ 32 odst. 1 písm. c) zákona č. 50/1976 Sb.
44a)
Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).
45)
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
46)
Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.
46a)
Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů.
47)
Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
48)
Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 240/2000 Sb.
48a)
§ 152 odst. 5 správního řádu.
48b)
§ 101 písm. e) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
49)
§ 2 písm. r) a § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
49a)
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
50)
Například zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
51)
Například § 46b písm. a) občanského soudního řádu.
52)
Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů. |
Úplné znění zákona č. 258/2010 Sb. | Úplné znění zákona č. 258/2010 Sb.
Úplné znění zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), jak vyplývá z pozdějších změn
Vyhlášeno 8. 9. 2010, částka 94/2010
* ČÁST PRVNÍ - EVIDENCE OBYVATEL A RODNÝCH ČÍSEL (§ 1 — § 26 a 27)
* ČÁST ČTVRTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 28 — § 28)
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 29 — § 29)
258
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 2/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 53/2004 Sb., zákonem č. 501/2004 Sb., zákonem č. 444/2005 Sb., zákonem č. 68/2006 Sb., zákonem č. 115/2006 Sb., zákonem č. 161/2006 Sb., zákonem č. 165/2006 Sb., zákonem č. 342/2006 Sb., zákonem č. 239/2008 Sb., zákonem č. 274/2008 Sb., zákonem č. 305/2008 Sb., zákonem č. 7/2009 Sb., zákonem č. 41/2009 Sb., zákonem č. 227/2009 Sb., zákonem č. 281/2009 Sb. a zákonem č. 306/2009 Sb.
ZÁKON
o evidenci obyvatel a rodných číslech
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
EVIDENCE OBYVATEL A RODNÝCH ČÍSEL
HLAVA I
EVIDENCE OBYVATEL
§ 1
(1)
V evidenci obyvatel se vedou údaje o
a)
státních občanech České republiky1) (dále jen „občan“),
b)
osobách, které pozbyly státní občanství České republiky,
c)
cizincích, kteří jsou matkou, otcem, popřípadě jiným zákonným zástupcem, manželem, registrovaným partnerem (dále jen „partner“) nebo dítětem občana.
(2)
Pro účely tohoto zákona se obyvatelem rozumí osoba uvedená v odstavci 1.
§ 2
Výkon státní správy
Státní správu podle tohoto zákona vykonávají
a)
Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“),
b)
krajské úřady,
c)
obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze městské části určené Statutem hlavního města Prahy a v územně členěných statutárních městech magistráty těchto měst (dále jen „obecní úřad obceobce s rozšířenou působností“),
d)
obecní úřady, v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech úřady městských částí nebo městských obvodů, pokud tak stanoví statuty těchto měst, a na území vojenských újezdů újezdní úřady4), (dále jen „ohlašovna“).
Informační systém evidence obyvatel
§ 3
(1)
Evidence obyvatel je vedena v informačním systému evidence obyvatel (dále jen „informační systém“), jehož správcem5) je ministerstvo. Tento informační systém je agendovým informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona5a).
(2)
Pro účely tohoto zákona se ve vztahu k území České republiky rozumí
a)
místem narození obecobec nebo vojenský újezd, v hlavním městě Praze obvod Praha 1 až 105b), na jehož území se obyvatel narodil, popřípadě které byly jako takové zapsány do knihy narození5c),
b)
místem uzavření manželství nebo vzniku registrovaného partnerství (dále jen „partnerství“)5d) obecobec nebo vojenský újezd, v hlavním městě Praze obvod Praha 1 až 105b), na jehož území došlo k uzavření manželství nebo partnerství obyvatele,
c)
místem úmrtí obecobec nebo vojenský újezd, v hlavním městě Praze obvod Praha 1 až 105b), na jehož území došlo k úmrtí obyvatele.
(3)
V informačním systému se o občanech vedou tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
pohlaví,
d)
místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil; uvedené místo a okres narození na území České republiky jsou vedeny ve formě referenční vazby (kódu územního prvku) na referenční údaj v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostínemovitostí,
e)
rodné číslo,
f)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g)
adresa místa trvalého pobytu (§ 10 odst. 1), včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu; uvedené adresy jsou vedeny ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostínemovitostí; v případě předchozích trvalých pobytů a adresy, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu a která je mimo území České republiky, se vede i adresa, které kód adresního místa v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostínemovitostí přidělen nebyl,
h)
počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
i)
zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, vede se datum, místo a okres jeho narození; je-li opatrovníkem ustanoven orgán místní správy5e), vede se název a adresa sídla, a to ve formě referenční vazby ze základního registru osob,
j)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození a agendový identifikátor fyzické osoby, pokud mu byl přidělen; je-li jiným zákonným zástupcem dítěte právnická osoba, vede se název a adresa sídla; tyto údaje jsou vedeny ve formě referenčních vazeb na referenční údaje v základním registru osob,
k)
rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k uzavření manželství mimo území České republiky, vede se místo a stát, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné5f), datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství5g), datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil5h), anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství5i); uvedené místo a okres uzavření manželství na území České republiky jsou vedeny ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostínemovitostí,
l)
datum a místo vzniku partnerství5l), datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství5m), datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství5n); uvedené místo vzniku partnerství na území České republiky je vedeno ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostínemovitostí,
m)
jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo manžela nebo partnera; je-li manželem nebo partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo partnera a datum jeho narození a agendový identifikátor fyzické osoby, pokud mu byl přidělen,
n)
jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a datum jeho narození a agendový identifikátor fyzické osoby, pokud mu byl přidělen,
o)
o osvojeném dítěti údaje v rozsahu
1.
stupeň osvojení,
2.
původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte,
3.
původní a nové rodné číslo dítěte a jeho agendový identifikátor fyzické osoby, pokud mu byl přidělen,
4.
datum, místo a okres narození; místo a okres narození na území České republiky jsou vedeny ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostínemovitostí,
5.
rodná čísla osvojitelů, v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, vedou se údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození osvojitele; agendový identifikátor fyzické osoby, pokud jim byl přidělen,
6.
rodná čísla otce a matky7a); pokud jim nebylo přiděleno, jejich jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození; agendový identifikátor fyzické osoby, pokud jim byl přidělen; tyto údaje se nevedou, pokud se jedná o dítě narozené ženě s trvalým pobytem v České republice, která porodila dítě a písemně požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem,
7.
datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,
p)
záznam o poskytnutí údajů (§ 8 odst. 10),
q)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, vede se datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; uvedené místo a okres úmrtí na území České republiky jsou vedeny ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostínemovitostí,
r)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil,
s)
agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu evidence obyvatel,
t)
poznámky k údajům uvedeným v písmenech a) až s).
(4)
V informačním systému se o cizincích uvedených v § 1 odst. 1 písm. c) vedou údaje v rozsahu
a)
jméno, popřípadě jména,
b)
příjmení,
c)
rodné číslo, nemá-li přidělené rodné číslo, vede se datum narození.
(5)
Ministerstvo je uživatelem5) veškerých údajů vedených v informačním systému, pokud je to nezbytné pro výkon jeho působnosti.
(6)
Ministerstvo v informačním systému zpracovává5p) údaje potřebné k plnění úkolů stanovených zvláštním právním předpisem6) v rozsahu údajů podle odstavců 3 a 4.
(7)
V informačním systému se o všech v něm vedených údajích zpracovávají a vedou rovněž jejich změny, a to včetně dat, ke kterým tyto změny nastaly, jsou-li správci informačního systému známa.
(8)
V informačním systému se při zpracování údajů podle § 3 odst. 5 a 6, § 3a až 6 a § 8 vedou rovněž záznamy o přístupech do informačního systému, které obsahují:
a)
kód agendy, uživatelské jméno oprávněné osoby vykonávající agendu a označení subjektu, pro jehož účel se údaje poskytují,
b)
den, měsíc, rok a čas zpracování,
c)
agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu evidence obyvatel, jejíž údaje jsou poskytovány, nebo jiný údaj, který je pro vyhledání tohoto obyvatele rozhodující, přičemž vyhledání příslušného obyvatele se uskuteční prostřednictvím dalších obyvatel, pro něž je rozhodující údaj společný,
d)
důvod a konkrétní účel přístupu do informačního systému.
Zápis a užívání údajů z informačního systému
§ 3a
(1)
Krajský úřad zapisuje údaje o fyzických osobách, u nichž došlo
a)
k nabytí státního občanství, a to v rozsahu uvedeném v § 3 odst. 3 písm. a) až f),
b)
k pozbytí státního občanství, a to v rozsahu uvedeném v § 3 odst. 3 písm. f).
(2)
Kraj a krajský úřad je uživatelem údajů z informačního systému o občanech, kteří se přihlásili k trvalému pobytu ve správním obvodu příslušného krajského úřadu. Kraj a krajský úřad je uživatelem údajů o obyvatelích v rozsahu údajů uvedených v § 3, s výjimkou údajů podle § 3 odst. 3 písm. o) a p), nelze-li záznam o poskytnutí údajů za podmínek stanovených tímto zákonem zpřístupnit; údaje, jichž je uživatelem, může kraj a krajský úřad využívat, jen jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti.
(3)
Působnost krajského úřadu podle odstavce 1 vykonávají v hlavním městě Praze úřady městských částí určené Statutem hlavního města Prahy, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst.
§ 4
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zapisuje údaje vedené v informačním systému u občanů, kteří nabyli státní občanství, v rozsahu údajů vedených v § 3 odst. 3 písm. j) až n).
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností je uživatelem údajů z informačního systému o občanech, kteří se přihlásili k trvalému pobytu ve správním obvodu příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností je uživatelem údajů o těchto obyvatelích v rozsahu údajů uvedených v § 3, s výjimkou údajů podle § 3 odst. 3 písm. o) a p), nelze-li záznam o poskytnutí údajů podle tohoto zákona zpřístupnit; údaje, jichž je uživatelem, může obecní úřad obceobce s rozšířenou působností využívat, jen jsou-li nezbytné pro výkon jeho působnosti.
§ 4a
Matriční úřad zapisuje údaje vedené v informačním systému, a to v rozsahu § 3 odst. 3 písm. a) až f), písm. j) až o) a písm. q) a r).
§ 5
(1)
Ohlašovna zapisuje údaje vedené v informačním systému, a to v rozsahu § 3 odst. 3 písm. g) a h).
(2)
ObecObec a obecobecní úřad je uživatelem údajů z informačního systému o občanech, kteří se přihlásili k trvalému pobytu ve správním obvodu příslušného obecobecního úřadu. Obec a obecní úřad je uživatelem údajů o obyvatelích v rozsahu údajů uvedených v § 3, s výjimkou údajů podle § 3 odst. 3 písm. o) a p), nelze-li záznam o poskytnutí údajů podle tohoto zákona zpřístupnit; údaje, jichž je uživatelem, může obec a obecní úřad využívat, jen jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti.
Zdroje informačního systému
§ 6
Soud prvního stupně zapisuje do informačního systému údaje, a to v rozsahu § 3 odst. 3 písm. i) a písm. k) a l), jde-li o rozhodnutí o rozvodu manželství nebo zrušení partnerství, anebo o rozhodnutí o neplatnosti či neexistenci manželství nebo partnerství.
§ 7
(1)
Orgány veřejné moci, které podle § 3a až 6 zapisují údaje do informačního systému (dále jen „zapisovatel údajů“), jsou povinny zapsat údaje do informačního systému bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o vzniku nebo změně skutečnosti související se zapsaným údajem dozví.
(2)
Zapisovatel údajů do informačního systému odpovídá za správnost zapisovaného údaje. Vznikne-li při zápisu údaje nebo při výkonu agendy, při níž využívá zapisovatel údajů údaje z informačního systému, pochybnost o správnosti údaje, označí tento údaj jako nesprávný a předá informaci o této skutečnosti příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle místa trvalého pobytu občana. Nemá-li občan údaj o místě trvalého pobytu veden v informačním systému, je příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností podle jeho posledního trvalého pobytu v České republice. Pokud občan neměl trvalý pobyt v České republice nebo pokud jej nelze zjistit, je příslušným úřadem Magistrát města Brna.
(3)
Vznikne-li při využívání údajů z informačního systému uživatelem, který je oprávněn užívat údaje na základě zvláštního právního předpisu, pochybnost o jejich správnosti, je povinen informovat o této skutečnosti příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností podle místa trvalého pobytu občana. Nemá-li občan údaj o místě trvalého pobytu veden v informačním systému, informuje příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností podle jeho posledního trvalého pobytu v České republice. Pokud občan neměl trvalý pobyt v České republice nebo pokud jej nelze zjistit, informuje Magistrát města Brna. Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností označí tento údaj jako nesprávný.
(4)
Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností uvedený v odstavcích 2 a 3 provede zjišťování správnosti údajů. Ostatní ministerstva, jiné správní úřady, soudy, právnické osoby a občané jsou povinni poskytnout k plnění tohoto úkolu součinnost předáváním potřebných údajů.
(5)
Po ukončení zjišťování správnosti údajů provede příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností opravu údaje, jestliže byl údaj nesprávný. Po ukončení zjišťování správnosti údajů vždy odstraní označení o nesprávnosti údaje. O výsledku zjišťování správnosti údajů informuje zapisovatele údajů nebo uživatele, který pochybnost o správnosti uplatnil.
(6)
Správce informačního systému vede přehled probíhajících zjišťování správnosti údajů a kontroluje proces zjišťování správnosti údajů.
§ 8
Poskytnutí údajů z informačního systému
(1)
Ministerstvo poskytuje údaje z informačního systému v rozsahu nezbytně nutném a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.
(2)
Subjekty, které získávají údaje z informačního systému podle zvláštního právního předpisu,
a)
nejsou oprávněny k jejich shromažďování, předávání a využívání mimo působnost stanovenou v tomto předpisu,
b)
jsou povinny zajistit ochranu dat před náhodným nebo neoprávněným přístupem nebo zpracováváním.
(3)
Obyvateli staršímu 15 let na základě žádosti poskytuje ministerstvo, krajský úřad, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností a ohlašovna písemně údaje vedené v informačním systému k jeho osobě a k osobě blízké s výjimkou údajů uvedených v § 3 odst. 3 písm. p), nelze-li záznam o poskytnutí údajů podle tohoto zákona zpřístupnit, a v § 3 odst. 3 písm. o), který poskytuje pouze ministerstvo obyvateli staršímu 18 let do vlastních rukou. K osobě blízké se poskytuje pouze údaj uvedený v § 3 odst. 3 písm. q). Osobou blízkou se pro účely tohoto zákona rozumí otec, matka, prarodiče, sourozenec, dítě, vnuk, manžel nebo partner.
(4)
Žádost o poskytnutí údajů z informačního systému může obyvatel podat ministerstvu, krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností elektronicky na formuláři, zpřístupněném ministerstvem dálkovým přístupem, který žadatel po vyplnění opatří zaručeným elektronickým podpisemelektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb8), nebo podá prostřednictvím zpřístupněné datové schránky provozované podle zvláštního právního předpisu8a) a čísla elektronicky čitelného identifikačního dokladu.
(5)
Žádost o poskytnutí údajů z informačního systému může obyvatel podat také osobně ohlašovně, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, krajskému úřadu nebo ministerstvu a prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy8b). V tomto případě musí provést svoji identifikaci pomocí bezpečnostního osobního kódu8c) a čísla elektronicky čitelného identifikačního dokladu. Údaje poskytuje subjekt, u kterého byla žádost osobně podána; kontaktní místo veřejné správy žádost postoupí obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému podle místa podání žádosti.
(6)
Žádost o poskytnutí údajů z informačního systému může obyvatel podat také v listinné podobě ohlašovně, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, krajskému úřadu nebo ministerstvu; žádost musí být opatřena úředně ověřeným podpisem9).
(7)
V žádosti podle odstavců 3 až 6 se uvedou údaje obyvatele, o kterém mají být údaje poskytnuty, v rozsahu nezbytném pro jeho jednoznačnou identifikaci, jimiž jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu evidence obyvatel, pokud je mu znám, nebo rodné číslo,
c)
číslo elektronicky čitelného identifikačního dokladu nebo rodné číslo, není-li žadatel držitelem elektronicky čitelného dokladu,
d)
adresa místa pobytu.
(8)
Za obyvatele mladšího 15 let a za občana zbaveného způsobilosti k právním úkonům nebo občana, jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena tak, že není způsobilý k jednání podle odstavců 3 až 6, žádá o poskytnutí údajů jeho zákonný zástupce nebo opatrovník. Pokud za obyvatele požádá osoba uvedená ve větě první nebo jiná osoba, musí prokázat svoji totožnost a její identifikační údaje se zapisují na žádost o poskytnutí údajů.
(9)
Osobní údajeOsobní údaje z informačního systému poskytuje ministerstvo na dožádání osoby ze zahraničí nebo zastupitelského úřadu cizího státu, jen stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.
(10)
O poskytnutí údajů podle odstavců 1, 3 až 6 a odstavců 8 a 9 se provede v informačním systému záznam o datu a hodině výdeje a komu byly údaje poskytnuty podle odstavce 1. Záznam o poskytnutí údajů podle věty první lze na žádost obyvatele poskytnout za období 2 let zpětně od data podání žádosti obyvatele.
(11)
V případech, kdy byly podle odstavce 1 na základě zvláštního právního předpisu9a) poskytnuty z informačního systému údaje nezbytné pro zajišťování
a)
bezpečnosti státu,
b)
obrany,
c)
veřejné bezpečnosti,
d)
předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činůtrestných činů,
e)
významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky nebo Evropské unie včetně měnové, rozpočtové a daňové oblasti, nebo
f)
ochrany subjektu údajů9b) nebo práv a svobod druhých,
a subjekt, kterému byly tyto údaje poskytnuty, písemně prohlásí, že zpřístupnění záznamu o poskytnutí údajů osobám podle odstavců 3 až 6 a 8 a krajským úřadům, obecním úřadům obceobce s rozšířenou působností a ohlašovnám nebo jiným orgánům veřejné moci by mohlo ohrozit zajištění některého účelu uvedeného v písmenech a) až f), nelze po dobu trvání tohoto ohrožení záznam o poskytnutí údajů zpřístupnit, s výjimkou zpřístupnění tohoto záznamu orgánu činnému v trestním řízeníorgánu činnému v trestním řízení, jde-li o trestný čintrestný čin související s účelem poskytnutí údajů, nebo orgánu vykonávajícímu dozor nad zpracováním osobních údajůzpracováním osobních údajů podle zvláštního právního předpisu9c). Správce informačního systému má k tomuto záznamu o poskytnutí údajů přístup pouze v rozsahu nezbytně nutném pro účely výkonu činnosti správce podle zvláštního právního předpisu5).
(12)
Subjekt, kterému mají být údaje z informačního systému poskytnuty podle odstavce 11, je povinen správci informačního systému oznámit údaje umožňující identifikaci subjektu a identifikaci fyzické osoby požadující poskytnutí údajů jeho jménem a dále oznámit, kdy byla ukončena doba trvání ohrožení zajištění účelu uvedeného v odstavci 7 písm. a) až f).
(13)
Prohlášení a oznámení podle odstavců 11 a 12 mohou být zaslána i elektronickými prostředky.
(14)
Ministerstvo k zajištění práv občana, který se v zahraničí ocitl v ohrožení života nebo zdraví nebo v situaci, která vinou přírodní katastrofy, hromadného neštěstí nebo nepříznivé politické anebo humanitární situace brání v jeho návratu do vlasti, kontaktování s rodinou nebo jeho vyhledání, popřípadě identifikaci v dané oblasti v zahraničí9d) poskytuje Ministerstvu zahraničních věcí na žádost údaje z informačního systému o občanech, a to
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
adresa místa trvalého pobytu,
d)
státní občanství,
e)
jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu dítěte, rodičů, popřípadě jiného zákonného zástupce, sourozenců a manžela, popřípadě partnera, pokud jsou v době poskytnutí údajů naživu.
(15)
Ministerstvo poskytuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup Ministerstvu zahraničních věcí ČR pro potřeby Česko-německého fondu budoucnosti k zajištění odškodnění osob oprávněných jako obětioběti nucené a otrocké práce v průběhu druhé světové války, údaje z informačního systému evidence obyvatel o občanech České republiky v rozsahu
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
adresa místa trvalého pobytu,
d)
datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
e)
jméno, popřípadě jména a příjmení a adresa místa trvalého pobytu manžela a dítěte, pokud jsou tito v době poskytnutí údajů naživu.
(16)
Ministerstvo poskytuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup notářům jako soudním komisařům pověřeným podle zvláštního právního předpisu9e) pro potřeby řízení o dědictví údaje z informačního systému evidence obyvatel o obyvatelích v rozsahu
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
rodné číslo, pokud bylo přiděleno,
d)
adresa místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, jde-li o občana,
e)
druh a adresa místa pobytu, počátek pobytu a případně datum ukončení pobytu, jde-li o cizince podle § 1 odst. 1 písm. b) nebo c),
f)
rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
g)
rodinný stav,
h)
partnerství,
i)
rodné číslo a adresa místa trvalého pobytu nebo adresa pobytu manžela nebo partnera; je-li manželem nebo partnerem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo partnera a datum jeho narození,
j)
jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, rodné číslo a adresa místa trvalého pobytu nebo adresa místa pobytu, pokud je dítě obyvatelem; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození,
k)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
l)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí.
Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
(17)
Pro účely ověření totožnosti fyzické osoby, která činí podání na kontaktním místě veřejné správy, a k elektronickému zpracování jejího podání je oprávněno kontaktní místo veřejné správy využívat referenční údaje ze základního registru obyvatel a údaje z informačního systému v rozsahu adresy trvalého pobytu.
§ 8a
Kontrola údajů v informačním systému a součinnost ministerstev, jiných správních úřadů a soudů
(1)
Ministerstvo odpovídá za přesnost údajů v informačním systému tak, aby údaje odpovídaly stavu, ve kterém byly zapisovatelem předány. Ostatní ministerstva, jiné správní úřady, soudy, právnické osoby a obyvatelé jsou povinni poskytnout ministerstvu k plnění tohoto úkolu potřebnou součinnost předáváním aktualizovaných údajů vedených v informačním systému a poskytováním údajů vyžádaných ministerstvem.
(2)
Ministerstvo v případě oprávněných pochybností o správnosti údajů vedených v informačním systému zajistí označení takového údaje jako nesprávného a informaci o této skutečnosti předá příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností k provedení zjišťování správnosti údaje. Obyvatel je povinen na výzvu předložit příslušnému správnímu úřadu požadované doklady nezbytné pro ověření správnosti zapsaných údajů. Ke splnění výzvy poskytuje správní úřad obyvateli potřebnou pomoc. Pokud tento postup nevede k ověření správnosti zapsaných údajů, je obyvatel povinen dostavit se za tímto účelem na výzvu k správnímu úřadu.
(3)
Pokud obyvatel požádá o provedení opravy nebo doplnění údajů zpracovávaných v informačním systému k jeho osobě tak, aby byly správné, má rovněž právo požadovat, aby údaje k jeho osobě, které nejsou správné, byly označeny jako nesprávné.
(4)
Ministerstvo využívá údaje vedené v jiných informačních systémech veřejné správy pro účely zjištění správnosti údajů vedených v informačním systému.
§ 8b
Zprostředkování kontaktu
(1)
Na základě písemné žádosti občana staršího 15 let o zprostředkování kontaktu (dále jen „kontaktující osoba“) zprostředkuje ministerstvo požadovaný kontakt jiným občanem uvedeným v žádosti (dále jen „kontaktovaná osoba“) s využitím základního registru obyvatel.
(2)
Kontaktující osoba uvede v žádosti své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě jiné kontaktní údaje. Ke kontaktované osobě uvede údaje, podle nichž ji bude možné identifikovat, zpravidla jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, datum narození, místo posledního jí známého trvalého pobytu. Kontaktující osoba může v žádosti prohlásit, že kontaktovaná osoba je osobou blízkou.
(3)
Podpis na žádosti musí být úředně ověřen9); to neplatí, žádá-li občan o zprostředkování kontaktu osobně na matričním úřadě, obecním úřadě obceobce s rozšířenou působností, krajském úřadě nebo ministerstvu a prokáže svoji totožnost.
(4)
Je-li žádost podána elektronicky, musí být opatřena zaručeným elektronickým podpisemelektronickým podpisem založeném na kvalifikovaném certifikátu, vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb8). Je-li žádost podána prostřednictvím zpřístupněné datové schránky provozované podle zvláštního právního předpisu8a), musí žadatel provést svoji identifikaci pomocí bezpečnostního osobního kódu8b) a čísla elektronicky čitelného identifikačního dokladu.
(5)
Ministerstvo provede šetření v základním registru obyvatel a v informačním systému. Pokud ministerstvo jednoznačně identifikuje kontaktovanou osobu, zašle jí informaci o zprostředkování kontaktu obsahující jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu kontaktující osoby. Pokud kontaktující osoba uvede v žádosti podle odstavce 2 vedle adresy místa trvalého pobytu i jiné kontaktní údaje, zašlou se kontaktované osobě namísto adresy místa trvalého pobytu tyto jiné kontaktní údaje kontaktující osoby; adresa místa trvalého pobytu se vedle jiných kontaktních údajů v tomto případě zašle také, jen pokud to kontaktující osoba výslovně uvede v žádosti podle odstavce 2.
(6)
V případě, že kontaktovanou osobu nelze v základním registru obyvatel nebo v informačním systému jednoznačně identifikovat nebo nemá trvalý pobyt na území České republiky, sdělí tuto skutečnost ministerstvo kontaktující osobě. V případě, že kontaktovaná osoba zemřela a ministerstvo po ověření prohlášení o osobě blízké podle odstavce 2 zjistí, že kontaktovaná osoba byla vůči kontaktující osobě osobou blízkou, sdělí kontaktující osobě údaj o datu, místu a okrese úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, sdělí údaje o datu úmrtí a místu a státu, na jehož území k úmrtí došlo.
§ 9
Uchovávání údajů
(1)
Po úmrtí občana nebo prohlášení osoby za mrtvou se údaje v informačním systému uchovávají po dobu 75 let.
(2)
Údaje o fyzických osobách uvedených v § 1 odst. 1 písm. b) se vedou v samostatné části informačního systému ve stavu ke dni pozbytí státního občanství a jsou v informačním systému uchovávány po dobu 75 let ode dne pozbytí státního občanství.
(3)
Při vyřazování údajů podle odstavců 1 a 2 a dokumentace související s vedením informačního systému se postupuje podle zvláštního právního předpisu10).
HLAVA II
TRVALÝ POBYT OBČANŮ
§ 10
(1)
Místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, která je vedena v registru obyvatel ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostínemovitostí, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu11) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci (dále jen „objekt“).
(2)
Z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu uvedenému v odstavci 1 ani k vlastníkovi nemovitostinemovitosti.
(3)
Místem trvalého pobytu občana v době jeho narození je místo trvalého pobytu jeho matky, pokud se rodiče nedohodnou jinak.
(4)
V případě, že nelze zjistit místo trvalého pobytu občana podle odstavce 3, rozumí se místem trvalého pobytu tohoto občana sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu se občan narodil, nebo sídlo zvláštní matriky12a) v případě, že se narodil v cizině; obdobně se postupuje také v případech, kdy žena s trvalým pobytem na území České republiky, která porodila dítě, jež je občanem České republiky, písemně požádá o utajení své osoby v souvislosti s porodem12b).
(5)
Změnu místa trvalého pobytu občan ohlásí ohlašovně v místě nového trvalého pobytu. Je-li údaj o místě trvalého pobytu úředně zrušen (§ 12), je místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu byl občanovi trvalý pobyt úředně zrušen.
(6)
Při ohlášení změny místa trvalého pobytu podle odstavce 5 je občan povinen
a)
vyplnit a podepsat přihlašovací lístek k trvalému pobytu (dále jen „přihlašovací tiskopis“), který obsahuje údaje o
1.
jménu, popřípadě jménech, příjmení a rodném čísle, předchozí a nové adrese místa trvalého pobytu občana,
2.
vlastníku objektu, kterým se rozumí jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu u fyzické osoby nebo název a sídlo u právnické osoby;
b)
předložit občanský průkaz; občan po ukončení pobytu v cizině předkládá cestovní pas, občan po nabytí státního občanství České republiky předkládá doklad o nabytí státního občanství;
c)
doložit vlastnictví bytu nebo domu, nebo doložit oprávněnost užívání bytu, anebo předložit úředně ověřené písemné potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ohlášením změny místa trvalého pobytu. Takové potvrzení se nevyžaduje v případě, že oprávněná osoba potvrdí souhlas na přihlašovacím tiskopisu k trvalému pobytu před zaměstnancem ohlašovny. Za oprávněnou osobu se považuje osoba starší 18 let, způsobilá k právním úkonům, která je oprávněna užívat objekt uvedený v odstavci 1 nebo jeho vymezenou část (např. byt nebo obytnou místnost), anebo je provozovatelem ubytovacího zařízení, kde se občan hlásí k trvalému pobytu.
Za přihlášení změny místa trvalého pobytu zaplatí občan poplatek podle zvláštního zákona14). Platby poplatků podle předchozí věty jsou příjmem obceobce.
(7)
Ohlašovna je povinna bezodkladně nahlásit číslo potvrzení o změně místa trvalého pobytu spolu s údaji o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození občana, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, který občanský průkaz vydal. Ohlašovna je povinna oznámit vlastníku objektu změnu v počtu přihlášených osob k trvalému pobytu u oprávněné osoby podle odstavce 6 písm. c) ve lhůtě 15 dnů od zaevidování změny; ohlašovna uvede jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození oprávněné osoby.
(8)
Ohlašovna sdělí vlastníkovi objektu na jeho písemnou žádost jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození občana, k němuž vede údaj o místě trvalého pobytu, odpovídající adrese objektu. Sdělení ohlašovny podle věty první musí být vlastníkovi objektu doručeno do vlastních rukou.
(9)
Zjistí-li se při hlášení místa trvalého pobytu nedostatky v předkládaných dokladech nebo rozpory uváděných údajů s údaji v základním registru obyvatel nebo v informačním systému, vyzve ohlašovna občana k jejich odstranění. Ve výzvě stanoví lhůtu k jejich odstranění, nejméně však 15 dnů. Pokud občan nedostatky ve stanovené lhůtě neodstraní, rozhodne ohlašovna o tom, že změna trvalého pobytu nebude zaevidována.
(10)
Za občana mladšího 15 let ohlásí změnu místa trvalého pobytu jeho zákonný zástupce, popřípadě pěstoun. Za občana zbaveného způsobilosti k právním úkonům nebo za občana, jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena tak, že není způsobilý k jednání podle odstavců 5 a 6, ohlásí změnu místa trvalého pobytu jeho zákonný zástupce.
(11)
Za občana může změnu místa trvalého pobytu ohlásit jím pověřený zmocněnec na základě ověřené plné moci9).
(12)
Občan v případě, že se rozhodl ukončit trvalý pobyt na území České republiky, sdělí tuto skutečnost písemně ohlašovně podle místa trvalého pobytu.
§ 10a
Nemůže-li občan po ukončení pobytu v cizině nebo po nabytí státního občanství České republiky předložit doklady podle § 10 odst. 6 písm. c), je místem jeho trvalého pobytu sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu na území České republiky měl občan poslední místo trvalého pobytu nebo hlášené místo pobytu podle zvláštních právních předpisů. Neměl-li občan pobyt na území České republiky nebo jej nelze zjistit, je místem jeho trvalého pobytu sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu se narodil, nebo sídlo zvláštní matriky12a) v případě, že se narodil v cizině.
§ 10b
(1)
Na žádost obyvatele lze v evidenci obyvatel vést též údaj o adrese, na kterou mu mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu.
(2)
Adresu podle odstavce 1, její změnu nebo zrušení ohlásí obyvatel ohlašovně v místě trvalého pobytu.
(3)
Adresu podle odstavce 1 poskytuje ministerstvo správnímu orgánu nebo jinému orgánu veřejné moci pro účely doručování; tím není dotčeno poskytování tohoto údaje podle jiného právního předpisu.
§ 11
zrušen
§ 12
Zrušení údaje o místu trvalého pobytu
(1)
Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místu trvalého pobytu,
a)
byl-li zápis proveden na základě pozměněných, neplatných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností,
b)
byl-li objekt, na jehož adrese je občan hlášen k trvalému pobytu, odstraněn nebo zanikl nebo je podle zvláštních právních předpisů nezpůsobilý k užívání za účelem bydlení, nebo
c)
zaniklo-li užívací právo občana k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana a neužívá-li občan tento objekt nebo jeho vymezenou část.
(2)
Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místě trvalého pobytu podle odstavce 1 písm. c) jen na návrh vlastníka objektu nebo jeho vymezené části nebo na návrh oprávněné osoby uvedené v § 10 odst. 6 písm. c). Navrhovatel je v takovém případě povinen existenci důvodů uvedených v odstavci 1 písm. c) ohlašovně prokázat.
(3)
Zrušení údaje o místu trvalého pobytu se uvede v informačním systému.
HLAVA III
RODNÁ ČÍSLA
§ 13
(1)
V informačním systému je rodné číslo identifikátorem fyzické osoby, která splňuje podmínky pro jeho přidělení podle tohoto zákona (dále jen „fyzická osoba“).
(2)
Rodné číslo určuje ministerstvo.
(3)
Rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u žen zvýšené o 50, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem obyvatel narozených v tomtéž kalendářním dnu.
(4)
Rodná čísla přidělená fyzickým osobám narozeným před 1. lednem 1954 mají stejnou strukturu jako rodná čísla uvedená v odstavci 3, jsou však devítimístná s třímístnou koncovkou a nesplňují podmínku dělitelnosti jedenácti.
(5)
V případě, že jsou výdejovými místy rodných čísel (dále jen „výdejové místo“) pro daný kalendářní den v příslušném kalendářním roce vyčerpána veškerá určená rodná čísla, určí ministerstvo pro tento den novou, dodatečnou sestavu rodných čísel, pro niž platí, že rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u mužů zvýšené o 20, u žen zvýšené o 70, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem obyvatel narozených v tomtéž kalendářním dnu.
(6)
Totéž rodné číslo nesmí být přiděleno více fyzickým osobám.
(7)
Fyzická osoba je nositelem nejvýše jednoho rodného čísla.
(8)
Rodné číslo je oprávněna užívat nebo rozhodovat o jeho využívání v mezích stanovených zákonem (dále jen „nakládat s rodným číslem“) výlučně fyzická osoba, které bylo rodné číslo přiděleno (dále jen „nositel rodného čísla“), nebo její zákonný zástupce; jinak lze rodné číslo využívat jen v případech stanovených v § 13c tohoto zákona.
§ 13a
Výklad pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
určením rodných čísel vyhotovení souboru rodných čísel ministerstvem ve tvaru uvedeném v § 13 odst. 3 a 5, se shodným třetím dvojčíslím, které odpovídá datu, v němž mají být rodná čísla individuálně přidělována výdejovými místy. Z tohoto souboru určených rodných čísel se zpracovávají sestavy určených rodných čísel (dále jen „sestava“) pro jednotlivé kalendářní dny, které zpracovávají výdejová místa,
b)
předáváním sestav doručení sestavy určené pro konkrétní den nebo souboru sestav pro stanovené kalendářní období příslušnému výdejovému místu k jejich dalšímu zpracování,
c)
přidělováním rodných čísel výběr rodného čísla ze sestavy a jeho individuální přiřazení fyzické osobě výdejovým místem,
d)
ověřováním rodných čísel soubor činností vedoucí k vydání dokladu, že nositeli rodného čísla bylo přiděleno správné rodné číslo nebo chybné anebo duplicitní rodné číslo; v případě, že se ověří vydání chybného nebo duplicitního rodného čísla, provede se změna rodného čísla podle § 17,
e)
osvědčováním rodných čísel soubor činností vedoucí k vydání dokladu o rodném čísle, kterým se potvrzuje, že nositeli rodného čísla bylo přiděleno rodné číslo,
f)
prováděním změn rodných čísel přidělení nového rodného čísla v zákonem stanovených případech,
g)
využíváním rodných čísel jejich shromažďování, vedení nebo zpracování jiným způsobem,
h)
cizincem s povolením k pobytu na území České republiky cizinec s povoleným trvalým pobytem na území České republiky, cizinec s povoleným přechodným pobytem na území České republiky na dobu delší než 90 dnů a občan Evropské unie, který na území České republiky hodlá přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce14a) (dále jen „cizinci s povolením k pobytu na území České republiky“), podle zvláštního právního předpisu14b).
§ 13b
Registr rodných čísel
(1)
Ministerstvo spravuje a pro účely tvorby, určování, předávání, přidělování, ověřování, osvědčování a provádění změn rodných čísel zpracovává registr rodných čísel (dále jen „registr“). Registr obsahuje veškerá určená rodná čísla podle tohoto zákona i podle dříve platných právních předpisů.
(2)
Registr je informačním systémem veřejné správy, který je samostatnou funkční částí informačního systému, v němž jsou využívána veškerá rodná čísla a další pomocné související údaje. Registr vytváří technické podmínky pro určování, předávání, přidělování, ověřování, osvědčování, provádění změn rodných čísel a vedení jejich evidence.
(3)
V registru ministerstvo vede
a)
důvod přidělení rodného čísla (§ 16),
b)
označení výdejového místa, které rodné číslo přidělilo,
c)
rodné číslo,
d)
v případě změny rodného čísla původní rodné číslo, a to jako blokovaný údaj14c),
e)
důvod provedení změny rodného čísla,
f)
jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení nositele rodného čísla, jejich případné změny,
g)
datum přidělení rodného čísla; u rodných čísel přidělených před účinností zákona se tento údaj vede pouze, pokud jej lze zjistit z archivních materiálů,
h)
datum, místo a okres narození a u nositele rodného čísla, který se narodil v cizině, stát, na jehož území se narodil.
(4)
Pro účely zpracování údajů v registru a pro jejich jednoznačné přiřazení k přesně specifikované fyzické osobě využívá registr z informačního systému tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení obyvatele,
b)
den, měsíc a rok narození,
c)
místo a okres narození, u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát, na jehož území se narodila,
d)
pohlaví,
e)
jméno, popřípadě jména, příjmení rodičů, popřípadě jejich změny, rodné příjmení,
f)
v případě nezrušitelného osvojení jméno, popřípadě jména, příjmení osvojitelů, popřípadě jejich změny, rodné příjmení,
g)
státní občanství.
(5)
V registru jsou vedena
a)
určená rodná čísla,
b)
přidělená rodná čísla,
c)
aktuálně nepřidělená určená rodná čísla.
Rodná čísla podle písmen a), b) a c) jsou v registru vedena jako neukončený, nepřetržitě funkčně přístupný přehled dat s výlučnou informační hodnotou, vzájemně si vytvářející uživatelskou podporu pro správné přidělování rodných čísel, k provádění změn rodných čísel, k ověřování přidělených rodných čísel a odstraňování zjištěných nedostatků v chybně přidělených rodných číslech.
(6)
V registru podle odstavce 5 písm. c) je veden aktuální přehled určených rodných čísel, která byla předána výdejovým místům, ale v rozhodný den nebyla přidělena fyzickým osobám, avšak mohou být kdykoliv využita podle podmínek stanovených v § 16 a 17.
(7)
Ministerstvo předává z registru výdejovým místům sestavy pro individuální přidělení rodného čísla fyzickým osobám. Výdejová místa, vyjma zvláštní matriky, předají nejpozději do 10 dnů po ukončení kalendářního měsíce ministerstvu vyplněné sestavy zpracované za každý příslušný kalendářní měsíc. Zvláštní matrika předá ministerstvu vyplněné sestavy zpracované v příslušném kalendářním čtvrtletí vždy nejpozději do 10 dnů po ukončení tohoto kalendářního čtvrtletí. Vyplněné sestavy předávají výdejová místa ministerstvu ve formě, v jaké jim sestavy poskytlo. Technický způsob předávání vyplněných sestav ministerstvu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 13c
(1)
Rodná čísla lze využívat jen
a)
jde-li o činnost ministerstev, jiných správních úřadů, orgánů pověřených výkonem státní správy, soudů, vyplývající z jejich zákonem stanovené působnosti, nebo notářů pro potřebu vedení Centrální evidence závětí,
b)
stanoví-li tak zvláštní zákon, nebo
c)
se souhlasem nositele rodného čísla nebo jeho zákonného zástupce.
(2)
Pro využívání rodných čísel se rodným číslem rozumí i jakákoliv kombinace čísel vyjadřující den, měsíc, rok narození a třímístnou nebo čtyřmístnou koncovku rodného čísla, z níž je možné dovodit identifikaci fyzické osoby.
§ 14
Výdejová místa
Ministerstvo předává rodná čísla výdejovým místům, kterými jsou
a)
matriční úřad, který přiděluje rodná čísla fyzickým osobám narozeným na území České republiky,
b)
zvláštní matrika, která přiděluje rodná čísla občanům narozeným v zahraničí, s výjimkou případů, kdy došlo k matriční události před 1. lednem 1950, a pokud tato událost byla zapsaná podle právních předpisů platných v době provedení zápisu do matriční knihy, kterou nyní vede matriční úřad na území České republiky,
c)
policiepolicie, která přiděluje rodná čísla cizincům s povolením k pobytu na území České republiky, kterým toto povolení podle zvláštního právního předpisu vydala14b),
d)
ministerstvo, které přiděluje rodná čísla
1.
obyvatelům, kteří nejsou uvedeni v písmenech a) až c),
2.
cizincům, kteří o přidělení rodného čísla požádají pro splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů14d), popřípadě fyzickým osobám, pro které o přidělení rodného čísla požádá Česká správa sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu14e),
3.
fyzickým osobám, pro které o přidělení rodného čísla požádá Česká správa sociálního zabezpečení nebo okresní správa sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu14e),
4.
cizincům, kterým byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany14f),
5.
cizincům s povolením k pobytu na území České republiky, kterým toto povolení podle zvláštního právního předpisu14b) vydalo,
6.
pro potřeby policiepolicie, celní správy a zpravodajských služeb podle zvláštních právních předpisů14g).
§ 15
Doklad o přiděleném rodném čísle
Dokladem o přiděleném rodném čísle je
a)
rodný list, oddací list, doklad o partnerství nebo úmrtní list, na němž je uvedeno rodné číslo nositele rodného čísla,
b)
samostatný doklad o přiděleném rodném čísle vydaný a potvrzený příslušným výdejovým místem nebo doklad o přiděleném rodném čísle vydaný Českou správou sociálního zabezpečení před 1. lednem 2003 (dále jen „doklad o rodném čísle“),
c)
občanský průkaz, pokud je v něm uvedeno rodné číslo,
d)
cestovní doklad, pokud je v něm uvedeno rodné číslo,
e)
průkaz o povolení k pobytu cizince, potvrzení o přechodném pobytu na území České republiky občana Evropské unie, průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie a průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie, nebo
f)
průkaz povolení k pobytu azylanta nebo průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany.
§ 16
Přidělení rodného čísla
Rodné číslo přidělí výdejové místo
a)
fyzické osobě při narození nebo nezrušitelném osvojení,
b)
občanu, který dosud rodné číslo neměl,
c)
cizinci s povolením k pobytu na území České republiky14b),
d)
cizinci, kterému byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany14f),
e)
cizinci, který o přidělení rodného čísla požádal pro splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů14d), popřípadě fyzické osobě, pro kterou o přidělení rodného čísla požádala Česká správa sociálního zabezpečení nebo okresní správa sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu14e).
§ 17
Změna rodného čísla
(1)
Změnou rodného čísla se rozumí přidělení nového rodného čísla.
(2)
Změna rodného čísla se provede v případě, kdy
a)
totožné rodné číslo bylo přiděleno dvěma nebo více nositelům rodného čísla,
b)
bylo přiděleno chybné rodné číslo,
c)
došlo k osvojení, nebo
d)
došlo ke změně pohlaví.
(3)
Změna rodného čísla se neprovede v případech, kdy fyzická osoba užívá namísto rodného čísla desetimístné nebo devítimístné číslo, které podle definice rodného čísla uvedené v § 13 odst. 3 a 4 odpovídá datu jejího narození, o němž však vznikly pochybnosti, že jeho číselná podoba byla vytvořena nesprávným přepisem rodného čísla provedeným orgány veřejné moci do osobních a úředních dokladů a dalších listin (dále jen „užívané číslo“), pokud
a)
neprokáže se, že užívané číslo je rodným číslem jiné fyzické osoby,
b)
fyzická osoba písemně prohlásí, že nežádá provedení změny užívaného čísla na nové rodné číslo.
(4)
Ministerstvo do registru provede záznam o užívaném čísle fyzické osoby a v případě, že užívané číslo je totožné s rodným číslem, které je v sestavách vedené jako dosud nepřidělené, toto rodné číslo ze sestav vyřadí.
(5)
Pokud se prokáže, že užívané číslo je rodným číslem jiné fyzické osoby, provede se u osoby uvedené v odstavci 3 změna užívaného rodného čísla podle odstavce 2 písm. a).
(6)
Změna rodného čísla se neprovede v případech, kdy 2 nebo více fyzických osob téhož pohlaví, narozených téhož dne, měsíce a roku téže matce, užívá namísto přiděleného rodného čísla devítimístné nebo desetimístné číslo, které podle definice rodného čísla uvedené v § 13 odst. 3 a 4 odpovídá datu jejich narození, a jehož číselná podoba byla vytvořena nesprávným přepisem rodného čísla do osobních a úředních dokladů a dalších listin, provedeným orgány veřejné moci vzájemnou záměnou rodných čísel těchto fyzických osob, pokud každá z fyzických osob písemně prohlásí, že nežádá provedení změny užívaného čísla na nové rodné číslo.
(7)
Změnu rodného čísla provádí výdejové místo, které přidělilo původní rodné číslo. Změny rodných čísel přidělených před účinností tohoto zákona zajišťuje obdobným způsobem ministerstvo.
§ 17a
(1)
V případech přidělení rodného čísla podle § 16 písm. a), b), c) a d) a § 17 odst. 2 výdejové místo fyzické osobě rodné číslo přidělí z moci úřední.
(2)
V případech přidělení rodného čísla podle § 16 písm. e) výdejové místo fyzické osobě rodné číslo přidělí na základě písemné, odůvodněné žádosti, která obsahuje její
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich případné změny,
b)
rodné příjmení,
c)
den, měsíc a rok narození,
d)
místo a okres narození; pokud se fyzická osoba narodila v cizině, místo narození a stát, na jehož území se narodila,
e)
pohlaví,
f)
státní občanství.
(3)
Žádost o přidělení rodného čísla musí být sepsána v českém jazyce nebo opatřena úředně ověřeným překladem9), musí obsahovat úředně ověřený podpis žadatele9), pokud ji žadatel nepodepisuje před zaměstnancem výdejového místa. Úředně ověřený podpis žadatele se nevyžaduje, podala-li žádost o přidělení rodného čísla Česká správa sociálního zabezpečení nebo okresní správa sociálního zabezpečení podle § 16 písm. e).
(4)
K žádosti o přidělení rodného čísla podle odstavce 2 připojí žadatel kopii dokladu o datu a místě narození a státním občanství; je-li tento doklad vyhotoven v jiném než českém jazyce, přiloží k němu jeho úřední překlad do jazyka českého9). Je-li žadatelem o přidělení rodného čísla Česká správa sociálního zabezpečení nebo okresní správa sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu14e), nahrazuje úřední překlad dokladu podle věty první překlad provedený Českou správou sociálního zabezpečení nebo okresní správou sociálního zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení nebo okresní správa sociálního zabezpečení připojí k žádosti o přidělení rodného čísla adresu pro doručování fyzické osoby, pro niž o rodné číslo žádá podle § 16 písm. e).
(5)
Je-li žadatelem o přidělení rodného čísla Česká správa sociálního zabezpečení nebo okresní správa sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu14e), doručí ministerstvo doklad o přiděleném rodném čísle fyzické osobě, pro niž bylo žádáno, a současně sdělí toto rodné číslo České správě sociálního zabezpečení nebo okresní správě sociálního zabezpečení.
§ 17b
Ověřování rodného čísla
(1)
V případě, že nositel rodného čísla nebo jeho zákonný zástupce zjistí jakékoliv nesrovnalosti v přiděleném rodném čísle nositele rodného čísla anebo získá pochybnosti o jeho jedinečnosti, písemně požádá ministerstvo o ověření rodného čísla v registru. Žádost o ověření rodného čísla musí obsahovat
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, místo a okres narození nositele rodného čísla, o ověření jehož rodného čísla je žádáno; u nositele rodného čísla narozeného v cizině místo narození a stát, na jehož území se narodil,
b)
označení výdejového místa, které nositeli rodného čísla rodné číslo, o jehož ověření je žádáno, přidělilo, pokud je výdejové místo žadateli známo,
c)
charakteristiku skutečností, pro něž je podávána žádost o ověření rodného čísla,
d)
adresu místa trvalého nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině nositele rodného čísla, o ověření jehož rodného čísla je žádáno; podává-li za nositele rodného čísla žádost jeho zákonný zástupce, uvede se též jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa trvalého pobytu nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině zákonného zástupce nositele rodného čísla,
e)
datum sepsání žádosti,
f)
podpis nositele rodného čísla nebo jeho zákonného zástupce, který žádost o ověření rodného čísla podává (dále jen „žadatel o ověření“).
(2)
K žádosti podle odstavce 1 připojí žadatel o ověření kopii rodného listu nositele rodného čísla, o jehož ověření je žádáno, popřípadě jiný doklad o datu a místě jeho narození; je-li tento doklad vyhotoven v jiném než českém jazyce, přiloží se k němu jeho úřední překlad do jazyka českého. K žádosti se rovněž přikládá kopie občanského průkazu nebo cestovního dokladu nositele rodného čísla nebo jeho zákonného zástupce, který je žadatelem o ověření.
(3)
Ministerstvo na základě údajů vedených v registru ověří správnost uvedeného výdejového místa, které nositeli rodného čísla rodné číslo vydalo, a ve spolupráci se zjištěným skutečným výdejovým místem pak ověří, zda rodné číslo uvedené v žádosti je správné a je přiděleno nositeli rodného čísla, který je uveden v žádosti. Na základě zjištěných skutečností ministerstvo žadateli o ověření sdělí, že rodné číslo je správné, anebo že nositeli rodného čísla podle odstavce 1 písm. a) bylo přiděleno rodné číslo chybné anebo rodné číslo, které bylo současně přiděleno jinému nositeli rodného čísla. V případě zjištěné chyby v rodném čísle anebo jeho nejedinečnosti ministerstvo provede změnu rodného čísla podle ustanovení § 17 odst. 2 písm. a) nebo b) a oznámí tuto skutečnost žadateli o ověření a zjištěnému nositeli duplicitního rodného čísla.
(4)
Sdělení o ověření rodného čísla podle odstavce 2 musí být žadateli o ověření doručeno do vlastních rukou.
(5)
Ministerstvo o ověření rodného čísla podle odstavce 2 provede v registru záznam s uvedením data jeho provedení.
§ 17c
Osvědčování rodného čísla
(1)
V případě, že nositel rodného čísla nemůže prokázat, že mu bylo přiděleno rodné číslo žádným z dokladů uvedených v § 15, požádá ministerstvo o osvědčení rodného čísla.
(2)
Žádost o osvědčení rodného čísla musí obsahovat
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, místo a okres narození nositele rodného čísla, o osvědčení jehož rodného čísla je žádáno; u nositele rodného čísla narozeného v cizině místo narození a stát, na jehož území se narodil,
b)
označení výdejového místa, které nositeli rodného čísla rodné číslo, o jehož osvědčení je žádáno, přidělilo, pokud je výdejové místo žadateli známo,
c)
charakteristiku skutečností, pro něž je podávána žádost o osvědčení rodného čísla,
d)
adresu místa trvalého nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině nositele rodného čísla, o osvědčení jehož rodného čísla je žádáno; podává-li za nositele rodného čísla žádost jeho zákonný zástupce, uvede se též jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa trvalého pobytu nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině zákonného zástupce nositele rodného čísla,
e)
datum sepsání žádosti,
f)
podpis nositele rodného čísla nebo jeho zákonného zástupce, který žádost o osvědčení rodného čísla podává (dále jen „žadatel o osvědčení“).
(3)
K žádosti podle odstavce 2 připojí žadatel o osvědčení kopii rodného listu nositele rodného čísla, o jehož osvědčení je žádáno, popřípadě jiný doklad o datu a místě jeho narození; je-li tento doklad vyhotoven v jiném než českém jazyce, přiloží se k němu jeho úřední překlad do jazyka českého. K žádosti se rovněž přikládá doklad o státním občanství.
(4)
Ministerstvo na základě údajů vedených v registru prověří správnost postupu výdejového místa, které nositeli rodného čísla rodné číslo vydalo, a ve spolupráci se zjištěným skutečným výdejovým místem pak ověří, zda nositeli rodného čísla uvedenému v odstavci 1
a)
bylo přiděleno rodné číslo uvedené v žádosti o osvědčení rodného čísla,
b)
bylo přiděleno jiné rodné číslo než uvedené v žádosti o osvědčení, nebo
c)
rodné číslo přiděleno nebylo.
V případech uvedených v písmenech a) a b) pak ministerstvo vydá doklad o rodném čísle, ve kterém kromě nositele rodného čísla a jemu přiděleného správného čísla současně osvědčí, kým bylo rodné číslo přiděleno, a datum jeho přidělení.
(5)
Doklad o rodném čísle podle odstavce 3 musí být žadateli o osvědčení doručen do vlastních rukou.
(6)
Ministerstvo o vydání dokladu o rodném čísle podle odstavce 3 provede v registru záznam s uvedením data jeho vydání.
§ 17ca
Potvrzení změny rodného čísla
(1)
V případě, že nositel rodného čísla nemůže doložit, že byla provedena změna jemu přiděleného rodného čísla, písemně požádá ministerstvo o potvrzení této změny.
(2)
Žádost o potvrzení změny rodného čísla obsahuje
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, místo a okres narození nositele rodného čísla, o jehož potvrzení změny je žádáno; u nositele rodného čísla narozeného v cizině místo narození a stát, na jehož území se narodil,
b)
adresu místa trvalého nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině nositele rodného čísla, o jehož potvrzení rodného čísla je žádáno,
c)
důvod, pro který je podávána žádost o potvrzení změny rodného čísla,
d)
podává-li za nositele rodného čísla žádost jeho zákonný zástupce, uvede se též jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa trvalého pobytu nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině zákonného zástupce nositele rodného čísla,
e)
podpis nositele rodného čísla nebo jeho zákonného zástupce.
(3)
K žádosti podle odstavce 2 se připojí kopie rodného listu nositele rodného čísla, popřípadě kopie jiného dokladu o datu a místě jeho narození; je-li tento doklad vyhotoven v jiném než českém jazyce, přiloží se k němu jeho úřední překlad do českého jazyka. K žádosti se rovněž přikládá kopie občanského průkazu nebo cestovního dokladu nositele rodného čísla nebo jeho zákonného zástupce, který je žadatelem o potvrzení změny rodného čísla.
(4)
Ministerstvo na základě údajů vedených v registru prověří, zda byla nositeli rodného čísla provedena změna rodného čísla, a ve spolupráci se zjištěným skutečným výdejovým místem pak nositeli rodného čísla potvrdí, že
a)
byla provedena změna jeho rodného čísla, a sdělí mu datum a důvod provedení této změny a původní rodné číslo, pokud lze tyto údaje zjistit z archivních materiálů, nebo
b)
nebyla provedena změna jeho rodného čísla.
(5)
Potvrzení o změně rodného čísla podle odstavce 4 musí být žadateli o potvrzení změny rodného čísla doručeno do vlastních rukou.
HLAVA IV
PŘESTUPKY A JINÉ SPRÁVNÍ DELIKTY PŘI VEDENÍ A UŽÍVÁNÍ INFORMAČNÍHO SYSTÉMU
Přestupky a jiné správní delikty
§ 17d
(1)
PřestupkuPřestupku se dopustí ten, kdo
a)
příslušnému správnímu úřadu (§ 8a odst. 1 a 2) ve lhůtě jím stanovené nepředloží požadované doklady pro ověření správnosti a úplnosti údajů vedených v informačním systému,
b)
správnímu úřadu uvedenému v § 8a odst. 2 předloží k ověření údajů vedených v informačním systému neoprávněně pozměněné nebo padělané doklady,
c)
správnímu úřadu uvedenému v § 8a odst. 1 a 2 ohlásí nepravdivé údaje k jejich zavedení do informačního systému, nebo
d)
neoprávněně nakládá s rodným číslem jiné fyzické osoby (§ 13 odst. 7).
(2)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 25 000 Kč, za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b), c) a d) pokutu do 100 000 Kč.
(3)
PřestupkyPřestupky podle odstavce 1 projednávají v přenesené působnosti obecní úřady obceobce s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze úřady městských částí určené Statutem hlavního města Prahy příslušné podle místa pobytu obyvatele, který se jich dopustil.
(4)
Výnos pokut uložených podle odstavce 1 je příjmem obceobce s rozšířenou působností, jejíž obecní úřad pokutu uložil, v hlavním městě Praze je příjmem městské části, jejíž úřad pokutu uložil.
(5)
Pokud není v odstavci 3 stanoveno jinak, vztahuje se na přestupkypřestupky a jejich projednávání zákon o přestupcích14h).
§ 17e
(1)
Jiného správního deliktu se dopustí právnická osoba, která
a)
neoprávněně nakládá s rodným číslem (§ 13 odst. 7), nebo
b)
neoprávněně využívá rodná čísla (§ 13c odst. 1).
(2)
Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do 1 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) pokuta do 10 000 000 Kč.
(3)
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(4)
Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(5)
Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
(6)
Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů14i) (dále jen „Úřad“).
(7)
Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby14j) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(8)
Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
HLAVA V
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ
§ 18
Vztah ke správnímu řádu
(1)
V řízení o zrušení údaje o místě trvalého pobytu podle § 12 odst. 1 se vždy vydává rozhodnutí ve správním řízení.
(2)
O úkonech souvisejících s ohlášením změny místa trvalého pobytu podle § 10 odst. 4 až 11 se uskuteční záznam na přihlašovacím lístku.
§ 19
Povinnost zachovávat mlčenlivost
(1)
Zaměstnanci ministerstva, krajů nebo obcíobcí, přednosta a zaměstnanci v újezdních úřadech4) a zaměstnanci a příslušníci policiepolicie jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění tohoto zákona nebo v přímé souvislosti s ním. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního nebo služebního poměru.
(2)
Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zproštěny osoby uvedené v odstavci 1 pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, anebo ve veřejném zájmu vedoucím zaměstnancem, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu; tím není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle zvláštních právních předpisů15) nebo podle § 22.
§ 20
Ministerstvo a ohlašovny poskytují údaje vedené v manuálních evidencích souvisejících s agendou evidence obyvatel a rodných čísel notářům v souvislosti s vedením dědického řízení15a) a Ministerstvu zahraničních věcí, předávají-li se tyto údaje podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, do zahraničí15b). Ostatním subjektům se tyto údaje poskytují v rozsahu, k účelu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.
§ 21
(1)
Trvalý pobyt občana vedený dosud v evidenci pobytu občanů se ke dni účinnosti tohoto zákona považuje za místo trvalého pobytu podle tohoto zákona.
(2)
U občana, který nemá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona veden trvalý pobyt v evidenci pobytu občanů, se postupuje podle § 10 odst. 3 obdobně.
§ 22
Poskytování údajů z informačního systému pro účely sociálního zabezpečení a zaměstnanosti
(1)
Ministerstvo a okresní úřady poskytují z informačního systému do 31. prosince 2001 na dožádání
a)
orgánům sociálního zabezpečení16) údaje potřebné pro
1.
výběr a vymáhání pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
2.
provádění důchodového pojištění (zabezpečení) a nemocenského pojištění (péče);
b)
orgánům rozhodujícím o dávkách státní sociální podpory a orgánům provádějícím kontrolní činnost17) údaje potřebné pro provádění státní sociální podpory;
c)
orgánům sociální péče a obcímobcím18) údaje potřebné pro poskytování dávek nebo služeb sociální péče;
d)
úřadům práce19) údaje potřebné pro plnění úkolů při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti.
(2)
Údaje z informačního systému podle odstavce 1 se poskytují elektronickou formou.
(3)
Povinnosti podle § 8 odst. 2 platí i pro orgány a obceobce uvedené v odstavci 1.
§ 22a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, městským částem hlavního města Prahy, magistrátům územně členěných statutárních měst, úřadům městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a obecním úřadům podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 22b
Ministerstvo, krajské úřady, obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností a ohlašovny mohou při výkonu státní správy podle tohoto zákona pořizovat kopie občanských průkazů a cestovních dokladů19a).
§ 22c
Česká správa sociálního zabezpečení poskytuje ministerstvu na základě žádosti pro účely výkonu státní správy podle tohoto zákona z registru pojištěnců19b), popřípadě z jiných evidencí nebo spisové dokumentace, sloužících k plnění jejích úkolů, v listinné nebo elektronické podobě, tyto údaje o osobách:
a)
jméno, popřípadě jména, a současné příjmení,
b)
rodné a všechna další příjmení předcházející současnému příjmení,
c)
datum a místo narození,
d)
rodné číslo, včetně jeho případných změn,
e)
datum úmrtí.
§ 22d
Jsou-li v informačním systému vedeny o obyvatelích, popřípadě o jiných fyzických osobách, údaje o jménu, popřípadě jménech, a příjmení, zpracovávají se tyto údaje v písmenné podobě uvedené v matričním dokladu občana19c), popřípadě v písmenné podobě uvedené v cestovním dokladu, v průkazu nebo v potvrzení cizince vydaném podle zvláštního právního předpisu. V případě, že v písmenné podobě jména, popřípadě jmen, a příjmení dojde v průběhu zpracovávání těchto údajů v informačním systému k jakékoliv změně v jejich přepisu, přechýlení nebo v doslovném písmenném přepisu, oproti tvaru, který je uveden v těchto dokladech, vede se v informačním systému údaj podle posledního platného aktuálního stavu písmenného tvaru a současně se jako historické údaje k příslušné fyzické osobě uchovávají také veškeré předcházející jazykové nebo gramatické podoby jejich jména, popřípadě jmen, a příjmení.
§ 23
Pracovněprávní vztahy
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají činnosti v oblasti hlášení a evidence pobytu občanů, přecházejí ke dni účinnosti tohoto zákona z policiepolicie na okresní úřady, v jejichž územním obvodu mají tito zaměstnanci pracoviště.
§ 23a
(1)
Ministerstvo využívá pro plnění úkolů v oblasti evidence obyvatel a rodných čísel údaje vedené v informačních systémech provozovaných policiípolicií21) o cizincích s povolením k pobytu na území České republiky, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení včetně dřívějších jmen a příjmení, den, měsíc a rok narození, pohlaví a státní občanství cizince, rodné číslo, fotografie, místo, okres a stát narození, druh a místo pobytu.
(2)
Ministerstvo, krajské úřady, obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností, matriční úřady a ohlašovny využívají pro plnění úkolů v oblasti evidence obyvatel a rodných čísel referenční údaje ze základního registru obyvatel, základního registru práv a povinností, základního registru osob a ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostínemovitostí a dále údaje vedené v informačním systému katastru nemovitostínemovitostí v rozsahu údajů o adresách a jejich změnách.
§ 24
(1)
Ministerstvo kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku evidence obyvatel u obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností.
(2)
Pro výkon kontroly podle odstavce 1 se u obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností použijí obdobně ustanovení obecního zřízení o kontrole výkonu přenesené působnosti.
§ 25
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
vzory tiskopisů „Přihlašovací lístek k trvalému pobytu“, „Doklad o rodném čísle“, „Žádost o poskytnutí údajů z informačního systému“ a „Potvrzení o změně místa trvalého pobytu“,
b)
technický způsob předávání rodných čísel na výdejová místa, přidělování rodných čísel výdejovým místem,
c)
způsob a podmínky provádění kontroly údajů v informačním systému.
§ 26 a 27
Těmito ustanoveními byly novelizovány jiné zákony.
ČÁST ČTVRTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 28
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.
2.
Zákon č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací.
3.
Zákon č. 128/1989 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
§ 29
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2000. Ustanovení § 1 písm. b) a c), § 3 odst. 3, § 6 písm. c), § 13 až 17, § 25 písm. b), § 26 a § 28 body 2 a 3 nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2003.
* * *
1.
Zákon č. 2/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), a některé další zákony, nabyl účinnosti prvním dnem následujícího měsíce po dni vyhlášení (1. února 2002).
2.
Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.
3.
Zákon č. 53/2004 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel, nabyl účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení (1. dubna 2004).
4.
Zákon č. 501/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím správního řádu, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006.
5.
Zákon č. 444/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006.
6.
Zákon č. 68/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (15. března 2006).
7.
Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, nabyl účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. července 2006).
8.
Zákon č. 161/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (27. dubna 2006).
9.
Zákon č. 165/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. září 2006.
10.
Zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007.
11.
Zákon č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (3. července 2006).
12.
Zákon č. 239/2008 Sb., kterým se mění některé zákony související s registrovaným partnerstvím, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (1. července 2008).
13.
Zákon č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2009.
14.
Zákon č. 305/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2009.
15.
Zákon č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. července 2009).
16.
Zákon č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2010.
17.
Zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, nabyl účinnosti dnem 1. července 2010, s výjimkou ustanovení čl. C bodu 60, které nabylo účinnosti dnem jeho vyhlášení (24. července 2009).
18.
Zákon č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu, nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.
19.
Zákon č. 306/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2010.
Předseda vlády:
RNDr. Nečas v. r.
1)
Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 37 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
5)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb.
5a)
§ 3 odst. 1 zákona č. 365/2000 Sb.
5b)
Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů.
5c)
§ 14 a 15 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.
5d)
§ 1 odst. 1 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 115/2006 Sb.
5e)
§ 27 občanského zákoníku.
5f)
§ 11 a násl. zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
5g)
§ 17a zákona č. 94/1963 Sb.
5h)
§ 22 zákona č. 94/1963 Sb.
5i)
§ 24 zákona č. 94/1963 Sb.
5l)
§ 1 zákona č. 301/2000 Sb.
§ 2 odst. 2 zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.
5m)
§ 5 zákona č. 115/2006 Sb.
5n)
§ 14 zákona č. 115/2006 Sb.
7a)
Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
5p)
§ 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb.
6)
Například zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.
8a)
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
8b)
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8c)
§ 8a zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění zákona č. 227/2009 Sb.
9)
Například zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů.
9a)
Například zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1991 Sb., zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1993 Sb., zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb.
9b)
§ 4 písm. d) zákona č. 101/2000 Sb.
9c)
§ 29 zákona č. 101/2000 Sb.
9d)
Čl. 5 písm. a) a e) Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích, vyhlášené pod č. 32/1969 Sb.
9e)
§ 38 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
10)
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11)
Vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení a přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb.
12a)
§ 3 odst. 4 zákona č. 301/2000 Sb.
12b)
§ 67b odst. 20 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
14)
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
14a)
§ 87a odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 428/2005 Sb. a zákona č. 161/2006 Sb.
14b)
Zákon č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14c)
§ 4 písm. h) zákona č. 101/2000 Sb.
14d)
Například zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
14e)
§ 11a odst. 5 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb. a zákona č. 165/2006 Sb.
14f)
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
14g)
Například zákon č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
14h)
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
14i)
§ 29 odst. 1 písm. f) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 517/2002 Sb.
14j)
§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
15)
Například § 8 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
15a)
Zákon č. 358/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
15b)
Čl. 5 Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích.
16)
§ 3 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb.
17)
§ 63 odst. 3, § 65 a 66 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
18)
§ 1 zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 582/1991 Sb.
19)
§ 2 odst. 2 zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 167/1999 Sb.
19a)
§ 2 odst. 5 zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění zákona č. 559/2004 Sb.
§ 2 odst. 3 zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, (zákon o cestovních dokladech), ve znění zákona č. 559/2004 Sb.
19b)
§ 16c zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 501/2004 Sb.
19c)
§ 24 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 578/2002 Sb.
21)
§ 158 odst. 1 písm. b) až e) zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 217/2002 Sb. |
Úplné znění zákona č. 257/2010 Sb. | Úplné znění zákona č. 257/2010 Sb.
Úplné znění zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), jak vyplývá z pozdějších změn
Vyhlášeno 8. 9. 2010, částka 94/2010
* ČÁST PRVNÍ - CESTOVNÍ DOKLADY (§ 1 — § 42 a 43)
* ČÁST ČTVRTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 44 — § 45)
257
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 217/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 539/2004 Sb., zákonem č. 559/2004 Sb., zákonem č. 136/2006 Sb., zákonem č. 106/2007 Sb., zákonem č. 379/2007 Sb., zákonem č. 140/2008 Sb., zákonem č. 274/2008 Sb., zákonem č. 41/2009 Sb., zákonem č. 197/2009 Sb., zákonem č. 227/2009 Sb., zákonem č. 281/2009 Sb., zákonem č. 306/2009 Sb., nálezem Ústavního soudu vyhlášeným pod č. 384/2009 Sb. a zákonem č. 197/2010 Sb.
ZÁKON
o cestovních dokladech
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
CESTOVNÍ DOKLADY
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje vydávání cestovních dokladů státním občanům České republiky (dále jen „občan“), jejich používání občany a vedení agendového informačního systému evidence cestovních dokladů (dále jen „evidence cestovních dokladů“) a agendového informačního systému evidence diplomatických a služebních pasů (dále jen „evidence diplomatických a služebních pasů“).
HLAVA I
VYDÁVÁNÍ CESTOVNÍCH DOKLADŮ
Díl 1
Pojem, druhy a používání cestovních dokladů
Pojem a používání cestovního dokladu
§ 2
(1)
Cestovní doklad je veřejná listinaveřejná listina opravňující občana k překračování státních hranic České republiky (dále jen „hranice“) přes hraniční přechod, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, (dále jen „mezinárodní smlouva“). Cestovním dokladem občan prokazuje své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, podobu, státní občanství České republiky1) (dále jen „státní občanství“) a další údaje zapsané nebo zpracované v cestovním dokladu podle tohoto zákona.
(2)
Cestovní doklad je zakázáno ponechávat a přijímat jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky; občan není oprávněn ponechávat cestovní doklad jako zástavu ani při svém pobytu v zahraničí.
(3)
Je zakázáno pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie cestovního dokladu bez souhlasu1a) občana, kterému byl cestovní doklad vydán, pokud zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak.
(4)
Údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji (§ 5 odst. 2) nelze zpracovávat jiným způsobem, než jaký stanoví zákon.
§ 3
(1)
Překročit vnější hranici1f) přes hraniční přechod lze jen s platným cestovním dokladem, v provozní době a v souladu s účelem zřízení hraničního přechodu, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak1b). K překročení hranice1f) s členským státem Evropské unie lze jako cestovní doklad použít i občanský průkaz1d).
(2)
Stanoví-li mezinárodní smlouva, že vnější hranici lze překračovat na jiných místech, než na hraničních přechodech, (dále jen „jiné místo“), lze jiné místo používat jen v rozsahu stanoveném takovou mezinárodní smlouvou.
(3)
Občan překračující vnější hranici je povinen na výzvu předložit svůj cestovní doklad a strpět jeho kontrolu včetně ověření pravosti cestovního dokladu a ověření své totožnosti pomocí osobních údajůosobních údajů zapsaných v cestovním dokladu, popřípadě porovnání biometrických údajů (§ 5 odst. 2) zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů občana s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cestovního dokladu, jde-li o cestovní doklad obsahující nosič dat s biometrickými údaji. Ověřením totožnosti podle věty první se pro účely tohoto zákona rozumí identifikace občana jako držitele cestovního dokladu podle fotografie a dalších údajů obsažených v cestovním dokladu provedená též s využitím biometrických údajů (§ 5 odst. 2), jde-li o cestovní doklad obsahující nosič dat s biometrickými údaji. Výzva k předložení cestovního dokladu a jeho kontrola přísluší PoliciiPolicii České republiky (dále jen „policiepolicie“). Na vnitřní hranici se kontrola cestovního dokladu provádí v případě přijetí rozhodnutí vlády o zajišťování ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu1f).
(4)
Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů seznam hraničních přechodů a rozsah provozu na těchto přechodech.
§ 4
Hraničním přechodem se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
místo vymezené mezinárodní smlouvou určené k překračování státních hranic,
b)
mezinárodní letiště, které je vnější hranicí podle zvláštního právního předpisu1f), pokud splňuje tyto podmínky:
1.
bylo jako mezinárodní letiště určeno podle zvláštního právního předpisu1d),
2.
provozovatel letiště splnil bezpečnostní podmínky stanovené ve zvláštním právním předpisu1f),
c)
vnitřní hranice, anebo
d)
prostor mezinárodního vlaku nebo paluba plavidla mezinárodní osobní nebo nákladní vodní dopravy v době, kdy je v tomto prostoru prováděna kontrola cestovních dokladů.
§ 5
Druhy cestovních dokladů
(1)
Druhy cestovních dokladů jsou
a)
cestovní pas,
b)
diplomatický pas,
c)
služební pas,
d)
cestovní průkaz,
e)
náhradní cestovní doklad Evropské unie2a),
f)
jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy.
(2)
Cestovní doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) obsahují strojově čitelné údaje a nosič dat pro uchovávání
a)
údajů o zobrazení obličeje,
b)
údajů o otiscích prstů rukou,
c)
údajů zpracovaných na datové stránce cestovního dokladu a
d)
dalších bezpečnostních prvků stanovených přímo použitelnými právními předpisy Evropských společenství2b).
Tyto cestovní doklady se vydávají ve lhůtě 30 dnů; je-li žádost podána u diplomatické mise České republiky nebo u konzulárního úřadu České republiky (dále jen „zastupitelský úřad“), s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, ve lhůtě 120 dnů. Údaje o zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů rukou jsou pro účely tohoto zákona údaje biometrické.
(3)
Žádá-li občan o vydání cestovního pasu v kratší lhůtě než 30 dnů, a je-li žádost podána u zastupitelského úřadu, ve lhůtě kratší než 120 dnů, vydá se mu cestovní pas bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat s biometrickými údaji ve lhůtě do 15 dnů, a je-li žádost podána u zastupitelského úřadu, ve lhůtě do 60 dnů. Tento cestovní pas neobsahuje digitální zpracování fotografie a podpisu občana.
(4)
Občanovi mladšímu 12 let, pokud přímo použitelný právní předpis Evropských společenství2c) nestanoví odlišnou věkovou hranici, nebo občanovi, u něhož není možné pořídit otisky prstů rukou z důvodů anatomických nebo fyziologických změn, popřípadě zdravotního postižení prstů rukou, se vydá cestovní doklad se strojově čitelnými údaji s nosičem dat, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě uveden údaj, že nosič dat neobsahuje otisky prstů rukou občana.
(5)
Vyhláškou stanoví
a)
ministerstvo vzory cestovního pasu, cestovního průkazu a vzory jiných cestovních dokladů vydávaných na základě mezinárodní smlouvy, pokud je nestanoví tato smlouva,
b)
Ministerstvo zahraničních věcí vzory diplomatického pasu a služebního pasu.
Údaje zapisované do cestovního dokladu
§ 6
(1)
Cestovní doklad obsahuje údaje stanovené tímto zákonem a přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství2c), podpis občana a jeho fotografii.
(2)
Cestovní doklady vydávané s dobou platnosti delší než 1 rok obsahují vždy strojově čitelné, biometrické a další údaje stanovené tímto zákonem, včetně digitálního zpracování fotografie občana a jeho podpisu. Biometrické údaje lze použít výlučně pro ověřování pravosti cestovního dokladu a ověření totožnosti občana pomocí osobních údajůosobních údajů zapsaných v cestovním dokladu, popřípadě porovnání biometrických údajů (§ 5 odst. 2) zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů občana s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cestovního dokladu.
(3)
Povinnými údaji zapisovanými do cestovního dokladu jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, pohlaví, státní občanství, datum a místo narození, a jde-li o diplomatický nebo služební pas, i diplomatická nebo služební hodnost (funkce), přičemž název místa narození se zapisuje podle aktuálního stavu2d); u občanů narozených v cizině se zapisuje pouze kód státu narození2e), místo narození se u nich nezapisuje,
b)
územní a časová platnost cestovního dokladu, číslo dokladu, datum jeho vydání a označení úřadu, který jej vydal,
c)
strojově čitelné údaje zapisované do strojově čitelné zóny cestovního pasu, diplomatického pasu nebo služebního pasu v tomto pořadí: typ dokladu, kód vydávajícího státu, příjmení, jméno, popřípadě jména občana, číslo cestovního dokladu, státní občanství, datum narození, pohlaví, doba platnosti cestovního dokladu, rodné číslo a kontrolní číslice, které jsou číselným vyjádřením vybraných údajů ve strojově čitelné zóně.
(4)
Cestovní průkaz vydaný z důvodu návratu na území České republiky pro nově narozeného občana nemusí obsahovat rodné číslo.
§ 7
(1)
Nepovinnými údaji zapisovanými na žádost občana do cestovního dokladu jsou označení absolventa vyšší odborné školy3), akademický titul, stavovské označení nebo jiný titul absolventa vysoké školy3a), označení „docent“ nebo „profesor“3b) (dále jen „titul“) nebo vědecká hodnost4); titul nebo vědecká hodnost se uvádějí ve zkratce, pokud je stanovena zvláštním právním předpisem.
(2)
Nelze-li z důvodu nedostatku místa ve vymezené části cestovního dokladu zapsat všechny požadované nepovinné údaje, určí občan, které z nich se zapíší.
§ 8
zrušen
§ 9
(1)
PoliciePolicie při kontrole cestovního dokladu občana na hraničním přechodu zapíše na jeho žádost do cestovního dokladu záznam o překročení státní hranice, který obsahuje údaje o datu a směru překročení hranice, popřípadě o názvu hraničního přechodu.
(2)
Jedná-li se o cestovní doklad, do něhož nelze údaje podle odstavce 1 zapsat, policiepolicie vydá na hraničním přechodu držiteli takového cestovního dokladu na jeho žádost písemné potvrzení s těmito údaji.
§ 10
Změny a doplnění údajů
(1)
V cestovním dokladu lze provést změnu údaje o časové platnosti cestovního dokladu, je-li tímto cestovním dokladem cestovní průkaz.
(2)
V cestovním dokladu lze provést doplnění údajů o titulu nebo vědecké hodnosti.
(3)
V jiném cestovním dokladu vydaném podle mezinárodní smlouvy lze provést změny zapsaných údajů nebo doplnění údajů, jen pokud to mezinárodní smlouva umožňuje.
(4)
Změnu a doplnění údajů v cestovním dokladu provádí orgán příslušný k jeho vydání. V zahraničí může provádět změny údajů podle odstavce 1 zastupitelský úřad.
§ 11
Územní a časová platnost
(1)
Cestovní pas, diplomatický pas a služební pas obsahující strojově čitelné údaje a nosič dat s biometrickými údaji se vydá s územní platností do všech států světa a s dobou platnosti 5 let občanům mladším 15 let, nebo 10 let občanům starším 15 let.
(2)
Cestovní pas bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat s biometrickými údaji se vydá s územní platností do všech států světa a s dobou platnosti 6 měsíců.
(3)
Dobu platnosti cestovních dokladů uvedených v odstavcích 1 až 2 nelze prodloužit.
§ 12
Cestovní pas
(1)
Cestovní pas vydá občanovi obecní úřad obceobce s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze úřad městské části určený Statutem hlavního města Prahy (dále jen „obecní úřad obceobce s rozšířenou působností“), příslušný podle místa jeho trvalého pobytu.
(2)
Nemá-li občan trvalý pobyt na území, vydá cestovní pas obecní úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný podle místa jeho posledního trvalého pobytu v České republice. Pokud občan neměl trvalý pobyt v České republice nebo pokud jej nelze zjistit, vydá cestovní pas Magistrát města Brna.
§ 13
Diplomatický pas
(1)
Diplomatický pas vydá Ministerstvo zahraničních věcí
a)
prezidentu republiky,
b)
poslanci a senátorovi,
c)
členovi vlády,
d)
soudci Ústavního souduÚstavního soudu, předsedovi Nejvyššího soudu, předsedovi Nejvyššího správního soudu,
e)
prezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu,
f)
manželu prezidenta republiky, manželu předsedy Poslanecké sněmovny a manželu předsedy Senátu, manželu člena vlády, manželu předsedy Ústavního souduÚstavního soudu, manželu předsedy Nejvyššího soudu, manželu předsedy Nejvyššího správního soudu,
g)
diplomatickému pracovníku Ministerstva zahraničních věcí, manželu a nezaopatřenému dítěti5) diplomatického pracovníka pracujícího na zastupitelském úřadě, pokud s ním žijí ve společné domácnosti v místě působení.
(2)
Jiným osobám, u nichž to odpovídá mezinárodním zvyklostem, může být diplomatický pas vydán se souhlasem ministra zahraničních věcí.
§ 14
Služební pas
(1)
Služební pas vydá Ministerstvo zahraničních věcí
a)
nejvyššímu státnímu zástupci, náměstkovi ministra, místopředsedovi Nejvyššího soudu, náměstkovi nejvyššího státního zástupce, viceprezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu, vedoucímu Úřadu vlády, vedoucímu Kanceláře prezidenta republiky, vedoucímu Kanceláře Poslanecké sněmovny a vedoucímu Kanceláře Senátu,
b)
zaměstnanci Ministerstva zahraničních věcí k cestám při plnění pracovních úkolů v zahraničí, není-li držitelem diplomatického pasu,
c)
zaměstnanci zastupitelského úřadu, pokud není držitelem diplomatického pasu, a jeho manželu a nezaopatřenému dítěti5), pokud s ním žijí ve společné domácnosti v místě působení.
(2)
Jiným osobám, než uvedeným v odstavci 1, může být služební pas vydán se souhlasem ministra zahraničních věcí na základě žádosti potvrzené vedoucím Kanceláře prezidenta republiky, vedoucím Kanceláře Poslanecké sněmovny, vedoucím Kanceláře Senátu, předsedou Nejvyššího soudu, předsedou Nejvyššího správního soudu, ministrem anebo vedoucím jiného ústředního orgánu státní správy, pokud cestují do zahraničí v záležitostech České republiky.
(3)
Služební pas lze použít pouze ke služební cestě do zahraničí; po jejím skončení je držitel služebního pasu povinen jej bezodkladně odevzdat orgánu, který o vydání tohoto pasu požádal.
(4)
Orgán, kterému občan odevzdal služební pas podle odstavce 3, je povinen zabezpečit tento pas před ztrátou, odcizením, zničením, poškozením a zneužitím a předat jej jeho držiteli, pokud má uskutečnit služební cestu do zahraničí.
§ 15
Cestovní průkaz
(1)
Občanovi, který nemá jiný cestovní doklad, lze v odůvodněných případech, například při ztrátě cestovního dokladu v zahraničí, vydat cestovní průkaz k jednotlivé cestě s územní a časovou platností omezenou účelem cesty. Cestovní průkaz vydá zastupitelský úřad. Cestovní průkaz lze vydat na dobu platnosti nejvýše 6 měsíců.
(2)
Zastupitelský úřad je oprávněn za účelem vydání cestovního průkazu požádat ministerstvo nebo obecní úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný k vydání cestovního dokladu o potvrzení správnosti či upřesnění údajů uváděných na žádosti o vydání cestovního průkazu nebo o sdělení doplňujících údajů, pokud občan nemůže příslušnými doklady prokázat pravdivost těchto údajů.
§ 15a
Náhradní cestovní doklad Evropské unie
Zastupitelský úřad je oprávněn za účelem vydání zmocnění k vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie2a) požádat ministerstvo nebo obecní úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný k vydání cestovního dokladu o potvrzení správnosti či upřesnění údajů uváděných na žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie.
§ 16
Jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy
Jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy vydá občanovi obecní úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný podle místa jeho trvalého pobytu.
Díl 2
Postup při vydání cestovního dokladu
§ 17
Podmínky k vydání cestovního dokladu a provedení změn nebo doplnění jeho údajů
(1)
Cestovní doklad lze vydat a změny nebo doplnění údajů v něm zapsaných lze provést na žádost, která splňuje náležitosti stanovené tímto zákonem. Občanovi se vydá cestovní doklad, pokud k tomu jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem nebo mezinárodní smlouvou. Občanovi, který je držitelem platného cestovního pasu, lze vydat další cestovní pas jen v odůvodněných případech; odůvodněným případem se rozumí například vyřízení vízových záležitostí souvisejících s cestou do zahraničí, jestliže občan cestovní doklad naléhavě potřebuje k jiné cestě do zahraničí.
(2)
Žádost o vydání cestovního dokladu, popřípadě o provedení změn v něm zapsaných údajů nebo o jejich doplnění může podat občan starší 15 let; pokud je občan nezletilý, připojí k žádosti písemný souhlas zákonného zástupce s jeho ověřeným podpisem.
(3)
Za občana mladšího 15 let podává žádost zákonný zástupce.
(4)
Místo zákonného zástupce může podat žádost podle odstavce 3 pěstoun7), osoba, které byl občan mladší 15 let svěřen do výchovy8), nebo ředitel zařízení pro výkon ústavní výchovy anebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, které pečují na základě soudního rozhodnutí o občana mladšího 15 let9). Tyto osoby připojují k žádosti souhlas zákonného zástupce s jeho ověřeným podpisem.
(5)
Souhlas zákonného zástupce podle odstavců 2 a 4 se nevyžaduje, pokud je jeho opatření spojeno s překážkou těžko překonatelnou.
(6)
Jde-li o osvojení nezletilého občana do ciziny, podává žádost místo zákonného zástupce nebo dává místo zákonného zástupce souhlas podle odstavce 2 Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí10).
(7)
Je-li zákonným zástupcem podle odstavce 2 nebo 4 rodič, postačí souhlas jednoho z rodičů.
(8)
Za občana, který je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům je omezena, podává žádost zákonný zástupce.
(9)
Při vydání prvního cestovního pasu je občan povinen prokázat státní občanství České republiky10a).
(10)
Jde-li o cestovní doklad vydávaný k plnění pracovních úkolů v zahraničí podle mezinárodní smlouvy, může podat žádost za občana pověřený zástupce právnické osoby zřízené státem.
(11)
Ověření podpisu podle odstavce 2 nebo 4 se nevyžaduje, jestliže osoby oprávněné dát souhlas se žádostí vyjádří svůj souhlas a žádost podepíší před orgánem příslušným k vydání cestovního dokladu, u matričního úřadu11) nebo v zahraničí u zastupitelského úřadu.
(12)
Nemůže-li v zahraničí podat žádost o vydání cestovního průkazu zákonný zástupce nebo jiná osoba k tomu oprávněná podle odstavce 4, popřípadě podle odstavce 8, vydá zastupitelský úřad cestovní průkaz občanovi z úřední moci. Zastupitelský úřad vydá občanovi cestovní průkaz z moci úřední rovněž v případech, kdy tak stanoví mezinárodní smlouva.
(13)
Nelze-li k žádosti o vydání cestovního průkazu podané v zahraničí získat souhlas zákonného zástupce podle odstavce 2 nebo 4, vydá zastupitelský úřad cestovní průkaz bez tohoto souhlasu.
§ 18
Osoby oprávněné k podání žádosti podle tohoto zákona se mohou dát zastupovat na základě plné moci při řízení o vydání cestovního dokladu, provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu, s výjimkou převzetí cestovního dokladu; to neplatí, jedná-li se o cestovní doklad se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji.
§ 19
Místo podání žádosti
(1)
Žádost o vydání cestovního dokladu a žádost o provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu se podávají na tiskopisech stanovených ministerstvem podle § 20 odst. 8 u orgánu příslušného k vydání cestovního dokladu nebo u zastupitelského úřadu. Žádost o vydání cestovního pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji lze podat u zastupitelského úřadu, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem.
(2)
Jedná-li se o cestovní pas nebo jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy, lze podat žádost podle odstavce 1 u obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností mimo místo trvalého pobytu občana anebo u matričního úřadu11); to neplatí, jedná-li se o cestovní pas se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji.
§ 20
Náležitosti žádosti
(1)
Občan, který žádá o vydání cestovního dokladu, je povinen předložit vyplněnou žádost o vydání cestovního dokladu, která obsahuje údaje uvedené v § 6 odst. 3, a dále tyto údaje:
a)
rodné příjmení a rodné číslo občana, pokud se nezapisuje do cestovního dokladu,
b)
adresu místa trvalého pobytu v České republice; občan žijící v zahraničí uvádí adresu místa svého posledního trvalého pobytu v České republice,
c)
jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo manžela nebo rodičů, jde-li o vydání diplomatického pasu nebo služebního pasu manželu nebo nezaopatřenému dítěti držitele diplomatického nebo služebního pasu,
d)
nepovinné údaje podle § 7, pokud občan žádá o jejich zapsání do cestovního dokladu,
e)
odůvodnění, pokud občan žádá o vydání dalšího cestovního pasu (§ 17 odst. 1),
f)
údaje, které jsou podmínkou vydání cestovního dokladu na základě mezinárodní smlouvy.
Žádost o vydání cestovního dokladu musí být podepsána občanem, jemuž má být cestovní doklad vydán; podpis se nevyžaduje, pokud občanovi v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka.
(2)
Žádá-li občan o vydání cestovního dokladu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji, vyřizuje žádost orgán příslušný k vydání tohoto cestovního dokladu nebo zastupitelský úřad, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, s využitím údajů vedených v agendovém informačním systému evidence obyvatel (dále jen „evidence obyvatel“)11a), evidence cestovních dokladů (§ 29) a evidence diplomatických a služebních pasů (§ 29a), který současně pořídí biometrické údaje občana; součástí zpracování žádosti je vlastnoruční podpis občana určený k jeho dalšímu digitálnímu zpracování.
(3)
Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji nebo zastupitelský úřad, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, při zpracování žádosti o vydání tohoto cestovního dokladu postupuje podle § 21 a 21a. Zpracovaná žádost se vytiskne s vyobrazením obličeje a podpisem občana a předloží se občanu, který svým podpisem potvrdí její správnost a úplnost.
(4)
Zastupitelský úřad, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, pro účely plnění úkolů podle § 15 odst. 1, § 20 odst. 2 a 3 a § 30 odst. 2 až 4 využívá údaje z evidence obyvatel a evidence cestovních dokladů prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí dálkovým přístupem v rámci komunikační infrastruktury mezi ministerstvem a Ministerstvem zahraničních věcí.
(5)
K žádosti o vydání cestovního dokladu bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat s biometrickými údaji se přikládají 2 fotografie o rozměru 35 mm x 45 mm, odpovídající současné podobě občana, zobrazující občana v čelném pohledu, v občanském oděvu, bez pokrývky hlavy, bez brýlí s tmavými skly, s výjimkou nevidomých, s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm (dále jen „fotografie“), které splňují požadavky na technické provedení, stanovené vyhláškou ministerstva. K žádosti o vydání cestovního dokladu lze v odůvodněném případě z náboženských nebo zdravotních důvodů předložit fotografii s pokrývkou hlavy; tato pokrývka nesmí zakrývat obličejovou část způsobem, který by znemožňoval identifikaci. Při pořizování údajů o zobrazení obličeje jako biometrického údaje platí požadavky pro zobrazení obličeje občana na fotografii podle předcházejících vět obdobně.
(6)
Podpisem občana podle odstavce 1 se pro účely vydání cestovního dokladu rozumí vlastní rukou občana provedené písemné vyjádření jeho jména i příjmení, popřípadě pouze příjmení.
(7)
Žádost o provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu obsahuje údaje uvedené v odstavci 1 v rozsahu potřebném k provedení požadované změny nebo doplnění údajů.
(8)
Vzor tiskopisu žádosti o vydání cestovního dokladu, žádosti o provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu a požadavky na technické provedení fotografie stanoví vyhláškou ministerstvo; je-li cestovním dokladem diplomatický nebo služební pas, stanoví vzor tiskopisu těchto žádostí vyhláškou Ministerstvo zahraničních věcí.
(9)
Ministerstvo stanoví po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí vyhláškou technické podmínky a postup při pořizování a dalším zpracovávání biometrických údajů, včetně postupu při pořizování biometrických údajů u občanů s neobvyklými anatomickými nebo fyziologickými předpoklady pro zobrazení obličeje nebo pořízení otisků prstů na pravé a levé ruce.
§ 21
Prokazování údajů v žádosti
(1)
Žadatel podle § 17 odst. 2 až 10 je povinen uvést v žádosti podle § 20 odst. 1 nebo § 20 odst. 3 pravdivě všechny požadované údaje a jejich pravdivost prokázat. Nemůže-li prokázat pravdivost požadovaných údajů, je povinen předložit podklady pro jejich zjištění. Pravdivost údajů uváděných v žádosti se prokazuje doklady podle zvláštních právních předpisů12), popřípadě dalšími doklady podle mezinárodní smlouvy, jedná-li se o jiný cestovní doklad vydávaný na jejím základě.
(2)
Pokud je dokladem o jménu, popřípadě jménech nebo příjmení matriční doklad vydaný matrikou cizího státu, je žadatel povinen předložit matriční doklad vydaný zvláštní matrikou13). Předložení tohoto dokladu se nevyžaduje v případě vydání cestovního průkazu pro návrat občana nově narozeného v cizině nebo v případě stanoveném zvláštním právním předpisem, anebo stanoví-li tak mezinárodní smlouva.
(3)
Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu, k provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu zastaví řízení, pokud osoba oprávněná podat žádost neprokáže ve lhůtě stanovené rozhodnutím tohoto orgánu o přerušení řízení pravdivost údajů požadovaných v žádosti nebo nepředloží podklady pro jejich zjištění.
§ 21a
Pořizování biometrických údajů
(1)
Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji nebo zastupitelský úřad, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, pořídí biometrické údaje, jestliže
a)
byla ověřena správnost údajů zpracovávaných v žádosti o vydání tohoto cestovního dokladu,
b)
není důvod pro odepření vydání cestovního dokladu podle § 23.
(2)
Pořízené údaje o zobrazení obličeje se digitalizují pro účely vedení údajů v evidenci cestovních dokladů a v evidenci diplomatických a služebních pasů [§ 29 odst. 2 písm. b) bod 7 a § 29a odst. 2 písm. b) bod 7] a zpracování tištěné podoby občana v cestovním dokladu a jsou vloženy do nosiče dat.
§ 21b
Kontrola funkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji orgánem příslušným k vydání cestovního dokladu
Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji prověří při převzetí každého takového cestovního dokladu od ministerstva technickou funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji. Zjistí-li, že nosič dat je technicky nefunkční, vrátí neprodleně takový cestovní doklad ministerstvu, které zajistí výrobu nového cestovního dokladu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji. To neplatí, jde-li o cestovní doklad uvedený v § 5 odst. 1 písm. b) a c).
§ 22
Převzetí cestovního dokladu
(1)
Cestovní doklad může převzít
a)
občan starší 15 let,
b)
zákonný zástupce, pěstoun, osoba, které byl občan mladší 15 let svěřen do výchovy, ředitel zařízení pro výkon ústavní výchovy anebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, které pečují na základě soudního rozhodnutí o občana mladšího 15 let, nebo Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí,
c)
zákonný zástupce občana, který byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena, anebo
d)
pověřený zástupce právnické osoby zřízené státem, jedná-li se o cestovní doklad vydaný k plnění pracovních úkolů v zahraničí podle mezinárodní smlouvy.
(2)
Osoby uvedené v odstavci 1 jsou povinny osobně se dostavit k převzetí cestovního dokladu k orgánu, u kterého podaly žádost o vydání cestovního dokladu, popřípadě k jinému orgánu oprávněnému předávat cestovní doklady, který uvedly v této žádosti. Cestovní pas se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji lze převzít pouze u orgánu, u kterého byla podána žádost o jeho vydání.
(3)
Občanu, jemuž je vydáván cestovní doklad se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji, popřípadě jeho zástupci podle § 17 odst. 3 až 8, se na žádost ověří správnost osobních údajůosobních údajů uvedených ve vydávaném cestovním dokladu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů. Funkčnost nosiče dat a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů se ověřuje prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů občana s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cestovního dokladu. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajůosobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajůosobních údajů, zpracovaných v cestovním dokladu, má občan právo na vydání nového cestovního dokladu.
(4)
Zastupitelský úřad může od požadavku osobní přítomnosti upustit a cestovní průkaz zaslat na doručenku do vlastních rukou13a), jestliže osoba uvedená v odstavci 1
a)
se nachází v bezprostředním ohrožení života, nebo se v takovém ohrožení nachází člen její rodiny,
b)
je hospitalizována a je třeba ji urychleně dopravit zpět do České republiky,
c)
je neschopna pohybu, nebo
d)
je zbavena svobody a podle rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu příslušného v trestním řízenítrestním řízení má být ze státu, v němž se nachází, vyhoštěna anebo vydána k trestnímu stíhání v České republice.
Odepření vydání a odnětí cestovního dokladu
§ 23
(1)
Vydání cestovního dokladu orgán příslušný k jeho vydání občanovi odepře, bylo-li mu podle zvláštního právního předpisu14) uloženo omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí.
(2)
O odnětí cestovního dokladu se rozhoduje v trestním řízenítrestním řízení podle zvláštního právního předpisu14).
§ 24
zrušen
§ 25
zrušen
§ 26
Vyhovuje-li se podle tohoto zákona v plném rozsahu podání žadatele podle § 17 odst. 2 až 10, na základě kterého se vydá cestovní doklad nebo se provedou změny anebo doplnění údajů v tomto dokladu, nevydává se rozhodnutí ve správním řízení15).
§ 27
zrušen
§ 28
(1)
Platnost cestovního dokladu skončí
a)
uplynutím doby v něm vyznačené,
b)
ohlášením jeho ztráty nebo odcizení,
c)
uplynutím doby 3 měsíců ode dne změny příjmení občana, pokud k ní došlo v souvislosti s uzavřením manželství občana15a),
d)
pozbytím státního občanství, úmrtím nebo nabytím právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení držitele cestovního dokladu (dále jen „držitel“) za mrtvého.
(2)
Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu rozhodne o skončení jeho platnosti, jestliže
a)
je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,
b)
obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, s výjimkou nesprávného údaje o aktuálním příjmení občana, pokud ke změně příjmení došlo v souvislosti s uzavřením manželství občana15a), nebo
c)
jeho držitel podstatně změnil svou podobu (§ 20 odst. 5).
Souhlasí-li občan s rozhodnutím podle tohoto odstavce, provede se záznam do protokolu, v opačném případě se vydá rozhodnutí. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(3)
Jestliže cestovní doklad občana obsahuje nesprávný údaj o jeho aktuálním příjmení, a to vzhledem k jeho změně, pokud k ní došlo v souvislosti s uzavřením manželství občana15a), nerozhoduje orgán příslušný k vydání cestovního dokladu o skončení jeho platnosti; u tohoto cestovního dokladu se po dobu 3 měsíců ode dne uzavření manželství údaj o příjmení před jeho změnou, která nastala z důvodů podle tohoto odstavce, považuje pro účely tohoto zákona za přesný s tím, že současně se použije ustanovení odstavce 1 písm. c).
(4)
Diplomatický nebo služební pas je neplatný také tehdy, jestliže zanikne důvod, pro který byl vydán. Jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy je neplatný také tehdy, jestliže jeho držitel již nesplňuje podmínky stanovené touto mezinárodní smlouvou pro jeho vydání.
Díl 3
Evidence cestovních dokladů
§ 29
(1)
Údaje o cestovních dokladech a jejich držitelích s výjimkou diplomatických a služebních pasů jsou zpracovávány16) v evidenci cestovních dokladů, jejímž správcem16) je ministerstvo.
(2)
Evidence cestovních dokladů je vedena na prostředcích výpočetní techniky a obsahuje údaje:
a)
o žádosti o vydání cestovního dokladu:
1.
číslo žádosti o vydání cestovního pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji,
2.
údaje obsažené v žádosti o vydání cestovního dokladu podle bodu 1, včetně digitálního zpracování fotografie a podpisu žadatele,
3.
biometrické údaje, jde-li o žádost o vydání cestovního dokladu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji,
b)
o vydání cestovního dokladu:
1.
jméno, popřípadě jména, příjmení a agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu cestovních dokladů držitele,
2.
rodné číslo držitele,
3.
místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození,
4.
číslo a druh vydaného cestovního dokladu,
5.
datum vydání cestovního dokladu,
6.
datum převzetí cestovního dokladu,
7.
dobu platnosti cestovního dokladu,
8.
označení orgánu, který cestovní doklad vydal,
9.
digitální zpracování fotografie a podpisu držitele; v případě, že se o zobrazení obličeje pořizuje biometrický údaj, vede se digitalizovaná podoba obličeje držitele cestovního dokladu podle § 21a odst. 2,
10.
údaje uvedené v § 7,
11.
prodloužení doby platnosti cestovního dokladu,
c)
o nosiči dat s biometrickými údaji a o záznamech údajů v nosiči
1.
číslo nosiče dat,
2.
kód vyjadřující základní charakteristiku částí údajů uložených na nosiči dat v souladu s tímto zákonem,
3.
kód veřejné části elektronického podpisuelektronického podpisu osoby, která vložila údaje do nosiče dat,
d)
o ztracených, odcizených nebo neplatných cestovních dokladech:
číslo, druh, datum vydání a doba platnosti ztraceného, odcizeného nebo neplatného cestovního dokladu a datum a místo ohlášení jeho ztráty nebo odcizení,
e)
o omezení spočívajícím v zákazu vycestování do zahraničí:
1.
označení orgánu, který uložil omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí,
2.
druh a číslo cestovního dokladu, který byl orgánu uvedenému v bodě 1 vydán nebo který tento orgán podle zvláštního právního předpisu14) odňal, datum vydání nebo odnětí cestovního dokladu,
3.
datum odepření vydání cestovního dokladu,
4.
jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo občana, k němuž se vztahují údaje o omezení spočívajícím v zákazu vycestování do zahraničí,
f)
den, měsíc a rok poskytnutí údaje a označení oprávněného subjektu, kterému byl údaj poskytnut z evidence cestovních dokladů prostřednictvím základních registrů,
g)
hodinu, den, měsíc a rok poskytnutí údaje podle tohoto zákona.
(3)
V evidenci cestovních dokladů podle § 29 se při poskytování údajů podle § 30 odst. 6 vedou rovněž záznamy o přístupech do tohoto informačního systému, které obsahují údaje o:
a)
přiděleném uživatelském jménu příjemce údajů,
b)
dni, měsíci, roku a čase poskytnutí údajů,
c)
agendovém identifikátoru fyzické osoby pro agendu cestovních dokladů držitele, jehož údaje jsou poskytovány, nebo o jiném údaji, který je pro vyhledání tohoto držitele rozhodující, přičemž vyhledání příslušného držitele se uskuteční prostřednictvím dalších držitelů, pro něž je rozhodující údaj společný,
d)
důvodu přístupu do evidence cestovních dokladů.
(4)
Údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) bodě 2 se po předání cestovního dokladu jeho držiteli, popřípadě zástupci podle § 17 odst. 3 až 8, převedou do části evidence cestovních dokladů podle odstavce 2 písm. b). Údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) bodě 3 se vedou výlučně po dobu od jejich pořízení do uplynutí lhůty 60 dnů ode dne dodání vyrobeného cestovního dokladu ministerstvu; po uplynutí této lhůty je správce evidence cestovních dokladů podle § 29 povinen neprodleně pořízené biometrické údaje zlikvidovat.
(5)
Údaje uvedené v odstavci 2 písm. b) a d) a v odstavci 3 se uchovávají ještě po dobu 15 let od skončení platnosti cestovního dokladu a údaje uvedené v odstavci 2 písm. e) se uchovávají po dobu trvání omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí.
§ 29a
(1)
Údaje o diplomatických a služebních pasech a jejich držitelích jsou zpracovávány v informačním systému evidence diplomatických a služebních pasů (dále jen „evidence diplomatických a služebních pasů“), jehož správcem16) je Ministerstvo zahraničních věcí.
(2)
Evidence diplomatických a služebních pasů je vedena na prostředcích výpočetní techniky a obsahuje údaje:
a)
o žádosti o vydání diplomatického nebo služebního pasu:
1.
číslo žádosti o vydání diplomatického nebo služebního pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji,
2.
údaje obsažené v žádosti o vydání diplomatického nebo služebního pasu podle bodu 1, včetně digitálního zpracování fotografie a podpisu žadatele,
3.
biometrické údaje,
b)
o vydání diplomatického nebo služebního pasu:
1.
jméno, popřípadě jména, příjmení a agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu diplomatických a služebních pasů držitele,
2.
rodné číslo držitele,
3.
místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození,
4.
číslo a druh vydaného diplomatického nebo služebního pasu,
5.
datum vydání diplomatického nebo služebního pasu,
6.
datum převzetí cestovního dokladu,
7.
dobu platnosti diplomatického nebo služebního pasu,
8.
označení orgánu, který diplomatický nebo služební pas vydal,
9.
digitální zpracování fotografie a podpisu držitele,
10.
údaje uvedené v § 7,
c)
o nosiči dat s biometrickými údaji a o záznamech údajů v nosiči:
1.
číslo nosiče dat,
2.
kód vyjadřující základní charakteristiku částí údajů uložených na nosiči dat v souladu s tímto zákonem,
3.
kód veřejné části elektronického podpisuelektronického podpisu osoby, která vložila údaje do nosiče dat,
d)
o ztracených, odcizených nebo neplatných diplomatických nebo služebních pasech:
číslo, druh, datum vydání a doba platnosti ztraceného, odcizeného nebo neplatného diplomatického nebo služebního pasu a datum a místo ohlášení jeho ztráty nebo odcizení,
e)
o omezení spočívajícím v zákazu vycestování do zahraničí:
1.
označení orgánu, který uložil omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí,
2.
druh a číslo cestovního dokladu, který byl orgánu uvedenému v bodě 1 vydán nebo který tento orgán podle zvláštního právního předpisu14) odňal, datum vydání nebo odnětí cestovního dokladu,
3.
datum odepření vydání cestovního dokladu,
4.
jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo občana, k němuž se vztahují údaje o omezení spočívajícím v zákazu vycestování do zahraničí,
f)
den, měsíc a rok poskytnutí údaje a označení oprávněného subjektu, kterému byl údaj poskytnut z evidence cestovních dokladů prostřednictvím základních registrů,
g)
hodinu, den, měsíc a rok poskytnutí údaje podle tohoto zákona.
(3)
V evidenci diplomatických a služebních pasů se při poskytování údajů podle § 30 odst. 6 vedou rovněž záznamy o přístupech do tohoto informačního systému, které obsahují údaje o:
a)
přiděleném uživatelském jménu příjemce údajů,
b)
dni, měsíci, roku a čase poskytnutí údajů,
c)
agendovém identifikátoru fyzické osoby pro agendu diplomatických a služebních pasů držitele, jehož údaje jsou poskytovány, nebo o jiném údaji, který je pro vyhledání tohoto držitele rozhodující, přičemž vyhledání příslušného držitele se uskuteční prostřednictvím dalších držitelů, pro něž je rozhodující údaj společný,
d)
důvodu přístupu do evidence diplomatických a služebních pasů.
Údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) bodě 2 se po předání diplomatického nebo služebního pasu jeho držiteli, popřípadě zástupci podle § 17 odst. 3 až 8, převedou do části evidence diplomatických a služebních pasů podle odstavce 2 písm. b). Údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) bodě 3 se vedou výlučně po dobu od jejich pořízení do uplynutí lhůty 60 dnů ode dne dodání vyrobeného cestovního dokladu Ministerstvu zahraničních věcí; po uplynutí této lhůty je správce evidence diplomatických a služebních pasů povinen neprodleně pořízené biometrické údaje zlikvidovat.
(4)
Údaje uvedené v odstavci 2 písm. b) a d) a v odstavci 3 se uchovávají ještě po dobu 15 let od skončení platnosti diplomatického nebo služebního pasu a údaje uvedené v odstavci 2 písm. e) se uchovávají po dobu trvání omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí.
§ 30
(1)
Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu, s výjimkou diplomatických nebo služebních pasů, je pro ministerstvo zpracovatelem16) údajů vedených v evidenci cestovních dokladů; to neplatí pro údaje podle § 29 odst. 2 písm. b) bodů 4 a 5 a podle § 29 odst. 2 písm. c), jejichž zpracovatelem je v případě cestovního pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji ministerstvo, které tyto údaje získává od jeho výrobce.
(2)
Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu nebo zastupitelský úřad, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, prostřednictvím informačního systému Ministerstva zahraničních věcí je pro účely výkonu své působnosti uživatelem údajů z evidence cestovních dokladů a evidence diplomatických a služebních pasů, s výjimkou údajů podle § 29 odst. 3 a § 29a odst. 3.
(3)
Pro výkon státní správy na úseku cestovních dokladů využívají ministerstvo, Ministerstvo zahraničních věcí a obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností referenční údaje ze základního registru obyvatel16a), kterými jsou
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
adresa místa pobytu,
d)
datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, vede se datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, vede se den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
f)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(4)
Pro výkon státní správy na úseku cestovních dokladů využívá ministerstvo, Ministerstvo zahraničních věcí a obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností z evidence obyvatel tyto údaje o občanech:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změnu, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
pohlaví a jeho změnu,
d)
místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození,
e)
rodné číslo,
f)
státní občanství,
g)
adresu místa trvalého pobytu, včetně předchozí adresy místa trvalého pobytu,
h)
počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
i)
zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
j)
rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození.
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(5)
Pro účely výkonu své působnosti mohou údaje uvedené v § 29 odst. 2 písm. e) a v § 29a odst. 2 písm. e) využívat orgány, které jsou podle tohoto zákona oprávněny odepřít vydání cestovního dokladu, anebo orgány, které podle zvláštního právního předpisu14) mohou uložit omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí.
(6)
Ministerstvo, Ministerstvo zahraničních věcí nebo orgány příslušné k vydání cestovního dokladu poskytují údaje z evidence cestovních dokladů a evidence diplomatických a služebních pasů, pouze pokud tak stanoví zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, a to v jejich rozsahu a způsobem v nich vymezeným. Údaje podle § 29 odst. 2 písm. a) bodu 3 a § 29a odst. 2 písm. a) bodu 3 se neposkytují.
(7)
Pokud právnické nebo fyzické osoby nakládají s údaji z evidence cestovních dokladů na základě zvláštního souhlasu ministerstva, jsou povinny s údaji, které nemají povahu osobních údajůosobních údajů podle zvláštního právního předpisu16), nakládat výlučně způsobem a v rozsahu, které určí ministerstvo.
(8)
Údaje vedené podle § 29 odst. 2 písm. d) může ministerstvo zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup. To platí obdobně pro údaje vedené podle § 29a odst. 2 písm. d).
(9)
Ministerstvo využívá z evidence diplomatických a služebních pasů veškeré v něm vedené údaje, a to elektronicky, způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 30a
(1)
Ministerstvo nebo obecní úřad obceobce s rozšířenou působností poskytuje občanovi staršímu 18 let údaje, které jsou k jeho osobě vedeny v evidenci cestovních dokladů, a to na základě písemné žádosti19a). Údaj vedený v § 29 odst. 2 písm. f) se poskytuje za období posledních 2 let19b).
(2)
V žádosti podle odstavce 1 občan uvede
a)
jméno, popřípadě jména a příjmení,
b)
rodné číslo; v případě, že nemá přiděleno rodné číslo, uvede datum narození,
c)
číslo platného cestovního dokladu,
d)
adresu místa trvalého pobytu,
e)
rozsah požadovaných údajů.
(3)
Žádost musí být opatřena úředně ověřeným podpisem občana19c). Úředně ověřený podpis občana se nevyžaduje, pokud občan předloží svou žádost osobně, podepíše ji před orgánem příslušným k poskytování údajů a předloží zároveň svůj občanský průkaz.
(4)
Za občana zbaveného způsobilosti k právním úkonům nebo občana, jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena tak, že není způsobilý k podání žádosti, může žádost o poskytnutí údajů podat jeho zákonný zástupce.
(5)
Za občana může požádat o poskytnutí údajů jiná osoba na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele.
(6)
Žádost lze podat v elektronické podobě na formuláři stanoveném ministerstvem; formulář zveřejňuje ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup. Není-li žádost doručena prostřednictvím datové schránky, je třeba ji podepsat zaručeným elektronickým podpisemelektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem elektronických služeb16b).
(7)
O poskytnutí údajů podle odstavce 1 se v evidenci cestovních dokladů provede záznam o datu výdeje a orgánu, který údaje poskytl.
(8)
Pro poskytování údajů z evidence diplomatických a služebních pasů se odstavce 1 až 7 použijí obdobně.
§ 30b
(1)
V případech, kdy byly podle § 30 odst. 6 poskytnuty z evidence cestovních dokladů nebo evidence diplomatických a služebních pasů údaje nezbytné pro zajišťování
a)
bezpečnosti státu,
b)
obrany,
c)
veřejné bezpečnosti,
d)
předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činůtrestných činů,
e)
významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky nebo Evropské unie včetně měnové, rozpočtové a daňové oblasti, nebo
f)
ochrany subjektu údajů nebo práv a svobod druhých,
a subjekt, kterému byly tyto údaje poskytnuty, písemně prohlásí, že zpřístupnění záznamu o poskytnutí údajů dalším příjemcům údajů z evidence cestovních dokladů nebo evidence diplomatických a služebních pasů podle § 30 odst. 6 nebo občanu podle § 30a by mohlo ohrozit zajištění některého účelu uvedeného v písmenech a) až f), nelze po dobu trvání tohoto ohrožení záznam o poskytnutí údajů zpřístupnit, s výjimkou zpřístupnění tohoto záznamu orgánu činnému v trestním řízeníorgánu činnému v trestním řízení, jde-li o trestný čintrestný čin související s účelem poskytnutí údajů, nebo orgánu vykonávajícímu dozor nad zpracováním osobních údajůzpracováním osobních údajů podle zvláštního právního předpisu19d). Správce evidence cestovních dokladů nebo evidence diplomatických a služebních pasů má k tomuto záznamu o poskytnutí údajů přístup pouze v rozsahu nezbytně nutném pro účely výkonu činnosti správce podle zvláštního zákona16).
(2)
Subjekt, kterému mají být údaje z evidence cestovních dokladů nebo evidence diplomatických a služebních pasů poskytnuty podle odstavce 1, je povinen správci evidence cestovních dokladů nebo evidence diplomatických a služebních pasů oznámit údaje umožňující identifikaci subjektu a identifikaci fyzické osoby požadující poskytnutí údajů jeho jménem a dále oznámit, kdy byla ukončena doba trvání ohrožení zajištění účelu uvedeného v odstavci 1 písm. a) až f).
(3)
Prohlášení a oznámení podle odstavců 1 a 2 mohou být zaslána i elektronickými prostředky.
§ 31
Vedení spisové dokumentace
(1)
Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu vede spisovou dokumentaci žádostí a dalších písemností náležejících ke správnímu řízení o
a)
vydání cestovního dokladu,
b)
provedení změn údajů nebo doplnění údajů v cestovním dokladu,
c)
odepření vydání cestovního dokladu,
d)
přestupcíchpřestupcích na úseku cestovních dokladů,
e)
skončení platnosti cestovního dokladu.
(2)
Spisovou dokumentaci o změnách údajů nebo doplnění údajů v cestovním dokladu uvedenou v odstavci 1 vede kromě orgánů příslušných k vydání cestovního dokladu též zastupitelský úřad.
(3)
Orgány příslušné k vydání cestovního dokladu vedou spisovou dokumentaci o ztrátě, odcizení, nálezu, poškození, zničení nebo zneužití cestovního dokladu.
(4)
Při archivování spisové dokumentace se postupuje podle zvláštního právního předpisu20).
HLAVA II
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Povinnosti občanů a oprávnění orgánů související s jejich porušením
§ 32
(1)
Držitel je povinen
a)
s přihlédnutím ke všem okolnostem a poměrům chránit cestovní doklad před ztrátou, odcizením, poškozením nebo zneužitím,
b)
odevzdat bez zbytečného odkladu neplatný cestovní doklad nebo cestovní doklad, který je zaplněn záznamy, orgánu příslušnému k jeho vydání, matričnímu úřadu, zastupitelskému úřadu anebo neprodleně na vyžádání orgánům policiepolicie. Tyto orgány mu vystaví potvrzení o odevzdání cestovního dokladu.
(2)
Držitel je povinen ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení cestovního dokladu anebo jeho nález orgánu příslušnému k jeho vydání, popřípadě matričnímu úřadu nebo nejbližšímu útvaru policiepolicie. Tyto orgány mu vystaví potvrzení o ztrátě nebo odcizení cestovního dokladu a současně oznámí tuto skutečnost včetně jména, popřípadě jmen, příjmení, data a místa narození držitele obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, který cestovní doklad vydal.
(3)
Držitel je v zahraničí povinen ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení cestovního dokladu nebo jeho nález nejbližšímu zastupitelskému úřadu, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva. Po návratu do České republiky je občan povinen ohlásit ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu také orgánu příslušnému k jeho vydání.
(4)
Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu, matriční úřad, zastupitelský úřad nebo policiepolicie může zadržet neplatný cestovní doklad držiteli, který nesplnil povinnost jej odevzdat, nebo o kterém lze mít důvodně za to, že se stane neplatným na základě rozhodnutí podle § 28 odst. 2. Orgán, který cestovní doklad zadržel, je povinen vydat občanovi potvrzení o zadržení cestovního dokladu a bezodkladně zaslat cestovní doklad orgánu příslušnému k jeho vydání s uvedením důvodů jeho zadržení.
§ 32a
Držitel cestovního dokladu je oprávněn u kteréhokoliv orgánu příslušného k vydání tohoto cestovního dokladu nebo u zastupitelského úřadu, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, požádat o ověření funkčnosti nosiče dat a správnosti v něm zpracovaných biometrických údajů. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajůosobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajůosobních údajů, zpracovaných v cestovním dokladu, má občan právo na vydání nového cestovního dokladu; vydání nového cestovního dokladu v tomto případě podléhá správnímu poplatku pouze tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji byla způsobena okolnostmi, o nichž občan prokazatelně věděl, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji.
§ 33
(1)
Kdo získá cestovní doklad jiného občana, je povinen jej neprodleně odevzdat orgánu příslušnému k jeho vydání, popřípadě matričnímu úřadu, nejbližšímu útvaru policiepolicie nebo zastupitelskému úřadu. Tuto povinnost má i ten, kdo má nebo získá cestovní doklad osoby, která zemřela nebo byla prohlášena za mrtvého, popřípadě ten, kdo ohlásil ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu, jestliže dosavadní cestovní doklad nalezne nebo jej získá zpět jinou cestou.
(2)
Orgány uvedené v odstavci 1 mohou zadržet cizí cestovní doklad tomu, kdo nesplnil povinnost jej neprodleně odevzdat. Orgán, který cestovní doklad zadržel, je povinen vydat osobě potvrzení o zadržení cestovního dokladu a bezodkladně zaslat cestovní doklad orgánu příslušnému k jeho vydání s uvedením důvodu jeho zadržení.
(3)
Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu vrátí držiteli zadržený cestovní doklad do 15 dnů poté, co jej obdržel, pokud cestovní doklad nepozbyl platnosti. Bylo-li rozhodnuto o uložení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí podle zvláštního právního předpisu14), orgán příslušný k vydání cestovního dokladu jej bezodkladně zašle orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení příslušnému k jeho odnětí.
§ 34
(1)
Orgán příslušný k projednávání přestupkůpřestupků na úseku cestovních dokladů (§ 34a odst. 3) a policiepolicie provádějící kontrolu cestovních dokladů při překračování hranice může zadržet cestovní doklad občanovi, který je podezřelý ze spáchání přestupkupřestupku na úseku cestovních dokladů. Orgán příslušný k projednávání přestupkůpřestupků nebo policiepolicie je povinna vydat občanovi potvrzení o zadržení jeho cestovního dokladu a cestovní doklad bezodkladně zaslat orgánu příslušnému k jeho vydání s uvedením důvodu jeho zadržení.
(2)
Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu vrátí držiteli zadržený cestovní doklad do 15 dnů po jeho zadržení, pokud cestovní doklad nepozbyl platnosti. Bylo-li rozhodnuto o uložení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí podle zvláštního právního předpisu14), orgán příslušný k vydání cestovního dokladu jej bezodkladně zašle orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení příslušnému k jeho odnětí.
§ 34a
Přestupky na úseku cestovních dokladů
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
poruší povinnost chránit cestovní doklad před ztrátou, odcizením, poškozením, zničením nebo zneužitím,
b)
neoprávněně provede zápis, změnu nebo opravu v cestovním dokladu,
c)
se úmyslně vyhne nebo se odmítne podrobit kontrole cestovních dokladů při překračování státních hranic České republiky na hraničním přechodu,
d)
při opuštění území České republiky neoprávněně překročí státní hranice bez platného cestovního dokladu,
e)
neprodleně neohlásí poškození, zničení, ztrátu, odcizení nebo zneužití cestovního dokladu,
f)
neodevzdá neplatný cestovní doklad nebo cestovní doklad, který je zaplněn záznamy,
g)
neodevzdá cestovní doklad v případě ohlášení jeho ztráty nebo odcizení, pokud jej poté nalezne nebo získá zpět jiným způsobem,
h)
úmyslně zničí, poškodí, odcizí nebo zneužije cestovní doklad,
i)
poskytne nebo přijme cestovní doklad jako zástavu nebo odebere cestovní doklad při vstupu do objektu nebo na pozemek,
j)
pořídí kopii cestovního dokladu a neprokáže souhlas občana podle § 2 odst. 3, nebo
k)
neoprávněně zpracovává údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji.
(2)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) až j) lze uložit pokutu do 10 000 Kč a za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. k) pokutu do 1 000 000 Kč.
(3)
Správním orgánem příslušným k řízení o přestupcíchpřestupcích podle odstavce 1 písm. a) až j) v prvním stupni je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu je občan hlášen k trvalému pobytu. Není-li občan v České republice k trvalému pobytu hlášen, projedná přestupekpřestupek úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný podle místa jeho posledního trvalého pobytu v České republice. Pokud občan trvalý pobyt v České republice neměl nebo pokud jej nelze zjistit, projedná přestupekpřestupek Magistrát města Brna.
(4)
Správním orgánem příslušným k řízení o přestupcíchpřestupcích podle odstavce 1 písm. k) je v prvním stupni Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů.
(5)
PřestupkyPřestupky podle odstavce 1 písm. c) a d) může projednat v příkazním řízení policiepolicie provádějící kontrolu cestovních dokladů podle § 3 odst. 3.
§ 34b
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že neoprávněně zpracovává údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji.
(2)
Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.
§ 34c
(1)
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)
Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3)
Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4)
Správní delikty podle § 34b odst. 1 projednává Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů.
(5)
Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby21b) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6)
Pokuty uložené podle § 34b odst. 2 vybírá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.
§ 35
zrušen
§ 36
(1)
Zaměstnanci ministerstva, Ministerstva zahraničních věcí, krajů, obcíobcí s rozšířenou působností a matričních úřadů, zaměstnanci a příslušníci policiepolicie a osoby, které zabezpečují výrobu a vyplňování cestovních dokladů, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění tohoto zákona nebo v přímé souvislosti s ním. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního nebo služebního poměru.
(2)
Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být osoby uvedené v odstavci 1 zproštěny pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, anebo ve veřejném zájmu vedoucím zaměstnancem, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu; tím není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle zvláštních právních předpisů23).
§ 37
(1)
Není-li stanoveno jinak, postupuje se při rozhodování podle tohoto zákona podle správního řádu15).
(2)
V případě podání žádosti o vydání cestovního dokladu je číslo žádosti podle tohoto zákona pokládáno za spisovou značku24).
(3)
Občan, který žádá o vydání cestovního dokladu, popřípadě jiná osoba, která je podle tohoto zákona oprávněna k podání žádosti o vydání cestovního dokladu za tohoto občana, je oprávněn požádat o zpětvzetí25) žádosti o vydání cestovního dokladu, a to v době od podání žádosti o vydání cestovního dokladu do doby odeslání technologicky zpracovaných dat ze žádosti ministerstvu pro zajištění výroby cestovního dokladu, popřípadě jedná-li se o cestovní doklad s dobou platnosti 1 rok a kratší, do doby zahájení zpracování cestovního dokladu.
HLAVA III
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 38
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají činnosti v oblasti cestovních dokladů občanů, přecházejí z policiepolicie na okresní úřady, v jejichž územním obvodu mají tito zaměstnanci pracoviště.
§ 39
(1)
Ministerstvo kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku cestovních dokladů u obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností.
(2)
Pro výkon kontroly podle odstavce 1 se u obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností použijí obdobně ustanovení obecního zřízení o kontrole výkonu přenesené působnosti.
§ 39a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, úřadu městské části hlavního města Prahy, magistrátům měst Brna, Ostravy a Plzně nebo matričnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 40
(1)
Cestovní doklady vydané podle zákona č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, ve znění zákona č. 150/1996 Sb., se považují za vydané podle tohoto zákona.
(2)
Při řízeních o vydání cestovního dokladu, provedení změn údajů v cestovních dokladech nebo prodloužení doby jeho platnosti, která byla zahájena do dne účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 216/1991 Sb., ve znění zákona č. 150/1996 Sb.
§ 41
(1)
Do 31. prosince 2001 mohou okresní úřady vydávat místo cestovního pasu se strojově čitelnou zónou cestovní pasy bez strojově čitelné zóny s dobou platnosti na 5 let; dobu platnosti tohoto cestovního pasu nelze prodloužit.
(2)
Okresní úřad vydá cestovní pas podle odstavce 1 do 30 dnů.
§ 41a
zrušen
§ 42 a 43
Těmito ustanoveními byly novelizovány jiné zákony.
ČÁST ČTVRTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 44
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí.
2.
Zákon č. 214/1993 Sb., o označování některých cestovních dokladů a o zkrácení doby jejich platnosti v souvislosti se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 45
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem, kdy nabude účinnosti zákon, kterým se zavede informační systém evidence obyvatel, nejpozději však dnem 1. července 2000.
* * *
1.
Zákon č. 217/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), a zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou čl. II bodu 11, který nabyl účinnosti ke dni vstupu smlouvy o přistoupení České republiky do Evropské unie v platnost (1. května 2004) a čl. II bodů 1 až 5 a 7 až 10, které nabyly účinnosti dnem odstranění kontrol na státních hranicích, stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu v platnost Úmluvy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku (21. prosince 2007).
Čl. II bod 11 pozbyl účinnosti dnem 21. prosince 2007.
2.
Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.
3.
Zákon č. 539/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. listopadu 2004).
4.
Zákon č. 559/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2005, s výjimkou čl. III bodu 57, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006 a čl. III bodu 4, který nabyl účinnosti dnem zrušení kontrol na státních hranicích, stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu Úmluvy, podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku, v platnost (21. prosince 2007).
5.
Zákon č. 136/2006 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku cestovních dokladů, nabyl účinnosti dnem 1. září 2006, s výjimkou ustanovení čl. II bodu 2, které nabylo účinnosti dnem 15. srpna 2006.
6.
Zákon č. 106/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti prvním dnem desátého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. března 2008).
7.
Zákon č. 379/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (21. prosince 2007).
8.
Zákon č. 140/2008 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku cestovních dokladů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (25. dubna 2008).
9.
Zákon č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2009.
10.
Zákon č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2010.
11.
Zákon č. 197/2009 Sb., o certifikaci veřejných dokladů s biometrickými údaji a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (29. června 2009).
12.
Zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, nabyl účinnosti dnem 1. července 2010.
13.
Zákon č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu, nabude účinnosti dnem 1. ledna 2011.
14.
Zákon č. 306/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2010.
15.
Nález Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášený pod č. 384/2009 Sb., nabude účinnosti dnem 31. prosince 2010.
16.
Zákon č. 197/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, nabude účinnosti dnem 1. ledna 2011, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 1, 3 až 7, 16, 21 a 26, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2011, a ustanovení čl. I bodů 17 a 22, která nabývají účinnosti dnem 26. června 2012.
Předseda vlády:
RNDr. Nečas v. r.
1)
Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění zákona č. 272/1993 Sb., zákona č. 140/1995 Sb., zákona č. 139/1996 Sb. a zákona č. 194/1999 Sb.
Zákon č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých československých státních občanů.
1a)
§ 5 zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 177/2001 Sb.
1f)
Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic).
1b)
§ 380 odst. 5 trestního řádu.
1d)
Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.
Čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.
2a)
Rozhodnutí zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 25. června 1996 o zavedení náhradního cestovního dokladu (96/409/SZBP).
2b)
Čl. 2 Nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 ze dne 13. prosince 2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy.
2c)
Nařízení Rady (ES) č. 2252/2004, v platném znění.
2d)
Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů.
2e)
Sdělení Českého statistického úřadu ze dne 18. prosince 2003 o vydání číselníku (ČZEM), uveřejněné pod č. 489/2003 Sb.
3)
§ 101 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
3a)
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
3b)
§ 70 zákona č. 111/1998 Sb.
4)
§ 102 zákona č. 111/1998 Sb.
5)
§ 11 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb. a zákona č. 242/1997 Sb.
7)
§ 45a a násl. zákona o rodině.
8)
§ 45 zákona o rodině.
9)
§ 46 zákona o rodině.
Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů.
10)
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
10a)
§ 20 odst. 1 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky.
11)
§ 2 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.
11a)
§ 3 odst. 2 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
12)
Například zákon č. 268/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.
13)
§ 21 zákona č. 268/1949 Sb., ve znění zákona č. 68/1993 Sb.
13a)
Akta Světové poštovní unie, vyhlášená pod č. 308/1996 Sb.
14)
Trestní řád.
15)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
15a)
§ 8 zákona o rodině.
16)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
16a)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
16b)
Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.
19a)
§ 12 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 177/2001 Sb.
19b)
Zákon o správních poplatcích.
19c)
Notářský řád.
Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění zákona č. 15/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.
19d)
§ 29 zákona č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
20)
Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb.
21b)
§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
23)
Například § 8 zákona č. 141/1961 Sb.
24)
§ 17 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
25)
§ 45 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 73/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 73/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko o změně a ukončení platnosti Dohody mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko o podpoře a ochraně investic, podepsané dne 4. května 1993 v Praze
Vyhlášeno 2. 9. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 13. 8. 2010, částka 35/2010
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 13. 8. 2010
73
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou nót ze dne 7. ledna 2009 a 8. července 2009 byla sjednána Dohoda mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko o změně a ukončení platnosti Dohody mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko o podpoře a ochraně investic, podepsané dne 4. května 1993 v Praze1).
S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval.
Na základě ustanovení uvedených v nótách vstoupila Dohoda v platnost dne 13. srpna 2010.
Anglické znění české nóty a její překlad do českého jazyka a anglické znění slovinské nóty a její překlad do českého jazyka, jež tvoří Dohodu, se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Republika Slovinsko
Ministerstvo zahraničních věcí
No. ZMP-8/09
Ministerstvo zahraničních věcí Republiky Slovinsko projevuje úctu Velvyslanectví České republiky a má tu čest potvrdit přijetí nóty velvyslanectví č. 4/2009 ze dne 7. ledna 2009, ve které se uvádí následující:
„Česká strana navrhuje, aby Dohoda mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko o podpoře a ochraně investic (Sporazum med Češko Republiko in Republiko Slovenijo o podpori in zaščiti investicij), podepsaná 4. května 1993 v Praze, byla ukončena. Dále česká strana navrhuje, aby ustanovení článku 13 odstavce 3 výše uvedené Dohody nebyla dále uplatňována.
Za předpokladu, že slovinská strana souhlasí s tímto návrhem, česká strana navrhuje, aby tato nóta a odpovědní nóta slovinské strany vytvořily Dohodu mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko o změně a ukončení platnosti Dohody mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko o podpoře a ochraně investic, podepsané 4. května 1993 v Praze.
Tato dohoda podléhá vnitrostátním postupům na obou stranách a Česká republika a Republika Slovinsko si navzájem oznámí, že příslušné vnitrostátní právní postupy pro vstup této dohody v platnost byly ukončeny. Tato dohoda vstoupí v platnost 30. dnem následujícím po datu pozdější z obou notifikací.“
Slovinská strana má tu čest potvrdit plný souhlas s výše uvedeným návrhem a s tím, že česká nóta a tato nóta vytvoří Dohodu mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko o změně a ukončení platnosti Dohody mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko o podpoře a ochraně investic, která vstoupí v platnost 30. dnem následujícím po datu přijetí pozdějších z obou notifikací, zároveň s tím, že se strany navzájem informují o dokončení všech příslušných vnitrostátních právních postupů nutných pro vstup Dohody v platnost.
Ministerstvo zahraničních věcí Republiky Slovinsko využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Velvyslanectví České republiky o své hluboké úctě.
Ljubljana, 8. července 2009
VELVYSLANECTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY
LJUBLJANA
PŘEKLAD
No. 4/2009
Velvyslanectví České republiky v Ljubljaně projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí Republiky Slovinsko a, odkazujíc na doporučení obsažená ve Výroční zprávě Rady ECOFIN za rok 2006 a přejíc si zajistit všem investorům ze všech členských států Evropské unie rovné zacházení založené na legislativě EU, má tu čest sdělit váženému ministerstvu následující:
Česká strana navrhuje, aby Dohoda mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko o podpoře a ochraně investic (Sporazum med Češko Republiko in Republiko Slovenijo o podpori in zaščiti investicij), podepsaná 4. května 1993 v Praze, byla ukončena. Dále česká strana navrhuje, aby ustanovení článku 13 odstavce 3 výše uvedené Dohody nebyla dále uplatňována.
Za předpokladu, že slovinská strana souhlasí s tímto návrhem, česká strana navrhuje, aby tato nóta a odpovědní nóta slovinské strany vytvořily Dohodu mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko o změně a ukončení platnosti Dohody mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko o podpoře a ochraně investic, podepsané 4. května 1993 v Praze.
Tato dohoda podléhá vnitrostátním postupům na obou stranách a Česká republika a Republika Slovinsko si navzájem oznámí, že příslušné vnitrostátní právní postupy pro vstup této dohody v platnost byly ukončeny. Tato dohoda vstoupí v platnost 30. dnem následujícím po datu pozdější z obou notifikací.
Velvyslanectví České republiky v Ljubljaně si dovoluje využít této příležitosti, aby znovu ujistilo Ministerstvo zahraničních věcí Republiky Slovinsko o své hluboké úctě.
Ljubljana, dne 7. ledna 2009
Ministerstvo zahraničních věcí
Republiky Slovinsko
Prešernova cesta 25
Ljubljana
1)
Dohoda mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko o podpoře a ochraně investic, podepsaná dne 4. května 1993 v Praze, byla vyhlášena pod č. 159/1994 Sb. |
Nález Ústavního soudu č. 256/2010 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 256/2010 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 8. července 2010 ve věci návrhu na zrušení § 68 odst. 3 a 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Vyhlášeno 2. 9. 2010, částka 93/2010
* Odůvodnění
* I. - Vymezení věci a rekapitulace návrhu
* II. - Rekapitulace podstatných částí vyjádření účastníka řízení
* III. - Dikce napadeného právního předpisu
* IV. - Obsahový soulad napadených ustanovení s ústavním pořádkem
* V. - Lze připustit, že navržené zrušení napadených ustanovení (především případ sub IV. D/) by patrně umožnilo novou právní úpravu formulovat i tak, že by byla odstraněna nejednoznačnost tohoto ustanovení ve vztahu k nyní posuzované problematice. Ústavní soud v
256
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl dne 8. července 2010 v plénu ve složení František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu skupiny 25 senátorů na zrušení ustanovení § 68 odst. 3 a 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodnění
I.
Vymezení věci a rekapitulace návrhu
Ústavnímu souduÚstavnímu soudu byl doručen návrh skupiny 25 senátorů na zrušení ustanovení § 68 odst. 3 a 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, (dále též jen „zákon o ochraně přírody“).
Navrhovatel uvádí, že napadená ustanovení jsou v rozporu s čl. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť nejsou v souladu s principem právní jistoty, principem ochrany důvěry občanů v právo a s principem předvídatelnosti důsledků právních předpisů. Provedení zásahů ke zlepšení stavu dochovaného přírodního prostředí ze strany orgánů ochrany přírody nebo třetích osob podle napadených ustanovení není podmíněno vydáním žádného individuálního správního aktu, při jehož vzniku by byla vlastníkovi pozemku, na kterém má být zásah prováděn, poskytnuta možnost relevantním způsobem uplatnit svá práva a hájit své zájmy. Zákon o ochraně přírody v citovaném ustanovení stanoví orgánům ochrany přírody pouze povinnost vlastníka pozemku k provedení zásahu vyzvat a po marném uplynutí lhůty k provedení zásahu (pro jejíž běh nejsou v zákoně o ochraně přírody stanovena žádná kritéria, takže může jít o lhůtu stanovenou v řádu podle hodin, dní, měsíců i let) jej vyrozumět o tom, že zásah bude proveden orgánem ochrany přírody samotným nebo pověřenou třetí osobou. Zákon neukládá orgánům ochrany přírody ani povinnost specifikovat ve výzvě k provedení zásahu určené vlastníkovi pozemku jeho rozsah a podobu. Výzva k provedení zásahu tak bude vyhovovat požadavkům zákona i tehdy, pokud bude vlastník obecně, doslovným převzetím textu zákona, vyzván ke zlepšení stavu dochovaného přírodního prostředí.
Z ustanovení § 68 odst. 3 zákona o ochraně přírody navíc nelze odvodit, jakou podobu mohou zásahy na zlepšení přírodního prostředí mít, neboť podoba těchto zásahů, ani jejich rozsah ani meze, v nichž mohou být prováděny, nejsou v tomto ani v jiných ustanoveních zákona o ochraně přírody byť jen naznačeny. Zákon o ochraně přírody popisuje pouze účel zásahů, jímž je podle jeho ustanovení § 68 odst. 1 „zachování druhového bohatství přírody a udržení systému ekologické stability“. Není tudíž vyloučeno, aby zásah ke zlepšení přírodního prostředí měl i podobu, která se svým faktickým rozsahem bude rovnat vyvlastnění, při pouhém formálním zachování vlastnického práva.
Lze sice argumentovat, že orgány ochrany přírody jsou povinny i bez výslovné zákonné úpravy podobu, rozsah a dobu provedení zásahu ke zlepšení přírodního prostředí volit tak, aby byl respektován princip proporcionality, a z možných podob zásahů volit vždy jen takový, který ještě vede k naplnění účelu při minimalizaci intenzity zásahu do existujícího vlastnického práva, neboť nutnost jejich použití vyplývá již z ústavního pořádku. Z hlediska principu právní jistoty je však ponechání takto širokých mezí pro správní uvážení nepřijatelné.
Zásahy ke zlepšení stavu dochovaného přírodního prostředí prováděné orgány ochrany přírody nebo třetími osobami podle § 68 odst. 3 zákona o ochraně přírody jsou omezením vlastnického práva. Ústavní konformitu tohoto střetu soukromého (vlastnické právo) a veřejného (ochrana přírody a krajiny) zájmu je s ohledem na obsah čl. 11 odst. 4 ve spojení s čl. 4 Listiny základních práv a svobod znovu nezbytné poměřovat principem proporcionality, jak byl jeho obsah definován rozsáhlou rozhodovací praxí Ústavního souduÚstavního soudu, zejména jeho dílčím principem potřebnosti, dle něhož je povoleno použití pouze nejšetrnějšího - ve vztahu k dotčeným základním právům a svobodám - z více možných prostředků, a principem přiměřenosti v užším smyslu, dle kterého újma na základním právu nesmí být nepřiměřená ve vztahu k zamýšlenému cíli, tj. opatření omezující základní lidská práva a svobody nesmějí, jde-li o kolizi základního práva či svobody s veřejným zájmem, svými negativními důsledky přesahovat pozitiva, která představuje veřejný zájem na těchto opatřeních.
Navrhovatelé jsou v této souvislosti přesvědčeni, že intenzita, s níž realizace zásahů ke zlepšení přírodního nebo krajinného prostředí podle § 68 odst. 3 a 4 zákona o ochraně přírody zasahuje do vlastnického práva, nekoresponduje s potřebou naplnění veřejného zájmu na zachování přírodního a krajinného prostředí, definovaného v § 1 téhož zákona, neboť směřuje nikoliv k zachování, nýbrž ke změně stavu, který sám o sobě již je s veřejným zájmem na ochraně přírody a krajiny v souladu (účelem zásahů je „zlepšení stavu dochovaného přírodního a krajinného prostředí“).
Navrhovatelé spatřují porušení čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod též v tom, že § 68 odst. 3 a 4 zákona o ochraně přírody umožňuje orgánům ochrany přírody realizaci nuceného omezení vlastnického práva bez současného přiznání nároku na poskytnutí odpovídající náhrady. Napadené ustanovení, konkrétně § 68 odst. 4 zákona o ochraně přírody, poskytuje vlastníkům pouze nárok na náhradu škody, která bude při provádění zásahů způsobena. Odmítnutí poskytnutí náhrady za omezení vlastnického práva lze navíc odůvodnit argumentací a contrario odkazem na ustanovení § 58 odst. 2 zákona o ochraně přírody, který právo na náhradu újmy spojuje se vznikem zcela jiných situací, než je provádění opatření ke zlepšení stavu přírodního a krajinného prostředí podle § 68 odst. 3 a 4 zákona, systematicky spadající do části šesté zákona.
Podle názoru navrhovatelů nelze při obhajobě ústavní konformity § 68 odst. 3 a 4 zákona o ochraně přírody argumentovat ani odkazem na čl. 11 odst. 3 větu třetí ani odkazem na čl. 35 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Neprovedení zásahu ke zlepšení přírodního a krajinného prostředí ve smyslu § 68 odst. 3 a 4 zákona o ochraně přírody totiž není v žádném případě možno považovat za výkon vlastnického práva, který by životní prostředí poškozoval nebo pojmově vůbec mohl poškodit, a který by se tak ocital v kolizi se zákazy obsaženými v čl. 11 odst. 3 a čl. 35 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
II.
Rekapitulace podstatných částí vyjádření účastníka řízení
Podle § 42 odst. 4 a § 69 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaslal Ústavní soudÚstavní soud předmětný návrh Poslanecké sněmovně. Ve svém vyjádření předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Ing. Miloslav Vlček uvedl, že v obecné části důvodové zprávy k návrhu zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, se mimo jiné uvádí, že v zákoně je zakotvena všeobecná ochrana všech žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, že jejich využívání nebo zásahy proti nim se musí opírat o zákonná oprávnění a že zákon rovněž upravuje povinnost prokazování původu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Ve zvláštní části důvodové zprávy se pak k ustanovení § 68 uvádí, že v rámci aktivní ochrany přírody a krajiny jako projevu shodné vůle orgánů státní ochrany přírody nebo obcíobcí a vlastníků či nájemců pozemků lze uzavírat dohody o způsobech zlepšování stavu přírodního prostředí. Na tyto dohody dle ustanovení § 68 odst. 2 lze vázat poskytování finančních příspěvků. Podle ustanovení § 68 odst. 3 však lze zásahy ke zlepšení přírodního prostředí provádět i jako oprávněnou činnost orgánu státní ochrany přírody nebo jím pověřené fyzické či právnické osoby. Toto ustanovení je svého druhu opatřením při nečinnosti, není však výhradně vázáno na předchozí povinnost orgánu státní ochrany přírody usilovat o dohodu s vlastníkem či uživatelem pozemku, aby navrhované opatření provedl sám. Finanční příspěvek je pak možným peněžním stimulem k vykonávání a zajišťování cílů ochrany přírody, aby orgán ochrany přírody nemusel využívat svého oprávnění podle § 68 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny. Do původního znění vládního návrhu ustanovení § 68 odst. 3 se v rámci projednávání návrhu zákona vložila za slova „odstavce 1“ slova „neučiní-li tak k výzvě orgánu ochrany přírody vlastník či nájemce pozemku sám“; tuto úpravu navrhl ústavněprávní výbor České národní rady. Zákon byl dne 19. února 1992 přijat potřebnou většinou, tedy 105 hlasy poslanců, 3 poslanci byli proti a 4 poslanci se zdrželi hlasování. Uvedený zákon byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a řádně vyhlášen v částce 28 Sbírky zákonů, rozeslané dne 25. března 1992. Přes rozsáhlou novelizaci zákona o ochraně přírody a krajiny nebyla jeho napadená ustanovení § 68 odst. 3 a 4 do dnešního dne novelizována. Za tohoto stavu věci nelze než vyjádřit stanovisko, že zákonodárný sbor jednal v přesvědčení, že přijatý zákon je v souladu s Ústavou a naším právním řádem. Současně předseda Poslanecké sněmovny vyslovil souhlas s upuštěním od ústního jednání.
Podle § 42 odst. 4 a § 69 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zaslal Ústavní soud předmětný návrh i Senátu Parlamentu České republiky. Jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka uvedl, že s ohledem na skutečnost, že Senát zahájil své ústavní působení v prosinci roku 1996, tak vyjádření k věci, které by vycházelo z přímého projednávání a přijetí předmětných ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, nemůže Senát poskytnout, neboť legislativní proces spojený s přijetím zákona obsahujícího předmětná ustanovení se uskutečnil ještě před jeho ustavením. Žádná z novelizací předmětného zákona, kterou Senát za své existence projednával, se nedotýkala napadených ustanovení. Současně předseda senátu vyslovil souhlas s upuštěním od ústního jednání.
K výzvě Ústavního souduÚstavního soudu se k návrhu vyjádřilo i Ministerstvo životního prostředí, které především uvedlo, že ochrana přírody a krajiny bezesporu je veřejným zájmem. Účelem, pro který byla ustanovení § 68 odst. 3 a 4 do zákona o ochraně přírody a krajiny včleněna, je zajištění ochrany přírody a krajiny v případech, kdy vlastník pozemku či jeho nájemce i přes výzvu neplní své zákonné povinnosti a tímto je ohroženo zachování druhového bohatství přírody či udržení systémy ekologické stability. Napadená ustanovení jsou v mnoha případech nezastupitelná a jejich neexistence by přinesla nevratné negativní důsledky pro přírodu a krajinu. Jako příklad uvádí (v praxi poměrně častá) nezbytná opatření proti invazním druhům, která je nutno uskutečnit koordinovaně ve značném rozsahu na velkém počtu pozemků najednou (například se jedná o zásahy proti bolševníku velkolepému, křídlatce japonské a dalším geograficky nepůvodním druhům). Navrhovatelé dovozují, že realizace zásahů směřuje nikoliv k zachování, nýbrž ke změně stavu („zlepšení“), který sám o osobě již je s veřejným zájmem na ochraně přírody a krajiny v souladu. Zlepšování stavu dochovaného přírodního a krajinného prostředí je vázáno na zachování druhového bohatství přírody a udržení systému ekologické stability, jde tedy jednoznačně o vyjádření veřejného zájmu sledovaného zákonem o ochraně přírody a krajiny (viz § 1). Ustanovení § 68 odst. 1 tohoto zákona plně koresponduje s cíli směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, kdy cílem této směrnice je mj. zachování nebo obnova příznivého stavu vybraných přírodních stanovišť a druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin z hlediska ochrany; podle čl. 3 odst. 3 této směrnice pak členské státy usilují o zlepšení ekologické soudržnosti soustavy Natura 2000 mj. rozvojem takových krajinných prvků mimo tuto soustavu, které mají velký význam pro volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny. Vyrozumění vlastníka či nájemce pozemku podle § 68 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny je v praxi prováděno písemnou výzvou, na základě jednání je pak sepsán protokol o projednání záměru (jeho podoba vyplývá z vnitřních předpisů Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky). Přestože provedení zásahů orgány ochrany přírody podle § 68 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny není podmíněno vydáním žádného individuálního správního aktu, nelze souhlasit s názorem navrhovatelů, že může nastat situace, kdy se vlastník pozemku až z vyrozumění o provedení zásahu dozví, k provedení které konkrétní činnosti byl orgánem ochrany přírody vlastně vyzván a jaký druh zásahu a v jakém rozsahu bude na jeho pozemku prováděn. I provádění zásahů ke zlepšení přírodního a krajinného prostředí je úkonem správního orgánu, na který se vztahuje část čtvrtá zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Jde tedy o formalizovaný postup respektující ústavní postulát, podle kterého lze státní moc vykonávat pouze v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Orgán ochrany přírody je povinen specifikovat ve výzvě k provedení zásahu jeho rozsah a podobu. Ustanovení § 68 odst. 3 a 4 zákona o ochraně přírody jsou v praxi aplikována zásadně se souhlasem dotčených vlastníků či nájemců (s výjimkou několika málo ojedinělých případů, jedná se maximálně cca o 5 případů ročně). V důsledku aplikace těchto ustanovení zákona o ochraně přírody tedy v žádném případě nedochází k nucenému omezování vlastnických práv ani k ukládání nezákonných povinností. Naopak řada zásahů je prováděna ve prospěch vlastníků nebo nájemců, zejména v případě opatření proti invazním druhům. Nesouhlasí tudíž ani s tvrzením navrhovatele, podle něhož je újma na jeho vlastnickém právu nepřiměřená vzhledem k zamýšlenému cíli zásahu. Pozitivní dopady zásahu na přírodu a krajinu podle názoru ministerstva zcela jistě převáží možné negativní důsledky pro vlastníka pozemku, existují-li vůbec nějaké. Není pravda, že by vlastník dotčeného pozemku neměl možnost získat odpovídající náhradu za škodu, která by při zásahu případně vznikla. Naopak; přímo v samotném ustanovení § 68 je zakotveno, že odpovědnost vůči vlastníkům či nájemcům nese orgán ochrany přírody. K minimalizaci možné újmy vlastníka přispívá i skutečnost, že náklady na provedení zásahu, realizuje-li ho orgán ochrany přírody, nese tento orgán, nikoliv vlastník.
Navrhovatelé uvedli v replice k vyjádření Ministerstva životního prostředí následující. Neztotožňují se s tvrzením vyslovovaným v souvislosti s tzv. principem nejvyšší hodnoty, že intenzita ústavní ochrany životního prostředí je (spolu s ústavní ochranou lidského života a zdraví) eo ipso vždy vyšší než ochrana jiných ústavním pořádkem chráněných hodnot a ústavních principů. Nelze (s odkazem na tzv. princip nejvyšší hodnoty) rezignovat nejen na ochranu vlastnictví, nýbrž i na další ústavní principy a práva, jako jsou např. práva politická, práva osobnostní, právo na spravedlivý proces. Napadená ustanovení umožňují, aby orgány ochrany přírody blíže nijak neurčeným a neomezeným způsobem bezprostředně zasáhly (nebo jiným osobám umožnily přímo zasáhnout) do vlastnického práva vlastníků pozemků bez jakéhokoliv předchozího řízení, v němž by vlastník dotčeného pozemku měl možnost uplatnit svá práva, a bez poskytnutí odpovídající náhrady za omezení práva vlastnického, a to nikoliv v případě, kdy má dojít k odstranění protiprávního stavu, nebo existující akutní hrozby. Nucené omezení vlastnického práva, které může být na základě § 68 odst. 3 a 4 zákona o ochraně přírody realizováno, není spojeno s právem na náhradu za omezení vlastnického práva; právo na náhradu škody způsobené při provádění nuceného zásahu je právem zcela jiného typu. Podle názoru navrhovatelů nemůže obstát argument, že napadená ustanovení § 68 odst. 3 a 4 zákona o ochraně přírody jsou v praxi aplikována zásadně se souhlasem dotčených vlastníků či nájemců, a to až na nepodstatné výjimky představované cca 5 případy ročně. Podle názoru navrhovatelů není pro posouzení ústavnosti § 68 odst. 3 a 4 zákona o ochraně přírody rozhodné, zda a jak jsou pravomoci, které tato ustanovení orgánům ochrany přírody svěřují, reálně vykonávány, rozhodné je, jak by podle platného znění předmětných ustanovení vykonávány být mohly.
III.
Dikce napadeného právního předpisu
Ustanovení § 68 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zní: „Orgány ochrany přírody jsou oprávněny provádět samy či prostřednictvím jiného zásahy ke zlepšení přírodního a krajinného prostředí podle odstavce 1, neučiní-li tak k výzvě orgánu ochrany přírody vlastník či nájemce pozemku sám, zejména pokud jde o ochranu zvláště chráněných částí přírody a významných krajinných prvků.“.
Ustanovení § 68 odst. 4 citovaného zákona zní: „Vlastníci a nájemci dotčených pozemků jsou povinni strpět provádění zásahů podle odstavce 3 a umožnit osobám, které je zajišťují, vstup na pozemky. Orgán ochrany přírody je povinen předem vyrozumět vlastníky či nájemce o rozsahu a době zásahu. Za případné škody vzniklé vlastníkům či nájemcům pozemků v souvislosti s těmito zásahy odpovídá orgán ochrany přírody, který zásahy nařídil. Tím není dotčena odpovědnost osob provádějících tyto zásahy.“.
IV.
Obsahový soulad napadených ustanovení s ústavním pořádkem
IV. A/
Smyslem výzvy dle § 68 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny je působit na vlastníky (a nájemce) pozemků, aby sami vykonávali činnost za účelem zachování druhového bohatství přírody a udržení systému ekologické stability a aby tuto činnost nemusely orgány ochrany přírody provádět samy (či prostřednictví třetí osoby). Je zde tedy zakotvena subsidiarita státní ingerence, která nastupuje až v případě nezbytné nutnosti (kdy nelze dosáhnout sledovaného cíle jinak). Aby bylo možné vůbec dosáhnout zákonem sledovaného cíle (tj. realizace činnosti za účelem zachování druhového bohatství přírody a udržení systému ekologické stability samotnými vlastníky a nájemci pozemků), z logiky věci musí být ve výzvě specifikovaná podoba (rozsah) požadovaného zásahu; v opačném případě by totiž vlastníci (nájemci) pozemků nevěděli, co ve skutečnosti mají činit, a výzva by tak ztrácela rozumný smysl.
Námitka navrhovatele - že zákon neukládá orgánům ochrany přírody ani povinnost specifikovat ve výzvě k provedení zásahu určené vlastníkovi pozemku jeho rozsah (podobu), a že výzva k provedení zásahu tak bude vyhovovat požadavkům zákona i tehdy, pokud bude vlastník obecně, doslovným převzetím textu zákona, vyzván ke zlepšení stavu dochovaného přírodního prostředí - je vyloučena povahou věci a rovněž následující argumentací.
Nelze totiž přisvědčit námitce navrhovatele (stejně jako názoru ministra životního prostředí), že provedení zásahů ke zlepšení stavu dochovaného přírodního prostředí ze strany orgánů ochrany přírody nebo třetích osob podle napadených ustanovení není podmíněno vydáním žádného individuálního správního aktu.
Předmětnou výzvou je dotčena autoritativně právní sféra vlastníka (nájemce) pozemku. V důsledku nerealizace výzvy ze strany vlastníka (nájemce) pozemku vzniká oprávnění orgánu ochrany přírody (či třetí osoby) provádět konkrétní opatření a současně povinnost vlastníka (nájemce) pozemku povinnost strpět provádění tohoto opatření a povinnost umožnit osobám, které jej zajišťují, vstup na pozemky. Tedy je omezováno mj. vlastnické právo (jelikož opatření předpokládají, že na pozemcích budou ze strany orgánů ochrany přírody nebo ze strany jimi určených třetích osob prováděny úpravy, které jinak ve smyslu § 123 občanského zákoníku přísluší výlučně jejímu vlastníkovi), právo na ochranu soukromí, nedotknutelnost obydlí, autonomie vůle aj. Rovněž vzniká povinnost orgánu ochrany přírody vyrozumět vlastníky (nájemce) o rozsahu a době provádění opatření. Doručením výzvy dle napadeného ustanovení se vlastník (nájemce) pozemku dostává do postavení subjektu, kterému je uložena správním orgánem (orgánem ochrany přírody) povinnost provést konkrétní opatření (za účelem zachování druhového bohatství přírody a udržení systému ekologické stability). Na skutečném obsahu a významu uvedené výzvy (rozhodnutí v materiálním smyslu) ničeho nemění ani její zákonodárcem (nepřesně) zvolené označení, tj. „výzva“ (nikoli kupř. „rozhodnutí“).
V případě výzvy se proto jedná o individuální správní akt. Je tak aplikovatelný správní řád (včetně obligatorních náležitostí rozhodnutí správního orgánu, tj. mimo jiné včetně konkretizace požadovaného opatření - srov. předchozí námitku), skýtající vlastníkovi (nájemci) pozemku procesní ochranu jeho hmotných práv, přičemž posléze přichází v úvahu soudněsprávní ochrana, což koresponduje se základním právem jednotlivce dle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod domáhat se ochrany svého práva před soudem a jiným orgánem a což odpovídá též čl. 4 Ústavy České republiky garantujícímu, že základní práva jednotlivců jsou pod ochranou soudní moci (srov. též soulad s čl. 6 odst. 1 a čl. 13 evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod).
IV. B/
Dále navrhovatel namítá, že z ustanovení § 68 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny nelze dovodit, jakou podobu mohou zásahy na zlepšení přírodního prostředí mít, neboť podoba těchto zásahů, ani jejich rozsah ani meze, v nichž mohou být prováděny, nejsou v tomto ani v jiných ustanoveních zákona o ochraně přírody byť jen naznačeny. Zákon o ochraně přírody popisuje pouze účel zásahů, jímž je podle jeho ustanovení § 68 odst. 1 „zachování druhového bohatství přírody a udržení systému ekologické stability“.
Ústavní soudÚstavní soud v zásadě souhlasí s premisou, že z ustanovení § 68 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny nelze dovodit, jakou podobu mohou zásahy na zlepšení přírodního prostředí mít, nicméně v tom nelze shledávat protiústavnost. Tato premisa plyne totiž z povahy věci, je nezbytná pro dosažení sledovaného legitimního cíle zachování druhového bohatství přírody a udržení systému ekologické stability (k tomu srov. text níže), v tomto směru je tedy ústavně konformní. Nelze totiž a priori zformulovat (do zákona) podobu (všech) myslitelných opatření za účelem zachování druhového bohatství přírody a udržení systému ekologické stability, které praktický život přináší. Ostatně na (v principu) obdobné metodice je postaveno legislativní používání kupříkladu tzv. neurčitých pojmů, jejichž konkrétní obsah naplňuje až aplikační činnost správních orgánů, aniž by to mělo znamenat v právním státě porušení ústavního pořádku (např. právní jistoty); v opačném případě by bylo nemožné efektivně realizovat veřejnou správu. V tom se ostatně v jistém smyslu projevuje širší ideové východisko, tzv. doktrína skepse o normách; ne všechna pravidla chování, právní pojmy se dají pro futuro (přesně) naformulovat, pročež se pro určité typy případů - z důvodu jejich povahy - zformulují především principy, cíle, které potom soudy a státní orgány uvádějí v život aplikační činností.
Libovůli správního orgánu, hypoteticky zobrazené v předmětné výzvě, se předchází (a chrání se proti ní) shora citovanou argumentací nalézající ve výzvě povahu rozhodnutí správního orgánu (z čehož plynou konsekvence v podobě např. povinnosti odůvodnit rozhodnutí, jeho přezkoumatelnost ve správním a soudněsprávním řízení, eventuálně v řízení o ústavní stížnosti) a povinností dodržovat současně ústavní pořádek (tedy mj. princip proporcionality při řešení kolize ústavních hodnot ve smyslu ustálené judikatury Ústavního souduÚstavního soudu, kterého se ostatně přiléhavě dovolává navrhovatel), který musí dodržovat každý orgán veřejné moci při své činnosti.
Pokud konečně navrhovatel namítá, že obecné formulace v § 68 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny umožňují až omezení vlastnického práva v intenzitě vyvlastnění, při pouhém formálním zachování vlastnického práva, postačí pro stručnost poukázat na čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, dle kterého je vyvlastnění přípustné ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu.
IV. C/
Navrhovatel dále namítá, že intenzita, s níž realizace zásahů ke zlepšení přírodního nebo krajinného prostředí podle § 68 odst. 3 a 4 zákona č. 114/1992 Sb. zasahuje do vlastnického práva, nekoresponduje s potřebou naplnění veřejného zájmu na zachování přírodního a krajinného prostředí, definovaného v § 1 téhož zákona, neboť směřuje nikoliv k zachování, nýbrž ke změně stavu, který sám o sobě již je s veřejným zájmem na ochraně přírody a krajiny v souladu.
K tomu však Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že předmětný zásah směřuje právě k zachování (z hlediska životního prostředí příznivého) stavu, neboť dle § 68 odst. 1 zákona o ochraně přírody platí, že účelem zásahu je „zachování druhového bohatství přírody a udržení systému ekologické stability“. Navrhovatel nepřiléhavě dává do kontrapozice účel zákona o ochraně přírody a krajiny vyjádřený v ustanovení § 1 a účel zobrazený v ustanovení § 68 odst. 1. Podle ustanovení § 1 je účelem zákona „... přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitosti forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000.“. Tento obecněji formulovaný účel zákona je konkretizován jednotlivými navazujícími ustanoveními zákona o ochraně přírody (jde o tradiční legislativně-technickou metodu), a to mj. právě v § 68 odst. 1 tohoto zákona, který deklaruje účel „zachování druhového bohatství přírody a udržení systému ekologické stability“.
Nelze tak přisvědčit námitce navrhovatele, že zásah dle § 68 citovaného zákona směřuje toliko ke změně stavu, který již sám o sobě je z hlediska účelu zákona o ochraně přírody a krajiny považován za vyhovující. Kdyby tomu tak bylo, neměl by § 68 zákona o ochraně přírody a krajiny rozumný smysl. Je logické, že plynutím času (a jiných faktorů, např. přírodních) může postupně docházet k újmě na druhovém bohatství a systému ekologické stability (na pozemcích vlastníků, nájemců) či dokonce až k ohrožení jejich existence, a tudíž z hlediska životního prostředí nepříznivému stavu. Proto napadené ustanovení stanoví povinnost vlastníků a nájemců pozemků zlepšovat (dle svých možností) stav dochovaného přírodního a krajinného prostředí, aby (v budoucnu) nebyl dotčen stav, toliko který je z hlediska ochrany životního prostředí příznivý. Jde o rovinu prevence, ovšem nejen o ni, neboť § 68 citovaného zákona míří - logicky - tím spíše na stav, kdy již došlo k dotčení druhového bohatství a systému ekologické stability na pozemcích vlastníků a nájemců (arg. a minori ad maius). Jedná se o legitimní, ústavně konformní cíl (veřejný zájem) na ochraně životního prostředí (ostatně ochrana životního prostředí je jako ústavní hodnota výslovně deklarována např. v čl. 11 odst. 3 a čl. 35 Listiny základních práv a svobod).
Námitka navrhovatele se rovněž dostává do rozporu se Směrnicí Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin: „... zachovávání, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí, včetně ochrany přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin je základním cílem v obecném zájmu Společenství, jak uvádí článek 130r Smlouvy ... zachování biologické rozmanitosti může v určitých případech vyžadovat udržování nebo přímo podporu určitých lidských činností ... je nutno podle stanoveného časového rozvrhu vyhlásit zvláštní oblasti ochrany s cílem vytvořit spojitou evropskou ekologickou síť, aby byla zajištěna ochrana nebo zachování přírodních stanovišť a druhů v zájmu Společenství v odpovídajícím stavu z hlediska jejich ochrany ... Cílem opatření přijímaných na základě této směrnice je zachování nebo obnova příznivého stavu z hlediska ochrany u přírodních stanovišť, druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin v zájmu Společenství ... Členské státy budou v případech, kde to budou pokládat za nutné, usilovat o zlepšení ekologické soudržnosti NATURY 2000 udržováním, a kde je to vhodné, rozvojem krajinných prvků, které mají rozhodující význam pro volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny ...“.
IV. D/
Navrhovatel konečně spatřuje porušení ústavního pořádku v tom, že napadená ustanovení umožňují orgánům ochrany přírody realizaci nuceného omezení vlastnického práva bez současného přiznání nároku na poskytnutí odpovídající náhrady. Napadené ustanovení, konkrétně § 68 odst. 4 citovaného zákona, poskytuje vlastníkům pouze nárok na náhradu škody, která bude při provádění zásahů způsobena.
Ani tuto námitku Ústavní soudÚstavní soud neshledal důvodnou.
Dle čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod platí, že „Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.“. Pokud tedy dojde ke skutečnému (faktickému) omezení vlastnického práva, vlastník má základní právo na náhradu za něj, což se plně vztahuje i na případ posuzované věci. Smyslem čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod totiž je, že pokud je omezeno vlastnické právo v zájmu veřejném, v zájmu společnosti (tedy nikoli výlučně v zájmu vlastníka), je rozumné a spravedlivé, aby omezení vlastnického práva bylo vlastníkovi vykompenzováno tím subjektem, v jehož prospěch je k danému omezení přistoupeno, tj. společností (prostřednictvím státu). Nelze spravedlivě požadovat, aby „náklady“ společnosti nesl jen vlastník, jehož právní (vlastnická) sféra je omezována.
Tomuto požadavku však zákon o ochraně přírody a krajiny vyhovuje.
K provádění opatření ve smyslu § 68 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny je totiž možné uzavřít dohodu mezi vlastníky (nájemci) pozemků a orgánem ochrany přírody, na základě které se vlastníci (nájemci) pozemků zavážou zdržet se určité činnosti nebo provedou určité práce. Dle § 69 citovaného zákona potom náleží vlastníkovi (nájemci) „finanční příspěvek“ (text „lze poskytnout“ je třeba vykládat ústavně konformně v souladu s čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, tedy jako nutnost poskytnout finanční příspěvek). Tento „finanční příspěvek“ je - v souladu s čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod - nezbytné posuzovat jako (mj.) náhradu za omezení vlastnického práva; z čehož plyne, že musí být minimálně nahrazena plná výše omezení vlastnického práva, tj. veškerá majetková újma.
Ustanovení § 69 zákona o ochraně přírody a krajiny - tedy nutnost zaplatit „finanční příspěvek“ neboli náhradu za omezení vlastnického práva - je ale třeba vztáhnout i na případ, kdy sice není uzavřena písemná dohoda (předvídaná § 68 odst. 2), avšak současně vlastník (nájemce) pozemků provede opatření ve smyslu § 68 odst. 1 citovaného zákona. Rovněž v tomto případě totiž dojde k omezení jeho vlastnického práva; učiní příslušné opatření (ať už aktivně či pasivně, tj. zdržením se určité činnosti), přičemž rozdíl oproti předchozímu odstavci je pouze ve formě - zda existuje k provedení příslušného opatření písemná smlouva či nikoli. Dokonce lze argumentovat a minore ad maius; je-li dán nárok na náhradu v případě uzavření písemné dohody a následné realizace příslušného opatření, tím spíše musí být dán nárok na náhradu v případě provedení příslušného opatření při neuzavření písemné dohody (např. vlastník pozemku vyjde vstříc orgánu ochrany přírody, splní jeho požadavek, aniž by trval na jeho formalizaci v podobě písemné smluvní kontraktace).
Konečně zbývá eventualita omezení vlastnického práva v situaci, kdy vlastník - z určitého důvodu (např. není ze subjektivních či objektivních důvodů spokojen s obsahem navrhované dohody dle § 68 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.) - nepřistoupí na písemnou dohodu ani nerealizuje příslušné opatření bez písemné dohody; jde tedy o možný případ realizace kompetence orgánu ochrany přírody dle § 68 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny provést opatření sám nebo prostřednictvím jiného [pokud je vlastník (nájemce) nečinný]. I v tomto případě však zákonná úprava vyhovuje imperativu dle čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.
Obdobnou problematikou se zabýval Ústavní soudÚstavní soud již např. v nálezu sp. zn. IV. ÚS 652/06 ze dne 21. 11. 2007 (N 202/47 SbNU 613*), v němž konstatoval, že „Zákonodárce může stanovit omezení výkonu vlastnických práv a v citovaném ustanovení vodního zákona tak učinil, neboť uložil vlastníkům pozemků sousedících s vodním dílem povinnost umožnit vstup na své pozemky jiným osobám za stanoveným účelem. Zároveň však zakotvil, že se tak může stát jen po předchozím projednání s nimi. Tato podmínka implikuje jednání obou stran, zjevně však nemůže pro všechny případy předpokládat dosažení dohody nejen o způsobu, času, rozsahu a dalších okolnostech průchodu. Lze tedy mít za to, že v případě nedohody musí eventuální spory na základě žaloby řešit soud (pokud nepůjde o kompetenci Ministerstva zemědělství nebo vodoprávního úřadu ve smyslu ustanovení § 53 vodního zákona). Z citovaného ustanovení tak v žádném případě nevyplývá, že by vstup na cizí pozemky, a tedy do jisté míry i jejich užití, měl být strpěn bez náhrady“ (předpokládané čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod).
Ustanovení článku 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod má ve výrazu „náhrada“ na mysli náhradu jakékoliv újmy vlastníka způsobené omezením jeho vlastnického práva.
Dle Ústavního souduÚstavního soudu je tedy nutno ústavně konformně, tj. v souladu s čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a v souladu s předchozí nálezovou judikaturou, interpretovat § 68 odst. 4 větu třetí zákona o ochraně přírody a krajiny tak, že je jím kromě práva na náhradu škody konkretizováno ústavní právo vlastníka na náhradu za omezení jeho vlastnického práva.
V.
Lze připustit, že navržené zrušení napadených ustanovení (především případ sub IV. D/) by patrně umožnilo novou právní úpravu formulovat i tak, že by byla odstraněna nejednoznačnost tohoto ustanovení ve vztahu k nyní posuzované problematice. Ústavní soudÚstavní soud však v této souvislosti musí zdůraznit, že důvodem protiústavnosti toho kterého ustanovení právního předpisu zásadně nejsou případné interpretační potíže při výkladu zákona. Pokud ustanovení právního předpisu v některých situacích neposkytuje jazykově jednoznačnou odpověď, neznamená to samo o sobě nutně protiústavnost. Prostor takové interpretace a její význam je nepochybně větší tam, kde jde o aplikaci zákonných předpisů, které nejsou textuálně sice zcela vyhovující, avšak nejsou ve své podstatě ani protiústavní. Ústavní soudÚstavní soud pak, při respektování principu minimalizace zásahů, nemůže než zopakovat, co již judikoval ve svém nálezu ze dne 3. 2. 1999 sp. zn. Pl. ÚS 19/98 (N 19/13 SbNU 131; 38/1999 Sb.), že: „Z mnoha myslitelných výkladů zákona je třeba v každém případě použít pouze takový, který respektuje ústavní principy (je-li takovýto výklad možný), a ke zrušení ustanovení zákona pro neústavnost přistoupit teprve, nelze-li dotčené ustanovení použít, aniž by byla porušena ústavnost (princip minimalizace zásahu).“ (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 2. 1999 sp. zn. Pl. ÚS 19/98, dostupný také na http://nalus.usoud.cz).
Ústavní soudÚstavní soud tedy uzavírá, že existuje možnost ústavně konformního výkladu napadených ustanovení. K zabezpečení právní jistoty, jakož i k ochraně práva vlastnického, současné znění napadených ustanovení postačí. Z pohledu de lege ferenda by byla vhodná jednoznačnější formulace napadených ustanovení, Ústavní soudÚstavní soud nicméně nemůže pominout, že rozhoduje de lege lata, proto mu nezbylo než zkonstatovat, že napadená ustanovení nelze charakterizovat jako protiústavní, jestliže jejich znění nevylučuje výklad plně ústavně konformní.
S ohledem na výše uvedené okolnosti Ústavní soudÚstavní soud neshledal návrh na zrušení napadených ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, důvodným, proto jej podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zamítl.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.
*)
Pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 47, nález č. 202, str. 613 |
Vyhláška č. 255/2010 Sb. | Vyhláška č. 255/2010 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly
Vyhlášeno 2. 9. 2010, datum účinnosti 2. 9. 2010, částka 93/2010
* Čl. I - Vyhláška č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly, se mění takto:
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 2. 9. 2010
255
VYHLÁŠKA
ze dne 16. srpna 2010,
kterou se mění vyhláška č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 61 odst. 3 a § 62 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly, se mění takto:
1.
V § 1 se slova „pro jednotlivé kategorie těchto vodních děl, upravuje“ nahrazují slovy „a postup jejich zařazení do kategorií“, slovo „rekonstrukce“ se nahrazuje slovy „změny vodních děl po jejich dokončení“ a slova „, jakož i rozsah účasti vlastníka a stavebníka na“ se nahrazují slovy „a náležitosti programu“.
2.
V § 2 písm. c) se slova „, stability a mechanické pevnosti“ nahrazují slovy „a stability“.
3.
V § 2 písmena d) až f) znějí:
„d)
etapou přípravy stavby vodního díla – zpracování přípravné dokumentace záměru výstavby vodního díla, dokumentace pro územní řízení a projektové dokumentace pro stavební povolení,
e)
změnou vodního díla – zásah do vodního díla, který má za následek změnu účelu nebo technických parametrů,
f)
etapou stavby nebo změnou vodního díla po jeho dokončení – provádění stavebních a montážních prací na vzdouvací konstrukci, funkčních objektech nebo částech vodního díla rozhodujících pro jeho stabilitu, bezpečnost a spolehlivou funkci od převzetí staveniště do započetí etapy provozu.“.
4.
V § 2 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až i), která znějí:
„g)
etapou ověřovacího provozu – období prvního zatížení vodního díla nebo jeho části vzdutou vodou, zahrnující vyzkoušení provozu v takovém rozsahu, že lze zhodnotit naplnění předpokladů projektu, spolehlivou funkci, bezpečnost a stabilitu vodního díla,
h)
etapou trvalého provozu – období užívání vodního díla od ukončení ověřovacího provozu až do zániku povinnosti zajistit na vodním díle dohled; u vodních děl, kde nelze zajistit etapu ověřovacího provozu, od období prvního zatížení zadrženou nebo vzdutou vodou až do zániku povinnosti zajistit na vodním díle dohled,
i)
určeným vodním dílem – vodní dílo, nad nímž byla stanovena podle § 61 odst. 5 vodního zákona povinnost zajistit dohled.“.
5.
V § 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, s výjimkou příčných staveb v korytech vodních toků a přilehlých územích, jejichž výška od paty hráze po korunu je nižší než 1 metr a celkový objem vzduté vody nepřesahuje 1 000 m3, nebo pevných a nepohyblivých příčných vzdouvacích staveb, v korytech vodních toků, jejichž pevná přelivná hrana je převýšena nade dnem v podjezí méně než 1,5 m,“.
6.
V § 3 písmeno f) zní:
„f)
stavby k využití energetického potenciálu povrchových vod, pokud vzdouvají nebo zadržují vodu, s výjimkou příčných staveb uvedených v písmenu a),“.
7.
V § 3 se doplňuje písmeno g), které zní:
„g)
jiné stavby sloužící ke vzdouvání nebo zadržování vody, s výjimkou nádrží zcela zahloubených v zemi bez vzdouvacího prvku, tůní, lagun, slepých ramen, vodovodních řadů a vodojemů, kanalizačních sítí a rekreačních bazénů.“.
8.
V § 3 se slova „(dále jen „určené vodní dílo“)“ zrušují.
9.
§ 4 včetně nadpisu zní:
㤠4
Stanovení kritérií a postupů pro zařazení vodních děl do kategorií
(1)
Kritéria pro zařazení vodních děl do I. až IV. kategorie z hlediska dohledu stanoví příloha č. 1 k této vyhlášce.
(2)
Zařazení vodního díla do jedné ze čtyř kategorií se provádí podle velikosti možných škod, ke kterým může dojít při poruše stability a bezpečnosti vodního díla doprovázené vznikem povodňové vlny zvláštní povodně. Výše možných škod se vyčísluje pomocí potenciálu škod (P) jako součet bodového ohodnocení z možného ohrožení lidských životů, možných ztrát na majetku v přilehlém území a možných ztrát z omezení funkce a užitků ve veřejném zájmu, k nimž by došlo při havárii vodního díla na díle samém a v území pod ním.
(3)
Vyčíslení potenciálu škod (P) provádí pověřená osoba3) v rámci vypracování posudku pro zařazení vodního díla do kategorie na základě
a)
kvantifikace parametrů zvláštní povodně a účinků jejího šíření pod vodním dílem,
b)
bodového hodnocení možných škod, které mohou vzniknout v důsledku havárie vodního díla.
(4)
Vodní dílo se navrhne zařadit do jedné ze čtyř kategorií podle dosaženého počtu bodů potenciálu škod (P)
| | (P)| ≥| 1 500| | I. kategorie
---|---|---|---|---|---|---
200| ≤| (P)| <| 1 500| | II. kategorie
15| ≤| (P)| <| 200| | III. kategorie
| | (P)| <| 15| | IV. kategorie.
(5)
Posudek pro zařazení vodního díla do kategorie a návrh podmínek provádění dohledu se provádí v etapě přípravy stavby vodního díla ve fázi zpracování dokumentace pro územní řízení.
(6)
Důvodem ke změně kategorie určeného vodního díla může být také změna vodního díla po jeho dokončení, změna v účelu užívání určeného vodního díla nebo změna využití území nebo jeho části pod určeným vodním dílem.“.
10.
V § 5 odstavce 1 až 3 včetně poznámky pod čarou č. 1 znějí:
„(1)
Metody, rozsah a četnost dohledu se řídí
a)
kategorií určeného vodního díla,
b)
etapou určeného vodního díla podle § 2,
c)
typem určeného vodního díla z hlediska provozních podmínek a zatěžovacích stavů.
(2)
V etapě přípravy stavby vodního díla se pro určené vodní dílo I. až III. kategorie dohled zajišťuje zpracováním projektu měření podle § 6. Pro určené vodní dílo IV. kategorie v etapě přípravy stavby vodního díla se projekt měření zpracovává, jestliže povinnost předložení projektu měření uloží vlastníkovi, popřípadě stavebníkovi příslušný vodoprávní úřad jako podmínku provádění dohledu1).
(3)
V etapě stavby nebo změny vodního díla po jeho dokončení, v etapě ověřovacího provozu a v etapě trvalého provozu určeného vodního díla I. až III. kategorie se dohled provádí
a)
zpracováním programu dohledu,
b)
pozorováním a měřením určených jevů a skutečností stanovených programem dohledu,
c)
obchůzkami,
d)
zpracováním zpráv o dohledu s návrhy opatření k odstranění zjištěných nedostatků,
e)
prohlídkami,
f)
hodnocením výsledků všech pozorování a měření.
1)
§ 61 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 20/2004 Sb.“.
11.
V § 5 odstavec 5 zní:
„(5)
Dohled u určeného vodního díla IV. kategorie v etapě stavby nebo změny vodního díla po jeho dokončení, v etapě ověřovacího provozu a v etapě trvalého provozu se provádí obchůzkami, při kterých se zjišťují a hodnotí jevy a skutečnosti v rozsahu uvedeném v příloze č. 2 této vyhlášky.“.
12.
V § 5 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6)
U odkališť, kde dochází k postupnému zvyšování zatížení, se dohled provádí jako v etapě ověřovacího provozu po celou dobu jejich provozu.
(7)
U určených vodních děl, kde není možné zajistit etapu ověřovacího provozu, se rozsah a četnost dohledu stanoví v závislosti na provozních režimech a zatížení určeného vodního díla. Za situace bez zatížení vodou se četnost, popřípadě rozsah dohledu může snížit.“.
13.
V § 6 odst. 2 písm. a) se slova „, stability a mechanické pevnosti“ nahrazují slovy „a stability“.
14.
V § 6 odst. 2 písm. c) a § 7 odst. 1 se slova „, stabilitu a mechanickou pevnost“ nahrazují slovy „a stabilitu“.
15.
V § 6 odst. 2 písm. e) se slovo „rekonstrukce“ nahrazuje slovy „změny vodního díla po jeho dokončení“ a slova „určeného vodního díla“ se zrušují.
16.
V § 7 odst. 2 se vkládá nové písmeno a), které včetně poznámky pod čarou č. 9 zní:
„a)
kontaktní údaje pověřené osoby3) a osoby odpovědné za dohled2) podle § 62 odst. 4 písm. a) vodního zákona, příslušných povodňových orgánů9) a hasičského záchranného sboru příslušného kraje,
9)
§ 77 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní písmena a) až k) se označují jako písmena b) až l).
17.
V § 7 odst. 2 písm. b) se slova „, stabilitu a mechanickou pevnost“ nahrazují slovy „a stabilitu“.
18.
V § 7 odst. 2 se na začátek písmene c) vkládají slova „předmět a“.
19.
V § 7 odst. 2 písm. e) se slova „odborně způsobilé“ zrušují.
20.
V § 7 odst. 2 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f)
pokyny pro náhradní měření a předávání výsledků v případě výpadku monitorovacího systému, je-li na určeném vodním díle zaveden, včetně četností kontrolních verifikačních měření nebo odečtů prováděných manuálně,“.
Dosavadní písmena f) až l) se označují jako písmena g) až m).
21.
V § 8 odst. 2 se slova „pozorování a měření“ nahrazují slovy „pozorování, měření a obchůzek“ a slova „odborně způsobilé“ se zrušují.
22.
V § 8 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Výsledky všech měření, pozorování a obchůzek se na vodním díle uchovávají po celou dobu trvání vodního díla.“.
23.
V § 9 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
V odůvodněných případech může pověřená osoba3) v programu dohledu snížit četnost obchůzek nebo ji upravit tak, aby lépe vyhovovala klimatickým podmínkám, zatěžovacímu stavu a charakteru určeného vodního díla.“.
24.
V § 10 odst. 1 se slovo „rekonstrukce“ nahrazuje slovy „změny vodního díla po jeho dokončení“.
25.
V § 10 odst. 2 větě druhé se slovo „výstavby“ nahrazuje slovy „stavby nebo změny vodního díla po jeho dokončení“ a za slovo „určeného“ se vkládá slovo „vodního“.
26.
V § 11 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „Prohlídky“ vkládají slova „prováděné v rámci dohledu podle § 62 odst. 4 písm. b) vodního zákona“.
27.
V § 11 odst. 1 písm. a) se slova „, stabilitě a mechanické povinnosti“ nahrazují slovy „a stabilitě“.
28.
V § 11 odst. 2 se slova „, stability a mechanické povinnosti“ nahrazují slovy „a stability“.
29.
V § 11 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
O prohlídce určeného vodního díla se pořizuje zápis, jehož obsah stanoví příloha č. 4 k této vyhlášce.“.
30.
V § 12 úvodní části ustanovení se slova „I. a II. kategorie“ nahrazují slovy „I. až III. kategorie“.
31.
V § 12 písm. a) se slova „k zhodnocení ve stanovených termínech,“ nahrazují slovy „a předává je ke zhodnocení pověřené osobě3) v termínech stanovených programem dohledu,“.
32.
V § 12 se na konci textu písmene c) doplňují slova „účastní se jich a pořizuje z nich zápis,“.
33.
V § 12 písm. d) se slova „odborně způsobilou“ zrušují a slova „, stabilitu a mechanickou pevnost“ se nahrazují slovy „a stabilitu“.
34.
V § 12 písm. e) se slova „odborně způsobilou“ zrušují.
35.
V příloze č. 1 v nadpisu se slovo „určeného“ zrušuje.
36.
V příloze č. 2 písm. a) se za slovo „stabilita“ vkládají slova „vzdouvací konstrukce a souvisejících objektů“.
37.
V příloze č. 2 se písmena b) a k) zrušují.
Dosavadní písmena c) až l) se označují jako písmena b) až j).
38.
V příloze č. 2 se na začátek písmene j) vkládají slova „stav a funkci bezpečnostních a výpustných zařízení10), jejich ovládání a kapacitu zařízení ve srovnání s platnými normativy“.
Poznámka pod čarou č. 10 zní:
„10)
TNV 75 2935 Posuzování bezpečnosti vodních děl při povodních.“.
39.
V příloze č. 2 v textu I. kategorie se slova „odborně způsobilá“ zrušují.
40.
V příloze č. 3 bodu 1 písm. a) se slovo „rekonstrukce“ nahrazuje slovy „změny vodního díla po jeho dokončení“.
41.
V příloze č. 3 bodu 2 písm. c) a bodu 5 písm. h) se slova „, stabilitu a mechanickou pevnost“ nahrazují slovy „a stabilitu“.
42.
V příloze č. 3 bodu 5 písm. g) se slovo „podkladů“ nahrazuje slovem „podkladů10)“.
43.
Příloha č. 4 zní:
„Příloha č. 4 k vyhlášce č. 471/2001 Sb.
NÁLEŽITOSTI ZÁPISU Z PROHLÍDKY
1.
Základní náležitosti
a)
datum konání prohlídky,
b)
datum poslední předcházející prohlídky,
c)
seznam přítomných osob nebo prezenční listina.
2.
Základní identifikační údaje o určeném vodním díle
a)
název určeného vodního díla,
b)
vodní tok,
c)
kategorie určeného vodního díla z hlediska dohledu,
d)
katastrální území.
3.
Údaje o správě a obsluze díla – kontaktní údaje na
a)
správce, provozovatele a obsluhu určeného vodního díla,
b)
organizaci pověřenou výkonem dohledu nad určeným vodním dílem,
c)
příslušný vodoprávní úřad, popřípadě další organizace nebo osoby.
4.
Základní údaje o dokumentaci k určenému vodnímu dílu
a)
manipulační řád,
b)
provozní řád,
c)
projektová dokumentace,
d)
program dohledu a další.
5.
Stručný popis určeného vodního díla a jeho účelu.
6.
Hlavní údaje o dění na určeném vodním díle od předchozí prohlídky
a)
hydrologická situace,
b)
provozní činnost,
c)
plnění úkolů z minulé prohlídky a další.
7.
Technickobezpečnostní dohled
a)
plnění programu dohledu,
b)
výsledky dohledu za hodnocené období.
8.
Výsledek prohlídky určeného vodního díla
a)
zjištěné závady a nedostatky,
b)
uložené úkoly,
c)
návrhy opatření,
d)
náměty na zlepšení bezpečnosti a provozuschopnosti.
9.
Celkové zhodnocení stavu určeného vodního díla z hlediska bezpečnosti a provozuschopnosti a zhodnocení provádění dohledu (vyjádření fyzické osoby odpovědné za dohled2), vlastníka, popřípadě pověřené osoby3) určených vodních děl I. až III. kategorie, popřípadě zástupce vodoprávního úřadu).
10.
Jméno zapisovatele a podpisy účastníků prohlídky.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Zařazení určených vodních děl do kategorií do dne nabytí účinnosti této vyhlášky zůstávají v platnosti.
2.
Určená vodní díla podle § 3 vyhlášky č. 471/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, která nebudou podléhat dohledu podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 471/2001 Sb., ve znění této vyhlášky, podléhají dohledu do 31. srpna 2011, pokud vodoprávní úřad nestanoví kratší dobu podle § 61 odst. 5 vodního zákona.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
Ing. Fuksa v. r. |
Vyhláška č. 254/2010 Sb. | Vyhláška č. 254/2010 Sb.
Vyhláška, kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí
Vyhlášeno 31. 8. 2010, datum účinnosti 1. 10. 2010, částka 92/2010
* § 1 - Vinařské podoblasti
* § 2 - Vinařské obce a viniční tratě a jejich územní vymezení
* § 3 - Přechodné ustanovení
* § 4 - Zrušovací ustanovení
* § 5 - Účinnost k vyhlášce č. 254/2010 Sb.
Aktuální znění od 5. 6. 2018 (80/2018 Sb.)
254
VYHLÁŠKA
ze dne 25. srpna 2010,
kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 42 zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb. a zákona č. 215/2006 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 4 odst. 4 písm. a), b) a c) zákona:
§ 1
Vinařské podoblasti
[K § 4 odst. 4 písm. a) zákona]
(1)
Vinařské podoblasti ve vinařské oblasti Morava jsou mikulovská, slovácká, velkopavlovická a znojemská.
(2)
Vinařské podoblasti ve vinařské oblasti Čechy jsou mělnická a litoměřická.
§ 2
Vinařské obce a viniční tratě a jejich územní vymezení
[K § 4 odst. 4 písm. b) a c) zákona]
(1)
Vinařské obceobce a viniční tratě v jednotlivých vinařských podoblastech jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce.
(2)
Viniční tratěViniční tratě jsou vedeny v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů1). Doklady k viničním tratímviničním tratím jsou uloženy u Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
§ 3
Přechodné ustanovení
Vína vyrobená do 31. prosince 2010 mohou být zatříděna, označena a údaje na etiketách mohou být uvedeny podle dosavadních právních předpisů.
§ 4
Zrušovací ustanovení
Vyhláška č. 324/2004 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí, včetně jejich územního vymezení, se zrušuje.
§ 5
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení.
Ministr:
Ing. Fuksa v. r.
Příloha k vyhlášce č. 254/2010 Sb.
Vinařské obce a viniční tratě v jednotlivých vinařských podoblastech
A.
VINAŘSKÁ OBLAST ČECHY
1.
Vinařská podoblast mělnická
Vinařská obec| Katastrální území| Název viniční trati
---|---|---
1\\. Benátky nad Jizerou| 1\\. Nové Benátky| 1\\. Pod zámkem
2\\. Stráň nad Jizerou
2\\. Obodř| 1\\. Akátové údolí
2\\. Bechlín| 1\\. Bechlín| 1\\. Bertýnka
2\\. Na průhonu
3\\. Piksovka
2\\. Předonín| 1\\. Bertýnka
3\\. Brambory| 1\\. Brambory| 1\\. U luhů
2\\. Nade vsí
4\\. Cerhenice| 1\\. Cerhenice| 1\\. Edvarda Beneše
5\\. Cítov| 1\\. Cítov| 1\\. Zdenčina
6\\. Dolní Beřkovice| 1\\. Dolní Beřkovice| 1\\. Beřkovská
| 2\\. Vliněves| 1\\. Beřkovská
7\\. Domousnice| 1\\. Domousnice| 1\\. U Sv. Jiří
8\\. Dřísy| 1\\. Dřísy| 1\\. Svatováclavská
9\\. Heřmanice| 1\\. Heřmanice u Vilémova| 1\\. Na kamnech
10\\. Horka I| 1\\. Horka u Žehušic| 1\\. Nad hospodou
2\\. Nad týneckou cestou
3\\. Za bažantnicí
11\\. Horušice| 1\\. Horušice| 1\\. Na jílku
2\\. Na bažantnici
3\\. U korábu
12\\. Chrudim| 1\\. Chrudim| 1\\. U Záchrany
13\\. Jeviněves| 1\\. Jeviněves| 1\\. Na vinicích
14\\. Karlštejn| 1\\. Budňany| 1\\. Plešivec
2\\. Vrše
3\\. Rešna
15\\. Klučov| 1\\. Klučov u Českého Brodu| 1\\. Malá vinice
2\\. Šutrák
3\\. Velká vinice
16\\. Kly| 1\\. Kly| 1\\. Kelská
2\\. Záboří II.
2\\. Záboří u Kel| 1\\. Kelská
2\\. Záboří I.
3\\. Záboří II.
17\\. Konárovice| 1\\. Konárovice| 1\\. V hájku
2\\. Zadní zájezd
18\\. Kralupy nad Vltavou| 1\\. Mikovice u Kralup nad Vltavou| 1\\. Nad vinicí
2\\. Zeměchy u Kralup nad Vltavou| 1\\. Velký kus
19\\. Kuks| 1\\. Kuks| 1\\. Nad zámkem
20\\. Kutná Hora| 1\\. Kutná Hora| 1\\. U všech svatých
2\\. Pod chrámem sv. Barbory
3\\. U sv. Trojice
4\\. Pod Kuklíkem
2\\. Sedlec u Kutné Hory| 1\\. Nad kapličkou
21\\. Liběchov| 1\\. Ješovice| 1\\. Ješovická
2\\. Liběchov| 1\\. Liběchovská
2\\. Budyně
3\\. Pod kostelíčkem
22\\. Litoboř| 1\\. Litoboř| 1\\. Pod Hromobitkou
23\\. Loděnice| 1\\. Loděnice u Berouna| 1\\. Kněží hora
24\\. Loucká| 1\\. Loucká| 1\\. Vidrholec
25\\. Máslovice| 1\\. Máslovice| 1\\. Dolská
26\\. Mělník| 1\\. Mělník| 1\\. Vehlovská
2\\. Klamovka
3\\. Neuberská
4\\. Na bílých břehách
5\\. Městská
6\\. Turbovická
2\\. Vehlovice| 1\\. Labská
2\\. Klamovka
27\\. Otmíče| 1\\. Otmíče| 1\\. Pod Otmíčskou horou
28\\. Praha| 1\\. Dejvice| 1\\. Baba
2\\. Hradčany| 1\\. Svatojánská
3\\. Malá Strana| 1\\. Svatováclavská vinice
4\\. Modřany| 1\\. Modřanská vinice
5\\. Troja| 1\\. Svatá Klára
2\\. Salabka
6\\. Vinohrady| 1\\. Gröbovka
7\\. Vysočany| 1\\. Pod Prosekem
29\\. Slabce| 1\\. Slabce| 1\\. Balkán
30\\. Slaný| 1\\. Blahotice| 1\\. Ovčáry
2\\. Kvíc| 1\\. Na křížku
3\\. Slaný| 1\\. Ovčáry
31\\. Srbsko| 1\\. Srbsko u Karlštejna| 1\\. Na vinicích
2\\. U besídek
32\\. Sudovo Hlavno| 1\\. Sudovo Hlavno| 1\\. Vinum Palladium
33\\. Svatý Mikuláš| 1\\. Svatý Mikuláš| 1\\. U borku
34\\. Štětí| 1\\. Počeplice| 1\\. Na Pelunce
2\\. Na Liběchovské cestě
35\\. Tuhaň| 1\\. Tuhaň| 1\\. Na Raholinách
36\\. Velký Borek| 1\\. Skuhrov u Mělníka| 1\\. Turbovická
37\\. Vinaře| 1\\. Vinaře| 1\\. Na příčce
38\\. Vinařice| 1\\. Vinařice u Kladna| 1\\. Vinařická hora
2\\. Na paloučkách
3\\. V řádcích
4\\. V trníčkách
39\\. Zbiroh| 1\\. Zbiroh| 1\\. Zámecká
40\\. Žehušice| 1\\. Žehušice| 1\\. Na skále
2.
Vinařská podoblast litoměřická
Vinařská obec| Katastrální území| Název viniční trati
---|---|---
1\\. Bělušice| 1\\. Bělušice u Mostu| 1\\. Vinice Lenka
2\\. Vinice Klára
3\\. Vinice velká Anna
4\\. Vinice Lucie
5\\. Vinice Vendula
6\\. Vinice Muškát
7\\. Vinice malá Anna
2\\. Blšany u Loun| 1\\. Blšany u Loun| 1\\. Pod Chlumem
3\\. Brzánky| 1\\. Brzánky| 1\\. Sovice
2\\. Labské stráně
4\\. Březno| 1\\. Březno u Chomutova| 1\\. Zámecká
2\\. Stranná u Nechranic| 1\\. Zámecká
5\\. Hoštka| 1\\. Hoštka| 1\\. Labské vinice
2\\. Bauška
2\\. Kochovice| 1\\. Kochov
6\\. Chbany| 1\\. Poláky| 1\\. Vamperk
7\\. Chlumčany| 1\\. Chlumčany u Loun| 1\\. Pod Chlumem
8\\. Kadaň| 1\\. Kadaň| 1\\. Zlatý vrch
2\\. Nad meandrem
3\\. Svatováclavská trať
4\\. Na vinici
2\\. Tušimice| 1\\. Běšická trať
3\\. Úhošťany| 1\\. Pod Purperkem
9\\. Klapý| 1\\. Klapý| 1\\. Pod Hazmburkem
10\\. Kozly| 1\\. Kozly u Loun| 1\\. Vinice Lenka
11\\. Kyškovice| 1\\. Kyškovice| 1\\. Lis
12\\. Libědice| 1\\. Libědice| 1\\. Svatovítská
13\\. Liběšice| 1\\. Dolní Chobolice| 1\\. Dolnochobolická
2\\. Horní Chobolice| 1\\. Pod Sedlem
2\\. Hornochobolická
14\\. Libochovany| 1\\. Libochovany| 1\\. Pod Hrádkem
2\\. U třech křížů
15\\. Litoměřice| 1\\. Litoměřice| 1\\. Pod Radobýlem
2\\. Labská stráň
3\\. Pod šancemi
16\\. Lovosice| 1\\. Lovosice| 1\\. Pod Lovošem
17\\. Malé Žernoseky| 1\\. Malé Žernoseky| 1\\. Na Dobraji
18\\. Malíč| 1\\. Malíč| 1\\. Malíč
19\\. Michalovice| 1\\. Michalovice u Velkých Žernosek| 1\\. U vodárny
2\\. U cihelny
3\\. Na vinici
20\\. Most| 1\\. Čepirohy| 1\\. Vinice Barbora
2\\. Vinice Mariana
3\\. Vinice Libuše
4\\. Vinice sv. Jiří
2\\. Most II| 1\\. Vinice Matčina
2\\. Široký vrch
3\\. Hněvín
3\\. Rudolice nad Bílinou| 1\\. Vinice sv. Vavřince
21\\. Obrnice| 1\\. Obrnice| 1\\. Osecká vinice
22\\. Pětipsy| 1\\. Pětipsy| 1\\. Vamperk
23\\. Polepy| 1\\. Encovany| 1\\. Holý vrch
2\\. Pod skalkou
3\\. Prachová
24\\. Raná| 1\\. Raná u Loun| 1\\. Oblík
25\\. Roudnice nad Labem| 1\\. Roudnice nad Labem| 1\\. Zámecká
26\\. Trnovany| 1\\. Trnovany u Litoměřic| 1\\. Trnovanská
2\\. Pod silnicí
3\\. Za viaduktem
4\\. Na 13-ti
27\\. Třebenice| 1\\. Mrsklesy| 1\\. Pod Lipskou horou
2\\. Třebenice| 1\\. Pod Košťálovém
28\\. Třebívlice| 1\\. Šepetely| 1\\. Pod Šepetelským vrchem
2\\. Třebívlice| 1\\. Vinice
2\\. Koskov
29\\. Ústí nad Labem| 1\\. Mojžíř| 1\\. Kozí vrch
30\\. Velké Žernoseky| 1\\. Velké Žernoseky| 1\\. Velká Vendule
2\\. Malá Vendule
3\\. Mariánská
4\\. Kostelní
5\\. Pod Třešňovkou
6\\. U Lomu
7\\. Na Jámě
31\\. Vilémov| 1\\. Vinaře u Kadaně| 1\\. Vinařická trať
32\\. Vrbice| 1.Vetlá| 1\\. Sovice
2\\. Labské vinice
33\\. Zahrádky| 1\\. Zahrádky u České Lípy| 1\\. Mariánov
34\\. Žalhostice| 1\\. Žalhostice| 1\\. Pod Radobýlem
2\\. Nad školou
35\\. Židovice| 1\\. Židovice nad Labem| 1\\. Na Bulfu
2\\. Na terasách
3\\. Na viničkách
B.
VINAŘSKÁ OBLAST MORAVA
1.
Vinařská podoblast mikulovská
Vinařská obec| Katastrální území| Název viniční trati
---|---|---
1\\. Bavory| 1\\. Bavory| 1\\. Pod Pálavou
2\\. Slunečná
3\\. Růžová
4\\. Maliny
5\\. Anenský vrch
6\\. U rybníčka
7\\. Pod státní
2\\. Brod nad Dyjí| 1\\. Brod nad Dyjí| 1\\. Lusy
2\\. Dunajovický kopec
3\\. Brodské stráně
3\\. Březí| 1\\. Březí u Mikulova| 1\\. Ořechová hora
2\\. Liščí vrch
4\\. Bulhary| 1\\. Bulhary| 1\\. Nad sklepy
2\\. Doubrava
3\\. Na pískách
4\\. Panské
5\\. Podlesí
6\\. Zahrady
5\\. Dobré Pole| 1\\. Dobré Pole| 1\\. Brodsko
2\\. Rosentické
3\\. Staré
4\\. Daniel
6\\. Dolní Dunajovice| 1\\. Dolní Dunajovice| 1\\. Ořechová hora
2\\. Pod Slunným vrchem
3\\. Dunajovský kopec
4\\. Kraví hora
5\\. Mlýnská
6\\. Zimní vrch
7\\. Plotny
7\\. Dolní Věstonice| 1\\. Dolní Věstonice| 1\\. Za humny
2\\. U kapličky
3\\. Pod Pálavou
4\\. U třech panen
8\\. Drnholec| 1\\. Drnholec| 1\\. U křížku
2\\. Výsluní
3\\. Šibeniční vrch
4\\. Sluneční vrch
5\\. Hajdy na jamách
6\\. Šternberg
9\\. Hlohovec| 1\\. Hlohovec| 1\\. Stará hora
2\\. Deliče
3\\. Šulaperk
10\\. Horní Věstonice| 1\\. Horní Věstonice| 1\\. Pod Martinkou
2\\. Pod Děvínem
3\\. U Venuše
11\\. Ivaň| 1\\. Ivaň| 1\\. Aeibis
12\\. Jevišovka| 1\\. Jevišovka| 1\\. Stará hora
2\\. Dražice
3\\. Rebry
13\\. Klentnice| 1\\. Klentnice| 1\\. Bavorsko
2\\. Stará hora
3\\. Pod Klentnicí
4\\. Pod lomem
5\\. Nad sv. Leonardem
14\\. Lednice| 1\\. Lednice na Moravě| 1\\. Končiny
2\\. Terasy
3\\. U Červené studánky
4\\. Hlohovsko
5\\. Ve starých
6\\. Na Valtické
7\\. Farské
15\\. Mikulov| 1\\. Mikulov na Moravě| 1\\. Pod Svatým kopečkem I
2\\. Pod Svatým kopečkem II
3\\. Valtická
4\\. Pod valtickou
5\\. Milovická
6\\. Za cihelnou
7\\. Mariánský kopec
8\\. Šibeniční vrch
9\\. Pod Mušlovém
10\\. Turold
11\\. Brněnská
12\\. Za Turoldem
13\\. Svatá
14\\. Kienberg
16\\. Milovice| 1\\. Milovice u Mikulova| 1\\. Nad rybníkem
2\\. Špičák
3\\. U cihelny
4\\. Pod strážným vrchem
5\\. Strážný vrch
6\\. Milovické terasy
7\\. Nad sklepy
17\\. Novosedly| 1\\. Novosedly na Moravě| 1\\. U Božích muk
2\\. Stará hora
3\\. Růžová hora
4\\. Nad Sklepy
5\\. Slunečná
6\\. Janův vrch
7\\. Kamenný vrch
18\\. Nový Přerov| 1\\. Nový Přerov| 1\\. Na štrekách
2\\. Langewarte
19\\. Pasohlávky| 1\\. Mušov| 1\\. Římský vrch
2\\. Pasohlávky| 1\\. Ovčárna
2\\. U akátového lesa
20\\. Pavlov| 1\\. Pavlov u Dolních Věstonic| 1\\. Pod Pannama
2\\. Nad jezerem
3\\. Pod Pálavou
4\\. Slunný vrch
5\\. U Božích muk
6\\. Nová hora
7\\. Stará hora
8\\. Na výsluní
9\\. Sahara
21\\. Perná| 1\\. Perná| 1\\. Věstonsko
2\\. U Spálené hospody
3\\. Purmice
4\\. Goldhamer
5\\. Železná
6\\. Kotelná
7\\. Levá Klentnická
8\\. Pravá Klentnická
9\\. Nad sokolovnou
10\\. U Mikuláška
11\\. Bergrus
12\\. U Boží muky
13\\. Na statkách
14\\. Levá Bavorská
15\\. Pravá Bavorská
16\\. U kapličky
17\\. Zahrady
22\\. Pohořelice| 1\\. Nová Ves u Pohořelic| 1\\. Karlovy kopce
2\\. Staré vinohrady
3\\. Vlasaticko
4\\. Drnholecko
2\\. Smolín| 1\\. Vinohrádky
2\\. Kamínka
23\\. Popice| 1\\. Popice| 1\\. Ráfle
2\\. Mitrberk
3\\. Stará hora
4\\. Svidrunk
5\\. Panenský kopec
6\\. Unédy
7\\. Sonberk
8\\. Písky
24\\. Pouzdřany| 1\\. Pouzdřany| 1\\. Kolby
2\\. Stará hora
3\\. Grunty
25\\. Přibice| 1\\. Přibice| 1\\. Vinohrady
2\\. Přední
3\\. Podsedky
4\\. Čtvrtky
26\\. Sedlec| 1\\. Sedlec u Mikulova| 1\\. U třešňové aleje
2\\. Stolová hora
3\\. Zátiší-Hliník
4\\. Kotel
5\\. Nad Nesytem
6\\. Štabery
7\\. Sedlecko
8\\. U Ovčárny
27\\. Strachotín| 1\\. Strachotín| 1\\. Nad sklepy
2\\. Šusfeldy
3\\. U hřiště
4\\. Kolimberk
5\\. Kraví hora
28\\. Valtice| 1\\. Úvaly u Valtic| 1\\. Kamenné hory
2\\. Hůrka
3\\. Pod Sluneční horou
4\\. Sonnenberg
5\\. Nad mlýnem
6\\. Pánský kopec
7\\. Za humny
8\\. Staré hory
9\\. U cihelny
10\\. Jižní svahy
2\\. Valtice| 1\\. Nad peklem
2\\. Terasy u Křížového sklepu
3\\. Pod Reistnou
4\\. Knížecí vyhlídka
5\\. Hintertály
6\\. Jižní svahy
7\\. Terasy u hranic
8\\. Sacny
9\\. Kačisdorfské pole
10\\. Horní čtvrtě
11\\. Culisty-Dlúhé
12\\. Hájky
13\\. U sv. Anny
14\\. Fojtova studna
29\\. Vlasatice| 1\\. Vlasatice| 1\\. Novoveské vinohrady
2\\. Branišovské vinohrady
3\\. Pohořelické vinohrady
30\\. Vranovice| 1\\. Vranovice nad Svratkou| 1\\. Vinohrádky
2\\. Podsedky
3\\. Žlebské
4\\. Kopečky
2.
Vinařská podoblast slovácká
Vinařská obec| Katastrální území| Název viniční trati
---|---|---
1\\. Archlebov| 1\\. Archlebov| 1\\. Malíny
2\\. Dubová
3\\. Panský
4\\. Padělky
2\\. Babice| 1\\. Babice u Uherského Hradiště| 1\\. Palatky
3\\. Blatnice pod Svatým Antonínkem| 1\\. Blatnice pod Svatým Antonínkem| 1\\. Kamenice
2\\. Antonínek
3\\. Stará hora
4\\. Floriánky
5\\. Rybníčky
6\\. Nadhájčí
7\\. Dílce
8\\. Roháče
9\\. Humna
4\\. Blatnička| 1\\. Blatnička| 1.Vinohrádky
2\\. Novosady
3\\. Závaliska
5\\. Boršice| 1\\. Boršice u Buchlovic| 1\\. Radovany
2\\. Staré hory
3\\. Vinašovi
4\\. Horky
6\\. Boršice u Blatnice| 1\\. Boršice u Blatnice| 1\\. Cerekve
2\\. Jasenová
3\\. Molvy
4\\. Rovně
5\\. Zábřeží
6\\. Za hájem
7\\. Břeclav| 1\\. Břeclav| 1\\. Padělky
2\\. Prostřední čtvrtky
3\\. Na Širokých
4\\. U Letiště
2\\. Charvátská Nová Ves| 1\\. Ritopeky
3\\. Poštorná| 1\\. Dlouhé vrchy
2\\. Kolonie
8\\. Břestek| 1\\. Břestek| 1\\. Stráně
2\\. Soudné
3\\. Frejunky
9\\. Buchlovice| 1\\. Buchlovice| 1\\. Nové hory
2\\. Staré hory
3\\. Váhovy
4\\. Čertoryje
5\\. Nové sady
6\\. Honěcko
10\\. Bukovany| 1\\. Bukovany u Kyjova| 1\\. Bukovanská hora
2\\. Díly
11\\. Bzenec| 1\\. Bzenec| 1\\. Novosady
2\\. Starý hrad
3\\. Prostřední hory
4\\. Kněží hora
5\\. Horní hory
6\\. Hašneky
7\\. Zadní hora
12\\. Čejč| 1\\. Čejč| 1\\. Brněnka
2\\. V Malých
3\\. Hrubé
4\\. Kopce
13\\. Čeložnice| 1\\. Čeložnice| 1\\. Čeložnický
2\\. Horky
14\\. Dambořice| 1\\. Dambořice| 1\\. Dlouhé hony
2\\. Břístí
3\\. Líchy
4\\. Lepiny
5\\. Oulehle
6\\. Sádek
7\\. Maškovec
15\\. Dolní Bojanovice| 1\\. Dolní Bojanovice| 1\\. Staré hory
2\\. Přední hora
3\\. Zadní hora
4\\. Zvolence
16\\. Domanín| 1\\. Domanín| 1\\. Slíny
2\\. Krefty
3\\. Vinohrádka
4\\. Pusté
5\\. Stará hora
6\\. Humna
17\\. Dražůvky| 1\\. Dražůvky| 1\\. Havránky
18\\. Dubňany| 1\\. Dubňany| 1\\. Díly u Barnavé kůlny
19\\. Hluk| 1\\. Hluk| 1\\. Husí Hora
2\\. Staré Hory-Štěpnice
3\\. Babí Hora
4\\. Vinné Hůry
20\\. Horní Lapač| 1\\. Horní Lapač| 1\\. Meziříčko
2\\. Hájek
3\\. Boří
21\\. Hostějov| 1\\. Hostějov| 1\\. Stará hora
2\\. Zbytky
22\\. Hovorany| 1\\. Hovorany| 1\\. Díly za vinohrady
2\\. Staré hory
3\\. Podvinohradí
4\\. Dolní padělky
5\\. Zadní díly
6\\. Hovoransko
23\\. Hradčovice| 1\\. Hradčovice| 1\\. Klusince
2\\. Tobolky
24\\. Hroznová Lhota| 1\\. Hroznová Lhota| 1\\. Radošov
2\\. Kopce
25\\. Hrubá Vrbka| 1\\. Hrubá Vrbka| 1\\. Záblatí
26\\. Hrušky| 1\\. Hrušky| 1\\. Hastrmany
2\\. Újezd
3\\. Písky
4\\. Podsedky
27\\. Hýsly| 1\\. Hýsly| 1\\. Moštěnsko
2\\. Hýselská hora
28\\. Jalubí| 1\\. Jalubí| 1\\. Čtvrtě za kostelem
2\\. Podhoří
3\\. Vinohrádky
29\\. Ježov| 1\\. Ježov| 1\\. Kuče
2\\. Vrchní hora
3\\. Horky
30\\. Josefov| 1\\. Josefov u Hodonína| 1\\. Roztrhanské
2\\. Kukvička
3\\. Homole
4\\. Žídliky u Nechor
31\\. Karlín| 1\\. Karlín na Moravě| 1\\. Vinohrady
2\\. Díly
32\\. Kelčany| 1\\. Kelčany| 1\\. Hory nad Újezdem
2\\. Hory nad pastviskem
3\\. Krátké
33\\. Kněždub| 1\\. Kněždub| 1\\. Paúčené
34\\. Kněžpole| 1\\. Kněžpole u Uherského Hradiště| 1\\. Úzké
35\\. Koryčany| 1\\. Blišice| 1\\. Přední vinohrady
2\\. Jestřabice| 1\\. Kopanice
2\\. Šibenice
3\\. Kuče
36\\. Kostelec| 1\\. Kostelec u Kyjova| 1\\. Nová hora
2\\. Vinohrádky
3\\. Stará hora
4\\. Pod kostelem
5\\. Křakov
6\\. Klíny
37\\. Kostice| 1\\. Kostice| 1\\. Díly
2\\. Vinohrady
38\\. Kozojídky| 1\\. Kozojídky| 1\\. Vinohrádky
39\\. Kudlovice| 1\\. Kudlovice| 1\\. Podhradčí-Bředské
2\\. Ohrazené
3\\. Paňháje
40\\. Kunovice| 1\\. Kunovice u Uherského Hradiště| 1\\. Stará hora
2\\. Nová hora
41\\. Kyjov| 1\\. Bohuslavice u Kyjova| 1\\. Kameníky
2\\. Lysá hora
3\\. Stará hora
2\\. Boršov u Kyjova| 1\\. Domácí
3\\. Kyjov| 1\\. Polámaný
4\\. Nětčice u Kyjova| 1\\. Choboty
42\\. Labuty| 1\\. Labuty| 1\\. Čtvrtky
2\\. Labutská hora
43\\. Ladná| 1\\. Ladná| 1\\. Vinohrady
44.Lanžhot| 1\\. Lanžhot| 1\\. Strážové hony
45\\. Lipov| 1\\. Lipov| 1\\. Nová hora
2\\. Radostná
3\\. Kvítkovec
4\\. Horní Padělky
5\\. Hájové
6\\. Slakovská
7\\. Nivky
8\\. Trstěné
9\\. Dlouhé pole
10\\. Stará hora
11\\. Záhumenice
46\\. Louka| 1\\. Louka u Ostrohu| 1\\. Dolní hora
2\\. Stará hora
3\\. Nadkútí
47\\. Lovčice| 1\\. Lovčice u Kyjova| 1\\. Lovecký
2\\. Zahrádky
48\\. Lužice| 1\\. Lužice u Hodonína| 1\\. Záhumenice
2\\. Kratiny
3\\. Na strání
49\\. Mikulčice| 1\\. Mikulčice| 1\\. Kněžské
50\\. Milotice| 1\\. Milotice u Kyjova| 1\\. Šidleny
2\\. Kopce
3\\. Nad pijánkem
4\\. Jiříkovsko
5\\. Slatiny
51\\. Mistřice| 1\\. Javorovec| 1\\. Javorovský Padělek
2\\. Mistřice I| 1\\. Kopce
2\\. Mistřický Padělek
52\\. Modrá| 1\\. Modrá u Velehradu| 1\\. Vinohrady
2\\. Na Díle
53\\. Moravany| 1\\. Moravany u Kyjova| 1\\. Paniháje
2\\. Vinohrady
54\\. Moravská Nová Ves| 1\\. Moravská Nová Ves| 1\\. Stará hora
2\\. Vinohrady
3\\. Kněžské
55\\. Moravský Písek| 1\\. Moravský Písek| 1\\. Hučnice
2\\. Novosady
56\\. Mutěnice| 1\\. Mutěnice| 1\\. Mutěnská hora
2\\. Vyšicko
3\\. Dubňanská hora
4\\. Úlehle
5\\. Hraničky
57\\. Napajedla| 1\\. Napajedla| 1\\. Stará hora
2\\. Radovany
3\\. Svatojánky-Hamry
4\\. Dubová
58\\. Násedlovice| 1\\. Násedlovice| 1\\. Nová hora
2\\. Stará hora
3\\. Oulehla
59\\. Nedakonice| 1\\. Nedakonice| 1\\. Zadní díly
2\\. Široké
3\\. Díly od Polešovic
60\\. Nechvalín| 1\\. Nechvalín| 1\\. Borový čtvrtě
2\\. Kučky
3\\. Lovecký
61\\. Nenkovice| 1\\. Nenkovice| 1\\. Nenkůvky
2\\. Novosády
3\\. Hejdy
4\\. Syslovce
5\\. Prostřední
62\\. Nový Poddvorov| 1\\. Nový Poddvorov| 1.Vinohrádky
2\\. Podkovné
63\\. Ořechov| 1\\. Ořechov u Uherského Hradiště| 1\\. Cimburky
2\\. Háje
3\\. Čtvrtky
64\\. Ostrovánky| 1\\. Ostrovánky| 1\\. Čtvrtě od Věteřova
2\\. Brněnka
3\\. Zálesky
4\\. Hájky
65\\. Ostrožská Lhota| 1\\. Ostrožská Lhota| 1\\. Stará hora
2\\. Hradíšťka
66\\. Ostrožská Nová Ves| 1\\. Ostrožská Nová Ves| 1\\. Šotorec
2\\. Vinné húry
67\\. Osvětimany| 1\\. Osvětimany| 1\\. Nádborová
2\\. Včelařky-Jahodná
3\\. Jahodná
4\\. Niva
68\\. Petrov| 1\\. Petrov u Hodonína| 1\\. Novosády zadní
2\\. Veselé
3\\. Růžené
4\\. Tmice
69\\. Pohořelice| 1\\. Pohořelice u Napajedel| 1\\. Vinohrady
2\\. Vinohrádky
3\\. Bělcov
70\\. Polešovice| 1\\. Polešovice| 1\\. Růženy
2\\. Staré Hory
3\\. Újezdy
4\\. Míšky
5\\. Slunečné
6\\. Nové Hory
7\\. Novosady
71\\. Prušánky| 1\\. Prušánky| 1\\. Nechory
2\\. Úlehle
3\\. Podkovné
4\\. Čtvrtky
72\\. Ratíškovice| 1\\. Ratíškovice| 1\\. Hrubé pole
2\\. Nácestky
3\\. Díly
4\\. Náklo
73\\. Rohatec| 1\\. Rohatec| 1\\. U zásady
2\\. Kratiny
3\\. Padělky
74\\. Skalka| 1\\. Skalka u Kyjova| 1\\. Pod polem
2\\. Skalecká hora
3\\. Čtvrtky
4\\. Nadskalí
75\\. Skoronice| 1\\. Skoronice| 1\\. Krátké
2\\. Na Macháčku
3\\. Příčky
4\\. Slíny
76\\. Sobůlky| 1\\. Sobůlky| 1\\. Staré hory
2\\. Buriánky
3\\. Padělky
77\\. Spytihněv| 1\\. Spytihněv| 1.Vinohrádky
78\\. Staré Město| 1\\. Staré Město u Uherského Hradiště| 1\\. Vinohrady
79\\. Starý Poddvorov| 1\\. Starý Poddvorov| 1\\. Krásná hora
2\\. Nové vinohrady
3\\. Remíz
80\\. Stavěšice| 1\\. Stavěšice| 1\\. Kopečníky
2\\. Čtvrtě
3\\. Dubový
4\\. Červenice
81\\. Strážnice| 1\\. Strážnice na Moravě| 1\\. Podkovné
2\\. Žerotíny
3\\. Teplé
4\\. Dolní hory
5\\. Růžené
6\\. Stračinky
7\\. Horní hory
8\\. Svárové
9\\. Frisáky
82\\. Strážovice| 1\\. Strážovice| 1\\. Stará hora
2\\. Křižovský
83\\. Stříbrnice| 1\\. Stříbrnice u Uherského Hradiště| 1\\. Dolce
2\\. Magaše
84\\. Sudoměřice| 1\\. Sudoměřice| 1\\. Díly za zahradou
2\\. Vápenky
3\\. Staré hory
85\\. Svatobořice-Mistřín| 1\\. Mistřín| 1\\. Stará hora
2\\. Vinohrady
3\\. Újezd
4\\. Žitné hony
2\\. Svatobořice| 1\\. Čtvrtky
2\\. Tabule
3\\. Losky
4\\. Hampíse
5\\. Příčky od Kyjova
6\\. Přední nivy
7\\. Hušpery
86\\. Syrovín| 1\\. Syrovín| 1\\. Lysiny
2\\. Stará hora
3\\. Písky
87\\. Šardice| 1\\. Šardice| 1\\. Hejdy
2\\. Kameny
3\\. Dubový-Červenice
4\\. Požární čtvrtě
5\\. Padělky
6\\. Bařinové čtvrtě
7\\. Hrubý kopec
8\\. Špitálka
88\\. Tasov| 1\\. Tasov nad Veličkou| 1\\. Hora zaječí
2\\. Stará hora
89\\. Těmice| 1\\. Těmice u Hodonína| 1\\. Nad humny
2\\. Dlouhé krajinky
3\\. Bohůvky
90\\. Terezín| 1\\. Terezín u Čejče| 1\\. Násedlovsko
2\\. Přídanky
3\\. Zadní trať díly
4\\. Doliny
91\\. Topolná| 1\\. Topolná| 1\\. Bůrovy
92\\. Traplice| 1\\. Traplice| 1\\. Žlébky-Široký
2\\. V rovinách
93\\. Tučapy| 1\\. Tučapy| 1\\. Záhumenice
2\\. Stará hora
94\\. Tupesy| 1\\. Tupesy na Moravě| 1\\. Staré hory
2\\. Díly nad loukami
3\\. Díly nad pastviskem
4\\. Bílé hory
5\\. Za humny
95\\. Tvarožná Lhota| 1\\. Tvarožná Lhota| 1\\. Vrchy
2\\. Šumberky
3\\. Důbrava
4\\. Důbravka
96\\. Tvrdonice| 1\\. Tvrdonice| 1\\. Nové vinohrady
2\\. Staré vinohrady
3\\. Padělky
4\\. Boří les
97\\. Týnec| 1\\. Týnec na Moravě| 1\\. Stará hora
2\\. Hájek
98\\. Uherské Hradiště| 1\\. Mařatice| 1\\. Prostřední hora
2\\. Soví hora
2\\. Míkovice nad Olšavou| 1\\. Přední vinohrady
2\\. Zadní vinohrady
3\\. Sady| 1\\. Vinohrady
4\\. Vésky| 1\\. Vrbky
99\\. Uherský Ostroh| 1\\. Kvačice| 1\\. Obora
2\\. Ostrožské Předměstí| 1\\. Lán-kolonie
2\\. Plachty
100\\. Uhřice| 1\\. Uhřice u Kyjova| 1\\. Staré hory
2\\. Novosady
3\\. Čtvrtě
101\\. Újezdec| 1\\. Újezdec u Osvětiman| 1\\. Stará hora
2\\. Dašovy
3\\. Padělky
102\\. Vacenovice| 1\\. Vacenovice u Kyjova| 1\\. Vinohrádky
103\\. Vážany| 1\\. Vážany u Uherského Hradiště| 1\\. Achtele
104\\. Velehrad| 1\\. Velehrad| 1\\. Přední hora
105\\. Velký Ořechov| 1\\. Velký Ořechov| 1\\. Kučovaniny
2\\. Vinohrady
106\\. Veselí nad Moravou| 1\\. Milokošť| 1\\. Borky
2\\. Veselí-Předměstí| 1\\. Třetí hony
2\\. Pod Radošovem
3\\. Zarazice| 1\\. Lišky
107\\. Věteřov| 1\\. Věteřov| 1\\. Novosady
2\\. Vinohrádky
3\\. Homole
4\\. Nové hory
5\\. Veselí
108\\. Vlčnov| 1\\. Vlčnov| 1\\. Stará hora
2\\. Pod Kojiny
109\\. Vlkoš| 1\\. Vlkoš u Kyjova| 1\\. Zmoliska
2\\. Padělky nad Zmolisky
3\\. Malé nivy
4\\. Hrubé padělky
5\\. Malé padělky
6\\. Krejty
7\\. Achtele
8\\. Horolise
9\\. Pod Vysoků
10\\. Obecňáky
110\\. Vnorovy| 1\\. Lidéřovice na Moravě| 1\\. U svaté Anny
2\\. Vinice za sadem
2\\. Vnorovy| 1\\. Za vinohrady
2\\. Spinecko
3\\. Prostřední hora
4\\. Staré hory
5\\. Nivky
6\\. Žleby
7\\. Roviny
8\\. Vinice za sadem
111\\. Vracov| 1\\. Vracov| 1\\. Kopec
2\\. Klínky
3\\. Vinohrady u Panny Marie
4\\. Hliníky u Křivolánu
5\\. Hory
112\\. Vřesovice| 1\\. Vřesovice| 1\\. Stéblová
2\\. Újezdy
3\\. Nad Hačky
4\\. Stará hora
113\\. Zlechov| 1\\. Zlechov| 1\\. Žleby
2\\. Na Tupesy
3\\. Za řadovkami
4\\. Kout
5\\. Horky
114\\. Žádovice| 1\\. Žádovice| 1\\. Fěruňk
115\\. Žarošice| 1\\. Žarošice| 1\\. Maliny
2\\. Syslůvky
3\\. Staré hory
4\\. Nové hory
116\\. Ždánice| 1\\. Ždánice| 1\\. Staré hory
2\\. Nová hora
3\\. Koutný
4\\. Dubová hora
5\\. Habrůvky
117\\. Želetice| 1\\. Želetice u Kyjova| 1\\. Kamenec
2\\. Želítky
3\\. Masný kopec
118\\. Žeravice| 1\\. Žeravice u Kyjova| 1\\. Býková hora
2\\. Hradiska
3\\. Zadní hory
3.
Vinařská podoblast velkopavlovická
Vinařská obec| Katastrální území| Název viniční trati
---|---|---
1\\. Blučina| 1\\. Blučina| 1\\. Vyšavy
2\\. Staré hory
3\\. Štumberk
4\\. Kyperky
5\\. Cézavy
2\\. Boleradice| 1\\. Boleradice| 1\\. Dukejský
2\\. Nové hory
3\\. Psinky
4\\. Hora Šejby
5\\. Víckov
6\\. Hrady
3\\. Borkovany| 1\\. Borkovany| 1\\. Otnické žleby
2\\. Čertovy žleby
3\\. Hora Veselá
4\\. Hora Friedberg
5\\. Obecňáčky
6\\. Ztracená pole
7\\. Pole od Šitbořic
8\\. Rozehnálky
4\\. Bořetice| 1\\. Bořetice u Hustopečí| 1\\. Terasy
2\\. Kraví hora
3\\. Tálky za kostelem
4\\. Čtvrtě
5\\. Trkmanska
5\\. Bošovice| 1\\. Bošovice| 1\\. Žleby
2\\. Stará hora
3\\. Rozehnalky
6\\. Brno| 1\\. Bystrc| 1\\. Díly
2\\. Kamenice
3\\. Pod Mniší horou
2\\. Chrlice| 1\\. Krajina
2\\. Kopec
3\\. Kociánky
4\\. Vinohrady
3\\. Maloměřice| 1\\. Na dlouhých
4\\. Medlánky| 1\\. V pustých
5\\. Město Brno| 1\\. Špilberk
6\\. Obřany| 1\\. Nad loučí
2\\. U doubku
7\\. Tuřany| 1\\. U Fuksové boudy
8\\. Židenice| 1\\. V hlavách
7\\. Brumovice| 1\\. Brumovice| 1\\. Světlý
2\\. Barany
3\\. Podílky
4\\. Novosády
5\\. Harnůty
6\\. Klínky
8\\. Bučovice| 1\\. Bučovice| 1\\. Přední vinohrady
2\\. Stará hora
2\\. Kloboučky| 1\\. Baračka
2\\. Hakrle
3\\. Marefy| 1\\. Široké vinohrady
9\\. Čejkovice| 1\\. Čejkovice| 1\\. Stará hora
2\\. Šatrapky
3\\. Odměry
4\\. Novosády
5\\. Díl u včelína
6\\. Niva hrbatá
7\\. Helezný díl
8\\. Noviny
9\\. Kontrbovce
10\\. Kostelnické
10\\. Diváky| 1\\. Diváky| 1\\. Stará hora
2\\. Novosady
3\\. Borovinky
4\\. Padělky
11\\. Heršpice| 1\\. Heršpice| 1\\. Dvorce-Dolní stávání
2\\. Rozgrunt
3\\. Rošty
4\\. Nad zahrady
12\\. Hodějice| 1\\. Hodějice| 1\\. Zadní vrchy
13\\. Horní Bojanovice| 1\\. Horní Bojanovice| 1\\. Staré hory
2\\. Novosády
3\\. Pod novosády
4\\. Ceisle
5\\. Závist
6\\. Puclejty-Kopec
7\\. Framperky
8\\. Čaušperky
9\\. Za dvorem
10\\. Nové hory
14\\. Hostěrádky-Rešov| 1\\. Hostěrádky| 1\\. Stará hora
2\\. Netroufalky
3\\. Klínky
15\\. Hrušovany u Brna| 1\\. Hrušovany u Brna| 1\\. Červené vrchy
2\\. Terasy
3\\. Podsedky
16\\. Hustopeče| 1\\. Hustopeče u Brna| 1\\. Na výsluní
2\\. Čtvrtě
3\\. Růženy
4\\. U mlýnku
5\\. Stará hora
6\\. Starý vrch
7\\. Stráně
8\\. Lísky
17\\. Kašnice| 1\\. Kašnice| 1\\. Újezd-Pod dědinou
2\\. Čertovec
18\\. Klobouky u Brna| 1\\. Bohumilice| 1\\. Padělky nad mlýnem
2\\. Klobouky u Brna| 1\\. Díly
2\\. U větřáku
3\\. Zumperky
4\\. Fugle
5\\. Pod plunary
6\\. Stará hora
7\\. Pod šibenicí
8\\. Ostrá
9\\. Kamence
10\\. Pod humny
11\\. Kozí hora
12\\. Doubka
19\\. Kobeřice| 1\\. Kobeřice u Brna| 1\\. Nad vinohrady
2\\. Němčany
20\\. Kobylí| 1\\. Kobylí na Moravě| 1\\. Lumperky
2\\. Zámlynský
3\\. Lácary
4\\. Sovinky
5\\. Dvořanky
6\\. Holý kopec
7\\. U skalky
8\\. Nivky
9\\. Padělky
10\\. Rokytí
11\\. K lůkám
12\\. Žleby
13\\. Zahrady
21\\. Krumvíř| 1\\. Krumvíř| 1\\. Noviny
2\\. Sklenářova hora
3\\. Díly
4\\. Nivy
5\\. Barany
22\\. Křepice| 1\\. Křepice u Hustopečí| 1\\. Rozdíly
2\\. Staré hory
3\\. Achtele
4\\. Novosady
5\\. Palegrosy
6\\. Kopce
7\\. Pod školou
23\\. Kurdějov| 1\\. Kurdějov| 1\\. Lipiny
2\\. Stará hora
3\\. Díly
4\\. Široké
5\\. Černá hora
6\\. Zrcátka
7\\. Sumperky
24\\. Ledce| 1\\. Ledce u Židlochovic| 1\\. Za školou-Humna
2\\. Šimlochy
25\\. Lovčičky| 1\\. Lovčičky| 1\\. Vinohrádky
2\\. Baba-Vinohrady
26\\. Měnín| 1\\. Měnín| 1\\. Vinohrádky
2\\. Kouty
27\\. Milešovice| 1\\. Milešovice| 1\\. Netroufalky
2\\. Dolní úlehly
3\\. Homola-Čulava
28\\. Modřice| 1\\. Modřice| 1\\. Hájek
2\\. Mučednická
3\\. Sady
29\\. Moravany| 1\\. Moravany u Brna| 1\\. Vinohrady
2\\. Novosady
30\\. Moravský Žižkov| 1\\. Moravský Žižkov| 1\\. Sahary
2\\. Slovenské
3\\. Stará hora
31\\. Morkůvky| 1\\. Morkůvky| 1\\. Harasky
32\\. Moutnice| 1\\. Moutnice| 1\\. Skalky
2\\. Buchtova skala
3\\. Nad rybníkem
4\\. Prašnice
5\\. Vinohrádky
33\\. Němčičky (okr. Břeclav)| 1\\. Němčičky u Hustopečí| 1\\. Dlouhé kněžské
2\\. Hrušový
3\\. Kolberk
4\\. Zbavce
5\\. Růžený
6\\. Odměry
7\\. Staré hory
8\\. Novosády
9\\. Filiberky
10\\. Bočky
11\\. Soudná
12\\. Veselý
34\\. Nikolčice| 1\\. Nikolčice| 1\\. Půtně
2\\. Podlétně
3\\. Neuperk
4\\. Zece
35\\. Nížkovice| 1\\. Nížkovice| 1\\. Vinohrady
2\\. U větrníku
3\\. Zelnice
36\\. Nosislav| 1\\. Nosislav| 1\\. Šimberky
2\\. Přední hory
3\\. Kacířky
4\\. Kozí hory
5\\. Kyndlířky
6\\. Staré hory
7\\. Flaneky
8\\. Randla
37\\. Otnice| 1\\. Otnice| 1\\. Odměrky
2\\. Stará hora
38\\. Podivín| 1\\. Podivín| 1\\. Kopce
2\\. Široké
39\\. Přísnotice| 1\\. Přísnotice| 1\\. Za mostem
40\\. Přítluky| 1\\. Nové Mlýny| 1\\. Vinohrádky
2\\. Přítluky| 1\\. U majáku
2\\. Přítlucká hora
3\\. U studánky
4\\. U křížku
41\\. Rakvice| 1\\. Rakvice| 1\\. Kozí horky
2\\. Krefty
3\\. Trkmansko
42\\. Rašovice| 1\\. Rašovice u Bučovic| 1\\. Vinohrady
43\\. Sivice| 1\\. Sivice| 1\\. Štarcary
2\\. Staré hory
44\\. Slavkov u Brna| 1\\. Slavkov u Brna| 1\\. Vinohrady
2\\. Písky
45\\. Sobotovice| 1\\. Sobotovice| 1\\. Stará hora
2\\. Na hřebíku
3\\. Zahrádka u Bratčic
4\\. Za humny
5\\. Za vinohrady
46\\. Sokolnice| 1\\. Sokolnice| 1\\. Vinohradská trať
2\\. Padělky
3\\. Pranty
47\\. Starovice| 1\\. Starovice| 1\\. Středohoří
2\\. Podhoří
3\\. Výsluní
4\\. Myšky
5\\. U sv. Gottharda
6\\. Zádvorník
48\\. Starovičky| 1\\. Starovičky| 1\\. Štarvicary
2\\. Okolesy
3\\. Nové hory
4\\. Zace
5\\. Nivy
49\\. Šakvice| 1\\. Šakvice| 1\\. Rozlinky
2\\. Písečný
50\\. Šaratice| 1\\. Šaratice| 1\\. Nálohy
2\\. Vinohrady
51\\. Šitbořice| 1\\. Šitbořice| 1\\. Mladý
2\\. Stará hora
3\\. Torhety
4\\. Svatojánek
52\\. Telnice| 1\\. Telnice u Brna| 1\\. Šternovsko
53\\. Těšany| 1\\. Těšany| 1\\. Vinohrádky-Terasy
2\\. Vinohrádky-Famílie
3\\. Vinohrádky-Kaple
54\\. Tvarožná| 1\\. Tvarožná| 1\\. Vinohrady
55\\. Uherčice| 1\\. Uherčice u Hustopečí| 1\\. Stará hora
2\\. Bílá hora
3\\. Kolby
56\\. Újezd u Brna| 1\\. Újezd u Brna| 1\\. Malá trať
2\\. Kříbky
3\\. Stará hora
57\\. Unkovice| 1\\. Unkovice| 1\\. Přední trať Unkovská
2\\. Díly
58\\. Vážany nad Litavou| 1\\. Vážany nad Litavou| 1\\. Vinohrady
59\\. Velké Bílovice| 1\\. Velké Bílovice| 1\\. Nová hora
2\\. Zadní hora
3\\. Přední hora
4\\. Dlouhá hora
5\\. Široká hora
6\\. Pod Belegrady
7\\. Vinohrádky
8\\. Obory
9\\. Obecní
60\\. Velké Hostěrádky| 1\\. Velké Hostěrádky| 1\\. Stará hora
2\\. Nad Žabinkami
3\\. Na Dlouhých
4\\. Rozehnálky
61\\. Velké Němčice| 1\\. Velké Němčice| 1\\. Punty
2\\. Židy
3\\. Růžová hora
4\\. Pod vinohrady
5\\. Kraví hora
6\\. Nedámy
7\\. Příděly
8\\. Hony pod Punty
62\\. Velké Pavlovice| 1\\. Velké Pavlovice| 1\\. Nadzahrady
2\\. Lizniperky
3\\. Išperky
4\\. Bojanovska
5\\. Staré hory
6\\. Nové hory
7\\. Trkmanska
8\\. Humna
63\\. Viničné Šumice| 1\\. Viničné Šumice| 1\\. Vrchní hora
2\\. Dolní hora
3\\. Žleby
64\\. Vrbice| 1\\. Vrbice u Velkých Pavlovic| 1\\. Záhumenice
2\\. Krátký
3\\. Skale
4\\. Ochoze
5\\. Stráně
6\\. Úlehle
7\\. Nová hora
8\\. Zadní hora
65\\. Zaječí| 1\\. Zaječí| 1\\. U kapličky
2\\. Růžový vrch
3\\. Nová hora
4\\. Pod Novou horou
5\\. Zelnice
6\\. Stará hora
7\\. Plochovy
8\\. Kalvárie
9\\. Vinice Skadar
10\\. Novomlýnský svah
66\\. Zbýšov| 1\\. Zbýšov| 1\\. Dlouhé vinohrady
2\\. Krátké vinohrady
67\\. Žabčice| 1\\. Žabčice| 1\\. Staré vinohrady
2\\. Horní díly
3\\. Koválov
4\\. Čtvrtky
5\\. Zahrádky
68\\. Žatčany| 1\\. Žatčany| 1\\. Velká niva
2\\. Vinohrádky
69\\. Želešice| 1\\. Želešice| 1\\. Hojnary
2\\. Kopečky
3\\. Myšák
70\\. Židlochovice| 1\\. Židlochovice| 1\\. Prostřední sady
2\\. Hačky
3\\. Výhon
4\\. Vinohrádky
5\\. Výšavy
6\\. Pastviska
4.
Vinařská podoblast znojemská
Vinařská obec| Katastrální území| Název viniční trati
---|---|---
1\\. Bantice| 1\\. Bantice| 1\\. U hlásky
2\\. Bohutice| 1\\. Bohutice| 1\\. U sv. Michala
2\\. Jelendy
3\\. Olbramovická hora
3\\. Borotice| 1\\. Borotice nad Jevišovkou| 1\\. Nad Kolářovým sklepem
2\\. U Auerového kříže
4\\. Božice| 1\\. Božice| 1\\. Nová hora
2\\. Stará hora
3\\. U sv. Donáta
4\\. Pustina
2\\. České Křídlovice| 1\\. Stará hora
5\\. Branišovice| 1\\. Branišovice| 1\\. Vinohrady
6\\. Bratčice| 1\\. Bratčice| 1\\. Široké-Klinky
2\\. Staré hory
7\\. Břežany| 1\\. Břežany u Znojma| 1\\. Křížový vrch
8\\. Citonice| 1\\. Citonice| 1\\. Zadní Španěly
2\\. Přední Španěly
9\\. Damnice| 1\\. Damnice| 1\\. Za vinohrady
10\\. Dobelice| 1\\. Dobelice| 1\\. Kokusové hory
2\\. Skalka
11\\. Dobřínsko| 1\\. Dobřínsko| 1\\. Nad mlýnem
2\\. Na kopcích
12\\. Dobšice| 1\\. Dobšice u Znojma| 1\\. U Hájku
2\\. Pod tratí
13\\. Dolenice| 1\\. Dolenice| 1\\. Za vinohrady
14\\. Dolní Kounice| 1\\. Dolní Kounice| 1\\. Karlov
2\\. Kapoun
3\\. Kozí hora
4\\. Kamenný vrch
5\\. Řepná hora
6\\. Šibeniční hora
7\\. Na nivách
8\\. Nová města
15\\. Dyjákovice| 1\\. Dyjákovice| 1\\. Vinohrady
2\\. Sadová
16\\. Dyjákovičky| 1\\. Dyjákovičky| 1\\. Šác
2\\. U sklepů
3\\. Ořechový vrch
17\\. Dyje| 1\\. Dyje| 1\\. Babičák
2\\. Kamenný vrch
18\\. Džbánice| 1\\. Džbánice| 1\\. Přední vinohrady
19\\. Havraníky| 1\\. Havraníky| 1\\. Staré vinice
2\\. Skalky
3\\. Dlouhé díly
20\\. Hevlín| 1\\. Hevlín| 1\\. Vinohrady
21\\. Hnanice| 1\\. Hnanice| 1\\. Knížecí vrch
2\\. Fládnická
3\\. U kapličky
4\\. U Chlupa
22\\. Hodonice| 1\\. Hodonice| 1\\. Vinohrady
23\\. Horní Dunajovice| 1\\. Domčice| 1\\. Frédy
2\\. Horní Dunajovice| 1\\. Stará hora
2\\. Kravky
24\\. Hostěradice| 1\\. Hostěradice na Moravě| 1\\. Volné pole
2\\. Pod vyhlídkou
3\\. U vinohrádku
4\\. Weinperky
5\\. Pustiny
2\\. Míšovice| 1\\. Volné pole
2\\. Kokusové hory
25\\. Hrabětice| 1\\. Hrabětice| 1\\. Nad vesnicí
26\\. Hrádek| 1\\. Hrádek u Znojma| 1\\. Vinohrady ke Křídlůvkám
2\\. Pustina
27\\. Hrušovany nad Jevišovkou| 1\\. Hrušovany nad Jevišovkou| 1\\. Jižní svah
2\\. Zámecký kopec
28\\. Chvalovice| 1\\. Chvalovice| 1\\. Dívčí hora
2\\. Nad sklepy
29\\. Ivančice| 1\\. Ivančice| 1\\. Špýry
| 2\\. Kounické Předměstí| 1\\. Syslice
2\\. Marše
3\\. Pod Jakubem
30\\. Jaroslavice| 1\\. Jaroslavice| 1\\. Na zámku
2\\. Na vinicích
31\\. Jezeřany-Maršovice| 1\\. Jezeřany| 1\\. Stará hora
2\\. Dílec
2\\. Maršovice| 1\\. Nad dědinou
2\\. Nová hora
3\\. Píska
32\\. Jiřice u Miroslavi| 1\\. Jiřice u Miroslavi| 1\\. Na pískách
33\\. Kojetice| 1\\. Kojetice na Moravě| 1\\. Pod Sádkem
2\\. Pod lípou
34\\. Krhovice| 1\\. Krhovice| 1\\. Skalka
35\\. Křídlůvky| 1\\. Křídlůvky| 1\\. Formoza
36\\. Kubšice| 1\\. Kubšice| 1\\. Kubšické vinohrady
37\\. Kuchařovice| 1\\. Kuchařovice| 1\\. Kasperek
2\\. Pod křížem
3\\. U Božích muk
38\\. Kyjovice| 1\\. Kyjovice| 1\\. Špičák
2\\. Pod Štajnberkem
39\\. Lechovice| 1\\. Lechovice| 1\\. U zámku
40\\. Litobratřice| 1\\. Litobratřice| 1\\. Nová viniční traťviniční trať
41\\. Mackovice| 1\\. Mackovice| 1\\. Břežansko
42\\. Medlov| 1\\. Medlov| 1\\. U Fiantova sadu
43\\. Mělčany| 1\\. Mělčany u Ivančic| 1\\. Veselá hora
2\\. Seslice
3\\. Nad humny
4\\. Jezuity
44\\. Miroslav| 1\\. Miroslav| 1\\. Weinperky
2\\. U vinohradu
3\\. Vinohrádky
45\\. Miroslavské Knínice| 1\\. Miroslavské Knínice| 1\\. Stará hora
2\\. Čtvrtky
3\\. Zolos
46\\. Moravské Bránice| 1\\. Moravské Bránice| 1\\. Karlov
2\\. Ve starých
3\\. Nová hora
4\\. V Písařových
47\\. Moravský Krumlov| 1\\. Moravský Krumlov| 1\\. Vinohrady
2\\. Jalovcová hora
48\\. Němčičky
(okr. Brno-venkov)| 1\\. Němčičky| 1\\. Štamberky
2\\. Hüble
49\\. Nové Bránice| 1\\. Nové Bránice| 1\\. Novosady
2\\. Staré hory
50\\. Nový Šaldorf-Sedlešovice| 1\\. Nový Šaldorf| 1\\. Nad sklepy
2\\. Sedlešovice| 1\\. Kraví hora
2\\. Kraví hora-Zahrádky
51\\. Olbramovice| 1\\. Olbramovice u Moravského Krumlova| 1\\. Olbramovická hora
2\\. Leskoun
3\\. Na vyhlídce
52\\. Oleksovice| 1\\. Oleksovice| 1\\. Rusteny
2\\. Rajny
3\\. U lipky
4\\. U zámku
53\\. Ořechov
(okr. Brno-venkov)| 1\\. Ořechov| 1\\. Za žlebama
2\\. Na skalkách
3\\. Křiby
4\\. Záhumenice
54\\. Petrovice| 1\\. Petrovice u Moravského Krumlova| 1\\. Kokusové hory
55\\. Podmolí| 1\\. Podmolí| 1\\. Šobes
56\\. Práče| 1\\. Práče| 1\\. Amerika
57\\. Pravice| 1\\. Pravice| 1\\. U kapličky
58\\. Pravlov| 1\\. Pravlov| 1\\. Nová města
2\\. V dlouhých
3\\. Stráně
59\\. Prosiměřice| 1\\. Prosiměřice| 1\\. Vinohrady
60\\. Rajhrad| 1\\. Rajhrad| 1\\. Hájiska
61\\. Rybníky| 1\\. Rybníky na Moravě| 1\\. Perk
2\\. Vinohrady
62\\. Silůvky| 1\\. Silůvky| 1\\. Nebosády
63\\. Skalice| 1\\. Skalice u Znojma| 1\\. Pod kopcem
2\\. U sýpky
3\\. Hájek
64\\. Slup| 1\\. Oleksovičky| 1\\. Kacperky
2\\. Dolní vinohrady
2\\. Slup| 1\\. Lampelberg
2\\. Dolní vinohrady
3\\. Dívčí vrch
65\\. Stošíkovice na Louce| 1\\. Stošíkovice na Louce| 1\\. U tří dubů
66\\. Strachotice| 1\\. Micmanice| 1\\. Lampelberg
2\\. Dívčí vrch
2\\. Strachotice| 1\\. Strachotický vrch
67\\. Suchohrdly| 1\\. Suchohrdly u Znojma| 1\\. Dlouhé čtvrtě
2\\. Tři díly
3\\. U Hájku
4\\. Kasperek
68\\. Suchohrdly u Miroslavi| 1\\. Suchohrdly u Miroslavi| 1\\. Vinohrady u sv. Markéty
2\\. Zahrady
69\\. Syrovice| 1\\. Syrovice| 1\\. Stará hora
2\\. Nad mlýnem
70\\. Šanov| 1\\. Šanov nad Jevišovkou| 1\\. U vinohradu
2\\. U dráhy
3\\. V sadech
71\\. Šatov| 1\\. Šatov| 1\\. Na vinici
2\\. Peklo
3\\. U bunkru
4\\. Skalky
72\\. Šumice| 1\\. Šumice| 1\\. Vinohrady
73\\. Tasovice| 1\\. Tasovice nad Dyjí| 1\\. Kamenný vrch
2\\. Stará hora
3\\. Staré vinohrady
74\\. Těšetice| 1\\. Těšetice u Znojma| 1\\. Tři díly
2\\. Stará vinice
3\\. Nad královskou
75\\. Trboušany| 1\\. Trboušany| 1\\. Hájky
2\\. Nová hora
3\\. Křečkovská hora
76\\. Troskotovice| 1\\. Troskotovice| 1\\. U kapličky
2\\. Nad kostelem
3\\. Nad kolibů
4\\. Nad třešňovkou
77\\. Trstěnice| 1\\. Trstěnice u Moravského Krumlova| 1\\. Pod vysokou
78\\. Tvořihráz| 1\\. Tvořihráz| 1\\. Na vinici
2\\. Špičák
79\\. Únanov| 1\\. Únanov| 1\\. Poloudíly
2\\. Staré sady
80\\. Valtrovice| 1\\. Valtrovice| 1\\. Formoza
2\\. U sklepů
81\\. Vedrovice| 1\\. Vedrovice| 1\\. Stará hora
2\\. Štívna
82\\. Velký Karlov| 1\\. Velký Karlov| 1\\. Nad vinohrady
83\\. Vémyslice| 1\\. Vémyslice| 1\\. Kokusové hory
2\\. Na kopci
84\\. Višňové| 1\\. Višňové| 1\\. Nová hora
2\\. Pod starou cihelnou
85\\. Vítonice| 1\\. Vítonice u Znojma| 1\\. Nad sklepy
86\\. Vrbovec| 1\\. Ječmeniště| 1\\. Dolina
2\\. Lampelberg
2\\. Vrbovec| 1\\. U sv. Urbana
2\\. Slunný vrch
3\\. Waldberg
4\\. Nad sklepy
5\\. Vinná hora
6\\. Šác
87\\. Výrovice| 1\\. Výrovice| 1\\. Na vinici
88\\. Znojmo| 1\\. Konice u Znojma| 1\\. Kraví hora
2\\. Oblekovice| 1\\. Načeratický kopec
3\\. Popice u Znojma| 1\\. Pod lesem
4\\. Přímětice| 1\\. Třešňovka
5\\. Znojmo-Hradiště| 1\\. Lajtny
6\\. Znojmo-Louka| 1\\. Hajden
2\\. U sv. Urbana
7\\. Znojmo-město| 1\\. Horní Leska
2\\. Křivánky
3\\. Za křížem
4\\. Gránice
5\\. Rajská vinice
89\\. Želetice| 1\\. Želetice u Znojma| 1\\. Frédy
90\\. Žerotice| 1\\. Žerotice| 1\\. Rabštýn
1)
§ 3a zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. |
Nález Ústavního soudu č. 253/2010 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 253/2010 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 8. července 2010 ve věci návrhu na zrušení § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 30. 8. 2010, částka 91/2010
* Odůvodnění
* A. - 1. Navrhovatel se v souladu s čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky domáhal, aby Ústavní soud vydal nález, kterým zruší § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o
* B. - 5. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ve svém stručném vyjádření podepsaném její místopředsedkyní Miroslavou Němcovou, v zastoupení předsedy Ing. Miloslava Vlčka, toliko konstatovala, že během projednávání návrhu zákona ve výboru byla do předmě
* C. - 7. V průběhu řízení poskytla své obsáhlé vyjádření - bez výzvy Ústavního soudu - společnost CODUM, s. r. o. Uvedla v něm, že si uvědomuje, že není účastníkem ani vedlejším účastníkem řízení probíhajícího u Ústavního soudu, že je však účastníkem řízení, z n
* D. - 8. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 30 C 47/2003 Ústavní soud zjistil, že u něj probíhá řízení, v němž se žalobkyně, společnost CODUM, s. r. o., domáhala alternativně (v doplnění s vysvětlením, že má na mysli subjektivní kumulaci ve formě samos
* E. - 9. Ústavní soud je povinen - v souladu s § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu - zabývat se nejdříve otázkou, zda zákon, protiústavnost jehož ustanovení je namítána, byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Na
* F. - 15. Ústavní soud nejprve hodnotil otázku, zda navrhovatel je oprávněn podat návrh na zrušení napadeného ustanovení zákona č. 82/1998 Sb. Aktivní legitimaci soudu k podání návrhu na zrušení právního předpisu, resp. jeho ustanovení, vymezuje čl. 95 odst. 2 Ú
* G. - 17. Ústavněprávní námitky navrhovatele proti napadenému ustanovení se koncentrují do tvrzení, že nesprávný úřední postup není v jeho smyslu definován, a to vzhledem k mnohosti jeho forem (jak plyne z důvodové zprávy k zákonu), avšak jeho formulace je natol
253
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl dne 8. července 2010 v plénu ve složení z předsedy Pavla Rychetského a soudců Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jiřího Muchy, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného, Elišky Wagnerové a Michaely Židlické o návrhu Obvodního soudu pro Prahu 1 na zrušení § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky
takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodnění
A.
1.
Navrhovatel se v souladu s čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky domáhal, aby Ústavní soudÚstavní soud vydal nález, kterým zruší § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. Aktivní legitimaci dovozoval z § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „zákon o Ústavním soudu“), a s odvoláním na § 71c tohoto zákona označil za účastníka řízení vedle sebe Parlament, prezidenta republiky a vládu (pozn. toto vymezení účastníků řízení je evidentně nesprávné, protože okruh účastníků pro případ, kdy Ústavní soudÚstavní soud rozhoduje o zrušení zákonů nebo jiných právních předpisů, vymezuje § 69 zákona o Ústavním soudu).
2.
V návrhu nejprve navrhovatel stručně popsal vývoj sporu. Konkrétně informoval, že mezitímním rozsudkem ze dne 14. 10. 2004 č. j. 30 C 47/2003-86 ve věci žalobce obchodní společnosti CODUM, s. r. o., proti žalované České republice (za niž jedná Ministerstvo zdravotnictví) rozhodl tak, že nárok uplatněný žalobcem je co do základu důvodný, protože žalobce vykázal zdravotní pojišťovně provedenou péči, avšak pojišťovna podle stanovených limitací na základě příslušných rozhodnutí vlády stanovila hodnotu bodu, kterou limitovala časem a množstvím, a stanovila krácení úhrady za poskytnutou péči při převýšení těchto limitů. Podle názoru navrhovatele vláda při vydání těchto rozhodnutí překročila rámec svého zmocnění vymezeného v § 17 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a tak se dopustila nesprávného úředního postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. K odvolání žalovaného Městský soud v Praze rozsudek navrhovatele potvrdil a ztotožnil se s jeho názorem, že pokud vláda při vydání rozhodnutí překročila rámec svého zmocnění, dopustila se nesprávného úředního postupu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. K dovolání žalovaného Nejvyšší soud oba předchozí rozsudky zrušil, protože podle jeho názoru vydání normativního právního aktu není úředním postupem vlády, nýbrž je výsledkem její normotvorné činnosti, a ta nemůže být posuzována jako nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb.
3.
K meritu věci navrhovatel, po citaci napadeného ustanovení, toliko připomenul, že nesprávný úřední postup není zákonem definován, a to vzhledem k mnohosti jeho forem, avšak jeho formulace je vágní, takže výklad tohoto ustanovení vede v praxi k tomu, že jakákoli normotvorná činnost orgánu veřejné moci je de facto nepostižitelná, a to i v případě, že orgán veřejné moci překročí své zmocnění při odvozené normotvorbě, a tak orgány i vláda mohou libovolně a svévolně při odvozené normotvorbě překračovat zmocnění, aniž by v případě, že takovým postupem způsobí jinému škodu, za porušení své povinnosti odpovídaly. To je v rozporu se zněním čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), který stanovuje meze výkonu státní moci tak, že státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví, a čl. 4 odst. 3 Listiny pak uvádí, že zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky, a konečně čl. 36 odst. 3 Listiny pak říká, že každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem. Dále navrhovatel doplnil, že při posuzování, zda výše uvedený postup vlády při vydávání citovaných rozhodnutí je nesprávným úředním postupem, neshledal jinou možnost než výše popsaný postup vlády posoudit podle hmotněprávní normy, jejíž zrušení žádá.
4.
Z uvedených důvodů má navrhovatel za to, že ustanovení § 13 zákona č. 82/1998 Sb. je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, a proto navrhl, aby Ústavní soudÚstavní soud toto ustanovení zrušil.
B.
5.
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ve svém stručném vyjádření podepsaném její místopředsedkyní Miroslavou Němcovou, v zastoupení předsedy Ing. Miloslava Vlčka, toliko konstatovala, že během projednávání návrhu zákona ve výboru byla do předmětného ustanovení vložena druhá věta tohoto znění: „Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě.", návrh zákona byl posléze schválen ve 3. čtení dne 12. 2. 1998 (z přítomných 167 poslanců se pro vyslovilo 149, proti nikdo), tudíž byl přijat po řádně provedeném zákonodárném procesu, byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a vyhlášen ve Sbírce zákonů. K vlastnímu obsahu návrhu žádné stanovisko Poslanecká sněmovna nezaujala.
6.
Senát Parlamentu České republiky ve vyjádření podepsaném jeho předsedou MUDr. Přemyslem Sobotkou také (po rekapitulaci obsahu návrhu) konstatoval postup při přijímání zákona; k tomu informoval, že Senát jednání o návrhu přerušil a k následnému pokračování v jednání v ústavní třicetidenní lhůtě již nedošlo, tudíž byl návrh zákona přijat v souladu s čl. 46 odst. 3 Ústavy České republiky. Posléze informoval o postupu projednání návrhu na novelizaci dotčeného ustanovení, tj. přijetí zákona č. 160/2006 Sb. Poté Senát zdůraznil, že při jednání k návrhu zákona ani při jednání o návrhu jeho novely nebyly vzneseny námitky, které by poukazovaly na absenci přesného vymezení pojmu „nesprávný úřední postup“ a zpochybňovaly ústavnost ustanovení § 13 zákona. Z toho dovodil, že Senát v této věci akceptoval názor navrhovatele zákona vyjádřený v důvodové zprávě, podle něhož výstižnou definici pojmu „nesprávný úřední postup“ není možno pro jeho mnohost podat. Výklad pojmu je tak ponechán právní (zejména soudní) praxi. Poukázal i na informaci podanou v obecné části důvodové zprávy k návrhu novely zákona, v níž se uvádí, že existují oblasti odpovědnosti státu za škodu způsobenou výkonem veřejné moci, které zákon č. 82/1998 Sb. ve stávajícím znění neupravuje, ač jde o otázky aktuální (de lege ferenda je výslovně zmiňována i úprava odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným právním předpisem a porušením povinnosti vydat právní předpis). Posouzení případného rozporu napadeného ustanovení § 13 zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 3 a s čl. 36 odst. 3 Listiny ponechává plně na úvaze Ústavního soudu.
C.
7.
V průběhu řízení poskytla své obsáhlé vyjádření - bez výzvy Ústavního souduÚstavního soudu \\- společnost CODUM, s. r. o. Uvedla v něm, že si uvědomuje, že není účastníkem ani vedlejším účastníkem řízení probíhajícího u Ústavního souduÚstavního soudu, že je však účastníkem řízení, z něhož vzešel návrh, tudíž se jí rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu bude bezprostředně týkat. Po obsáhlém rozboru problematiky výkladu nesprávného úředního postupu a jeho důsledků dospěla k domněnce, že odpovědnost státu za škodu způsobenou podzákonnou normotvornou odporující právním předpisům vyšší právní síly je pravidelnou součástí demokratického právního státu a že právo na toto odškodnění tvoří obsah práva podle čl. 36 odst. 3 Listiny. Proto navrhla, aby Ústavní soudÚstavní soud § 13 zákona č. 82/1998 Sb. zrušil, čímž by zákonodárce dostal možnost přijmout ústavně konformní zákonnou úpravu, která bude muset obsahovat jasné podmínky pro určení odpovědnosti státu za normotvornou činnost moci výkonné. Vzhledem k tomu, že společnost CODUM, s. r. o., není účastníkem tohoto řízení, Ústavní soud nemohl k obsahu jejího vyjádření přihlédnout.
D.
8.
Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 30 C 47/2003 Ústavní soudÚstavní soud zjistil, že u něj probíhá řízení, v němž se žalobkyně, společnost CODUM, s. r. o., domáhala alternativně (v doplnění s vysvětlením, že má na mysli subjektivní kumulaci ve formě samostatného procesního společenství na straně žalovaných) vůči dvěma žalovaným (označeným jako 1. Česká republika – vláda České republiky, 2. Ministerstvo financí České republiky, posléze přesněji označené jako Česká republika – Ministerstvo financí České republiky), následně již jen proti České republice – Ministerstvu financí, náhrady škody ve výši 1 353 037,04 Kč s příslušenstvím, která jí jako provozovatelce nestátního zdravotnického zařízení měla vzniknout nesprávným úředním postupem vlády při stanovení objemových a časových limitů, na jehož základě došlo ke krácení úhrad za poskytnutou zdravotní péči. Obvodní soud vydal dne 14. 10. 2004 mezitímní rozsudek č. j. 30 C 47/2003-86, jímž shledal nárok co do základu důvodným, nesprávný úřední postup přitom spatřoval ve stanovení časových a množstevních limitů, stanovení krácení úhrad za tzv. převýšení vykázané zdravotnické péče a stanovení výše bodu u tzv. neodkladné péče formou vládního nařízení, neboť vláda tak postupovala bez zákonného zmocnění k takové regulaci. Žalovaná podala proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání zpochybňující právní posouzení věci, Městský soud v Praze však napadené rozhodnutí rozsudkem ze dne 24. 2. 2005 č. j. 20 Co 526/2004-108 potvrdil. V odůvodnění kromě jiného uvedl, že námitka odvolatele o tom, že vláda nese za svá rozhodnutí pouze politickou odpovědnost, důvodná není. Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci, a jestliže svým postupem při vydání rozhodnutí překročila ohledně další stanovené limitace rámec svého zmocnění vymezeného v § 17 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., pak v rozporu s tímto zákonem pochybila ve svém legislativním postupu, čímž naplnila znaky nesprávného úředního postupu při výkonu veřejné moci dle § 13 zákona č. 82/1998 Sb. Odvolací soud odkázal na nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. I. ÚS 245/98 ze dne 22. 9. 1999 (N 128/15 SbNU 221*), podle něhož zákon č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem, nevylučuje uplatnění nároku z nesprávného úředního postupu vlády, přestože v § 1 odst. 1 citovaného zákona jsou vymezeny orgány, které se mohly dopustit nesprávného úředního postupu, který současně připouští, že i v případě, kdy zákon pro konkrétní případ škody vzniklé z činnosti státu odpovědnost státu vyloučí nebo omezí, popř. ji neupraví, aplikuje se na odpovědnost státu za škodu čl. 36 odst. 3 Listiny přímo, jako důsledek ústavního pořádku České republiky. Doplnil, že okolnost, že samotná rozhodnutí vlády jsou normativní povahy, je z hlediska odpovědnosti státu z nesprávného úředního postupu bez významu. Žalovaná podala proti rozsudku Městského soudu v Praze dovolání, jehož odůvodnění koncentrovala zejména do tvrzení, že legislativní činnost není úředním postupem ani rozhodovacím procesem, že jde vlastně o licenci k vydávání podzákonných předpisů, kterou vládě svěřuje Ústava České republiky. Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 26. 9. 2007 č. j. 25 Cdo 2064/2005-131 oba předchozí rozsudky zrušil (pozn. za organizační složku oprávněnou vystupovat za stát označil Ministerstvo zdravotnictví) a věc vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 1 k dalšímu řízení. Akcentoval [s využitím nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 24/99 ze dne 23. 5. 2000 (N 73/18 SbNU 135; 167/2000 Sb.)] normativní povahu předmětných rozhodnutí vlády, tj. jako výsledek odvozené normotvorby, nejde tudíž o individuální správní akty. Proto se neztotožnil s názorem odvolacího soudu dovozujícího odpovědnost státu za nesprávný úřední postup i v případě normotvorného postupu vlády a uzavřel, že pokud normotvorná činnost nebo nečinnost orgánu veřejné moci nemůže být posuzována jako nesprávný úřední postup, nelze dovodit ani odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. i § 18 zákona č. 58/1969 Sb. Rozsudek Nejvyššího soudu napadla žalobkyně ústavní stížností (navrhovatel řízení přerušil do doby rozhodnutí o ústavní stížnosti), ta byla usnesením Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 22. 5. 2008 sp. zn. II. ÚS 492/08 (dostupným na http://nalus.usoud.cz) odmítnuta jako nepřípustná. Následně podala žalobkyně návrh na předložení věci Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, tomuto návrhu Obvodní soud pro Prahu 1 vyhověl (viz sub A.).
E.
9.
Ústavní soudÚstavní soud je povinen - v souladu s § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu - zabývat se nejdříve otázkou, zda zákon, protiústavnost jehož ustanovení je namítána, byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Navrhovatel se domáhá zrušení § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).
10.
Z příslušných www stránek bylo zjištěno, že návrh zákona předložila Poslanecké sněmovně vláda dne 2. 10. 1997. Po předepsané proceduře byl usnesením č. 646 návrh zákona schválen dne 12. 2. 1998; z přítomných 167 poslanců se pro vyslovilo 149, proti nikdo. Senát postoupený návrh začal projednávat dne 5. 3. 1998, kdy přijal usnesení č. 98020, v něž konstatoval, že z důvodu nepřítomnosti zástupce vlády České republiky jako předkladatele návrhu zákona, který by objasnil stanovisko vlády k předneseným připomínkám senátorů, byla práce Senátu vážně ztížena, a žádal předsedu vlády, aby zjednal nápravu; usnesením č. 98021 projednávání přerušil. Protože Senát v jednání nepokračoval, byl zákon podepsán předsedou Poslanecké sněmovny, prezidentem a předsedou vlády a vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 31 pod číslem 82/1998 Sb. s účinností od 15. 5. 1998.
11.
Původní znění napadeného ustanovení § 13 zákona č. 82/1998 Sb. bylo následující:
„(1)
Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě.
(2)
Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.“.
12.
Posléze předložila vláda Poslanecké sněmovně novelu zákona č. 82/1998 Sb., a to dne 8. 9. 2005, ta ji schválila dne 27. 1. 2006, když z přítomných 158 poslanců jich hlasovalo 131 pro, nikdo nebyl proti. Senát projednal návrh novely dne 16. 3. 2006 a schválil ho ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Po podpisu příslušnými ústavními činiteli byl zákon vyhlášen 27. 4. 2006 ve Sbírce zákonů v částce 55 pod číslem 160/2006 Sb. a účinnosti nabyl dnem vyhlášení.
13.
Po provedené novelizaci zní ustanovení § 13 zákona č. 82/1998 Sb. takto:
„(1)
Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené8a) lhůtě.
(2)
Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.
8a)
Například čl. 5 a 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod“.
14.
Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že zákon č. 82/1998 Sb. a zákon č. 160/2006 Sb. byly přijaty a vydány v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem, resp. že v tomto řízení nezjistil nic, co by svědčilo pro závěr opačný.
F.
15.
Ústavní soudÚstavní soud nejprve hodnotil otázku, zda navrhovatel je oprávněn podat návrh na zrušení napadeného ustanovení zákona č. 82/1998 Sb. Aktivní legitimaci soudu k podání návrhu na zrušení právního předpisu, resp. jeho ustanovení, vymezuje čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky tak, že pokud soud dospěje k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. V § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu se stanoví, že návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn podat též soud v souvislosti se svou rozhodovací činností podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky.
16.
V posuzované věci (viz zjištění učiněná Ústavním soudemÚstavním soudem ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 30 C 47/2003) s ohledem na předmět sporu, v němž se žalobkyně domáhala vůči vedlejší účastnici náhrady škody vzniklé údajným nesprávným úředním postupem, dochází k aplikaci napadeného ustanovení, tudíž je naplněn požadavek čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky. Tato aplikace § 13 zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je výsledkem postupu zvoleného soudem prvního stupně, byť by o jeho správnosti mohly existovat důvodné pochybnosti. Ústavní soudÚstavní soud nicméně připouští, že i v takových situacích může být navrhovatel, tj. obecný soud, považován za aktivně legitimovaného k podání návrhu na zrušení ustanovení právního předpisu, které hodlá při rozhodování použít. Z tohoto důvodu Ústavní soudÚstavní soud přikročil k věcnému projednání návrhu. V případě pochybností o aktivní legitimaci navrhovatele je totiž třeba zvolit takový výklad, který by věcné projednání návrhu umožnil.
G.
17.
Ústavněprávní námitky navrhovatele proti napadenému ustanovení se koncentrují do tvrzení, že nesprávný úřední postup není v jeho smyslu definován, a to vzhledem k mnohosti jeho forem (jak plyne z důvodové zprávy k zákonu), avšak jeho formulace je natolik vágní, takže jeho výklad vede v praxi k tomu, že jakákoliv normotvorná činnost orgánu veřejné moci je de facto nepostižitelná, a to i v případě, že orgán veřejné moci překročí své zmocnění při odvozené normotvorbě, a tak potažmo orgány i vláda mohou libovolně a svévolně při odvozené normotvorbě překračovat zmocnění, aniž by v případě, že takovým postupem způsobí jinému škodu, za porušení své povinnosti odpovídaly (část III. návrhu, viz výše bod 3). Ústavní soudÚstavní soud s tímto tvrzením nesouhlasí. Je úlohou každého obecného soudu, aby vhodnými interpretačními metodami objasnil obsah použitého pojmu „nesprávný úřední postup“. Je notorietou, že existuje množina výkladových pravidel, takže například obsah příslušného pojmu musí být nejprve zjišťován prostředky gramatickými (z hlediska možného významu jednotlivých použitých pojmů), logickými (z hlediska vzájemné návaznosti použitých pojmů) či systematickými (z hlediska řazení pojmů ve struktuře celého právního předpisu) atd.; teprve adekvátní užití těchto pravidel pak může vést k závěru, že nesprávným úředním postupem je každý postup orgánu veřejné moci, který při jejím výkonu postupuje v rozporu s obecně závaznými právními předpisy či v rozporu se zásadami jejího výkonu. Je-li možné tímto způsobem interpretovat pojem „nesprávný úřední postup“, pak Ústavní soudÚstavní soud neshledává rozpor napadeného ustanovení s čl. 2 odst. 2 Listiny ani s čl. 4 odst. 3 Listiny.
18.
Ústavní soudÚstavní soud považuje za nezbytné posoudit skutečné pohnutky navrhovatele vedoucí k formulaci návrhu na zrušení napadeného ustanovení. Je zřejmé, že pravý motiv návrhu spočívá v nesouhlasu s právním názorem Nejvyššího soudu vyjádřeným v rozhodnutí o dovolání, který interpretuje „nesprávný úřední postup“ tak, že jím není normotvorná činnost nebo nečinnost orgánu veřejné moci (srov. odůvodnění na str. 4 rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2007 č. j. 25 Cdo 2064/2005-131), a v neochotě řídit se tímto názorem. Konkrétně to znamená, že nejde o neurčitost či vágnost formulace napadeného ustanovení, ale o to, zda nesprávný úřední postup zahrnuje i vydání normativního právního aktu moci výkonné, který byl v rozporu s normou vyšší právní síly. Závěr Nejvyššího soudu odpovídá i právnímu názoru Ústavního souduÚstavního soudu vyjádřenému ve stanovisku sp. zn. Pl. ÚS-st 27/09 ze dne 28. 4. 2009 (136/2009 Sb.). Výjimečnost práva na náhradu újmy vzniklé v důsledku protiprávní nečinnosti zákonodárce (o kterou zde nejde) Ústavní soudÚstavní soud vyvodil přímo z ústavního pořádku a z nálezu Ústavního souduÚstavního soudu.
19.
Ústavní soudÚstavní soud dále dodává, že žalobkyně (společnost CODUM, s. r. o.) byla též účastníkem řízení vedeného u Ústavního souduÚstavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 407/99 ze dne 9. 11. 2000 (N 165/20 SbNU 171), v němž byly napadány konkrétní články rozhodnutí vlády České republiky č. 657 ze dne 23. 6. 1999 a rozhodnutí vlády České republiky č. 1374 ze dne 22. 12. 1999. Ústavní soudÚstavní soud nálezem ze dne 9. 11. 2000 návrh zamítl jako návrh podaný osobami neoprávněnými, s odkazem na nález ve věci sp. zn. Pl. ÚS 24/99 ze dne 23. 5. 2000 (N 73/18 SbNU 135; 167/2000 Sb.), v němž přiznal těmto rozhodnutím vlády povahu právního předpisu (pozn. toto konstatování zahrnulo pouze uvedená dvě konkrétní rozhodnutí, nelze ho zobecnit na jakákoliv rozhodnutí vlády). Ve světle těchto závěrů bylo na žalobkyni, aby se domáhala plnění po příslušné zdravotní pojišťovně, a v tomto řízení mohl soud - ve smyslu čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky - posoudit soulad tohoto předpisu se zákonem (eventuálně s mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu České republiky).
20.
Ve vztahu k vlastnímu návrhu po provedeném řízení Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že nejsou dány důvody ke zrušení ustanovení § 13 zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť toto ustanovení není samo o sobě v rozporu s čl. 2 odst. 2 Listiny ani s čl. 4 odst. 3 Listiny a konečně ani s čl. 36 odst. 3 Listiny, a proto návrh Obvodního soudu pro Prahu 1 podle § 70 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zamítl.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.
*)
Pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 15, nález č. 128, str. 221 |
Sdělení Českého telekomunikačního úřadu č. 251/2010 Sb. | Sdělení Českého telekomunikačního úřadu č. 251/2010 Sb.
Sdělení Českého telekomunikačního úřadu o vydání cenového rozhodnutí
Vyhlášeno 30. 8. 2010, částka 89/2010
251
SDĚLENÍ
Českého telekomunikačního úřadu
ze dne 11. srpna 2010
o vydání cenového rozhodnutí
Český telekomunikační úřad sděluje podle § 10 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, že vydal cenové rozhodnutí č. CR/P/07.2010-1 ze dne 30. července 2010, kterým se mění cenové rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu č. CR/P/12.2005-1 ze dne 16. prosince 2005, čj. 40 587/2005-611, kterým se stanoví maximální ceny vybraných základních poštovních služeb do zahraničí, ve znění cenového rozhodnutí č. CR/P/01.2007-1 ze dne 12. ledna 2007, čj. 50 397/2006-611, a cenového rozhodnutí č. CR/P/12.2007-2 ze dne 3. prosince 2007, čj. 78 022/2007-611.
Český telekomunikační úřad zveřejní cenové rozhodnutí v Poštovním věstníku v částce 8 dne 1. září 2010. Tímto dnem nabývá cenové rozhodnutí platnosti i účinnosti.
Náměstek předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu:
Ing. Ebert v. r. |
Nález Ústavního soudu č. 250/2010 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 250/2010 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 29. června 2010 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení obecně závazné vyhlášky města Chrastavy č. 1/2009 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů
Vyhlášeno 30. 8. 2010, částka 89/2010
250
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl dne 29. června 2010 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vojen Güttler, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný a Michaela Židlická o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení některých ustanovení obecně závazné vyhlášky města Chrastavy č. 1/2009 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů za účasti města Chrastavy jako účastníka řízení a veřejného ochránce práv jako vedlejšího účastníka řízení
takto:
Návrh se zamítá.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r. |
Vyhláška č. 248/2010 Sb. | Vyhláška č. 248/2010 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 376/2006 Sb., o systému bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a postupech při vzniku mimořádných událostí na dráhách
Vyhlášeno 30. 8. 2010, datum účinnosti 30. 8. 2010, částka 89/2010
* Čl. I - Vyhláška č. 376/2006 Sb., o systému bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a postupech při vzniku mimořádných událostí na dráhách, se mění takto:
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 30. 8. 2010
248
VYHLÁŠKA
ze dne 12. srpna 2010,
kterou se mění vyhláška č. 376/2006 Sb., o systému bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a postupech při vzniku mimořádných událostí na dráhách
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 66 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb. a zákona č. 377/2009 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 22 odst. 5, § 34h odst. 9 a § 35 odst. 4 zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 376/2006 Sb., o systému bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a postupech při vzniku mimořádných událostí na dráhách, se mění takto:
1.
V § 1 úvodní část ustanovení zní: „Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie2) a upravuje“.
Poznámky pod čarou č. 1 a 2 znějí:
„1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (směrnice o bezpečnosti železnic).
Směrnice Komise 2009/149/ES ze dne 27. listopadu 2009, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES, pokud jde o společné bezpečnostní ukazatele a společné metody pro stanovení výše škod při nehodách.
2)
Nařízení Komise (ES) č. 653/2007 ze dne 13. června 2007 o používání společného evropského vzoru pro osvědčení o bezpečnosti a žádosti podle článku 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES a o platnosti osvědčení o bezpečnosti předkládaných podle směrnice 2001/14/ES.“.
2.
V § 5 větě první se slova „příloze č. 5 této vyhlášky“ nahrazují slovy „přímo použitelném předpisu Evropské unie2)“.
3.
V § 5 větě druhé se slova „příloze č. 6 této vyhlášky“ nahrazují slovy „přímo použitelném předpisu Evropské unie2)“.
4.
V § 6 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; pokud se po předložení zprávy Drážní úřad dozví o nových skutečnostech nebo nesprávnostech, provede změnu nebo opravu ukazatelů za daný rok co nejdříve, nejpozději v následující výroční zprávě“.
5.
Příloha č. 4 zní:
„Příloha č. 4 k vyhlášce č. 376/2006 Sb.
Obsah evidenčního přehledu o mimořádných událostech za rok ....
Označení předkladatele:
Evidenční přehled obsahuje společné bezpečnostní ukazatele, kterými jsou:
1.
Ukazatele těžkých nehod
Těžkou nehodou se pro účely tohoto evidenčního přehledu rozumí každá nehoda, s výjimkou nehody v depech a dílnách, na které se podílí nejméně jedno drážní vozidlo v pohybu a
a)
při níž je vážně zraněna nebo usmrcena nejméně jedna osoba nebo
b)
při níž dojde ke hmotným škodám na drážním vozidle, na kolejích, na jiných zařízeních nebo na životním prostředí ve výši nejméně 150 000 EUR, přičemž pro účely tohoto evidenčního přehledu se pro přepočet částky v EUR na českou měnu použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou ke dni 30. dubna roku předcházejícího roku, kdy se odevzdává evidenční přehled, nebo
c)
která má za následek přerušení provozu vlaků na trati celostátní dráhy nejméně na šest hodin.
Při hodnocení, zda jde o těžkou nehodu, bude brána v úvahu pouze primární nehoda, a to i tehdy, když následky sekundární nehody budou vážnější (např. požár, který vznikne při vykolejení).
Relativním počtem uvedeným v jednotlivých položkách této přílohy se rozumí podíl celkové hodnoty v položce a hodnoty vlakových (provozních) kilometrů na dráze za sledované období.
Vážně zraněnými osobami se pro účely tohoto evidenčního přehledu rozumí všechny zraněné osoby, které byly po nehodě hospitalizovány na více než 24 hodin, s výjimkou osob, které se pokusily o sebevraždu.
1.1
Celkový a relativní počet těžkých nehod a jejich rozdělení podle následujících kategorií:
1.1.1
srážky drážních vozidel, včetně srážek s překážkami v průjezdném průřezu,
1.1.2
vykolejení drážních vozidel,
1.1.3
střetnutí drážních a silničních vozidel na úrovňových kříženích a střetnutí drážních vozidel na těchto přejezdech s chodci,
1.1.4
usmrcení (s výjimkou sebevraždy) nebo vážná zranění osob
a)
způsobené pohybujícím se drážním vozidlem nebo
b)
způsobené předmětem připevněným k drážnímu vozidlu nebo předmětem, který se z drážního vozidla oddělil, nebo
c)
pádem osoby z pohybujícího se drážního vozidla,
1.1.5
požáry drážních vozidel a jejich nákladů s výjimkou požárů v depech a v dílnách,
1.1.6
ostatní.
1.2
Celkový a relativní počet vážně zraněných a usmrcených osob podle následujících kategorií:
1.2.1
cestující (také ve vztahu k celkovému počtu osobokilometrů a vlakových kilometrů v osobní dopravě) včetně osob, které naskakují do pohybujícího se drážního vozidla nebo z něj vyskakují,
1.2.2
osoby, které vykonávají činnosti pro zajišťování provozování dráhy a drážní dopravy,
1.2.3
uživatelé úrovňových křížení,
1.2.4
osoby, které se neoprávněně vyskytují v obvodu dráhy,
1.2.5
ostatní.
2.
Ukazatele nehod při přepravě nebezpečných věcí;
2.1
Celkový a relativní počet nehod při přepravě nebezpečných věcí, které je nutno ohlásit podle oddílu 1.8.5 Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí, vyhlášeného Sdělením Ministerstva zahraničních věcí č. 22/2010 Sb. m. s., kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 19/2007 Sb. m. s. o vyhlášení nového znění Přípojku C - Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID) Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), a to v následujících kategoriích:
2.1.1
nehody, na kterých se podílelo alespoň jedno drážní vozidlo přepravující nebezpečné věci,
2.1.2
počet nehod podle 2.1.1., při kterých došlo k úniku nebezpečných věcí.
3.
Ukazatele týkající se sebevražd v případě, že usmrcení bylo způsobeno pohybujícím se drážním vozidlem
Celkový a relativní počet sebevražd.
4.
Ostatní ukazatele mimořádných událostí
Celkový a relativní počet událostí bez ohledu na to, zda vedly k nehodě, a to:
4.1
lomů kolejnic způsobených rozdělením do dvou nebo více kusů nebo spočívajících v oddělení kusu kovu, při kterém se na temeni kolejnice vytvoří mezera o délce více než 50 mm a hloubce více než 10 mm,
4.2
závady v geometrické poloze koleje, které pro zachování bezpečnosti vyžadují vyloučení koleje z provozu nebo okamžité snížení povolené rychlosti,
4.3
selhání návěstních systémů vedoucí k tomu, že návěstní informace nejsou natolik omezující, aby zaručovaly bezpečnost provozování drážní dopravy,
4.4
projetých návěstidel zakazujících jízdu s výjimkou drážního vozidla bez připojené trakční jednotky nebo drážního vozidla bez obsluhy a případu, kdy z jakéhokoli důvodu není návěst změněna na zákaz jízdy včas tak, aby mohl strojvedoucí vlak před návěstidlem zastavit,
4.5
lomů dvojkolí a náprav u provozovaných drážních vozidel vytvářejících riziko nehody (vykolejení nebo srážky).
5.
Ukazatele pro stanovení hospodářského dopadu těžkých nehod
Celkové (v Kč) a relativní náklady spojené s:
5.1
počtem úmrtí a vážného zranění osob vynásobené hodnotou prevence nehody (VPC); VPC je tvořena odhadem průměrných přímých a nepřímých hospodářských nákladů připadajících na jedno úmrtí nebo vážné zranění, které se skládají z nákladů na lékařskou péči a rehabilitaci zraněných osob, nákladů spojených s pohřbem a odškodněním pozůstalých podle občanského zákoníku, nákladů řízení, nákladů na havarijní služby a správních nákladů pojištění spojených s úmrtím nebo vážným zraněním, a z výrobních ztrát tvořených společenskou hodnotou zboží a služeb, které mohly být vyrobeny a poskytnuty danou osobou, pokud by se nehoda nestala,
5.2
náklady na škody na životním prostředí, kterými jsou náklady provozovatele dráhy a drážní dopravy na uvedení poškozené oblasti do stavu před nehodou,
5.3
náklady na odstranění škody na drážním vozidle nebo dopravní cestě dráhy včetně nákladů spojených s pronájmem drážního vozidla náhradou za vozidla poškozená,
5.4
náklady na zpoždění, kterými jsou náklady na odškodnění a poskytnutí dalších služeb cestujícím při zpoždění vlaku, zajištění náhradní dopravy a v nákladní dopravě odškodnění za překročení dodací lhůty nebo poškození a znehodnocení zásilky vlivem zpoždění.
6.
Ukazatele týkající se technické bezpečnosti dráhy
6.1
Procentní podíl tratí s provozovaným automatickým vlakovým zabezpečovacím zařízením (ATP) a procentní podíl vlakových kilometrů ujetých na tratích s provozovaným ATP; automatickým vlakovým zabezpečovacím zařízením se rozumí systém, který vynucuje uposlechnutí návěstidel a omezení rychlosti její kontrolou, včetně automatického zastavení před návěstidly.
6.2
Počet úrovňových křížení (celkový počet, na kilometr trati a kilometr kolejí) podle následujících kategorií:
6.2.1
úrovňové křížení se zabezpečovacím zařízením:
6.2.1.1
ovládaným automaticky jízdou bez závor,
6.2.1.2
ovládaným automaticky jízdou se závorami bez výstražných světel,
6.2.1.3
ovládaným automaticky jízdou se závorami a výstražnými světly,
6.2.1.4
ovládaným automaticky jízdou se závorami a výstražnými světly a kolejovým zabezpečovacím zařízením, kterým se rozumí návěstidlo nebo jiný vlakový zabezpečovací systém, který vlaku dovolí pokračovat pouze v případě, že je úrovňové křížení zabezpečeno a nenarušeno, přičemž nenarušenost je zajištěna pomocí dohledu nebo systému zjišťování překážek,
6.2.1.5
ovládaným obsluhou bez závor,
6.2.1.6
ovládaným obsluhou se závorami bez výstražných světel,
6.2.1.7
ovládaným obsluhou se závorami a výstražnými světly.
6.2.2
úrovňové křížení bez zabezpečeného zařízení (tj. zabezpečené jen výstražným křížem).
7.
Ukazatele týkající se zajištění bezpečnosti
Vnitřní kontroly prováděné provozovateli dráhy a drážní dopravy podle dokumentace systému zajišťování bezpečnosti. Celkový počet provedených vnitřních kontrol a tento počet vyjádřený jako procentní podíl z předepsaných nebo plánovaných vnitřních kontrol.“.
6.
Příloha č. 5 se zrušuje.
7.
Příloha č. 6 se zrušuje.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Evidenční přehled o mimořádných událostech za uplynulý kalendářní rok podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 376/2006 Sb., o systému bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a postupech při vzniku mimořádných událostí na dráhách, ve znění této vyhlášky, se poprvé použije pro rok 2010.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
JUDr. Bárta v. r. |
Nález Ústavního soudu č. 244/2010 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 244/2010 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 8. července 2010 ve věci návrhu na zrušení § 57 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině
Vyhlášeno 20. 8. 2010, částka 87/2010
* Odůvodnění
* I. - Rekapitulace návrhu
* II. - Rekapitulace vyjádření účastníků řízení
* III. - Dikce napadeného právního předpisu
* IV. - Ústavní konformita legislativního procesu
* V. - Vlastní přezkum
* VI. - Formulace derogačního výroku a jeho právní důsledky pro zákonodárce a obecné soudy
244
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl dne 8. července 2010 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jiřího Muchy, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného, Elišky Wagnerové a Michaely Židlické o návrhu Z. S. a II. senátu Ústavního soudu na zrušení § 57 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení
takto:
Ustanovení § 57 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, se ruší dnem 31. prosince 2011.
Odůvodnění
I.
Rekapitulace návrhu
A.
Okolnosti, jež vedly k podání ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. II. ÚS 405/09
1.
Včas a řádně podanou ústavní stížností, evidovanou pod sp. zn. II. ÚS 405/09, se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soudÚstavní soud svým nálezem zrušil usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. prosince 2008 č.j. 30 Cdo 1493/2008-69, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 11. října 2007 č.j. 13 Co 375/2006-35 a rozsudek Okresního soudu v Jihlavě ze dne 2. srpna 2006 č.j. 21 C 36/2006-14 pro tvrzené porušení základních práv stěžovatele, která jsou zaručena čl. 10 odst. 2, čl. 11 odst. 1 a čl. 39 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 6, 8 a 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). Spolu s tím se stěžovatel domáhal zrušení části § 57 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve slovech „do šesti měsíců“.
2.
Ve své ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že byl na základě zákonné domněnky otcovství manžela matky podle § 51 odst. 1 zákona o rodině zapsán do matriky jako otec narozeného L. S. V říjnu téhož roku však manželka stěžovatele požádala, aby se odstěhoval ze společného bytu, čemuž stěžovatel podle svého tvrzení nerozuměl právě s ohledem na nedávné narození syna L. a rovněž vzhledem k tomu, že s manželkou společně plánovali výstavbu rodinného domu. Stěžovatel pak v listopadu téhož roku zjistil, že jeho manželka již nejméně dva roky udržuje poměr s jiným mužem. Když pak v prosinci manželka společný byt opustila, při úklidu společné šatní skříně stěžovatel nalezl mezi cennostmi negativ filmu, jenž zčásti obsahoval rodinné fotografie a zčásti záznam mileneckého dobrodružství stěžovatelovy manželky s jejím milencem. Stěžovatel pojal podezření, že není otcem v únoru narozeného dítěte – i s ohledem na to, že v době jeho početí byl na služební cestě. Rozhodl se tedy provést test DNA u akreditované společnosti Generi Biotech, s. r. o. Test potvrdil, že stěžovatel není biologickým otcem L. S.
3.
Stěžovatel ve své stížnosti rovněž uvedl, že mu v rámci rozvodového řízení manželka navrhovala řešení otázky skutečného otcovství druhého narozeného dítěte, pokud on ustoupí ze svých právních nároků v rámci majetkového vypořádání jejich společného jmění. Ve svém vyjádření k ústavní stížnosti k tomu (již bývalá) manželka stěžovatele uvedla: „Je pravda, že jsem v rámci vypořádání společného jmění manželů nabízela stěžovateli komplexní řešení tak, že budeme řešit otázku otcovství, a požadovala jsem na něm, aby [po mně] nechtěl vyplatit tržní hodnotu družstevního bytu, který na mě byl převeden bezplatně mými prarodiči za trvání manželství, a tudíž pokud jsem musela vyplatit stěžovateli polovinu tržní hodnoty družstevního bytu, byl značně finančně zvýhodněn, takže dnes nemůže tvrdit, že můj postoj je nemorální. Byl to stěžovatel, kdo striktně trval na svých právech a na majetkovém vyrovnání, které bylo sice v souladu se zákonem, ale rozhodně nebylo v pořádku z hlediska faktického“. Jak je výše uvedeno, stěžovatel na toto „komplexní řešení“ nepřistoupil.
4.
Namísto toho podal stěžovatel dne 17. 1. 2005 státnímu zastupitelství podnět k podání návrhu na popření otcovství ve smyslu § 62 zákona o rodině. Tomu však Nejvyšší státní zastupitelství nevyhovělo. V odpovědi stěžovateli ze dne 18. 7. 2005 státní zástupkyně uvedla, že takový návrh je „opatřením zcela výjimečné povahy“, přičemž do „ustálených statusových poměrů dítěte lze jejím prostřednictvím zasáhnout mimo jiné jen za splnění zákonem stanovené podmínky zájmu dítěte na popření otcovství“. Zdůraznila, že by to bylo možné „pouze v případě, že lze spolehlivě prokázat, že muž, jemuž svědčí zákonná domněnka otcovství, dítě nezplodil“. Právě tuto skutečnost nepovažovala státní zástupkyně za prokázanou. Uvedla, že „důkaz znaleckým posudkem v rámci šetření podnětu ... provést nelze“, zároveň však výsledek testu DNA provedeného soukromou společností „v žádném případě není důkazem, o který by mohlo být případně opřeno žalobní tvrzení nejvyšší státní zástupkyně“. Podle sdělení státní zástupkyně manželka stěžovatele „na státním zastupitelství uvedla, že v době rozhodné pro početí se intimně stýkala (pouze se stěžovatelem) a že s případnou účastí svou a syna L. na znaleckém posudku nesouhlasí“. Obdobnou odpověď stěžovatel obdržel i na svoji žádost o přezkoumání vyřízení jeho původního podnětu v září 2005.
5.
Dne 7. 3. 2006 byla Okresnímu soudu v Jihlavě doručena žaloba stěžovatele o popření otcovství k nezletilému L. S. Napadeným rozsudkem tohoto soudu ze dne 2. 8. 2006 byla žaloba s ohledem na marné uplynutí prekluzivní lhůty podle § 57 odst. 1 zákona o rodině zamítnuta. O náhradě nákladů řízení však okresní soud rozhodl s použitím ustanovení § 150 občanského soudního řádu a žalované (bývalé manželce stěžovatele) náhradu nákladů řízení nepřiznal z důvodu hodného zvláštního zřetele. Tento důvod okresní soud spatřoval především ve skutečnosti, že dle anonymního znaleckého posudku nebyl stěžovatel biologickým otcem dítěte a dále ve skutečnosti, že v době trvání manželství měla bývalá manželka stěžovatele poměr s jiným mužem, přičemž tato skutečnost byla prokázána v rozvodovém řízení. K odvolání stěžovatele Krajský soud v Brně rozsudek soudu prvního stupně napadeným rozsudkem ze dne 11. října 2007 potvrdil, výrok o náhradě nákladů však změnil tak, že stěžovatel byl povinen nahradit své bývalé manželce náklady řízení, neboť si žalobce podle názoru krajského soudu musel být vědom, že dle platné právní úpravy jeho žaloba nemůže obstát. Nejvyšší soud následně napadeným usnesením ze dne 17. 12. 2008 stěžovatelovo dovolání odmítl, neboť neshledal důvod přípustnosti podle § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu.
B.
Argumenty stěžovatele vztahující se k neústavnosti § 57 odst. 1 zákona o rodině
6.
Stěžovatel spatřoval v postupu soudů, jež aplikovaly napadené ustanovení § 57 odst. 1 zákona o rodině, porušení svého základního práva na ochranu rodinného a soukromého života ve smyslu čl. 10 odst. 2 Listiny a čl. 8 odst. 2 Úmluvy (níže body 7 až 9). Zároveň uvedl, že aplikací ustanovení § 57 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 62 zákona o rodině došlo k porušení jeho základního práva domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu ve smyslu čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny a rovněž čl. 6 a 13 Úmluvy (níže bod 11). Konečně stěžovatel upozornil i na dotčení základního práva vlastnit majetek (čl. 11 Listiny, níže bod 12). Vedle zrušení napadených rozhodnutí obecných soudů tedy ve své ústavní stížnosti rovněž navrhl, aby Ústavní soudÚstavní soud dotčené ustanovení zrušil. Na podporu svého návrhu uvedl stěžovatel následující argumenty.
7.
Za prvé podle názoru stěžovatele stanovení počátku běhu zákonné prekluzivní lhůty pro podání návrhu na popření otcovství k okamžiku, kdy se domnělý otec dozví, že se narodilo dítě, neobstojí z hlediska základního práva na ochranu rodinného a soukromého života ve smyslu čl. 10 odst. 2 Listiny a čl. 8 odst. 2 Úmluvy. S odkazem na rozhodovací praxi Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „Evropský soud“ nebo „ESLP“), konkrétně rozsudek ve věci Kroon a další proti Nizozemí (rozsudek senátu ESLP ze dne 27. 10. 1994, stížnost č. 18535/91, všechna dále citovaná rozhodnutí Evropského soudu jsou dostupná v databázi HUDOC, http://www.echr.coe.int/ECHR/EN//Header//Case-Law/HUDOC/HUDOC+database/), se stěžovatel domnívá, že čl. 8 Úmluvy zaručuje zrušení (anulování) rodinných vazeb, které nejsou výsledkem biologického spojení, aby biologická a společenská realita převážila nad právními domněnkami a nad požadavkem právní jistoty vztahů a aby jakákoliv domněnka otcovství mohla být účinně vyvrácena. Stěžovatel poukázal i na rozsudek ESLP ve věci Shofman proti Rusku (rozsudek senátu ESLP ze dne 24. 2. 2006, stížnost č. 74826/01), kde podle názoru stěžovatele Evropský soud rozhodoval o téměř identických skutkových a právních okolnostech. Podle tohoto rozsudku je odepření úpravy statusových poměrů dítěte, určených na základě zákonné domněnky otcovství, v důsledku prekluzívní lhůty pro podání žaloby na popření otcovství, která je vázána na okamžik, kdy se otec určený zákonnou domněnkou dozvěděl o narození dítěte, v rozporu s Úmluvou. Zavedení popěrné lhůty pro popření otcovství je podle Evropského soudu ospravedlnitelné snahou zajistit právní jistotu v rodinných vztazích a chránit zájmy dítěte, ovšem pouze v případech, kdy stěžovatel s jistotou věděl nebo měl důvody se domnívat, že nebyl otcem nezletilého dítěte od prvního dne života dítěte, ale z důvodů nesouvisejících se zákonem nepodnikl žádné kroky k popření otcovství v zákonné lhůtě (stěžovatel odkazuje i na další rozhodnutí Evropského soudu - rozhodnutí senátu ESLP o nepřijatelnosti ze dne 19. 10. 1999, Yildirim proti Rakousku, stížnost č. 34308/96 a rozsudek senátu ESLP ze dne 28. 11. 1984, Rasmussen proti Dánsku, stížnost č. 8777/79).
8.
Na neudržitelnost stávající právní úpravy podle stěžovatele opakovaně poukazuje sám Ústavní soudÚstavní soud. Stěžovatel v té souvislosti odkázal na usnesení sp. zn. III. ÚS 289/07 ze dne 26. 4. 2007 a usnesení sp. zn. III. ÚS 1506/07 ze dne 17. 1. 2008 (obě, stejně jako další citovaná rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu, jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Vedle toho také stěžovatel odkázal na nález sp. zn. II. ÚS 568/06 ze dne 20. 2. 2007 (N 33/44 SbNU 399*), kde Ústavní soudÚstavní soud s odkazem na odbornou literaturu konstatoval, že „rodina představuje primárně biologickou vazbu, pak sociální institut, který je teprve následně anticipován právní úpravou“.
9.
Stěžovatel v té souvislosti uvedl, že popěrná lhůta nijak neupevňuje důvěru v osobních vztazích, neboť vede spíše k tomu, aby zákonný otec aktivně zjišťoval své biologické otcovství v průběhu šesti měsíců po narození dítěte. Právní regulace musí respektovat sociální přesahy jeho vztahu k nezletilému dítěti. Příbuzenský poměr má totiž zcela zásadní význam pro samotný vývoj dítěte, jeho duševní rovnováhu, rozvoj jeho osobnosti a jeho zařazení ve společnosti. V případě stěžovatele ale takováto vazba chybí. Navíc z jeho zákonného postavení vyplývá řada povinností, kromě vyživovací povinnosti také například povinnost pečovat řádně o výchovu dítěte. Plnění těchto povinností vyžaduje citové, časové a materiální investice, aniž je zajištěno, že samo dotčené nezletilé dítě později nebude chtít dosáhnout změny svých statusových poměrů a zprostit se tak možných závazků vůči stěžovateli. To vede ke zřejmému nepoměru mezi povinnostmi stěžovatele a předpokládanými povinnostmi dítěte.
10.
Samotné dítě je přitom předmětnou situací podle názoru stěžovatele rovněž dotčeno. Nezletilé dítě má na základě čl. 8 Úmluvy právo na vznik právního vztahu se svým skutečným (biologickým) otcem (zde stěžovatel poukazuje na rozsudek senátu ESLP ze dne 7. 2. 2002, Mikulić proti Chorvatsku, stížnost č. 53176/99) a má rovněž právo znát svůj původ, jež garantuje čl. 7 Úmluvy o právech dítěte (vyhlášena pod č. 104/1991 Sb.).
11.
Za druhé dochází podle názoru stěžovatele aplikací ustanovení § 57 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 62 zákona o rodině k porušování základního práva domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu ve smyslu čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny a rovněž čl. 6 a 13 Úmluvy. Platná právní úprava totiž neumožňuje zpochybňovat otcovství, pokud uběhne zákonná popěrná lhůta. Ačkoliv zákon o rodině umožňuje zákonnému otci podat podnět Nejvyššímu státnímu zastupitelství k podání návrhu na popření otcovství, nejsou dány žádné účinné procesní prostředky, jak podání takového návrhu vynutit. Vedle toho z odpovědi Nejvyššího státního zastupitelství na podnět stěžovatele vyplývá, že Nejvyšší státní zastupitelství nedisponuje účinnými prostředky, jak právní ochranu stěžovatelových základních práv zajistit (stěžovatel v té souvislosti poukázal na nemožnost Nejvyššího státního zastupitelství nařídit znalecké zkoumání DNA dítěte, přičemž však není možné použít výsledky DNA testů provedených z iniciativy otce u soukromé společnosti). Konečně stěžovatel upozornil na některá rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu, kde Ústavní soudÚstavní soud apeloval, aby Nejvyšší státní zastupitelství přehodnotilo svůj přístup, kdy se odmítá zabývat podněty na podání návrhu na popření otcovství ve smyslu § 62 zákona o rodině s poukazem na absenci zájmu dítěte na úpravě poměrů (vedle usnesení citovaných v bodu 8 výše stěžovatel odkázal na usnesení sp. zn. IV. ÚS 158/06 ze dne 24. 4. 2006 a usnesení sp. zn. IV. ÚS 466/07 ze dne 28. 5. 2007).
12.
Nakonec stěžovatel upozornil i na dotčení svých majetkových základních práv. Porušení práva vlastnit majetek podle čl. 11 Listiny lze spatřovat v povinnosti plnit za biologické rodiče, případně za stát, jakož i v důsledku toho, že dítě bude do doby dosažení věku 18 let jeho neopomenutelným dědicem.
C.
Postoupení návrhu na zrušení § 57 odst. 1 zákona o rodině plénu Ústavního soudu
13.
Usnesením ze dne 23. června 2009 č. j. II. ÚS 405/09-58 dospěl II. senát Ústavního souduÚstavního soudu k závěru, že uplatněním § 57 odst. 1 zákona o rodině ve slovech „do šesti měsíců“ nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, a stěžovatel zároveň tvrdil rozpor uvedeného ustanovení s ústavním pořádkem. Z tohoto důvodu Ústavní soudÚstavní soud postoupil jeho návrh na zrušení uvedeného ustanovení k rozhodnutí plénu Ústavního souduÚstavního soudu podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky.
14.
Současně ale senát Ústavního souduÚstavního soudu uvedl, že předmětná skutečnost nastala uplatněním celého ustanovení § 57 odst. 1 zákona o rodině. Pokud by totiž došlo pouze k vytrhnutí lhůty k popření otcovství ve slovech „do šesti měsíců“, jak navrhuje stěžovatel, tak by v případě vyhovění tomuto návrhu Ústavní soudÚstavní soud vlastně vytvořil zcela novou zákonnou normu stanovující, že manžel matky dítěte může popřít otcovství k dítěti kdykoliv, čímž by došlo ke kolizi se základními právy dítěte na ochranu soukromého a rodinného života podle čl. 8 Úmluvy, čl. 32 odst. 4 Listiny a čl. 8 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, resp. se široce pojímaným zájmem dítěte, jehož sledování musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány podle čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, resp. s garancí zvláštní ochrany dětí a mladistvých podle čl. 32 odst. 1 Listiny.
15.
K tomu senát Ústavního souduÚstavního soudu dodal, že ustanovení § 57 odst. 1 zákona o rodině je v rozporu s právem na respektování soukromého a rodinného života otce dítěte ve smyslu, jak vyplývá z rozsudku ESLP ve věci Shofman proti Rusku (citovaného v bodu 7), s právem na informační sebeurčení otce dítěte jako komponentu práva na ochranu jeho soukromí a konečně s právem na existenci účinného právního prostředku k ochraně základních práv ve smyslu čl. 13 Úmluvy. Neústavnost § 57 odst. 1 zákona o rodině podle názoru senátu Ústavního souduÚstavního soudu spočívá především v nevyváženosti základních práv a zájmů otce dítěte, jehož otcovství bylo určeno na základě první domněnky otcovství, dítěte a jeho matky. Nelze přitom vyloučit ani závěr o neústavnosti zmíněného ustanovení pro rozpor s vlastními zájmy dítěte. Proto senát Ústavního souduÚstavního soudu rozhodl podle § 78 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., (dále též jen „zákon o Ústavním soudu“) o tom, že předloží návrh na zrušení celého ustanovení § 57 odst. 1 zákona o rodině, které bylo v dané věci aplikováno, čímž plénu Ústavního souduÚstavního soudu vytvoří procesní prostor pro komplexní posouzení v kolizi stojících základních práv.
II.
Rekapitulace vyjádření účastníků řízení
16.
Ústavní soudÚstavní soud si vyžádal spisovou dokumentaci a vyzval účastníky řízení, aby se vyjádřili k návrhu na zrušení napadeného ustanovení. K vyjádření vyzval s ohledem na jeho působnost i Ministerstvo spravedlnosti.
17.
Senát ve svém vyjádření podepsaném jeho předsedou Přemyslem Sobotkou uvedl, že napadené ustanovení je v zákoně od počátku jeho platnosti s účinností od 1. dubna 1964, aniž by bylo dotčeno jakoukoliv změnou. Poněvadž byl Senát ustaven až v roce 1996, je zřejmé, že na schválení tohoto ustanovení neparticipoval.
18.
Poslanecká sněmovna ve svém vyjádření podepsaném její místopředsedkyní Miroslavou Němcovou shrnula relevantní části důvodové správy k příslušnému vládnímu návrhu zákona o rodině, jehož součástí bylo i napadené ustanovení, jakož i legislativní proces v Národním shromáždění Československé socialistické republiky v jeho III. volebním období. Zároveň dodala, že přes rozsáhlou novelizaci zákona o rodině v následujících letech nebylo doposud napadené ustanovení novelizováno.
19.
Ministerstvo spravedlnosti ve svém vyjádření uvedlo, že právní prostředky k určení otcovství vycházejí z několika společenských požadavků. Tím základním je především ten, aby dítě mělo oba své rodiče. Dalším je požadavek, aby se právní vztah v co největším počtu případů ztotožňoval i se vztahem biologickým. V neposlední řadě je pak žádoucí, aby byl tento vztah určen v co možná nejkratší době po narození dítěte, což naplňuje požadavek maximální stability právního vztahu rodiče a dítěte. Při uplatňování všech těchto požadavků je nutné řídit se zejména zásadou ochrany zájmů dítěte. Ve věci stěžovatele je podle Ministerstva spravedlnosti prokázána neexistence biologického vztahu mezi stěžovatelem a 2. vedlejším účastníkem (tj. dítětem, jehož otcovství stěžovatel popírá). Je důležité posoudit otázku, zda udržení nesouladu právního vztahu se stavem faktickým je v zájmu dítěte či nikoli. Za těchto okolností měl nejvyšší státní zástupce více zvážit svou možnost podat návrh na popření otcovství, neboť uvedené skutečnosti naplňují zákonné podmínky, za kterých je možné k tomuto kroku přistoupit. Není možné v tomto případě vystačit pouze s obecným tvrzením, že popření otcovství muže, který zjevně není biologickým otcem dítěte a který k tomuto dítěti nemá ani jiný citový, pro dítě prospěšný vztah, není v zájmu dítěte. Ministerstvo spravedlnosti ale nesouhlasí s návrhem zrušit napadené ustanovení zákona o rodině, nýbrž i s ohledem na to, že se současný právní stav a dosavadní praxe orgánů justice probíhající v jeho mezích dostává v některých případech do rozporu s judikaturou Ústavního souduÚstavního soudu a Evropského soudu, navrhuje přistoupit k jeho legislativní změně. Ta by měla zpřesnit podmínky, za kterých je možné podat návrh na popření otcovství i po uplynutí zákonem stanovené lhůty v případech, kdy není v zájmu dítěte ani v zájmu otce zapsaného do matriky zachování nesouladu právního vztahu a stavu faktického.
20.
Veřejný ochránce práv sice není účastníkem řízení o návrhu stěžovatele na zrušení ustanovení § 57 odst. 1 zákona o rodině, ale jako kolizní opatrovník nezletilého L. S. v řízení o ústavní stížnosti se vyjádřil i k tomuto návrhu. Ve svém vyjádření nedoporučil návrhu vyhovět s ohledem na ustálený systém právních domněnek otcovství a časové omezení možnosti popírání otcovství odůvodněné potřebou stability rodiny jako základní společenské jednotky. Současně poukázal na evidentní střet několika oprávněných Ústavou České republiky chráněných zájmů – vedle legitimního zájmu na popření „matrikového otcovství“ v konkurenci s exaktně zjištěným otcovstvím biologickým a práva dítěte znát své rodiče je třeba respektovat i právo matky na ochranu její cti a soukromí a právo dítěte na nezasahování do jeho soukromého života, cti a dobré pověsti. Současně zdůraznil neexistenci zákonné úpravy, která by umožnila soudům ukládat účastníkům (matrikovému otci, matce a dítěti) povinnost podrobit se testům DNA a riziko pořizování takových testů pokoutním způsobem.
III.
Dikce napadeného právního předpisu
21.
Ustanovení § 57 odst. 1 zákona o rodině zní: „Manžel může do šesti měsíců ode dne, kdy se dozví, že se jeho manželce narodilo dítě, popřít u soudu, že je jeho otcem.“.
IV.
Ústavní konformita legislativního procesu
22.
Podle § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zjišťuje Ústavní soudÚstavní soud v řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů, zda napadený zákon nebo jiný právní předpis byl přijat a vydán v mezích Ústavou České republiky stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Jak vyplývá již z vyjádření účastníků řízení, napadené ustanovení bylo součástí původního znění zákona o rodině z roku 1963, přičemž za tuto dobu nedoznalo jeho znění žádné změny. Posouzení legislativního procesu by tedy znamenalo posuzovat soulad s již neplatnými ústavními předpisy platnými v době přijetí zákona. Vycházeje z § 66 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, podle kterého je nepřípustný návrh, jestliže ústavní zákon, s nímž je podle návrhu přezkoumávaný předpis v rozporu, pozbyl před doručením návrhu Ústavnímu soudu platnosti, tak Ústavní soud uvádí, že v případě právních předpisů vydaných před nabytím účinnosti Ústavy České republiky dne 1. ledna 1993 je oprávněn přezkoumávat pouze jejich obsahový soulad se stávajícím ústavním pořádkem, nikoliv však ústavnost procedury jejich vzniku a dodržení normotvorné kompetence (srov. nález ze dne 27. října 1999 sp. zn. Pl. ÚS 10/99, N 150/16 SbNU 115; 290/1999 Sb.). Z tohoto důvodu nemohl Ústavní soud posuzovat uvedenou proceduru ani v této věci.
V.
Vlastní přezkum
A.
Východiska přezkumu z hlediska práva na ochranu soukromého a rodinného života
23.
Právo na ochranu soukromého a rodinného života ve smyslu čl. 10 odst. 2 Listiny a čl. 8 Úmluvy brání orgánům veřejné moci svévolně zasahovat do tak intimní sféry každého jednotlivce, jakou představují vztahy mezi rodiči a dítětem. Tyto vztahy jsou nejpřirozenějším výrazem lidské identity a právo v demokratické a svobodné společnosti musí respektovat jejich existenci. Smysl a povaha rodinných vztahů a rodinného soužití totiž není primárně právní; právo pouze přiznává ochranu jejich reálné existenci. Tato ochrana pak nemůže být zabezpečena pouze povinností zdržet se určitých zásahů ze strany veřejné moci. Stát je současně povinen přijmout takovou právní úpravu, jež zaručí právní uznání rodinných vztahů a vymezí jejich obsah jak ve vztazích mezi rodinnými příslušníky navzájem, tak vůči třetím osobám.
24.
Z povahy věci musí právní vymezení rodiny reflektovat především existenci biologických vztahů. Z toho vyplývá i požadavek, aby právní určení otcovství, nejedná-li se o případ osvojení, odpovídalo skutečnému biologickému otcovství. Tento požadavek se přitom promítá i do subjektivního práva otce dítěte, aby bylo jeho biologické otcovství respektováno ze strany veřejné moci. Odpovídá mu i právo dítěte znát své biologické rodiče, výslovně vyjádřené v čl. 7 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte.
25.
Význam biologických vazeb pro právní vymezení rodiny již Ústavní soudÚstavní soud zdůraznil ve svém nálezu sp. zn. II. ÚS 568/06 ze dne 20. 2. 2007 (N 33/44 SbNU 399). V něm Ústavní soudÚstavní soud rozhodoval o ústavní stížnosti, jež souvisela s popěrnou žalobou nejvyššího státního zástupce ve smyslu § 62 zákona o rodině, podanou z podnětu babičky dítěte, jež zpochybňovala otcovství právního otce k dítěti své zesnulé dcery. Ústavní soudÚstavní soud v tomto nálezu konstatoval, že „tam, kde se dostane do konfliktu zájem osob pokrevně příbuzných, u nichž prokazatelně existují i sociální vazby tvořící typické rysy rodiny, se zájmem osob nepříbuzných, mezi nimiž a dítětem se v minulosti sice rovněž vytvořily v důsledku déletrvajícího společného soužití shora zmíněné vazby emoční, sociální a další, které by jinak naplňovaly rysy tzv. de facto rodinných svazků, je třeba – není-li zde jiný naléhavý důvod - poskytnout ochranu těm rodinným vztahům, které naplňují vedle vazeb emočních a sociálních i vztah pokrevního příbuzenství“.
26.
Na druhou stranu, zabezpečení obecného požadavku shody biologického a právního otcovství nemůže vést k nepřiměřenému zásahu do soukromého života rodičů dítěte, jenž by spočíval v povinnosti sdělit orgánům veřejné moci skutečnosti z jejich intimního života. To by bylo nezbytné v případě, že by otázka otcovství musela být určena mimo jakoukoliv rozumnou pochybnost. Takovýto požadavek by ale zásadním a z hlediska práva na ochranu soukromého a rodinného života nepřiměřeným způsobem zasahoval do soukromé sféry jednotlivců, do existence vzájemné důvěry rodičů dítěte. Právní otcovství rodičů je tak určováno na základě domněnek, které vycházejí z kulturního rámce společnosti a umožňují, aby k určení otcovství došlo bez nadměrných formálních požadavků. Tomu odpovídá i tzv. první domněnka otcovství vyjádřená v § 51 odst. 1 zákona o rodině, podle něhož se, stručně řečeno, považuje za otce dítěte manžel matky. Uvedená domněnka, jež nacházela své vyjádření již v římském právu (pater est quem nuptiae demonstrant, tedy „otcem je ten, kdo se s ženou oženil“), tak vychází z předpokladu, že manžel matky je zároveň i skutečným otcem dítěte.
27.
Samotná domněnka však pochopitelně nemůže zaručit skutečnou existenci shody právního a biologického otcovství. Případný rozpor mezi právním a biologickým otcovstvím tak vyvolává legitimní otázku, jakým způsobem má být z právního hlediska zabezpečeno jeho odstranění. Nelze přitom opomenout ani skutečnost, že takovýto stav zároveň závažným způsobem zasahuje do soukromé sféry právního otce, který není biologickým otcem a jehož právní otcovství bylo určeno pouze na základě domněnky otcovství. Tím se promítá i do jeho soukromého a rodinného života ve významu, jak tento pojem vymezuje čl. 10 odst. 2 Listiny, a zároveň může zasahovat i do práva dítěte znát své rodiče ve smyslu čl. 7 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte (srov. výše body 23 a 24 tohoto nálezu).
28.
Právě k odstranění rozporu mezi právním a biologickým otcovstvím slouží popěrná žaloba otce podle napadeného § 57 odst. 1 zákona o rodině. Toto ustanovení se dotýká primárně právního postavení právního otce a dítěte plynoucího z jejich předpokládaného rodinného vztahu. Účel sledovaný tímto ustanovením lze nepochybně považovat za souladný se zájmem, aby právní určení otcovství odpovídalo biologickému otcovství. V obecné rovině lze tento závěr shledat kompatibilní rovněž s právem dítěte znát své rodiče, které je výslovně vyjádřeno v čl. 7 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte.
29.
Přesto však nelze požadavek shody právního a biologického otcovství považovat za absolutní. Právní vztah otce a dítěte totiž není jen mechanickou reflexí existence biologického vztahu, nýbrž s postupem času se může i při absenci tohoto vztahu vyvinout mezi právním otcem a dítětem taková sociální a citová vazba, jež z hlediska práva na ochranu soukromého a rodinného života bude rovněž požívat právní ochrany. V takovém případě bude další trvání právních vztahů závislé na více faktorech, mezi nimiž bude zájem dítěte hrát důležitou roli – podle čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte musí být předním hlediskem pro rozhodování orgánů veřejné moci, přičemž však má dítě na základě čl. 7 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte rovněž právo znát své biologické rodiče. Relevanci z hlediska posouzení ale nelze upřít ani zájmu biologického otce, jenž není v postavení právního otce a o toto postavení usiluje, ani zájmu právního otce, jenž zase není otcem biologickým a sám brojí proti svému právnímu otcovství. Šetřit je rovněž třeba právo na ochranu soukromého a rodinného života matky dítěte.
30.
S ohledem na uvedené okolnosti je nezbytné zabývat se otázkou, zda z práva na ochranu rodinného a soukromého života, zaručeného právnímu otci dítěte čl. 10 odst. 2 Listiny a čl. 8 Úmluvy, vyplývá jeho právo domáhat se toho, aby orgán veřejné moci svým rozhodnutím odstranil právní stav, kdy právní otcovství neodpovídá biologické realitě, a pokud ano, za jakých podmínek. Při hledání odpovědi na tuto otázku je pak třeba vážit další práva a zájmy, vymezené v předchozím bodu nálezu.
31.
Ústavní soudÚstavní soud se přímo touto otázkou dosud nezabýval. Ve své rozhodovací praxi byl konfrontován především s ústavními stížnostmi stěžovatelů, jež směřovaly proti vyrozumění nejvyššího státního zástupce o tom, že jejich podnět k podání žaloby na popření otcovství ve smyslu § 62 zákona o rodině se odkládá. V této souvislosti Ústavní soudÚstavní soud opakovaně uvedl s poukazem na výše uvedená rozhodnutí Evropského soudu, že „stávající právní stav, kdy manžel má právo popřít otcovství jen ve lhůtě šesti měsíců od narození dítěte ... a kdy Nejvyšší státní zastupitelství odmítne zmíněnou žalobu podat, může za určitých okolností kolidovat zejména s čl. 8 Úmluvy ... a samozřejmě také se základními právy a svobodami zaručenými ústavním pořádkem ...“ (usnesení sp. zn. III. ÚS 289/07 ze dne 26. dubna 2007, usnesení sp. zn. III. ÚS 1506/07 ze dne 17. ledna 2008). Zároveň přitom Ústavní soudÚstavní soud apeloval na Nejvyšší státní zastupitelství, aby při rozhodování o tom, zda žalobu podle § 62 zákona o rodině podá či nikoliv, vzalo v úvahu rozhodovací činnost Evropského soudu při výkladu čl. 8 Úmluvy.
32.
Podle něj mají smluvní státy nejen povinnost chránit jednotlivce před svévolnými činy veřejných úřadů, nýbrž i pozitivní povinnost zajistit účinné respektování soukromého a rodinného života. To může znamenat i povinnost přijmout opatření, která se dotýkají právních vztahů mezi jednotlivci (srov. rozsudek Mikulić proti Chorvatsku, citovaný v bodu 10, bod 57, a další tam citovaná rozhodnutí). Přitom je nutno brát ohled na spravedlivou rovnováhu, které musí být dosaženo mezi konkurujícími si zájmy jednotlivce a společnosti jako celku. V obou případech má stát určitou míru uvážení (srov. rozsudek Mikulić proti Chorvatsku, citovaný v bodu 10, bod 58, a další tam citovaná rozhodnutí). Limity tohoto uvážení naznačuje další judikatura Evropského soudu.
33.
V rozsudku Kroon proti Nizozemsku (citovaném v bodu 7) Evropský soud uvedl, že není dovoleno, aby právní domněnka převažovala nad biologickou a společenskou realitou, aniž by byl brán zřetel na jak zjištěné skutečnosti, tak přání dotčených osob. Na tento závěr Evropský soud navázal v rozsudku Shofman proti Rusku (citovaném v bodu 7), v němž konstatoval porušení základního práva stěžovatele vyplývajícího z čl. 8 Úmluvy v důsledku nemožnosti popřít otcovství. Dotčená právní úprava totiž takovouto možnost připouštěla pouze ve lhůtě jednoho roku od okamžiku, co se osoba úředně zapsaná do matriky jako otec dozvěděla o zapsání narození dítěte. Uvedeným rozsudkem nebylo shledáno porušení Úmluvy v důsledku samotné existence roční popěrné lhůty, nýbrž až v důsledku jejího navázání na okamžik, kdy se manžel matky dítěte dozví o zapsání narození dítěte, přičemž nebyl dán jiný prostředek, kterým by se právní domněnkou určený otec domohl popření otcovství za situace, kdy bylo i soudem uznáno, že není biologickým otcem.
34.
Samotnou popěrnou lhůtu přitom Evropský soud akceptoval už ve svých dřívějších rozhodnutích, když zdůraznil, že zavedení promlčecí lhůty na zahájení řízení o otcovství je ospravedlnitelné snahou zajistit právní jistotu v rodinných vztazích a chránit zájmy dítěte (rozsudek Rasmussen proti Dánsku, citovaný v bodu 7, bod 41). V jiné věci zase shledal, že jakmile vypršela promlčecí lhůta, aby mohl stěžovatel zpochybnit otcovství, byla větší váha přiznána chráněným zájmům dítěte než zájmům stěžovatele na vyvrácení otcovství (rozhodnutí o přijatelnosti Yildirim proti Rakousku, citované v bodu 7). Roli při tomto posouzení hraje i skutečnost, zda stěžovatel s jistotou věděl nebo měl důvody se domnívat, že není biologickým otcem dítěte od samotného narození, a přitom nepodnikl žádné kroky k popření svého právního otcovství, založeného domněnkou. Při posuzování dotčení čl. 8 Úmluvy tak jde spíše o nastavení podmínek běhu popěrné lhůty než o její samotnou existenci.
35.
Posledně uvedená rozhodnutí Evropského soudu pak Ústavní soudÚstavní soud promítl i do posuzování ústavních stížností směřujících proti postupu nejvyššího státního zástupce. V usnesení sp. zn. IV. ÚS 2058/07 ze dne 27. 3. 2008 (U 3/48 SbNU 977) Ústavní soudÚstavní soud uvedl, že »z obsahu podané ústavní stížnosti se přitom jednoznačně podává, že stěžovatel měl vážné pochybnosti o svém otcovství již v průběhu lhůty, ve které mohl své popěrné právo podáním žaloby realizovat; pokud by takové pochybnosti nepojal, zajisté by neměl žádný důvod verifikovat je pomocí jím vyžádaného testu DNA. Pak však jeví se stěžovatelovo ignorování lhůty k podání žaloby (a to ať už pro její neznalost nebo pro jiné důvody) postupem - lépe řečeno „nepostupem“ – vedoucím k důsledku pro stěžovatele vyjádřitelnému prastarou, již Iustinianem formulovanou zásadou: „vigilantibus, non dormientibus iura subveniunt“ – „právo pomáhá bdělým, ne spícím“. Prvotně tedy nikoliv sdělení Nejvyššího státního zastupitelství adresované stěžovateli po uplynutí zákonné popěrné lhůty, ale stěžovatelem samotným navozená situace přivodila – pro jeho žalobní nečinnost – stav, kdy vskutku bylo by možno jej obecně nahlédnout jako rozporný se základním právem na respektování soukromého života«.
36.
S přihlédnutím k výše uvedeným závěrům Ústavního souduÚstavního soudu a Evropského soudu tedy lze shrnout, že otázka existence shody mezi biologickým a právním otcovstvím se promítá do základního práva osoby v postavení právního otce, která tvrdí, že není biologickým otcem dítěte, na ochranu soukromého nebo rodinného života ve smyslu čl. 10 odst. 2 Listiny a čl. 8 Úmluvy a rovněž do práva dítěte znát své rodiče, zakotveného v čl. 7 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. Určení právního otcovství pouze na základě zákonné domněnky, aniž by byla dána dostatečná možnost právními prostředky zpochybnit otázku shody právního a biologického otcovství a současně se domáhat zrušení právního otcovství v případě, že neodpovídá otcovství biologickému, může za určitých okolností představovat porušení tohoto práva. Nelze však dospět k závěru, že trvání právního otcovství, aniž by odpovídalo biologické realitě, znamená bez dalšího porušení základního práva právního otce na soukromý a rodinný život ze strany veřejné moci. Je totiž nezbytné vzít v úvahu, zda existuje zájem dítěte na trvání takovéhoto stavu, jakož i to, zda právní otec věděl nebo mohl vědět, že není biologickým otcem, měl možnost domáhat se před orgánem veřejné moci určení, že není právním otcem, a nakonec zda tuto možnost i skutečně využil.
B.
Vlastní posouzení návrhu
37.
Předmětem ústavněprávního posouzení je v dané věci otázka, zda možnost popření otcovství během šestiměsíční lhůty, která se odvíjí od okamžiku, kdy se manžel dozvěděl o narození dítěte své manželce, obstojí z hlediska ústavně zaručených základních práv právního otce, tedy osoby, jejíž otcovství k dítěti je právem uznáno z důvodu domněnky otcovství manžela matky. Ústavní soudÚstavní soud se problematikou ústavnosti lhůt zabýval opakovaně v řadě svých nálezů, přičemž konstatoval, že lhůta prima facie bez dalšího nevykazuje a ani nemůže vykazovat znaky protiústavnosti; tyto pak mohou být dány teprve „konkrétními okolnostmi“ posuzované věci, jinými slovy, „posouzení ústavnosti lhůty je posouzením kontextuálním“ [nález sp. zn. Pl. ÚS 6/05 ze dne 13. 12. 2005 (N 226/39 SbNU 389; 531/2005 Sb.)]. Těmito konkrétními okolnostmi jsou dle dosavadní judikatury Ústavního soudu zejména nepřiměřenost (disproporcionalita) lhůty ve vztahu ke lhůtou časově omezené možnosti uplatnění ústavně garantovaného práva [nález sp. zn. Pl. ÚS 5/03 ze dne 9. 7. 2003 (N 109/30 SbNU 499; 211/2003 Sb.)] nebo svévole zákonodárce při stanovení lhůty (jejím zakotvení nebo zrušení) [nález sp. zn. Pl. ÚS 2/02 ze dne 9. 3. 2004 (N 35/32 SbNU 331; 278/2004 Sb.)].
38.
Ačkoliv právní domněnky, jak bylo uvedeno výše, významným způsobem zjednodušují určení právního otcovství, nelze je z povahy věci považovat za dostatečnou záruku shody biologického a právního otcovství. Již z tohoto důvodu je nezbytné, aby tak právní řád vedle domněnek vytvořil právní prostředky, na jejichž základě se osoba, jejíž otcovství bylo stanoveno na základě domněnky a která popírá své biologické otcovství, mohla domáhat ochrany svých subjektivních práv tím, že v řízení před příslušným orgánem veřejné moci prokáže, že není biologickým otcem dítěte.
39.
Tento požadavek neplyne jen z práva na ochranu soukromého a rodinného života, jak Ústavní soudÚstavní soud podrobně rozebral v předchozí části tohoto nálezu, nýbrž je ve své podstatě spojen s právem každého na soudní ochranu svých subjektivních práv ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny.
40.
Za prostředek směřující k ochraně základního práva právního otce nelze považovat popěrnou žalobu, kterou může podat nejvyšší státní zástupce podle § 62 zákona o rodině. Jedná se totiž o právní prostředek, jenž sleduje odlišný účel než žaloba podle napadeného ustanovení. Nejvyšší státním zástupce může uvedenou žalobu učinit pouze v zájmu dítěte. Tento zájem však nebude apriorně shodný se zájmem právního otce. Přihlédneme-li navíc k tomu, že ve věci stěžovatele se jedná o nezletilé dítě, bude z povahy věci nejen v tomto případě právní vztah mezi právním otcem a dítětem sledovat zejména zájem nezletilého dítěte, pročež bude jen stěží možné očekávat po nejvyšším státním zástupci podání popěrné žaloby.
41.
Rovněž nelze opominout skutečnost, že na podání žaloby nejvyšším státním zástupcem není právní nárok a je jen na jeho uvážení, zda k takovémuto podání přistoupí. Případný podnět manžela matky k podání této žaloby nepředstavuje návrh, o němž by muselo být rozhodnuto, na zahájení řízení, jež by zároveň bylo přezkoumatelné co do uvážení nejvyššího státního zástupce. To přitom potvrdil několikrát i Ústavní soudÚstavní soud, když konstatoval v některých svých rozhodnutích, že postup nejvyššího státního zástupce nebo jeho přípis, kterým oznamuje zasilateli podnětu skutečnost, že žaloba nebude podána, „nelze považovat za zásah orgánu veřejné moci ve smyslu § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu“ (viz např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 2058/07 citované v bodu 35, podrobněji pak usnesení sp. zn. III. ÚS 289/07 ze dne 26. 4. 2007). Znamená to tedy, že je jen na nejvyšším státním zástupci, aby za účelem využití svého oprávnění posoudil otázku zájmu dítěte a jeho případnou shodu se zájmem právního otce v konkrétní věci, přičemž jeho uvážení není přezkoumatelné soudem. K problematickým aspektům návrhu nejvyššího státního zástupce na popření otcovství srov. Jíšová, A.: Návrh nejvyššího státního zástupce na popření otcovství v praxi (k diskusi). Bulletin advokacie č. 11 až 12/2006, s. 80 až 86.
42.
Na druhou stranu, napadené ustanovení § 57 odst. 1 zákona o rodině nepochybně zakládá jeden z uvedených prostředků zmiňovaných výše v bodu 37, neboť umožňuje, aby manžel matky zpochybnil své otcovství popěrnou žalobou, která musí být podána ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl, že se jeho manželce narodilo dítě. Tím je vytvořen určitý procesní prostor, aby se manžel matky domohl ochrany svých práv určením, že není skutečným otcem dítěte, pročež nemůže být ani právním otcem. Je však třeba posoudit, zda podmínky pro jeho uplatnění respektují meze určené právem na ochranu soukromého a rodinného života, podrobněji rozebrané v předchozí části nálezu, jakož i právo na soudní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny.
43.
Napadené ustanovení omezuje možnost podání žaloby na popření otcovství na dobu šesti měsíců ode dne, kdy se manžel matky dozvěděl, že se jí narodilo dítě. Je zcela zřejmé, že v drtivé většině případů, na které dopadá toto ustanovení, bude den, kdy se manžel dozví o narození dítěte totožný se dnem narození. Při takovémto vymezení popěrné lhůty je však zcela popřena relevance okamžiku, kdy se osoba, jejíž otcovství bylo založeno na základě domněnky otcovství manžela matky, dozví relevantní skutečnosti zpochybňující její otcovství. Je přitom zřejmé, že teprve od tohoto okamžiku má právní otec dítěte skutečnou možnost posoudit další důsledky takovéhoto zjištění pro svůj osobní život, včetně možnosti obrátit se na příslušný orgán veřejné moci s návrhem na popření otcovství ve lhůtě pro podání žaloby na popření otcovství.
44.
Takto stanovená lhůta však nereflektuje zvláštní povahu právních vztahů existujících mezi právním otcem a dítětem. Při stanovení popěrné lhůty totiž nelze vycházet z presumpce, že právní otec musel nebo měl vědět všechny relevantní skutečnosti pro případný zájem na popření otcovství v okamžiku, kdy se o narození dítěte manželce dozvěděl. Rovněž nelze v této souvislosti klást na manžela požadavek, aby preventivně v období prvních šesti měsíců od narození dítěte přezkoumával, zda určité okolnosti svědčí pro závěr, že není biologickým otcem dítěte. Stanovení účinné možnosti domáhat se ochrany svého práva tak musí reflektovat i druhou stránku práva na ochranu soukromého a rodinného života, jež brání státu svévolným a nepřiměřeným způsobem zasahovat do soukromého a rodinného života jednotlivce. To znamená, že právní úprava nemůže ignorovat skutečnost, že významný právní zájem na popření otcovství může vzniknout až s (někdy i značným) časovým odstupem od narození dítěte, jakož i to, že i v této době může, jak ukazuje zejména zmíněná judikatura Evropského soudu, převážit zájem právního otce na popření otcovství (srov. např. rozsudek ESLP Shofman proti Rusku, citovaný v bodu 7, anebo rozsudek senátu ESLP Paulík proti Slovensku ze dne 10. 10. 2006, stížnost, č. 10699/05, kde se stěžovatel úspěšně domáhal možnosti popření otcovství více než 30 let od narození dítěte).
45.
Z těchto důvodů dospěl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že napadené ustanovení § 57 odst. 1 zákona o rodině je v rozporu s čl. 10 odst. 2 Listiny a čl. 8 Úmluvy a rovněž s čl. 36 odst. 1 Listiny.
VI.
Formulace derogačního výroku a jeho právní důsledky pro zákonodárce a obecné soudy
46.
Ústavní soudÚstavní soud rozhodl k návrhu II. senátu Ústavního souduÚstavního soudu o zrušení celého napadeného ustanovení § 57 odst. 1 zákona o rodině. Z tohoto pohledu zdůrazňuje, že výše uvedené důvody zrušení nijak nezpochybňují ústavnost samotné možnosti uplatnění popěrné žaloby ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy se manžel dozví, že manželce se narodilo dítě. Derogační důvody totiž dopadají nikoliv na toto oprávnění, jež nebylo nijak zpochybňováno ani ze strany stěžovatele, nýbrž na vyloučení možnosti uplatnění této žaloby po uplynutí uvedené lhůty. Přesto však Ústavní soudÚstavní soud nemohl vyhovět návrhu pouze ve slovech „do šesti měsíců“, tedy v rozsahu, v jakém se zrušení napadeného ustanovení dožadoval stěžovatel.
47.
Uvedeným postupem by totiž Ústavní soudÚstavní soud vytvořil novou právní normu, která by umožňovala podání popěrné žaloby bez ohledu na dotčená práva a chráněné zájmy jiných osob, než je právní otec dítěte, jenž své otcovství hodlá popřít, vymezené v bodu 29 tohoto nálezu. Derogační nález by tak sice odstranil porušení základních práv právního otce, zároveň by však založil jiné porušení základních práv a chráněných zájmů dalších dotčených osob.
48.
Jak Ústavní soudÚstavní soud uvedl výše, stanovení určité lhůty pro podání návrhu na popření otcovství není samo o sobě protiústavní; vymezení této lhůty a podmínek jejího běhu však musí vyváženým způsobem respektovat všechna dotčená práva a chráněné zájmy.
49.
Je možné uvažovat o tom, že po určitou dobu by měl právní otec, jehož otcovství bylo založeno zákonnou domněnkou, mít možnost podat návrh na popření otcovství bez ohledu na další okolnosti (základní práva a chráněné zájmy vymezené v bodu 29 tohoto nálezu), tak jako tomu je nyní. V takovém případě je však lhůtu 6 měsíců třeba považovat za nepřiměřeně krátkou, stejně jako určení počátku jejího běhu ke dni, kdy se manžel matky o narození dítěte dozvěděl (§ 57 odst. 1 zákona o rodině), jak vyplývá z důvodů rozvedených výše v bodu 44. Například ve Slovenské republice byla původní šestiměsíční popěrná lhůta nahrazena lhůtou tříletou.
50.
Ani po uplynutí takto konstruované popěrné lhůty však nelze možnost popírat otcovství dítěte osobám, které na tom mohou mít důvodný zájem (viz bod 29 tohoto nálezu), spočívající zejména v ochraně jejich základních práv, zcela uzavřít. V současné době umožňuje § 62 zákona o rodině podat návrh na popření otcovství bez ohledu na běh času pouze nejvyššímu státnímu zástupci, avšak pouze s ohledem na zájem dítěte. Jak však bylo uvedeno výše v bodech 40 a 41 tohoto nálezu, tento návrh nelze považovat za dostatečný prostředek ochrany práv ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny a je otázkou, jaké má v právním řádu demokratického právního státu opodstatnění. V té souvislosti není bez zajímavosti, že poprvé se tento právní prostředek objevil v právním řádu platném na území dnešní České republiky v rámci tzv. rasového zákonodárství (§ 2 odst. 3 vládního nařízení č. 180/1941 Sb., kterým se vydávají některé předpisy o sporech o rodový nebo pokrevní původ).
51.
K zajištění ochrany základních práv a chráněných zájmů, uvedených v bodu 29 tohoto nálezu, je tedy nutné upravit zvláštním způsobem návrh na popření otcovství, který bude možné podat v zájmu ochrany těchto práv a chráněných zájmů dotčenými osobami, a to včetně právního otce dítěte, jemuž zvláštní lhůta pro návrh, o kterém hovoří výše bod 49, již uplynula. Při konstruování přípustnosti takového návrhu bude nutno přihlédnout zejména k tomu, zda se právní otec dítěte mohl dozvědět o skutečnostech, které by jeho otcovství zpochybňovaly, zda i se znalostí těchto skutečností podnikl právní kroky k popření svého otcovství a zda popření jeho otcovství nebrání – v konkrétním případě, nikoliv paušálně – jiné chráněné zájmy, zejména zájem dítěte, jemuž čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte přiznává privilegované – nikoliv však absolutní – postavení. Zákonodárce by tedy měl při stanovení nové lhůty dopadající i na ostatní domněnky otcovství a ostatní oprávněné subjekty přihlédnout k zájmům všech dotčených účastníků řízení se zvláštním důrazem na zájem dítěte a stabilitu ustálených rodinných vztahů a potřebu rodinného zázemí pro výchovu dítěte. Pokud zákonodárce upraví možnost prolomení i nově stanovené přiměřeně delší lhůty ve zcela zvláštních a odůvodněných případech, které dosavadní úprava svěřuje výlučně do diskreční pravomoci nejvyššího státního zástupce, musí současně zřetelně stanovit nejen podmínky pro takové prolomení lhůty, ale i zřetelné meze v zájmu ochrany práv dítěte i matky. Pro oblast dokazování v oblasti paternitních sporů pak bude potřeba upravit procesní předpis o prostředky umožňující pořizování znaleckých posudků z oboru zdravotnictví, odvětví genetiky, provedené metodou vyšetření polymorfismů DNA za obligatorní účasti domnělého otce, dítěte a matky.
52.
Poněvadž se tedy derogační důvody nevztahují k možnosti uplatnění popěrné žaloby ve lhůtě stanovené napadeným ustanovením, ale až k vyloučení jejího pozdějšího uplatnění, a s ohledem na nezbytnost vytvoření dostatečného časového prostoru pro komplexní posouzení a přijetí nové právní úpravy, rozhodl Ústavní soudÚstavní soud podle § 70 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., že uvedené ustanovení se zrušuje dnem 31. prosince 2011.
53.
Závěrem Ústavní soudÚstavní soud dodává, že posouzení souladu zákona nebo jiného právního předpisu v řízení podle § 64 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se nepromítá pouze do roviny platnosti právního předpisu, nýbrž i do roviny jeho aplikovatelnosti. Ústava České republiky samotná neomezuje ochranu základních práv a svobod v případě, kdy důvod jejich porušení spočívá v aplikaci protiústavní právní normy, pouze na zrušení takovéto právní normy Ústavním soudemÚstavním soudem, nýbrž předpokládá promítnutí právních závěrů Ústavního souduÚstavního soudu i ve vztahu k aplikaci takovéto právní normy orgány veřejné moci. Tento závěr je zřejmý z konstantní judikatury Ústavního souduÚstavního soudu, která připouští přezkum i zrušeného zákona na návrh obecného soudu podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky v případě, že dospěje k závěru o jeho rozporu s ústavním pořádkem; srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 38/06 ze dne 6. 2. 2007 (N 23/44 SbNU 279; 84/2007 Sb.). V takovém případě totiž není rozhodné, zda byl uvedený zákon zrušen, ale zda je právní norma obsažená v jeho znění stále aplikovatelná, a posouzení otázky ústavnosti je nezbytným předpokladem pro rozhodnutí soudu ve věci samé. Ústavní soudÚstavní soud tak nerozhoduje o zrušení již zrušeného zákona, nýbrž o jeho aplikovatelnosti, přičemž důsledkem akademického výroku o rozporu s ústavním pořádkem je neaplikovatelnost předmětného zákonného ustanovení, je-li v rozporu s ústavním pořádkem nejen zákonné ustanovení, tj. legislativní prostředek, nýbrž i jeho účel, resp. vymezení podmínek, za jejichž splnění zákonodárcem zamyšleného účelu lze dosáhnout ústavně konformním postupem, tj. přímou aplikací ústavního pořádku [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 35/08 ze dne 7. 4. 2009 (151/2009 Sb.)].
54.
Na uvedené právní závěry navázal Ústavní soudÚstavní soud i v daném případě. Případný důsledek spočívající v neaplikovatelnosti zákona nelze omezit pouze na řízení o návrhu obecného soudu podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky, nýbrž se vztahuje i na ostatní případy, v nichž Ústavní soudÚstavní soud konstatuje nesoulad zákona s ústavním pořádkem a příslušný derogační důvod dopadá z hlediska základních práv a svobod na právní postavení jednotlivce. V dané věci se navíc jedná o stěžovatele, který podáním návrhu na zrušení zákona spolu s ústavní stížnosti sledoval právě ochranu svého základního práva. Ústavní soudÚstavní soud tedy konstatuje, že stanovení pozdějšího dne zrušení napadeného ustanovení zákona nemůže vést k závěru, že obecné soudy musejí uvedené ustanovení aplikovat v rozsahu, na který dopadá derogační důvod, pokud by v důsledku takovéto aplikace mohlo dojít k zásahu do základního práva nebo svobody účastníka řízení.
55.
Ve vztahu k § 57 odst. 1 zákona o rodině to tedy znamená, že v případě, že se právní otec, jehož otcovství vzniklo na základě první domněnky otcovství, dozví skutečnosti zpochybňující jeho biologické otcovství během nebo po uplynutí lhůty pro podání popěrné žaloby, obecné soudy jsou povinny neaplikovat uvedenou lhůtu a věcně posoudit předmětnou žalobu, i když bude podána po jejím uplynutí. Neaplikace této lhůty ale neznamená časovou neomezenost podání žaloby. Ústavní soudÚstavní soud totiž neshledal protiústavnost v samotné existenci lhůty, nýbrž ve vyloučení možnosti právně relevantním způsobem zpochybnit právní otcovství. Pokud obecné soudy budou rozhodovat o předmětné žalobě, budou muset při svém rozhodování nejen posoudit otázku otcovství, nýbrž i otázku dotčených práv a chráněných zájmů vymezených výše v bodu 29 nálezu. Až do doby, než zákonodárce nově rozhodne o vymezení lhůty pro popření otcovství, to tedy znamená rovněž posoudit, zda žaloba s ohledem na časový prostor od zjištění relevantních skutečností pro zpochybnění otcovství obstojí z hlediska přiměřenosti zásahu do práv a chráněných zájmů jiných osob.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.
*)
Pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 44, nález č. 33, str. 399 |
Úplné znění zákona č. 243/2010 Sb. | Úplné znění zákona č. 243/2010 Sb.
Úplné znění zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn
Vyhlášeno 20. 8. 2010, částka 86/2010
* ČÁST PRVNÍ - ARCHIVNICTVÍ A SPISOVÁ SLUŽBA (§ 1 — § 87)
* ČÁST DRUHÁ AŽ ČÁST ČTRNÁCTÁ - § 88 až § 102 (§ 88 až § 102 — § 88 až § 102)
* ČÁST PATNÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 103 — § 103) č. 1 k zákonu č. 499/2004 Sb. č. 2 k zákonu č. 499/2004 Sb. č. 3 k zákonu č. 499/2004 Sb. č. 4 k zákonu č. 499/2004 Sb.
243
PŘEDSEDA VLÁDY
vyhlašuje
úplné znění zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 413/2005 Sb., zákonem č. 444/2005 Sb., zákonem č. 112/2006 Sb., zákonem č. 181/2007 Sb., zákonem č. 296/2007 Sb., zákonem č. 32/2008 Sb., zákonem č. 190/2009 Sb. a zákonem č. 227/2009 Sb.
ZÁKON
o archivnictví a spisové službě
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ARCHIVNICTVÍ A SPISOVÁ SLUŽBA
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje
a)
výběr, evidenci a kategorizaci archiválií,
b)
ochranu archiválií,
c)
práva a povinnosti vlastníků archiválií,
d)
práva a povinnosti držitelů a správců archiválií (dále jen „držitel archiválie“),
e)
využívání archiválií,
f)
zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů pro účely archivnictví,
g)
soustavu archivů,
h)
práva a povinnosti zřizovatelů archivů,
i)
spisovou službu,
j)
působnost Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) a dalších správních úřadů na úseku archivnictví a výkonu spisové služby,
k)
správní delikty.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
archivnictvím obor lidské činnosti zaměřený na péči o archiválie jako součásti národního kulturního dědictví a plnící funkce správní, informační, vědecké a kulturní,
b)
archivem zařízení podle tohoto zákona, které slouží k ukládání archiválií a péči o ně,
c)
původcem každý, z jehož činnosti dokument vznikl,
d)
dokumentem každá písemná, obrazová, zvuková nebo jiná zaznamenaná informace, ať již v podobě analogové či digitální, která byla vytvořena původcem nebo byla původci doručena,
e)
archiválií takový dokument, který byl vzhledem k době vzniku, obsahu, původu, vnějším znakům a trvalé hodnotě dané politickým, hospodářským, právním, historickým, kulturním, vědeckým nebo informačním významem vybrán ve veřejném zájmu k trvalému uchování a byl vzat do evidence archiválií; archiváliemi jsou i pečetidla, razítka a jiné hmotné předměty související s archivním fondem či s archivní sbírkou, které byly vzhledem k době vzniku, obsahu, původu, vnějším znakům a trvalé hodnotě dané politickým, hospodářským, právním, historickým, kulturním, vědeckým nebo informačním významem vybrány a vzaty do evidence,
f)
výběrem archiválií posouzení hodnoty dokumentů a rozhodnutí o jejich vybrání za archiválie a zařazení do evidence archiválií,
g)
archivním fondem soubor archiválií, který vznikl výběrem z dokumentů vytvořených činností určité fyzické nebo právnické osoby, organizační složky státu nebo územního samosprávného celku,
h)
archivní sbírkou soubor archiválií navzájem propojených jedním nebo několika společnými znaky,
i)
archivní pomůckou informační systém, který se vytváří při archivním zpracování a slouží pro evidenci a orientaci v obsahu a časovém rozsahu archivního fondu, archivní sbírky nebo jejich částí,
j)
archivním zpracováním třídění, pořádání a inventarizace archiválií,
k)
výkonem spisové služby zajištění odborné správy dokumentů vzniklých z činnosti původce, popřípadě z činnosti jeho právních předchůdců, zahrnující jejich řádný příjem, evidenci, rozdělování, oběh, vyřizování, vyhotovování, podepisování, odesílání, ukládání a vyřazování ve skartačním řízení, a to včetně kontroly těchto činností,
l)
spisovnou místo určené k uložení, vyhledávání a předkládání dokumentů pro potřebu původce a k provádění skartačního řízení,
m)
správním archivem součást původce určená k dohledu na spisovou službu původce a k uložení, vyhledávání a předkládání dokumentů se skartační lhůtou delší než 5 let,
n)
metadaty data popisující souvislosti, obsah a strukturu dokumentů a jejich správu v průběhu času,
o)
spisovým řádem vnitřní předpis stanovící základní pravidla pro manipulaci s dokumenty a skartační řízení,
p)
spisovým znakem označení, které zařazuje dokumenty do věcných skupin pro účely jejich budoucího vyhledávání, ukládání a vyřazování,
q)
skartačním znakem označení dokumentu, podle něhož se dokument posuzuje ve skartačním řízení,
r)
skartační lhůtou doba, během níž musí být dokument uložen u původce,
s)
zaměstnancem osoba ve služebním poměru, pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu.
HLAVA II
ARCHIVNICTVÍ
Díl 1
Výběr archiválií a jejich evidence
Výběr archiválií
§ 3
(1)
Povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií mají
a)
organizační složky státu,
b)
ozbrojené síly,
c)
bezpečnostní sbory,
d)
státní příspěvkové organizace,
e)
státní podniky,
f)
územní samosprávné celky,
g)
organizační složky územních samosprávných celků, vytvářejí-li dokumenty uvedené v přílohách č. 1 nebo 2 k tomuto zákonu,
h)
právnické osoby zřízené nebo založené územními samosprávnými celky, vytvářejí-li dokumenty uvedené v přílohách č. 1 nebo 2 k tomuto zákonu,
i)
vysoké školy,
j)
školy a školská zařízení s výjimkou mateřských škol, výchovných a ubytovacích zařízení a zařízení školního stravování (dále jen „školy“),
k)
zdravotní pojišťovny,
l)
veřejné výzkumné instituce,
m)
právnické osoby zřízené zákonem,
n)
notáři
(dále jen „veřejnoprávní původci“).
(2)
Povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií mají za podmínek stanovených tímto zákonem také
a)
podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku, pokud jde o dokumenty uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
b)
politické strany, politická hnutí, občanská sdružení, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, církve a náboženské společnosti, profesní komory, nadace, nadační fondy a obecně prospěšné společnosti,
(dále jen „soukromoprávní původci“).
(3)
Výběr archiválií provádí archiv podle své působnosti (dále jen „příslušný archiv“).
§ 4
Kritériem výběru archiválií je trvalá hodnota dokumentu vzhledem k
a)
době vzniku,
b)
obsahu,
c)
původu,
d)
vnějším znakům.
§ 5
(1)
Podle doby vzniku se příslušným archivem za archiválie vybírají
a)
dokumenty vzniklé do roku 1850,
b)
dokumenty z oborů průmyslové a zemědělské výroby, úvěrové soustavy a pojišťovnictví, finančního a důlního podnikání včetně patentů na významné vynálezy vzniklé do roku 1900,
c)
fotografické záznamy vzniklé do roku 1900,
d)
zvukové záznamy vzniklé do roku 1930,
e)
filmové záznamy vzniklé do roku 1930.
(2)
Podle obsahu se za archiválie příslušným archivem vybírají dokumenty, které mají trvalou hodnotu danou jejich politickým, hospodářským, právním, historickým, kulturním, vědeckým nebo informačním významem; k výběru musí být vždy předloženy dokumenty uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(3)
Podle původu se za archiválie příslušným archivem vybírají dokumenty, které mají trvalou hodnotu vzhledem k významu, funkci anebo postavení jejich původce.
(4)
Podle vnějších znaků se za archiválie příslušným archivem vybírají dokumenty, které mají trvalou hodnotu vzhledem k jejich výtvarné hodnotě, jazyku, písmu, psací látce, způsobu vyhotovení, případně i dalším obdobným vlastnostem.
§ 6
Výběr archiválií z dokumentů původců provádí příslušný archiv ve skartačním řízení nebo mimo skartační řízení.
Výběr archiválií ve skartačním řízení
§ 7
(1)
Výběr archiválií ve skartačním řízení provádí příslušný archiv z dokumentů veřejnoprávního původce, z dokumentů jeho právního předchůdce a z dokumentů soukromoprávního původce, má-li zřízen soukromý archiv. Výběr archiválií ve skartačním řízení se provádí i z dokumentů veřejnoprávního původce uložených u jeho právního nástupce, který není veřejnoprávním původcem.
(2)
Výběr archiválií ve skartačním řízení provádí příslušný archiv z dokumentů soukromoprávního původce, požádá-li o to soukromoprávní původce.
(3)
Skartační řízení je postup, při kterém se vyřazují dokumenty, jimž uplynuly skartační lhůty a jež jsou nadále nepotřebné pro činnost původce.
(4)
Za řádné provedení skartačního řízení odpovídá původce nebo jeho právní nástupce. Tyto subjekty jsou povinny umožnit příslušnému archivu dohled na provádění skartačního řízení a výběr archiválií ve skartačním řízení.
§ 8
(1)
Skartační řízení se provede v kalendářním roce následujícím po uplynutí skartační lhůty dokumentu. Skartační řízení může být po dohodě s příslušným archivem provedeno i později, pokud subjekt uvedený v § 7 odst. 4 dokumenty potřebuje pro další vlastní činnost.
(2)
Skartační řízení se provádí na základě skartačního návrhu. Skartační návrh zašle subjekt uvedený v § 7 odst. 4 příslušnému archivu k posouzení a k provedení výběru archiválií. K provedení skartačního řízení sestaví subjekt uvedený v § 7 odst. 4 skartační komisi.
(3)
Skartační řízení se provede vždy při zániku veřejnoprávního původce. Není-li toto možné, provede se výběr archiválií mimo skartační řízení.
§ 9
(1)
Skartační návrh zpracovaný subjektem uvedeným v § 7 odst. 4 obsahuje
a)
označení subjektu uvedeného v § 7 odst. 4,
b)
seznam dokumentů navržených ke skartačnímu řízení a dobu jejich vzniku,
c)
návrh termínu provedení skartačního řízení.
(2)
Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti skartačního řízení a postupu při vyřazování dokumentů.
§ 10
(1)
Na základě skartačního řízení vyhotoví příslušný archiv protokol o provedeném skartačním řízení.
(2)
Protokol podle odstavce 1 obsahuje
a)
soupis dokumentů nebo souborů dokumentů, které byly vybrány za archiválie,
b)
zařazení archiválie do příslušné kategorie,
c)
určení, kde bude archiválie uložena, a
d)
soupis dokumentů, které lze zničit.
(3)
V případě, že subjekt uvedený v § 7 odst. 4 nesouhlasí s obsahem protokolu podle odstavce 1, může proti němu do 15 dnů ode dne doručení protokolu podat námitky ke správnímu úřadu na úseku archivnictví a výkonu spisové služby. Podáním námitky je zahájeno správní řízení.
(4)
Subjekt uvedený v § 7 odst. 4 může zničit dokumenty určené ve skartačním řízení ke zničení a uvedené v soupisu dokumentů podle odstavce 2 písm. d) po uplynutí lhůty pro podání námitek podle odstavce 3 a v případě podání námitek po ukončení řízení o námitkách.
Výběr archiválií mimo skartační řízení
§ 11
(1)
Výběr archiválií mimo skartační řízení provádí příslušný archiv z dokumentů
a)
soukromoprávního původce,
b)
původce uvedeného v § 7 odst. 1, které neprošly skartačním řízením,
c)
nabídnutých vlastníkem České republice nebo jinému zřizovateli veřejného archivu darem, ke koupi nebo do úschovy,
d)
nalezených.
(2)
Výběr archiválií mimo skartační řízení podle odstavce 1 písm. a) a c) se provádí na žádost původce nebo vlastníka dokumentu. Původce nebo vlastník dokumentu dohodne s příslušným archivem termíny, v nichž podá žádost o výběr archiválií mimo skartační řízení; v případě zrušení původce, jeho vstupu do likvidace nebo při prohlášení konkurzu na původce požádá původce o výběr archiválií mimo skartační řízení neprodleně.
(3)
Výběr archiválií mimo skartační řízení podle odstavce 1 písm. b) a d) a v případech, kdy dojde k zániku původce bez právního nástupce, se provádí z moci úřední.
(4)
Výběr archiválií mimo skartační řízení podle odstavce 1 písm. b) provádí archiv, který by byl příslušný k výběru archiválií ve skartačním řízení.
(5)
Dokumenty uložené v muzeích, knihovnách, galeriích, památnících, veřejných výzkumných institucích a vysokých školách (dále jen „kulturně vědecké instituce“) v důsledku jejich akviziční a sbírkotvorné činnosti splňující kritéria podle § 4 a 5 nebo podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu a vzaté do evidence archiválií se považují za archiválie vybrané mimo skartační řízení.
§ 12
(1)
Po ukončení výběru archiválií mimo skartační řízení vyhotoví příslušný archiv protokol o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení, který obsahuje náležitosti uvedené v § 10 odst. 2 písm. a) až c).
(2)
V případě výběru archiválií mimo skartační řízení provedeného z moci úřední příslušný archiv určí, ve kterém archivu bude archiválie uložena.
(3)
Po ukončení výběru archiválií mimo skartační řízení provedeného na žádost vlastníka dokumentu příslušný archiv určí, ve kterém archivu bude archiválie uložena, jen v případě, že vlastník archiválie s jejím uložením v archivu souhlasí.
(4)
V případě, že původce nebo vlastník dokumentu nesouhlasí s obsahem protokolu o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení, může proti němu do 15 dnů ode dne doručení protokolu podat námitky ke správnímu úřadu na úseku archivnictví a výkonu spisové služby. Podáním námitky je zahájeno správní řízení.
Společná ustanovení k výběru archiválií
§ 13
(1)
U dokumentů obsahujících utajované informaceutajované informace2) lze do skartačního řízení zařadit pouze dokumenty navržené k vyřazení a zničení; u ostatních dokumentů lze výběr archiválií provést až po zrušení stupně utajení. Výběr archiválií, u nichž nebyl zrušen stupeň utajení nebo nelze stupeň utajení zrušit, provádějí příslušné bezpečnostní archivy.
(2)
U dokumentů obsahujících obchodní3), bankovní4) nebo obdobné tajemství lze předložit dokumenty k výběru archiválií ve skartačním řízení nebo mimo skartační řízení jen s předchozím souhlasem osoby, které ochrana tajemství svědčí. Ochrana obchodního, bankovního nebo obdobného tajemství není vybráním dokumentů za archiválie dotčena.
(3)
K výběru archiválií z dokumentů obsahujících osobní údajeosobní údaje a k jejich trvalému uchovávání se nevyžaduje souhlas fyzické osoby podle zvláštního právního předpisu5).
(4)
Při výběru archiválií ve skartačním řízení a při výběru archiválií mimo skartační řízení jsou osoby provádějící výběr archiválií oprávněny vstupovat s vědomím původce nebo vlastníka dokumentu do objektů, na pozemky a do jiných prostor, pokud nelze výběr archiválií provést jiným způsobem. Jestliže vlastník dokumentu není vlastníkem objektu nebo pozemku anebo jiných prostor, kde se dokument nachází, lze do nich vstupovat jen se souhlasem jejich vlastníka.
(5)
Dokumenty v digitální podobě určené ke skartačnímu řízení musí být opatřeny metadaty podle národního standardu pro elektronické systémy spisové služby. Není-li tomu tak, převedou se po uzavření spisu do analogové podoby (§ 69a). Náležitosti dokumentů podle věty první stanoví prováděcí právní předpis.
(6)
Dokumenty se předkládají k výběru ve skartačním řízení nebo mimo skartační řízení příslušnému archivu bez ohledu na místo jejich uložení.
§ 14
(1)
Zaměstnanci správních úřadů na úseku archivnictví a výkonu spisové služby, zaměstnanci archivů a jejich zřizovatelé jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozvěděli při výkonu činností podle tohoto zákona. Této povinnosti mohou být zproštěni příslušným správním úřadem na úseku archivnictví a výkonu spisové služby; zproštění musí být písemné s uvedením rozsahu a účelu. Povinnost mlčenlivosti stanovená zvláštními právními předpisy6) tím není dotčena.
(2)
Je-li zřizovatelem archivu právnická osoba, vztahuje se povinnost zachovávat mlčenlivost podle odstavce 1 na fyzické osoby, které se vzhledem ke svému zaměstnání, funkci nebo obdobnému postavení v této právnické osobě s chráněnými údaji seznámily.
(3)
Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení služebního poměru, pracovněprávního nebo jiného obdobného vztahu.
§ 15
(1)
Dokumenty vybrané jako archiválie k trvalému uložení v archivu předá původce nebo vlastník dokumentu na základě protokolu o provedeném skartačním řízení nebo protokolu o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení určenému archivu. O předání se sepíše úřední záznam.
(2)
Archiválie ve vlastnictví České republiky a archiválie ve vlastnictví územních samosprávných celků nebo jiných veřejnoprávních původců se ukládají do veřejných archivů. Archiválie získané akviziční a sbírkotvornou činností kulturně vědecké instituce se ukládají v této instituci.
(3)
Příslušný archiv může na základě žádosti původce vydat trvalý skartační souhlas na jím stanovený druh dokumentů, které lze zničit i bez výběru archiválií ve skartačním řízení nebo mimo skartační řízení. Nedodrží-li původce podmínky stanovené v trvalém skartačním souhlasu, příslušný archiv může trvalý skartační souhlas zrušit z moci úřední. V případě zániku nebo zrušení původce vydaný trvalý skartační souhlas nepřechází na právního nástupce.
Evidence archiválií
§ 16
(1)
Po provedeném výběru archiválií jsou dokumenty vybrané jako archiválie vzaty do evidence archiválií.
(2)
Archiválie, které jsou evidovány na území České republiky, tvoří Národní archivní dědictví. Národní archivní dědictví je vedeno v základní, druhotné a ústřední evidenci. Základní jednotkou evidence je archivní fond, archivní sbírka nebo jejich část nebo jednotlivá archiválie.
(3)
Základní evidenci Národního archivního dědictví, která zahrnuje evidenci přírůstků a úbytků archiválií, evidenční listy Národního archivního dědictví a evidenci archivních pomůcek, vedou archivy a kulturně vědecké instituce, v jejichž správě se archiválie nacházejí. Archivy a kulturně vědecké instituce zařadí základní jednotky evidence do základní evidence Národního archivního dědictví po výběru archiválií.
(4)
Základní evidenci části Národního archivního dědictví uložené mimo archivy a kulturně vědecké instituce vedou Národní archiv (§ 46) nebo státní oblastní archivy (§ 49) podle své působnosti.
(5)
Druhotnou evidenci Národního archivního dědictví uloženého v archivech a kulturně vědeckých institucích, která zahrnuje evidenční listy Národního archivního dědictví a evidenci archivních pomůcek, vedou Národní archiv nebo státní oblastní archivy podle své působnosti. Archivy a kulturně vědecké instituce jsou povinny archivu, který vede druhotnou evidenci, poskytovat údaje z evidenčních listů Národního archivního dědictví a z evidence archivních pomůcek a zasílat mu stejnopisy svých archivních pomůcek.
(6)
Ústřední evidenci Národního archivního dědictví, která zahrnuje evidenční listy Národního archivního dědictví a evidenci archivních pomůcek, vede ministerstvo. Archivy a kulturně vědecké instituce vedoucí základní evidenci jsou povinny poskytovat ministerstvu údaje z evidenčních listů Národního archivního dědictví a z evidence archivních pomůcek a zasílat mu stejnopisy svých archivních pomůcek.
§ 17
(1)
Každá evidence Národního archivního dědictví je uchovávána v listinné formě nebo na technických nosičích dat nebo způsobem kombinujícím uvedené formy a ve stejné formě je i předávána. Základní evidence Národního archivního dědictví musí být vždy uchovávána i v listinné formě.
(2)
Ministerstvo vyřadí z evidencí Národního archivního dědictví
a)
archivní fond nebo archivní sbírku z důvodu přehodnocení významu,
b)
archivní fond, archivní sbírku nebo archiválii z důvodu zničení,
c)
archivní fond, archivní sbírku nebo archiválii z důvodu vydání do zahraničí.
(3)
Archiv nebo kulturně vědecká instituce vyřadí archiválii, kterou vedou v základní evidenci, z evidencí Národního archivního dědictví z důvodu přehodnocení významu.
(4)
Návrh na vyřazení z evidencí Národního archivního dědictví podle odstavce 2 podávají subjekty vedoucí archivní fond, archivní sbírku nebo archiválie v základní evidenci.
(5)
Návrh podle odstavce 4 obsahuje
a)
označení subjektu podávajícího návrh,
b)
označení archivního fondu, archivní sbírky nebo archiválie,
c)
důvod vyřazení archivního fondu, archivní sbírky nebo archiválie,
d)
stejnopis aktuálního evidenčního listu Národního archivního dědictví archivního fondu nebo archivní sbírky, které jsou předmětem vyřazení, nebo archivního fondu či archivní sbírky, do nichž vyřazované archiválie patří.
§ 18
(1)
Ministerstvo vede evidenci všech archiválií, archivních sbírek a archivních fondů nebo jejich ucelených částí prohlášených za archivní kulturní památky nebo za národní kulturní památky. Archivy, v nichž jsou tyto archiválie, archivní sbírky, archivní fondy nebo jejich ucelené části uloženy, je vedou ve zvláštní evidenci. Zvláštní evidence obsahuje
a)
popis základních charakteristických rysů archiválie, archivní sbírky, archivního fondu nebo jejich ucelené části,
b)
údaje o tom, kdy byla archiválie, archivní sbírka, archivní fond nebo jejich ucelená část prohlášena za archivní kulturní památku nebo za národní kulturní památku,
c)
údaje o tom, kde je archiválie, archivní sbírka, archivní fond nebo jejich ucelená část uložena.
(2)
Ministerstvo eviduje archivy a kulturně vědecké instituce, které vedou základní evidenci Národního archivního dědictví. Při vedení této evidence je ministerstvo oprávněno zjišťovat, zpracovávat a uchovávat tyto údaje:
a)
název a sídlo archivu nebo kulturně vědecké instituce,
b)
název, sídlo a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) právnické osoby, která je zřizovatelem subjektu nebo zařízení uvedeného v písmenu a) nebo vůči němu plní funkci zřizovatele,
c)
jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu fyzické osoby, je-li zřizovatelem subjektu nebo zařízení uvedeného v písmenu a).
(3)
Při vedení evidence podle tohoto zákona jsou ministerstvo, Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek a státní oblastní archivy oprávněny zjišťovat, zpracovávat a uchovávat údaje o původcích, vlastnících a držitelích archiválií v rozsahu
a)
jména, příjmení, místa trvalého pobytu a data narození, jde-li o fyzickou osobu, nebo
b)
názvu, identifikačního čísla a sídla, jde-li o právnickou osobu.
§ 18a
(1)
V případě zániku zřizovatele archivu bez právního nástupce určí ministerstvo veřejný archiv, do něhož budou archiválie uloženy.
(2)
Ministerstvo rozhodne na návrh archivu, případně jeho zřizovatele, o scelení archivního fondu nebo archivní sbírky a o jejich umístění.
§ 19
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
způsob vedení základní, druhotné a ústřední evidence,
b)
způsob předávání údajů ze základní evidence do druhotné evidence a ústřední evidence,
c)
způsob vedení evidence archiválií nebo archivních fondů nebo jejich ucelených částí prohlášených za archivní kulturní památky nebo za národní kulturní památky,
d)
postup a způsob vyřazování archiválií z evidencí,
e)
způsob vedení evidence archivních pomůcek, druhy archivních pomůcek, jejich strukturu a obsah a způsob zasílání a evidence stejnopisů archivních pomůcek.
Díl 2
Kategorizace archiválií
§ 20
(1)
Při výběru se archiválie zařazují do I. nebo II. kategorie.
(2)
Archiválie, které se zařazují do I. kategorie, jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto zákonu. Ostatní archiválie jsou archiváliemi II. kategorie.
(3)
Archiválie může být prohlášena za archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku.
(4)
Zřizovatel archivu nebo kulturně vědecká instituce, v nichž jsou uloženy archiválie I. kategorie, zajišťuje zhotovení
a)
kopií archiválií, které svými vlastnostmi a způsobem zpracování zaručují nejvyšší trvanlivost pro dlouhodobé uložení (dále jen „bezpečnostní kopie“),
b)
kopií archiválií určených k uživatelské práci.
Tato povinnost se nevztahuje na audiovizuální archiválie uložené v Národním filmovém archivu.
(5)
Způsob označování archiválií jednotlivými kategoriemi, ukládání jejich kopií a péče o kopie stanoví prováděcí právní předpis.
§ 21
Prohlášení za archivní kulturní památku
(1)
Za archivní kulturní památku může být prohlášena archiválie, archivní sbírka, archivní fond nebo jejich ucelená část, která vzhledem k době vzniku, obsahu, formě, původci nebo vnějším znakům má význam pro dějiny obecné, národní nebo regionální, pro dějiny vědy, techniky nebo kultury nebo vzhledem k jedinečnosti nebo původnosti anebo k případné další výjimečné vlastnosti má mimořádný význam pro společnost; u souboru archiválií se přihlíží k jejich obsahové i věcné jednotě.
(2)
Žádost o prohlášení archiválie, archivní sbírky, archivního fondu nebo jejich ucelené části za archivní kulturní památku může podat
a)
archiv nebo kulturně vědecká instituce, kde jsou archiválie uloženy,
b)
archiv, který je vede v základní nebo druhotné evidenci,
c)
vlastník archiválie.
(3)
Žádost o prohlášení archiválie, archivní sbírky, archivního fondu nebo jejich ucelené části za archivní kulturní památku musí obsahovat
a)
název a časové určení vzniku archiválie, archivní sbírky, archivního fondu nebo jejich ucelené části,
b)
evidenční údaje o archiválii, archivní sbírce, archivním fondu nebo jejich ucelené části,
c)
odůvodnění žádosti podle kritérií uvedených v odstavci 1,
d)
stav archiválie, archivní sbírky, archivního fondu nebo jejich ucelené části a údaj o tom, zda k nim již byly pořízeny bezpečnostní kopie nebo kopie určené k uživatelské práci,
e)
označení archivu, je-li žádost podávána podle odstavce 2 písm. a) a b),
f)
jméno, příjmení, místo trvalého pobytu a datum narození vlastníka archiválie, archivní sbírky, archivního fondu nebo jejich ucelené části, je-li vlastníkem fyzická osoba,
g)
název, identifikační číslo a sídlo vlastníka archiválie, archivní sbírky, archivního fondu nebo jejich ucelené části, je-li vlastníkem právnická osoba.
(4)
O žádosti na prohlášení archiválie, archivní sbírky, archivního fondu nebo jejich ucelené části za archivní kulturní památku rozhoduje podle kritérií uvedených v odstavci 1 ministerstvo.
(5)
Vlastník archiválie, archivní sbírky, archivního fondu nebo jejich ucelené části, o nichž bylo zahájeno řízení o prohlášení za archivní kulturní památku, je ode dne zahájení řízení až do nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva povinen
a)
písemně předem oznámit ministerstvu každou zamýšlenou změnu jejich umístění nebo převod vlastnického práva,
b)
písemně bez zbytečného odkladu oznámit ministerstvu přechod vlastnického práva.
(6)
Ministerstvo může zrušit prohlášení za archivní kulturní památku z důvodu přehodnocení jejího významu. Návrh na zrušení prohlášení za archivní kulturní památku podávají subjekty uvedené v odstavci 2; ministerstvo může zrušit prohlášení za archivní kulturní památku i bez návrhu.
(7)
Návrh na zrušení prohlášení za archivní kulturní památku obsahuje
a)
název a evidenční údaje o archivní kulturní památce,
b)
odůvodnění zrušení prohlášení za archivní kulturní památku z důvodu přehodnocení významu.
§ 22
Prohlášení za národní kulturní památku
Vláda může nařízením prohlásit archivní kulturní památku za národní kulturní památku11).
Díl 3
Ochrana archiválií, práva a povinnosti vlastníka a držitele archiválie
§ 23
(1)
Archiválie ve vlastnictví České republiky nebo právnických osob zřízených zákonem nelze převést na jinou osobu, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak12).
(2)
Archiválie ve vlastnictví České republiky nebo právnických osob zřízených zákonem lze převést do zahraničí, jen stanoví-li tak vláda nařízením.
(3)
Archiválie, které jsou ve vlastnictví České republiky nebo právnických osob zřízených zákonem, lze do užívání právnické nebo fyzické osobě přenechat pouze s předchozím souhlasem ministerstva. Tento souhlas ministerstvo udělí pouze tehdy, pokud jsou právnické nebo fyzické osoby schopny zabezpečit splnění podmínek stanovených tímto zákonem k ochraně archiválií a péči o ně.
Práva a povinnosti vlastníka a držitele archiválie
§ 24
(1)
Vlastník nebo držitel archiválie má právo na bezplatné poskytování informačních a poradenských služeb týkajících se péče o archiválie. Tyto služby poskytuje Národní archiv nebo státní oblastní archiv.
(2)
Vlastník archiválie, který nemá archiválii uloženu ve veřejném archivu, a nejedná-li se o archiválii ve vlastnictví České republiky, právnické osoby zřízené zákonem nebo územního samosprávného celku, má v souvislosti s prohlášením dokumentu za archiválii nárok na poskytnutí paušálního státního příspěvku za prohlášení dokumentu za archiválii. Nárok musí vlastník archiválie uplatnit do 3 měsíců ode dne vybrání dokumentu za archiválii, jinak nárok zaniká. Nárok se uplatňuje písemně u ministerstva prostřednictvím státního oblastního archivu nebo Národního archivu, který archiválii vede v základní nebo druhotné evidenci.
(3)
Výši státního příspěvku podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis s ohledem na náklady vlastníka archiválie na pořízení kopií archiválií, na možný ušlý zisk nebo náhradu mzdy a případné další vynaložené náklady v souvislosti s výběrem dokumentu za archiválii.
(4)
Vlastník archiválie, s výjimkou České republiky, právnických osob zřízených zákonem nebo územního samosprávného celku, který nemá archiválii uloženu ve veřejném archivu, má nárok na náhradu nezbytných nákladů, které mu vznikly při zákonem uložené péči o archiválie. Nárok musí vlastník archiválie uplatnit písemně u ministerstva prostřednictvím Národního archivu nebo státního oblastního archivu, který ji vede v základní nebo druhotné evidenci, ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy k výdajům došlo, jinak nárok zaniká.
§ 25
(1)
Vlastník nebo držitel archiválie je povinen
a)
řádně o archiválii pečovat; za tím účelem je povinen udržovat archiválii v dobrém stavu, chránit ji před poškozením, znehodnocením, zničením, ztrátou a odcizením a užívat archiválii pouze způsobem, který odpovídá jejímu stavu,
b)
neprodleně a předem oznámit Národnímu archivu nebo příslušnému státnímu oblastnímu archivu každý zamýšlený převod vlastnického práva k archiválii nebo uzavření smlouvy o její úschově.
(2)
Vlastník nebo držitel archiválie, která je uložena mimo archiv a kterou vede v základní evidenci Národního archivního dědictví příslušný archiv podle své působnosti, je povinen předávat těmto archivům na vyžádání údaje potřebné pro vedení této evidence.
§ 26
(1)
Vlastník nebo držitel archiválie může odevzdat archiválii do úschovy na základě písemné smlouvy o úschově. Po dobu, po kterou je archiválie v úschově, přísluší schovateli práva a povinnosti vlastníka nebo držitele archiválie podle § 24 odst. 1, § 25, 27, 29, 30 a 32 namísto jejího vlastníka nebo držitele.
(2)
Odevzdat archiválii do úschovy dalšímu schovateli může schovatel pouze s písemným souhlasem vlastníka nebo držitele archiválie. Ustanovení odstavce 1 zde platí obdobně.
§ 27
(1)
Na žádost vlastníka nebo držitele archiválie, který není schopen zajistit její řádnou ochranu a odbornou péči o ni a nemá archiválii uloženu ve veřejném archivu nebo kulturně vědecké instituci, Národní archiv nebo příslušný státní oblastní archiv
a)
poskytne vlastníkovi nebo držiteli archiválie bezplatnou odbornou pomoc, nebo
b)
uloží archiválii na dobu určitou do Národního archivu nebo státního oblastního archivu.
(2)
Pokud Národní archiv nebo státní oblastní archiv vyhoví žádosti vlastníka nebo držitele archiválie podle odstavce 1 písm. b) v plném rozsahu, správní rozhodnutí nevydává.
(3)
Pominou-li důvody, pro které byla archiválie uložena v Národním archivu nebo ve státním oblastním archivu, Národní archiv nebo státní oblastní archiv uloženou archiválii vlastníkovi nebo držiteli na základě jeho žádosti neprodleně vydá.
§ 28
Převod archiválií
(1)
V případě zamýšleného převodu vlastnictví archiválie je její vlastník povinen přednostně ji nabídnout ke koupi České republice, pokud nepůjde o převod
a)
mezi osobami blízkými, spoluvlastníky, církevními právnickými osobami téže církve nebo náboženské společnosti,
b)
do vlastnictví územního samosprávného celku,
c)
do vlastnictví právnické osoby zřízené zákonem, nebo
d)
na státní podnik nebo na státní příspěvkovou organizaci.
(2)
Písemnou nabídku podle odstavce 1 je vlastník archiválie povinen České republice učinit prostřednictvím Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek nebo příslušného státního oblastního archivu.
(3)
Vlastník je povinen strpět prohlídku archiválie pověřeným zaměstnancem Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek nebo příslušného státního oblastního archivu za účelem zhotovení popisu či vyobrazení archiválie pro návrh kupní smlouvy. Prohlídka se musí uskutečnit do 30 dnů od podání nabídky. Pokud se prohlídka neučiní v této lhůtě z důvodů na straně vlastníka, prodlužuje se lhůta k předložení návrhu kupní smlouvy podle odstavce 4 o 30 dnů a běh lhůty pro provedení prohlídky počíná znovu.
(4)
Uplatní-li Česká republika právo k přednostní koupi, předloží Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek nebo příslušný státní oblastní archiv do 90 dnů ode dne doručení písemné nabídky vlastníku archiválie návrh kupní smlouvy. Návrh kupní smlouvy musí obsahovat popis nebo vyobrazení archiválie, navrhovanou cenu a lhůtu pro zaplacení. Tato lhůta nesmí být delší než 30 dnů ode dne uzavření kupní smlouvy, pokud vlastník archiválie nenavrhne lhůtu delší.
(5)
Pokud Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek nebo příslušný státní oblastní archiv ve stanovené lhůtě návrh kupní smlouvy vlastníkovi archiválie nepředloží, právo České republiky k přednostní koupi vůči tomuto vlastníkovi archiválie zaniká.
§ 29
Vývoz archiválií
(1)
Vyvážet archiválie z území České republiky lze pouze na základě povolení ministerstva vydaného na základě žádosti vlastníka nebo držitele archiválie.
(2)
Povolení k vývozu archiválií z území České republiky může ministerstvo vydat jen na dobu určitou, a to pouze z důvodů jejich
a)
vystavování,
b)
konzervování,
c)
restaurování,
d)
vědeckého zkoumání.
(3)
Vlastník nebo držitel archiválie je oprávněn vyvézt archiválii pouze za účelem stanoveným v povolení ministerstva. Vlastník nebo držitel archiválie je povinen dovézt archiválii zpět na území České republiky ve lhůtě stanovené ministerstvem a nepoškozenou.
(4)
Ministerstvo může v povolení uložit vlastníkovi nebo držiteli archiválie povinnost složit peněžitou záruku za dodržení podmínek podle odstavce 3. Peněžitá záruka připadne České republice, pokud vlastník archiválie nebo její držitel nedodrží podmínky stanovené v povolení.
(5)
Ministerstvo povolení neudělí, jestliže by nebyly splněny podmínky péče o archiválii a podmínky její ochrany podle tohoto zákona nebo vývoz archiválie nedovoluje její stav.
(6)
Archiválii, která je předmětem řízení o prohlášení za archivní kulturní památku nebo za národní kulturní památku, nelze do doby vydání rozhodnutí nebo nařízení vlády vyvézt z území České republiky.
(7)
Archiválii prohlášenou za národní kulturní památku je možno vyvézt z území České republiky jen na dobu určitou a s předchozím souhlasem vlády, a to pouze z důvodu jejího vystavování nebo restaurování.
(8)
Ministerstvo vede evidenci vydaných povolení k vývozu archiválií z území České republiky a kontroluje, zda archiválie byly ve stanovené lhůtě a nepoškozeny dovezeny zpět na území České republiky.
Ochrana archivních kulturních památek a národních kulturních památek
§ 30
(1)
Po prohlášení archiválie za archivní kulturní památku pořídí vlastník nebo držitel do 90 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o prohlášení archiválie za archivní kulturní památku na vlastní náklady její bezpečnostní kopii.
(2)
Archivní kulturní památky a národní kulturní památky se evidují v archivních sbírkách nebo v archivních fondech, jejichž součástí jsou; o jejich uložení se vede zvláštní plán jako součást bezpečnostní dokumentace objektu.
(3)
Archivy a kulturně vědecké instituce, ve kterých jsou archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky uloženy, provádějí nejméně jedenkrát za rok prověrku jejich fyzického stavu. O výsledku prověrky podají do 30 dnů od jejího provedení písemnou zprávu ministerstvu; v případě ohrožení, poškození, znehodnocení, zničení, ztráty nebo odcizení archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky podává archiv nebo kulturně vědecká instituce zprávu ministerstvu neprodleně.
(4)
U archivních kulturních památek a národních kulturních památek, které nejsou uloženy v archivech nebo kulturně vědeckých institucích, příslušný archiv, který je vede v základní nebo druhotné evidenci, provádí nejméně jedenkrát za rok prověrku jejich fyzického stavu. O výsledku prověrky podá do 30 dnů od jejího provedení písemnou zprávu ministerstvu; v případě ohrožení, poškození, znehodnocení, zničení, ztráty nebo odcizení archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky podá zprávu ministerstvu neprodleně.
(5)
Poškozené nebo ohrožené archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky musí být neprodleně konzervovány nebo restaurovány. Jejich konzervaci nebo restaurování je povinen zajistit vlastník nebo držitel, a to pouze na základě povolení ministerstva a způsobem, který ministerstvo určí.
§ 31
(1)
Vlastník archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky, který nemá archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku uloženu ve veřejném archivu, a nejedná-li se o archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku ve vlastnictví České republiky, právnické osoby zřízené zákonem nebo územního samosprávného celku, má v souvislosti s prohlášením archiválie za archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku nárok na poskytnutí paušálního státního příspěvku za prohlášení archiválie za archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku. Nárok musí vlastník archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky uplatnit do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o prohlášení archiválie za archivní kulturní památku nebo do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády o prohlášení archivní kulturní památky za národní kulturní památku, jinak nárok zaniká. Nárok se uplatňuje písemně u ministerstva prostřednictvím státního oblastního archivu, Archivu bezpečnostních složek nebo Národního archivu podle toho, který z nich archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku vede v základní nebo druhotné evidenci.
(2)
Výši státního příspěvku podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis s ohledem na náklady vlastníka archiválie na pořízení kopií archiválií, na možný ušlý zisk nebo náhradu mzdy a případné další vynaložené náklady v souvislosti s prohlášením archiválie za archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku.
(3)
Vlastník archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky, s výjimkou České republiky, právnických osob zřízených zákonem nebo územního samosprávného celku, který nemá archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku uloženu ve veřejném archivu, má nárok na náhradu nezbytných nákladů, které mu vznikly při zákonem uložené péči o archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku. Nárok musí vlastník archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky uplatnit písemně u ministerstva prostřednictvím Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek nebo státního oblastního archivu, který ji vede v základní nebo druhotné evidenci, ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy k výdajům došlo, a musí předložit příslušné doklady, jinak nárok zaniká.
§ 32
(1)
Na žádost vlastníka nebo držitele archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky, který není schopen zajistit její řádnou ochranu a odbornou péči o ni a nemá archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku uloženu ve veřejném archivu, ministerstvo
a)
poskytne jejímu vlastníkovi nebo držiteli bezplatnou odbornou pomoc, nebo
b)
uloží archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku na dobu určitou do Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek nebo do státního oblastního archivu, nejdéle však na dobu 1 roku.
(2)
Pokud ministerstvo vyhoví žádosti vlastníka nebo držitele archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky podle odstavce 1 písm. b) v plném rozsahu, správní rozhodnutí nevydává.
(3)
Pokud vlastník nebo držitel archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky není schopen zajistit její řádnou ochranu a odbornou péči o ni a nemá archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku uloženu ve veřejném archivu a hrozí její poškození nebo zničení, rozhodne ministerstvo na základě provedené kontroly o jejím uložení na dobu určitou do Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek nebo státního oblastního archivu, nejdéle však na dobu 1 roku.
(4)
Pokud vlastník nebo držitel archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky nebude schopen ani po uplynutí 1 roku zajistit její řádnou ochranu, může o jejím dalším uložení ministerstvo rozhodnout opětovně, a to i z moci úřední. V případě rozhodnutí z moci úřední bude archivní kulturní památka nebo národní kulturní památka uložena do Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek nebo do státního oblastního archivu.
(5)
Pominou-li důvody, pro které byla archivní kulturní památka nebo národní kulturní památka uložena v Národním archivu, Archivu bezpečnostních složek nebo ve státním oblastním archivu, Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek nebo státní oblastní archiv uloženou archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku vlastníkovi nebo držiteli na základě jeho žádosti neprodleně vydá.
§ 33
Ustanovení § 23, § 24 odst. 1, § 25, 26, 28 a 29 se ve vztahu k archivní kulturní památce nebo národní kulturní památce použijí obdobně.
Díl 4
Nahlížení do archiválií, vystavování archiválií a pořizování výpisů, opisů a kopií
§ 34
(1)
Do archiválií uložených v archivech lze nahlížet jen na základě žádosti a za dodržení podmínek stanovených tímto zákonem a badatelským řádem archivu.
(2)
Badatelský řád vydá každý archiv na základě vzorového badatelského řádu vydaného ministerstvem. Badatelský řád je trvale zveřejněn na úřední desce archivu nebo na jiném veřejnosti přístupném místě v archivu a v informačních systémech s možností dálkového přístupu.
(3)
V archivech se nahlíží do kopií archiválií určených k uživatelské práci. Do originálů archiválií lze nahlížet jen tehdy, nejsou-li vyhotoveny jejich kopie. Jestliže takové kopie byly vyhotoveny, lze originály archiválií předložit k nahlédnutí jen se souhlasem archivu, kde jsou archiválie uloženy, pokud to účel nahlédnutí vyžaduje.
(4)
Do archiválií, které byly archivům svěřeny do úschovy na základě smlouvy o úschově, lze nahlížet za podmínek stanovených tímto zákonem a badatelským řádem a za podmínek uvedených ve smlouvě o úschově. Práva a zvláštní ujednání ve prospěch vlastníků archiválií zůstávají při nahlížení nedotčena.
(5)
Národní kulturní památky v originále se mohou předkládat k nahlédnutí jen v archivech, kde jsou trvale uloženy, a to po předchozím povolení ministerstva; jinak se k nahlédnutí předkládají pouze jejich kopie.
§ 35
Pro účely ochrany archiválií jsou veřejné archivy oprávněny zpracovávat osobní údajeosobní údaje žadatelů o nahlížení v rozsahu
a)
jména, popřípadě jmen, a příjmení,
b)
data a místa narození,
c)
místa trvalého pobytu fyzické osoby, místa dlouhodobého nebo trvalého pobytu cizinců,
d)
čísla občanského průkazu, cestovního pasu nebo jiného osobního dokladu,
e)
témat studia a jejich účelu, popřípadě i
f)
názvu, sídla a identifikačního čísla, bylo-li přiděleno, právnické osoby, pro kterou žadatel o nahlížení téma zpracovává.
§ 36
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
vzorový badatelský řád, kterým se upraví postup při předkládání archiválií, množství archiválií předkládaných badateli na 1 návštěvní den, režim chování v místě určeném k nahlížení včetně způsobu manipulace s archiváliemi, zásady používání reprodukční techniky a lhůty k zahájení nahlížení do archiválií a k pokračování v něm; tyto lhůty musí být nejméně třicetidenní,
b)
vzor badatelského listu, vzor žádosti o nahlížení a vzor dokladu o předložených a navrácených archiváliích.
§ 37
(1)
K nahlížení v archivech jsou přístupné jen archiválie starší třiceti let, není-li dále stanoveno jinak, a všechny zveřejněné archiválie.
(2)
Do archiválií obsahujících osobní údajeosobní údaje žijící osoby lze nahlížet, nevznesla-li tato osoba písemně námitky. Archiv osobu písemně vyrozumí o podané žádosti o nahlížení do archiválií; jedná-li se o vyrozumění nejméně třiceti osob, lze je doručit veřejnou vyhláškou vyvěšenou na úřední desce archivu, a nezřizuje-li archiv úřední desku, na úřední desce státního oblastního archivu, v jehož obvodu má archiv sídlo. Ve vyrozumění uvede údaje podle § 35 písm. a) až c) a e) a f), osobní údajeosobní údaje osoby, které mají být zpřístupněny, období, ve kterém bude do archiválií nahlíženo, a poučení o právních následcích podání a nepodání námitky ve stanovené lhůtě. Námitku proti nahlížení do archiválií podle věty první může vznést osoba do 30 dnů ode dne doručení vyrozumění. Z námitky musí být zřejmé, jakých osobních údajůosobních údajů se týká. Nevznese-li osoba námitky ve lhůtě podle věty čtvrté, má se za to, že s nahlížením do archiválií souhlasí. Na doručování a počítání lhůt se vztahuje část druhá správního řádu.
(3)
Do archiválií vztahujících se k žijící fyzické osobě, jejichž obsahem jsou citlivé osobní údajeosobní údaje13), lze nahlížet jen s předchozím písemným souhlasem této osoby. Archiv požádá dotčenou osobu o souhlas s nahlížením do těchto archiválií. V žádosti uvede údaje podle § 35 odst. 1 písm. a) až c) a e) a f), citlivé osobní údajeosobní údaje osoby, které mají být zpřístupněny, a období, ve kterém bude do archiválií nahlíženo.
(4)
Za účelem vyrozumění dotčené osoby může archiv požádat příslušný správní úřad na úseku archivnictví a výkonu spisové služby o zjištění nezbytných údajů z agendového informačního systému evidence obyvatel.
(5)
Správní úřady na úseku archivnictví a výkonu spisové služby mohou na základě žádosti archivu podle odstavce 4 nebo k výkonu působnosti podle tohoto zákona získávat a užívat údaje o dotčené osobě, a to
a)
referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b)
údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c)
údaje z agendového informačního systému cizinců.
Žádost o výdej údajů z agendového informačního systému evidence obyvatel a výdej údajů z agendového informačního systému evidence obyvatel mohou být uskutečněny způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6)
Poskytovanými údaji podle odstavce 5 písm. a) jsou
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
adresa místa pobytu,
d)
datum narození,
e)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(7)
Poskytovanými údaji podle odstavce 5 písm. b) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení,
b)
datum narození,
c)
adresa místa trvalého pobytu,
d)
datum, místo a okres úmrtí; popřípadě datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, jde-li o úmrtí mimo území České republiky,
e)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(8)
Poskytovanými údaji podle odstavce 5 písm. c) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení,
b)
datum narození,
c)
druh a adresa místa pobytu,
d)
datum, místo a okres úmrtí; popřípadě datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo, jde-li o úmrtí mimo území České republiky,
e)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(9)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(10)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na archiválie vzniklé před 1. lednem 1990 z činnosti státních orgánů.
(11)
Ustanovení odstavců 1 až 4 se nevztahují na archiválie vzniklé před 1. lednem 1990 z činnosti bezpečnostních složek podle zákona o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek, jakož i společenských organizací a politických stran sdružených v Národní frontě, na archiválie, které již byly před podáním žádosti o nahlížení do nich veřejně přístupné, jakož ani na archiválie, které byly jako dokumenty veřejně přístupné před prohlášením za archiválie15).
(12)
Ustanovení odstavců 1 až 4 se nevztahují na archiválie, jejichž obsahem jsou statistické soubory dat, získané při demografických a statistických šetřeních, jestliže osobní údajeosobní údaje obsažené v těchto archiváliích lze před nahlížením anonymizovat. Archiv na základě žádosti v přiměřené době, s ohledem na úkoly archivu a s přihlédnutím k významu archiválií, provede jejich anonymizaci. Po anonymizaci osobních údajůosobních údajů obsažených ve vyžadovaných archiváliích oznámí archiv tuto skutečnost neprodleně žadateli, pokud si to předem písemně vymínil.
(13)
Ustanovení odstavců 1 až 4 se nevztahují na původce archiválií; tyto subjekty mohou nahlížet do archiválií, jichž jsou původci, bez omezení. Ustanovení věty první se použije obdobně i na právní nástupce původců archiválií. Ustanovení odstavců 1 až 4 se dále nevztahuje na subjekty uvedené v § 38 odst. 5; tito mohou nahlížet do archiválií, jejichž původcem je stát či územní samosprávný celek, bez omezení.
§ 38
(1)
Nahlížení do archiválií uložených v archivu se odepře, jestliže
a)
fyzický stav archiválií nahlížení neumožňuje,
b)
stav zpracování archiválií nahlížení neumožňuje,
c)
fyzická osoba vznesla námitku proti nahlížení do archiválií, jejichž obsahem jsou její osobní údajeosobní údaje; to neplatí, jde-li o archiválie podle § 37 odst. 7 a 8,
d)
fyzická osoba nedá souhlas k nahlížení do archiválií, jejichž obsahem jsou její citlivé osobní údajeosobní údaje,
e)
zvláštní právní předpis nahlížení do archiválií vylučuje nebo žadatel o nahlížení nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem2).
(2)
Pokud žádosti o nahlížení do archiválií archiv nevyhoví, rozhodne na základě podání badatele příslušný správní úřad na úseku archivnictví a výkonu spisové služby.
(3)
Pokud bylo nahlížení do archiválií podle odstavce 1 písm. b) odepřeno, archiv na základě žádosti v přiměřené době, s ohledem na úkoly archivu a s přihlédnutím k významu archiválií, provede jejich archivní zpracování. Po archivním zpracování vyžadovaných archiválií archiv tuto skutečnost neprodleně oznámí žadateli, pokud si to žadatel předem písemně vymínil.
(4)
Nahlížení do archiválií lze v případě uvedeném v odstavci 1 písm. b) výjimečně umožnit vědeckým badatelům a studentům na základě žádosti doložené písemným potvrzením kulturně vědecké instituce o naléhavém časově limitovaném vědeckém nebo výukovém účelu nahlížení.
(5)
Organizační složky státu, ozbrojené síly, bezpečnostní sbory, zpravodajské služby České republiky, územní samosprávné celky, jakož i osoby, které jsou podle zvláštních právních předpisů16) oprávněny nahlížet do dokumentů, jsou oprávněny nahlížet v archivech do archiválií, jejichž původcem je stát nebo územní samosprávný celek. Je-li nezbytné nahlížet do těchto archiválií mimo archiv, v němž jsou uloženy, mohou být zapůjčeny za předpokladu, že
a)
vypůjčitel se písemně zaváže, že archiválie v úplnosti vrátí v dohodnuté lhůtě a nepoškozené,
b)
archiválie I. kategorie, která má být zapůjčena, má v archivu zhotoveny kopie podle § 20 odst. 4.
§ 39
(1)
Archiválie lze vystavovat jen v případě, dovoluje-li to jejich stav, a za podmínek zaručujících jejich ochranu a péči podle tohoto zákona a ochranu osobních údajůosobních údajů podle zvláštního právního předpisu17).
(2)
Archiválie, které byly na základě smlouvy o úschově svěřeny archivům do úschovy, lze vystavovat jen za podmínek uvedených v odstavci 1 a za podmínek stanovených ve smlouvě o úschově.
(3)
Archiválie ve vlastnictví České republiky, které jsou uloženy v archivech, lze vystavovat jen za podmínek stanovených v odstavci 1 a na základě smlouvy nebo zápisu18) o výpůjčce. Příslušný archiv, popřípadě jeho zřizovatel, sjedná ve smlouvě nebo zápisu podmínky vystavení a výši pojistného podle zvláštního právního předpisu19). Součástí smlouvy nebo zápisu je soupis zapůjčovaných archiválií a protokol o jejich stavu.
(4)
Národní kulturní památku lze vystavovat pouze na základě povolení ministerstva.
§ 40
(1)
Každý je oprávněn požádat archiv, kde jsou archiválie uloženy, o pořízení výpisu, opisu nebo kopie archiválií. Ustanovení autorského zákona nejsou větou první dotčena. Pořízením výpisu, opisu nebo kopie archiválie se rozumí i pořízení výpisu, opisu nebo kopie její části.
(2)
Pořízení výpisu, opisu nebo kopie archiválií se odepře, jestliže jsou splněny podmínky pro odepření nahlížení do archiválií. To neplatí, lze-li výpis, opis nebo kopii archiválie pořídit i bez předchozího archivního zpracování archiválie.
(3)
Pokud žádosti o pořízení výpisu, opisu nebo kopie archiválií archiv nevyhoví, rozhodne na základě podání badatele příslušný správní úřad na úseku archivnictví a výkonu spisové služby.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví ceník služeb poskytovaných veřejnými archivy s ohledem na předpokládané možné náklady spojené s pořízením výpisu, opisu nebo kopie archiválií.
§ 41
Do archiválií uložených mimo archivy lze nahlížet, pořizovat jejich výpisy, opisy nebo kopie pouze se souhlasem vlastníka nebo držitele archiválie a za dodržení podmínek stanovených tímto zákonem a zvláštním právním předpisem2), 17).
Díl 5
Soustava archivů a výkon veřejné správy na úseku archivnictví a výkonu spisové služby
§ 42
(1)
Archivy se člení na
a)
veřejné archivy,
b)
soukromé archivy.
(2)
Veřejnými archivy jsou
a)
Národní archiv,
b)
Archiv bezpečnostních složek,
c)
státní oblastní archivy,
d)
specializované archivy,
e)
bezpečnostní archivy,
f)
archivy územních samosprávných celků.
(3)
Soukromými archivy jsou ostatní archivy zřizované fyzickými nebo právnickými osobami.
§ 43
Postavení správních úřadů na úseku archivnictví a výkonu spisové služby mají
a)
ministerstvo,
b)
Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek a státní oblastní archivy,
c)
příslušná ministerstva a další ústřední správní úřady, Česká národní bankabanka, bezpečnostní sbory a zpravodajské služby České republiky20), pokud si zřídily specializovaný nebo bezpečnostní archiv; obdobné postavení mají Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu a Kancelář prezidenta republiky.
§ 44
Působnost ministerstva
Ministerstvo na úseku archivnictví a výkonu spisové služby
a)
řídí výkon státní správy v oblasti archivnictví,
b)
zpracovává koncepci rozvoje archivnictví,
c)
přezkoumává rozhodnutí Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek a státních oblastních archivů vydaná těmito archivy ve správním řízení,
d)
řídí odbornou činnost Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek a státních oblastních archivů a ukládá jim odborné archivní úkoly; ostatní archivy v jejich činnosti metodicky usměrňuje a požaduje od nich, aby se podílely na celostátních tematických soupisech archiválií,
e)
zprošťuje povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 14 odst. 1 zaměstnance ministerstva, Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek a státních oblastních archivů,
f)
rozhoduje o akreditaci archivů,
g)
rozhoduje o udělení výjimky podle § 82 odst. 1,
h)
zajišťuje ochranu a evidenci Národního archivního dědictví, rozhoduje o přehodnocení významu archiválií a o jejich vyřazení z Národního archivního dědictví,
i)
vyhlašuje inventuru archiválií podle tohoto zákona,
j)
organizuje celostátní tematické soupisy archiválií,
k)
zajišťuje mezinárodní spolupráci na úseku archivnictví a organizuje výzkum pramenů k českým dějinám v zahraničí,
l)
zastupuje Českou republiku v mezinárodních archivních orgánech a organizacích,
m)
vydává archivní publikace celostátního významu,
n)
rozhoduje o žádostech vlastníků archiválií o poskytování jednorázových příspěvků a náhrad nezbytných nákladů na péči o archiválie,
o)
vede evidenci archivů a kulturně vědeckých institucí, v nichž jsou uloženy archiválie,
p)
vede evidenci správních archivů,
q)
rozhoduje o návrhu archivu nebo původce, že původce nebo jeho organizační součást jsou povinni ukládat archiválie do jiného než příslušného archivu; působnost příslušného archivu vůči původci nebo jeho organizační součásti plní archiv určený v rozhodnutí,
r)
schvaluje dohody archivů, případně jejich zřizovatelů o scelení souborů archiválií,
s)
rozhoduje na návrh archivu, případně jeho zřizovatele o scelení souborů archiválií a o umístění těchto souborů archiválií,
t)
rozhoduje o vyřazení archivních fondů, archivních sbírek nebo archiválií z evidencí archiválií,
u)
rozhoduje o prohlášení a o zrušení prohlášení archiválie, archivní sbírky, archivního fondu nebo jejich ucelené části za archivní kulturní památku,
v)
rozhoduje v dalších věcech na úseku archivnictví a výkonu spisové služby stanovených tímto zákonem, pokud nejsou svěřeny Národnímu archivu, Archivu bezpečnostních složek nebo státním oblastním archivům.
Národní archiv
§ 45
(1)
Národní archiv je správním úřadem a ústředním archivem státu, který je přímo řízený ministerstvem.
(2)
Národní archiv je organizační složkou státu a účetní jednotkou; jeho rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly ministerstva.
(3)
V čele Národního archivu stojí ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr vnitra. Vůči řediteli Národního archivu plní ministerstvo úlohu nadřízeného služebního orgánu podle zvláštního právního předpisu21).
(4)
Vnitřní organizaci Národního archivu a jeho řízení upraví organizační řád, který schvaluje ministr vnitra.
(5)
Sídlem Národního archivu je Praha.
§ 46
(1)
Národní archiv
a)
kontroluje výkon spisové služby u organizačních složek státu s celostátní působností, státních příspěvkových organizací zřízených těmito organizačními složkami státu a u právnických osob zřízených zákonem s celostátní působností, s výjimkou těch, které si zřídily specializované nebo bezpečnostní archivy, a těch, u nichž tuto působnost vykonává Archiv bezpečnostních složek,
b)
provádí výběr archiválií ve skartačním řízení u původců uvedených v písmenu a) a u původců uvedených v písmenu c), kteří mají zřízen soukromý archiv nebo kteří požádají o výběr archiválií ve skartačním řízení,
c)
provádí výběr archiválií mimo skartační řízení u vrcholných a obdobných orgánů politických stran, politických hnutí, občanských sdružení, odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, profesních komor, církví a náboženských společností, nadací a nadačních fondů, obecně prospěšných společností, vybraných fyzických osob a vybraných zřizovatelů soukromých archivů,
d)
provádí výběr archiválií mimo skartační řízení u dokumentů nabídnutých České republice darem nebo ke koupi a u dokumentů nalezených nebo u dokumentů vlastníků, kteří o to požádají,
e)
rozhoduje o námitkách proti protokolu o provedeném skartačním řízení a protokolu o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení (§ 10 odst. 3 a § 12 odst. 4) podaných původcem nebo vlastníkem dokumentu, u kterého provádí výběr archiválií ve skartačním řízení nebo mimo skartační řízení,
f)
posuzuje protokoly o provedeném skartačním řízení a o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení specializovaných archivů organizačních složek státu s celostátní působností a jimi zřízených státních příspěvkových organizací a specializovaných archivů právnických osob zřízených zákonem s celostátní působností,
g)
rozhoduje o podání badatele, kterému nebylo umožněno nahlížení do archiválií nebo pořizování výpisů, opisů nebo kopií archiválií uložených v Národním archivu nebo v soukromých archivech, u nichž provádí výběr archiválií,
h)
ukládá sankce podle tohoto zákona za správní delikty fyzickým a právnickým osobám, u nichž kontroluje výkon spisové služby a u nichž provádí výběr archiválií ve skartačním řízení nebo mimo skartační řízení, včetně těch, které zřídily specializované archivy nebo soukromé archivy,
i)
vyhledává v uložených archiváliích dokumenty pro potřeby správních úřadů a ostatních organizačních složek státu, orgánů územních samosprávných celků, právnických a fyzických osob, pořizuje z nich výpisy, opisy a kopie a ověřuje je,
j)
umožňuje za podmínek stanovených v tomto zákoně nahlížet do uložených archiválií,
k)
vede příslušnou evidenci archiválií podle tohoto zákona,
l)
provádí kontrolu archivních kulturních památek a národních kulturních památek, které vede ve své evidenci a které nejsou uloženy v archivech,
m)
plní na úseku archivnictví úkoly vyplývající z mezinárodních smluv,
n)
vykonává další pravomoci stanovené tímto nebo jiným zákonem.
(2)
Národní archiv na úseku archivní péče
a)
pečuje o archiválie převzaté od původců uvedených v odstavci 1 písm. a) a c) a dále o archiválie vzniklé z činnosti vrcholných orgánů českého státu, Československé republiky, Československé socialistické republiky, České a Slovenské Federativní Republiky, České socialistické republiky, České republiky s výjimkou těch, o něž pečuje Archiv bezpečnostních složek nebo specializované archivy zřízené ministerstvy, dalšími ústředními správními úřady, Kanceláří Poslanecké sněmovny, Kanceláří Senátu, Kanceláří prezidenta republiky, Českou národní bankoubankou, bezpečnostními sbory nebo zpravodajskými službami České republiky, jakož i státních a samosprávních orgánů a organizací pro zemi Českou v minulosti, ústředních orgánů okupační správy v letech 1939 až 1945 a vlády Československé republiky v exilu v letech 1939 až 1945 a o archiválie vzniklé z činnosti centrálních úřadů habsburské monarchie a umožňuje nahlížení do nich,
b)
přijímá za Českou republiku nabídky ke koupi, k darování a úschově archiválií a uzavírá za Českou republiku příslušné smlouvy,
c)
poskytuje vlastníkům archiválií bezplatné odborné, informační a poradenské služby,
d)
provádí prověrku fyzického stavu archivních kulturních památek a národních kulturních památek, pokud jsou u něj uloženy,
e)
provádí inventuru archiválií vyhlášenou ministerstvem,
f)
spolupracuje s ostatními archivy a rozvíjí styky s vědeckými, kulturními, školskými a dalšími institucemi za účelem výměny zkušeností v odborných otázkách, ve vědeckém bádání a kulturně výchovném, hospodářském a vlastivědném využívání archiválií,
g)
provádí vědeckou a výzkumnou činnost v oblasti archivnictví, pomocných věd historických a příbuzných vědních oborů,
h)
plní úkoly ústředního vědeckovýzkumného pracoviště na úseku preventivní péče o archiválie, konzervace a restaurování archiválií, uchovávání a zpřístupňování nových forem nosičů informací včetně dokumentů v digitální podobě; v této oblasti vykonává funkci odborného metodického a školicího centra,
i)
zřizuje specializovanou knihovnu pro obor archivnictví a výkonu spisové služby,
j)
vykonává vydavatelskou a publikační činnost v oboru archivnictví a výkonu spisové služby, dějin správy, pomocných věd historických a historie,
k)
provádí konzervaci a restaurování archiválií,
l)
plní další odborné archivní úkoly uložené tímto zákonem.
(3)
Národní archiv na úseku péče o archiválie v digitální podobě
a)
ukládá archiválie v digitální podobě vybrané k trvalému uložení veřejnými archivy s výjimkou archiválií vybraných bezpečnostními archivy zpravodajských služeb České republiky, udržuje jejich obsah a zajišťuje jejich trvalou čitelnost,
b)
zpracovává a zpřístupňuje archiválie v digitální podobě převzaté od původců uvedených v odstavci 1 písm. a) a c) a archiválie v digitální podobě získané podle odstavce 1 písm. d),
c)
plní metodickou a poradenskou funkci v oblasti předarchivní péče o dokumenty v digitální podobě, digitalizace dokumentů a archiválií.
Státní oblastní archivy
§ 47
(1)
Státními oblastními archivy jsou
a)
Státní oblastní archiv v Praze,
b)
Státní oblastní archiv v Třeboni,
c)
Státní oblastní archiv v Plzni,
d)
Státní oblastní archiv v Litoměřicích,
e)
Státní oblastní archiv v Zámrsku,
f)
Moravský zemský archiv v Brně,
g)
Zemský archiv v Opavě.
(2)
Státní oblastní archivy jsou správními úřady, které jsou přímo řízeny ministerstvem.
(3)
Státní oblastní archivy jsou organizačními složkami státu a účetními jednotkami; jejich rozpočty jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva.
(4)
V čele státního oblastního archivu stojí ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr vnitra. Vůči řediteli státního oblastního archivu plní ministerstvo úlohu nadřízeného služebního orgánu podle zvláštního právního předpisu21).
(5)
Sídlem státních oblastních archivů jsou obceobce, podle nichž jsou státní oblastní archivy pojmenovány.
(6)
Vnitřní organizační jednotkou státních oblastních archivů jsou státní okresní archivy, které jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu. Další podrobnosti vnitřní organizace státních oblastních archivů a jejich řízení upraví organizační řády, které schvaluje ministr vnitra.
§ 48
(1)
Správní obvody státních oblastních archivů jsou vymezeny územím krajůúzemím krajů, a to pro
a)
Státní oblastní archiv v Praze územím krajůúzemím krajů Středočeského a hlavního města Prahy,
b)
Státní oblastní archiv v Třeboni územím krajeúzemím kraje Jihočeského,
c)
Státní oblastní archiv v Plzni územím krajůúzemím krajů Karlovarského a Plzeňského,
d)
Státní oblastní archiv v Litoměřicích územím krajůúzemím krajů Libereckého a Ústeckého,
e)
Státní oblastní archiv v Zámrsku územím krajůúzemím krajů Královéhradeckého a Pardubického,
f)
Moravský zemský archiv v Brně územím krajůúzemím krajů Jihomoravského, Vysočina a Zlínského,
g)
Zemský archiv v Opavě územím krajůúzemím krajů Moravskoslezského a Olomouckého.
(2)
Územím krajeÚzemím kraje se pro účely stanovení územní působnosti státních oblastních archivů rozumí jeho území ke dni 1. ledna 2000.
(3)
Určení místní příslušnosti státního oblastního archivu se řídí
a)
místem trvalého pobytu, je-li původcem, vlastníkem nebo držitelem archiválie fyzická osoba, která není podnikatelem,
b)
místem podnikání, je-li původcem, vlastníkem nebo držitelem archiválie fyzická osoba, která je podnikatelem,
c)
sídlem původce, je-li původcem, vlastníkem nebo držitelem archiválie právnická osoba.
§ 49
(1)
Státní oblastní archiv
a)
kontroluje výkon spisové služby u organizačních složek státu s územní působností vymezenou územím krajeúzemím kraje, okresu nebo obceobce, státních příspěvkových organizací zřízených těmito organizačními složkami státu, státních podniků, právnických osob zřízených zákonem, s výjimkou těch, u kterých tuto působnost vykonává Národní archiv nebo Archiv bezpečnostních složek, nebo které si zřídily specializovaný archiv, u územních samosprávných celků, u organizačních složek a právnických osob, zřízených či založených územním samosprávným celkem, nebo u kterých územní samosprávný celek vykonává funkci zřizovatele, u vysokých škol, s výjimkou těch, které si zřídily specializovaný archiv, u škol, zdravotních pojišťoven a veřejných výzkumných institucí, s výjimkou těch, které si zřídily specializovaný archiv,
b)
provádí výběr archiválií ve skartačním řízení u původců uvedených v písmenu a) a u původců uvedených v písmenu c), kteří mají zřízen soukromý archiv nebo kteří požádají o výběr archiválií ve skartačním řízení,
c)
provádí výběr archiválií mimo skartační řízení u podnikatelů zapsaných v obchodním rejstříku, jakož i u politických stran, politických hnutí, občanských sdružení, odborových organizací, organizací zaměstnavatelů, profesních komor, církví a náboženských společností, nadací a nadačních fondů a obecně prospěšných společností, s výjimkou jejich vrcholných orgánů, a u vybraných fyzických osob,
d)
provádí výběr archiválií mimo skartační řízení u dokumentů nabídnutých České republice darem nebo ke koupi a u dokumentů nalezených nebo u dokumentů vlastníků, kteří o to požádají,
e)
zprošťuje povinnosti zachovávat mlčenlivost u zaměstnanců (§ 14 odst. 1) nebo zřizovatelů archivů (§ 14 odst. 2), s výjimkou zaměstnanců specializovaných nebo bezpečnostních archivů zřizovaných ministerstvy, dalšími ústředními správními úřady, Kanceláří Poslanecké sněmovny, Kanceláří Senátu, Kanceláří prezidenta republiky, Českou národní bankoubankou, bezpečnostními sbory nebo zpravodajskými službami České republiky,
f)
rozhoduje o námitkách proti protokolu o provedeném skartačním řízení a protokolu o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení (§ 10 odst. 3 a § 12 odst. 4) podaných původcem nebo vlastníkem dokumentu, u kterého provádí výběr archiválií ve skartačním řízení nebo mimo skartační řízení,
g)
rozhoduje o námitkách původce nebo vlastníka dokumentu proti protokolu o provedeném skartačním řízení a protokolu o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení Archivu hlavního města Prahy, Archivu města Brna, Archivu města Ostravy, Archivu města Plzně a Archivu města Ústí nad Labem a dohlíží na jejich protokoly o provedeném skartačním řízení a o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení,
h)
posuzuje protokoly o provedeném skartačním řízení a o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení specializovaných archivů, u nichž tuto působnost nevykonává Národní archiv,
i)
rozhoduje o uložení ohrožených archiválií,
j)
rozhoduje o podání badatele, kterému nebylo umožněno nahlížení do archiválií nebo pořizování výpisů, opisů nebo kopií archiválií u něj uložených,
k)
rozhoduje o podání badatele, kterému nebylo umožněno nahlížení do archiválií nebo pořizování výpisů, opisů nebo kopií archiválií uložených ve specializovaných archivech, s výjimkou specializovaných archivů a bezpečnostních archivů zřízených ministerstvy, dalšími ústředními správními úřady, Kanceláří Poslanecké sněmovny, Kanceláří Senátu, Kanceláří prezidenta republiky, Českou národní bankoubankou, bezpečnostními sbory a zpravodajskými službami České republiky,
l)
rozhoduje o podání badatele, kterému nebylo umožněno nahlížení do archiválií nebo pořizování výpisů, opisů nebo kopií archiválií v archivech územních samosprávných celků a v soukromých archivech, u nichž provádí výběr archiválií,
m)
ukládá sankce podle tohoto zákona za správní delikty fyzickým a právnickým osobám, u nichž tuto působnost nevykonává Národní archiv,
n)
umožňuje za podmínek stanovených v tomto zákoně nahlížet do uložených archiválií,
o)
vede příslušnou evidenci archiválií podle tohoto zákona,
p)
provádí kontrolu archivních kulturních památek, které vede ve své evidenci a které nejsou uloženy v archivech,
q)
plní na úseku archivnictví úkoly vyplývající z mezinárodních smluv,
r)
vyjadřuje se k žádosti o koncesi podle zvláštního právního předpisu22) a kontroluje stavebně technický stav a bezpečnostní zajištění provozoven určených k výkonu koncesované živnostiživnosti vedení spisovny,
s)
vykonává další pravomoci stanovené tímto nebo jiným zákonem.
(2)
Státní oblastní archiv v oblasti archivní péče
a)
pečuje o archiválie převzaté od původců uvedených v odstavci 1 písm. a) a c); o archiválie právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku pečuje tehdy, jestliže tito původci zanikli bez právního nástupce,
b)
přijímá za Českou republiku nabídky ke koupi, k darování a úschově archiválií a uzavírá za Českou republiku příslušné smlouvy,
c)
poskytuje vlastníkům archiválií bezplatné odborné informační a poradenské služby,
d)
plní úkoly oblastního a okresního vědeckovýzkumného pracoviště na úseku archivnictví, pomocných věd historických a regionální historie, přičemž spolupracuje s ostatními archivy a rozvíjí styky s vědeckými, kulturními, školskými a dalšími institucemi za účelem výměny zkušeností v odborných otázkách, ve vědeckém bádání a kulturně výchovném, hospodářském a vlastivědném využívání archiválií,
e)
vyhledává v uložených archiváliích dokumenty pro potřeby správních úřadů a ostatních organizačních složek státu, orgánů územních samosprávných celků, právnických a fyzických osob, pořizuje z nich výpisy, opisy a kopie a ověřuje je,
f)
zřizuje specializované knihovny pro obor archivnictví, spisové služby a regionální historie,
g)
vykonává vydavatelskou a publikační činnost v oboru archivnictví a spisové služby, dějin správy, pomocných věd historických a historie,
h)
provádí prověrku fyzického stavu archivních kulturních památek a národních kulturních památek, pokud jsou u něj uloženy,
i)
provádí inventuru archiválií vyhlášenou ministerstvem,
j)
provádí konzervaci a restaurování archiválií,
k)
plní další odborné archivní úkoly uložené tímto zákonem.
Další správní úřady na úseku archivnictví a výkonu spisové služby
§ 50
Příslušná ministerstva, další ústřední správní úřady, Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, Kancelář prezidenta republiky, Česká národní bankabanka, bezpečnostní sbory a zpravodajské služby České republiky, které si zřídily specializované nebo bezpečnostní archivy,
a)
jejich prostřednictvím dohlížejí na výkon spisové služby u útvarů v jejich řídící působnosti, u jimi zřízených nebo založených organizačních složek a státních příspěvkových organizací nebo jiných právnických osob a dohlížejí na činnost svých správních archivů,
b)
rozhodují o námitkách původce nebo vlastníka dokumentu proti protokolu o provedeném skartačním řízení a protokolu o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení (§ 10 odst. 3 a § 12 odst. 4) specializovaného nebo bezpečnostního archivu, u kterých vykonávají funkci zřizovatele,
c)
rozhodují o podání badatele, kterému nebylo umožněno nahlížení do archiválií nebo pořizování výpisů, opisů nebo kopií archiválií uložených ve specializovaných nebo bezpečnostních archivech, u kterých vykonávají funkci zřizovatele,
d)
zprošťují povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 14 odst. 1 u zaměstnanců zařazených ve specializovaných nebo bezpečnostních archivech, u kterých vykonávají funkci zřizovatele,
e)
plní další úkoly na úseku výkonu spisové služby uložené tímto zákonem.
Specializované archivy
§ 51
(1)
Organizační složky státu, bezpečnostní sbory, zpravodajské služby České republiky, státní příspěvkové organizace, státní podniky, vysoké školy, školy, Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, veřejné výzkumné instituce s výjimkou těch, u kterých plní funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, a právnické osoby zřízené zákonem mohou zřizovat specializované archivy.
(2)
Ve specializovaném archivu se ukládají archiválie vzniklé z činnosti jeho zřizovatele nebo z činnosti jeho právních předchůdců a archiválie získané darem nebo koupí.
(3)
Specializovaný archiv může působit jako archiv, pokud mu byla udělena akreditace.
§ 52
Specializovaný archiv
a)
s výjimkou Národního filmového archivu dohlíží na výkon spisové služby u svého zřizovatele a jím zřízených organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací, dohlíží na činnost správního archivu svého zřizovatele, pokud ho má zřízen,
b)
provádí výběr archiválií ve skartačním řízení u původců, u nichž dohlíží na výkon spisové služby,
c)
provádí výběr archiválií mimo skartační řízení u původců uvedených pod písmenem a) a z dokumentů nabídnutých zřizovateli darem, ke koupi nebo do úschovy a u dokumentů vlastníků, kteří o to požádají,
d)
vede příslušnou evidenci archiválií podle tohoto zákona,
e)
vyhledává archiválie pro potřeby správních úřadů a ostatních organizačních složek státu, orgánů územních samosprávných celků, právnických a fyzických osob, pořizuje z nich výpisy, opisy a kopie,
f)
umožňuje za podmínek stanovených v tomto zákoně nahlížet do archiválií uložených v těchto archivech,
g)
pečuje o archiválie převzaté od původců uvedených v písmenech a) a c),
h)
pečuje o archiválie u něj uložené ke dni jeho akreditace, nerozhodne-li ministerstvo v rozhodnutí o akreditaci jinak,
i)
na žádost předkládá Národnímu archivu nebo příslušnému státnímu oblastnímu archivu k posouzení protokoly o provedeném skartačním řízení a o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení,
j)
provádí vědeckou, výzkumnou, vydavatelskou a publikační činnost v oblasti archivnictví, pomocných věd historických a vědních oborů souvisejících s obsahem uložených archivních fondů a sbírek,
k)
zřizuje specializovanou knihovnu v rozsahu nezbytném pro plnění stanovených odborných a vědeckých úkolů,
l)
provádí prověrku fyzického stavu archivních kulturních památek a národních kulturních památek, pokud jsou u něj uloženy,
m)
podílí se na sestavování celostátních tematických soupisů archiválií organizovaných ministerstvem,
n)
provádí inventuru archiválií vyhlášenou ministerstvem,
o)
plní další odborné archivní úkoly uložené mu zřizovatelem,
p)
zajišťuje konzervaci a restaurování archiválií.
Bezpečnostní archivy
§ 53
(1)
Ministerstvo, Ministerstvo obrany, Ministerstvo zahraničních věcí, Národní bezpečnostní úřad, bezpečnostní sbory a zpravodajské služby České republiky mohou zřizovat bezpečnostní archivy.
(2)
Bezpečnostní archiv bezpečnostního sboru a zpravodajské služby České republiky
a)
provádí výběr archiválií ve skartačním řízení u dokumentů vzniklých z činnosti jeho zřizovatele, a to i u těch, u nichž dosud nebyl zrušen stupeň utajení,
b)
vede v základní evidenci Národního archivního dědictví všechny archivní fondy a archivní sbírky v něm uložené; údaje o archiváliích obsahujících utajované informaceutajované informace se nepředávají do druhotné a ústřední evidence Národního archivního dědictví,
c)
plní další úkoly specializovaného archivu, s výjimkou úkolu podle § 52 písm. i).
(3)
Bezpečnostní archiv vyjma bezpečnostních archivů podle odstavce 2
a)
provádí výběr archiválií ve skartačním řízení u dokumentů vzniklých z činnosti jeho zřizovatele, u nichž dosud nebyl zrušen stupeň utajení,
b)
vede v základní evidenci Národního archivního dědictví všechny archivní fondy a archivní sbírky v něm uložené; údaje o archiváliích obsahujících utajované informaceutajované informace se nepředávají do druhotné a ústřední evidence Národního archivního dědictví,
c)
pečuje o archiválie převzaté od svého zřizovatele,
d)
provádí inventuru archiválií vyhlášenou ministerstvem,
e)
plní další odborné archivní úkoly uložené mu zřizovatelem.
(4)
V případech zrušení stupně utajení u archiválií uložených v bezpečnostních archivech převede bezpečnostní archiv, s výjimkou bezpečnostních archivů zřízených bezpečnostním sborem nebo zpravodajskou službou České republiky, tyto archiválie do specializovaného archivu jeho zřizovatele, pokud je zřízen, jinak do Národního archivu. Bezpečnostní sbory a zpravodajské služby České republiky mohou odepřít nahlížení do archiválií a poskytování kopií, opisů a výpisů z nich, u nichž byl zrušen stupeň utajení, pokud obsahují informace i nadále důležité pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky. O podání badatele proti odepření nahlížení do archiválií nebo poskytování kopií, opisů a výpisů z nich podle věty druhé rozhodne ředitel příslušného bezpečnostního sboru nebo zpravodajské služby České republiky.
(5)
Bezpečnostní archiv vyhledává archiválie pro potřeby správních úřadů a ostatních organizačních složek státu, orgánů územních samosprávných celků, právnických a fyzických osob, pořizuje z nich výpisy, opisy a kopie a umožňuje nahlížet do těchto archiválií.
(6)
Bezpečnostní archiv může působit jako archiv, pokud mu byla udělena akreditace.
Archivy územních samosprávných celků
§ 54
(1)
Územní samosprávné celky mohou zřizovat archivy územních samosprávných celků.
(2)
Územní samosprávné celky, které zřídily archivy územních samosprávných celků, zajišťují jejich prostřednictvím odborné archivní činnosti v působnosti územních samosprávných celků a plnění dalších úkolů v oblasti archivnictví a výkonu spisové služby stanovených tímto zákonem (§ 55 odst. 1).
(3)
Archiv územního samosprávného celku může působit jako archiv, pokud mu byla udělena akreditace.
§ 55
(1)
Archiv územního samosprávného celku, pokud dále není stanoveno jinak,
a)
dohlíží na výkon spisové služby u svého zřizovatele a jím zřízených nebo založených organizačních složek a příspěvkových organizací nebo jiných právnických osob,
b)
umožňuje za podmínek stanovených v tomto zákoně nahlížet do archiválií u něj uložených,
c)
vede příslušnou evidenci archiválií podle tohoto zákona,
d)
vyhledává archiválie pro potřeby správních úřadů a ostatních organizačních složek státu, orgánů územních samosprávných celků, právnických a fyzických osob, pořizuje z nich výpisy, opisy a kopie,
e)
předkládá příslušnému státnímu oblastnímu archivu skartační návrhy k posouzení a k provedení výběru archiválií,
f)
pečuje o archiválie vzniklé z činnosti původců uvedených v písmenu a),
g)
provádí prověrku fyzického stavu archivních kulturních památek a národních kulturních památek, pokud jsou u něj uloženy,
h)
podílí se na sestavování celostátních tematických soupisů archiválií organizovaných ministerstvem,
i)
provádí konzervaci a restaurování archiválií,
j)
provádí inventuru archiválií vyhlášenou ministerstvem,
k)
provádí vědeckou, výzkumnou a vydavatelskou činnost v oblasti archivnictví, pomocných věd historických, dějin správy, regionálních dějin, dějin měst a obcíobcí, historické vlastivědy a příbuzných oborů,
l)
zřizuje specializovanou knihovnu v rozsahu nezbytném pro plnění stanovených odborných a vědeckých úkolů,
m)
plní další odborné archivní úkoly na úseku archivnictví a výkonu spisové služby, určené zřizovatelem.
(2)
Akreditací archivu územního samosprávného celku vzniká jeho zřizovateli nárok na poskytnutí bezplatné odborné pomoci ze strany Národního archivu nebo příslušného státního oblastního archivu.
Soukromé archivy
§ 56
(1)
Soukromý archiv může zřídit fyzická nebo právnická osoba, která nezřizuje archiv podle předchozích ustanovení tohoto zákona.
(2)
Soukromý archiv může působit jako archiv, pokud mu byla udělena akreditace.
(3)
Akreditací soukromého archivu vzniká jeho zřizovateli nárok na poskytnutí bezplatné odborné pomoci ze strany Národního archivu nebo příslušného státního oblastního archivu.
(4)
Zřizovatel soukromého archivu, který byl akreditován, má nárok na poskytnutí jednorázového ročního státního příspěvku na provoz soukromého archivu. Jeho výši s ohledem na možné náklady na provoz soukromého archivu, péči o archiválie ve vlastnictví zřizovatele nebo jím zřizovaných právnických osob a jejich ochranu stanoví prováděcí právní předpis.
(5)
Žádost o poskytnutí jednorázového ročního státního příspěvku na provoz soukromého archivu zřizovatel archivu poprvé uplatní do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o akreditaci soukromého archivu nejpozději však do 30. listopadu roku, v němž byla akreditace udělena. Nabude-li rozhodnutí o akreditaci soukromého archivu právní moci po 30. dubnu kalendářního roku, zřizovatel archivu uplatní žádost o poskytnutí jednorázového ročního státního příspěvku na provoz soukromého archivu na příští rok současně se žádostí podle věty první. V dalších letech je zřizovatel povinen uplatnit žádost o tento příspěvek vždy do 30. dubna předchozího kalendářního roku. Žádost se předkládá ministerstvu. Není-li žádost uplatněna ve stanovené lhůtě, nárok na poskytnutí příspěvku v příslušném kalendářním roce zaniká.
§ 57
Soukromý archiv
a)
vede příslušnou evidenci archiválií podle tohoto zákona,
b)
umožňuje za podmínek stanovených v tomto zákoně nahlížet do uložených archiválií; v soukromém archivu zřizovaném registrovanou církví nebo náboženskou společností, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštních práv22a), se nahlížení do archiválií řídí tímto zákonem a vnitřním předpisem registrované církve nebo náboženské společnosti,
c)
předkládá Národnímu archivu nebo příslušnému státnímu oblastnímu archivu skartační návrhy k posouzení a k provedení výběru archiválií,
d)
pečuje o archiválie svého zřizovatele a jeho právních předchůdců, pokud tak stanoví příslušný archiv při jejich výběru,
e)
pečuje o archiválie jiných právnických nebo fyzických osob, které si je v soukromém archivu uložily na základě smlouvy o úschově, a o archiválie osob, které je prodaly nebo darovaly jeho zřizovateli,
f)
provádí prověrku fyzického stavu archivních kulturních památek a národních kulturních památek, pokud jsou u něj uloženy,
g)
podílí se na sestavování celostátních tematických soupisů archiválií organizovaných ministerstvem,
h)
provádí inventuru archiválií vyhlášenou ministerstvem.
Díl 6
Akreditace archivů a povinnosti zřizovatelů archivů
§ 58
Akreditace archivů
(1)
Žádost o akreditaci archivu musí obsahovat
a)
jméno, příjmení, místo trvalého pobytu a datum narození, je-li zřizovatelem fyzická osoba,
b)
název, identifikační číslo a sídlo, je-li zřizovatelem právnická osoba,
c)
název a sídlo archivu,
d)
postavení archivu v organizační struktuře, je-li zřizovatelem právnická osoba,
e)
účel zřízení archivu,
f)
podklady pro rozhodnutí, zda archiv splňuje podmínky stanovené v § 61,
g)
kopie evidenčních listů Národního archivního dědictví s údaji o archiváliích, o něž bude archiv pečovat.
(2)
Ministerstvo akreditaci archivu neudělí, jestliže
a)
archiv nesplňuje podmínky stanovené v § 61,
b)
archiv není schopen vést základní evidenci Národního archivního dědictví v souladu s tímto zákonem,
c)
není nezbytné specializovaný archiv zřídit, nebo
d)
archiválie uvedené v odstavci 1 písm. g) byly vybrány jako archiválie v rozporu s právními předpisy.
(3)
Platnost akreditace archivu je vůči právnímu nástupci zřizovatele zachována pouze v případě archivů územních samosprávných celků, dojde-li ke sloučení obcíobcí nebo k připojení obceobce podle zvláštního právního předpisu23).
(4)
Zemře-li fyzická osoba, která je zřizovatelem akreditovaného soukromého archivu nebo na kterou přešla akreditace podle tohoto zákona (dále jen „zřizovatel“), mohou v provozování archivu pokračovat až do skončení řízení o projednávání dědictví
a)
dědicové ze zákona, pokud není dědiců ze závěti,
b)
dědicové ze závěti a pozůstalý manžel, i když není dědicem, je-li spoluvlastníkem majetku používaného k provozování archivu,
c)
pozůstalý manžel splňující podmínku uvedenou v písmenu b), pokud v provozování archivu nepokračují dědicové,
d)
správce dědictví, pokud byl pro zachování provozování archivu ustanoven orgánem projednávajícím dědictví.
Pokud osoby uvedené v písmenech a) až c) hodlají pokračovat v provozování archivu, jsou povinny oznámit tuto skutečnost ministerstvu písemně ve lhůtě 3 měsíců ode dne úmrtí zřizovatele. Správce dědictví je povinen oznámit pokračování v provozování archivu ministerstvu písemně ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy byl do této funkce ustanoven. Po skončení řízení o dědictví mohou osoby uvedené v písmenech a) až c) pokračovat v provozování archivu, jen jsou-li nadále splněny všechny podmínky pro provozování archivu.
(5)
Zřizovatel archivu je povinen bez zbytečného odkladu oznámit ministerstvu všechny změny skutečností, které byly uvedeny v žádosti o akreditaci archivu, zejména změny ve splňování podmínek stanovených v § 61.
(6)
Do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení akreditace vydá zřizovatel archivu badatelský řád.
§ 59
Odnětí akreditace
(1)
Zjistí-li ministerstvo, že zřizovatel archivu nedodržuje podmínky, za nichž byla akreditace udělena, uloží mu povinnost zjištěné nedostatky odstranit a stanoví lhůtu, v níž musí být odstraněny. Tato lhůta nesmí být delší než 1 rok.
(2)
Postupem podle odstavce 1 nejsou dotčena ustanovení § 27 odst. 3 a § 32 odst. 3 až 5.
(3)
Jestliže zřizovatel ve stanovené lhůtě nesplní povinnosti uložené podle odstavce 1, ministerstvo akreditaci odejme.
(4)
Ministerstvo může akreditaci odejmout, pokud zřizovatel archivu opakovaně neplní jiné povinnosti než uvedené v odstavci 1, uložené mu rozhodnutím správního úřadu na úseku archivnictví a výkonu spisové služby podle tohoto zákona.
(5)
Akreditaci ministerstvo odejme, požádá-li o to zřizovatel archivu. V tomto případě ministerstvo správní rozhodnutí nevydává.
(6)
V případě odnětí akreditace ministerstvo rozhodne, kde bude archiválie uložena. Dojde-li k odejmutí akreditace podle odstavce 3 nebo 4, ministerstvo rozhodne, kde bude archiválie na náklady vlastníka archiválie uložena.
§ 60
Zánik akreditace
(1)
V případě zániku nebo zrušení právnické osoby, která je zřizovatelem archivu, akreditace zaniká a nepřechází na právního nástupce.
(2)
V případě úmrtí fyzické osoby, která je zřizovatelem archivu, akreditace zaniká, pokud se nepostupovalo podle § 58 odst. 4.
§ 61
(1)
Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek, státní oblastní archivy, zřizovatelé ostatních veřejných archivů a zřizovatelé soukromých archivů jsou povinni zajistit, že budou splňovány stavebně-technické, prostorové, bezpečnostní, materiální, finanční a personální podmínky pro péči o archiválie a jejich ochranu.
(2)
V rámci splňování stavebně-technických podmínek podle odstavce 1 musí být zajištěno, aby
a)
budova archivu nebyla umístěna v záplavových územích a v ochranných pásmech vzletových a přistávacích drah letišť,
b)
budova archivu byla situována mimo oblasti plynného a prašného znečištění,
c)
v prostorech pro umístění archiválií nevedly vodovodní, teplovodní, parovodní a plynová potrubí a dešťová a splašková kanalizace,
d)
prostory pro umístění archiválií byly umístěny nad hladinou spodní vody, bylo zajištěno přirozené nebo umělé větrání k udržování stanovené teploty a relativní vlhkosti vzduchu a prostory byly opatřeny přístroji k měření těchto hodnot,
e)
prostory k uložení archiválií s magnetickým záznamem byly chráněny před účinky elektromagnetického pole.
(3)
V rámci splňování prostorových podmínek podle odstavce 1 musí být zajištěno, aby
a)
prostory archivu byly rozděleny na prostory s přístupem veřejnosti a prostory bez přístupu veřejnosti, přičemž komunikační trasy obou oddělených částí se neprotínaly,
b)
místnost pro příjem a zpracování archiválií, místnost pro uložení archiválií, místnost pro očistu, dezinfekci, konzervaci, restaurování a reprografické zpracování archiválií a místnost pro uložení archiválií rezervovaných ke studiu, jsou-li zřízeny, byly vždy v prostorách bez přístupu veřejnosti,
c)
v prostorách s přístupem veřejnosti byla zřízena místnost určená k nahlížení do archiválií (dále jen „badatelna“),
d)
uložení archiválií v místnostech pro uložení archiválií bylo zaznamenáno v plánu uložení archiválií a tento plán byl po každé změně v umístění uložených archiválií neprodleně aktualizován.
(4)
V rámci splňování bezpečnostních podmínek podle odstavce 1 musí být zajištěno, aby
a)
budovy archivů měly zpracovánu bezpečnostní dokumentaci, jejíž součástí musí být opatření proti vniknutí nepovolaných osob do archivních prostor, proti krádeži archiválií a proti teroristickým útokům; u specializovaných archivů a bezpečnostních archivů též opatření zajišťující objektovou bezpečnost,
b)
budovy archivů měly zpracovánu požární dokumentaci, byly vybaveny elektronickou požární signalizací a ručními hasicími přístroji a aby v prostorách pro uložení archiválií byly pouze práškové hasicí přístroje,
c)
mechanická a elektronická zabezpečovací zařízení umísťovaná na okna a dveře byla na plášti budovy do výše druhého nadzemního podlaží nebo vyššího podlaží, do něhož by bylo možno vniknout z vodorovných prvků konstrukce budovy, a uvnitř budovy na všech místech, kde se stýkají prostory veřejnosti přístupné a veřejnosti nepřístupné,
d)
archivní prostory bez přístupu veřejnosti byly zajištěny ochranným mechanickým a elektronickým zabezpečovacím zařízením proti přístupu nepovolaných osob a proti násilnému vniknutí,
e)
klíče od všech vstupů do archivních prostor byly uloženy u pověřeného zaměstnance archivu, který je povinen vést evidenci jejich výdeje a vracení, a aby v případech, kdy je vstup do archivních prostor ovládán elektronicky, byla stanovena přístupová práva jednotlivých zaměstnanců archivu,
f)
archivní prostory, v nichž jsou uloženy národní kulturní památky, byly nepřetržitě střeženy.
(5)
V rámci splňování materiálních podmínek podle odstavce 1 musí být zajištěno, aby
a)
archiv byl vybaven zařízením pro pořizování kopií archiválií, a pokud spravuje mikrografické záznamy, též čtecími přístroji na mikrofilmy,
b)
archivní prostory, v nichž jsou uloženy archiválie, byly vybaveny regály pro uložení archiválií, a je-li toho třeba, i speciálními ukládacími prostředky pro uložení map, plánů, technické dokumentace a archiválií velkých formátů, filmových a fotografických záznamů, zvukových a audiovizuálních archiválií a archiválií v digitální podobě,
c)
vybavení badatelny umožňovalo použití přenosných prostředků výpočetní techniky.
(6)
Splňováním finančních podmínek podle odstavce 1 se rozumí zajištění povinných minimálních průměrných ročních nákladů v rozpočtu zřizovatele na provoz archivu vypočtených jako součin částky průměrných nákladů na 1 běžný metr archiválií a celkového množství uložených archiválií, počítaného v běžných metrech.
(7)
V rámci splňování personálních podmínek podle odstavce 1 musí být zajištěno, aby
a)
vedoucí pracovní místa v archivu byla obsazena zaměstnanci s vysokoškolským vzděláním archivního nebo historického směru nebo v příslušném speciálním oboru,
b)
připadl nejméně 1 zaměstnanec na správu 2 000 běžných metrů archiválií písemného charakteru,
c)
byl dostatečný počet zaměstnanců v badatelně tak, aby 1 zaměstnanec připadl na 10 badatelů denně.
(8)
Údaje o archivních prostorách včetně stavebně-technické dokumentace a statických výpočtů jsou zřizovatelé archivů povinni vést v souladu se skutečným stavem. Výsledky měření teploty a relativní vlhkosti vzduchu zachycující výkyvy sledovaných údajů mimo povolenou toleranci se uchovávají po dobu nejméně 10 let.
(9)
Nosnost podlah v prostorách pro uložení archiválií, teploty a relativní vlhkost vzduchu v prostorách pro uložení archiválií a výši průměrných ročních nákladů na 1 běžný metr archiválií stanoví prováděcí právní předpis.
§ 62
Výroční zprávy o činnosti archivů
(1)
Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek, státní oblastní archivy, bezpečnostní archivy, specializované archivy s výjimkou specializovaných archivů zřízených státními příspěvkovými organizacemi, státními podniky, vysokými školami, školami a veřejnými výzkumnými institucemi jsou povinny zpracovat výroční zprávy o své činnosti a do konce měsíce února následujícího kalendářního roku je předat ministerstvu a zveřejnit je v informačních systémech s možností dálkového přístupu. Ve stejné lhůtě jsou povinny zpracovat výroční zprávy o své činnosti a předat je Národnímu archivu nebo příslušnému státnímu oblastnímu archivu i specializované archivy státních příspěvkových organizací, státních podniků, vysokých škol, škol a veřejných výzkumných institucí, archivy územních samosprávných celků a soukromé archivy.
(2)
Výroční zpráva o činnosti archivu obsahuje údaje o
a)
personálních podmínkách archivu,
b)
celkovém množství uložených archiválií,
c)
výběru, zpracování a využívání archiválií,
d)
stavu archiválií,
e)
konzervaci a restaurování archiválií.
(3)
Výroční zprávy bezpečnostních archivů obsahují pouze údaje o archivních sbírkách nebo archivních fondech, u kterých byl zrušen stupeň utajení, a údaje uvedené v odstavci 2 písm. b) až e).
HLAVA III
SPISOVÁ SLUŽBA
§ 63
(1)
Spisovou službu vykonávají
a)
veřejnoprávní původci uvedení v § 3 odst. 1 písm. a) až e) a i) až m),
b)
kraje,
c)
hlavní město Praha,
d)
obceobce s pověřeným obecním úřadem a obceobce se stavebním nebo matričním úřadem,
e)
městská část nebo městský obvod územně členěného statutárního města a městská část hlavního města Prahy, na něž byla statutem přenesena alespoň část působnosti obceobce s pověřeným obecním úřadem nebo působnosti obceobce se stavebním nebo matričním úřadem,
(dále jen „určení původci“).
(2)
ObceObce neuvedené v odstavci 1 a veřejnoprávní původci uvedení v § 3 odst. 1 písm. g) a h) vykonávají spisovou službu v rozsahu ustanovení § 64 odst. 1 až 4, § 65 odst. 1 až 4, § 67, § 68 odst. 1, § 68a a 69a.
(3)
Veřejnoprávní původci uvedení v § 3 odst. 1 písm. a) až e) a i) až m), kraje a hlavní město Praha vykonávají spisovou službu v elektronické podobě v elektronických systémech spisové služby; vyžaduje-li to zvláštní povaha jejich působnosti, mohou vykonávat spisovou službu v listinné podobě. Veřejnoprávní původci uvedení v § 3 odst. 1 písm. g) a h) a obceobce vykonávají spisovou službu v elektronické podobě v elektronických systémech spisové služby nebo v listinné podobě.
(4)
Subjekty uvedené v odstavcích 1 a 2, které v době účinnosti tohoto zákona neprováděly evidenci dokumentů nebo nevykonávaly spisovou službu v elektronické podobě v elektronických systémech spisové služby podle odstavce 3, jsou povinny naplnit ustanovení odstavce 3 nejpozději do jednoho roku po nabytí účinnosti tohoto zákona. Subjekty uvedené v odstavcích 1 a 2, které v době účinnosti vykonávaly evidenci dokumentů v listinné podobě, jsou povinny vykonávat evidenci dokumentů v elektronickém systému spisové služby nejpozději do šesti měsíců po nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 64
Příjem, označování, evidence a rozdělování dokumentů
(1)
Určení původci zajistí příjem dokumentů. Doručené dokumenty i dokumenty vytvořené určeným původcem, s výjimkou dokumentů obsahujících chybný formát nebo počítačový program, které jsou způsobilé přivodit škodu na výpočetní technice určeného původce, a dokumentů podléhajících zvláštní evidenci nebo nepodléhajících evidenci, které určený původce uvede ve svém spisovém řádu, se v den, kdy byly určenému původci doručeny nebo určeným původcem vytvořeny, opatří jednoznačným identifikátorem.
(2)
Jednoznačný identifikátor podle odstavce 1 je označení dokumentu zajišťující jeho nezaměnitelnost. Jednoznačný identifikátor musí být s dokumentem spojen.
(3)
Dokumenty opatřené jednoznačným identifikátorem se evidují v evidenci dokumentů. Záznam o dokumentu v evidenci dokumentů je spojen s dokumentem jednoznačným identifikátorem.
(4)
Dokumenty evidované podle odstavce 3 se předají příslušné organizační součásti určeného původce nebo osobě k tomu pověřené, o čemž se učiní záznam v příslušné evidenci dokumentů.
§ 64a
Nakládání s dokumenty označenými „NATO UNCLASSIFIED“ nebo „LIMITE“
(1)
Dokument poskytnutý Organizací Severoatlantické smlouvy nebo Evropskou unií je v zájmu bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti nebo ochrany práv třetích osob chráněn uvedenými původci označením „NATO UNCLASSIFIED“ nebo „LIMITE“. V České republice je toto označení respektováno z důvodů plnění povinností vyplývajících pro Českou republiku z jejího členství v Organizaci Severoatlantické smlouvy nebo Evropské unii; s takovým dokumentem se může seznamovat osoba, která jej nezbytně potřebuje k výkonu své funkce, k pracovní nebo jiné obdobné činnosti. Jiné osobě může být takový dokument poskytnut se souhlasem původce a za jím stanovených podmínek.
(2)
S dokumentem podle odstavce 1 se nakládá tak, aby se s ním neseznámila neoprávněná osoba.
(3)
Orgán veřejné moci, právnická osoba nebo fyzická osoba nesmí označovat dokumenty u nich vzniklé textem „NATO UNCLASSIFIED“ nebo „LIMITE“.
§ 65
Vyřizování a podepisování dokumentů
(1)
Při vyřizování dokumentů se všechny dokumenty týkající se téže věci spojí ve spis. Dokumenty v analogové podobě se vzájemně spojí fyzicky, dokumenty v digitální podobě se vzájemně spojí prostřednictvím metadat, vzájemné spojení dokumentu v analogové podobě a dokumentu v digitální podobě se činí pomocí odkazů.
(2)
Vyřízením spisu se rozumí zpracování návrhu, jeho schválení, vyhotovení, podepsání a vypravení rozhodnutí nebo jiné formy vyřízení.
(3)
Má-li být dokument vyvěšen na úřední desce, činí se tak vyvěšením jeho stejnopisu opatřeného datem vyvěšení. Po sejmutí se vyvěšený stejnopis opatří datem sejmutí a zařadí do příslušného spisu jako doklad o vyvěšení dokumentu na úřední desce. Ustanovení věty první a druhé se nevztahuje na zveřejňování dokumentů na elektronické úřední desce.
(4)
Dokumenty určeného původce podepisuje jeho statutární orgán nebo jiná osoba oprávněná za něj jednat anebo osoba, která k tomu byla statutárním orgánem pověřena.
(5)
Po vyřízení věci se spis uzavře. Uzavřením spisu se rozumí kompletace všech dokumentů patřících do spisu, převedení dokumentů v digitální podobě do výstupního datového formátu a kontrola a doplnění údajů podle § 66 před uložením do spisovny.
(6)
Z uzavřeného spisu nesmějí být vyjímány jednotlivé dokumenty. Uzavřený spis je možno připojit k jinému spisu, pokud neuplynula jeho skartační lhůta.
(7)
Použití razítek se státním znakem, zaručeného elektronického podpisuelektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „uznávaný elektronický podpiselektronický podpis“), elektronické značky založené na kvalifikovaném systémovém certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „elektronická značka“) a kvalifikovaného časového razítka upraví určený původce ve spisovém řádu.
§ 66
Spisový řád
(1)
Určení původci vydají spisový řád.
(2)
Součástí spisového řádu je spisový a skartační plán. Spisový a skartační plán obsahuje seznam typů dokumentů roztříděných do věcných skupin s vyznačenými spisovými znaky, skartačními znaky a skartačními lhůtami.
(3)
Určení původci označují dokumenty spisovými znaky, skartačními znaky a skartačními lhůtami podle spisového a skartačního plánu.
(4)
Změnu skartační lhůty dokumentu po jejím uplynutí lze provést po schválení příslušným archivem.
§ 67
Odesílání dokumentů
Do vlastních rukou adresáta odesílají určení původci dokumenty, u nichž je nutno, aby doručení bylo doloženo, nebo je-li to stanoveno zvláštními právními předpisy26). Doklad stvrzující, že dokument byl doručen nebo že poštovní zásilka obsahující dokument byla dodána, včetně dne, kdy se tak stalo, se po vrácení určeným původcům připojí k příslušnému spisu.
§ 68
Ukládání dokumentů
(1)
Všechny vyřízené spisy a jiné dokumenty určeného původce jsou po dobu trvání skartační lhůty uloženy ve spisovně. Dokumenty mohou být uloženy též ve správním archivu, pokud jej určený původce zřídil. Dokumenty se ukládají zpravidla ihned po jejich vyřízení, pokud povaha věci nevyžaduje, aby zpracovatel měl vyřízený dokument déle; tato skutečnost se poznamenává v evidenci podle § 64.
(2)
Pro nahlížení do dokumentů uložených ve spisovně nebo ve správním archivu správního orgánu nebo soudu platí obecná ustanovení o nahlížení do spisů v řízení před správním orgánem nebo soudem; to neplatí, jestliže dokumenty před uložením ve spisovně nebo ve správním archivu byly veřejně přístupné. Nahlížení do dokumentů obsahujících utajované informaceutajované informace, poskytování jejich opisů, výpisů a kopií se řídí zvláštním právním předpisem2).
(3)
V případě zániku určeného původce převezme spisovnu nebo správní archiv jeho právní nástupce, zřizovatel nebo ten, na něhož přechází působnost zaniklého určeného původce; je-li právních nástupců více a nedojde-li mezi nimi k dohodě, rozhodne o převzetí spisovny nebo správního archivu příslušný správní úřad na úseku archivnictví a výkonu spisové služby dohlížející na provádění skartačního řízení.
(4)
Budova, v níž je umístěna spisovna nebo správní archiv, musí splňovat tyto podmínky
a)
prostory pro uložení dokumentů nesmí být ohroženy povodněmi,
b)
musí pro ni být zpracována požární dokumentace a musí být vybavena ručními hasicími přístroji; v prostorách pro uložení dokumentů musí být umístěny pouze práškové hasicí přístroje,
c)
v prostorách pro uložení dokumentů nesmí vést vodovodní, teplovodní, parovodní nebo plynovodní potrubí a dešťová a splašková kanalizace,
d)
prostory pro uložení dokumentů musí být vybaveny regály pro uložení dokumentů,
e)
prostory pro uložení dokumentů musí být zajištěny proti vstupu nepovolané osoby.
§ 68a
Spisová rozluka
(1)
Při zrušení určeného původce se provádí spisová rozluka.
(2)
Spisovou rozluku připravuje před datem svého zrušení určený původce, provádí ji právní nástupce zrušeného určeného původce, a není-li ho, likvidátor.
(3)
Uzavřené a uložené spisy, jimž uplynula skartační lhůta, se zařadí do skartačního řízení podle § 7 až 9.
(4)
Uzavřené spisy, jimž neuplynula skartační lhůta, se uloží do spisovny nebo správního archivu určeného původce, který je právním nástupcem zrušeného určeného původce, a není-li ho, zajistí jejich uložení likvidátor po projednání s příslušným archivem. Předávané spisy a dokumenty se zapíší do předávacího seznamu.
(5)
Nevyřízené spisy se předají určenému původci, na kterého přešla působnost k jejich vyřízení. Předávané spisy a dokumenty se zapíší do předávacího seznamu. Určený původce, který je právním nástupcem zrušeného určeného původce, takto zapsané spisy a dokumenty převezme a zaeviduje podle § 64.
(6)
Určení původci stanoví postup při provádění spisové rozluky ve spisových řádech.
(7)
Ustanovení odstavců 1 až 6 se použijí obdobně pro zrušení organizačních součástí určených původců.
§ 69
(1)
Ministerstva a další ústřední správní úřady zřizují správní archiv. Jeho zřízení oznamují ministerstvu.
(2)
Určení původci neuvedení v odstavci 1 mohou zřídit správní archiv se souhlasem ministerstva.
(3)
Správní archiv, s výjimkou správních archivů zřízených zřizovateli uvedenými v § 50 a v § 51 odst. 1,
a)
dohlíží na výkon spisové služby u útvarů v řídící působnosti svého zřizovatele,
b)
přebírá dokumenty od zrušených původců, u kterých dohlíží na výkon spisové služby, a plní úkoly těchto původců při výběru archiválií,
c)
přejímá ze spisovny dokumenty se skartačními lhůtami delšími než 5 let, eviduje je, pečuje o ně, umožňuje nahlížení do nich a poskytování opisů, výpisů a kopií,
d)
připravuje výběr archiválií ve skartačním řízení,
e)
kompletuje dokumenty určeného původce, které budou ve skartačním řízení vybrány jako archiválie, za stanovené období a sestavuje k nim prozatímní inventární seznam, jehož stejnopis předává příslušnému archivu; prozatímním inventárním seznamem se rozumí základní seznam všech inventárních jednotek archivního souboru nebo jeho částí.
(4)
Určení původci, kteří zřídili správní archiv, stanoví ve svých spisových řádech lhůtu, po niž budou dokumenty uloženy ve spisovně. Po uplynutí této lhůty se dokumenty, jejichž skartační lhůta je delší než lhůta pro uložení dokumentů ve spisovně, předají do správního archivu.
§ 69a
Zvláštní ustanovení o dokumentech v digitální podobě
(1)
Není-li doručený dokument v digitální podobě opatřen uznávaným elektronickým podpisemelektronickým podpisem, elektronickou značkou nebo kvalifikovaným časovým razítkem, určený původce jej opatří kvalifikovaným časovým razítkem.
(2)
Je-li doručený dokument v digitální podobě opatřen uznávaným elektronickým podpisemelektronickým podpisem, elektronickou značkou nebo kvalifikovaným časovým razítkem, určený původce
a)
ověří platnost uznávaného elektronického podpisuelektronického podpisu, elektronické značky nebo kvalifikovaného časového razítka a platnost kvalifikovaného certifikátu nebo kvalifikovaného systémového certifikátu,
b)
zaznamená údaje o výsledku ověření podle písmena a) a uchová je spolu s doručeným dokumentem v digitální podobě.
(3)
Uchovávání dokumentu v digitální podobě provádí určený původce postupem zaručujícím věrohodnost původu dokumentu, neporušitelnost jeho obsahu a čitelnost dokumentu, a to včetně údajů prokazujících existenci dokumentu v digitální podobě v čase. Tyto vlastnosti musí být zachovány po dobu skartační lhůty dokumentu. Je-li potřeba zachování věrohodnosti původu dokumentu kratší než skartační lhůta dokumentu, uvede to určený původce ve svém spisovém a skartačním plánu.
(4)
Převádění dokumentu v analogové podobě na dokument v digitální podobě a naopak a změnu formátu dokumentu v digitální podobě provádí určený původce postupem zaručujícím věrohodnost původu dokumentu, neporušitelnost jeho obsahu, čitelnost dokumentu a bezpečnost procesu převádění nebo změny formátu.
(5)
Připojení údajů, které vznikly při přípravě dokumentu k uchování podle odstavce 3 nebo při převedení či změně formátu dokumentu podle odstavce 4 a které jsou pro uchování dokumentu nebo převedení či změnu formátu dokumentu nezbytné, se nepovažuje za porušení obsahu dokumentu.
(6)
Před převedením dokumentu v digitální podobě na dokument v analogové podobě nebo změnou formátu dokumentu v digitální podobě ověří určený původce platnost uznávaného elektronického podpisuelektronického podpisu, elektronické značky nebo kvalifikovaného časového razítka, je-li jimi dokument v digitální podobě opatřen. Údaje o výsledku ověření a datum převedení dokumentu v digitální podobě na dokument v analogové podobě nebo datum změny formátu dokumentu v digitální podobě určený původce zaznamená a uchová je spolu s dokumentem vzniklým převedením nebo změnou formátu.
(7)
Dokument v digitální podobě vzniklý převedením z dokumentu v analogové podobě nebo změnou formátu dokumentu v digitální podobě doplněný o datum převedení opatří určený původce uznávaným elektronickým podpisemelektronickým podpisem osoby odpovědné za převedení z dokumentu v analogové podobě nebo změnu formátu dokumentu v digitální podobě, nebo svojí elektronickou značkou a kvalifikovaným časovým razítkem.
(8)
Neprokáže-li se opak, dokument v digitální podobě se považuje za pravý, byl-li podepsán platným uznávaným elektronickým podpisemelektronickým podpisem nebo označen platnou elektronickou značkou osoby, která k tomu byla v okamžiku podepsání nebo označení oprávněna, osoby odpovědné za převedení z dokumentu v analogové podobě nebo změnu formátu dokumentu v digitální podobě nebo osoby odpovědné za provedení autorizované konverze dokumentů a opatřen kvalifikovaným časovým razítkem. Ustanovení věty první se vztahuje i na dokumenty vzniklé z činnosti původců, kteří nejsou určenými původci.
§ 70
(1)
Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti výkonu spisové služby, a to
a)
příjem dokumentů,
b)
označování a evidenci dokumentů,
c)
rozdělování dokumentů,
d)
oběh dokumentů,
e)
vyřizování dokumentů,
f)
vyhotovování dokumentů,
g)
podepisování dokumentů a užívání razítek,
h)
odesílání dokumentů,
i)
ukládání dokumentů,
j)
vyřazování dokumentů,
k)
výstupní datové formáty dokumentů v digitální podobě,
l)
spisovou rozluku.
(2)
Národní standard pro elektronické systémy spisové služby, který ministerstvo zveřejní ve Věstníku ministerstva a způsobem umožňujícím dálkový přístup, stanoví požadavky na elektronické systémy spisové služby, a to
a)
příjem dokumentů,
b)
označování a evidenci dokumentů,
c)
vyhledávání, odesílání a zobrazování dokumentů,
d)
ukládání dokumentů,
e)
vyřazování dokumentů a výběr archiválií,
f)
dokumentace životního cyklu elektronického systému spisové služby,
g)
spisový a skartační plán,
h)
transakční protokol,
i)
správcovské funkce,
j)
metadata.
HLAVA IV
KONTROLA VE VĚCECH ARCHIVNICTVÍ A SPISOVÉ SLUŽBY
§ 71
(1)
Kontrolu dodržování povinností na úseku archivnictví a výkonu spisové služby vykonávají
a)
ministerstvo u všech určených původců a archivů s výjimkou zpravodajských služeb České republiky a jejich archivů, zejména u
1.
Národního archivu,
2.
Archivu bezpečnostních složek,
3.
státních oblastních archivů,
4.
ozbrojených sil,
5.
bezpečnostních sborů,
6.
specializovaných archivů a bezpečnostních archivů zřízených ministerstvy, jinými ústředními správními úřady, Kanceláří Poslanecké sněmovny, Kanceláří Senátu, Kanceláří prezidenta republiky, Českou národní bankoubankou nebo bezpečnostními sbory,
b)
Národní archiv u
1.
organizačních složek státu s celostátní působností a státních příspěvkových organizací zřízených těmito organizačními složkami státu a u jimi zřízených specializovaných archivů, s výjimkou organizačních složek státu a specializovaných archivů podle písmena a),
2.
státních příspěvkových organizací zřízených zákonem a u jimi zřízených specializovaných archivů,
3.
vědeckých výzkumných institucí, u kterých plní funkci zřizovatele Akademie věd České republiky,
4.
právnických osob zřízených zákonem s celostátní působností a u jimi zřízených specializovaných archivů,
5.
soukromých archivů, pokud je jejich zřizovatelem subjekt uvedený v § 46 odst. 1, a jejich zřizovatelů,
6.
kulturně vědeckých institucí, pokud mají ve své péči archiválie, které vede v druhotné evidenci Národního kulturního dědictví Národní archiv,
7.
vlastníků a držitelů archiválií uložených mimo archiv, které vede v základní evidenci Národní archiv,
8.
u soukromoprávních původců, pokud jde o povinnost stanovenou v § 3 odst. 2,
c)
státní oblastní archivy podle své územní působnosti u
1.
organizačních složek státu s územní působností vymezenou územím krajeúzemím kraje, okresu nebo obceobce a státních příspěvkových organizací zřízených těmito organizačními složkami státu a u jimi zřízených specializovaných archivů,
2.
státních podniků a u jimi zřízených specializovaných archivů,
3.
územních samosprávných celků, u jimi zřízených archivů, u organizačních složek, příspěvkových organizací a jiných právnických osob zřízených nebo založených územními samosprávnými celky a u organizačních složek, příspěvkových organizací a jiných právnických osob, vůči kterým vykonává územní samosprávný celek funkci zřizovatele,
4.
vysokých škol a u jimi zřízených specializovaných archivů,
5.
škol a u jimi zřízených specializovaných archivů,
6.
zdravotních pojišťoven,
7.
veřejných výzkumných institucí s výjimkou veřejných výzkumných institucí, u kterých plní funkci zřizovatele Akademie věd České republiky,
8.
právnických osob zřízených zákonem s územní působností vymezenou územím krajeúzemím kraje, okresu nebo obceobce a u jimi zřízených specializovaných archivů,
9.
kulturně vědeckých institucí, pokud mají ve své péči archiválie, které vede v druhotné evidenci Národního kulturního dědictví státní oblastní archiv,
10.
soukromých archivů s výjimkou těch, u nichž provádí kontrolu Národní archiv, a jejich zřizovatelů,
11.
vlastníků a držitelů archiválií uložených mimo archiv, které vede v základní evidenci státní oblastní archiv,
12.
soukromoprávních původců, pokud jde o povinnost stanovenou v § 3 odst. 2,
d)
Archiv bezpečnostních složek u Ústavu pro studium totalitních režimů.
(2)
Správní úřady uvedené v odstavci 1 kontrolují u spisové služby vykonávané v elektronické podobě pouze metadata a výstupní datové formáty dokumentů v digitální podobě určených ke skartačnímu řízení.
(3)
Ministerstvo kontroluje bezpečnostní archivy pouze na základě výročních zpráv o činnosti.
§ 72
(1)
Kontrola je vykonávána archivními inspektory. Archivní inspektory z řad zaměstnanců ministerstva, Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek nebo státního oblastního archivu pověřuje provedením kontroly příslušný ředitel útvaru ministerstva nebo archivu.
(2)
Archivní inspektor na základě provedené kontroly je oprávněn rozhodnutím
a)
zakázat činnosti, které by mohly způsobit poškození nebo zničení dokumentů nebo archiválií, nebo
b)
uložit příslušná opatření k odstranění zjištěných nedostatků a k jejich nápravě.
(3)
Proti rozhodnutí archivního inspektora se lze odvolat. Odvolání proti jeho rozhodnutí nemá odkladný účinek. O odvolání rozhoduje ten, kdo archivního inspektora výkonem kontroly pověřil.
(4)
Archivní inspektoři se při kontrole prokazují oprávněním ke kontrolní činnosti, které vystavuje ten, kdo je výkonem kontroly pověřil.
(5)
Kontrola podle odstavců 1 až 3 se nevztahuje na bezpečnostní archivy.
HLAVA V
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 73
Přestupky
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
poškodí nebo zničí archiválii nebo dokument, nebo
b)
vyveze archiválii bez povolení podle § 29 odst. 1.
(2)
Fyzická osoba se jako zaměstnanec správního úřadu na úseku archivnictví a výkonu spisové služby, zaměstnanec archivu nebo zaměstnanec zřizovatele archivu dopustí přestupkupřestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 14.
(3)
Fyzická osoba se jako vlastník archiválie, archivní sbírky, archivního fondu nebo jejich ucelené části, o nichž bylo zahájeno řízení o prohlášení za archivní kulturní památku, dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 21 odst. 5 neoznámí zamýšlenou změnu jejich umístění nebo zamýšlený převod nebo přechod vlastnického práva.
(4)
Fyzická osoba se jako vlastník nebo držitel archiválie dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
nepečuje o archiválii podle § 25 odst. 1 písm. a),
b)
v rozporu s § 25 odst. 1 písm. b) neoznámí převod vlastnického práva k archiválii nebo uzavření smlouvy o její úschově,
c)
v rozporu s § 29 odst. 3 nedoveze archiválii nepoškozenou zpět na území České republiky,
d)
v rozporu s § 30 odst. 1 nepořídí na vlastní náklady bezpečnostní kopii archiválie prohlášené za archivní kulturní památku nebo za národní kulturní památku, nebo
e)
nezajistí konzervaci nebo restaurování poškozené nebo ohrožené archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky podle § 30 odst. 5.
(5)
Fyzická osoba se jako vlastník nebo držitel archiválie, která je uložena mimo archiv a kterou vede v základní evidenci Národního archivního dědictví příslušný archiv podle své působnosti, dopustí přestupkupřestupku tím, že nepředá archivům údaje podle § 25 odst. 2.
(6)
Fyzická osoba se jako vlastník archiválie dopustí přestupkupřestupku tím, že nenabídne archiválii přednostně ke koupi podle § 28 odst. 1 a 2.
(7)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu do
a)
400 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 4 písm. d),
b)
100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 nebo 4 písm. c); pokud je zničená, poškozená, neoprávněně vyvezená anebo nedovezená archiválie
1.
předmětem řízení o prohlášení za archivní kulturní památku nebo za národní kulturní památku, lze uložit pokutu do 200 000 Kč,
2.
archivní kulturní památkou, lze uložit pokutu do 500 000 Kč,
3.
národní kulturní památkou, lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč,
c)
50 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2, 3, odstavce 4 písm. a) nebo e) nebo odstavce 6,
d)
5 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 4 písm. b) nebo odstavce 5.
§ 74
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že vyveze archiválii bez povolení podle § 29 odst. 1.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník archiválie, archivní sbírky, archivního fondu nebo jejich ucelené části, o nichž bylo zahájeno řízení o prohlášení za archivní kulturní památku, dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 21 odst. 5 neoznámí zamýšlenou změnu jejich umístění nebo zamýšlený převod nebo přechod vlastnického práva.
(3)
Právnická osoba se jako vlastník nebo držitel archiválie dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
nepečuje o archiválii podle § 25 odst. 1 písm. a),
b)
v rozporu s § 25 odst. 1 písm. b) neoznámí převod vlastnického práva k archiválii nebo uzavření smlouvy o její úschově,
c)
v rozporu s § 29 odst. 3 nedoveze archiválii nepoškozenou zpět na území České republiky,
d)
v rozporu s § 30 odst. 1 nepořídí na vlastní náklady bezpečnostní kopii archiválie prohlášené za archivní kulturní památku nebo za národní kulturní památku, nebo
e)
nezajistí konzervaci nebo restaurování poškozené nebo ohrožené archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky podle § 30 odst. 5.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo držitel archiválie, která je uložena mimo archiv a kterou vede v základní evidenci Národního archivního dědictví příslušný archiv podle své působnosti, dopustí správního deliktu tím, že nepředá archivům údaje podle § 25 odst. 2.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník archiválie dopustí správního deliktu tím, že nenabídne archiválii přednostně ke koupi podle § 28 odst. 1 a 2.
(6)
Veřejnoprávní původce anebo právnická nebo podnikající fyzická osoba jako soukromoprávní původce se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 3 neuchová dokument nebo neumožní výběr archiválie.
(7)
Určený původce se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 63 nevykonává spisovou službu,
b)
v rozporu s § 66 odst. 1 nevydá spisový řád nebo spisový a skartační plán, anebo v rozporu s § 66 odst. 2 neoznačuje dokumenty podle skartačního řádu a spisového a skartačního plánu spisovými znaky, skartačními znaky a skartačními lhůtami, nebo
c)
nedodrží podmínky pro ukládání dokumentů podle § 68.
(8)
Původce nebo jeho právní nástupce se dopustí správního deliktu tím, že neprovede skartační řízení nebo neumožní dohled na provádění skartačního řízení a výběr archiválií ve skartačním řízení.
(9)
Za správní delikt se uloží pokuta do
a)
400 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. d),
b)
200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 6, 7 nebo 8,
c)
100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 nebo odstavce 3 písm. c); pokud je neoprávněně vyvezená anebo nedovezená archiválie
1.
předmětem řízení o prohlášení za archivní kulturní památku nebo za národní kulturní památku, lze uložit pokutu do 200 000 Kč,
2.
archivní kulturní památkou, lze uložit pokutu do 500 000 Kč,
3.
národní kulturní památkou, lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč,
d)
50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2, odstavce 3 písm. a) nebo e) nebo odstavce 5,
e)
5 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. b) nebo odstavce 4.
§ 75
Společná ustanovení o správních deliktech
(1)
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)
Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3)
Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4)
Správní delikty podle tohoto zákona projednává v prvním stupni Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek nebo státní oblastní archiv v rozsahu své působnosti stanovené v tomto zákoně.
(5)
Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
§ 76
zrušen
HLAVA VI
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Společná ustanovení
§ 77
(1)
Na rozhodování podle § 14 odst. 1, podle § 38 odst. 1 a podle § 40 odst. 2 se správní řád nevztahuje.
(2)
Na evidenci archiválií se nevztahují ustanovení o evidenci majetku podle zákona o účetnictví.
§ 78
(1)
Archiv je povinen plnit úkoly stanovené správci osobních údajůosobních údajů podle zvláštního právního předpisu17).
(2)
Zpracování osobních údajůZpracování osobních údajů pro účely archivnictví, včetně podmínek pro nahlížení do archiválií a pořizování jejich opisů, výpisů a kopií se v případech neupravených tímto zákonem řídí zvláštním právním předpisem17).
(3)
Archiv není povinen ověřovat, zda údaje obsažené v archiváliích u něho uložených jsou přesné či pravdivé.
Přechodná ustanovení
§ 79
Archivy hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy, Plzně a Ústí nad Labem
(1)
Archiv hlavního města Prahy, Archiv města Brna, Archiv města Ostravy, Archiv města Plzně a Archiv města Ústí nad Labem, které vykonávají činnost podle dosavadních právních předpisů, se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona považují za akreditované archivy územních samosprávných celků podle tohoto zákona.
(2)
Kromě působností stanovených v § 54 a 55 Archiv hlavního města Prahy, Archiv města Brna, Archiv města Ostravy, Archiv města Plzně a Archiv města Ústí nad Labem
a)
provádějí výběr archiválií ve skartačním řízení a výběr archiválií mimo skartační řízení u původců, u nichž dohlížejí na výkon spisové služby,
b)
pečují o archiválie historických předchůdců samosprávných orgánů a organizací svých měst a o další archiválie uložené u nich ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona,
c)
plní úkoly v oblasti archivnictví a výkonu spisové služby stanovené tímto zákonem, v rozsahu, v jakém vykonávají přenesenou působnost orgány těchto měst, a vůči původcům, na něž se vztahuje působnost orgánů těchto měst,
d)
na základě smlouvy29) pečují o archiválie organizačních složek státu a dalších orgánů veřejné správy a jejich právních předchůdců, jejichž působnost se vztahuje nebo vztahovala pouze na území města a které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona u nich uloženy,
e)
provádějí výběr archiválií mimo skartační řízení u dokumentů nabídnutých hlavnímu městu Praze, městu Brnu, Ostravě, Plzni a Ústí nad Labem darem nebo ke koupi nebo u dokumentů vlastníků, kteří o to požádají,
f)
na požádání předkládají protokoly o provedeném skartačním řízení a o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení k posouzení příslušnému státnímu oblastnímu archivu.
(3)
Působnosti stanovené Archivu hlavního města Prahy, Archivu města Brna, Archivu města Ostravy, Archivu města Plzně a Archivu města Ústí nad Labem podle odstavce 2 jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 80
(1)
Moravský zemský archiv v Brně a Zemský archiv v Opavě pečují rovněž o archiválie dřívějších státních a samosprávných orgánů a organizací pro země Moravskou, Slezskou a Moravskoslezskou.
(2)
Národní filmový archiv30) a Ústřední archiv zeměměřictví a katastru31), které vykonávají činnost podle dosavadních právních předpisů, se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona považují za akreditované specializované archivy podle tohoto zákona.
(3)
Archivy zvláštního významu zpravodajských služeb České republiky, které vykonávají činnost podle dosavadních právních předpisů, se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona považují za bezpečnostní archivy podle tohoto zákona.
(4)
Archiv Kanceláře prezidenta republiky, Archiv Pražského hradu, Archiv Poslanecké sněmovny, Archiv Senátu, Vojenský historický archiv, Archiv Národního muzea, Archiv Národního technického muzea, Literární archiv Památníku národního písemnictví, Archiv Akademie věd České republiky, Archiv Národní galerie, Ústav dějin Univerzity Karlovy-Archiv Univerzity Karlovy, Archiv Masarykovy univerzity v Brně, Archiv Českého vysokého učení technického v Praze, Archiv České televize, Archiv Českého rozhlasu a Archiv Vysokého učení technického v Brně, které vykonávají činnost podle dosavadních právních předpisů, se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona považují za akreditované specializované archivy podle tohoto zákona.
(5)
Zřizovatelé dosavadních archivů zvláštního významu a zřizovatelé příspěvkových organizací, jejichž součástí jsou archivy zvláštního významu, s výjimkou archivů uvedených v odstavcích 2 až 4, jsou povinni ve lhůtě šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona požádat ministerstvo o akreditaci archivu jako specializovaného archivu nebo soukromého archivu nebo oznámit ministerstvu zřízení bezpečnostního archivu nebo správního archivu. Do doby udělení akreditace, nejdéle však do tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se na archivy, které požádaly o akreditaci, pohlíží jako na specializované archivy podle tohoto zákona nebo soukromé archivy, taktéž podle tohoto zákona. Nepožádá-li zřizovatel ve stanovené lhůtě o akreditaci, nebo nebude-li akreditace těmto archivům ve stanovené lhůtě udělena, nebo neoznámí-li zřizovatel zřízení bezpečnostního archivu nebo správního archivu, rozhodne ministerstvo o uložení archiválií do Národního archivu nebo do státního oblastního archivu.
§ 81
Archivy, které vykonávají činnost podle dosavadních právních předpisů a které se považují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona za akreditované, jsou povinny do 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona prokázat ministerstvu, že splňují podmínky stanovené v § 61.
§ 82
(1)
Archiválie uložené v archivech přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají v dosavadní archivní péči, nestanoví-li tento zákon jinak. Výjimky se připouštějí z důvodu scelení archivních souborů uložených v různých archivech. O výjimkách rozhoduje na žádost zřizovatelů archivů ministerstvo.
(2)
Archiválie, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vedeny v evidenci na území České republiky jako součást Jednotného archivního fondu, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají archiváliemi Národního archivního dědictví.
(3)
Archiválie, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uznány za kulturní památky, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají archivními kulturními památkami podle tohoto zákona.
(4)
Archiválie mladší třiceti let, které byly zpřístupněny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle zvláštních právních předpisů32), podléhají režimu zpřístupnění podle právních předpisů platných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 83
(1)
Archivy, které vykonávají činnost podle dosavadních právních předpisů a jejichž badatelské řády neodpovídají ustanovením tohoto zákona, jsou povinny do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uvést své badatelské řády do souladu s tímto zákonem.
(2)
Určení původci, jejichž spisový a skartační řád neodpovídá ustanovením tohoto zákona, jsou povinni do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uvést spisový a skartační řád do souladu s tímto zákonem.
(3)
Po výběru archiválií z dokumentů vzniklých podle zvláštních právních předpisů v oblasti matrik nebo z dokumentů, které se týkají problematiky státního občanství nebo voleb do zastupitelstev územních samosprávných celků, Poslanecké sněmovny, Senátu a Evropského parlamentu, se archiválie vždy ukládají do Národního archivu nebo do příslušného státního oblastního archivu.
§ 84
Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a pokuty se uloží podle dosavadních právních předpisů.
§ 85
Závěrečná ustanovení
(1)
Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se název Státní ústřední archiv mění na název Národní archiv.
(2)
Poradním orgánem ministra vnitra pro odborné a vědecké otázky archivnictví a výkonu spisové služby je Vědecká archivní rada. Další podrobnosti o organizaci a činnosti Vědecké archivní rady stanoví její statut a jednací řád, které vydá ministr vnitra.
§ 86
Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 9 odst. 2, § 13 odst. 5, § 19, § 20 odst. 5, § 24 odst. 3, § 31 odst. 2, § 36, § 40 odst. 4, § 56 odst. 4, § 61 odst. 9 a § 70.
§ 87
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1.
Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví.
2.
Vyhláška č. 101/1974 Sb., o uznávání archiválií za kulturní památky a o zvýšené ochraně archiválií jako kulturních a národních kulturních památek.
3.
Vyhláška č. 102/1974 Sb., kterou se stanoví podrobnosti převodu vlastnictví k archiváliím.
4.
Vyhláška č. 117/1974 Sb., kterou se stanoví kritéria pro posuzování písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení.
5.
Vyhláška č. 118/1974 Sb., o podnikových archivech.
6.
Vyhláška č. 225/1988 Sb., o státních archivech a archivech národních výborů.
ČÁST DRUHÁ AŽ ČÁST ČTRNÁCTÁ
§ 88 až § 102
Těmito ustanoveními byly novelizovány jiné zákony.
ČÁST PATNÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 103
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005.
* * *
1.
Zákon č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006.
2.
Zákon č. 444/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006.
3.
Zákon č. 112/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a zákona o pomoci v hmotné nouzi, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007.
4.
Zákon č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení (1. srpna 2007).
5.
Zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008.
6.
Zákon č. 32/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. března 2008).
7.
Zákon č. 190/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti dnem 1. července 2009.
8.
Zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, nabyl účinnosti dnem 1. července 2010.
Předseda vlády:
RNDr. Nečas v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 499/2004 Sb.
Dokumenty vzniklé z činnosti podnikatelů zapsaných v obchodním rejstříku, které jsou podnikatelé za podmínek stanovených tímto zákonem povinni uchovávat a umožnit z nich výběr archiválií
1.
Statut
a)
zakladatelské dokumenty,
b)
statuty, stanovy, jednací řády, organizační řády a schémata,
c)
dokumenty o přeměnách právnických osob,
d)
dokumentace likvidace a zániku podnikatele zapsaného v obchodním rejstříku.
2.
Řízení
a)
protokoly a zápisy z jednání statutárního orgánu a dozorčího orgánu, zprávy dozorčího orgánu, zápisy z valných hromad s přílohami,
b)
řídící akty vedení podnikatele zapsaného v obchodním rejstříku, zápisy z porad vedení,
c)
zprávy o podnikatelské činnosti podnikatele zapsaného v obchodním rejstříku a stavu majetku,
d)
zprávy o auditu, nejsou-li zahrnuty do výroční zprávy,
e)
výroční zprávy.
3.
Majetek
a)
mimořádné inventarizace majetku při vzniku, dělení nebo likvidaci podnikatele zapsaného v obchodním rejstříku,
b)
smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovitostemnemovitostem a listiny osvědčující přechod vlastnického práva k nemovitostemnemovitostem,
c)
dokumentace zápisu a certifikace ochranných známek,
d)
užitné vzory.
4.
Finanční dokumenty
a)
účetní závěrky,
b)
roční statistické výkazy.
5.
Propagační činnost
Ukázky vlastních propagačních materiálů a dokumentace, zejména letáky, publikace, prospekty, katalogy, reklamy, vzorkovnice, filmy, fotografie.
6.
Výroba, předmět podnikání
a)
podnikatelské záměry, vývojové studie, plány výroby,
b)
výrobní programy roční a delší, rozbory s komentáři,
c)
dokumentace výrobků, výkresy sestavení či sestav,
d)
vlastní normy,
e)
ocenění výrobků.
Příloha č. 2
k zákonu č. 499/2004 Sb.
Dokumenty, které budou podle obsahu vždy předloženy k výběru za archiválie
1.
Zápisy ze zasedání orgánů zákonodárné, vládní a výkonné moci a orgánů územní samosprávy na všech stupních
2.
Zakládací listiny, statuty, organizační řády a další dokumenty o organizační struktuře, vedení, správě, řízení, kontrole, činnosti a jejich výsledcích
a)
orgánů zákonodárné, vládní a výkonné moci a orgánů územní samosprávy na všech stupních,
b)
justičních složek všech stupňů i druhů, notářství, státních zastupitelství a jejich předchůdců,
c)
státních příspěvkových organizací a příspěvkových organizací obcíobcí a krajů, hospodářských, rozpočtových a ostatních státních organizací řízených, popřípadě spravovaných státními orgány nebo národními výbory, a předchůdců těchto organizací,
d)
obchodních organizací založených anebo ovládaných ústředními a jim podřízenými orgány státní správy, orgány územní samosprávy a jejich předchůdců,
e)
družstevních organizací, jejich zařízení a předchůdců,
f)
všech součástí a zařízení ozbrojených sil a bezpečnostních složek,
g)
politických stran, politických hnutí, občanských sdružení, odborových organizací a organizací zaměstnavatelů,
3.
Mezinárodní smluvní dokumenty prezidentské, vládní a resortní úrovně
4.
Dokumenty geodetické a kartografické, katastry nemovitostínemovitostí
5.
Dokumentace významných staveb
6.
Kroniky
7.
Matriky narozených, oddaných, registrovaných partnerů, zemřelých, vojenské, studentů, členů komor a občanských sdružení, sbírky matričních listin, dokumenty o nabývání a pozbývání státního občanství
8.
Roční rozpočty, závěrečné účty, roční účetní závěrky
9.
Historické sčítací archy obyvatelstva
10.
Soudní rozsudky pro politické delikty, pro zločiny proti lidskosti, pro omezování lidských práv a svobod, pro závažné trestné činytrestné činy proti životu, zdraví a majetku občanů
11.
Osobní spisy významných osobností politického, hospodářského, vědeckého, technického, kulturního, náboženského, církevního a sportovního života
12.
Rukopisy významných literárních děl
13.
Podací deníky, rejstříky k nim, elenchy, kmenové listy, globální archy a další typy základních evidenčních pomůcek spisové služby
14.
Privatizační projekty
15.
Rehabilitační spisy
16.
Třídní výkazy, katalogy, katalogové listy, protokoly o závěrečných zkouškách, protokoly o maturitních zkouškách vydané základními a středními školami a protokoly o státních závěrečných zkouškách na vysokých školách
17.
Dokumenty vzniklé z činnosti bezpečnostních složek v období komunistického totalitního režimu
18.
Originální negativy, duplikační kopie a duplikační negativy hraných, dokumentárních a animovaných filmů
19.
Dokumenty, které obsahují zásadní informace o
a)
životních poměrech obyvatelstva v dobových státoprávních a ekonomických podmínkách,
b)
strategiích, koncepcích a plánování rozvoje hospodářství včetně důležitých účetních a statistických výkazů a přehledů,
c)
měnové politice,
d)
majetkoprávních poměrech a jejich změnách, o konfiskacích a restitucích majetku,
e)
právní úpravě mezinárodních vztahů,
f)
tvorbě právních předpisů včetně jejich nerealizovaných návrhů,
g)
státních hranicích, územním členění státu, hranicích správních obvodů, symbolech státu a územních samosprávných celků, místních názvech a jejich změnách, o slučování a dělení obcíobcí,
h)
vývoji a stavu zdravotnictví, sociální péče a pomoci v hmotné nouzi a úrovně bydlení,
i)
vývoji a stavu vědy a techniky,
j)
vývoji a stavu školství, kultury a umění, tělesné výchovy a sportu,
k)
vývoji a stavu dopravy a spojů,
l)
územním plánování,
m)
zásadních změnách a opatřeních v ochraně životního prostředí,
n)
geologických a půdních průzkumech,
o)
technickém rozvoji včetně patentů na významné vynálezy,
p)
kulturních památkách a jejich údržbě, rekonstrukci a ochraně,
q)
životě a díle významných osobností,
r)
volebních výsledcích a výsledcích referend,
s)
členství v mezinárodních organizacích.
Příloha č. 3
k zákonu č. 499/2004 Sb.
Archiválie, které se zařazují do I. kategorie
1.
Do I. kategorie se zařazují
a)
archivní kulturní památky a národní kulturní památky,
b)
archiválie vzniklé do roku 1526,
c)
listiny vzniklé v letech 1527 až 1648,
d)
listiny významného veřejnoprávního a státoprávního charakteru vzniklé po roce 1648,
e)
pečetidla (typáře) vzniklá do konce první poloviny 17. století; po tomto období jen pečetidla mimořádné umělecké hodnoty.
2.
Do I. kategorie se zařazují rovněž i další archiválie, pokud do ní nebyly zařazeny již podle ustanovení bodu 1, a to
a)
zemské, dvorské (manské, lenní) desky, knihy svobodníků, soupisy poddaných a svobodníků, urbáře, pozemkové, horní a železniční knihy, městské knihy z předmagistrátního období, matriky narozených, zemřelých a oddaných, vojenské matriky, vysokoškolské matriky a archiválie dokumentující základní změny v počtech, struktuře a způsobu života obyvatelstva,
b)
berní katastry,
c)
základní archiválie o státoprávním uspořádání státu, o organizační struktuře a činnosti jeho vrcholných institucí,
d)
zápisy a protokoly ze zasedání všech zákonodárných sborů, ze zasedání vlád od roku 1918, zápisy ze zasedání všech zastupitelských a podobných sborů,
e)
významné archiválie o právní úpravě mezinárodních vztahů, zejména smlouvy týkající se úpravy vztahů mezistátních a vztahů mezi významnými společenskými, vědeckými, hospodářskými a jinými institucemi,
f)
archiválie o stanovení, změnách a úpravách státních hranic (hraniční agenda),
g)
zásadní archiválie ekonomického charakteru, vzniklé z činnosti vrcholných státních orgánů o zásadních otázkách měnové politiky, o strategických rozhodnutích státní hospodářské politiky a o státních zásazích do struktury vlastnictví výrobních prostředků, zejména pozemkové reformy, znárodnění, privatizace,
h)
základní archiválie o rozvoji vědy, techniky a kultury,
i)
závažné archiválie vzniklé z činnosti ústředních orgánů politických stran a jiných významných společenských organizací (korporací) a občanských sdružení,
j)
archiválie zachycující zápas za základní lidská práva a svobody, za politickou a sociální emancipaci skupin obyvatel a za odborová práva zaměstnanců a práva zaměstnavatelů,
k)
zápisy ze zasedání vrcholných orgánů Československé republiky v exilu v letech 1939 až 1945,
l)
archiválie vztahující se k mnichovské krizi v roce 1938, archiválie výrazně dokumentující systém a metody nacistické moci na našem území v letech 1938 až 1945, vzniklé z činnosti vrcholných říšskoněmeckých orgánů a nacistických organizací, archiválie týkající se obnovy československé státnosti v roce 1945 a poválečného uspořádání Československé republiky, archiválie dokumentující komunistický převrat v roce 1948, okupaci Československa v roce 1968, konec komunistického totalitního režimu v roce 1989 a navazující obnovu demokratického zřízení,
m)
archiválie zachycující protinacistický a protikomunistický odboj a jeho perzekuci a represe proti církvím a náboženským společnostem,
n)
archiválie evropského, případně světového významu,
o)
základní archiválie geodetické a kartografické,
p)
rukopisné mapy a plány, které jsou pro své technické provedení nebo umělecké zpracování mimořádně hodnotné, jakož i unikáty tištěných map a plánů domácího původu,
q)
kresby, grafické listy a fotografie zpodobující místa, města, významné osoby, historicky významné události, kroje a nástroje mimořádné dokumentární hodnoty nebo cenné z hlediska uměleckého či technického provedení nebo svou ojedinělostí,
r)
plány a výkresy strojů, nástrojů a strojního zařízení vzniklé do roku 1850,
s)
korespondence historicky mimořádně významná, rukopisy významných hudebních, literárních, vědeckých a odborných děl,
t)
památníky, kroniky a deníky popisující významné historické události nebo obsahující údaje rozsáhlejšího historického období,
u)
archiválie výtvarně hodnotné (například iluminované úřední knihy a rukopisy s uměleckými miniaturami),
v)
všechny zvukové a filmové archiválie vzniklé do roku 1930; po tomto roce jen takové, které jsou mimořádně významné umělecky, technickým provedením nebo svou dokumentární hodnotou,
w)
archiválie vojensko-politické a vojensko-odborné povahy, dokumentující postavení a poslání ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů a obsahující sumarizující údaje o jejich organizaci, početních stavech a technickém vybavení.
Příloha č. 4
k zákonu č. 499/2004 Sb.
Vnitřní organizační jednotky státních oblastních archivů tvoří u
a)
Státního oblastního archivu v Praze
1.
Státní okresní archiv Benešov,
2.
Státní okresní archiv Beroun,
3.
Státní okresní archiv Kladno,
4.
Státní okresní archiv Kolín,
5.
Státní okresní archiv Kutná Hora,
6.
Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem,
7.
Státní okresní archiv Mělník,
8.
Státní okresní archiv Mladá Boleslav,
9.
Státní okresní archiv Praha-východ se sídlem v Přemyšlení,
10.
Státní okresní archiv Praha-západ se sídlem v Praze,
11.
Státní okresní archiv Příbram,
12.
Státní okresní archiv Rakovník,
b)
Státního oblastního archivu v Třeboni
1.
Státní okresní archiv České Budějovice,
2.
Státní okresní archiv Český Krumlov,
3.
Státní okresní archiv Jindřichův Hradec,
4.
Státní okresní archiv Písek,
5.
Státní okresní archiv Prachatice,
6.
Státní okresní archiv Strakonice,
7.
Státní okresní archiv Tábor,
c)
Státního oblastního archivu v Plzni
1.
Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně,
2.
Státní okresní archiv Cheb,
3.
Státní okresní archiv Karlovy Vary,
4.
Státní okresní archiv Klatovy,
5.
Státní okresní archiv Plzeň-jih se sídlem v Blovicích,
6.
Státní okresní archiv Plzeň-sever se sídlem v Plasích,
7.
Státní okresní archiv Rokycany,
8.
Státní okresní archiv Sokolov se sídlem v Jindřichovicích,
9.
Státní okresní archiv Tachov,
d)
Státního oblastního archivu v Litoměřicích
1.
Státní okresní archiv Česká Lípa,
2.
Státní okresní archiv Děčín,
3.
Státní okresní archiv Chomutov se sídlem v Kadani,
4.
Státní okresní archiv Jablonec nad Nisou,
5.
Státní okresní archiv Liberec,
6.
Státní okresní archiv Litoměřice se sídlem v Lovosicích,
7.
Státní okresní archiv Louny,
8.
Státní okresní archiv Most,
9.
Státní okresní archiv Semily,
10.
Státní okresní archiv Teplice,
e)
Státního oblastního archivu v Zámrsku
1.
Státní okresní archiv Hradec Králové,
2.
Státní okresní archiv Chrudim,
3.
Státní okresní archiv Jičín,
4.
Státní okresní archiv Náchod,
5.
Státní okresní archiv Pardubice,
6.
Státní okresní archiv Rychnov nad Kněžnou,
7.
Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli,
8.
Státní okresní archiv Trutnov,
9.
Státní okresní archiv Ústí nad Orlicí,
f)
Moravského zemského archivu v Brně
1.
Státní okresní archiv Blansko,
2.
Státní okresní archiv Brno-venkov se sídlem v Rajhradě,
3.
Státní okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově,
4.
Státní okresní archiv Havlíčkův Brod,
5.
Státní okresní archiv Hodonín,
6.
Státní okresní archiv Jihlava,
7.
Státní okresní archiv Kroměříž,
8.
Státní okresní archiv Pelhřimov,
9.
Státní okresní archiv Třebíč,
10.
Státní okresní archiv Uherské Hradiště,
11.
Státní okresní archiv Vsetín,
12.
Státní okresní archiv Vyškov se sídlem ve Slavkově u Brna,
13.
Státní okresní archiv Zlín,
14.
Státní okresní archiv Znojmo,
15.
Státní okresní archiv Žďár nad Sázavou,
g)
Zemského archivu v Opavě
1.
Státní okresní archiv Bruntál se sídlem v Krnově,
2.
Státní okresní archiv Frýdek-Místek,
3.
Státní okresní archiv Jeseník,
4.
Státní okresní archiv Karviná,
5.
Státní okresní archiv Nový Jičín,
6.
Státní okresní archiv Olomouc,
7.
Státní okresní archiv Opava,
8.
Státní okresní archiv Prostějov,
9.
Státní okresní archiv Přerov,
10.
Státní okresní archiv Šumperk.
2)
Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
3)
§ 17 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 38 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 5 odst. 2 a § 9 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Například zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
11)
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Například zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů.
13)
§ 4 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
15)
Například zákon č. 140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, § 95 odst. 2 a § 101 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 43 a § 58 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 65, § 70 odst. 3, § 87 odst. 2 a § 94 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
16)
Například zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
17)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
18)
§ 19 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
19)
§ 70 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
20)
Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
21)
Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
22)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
22a)
§ 7 zákona č. 3/2002 Sb.
23)
Například § 24 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 11 odst. 4 a § 12 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
26)
Například zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, správní řád, zákon č. 120/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
29)
§ 27 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 659 a následující občanského zákoníku.
30)
§ 6 zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
31)
§ 3a písm. f) zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
32)
Například zákon č. 140/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 72/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 72/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o vyhlášení Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Černá Hora na straně druhé
Vyhlášeno 19. 8. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 5. 2010, částka 34/2010
* Článek 1 - 1. Zakládá se přidružení mezi Společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Republikou Černá Hora na straně druhé.
* HLAVA I - VŠEOBECNÉ ZÁSADY
* HLAVA II - POLITICKÝ DIALOG
* HLAVA III - REGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE
* HLAVA IV - VOLNÝ POHYB ZBOŽÍ
* HLAVA V - POHYB PRACOVNÍKŮ, USAZOVÁNÍ, POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB, KAPITÁL
* HLAVA VI - SBLIŽOVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, VYMÁHÁNÍ PRÁVA A PRAVIDLA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
* HLAVA VII - SPRAVEDLNOST, SVOBODA A BEZPEČNOST
* HLAVA VIII - POLITIKY SPOLUPRÁCE
* HLAVA IX - FINANČNÍ SPOLUPRÁCE
* HLAVA X - INSTITUCIONÁLNÍ, OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
* Článek 1 - 1. Společenství a Černá Hora používají na zpracované zemědělské produkty cla uvedená v příloze I a příloze II v souladu s podmínkami stanovenými v těchto přílohách, ať již jsou omezeny celními kvótami nebo ne.
* Článek 2 - Cla používaná podle článku 1 mohou být snížena rozhodnutím Rady stabilizace a přidružení:
* Článek 3 - Společenství a Černá Hora si sdělí administrativní opatření přijatá pro produkty, na které se vztahuje tento protokol. Tato opatření by měla zajistit rovné zacházení všem zúčastněným stranám a měla by být co nejpružnější a nejjednodušší.
* Článek 1 - Tento protokol obsahuje:
* Článek 2 - Dohoda uvedená v článku 1 se vztahuje na:
* ČÁST A: - VE SPOLEČENSTVÍ
* ČÁST B: - V ČERNÉ HOŘE
* a) Černá Hora - paní Ljiljana Simovic, poradkyně pro mezinárodní spolupráci
* (b) Společenství - European Commission
* HLAVA I - OBECNÁ USTANOVENÍ
* HLAVA II - DEFINICE POJMU „PŮVODNÍ PRODUKTY“
* HLAVA III - POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE ÚZEMÍ
* HLAVA IV - NAVRACENÍ CLA NEBO OSVOBOZENÍ OD CLA
* HLAVA V - DOKLAD O PŮVODU
* HLAVA VI - UJEDNÁNÍ O SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCI
* HLAVA VII - CEUTA A MELILLA
* HLAVA VIII - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
* 1\\. Produkty pocházející z Andorrského knížectví, zařazené do kapitol 25 až 97 harmonizovaného systému, jsou Černou Horou považovány za pocházející ze Společenství ve smyslu této dohody.
* 2\\. Protokol 3 se použije obdobně pro účely vymezení statutu původu výše uvedených produktů.
* 1\\. Produkty pocházející z Republiky San Marino jsou Černou Horou považovány za pocházející ze Společenství ve smyslu této dohody.
* 2\\. Protokol 3 se použije obdobně pro účely vymezení statutu původu výše uvedených produktů.
* Článek 1 - Cíl
* Článek 2 - Oblast působnosti
* Článek 3 - Definice
* Článek 4 - Obecná ustanovení
* Článek 5 - Plánování
* Článek 6 - Finanční hlediska
* Článek 7 - Obecné ustanovení
* Článek 8 - Konkrétní hlediska týkající se infrastruktury
* Článek 9 - Podpůrná opatření
* Článek 10 - Úloha železnic
* Článek 11 - Obecná ustanovení
* Článek 12 - Přístup na trh
* Článek 13 - Daně, mýtné a jiné poplatky
* Článek 14 - Hmotnosti a rozměry
* Článek 15 - Životní prostředí
* Článek 16 - Sociální aspekty
* Článek 17 - Ustanovení o provozu
* Článek 18 - Bezpečnost silničního provozu
* Článek 19 - Zjednodušení formalit
* Článek 20 - Rozšíření oblasti působnosti
* Článek 21 - Provádění
* 1\\. Společenství a Černá Hora berou na vědomí, že úrovně plynných emisí a hluku v současnosti akceptované ve Společenství za účelem schválení typu těžkých nákladních vozidel platné od 9. listopadu 2006 (1) jsou tyto (2): - Mezní hodnoty naměřené v Evropské zkoušce s ustáleným cyklem (ESC) a Evropské zkoušce se závislostí na zatížení (ELR):
* 2\\. V budoucnosti budou Společenství a Černá Hora usilovat o snížení hodnot emisí z motorových vozidel s využitím nejnovějších technologií pro omezení emisí z motorových vozidel a kvalitnějších pohonných hmot
* 1\\. Strany uznávají potřebu zajistit, aby Černá Hora neprodleně řešila strukturální nedostatky svého odvětví oceli s cílem zajistit celkovou konkurenceschopnost svého průmyslu.
* 2\\. Kromě pravidel stanovených v čl. 73 odst. 1 bod iii) této dohody se posouzení slučitelnosti státní podpory udělované ocelářskému průmyslu a definované v příloze I Pravidel pro vnitrostátní regionální podporu na období 2007–2013 provádí na základě kritér
* 3\\. Pro účely čl. 73 odst. 1 bod iii) této dohody, pokud jde o ocelářský průmysl, Společenství uznává, že po dobu pěti let po vstupu této dohody v platnost, může Černá Hora výjimečně poskytnout firmám vyrábějící ocel státní podporu na restrukturalizační úče - a) tato podpora povede k dlouhodobé životaschopnosti společností, které podporu přijímají, za normálních tržních podmínek na konci období restrukturalizace,
* 4\\. Černá Hora předloží Evropské komisi k posouzení národní restrukturalizační program a jednotlivé obchodní plány pro každou společnost, která využívá restrukturalizační podporu, z nichž vyplývá, že výše uvedená kritéria jsou splněna. - Jednotlivé obchodní plány posuzuje a schvaluje černohorský orgán pro dohled nad státní podporou s ohledem na jejich soulad s odstavcem 3 tohoto protokolu.
* 5\\. Evropská komise sleduje provádění plánů v úzké spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány, zejména černohorským orgánem pro dohled nad státní podporou. - Pokud ze sledování vyplyne, že od data podpisu této dohody byla udělena podpora příjemcům, která není schválena v národním restrukturalizačním programu nebo restrukturalizační podpora ve prospěch ocelářských firem, které nejsou uvedeny v národním restruktu
* 6\\. Společenství poskytne Černé hoře na žádost technickou podporu pro přípravu národního restrukturalizačního programu a jednotlivých obchodních plánů.
* 7\\. Každá ze stran zabezpečí naprostou průhlednost státní podpory. Zvláště pokud jde o státní podporu poskytovanou ocelářskému průmyslu v Černé hoře a provádění restrukturalizačních programů a obchodních plánů, je nutná úplná a nepřetržitá výměna informací.
* 8\\. Rada stabilizace a přidružení dohlíží na provádění požadavků stanovených ve výše uvedených odstavcích 1 až 4. Za tímto účelem může Rada stabilizace a přidružení navrhnout prováděcí pravidla.
* 9\\. Pokud se jedna ze stran domnívá, že určitý postup druhé strany není slučitelný s podmínkami tohoto protokolu a pokud tento postup poškozuje či hrozí, že poškodí zájmy první strany, nebo způsobí či hrozí způsobit materiální újmu domácímu průmyslu, může t
* Článek 1 - Definice
* Článek 2 - Oblast působnosti
* Článek 3 - Pomoc na žádost
* Článek 4 - Spontánní pomoc
* Článek 5 - Doručení, oznámení
* Článek 6 - Forma a obsah žádostí o pomoc
* Článek 7 - Vyřizování žádostí
* Článek 8 - Forma předávaných informací
* Článek 9 - Výjimky z povinnosti poskytnout pomoc
* Článek 10 - Výměna informací a povinnost zachovávat důvěrnost
* Článek 11 - Znalci a svědci
* Článek 12 - Náklady na pomoc
* Článek 13 - Provádění
* Článek 14 - Jiná ujednání
* Článek 1 - Cíl
* Článek 2 - Oblast působnosti
* Oddíl I - Rozhodčí řízení
* Oddíl II - Provedení rozhodnutí
* Oddíl II - Společná ustanovení
* Článek 15 - Seznam rozhodců
* Článek 16 - Vztah k závazkům WTO
* Článek 17 - Lhůty
* Článek 18 - Jednací řád, pravidla chování pro rozhodce a změny protokolu
* Článek 1 - Černé hoře se umožňuje účast na těchto programech Společenství:
* Článek 2 - Černá Hora finančně přispívá do souhrnného rozpočtu Evropské unie, a to podle konkrétních programů, kterých se účastní.
* Článek 3 - V záležitostech týkajících se Černé Hory se mohou představitelé Černé Hory jako pozorovatelé účastnit činnosti řídících výborů odpovědných za sledování programů, na něž Černá Hora finančně přispívá.
* Článek 4 - Na projekty a iniciativy předložené účastníky z Černé Hory se v největším možném rozsahu vztahují stejné podmínky, pravidla a postupy související s příslušnými programy, jaké se vztahují na členské státy.
* Článek 5 - Konkrétní lhůty a podmínky týkající se účasti Černé Hory na každém konkrétním programu, zejména pokud jde o její finanční příspěvek, budou určeny dohodou v podobě memoranda o porozumění mezi Evropskou komisí, jednající jménem Společenství, a Černou Horou.
* Článek 6 - Memorandum o porozumění v souladu s finančním nařízením Společenství stanoví, že finanční kontrola nebo audity budou prováděny Evropskou komisí, Evropským úřadem proti podvodům (OLAF) a Účetním dvorem Evropských společenství nebo na základě jejich zmocnění
* Článek 7 - Nejpozději tři roky po vstupu této dohody v platnost a poté každé tři roky může Rada stabilizace a přidružení přezkoumat provádění tohoto protokolu na základě skutečné účasti Černé Hory v jednom nebo více programech Společenství.
* PŘÍLOHA I
* PŘÍLOHA I. B
* PŘÍLOHA II
* PŘÍLOHA III a
* PŘÍLOHA III b
* PŘÍLOHA IIIc
* PŘÍLOHA IV
* PŘÍLOHA V
* PŘÍLOHA VI
* PŘÍLOHA VII
* PŘÍLOHA I
* PŘÍLOHA II
* PŘÍLOHA I
* PŘÍLOHA II
* PŘÍLOHA I
* PŘÍLOHA II
* PŘÍLOHA III
* PŘÍLOHA IV
* PŘÍLOHA V
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 5. 2010
72
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. října 2007 byla v Lucemburku podepsána Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Černá Hora na straně druhé.
S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropské unie, depozitáře Dohody, dne 19. února 2009.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 138 dne 1. května 2010 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku.
České znění Dohody ve znění uveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie se vyhlašuje současně.
DOHODA O STABILIZACI A PŘIDRUŽENÍ
mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Černá Hora na
straně druhé
BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ,
BULHARSKÁ REPUBLIKA,
ČESKÁ REPUBLIKA,
DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ,
SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,
ESTONSKÁ REPUBLIKA,
IRSKO,
ŘECKÁ REPUBLIKA,
ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,
FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,
ITALSKÁ REPUBLIKA,
KYPERSKÁ REPUBLIKA,
LOTYŠSKÁ REPUBLIKA,
LITEVSKÁ REPUBLIKA,
LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ,
MAĎARSKÁ REPUBLIKA,
MALTA,
NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ,
RAKOUSKÁ REPUBLIKA,
POLSKÁ REPUBLIKA,
PORTUGALSKÁ REPUBLIKA,
RUMUNSKO,
SLOVINSKÁ REPUBLIKA,
SLOVENSKÁ REPUBLIKA,
FINSKÁ REPUBLIKA,
ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ,
SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,
Smluvní strany Smlouvy o založení Evropského společenství, Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii a Smlouvy o Evropské unii, dále jen „členské státy“, a
EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ a EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII,
dále jen „Společenství“,
na jedné straně a
REPUBLIKA ČERNÁ HORA, dále jen „Černá Hora“,
na straně druhé
společně dále jen „strany“
S OHLEDEM na pevné vztahy mezi stranami a hodnoty, které sdílejí, na přání posílit tyto svazky a zavést úzké a trvalé vztahy založené na vzájemnosti a společném zájmu, které by měly umožnit Černé Hoře dále posílit a rozšířit vztahy se Společenstvím,
S OHLEDEM na význam této dohody v rámci procesu stabilizace a přidružení se zeměmi jihovýchodní Evropy při zavádění a konsolidaci stabilního evropského řádu založeného na spolupráci, jehož pilířem je Evropská unie, jakož i v rámci Paktu stability,
VZHLEDEM K připravenosti Evropské unie integrovat Černou Horu v co největší možné míře do hlavního politického a hospodářského proudu Evropy, jejímu statusu jako možného kandidáta členství v EU na základě Smlouvy o Evropské unii, a splnění kritérií, která definovala Evropská rada v červnu 1993 s výhradou úspěšného provádění této dohody, zejména s ohledem na regionální spolupráci,
S OHLEDEM na evropské partnerství, které stanovuje priority pro opatření na podporu úsilí této země o přiblížení se k Evropské unii,
S OHLEDEM na závazek stran přispívat všemi prostředky k politické, hospodářské a institucionální stabilizaci v Černé Hořejakož i v celém regionu prostřednictvím rozvoje občanské společnosti a demokratizace, budování institucí a reformy veřejné správy, regionální obchodní integrace a posílení hospodářské spolupráce, spolupráce v celé řadě oblastí, zejména v oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnosti, posílení vnitrostátní a regionální bezpečnosti,
S OHLEDEM na závazek stran rozšiřovat politické a hospodářské svobody jako samotný základ této dohody, jakož i na jejich závazek respektovat lidská práva a právní stát, včetně práv osob patřících k národnostním menšinám, a demokratické zásady prostřednictvím systému mnoha politických stran se svobodnými a spravedlivými volbami,
S OHLEDEM na závazek stran plně provádět veškeré zásady a ustanovení Charty OSN, OBSE, zejména zásady a ustanovení Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (dále jen „Helsinský závěrečný akt“), závěrečných dokumentů konferencí z Madridu a Vídně, Pařížské charty pro novou Evropu a Paktu stability pro jihovýchodní Evropu, s cílem přispět k regionální stabilitě a spolupráci mezi zeměmi v regionu,
POTVRZUJÍCE práva všech uprchlíků a vysídlených osob na návrat a na ochranu jejich majetku a ostatní související práva,
S OHLEDEM na závazek stran dodržovat zásady tržního hospodářství a udržitelného rozvoje a připravenost Společenství přispět k hospodářským reformám v Černé Hoře,
S OHLEDEM na závazek stran podporovat volný obchod v souladu s právy a povinnostmi vyplývajícími z členství ve Světové obchodní organizaci (WTO),
S OHLEDEM NA přání stran rozvíjet dále pravidelný politický dialog o dvoustranných a mezinárodních otázkách společného zájmu, včetně regionálních aspektů, s ohledem na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie (SZBP),
S OHLEDEM NA závazek stran bojovat proti organizovanému zločinu a posilovat spolupráci v boji proti terorismu na základě deklarace přijaté na Evropské konferenci dne 20. října 2001;
PŘESVĚDČENY, že dohoda o stabilizaci a přidružení (dále jen „tato dohoda“) vytvoří nové klima pro jejich vzájemné hospodářské vztahy a především pro rozvoj obchodu a investic, jež jsou rozhodujícími faktory hospodářské restrukturalizace a modernizace,
VĚDOMY SI závazku Černé Hory sblížit své právní předpisy v příslušných oblastech s právními předpisy Společenství a účinně je provádět,
VZHLEDEM k ochotě Společenství poskytnout rozhodující podporu pro provádění reforem a použít veškeré dostupné nástroje v oblasti spolupráce a technické, finanční a hospodářské pomoci pro toto úsilí na celkovém orientačním víceletém základě,
POTVRZUJÍCE, že ustanovení této dohody, která spadají do oblasti působnosti třetí části hlavy IV Smlouvy o založení Evropského společenství zavazují Spojené království a Irsko jako samostatné smluvní strany a nikoli jako součást Společenství, dokud Spojené království, popřípadě Irsko, neoznámí Černé Hoře, že začalo být vázáno jako součást Společenství v souladu s Protokolem o postavení Spojeného království a Irska, připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství. Totéž platí pro Dánsko v souladu s Protokolem o postavení Dánska, připojeném k těmto smlouvám;
PŘIPOMÍNAJÍCE záhřebský summit, který vyzval k dalšímu upevnění vztahů mezi zeměmi, které se účastní procesu stabilizace a přidružení, a Evropskou unií, jakož i k prohloubení regionální spolupráce,
PŘIPOMÍNAJÍCE soluňský summit, který posílil význam procesu stabilizace a přidružení jako rámce politiky vztahů Evropské unie k západobalkánským zemím a zdůraznil perspektivu jejich integrace do Evropské unie v závislosti na pokroku při reformách a na výsledcích každé z těchto zemí,
PŘIPOMÍNAJÍCE podepsání Středoevropské dohody o volném obchodu v Bukurešti dne 19. prosince 2006, kterou se má zvýšit investiční atraktivita regionu a podpořit perspektiva jeho integrace do celosvětového hospodářství,
PŘEJÍCE SI navázat užší kulturní spolupráci a rozvíjet výměnu informací.
SE DOHODLY TAKTO:
Článek 1
1.
Zakládá se přidružení mezi Společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Republikou Černá Hora na straně druhé.
2.
Cílem tohoto přidružení je:
a)
podporovat úsilí Černé Hory o posílení demokracie a právního státu,
b)
přispět k politické, hospodářské a institucionální stabilitě Černé Hory a ke stabilizaci daného regionu,
c)
poskytnout vhodný rámec pro politický dialog, který umožňuje rozvoj úzkých politických vztahů mezi stranami,
d)
podporovat úsilí Černé Hory o rozvoj hospodářské a mezinárodní spolupráce, také prostřednictvím sblížení jejích právních předpisů s právními předpisy Společenství,
e)
podporovat úsilí Černé Hory o úplný přechod na fungující tržní hospodářství,
f)
podporovat harmonické hospodářské vztahy a postupně rozvíjet oblast volného obchodu mezi Společenstvím a Černou Horou;
g)
podporovat regionální spolupráci ve všech oblastech zahrnutých v této dohodě.
HLAVA I
VŠEOBECNÉ ZÁSADY
Článek 2
Dodržování demokratických zásad a lidských práv, jak jsou vymezeny ve Všeobecné deklaraci lidských práv, v Evropské úmluvě na ochranu lidských práv a základních svobod, Helsinském závěrečném aktu a Pařížské chartě pro novou Evropu, dodržování zásad mezinárodního práva, včetně plné spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), a právního státu, jakož i zásad tržního hospodářství vyjádřených v dokumentu Bonnské konference KBSE o hospodářské spolupráci, je základem vnitřní a zahraniční politiky stran a představuje základní prvek této dohody.
Článek 3
Podstatným prvkem této dohody je boj proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů.
Článek 4
Smluvní strany opětovně potvrzují význam, který přikládajíplnění mezinárodních závazků, zejména plné spolupráci s ICTY.
Článek 5
Mír a stabilita na mezinárodní i regionální úrovni, rozvoj dobrých sousedských vztahů, lidská práva a respektování a ochrana menšin hrají v procesu stabilizace a přidružení, uvedeném v závěrech Rady Evropské unie ze dne 21. června 1999, hlavní roli. Uzavření a provádění této dohody zapadá do rámce závěrů Rady Evropské unie ze dne 29. dubna 1997 a zohledňuje situaci v Černé Hoře.
Článek 6
Černá Hora se zavazuje i nadále podporovat spolupráci a dobré sousedské vztahy s ostatními zeměmi regionu, včetně vhodné úrovně vzájemných koncesí týkajících se pohybu osob, zboží, kapitálu a služeb, jakož i rozvoje projektů společného zájmu, zejména projektů týkajících se správy hranic, boje proti organizované trestné činnosti, korupci, praní peněz, ilegální migraci a obchodu, včetně obchodu s lidmi, ručními a lehkými zbraněmi a nedovolenými drogami. Tento závazek je klíčovým faktorem rozvoje vztahů a spolupráce mezi stranami a přispívá tak k stabilitě regionu.
Článek 7
Strany potvrzují význam, který přikládají boji proti terorismu a provádění mezinárodních závazků v této oblasti.
Článek 8
Přidružení bude plně realizováno postupnými kroky v průběhu přechodného období, jehož délka nepřesáhne pět let.
Rada stabilizace a přidružení (dále jen „RSP“) zřízená podle článku 119 pravidelně přezkoumává, zpravidla jednou ročně, jak Černá Hora provádí tuto dohodu a přijímá a provádí právní, správní, institucionální a hospodářské reformy. Tento přezkum se provádí ve smyslu preambule a v souladu s obecnými zásadami této dohody. Budou řádně zohledněny priority stanovené v evropském partnerství vztahující se k této dohodě a bude zajištěn soulad s mechanismy stanovenými v rámci procesu stabilizace a přidružení, zejména zprávou o pokroku procesu stabilizace a přidružení.
RSP na základě tohoto přezkumu vydá doporučení a může přijmout rozhodnutí. V případě, že přezkum zjistí zvláštní obtíže, mohou být tyto obtíže řešeny prostřednictvím mechanismů řešení sporů zřízených podle této dohody.
K úplnému přidružení dojde postupně. Do tří let po vstupu této dohody v platnost provede RSP důkladný přezkum provádění této dohody. Na základě tohoto přezkumu zhodnotí RSP pokrok, kterého Černá Hora dosáhla, a může přijmout rozhodnutí, kterými se bude řídit následující fáze přidružení.
Výše uvedený přezkum se netýká volného pohybu zboží, pro který se přepokládá zvláštní harmonogram v hlavě IV této dohody.
Článek 9
Dohoda je plně slučitelná v souladu s příslušnými ustanoveními WTO, zejména článkem XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT z roku 1994) a článkem V Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS), a v souladu s nimi bude prováděna.
HLAVA II
POLITICKÝ DIALOG
Článek 10
1.
V rámci této dohody budou strany mezi sebou dále rozvíjet politický dialog, který doprovází a upevňuje sblížení mezi Evropskou unií a Černou Horou a přispívá k vytváření pout solidarity a nových forem spolupráce mezi stranami.
2.
Politický dialog má zejména podporovat:
a)
plnou integraci Černé Hory do společenství demokratických národů a postupné sbližování s Evropskou unií;
b)
sbližování postojů stran k mezinárodním otázkám, včetně otázek SZBZ, též prostřednictvím případné výměny informací, zvláště k těm otázkám, které mohou mít pro strany podstatné důsledky;
c)
spolupráci v daném regionu a rozvoj dobrých sousedských vztahů;
d)
společné názory na bezpečnost a stabilitu v Evropě včetně spolupráce v oblastech spadajících do rámce SZBP Evropské unie;
3.
Strany zastávají názor, že šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, jak státními tak i nestátními subjekty, představuje jednu z nejzávažnějších hrozeb mezinárodní stability a bezpečnosti. Strany proto souhlasí s tím, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů prostřednictvím úplného dodržování a vnitrostátního provedení svých stávajících závazků v rámci mezinárodních smluv a dohod o odzbrojení a nešíření zbraní hromadného ničení a ostatních příslušných mezinárodních závazků. Strany se dohodly, že toto ustanovení patří mezi podstatné prvky této dohody a bude součástí politického dialogu, který bude doprovázet a upevňovat uvedené prvky.
Strany se dále dohodly, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů tím, že:
a)
podniknou kroky za účelem podpisu a ratifikace veškerých ostatních příslušných mezinárodních nástrojů nebo případného přistoupení k nim a jejich plného provádění,
b)
vytvoří účinný systém vnitrostátních kontrol vývozu, v jehož rámci budou prováděny kontroly vývozu a tranzitu zboží souvisejícího se zbraněmi hromadného ničení, včetně kontroly koncového použití technologií dvojího použití, pokud jde o zbraně hromadného ničení, a který bude obsahovat účinné sankce za porušení kontrol vývozu,
c)
Politický dialog o této otázce může probíhat i na regionální úrovni.
Článek 11
1.
Politický dialog probíhá v rámci Rady stabilizace a přidružení, která má obecnou odpovědnost za veškeré otázky, které si jí budou strany přát předložit.
2.
Na žádost stran může politický dialog probíhat rovněž v těchto formách:
a)
tam, kde to je nutné, schůzky vyšších úředníků zastupujících Černou Horu na jedné straně a předsednictví Rady Evropské unie, generálního tajemníka, vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a Evropskou komisi na straně druhé;
b)
plné využívání všech diplomatických spojení mezi stranami, včetně vhodných kontaktů ve třetích zemích a v rámci Organizace spojených národů, OBSE, Rady Evropy a dalších mezinárodních fór;
c)
veškeré další prostředky, jež by představovaly užitečný příspěvek konsolidaci, rozvoji a posilování tohoto dialogu, včetně prostředků stanovených v Soluňském programu přijatém v závěrech Evropské rady zasedající v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003..
Článek 12
Politický dialog na parlamentní úrovni se uskuteční v rámci Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení zřízeného podle článku 125.
Článek 13
Politický dialog může probíhat v mnohostranném rámci a jako regionální dialog zahrnující ostatní země regionu, mimo jiné v rámci fóra EU – západní Balkán.
HLAVA III
REGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE
Článek 14
V souladu se svým závazkem zasazovat se o mezinárodní mír a stabilitu a rozvoj dobrých sousedských vztahů bude Černá Hora aktivně podporovat regionální spolupráci. Společenství může rovněž podporovat projekty s regionálním nebo přeshraničním rozměrem prostřednictvím svých programů technické pomoci.
Kdykoli bude mít Černá Hora v úmyslu posílit spolupráci s jednou ze zemí uvedených v článcích 15, 16 a 17, bude o tom informovat a konzultovat Společenství a jeho členské státy v souladu s hlavou X.
Černá Hora bude plně provádět stávající dvoustranné dohody vyjednané podle memoranda o porozumění o liberalizaci a usnadnění obchodu podepsaného dne 27. června 2001 v Bruselu Srbskem a Černou Horou a Středoevropské dohody o volném obchodu podepsané dne 19. prosince 2006 v Bukurešti.
Článek 15
Spolupráce s ostatními zeměmi, které již s EU uzavřely dohodu o stabilizaci a přidružení
Černá Hora zahájí po podpisu této dohody jednání se zeměmi, které již podepsaly dohodu o stabilizaci a přidružení s cílem uzavřít dvoustranné smlouvy o regionální spolupráci, jejichž cílem je rozšířit rozsah spolupráce mezi dotyčnými zeměmi.
Podstatnými prvky těchto smluv jsou:
a)
politický dialog,
b)
vytvoření oblastí volného obchodu, v souladu s příslušnými ustanoveními WTO;
c)
vzájemné koncese týkající se pohybu pracovníků, usazování, poskytování služeb, běžných plateb a pohybu kapitálu a rovněž dalších politik souvisejících s pohybem osob na stejné úrovni jako v této dohodě;
d)
ustanovení o spolupráci v dalších oblastech, ať jsou uvedeny v této dohodě či nikoli, a zejména v oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnosti.
Tyto smlouvy obsahují podle potřeby ustanovení pro tvorbu nezbytných institucionálních mechanismů.
Tyto smlouvy budou uzavřeny do dvou let od vstupu této dohody v platnost. Připravenost Černé Hory uzavřít takové smlouvy bude podmínkou pro další rozvoj vztahů mezi Černou Horou a Evropskou unií.
Černá Hora zahájí podobná jednání se zbývajícími zeměmi regionu, jakmile tyto země podepíší dohodu o stabilizaci a přidružení.
Článek 16
Spolupráce s dalšími zeměmi, které jsou zapojeny do procesu stabilizace a přidružení
Černá hora se zapojí do regionální spolupráce s ostatními státy, které jsou zapojeny do procesu stabilizace a přidružení, v některých nebo ve všech oblastech spolupráce upravených v této dohodě, a to zejména v oblastech společného zájmu. takováto spolupráce by měla v být vždy v souladu se zásadami a cíli dohody.
Článek 17
Spolupráce s ostatními zeměmi kandidujícími na přistoupení k EU, které nejsou zapojeny do procesu stabilizace a přidružení
1.
Černá Hora by měla rozvíjet svoji spolupráci a uzavírat smlouvy o regionální spolupráci s jakoukoli zemí kandidující na přistoupení k EU a v jakékoli oblasti spolupráce upravené v této dohodě. Takové smlouvy by měly mít za cíl postupně sladit dvoustranné vztahy mezi Černou Horou a uvedenou zemí s odpovídající oblastí vztahů mezi Společenstvím a jeho členskými státy a uvedenou zemí.
2.
Černá Hora zahájí jednání s Tureckem, které vytvořilo celní unii se Společenstvím, s cílem uzavřít vzájemně výhodnou dohodu o vytvoření oblasti volného obchodu v souladu s článkem XXIV dohody GATT z roku 1994 a o liberalizaci usazování a poskytování služeb mezi nimi na úrovni odpovídající této dohodě v souladu s článkem V dohody GATS.
Tato jednání by měla být zahájena co nejdříve, aby mohla být výše uvedená dohoda uzavřena před uplynutím přechodného období uvedeného v čl. 18 odst. 1.
HLAVA IV
VOLNÝ POHYB ZBOŽÍ
Článek 18
1.
Společenství a Černá Hora postupně mezi sebou vytvoří oblast volného obchodu v přechodném období o maximální délce pěti let, počínaje vstupem této dohody v platnost, v souladu s ustanoveními této dohody, ustanoveními dohody GATT z roku 1994 a Dohody o WTO. Přitom zohlední níže uvedené zvláštní požadavky.
2.
Na klasifikaci zboží při obchodu oběma stranami se použije kombinovaná nomenklatura.
3.
Pro účely této dohody zahrnují cla a poplatky s rovnocenným účinkem cla nebo jakékoli poplatky uložené v souvislosti s dovozem nebo vývozem zboží, včetně jakékoli přirážky k dani nebo poplatku spojeného s dovozem nebo vývozem, avšak nezahrnuje:
a)
dávky odpovídající vnitřní dani ukládané v souladu s ustanoveními čl. III odst. 2 dohody GATT z roku 1994,
b)
antidumpingová nebo vyrovnávací opatření,
c)
poplatky nebo dávky úměrné cenám poskytnutých služeb.
4.
Základní clo na každý produkt, na které se vztahují postupná snižování podle této dohody, se určí podle:
a)
Společného celního sazebníku Společenství zavedeného na základě nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (1), který všechny strany uplatňují erga omnes v den podpisu této dohody;
b)
celní sazby uplatňované Černou Horou (2).
5.
Pokud se jakékoli snížení cla po podpisu této dohody uplatňuje erga omnes, zejména jedná-li se o snížení vyplývající z:
a)
jednání o clech v rámci WTO nebo
b)
případného přistoupení Černé Hory k WTO nebo
c)
z postupného snižování po přístupu Černé Hory k WTO,
nahradí tato snížená cla základní cla uvedená v odstavci 4 ode dne, kdy se tato snížení uplatní.
6.
Společenství a Černá Hora si navzájem sdělí svá příslušná základní cla a jakékoli jejich změny.
KAPITOLA I
Průmyslové výrobky
Článek 19
Definice
1.
Ustanovení této kapitoly se vztahují na produkty pocházející ze Společenství nebo z Černé Hory, které jsou uvedeny v kapitolách 25 až 97 kombinované nomenklatury s výjimkou produktů uvedených v příloze I odst. I písm. ii) Dohody WTO o zemědělství.
2.
Obchod mezi stranami s produkty uvedenými ve Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii se uskutečňuje v souladu s uvedenou smlouvou.
Článek 20
Koncese Společenství na průmyslové výrobky
1.
Dovozní cla na dovozy průmyslových výrobků pocházejících z Černé Hory do Společenství a poplatky s rovnocenným účinkem se zrušují dnem vstupu této dohody v platnost.
2.
Množstevní omezení dovozu do Společenství a opatření s rovnocenným účinkem se pro průmyslové výrobky pocházející z Černé Hory zrušují dnem vstupu této dohody v platnost.
Článek 21
Koncese Černé Hory na průmyslové výrobky
1.
Dovozní cla, kterým v Černé Hoře podléhají průmyslové výrobky pocházející ze Společenství, kromě zboží uvedeného v příloze I, se zrušují dnem vstupu této dohody v platnost.
2.
Poplatky s účinkem rovnocenným dovozním clům, kterým v Černé Hoře podléhají průmyslové výrobky pocházející ze Společenství, se zrušují dnem vstupu této dohody v platnost.
3.
Dovozní cla, kterým v Černé Hoře podléhají průmyslové výrobky pocházející ze Společenství, která jsou uvedena v příloze I, budou postupně snižována a odstraňována v souladu s harmonogramem uvedeným v této příloze.
4.
Množstevní omezení dovozu do Černé Hory u průmyslových výrobků pocházejících ze Společenství a jiná opatření s rovnocenným účinkem se zrušují dnem vstupu této dohody v platnost.
Článek 22
Cla a omezení vývozů
1.
Dnem vstupu této dohody v platnost zrušují Společenství a Černá Hora ve vzájemném obchodu veškerá vývozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem.
2.
Dnem vstupu této dohody v platnost zrušují Společenství a Černá Hora veškerá vzájemná množstevní omezení vývozu a opatření s rovnocenným účinkem.
Článek 23
Rychlejší snižování cel
Černá Hora prohlašuje, že je připravena snížit svá cla v obchodu se Společenstvím rychleji, než je stanoveno v článku 21, pokud to umožní její celková hospodářská situace a stav daného hospodářského odvětví.
Rada stabilizace a přidružení za tímto účelem provede analýzu situace a předloží příslušná doporučení.
KAPITOLA II
Zemědělství a rybolov
Článek 24
Definice
1.
Ustanovení této kapitoly se vztahují na obchod se zemědělskými produkty a produkty rybolovu pocházejícími ze Společenství nebo Černé Hory.
2.
Pojem „zemědělské produkty a produkty rybolovu“ se vztahuje na produkty uvedené v kapitolách 1 až 24 kombinované nomenklatury a produkty uvedené v příloze I odst. I písm. ii) Dohody WTO o zemědělství.
3.
Tato definice zahrnuje ryby a produkty rybolovu uvedené v kapitole 3, číslech 1604 a 1605 a položkách 0511 91, 2301 20 a ex 1902 20 („nadívané těstoviny obsahující více než 20 % hmotnostních ryb, korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých“).
Článek 25
Zpracované zemědělské produkty
Protokol 1 stanoví právní úpravu obchodování se zpracovanými zemědělskými produkty uvedenými v tomto protokolu.
Článek 26
Koncese Společenství na dovozy zemědělských produktů pocházejících z Černé Hory
1.
Dnem vstupu této dohody v platnost Společenství zrušuje veškerá množstevní omezení dovozu a opatření s rovnocenným účinkem u zemědělských produktů pocházejících z Černé Hory.
2.
Dnem vstupu této dohody v platnost Společenství zrušuje dovozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem na dovoz zemědělských produktů pocházejících z Černé Hory jiných než kódů 0102, 0201, 0202, 1701, 1702 a 2204 kombinované nomenklatury.
U produktů kapitol 7 a 8 kombinované nomenklatury, pro které společný celní sazebník stanoví použití valorických a specifických cel, se odstraňování cla vztahuje pouze na valorickou část cla.
3.
Dnem vstupu této dohody v platnost Společenství stanoví na produkty typu „baby beef“ definované v příloze II a pocházejících z Černé Hory dovozní cla na jejich dovoz do Společenství na 20 % valorického cla a 20 % specifického cla podle společného celního sazebníku Společenství v rámci roční celní kvóty 800 tun vyjádřených v hmotnosti jatečně upravených těl.
Článek 27
Koncese Černé Hory na zemědělské výrobky
1.
Dnem vstupu této dohody v platnost Černá Hora zrušuje veškerá množstevní omezení dovozu a opatření s rovnocenným účinkem u zemědělských produktů pocházejících ze Společenství.
2.
Dnem vstupu této dohody v platnost Černá Hora:
a)
zrušuje dovozní cla na některé zemědělské produkty pocházející ze Společenství uvedené v příloze III a):
b)
postupně sníží dovozní cla na některé zemědělské produkty pocházející ze Společenství uvedené v příloze III b) v souladu s harmonogramem podle této přílohy pro jednotlivé produkty;
c)
postupně sníží dovozní cla na některé zemědělské produkty pocházející ze Společenství uvedené v příloze III c) na 50 % v souladu s harmonogramem podle této přílohy pro jednotlivé produkty;
Článek 28
Protokol o vínu a lihovinách
Úprava obchodování s vínem a lihovinami uvedenými v protokolu 2 je stanovena v uvedeném protokolu.
Článek 29
Koncese Společenství pro ryby a produkty rybolovu
1.
Dnem vstupu této dohody v platnost Společenství zrušuje veškerá množstevní omezení dovozu a opatření s rovnocenným účinkem u ryb a produktů rybolovu pocházejících z Černé Hory.
2.
Dnem vstupu této dohody v platnost Společenství odstraní veškerá cla a opatření s rovnocenným účinkem na ryby a produkty rybolovu pocházející z Černé Hory jiné než uvedené v příloze IV. Na produkty uvedené v příloze IV se vztahují ustanovení této přílohy.
Článek 30
Koncese Černé Hory pro ryby a produkty rybolovu
1.
Dnem vstupu této dohody v platnost Černá Hora zrušuje veškerá množstevní omezení dovozu a opatření s rovnocenným účinkem u ryb a produktů rybolovu pocházejících ze Společenství.
2.
Dnem vstupu této dohody v platnost Černá Hora odstraní všechna cla a opatření s rovnocenným účinkem na ryby a produkty rybolovu pocházející ze Společenství jiné než uvedené v příloze V. Na produkty uvedené v příloze V se vztahují ustanovení této přílohy.
Článek 31
Ustanovení o přezkumu
S ohledem na objem obchodu se zemědělskými produkty a produkty rybolovu mezi stranami, jejich zvláštní citlivost, pravidla společné politiky Společenství a černohorské politiky zemědělství a rybolovu, vzhledem k významu zemědělství a rybolovu pro černohorské hospodářství a s ohledem na důsledky mnohostranných obchodních jednání v rámci WTO a s ohledem na případné přistoupení Černé Hory k WTO přezkoumají Společenství a Černá Hora v Radě stabilizace a přidružení nejpozději do tří let po vstupu této dohody v platnost produkt po produktu, na řádném a vzájemném základě, možnosti udělení dalších vzájemných koncesí s cílem provést větší liberalizaci obchodu se zemědělskými produkty a produkty rybolovu.
Článek 32
Ochranná ustanovení týkající se zemědělství a rybolovu
Bez ohledu na jiná ustanovení této dohody, a zejména na článek 41, zahájí obě strany okamžité konzultace s cílem nalézt vhodné řešení, způsobí-li dovoz produktů pocházejících z jedné ze stran, které jsou předmětem koncesí podle článků 25, 26, 27, 28, 29 a 30, s ohledem na zvláštní citlivost zemědělských a rybářských trhů vážné narušení trhů nebo vnitřních regulačních mechanismů druhé strany. Do nalezení takového řešení může dotčená strana přijmout vhodná opatření, která považuje za nezbytná.
Článek 33
Ochrana zeměpisných označení pro zemědělské produkty a produkty rybolovu a potraviny jiné než vína a lihoviny
1.
Černá Hora poskytne ochranu zeměpisným označením Společenství zapsaným do rejstříku ve Společenství podle nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (1) v souladu s podmínkami stanovenými v tomto článku. Zeměpisná označení Černé Hory jsou způsobilá pro zapsání do rejstříku ve Společenství za podmínek stanovených v uvedeném nařízení.
2.
Černá Hora zakáže na svém území používat názvy chráněné ve Společenství pro srovnatelné produkty, které nejsou v souladu se specifikací zeměpisného označení. To platí i v případě, kdy je uveden skutečný zeměpisný původ zboží, kdy se dané zeměpisné označení používá v překladu a kdy je k názvu připojen výraz jako „druh“, „typ“, „styl“, „imitace“, „způsob“ nebo jiné podobné výrazy.
3.
Černá Hora odmítne zapsat do rejstříku ochranné známky, jejichž používání odpovídá situacím uvedeným v odstavci 2.
4.
Ochranné známky, jejichž užívání odpovídá situaci uvedené v odstavci 2 a které byly zapsány v Černé Hoře nebo zavedeny používáním, se ode dne 1. ledna 2009 nebudou používat. To však neplatí pro ochranné známky zapsané v Černé Hoře a ochranné známky zavedené jejich užíváním, které jsou vlastněny státními příslušníky třetích zemí za předpokladu, že nemají takovou povahu, že by mohly klamat veřejnost, pokud jde o kvalitu, vlastnosti a zeměpisný původ zboží.
5.
Používání zeměpisných označení chráněných v souladu s odstavcem 1 v běžném jazyce jako obvyklý název pro toto zboží bude v Černé Hoře ukončeno nejpozději dne 1. ledna 2009.
6.
Černá Hora zajistí, aby zboží vyvážené z jejího území po 1. lednu 2009 neporušovalo ustanovení tohoto článku.
7.
Černá Hora z vlastní iniciativy nebo na žádost dotčeného subjektu zajistí ochranu uvedenou v odstavcích 1 až 6.
KAPITOLA III
Společná ustanovení
Článek 34
Oblast působnosti
Ustanovení této kapitoly se vztahují na obchod se všemi produkty mezi stranami, není-li zde nebo v protokolu 1 uvedeno jinak.
Článek 35
Výhodnější koncese
Touto hlavou není nijak dotčeno jednostranné použití výhodnějších opatření jednou nebo druhou stranou.
Článek 36
Zachování současného stavu
1.
Dnem vstupu této dohody v platnost se v obchodu mezi Společenstvím a Černou Horou nezavádějí žádná nová dovozní nebo vývozní cla nebo poplatky s rovnocenným účinkem, ani se nezvyšují stávající cla či poplatky.
2.
Dnem vstupu této dohody v platnost se v obchodu mezi Společenstvím a Černou Horou nezavádějí žádná nová množstevní omezení dovozu nebo vývozu nebo opatření s rovnocenným účinkem, ani se nezpřísňují stávající omezení či opatření.
3.
Aniž jsou dotčeny koncese udělené podle článků 26, 27, 28, 29 a 30, neomezují odstavce 1 a 2 tohoto článku nijak provádění odpovídajících zemědělských a rybářských politik Černé Hory a Společenství nebo přijímání opatření v rámci těchto politik, není-li jimi ovlivněn dovozní režim podle příloh II až V a protokolu 1.
Článek 37
Zákaz daňové diskriminace
1.
Společenství a Černá Hora se zdrží všech vnitřních daňových opatření nebo postupů a zruší případná stávající opatření a postupy, které přímo nebo nepřímo diskriminují produkty jedné strany vzhledem k obdobným produktům pocházejícím z území druhé strany.
2.
Produkty vyvezené na území jedné ze smluvních stran nesmí být zvýhodněny vrácením vnitřní nepřímé daně nad rámec nepřímé daně, jež na ně byla uvalena.
Článek 38
Cla daňové povahy
Ustanovení o zrušení dovozních cel se rovněž vztahují na cla daňové povahy.
Článek 39
Celní unie, oblasti volného obchodu, přeshraniční ujednání
1.
Tato dohoda nebrání zachování nebo zřizování celních unií, oblastí volného obchodu nebo režimů příhraničního obchodu, pokud nemění ustanovení o obchodu této dohody.
2.
Během přechodného období podle článku 18 se tato dohoda nedotýká provádění zvláštních preferenčních režimů pro pohyb zboží, které byly stanoveny v příhraničních dohodách uzavřených dříve mezi jedním nebo více členskými státy a Srbskem a Černou Horou nebo které vyplývají z dvoustranných dohod uvedených v hlavě III, jež uzavřela Černá Hora na podporu regionálního obchodu.
3.
Strany v rámci Rady stabilizace a přidružení uskuteční konzultace o dohodách podle odstavců 1 a 2 tohoto článku a na vyžádání i o dalších závažných otázkách týkajících se jejich obchodní politiky vůči třetím zemím. Takové konzultace se uskuteční zejména v případě přistoupení třetí země k Evropské unii s cílem zohlednit vzájemné zájmy Společenství a Černé Hory uvedené v této dohodě.
Článek 40
Dumping a subvencování
1.
Žádné z ustanovení v této dohodě nebrání stranám přijmout ochranná obchodní opatření podle odstavce 2 tohoto článku a článku 41.
2.
Pokud jedna ze smluvních stran zjistí, že v obchodu s druhou stranou dochází k dumpingu nebo napadnutelnému subvencování, může přijmout vhodná protiopatření v souladu s Dohodou WTO o provádění článku VI dohody GATT z roku 1994 nebo s Dohodou WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a se svými souvisejícími vnitrostátními právními předpisy.
Článek 41
Ochranná ustanovení
1.
Ustanovení článku XIX dohody GATT z roku 1994 a Dohody WTO o ochranných opatřeních jsou použitelná mezi stranami.
2.
Aniž je dotčen odstavec 1 tohoto článku, dováží-li se produkt jedné strany na území druhé strany v takovém zvýšeném množství a za takových podmínek, že působí nebo může způsobit:
a)
vážnou újmu domácímu průmyslu s podobnými nebo přímo konkurujícími produkty na území dovážející strany, nebo
b)
vážné narušení některého hospodářského odvětví nebo obtíže, které by mohly vyústit ve vážné zhoršení hospodářské situace některého regionu dovážející strany,
může dovážející strana přijmout vhodná dvoustranná ochranná opatření za podmínek a v souladu s postupy podle tohoto článku.
3.
Dvoustranná ochranná opatření zaměřená na dovozy z druhé strany nesmí překročit rámec toho, co je nezbytné k odstranění problémů podle odstavce 2, které byly způsobeny použitím této dohody. Přijatá ochranná opatření by měla spočívat v pozastavení zvyšování nebo snižování rozsahu preferencí stanovených v této dohodě pro dané produkty až do maximální výše odpovídající základnímu clu uvedenému v čl. 18 odst. 4 písm. a) a b) a odst. 5 pro stejný produkt. Taková opatření obsahují jasnou formulaci o postupném zrušení těchto opatření nejpozději ke konci stanoveného období a nesmí se přijímat na dobu delší než dva roky.
Za krajně výjimečných okolností lze opatření prodloužit o další období nepřesahující dva roky. Pro dovoz produktu, na který se dříve vztahovala tato opatření, se ochranná dvoustranná opatření nepoužijí po dobu nejméně čtyř let od zrušení předchozích opatření.
4.
V případech uvedených v tomto článku, před přijetím opatření v něm stanovených, nebo co nejdříve v případech podle odst. 5 písm. b), předloží Společenství či Černá Hora Radě stabilizace a přidružení všechny podstatné údaje potřebné k důkladnému posouzení situace, aby bylo možno najít řešení přijatelného pro obě strany.
5.
Při uplatňování odstavců1, 2, 3 a 4 se použijí tato ustanovení:
a)
o obtížích vzniklých na základě situace podle tohoto článku je neprodleně informována Rada stabilizace a přidružení, která je posoudí a může přijmout rozhodnutí potřebná pro jejich odstranění.
Nepřijme-li Rada stabilizace a přidružení nebo vyvážející strana rozhodnutí, které tyto obtíže odstraní, nebo není-li dosaženo jiného uspokojivého řešení do 30 dnů od předložení případu Radě stabilizace a přidružení, může dovážející strana přijmout vhodná opatření pro odstranění těchto obtíží v souladu s tímto článkem. Při výběru ochranných opatření musí být dána přednost takovým opatřením, která co nejméně naruší fungování ujednání podle této dohody. Ochranná opatření uplatněná v souladu s článkem XIX dohody GATT z roku 1994 a s Dohodou WTO o ochranných opatřeních zachovají úroveň/rozsah preference přiznané podle této dohody;
b)
v případech, kdy je v důsledku výjimečných a naléhavých okolností, které vyžadují okamžitá opatření, znemožněno předběžné informování nebo přezkoumání, může dotyčná strana v situacích uvedených v tomto článku neprodleně uplatnit předběžná opatření potřebná k nápravě této situace a neprodleně o nich informuje druhou stranu.
Ochranná opatření se neprodleně oznámí Radě stabilizace a přidružení a jsou předmětem pravidelných konzultací v rámci tohoto orgánu, zejména za účelem stanovení harmonogramu jejich zrušení v co nejkratší lhůtě, kterou umožní okolnosti.
6.
Zavede-li Společenství nebo Černá Hora pro dovoz produktů, jež mohou způsobit obtíže podle tohoto článku, správní postup, jehož cílem je rychlé poskytování informací o vývoji obchodní výměny, informuje o tom druhou stranu.
Článek 42
Ustanovení pro případ nedostatku
1.
V případech, kdy provádění ustanovení této hlavy vede ke:
a)
kritickému nedostatku potravin nebo jiných produktů důležitých pro vyvážející stranu nebo hrozbě takového nedostatku, nebo
b)
zpětnému vývozu do třetí země v případě produktu, proti kterému uplatňuje vyvážející strana množstevní omezení vývozu, vývozní cla či opatření nebo poplatky s rovnocenným účinkem, a kdy výše uvedené situace působí nebo pravděpodobně způsobí závažné obtíže vyvážející straně,
může tato strana přijmout vhodná opatření za podmínek a v souladu s postupy podle tohoto článku.
2.
Při výběru opatření musí být dána přednost takovým opatřením, která co nejméně naruší fungování této dohody. Taková opatření se nepoužívají způsobem, který by tam, kde platí rovné podmínky, představoval svévolnou nebo neodůvodněnou diskriminaci nebo skryté omezování obchodu, a zrušují se, jakmile okolnosti přestanou ospravedlňovat jejich zachování.
3.
Před přijetím opatření podle odstavce 1 nebo co nejdříve v případech, na které se vztahuje odstavec 4, předloží Společenství či Černá Hora Radě stabilizace a přidružení všechny podstatné údaje, aby bylo možno najít řešení přijatelného pro obě strany. Strany se mohou v Radě stabilizace a přidružení dohodnout na jakýchkoli opatřeních potřebných pro odstranění obtíží. Není-li do 30 dnů od předložení případu Radě stabilizace a přidružení dosaženo dohody, může vyvážející strana použít při vývozu dotčeného produktu opatření podle tohoto článku.
4.
V případech, kdy je v důsledku výjimečných a naléhavých okolností, které vyžadují okamžitá opatření, znemožněno předběžné oznámení nebo přezkoumání, může Společenství či Černá Hora neprodleně uplatnit preventivní opatření nezbytná pro řešení situace a neprodleně o nich informuje druhou stranu.
5.
Jakákoli opatření podle tohoto článku se neprodleně oznámí Radě stabilizace a přidružení a jsou předmětem pravidelných konzultací v rámci tohoto orgánu, zejména za účelem stanovení harmonogramu jejich odstranění v co nejkratší lhůtě, kterou umožní okolnosti.
Článek 43
Státní monopoly
Pokud jde o státní monopoly obchodní povahy, Černá Hora zajistí, aby dnem vstupu této dohody v platnost byla vyloučena jakákoli diskriminace mezi státními příslušníky členských států Evropské unie a Černé Hory, pokud jde o obchodní podmínky a uvádění zboží na trh.
Článek 44
Pravidla původu
Není-li v této dohodě stanoveno jinak, stanoví protokol 3 pravidla původu pro uplatňování ustanovení této dohody.
Článek 45
Přípustná omezení
Touto dohodou nejsou vyloučeny zákazy nebo omezení dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží odůvodněné veřejnou mravností, veřejným pořádkem nebo veřejnou bezpečností, ochranou zdraví a života lidí, ochranou zdraví a života zvířat, ochranou rostlin, ochranou národního bohatství s uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotou, ochranou duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví, nebo opatření týkající se zlata a stříbra. Tyto zákazy nebo omezení však nesmí sloužit jako prostředky svévolné diskriminace nebo skrytého omezování obchodu mezi stranami.
Článek 46
Neposkytnutí správní spolupráce
1.
Strany souhlasí s tím, že pro provedení a kontrolu preferenčního zacházení přiznaného podle této hlavy je nezbytná správní spolupráce, a zdůrazňují svůj závazek bojovat proti nesrovnalostem a podvodům v celní oblasti a souvisejících oblastech.
2.
Pokud jedna ze stran na základě objektivních informací zjistí, že nebyla poskytnuta správní spolupráce nebo že došlo k nesrovnalostem nebo podvodu podle této hlavy, může dotčená strana v souladu s tímto článkem dočasně pozastavit příslušné preferenční zacházení s dotčenými produkty.
3.
Pro účely tohoto článku se za neposkytnutí správní spolupráce považuje mimo jiné toto:
a)
opakované nedodržení povinnosti ověřit status původu dotčeného produktu;
b)
opakované odmítnutí nebo bezdůvodné zdržování následného ověření dokladu o původu zboží nebo sdělení výsledků tohoto ověření;
c)
opakované odmítnutí nebo bezdůvodné zdržování udělení povolení k provedení kontroly v rámci správní spolupráce za účelem ověření pravosti dokladů nebo správnosti údajů důležitých pro přiznání daného preferenčního zacházení.
Pro účely tohoto článku se může jednat o nesrovnalosti nebo podvod mimo jiné v případě, že bez uspokojivého vysvětlení dojde k rychlému nárůstu dovozu zboží, který překračuje obvyklou úroveň výrobní a vývozní kapacity druhé strany a souvisí s objektivními informacemi týkajícími se nesrovnalostí nebo podvodu.
4.
Dočasné pozastavení lze uplatnit, jsou-li splněny tyto podmínky:
a)
strana, která zjistila na základě objektivních informací, že nebyla poskytnuta správní spolupráce nebo že došlo k nesrovnalostem nebo podvodu, oznámí své zjištění společně s objektivními informacemi bez zbytečného odkladu Výboru pro stabilizaci a přidružení a zahájí na základě všech příslušných informací a objektivních zjištění konzultace s Výborem pro stabilizaci a přidružení s cílem dosáhnout řešení přijatelného pro obě strany;
b)
pokud strany zahájily výše uvedené konzultace v rámci Výboru pro stabilizaci a přidružení a nepodařilo se jim dohodnout na přijatelném řešení do tří měsíců od oznámení, může dotčená strana dočasně pozastavit příslušné preferenční zacházení s dotčenými produkty. Toto dočasné pozastavení se bez zbytečného odkladu oznámí Výboru pro stabilizaci a přidružení;
c)
dočasná pozastavení podle tohoto článku se omezí pouze na případy, kdy jsou nezbytně nutná k ochraně finančních zájmů dotčené smluvní strany. Jejich délka nepřesáhne dobu šesti měsíců, kterou lze obnovit. Dočasná pozastavení se neprodleně po jejich přijetí oznámí Výboru stabilizace a přidružení. Budou předmětem pravidelných konzultací v rámci Výboru pro stabilizaci a přidružení, zejména za účelem jejich ukončení, jakmile přestanou existovat podmínky pro jejich uplatňování.
5.
Současně s oznámením Výboru pro stabilizaci a přidružení podle odst. 4 písm. a) tohoto článku zveřejní dotčená strana oznámení pro dovozce ve své sbírce právních předpisů. Toto oznámení by mělo ve vztahu k dotčenému výrobku obsahovat sdělení, že na základě objektivních informací byly zjištěny nedostatky při poskytování správní spolupráce nebo nesrovnalosti nebo podvod.
Článek 47
Pokud se příslušné orgány při řádné správě preferenčního systému vývozu, a zejména při uplatňování ustanovení protokolu 3 této dohody zmýlí a tato chyba má dopady na dovozní cla, může strana, která je těmito dopady dotčena, požádat Radu stabilizace a přidružení, aby prozkoumala možnosti přijetí všech vhodných opatření za účelem vyřešení této situace.
Článek 48
Uplatňováním této dohody není dotčeno uplatňování právních předpisů Společenství na Kanárské ostrovy.
HLAVA V
POHYB PRACOVNÍKŮ, USAZOVÁNÍ, POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB, KAPITÁL
KAPITOLA I
Pohyb pracovníků
Článek 49
1.
S výhradou podmínek a úprav platných v jednotlivých členských státech:
a)
zacházení poskytované pracovníkům, kteří jsou státními příslušníky Černé Hory, kteří jsou legálně zaměstnáni na území členského státu, je prosté jakékoliv diskriminace založené na státní příslušnosti, pokud se týká pracovních podmínek, odměňování nebo propouštění v porovnání s vlastními státními příslušníky tohoto členského státu;
b)
pro pracovníka, který je legálně zaměstnán na území členského státu, s výjimkou sezónních pracovníků a pracovníků, na něž se vztahují dvoustranné dohody ve smyslu článku 50, pokud tyto dohody nestanoví jinak, platí, že jeho manžel nebo manželka a děti, kteří legálně trvale pobývají s pracovníkem na území členského státu, mají přístup na pracovní trh tohoto členského státu po dobu povoleného pracovního pobytu tohoto pracovníka.
2.
Černá Hora poskytne, s výhradou svých vnitrostátních podmínek a úprav, zacházení uvedené v odstavci 1 pracovníkům, kteří jsou státními příslušníky některého členského státu a jsou legálně zaměstnáni na jejím území, jakož i jejich manželovi nebo manželce a dětem, kteří legálně trvale pobývají v Černé Hoře.
Článek 50
1.
S ohledem na situaci na trhu pracovních sil v členských státech, podle jeho právních předpisů a s ohledem na pravidla, jež v tomto členském státě platí v oblasti pohybu pracovníků:
a)
stávající prostředky přístupu k zaměstnání pro černohorské pracovníky poskytované členskými státy na základě dvoustranných dohod by měly být zachovány a, bude-li to možné, zlepšeny
b)
ostatní členské státy zváží možnost uzavřít podobné dohody.
2.
Rada stabilizace a přidružení posoudí po třech letech poskytnutí dalších zlepšení včetně prostředků přístupu k odborné přípravě, v souladu s pravidly a postupy platnými v členských státech a se zřetelem k situaci na trhu pracovních sil v členských státech a ve Společenství
Článek 51
1.
Budou stanovena pravidla pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení pracovníků, kteří jsou státními příslušníky Černé Hory a jsou legálně zaměstnáni na území členského státu, a jejich rodinných příslušníků, kteří tam legálně trvale pobývají. Za tímto účelem se rozhodnutím Rady stabilizace a přidružení, které by nemělo mít vliv na práva a povinnosti vyplývající z dvoustranných dohod, pokud tyto dohody stanoví výhodnější zacházení, přijme tato úprava:
a)
veškeré doby pojištění, zaměstnání nebo trvalého pobytu, kteří tito pracovníci získají v různých členských státech, se pro účely výplaty důchodů a dávek starobních a invalidních pro případ smrti a pro účely zdravotní péče pro tyto pracovníky a jejich rodinné příslušníky sčítají;
b)
jakékoliv důchody nebo dávky starobní, pro případ smrti, v důsledku pracovních úrazů nebo nemocí z povolání nebo z nich vyplývající invalidity, s výjimkou nepříspěvkových dávek, jsou volně převoditelné podle kurzu použitelného podle právních předpisů dlužného členského státu nebo států;
c)
dotyční pracovníci dostávají rodinné dávky pro své rodinné příslušníky uvedené výše.
2.
Černá Hora poskytne pracovníkům, kteří jsou státními příslušníky členského státu a jsou legálně zaměstnáni na jeho území, a jejich rodinným příslušníkům, kteří tam legálně trvale pobývají, zacházení podobné tomu, jež je uvedeno v písmenu b) a c) odstavce 1.
KAPITOLA II
Usazování
Článek 52
Definice
Pro účely této dohody se:
a)
„společností Společenství“ nebo „černohorskou společností“ rozumí společnost, která byla založena v souladu s právními předpisy členského státu nebo Černé Hory a která má své sídlo, správní ústředí nebo hlavní místo podnikání na území Společenství nebo Černé Hory. Pokud však společnost založená v souladu s právními předpisy členského státu nebo Černé Hory má na území Společenství nebo Černé Hory pouze své sídlo, považuje se taková společnost za společnost Společenství nebo černohorskou společnost, pokud má její činnost skutečnou a nepřetržitou vazbu na hospodářství jedné z členských zemí nebo Černé Hory;
b)
„dceřinou společností“ rozumí společnost, která je skutečně ovládána jinou společnost;
c)
„pobočkou“ společnosti rozumí provozovna, která nemá právní subjektivitu, budí dojem trvalosti, např. jako rozšíření mateřského subjektu, má své vedení a je materiálně vybavena pro sjednávání obchodů se třetími stranami, takže tyto strany, ačkoli vědí, že v případě potřeby existuje právní vazba s mateřským subjektem, jehož správní ústředí se nachází v zahraničí, nemusejí jednat přímo s tímto mateřským subjektem, ale mohou uzavírat obchodní transakce v provozovně, která je rozšířením mateřského subjektu;
d)
„usazováním“ rozumí:
i)
pokud jde o státní příslušníky, právo vykonávat ekonomickou činnost jako osoby samostatně výdělečně činné a zakládat podniky, zvláště společnosti, které skutečně ovládají. Samostatně výdělečná činnost a podnikání nezahrnuje hledání nebo přijímání zaměstnání na trhu práce ani právo na přístup na trh práce druhé strany. Tato kapitola se nevztahuje na osoby, které nejsou výlučně osobami samostatně výdělečně činnými;
ii)
pokud jde o společnosti Společenství nebo černohorské společnosti, právo vykonávat ekonomické činnosti prostřednictvím zakládání dceřiných společností a poboček v Černé Hoře nebo ve Společenství;
e)
„činností“ rozumí provozování ekonomických činností;
f)
„ekonomickými činnostmi“ rozumějí zejména činnosti průmyslové, obchodní a odborné povahy a řemesla;
g)
„příslušníkem Společenství“ nebo „státním příslušníkem Černé Hory“ rozumí fyzická osoba, která je státním příslušníkem některého z členských států nebo Černé Hory;
Pokud jde o mezinárodní námořní dopravu, včetně kombinované dopravy zahrnující úsek na moři, příslušníci Společenství nebo státní příslušníci Černé Hory usazení mimo Společenství nebo Černou Horu a společnosti provozující lodní dopravu usazené mimo Společenství nebo Černou Horu a ovládané příslušníky Společenství nebo černohorskými státními příslušníky rovněž požívají výhod ustanovení této kapitoly a kapitoly III, pokud jsou jejich plavidla registrována v tomto členském státě nebo v Černé Hoře, v souladu s jejich příslušnými právními předpisy;
h)
„finančními službami“ rozumí činnosti popsané v příloze VI. Rada stabilizace a přidružení může rozsah této přílohy rozšířit nebo změnit.
Článek 53
1.
Černá Hora usnadní společnostem a státním příslušníkům Společenství zahajování činnosti na svém území. Za tím účelem Černá Hora ode dne vstupu této dohody v platnost poskytuje:
a)
pokud jde o usazování společností Společenství na území Černé Hory, zacházení, které není méně výhodné než zacházení poskytované vlastním společnostem nebo společnostem třetích zemí, podle toho, co je výhodnější, a
b)
pokud jde o činnost dceřiných společností a poboček společností Společenství poté, co se usadí v Černé Hoře, zacházení, které není méně výhodné než zacházení poskytované vlastním společnostem a pobočkám či dceřiným společnostem a pobočkám společností třetích zemí, podle toho, co je výhodnější.
2.
Ode dne vstupu této dohody v platnost poskytuje Společenství a jeho členské státy:
a)
pokud jde o usazování černohorských společností, zacházení, které není méně výhodné než zacházení poskytované členskými státy vlastním společnostem nebo společnostem třetích zemí, podle toho, co je výhodnější, a
b)
pokud jde o činnost dceřiných společností a poboček černohorských společností poté, co se usadí na jeho území, zacházení, které není méně výhodné, než je zacházení poskytované členskými státy vlastním společnostem nebo pobočkám či dceřiným společnostem a pobočkám společností třetích zemí usazeným na jejich území, podle toho, co je výhodnější.
3.
Strany nepřijmou žádná nová pravidla nebo opatření, která zavádějí diskriminaci, pokud jde o usazování nebo o činnost společností některé ze stran již usazené na jejich území, ve srovnání se svými vlastními společnostmi.
4.
Čtyři roky po vstupu této dohody v platnost Rada stabilizace a přidružení stanoví úpravu pro rozšíření výše uvedených ustanovení o usazování příslušníků Společenství a státních příslušníků Černé Hory za účelem vykonávání ekonomické činnosti jako osoby samostatně výdělečně činné.
5.
Bez ohledu na ustanovení tohoto článku:
a)
dceřiné společnosti a pobočky společností Společenství mají právo od vstupu této dohody v platnost používat a pronajímat nemovitostinemovitosti v Černé Hoře;
b)
dceřiné společnosti a pobočky společností Společenství mají od vstupu této dohody v platnost právo nabývat a užívat majetková práva k nemovitostemnemovitostem jako černohorské společnosti a pokud jde o veřejný majetek nebo majetek obecného veřejného zájmu, mají stejná práva jako černohorské společnosti, jsou-li tato práva nezbytná k výkonu ekonomických činností, pro než jsou založeny.
Článek 54
1.
S výhradou ustanovení článku 56, s výjimkou finančních služeb popsaných v příloze VI, může každá strana přijmout úpravu usazování a činnost společností a státních příslušníků na svém území do té míry, pokud tato úprava nediskriminuje společnosti a státní příslušníky druhé strany ve srovnání s jejími vlastními společnostmi a státními příslušníky.
2.
Pokud jde o finanční služby, bez ohledu na jakákoli jiná ustanovení této dohody není dotčeno právo stran přijímat obezřetnostní opatření, včetně opatření na ochranu investorů, vkladatelů, pojištěnců nebo fiduciářů, nebo opatření, která mají zajistit integritu a stabilitu finančního systému. Strany tato opatření nepoužijí jako záminku k nedodržování povinností podle této dohody.
3.
Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tím způsobem, že stanoví povinnost kterékoli ze stran zveřejnit informace o obchodech a účetnictví jednotlivých zákazníků nebo jakékoliv důvěrné informacedůvěrné informace nebo informace o vlastnictví, které mají veřejné subjekty k dispozici.
Článek 55
1.
Aniž jsou dotčena ustanovení obsažená v Mnohostranné dohodě o vytvoření Společného evropského leteckého prostoru (1) (dále jen „ECAA“), která stanoví jinak, nepoužije se tato kapitola na služby v letecké dopravě, vnitrozemské vodní dopravě a námořní kabotážní dopravě.
2.
Rada stabilizace a přidružení může vydávat doporučení ke zlepšení usazování a činností v oblastech uvedených v odstavci 1.
Článek 56
1.
Ustanovení článků 53 a 54 nebrání stranám použít zvláštní pravidla ohledně zřizování a provozování poboček společností druhé strany na svém území v případě, že nejsou zapsány v obchodním rejstříku první strany, pokud jsou tato pravidla odůvodněna právními nebo technickými rozdíly mezi takovými pobočkami a obchodními zastoupeními ve srovnání s pobočkami a obchodními zastoupeními společností zapsaných v obchodním rejstříku na jejím území, nebo pokud jsou v případě finančních služeb odůvodněna obezřetnostními požadavky.
2.
Rozdíl v zacházení nepřesáhne rámec toho, co je nezbytně nutné v důsledku takových právních nebo technických rozdílů, nebo v případě finančních služebz důvodů obezřetnosti.
Článek 57
S cílem usnadnit příslušníkům Společenství a státním příslušníkům Černé Hory zahájení a vykonávání regulovaných odborných činností v Černé Hoře nebo ve Společenství Rada stabilizace a přidružení posoudí, jaké kroky je nutné učinit pro vzájemné uznávání kvalifikací. Za tím účelem může přijmout veškerá nezbytná opatření.
Článek 58
1.
Společnost Společenství usazená na území Černé Hory nebo černohorská společnost usazená ve Společenství je oprávněna zaměstnávat nebo prostřednictvím jedné ze svých dceřiných společností nebo poboček na území Republiky Černá Hora nebo na území Společenství v souladu s platnými právními předpisy hostitelské země nechat zaměstnávat zaměstnance zaměstnance, kteří jsou státními příslušníky Republiky Černá Hora nebo členských států, na území Republiky Černá Hora nebo Společenství, pokud jsou tito zaměstnanci klíčovými zaměstnanci ve smyslu odstavce 2 a jsou zaměstnáváni výlučně společnostmi, jejich dceřinými společnostmi nebo pobočkami. Povolení k pobytu a pracovní povolení těchto zaměstnanců se vztahuje pouze na dobu výkonu tohoto zaměstnání.
2.
Klíčovými zaměstnanci výše uvedených společností (dále jen „organizace“) jsou „osoby převedené v rámci společnosti“, jak je definováno v písmenu c) tohoto odstavce, a které náležejí do následujících kategorií, pod podmínkou, že organizace je právnickou osobou a že dotčené osoby byly touto organizací zaměstnány nebo byly společníky (jinými než většinovými podílníky) této organizace alespoň po dobu jednoho roku před tímto převedením:
a)
vedoucí pracovníci organizace, kteří především řídí podnik a kteří jsou pod obecným dohledem a vedením zejména představenstva či podílníků, a jejichž úkoly zahrnují:
i)
řízení při vytváření oddělení nebo útvaru podniku,
ii)
dohled nad prací a řízení práce ostatních kontrolních, odborných nebo vedoucích zaměstnanců,
iii)
osobní oprávnění přijímat a propouštět zaměstnance nebo doporučovat jejich přijetí a propuštění a přijímání jiných opatření ohledně zaměstnanců,
b)
osoby pracující v organizaci, které mají výjimečné znalosti, jež jsou nezbytné pro služby, výzkumné zařízení, technologii nebo řízení podniku. Zhodnocení těchto znalostí může zahrnovat kromě specifických znalostí pro podnik také vysokou úroveň kvalifikace související s druhem práce nebo obchodu, které vyžadují zvláštní technické znalosti, včetně příslušnosti k akreditované profesi;
c)
„osobou převedenou v rámci společnosti“ se rozumí fyzická osoba, která pracuje v organizaci na území strany a která je dočasně převedena v souvislosti s výkonem ekonomických činností na území druhé strany; dotčená organizace musí mít hlavní místo podnikání na území smluvní strany a převedení se musí uskutečnit do podniku (pobočky, dceřiné společnosti) této organizace, jenž skutečně provádí podobné ekonomické činnosti na území druhé smluvní strany.
3.
Vstup a dočasná přítomnost státních příslušníků Černé Hory a příslušníků Společenství na území Společenství nebo Černé Hory se povolí, pokud jsou tito zástupci společností osobami pracujícími ve společnosti ve vedoucí pozici, jak je definováno v odstavci 2 písm. a), a odpovídají za založení dceřiné společnosti nebo pobočky černohorské společnosti ve Společenství nebo dceřiné společnosti nebo pobočky společnosti Společenství v Černé Hoře, pokud:
a)
tito zástupci nejsou zapojeni do přímého prodeje nebo poskytování služeb, a nedostávají odměnu ze zdrojů v hostitelské zemi;
b)
společnost má své hlavní místo podnikání mimo Společenství nebo Černou Horu a nemá jiného zástupce, kancelář, pobočku nebo dceřinou společnost v tomto členském státě nebo v Černé Hoře.
KAPITOLA III
Poskytování služeb
Článek 59
1.
Společenství a Černá Hora se v souladu s následujícími ustanoveními zavazují podniknout kroky nezbytné k tomu, aby bylo společnostem Společenství, černohorským společnostem nebo příslušníkům Společenství nebo státním příslušníkům Černé Hory, usazeným na území strany, která není totožná se stranou osoby, pro niž jsou služby určeny, postupně povoleno poskytovat služby.
2.
Ve shodě s liberalizačním procesem uvedeným v odstavci 1 umožní strany dočasný pohyb fyzických osob, které poskytují služby, nebo které jsou zaměstnávány poskytovatelem služeb jako klíčový personál podle článku 58, včetně fyzických osob, které jsou zástupci společnosti Společnství nebo černohorské společnosti nebo příslušníka Společenství nebo státního příslušníka Černé Hory a usilují o dočasný vstup za účelem jednání o prodeji služeb nebo sjednání dohody o prodeji služeb pro tohoto poskytovatele služeb, kde tito zástupci nejsou sami zapojeni do přímého prodeje nebo do poskytování služeb veřejnosti.
3.
Po čtyřech letech Rada stabilizace a přidružení přijme opatření nezbytná k postupnému provádění ustanovení odstavce 1. Přitom se vezme v úvahu pokrok dosažený stranami ve sbližování jejich právních předpisů.
Článek 60
1.
Strany nepřijmou žádná opatření ani nezahájí žádnou činnost, která by učinila podmínky poskytování služeb příslušníky nebo společnostmi Společenství nebo státními příslušníky nebo společnostmi Černé Hory usazenými na území strany, která není totožná se stranou osoby, pro niž jsou služby určeny, podstatně více omezujícími, než byly v den předcházející vstupu této dohody v platnost.
2.
Pokud se jedna strana domnívá, že opatření zavedená druhou stranou po vstupu této dohody v platnost vyústí v situaci, která je podstatně více omezující, pokud jde o poskytování služeb, ve srovnání se situací, která předcházela datu vstupu této dohody v platnost, může tato strana požádat druhou stranu o zahájení konzultací.
Článek 61
Pokud jde o poskytování dopravních služeb mezi Společenstvím a Černou Horou, použijí se tato ustanovení:
1.
Pokud jde o vnitrozemskou dopravu, pravidla pro vztahy mezi stranami stanovuje protokol 4, zejména s cílem zajistit neomezený silniční tranzitní provoz přes Černou Horu a Společenství jako celek, účinné uplatňování zásady nediskriminace a postupnou harmonizaci černohorských právních předpisů v oblasti dopravy s právními předpisy Společenství.
2.
Pokud jde o mezinárodní námořní dopravu, zavazují se strany účinně uplatňovat zásadu neomezeného přístupu na mezinárodní námořní trh a k mezinárodní námořní dopravě na obchodním základě a dodržování mezinárodních a evropských závazků v oblasti ochrany, bezpečnosti a životního prostředí.
Strany potvrzují svůj závazek ve prospěch volné hospodářské soutěže, která je základním rysem mezinárodní námořní dopravy.
3.
Při uplatňování zásad uvedených v odstavci 2 strany:
a)
nezačlení ustanovení o sdílení nákladu do budoucích dvoustranných dohod s třetím zeměmi;
b)
dnem vstupu této dohody v platnost zruší všechna jednostranná opatření, správní, technické a ostatní překážky, které by mohly mít omezující nebo diskriminační účinky na svobodnou dodávku služeb v mezinárodní námořní dopravě;
c)
každá ze stran mimo jiné poskytne lodím provozovaným státními příslušníky nebo společnostmi druhé strany zacházení, které není méně výhodné než zacházení poskytované svým vlastním lodím, pokud jde o přístup do přístavů otevřených pro mezinárodní obchod, využívání infrastruktury a pomocných námořních služeb v přístavech, jakož i související poplatky, celní služby a přidělování kotvišť a zařízení pro nakládku a vykládku.
4.
S cílem zajišťovat koordinovaný rozvoj a postupnou liberalizaci dopravy mezi stranami, přizpůsobenou jejich vzájemným obchodním potřebám, se podmínky vzájemného přístupu na trh letecké dopravy řeší prostřednictvím ECAA.
5.
Před uzavřením ECAA nepřijmou strany žádná opatření nebo akce, které by byly více omezující nebo diskriminační než situace v den předcházející dni vstupu této dohody v platnost;
6.
Černá Hora přizpůsobí své právní předpisy včetně správních, technických a ostatních pravidel právním předpisům Společenství právě platným v oblasti letecké, námořní a vnitrozemské vodní dopravy do té míry, do jaké to poslouží cílům liberalizace a vzájemného přístupu na trhy stran a usnadní pohyb osob a zboží.
7.
V souladu se společným pokrokem při dosahování cílů této kapitoly Rada stabilizace a přidružení posoudí způsoby vytváření podmínek nezbytných pro zlepšování svobody poskytování leteckých, vnitrozemských pozemních a vodních dopravních služeb.
KAPITOLA IV
Běžné platby a pohyb kapitálu
Článek 62
Strany se zavazují, že povolí veškeré platby a převody na běžném účtu platební bilance ve volně směnitelné měně mezi Společenstvím a Černou Horou v souladu s ustanoveními článku VIII dohody o Mezinárodním měnovém fondu.
Článek 63
1.
Pokud jde o transakce na kapitálovém účtu a finanční operace platební bilance, počínaje dnem vstupu této dohody v platnost zajistí strany volný pohyb kapitálu týkajícího se přímých investic uskutečněných ve společnostech, které byly založeny v souladu s právními předpisy hostitelské země a investic uskutečněných v souladu s kapitolou II hlavy V, jakož i likvidaci nebo repatriaci těchto investic a veškerého zisku, který z nich pochází.
2.
Pokud jde o transakce na kapitálovém účtu a finanční operace platební bilance, počínaje dnem vstupu této dohody v platnost strany zajistí volný pohyb kapitálu týkající se úvěrů spojených s obchodními transakcemi nebo poskytováním služeb, kterého se účastní rezident jedné ze stran, a půjček a finančních úvěrů s dobou splatnosti nad jeden rok.
3.
Černá Hora od vstupu této dohody v platnost posyktuje státním příslušníkům EU, kteří na jejím území nabývají nemovitý majetek, národní režim.
4.
Dnem vstupu této dohody v platnost Společenství a Černá Hora rovněž zajistí volný pohyb kapitálu spojený s portfoliovými investicemi, finančními půjčkami a úvěry s dobou splatnosti kratší než jeden rok.
5.
Aniž je dotčen odstavec 1, strany nezavedou nová omezení v souvislosti s pohybem kapitálu a běžnými platbami mezi rezidenty Společenství a Černé Hory a nezpřísní stávající úpravy.
6.
Aniž jsou dotčeny článek 62 a tento článek, v případech, kdy za výjimečných okolností pohyb kapitálu mezi Společenstvím a Černou Horou působí nebo by mohl způsobit vážné obtíže pro fungování politiky směnných kurzů nebo měnové politiky ve Společenství nebo v Černé Hoře, může Společenství nebo Černá Hora přijmout ochranná opatření ohledně pohybů kapitálu mezi Společenstvím a Černou Horou na dobu nejvýše šest měsíců, pokud jsou tato opatření bezpodmínečně nutná.
7.
Nic z výše uvedených ustanovení nesmí být použito tak, aby byla omezena práva hospodářských subjektů stran těžit z jakéhokoliv příznivějšího zacházení, které může být obsahem jakékoliv stávající dvoustranné nebo mnohostranné dohody uzavřené stranami této dohody.
8.
Strany uskuteční vzájemné konzultace s cílem usnadnit pohyb kapitálu mezi Společenstvím a Černou Horou za účelem podpory cílů této dohody.
Článek 64
1.
Během prvního roku následujícího po dni vstupu této dohody v platnost Společenství a Černá Hora podniknou opatření umožňující vytvoření podmínek nezbytných pro další postupné používání pravidel Společenství pro volný pohyb kapitálu.
2.
Do konce druhého roku po vstupu této dohody v platnost Rada stabilizace a přidružení stanoví podmínky pro plné provádění pravidel Společenství pro pohyb kapitálu v Černé Hoře.
KAPITOLA V
Obecná ustanovení
Článek 65
1.
Tato hlava se použije s výhradou omezení odůvodněných veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností nebo veřejným zdravím.
2.
Nepoužije se na činnosti, které jsou na území kterékoliv strany spojeny, byť i příležitostně, s výkonem veřejné moci.
Článek 66
Pro účely této hlavy nebrání žádné ustanovení této dohody stranám v používání jejich právních předpisů, které upravují vstup a pobyt, práci, pracovní podmínky, usazování fyzických osob a poskytování služeb, zejména pokud jde o udělení, prodloužení a zamítnutí povolení k pobytu za předpokladu, že je nebudou používat takovým způsobem, aby omezily nebo odstranily výhody vzniklé kterékoli straně na základě určitého ustanovení této dohody. Tímto ustanovením není dotčeno provádění článku 65.
Článek 67
Na společnosti, které jsou kontrolovány a výhradně vlastněny společně černohorskými společnostmi nebo černohorskými státními příslušníky a společnostmi nebo příslušníky Společenství, se rovněž vztahuje tato hlava.
Článek 68
1.
Zacházení spojené s doložkou nejvyšších výhod poskytované v souladu s touto hlavou se nevztahuje na daňová zvýhodnění, která strany poskytují nebo poskytnou v budoucnosti na základě dohod o zamezení dvojího zdanění nebo jiných daňových ujednání.
2.
Tuto hlavu nelze vykládat tak, že by stranám bránila přijímat nebo vynucovat jakákoli opatření, jejichž cílem je zabránit daňovým únikům a vyhýbání se daňové povinnosti, podle daňových ustanovení dohod o zamezení dvojího zdanění a jiných daňových ujednání nebo domácích finančních předpisů.
3.
Tuto hlavu nelze vykládat tak, že by členským státům nebo Černé Hoře při provádění příslušných ustanovení jejich finančních právních předpisů bránila rozlišovat mezi daňovými poplatníky, kteří se nenacházejí ve stejné situaci, zejména pokud jde o jejich bydliště.
Článek 69
1.
Strany se pro účely platební bilance pokud možno snaží vyhnout zavedení omezujících opatření, včetně dovozních opatření. Strana, která taková opatření přijme, předloží druhé straně co nejdříve harmonogram jejich zrušení.
2.
Má-li jeden nebo více členských států nebo Černá Hora vážné potíže s platební bilancí nebo hrozí-li mu tyto potíže, může Společenství nebo Černá Hora přijmout v souladu s podmínkami podle Dohody o WTO omezující opatření, včetně dovozních opatření, která mají omezenou dobu trvání a nesmí přesahovat rámec nezbytný pro vyřešení platební bilance. Společenství či Černá Hora o tom ihned informuje druhou stranu.
3.
Žádná omezující opatření se neuplatní na převody související s investicemi, a zejména na repatriaci investovaných nebo znovu investovaných částek nebo jakýchkoli výnosů z nich.
Článek 70
Ustanovení této hlavy budou postupně přizpůsobena, zejména vzhledem k požadavkům článku V GATS.
Článek 71
Tato dohoda nebrání stranám v provádění opatření nezbytných k tomu, aby zabránily obcházení svých opatření týkajících se přístupu třetích zemí na svůj trh prostřednictvím této dohody.
HLAVA VI
SBLIŽOVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, VYMÁHÁNÍ PRÁVA A PRAVIDLA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
Článek 72
1.
Strany uznávají význam sbližování stávajících právních předpisů v Černé Hoře s příslušnými právními předpisy Společenství a jejich účinného provádění. Černá Hora vyvine úsilí, aby zajistila, že se její stávající a budoucí právní předpisy postupně stanou slučitelnými s acquis Společenství. Černá Hora zajistí řádné provádění a vynucování stávajících a budoucích právních předpisů.
2.
Toto sbližování začne dnem podpisu dohody a do konce přechodného období stanoveného v článku 8 této dohody se postupně rozšíří na všechny prvky acquis Společenství zmíněné v této dohodě.
3.
V počáteční etapě se sbližování zaměří zejména na určité základní prvky acquis vnitřního trhu, včetně právních předpisů ve finančním sektoru, oblasti práva, svobody a bezpečnosti, a na další oblasti související s obchodem. V další fázi se Černá Hora zaměří na zbývající části acquis.
Sbližování bude prováděno na základě programu, na kterém se dohodnou Evropská komise a Černá Hora.
4.
Černá Hora po dohodě s Evropskou komisí rovněž stanovípodmínky sledování sbližování právních předpisů a opatření k vynucování práva, jež mají být přijata.
Článek 73
Hospodářská soutěž a ostatní hospodářská ustanovení
1.
Neslučitelné s náležitým fungováním dohody, mohou-li ovlivnit obchod mezi Společenstvím a Černou Horou, jsou:
i)
veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání podniků ve vzájemné shodě, jejichž cílem či výsledkem je znemožnění, omezení nebo narušení hospodářské soutěže;
ii)
zneužívání dominantního postavení jedním nebo více podniky na území Společenství nebo Černé Hory jako celku nebo na jeho podstatné části;
iii)
každá státní podpora, která narušuje nebo hrozí narušit hospodářskou soutěž zvýhodňováním některých podniků nebo produktů.
2.
Jakékoli postupy, které jsou v rozporu s tímto článkem, se posuzují na základě kritérií vyplývajících z používání pravidel hospodářské soutěže platných ve Společenství, zejména z článků 81, 82, 86 a 87 Smlouvy o založení ES a výkladových nástrojů přijatých orgány Společenství.
3.
Strany zajistí, aby byl určen funkčně nezávislý veřejný orgán vybavený oprávněním pro úplné provádění odst. 1 bodů i) a ii) s ohledem na soukromé a státní podniky a podniky se zvláštním oprávněním.
4.
Černá Hora ustaví do jednoho roku ode dne vstupu této dohody v platnost funkčně nezávislý veřejný orgán vybavený oprávněním pro úplné provádění odst. 1 bodu iii). Tento orgán bude mít mimo jiné oprávnění pro schvalování programů státní podpory a individuálních podpor v souladu s odstavcem 2 a oprávnění nařídit vrácení státní podpory, která byla poskytnuta nezákonně.
5.
Společenství na jedné straně a Černá Hora na straně druhé zajistí průhlednost v oblasti státní podpory mimo jiné tím, že druhé straně poskytnou každoročně pravidelnou zprávu nebo podobný dokument, který odpovídá metodologii a struktuře sledování státních podpor ve Společenství. Na žádost jedné strany poskytne druhá strana informace o jednotlivých případech státní podpory.
6.
Černá Hora sestaví celkový přehled programů podpory zřízených před ustavením orgánu podle odstavce 4 a přizpůsobí tyto programy podpory kritériím uvedeným v odstavci 2 tohoto článku nejpozději do čtyř let od vstupu této dohody v platnost.
7.
a)
Pro účely provádění odst. 1 bodu iii) strany uznávají, že v prvních pěti letech po vstupu této dohody v platnost se státní podpory udělené Černou Horou posuzují s ohledem na skutečnost, že se Černá Hora považuje za oblast shodnou s oblastmi Společenství podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o založení ES.
b)
Do čtyř let od vstupu této dohody v platnost Černá Hora předloží Evropské komisi údaje o svém HDP na obyvatele, harmonizované na úrovni NUTS II. Orgán podle odstavce 4 a Evropská komise poté společně zhodnotí způsobilost černohorských regionů a maximální výši podpory ve vztahu k této způsobilosti, aby bylo možné na základě příslušných pokynů Společenství vytvořit mapu poskytování regionální podpory.
8.
V protokolu 5 jsou uvedena pravidla ke státní podpoře v ocelářském průmyslu. Protokol stanoví pravidla použitelná v případě udělení podpory na restrukturalizaci ocelářskému průmyslu. Zdůrazní výjimečnou povahu takové podpory a skutečnost, že tato podpora bude časově omezena a vázána na snížení kapacity v rámci programů proveditelnosti.
9.
Pokud jde o produkty uvedené v kapitole II hlavy IV:
a)
odst. 1 bod iii) se nepoužije;
b)
veškeré postupy, které jsou v rozporu s odst. 1 bodem i), se posuzují podle kritérií stanovených Společenstvím na základě článků 36 a 37 Smlouvy o založení ES a zvláštních nástrojů Společenství přijatých na tomto základě.
10.
Považuje-li jedna ze stran určitý postup za neslučitelný s podmínkami odstavce 1, může po konzultaci v rámci Rady stabilizace a přidružení nebo třicet pracovních dnů po podání žádosti o tyto konzultace přijmout vhodná opatření. Tento článek se nijak nedotýká nebo neovlivňuje přijímání vyrovnávacích opatření Společenstvím nebo Černou Horou v souladu s GATT z roku 1994 a Dohodou WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních nebo souvisejícími vnitřními právními předpisy.
Článek 74
Podniky veřejného práva
Nejpozději do konce třetího roku po dni vstupu této dohody v platnost začne Černá Hora na podniky veřejného práva a podniky, kterým členské státy přiznávají zvláštní nebo výlučná práva, uplatňovat zásady stanovené ve Smlouvě o založení ES, a zejména v článku 86.
Zvláštní práva veřejnoprávních podniků nesmí během přechodného období obsahovat možnost stanovit množstevní omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem na dovoz ze Společenství do Černé Hory.
Článek 75
Duševní, průmyslové a obchodní vlastnictví
1.
Na základě tohoto článku a přílohy VII potvrzují strany význam, který přikládají zajištění náležité a účinné ochrany a vymáhání práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví.
2.
Dnem vstupu této dohody v platnost poskytnou strany společnostem a státním příslušníkům druhé strany při uznávání a ochraně duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví zacházení, které není méně výhodné než zacházení poskytované kterékoli třetí zemi na základě dvoustranných dohod.
3.
Černá Hora přijme nezbytná opatření, aby nejpozději pět let po dni vstupu této dohody v platnost zajistila úroveň ochrany práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví, která odpovídá úrovni ve Společenství, včetně účinných prostředků k prosazování těchto práv.
4.
Černá Hora se zavazuje, že ve výše uvedené lhůtě přistoupí k mnohostranným úmluvám o právech duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví uvedené v příloze VII. Rada stabilizace a přidružení může Černé Hoře uložit, aby přistoupila k určitým mnohostranným úmluvám v této oblasti.
5.
Vzniknou-li v oblasti duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví problémy dotýkající se obchodních podmínek, jsou na žádost kterékoli ze stran neprodleně předloženy Radě stabilizace a přidružení s cílem dosáhnout vzájemně uspokojivého řešení.
Článek 76
Veřejné zakázky
1.
Společenství a Černá Hora pokládají za žádoucí cíl otevření výběrových řízení na veřejné zakázky na základě zásad nediskriminace a vzájemnosti, zejména podle pravidel WTO.
2.
Společnostem Černé Hory, nehledě na to, zda jsou usazeny ve Společenství či nikoliv, se vstupem této dohody v platnost poskytne přístup k výběrovým řízením na veřejné zakázky ve Společenství podle pravidel Společenství pro zadávání veřejných zakázekza neméně výhodných podmínek, než za jakých se poskytuje společnostem Společenství.
Výše uvedená ustanovení se vztahují rovněž na zakázky v oblasti veřejných služeb, jakmile vláda Černé Hory přijme právní předpisy, jež do této oblasti zavedou pravidla Společenství. Společenství však bude pravidelně přezkoummávat, zda Černá Hora tyto právní předpisy skutečně zavedla.
3.
Společnostem Společenství usazeným v Černé Hoře podle kapitoly II hlavy V se vstupem této dohody v platnost poskytne přístup k výběrovým řízením na veřejné zakázky v Černé Hoře za neméně výhodných podmínek, než za jakých se poskytuje společnostem Černé Hory..
4.
Společnostem Společenství, které nejsou usazeny v Černé Hoře, se vstupem této dohody v platnost poskytne přístup k výběrovým řízením na veřejné zakázky v Černé Hoře za neméně výhodných podmínek, než za jakých se poskytuje společnostem Černé Hory.
5.
Rada stabilizaci a přidružení pravidelně přezkoumává, jestli může Černá Hora poskytnut přístup k výběrovým řízením na veřejné zakázky v Černé Hoře všem společnostem Společenství. Černá Hora informuje ročně Radu stabilizace a přidružení o opatřeních přijatých s cílem posílit transparentnost a zajistit účinnou soudní přezkoumatelnost rozhodnutí přijatých v oblasti zadávání veřejných zakázek.
6.
Pokud jde o usazování, činnost a poskytování služeb mezi Společenstvím a Černou Horou, jakož i o zaměstnávání a pohyb pracovních sil související s prováděním veřejných zakázek, použijí se ustanovení článků 49 až 64.
Článek 77
Normalizace, metrologie, akreditace a posuzování shody
1.
Černá Hora přijme nezbytná opatření s cílem postupně dosáhnout shody s technickými předpisy Společenství a evropskými normalizačními a metrologickými postupy a postupy pro uznávání a posuzování shody.
2.
Za tímto účelem strany povinny:
a)
podporovat používání technických předpisů, evropských norem a postupů pro posuzování shody;
b)
napomáhat rozvoji kvalitní infrastruktury: normalizace, metrologie, akreditace a posuzování shody;
c)
podporovat účast Černé Hory na práci organizací zabývajících se normami, posuzováním shody, metrologií a podobnými funkcemi (zekména CEN, CENELEC, ETSI, EA, WELMEC, EUROMET) (1);
d)
případně uzavřít dohodu o posuzování shody a přijímání průmyslových výrobků poté, co bude právní rámec a příslušné procesy Černé Hory v dostatečném souladu s rámcem Společenství a zároveň budou k dispozici příslušné odborné znalosti.
Článek 78
Ochrana spotřebitele
Strany spolupracují s cílem sladit normy ochrany spotřebitelespotřebitele v Černé Hoře s normami Společenství. Účinná ochrana spotřebitelůspotřebitelů je nezbytná pro zajištění správného fungování tržního hospodářství a tato ochrana závisí na rozvoji správní infrastruktury s cílem zajistit dozor nad trhem a vynucování práva v této oblasti.
Za tímto účelem a s ohledem na společné zájmy strany podpoří a zajistí:
a)
politiku aktivní ochrany spotřebitelespotřebitele v souladu s právními předpisy Společenství, včetně nárůstu informovanosti a rozvoje nezávislých organizací;
b)
harmonizaci právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitelespotřebitele v Černé Hoře s předpisy, které jsou platné ve Společenství;
c)
účinnou právní ochranu spotřebitelůspotřebitelů s cílem zlepšit kvalitu spotřebního zboží a zachovat vhodné bezpečnostní normy;
d)
sledování pravidel příslušnými orgány a umožnění přístupu k prostředkům právní ochrany v případě sporů;
e)
výměnu informací o nebezpečných produktech.
Článek 79
Pracovní podmínky a rovné příležitosti
Černá Hora postupně sladí své právní předpisy s právními předpisy Společenství v oblasti pracovních podmínek, zejména bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a rovných příležitostí.
HLAVA VII
SPRAVEDLNOST, SVOBODA A BEZPEČNOST
Článek 80
Posílení institucí a právního státu
Při spolupráci v oblastech spravedlnosti, svobody a bezpečnosti strany přikládají velký význam upevnění právního státu a posílení institucí na všech úrovních veřejné správy obecně, zvláště pak v oblasti vymáhání práva a výkonu spravedlnosti. Spolupráce se zaměří zejména na posílení nezávislosti soudnictví a zlepšení jeho efektivity, zlepšení práce policiepolicie a dalších donucovacích orgánů, poskytnutí odpovídající odborné přípravy a na boj proti korupci a organizaované trestné činnosti.
Článek 81
Ochrana osobních údajů
Dnem vstupu této dohody v platnost Černá Hora sladí své právní předpisy týkající se ochrany osobních údajůosobních údajů s právními předpisy Společenství a dalšími evropskými a mezinárodními právními předpisy o ochraně soukromí. Černá Hora ustaví jeden nebo více nezávislých kontrolních orgánů s dostatečnými finančními i lidskými zdroji s cílem účinně monitorovat a zaručovat vymáhání vnitrostátních právních předpisů v oblasti ochrany osobních údajůosobních údajů. Strany spolupracují na dosažení tohoto cíle.
Článek 82
Víza, správa hranic, azyl a migrace
Strany spolupracují v oblasti víz, hraničních kontrol, azylu a migrace a stanoví rámec spolupráce v těchto oblastech, a to i na regionální úrovni, přičemž v případě potřeby vezmou v potaz a plně využijí stávající iniciativy v této oblasti.
Spolupráce ve výše uvedených záležitostech bude založena na vzájemných konzultacích a těsné koordinaci mezi stranami a měla by zahrnovat technickou a správní pomoc pro:
a)
výměnu informací o právních předpisech a postupech;
b)
vypracování právních předpisů;
c)
zlepšení výkonnosti institucí;
d)
odbornou přípravu personálu;
e)
bezpečnost cestovních dokladů a odhalování falešných dokladů;
f)
správu hranic.
Spolupráce se zaměří zejména na:
a)
v oblasti azylu na provádění vnitrostátních právních předpisů tak, aby odpovídaly ustanovením Úmluvy o právním postavení uprchlíků přijaté 28. července 1951 v Ženevě a Protokolu o právním postavení uprchlíků přijatém 31. ledna 1967 v New Yorku, čímž se zajistí dodržování jak zásady nenavracení, tak i dalších práv žadatelů o azyl a uprchlíků;
b)
v oblasti legální migrace na pravidla přijímání a práva a status přijatých osob. Pokud jde o migraci, strany se dohodly na rovném zacházení se státními příslušníky jiných zemí, kteří se legálně zdržují na jejich území, a na podpoře integrační politiky směřující k tomu, aby jejich práva a povinnosti byly srovnatelné s právy a povinnostmi jejich vlastních občanů.
Článek 83
Prevence a kontrola ilegálního přistěhovalectví; zpětné přebírání
1.
Strany spolupracují za účelem prevence a kontroly nedovoleného přistěhovalectví. Za tímto účelem Černá Hora a členské státy převezmou zpět své státní příslušníky, kteří ilegálně pobývají na území druhé strany, a strany také souhlasí, že uzavřou a budou plně provádět dohodu o zpětném přebírání osob, včetně povinnosti zpětného přebírání státních příslušníků jiných zemí a osob bez státní příslušnosti.
Členské státy a Černá Hora poskytnou svým státním příslušníkům odpovídající doklady totožnosti a poskytnou jim za tímto účelem nezbytné správní prostředky.
Zvláštní postupy pro účely zpětného přebírání státních příslušníků, státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti jsou uvedeny v Dohodě mezi Společenstvím a Černou Horou o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob.
2.
Černá Hora souhlasí s uzavřením dohod o zpětném přebírání osob s dalšími zeměmi zapojenými do procesu stabilizace a přidružení a zavazuje se, že přijmet veškerá nezbytná opatření, aby zajistila pružné a rychlé provádění všech dohod uvedených v tomto článku.
3.
Rada stabilizace a přidružení stanoví další společné kroky, které by mohly být provedeny za účelem prevence a kontroly nedovoleného přistěhovalectví, včetně obchodu s lidmi a fungování sítí ilegální migrace.
Článek 84
Praní peněz a financování terorismu
1.
Strany budou spolupracovat, aby zabránily využívání svých finančních systémů k praní výnosů z trestné činnosti obecně, zejména však z trestné činnosti související s drogami a pro účely financování terorismu.
2.
Spolupráce v této oblasti může zahrnout správní a technickou pomoc, jejichž účelem je rozvíjet provádění předpisů a účinné fungování vhodných norem a mechanismů pro boj proti praní peněz a financování terorismu, které jsou rovnocenné normám a mechanismům, jež v této oblasti přijalo Společenství a mezinárodní fóra, zejména skupina pro finanční činnost (FATF).
Článek 85
Spolupráce v oblasti nedovolených drog
1.
Strany v rámci své pravomoci a působnosti spolupracují, aby zajistily vyvážený a integrovaný přístup k drogové problematice. Protidrogové politiky a opatření se zaměří na posílení struktur pro boj s nedovolenými drogami, na snížení nabídky nedovolených drog, obchodu s nimi a poptávky po nich a na vyrovnávání se se zdravotními a sociálními důsledky zneužívání drog a rovněž na účinnější kontrolu prekurzorů.
2.
Strany se dohodnou na nezbytných metodách spolupráce k dosažení těchto cílů. Základem opatření jsou společně dohodnuté zásady v souladu s protidrogovou strategií EU.
Článek 86
Prevence a boj proti organizovanému zločinu a jiným protiprávním činnostem
Strany spolupracují v oblasti prevence a boje proti trestné činnosti a protiprávním činnostem, organizovaným i neorganizovaným, jako jsou:
a)
převaděčství a obchod s lidmi;
b)
protiprávní ekonomické činnosti, zejména padělání peněz a nepeněžních platebních prostředků, protiprávní transakce s produkty, jako je průmyslový odpad, radioaktivní materiál a transakce zahrnující zakázané produkty nebo padělky a pirátské produkty;
c)
korupce, jak v soukromém, tak ve veřejném sektoru, zejména spojená s neprůhlednými správními postupy;
d)
daňové podvody;
e)
krádež identity;
f)
nedovolené obchodování s omamnými a psychotropními látkami;
g)
nedovolené obchodování se zbraněmi;
h)
padělání dokumentů;
i)
pašování a nedovolené obchodování se zbožím, včetně automobilů;
j)
počítačová trestná činnost.
Pokud jde o padělání měny, Černá Hora úzce spolupracuje se Společenstvím s cílem bojovat proti padělání bankovek a mincí a potlačovat a trestat padělání bankovek a mincí, ke kterému by mohlo docházet na tomto území. Na úrovni prevence bude Černá Hora usilovat o provádění opatření, která jsou rovnocenná opatřením stanoveným v příslušných právních předpisech Společenství a o přistoupení k mezinárodním úmluvám týkajícím se této oblasti práva. Černá Hora by mohla využít podpory Společenství k výměně, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání. V boji proti organizovanému zločinu bude podporována regionální spolupráce a soulad s uznávanými mezinárodními normami.
Článek 87
Boj proti terorismu
V souladu s mezinárodními úmluvami, jichž jsou smluvními stranami, a svými příslušnými právními a správními předpisy se strany dohodly, že budou spolupracovat, aby potlačily teroristické činy včetně jejich financování a zabránily jim:
a)
v rámci plného provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1373 (2001) a dalších příslušných rezolucí OSN, mezinárodních úmluv a nástrojů;
b)
výměnou informací o teroristických skupinách a jejich podpůrných sítích v souladu s mezinárodními a vnitrostátními právními předpisy;
c)
výměnou zkušeností ohledně prostředků a metod boje proti terorismu, jakož i zkušeností v technických oblastech, v odborné přípravě a v oblasti prevence terorismu.
HLAVA VIII
POLITIKY SPOLUPRÁCE
Článek 88
1.
Společenství a Černá Hora naváží úzkou spolupráci s cílem přispět k rozvoji a růstovému potenciálu Černé Hory. Tato spolupráce posílí stávající hospodářské vazby na nejširším možném základě ku prospěchu obou stran.
2.
Politiky a další opatření budou pojaty tak, aby vedly k udržitelnému hospodářskému a sociálnímu rozvoji Černé Hory. Tyto politiky by měly zajistit, že budou od počátku rovněž plně začleněna hlediska ochrany životního prostředí a že budou spojena s požadavky harmonického sociálního rozvoje.
3.
Politiky spolupráce budou zasazeny do regionálního rámce spolupráce. Zvláštní pozornost bude muset být věnována opatřením, která posilují spolupráci mezi Černou Horou a sousedními zeměmi včetně členských států, což rovněž přispěje k regionální stabilitě. Rada stabilizace a přidružení může v souladu s evropským partnerstvím určit priority mezi níže uvedenými politikami spolupráce a v jejich rámci.
Článek 89
Hospodářská a obchodní politika
Společenství a Černá Hora usnadní proces hospodářských reforem spoluprací směřující k lepšímu pochopení základních prvků svých ekonomik a formulování a provádění hospodářské politiky v tržním hospodářství.
Za tímto účelem spolupracuje Společenství a Černá Hora při:
a)
výměně informací o makroekonomickém vývoji a vyhlídkách a o rozvojových strategiích;
b)
společné analýze hospodářských otázek společného zájmu včetně vytváření rámcové hospodářské politiky a nástrojů k jejímu provádění;
c)
podpoře širší spolupráce zaměřené na urychlení předávání know-how a přístupu k novým technologiím.
Černá Hora bude usilovat o vytvoření fungující tržní ekonomiky a o postupné sbližování své politiky s politikami hospodářské a měnové unie zaměřenými na stabilitu. Na žádost orgánů Černé Hory může Společenství poskytnout pomoc určenou na podporu úsilí Černé Hory.
Spolupráce se rovněž zaměří na posílení právního státu v obchodní sféře prostřednictvím vytvoření stabilního a nediskriminačního obchodněprávního rámce.
Spolupráce v této oblasti zahrnuje také výměnu informací týkajících se zásad a fungování Evropské hospodářské a měnové unie.
Článek 90
Statistická spolupráce
Spolupráce mezi stranami se soustředí především na prioritní oblasti spojené s acquis Společenství v oblasti statistiky, včetně hospodářské, obchodní, měnové a finanční oblasti. Zaměří se zejména na vývoj účinného a udržitelného statistického systému schopného poskytovat spolehlivé, objektivní a přesné údaje, které jsou nezbytné pro plánování a sledování procesu transformace a reforem v Černé Hoře. Rovněž by měla statistickému úřadu v Černé Hoře umožnit lépe reagovat na potřeby svých zákazníků v zemi (jak z veřejného, tak ze soukromého sektoru). Statistický systém by měl odpovídat základním statistickým zásadám vydaným OSN, evropskému kodexu statistiky a ustanovení evropských právních předpisů z oblasti statistiky a rozvíjet se směrem k acquis Společenství. Strany spolupracují zejména za účelem zajištění důvěryhodnosti jednotlivých údajů, postupného zvyšování sběru dat a jejich přenosu do Evropského statistického systému, poskytování informací o metodách, přenosu know-how a odborné přípravě.
Článek 91
Bankovnictví, pojišťovnictví a ostatní finanční služby
Spolupráce mezi Černou Horou a Společenstvím se soustředí především na prioritní oblasti spojené s acquis Společenství v oblasti bankovnictví, pojišťovnictví a finančních služeb. Strany spolupracují s cílem vytvořit a rozvíjet vhodný rámec podpory bankovnictví, pojišťovnictví a finančních služeb v Černé Hoře, založený na řádné hospodářské soutěži a zajišťující nezbytné rovné sotěžní podmínky.
Článek 92
Spolupráce v oblasti vnitřní kontroly a externího auditu
Spolupráce mezi stranami se soustředí především na prioritní oblasti spojené s acquis Společenství v oblasti veřejné vnitřní finanční kontroly (PIFC) a externího auditu. Strany spolupracují zejména s cílem rozvíjet, prostřednictvím vypracování a přijetí příslušných předpisů, transparentní, účinnou a hospodárnou veřejnou vnitřní finanční kontrolu (PICF), včetně finanční správy a kontroly a funkčně nezávislého vnitřního auditu a systémů nezávislých vnitřních auditů v Černé Hoře, v souladu s mezinárodně uznávanými normami a metodikami a osvědčenými postupy EU. Spolupráce se také soustředí na budování kapacit nejvyššího kontrolního orgánu v Černé Hoře. Aby bylo možné plnit povinnosti v oblasti spolupráce a harmonizace vycházející z výše uvedených požadavků, musí se spolupráce zaměřit na vytvoření a posílení ústředních jednotek pro harmonizaci s působností pro finanční správu a kontrolu a interní audit.
Článek 93
Podpora a ochrana investic
V rámci svých příslušných pravomocí strany spolupracují v oblasti podpory a ochrany investic s cílem vytvořit prostředí příznivé pro soukromé investice, jak domácí, tak zahraniční, které je základem pro hospodářské a průmyslové oživení v Černé Hoře. Cílem spolupráce je v Černé Hoře zejména zlepšení právního rámce pro podporu a ochranu investic.
Článek 94
Průmyslová spolupráce
Cílem spolupráce je podpora modernizace a restrukturalizace průmyslu a jednotlivých odvětví v Černé Hoře. Týká se též průmyslové spolupráce mezi hospodářskými subjekty s cílem posílit soukromý sektor za podmínek zajišťujících ochranu životního prostředí.
Iniciativy průmyslové spolupráce odrážejí priority stanovené oběma stranami. Vezmou v úvahu regionální aspekty průmyslového rozvoje a případně podpoří nadnárodní partnerství. Iniciativy by především měly usilovat o zřízení vhodného rámce pro podniky, zlepšení řízení a know-how, jakož i o podporu trhů, transparentnost trhů a podnikatelského prostředí. Zvláštní pozornost bude věnována zavedení účinných opatření na podporu vývozu v Černé Hoře.
Spolupráce náležitě zohlední acquis Společenství v oblasti průmyslové politiky.
Článek 95
Malé a střední podniky
Strany v rámci své spolupráce usilují o rozvoj a posílení malých a středních podniků soukromého sektoru, o vytváření nových podniků v oblastech s růstovým potenciálem a spolupráci mezi malými a středními podniky ve Společenství a v Černé Hoře. Spolupráce náležitě zohlední prioritní oblasti spojené s acquis Společenství v oblasti malých a středních podniků a deset obecných zásad zakotvených v Evropské chartě pro malé podniky.
Článek 96
Cestovní ruch
Cílem spolupráce mezi stranami v oblasti cestovního ruchu je zejména posílení toku informací o cestovním ruchu (prostřednictvím mezinárodních sítí, databank apod.), podpora rozvoje infrastruktury, která příznivě ovlivňuje investice do odvětví cestovního ruchu, a účast Černé Hory v důležitých evropských organizacích cestovního ruchu. Jejím cílem je též prozkoumat možnosti pro společné činnosti a posílení spolupráce mezi podniky působícími v cestovním ruchu, odborníky, vládami a jejich příslušnými orgány v oblasti cestovního ruchu a přenášet know-how (prostřednictvím odborné přípravy, výměn a seminářů). Spolupráce náležitě zohlední acquis Společenství týkající se tohoto odvětví.
Spolupráce může být zasazena do regionálního rámce spolupráce.
Článek 97
Zemědělství a zemědělsko-průmyslové odvětví
Spolupráce mezi stranami bude rozvíjena ve všech prioritních oblastech spojených s acquis v oblasti zemědělství a veterinární a fytosanitární oblasti. Cílem spolupráce je zejména modernizace a restrukturalizace zemědělství a zemědělsko-průmyslového odvětví, především dosažení hygienických požadavků Společenství, zlepšení hospodaření s vodou, rozvoj venkova a rozvoj lesnictví v Černé Hoře a podpora postupné harmonizace právních předpisů a postupů Černé Hory s pravidly a normami Společenství.
Článek 98
Rybolov
Strany prověří možnost stanovení vzájemně prospěšných oblastí společného zájmu v odvětví rybolovu. Spolupráce náležitě zohlední prioritní oblasti spojené s acquis Společenství v oblasti rybolovu, včetně plnění mezinárodních závazků týkajících se pravidel mezinárodních a regionálních rybářských organizací pro zachování a řízení rybolovných zdrojů.
Článek 99
Cla
Strany spolupracují v této oblasti, aby zajistily dodržování všech ustanovení, která mají být přijata v oblasti obchodu, a dosáhly sblížení černohorského celního systému a celního systému Společenství, a napomohly tak usnadnit liberalizaci plánovanou podle této dohody a postupné sblížení černohorského práva v celní oblasti s acquis.
V rámci spolupráce se náležitě přihlíží k prioritním oblastem spojeným s acquis Společenství v oblasti cel.
Protokol 6 stanoví pravidla vzájemné správní pomoci mezi stranami v oblasti cel.
Článek 100
Daně
Strany spolupracují v oblasti daní včetně opatření, která směřují k další reformě černohorského daňového systému a restrukturalizaci daňové správy, za účelem zajištění efektivního vybírání daní a boje proti daňovým podvodům.
V rámci spolupráce se náležitě přihlíží k prioritním oblastem spojeným s acquis Společenství v oblasti daní a boje proti škodlivé daňové soutěži. Odstranění škodlivé daňové soutěže by mělo být provedeno na základě zásad kodexu chování pro zdaňování podniků schváleného Radou dne 1. prosince 1997.
Spolupráce by se měla rovněž vztahovat na zlepšení transparentnosti a boj proti korupci a zahrnovat výměnu informací s členskými státy, aby se usnadnilo prosazování opatření, která mají zabránit daňovým podvodům, daňových únikům nebo vyhýbání se daňovým povinnostem. Černá Hora doplní síť dvoustranných dohod s členskými státy v souladu s poslední aktualizací vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku a na základě vzorové dohody OECD o výměně informací o daňových záležitostech, pokud je požadující členský stát schválil.
Článek 101
Sociální spolupráce
Pokud jde o zaměstnanost, zaměří se spolupráce mezi stranami zejména na modernizaci služeb v oblasti vyhledávání zaměstnání a personálního poradenství, podporu místního rozvoje při podpoře restrukturalizace průmyslu a trhu práce a na zavedení odpovídajících podpůrných opatření. Zahrnuje rovněž opatření jako jsou studie, vysílání odborníků, informační a školicí akce.
Strany spolupracují, aby usnadnily reformu politiky zaměstnanosti v Černé Hoře v souvislosti s posílenou hospodářskou reformou a integrací. Cílem spolupráce je též podpora přizpůsobení černohorského systému sociálního zabezpečení novým hospodářským a sociálním požadavkům a zahrnuje úpravu právních předpisů v Černé Hoře týkajících se pracovních podmínek a rovných příležitostí pro ženy a muže, zdravotně postižených osob a osob patřících k menšinovým skupinám a zlepšení úrovně ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků, přičemž se jako měřítko použije úroveň ochrany existující ve Společenství. Černá Hora přistoupí k základním úmluvám Mezinárodní organizace práce (ILO) a zajistí jejich účinné provádění.
V rámci spolupráce se náležitě přihlíží k prioritním oblastem spojeným s acquis Společenství v této oblasti.
Článek 102
Vzdělání, odborná příprava a školení
Strany spolupracují s cílem zvýšit úroveň všeobecného vzdělání, odborného vzdělávání a odborné přípravy v Černé Hoře a rovněž i úroveň politiky v oblasti mládeže a práce s mládeží, včetně mimoškolního vzdělávání. Prioritou systémů vysokoškolského vzdělávání je dosažení cílů Boloňské deklarace v rámci mezivládního Boloňského procesu.
Strany rovněž spolupracují s cílem zajistit, aby byl přístup ke všem úrovním vzdělání a odborné přípravy v Černé Hoře prostý jakékoli diskriminace založené na pohlaví, rase, etnickém původu nebo náboženském vyznání.
Příslušné programy a nástroje Společenství přispějí k modernizaci vzdělávacích a školících struktur a činností v Černé Hoře.
V rámci spolupráce se náležitě přihlíží k prioritním oblastem spojeným s acquis Společenství v této oblasti.
Článek 103
Kulturní spolupráce
Strany se zavazují podporovat kulturní spolupráci. Tato spolupráce mimo jiné slouží ke zvýšení vzájemného porozumění a úcty mezi jednotlivci, společenstvími a národy. Strany se také zavazují spolupracovat s cílem podpořit kulturní rozmanitost, zejména v rámci Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů.
Článek 104
Spolupráce v audiovizuální oblasti
Strany spolupracují, aby podpořily audiovizuální průmysl v Evropě a koprodukci v oblasti filmu a televize.
Spolupráce by mohla zahrnout, mimo jiné, programy a zařízení pro školení novinářů a dalších mediálních odborníků a také technickou pomoc veřejnoprávním a soukromým sdělovacím prostředkům, aby byla posílena jejich nezávislost, profesionalita a vztahy s evropskými sdělovacími prostředky.
Černá Hora sjednotí své politiky týkající se regulace obsahu přeshraničního vysílání s politikami ES a harmonizuje své právní předpisy s acquis EU. Černá Hora klade zvláštní důraz na záležitosti spojené s nabýváním práv duševního vlastnictví pro programy a vysílání prostřednictvím satelitu, kabelového přenosu a pozemních frekvencí.
Článek 105
Informační společnost
Spolupráce bude rozvíjena v oblastech spojených s acquis Společenství v oblasti informační společnosti. Podporuje především postupné sbližování politik a právních předpisů Černé Hory v tomto odvětví s předpisy Společenství.
Strany rovněž spolupracují za účelem dalšího rozvoje informační společnosti v Černé Hoře. Obecnými cíli jsou příprava celé společnosti na digitální věk, přilákání investic a zajištění interoperability sítí a služeb.
Článek 106
Služby a sítě elektronických komunikací
V rámci spolupráce se přihlíží především k prioritním oblastem spojeným s acquis Společenství v této oblasti. Strany zejména posílí spolupráci v oblasti sítí a služeb elektronických komunikací, s konečným cílem, aby Černá Hora přijala acquis Společenství v tomto odvětví 3 roky po vstupu této dohody v platnost.
Článek 107
Informace a komunikace
Společenství a Černá Hora přijmou nezbytná opatření na podporu vzájemné výměny informací. Prioritu budou mít programy zaměřené na poskytování základních informací o Společenství široké veřejnosti a specializovanějších informací odborným kruhům v Černé Hoře.
Článek 108
Doprava
Spolupráce mezi stranami se soustředí především na prioritní oblasti spojené s acquis Společenství v oblasti dopravy.
Spolupráce může mít za cíl zejména restrukturalizaci a modernizaci prostředků dopravy v Černé Hoře, zlepšení volného pohybu cestujících a zboží, podporu přístupu k dopravnímu trhu a zařízením včetně přístavů a letišť. Spolupráce může dále podporovat rozvoj multimodální infrastruktury ve spojení s hlavními transevropskými sítěmi, zejména za účelem posílení regionálních spojů v jihovýchodní Evropě v souladu s memorandem o porozumění o rozvoji základní regionální dopravní sítě. Cílem spolupráce je dosažení provozních norem srovnatelných s normami Společenství, rozvoj dopravního systému v Černé Hoře, který bude slučitelný a sladěný se systémem Společenství, a zlepšení ochrany životního prostředí v dopravě.
Článek 109
Energie
Spolupráce se zaměří na prioritní oblasti spojené s acquis Společenství v oblasti energie. Jejím základem je Smlouva o Energetickém společenství a bude rozvíjena s ohledem na postupnou integraci Černé Hory do evropských trhů s energií. Spolupráce může zahrnovat zejména:
a)
formulaci a plánování energetické politiky včetně modernizace infrastruktury, zlepšení a diverzifikace nabídky a zlepšení přístupu na trh s energií včetně zlepšení tranzitu, přenosu a distribuce energie a obnovy propojení elektrických sítí regionálního významu se sousedními zeměmi;
b)
podporu úspor energie, energetické účinnosti, obnovitelné energie a studia vlivu výroby a spotřeby energie na životní prostředí;
c)
formulaci rámcových podmínek pro restrukturalizaci energetických společností a spolupráci mezi podniky v tomto odvětví.
Článek 110
Jaderná bezpečnost
Strany spolupracují v oblasti jaderné bezpečnosti a bezpečnostních opatření. Spolupráce může zahrnovat tyto oblasti:
a)
aktualizace právních předpisů stran v oblasti radiační ochrany, jaderné bezpečnosti a účetní evidence jaderného materiálu a kontrola a posílení orgánů dozoru a jejich zdrojů;
b)
podpora dohod mezi členskými státy nebo Evropským společenstvím pro atomovou energii a Černou Horou o včasném hlášení a výměně informací v případě jaderných havárií, o připravenosti na mimořádné události a o obecných otázkách jaderné bezpečnosti, je-li to vhodné
c)
odpovědnost třetích stran v oblasti jaderné energie.
Článek 111
Životní prostředí
Strany rozvíjejí a posilují svou spolupráci v oblasti životního prostředí, přičemž základním úkolem je zastavit další zhoršování životního prostředí a zahájit jeho zlepšování s cílem dosáhnout udržitelného rozvoje.
Cílem spolupráce stran je zejména posílení správních struktur a postupů k zajištění strategického plánování otázek životního prostředí a koordinace mezi příslušnými subjekty a zaměření se na sbližování černohorských právních předpisů s acquis Společenství. Spolupráce by se rovněž mohla zaměřit na tvorbu strategií k významnému snížení místního, regionálního a přeshraničního znečištění vzduchu a vody, k vytvoření systému účinné, čisté, udržitelné a obnovitelné výroby a spotřeby energie a k provedení posouzení vlivu na životní prostředí a strategického environmentálního posouzení. Zvláštní pozornost je věnována ratifikaci a provádění Kjótského protokolu.
Článek 112
Spolupráce v oblasti výzkumu a technického rozvoje
Strany podporují spolupráci v civilním vědeckém výzkumu a technologickém rozvoji na základě vzájemné výhodnosti a s ohledem na dostupnost zdrojů, a přiměřený přístup ke svým programům, s výhradou vhodné úrovně účinné ochrany práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví.
V rámci spolupráce se náležitě přihlíží k prioritním oblastem spojeným s acquis Společenství v oblasti výzkumu a technického vývoje.
Článek 113
Regionální a místní rozvoj
Strany usilují o posílení spolupráce v oblasti regionálního a místního rozvoje s cílem napomoci hospodářskému rozvoji a snížení nerovnováhy mezi regiony. Zvláštní pozornost je věnována přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci.
V rámci spolupráce se náležitě přihlíží k prioritním oblastem spojeným s acquis Společenství v oblasti regionálního rozvoje.
Článek 114
Veřejná správa
Cílem spolupráce je zajistit rozvoj účinné a odpovědné veřejné správy v Černé Hoře, zejména za účelem provádění zásad právního státu, řádného fungování státních orgánů ve prospěch všech obyvatel Černé Hory a hladkého rozvoje vztahů mezi EU a Černou Horou.
Spolupráce v této oblasti se týká zejména budování institucí, včetně tvorby a provádění transparentních a nestranných náborových postupů, řízení lidských zdrojů a kariérního růstu ve veřejné správě, průběžné odborné přípravy a podpory etiky ve veřejné správě. Spolupráce zahrnuje všechny úrovně veřejné správy, včetně místní správy.
HLAVA IX
FINANČNÍ SPOLUPRÁCE
Článek 115
Za účelem dosažení cílů této dohody a v souladu s články 5, 116 a 118 může Černá Hora získat finanční pomoc Společenství ve formě grantů a půjček, včetně půjček od Evropské investiční bankybanky. Pomoc Společenství je podmíněna dalším pokrokem v plnění kodaňských politických kritérií, a zejména pokrokem v plnění konkrétních priorit evropského partnerství. Zohlední se rovněž výsledky ročních hodnocení zemí procesu stabilizace a přidružení, zejména ve vztahu k závazku příjemců provádět demokratické, hospodářské a institucionální reformy, a ostatní závěry Rady týkající se zejména dodržování programů úprav. Pomoc bude Černé Hoře poskytována na základě potřeby, dohodnutých priorit, schopnosti jejího využití a splacení a na základě opatření, která povedou k reformě a restrukturalizaci hospodářství.
Článek 116
Finanční pomoc ve formě grantů bude prováděna prostřednictvím opatření uvedených v příslušném nařízení Rady v rámci víceletého orientačního rámce a na základě ročního akčního programu, které Společenství zřídí po konzultacích s Černou Horou.
Finanční pomoc se může týkat všech odvětví spolupráce, zvláštní pozornost bude věnována především oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnosti, sbližování právních předpisů, hospodářskému rozvoji a ochraně životního prostředí.
Článek 117
Na žádost Černé Hory a v případě zvláštní potřeby může Společenství v součinnosti s mezinárodními finančními institucemi přezkoumat možnost výjimečně poskytnout makrofinanční pomoc podléhající určitým podmínkám, s ohledem na dostupnost všech finančních zdrojů. Tato pomoc může být poskytnuta po splnění podmínek, které budou stanoveny v souvislosti s programem dohodnutým mezi Černou Horou a Mezinárodním měnovým fondem.
Článek 118
S cílem umožnit optimální využití dostupných zdrojů zajistí strany, aby se příspěvky Společenství poskytovaly v úzké součinnosti s příspěvky z jiných zdrojů, jako jsou členské státy, ostatní země a mezinárodní finanční instituce.
Za tímto účelem si strany pravidelně vyměňují informace o všech zdrojích pomoci.
HLAVA X
INSTITUCIONÁLNÍ, OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 119
Zřizuje se Rada stabilizace a přidružení, která dohlíží na uplatňování a provádění této dohody. Schází se na příslušné úrovni v pravidelných intervalech a když to vyžadují okolnosti. Zabývá se veškerými důležitými otázkami, které vzniknou v rámci této dohody, a jakýmikoli dalšími dvoustrannými nebo mezinárodními otázkami společného zájmu.
Článek 120
1.
Rada stabilizace a přidružení se skládá z členů Rady Evropské unie a členů Evropské komise na jedné straně a členů vlády Černé Hory na straně druhé.
2.
Rada stabilizace a přidružení přijme svůj jednací řád.
3.
Členové Rady stabilizace a přidružení se mohou nechat zastupovat v souladu s podmínkami, které budou stanoveny v jejím jednacím řádu.
4.
V předsednictví Rady stabilizace a přidružení se střídají zástupce Společenství a zástupce Černé Hory v souladu s ustanoveními jejího jednacího řádu, který bude přijat.
5.
Evropská investiční bankabanka se účastní práce Rady stabilizace a přidružení jako pozorovatel v otázkách, které se jí týkají.
Článek 121
Rada stabilizace a přidružení je oprávněna za účelem dosažení cílů této dohody přijímat rozhodnutí v rámci oblasti působnosti této dohody v případech v ní uvedených. Přijatá rozhodnutí budou závazná pro obě strany, které podniknou opatření nezbytná k jejich provedení. Rada stabilizace a přidružení může také vydávat vhodná doporučení. Svá rozhodnutí přijímá a doporučení vydává na základě dohody obou stran.
Článek 122
1.
Radě stabilizace a přidružení je při výkonu jejích povinností nápomocen Výbor pro stabilizaci a přidružení, složený ze zástupců Rady Evropské unie a zástupců Evropské komise na jedné straně a ze zástupců vlády Černé Hory na straně druhé.
2.
Rada stabilizace a přidružení ve svém jednacím řádu stanoví povinnosti Výboru pro stabilizaci a přidružení, mezi něž patří příprava zasedání Rady stabilizace a přidružení, a určí způsob práce výboru.
3.
Rada stabilizace a přidružení může delegovat kteroukoli ze svých pravomocí na Výbor pro stabilizaci a přidružení. V tomto případě přijímá Výbor pro stabilizaci a přidružení svá rozhodnutí v souladu s podmínkami stanovenými v článku 121.
Článek 123
Výbor pro stabilizaci a přidružení může vytvářet podvýbory. Před uplynutím prvního roku po vstupu této dohody v platnost Výbor pro stabilizaci a přidružení vytvoří podvýbory nezbytné pro odpovídající provádění této dohody.
Bude zřízen podvýbor pro otázky migrace.
Článek 124
Rada stabilizace a přidružení se může rozhodnout zřídit další zvláštní výbory či orgány, které jí mohou být nápomocny při plnění jejích povinností. Rada stabilizace a přidružení ve svém jednacím řádu stanoví složení a povinnosti těchto výborů nebo orgánů a způsob jejich fungování.
Článek 125
Zřizuje se Parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení. Představuje fórum pro členy černohorského parlamentu a Evropského parlamentu, na kterém se budou scházet a vyměňovat si názory. Schází se ve lhůtách, které si sám určí.
Parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení se skládá z členů Evropského parlamentu a členů černohorského parlamentu.
Parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení přijme svůj jednací řád.
Parlamentnímu výboru pro stabilizaci a přidružení předsedají střídavě zástupce Evropského parlamentu a zástupce černohorského parlamentu v souladu s ustanoveními jeho jednacího řádu, který bude přijat.
Článek 126
V rámci působnosti této dohody se obě strany zavazují zajistit, aby fyzické a právnické osoby druhé strany neměly ve srovnání s vlastními státními příslušníky znevýhodněný přístup k příslušným soudům a správním orgánům stran, aby mohly hájit svá osobní a vlastnická práva.
Článek 127
Tato dohoda nebrání jedné ze stran přijmout opatření:
a)
která považuje za nezbytná pro zabránění zveřejnění informací, které by bylo v rozporu s jejími základními bezpečnostními zájmy;
b)
která se týkají výroby zbraní, munice a válečného materiálu nebo obchodu s nimi nebo výzkumu, vývoje a výroby nezbytné pro obranné účely, pokud taková opatření nepoškodí podmínky hospodářské soutěže, pokud jde o produkty, které nejsou určeny výhradně pro vojenské účely;
c)
která považuje za zásadní pro zajištění vlastní bezpečnosti v případě závažných vnitřních nepokojů majících vliv na zachování zákonnosti a pořádku v zemi, v době války nebo vážného mezinárodního napětí představujícího hrozbu války nebo z důvodu plnění závazků přijatých k zachování míru a mezinárodní bezpečnosti.
Článek 128
1.
V oblastech upravených touto dohodou a aniž jsou dotčena jakákoli zvláštní ustanovení v ní obsažená:
a)
nesmí úprava uplatňovaná Černou Horou vůči Společenství působit žádné znevýhodnění mezi členskými státy, jejich státními příslušníky nebo jejich společnostmi či podniky,
b)
nesmí úprava uplatňovaná Společenstvím vůči Černé Hoře působit žádné znevýhodnění mezi černohorskými státními příslušníky nebo jejich společnostmi či podniky.
2.
Odstavcem 1 není dotčeno právo stran uplatňovat odpovídající opatření svých daňových předpisů vůči daňovým poplatníkům, kteří se nenacházejí ve stejné situaci, pokud jde o jejich bydliště.
Článek 129
1.
Strany přijmou veškerá obecná nebo zvláštní opatření potřebná pro plnění svých závazků vyplývajících z této dohody. Zajistí, aby bylo dosaženo cílů stanovených touto dohodou.
2.
Strany souhlasí s tím, že na žádost jedné ze stran bezodkladně zahájí vhodnými cestami konzultace za účelem projednání veškerých záležitostí, které se týkají výkladu nebo provádění této dohody či dalších souvisejících hledisek vztahů mezi stranami.
3.
Kterákoli ze stran předloží Radě stabilizace a přidružení jakýkoliv spor týkající se uplatňování nebo výkladu této dohody. V tomto případě se použije článek 130, popřípadě protokol 7.
Rada stabilizace a přidružení může urovnat tento spor formou závazného rozhodnutí.
4.
Domnívá-li se některá ze stran, že druhá strana neplní své závazky vyplývající z této dohody, může přijmout vhodná opatření. Před jejich přijetím, kromě zvlášť naléhavých případů, poskytne Radě stabilizace a přidružení veškeré související údaje nezbytné pro náležité posouzení situace s cílem nalézt řešení přijatelné pro obě strany.
Při výběru opatření je třeba dát přednost těm, která co nejméně naruší fungování této dohody. Tato opatření se neprodleně oznámí Radě stabilizace a přidružení a, pokud si to druhá strana vyžádá, budou předmětem konzultací v Radě stabilizace a přidružení, ve Výboru pro stabilizaci a přidružení nebo v jiném orgánu zřízením na základě článků 123 nebo 124.
5.
Odstavci 2, 3 a 4 nejsou nijak dotčeny ani ovlivněny články 32, 40, 41, 42, 46 a protokol 3 (definice pojmu původní produkty a metod správní spolupráce).
Článek 130
1.
Vznikne-li mezi stranami spor ohledně výkladu nebo provádění této dohody, informuje každá strana druhou stranu a Výbor pro stabilizaci a přidružení o formální žádosti o vyřešení sporu.
Pokud se strana domnívá, že opatření přijaté druhou stranou či nečinnost druhé strany představují porušení jejích povinností podle této dohody, musí formální žádost o řešení sporu obsahovat odůvodnění tohoto názoru a popřípadě uvést, že strany mohou přijmout opatření, jak je uvedeno v čl. 129 odst. 4.
2.
Strany usilují o vyřešení sporu prostřednictvím konzultací v dobré víře v rámci Rady stabilizace a přidružení a jiných orgánů uvedených v odstavci 3 s cílem dosáhnout vzájemné dohody na společně přijatelném řešení.
3.
Strany poskytnou Radě stabilizace a přidružení veškeré podstatné informace potřebné pro náležité zhodnocení situace.
Dokud není spor vyřešen, bude projednáván na každém zasedání Rady stabilizace a přidružení, pokud nebude zahájeno rozhodčí řízení, jak je uvedeno v protokolu 7. Spor se považuje za vyřešený, pokud Rada stabilizace a přidružení přijala závazné rozhodnutí k vyřešení záležitosti, jak je uvedeno v čl. 129 odst. 3, nebo pokud prohlásila, že spor již netrvá.
Konzultace o sporu mohou probíhat také na zasedání Výboru pro stabilizaci a přidružení nebo jiného příslušného výboru či orgánu zřízeného na základě článků 123 nebo 124, na kterých se strany dohodnou nebo na žádost jedné ze stran. Konzultace mohou probíhat také písemně.
Veškeré informace sdělené během konzultací zůstanou důvěrné.
4.
Pokud jde o záležitosti spadající do působnosti protokolu 7, mohou strany spornou věc urovnat prostřednictvím rozhodčího řízení v souladu s tímto protokolem, pokud strany nedospěly k vyřešení sporu do dvou měsíců od zahájení řízení pro řešení sporů podle odstavce 1.
Článek 131
Dokud nebude dosaženo rovnocenných práv pro jednotlivce a hospodářské subjekty na základě této dohody, nejsou touto dohodou dotčena práva, která jim jsou poskytnuta na základě stávajících dohod mezi jedním nebo více členskými státy na jedné straně a Černou Horou na straně druhé.
Článek 132
Obecné zásady pro účast Černé Hory v programech Společenství jsou stanoveny v Protokolu 8.
Přílohy I až VII a protokoly 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 a 8 a tvoří nedílnou součást této dohody.
Článek 133
Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou.
Kterákoli ze stran může tuto dohodu vypovědět oznámením druhé straně. Tato dohoda pozbývá platnosti šest měsíců ode dne takového oznámení.
Kterákoli ze stran může tuto dohodu vypovědět s okamžitým účinkem v případě, kdy druhá strana nedodržuje jeden z podstatných prvků této dohody.
Článek 134
Pro účely této dohody se pojmem „strany“ rozumí Společenství nebo jeho členské státy nebo Společenství a jeho členské státy v souladu s jejich příslušnými pravomocemi na jedné straně a Černá Hora na straně druhé.
Článek 135
Tato dohoda se vztahuje na území, na něž se vztahují smlouvy o založení Evropského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii, a to za podmínek stanovených v těchto smlouvách, na jedné straně a na území Černé Hory na straně druhé.
Článek 136
Depozitářem dohody je generální tajemník Rady Evropské unie.
Článek 137
Tato dohoda je sepsána ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském a v úředním jazyce používaném Černé Hory, přičemž všechna znění jsou stejně závazná.
Článek 138
Strany schválí tuto dohodu v souladu s vlastními postupy.
Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce po dni, kdy si strany navzájem oznámí ukončení postupů uvedených v odstavci 1.
Článek 139
Prozatímní dohoda
V případě, že před dokončením postupů nezbytných pro vstup této dohody v platnost ustanovení některých částí této dohody, zejména částí týkajících se volného pohybu zboží a příslušná ustanovení o dopravě, nabudou účinnosti na základě prozatímních dohod mezi Společenstvím a Černou Horou, se strany dohodly, že za takových okolností se pro účely hlavy IV článků 73, 74 a 75 této dohody, protokolů 1, 2, 3, 5, 6 a 7 této dohody a příslušných ustanovení protokolu 4 této dohody slovy „dnem vstupu této dohody v platnost“ rozumí den vstupu v platnost příslušné prozatímní dohody, pokud jde o povinnosti obsažené ve výše uvedených ustanoveních.
Съставено в Люксембург, на петнайсти октомври две хиляди и седма година.
Hecho en Luxemburgo, el quince de octubre de dos mil siete.
V Lucemburku dne patnáctého října dva tisíce sedm.
Udfærdiget i Luxembourg den femtende oktober to tusind og syv.
Geschehen zu Luxemburg am fünfzehnten Oktober zweitausendsieben.
Kahe tuhande seitsmenda aasta oktoobrikuu viieteistkümnendal päeval Luxembourgis.
’Eγινε στο Λουξεμβούργο, στις δέκα πέντε Οκτωβρίου δύο χιλιάδες επτά.
Done at Luxembourg on the fifteenth day of October in the year two thousand and seven.
Fait à Luxembourg, le quinze octobre deux mille sept.
Fatto a Lussemburgo, addì quindici ottobre duemilasette.
Luksemburgā, divtūkstoš septītā gada piecpadsmitajā oktobrī.
Priimta du tūkstančiai septintųjų metų spalio penkioliktą dieną Liuksemburge.
Kelt Luxembourgban, a kétezer-hetedik év október tizenötödik napján.
Magћmul fil-Lussemburgu, fil-ћmistax-il jum ta’ Ottubru tas-sena elfejn u sebgћa.
Gedaan te Luxemburg, de vijftiende oktober tweeduizend zeven.
Sporządzono w Luksemburgu dnia piętnastego października roku dwa tysiące siódmego.
Feito em Luxemburgo, em quinze de Outubro de dois mil e sete.
Întocmit la Luxembourg, la cincisprezece octombrie două mii şapte.
V Luxemburgu dňa pätnásteho októbra dvetisícsedem.
V Luxembourgu, dne petnajstega oktobra leta dva tisoč sedem.
Tehty Luxemburgissa viidentenätoista päivänä lokakuuta vuonna kaksituhattaseitsemän.
Som skedde i Luxemburg den femtonde oktober tjugohundrasju.
Sačinjeno u Luksemburgu petnaestog oktobra dvije hiljade i sedme godine.
Pour le Royaume de Belgique
Voor het Koninkrijk België
Für das Königreich Belgien
5kB
Cette signature engage également la Communauté française, la Communauté flamande, la Communauté germanophone, la Région wallonne, la Région flamande et la Région de Bruxelles-Capitale.
Deze handtekening verbindt eveneens de Vlaamse Gemeenschap, de Franse Gemeenschap, de Duitstalige Gemeenschap, het Vlaamse Gewest, het Waalse Gewest en het Brussels Hoofdstedelijk Gewest.
Diese Unterschrift bindet zugleich die Deutschsprachige Gemeinschaft, die Flämische Gemeinschaft, die Französische Gemeinschaft, die Wallonische Region, die Flämische Region und die Region Brüssel-Hauptstadt.
За Република България
7kB
Za Českou republiku
8kB
På Kongeriget Danmarks vegne
8kB
Für die Bundesrepublik Deutschland
8kB
Eesti Vabariigi nimel
7kB
Thar cheann Na hÉireann
For Ireland
7kB
Για την Ελληνική Δημοκρατία
7kB
Por el Reino de España
7kB
Pour la République française
5kB
Per la Repubblica italiana
5kB
Για την Κυπριακή Δημοκρατία
8kB
Latvijas Republikas vārdā
8kB
Lietuvos Respublikos vardu
5kB
Pour le Grand-Duché de Luxembourg
5kB
A Magyar Köztársaság részéről
5kB
Gћal Malta
11kB
Voor het Koninkrijk der Nederlanden
6kB
Für die Republik Österreich
6kB
W imieniu Rzeczypospolitej Polskiej
6kB
Pela República Portuguesa
8kB
Pentru România
7kB
Za Republiko Slovenijо
6kB
Za Slovenskú republiku
6kB
Suomen tasavallan puolesta
För Republiken Finland
6kB
För Konungariket Sverige
5kB
For the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland
6kB
За Европейската общност
Por las Comunidades Europeas
Za Evropská společenství
For De Europæiske Fællesskaber
Für die Europäischen Gemeinschaften
Euroopa ühenduste nimel
Για τις Ευρωπαϊκές Κοινότητες
For the European Communities
Pour les Communautés européennes
Per le Comunità europee
Eiropas Kopienu vārdā
Europos Bendrijų vardu
Az Európai Közösségek részéről
Gћall-Komunitajiet Ewropej
Voor de Europese Gemeenschappen
W imieniu Wspólnot Europejskich
Pelas Comunidades Europeias
Pentru Comunitatea Europeană
Za Európske spoločenstvá
Za Evropske skupnosti
Euroopan yhteisöjen puolesta
På europeiska gemenskapernas vägnar
13kB
U ime Republike Crne Gore
9kB
PŘÍLOHA I
PŘÍLOHA I
A
ČERNOHORSKÁ CELNÍ KONCESE PRO PRŮMYSLOVÉ VÝROBKY SPOLEČENSTVÍ
(uvedené v Článku 21)
Sazby cla budou sníženy následovně:
a)
dnem vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 80 % základního cla;
b)
od 1. ledna prvního roku po vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 50 % základního cla;
c)
od 1. ledna druhého roku po vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 25 % základního cla;
d)
od 1. ledna třetího roku po vstupu této dohody v platnost se zbývající dovozní cla ruší.
Kód KN| Popis zboží
---|---
2515| Mramor, travertin, ecaussin a jiné vápenaté kameny pro výtvarné nebo stavební účely, o relativní hustotě 2,5 nebo vyšší, a alabastr, též hrubě opracované nebo rozřezané pilou nebo jinak do bloků nebo desek pravoúhlého (včetně čtvercového) tvaru:
| – Mramor a travertin:
2515 11 00| – – Surový nebo hrubě opracovaný
2515 12| – – rozřezaný pilou nebo jinak do bloků nebo desek pravoúhlého (včetně čtvercového tvaru)
2515 12 20| – – – o tloušťce nepřesahující 4 cm
2515 12 50| – – – o tloušťce převyšující 4 cm, avšak nepřesahující 25 cm
2515 12 90| – – – Ostatní
2522| Nehašené (pálené) vápno, hašené vápno a hydraulické vápno, kromě oxidu a hydroxidu vápenatého čísla 2825:
2522 20 00| – hašené vápno
2523| Portlandský cement, hlinitanový cement, struskový cement, supersulfátový cement a podobné hydraulické cementy, též barvené nebo ve formě slínků:
| – portlandský cement:
2523 29 00| – – Ostatní
3602 00 00| Připravené výbušniny, jiné než prachové výmetné slože
3603 00| Zápalnice; bleskovice; roznětky nebo rozbušky; zažehovače; elektrické rozbušky:
3603 00 10| – Zápalnice; bleskovice
3603 00 90| – Ostatní
3820 00 00| Přípravky proti zamrzání a připravené kapaliny k odmrazování
4406| Dřevěné železniční nebo tramvajové pražce (příčné pražce):
4406 90 00| – Ostatní
4410| Třískové desky, desky s orientovanými třískami tzv. „oriented strand board“ (OSB) a podobné desky (například třískové desky tzv. „waferboard“) ze dřeva nebo z jiných dřevitých materiálů, též aglomerované s pryskyřicemi nebo jinými organickými pojivý:
| – Ze dřeva:
4410 12| – – Desky s orientovanými třískami tzv. „oriented strand board“ (OSB):
4410 12 10| – – – Neopracované nebo jinak neopracované než broušené pískem
4410 19 00| – – Ostatní
4412| Překližky, dýhované desky a podobné vrstvené dřevo:
4412 10 00 | – Z bambusu
| – Ostatní:
4412 94 | – – Laťovky, vrstvené desky a podlahové laťovky:
4412 94 10 | – – – Nejméně s jednou vnější vrstvou z jiného než jehličnatého dřeva
4412 94 90| – – – Ostatní
4412 99| – – Ostatní:
4412 99 70| – – – Ostatní
6403| Obuv se zevní podešví z kaučuku, plastů, usně nebo kompozitní usně a se svrškem z usně:
| – Ostatní obuv se zevní podešví z usně:
6403 51| – – Překrývající kotník:
| – – – Ostatní:
| – – – – Pokrývající kotník, ale žádnou část lýtka, se stélkou o délce:
| – – – – – – 24 cm nebo více:
6403 51 15| – – – – – – Pánská
6403 51 19| – – – – – – Dámská
| – – – – Ostatní, se stélkou o délce:
| – – – – – 24 cm nebo více:
6403 51 95| – – – – – – Pánská
6403 51 99| – – – – – – Dámská
6405| Ostatní obuv:
6405 10 00| – Se svrškem z usně nebo kompozitní usně
7604| Hliníkové tyče, pruty a profily:
7604 10| – Z nelegovaného hliníku:
7604 10 90| – – Profily
| – Ze slitin hliníku:
7604 29| – – Ostatní:
7604 29 90| – – – Profily
7616| Ostatní výrobky z hliníku:
| – Ostatní:
7616 99| – – Ostatní:
7616 99 90| – – – Ostatní
8415| Klimatizační zařízení skládající se z motorem poháněného ventilátoru a ze zařízení na změnu teploty a vlhkosti vzduchu, včetně takových zařízení, ve kterých nemůže být vlhkost vzduchu regulována odděleně:
| – Ostatní:
8415 81 00| – – S vestavěnou chladicí jednotkou a ventilem pro střídání chladicího a tepelného cyklu (vratná tepelná čerpadla):
8507| Elektrické akumulátory, včetně separátorů pro ně, též pravoúhlých (včetně čtvercových):
8507 20| – Ostatní olovněné akumulátory:
| – – Ostatní:
8507 20 98| – – – Ostatní
8517| Telefonní přístroje, včetně telefonů pro celulární sítě nebo jiné bezdrátové sítě; ostatní přístroje pro vysílání nebo příjímání hlasu, obrazů nebo jiných dat, včetně přístrojů pro komunikaci v drátových nebo bezdrátových sítích (jako jsou lokální nebo dálkové sítě); jiné vysílací nebo přijímací přístroje čísel 8443, 8525, 8527 nebo 8528:
| – Telefonní přístroje, včetně telefonů pro celulární sítě nebo jiné bezdrátové sítě:
8517 12 00| – – Telefonní přístroje pro celulární sítě nebo jiné bezdrátové sítě
8703| Osobní automobily a jiná motorová vozidla konstruovaná především pro přepravu osob (jiná než čísla 8702), včetně osobních dodávkových automobilů a závodních automobilů:
| – Ostatní vozidla, s vratným zážehovým spalovacím pístovým motorem s vnitřním spalováním:
8703 22| – – S obsahem válců převyšujícím 1 000 cm3, avšak nepřesahujícím 1 500 cm3:
8703 22 10| – – – Nová:
ex 8703 22 10| – – – – Osobní motorová vozidla
8703 22 90| – – – Použitá
8703 23| – – S obsahem válců převyšujícím 1 500 cm3, avšak nepřesahujícím 3 000 cm3:
| – – – Nová:
8703 23 19| – – – – Ostatní:
ex 8703 23 19| – – – – – Osobní motorová vozidla
8703 23 90| – – – Použitá
| – Ostatní vozidla, se vznětovým pístovým motorem s vnitřním spalováním (dieselovým motorem nebo motorem s žárovou hlavou):
8703 32| – – S obsahem válců převyšujícím 1 500 cm3, avšak nepřesahujícím 2 500 cm3:
| – – – Nová:
8703 32 19| – – – – Ostatní:
ex 8703 32 19| – – – – – Osobní motorová vozidla
8703 32 90| – – – Použitá
8703 33| – – S obsahem válců převyšujícím 2 500 cm3:
| – – – Nová:
8703 33 11| – – – – Motorové karavany
8703 33 19| – – – – Ostatní:
ex 8703 33 19| – – – – – Osobní motorová vozidla
8703 33 90| – – – Použitá
PŘÍLOHA I.
B
ČERNOHORSKÁ CELNÍ KONCESE PRO PRŮMYSLOVÉ VÝROBKY SPOLEČENSTVÍ
(uvedené v Článku 21)
Sazby cla budou sníženy následovně:
a)
dnem vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 85 % základního cla;
b)
od 1. ledna prvního roku po vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 70 % základního cla;
c)
od 1. ledna druhého roku po vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 55 % základního cla;
d)
od 1. ledna třetího roku po vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 40 % základního cla;
e)
od 1. ledna čtvrtého roku po vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 20 % základního cla;
f)
od 1. ledna pátého roku po vstupu této dohody v platnost se zbývající dovozní cla ruší.
Kód KN| Popis zboží
---|---
2501| Sůl (včetně stolní soli a denaturované soli) a čistý chlorid sodný, též ve vodném roztoku nebo obsahující prostředek proti spékání nebo prostředek pro dobrou tekutost; mořská voda: mořská voda:
| – Sůl (včetně stolní soli a denaturované soli) a čistý chlorid sodný, též ve vodném roztoku nebo obsahující prostředek proti spékání nebo prostředek pro dobrou tekutost; mořská voda:
| Ostatní:
| Ostatní:
2501 00 91| Sůl vhodná k lidskému požívání
3304| Kosmetické přípravky nebo líčidla a přípravky pro péči o pokožku (jiné než léky), včetně opalovacích nebo ochranných přípravků; přípravky pro manikúru nebo pedikúru:
| – Ostatní:
3304 99 00| Ostatní
3305| Přípravky na vlasy:
3305 10 00| – Šampony
3305 90| – Ostatní:
3305 90 90| Ostatní
3306| Přípravky pro ústní nebo zubní hygienu, včetně zubních fixativních past a prášků; niť k čištění mezizubních prostor (zubní niť), v samostatném balení pro drobný prodej:
3306 10 00| – Přípravky na čištění zubů
3401| Mýdlo; organické povrchově aktivní výrobky a přípravky používané jako mýdlo, ve tvaru tyček, kusů, výlisků nebo v podobných tvarech, též obsahující mýdlo; organické povrchově aktivní výrobky a přípravky pro mytí pokožky, ve formě tekutiny nebo krému a upravené pro drobný prodej, též obsahující mýdlo; papír, vata, plsť a netkané textilie, impregnované, povrstvené nebo potažené mýdlem nebo detergentem:
| – Mýdlo a organické povrchově aktivní výrobky a přípravky, ve tvaru tyček, kusů, výlisků nebo v podobných tvarech a papír, vata, plsť a netkané textilie, impregnované, povrstvené nebo potažené mýdlem nebo detergentem:
3401 11 00| pro toaletní účely (včetně medicinálních výrobků)
3402| Organické povrchově aktivní prostředky (jiné než mýdlo); povrchově aktivní přípravky, prací prostředky (včetně pomocných pracích přípravků) a čisticí prostředky, též obsahující mýdlo, jiné než čísla 3401:
3402 20| – Přípravky upravené pro drobný prodej:
3402 20 20| Povrchově aktivní přípravky
3402 20 90| Prací prostředky a čisticí prostředky
3402 90| – Ostatní:
3402 90 90| Prací prostředky a čisticí prostředky
3923| Výrobky pro přepravu nebo balení zboží, z plastů; zátky, víčka, uzávěry lahví a jiné uzávěry, z plastů:
| – Pytle a sáčky (včetně kornoutů):
3923 21 00| Z polymerů ethylenu
3923 29| z ostatních plastů:
3923 29 10| Z poly(vinylchloridu)
3923 90| – Ostatní:
3923 90 10| Vytlačované síťoviny trubkovitého tvaru
3923 90 90| Ostatní
3926| Ostatní výrobky z plastů a výrobky z ostatních materiálů čísel 3901 až 3914:
3926 90| – Ostatní:
| Ostatní:
3926 90 97| Ostatní
4011| Nové pneumatiky z kaučuku:
4011 10 00| – Typy používané pro osobní automobily (včetně osobních dodávkových automobilů a závodních automobilů)
4202| Lodní kufry, cestovní kufry a kufříky, včetně toaletních kufříků, diplomatky, aktovky, školní brašny, pouzdra na brýle, divadelní kukátka, dalekohledy, fotografické přístroje, kamery, hudební nástroje, zbraně a podobné schránky; cestovní vaky a brašny, tašky na potraviny nebo nápoje s tepelnou izolací, neceséry, batohy, kabelky, nákupní tašky, náprsní tašky, peněženky, pouzdra na mapy, pouzdra na cigarety, pytlíky na tabák, brašny na nářadí, sportovní tašky a vaky, pouzdra na lahve, pouzdra na šperky, pudřenky, kazety na zlatnické zboží a podobné schránky z přírodní nebo kompozitní usně, z fólií z plastů, z textilních materiálů, vulkánfíbru nebo lepenky, nebo potažené zcela nebo z větší části těmito materiály nebo papírem:
| – Lodní kufry, cestovní kufry a kufříky, včetně toaletních kufříků, diplomatky, aktovky, školní brašny a podobné schránky:
4202 11| S vnějším povrchem z přírodní, kompozitní nebo lakové usně:
4202 11 10| Diplomatky, aktovky, školní brašny a podobné schránky
4202 11 90| Ostatní
4203| Oděvy a oděvní doplňky z přírodní nebo kompozitní usně:
4203 10 00| – Oděvy a oděvní doplňky
| – Rukavice prstové, palcové a rukavice bez prstů:
4203 29| Ostatní:
4203 29 10| Ochranné pro všechny profese
4418| Výrobky stavebního truhlářství a tesařství, včetně dřevěných voštinových desek, sestavených podlahových desek a šindelů („shingles“ a „shakes“) ze dřeva:
4418 10| – Okna, francouzská okna a jejich rámy a zárubně:
4418 10 50| jehličnaté porosty
4418 10 90| Ostatní
4418 20| – Dveře a jejich rámy a zárubně a prahy:
4418 20 50| jehličnaté porosty
4418 20 80| Z jiného dřeva
4418 40 00| – Bednění pro betonování
4418 90| – Ostatní:
4418 90 10| Dřevo provrstvené klihem
4418 90 80| Ostatní
4802| Nenatíraný papír, kartón a lepenka, určené ke psaní, tisku nebo k jiným grafickým účelům, a neděrovaný papír na děrné štítky nebo děrné pásky, v kotoučích nebo listech (arších), jakéhokoliv rozměru, jiný než papír čísel 4801 nebo 4803; ručně vyrobený papír, kartón a lepenka:
| – Ostatní papír, kartón a lepenka, neobsahující vlákna získaná mechanickými postupy nebo chemicko-mechanickými postupy nebo z jejichž celkového
vlákninového složení činí obsah těchto vláken nejvýše 10 % hmotnostních:
4802 55| S plošnou hmotností 40 g/m2 nebo vyšší, avšak nejvýše 150 g/m2, v kotoučích:
4802 55 15| S plošnou hmotností 40 g/m2 nebo vyšší, avšak nižší než 60 g/m2:
ex 4802 55 15| Jiný než hrubý dekorační papír
4802 55 25| S plošnou hmotností 60 g/m2 nebo vyšší, avšak nižší než 75 g/m2:
ex 4802 55 25| Jiný než hrubý dekorační papír
4802 55 30| S plošnou hmotností 75 g/m2 nebo vyšší, avšak nižší než 80 g/m2:
ex 4802 55 30| Jiný než hrubý dekorační papír
4802 55 90| S plošnou hmotností 80 g/m2 nebo vyšší:
ex 4802 55 90| Jiný než hrubý dekorační papír
4819| Kartóny, bedny, krabice, pytle a jiné obaly z papíru, kartónu, lepenky, buničité vaty nebo pásů zplstěných buničinových vláken; krabicové pořadače, dopisové přihrádky a podobné výrobky z papíru, kartónu nebo lepenky, používané v kancelářích, obchodech a podobně:
4819 10 00| – Kartóny, bedny a krabice, z vlnitého papíru, kartónu nebo lepenky
4819 20 00| – Skládací kartóny, bedny a krabice, z nezvlněného papíru, kartónu nebo lepenky
4819 30 00| – Pytle, sáčky a tašky, jejichž spodní část má šířku 40 cm nebo více
4819 40 00| – Ostatní pytle, sáčky a tašky (včetně kornoutů)
4820| Rejstříky, účetní knihy, zápisníky, objednávkové knihy, příjmové knihy, složky dopisních papírů, poznámkové bloky, diáře a podobné výrobky, sešity, psací savé podložky, rychlovazače (s volnými listy nebo jiné), desky, spisové mapy, různé obchodní tiskopisy, sady papírů proložené karbonovými papíry a ostatní školní, kancelářské a papírnické výrobky, z papíru, kartónu nebo lepenky; alba na vzorky nebo sbírky a obaly na knihy, z papíru, kartónu nebo lepenky:
4820 10| – Rejstříky, účetní knihy, zápisníky, objednávkové knihy, příjmové knihy, složky dopisních papírů, poznámkové bloky, diáře a podobné výrobky:
4820 10 10| Rejstříky, účetní knihy, objednávkové knihy a příjmové knihy
4820 20 00| – Sešity
4820 90 00| – Ostatní
4821| Etikety všech druhů, z papíru, kartónu nebo lepenky, též potištěné:
4821 10| – Potištěné:
4821 10 10| Samolepicí
4821 90| – Ostatní:
4821 90 10| Samolepicí:
4910 00 00| Kalendáře všech druhů, tištěné, včetně kalendářů ve formě trhacích bloků
4911| Ostatní tiskařské výrobky, včetně tištěných obrazů a fotografií:
4911 10| – Reklamní a propagační tiskoviny, obchodní katalogy a podobné výrobky:
4911 10 10| Obchodní katalogy
4911 10 90| Ostatní
| – Ostatní:
4911 99 00| Ostatní
5111| Tkaniny z mykané vlny nebo z mykaných jemných zvířecích chlupů:
| – Obsahující 85 % hmotnostních nebo více vlny nebo jemných zvířecích chlupů:
5111 19| Ostatní:
5111 19 10| O plošné hmotnosti převyšující 300 g/m2, avšak nepřesahující 450 g/m2
5111 19 90| O plošné hmotnosti převyšující 450 g/m2
5112| Tkaniny z česané vlny nebo z česaných jemných zvířecích chlupů:
| – Obsahující 85 % hmotnostních nebo více vlny nebo jemných zvířecích chlupů:
5112 11 00| O plošné hmotnosti nepřesahující 200 g/m2
5112 19| Ostatní:
5112 19 10| O plošné hmotnosti převyšující 200 g/m2, avšak nepřesahující 375 g/m2
5112 19 90| O plošné hmotnosti převyšující 375 g/m2
5209| Bavlněné tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více bavlny, o plošné hmotnosti vyšší než 200 g/m2:
| – Bělené:
5209 21 00| V plátnové vazbě
5209 22 00| Třívazný nebo čtyřvazný kepr, včetně křížového kepru
5209 29 00| Ostatní tkaniny
| – Barvené:
5209 31 00| V plátnové vazbě
5209 32 00| Třívazný nebo čtyřvazný kepr, včetně křížového kepru
5209 39 00| Ostatní tkaniny
| – Z různobarevných nití:
5209 41 00| V plátnové vazbě
5209 43 00| Třívazný nebo čtyřvazný kepr, včetně křížového kepru
5209 49 00| Ostatní tkaniny
6101| Pánské nebo chlapecké kabáty, pláště, pláštěnky, větrovky, bundy (včetně lyžařských) a podobné výrobky, pletené nebo háčkované, jiné než výrobky čísla 6103:
6101 90| – Z ostatních textilních materiálů:
6101 90 20| Kabáty, pláště, pláštěnky a podobné výrobky:
ex 6101 90 20| Z vlny nebo jemných zvířecích chlupů
6101 90 80| Větrovky, bundy (včetně lyžařských) a podobné výrobky:
ex 6101 90 80| Z vlny nebo jemných zvířecích chlupů
6115| Punčochové kalhoty, punčochy, podkolenky, ponožky a jiné punčochové zboží, včetně punčochového zboží s postupným stlačením (například punčochy na křečové žily) a obuvi bez podrážek, pletené nebo háčkované:
| – Ostatní:
6115 95 00| Z bavlny
6115 96| Ze syntetických vláken:
6115 96 10| Podkolenky
| Ostatní:
6115 96 99| Ostatní
6205| Pánské nebo chlapecké košile:
6205 20 00| – Z bavlny
6205 30 00| – Z chemických vláken
6205 90| – Z ostatních textilních materiálů:
6205 90 10| Z lnu nebo ramie
6205 90 80| Ostatní
6206| Dámské nebo dívčí halenky, košile a košilové halenky:
6206 10 00| – Z hedvábí nebo hedvábného odpadu
6206 20 00| – Z vlny nebo jemných zvířecích chlupů
6206 30 00| – Z bavlny
6206 40 00| – Z chemických vláken
6206 90| – Z ostatních textilních materiálů:
6206 90 10| Z lnu nebo ramie
6206 90 90| Ostatní
6207| Pánská nebo chlapecká tílka bez rukávů a ostatní nátělníky, slipy, spodky, noční košile, pyžama, koupací pláště, župany a podobné výrobky:
| – Slipy a spodky:
6207 11 00| Z bavlny
6207 19 00| Z ostatních textilních materiálů
| – Noční košile a pyžama:
6207 21 00| Z bavlny
6207 22 00| Z chemických vláken
6207 29 00| Z ostatních textilních materiálů
| – Ostatní:
6207 91 00| Z bavlny
6207 99| Z ostatních textilních materiálů
6207 99 10| – – – Z chemických vláken
6207 99 90| – – – Ostatní
6208| Dámská nebo dívčí tílka bez rukávů a ostatní nátělníky, kombiné, spodničky, kalhotky, noční košile, pyžama, nedbalky (negližé), koupací pláště, župany a podobné výrobky:
| – Kombiné a spodničky:
6208 11 00| – – Z chemických vláken
6208 19 00| – – Z ostatních textilních materiálů
| – Noční košile a pyžama:
6208 21 00| – – Z bavlny
6208 22 00| – – Z chemických vláken
6208 29 00| – – Z ostatních textilních materiálů
| – Ostatní:
6208 91 00| – – Z bavlny
6208 92 00| – – Z chemických vláken
6208 99 00| – – Z ostatních textilních materiálů
6211| Teplákové soupravy, lyžařské kombinézy a komplety, plavky; ostatní oděvy:
| – Ostatní oděvy, pánské nebo chlapecké:
6211 32| – – Z bavlny:
6211 32 10| – – – Pracovní oděvy
| – – – Tep lákové soupravy s podšívkou:
6211 32 31| – – – – Ze stejné jediné vnější textilie
| – – – – Ostatní:
6211 32 41| – – – – – Horní části
6211 32 42| – – – – – Dolní části
| – Ostatní oděvy, dámské nebo dívčí:
6211 42| – – Z bavlny:
6211 42 10| – – – Zástěry, kombinézy, pláště se zapínáním vzadu a jiné pracovní oděvy (též vhodné pro použití v domácnosti)
| – – – Teplákové soupravy s podšívkou:
6211 42 31| – – – – Ze stejné jediné vnější textilie
| – – – – Ostatní:
6211 42 41| – – – – – Horní části
6211 42 42| – – – – – Dolní části
6211 42 90| – – – Ostatní
6211 43| – – Z chemických vláken:
6211 43 10| – – – Zástěry, kombinézy, pláště se zapínáním vzadu a jiné pracovní oděvy (též vhodné pro použití v domácnosti)
| – – – Teplákové soupravy s podšívkou:
6211 43 31| – – – – Ze stejné jediné vnější textilie
| – – – – Ostatní:
6211 43 41| – – – – – Horní části
6211 43 42| – – – – – Dolní části
6211 43 90| – – – Ostatní
6301| Přikrývky a plédy:
6301 20| – Přikrývky (jiné než elektricky vyhřívané přikrývky) a plédy, z vlny nebo jemných zvířecích chlupů:
6301 20 10| – – Pletené nebo háčkované
6301 20 90| – – Ostatní
6301 90| – Ostatní přikrývky a plédy:
6301 90 10| – – Pletené nebo háčkované
6301 90 90| – – Ostatní
6302| \\- Prádlo ložní, stolní, toaletní a kuchyňské:
| – Ostatní ložní prádlo, potištěné:
6302 21 00| – – Z bavlny
| – Ostatní ložní prádlo:
6302 31 00| – – Z bavlny
| – Ostatní stolní prádlo:
6302 51 00| – – Z bavlny
6302 53| – – Z chemických vláken:
6302 53 90| – – – Ostatní
6403| Obuv se zevní podešví z kaučuku, plastů, usně nebo kompozitní usně a se svrškem z usně:
| – Ostatní obuv se zevní podešví z usně:
6403 59| – – Ostatní:
| – – – Ostatní:
| – – – – Obuv s nártem vyrobeným z řemínků, nebo s jedním nebo několika výřezy:
| – – – – – Ostatní, se stélkou o délce:
| – – – – – – 24cm nebo více:
6403 59 35| – – – – – – – Pánská
6403 59 39| – – – – – – – Dámská
| – – – – Ostatní, se stélkou o délce:
| – – – – – 24 cm nebo více:
6403 59 95| – – – – – – Pánská
6403 59 99| – – – – – – Dámská
6802| Opracované kameny pro výtvarné nebo stavební účely (vyjma břidlice) a výrobky z nich, jiné než zboží čísla 6801; mozaikové kostky a podobné výrobky, z přírodního kamene (včetně břidlice), též na podložce; odštěpky a prach z přírodního kamene (včetně břidlice):
| – Ostatní kameny pro výtvarné nebo stavební účely a výrobky z nich, jednoduše rozsekané nebo rozřezané, s plochým nebo rovným povrchem:
6802 21 00| – – Mramor, travertin a alabastr
6802 23 00| – – Žula
6802 29 00| – – Ostatní kameny:
ex 6802 29 00| – – – Ostatní vápenaté kameny
| – Ostatní:
6802 91| – – Mramor, travertin a alabastr:
6802 91 10| – – – Leštěné, zdobené nebo jinak opracované, ne však vyřezávané
6802 91 90| – – – Ostatní
6802 93| – – Žula
6802 93 10| – – – Leštěná, zdobená nebo jinak opracovaná, ne však vyřezávaná, o čisté hmotnosti 10 kg nebo více.
6802 93 90| – – – Ostatní
6810| Výrobky z cementu, betonu nebo umělého kamene, též vyztužené:
| – Dlaždice, dlaždičky, cihly a podobné výrobky:
6810 11| – – Tvárnice a cihly:
6810 11 10| – – – Z lehkého betonu (se základem z rozdrcené pemzy, granulované strusky atd.)
6810 11 90| – – – Ostatní
| – Ostatní výrobky:
6810 91| – – Prefabrikované konstrukční díly pro stavebnictví nebo stavební inženýrství:
6810 91 90| – – – Ostatní
6810 99 00| – – Ostatní
6904| Keramické stavební cihly, podlahové bloky, nosné nebo výplňové tvarovky a podobné výrobky:
6904 10 00| – Stavební cihly
6904 90 00| – Ostatní
6905| Střešní tašky, komínové krycí desky, komínové vložky, stavební ozdoby a jiné stavební keramické výrobky:
6905 10 00| – Střešní tašky
7207| Polotovary ze železa nebo nelegované oceli:
| – Obsahující méně než 0,25 % hmotnostních uhlíku:
7207 11| – – Pravoúhlého (včetně čtvercového) příčného průřezu, jehož šířka je menší než dvojnásobek tloušťky:
7207 11 90| – – – Kované
7207 12| – – Pravoúhlého (jiného než čtvercového) příčného průřezu:
7207 12 90| – – – Kované
7207 19| – – Ostatní
| – – – S kruhovým nebo polygonálním (mnohoúhelníkovým) průřezem:
7207 19 12| – – – – Válcované nebo získané kontinuálním litím
7207 19 19| – – – – Kované
7207 19 80| – – – Ostatní
7207 20| – Obsahující 0,25 % hmotnostních nebo více uhlíku:
| – – Pravoúhlého (včetně čtvercového) příčného průřezu, jehož šířka je menší než dvojnásobek tloušťky:
| – – – Válcované nebo získané kontinuálním litím:
| – – – – Ostatní, obsahující:
7207 20 15| – – – – – 0,25 % hmotnostních nebo více, avšak méně než 0,6 % hmotnostních uhlíku
7207 20 17| – – – – – 0,6 % hmotnostních nebo více uhlíku
7207 20 19| – – – Kované
| – – Pravoúhlého (jiného než čtvercového) příčného průřezu:
7207 20 32| – – – Válcované nebo získané kontinuálním litím
7207 20 39| – – – Kované
| – – S kruhovým nebo polygonálním (mnohoúhelníkovým) průřezem:
7207 20 52| – – – Válcované nebo získané kontinuálním litím
7207 20 59| – – – Kované
7207 20 80| – – Ostatní
7213| Tyče a pruty, válcované za tepla, v nepravidelně navinutých svitcích, ze železa nebo nelegované oceli:
7213 10 00| – S vroubkováním, žebrováním, drážkami nebo jinými deformacemi vzniklými během válcování
| – Ostatní:
7213 91| – – S kruhovým příčným průřezem o průměru menším než 14 mm:
7213 91 10| – – – Typu používaného pro vyztužení betonu
| – – – Ostatní:
7213 91 49| – – – – Obsahující více než 0,06 %, avšak méně než 0,25 % hmotnostních uhlíku:
ex 7213 91 49| – – – – – Jiné než o průměru 8 mm nebo menším
7213 99| – – Ostatní:
7213 99 10| – – – Obsahující méně než 0,25 % hmotnostních uhlíku
7213 99 90| – – – Obsahující 0,25 % hmotnostních nebo více uhlíku
7214| Ostatní tyče a pruty ze železa nebo nelegované oceli, po kování, válcování, tažení nebo protlačování za tepla již dále neopracované, avšak včetně těch, které byly po válcování krouceny:
7214 10 00| – Kované
7214 20 00| – S vroubkováním, žebrováním, drážkami nebo jinými deformacemi vzniklými během válcování nebo po válcování krouceny
| – Ostatní:
7214 99| – – Ostatní:
| – – – Obsahující méně než 0,25 % hmotnostních uhlíku:
7214 99 10| – – – – Typu používaného pro vyztužení betonu
| – – – – Ostatní, s kruhovým příčným průřezem o průměru:
7214 99 31| – – – – – 80 mm nebo větším
7214 99 39| – – – – – Menším než 80 mm
7214 99 50| – – – – Ostatní
| – – – Obsahující 0,25 % hmotnostních nebo více uhlíku:
| – – – – S kruhovým příčným průřezem o průměru:
7214 99 71| – – – – – 80 mm nebo větším
7214 99 79| – – – – – Menším než 80 mm
7214 99 95| – – – – Ostatní
7215| Ostatní tyče a pruty ze železa nebo nelegované oceli:
7215 10 00| – Z automatové oceli, po tváření za studená nebo povrchové úpravě za studená již dále neopracované
7215 50| – Ostatní, po tváření za studená nebo povrchové úpravě za studená již dále neopracované:
| – – Obsahující méně než 0,25 % hmotnostních uhlíku:
7215 50 11| – – – Pravoúhlého (jiného než čtvercového) příčného průřezu
7215 50 19| – – – Ostatní
7215 50 80| – – Obsahující 0,25 % hmotnostních nebo více uhlíku
7215 90 00| – Ostatní
7224| Ostatní legovaná ocel v ingotech nebo v jiných primárních formách; polotovary z ostatní legované oceli:
7224 10| – Ingoty a jiné primární formy:
7224 10 10| – – Z nástrojové oceli
7224 10 90| – – Ostatní
7224 90| – Ostatní:
| – – Ostatní:
| – – – Pravoúhlého (včetně čtvercového) příčného průřezu:
| – – – – Válcované nebo získané kontinuálním litím:
| – – – – – Jejichž šířka je menší než dvojnásobek tloušťky:
7224 90 05| – – – – – – Obsahující nejvýše 0,7 % hmotnostních uhlíku, 0,5 % nebo více, avšak nejvýše1,2 % hmotnostní manganu a 0,6 % nebo více, avšak nejvýše 2,3 % hmotnostních křemík; obsahující 0,0008 % hmotnostních nebo více boru společně s obsahem jakéhokoliv jiného prvku menším než je minimální obsah uvedený v poznámce 1 f) k této kapitole
7224 90 07| – – – – – – Ostatní
7224 90 14| – – – – – Ostatní
7224 90 18| – – – – Kované
| – – – Ostatní:
| – – – – Válcované nebo získané kontinuálním litím:
7224 90 31| – – – – – Obsahující nejméně 0,9 % hmotnostních, avšak nejvýše 1,15 % hmotnostních uhlíku, nejméně 0,5 % hmotnostních, avšak nejvýše 2 % hmotnostní ohromu a, je- li obsažen, nejvýše 0,5 % hmotnostních molybdenu.
7224 90 38| – – – – – Ostatní
7224 90 90| – – – – Kované
7228| Ostatní tyče a pruty z ostatní legované oceli; úhelníky, tvarovky a profily z ostatní legované oceli; duté vrtné tyče a pruty z legované nebo nelegované oceli:
7228 20| – Tyče a pruty z křemíkomanganové oceli:
7228 20 10| – – Pravúhlého (jiného než čtvercového) příčného průřezu, za tepla válcované ze čtyř stran
| – – Ostatní:
7228 20 99| – – – Ostatní
7228 30| – Ostatní tyče a pruty, po válcování, tažení nebo protlačovaní za tepla již dále neopracované:
7228 30 20| – – Z nástrojové oceli
| – – Obsahující 0,9 % nebo více, avšak nejvýše 1,15 % hmotnostních uhlíku, 0,5 % nebo více, avšak nejvýše 2 % hmotnostní chrómu a, je- li obsažen, nejvýše 0,5 % hmotnostních molybdenu:
7228 30 41| – – – S kruhovým příčným průřezem o průměru 80 mm nebo větším
7228 30 49| – – – Ostatní
| – – Ostatní:
| – – – S kruhovým příčným průřezem o průměru:
7228 30 61| – – – – 80 mm nebo větším
7228 30 69| – – – – Menším než 80 mm
7228 30 70| – – – Pravúhlého (jiného než čtvercového) příčného průřezu, za tepla válcované ze čtyřstran
7228 30 89| – – – Ostatní
7228 40| – Ostatní tyče a pruty, po kování již dále neopracované:
7228 40 10| – – Z nástrojové oceli
7228 40 90| – – Ostatní
7228 60| – Ostatní tyče a pruty:
7228 60 20| – – Z nástrojové oceli
7228 60 80| – – Ostatní
7314| Látky (včetně nekonečných pásů), mřížovina, síťovina a pletivo ze železného nebo ocelového drátu; plechová mřížovina ze železa nebo oceli:
7314 20| – Mřížovina, síťovina a pletivo, svařované v místech křížení drátů, z drátů, jejichž největší rozměr příčného průřezu je 3 mm nebo větší, s velikostí ok 100 cm2 nebo větší:
7314 20 90| – – Ostatní
| – Ostatní mřížovina, síťovina a pletivo, svařované v místech křížení drátů:
7314 39 00| – – Ostatní
7317 00| Hřebíky, cvočky, napínáčky, vlnité hřebíky, skoby, svorky a sponky (jiné než čísla 8305) a podobné výrobky, ze železa nebo oceli, též s hlavičkou z jiného materiálu, avšak kromě výrobků s hlavičkou z mědi:
| – Ostatní:
| – – Lisované z drátu za studená:
7317 00 40| – – – Hřebíky z oceli obsahující 0,5 % hmotnostních nebo více uhlíku, tvrzené
| – – – Ostatní:
7317 00 69| – – – – Ostatní
7317 00 90| – – Ostatní
7605| Hliníkové dráty:
| – Z nelegovaného hliníku:
7605 11 00| – – Jejichž největší rozměr příčného průřezu převyšuje 7 mm
7605 19 00| – – Ostatní
7606| Hliníkové desky, plechy a pásy, o tloušťce převyšující 0,2 mm:
| – Pravoúhlé (včetně čtvercových):
7606 11| – – Z nelegovaného hliníku:
| – – – Ostatní, o tloušťce:
7606 11 91| – – – – Menší než 3 mm
7606 11 93| – – – – Nejméně 3 mm, avšak menší než 6 mm
7606 11 99| – – – – Nejméně 6 mm
7606 12| – – Ze slitin hliníku:
| – – – Ostatní:
| – – – – Ostatní, o tloušťce:
7606 12 91| – – – – – Menší než 3 mm
7606 12 93| – – – – – Nejméně 3 mm, avšak menší než 6 mm
7606 12 99| – – – – – Nejméně 6 mm
7607| Hliníkové fólie (též potištěné nebo na podložce z papíru, kartónu, lepenky, plastů nebo na podobném podkladovém materiálu), o tloušťce (s výjimkou jakékoliv podložky) nepřesahující 0,2 mm:
| – Bez podložky:
7607 11| – – Válcované, avšak dále neopracované:
7607 11 10| – – – O tloušťce menší než 0,021 mm
7607 11 90| – – – O tloušťce nejméně 0,021 mm, avšak nejvýše 0,2 mm
7607 19| – – Ostatní:
7607 19 10| – – – O tloušťce menší než 0,021 mm
| – – – O tloušťce nejméně 0,021 mm, avšak nejvýše 0,2 mm:
7607 19 99| – – – – Ostatní
7607 20| – Na podložce:
7607 20 10| – – O tloušťce (s výjimkou jakékoliv podložky) menší než 0,021 mm
| – – O tloušťce (s výjimkou jakékoliv podložky) nejméně 0,021 mm, avšak nejvýše 0,2 mm:
7607 20 99| – – – Ostatní
7610| Hliníkové konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406) a části a součásti konstrukcí (například mosty a části mostů, věže, příhradové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře a okna a jejich rámy, zárubně a prahy, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky); hliníkové desky, tyče, profily, trubky a podobné výrobky, připravené pro použití v konstrukcích:
7610 10 00| – Dveře, okna a jejich rámy, zárubně a prahy
7610 90| – Ostatní:
7610 90 90| – – Ostatní
7614| Splétaná lanka, kabely, splétané pásy a podobné výrobky, z hliníku, elektricky neizolované:
7614 10 00| – S ocelovým jádrem (duší)
7614 90 00| – Ostatní
8311| Dráty, pruty, trubky, desky, elektrody a podobné výrobky, z obecných kovů nebo z karbidů kovů, povlečené nebo plněné tavidly, k pájení, pájení na tvrdo, svařování nebo nanášení kovů nebo karbidů kovů; dráty a pruty, z aglomerovaného prášku z obecného kovu, pro metalizaci stříkáním:
8311 10| – Povlečené elektrody z obecných kovů, pro svařování elektrickým obloukem:
8311 10 10| – – Svařovací elektrody s jádrem ze železa nebo oceli a povlečené žáruvzdorným materiálem
8311 10 90| – – Ostatní
8311 20 00| – Plněné dráty z obecných kovů, pro svařování elektrickým obloukem
8418| Chladničky, mrazicí boxy a ostatní chladicí nebo mrazicí zařízení, elektrické nebo jiné; tepelná čerpadla, jiná než klimatizační zařízení čísla 8415:
8418 10| – Kombinovaná chladicí-mrazicí zařízení, vybavená samostatnými vnějšími dvířky:
8418 10 20| – – S objemem převyšujícím 340 litrů:
ex 8418 10 20| – – – Jiná než pro použití v civilním letectví
8418 10 80| – – Ostatní:
ex 8418 10 80| – – – Jiná než pro použití v civilním letectví
| – Chladničky, typu používaného v domácnostech:
8418 21| – – Kompresorového typu:
| – – – Ostatní:
| – – – – Ostatní, s objemem:
8418 21 91| – – – – – Nepřesahujícím 250 litrů
8418 21 99| – – – – – Převyšujícím 250 litrů, avšak nepřesahujícím 340 litrů
8418 30| – Mrazničky pultového typu, s objemem nepřesahujícím 800 litrů:
8418 30 20| – – S objemem nepřesahujícím 400 litrů:
ex 8418 30 20| – – – Jiná než pro použití v civilním letectví
8418 30 80| – – S objemem převyšujícím 400 litrů, avšak nepřesahujícím 800 litrů:
ex 8418 30 80| – – – Jiná než pro použití v civilním letectví
8418 40| – Mrazničky skříňového typu, s objemem nepřesahujícím 900 litrů:
8418 40 20| – – S objemem nepřesahujícím 250 litrů:
ex 8418 40 20| – – – Jiná než pro použití v civilním letectví
8418 40 80| – – S objemem převyšujícím 250 litrů, avšak nepřesahujícím 900 litrů:
ex 8418 40 80| – – – Jiná než pro použití v civilním letectví
8422| Myčky nádobí; stroje a přístroje na čištění nebo sušení lahví nebo jiných obalů; stroje a přístroje k plnění, uzavírání, pečetění nebo označování lahví, plechovek, krabic, pytlů nebo jiných obalů; stroje a přístroje na uzavírání lahví, sklenic, tub a podobných obalů kapslemi; ostatní balicí stroje a přístroje nebo zařízení obalové techniky (včetně strojů a přístrojů na balení tepelným smršťováním); stroje a přístroje k nasycování nápojů oxidem uhličitým:
| – Myčky nádobí:
8422 11 00| – – Pro domácnost
8426| Lodní otočné sloupové jeřáby; jeřáby, včetně lanových jeřábů; mobilní zdvihací rámy, zdvižné obkročné vozíky, portálové nízkozdvižné vozíky a jeřábové vozíky:
| – Ostatní:
8426 91| – – Konstruované k připevnění na silniční vozidla:
8426 91 10| – – – Hydraulické jeřáby konstruované pro nakládání a vykládání vozidel
8426 91 90| – – – Ostatní
8450| Pračky pro domácnost nebo prádelny, včetně praček se sušičkami:
| – Pračky s obsahem suchého prádla nepřesahujícím 10 kg:
8450 11| – – Plně automatické pračky:
| – – – S obsahem suchého prádla nepřesahujícím 6 kg:
8450 11 11| – – – – S plněním zepředu
8483| Převodové hřídele (včetně vačkových a klikových hřídelí) a kliky; ložisková pouzdra a ložiskové pánve; ozubená soukolí a ozubené převody; pohybové šrouby s kuličkovou nebo válečkovou maticí; převodovky, převodové skříně a jiné měniče rychlosti, včetně měničů kroutícího momentu; setrvačníky a řemenice, včetně kladnic pro kladkostroje; spojky a hřídelové spojky (včetně kardanových kloubů):
8483 30| – Ložisková pouzdra bez valivých ložisek; ložiskové pánve:
8483 30 80| – – Ložisková pouzdra
8703| Osobní automobily a jiná motorová vozidla konstruovaná především pro přepravu osob (jiná než čísla 8702), včetně osobních dodávkových automobilů a závodních automobilů:
| – Ostatní vozidla, s vratným zážehovým spalovacím pístovým motorem s vnitřním spalováním:
8703 24| – – S obsahem válců převyšujícím 3 000 cm3:
8703 24 10| – – – Nová:
ex 8703 24 10| – – – – Osobní motorová vozidla
8703 24 90| – – – Použitá
| – Ostatní vozidla, se vznětovým pístovým motorem s vnitřním spalováním (dieselovým motorem nebo motorem s žárovou hlavou):
8703 33| – – S obsahem válců převyšujícím 2 500 cm3:
| – – – Nová:
8703 33 19| – – – – Ostatní:
ex 8703 33 19| – – – – – Osobní motorová vozidla
9401| Sedadla (jiná než sedadla čísla 9402), též proměnitelná v lůžka, jejich části a součásti:
9401 40 00| – Sedadla, jiná než kempinková nebo venkovní, proměnitelná v lůžka
| – Ostatní sedadla s dřevěnou kostrou:
9401 61 00| – – Vycpávaná
9401 69 00| – – Ostatní
| – Ostatní sedadla s kovovou kostrou:
9401 71 00| – – Vycpávaná
9401 79 00| – – Ostatní
9401 80 00| – Ostatní
9403| Ostatní nábytek a jeho části a součásti:
9403 40| – Kuchyňský dřevěný nábytek:
9403 40 90| – – Ostatní
9403 50 00| – Ložnicový dřevěný nábytek
9403 60| – Ostatní dřevěný nábytek:
9403 60 10| – – Dřevěný nábytek používaný v bytových jídelnách a obývacích pokojích
9403 60 90| – – Ostatní dřevěný nábytek
9404| Pružné vložky do postelí; ložní potřeby a podobné výrobky (například matrace, prošívané přikrývky, peřiny, polštáře, pufy a podušky), pérované, vycpávané nebo uvnitř vyložené jakýmkoliv materiálem nebo z lehčeného kaučuku nebo lehčených plastů, též povlečené:
| – Matrace:
9404 29| – – Z ostatních materiálů:
9404 29 10| – – – S kovovými pružinami
9404 90| – Ostatní:
9404 90 90| – – Ostatní
9406 00| Montované stavby:
| – Ostatní:
9406 00 20| – – Ze dřeva
PŘÍLOHA II
DEFINICE PRODUKTŮ „BABY BEEF“
(uvedených v Čl. 26 odst. 3)
Bez ohledu na pravidla pro výklad kombinované nomenklatury se popis zboží považuje pouze za orientační a působnost preferenčního zacházení se v rámci této přílohy určuje zněním kódů KN. Je-li před kódem KN uvedeno „ex“, určuje se působnost preferenčního zacházení současně zněním kódu KN a odpovídajícím popisem.
Kód KN| Dělení
TARIC| Popis zboží
---|---|---
0102| | Živý skot:
0102 90| | – Ostatní:
| | – – Domácí druhy:
| | – – – O hmotnosti vyšší než 300 kg:
| | – – – – Jalovice (skot samičího pohlaví, který se nikdy neotelil):
ex 0102 90 51| | – – – – – Jateční:
| 10| – Dosud nemající trvalé zuby, o hmotnosti 320 kg nebo vyšší, avšak nepřesahující 470 kg (1)
ex 0102 90 59| | – – – – – Ostatní:
| 11| – Dosud nemající trvalé zuby, o hmotnosti 320 kg nebo vyšší, avšak nepřesahující 470 kg (1)
| 21|
| 31|
| 91| – – – – Ostatní:
ex 0102 90 71| | – – – – – Jateční:
| 10| – Býci a voli dosud nemající trvalé zuby, o hmotnosti 350 kg nebo vyšší, avšak nepřesahující 500 kg (1)
ex 0102 90 79| | – – – – – Ostatní:
| 21
91| – Býci a voli dosud nemající trvalé zuby, o hmotnosti 350 kg nebo vyšší, avšak nepřesahující 500 kg (1)
0201| | Hovězí maso, čerstvé nebo chlazené:
ex 0201 10 00| | – Jatečně upravená těla nebo půlky
| 91| – V celku o hmotnosti 180 kg nebo vyšší, avšak nepřesahující 300 kg a půlené o hmotnosti 90 kg nebo vyšší, avšak nepřesahující 150 kg, s nízkým stupněm osifikace chrupavek (zejména chrupavek spony stydké a páteřních apofýz) a masem světle růžové barvy a velmi jemným lojem bílé až světle žluté barvy (1)
0201 20| | – Ostatní nevykostěné maso:
ex 0201 20 20| | – – Kompenzované čtvrti:
| 91| – „Kompenzované čtvrti“ o hmotnosti 90 kg nebo vyšší, avšak nepřesahující 150 kg, s nízkým stupněm osifikace chrupavek (zejména chrupavek spony stydké a páteřních apofýz) a masem světle růžové barvy a velmi jemným lojem bílé až světle žluté barvy (1)
ex 0201 20 30| | – – Neoddělené nebo oddělené přední čtvrti:
| 91| – Oddělené přední čtvrti o hmotnosti 45 kg nebo vyšší, avšak nepřesahující 75 kg, s nízkým stupněm osifikace chrupavek (zejména chrupavek páteřních apofýz) a masem světle růžové barvy a velmi jemným lojem bílé až světle žluté barvy (1)
ex 0201 20 50| | – – Neoddělené nebo oddělené zadní čtvrti:
| 91| – Oddělené zadní čtvrti o hmotnosti 45 kg nebo vyšší, avšak nepřesahující 75 kg (o hmotnosti 38 kg nebo vyšší, avšak nepřesahující
68 kg v případě řezů „pistola“), s nízkým stupněm osifikace chrupavek (zejména chrupavek páteřních apofýz) a masem světle růžové barvy a velmi jemným lojem bílé až světle žluté barvy (1)
(1) Zápis do této podpoložky podléhá podmínkám stanoveným příslušnými předpisy Společenství.
PŘÍLOHA III
a
ČERNOHORSKÉ CELNÍ KONCESE PRO ZEMĚDĚLSKÉ PRIMÁRNÍ PRODUKTY POCHÁZEJÍCÍ ZE SPOLEČENSTVÍ
(podle čl. 27 odst. 2 písm. a)
Osvobození od dovozního cla pro neomezená množství ode dne vstupu této dohody v platnost
Kód KN| Popis zboží
---|---
0101| Živí koně, osli, muly a mezci:
0101 90| – Ostatní:
| – – Koně:
0101 90 11| – – – K porážce
0101 90 19| – – – Ostatní
0101 90 30| – Osli
0101 90 90| – – Muly a mezci
0105| Živí kohouti a slepice (drůbež druhu Gallus domesticus), kachny, husy, krocani, krůty a perličky:
| – O hmotnosti nepřesahující 185 g:
0105 12 00| – – Krocani
0105 19| – – Ostatní:
0105 19 20| – – – Husy
0105 19 90| – – – Kachny a perličky
0106| Ostatní živá zvířata:
| – Savci:
0106 19| – – Ostatní:
0106 19 10| – – – Domácí králíci
0106 19 90| – – – Ostatní
0106 20 00| – Plazi (včetně hadů a želv)
| – Ptáci:
0106 39| – – Ostatní:
0106 39 10| – – – Holubi
0205 00| Koňské maso, oslí maso, maso z mul nebo mezků, čerstvé, chlazené nebo zmrazené:
0205 00 20| – Čerstvé nebo chlazené
0205 00 80| – Zmrazení
0206| Jedlé droby hovězí, vepřové, skopové, kozí, koňské, oslí, z mul nebo mezků, čerstvé, chlazené nebo zmrazené:
0206 10| – Hovězí, čerstvé nebo chlazené:
0206 10 10| – – K výrobě farmaceutických výrobků
| – – Ostatní:
0206 10 91| – – – Játra
0206 10 95| – – – Okruží a bránice
0206 10 99| – – – Ostatní
| Hovězí, zmrazené:
0206 21 00| – – Jazyky
0206 22 00| – – Játra
0206 29| – – – Ostatní:
0206 29 10| – – – K výrobě farmaceutických výrobků
| – – – Ostatní:
0206 29 91| – – – – Okruží a bránice
0206 29 99| – – – – Ostatní
0206 30 00| – Vepřové, čerstvé nebo chlazené
| – Vepřové, zmrazené:
0206 41 00| – – Játra
0206 49| – – Ostatní:
0206 49 20| – – – Z domácích vepřů
0206 49 80| – – – Ostatní
0206 80| – Ostatní, čerstvé nebo chlazené:
0206 80 10| – – K výrobě farmaceutických výrobků
| – – Ostatní:
0206 80 91| – – – Koňské, oslí, z mul a mezků
0206 80 99| – – – Skopové a kozí
0206 90| – Ostatní, zmrazené:
0206 90 10| – – K výrobě farmaceutických výrobků
| – – Ostatní:
0206 90 91| – – – Koňské, oslí, z mul a mezků
0206 90 99| – – – Skopové a kozí
0208| Ostatní maso a jedlé droby, čerstvé, chlazené nebo zmrazené:
0208 10| – Králičí nebo zaječí:
| – – Z domácích králíků:
0208 10 11| – – – Čerstvé nebo chlazené
0208 10 19| – – – zmrazené
0208 10 90| – – – Ostatní
0208 30 00| – Z primátů
0208 40| – Z velryb, delfínů a sviňuch (savců řádu Cetacea); kapustňáků a moronů (savců řádu Sirenia)
0208 40 10| – – Velrybí maso
0208 40 90| – – Ostatní
0208 50 00| – Z plazů (včetně hadů a želv)
0208 90| – Ostatní
0208 90 10| – – Z domácích holubů
| – – Ze zvěřiny, jiné než z králíků nebo zajíců:
0208 90 20| – – – Z křepelek
0208 90 40| – – – Ostatní
0208 90 55| – – Z tuleňů
0208 90 60| – – Ze sobů
0208 90 70| – – Žabí stehýnka
0208 90 95| – – Ostatní
0210| Maso a poživatelné droby, solené nebo ve slaném nálevu, sušené nebo uzené; poživatelné moučky a prášky z masa nebo drobů
| – Ostatní, včetně poživatelných mouček a prášků z masa nebo drobů:
0210 91 00| – – Z primátů
0210 92 00| – – Z velryb, delfínů a sviňuch (savců řádu Cetacea); kapustňáků a moronů (savců řádu Sirenia)
0210 93 00| – – Z plazů (včetně hadů a želv)
0210 99| – – Ostatní:
| – – – Maso:
0210 99 10| – – – – Koňské, solené, ve slaném nálevu, nebo sušené
| – – – – Skopové a kozí:
0210 99 21| – – – – – Nevykostěné
0210 99 29| – – – – – Vykostěné
0210 99 31| – – – – Ze sobů
0210 99 39| – – – – Ostatní
| – – – Droby:
| – – – – Z domácích vepřů:
0210 99 41| – – – – – Játra
0210 99 49| – – – – – Ostatní
| – – – – Z hovězího masa:
0210 99 51| – – – – – Okruží a bránice
0210 99 59| – – – – – Ostatní
0210 99 60| – – – – Skopové a kozí
| – – – – Ostatní:
| – – – – – Drůbeží játra:
0210 99 71| – – – – – – Tučná játra z hus nebo kachen, solená nebo ve slaném nálevu
0210 99 79| – – – – – – Ostatní
0210 99 80| – – – – – Ostatní
0210 99 90| – – – Poživatelné moučky a prášky z masa nebo drobů
0407 00| Ptačí vejce, ve skořápce, čerstvá, konzervovaná nebo vařená:
| – Z domácí drůbeže:
| – – Násadová:
0407 00 11| – – – Krůtí nebo husí
0407 00 19| – – – Ostatní
0408| Ptačí vejce, bez skořápky, a žloutky, čerstvé, sušené, vařené ve vodě nebo v páře, lisované, zmrazené nebo jinak konzervované, též obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla:
| – Žloutky:
0408 11| – – Sušené:
0408 11 20| – – – Nevhodné pro lidskou spotřebu
0408 19| – – Ostatní:
0408 19 20| – – – Nevhodné pro lidskou spotřebu
| – Ostatní:
0408 91| – – Sušené:
0408 91 20| – – – Nevhodné pro lidskou spotřebu
0408 99| – – Ostatní:
0408 99 20| – – – Nevhodné pro lidskou spotřebu
0410 00 00| Jedlé produkty živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté
0601| Cibule, hlízy, hlízovité kořeny, drápovité kořeny a oddenky, ve vegetačním klidu, ve vegetaci nebo v květu; sazenice, rostliny a kořeny čekanky, jiné než kořeny čísla 1212:
0601 10| – Cibule, hlízy, hlízovité kořeny, drápovité kořeny a oddenky, ve vegetačním klidu:
0601 10 10| – – Hyacinty
0601 10 20| – – Narcisy
0601 10 30| – – Tulipány
0601 10 40| – – Gladioly
0601 10 90| – – Ostatní
0601 20| – – Cibule, hlízy, hlízovité kořeny, drápovité kořeny a oddenky, ve vegetaci nebo v květu; sazenice, rostliny a kořeny čekanky:
0601 20 10| – – Sazenice, rostliny a kořeny čekanky
0601 20 30| – – Orchideje, hyacinty, narcisy a tulipány
0601 20 90| – – Ostatní
0602| Ostatní živé rostliny (včetně jejich kořenů), řízky a rouby; podhoubí:
0602 90| – Ostatní:
0602 90 10| – – Podhoubí
0602 90 20| – – Sazenice a rostliny ananasu
0604| Listoví, listy, větve a jiné části rostlin, bez květů nebo poupat, a trávy, mechy a lišejníky, na kytice nebo k okrasným účelům, čerstvé, sušené, bělené, barvené, napuštěné nebo jinak upravené:
| – Ostatní:
0604 91| – – Čerstvé:
0604 91 20| – – – Vánoční stromky
0604 91 40| – – – Větve jehličnanů
0604 91 90| – – – Ostatní
0604 99| – – Ostatní:
0604 99 10| – – – Sušené, dále neupravené
0604 99 90| – – – Ostatní
0713| Luštěniny sušené, vyluštěné, též loupané nebo půlené:
0713 33| – – Fazole obecné (Phaseolus vulgaris):
0713 33 90| – – – Ostatní
0713 39 00| – – Ostatní
0713 40 00| – Čočka
0713 50 00| – Boby (Vicia faba var. major) a koňské boby (Vicia faba var. equina, Vicia faba var. minor)
0713 90 00| – Ostatní
0714| Maniokové kořeny, marantové kořeny, salepové kořeny, jeruzalémské artyčoky, sladké brambory a podobné kořeny a hlízy s vysokým obsahem škrobu nebo inulinu, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též ve formě plátků nebo pelet; dřeň ságovníku
0714 10| – Maniokové kořeny:
0714 10 10| – – Pelety získané z mouky a krupice
| – – Ostatní:
0714 10 91| – – – Používané pro lidskou výživu, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 28 kg, buď čerstvé a celé, nebo bez slupky a zmrazené, též rozřezané na plátky
0714 10 99| – – – Ostatní
0714 20| – Sladké brambory:
0714 20 10| – – Čerstvé, celé, určené k lidskému požívání
0714 20 90| – – Ostatní
0714 90| – Ostatní:
| – – Marantové a salepové kořeny a podobné kořeny a hlízy s vysokým obsahem škrobu:
0714 90 11| – – – Používané pro lidskou výživu, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 28 kg, buď čerstvé a celé, nebo bez slupky a zmrazené, též rozřezané na plátky
0714 90 19| – – – Ostatní
0714 90 90| – – Ostatní
0801| Kokosové ořechy, para ořechy a kešú ořechy, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupané:
| – Kokosové ořechy:
0801 11 00| – – Sušený kokos
0801 19 00| – – Ostatní
0802| Ostatní skořápkové ovoce, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupané:
| – Mandle:
0802 11| – – Neloupaná:
0802 11 10| – – – Hořké
0802 11 90| – – – Ostatní
0802 12| – – Bez skořápky:
0802 12 10| – – – Hořké
0802 12 90| – – – Ostatní
| – Lískové ořechy (Corylus spp.):
0802 21 00| – – Neloupané
0802 22 00| – – Bez skořápky:
ex 0802 22 00| – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 2,5kg:
ex 0802 22 00| – – – Ostatní
| – Vlašské ořechy:
0802 31 00| – – Neloupané
0802 32 00| – – Bez skořápky
0802 40 00| – Jedlé kaštany (Castanea spp.)
0802 50 00| – Pistácie
0802 60 00| – Makadamia ořechy
0802 90| – Ostatní:
0802 90 20| – – Arekové (betelové) ořechy, kola ořechy a pekanové ořechy
0802 90 50| – – Piniové oříšky
0802 90 85| – – Ostatní
0804| Datle, fíky, ananas, avokádo, kvajávy, manga a mangostany, čerstvé nebo sušené:
0804 10 00| – Datle
0804 30 00| – Ananasy
0804 40 00| – Avokádo
0804 50 00| – Kvajávy, manga a mangostany
0806| Vinné hrozny, čerstvé nebo sušené:
0806 20| – Sušené:
0806 20 10| – – Korintky
0806 20 30| – – Sultánky
0806 20 90| – – Ostatní
0810| Ostatní ovoce, čerstvé:
0810 60 00| – Duriany
0810 90| – Ostatní:
0810 90 30| – – Tamarindy (indické datle), jablka kešú, liči (čínské švestky), jackfruit, sapoty
0810 90 40| – – Mučenky (passiflora), karamboly a pitahaje
| – – Černý, bílý nebo červený rybíz a angrešt:
0810 90 50| – – – Černý rybíz
0810 90 60| – – – Červený rybíz
0810 90 70| – – – Ostatní
0810 90 95| – – Ostatní
0811| Ovoce a ořechy, též vařené ve vodě nebo v páře, zmrazené, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel:
0811 90| – Ostatní:
| – – S přídavkem cukru nebo jiných sladidel:
| – – – S obsahem cukru převyšujícím 13 % hmotnostních:
0811 90 11| – – – – Tropické ovoce a tropické ořechy
0811 90 19| – – – – Ostatní
| – – – Ostatní:
0811 90 31| – – – – Tropické ovoce a tropické ořechy
0811 90 39| – – – – Ostatní
| – – Ostatní:
0811 90 50| – – – Borůvky (plody druhu Vaccinium myrtillus)
0811 90 70| – – – Borůvky druhu Vaccinium myrtilloides a Vaccinium angustifolium
0811 90 85| – – – Tropické ovoce a tropické ořechy
0812| Ovoce a ořechy, prozatímně konzervované (například oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nevhodné k přímému požívání:
0812 90| – Ostatní:
0812 90 70| – – Kvajávy, manga, mangostany, tamarindy (indické datle), jablka kešú, liči (čínské švestky), jackfruit, sapoty, mučenky (passiflora), karamboly, pitahaje a tropické ořechy
0813| Ovoce, sušené, jiné než čísel 0801 až 0806; směsi sušeného ovoce nebo ořechů této kapitoly:
0813 40| – Ostatní ovoce:
0813 40 50| – – Papáje
0813 40 60| – – Tamarindy (indické datle)
0813 40 70| – – Jablka kešú, liči (čínské švestky), jackfruit, sapoty, mučenky (passiflora), karamboly a pitahaje
0813 40 95| – – Ostatní
0813 50| – Směsi sušeného ovoce nebo ořechů této kapitoly:
| – – Směsi sušeného ovoce, jiné než čísel 0801 až 0806:
| – – Bez švestek:
0813 50 12| – – – – Z papájí, tamarind (indických datlí), jablek kešú, liči (čínských švestek), jackfruit, sapot, mučenek (passiflora), karambol a pitahají
0813 50 15| – – – – Ostatní
0813 50 19| – – – Se švestkami
| – – Směsi výhradně ze sušených ořechů čísel 0801 a 0802:
0813 50 31| – – – Z tropických ořechů
0813 50 39| – – – Ostatní
| – – Ostatní směsi:
0813 50 91| – – – Bez švestek nebo fíků
0813 50 99| – – – Ostatní
0814 00 00| Kůra citrusových plodů nebo melounů (včetně melounů vodních), čerstvá, zmrazená, sušená nebo prozatímně konzervovaná ve slané vodě, sířené vodě nebo jiných konzervačních roztocích
0901| Káva, též pražená či dekofeinovaná; kávové slupky a pulpy; kávové náhražky s jakýmkoliv obsahem kávy:
| – Nepražená káva:
0901 11 00| – – S kofeinem:
0901 12 00| – – Dekofeinovaná
0902| Čaj, též aromatizovaný:
0902 10 00| – Zelený čaj (nefermentovaný), v bezprostředním obalu o obsahu nepřesahujícím 3kg
0902 20 00| – Ostatní zelený čaj (nefermentovaný)
0902 30 00| – Černý čaj (fermentovaný) a čaj částečně fermentovaný, v bezprostředním obalu o obsahu nepřesahujícím 3kg
0902 40 00| – Ostatní černý čaj (fermentovaný) a ostatní částečně fermentovaný čaj
0904| Pepř rodu Piper; sušené nebo drcené nebo mleté plody rodu Capsicum nebo Pimenta:
| – Pepř:
0904 11 00| – – Nedrcené ani nemleté
0904 12 00| – – Drcené nebo mleté
0904 20| – Plody rodu Capsicum nebo rodu Pimenta, sušené nebo drcené nebo mleté:
| – – Nedrcené ani nemleté:
0904 20 10| – – – Sladká paprika
0904 20 30| – – – Ostatní
0904 20 90| – – Drcené nebo mleté
0905 00 00| Vanilka
0906| Skořice a květy skořicovníku:
| – Nedrcené ani nemleté:
0906 11 00| – – Skořice (Cinnamomum zeylanicum Blume)
0906 19 00| – – Ostatní
0906 20 00| – Drcené nebo mleté
0907 00 00| Hřebíček (celé plody, květy a stopky)
0908| Muškátový oříšek, muškátový květ, amomy a kardamomy:
0908 10 00| – Muškátový oříšek
0908 20 00| – Muškátový květ
0908 30 00| – Amomy a kardamomy
0909| Semena anýzu, badyánu, fenyklu, koriandru, kmínu nebo kořenného kmínu; jalovcové bobulky:
0909 10 00| – Semena anýzu nebo badyánu
0909 20 00| – Semena koriandru
0909 30 00| – Semena kmínu
0909 40 00| – Semena kořenného kmínu
0909 50 00| – Semena fenyklu; jalovcové bobulky
0910| Zázvor, šafrán, kurkuma, tymián, bobkový list, kari a jiná koření:
0910 10 00| – Zázvor
0910 20| – Šafrán:
0910 20 10| – – Nedrcené ani nemleté
0910 20 90| – – Drcené nebo mleté
0910 30 00| – Kurkuma
| – Ostatní koření:
0910 91| – – Směsi uvedené v poznámce 1 písm. b) k této kapitole
0910 91 10| – – – Nedrcené ani nemleté
0910 91 90| – – – Drcené nebo mleté
0910 99| – – Ostatní:
0910 99 10| – – – Semena pískavice
| – – – Tymián:
| – – – – Nedrcené ani nemleté:
0910 99 31| – – – – – Mateřídouška (Thymus serpyllum)
0910 99 33| – – – – – Ostatní
0910 99 39| – – – – Drcené nebo mleté
0910 99 50| – – – Bobkový list
0910 99 60| – – – Kari
| – – – Ostatní:
0910 99 91| – – – – Nedrcené ani nemleté
0910 99 99| – – – – Drcené nebo mleté
1006| Rýže:
1006 10| – Rýže v plevách (neloupaná nebo surová):
1006 10 10| – – K setí
| – – Ostatní:
| – – – Předpařená:
1006 10 21| – – – – Kulatozrnná
1006 10 23| – – – – Střednězrnná
| – – – – Dlouhozrnná:
1006 10 25| – – – – – S poměrem délky k šířce vyšším než 2, avšak nižším než 3
1006 10 27| – – – – – S poměrem délky k šířce 3 nebo vyšším
| – – – Ostatní:
1006 10 92| – – – – Kulatozrnná
1006 10 94| – – – – Střednězrnná
| – – – – Dlouhozrnná:
1006 10 96| – – – – – S poměrem délky k šířce vyšším než 2, avšak nižším než 3
1006 10 98| – – – – – S poměrem délky k šířce 3 nebo vyšším
1006 20| – Loupaná rýže (rýže cargo nebo hnědá rýže):
| – – Předpařená:
1006 20 11| – – – Kulatozrnná
1006 20 13| – – – Střednězrnná
| – – – Dlouhozrnná:
1006 20 15| – – – – S poměrem délky k šířce vyšším než 2, avšak nižším než 3
1006 20 17| – – – – S poměrem délky k šířce 3 nebo vyšším
| – – Ostatní:
1006 20 92| – – – Kulatozrnná
1006 20 94| – – – Střednězrnná
| – – – Dlouhozrnná:
1006 20 96| – – – – S poměrem délky k šířce vyšším než 2, avšak nižším než 3
1006 20 98| – – – – S poměrem délky k šířce 3 nebo vyšším
1006 30| – Rýže poloomletá nebo celoomletá, též leštěná nebo hlazená:
| – – Poloomletá rýže:
| – – – Předpařená:
1006 30 21| – – – – Kulatozrnná
1006 30 23| – – – – Střednězrnná
| – – – – Dlouhozrnná:
1006 30 25| – – – – – S poměrem délky k šířce vyšším než 2, avšak nižším než 3
1006 30 27| – – – – – S poměrem délky k šířce 3 nebo vyšším
| – – – Ostatní:
1006 30 42| – – – – Kulatozrnná
1006 30 44| – – – – Střednězrnná
| – – – – Dlouhozrnná:
1006 30 46| – – – – – S poměrem délky k šířce vyšším než 2, avšak nižším než 3
1006 30 48| – – – – – S poměrem délky k šířce 3 nebo vyšším
| – – Celoomletá rýže
| – – – Předpařená:
1006 30 61| – – – – Kulatozrnná
1006 30 63| – – – – Střednězrnná
| – – – – Dlouhozrnná:
1006 30 65| – – – – – S poměrem délky k šířce vyšším než 2, avšak nižším než 3
1006 30 67| – – – – – S poměrem délky k šířce 3 nebo vyšším
| – – – Ostatní:
1006 30 92| – – – – Kulatozmná
1006 30 94| – – – – Střednězrnná
| – – – – Dlouhozrnná:
1006 30 96| – – – – – S poměrem délky k šířce vyšším než 2, avšak nižším než 3
1006 30 98| – – – – – S poměrem délky k šířce 3 nebo vyšším
1006 40 00| – Zlomková rýže
1007| Zrna čiroku:
1007 00 10| – Hybridy k setí
1007 00 90| – Ostatní
1008| Pohanka, proso a lesknice kanárská; ostatní obiloviny:
1008 10 00| – Pohanka
1008 20 00| – Proso
1008 30 00| – Lesknice kanárská
1008 90| – Jiné obiloviny:
1008 90 10| – – Tritikale
1008 90 90| – – Ostatní
1102| Obilné mouky, jiné než pšeničná mouka nebo mouka ze soureže:
1102 10 00| – Žitná mouka
1102 20| – Kukuřičná mouka:
1102 20 10| – – S obsahem tuku nepřesahujícím 1,5 % hmotnostních
1102 20 90| – – Ostatní
1102 90| – Ostatní:
1102 90 10| – – Ječná mouka
1102 90 30| – – Ovesná mouka
1102 90 50| – – Rýžová mouka
1102 90 90| – – Ostatní
1103| Krupice, krupička a pelety z obilovin:
| – Krupice a krupička:
1103 11| – – Pšeničné:
1103 11 10| – – – Penice tvrdá
1103 11 90| – – – Pšenice obecná a špalda
1103 13| – – Kukuřičné:
1103 13 10| – – – S obsahem tuku nepřesahujícím 1,5 % hmotnostních
1103 13 90| – – – Ostatní
110319| – – Z ostatního obilí:
1103 19 10| – – – Ze žita
1103 19 30| – – – Z ječmene
1103 19 40| – – – Z ovsa
1103 19 50| – – – Rýžové
1103 19 90| – – – Ostatní
1103 20| – Tablety:
1103 20 10| – – Ze žita
1103 20 20| – – Z ječmene
1103 20 30| – – Z ovsa
1103 20 40| – – Z kukuřice
1103 20 50| – – Rýžové
1103 20 60| – – Pšeničné
1103 20 90| – – Ostatní
1104| Obilná zrna jinak zpracovaná (například loupaná, válcovaná, ve vločkách, perlovitá, řezaná nebo šrotovaná), vyjma rýže čísla 1006; obilné klíčky, celé, válcované, ve vločkách nebo mleté:
| – Zrna rozválcovaná nebo ve vločkách:
1104 12| – – Z ovsa:
1104 12 10| – – – Rozválcovaná
1104 12 90| – – – Ve vločkách
1104 19| – – Z ostatního obilí:
1104 19 10| – – – Pšeničné
1104 19 30| – – – Ze žita
1104 19 50| – – – Z kukuřice
| – – – Z ječmene:
1104 19 61| – – – – Rozválcovaná
1104 19 69| – – – – Ve vločkách
| – – – Ostatní:
1104 19 91| – – – – Rýžové vločky
1104 19 99| – – – – Ostatní
| – Jinak zpracovaná zrna (například loupaná, perlovitá, rozřezaná nebo šrotovaná):
1104 22| – – Z ovsa:
1104 22 20| – – – Loupaná (zbavená slupek nebo vylupovaná)
1104 22 30| – – – Loupaná a řezaná nebo šrotovaná (zvaná „Grütze“ nebo „grutten“)
1104 22 50| – – – Perlovitá
1104 22 90| – – – Jinak nezpracovaná než šrotovaná
1104 22 98| – – – Ostatní
1104 23| – – Kukuřičné:
1104 23 10| – – – Loupaná (zbavená slupek nebo vylupovaná), též řezaná nebo šrotovaná
1104 23 30| – – – Perlovitá
1104 23 90| – – – Jinak nezpracovaná než šrotovaná
1104 23 99| – – – Ostatní
1104 29| – – Z ostatního obilí:
| – – – Z ječmene:
1104 29 01| – – – – Loupaná (zbavená slupek nebo vylupovaná)
1104 29 03| – – – – Loupaná a řezaná nebo šrotovaná (zvaná „Grütze“ nebo „grutten“)
1104 29 05| – – – – Perlovitá
1104 29 07| – – – – Jinak nezpracovaná než šrotovaná
1104 29 09| – – – – Ostatní
| – – – Ostatní:
| – – – – Loupaná (zbavená slupek nebo vylupovaná), též řezaná nebo šrotovaná:
1104 29 11| – – – – – Pšeničné
1104 29 18| – – – – – Ostatní
1104 29 30| – – – – Perlovitá
| – – – – Jinak nezpracovaná než šrotovaná:
1104 29 51| – – – – – Pšeničné
1104 29 55| – – – – – Ze žita
1104 29 59| – – – – – Ostatní
| – – – – Ostatní:
1104 29 81| – – – – – Pšeničné
1104 29 85| – – – – – Ze žita
1104 29 89| – – – – – Ostatní
1104 30| – Obilné klíčky, celé, rozválcované, ve vločkách nebo drcené:
1104 30 10| – – Pšeničné
1104 30 90| – – Z ostatního obilí
1105| Mouka, krupice, prášek, vločky, granule a pelety z brambor:
1105 10 00| – Mouka, krupice a prášek
1105 20 00| – Vločky, granule a pelety
1106| Mouka, krupice a prášek ze sušených luštěnin čísla 0713, ze sága nebo z kořenů nebo hlíz čísla 0714 nebo z výrobků kapitoly 8:
1106 10 00| – Ze sušených luštěnin čísla 0713
1106 20| – Ze sága nebo z kořenů nebo hlíz čísla 0714:
1106 20 10| – – Denaturovaná
1106 20 90| – – Ostatní
1106 30| – Z produktů kapitoly 8:
1106 30 10| – – Z banánů
1106 30 90| – – Ostatní
1107| Slad, též pražený:
1107 10| – Nepražený:
| – – Pšeničné:
1107 10 11| – – – Ve formě mouky
1107 10 19| – – – Ostatní
| – – Ostatní:
1107 10 91| – – – Ve formě mouky
1107 10 99| – – – Ostatní
1107 20 00| – Pražené
1108| Škroby; inulin:
| – Škroby:
1108 11 00| – – Pšeničný škrob
1108 12 00| – – Kukuřičný škrob
1108 13 00| – – Bramborový škrob
1108 14 00| – – Maniokový škrob
1108 19| – – Ostatní škroby:
1108 19 10| – – – Rýžový škrob:
1108 19 90| – – – – Ostatní
1108 20 00| – Inulin
1109 00 00| Pšeničný lepek, též sušený
1502 00| Lůj hovězí, ovčí nebo kozí, jiný než čísla 1503:
1502 00 10| – Pro průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu:
1502 00 90| – Ostatní
1503 00| Stearin z vepřového sádla, olein z vepřového sádla, oleostearin, oleomargarín a olein z loje, nee- mulgované, nesmíchané ani jinak neupravené:
| – Stearin z vepřového sádla a oleostearin:
1503 00 11| – – Pro průmyslové účely
1503 00 19| – – Ostatní
1503 00 30 | – Olein z loje pro průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu
1503 00 90| – – Ostatní
1504| Tuky a oleje a jejich frakce z ryb nebo mořských savců, též rafinované, avšak chemicky neupravené:
1504 10| – Oleje z rybích jater a jejich frakce:
1504 10 10| – – S obsahem vitaminu A nepřesahujícím 2 500 mezinárodních jednotek na gram
| – – Ostatní:
1504 10 91| – – – Z platýse
1504 10 99| – – – Ostatní
1504 20| – Tuky a oleje a jejich frakce z ryb, jiné než oleje z jater:
1504 20 90| – – Ostatní
1504 30| – Tuky a oleje a jejich frakce z mořských savců:
1504 30 90| – – Ostatní
1507| Sójový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený:
1507 10| – Surový olej, též odslizený:
1507 10 10| – – Pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu
1507 90| – Ostatní:
1507 90 10| – – Pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu
1508| Podzemnicový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený:
1508 10| – Surové oleje:
1508 10 10| – – Pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu
1508 10 90| – – Ostatní
1508 90| – Ostatní:
1508 90 10| – – Pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu
1508 90 90| – – Ostatní
1510 00| Ostatní oleje a jejich frakce, získané výhradně z oliv, též rafinované, avšak chemicky neupravené, a směsi těchto olejů nebo frakcí s oleji nebo frakcemi čísla 1509:
1510 00 10| – Surové oleje
1510 00 90| – Ostatní
1512| Slunečnicový olej, světlicový olej nebo bavlníkový olej a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené:
| – Bavlníkový olej a jeho frakce:
1512 21| – – Surový olej, též zbavený gossypolu:
1512 21 10| – – – Pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu
1512 21 90| – – – Ostatní
1512 29| – – Ostatní:
1512 29 10| – – – Pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu
1512 29 90| – – – Ostatní
1514| Řepkový nebo hořčičný olej a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené:
| – Olej řepky nebo řepky olejky s nízkým obsahem kyseliny erukové a jeho frakce:
1514 11| – – Surové oleje:
1514 11 10| – – – Pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu
1514 11 90| – – – Ostatní
1514 19| – – Ostatní:
1514 19 10| – – – Pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu
1514 19 90| – – – Ostatní
| – Ostatní:
1514 91| – – Surové oleje:
1514 91 10| – – – Pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu
1514 91 90| – – – Ostatní
1514 99| – – Ostatní:
1514 99 10| – – – Pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu
1514 99 90| – – – Ostatní
1516| Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, částečně nebo zcela hydrogenované, interes- terifikované, reesterifikované nebo elaidinizované, též rafinované, ale jinak neupravené:
1516 20| – Rostlinné tuky a oleje a jejich frakce:
| – – Ostatní:
| – – – Ostatní:
| – – – – Ostatní:
1516 20 98| – – – – – Ostatní
1518 00| Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, vařené, oxidované, dehydratované, sířené, foukané, polymerované za tepla ve vakuu nebo v inertním plynu nebo jinak chemicky upravené, jiné než uvedené v čísle 1516; směsi nebo přípravky nepoživatelných živočišných nebo rostlinných tuků nebo olejů nebo frakcí různých tuků nebo olejů této kapitoly, jinde neuvedené ani nezahrnuté:
| – Rostlinné oleje stálé, tekuté, jednoduše smíšené, pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou výživu
1518 00 31| – – Surový
1518 00 39| – – Ostatní
1522 00| Degras; zbytky po zpracování tukových látek nebo živočišných nebo rostlinných vosků:
| – Zbytky po zpracování tukových látek nebo živočišných nebo rostlinných vosků:
| – – Obsahující olej s vlastnostmi olivového oleje:
1522 00 31| – – – Mýdlové kaly
1522 00 39| – – – Ostatní
| – – Ostatní:
1522 00 91| – – – Destilační zbytky a usazeniny olejů, mýdlové kaly
1522 00 99| – – – Ostatní
1702| Ostatní cukry, včetně chemicky čisté laktózy, maltózy, glukózy a fruktózy, v pevném stavu; cukerné sirupy bez přísad aromatických přípravků nebo barviva; umělý med, též smíšený s přírodním medem; karamel:
| – Laktóza a laktózový sirup:
1702 11 00| – – Obsahující 99 % hmotnostních nebo více laktózy, vyjádřené jako bezvodá laktóza v sušině
1702 19 00| – – Ostatní
1702 20| – Javorový cukr a javorový sirup:
1702 20 10| – – Javorový cukr v pevném stavu s přísadou aromatických přípravků nebo barviva
1702 20 90| – – Ostatní
1702 30| – Glukosa a glukosový sirup neobsahující fruktosu nebo obsahující méně než 20 % hmotnostních fruktosy v sušině:
1702 30 10| – – Isoglukóza
| – – Ostatní:
| – – – Obsahující nejméně 99 % hmotnostních glukosy v sušině:
1702 30 51| – – – – Ve formě bílého krystalického prášku, též aglomerovaná
1702 30 59| – – – – Ostatní
| – – – Ostatní:
1702 30 91| – – – – Ve formě bílého krystalického prášku, též aglomerovaná
1702 30 99| – – – – Ostatní
1702 40| – Glukóza a glukózový sirup obsahující v sušině nejméně 20 %, avšak méně než 50 % hmotnostních fruktózy, s výjimkou invertního cukru
1702 40 10| – – Isoglukóza
1702 40 90| – – Ostatní
1702 60| – Ostatní fruktóza a fruktózový sirup obsahující více než 50 % hmotnostních fruktózy v sušině, s výjimkou invertního cukru:
1702 60 10| – – Isoglukóza
1702 60 80| – – Inulinový sirup
1702 60 95| – – Ostatní
1702 90| – Ostatní, včetně invertního cukru a ostatního cukru a směsí cukerného sirupu obsahujících 50 % hmotnostních fruktózy v sušině:
1702 90 30| – – Isoglukóza
1702 90 50| – – Maltodextrin a maltodextrinový sirup:
| – – Karamel:
1702 90 71| – – – Obsahující 50 % hmotnostních nebo více sacharózy v sušině
| – – – Ostatní:
1702 90 75| – – – – V prášku, též aglomerovaný
1702 90 79| – – – – Ostatní
1702 90 80| – – Inulinový sirup
1702 90 99| – – Ostatní
1902| Těstoviny, též vařené nebo nadívané (masem nebo jinými nádivkami) nebo jinak upravené, jako špagety, makarony, nudle, široké nudle, noky, ravioli, cannelloni; kuskus, též upravený:
1902 20| – Těstoviny nadívané, též vařené nebo jinak nepřipravené:
1902 20 30| – – Obsahující více než 20 % hmotnostních uzenek, salámů a podobných uzenářských výrobků, z masa a drobů jakéhokoliv druhu, včetně tuků všeho druhu nebo původu
2007| Džemy, ovocná želé, marmelády, ovocné pomazánky, ovocné a ořechové protlaky (pyré) a pasty, získané vařením, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel:
| – Ostatní:
2007 99| – – Ostatní:
| – – – Ostatní:
2007 99 98| – – – – Ostatní
2008| Ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, jinak upravené nebo konzervované, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo alkoholu, jinde neuvedené nebo nezahrnuté:
| – Ořechy, arašídy a jiná semena, též ve směsi:
2008 19| – – Ostatní, včetně směsí:
| – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti převyšující 1 kg:
| – – – – Ostatní:
2008 19 19| – – – – – Ostatní
2009| Ovocné šťávy (včetně vinného moštu) a zeleninové šťávy nezkvašené, bez přídavku alkoholu, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel:
| – Pomerančová šťáva:
2009 11| – – Mražené:
| – – – S hodnotou Brix převyšující 67:
2009 11 11| – – – – V hodnotě nepřesahující 30 € za 100 kg čisté hmotnosti
2009 11 19| – – – – Ostatní
| – – – S hodnotou Brix nepřesahující 67:
2009 11 91| – – – – V hodnotě nepřesahující 30 € za 100 kg čisté hmotnosti a s obsahem přidaného cukru převyšujícím 30 % hmotnostních
2009 11 99| – – – – Ostatní
2009 19| – – Ostatní:
| – – – S hodnotou Brix převyšující 67:
2009 19 11| – – – – V hodnotě nepřesahující 30 € za 100 kg čisté hmotnosti
2009 19 19| – – – – Ostatní
| – – – S hodnotou Brix převyšující 20, avšak nepřesahující 67:
2009 19 91| – – – – V hodnotě nepřesahující 30 € za 100 kg čisté hmotnosti a s obsahem přidaného cukru převyšujícím 30 % hmotnostních
2009 19 98| – – – – Ostatní
| – Grapefruitová šťáva (včetně pomelové):
2009 29| – – Ostatní:
| – – – S hodnotou Brix převyšující 67:
2009 29 11| – – – – V hodnotě nepřesahující 30 € za 100 kg čisté hmotnosti
2009 29 19| – – – – Ostatní
| – – – S hodnotou Brix převyšující 20, avšak nepřesahující 67:
2009 29 91| – – – – V hodnotě nepřesahující 30 € za 100 kg čisté hmotnosti a s obsahem přidaného cukru převyšujícím 30 % hmotnostních
2009 29 99| – – – – Ostatní
| – Šťáva z jakéhokoliv jednoho druhu ostatního citrusového ovoce
2009 39| – – Ostatní:
| – – – S hodnotou Brix převyšující 67:
2009 39 11| – – – – V hodnotě nepřesahující 30 € za 100 kg čisté hmotnosti
2009 39 19| – – – – Ostatní
| – – – S hodnotou Brix převyšující 20, avšak nepřesahující 67:
| – – – – V hodnotě převyšující 30 € za 100 kg čisté hmotnosti:
2009 39 31| – – – – – S přídavkem cukru
2009 39 39| – – – – – Bez přídavku cukru:
| – – – – V hodnotě nepřesahující 30 € za 100 kg čisté hmotnosti:
| – – – – – Citrónová šťáva:
2009 39 51| – – – – – – S obsahem přidaného cukru převyšujícím 30 % hmotnostních
2009 39 55| – – – – – – S obsahem přidaného cukru nepřesahujícím 30 % hmotnostních
2009 39 59| – – – – – – Bez přídavku cukru
| – – – – – Ostatní šťávy z citrusových plodů:
2009 39 91| – – – – – – S obsahem přidaného cukru převyšujícím 30 % hmotnostních
2009 39 95| – – – – – – S obsahem přidaného cukru nepřesahujícím 30 % hmotnostních
2009 39 99| – – – – – – Bez přídavku cukru
| – Ananasová šťáva:
2009 49| – – Ostatní:
| – – – S hodnotou Brix převyšující 67:
2009 49 11| – – – – V hodnotě nepřesahující 30 € za 100 kg čisté hmotnosti
2009 49 19| – – – – Ostatní
| – – – S hodnotou Brix převyšující 20, avšak nepřesahující 67:
2009 49 30| – – – – V hodnotě převyšující 30 € za 100 kg čisté hmotnosti, s přídavkem cukru
| – – – – Ostatní:
2009 49 91| – – – – – S obsahem přidaného cukru převyšujícím 30 % hmotnostních
2009 49 93| – – – – – S obsahem přidaného cukru nepřesahujícím 30 % hmotnostních
2009 49 99| – – – – – Bez přídavku cukru:
| – Hroznová šťáva (včetně vinného moštu):
2009 69| – – Ostatní:
| – – – S hodnotou Brix převyšující 67:
2009 69 11| – – – – V hodnotě nepřesahující 22 € za 100 kg čisté hmotnosti
2009 69 19| – – – – Ostatní
| – – – S hodnotou Brix převyšující 30, avšak nepřesahující 67:
| – – – – V hodnotě převyšující 18 € za 100 kg čisté hmotnosti:
2009 69 51| – – – – – Koncentrovaný
2009 69 59| – – – – – Ostatní
| – – – – V hodnotě nepřesahující 18 € za 100 kg čisté hmotnosti:
| – – – – – S obsahem přidaného cukru převyšujícím 30 % hmotnostních:
2009 69 71| – – – – – – Koncentrovaný
2009 69 79| – – – – – – Ostatní
2009 69 90| – – – – – Ostatní
| – Jablečná šťáva:
2009 79| – – Ostatní:
| – – – S hodnotou Brix převyšující 67:
2009 79 11| – – – – V hodnotě nepřesahující 22 € za 100 kg čisté hmotnosti
2009 79 19| – – – – Ostatní
| – – – S hodnotou Brix převyšující 20, avšak nepřesahující 67:
2009 79 30| – – – – V hodnotě převyšující 18 € za 100 kg čisté hmotnosti, s přídavkem cukru
| – – – – Ostatní:
2009 79 91| – – – – – S obsahem přidaného cukru převyšujícím 30 % hmotnostních
2009 79 93| – – – – – S obsahem přidaného cukru nepřesahujícím 30 % hmotnostních
2009 79 99| – – – – – Bez přídavku cukru:
2009 80| – Šťáva z jakéhokoliv jednoho druhu ostatního ovoce nebo zeleniny:
| – – S hodnotou Brix převyšující 67:
| – – – Hrušková šťáva:
2009 80 11| – – – – V hodnotě nepřesahující 22 € za 100 kg čisté hmotnosti
2009 80 19| – – – – Ostatní
| – – – Ostatní:
| – – – – V hodnotě nepřesahující 30 € za 100 kg čisté hmotnosti:
2009 80 34| – – – – – Šťáva z tropického ovoce
2009 80 35| – – – – – Ostatní
| – – – – Ostatní:
2009 80 36| – – – – – Šťáva z tropického ovoce
2009 80 38| – – – – – Ostatní
2009 90| – Směsi šťáv:
| – – S hodnotou Brix převyšující 67:
| – – – Směsi šťávy jablečné a hruškové:
2009 90 11| – – – – V hodnotě nepřesahující 22 € za 100 kg čisté hmotnosti
2009 90 19| – – – – Ostatní
| – – – Ostatní:
2009 90 21| – – – – V hodnotě nepřesahující 30 € za 100 kg čisté hmotnosti
2009 90 29| – – – – Ostatní
2106| Potravinové přípravky, jinde neuvedené ani nezahrnuté
2106 90| – Ostatní:
| – – Sirupy, s přísadou aromatických látek nebo barviv:
2106 90 30| – – – Z isoglukózy
| – – – Ostatní:
2106 90 51| – – – Z laktózy
2106 90 55| – – – – Z glukózy nebo maltodextrinu
2106 90 59| – – – – Ostatní
2302| Otruby, vedlejší mlýnské produkty a jiné zbytky, též ve tvaru pelet, po prosévání, mletí nebo jiném zpracování obilí nebo luštěnin.
2302 10| – Kukuřičné:
2302 10 10| – – S obsahem škrobu nepřesahujícím 35 % hmotnostních
2302 10 90| – – Ostatní
2302 30| – Pšeničné:
2302 30 10| – – S obsahem škrobu nepřesahujícím 28 % hmotnostních, a u nichž podíl propadlý sítem o velikosti otvorů 0,2 mm nepřesahuje 10 % hmotnostních nebo, v opačném případě, u nichž podíl propadlý sítem má obsah popela v sušině 1,5 % hmotnostních nebo větší
2302 30 90| – – Ostatní
2302 40| – Z ostatního obilí:
| – – Rýžové:
2302 40 02| – – – S obsahem škrobu nepřesahujícím 35 % hmotnostních
2302 40 08| – – – Ostatní
| – – Ostatní:
2302 40 10| – – – S obsahem škrobu nepřesahujícím 28 % hmotnostních, a u nichž podíl propadlý sítem o velikosti otvorů 0,2 mm nepřesahuje 10 % hmotnostních nebo,
v opačném případě, u nichž podíl propadlý sítem má obsah popela v sušině 1,5 % hmotnostních nebo větší
2302 40 90| – – – Ostatní
2302 50 00| – Luštěninové
2303| Škrobárenské zbytky a podobné zbytky, řepné řízky, bagasa a jiné cukrovarnické odpady, pivovarnické a lihovarnické mláto a odpady, též ve tvaru pelet:
2303 10| – Škrobárenské a podobné zbytky:
| – – Zbytky z výroby kukuřičného škrobu (vyjma koncentrovanou vodu z máčení) s obsahem proteinu, počítáno v sušině:
2303 10 11| – – – Převyšujícím 40 % hmotnostních
2303 10 19| – – – Nepřesahujícím 40 % hmotnostních
2303 20| – Řepné řízky, bagasa a jiné cukrovarnické odpady:
2303 20 90| – – Ostatní
2303 30 00| – Pivovarnické nebo lihovarnické mláto a odpady
2304 00 00| Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci sójového oleje
2305 00 00| Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci podzemnicového oleje
2306| Pokrutiny a jiné pevné zbytky, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrakci rostlinných tuků nebo olejů, jiné než čísel 2304 nebo 2305:
2306 10 00| – Z bavlníkových semen
2306 20 00| – Ze lněných semen
2306 30 00| – Ze slunečnicových semen
| – Ze semen řepky nebo řepky olejky:
2306 41 00| – – Ze semen řepky nebo řepky olejky s nízkým obsahem kyseliny erukové
2306 49 00| – – Ostatní
2306 90| – Ostatní:
2306 90 05| – – Z kukuřičných klíčků
| – – Ostatní:
| – – – Pokrutiny z oliv a jiné zbytky po extrakci olivového oleje:
2306 90 11| – – – – S obsahem 3 % hmotnostní nebo méně olivového oleje
2306 90 19| – – – – S obsahem převyšujícím 3 % hmotnostní olivového oleje
2306 90 90| – – – Ostatní
2308 00| Rostlinné látky a rostlinné odpady, rostlinné zbytky a vedlejší produkty, též ve tvaru pelet, používané pro výživu zvířat, jinde neuvedené ani nezahrnuté:
| – Výlisky z hroznů (matoliny):
2308 00 11| – – Mající celkový hmotnostní obsah alkoholu nepřesahující 4,3 % hm. a o obsahu sušiny nejméně 40 % hm.
2308 00 19| – – Ostatní
2308 00 40| – Žaludy a koňské kaštany; ovocné výlisky nebo matoliny, jiné než z hroznů
2308 00 90| – Ostatní
2309| Přípravky používané k výživě zvířat:
2309 90| – Ostatní:
2309 90 10| – – Rozpustné výrobky z ryb nebo z mořských savců
2309 90 20| – – Výrobky uvedené v doplňkové poznámce 5 k této kapitole
| – – Ostatní, včetně premixů:
| – – – Obsahující škrob, glukosu, glukosový sirup, maltodextrin nebo maltodextrinový sirup podpoložek 1702 30 51 až 1702 30 99, 1702 40 90, 1702 90 50 a 2106 90 55 nebo mléčné výrobky:
| – – – – Obsahující škrob, glukózu, maltodextrin, glukózový nebo maltodextrinový sirup:
| – – – – – Neobsahující škrob nebo obsahující nejvýše 10 % hmotnostních škrobu:
2309 90 31| – – – – – – Neobsahující žádné mléčné výrobky nebo obsahující méně než 10 % hmotnostních mléčných výrobků
2309 90 33| – – – – – – Obsahující nejméně 10 %, avšak nejvýše 50 % hmotnostních mléčných výrobků
2309 90 35| – – – – – – Obsahující nejméně 50 %, avšak nejvýše 75 % hmotnostních mléčných výrobků
2309 90 39| – – – – – – Obsahující nejméně 75 % hmotnostních mléčných výrobků
| – – – – – Obsahující více než 10 % hmotnostních, avšak nejvýše 30 % hmotnostních škrobu:
2309 90 41| – – – – – – Neobsahující žádné mléčné výrobky nebo obsahující méně než 10 % hmotnostních mléčných výrobků
2309 90 43| – – – – – – Obsahující nejméně 10 %, avšak nejvýše 50 % hmotnostních mléčných výrobků
2309 90 49| – – – – – – Obsahující nejméně 50 % hmotnostních mléčných výrobků
| – – – – – Obsahující více než 30 % hmotnostních škrobu:
2309 90 51| – – – – – – Neobsahující žádné mléčné výrobky nebo obsahující méně než 10 % hmotnostních mléčných výrobků
2309 90 53| – – – – – – Obsahující nejméně 10 %, avšak nejvýše 50 % hmotnostních mléčných výrobků
2309 90 59| – – – – – – Obsahující nejméně 50 % hmotnostních mléčných výrobků
2309 90 70| – – – – Neobsahující škrob, glukosu, glukosový sirup, maltodextrin nebo maltodextrinový sirup, avšak obsahující mléčné výrobky
| – – – Ostatní:
2309 90 91| – – – – Řepné řízky s přídavkem melasy
| – – – – Ostatní:
2309 90 95| – – – – – Obsahující 49 % hmotnostních nebo více cholinchloridu v organickém nebo anorganickém základu
2309 90 99| – – – – – Ostatní
3301| Vonné silice (též deterpenované), včetně pevných a absolutních; pryskyřice; extrahované olejové pryskyřice; koncentráty vonných silic v tucích, v nevysychavých olejích, ve voscích nebo podobné, získané enfleuráží nebo macerací; terpenické vedlejší produkty vznikající při deterpenaci vonných silic;
vodné destiláty a vodné roztoky vonných silic:
| – Vonné silice z citrusového ovoce:
3301 12| – – Pomerančové:
3301 12 10| – – – Nedeterpenované
3301 12 90| – – – Deterpenované
3301 13| – – Citrónové:
3301 13 10| – – – Nedeterpenované
3301 13 90| – – – Deterpenované
3301 19| – Ostatní:
3301 19 20| – – – Nedeterpenované
3301 19 80| – – – Deterpenované
| – Vonné silice, jiné než z citrusového ovoce:
3301 24| – – Z máty peprné (Mentha piperita):
3301 24 10| – – – Nedeterpenované
3301 24 90| – – – Deterpenované
3301 25| – – Z ostatních druhů máty:
3301 25 10| – – – Nedeterpenované
3301 25 90| – – – Deterpenované
3301 29| – Ostatní:
| – – – Hřebíčkové, niaouliové a ylan–ylangové:
3301 29 11| – – – – Nedeterpenované
3301 29 31| – – – – Deterpenované
| – – – Ostatní:
3301 29 41| – – – – Nedeterpenované
| – – – – Deterpenované:
3301 29 71| – – – – – Geraniové; jasmínové; vetiverové
3301 29 79| – – – – – Levandulové nebo lavandinové
3301 29 91| – – – – – Ostatní
3301 30 00| – Pryskyřice
3302| Směsi vonných látek a směsi (včetně lihových roztoků) na bázi jedné nebo více těchto látek, používané jako suroviny v průmyslu; ostatní přípravky na bázi vonných látek, používané k výrobě nápojů:
3302 10| – používané v potravinářském průmyslu nebo k výrobě nápojů:
| – – Druhy používané k výrobě nápojů:
3302 10 40| – – – Ostatní
3302 10 90| – – Druhy používané v potravinářském průmyslu
3501| Kasein, kaseináty a jiné deriváty kaseinu; kaseinové klihy:
3501 90| – Ostatní:
3501 90 10| – – Kaseinové klihy
3502| Albuminy (včetně koncentrátů dvou nebo více syrovátkových proteinů, obsahujících více než 80 % hmotnostních syrovátkových proteinů, počítáno v sušině), albumináty a jiné deriváty albuminu:
| – Vaječný albumin:
3502 11| – – Sušené:
3502 11 10| – – – Nezpůsobilé nebo učiněné nezpůsobilými k lidskému požívání
3502 11 90| – – – Ostatní
3502 19| – – Ostatní:
3502 19 10| – – – Nezpůsobilé nebo učiněné nezpůsobilými k lidskému požívání
3502 19 90| – – – Ostatní
3502 20| – Mléčný albumin, včetně koncentrátů dvou nebo více syrovátkových proteinů:
3502 20 10| – – Nezpůsobilé nebo učiněné nezpůsobilými k lidskému požívání
| – – Ostatní:
3502 20 91| – – – Sušený (například ve fóliích, vločkách, šupinkách, v prášku)
3502 20 99| – – – Ostatní
3502 90| – Ostatní:
| – – Albuminy, jiné než vaječný albumin a mléčný albumin (laktalbumin):
3502 90 20| – – – Nezpůsobilé nebo učiněné nezpůsobilými k lidskému požívání
3502 90 70| – – – Ostatní
3502 90 90| – – Albumináty a ostatní deriváty albuminu
3503 00| Želatina (včetně želatiny v pravoúhlých (včetně čtvercových) fóliích, též povrchově upravená nebo barvená) a deriváty želatiny; vyzina; jiné klihy živočišného původu,
kromě kaseinových klihů čísla 3501:
3503 00 10| – Želatina a její deriváty
3503 00 80| – Ostatní
3504 00 00| Peptony a jejich deriváty; jiné proteinové látky a jejich deriváty, jinde neuvedené ani nezahrnuté; kožový prášek, též chromovaný
3505| Dextriny a jiné modifikované škroby (např. předželatinované nebo esterifikované škroby); klihy na bázi škrobů nebo dextrinů nebo jiných modifikovaných škrobů:
3505 10| – Dextriny a jiné modifikované škroby:
| – – Ostatní modifikované škroby:
3505 10 50| – – – Esterifikované a etherifikované škroby
4101| Surové kůže a kožky z hovězího dobytka (včetně buvolů) nebo koní a jiných lichokopytníků (čerstvé nebo solené, sušené, vápněné, piklované nebo jinak konzervované, avšak nevyčiněné, nezpracované na pergamen ani jinak upravené), též odchlupené nebo štípané:
4101 20| – Celé kůže a kožky, o jednotkové hmotnosti nepřesahující 8 kg, jsou- li sušené jednoduchým způsobem, 10 kg, jsou- li suchosolené, nebo 16 kg, jsou- li čerstvé,
mokrosolené nebo jinak konzervované:
4101 20 10| – – Čerstvé
4101 20 30| – – Mokrosolené
4101 20 50| – – Sušené nebo suchosolené
4101 20 90| – – Ostatní
4101 50| – Celé kůže a kožky o hmotnosti převyšující 16 kg:
4101 50 10| – – Čerstvé
4101 50 30| – – Mokrosolené
4101 50 50| – – Sušené nebo suchosolené
4101 50 90| – – Ostatní
4101 90 00| – Ostatní, včetně kruponů, půlkruponů a krajin
4102| Surové kůže ovčí nebo jehněčí (čerstvé nebo solené, sušené, vápněné, piklované nebo jinak konzervované, avšak nevyčiněné, nezpracované na pergamen ani jinak neupravené), též odchlupené nebo štípané, jiné než vyloučené poznámkou 1 c) k této kapitole:
410210| – Neodchlupené:
4102 10 10| – – Jehňat:
4102 10 90| – Ostatní
| – Odchlupené:
4102 21 00| – – Piklované
4102 29 00| – – Ostatní
4103| Ostatní surové kůže a kožky (čerstvé nebo solené, sušené, vápněné, piklované nebo jinak konzervované, avšak nevyčiněné, nezpracované na pergamen ani jinak neupravené), též odchlupené nebo štípané, jiné než vyloučené poznámkou 1 b) nebo 1 c) k této kapitole:
4103 20 00| – Plazů
4103 30 00| – Prasat
4103 90| – Ostatní:
4103 90 10| – – Koz nebo kůzlat
4103 90 90| – – Ostatní
4301| Surové kožešiny (včetně hlav, ohonů, nožek a jiných kousků nebo odřezků použitelných v kožešnictví), jiné než surové kůže a kožky čísel 4101, 4102 nebo 4103:
4301 10 00| – Norkové, celé, též bez hlav, ohonů nebo nožek
4301 30 00| – Jehňat zvaných astrachán, brajtšvanc, karakul, perzián a podobných jehňat, jehňat indických, čínských, mongolských nebo tibetských, celé, též bez hlav, ohonů nebo nožek
4301 60 00| – Liščí, celé, též bez hlav, ohonů nebo nožek
4301 80| – Ostatní kožešiny, celé, též bez hlav, ohonů nebo nožek:
4301 80 30| – – Ze svišťů
4301 80 50| – – Volně žijících kočkovitých šelem
4301 80 80| – – Ostatní
4301 90 00| – Hlavy, ohony, nožky a jiné části použitelné v kožešnictví
5001 00 00| Zámotky (kokony) bource morušového vhodné ke smotávání
5002 00 00| Surové hedvábí (neskané)
5003 00 00| Hedvábný odpad (včetně zámotků nevhodných ke smotávání, niťového odpadu a rozvlákněného materiálu)
PŘÍLOHA III
b
ČERNOHORSKÉ CELNÍ KONCESE PRO ZEMĚDĚLSKÉ PRIMÁRNÍ PRODUKTY POCHÁZEJÍCÍ ZE SPOLEČENSTVÍ
(uvedené v čl. 27 odst. 2 písm. b))
Cla pro výrobky uvedené v této příloze budou snížena a odstraněna v souladu s časovým rozvrhem uvedeným pro každý produkt v této příloze
—
dnem vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 80 % cla
—
od 1. ledna prvního roku po vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 60 % cla
—
od 1. ledna druhého roku po vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 40 % cla
—
od 1. ledna třetího roku po vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 20 % cla
—
od 1. ledna čtvrtého roku po vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 0 % cla
Kód KN| Popis zboží
---|---
0102| Živý skot:
0102 90| – Ostatní:
| – – Domácí druhy:
0102 90 05| – – – O hmotnosti nepřesahující 80 kg
| – – – O hmotnosti převyšující 80 kg, avšak nepřesahující 160 kg:
0102 90 21| – – – – K porážce
0102 90 29| – – – – Ostatní
| – – – O hmotnosti převyšující 160 kg, avšak nepřesahující 300 kg:
0102 90 41| – – – – K porážce
0102 90 49| – – – – Ostatní
| – – – O hmotnosti převyšující 300 kg:
| – – – Jalovice (skot samičího pohlaví, který se nikdy neotelil):
0102 90 51| – – – – – K porážce
0102 90 59| – – – – – Ostatní
| – – – – Krávy:
0102 90 61| – – – – – K porážce
0102 90 69| – – – – – Ostatní
| – – – – Ostatní:
0102 90 71| – – – – – K porážce
0102 90 79| – – – – – Ostatní
0102 90 90| – – Ostatní
0103| Živá prasata:
| – Ostatní:
0103 91| – – O hmotnosti menší než 50 kg:
0103 91 10| – – – Domácí druhy
0103 91 90| – – – Ostatní
0103 92| – – O hmotnosti 50 kg nebo vyšší:
| – – – Domácí druhy:
0103 92 11| – – – – Prasnice, které se alespoň jednou oprášily, o hmotnosti nejméně 160 kg
0103 92 19| – – – – Ostatní
0103 92 90| – – – Ostatní
0105| Živí kohouti a slepice (drůbež druhu Gallus domesticus), kachny, husy, krocani, krůty a perličky:
| – O hmotnosti nepřesahující 185 g:
0105 11| – – Kohouti a slepice druhu Gallus domesticus:
| – – – Samičí kuřata chovná a reprodukční:
0105 11 19| – – – – Ostatní
| – – – Ostatní:
0105 11 99| – – – – Ostatní
| – Ostatní:
0105 94 00| – – Kohouti a slepice druhu Gallus domesticus
0105 99| – – Ostatní:
0105 99 10| – – – Kachny
0105 99 20| – – – Husy
0105 99 30| – – – Krocani
0105 99 50| – – – Perličky
0203| Vepřové maso, čerstvé, chlazené nebo zmrazené:
| – čerstvé nebo chlazené:
0203 11| – – Jatečně upravená těla a půlky jatečně upravených těl:
0203 11 10| – – – Z domácích vepřů
0203 11 90| – – – Ostatní
0203 12| – – Kýty, plece a kusy z nich, nevykostěné:
| – – – Z domácích vepřů:
0203 12 11| – – – – Kýty a kusy z nich
0203 12 19| – – – – Plece a kusy z nich
0203 12 90| – – – Ostatní
0203 19| – – Ostatní:
| – – – Z domácích vepřů:
0203 19 11| – – – – Přední části a kusy z nich
0203 19 13| – – – – Hřbety s kostí a kusy z nich
0203 19 15| – – – – Bůčky (prorostlé) a kusy z nich
| – – – – Ostatní:
0203 19 55| – – – – – Vykostěné
0203 19 59| – – – – – Ostatní
0203 19 90| – – – Ostatní
| – Zmrazení:
0203 21| – – Jatečně upravená těla a půlky jatečně upravených těl:
0203 21 10| – – – Z domácích vepřů
0203 21 90| – – – Ostatní
0203 22| – – Kýty, plece a kusy z nich, nevykostěné:
| – – – Z domácích vepřů:
0203 22 11| – – – – Kýty a kusy z nich
0203 22 19| – – – – Plece a kusy z nich
0203 22 90| – – – Ostatní
0203 29| – – Ostatní:
| – – – Z domácích vepřů:
0203 29 11| – – – – Přední části a kusy z nich
0203 29 13| – – – – Hřbety s kostí a kusy z nich
0203 29 15| – – – – Bůčky (prorostlé) a kusy z nich
| – – – – Ostatní:
0203 29 55| – – – – – Vykostěné
0203 29 59| – – – – – Ostatní
0203 29 90| – – – Ostatní
0207| Maso a jedlé droby z drůbeže čísla 0105, čerstvé, chlazené nebo zmrazené:
| – Z krůt:
0207 24| – – Nedělené, čerstvé nebo chlazené:
0207 24 10| – – – Oškubané, vykuchané, bez hlavy a běháků, avšak s krkem, srdcem, játry a svalnatým žaludkem, zvané „krůty 80 %“
0207 24 90| – – – Oškubané, vykuchané, bez hlavy a běháků, bez krku, srdce, jater a svalnatého žaludku, zvané „krůty 73 %“, nebo jinak předkládané
0207 25| – – Nedělené, zmrazené:
0207 25 10| – – – Oškubané, vykuchané, bez hlavy a běháků, avšak s krkem, srdcem, játry a svalnatým žaludkem, zvané „krůty 80 %“
0207 25 90| – – – Oškubané, vykuchané, bez hlavy a běháků, bez krku, srdce, jater a svalnatého žaludku, zvané „krůty 73 %“, nebo jinak předkládané
0207 26| – – Dělené maso a droby, čerstvé nebo chlazené:
| – – – Dělené maso:
0207 26 10| – – – – Vykostěné
| – – – – Nevykostěné:
0207 26 20| – – – – – Půlky nebo čtvrtky
0207 26 30| – – – – – Celá křídla, též bez špiček
0207 26 40| – – – – – Hřbety, krky, hřbety s krky, biskupy a špičky křídel
0207 26 50| – – – – – Prsa a jejich části
| – – – – – Stehna a jejich části:
0207 26 60| – – – – – – Spodní stehna a jejich části
0207 26 70| – – – – – – Ostatní
0207 26 80| – – – – – Ostatní
| – – – Droby:
0207 26 91| – – – – Játra
0207 26 99| – – – – Ostatní
0207 27| – – Dělené maso a droby, zmrazené:
| – – – Dělené maso:
0207 27 10| – – – – Vykostěné
| – – – – Nevykostěné:
0207 27 20| – – – – – Půlky nebo čtvrtky
0207 27 30| – – – – – Celá křídla, též bez špiček
0207 27 40| – – – – – Hřbety, krky, hřbety s krky, biskupy a špičky křídel
0207 27 50| – – – – – Prsa a jejich části
| – – – – – Stehna a jejich části:
0207 27 60| – – – – – – Spodní stehna a jejich části
0207 27 70| – – – – – – Ostatní
0207 27 80| – – – – – Ostatní
| – – – Droby:
0207 27 91| – – – – Játra
0207 27 99| – – – – Ostatní
| – Z kachen, hus nebo perliček:
0207 32| – – Nedělené, čerstvé nebo chlazené:
| – – – Z kachen:
0207 32 11| – – – „85 % kachny“ - oškubané, vykrvené, nevykuchané, s hlavou a běháky
0207 32 15| – – – – Oškubané a vykuchané, bez hlavy a běháků, avšak s krkem, srdcem, játry a svalnatým žaludkem, zvané „kachny 70 %“
0207 32 19| – – – – Oškubané, vykuchané, bez hlavy a běháků, bez krku, srdce, jater a svalnatého žaludku, zvané „krůty 63 nebo jinak předkládané
| – – – Z hus:
0207 32 51| – – – – Oškubané, vykrvené, nevykuchané, s hlavou a běháky, zvané „husy 82 %“
0207 32 59| – – – – Oškubané a vykuchané, bez hlavy a běháků, se srdcem a svalnatým žaludkem nebo bez nich, zvané „husy 7 5 %“, nebo jinak předkládané
0207 32 90| – – – Z perliček
0207 33| – – Nedělené, zmrazené:
| – – – Z kachen:
0207 33 11| – – – – Oškubané a vykuchané, bez hlavy a běháků, avšak s krkem, srdcem, játry a svalnatým žaludkem, zvané „kachny 70 %“
0207 33 19| – – – – Oškubané, vykuchané, bez hlavy a běháků, bez krku, srdce, jater a svalnatého žaludku, zvané „krůty 63 nebo jinak předkládané
| – – – Z hus:
0207 33 51| – – – – Oškubané, vykrvené, nevykuchané, s hlavou a běháky, zvané „husy 82 %“
0207 33 59| – – – – Oškubané a vykuchané, bez hlavy a běháků, se srdcem a svalnatým žaludkem nebo bez nich, zvané „husy 75 %“, nebo jinak předkládané
0207 33 90| – – – Z perliček
0207 34| – – Tučná játra, čerstvá nebo chlazená:
0207 34 10| – – – Z hus
0207 34 90| – – – Z kachen
0207 35| – – Ostatní, čerstvé nebo chlazené:
| – – – Dělené maso:
| – – – – Vykostěné:
0207 35 11| – – – – – Z hus
0207 35 15| – – – – – Z kachen nebo perliček
| – – – – Nevykostěné:
| – – – – – Půlky nebo čtvrtky:
0207 35 21| – – – – – – Z kachen
0207 35 23| – – – – – – Z hus
0207 35 25| – – – – – – Z perliček
0207 35 31| – – – – – Celá křídla, též bez špiček
0207 35 41| – – – – – Hřbety, krky, hřbety s krky, biskupy a špičky křídel
| – – – – – Prsa a jejich části:
0207 35 51| – – – – – – Z hus
0207 35 53| – – – – – – Z kachen nebo perliček
| – – – – – Stehna a jejich části:
0207 35 61| – – – – – – Z hus
0207 35 63| – – – – – – Z kachen nebo perliček
0207 35 71| – – – – – Husí nebo kachní paleta
0207 35 79| – – – – – Ostatní
| – – – Droby:
0207 35 91| – – – – Játra, jiná než tučná
0207 35 99| – – – – Ostatní
0207 36| – – Ostatní, zmrazené:
| – – – Dělené maso:
| – – – – Vykostěné:
0207 36 11| – – – – – Z hus
0207 36 15| – – – – – Z kachen nebo perliček
| – – – – Nevykostěné:
| – – – – – Půlky nebo čtvrtky:
0207 36 21| – – – – – – Z kachen
0207 36 23| – – – – – – Z hus
0207 36 25| – – – – – – Z perliček
0207 36 31| – – – – – Celá křídla, též bez špiček
0207 36 41| – – – – – Hřbety, krky, hřbety s krky, biskupy a špičky křídel
| – – – – – Prsa a jejich části:
0207 36 51| – – – – – – Z hus
0207 36 53| – – – – – – Z kachen nebo perliček
| – – – – – Stehna a jejich části:
0207 36 61| – – – – – – Z hus
0207 36 63| – – – – – – Z kachen nebo perliček
0207 36 71| – – – – – Husí nebo kachní paleta
0207 36 79| – – – – – Ostatní
| – – – Droby:
| – – – – Játra:
0207 36 81| – – – – – Tučná játra z hus
0207 36 85| – – – – – Tučná játra z kachen
0207 36 89| – – – – – Ostatní
0207 36 90| – – – – Ostatní
0209 00| Vepřový tuk neprorostlý libovým masem a drůbeží tuk, neškvařený nebo jinak neextrahovaný, čerstvý, chlazený, zmrazený, solený nebo ve slaném nálevu, sušený nebo uzený:
| – Podkožní vepřový tuk:
0209 00 11| – – Čerstvý, chlazený, zmrazený, solený nebo ve slaném nálevu
0209 00 19| – – Sušené nebo uzené
0209 00 30| – Vepřový tuk, jiný než podpoložek 0209 00 11 nebo 0209 00 19
0209 00 90| – Drůbeží tuk
0404| syrovátka, též zahuštěná nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla; výrobky sestávající z přírodních složek mléka, též obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla, jinde neuvedené nebo nezahrnuté:
0404 10| – Syrovátka a modifikovaná (upravená) syrovátka, též zahuštěná nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla
| – – Sušené, v granulích nebo v jiné pevné formě:
| – – – Neobsahující přidaný cukr ani jiná sladidla, o obsahu bílkovin (obsah dusíku × 6,38):
| – – – – Nejvýše 15 % hmotnostních a o obsahu tuku:
0404 10 02| – – – – Nepřesahujícím 1,5 % hmotnostních
0404 10 04| – – – – – Vyšším než 1,5 % hmotnostních, avšak nejvýše 27 % hmotnostních
0404 10 06| – – – – – Převyšujícím 27 % hmotnostních
| – – – – Vyšším než 15 % hmotnostních a o obsahu tuku:
0404 10 12| – – – – Nepřesahujícím 1,5 % hmotnostních
0404 10 14| – – – – – Vyšším než 1,5 % hmotnostních, avšak nejvýše 27 % hmotnostních
0404 10 16| – – – – – Převyšujícím 27 % hmotnostních
| – – – Ostatní, o obsahu bílkovin (obsah dusíku × 6,38):
| – – – – Nejvýše 15 % hmotnostních a o obsahu tuku:
0404 10 26| – – – – Nepřesahujícím 1,5 % hmotnostních
0404 10 28| – – – – – Vyšším než 1,5 % hmotnostních, avšak nejvýše 27 % hmotnostních
0404 10 32| – – – – – Převyšujícím 27 % hmotnostních
| – – – – Vyšším než 15 % hmotnostních a o obsahu tuku:
0404 10 34| – – – – Nepřesahujícím 1,5 % hmotnostních
0404 10 36| – – – – – Vyšším než 1,5 % hmotnostních, avšak nejvýše 27 % hmotnostních
0404 10 38| – – – – – Převyšujícím 27 % hmotnostních
| – – Ostatní:
| – – – Neobsahující přidaný cukr ani jiná sladidla, o obsahu bílkovin (obsah dusíku × 6,38):
| – – – – Nejvýše 15 % hmotnostních a o obsahu tuku:
0404 10 48| – – – – Nepřesahujícím 1,5 % hmotnostních
0404 10 52| – – – – – Vyšším než 1,5 % hmotnostních, avšak nejvýše 27 % hmotnostních
0404 10 54| – – – – – Převyšujícím 27 % hmotnostních
| – – – – Vyšším než 15 % hmotnostních a o obsahu tuku:
0404 10 56| – – – – Nepřesahujícím 1,5 % hmotnostních
0404 10 58| – – – – – Vyšším než 1,5 % hmotnostních, avšak nejvýše 27 % hmotnostních
0404 10 62| – – – – – Převyšujícím 27 % hmotnostních
| – – – Ostatní, o obsahu bílkovin (obsah dusíku × 6,38):
| – – – – Nejvýše 15 % hmotnostních a o obsahu tuku:
0404 10 72| – – – – Nepřesahujícím 1,5 % hmotnostních
0404 10 74| – – – – – Vyšším než 1,5 % hmotnostních, avšak nejvýše 27 % hmotnostních
0404 10 76| – – – – – Převyšujícím 27 % hmotnostních
| – – – – Vyšším než 15 % hmotnostních a o obsahu tuku:
0404 10 78| – – – – Nepřesahujícím 1,5 % hmotnostních
0404 10 82| – – – – – Vyšším než 1,5 % hmotnostních, avšak nejvýše 27 % hmotnostních
0404 10 84| – – – – – Převyšujícím 27 % hmotnostních
0404 90| – Ostatní:
| – – Neobsahující přidaný cukr ani jiná sladidla, o obsahu tuku:
0404 90 21| – – – Nepřesahujícím 1,5 % hmotnostních
0404 90 23| – – – Převyšujícím 1,5 % hmotnostních, avšak nepřesahujícím 27 % hmotnostních
0404 90 29| – – – Převyšujícím 27 % hmotnostních
| – – Ostatní, o obsahu tuku:
0404 90 81| – – – Nepřesahujícím 1,5 % hmotnostních
0404 90 83 | – – – Převyšujícím 1,5 % hmotnostních, avšak nepřesahujícím 27 % hmotnostních
0404 90 89| – – – Převyšujícím 27 % hmotnostních
0407 00| Ptačí vejce, ve skořápce, čerstvá, konzervovaná nebo vařená:
| – Z domácí drůbeže:
0407 00 30| – – Ostatní
0407 00 90| – Ostatní
0408| Ptačí vejce, bez skořápky, a žloutky, čerstvé, sušené, vařené ve vodě nebo v páře, lisované, zmrazené nebo jinak konzervované, též obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla:
| – Žloutky:
0408 11| – – Sušené:
0408 11 80| – – – Ostatní
0408 19| – – Ostatní:
| – – – Ostatní:
0408 19 81| – – – Tekuté
0408 19 89| – – – – Ostatní, včetně zmrazených
| – Ostatní:
0408 91| – – Sušené:
0408 91 80| – – – Ostatní
0408 99| – – Ostatní:
0408 99 80| – – – Ostatní
0602| Ostatní živé rostliny (včetně jejich kořenů), řízky a rouby; podhoubí:
0602 10| – Nekořenovité řízky a rouby:
0602 10 90| – – Ostatní
0602 20| – Stromy, keře a keříky, též roubované, plodící jedlé ovoce nebo ořechy:
0602 20 10| – – Rostliny révy vinné, roubované nebo kořenovité
0602 30 00| – Rododendrony a azalky, též roubované
0602 40| – Růže, též roubované:
0602 40 10| – – Neočkované ani neroubované
0602 40 90| – – Očkované nebo roubované
0602 90| – Ostatní:
0602 90 30| – – Sazenice a rostliny zeleniny a jahodníku
| – – Ostatní:
| – – – Venkovní rostliny:
| – – – – Stromy, keře a keříky:
0602 90 41| – – – – – Lesní stromy
| – – – – – Ostatní:
0602 90 45| – – – – – – Zakořeněné řízky a mladé rostliny
0602 90 49| – – – – – – Ostatní
| – – – – Ostatní venkovní rostliny:
0602 90 51| – – – – – Víceleté (trvalky)
0602 90 59| – – – – – Ostatní
| – – – Pokojové rostliny:
0602 90 70| – – – – Zakořeněné řízky a mladé rostliny, kromě kaktusů:
| – – – – Ostatní:
0602 90 91| – – – – – Kvetoucí rostliny s poupaty nebo květy, kromě kaktusů
0602 90 99| – – – – – Ostatní
0603| Řezané květiny a poupata na kytice nebo k okrasným účelům, čerstvé, sušené, bělené, barvené, napuštěné nebo jinak upravené:
| – Čerstvé:
0603 11 00| – – Růže
0603 12 00| – – Karafiáty
0603 13 00| – – Orchideje
0603 14 00| – – Chryzantémy
0603 19| – – Ostatní:
0603 19 10| – – – Gladioly
0603 19 90| – – – Ostatní
0603 90 00| – Ostatní
0703| Cibule, šalotka, česnek, pór a jiná cibulová zelenina, čerstvá nebo chlazená:
0703 10| – Cibule a šalotka:
| – – Cibule kuchyňská:
0703 10 11| – – – Soupravy (sady)
0703 10 19| – – – Ostatní
0703 10 90| – – Šalotka
0703 20 00| – Česnek
0703 90 00| – Pór a jiná cibulová zelenina
0704| Zelí, květák, kapusta kadeřavá, kedluben a podobné jedlé rostliny rodu Brassica, čerstvé a chlazené:
0704 90| – Ostatní:
0704 90 90| – – Ostatní
0705| Hlávkový salát (Lactuca sativa) a čekanka (Cichorium spp.), čerstvé nebo chlazené:
| – Polníček:
0705 11 00| – – Hlávkový salát
0705 19 00| – – Ostatní
| – Čekanka:
0705 21 00| – – Čekanka salátová (Cichorium intybus var. foliosum)
0705 29 00| – – Ostatní
0706| Mrkev, vodnice, tuřín, řepa salátová, kozí brada, celer bulvový, ředkvička a podobné jedlé kořeny, čerstvé nebo chlazené:
0706 10 00| – Mrkev, vodnice a tuřín
0706 90| – Ostatní:
0706 90 10| – – Celer bulvový
0706 90 30| – – Křen (Cochlearia armoracia)
0706 90 90| – – Ostatní
0708| Luštěniny, též vyluštěné, čerstvé nebo chlazené:
0708 10 00| – Hrách (Pisum sativum)
0708 20 00| – Fazole (Vigna spp., Phaseolus spp.)
0708 90 00| – Ostatní luštěniny
0709| Ostatní zelenina, čerstvá nebo chlazená:
0709 20 00| – Chřest
0709 30 00| – Lilek
0709 40 00| – Celer, jiný než bulvový
| – Houby a lanýže:
0709 51 00| – – Houby rodu Agaricus (žampiony)
0709 59| – – Ostatní:
0709 59 10| – – – Lišky
0709 59 30| – – – Hřiby
0709 59 50| – – – Lanýže
0709 59 90| – – – Ostatní
0709 90| – Ostatní:
0709 90 10| – – Saláty, jiné než hlávkový salát (Lactuca sativa) a čekanka (Cichorium spp.)
0709 90 20| – – Kardy a kardony (artyčok kardový jedlý a zdužnatělé jedlé řapíky kardy)
| – – Olivy:
0709 90 31| – – – K jiným účelům než pro výrobu oleje
0709 90 39| – – – Ostatní
0709 90 40| – – Kapary
0709 90 50| – – Fenykl sladký
0709 90 60| – – Kukuřice cukrová
0709 90 70| – – Cukety
0709 90 80| – – Artyčoky
0709 90 90| – – Ostatní
0710| Zelenina (též vařená ve vodě nebo v páře), zmrazená:
0710 10 00| – Brambory
| – Luštěniny, též vyluštěné:
0710 21 00| – – Hrách (Pisum sativum)
0710 22 00| – – Fazole (Vigna spp., Phaseolus spp.)
0710 29 00| – – Ostatní
0710 30 00| – Špenát, novozélandský špenát a špenát zahradní
0710 80| – Ostatní zelenina:
0710 80 10| – – Olivy
| – – Plody rodu Capsicum nebo Pimenta:
0710 80 51| – – – Sladká paprika
0710 80 59| – – – Ostatní
| – – Houby:
0710 80 61| – – – Rodu Agaricus (žampiony)
0710 80 69| – – – Ostatní
0710 80 70| – – Rajčata
0710 80 80| – – Artyčoky
0710 80 85| – – Chřest
0710 80 95| – – Ostatní
0710 90 00| – Zeleninové směsi
0711| Zelenina prozatímně konzervovaná (například oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nezpůsobilá k přímému požívání:
0711 20| – Olivy:
0711 20 10| – – K jiným účelům než pro výrobu oleje
0711 20 90| – – Ostatní
0711 40 00| – Okurky salátové a okurky nakládačky
| – Houby a lanýže:
0711 51 00| – – Houby rodu Agaricus (žampiony)
0711 59 00| – – Ostatní
0711 90| – Ostatní zelenina; zeleninové směsi:
| – – Zelenina:
0711 90 10| – – – Plody rodu Capsicum nebo Pimenta, s výjimkou plodů sladké papriky
0711 90 50| – – – Cibule kuchyňská
0711 90 80| – – – Ostatní
0711 90 90| – – Zeleninové směsi
0712| Zelenina sušená, též rozřezaná na kousky nebo plátky, rozdrcená nebo v prášku, avšak jinak neupravovaná:
0712 20 00| – Cibule kuchyňská
| – Houby, ucho jidášovo (Auricularia spp.), rosolovka (Tremella spp.) a lanýže:
0712 31 00| – – Houby rodu Agaricus (žampiony)
0712 32 00| – – Ucho jidášovo (Auricularia spp.)
0712 33 00| – – Rosolovka (Tremella spp.)
0712 39 00| – – Ostatní
0712 90| – Ostatní zelenina; zeleninové směsi:
0712 90 05| – – Brambory, též rozřezané na kousky nebo na plátky, avšak jinak neupravené
| – – Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata):
0712 90 19| – – – Ostatní
0712 90 30| – – Rajčata
0712 90 50| – – Mrkev
0712 90 90| – – Ostatní
0713| Luštěniny sušené, vyluštěné, též loupané nebo půlené:
0713 10| – Hrách (Pisum sativum):
0713 10 90| – – Ostatní
0713 20 00| – Cizma (garbanzos)
| – Fazole (Vigna spp., Phaseolus spp.):
0713 31 00| – – Fazole druhů Vigna mungo (L.) Hepper nebo Vigna radiata (L.) Wilczek
0713 32 00| – – Malé červené fazole (Adzuki) (Phaseolus nebo Vigna angularis)
0803 00| Banány, včetně banánů plantejnů, čerstvé nebo sušené:
| – Čerstvé:
0803 00 11| – – Banány plantejny
0803 00 19| – – Ostatní
0803 00 90| – Sušené
0804| Datle, fíky, ananas, avokádo, kvajávy, manga a mangostany, čerstvé nebo sušené:
0804 20| – Fíky:
0804 20 10| – – Čerstvé
0804 20 90| – – Sušené
0805| Citrusové plody, čerstvé nebo sušené:
0805 10| – Pomeranče:
0805 10 20| – – Sladké, čerstvé:
0805 10 80| – – Ostatní
0805 40 00| – Grapefruity, včetně pomel (šedoků)
0805 50| – Citrony (Citrus limon, Citrus limonum) a limety (Citrus aurantifolia, Citrus latifolia):
0805 50 10| – – Citrony (Citrus limon, Citrus limonum)
0805 50 90| – – Limety (Citrus aurantifolia, Citrus latifolia)
0805 90 00| – Ostatní
0807| Melouny (včetně melounů vodních) a papáje, čerstvé:
| – Melouny (včetně melounů vodních):
0807 19 00| – – Ostatní
0807 20 00| – Papáje
0810| Ostatní ovoce, čerstvé:
0810 40| – Brusinky, borůvky a jiné plody rodu Vaccinium:
0810 40 10| – – Brusinky (plody druhu Vaccinium vitis-idaea)
0810 40 30| – – Borůvky plody druhu Vaccinium myrtillus
0810 40 50| – – Plody druhů Vaccinium macrocarpon a Vaccinium corymbosum
0810 40 90| – – Ostatní
0811| Ovoce a ořechy, též vařené ve vodě nebo v páře, zmrazené, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel:
0811 10| – Jahody:
| – – S přídavkem cukru nebo jiných sladidel:
0811 10 11| – – – S obsahem cukru převyšujícím 13 % hmotnostních:
0811 10 19| – – – Ostatní
0811 10 90| – – Ostatní
0811 20| – Maliny, ostružiny, moruše, Loganovy ostružiny, černý, bílý nebo červený rybíz a angrešt:
| – – S přídavkem cukru nebo jiných sladidel:
0811 20 11| – – – S obsahem cukru převyšujícím 13 % hmotnostních:
0811 20 19| – – – Ostatní
| – – Ostatní:
0811 20 31| – – – Maliny
0811 20 39| – – – Černý rybíz
0811 20 51| – – – Červený rybíz
0811 20 59| – – – Ostružiny a moruše
0811 20 90| – – – Ostatní
0811 90| – Ostatní:
| – – Ostatní:
| – – – Třešně a višně:
0811 90 75| – – – – Višně (Prunus cerasus)
0811 90 80| – – – – Ostatní
0811 90 95| – – – Ostatní:
ex 0811 90 95| – – – – Meruňky
ex 0811 90 95| – – – – Broskve
ex 0811 90 95| – – – – Ostatní
0812| Ovoce a ořechy, prozatímně konzervované (například oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nevhodné k přímému požívání:
0812 10 00| – Třešně a višně
0812 90| – Ostatní:
0812 90 10| – – Meruňky
0812 90 20| – – Pomeranče
0812 90 30| – – Papáje
0812 90 40| – – Borůvky plody druhu Vaccinium myrtillus
0812 90 98| – – Ostatní:
ex 0812 90 98| – – – Ostružiny
ex 0812 90 98| – – – Maliny
ex 0812 90 98| – – – Ostatní
0813| Ovoce, sušené, jiné než čísel 0801 až 0806; směsi sušeného ovoce nebo ořechů této kapitoly:
0813 10 00| – Meruňky
0813 20 00| – Švestky
0813 30 00| – Jablka
0813 40| – Ostatní ovoce:
0813 40 10| – – Broskve, včetně nektarinek
0813 40 30| – – Hrušky
0901| Káva, též pražená či dekofeinovaná; kávové slupky a pulpy; kávové náhražky s jakýmkoliv obsahem kávy:
| – Pražená káva:
0901 21 00| – – S kofeinem
0901 22 00| – – Dekofeinovaná
0901 90| – Ostatní:
0901 90 10| – – Kávové slupky a pulpy
0901 90 90| – – Kávové náhražky obsahující kávu
1101 00| Pšeničná mouka nebo mouka ze soureže:
| – Pšeničná mouka:
1101 00 11| – – Z pšenice durum
1101 00 15| – – Z obyčejné pšenice a pšenice špaldy
1101 00 90| – Mouka ze sourži
1501 00| Vepřový tuk (včetně sádla) a drůbeží tuk, jiné než čísla 0209 nebo 1503:
1501 00 90| – Drůbeží tuk
1603 00| Výtažky a šťávy z masa, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých:
1603 00 10| – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nejvýše 1 kg
1603 00 80| – Ostatní
1702| Ostatní cukry, včetně chemicky čisté laktózy, maltózy, glukózy a fruktózy, v pevném stavu; cukerné sirupy bez přísad aromatických přípravků nebo barviva; umělý med, též smíšený s přírodním medem; karamel:
1702 90| – Ostatní, včetně invertního cukru a ostatního cukru a směsí cukerného sirupu obsahujících 50 % hmotnostních fruktózy v sušině:
1702 90 60| – – Umělý med, též smíšený s přírodním medem
2001| Zelenina, ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, upravené nebo konzervované octem nebo kyselinou octovou:
2001 10 00| – Okurky salátové a okurky nakládačky
2001 90| – Ostatní:
2001 90 10| – – „Chutney“ z manga
2001 90 20| – – Plody rodu Capsicum, jiné než sladké paprikové lusky
2001 90 50| – – Houby
2001 90 65| – – Olivy
2001 90 70| – – Sladká paprika
2001 90 91| – – Tropické ovoce a tropické ořechy
2001 90 93| – – Cibule kuchyňská
2001 90 99| – – Ostatní
2002| Rajčata připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové:
2002 10| – Rajčata celá nebo kousky rajčat:
2002 10 10| – – Loupaná
2002 10 90| – – Ostatní
2002 90| – Ostatní:
| – – S obsahem sušiny nižším než 12 % hmotnostních:
2002 90 11| – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti převyšující 1 kg
2002 90 19| – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 1 kg:
| – – S obsahem sušiny nejméně 12 % hmotnostních, avšak ne více než 30 % hmotnostních:
2002 90 31| – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti převyšující 1 kg
2002 90 39| – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 1 kg:
| – – S obsahem sušiny vyšším než 30 % hmotnostních:
2002 90 91| – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti převyšující 1 kg
2002 90 99| – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 1 kg:
2003| Houby a lanýže, připravené nebo konzervované jinak než v octě nebo kyselině octové:
2003 10| – – Houby rodu Agaricus (žampiony):
2003 10 20| – – Prozatímně konzervované, zcela uvařené
2003 10 30| – – Ostatní
2003 20 00| – Lanýže
2003 90 00| – Ostatní
2004| Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, zmrazená, jiná než výrobky čísla 2006:
2004 10| – Brambory:
2004 10 10| – – Vařené, jinak neupravené
| – – Ostatní:
2004 10 99| – – – Ostatní
2004 90| – Ostatní zelenina a zeleninové směsi:
2004 90 30| – – Kysané zelí, kapary a olivy
2004 90 50| – – Hrách (Pisum sativum) a zelené fazole (Phaseolus spp.) v lusku
| – – Ostatní, včetně směsí:
2004 90 91| – – – Cibulky vařené, jinak neupravené
2004 90 98| – – – Ostatní
2005| Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmražená, jiná než výrobky čísla 2006:
2005 10 00| – Homogenizovaná zelenina
2005 20| – Brambory:
| – – Ostatní:
2005 20 20| – – – Tenké plátky, smažené nebo pečené, též solené nebo ochucené, v hermeticky uzavřených obalech, vhodné k okamžité spotřebě
2005 20 80| – – – Ostatní
2005 40 00| – Hrách (Pisum sativum)
| – Fazole (Vigna spp., Phaseolus spp.):
2005 51 00| – – Vyloupané fazole
2005 59 00| – – Ostatní
2005 60 00| – Chřest
2005 70| – Olivy:
2005 70 10| – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 5 kg
2005 70 90| – – Ostatní
| – Ostatní zelenina a zeleninové směsi:
2005 91 00| – – Bambusové výhonky
2005 99| – – Ostatní:
2005 99 10| – – – Plody rodu Capsicum, jiné než sladké paprikové lusky
2005 99 20| – – – Kapary
2005 99 30| – – – Artyčoky
2005 99 40| – – – Mrkev
2005 99 50| – – – Zeleninové směsi
2005 99 60| – – – Kysané zelí
2005 99 90| – – – Ostatní
2006 00| Zelenina, ovoce, ořechy, ovocné kůry a slupky a jiné části rostlin, konzervované cukrem (máčením, glazováním nebo kandováním):
2006 00 10| – Zázvor
| – Ostatní:
| – – S obsahem cukru převyšujícím 13 % hmotnostních:
2006 00 31| – – – Třešně a višně
2006 00 35| – – – Tropické ovoce a tropické ořechy
2006 00 38| – – – Ostatní
| – – Ostatní:
2006 00 91| – – – Tropické ovoce a tropické ořechy
2006 00 99| – – – Ostatní
2007| Džemy, ovocná želé, marmelády, ovocné pomazánky, ovocné a ořechové protlaky (pyré) a pasty, získané vařením, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel:
2007 10| – Homogenizované přípravky:
2007 10 10| – – S obsahem cukru převyšujícím 13 % hmotnostních:
| – – Ostatní:
2007 10 91| – – – Z tropického ovoce
2007 10 99| – – – Ostatní
| – Ostatní:
2007 91| – – Citrusové plody:
2007 91 10| – – – S obsahem cukru převyšujícím 30 % hmotnostních:
2007 91 30| – – – S obsahem cukru převyšujícím 13%, avšak nepřesahujícím 30 % hmotnostních
2007 91 90| – – – Ostatní
2007 99| – – Ostatní:
| – – – S obsahem cukru převyšujícím 30 % hmotnostních:
2007 99 10| – – – Protlaky (pyré) a pasty ze švestek, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti převyšující 100 kg, pro průmyslové zpracování
2007 99 20| – – – – Protlaky (pyré) a pasty z jedlých kaštanů
| – – – – Ostatní:
2007 99 31| – – – – – Z třešní
2007 99 33| – – – – – Z jahod
2007 99 35| – – – – – Z malin
2007 99 39| – – – – – Ostatní
| – – – S obsahem cukru převyšujícím 13 %, avšak nepřesahujícím 30 % hmotnostních:
2007 99 55| – – – – Jablečné protlaky, včetně kompotů
2007 99 57| – – – – Ostatní
| – – – Ostatní:
2007 99 91| – – – – Jablečné protlaky, včetně kompotů
2007 99 93| – – – – Z tropického ovoce a tropických ořechů
2008| Ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, jinak upravené nebo konzervované, též s přídavkem cukru, jiných sladidel nebo alkoholu, jinde neuvedené nebo nezahrnuté:
| – Ořechy, arašídy a jiná semena, též ve směsi:
2008 11| – – Arašídy (burské oříšky):
| – – – Ostatní, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti:
| – – – – Převyšujícím 1 kg hmotnostních:
2008 11 92| – – – – – Pražené
2008 11 94| – – – – – Ostatní
| – – – – Nepřesahujícím 1 kg hmotnostních:
2008 11 96| – – – – – Pražené
2008 11 98| – – – – – Ostatní
2008 19| – – Ostatní, včetně směsí:
| – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti převyšující 1 kg:
2008 19 11| – – – Tropické ořechy; směsi obsahující 50 % hmotnostních nebo více tropických ořechů a tropického ovoce
| – – – – Ostatní:
2008 19 13| – – – – – Pražené mandle a pistácie
| – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 1 kg:
2008 19 91| – – – Tropické ořechy; směsi obsahující 50 % hmotnostních nebo více tropických ořechů a tropického ovoce
| – – – – Ostatní:
| – – – – – Pražené ořechy:
2008 19 93| – – – – – – Pražené mandle a pistácie
2008 19 95| – – – – – – Ostatní
2008 19 99| – – – – – Ostatní
2008 20| – Ananasy:
| – – Obsahující přidaný alkohol:
| – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti převyšující 1 kg:
2008 20 11| – – – – S obsahem cukru převyšujícím 17 % hmotnostních:
2008 20 19| – – – – Ostatní
| – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 1 kg:
2008 20 31| – – – – S obsahem cukru převyšujícím 19 % hmotnostních:
2008 20 39| – – – – Ostatní
| – – Bez přídavku alkoholu:
| – – – S přídavkem cukru, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti převyšující 1 kg:
2008 20 51| – – – – S obsahem cukru převyšujícím 17 % hmotnostních:
2008 20 59| – – – – Ostatní
| – – – S přídavkem cukru, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 1 kg:
2008 20 71| – – – – S obsahem cukru převyšujícím 19 % hmotnostních:
2008 20 79| – – – – Ostatní
2008 20 90| – – – Bez přídavku cukru:
2008 30| – Citrusové plody:
| – – Obsahující přidaný alkohol:
| – – – S obsahem cukru převyšujícím 9 % hmotnostních:
2008 30 11| – – – – O skutečném hmotnostním obsahu alkoholu nepřesahujícím 11,85 % hm.
2008 30 19| – – – – Ostatní
| – – – Ostatní:
2008 30 31| – – – – O skutečném hmotnostním obsahu alkoholu nepřesahujícím 11,85 % hm.
2008 30 39| – – – – Ostatní
| – – Bez přídavku alkoholu:
| – – – S přídavkem cukru, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti převyšující 1 kg:
2008 30 51| – – – – Grapefruity v částech
2008 30 55| – – – – Mandarinky (včetně druhů tangerine a satsuma); klementinky, wilkingy a jiné podobné hybridy citrusů
2008 30 59| – – – – Ostatní
| – – – S přídavkem cukru, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 1 kg:
2008 30 71| – – – – Grapefruity v částech
2008 30 75| – – – – Mandarinky (včetně druhů tangerine a satsuma); klementinky, wilkingy a jiné podobné hybridy citrusů
2008 30 79| – – – – Ostatní
2008 30 90| – – – Bez přídavku cukru:
2008 40| – Hrušky:
| – – Obsahující přidaný alkohol:
| – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti převyšující 1 kg:
| – – – – S obsahem cukru převyšujícím 13 % hmotnostních:
2008 40 11| – – – – – O skutečném hmotnostním obsahu alkoholu nepřesahujícím 11,85 % hm.
2008 40 19| – – – – – Ostatní
| – – – – Ostatní:
2008 40 21| – – – – – O skutečném hmotnostním obsahu alkoholu nepřesahujícím 11,85 % hm.
2008 40 29| – – – – – Ostatní
| – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 1 kg:
2008 40 31| – – – – S obsahem cukru převyšujícím 15 % hmotnostních:
2008 40 39| – – – – Ostatní
| – – Bez přídavku alkoholu:
| – – – S přídavkem cukru, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti převyšující 1 kg:
2008 40 51| – – – – S obsahem cukru převyšujícím 13 % hmotnostních:
2008 40 59| – – – – Ostatní
| – – – S přídavkem cukru, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 1 kg:
2008 40 71| – – – – S obsahem cukru převyšujícím 15 % hmotnostních:
2008 40 79| – – – – Ostatní
| – – – Bez přídavku cukru:
2008 50| – Meruňky:
| – – Obsahující přidaný alkohol:
| – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti převyšující 1 kg:
| – – – – S obsahem cukru převyšujícím 13 % hmotnostních:
2008 50 11| – – – – – O skutečném hmotnostním obsahu alkoholu nepřesahujícím 11,85 % hm.
2008 50 19| – – – – – Ostatní
| – – – – Ostatní:
2008 50 31| – – – – – O skutečném hmotnostním obsahu alkoholu nepřesahujícím 11,85 % hm.
2008 50 39| – – – – – Ostatní
| – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 1 kg:
2008 50 51| – – – – S obsahem cukru převyšujícím 15 % hmotnostních:
2008 50 59| – – – – Ostatní
| – – Bez přídavku alkoholu:
| – – – S přídavkem cukru, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti převyšující 1 kg:
2008 50 61| – – – – S obsahem cukru převyšujícím 13 % hmotnostních:
2008 50 69| – – – – Ostatní
| – – – S přídavkem cukru, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 1 kg:
2008 50 71| – – – – S obsahem cukru převyšujícím 15 % hmotnostních:
2008 50 79| – – – – Ostatní
| – – – Bez přídavku cukru, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti:
2008 50 92| – – – – 5 kg nebo více
2008 50 94| – – – – 4,5 kg nebo více, avšak méně než 5 kg
2008 50 99| – – – – Méně než 4,5 kg
2008 60| – Třešně a višně:
| – – Obsahující přidaný alkohol:
| – – – S obsahem cukru převyšujícím 9 % hmotnostních:
2008 60 11| – – – – O skutečném hmotnostním obsahu alkoholu nepřesahujícím 11,85 % hm.
2008 60 19| – – – – Ostatní
| – – – Ostatní:
2008 60 31| – – – – O skutečném hmotnostním obsahu alkoholu nepřesahujícím 11,85 % hm.
2008 60 39| – – – – Ostatní
| – – Bez přídavku alkoholu:
| – – – S přídavkem cukru, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti:
2008 60 50| – – – – Převyšujícím lkg hmotnostních
2008 60 60| – – – – Nepřesahujícím 1 kg hmotnostních
| – – – Bez přídavku cukru, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti:
2008 60 70| – – – – 4,5 kg nebo více
2008 60 90| – – – – Méně než 4,5 kg
2008 70| – Broskve, včetně nektarinek:
| – – Obsahující přidaný alkohol:
| – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti převyšující 1 kg:
| – – – – S obsahem cukru převyšujícím 13 % hmotnostních:
2008 70 11| – – – – – O skutečném hmotnostním obsahu alkoholu nepřesahujícím 11,85 % hm.
2008 70 19| – – – – – Ostatní
| – – – – Ostatní:
2008 70 31| – – – – – O skutečném hmotnostním obsahu alkoholu nepřesahujícím 11,85 % hm.
2008 70 39| – – – – – Ostatní
| – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 1 kg:
2008 70 51| – – – – S obsahem cukru převyšujícím 15 % hmotnostních:
2008 70 59| – – – – Ostatní
| – – Bez přídavku alkoholu:
| – – – S přídavkem cukru, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti převyšující 1 kg:
2008 70 61| – – – – S obsahem cukru převyšujícím 13 % hmotnostních:
2008 70 69| – – – – Ostatní
| – – – S přídavkem cukru, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 1 kg:
2008 70 71| – – – – S obsahem cukru převyšujícím 15 % hmotnostních:
2008 70 79| – – – – Ostatní
| – – – Bez přídavku cukru, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti:
2008 70 92| – – – – 5 kg nebo více
2008 70 98| – – – – Méně než 5 kg
2008 80| – Jahody:
| – – Obsahující přidaný alkohol:
| – – – S obsahem cukru převyšujícím 9 % hmotnostních:
2008 80 11| – – – – O skutečném hmotnostním obsahu alkoholu nepřesahujícím 11,85 % hm.
2008 80 19| – – – – Ostatní
| – – – Ostatní:
2008 80 31| – – – – O skutečném hmotnostním obsahu alkoholu nepřesahujícím 11,85 % hm.
2008 80 39| – – – – Ostatní
| – – Bez přídavku alkoholu:
2008 80 50| – – – S přídavkem cukru, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti převyšující 1 kg
2008 80 70| – – – S přídavkem cukru, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 1 kg
2008 80 90| – – – Bez přídavku cukru:
| – Ostatní, včetně směsí, jiných než položky 2008 19:
2008 92| – – Směsi:
| – – – Obsahující přidaný alkohol:
| – – – – S obsahem cukru převyšujícím 9 % hmotnostních:
| – – – – – O skutečném hmotnostním obsahu alkoholu nepřesahujícím 11,85 % hm.:
2008 92 12| – – – – – – Z tropického ovoce (včetně směsí obsahujících 50 % hmotnostních nebo více tropických ořechů a tropického ovoce)
2008 92 14| – – – – – – Ostatní
| – – – – – Ostatní:
2008 92 16| – – – – – – Z tropického ovoce (včetně směsí obsahujících 50 % hmotnostních nebo více tropických ořechů a tropického ovoce)
2008 92 18| – – – – – – Ostatní
| – – – – Ostatní:
| – – – – – O skutečném hmotnostním obsahu alkoholu nepřesahujícím 11,85 % hm.:
2008 92 32| – – – – – – Z tropického ovoce (včetně směsí obsahujících 50 % hmotnostních nebo více tropických ořechů a tropického ovoce)
2008 92 34| – – – – – – Ostatní
| – – – – – Ostatní:
2008 92 36| – – – – – – Z tropického ovoce (včetně směsí obsahujících 50 % hmotnostních nebo více tropických ořechů a tropického ovoce)
2008 92 38| – – – – – – Ostatní
| – – – Bez přídavku alkoholu:
| – – – – S přídavkem cukru:
| – – – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti převyšující 1 kg:
2008 92 51| – – – – – – Z tropického ovoce (včetně směsí obsahujících 50 % hmotnostních nebo více tropických ořechů a tropického ovoce)
2008 92 59| – – – – – – Ostatní
| – – – – – Ostatní:
| – – – – – – Směsi ovoce, v nichž žádný druh ovoce nepřesahuje 50 % hmotnostních celkové hmotnosti směsi ovoce:
2008 92 72| – – – – – – – Z tropického ovoce (včetně směsí obsahujících 50 % hmotnostních nebo více tropických ořechů a tropického ovoce)
2008 92 74| – – – – – – – Ostatní
| – – – – – – Ostatní:
2008 92 76| – – – – – – – Z tropického ovoce (včetně směsí obsahujících 50 % hmotnostních nebo více tropických ořechů a tropického ovoce)
2008 92 78| – – – – – – – Ostatní
| – – – – Bez přídavku cukru, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti:
| – – – – – 5 kg nebo více:
2008 92 92| – – – – – – Z tropického ovoce (včetně směsí obsahujících 50 % hmotnostních nebo více tropických ořechů a tropického ovoce)
2008 92 93| – – – – – – Ostatní
| – – – – – 4,5 kg nebo více, avšak méně než 5 kg:
2008 92 94| – – – – – – Z tropického ovoce (včetně směsí obsahujících 50 % hmotnostních nebo více tropických ořechů a tropického ovoce)
2008 92 96| – – – – – – Ostatní
| – – – – – Méně než 4,5 kg:
2008 92 97| – – – – – – Z tropického ovoce (včetně směsí obsahujících 50 % hmotnostních nebo více tropických ořechů a tropického ovoce)
2008 92 98| – – – – – – Ostatní
2008 99| – – Ostatní:
| – – – Obsahující přidaný alkohol:
| – – – – Zázvor:
2008 99 11| – – – – – O skutečném hmotnostním obsahu alkoholu nepřesahujícím 11,85 % hm.
2008 99 19| – – – – – Ostatní
| – – – – Vinné hrozny:
2008 99 21| – – – – – S obsahem cukru převyšujícím 13 % hmotnostních
2008 99 23| – – – – – Ostatní
| – – – – Ostatní:
| – – – – – S obsahem cukru převyšujícím 9 % hmotnostních:
| – – – – – – O skutečném hmotnostním obsahu alkoholu nepřesahujícím 11,85 % hm.:
2008 99 24| – – – – – – Tropické ovoce
2008 99 28| – – – – – – – Ostatní
| – – – – – – Ostatní:
2008 99 31| – – – – – – – Tropické ovoce
2008 99 34| – – – – – – – Ostatní
| – – – – – Ostatní:
| – – – – – – O skutečném hmotnostním obsahu alkoholu nepřesahujícím 11,85 % hm.:
2008 99 36| – – – – – – – Tropické ovoce
2008 99 37| – – – – – – – Ostatní
| – – – – – – Ostatní:
2008 99 38| – – – – – – – Tropické ovoce
2008 99 40| – – – – – – – Ostatní
| – – – Bez přídavku alkoholu:
| – – – – S přídavkem cukru, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti převyšující 1 kg:
2008 99 41| – – – – – Zázvor
2008 99 43| – – – – – Vinné hrozny
2008 99 45| – – – – – Švestky
2008 99 46| – – – – Kvajávy, mučenky (Passiflora edulis) a tamarindy (indické datle)
2008 99 47| – – – – – Manga, mangostany, papáje, tamarindy (indické datle), jablíčka kešu, liči (čínské švestky), jackfruit, sapoty (Achras zapota), karamboly a pitahaye
2008 99 49| – – – – – Ostatní
| – – – – S přídavkem cukru, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 1 kg:
2008 99 51| – – – – – Zázvor
2008 99 61| – – – – – Kvajávy a mučenky (Passiflora edulis)
2008 99 62| – – – – – Manga, mangostany, papáje, tamarindy (indické datle), jablíčka kešu, liči (čínské švestky), jackfruit, sapoty (Achras zapota), karamboly a pitahaye
2008 99 67| – – – – – Ostatní
| – – – – Bez přídavku cukru:
| – – – – – Švestky, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti
2008 99 72| – – – – – – 5 kg nebo více
2008 99 78| – – – – – – Méně než 5 kg
2008 99 99| – – – – – Ostatní
2009| Ovocné šťávy (včetně vinného moštu) a zeleninové šťávy nezkvašené, bez přídavku alkoholu, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel:
| – Pomerančová šťáva:
2009 12 00| – – Nezmražená, s hodnotou Brix nepřesahující 20
| – Grapefruitová šťáva (včetně pomelové):
2009 21 00| – – S hodnotou Brix nepřesahující 20:
| – Šťáva z jakéhokoliv jednoho druhu ostatního citrusového ovoce
2009 31| – – S hodnotou Brix nepřesahující 20:
| – – – V hodnotě převyšující 30 € za 100 kg čisté hmotnosti:
2009 31 11| – – – – S přídavkem cukru
2009 31 19| – – – – Bez přídavku cukru
| – – – V hodnotě nepřesahující 30 € za 100 kg čisté hmotnosti:
| – – – – Citrónová šťáva:
2009 31 51| – – – – – S přídavkem cukru
2009 31 59| – – – – – Bez přídavku cukru:
| – – – – Ostatní šťávy z citrusových plodů:
2009 31 91| – – – – – S přídavkem cukru
2009 31 99| – – – – – Bez přídavku cukru:
| – Aanasová šťáva:
2009 41| – – S hodnotou Brix nepřesahující 20:
2009 41 10| – – – V hodnotě převyšující 30 € za 100 kg čisté hmotnosti, s přídavkem cukru
| – – – Ostatní:
2009 41 91| – – – – S přídavkem cukru
2009 41 99| – – – – Bez přídavku cukru
2009 50| – Rajčatová šťáva:
2009 50 10| – – S přídavkem cukru
2009 50 90| – – Ostatní
| – Hroznová šťáva (včetně vinného moštu):
2009 61| – – – S hodnotou Brix nepřesahující 30:
2009 61 10| – – – V hodnotě převyšující 18 € za 100 kg čisté hmotnosti
2009 61 90| – – – V hodnotě nepřesahující 18 € za 100 kg čisté hmotnosti
| – Jablečná šťáva:
2009 71| – – S hodnotou Brix nepřesahující 20:
2009 71 10| – – – V hodnotě převyšující 18 € za 100 kg čisté hmotnosti, s přídavkem cukru
| – – – Ostatní:
2009 71 91| – – – – S přídavkem cukru
2009 71 99| – – – – Bez přídavku cukru
2009 80| – Šťáva z jakéhokoliv jednoho druhu ostatního ovoce nebo zeleniny
| – – S hodnotou Brix nepřesahující 67:
| – – – Hrušková šťáva:
2009 80 50| – – – – V hodnotě převyšující 18 € za 100 kg čisté hmotnosti, s přídavkem cukru
| – – – – Ostatní:
2009 80 61| – – – – – S obsahem přidaného cukru převyšujícím 30 % hmotnostních
2009 80 63| – – – – – S obsahem přidaného cukru nepřesahujícím 30 % hmotnostních
2009 80 69| – – – – – Bez přídavku cukru:
| – – – Ostatní:
| – – – – V hodnotě převyšující 30 € za 100 kg čisté hmotnosti, s přídavkem cukru:
2009 80 71| – – – – – Třešňová šťáva
2009 80 73| – – – – – Šťáva z tropického ovoce
2009 80 79| – – – – – Ostatní
| – – – – Ostatní:
| – – – – – S obsahem přidaného cukru převyšujícím 30 % hmotnostních:
2009 80 85| – – – – – – Šťáva z tropického ovoce
2009 80 86| – – – – – – Ostatní
| – – – – – S obsahem přidaného cukru nepřesahujícím 30 % hmotnostních:
2009 80 88| – – – – – – Šťáva z tropického ovoce
2009 80 89| – – – – – – Ostatní
| – – – – – Bez přídavku cukru:
2009 80 95| – – – – – – Šťáva z ovoce druhu Vaccinium macrocarpon
2009 80 96| – – – – – – Třešňová šťáva
2009 80 97| – – – – – – Šťáva z tropického ovoce
2009 80 99| – – – – – – Ostatní
2009 90| – Směsi šťáv:
| – – S hodnotou Brix nepřesahující 67:
| – – – Směsi šťávy jablečné a hruškové:
2009 90 31| – – – – V hodnotě nepřesahující 18 € za 100 kg čisté hmotnosti a s obsahem přidaného cukru převyšujícím 30 % hmotnostních
2009 90 39| – – – – Ostatní
| – – – Ostatní:
| – – – – V hodnotě převyšující 30 € za 100 kg čisté hmotnosti:
| – – – – – Směsi šťávy z citrusových plodů a ananasové šťávy:
2009 90 41| – – – – – – S přídavkem cukru
2009 90 49| – – – – – – Ostatní
| – – – – – Ostatní:
2009 90 51| – – – – – – S přídavkem cukru
2009 90 59| – – – – – – Ostatní
| – – – – V hodnotě nepřesahující 30 € za 100 kg čisté hmotnosti:
| – – – – – Směsi šťávy z citrusových plodů a ananasové šťávy:
2009 90 71| – – – – – – S obsahem přidaného cukru převyšujícím 30 % hmotnostních
2009 90 73| – – – – – – S obsahem přidaného cukru nepřesahujícím 30 % hmotnostních
2009 90 79| – – – – – – Bez přídavku cukru
| – – – – – Ostatní:
| – – – – – – S obsahem přidaného cukru převyšujícím 30 % hmotnostních:
2009 90 92| – – – – – – – Směsi šťáv z tropického ovoce
2009 90 94| – – – – – – – Ostatní
| – – – – – – S obsahem přidaného cukru nepřesahujícím 30 % hmotnostních:
2009 90 95| – – – – – – – Směsi šťáv z tropického ovoce
2009 90 96| – – – – – – – Ostatní
| – – – – – – Bez přídavku cukru:
2009 90 97| – – – – – – – Směsi šťáv z tropického ovoce
2009 90 98| – – – – – – – Ostatní
2206 00| Ostatní kvašené nápoje (např. jablečné, hruškové, medovina); směsi kvašených (fermentovaných) nápojů a směsi kvašených (fermentovaných) nápojů s nealkoholickými nápoji, jinde neuvedené ani nezahrnuté:
2206 00 10| – Matolinové víno
| – Ostatní:
| – – Šumivé:
2206 00 31| – – – Jablečné a hruškové víno
2206 00 39| – – – Ostatní
| – – Jiné než šumivé v nádobách o obsahu:
| – – – Nepřesahující 2 litry:
2206 00 51| – – – – Jablečné a hruškové víno
2206 00 59| – – – – Ostatní
| – – – Převyšujícím 2 litry:
2206 00 81| – – – – Jablečné a hruškové víno
2206 00 89| – – – – Ostatní
2209 00| Stolní ocet a jeho náhražky získané z kyseliny octové:
| – Vinný ocet v nádobách o obsahu:
2209 00 11| – – Nepřesahujícím 2 litry
2209 00 19| – – Převyšujícím 2 litry
| – Ostatní v nádobách o obsahu:
2209 00 91| – – Nepřesahujícím 2 litry
2209 00 99| – – Převyšujícím 2 litry
2309| Přípravky používané k výživě zvířat:
2309 10| – Výživa pro psy a kočky, v balení pro drobný prodej:
| – – Obsahující škrob, glukosu, glukosový sirup, maltodextrin nebo maltodextrinový sirup podpoložek 1702 30 51 až 1702 30 99, 1702 40 90, 1702 90 50 a 2106 90 55 nebo mléčné výrobky:
| – – – Obsahující škrob, glukózu, maltodextrin, glukózový nebo maltodextrinový sirup:
| – – – – Neobsahující žádný škrob nebo obsahující méně než 10 % hmotnostních škrobu:
2309 10 11| – – – – – Neobsahující žádné mléčné výrobky nebo obsahující méně než 10 % hmotnostních mléčných výrobků
2309 10 13| – – – – – Obsahující nejméně 10 %, avšak méně než 50 % hmotnostních mléčných výrobků
2309 10 15| – – – – – Obsahující nejméně 50 %, avšak méně než 75 % hmotnostních mléčných výrobků
2309 10 19| – – – – – Obsahující nejméně 75 % hmotnostních mléčných výrobků
| – – – – Obsahující více než 10 % hmotnostních, avšak nejvýše 30 % hmotnostních škrobu:
2309 10 31| – – – – – Neobsahující žádné mléčné výrobky nebo obsahující méně než 10 % hmotnostních mléčných výrobků
2309 10 33| – – – – – Obsahující nejméně 10 %, avšak méně než 50 % hmotnostních mléčných výrobků
2309 10 39| – – – – – Obsahující nejméně 50 % hmotnostních mléčných výrobků
| – – – – Obsahující více než 30 % hmotnostních škrobu:
2309 10 51| – – – – – Neobsahující žádné mléčné výrobky nebo obsahující méně než 10 % hmotnostních mléčných výrobků
2309 10 53| – – – – – Obsahující nejméně 10 %, avšak méně než 50 % hmotnostních mléčných výrobků
2309 10 59| – – – – – Obsahující nejméně 50 % hmotnostních mléčných výrobků
2309 10 70| – – – Neobsahující škrob, glukosu, glukosový sirup, maltodextrin nebo maltodextrinový sirup, avšak obsahující mléčné výrobky
2309 10 90| – – Ostatní
2401| Nezpracovaný tabák; tabákový odpad:
2401 10| – Tabák, neodřapíkovaný:
| – – Tabák typu Virginia sušený teplým vzduchem (flue-cured) a tabák typu Burley sušený přirozenou cirkulací vzduchu (light air-cured), včetně hybridů Burley; tabák typu Maryland sušený přirozenou cirkulací vzduchu (light air-cured) a tabák sušený otevřeným ohněm (fire-cured):
2401 10 10| – – – Tabák typu Virginia sušený teplým vzduchem (flue-cured)
2401 10 20| – – – Tabák typu Burley, včetně hybridů Burley, sušený přirozenou cirkulací vzduchu (light air-cured)
2401 10 30| – – – Tabák typu Maryland sušený přirozenou cirkulací vzduchu (light air-cured)
| – – Tabák sušený otevřeným ohněm (fire-cured):
2401 10 41| – – – – Tabák typu Kentucky
2401 10 49| – – – – Ostatní
| – – Ostatní:
2401 10 50| – – – Tabák sušený přirozenou cirkulací vzduchu (light air-cured)
2401 10 60| – – – Tabák orientálního typu sušený při denním světle (sun-cured)
2401 10 70| – – – Tabák sušený bez denního světla (light air-cured)
2401 10 80| – – – Tabák sušený otevřeným ohněm (fire-cured):
2401 10 90| – – – Ostatní tabák
2401 20| – Tabák, částečně nebo úplně odřapíkovaný:
| – – Tabák typu Virginia sušený teplým vzduchem (flue-cured) a tabák typu Burley sušený přirozenou cirkulací vzduchu (light air-cured), včetně hybridů Burley; tabák typu Maryland sušený přirozenou cirkulací vzduchu (light air-cured) a tabák sušený otevřeným ohněm (fire- cured):
2401 20 10| – – – Tabák typu Virginia sušený teplým vzduchem (flue-cured)
2401 20 20| – – – Tabák typu Burley, včetně hybridů Burley, sušený přirozenou cirkulací vzduchu (light air-cured)
2401 20 30| – – – Tabák typu Maryland sušený přirozenou cirkulací vzduchu (light air-cured)
| – – Tabák sušený otevřeným ohněm (fire-cured):
2401 20 41| – – – – Tabák typu Kentucky
2401 20 49| – – – – Ostatní
| – – Ostatní:
2401 20 50| – – – Tabák sušený přirozenou cirkulací vzduchu (light air-cured)
2401 20 60| – – – Tabák orientálního typu sušený při denním světle (sun-cured)
2401 20 70| – – – Tabák sušený bez denního světla (dark air-cured)
2401 20 80| – – – Tabák sušený otevřeným ohněm (flue-cured):
2401 20 90| – – – Ostatní tabák
2401 30 00| – Tabákový odpad
PŘÍLOHA IIIc
ČERNOHORSKÉ CELNÍ KONCESE PRO ZEMĚDĚLSKÉ PRIMÁRNÍ PRODUKTY POCHÁZEJÍCÍ ZE SPOLEČENSTVÍ
(uvedené v čl. 27 odst. 2 písm. c)
Cla pro výrobky uvedené v této příloze budou snížena o 50 % v souladu s časovým rozvrhem uvedeným pro každý produkt v této příloze
—
dnem vstupu Dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 90 % cla
—
od 1. ledna prvního roku po vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 80 % cla
—
od 1. ledna druhého roku po vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 70 % cla
—
od 1. ledna třetího roku po vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 60 % cla
—
od 1. ledna čtvrtého roku po vstupu této dohody v platnost se dovozní clo snižuje na 50 % cla
Kód KN| Popis zboží
---|---
0104| Živé ovce a kozy:
0104 10| – Ovce:
| – – Ostatní:
0104 10 30| – – – Jehňata (do stáří jednoho roku)
0104 10 80| – – – Ostatní
0104 20| – Kozy:
0104 20 90| – – Ostatní
0201| Hovězí maso, čerstvé nebo chlazené:
0201 10 00| – Jatečně upravená těla a půlky jatečně upravených těl:
0201 10 00| – – Z telecího
ex 0201 10 00| – – Z mladého hovězího
ex 0201 10 00| – – Ostatní
0201 20| – Ostatní nevykostěné maso:
0201 20 20| – – „Kompenzované“ čtvrti:
ex 0201 20 20| – – – Z telecího
ex 0201 20 20| – – – Z mladého hovězího
ex 0201 20 20| – – – Ostatní
0201 20 30| – – Neoddělené nebo oddělené přední čtvrti:
ex 0201 20 30| – – – Z telecího
ex 0201 20 30| – – – Z mladého hovězího
ex 0201 20 30| – – – Ostatní
0201 20 50| – – Neoddělené nebo oddělené zadní čtvrti:
ex 0201 20 50| – – – Z telecího
ex 0201 20 50| – – – Z mladého hovězího
ex 0201 20 50| – – – Ostatní
0201 20 90| – – Ostatní:
ex 0201 20 90| – – – Z telecího
ex 0201 20 90| – – – Z mladého hovězího
ex 0201 20 90| – – – Ostatní
0201 30 00| – Vykostěné:
ex 0201 30 00| – – – Z telecího
ex 0201 30 00| – – – Z mladého hovězího
ex 0201 30 00| – – – Ostatní
0202| Hovězí maso zmrazené:
0202 10 00| – Jatečně upravená těla a půlky jatečně upravených těl:
ex 0202 10 00| – – Z telecího
ex 0202 10 00| – – Z mladého hovězího
ex 0202 10 00| – – Ostatní
0202 20| – Ostatní nevykostěné maso:
0202 20 10| – – „Kompenzované“ čtvrti:
ex 0202 20 10| – – – Z telecího
ex 0202 20 10| – – – Z mladého hovězího
ex 0202 20 10| – – – Ostatní
0202 20 30| – – Neoddělené nebo oddělené přední čtvrti:
ex 0202 20 30| – – – Z telecího
ex 0202 20 30| – – – Z mladého hovězího
ex 0202 20 30| – – – Ostatní
0202 20 50| – – Neoddělené nebo oddělené zadní čtvrti:
ex 0202 20 50| – – – Z telecího
ex 0202 20 50| – – – Z mladého hovězího
ex 0202 20 50| – – – Ostatní
0202 20 90| – – Ostatní:
ex 0202 20 90| – – – Z telecího
ex 0202 20 90| – – – Z mladého hovězího
ex 0202 20 90| – – – Ostatní
0202 30| – Vykostěné:
0202 30 10| – – Přední čtvrti celé nebo dělené nejvýše do pěti kusů, každá čtvrť v samostatném bloku; „kompenzované“ čtvrti ve dvou blocích, z nichž jeden obsahuje přední čtvrť celou nebo dělenou nejvýše do pěti kusů a druhý obsahuje zadní čtvrť, kromě svíčkové, v jednom kusu:
ex 0202 30 10| – – – Z telecího
ex 0202 30 10| – – – Z mladého hovězího
ex 0202 30 10| – – – Ostatní
0202 30 50| – – Přední čtvrti s částí boku nebo bez něj a hovězí hrudí:
ex 0202 30 50| – – – Z telecího
ex 0202 30 50| – – – Z mladého hovězího
ex 0202 30 50| – – – Ostatní
0202 30 90| – – Ostatní
ex 0202 30 90| – – – Z telecího
ex 0202 30 90| – – – Z mladého hovězího
ex 0202 30 90| – – – Ostatní
0204| Skopové nebo kozí maso, čerstvé nebo chlazené nebo zmrazené:
0204 10 00| – Jatečně upravená těla jehňat nebo půlky, čerstvé nebo chlazené
| – Ostatní skopové maso, čerstvé nebo chlazené:
0204 21 00| – – Jatečně upravená těla a půlky jatečně upravených těl
0204 22| – – Ostatní nevykostěné maso:
0204 22 10| – – – Předky a půlené předky
0204 22 30| – – – Hřbety a šrůtka a/nebo půlené hřbety se šrůtkou
0204 22 50| – – – Spojené kýty a oddělené kýty
0204 22 90| – – – Ostatní
0204 23 00| – – Vykostěné
0204 30 00| – Jatečně upravená těla jehňat nebo půlky, zmrazené
| – Ostatní skopové maso, zmrazené:
0204 41 00| – – Jatečně upravená těla a půlky jatečně upravených těl
0204 42| – – Ostatní nevykostěné maso:
0204 42 10| – – – Předky a půlené předky
0204 42 30| – – – Hřbety a šrůtka a/nebo půlené hřbety se šrůtkou
0204 42 50| – – – Spojené kýty a oddělené kýty
0204 42 90| – – – Ostatní
0204 43| – – Vykostěné:
0204 43 10| – – – Jehněčí
0204 43 90| – – – Ostatní
0204 50| – Kozí maso:
| – – Čerstvé nebo chlazené:
0204 50 11| – – – Jatečně upravená těla a půlky jatečně upravených těl
0204 50 13| – – – Předky a půlené předky
0204 50 15| – – – Hřbety a šrůtka a/nebo půlené hřbety se šrůtkou
0204 50 19| – – – Spojené kýty a oddělené kýty
| – – – Ostatní:
0204 50 31| – – – – Nevykostěné kusy
0204 50 39| – – – – Vykostěné kusy
| – – Mražené:
0204 50 51| – – – Jatečně upravená těla a půlky jatečně upravených těl
0204 50 53| – – – Předky a půlené předky
0204 50 55| – – – Hřbety a šrůtka a/nebo půlené hřbety se šrůtkou
0204 50 59| – – – Spojené kýty a oddělené kýty
| – – – Ostatní:
0204 50 71| – – – – Nevykostěné kusy
0204 50 79| – – – – Vykostěné kusy
0207| Maso a jedlé droby z drůbeže čísla 0105, čerstvé, chlazené nebo zmrazené:
| – Z kohoutů nebo slepic druhu Gallus domesticus:
0207 11| – – Nedělené, čerstvé nebo chlazené:
0207 11 10| – – – Oškubané, vykuchané, s hlavou a běháky, zvané „kuřata 83 %“
0207 11 30| – – – „70 % kuřata“ - oškubaná a vykuchaná, bez hlavy a běháků, avšak s krkem, srdcem, játry a voletem
0207 11 90| – – – Oškubané, vykuchané, bez hlavy a běháků, bez krku, srdce, jater a svalnatého žaludku, zvané „kuřata 65 %“, nebo jinak předkládané
0207 12| – – Nedělené, zmrazené:
0207 12 10| – – – „70 % kuřata“ - oškubaná a vykuchaná, bez hlavy a běháků, avšak s krkem, srdcem, játry a voletem
0207 12 90| – – – Oškubané, vykuchané, bez hlavy a běháků, bez krku, srdce, jater a svalnatého žaludku, zvané „kuřata 65 %“, nebo jinak předkládané
0207 13| – – Dělené maso a droby, čerstvé nebo chlazené:
| – – – Dělené maso:
0207 13 10| – – – – Vykostěné
| – – – – Nevykostěné:
0207 13 20| – – – – – Půlky nebo čtvrtky
0207 13 30| – – – – – Celá křídla, též bez špiček
0207 13 40| – – – – – Hřbety, krky, hřbety s krky, biskupy a špičky křídel
0207 13 50| – – – – – Prsa a jejich části
0207 13 60| – – – – – Stehna a jejich části
0207 13 70| – – – – – Ostatní
| – – – Droby:
0207 13 91| – – – – Játra
0207 13 99| – – – – Ostatní
0207 14| – – Dělené maso a droby, zmrazené:
| – – – Dělené maso:
0207 14 10| – – – – Vykostěné
| – – – – Nevykostěné:
0207 14 20| – – – – – Půlky nebo čtvrtky
0207 14 30| – – – – – Celá křídla, též bez špiček
0207 14 40| – – – – – Hřbety, krky, hřbety s krky, biskupy a špičky křídel
0207 14 50| – – – – – Prsa a jejich části
0207 14 60| – – – – – Stehna a jejich části
0207 14 70| – – – – – Ostatní
| – – – Droby:
0207 14 91| – – – – Játra
0207 14 99| – – – – Ostatní
0210| Maso a poživatelné droby, solené nebo ve slaném nálevu, sušené nebo uzené; poživatelné moučky a prášky z masa nebo drobů
| – Vepřové maso:
0210 11| – – Kýty, plece a kusy z nich, nevykostěné:
| – – – Z domácích vepřů:
| – – – – Solené nebo ve slaném nálevu:
0210 11 11| – – – – – Kýty a kusy z nich
0210 11 19| – – – – – Plece a kusy z nich
| – – – – Sušené nebo uzené:
0210 11 31| – – – – – Kýty a kusy z nich
0210 11 39| – – – – – Plece a kusy z nich
0210 11 90| – – – Ostatní
0210 12| – – Bůčky (prorostlé) a kusy z nich:
| – – – Z domácích vepřů:
0210 12 11| – – – – Solené nebo ve slaném nálevu
0210 12 19| – – – – Sušené nebo uzené
0210 12 90| – – – Ostatní
0210 19| – – Ostatní:
| – – – Z domácích vepřů:
| – – – – Solené nebo ve slaném nálevu:
0210 19 10| – – – – – Slaninové půlky nebo přední tři čtvrti
0210 19 20| – – – – – Zadní tři čtvrti nebo půlky
0210 19 30| – – – – – Přední části a kusy z nich
0210 19 40| – – – – – Hřbety a kusy z nich
0210 19 50| – – – – – Ostatní
| – – – – Sušené nebo uzené:
0210 19 60| – – – – – Přední části a kusy z nich
0210 19 70| – – – – – Hřbety a kusy z nich
| – – – – – Ostatní:
0210 19 81| – – – – – – Vykostěné
0210 19 89| – – – – – – Ostatní
0210 19 90| – – – Ostatní
0210 20| – Hovězí maso:
0210 20 10| – – Nevykostěné
0210 20 90| – – Vykostěné
0401| Mléko a smetana, nezahuštěné, neobsahující přidaný cukr ani jiná sladidla:
0401 10| – O obsahu tuku nepřesahujícím 1 % hmotnostní:
0401 10 10| – – V bezprostředním obalu o čistém obsahu nepřesahujícím 2 litry
0401 10 90| – – Ostatní
0401 20| – O obsahu tuku převyšujícím 1 % hmotnostních, avšak nepřesahujícím 6 % hmotnostních:
| – – Nepřesahujícím 3 % hmotnostních:
0401 20 11| – – – V bezprostředním obalu o čistém obsahu nepřesahujícím 2 litry
0401 20 19| – – – Ostatní
| – – Převyšujícím 3 % hmotnostní:
0401 20 91| – – – V bezprostředním obalu o čistém obsahu nepřesahujícím 2 litry
0401 20 99| – – – Ostatní
0401 30| – O obsahu tuku převyšujícím 6 % hmotnostních
| – – Nepřesahujícím 21 % hmotnostních:
0401 30 11| – – – V bezprostředním obalu o čistém obsahu nepřesahujícím 2 litry
0401 30 19| – – – Ostatní
| – – Převyšujícím 21 % hmotnostních, avšak nepřesahujícím 45 % hmotnostních:
0401 30 31| – – – V bezprostředním obalu o čistém obsahu nepřesahujícím 2 litry
0401 30 39| – – – Ostatní
| – – Převyšujícím 45 % hmotnostní:
0401 30 91| – – – V bezprostředním obalu o čistém obsahu nepřesahujícím 2 litry
0401 30 99| – – – Ostatní
0402| Mléko a smetana, zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla:
0402 10| – V prášku, granulích nebo v jiné pevné formě, o obsahu tuku nepřesahujícím 1,5 % hmotnostních
| – – Neobsahující přidaný cukr ani jiná sladidla:
0402 10 11| – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 2,5 kg:
0402 10 19| – – – Ostatní
| – – Ostatní:
0402 10 91| – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 2,5 kg:
0402 10 99| – – – Ostatní
| – V prášku, granulích nebo v jiné pevné formě, o obsahu tuku převyšujícím 1,5 % hmotnostních:
0402 21| – – Neobsahující přidaný cukr ani jiná sladidla:
| – – – O obsahu tuku nepřesahujícím 27 % hmotnostní:
0402 21 11| – – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 2,5 kg
| – – – – Ostatní:
0402 21 17| – – – – – O obsahu tuku nepřesahujícím 11 % hmotnostní
0402 21 19| – – – – – O obsahu tuku převyšujícím 11 % hmotnostních, avšak nepřesahujícím 27 % hmotnostních
| – – – O obsahu tuku převyšujícím 27 % hmotnostních:
0402 21 91| – – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 2,5 kg
0402 21 99| – – – – Ostatní
0402 29| – – Ostatní:
| – – – O obsahu tuku nepřesahujícím 27 % hmotnostní:
| – – – – Ostatní:
0402 29 15| – – – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 2,5 kg
0402 29 19| – – – – – Ostatní
| – – – O obsahu tuku převyšujícím 27 % hmotnostních:
0402 29 91| – – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 2,5 kg
0402 29 99| – – – – Ostatní
| – Ostatní:
0402 91| – – Neobsahující přidaný cukr ani jiná sladidla:
| – – – O obsahu tuku nepřesahujícím 8 % hmotnostní:
0402 91 11| – – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 2,5 kg
0402 91 19| – – – – Ostatní
| – – – O obsahu tuku převyšujícím 8 % hmotnostních, avšak nepřesahujícím 10 % hmotnostních:
0402 91 31| – – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 2,5 kg
0402 91 39| – – – – Ostatní
| – – – O obsahu tuku převyšujícím 10 % hmotnostních, avšak nepřesahujícím 45 % hmotnostních:
0402 91 51| – – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 2,5 kg
0402 91 59| – – – – Ostatní
| – – – O obsahu tuku převyšujícím 45 % hmotnostních:
0402 91 91| – – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 2,5 kg
0402 91 99| – – – – Ostatní
0402 99| – – Ostatní:
| – – – O obsahu tuku nepřesahujícím 9,5 % hmotnostní:
0402 99 11| – – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 2,5 kg
0402 99 19| – – – – Ostatní
| – – – O obsahu tuku převyšujícím 9,5 % hmotnostních, avšak nepřesahujícím 45 % hmotnostních:
0402 99 31| – – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 2,5 kg
0402 99 39| – – – – Ostatní
| – – – O obsahu tuku převyšujícím 45 % hmotnostních:
0402 99 91| – – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 2,5 kg
0402 99 99| – – – – Ostatní
0403| Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo okyselené mléko a smetana, též zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla nebo ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao:
0403 10| – Jogurt:
| – – Neochucené ani neobsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao:
| – – – Neobsahující přidaný cukr ani jiná sladidla, o obsahu tuku:
0403 10 11| – – – – Nepřesahujícím 3 % hmotnostních
0403 10 13| – – – – Převyšujícím 3 % hmotnostní, avšak nepřesahujícím 6 % hmotnostních
0403 10 19| – – – – Převyšujícím 6 % hmotnostních
| – – Ostatní, o obsahu tuku:
0403 10 31| – – – – Nepřesahujícím 3 % hmotnostních
0403 10 33| – – – – Převyšujícím 3 % hmotnostní, avšak nepřesahujícím 6 % hmotnostních
0403 10 39| – – – – Převyšujícím 6 % hmotnostních
0403 90| – Ostatní:
| – – Neochucené ani neobsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao:
| – – – Sušené, v granulích nebo v jiné pevné formě:
| – – – – Neobsahující přidaný cukr ani jiná sladidla, o obsahu tuku:
0403 90 11| – – – – Nepřesahujícím 1,5 % hmotnostních
0403 90 13| – – – – – Vyšším než 1,5 % hmotnostních, avšak nejvýše 27 % hmotnostních
0403 90 19| – – – – – Převyšujícím 27 % hmotnostních
| – – – – Ostatní, o obsahu tuku:
0403 90 31| – – – – Nepřesahujícím 1,5 % hmotnostních
0403 90 33| – – – – – Vyšším než 1,5 % hmotnostních, avšak nejvýše 27 % hmotnostních
0403 90 39| – – – – – Převyšujícím 27 % hmotnostních
| – – – Ostatní:
| – – – – Neobsahující přidaný cukr ani jiná sladidla, o obsahu tuku:
0403 90 51| – – – – Nepřesahujícím 3 % hmotnostních
0403 90 53| – – – – – Vyšším než 3 % hmotnostních, avšak nejvýše 6 % hmotnostních
0403 90 59| – – – – – Převyšujícím 6 % hmotnostních
| – – – – Ostatní, o obsahu tuku:
0403 90 61| – – – – Nepřesahujícím 3 % hmotnostních
0403 90 63| – – – – – Vyšším než 3 % hmotnostních, avšak nejvýše 6 % hmotnostních
0403 90 69| – – – – – Převyšujícím 6 % hmotnostních
0405| Máslo a jiné tuky a oleje získané z mléka; mléčné pomazánky:
0405 10| – Máslo:
| – – O obsahu tuku nepřesahujícím 85 % hmotnostních:
| – – – Přírodní máslo:
0405 10 11| – – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 1 kg
0405 10 19| – – – – Ostatní
0405 10 30| – – – Rekombinované máslo
0405 10 50| – – – Syrovátkové máslo
0405 10 90| – – Ostatní
0405 20| – Mléčné pomazánky:
0405 20 90| – – O obsahu tuku více než 75 % hmotnostních, avšak méně než 80 % hmotnostních
0405 90| – Ostatní:
0405 90 10| – – O obsahu tuku 99,3 % hmotnostních nebo více a o obsahu vody nepřesahujícím 0,5 % hmotnostních
0405 90 90| – – Ostatní
0406| Sýry a tvaroh:
0406 10| – Čerstvé (nevyzrálé nebo nenaložené) sýry, včetně syrovátkového sýra, a tvaroh:
0406 10 20| – – O obsahu tuku nepřesahujícím 40 % hmotnostních:
0406 10 80| – – Ostatní
0406 20| – Strouhané sýry nebo práškové sýry všech druhů:
0406 20 10| – – Sýry glaris s bylinkami (tzv.„schabziger“) vyráběné z odstředěného mléka s přísadou jemně mletých bylinek
0406 20 90| – – – Ostatní
0406 30| – Tavené sýry, jiné než strouhané nebo práškové:
0406 30 10| – – Při jejichž výrobě byly použity pouze sýry Ementál, Gruyère a Appenzell a které mohou obsahovat jako přísadu sýr Glarus s bylinkami (tzv. „Schabziger“), upravené pro drobný prodej, o obsahu tuku v sušině nepřesahujícím 56 % hmotnostních
| – – Ostatní:
| – – – O obsahu tuku nepřesahujícím 36 % hmotnostních a o obsahu tuku v sušině:
0406 30 31| – – – – Nepřesahujícím 48 % hmotnostních
0406 30 39| – – – – Převyšujícím 48 % hmotnostních
0406 30 90| – – – O obsahu tuku převyšujícím 36 % hmotnostních
0406 40| – Sýry s modrou plísní a jiné sýry obsahující plíseň vytvořenou pomocí Penicillium roqueforti:
0406 40 10| – – Roquefort
0406 40 50| – – Gorgonzola
0406 40 90| – – Ostatní
0406 90| – Ostatní sýry:
0406 90 01| – – K dalšímu zpracování
| – – Ostatní:
0406 90 13| – – – Ementál
0406 90 15| – – – Gruyère, Sbrinz
0406 90 17| – – – Bergkäse, Appenzell
0406 90 18| – – – Fromage fribourgeois, Vacherin Mont ďOr a Tête de Moine
0406 90 19| – – – Sýry glaris s bylinkami (tzv. „schabziger“) vyráběné z odstředěného mléka s přísadou jemně mletých bylinek
0406 90 21| – – – Ččedar
0406 90 23| – – – Eidam
0406 90 25| – – – Tilsit
0406 90 27| – – – Butterkäse
0406 90 29| – – – Kashkaval
0406 90 32| – – – Feta:
0406 90 35| – – – Kefalo-Tyri
0406 90 37| – – – Finlandia
0406 90 39| – – – Jarlsberg
| – – – Ostatní:
0406 90 50| – – – – Sýry ovčí nebo buvolí, v nádobách se slaným nálevem nebo ve vacích z ovčí nebo kozí kůže
| – – – – Ostatní:
| – – – – – O obsahu tuku nepřesahujícím 40 % hmotnostních a o obsahu vody v látkách neobsahujících tuk:
| – – – – – – Nepřesahujícím 47 % hmotnostních:
0406 90 61| – – – – – – – Grana Padano, Parmigiano Reggiano
0406 90 63| – – – – – – – Fiore Sardo, Pecorino
0406 90 69| – – – – – – – Ostatní
| – – – – – – Převyšujícím 47 %, avšak nepřesahujícím 72 % hmotnostních:
0406 90 73| – – – – – – – Provolone
0406 90 75| – – – – – – – Asiago, Caciocavallo, Montasio, Ragusano
0406 90 76| – – – – – – – Danbo, Fontal, Fontina, Fynbo, Havarti, Maribo, Samsø
0406 90 78| – – – – – – – Gouda
0406 90 79| – – – – – – – Esrom, Italico, Kernhem, Saint-Nectaire, Saint-Paulin, Taleggio
0406 90 81| – – – – – – – Cantal, Cheshire, Wensleydale, Lancashire, Double Gloucester, Blarney, Colby, Monterey
0406 90 82| – – – – – – – Camembert
0406 90 84| – – – – – – – Brie
0406 90 85| – – – – – – – Kefalograviera, Kasseri
| – – – – – – – Ostatní sýry, o obsahu vody v látkách neobsahujících tuk:
0406 90 86| – – – – – – – – Převyšujícím 47 % hmotnostní, avšak nepřesahujícím 52 % hmotnostních
0406 90 87| – – – – – – – – Převyšujícím 52 % hmotnostní, avšak nepřesahujícím 62 % hmotnostních
0406 90 88| – – – – – – – – Převyšujícím 62 % hmotnostní, avšak nepřesahujícím 72 % hmotnostních
0406 90 93| – – – – – – Převyšujícím 72 % hmotnostních
0406 90 99| – – – – – Ostatní
0409 00 00| Přírodní med
0701| Brambory, čerstvé nebo chlazené:
0701 90| – Ostatní:
0701 90 10| – – K výrobě škrobu
| – – Ostatní:
0701 90 50| – – – Rané brambory, od 1. ledna do 30. června
0701 90 90| – – – Ostatní
0702 00 00| Rajčata, čerstvá nebo chlazená:
ex 0702 00 00| – Od 1. dubna do 31. srpna:
0704| Zelí, květák, kapusta kadeřavá, kedluben a podobné jedlé rostliny rodu Brassica, čerstvé nebo chlazené:
0704 10 00| – Květák a brokolice:
ex 0704 10 00| – – Květák
ex 0704 10 00| – – Brokolice
0704 20 00| – Kapusta růžičková
0704 90| – Ostatní:
0704 90 10| – – Zelí bílé a zelí červené
0707 00| Okurky salátové a nakládačky, čerstvé nebo chlazené:
0707 00 05| – Okurky salátové:
ex 0707 00 05| – – Od 1. dubna do 30. června
0707 00 90| – Okurky nakládačky:
ex 0707 00 90| – – Od 1. září do 31. října
0709| Ostatní zelenina, čerstvá nebo chlazená:
0709 60| – Plody rodu Capsicum nebo Pimenta:
0709 60 10| – – Sladká paprika
| – – Ostatní:
0709 60 91| – – – Rodu Capsicum, pro výrobu kapsicinu nebo barviv z pryskyřic paprik rodu Capsicum
0709 60 95| – – – Pro průmyslovou výrobu silic nebo pryskyřic
0709 60 99| – – – Ostatní
0709 70 00| – Špenát, novozélandský špenát a špenát zahradní
0805| Citrusové plody, čerstvé nebo sušené:
0805 20| – Mandarinky (včetně druhů tangerine a satsuma); klementinky, wilkingy a jiné podobné hybridy citrusů:
0805 20 10| – – Klementinky:
ex 0805 20 10| – – – Od 1. října do 31. prosince
0805 20 30| – – Monreale a satsuma:
ex 0805 20 30| – – – Od 1. října do 31. prosince
0805 20 50| – – Mandarinky a wilkingy:
ex 0805 20 50| – – – Od 1. října do 31. prosince
0805 20 70| – – Tangerinky:
ex 0805 20 70| – – – Od 1. října do 31. prosince
0805 20 90| – – Ostatní:
ex 0805 20 90| – – – Od 1. října do 31. prosince
0806| Vinné hrozny, čerstvé nebo sušené:
0806 10| – Čerstvé:
0806 10 10| – – Hrozny stolní:
ex 0806 10 10| – – – Od 1. července do 30. září
0806 10 90| – – Ostatní:
ex 0806 10 90| – – – Od 1. července do 30. září
0807| Melouny (včetně melounů vodních) a papáje, čerstvé:
| – Melouny (včetně melounů vodních):
0807 11 00| – – Melouny vodní:
ex 0807 11 00| – – – Od 1. července do 30. srpna
0808| Jablka, hrušky a kdoule, čerstvé:
0808 10| – Jablka:
0808 10 10| – – Jablka k výrobě moštu, volně ložená, od 16. září do 15. prosince
0808 10 80| – – – Ostatní
0808 20| – Hrušky a kdoule:
| – – Hrušky:
0808 20 10| – – – Hrušky k výrobě moštu, volně ložené, od 1. srpna do 31. prosince
0808 20 50| – – – Ostatní
0808 20 90| – – Kdoule
0809| Meruňky, třešně, višně, broskve (včetně nektarinek), švestky a trnky, čerstvé:
0809 10 00| – Meruňky
0809 20| – Třešně a višně:
0809 20 05| – – Višně (Prunus cerasus)
0809 20 95| – – Ostatní
0809 30| – Broskve, včetně nektarinek:
0809 30 10| – – Nektarinky
0809 30 90| – – Ostatní:
ex 0809 30 90| – – – Od 1. června do 30. srpna
0809 40| – Švestky a trnky:
0809 40 05| – – Švestky a slívy
0809 40 90| – – Trnky
0810| Ostatní ovoce, čerstvé:
0810 10 00| – Jahody
0810 20| – Maliny, moruše, ostružiny a Loganovy ostružiny:
0810 20 10| – – – Maliny
0810 20 90| – – Ostatní
0810 50 00| – Kiwi:
ex 0810 50 00| – – Od 1. listopadu do 31. března
1509| Olivový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený:
1509 10| – Panenský:
1509 10 10| – – Olivový olej na svícení
1509 10 90| – – Ostatní
1509 90 00| – Ostatní:
ex 1509 90 00| – – V balení přes 25 litrů
ex 1509 90 00| – – Ostatní
1601 00| Uzenky, salámy a podobné výrobky z masa, drobů nebo krve; potraviny zpracované a připravené z těchto produktů:
1601 00 10| – Z jater
| – Ostatní:
1601 00 91| – – Uzenky a salámy, suché nebo roztíratelné, tepelně neupravené
1601 00 99| – – Ostatní
1602| Jiné přípravky a konzervy z masa, drobů nebo krve:
1602 10 00| – Homogenizované přípravky
1602 20| – Z jater jakýchkoliv zvířat:
| – – Z hus nebo kachen:
1602 20 11| – – – Obsahující 75 % hmotnostních nebo více tučných jater
1602 20 19| – – – Ostatní
1602 20 90| – – Ostatní
| – Z drůbeže čísla 0105:
1602 31| – – Z krůt:
| – – – Obsahující 57 % hmotnostních nebo více drůbežího masa nebo drobů:
1602 31 11| – – – – Obsahující výhradně tepelně neupravené krůtí maso
1602 31 19| – – – – Ostatní
1602 31 30| – – – Obsahující 25 % hmotnostních nebo více, avšak méně než 57 % hmotnostních drůbežího masa nebo drobů
1602 31 90| – – – Ostatní
1602 32| – – Z kohoutů nebo slepic druhu Gallus domesticus:
| – – – Obsahující 57 % hmotnostních nebo více drůbežího masa nebo drobů:
1602 32 11| – – – – Tepelně neopracované
1602 32 19| – – – – Ostatní
1602 32 30| – – – Obsahující 25 % hmotnostních nebo více, avšak méně než 57 % hmotnostních drůbežího masa nebo drobů
1602 32 90| – – – Ostatní
1602 39| – – Ostatní:
| – – – Obsahující 57 % hmotnostních nebo více drůbežího masa nebo drobů:
1602 39 21| – – – – Tepelně neopracované
1602 39 29| – – – – Ostatní
1602 39 40| – – – Obsahující 25 % hmotnostních nebo více, avšak méně než 57 % hmotnostních drůbežího masa nebo drobů
1602 39 80| – – – Ostatní
| – Z vepřů:
1602 41| – – Kýty a kusy z nich:
1602 41 10| – – – Z domácích vepřů
1602 41 90| – – – Ostatní
1602 42| – – Plece a kusy z nich:
1602 42 10| – – – Z domácích vepřů
1602 42 90| – – – Ostatní
1602 49| – – Ostatní, včetně směsí:
| – – – Z domácích vepřů:
| – – – – Obsahující nejméně 80 % masa nebo drobů všech druhů, včetně tuků různého druhu či původu:
1602 49 11| – – – – – Hřbety s kostí (s výjimkou krkovičky) a jejich části, včetně směsí ze hřbetu a kýty
1602 49 13| – – – – – Krkovička a její části, včetně směsí z krkovičky a plece
1602 49 15| – – – – – Ostatní směsi obsahující kýtu, plec, hřbet s kostí nebo krkovičku a jejich části
1602 49 19| – – – – – Ostatní
1602 49 30| – – – – Obsahující nejméně 40 %, avšak nejvýše 80 % masa nebo drobů všech druhů, včetně tuků různého druhu či původu
1602 49 50| – – – – Obsahující nejvýše 40 % masa nebo drobů všech druhů, včetně tuků různého druhu či původu
1602 49 90| – – – Ostatní
1602 50| – Z hovězího masa:
1602 50 10| – – Tepelně neopracované; směsi tepelně opracovaného masa nebo drobů a masa nebo drobů tepelně neopracovaných
| – – Ostatní:
| – – – v hermeticky uzavřených obalech:
1602 50 31| – – – – Hovězí konzervy
1602 50 39| – – – – Ostatní
1602 50 80| – – – Ostatní
1602 90| – Ostatní: včetně přípravků z krve všech zvířat:
1602 90 10| – – Přípravky z krve jakýchkoliv zvířat
| – – Ostatní:
1602 90 31| – – – Ze zvěřiny nebo králíků
1602 90 41| – – – Ze sobů
| – – – Ostatní:
1602 90 51| – – – – Obsahující maso nebo droby z domácích vepřů
| – – – – Ostatní:
| – – – – – Obsahující hovězí maso nebo droby:
1602 90 61| – – – – – – Tepelně neopracované; směsi tepelně opracovaného masa nebo drobů a masa nebo drobů tepelně neopracovaných
1602 90 69| – – – – – – Ostatní
| – – – – – Ostatní:
| – – – – – – Z ovcí nebo koz:
| – – – – – – – Tepelně neopracované; směsi tepelně opracovaného masa nebo drobů a masa nebo drobů tepelně neopracovaných
1602 90 72| – – – – – – – – Z ovcí
1602 90 74| – – – – – – – – Z koz
| – – – – – – – Ostatní:
1602 90 76| – – – – – – – – Z ovcí
1602 90 78| – – – – – – – – Z koz
1602 90 98| – – – – – – Ostatní
PŘÍLOHA IV
KONCESE SPOLEČENSTVÍ NA PRODUKTY RYBOLOVU POCHÁZEJÍCÍ Z ČERNÉ HORY PRODUKTY UVEDENÉ V ČL. 29 ODST. 2 TÉTO DOHODY
Na dovoz produktů pocházejících z Černé Hory do Společenství uvedených v následující tabulce se vztahují tyto koncese:
Kód KN| Dělení taric| Popis zboží| Od vstupu
této dohody
v platnost až do 31. prosince
téhož roku
(n)| od 1. ledna do
31\\. prosince
(n + 1)| Pro každý další rok, od 1. ledna do
31\\. prosince
---|---|---|---|---|---
0301 91 10| | Pstruzi (Salmo trutta, Oncorhynchus mykiss,
Oncorhynchus clarki, Oncorhynchus aguabonita,
Oncorhynchus gilae, Oncorhynchus apache
a Onchorhynchus chrysogaster): živé; čerství nebo chlazení, zmrazené; sušení, solení nebo
ve slaném nálevu, uzení; rybí filé a jiné rybí maso; moučky, prášky a pelety, způsobilé k lidskému požívání| CK: 20 t na 0 % Nad CK:
90 % sazby
DNV| CK: 20 t na 0 %
Nad CK:
80 % sazby
DNV| CK: 20 t na 0 %
Nad CK:
70 % sazby
DNV
0301 91 90|
0302 11 10|
0302 11 20|
0302 11 80|
0303 21 10|
0303 21 20|
0303 21 80|
0304 19 15|
0304 19 17|
ex 0304 19 19| 30
ex 0304 19 91| 10
0304 29 15|
0304 29 17|
ex 0304 29 19| 30
ex 0304 99 21| 11, 12, 420
ex 0305 10 00| 10
ex 0305 30 90| 50
0305 49 45| 61
ex 0305 59 80| 61
ex 0305 69 80|
0301 93 00| | Kapři: živí, čerství nebo chlazení, zmrazení, sušení, solení nebo ve slaném nálevu, uzení; rybí filé a jiné rybí maso; moučky, prášky a pelety, způsobilé k lidskému požívání| CK: 10 t na 0 %
Nad CK: 90 %
sazby DNV| CK: 10 t na 0 %
Nad CK: 80 %
sazby DNV| CK: 10 t na 0 %
Nad CK: 70 %
sazby DNV
0302 69 11|
0303 79 11|
ex 0304 19 19| 20
ex 0304 19 91| 20
ex 0304 29 19| 420
ex 0304 99 21| 16
ex 0305 10 00| 20
ex 0305 30 90| 60
ex 0305 49 80| 30
ex 0305 59 80| 63
ex 0305 69 80| 63
ex 0301 99 80| 80| Mořské pražmy (Dentex dentex a Pagellus spp.): živé; čerstvé nebo chlazené; sušené, solené nebo
ve slaném nálevu, uzené; rybí filé a jiné rybí maso; moučky, prášky a pelety, způsobilé k lidskému požívání| CK: 20 t na 0 %
Nad CK: 80 %
sazby DNV| CK: 20 1 na 0 %
Nad CK: 55 %
sazby DNV| CK: 20 t na 0 %
Nad CK: 30 %
sazby DNV
0302 69 61|
0303 79 71|
ex 3041 93 9| 80
ex 0304 19 99| 77
ex 0304 29 99| 50
ex 0304 99 99| 20
ex 0305 10 00| 30
ex 0305 30 90| 70
ex 0305 49 80| 40
ex 0305 59 80| 65
ex 0305 69 80| 65
ex 0301 99 80| 22| Mořští okouni (Dicentrarchus labrax): živí; čerství nebo chlazení zmrazení; sušení, solení nebo ve slaném nálevu, uzení; rybí filé a jiné rybí maso; moučky, prášky a pelety, způsobilé k lidskému požívání:| CK: 20 t na 0 %
Nad CK: 80 %
sazby DNV| CK: 20 t na 0 %
Nad CK: 55 %
sazby DNV| CK: 20 t na 0 %
Nad CK: 30 %
sazby DNV
0302 69 94|
ex 0303 77 00 | 10
ex 0304 19 39| 85
ex 3041 99 9| 79
ex 0304 29 99| 60
ex 3049 99 9| 70
ex 0304 99 99| 40
ex 0305 30 90| 80
ex 0305 49 80| 50
ex 0305 59 80| 67
ex 0305 69 80| 67
Kód KN| DĚLENÍ
TARIC| Popis zboží| Roční objem celní kvóty (čistá hmotnost)
---|---|---|---
1604 13 11
1604 13 19
ex 1604 20 50| 10, 19| Přípravky a konzervy ze sardinek| CK: 200 t na 6 %
Nad CK: Plná celní sazba DNV (1)
1604 16 00
1604 20 40| | Přípravky a konzervy z ančoviček| CK: 200 t na 12,5 %
Nad CK: Plná celní sazba DNV (1)
(1) Objem počáteční kvóty je 200 tun. Od 1. ledna čtvrtého roku po vstupu této dohody v platnost se objem kvóty zvýší na 250 tun za předpokladu, že do 30. prosince daného roku bude využito alespoň 80 % celkové výše předchozí kvóty. Zvýšený objem kvóty, pokud se provede, bude použitelný až do okamžiku, kdy se strany této dohody dohodnou na jiných ujednáních.
Celní sazby uplatnitelné na veškeré výrobky položky HS 1604 kromě přípravků a konzerv ze sardinek a ančoviček se sníží podle uvedeného časového rozvrhu:
Rok| Rok 1
(sazba v %)| Rok 3
(sazba v %)| Rok 5 a následující roky
(sazba v %)
---|---|---|---
Clo| 90 % sazby DNV| 80 % sazby DNV| 70 % sazby DNV
PŘÍLOHA V
ČERNOHORSKÉ KONCESE NA PRODUKTY RYBOLOVU POCHÁZEJÍCÍ ZE SPOLEČENSTVÍ PRODUKTY UVEDENÉ V ČL. 30 ODST. 2 TÉTO DOHODY
Na dovozy produktů pocházejících ze Společenství do Černé Hory uvedených v následující tabulce se vztahují tyto koncese:
Kód KN| Popis zboží| Od vstupu této dohody v platnost až do
31\\. prosince
téhož roku
(n)| od 1. ledna do
31\\. prosince
(n + 1)| Pro každý další rok, od 1. ledna do
31\\. prosince
---|---|---|---|---
0301 91 10| Pstruzi (Salmo trutta, Oncorhynchus
mykiss, Oncorhynchus clarki,
Oncorhynchus aguabonita,
Oncorhynchus gilae, Oncorhynchus apache a Onchorhynchus chrysogaster): živí; čerství nebo chlazení zmrazení; sušené, solené nebo ve slaném nálevu, uzené; rybí filé a jiné rybí maso; moučky, prášky a pelety, způsobilé k lidskému požívání| CK: 20 t na 0 %
Nad CK:
90 % sazby DNV| CK: 20 t na 0 %
Nad CK:
80 % sazby DNV| CK: 20 t na 0 %
Nad CK:
70 % sazby DNV
0301 91 90
0302 11 10
0302 11 20
0302 11 80
0303 21 10
0303 21 20
0303 21 80
0304 19 15
0304 19 17
ex 0304 19 19
ex 0304 19 91
0304 29 15
0304 29 17
ex 0304 29 19
ex 0304 99 21
ex 0305 10 00
ex 0305 30 90
0305 49 45
ex 0305 59 80
ex 0305 69 80
ex 0301 99 80| Mořské pražmy (Dentex dentex a Pagellus spp.): živé; čerstvé nebo chlazené; sušené, solené nebo ve slaném nálevu, uzené; rybí filé a jiné rybí maso; moučky, prášky a pelety, způsobilé k lidskému požívání| CK: 20 t na 0 %
Nad CK: 80 % sazby DNV| CK: 20 t na 0 %
Nad CK: 60 % sazby DNV| CK: 20 t na 0 %
Nad CK: 40 % sazby DNV
0302 69 61
0303 79 71
ex 0304 19 39
ex 0304 19 99
ex 0304 29 99
ex 0304 99 99
ex 0305 10 00
ex 0305 30 90
ex 0305 49 80
ex 0305 59 80
ex 0305 69 80
ex 0301 99 80| Mořští okouni (Dicentrarchus labrax): živí; čerství nebo chlazení; zmrazení; sušení, solení nebo ve slaném nálevu, uzení; rybí filé a jiné rybí maso; moučky, prášky a pelety, způsobilé k lidskému požívání| CK: 20 t na 0 %
Nad CK:
80 % sazby DNV| CK: 20 t na 0 %
Nad CK:
60 % sazby DNV| CK: 20 t na 0 %
Nad CK:
40 % sazby DNV
0302 69 94
ex 0303 77 00
ex 0304 19 39
ex 0304 19 99
ex 0304 29 99
ex 0304 99 99
ex 0305 10 00
ex 0305 30 90
ex 0305 49 80
ex 0305 59 80
ex 0305 69 80
Kód KN| Popis zboží| Roční objem celní kvóty (čistá hmotnost)
---|---|---
1604 13 11
1604 13 19
ex 1604 20 50| Přípravky a konzervy ze sardinek| CK: 20 t na 50 % DNV Nad CK:
Plná celní sazba DNV
1604 16 00
1604 20 40| Přípravky a konzervy z ančoviček| CK: 10 t na 50 % Nad CK:
Plná celní sazba DNV
Celní sazby uplatnitelné na veškeré výrobky položky HS 1604 kromě přípravků a konzerv ze sardinek a ančoviček se sníží podle uvedeného časového rozvrhu:
Rok| Rok 1
(sazba v %)| Rok 2
(sazba v %)| Rok 3
(sazba v %)| Rok 4 a následující roky
(sazba v %)
---|---|---|---|---
Clo| 80 % sazby DNV| 70 % sazby DNV| 60 % sazby DNV| 50 % sazby DNV
PŘÍLOHA VI
USAZOVÁNÍ: FINANČNÍ SLUŽBY
(uvedené v Hlavě V Kapitole II této dohody)
FINANČNÍ SLUŽBY DEFINICE
Finanční služba je jakákoli služba finanční povahy nabízená poskytovatelem finančních služeb smluvní strany.
Mezi finanční služby patří tyto činnosti:
A.
Veškeré pojišťovací služby a služby související s pojištěním:
1.
přímé pojištění (včetně spolupojištění):
a)
životní pojištění;
b)
jiné než životní pojištění;
2.
zajištění a retrocese;
3.
zprostředkování pojištění, například makléřství a agentury;
4.
doplňkové služby k pojištění, například služby v oborech poradenství, pojistná matematika, posouzení rizika a vyrovnání nároků.
B.
Bankovní a jiné finanční služby (kromě pojištění):
1.
přijímání vkladů a jiných vratných peněžních prostředků od veřejnosti;
2.
půjčky všech typů, včetně mimo jiného spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, hypotečního úvěru, faktoringu a financování obchodních transakcí;
3.
finanční leasing;
4.
veškeré služby týkající se plateb a převodů peněz, včetně úvěrových, platebních a podobných karet, cestovních šeků a bankovních směnek;
5.
poskytování záruk a příslibů;
6.
obchodování na vlastní účet nebo na účet zákazníků, ať už na burze, na přepážkovém trhu nebo jinak, prostřednictvím těchto prostředků:
a)
nástrojů peněžního trhu (šeků, směnek, vkladních listů atd.);
b)
deviz;
c)
odvozených produktů, včetně termínovaných obchodů (futures) a opcí;
d)
nástrojů využívajících směnných kursů a úrokových sazeb, včetně takových produktů jako swapy a dohody o termínování kursů, atd.;
e)
převoditelných cenných papírůcenných papírů;
f)
ostatních obchodovatelných nástrojů a finančního majetku, včetně drahých kovů;
7.
účast při vydávání všech druhů cenných papírůcenných papírů, včetně upisování a investování jako prostředník (veřejně i soukromě), a poskytování služeb souvisejících s takovým vydáváním;
8.
peněžní makléřství;
9.
správa majetku, například správa hotovosti nebo portfolia, všechny formy správy kolektivního investování, správa penzijního fondu, správcovské, depozitní a svěřenecké služby;
10.
služby při vyrovnání a zúčtování finančního majetku, včetně cenných papírůcenných papírů, derivátů a jiných obchodovatelných nástrojů;
11.
poskytování a předávání finančních informací a zpracovávání finančních údajů a s tím spojeného programového vybavení poskytovateli jiných finančních služeb;
12.
poradenství, zprostředkování a jiné doplňkové finanční služby ke všem činnostem uvedeným ve výše uvedených bodech 1 až 11, včetně úvěrových referencí a analýz, investičních studií a investičního poradenství, studia a poradenství, které se týkají portfolia, poradenství k akvizicím a k restrukturalizaci a strategii společnosti.
Z definice finančních služeb jsou vyloučeny tyto činnosti:
a)
činnosti vykonávané centrálními bankamibankami nebo jakýmkoli jiným veřejnoprávním orgánem v rámci měnové politiky a politiky směnného kurzu;
b)
činnosti prováděné centrálními bankamibankami, subjekty veřejné správy nebo veřejnými orgány na účet vlády nebo při jejím zaručení, vyjma činností, které mohou vykonávat poskytovatelé finančních služeb v hospodářské soutěži s těmito veřejnoprávními subjekty;
c)
činnosti, které jsou součástí zákonného systému sociálního zabezpečení nebo plánů důchodového zabezpečení, vyjma činností, které mohou vykonávat poskytovatelé finančních služeb v hospodářské soutěži s veřejnoprávními subjekty nebo soukromými orgány.
PŘÍLOHA VII
PRÁVA DUŠEVNÍHO, PRŮMYSLOVÉHO A OBCHODNÍHO VLASTNICTVÍ
(uvedená v Článku 75 této dohody)
Ustanovení čl. 75 odst. 4 této dohody se týká těchto mnohostranných úmluv, jichž jsou členské státy smluvními stranami nebo se v těchto členských státech de facto uplatňují:
—
Úmluva o založení Světové organizace duševního vlastnictví (Úmluva WIPO, Stockholm, 1967, ve znění z roku 1979);
—
Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl (Pařížský akt, 1971);
—
Bruselská úmluva o šíření programů prostřednictvím satelitů (Brusel, 1974);
—
Budapešťská smlouva o mezinárodním uznávání uložení mikroorganismů k účelům patentového řízení (1977, ve znění z roku 1980);
—
Haagská dohoda o mezinárodním ukládání průmyslových vzorů (Londýnský akt, 1934 a Haagský akt, 1960);
—
Locarnská dohoda o mezinárodním třídění průmyslových vzorů (Locarno, 1968, ve znění z roku 1979);
—
Madridská dohoda o mezinárodním zápisu ochranných známek (Stockholmský akt, 1967, ve znění z roku 1979);
—
Protokol k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek (Madridský protokol, 1989);
—
Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek (Ženeva, 1977, ve znění z roku 1979);
—
Pařížská úmluva o ochraně průmyslového vlastnictví (Stockholmský akt, 1967, ve znění z roku 1979);
—
Smlouva o patentové spolupráci (Washington, 1970, ve znění z roku 1979, upravena v roce 1984);
—
Smlouva o patentovém právu (Ženeva, 2000);
—
Mezinárodní úmluva na ochranu nových odrůd rostlin (úmluva UPOV, Paříž, 1961, ve znění revidovaném v roce 1972, 1978 a 1991);
—
Úmluva o ochraně výrobců zvukových záznamů proti neoprávněnému rozmnožování jejich zvukových záznamů (Úmluva o zvukových záznamech, Ženeva, 1971);
—
Mezinárodní úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových organizací (Římská úmluva, 1961);
—
Štrasburská dohoda o mezinárodním patentovém třídění (Štrasburk 1971, ve znění z roku 1979);
—
Smlouva o známkovém právu (Ženeva, 1994);
—
Vídeňská dohoda o mezinárodním třídění obrazových prvků ochranných známek (Vídeň, 1973, vě znění z roku 1985);
—
Smlouva WIPO o autorském právu (Ženeva, 1996);
—
Smlouvu WIPO o výkonech výkonných umělců a zvukových záznamech (Ženeva, 1996);
—
Evropská patentová úmluva;
—
Dohoda WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví
PROTOKOL 1
o Obchodu mezi Společenstvím a Černou horou se zpracovanými zemědělskými Produkty
Článek 1
1.
Společenství a Černá Hora používají na zpracované zemědělské produkty cla uvedená v příloze I a příloze II v souladu s podmínkami stanovenými v těchto přílohách, ať již jsou omezeny celními kvótami nebo ne.
2.
Rada stabilizace a přidružení rozhodne o:
a)
rozšíření seznamu zpracovaných zemědělských produktů v rámci tohoto protokolu,
b)
změnách cel uvedených v přílohách I a II,
c)
zvýšení nebo zrušení celních kvót.
3.
Rada stabilizace a přidružení může nahradit cla stanovená tímto porotokolem režimem stanoveným na základě příslušných tržních cen Společenství a Černé Hory pro zemědělské produkty skutečně použité při výrobě zpracovaných zemědělských produktů, jež jsou předmětem tohoto protokolu.
Článek 2
Cla používaná podle článku 1 mohou být snížena rozhodnutím Rady stabilizace a přidružení:
a)
jestliže jsou v rámci obchodu mezi Společenstvím a Černou Horou cla, která se vztahují na základní produkty, snížena nebo
b)
v návaznosti na snížení vycházející z vzájemných koncesí týkajících se zpracovaných zemědělských produktů.
Snížení uvedená v písm. a) se vypočítají z části cla označené jako zemědělská složka, která odpovídá zemědělským produktům skutečně použitým při výrobě dotčených zpracovaných zemědělských produktů, a odečte se od cel, která se vztahují na základní produkty.
Článek 3
Společenství a Černá Hora si sdělí administrativní opatření přijatá pro produkty, na které se vztahuje tento protokol. Tato opatření by měla zajistit rovné zacházení všem zúčastněným stranám a měla by být co nejpružnější a nejjednodušší.
PŘÍLOHA I
CLA POUŽITELNÁ PŘI DOVOZU ZPRACOVANÝCH ZEMĚDĚLSKÝCH PRODUKTŮ POCHÁZEJÍCÍCH Z ČERNÉ HORY DO SPOLEČENSTVÍ
Cla z dovozu níže uvedených zpracovaných zemědělských produktů pocházejících z Černé Hory do Společenství se rovnají nule.
Kód KN| Popis zboží
---|---
(1)| (2)
0403| Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo okyselené mléko a smetana, též zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla nebo ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao:
0403 10| – Jogurt:
| – – Ochucený nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao:
| – – – V prášku, v granulích nebo v jiné pevné formě, o obsahu mléčného tuku:
0403 10 51| – – – – Nepřesahujícím 1,5 % hmotnostních
0403 10 53| – – – – Převyšujícím 1,5 % hmotnostní, avšak nepřesahujícím 27 % hmotnostních
0403 10 59| – – – – Převyšujícím 27 % hmotnostních
| – – – Ostatní, o obsahu mléčného tuku:
0403 10 91| – – – – Nepřesahujícím 3 % hmotnostní
0403 10 93| – – – – Převyšujícím 3 % hmotnostní, avšak nepřesahujícím 6 % hmotnostních
0403 10 99| – – – – Převyšujícím 6 % hmotnostních
0403 90| – Ostatní:
| – – Ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao:
| – – – V prášku, granulích nebo v jiné pevné formě, o obsahu mléčného tuku:
0403 90 71| – – – – Nepřesahujícím 1,5 % hmotnostních
0403 90 73| – – – – Převyšujícím 1,5 % hmotnostní, avšak nepřesahujícím 27 % hmotnostních
0403 90 79| – – – – Převyšujícím 27 % hmotnostních
| – – – Ostatní, o obsahu mléčného tuku:
0403 90 91| – – – – Nepřesahujícím 3 % hmotnostní
0403 90 93| – – – – Převyšujícím 3 % hmotnostní, avšak nepřesahujícím 6 % hmotnostních
0403 90 99| – – – – Převyšujícím 6 % hmotnostních
0405| Máslo a jiné tuky a oleje získané z mléka; mléčné pomazánky:
0405 20| – Mléčné pomazánky:
0405 20 10| – – O obsahu tuku 39 % hmotnostních nebo více, avšak méně než 60 % hmotnostních
0405 20 30| – – O obsahu tuku 60 % hmotnostních nebo více, avšak nepřesahujícím 75 % hmotnostních
0501 00 00| Lidské vlasy, nezpracované, též prané nebo odmaštěné; odpad z lidských vlasů
0502| Štětiny a chlupy z domácích nebo divokých prasat; jezevčí a jiné chlupy k výrobě kartáčnického zboží;
odpad z těchto štětin nebo chlupů
0505| Kůže a jiné části ptáků s peřím nebo prachovým peřím, peří a části per (též s přistřiženými okraji) a prachové peří, neopracované nebo pouze čištěné, dezinfikované nebo preparované z důvodu konzervace; prášek a odpad z ptačích per nebo jejich částí
0506| Kosti a rohové kosti, neopracované, zbavené tuku, jednoduše opracované (avšak nepřiříznuté do tvaru), upravené kyselinou nebo zbavené klihu; prach a odpad z těchto produktů
0507| Slonovina, želvovina, kostice (včetně vousů) velryb nebo jiných mořských savců, rohy, parohy, kopyta, paznehty, drápy a zobáky, neopracované nebo jednoduše opracované, avšak nepřiříznuté do tvaru; prach a odpad z těchto produktů
0508 00 00| Korály a podobné materiály, neopracované nebo pouze jednoduše upravené, avšak jinak nezpracované; ulity, lastury a krunýře měkkýšů, korýšů nebo ostnokožců a sépiové kosti, neopracované nebo jednoduše upravené, avšak nepřiříznuté do tvaru, prach a odpad z těchto materiálů
0510 00 00| Ambra šedá, kastoreum, cibet a pižmo; kantaridy; žluč, též sušená; žlázy a jiné látky živočišného původu používané k přípravě farmaceutických výrobků, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo jinak prozatímně konzervované
0511| Výrobky živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté; mrtvá zvířata kapitol 1 nebo 3, nezpůsobilá k lidskému požívání:
| – Ostatní:
0511 99| – – Ostatní:
| – – – Přírodní houby živočišného původu:
0511 99 31| – – – – Surové
0511 99 39| – – – – Ostatní
0511 99 85| – – – Ostatní
ex 0511 99 85| – – – – Žíně a odpad z žíní, též ve štůčcích, s podložkou nebo bez podložky
0710| Zelenina (též vařená ve vodě nebo v páře), zmrazená:
0710 40 00| – Kukuřice cukrová
0711| Zelenina prozatímně konzervovaná (například oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nezpůsobilá k přímému požívání:
0711 90| – Ostatní zelenina; zeleninové směsi:
| – – Zelenina:
0711 90 30| – – Kukuřice cukrová
0903 00 00| Maté
1212| Svatojánský chléb, chaluhy a jiné řasy, cukrová řepa a cukrová třtina, čerstvá, chlazená, zmrazená nebo sušená, též v prášku; ovocné pecky a jádra a jiné rostlinné produkty (včetně nepražených kořenů čekanky druhu Cichorium intybus sativum), používané zejména k lidskému požívání, jinde neuvedené nebo nezahrnuté:
1212 20 00| – Chaluhy a jiné řasy
1302| Rostlinné šťávy a výtažky; pektinové látky, pektináty a pektany; pektinové látky, pektináty a pektany; agar-agar a ostatní slizy a zahušťovadla získané z rostlin, též upravené:
| – Rostlinné šťávy a výtažky:
1302 12 00| – – Z lékořice
1302 13 00| – – Z chmele
1302 19| – – Ostatní:
1302 19 80| – – – Ostatní
1302 20| – Pektinové látky, pektináty a pektany:
1302 20 10| – – V suchém stavu
1302 20 90| – – Ostatní
| – Slizy a zahušťovadla získané z rostlin, též upravené:
1302 31 00| – – Agar-agar
1302 32| – – Slizy a zahušťovadla ze svatojánského chleba, ze semen svatojánského chleba nebo z guarových semen, též upravené
1302 32 10| – – Ze svatojánského chleba nebo ze semen svatojánského chleba
1401| Rostlinné materiály používané zejména k výrobě košíkářského nebo pleteného zboží (například bambus, rákos, španělský rákos (rotang), sítina, vrbové proutí, rafie, obilná sláma čištěná, bělená nebo barvená, lipové lýko):
1404| Rostlinné produkty, jinde neuvedené ani nezahrnuté:
1505| Tuk z ovčí vlny a tukové látky z něho získané (včetně lanolinu):
1506 00 00| Ostatní živočišné tuky a oleje a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené
1515| Ostatní pevné rostlinné tuky a oleje (včetně jojobového oleje) a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené:
1515 90| – Ostatní:
1515 90 11| – – Tungový (čínský dřevný) olej; jojobové a ojticikové oleje; myrtový vosk a japonský vosk; jejich frakce
ex 1515 90 11| – – – Jojobové a ojticikové oleje; myrtový vosk a japonský vosk; jejich frakce
1516| Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, částečně nebo zcela hydrogenované, interesterifikované, reesterifikované nebo elaidinizované, též rafinované, ale jinak neupravené:
1516 20| – Rostlinné tuky a oleje a jejich frakce:
1516 20 10| – – Hydrogenovaný ricinový olej, tzv. „opálový vosk“
1517| Margarin; jedlé směsi nebo přípravky živočišných nebo rostlinných tuků nebo olejů nebo frakcí různých tuků nebo olejů této kapitoly, jiné než jedlé tuky nebo oleje nebo jejich frakce čísla 1516:
1517 10| – Margarin, vyjma tekutého margarínu:
1517 10 10| – – S obsahem tukových látek pocházejících z mléka vyšším než 10 % hmotnostních, avšak nepřesahujícím 15 % hmotnostních
1517 90| – Ostatní:
1517 90 10| – – S obsahem tukových látek pocházejících z mléka vyšším než 10 % hmotnostních, avšak nepřesahujícím 15 % hmotnostních
| – – Ostatní:
1517 90 93| – – – Jedlé směsi nebo přípravky používané jako tvarovací
1518 00| Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, vařené, oxidované, dehydratované, sířené, foukané, polymerované za tepla ve vakuu nebo v inertním plynu, nebo jinak chemicky upravené, jiné než uvedené v čísle 1516; směsi nebo přípravky nepoživatelných živočišných nebo rostlinných tuků nebo olejů nebo frakcí různých tuků nebo olejů této kapitoly, jinde neuvedené ani nezahrnuté:
1518 00 10| – Linoxyn
| – Ostatní:
1518 00 91| – – Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, vařené, oxidované, dehydratované, sířené, foukané, polymerované teplem ve vakuu nebo v inertním plynu nebo jinak chemicky upravené, jiné než uvedené v čísle 1516
| – – Ostatní:
1518 00 95| – – – Směsi nebo přípravky nepoživatelných živočišných nebo živočišných a rostlinných tuků a olejů a jejich frakcí
1518 00 99| – – – Ostatní
1520 00 00| Glycerol surový; glycerolové vody a glycerolové louhy
1521| Rostlinné vosky (jiné než triglyceridy), včelí vosk a jiné hmyzí vosky a vorvanina (spermacet), též rafinované nebo barvené
1522 00| Degras; zbytky po zpracování tukových látek nebo živočišných nebo rostlinných vosků:
1522 00 10| – Degras
1702| Ostatní cukry, včetně chemicky čisté laktózy, maltózy, glukózy a fruktózy, v pevném stavu; cukerné sirupy bez přísad aromatických přípravků nebo barviva; umělý med, též smíšený s přírodním medem; karamel:
1702 50 00| – Chemicky čistá fruktóza
1702 90| – Ostatní, včetně invertního cukru a ostatního cukru a směsí cukerného sirupu obsahujících 50 % hmotnostních fruktózy v sušině
1702 90 10| – – Chemicky čistá maltóza
1704| Cukrovinky (včetně bílé čokolády) neobsahující kakao
1803| Kakaová hmota, též odtučněná
1804 00 00| Kakaové máslo, kakaový tuk a kakaový olej
1805 00 00| Kakaový prášek neobsahující přidaný cukr ani jiná sladidla
1806| Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao
1901| Sladový výtažek; potravinové přípravky z mouky, krupice, krupičky, škrobu nebo sladových výtažků, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 40 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté; potravinové přípravky ze zboží čísel 0401 až 0404, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 5 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté
1902| Těstoviny, též vařené nebo nadívané (masem nebo jinými nádivkami) nebo jinak upravené, jako špagety, makarony, nudle, lasagne, noky, ravioli, cannelloni; kuskus, též upravený:
| – Těstoviny nevařené, nenadívané ani jinak nepřipravené:
1902 11 00| – – Obsahující vejce
1902 19| – – Ostatní:
1902 19 10| – – – Neobsahující mouku ani krupičku z pšenice obecné
1902 19 90| – – – Ostatní
1902 20| – Těstoviny nadívané, též vařené nebo jinak nepřipravené:
| – – Ostatní:
1902 20 91| – – – Vařené
1902 20 99| – – – Ostatní
1902 30| – Ostatní těstoviny:
1902 30 10| – – Sušené
1902 30 90| – – Ostatní
1902 40| – Kuskus:
1902 40 10| – – Nepřipravený
1902 40 90| – – Ostatní
1903 00 00| Tapioka a její náhražky připravené ze škrobu, ve tvaru vloček, zrn, perel, prachu nebo v podobných formách
1904| Výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením (např. pražené kukuřičné vločky - corn flakes); obiloviny (jiné než kukuřice) v zrnech, ve formě vloček nebo jinak zpracovaných zrn (kromě mouky, krupice a krupičky), předvařené nebo jinak připravené, jinde neuvedené ani nezahrnuté
1905| Pekařské zboží, jemné nebo trvanlivé pečivo, též obsahující kakao; hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, sušené těsto v listech z mouky, škrobu a podobné výrobky
2001| Zelenina, ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, upravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové:
2001 90| – Ostatní:
2001 90 30| – – Kukuřice cukrová (Zea mays var. Saccharata)
2001 90 40| – – Jamy, batáty (sladké brambory) a podobné jedlé části rostlin s obsahem škrobu 5 % hmotnostních nebo více
2001 90 60| – – Palmová jádra
2004| Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, zmrazená, jiná než výrobky čísla 2006
2004 10| – Brambory:
| – – Ostatní
2004 10 91| – – – Ve formě mouky, krupice nebo vloček
2004 90| – Ostatní zelenina a zeleninové směsi:
2004 90 10| – – Kukuřice cukrová (Zea mays var. Saccharata)
2005| Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmražená, jiná než výrobky čísla 2006
2005 20| – Brambory:
2005 20 10| – – Ve formě mouky, krupice nebo vloček
2005 80 00| – Kukuřice cukrová (Zea mays var. Saccharata)
2008| Ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, jinak upravené nebo konzervované, též s přídavkem cukru, jiných sladidel nebo alkoholu, jinde neuvedené nebo nezahrnuté:
| – Ořechy, arašídy a jiná semena, též ve směsi:
2008 11| – – Arašídy (burské oříšky):
2008 11 10| – – – Arašídové máslo
| – Ostatní, včetně směsí, jiných než položky 2008 19:
2008 91 00| – – Palmová jádra
2008 99| – – Ostatní:
| – – – Bez přídavku alkoholu:
| – – – – Bez přídavku cukru:
2008 99 85| – – – – – Kukuřice, kromě kukuřice cukrové (Zea mays var. Saccharata)
2008 99 91| – – – – – Jamy, batáty (sladké brambory) a podobné jedlé části rostlin s obsahem škrobu 5 % hmotnostních nebo více
2101| Výtažky, esence (třešti) a koncentráty z kávy, čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto výrobků nebo na bázi kávy, čaje nebo maté; pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky a výtažky, třešti a koncentráty z nich
2102| Droždí (aktivní nebo neaktivní); jiné neživé jednobuněčné mikroorganismy, vyjma očkovací látky čísla 3002; hotové prášky do pečivá
2103| Omáčky a přípravky pro omáčky; směsi koření a směsi přísad pro ochucení; hořčičná moučka a připravená hořčice
2104| Polévky a bujóny a přípravky pro polévky a bujóny; homogenizované směsi potravinových přípravků
2105 00| Zmrzlina a podobné výrobky, též s obsahem kakaa
2106| Potravinové přípravky, jinde neuvedené ani nezahrnuté
2106 10| – Bílkovinné koncentráty a bílkovinné texturované látky:
2106 10 20| – – Neobsahující mléčné tuky, sacharózu, izoglukózu, glukózu nebo škrob nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, 5 % hmotnostních sacharózy nebo izoglukózy, 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu
2106 10 80| – – Ostatní
2106 90| – Ostatní:
2106 90 20| – – Složené alkoholické přípravky, jiné než založené na vonných látkách, používané k výrobě nápojů
| – – Ostatní:
2106 90 92| – – Ostatní: Neobsahující mléčné tuky, sacharózu, izoglukózu, glukózu nebo škrob nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, 5 % hmotnostních sacharózy nebo izoglukózy, 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu
2106 90 98| – – – Ostatní
2201| Voda, včetně přírodních nebo umělých minerálních vod a sodovek, bez přídavku cukru nebo jiných sladidel, nearomatizovaná; led a sníh
2202| Voda, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizovaná a jiné nealkoholické nápoje, vyjma ovocné nebo zeleninové šťávy čísla 2009
2203 00| Pivo ze sladu
2205| Vermut a ostatní víno z čerstvých hroznů, připravené pomocí aromatických bylin nebo jiných aromatických látek
2207| Ethylalkohol nedenaturovaný s objemovým obsahem alkoholu 80 % obj. nebo více; ethylalkohol a ostatní destiláty denaturované, s jakýmkoliv obsahem alkoholu
2208| Ethylalkohol nedenaturovaný o obsahu alkoholu nižším než 80 % objemových; destiláty, likéry a jiné lihové nápoje
2402| Doutníky (též s odříznutými konci), doutníčky a cigarety z tabáku nebo tabákových náhražek:
2403| Ostatní tabákové výrobky a vyrobené tabákové náhražky; homogenizovaný nebo rekonstituovaný tabák; tabákové výtažky a esence (třešti)
2905| Acyklické alkoholy a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty:
| – Ostatní vícesytné alkoholy:
2905 43 00| – – Mannitol (mannit)
2905 44| – – D-glucitol (sorbitol, sorbit):
| – – – Ve vodném roztoku:
2905 44 11| – – – – Obsahující 2 % hmotnostní nebo méně D-mannitolu, počítaného na obsah D-glucitolu
2905 44 19| – – – – Ostatní
| – – – Ostatní:
2905 44 91| – – – – Obsahující 2 % hmotnostní nebo méně D-mannitolu, počítaného na obsah D-glucitolu
2905 44 99| – – – – Ostatní
2905 45 00| – – Glycerol
3301| Vonné silice (též deterpenované), včetně pevných a absolutních; pryskyřice; extrahované olejové pryskyřice; koncentráty vonných silic v tucích, v nevysychavých olejích, ve voscích nebo podobné, získané enfleuráží nebo macerací; terpenické vedlejší produkty vznikající při deterpenaci vonných silic; vodné destiláty a vodné roztoky vonných silic:
3301 90| – Ostatní:
3301 90 10| – – Vedlejší terpenické produkty vznikající při deterpenaci silic
| – – Extrahované olejové pryskyřice
3301 90 21| – – – Z lékořice a chmele
3301 90 30| – – – Ostatní
3301 90 90| – – Ostatní
3302| Směsi vonných látek a směsi (včetně lihových roztoků) na bázi jedné nebo více těchto látek, používané jako suroviny v průmyslu; ostatní přípravky na bázi vonných látek, používané k výrobě nápojů:
330210| – Druhy používané v potravinářském průmyslu nebo k výrobě nápojů
| – – Druhy používané k výrobě nápojů:
| – – – Přípravky obsahující všechny aromatické složky charakterizující nápoj:
3302 10 10| – – – – Mající skutečný objemový obsah alkoholu převyšující 0,5 % obj.
| – – – – Ostatní:
3302 10 21| – – – – – Neobsahující mléčné tuky, sacharózu, izoglukózu, glukózu nebo škrob nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, 5 % hmotnostních sacharózy nebo izoglukózy, 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu
3302 10 29| – – – – – Ostatní
3501| Kasein, kaseináty a jiné deriváty kaseinu; kaseinové klihy:
3501 10| – Kasein:
3501 10 10| – – Pro výrobu regenerovaných textilních vláken
3501 10 50| – – Pro jiné průmyslové užití než pro výrobu potravin nebo krmiv
3501 10 90| – – Ostatní
3501 90| – Ostatní:
3501 90 90| – – Ostatní
3505| Dextriny a jiné modifikované škroby (např. předželatinované nebo esterifikované škroby); klihy na bázi škrobů nebo dextrinů nebo jiných modifikovaných škrobů:
3505 10| – Dextriny a jiné modifikované škroby:
3505 10 10| – – Dextriny
| – – Ostatní modifikované škroby:
3505 10 90| – – – Ostatní
3505 20| – Klihy:
3505 20 10| – – Obsahující méně než 25 % hmotnostních škrobů nebo dextrinů nebo jiných modifikovaných škrobů
3505 20 30| – – Obsahující 25 % hmotnostních nebo více, avšak méně než 55 % hmotnostních škrobů nebo dextrinů nebo jiných modifikovaných škrobů
3505 20 50| – – Obsahující 55 % hmotnostních nebo více, avšak méně než 80 % hmotnostních škrobů nebo dextrinů nebo jiných modifikovaných škrobů
3505 20 90| – – Obsahující 80 % hmotnostních nebo více škrobů nebo dextrinů nebo jiných modifikovaných škrobů
3809| Přípravky k úpravě povrchu, k apretování, přípravky ke zrychlení barvení nebo ustálení barviv a jiné výrobky a přípravky (např. apretury a mořidla) používané v textilním, papírenském, kožedělném a podobném průmyslu, jinde neuvedené ani nezahrnuté:
3809 10| – Na bázi škrobových látek:
3809 10 10| – – Obsahující méně než 55 % hmotnostních těchto látek
3809 10 30| – – Obsahující 55 % hmotnostních nebo více, avšak méně než 70 % hmotnostních těchto látek
3809 10 50| – – Obsahující 70 % hmotnostních nebo více, avšak méně než 83 % hmotnostních těchto látek
3809 10 90| – – Obsahující 83 % hmotnostních nebo více těchto látek
3823| Technické monokarboxylové mastné kyseliny; kyselé oleje z rafinace; technické mastné alkoholy
3824| Připravená pojidla pro licí formy nebo jádra; chemické výrobky a přípravky chemického průmyslu nebo příbuzných průmyslových odvětví (včetně sestávajících ze směsí přírodních výrobků), jinde neuvedené ani nezahrnuté:
3824 60| – Sorbitol, jiný než položky 2905 44:
| – – Ve vodném roztoku:
3824 60 11| – – – Obsahující 2 % hmotnostní nebo méně D-mannitolu, počítaného na obsah D-glucitolu
3824 60 19| – – – Ostatní
| – – Ostatní:
3824 60 91| – – – Obsahující 2 % hmotnostní nebo méně D-mannitolu, počítaného na obsah D-glucitolu
3824 60 99| – – – Ostatní
PŘÍLOHA II
CLA POUŽITELNÁ PŘI DOVOZU PRODUKTŮ POCHÁZEJÍCÍCH Z ČERNÉ HORY DO SPOLEČENSTVÍ
(okamžitě nebo postupně)
Kód KN | Popis zboží | Celní sazba (% MFN)
---|---|---
2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 a dále
(1) | (2) | (3) | (4) | (5) | (6) | (7)
0403 | Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo okyselené mléko a smetana, též zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr
nebo jiná sladidla nebo ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao: | | | | |
0403 10 | – Jogurt: | | | | |
| – – Ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao: | | | | |
| – – – V prášku, v granulích nebo v jiné pevné formě, o obsahu mléčného tuku: | | | | |
0403 10 51 | – – – – Nepřesahujícím 1,5 % hmotnostních | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
0403 10 53 | – – – – Převyšujícím 1,5 % hmotnostní, avšak nepřesahujícím 27 % hmotnostních | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
0403 10 59 | – – – – Převyšujícím 27 % hmotnostních | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
| – – – Ostatní, o obsahu mléčného tuku:| | | | |
0403 10 91 | – – – – Nepřesahujícím 3 % hmotnostní | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
0403 10 93 | – – – – Převyšujícím 3 % hmotnostní, avšak nepřesahujícím 6 % hmotnostních | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
0403 10 99 | – – – – Převyšujícím 6 % hmotnostních | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
0403 90 | – Ostatní: | | | | |
| – – Ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao: | | | | |
| – – – V prášku, granulích nebo v jiné pevné formě, o obsahu mléčného tuku: | | | | |
0403 90 71 | – – – – Nepřesahujícím 1,5 % hmotnostních | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
0403 90 73 | – – – – Převyšujícím 1,5 % hmotnostní, avšak nepřesahujícím 27 % hmotnostních | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
0403 90 79 | – – – – Převyšujícím 27 % hmotnostních| 80 | 60 | 40 | 20 | 0
| – – – Ostatní, o obsahu mléčného tuku:| | | | |
0403 90 91 | – – – – Nepřesahujícím 3 % hmotnostní | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
0403 90 93 | – – – – Převyšujícím 3 % hmotnostní, avšak nepřesahujícím 6 % hmotnostních | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
0403 90 99 | – – – – Převyšujícím 6 % hmotnostních | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
0405 | Máslo a jiné tuky a oleje získané z mléka; mléčné pomazánky: | | | | |
0405 20 | – Mléčné pomazánky: | | | | |
0405 20 10 | – – O obsahu tuku 39 % hmotnostních nebo více, avšak méně než 60 % hmotnostních | 90 | 80 | 70 | 60 | 50
0405 20 30 | – – O obsahu tuku 60 % hmotnostních nebo více, avšak nepřesahujícím 75 % hmotnostních | 90 | 80 | 70 | 60 | 50
0501 00 00 | Lidské vlasy, nezpracované, též prané nebo odmaštěné; odpad z lidských vlasů | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
0502 | Štětiny a chlupy z domácích nebo divokých prasat; jezevčí a jiné chlupy k výrobě kartáčnického zboží;
odpad z těchto štětin nebo chlupů: | | | | |
0502 10 00 | – Štětiny a chlupy z domácích nebo divokých prasat a odpad z těchto štětin nebo chlupů | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
0502 90 00 | – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
0505 | Kůže a jiné části ptáků s peřím nebo prachovým peřím, peří a části per (též s přistřiženými okraji) a prachové peří, neopracované nebo pouze čištěné, dezinfikované nebo preparované z důvodu konzervace; prášek a odpad z ptačích per nebo jejich částí: | | | | |
0505 10 | – Peří používané k vycpávání; prachové peří: | | | | |
0505 10 10 | – – Surové | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
0505 10 90 | – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
0505 90 00 | – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
0506 | Kosti a rohové kosti, neopracované, zbavené tuku, jednoduše opracované (avšak nepřiříznuté do tvaru), upravené kyselinou nebo zbavené klihu; prach a odpad z těchto produktů: | | | | |
0506 10 00 | – Ossein a kosti upravené kyselinou | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
0506 90 00 | – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
0507 | Slonovina, želvovina, kostice (včetně vousů) velryb nebo jiných mořských savců, rohy, parohy, kopyta,
paznehty, drápy a zobáky, neopracované nebo jednoduše opracované, avšak nepřiříznuté do tvaru;
prach a odpad z těchto produktů: | | | | |
0507 10 00 | – Slonovina; prach a odpad ze slonoviny | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
0507 90 00 | – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
0508 00 00 | Korály a podobné materiály, neopracované nebo pouze jednoduše upravené, avšak jinak nezpracované;
ulity, lastury a krunýře měkkýšů, korýšů nebo ostnokožců a sépiové kosti, neopracované nebo jednoduše upravené, avšak nepřiříznuté do tvaru, prach a odpad z těchto materiálů | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
0510 00 00 | Ambra šedá, kastoreum, cibet a pižmo; kantaridy; žluč, též sušená; žlázy a jiné látky živočišného původu používané k přípravě farmaceutických výrobků, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo jinak prozatímně konzervované | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
0511 | Výrobky živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté; mrtvá zvířata kapitol 1 nebo 3, nezpůsobilá k lidskému požívání: | | | | |
| – Ostatní: | | | | |
0511 99 | – – Ostatní: | | | | |
| – – – Přírodní houby živočišného původu: | | | | |
0511 99 31 | – – – – Surové | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
0511 99 39 | – – – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
0511 99 85 | – – – Ostatní | | | | |
ex 0511 99 85 | – – – – Žíně a odpad z žíní, též ve štůčcích, s podložkou nebo bez podložky | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
0710| Zelenina (též vařená ve vodě nebo v páře), zmrazená: | | | | |
0710 40 00 | – Kukuřice cukrová | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
0711| Zelenina prozatímně konzervovaná (například oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), avšak v tomto stavu nezpůsobilá k přímému požívání: | | | | |
0711 90 | – Ostatní zelenina; zeleninové směsi: | | | | |
| – – Zelenina: | | | | |
0711 90 30 | – – Kukuřice cukrová | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
0903 00 00 | Maté | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1212 | Svatojánský chléb, chaluhy a jiné řasy, cukrová řepa a cukrová třtina, čerstvá, chlazená, zmrazená nebo sušená, též v prášku; ovocné pecky a jádra a jiné rostlinné produkty (včetně nepražených kořenů čekanky druhu Cichorium intybus sativum), používané zejména k lidskému požívání, jinde neuvedené nebo nezahrnuté: | | | | |
1212 20 00 | – Chaluhy a jiné řasy | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1302 | Rostlinné šťávy a výtažky; pektinové látky, pektináty a pektany; pektinové látky, pektináty a pektany; agar-agar a ostatní slizy a zahušťovadla získané z rostlin, též upravené: | | | | |
| – Rostlinné šťávy a výtažky: | | | | |
1302 12 00 | – – Z lékořice | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1302 13 00 | – – Z chmele | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1302 19 | – – Ostatní: | | | | |
1302 19 80 | – – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1302 20 | – Pektinové látky, pektináty a pektany: | | | | |
1302 20 10 | – – V suchém stavu | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1302 20 90 | – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
| – Slizy a zahušťovadla získané z rostlin, též upravené: | | | | |
1302 31 00 | – – Agar-agar | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1302 32 | – – Slizy a zahušťovadla ze svatojánského chleba, ze semen svatojánského chleba
nebo z guarových semen, též upravené | | | | |
1302 32 10 | – – Ze svatojánského chleba nebo ze semen svatojánského chleba | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1401 | Rostlinné materiály používané zejména k výrobě košíkářského nebo pleteného zboží (například bambus, rákos, španělský rákos (rotang), sítina, vrbové proutí, rafie, obilná sláma čištěná, bělená nebo barvená, lipové lýko): | | | | |
1401 10 00 | – Bambus | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1401 20 00 | – Rákos | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1401 90 00 | – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1404 | Rostlinné produkty, jinde neuvedené ani nezahrnuté: | | | | |
1404 20 00 | – Krátká bavlna (z druhého vyzrňování) | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1404 90 00 | – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1505 | Tuk z ovčí vlny a tukové látky z něho získané (včetně lanolinu): | | | | |
1505 00 10 | – Tuk z ovčí vlny, surový | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1505 00 90 | – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1506 00 00 | Ostatní živočišné tuky a oleje a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1515 | Ostatní pevné rostlinné tuky a oleje (včetně jojobového oleje) a jejich frakce,
též rafinované, ale chemicky neupravené: | | | | |
1515 90 | – Ostatní: | | | | |
1515 90 11 | – – Tungový (čínský dřevný) olej; jojobové a ojticikové oleje; myrtový vosk a japonský vosk; jejich frakce | | | | |
ex 1515 90 11 | – – Jojobové a ojticikové oleje; myrtový vosk a japonský vosk; jejich frakce | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1516 | Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, částečně nebo zcela hydrogenované, interesterifikované,
reesterifikované nebo elaidinizované, též rafinované, ale jinak neupravené: | | | | |
1516 20 | – Rostlinné tuky a oleje a jejich frakce: | | | | |
1516 20 10 | – – Hydrogenováný ricinový olej, tzv. „opálový vosk“ | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1517 | Margarin; jedlé směsi nebo přípravky živočišných nebo rostlinných tuků nebo olejů nebo frakcí různých tuků nebo olejů této kapitoly, jiné než jedlé tuky nebo oleje nebo jejich frakce čísla 1516: | | | | |
1517 10 | – Margarin, vyjma tekutý margarín: | | | | |
1517 10 10 | – – S obsahem tukových látek pocházejících z mléka vyšším než 10 % hmotnostních, avšak nepřesahujícím 15 % hmotnostních | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1517 90 | – Ostatní: | | | | |
1517 90 10 | – – S obsahem tukových látek pocházejících z mléka vyšším než 10 % hmotnostních,
avšak nepřesahujícím 15 % hmotnostních | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
| – – Ostatní: | | | | |
1517 90 93 | – – – Jedlé směsi nebo přípravky používané jako tvarovací | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1518 00 | Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, vařené, oxidované, dehydratované, sířené, foukané, polymerované za tepla ve vakuu nebo v inertním plynu, nebo jinak chemicky upravené, jiné než uvedené v čísle 1516; směsi nebo přípravky nepoživatelných živočišných nebo rostlinných tuků nebo olejů nebo frakcí různých tuků nebo olejů této kapitoly, jinde neuvedené ani nezahrnuté: | | | | |
1518 00 10 | – Linoxyn | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
| – Ostatní: | | | | |
1518 00 91 | – – Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, vařené, oxidované, dehydratované, sířené, foukané, polymerované teplem ve vakuu nebo v inertním plynu nebo jinak chemicky upravené, jiné než uvedené v čísle 1516 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
| – – Ostatní: | | | | |
1518 00 95 | – – – Směsi nebo přípravky nepoživatelných živočišných nebo živočišných a rostlinných tuků a olejů a jejich frakcí | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1518 00 99 | – – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1520 00 00 | Glycerol surový; glycerolové vody a glycerolové louhy | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1521 | Rostlinné vosky (jiné než triglyceridy), včelí vosk a jiné hmyzí vosky a vorvanina (spermacet), též rafinované nebo barvené: | | | | |
1521 10 00 | – Rostlinné vosky | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1521 90 | – Ostatní: | | | | |
1521 90 10 | – – Vorvanina (spermacet), též rafinovaná nebo barvená | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
| – – Včelí vosk a jiné hmyzí vosky, též rafinované nebo barvené: | | | | |
1521 90 91 | – – Surové | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1521 90 99 | – – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1522 00 | Degras; zbytky po zpracování tukových látek nebo živočišných nebo rostlinných vosků: | | | | |
1522 00 10 | – Degras | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1702 | Ostatní cukry, včetně chemicky čisté laktózy, maltózy, glukózy a fruktózy, v pevném stavu; cukerné sirupy bez přísad aromatických přípravků nebo barviva; umělý med, též smíšený s přírodním medem; karamel: | | | | |
1702 50 00 | – Chemicky čistá fruktóza | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1702 90 | – Ostatní, včetně invertního cukru a ostatního cukru a směsí cukerného sirupu obsahujících 50 % hmotnostních fruktózy v sušině | | | | |
1702 90 10 | – – Chemicky čistá maltóza | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1704 | Cukrovinky (včetně bílé čokolády) neobsahující kakao: | | | | |
1704 10 | – Žvýkací guma, též obalená cukrem: | | | | |
| – – Obsahující méně než 60 % hmotnostních sacharózy (včetně invertního cukru vyjádřeného jako sacharóza): | | | | |
1704 10 11 | – – – Plátková žvýkací guma | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
1704 10 19 | – – – Ostatní | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
| – – Obsahující 60 % hmotnostních nebo více sacharózy (včetně invertního cukru vyjádřeného jako sacharóza): | | | | |
1704 10 91 | – – – Plátková žvýkací guma | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
1704 10 99 | – – – Ostatní | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
1704 90 | – Ostatní: | | | | |
1704 90 10 | – – Výtažky z lékořice obsahující více než 10 % hmotnostních sacharózy, bez přídavku jiných látek | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
1704 90 30 | – – Bílá čokoláda | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
| – – Ostatní: | | | | |
1704 90 51 | – – – Těsta a pasty, včetně marcipánu, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti 1 kg nebo více | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
1704 90 55 | – – – Zdravotní pastilky a dropsy proti kašli | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
1704 90 61 | – – – Dražé a podobné cukrovinky ve formě dražé | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
| – – – Ostatní: | | | | |
1704 90 65 | – – – Gumovité cukrovinky a želé včetně ovocných součástí | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
1704 90 71 | – – – – Tvrdé bonbony, též plněné | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
1704 90 75 | – – – – Karamely a podobné cukrovinky | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
| – – – – Ostatní: | | | | |
1704 90 81 | – – – – Vyrobené kompresí | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
1704 90 99 | – – – – – Ostatní | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
1803 | Kakaová hmota, též odtučněná: | | | | |
1803 10 00 | – Neodtučněná | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1803 20 00 | – Zcela nebo částečně odtučněná | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1804 00 00 | Kakaové máslo, kakaový tuk a kakaový olej | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1805 00 00 | Kakaový prášek neobsahující přidaný cukr ani jiná sladidla | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1806 | Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao: | | | | |
1806 10 | – Kakaový prášek obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla: | | | | |
1806 10 15 | – – Neobsahující sacharózu nebo obsahující méně než 5 % hmotnostních sacharózy (včetně invertního cukru vyjádřeného jako sacharóza) nebo isoglukózy vyjádřené jako sacharóza | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1806 10 20 | – – Obsahující 5 % nebo více, avšak méně než 65 % hmotnostních sacharózy
(včetně invertního cukru vyjádřeného jako sacharóza) nebo isoglukózy vyjádřené jako sacharóza | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1806 10 30 | – – Obsahující 65% nebo více, avšak méně než 80 % hmotnostních sacharózy
(včetně invertního cukru vyjádřeného jako sacharóza) nebo isoglukózy vyjádřené jako sacharóza | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1806 10 90 | – – Obsahující nejméně 80 % hmotnostních sacharosy (včetně invertního cukru vyjádřeného jako sacharosa) nebo isoglukosy vyjádřené jako sacharosa | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1806 20 | – Ostatní přípravky v blocích, v tabulkách nebo tyčích o hmotnosti vyšší než 2 kg nebo v tekutém nebo pastovitém stavu, ve formě prášku, granulí a podobně, v nádobách nebo v bezprostředním obalu, o obsahu přesahujícím 2 kg: | | | | |
1806 20 10 | – – Obsahující 31 % hmotnostních nebo více kakaového másla nebo obsahující 31 % hmotnostních nebo více kombinace kakaového másla a mléčného tuku | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1806 20 30 | – – Obsahující 2 5 % hmotnostních nebo více, avšak méně než 31 % hmotnostních
kombinace kakaového másla a mléčného tuku | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
| – – Ostatní: | | | | |
1806 20 50 | – – – Obsahující 18 % hmotnostních nebo více kakaového másla | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1806 20 70 | – – – Čokoládová mléčná drobenka (Chocolate milk crumb) | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1806 20 80 | – – – Čokoládové polevy | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1806 20 95 | – – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
| – Ostatní, v blocích, tabulkách nebo tyčinkách: | | | | |
1806 31 00 | – – Plněné | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
1806 32 | – – Neplněné | | | | |
1806 32 10 | – – – S přídavkem obilí, ovoce nebo ořechů | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
1806 32 90 | – – – Ostatní | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
1806 90 | – Ostatní: | | | | |
| – – Čokoláda a čokoládové výrobky: | | | | |
| – – Čokoládové bonbony (pralinky), též plněné: | | | | |
1806 90 11 | – – – – Obsahující alkohol | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
1806 90 19 | – – – – Ostatní | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
| – – – Ostatní: | | | | |
1806 90 31 | – – – Plněné | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
1806 90 39 | – – – Neplněné | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
1806 90 50 | – – Cukrovinky a jejich náhražky vyrobené z náhražek cukru, obsahující kakao | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
1806 90 60 | – – Pasty (pomazánky) obsahující kakao | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
1806 90 70 | – – Přípravky pro výrobu nápojů obsahující kakao | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
1806 90 90 | – – Ostatní | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
1901 | Sladový výtažek; potravinové přípravky z mouky, krupice, krupičky, škrobu nebo sladových výtažků, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 40 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté; potravinové přípravky ze zboží čísel 0401 až 0404, neobsahující
kakao nebo obsahující méně než 5 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté: | | | | |
1901 10 00 | – Přípravky pro dětskou výživu v balení pro drobný prodej | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1901 20 00 | – Směsi a těsta pro přípravu pekařského zboží, jemného nebo trvanlivého pečiva čísla 1905 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1901 90 | – Ostatní: | | | | |
| – – Sladový výtažek: | | | | |
1901 90 11 | – – – Obsahující 90 % hmotnostních nebo více suchého výtažku | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1901 90 19 | – – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
| – – Ostatní: | | | | |
1901 90 91 | – – – Neobsahující mléčné tuky, sacharózu, isoglukózu, glukózu nebo škrob anebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, 5 % hmotnostních sacharózy (včetně invertního cukru) nebo isoglukózy, 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu, kromě potravinových přípravků v prášku ze zboží čísel 0401 až 0404 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1901 90 99 | – – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1902 | Těstoviny, též vařené nebo nadívané (masem nebo jinými nádivkami) nebo jinak upravené, jako špagety, makarony, nudle, lasagne, noky, ravioli, cannelloni; kuskus, též upravený: | | | | |
| – Těstoviny nevařené, nenadívané ani jinak nepřipravené: | | | | |
1902 11 00 | – – Obsahující vejce | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1902 19 | – – Ostatní: | | | | |
1902 19 10 | – – – Neobsahující mouku ani krupičku z pšenice obecné | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1902 19 90 | – – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1902 20 | – Těstoviny nadívané, též vařené nebo jinak nepřipravené: | | | | |
| – – Ostatní: | | | | |
1902 20 91 | – – – Vařené | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1902 20 99 | – – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1902 30 | – Ostatní těstoviny: | | | | |
1902 30 10 | – – Sušené | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1902 30 90 | – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1902 40 | – Kuskus: | | | | |
1902 40 10 | – – Nepřipravený | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1902 40 90 | – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1903 00 00 | Tapioka a její náhražky připravené ze škrobu, ve tvaru vloček, zrn, perel, prachu nebo v podobných formách | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1904 | Výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením (např. pražené kukuřičné vločky - corn flakes); obiloviny (jiné než kukuřice) v zrnech, ve formě vloček nebo jinak zpracovaných zrn (kromě mouky, krupice a krupičky), předvařené nebo jinak připravené, jinde neuvedené ani nezahrnuté: | | | | |
1904 10 | – Výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením: | | | | |
1904 10 10 | – – Z kukuřice | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1904 10 30 | – – Z rýže | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1904 10 90 | – – Ostatní: | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1904 20 | – Potravinové přípravky získané z nepražených obilných vloček nebo ze směsí nepražených obilných vloček a pražených obilných vloček nebo nabobtnalých obilovin: | | | | |
1904 20 10 | – – Přípravky typu „müsli“ z nepražených obilných vloček | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
| – – Ostatní: | | | | |
1904 20 91 | – – – Z kukuřice | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1904 20 95 | – – – Z rýže | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1904 20 99 | – – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1904 30 00 | Pšenice bulgur | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1904 90 | – Ostatní: | | | | |
1904 90 10 | – – Rýže | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1904 90 80 | – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1905| Pekařského zboží, jemné nebo trvanlivé pečivo, též obsahující kakao; hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, sušené těsto v listech z mouky, škrobu a podobné výrobky: | | | | |
1905 10 00 | – Křupavý chléb zvaný „knäckebrot“ | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1905 20 | – Perník a podobné výrobky: | | | | |
1905 20 10 | – – Obsahující méně než 30 % hmotnostních sacharózy (včetně invertního cukru vyjádřeného jako sacharóza) | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1905 20 30 | – – Obsahující 30 % hmotnostních nebo více, avšak méně než 50 % hmotnostních sacharózy (včetně invertního cukru vyjádřeného jako sacharóza) | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1905 20 90 | – – Obsahující 50 % hmotnostních nebo více sacharózy (včetně invertního cukru vyjádřeného jako sacharóza) | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
| – Sladké sušenky; oplatky a malé oplatky: | | | | |
1905 31 | – – Sladké sušenky: | | | | |
| – – – Zcela nebo částečně polévané neb o potažené čokoládou nebo jinými přípravky obsahujícími kakao: | | | | |
1905 31 11 | – – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 85 g| 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1905 31 19 | – – – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
| – – – Ostatní: | | | | |
1905 31 30 | – – – Obsahující 8 % hmotnostních nebo více mléčných tuků | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
| – – – – Ostatní: | | | | |
1905 31 91 | – – – – – Dvojité (slepované) sušenky plněné | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1905 31 99 | – – – – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1905 32 | – – Oplatky a malé oplatky: | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1905 32 05 | – – – S obsahem vody vyšším než 10 % hmotnostních | | | | |
| – – – Ostatní | | | | |
| – – – – Zcela nebo částečně polévané nebo potažené čokoládou nebo jinými přípravky obsahujícími kakao: | | | | |
1905 32 11 | – – – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 85g | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1905 32 19 | – – – – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
| – – – – Ostatní: | | | | |
1905 32 91 | – – – – – Slané, též plněné | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1905 32 99 | – – – – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1905 40 | – Suchary, opékaný chléb a podobné opékané výrobky: | | | | |
1905 40 10 | – Suchary | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1905 40 90 | – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1905 90 | – Ostatní: | | | | |
1905 90 10 | – – Nekvašený chléb (macesy) | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1905 90 20 | – – Hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, sušené těsto v listech z mouky nebo škrobu a podobné výrobky | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
| – – Ostatní: | | | | |
1905 90 30 | – – – Chléb bez přídavku medu, vajec, sýra nebo ovoce, a obsahující v sušině maximálně 5 % hmotnostních cukrů a maximálně 5 % hmotnostních tuku | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1905 90 45 | – – – Sušenky | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1905 90 55 | – – – Výrobky tlačené nebo pěnové, aromatizované nebo solené | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
| – – – Ostatní: | | | | |
1905 90 60 | – – – – Slazené | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
1905 90 90 | – – – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
2001 | Zelenina, ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, upravené nebo konzervované v octě nebo kyselině octové: | | | | |
2001 90 | – Ostatní: | | | | |
2001 90 30 | – – Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2001 90 40 | – – Jamy, batáty (sladké brambory) a podobné jedlé části rostlin s obsahem škrobu 5 % hmotnostních nebo více | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2001 90 60 | – – Palmová jádra | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2004 | Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, zmrazená, jiná než výrobky čísla 2006 | | | | |
2004 10 | – Brambory: | | | | |
| – – Ostatní | | | | |
2004 10 91 | – – – Ve formě mouky, krupice nebo vloček | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2004 90 | – Ostatní zelenina a zeleninové směsi: | | | | |
2004 90 10 | – – Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2005 | Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmražená, jiná než výrobky čísla 2006 | | | | |
2005 20 | – Brambory: | | | | |
2005 20 10 | – – Ve formě mouky, krupice nebo vloček | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2005 80 00 | – Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2008 | Ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, jinak upravené nebo konzervované, též s přídavkem cukru, jiných sladidel nebo alkoholu, jinde neuvedené nebo nezahrnuté: | | | | |
| – Ořechy, arašídy a jiná semena, též ve směsi: | | | | |
2008 11 | – – Arašídy (burské oříšky): | | | | |
2008 11 10 | – – – Arašídové máslo | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
| – Ostatní, včetně směsí, jiných než položky 2008 19: | | | | |
2008 91 00 | – – Palmová jádra | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2008 99 | – – Ostatní: | | | | |
| – – – Bez přídavku alkoholu: | | | | |
| – – – – Bez přídavku cukru: | | | | |
2008 99 85 | – – – – – Kukuřice, kromě kukuřice cukrové (Zea mays var. saccharata) | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
2008 99 91 | – – – – – Jamy, batáty (sladké brambory) a podobné jedlé části rostlin s obsahem škrobu 5 % hmotnostních nebo více | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
2101 | Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z kávy, čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto výrobků nebo na bázi kávy, čaje nebo maté; pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky a výtažky, tresti a koncentráty z nich: | | | | |
| – Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z kávy a přípravky na bázi těchto výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů nebo na bázi kávy | | | | |
2101 11 | – – Výtažky, esence (tresti) nebo koncentráty: | | | | |
2101 11 11 | – – – S obsahem kávy v sušině 95 % hmotnostních nebo více | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
2101 11 19 | – – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
2101 12 | – – Přípravky na bázi výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů nebo na bázi kávy: | | | | |
2101 12 92 | – – – Přípravky se základem z výtažků, esencí nebo koncentrátů z kávy | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
2101 12 98 | – – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
2101 20 | – Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů nebo na bázi čaje nebo maté: | | | | |
2101 20 20 | – – Výtažky, esence (tresti) nebo koncentráty: | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
| – – Přípravky: | | | | |
2101 20 92 | – – – Na bázi výtažků, trestí nebo koncentrátů čaje nebo maté | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
2101 20 98 | – – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
2101 30 | – Pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky a výtažky, esence a koncentráty z nich: | | | | |
| – – Pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky: | | | | |
2101 30 11 | – – – Pražená čekanka | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
2101 30 19 | – – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
| – – Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z pražené čekanky a z jiných pražených kávových náhražek: | | | | |
2101 30 91 | – – – Z pražené čekanky | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
2101 30 99 | – – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
2102 | Droždí (aktivní nebo neaktivní); jiné neživé jednobuněčné mikroorganismy, vyjma očkovací látky čísla 3002; hotové prášky do pečivá: | | | | |
2102 10 | – Aktivní droždí: | | | | |
2102 10 10 | – – Kultivované násadové kvasinky (kvasinkové kultury) | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
| – – Pekařské droždí: | | | | |
2102 10 31 | – – Sušené | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2102 10 39 | – – – Ostatní | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2102 10 90 | – – Ostatní | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2102 20 | – Neaktivní droždí; jiné neživé jednobuněčné mikroorganismy: | | | | |
| – – Neaktivní droždí; | | | | |
2102 20 11 | – – – V tabletách, kostkách nebo podobných tvarech nebo ve spotřebitelském obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 1 kg | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
2102 20 19 | – – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
2102 20 90 | – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
2102 30 00 | – Hotové prášky do pečiva | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
2103 | Omáčky a přípravky pro omáčky; směsi koření a směsi přísad pro ochucení; hořčičná moučka a připravená hořčice: | | | | |
2103 10 00 | – Sojová omáčka | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
2103 20 00 | – Kečup a jiné omáčky z rajčat | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
2103 30 | – Hořčičná moučka a připravená hořčice: | | | | |
2103 30 10 | – – Hořčičná mouka | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
2103 30 90 | – – Připravená hořčice | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
2103 90 | – Ostatní: | | | | |
2103 90 10 | – – Chutney z manga, tekuté | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
2103 90 30 | – – Aromatické hořké přípravky s obsahem alkoholu 44,2 až 49,2 % obj. a obsahující 1,5 % až 6 % hmotnostních hořce, koření a různých přísad a 4 % až 10 % hmotnostních cukru, v nádobách o obsahu nepřesahujícím 0,5 litru | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
2103 90 90 | – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
2104 | Polévky a bujóny a přípravky pro polévky a bujóny; homogenizované směsi potravinových přípravků: | | | | |
2104 10 | – Polévky a bujóny a přípravky pro polévky a bujóny: | | | | |
2104 10 10 | – – Sušené | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2104 10 90 | – – Ostatní | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2104 20 00 | – Homogenizované směsi potravinových přípravků | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2105 00 | Zmrzlina a podobné výrobky, též s obsahem kakaa: | | | | |
2105 00 10 | – Neobsahující mléčné tuky nebo obsahující méně než 3 % hmotnostní mléčných tuků | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
| – S obsahem mléčných tuků: | | | | |
2105 00 91 | – – 3 % nebo více, avšak méně než 7 % hmotnostních | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2105 00 99 | – – 7 % hmotnostních nebo více | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2106 | Potravinové přípravky, jinde neuvedené ani nezahrnuté | | | | |
2106 10 | – Bílkovinné koncentráty a bílkovinné texturované látky: | | | | |
2106 10 20 | – – Neobsahující mléčné tuky, sacharózu, izoglukózu, glukózu nebo škrob nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, 5 % hmotnostních sacharózy nebo izoglukózy, 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2106 10 80 | – – Ostatní | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2106 90 | – Ostatní: | | | | |
2106 90 20 | – – Složené alkoholické přípravky, jiné než založené na vonných látkách, používané k výrobě nápojů | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
| – – Ostatní: | | | | |
2106 90 92 | – – Neobsahující mléčné tuky, sacharózu, izoglukózu, glukózu nebo škrob nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, 5 % hmotnostních sacharózy nebo izoglukózy, 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2106 90 98 | – – – Ostatní | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2201 | Voda, včetně přírodních nebo umělých minerálních vod a sodovek, bez přídavku cukru
nebo jiných sladidel, nearomatizovaná; led a sníh: | | | | |
2201 10 | – Minerální vody a sodovky: | | | | |
| – – Přírodní minerální vody: | | | | |
2201 10 11 | – – – Bez oxidu uhličitého | 90 | 80 | 70 | 60 | 50
2201 10 19 | – – – Ostatní | 90 | 80 | 70 | 60 | 50
2201 10 90 | – – Ostatní: | 90 | 80 | 70 | 60 | 50
2201 90 00 | – Ostatní | 90 | 80 | 70 | 60 | 50
2202 | Voda, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizovaná a jiné nealkoholické nápoje, vyjma ovocné nebo zeleninové šťávy čísla 2009: | | | | |
2202 10 00 | – Voda, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizovaná | 90 | 80 | 70 | 60 | 50
2202 90 | – Ostatní: | | | | |
2202 90 10 | – – Neobsahující výrobky čísel 0401 až 0404 ani tuky získané z výrobků těchto čísel: | 90 | 80 | 70 | 60 | 50
| – – Ostatní, o obsahu tuků získaných z produktů čísel 0401 až 0404: | | | | |
2202 90 91 | – – – Nižším než 0,2 % hmotnostní | 90 | 80 | 70 | 60 | 50
2202 90 95 | – – – 0,2 % hmotnostní nebo vyšším, avšak nižším než 2 % hmotnostní | 90 | 80 | 70 | 60 | 50
2202 90 99 | – – – 2 % hmotnostní nebo vyšším | 90 | 80 | 70 | 60 | 50
2203 00 | Pivo ze sladu: | | | | |
| – V nádobách o obsahu nepřesahujícím 10 litry: | | | | |
2203 00 01 | – – V lahvích | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2203 00 09 | – – Ostatní | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2203 00 10 | – V nádobách o obsahu převyšujícím než 10 litrů | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2205 | Vermut a ostatní víno z čerstvých hroznů, připravené pomocí aromatických bylin nebo jiných aromatických látek: | | | | |
2205 10 | – V nádobách o obsahu nepřesahujícím 2 litry: | | | | |
2205 10 10 | – – Mající skutečný objemový obsah alkoholu nepřesahující 18 % obj. | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2205 10 90 | – – Mající skutečný objemový obsah alkoholu převyšující 18 % obj. | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2205 90 | – Ostatní: | | | | |
2205 90 10 | – – Mající skutečný objemový obsah alkoholu nepřesahující 18 % obj. | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2205 90 90 | – – Mající skutečný objemový obsah alkoholu převyšující 18 % obj. | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2207 | Ethylalkohol nedenaturovaný s objemovým obsahem alkoholu 80 % obj. nebo více; ethylalkohol a ostatní destiláty denaturované, s jakýmkoliv obsahem alkoholu: | | | | |
2207 10 00 | – Ethylalkohol nedenaturovaný o obsahu alkoholu nejméně 80 % objemových | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2207 20 00 | – Ethylalkohol a jiné destiláty, denaturované, o jakémkoliv obsahu alkoholu | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 | Ethylalkohol nedenaturovaný o obsahu alkoholu nižším než 80 % objemových;
destiláty, likéry a jiné lihové nápoje: | | | | |
2208 20 | – Destiláty z vinných matolin nebo hroznů: | | | | |
| – V nádobách o obsahu nepřesahujícím 2 litry: | | | | |
2208 20 12 | – – – Koňak | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 20 14 | – – – Armagnac | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 20 26 | – – – Grappa | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 20 27 | – – – Brandy de Jerez | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 20 29 | – – – Ostatní | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
| – – V nádobách o obsahu převyšujícím 2 litry: | | | | |
2208 20 40 | – – – Čisté destiláty | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
| – – – Ostatní: | | | | |
2208 20 62 | – – – Koňak: | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 20 64 | – – – – Armagnac | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 20 86 | – – – – Grappa | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 20 87 | – – – – Brandy de Jerez | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 20 89 | – – – – Ostatní | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 30 | – Whisky: | | | | |
| – – Whisky „bourbon“, v nádobách o obsahu: | | | | |
2208 30 11 | – – Nepřesahujícím -2 litry | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 30 19 | – – – Převyšujícím 2 litry | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
| – – Scotch whisky: | | | | |
| – – – Sladová whisky, v nádobách o obsahu: | | | | |
2208 30 32 | – – – – Nepřesahujícím 2 litry | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 30 38 | – – – – Převyšujícím 2 litry | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
| – – – Míchaná whisky, v nádobách o obsahu: | | | | |
2208 30 52 | – – – – Nepřesahujícím 2 litry | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 30 58 | – – – – Převyšujícím 2 litry | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
| – – – Ostatní v nádobách o obsahu: | | | | |
2208 30 72 | – – – – Nepřesahujícím 2 litry | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 30 78 | – – – – Převyšujícím 2 litry | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
| – – Ostatní v nádobách o obsahu: | | | | |
2208 30 82 | – – Nepřesahujícím -2 litry | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 30 88 | – – – Převyšujícím 2 litry | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 40 | – Rum a jiné destiláty získané destilací kvašených (fermentovaných) produktů z cukrové třtiny: | | | | |
| – – V nádobách o obsahu nepřesahujícím 2 litry | | | | |
2208 40 11 | – – – Rum s obsahem těkavých látek, jiných než ethyl a methylalkohol, rovnajícím se nebo převyšujícím 225 g/hl čistého alkoholu (s 10 % tolerancí) | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
| – – – Ostatní: | | | | |
2208 40 31 | – – – – V hodnotě převyšující 7,9 € za litr čistého alkoholu | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 40 39 | – – – – Ostatní | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
| – – V nádobách o obsahu převyšujícím 2 litry: | | | | |
2208 40 51 | – – – Rum s obsahem těkavých látek, jiných než ethyl a methylalkohol, rovnajícím se nebo převyšujícím 225 g/hl čistého alkoholu (s 10 % tolerancí) | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
| – – Ostatní: | | | | |
2208 40 91 | – – – – V hodnotě převyšující 2 € za litr čistého alkoholu | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 40 99 | – – – – Ostatní | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 50 | – Gin a jalovcová: | | | | |
| – – Gin, v nádobách o obsahu: | | | | |
2208 50 11 | – – Nepřesahujícím -2 litry | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 50 19 | – – – Převyšujícím 2 litry | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
| – – Jalovcová, v nádobách o obsahu: | | | | |
2208 50 91 | – – Nepřesahujícím -2 litry | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 50 99 | – – – Převyšujícím 2 litry | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 60 | – Vodka: | | | | |
| – – S objemovým obsahem alkoholu nepřesahujícím 45,4 % obj., v nádobách o obsahu:| 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 60 11| – – Nepřesahujícím -2 litry| | | | |
2208 60 19 | – – – Převyšujícím 2 litry | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
| – – S objemovým obsahem alkoholu převyšujícím 45,4 % obj., v nádobách o obsahu: | | | | |
2208 60 91 | – – Nepřesahujícím -2 litry | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 60 99 | – – – Převyšujícím 2 litry | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 70 | – Likéry: | | | | |
2208 70 10 | – – V nádobách o obsahu nepřesahujícím 2 litry | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 70 90 | – – V nádobách o obsahu převyšujícím 2 litry:| 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 90 | – Ostatní: | | | | |
| – – Arak, v nádobách o obsahu: | | | | |
2208 90 11 | – – Nepřesahujícím -2 litry | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 90 19 | – – – Převyšujícím 2 litry | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
| – – Slivovice, hruškovice nebo třešňovice (vyjma likéry), v nádobách o obsahu: | | | | |
2208 90 33 | – – – Nepřesahujícím 2 litry: | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 90 38 | – – – Převyšujícím 2 litry: | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
| – – Ostatní destiláty a jiné lihové nápoje v nádobách o obsahu: | | | | |
| – – – Nepřesahujícím 2 litry: | | | | |
2208 90 41 | – – – – Ouzo | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
| – – – – Ostatní: | | | | |
| – – – – – Destiláty (vyjma likéry): | | | | |
| – – – – – – Z ovoce: | | | | |
2208 90 45 | – – – – – – – Kalvados | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 90 48 | – – – – – – – Ostatní | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
| – – – – – – Ostatní: | | | | |
2208 90 52 | – – – – – – – Korn | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 90 54 | – – – – – – – – Tequilla | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 90 56 | – – – – – – – – Ostatní | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 90 69 | – – – – – Ostatní lihové nápoje | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
| – – – Převyšujícím 2 litry: | | | | |
| – – – – Destiláty (vyjma likéry): | | | | |
2208 90 71 | – – – – – – Z ovoce | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 90 75 | – – – – – Tequilla | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 90 77 | – – – – – Ostatní | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 90 78 | – – – – Ostatní lihové nápoje | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
| – – Nedenaturovaný ethylalkohol s objemovým obsahem alkoholu nižším než 80 % obj., v nádobách o obsahu: | | | | |
2208 90 91 | – – Nepřesahujícím -2 litry | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2208 90 99 | – – – Převyšujícím 2 litry | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2402 | Doutníky (též s odříznutými konci), doutníčky a cigarety z tabáku nebo tabákových náhražek: | | | | |
2402 10 00 | – Doutníky (též s odříznutými konci) a doutníčky obsahující tabák | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2402 20 | – Cigarety obsahující tabák: | | | | |
2402 20 10 | – – Cigarety obsahující hřebíček | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2402 20 90 | – – Ostatní | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2402 90 00 | – Ostatní | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2403 | Ostatní tabákové výrobky a vyrobené tabákové náhražky; homogenizovaný nebo rekonstituovaný tabák; tabákové výtažky a esence (tresti): | | | | |
2403 10 | – Tabák ke kouření, též obsahující tabákové náhražky v jakémkoliv poměru: | | | | |
2403 10 10 | – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 500 g | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2403 10 90 | – – Ostatní | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
| – Ostatní: | | | | |
2403 91 00 | – – Homogenizovaný nebo rekonstituovaný tabák | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2403 99 | – – Ostatní: | | | | |
2403 99 10 | – – – Žvýkací a šňupací tabák | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2403 99 90 | – – – Ostatní | 80 | 60 | 40 | 20 | 0
2905 | Acyklické alkoholy a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty: | | | | |
| – Ostatní vícesytné alkoholy: | | | | |
2905 43 00 | – – Mannitol (mannit) | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
2905 44 | – – D-glucitol (sorbitol, sorbit): | | | | |
| – – – Ve vodném roztoku: | | | | |
2905 44 11 | – – – – Obsahující 2 % hmotnostní nebo méně D-mannitolu, počítaného na obsah D-glucitolu | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
2905 44 19 | – – – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
| – – – Ostatní: | | | | |
2905 44 91 | – – – – Obsahující 2 % hmotnostní nebo méně D-mannitolu, počítaného na obsah D-glucitolu | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
2905 44 99 | – – – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
2905 45 00 | – – Glycerol | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
3301 | Vonné silice (též deterpenované), včetně pevných a absolutních; pryskyřice; extrahované olejové pryskyřice; koncentráty vonných silic v tucích, v nevysychavých olejích, ve voscích nebo podobné, získané enfleuráží nebo macerací; terpenické vedlejší produkty vznikající při deterpenaci vonných silic; vodné destiláty a vodné roztoky vonných silic: | | | | |
3301 90 | – Ostatní: | | | | |
3301 90 10 | – – Vedlejší terpenické produkty vznikající při deterpenaci silic | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
| – – Extrahované olejové pryskyřice | | | | |
3301 90 21 | – – – Z lékořice a chmele | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
3301 90 30 | – – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
3301 90 90 | – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
3302 | Směsi vonných látek a směsi (včetně lihových roztoků) na bázi jedné nebo více těchto látek, používané jako suroviny v průmyslu; ostatní přípravky na bázi vonných látek, používané k výrobě nápojů: | | | | |
3302 10 | – Druhy používané v potravinářském průmyslu nebo k výrobě nápojů | | | | |
| – – Druhy používané k výrobě nápojů: | | | | |
| – – – Přípravky obsahující všechny aromatické složky charakterizující nápoj: | | | | |
3302 10 10 | – – – – Mající skutečný objemový obsah alkoholu převyšující 0,5 % obj. | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
| – – – – Ostatní: | | | | |
3302 10 21 | – – – – – Neobsahující mléčné tuky, sacharózu, izoglukózu, glukózu nebo škrob nebo obsahující méně než 1,5 %
hmotnostních mléčných tuků, 5 % hmotnostních sacharózy nebo izoglukózy, 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
3302 10 29 | – – – – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
3501 | Kasein, kaseináty a jiné deriváty kaseinu; kaseinové klihy: | | | | |
3501 10 | – Kasein: | | | | |
3501 10 10 | – – Pro výrobu regenerovaných textilních vláken | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
3501 10 50 | – – Pro jiné průmyslové užití než pro výrobu potravin nebo krmiv | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
3501 10 90 | – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
3501 90 | – Ostatní: | | | | |
3501 90 90 | – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
3505 | Dextriny a jiné modifikované škroby (např. předželatinované nebo esterifikované škroby); klihy na bázi škrobů nebo dextrinů nebo jiných modifikovaných škrobů: | | | | |
3505 10 | – Dextriny a jiné modifikované škroby: | | | | |
3505 10 10 | – – Dextriny | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
| – – Ostatní modifikované škroby: | | | | |
3505 10 90 | – – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
3505 20 | – Klihy: | | | | |
3505 20 10 | – – Obsahující méně než 25 % hmotnostních škrobů nebo dextrinů nebo jiných modifikovaných škrobů | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
3505 20 30 | – – Obsahující 25 % hmotnostních nebo více, avšak méně než 55 % hmotnostních škrobů nebo dextrinů nebo jiných modifikovaných škrobů | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
3505 20 50 | – – Obsahující 55 % hmotnostních nebo více, avšak méně než 80 % hmotnostních škrobů nebo dextrinů nebo jiných modifikovaných škrobů | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
3505 20 90 | – – Obsahující 80 % hmotnostních nebo více škrobů nebo dextrinů nebo jiných modifikovaných škrobů | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
3809 | Přípravky k úpravě povrchu, k apretování, přípravky ke zrychlení barvení nebo ustálení barviv a jiné výrobky a přípravky (např. apretury a mořidla) používané v textilním, papírenském, kožedělném a podobném průmyslu, jinde neuvedené ani nezahrnuté: | | | | |
3809 10 | – Na bázi škrobových látek: | | | | |
3809 10 10 | – – Obsahující méně než 55 % hmotnostních těchto látek | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
3809 10 30 | – – Obsahující 55 % hmotnostních nebo více, avšak méně než 70 % hmotnostních těchto látek | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
3809 10 50 | – – Obsahující 70 % hmotnostních nebo více, avšak méně než 83 % hmotnostních těchto látek | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
3809 10 90 | – – Obsahující 83 % hmotnostních nebo více těchto látek | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
3823 | Technické monokarboxylové mastné kyseliny; kyselé oleje z rafinace; technické mastné alkoholy: | | | | |
| – Technické monokarboxylové mastné kyseliny; kyselé oleje z rafinace: | | | | |
3823 11 00 | – – Kyselina stearová | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
3823 12 00 | – – Kyselina olejová | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
3823 13 00 | – – Mastné kyseliny z taliového oleje | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
3823 19 | – – Ostatní: | | | | |
3823 19 10 | – – – Destilované mastné kyseliny | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
3823 19 30 | – – – Destiláty mastných kyselin | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
3823 19 90 | – – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
3823 70 00 | – Technické mastné alkoholy | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
3824 | Připravená pojidla pro licí formy nebo jádra; chemické výrobky a přípravky chemického průmyslu nebo příbuzných průmyslových odvětví (včetně sestávajících ze směsí přírodních výrobků), jinde neuvedené ani nezahrnuté: | | | | |
3824 60 | – Sorbitol, jiný než položky:| | | | |
2905 44 | – – ve vodném roztoku:| | | | |
3824 60 11 | – – – Obsahující 2 % hmotnostní nebo méně D-mannitolu, počítaného na obsah D-glucitolu | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
3824 60 19 | – – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
| – – Ostatní: | | | | |
3824 60 91 | – – – Obsahující 2 % hmotnostní nebo méně D-mannitolu, počítaného na obsah D-glucitolu | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
3824 60 99 | – – – Ostatní | 0 | 0 | 0 | 0 | 0
PROTOKOL 2
o vzájemných preferenčních koncesích pro některá vína a o vzájemném uznávání, ochraně a kontrole
názvů vín, lihovin a aromatizovaných vín
Článek 1
Tento protokol obsahuje:
1)
Dohodu o vzájemných preferenčních obchodních koncesích pro některá vína (příloha I tohoto protokolu) a
2)
Dohodu o vzájemném uznávání, ochraně a kontrole názvů vín, lihovin a aromatizovaných vín (příloha II tohoto protokolu).
Článek 2
Dohoda uvedená v článku 1 se vztahuje na:
1)
na vína kódu 2204 harmonizovaného systému Mezinárodní úmluvy o harmonizovaném systému popisu a číselném označování zboží podepsané v Bruselu dne 14. června 1983, která byla vyrobena z čerstvých hroznů;
a)
pocházející ze Společenství a vyrobená v souladu s pravidly pro enologické postupy a ošetřování stanovenými v hlavě V nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem (1) a v nařízení Komise (ES) č. 1622/2000 ze dne 24. července 2000, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem a zavádí se kodex Společenství pro enologické postupy a ošetření (2);
nebo
b)
pocházející z Černé Hory a vyrobená v souladu s pravidly pro enologické postupy a ošetření v souladu s právem Černé Hory. Tato pravidla pro enologické postupy a ošetření musí být v souladu s právními předpisy Společenství.
2)
lihoviny kódu 2208 úmluvy uvedené v odstavci 1, které
(a)
pocházejí ze Společenství a jsou v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 1576/89 ze dne 29. května 1989, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu lihovin (3), a s nařízením Komise (EHS) č. 1014/90 ze dne 24. dubna 1990, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu lihovin (4);
nebo
(b)
pocházejí z Černé Hory a byly vyrobeny v souladu s právem Černé Hory, které musí být v souladu s právními předpisy Společenství.
(3)
aromatizovaná vína kódu 2205 úmluvy uvedené v odstavci 1, která
a)
pocházejí ze Společenství a jsou v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 1601/91 ze dne 10. června 1991, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných, vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů (5);
nebo
b)
pocházejí z Černé Hory a byly vyrobeny v souladu s právem Černé Hory, které musí být v souladu s právními předpisy Společenství.
PŘÍLOHA I
DOHODA
mezi společenstvím a černou horou o vzájemných preferenčních obchodních koncesích pro některá vína
1.
Na dovoz následujících vín uvedených v článku 2 tohoto protokolu do Společenství se vztahují tyto koncese:
Kód KN| Popis zboží
(podle čl. 2 odst. 1 písm. b) protokolu 2)| Platné clo| Množství (hl)
---|---|---|---
ex 2204 10
ex 2204 21| Jakostní šumivé víno
Víno z čerstvých hroznů| osvobozeno| 16 000
2.
Společenství přizná preferenční nulové clo v rámci celních kvót podle bodu 1 s výhradou, že pro vývozy těchto množství nebude Černá Hora vyplácet žádné vývozní subvence.
3.
Na dovoz následujících vín uvedených v článku 2 tohoto protokolu do Černé Hory se vztahují tyto koncese:
Černohorský celní kód| Popis zboží
(podle čl. 2 odst. 1 písm. a) protokolu 2)| Platné clo| Vstup
v platnost
množství
(hl)| Roční zvýšení
(hl)| Zvláštní
ustanovení
---|---|---|---|---|---
ex 2204 10
ex 2204 21| Jakostní šumivé víno
Víno z čerstvých hroznů| osvoboze-no| 1 500| 1 000| (1)
(1) Roční nárůst se použije až do doby, než kvóta dosáhne maximální výše 3 500 hl.
4.
Černá Hora přizná preferenční nulové clo v rámci celních kvót podle bodu 3 s výhradou, že pro vývozy těchto množství nebude Společenství vyplácet žádné vývozní subvence.
5.
Pravidla původu uplatňovaná podle této dohody jsou stanovena v protokolu 4..
6.
Dovoz vína v rámci koncesí stanovených v této dohodě je podmíněn předložením osvědčení a průvodního dokladu v souladu s nařízením Komise (ES) č. 883/2001 ze dne 24. dubna 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 pro obchod se třetími zeměmi s produkty v odvětví vína (1), které potvrzují, že dotyčné víno je v souladu s čl. 2 odst. 1 protokolu 2. Osvědčení a průvodní doklad vydává úřední subjekt uznaný oběma smluvními stranami uvedený ve společně vypracovaných seznamech.
7.
Nejpozději třetí rok po vstupu této dohody v platnost přezkoumají smluvní strany možnost vzájemného poskytnutí dalších koncesí, přičemž vezmou v úvahu vývoj vzájemného obchodu s vínem.
8.
Smluvní strany zajistí, aby vzájemně přiznané výhody nebyly omezovány jinými opatřeními.
9.
Na žádost kterékoli smluvní strany proběhnou konzultace o jakémkoli problému souvisejícím s uplatňováním této dohody.
PŘÍLOHA II
DOHODA
mezi společenstvím a černou horou o vzájemném uznávání, ochraně a kontrole názvů vín, lihovin a aromatizovaných vín
Článek 1
Cíle
1.
Smluvní strany na základě nediskriminace a vzájemnosti a za podmínek stanovených v této příloze uznávají, chrání a kontrolují názvy produktů uvedených v článku 2 tohoto protokolu.
2.
Smluvní strany přijmou veškerá nezbytná obecná a zvláštní opatření, aby zajistily dodržování závazků stanovených touto přílohou a dosažení cílů této přílohy.
Článek 2
Definice
Pro účely této dohody, a není-li v této dohodě stanoveno jinak, se rozumí:
a)
výrazem „pocházející z“ použitým v souvislosti s názvem jedné ze smluvních stran:
—
víno vyrobené zcela na území dané smluvní strany výhradně z hroznů, které byly sklizeny na území této smluvní strany,
—
lihovina nebo aromatizované víno vyrobené na území této smluvní strany;
b)
„zeměpisným označením“ uvedeným v dodatku 1 označení uvedené v čl. 22 odst. 1 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dále jen „dohoda TRIPS“);
c)
„tradičním výrazem“ tradičně používaný název podle dodatku II, který se vztahuje především k produkční metodě nebo jakosti, barvě, druhu nebo místu nebo historické události související s historií dotyčného vína a který je uznávaný právními předpisy smluvní strany za účelem označování a obchodní úpravy vína pocházejícího z území této smluvní strany;
d)
„homonymním“ totožné zeměpisné označení nebo totožný tradiční výraz nebo označení tak podobné, že při použití k označení by mohlo vést k záměně s jiným místem, jiným postupem nebo jinou věcí;
e)
„označením“ slova používaná při označování vína, lihoviny či aromatizovaného vína na etiketách nebo v průvodních dokladech při přepravě vína, lihoviny či aromatizovaného vína, v obchodních dokladech, zejména na fakturách a dodacích listech, jakož i při reklamě;
f)
„etiketou“ veškerá označení a ostatní výrazy, značky, vyobrazení, zeměpisná označení nebo ochranné známky, podle kterých se vína, lihoviny a aromatizovaná vína rozlišují a které jsou uvedeny na téže nádobě včetně uzávěru nebo na visačce připevněné k nádobě a na krycím obalu hrdla lahví;
g)
„obchodní úpravou“ souhrn výrazů, odkazů atd. vztahujících se na víno, lihovinu nebo aromatizované víno použitých na etiketách a balení, na nádobách, uzávěrech, v reklamních materiálech a/nebo jakýchkoli materiálech na podporu prodeje;
h)
„balením“ ochranné obaly, jako je papír, jakékoli opletení, krabice a bedny používané při přepravě jedné nebo více nádob nebo za účelem prodeje konečnému spotřebitelispotřebiteli;
i)
„vyrobeným“ celý proces výroby vína, lihoviny a aromatizovaného vína;
j)
„vínem“ pouze nápoj získaný úplným nebo částečným alkoholovým kvašením čerstvých hroznů odrůd révy uvedených v této dohodě, též lisovaných, nebo moštu hroznů;
k)
„odrůdami révy“ odrůdy druhu Vitis Vinifera, aniž jsou dotčeny možné právní předpisy některé ze smluvních stran týkající se používání různých odrůd révy pro víno vyrobené na území této smluvní strany;
l)
„Dohodou o WTO“ dohoda z Marrákeše o zřízení Světové obchodní organizace, podepsaná dne 15. dubna 1994.
Článek 3
Obecná pravidla pro dovoz a uvádění na trh
Není-li v této dohodě stanoveno jinak, řídí se dovoz a uvádění produktů uvedených v článku 2 na trh právními a správními předpisy používanými na území dotyčné strany.
HLAVA I
VZÁJEMNÁ OCHRANA NÁZVŮ VÍN, LIHOVIN A AROMATIZOVANÝCH VÍN
Článek 4
Chráněné názvy
Aniž jsou dotčeny články 5, 6 a 7, chráněny jsou:
a)
pokud jde o výrobky uvedené v článku 2 tohoto protokolu:
—
odkazy na název členského státu, z něhož víno, lihovina a aromatizované víno pochází nebo jiné názvy, které daný členský stát označují,
—
zeměpisná označení uvedená v dodatku 1, části A v písmenu a) pro vína, vpísmenu b) pro lihoviny a v písmenu c) pro aromatizovaná vína,
—
tradiční výrazy uvedené v dodatku 2, části A.
b)
pokud jde o vína, lihoviny a aromatizovaná vína pocházející z Černé Hory:
—
odkazy na název „Černá Hora“ nebo jakýkoli jiný název označující tuto zemi,
—
zeměpisná označení uvedená v dodatku I, části B v písmenu a) pro vína, v písmenu b) pro lihoviny a v písmenu c) pro aromatizovaná vína.
Článek 5
Ochrana názvů odkazujících na členské státy Společenství a Černou horu
1.
V Černé hoře jsou odkazy na členské státy Společenství a jiné názvy používané k označení daného členského státu pro účely identifikace původu vína, lihoviny a aromatizovaného vína:
a)
vyhrazeny pro vína, lihoviny a aromatizovaná vína pocházející z dotyčného členského státu a
b)
Společenství je smí používat pouze za podmínek stanovených právními a správními předpisy Společenství.
2.
Ve Společenství jsou odkazy na Černou Horu a jiné názvy používané k označení Černé Hory (též doplněné názvem odrůdy révy) pro účely identifikace původu vína, lihoviny a aromatizovaného vína:
a)
vyhrazeny pro vína, lihoviny a aromatizovaná vína pocházející z Černé Hory a
b)
Černá Hora je smí používat pouze za podmínek stanovených právními a správními předpisy Černé Hory.
Článek 6
Ochrana zeměpisných označení
1.
V Černé hoře jsou zeměpisná označení Společenství uvedená v dodatku I, části A:
a)
chráněna pro vína, lihoviny a aromatizovaná vína pocházející ze Společenství,
b)
Černá Hora je smí používat pouze za podmínek stanovených právními a správními předpisy Společenství.
2.
Ve Společenství jsou zeměpisná označení Černé Hory uvedená v dodatku I, části B
a)
chráněna pro vína, lihoviny a aromatizovaná vína pocházející z Černé Hory a
b)
Černá Hora je smí používat pouze za podmínek stanovených právními a správními předpisy Společenství.
3.
Smluvní strany přijmou v souladu s touto dohodou všechna nezbytná opatření k zajištění vzájemné ochrany názvů podle čl. 4 písm. a) druhá odrážka a čl. 4 písm. b) druhá odrážka, které jsou používány pro označování a obchodní úpravu vín, lihovin a aromatizovaných vín pocházejících z území smluvních stran. Za tímto účelem použije každá smluvní strana vhodné právní prostředky podle článku 23 Dohody TRIPS k zajištění účinné ochrany a k zamezení používání zeměpisných označení k identifikaci vín, lihovin a aromatizovaných vín, na něž se dotyčná označení nebo výrazy nevztahují.
4.
Zeměpisná označení uvedená v článku 4 jsou vyhrazena výlučně pro produkty pocházející z území té smluvní strany, na kterou se vztahují, a smí být používána pouze za podmínek stanovených právními a správními předpisy této smluvní strany.
5.
Ochrana stanovená v této dohodě zakazuje zejména jakékoli používání chráněných názvů vín, lihovin a aromatizovaných vín, která nepocházejí z uvedené zeměpisné oblasti, a uplatňuje se i v případě, že
a)
je uveden skutečný původ vína, lihoviny nebo aromatizovaného vína,
b)
je zeměpisné označení použito v překladu,
c)
je k názvu připojen výraz jako „druh“, „typ“, „styl“, „imitace“, „způsob“ nebo jiné podobné výrazy,
d)
se chráněné označení používá jakýmkoli způsobem pro produkty kódu 2009 harmonizovaného systému Mezinárodní úmluvy o harmonizovaném systému popisu a číselném označování zboží podepsané v Bruselu dne 14. června 1983.
6.
Jsou-li zeměpisná označení uvedená v dodatku 1 homonymní, poskytuje se ochrana každému označení za předpokladu, že se používá v dobré víře. Smluvní strany společně stanoví praktické podmínky používání, za nichž budou homonymní zeměpisná označení od sebe rozlišována, přičemž je třeba zajistit, aby bylo spravedlivě zacházeno s příslušnými výrobci a aby spotřebiteléspotřebitelé nebyli uváděni v omyl.
7.
Pokud je zeměpisné označení uvedené v dodatku I homonymní se zeměpisným označením třetí země, použije se čl. 23 odst. 3 dohody TRIPS.
8.
Touto dohodou nejsou nijak dotčena práva jakékoli osoby na obchodní použití jejího jména nebo jména jejího předchůdce v obchodu, není-li toto jméno použito způsobem, který by mohl spotřebitelespotřebitele uvést v omyl.
9.
Tato dohoda nezavazuje žádnou smluvní stranu chránit zeměpisné označení druhé smluvní strany uvedené v dodatku 1, které není nebo přestává být chráněno ve své zemi původu nebo se v této zemi již nepoužívá.
10.
Vstupem této dohody v platnost přestanou smluvní strany považovat chráněná zeměpisná označení uvedená v příloze 1 za běžné výrazy používané v obecném jazyce smluvních stran jako běžné názvy pro vína, lihoviny a aromatická vína ve smyslu čl. 24 odst. 6 dohody TRIPS.
Článek 7
Ochrana tradičních výrazů
1.
V Černé hoře se tradiční výrazy používané ve Společenství, které jsou uvedeny v dodatku 2,
a)
nepoužijí k označení nebo obchodní úpravě vína pocházejícího z Černé Hory a
b)
použijí se k označení nebo obchodní úpravě vína pocházejícího ze Společenství pouze v souvislosti s víny, jejichž původ, kategorie a jazyk jsou stanoveny v dodatku 2, a za podmínek stanovených právními a správními předpisy Společenství.
2.
Černá Hora přijme v souladu s touto dohodou nezbytná opatření k zajištění ochrany tradičních výrazů podle článku 4, které jsou používány pro označování a obchodní úpravu vín pocházejících z území Společenství. Za tímto účelem poskytne Černá Hora vhodné právní prostředky k zajištění účinné ochrany a k zamezení používání tradičních výrazů k označení vína, které jimi nemůže být označeno, a to ani v případě, že je k použitým tradičním výrazům připojen výraz jako „druh“, „typ“, „styl“, „imitace“ a „způsob“ nebo jiné podobné výrazy.
3.
Ochrana tradičních výrazů se vztahuje pouze na:
a)
jazyk nebo jazyky, v nichž jsou uvedeny v dodatku 2, a nikoli na jejich překlad a
b)
na kategorii výrobků, která je podle dodatku 2 ve Společenství chráněna.
4.
Ochranou stanovenou v článku 3 nejsou dotčena ustanovení článku 4.
Článek 8
Ochranné známky
1.
Příslušné úřady smluvních stran zamítnou pro víno, lihovinu nebo aromatizované víno zápis ochranné známky, která se shoduje s odkazem na zeměpisné označení chráněné podle článku 4 v hlavě I této dohody nebo se mu podobá nebo tento odkaz obsahuje, pokud toto víno, lihovina nebo aromatizované víno není tohoto původu ani není v souladu s příslušnými pravidly pro použití tohoto odkazu.
2.
Příslušné úřady smluvních stran zamítnou pro víno zápis ochranné známky, která obsahuje tradiční výraz chráněný touto dohodou, pokud dotyčné víno není vínem, pro něž je tradiční výraz vyhrazen podle dodatku 2.
3.
Černá Hora přijme nezbytná opatření ke změně všech ochranných známek, aby plně odstranila veškeré odkazy na zeměpisná označení Společenství chráněná podle článku 4 v hlavě I této dohody. Všechny uvedené odkazy budou odstraněny nejpozději 31. prosince 2008.
Článek 9
Vývoz
Smluvní strany přijmou všechna nezbytná opatření, aby se v případě, že se vína, lihoviny a aromatizovaná vína pocházející z území jedné ze stran vyvážejí a uvádějí na trh mimo území této strany, nepoužívala chráněná zeměpisná označení podle čl. 4 písm. a) druhé odrážky a čl. 4 písm. b) druhé odrážky a v případě vín tradiční výrazy této strany podle čl. 4 písm. a) třetí odrážky k označení a obchodní úpravě těchto výrobků pocházejících z území druhé strany.
HLAVA II
PROVÁDĚNÍ DOHODY A VZÁJEMNÁ POMOC MEZI PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY A ŘÍZENÍ DOHODY
Článek 10
Pracovní skupina
1.
Při podvýboru pro zemědělství, který má být zřízen v souladu s článkem 123 této dohody mezi Černou Horou a Společenstvím, se zřizuje pracovní skupina.
2.
Pracovní skupina dohlíží na řádné fungování této dohody a zabývá se všemi otázkami, které vzniknou při jejím provádění.
3.
Pracovní skupina může vydávat doporučení a projednávat a podávat návrhy v souvislosti s veškerými otázkami vzájemného zájmu v odvětví vín, lihovin a aromatizovaných vín, které by mohly přispívat k dosažení cílů této dohody. Schází se na žádost kterékoli smluvní strany střídavě ve Společenství a v Černé hoře; místo, způsob a čas určí smluvní strany vzájemnou dohodou.
Článek 11
Úkoly stran
1.
Smluvní strany přímo nebo prostřednictvím pracovní skupiny podle článku 10 udržují styk ve všech záležitostech, které se týkají provádění a fungování této dohody.
2.
Černá Hora určí jako svůj zastupující orgán ministerstvo zemědělství, lesnictví a vodohospodářství. Společenství určí jako svůj zastupující orgán generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise. Jestliže jedna strana změní svůj zastupující orgán, oznámí to druhé straně.
3.
Zastupující orgán zajišťuje koordinaci činností všech orgánů odpovědných za provádění této dohody.
4.
Strany:
a)
rozhodnutím Výboru pro stabilizaci a přidružení společně mění seznamy podle článku 4 této dohody, aby zohlednily případné změny právních a správních předpisů stran;
b)
rozhodnutím Výboru pro stabilizaci a přidružení společně přijímají změny dodatků této dohody. Dodatky se za změněné považují buď ode dne uvedeného ve výměně dopisů mezi smluvními stranami nebo ode dne rozhodnutí pracovní skupiny;
c)
společně stanoví praktické podmínky podle čl. 6 odst. 6.
d)
vzájemně se informují o záměru přijmout novou právní úpravu nebo změny stávající právní úpravy ohledně otázek veřejného zájmu, jako je zdraví nebo ochrana spotřebitelespotřebitele, které mají význam pro odvětví vín, lihovin a aromatizovaných vín;
e)
vzájemně si oznamují všechna legislativní, správní a soudní rozhodnutí týkající se provádění této dohody a vzájemně se informují o opatřeních přijatých na základě těchto rozhodnutí.
Článek 12
Uplatňování této dohody
1.
Strany určí kontaktní místa uvedená v dodatku 3 odpovědná za uplatňování této dohody.
Článek 13
Provádění dohody a vzájemná pomoc mezi stranami
1.
Pokud označení nebo obchodní úprava vína, lihoviny nebo aromatizovaného vína zejména na etiketě nebo v úředních či obchodních dokladech nebo v reklamě je v rozporu s touto dohodou, přijmou smluvní strany nezbytné správní opatření nebo zahájí soudní řízení s cílem potírat nekalou soutěžnekalou soutěž nebo zabránit jakýmkoliv jiným způsobem neoprávněnému používání chráněného názvu.
2.
K opatřením a řízením uvedeným v odstavci 1 se přikročí zejména tehdy,
a)
pokud jsou použity popisy či překlad popisů, názvy, nápisy nebo vyobrazení týkající se vína, lihoviny nebo aromatizovaného vína, jejichž názvy jsou touto dohodou chráněny, která přímo nebo nepřímo poskytují chybné nebo zavádějící údaje o původu, druhu nebo jakosti vína, lihoviny nebo aromatizovaného vína.
b)
pokud jsou pro potřebu balení použity nádoby, které jsou zavádějící s ohledem na původ vína.
3.
Má-li některá ze stran odůvodněné podezření, že:
a)
víno, lihovina nebo aromatizované víno ve smyslu článku 2, s nímž se obchoduje nebo obchodovalo v Černé hoře a ve Společenství, není v souladu s pravidly pro odvětví vín, lihovin a aromatizovaných vín ve Společenství nebo v Černé hoře nebo s touto dohodou a
b)
tento nesoulad je zvláštním zájmem druhé smluvní strany a mohl by vést ke správním opatřením nebo soudnímu řízení, neprodleně o této skutečnosti informuje zastupující orgán druhé smluvní strany.
4.
Informace poskytované podle článku 3 zahrnují podrobnosti o nedodržení pravidel pro odvětví vín, lihovin a aromatizovaných vín smluvní strany nebo o nedodržení této dohody a přikládají se k nim úřední, obchodní nebo jiné příslušné doklady a údaje o tom, jaká správní opatření lze případně přijmout nebo jaké soudní řízení lze zahájit.
Článek 14
Konzultace
1.
Domnívá-li se jedna ze stran, že druhá smluvní strana nedodržela závazek podle této dohody, zahájí smluvní strany konzultace.
2.
Smluvní strana, která požádá o konzultace, poskytne druhé straně všechny informace potřebné k podrobnému prozkoumání příslušného případu.
3.
V případech, kdy by jakékoli zpoždění mohlo ohrozit lidské zdraví nebo oslabit účinnost opatření pro potírání podvodů, mohou být přijata vhodná dočasná ochranná opatření bez předchozí konzultace za předpokladu, že budou konzultace zahájeny okamžitě po přijetí těchto opatření.
4.
Jestliže při konzultacích podle odstavců 1 a 3 nedosáhly smluvní strany dohody, může smluvní strana, která požádala o konzultace nebo která přijala opatření podle odstavce 3, přijmout vhodná opatření v souladu s článkem 129 této dohody s cílem zajistit řádné uplatňování této dohody.
HLAVA III
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 15
Tranzit malých množství
I.
Tato dohoda se nevztahuje na vína, lihoviny a aromatizovaná vína, která:
a)
jsou přepravována tranzitně přes území jedné ze smluvních stran, nebo
b)
pocházejí z území jedné ze smluvních stran a která se mezi smluvními stranami dodávají v malých množstvích za podmínek a podle postupů stanovených v odstavci II:
II.
Za malé množství vína, lihoviny a aromatizovaného vína se považují tato množství:
1.
množství v nádobách o objemu nejvýše 5 litrů označených etiketou a opatřených jednorázovým uzávěrem, pokud celkové přepravované množství tvořené jednou zásilkou nebo více oddělenými zásilkami nepřesahuje 50 litrů;
2.
a) množství nepřesahující 30 litrů, převážené v osobním zavazadle cestujícího;
b)
množství nepřesahující 30 litrů, odesílané v zásilkách mezi soukromými osobami;
c)
množství, které je součástí majetku stěhujících se soukromých osob;
d)
množství nejvýše 1 hektolitr, které se dováží za účelem vědeckých nebo technických pokusů;
e)
množství určené pro diplomatická, konzulární nebo podobná zařízení, které se dováží jako součást jejich bezcelního přídělu;
f)
množství z palubních zásob mezinárodních dopravních prostředků.
Případ výjimky uvedený v bodě 1 nelze kombinovat s jedním nebo více případy výjimek uvedenými v bodě 2.
Článek 16
Uvedení stávajících zásob na trh
1.
Vína, lihoviny nebo aromatizovaná vína, která v době vstupu této dohody v platnost nebo před ním byla v souladu s vnitrostátními právními předpisy jedné či druhé smluvní strany vyrobena, připravena, označena a obchodně upravena způsobem, který tato dohoda zakazuje, se mohou uvádět na trh až do vyčerpání zásob.
2.
Vína, lihoviny a aromatizovaná vína, která byla vyrobena, připravena, označena a obchodně upravena podle této dohody, ale jejichž výroba, označení a obchodní úprava již nevyhovují této dohodě v důsledku změny této dohody, se mohou uvádět na trh až do vyčerpání zásob, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak.
DODATEK 1
SEZNAM CHRÁNĚNÝCH NÁZVŮ
(uvedených v článcích 4 a 6 přílohy II protokolu 2)
ČÁST A:
VE SPOLEČENSTVÍ
a)
VÍNA POCHÁZEJÍCÍ ZE SPOLEČENSTVÍ
RAKOUSKO
1.
Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí
Stanovené pěstitelské oblasti
---
Burgenland
Carnuntum
Donauland
Kamptal
Kärnten
Kremstal
Mittelburgenland
Neusiedlersee
Neusiedlersee-Hügelland
Niederösterreich
Oberösterreich
Salzburg
Steiermark
Südburgenland
Süd-Oststeiermark
ThermenregionSüdsteiermark
Tirol
Traisental
Vorarlberg
Wachau
Weinviertel
Weststeiermark
Wien
2.
Stolní vína se zeměpisným označením
Bergland
Steirerland
Weinland
Wien
BELGIE
1.
Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí
Názvy stanovených pěstitelských oblastí
---
Côtes de Sambre et Meuse
Hagelandse Wijn
Haspengouwse Wijn
Heuvellandse wijn
Vlaamse mousserende kwaliteitswijn
2.
Stolní vína se zeměpisným označením
Vin de pays des jardins de Wallonie
Vlaamse landwijn
BULHARSKO
1.
Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí
Stanovené pěstitelské oblasti
---
Асеновград (Asenovgrad)
Черноморски район (Black Sea Region)
Брестник (Brestnik)
Драгоево (Dragoevo)
Евксиноград (Evksinograd)
Хан Крум (Han Krum)
Хърсово (Harsovo)
Хасково (Haskovo)
Хисаря (Hisarya)
Ивайловград (Ivaylovgrad)
Карлово (Karlovo)
Карнобат (Karnobat)
Ловеч (Lovech)
Лозица (Lozitsa)
Лом (Lom)
Любимец (Lyubimets)
Лясковец (Lyaskovets)
Мелник (Melnik)
Монтана (Montana)
Нова Загора (Nova Zagora)
Нови Пазар (Novi Pazar)
Ново село (Novo Selo)
Оряховица (Oryahovitsa)
Павликени (Pavlikeni)
Пазарджик (Pazardjik)
Перущица (Perushtitsa)
Плевен (Pleven)
Пловдив (Plovdiv)
Stanovené pěstitelské oblasti
---
Поморие (Pomorie)
Русе (Ruse)
Сакар (Sakar)
Сандански (Sandanski)
Септември (Septemvri)
Шивачево (Shivachevo)
Шумен (Shumen)
Славянин (Slavyantsi)
Сливен (Sliven)
Южно Черноморие (Southern Black Sea Coast)
Стамболово (Stambolovo)
Стара Загора (Stara Zagora)
Сухиндол (Suhindol)
Сунгурларе (Sungurlare)
Свищов (Svishtov)
Долината на Струма (Struma valley)
Търговище (Targovishte)
Върбица (Varbitsa)
Варна (Varna)
Велики Преслав (Veliki Preslav)
Видин (Vidin)
Враца (Vratsa)
Ямбол (Yambol)
2.
Stolní vína se zeměpisným označením
Дунавска равнина (Danube Plain)
Тракийска низина (Thracian Lowlands)
KYPR
1.
Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí
V řečtině| V angličtině
---|---
Stanovené pěstitelské oblasti| Dílčí pěstitelské oblasti
(též uvedené za názvem stanovené pěstitelské oblasti)| Stanovené pěstitelské oblasti| Dílčí pěstitelské oblasti
(též uvedené za názvem stanovené pěstitelské oblasti)
Κουμανδαρία| | Commandaria|
Λαόνα Ακάμα| | Laona Akama|
Βουνί Παναγιάς – Αμπελίτης| | Vouni Panayia – Ambelitis|
Πιτσιλιά| | Pitsilia|
Κρασοχώρια Λεμεσού .........| Αφάμης or Λαόνα| Krasohoria Lemesou ...........| Afames nebo Laona
2.
Stolní vína se zeměpisným označením
V řečtině| V angličtině
---|---
Λεμεσός| Lemesos
Πάφος| Pafos
Λευκωσία| Lefkosia
Λάρνακα| Larnaka
ČESKÁ REPUBLIKA
1.
Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí
Stanovené pěstitelské oblasti
(též doplněné názvem dílčí pěstitelské oblasti)| Dílčí pěstitelské oblasti
(též doplněné buď názvem vinařské obce a/nebo názvem viniční trati)
---|---
čechy .............................................................| litoměřická
mělnická
Morava ..........................................................| mikulovská
slovácká
velkopavlovická
znojemská
2.
Stolní vína se zeměpisným označením
české zemské víno
moravské zemské víno
FRANCIE
1.
Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí
Alsace Grand Cru, doplněno názvem menší zeměpisné jednotky
Alsace, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky
Alsace nebo Vin d’Alsace, též doplněno „Edelzwicker“ nebo názvem odrůdy révy a/nebo názvem menší zeměpisné jednotky
Ajaccio
Aloxe-Corton
Anjou, též doplněno Val de Loire nebo Coteaux de la Loire nebo Villages Brissac
Anjou, též doplněno „Gamay“, „Mousseux“ nebo „Villages“
Arbois
Arbois Pupillin
Auxey-Duresses nebo Auxey-Duresses Côte de Beaune nebo Auxey-Duresses Côte de Beaune-Villages
Bandol
Banyuls
Barsac
Bâtard-Montrachet
Béarn nebo Béarn Bellocq
Beaujolais Supérieur
Beaujolais, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky
Beaujolais-Villages
Beaumes-de-Venise, též uvedeno za „Muscat de“
Beaune
Bellet nebo Vin de Bellet
Bergerac
Bienvenues Bâtard-Montrachet
Blagny
Blanc Fumé de Pouilly
Blanquette de Limoux
Blaye
Bonnes Mares
Bonnezeaux
Bordeaux Côtes de Francs
Bordeaux Haut-Benauge
Bordeaux, též doplněno „Clairet“ nebo „Supérieur“ nebo „Rosé“ nebo „mousseux“
Bourg
Bourgeais
Bourgogne, též doplněno „Clairet“ nebo „Rosé“ nebo názvem menší zeměpisné jednotky
Bourgogne Aligoté
Bourgueil
Bouzeron
Brouilly
Buzet
Cabardès
Cabernet d’Anjou
Cabernet de Saumur
Cadillac
Cahors
Canon-Fronsac
Cap Corse, uvedeno za „Muscat de“
Cassis
Cérons
Chablis Grand Cru, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky
Chablis, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky
Chambertin
Chambertin Clos de Bèze
Chambolle-Musigny
Champagne
Chapelle-Chambertin
Charlemagne
Charmes-Chambertin
Chassagne-Montrachet nebo Chassagne-Montrachet Côte de Beaune nebo Chassagne-Montrachet Côte de Beaune-Villages
Château Châlon
Château Grillet
Châteaumeillant
Châteauneuf-du-Pape
Châtillon-en-Diois
Chenas
Chevalier-Montrachet
Cheverny
Chinon
Chiroubles
Chorey-lès-Beaune nebo Chorey-lès-Beaune Côte de Beaune nebo Chorey-lès-Beaune Côte de Beaune-Villages
Clairette de Bellegarde
Clairette de Die
Clairette du Languedoc, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky
Clos de la Roche
Clos de Tart
Clos des Lambrays
Clos Saint-Denis
Clos Vougeot
Collioure
Condrieu
Corbières, též doplněno Boutenac
Cornas
Corton
Corton-Charlemagne
Costières de Nîmes
Côte de Beaune, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky
Côte de Beaune-Villages
Côte de Brouilly
Côte de Nuits
Côte Roannaise
Côte Rôtie
Coteaux Champenois, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky
Coteaux d’Aix-en-Provence
Coteaux d’Ancenis, též doplněno názvem odrůdy révy
Coteaux de Die
Coteaux de l’Aubance
Coteaux de Pierrevert
Coteaux de Saumur
Coteaux du Giennois
Coteaux du Languedoc Picpoul de Pinet
Coteaux du Languedoc, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky
Coteaux du Layon nebo Coteaux du Layon Chaume
Coteaux du Layon, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky
Coteaux du Loir
Coteaux du Lyonnais
Coteaux du Quercy
Coteaux du Tricastin
Coteaux du Vendômois
Coteaux Varois
Côte-de-Nuits-Villages
Côtes Canon-Fronsac
Côtes d’Auvergne, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky
Côtes de Beaune, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky
Côtes de Bergerac
Côtes de Blaye
Côtes de Bordeaux Saint-Macaire
Côtes de Bourg
Côtes de Brulhois
Côtes de Castillon
Côtes de Duras
Côtes de la Malepère
Côtes de Millau
Côtes de Montravel
Côtes de Provence, též doplněno Sainte Victoire
Côtes de Saint-Mont
Côtes de Toul
Côtes du Frontonnais, též doplněno Fronton nebo Villaudric
Côtes du Jura
Côtes du Lubéron
Côtes du Marmandais
Côtes du Rhône
Côtes du Rhône Villages, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky
Côtes du Roussillon
Côtes du Roussillon Villages, též doplněno názvem obcíobcí Caramany nebo Latour de France nebo Les Aspres nebo Lesquerde nebo Tautavel
Côtes du Ventoux
Côtes du Vivarais
Cour-Cheverny
Crémant d’Alsace
Crémant de Bordeaux
Crémant de Bourgogne
Crémant de Die
Crémant de Limoux
Crémant de Loire
Crémant du Jura
Crépy
Criots Bâtard-Montrachet
Crozes Ermitage
Crozes-Hermitage
Echezeaux
Entre-Deux-Mers nebo Entre-Deux-Mers Haut-Benauge
Ermitage
Faugères
Fiefs Vendéens, též doplněno „lieu dits“ Mareuil nebo Brem nebo Vix nebo Pissotte
Fitou
Fixin
Fleurie
Floc de Gascogne
Fronsac
Frontignan
Gaillac
Gaillac Premières Côtes
Gevrey-Chambertin
Gigondas
Givry
Grand Roussillon
Grands Echezeaux
Graves
Graves de Vayres
Griotte-Chambertin
Gros Plant du Pays Nantais
Haut Poitou
Haut-Médoc
Haut-Montravel
Hermitage
Irancy
Irouléguy
Jasnières
Juliénas
Jurançon
L’Etoile
La Grande Rue
Ladoix nebo Ladoix Côte de Beaune nebo Ladoix Côte de beaune-Villages
Lalande de Pomerol
Languedoc, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky
Latricières-Chambertin
Les-Baux-de-Provence
Limoux
Lirac
Listrac-Médoc
Loupiac
Lunel, též uvedeno za „Muscat de“
Lussac Saint-Émilion
Mâcon or Pinot-Chardonnay-Macôn
Mâcon, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky
Mâcon-Villages
Macvin du Jura
Madiran
Maranges Côte de Beaune nebo Maranges Côtes de Beaune-Villages
Maranges, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky
Marcillac
Margaux
Marsannay
Maury
Mazis-Chambertin
Mazoyères-Chambertin
Médoc
Menetou Salon, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky
Mercurey
Meursault nebo Meursault Côte de Beaune nebo Meursault Côte de Beaune-Villages
Minervois
Minervois-la-Livinière
Mireval
Monbazillac
Montagne Saint-Émilion
Montagny
Monthélie nebo Monthélie Côte de Beaune nebo Monthélie Côte de Beaune-Villages
Montlouis, též doplněno „mousseux“ nebo „pétillant“
Montrachet
Montravel
Morey-Saint-Denis
Morgon
Moselle
Moulin-à-Vent
Moulis
Moulis-en-Médoc
Muscadet
Muscadet Coteaux de la Loire
Muscadet Côtes de Grandlieu
Muscadet Sèvre-et-Maine
Musigny
Néac
Nuits
Nuits-Saint-Georges
Orléans
Orléans-Cléry
Pacherenc du Vic-Bilh
Palette
Patrimonio
Pauillac
Pécharmant
Pernand-Vergelesses nebo Pernand-Vergelesses Côte de Beaune nebo Pernand-Vergelesses Côte de Beaune-Villages
Pessac-Léognan
Petit Chablis, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky
Pineau des Charentes
Pinot-Chardonnay-Macôn
Pomerol
Pommard
Pouilly Fumé
Pouilly-Fuissé
Pouilly-Loché
Pouilly-sur-Loire
Pouilly-Vinzelles
Premières Côtes de Blaye
Premières Côtes de Bordeaux, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky
Puisseguin Saint-Émilion
Puligny-Montrachet nebo Puligny-Montrachet Côte de Beaune nebo Puligny-Montrachet Côte de Beaune-Villages
Quarts-de-Chaume
Quincy
Rasteau
Rasteau Rancio
Régnié
Reuilly
Richebourg
Rivesaltes, též uvedeno za „Muscat de“
Rivesaltes Rancio
Romanée (La)
Romanée Conti
Romanée Saint-Vivant
Rosé des Riceys
Rosette
Roussette de Savoie, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky
Roussette du Bugey, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky
Ruchottes-Chambertin
Rully
Saint Julien
Saint-Amour
Saint-Aubin nebo Saint-Aubin Côte de Beaune nebo Saint-Aubin Côte de Beaune-Villages
Saint-Bris
Saint-Chinian
Sainte-Croix-du-Mont
Sainte-Foy Bordeaux
Saint-Émilion
Saint-Emilion Grand Cru
Saint-Estèphe
Saint-Georges Saint-Émilion
Saint-Jean-de-Minervois, též uvedeno za „Muscat de“
Saint-Joseph
Saint-Nicolas-de-Bourgueil
Saint-Péray
Saint-Pourçain
Saint-Romain nebo Saint-Romain Côte de Beaune nebo Saint-Romain Côte de Beaune-Villages
Saint-Véran
Sancerre
Santenay nebo Santenay Côte de Beaune nebo Santenay Côte de Beaune-Villages
Saumur Champigny
Saussignac
Sauternes
Savennières
Savennières-Coulée-de-Serrant
Savennières-Roche-aux-Moines
Savigny nebo Savigny-lès-Beaune
Seyssel
Tâche (La)
Tavel
Thouarsais
Touraine Amboise
Touraine Azay-le-Rideau
Touraine Mesland
Touraine Noble Joue
Touraine, též doplněno „mousseux“ nebo „pétillant“
Tursan
Vacqueyras
Valençay
Vin d’Entraygues et du Fel
Vin d’Estaing
Vin de Corse, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky
Vin de Lavilledieu
Vin de Savoie nebo Vin de Savoie-Ayze, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky
Vin du Bugey, též doplněno názvem menší zeměpisné jednotky
Vin Fin de la Côte de Nuits
Viré Clessé
Volnay
Volnay Santenots
Vosne-Romanée
Vougeot
Vouvray, též doplněno „mousseux“ nebo „pétillant“
2.
Stolní vína se zeměpisným označením
Vin de pays de l’Agenais
Vin de pays d’Aigues
Vin de pays de l’Ain
Vin de pays de l’Allier
Vin de pays d’Allobrogie
Vin de pays des Alpes de Haute-Provence
Vin de pays des Alpes Maritimes
Vin de pays de l’Ardèche
Vin de pays d’Argens
Vin de pays de l’Ariège
Vin de pays de l’Aude
Vin de pays de l’Aveyron
Vin de pays des Balmes dauphinoises
Vin de pays de la Bénovie
Vin de pays du Bérange
Vin de pays de Bessan
Vin de pays de Bigorre
Vin de pays des Bouches du Rhône
Vin de pays du Bourbonnais
Vin de pays du Calvados
Vin de pays CathareVin de pays de Cassan
Vin de pays de Caux
Vin de pays de Cessenon
Vin de pays des Cévennes, též doplněno Mont Bouquet
Vin de pays Charentais, též doplněno Ile de Ré nebo Ile d’Oléron nebo Saint-Sornin
Vin de pays de la Charente
Vin de pays des Charentes-Maritimes
Vin de pays du Cher
Vin de pays de la Cité de Carcassonne
Vin de pays des Collines de la Moure
Vin de pays des Collines rhodaniennes
Vin de pays du Comté de Grignan
Vin de pays du Comté tolosan
Vin de pays des Comtés rhodaniens
Vin de pays de la Corrèze
Vin de pays de la Côte Vermeille
Vin de pays des coteaux charitois
Vin de pays des coteaux d’Enserune
Vin de pays des coteaux de Besilles
Vin de pays des coteaux de Cèze
Vin de pays des coteaux de Coiffy
Vin de pays des coteaux Flaviens
Vin de pays des coteaux de Fontcaude
Vin de pays des coteaux de Glanes
Vin de pays des coteaux de l’Ardèche
Vin de pays des coteaux de l’Auxois
Vin de pays des coteaux de la Cabrerisse
Vin de pays des coteaux de Laurens
Vin de pays des coteaux de Miramont
Vin de pays des coteaux de Montélimar
Vin de pays des coteaux de NarbonneVin de pays des coteaux de Murviel
Vin de pays des coteaux de Peyriac
Vin de pays des coteaux des Baronnies
Vin de pays des coteaux du Cher et de l’Arnon
Vin de pays des coteaux du Grésivaudan
Vin de pays des coteaux du Libron
Vin de pays des coteaux du Littoral Audois
Vin de pays des coteaux du Pont du Gard
Vin de pays des coteaux du Salagou
Vin de pays des coteaux de Tannay
Vin de pays des coteaux du Verdon
Vin de pays des coteaux et terrasses de Montauban
Vin de pays des côtes catalanes
Vin de pays des côtes de Gascogne
Vin de pays des côtes de Lastours
Vin de pays des côtes de Montestruc
Vin de pays des côtes de Pérignan
Vin de pays des côtes de Prouilhe
Vin de pays des côtes de Thau
Vin de pays des côtes de Thongue
Vin de pays des côtes du Brian
Vin de pays des côtes de Ceressou
Vin de pays des côtes du Condomois
Vin de pays des côtes du Tarn
Vin de pays des côtes du Vidourle
Vin de pays de la Creuse
Vin de pays de Cucugnan
Vin de pays des Deux-Sèvres
Vin de pays de la Dordogne
Vin de pays du Doubs
Vin de pays de la Drôme
Vin de pays Duché d’Uzès
Vin de pays de Franche-Comté, též doplněno Coteaux de Champlitte
Vin de pays du Gard
Vin de pays du Gers
Vin de pays des Hautes-Alpes
Vin de pays de la Haute-Garonne
Vin de pays de la Haute-Marne
Vin de pays des Hautes-Pyrénées
Vin de pays d’Hauterive, též doplněno Val d’Orbieu nebo Coteaux du Termenès nebo Côtes de Lézignan
Vin de pays de la Haute-Saône
Vin de pays de la Haute-Vienne
Vin de pays de la Haute vallée de l’Aude
Vin de pays de la Haute vallée de l’Orb
Vin de pays des Hauts de Badens
Vin de pays de l’Hérault
Vin de pays de l’Ile de Beauté
Vin de pays de l’Indre et Loire
Vin de pays de l’Indre
Vin de pays de l’Isère
Vin de pays du Jardin de la France, též doplněno Marches de Bretagne nebo Pays de Retz
Vin de pays des Landes
Vin de pays de Loire-Atlantique
Vin de pays du Loir et Cher
Vin de pays du Loiret
Vin de pays du Lot
Vin de pays du Lot et Garonne
Vin de pays des Maures
Vin de pays de Maine et Loire
Vin de pays de la Mayenne
Vin de pays de Meurthe-et-Moselle
Vin de pays de la Meuse
Vin de pays du Mont Baudile
Vin de pays du Mont Caume
Vin de pays des Monts de la Grage
Vin de pays de la Nièvre
Vin de pays d’Oc
Vin de pays du Périgord, též doplněno Vin de Domme
Vin de pays de la Petite Crau
Vin de pays des Portes de Méditerranée
Vin de pays de la Principauté d’Orange
Vin de pays du Puy de Dôme
Vin de pays des Pyrénées-Atlantiques
Vin de pays des Pyrénées-Orientales
Vin de pays des Sables du Golfe du Lion
Vin de pays de la Sainte Baume
Vin de pays de Saint Guilhem-le-Désert
Vin de pays de Saint-Sardos
Vin de pays de Sainte Marie la Blanche
Vin de pays de Saône et Loire
Vin de pays de la Sarthe
Vin de pays de Seine et Marne
Vin de pays du Tarn
Vin de pays du Tarn et Garonne
Vin de pays des Terroirs landais, též doplněno Coteaux de Chalosse nebo Côtes de L’Adour nebo Sables Fauves nebo Sables de l’Océan
Vin de pays de Thézac-Perricard
Vin de pays du Torgan
Vin de pays d’Urfé
Vin de pays du Val de Cesse
Vin de pays du Val de Dagne
Vin de pays du Val de Montferrand
Vin de pays de la Vallée du Paradis
Vin de pays du Var
Vin de pays du Vaucluse
Vin de pays de la Vaunage
Vin de pays de la Vendée
Vin de pays de la Vicomté d’Aumelas
Vin de pays de la Vienne
Vin de pays de la Vistrenque
Vin de pays de l’Yonne
NĚMECKO
1.
Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí
Názvy stanovených pěstitelských oblastí
(též doplněné názvem dílčí pěstitelské oblasti)| Dílčí pěstitelské oblasti
---|---
Ahr ...............................................................| Walporzheim /Ahrtal
Baden ............................................................| Badische Bergstraße
Bodensee
Breisgau
Kaiserstuhl
Kraichgau
Markgräflerland
Ortenau
Tauberfranken
Tuniberg
Franken ..........................................................| Maindreieck
Mainviereck
Steigerwald
Hessische Bergstraße ........................................| Starkenburg
Umstadt
Mittelrhein ......................................................| Loreley
Siebengebirge
Mosel-Saar-Ruwer or Mosel or Saar or Ruwer ...........| Bemkastel
Burg Cochem
Moseltor
Obermosel
Ruwertal
Saar
Nahe .............................................................| Nahetal
Pfalz ..............................................................| Mittelhaardt Deutsche Weinstraße
Südliche Weinstraße
Rheingau ........................................................| Johannisberg
Rheinhessen .....................................................| Bingen
Nierstein
Wonnegau
Saale-Unstrut ...................................................| Mansfelder Seen
Schloß Neuenburg
Thüringen
Sachsen ..........................................................| Elstertal
Meißen
Württemberg ...................................................| Bayerischer Bodensee
Kocher-Jagst-Tauber
Oberer Neckar
Remstal-Stuttgart
Württembergischer Bodensee
Württembergisch Unterland
2.
Stolní vína se zeměpisným označením
Landwein| Tafelwein
---|---
Ahrtaler Landwein| Albrechtsburg
Badischer Landwein| Bayern
Bayerischer Bodensee-Landwein| Burgengau
Landwein Main| Donau
Landwein der Mosel| Lindau
Landwein der Ruwer| Main
Landwein der Saar| Mosel
Mecklenburger Landwein| Neckar
Mitteldeutscher Landwein| Oberrhein
Nahegauer Landwein| Rhein
Pfälzer Landwein| Rhein-Mosel
Regensburger Landwein| Römertor
Rheinburgen-Landwein| Stargarder Land
Rheingauer Landwein|
Rheinischer Landwein|
Saarländischer Landwein der Mosel|
Sächsischer Landwein|
Schwäbischer Landwein|
Starkenburger Landwein|
Taubertäler Landwein|
ŘECKO
1.
Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí
Stanovené pěstitelské oblasti
---
V řečtině| V angličtině
Σάμος| Samos
Μοσχάτος Πατρών| Moschatos Patra
Μοσχάτος Ρίου – Πατρών| Moschatos Riou Patra
Μοσχάτος Κεφαλληνίας| Moschatos Kephalinia
Μοσχάτος Λήμνου| Moschatos Lemnos
Μοσχάτος Ρόδου| Moschatos Rhodos
Μαυροδάφνη Πατρών| Mavrodafni Patra
Μαυροδάφνη Κεφαλληνίας| Mavrodafni Kephalinia
Σητεία| Sitia
Νεμέα| Nemea
Σαντορίνη| Santorini
Δαφνές| Dafnes
Ρόδος| Rhodos
Νάουσα| Naoussa
Ρομπόλα Κεφαλληνίας| Robola Kephalinia
Ραψάνη| Rapsani
Μαντινεία| Mantinia
Μεσενικόλα| Mesenicola
Πεζά| Peza
Αρχάνες| Archanes
Πάτρα| Patra
Ζίτσα| Zitsa
ΑμύνταιοΖίτσα| AmynteonZitsa
Γουμένισσα| Goumenissa
Πάρος| Paros
Λήμνος| Lemnos
Αγχίαλος| Anchialos
Πλαγιές Μελίτωνα| Slopes of Melitona
2.
Stolní vína se zeměpisným označením
V řečtině| V angličtině
---|---
Ρετσίνα Μεσογείων, též doplněno Αττικής| Retsina of Mesogia, též doplněno Attika
Ρετσίνα Κρωπίας nebo Ρετσίνα Κορωπίου, též doplněno Αττικής| Retsina of Kropia nebo Retsina Koropi, též doplněno Attika
Ρετσίνα Μαρκοπούλου, též doplněno Αττικής| Retsina of Markopoulou, též doplněno Attika
Ρετσίνα Μεγάρων, též doplněno Αττικής| Retsina of Megara, též doplněno Attika
Ρετσίνα Παιανίας nebo Ρετσίνα Διοπεσίου, též doplněno Αττικής| Retsina of Peania nebo Retsina of Liopesi, též doplněno Attika
Ρετσίνα Παλλήνης, též doplněno Αττικής| Retsina of Pallini, též doplněno Attika
Ρετσίνα Πικερμίου, též doplněno Αττικής| Retsina of Pikermi, též doplněno Attika
Ρετσίνα Σπάτων, též doplněno Αττικής| Retsina of Spata, též doplněno Attika
Ρετσίνα Θηβών, též doplněno Βοιωτίας| Retsina of Thebes, též doplněno Viotias
Ρετσίνα Γιάλτρων, též doplněno Εύβοιας| Retsina of Gialtra, též doplněno Evvia
Ρετσίνα Καρύστου, též doplněno Εύβοιας| Retsina of Karystos, též doplněno Evvia
Ρετσίνα Χαλκίδας, též doplněno Εύβοιας| Retsina of Halkida, též doplněno Evvia
Βερντεα Ζακύνθου| Verntea Zakynthou
Αγιορείτικος Τοπικός Οίνος| Regional wine of Mount Athos Agioritikos
Τοπικός Οίνος Αναβύσσου| Regional wine of Anavyssos
Αττικός Τοπικός Οίνος| Regional wine of Attiki-Attikos
Τοπικός Οίνος Βίλιτσας| Regional wine of Vilitsa
Τοπικός Οίνος Γρεβενών| Regional wine of Grevena
Τοπικός Οίνος Δράμας| Regional wine of Drama
Δωδεκανησιακός Τοπικός Οίνος| Regional wine of Dodekanese - Dodekanissiakos
Τοπικός Οίνος Επανομής| Regional wine of Epanomi
Ηρακλειώτικος Τοπικός Οίνος| Regional wine of Heraklion - Herakliotikos
Θεσσαλικός Τοπικός Οίνος| Regional wine of Thessalia - Thessalikos
Θηβαϊκός Τοπικός Οίνος| Regional wine of Thebes - Thivaikos
Τοπικός Οίνος Κισσάμου| Regional wine of Kissamos
Τοπικός Οίνος Κρανιάς| Regional wine of Krania
Κρητικός Τοπικός Οίνος| Regional wine of Crete - Kritikos
Λασιθιώτικος Τοπικός Οίνος| Regional wine of Lasithi - Lasithiotikos
Μακεδονικός Τοπικός Οίνος| Regional wine of Macedonia - Macedonikos
Τοπικός Οίνος Νέας Μεσήμβριας| Regional wine of Nea Messimvria
Μεσσηνιακός Τοπικός Οίνος| Regional wine of Messinia - Messiniakos
Παιανίτικος Τοπικός Οίνος| Regional wine of Peanea
Παλληνιώτικος Τοπικός Οίνος| Regional wine of Pallini - Palliniotikos
Πελοποννησιακός Τοπικός Οίνος| Regional wine of Peloponnese - Peloponnisiakos
Τοπικός Οίνος Πλαγιές Αμπέλου| Regional wine of Slopes of Ambelos
Τοπικός Οίνος Πλαγιές Βερτίσκου| Regional wine of Slopes of Vertiskos
Τοπικός Οίνος Πλαγιών Κιθαιρώνα| Regional wine of Slopes of Kitherona
Κορινθιακός Τοπικός Οίνος| Regional wine of Korinthos - Korinthiakos
Τοπικός Οίνος Πλαγιών Πάρνηθας| Regional wine of Slopes of Parnitha
Τοπικός Οίνος Πυλίας| Regional wine of Pylia
Τοπικός Οίνος Τριφυλίας| Regional wine of Trifilia
Τοπικός Οίνος Τυρνάβου| Regional wine of Tyrnavos
ΤοπικόςΟίνος Σιάτιστας| Regional wine of Siatista
Τοπικός Οίνος Ριτσώνας Αυλίδας| Regional wine of Ritsona Avlidas
Τοπικός Οίνος Λετρινών| Regional wine of Letrines
Τοπικός Οίνος Σπάτων| Regional wine of Spata
Τοπικός Οίνος Πλαγιών Πεντελικού| Regional wine of Slopes of Pendeliko
Αιγαιοπελαγίτικος Τοπικός Οίνος| Regional wine of Aegean Sea
Τοπικός Οίνος Ληλάντιου πεδίου| Regional wine of Lilantio Pedio
Τοπικός Οίνος Μαρκόπουλου| Regional wine of Markopoulo
Τοπικός Οίνος Τεγέας| Regional wine of Tegea
Τοπικός Οίνος Αδριανής| Regional wine of Adriani
Τοπικός Οίνος Χαλικούνας| Regional wine of Halikouna
Τοπικός Οίνος Χαλκιδικής| Regional wine of Halkidiki
Καρυστινός Τοπικός Οίνος| Regional wine of Karystos - Karystinos
Τοπικός Οίνος Πέλλας| Regional wine of Pella
Τοπικός Οίνος Σερρών| Regional wine of Serres
Συριανός Τοπικός Οίνος| Regional wine of Syros - Syrianos
Τοπικός Οίνος Πλαγιών Πετρωτού| Regional wine of Slopes of Petroto
Τοπικός Οίνος Γερανείων| Regional wine of Gerania
Τοπικός Οίνος Οπούντιας Λοκρίδος| Regional wine of Opountia Lokridos
Τοπικός Οίνος Στερεάς Ελλάδας| Regional wine of Sterea Ellada
Τοπικός Οίνος Αγοράς| Regional wine of Agora
Τοπικός Οίνος Κοιλάδος Αταλάντης| Regional wine of Valley of Atalanti
Τοπικός Οίνος Αρκαδίας| Regional wine of Arkadia
Τοπικός Οίνος Αγοράς| Regional wine of Agora
Τοπικός Οίνος Κοιλάδος Αταλάντης| Regional wine of Valley of Atalanti
Τοπικός Οίνος Αρκαδίας| Regional wine of Arkadia
Τοπικός Οίνος Παγγαίου| Regional wine of Pangeon
Τοπικός Οίνος Μεταξάτων| Regional wine of Metaxata
Τοπικός Οίνος Ημαθίας| Regional wine of Imathia
Τοπικός Οίνος Κλημέντι| Regional wine of Klimenti
Τοπικός Οίνος Κέρκυρας| Regional wine of Corfu
Τοπικός Οίνος Σιθωνίας| Regional wine of Sithonia
Τοπικός Οίνος Μαντζαβινάτων| Regional wine of Mantzavinata
Ισμαρικός Τοπικός Οίνος| Regional wine of Ismaros - Ismarikos
Τοπικός Οίνος Αβδήρων| Regional wine of Avdira
Τοπικός Οίνος Ιωαννίνων| Regional wine of Ioannina
Τοπικός Οίνος Πλαγιές Αιγιαλείας| Regional wine of Slopes of Egialia
Τοπικός Οίνος Πλάγιες Αίνου| Regional wine of Slopes of Enos
Θρακικός Τοπικός Οίνος or Τοπικός Οίνος Θράκης| Regional wine of Thrace - Thrakikos nebo Regional wine of Thrakis
Τοπικός Οίνος Ιλίου| Regional wine of Ilion
Μετσοβίτικος Τοπικός Οίνος| Regional wine of Metsovo - Metsovitikos
Τοπικός Οίνος Κορωπίου| Regional wine of Koropi
Τοπικός Οίνος Φλώρινας| Regional wine of Florina
Τοπικός Οίνος Θαψανών| Regional wine of Thapsana
Τοπικός Οίνος Πλαγιών Κνημίδος| Regional wine of Slopes of Knimida
Ηπειρωτικός Τοπικός Οίνος| Regional wine of Epirus - Epirotikos
Τοπικός Οίνος Πισάτιδος| Regional wine of Pisatis
Τοπικός Οίνος Λευκάδας| Regional wine of Lefkada
Μονεμβάσιος Τοπικός Οίνος| Regional wine of Monemvasia - Monemvasios
Τοπικός Οίνος Βελβεντού| Regional wine of Velvendos
Λακωνικός Τοπικός Οίνος| Regional wine of Lakonia – Lakonikos
Τοπικός Οίνος Μαρτίνου| Regional wine of Martino
Αχαϊκός Τοπικός Οίνος| Regional wine of Achaia
Τοπικός Οίνος Ηλιείας| Regional wine of Ilia
Τοπικός Οίνος Θεσσαλονίκης| Regional wine of Thessaloniki
Τοπικός Οίνος Κραννώνος| Regional wine of Krannona
Τοπικός Οίνος Παρνασσού| Regional wine of Parnassos
Τοπικός Οίνος Μετεώρων| Regional wine of Meteora
Τοπικός Οίνος Ικαρίας| Regional wine of Ikaria
Τοπικός Οίνος Καστοριάς| Regional wine of Kastoria
MAĎARSKO
1.
Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí
Stanovené pěstitelské oblasti| Dílčí pěstitelské oblasti
(též uvedené za názvem stanovené pěstitelské oblasti)
---|---
Ászár-Neszmély(-i) .............................................| Ászár(-i)
Neszmély(-i)
Badacsony(-i)|
Balatonboglár(-i) ................................................| Balatonlelle(-i)
Marcali
Balatonfelvidék(-i) ..............................................| Balatonederics-Lesence(-i)
Cserszeg(-i)
Kál(-i)
Balatonfüred-Csopak(-i) .......................................| Zánka(-i)
Balatonmelléke or Balatonmelléki ............................| Muravidéki
Bükkalja(-i)|
Csongrád(-i) .....................................................| Kistelek(-i)
Mórahalom or Mórahalmi
Pusztamérges (-i)
Eger or Egri ......................................................| Debrő(-i), též doplněno Andornaktálya(-i) nebo Demjén(-i) nebo Egerbakta(-i) nebo Egerszalók(-i) nebo Egerszólát(-i) nebo Felsőtárkány(-i) nebo Kerecsend(-i) nebo Maklár(-i) nebo Nagytálya(-i) nebo Noszvaj(-i) nebo Novaj(-i) nebo Ostoros(-i) nebo Szomolya(-i) nebo Aldebrő(-i) nebo Feldebrő(-i) nebo Tófalu(-i) nebo Verpelét(-i) nebo Kompolt(-i) nebo Tarnaszentmária(-i)
Etyek-Buda(-i) ...................................................| Buda(-i)
Etyek(-i)
Velence(-i)
Hajós-Baja(-i) |
Kőszegi |
Kunság(-i) .......................................................| Bácska(-i)
Cegléd(-i)
Duna mente or Duna menti
Izsák(-i)
Jászság(-i)
Kecskemét-Kiskunfélegyháza nebo Kecskemét-Kiskunfélegyházi
Kiskunhalas-Kiskunmajsa(-i)
Kiskőrös (-i)
Monor(-i)
Tisza mente or Tisza menti
Mátra(-i)|
Mór(-i)|
Pannonhalma (Pannonhalmi) |
Pécs(-i) ...........................................................| Versend(-i)
Szigetvár(-i)
Kapos(-i)
Szekszárd(-i) |
Somló(-i) ........................................................| Kissomlyó-Sághegyi
Sopron(-i) .......................................................| Köszeg(-i)
Tokaj(-i) .........................................................| Abaújszántó(-i) nebo Bekecs(-i) nebo Bodrogkeresztúr(-i) nebo Bodrogkisfalud(-i) nebo Bodrogolaszi nebo Erdőbénye(-i) nebo Erdőhorváti nebo Golop(-i) nebo Hercegkút(-i) nebo Legyesbénye(-i) nebo Makkoshotyka(-i) nebo Mád(-i) nebo Mezőzombor(-i) nebo Monok(-i) nebo Olaszliszka(-i) nebo Rátka(-i) nebo Sárazsadány(-i)
nebo Sárospatak(-i) nebo Sátoraljaújhely(-i) nebo Szegi nebo Szegilong(-i) nebo Szerencs(-i) nebo Tarcal(-i) nebo Tállya(-i) nebo Tolcsva(-i) nebo Vámosújfalu(-i)
Tolna(-i) .........................................................| Tamási
| Völgység(-i)
Villány(-i) ........................................................| Siklós(-i), též doplněno Kisharsány(-i) nebo Nagyharsány(-i) nebo Palkonya(-i) nebo Villánykövesd(-i) nebo Bisse(-i) nebo Csarnóta(-i) nebo Diósviszló(-i) nebo Harkány(-i) nebo Hegyszentmárton(-i) nebo Kistótfalu(-i) nebo Márfa(-i)
nebo Nagytótfalu(-i) nebo Szava(-i) nebo Túrony(-i) nebo Vokány(-i)
ITÁLIE
1.
Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí
D.O.C.G. (Denominazioni di Origine Controllata e Garantita)
---
Albana di Romagna
Asti nebo Moscato d’Asti nebo Asti Spumante
Barbaresco
Bardolino superiore
Barolo
Brachetto d’Acqui nebo Acqui
Brunello di Motalcino
Carmignano
Chianti, též doplněno Colli Aretini nebo Colli Fiorentini nebo Colline Pisane nebo Colli Senesi nebo Montalbano nebo Montespertoli nebo Rufina
Chianti Classico
Fiano di Avellino
Forgiano
Franciacorta
Gattinara
Gavi or Cortese di Gavi
Ghemme
Greco di Tufo
Montefalco Sagrantino
Montepulciano d’Abruzzo Colline Tramane
Ramandolo
Recioto di Soave
Sforzato di Valtellina nebo Sfursat di Valtellina
Soave superiore
Taurasi
Valtellina Superiore, též doplněno Grumello nebo Inferno nebo Maroggia nebo Sassella nebo Stagafassli nebo Vagella
Vermentino di Gallura nebo Sardegna Vermentino di Gallura
Vernaccia di San Gimignano
Vino Nobile di Montepulciano
D.O.C. (Denominazioni di Origine Controllata)
---
Aglianico del Taburno nebo Taburno
Aglianico del Vulture
Albugnano
Alcamo nebo Alcamo classico
Aleatico di Gradoli
Aleatico di Puglia
Alezio
Alghero nebo Sardegna Alghero
Alta Langa
Alto Adige nebo dell’Alto Adige (Südtirol nebo Südtiroler), též doplněno:
—
Colli di Bolzano (Bozner Leiten),
—
Meranese di Collina nebo Meranese (Meraner Hugel nebo Meraner),
—
Santa Maddalena (St. Magdalener),
—
Terlano (Terlaner),
—
Valle Isarco (Eisacktal nebo Eisacktaler),
—
Valle Venosta (Vinschgau)
Ansonica Costa dell’Argentario
Aprilia
Arborea nebo Sardegna Arborea
Arcole
Assisi
Atina
Aversa
Bagnoli di Sopra or Bagnoli
Barbera d’Asti
Barbera del Monferrato
Barbera d’Alba
Barco Reale di Carmignano nebo Rosato di Carmignano nebo Vin Santo di Carmignano nebo Vin Santo Carmignano Occhio di Pernice
Bardolino
Bianchello del Metauro
Bianco Capena
Bianco dell’Empolese
Bianco della Valdinievole
Bianco di Custoza
Bianco di Pitigliano
Bianco Pisano di S. Torpè
Biferno
Bivongi
Boca
Bolgheri e Bolgheri Sassicaia
Bosco Eliceo
Botticino
Bramaterra
Breganze
Brindisi
Cacc’e mmitte di Lucera
Cagnina di Romagna
Caldaro (Kalterer) nebo Lago di Caldaro (Kalterersee), též doplněno „Classico“
Campi Flegrei
Campidano di Terralba nebo Terralba nebo Sardegna Campidano di Terralba nebo Sardegna Terralba
Canavese
Candia dei Colli Apuani
Cannonau di Sardegna, též doplněno Capo Ferrato nebo Oliena nebo Nepente di Oliena Jerzu
Capalbio
Capri
Capriano del Colle
Carema
Carignano del Sulcis nebo Sardegna Carignano del Sulcis
Carso
Castel del Monte
Castel San Lorenzo
Casteller
Castelli Romani
Cellatica
Cerasuolo di Vittoria
Cerveteri
Cesanese del Piglio
Cesanese di Affile nebo Affile
Cesanese di Olevano Romano nebo Olevano Romano
Cilento
Cinque Terre nebo Cinque Terre Sciacchetrà, též doplněno Costa de sera nebo Costa de Campu nebo Costa da Posa
Circeo
Cirò
Cisterna d’Asti
Colli Albani
Colli Altotiberini
Colli Amerini
Colli Berici, též doplněno „Barbarano“
Colli Bolognesi, též doplněno Colline di Riposto nebo Colline Marconiane nebo Zola Predona nebo Monte San Pietro nebo Colline di Oliveto nebo Terre di Montebudello nebo Serravalle
Colli Bolognesi Classico-Pignoletto
Colli del Trasimeno nebo Trasimeno
Colli della Sabina
Colli dell’Etruria Centrale
Colli di Conegliano, též doplněno Refrontolo nebo Torchiato di Fregona
Colli di Faenza
Colli di Luni (Regione Liguria)
Colli di Luni (Regione Toscana)
Colli di Parma
Colli di Rimini
Colli di Scandiano e di Canossa
Colli d’Imola
Colli Etruschi Viterbesi
Colli Euganei
Colli Lanuvini
Colli Maceratesi
Colli Martani, též doplněno Todi
Colli Orientali del Friuli, též doplněno Cialla nebo Rosazzo
Colli Perugini
Colli Pesaresi, též doplněno Focara nebo Roncaglia
Colli Piacentini, též doplněno Vigoleno nebo Gutturnio nebo Monterosso Val d’Arda nebo Trebbianino Val Trebbia nebo Val Nure
Colli Romagna Centrale
Colli Tortonesi
Collina Torinese
Colline di Levanto
Colline Lucchesi
Colline Novaresi
Colline Saluzzesi
Collio Goriziano nebo Collio
Conegliano-Valdobbiadene, též doplněno Cartizze
Conero
Contea di Sclafani
Contessa Entellina
Controguerra
Copertino
Cori
Cortese dell’Alto Monferrato
Corti Benedettine del Padovano
Cortona
Costa d’Amalfi, též doplněno Furore nebo Ravello nebo Tramonti
Coste della Sesia
Delia Nivolelli
Dolcetto d’Acqui
Dolcetto d’Alba
Dolcetto d’Asti
Dolcetto delle Langhe Monregalesi
Dolcetto di Diano d’Alba nebo Diano d’Alba
Dolcetto di Dogliani superior nebo Dogliani
Dolcetto di Ovada
Donnici
Elba
Eloro, též doplněno Pachino
Erbaluce di Caluso nebo Caluso
Erice
Esino
Est! Est!! Est!!! Di Montefìascone
Etna
Falerio dei Colli Ascolani nebo Falerio
Falerno del Massico
Fara
Faro
Frascati
Freisa d’Asti
Freisa di Chieri
Friuli Annia
Friuli Aquileia
Friuli Grave
Friuli Isonzo nebo Isonzo del Friuli
Friuli Latisana
Gabiano
Galatina
Galluccio
Gambellara
Garda (Regione Lombardia)
Garda (Regione Veneto)
Garda Colli Mantovani
Genazzano
Gioia del Colle
Girò di Cagliari nebo Sardegna Girò di Cagliari
Golfo del Tigullio
Gravina
Greco di Bianco
Greco di Tufo
Grignolino d’Asti
Grignolino del Monferrato Casalese
Guardia Sanframondi o Guardiolo
Irpinia
I Terreni di Sanseverino
Ischia
Lacrima di Morro nebo Lacrima di Morro d’Alba
Lago di Corbara
Lambrusco di Sorbara
Lambrusco Grasparossa di Castelvetro
Lambrusco Mantovano, též doplněno: Oltrepò Mantovano nebo Viadanese-Sabbionetano
Lambrusco Salamino di Santa Croce
Lamezia
Langhe
Lessona
Leverano
Lison Pramaggiore
Lizzano
Loazzolo
Locorotondo
Lugana (Regione Veneto)
Lugana (Regione Lombardia)
Malvasia delle Lipari
Malvasia di Bosa nebo Sardegna Malvasia di Bosa
Malvasia di Cagliari nebo Sardegna Malvasia di Cagliari
Malvasia di Casorzo d’Asti
Malvasia di Castelnuovo Don Bosco
Mandrolisai nebo Sardegna Mandrolisai
Marino
Marmetino di Milazzo nebo Marmetino
Marsala
Martina nebo Martina Franca
Matino
Melissa
Menfi, též doplněno Feudo nebo Fiori nebo Bonera
Merlara
Molise
Monferrato, též doplněno Casalese
Monica di Cagliari nebo Sardegna Monica di Cagliari
Monica di Sardegna
Monreale
Montecarlo
Montecompatri Colonna nebo Montecompatri nebo Colonna
Montecucco
Montefalco
Montello e Colli Asolani
Montepulciano d’Abruzzo, též doplněno: Casauri nebo Terre di Casauria nebo Terre dei Vestini
Monteregio di Massa Marittima
Montescudaio
Monti Lessini nebo Lessini
Morellino di ScansanoMoscadello di Montalcino
Moscato di Cagliari nebo Sardegna Moscato di Cagliari
Moscato di Noto
Moscato di Pantelleria nebo Passito di Pantelleria nebo Pantelleria
Moscato di Sardegna, též doplněno: Gallura nebo Tempio Pausania nebo Tempio
Moscato di Siracusa
Moscato di Sorso-Sennori nebo Moscato di Sorso nebo Moscato di Sennori nebo Sardegna Moscato di Sorso-Sennori nebo Sardegna Moscato di Sorso nebo Sardegna Moscato di Sennori
Moscato di Trani
Nardò
Nasco di Cagliari nebo Sardegna Nasco di Cagliari
Nebiolo d’Alba
Nettuno
Nuragus di Cagliari nebo Sardegna Nuragus di Cagliari
Offìda
Oltrepò Pavese
Orcia
Orta Nova
Orvieto (Regione Umbria)
Orvieto (Regione Lazio)
Ostuni
Pagadebit di Romagna, též doplněno Bertinoro
Parrina
Penisola Sorrentina, též doplněno Gragnano nebo Lettere nebo Sorrento
Pentro di Isernia nebo Pentro
Pergola
Piemonte
Pietraviva
Pinerolese
Pollino
Pomino
Pornassio nebo Ormeasco di Pornassio
Primitivo di Manduria
Reggiano
Reno
Riesi
Riviera del Brenta
Riviera del Garda Bresciano nebo Garda Bresciano
Riviera Ligure di Ponente, též doplněno: Riviera dei Fiori nebo Albenga o Albenganese nebo Finale nebo Finalese nebo Ormeasco
Roero
Romagna Albana spumante
Rossese di Dolceacqua nebo Dolceacqua
Rosso Barletta
Rosso Canosa nebo Rosso Canosa Canusium
Rosso Conero
Rosso di Cerignola
Rosso di Montalcino
Rosso di Montepulciano
Rosso Orvietano nebo Orvietano Rosso
Rosso Piceno
Rubino di Cantavenna
Ruchè di Castagnole Monferrato
Salice Salentino
Sambuca di Sicilia
San Colombano al Lambro nebo San Colombano
San Gimignano
San Martino della Battaglia (Regione Veneto)
San Martino della Battaglia (Regione Lombardia)
San Severo
San Vito di Luzzi
Sangiovese di Romagna
Sannio
Sant’Agata de Goti
Santa Margherita di Belice
Sant’Anna di Isola di Capo Rizzuto
Sant’Antimo
Sardegna Semidano, též doplněno Mogoro
Savuto
Scanzo nebo Moscato di Scanzo
Scavigna
Sciacca, též doplněno Rayana
Serrapetrona
Sizzano
Soave
Solopaca
Sovana
Squinzano
Strevi
Tarquinia
Teroldego Rotaliano
Terracina, též uvedeno za „Moscato di“
Terre dell’Alta Val Agri
Terre di Franciacorta
Torgiano
Trebbiano d’Abruzzo
Trebbiano di Romagna
Trentino, též doplněno Sorni nebo Isera nebo d’Isera nebo Ziresi nebo dei Ziresi
Trento
Val d’Arbia
Val di Cornia, též doplněno Suvereto
Val Polcevera, též doplněno Coronata
Valcalepio
Valdadige (Etschaler) (Regione Trentino Alto Adige)
Valdadige (Etschtaler), též doplněno Terra dei Forti (Regione Veneto)
Valdichiana
Valle d’Aosta nebo Vallée d’Aoste, též doplněno: Arnad-Montjovet nebo Donnas nebo Enfer ďArvier nebo Torrette nebo Blanc de Morgex et de la Salle nebo Chambave nebo Nus
Valpolicella, též doplněno Valpantena
Valsusa
Valtellina
Valtellina superiore, též doplněno Grumello nebo Inferno nebo Maroggia nebo Sassella nebo Vagella
Velletri
Verbicaro
Verdicchio dei Castelli di Jesi
Verdicchio di Matelica
Verduno Pelaverga nebo Verduno
Vermentino di Sardegna
Vernaccia di Oristano nebo Sardegna Vernaccia di Oristano
Vernaccia di San GimignanoVernacia di Serrapetrona
Vesuvio
Vicenza
Vignanello
Vin Santo del Chianti
Vin Santo del Chianti Classico
Vin Santo di Montepulciano
Vini del Piave nebo Piave
Vittorio
Zagarolo
2.
Stolní vína se zeměpisným označením:
Allerona
Alta Valle della Greve
Alto Livenza (Regione veneto)
Alto Livenza (Regione Fruili Venezia Giula)
Alto Mincio
Alto Tirino
Arghillà
Barbagia
Basilicata
Benaco bresciano
Beneventano
Bergamasca
Bettona
Bianco di Castelfranco Emilia
Calabria
Camarro
Campania
Cannara
Civitella d’Agliano
Colli Aprutini
Colli Cimini
Colli del Limbara
Colli del Sangro
Colli della Toscana centrale
Colli di Salerno
Colli Ericini
Colli Trevigiani
Collina del Milanese
Colline del Genovesato
Colline Frentane
Colline Pescaresi
Colline Savonesi
Colline Teatine
Condoleo
Conselvano
Costa Viola
Daunia
Del Vastese nebo Histonium
Delle Venezie (Regione Veneto)
Delle Venezie (Regione Friuli Venezia Giulia)
Delle Venezie (Regione Trentino – Alto Adige)
Dugenta
Emilia nebo dell’Emilia
Epomeo
Esaro
Fontanarossa di Cerda
Forlì
Fortana del Taro
Frusinate nebo del Frusinate
Golfo dei Poeti La Spezia nebo Golfo dei Poeti
Grottino di Roccanova
Isola dei Nuraghi
Lazio
Lipuda
Locride
Marca Trevigiana
Marche
Maremma toscana
Marmilla
Mitterberg nebo Mitterberg tra Cauria e Tel nebo Mitterberg zwischen Gfrill und Toll
Modena nebo Provincia di Modena
Montecastelli
Montenetto di Brescia
Murgia
Narni
Nurra
Ogliastra
Osco nebo Terre degli Osci
Paestum
Palizzi
Parteolla
Pellaro
Planargia
Pompeiano
Provincia di Mantova
Provincia di Nuoro
Provincia di Pavia
Provincia di Verona nebo Veronese
Puglia
Quistello
Ravenna
Roccamonfìna
Romangia
Ronchi di Brescia
Ronchi Varesini
Rotae
Rubicone
Sabbioneta
Salemi
Salento
Salina
Scilla
Sebino
Sibiola
Sicilia
Sillaro nebo Bianco del Sillaro
Spello
Tarantino
Terrazze Retiche di Sondrio
Terre del Volturno
Terre di Chieti
Terre di Veleja
Tharros
Toscana nebo Toscano
Trexenta
Umbria
Valcamonica
Val di Magra
Val di Neto
Val Tidone
Valdamato
Vallagarina (Regione Trentino – Alto Adige)
Vallagarina (Regione Veneto)
Valle Belice
Valle del Crati
Valle del Tirso
Valle d’Itria
Valle Peligna
Valli di Porto Pino
Veneto
Veneto Orientale
Venezia Giulia
Vigneti delle Dolomiti nebo Weinberg Dolomiten (Regione Trentino – Alto Adige)
Vigneti delle Dolomiti nebo Weinberg Dolomiten (Regione Veneto)
LUXEMBOURG
Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí
Stanovené pěstitelské oblasti
(též doplněné názvem obce nebo částí obce)| Názvy obcí nebo částí obcí
---|---
Moselle Luxembourgeoise .......................................| Ahn
Assel
Bech-Kleinmacher
Born
Bous
Burmerange
Canach
Ehnen
Ellingen
Elvange
Erpeldingen
Gostingen
Greiveldingen
Grevenmacher
Lenningen
Machtum
Mertert
Moersdorf
Mondorf
Niederdonven
Oberdonven
Oberwormeldingen
Remerschen
Remich
Rolling
Rosport
Schengen
Schwebsingen
Stadtbredimus
Trintingen
Wasserbillig
Wellenstein
Wintringen
Wormeldingen
MALTA
1.
Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí
Stanovené pěstitelské oblasti
(též doplněné názvem dílčí pěstitelské oblasti)| Dílčí pěstitelské oblasti
---|---
Island of Malta ..................................................| Rabat
Mdina or Medina
Marsaxlokk
Marnisi
Mgarr
Ta’ Qali
Siggiewi
Gozo .............................................................| Ramla
Marsalforn
Nadur
Victoria Heights
2.
Stolní vína se zeměpisným označením
V maltštině| V angličtině
---|---
Gzejjer Maltin| Maltese Islands
PORTUGALSKO
1.
Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí
Stanovené pěstitelské oblasti
(též doplněné názvem dílčí pěstitelské oblasti)| Dílčí pěstitelské oblasti
---|---
Alenquer |
Alentejo .......................................................................| Borba
Évora
Granja- Amareleja
Moura
Portalegre
Redondo
Reguengos
Vidigueir
Arruda |
Bairrada |
Beira Interior ................................................................| Castelo Rodrigo
Cova da Beira
Pinhel
Biscoitos|
Bucelas|
Carcavelos|
Colares|
Dão, též doplňěno Nobre ............................................| Alva
Besteiros
Castendo
Serra da Estrela
Silgueiros
Terras de Azurara
Terras de Senhorim
Douro, též doplněno Vinho do nebo Moscatel do .......| Baixo Corgo
Cima Corgo
Douro Superior
Encostas d’Aire ...........................................................| Alcobaça
Ourém
Graciosa|
Lafões|
Lagoa|
Lagos|
Lourinhã|
Madeira nebo Madère nebo Madera nebo Vinho da Madeira nebo Madeira Weine nebo Madeira Wine nebo Vin de Madère nebo Vino di Madera nebo Madeira Wijn|
Madeirense|
Óbidos|
Palmela|
Pico|
Portimão|
Port nebo Porto nebo Oporto nebo Portwein nebo
Portvin nebo Portwijn nebo Vin de Porto nebo Port Wine nebo Vinho do Porto|
Ribatejo .......................................................................| Almeirim
Cartaxo
Chamusca
Coruche
Santarém
Tomar
Setúbal, též dopněno Moscatel nebo Roxo|
Tavira|
Távora-Varosa|
Torres Vedras|
Trás-os-Montes ...........................................................| Chaves
Planalto Mirandês
Valpaços
Vinho Verde .................................................................| Amarante
Ave
Baião
Basto
Cávado
Lima
Monção
Paiva
Sousa
2.
Stolní vína se zeměpisným označením
Stanovené pěstitelské oblasti
(též doplněné názvem dílčí pěstitelské oblasti)| Dílčí pěstitelské oblasti
---|---
Açores|
Alentejano|
Algarve|
Beiras ..........................................................................| Beira Alta
Beira Litoral
Terras de Sicó
Duriense|
Estremadura ................................................................| Alta Estremadura
Minho|
Ribatejano|
Terras Madeirenses|
Terras do Sado|
Transmontano|
RUMUNSKO
1.
Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí
Stanovené pěstitelské oblasti
(též doplněné názvem dílčí pěstitelské oblasti)| Dílčí pěstitelské oblasti
---|---
Aiud|
Alba Iulia|
Babadag|
Banat, whether or not followed by ...............................| Dealurile Tirolului
Moldova Nouă
Silagiu
Banu Mărăcine|
Bohotin|
Cernăteşti - Podgoria|
Coteşti|
Cotnari|
Crişana, též doplněno .................................................| Biharia
Diosig
Şimleu Silvaniei
Dealu Bujorului|
Dealu Mare, též doplněno ...........................................| Boldeşti
Breaza
Ceptura
Merei
Tohani
Urlaţi
Valea Călugărească
Zoreşti
Drăgăşani|
Huşi, též doplněno ......................................................| Vutcani
lana|
Iaşi, též doplněno ........................................................| Bucium
Copou
Uricani
Lechinţa|
Mehedinţi, též doplněno ..............................................| Corcova
Golul Drâncei
Oreviţa
Severin
Vânju Mare
Miniş|
Murfatlar, též doplněno ................................................| Cernavodă
Medgidia
Nicoreşti|
Odobeşti|
Oltina|
Panciu|
Pietroasa|
Recaş|
Sâmbureşti|
Sarica Niculitel, též doplněno ......................................| Tulcea
Sebeş - Apold|
Segarcea|
Ştefăneşti, též doplněno ..............................................| Costeşti
Târnave,těž doplněno .................................................| Blaj
Jidvei
Mediaş
2.
Stolní vína se zeměpisným označením
Stanovené pěstitelské oblasti
(též doplněné názvem dílčí pěstitelské oblasti)| Dílčí pěstitelské oblasti
---|---
Colinele Dobrogei|
Dealurile Crişanei|
Dealurile Moldovei, nebo .............................................| Dealurile Covurluiului
Dealurile Hârlăului
Dealurile Huşilor
Dealurile laşilor
Dealurile Tutovei
Terasele Siretului
Dealurile Munteniei|
Dealurile Olteniei|
Dealurile Sătmarului|
Dealurile Transilvaniei|
Dealurile Vrancei|
Dealurile Zarandului|
Terasele Dunării|
Viile Caraşului|
Viile Timişului|
SLOVENSKO
Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí
Stanovené pěstitelské oblasti
(též doplněné „vinohradnícka oblast“)| Dílčí pěstitelské oblasti
(též doplněné názvem stanovené pěstitelské oblasti)
(doplněné „vinohradnícky rajón“)
---|---
Južnoslovenská ...........................................................| Dunajskostredský
Galantský
Hurbanovský
Komárňanský
Palárikovský
Šamorínsky
Strekovský
Štúrovský
Malokarpatská .............................................................| Bratislavský
Doľanský
Hlohovecký
Modranský
Orešanský
Pezinský
Senecký
Skalický
Stupavský
Trnavský
Vrbovský
Záhorský
Nitrianska ....................................................................| Nitriansky
Pukanecký
Radošinský
Šintavský
Tekovský
Vrábeľský
Želiezovský
Žitavský
Zlatomoravecký
Stredoslovenská ..........................................................| Fiľakovský
Gemerský
Hontiansky
Ipeľský
Modrokamenecký
Tomaľský
Vinický
Tokaj / -ská / -sky / -ské ...............................................| Čerhov
Černochov
Malá Tŕňa
Slovenské Nové Mesto
Veľká Bara
Veľká Tŕňa
Viničky
Východoslovenská ......................................................| Kráľovskochlmecký
Michalovský
Moldavský
Sobranecký
SLOVINSKO
1.
Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí
Stanovené pěstitelské oblasti
(též doplněné buď názvem vinařské obce a/nebo názvem viniční tratí)
---
Bela krajina nebo Belokranjec
Bizeljsko-Sremič nebo Sremič-Bizeljsko
Dolenjska
Dolenjska, cviček
Goriška Brda or Brda
Haloze nebo Haložan
Koper nebo Koprčan
Kras
Kras, teran
Ljutomer-Ormož nebo Ormož-Ljutomer
Maribor nebo Mariborčan
Radgona-Kapela nebo Kapela Radgona
Prekmurje nebo Prekmurčan
Šmarje-Virštanj nebo Virštanj-Šmarje
Srednje Slovenske gorice
Vipavska dolina nebo Vipavec nebo Vipavčan
2.
Stolní vína se zeměpisným označením
Podravje
Posavje
Primorska
ŠPANĚLSKO
1.
Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí
Stanovené pěstitelské oblasti
(též doplněné názvem dílčí pěstitelské oblasti)| Dílčí pěstitelské oblasti
---|---
Abona|
Alella|
Alicante .......................................................................| Marina Alta
Almansa|
Ampurdán-Costa Brava|
Arabako Txakolina-Txakolí de Alava nebo Chacolí de Álava|
Arlanza|
Arribes|
Bierzo|
Binissalem-Mallorca|
Bullas|
Calatayud|
Campo de Borja|
Cariñena|
Cataluña|
Cava|
Chacolí de Bizkaia-Bizkaiko Txakolina|
Chacolí de Getaria-Getariako Txakolina|
Cigales|
Conca de Barberá|
Condado de Huelva|
Costers del Segre .......................................................| Raimat
Artesa
Valls de Riu Corb
Les Garrigues
Dehesa del Carrizal |
Dominio de Valdepusa|
El Hierro|
Finca Élez|
Guijoso |
Jerez-Xérès-Sherry nebo Jerez nebo Xérès nebo Sherry|
Jumilla |
La Mancha|
La Palma .....................................................................| Hoyo de Mazo
Fuencaliente
Norte de la Palma
Lanzarote|
Málaga|
Manchuela|
Manzanilla|
Manzanilla-Sanlúcar de Barrameda|
Méntrida|
Mondéjar|
Monterrei .....................................................................| Ladera de Monterrei
Val de Monterrei
Montilla-Moriles|
Montsant|
Navarra .......................................................................| Baja Montaña
Ribera Alta
Ribera Baja
Tierra Estella
Valdizarbe
Penedés|
Pla de Bages|
Pla i Llevant|
Priorato|
Rías Baixas .................................................................| Condado do Tea
O Rosal
Ribera do Ulla
Soutomaior
Val do Salnés
Ribeira Sacra ..............................................................| Amandi
Chantada
Quiroga-Bibei
Ribeiras do Miño
Ribeiras do Sil
Ribeiro|
Ribera del Duero|
Ribera del Guardiana ..................................................| Cañamero
Matanegra
Montánchez
Ribera Alta
Ribera Baja
Tierra de Barros
Ribera del Júcar|
Rioja ............................................................................| Alavesa
Alta
Baja
Rueda|
Sierras de Málaga .......................................................| Serranía de Ronda
Somontano|
Tacoronte-Acentejo .....................................................| Anaga
Tarragona|
Terra Alta|
Tierra de León|
Tierra del Vino de Zamora|
Toro|
Uclés|
Utiel-Requena|
Valdeorras|
Valdepeñas|
Valencia .......................................................................| Alto Turia
Clariano
Moscatel de Valencia
Valentino
Valle de Güímar|
Valle de la Orotava|
Valles de Benavente (Los)|
Vinos de Madrid ..........................................................| Arganda
Navalcarnero
San Martín de Valdeiglesias
Ycoden-Daute-Isora|
Yecla|
2.
Stolní vína se zeměpisným označením
Vino de la Tierra de Abanilla
Vino de la Tierra de Bailén
Vino de la Tierra de Bajo Aragón
Vino de la Tierra de Betanzos
Vino de la Tierra de Cádiz
Vino de la Tierra de Campo de Belchite
Vino de la Tierra de Campo de Cartagena
Vino de la Tierra de Cangas
Vino de la Terra de Castelló
Vino de la Tierra de Castilla
Vino de la Tierra de Castilla y León
Vino de la Tierra de Contraviesa-Alpujarra
Vino de la Tierra de Córdoba
Vino de la Tierra de Desierto de Almería
Vino de la Tierra de Extremadura
Vino de la Tierra Formentera
Vino de la Tierra de Gálvez
Vino de la Tierra de Granada Sur-Oeste
Vino de la Tierra de Ibiza
Vino de la Tierra de Illes Balears
Vino de la Tierra de Isla de Menorca
Vino de la Tierra de La Gomera
Vino de la Tierra de Laujar-Alapujarra
Vino de la Tierra de Los Palacios
Vino de la Tierra de Norte de Granada
Vino de la Tierra Norte de Sevilla
Vino de la Tierra de Pozohondo
Vino de la Tierra de Ribera del Andarax
Vino de la Tierra de Ribera del Arlanza
Vino de la Tierra de Ribera del Gállego-Cinco Villas
Vino de la Tierra de Ribera del Queiles
Vino de la Tierra de Serra de Tramuntana-Costa Nord
Vino de la Tierra de Sierra de Alcaraz
Vino de la Tierra de Valdejalón
Vino de la Tierra de Valle del Cinca
Vino de la Tierra de Valle del Jiloca
Vino de la Tierra del Valle del Miño-Ourense
Vino de la Tierra Valles de Sadacia
SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
1.
Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí
English Vineyards
Welsh Vineyards
2.
Stolní vína se zeměpisným označením
England nebo Berkshire
Buckinghamshire
Cheshire
Cornwall
Derbyshire
Devon
Dorset
East Anglia
Gloucestershire
Hampshire
Herefordshire
Isle of Wight
Isles of Scilly
Kent
Lancashire
Leicestershire
Lincolnshire
Northamptonshire
Nottinghamshire
Oxfordshire
Rutland
Shropshire
Somerset
Staffordshire
Surrey
Sussex
Warwickshire
West Midlands
Wiltshire
Worcestershire
Yorkshire
Wales nebo Cardiff
Cardiganshire
Carmarthenshire
Denbighshire
Gwynedd
Monmouthshire
Newport
Pembrokeshire
Rhondda Cynon Taf
Swansea
The Vale of Glamorgan
Wrexham
b)
LIHOVINY POCHÁZEJÍCÍ ZE SPOLEČENSTVÍ
1.
Rum
Rhum de la Martinique / Rhum de la Martinique traditionnel
Rhum de la Guadeloupe / Rhum de la Guadeloupe traditionnel
Rhum de la Réunion / Rhum de la Réunion traditionnel
Rhum de la Guyane / Rhum de la Guyane traditionnel
Ron de Málaga
Ron de Granada
Rum da Madeira
2.
(a) Whisky
Scotch Whisky
Irish Whisky
Whisky español
(Tato označení mohou být doplněna slovy „malt“ nebo „grain“.)
(b)
Whiskey
Irish Whiskey
Uisce Beatha Eireannach / Irish Whiskey
(Tato označení mohou být doplněna slovy „Pot Still“.)
3.
Obilný destilát
Eau-de-vie de seigle de marque nationale luxembourgeoise
Korn
Kornbrand
4.
Vinný destilát
Eau-de-vie de Cognac
Eau-de-vie des Charentes
Cognac
(Označení „Cognac“ může být doplněno těmito výrazy:
—
Fine
—
Grande Fine Champagne
—
Grande Champagne
—
Petite Champagne
—
Petite Fine Champagne
—
Fine Champagne
—
Borderies
—
Fins Bois
—
Bons Bois)
Fine Bordeaux
Armagnac
Bas-Armagnac
Haut-Armagnac
Ténarèse
Eau-de-vie de vin de la Marne
Eau-de-vie de vin originaire d’Aquitaine
Eau-de-vie de vin de Bourgogne
Eau-de-vie de vin originaire du Centre-Est
Eau-de-vie de vin originaire de Franche-Comté
Eau-de-vie de vin originaire du Bugey
Eau-de-vie de vin de Savoie
Eau-de-vie de vin originaire des Coteaux de la Loire
Eau-de-vie de vin des Côtes-du-Rhône
Eau-de-vie de vin originaire de Provence
Eau-de-vie de Faugères / Faugères
Eau-de-vie de vin originaire du Languedoc
Aguardente do Minho
Aguardente do Douro
Aguardente da Beira Interior
Aguardente da Bairrada
Aguardente do Oeste
Aguardente do Ribatejo
Aguardente do Alentejo
Aguardente do Algarve
Сунгурларска гроздова ракия / Sungurlarska grozdova rakiya
Гроздова ракия от Сунгурларе / Grozdova rakiya from Sungurlare
Сливенска перла (Сливенска гроздова ракия / Гроздова ракия от Сливен) /Slivenska perla (Slivenska grozdova rakiya / Grozdova rakiya from Sliven)
Стралджанска Мускатова ракия / Straldjanska Muscatova rakiya
Мускатова ракия от Стралджа / Muscatova rakiya from Straldja
Поморийска гроздова ракия / Pomoriyska grozdova rakiya
Гроздова ракия от Поморие / Grozdova rakiya from Pomorie
Русенска бисерна гроздова ракия / Russenska biserna grozdova rakiya
Бисерна гроздова ракия от Русе / Biserna grozdova rakiya from Russe
Бургаска Мускатова ракия / Bourgaska Muscatova rakiya
Мускатова ракия от Бургас / Muscatova rakiya from Bourgas
Добруджанска мускатова ракия / Dobrudjanska muscatova rakiya
Мускатова ракия от Добруджа / muscatova rakiya from Dobrudja
Сухиндолска гроздова ракия / Suhindolska grozdova rakiya
Гроздова ракия от Сухиндол / Grozdova rakiya from Suhindol
Карловска гроздова ракия / Karlovska grozdova rakiya
Гроздова Ракия от Карлово / Grozdova Rakiya from Karlovo
Vinars Târnave
Vinars Vaslui
Vinars Murfatlar
Vinars Vrancea
Vinars Segarcea
5.
Brandy
Brandy de Jerez
Brandy del Penedés
Brandy italiano
Brandy Αττικής / Brandy of Attica
Brandy Πελλοττονήσου / Brandy of the Peloponnese
Brandy Κεντρικής Ελλάδας / Brandy of Central Greece
Deutscher Weinbrand
Wachauer Weinbrand
Weinbrand Dürnstein
Karpatské brandy špeciál
6.
Matolinová pálenka
Eau-de-vie de marc de Champagne or
Marc de Champagne
Eau-de-vie de marc originaire d’Aquitaine
Eau-de-vie de marc de Bourgogne
Eau-de-vie de marc originaire du Centre-Est
Eau-de-vie de marc originaire de Franche-Comté
Eau-de-vie de marc originaire de Bugey
Eau-de-vie de marc originaire de Savoie
Marc de Bourgogne
Marc de Savoie
Marc d’Auvergne
Eau-de-vie de marc originaire des Coteaux de la Loire
Eau-de-vie de marc des Côtes du Rhône
Eau-de-vie de marc originaire de Provence
Eau-de-vie de marc originaire du Languedoc
Marc d’Alsace Gewürztraminer
Marc de Lorraine
Bagaceira do Minho
Bagaceira do Douro
Bagaceira da Beira Interior
Bagaceira da Bairrada
Bagaceira do Oeste
Bagaceira do Ribatejo
Bagaceiro do Alentejo
Bagaceira do Algarve
Orujo gallego
Grappa
Grappa di Barolo
Grappa piemontese / Grappa del Piemonte
Grappa lombarda / Grappa di Lombardia
Grappa trentina / Grappa del Trentino
Grappa friulana / Grappa del Friuli
Grappa veneta / Grappa del Veneto
Südtiroler Grappa / Grappa dell’Alto Adige
Τσικουδιά Κρήτης / Tsikoudia of Crete
Τσίπουρο Μακεδονίας / Tsipouro of Macedonia
Τσίπουρο Θεσσαλίας / Tsipouro of Thessaly
Τσίπουρο Τυρνάβου / Tsipouro of Tyrnavos
Eau-de-vie de marc de marque nationale luxembourgeoise
Ζιβανία / Zivania
Pálinka
7.
Ovocný destilát
Schwarzwälder Kirschwasser
Schwarzwälder Himbeergeist
Schwarzwälder Mirabellenwasser
Schwarzwälder Williamsbirne
Schwarzwälder Zwetschgenwasser
Fränkisches Zwetschgenwasser
Fränkisches Kirschwasser
Fränkischer Obstler
Mirabelle de Lorraine
Kirsch d’Alsace
Quetsch d’Alsace
Framboise d’Alsace
Mirabelle d’Alsace
Kirsch de Fougerolles
Südtiroler Williams / Williams dell’Alto Adige
Südtiroler Aprikot / Südtiroler
Marille / Aprikot dell’Alto Adige / Marille dell’Alto Adige
Südtiroler Kirsch / Kirsch dell’Alto Adige
Südtiroler Zwetschgeler / Zwetschgeler dell’Alto Adige
Südtiroler Obstler / Obstler dell’Alto Adige
Südtiroler Gravensteiner / Gravensteiner dell’Alto Adige
Südtiroler Golden Delicious / Golden Delicious dell’Alto Adige
Williams friulano / Williams del Friuli
Sliwovitz del Veneto
Sliwovitz del Friuli-Venezia Giulia
Sliwovitz del Trentino-Alto Adige
Distillato di mele trentino / Distillato di mele del Trentino
Williams trentino / Williams del Trentino
Sliwovitz trentino / Sliwovitz del Trentino
Aprikot trentino / Aprikot del Trentino
Medronheira do Algarve
Medronheira do Buçaco
Kirsch Friulano / Kirschwasser Friulano
Kirsch Trentino / Kirschwasser Trentino
Kirsch Veneto / Kirschwasser Veneto
Aguardente de pêra da Lousã
Eau-de-vie de pommes de marque nationale luxembourgeoise
Eau-de-vie de poires de marque nationale luxembourgeoise
Eau-de-vie de kirsch de marque nationale luxembourgeoise
Eau-de-vie de quetsch de marque nationale luxembourgeoise
Eau-de-vie de mirabelle de marque nationale luxembourgeoise
Eau-de-vie de prunelles de marque nationale luxembourgeoise
Wachauer Marillenbrand
Bošácka Slivovica
Szatmári Szilvapálinka
Kecskeméti Barackpálinka
Békési Szilvapálinka
Szabolcsi Almapálinka
Slivovice
Pálinka
Троянска сливова ракия / Troyanska slivova rakiya
Сливова ракия от Троян / Slivova rakiya from Troyan
Силистренска кайсиева ракия / Silistrenska kayssieva rakiya
Кайсиева ракия от Силистра / Kayssieva rakiya from Silistra
Тервелска кайсиева ракия / Tervelska kayssieva rakiya
Кайсиева ракия от Тервел / Kayssieva rakiya from Tervel
Ловешка сливова ракия / Loveshka slivova rakiya
Сливова ракия от Ловеч / Slivova rakiya from Lovech
Pălincă
Ţuică Zetea de Medieşu Aurit
Ţuică de Valea Milcovului
Ţuică de Buzău
Ţuică de Argeş
Ţuică de Zalău
Ţuică Ardelenească de Bistriţa
Horincă de Maramureş
Horincă de Cămârzan
Horincă de Seini
Horincă de Chioar
Horincă de Lăpuş
Turţ de Oaş
Turţ de Maramureş
8.
Destilát z jablečného vína (ze cidru) a destilát z hruškového vína
Calvados
Calvados du Pays d’Auge
Eau-de-vie de cidre de Bretagne
Eau-de-vie de poiré de Bretagne
Eau-de-vie de cidre de Normandie
Eau-de-vie de poiré de Normandie
Eau-de-vie de cidre du Maine
Aguardiente de sidra de Asturias
Eau-de-vie de poiré du Maine
9.
Enzian
Bayerischer Gebirgsenzian
Südtiroler Enzian / Genzians dell’Alto Adige
Genziana trentina / Genziana del Trentino
10.
Ovocné lihoviny
Pacharán
Pacharán navarro
11.
Jalovcové lihoviny
Ostfriesischer Korngenever
Genièvre Flandres Artois
Hasseltse jenever
Balegemse jenever
Péket de Wallonie
Steinhäger
Plymouth Gin
Gin de Mahón
Vilniaus Džinas
Spišská Borovička
Slovenská Borovička Juniperus
Slovenská Borovička
Inovecká Borovička
Liptovská Borovička
12.
Kmínové lihoviny nebo kmínka
Dansk Akvavit / Dansk Aquavit
Svensk Aquavit / Svensk Akvavit / Swedish Aquavit
13.
Anýzové lihoviny
Anis español
Évoca anisada
Cazalla
Chinchón
Ojén
Rute
Ούζο / Ouzo
14.
Likéry
Berliner Kümmel
Hamburger Kümmel
Münchener Kümmel
Chiemseer Klosterlikör
Bayerischer Kräuterlikör
Cassis de Dijon
Cassis de Beaufort
Irish Cream
Palo de Mallorca
Ginjinha portuguesa
Licor de Singeverga
Benediktbeurer Klosterlikör
Ettaler Klosterlikör
Ratafia de Champagne
Ratafia catalana
Anís português
Finnish berry / Finnish fruit liqueur
Grossglockner Alpenbitter
Mariazeller Magenlikör
Mariazeller Jagasaftl
Puchheimer Bitter
Puchheimer Schlossgeist
Steinfelder Magenbitter
Wachauer Marillenlikör
Jägertee / Jagertee / Jagatee
Allažu Kimelis
Čepkelių
Demänovka Bylinný Likér
Polish Cherry
Karlovarská Hořká
15.
Lihoviny
Pommeau de Bretagne
Pommeau du Maine
Pommeau de Normandie
Svensk Punsch / Swedish Punch
Slivovice
16.
Vodka
Svensk Vodka / Swedish Vodka
Suomalainen Vodka / Finsk Vodka / Vodka of Finland
Polska Wódka / Polish Vodka
Laugarício Vodka
Originali Lietuviška Degtinė
Wódka ziołowa z Niziny Północnopodlaskiej aromatyzowana ekstraktem z trawy żubrowej / bylinná vodka z nížin severního Podlesí aromatizovaná výtažkem ze zubří trávy
Latvijas Dzidrais
Rīgas Degvīns
LB Degvīns
LB Vodka
17.
Hořké lihoviny
Rīgas melnais Balzāms / Riga Black Balsam
Demänovka bylinná horká
c)
AROMATIZOVANÁ VÍNA POCHÁZEJÍCÍ ZE SPOLEČENSTVÍ
Nürnberger Glühwein
Pelin
Thüringer Glühwein
Vermouth de Chambéry
Vermouth di Torino
ČÁST B:
V ČERNÉ HOŘE
a)
VÍNA POCHÁZEJÍCÍ Z ČERNÉ HORY
1.
Jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí
Stanovené pěstitelské oblasti| Dílčí pěstitelské oblasti (též doplněné buď názvem vinařské obce a/nebo názvem viniční trati)
---|---
Crnogorsko primorje| Boko-kotorski
| Budvansko-barski
| Ulcinjski
| Grahovsko-nudoski
Crnogorski basen Skadarskog jezera| Podgorički
| Crmnički
| Riječki
| Bjelopavlićki
| Katunski
DODATEK 2
SEZNAM TRADIČNÍCH VÝRAZŮ A OZNAČENÍ JAKOSTI PRO VÍNA VE SPOLEČENSTVÍ
uvedených v článcích 4 a 7 přílohy II protokolu 2
Tradiční výrazy | Dotčená vína | Kategorie vína | Jazyk
---|---|---|---
ČESKÁ REPUBLIKA
pozdní sběr | všechna | jakostní víno s. o. | český
archivní víno | všechna | jakostní víno s. o. | český
panenské víno | všechna | jakostní víno s. o. | český
NĚMECKO
Qualitätswein | všechna | jakostní víno s. o. | německý
Qualitätswein garantierten
Ursprungs / Q.g. U | všechna | jakostní víno s. o. | německý
Qualitätswein mit Prädikät / at / Q.b.A.m. Pr / Prädikatswein | všechna | jakostní víno s. o. | německý
Qualitätsschaumwein garantierten Ursprungs / Q.g. U | všechna | jakostní šumivé víno s. o. | německý
Auslese | všechna | jakostní víno s. o. | německý
Beerenauslese | všechna | jakostní víno s. o. | německý
Eiswein | všechna | jakostní víno s. o. | německý
Kabinett | všechna | jakostní víno s. o. | německý
Spätlese | všechna | jakostní víno s. o. | německý
Trockenbeerenauslese | všechna | jakostní víno s. o. | německý
Landwein | všechna | stolní víno se zeměpisným označením |
Affentaler | Altschweier, Bühl, Eisental, Neusatz / Bühl, Bühlertal, Neuweier / Baden-Baden | jakostní víno s. o. | německý
Badisch Rotgold | Baden | jakostní víno s. o. | německý
Ehrentrudis | Baden | jakostní víno s. o. | německý
Hock | Rhein, Ahr, Hessische Bergstraße, Mittelrhein, Nahe, Rheinhessen, Pfalz, Rheingau | stolní víno se zeměpisným označením jakostní víno s. o. | německý
Klassik / Classic | všechna | jakostní víno s. o. | německý
Liebfrau(en)milch | Nahe, Rheinhessen, Pfalz, Rheingau | jakostní víno s. o. | německý
Moseltaler | Mosel-Saar-Ruwer | jakostní víno s. o. | německý
Riesling-Hochgewächs | všechna | jakostní víno s. o. | německý
Schillerwein | Württemberg | jakostní víno s. o. | německý
Weißherbst | všechna | jakostní víno s. o. | německý
Winzersekt | všechna | jakostní šumivé víno s. o. | německý
ŘECKO
Ονομασια Προελεύσεως Ελεγχόμενη (ΟΠΕ) (Appellation d’origine contrôlée) | všechna | jakostní víno s. o. | řecký
Ονομασια Προελεύσεως Ανωτέρας Ποιότητος (ΟΠΑΠ) (Appellation
d’origine de qualité supérieure) | všechna | jakostní víno s. o. | řecký
Οίνος γλυκός φυσικός
(Vin doux naturel) | Μοσχάτος Κεφαλληνίας
(Muscat de Céphalonie),
Μοσχάτος Πατρών
(Muscat de Patras),
Μοσχάτος Ρίου-Πατρών
(Muscat Rion de Patras),
Μοσχάτος Λήμνου (Muscat de Lemnos),
Μοσχάτος Ρόδου
(Muscat de Rhodos),
Μαυροδάφνη Πατρών
(Mavrodaphne de Patras),
Μαυροδάφνη Κεφαλληνίας
(Mavrodaphne de Céphalonie), Σάμος (Samos), Σητεία (Sitia),
Δαφνές (Dafnès), Σαντορίνη (Santorini) | jakostní likérové víno s. o. | řecký
Οίνος φυσικώς γλυκός
(Vin naturellement doux) | Vins de paille: Κεφαλληνίας (de Céphalonie),
Δαφνές (de Dafnès), Λήμνου (de Lemnos),
Πατρών (de Patras), Ρίου-Πατρών (de Rion de Patras), Ρόδου (de Rhodos), Σάμος(de Samos), Σητεία (de Sitia), Σαντορίνη (Santorini) | jakostní víno s. o. | řecký
Ονομασία κατά παράδοση (Onomasia kata paradosi) | všechna | stolní víno se zeměpisným označením | řecký
Τοπικός Οίνος (vins de pays) | všechna | stolní víno se zeměpisným označením | řecký
Αγρέπαυλη (Agrepavlis) | všechna | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | řecký
Αμπέλι (Ampeli) | všechna | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | řecký
Αμπελώνας (ες) (Ampelonas ès) | všechna | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | řecký
Αρχοντικό (Archontiko) | všechna | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | řecký
Κάβα (1)(Cava) | všechna | stolní víno se zeměpisným označením | řecký
Από διαλεκτούς αμπελώνες (Grand Cru) | Μοσχάτος Κεφαλληνίας (Muscat de Céphalonie),
Μοσχάτος Πατρών (Muscat de Patras),
Μοσχάτος Ρίου-Πατρών (Muscat Rion de Patras),
Μοσχάτος Λήμνου (Muscat de Lemnos),
Μοσχάτος Ρόδου (Muscat de Rhodos), Σάμος (Samos) | jakostní likérové víno s. o. | řecký
Ειδικά Επιλεγμένος (Grand réserve) | všechna | jakostní víno s. o., jakostní likérové víno s. o. | řecký
Κάστρο (Kastro) | všechna | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | řecký
Κτήμα (Ktima) | všechna | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | řecký
Λιαστός (Liastos) | všechna | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | řecký
Μετόχι (Metochi) | všechna | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | řecký
Μοναστήρι (Monastiri) | všechna | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | řecký
Νάμα (Nama) | všechna | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | řecký
Νυχτέρι (Nychteri) | Σαντορίνη | jakostní víno s. o. | řecký
Ορεινό κτήμα (Orino Ktima) | všechna | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | řecký
Ορεινός αμπελώνας (Orinos Ampelonas) | všechna | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | řecký
Πύργος (Pyrgos) | všechna | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | řecký
Επιλογή ή Επιλεγμένος (Réserve) | všechna | jakostní víno s. o.,
jakostní likérové víno s. o. | řecký
Παλαιωθείς επιλεγμένος (Vieille réserve) | všechna | jakostní likérové víno s. o. | řecký
Βερντέα (Verntea) | Ζάκυνθος | stolní víno se zeměpisným označením | řecký
Vinsanto | Σαντορίνη | jakostní víno s. o.,
jakostní likérové víno s. o. | řecký
ŠPANĚLSKO
Denominacion de origen (DO) | všechna | jakostní víno s. o., jakostní šumivé víno s. o.,
jakostní perlivé víno s. o.,
jakostní likérové víno s. o. | španělský
Denominacion de origen calificada (DOCa) | všechna | jakostní víno s. o.,
jakostní šumivé víno s. o.,
jakostní perlivé víno s. o., jakostní likérové víno s. o. | španělský
Vino dulce natural | všechna | jakostní likérové víno s. o. | španělský
Vino generoso | (2) | jakostní likérové víno s. o. | španělský
Vino generoso de licor | (3) | jakostní likérové víno s. o. | španělský
Vino de la Tierra | všechna | stolní víno se zeměpisným označením |
Aloque | DO Valdepeñas | jakostní víno s. o. | španělský
Amontillado | DDOO Jerez-Xérès-Sherry y Manzanilla Sanlúcar de Barrameda DO Montilla Moriles | jakostní likérové víno s. o. | španělský
Añejo | všechna | jakostní víno s. o.,
stolní víno se zeměpisným označením | španělský
Añejo | DO Malaga | jakostní likérové víno s. o. | španělský
Chacoli / Txakolina | DO Chacoli de Bizkaia
DO Chacoli de Getaria
DO Chacoli de Alava | jakostní víno s. o. | španělský
Clásico | DO Abona
DO El Hierro
DO Lanzarote
DO La Palma
DO Tacoronte-Acentejo
DO Tarragona
DO Valle de Güimar
DO Valle de la Orotava
DO Ycoden-Daute-Isora | jakostní víno s. o. | španělský
Cream | DDOO Jérez-Xerès-Sherry y Manzanilla Sanlúcar de Barrameda
DO Montilla Moriles
DO Málaga
DO Condado de Huelva | jakostní likérové víno s. o. | anglický
Criadera | DDOO Jérez-Xerès-Sherry y Manzanilla Sanlúcar de Barrameda
DO Montilla Moriles
DO Málaga
DO Condado de Huelva| Quality liqueur wine psr | Spanish
Criaderas y Soleras | DDOO Jérez-Xerès-Sherry y Manzanilla Sanlúcar de Barrameda
DO Montilla Moriles
DO Málaga
DO Condado de Huelva| jakostní likérové víno s. o. | španělský
Crianza | všechna | jakostní víno s. o. | španělský
Dorado | DO Rueda
DO Malaga | jakostní likérové víno s. o. | španělský
Fino | DO Montilla Moriles
DDOO Jerez-Xérès-Sherry y Manzanilla Sanlúcar de Barrameda | jakostní likérové víno s. o. | španělský
Fondillon | DO Alicante | jakostní víno s. o. | španělský
Gran Reserva | všechna jakostní vína s. o. Cava | jakostní víno s. o.
jakostní šumivé víno s. o. | španělský
Lágrima | DO Málaga | jakostní likérové víno s. o. | španělský
Noble | všechna | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | španělský
Noble | DO Malaga | jakostní likérové víno s. o. | španělský
Oloroso | DDOO Jerez-Xérès-Sherry y Manzanilla Sanlúcar de Barrameda
DO Montilla- Montes | jakostní likérové víno s. o. | španělský
Pajarete | DO Málaga | jakostní likérové víno s. o. | španělský
Pálido | DO Condado de Huelva
DO Rueda
DO Málaga | jakostní likérové víno s. o. | španělský
Palo Cortado | DDOO Jerez-Xérès-Sherry y Manzanilla Sanlúcar de Barrameda
DO Montilla- Montes | jakostní likérové víno s. o. | španělský
Primero de cosecha | DO Valencia | jakostní víno s. o. | španělský
Rancio | všechna | jakostní víno s. o.,
jakostní likérové víno s. o. | španělský
Raya | DO Montilla-Moriles | jakostní likérové víno s. o. | španělský
Reserva | všechna | jakostní víno s. o. | španělský
Sobremadre | DO vinos de Madrid | jakostní víno s. o. | španělský
Solera | DDOO Jérez-Xerès-Sheny y Manzanilla Sanlúcar de Barrameda
DO Montilla Montes
DO Málaga
DO Condado de Huelva | jakostní likérové víno s. o. | španělský
Superior | všechna | jakostní víno s. o. | španělský
Trasañejo | DO Málaga | jakostní likérové víno s. o. | španělský
Vino Maestro | DO Málaga | jakostní likérové víno s. o. | španělský
Vendimia inicial | DO Utiel-Requena | jakostní víno s. o. | španělský
Viejo | všechna | jakostní víno s. o., jakostní likérové víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | španělský
Vino de tea | DO La Palma | jakostní víno s. o. | španělský
FRANCIE
Appellation d’origine contrôlée | všechna | jakostní víno s. o.,
jakostní šumivé víno s. o.,
jakostní perlivé víno s. o.,
jakostní likérové víno s. o. | francouzský
Appellation contrôlée | všechna | jakostní víno s. o.,
jakostní šumivé víno s. o.,
jakostní perlivé víno s. o.,
jakostní likérové víno s. o. |
Appellation d’origine Vin Délimité de qualité supérieure | všechna | jakostní víno s. o.,
jakostní šumivé víno s. o.,
jakostní perlivé víno s. o.,
jakostní likérové víno s. o. | francouzský
Vin doux naturel | AOC Banyuls, Banyuls Grand Cru, Muscat de Frontignan, Grand Roussillon, Maury, Muscat de Beaume de Venise, Muscat du Cap Corse, Muscat de Lunel, Muscat de Mireval,
Muscat de Rivesaltes, Muscat de St Jean de Minervois, Rasteau, Rivesaltes | jakostní víno s. o. | francouzský
Vin de pays | všechna | stolní víno se zeměpisným označením | francouzský
Ambré | všechna | jakostní likérové víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | francouzský
Château | všechna | jakostní víno s. o.,
jakostní likérové víno s. o., jakostní šumivé víno s. o. | francouzský
Clairet | AOC Bourgogne AOC Bordeaux | jakostní víno s. o. | francouzský
Claret | AOC Bordeaux | jakostní víno s. o. | francouzský
Clos | všechna | jakostní víno s. o.,
jakostní šumivé víno s. o.,
jakostní likérové víno s. o. | francouzský
Cru Artisan | AOCMédoc, Haut-Médoc, Margaux, Moulis, Listrac, St Julien, Pauillac, St Estèphe | jakostní víno s. o. | francouzský
Cru Bourgeois | AOC Médoc,
Haut-Médoc, Margaux, Moulis, Listrac, St Julien, Pauillac, St Estèphe | jakostní víno s. o. | francouzský
Cru Classé, éventuellement précédé de:
Grand,
Premier Grand, Deuxième,
Troisième,
Quatrième,
Cinquième. | AOC Côtes de Provence, Graves, St Emilion Grand Cru, Haut-Médoc, Margaux, St Julien, Pauillac, St Estèphe, Sauternes, Pessac Léognan, Barsac | jakostní víno s. o. | francouzský
Edelzwicker | AOC Alsace | jakostní víno s. o. | německý
Grand Cru | AOC Alsace, Banyuls, Bonnes Mares, Chablis, Chambertin, Chapelle Chambertin, Chambertin Clos-de-Bèze, Mazoyeres ou Charmes Chambertin, Latricières-Chambertin,
Mazis Chambertin, Ruchottes Chambertin, Griottes-Chambertin, Clos de la Roche, Clos Saint Denis, Clos de Tart, Clos de Vougeot, Clos des Lambray, Corton, Corton Charlemagne, Charlemagne, Echézeaux, Grand Echézeaux, La Grande Rue, Montrachet, Chevalier-Montrachet, Bâtard-Montrachet, Bienvenues-Bâtard-Montrachet,
Criots-Bâtard-Montrachet, Musigny, Romanée St Vivant, Richebourg, Romanée-Conti, La Romanée, La Tâche, St Emilion | jakostní víno s. o. | francouzský
Grand Cru | Champagne | jakostní šumivé víno s. o. | francouzský
Hors d’âge | AOC Rivesaltes | jakostní likérové víno s. o. | francouzský
Passe-tout-grains | AOC Bourgogne | jakostní víno s. o. | francouzský
Premier Cru | AOC Aloxe Corton, Auxey Duresses, Beaune, Blagny, Chablis, Chambolle Musigny,
Chassagne Montrachet, Champagne, Côtes de Brouilly, Fixin, Gevrey Chambertin, Givry, Ladoix, Maranges, Mercurey, Meursault, Monthélie, Montagny, Morey St Denis, Musigny, Nuits, Nuits-Saint-Georges, Pernand-Vergelesses, Pommard, Puligny-Montrachet,
Rully, Santenay,
Savigny-les-Beaune, St Aubin, Volnay, Vougeot, Vosne-Romanée | jakostní víno s. o., jakostní šumivé víno s. o. | francouzský
Primeur | všechna | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | francouzský
Rancio | AOC Grand Roussillon, Rivesaltes, Banyuls, Banyuls grand cru, Maury,
Clairette du Languedoc, Rasteau | jakostní likérové víno s. o. | francouzský
Sélection de grains nobles | AOC Alsace, Alsace Grand cru, Monbazillac, Graves supérieures, Bonnezeaux, Jurançon, Cérons, Quarts de Chaume, Sauternes, Loupiac, Côteaux du Layon, Barsac, Ste Croix du Mont, Coteaux de l’Aubance, Cadillac| jakostní víno s. o. | francouzský
Sur Lie | AOC Muscadet, Muscadet –Coteaux de la Loire, Muscadet-Côtes de Grandlieu, Muscadet- Sèvres et Maine, AOVDQS Gros Plant du Pays Nantais, VDT avec IG Vin de pays d’Oc et Vin de pays des Sables du Golfe du Lion | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | francouzský
Tuilé | AOC Rivesaltes | jakostní likérové víno s. o. | francouzský
Vendanges tardives | AOC Alsace, Jurançon | jakostní víno s. o. | francouzský
Villages | AOC Anjou, Beaujolais, Côte de Beaune, Côte de Nuits, Côtes du Rhône, Côtes du Roussillon, Mâcon | jakostní víno s. o. | francouzský
Vin de paille | AOC Côtes du Jura, Arbois, L’Etoile, Hermitage | jakostní víno s. o. | francouzský
Vin jaune | AOC du Jura (Côtes du Jura, Arbois, L’Etoile, Château-Châlon) | jakostní víno s. o. | francouzský
ITÁLIE
Denominazione di Origine Controllata / D.O.C. | všechna | jakostní víno s. o., jakostní šumivé víno s. o.,
jakostní perlivé víno s. o.,
jakostní likérové víno s. o., částečně zkvašený hroznový mošt se zeměpisným označením | italský
Denominazione di Origine Controllata e Garantita / D.O.C.G. | všechna | jakostní víno s. o.,
jakostní šumivé víno s. o.,
jakostní perlivé víno s. o.,
jakostní likérové víno s. o., částečně zkvašený hroznový mošt se zeměpisným označením | italský
Vino Dolce Naturale | všechna | jakostní víno s. o.,
jakostní likérové víno s. o. | italský
Inticazione geografica tipica (IGT) | všechna | Stolní víno „vin de pays“,
víno z přezrálých hroznů,
a částečně zkvašený hroznový mošt se zeměpisným označením | italský
Landwein | vino se zeměpisným označením autonomní provincie Bolzano | Stolní víno „vin de pays“,
víno z přezrálých hroznů,
a částečně zkvašený hroznový mošt se zeměpisným označením | německý
Vin de pays | víno se zeměpisným označením oblasti Aosta | Stolní víno „vin de pays“,
víno z přezrálých hroznů
a částečně zhašený hroznový mošt se zeměpisným označením | francouzský
Alberata o vigneti ad alberata | DOC Aversa | jakostní víno s. o.,
jakostní šumivé víno s. o. | italský
Amarone | DOC Valpolicella | jakostní víno s. o. | italský
Ambra | DOC Marsala | jakostní víno s. o. | italský
Ambrato | DOC Malvasia delle Lipari
DOC Vernaccia di Oristano | jakostní víno s. o.,
jakostní likérové víno s. o. | italský
Annoso | DOC Controguerra | jakostní víno s. o. | italský
Apianum | DOC Fiano di Avellino | jakostní víno s. o. | latinský
Auslese | DOC Caldaro e Caldaro classico- Alto Adige | jakostní víno s. o. | německý
Barco Reale | DOC Barco Reale di Carmignano | jakostní víno s. o. | italský
Brunello | DOC Brunello di Montalcino | jakostní víno s. o. | italský
Buttafuoco | DOC Oltrepò Pavese | jakostní víno s. o.,
jakostní perlivé víno s. o. | italský
Cacc’e mitte | DOC Cacc’e Mitte di Lucera | jakostní víno s. o. | italský
Cagnina | DOC Cagnina di Romagna | jakostní víno s. o. | italský
Cannellino | DOC Frascati | jakostní víno s. o. | italský
Cerasuolo | DOC Cerasuolo di Vittoria
DOC Montepulciano d’Abruzzo | jakostní víno s. o. | italský
Chiaretto | všechna | jakostní víno s. o.,
jakostní šumivé víno s. o.,
jakostní likérové víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | italský
Ciaret | DOC Monferrato | jakostní víno s. o. | italský
Château | DOC de la région Valle d’Aosta | jakostní víno s. o.,
jakostní šumivé víno s. o.,
jakostní perlivé víno s. o.,
jakostní likérové víno s. o. | francouzský
Classico | všechna | jakostní víno s. o.,
jakostní perlivé víno s. o.,
jakostní likérové víno s. o. | italský
Dunkel | DOC Alto Adige
DOC Trentino | jakostní víno s. o. | německý
Est! Est!! Est!!! | DOC Est! Est!! Est!!! di Montefiascone | jakostní víno s. o.,
jakostní šumivé víno s. o. | latinský
Falerno | DOC Falerno del Massico | jakostní víno s. o. | italský
Fine | DOC Marsala | jakostní likérové víno s. o. | italský
Fior d’Arancio | DOC Colli Euganei | jakostní víno s. o.,
jakostní šumivé víno s. o.,
stolní víno se zeměpisným označením | italský
Falerio | DOC Falerio dei colli Ascolani | jakostní víno s. o. | italský
Flétri | DOC Valle d’Aosta o Vallée d’Aoste | jakostní víno s. o. | italský
Garibaldi Dolce (ou GD) | DOC Marsala | jakostní likérové víno s. o. | italský
Governo all’uso toscano | DOCG Chianti / Chianti Classico
IGT Colli della Toscana Centrale | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | italský
Guttumio | DOC Colli Piacentini | jakostní víno s. o.,
jakostní perlivé víno s. o. | italský
Italia Particolare (ou IP) | DOC Marsala | jakostní likérové víno s. o. | italský
Klassisch / Klassisches Ursprungsgebiet | DOC Caldaro
DOC Alto Adige (avec la dénomination Santa Maddalena e Terlano) | jakostní víno s. o. | německý
Kretzer | DOC Alto Adige
DOC Trentino
DOC Teroldego Rotaliano | jakostní víno s. o. | německý
Lacrima | DOC Lacrima di Morro d’Alba | jakostní víno s. o. | italský
Lacryma Christi | DOC Vesuvio | jakostní víno s. o.,
jakostní likérové víno s. o. | italský
Lambiccato | DOC Castel San Lorenzo | jakostní víno s. o. | italský
London Particolar (ou LP ou Inghilterra) | DOC Marsala | jakostní likérové víno s. o. | italský
Morellino | DOC Morellino di Scansano | jakostní víno s. o. | italský
Occhio di Pernice | DOC Bolgheri, Vin Santo Di Carmignano, Colli dell’Etruria Centrale, Colline Lucchesi, Cortona, Elba, Montecarlo, Monteregio di Massa Maritima,
San Gimignano, Sant’ Antimo, Vin Santo del Chianti, Vin Santo del Chianti Classico, Vin Santo di Montepulciano | jakostní víno s. o. | italský
Oro | DOC Marsala | jakostní likérové víno s. o. | italský
Pagadebit | DOC pagadebit di Romagna | jakostní víno s. o.,
jakostní likérové víno s. o. | italský
Passito | všechna | jakostní víno s. o.,
jakostní likérové víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | italský
Ramie | DOC Pinerolese | jakostní víno s. o. | italský
Rebola | DOC Colli di Rimini | jakostní víno s. o. | italský
Recioto | DOC Valpolicella
DOC Gambellara
DOCG Recioto di Soave | jakostní víno s. o.,
jakostní šumivé víno s. o. | italský
Riserva | všechna | jakostní víno s. o.,
jakostní šumivé víno s. o.,
jakostní perlivé víno s. o.,
jakostní likérové víno s. o. | italský
Rubino | DOC Garda Colli Mantovani
DOC Rubino di Cantavenna
DOC Teroldego Rotaliano
DOC Trentino | jakostní víno s. o. | italský
Rubino | DOC Marsala | jakostní likérové víno s. o. | italský
Sangue di Giuda | DOC Oltrepò Pavese | jakostní víno s. o.,
jakostní perlivé víno s. o. | italský
Scelto | všechna | jakostní víno s. o. | italský
Sciacchetrà | DOC Cinque Terre | jakostní víno s. o. | italský
Sciac-trà | DOC Pornassio o Ormeasco di Pornassio | jakostní víno s. o. | italský
Sforzato, Sfursàt | DO Valtellina | jakostní víno s. o. | italský
Spätlese | DOC / IGT de Bolzano | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | německý
Soleras | DOC Marsala | jakostní likérové víno s. o. | italský
Stravecchio | DOC Marsala | jakostní likérové víno s. o. | italský
Strohwein | DOC / IGT de Bolzano | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | německý
Superiore | všechna | jakostní víno s. o.,
jakostní šumivé víno s. o.,
jakostní perlivé víno s. o.,
jakostní likérové víno s. o. | italský
Superiore Old Marsala (ou SOM) | DOC Marsala | jakostní likérové víno s. o. | italský
Torchiato | DOC Colli di Conegliano | jakostní víno s. o. | italský
Torcolato | DOC Breganze | jakostní víno s. o. | italský
Vecchio | DOC Rosso Barletta, Aglianico del Vuture, Marsala, Falerno del Massico | jakostní víno s. o.,
jakostní likérové víno s. o. | italský
Vendemmia Tardiva | všechna | jakostní víno s. o.,
jakostní perlivé víno s. o.,
stolní víno se zeměpisným označením | italský
Verdolino | všechna | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | italský
Vergine | DOC Marsala
DOC Val di Chiana | jakostní víno s. o.,
jakostní likérové víno s. o. | italský
Vermiglio | DOC Colli dell Etrurìa Centrale | jakostní likérové víno s. o. | italský
Vino Fiore | všechna | jakostní víno s. o. | italský
Vino Nobile | Vino Nobile di Montepulciano | jakostní víno s. o. | italský
Vino Novello o Novello | všechna | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | italský
Vin santo / Vino Santo / Vinsanto | DOC et DOCG Bianco dell’Empolese, Bianco della Valdinievole,
Bianco Pisano di San Torpé, Bolgheri, Candia dei Colli Apuani,
Capalbio, Carmignano, Colli dell’Etruria Centrale, Colline Lucchesi, Colli del Trasimeno, Colli Perugini, Colli Piacentini, Cortona, Elba, Gambellera, Montecarlo, Monteregio di Massa Maritima, Montescudaio, Offida, Orcia, Pomino, San Gimignano, San’Antimo, Val d’Arbia, Val di Chiana,
Vin Santo del Chianti, Vin Santo del Chianti Classico, Vin Santo di Montepulciano, Trentino | jakostní víno s. o. | italský
Vivace | všechna | jakostní víno s. o.,
jakostní likérové víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | italský
KYPR
Οίνος Ελεγχόμενης Ονομασίας Προέλευσης (ΟΕΟΠ) | všechna | jakostní víno s. o. | řecký
Τοπικός Οίνος (Regional Wine) | všechna | stolní víno se zeměpisným označením | řecký
Μοναστήρι (Monastiri) | všechna | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | řecký
Κτήμα (Ktima) | všechna | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | řecký
Αμπελώνας (-ες) (Ampelonas (-es)) | všechna | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | řecký
Μονή (Moni) | všechna | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | řecký
LUCEMBURSKO | | |
Marque nationale | všechna | jakostní víno s. o.,
jakostní šumivé víno s. o. | francouzský
Appellation contrôlée | všechna | jakostní víno s. o.,
jakostní šumivé víno s. o. | francouzský
Appellation d’origine controlée | všechna | jakostní víno s. o.,
jakostní šumivé víno s. o. | francouzský
Vin de pays | všechna | stolní víno se zeměpisným označením | francouzský
Grand premier cru | všechna | jakostní víno s. o. | francouzský
Premier cru | všechna | jakostní víno s. o. | francouzský
Vin classé | všechna | jakostní víno s. o. | francouzský
Château | všechna | jakostní víno s. o.,
jakostní šumivé víno s. o. | francouzský
MAĎARSKO
minőségi bor | všechna | jakostní víno s. o. | maďarský
különleges minőségű bor | všechna | jakostní víno s. o. | maďarský
fordítás | Tokaj / -i | jakostní víno s. o. | maďarský
máslás | Tokaj / -i | jakostní víno s. o. | maďarský
szamorodni | Tokaj / -i | jakostní víno s. o. | maďarský
aszú ... puttonyos, completed by the numbers 3-6 | Tokaj / -i | jakostní víno s. o. | maďarský
aszúeszencia | Tokaj / -i | jakostní víno s. o. | maďarský
eszencia | Tokaj / -i | jakostní víno s. o. | maďarský
tájbor | všechna | stolní víno se zeměpisným označením | maďarský
bikavér | Eger, Szekszárd | jakostní víno s. o. | maďarský
késői szüretelésű bor | všechna | jakostní víno s. o. | maďarský
válogatott szüretelésű bor | všechna | jakostní víno s. o. | maďarský
muzeális bor | všechna | jakostní víno s. o. | maďarský
siller | všechna | stolní víno se zeměpisným označením,
jakostní víno s. o. | maďarský
RAKOUSKO
Qualitätswein | všechna | jakostní víno s. o. | německý
Qualitätswein besonderer Reife und Leseart / Prädikatswein | všechna | jakostní víno s. o. | německý
Qualitätswein mit staatlicher Prüfnummer | všechna | jakostní víno s. o. | německý
Ausbruch / Ausbruchwein | všechna | jakostní víno s. o. | německý
Auslese / Auslesewein | všechna | jakostní víno s. o. | německý
Beerenauslese (wein) | všechna | jakostní víno s. o. | německý
Eiswein | všechna | jakostní víno s. o. | německý
Kabinett / Kabinettwein | všechna | jakostní víno s. o. | německý
Schilfwein | všechna | jakostní víno s. o. | německý
Spätlese / Spätlesewein | všechna | jakostní víno s. o. | německý
Strohwein | všechna | jakostní víno s. o. | německý
Trockenbeerenauslese | všechna | jakostní víno s. o. | německý
Landwein | všechna | stolní víno se zeměpisným označením |
Ausstich | všechna | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | německý
Auswahl | všechna | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | německý
Bergwein | všechna | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | německý
Klassik / Classic | všechna | jakostní vino s. o. | německý
Erste Wahl | všechna | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | německý
Hausmarke | všechna | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | německý
Heuriger | všechna | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | německý
Jubiläumswein | všechna | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | německý
Reserve | všechna | jakostní vino s. o. | německý
Schilcher | Steiermark | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | německý
Sturm | všechna | částečně zkvašený hroznový mošt se zeměpisným označením | německý
PORTUGALSKO
Denominação de origem (DO) | všechna | jakostní víno s. o.,
jakostní šumivé víno s. o.,
jakostní perlivé víno s. o.,
jakostní likérové víno s. o. | portugalský
Denominação de origem controlada (DOC) | všechna | jakostní víno s. o.,
jakostní šumivé víno s. o.,
jakostní perlivé víno s. o.,
jakostní likérové víno s. o. | portugalský
Indicação de proveniencia regulamentada (IPR) | všechna | jakostní víno s. o.,
jakostní šumivé víno s. o.,
jakostní perlivé víno s. o.,
jakostní likérové víno s. o. | portugalský
Vinho doce natural | všechna | jakostní likérové víno s. o. | portugalský
Vinho generoso | DO Porto, Madeira, Moscatel de Setúbal, Carcavelos | jakostní likérové víno s. o. | portugalský
Vinho regional | všechna | stolní víno se zeměpisným označením | portugalský
Canteiro | DO Madeira | jakostní likérové víno s. o. | portugalský
Colheita Seleccionada | všechna | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | portugalský
Crusted / Crusting | DO Porto | jakostní likérové víno s. o. | anglický
Escolha | všechna | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | portugalský
Escuro | DO Madeira | jakostní likérové víno s. o. | portugalský
Fino | DO Porto
DO Madeira | jakostní likérové víno s. o. | portugalský
Frasqueira | DO Madeira | jakostní likérové víno s. o. | portugalský
Garrafeira | všechna | jakostní víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením
jakostní likérové víno s. o. | portugalský
Lágrima | DO Porto | jakostní likérové víno s. o. | portugalský
Leve | stolní víno se zeměpisným označením Estremadura
a Ribatejano
DO Madeira, DO Porto | stolní víno se zeměpisným označením jakostní likérové víno s. o. | portugalský
Nobre | DO Dão | jakostní víno s. o. | portugalský
Reserva | všechna | jakostní víno s. o.,
jakostní likérové víno s. o., jakostní šumivé víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | portugalský
Reserva velha (nebo grande reserva) | DO Madeira | jakostní šumivé víno s. o.,
jakostní likérové víno s. o. | portugalský
Ruby | DO Porto | jakostní likérové víno s. o. | anglický
Solera | DO Madeira | jakostní likérové víno s. o. | portugalský
Super reserva | všechna | jakostní šumivé víno s. o. | portugalský
Superior | všechna | jakostní víno s. o.,
jakostní likérové víno s. o., stolní víno se zeměpisným označením | portugalský
Tawny | DO Porto | jakostní likérové víno s. o. | anglický
Vintage doplněno Late Bottle (LBV) nebo Character | DO Porto | jakostní likérové víno s. o. | anglický
Vintage | DO Porto | jakostní likérové víno s. o. | anglický
SLOVINSKO
Penina | všechna | jakostní šumivé víno s. o. | slovinský
pozna trgatev | všechna | jakostní víno s. o. | slovinský
izbor | všechna | jakostní víno s. o. | slovinský
jagodni izbor | všechna | jakostní víno s. o. | slovinský
suhi jagodni izbor | všechna | jakostní víno s. o. | slovinský
ledeno vino | všechna | jakostní víno s. o. | slovinský
arhivsko vino | všechna | jakostní víno s. o. | slovinský
mlado vino | všechna | jakostní víno s. o. | slovinský
Cviček | Dolenjska | jakostní víno s. o. | slovinský
Teran | Kras | jakostní víno s. o. | slovinský
SLOVENSKO
forditáš | Tokaj / -ská / -ský / -ské | jakostní víno s. o. | slovenský
mášláš | Tokaj / -ská / -ský / -ské | jakostní víno s. o. | slovenský
samorodné | Tokaj / -ská / -ský / -ské | jakostní víno s. o. | slovenský
výber ... putňový, completed by the numbers 3-6 | Tokaj / -ská / -ský / -ské | jakostní víno s. o. | slovenský
výberová esencia | Tokaj / -ská / -ský / -ské | jakostní víno s. o. | slovenský
esencia | Tokaj / -ská / -ský / -ské | jakostní víno s. o. | slovenský
BULHARSKO
Гарантирано наименование за произход (ΓΗΠ)
(guaranteed appellation of origin) | všechna | jakostní víno s. o.,
jakostní šumivé víno s. o.,
jakostní perlivé víno s. o.
a jakostní likérové víno s. o.. | bulharský
Гарантирано и контролирано наименование за произход (ГКНГТ)
(guaranteed and controlled appellation of origin) | všechna | jakostní víno s. o.,
jakostní šumivé víno s. o.,
jakostní perlivé víno s. o.
a jakostní likérové víno s. o.. | bulharský
Благородно сладко вино (БСВ) (noble sweet wine) | všechna | jakostní likérové víno s. o. | bulharský
регионално вино (Regional wine) | všechna | stolní víno se zeměpisným označením | bulharský
Ново
(young) | všechna | jakostní víno s. o. stolní víno se zeměpisným označením | bulharský
Премиум
(premium) | všechna | stolní víno se zeměpisným označením | bulharský
Резерва
(reserve) | všechna | jakostní víno s. o. stolní víno se zeměpisným označením | bulharský
Премиум резерва (premium reserve) | všechna | stolní víno se zeměpisným označením | bulharský
Специална резерва (special reserve) | všechna | jakostní víno s. o. | bulharský
Специална селекция (special selection) | všechna | jakostní víno s. o. | bulharský
Колекционно (collection) | všechna | jakostní víno s. o. | bulharský
Премиум оук, или първо зареждане в бъчва (premium oak) | všechna | jakostní víno s. o. | bulharský
Беритба на презряло грозде (vintage of overripe grapes) | všechna | jakostní víno s. o. | bulharský
Розенталер (Rosenthaler) | všechna | jakostní víno s. o. | bulharský
RUMUNSKO
Vin cu denumire de origine controlată (D.O.C.) | všechna | jakostní víno s. o. | rumunský
Cules la maturitate deplină (C.M.D.) | všechna | jakostní víno s. o. | rumunský
Cules târziu (C.T.) | všechna | jakostní víno s. o. | rumunský
Cules la înnobilarea boabelor (C.I.B.) | všechna | jakostní víno s. o. | rumunský
Vin cu indicaţie geografică | všechna | stolní víno se zeměpisným označením | rumunský
Rezervă | všechna | jakostní víno s. o. | rumunský
Vin de vinotecă | všechna | jakostní víno s. o. | rumunský
(1) Ochrana výrazu „Cava“ stanovená nařízením Rady (ES) č. 1493/1999 se uplatňuje, aniž je dotčena ochrana zeměpisného označení pro jakostní šumivé víno s. o. „Cava“.
(2) Dotčená vína jsou jakostní likérová vína s. o. uvedená v příloze VI části L bodu 8 nařízení Rady (ES) č. 1493/1999.
(3) Dotčená vína jsou jakostní likérová vína s. o. uvedená v příloze VI části L bodu 11 nařízení Rady (ES) č. 1493/1999.
DODATEK 3
SEZNAM KONTAKTNÍCH MÍST
uvedených v článku 12 přílohy II protokolu 2
a)
Černá Hora
paní Ljiljana Simovic, poradkyně pro mezinárodní spolupráci
Ministry of Agriculture, Forestry and Water Management
Government of the Republic of Montenegro
Rimski trg 46, 81000 Podgorica
Tel: +382 81 48 22 71;
Fax: +382 81 23 43 06
Email: ljiljanas@mn.yu; radanad@mn.yu
(b)
Společenství
European Commission
Directorate-General for Agriculture and Rural Development
Directorate B International Affairs II
Head of Unit B.2 Enlargement
B-1049 Bruxelles / Brussel
Belgium
Telephone: +32 2 299 11 11
Fax: +32 2 296 62 92
E-mail: AGRI EC Montenegro wine trade
PROTOKOL 3
Týkající se definice pojmu „původní produkty“ a metod správní spolupráce pro uplatňování
ustanovení této dody mezi společenstvím a černou horou
OBSAH
HLAVA I| OBECNÁ USTANOVENÍ
---|---
Článek 1| Definice
HLAVA II| DEFINICE POJMU „PŮVODNÍ PRODUKTY“
Článek 2| Obecné požadavky
Článek 3| Kumulace ve Společenství
Článek 4| Kumulace v Černé hoře
Článek 5| Zcela získané produkty
Článek 6| Dostatečně opracované nebo zpracované produkty
Článek 7| Nedostatečné opracování nebo zpracování
Článek 8| Určující jednotka
Článek 9| Příslušenství, náhradní díly a nástroje
Článek 10| Soupravy (sady)
Článek 11| Neutrální prvky
HLAVA III| POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE ÚZEMÍ
Článek 12| Zásada teritoriality
Článek 13| Přímá doprava
Článek 14| Výstavy
HLAVA IV| VRACENÍ CLA NEBO OSVOBOZENÍ OD CLA
Článek 15| Zákaz vrácení cla nebo osvobození od cla
HLAVA V| DOKLAD O PŮVODU
Článek 16| Obecné požadavky
Článek 17| Postup pro vydávání průvodního osvědčení EUR.1
Článek 18| Průvodní osvědčení EUR.1 vystavená dodatečně
Článek 19| Vydávání duplikátu průvodního osvědčení EUR.1
Článek 20| Vydání průvodních osvědčení EUR.1 na základě dříve vydaného nebo vyhotoveného dokladu o původu
Článek 21| Odděleně vedené účetnictví (účetní segregace)
Článek 22| Podmínky pro vyhotovování prohlášení na faktuře
Článek 23| Schválený vývozce
Článek 24| Platnost dokladu o původu
Článek 25| Předkládání dokladu o původu
Článek 26| Dovoz po částech
Článek 27| Osvobození od povinnosti předložit doklad o původu
Článek 28| Podpůrné doklady
Článek 29| Uchovávání dokladu o původu a podpůrných dokladů
Článek 30| Rozdíly a formální chyby
Článek 31| Částky vyjádřené v eurech
HLAVA VI| UJEDNÁNÍ O SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCI
Článek 32| Vzájemná pomoc
Článek 33| Ověřování dokladů o původu
Článek 34| Řešení sporů
Článek 35| Sankce
Článek 36| Svobodná pásma
HLAVA VII| CEUTA A MELILLA
Článek 37| Uplatňování tohoto protokolu
Článek 38| Zvláštní podmínky
HLAVA VIII| ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 39| Změny tohoto protokolu
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha I: Úvodní poznámky k seznamu v příloze II
Příloha II: Seznam opracování nebo zpracování, která musí být provedena na nepůvodních materiálech, aby zpracovaný produkt mohl získat status původu
Příloha III: Vzory průvodního osvědčení EUR.1 a žádosti o průvodní osvědčení EUR.1
Příloha IV: Znění prohlášení na faktuře
Příloha V: Produkty vyloučené z kumulace uvedené v článcích 3 a 4
SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ
Společné prohlášení o Andorrském knížectví
Společné prohlášení o Republice San Marino
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Definice
Pro účely tohoto protokolu se rozumí:
a)
„výrobou“ každé opracování nebo zpracování, včetně sestavování nebo specifických procesů;
b)
„materiálem“ jakékoli příměsi, suroviny, komponenty, části apod., které jsou používány při výrobě produktu;
c)
„produktem“ vyráběný produkt, i když je zamýšleno jeho pozdější využití v jiné výrobní operaci;
d)
„zbožím“ jak materiál, tak produkty;
e)
„celní hodnotou“ celní hodnota určená v souladu s Dohodou o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 (dohoda Světové obchodní organizace o celní hodnotě);
f)
„cenou ze závodu“ cena zaplacená za produkt ze závodu výrobci ve Společenství nebo v Černé hoře, v jehož podniku došlo k poslednímu opracování nebo zpracování, pokud tato cena zahrnuje hodnotu všeho materiálu použitého při výrobě po odečtení případných vnitřních daní, které se vracejí nebo mohou být vráceny při vývozu získaného produktu;
g)
„hodnotou materiálů“ celní hodnota použitých nepůvodních materiálů v okamžiku dovozu, a není-li známa nebo nelze-li ji určit, první ověřitelná cena zaplacená za tyto materiály ve Společenství nebo v Černé hoře;
h)
„hodnotou původních materiálů“ hodnota těchto materiálů stanovená podle písmene g) obdobně;
i)
„přidanou hodnotou“ cena ze závodu po odečtení celní hodnoty každého z obsažených materiálů, které pocházejí z ostatních zemích uvedených v článcích 3 a 4, pokud není celní hodnota známa nebo ji nelze zjistit, první zjistitelná cena zaplacená za materiály ve Společenství nebo v Černé hoře;
j)
„kapitolami“ a „čísly“ kapitoly a čísla (čtyřmístné kódy) používané v nomenklatuře, která tvoří harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží, dále v tomto protokolu nazývaný „harmonizovaný systém“ nebo „HS“;
k)
„zařazením“ zařazení produktu nebo materiálu pod určité číslo;
l)
„zásilkou“ produkty, které buď zasílá současně jeden vývozce jednomu příjemci, nebo které jsou přepravovány na podkladě jediného přepravního dokladu od vývozce k příjemci, a pokud tento doklad neexistuje, na podkladě jediné faktury;
m)
„územím“ území včetně teritoriálních vod.
HLAVA II
DEFINICE POJMU „PŮVODNÍ PRODUKTY“
Článek 2
Obecné požadavky
1.
Pro účely provádění této dohody se za produkty pocházející ze Společenství, považují:
a)
produkty, které byly ve Společenství zcela získány ve smyslu článku 5;
b)
produkty, které byly získány ve Společenství a obsahují materiály, které zde nebyly zcela získány, jestliže byly tyto materiály ve Společenství dostatečně opracovány nebo zpracovány ve smyslu článku 6.
2.
Pro účely provádění této dohody se za produkty pocházející z Černé Hory považují:
a)
produkty, které byly v Černé hoře zcela získány ve smyslu článku 5;
b)
produkty, které byly získány v Černé hoře a obsahují materiály, které zde nebyly zcela získány, jestliže byly tyto materiály v Černé hoře dostatečně opracovány nebo zpracovány ve smyslu článku 6.
Článek 3
Kumulace ve Společenství
1.
Aniž je dotčen čl. 2 odst. 1, považují se za produkty pocházející ze Společenství produkty, které jsou získány ve Společenství a obsahují materiály pocházející z Černé Hory, ze Společenství nebo jiných zemí či území, jež se účastní procesu stabilizace a přidružení Evropské unie (1), nebo obsahující materiály, na něž se použije Rozhodnutí Rady přidružení ES-Turecko č. 1/95 ze dne 22. prosince 1995 (2), za předpokladu, že opracování nebo zpracování provedené ve Společenství přesahuje rámec operací uvedených v článku 7. Není nutné, aby tyto materiály prošly dostatečným opracováním či zpracováním.
2.
V případech, kdy opracování nebo zpracování provedené ve Společenství nepřesahuje rámec operací uvedených v článku 7, považuje se získaný výrobek za výrobek pocházející ze Společenství pouze tehdy, přesahuje-li hodnota zde přidaná hodnotu použitých materiálů pocházejících z jedné z ostatních zemí nebo území uvedených v odstavci 1. Pokud tomu tak není, považuje se získaný výrobek za výrobek pocházející ze země, která vytváří nejvyšší hodnotu původních materiálů použitých při výrobě ve Společenství.
3.
Produkty pocházející z jedné ze zemí nebo území uvedených v odstavci 1, které nebyly ve Společenství žádným způsobem opracovány nebo zpracovány, si při vývozu do jedné z těchto zemí nebo území uchovají svůj původ.
4.
Kumulaci stanovenou v tomto článku lze uplatnit pouze za předpokladu, že:
a)
mezi zeměmi nebo územími zapojenými do získání statusu původu a zemí určení lze použít preferenční dohodu o obchodu v souladu s článkem XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT z roku 1994);
b)
materiály a produkty získaly status původu na základě pravidel původu, které se shodují s pravidly uvedenými v tomto protokolu;
a
c)
v Úředním věstníku Evropské unie (řadě C) a v Černé hoře podle jejích vlastních postupů byla zveřejněna oznámení o splnění nezbytných podmínek pro použití kumulace.
Kumulace stanovená tímto článkem platí od data uvedeného v oznámení, které bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (řadě C).
Společenství poskytne Černé hoře prostřednictvím Evropské komise podrobnosti o dohodách a odpovídajících pravidlech původu, které se uplatňují ve vztahu k ostatním zemím a územím uvedeným v odstavci 1.
Produkty uvedené v příloze V jsou vyloučeny z kumulace stanovené v tomto článku.
Článek 4
Kumulace v Černé hoře
1.
Aniž je dotčen čl. 2 odst. 2, považují se za produkty pocházející z Černé Hory produkty, které jsou získány v Černé Hoře a obsahují materiály pocházející ze Společenství, z Černé Hory nebo jiných zemí či území, jež se účastní procesu stabilizace a přidružení Evropské unie (1), nebo obsahující materiály, na něž se použije Rozhodnutí Rady přidružení ES-Turecko č. 1/95 ze dne 22. prosince 1995 (2), za předpokladu, že opracování nebo zpracování provedené v Černé hoře přesahuje rámec operací uvedených v článku 7. Není nutné, aby tyto materiály prošly dostatečným opracováním či zpracováním.
2.
V případech, kdy opracování nebo zpracování provedené v Černé hoře nepřesahuje rámec operací uvedených v článku 7, považuje se získaný výrobek za výrobek pocházející z Černé Hory pouze tehdy, přesahuje-li hodnota zde přidaná hodnotu použitých materiálů pocházejících z jedné z ostatních zemí nebo území uvedených v odstavci 1. Pokud tomu tak není, považuje se získaný výrobek za výrobek pocházející ze země, která vytváří nejvyšší hodnotu původních materiálů použitých při výrobě v Černé hoře.
3.
Produkty pocházející z jedné ze zemí nebo území uvedených v odstavci 1, které nebyly v Černé hoře žádným způsobem opracovány nebo zpracovány, si při vývozu do jedné z těchto zemí nebo území uchovají svůj původ.
4.
Kumulaci stanovenou v tomto článku lze uplatnit pouze za předpokladu, že:
a)
mezi zeměmi nebo územími zapojenými do získání statusu původu a zemí určení lze použít preferenční dohodu o obchodu v souladu s článkem XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT z roku 1994);
b)
materiály a produkty získaly status původu na základě pravidel původu, které se shodují s pravidly uvedenými v tomto protokolu;
a
c)
v Úředním věstníku Evropské unie (řadě C) a v Černé hoře podle jejích vlastních postupů byla zveřejněna oznámení o splnění nezbytných podmínek pro použití kumulace.
Kumulace stanovená tímto článkem platí od data uvedeného v oznámení, které bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (řadě C).
Černá Hora poskytne Společenství prostřednictvím Evropské komise podrobnosti o dohodách a odpovídajících pravidlech původu, které se uplatňují ve vztahu k ostatním zemím a územím uvedeným v odstavci 1.
Produkty uvedené v příloze V jsou vyloučeny z kumulace stanovené v tomto článku.
Článek 5
Zcela získané produkty
1.
Produkty zcela získanými ve Společenství nebo v Černé hoře se rozumějí:
a)
nerostné produkty tam vytěžené z půdy nebo mořského dna;
b)
rostlinné produkty tam sklizené;
c)
živá zvířata tam narozená či vylíhnutá a odchovaná;
d)
produkty získané z živých zvířat tam chovaných;
e)
produkty tamního lovu a rybolovu;
f)
produkty mořského rybolovu a jiné produkty vytěžené z moře mimo teritoriální vody Společenství nebo Černé Hory jejich plavidly;
g)
produkty vyrobené na palubě jejich výrobních plavidel výlučně z produktů uvedených v písmenu f);
h)
použité předměty tam sebrané, jsou-li použitelné pouze k opětovnému získání surovin, včetně použitých pneumatik vhodných pouze k protektorování nebo k použití jako odpad;
i)
odpad a šrot pocházející z výrobních operací tam provedených;
j)
produkty získané z mořského dna nebo z mořského podzemí ležícího mimo jejich teritoriální vody, mají-li výhradní práva k využívání tohoto mořského dna nebo mořského podzemí;
k)
zboží tam vyrobené výhradně z produktů uvedených v písmenech a) až j).
2.
Pojmy „jejich plavidla“ a „jejich výrobní plavidla“ v odst. 1 písm. f) a g) se vztahují pouze na plavidla a výrobní plavidla:
a)
která jsou registrována nebo přihlášena v členském státě Společenství nebo v Černé hoře;
b)
která plují pod vlajkou členského státu Společenství nebo Černé Hory;
c)
která alespoň z 50 % vlastní státní příslušníci členského státu Společenství nebo Černé Hory nebo společnost, jejíž ústředí se nachází v těchto státech a jejíž ředitel nebo ředitelé, předseda představenstva nebo dozorčí rady a většina členů těchto orgánů jsou státními příslušníky členského státu Společenství nebo Černé Hory, a v případě veřejných obchodních společností či společností s ručením omezeným navíc alespoň polovinu základního kapitálu vlastní tyto státy nebo veřejnoprávní subjekty nebo státní příslušníci těchto států;
d)
jejichž důstojnický sbor tvoří státní příslušníci členského státu Společenství nebo Černé Hory
a
e)
jejichž posádku tvoří alespoň ze 75 % státní příslušníci členského státu Společenství nebo Černé Hory.
Článek 6
Dostatečně opracované nebo zpracované produkty
1.
Pro účely článku 2 se produkty, jež nejsou zcela získány, považují za dostatečně opracované nebo zpracované, jsou-li splněny podmínky uvedené v seznamu v příloze II.
Výše uvedené podmínky stanoví pro všechny produkty, jichž se dohoda týká, opracování či zpracování, které se musí provést u nepůvodních materiálů použitých při výrobě, přičemž se vztahují pouze na tyto materiály. Z tohoto vyplývá, že pokud se produkt, který získal status původu splněním podmínek uvedených v seznamu, použije při výrobě jiného produktu, podmínky použitelné pro produkt, jehož součást tvoří, se na něj nevztahují a neberou se v úvahu nepůvodní materiály, které se mohou použít při jeho výrobě.
2.
Odchylně od odstavce 1 lze však nepůvodní materiály, které by se podle podmínek uvedených v seznamu neměly používat při výrobě produktu, použít za předpokladu, že:
a)
jejich celková hodnota nepřesahuje 10 % ceny daného produktu ze závodu;
b)
použitím tohoto odstavce není překročen žádný procentní podíl uvedený v seznamu jako nejvyšší přípustná hodnota nepůvodních materiálů.
Tento odstavec neplatí pro produkty kapitol 50 až 63 harmonizovaného systému.
3.
Odstavce 1 a 2 se použijí s výhradou článku 7.
Článek 7
Nedostatečné opracování nebo zpracování
1.
Aniž je dotčen odstavec 2, jsou za opracování nebo zpracování nedostatečná pro to, aby produktu udělila status původu, bez ohledu na to, zda jsou splněny podmínky článku 6, považovány tyto operace:
a)
operace, jejichž účelem je uchování produktů v nezměněném stavu během přepravy a skladování;
b)
rozdělování nebo spojování nákladových kusů;
c)
praní a mytí, čištění; odstranění prachu, oxidů, oleje, nátěru nebo jiných nánosů;
d)
žehlení nebo mandlování textilií;
e)
prosté natírání, malování nebo leštění;
f)
loupání, částečné nebo úplné mletí, leštění a hlazení obilovin a rýže;
g)
operace spočívající v barvení cukru nebo tvarování cukru;
h)
loupání, vypeckovávání nebo louskání ovoce, ořechů a zeleniny;
i)
ostření, prosté broušení nebo prosté řezání;
j)
prosévání, prohazování, třídění zařazování, srovnávání, sdružování (včetně vytváření souprav (sad) předmětů);
k)
prosté plnění do lahví, konzerv, baněk, pytlů, beden, krabic, upevnění na podložky nebo desky a veškeré ostatní prosté balící operace;
l)
připevňování nebo tisk značek, štítků, log nebo obdobných rozlišovacích znaků na produkty nebo jejich obaly;
m)
prosté mísení produktů, též různých druhů; míšení cukru s jiným materiálem;
n)
prosté sestavování součástí produktu na úplný produkt nebo rozkládání produktů na části;
o)
kombinace dvou nebo více úkonů uvedených v písmenech a) až n);
p)
porážení zvířat.
2.
Při určování, zda se opracování nebo zpracování provedené na produktu považuje za nedostatečné ve smyslu odstavce 1, se všechny operace provedené na tomto produktu ve Společenství nebo v Černé hoře posuzují společně.
Článek 8
Určující jednotka
1.
Určující jednotkou pro účely tohoto protokolu je produkt, který se považuje za základní jednotku při jeho zařazení pomocí nomenklatury harmonizovaného systému.
Z toho vyplývá, že:
a)
je-li produkt sestávající ze skupiny nebo sestavy předmětů zařazen podle harmonizovaného systému do jednoho kódu, je určující jednotkou tento celek;
b)
sestává-li zásilka z více identických produktů zařazených do stejného kódu harmonizovaného systému, použije se tento protokol na každý produkt samostatně.
2.
Je-li podle všeobecného pravidla 5 harmonizovaného systému zařazován s produktem i jeho obal, považuje se pro účely určení původu za jeden celek s produktem.
Článek 9
Příslušenství, náhradní díly a nástroje
Příslušenství, náhradní díly a nástroje, které jsou dodávány spolu se zařízením, strojem, přístrojem nebo vozidlem, jsou součástí běžného vybavení a jsou zahrnuty do jeho ceny nebo nejsou samostatně fakturovány, se považují za jeden celek s příslušným zařízením, strojem, přístrojem nebo vozidlem.
Článek 10
Soupravy (sady)
Soupravy (sady) produktů ve smyslu všeobecného pravidla 3 harmonizovaného systému se považují za původní, jsou-li původními produkty všechny jejich součásti. Pokud se však souprava (sada) skládá z původních i nepůvodních produktů, považuje se za původní jako celek pod podmínkou, že hodnota nepůvodních produktů netvoří více než 15 % ceny ze závodu této soupravy (sady).
Článek 11
Neutrální prvky
Při určování, zda je produkt původní, není nutné určovat původ těchto prvků, které mohou být použity při jeho výrobě:
a)
energie a palivo;
b)
zařízení a vybavení;
c)
stroje a nástroje;
d)
zboží, které se nestává ani nemá stát součástí konečného složení produktu.
HLAVA III
POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE ÚZEMÍ
Článek 12
Zásada teritoriality
1.
S výjimkou článků 3 a 4 a odstavce 3 tohoto článku musí být podmínky pro získání statusu původu ve smyslu hlavy II ve Společenství nebo v Černé hoře plněny nepřetržitě.
2.
Je-li původní zboží, které bylo ze Společenství nebo Černé Hory vyvezeno do jiné země, vráceno, musí být s výjimkou případů uvedených v článcích 3 a 4 považováno za nepůvodní, nelze-li celnímu orgánu uspokojivě prokázat, že:
a)
vrácené zboží je totožné s vyvezeným zbožím;
a
b)
během doby, kdy se nacházelo v dané zemi, nebo při vývozu bylo podrobeno pouze operacím nezbytným pro jeho uchování v nezměněném stavu.
3.
Na získání statusu původního produktu v souladu s podmínkami stanovenými v hlavě II nemá vliv opracování nebo zpracování provedené mimo Společenství nebo Černou Horu v případě materiálů, které byly ze Společenství nebo Černé Hory vyvezeny a následně zpět dovezeny, pokud:
a)
uvedené materiály jsou zcela získány ve Společenství nebo Černé hoře nebo byly před vývozem opracovány či zpracovány nad rámec operací uvedených v článku 7;
a
b)
celním orgánům lze uspokojivě prokázat, že:
i)
zpět dovezené zboží bylo získáno opracováním nebo zpracováním vyvezených materiálů;
a
ii)
celková přidaná hodnota nabytá mimo Společenství nebo Černou Horu podle tohoto článku nepřesahuje 10 % ceny ze závodu konečného produktu, pro který se požaduje status původního produktu.
4.
Pro účely odstavce 3 se podmínky pro získání statusu původního produktu uvedené v hlavě II nevztahují na opracování či zpracování provedené mimo Společenství nebo Černou Horu. Avšak v případech uvedených v seznamu v příloze II, u nichž se při určování statusu původu výsledného produktu používá pravidlo stanovující maximální hodnotu u všech obsažených nepůvodních materiálů, nesmí celková hodnota nepůvodních materiálů, které byly do tohoto produktu zahrnuty na území dotčené strany, posuzovaná společně s celkovou přidanou hodnotou získanou podle tohoto článku mimo Společenství nebo Černou Horu, přesáhnout uvedený procentní podíl.
5.
Pro účely odstavců 3 a 4 se „celkovou přidanou hodnotou“ rozumějí všechny náklady vynaložené mimo Společenství nebo Černou Horu, včetně hodnoty tam zahrnutých materiálů.
6.
Odstavce 3 a 4 se nevztahují na produkty, které nesplňují podmínky uvedené v seznamu přílohy II nebo které lze považovat za dostatečně opracované nebo zpracované pouze uplatněním obecné tolerance stanovené v čl. 6 odst. 2.
7.
Odstavce 3 a 4 se nevztahují na produkty kapitol 50 až 63 harmonizovaného systému.
8.
Jakékoli opracování nebo zpracování, na něž se vztahuje tento článek a které bylo provedeno mimo Společenství nebo Černou Horu, se uskuteční v režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo v obdobném režimu.
Článek 13
Přímá doprava
1.
Preferenční zacházení stanovené podle této dohody se vztahuje pouze na produkty, které splňují požadavky tohoto protokolu a jsou přepravovány přímo mezi Společenstvím a Černou Horou, nebo přes území jiných zemí nebo území uvedených v článcích 3 a 4. Produkty tvořící jedinou zásilku však mohou být přepravovány přes jiná území s případnou překládkou nebo dočasným uskladněním na těchto územích, jestliže zůstanou pod dohledem celních orgánů v zemi tranzitu nebo uskladnění a nepodrobí se jiným operacím než vykládce, překládce nebo operaci, jejímž účelem je zachování jejich dobrého stavu.
Původní produkty se mohou přepravovat potrubím přes jiné území, než je území Společenství nebo Černé Hory.
2.
Celním orgánům země dovozu se splnění podmínek stanovených v odstavci 1 prokáže předložením:
a)
jediného přepravního dokladu, jenž se vztahuje na přepravu ze země vývozu přes zemi tranzitu; nebo
b)
potvrzení vydaného celními orgány země tranzitu, které obsahuje:
i)
přesný popis produktů;
ii)
data vykládky nebo překládky produktů a případně jména plavidel nebo jiných použitých dopravních prostředků;
a
iii)
potvrzení podmínek, v nichž se produkty nacházely v zemi tranzitu; nebo
c)
jiných průkazných dokladů, nemohou-li být předloženy doklady uvedené výše.
Článek 14
Výstavy
1.
Jsou-li původní produkty zaslány na výstavu do jiné země nebo jiného území, než které jsou uvedené v článcích 3 a 4, a jsou-li po ukončení výstavy prodány za účelem dovozu do Společenství nebo Černé Hory, uplatní se na ně při dovozu tato dohoda, pokud je celním orgánům uspokojivě prokázáno, že:
a)
vývozce zaslal tyto produkty ze Společenství nebo z Černé Hory do země konání výstavy a vystavil je tam;
b)
vývozce tyto produkty prodal osobě ze Společenství nebo z Černé Hory nebo je na ni jinak převedl;
c)
produkty byly odeslány během výstavy nebo bezprostředně po ní ve stavu, v němž byly na tuto výstavu odeslány;
a
d)
produkty nebyly od okamžiku, kdy byly odeslány na výstavu, použity k jinému účelu než k předvedení na této výstavě.
2.
V souladu s hlavou V musí být vydán nebo vyhotoven doklad o původu, který se předloží obvyklým způsobem celním orgánům země dovozu. Musí v něm být uveden název výstavy a adresa místa jejího konání. V případech potřeby se může požadovat předložení dalších písemných dokladů o podmínkách, za nichž byly tyto produkty vystaveny.
3.
Odstavec 1 se vztahuje na všechny obchodní, průmyslové, zemědělské nebo řemeslné výstavy, veletrhy nebo obdobné veřejné přehlídky či expozice, během nichž produkty zůstávají pod celním dohledem, s výjimkou akcí pořádaných soukromě v prodejnách nebo podnikových prostorách za účelem prodeje zahraničních produktů.
HLAVA IV
NAVRACENÍ CLA NEBO OSVOBOZENÍ OD CLA
Článek 15
Zákaz navracení cla nebo osvobození od cla
1.
Nepůvodní materiály použité při výrobě produktů, které pocházejí ze Společenství, Černé Hory nebo jedné z ostatních zemí nebo území uvedených v článcích 3 a 4 a pro které se vydává nebo vyhotovuje doklad o původu v souladu s hlavou V, nepodléhají ve Společenství nebo v Černé hoře navrácení nebo osvobození od cla jakéhokoli druhu.
2.
Zákaz uvedený v odstavci 1 se vztahuje na jakékoli opatření týkající se náhrad, částečného či úplného prominutí nebo neplacení cel nebo poplatků s rovnocenným účinkem, které se ve Společenství nebo v Černé hoře vztahují na materiály použité při výrobě, jestliže se tyto náhrady, prominutí nebo neplacení uplatňují, výslovně nebo fakticky, jestliže se produkty získané z uvedených materiálů vyvážejí, a neuplatňují, jestliže se ponechávají k vnitrostátnímu použití.
3.
Vývozce produktů, které jsou zahrnuty v dokladu o původu, musí být připraven kdykoli na žádost celních orgánů předložit všechny příslušné dokumenty dokládající, že v souvislosti s nepůvodními materiály použitými při výrobě dotčených produktů nebylo vráceno žádné clo a že všechna cla nebo poplatky s rovnocenným účinkem, které se vztahují na tyto materiály, byly skutečně zaplaceny.
4.
Odstavce 1 až 3 se rovněž vztahují na obaly ve smyslu čl. 8 odst. 2, na příslušenství, náhradní díly a nástroje ve smyslu článku 9 a na soupravy (sady) produktů ve smyslu článku 10, pokud tyto předměty nejsou původní.
5.
Odstavce 1, 2, 3 a 4 se použijí pouze u takových druhů materiálů, na které se vztahuje tato dohoda. Kromě toho nevylučují použití režimu vývozních náhrad při vývozu zemědělských produktů, který se používá při vývozu v souladu s ustanoveními této dohody.
HLAVA V
DOKLAD O PŮVODU
Článek 16
Obecné požadavky
1.
Tato dohoda se vztahuje na produkty pocházející ze Společenství při dovozu do Černé Hory a na produkty pocházející z Černé Hory při dovozu do Společenství po předložení jednoho z těchto dokladů o původu:
a)
průvodního osvědčení EUR.1, jehož vzor je uveden v příloze III; nebo
b)
v případech uvedených v čl. 22 odst. 1, prohlášení (dále jen „prohlášení na faktuře“), které vývozce uvede na faktuře, dodacím listu nebo jiném obchodním dokladu a které dostatečně podrobně popisuje dotyčné produkty, aby umožnilo jejich identifikaci. Znění prohlášení na faktuře jsou uvedena v příloze IV.
2.
Odchylně od odstavce 1 se tato dohoda vztahuje na původní produkty ve smyslu tohoto protokolu v případech stanovených v článku 27, aniž by bylo nutné předložit jakýkoli z výše uvedených dokumentů.
Článek 17
Postup pro vydávání průvodního osvědčení EUR.1
1.
Průvodní osvědčení EUR.1 vydávají celní orgány země vývozu na základě písemné žádosti podané vývozcem nebo na odpovědnost vývozce jeho oprávněným zástupcem.
2.
Za tímto účelem vyplní vývozce nebo jeho oprávněný zástupce obě průvodní osvědčení EUR.1 a formulář žádosti, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze III. Tyto formuláře se vyplní v jenom z jazyků, v němž je vypracována tato dohoda, a v souladu s vnitrostátním právem země vývozu. Jsou-li formuláře vyplňovány rukou, musí být vyplněny inkoustem a hůlkovým písmem. Popis produktů se uvede v kolonkách vyhrazených pro tento účel a žádné řádky se nesmějí ponechat prázdné. Není-li vyplněna celá kolonka, podtrhne se poslední řádek popisu vodorovnou čarou a prázdný prostor se proškrtne
3.
Vývozce žádající o vystavení průvodního osvědčení EUR.1 musí být připraven kdykoli na žádost celních orgánů země vývozu, v níž se vydává průvodní osvědčení EUR.1, předložit všechny příslušné dokumenty dokládající původní status dotčených produktů, jakož i splnění ostatních podmínek tohoto protokolu.
4.
Průvodní osvědčení EUR.1, vydávají celní orgány členského státu Společenství nebo Černé Hory, pokud lze dotyčné produkty považovat za produkty pocházející ze Společenství, Černé Hory nebo jedné z ostatních zemí nebo území uvedených v článcích 3 a 4, a pokud splňují ostatní podmínky tohoto protokolu.
5.
Celní orgány vydávající průvodní osvědčení EUR.1, podniknou veškeré potřebné kroky k ověření statusu původu produktů a splnění ostatních podmínek tohoto protokolu. Za tímto účelem mají právo požadovat jakékoli doklady a provádět jakoukoli kontrolu účetů vývozce nebo jakoukoliv jinou kontrolu, kterou pokládají za nezbytnou. Dále zajistí správné vyplnění formulářů uvedených v odstavci 2. Zejména zkontrolují, zda byly vyplněny kolonky určené pro popis výrobků tak, aby byla vyloučena možnost dodatečného podvodného vpisování.
6.
Datum vydání průvodního osvědčení EUR.1, se uvádí v kolonce 11 osvědčení.
7.
Celní orgány vydají průvodní osvědčení EUR.1 a poskytnou jej vývozci, jakmile je vlastní vývoz proveden nebo zajištěn.
Článek 18
Průvodní osvědčení EUR.1, vydaná dodatečně
1.
Odchylně od čl. 17 odst. 7 lze průvodní osvědčení EUR.1, výjimečně vydat po vývozu produktů, na něž se vztahuje, pokud:
a)
nebylo vydáno při vývozu kvůli chybám, neúmyslným opomenutím nebo mimořádným okolnostem;
nebo
b)
se celním orgánům dostatečně prokáže, že průvodní osvědčení EUR.1, bylo vydáno, ale při dovozu nebylo z technických důvodů přijato.
2.
Pro účely odstavce 1 musí vývozce ve své žádosti uvést místo a datum vývozu produktů, na něž se vztahuje průvodní osvědčení EUR.1, a odůvodnění této žádosti.
3.
Celní orgány mohou vystavit průvodní osvědčení EUR.1, dodatečně pouze poté, co ověří, zda informace uvedené v žádosti vývozce souhlasí s informacemi v odpovídajících záznamech.
4.
Průvodní osvědčení EUR.1, vydaná dodatečně musí obsahovat následující poznámku v angličtině:
„ISSUED RETROSPECTIVELY“
5.
Poznámka uvedená v odstavci 4 se uvede v kolonce „Poznámky“ průvodního osvědčení EUR.1.
Článek 19
Vystavení duplikátu průvodního osvědčení EUR.1
1.
V případě krádeže, ztráty nebo zničení průvodního osvědčení EUR.1 může vývozce požádat celní orgány, které jej vydaly, o vystavení duplikátu na základě dokladů o vývozu, které mají tyto orgány k dispozici.
2.
Duplikát vydaný tímto způsobem musí obsahovat označení v angličtině:
„DUPLICATE“
3.
Poznámka uvedená v odstavci 2 se uvede v kolonce „Poznámky“ duplikátu průvodního osvědčení EUR.1.
4.
Duplikát, na kterém musí být uvedeno datum vydání originálu průvodního osvědčení EUR.1, nabývá účinku uvedeným dnem.
Článek 20
Vydání průvodního osvědčení EUR.1 na základě dokladu o původu vydaného nebo vyhotoveného dříve
Jsou-li původní produkty umístěny pod dohled celního úřadu ve Společenství nebo v Černé hoře, je možné pro účely zasílání všech nebo některých těchto produktů na libovolné místo v rámci Společenství nebo Černé Hory nahradit původní doklad o původu jedním nebo více průvodními osvědčeními EUR.1. Náhradní průvodní osvědčení EUR.1 vydává celní úřad, pod jehož dohledem se produkty nacházejí.
Článek 21
Odděleně vedené účetnictví (účetní segregace)
1.
V případech, kdy by oddělené uchovávání zásob původních a nepůvodních materiálů, které jsou totožné nebo vzájemně zaměnitelné, bylo příliš nákladné nebo obtížné, mohou celní orgány na základě písemné žádosti dotčených osob povolit při správě těchto zásob metodu tzv. „účetní segregace“.
2.
Tato metoda musí být schopna zajistit, aby se v konkrétním referenčním období rovnal počet získaných produktů, které mohou být považovány za „původní“, počtu produktů, které by byly získány, pokud by zásoby byly fyzicky odděleny.
3.
Celní orgány mohou udělit toto povolení, pokud jsou splněny podmínky, které považují za vhodné.
4.
Tato metoda se vykazuje a používá na základě všeobecných účetních principů platných v zemi, kde byl produkt vyroben.
5.
Osoba využívající tohoto zjednodušení může podle konkrétní situace vyhotovit doklady původu, nebo o ně požádat, a to na takové množství produktů, které lze považovat za původní. Na žádost celních orgánů příjemce podá prohlášení o způsobu, jakým byla uvedená množství spravována.
6.
Celní orgány sledují, jakým způsobem je povolení využíváno, a mohou jej kdykoliv odejmout, jakmile jej příjemce využívá nesprávným způsobem nebo neplní ostatní podmínky stanovené v tomto protokolu.
Článek 22
Podmínky pro vyhotovování prohlášení na faktuře
1.
Prohlášení na faktuře uvedené v čl. 16 odst. 1) písm. b) může učinit:
a)
schválený vývozce ve smyslu článku 23;
nebo
b)
každý vývozce pro každou zásilku sestávající z jednoho nebo více balení obsahujících původní produkty, jejichž celková hodnota nepřesahuje 6 000 EUR.
2.
Prohlášení na faktuře může být učiněno, lze-li dotčené produkty považovat za produkty pocházející ze Společenství, Černé Hory nebo z jedné z ostatních zemí nebo území uvedených v článcích 3 a 4, a splňují-li tyto produkty ostatní podmínky tohoto protokolu.
3.
Vývozce činící prohlášení na faktuře musí být připraven kdykoli na žádost celních orgánů země vývozu předložit všechny příslušné dokumenty dokládající status původu dotyčných produktů, jakož i splnění ostatních podmínek tohoto protokolu.
4.
Prohlášení na faktuře vyhotovuje vývozce tak, že na fakturu, dodací list nebo jiný obchodní doklad napíše na stroji, otiskne razítkem nebo vytiskne prohlášení, jehož text je uveden v příloze IV, přičemž použije jednu z jazykových verzí uvedených v příslušné příloze a dodrží ustanovení vnitrostátního práva země vývozu. Jeli prohlášení psánoo rukou, píše se inkoustem a hůlkovým písmem.
5.
Prohlášení na faktuře podepisuje vlastnoručně vývozce. Schválený vývozce ve smyslu článku 23 není povinen tato prohlášení podepisovat, pokud se celním orgánům země vývozu písemně zaváže, že přijímá plnou odpovědnost za každé prohlášení na faktuře, které jej identifikuje takovým způsobem, jako kdyby jej vlastnoručně podepsal.
6.
Prohlášení na faktuře může vývozce vyhotovit při vývozu produktů, k nimž se vztahuje, nebo až po jejich vývozu, pod podmínkou, že jej předloží v zemi dovozu nejpozději do dvou let od dovozu produktů, k nimž se vztahuje.
Článek 23
Schválený vývozce
1.
Celní orgány země vývozu mohou povolit vývozci, dále jen „schválený vývozce“, který často zasílá produkty podle této dohody, aby činil prohlášení na faktuře bez ohledu na hodnotu dotyčných produktů. Vývozce, který o takové povolení žádá, musí celním orgánům poskytnout uspokojivým způsobem veškeré záruky, které jsou nezbytné k ověření statusu původu produktů, jakož i splnění ostatních podmínek tohoto protokolu.
2.
Celní orgány mohou udělení statusu schváleného vývozce podmínit splněním jakýchkoli podmínek, které považují za vhodné.
3.
Celní orgány přidělí schválenému vývozci číslo celního povolení, které se uvádí v prohlášení na faktuře.
4.
Celní orgány sledují, jakým způsobem schválený vývozce povolení využívá.
5.
Celní orgány mohou povolení kdykoli odejmout. Učiní tak v případě, kdy schválený vývozce již dále neposkytuje záruky uvedené v odstavci 1, nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2 nebo jinak nesprávně využívá povolení.
Článek 24
Platnost dokladu o původu
1.
Doklad o původu je platný po dobu čtyř měsíců od data jeho vydání v zemi vývozu a během tohoto období musí být předložen celním orgánům země dovozu.
2.
Doklady o původu, které jsou předloženy celním orgánům země dovozu po uplynutí lhůty pro jejich předložení uvedené v odstavci 1, mohou být za účelem uplatnění preferenčního zacházení uplatněny pouze v případě, že nemohly být předloženy ve stanovené lhůtě v důsledku mimořádných okolností.
3.
V ostatních případech opožděného předložení mohou celní orgány země dovozu přijmout doklady o původu, pokud jim byly příslušné produkty předloženy před uplynutím uvedené lhůty.
Článek 25
Předkládání dokladu o původu
Doklady o původu se předkládají celním orgánům země dovozu v souladu s postupy platnými v dané zemi. Zmíněné orgány mohou požádat o překlad dokladu o původu a mohou rovněž požadovat, aby k dovoznímu prohlášení bylo připojeno prohlášení dovozce v tom smyslu, že produkty splňují podmínky požadované pro provádění této dohody.
Článek 26
Dovoz po částech
V případech, kdy se na základě žádosti dovozce a za podmínek stanovených celními orgány země dovozu dovážejí rozložené nebo nesložené produkty po částech ve smyslu všeobecného pravidla 2 písm. a) harmonizovaného systému, které spadají do tříd XVI a XVII nebo kódů 7308 a 9406 harmonizovaného systému, předkládá se celním orgánům jediný doklad o původu pro tyto produkty při dovozu první části.
Článek 27
Osvobození od povinnosti předložit doklad o původu
1.
Produkty, které jsou posílány v drobných zásilkách soukromými osobami soukromým osobám nebo se nacházejí v osobním zavazadle cestujících, se považují za původní produkty, aniž by bylo třeba předložit doklad o původu, pokud tyto produkty nejsou dováženy obchodně, pokud odvozce prohlásí, že produkty splňující podmínky tohoto protokolu, a o pravdivosti takového prohlášení neexistují žádné pochybnosti. U produktů zasílaných poštou lze toto prohlášení uvést na celním prohlášení CN22/CN23 nebo na listu papíru přiloženém k uvedenému dokladu.
2.
Příležitostné dovozy tvořené výhradně produkty pro osobní potřebu příjemců nebo cestujících či jejich rodin se nepovažují za obchodní dovozy, je-li z povahy a množství produktů zřejmé, že žádnému obchodnímu účelu neslouží.
3.
Celková hodnota těchto produktů nesmí u drobných zásilek přesáhnout částku 500 EUR a u produktů nacházejících se v osobním zavazadle cestujících částku 1 200 EUR.
Článek 28
Podpůrné doklady
Doklady uvedené v čl. 17 odst. 3 a v čl. 22 odst. 3 používané za účelem doložení toho, že produkty zahrnuté do průvodního osvědčení EUR.1 nebo do prohlášení na faktuře lze považovat za produkty pocházející ze Společenství, Černé Hory nebo jedné z ostatních zemí nebo území uvedených v článcích 3 a 4, a že tyto produkty splňující ostatní požadavky tohoto protokolu, se mohou mimo jiné skládat z těchto dokladů:
a)
přímý důkaz o činnostech prováděných vývozcem nebo dodavatelem za účelem získání dotyčného zboží, který se nachází například v jeho účtech nebo vnitřním účetnictví;
b)
dokumenty prokazující status původu použitých materiálů, vydané nebo vyhotovené ve Společenství nebo Černé hoře, pokud se tyto dokumenty používají v souladu s vnitrostátním právem;
c)
dokumenty prokazující opracování nebo zpracování materiálů ve Společenství nebo Černé hoře, vydané nebo vyhotovené ve Společenství nebo Černé hoře, pokud se tyto dokumenty používají v souladu s vnitrostátním právem;
d)
průvodní osvědčení EUR.1 nebo prohlášení na faktuře prokazující status původu použitých materiálů vydaná nebo vyhotovená ve Společenství nebo Černé hoře v souladu s tímto protokolem, nebo v jedné z ostatních zemí nebo území uvedených v článcích 3 a 4, v souladu s pravidly původu, která se shodují s pravidly uvedenými v tomto protokolu;
e)
vhodný důkaz o opracování nebo zpracování provedeném mimo Společenství nebo Černou Horu na základě článku 12, jímž se dokládá splnění podmínek tohoto článku.
Článek 29
Uchovávání dokladu o původu a podpůrných dokladů
1.
Vývozce, který žádá o vystavení průvodního osvědčení EUR.1, uchovává dokumenty uvedené v čl. 17 odst. 3 po dobu nejméně tří let.
2.
Vývozce, který vyhotovuje prohlášení na faktuře, uchovává kopii tohoto prohlášení na faktuře, jakož i dokumenty uvedené v čl. 22 odst. 3, po dobu nejméně tří let.
3.
Celní orgány země vývozu, které vydávají průvodní osvědčení EUR.1, uchovávají formulář žádosti uvedený v čl. 17 odst. 2 po dobu nejméně tří let.
4.
Celní orgány země dovozu uchovávají průvodní osvědčení EUR.1 a prohlášení na faktuře, která jim byla předložena, po dobu nejméně tří let.
Článek 30
Rozdíly a formální chyby
1.
Zjištění drobných rozdílů mezi tvrzeními v dokladu o původu a tvrzeními v dokladech předložených celnímu úřadu za účelem splnění formalit pro dovoz produktů, není samo o sobě důvodem neplatnosti dokladu o původu, je-li řádně prokázáno, že tento doklad odpovídá předloženým produktům.
2.
Zřejmé formální chyby, jako například překlepy, v dokladu o původu by neměly vést k odmítnutí tohoto dokladu, pokud tyto chyby nejsou takové, že by vedly k pochybnostem o správnosti tvrzení v něm obsažených.
Článek 31
Částky vyjádřené v eurech
1.
Pro účely čl. 22 odst. 1 písm. b) a čl. 27 odst. 3 v případech, kdy jsou produkty fakturovány v jiné měně než v eurech, stanoví každoročně každá dotčená země částky v národních měnách členských států Společenství, Černé Hory a ostatních zemí nebo území uvedených v článcích 3 a 4 odpovídající částkám vyjádřeným v eurech.
2.
Na zásilku se vztahuje čl. 22 odst. 1 písm. b) nebo čl. 27 odst. 3, je-li částka v měně, ve které je vystavena faktura, v souladu s částkou stanovenou dotčenou zemí.
3.
Částky, které se mají použít v jakékoli dané národní měně, jsou přepočtem na tuto měnu částek vyjádřených v eurech podle kursu platného k prvnímu pracovnímu dni měsíce října. Částky se sdělují Evropské komisi do 15. října a budou platit od 1. ledna následujícího roku. Komise Evropských společenství tyto částky oznámí všem dotčeným zemím.
4.
Země může částku vyplývající z přepočtu částky vyjádřené v eurech na její národní měnu zaokrouhlit směrem nahoru nebo dolů. Zaokrouhlená částka se nesmí lišit od částky vyplývající z přepočtu o více než 5 %. Země si může ve své národní měně zachovat nezměněný ekvivalent částky vyjádřené v eurech, pokud při každoroční úpravě stanovené v odstavci 3 přepočet této částky před zaokrouhlením převyšuje stávající ekvivalent v národní měně o méně než 15 %. Ekvivalent v národní měně může být ponechán beze změny, pokud by z přepočtu vyplýval pokles jeho hodnoty.
5.
Částky vyjádřené v eurech přezkoumává Výbor pro stabilizaci a přidružení na žádost Společenství nebo Černé Hory. Výbor pro stabilizaci a přidružení při provádění tohoto přezkumu zváží, zda je žádoucí zachovat účinky dotčených limitů v reálných hodnotách. Za tímto účelem může rozhodnout o změně částek vyjádřených v eurech.
HLAVA VI
UJEDNÁNÍ O SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCI
Článek 32
Vzájemná pomoc
1.
Celní orgány členských států Společenství a Černé Hory si prostřednictvím Evropské komise vzájemně poskytnou vzory otisků razítek, která jejich celní úřady používají při vydávání průvodních osvědčení EUR.1 spolu s adresami celních orgánů odpovědných za ověřování těchto osvědčení a prohlášení na faktuře.
2.
Za účelem zajištění řádného uplatňování tohoto protokolu si Společenství a Černá Hora poskytnou prostřednictvím příslušných celních správ vzájemnou pomoc při kontrole pravosti průvodních osvědčení EUR.1 nebo prohlášení na faktuře a při kontrole správnosti informací uváděných v těchto dokumentech.
Článek 33
Ověřování dokladů o původu
1.
Dodatečné ověřování dokladů o původu se provádí nahodile nebo vždy v případech, kdy mají celní orgány země dovozu důvodné pochybnosti o pravosti těchto dokumentů, o statusu původu dotčených produktů nebo o splnění ostatních podmínek tohoto protokolu.
2.
Pro účely odstavce 1 vrátí celní orgány země dovozu průvodní osvědčení EUR.1 a fakturu, pokud byla předložena, prohlášení na faktuře nebo kopie těchto dokumentů celním orgánům země vývozu, a případně uvedou důvody pro ověření těchto dokumentů. K žádosti o ověření se přiloží veškeré získané dokumenty a informace naznačující, že údaje uvedené v dokladu o původu jsou nesprávné.
3.
Ověřování provádějí celní orgány země vývozu. Za tímto účelem mají právo požadovat jakékoli doklady a provádět jakoukoli kontrolu účetnictví vývozce nebo jakoukoliv jinou kontrolu, kterou považují za nezbytnou.
4.
Jestliže se celní orgány země dovozu rozhodnou během čekání na výsledky ověření pozastavit udělování preferenčního zacházení s dotyčnými produkty, nabídnou dovozci propuštění produktů, avšak mohou přijmout ochranná opatření, která považují za nezbytná.
5.
Celní orgány žádající o ověření jsou informovány o výsledcích tohoto ověření co nejdříve. Z výsledků musí být zřejmé, zda jsou doklady pravé a zda příslušné produkty lze považovat za produkty pocházející ze Společenství, z Černé Hory nebo z jedné z ostatních zemí či území uvedených v článcích 3 a 4 a zda splňují ostatní podmínky tohoto protokolu.
6.
Pokud v případě důvodných pochybností není během deseti měsíců od data podání žádosti o ověření doručena žádná odpověď nebo pokud tato odpověď neobsahuje dostatečné informace, které by umožnily určit pravost daného dokumentu nebo skutečný původ produktů, celní orgány, které žádost podaly, nepřiznají právo na preferenční zacházení, s výjimkou výjimečných okolností.
Článek 34
Řešení sporů
Pokud v souvislosti s postupy ověřování uvedenými v článku 33 nastanou spory, které nelze vyřešit mezi celními orgány žádajícími o ověření a celními orgány příslušnými k provedení tohoto ověření, nebo pokud tyto orgány vznesou otázku ohledně výkladu tohoto protokolu, předloží se spory Výboru pro stabilizaci a přidružení.
Ve všech případech se řešení sporů mezi dovozcem a celními orgány dovážející země řídí právními předpisy zmíněné země.
Článek 35
Sankce
Každé osobě, která za účelem získání preferenčního režimu vyhotoví doklad obsahující nesprávné informace nebo zaviní vyhotovení takového dokladu, se uloží sankce.
Článek 36
Svobodná pásma
1.
Společenství a Černá Hora podniknou veškeré potřebné kroky k zajištění toho, aby obchodované produkty provázené dokladem o původu, které jsou během přepravy umístěny ve svobodném celním pásmu nacházejícím se na jejich území, nebyly nahrazeny jiným zbožím a nebylo s nimi zacházeno jinak, než je obvyklé pro jejich uchování v nezměněném stavu.
2.
Odchylně od odstavce 1 vydají dotčené orgány na žádost vývozce nové průvodní osvědčení EUR.1 v případech, kdy jsou produkty pocházející ze Společenství nebo Černé Hory dovezeny do svobodného celního pásma s dokladem o původu a podrobí se určitému zacházení nebo zpracování, pod podmínkou, že je toto zacházení nebo zpracování v souladu s tímto protokolem.
HLAVA VII
CEUTA A MELILLA
Článek 37
Uplatňování protokolu
1.
Pojem „Společenství“ použitý v článku 2 nezahrnuje Ceutu a Melillu.
2.
Produkty pocházející z Černé Hory podléhají při dovozu do Ceuty nebo Melilly ve všech ohledech stejnému celnímu režimu, jaký je uplatňován u produktů pocházejících z celního území Společenství podle protokolu 2 aktu o přistoupení Španělského království a Portugalské republiky k Evropským společenstvím. Černá Hora poskytne na dovozy produktů, na něž se vztahuje-tato dohoda a jež pocházejí z Ceuty a Melilly, stejný celní režim, jako je režim pro produkty dovážené a pocházející ze Společenství.
3.
Pro účely odstavce 2, který se týká produktů pocházejících z Ceuty a Melilly, se tento protokol použije obdobně s výhradou zvláštních podmínek stanovených v článku 38.
Článek 38
Zvláštní podmínky
1.
Následující produkty se za předpokladu, že byly přepraveny přímo v souladu s článkem 13, považují za:
1)
pocházející z Ceuty a Melilly:
a)
produkty zcela získané v Ceutě a Melille;
b)
produkty získané v Ceutě a Melille, při jejichž výrobě se používají jiné produkty, než jsou produkty uvedené v písmenu a), jestliže:
i)
uvedené produkty byly dostatečně opracovány nebo zpracovány ve smyslu článku 6;
nebo jestliže
ii)
tyto produkty pocházejí z Černé Hory nebo Společenství, pod podmínkou, že byly předány k opracování nebo zpracování, které přesahuje rámec operací uvedených v článku 7.
(2)
pocházející z Černé Hory:
a)
produkty zcela získané v Černé hoře;
b)
produkty získané v Černé hoře, při jejichž výrobě se používají jiné produkty než produkty uvedené v písmenu a), pod podmínkou, že:
i)
uvedené produkty byly dostatečně opracovány nebo zpracovány ve smyslu článku 6;
nebo jestliže
ii)
tyto produkty pocházejí z Ceuty a Melilly nebo ze Společenství, pod podmínkou, že byly předány k opracování nebo zpracování, které přesahuje rámec operací uvedených v článku 7.
2.
Ceuta a Melilla se považují za jednotné území.
3.
Vývozce nebo jeho oprávněný zástupce uvede v kolonce 2 průvodního osvědčení EUR.1 nebo v prohlášení na faktuře „Černá Hora“ a „Ceuta a Melilla“. Kromě toho se u produktů pocházejících z Ceuty a Melilly uvádí tento údaj i v kolonce 4 průvodního osvědčení EUR.1 nebo v prohlášení na faktuře.
4.
Za uplatňování tohoto protokolu na Ceutě a Melille odpovídají španělské celní orgány.
HLAVA VIII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 39
Změny protokolu
O změně tohoto protokolu může rozhodnout Rada stabilizace a přidružení.
PŘÍLOHA I
ÚVODNÍ POZNÁMKY K SEZNAMU V PŘÍLOZE II
Poznámka 1
V seznamu jsou uvedeny podmínky, jejichž splnění se vyžaduje u všech produktů, aby bylo možné tyto výrobky považovat za dostatečně opracované nebo zpracované ve smyslu článku 6.
Poznámka 2
2.1.
První dva sloupce seznamu popisují získaný produkt. První sloupec uvádí číslo položky nebo číslo kapitoly používané v harmonizovaném systému a druhý sloupec uvádí popis zboží používaný v tomto systému pro tuto položku či kapitolu. Pro každý údaj v prvních dvou sloupcích je ve sloupcích 3 nebo 4 stanoveno pravidlo. V určitých případech je před údajem v prvním sloupci uvedeno „ex“, což znamená, že pravidla uvedená ve sloupcích 3 nebo 4 se týkají pouze části tohoto čísla, jak je uvedeno ve sloupci 2.
2.2.
Pokud je ve sloupci 1 uvedena skupina čísel nebo číslo kapitoly a popis produktů ve sloupci 2 je tudíž obecný, týká se příslušné pravidlo ve sloupci 3 nebo 4 všech produktů, které jsou podle harmonizovaného systému zařazeny v kterémkoli kódu nebo kapitole.
2.3.
Jsou-li v seznamu stanovena rozdílná pravidla pro různé produkty patřící do téhož čísla, obsahuje každá odrážka popis té části čísla, které odpovídá příslušné pravidlo ve sloupci 3 a 4.
2.4.
Jsou-li pro údaj v prvních dvou sloupcích uvedena pravidla ve sloupci 3 i 4, může si vývozce zvolit, zda uplatní pravidlo uvedené ve sloupci 3 nebo ve sloupci 4. Pokud není ve sloupci 4 uvedeno žádné pravidlo o původu, musí se použít pravidlo uvedené ve sloupci 3.
Poznámka 3
3.1.
Ustanovení článku 6 týkající se produktů, jež získaly status původu a které byly použity při výrobě dalších výrobků, se použijí bez ohledu na to, zda byl tento status získán v závodu, kde se tyto výrobky používají, nebo v jiném závodě smluvní strany.
Příklad:
Motor čísla 8407, u kterého pravidlo stanoví, že hodnota nepůvodních materiálů, které se mohou použít, nesmí přesáhnout 40 % ceny „ze závodu“, je vyroben z „ostatní legované oceli v ingotech nebo v jiných základních tvarech“ čísla ex 7224.
Pokud byl tento výkovek vyroben ve Společenství z nepůvodního ingotu, již získal status původu vzhledem k předpisu pro číslo ex 7224 uvedenému v seznamu. Výkovek může být při kalkulaci ceny motoru považován za původní, bez ohledu na to, zda byl vyroben ve stejném závodu nebo v jiném závodu ve Společenství. Hodnota nepůvodního ingotu se při přidávání hodnoty nepůvodních použitých materiálů tudíž nebere v úvahu.
3.2.
Pravidlo v seznamu stanoví minimální požadovaný stupeň opracování nebo zpracování; vyšším stupněm opracování nebo zpracování se rovněž získá status původu; naopak při menším rozsahu opracování či zpracování nemůže být status původu udělen. Pokud tedy předpis uvádí, že lze v určité fázi výroby použít nepůvodní materiál, je přípustné použití tohoto materiálu i v dřívější fázi výroby, avšak v pozdější fázi výroby už nikoliv.
3.3.
Aniž je dotčena poznámka 3.2., pokud pravidlo používá výraz „Výroba z materiálů kteréhokoli čísla“, lze použít materiály kteréhokoli čísla (čísel) (i materiály stejného popisu a čísla jako u produktu), avšak s podmínkou splnění všech zvláštních omezení, která mohou být též obsažena v tomto pravidle.
Avšak výraz „výroba z materiálů libovolného čísla, včetně dalších materiálů čísla...“ nebo „výroba z materiálů libovolného čísla, včetně dalších materiálů stejného čísla jako výrobek“ znamená, že lze použít materiály libovolného čísla, s výjimkou těch, které mají stejný popis jako produkt, jak je uvedeno ve druhém sloupci seznamu.
3.4.
Určuje-li pravidlo v seznamu, že při výrobě lze použít více než jeden druh materiálu, znamená to, že je možno libovolně použít jeden nebo více z uvedených materiálů. Nevyžaduje se tedy použití všech materiálů
Příklad:
Předpis pro tkaniny čísel 5208 až 5212 stanoví, že lze použít přírodní vlákna a zároveň je možné použít kromě jiných materiálů také syntetické materiály. To neznamená, že se musí použít oba typy materiálů; je možné použít jeden či druhý nebo oba.
3.5.
Určuje-li pravidlo v seznamu, že výrobek musí být zhotoven z konkrétního materiálu, pak tato podmínka pochopitelně nebrání použití jiných materiálů, které v důsledku své přirozené povahy nemohou tomuto pravidlu odpovídat. (Viz také poznámka 6.2, která se vztahuje k textiliím).
Příklad:
Pravidlo pro výrobky čísla 1904, které výslovně vylučuje použití obilovin nebo výrobků z nich, nevylučuje však možnost použití minerálních solí, chemických a jiných přísad, které nejsou vyrobeny z obilovin.
To se však nevztahuje na výrobky, které ačkoliv nemohou být vyrobeny z konkrétních materiálů uvedených v seznamu, jsou vyrobeny z materiálů stejné povahy na nižším stupni zpracování.
Příklad:
V případě oděvů ex kapitoly 62 zhotovených z netkaných materiálů, je-li pro tento typ zboží dovoleno použít pouze nepůvodní přízi, není možno použít jako výchozí materiál netkané textilie – a to i přesto, že netkané textilie nelze obvykle zhotovit z příze. V takových případech bude obvykle výchozí materiál ve stavu před přízí – tj. ve stavu vlákna.
3.6.
Jestliže jsou v pravidle v seznamu uvedeny dvě procentní sazby, které stanoví maximální hodnotu nepůvodních materiálů, které mohou být použity, pak tyto procentní sazby nelze sčítat. Maximální hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nesmí nikdy přesáhnout nejvyšší z daných procentních sazeb. Jednotlivé procentní sazby vztahující se na konkrétní materiály nesmějí být překročeny.
Poznámka 4
4.1.
Pojmem „přírodní vlákna“ se v seznamu rozumějí vlákna jiná než umělá nebo syntetická a tento pojem je omezen na fáze zpracování před spřádáním, včetně odpadu, a není-li uvedeno jinak, zahrnuje vlákna mykaná, česaná nebo jinak zpracovaná, avšak nespředená.
4.2.
Pojem „přírodní vlákna“ zahrnuje žíně čísla 0503, hedvábí čísel 5002 a 5003, vlnu a jemné nebo hrubé zvířecí chlupy čísel 5101 až 5105, bavlněná vlákna čísel 5201 až 5203 a jiná rostlinná vlákna čísel 5301 až 5305.
4.3.
Pojmy „textilní vláknina“, „chemické materiály“ a „papírenské materiály“ se v seznamu používají k označení materiálů nezařazených v kapitolách 50 až 63, které lze použít pro výrobu umělých, syntetických nebo papírových vláken nebo přízí.
4.4.
Pojem „chemická střižová vlákna“ se v seznamu používá k označení kabelů ze syntetických nebo umělých nekonečných vláken, syntetických nebo umělých střižových vláken nebo odpadu čísel 5501 až 5507.
Poznámka 5
5.1.
Obsahuje-li pravidlo původu pro určitý produkt odkaz na tuto poznámku, neplatí podmínky stanovené ve sloupci 3 seznamu pro žádné použité základní textilní materiály, jejichž souhrnná hmotnost nepřesahuje 10 % celkové hmotnosti všech použitých základních textilních materiálů (viz též poznámky 5.3 a 5.4 níže).
5.2.
Přípustnou odchylku uvedenou v poznámce 5.1 lze však uplatnit pouze pro směsové výrobky, které byly vyrobeny ze dvou nebo více základních textilních materiálů.
Základními textilními materiály se rozumí:
—
hedvábí,
—
vlna,
—
hrubé zvířecí chlupy,
—
jemné zvířecí chlupy,
—
žíně,
—
bavlna,
—
papírenské materiály a papír,
—
len,
—
pravé konopí,
—
juta a jiná textilní lýková vlákna,
—
sisal a jiná textilní vlákna rodu Agave,
—
kokosová, abaková, ramiová a jiná rostlinná textilní vlákna,
—
syntetická nekonečná vlákna,
—
umělá nekonečná vlákna,
—
elektricky vodivá nekonečná vlákna,
—
syntetická střižová vlákna z polypropylenu,
—
syntetická střižová vlákna z polyesteru,
—
syntetická střižová vlákna z polyamidu,
—
syntetická střižová vlákna z polyacrylonitrilu,
—
syntetická střižová vlákna z polyamidu,
—
syntetická vlákna z polytetrafluoroetylenu,
—
syntetická střižová vlákna z poly(fenylen sulfidu),
—
syntetická střižová vlákna z poly(vinyl chloridu),
—
jiná syntetická střižová vlákna,
—
umělá střižová vlákna z viskózy,
—
jiná umělá střižová vlákna,
—
polyuretanová příze s pružnými pólyetherovými součástmi, též opředená,
—
polyuretanová příze s pružnými polyesterovými součástmi, též opředená,
—
produkty čísla 5605 (kovové a metalizované nitě) s páskem, jehož jádro je z hliníkové fólie nebo z plastové fólie, též potažené hliníkovým práškem, o šířce nepřesahující 5 mm, obložené z obou stran přilepenou průsvitnou nebo barevnou plastovou fólií,
—
ostatní výrobky čísla 5605.
Příklad:
Příze čísla 5205 vyrobená z vláken bavlny čísla 5203 a syntetických střižových vláken čísla 5506 je směsová příze. Proto lze použít nepůvodní syntetická střižová vlákna, která nesplňují pravidla původu (vyžadující výrobu z chemických materiálů nebo textilní vlákniny), za předpokladu, že jejich celková hmotnost nepřesáhne 10 % hmotnosti příze.
Příklad:
Vlněná tkanina čísla 5112 vyrobená z vlněné příze čísla 5107 a syntetické příze ze střižových vláken čísla 5509 je směsová textilie. Proto lze použít syntetickou přízi, která nesplňuje pravidla původu (vyžadující výrobu z chemických materiálů nebo textilní vlákniny), nebo vlněnou přízi, která nesplňuje pravidla původu (vyžadující výrobu z přírodních vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání), nebo kombinaci těchto dvou materiálů, za předpokladu, že jejich celková hmotnost nepřesáhne 10 % hmotnosti tkaniny.
Příklad:
Všívaná textilie čísla 5802 vyrobená z bavlněné příze čísla 5205 a bavlněné tkaniny čísla 5210 je směsový výrobek pouze tehdy, je-li bavlněná tkanina směsovou tkaninou zhotovenou z přízí zařazených ve dvou různých číslech nebo je-li použitá bavlněná příze směsovou přízí.
Příklad:
Jestliže je dotyčná všívaná textilie vyrobena z bavlněné příze čísla 5205 a syntetické tkaniny čísla 5407, pak jsou použité příze dvěma různými základními textilními materiály a všívaná textilie je proto směsový výrobek.
5.3.
V případě vláken zahrnujících „polyuretanovou přízi s pružnými pólyetherovými součástmi, též opředenou“ je uvedená přípustná odchylka pro tuto přízi 20 %.
5.4.
V případě výrobků „s páskem, jehož jádro je z hliníkové fólie nebo z plastové fólie, též potažené hliníkovým práškem, o šířce nepřesahující 5 mm, obložené z obou stran přilepenou průsvitnou nebo barevnou plastovou fólií,“ je uvedená přípustná odchylka pro tento pásek 30 %.
Poznámka 6
6.1.
V případě textilních výrobků, které jsou v seznamu označeny poznámkou pod čarou odkazující na tuto poznámku, lze použít textilní materiály s výjimkou podšívek a mezipodšívek, které nesplňují pravidlo stanovené v seznamu ve sloupci 3 pro dané zhotovené produkty, za předpokladu, že tyto textilní materiály jsou zařazeny pod číslem jiným, než je číslo produktu, a že jich hodnota nepřesahuje 8 % ceny produktu ze závodu.
6.2.
Aniž je dotčena poznámka 6.3, mohou být materiály nezařazené v kapitolách 50 až 63 volně používány při výrobě textilních výrobků bez ohledu na to, zda obsahují textilie.
Příklad:
Pokud některé pravidlo v seznamu stanoví, že pro určitý textilní výrobek, například kalhoty, musí být použita příze, nebrání to použití kovových součástí, například knoflíků, protože knoflíky nejsou zařazeny v kapitolách 50 až 63. Ze stejného důvodu se mohou používat i zipy, přestože součástí zipů je obvykle i tkanina.
6.3.
Při uplatnění procentního pravidla se však musí při výpočtu hodnoty použitých nepůvodních materiálů brát v úvahu hodnota materiálů nezařazených v kapitolách 50 až 63.
Poznámka 7
7.1.
Pro účely čísel ex 2707, 2713 až 2715, ex 2901, ex 2902 a ex 3403 se „specifickými procesy“ rozumějí:
a)
vakuová destilace;
b)
redestilace při velmi pečlivém dělení do frakcí;
c)
krakování (štěpení);
d)
reformování (úprava);
e)
extrakce pomocí selektivních rozpouštědel;
f)
procesy využívající všechny tyto operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, dýmavou kyselinou sírovou nebo oxidem sírovým; neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou, aktivovaným dřevěným uhlím nebo bauxitem;
g)
polymerizace;
h)
alkylace;
i)
isomerace.
7.2.
Pro účely čísel 2710, 2711 a 2712 se „specifickými procesy“ rozumějí:
a)
vakuová destilace;
b)
redestilace při velmi pečlivém dělení do frakcí;
c)
krakování (štěpení);
d)
reformování (úprava);
e)
extrakce pomocí selektivních rozpouštědel;
f)
procesy využívající všechny tyto operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, dýmavou kyselinou sírovou nebo oxidem sírovým; neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou, aktivovaným dřevěným uhlím nebo bauxitem;
g)
polymerizace;
h)
alkylace;
ij)
izomerace;
k)
pouze v případě těžkých olejů čísla ex 2710: odsiřování vodíkem vedoucí k redukci nejméně 85 % obsahu síry ze zpracovávaného produktu (podle metody ASTM D 1266-59T);
l)
pouze v případě produktů čísla 2710: odstraňování parafínů jinou metodou než filtrováním;
m)
pouze v případě těžkých olejů čísla ex 2710: zpracování produktů pomocí vodíku (jiné než při odsiřování) při tlaku vyšším než 20 barů a teplotě vyšší než 250 °C s použitím katalyzátoru, kde vodík v chemické reakci představuje aktivní prvek. Další zpracování mazacích olejů čísla ex 2710 pomocí vodíku (např. hydrogenační dočišťování nebo odbarvování) pro zlepšení barvy nebo stálosti není považováno za specifický proces;
n)
pouze v případě topných olejů čísla ex 2710: atmosférická destilace (podle metody ASTM D 86), při níž při 300 °C předestiluje méně než 30 % objemu produktů včetně ztrát;
o)
pouze v případě těžkých olejů, jiných než plynových olejů a topných olejů čísla ex 2710 zpracování pomocí elektrického vysokofrekvenčního koronového výboje;
p)
pouze v případě surových produktů (jiných než vazelíny, ozokeritu, montánního vosku nebo rašelinového vosku, parafínu obsahujících méně než 0,75 % hmotnostních oleje) čísla ex 2712: odolejování frakční krystalizací.
7.3.
Pro účely čísel ex 2707, 2713 až 2715, ex 2901, ex 2902 a ex 3403 nejsou pro získání statusu původu postačující prosté operace, jako jsou čištění, stáčení, odsolování, odvodňování, filtrování, barvení, značkování, zjišťování obsahu síry mísením produktů s různým obsahem síry nebo jakákoli kombinace těchto nebo podobných operací.
PŘÍLOHA II
SEZNAM OPRACOVÁNÍ NEBO ZPRACOVÁNÍ, KTERÁ MUSÍ BÝT PROVEDENA NA NEPŮVODNÍCH MATERIÁLECH, ABY ZPRACOVANÝ PRODUKT MOHL ZÍSKAT STATUS PŮVODU
Tato dohoda se nemusí vztahovat na všechny produkty uvedené v seznamu. Je proto nezbytné přihlédnout k ostatním částem této dohody.
Kód HS| Popis zboží| Opracování nebo zpracování prováděné na nepůvodních materiálech, které uděluje status původu
---|---|---
(1)| (2)| (3) nebo (4)
Kapitola 1| Živá zvířata| Všechna zvířata kapitoly 1 musí být zcela získána|
Kapitola 2| Maso a jedlé droby| Výroba, v níž všechny použité materiály kapitol 1 a 2 musí být zcela získány|
Kapitola 3| Ryby a korýši, měkkýši a jiní vodní bezobratlí| Výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 3 musí být zcela získány|
ex kapitola 4| Mléko a mléčné výrobky; ptačí vejce;
přírodní med; jedlé produkty živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté; vyjma:| Výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 4 musí být zcela získány|
0403| Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo acidofilní mléko a smetana, též zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla nebo ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao| Výroba, v níž:
— všechny použité materiály kapitoly 4 musí být zcela získány,
— všechny použité ovocné šťávy (kromě ananasové, limetové nebo grapefruitové) čísla 2009 již musí být původní a
— hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
ex kapitola 5| Produkty živočišného původu,
jinde neuvedené ani nezahrnuté vyjma:| Výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 5 musí být zcela získány|
ex 0502| Štětiny a chlupy z domácích nebo divokých prasat;| Čištění, desinfekce, třídění a rovnání štětin a chlupů
Kapitola 6| Živé stromy a jiné rostliny; cibule, kořeny a podobné; řezané květiny a okrasná zeleň| Výroba, v níž:
— všechny použité materiály kapitoly 6 musí být zcela získány a
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
Kapitola 7| Jedlá zelenina, některé kořeny a hlízy| Výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 7 musí být zcela získány|
Kapitola 8| Jedlé ovoce a ořechy; kůra citrusových
plodů nebo slupky melounů| Výroba, v níž:
— veškeré použité ovoce a ořechy musí být zcela získány a
— hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu|
ex kapitola 9| Káva, čaj, maté a koření; vyjma:| Výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 9 musí být zcela získány|
0901| Káva, též pražená či dekofeinovaná;
kávové slupky a pulpy; kávové náhražky
s jakýmkoliv obsahem kávy| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla
0902| Čaj, též aromatizovaný| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla
ex 0910| Směsi koření| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla
Kapitola 10| Obiloviny| Výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 10 musí být zcela získány|
ex kapitola 11| Mlýnské výrobky; slad; škroby; inulin; pšeničný lepek; vyjma:| Výroba, při níž jsou všechny obiloviny, jedlá zelenina, kořeny a hlízky čísla 0714 nebo použité ovoce získávány celé.|
ex 1106| Mouka, krupice a prášek ze sušených luštěnin čísla 0713| Sušení a mletí luštěnin čísla 0708
Kapitola 12| Olejnatá semena a olejnaté plody; různá zrna, semena a plody; technické plodiny a léčivé rostliny; sláma a pícniny| Výroba, v níže všechny použité materiály kapitoly 12 musí být zcela získány|
1301| Šelak; přírodní gumy, pryskyřice, klejopryskyřice a pryskyřice (např. balzámy)| Výroba, při níž hodnota všech použitých materiálů čísla 1301 nepřesáhne 50 % ceny výrobku ze závodu.|
1302| Rostlinné šťávy a výtažky; pektinové látky, pektináty a pektany; pektinové látky, pektináty a pektany; agar-agar a ostatní slizy a zahušťovadla získané z rostlin, též upravené:|
– slizy a zahušťovadla získané z rostlin, též upravené| Výroba z neupravených slizů a zahušťovadel
– Ostatní| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu
Kapitola 14| Rostlinné pletací materiály; rostlinné produkty, jinde neuvedené ani nezahrnuté| Výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 14 musí být zcela získány|
ex kapitola 15| Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a výrobky vzniklé jejich štěpením; upravené jedlé tuky; živočišné nebo rostlinné vosky; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
1501| Vepřový tuk (včetně sádla) a drůbeží tuk, jiné než čísla 0209 nebo 1503:|
– tuky z kostí nebo odpadu| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě materiálů čísla 0203, 0206 nebo 0207 nebo kostí čísla 0506
– Ostatní| Výroba z masa nebo poživatelných vepřových drobů čísla 0203 nebo 0206 nebo z masa a poživatelných drůbežích drobů čísla 0207
1502| Hovězí, ovčí nebo kozí lůj, jiný než čísla 1503|
– tuky z kostí nebo odpadu| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě materiálů čísla 0201, 0202, 0204 nebo 0206 nebo kostí čísla 0506
– Ostatní| Výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 2 musí být zcela získány
1504| Tuky a oleje a jejich frakce z ryb nebo mořských savců, též rafinované, avšak chemicky neupravené:|
– Pevné frakce| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla včetně ostatních materiálů čísla 1504
– Ostatní| Výroba, při níž jsou všechny použité materiály kapitol 2 a 3 získávány celé.
ex 1505| Rafinovaný lanolin| Výroba ze surového tuku vlny čísla 1505
1506| Ostatní živočišné tuky a oleje a jejich frakce, též rafinované, avšak chemicky neupravené:|
– Pevné frakce| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla včetně ostatních materiálů čísla 1506
– Ostatní| Výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 2 musí být zcela získány
1507 až 1515| Rostlinné oleje a jejich frakce:|
– Sojový, podzemnicový, palmový, kokosový (kopra), palmojádrový, babasový, tungový a ojticikový olej, myrtový vosk a japonský vosk, frakce jojobového oleje a oleje pro technické nebo průmyslové účely, jiné než k výrobě potravin pro lidskou spotřebu| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt
– Pevné frakce, kromě frakce jojobového oleje| Výroba z jiných materiálů čísel 1507 až 1515
– Ostatní| Výroba, při níž jsou všechny použité rostlinné materiály získávány celé.
1516| Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, částečně nebo zcela hydrogenované, interesterifikované, reesterifikované nebo elaidinizované, též rafinované, avšak jinak neupravené| Výroba, v níž:
— všechny použité materiály kapitoly 2 musí být zcela získány a
— všechny použité rostlinné materiály musí být zcela získány. Mohou se však použít materiály čísel 1507, 1508, 1511 a 1513.
1517| Margarin; jedlé směsi nebo přípravky živočišných nebo rostlinných tuků nebo olejů nebo frakcí různých tuků nebo olejů této kapitoly, jiné než jedlé tuky nebo oleje nebo jejich frakce čísla 1516| Výroba, v níž:
— všechny použité materiály kapitol 2 a 4 musí být zcela získány a
— všechny použité rostlinné materiály musí být zcela získány. Mohou se však použít materiály čísel 1507, 1508, 1511 a 1513.
Kapitola 16| Přípravky z masa, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých| Výroba:
— z živočichů kapitoly 1 a/nebo
— v níž všechny použité materiály kapitoly 3 musí být zcela získány|
ex kapitola 17| Cukr a cukrovinky; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
ex 1701| Třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharosa, v pevném stavu,
s přídavkem aromatických přípravků nebo barviv| Výroba, při níž hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřesáhne 30% ceny výrobku ze závodu
1702| Ostatní cukry, včetně chemicky čisté laktózy, maltózy, glukózy a fruktózy,
v pevném stavu; cukerné sirupy bez přísad aromatických přípravků nebo
barviva; umělý med, též smíšený s přírodním medem; karamel:|
– Chemicky čistá maltosa a fruktosa| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla včetně ostatních materiálů čísla 1702
– Ostatní cukry v pevném stavu s přísadou aromatických přípravků nebo barviva| Výroba, při níž hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřesáhne 30 % ceny výrobku ze závodu
– Ostatní| Výroba, v níž jsou všechny použité materiály, původní.
ex 1703| Melasy získané extrakcí nebo rafinací cukru, s přídavkem aromatických přípravků| Výroba, při níž hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřesáhne 30 %
1704| Cukrovinky (včetně bílé čokolády), neobsahující kakao| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
Kapitola 18| Kakao a kakaové přípravky| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu|
1901| Sladový výtažek; potravinové přípravky z mouky, krupice, krupičky, škrobu nebo sladových výtažků, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 40 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odměněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté; potravinové přípravky ze zboží čísel 0401 až 0404, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 5 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odměněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté:| |
– Sladový výtažek| Výroba z obilovin kapitoly 10
– Ostatní| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
1902| Těstoviny, též vařené nebo nadívané (masem nebo jinými nádivkami) nebo jinak upravené, jako špagety, makarony, nudle, široké nudle, noky, ravioli, cannelloni; kuskus, též upravený:|
– Obsahující nejvýše 20 % hmotnostních masa, drobů, ryb, korýšů nebo měkkýšů| Výroba, v níž všechny použité obiloviny a výrobky z nich (kromě pšenice tvrdé a výrobků z ní) musí být zcela získány
– Obsahující více než 20 % hmotnostních masa, drobů, ryb, korýšů nebo měkkýšů| Výroba, v níž:
— všechny použité obiloviny a výrobky z nich (kromě pšenice tvrdé a výrobků z ní) musí být zcela získány a
— všechny použité materiály kapitol 2 a 3 musí být zcela získány
1903| Tapioka a její náhražky ze škrobu, ve formě vloček, zrn, perel, prachu nebo podobných formách| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě bramborového škrobu čísla 1108
1904| Výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením obiloviny (jiné než kukuřice) ve formě zrn, vloček nebo jinak zpracovaných zrn (kromě mouky a krupice), předvařené nebo jinak upravené, jinde neuvedené ani nezahrnuté| Výroba:
— Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů čísla 1806,
— v níž všechny použité obiloviny a mouka (kromě pšenice tvrdé a kukuřice Zea indurata a výrobků z nich) musí být zcela získány a
— v níž hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
1905| Pekařské zboží, jemné nebo trvanlivé pečivo, též obsahující kakao; hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, sušené těsto v listech z mouky, škrobu a podobné výrobky Výroba| z materiálů kteréhokoli čísla kromě materiálů kapitoly 11
ex kapitola 20| Přípravky ze zeleniny, ovoce, ořechů nebo jiných částí rostlin, vyjma:| Výroba, při níž jsou veškeré použité ovoce, ořechy a zelenina získávány celé.|
ex 2001| Jamy, batáty (sladké brambory) a podobné jedlé části rostlin o obsahu škrobu nejméně 5 % hmotnostních, upravené nebo konzervované octem nebo kyselinou octovou| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt
ex 2004 a ex 2005| Brambory ve formě mouky, krupice nebo vloček, upravené nebo konzervované jinak než octem nebo kyselinou octovou| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt
2006| Zelenina, ovoce, ořechy, ovocné kůry a slupky a jiné části rostlin, konzervované cukrem (máčením, glazováním nebo kandováním)| Výroba, při níž hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřesáhne 30 % ceny výrobku ze závodu
2007| Džemy, želé, marmelády, ovocné pomazánky, ovocné a ořechové protlaky a pasty upravené vařením, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
ex 2008| – Ořechy, bez přídavku cukru nebo alkoholu| Výroba, při níž hodnota všech použitých původních ořechů a olejnatých semen čísel 0801, 0802 a 1202 až 1207 přesáhne 60 % ceny výrobku ze závodu. -
– Máslo z podzemnice olejné; směsi na bázi obilovin; palmová jádra; kukuřice| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt
– Ostatní kromě ovoce a ořechů vařených jinak než v páře nebo ve vodě, bez přídavku cukru, zmrazené| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
2009| Ovocné šťávy (včetně hroznového moštu) a zeleninové šťávy, nezkvašené, bez přídavku alkoholu, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel:| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
ex kapitola 21| Různé jedlé přípravky; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
2101| Výtažky, tresti a koncentráty z kávy, čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto výrobků nebo na bázi kávy, čaje nebo maté; pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky a výtažky, tresti a koncentráty z nich| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž, veškerá použitá čekanka musí být zcela získána
2103| Omáčky a přípravky pro omáčky; směsi koření a směsi přísad pro ochucení; hořčičná moučka a připravená hořčice:|
– Omáčky a přípravky pro omáčky; kořenící směsi Výroba| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísla výrobku. Mohou se však použít hořčičná mouka a hotová hořčice. -
– Hořčičná moučka a připravená hořčice| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla
ex 2104| Polévky a bujóny a přípravky pro polévky a bujóny| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě upravené nebo konzervované zeleniny čísel 2002 až 2005
2106| Potravinové přípravky, jinde neuvedené ani nezahrnuté| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
ex kapitola 22| Nápoje, lihoviny a ocet; vyjma:| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž všechny použité hrozny nebo materiály z nich vyrobené musí být zcela získány|
2202| Voda, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizovaná a jiné nealkoholické nápoje, kromě ovocných nebo zeleninových šťáv čísla 2009| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,
— v níž hodnota všech použitých materiálů kapitoly 17 nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu a
— v níž všechny použité ovocné šťávy (kromě ananasové, limetové nebo grapefruitové) již musí být původní|
2207| Ethylalkohol nedenaturovaný s objemovým obsahem alkoholu 80 % obj. nebo více; ethylalkohol a jiné destiláty, denaturované, o jakémkoliv obsahu alkoholu| Výroba:
— výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů čísel 2207 nebo 2208 a — v níž všechny použité hrozny nebo materiály z nich vyrobené musí být zcela získány nebo, pokud jsou všechny ostatní použité materiály již původní, lze použít arak do výše 5 % objemových|
2208| Ethylalkohol nedenaturovaný o obsahu alkoholu nižším než 80 % objemových; destiláty, likéry a jiné lihoviny| Výroba:
— výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů čísel 2207 nebo 2208 a — v níž všechny použité hrozny nebo materiály z nich vyrobené musí být zcela získány nebo, pokud jsou všechny ostatní použité materiály již původní, lze použít arak do výše 5 % objemových|
ex kapitola 23| Zbytky a odpady z potravinářského průmyslu; připravené krmivo, kromě: vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
ex 2301| Velrybí maso; moučky, šroty a pelety z masa, drobů, ryb a korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých, nevhodné k lidské spotřebě;| Výroba, v níže všechny použité materiály kapitol 2 a 3 musí být zcela získány|
ex 2303| Zbytky z výroby kukuřičného škrobu (kromě koncentrované vody z máčení) obsahující v sušině více než 40 % hmotnostních proteinů| Výroba, při níž je veškerá použití kukuřice získávána celá.|
ex 2306 | Pokrutiny z oliv a jiné zbytky po extrakci olivového oleje, obsahující více než 3 % hmotnostní olivového oleje | Výroba, při níž jsou všechny použité olivy získávány celé.|
2309| Přípravky používané k výživě zvířat| Výroba, v níž:
— všechny použité obiloviny, cukr nebo melasa, maso nebo mléko již musí být původní a
— všechny použité materiály kapitoly 3 musí být zcela získány|
ex kapitola 24| Tabák a tabákové náhražky; vyjma:| Výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 24 musí být zcela získány|
2402| Doutníky, doutníčky a cigarety z tabáku nebo tabákových náhražek| Výroba, při níž je alespoň 70 % hmotnostních nezpracovaného použitého tabáku nebo tabákového odpadu čísla 2401 01 původních.|
ex 2403| Tabák ke kouření| Výroba, při níž je alespoň 70 % hmotnostních nezpracovaného použitého tabáku nebo tabákového odpadu čísla 2401 01 původních.|
ex kapitola 25| Sůl; síra; zeminy a přírodní kameny; sádrové materiály; vápno a cement, kromě: kromě:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
ex 2504| Přírodní grafit, s obohaceným obsahem uhlíku, čištěný a mletý| Obohacení obsahu uhlíku, čištění a mletí surového přírodního grafitu|
ex 2515| Mramor, též rozřezaný pilou do bloků nebo desek čtvercového nebo obdélníkového tvaru o tloušťce nejvýše 25 cm| Řezání mramoru pilou nebo jinak (i nařezaného) o tloušťce přesahující 25 cm|
ex 2516| Žula, porfýr, čedič, pískovec a ostatní kameny pro výtvarné nebo stavební účely, též hrubě opracované nebo rozřezané pilou do bloků nebo desek čtvercového nebo obdélníkového tvaru o tloušťce nejvýše 25 cm| Řezání kamene pilou nebo jinak (i nařezaného) o tloušťce přesahující 25 cm|
ex 2518| Kalcinovaný dolomit| Kalcinace nekalcinovaného dolomitu|
ex 2519| Drcený přírodní uhličitan hořečnatý (magnezit), v hermeticky uzavřených nádobách, a oxid hořečnatý, též čistý, jiný než tavená magnézie nebo přepálená (slinutá) magnézie| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísla výrobku. Může se však použít přírodní uhličitan hořečnatý (magnezit).|
ex 2520| Sádra, speciálně upravená pro zubní lékařství| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
ex 2524| Přírodní azbestová vlákna| Výroba z koncentrátu azbestu|
ex 2525| Slídový prach| Mletí slídy nebo slídového odpadu|
ex 2530| Přírodní barviva, kalcinované nebo v prášku| Kalcinace nebo mletí přírodních barviv|
Kapitola 26| Rudy kovů, strusky a popílky| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
ex kapitola 27| Fosilní paliva, ropy a jejich destiláty; živičné látky; minerální vosky, vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
ex 2707| Oleje, ve kterých hmotnost aromatických složek převažuje nad hmotností nearomatických složek, přičemž se jedná o oleje podobné minerálním olejům získaným destilací vysokoteplotního uhelného dehtu, u nichž nejméně 65 % objemu předestiluje při teplotě do 250 °C (včetně směsí lakového benzinu a benzolu), k použití jako paliva pro výrobu elektřiny nebo topných olejů| Rafmace a/nebo jeden nebo více specifických procesů (1)
nebo
jiné operace, při nichž jsou všechny použité materiály zařazeny do čísla, které je jiné než číslo výrobku. Materiály téhož čísla jako výrobek se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 50 % ceny výrobku ze závodu.|
ex 2709| Ropné frakce ze živičných nerostů| Štěpná destilace živičných materiálů|
2710| Ropné frakce a frakce ze živičných nerostů, jiné než surové; přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující nejméně 70 % hmotnostních ropných frakcí nebo frakcí ze živičných nerostů, jsou-li tyto frakce základní složkou těchto přípravků; odpadní oleje| Rafmace a/nebo jeden nebo více specifických procesů (2)
nebo
jiné operace, při nichž jsou všechny použité materiály zařazeny do čísla, které je jiné než číslo výrobku. Materiály téhož čísla jako výrobek se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 50 % ceny výrobku ze závodu.|
2711| Ropné plyny a jiné plynné uhlovodíky| Rafmace a/nebo jeden nebo více specifických procesů (2)|
| | nebo|
| | jiné operace, při nichž jsou všechny použité materiály zařazeny do čísla, které je jiné než číslo výrobku. Materiály téhož čísla jako výrobek se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 50 % ceny výrobku ze závodu.|
2712| Vazelína; parafín, mikrokrystalický parafín, parafínový gáč, ozokerit, montánní vosk, rašelinový vosk, ostatní minerální vosky a podobné výrobky, získané synteticky nebo jiným způsobem, též barvené| Rafmace a/nebo jeden nebo více specifických procesů (2)
nebo
jiné operace, při nichž jsou všechny použité materiály zařazeny do čísla, které je jiné než číslo výrobku. Materiály téhož čísla jako výrobek se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 50 % ceny výrobku ze závodu.|
2713| Ropný koks, ropný asfalt a ostatní zbytky ropných frakcí nebo frakcí ze živičných nerostů| Rafinace a/nebo jeden nebo více specifických procesů (1)
nebo
jiné operace, při nichž jsou všechny použité materiály zařazeny do čísla, které je jiné než číslo výrobku. Materiály téhož čísla jako výrobek se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 50 % ceny výrobku ze závodu.|
2714| Přírodní asfalt a přírodní asfaltové směsi; živičné nebo ropné břidlice a dehtové písky; asfaltity a asfaltické horniny| Rafinace a/nebo jeden nebo více specifických procesů (1)
nebo
jiné operace, při nichž jsou všechny použité materiály zařazeny do čísla, které je jiné než číslo výrobku. Materiály téhož čísla jako výrobek se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 50 % ceny výrobku ze závodu.|
2715| Asfaltové směsi na bázi přírodního asfaltu, ropného asfaltu, minerálního dehtu nebo minerální dehtové smoly (např. živičné tmely, ředěné výrobky)| Rafinace a/nebo jeden nebo více specifických procesů (1)
nebo
jiné operace, při nichž jsou všechny použité materiály zařazeny do čísla, které je jiné než číslo výrobku. Materiály téhož čísla jako výrobek se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 50 % ceny výrobku ze závodu.|
ex kapitola 28| Anorganické chemikálie; anorganické nebo organické sloučeniny drahých kovů, kovů vzácných zemin, radioaktivních prvků nebo izotopů; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísla výrobku. Materiály téhož čísla jako výrobek se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny výrobku ze závodu.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
ex 2805| „Smíšené kovy“| Výroba elektrolytickým nebo tepelným ošetřením, při níž hodnota všech použitých materiálů nepřesáhne 50 % ceny výrobku ze závodu.|
ex 2811| Oxid sírový| Výroba z oxidu siřičitého| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
ex 2833| Síran hliníku| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
ex 2840| Perboritan sodíku| Výroba z tetraboritanu disodného penta-hydrátu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
ex 2852| Sloučeniny rtuti nasycených acyklických monokarboxylových kyselin a jejich anhydridy, halogenidy, peroxidy a peroxykyseliny; jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla. Hodnota všech použitých materiálů čísel 2852, 2915 a 2916 však nepřesáhne 20 % ceny výrobku ze závodu.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
| Sloučeniny rtuti vnitřních etherů a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla. Hodnota všech použitých materiálů čísla 2909 však nepřesáhne 20 % ceny výrobku ze závodu.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
| Sloučeniny rtuti heterocyklických sloučenin pouze s dusíkatým(i) heteroatomem (heteroatomy)| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla. Hodnota všech použitých materiálů čísel 2852, 2932 a 2933 však nepřesáhne 20 % ceny výrobku ze závodu.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
| Sloučeniny rtuti nukleových kyselin a jejich soli, též chemicky definované; ostatní heterocyklické sloučeniny| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla. Hodnota všech použitých materiálů čísel 2852, 2932, 2933 a 2934 však nepřesáhne 20 % ceny výrobku ze závodu.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
| Sloučeniny rtuti kyseliny naftenové, jejich ve vodě nerozpustné soli a jejich estery| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísla výrobku. Materiály téhož čísla jako výrobek se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny výrobku ze závodu.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
| Ostatní sloučeniny rtuti připravených pojidel pro licí formy nebo jádra; chemické výrobky a přípravky chemického průmyslu nebo příbuzných průmyslových odvětví (včetně sestávajících ze směsí přírodních výrobků), jinde neuvedené ani nezahrnuté| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
ex Chapter 29| Organické chemikálie; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísla výrobku. Materiály téhož čísla jako výrobek se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny výrobku ze závodu.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
ex 2901| Acyklické uhlovodíky k použití jako paliva pro výrobu elektřiny nebo topných olejů| Rafinace a/nebo jeden nebo více specifických procesů (1)
nebo|
| | jiné operace, při nichž jsou všechny použité materiály zařazeny do čísla, které je jiné než číslo výrobku. Materiály téhož čísla jako výrobek se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 50 % ceny výrobku ze závodu.|
ex 2902| Cykloalkany, cykloalkeny (kromě azulenů), benzen, toluen, xyleny, k použití jako paliva pro výrobu elektřiny nebo topných olejů| Rafinace a/nebo jeden nebo více specifických procesů (1)
nebo
jiné operace, při nichž jsou všechny použité materiály zařazeny do čísla, které je jiné než číslo výrobku. Materiály téhož čísla jako výrobek se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 50 % ceny výrobku ze závodu.|
ex 2905| Kovové alkoholáty alkoholů tohoto čísla a ethanolu| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně dalších materiálů čísla 2905. Kovové alkoholáty tohoto čísla se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny výrobku ze závodu.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
2915| Nasycené acyklické monokarboxylové kyseliny a jejich anhydridy, halogenidy, peroxidy a peroxykyseliny; jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla. Hodnota všech použitých materiálů čísel 2915 a 2916 však nepřesáhne 20 % ceny výrobku ze závodu.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
ex 2932| – Vnitřní ethery a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla. Hodnota všech použitých materiálů čísla 2909 však nepřesáhne 20 % ceny výrobku ze závodu.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
| – Cyklické acetaly a vnitřní poloacetaly a jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
2933| Heterocyklické sloučeniny pouze s dusíkatým heteroatomem (dusíkatými heteroatomy)| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla. Hodnota všech použitých materiálů čísel 2932 a 2933 však nepřesáhne 20 % ceny výrobku ze závodu.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
2934| Nukleové kyseliny a jejich soli, též chemicky definované; ostatní heterocyklické sloučeniny| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla. Hodnota všech použitých materiálů čísel 2932, 2933 a 2934 však nepřesáhne 20 % ceny výrobku ze závodu.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
ex 2939| Koncentráty sušeného máku obsahující alespoň 50 % hmotnostních alkaloidů| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
ex kapitola 30| Farmaceutické výrobky; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísla výrobku. Materiály téhož čísla jako výrobek se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny výrobku ze závodu.|
3002| Lidská krev; zvířecí krev upravená k terapeutickým, profylaktickým nebo diagnostickým účelům; antiséra, jiné krevní složky a modifikované imunologické výrobky, též získané biotechnologickými procesy; očkovací látky, toxiny, kultury mikroorganismů (kromě kvasinek) a podobné výrobky:| |
– Výrobky sestávající ze dvou nebo více složek smíchaných k terapeutickým nebo profylaktickým účelům nebo nesmíchané výrobky k těmto účelům, odměřené nebo ve formách či v baleních pro maloobchodní prodej Výroba| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně dalších materiálů čísla 3002. Materiály téhož popisu jako výrobku se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny výrobku ze závodu.|
– Ostatní| |
– – Lidská krev| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně dalších materiálů čísla 3002. Materiály téhož popisu jako výrobku se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny výrobku ze závodu.|
– – Zvířecí krev připravená k terapeutickým nebo profylaktickým účelům| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně dalších materiálů čísla 3002. Materiály téhož popisu jako výrobku se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny výrobku ze závodu.|
– – Krevní složky, jiné než antiséra, hemoglobin, krevní globuliny a sérové globuliny| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně dalších materiálů čísla 3002. Materiály téhož popisu jako výrobku se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny výrobku ze závodu.|
– – Hemoglobin, krevní globuliny a sérové globuliny| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně dalších materiálů čísla 3002. Materiály téhož popisu jako výrobku se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny výrobku ze závodu.|
– – Ostatní| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně dalších materiálů čísla 3002. Materiály téhož popisu jako výrobku se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny výrobku ze závodu.|
3003 a 3004| Léky (kromě výrobků čísel 3002, 3005 nebo 3006):| |
– Získané z amikacinu čísla 2941| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísla výrobku. Materiály čísel 3003 a 3004 se však mohou použít v případě, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny výrobku ze závodu.|
– Ostatní| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Materiály čísel 3003 a 3004 se však mohou použít v případě, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny výrobku ze závodu; a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
ex 3006| – Farmaceutický odpad specifikovaný v poznámce 4 písm. k) k této kapitole| Původ výrobku v jeho původním zařazení se ponechává.|
– Sterilní adhézní bariéry pro chirurgii nebo zubní lékařství, též absorbovatelné:| |
– z ostatních plastů| Výroba, při níž hodnota všech použitých materiálů kapitoly 39 nepřesáhne 20 % ceny výrobku ze závodu (5)|
– z vláken| Výroba z (7):
— přírodních vláken,
— chemických střižových vláken syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání nebo
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu
– Zařízení rozpoznatelná pro stomické použití| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
ex kapitola 31| Hnojiva; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísla výrobku. Materiály téhož čísla jako výrobek se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny výrobku ze závodu.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
ex 3105| Minerální nebo chemická hnojivá obsahující dva nebo tři hnojivé prvky: dusík, fosfor nebo draslík; jiná hnojivá; výrobky této kapitoly, buď ve formě tablet nebo v podobných formách nebo v balení o hrubé hmotnosti nejvýše 10 kg, kromě:
— Dusičnan sodný
— Kyanamid vápenatý
— Síran draselný
— Síran hořečnatodraselnatý| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Materiály téhož čísla jako výrobek se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny výrobku ze závodu; a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
ex kapitola 32| Tříslící nebo barvířské výtažky; taniny a jejich deriváty; barviva, pigmenty a jiné barvicí látky; barvy a laky; nátěrové hmoty; tmely; inkousty; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísla výrobku. Materiály téhož čísla jako výrobek se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny výrobku ze závodu.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
ex 3201| Taniny a jejich soli, ethery, estery a jiné deriváty| Výroba z taninových extraktů rostlinného původu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
3205| Barevné laky; přípravky na bázi barevných laků uvedené v poznámce 3 k této kapitole (3)| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísel 3203, 3204 a 3205. Materiály čísla 3205 se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny výrobku ze závodu.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
ex kapitola 33| Silice a pryskyřice; voňavkářské, kosmetické nebo toaletní přípravky; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísla výrobku. Materiály téhož čísla jako výrobek se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny výrobku ze závodu.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
3301| Vonné silice (též deterpenované), včetně pevných a absolutních; pryskyřice; extrahované olejové pryskyřice; koncentráty vonných silic v tucích, v nevysychavých olejích, ve voscích nebo podobné, získané enfleuráží nebo macerací; terpenické vedlejší produkty vznikající při deterpenaci vonných silic; vodné destiláty a vodné roztoky silic Výroba| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla včetně materiálů jiné „skupiny“ (4) tohoto čísla. Materiály téže skupiny jako výrobek se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny výrobku ze závodu.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
ex kapitola 34| Mýdlo, organické povrchově aktivní látky, prací prostředky, mazací prostředky, umělé vosky, připravené vosky, lešticí a cídící přípravky, svíčky a podobné výrobky, modelovací pasty, dentální vosky a dentální přípravky na bázi sádry; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísla výrobku. Materiály téhož čísla jako výrobek se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny výrobku ze závodu.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
ex 3403| Mazací prostředky obsahující maximálně 70 % hmotnostních ropných frakcí nebo frakcí ze živičných nerostů| Rafinace a/nebo jeden nebo více specifických procesů (1)
nebo|
| jiné operace, při nichž jsou všechny použité materiály zařazeny do čísla, které je jiné než číslo výrobku. Materiály téhož čísla jako výrobek se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 50 % ceny výrobku ze závodu.
3404| Umělé vosky a připravené vosky:|
– Na bázi parafínu, ropných vosků, vosků získaných z živičných nerostů, vosk z uhelného kalu nebo šupinový vosk| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísla výrobku. Materiály téhož čísla jako výrobek se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 50 % ceny výrobku ze závodu.|
– Ostatní| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě:
— hydrogenovaných olejů, které mají charakter vosků čísla 1516,
— mastných kyselin chemicky nedefinovaných nebo technických mastných alkoholů, které mají charakter vosků čísla 3823 a
— materiálů čísla 3404
Tyto materiály se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny výrobku ze závodu.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
ex kapitola 35| Albuminoidní látky; modifikované škroby; klihy; enzymy; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísla výrobku. Materiály téhož čísla jako výrobek se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny výrobku ze závodu.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
3505| Dextriny a jiné modifikované škroby (např. předželatinované nebo esterifikované škroby); klihy na bázi škrobů nebo dextrinů nebo jiných modifikovaných škrobů:| |
– Esterifikované a etherifikované škroby Výroba| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla včetně ostatních materiálů čísla 3505| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
– Ostatní| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě materiálů čísla 1108| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
ex 3507| Upravené enzymy, jinde neuvedené ani nezahrnuté| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
Kapitola 36| Výbušniny; pyrotechnické výrobky; zápalky; samovzněcující slože; některé hořlavé přípravky| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísla výrobku. Materiály téhož čísla jako výrobek se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny výrobku ze závodu.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
ex kapitola 37| Fotografické nebo kinematografické zboží; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísla výrobku. Materiály téhož čísla jako výrobek se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny výrobku ze závodu.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
3701| Fotografické desky a ploché filmy, citlivé, neexponované, z jiného materiálu než z papíru, lepenky nebo textilií; ploché okamžité kopírovací filmy, citlivé, neexponované, též v kazetách:| |
– Okamžité kopírovací filmy pro barevnou fotografii, v kazetách Výroba| z materiálů kteréhokoli čísla kromě materiálů čísel 3701 a 3702. Materiály čísla 3702 se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 30 % ceny výrobku ze závodu.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
– Ostatní| z materiálů kteréhokoli čísla kromě materiálů čísel 3701 a 3702. Materiály čísel 3701 a 3702 se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny výrobku ze závodu.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
3702| Fotografické filmy ve svitcích, citlivé, neexponované, z jiného materiálu než z papíru, lepenky nebo textilií; okamžité kopírovací filmy ve svitcích, citlivé, neexponované Výroba| z materiálů kteréhokoli čísla kromě materiálů čísel 3701 a 3702.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
3704| Fotografické desky, filmy, papíry, lepenky a textilie, exponované, avšak nevyvolané Výroba| z materiálů kteréhokoli čísla kromě materiálů čísel 3701 až 3704| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
ex kapitola 38| Různé chemické výrobky; kromě: vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísla výrobku. Materiály téhož čísla jako výrobek se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny výrobku ze závodu.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
ex 3801| – Koloidní grafit v olejové suspenzi; semikoloidní grafit; uhlíkaté pasty pro elektrody| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
– Grafit ve formě pasty ve směsi s minerálním olejem, která obsahuje více než 30 % hmotnostních grafitu| Výroba, při níž hodnota všech použitých materiálů čísla 3403 nepřesáhne 20 % ceny výrobku ze závodu.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
ex 3803| Rafinovaný tallový olej| Rafinace surového taliového oleje| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
ex 3805| Silice sulfátového terpentýnu, čištěné| Čištění destilací nebo rafinací surových silic sulfátového terpentýnu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
ex 3806| Esterové pryskyřice| Výroba z pryskyřičných kyselin| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
ex 3807| Dřevný dehet| Destilace dřevné smoly| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
3808| Insekticidy, rodenticidy, fungicidy, herbicidy, přípravky proti klíčení a regulátory růstu rostlin, dezinfekční prostředky a podobné výrobky, v úpravě nebo balení pro maloobchodní prodej nebo jako přípravky či zboží (např. sírou upravené pásy, knoty a svíčky a mucholapky)| Výroba, při níž hodnota všech použitých materiálů nepřesáhne 50 % ceny výrobku ze závodu.|
3809| Přípravky k úpravě povrchu, k apretování, přípravky k urychlení barvení nebo fixování barviv a jiné výrobky a přípravky (např. apretury a mořidla) používané v textilním, papírenském, kožedělném a podobném průmyslu, jinde neuvedené ani nezahrnuté| Výroba, při níž hodnota všech použitých materiálů nepřesáhne 50 % ceny výrobku ze závodu.|
3810| Přípravky na čištění kovových povrchů; tavidla a jiné pomocné přípravky pro pájení na měkko, pájení na tvrdo nebo svařování; prášky a pasty k pájení nebo svařování sestávající z kovu a jiných materiálů; přípravky používané pro výplň svářecích elektrod nebo tyčí a k jejich oplášťování| Výroba, při níž hodnota všech použitých materiálů nepřesáhne 50 % ceny výrobku ze závodu.|
3811| Antidetonační přípravky (proti klepání motoru), inhibitory oxidace, inhibitory vzniku pryskyřic, zlepšovače viskozity, antikorozní prostředky a jiné přísady do výrobků pocházejících z minerálních olejů (včetně benzinu) nebo do jiných tekutin používaných pro stejné účely jako minerální oleje:| |
– Přísady do mazacích olejů, obsahující ropné oleje nebo oleje získané ze živičných nerostů| Výroba, při níž hodnota všech použitých materiálů čísla 3811 nepřesáhne 50% ceny výrobku ze závodu.|
– Ostatní| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
3812| Syntetické urychlovače vulkanizace; směsné plastifikátory pro kaučuk nebo plasty, jinde neuvedené ani nezahrnuté; antioxidační přípravky a jiné směsné stabilizátory pro kaučuk nebo plasty| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
3813| Přípravky a náplně do hasicích přístrojů; naplněné hasicí granáty a bomby| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
3814| Kombinovaná organická rozpouštědla a ředidla, jinde neuvedená ani nezahrnutá; přípravky na odstraňování nátěrů a laků| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
3818| Chemické prvky zušlechtěné přísadami pro použití v elektronice, ve tvaru disků, destiček nebo v podobných tvarech; chemické sloučeniny dopované pro použití v elektronice| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
3819| Kapaliny pro hydraulické brzdy a jiné připravené kapaliny pro hydraulické převody, neobsahující nebo obsahující méně než 70 % hmotnostních ropných olejů nebo olejů získaných ze živičných nerostů| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
3820| Přípravky proti zamrzání a připravené kapaliny k odmrazování| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
ex 3821| Připravené živné půdy pro udržování nebo vyživování mikroorganismů (včetně virů apod.) nebo rostlinných, lidských nebo živočišných buněk| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
3822| Diagnostické nebo laboratorní reagencie na podložce a připravené diagnostické nebo laboratorní reagencie, též na podložce, jiné než čísla 3002 nebo 3006; certifikované referenční materiály| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
3823| Technické monokarboxylové mastné kyseliny; kyselé oleje z rafinace; technické mastné alkoholy:| |
| – Technické monokarboxylové mastné kyseliny; kyselé oleje z rafinace:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
| – Technické mastné alkoholy| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla včetně ostatních materiálů čísla 3823|
3824| Připravená pojidla pro licí formy nebo jádra; chemické výrobky a přípravky chemického průmyslu nebo příbuzných průmyslových odvětví (včetně sestávajících ze směsí přírodních výrobků), jinde neuvedené ani nezahrnuté:| |
– Následující materiály tohoto čísla:
— Připravená pojidla pro licí formy nebo jádra na bázi přírodních pryskyřičných produktů
— Kyseliny naftenové, jejich ve vodě nerozpustné soli a jejich estery
— Sorbitol, jiný než čísla 2905
— Ropné sulfonáty, kromě ropných sulfonátů alkalických kovů, amonia nebo ethanolaminů; thiofenických sulfokyselin z olejů získaných ze živičných nerostů a jejich soli
— Iontoměniče
— Getry (pohlcovače plynů) pro vakuové trubice
— Alkalický oxid železa k čištění plynu
— Zředěná čpavková voda a upotřebený oxid, získané při čištění uhelného plynu
— Sulfonaftenové kyseliny, jejich soli nerozpustné ve vodě a jejich estery
— Přiboudlina a Dippelův olej
— Směsi solí, které mají různé anionty
— Kopírovací pasty na bázi želatiny, též na papírové nebo textilní podložce| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísla výrobku. Materiály téhož čísla jako výrobek se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny výrobku ze závodu.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
– Ostatní| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
3901 až 3915| Plasty v primárních formách, odpad, úlomky a odřezky z plastů; kromě čísel ex 3907 a 3912, pro která jsou pravidla stanovena níže:| |
– Přídavné homopolymerizační výrobky, v nichž jediný monomer přispívá více než 99 % hmotnostních k celkovému obsahu polymerů| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu a
— v rámci uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů kapitoly 39 nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu (5)| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu
– Ostatní| Výroba, při níž hodnota všech použitých materiálů kapitoly 39 nepřesáhne 20 % ceny výrobku ze závodu (5)| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu
ex 3907| – Kopolymer vyrobený z polykarbonátu a akrylonitril-butadien-styrenového kopolymeru (ABS)| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísla výrobku. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu (5)|
– Polyester| Výroba, při níž hodnota všech použitých materiálů kapitoly 39 nepřesáhne 20% ceny výrobku ze závodu, a/nebo výroba z polykarbonátu tetrabromo-(bisfenolu A).|
3912| Celulóza a její chemické deriváty, jinde neuvedené ani nezahrnuté, v primárních formách| Výroba, při níž hodnota všech použitých materiálů téhož čísla jako výrobek nepřesáhne 20 % ceny výrobku ze závodu.|
3916 až 3921| Polotovary a plastové zboží; kromě čísel ex 3916, ex 3917, ex 3920 a ex 3921, pro něž jsou pravidla stanovena níže:| |
– Ploché výrobky, dále opracované jinak než pouze povrchově nebo nařezané do forem jiných než pravoúhlých (včetně čtvercových); jiné výrobky dále opracované jinak než pouze povrchově| Výroba, při níž hodnota všech použitých materiálů kapitoly 39 nepřesáhne 50 % ceny výrobku ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu
– Ostatní:| |
– – Přídavné homopolymerizační výrobky, v nichž jediný monomer přispívá více než 99 % hmotnostních k celkovému obsahu polymerů| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu a
— v rámci uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů kapitoly 39 nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu (5)| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu
– – Ostatní| Výroba, při níž hodnota všech použitých materiálů kapitoly 39 nepřesáhne 20 % ceny výrobku ze závodu (5)| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu
ex 3916 a
ex 3917| Profily a trubky| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu a
— v rámci uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů stejného čísla jako produkt nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu
ex 3920| – Ionomerní listy nebo fólie| Výroba z termoplastové částečné soli, která je kopolymerem ethylenu a kyseliny metacrylové částečně neutralizované ionty kovů, zejména zinku a sodíku.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu
– Listy z regenerované celulózy, polyamidů nebo polyethylenu| Výroba, při níž hodnota všech použitých materiálů téhož čísla jako výrobek nepřesáhne 20 % ceny výrobku ze závodu.|
ex 3921| Folie z plastů, metalizované| Výroba z vysoce transparentních polyesterových folií o tloušťce méně než 23 mikronů (6)| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu
3922 až 3926| Plastové zboží| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
ex kapitola 40| Kaučuk a výrobky z kaučuku; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
ex 4001| Laminované desky krepy pro obuv| Laminování listů přírodního kaučuku|
4005| Směsný kaučuk, nevulkanizovaný, v primárních formách nebo v deskách, listech nebo pásech| Výroba, při níž hodnota všech použitých materiálů kromě přírodního kaučuku nepřesáhne 50 % ceny výrobku ze závodu.|
4012| Protektorované nebo použité pneumatiky z pryže; komorové (plné) obruče nebo nízkotlaké pláště, vyměnitelné běhouny pláště pneumatiky a ochranné vložky do ráfku pneumatiky, z pryže:| |
– Protektorované pneumatiky, komorové (plné) obruče nebo nízkotlaké pláště, z pryže;| Protektorování použitých pneumatik|
– Ostatní| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů čísel 4011 a 4012|
ex 4017| Výrobky z tvrdé pryže| Výroba z tvrdé pryže|
ex kapitola 41| Surové kůže a kožky (jiné než kožešiny) a usně; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
ex 4102| Surové kůže ovčí nebo jehněčí bez vlny| Odstranění vlny z ovčí nebo jehněčí kůže, s vlnou|
4104 až 4106| Vyčiněné nebo inkrustované kůže, bez vlny a chlupů, též štípané, avšak dále neupravené| Přečinění vyčiněné kůže nebo Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
4107, 4112 a 4113| Usně dále upravené po vyčinění nebo inkrustování včetně pergamenové kůže, bez vlny nebo chlupů, též štípané, kromě usní čísla 4114| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísel 4104 až 4113|
ex 4114| Lakové nebo lakové-laminované usně; metalizované usně| Výroba z materiálů čísel 4104 až 4106, 4107, 4112 nebo 4113 za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesáhne 50 % ceny výrobku ze závodu.|
Kapitola 42| Kožené výrobky; sedlářské a řemenářské výrobky; cestovní potřeby, kabelky a podobné schránky; výrobky ze střev (jiné než z housenek bource morušového)| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
ex kapitola 43| Kožešiny a umělé kožešiny; výrobky z nich; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
ex 4302| Vyčiněné nebo upravené kožešiny, sešité:| |
– Sešité, kříže a podobné formy| Bělení nebo barvení, navíc ke stříhání a sešití nesešitých vyčiněných nebo upravených kožešin|
– Ostatní| Výroba z nesešitých, vyčiněných nebo upravených kožešin|
4303| Oděvy, oděvní doplňky a jiné výrobky z kožešin| Výroba z nesešitých, vyčiněných nebo upravených kožešin čísla 4302|
ex kapitola 44| Dřevo a dřevěné výrobky; dřevěné uhlí; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
ex 4403| Dřevo nahrubo opracované| Výroba ze surového dřeva, též odkorněné nebo pouze hrubě opracované|
ex 4407| Dřevo podélně rozřezané nebo štípané, krájené nebo loupané, též hoblované, broušené nebo spojované klínovým ozubem, o tloušťce větší než 6 mm| Hoblování, broušení nebo spojování klínovým ozubem|
ex 4408| Dýhy a listy pro překližované desky (též spojené) a jiné dřevo podélně rozřezané, krájené nebo loupané, též hoblované, broušené nebo spojované klínovými ozuby, o tloušťce nejvýše 6 mm| Spojování, hoblování, broušení nebo spojování klínovým ozubem|
ex 4409| Dřevo profilované na jedné nebo několika hranách nebo plochách, též hoblované, broušené nebo spojované klínovými ozuby:| |
– Broušené nebo spojované klínovými ozuby| Broušení nebo spojování klínovým ozubem|
– Lišty a tvarované lišty| Lemování nebo lištování|
ex 4410 až ex-4413| Obruby a lišty včetně tvarovaných lemů a jiných tvarovaných desek| Lemování nebo lištování|
ex 4415| Bedny, bedničky, přepravky, sudy a podobné dřevěné obaly; kabelové bubny ze dřeva| Výroba z desek neuříznutých na míru|
ex 4416| Sudy, kádě, škopky a jiné bednářské výrobky a jejich části, ze dřeva| Výroba ze štípaných prken, dále neopracovaných jinak než nařezaných pilou na dvou hlavních plochách|
ex 4418| – Výrobky stavebního truhlářství a tesařství| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísla výrobku. Mohou se však použít odlehčené dřevěné panely, šindele a parketové desky|
– Lišty a tvarované lišty| Lemování nebo lištování|
ex 4421| Štěpiny pro zápalky; dřevěné kolíky nebo zarážky pro obuv| Výroba ze dřeva kteréhokoli čísla, kromě taženého dřeva čísla 4409|
ex kapitola 45| Korek a korkové výrobky; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
4503| Výrobky z přírodního korku| Výroba z korku čísla 4501|
Kapitola 46| Výrobky ze slámy, esparta nebo jiných pletacích materiálů; košíkářské a proutěné výrobky| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
Kapitola 47| Buničina ze dřeva nebo jiných celulózových vláknovin; sběrový papír nebo lepenka (odpad a výmět)| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
ex kapitola 48| Papír a lepenka; výrobky z papírenských vláknin, papíru a lepenky; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
ex 4811| Papír a lepenka, v kotoučích, pouze linkované nebo čtverečkované| Výroba z papírenských materiálů kapitoly 47|
4816| Uhlový papír, přímopropisovací papír a jiný kopírovací nebo přetiskový papír (jiný než čísla 4809), rozmnožovací blány a ofsetové matrice, z papíru, též v krabicích| Výroba z papírenských materiálů kapitoly 47|
4817| Obálky, zálepky, neilustrované dopisnice a korespondenční lístky, z papíru nebo lepenky; krabice, tašky, brašny a psací soupravy obsahující potřeby pro korespondenci, z papíru nebo lepenky| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
ex 4818| Toaletní papír| Výroba z papírenských materiálů kapitoly 47|
ex 4819| Krabice, bedny, pytle, sáčky, kornouty a jiné obaly z papíru nebo lepenky, buničité vaty nebo pásů zplstěných buničinových vláken| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
ex 4820| Složky dopisních papírů| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
ex 4823| Ostatní papír a lepenka, buničitá vata a pásy zplstěných buničinových vláken, řezané na určitý rozměr nebo tvar| Výroba z papírenských materiálů kapitoly 47|
ex kapitola 49| Tištěné knihy, noviny, obrazy a jiné výrobky polygrafického průmyslu; rukopisy, strojopisy a plány; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
4909| Tištěné nebo ilustrované dopisnice nebo pohlednice; tištěné karty s osobními pozdravy, zprávami nebo oznámeními, též ilustrované, případně též s obálkami nebo ozdobami| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů čísel 4909 a 4911|
4910| Kalendáře všech druhů, tištěné, včetně kalendářů ve formě trhacích bloků:| |
– Kalendáře trvalého typu nebo s vyměnitelnými bloky připevněnými na základě jiném než z papíru nebo lepenky| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
– Ostatní| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů čísel 4909 a 4911|
ex kapitola 50| Hedvábí; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
ex 5003| Hedvábný odpad (včetně zámotků nevhodných ke smotávání, přízového odpadu a rozvlákněného materiálu), mykaný a česaný| Mykání nebo česání hedvábného odpadu|
500 až ex 5004| Hedvábné nitě a nitě spředené z hedvábného odpadu| Výroba z (7):
— surového hedvábí nebo hedvábného odpadu, mykaného nebo česaného či jinak zpracovaného pro spřádání,
— jiných přírodních vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání,
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny, nebo
— papírenských materiálů|
5007| Tkaniny z hedvábí nebo z hedvábného odpadu:| |
– Obsahující pryžové nitě| Výroba z jednoduché příze (7)|
– Ostatní| Výroba z (7)
— z kokosového vlákna,
— přírodních vláken,
— syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání,
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny, nebo
— papíru
nebo
potisk doprovázený alespoň dvěma přípravnými nebo konečný operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, zesvětlování, hlazení, protisrážecí úprava, trvalá apretura, dekatování, impregnace, scelování a čištění) za předpokladu, že hodnota použité nepotištěné tkaniny nepřesáhne 47,5 % ceny výrobku ze závodu.|
ex kapitola 51| Vlna, jemné nebo hrubé zvířecí chlupy; žíněné nitě a tkaniny; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
5106 až 5110| Vlněná příze, z jemných nebo hrubých zvířecích chlupů nebo žíní| Výroba z (7):
— surového hedvábí nebo hedvábného odpadu, mykaného nebo česaného či jinak zpracovaného pro spřádání,
— přírodních vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání,
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny, nebo
— papírenských materiálů|
5111 až 5113| Vlněné tkaniny, z jemných nebo hrubých zvířecích chlupů nebo žíní:| |
– Obsahující pryžové nitě| Výroba z jednoduché příze (7)|
| – Ostatní| Výroba z (7)
— z kokosového vlákna,
— přírodních vláken,
— syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání,
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny, nebo
— papíru
nebo
potisk doprovázený alespoň dvěma přípravnými nebo konečný operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, zesvětlování, hlazení, protisrážecí úprava, trvalá apretura, dekatování, impregnace, scelování a čištění) za předpokladu, že hodnota použité nepotištěné tkaniny nepřesáhne 47,5 % ceny výrobku ze závodu.|
ex kapitola 52| Bavlna; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
5204 až 5207| Bavlněná vlákna a nitě| Výroba z (7):
— surového hedvábí nebo hedvábného odpadu, mykaného nebo česaného či jinak zpracovaného pro spřádání,
— přírodních vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání,
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny, nebo
— papírenských materiálů|
5208 až 5212| Bavlněné tkaniny:| |
– Obsahující pryžové nitě| Výroba z jednoduché příze (7)|
– Ostatní| Výroba z (7)
— z kokosového vlákna,
— přírodních vláken,
— syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání,
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny, nebo
— papíru
nebo
potisk doprovázený alespoň dvěma přípravnými nebo konečný operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, zesvětlování, hlazení, protisrážecí úprava, trvalá apretura, dekatování, impregnace, scelování a čištění) za předpokladu, že hodnota použité nepotištěné tkaniny nepřesáhne 47,5 % ceny výrobku ze závodu.|
ex kapitola 53| Jiná rostlinná textilní vlákna; papírové nitě a tkaniny z papírových nití; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
5306 až 5308| Nitě z jiných rostlinných textilních vláken; papírové nitě| Výroba z (7):
— surového hedvábí nebo hedvábného odpadu, mykaného nebo česaného či jinak zpracovaného pro spřádání,
— přírodních vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání,
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny, nebo
— papírenských materiálů|
5309 až 5311| Tkaniny z jiných rostlinných textilních vláken; tkaniny z papírových nití:| |
– Obsahující pryžové nitě| Výroba z jednoduché příze (7)|
– Ostatní| Výroba z (7):
— z kokosového vlákna,
— jutových vláken,
— přírodních vláken,
— syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání,
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny, nebo
— papíru
nebo
potisk doprovázený alespoň dvěma přípravnými nebo konečný operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, zesvětlování, hlazení, protisrážecí úprava, trvalá apretura, dekatování, impregnace, scelování a čištění) za předpokladu, že hodnota použité nepotištěné tkaniny nepřesáhne 47,5 % ceny výrobku ze závodu.|
5401 až 5406| Nitě a monofilamenty ze syntetických vláken| Výroba z (7):
— surového hedvábí nebo hedvábného odpadu, mykaného nebo česaného či jinak zpracovaného pro spřádání,
— přírodních vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání,
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny, nebo
— papírenských materiálů|
5407 a 5408| Tkaniny z nití ze syntetických nekonečných vláken:| |
– Obsahující pryžové nitě| Výroba z jednoduché příze (7)|
– Ostatní| Výroba z (7)
— z kokosového vlákna,
— přírodních vláken,
— syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání,
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny, nebo
— papíru
nebo
potisk doprovázený alespoň dvěma přípravnými nebo konečný operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, zesvětlování, hlazení, protisrážecí úprava, trvalá apretura, dekatování, impregnace, scelování a čištění) za předpokladu, že hodnota použité nepotištěné tkaniny nepřesáhne 47,5 % ceny výrobku ze závodu.|
5501 až 5507| Syntetická střižová vlákna| Výroba z chemických materiálů nebo textilní drti|
5508 až 5511| Šicí nitě ze syntetických střižových vláken| Výroba z (7):
— surového hedvábí nebo hedvábného odpadu, mykaného nebo česaného či jinak zpracovaného pro spřádání,
— přírodních vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání,
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny, nebo
— papírenských materiálů|
5512 až 5516| Tkaniny ze syntetických střižových vláken:| |
– Obsahující pryžové nitě| Výroba z jednoduché příze (7)|
– Ostatní| Výroba z (7):
— z kokosového vlákna,
— přírodních vláken,
— syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání,
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny, nebo
— papíru
nebo
potisk doprovázený alespoň dvěma přípravnými nebo konečný operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, zesvětlování, hlazení, protisrážecí úprava, trvalá apretura, dekatování, impregnace, scelování a čištění) za předpokladu, že hodnota použité nepotištěné tkaniny nepřesáhne 47,5 % ceny výrobku ze závodu.|
ex kapitola 56| Vata, plsť a netkané textilie; speciální nitě; motouzy, šňůry, provazy a lana a výrobky z nich; vyjma:| Výroba z (7):
— z kokosového vlákna,
— přírodních vláken,
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny, nebo
— papírenských materiálů|
5602| Plsť, též impregnovaná, povrstvená, potažená nebo laminovaná:| |
– Vpichovaná plsť| Výroba z (7)
— přírodních vláken nebo
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny
Mohou se však použít:
— polypropylenová nekonečná vlákna čísla 5402,
— vlákna z polypropylenu čísla 5503 nebo 5506 nebo
— kabely z nekonečných vláken z polypropylenu čísla 5501,
jejichž označení jednoduchého nekonečného vlákna nebo vlákna je v každém případě nižší než 9 decitex, pokud jejich celková hodnota nepřesáhne 40 % ceny výrobku ze závodu. Jutová tkanina se může použít jako podklad.|
– Ostatní| Výroba z (7):
— přírodních vláken,
— syntetických nebo umělých střižových vláken vyrobených z kaseinu nebo
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny|
5604| Pryžové nitě a šňůry potažené textilem; textilní nitě, pásky a podobné tvary čísel 5404 nebo 5405, impregnované, povrstvené, potažené nebo opláštěné pryží nebo plasty:| |
– Pryžové nitě a šňůry potažené textilem| Výroba z pryžových nití nebo šňůry nepotažené textilem|
– Ostatní| Výroba z (7):
— přírodních vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání,
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny, nebo
— papírenských materiálů|
5605| Kovové a metalizované nitě, též opředené, představující textilní nitě, pásky nebo podobné tvary čísel 5404 nebo 5405, kombinované s kovem ve formě vláken, pásků nebo prášků nebo potažené kovem| Výroba z (7):
— přírodních vláken,
— syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání,
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny, nebo
— papírenských materiálů|
5606| Opředené nitě, pásky a podobné opředené tvary čísel 5404 nebo 5405 (jiné než čísla 5605 a jiné než ovinuté žíněné nitě); žinylkové nitě (včetně povločkované žinylkové nitě); řetízkové nitě| Výroba z (7):
— přírodních vláken,
— syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání,
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny, nebo
— papírenských materiálů|
Kapitola 57| Koberce a jiné textilní podlahové krytiny:| |
– ze vpichované plsti| Výroba z (7)
— přírodních vláken nebo
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny
Mohou se však použít:
— polypropylenová nekonečná vlákna čísla 5402,
— vlákna z polypropylenu čísla 5503 nebo 5506 nebo
— kabely z nekonečných vláken z polypropylenu čísla 5501,
jejichž označení jednoduchého nekonečného vlákna nebo vlákna je v každém případě nižší než 9 decitex, pokud jejich celková hodnota nepřesáhne 40 % ceny výrobku ze závodu.
Jutová tkanina se může použít jako podklad. -všívané textilie;|
– Z jiné plsti| Výroba z (7):
— přírodních vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání nebo
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny|
– Ostatní| Výroba z (7):
— příze z kokosových nebo jutových vláken,
— syntetické nebo umělé příze,
— přírodních vláken nebo
— syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání
Jako podklad lze použít jutovou tkaninu|
ex kapitola 58| tapiserie; prýmkařské výrobky; výšivky; kromě: prýmkařské výrobky; výšivky; vyjma:| |
– Výroba z jednoduchých nití| Výroba z jednoduché příze (7)|
– Ostatní| Výroba z (7)
— přírodních vláken,
— syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání nebo
— chemických materiálů nebo
textilní vlákniny
nebo
potisk doprovázený alespoň dvěma přípravnými nebo konečný operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, zesvětlování, hlazení, protisrážecí úprava, trvalá apretura, dekatování, impregnace, scelování a čištění) za předpokladu, že hodnota použité nepotištěné tkaniny nepřesáhne 47,5 % ceny výrobku ze závodu.|
5805| Ručně tkané tapiserie (typu Goblén, Flanderský goblén, Aubusson, Beauvais apod.) a jehlou vypracované tapiserie (např. stehem zvaným petit point nebo křížovým stehem), též nezhotovené| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
5810| Výšivky v metráži, pásech nebo motivech| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
5901| Textilie povrstvené lepidlem nebo škrobovými látkami, používané pro vnější obaly knih nebo podobné účely; kopírovací nebo průsvitná plátna na výkresy; připravená malířská plátna; ztužená plátna a podobné ztužené textilie používané jako kloboučnické podložky| Výroba z příze|
5902| Kordové textilie pro pneumatiky z vysokopevnostních nití z nylonu nebo jiných polyamidů, polyesterů nebo viskózového hedvábí:| |
– Obsahující nejvýše 90 % hmotnostních textilních materiálů| Výroba z příze|
– Ostatní| Výroba z chemických materiálů nebo textilní drti|
5903| Textilie impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované plasty, jiné než čísla 5902| Výroba z příze
nebo
potisk doprovázený alespoň dvěma přípravnými nebo konečný operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, zesvětlování, hlazení, protisrážecí úprava, trvalá apretura, dekatování, impregnace, scelování a čištění) za předpokladu, že hodnota použité nepotištěné tkaniny nepřesáhne 47,5 % ceny výrobku ze závodu.|
5904| Linoleum, též přiříznuté do tvaru; podlahové krytiny sestávající z povrstvení nebo potahu na podložce z textilního materiálu, též přiříznuté do tvaru| Výroba z příze (7)|
5905| Textilní tapety:| |
– Impregnované, povrstvené nebo potažené pryží, umělou hmotou nebo jinými materiály| Výroba z příze|
– Ostatní| Výroba z (7)
— z kokosového vlákna,
— přírodních vláken,
— syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání nebo
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny
nebo
potisk doprovázený alespoň dvěma přípravnými nebo konečný operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, zesvětlování, hlazení, protisrážecí úprava, trvalá apretura, dekatování, impregnace, scelování a čištění) za předpokladu, že hodnota použité nepotištěné tkaniny nepřesáhne 47,5 % ceny výrobku ze závodu.|
5906| Textilie povrstvené pryží, jiné než čísla 5902:| |
– Pletené nebo háčkované textilie| Výroba z (7):
— přírodních vláken,
— syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání nebo
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny|
– Ostatní textilie vyrobené ze syntetické příze, obsahující více než 90 % hmotnostních textilních materiálů| Výroba z chemických materiálů|
– Ostatní| Výroba z příze|
5907| Ostatní textilie impregnované, povrstvené nebo potažené; malovaná plátna pro divadelní scénu, textilie pro pozadí ve studiích nebo podobné účely| Výroba z příze
nebo
potisk doprovázený alespoň dvěma přípravnými nebo konečný operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, zesvětlování, hlazení, protisrážecí úprava, trvalá apretura, dekatování, impregnace, scelování a čištění) za předpokladu, že hodnota použité nepotištěné tkaniny nepřesáhne 47,5 % ceny výrobku ze závodu.|
5908| Tkané, splétané nebo pletené textilní knoty pro lampy, vařiče, zapalovače, svíčky nebo podobné výrobky; žárové punčošky a duté úplety sloužící k jejich výrobě, též impregnované:| |
– Žárové punčošky, impregnované| Výroba z dutých úpletů|
– Ostatní| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
5909 až 5911| Textilní předměty vhodné pro technické účely:| |
– Lešticí kotouče nebo kroužky, jiné z plsti čísla 5911| Výroba z vlákna nebo odpadních tkanin či hadrů čísla 6310|
– Tkaniny používané v papírenství pro podobné technické účely, též plstěné, též impregnované nebo potažené, nekonečné nebo opatřené spojovacími částmi, jednoduše nebo násobně tkané nebo násobně tkané na plocho na osnově nebo na útku čísla 5911| Výroba z (7):
— z kokosového vlákna,
— těchto materiálů:
— polytetrafluoroetylenové příze (8)
— násobné polyamidové příze, povrstvené, impregnované nebo povlečené fenolickou pryskyřicí,
— příze ze syntetických textilních vláken z aromatických polyamidů, získaných polykondenzací m fenylendiaminu a kyseliny isoftalové,
— polytetrafluoroetylenového monofilu (8)
— příze ze syntetických textilních vláken z poly(p-fenylen-tereftaldehydu),
— příze ze skleněných vláken povrstvené fenolovou pryskyřicí a opředené akrylovou přízí (8),
— kopolyesterového monofilu z polyesteru a pryskyřice tereftalové kyseliny a 1,4 cyklohexandimethanolu a kyseliny isoftalové,
— přírodních vláken,
— syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání nebo
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny|
– Ostatní| Výroba z (7):
— z kokosového vlákna,
— přírodních vláken,
— syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání nebo
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny|
Kapitola 60| Pletené nebo háčkované textilie| Výroba z (7):
— přírodních vláken,
— syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání nebo
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny|
Kapitola 61| Oděvy a oděvní doplňky, pletené nebo háčkované:| |
– Získané sešitím nebo jiným spojením dvou či více kusů pleteného nebo háčkovaného materiálu, který byl buď ustřihnut do tvaru nebo získán přímo ve tvaru| Výroba z (7) (9):|
– Ostatní| Výroba z (7):
— přírodních vláken,
— syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání nebo
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny|
ex kapitola 62| Oděvy a oděvní doplňky, jiné než pletené nebo háčkované; vyjma:| Výroba z (7) (9):|
ex 6202, ex 6204, ex 6206, ex 6209 a ex 6211| Dámské, dívčí a kojenecké oděvy a oděvní doplňky pro kojence, vyšívané| Výroba z příze (9)
nebo
výroba z nevyšívané textilie za předpokladu, že hodnota použité nevyšívané textilie nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu (9)|
ex 6210 a ex 6216| Ohnivzdorné vybavení z tkanin pokrytých fólií z aluminizovaného polyesteru| Výroba z příze (9)
nebo
výroba z nevyšívané tkaniny za předpokladu, že hodnota použité nevyšívané tkaniny nepřesáhne 40 % ceny výrobku ze závodu (9)|
6213 a 6214| Kapesníky a kapesníčky, přehozy, šerpy, šátky, šály, mantily, závoje a podobné výrobky:| |
– Vyšívané| Výroba z nebělené jednoduché příze (7) (9):
nebo
výroba z nevyšívané textilie za předpokladu, že hodnota použité nevyšívané textilie nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu (9)|
– Ostatní| Výroba z nebělené jednoduché příze (7) (9):
nebo
zhotovení následované potiskem doprovázeným alespoň dvěma přípravnými nebo konečnými operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, zesvětlování, hlazení, protisrážecí úprava, trvalá apretura, dekatování, impregnace, scelování a čištění) za předpokladu, že hodnota veškerého použitého nepouštěného zboží čísel 6213 a 6214 nepřesáhne 47,5 % ceny výrobku ze závodu.|
6217| Ostatní zhotovené oděvní doplňky; části oděvů nebo oděvních doplňků, jiné než čísla 6212:| |
– Vyšívané| Výroba z příze (9)
nebo
výroba z nevyšívané textilie za předpokladu, že hodnota použité nevyšívané textilie nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu (9)|
– Ohnivzdorné vybavení z tkanin pokrytých fólií z aluminizovaného polyesteru| Výroba z příze (9)
nebo
výroba z nevyšívané tkaniny za předpokladu, že hodnota použité nevyšívané tkaniny nepřesáhne 40 % ceny výrobku ze závodu (9)|
– Podšívky pro límce a manžety, vystřižené| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
– Ostatní| Výroba z příze (9)|
ex kapitola 63| Ostatní zhotovené textilní výrobky; soupravy; obnošené oděvy a použité textilní výrobky; hadry; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
6301 až 6304| Přikrývky, cestovní pokrývky, ložní prádlo atd.; záclony atd.; ostatní bytové textilie:| |
– Z plsti;| Výroba z (7):
— přírodních vláken nebo
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny|
– Ostatní:| |
– – Vyšívané| Výroba z nebělené jednoduché příze (9) (10):
nebo
výroba z nevyšívané tkaniny (jiné než pletené nebo háčkované) za předpokladu, že hodnota použité nevyšívané tkaniny nepřesáhne 40 % ceny výrobku ze závodu.|
– – Ostatní| Výroba z nebělené jednoduché příze (9) (10):|
6305| Pytle a pytlíky k balení zboží| Výroba z (7):
— přírodních vláken,
— syntetických nebo umělých střižových vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak nezpracovaných pro spřádání nebo
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny|
6306| Nepromokavé plachty, ochranné a stínící plachty; stany; lodní plachty pro čluny, pro prkna k plachtění na vodě nebo na souši; kempinkové výrobky:| |
– Z netkaných textilií| Výroba z (7) (9):
— přírodních vláken nebo
— chemických materiálů nebo textilní vlákniny|
– Ostatní| Výroba z nebělené jednoduché příze (7) (9):|
6307| Ostatní zhotovené výrobky, včetně střihových šablon| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
6308| Soupravy sestávající z tkanin a nití, též s doplňky, pro výrobu koberečků, tapiserií, vyšívaných stolních ubrusů nebo servítků nebo podobných textilních výrobků, v balení pro maloobchodní prodej| Každá součást soupravy musí splňovat pravidlo, které by se na ni uplatňovalo, kdyby nebyla zařazena do soupravy. Nepůvodní předměty však mohou být do souprav zařazeny za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesáhne 15 % ceny soupravy ze závodu.|
ex kapitola 64| Obuv, kamaše a podobné výrobky; části a součásti těchto výrobků; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě sestav svršků připevněných k vnitřním podrážkám nebo k jiným součástem podrážky čísla 6406|
6406| Části a součásti obuvi (včetně svršků též spojených s podešvemi, jinými než vnějšími); vkládací stélky, pružné podpatěnky a podobné výrobky; kamaše, chrániče holení a podobné výrobky a jejich části a součásti| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
ex kapitola 65| Pokrývky hlavy a jejich části a součásti; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
6505| Klobouky a jiné pokrývky hlavy, pletené nebo háčkované nebo zcela zhotovené z krajek, plsti nebo jiných textilií (ne však v pásech), též s podšívkou a obroubené; síťky na vlasy z jakýchkoliv materiálů, též s podšívkou nebo obroubené| Výroba z příze nebo textilních vláken (9)|
ex 6506| Klobouky a jiné pokrývky hlavy z plsti, zhotovené ze šišáků nebo šišákových plochých kotoučů čísla 6501, též s podšívkou nebo obroubené| Výroba z příze nebo textilních vláken (9)|
ex kapitola 66| Deštníky, slunečníky, vycházkové hole, sedací hole, biče, jezdecké bičíky a jejich části a součásti; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
6601| Deštníky a slunečníky (včetně deštníků v holi, zahradních slunečníků a podobných výrobků)| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
Kapitola 67| Peří a prachové peří a výrobky z nich; umělé květiny; výrobky z vlasů| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
ex kapitola 68| Výrobky z kamene, sádry, cementu, osinku (azbestu), slídy nebo podobných materiálů; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
ex 6803| Výrobky z břidlice nebo z aglomerované břidlice| Výroba z opracované břidlice|
ex 6812| Výrobky z osinku; směsi na bázi osinku nebo osinku a uhličitanu hořečnatého| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla|
ex 6814| Výrobky ze slídy, včetně lisované nebo rekonstituované slídy, též na podložce z papíru, lepenky nebo jiných materiálů| Výroba z opracované slídy (včetně lisované nebo rekonstituované slídy)|
Kapitola 69| Keramické výrobky| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
ex kapitola 70| Sklo a skleněné výrobky; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
ex 7003, ex 7004 a ex 7005| Sklo s nereflexní vrstvou| Výroba z materiálů čísla 7001|
7006| Sklo čísel 7003, 7004 nebo 7005, ohýbané, s broušenými hranami, ryté, vrtané, smaltované nebo jinak zpracované, avšak nezarámované nebo nespojované s jinými materiály:| |
– Skleněné substráty, povrstvené slabou dielektrickou fólií, polovodičového stupně v souladu s normami SEMII (11)| Výroba z nepovrstveného skleněného substrátu čísla 7006|
– Ostatní| Výroba z materiálů čísla 7001|
7007| Bezpečnostní sklo tvrzené nebo vrstvené| Výroba z materiálů čísla 7001|
7008| Izolační jednotky z několika skleněných tabulí| Výroba z materiálů čísla 7001|
7009| Skleněná zrcadla, též zarámovaná, včetně zpětných zrcátek| Výroba z materiálů čísla 7001|
7010| Balóny, skleněné lahve, baňky, kelímky, lékovky, lahvičky na tablety, ampule a jiné skleněné obaly používané pro přepravu nebo k balení zboží; konzervové sklo; zátky, víčka a jiné uzávěry ze skla| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt
nebo
broušení skleněných výrobků za předpokladu, že hodnota použitých nebroušených skleněných výrobků nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
7013| Stolní, kuchyňské, toaletní, kancelářské skleněné výrobky, skleněné výrobky pro vnitřní výzdobu nebo pro podobné účely (jiné než zboží čísel 7010 nebo 7018)| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt
nebo
broušení skleněných výrobků za předpokladu, že hodnota použitých nebroušených skleněných výrobků nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu
nebo
ruční dekorování (kromě zdobení sítotiskem) ručně foukaných skleněných výrobků, za předpokladu, že hodnota použitého ručně foukaných skleněných výrobků nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
ex 7019| Výrobky (kromě příze) ze skleněných vláken| Výroba:
— nebarvených pramenů, rovingů, příze nebo sekaných pramenů nebo
— skleněné vlny|
ex kapitola 71| Přírodní nebo uměle pěstované perly, drahokamy nebo polodrahokamy, drahé kovy, kovy plátované drahými kovy a výrobky z nich; bižuterie; mince; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
ex 7101| Přírodní nebo uměle pěstované perly, opracované a dočasně navlečené pro usnadnění dopravy| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
ex 7102, ex 7103 a ex 7104| Opracované drahokamy a polodrahokamy (přírodní, umělé nebo tříděné)| Výroba z neopracovaných drahokamů nebo polodrahokamů|
7106, 7108 a 7110| Drahé kovy:| |
– Surové| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě materiálů čísel 7106, 7108 a 7110
nebo
elektrolytická, teplotní nebo chemická separace drahých kovů čísel 7106, 7108 nebo 7110
nebo
Legování drahých kovů čísel 7106, 7108 nebo 7110 navzájem nebo s neryzími kovy|
– Ve formě polotovarů nebo prachu| Výroba ze surových drahých kovů|
ex 7107, ex 7109 a ex 7111| Obecné kovy plátované drahými kovy, ve formě polotovarů| Výroba z obecných kovů plátovaných drahými kovy, surových|
7116| Výrobky z přírodních nebo uměle pěstovaných perel, drahokamů nebo polodrahokamů (přírodních, syntetických nebo rekonstruovaných)| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
7117| Bižuterie| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt
nebo
výroba z části neryzích kovů, neplátovaných ani nepokrytých drahými kovy za předpokladu, že hodnota všech použitých materiálů nepřesáhne 50 % ceny výrobku ze závodu.|
ex kapitola 72| Železo a ocel; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
7207| Předvýrobky ze železa nebo nelegované oceli| Výroba z materiálů čísel 7201, 7202, 7203, 7204 nebo 7205|
7208 až 7216| Ploché válcované výrobky, tyče a profily ze železa nebo nelegované oceli| Výroba z ingotů nebo jiných primárních forem čísla 7206|
7217| Dráty ze železa nebo nelegované oceli| Výroba z předvýrobků čísla 7207|
ex 7218, 7219 až 7222| Předvýrobky, ploché válcované výrobky, tyče a profily z korozivzdorné oceli| Výroba z ingotů nebo jiných primárních forem čísla 7218|
7223| Dráty z korozivzdomé oceli| Výroba z předvýrobků čísla 7218|
ex 7224, 7225 až 7228| Předvýrobky, ploché válcované výrobky, tyče a pruty válcované za tepla, v nepravidelných svitcích; úhelníky, tvarovky a profily z ostatní legované oceli; duté tyče z legované nebo nelegované oceli| Výroba z ingotů nebo jiných primárních forem čísel 7206, 7218 nebo 7224|
7229| Dráty z ostatní legované oceli| Výroba z předvýrobků čísla 7 224|
ex kapitola 73| Výrobky ze železa nebo oceli; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
ex 7301| Štětovnice| Výroba z materiálů čísla 7206|
7302| Konstrukční materiály železničních a tramvajových tratí ze železa nebo oceli: kolejnice, přídržné kolejnice a ozubnice, hrotovnice, srdcovky, výhybky a ostatní přejezdový materiál pro výměny a křížení, příčné pražce, kolejnicové spojky, stoličky a klíny kolejnicových stoliček, podkladové desky, přídržky, podpěrné desky, kleštiny (táhla) a jiné dílce speciálně přizpůsobené pro kladení, spojování nebo upevňování kolejnic| Výroba z materiálů čísla 7206|
7304, 7305 a 7306| Trouby, trubky a duté profily, ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli| Výroba z materiálů čísla 7206, 7207, 7218 nebo 7224|
ex 7307| Příslušenství pro trouby nebo trubky z nerezavějící oceli (ISO č. X5CrNiMo 1712), sestávající z několika částí| Soustružení, vrtání, vystružování, řezání závitů, odstraňování otřepů a otryskávání (pískování) kovaných polotovarů, jejichž hodnota nepřesahuje 35 % ceny produktu ze závodu|
7308| Konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406) a části konstrukcí ze železa nebo oceli (např. mosty a jejich části, vrata plavebních komor a propustí, věže, příhradové stožáry, stěžně, pilíře, sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře, okna a jejich rámy, zárubně, dveřní prahy, okenice, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky); desky, tyče, profily, trubky a podobné výrobky ze železa nebo oceli připravené pro použití v konstrukcích| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísla výrobku. Nemohou se však použít svařované profily čísla 7301.|
ex 7315| Protismykové řetězy| Výroba, při níž hodnota všech použitých materiálů čísla 7315 nepřesáhne 50 % ceny výrobku ze závodu.|
ex kapitola 74| Měď a výrobky z mědi; vyjma:| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
7401| Měděný kamínek (lech); cementová měď (srážená měď)| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
7402| Nerafinovaná měď; měděné anody pro elektrolytickou rafinaci| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
7403| Rafinovaná měď a slitiny mědi, netvářené:| |
\\- Rafinovaná měď| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
\\- Slitiny mědi a rafinovaná měď obsahující jiné prvky| Výroba z rafinované mědi, netvářené, nebo z odpadu a šrotu z mědi|
7404| Odpad a šrot z mědi| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
7405| Předslitiny mědi| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
ex kapitola 75 | Nikl a výrobky z niklu; vyjma: | Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
7501 až 7503| Niklový kamínek (lech), spékané výrobky oxidu nikelnatého a jiné mezivýrobky metalurgie niklu; netvářený nikl; odpad a šrot z niklu| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
ex kapitola 76| Hliník a výrobky z hliníku; vyjma:| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
7601| Netvářený hliník| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu
nebo
výroba tepelným nebo elektrolytickým ošetřením z nelegovaného hliníku nebo odpadu a šrotu z hliníku.|
7602| Odpad a šrot z hliníku| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
ex 7616| Výrobky z hliníku jiné než jemné drátěné pletivo, drátěné tkaniny, mřížkoviny, síťoviny, oplocení, výztužné tkaniny a podobné materiály (včetně nekonečných pásů) z hliníkového drátu, a mřížkový plech z hliníku| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Jemné drátěné pletivo, drátěné tkaniny, mřížkoviny, síťoviny, oplocení, výztužné tkaniny a podobné materiály (včetně nekonečných pásů) z hliníkového drátu, a mřížkový plech z hliníku se však mohou použít; a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
Kapitola 77| Rezervována pro možné budoucí použití v harmonizovaném systému| |
ex kapitola 78| Olovo a výrobky z olova; vyjma:| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
7801| Netvářené olovo:| |
– Rafinované olovo| Výroba z olova se slitinou zlata a stříbra nebo ze surového olova|
– Ostatní| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísla výrobku. Nemůže se však použít odpad a šrot z cínu čísla 7802.|
7802| Odpad a šrot z olova| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
ex kapitola 79| Zinek a výrobky ze zinku; vyjma:| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
7901| Netvářený zinek| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísla výrobku. Nemůže se však použít odpad a šrot z cínu čísla 7902.|
7902| Odpad a šrot ze zinku| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
ex kapitola 80| Cín a výrobky z cínu; vyjma:| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
8001| Netvářený cín| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísla výrobku. Nemůže se však použít odpad a šrot z cínu čísla 8002.|
8002 a 8007| Odpad a šrot z cínu; ostatní výrobky z cínu| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
Kapitola 81| Ostatní obecné kovy; cermety; výrobky z nich:| |
– Ostatní obecné kovy, netvářené; výrobky z nich| Výroba, při níž hodnota všech použitých materiálů téhož čísla jako výrobek nepřesáhne 50 % ceny výrobku ze závodu.|
– Ostatní| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
ex kapitola 82| Nástroje a nářadí, nožířské výrobky a příbory z obecných kovů; jejich části a součásti z obecných kovů; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
8206| Nástroje nejméně dvou čísel 8202 až 8205, v soupravách pro maloobchodní prodej| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě materiálů čísel 8202 až 8205. Nástroje čísel 8202 až 8205 však mohou být zařazeny do soupravy za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesáhne 15 % ceny soupravy ze závodu.|
8207| Vyměnitelné nástroje pro ruční nářadí, též mechanicky poháněné, nebo pro obráběcí a tvářecí stroje (např. na lisování, ražení, zápustkové kování, děrování, řezání vnějších nebo vnitřních závitů, vrtání, vyvrtávání, vystružování, protahování, frézování, soustružení, šroubování), včetně nástrojů na tažení nebo vytlačování kovů a vrtání nebo sondáž při zemních pracích| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
8208| Nože pro stroje nebo mechanická zařízení| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
ex 8211| Nože (jiné než čísla 8208) s hladkou nebo zoubkovanou čepelí (včetně zahradnických žabek) a jejich čepele| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísla výrobku. Mohou se však použít čepele a rukojeti ze základních kovů.|
8214| Jiné nožířské zboží (např. strojky na stříhání vlasů, řeznické a kuchyňské sekáčky, štípací sekery, kolébací nože, nože na papír); soupravy a nástroje na manikúru nebo pedikúru (včetně pilníčků na nehty)| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísla výrobku. Mohou se však použít rukojeti ze základních kovů.|
8215| Lžíce, vidličky, sběračky, naběračky, cukrářské lžíce, nože na ryby, nože na krájení másla, kleštičky na cukr a podobné kuchyňské nebo jídelní nástroje| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísla výrobku. Mohou se však použít rukojeti ze základních kovů.|
ex kapitola 83| Různé výrobky z obecných kovů; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
ex 8302| Úchytky, kování a podobné výrobky z obecných kovů vhodné pro budovy, a zařízení pro automatické zavírání dveří| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísla výrobku. Ostatní materiály čísla 8302 se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesáhne 20 % ceny výrobku ze závodu.|
ex 8306| Sošky a jiné ozdobné předměty z obecných kovů| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísla výrobku. Ostatní materiály čísla 8306 se však mohou použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesáhne 30 % ceny výrobku ze závodu.|
ex kapitola 84| Jaderné reaktory, kotle, stroje a mechanická zařízení; jejich části a součásti; vyjma:| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
ex 8401| Prvky jaderného paliva| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísla výrobku (12)| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
8402| Parní kotle (jiné než kotle k ústřednímu vytápění schopné dodávat jak teplou, tak i nízkotlakou páru); kotle zvané „na přehřátou vodu“:| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu
840 a ex 8404| Kotle k ústřednímu vytápění, jiné než čísla 8402 a pomocné přístroje a zařízení pro kotle k ústřednímu vytápění Výroba| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů čísel 8403 a 8404| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
8406| Parní turbíny| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
8407| Vratné nebo rotační zážehové spalovací pístové motory s vnitřním spalováním| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
8408| Pístové vznětové motory s vnitřním spalováním (dieselové motory nebo motory s žárovou hlavou)| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
8409| Části a součásti převážně nebo výhradně motorů čísel 8407 nebo 8408| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
8411| Proudové motory, turbovrtulové pohony a ostatní plynové turbíny| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu
8412| Ostatní motory a pohony| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
ex 8413| Odstředivá objemová čerpadla| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu
ex 8414| Průmyslové ventilátory, kompresory a podobné výrobky| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu
8415| Klimatizační zařízení skládající se z ventilátoru s vestavěným motorem a ze zařízení na změnu teploty a vlhkosti vzduchu, včetně zařízení, ve kterých nemůže být vlhkost vzduchu regulována odděleně| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
8418| Chladničky, mrazicí boxy a ostatní chladicí nebo mrazicí zařízení, elektrické nebo jiné; tepelná čerpadla, jiná než klimatizační zařízení čísla 8415| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— v níž hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu
ex 8419| Stroje pro dřevařský průmysl, pro zpracování papírové buničiny a lepenky| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— v rámci uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů stejného čísla jako produkt nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
8420| Kalandry nebo jiné válcovací stroje, jiné než stroje na válcování kovů nebo skla, válce pro tyto stroje| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— v rámci uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů stejného čísla jako produkt nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
8423| Přístroje a zařízení na určování hmotnosti (kromě vah o citlivosti nejméně 50 mg), včetně vah spojených s počítacími nebo kontrolními přístroji; závaží pro váhy všech druhů| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu
8425 až 8428| Zdvihací, manipulační, nakládací a vykládací zařízení| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— v rámci uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů čísla 8431 nepřesahuje 10 % ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
8429| Buldozery, angldozery, srovnávače (grejdry), stroje na vyrovnávání terénu (nivelátory), škrabače (skrejpry), mechanické lopaty, rypadla a lopatové nakladače, dusadla a silniční válce, s vlastním pohonem:| | Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
– Silniční válce| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
– Ostatní| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— v rámci uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů čísla 8431 nepřesahuje 10% ceny produktu ze závodu
8430| Ostatní srovnávací, vyrovnávací (nivelační), škrabací, hloubící, pěchovací, zhutňovací, těžební (dobývací) nebo vrtací stroje a přístroje na zemní práce, těžbu rud nebo nerostů; beranidla a vytahovače pilot; sněhové pluhy a sněhové frézy| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— v rámci uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů čísla 8431 nepřesahuje 10 % ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
ex 8431| Části a součásti vhodné výhradně nebo zejména pro použití se silničními válci| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
8439| Stroje a přístroje na výrobu buničiny z celulózových vláknovin nebo na výrobu nebo konečnou úpravu papíru nebo lepenky| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— v rámci uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů stejného čísla jako produkt nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
8441| Ostatní stroje a přístroje pro zpracování buničiny (papíroviny), papíru nebo lepenky, včetně řezaček všech druhů| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— v rámci uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů stejného čísla jako produkt nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
ex 8443| Tiskárny pro kancelářské stroje (např. stroje na automatické zpracování dat, stroje pro zpracování textu atd.)| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
8444 až 8447| Stroje těchto čísel pro použití v textilním průmyslu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
ex 8448| Přídavná strojní zařízení ke strojům čísel 8444 a 8445,| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
8452| Šicí stroje, jiné než stroje na sešívání knih čísla 8440; nábytek, podstavce a kryty speciálně konstruované pro šicí stroje; jehly do šicích strojů:| |
– Šicí stroje (pouze s prošívacím stehem) s hlavou o hmotnosti nejvýše 16 kg bez motoru nebo 17 kg včetně motoru;| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu,
— hodnota všech nepůvodních materiálů při montáži hlavy (bez motoru) nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů a
— použitá zařízení pro napínání nitě, háčkování a klikatý steh jsou původní|
– Ostatní| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
8456 až 8466| Obráběcí nástroje a stroje a jejich díly a příslušenství čísel 8456 až 8466| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
8469 až 8472| Kancelářské stroje (například psací stroje, počítací stroje, zařízení pro automatizované zpracování dat, rozmnožovací stroje, spínací stroje)| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
8480| Formovací rámy pro slévárny kovů; formovací základny; modely pro formy; formy na kovy (jiné než kokily na ingoty), karbidy kovů, sklo, nerostné materiály, kaučuk nebo plasty| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
8482| Kuličková nebo válečková valivá ložiska| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu
8484| Kovoplastická těsnění; soubory a sestavy těsnění různého složení uložené v sáčcích, obálkách, vacích, pouzdrech nebo v podobných obalech; mechanické ucpávky| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
ex 8486| — Obráběcí stroje na zpracování všech materiálů úběrem pomocí laserů nebo jiných světelných nebo fotonových svazků, ultrazvuku, elektroeroze, elektrochemických reakcí, elektronových svazků, ionizujícího záření nebo obloukových výbojů v plazmatu
— obráběcí stroje (včetně lisů) na tváření kovů ohýbáním, drážkováním (plechu) a překládáním, vyrovnáváním, rovnáním a rozkováním, střiháním, děrováním a probíjením nebo nařezáváním, nastřihováním nebo vrubováním
— Obráběcí stroje pro opracování kamene, keramiky, betonu nebo podobných nerostných materiálů nebo stroje na opracovávání skla za studená
— Části, součásti a příslušenství výhradně nebo zejména určené pro přístroje čísel 8456, 8462 a 8464
— Přístroje vytvářející předlohy pro zhotovení masek nebo ohniskových destiček z materiálů potažených fotocitlivou vrstvou; jejich části, součásti a příslušenství| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
– formy, vstřikovacího nebo kompresního typu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu
– Ostatní zdvihací, manipulační, nakládací a vykládací zařízení| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— při níž hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesáhne hodnotu všech použitých původních materiálů.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
– Části a součásti vhodné pro použití výhradně nebo zásadně se stroji čísel 8428| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
– Fotografické přístroje používané k přípravě tiskových štočků nebo válců, které vytvářejí předlohy pro zhotovení masek nebo ohniskových destiček z materiálů potažených fotocitlivou vrstvou; jejich části, součásti a příslušenství| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— v níž hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
8487| Části a součásti strojů a přístrojů neobsahující elektrické svorky, izolace, cívky, kontakty nebo jiné elektrické prvky, jinde v této kapitole neuvedené ani nezahrnuté| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
ex kapitola 85| Elektrické stroje, přístroje a zařízení a jejich části a součásti; přístroje pro záznam a reprodukci zvuku, přístroje pro záznam a reprodukci televizního obrazu a zvuku, části a součásti a příslušenství k těmto přístrojům; vyjma:| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
8501| Střídavé a stejnosměrné motory a generátory (kromě elektrických zdrojových soustrojí)| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— v rámci uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů čísla 8503 nepřesahuje 10 % ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
8502| Elektrická zdrojová soustrojí a rotační měniče| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— v rámci uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů čísel 8501 a 8503 nepřesahuje 10 % ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
ex 8504| Napájecí zdroje pro stroje pro automatické zpracování dat| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
ex 8517| Ostatní přístroje pro vysílání nebo příjímání hlasu, obrazů nebo jiných dat, včetně přístrojů pro komunikaci v drátových nebo bezdrátových sítích (jako jsou lokální nebo dálkové sítě); jiné vysílací nebo přijímací přístroje čísel 8443, 8525, 8527 nebo 8528| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu
ex 8518| Mikrofony a jejich stojany; reproduktory, též vestavěné; elektrické audiofrekvenční zesilovače; sady elektrických zesilovačů zvuku| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu
8519| Přístroje pro záznam nebo reprodukci zvuku| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
8521| Přístroje pro videofonní záznam nebo jeho reprodukci, též s vestavěným video-tunerem| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
8522| Části, součásti a příslušenství výhradně nebo zejména určené pro přístroje čísel 8519 až 8521| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
8523| – Disky, pásky, energeticky nezávislá polovodičová paměťová zařízení, „čipové karty“ a jiná média pro záznam zvuku nebo jiného fenoménu, též nenahraná, včetně matric a galvanických otisků pro výrobu disků, avšak s výjimkou výrobků kapitoly 37;| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
– Disky, pásky, energeticky nezávislá polovodičová paměťová zařízení, „čipové karty“ a jiná média pro záznam zvuku nebo jiného fenoménu, též nenahraná, včetně matric a galvanických otisků pro výrobu disků, avšak s výjimkou výrobků kapitoly 37;| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— při níž v rámci výše uvedeného limitu nepřesáhne hodnota všech použitých materiálů čísla 8523 10 % ceny výrobku ze závodu.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
– bezdotykové karty, čipové karty se dvěma nebo více integrovanými obvody| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— v rámci uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů čísel 8541 a 8542 nepřesahuje 10 % ceny produktu ze závodu
nebo
operace rozpojení (při níž vznikají integrované obvody na polovodičovém podkladu selektivním zaváděním vhodného prostředku), ať už sestavené a/nebo testované v zemi jiné, než jsou země uvedené v článcích 3 a 4.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu
– čipové karty s jedním elektrickým integrovaným obvodem| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— při níž hodnota všech použitých materiálů nepřesáhne 40 % ceny výrobku ze závodu.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
8525| Vysílací přístroje pro radiotelefonu, radiotelegrafii, rozhlasové nebo televizní vysílání, též s přijímacím zařízením nebo se zařízením pro záznam nebo reprodukci zvuku; televizní kamery, digitální fotoaparáty a videokamery se záznamem obrazu i zvuku (kamkordéry)| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu
8526| Radiolokační a radiosondážní přístroje (radary), radionavigační přístroje a radiové přístroje pro dálkové řízení| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu
8527| Přijímací přístroje pro radiotelefonii, radiotelegrafii nebo rozhlasové vysílání, též kombinované v jednom pouzdře s přístrojem pro záznam nebo reprodukci zvuku nebo s hodinami| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu
8528| – Monitory a projektory, bez vestavěného televizního přijímacího přístroje; používané zejména os v systému pro automatizované zpracování dat čísla 8471| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu
– ostatní monitory a projektory, neobsahující televizní přijímací přístroje; televizní přijímací přístroje, též s vestavěnými rozhlasovými přijímači nebo s přístroji pro záznam nebo reprodukci zvuku nebo obrazu| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů
8529| Části a součásti výhradně nebo zejména určené pro přístroje čísel 8525 až 8528:| |
– Vhodné pro použití výhradně nebo zásadně s přístroji pro záznam nebo reprodukci zvuku| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
– Vhodné pro použití výhradně či převážně s monitory a projektory, bez vestavěného televizního přijímacího přístroje; používané zejména os v systému pro automatizované zpracování dat čísla 8471| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a — při níž hodnota všech použitých materiálů nepřesáhne 40 % ceny výrobku ze závodu.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
– Ostatní| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu
8535| Elektrická zařízení k vypínání, spínání nebo k ochraně elektrických obvodů, nebo k jejich zapojování, spojování a připojování k nebo v elektrických obvodech s napětím přesahujícím 1 000 V| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— v rámci uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů čísla 8538 nepřesahuje 10 % ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
8536| – Elektrická zařízení k vypínání, spínání nebo k ochraně elektrických obvodů, nebo k jejich zapojování, spojování a připojování k nebo v elektrických obvodech s napětím nepřesahujícím 1 000 V| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— v rámci uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů čísla 8538 nepřesahuje 10% ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
– konektory pro optická vlákna, pro svazky optických vláken nebo pro kabely z optických vláken|
– – z plastů| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu
– – z keramiky, železa a oceli| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt
– – z mědi| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu
8537| Rozvaděče, rozvodné panely, ovládací stoly, pulty, skříně a jiné základny, vybavené nejméně dvěma zařízeními čísel 8535 nebo 8536, pro elektrická řídící nebo rozvodná zařízení, včetně zabudovaných nástrojů nebo přístrojů kapitoly 90, číslicově řízené přístroje, jiné než spojovací přístroje čísla 8517| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— v rámci uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů čísla 8538 nepřesahuje 10 % ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
ex 8541| Diody, tranzistory a podobná polovodičová zařízení, kromě membrán ještě nenařezaných na čipy| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu
ex 8542| Elektronické integrované obvody a mikrosoustavy:| |
– Monolitické integrované obvody| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— v rámci uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů čísel 8541 a 8542 nepřesahuje 10 % ceny produktu ze závodu
nebo
operace rozpojení (při níž vznikají integrované obvody na polovodičovém podkladu selektivním zaváděním vhodného prostředku), ať už sestavené a/nebo testované v zemi jiné, než jsou země uvedené v článcích 3 a 4.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu
– multičipy, které jsou části a součásti strojů nebo přístrojů, jinde v této kapitole neuvedené ani nezahrnuté| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
– Ostatní| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— v rámci uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů čísel 8541 a 8542 nepřesahuje 10 % ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu
8544| Dráty, vodiče (též s lakovaným povrchem nebo anodickým okysličením) kabely (včetně koaxiálních) a jiné izolované elektrické vodiče včetně konektorů; optické kabely vyrobené z jednotlivě opláštěných vláken, též spojené s elektrickými vodiči nebo konektory| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
8545| Uhlíkové elektrody, uhlíkové kartáčky, osvětlovací uhlíky, uhlíky pro elektrické baterie a ostatní výrobky zhotovené z grafitu nebo jiného uhlíku, též spojené s kovem, pro elektrické účely| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
8546| Elektrické izolátory z jakéhokoliv materiálu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
8547| Izolační části a součásti pro elektrické stroje, přístroje nebo zařízení, vyrobené zcela z izolačních materiálů nebo jen s jednoduchými, do materiálu vlisovanými drobnými kovovými součástmi (např. s objímkami se závitem), sloužícími výhradně k připevňování, kromě izolátorů čísla 8546; elektrické instalační trubky a jejich spojky z obecných kovů, s vnitřní izolací| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
8548| Odpad a zbytky galvanických článků, baterií a elektrických akumulátorů; nepoužitelné galvanické články, baterie a elektrické akumulátory; elektrické části a součásti strojů nebo přístrojů, jinde v této kapitole neuvedené ani nezahrnuté| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
ex kapitola 86| Železniční nebo tramvajové lokomotivy; kolejová vozidla a jejich části a součásti; kolejový svrškový upevňovací materiál a upevňovací zařízení a jejich části a součásti; mechanická (též elektromechanická) dopravní signalizační zařízení všeho druhu; vyjma:| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
8608| Kolejový svrškový upevňovací materiál a upevňovací zařízení; mechanické (též elektromechanické) návěstní, bezpečnostní, kontrolní, ovládací zařízení pro železniční nebo jinou kolejovou dopravu, pro silniční nebo říční dopravu, parkoviště, přístavní nebo letištní zařízení; jejich části a součásti| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
ex kapitola 87| Vozidla, jiná než kolejová, jejich části, součásti a příslušenství; vyjma:| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
8709| Vozíky s vlastním pohonem bez zdvihacího nebo manipulačního zařízení používané v továrnách, skladech, přístavech nebo na letištích k přepravě zboží na krátké vzdálenosti; malé tahače používané na železničních nástupištích; jejich části a součásti| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
8710| Tanky a jiná bojová obrněná vozidla, motorová, též se zbraněmi, jejich části a součásti| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
8711| Motocykly (včetně mopedů) a jízdní kola s pomocným motorem, též s přívěsnými vozíky; přívěsné vozíky:| |
– s pístovým motorem s obsahem válců:
– – Nepřesahujícím 50 cm3| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu
– – Převyšujícím 50 cm3| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu
– Ostatní| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
ex 8712| Jízdní kola bez kuličkových ložisek| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě materiálů čísla 8714| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
8715| Dětské kočárky a jejich části a součásti| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
8716| Přípojná vozidla a návěsy; ostatní vozidla bez mechanického pohonu; jejich části a součásti| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
ex kapitola 88| Letadla, kosmické lodě a jejich části a součásti; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
ex 8804| Rotující padáky| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla včetně ostatních materiálů čísla 8804| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
8805| Letecké katapulty a podobné přístroje a zařízení; přístroje a zařízení pro přistání aerodynů na letadlové lodi a podobné přístroje a zařízení; pozemní přístroje pro letecký výcvik; jejich části a součásti Výroba| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
Kapitola 89| Lodě, čluny a plovoucí konstrukce| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísla výrobku. Trupy čísla 8906 se však mohou použít.| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
ex kapitola 90| Optické, fotografické, kinematografické, měřicí, kontrolní, jemnomechanické, zdravotnické nebo lékařské přístroje a zařízení; jejich části, součásti a příslušenství; vyjma:| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
9001| Optická vlákna; optické kabely, jiné než čísla 8544; polarizační materiál v listech nebo deskách; čočky (včetně kontaktních), hranoly, zrcadla a jiné optické články, z jakéhokoliv materiálu, nezasažené, jiné než z opticky neopracovaného skla| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
9002| Čočky, hranoly, zrcadla a jiné optické články z jakéhokoliv materiálu, zasazené, pro přístroje nebo zařízení, jiné než z opticky neopracovaného skla| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
9004| Brýle (korekční, ochranné nebo jiné) a podobné výrobky| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
ex 9005| Binokulární a monokulární dalekohledy a jiné optické teleskopy a jejich podstavce a rámy; kromě astronomických čočkových teleskopů a jejich podstavců a rámů| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— v níž hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
ex 9006| Fotografické přístroje (jiné než kinematografické kamery); přístroje a žárovky pro bleskové světlo k fotografickým účelům, kromě elektricky rozsvěcených bleskových světel| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— v níž hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
9007| Kinematografické kamery a promítací přístroje, též s vestavěnými přístroji pro záznam nebo reprodukci zvuku| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— v níž hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
9011| Sdružené optické mikroskopy, včetně mikroskopů pro mikrofotografii, mikrokinematografii nebo mikroprojekci| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— v níž hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
ex 9014| Ostatní navigační přístroje a zařízení| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
9015| Geodetické, topografické, zeměměřičské, nivelační, fotogrammetrické, hydrografické, oceánografické, hydrologické, meteorologické nebo geofyzikální přístroje a zařízení, kromě kompasů; dálkoměry| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
9016| Váhy o citlivosti nejméně 5 cg, též se závažími| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
9017| Kreslicí, rýsovací, označovací nebo počítací přístroje (např. kreslicí stroje, pantografy, úhloměry, rýsovadla, logaritmická pravítka a kalkulačky); ruční délková měřidla (např. měřicí tyče, měřicí pásma, mikrometry, posuvná měřítka a kalibry), jinde v této kapitole neuvedená ani nezahrnutá| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
9018| Zdravotnické, lékařské, stomatologické nebo veterinární nástroje a přístroje, včetně scintigrafických přístrojů, ostatní elektroléčebné přístroje a přístroje pro vyšetření zraku:| |
– Zubařská křesla zahrnující zubařské nástroje nebo zubařská plivátka| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla včetně ostatních materiálů čísla 9018| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
– Ostatní| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu
9019| Přístroje pro mechanoterapii; masážní přístroje; psychotechnické přístroje; přístroje pro léčbu ozónem, kyslíkem, aerosolem, resuscitátory nebo jiné respirační přístroje| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a — v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu
9020| Ostatní dýchací přístroje a plynové masky, kromě ochranných masek bez mechanických částí a vyměnitelných filtrů| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu
9024| Stroje a přístroje pro zkoušení tvrdosti, pevnosti v tahu, pevnosti v tlaku, pružnosti nebo jiných mechanických vlastností materiálů (např. kovů, dřeva, textilních materiálů, papíru, plastů)| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
9025| Hydrometry a podobné plovoucí přístroje, teploměry, žároměry, tlakoměry, vlhkoměry a psychrometry, též s registračním zařízením a navzájem kombinované| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
9026| Přístroje a zařízení na měření nebo kontrolu průtoku, hladiny, tlaku nebo jiných proměnných charakteristik kapalin nebo plynů (např. průtokoměry, hladinoměry, tlakoměry, měřiče spotřeby tepla), kromě přístrojů a zařízení čísel 9014, 9015, 9028 nebo 9032| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
9027| Přístroje a zařízení pro fyzikální nebo chemické rozbory (např. polarimetry, refraktometry, spektrometry, analyzátory plynů nebo kouře); přístroje a zařízení na měření nebo kontrolu viskozity, pórovitosti, roztažnosti, povrchového napětí nebo podobné přístroje a zařízení; přístroje a zařízení na kalorimetrické, akustické nebo fotometrické měření (včetně expozimetrů); mikrotomy| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
9028| Plynoměry, průtokoměry kapalin, elektroměry, včetně jejich kalibračních měřidel:| |
– Části, součásti a příslušenství| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
– Ostatní| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
9029| Otáčkoměry, počítače výrobků, taxametry, měřiče ujeté vzdálenosti, krokoměry a podobné přístroje; ukazatele rychlosti a tachometry, jiné než čísel 9014 nebo 9015; stroboskopy| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
9030| Osciloskopy, analyzátory spektra a ostatní přístroje a zařízení na měření a kontrolu elektrických veličin, kromě měřidel čísla 9028; přístroje a zařízení na měření nebo detekci záření alfa, beta, gama, rentgenového, kosmického nebo jiného ionizujícího záření| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
9031| Měřicí nebo kontrolní přístroje, zařízení a stroje, jinde v této kapitole neuvedené ani nezahrnuté; projektory na kontrolu profilů| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
9032| Automatické regulační nebo kontrolní přístroje a zařízení| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
9033| Části, součásti a příslušenství, jinde v této kapitole neuvedené ani nezahrnuté, pro stroje, přístroje a zařízení této kapitoly| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
ex kapitola 91| Hodiny a hodinky a jejich části a součásti; vyjma:| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
9105| Ostatní hodiny| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
9109| Hodinové strojky, úplné a smontované| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nepřesahuje hodnotu použitých původních materiálů| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
9110| Hodinové nebo hodinkové strojky úplné, nesmontované nebo částečně smontované (soupravy); hodinové nebo hodinkové strojky neúplné, smontované; neúplné, nedokončené hodinové nebo hodinkové strojky| Výroba, v níž:
— hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu a
— v rámci uvedeného limitu hodnota všech použitých materiálů čísla 9114 nepřesahuje 10% ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
9111| Pouzdra hodinek a jejich části a součásti| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
9112| Kryty a skříňky k hodinářským výrobkům a jejich části a součásti| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu
9113| Hodinkové řemínky, pásky a náramky a jejich části a součásti:| |
– Z obecných kovů, též zlacené nebo stříbřené, nebo z kovů plátovaných drahými kovy| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
– Ostatní| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu
Kapitola 92| Hudební nástroje; části, součásti a příslušenství těchto nástrojů| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu|
Kapitola 93| Zbraně a střelivo; jejich části, součásti a příslušenství| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
ex kapitola 94| Nábytek; lůžkoviny, matrace, vložky do postelí, polštáře a čalouněné výrobky; svítidla a osvětlovací zařízení, jinde neuvedená nebo nezahrnutá; světelné znaky, světelné ukazatele a podobné výrobky; montované stavby; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
ex 9401 a
ex 9403| Nábytek ze základních kovů zahrnující nepolstrovanou bavlněnou tkaninu o hmotnosti nejvýše 300 g/m2| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt
nebo
výroba z bavlněné tkaniny již zhotovené ve formě připravené pro použití s materiály čísla 9401 nebo 9403 za předpokladu, že:
— její hodnota nepřesahuje 25 % ceny produktu ze závodu a
— všechny ostatní použité materiály jsou původní a jsou zařazeny v čísle jiném, než jsou čísla 9401 nebo 9403| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu
9405| Svítidla (včetně světlometů) a jejich části a součásti, jinde neuvedené ani nezahrnuté; světelné reklamy, světelné znaky, světelné ukazatele a podobné výrobky s nesnímatelným pevným světelným zdrojem a jejich části a součásti jinde neuvedené ani nezahrnuté| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
9406| Montované stavby| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
ex kapitola 95| Hračky, hry a sportovní potřeby; jejich části, součásti a příslušenství; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
9503| Ostatní hračky; zmenšené modely a podobné modely na hraní, též mechanické; skládanky všech druhů| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
ex 9506| Golfové hole a jejich části| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísla výrobku. Mohou se však použít hrubě opracované bloky pro výrobu hlav golfových holí.|
ex kapitola 96| Různé výrobky; vyjma:| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
ex 9601 a ex 9602| Výrobky z živočišných, rostlinných nebo minerálních řezbářských materiálů| Výroba z „opracovaných“ řezbářských materiálů téhož čísla jako výrobek.|
ex 9603| Košťata a kartáče (kromě proutěných košťat a podobných výrobků a kartáčů vyrobených ze srsti kun nebo veverek), ruční mechanická košťata bez motoru, malířské podložky a válečky, pryžové stěrky a mopy| Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
9605| Cestovní soupravy pro osobní toaletu, šití nebo čištění obuvi nebo oděvů| Každá součást soupravy musí splňovat pravidlo, které by se na ni uplatňovalo, kdyby nebyla zařazena do soupravy. Nepůvodní předměty však mohou být do souprav zařazeny za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesáhne 15 % ceny soupravy ze závodu.|
9606| Knoflíky a stiskací knoflíky; formy na knoflíky a ostatní části a součásti knoflíků nebo stiskacích knoflíků; knoflíkové polotovary| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
9608| Kuličková pera a propisovací tužky; popisovače, značkovače a zvýrazňovače s plstěným hrotem nebo jiným pórovitým hrotem; plnicí pera s perem a jiná plnicí pera; rydla pro rozmnožovače; patentní tužky; násadky na pera, držátka na tužky a podobné výrobky; části a součásti těchto výrobků, včetně ochranných uzávěrů a svorek, kromě výrobků čísla 9609| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě čísla výrobku. Hroty téhož čísla jako výrobek se však mohou použít.|
9612| Pásky do psacích strojů a podobné barvicí pásky napuštěné tiskařskou černí nebo jinak připravené k předávání otisků, též na cívkách nebo v kazetách; razítkové polštářky, též napuštěné, též v krabičkách| Výroba:
— z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a
— v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu|
ex 9613| Zapalovače s piezozapalováním| Výroba, při níž hodnota všech použitých materiálů čísla 9613 nepřesáhne 30 % ceny výrobku ze závodu.|
ex 9614| Dýmky a dýmkové hlavy| Výroba z hrubě tvarovaných špalků|
Kapitola 97| Umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti| Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt|
(1) Viz úvodní poznámky 7.1 a 7.3, které se týkají „specifických procesů“.
(2) Viz úvodní poznámka 7.2, která se týká „specifických procesů“.
(3) Podle poznámky 3 ke kapitole 32 se jedná o přípravky, které jsou používány pro barvení jakýchkoli materiálů nebo jako přísady při výrobě barvicích přípravků, za předpokladu, že tyto přípravky nejsou zařazeny v jiném čísle kapitoly 32.
(4) „Skupina“ se považuje za část čísla odděleného od zbytku středníkem.
(5) V případě výrobků sestávajících z materiálů zařazených jak v číslech 3901 až 3906, tak v číslech 3907 až 3911, se toto omezení vztahuje pouze na tu skupinu materiálů, jejichž hmotnostní podíl ve výrobku převládá.
(6) Za vysoce transparentní se považují fólie, jejichž optická adsorbce je menší než 2 %, měřeno podle metody ASTM-D 1003-16 Gardnera Hazemetera (tzv. Hazefaktor).
(7) Viz úvodní poznámka 5, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.
(8) Použití tohoto materiálu je omezeno na výrobu tkanin určených pro papírenský průmysl.
(9) Viz úvodní poznámka 6, v níž jsou uvedeny podmínky pro pletené nebo háčkované výrobky, nepružné nebo nepogumované, získané sešitím nebo sestavením pletených nebo háčkovaných částí (nastříhaných nebo pletených přímo ve tvaru).
(10) Viz úvodní poznámka 6.
(11) SEMII - Semiconductor Equipment and Materials Institute Incorporated.
(12) Toto pravidlo platí do 31. prosince 2005.
PŘÍLOHA III
Vzory průvodního osvědčení EUR.1 a žádosti o průvodní osvědčení EUR.1
Pokyny pro tisk
1.
Každý formulář musí mít rozměry 210 × 297 mm; pro délku osvědčení je povolená tolerance minus 5 mm nebo plus 8 mm. Použitý papír musí být bílý, klížený pro psaní, bez dřevoviny a o plošné hmotnosti nejméně 25 g/m2. Musí být tištěný na pozadí zeleným gilošovaným vzorem, aby bylo zjevné každé falšování mechanickými nebo chemickými prostředky.
2.
Příslušné orgány smluvních stran si mohou vyhradit právo tisknout osvědčení samy nebo je nechat vytisknout schválenými tiskárnami. V druhém případě je třeba na každém osvědčení poukázat na toto zmocnění. Každé osvědčení je opatřeno poznámkou uvádějící jméno a adresu tiskaře nebo značkou, které umožňuje zjištění jeho totožnosti. Je na něm rovněž uvedeno sériové číslo, vytištěné či nikoli, pro jeho identifikaci.
818kB
PŘÍLOHA IV
ZNĚNÍ PROHLÁŠENÍ NA FAKTUŘE
Prohlášení na faktuře, jehož znění je uvedené níže, musí být vyhotoveno v souladu s poznámkami pod čarou. Poznámky pod čarou však nemusí být reprodukovány.
bulharské znění
Износителят нa продуктите, обхванати от този документ (митническо рaзрешение Nº ... (1)) декларира, че освен където ясно e отбелязано друго, тези продукти сa с .... (2)преференциален произход
španělské znění
El exportador de los productos incluidos en el presente documento (autorización aduanera n° ... (1)) declara que, salvo indicación en sentido contrario, estos productos gozan de un origen preferencial ... (2).
české znění
Vývozce výrobků uvedených v tomto dokumentu (číslo povolení... (1)) prohlašuje, že kromě zřetelně označených mají tyto výrobky preferenční původ v ... (2).
dánské znění
Eksportøren af varer, der er omfattet af nærværende dokument, (toldmyndighedernes tilladelse nr. ... (1)), erklærer, at varerne, medmindre andet tydeligt er angivet, har præferenceoprindelse i ... (2).
německé znění
Der Ausführer (Ermächtigter Ausführer; Bewilligungs-Nr. ... (1)) der Waren, auf die sich dieses Handelspapier bezieht, erklärt, dass diese Waren, soweit nicht anderes angegeben, präferenzbegünstigte ... (2) Ursprungswaren sind.
estonské znění
Käesoleva dokumendiga hõlmatud toodete eksportija (tolli kinnitus nr. ... (1)) deklareerib, et need tooted on ... (2) sooduspäritoluga, välja arvatud juhul, kui on selgelt näidetud teisiti.
řecké znění
O εξαγέας των προϊόντων που καλύπτονται από το παρόν έγγραϕο (άδεια τελωνείου υπ´αριϑ. ... (1)) δηλώνει ότι, εκτόϛ εάν δηλώνεται σαϕώϛ άλλωϛ, τα προϊόντα αυτά είναι προτιμησιακήϛ καταγωγήϛ ... (2).
anglické znění
The exporter of the products covered by this document (customs authorization No ... (1)) declares that, except where otherwise clearly indicated, these products are of ... (2) preferential origin.
francouzské znění
L’exportateur des produits couverts par le présent document (autorisation douanière n° ... (1)) déclare que, sauf indication claire du contraire, ces produits ont l’origine préférentielle ... (2).
italské znění
L’esportatore delle merci contemplate nel presente documento (autorizzazione doganale n. ... (1)) dichiara che, salvo indicazione contraria, le merci sono di origine preferenziale ... (2).
lotyšské znění
To produktu eksportētājs, kuri ietverti šajā dokumentā (muitas atļauja Nr. ... (1)), deklarē, ka, izņemot tur, kur ir citādi skaidri noteikts, šiem produktiem ir preferenciāla izcelsme ... (2).
litevské znění
Šiame dokumente išvardytų prekių eksportuotojas (muitinės liudijimo Nr. ... (1)) deklaruoja, kad, jeigu kitaip nenurodyta, tai yra ... (2) preferencinės kilmės prekės.
maďarské znění
A jelen okmányban szereplő áruk exportőre (vámfelhatalmazási szám: ... (1)) kijelentem, hogy eltérő egyértelmű jelzés hiányában az áruk preferenciális ... (2) származásúak.
maltské znění
L-esportatur tal-prodotti koperti b’dan id-dokument (awtorizzazzjoni tad-dwana nru. ... (1)) jiddikjara li, hlief fejn indikat b’mod ċar li mhux hekk, dawn il-prodotti huma ta’ oriġini preferenzjali ... (2).
nizozemské znění
De exporteur van de goederen waarop dit document van toepassing is (douanevergunning nr. ...(1)), verklaart dat, behoudens uitdrukkelijke andersluidende vermelding, deze goederen van preferentiële ... oorsprong zijn (2).
polské znění
Eksporter produktów objętych tym dokumentem (upoważnienie wladz celnych nr ... (1)) deklaruje, że z wyjątkiem gdzie jest to wyraźnie określone, produkty te mają ... (2) preferencyjne pochodzenie.
portugalské znění
O abaixo-assinado, exportador dos produtos abrangidos pelo presente documento (autorizaςão aduaneira n.° ... (1)), declara que, salvo indicaςão expressa em contrário, estes produtos são de origem preferencial ... (2).
rumunské znění
Exportatorul produselor ce fac obiectul acestui document (autorizația vamală nr. ... (1)) declară că, exceptând cazul în care în mod expres este indicat altfel, aceste produse sunt de origine preferențială ... (2).
slovenské znění
Vývozca výrobkov uvedených v tomto dokumente (číslo povolenia ... (1)) vyhlasuje, že okrem zreteľne označených, majú tieto výrobky preferenčný pôvod v ... (2).
slovinské znění
Izvoznik blaga, zajetega s tem dokumentom (pooblastilo carinskih organov štr. ... (1)) izjavlja, da, razen če ni drugače jasno navedeno, ima to blago preferencialno ... (2) poreklo.
finské znění
Tässä asiakirjassa mainittujen tuotteiden viejä (tullin lupa n:o ... (1)) ilmoittaa, että nämä tuotteet ovat, ellei toisin ole selvästi merkitty, etuuskohteluun oikeutettuja ... alkuperätuotteita (2).
švédské znění
Exportören av de varor som omfattas av detta dokument (tullmyndighetens tillstånd nr. ... (1)) försäkrar att dessa varor, om inte annat tydligt markerats, har förmånsberättigande ... ursprung(2).
černohorské znění
Izvoznik proizvoda obuhvaćenih ovim dokumentom (carinsko odoborenje br.. (1)) izjavljuje da, osim u slučaju kada je drugačije naznačeno, ovi proizvodi su ... (2) preferencijalnog porijekla.
...................................................................................................................................................................................................................................................(3)
(Místo a datum)
...................................................................................................................................................................................................................................................(4)
(Podpis vývozce. Navíc je třeba uvést čitelně jméno podepisující osoby.)
PŘÍLOHA V
PRODUKTY VYLOUČENÉ Z KUMULACE UVEDENÉ V ČLÁNCÍCH 3 A 4
Kód KN| Popis zboží
---|---
1704 90 99| Ostatní cukrovinky neobsahující kakao.
| Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao
1806 10 30| – kakaový prášek obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla:
1806 10 90| – – obsahující nejméně 65 %, avšak méně než 80 % hmotnostních sacharosy (včetně invertovaného cukru vyjádřeného jako sacharosa) nebo isoglukosy vyjádřené jako sacharosa
| – – obsahující nejméně 80 % hmotnostních sacharosy (včetně invertního cukru vyjádřeného jako sacharosa) nebo isoglukosy vyjádřené jako sacharosa
1806 20 95| – ostatní potravinové přípravky obsahující kakao v blocích, v tabulkách a tyčinkách o hmotnosti vyšší než 2 kg, v tekutém stavu, ve formě pasty nebo ve formě prášku, granulí a podobně, v nádobách nebo ve spotřebitelském obalu o obsahu vyšším než 2 kg:
| – – Ostatní
| – – – Ostatní
1901 90 99| Sladový výtažek; potravinové přípravky z mouky, krupice, krupičky, škrobu nebo sladových výtažků, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 40 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté; potravinové přípravky ze zboží čísel 0401 až 0404, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 5 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté:
| – ostatní
| – – ostatní (jiné než sladový výtažek)
| – – – ostatní
2101 12 98| Ostnatí přípravky na bázi kávy.
2101 20 98| Ostatní přípravky na bázi čaje nebo maté.
2106 90 59| Potravinové přípravky, jinde neuvedené ani nezahrnuté
| – ostatní
| – – ostatní
2106 90 98| Potravinové přípravky, jinde neuvedené ani nezahrnuté
| – ostatní (jiné než proteinové koncentráty a bílkovinné texturované látky)
| – – ostatní
| – – – ostatní
3302 10 29| Směsi vonných látek a směsi (včetně lihových roztoků) na bázi jedné nebo více těchto látek, používané jako suroviny v průmyslu; ostatní přípravky na bázi vonných látek, používané k výrobě nápojů:
| – Druhy používané v potravinářském průmyslu nebo k výrobě nápojů
| – – Druhy používané k výrobě nápojů:
| – – – Přípravky obsahující všechny aromatické složky charakterizující nápoj:
| – – – – Mající skutečný objemový obsah alkoholu převyšující 0,5 % obj.
| – – – – – Ostatní:
| – – – – – Neobsahující mléčné tuky, sacharózu, izoglukózu, glukózu nebo škrob nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, 5 % hmotnostních sacharózy nebo izoglukózy, 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu
| – – – – – Ostatní
SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O ANDORRSKÉM KNÍŽECTVÍ
1.
Produkty pocházející z Andorrského knížectví, zařazené do kapitol 25 až 97 harmonizovaného systému, jsou Černou Horou považovány za pocházející ze Společenství ve smyslu této dohody.
2.
Protokol 3 se použije obdobně pro účely vymezení statutu původu výše uvedených produktů.
SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O REPUBLICE SAN MARINO
1.
Produkty pocházející z Republiky San Marino jsou Černou Horou považovány za pocházející ze Společenství ve smyslu této dohody.
2.
Protokol 3 se použije obdobně pro účely vymezení statutu původu výše uvedených produktů.
PROTOKOL 4
o pozemní dopravě
Článek 1
Cíl
Cílem tohoto protokolu je podpořit spolupráci mezi stranami v oblasti pozemní dopravy, zejména v oblasti tranzitní dopravy, a zajistit koordinovaný rozvoj dopravy mezi územími a přes území stran pomocí úplného a vzájemně provázaného používání všech ustanovení tohoto protokolu.
Článek 2
Oblast působnosti
1.
Spolupráce se vztahuje na pozemní dopravu, zejména silniční, železniční a kombinovanou dopravu, včetně vhodné infrastruktury.
2.
V této souvislosti zahrnuje oblast působnosti tohoto protokolu zejména:
—
dopravní infrastrukturu na území jedné nebo druhé strany v rozsahu nezbytném pro dosažení cíle tohoto protokolu,
—
přístup na trh v oblasti silniční dopravy na základě zásady vzájemnosti,
—
základní právní a správní podpůrná opatření včetně obchodních, daňových, sociálních a technických opatření,
—
spolupráci při rozvoji dopravního systému splňujícího požadavky na ochranu životního prostředí,
—
pravidelnou výměnu informací o rozvoji dopravní politiky stran, zejména s ohledem na dopravní infrastrukturu.
Článek 3
Definice
Pro účely tohoto protokolu se rozumí:
a)
tranzitní dopravou Společenství: přeprava zboží přes území Černé Hory po trase vedoucí z členského státu nebo do členského státu Společenství, uskutečňovaná dopravcem usazeným ve Společenství;
b)
tranzitní dopravou Černé Hory: přeprava zboží z Černé Hory přes území Společenství do místa určení ve třetí zemi, nebo přeprava zboží ze třetí země do místa určení v Černé hoře, uskutečňovaná dopravcem usazeným v Černé hoře;
c)
kombinovanou dopravou: přeprava zboží, při které nákladní automobil, přívěs, návěs s tahačem nebo bez tahače, s výměnnou nástavbou nebo kontejnerem o délce alespoň 20 stop využívá v počátečním nebo konečném úseku cesty silnici a ve zbývajícím úseku železniční, vnitrozemskou vodní nebo námořní dopravu, pokud tento úsek vzdušnou čarou přesahuje vzdálenost 100 km. Počáteční nebo konečný úsek silniční dopravy je:
—
mezi místem nakládky zboží a nejbližší železniční stanicí vhodnou k překládce v případě počátečního úseku a mezi nejbližší železniční stanicí vhodnou k překládce zboží a místem vykládky zboží v případě konečného úseku nebo,
—
v okruhu, který vzdušnou čarou nepřesahuje 150 km od vnitrozemského nebo námořního přístavu nakládky nebo vykládky.
INFRASTRUKTURA
Článek 4
Obecná ustanovení
Strany souhlasí s přijetím vzájemně koordinovaných opatření nezbytných pro rozvoj sítě multimodální dopravní infrastruktury jako podstatného předpokladu k překonání obtíží postihujících přepravu zboží přes území Černé Hory. Tyto obtíže se týkají zejména dopravních cest 1, 1b, 4 a 6 spojujících hranici s Chorvatskem s Barem, hranici s Bosnou a Hercegovinou s hranicí s Albánií, hranici se Srbskem s Misici, popř. Ribaravinu s Bacem na hranici se Srbskem; železničních tras 2 a 4 spojujících Podgoricu s hranicí s Albánií a hranici se Srbskem s Baren; přístavu Bar a letiště Podgorici, které tvoří část regionální dopravní sítě, jak je uvedeno v memorandu o porozumění v článku 5.
Článek 5
Plánování
Společenství a Černá Hora mají zvláštní zájem na rozvoji sítě multimodální regionální dopravy na území Černé Hory, jež slouží potřebám Černé Hory a regionu jihovýchodní Evropy a zahrnuje hlavní silniční a železniční trasy, vnitrozemské vodní cesty, vnitrozemské přístavy, přístavy, letiště a další důležité součásti sítě. Tato síť byla vymezena v memorandu o porozumění pro rozvoj sítě základní dopravní infrastruktury pro jihovýchodní Evropu, které v červnu 2004 podepsali ministři ze zemí tohoto regionu a Evropská komise. Rozvojem sítě a výběrem priorit se zabývá řídící výbor složený ze zástupců všech signatářských zemí.
Článek 6
Finanční hlediska
1.
Podle článku 116 této dohody může Společenství finančně přispět na nezbytné práce na infrastruktuře uvedené v článku 5. Tento finanční příspěvek může mít formu úvěru od Evropské investiční bankybanky a jakoukoli jinou formu financování, která může zajistit další zdroje.
2.
Za účelem urychlení prací se Evropská komise bude co nejvíce snažit podpořit využívání dalších zdrojů, jakými jsou investice některých členských států na dvoustranném základě nebo veřejné nebo soukromé prostředky.
ŽELEZNIČNÍ A KOMBINOVANÁ DOPRAVA
Článek 7
Obecné ustanovení
Strany přijmou vzájemně koordinovaná opatření nezbytná pro rozvoj a podporu železniční a kombinované dopravy jako prostředku, který zajistí, aby velká část jejich dvoustranné a tranzitní dopravy přes Černou Horu byla v budoucnosti prováděna za podmínek šetrnějších k životnímu prostředí
Článek 8
Konkrétní hlediska týkající se infrastruktury
Jako součást modernizace železnic Černé Hory se přijmou nezbytná opatření k přizpůsobení systému kombinované dopravě, zejména s ohledem na rozvoj nebo stavbu terminálů, průjezdné profily tunelů a jejich kapacitu, které vyžadují značné investice
Článek 9
Podpůrná opatření
Strany přijmou nezbytná opatření k podpoře rozvoje kombinované dopravy.
Účelem takových opatření je:
—
stimulovat uživatele a odesílatele k používání kombinované dopravy,
—
učinit kombinovanou dopravu konkurenceschopnou vůči silniční dopravě, zejména prostřednictvím finanční pomoci Společenství nebo Černé Hory v souladu s jejich právními předpisy,
—
podpořit používání kombinované dopravy na dlouhé vzdálenosti, zejména používání výměnných nástaveb, kontejnerů a nedoprovázené dopravy obecně,
—
zvýšit rychlost a spolehlivost kombinované dopravy, zejména:
—
zvýšit frekvenci konvojů v souladu s potřebami odesílatelů a uživatelů,
—
zkrátit čekací doby v terminálech a zvýšit jejich produktivitu,
—
odstranit odpovídajícím způsobem všechny překážky z přístupových tras s cílem zlepšit přístup ke kombinované dopravě,
—
kde je to nutné, harmonizovat hmotnosti, rozměry a technické vlastnosti zvláštních zařízení, zejména za účelem zajištění nezbytné kompatibility průjezdných profilů a podniknout koordinované kroky k objednání a uvedení do provozu zařízení, které si vyžaduje úroveň dopravního provozu,
—
a obecně přijmout jakákoli jiná vhodná opatření.
Článek 10
Úloha železnic
V souvislosti s pravomocemi států a železnic doporučí strany svým železnicím, aby s ohledem na cestující a přepravované zboží
—
prohloubily dvoustrannou i vícestrannou spolupráci v mezinárodních železničních organizacích, ve všech oblastech, zejména s ohledem na zlepšení kvality a bezpečnosti dopravních služeb,
—
se spolu na základě řádné hospodářské soutěže a ponechávajíce uživatelům svobodnou volbu pokusily zavést společný systém organizace železnic za účelem stimulovat odesílatele k posílání nákladů po železnici a nikoli po silnici, zejména pro tranzitní účely,
—
připravily zapojení Černé Hory do provádění a budoucího vývoje acquis Společenství týkajícího se rozvoje železnic.
SILNIČNÍ DOPRAVA
Článek 11
Obecná ustanovení
1.
Aniž je dotčen odstavec 2, dohodly se strany s ohledem na vzájemný přístup na dopravní trhy na zachování režimu, který je výsledkem dvoustranných dohod nebo jiných stávajících mezinárodních dvoustranných nástrojů uzavřených mezi jednotlivými členskými státy Společenství a Černou Horou, nebo pokud žádné takové dohody nebo nástroje neexistují, na zachování režimu plynoucího ze skutečné situace v roce 1991.
Do uzavření dohody mezi Společenstvím a Černou Horou o přístupu na trh silniční dopravy podle článku 12 a o zdanění silniční dopravy podle čl. 13 odst. 2 však Černá Hora spolupracuje s členskými státy Společenství na změnách uvedených dvoustranných dohod za účelem jejich přizpůsobení tomuto protokolu.
2.
Strany tímto souhlasí s tím, že poskytnou neomezený přístup tranzitní dopravě Společenství přes Černou Horu a tranzitní dopravě Černé Hory přes Společenství ode dne vstupu této dohody v platnost.
3.
Pokud v důsledku práv zaručených odstavcem 2 dojde k nárůstu tranzitní dopravy ze strany dopravců Společenství na úroveň způsobující nebo hrozící způsobit vážné poškození silniční infrastruktury nebo plynulosti dopravního provozu na dopravních osách uvedených v článku 5, a za stejných okolností vzniknou na území Společenství blízko hranic s Černou Horou problémy, předloží se záležitost v souladu s článkem 121 této dohody Radě stabilizace a přidružení. Strany mohou navrhnout zvláštní dočasná nediskriminační opatření nutná k omezení nebo zmírnění takového poškození.
4.
Jestliže Evropské společenství přijme předpisy s cílem snížit znečištění způsobené těžkými nákladními vozidly registrovanými ve Společenství a zvýšit bezpečnost silničního provozu, uplatňuje se stejný režim i na těžká nákladní vozidla registrovaná v Černé Hoře, která se chtějí pohybovat na území Společenství. Rada stabilizace a přidružení rozhodne o nezbytných podmínkách jejich uplatňování.
5.
Strany se zdrží jednostranných kroků, které by mohly vést k diskriminaci mezi dopravci a vozidly Společenství a dopravci nebo vozidly Černé Hory. Každá ze stran podnikne kroky nezbytné ke zjednodušení silniční dopravy na území, nebo přes území druhé strany.
Článek 12
Přístup na trh
Strany se zavazují spolupracovat přednostně, každá podle vlastních vnitřních pravidel, na:
—
postupech, které podpoří rozvoj dopravního systému splňujícího potřeby stran a slučitelného na jedné straně s dokončením vnitřního trhu Společenství a prováděním společné dopravní politiky a na druhé straně s hospodářskou a dopravní politikou Černé Hory,
—
konečném systému upravujícím budoucí přístup na trh silniční dopravy mezi stranami na základě zásady vzájemnosti.
Článek 13
Daně, mýtné a jiné poplatky
1.
Strany uznávají, že daně ze silničních vozidel, mýtné a další poplatky musí být na obou stranách nediskriminační
2.
Strany zahájí jednání s cílem dosáhnout co nejdříve dohody o zdanění silniční dopravy na základě předpisů, které pro tyto záležitosti přijalo Společenství. Účelem této dohody je zejména zajištění volného pohybu přeshraniční dopravy, postupné odstranění rozdílů mezi systémy zdanění silniční dopravy uplatňovanými stranami a odstranění narušování hospodářské soutěže způsobené těmito rozdíly.
3.
Až do ukončení jednání podle odstavce 2 odstraní strany diskriminaci mezi dopravci Společenství a Černé Hory při ukládání daní a poplatků na provoz nebo vlastnictví těžkých nákladních vozidel, jakož i daní a poplatků z dopravních operací na území stran. Černá Hora se zavazuje, že bude-li o to požádána, oznámí Komisi Evropských společenství výši daní, mýtného a jiných poplatků, které uplatňuje, jakož i metodu jejich výpočtu.
4.
Do uzavření dohody podle odstavce 2 a článku 12 podléhá jakákoli změna ve vztahu k daním, mýtnému nebo jiným poplatkům použitelným na dopravu Společenství při tranzitu přes Černou Horu, včetně systémů jejich výběru, která je navržena po vstupu této dohody v platnost, předchozímu konzultačnímu postupu.
Článek 14
Hmotnosti a rozměry
1.
Černá Hora uznává, že silniční vozidla splňující normy Společenství pro hmotnosti a rozměry se mohou volně a bez překážek pohybovat po trasách uvedených v článku 5. Během šesti měsíců po vstupu této dohody v platnost mohou silniční vozidla, která nesplňují současné normy Černé Hory, podléhat zvláštnímu nediskriminačnímu poplatku odpovídajícímu škodám způsobeným vyšším zatížením nápravy.
2.
Černá Hora bude usilovat o harmonizaci svých stávajících nařízení a norem týkajících se stavby silnic se stávajícími právními předpisy ve Společenství do konce pátého roku po vstupu této dohody v platnost a zejména se bude v dané lhůtě podle svých finančních možností snažit o zlepšení tras uvedených v článku 5 v souladu s novými nařízeními a normami.
Článek 15
Životní prostředí
1.
Za účelem ochrany životního prostředí usilují strany o zavedení norem pro emise plynů a částic a pro hladiny hluku u těžkých nákladních vozidela, které zajistí vysokou úroveň ochrany.
2.
Aby bylo možné poskytnout průmyslu jasné informace a podporovat koordinovaný výzkum, programování a výrobu, je třeba se v této oblasti vyhnout zvláštním vnitrostátní normám.
Vozidla splňující normy stanovené mezinárodními dohodami vztahujícími se k životnímu prostředí mohou být na území stran provozována bez dalšího omezení.
3.
Za účelem zavedení nových norem spolupracují strany na dosažení uvedených cílů.
Článek 16
Sociální aspekty
1.
Černá Hora harmonizuje své právní předpisy o odborné přípravě zaměstnanců v oblasti silniční přepravy, zejména pokud jde o přepravu nebezpečných věcí, s normami ES.
2.
Černá Hora, jako strana Evropské dohody o práci posádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (ERTA), a Společenství budou v co možná největší míře koordinovat své politiky týkající se pracovní doby, odpočinku řidičů a složení posádky s ohledem na budoucí vývoj sociálních předpisů v této oblasti.
3.
Strany spolupracují, pokud jde o provádění a dodržování sociálních předpisů v oblasti silniční dopravy.
4.
Strany zajistí rovnocennost svých právních předpisů o přístupu k povolání provozovatele silniční přepravy zboží za účelem jejich vzájemného uznávání.
Článek 17
Ustanovení o provozu
1.
Strany si vyměňují své zkušenosti a snaží se o harmonizaci svých právních předpisů za účelem zvýšení plynulosti provozu v dopravních špičkách (víkendy, státní svátky, turistická sezóna).
2.
Strany podporují zavádění, rozvoj a koordinaci informačního systému v oblasti silniční dopravy.
3.
Snaží se o harmonizaci svých právních předpisů o přepravě zboží podléhajícího zkáze, živých zvířat a nebezpečných látek.
4.
Strany rovněž usilují o harmonizaci technické pomoci pro řidiče, o rozšiřování důležitých informací o dopravním provozu a o dalších záležitostech důležitých pro turisty, jakož i o harmonizaci záachranných služeb včetně služby rychlé lékařské pomoci.
Článek 18
Bezpečnost silničního provozu
1.
Do konce druhého roku po vstupu této dohody v platnost uvede Černá Hora své právní předpisy o bezpečnosti silničního provozu, zejména s ohledem na přepravu nebezpečných věcí, v soulad s právními předpisy Společenství.
2.
Černá Hora, jako strana Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ARD), a Společenství budou v co možná největší míře koordinovat své politiky týkající se přepravy nebezpečných věcí.
3.
Strany spolupracují při provádění a uplatňování právních předpisů v oblasti bezpečnosti silničního provozu, zejména pokud jde o řidičské průkazy a opatření ke snížení počtu dopravních nehod.
ZJEDNODUŠENÍ FORMALIT
Článek 19
Zjednodušení formalit
1.
Strany se dohodly, že zjednoduší pohyb zboží po železnici a po silnici jak mezi sebou, tak i tranzitní.
2.
Strany se dohodly, že zahájí jednání o uzavření dohody o zjednodušení kontrol a formalit, pokud jde o přepravu zboží.
3.
Strany se dohodly, že v nezbytném rozsahu společně přijmou a prosadí další zjednodušující opatření.
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 20
Rozšíření oblasti působnosti
Jestliže některá strana dospěje na základě zkušeností s uplatňováním tohoto protokolu k závěru, že jsou v zájmu koordinované evropské dopravní politiky i další opatření nespadající do oblasti působnosti tohoto protokolu a zejména, že tato opatření mohou přispět k vyřešení obtíží spojených s tranzitní dopravou, předloží druhé straně odpovídající návrhy.
Článek 21
Provádění
1.
Spolupráce mezi stranami se uskutečňuje v rámci zvláštního podvýboru, který bude vytvořen podle článku 128 této dohody.
2.
Tento podvýbor zejména:
a)
vypracovává plány spolupráce v oblasti železniční a kombinované dopravy, v oblasti výzkumu dopravy a v oblasti životního prostředí;
b)
analyzuje používání rozhodnutí obsažených v tomto protokolu a doporučuje Výboru pro stabilizaci a přidružení vhodná řešení možných problémů;
c)
dva roky po vstupu této dohody v platnost posoudí situaci, pokud jde o zdokonalení infrastruktury a dopady volného tranzitu;
d)
koordinuje sledování, prognostickou činnost a další statistické práce týkající se mezinárodní dopravy a zejména tranzitní dopravy.
SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ
1.
Společenství a Černá Hora berou na vědomí, že úrovně plynných emisí a hluku v současnosti akceptované ve Společenství za účelem schválení typu těžkých nákladních vozidel platné od 9. listopadu 2006 (1) jsou tyto (2):
Mezní hodnoty naměřené v Evropské zkoušce s ustáleným cyklem (ESC) a Evropské zkoušce se závislostí na zatížení (ELR):
| | Hmotnost oxidu uhelnatého| Hmotnost uhlovodíků| Hmotnost oxidů dusíku| Hmotnost částic| Kouř
---|---|---|---|---|---|---
| | (CO)
g/kWh| (HC)
g/kWh| (NOx)
g/kWh| (PI)
g/kWh| m-1
řádek A| Euro III| 1,5| 0,46| 3,5| 0,02| 0,5
Mezní hodnoty naměřené v Evropské zkoušce s neustáleným cyklem (ETC):
| | Hmotnost oxidu uhelnatého| Hmotnost
nemethano-vých
uhlovodíků| Hmotnost
methanu| Hmotnost oxidů
dusíku| Hmotnost částic
---|---|---|---|---|---|---
| | (CO)
g/kWh| (NMHC)
g/kWh| (CH4) (a)
g/kWh| (NOx)
g/kWh| (PT) (b)
g/kWh
řádek B1| Euro IV| 4,0| 0,55| 1,1| 3,5| 0,03
(a) Pouze pro motory na zemní plyn.
(b) Nevztahuje se na plynové motory.
2.
V budoucnosti budou Společenství a Černá Hora usilovat o snížení hodnot emisí z motorových vozidel s využitím nejnovějších technologií pro omezení emisí z motorových vozidel a kvalitnějších pohonných hmot
PROTOKOL 5
o Státní podpoře ocelářskému průmyslu
1.
Strany uznávají potřebu zajistit, aby Černá Hora neprodleně řešila strukturální nedostatky svého odvětví oceli s cílem zajistit celkovou konkurenceschopnost svého průmyslu.
2.
Kromě pravidel stanovených v čl. 73 odst. 1 bod iii) této dohody se posouzení slučitelnosti státní podpory udělované ocelářskému průmyslu a definované v příloze I Pravidel pro vnitrostátní regionální podporu na období 2007–2013 provádí na základě kritérií vyplývajících z použití článku 87 Smlouvy o založení ES na ocelářský průmysl, včetně sekundárního práva.
3.
Pro účely čl. 73 odst. 1 bod iii) této dohody, pokud jde o ocelářský průmysl, Společenství uznává, že po dobu pěti let po vstupu této dohody v platnost, může Černá Hora výjimečně poskytnout firmám vyrábějící ocel státní podporu na restrukturalizační účely z předpokladu, že:
a)
tato podpora povede k dlouhodobé životaschopnosti společností, které podporu přijímají, za normálních tržních podmínek na konci období restrukturalizace,
b)
částka a míra takové podpory se striktně omezí na nejnižší možnou míru nezbytnou pro obnovení životaschopnosti a podpora bude, bude-li to vhodné, postupně snižována;
c)
Černá Hora představí jednotlivé restrukturalizační programy, které jsou spojeny s celkovou racionalizací, jež zahrnuje zavírání neefektivních provozů. Každá firma vyrábějící ocel, jež využívá restrukturalizační podporu, v nejvyšší možné míře přijme kompenzační opatření na vyrovnání narušení hospodářské soutěže způsobené touto podporou.
4.
Černá Hora předloží Evropské komisi k posouzení národní restrukturalizační program a jednotlivé obchodní plány pro každou společnost, která využívá restrukturalizační podporu, z nichž vyplývá, že výše uvedená kritéria jsou splněna.
Jednotlivé obchodní plány posuzuje a schvaluje černohorský orgán pro dohled nad státní podporou s ohledem na jejich soulad s odstavcem 3 tohoto protokolu.
Evropská komise potvrdí, zda je národní restrukturalizační program v souladu s požadavky uvedenými v odstavci 3.
5.
Evropská komise sleduje provádění plánů v úzké spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány, zejména černohorským orgánem pro dohled nad státní podporou.
Pokud ze sledování vyplyne, že od data podpisu této dohody byla udělena podpora příjemcům, která není schválena v národním restrukturalizačním programu nebo restrukturalizační podpora ve prospěch ocelářských firem, které nejsou uvedeny v národním restrukturalizačním programu, černohorský orgán pro dohled nad státní podporou zajistí, aby každá taková podpora byla vrácena.
6.
Společenství poskytne Černé hoře na žádost technickou podporu pro přípravu národního restrukturalizačního programu a jednotlivých obchodních plánů.
7.
Každá ze stran zabezpečí naprostou průhlednost státní podpory. Zvláště pokud jde o státní podporu poskytovanou ocelářskému průmyslu v Černé hoře a provádění restrukturalizačních programů a obchodních plánů, je nutná úplná a nepřetržitá výměna informací.
8.
Rada stabilizace a přidružení dohlíží na provádění požadavků stanovených ve výše uvedených odstavcích 1 až 4. Za tímto účelem může Rada stabilizace a přidružení navrhnout prováděcí pravidla.
9.
Pokud se jedna ze stran domnívá, že určitý postup druhé strany není slučitelný s podmínkami tohoto protokolu a pokud tento postup poškozuje či hrozí, že poškodí zájmy první strany, nebo způsobí či hrozí způsobit materiální újmu domácímu průmyslu, může tato strana přijmout vhodná opatření po konzultaci v rámci podvýboru, který se zabývá záležitostmi hospodářské soutěže, nebo po uplynuté třiceti pracovních dnů od podání žádosti o tuto konzultaci.
PROTOKOL 6
o vzájemné správní pomoci v celních záležitostech Černé Hory
Článek 1
Definice
Pro účely tohoto protokolu se:
a)
„celními předpisy“ rozumějí všechny právní a správní předpisy platné na území smluvních stran, které upravují dovoz, vývoz a tranzit zboží a jeho umístění do určitého celního režimu, včetně zákazů, omezení a kontrol;
b)
„dožadujícím orgánem“ rozumí příslušný správní orgán, který byl pro tento účel určen stranou a který podává žádost o spolupráci na základě tohoto protokolu;
c)
„dožádaným orgánem“ rozumí příslušný správní orgán, který byl pro tento účel určen stranou a který obdrží žádost o pomoc na základě tohoto protokolu;
d)
„osobními údajiosobními údaji“ rozumějí veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné osobě;
e)
„porušováním celních předpisů“ rozumí jakékoliv porušení nebo pokus o porušení celních předpisů.
Článek 2
Oblast působnosti
1.
Strany si vzájemně pomáhají v oblastech spadajících do jejich působnosti za účelem zajištění řádného uplatňování celních předpisů, zejména předcházením, vyšetřováním a potíráním činností, které porušují celní předpisy, a to způsobem a za podmínek stanovených v tomto protokolu.
2.
Pomoc v celních otázkách podle tohoto protokolu se vztahuje na všechny správní orgány stran, které jsou odpovědné za uplatňování tohoto protokolu. Nejsou jí dotčeny předpisy, jimiž se řídí vzájemná pomoc v trestních věcech. Nevztahuje se ani na informace získané při výkonu pravomocí na základě žádosti soudních orgánů, s výjimkou případů, kdy tyto orgány sdělení těchto informací povolí..
3.
Tento protokol se nevztahuje na pomoc při vybírání cel, daní nebo pokut..
Článek 3
Pomoc na žádost
1.
Na žádost dožadujícího orgánu mu dožádaný orgán poskytne všechny potřebné informace, které dožadujícímu orgánu umožní zajistit správné uplatňování celních předpisů, včetně informací o zjištěných nebo plánovaných činnostech, které porušují nebo by mohly porušovat celní předpisy.
2.
Na žádost dožadujícího orgánu dožádaný orgán sdělí:
a)
zda bylo zboží vyvezené z území jedné strany řádně dovezeno na území druhé strany a případně uvede celní režim, do kterého bylo zboží propuštěno;
b)
zda bylo zboží dovezené na území jedné strany řádně vyvezeno z území druhé strany a případně uvede celní režim, do kterého bylo zboží propuštěno.
3.
Na žádost dožadujícího orgánu přijme dožádaný orgán v rámci svých právních a správních předpisů nezbytné kroky pro zajištění zvláštního sledování:
a)
fyzických nebo právnických osob, u kterých existuje důvodné podezření, že se podílejí nebo se podílely na činnostech, které porušují celní předpisy;
b)
míst, kde se zboží skladovalo nebo může skladovat způsobem, který vyvolává důvodné podezření, že toto zboží je určeno pro činnosti porušující celní předpisy;
c)
zboží, které je nebo může být přepravováno způsobem, který vyvolává důvodné podezření, že toto zboží je určeno pro činnosti porušující celní předpisy;
d)
dopravních prostředků, které jsou nebo mohou být používány způsobem, který vyvolává důvodné podezření, že mají být použity při činnostech porušujících celní předpisů.
Článek 4
Spontánní pomoc
Strany si z vlastního podnětu a v souladu se svými právními a správními předpisy navzájem pomáhají, pokud to považují za nezbytné pro řádné uplatňování celních předpisů, zejména poskytováním informací, které získají o:
a)
činnostech, které porušují celní předpisy nebo se tak jeví a o které může mít zájem druhá strana;
b)
nových způsobech nebo metodách používaných při provádění činností, které porušují celní předpisy;
c)
zboží, které může být předmětem porušování celních předpisů;
d)
fyzických nebo právnických osobách, u kterých existuje důvodné podezření, že se podílejí nebo se podílely na činnostech, které porušuje celní předpisy;
e)
dopravních prostředcích, u kterých existuje důvodné podezření, že byly, jsou nebo mohou být použity při činnostech, které porušují celní předpisy.
Článek 5
Doručení, oznámení
Na žádost dožadujícího orgánu přijme dožádaný orgán v souladu s příslušnými právními nebo správními ustanoveními veškerá nezbytná opatření pro:
a)
doručení všech dokumentů nebo
b)
oznámení všech rozhodnutí,
které pocházejí od dožadujícího orgánu a spadají do oblasti působnosti tohoto protokolu, příjemci pobývajícímu nebo usazenému na území dožádaného orgánu.
Žádosti o doručení dokladů nebo oznámení o rozhodnutí se podávají písemně v úředním jazyce dožádaného orgánu nebo v jazyce pro něj přijatelném.
Článek 6
Forma a obsah žádostí o pomoc
1.
Žádosti podle tohoto protokolu se podávají písemně. K žádosti se přikládají dokumenty potřebné k jejímu vyřízení. V naléhavých případech lze přijmout ústní žádost, která však musí být ihned potvrzena písemně.
2.
Žádosti podle odstavce 1 obsahují tyto informace:
a)
název dožadujícího orgánu;
b)
požadované opatření;
c)
předmět a důvod žádosti;
d)
příslušné právní nebo správní předpisy a jiné právní skutečnosti;
e)
co nejpřesnější a nejúplnější údaje o fyzických nebo právnických osobách, které jsou předmětem šetření;
f)
shrnutí podstatných skutečností a dosud provedených šetření.
3.
Žádosti se podávají v úředním jazyce dožádaného orgánu nebo v jazyce pro něj přijatelném. Tento požadavek se nevztahuje na doklady přiložené k žádosti podle odstavce 1.
4.
Pokud žádost nesplňuje výše uvedené formální náležitosti, lze požadovat její opravu nebo doplnění; mezitím však lze nařídit předběžná opatření.
Článek 7
Vyřizování žádostí
1.
Za účelem vyhovění žádosti o pomoc postupuje dožádaný orgán v mezích své působnosti a dostupných zdrojů tak, jako by jednal sám nebo na žádost jiných orgánů téže strany, poskytne informace, které má k dispozici, a provede příslušná šetření, nebo je nechá provést. Toto ustanovení platí i pro jiné orgány, kterým dožádaný orgán postoupil tuto žádost, pokud nemohl jednat sám.
2.
Žádosti o pomoc se vyřizují v souladu s právními nebo správními předpisy dožádané strany.
3.
Náležitě pověření úředníci strany mohou podle článku 1 se souhlasem druhé strany a v souladu s podmínkami stanovenými touto druhou stranou získat v prostorách dožádaného orgánu nebo jiného příslušného orgánu informace, které se vztahují k činnostem, jež porušují nebo mohou porušovat celní předpisy, a které dožadující orgán potřebuje pro účely tohoto protokolu.
4.
Náležitě pověření úředníci strany mohou být se souhlasem dotčené strany a v souladu s podmínkami stanovenými touto druhou stranou přítomni vyšetřování, která probíhají na území druhé strany.
Článek 8
Forma předávaných informací
1.
Dožádaný orgán seznámí písemně dožadující orgán s výsledky vyšetřování, jakož i s příslušnými dokumenty, ověřenými kopiemi nebo jinými podklady.
2.
Tyto informace lze předávat v elektronické formě.
3.
Originály dokumentů se předávají pouze na žádost a v případech, kdy by ověřené kopie byly nedostačující. Tyto originály jsou vráceny co nejdříve.
Článek 9
Výjimky z povinnosti poskytnout pomoc
1.
Pomoc může být odmítnuta nebo podmíněna splněním určitých podmínek nebo požadavků v případech, kdy se jedna ze stran domnívá, že by poskytnutí pomoci podle tohoto protokolu:
a)
mohlo ohrozit svrchovanost Černé Hory nebo členského státu, který byl požádán o pomoc podle tohoto protokolu; nebo
b)
mohlo ohrozit veřejný pořádek, bezpečnost nebo jiné základní zájmy, zejména v případech uvedených v čl. 10 odst. 2; nebo
c)
ohrožovalo průmyslové, obchodní nebo profesní tajemství.
2.
Dožádaný orgán může poskytnutí pomoci odložit, pokud by narušilo probíhající vyšetřování, stíhání nebo řízení. V tomto případě se dožádaný orgán s dožadujícím orgánem dohodne, zda je poskytnutí pomoci možné za podmínek, které může stanovit dožádaný orgán.
3.
Žádá-li dožadující orgán o pomoc, kterou by sám nemohl poskytnout, pokud by o ni byl požádán, uvede tuto skutečnost ve své žádosti. V tom případě záleží na rozhodnutí dožádaného orgánu, jak na tuto žádost odpoví.
4.
V případech podle odstavců 1 a 2 musí být rozhodnutí dožádaného orgánu a jeho důvody bezodkladně oznámeny dožadujícímu orgánu.
Článek 10
Výměna informací a povinnost zachovávat důvěrnost
1.
Všechny informace sdělené v jakékoliv formě na základě tohoto protokolu jsou důvěrné nebo vyhrazené povahy v závislosti na předpisech platných v každé ze stran. Vztahuje se na ně povinnost zachovávat úřední tajemství a požívají ochrany poskytované informacím stejného druhu podle příslušných právních předpisů strany, která je obdržela, a odpovídajících ustanovení použitelných pro orgány Společenství.
2.
Výměnu osobních údajůosobních údajů lze provádět pouze v případě, že se strana získávající tyto údaje zaváže chránit je alespoň způsobem rovnocenným ochraně pro takový případ ve smluvní straně, která údaje poskytla. Za tímto účelem si strany navzájem sdělí informace o svých příslušných pravidlech, případně včetně právních předpisů platných v členských státech Společenství.
3.
Použití informací získaných podle tohoto protokolu v soudních nebo správních řízeních ve věcech jednání v rozporu s celními předpisy se považuje za použití pro účely tohoto protokolu. Strany tedy mohou ve svých důkazních záznamech, zprávách a výpovědích a při soudních řízeních a žalobách používat jako důkazy informace získané a dokumenty konzultované v souladu s títmo protokolem. Příslušný orgán, který poskytl tyto informace nebo umožnil přístup k těmto dokumentům, je o tomto použití informován.
4.
Získané informace lze použít pouze pro účely tohoto protokolu. Hodlá-li jedna ze smluvních stran použít tyto informace pro jiné účely, musí získat předchozí písemný souhlas orgánu, který informace poskytl. Takové použití potom podléhá případným omezením, která tento orgán stanoví.
Článek 11
Znalci a svědci
Úředník dožádaného orgánu může být pověřen, aby v mezích svého pověření vystupoval jako znalec nebo svědek v soudním nebo správní řízení v záležitostech, na které se vztahuje tento protokol, a předkládal předměty, dokumenty nebo jejich ověřené kopie pro účely řízení. V předvolání musí být zejména uvedeno, u jakého soudního nebo správního orgánu má úředník vystupovat, v jaké věci a na základě jakého nároku nebo oprávnění bude úředník vyslechnut.
Článek 12
Náklady na pomoc
Strany se vzdávají všech vzájemných nároků na úhradu nákladů vzniklých podle tohoto protokolu, kromě případných nákladů na znalce a svědky, tlumočníky a překladatele, kteří nejsou zaměstnanci veřejné správy.
Článek 13
Provádění
1.
Provádění tohoto protokolu se svěřuje celním orgánům Černé Hory na jedné straně a příslušným útvarům Evropské komise, případně celním orgánům členských států na druhé straně. Tyto orgány rozhodují o všech praktických opatřeních a ujednáních, která jsou nezbytná pro jeho uplatňování, přičemž zohledňují platné předpisy zejména na ochranu údajů. Příslušným orgánům mohou doporučovat změny tohoto protokolu, které považují za vhodné.
2.
Strany vzájemně konzultují a následně se informují o prováděcích pravidlech přijatých v souladu s ustanoveními tohoto protokolu.
Článek 14
Jiná ujednání
1.
S ohledem na příslušné pravomoci Společenství a členských států se ustanovení tohoto protokolu:
a)
nedotýkají závazků stran podle jiných mezinárodních dohod nebo úmluv,
b)
považují se za doplňková k dohodám o vzájemné pomoci, které byly nebo mohou být uzavřeny mezi jednotlivými členskými státy a Černou Horou; a
c)
nedotýkají se ustanovení Společenství o sdělování informací získaných podle tohoto protokolu, které mohou být v zájmu Společenství, mezi příslušnými útvary Evropské komise a celními orgány členských států.
2.
Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 mají ustanovení tohoto protokolu přednost před ustanoveními jakékoli z dvoustranných dohod o vzájemné pomoci, které byly nebo mohou být uzavřeny mezi jednotlivými členskými státy a Černou Horou, pokud nejsou ustanovení těchto dohod slučitelná s ustanoveními tohoto protokolu.
3.
Strany navzájem konzultují případné otázky použitelnosti tohoto protokolu a řeší je v rámci Výboru pro stabilizaci a přidružení ustaveného podle článku 119 této dohody.
PROTOKOL 7
Řešení sporů
KAPITOLA I
Cíl a oblast působnosti
Článek 1
Cíl
Cílem tohoto protokolu je předcházet a urovnávat spory mezi stranami a dospět k oboustranně přijatelným řešením.
Článek 2
Oblast působnosti
Ustanovení tohoto protokolu se použijí pouze u rozporů, které se týkajíc výkladu a provádění níže uvedených ustanovení, včetně situace, kdy se jedna strana domnívá, že opatření přijaté druhou stranou nebo nečinnost druhé strany, je porušením závazků plynoucích z těchto ustanovení:
a)
Hlava IV (Volný pohyb zboží) s výjimkou článků 33, 40 a čl. 41 odst. 1, 4 a 5 (pokud se tyto články týkají opatření přijatých podle čl. 41 odst. 1) a článku 47:
b)
Hlava V (Pohyb pracovníků), usazování, poskytování služeb, kapitál:
—
Kapitola II Usazování (Články 52 až 56 a 58)
—
Kapitola III Poskytování služeb (Články 59 až 60 a čl. 61 odst. 2 a 3)
—
Kapitola IV Běžné platby a pohyb kapitálu (Článek 62 a článek 63 s výjimkou odst. 4 prvního pododstavce druhé věty)
—
Kapitola V Obecná ustanovení (Články 65 až 71);
c)
Hlava VI (Sbližování právních předpisů, vymáhání práva a pravidla hospodářské soutěže):
—
Čl. 75 odst. 2 (duševní, průmyslové a obchodní vlastnictví) a čl. 76 odst. 1, 2 (první pododstavec) a 3 až 6 (zadávání veřejných zakázek).
KAPITOLA II
Postupy řešení sporu
Oddíl I
Rozhodčí řízení
Článek 3
Zahájení rozhodčího řízení
1.
Pokud strany nedospějí k urovnání sporu, může strana, která podala stížnost (dále jen „stěžovatel“), v souladu s podmínkami uvedenými v článku 130 této dohody písemně požádat Výbor pro stabilizaci a přidružení a stranu, proti které je stížnost podána, o ustavení rozhodčího tribunálu.
2.
Stěžovatel ve své žádosti uvede předmět sporu a dle povahy sporu buď opatření přijatá druhou stranou, nebo nečinnost, o kterých se domnívá, že představují porušení ustanovení uvedených v článku 2.
Článek 4
Složení rozhodčího tribunálu
1.
Rozhodčí tribunál se skládá ze 3 rozhodců.
2.
Do 10 dnů ode dne doručení žádosti o ustavení rozhodčího tribunálu Výboru pro stabilizaci a přidružení zahájí strany konzultace s cílem dosáhnout dohody ohledně složení rozhodčího tribunálu.
3.
Pokud se strany nejsou schopny dohodnout na jeho složení ve lhůtě stanovené v odstavci 2, může každá ze stran požádat předsedu Výboru pro stabilizaci a přidružení nebo jeho zástupce, aby vybral všechny tři členy losem ze seznamu uvedeného v článku 15, přičemž mezi nimi bude jedna osoba z osob navržených stěžovatelem, jedna osoba z osob navržených stranou, proti níž je stížnost podána, a jedna osoba z rozhodců vybraných těmito stranami, která bude jednat jako předseda.
V případě, že se strany dohodnou na jednom či více členech rozhodčího tribunál, budou zbývající členové jmenování stejným postupem.
4.
Výběr rozhodců předsedou Výboru pro stabilizaci a přidružení, nebo jeho zástupcem, se uskutečňuje za přítomnosti zástupců obou stran.
5.
Dnem ustavení rozhodčího tribunálu je den, ve který je předseda rozhodčího tribunálu informován o jmenování tří rozhodců vzájemnou dohodou mezi stranami nebo popřípadě den, kdy byli vybráni v souladu s odstavcem 3.
6.
Pokud se strana domnívá, že rozhodce nesplňuje požadavky pravidel chování pro rozhodce uvedených v článku 18, přistoupí strany ke konzultaci a pokud se dohodnou, nahradí rozhodce a vyberou za něj náhradníka podle odstavce 7. Pokud se strany nedohodnou na nutnosti nahradit rozhodce, bude záležitost postoupena předsedovi rozhodčího tribunálu, jehož rozhodnutí bude konečné.
Pokud se některá ze stran domnívá, že předseda rozhodčího tribunálu nesplňuje požadavky pravidel chování pro rozhodce uvedených v článku 18, bude záležitost postoupena jednomu ze zbývajících členů skupiny rozhodců, který bude jednat jako předseda a jehož jméno určí losem předseda Výboru pro stabilizaci a přidružení nebo jeho zástupce za přítomnosti zástupců obou stran, pokud se strany nedohodnou jinak.
7.
Pokud se rozhodce nemůže zúčastnit řízení, odstoupí nebo byl nahrazen podle odstavce 6, je do 5 dnů v souladu s postupy pro výběr, podle kterých byl vybrán původní rozhodce, vybrán náhradník. Rozhodčí řízení bude pozastaveno na dobu potřebnou k provedení tohoto řízení.
Článek 5
Rozhodnutí rozhodčího tribunálu
1.
Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí stranám a Výboru pro stabilizaci a přidružení do 90 dnů ode dne ustavení rozhodčího tribunálu. Pokud se rozhodčí tribunál domnívá, že tento termín nemůže být dodržen, musí to předseda tribunálu písemně oznámit stranám a Výboru pro stabilizaci a přidružení a uvést důvody průtahů. Za žádných okolností nesmí být rozhodnutí vydáno později než 120 dnů ode dne ustavení tribunálu.
2.
V naléhavých případech, včetně těch, které se týkají zboží podléhajícího rychlé zkáze, rozhodčí tribunál vyvine veškeré úsilí, aby bylo rozhodnutí vydáno do 45 dnů ode dne ustavení tohoto tribunálu. Za žádných okolností nesmí být rozhodnutí vydáno později než 100 dnů ode dne ustavení tohoto tribunálu. Rozhodčí tribunál může vydat předběžné rozhodnutí do 10 dnů ode dne svého ustavení, pokud se domnívá, že jde o naléhavý případ.
3.
Rozhodnutí musí obsahovat popis skutkových okolností, výčet použitelných ustanovení této dohody a základní odůvodnění všech dílčéch rozhodnutí a závěrů. Rozhodnutí může obsahovat doporučení ohledně opatření, která mají být přijata s cílem zajistit soulad s rozhodnutím.
4.
Stěžovatel může svoji stížnost stáhnout kdykoli před oznámením rozhodnutí stranám a Výboru pro stabilizaci a přidružení, a to písemným oznámením předsedovi rozhodčího tribunálu, straně, proti které je stížnost podána a Výboru pro stabilizaci a přidružení. Stáhnutím stížnosti není dotčeno právo stěžovatele podat v téže věci k pozdějšímu datu novou stížnost.
5.
Rozhodčí tribunál na žádost obou stran pozastaví kdykoli svoji činnost na dobu nepřesahující 12 měsíců. Pokud byla lhůta 12 měsíců překročena, zmocnění k ustavení tribunálu vyprší, přičemž nebude dotčeno právo stěžovatele požádat v téže věci v pozdější fázi o ustavení nového tribunálu.
Oddíl II
Provedení rozhodnutí
Článek 6
Provedení rozhodnutí rozhodčího tribunálu
Každá strana přijme veškerá opatření nezbytná k provedení rozhodnutí rozhodčího tribunálu a usiluje o dohodu ohledně přiměřené lhůty pro provedení tohoto rozhodnutí.
Článek 7
Přiměřená lhůta pro provedení rozhodnutí
1.
Nejpozději do 30 dnů od oznámení rozhodnutí rozhodčího tribunálu dotčeným stranám sdělí stěžovatel straně, proti které je stížnost podánai lhůtu, kterou potřebuje pro provedení rozhodnutí (dále „přiměřená lhůta“). Obě strany usilují o dohodu ohledně přiměřené lhůty.
2.
Pokud se strany nemohou dohodnout na přiměřené lhůtě pro provedení rozhodnutí rozhodčího tribunálu, může strana, proti které byla stížnost podána, požádat do 20 dnů od oznámení učiněného podle odstavce 1 Výbor pro stabilizaci a přidružení, aby znovu svolal rozhodčí tribunál a určil přiměřenou lhůtu. Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí do 20 dnů ode dne podání žádosti.
3.
V případě, že není možné, aby byl původní tribunál nebo někteří jeho členové znovu svoláni, použijí se postupy uvedené v článku 4 tohoto protokolu. Lhůta pro oznámení rozhodnutí zůstává 20 dnů ode dne ustavení tribunálu.
Článek 8
Přezkum opatření přijatých za účelem provedení rozhodnutí rozhodčího tribunálu
1.
Strana, proti které byla stížnost podána, oznámí druhé straně a Výboru pro stabilizaci a přidružení před uplynutím přiměřené lhůty opatření, která musí přijmout, aby bylo dodrženo rozhodnutí rozhodčího tribunálu.
2.
V případě neshody mezi stranami, která se týká souladu opatření oznámených v odstavci 1 s ustanoveními uvedenými v článku 2, může stěřovatel požádat původní rozhodčí tribunál o rozhodnutí v této věci. Tato žádost musí obsahovat vysvětlení, proč opatření není v souladu s dohodou. Pokud je rozhodčí tribunál znovu svolán, vydá své rozhodnutí do 45 dní ode dne svého znovuustavení.
3.
V případě, že není možné, aby byl původní rozhodčí tribunál nebo někteří jeho členové znovu svolán, použijí se postupy uvedené v článku 4. Lhůta pro oznámení rozhodnutí zůstává 45 dnů ode dne ustavení tribunálu.
Článek 9
Dočasná nápravná opatření v případě nesouladu s rozhodnutím
1.
Pokud strana, proti níž byla stížnost podána, neoznámí opatření přijaté za účelem provedení rozhodnutí rozhodčího tribunálu před uplynutím přiměřené lhůty nebo pokud rozhodčí výbor rozhodne, že opatření oznámené podle čl. 8 odst. 1 není v souladu s povinnostmi strany podle této dohody, strana, proti níž byla stížnost podána, pokud je požádán stěžovatelem, předloží nabídku dočasných kompenzací.
2.
Pokud do 30 dnů od uplynutí přiměřené lhůty není dosaženo dohody ohledně kompenzací nebo je přijato rozhodnutí rozhodčího tribunálu podle článku 8, že opatření přijaté za účelem provedení rozhodnutí není v souladu s touto dohodou, je stěžovatel oprávněn po oznámení druhé straně a Výboru pro stabilizaci a přidružení pozastavit uplatňování výhod udělovaných podle ustanovení uvedených v článku 2 tohoto protokolu v rozsahu odpovídajícím nepříznivému hospodářskému dopadu způsobenému tímto porušením. Stěžovatel může uplatňovat pozastavení po dobu deseti dnů od oznámení, pokud strana, proti níž byla stížnost podána, nepožádala o rozhodčí řízení podle odstavce 3.
3.
Pokud se strana, proti níž byla stížnost podána, se domnívá, že rozsah pozastavení výhod neodpovídá nepříznivému hospodářskému dopadu způsobenému tímto narušením, může před uplynutím desetidenní lhůty uvedené v odstavci 2 písemně požádat předsedu původního rozhodčího tribunálu o znovuustavení původního rozhodčího tribunálu. Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí o rozsahu pozastavení výhod stranám a Výboru pro stabilizaci a přidružení do 30 dnů ode dne podání žádosti. Výhody nesmí být pozastaveny do té doby, než rozhodčí tribunál vydá své rozhodnutí, a všechna pozastavení musí být v souladu s rozhodnutím rozhodčího tribunálu.
4.
Pozastavení výhod je dočasné a použije se pouze do doby, než bude opatření porušující dohodu zrušeno či změněno tak, aby bylo v souladu s dohodou, nebo dokud se strany nedohodnou na urovnání sporu.
Článek 10
Přezkum opatření za účelem provedení rozhodnutí přijatých po pozastavení výhod
1.
Strana, proti níž byla stížnost podána, oznámí druhé straně a Výboru pro stabilizaci a přidružení opatření, které přijala za účelem provedení rozhodnutí rozhodčího tribunálu, a svoji žádost o ukončení pozastavení výhod uplatňovaných stěžovatelem.
2.
Pokud strany nedospějí k dohodě ohledně slučitelnosti oznámeného opatření s dohodou do 30 dnů ode dne předložení tohoto oznámení, může stěžovatel písemně požádat předsedu původního rozhodčího tribunálu, aby vydal rozhodnutí v této věci. Tato žádost musí být oznámena současně druhé straně a Výboru pro stabilizaci a přidružení. Rozhodnutí rozhodčího tribunálu musí být oznámeno do 45 dnů ode dne podání žádosti. Pokud rozhodčí tribunál rozhodne, že opatření přijaté za účelem provedení rozhodnutí není v souladu s touto dohodou, určí, zda stěžovatel může pokračovat v pozastavení výhod v původním či rozdílném rozsahu. Pokud rozhodčí tribunál rozhodne, že opatření přijaté za účelem provedení rozhodnutí je v souladu s touto dohodou, bude pozastavení výhod ukončeno.
3.
V případě, že není možné, aby byl původní rozhodčí tribunál nebo někteří jeho členové znovu svoláni, použijí se postupy uvedené v článku 4 tohoto protokolu. Lhůta pro oznámení rozhodnutí zůstává 45 dnů ode dne ustavení tohoto tribunálu.
Oddíl II
Společná ustanovení
Článek 11
Veřejnost jednání
Jednání rozhodčího tribunálu jsou veřejná za podmínek stanovených v jednacím řádu uvedeném v článku 18, pokud rozhodčí tribunál z vlastního podnětu nebo na žádost stran nerozhodne jinak.
Článek 12
Informace a odborné poradenství
Na žádost strany nebo z vlastní iniciativy může tribunál požadovat informace od zdrojů, které považuje pro účely rozhodčího řízení za vhodné. Tribunál má také právo požádat o stanovisko odborníky, považuje-li to za vhodné. Informace získané tímto způsobem musí být zpřístupněny oběma stranám, které se k nim mohou vyjádřit. Zúčastněné strany jsou oprávněny zaslat rozhodčímu tribunálu informace amicus curiae za podmínek stanovených v jednacím řádu uvedeném v článku 18.
Článek 13
Výkladová pravidla
Rozhodčí tribunál uplatňuje a vykládá ustanovení této dohody v souladu se zvykovými pravidly výkladu mezinárodního práva veřejného, včetně Vídeňské úmluvy o smluvním právu. Není oprávněn podávat výklad acquis communautaire. Skutečnost, že ustanovení je v podstatě shodné s ustanovením Smlouvy o založení Evropského společenství, není při výkladu tohoto ustanovení rozhodující.
Článek 14
Usnášení a rozhodnutí rozhodčího tribunálu
1.
Veškeré usnesení rozhodčího tribunálu, včetně přijetí rozhodnutí, se přijímají většinovým hlasováním.
2.
Veškerá rozhodnutí rozhodčího tribunálu jsou pro strany závazná. Budou oznámena stranám a Výboru pro stabilizaci a přidružení, který je zpřístupní veřejnosti, pokud na základě dohody nerozhodne jinak.
KAPITOLA III
Obecná ustanovení
Článek 15
Seznam rozhodců
1.
Výbor pro stabilizaci a přidružení nejpozději do šesti měsíců od vstupu tohoto protokolu v platnost sestaví seznam 15 osob, které jsou ochotny a schopny zastávat funkci rozhodců. Každá ze stran vybere 5 osob. Strany se také dohodnou na pěti osobách, které budou vykonávat funkci předsedy rozhodčího tribunálu. Výbor pro stabilizaci a přidružení odpovídá za udržování seznamu na výše uvedené úrovni.
2.
Rozhodci by měli mít odborné znalosti a zkušenosti v oblasti práva, mezinárodního práva, práva Společenství nebo mezinárodního obchodu. Měli by být nezávislí, zastávat tuto funkci podle svých vlastních schopností a nebýt spojeni s žádnou organizací nebo vládou nebo od nich přijímat pokyny a měli by jednat v souladu s pravidly chování pro rozhodce uvedenými v článku 18.
Článek 16
Vztah k závazkům WTO
Po případném přistoupené Černé Hory ke Světové obchodní organizaci (WTO) platí:
a)
Rozhodčí tribunály ustavené podle tohoto protokolu nerozhodují spory týkající se práv a povinností stran vyplývajících z Dohody o zřízení Světové obchodní organizace.
b)
Právo stran uplatnit ustanovení o řešení sporů uvedené v tomto protokolu není dotčeno žádnou akcí v rámci WTO, včetně akcí pro urovnání sporů. Avšak pokud některá ze stran ve vztahu ke konkrétnímu opatření zahájila řízení o urovnání sporu podle čl. 3 odst. 1 tohoto protokolu nebo podle Dohody o WTO, nesmí zahájit řízení o urovnání téhož sporu u jiného tribunálu, dokud první řízení nebude ukončeno. Pro účely tohoto odstavce je řízení o urovnání sporu podle Dohody o WTO považováno za zahájené od okamžiku, kdy jedna strana požádala o ustavení rozhodčího tribunálu podle článku 6 Výkladu pravidel a postupů řešení sporů v rámci WTO.
c)
Žádné ustanovení tohoto protokolu nebrání stranám, aby uplatňovaly pozastavení závazků schválených orgánem WTO pro řešení sporů.
Článek 17
Lhůty
1.
Všechny lhůty uvedené v tomto protokolu se počítají v kalendářních dnech ode dne následujícího po dni, kdy došlo k jednání nebo skutečnosti, k níž se vztahují.
2.
Veškeré lhůty uvedené v tomto protokolu mohou být prodlouženy vzájemnou dohodou stran.
3.
Veškeré lhůta uvedené v tomto protokolu mohou být prodlouženy také předsedou rozhodčího tribunálu na základě odůvodněné žádosti některé ze stran nebo z jeho vlastní iniciativy.
Článek 18
Jednací řád, pravidla chování pro rozhodce a změny protokolu
1.
Rada stabilizace a přidružení vypracuje nejpozději šest měsíců do vstupu tohoto protokolu v platnost jednací řád obsahující pravidla vedení řízení před rozhodčím tribunálem.
2.
Rada stabilizace a přidružení doplní nejpozději šest měsíců po vstupu tohoto protokolu v platnost jednací řád pravidly chování pro rozhodce, jež zaručují nezávislost a nestrannost rozhodců.
3.
Rada stabilizace a přidružení může rozhodnout o změně tohoto protokolu.
PROTOKOL 8
o obecných zásadách pro účast černé hory v programech Společenství
Článek 1
Černé hoře se umožňuje účast na těchto programech Společenství:
a)
programy uvedené v příloze k rámcové dohodě mezi Evropským společenstvím a Srbskem a Černou Horou o obecných zásadách pro účast Srbska a Černé Hory v programech Společenství (1),
b)
programy zavedené nebo obnovené po 27. červenci 2005 a programy, které obsahují doložku, která předpokládá účast Černé Hory.
Článek 2
Černá Hora finančně přispívá do souhrnného rozpočtu Evropské unie, a to podle konkrétních programů, kterých se účastní.
Článek 3
V záležitostech týkajících se Černé Hory se mohou představitelé Černé Hory jako pozorovatelé účastnit činnosti řídících výborů odpovědných za sledování programů, na něž Černá Hora finančně přispívá.
Článek 4
Na projekty a iniciativy předložené účastníky z Černé Hory se v největším možném rozsahu vztahují stejné podmínky, pravidla a postupy související s příslušnými programy, jaké se vztahují na členské státy.
Článek 5
Konkrétní lhůty a podmínky týkající se účasti Černé Hory na každém konkrétním programu, zejména pokud jde o její finanční příspěvek, budou určeny dohodou v podobě memoranda o porozumění mezi Evropskou komisí, jednající jménem Společenství, a Černou Horou.
Pokud Černá Hora požádá o vnější pomoc Společenství na základě nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 ze dne 17. července 2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP), (2) nebo jakéhokoli obdobného nařízení týkajícího se vnější pomoci Společenství pro Černou Horu, které může být přijato v budoucnu, budou podmínky, jimiž se řídí využívání pomoci Společenství ze strany Černé Hory, stanoveny ve finanční dohodě.
Článek 6
Memorandum o porozumění v souladu s finančním nařízením Společenství stanoví, že finanční kontrola nebo audity budou prováděny Evropskou komisí, Evropským úřadem proti podvodům (OLAF) a Účetním dvorem Evropských společenství nebo na základě jejich zmocnění.
Budou vypracována podrobná ustanovení o finanční kontrole a auditu, správních opatřeních, sankcích a navrácení poskytnutých finančních prostředků, která umožní, aby byly Evropské komisi, úřadu OLAF a Účetnímu dvoru uděleny pravomoci rovnocenné jejich pravomocem, pokud jde o příjemce nebo smluvní partnery usazené ve Společenství.
Článek 7
Nejpozději tři roky po vstupu této dohody v platnost a poté každé tři roky může Rada stabilizace a přidružení přezkoumat provádění tohoto protokolu na základě skutečné účasti Černé Hory v jednom nebo více programech Společenství.
ZÁVĚREČNÝ AKT
zplnomocnění zástupci:
BELGICKÉHO KRÁLOVSTVÍ,
BULHARSKÉ REPUBLIKY,
ČESKÉ REPUBLIKY,
DÁNSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,
SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO,
ESTONSKÉ REPUBLIKY,
IRSKA,
ŘECKÉ REPUBLIKY,
ŠPANĚLSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,
FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY,
ITALSKÉ REPUBLIKY,
KYPERSKÉ REPUBLIKY,
LOTYŠSKÉ REPUBLIKY,
LITEVSKÉ REPUBLIKY,
LUCEMBURSKÉHO VELKOVÉVODSTVÍ,
MAĎARSKÉ REPUBLIKY,
MALTY,
NIZOZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,
RAKOUSKÉ REPUBLIKY,
POLSKÉ REPUBLIKY,
PORTUGALSKÉ REPUBLIKY,
RUMUNSKA,
SLOVINSKÉ REPUBLIKY,
SLOVENSKÉ REPUBLIKY,
FINSKÉ REPUBLIKY,
ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,
SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,
Smluvní strany Smlouvy o založení Evropského společenství, Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii a Smlouvy o Evropské unii,
dále jen „členské státy“, a
EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ a EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII, dále jen „Společenství“,
na jedné straně a
zplnomocnění zástupci REPUBLIKY ČERNÁ HORA, dále jen „Černá Hora“,
na straně druhé,
na schůzce v Lucemburku dne patnáctého října roku 2007 za účelem podpisu Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Černou Horou na straně druhé, dále jen „dohoda“ přijali tyto dokumenty:
Dohoda a její příloha I až VII:
Příloha I (článek 21) – Černohorské celní koncese pro průmyslové výrobky pocházející ze Společenství
Příloha II (článek 26) – Definice „baby beef“
Příloha III (článek 27) – Černohorské celní koncese pro zemědělské produkty pocházející ze Společenství
Příloha IV (článek 29) – Koncese Společenství na produkty rybolovu pocházející z Černé Hory
Příloha IV (článek 30) – Černohorské koncese na produkty rybolovu pocházející ze Společenství
Příloha VI (článek 52) – Usazování: „finanční služby“
Příloha VII (článek 75) – Práva duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví
a tyto protokoly:
Protokol 1 (článek 25) – Obchod se zpracovanými zemědělskými produkty
Protokol 2 (článek 28) – Víno a lihoviny
Protokol 3 (článek 44) – Definice pojmu původní produkty a metody správní spolupráce
Protokol 4 (článek 61) – Pozemní doprava
Protokol 5 (článek 73) – Státní podpora odvětví oceli
Protokol 6 (článek 99) – Vzájemná správní pomoc v celních otázkách
Protokol 7 (článek 129) – Řešení sporů
Protokol 8 (článek 132) – Obecné zásady pro účast Černé Hory v programech Společenství
Zplnomocnění zástupci členských států a Společenství a zplnomocnění zástupci Černé Hory přijali znění společného prohlášení uvedeného níže a připojené k závěrečnému aktu:
Společné prohlášení k článku 75
Zmocnění zástupci Černé Hory vzali na vědomí prohlášení uvedené níže a připojené k závěrečnému aktu:
Prohlášení Společenství a jeho členských států
Съставено в Люксембург, на петнайсти октомври две хиляди и седма година.
Hecho en Luxemburgo, el quince de octubre de dos mil siete.
V Lucemburku dne patnáctého října dva tisíce sedm.
Udfærdiget i Luxembourg den femtende oktober to tusind og syv.
Geschehen zu Luxemburg am fünfzehnten Oktober zweitausendsieben.
Kahe tuhande seitsmenda aasta oktoobrikuu viieteistkümnendal päeval Luxembourgis.
’Eγινε στο Λουξεμβούργο, στις δέκα πέντε Οκτωβρίου δύο χιλιάδες επτά.
Done at Luxembourg on the fifteenth day of October in the year two thousand and seven.
Fait à Luxembourg, le quinze octobre deux mille sept.
Fatto a Lussemburgo, addì quindici ottobre duemilasette.
Luksemburgā, divtūkstoš septītā gada piecpadsmitajā oktobrī.
Priimta du tūkstančiai septintųjų metų spalio penkioliktą dieną Liuksemburge.
Kelt Luxembourgban, a kétezer-hetedik év október tizenötödik napján.
Magћmul fil-Lussemburgu, fil-ћmistax-il jum ta’ Ottubru tas-sena elfejn u sebgћa.
Gedaan te Luxemburg, de vijftiende oktober tweeduizend zeven.
Sporządzono w Luksemburgu dnia piętnastego października roku dwa tysiące siódmego.
Feito em Luxemburgo, em quinze de Outubro de dois mil e sete.
Întocmit la Luxembourg, la cincisprezece octombrie două mii şapte.
V Luxemburgu dňa pätnásteho októbra dvetisícsedem.
V Luxembourgu, dne petnajstega oktobra leta dva tisoč sedem.
Tehty Luxemburgissa viidentenätoista päivänä lokakuuta vuonna kaksituhattaseitsemän.
Som skedde i Luxemburg den femtonde oktober tjugohundrasju.
Sačinjeno u Luksemburgu petnaestog oktobra dvije hiljade i sedme godine.
Pour le Royaume de Belgique
Voor het Koninkrijk België
Für das Königreich Belgien
5kB
Cette signature engage également la Communauté française, la Communauté flamande, la Communauté germanophone, la Région wallonne, la Région flamande et la Région de Bruxelles-Capitale.
Deze handtekening verbindt eveneens de Vlaamse Gemeenschap, de Franse Gemeenschap, de Duitstalige Gemeenschap, het Vlaamse Gewest, het Waalse Gewest en het Brussels Hoofdstedelijk Gewest.
Diese Unterschrift bindet zugleich die Deutschsprachige Gemeinschaft, die Flämische Gemeinschaft, die Französische Gemeinschaft, die Wallonische Region, die Flämische Region und die Region Brüssel-Hauptstadt.
За Република България
7kB
Za Českou republiku
8kB
På Kongeriget Danmarks vegne
8kB
Für die Bundesrepublik Deutschland
8kB
Eesti Vabariigi nimel
7kB
Thar cheann Na hÉireann
For Ireland
7kB
Για την Ελληνική Δημοκρατία
7kB
Por el Reino de España
7kB
Pour la République française
5kB
Per la Repubblica italiana
5kB
Για την Κυπριακή Δημοκρατία
8kB
Latvijas Republikas vārdā
8kB
Lietuvos Respublikos vardu
5kB
Pour le Grand-Duché de Luxembourg
5kB
A Magyar Köztársaság részéről
5kB
Gћal Malta
11kB
Voor het Koninkrijk der Nederlanden
6kB
Für die Republik Österreich
6kB
W imieniu Rzeczypospolitej Polskiej
6kB
Pela República Portuguesa
8kB
Pentru România
7kB
Za Republiko Slovenijо
6kB
Za Slovenskú republiku
6kB
Suomen tasavallan puolesta
För Republiken Finland
6kB
För Konungariket Sverige
5kB
For the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland
6kB
За Европейската общност
Por las Comunidades Europeas
Za Evropská společenství
For De Europæiske Fællesskaber
Für die Europäischen Gemeinschaften
Euroopa ühenduste nimel
Για τις Ευρωπαϊκές Κοινότητες
For the European Communities
Pour les Communautés européennes
Per le Comunità europee
Eiropas Kopienu vārdā
Europos Bendrijų vardu
Az Európai Közösségek részéről
Gћall-Komunitajiet Ewropej
Voor de Europese Gemeenschappen
W imieniu Wspólnot Europejskich
Pelas Comunidades Europeias
Pentru Comunitatea Europeană
Za Európske spoločenstvá
Za Evropske skupnosti
Euroopan yhteisöjen puolesta
På europeiska gemenskapernas vägnar
13kB
U ime Republike Crne Gore
9kB
SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ
SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ K ČLÁNKU 75
Strany souhlasí, že pro účely této dohody zahrnuje duševní, průmyslové vlastnictví, zejména autorské právo, včetně autorského práva k počítačovým programům, a související práva, práva k databázím, patentům, včetně doplňujících ochranných osvědčení, průmyslovým vzorům, obchodním a servisním známkám, topografiím integrovaných obvodů, zeměpisným označením, včetně označení původu, a odrůdových práv.
Ochrana práv obchodního vlastnictví zahrnují zejména ochranu proti nekalé soutěžinekalé soutěži, jak je uvedeno v čl. 10a Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví a ochranu důvěrných informacídůvěrných informací, jak je uvedeno v článku 39 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dohoda TRIPS).
Strany se dále dohodly, že úroveň ochrany uvedená v čl. 75 odst. 3 této dohody bude zahrnovat dostupnost opatření, postupů a opravných prostředků uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (1).
PROHLÁŠENÍ SPOLEČENSTVÍ A JEHO ČLENSKÝCH STÁTŮ
S ohledem na výjimečná obchodní opatření zavedená Evropským společenstvím vůči zemím, které se účastní nebo jsou spojeny s procesem stabilizace a přidružení Evropské unie, včetně Černé Hory, na základě nařízení Rady (ES) č. 2007/2000, Evropské Společenství a jeho členské státy prohlašují, že:
podle článku 35 této dohody vedle smluvních obchodních koncesí poskytovaných Společenstvím v dohodě se uplatňují po dobu účinnosti nařízení (ES) č. 2007/2000 ze dne 18. září 2000, kterým se zavádějí mimořádná obchodní opatření pro země a území účastnící se procesu stabilizace a přidružení zavedeného Evropskou unií či s tímto procesem spjaté (2) výhodnější jednostranná autonomní obchodní opatření,
zejména u produktů kapitol 7 a 8 kombinované nomenklatury, pro které společný celní sazebník stanoví použití valorických a specifických cel, se snižování vztahuje i na specifická cla odchylně od příslušného ustanovení čl. 26 odst. 2.
(1)
Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).
(2)
Úřední věstník Černé Hory č. 17/07.
(1)
Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 952/2007 (Úř. věst L 210, 10.8.2007, s. 26).
(1)
Mnohostranná dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a Albánskou republikou, Bosnou a Hercegovinou, Bulharskou republikou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Republikou Černá Hora, Chorvatskou republikou, Islandskou republikou, Prozatímní správní misí Organizace spojených národů v Kosovu, Norským královstvím, Rumunskem a Republikou Srbsko o vytvoření společného evropského leteckého prostoru (Úř. věst. L 285, 16.10.2006, s. 3).
(1)
Evropský výbor pro normalizaci, Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice, Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích, Evropská spolupráce pro akreditaci, Evropská spolupráce v oblasti legální metrologie, Evropská organizace pro metrologii).
(1)
Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 1791/2006 ze dne 20. listopadu, kterým se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují některá nařízení a rozhodnutí v oblasti volného pohybu zboží, volného pohybu osob, práva obchodních společností, politiky hospodářské soutěže, zemědělství (včetně veterinárních a rostlinolékařských předpisů), dopravní politiky, daní, statistiky, energetiky, životního prostředí, spolupráce v oblastech spravedlnosti a vnitřních věcí, celní unie, vnějších vztahů, společné zahraniční a bezpečnostní politiky a orgánů (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).
(2)
Úř. věst. L 194, 31.7.2000, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 556/2007 (Úř. věst. L 132, 24.5.2007, s. 3).
(3)
Úř. věst. L 160, 12.6.1989, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 2005.
(4)
Úř. věst. L 105, 25.4.1990, s. 9. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 2140/98 (Úř. věst, L 270, 7.10.1998, s. 9).
(5)
Úř. věst. L 149, 14.6.1991, s. 1. Nařízení naposledy aktem o přistoupení z roku 2005.
(1)
Úř. věst. L 128, 10.5.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 1791/2006 ze dne 20. listopadu, kterým se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují některá nařízení a rozhodnutí v oblasti volného pohybu zboží, volného pohybu osob, práva obchodních společností, politiky hospodářské soutěže, zemědělství (včetně veterinárních a rostlinolékařských předpisů), dopravní politiky, daní, statistiky, energetiky, životního prostředí, spolupráce v oblastech spravedlnosti a vnitřních věcí, celní unie, vnějších vztahů, společné zahraniční a bezpečnostní politiky a orgánů (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).
(1)
Jak je definováno v závěrech Rady ve složení pro obecné záležitosti z dubna 1997 a sdělení Komise z května 1999 o vytvoření procesu stabilizace a přidružení se zeměmi západního Balkánu.
(2)
Rozhodnutí Rady přidružení ES-Turecko č. 1/95 ze dne 22. prosince 1995 se použije na jiné než zemědělské produkty podle Dohody zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem a na produkty jiné než uhlí a ocel podle Dohody mezi Evropským společenstvím uhlí a oceli a Tureckou republikou o obchodu s výrobky, na které se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli.
(1)
Činí-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, uvede se na tomto místě číslo povolení schváleného vývozce. Nečiní-li prohlášení na faktuře schválený vývozce, slova v závorce se vynechají nebo se místo ponechá prázdné.
(2)
Uvede se původ produktů. Týká-li se prohlášení na faktuře zcela nebo zčásti produktů pocházejících z Ceuty a Melilly, musí je vývozce zřetelně vyznačit na dokladu, na němž je prohlášení činěno, pomocí zkratky „CM“.
(3)
Tyto údaje lze vypustit, je-li tato informace uvedena v samotném dokladu.
(4)
Není-li vývozce povinen prohlášení podepisovat, vztahuje se toto osvobození i na jméno podepisující osoby.
(1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/55/ES ze dne 28. září 2005 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze vznětových motorů vozidel a emisím plynných znečišťujících látek ze zážehových motorů vozidel poháněných zemním plynem nebo zkapalněným ropným plynem (Úř. věst. L 275, 20.10.2005, s. 1).
(2)
Tyto mezní hodnoty se budou upravovat podle příslušných ustanovení směrnic a jejich budoucích změn.
(1)
Úř. věst. L 192, 22.7.2005, s. 29.
(2)
Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 82.
(1)
Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45.
(2)
Úř. věst. L 240, 23.9.2000, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 530/2007 (Úř. věst. L 125, 15.5.2007, s. 1) |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 71/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 71/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k Úmluvě o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států
Vyhlášeno 19. 8. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 11. 7. 2010, částka 33/2010
* Článek 1 - Cíl
* Článek 2 - Definice
* Článek 3 - Všeobecná ustanovení
* Článek 4 - Působnost ve vztahu k plánům a programům
* Článek 5 - Zjišťovací řízení
* Článek 6 - Stanovení rozsahu a obsahu
* Článek 7 - Zpráva o vlivech na životní prostředí
* Článek 8 - Účast veřejnosti
* Článek 9 - Projednávání s orgány příslušnými ve věcech životního prostředí a zdraví
* Článek 10 - Mezistátní konzultace
* Článek 11 - Rozhodnutí
* Článek 12 - Monitorování
* Článek 13 - Politiky a právní předpisy
* Článek 14 - Zasedání stran úmluvy sloužící jako zasedání stran protokolu
* Článek 15 - Vztah k ostatním mezinárodním smlouvám
* Článek 16 - Hlasovací právo
* Článek 17 - Sekretariát
* Článek 18 - Přílohy
* Článek 19 - Změny protokolu
* Článek 20 - Urovnávání sporů
* Článek 21 - Podpis
* Článek 22 - Depozitář
* Článek 23 - Ratifikace, přijetí, schválení a přístup
* Článek 24 - Vstup v platnost
* Článek 25 - Odstoupení
* Článek 26 - Autentická znění
* PŘÍLOHA I
* PŘÍLOHA II
* PŘÍLOHA III
* PŘÍLOHA IV
* PŘÍLOHA V
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 11. 7. 2010
71
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 21. května 2003 byl v Kyjevě přijat Protokol o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k Úmluvě o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států1).
Jménem České republiky byl Protokol podepsán v Kyjevě téhož dne.
S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Protokolu, dne 19. července 2005.
Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 24 odst. 1 dne 11. července 2010 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Protokol o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k Úmluvě o posuzování vlivů na
životní prostředí přesahujících hranice států
STRANY TOHOTO PROTOKOLU,
UZNÁVAJÍCE význam integrace hledisek životního prostředí, včetně hledisek zdraví, do přípravy a přijímání plánů a programů a v odpovídající míře i politik a právních předpisů,
ZAVAZUJÍCE SE podporovat udržitelný rozvoj a opírajíce se proto o závěry Konference OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru v Brazílii v roce 1992, především o zásady 4 a 10 Deklarace o životním prostředí a rozvoji z Rio de Janeira a o Agendu 21 a rovněž o výsledky 3. ministerské konference o životním prostředí a zdraví (Londýn, 1999) a Světového summitu o udržitelném rozvoji (Johannesburg, Jižní Afrika, 2002),
MAJÍCE NA PAMĚTI Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, přijatou ve finském Espoo dne 25. února 1991, a rozhodnutí II/9 jejích stran v Sofii ze dne 26. a 27. února 2001, v němž se rozhodly připravit právně závazný protokol o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí,
UVĚDOMUJÍCE SI, že strategické posuzování vlivů na životní prostředí by mělo hrát důležitou roli v přípravě a přijímání, programů a v odpovídající míře také politik a právních předpisů a že širší uplatňování těchto zásad posuzování vlivů plánů, programů, politik a právních předpisů na životní prostředí bude dále posilovat soustavnou analýzu jejich významných vlivů na životní prostředí,
UZNÁVAJÍCE Úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, přijatou v dánském Aarhusu dne 25. června 1998, a berouce v úvahu odpovídající odstavce v Deklaraci z Luccy, přijaté na 1. zasedání stran této úmluvy,
UVĚDOMUJÍCE SI proto důležitost zajištění účasti veřejnosti na strategickém posuzování vlivů na životní prostředí,
UZNÁVAJÍCE přínosy pro zdraví a blahobyt současných i budoucích generací, které nastanou za předpokladu, že potřeba chránit a zlepšovat lidské zdraví bude chápána jako nedílná část strategického posuzování vlivů na životní prostředí, a uznávajíce práci, kterou v tomto ohledu vykonává Světová zdravotnická organizace,
PAMĚTLIVY potřeby a významu zlepšování mezinárodní spolupráce při posuzování navrhovaných plánů a programů a v přiměřené míře i politik a právních předpisů, pokud jde o jejich vlivy na životní prostředí, včetně vlivů na zdraví, přesahující hranice států,
SE DOHODLY TAKTO:
Článek 1
Cíl
Cílem tohoto protokolu je zabezpečit vysokou úroveň ochrany životního prostředí, včetně ochrany zdraví:
a)
zajištěním, že hlediska životního prostředí, včetně hledisek zdraví, jsou při přípravě politik a právních předpisů plně brána v úvahu;
b)
přispíváním k tomu, že k zájmům životního prostředí, včetně zájmů zdraví, se přihlíží při vypracovávání politik a právních předpisů;
c)
zavedením jasných, průhledných a účinných postupů pro strategické posuzování vlivů na životní prostředí;
d)
zajištěním účasti veřejnosti při strategickém posuzování vlivů na životní prostředí;
e)
a tím začleněním zájmů životního prostředí, včetně zájmů zdraví, do opatření a nástrojů určených k podpoře udržitelného rozvoje.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto protokolu:
1)
“úmluva“ znamená Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států;
2)
“strana“ znamená, pokud není určeno jinak, smluvní stranu tohoto protokolu;
3)
“strana původu“ znamená stranu nebo strany tohoto protokolu, do jejichž pravomoci bude spadat příprava plánu nebo programu;
4)
“dotčená strana“ znamená stranu nebo strany tohoto protokolu, které mohou být dotčeny vlivem plánu nebo programu na životní prostředí, včetně vlivu na zdraví, přesahujícím hranice států;
5)
“plány a programy“ znamenají plány a programy a jejich případné změny, které jsou:
a)
vyžadovány právními, řídícími nebo správními opatřeními a
b)
zpracovávány, popřípadě schvalovány orgánem nebo jsou připravovány orgánem ke schválení po oficiálním projednání v parlamentu nebo ve vládě;
6)
“strategické posouzení vlivů na životní prostředí“ znamená zhodnocení pravděpodobných vlivů na životní prostředí, včetně vlivů na zdraví, které zahrnuje vymezení rozsahu zprávy o vlivech na životní prostředí a její vypracování, zajištění účasti veřejnosti a konzultací, a zohlednění zprávy o vlivech na životní prostředí a výsledků účasti veřejnosti a konzultací v plánu nebo programu;
7)
“vliv na životní prostředí, včetně vlivu na zdraví“ znamená každý vliv na životní prostředí, včetně vlivu na lidské zdraví, na flóru, faunu, biodiverzitu, půdu, klima, ovzduší, vodu, krajinu, přírodní památky, hmotný majetek, kulturní dědictví a vzájemné působení těchto faktorů;
8)
“veřejnost“ znamená jednu nebo více fyzických či právnických osob a v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo praxí také jejich sdružení, organizace nebo skupiny.
Článek 3
Všeobecná ustanovení
1.
Každá strana přijme nezbytná právní, řídící a jiná vhodná opatření, jimiž provede ustanovení tohoto protokolu v rámci jasného, průhledného systému.
2.
Každá strana se bude snažit zajistit, aby úředníci a orgány napomáhali veřejnosti a poskytovali jí rady v záležitostech upravovaných tímto protokolem.
3.
Každá strana zajistí patřičné uznání a pomoc sdružením, organizacím nebo skupinám podporujícím ochranu životního prostředí, včetně ochrany zdraví, v souvislosti s tímto protokolem.
4.
Ustanovení tohoto protokolu nesmějí ovlivnit právo každé strany ponechat si nebo zavést další opatření vztahující se k záležitostem upravovaným tímto protokolem.
5.
Každá strana bude podporovat cíle tohoto protokolu v příslušných mezinárodních rozhodovacích procesech a v rámci příslušných mezinárodních organizací.
6.
Každá strana zajistí, aby osoby vykonávající svá práva v souladu s ustanoveními tohoto protokolu nebyly žádným způsobem postihovány, stíhány nebo šikanovány kvůli své angažovanosti. Tímto ustanovením nejsou ovlivněna práva vnitrostátních soudů uložit úhradu odůvodněných nákladů soudních řízení.
7.
V rámci příslušných ustanovení tohoto protokolu musí mít veřejnost možnost vykonávat svá práva bez diskriminace z důvodu občanství, národnosti nebo trvalého pobytu a v případě právnické osoby bez diskriminace z důvodu místa registrace sídla nebo místa výkonu svých činností.
Článek 4
Působnost ve vztahu k plánům a programům
1.
Každá strana zajistí, že se strategické posuzování vlivů na životní prostředí provádí u plánů a programů zmíněných v odstavcích 2, 3 a 4, které mohou mít významný vliv na životní prostředí, včetně vlivu na zdraví.
2.
Strategické posuzování vlivů na životní prostředí se provádí u plánů a programů, které se zpracovávají v oblasti zemědělství, lesního hospodářství, rybářství, energetiky, průmyslu, včetně těžby, dopravy, regionálního rozvoje, odpadového hospodářství, vodního hospodářství, telekomunikací, cestovního ruchu, územního plánování nebo využití území a které stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze I a jakéhokoliv jiného záměru uvedeného v příloze II, pro který se vyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí na základě vnitrostátní právní úpravy.
3.
Pro plány a programy jiné než uvedené v odstavci 2, které stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů, musí být strategické posouzení vlivů na životní prostředí provedeno, pokud tak strana určí podle čl. 5 odst. 1.
4.
Pro plány a programy uvedené v odstavci 2, které určují využití malých území na místní úrovni, a pro menší změny plánů a programů uvedených v odstavci 2 musí být strategické posouzení vlivů na životní prostředí provedeno, pouze pokud tak strana určí v souladu s čl. 5 odst. 1.
5.
Tento protokol se nevztahuje na tyto plány a programy:
a)
plány a programy, jejichž jediným účelem je sloužit obraně státu nebo ochraně obyvatelstva při mimořádných událostech;
b)
finanční nebo rozpočtové plány a programy.
Článek 5
Zjišťovací řízení
1.
Každá strana určí, zda plány a programy uvedené v čl. 4 odst. 3 a 4 mohou mít významný vliv na životní prostředí, včetně vlivu na zdraví, buď na základě zkoumání každého jednotlivého případu, nebo určením typů plánů a programů, nebo kombinací obou přístupů. Pro tento účel musí každá strana ve všech případech vzít v úvahu kritéria stanovená v příloze III.
2.
Každá strana zajistí, aby při postupu podle odstavce 1 proběhla jednání s orgány odpovědnými za životní prostředí a zdraví uvedenými v čl. 9 odst. 1.
3.
Každá strana bude v odpovídajícím rozsahu usilovat o to, aby dotčená veřejnost měla možnost účastnit se zjišťovacího řízení u plánů a programů podle tohoto článku.
4.
Každá strana zajistí včasné zveřejnění závěrů podle odstavce 1, včetně důvodů, pro které se nevyžaduje strategické posouzení vlivů na životní prostředí, a to buď veřejnými vyhláškami, nebo jinými vhodnými prostředky, např. v elektronických médiích.
Článek 6
Stanovení rozsahu a obsahu
1.
Každá strana stanoví mechanismy, jimiž budou vymezeny příslušné informace, které mají být zahrnuty do zprávy o vlivech na životní prostředí podle čl. 7 odst. 2.
2.
Každá strana zajistí, aby vymezování příslušných informací, které mají být součástí zprávy o vlivech na životní prostředí, bylo projednáno s orgány odpovědnými za životní prostředí a zdraví ve smyslu čl. 9 odst. 1.
3.
Každá strana bude v odpovídajícím rozsahu usilovat o to, aby dotčená veřejnost měla možnost účastnit se vymezování příslušných informací, které mají být součástí zprávy o vlivech na životní prostředí.
Článek 7
Zpráva o vlivech na životní prostředí
1.
Každá strana zajistí, aby pro plány a programy podléhající strategickému posouzení vlivů na životní prostředí byla zpracována zpráva o vlivech na životní prostředí.
2.
Zpráva o vlivech na životní prostředí musí v souladu s vymezením podle článku 6 určit, popsat a zhodnotit možné významné vlivy na životní prostředí, včetně vlivů na zdraví, které může způsobit uskutečňování plánu nebo programu a přiměřených alternativ. Zpráva musí obsahovat takové informace uvedené v příloze IV, které mohou být rozumně požadovány s ohledem na:
a)
stávající znalosti a metody hodnocení;
b)
obsah a míru podrobnosti plánu nebo programu a fázi rozhodovacího procesu, v níž se nachází;
c)
zájmy veřejnosti a
d)
informace požadované orgánem přijímajícím rozhodnutí.
3.
Každá strana zajistí, aby zpráva o vlivech na životní prostředí měla takovou kvalitu, která uspokojí požadavky tohoto protokolu.
Článek 8
Účast veřejnosti
1.
Každá strana zajistí, aby se veřejnost mohla brzy, včas a účinně účastnit strategického posuzování vlivů plánů a programů na životní prostředí v době, kdy jsou všechny možnosti řešení ještě otevřené.
2.
Každá strana zajistí, s použitím elektronických médií nebo jiným odpovídajícím způsobem, včasné zveřejnění návrhu plánu nebo programu a zprávy o vlivech na životní prostředí.
3.
Každá strana zajistí, aby byla pro účely odstavců 1 a 4 určena dotčená veřejnost, včetně příslušných nevládních organizací.
4.
Každá strana zajistí, aby veřejnost uvedená v odstavci 3 měla příležitost v rozumné lhůtě vyjádřit svůj názor na návrh plánu nebo programu a na zprávu o vlivech na životní prostředí.
5.
Každá strana zajistí, aby byla stanovena a zveřejněna podrobná opatření o poskytování informací veřejnosti a o konzultacích s dotčenou veřejností. Pro tento účel každá strana vezme v odpovídajícím rozsahu v úvahu údaje uvedené v příloze V.
Článek 9
Projednávání s orgány příslušnými ve věcech životního prostředí a zdraví
1.
Každá strana určí orgány, se kterými je třeba jednat a kterých se s ohledem na jejich zvláštní působnosti ve věcech životního prostředí nebo zdraví mohou dotýkat vlivy uskutečňování plánu nebo programu na životní prostředí, včetně vlivů na zdraví.
2.
Návrh plánu nebo programu a zpráva o vlivech na životní prostředí musí být zpřístupněny orgánům uvedeným v odstavci 1.
3.
Každá strana zajistí, aby orgány uvedené v odstavci 1 dostaly brzy, včas a účinně příležitost vyjádřit svůj názor na návrh plánu nebo programu a na zprávu o vlivech na životní prostředí.
4.
Každá strana stanoví podrobný postup pro informování orgánů příslušných ve věcech životního prostředí a zdraví uvedených v odstavci 1 a pro jednání s nimi.
Článek 10
Mezistátní konzultace
1.
Jestliže se strana původu domnívá, že uskutečňování plánu nebo programu může mít významný vliv na životní prostředí, včetně vlivu na zdraví, přesahující hranice států, nebo když strana, která může být významně dotčena, o to požádá, musí strana původu zaslat oznámení dotčené straně co nejdříve před schválením plánu nebo programu.
2.
Toto oznámení musí kromě jiného obsahovat:
a)
návrh plánu nebo programu a zprávu o vlivech na životní prostředí, včetně informací o možných vlivech na životní prostředí, včetně vlivů na zdraví, přesahujících hranice států, a
b)
informace o rozhodovacím řízení, včetně stanovení rozumného časového plánu pro předání připomínek.
3.
Dotčená strana musí ve lhůtě stanovené v oznámení sdělit straně původu, zda si přeje zahájit jednání před schválením plánu nebo programu, a pokud si tak bude přát, dotčené strany zahájí jednání o možných vlivech uskutečňování plánu nebo programu na životní prostředí, včetně vlivů na zdraví, přesahujících hranice států a o opatřeních zaměřených na prevenci, snížení nebo zmírnění nepříznivých vlivů.
4.
Jestliže se takováto jednání konají, dotčené strany se dohodnou na podrobných postupech, jimiž se zajistí, aby dotčená veřejnost a orgány dotčené strany, které jsou uvedeny v čl. 9 odst. 1, byly informovány a dostaly příležitost předložit svůj názor na návrh plánu nebo programu a na zprávu o vlivech na životní prostředí v rozumné lhůtě.
Článek 11
Rozhodnutí
1.
Každá strana zajistí, že se při schvalování plánu nebo programu vezmou přiměřeně v úvahu:
a)
závěry zprávy o vlivech na životní prostředí;
b)
opatření k prevenci, snížení nebo zmírnění nepříznivých vlivů označených ve zprávě o vlivech na životní prostředí a
c)
připomínky obdržené v souladu s články 8 až 10.
2.
Každá strana zajistí, že po schválení plánu nebo programu budou veřejnost, orgány uvedené v čl. 9 odst. 1 a strany, se kterými proběhla jednání podle článku 10, informovány a že jim plán nebo program bude zpřístupněn spolu s vyjádřením shrnujícím, jak byla hlediska životního prostředí, včetně hledisek zdraví, do plánu nebo programu zapracována, jak byly vzaty v úvahu připomínky obdržené podle článků 8 až 10 a důvody pro schválení plánu nebo programu s ohledem na zvažované přiměřené alternativy.
Článek 12
Monitorování
1.
Každá strana musí sledovat významné vlivy na životní prostředí, včetně vlivů na zdraví, způsobené uskutečňováním plánů a programů schválených podle článku 11, aby mimo jiné včas zjistila nepředvídané nepříznivé vlivy a aby mohla provést přiměřená nápravná opatření.
2.
Výsledky monitorování musí být zpřístupněny v souladu s vnitrostátní právní úpravou orgánům uvedeným v čl. 9 odst. 1 a veřejnosti.
Článek 13
Politiky a právní předpisy
1.
Každá strana bude usilovat o to, aby zajistila, že hlediska životního prostředí, včetně hledisek zdraví, budou brána v úvahu a budou přiměřeně začleněna do přípravy návrhů politik a právních předpisů, které mohou mít významný vliv na životní prostředí, včetně vlivu na zdraví.
2.
Při uplatňování odstavce 1 vezme každá strana v úvahu příslušné zásady a prvky tohoto protokolu.
3.
Tam, kde je to vhodné, upraví každá strana praktické mechanismy umožňující zvážit a zapracovat hlediska životního prostředí, včetně hledisek zdraví, podle odstavce 1 a bude přitom přihlížet k potřebě průhlednosti rozhodování.
4.
Každá strana bude podávat zprávu o uplatnění tohoto článku na zasedání stran úmluvy sloužícím zároveň jako zasedání stran tohoto protokolu.
Článek 14
Zasedání stran úmluvy sloužící jako zasedání stran protokolu
1.
Zasedání stran úmluvy slouží jako zasedání stran tohoto protokolu. První zasedání stran úmluvy sloužící jako zasedání stran tohoto protokolu bude svoláno nejpozději do 1 roku po vstupu tohoto protokolu v platnost a současně se zasedáním stran úmluvy, pokud by zasedání stran úmluvy bylo naplánováno v této době. Další zasedání stran úmluvy sloužící jako zasedání stran tohoto protokolu se bude konat současně se zasedáním stran úmluvy, pokud zasedání stran úmluvy sloužící jako zasedání stran tohoto protokolu nerozhodne jinak.
2.
Strany úmluvy, které nejsou stranami tohoto protokolu, se mohou jako pozorovatelé účastnit průběhu kterékoliv jednání zasedání stran úmluvy sloužícího jako zasedání stran tohoto protokolu. Jestliže zasedání stran úmluvy slouží jako zasedání stran tohoto protokolu, budou rozhodnutí podle tohoto protokolu přijata pouze stranami tohoto protokolu.
3.
Když zasedání stran úmluvy slouží jako zasedání stran tohoto protokolu, každý člen výboru zasedání stran zastupující nějakou stranu úmluvy, která v té době není stranou tohoto protokolu, bude nahrazen jiným členem, který má být zvolen stranami tohoto protokolu a z jejich středu.
4.
Zasedání stran úmluvy sloužící jako zasedání stran tohoto protokolu bude pravidelně prověřovat provádění tohoto protokolu a za tímto účelem:
a)
bude přezkoumávat politiky a metodické přístupy ke strategickému posuzování vlivů na životní prostředí s cílem dále zlepšovat postupy stanovené v tomto protokolu;
b)
bude sloužit k výměně informací o zkušenostech získaných při strategickém posuzování vlivů na životní prostředí a při provádění tohoto protokolu;
c)
bude tam, kde je to potřebné, vyhledávat služby a spolupráci příslušných orgánů majících znalosti vhodné pro dosažení účelu tohoto protokolu;
d)
zřídí takové pomocné orgány, které považuje za nezbytné pro provádění tohoto protokolu;
e)
tam, kde je to nezbytné, zváží a přijme návrhy na změny tohoto protokolu, a
f)
zváží a podnikne jakékoliv další kroky, včetně těch, které by měly být provedeny společně podle tohoto protokolu a úmluvy a které by mohly být požadovány pro dosažení účelu tohoto protokolu.
5.
Jednací řád zasedání stran úmluvy se použije obdobně v rámci tohoto protokolu, pokud na základě souhlasu zasedání stran úmluvy sloužícího jako zasedání stran protokolu nebude rozhodnuto jinak.
6.
Zasedání stran úmluvy sloužící jako zasedání stran tohoto protokolu na svém prvním zasedání zváží a přijme způsoby, jakými bude na tento protokol uplatňován postup pro přezkum souladu s úmluvou.
7.
Každá strana bude v intervalech, které budou určeny na zasedání stran úmluvy sloužícím jako zasedání stran tohoto protokolu, podávat zasedání stran úmluvy sloužícímu jako zasedání stran protokolu zprávu o opatřeních, která přijala k provádění tohoto protokolu.
Článek 15
Vztah k ostatním mezinárodním smlouvám
Příslušná ustanovení tohoto protokolu se použijí, aniž by byly dotčeny úmluvy Evropské hospodářské komise OSN o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států a o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí.
Článek 16
Hlasovací právo
1.
Každá strana tohoto protokolu má jeden hlas s výjimkou případů podle níže uvedeného odstavce 2.
2.
Organizace regionální hospodářské integrace v záležitostech spadajících do jejich pravomoci budou uplatňovat své hlasovací právo počtem hlasů odpovídajícím počtu jejich členských států, které jsou stranami tohoto protokolu. Takové organizace nebudou uplatňovat své hlasovací právo, pokud toto právo uplatňují jejich členské státy, a naopak.
Článek 17
Sekretariát
Sekretariát zřízený podle článku 13 úmluvy bude sloužit jako sekretariát tohoto protokolu a čl. 13 písm. a) až c) úmluvy o funkcích sekretariátu se použije obdobně na tento protokol.
Článek 18
Přílohy
Přílohy tohoto protokolu tvoří jeho nedílnou součást.
Článek 19
Změny protokolu
1.
Každá strana může navrhnout změny tohoto protokolu.
2.
S výhradou odstavce 3 se postup pro návrh, přijetí a vstup v platnost změn úmluvy upravený v čl. 14 odst. 2 až 5 úmluvy vztahuje obdobně na změny tohoto protokolu.
3.
Pro účely tohoto protokolu se tři čtvrtiny stran nezbytných pro to, aby změna vstoupila v platnost pro strany, které ji ratifikovaly, schválily nebo přijaly, vypočítají na základě počtu stran v době přijetí této změny.
Článek 20
Urovnávání sporů
Ustanovení o urovnávání sporů v článku 15 úmluvy se použijí obdobně na tento protokol.
Článek 21
Podpis
Tento protokol bude otevřen k podpisu v Kyjevě (Ukrajina) od 21. do 23. května 2003 a potom v sídle Organizace spojených národů v New Yorku do 31. prosince 2003 členským státům Evropské hospodářské komise a rovněž státům, které mají poradní status při Evropské hospodářské komisi v souladu s odstavci 8 a 11 usnesení Hospodářské a sociální rady 36 (IV) ze dne 28. března 1947, a organizacím regionální hospodářské integrace tvořeným svrchovanými členskými státy Evropské hospodářské komise, na něž jejich členské státy přenesly pravomoc v záležitostech upravovaných tímto protokolem, včetně pravomoci vstupovat do smluvních svazků v těchto záležitostech.
Článek 22
Depozitář
Funkci depozitáře tohoto protokolu vykonává generální tajemník Organizace spojených národů.
Článek 23
Ratifikace, přijetí, schválení a přístup
1.
Tento protokol podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení signatářskými státy a organizacemi regionální hospodářské integrace uvedenými v článku 21.
2.
Tento protokol bude otevřen k přístupu státům a organizacím regionální hospodářské integrace uvedeným v článku 21 od 1. ledna 2004.
3.
Kterýkoli jiný stát, neuvedený v odstavci 2 výše, který je členem Organizace spojených národů, může přistoupit k tomuto protokolu na základě schválení zasedáním stran úmluvy sloužícím jako zasedání stran protokolu.
4.
Kterákoli organizace regionální hospodářské integrace uvedená v článku 21, která se stane stranou tohoto protokolu, aniž by kterýkoliv její členský stát byl stranou, bude vázána všemi závazky stanovenými tímto protokolem. V případě, kdy je stranou tohoto protokolu jeden nebo více členských států takové organizace, tato organizace a její členské státy rozhodnou o své odpovědnosti za plnění povinností vyplývajících z tohoto protokolu. V těchto případech organizace a její členské státy nebudou oprávněny využívat svých práv v rámci tohoto protokolu souběžně.
5.
Ve svých ratifikačních listinách, listinách o přijetí, schválení nebo přístupu učiní organizace regionální hospodářské integrace uvedené v článku 21 prohlášení o rozsahu svých pravomocí týkajících se záležitostí upravovaných tímto protokolem. Tyto organizace také budou informovat depozitáře o jakékoli podstatné změně v rozsahu jejich pravomocí.
Článek 24
Vstup v platnost
1.
Tento protokol vstupuje v platnost devadesátým dnem po datu uložení šestnácté ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu.
2.
Pro účely výše uvedeného odstavce 1 listina uložená organizací regionální hospodářské integrace uvedenou v článku 21 nebude počítána jako dodatečná k těm, které uložily členské státy takové organizace.
3.
Pro každý stát nebo organizaci regionální hospodářské integrace uvedené v článku 21, které ratifikují, přijmou nebo schválí tento protokol nebo k němu přistoupí po uložení šestnácté ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu, vstupuje protokol v platnost devadesátým dnem po datu, kdy tento stát nebo organizace uložily ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu.
4.
Tento protokol se vztahuje na plány, programy, politiky a právní předpisy, u nichž první formální přípravný krok následuje po datu vstupu tohoto protokolu v platnost. Je-li strana, do jejíž působnosti spadá plán, program, politika nebo právní předpis, jednou z těch, na které se vztahuje odstavec 3, vztahuje se tento protokol na plány, programy, politiky a právní předpisy, u nichž první formální přípravný krok následuje po datu vstupu tohoto protokolu v platnost pro tuto stranu.
Článek 25
Odstoupení
Kdykoliv po uplynutí čtyř let od data vstupu tohoto protokolu v platnost pro určitou stranu může tato strana odstoupit od protokolu písemným oznámením depozitáři. Takové odstoupení nabude účinnosti devadesátým dnem po datu jeho přijetí depozitářem. Takovým odstoupením není ovlivněno použití článků 5 až 9, 11 a 13 týkajících se strategického posuzování vlivů na životní prostředí podle tohoto protokolu, které již bylo zahájeno předtím, než toto odstoupení nabylo účinnosti, nebo použití článku 10 týkajícího se oznámení nebo žádosti podaných předtím, než toto odstoupení nabylo účinnosti.
Článek 26
Autentická znění
Originál tohoto protokolu, jehož anglický, francouzský a ruský text je stejně autentický, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů.
Na důkaz toho níže podepsaní, řádně k tomu zplnomocnění zástupci, podepsali tento protokol. V Kyjevě (Ukrajina) dne dvacátého prvního května dva tisíce tři.
PŘÍLOHA I
Seznam záměrů podle čl. 4 odst. 2
1.
Ropné rafinerie (s výjimkou závodů vyrábějících z ropy pouze maziva) a zařízení na zplynování a zkapalňování 500 tun nebo více uhlí nebo živičných břidlic za den.
2.
Tepelné elektrárny a jiná spalovací zařízení o tepelném výkonu 300 megawattů nebo více a jaderné elektrárny a jiné jaderné reaktory (s výjimkou výzkumných zařízení pro výrobu a konverzi štěpných a obohacených materiálů, jejichž maximální výkon nepřesahuje 1 kilowatt nepřetržitého tepelného zatížení).
3.
Zařízení určená výhradně pro výrobu nebo obohacování jaderných paliv, pro přepracovávání vyhořelých jaderných paliv nebo pro skladování, ukládání a zpracovávání jaderného odpadu.
4.
Velká zařízení pro primární tavbu železných (litiny a oceli) a neželezných kovů.
5.
Zařízení pro těžbu azbestu a na zpracovávání a přepracovávání azbestu a výrobků obsahujících azbest: pro azbestocementové výrobky, s roční produkcí nad 20 tisíc tun konečných výrobků; pro třecí materiály, s roční produkcí více než 50 tun konečných výrobků; a pro jiná využití více než 200 tun azbestu ročně.
6.
Integrovaná chemická zařízení.
7.
Výstavba dálnic a rychlostních komunikací [1], tratí pro dálkovou železniční přepravu a letišť [2] se základní délkou vzletové a přistávací dráhy 2100 m nebo více.
8.
Ropovody a plynovody s potrubím o velké světlosti.
9.
Obchodní přístavy, vnitrozemské vodní cesty a přístavy pro vnitrozemskou vodní přepravu, které umožňují plavbu lodí s výtlakem přes 1350 tun.
10.
Zařízení pro spalování, chemickou úpravu nebo skládkování toxických a nebezpečných odpadů.
11.
Velké přehrady a nádrže.
12.
Čerpání podzemních vod v případech, kdy roční objem čerpaných vod dosahuje nebo přesahuje 10 milionů kubických metrů.
13.
Výroba celulózy a papíru s denní kapacitou 200 na vzduchu vysoušených tun a více.
14.
Rozsáhlá těžba, úprava v místě těžby a zpracovávání kovových rud nebo uhlí.
15.
Těžba uhlovodíků na volném moři.
16.
Velká skladovací zařízení pro ropu, petrochemické a chemické výrobky.
17.
Odlesnění rozsáhlých území.
[1]
Pro účely tohoto protokolu:
-
“Dálnice“ znamená silnici speciálně projektovanou a vybudovanou pro provoz motorových vozidel, která neslouží k obsluze přilehlých pozemků a která:
-
a) je, s výjimkou zvláštních míst nebo dočasného omezení, vybavena jednotlivými jízdními pruhy pro provoz ve dvou směrech, oddělenými od sebe dělicím pásem, který není určen k provozu, nebo výjimečně jiným způsobem; b) se nekříží na jedné úrovni s žádnou silnicí, železniční nebo tramvajovou tratí nebo pěší cestou; a c) je označena speciální značkou jako dálnice.
-
“Rychlostní komunikace“ znamená silnici vyhrazenou pro provoz motorových vozidel, přístupnou pouze z mimoúrovňových křižovatek nebo křižovatek se světelnou signalizací, na které je zejména zakázáno zastavit a parkovat v jízdním pruhu (jízdních pruzích).
[2]
Pro účely tohoto protokolu pojem “letiště“ znamená letiště, které vyhovuje definici uvedené v Chicagské úmluvě z roku 1944, kterou je ustanovena Mezinárodní organizace civilního letectví (příloha 14).
PŘÍLOHA II
Jakékoliv jiné záměry podle čl. 4 odst. 2
1.
Projekty restrukturalizace venkovských pozemků.
2.
Projekty na využívání neobdělávaných pozemků nebo polopřirozených oblastí k intenzivnímu zemědělskému využívání.
3.
Vodohospodářské projekty pro zemědělství, včetně projektů zavlažování a odvodňování pozemků.
4.
Zařízení k intenzivnímu chovu hospodářských zvířat (včetně drůbeže).
5.
Počáteční zalesňování a odlesňování za účelem změny současného využití území.
6.
Intenzivní chov ryb.
7.
Jaderné elektrárny a jiné jaderné reaktory [1] včetně demontáže nebo odstavování těchto jaderných elektráren nebo reaktorů (s výjimkou výzkumných zařízení pro výrobu a konverzi štěpných a obohacených materiálů, jejichž maximální výkon nepřesahuje 1 kilowatt nepřetržitého tepelného zatížení), pokud nejsou zahrnuty v příloze I.
8.
Výstavba nadzemního elektrického vedení s napětím 220 kilovoltů nebo více a délkou 15 kilometrů nebo více a další projekty pro přenos elektrické energie nadzemním vedením.
9.
Průmyslová zařízení pro výrobu elektřiny, páry a horké vody.
10.
Průmyslová zařízení pro přenos plynu, páry a horké vody.
11.
Povrchové zásobníky fosilních paliv a zemního plynu.
12.
Podpovrchové (podzemní) zásobníky spalitelných plynů.
13.
Průmyslové briketování uhlí a lignitu.
14.
Hydroelektrárny.
15.
Zařízení využívající větrné energie k produkci energie (větrné elektrárny).
16.
Zařízení, pokud nejsou zahrnuta v příloze I, konstruovaná:
-
pro výrobu nebo obohacování jaderného paliva,
-
pro zpracování vyhořelého jaderného paliva,
-
pro konečnou likvidaci vyhořelého jaderného paliva,
-
výhradně pro konečnou likvidaci radioaktivních odpadů,
-
výhradně pro skladování (plánovaného na více než 10 let) vyhořelého jaderného paliva na místech jiných než produkčních, nebo
-
pro zpracování a skladování radioaktivních odpadů.
17.
Kamenolomy, povrchové doly a těžba rašeliny, pokud není zahrnuto v příloze I.
18.
Podpovrchová těžba, pokud není zahrnuta v příloze I.
19.
Těžba minerálů mořským nebo říčním bagrováním.
20.
Hloubkové vrty (zejména geotermální vrty, vrty pro skladování jaderného odpadového materiálu, vrty pro vodní zdroje) s výjimkou vrtů k průzkumu stability půdy.
21.
Povrchová průmyslová zařízení pro těžbu uhlí, ropy, zemního plynu a rud i živičných břidlic.
22.
Hutní kombináty na počáteční tavení litiny a oceli, pokud nejsou zahrnuty v příloze I.
23.
Zařízení na výrobu surové litiny nebo oceli (primární nebo sekundární tavení) včetně kontinuálního lití.
24.
Zařízení na zpracování železných kovů (válcovny za tepla, kovárny s buchary, aplikace ochranných povlaků z roztavených kovů).
25.
Slévárny železných kovů.
26.
Zařízení na výrobu neželezných surových kovů z rud, koncentrátů a druhotných surovin metalurgickými, chemickými nebo elektrolytickými procesy, pokud nejsou zahrnuty v příloze I.
27.
Zařízení na tavení (vytavování), včetně slévání či legování neželezných kovů, s výjimkou vzácných kovů, včetně regenerovaných produktů (rafinování, slévárenské odlévání atd.), pokud nejsou zahrnuty v příloze I.
28.
Zařízení na povrchovou úpravu kovů a plastických materiálů elektrolytickými a chemickými procesy.
29.
Výroba a montáž motorových vozidel a výroba motorů motorových vozidel.
30.
Loděnice.
31.
Zařízení na výrobu a opravu letadel.
32.
Výroba železničního příslušenství.
33.
Kování či pěchování výbuchem.
34.
Zařízení na pražení a slinování či spékání (sintrování) kovonosných rud.
35.
Koksovací pece (“suchá destilace uhlí“).
36.
Zařízení na výrobu cementu.
37.
Zařízení na výrobu skla včetně skelných vláken.
38.
Zařízení na tavení nerostných látek včetně výroby minerálních vláken.
39.
Výroba keramických výrobků pálením (vypalováním), zejména střešních tašek, cihel, žárovzdorných či šamotových cihel, dlaždic, kameniny nebo porcelánu.
40.
Zařízení na výrobu chemických látek nebo pro nakládání s meziprodukty, pokud nejsou zahrnuty v příloze I.
41.
Výroba pesticidů a farmaceutických výrobků, barev, laků, elastomerů a peroxidů.
42.
Skladovací zařízení pro ropu, petrochemické nebo chemické produkty, pokud nejsou zahrnuta v příloze I.
43.
Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků.
44.
Balení a konzervování živočišných a rostlinných produktů.
45.
Výroba mléčných produktů.
46.
Pivovarnictví a sladování.
47.
Výroba cukrovinek a sirupů.
48.
Zařízení na porážku zvířat.
49.
Zařízení na průmyslovou výrobu škrobu.
50.
Závody na výrobu rybí moučky a rybích olejů.
51.
Cukrovary.
52.
Průmyslové závody na výrobu buničiny, papíru a kartonu, pokud nejsou zahrnuty v příloze I.
53.
Závody na předúpravu nebo barvení vláken či textilu.
54.
Závody na činění surových kůží.
55.
Zařízení na výrobu a zpracování celulózy.
56.
Výroba a zpracování výrobků na bázi elastomerů.
57.
Zařízení na výrobu umělých minerálních vláken.
58.
Zařízení na regeneraci nebo zneškodnění výbušných látek.
59.
Zařízení na výrobu azbestu a výrobků založených na azbestu, pokud nejsou zahrnuty v příloze I.
60.
Kafilérie.
61.
Testovací lavice motorů, turbin nebo reaktorů.
62.
Trvalé tratě pro závodění a testování motorových vozidel.
63.
Ropovody a plynovody, pokud nejsou zahrnuty v příloze I.
64.
Produktovody pro dopravu chemických látek s průměrem nad 800 mm a delší než 40 km.
65.
Stavba železnic a intermodálních přepravních zařízení a intermodálních terminálů, pokud nejsou zahrnuty v příloze I.
66.
Stavba tramvajových drah, nadzemních i podzemních kolejových tratí, visutých drah nebo podobných tratí zvláštních typů, užívaných výlučně nebo hlavně pro osobní přepravu.
67.
Stavba silnic včetně přeložek a/nebo rozšíření stávajících silnic, pokud nejsou zahrnuty v příloze I.
68.
Stavba přístavů a přístavních zařízení, včetně rybářských přístavů, pokud nejsou zahrnuty v příloze I.
69.
Stavba vnitrostátních vodních cest a přístavů pro vnitrostátní vodní dopravu, pokud nejsou zahrnuty v příloze I.
70.
Obchodní přístavy, mola pro nakládku a vykládku spojená s pevninou a vnější přístavy, pokud nejsou zahrnuty v příloze I.
71.
Kanalizace toků a opatření proti povodním.
72.
Výstavba letišť [2] a letištních ploch, pokud nejsou zahrnuty v příloze I.
73.
Zařízení na zneškodňování odpadů (včetně skládkování), pokud nejsou zahrnuta v příloze I.
74.
Zařízení na zneškodňování ostatních (nikoliv nebezpečných) odpadů spalováním nebo chemickým zpracováním.
75.
Skladiště železného šrotu, včetně vraků vozidel.
76.
Odkaliště (místa pro ukládání kalů).
77.
Systémy čerpání podzemních vod nebo umělého doplňování zásob podzemních vod, pokud nejsou zahrnuty v příloze I.
78.
Díla pro převod vodních zdrojů mezi povodími.
79.
Čistírny odpadních vod.
80.
Přehrady nebo jiná zařízení určená k zadržování vody nebo k jejímu dlouhodobému nebo trvalému skladování, pokud nejsou zahrnuty v příloze I.
81.
Pobřežní díla proti erozi a mořská díla měnící pobřeží výstavbou např. vlnolamů, mol, pobřežních hrází a jiných obranných staveb, s výjimkou údržby a rekonstrukce těchto staveb.
82.
Zařízení dálkových akvaduktů.
83.
Lyžařské dráhy, lyžařské vleky a lanovky a související zástavba
84.
Malé přístavy.
85.
Rekreační vesnice a hotelové komplexy mimo městské oblasti a související rozvinutí plochy.
86.
Místa trvalých kempů a místa pro karavany.
87.
Tematické parky.
88.
Projekty rozvoje průmyslových nemovitostínemovitostí.
89.
Projekty rozvoje měst, včetně výstavby nákupních středisek a parkovišť.
90.
Rekultivace území získaného na úkor moře.
[1]
Pro účely tohoto protokolu jaderné elektrárny a jiné jaderné reaktory přestanou těmito zařízeními být, jestliže veškeré jaderné palivo a jiné radioaktivně kontaminované součásti byly natrvalo odstraněny z místa zařízení.
[2]
Pro účely tohoto protokolu pojem “letiště“ znamená letiště, které vyhovuje definici uvedené v Chicagské úmluvě z roku 1944, kterou je ustanovena Mezinárodní organizace civilního letectví (příloha 14).
PŘÍLOHA III
Kritéria pro stanovení možných významných vlivů na životní prostředí, včetně vlivů na zdraví, podle čl. 5 odst. 1
1.
Důležitost plánu nebo programu pro začlenění hledisek životního prostředí, včetně hledisek zdraví, do plánu nebo programu, zejména se zřetelem k podpoře trvale udržitelného rozvoje.
2.
Míra, jakou plán nebo program stanoví rámec pro záměry a jiné činnosti buď vzhledem k jejich umístění, charakteru, velikosti a provozním podmínkám, nebo přidělením zdrojů.
3.
Míra, v níž plán nebo program ovlivňuje jiné plány a programy, včetně plánů a programů v hierarchické návaznosti.
4.
Problémy životního prostředí, včetně problémů zdraví, mající vztah k plánu nebo programu.
5.
Charakter vlivů na životní prostředí, včetně vlivů na zdraví, jako je pravděpodobnost, délka trvání, četnost, reverzibilita, závažnost a rozsah (jako je geografická oblast nebo velikost populace, která může být pravděpodobně ovlivněna).
6.
Riziko pro životní prostředí, včetně rizika pro zdraví.
7.
Charakter vlivů přesahující hranice států.
8.
Míra, jakou plán nebo program ovlivní cenné nebo zranitelné oblasti, včetně krajin s uznaným národním nebo mezinárodním ochranným statusem.
PŘÍLOHA IV
Informace podle čl. 7 odst. 2
1.
Obsah a hlavní cíle plánu nebo programu a jeho návaznost na ostatní plány nebo programy.
2.
Příslušná hlediska současného stavu životního prostředí, včetně stavu zdraví, a jejich pravděpodobný vývoj bez provedení plánu nebo programu.
3.
Charakteristiky životního prostředí, včetně charakteristik zdraví, v oblastech, které mohou být významně ovlivněny.
4.
Problémy ochrany životního prostředí, včetně ochrany zdraví, které se týkají plánu nebo programu.
5.
Cíle ochrany životního prostředí, včetně ochrany zdraví, stanovené na mezinárodní, vnitrostátní nebo jiné úrovni, které se týkají plánu nebo programu, a způsob, jakým byly tyto cíle a ostatní hlediska životního prostředí, včetně hledisek zdraví, během jeho přípravy vzaty v úvahu.
6.
Možné významné vlivy [1] na životní prostředí, včetně vlivů na zdraví, uvedené v čl. 2 odst. 7.
7.
Opatření k předcházení, omezování nebo zmírnění případných významných nepříznivých vlivů na životní prostředí, včetně vlivů na zdraví, které mohou být důsledkem provádění plánu nebo programu.
8.
Nástin důvodů pro výběr zkoumaných alternativ a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně obtíží při shromažďování informací, jako jsou technické vady nebo nedostatek znalostí.
9.
Zamýšlená opatření pro sledování vlivů uskutečňování plánu nebo programu na životní prostředí, včetně vlivů na zdraví.
10.
Možné významné vlivy na životní prostředí, včetně vlivů na zdraví, přesahující hranice států.
11.
Netechnické shrnutí poskytnutých informací.
[1]
Tyto vlivy by měly zahrnovat účinky druhotné, kumulativní, synergické, krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé, trvalé i dočasné, pozitivní i negativní.
PŘÍLOHA V
Informace podle čl. 8 odst. 5
1.
Navrhovaný plán nebo program a jeho povaha.
2.
Orgán odpovědný za přijetí.
3.
Plánovaný postup, včetně:
a)
termínu zahájení postupu;
b)
možností účasti veřejnosti;
c)
doby a místa konání plánovaného veřejného slyšení;
d)
orgánu, který je odpovědný za poskytování patřičných informací a kde jsou odpovídající informace uloženy a jsou veřejnosti k nahlédnutí;
e)
orgánu, na nějž je možno se obracet s vyjádřeními nebo dotazy, a časový rámec pro zaslání vyjádření nebo dotazů a
f)
jaké informace o životním prostředí, včetně informací o zdraví, týkající se navrhovaného plánu nebo programu jsou dostupné.
4.
Je-li pravděpodobné, že plán nebo program bude předmětem postupu mezistátního posuzování.
1)
Úmluva o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států podepsaná v Espoo dne 25. února 1991 byla vyhlášena pod č. 91/2001 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 70/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 70/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o nótě Velvyslanectví České republiky v Tiraně, kterou byly albánské straně oznámeny kontaktní údaje orgánů příslušných ke spolupráci podle Dohody mezi vládou České republiky a radou ministrů Albánské republiky o spolupráci v boji proti trestné činnosti
Vyhlášeno 19. 8. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 5. 2. 2010, částka 33/2010
* a) Ministerstvo vnitra - odbor bezpečnostní politiky
* b) Policejní prezidium České republiky - Strojnická 27
* c) Ministerstvo financí – Finanční analytický útvar - Jindřišská 14
* d) Generální ředitelství cel - odbor pátrání
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 5. 2. 2010
70
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že v souladu s článkem 4 Dohody mezi vládou České republiky a radou ministrů Albánské republiky o spolupráci v boji proti trestné činnosti1) sdělila česká strana nótou ze dne 5. února 2010 albánské straně kontaktní údaje orgánů příslušných ke spolupráci podle Dohody.
Albánské znění české nóty a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Č. 268/2010-Tir
Velvyslanectví České republiky v Tiraně projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí Albánské republiky a má čest na základě žádosti Ministerstva vnitra České republiky v souladu s článkem 4 Dohody mezi vládou České republiky a radou ministrů Albánské republiky o spolupráci v boji proti trestné činnosti, podepsané v Praze dne 27. dubna 2009, oznámit kontaktní údaje orgánů příslušných ke spolupráci podle Dohody:
a)
Ministerstvo vnitra
odbor bezpečnostní politiky
Nad Štolou 936/3
P. O. BOX 21/OBP
170 34 Praha 7
Česká republika
Tel.: +420 974 832 282
Fax: +420 974 833 509
e-mail: obp@mvcr.cz
b)
Policejní prezidium České republiky
Strojnická 27
P. O. BOX 62/MPS
170 89 Praha 7
Česká republika
Tel: +420 974 834 380
Fax: +420 974 834 716
e-mail: interpol@mvcr.cz
I-24/7 network: ncb.prague@cz.iges.int
c)
Ministerstvo financí – Finanční analytický útvar
Jindřišská 14
P. O. BOX 675
111 21 Praha 1
Česká republika
Tel.: +420 257 044 501
Fax: +420 257 044 502
e-mail: fau@mfcr.cz
d)
Generální ředitelství cel
odbor pátrání
Budějovická 7
140 96 Praha 4
Česká republika
Tel: +420 261 333 881
Fax: +420 261 333 800
e-mail: operacni@cs.mfcr.cz
Česká strana uvítá zaslání obdobných informací o orgánech příslušných k provádění Dohody na albánské straně.
Velvyslanectví České republiky v Tiraně využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Ministerstvo zahraničních věcí Albánské republiky svou hlubokou úctou.
Tirana dne 5. 2. 2010
Ministerstvo zahraničních věcí
Tirana
1)
Dohoda mezi vládou České republiky a radou ministrů Albánské republiky o spolupráci v boji proti trestné činnosti, podepsaná v Praze dne 27. dubna 2009, byla vyhlášena pod č. 119/2009 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 69/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 69/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Opčního protokolu k Úmluvě o bezpečnosti personálu Organizace spojených národů a přidruženého personálu
Vyhlášeno 19. 8. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 19. 8. 2010, částka 33/2010
* ČLÁNEK I - VZTAH K ÚMLUVĚ
* ČLÁNEK II - UPLATŇOVÁNÍ ÚMLUVY NA OPERACE ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ
* ČLÁNEK III - POVINNOST SMLUVNÍHO STÁTU PODLE ČLÁNKU 8 ÚMLUVY
* ČLÁNEK IV - PODPIS
* ČLÁNEK V - SOUHLAS S TÍM BÝT VÁZÁN OPČNÍM PROTOKOLEM
* ČLÁNEK VI - VSTUP V PLATNOST
* ČLÁNEK VII - VÝPOVĚĎ
* ČLÁNEK VIII - AUTENTICKÁ ZNĚNÍ
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 19. 8. 2010
69
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 8. prosince 2005 byl v New Yorku přijat Opční protokol k Úmluvě o bezpečnosti personálu Organizace spojených národů a přidruženého personálu1).
Jménem České republiky byl Opční protokol podepsán v New Yorku dne 20. září 2006.
S Opčním protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Opčního protokolu, dne 23. září 2008.
Opční Protokol vstupuje v platnost na základě svého článku VI odst. 1 dne 19. srpna 2010 a tímto dnem vstupuje v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění Opčního protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
OPČNÍ PROTOKOL K ÚMLUVĚ O BEZPEČNOSTI PERSONÁLU
ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ
A PŘIDRUŽENÉHO PERSONÁLU
Smluvní státy tohoto Protokolu,
připomínajíce znění Úmluvy o bezpečnosti personálu Organizace spojených národů a přidruženého personálu přijaté 9. prosince 1994 v New Yorku,
hluboce znepokojeny pokračujícími útoky proti personálu Organizace spojených národů a přidruženému personálu,
uznávajíce, že operace Organizace spojených národů vedené za účelem poskytování humanitární, politické či rozvojové pomoci při budování míru a poskytování naléhavé humanitární pomoci, které představují pro personál Organizace spojených národů a přidružený personál zvláštní rizika, vyžadují, aby byl rozšířen rozsah právní ochrany takového personálu podle Úmluvy,
přesvědčeny o potřebě mít k dispozici účinný režim zajišťující, aby pachatelé útoků proti personálu Organizace spojených národů a přidruženému personálu účastnícímu se operací Organizace spojených národů byli pohnáni před soud,
se dohodly takto:
ČLÁNEK I
VZTAH K ÚMLUVĚ
Tento Protokol doplňuje Úmluvu o bezpečnosti personálu Organizace spojených národů a přidruženého personálu přijatou 9. prosince 1994 v New Yorku (dále zvanou „Úmluva“) a Úmluva a Protokol budou mezi smluvními státy tohoto Protokolu považovány a vykládány společně jako jediný dokument.
ČLÁNEK II
UPLATŇOVÁNÍ ÚMLUVY NA OPERACE ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ
1.
Smluvní státy tohoto Protokolu budou uplatňovat tuto Úmluvu, vedle operací definovaných v článku 1 písm. c) Úmluvy, i na všechny ostatní operace Organizace spojených národů ustavené příslušným orgánem Organizace spojených národů v souladu s Chartou Organizace spojených národů a prováděné na základě pravomoci Organizace spojených národů a pod její kontrolou za účelem:
(a)
poskytování humanitární, politické či rozvojové pomoci při budování míru, nebo
(b)
poskytování naléhavé humanitární pomoci.
2.
Odstavec 1 se nevztahuje na jakýkoliv stálý úřad Organizace spojených národů, jako je ústředí organizace či její specializované agentury zřízené na základě dohody s Organizací spojených národů.
3.
Hostitelský stát může učinit u generálního tajemníka Organizace spojených národů prohlášení, že nebude uplatňovat ustanovení tohoto Protokolu na operaci podle článku II odst. 1 písm. b), která je prováděna pouze za účelem řešení přírodní katastrofy. Takové prohlášení musí být učiněno před zahájením operace.
ČLÁNEK III
POVINNOST SMLUVNÍHO STÁTU PODLE ČLÁNKU 8 ÚMLUVY
Povinnost smluvního státu tohoto Protokolu s ohledem na uplatňování článku 8 Úmluvy na operace Organizace spojených národů definované v článku II tohoto Protokolu není na újmu jeho právu přijmout opatření k výkonu jeho národní jurisdikce vůči jakémukoliv personálu Organizace spojených národů či přidruženému personálu, který porušuje zákony a předpisy takového státu, pokud takové uplatňování neporušuje jakékoliv jiné mezinárodněprávní závazky tohoto smluvního státu.
ČLÁNEK IV
PODPIS
Tento Protokol je otevřen k podpisu všemi státy v ústředí Organizace spojených národů po dobu dvanácti měsíců, od 16. ledna 2006 do 16. ledna 2007.
ČLÁNEK V
SOUHLAS S TÍM BÝT VÁZÁN OPČNÍM PROTOKOLEM
1.
Tento Protokol podléhá ratifikaci, přijetí či schválení signatářskými státy. Listiny o ratifikaci, přijetí či schválení budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů.
2.
Po 16. lednu 2007 bude tento Protokol otevřen k přístupu jakéhokoli nesignatářského státu. Listiny o přístupu budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů.
3.
Jakýkoli stát, který není smluvním státem Úmluvy, může ratifikovat, přijmout nebo schválit tento Protokol či kněmu přistoupit, pokud zároveň ratifikuje, přijme nebo schválí Úmluvu či k ní přistoupí v souladu s jejími články 25 a 26.
ČLÁNEK VI
VSTUP V PLATNOST
1.
Tento Protokol vstoupí v platnost třicet dní poté, co bylo u generálního tajemníka Organizace spojených národů uloženo dvacet dva listin o ratifikaci, přijetí, schválení či přístupu.
2.
Pro každý stát, který tento Protokol ratifikuje, přijme či schválí nebo k němu přistoupí po uložení dvacáté druhé listiny o ratifikaci, přijetí, schválení či přístupu, vstoupí tento Protokol v platnost třicátý den po uložení listiny o ratifikaci, přijetí, schválení či přístupu tohoto státu.
ČLÁNEK VII
VÝPOVĚĎ
1.
Smluvní stát může tento Protokol vypovědět písemným oznámením generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.
2.
Výpověď nabude účinnosti jeden rok po dni, kdy generální tajemník Organizace spojených národů toto oznámení obdržel.
ČLÁNEK VIII
AUTENTICKÁ ZNĚNÍ
Původní vyhotovení tohoto Protokolu, jehož arabské, čínské, anglické, francouzské, ruské a španělské znění jsou stejně autentická, je uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů, jenž zašle jeho ověřené opisy všem státům.
Dáno v New Yorku osmého dne měsíce prosince roku dva tisíce pět.
1)
Úmluva o bezpečnosti personálu Organizace spojených národů a přidruženého personálu přijatá v New Yorku 9. prosince 1994 byla vyhlášena pod č. 46/1999 Sb. |
Nález Ústavního soudu č. 242/2010 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 242/2010 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 1. července 2010 ve věci návrhu na zrušení § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, a na vyslovení protiústavní nečinnosti Parlamentu České republiky
Vyhlášeno 17. 8. 2010, částka 85/2010
* Odůvodnění
* I. - Rekapitulace návrhu a argumentace navrhovatele
* II. - Vyjádření účastníků řízení
* III. - Ústní jednání před Ústavním soudem a procesní varia
* IV. - Předpoklady projednání návrhu a ústavnost legislativní procedury
* V. - Formální posouzení návrhu
* VI. - Rekapitulace judikatury Ústavního soudu ve vztahu k § 29 zákona o půdě
* VIII. - Vlastní přezkum ústavnosti
* IX. - Důsledky plynutí času v relevantní judikatuře Ústavního soudu
* X. - Protiústavní nečinnost zákonodárce
* XII. - Závěr
242
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl dne 1. července 2010 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný a Michaela Židlická ve věci návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky na zrušení § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, a na vyslovení protiústavní nečinnosti Parlamentu České republiky za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení
takto:
I.
Návrh na zrušení § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, se zamítá.
II.
Dlouhodobá nečinnost Parlamentu České republiky spočívající v nepřijetí zvláštního právního předpisu, který by vypořádal historický majetek církví a náboženských společností, je protiústavní a porušuje čl. 1 Ústavy České republiky, čl. 11 odst. 1 a 4, čl. 15 odst. 1 a čl. 16 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.
Odůvodnění
I.
Rekapitulace návrhu a argumentace navrhovatele
1.
Skupina senátorů Senátu Parlamentu České republiky (dále jen „navrhovatel“) podala návrh na zahájení řízení podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „zákon o Ústavním soudu“), ve kterém požaduje, aby Ústavní soud vyslovil, že
„Dlouhodobá nečinnost Parlamentu České republiky spočívající v nepřijetí zvláštního právního předpisu upravujícího nakládání s majetkem, jehož původními vlastníky byly církve, náboženské řády a kongregace, porušuje čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky, čl. 4 odst. 1, čl. 11 odst. 1, odst. 4 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.“.
2.
Dále navrhuje, aby Ústavní soudÚstavní soud zrušil § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, (dále též jen „zákon o půdě“). Toto ustanovení včetně nadpisu správně zní (navrhovatel uvádí chybný text podle ASPI, nikoli podle Sbírky zákonů):
„Majetek církví
Majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské společnosti, řády a kongregace, nelze převádět do vlastnictví jiným osobám do přijetí zákonů o tomto majetku.“.
3.
Z citovaného ustanovení § 29 zákona o půdě podle navrhovatele vyplývá, že nebylo vůlí zákonodárce řešit v zákonu o půdě problematiku tzv. církevních restitucí. Vzhledem k tomu, že nezanedbatelná část majetku patřila původně do vlastnictví církví, náboženských řádů a kongregací, vyjádřil zákonodárce v zákonu o půdě explicitně, že tento majetek nebude řešen zákonem o půdě, ale v jiných zákonech, které teprve budou přijaty. Zákonodárce podle navrhovatele zamýšlel v krátkém časovém období přijmout zákony, jejichž předmětem bude vymezení postavení církví, vztahu církví a státu, financování církví a v souvislosti s tím i restituce původního církevního majetku. Vzhledem k tomu, že zákonodárce předpokládal, že původní církevní majetek (nebo jeho část), bude církvím vydán, má ustanovení § 29 zákona o půdě tzv. blokační charakter, neboť s tímto majetkem nelze nakládat (nelze jej převádět). Délka tohoto přechodného období omezení vlastnického práva není zákonem limitována.
4.
Navrhovatel především zdůrazňuje, že nepovažuje za protiústavní samotné znění ustanovení § 29 zákona o půdě v podobě, ve které bylo přijato, a v době, ve které bylo přijato. Za protiústavní však považuje stav, kdy nedošlo k naplnění legitimního očekávání tohoto svojí povahou pouze překlenovacího ustanovení v důsledku dlouhodobé nečinnosti zákonodárce, a tím byl zakonzervován stav, který měl být toliko přechodný, na dobu - v době podání návrhu - přesahující patnáct let. V tom spatřuje navrhovatel rozpor s požadavkem právní jistoty (čl. 1 odst. 1 Ústavy), neboť § 29 zákona o půdě tak jistotu v právních vztazích nevytváří, ale odsunutím zamýšlené zákonné úpravy do neurčité budoucnosti naopak vnáší do právních vztahů výrazný prvek nejistoty, což lze tolerovat toliko po časově omezenou, přechodnou dobu.
5.
V ustanovení § 29 zákona o půdě si podle názoru navrhovatele zákonodárce uložil povinnost přijmout zákony, které budou řešit právní úpravu vztahu k majetku, jehož původními vlastníky byly církve, náboženské řády a kongregace. Skutečnost, že žádný takový zákon dosud nebyl přijat, je důsledkem dlouhodobé nečinnosti zákonodárného sboru. V tomto poukázal na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 20/05 a dále na závěry nálezu sp. zn. Pl. ÚS 71/04.
6.
Ustanovení § 29 zákona o půdě podle navrhovatele vytváří vlastnickou nerovnost. Část vlastníků - zejména obcíobcí \\- nemůže se svým majetkem dlouhodobě svobodně nakládat. Blokační ustanovení znemožňuje např. i takové uspořádání vlastnických vztahů, při kterém by blokovaný majetek byl převeden do vlastnictví příslušné církve nebo při kterém by se oprávněná církev tohoto majetku platně vzdala a umožnila vlastníku zapsanému v katastru nemovitostínemovitostí tento majetek „odblokovat“. Tento stav tak má podle navrhovatele zasahovat i do práva na samosprávu, neboť obceobce nemohou blokovaný majetek využívat pro projekty čerpající finance z veřejných zdrojů a fondů Evropské unie. Dochází tak k porušení čl. 4 odst. 1, čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“) a čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále též jen „Úmluva“). Navrhovatel dále odkázal na závěry nálezu sp. zn. II. ÚS 528/02 (vyslovení povinnosti zákonodárce vydat zvláštní zákon) a nálezu sp. zn. Pl. ÚS 5/03 (co do časové přiměřenosti omezení základního práva).
7.
Vzhledem k nutnosti přijetí napadeným ustanovením předvídaného zákona v řádném legislativním procesu navrhovatel navrhl odložit vykonatelnost derogačního nálezu k 31. prosinci 2008. Zároveň navrhl přednostní projednání věci ve smyslu § 39 zákona o Ústavním soudu.
II.
Vyjádření účastníků řízení
8.
K návrhu se k výzvě Ústavního souduÚstavního soudu vyjádřili oba účastníci řízení. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ve svém vyjádření ze dne 12. července 2007, podepsaném předsedou sněmovny Ing. Miloslavem Vlčkem, pouze uvedla, že návrh byl schválen ústavně předepsaným způsobem dne 21. května 1991 potřebnou většinou poslanců Federálního shromáždění, byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a řádně vyhlášen. Posuzovaný zákon tak byl přijat v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Vyjádření dále obsahuje pouze odkaz na nález sp. zn. II. ÚS 528/02 a připomínku, že návrh nenapadá ústavnost § 29 zákona o půdě, nýbrž stav, kdy nedošlo k jeho naplnění.
9.
Za Senát se vyjádřil jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka, který především uvedl, že koncepce restitucí vycházela z principu vracení majetku při splnění určitých podmínek, a nikoli z automatického obnovení vlastnických práv bez dalšího řízení. V té době neexistoval žádný ústavní nebo jiný zákon, který by zákonodárce k podobnému kroku zavazoval. Připomenul v této souvislosti význam preambule zákona o půdě a obsah samotného § 29 tohoto zákona, ze kterého plyne vůle zákonodárce zmírnit následky majetkových křivd u půdy a jiného zemědělského majetku, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, a současně vůle blokovat převody uvedeného majetku do doby přijetí zákonných úprav. Rovněž on poukázal na nález II. ÚS 528/02 a jeho význam z hlediska zdůraznění závazku státu splnit legitimní očekávání na straně církevních právnických osob. Připomenul rovněž aktivity Senátu v tomto směru (veřejné slyšení k této problematice v dubnu 2007).
III.
Ústní jednání před Ústavním soudem a procesní varia
10.
Dne 1. července 2010 se konalo veřejné ústní jednání Ústavního souduÚstavního soudu, z něhož se zástupci účastníků řízení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky omluvili.
11.
Zástupce navrhovatele v jeho rámci nevznesl návrhy na provedení dalších důkazů. V rekapitulaci návrhu zdůraznil provizorní charakter napadené normy a rozdíl mezi mlčením zákonodárce a opomenutím zákonodárce, přičemž v projednávané věci se má jednat o druhý případ. Tento stav trvá již více než devatenáct let. Připomenul širší souvislosti vztahu státu a církví, otázku nezávislosti církví na státu a v tomto ohledu i závěry prof. Tretery. Zástupce navrhovatele dále upozornil na určitou paralelu posuzovaného stavu s dřívějším problémem deregulace nájmů. Závěrem setrval na svých návrzích předložených v původním návrhu s tím, aby Ústavní soudÚstavní soud stanovil den, k němuž se napadené ustanovení zrušuje, dle své úvahy.
12.
Při poradě pléna Ústavního souduÚstavního soudu předložil původně určený soudce zpravodaj Jiří Mucha zpravodajskou zprávu spolu s návrhem na zrušení napadeného ustanovení. Pro tento návrh se však nevyslovila kvalifikovaná většina soudců předpokládaná ustanovením § 13 zákona o Ústavním soudu, které vyžaduje pro přijetí rozhodnutí podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy většinu devíti hlasů. Rozhodnutím předsedajícího došlo ve smyslu ustanovení § 55 zákona o Ústavním soudu ke změně na místě soudce zpravodaje a k určení nového soudce pro vypracování nálezu, kterým se stala soudkyně Ivana Janů.
IV.
Předpoklady projednání návrhu a ústavnost legislativní procedury
13.
Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že po formální stránce je návrh v souladu s požadavky zákona o Ústavním soudu. V řízení o zrušení právního předpisu je povinností Ústavního soudu nejprve zkoumat, zda právní předpis, kterého se návrh týká, byl schválen v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem (§ 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). To však lze pouze v případě, že platí ústavní úprava, na jejímž základě byl přezkoumávaný právní předpis přijat. Ustanovení § 29 zákona o půdě platí v původním znění. Bylo přijato Federálním shromážděním ČSFR dne 21. května 1991 a vyhlášeno ve Sbírce zákonů 24. června 1991 na základě ústavního zákona č. 143/1968 Sb. Tento ústavní zákon byl zrušen čl. 112 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) dnem 1. ledna 1993. Proto se již Ústavní soudÚstavní soud otázkou splnění těchto dvou podmínek nezabýval.
V.
Formální posouzení návrhu
14.
Ústavní soudÚstavní soud posoudil návrh jak z hlediska argumentace předložené navrhovatelem, tak z ústavněprávních hledisek dalších. Dospěl k závěru, že důvodnost návrhu na zrušení napadeného ustanovení dána není (výrok sub I), ovšem argumentace navrhovatele (resp. jeho intence) má ústavněprávní význam, což vedlo Ústavní soudÚstavní soud k vyhovění navrhovateli co do samostatného výroku (výrok sub II). Byl přitom veden následujícími úvahami.
15.
V daném případě navrhovatel předložil takovou argumentační konstrukci, ve které představuje petit pouze prostředek, kterým má být dosaženo skutečného cíle. Tím není odstranění § 29 zákona o půdě jako ustanovení neústavního, nýbrž odstranění stavu, kdy v důsledku dlouhodobé nečinnosti zákonodárce nedošlo k naplnění legitimního očekávání založeného tímto překlenovacím ustanovením. Tento stav tak nevytváří jistotu v právních vztazích, jak by to odpovídalo čl. 1 odst. 1 Ústavy, a současně se dotýká jiných ústavně zaručených pozic dalších právních subjektů, především obcíobcí. Navrhovatel v odůvodnění svého návrhu netvrdí, že by obsah tohoto ustanovení byl v rozporu s některou součástí ústavního pořádku. Svým návrhem se snaží o dosažení stavu, který naplní legitimní očekávání založené závazkem zákonodárce zmírnit následky majetkových křivd u půdy a jiného zemědělského majetku, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace. K dosažení tohoto cíle má podle jeho názoru vést zrušení § 29 zákona o půdě ve spojení s konstatováním dlouhodobé protiústavní nečinnosti zákonodárce spočívající v nepřijetí zvláštního zákona.
16.
Ústavní soudÚstavní soud ve své ustálené judikatuře vychází z toho, že je vázán petitem návrhu, nikoli jeho odůvodněním. V této souvislosti se proto musel vypořádat s otázkou, zda je možné zrušení ustanovení, které ani sám navrhovatel nepovažuje za neústavní. Zásah Ústavního souduÚstavního soudu v takovém případě není možný, neboť by znamenal, že Ústavní soudÚstavní soud opouští roli tzv. negativního zákonodárce, a dostává se na pole vyhrazené pouze zákonodárci pozitivnímu, tj. Parlamentu České republiky. Možnost vyhovujícího nálezu Ústavního souduÚstavního soudu \\- tedy zrušení napadeného ustanovení - spojuje čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy a § 70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu se závěrem, že zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení jsou v rozporu s ústavním pořádkem. Podle čl. 88 odst. 2 Ústavy jsou soudci Ústavního souduÚstavního soudu při svém rozhodování vázáni pouze ústavním pořádkem a zákonem, který stanoví pravidla řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem. Pokud by samotné ustanovení § 29 zákona o půdě nebylo shledáno protiústavním, nebyly by dány důvody pro vyhovující nález, nýbrž pro zamítnutí návrhu nebo jeho odmítnutí jako zjevně neopodstatněného. K tomu je tedy možno shrnout, že argumentace předložená navrhovatelem vyzývá Ústavní soudÚstavní soud, aby přezkoumal ústavnost napadeného ustanovení ve světle širších souvislostí (nepřijetí jiného právního předpisu). Abstraktní přezkum ústavnosti právních předpisů - ani pravomoci Ústavního souduÚstavního soudu \\- nejsou konstruovány k plnohodnotnému nahrazování eventuálních protiústavních mezer v právu do budoucna (vyjma poskytnutí ochrany v individuálních případech). Nelze očekávat „zústavnění“ takové mezery v právu interpretací vyslovenou Ústavním soudemÚstavním soudem, a tím vlastně vyřešení problému. Ústavní soudÚstavní soud by nepřípustně vstupoval na pole pozitivního zákonodárce.
17.
Ústavní soudÚstavní soud si je zároveň vědom, že nepřijetí předpokládaného zvláštního zákona dopadá na široký okruh různých subjektů, přičemž při abstraktním přezkumu normy, byť by Ústavní soudÚstavní soud neshledal důvody pro její zrušení, nelze vyloučit, že se vyskytne takový individuální případ aplikace (dopadů) napadeného ustanovení, který vyvolá další ústavněprávní konsekvence.
VI.
Rekapitulace judikatury Ústavního soudu ve vztahu k § 29 zákona o půdě
18.
Své závěry jak k interpretaci ustanovení § 29 zákona o půdě, tak k důsledkům jeho existence v kontextu nároků církví a náboženských společností, Ústavní soudÚstavní soud již vyložil ve své dřívější judikatuře. Vývoj této judikatury byl v zásadě charakterizován dvěma konkurenčními přístupy, které se lišily v míře možnosti soudní moci (v dané době) ingerovat do komplexních a složitých společenských a politických otázek, kdy těžiště odpovědnosti za přijetí právní úpravy leží primárně na zákonodárci.
19.
Názor, dle něhož provizorium spočívající toliko v přijetí zákona č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého, ve znění zákona č. 338/1991 Sb., (dále též jen „zákon č. 298/1990 Sb.“) a napadeného ustanovení § 29 zákona o půdě a zároveň při trvající absenci zákona o historickém majetku církví (tedy nečinnost zákonodárce) není na překážku souběžné ochraně majetkových nároků církevních subjektů, na něž tzv. výčtový zákon č. 298/1990 Sb. dopadá, před obecnými soudy [srov. např. usnesení ze dne 24. listopadu 2004 sp. zn. I. ÚS 428/04 (ve SbNU nepublikováno); nález sp. zn. IV. ÚS 298/05 ze dne 8. 8. 2005 (N 156/38 SbNU 241)*); odlišná stanoviska ke stanovisku pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 22/05 ze dne 1. 11. 2005 (ST 22/39 SbNU 515; 13/2006 Sb.)**); tato i všechna další citovaná rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu jsou přístupná v elektronické databázi NALUS http://nalus.usoud.cz], byl překonán. Převládl konkurenční názor, který při zdůraznění primární povinnosti zákonodárce upravit problematiku tzv. církevních restitucí považoval ingerenci moci soudní (ochranu individuálních nároků) před přijetím zvláštního zákona za nepřípadný soudní aktivismus [nález sp. zn. II. ÚS 528/02 ze dne 2. 2. 2005 (N 23/36 SbNU 287); stanovisko pléna ze dne 1. listopadu 2005 sp. zn. Pl. ÚS-st. 22/05; usnesení ze dne 19. ledna 2006 sp. zn. II. ÚS 687/04 (ve SbNU nepublikováno) a řada rozhodnutí navazujících].
20.
Již v uvedeném nálezu sp. zn. II. ÚS 528/02 tedy Ústavní soudÚstavní soud konstatoval, že „[obecné soudy] v průběhu řízení opomněly zvážit, že přechod majetku církví je pokryt kogentním ustanovením § 29 zákona č. 229/1991 Sb., dle něhož nelze majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, převádět do vlastnictví jiným osobám do přijetí zákona o tomto majetku. Zákon o půdě tedy předpokládá, že zemědělský majetek, který byl dříve ve vlastnictví církevních právnických osob, bude řešen samostatným zákonem a do doby vydání tohoto zákona je chráněn. Na tento majetek je proto nutno vztahovat režim restitučních zákonů, a tudíž zde není prostor pro podávání žalob o určení vlastnictví pro absenci naléhavého právního zájmu. Ten nelze odvodit ani ze skutečnosti, že stát nebyl schopen vydat speciální restituční zákon, přestože zákon č. 229/1991 Sb., který nabyl účinnosti již 24. června 1991, vydání takového zákona předpokládá. Stát ovšem musí svůj závazek vydat restituční zákon, vyplývající z citovaného ustanovení zákona o půdě, ohledně církevního majetku splnit, neboť musí splnit legitimní očekávání na straně církevních právnických osob, které se opírá o zákonné ustanovení.“. Tento závěr (v konkurenci k nálezu sp. zn. IV. ÚS 298/05 - viz výše) byl následně potvrzen stanoviskem sp. zn. Pl. ÚS-st. 22/05 (viz výše), které se především vyjádřilo k charakteru zákona č. 298/1990 Sb. jako zákona restitučního, neboť byl naplněn restituční účel tohoto zákona prostřednictvím výčtu oprávněných osob a dotčeného (převáděného) majetku. Nadto stanovisko převzalo část odůvodnění nálezu sp. zn. II. ÚS 528/02 v části, v níž je výslovně konstatována povinnost zákonodárce vydat restituční zákon, neboť musí splnit legitimní očekávání na straně církevních právnických osob, které se opírá o zákonné ustanovení. Z toho, a především ze stručnosti samostatné argumentace stanoviska, je zřejmé, že smyslem stanoviska nebylo koncipovat nějaké další nové právní závěry, nýbrž internalizovat jeden z již vyslovených právních názorů, a to odlišné stanovisko k nálezu sp. zn. sp. zn. IV. ÚS 298/05 a právní závěr nálezu sp. zn. II. ÚS 528/02, které vystupovaly v konkurenci k právnímu názoru nálezu sp. zn. IV. ÚS 298/05. Uvedené konstatování povinnosti zákonodárce přijmout restituční zákon a naplnit tak legitimní očekávání na straně církevních subjektů je ustáleně reprodukován v pozdější judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu [srov. již zmíněné usnesení sp. zn. II. ÚS 687/04; dále usnesení sp. zn. II. ÚS 230/05 ze dne 16. března 2006; usnesení sp. zn. IV. ÚS 509/05 ze dne 19. června 2006; usnesení sp. zn. I. ÚS 679/03 ze dne 10. května 2007; usnesení sp. zn. I. ÚS 1652/07 ze dne 18. července 2007 (ve SbNU nepublikována); bod 29 nálezu sp. zn. IV. ÚS 34/06 ze dne 21. listopadu 2007 (N 201/47 SbNU 597); usnesení sp. zn. IV. ÚS 158/08 ze dne 6. května 2008; usnesení sp. zn. II. ÚS 2904/08 ze dne 7. ledna 2009 (ve SbNU nepublikována) a řadu dalších; naposled nález ze dne 24. června 2009 sp. zn. I. ÚS 663/06].
21.
V žádném ze svých rozhodnutí Ústavní soudÚstavní soud nevyslovil pochybnosti o ústavnosti ustanovení § 29 zákona o půdě, ačkoliv k tomu měl opakovaně příležitost. Naopak na základě interpretace tohoto ustanovení ustáleně činí své závěry ve vztahu k zárukám ústavně konformního řešení majetkového vypořádání historického majetku církví. Proto by eventuální konstatování protiústavnosti napadeného ustanovení ve svých důsledcích znamenalo zásadní a zároveň překvapivou změnu judikatury, neboť by tak v zásadě ztratila podkladu stanoviskem pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 22/05 (viz výše) založená judikatura.
VII./a
Identifikace účelu ustanovení § 29 zákona o půdě
22.
Dřívější úvahy obsažené v judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu již předznamenaly výklad účelu napadeného ustanovení, k němuž Ústavní soudÚstavní soud dospěl i nyní ve zvláštním řízení o návrhu na zrušení části právního předpisu.
23.
Z obecně známého průběhu legislativního procesu ve vztahu k historickému majetku církví v letech 1990 a 1991 je zřejmé, že ustanovení § 29 zákona o půdě je výsledkem objektivní potřeby přijmout takovou komplexní právní úpravu, jejíž příprava vzhledem k širším souvislostem vztahu státu a církví vyžaduje koncepční přístup, a nebylo ji vhodné spojovat se zákony, které měly za cíl zmírnění majetkových křivd při uznání odpovědnosti státu za minulost i na základě specifických politických úvah, a to v období, kdy deetatizace majetku ve státě musela být esenciálním prvkem ekonomické transformace původně centrálně plánovaného hospodářství. Konkrétní legislativní návrhy na vypořádání historického majetku církví při složitosti celého problému neměly úspěch. Průběh parlamentní rozpravy dokládá, že nezařazení církví mezi osoby oprávněné v obecných restitučních předpisech s cílem následně přijmout zvláštní zákon v jejich prospěch bylo předem deklarovaným záměrem [Z vystoupení ministra hospodářství vlády ČSFR Vladimíra Dlouhého na 14. společné schůzi FS ČSFR dne 5. dubna 1991 (k tisku č. 547) se podává: „Třetí oblastí je oblast oprávněných osob. Zde bych se chtěl zmínit o církvi a obcíchobcích, i když se o tom zmíní i zpravodajové. Vláda se domnívá, ze je nutno podpořit problém řešení církve samostatným zákonem na úrovni federace (...)“ (čti v souvislosti s rozpravou k tiskům č. 393 a 643); tento i další v nálezu citované stenozáznamy a tisky jsou zveřejněny ve Společné česko-slovenské digitální parlamentní knihovně na http://www.psp.cz]. Podle tehdejšího názoru vlády měl být tento přístup dokonce (ve světle legislativní konstrukce již přijatého zákona č. 298/1990 Sb.) důsledkem zvláštního ohledu na církve a náboženské společnosti, které by neměly být zatíženy poměrně komplikovaným procesem uplatňování restitučních nároků, který pro vydání nemovitostinemovitosti předpokládaly obecné restituční zákony [Z vystoupení místopředsedy vlády ČSFR Pavla Rychetského na 13. společné schůzi FS ČSFR dne 20. února 1991 (k tisku č. 477, návrh zákona o mimosoudních rehabilitacích) se podává: „Myslím, že významná otázka je otázka toho, zda můžeme předloženou osnovou restituovat majetek církví a náboženských společností či nikoliv. Federální vláda jako první restituční zákon, předložený po 17. listopadu, předložila tomuto shromáždění zákon o majetkových poměrech některých řádů a kongregací. Federální vláda tedy jednoznačně projevila svůj jasný úmysl, že chce obnovit vlastnické poměry církví a náboženských společností. Učinila to novým zákonem, který nepožaduje od oprávněného subjektu nic. Ze zákona se odevzdává majetek církve, nemusí v žádných lhůtách, za žádných hmotněprávních podmínek ničeho prokazovat. Zde mám zákon, který je jednoznačně formulovaný jako zákon, ve kterém jsou na jedné straně subjekty oprávněné, na druhé straně subjekty povinné a v případě konfliktu je oprávněn nezávislý soud, který bude posuzovat a vykládat tento zákon. Vláda nechce, aby církve byly postaveny do tohoto postavení, vláda nechce, aby byly navíc omezeny případnou lhůtou, ve které, když neuplatní nárok, jejich nárok beze zbytku a jednou provždy zaniká, a vláda dále připouští a nikdy to nezapírala, že nemůže souhlasit s tak zásadní změnou osnovy zákona, jde-li o změnu, která dopadá výlučně na jiné vlády, nikoliv na vládu federální.“; viz Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna, odkaz výše].
24.
Právní řád obsahuje z tohoto důvodu i další ustanovení regulující (omezující) dispozice s majetkem, jehož původním vlastníkem nebyl stát, která rovněž předpokládají přijetí zvláštní právní úpravy k podrobné úpravě nároků dalších oprávněných subjektů. Explicitně na „majetek církví“ dopadá ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, které zní: „Předmětem tohoto zákona není majetek, který má být vrácen právnickým osobám zvláštními předpisy.1) Předmětem tohoto zákona rovněž není majetek, který na stát přešel po 25. únoru 1948 z vlastnictví církví, řádů a kongregací a náboženských společností.“. V přiřazené poznámce pod čarou ustanovení odkazuje „např. [na] zákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého.“.
25.
Ze smyslu napadeného ustanovení a z jeho dosavadní interpretace Ústavním soudemÚstavním soudem (navázání na shora rekapitulovanou judikaturu) plyne, že jeho účelem není toliko samotná „blokace“ určité části státního majetku (zčásti též majetku evidovaného ve vlastnictví třetích osob, zejm. obcíobcí), tedy např. snaha o zachování určitého majetkového statu quo. Podstatu napadeného ustanovení je nutno spatřovat především v závazku (příslibu) zákonodárce v časově odložené době přijmout právní úpravu vypořádávající historický majetek církví a náboženských společností, která zohlední objektivní specifika pojednávané materie a ustanovení § 29 zákona o půdě fakticky konzumuje. Dispoziční omezení s historickým církevním majetkem slouží toliko k ochraně tohoto majetku do doby přijetí zvláštního zákona. Takto pojatý účel napadeného ustanovení vychází jak z konkrétních historických okolností tvorby tzv. restitučního zákonodárství, neboť tento unikátní proces provázející nejzásadnější společenské změny lze hodnotit výhradně v dobových kontextech [srov. typicky nález sp. zn. Pl. ÚS 14/94 ze dne 8. 3. 1995 (N 14/3 SbNU 73; 55/1995 Sb.) či další rozhodnutí týkající se legality a legitimity dekretů prezidenta republiky], tak i z pozdějšího výkladu provedeného Ústavním soudemÚstavním soudem ve věcech sp. zn. II. ÚS 528/02, sp. zn. Pl. ÚS-st. 22/05 a sp. zn. I. ÚS 663/06.
VII./b
Identifikace dotčených ústavně chráněných zájmů
26.
Na straně subjektů (odlišných od státu), které jsou evidovány jako vlastníci určité části nemovitostínemovitostí, na něž dopadá dispoziční omezení plynoucí z § 29 zákona o půdě, přichází v úvahu především čl. 11 Listiny základních práv a svobod, podle něhož má každý právo vlastnit majetek, přičemž vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu (srov. i čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod). V případě obcíobcí, které navrhovatel zvláště zdůrazňuje, může být namítán i rozpor s čl. 101 odst. 3 Ústavy, neboť omezením vlastnických práv obcíobcí jako územních samosprávných celků může být bráněno v nerušeném výkonu práva územní samosprávy (čl. 8 Ústavy).
27.
V případě dotčených církví a náboženských společností se jedná nejen o obecný praktický i symbolický význam přijetí zákonů „o zmírnění některých majetkových křivd“, tedy o morální závazek demokratického právního státu vůči osobám stiženým systematickým porušováním základních práv v době komunistického režimu, které často zároveň patří k těm, kterým Česká republika vděčí za svůj nynější demokratický a právní charakter, nýbrž zároveň - co do někdejší ekonomické základny církevní a náboženské činnosti - o zejména tristní historickou realitu plnění explicitních závazků státu vůči (historickým) církvím a náboženským společnostem, které na sebe převzal zákonem č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění pozdějších předpisů (srov. § 1, 4, 6, 8, § 11 odst. 1 a § 12), na jedné straně a požadavku na materiální naplnění záruk plynoucích z čl. 15 odst. 1 a čl. 16 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod na straně druhé. Ve vztahu k legitimnímu očekávání (majetkovým zájmům) církevních právnických osob se jedná o čl. 11 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě.
28.
Dále lze vzhledem k nečinnosti zákonodárce zvažovat dotčení principu právní jistoty a ochrany důvěry v právo, který plyne ze základu materiálního právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy. Ve výše uvedených souvislostech je možno rovněž zvážit čl. 4 odst. 4 Listiny, podle něhož při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena.
VIII.
Vlastní přezkum ústavnosti
29.
Shora vymezený účel § 29 zákona o půdě je nutno sledovat v kontextu hodnotového základu restituční a rehabilitační legislativy a judikatury Ústavního souduÚstavního soudu. Primární hodnotová východiska zákonodárce vtělil do preambulí a úvodních ustanovení restitučních a rehabilitačních zákonů a zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu. Ústavní soudÚstavní soud nelegitimitu režimu a jeho aktů v letech 1948-1989 výslovně konstatoval v klíčovém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 19/93 ze dne 21. 12. 1993 (N 1/1 SbNU 1; 14/1994 Sb.). Nutno dále zdůraznit, že posuzovaná problematika restitucí není Ústavním soudem ani s odstupem dvou desítek let nahlížena jako otázka historické nespravedlnosti, která by se vymykala nástrojům právního státu. Pro jakékoliv posuzování aktů přijatých v rozhodném období po 25. únoru 1948 se jako primární referenční kritérium nabízí především dobová úroveň poznání základních práv a svobod, jak se v mezinárodním společenství ustálila a explicitně zformulovala po druhé světové válce. Na rozdíl od křivd, které se takto jeví toliko při aplikaci pozdějších měřítek, není pro rozhodné období náprava aktů komunistického režimu otázkou pouze morální, nýbrž přímé a trvající důsledky těchto aktů mají konkrétní právní relevanci [k dostatečnosti toliko morálního odůvodnění nápravy „ historical injustices“ polemicky např. Wyman, K. M. Is there a Moral Justification for Redressing Historical Injustices? In: Vanderbilt Law Review, January 2008, str. 128-194]. Zároveň platí, že těžiště odpovědnosti za konkrétní řešení majetkových restitucí leží v první řadě na zákonodárci, nikoliv primárně na Ústavním souduÚstavním soudu, který při své kasační pravomoci může toliko (eventuálně) korigovat zákonodárcem přijaté řešení, nikoliv absenci právního předpisu nahrazovat, a to ani z podnětu navrhovatele, který je sám reprezentantem moci zákonodárné. Jinými slovy řečeno, Ústavní soudÚstavní soud musí odmítnout pokus o své vtažení do politického boje, v němž určitá právní otázka slouží ke sledování různých politických cílů.
30.
Ve své ustálené judikatuře Ústavní soudÚstavní soud opakovaně dovodil, že státní moc - ve vztahu k normativním právním aktům zvláště pak moc zákonodárná - je ve své činnosti vedena příkazem proporcionality (přiměřenosti) a zákazem legislativní svévole. V pochybnostech o ústavnosti právního předpisu proto Ústavní soudÚstavní soud posuzuje účel (cíl) takového zásahu ve vztahu k použitým prostředkům, přičemž měřítkem pro toto posouzení je zásada přiměřenosti, jež se projevuje zákazem nadměrnosti zásahů do práv a svobod [srov. též nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 15/96 ze dne 9. 10. 1996 (N 99/6 SbNU 213; 280/1996 Sb.)].
31.
Těmto úvahám odpovídá přezkum ústavnosti podústavního předpisu ve třech metodologických krocích [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 41/02 ze dne 28. 1. 2004 (N 10/32 SbNU 61; 98/2004 Sb.) a řadu dalších]: Prvním je hodnocení jednoduchého práva hlediskem vhodnosti, jehož obsahem je posuzování zvoleného normativního prostředku z pohledu možného naplnění sledovaného účelu. Není-li daný normativní prostředek způsobilý sledovaného účelu dosáhnout, jde ze strany zákonodárce o projev svévole, jenž se považuje za rozporný s principem právního státu. Druhým krokem uplatnění principu proporcionality je posouzení jednoduchého práva hlediskem potřebnosti, jež sleduje analýzu plurality možných normativních prostředků ve vztahu k zamýšlenému účelu a jejich subsidiaritu z hlediska omezení Ústavou chráněné hodnoty - základního práva nebo veřejného statku. Lze-li zákonodárcem sledovaného účelu dosáhnout alternativními normativními prostředky, je pak ústavně konformní ten, jenž danou ústavně chráněnou hodnotu omezuje v míře nejmenší. Sleduje-li posuzované jednoduché právo na straně jedné ochranu určité z ústavně chráněných hodnot, na straně druhé však jinou omezuje, třetí hledisko principu proporcionality, jímž je poměřování, představuje metodologii zvažování těchto v kolizi stojících ústavních hodnot.
32.
Ústavní soudÚstavní soud si je však zároveň vědom, že ne každé ustanovení právního řádu lze testovat podle předem daného vzorce. S ohledem na širší kontext napadeného ustanovení, neboť je součástí „jednorázového“ restitučního a rehabilitačního zákonodárství, které se realizuje z podstatné části v době takových kvalitativních společenských změn, kde alespoň částečná náprava křivd minulosti předurčuje charakter dalšího demokratického vývoje, jedná se o závěry s níže uvedenou výhradou dalšího přezkumu individuálních a konkrétních případů.
VIII./a
33.
V první fázi přezkumu Ústavní soudÚstavní soud testuje napadené ustanovení ve vztahu ke způsobilosti naplnění jeho účelu (vhodnost zvoleného prostředku). Jeho podstatou je zvažování zásahu z pohledu možného naplnění sledovaného účelu. Zkoumané ustanovení musí být schopno dosáhnout zamýšleného cíle, jímž je ochrana jiného základního práva nebo veřejného statku. Není-li právní úprava objektivně způsobilá sledovaného účelu dosáhnout, jde o projev svévole zákonodárce, jenž se považuje za rozporný s principem právního státu.
34.
Demokratický zákonodárce je při koncipování předpisů zmírňujících (zejména) majetkové křivdy obecně omezen jednak faktickým stavem dotčených věcí (jejich faktickou existencí) a zároveň limitován imperativem minimalizace újmy jednak na jiných právem chráněných zájmech (např. veřejný zájem), jednak na základních právech ve vztahu ke vzniku majetkových křivd nových [ať už kterékoliv straně; srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 71/04 ze dne 17. 5. 2005 (N 109/37 SbNU 421; 272/2005 Sb.), část III. B], a to ve vztahu k osobám odlišným od státu, které dotčené nemovitostinemovitosti v mezidobí po protiprávním zásahu státu eventuálně nabyly v dobré víře.
35.
Zákonodárce byl nucen vážit, nakolik je systém restitučního zákonodárství (v širokém slova smyslu) vnitřně koherentní a bezrozporný jak z objektivního hlediska, tak z hlediska časové souslednosti přijímání jednotlivých dílčích předpisů. Tyto porevoluční právní předpisy jsou proto charakteristické i ustanoveními, která mají za cíl umožnit faktické či právní účinky jiného budoucího zákona.
36.
Mezi tato ustanovení lze zařadit kromě napadeného § 29 zákona o půdě i již zmíněné ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., dále např. § 4 odst. 2 zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, které má zabránit vzniku konfliktu majetkových práv restituentů (původních vlastníků) a obcíobcí (eventuálních nových nabyvatelů). Rovněž již zrušené ustanovení § 8 odst. 6 zákona o mimosoudních rehabilitacích [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 25/98 ze dne 10. 3. 1999 (N 38/13 SbNU 269; 57/1999 Sb.)] stanovilo, že „Věc, která je prohlášena za národní kulturní památku, se nevydá až do doby, kdy Česká národní rada a Slovenská národní rada přijmou nový zákon o správě a ochraně kulturních památek.“, stejně jako již rovněž zrušené ustanovení § 11 odst. 5 zákona o půdě (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 71/04 - viz výše), stanovující, že „NemovitostNemovitost, která je prohlášena národní kulturní památkou, nelze vydat až do doby přijetí zákonů upravujících správu a ochranu kulturních památek.“. V těchto posledně uvedených případech se jednalo o eliminaci střetu mezi majetkovým právem restituenta a veřejným zájmem na ochraně kulturních památek.
37.
V posuzované věci je především zřejmé, že zrušení § 29 zákona o půdě by umožnilo převod historického majetku církví třetím osobám, čímž by bylo podstatně ohroženo, ne-li znemožněno, majetkové vyrovnání prostřednictvím naturální restituce (jako jedné z klíčových metod zmírňování majetkových křivd). Převod vlastnického práva k původnímu církevnímu majetku na třetí osoby (nabývající tento majetek v dobré víře) by v praxi znamenal podstatné zúžení diskrece zákonodárce o metodách jakéhokoliv budoucího majetkového narovnání, nadto s možnými zvýšenými nároky na státní rozpočet.
38.
Pokud tedy zákonodárce stanovil, že převod (přechod) majetku, jehož vlastníky byly k rozhodnému datu církve a náboženské společnosti, resp. jejich právnické osoby, jest jakožto akt contra legem stižen absolutní neplatností (v případech jdoucích proti smyslu majetkového vyrovnání), sledoval tím zcela rozumně účel napadeného ustanovení, a to ve vztahu k zajištění materiálního podkladu pro budoucí zákon o vypořádání historického majetku církví, příp. širší legislativní řešení majetkového vyrovnání mezi státem a církvemi. Tento účel by mohl být při absenci blokačního účinku zčásti nebo zcela zmařen, neboť toliko právní dispozice státu s dotčeným majetkem může být podkladem pro přijetí „zákonů o tomto majetku“ při respektu k postavení eventuálních nových vlastníků.
VIII./b
39.
V situaci, kdy lze sledovaného účelu dosáhnout alternativními prostředky, je ústavně konformní ten, jenž danou ústavně chráněnou hodnotu omezuje v míře co nejmenší. Dle tohoto principu je povoleno použití pouze nejšetrnějšího - ve vztahu k dotčeným základním právům a svobodám - z více možných prostředků.
40.
Ačkoliv v obecné rovině je věcí zákonodárce, jak bude při nápravě křivd postupovat a které prostředky zvolí (v teoretické rovině je myslitelná restituce naturální či relutární - resp. kombinace těchto prostředků), je právě naturální restituce i s ohledem na dosavadní „restituční zákonodárství“, příp. při ochraně jiných základních práv a svobod, metodou primární [tím nemají být vyloučeny metody jiné, vhodnější: srov. např. Basic Principles and Guidelines on the Right to a Remedy and Reparation for Victims of Gross Violations of International Human Rights Law and Serious Violations of International Humanitarian Law, přijaté a vyhlášené Valným shromážděním Organizace spojených národů rezolucí č. 60/147 ze dne 16. prosince 2005].
41.
Z veřejně dostupných údajů je známo [např. materiál k usnesení Poslanecké sněmovny č. 774 ze dne 29. dubna 2008 (doplnění důvodové zprávy „Vymezení rozsahu vydávaného majetku a ocenění nevydávaného majetku, to je stanovení rozsahu finanční náhrady“), sněm. tisk 482, http://www.psp.cz], že zcela většinovým vlastníkem napadeným ustanovením dotčených nemovitostínemovitostí je stát, přičemž se jedná zejména o nemovitostinemovitosti ve správě Pozemkového fondu České republiky, s právem hospodaření Lesů České republiky, s. p., Vojenských lesů a statků ČR, s. p., a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ve vztahu k nemovitostemnemovitostem ve vlastnictví státu je dispoziční omezení s tímto majetkem bezpředmětné tímto způsobem testovat, neboť takové omezení státu vůči sobě samému nepochybně nezasahuje jeho ústavní postavení (srov. dokonce eventuální zákonnou „povinnost“ státu vlastnit určitý majetek ve veřejném zájmu v intenci čl. 11 odst. 2 Listiny). Poměrně menší počet dotčených nemovitostínemovitostí je evidován ve vlastnictví třetích osob, zejm. obcíobcí. Podrobnější informace o struktuře těchto třetích osob Ústavnímu souduÚstavnímu soudu nebyly předloženy.
42.
V obecné rovině je myslitelnou alternativou k naturální restituci převážný důraz na jiné metody zmírnění křivd, např. finanční kompenzace majetku (relutární restituce), který by neblokován (odblokován) zůstal v konečném vlastnictví státu (resp. dalších subjektů). Tuto úvahu - která by teoreticky mohla znamenat mírnější zásah do existujících majetkových vztahů, ovšem možná též pouze zdánlivě - se Ústavní soudÚstavní soud necítí povolán rozvinout s ohledem na to, že by se dostal na pole vyhrazené zákonodárci - zvláště v otázkách politických a ekonomických. Restituce relutární totiž přináší odlišný typ zátěže pro státní rozpočet (majetkové postavení státu), přičemž není v tomto ohledu úkolem Ústavního souduÚstavního soudu vhodnost poměru restitučních metod posuzovat. V tomto smyslu, je-li naturální restituce (v určitém v budoucnu stanoveném rozsahu v kombinaci s dalšími metodami) legitimním cílem zákonodárce, nepředstavuje zajištění dotčeného majetku ustanovením § 29 zákona o půdě zásah nad rámec nezbytnosti. Ústavní soudÚstavní soud nemůže vlastní úvahou zákonodárci určité poměry mezi metodami naturální a relutární restituce nařizovat.
43.
Ústavní soudÚstavní soud neshledal, že by zákonodárce měl k dispozici „mírnější“ prostředek než blokaci dotčeného majetku, pokud má být do jisté míry teprve na jeho budoucím ekonomickém i politickém uvážení, jaké metody zmírnění křivd zvolí, resp. jakou diferenciaci ve svých úvahách ve vztahu k určitým okruhům majetku, typům dotčených subjektů či dalším okolnostem zvolí. Tím nemá být řečeno, že by zákonodárce měl ve vztahu k naložení s blokovaným majetkem zcela volnou úvahu. Naopak budoucí legislativní řešení musí být založeno právě na vážení oprávněných zájmů všech dotčených subjektů. Právě vzhledem k jejich (ústavně chráněným) zájmům, jak budou existovat v době přijetí legislativního řešení, zákonodárce musí zvolit konkrétní kombinaci metod zmírnění křivd, aby - kromě jiného - nevznikly křivdy nové na straně oprávněných či povinných osob. Lze poukázat v praktické rovině i na návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi [konkrétně: návrh zákona o zmírnění některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody, o vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), sněm. tisk č. 482], který v rámci politické diskrece navrhoval za povinné osoby toliko stát, státní organizace a Pozemkový fond České republiky (srov. § 4), tedy nikoliv např. obceobce nebo další subjekty.
VIII./c
44.
Újma na základním právu nesmí být nepřiměřená ve vztahu k zamýšlenému cíli, tj. opatření omezující základní lidská práva a svobody nesmějí, jde-li o kolizi základního práva či svobody s veřejným zájmem, svými negativními důsledky přesahovat pozitiva, která představuje veřejný zájem na těchto opatřeních.
45.
Ústavní soudÚstavní soud dosud ani otázku ústavnosti či přiměřenosti zásahu § 29 zákona o půdě ve své judikatuře nevznesl, naopak v zásadě provedl jeho ústavně konformní interpretaci.
46.
Ani nyní Ústavní soudÚstavní soud neshledal, že by přezkum vyústil v závěr o disproporci mezi cíli a prostředky sledovanými napadeným ustanovením a ústavně chráněnými zájmy, které jsou ve hře. Z výše uvedeného implicite plyne, že účel napadeného ustanovení je sám o sobě ústavně konformním, ba přímo žádoucím, má-li odčinit majetkové křivdy spáchané na církvích a náboženských společnostech, příp. sleduje-li naplnění záruk plynoucích z čl. 15 odst. 1 a čl. 16 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (viz dále).
47.
Ve vztahu k největší části majetku, který je blokačním účinkem dotčen a zůstává ve vlastnictví státu, nelze hovořit o zásahu ústavněprávní relevance, zvláště pokud jde o samotnou dispozici s blokovaným majetkem. Stát se nemůže dovolávat vlastnického práva jako práva základního vůči sobě samému, zvláště pokud dotčený majetek získal pouze za cenu porušení mezinárodně akceptovaných standardů ochrany základních práv a svobod i svých vlastních zákonů. V této souvislosti nelze ani teoreticky presumovat dobrou víru či obdobný subjektivní prvek na straně státu, neboť stát zná objektivně své právo. Nelze tedy považovat za protiústavní zásah, ani pokud stát (fakticky nebo právně) nepřevádí vyhrazenou část majetku, který je formálně v jeho vlastnictví.
48.
Ve vztahu k obcímobcím, které v některých případech jsou evidovány jako vlastníci původně církevního majetku, Ústavní soudÚstavní soud především shledává, že blokace tohoto majetku není svévolí zákonodárce, který by na základě vlastní politické úvahy či na základě jiné neobhajitelné intence zamýšlel vůči konkrétním obcímobcím nebo vůči celkové úrovni realizace práva na samosprávu zasáhnout. Dotčení těchto obcíobcí je dáno historickou existencí vlastnické plurality před rokem 1948. Nelze především bez dalšího konstatovat, že by omezení převodů konkrétních jednotlivých nemovitostínemovitostí v majetku obceobce znamenalo bez dalšího omezení práva na samosprávu ve vztahu ke konkrétní obciobci.
49.
Zásadní důraz nyní dává Ústavní soudÚstavní soud na rozdílný charakter a právní osud majetku, který před rozhodným obdobím byl ve vlastnictví osob od obcíobcí odlišných, neboť ten byl oprávněně předmětem (ať už realizovaných či nerealizovaných) úvah demokratického zákonodárce o naturální restituci třetím osobám, na jedné straně a tzv. historického majetku obcíobcí na straně druhé.
50.
Otázka obnovy samosprávy obcíobcí (celková koncepce obecobecního zřízení) s nezbytným zajištěním materiální základny v demokratických poměrech totiž reaguje na změny provedené již vládním nařízením č. 4/1945 Sb. z. a n., o volbě a pravomoci národních výborů, a zvláště pak zákonem č. 279/1949 Sb., o finančním hospodaření národních výborů. Ten v ustanovení § 30 odst. 2 stanovoval, že „Dosavadní kmenové jmění obecobecní pozbývá této povahy.“, čímž byla završena právní a faktická likvidace prvků územní samosprávy. K její obnově došlo v roce 1990 v souvislosti s přijetím ústavního zákona č. 294/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava Československé socialistické republiky, a ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, a kterým se zkracuje volební období národních výborů. Ústavní zákon č. 100/1960 Sb. jím byl v čl. 86 novelizován zejména v tom, že „Základem místní samosprávy je obec“ [odst. 1] a že „Obec je samosprávným společenstvím občanů. Je právnickou osobou; má vlastní majetek, s nímž samostatně hospodaří. [...]“ [odst. 2]. Následně ústavní zákon č. 556/1990 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, zakotvil do čl. 4 odst. 7 novelizovaného zákona zmocnění národních rad přijmout zákony, které stanoví, které věci z majetku České republiky a Slovenské republiky jsou vlastnictvím obcíobcí. Tímto zákonem se pro Českou republiku stal zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, kterým ve smyslu § 1 a 2 ex lege přešel na obceobce (kromě jiného i s určitými výjimkami) majetek, který obceobce vlastnily ke dni 31. prosince 1949, tedy tzv. historický majetek obcíobcí.
51.
Podle ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 172/1991 Sb. „Do vlastnictví obcí nepřecházejí rovněž věci z vlastnictví České republiky, k jejichž vydání uplatní nárok oprávněná osoba podle zvláštního předpisu.“. Ve vztahu k obcímobcím se tak jedná o výhradu, která dle svého smyslu má zabránit kolizím práv a nároků obcíobcí (jako eventuálních nových nabyvatelů) a oprávněných osob (budoucích restituentů). Ústavní soudÚstavní soud ve své judikatuře v souvislosti s restitučními spory proto již opakovaně uvedl, že obecobec nemůže své vlastnické právo odvozovat podle zákona č. 172/1991 Sb. tam, kde předmětné nemovitostinemovitosti nepředstavují tzv. historické vlastnictví obce [srov. nález sp. zn. II. ÚS 411/99 ze dne 9. 2. 2000 (N 23/17 SbNU 167); nález sp. zn. I. ÚS 84/05 ze dne 1. 2. 2006 (N 29/40 SbNU 233)]. Skutečností je, že výklad ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 172/1991 Sb. zaznamenal i určité výkyvy. Např. v usnesení sp. zn. III. ÚS 630/06 ze dne 22. 3. 2007 (U 4/44 SbNU 769) Ústavní soudÚstavní soud s poukazem na tam citovanou judikaturu mimo jiné uvedl, že ze smyslu ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 172/1991 Sb., které odkazuje na zvláštní (restituční) přepisy, plyne, že se vztahuje „nejen na zvláštní předpisy již vydané, ale bez omezení též na předpisy následné.“. Podobně dřívější usnesení ze dne 13. listopadu 1997 sp. zn. IV. ÚS 373/97 (ve SbNU nepublikováno), s odkazem na soudní praxi v první řadě uvedlo, že „obceobce se v případě restituovaného majetku jeho vlastníky nestaly a oprávněným osobám vydávají nemovitostinemovitosti za stát z titulu, že je ke dni 24. 6. 1991 držely.“. Takový výklad se reálnému střetu výše uvedených práv restituenta a obceobce pokusil zabránit eliminací účinků byť toliko formálního převodu dotčeného majetku na obecobec.
52.
Oproti tomu stojí řada dalších rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu, dle nichž podle zákona č. 172/1991 Sb. vlastnictví k nemovitostemnemovitostem dotčeným následnými restitucemi (které byly vyvolány např. pozdějším zákonem o půdě) na obceobce de iure přechází, ovšem spolu s povinností „vydat majetek oprávněným osobám dle předpisů restitučních“ [srov. např. usnesení ze dne 19. listopadu 2009 sp. zn. III. ÚS 1357/09 (ve SbNU nepublikováno); nález sp. zn. IV. ÚS 346/98 ze dne 12. 10. 1998 (N 122/12 SbNU 187); nález sp. zn. II. ÚS 2277/07 ze dne 21. 5. 2008 (N 95/49 SbNU 419); usnesení Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 31. října 2007 sp. zn. III. ÚS 801/06; usnesení ze dne 16. srpna 2007 sp. zn. III. ÚS 1602/07; usnesení ze dne 27. července 2000 sp. zn. IV. ÚS 124/99; usnesení ze dne 17. ledna 2002 sp. zn. IV. ÚS 477/01; ze dne 1. března 2000 sp. zn. I. ÚS 448/98 (ve SbNU nepublikována)]. Eventuální výkladová nejednotnost v této otázce se však nejeví jako podstatná pro účel restitučního procesu. K tomu je vhodné poukázat i na znění ustanovení § 6 odst. 5 zákona o půdě, podle něhož „Jestliže nemovitostinemovitosti přešly do vlastnictví obceobce, má oprávněná osoba právo podle tohoto zákona vůči obciobci.“ [k tomu např. usnesení ze dne 28. září 1998 sp. zn. IV. ÚS 157/98; usnesení ze dne 19. května 1999 sp. zn. II. ÚS 104/99 (ve SbNU nepublikována), včetně odmítnutí návrhu na zrušení § 6 odst. 5 zákona o půdě]. Z kontextu přijímání jednotlivých restitučních předpisů a konstantní judikatury Ústavního souduÚstavního soudu je tedy nepochybně zřejmé, že na rozdíl od navrácení historického majetku obcíobcí měl přechod jiného majetku určeného k budoucí restituci na obceobce zcela specifickou, formální povahu, kdy postavení obceobce jako osoby povinné v restitučním procesu nebylo Ústavním soudemÚstavním soudem nikdy zpochybněno. V ústavním pořádku nadto nelze nalézt takové právo obcíobcí, které by zaručovalo, že jejich vztah k historickému majetku církví bude plynutím času posilovat. Z čl. 101 Ústavy totiž nijak neplyne nárok obcíobcí na historický majetek církví a náboženských společností. Ústavní soudÚstavní soud naopak již v minulosti výslovně uvedl, že vydání majetku v restitučním procesu ze strany obceobce oprávněné osobě není zásahem do územní samosprávy ve smyslu čl. 101 odst. 4 Ústavy [usnesení ze dne 23. března 1999 sp. zn. IV. ÚS 392/98 (ve SbNU nepublikováno)]. V žádném z uvedených rozhodnutí, jak je již zřejmé, Ústavní soudÚstavní soud neshledal ani porušení práva plynoucího z čl. 11 Listiny.
53.
Vzhledem ke shora vymezenému účelu napadeného ustanovení a dosavadní roli obcíobcí v restitučním procesu, kde koncepčně vystupují i jako osoby povinné, se tak v obecné rovině nejeví samotná blokace určitého specifického majetku, byť evidovaného jako vlastnictví obcíobcí, jako účinek nepřiměřený. V této rovině nelze zájmy samosprávných obcíobcí na jedné straně a autonomních církví a náboženských společností na straně druhé stavět do protikladu, neboť obecný rozvoj obcíobcí není podmíněn vlastnictvím původních církevních nemovitostínemovitostí přímo obcíobcí, nýbrž může být stejně dobře naplněn hospodařením jakékoliv třetí osoby.
54.
Při abstraktním přezkumu ústavnosti Ústavní soudÚstavní soud není schopen objektivně prokázat nebo hypoteticky vymodelovat všechny myslitelné situace, které napadené ustanovení v individuálním případě může vyvolat. Předmětem posouzení tedy nyní nemohou být ani specifické případy jednotlivých vlastníků, u nichž s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem včetně např. relevance nabývacího titulu, k existenci dobré víry či k dosavadní roli typu dotčeného subjektu v restitučním procesu může Ústavní soudÚstavní soud své posouzení upřesnit v budoucnu [k obdobnému odkazu na individuální přezkum srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 1/08 ze dne 20. 5. 2008 (N 91/49 SbNU 273; 251/2008 Sb.), bod 112; k precizaci a konkretizaci dřívějšího obecnějšího právního názoru uvedeného ve stanovisku pléna Ústavního souduÚstavního soudu došlo při hledání spravedlnosti v individuálním případě i např. ve vztahu ke stanovisku pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 21/05 ze dne 1. 11. 2005 (ST 21/39 SbNU 493; 477/2005 Sb.) pozdějšími nálezy sp. zn. II. ÚS 519/08 ze dne 25. 9. 2008 (N 157/50 SbNU 399); ze dne 4. prosince 2008 sp. zn. I. ÚS 428/06 (N 215/51 SbNU 673); nález ze dne 25. června 2009 sp. zn. I. ÚS 89/07; ze dne 5. srpna 2009 sp. zn. I. ÚS 566/07].
55.
Ve vztahu k obecnému principu právní jistoty a ochrany důvěry v právo (požadavek na určitost a srozumitelnost právní normy) je nutno zvážit i celkovou legislativní kvalitu napadeného ustanovení. Eventuální námitku neurčitosti stanovení budoucího okruhu oprávněných osob a okruhu blokovaného (vydávaného) majetku, resp. dalších podmínek naturální restituce je možno odmítnout. Ústavní soudÚstavní soud přijetím určité interpretace napadeného ustanovení v předchozí judikatuře jeho objektivní neurčitost či nesrozumitelnost vyloučil. Pokud napadené ustanovení hovoří o „církvích, náboženských společnostech, řádech a kongregacích“, není jiného rozumného výkladu, než že se jedná o entity existující s vlastní právní subjektivitou podle platného práva, ať už byly chápany jako církevní právnické osoby uvnitř církví a náboženských společností nebo vedle nich, které byly subjektem věcného práva k majetku, z něhož církve a náboženské společnosti čerpaly prostředky pro naplňování svých cílů a jehož odejmutí proto pociťovaly jako majetkovou křivdu. Ve vztahu k nim se pak jedná o takový majetek, který de iure nebo de facto přešel na stát v rozhodném období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 [srov. např. § 4 odst. 1 zákona o půdě; § 1 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích; ale i § 2 odst. 1 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci], a to v důsledku majetkové křivdy [srov. např. uvozující větu zákona č. 298/1990 Sb.; preambuli a ustanovení § 6 odst. 1 zákona o půdě; preambuli a ustanovení § 1 a 6 zákona č. 87/1991 Sb.; § 1 zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd]. Vymezení okruhu dotčeného majetku v ustanovení § 29 zákona o půdě je dostatečně určité, neboť existence věcného práva (resp. pozbytí práva k majetku, jehož odejmutím byla způsobena křivda) v rozhodném období je objektivně právně průkaznou skutečností, a je nerozhodné, že státní orgány nevedou kompletní samostatný seznam dotčeného majetku, k čemuž ani není právního důvodu.
56.
Konečně je zřejmé, že napadené ustanovení § 29 zákona o půdě neobsahuje konkrétně stanovenou lhůtu pro přijetí zákona o původně církevním majetku. Doba, po kterou je od účinnosti napadeného ustanovení dotčený majetek blokován, je stanovena pouze relativně, a to ve vztahu k přijetí zmiňovaného zvláštního zákona. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že v obecné rovině takový postup není apriorně vyloučen. Jedná se spíše o otázku legislativní techniky a její vhodnosti, přičemž zákonný odkaz na zvláštní zákon, který má teprve vzniknout, vždy obsahuje prvek relativní právní nejistoty o obsahu takového zákona, je ovšem odůvodnitelný limitovanými lidskými možnostmi moci výkonné a zákonodárné připravovat a přijímat pouze omezený počet zákonů v daném čase. Z dnešního pohledu legislativně nestandardní konstrukce napadeného ustanovení není překvapující v kontextu úrovně restituční legislativy z počátku 90. let. V této souvislosti je nutno poukázat na ústavně významné pochybnosti o splnění nároků kladených na obecnost právního předpisu i např. u tzv. výčtového zákona č. 298/1990 Sb., které nelze v testu proporcionality překlenout jinak než poukazem na výjimečné důvody pro jeho přijetí [jak uvedl Ústavní soudÚstavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 27/09 ze dne 10. 9. 2009 (318/2009 Sb.), část VI./a]. Obdobné výjimečné důvody - plynoucí z charakteristických okolností, s nimiž se potýkal zákonodárce po roce 1989 - Ústavní soudÚstavní soud vztahuje i na nyní projednávanou věc.
57.
Na základě výše uvedeného tedy Ústavní soudÚstavní soud neshledal důvody pro vyhovění návrhu na zrušení § 29 zákona o půdě, neboť toto ustanovení protiústavním není. V rámci dosaženého ústavně konformního výkladu shledal, že účel i prostředek obsažené v napadeném ustanovení obstojí při poměřování s ústavními principy, což nepopírá ani navrhovatel, když uvádí, že „nepovažuj[e] za protiústavní samotné znění ustanovení § 29 zákona o půdě v podobě, ve které bylo přijato, a v době, ve které bylo přijato. Za protiústavní však považuj[e] stav, kdy nedošlo k naplnění legitimního očekávání tohoto svojí povahou pouze překlenovacího ustanovení v důsledku dlouhodobé nečinnosti zákonodárce, a tím byl zakonzervován stav, který měl být toliko přechodný, na dobu přesahující patnáct let.“.
58.
Právní skutečnost plynutí času, jak navrhovatel zdůrazňuje, má v tomto případě ústavněprávní důsledky nikoliv do ústavnosti samotného napadeného ustanovení, nýbrž v případě nenaplnění tohoto ustanovení postupně se stupňující důsledky absence právní úpravy do sféry okruhu beneficientů normy, a to eventuálně až do intenzity protiústavnosti. V takové situaci zrušení napadeného ustanovení na právním postavení beneficientů právní normy ničeho nemění, naopak může jejich postavení (právní jistotu) dále zhoršit, neboť určitý okruh právních vztahů zůstává neupraven.
59.
Plynutí času v projednávané věci a s ním spojená nečinnost zákonodárce nebyly důvodem pro zrušení napadené normy, staly se však podkladem pro II. výrok tohoto nálezu, jímž navrhovatel požadoval konstatovat protiústavní nečinnost Parlamentu.
IX.
Důsledky plynutí času v relevantní judikatuře Ústavního soudu
60.
Ústavní soudÚstavní soud ve své judikatuře postihuje případy, kdy kvalifikovaná právní skutečnost spočívající v běhu času vede k zásahu Ústavního souduÚstavního soudu, a to buď kasačního (zrušení napadené úpravy) nebo interpretativního (vyslovení protiústavní nečinnosti Parlamentu). Z první skupiny případů navrhovatel sám poukazuje na nález Pl. ÚS 5/03 (viz níže) a sp. zn. Pl. ÚS 71/04 (viz výše), Ústavní soud dále zvažoval závěry plynoucí z nálezu sp. zn. Pl. ÚS 25/98 (viz výše), nálezu sp. zn. Pl. ÚS 8/02 ze dne 20. 11. 2002 (N 142/28 SbNU 237; 528/2002 Sb.) a nálezu sp. zn. Pl. ÚS 6/05 ze dne 13. 12. 2005 (N 226/39 SbNU 389; 531/2005 Sb.). Za druhý typ přístupu lze považovat nález ve věci sp. Pl. ÚS 20/05 ze dne 28. 2. 2006 (N 47/40 SbNU 389; 252/2006 Sb.).
61.
Ve věci sp. zn. Pl. ÚS 5/03 ze dne 9. 7. 2003 (N 109/30 SbNU 499; 211/2003 Sb.) Ústavní soud zrušil ustanovení § 3 a § 6 zákona č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. Důvodem byla nepřiměřenost omezení vlastnického práva krajů a obcíobcí k majetku, který byl v rámci reformy veřejné správy na obceobce a kraje převeden, jež byla spatřována v tom, že zákon zároveň zavázal obceobce a kraje k užívání tohoto majetku pouze k účelu, ke kterému byly užívány ke dni přechodu vlastnictví, a to po dobu 10 let. Ústavní soudÚstavní soud shledal, že u převáděných nemovitostínemovitostí omezení vlastnického práva je nutno minimalizovat toliko na „přechodné údobí“. V projednávané věci se však jedná o podstatně odlišnou situaci. Ve věci ustanovení § 3 a § 6 zákona č. 290/2002 Sb. se jednalo o účelové omezení majetku, který stát na obceobce převedl, aniž by indikoval další mimořádné dispozice s tímto majetkem v budoucnu, mělo se tedy jednat o převod relativně trvalý. Oproti tomu v nyní projednávané věci, kde zásadní roli hraje přijetí ústavně konformního řešení zmírnění majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem, jsou obceobce na základě existence napadeného ustanovení § 29 zákona o půdě dostatečně informovány o eventualitě naturální restituce tohoto majetku nebo jeho části, a to na základě jak samotného textu ustanovení § 29 zákona o půdě, tak vzhledem k judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu a jejímu vývoji. Ve věci sp. zn. Pl. ÚS 5/03 Ústavní soudÚstavní soud shledal, že užívání převáděného majetku toliko za určitým účelem po dobu 10 let (intenzita uložené povinnosti) není vyváženo žádnou jinou hodnotou. V nyní projednávané věci však spíše než potřebu odstranit jeden účinek napadeného ustanovení shledal nutnost vyvážit řadu ústavně chráněných zájmů, což nelze bez aktivní účasti zákonodárce.
62.
Dále Ústavní soudÚstavní soud zvažoval závěry, které učinil v případě návrhu na zrušení ustanovení § 8 odst. 6 zákona o mimosoudních rehabilitacích pod sp. zn. Pl. ÚS 25/98 ze dne 10. března 1999 (viz výše). Toto ustanovení stanovilo, že „Věc, která je prohlášena za národní kulturní památku, se nevydá až do doby, kdy Česká národní rada a Slovenská národní rada přijmou nový zákon o správě a ochraně kulturních památek.“. Návrhu bylo vyhověno stejně jako návrhu ve věci sp. zn. Pl. ÚS 71/04 (viz výše), v níž bylo zrušeno ustanovení § 11 odst. 5 zákona o půdě, které stanovilo, že „NemovitostNemovitost, která je prohlášena národní kulturní památkou, nelze vydat až do doby přijetí zákonů upravujících správu a ochranu kulturních památek.“. V posledně uvedeném nálezu dospěl Ústavní soudÚstavní soud k právnímu názoru, podle kterého nelze považovat za svévoli zákonodárce, že dosud na úseku správy a ochrany kulturních památek nepřijal nový zákon, je však svévolí a současně diskriminujícím postupem, když právě na tuto podmínku, navíc vágně a v rozporu s principy tvorby práva v právním státě vyjádřenou, váže možnost uplatnění restitučního nároku. I ohledně těchto závěrů Ústavní soudÚstavní soud shledal zásadní odlišnosti nyní posuzované věci. Především je zřejmé, že ve vztahu k původním vlastníkům „blokovaného“ majetku ve výše uvedených případech byla blokací stanovena překážka vydání, přestože zákon upravující danou problematiku - tedy zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči - existoval a dával státu dostatek nástrojů k ochraně kulturních hodnot při respektování práv restituentů. Proto byla citovaná ustanovení shledána jako nedůvodné omezení a diskriminace restituentů. V projednávané věci však napadené ustanovení slouží nikoliv primárně jako překážka, nýbrž jako záruka budoucí právní (restituční) úpravy, přičemž zároveň odkazuje na předpis, který dosud neexistuje. Zrušením citovaných ustanovení zákona o půdě a zákona o mimosoudních rehabilitacích tehdy ve výše uvedených věcech Ústavní soudÚstavní soud odstranil nedůvodnou překážku vydání věci oprávněné osobě, v nyní projednávaném případě by však při absenci zvláštního zákona nápravy závadného stavu - naplnění legitimního očekávání - nijak nedosáhl.
63.
Vzhledem k argumentům navrhovatele, které uvádí v ústavní stížnosti, se nyní nejedná ani o možnost nápravy tvrzeného protiústavního stavu zrušením zákonného ustanovení, jako např. v případě zrušení části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 16/99 ze dne 27. 6. 2001 (N 96/22 SbNU 329; 276/2001 Sb.)], kdy Ústavní soudÚstavní soud rovněž několikrát marně apeloval na zákonodárce, aby neústavní stav odstranil a uvedl právní úpravu správního soudnictví do souladu s mezinárodními závazky České republiky. V nyní posuzované věci se totiž Ústavní soud kloní k názoru, že zrušením napadeného ustanovení by k ústavně konformnímu vyřešení (vyvážení) vztahů nepřispěl.
64.
V odlišné pozici je nyní Ústavní soudÚstavní soud i oproti řízení ve věci sp. zn. Pl. ÚS 6/05 (nález ze dne 13. prosince 2005 - viz výše), kdy shledal, že lhůty zakotvené v ustanovení § 13 odst. 6 a 7 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění zákona č. 253/2003 Sb., a ustanovení čl. VI zákona č. 253/2003 Sb., časově omezují uplatnění práva oprávněných osob podle § 11 odst. 2 zákona o půdě na vydání náhradního pozemku, ačkoliv těmto právům nesvědčí efektivní procesní prostředek ochrany. Tento postup zákonodárce kvalifikoval Ústavní soudÚstavní soud jako svévoli zákonodárce, stojící v rozporu s ústavním principem ochrany oprávněné důvěry občana v právo, jenž je komponentem právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy), v rozhodovaném kontextu pak i v rozporu s principem legitimního očekávaní při uplatňování majetkového práva plynoucího z čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě. V nyní posuzované věci beneficienti ustanovení § 29 zákona o půdě rovněž nemají k dispozici efektivní prostředek ochrany práva, avšak jeho uplatnění není omezeno lhůtou, kterou by bylo možno jako protiústavní zrušit.
65.
Konečně se v nyní posuzovaném případě nejedná o obdobu zpočátku tolerované neústavnosti transformace užívacích vztahů na vztahy nájemní, kde se postupně během času právní úprava dostávala stále více do rozporu s ochranou vlastnického práva [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 8/02 (viz výše)]. Neústavnost současného stavu Ústavní soud spatřuje v nepřijetí žádoucí právní úpravy, nikoliv v přijetí ústavně nekonformní právní úpravy, tedy právní úpravy nedostatečné.
66.
Nahlíženo praktickými důsledky, zrušení napadeného ustanovení by poskytlo ochranu toliko zájmům jedné skupiny adresátů normy. Ochrana zájmů církví a náboženských společností - a rovněž legislativní účel napadeného ustanovení - by tak byly pominuty zcela, neboť jakékoliv další převody historického církevního majetku by uvažovanou naturální restituci podstatně ztížily, ne-li zcela znemožnily. Zcela nárazově by se tak odpovědnost za vypořádání historického církevního majetku přenesla na samotné církve a náboženské společnosti (resp. někdejší jednotlivé subjekty vlastnického práva) prostřednictvím velkého množství individuálních soudních sporů. To je cesta, kterou Ústavní soudÚstavní soud již jednou odmítl, nikoliv však upřením nároků církevním subjektům, nýbrž prostřednictvím interpretace, ve které dal přednost legislativnímu řešení této složité a vnitřně provázané problematiky. Ústavní soudÚstavní soud nemůže nahrazovat zákonodárce v tom, že by uplatnil vlastní politickou vůli a v zásadě pozitivně upravil určité okruhy právních vztahů v souladu se zájmy, které dostatečně upraveny nejsou. Pro vyvažování zájmů širokého spektra osob v různých situacích do budoucna se objektivně nehodí nástroj, který má Ústavní soudÚstavní soud k dispozici z ustanovení § 70 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb. Zrušení ustanovení předpokládajícího přijetí zvláštního zákona do budoucna totiž nenapraví absenci pozitivní právní úpravy.
67.
Ústavní soudÚstavní soud proto zvolil takové řešení, které výslovně konstatuje ústavní relevanci a naléhavost zájmů obcíobcí a třetích osob, jejichž dispozice s někdejším církevním majetkem je omezena, i církví a náboženských společností, o jejichž historický majetek, protiprávně zabavený komunistickým režimem, se jedná. Zároveň však konstatuje, že zrušení napadeného ustanovení § 29 zákona o půdě by odporovalo principu přiměřenosti v materiálním právním státě, neboť užitek z takového postupu by byl v důsledku (dalšího) zkomplikování budoucího vypořádání historického majetku církví a náboženských společností, i s ohledem na ekonomickou situaci státu, značně nejistým.
X.
Protiústavní nečinnost zákonodárce
68.
Ústavní soudÚstavní soud byl proto postaven před posouzení, jak reagovat na eventuální zjištění (dle navrhovatele) o protiústavní nečinnosti zákonodárce v důsledku plynutí času. Navrhovatel předkládá petit analogický rozhodnutí ve věci sp. zn. Pl. ÚS 20/05 (viz výše), kterým byla mimo jiné konstatována protiústavní nečinnost Parlamentu České republiky spočívající v nepřijetí zvláštního právního předpisu v oblasti regulovaného nájemného, kdy Ústavní soudÚstavní soud nepřistoupil ke zrušení napadené právní úpravy. Ačkoliv ustanovení § 696 odst. 1 občanského zákoníku předpokládalo přijetí zvláštního právního předpisu, ten nebyl vydán. Tím byl udržován stav protiústavnosti. Ústavní soudÚstavní soud však dospěl k závěru, že důvody ke zrušení samotného § 696 odst. 1 občanského zákoníku nejsou dány, neboť „Samotná dikce § 696 odst. 1 občanského zákoníku, která pouze předjímá přijetí nové úpravy, není protiústavní, protiústavní je dlouhodobá nečinnost zákonodárce, jež má za následek ústavně neakceptovatelnou nerovnost a v konečném důsledku porušení ústavních principů.“.
69.
V citovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 20/05 Ústavní soudÚstavní soud dále uvedl: »Pozornost si zaslouží i druhá rovina navrhovatelových námitek založená na tvrzení o protiústavní mezeře v zákonodárství spočívající v tom, že dosud nebyla přijata předpokládaná právní úprava. Jako důsledek nečinnosti zákonodárného sboru může vyvolat protiústavní stav, a to tehdy, je-li zákonodárce povinen přijmout určitou zákonnou úpravu, neučiní tak, a tím zasáhne do právem - Ústavou - chráněného zájmu. Přitom povinnost pro zákonodárce může vyplývat jak přímo z ústavněprávní úrovně (např. v zajištění realizace základních práv a svobod nebo v jejich ochraně), tak i z úrovně „obyčejných“ zákonů, v nichž si tuto povinnost expressis verbis sám uložil. [...] Lze tedy uzavřít, že za určitých podmínek jsou důsledky mezery (chybějící právní úpravy) protiústavní, zejména tehdy, když zákonodárce se rozhodne, že určitou oblast upraví, tento úmysl v zákoně vysloví, avšak předvídanou regulaci nepřijme. Stejný závěr platí i v případě, kdy Parlament deklarovanou úpravu přijal, avšak ta byla zrušena proto, že nesplňovala ústavní kritéria, a zákonodárce nepřijal ústavně konformní náhradu, ačkoliv mu k tomu Ústavní soud poskytl dostatečnou lhůtu (18 měsíců). Navíc zůstal nečinný i po uplynutí této lhůty a nezbytnou právní úpravu nepřijal dodnes (ani po více než 4 letech)«.
70.
V nyní projednávané věci Ústavní soudÚstavní soud vychází z výše uvedených závěrů, které protiústavní nečinnost odlišují od „běžné“ nečinnosti zákonodárce v tom smyslu, že na straně zákonodárce musí existovat závazek určitý okruh právních vztahů právně upravit, přičemž tento závazek může plynout buď z jednoduchého práva, kde si zákonodárce tuto povinnost sám výslovně uložil, nebo přímo z ústavního pořádku, pokud neupravení určitého okruhu vztahů vyvolává ústavněprávní důsledky.
71.
Veden výše uvedenými úvahami konstatuje Ústavní soudÚstavní soud, že v projednávaném případě se jedná jak o nenaplnění výslovného závazku plynoucího ze zákona, tak nečinnost v oblasti materiálních záruk základních práv a svobod. Uvedené se projevuje ve třech samostatně stojících rovinách.
XI./a
Povinnost zákonodárce plynoucí z příslibu v ustanovení § 29 zákona o půdě a judikatury Ústavního soudu
72.
První rovinou, která je pro ústavněprávní hodnocení určující, je samotným zákonodárcem projevená vůle (srov. citovanou část nálezu sp. zn. Pl. ÚS 20/05) otázku vypořádání historického majetku církví a náboženských společností vyřešit, objevující se jak v textu napadené normy, tak dobovém úmyslu zákonodárce podchyceném např. ve stenografických záznamech z jednání příslušných komor parlamentu od roku 1991, kdy napadené ustanovení nabylo účinnosti, v praxi již od roku 1990, kdy byl schválen zákon č. 298/1990 Sb., již ve své době prezentovaný jako provizorní opatření [kromě již citovaných viz diskusi k tiskům týkajícím se okrajově historického církevního majetku http://www.psp.cz: např. Odpověď místopředsedy vlády České a Slovenské Federativní Republiky RNDr. J. Mikloška, DrSc., na interpelaci podanou poslankyní Sněmovny lidu E. Novákovou ze dne 28. listopadu 1990: „(...) Zákon č. 298/1990 Sb. (...) nepostihuje zdaleka veškerý majetek řádů a kongregací a řeší pouze návrat vlastnictví u objektů, které řády a kongregace potřebovaly nezbytně pro zahájení své činnosti. Hned při jednání s řády a kongregacemi bylo dohodnuto, že jde o první etapu návratu zabaveného majetku, respektive že toto není konečné řešení majetkové rehabilitace církví a náboženských sdružení. (...),“ tisk 272; naopak z poslední doby srov. dále např. důvodovou zprávu k návrhu zákona o zmírnění některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody, o vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), sněm. tisk č. 482, která rovněž spatřuje potřebnost zákona v úvahách jak ekonomických, tak (ústavně) právních včetně naplnění legitimního očekávání církví a náboženských společností a „příslibu zákonodárce“].
73.
Ústavněprávní význam této skutečnosti je zákonodárci nepochybně znám z judikatury Ústavního souduÚstavního soudu, a to nejpozději od roku 2005, kdy Ústavní soudÚstavní soud zcela konkrétně a explicitně vyjádřil, že „Stát ovšem musí svůj závazek vydat restituční zákon, vyplývající z citovaného ustanovení zákona o půdě, ohledně církevního majetku splnit, neboť musí splnit legitimní očekávání na straně církevních právnických osob, které se opírá o zákonné ustanovení.“ [nález ze dne 2. února 2005 sp. zn. II. ÚS 528/02; stanovisko pléna ze dne 1. listopadu 2005, sp. zn. Pl. ÚS-st. 22/05 (viz výše); usnesení ze dne 19. ledna 2006, sp. zn. II. ÚS 687/04 (ve SbNU nepublikováno); nález ze dne 24. června 2009 sp. zn. I. ÚS 663/06; a řada dalších rozhodnutí].
74.
Ústavní soudÚstavní soud opakovaně konstatoval, že princip ochrany legitimního očekávání (ve smyslu ochrany důvěry v právo) je pevně svázán s principy právního státu a plyne tedy z čl. 1 odst. 1 Ústavy. Ústavní soudÚstavní soud považuje za vhodné připomenout, že sociální filozofie došla k závěru, že jsou-li nejisté hranice legitimních očekávání založených na zákonu, je nejistá i svoboda (srov. např. Rawls, J., Teorie spravedlnosti, Praha, Victoria Publishing, 1995, str. 145). Ochrana legitimního očekávání je integrální součástí vlády práva. Předpokladem právního státu a zároveň právní jistoty, jako jednoho z jeho atributů, je takové uspořádání státu, v němž každý, fyzická osoba i osoba právnická, může mít důvěru v právo, na jejímž základě může v reálném čase plánovat a realizovat své zájmy. Je zřejmé, že na právní jistotu a upevňování důvěry v právo má srovnatelně negativní vliv jak náhlá změna pravidel [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 2/02 ze dne 9. 3. 2004 (N 35/32 SbNU 331; 278/2004 Sb.)], tak nepřijetí předvídaných pravidel.
75.
Z komparativního pohledu, přičemž nejde ani o typickou mezinárodní komparaci, spíše o komparaci se společným „československým prvkem“, je vhodné poukázat na osud napadeného - zcela totožného - ustanovení § 29 zákona o půdě ve Slovenské republice po rozdělení československé federace. Toto ustanovení je na Slovensku dnes již prakticky konzumováno přijetím zákona č. 282/1993 Z. z., o zmiernení niektorých majetkových krívd spôsobených cirkvám a náboženským spoločnostiam, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1994, a zákona č. 503/2003 Z. z., o navrátení vlastníctva k pozemkom, který nabyl účinnosti dnem 1. května 2005. Vzhledem ke konkrétní aktivitě slovenského zákonodárce tak existence ustanovení § 29 zákona o půdě, jak je zřejmé, nevyvolala otázky ohledně důvěry v aktivitu zákonodárce a ústavnosti eventuální legislativní nečinnosti, neboť závazek obsažený v ustanovení § 29 zákona o půdě byl naplněn. Tím je dále zároveň potvrzován účel napadeného ustanovení, jak jej Ústavní soudÚstavní soud výše rekapituloval.
76.
Naléhavost veřejného zájmu na odstranění právní nejistoty plynoucí z provizorního právního stavu (zákon č. 298/1990 Sb. ve spojení s § 29 zákona o půdě) k dnešnímu dni již přesahuje tolerovatelnou a ospravedlnitelnou mez. Nepřijetí zvláštního zákona, k čemuž se zákonodárce explicitně zavázal, po dobu devatenácti let, ač byl Ústavním soudemÚstavním soudem na problematičnost své nečinnosti upozorňován, je projevem nepřípustné legislativní libovůle, a porušuje čl. 1 odst. 1 Ústavy.
XI./b
Povinnost zákonodárce plynoucí z ochrany legitimního očekávání
77.
Druhou rovinou téhož závazku zákonodárce je mechanismus, jakým bylo naloženo s právně významnými nároky oprávněných osob z řad (nejen) církví a náboženských společností s ohledem na konkrétní zvolený model celkové koncepce restitučního zákonodárství v Československu po roce 1989. Naprostá většina aktů, kterými komunistický stát zcela odňal církvím a náboženským společnostem jejich hospodářskou samostatnost, by neobstála nejen s ohledem na tehdy již zcela nepochybný mezinárodní standard základních práv, ale ani ve světle dobových československých zákonů. Přechod vlastnického práva ani v tehdejší době nemohl být založen kupř. převzetím věci bez právního důvodu, navíc státem, který po celou dobu držby ani nemohl být v dobré víře.
78.
Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že kromě explicitního zákonného podkladu v ustanovení § 29 zákona o půdě má legitimní očekávání církví a náboženských společností základ i v celkové koncepci restitučního procesu po roce 1989, který ani v jednotlivých restitučních ustanoveních [srov. interpretaci v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 15/98 ze dne 31. 3. 1999 (N 48/13 SbNU 341; 83/1999 Sb.) a řadě dalších], ale ani jako celek, nemůže být vykládán v neprospěch celých skupin subjektů (osob), které kromě křivd majetkových přežívaly dlouhá období pod systematickým a permanentním tlakem totalitní státní moci i ve všech svých (zbývajících) aktivitách.
79.
Pro projednávanou věc je zvláště významné, že podle judikatury Ústavního souduÚstavního soudu i Evropského soudu pro lidská práva je nutno ustálenou judikaturu soudů a v ní obsaženou interpretaci považovat za zákon v materiálním smyslu a za součást příslušné právní normy [srov. nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. II. ÚS 566/05 ze dne 20. 9. 2006 (N 170/42 SbNU 455); nález sp. zn. IV. ÚS 611/05 ze dne 8. 2. 2006 (N 34/40 SbNU 281); rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věcech Kruslin proti Francii ze dne 24. dubna 1990, č. 11801/85, Series A No. 176-B; Müller a další proti Švýcarsku ze dne 24. května 1988, 10737/84, Series A No. 133; Markt Intern Verlag GmbH a Klaus Beermann proti Německu ze dne 20. listopadu 1989, č. 10572/83, Series A No. 165; pokud není uvedeno jinak, citovaná rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (Komise) jsou zveřejněna v databázi HUDOC na http://www.echr.coe.int]. V nyní posuzované věci tak existence legitimního očekávání (majetkového zájmu) dotčených církevních subjektů plyne jak ze zákonného ustanovení, tak z ustálené interpretační a aplikační praxe (judikatury Ústavního souduÚstavního soudu, na niž systematicky odkazují soudy obecné).
80.
Na tomto místě je nutno uvést, že ačkoliv pojem legitimního očekávání může mít přes toto označení v úvahách různých Ústavních soudůÚstavních soudů či Evropského soudu pro lidská práva zvláštní povahu, tedy není zcela volně zaměnitelný s obdobně označenými teoretickými konstrukcemi v jiných jurisdikcích (ésperance légitime; legitimate expectation), jeho relevantní podstatou je majetkový zájem, který spadá pod ochranu čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě (i čl. 11 Listiny). Podle tohoto článku: „Každá fyzická nebo právnická osoba má právo pokojně užívat svůj majetek. Nikdo nemůže být zbaven svého majetku s výjimkou veřejného zájmu a za podmínek, které stanoví zákon a obecné zásady mezinárodního práva. Předchozí ustanovení nebrání právu států přijímat zákony, které považují za nezbytné, aby upravily užívání majetku v souladu s obecným zájmem a zajistily placení daní a jiných poplatků nebo pokut.“. Pojem „majetek“ obsažený v první části čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě má autonomní rozsah, který není omezen na vlastnictví hmotného jmění a nezávisí na formální kvalifikaci vnitrostátního práva. Může zahrnovat jak „existující majetek“, tak různé majetkové hodnoty včetně pohledávek, na jejichž základě stěžovatel může tvrdit, že má přinejmenším „legitimní očekávání“ dosáhnout účinného užívání vlastnického práva. Předmětem ochrany podle zmíněného článku je tedy nejen nabytý, tj. existující majetek, ale také legitimní očekávání nabytí takového majetku. Ústředním pravidlem při zvažování aplikovatelnosti čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě je ohled na konkrétní a individuální okolnosti případu, které ve svém souhrnu měly založit majetkový zájem chráněný čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě [Iatridis proti Řecku [GC], rozsudek ze dne 25. března 1999, č. 31107/96, odst. 54, ECHR 1999-II; Beyeler proti Itálii [GC], ze dne 5. ledna 2000, č. 33202/96, odst. 100, ECHR 2000-I; Broniowski proti Polsku [GC], ze dne 22. června 2004 č. 31443/96, odst. 129, ECHR 2004-V; Anheuser-Busch Inc. proti Portugalsku [GC], ze dne 11. ledna 2007, č. 73049/01, odst. 63].
81.
Ustanovení čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě v interpretaci Evropského soudu pro lidská práva neukládá členským státům obecný závazek navracet majetek, který na ně byl převeden před ratifikací Úmluvy. Ani nepředstavuje omezení členských států při stanovení rozsahu majetkových restitucí a určení podmínek, za kterých bude majetek navracen původním vlastníkům [Jantner proti Slovensku, rozsudek ze dne 4. března 2003, no. 39050/97, odst. 34]. Na druhou stranu však, pokud smluvní stát po ratifikaci Úmluvy (Protokolu) přijme právní úpravu umožňující plnou nebo částečnou obnovu vlastnictví konfiskovaného majetku, může tento zákon zakládat nové majetkové právo pod ochranou čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě. Totéž platí ve vztahu k opatřením týkajícím se restituce nebo kompenzace majetku, která plynou ze zákona přijatého před ratifikací Úmluvy (Protokolu), pokud tento zákon zůstává v účinnosti i po ratifikaci Úmluvy (Protokolu) [Broniowski proti Polsku [GC], ze dne 22. června 2004, č. 31443/96, odst. 125, ECHR 2004-V; Maltzan a další proti Německu (dec.) [GC], ze dne 2. března 2005, č. 71916/01, 71917/01 a 10260/02, odst. 74(d), ECHR 2005-V; Kopecký proti Slovensku [GC], ze dne 28. září 2004, č. 44912/98, odst. 35(d), ECHR 2004-IX].
82.
Pokud jde dále o pojem legitimního očekávání, vzhledem k různému pojetí tohoto institutu v různých jurisdikcích lze na okraj komparativně zmínit např. odlišnou koncepci legitimního očekávání v judikatuře Evropského soudního dvora (Soudního dvora Evropské unie), která se pojetí ustálenému v judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva zcela zásadně vymyká. Respekt k legitimnímu očekávání v judikatuře Evropského soudního dvora je sice jedním z nejčastěji se dovolávaných principů práva Společenství/EU, nicméně jeho aplikace je typická pouze v konkrétně stanovených oblastech, zejména v oblasti zemědělství a v zaměstnaneckých sporech [viz Tridimas, T. The General Principles of EC Law. Oxford University Press, 2000, str. 169]. Tento princip má zvláštní význam zejména v kontextu retroaktivní aplikace práva. Lze se ho však dovolávat i v jiných souvislostech, ale vždy jen v rozsahu, ve kterém samo Společenství/EU již dříve vytvořilo situaci, která dala vzniknout legitimnímu očekávání. Takové očekávání může vzniknout na základě dřívější legislativy nebo na základě jednání institucí Společenství, přičemž tohoto principu se lze dovolat, pouze pokud legislativa nebo jednání dotčených orgánů jsou bezprostřední příčinou legitimního očekávání. Legitimní očekávání může být zdrojem hmotných práv, čímž se odlišuje např. od principu právní jistoty, který má spíše charakter obecného a interpretačního principu. Při respektování výše uvedených obecných předpokladů Evropský soudní dvůr konkretizoval koncepci legitimního očekávání ve své judikatuře tak, že musí mít určitou podobu z hlediska toho, kdo se jej může dovolávat, v jakém čase, v jakém rozsahu a ve vztahu k jakým právům. Např. v rozsudku Soudu první instance T-199/01, G contre Commission de Communautes européennes ze 7. listopadu 2002, v bodě 38 se uvádí, že je odkazováno na předchozí judikaturu, a dále, že se právo legitimního očekávání váže na tři podmínky - tomu, kdo se jej dovolává, musí být veřejnou správou Společenství poskytnuty přesné, bezpodmínečné a shodné záruky, vyplývající z oprávněných a spolehlivých zdrojů, dále tyto záruky musí být takové povahy, že z nich vznikne legitimní očekávání u toho, komu jsou určeny, a konečně tyto záruky musí být poskytnuty v souladu s použitelnými normami. Uvedené podmínky vztahující se ke koncepci legitimního očekávání vymezené ve výše uvedeném rozsudku Soudu první instance T-199/01, G contre Commission de Communautes européennes však musí být chápány v úzkém kontextu projednávané oblasti, kterou se tento případ zabývá, totiž v kontextu zaměstnaneckého sporu, ve kterém bylo odmítnuto proplatit náhradu lékařských výdajů úředníku Evropské komise.
83.
Ústavní soudÚstavní soud v nálezu ze dne 8. března 2006 sp. zn. Pl. ÚS 50/04 (N 50/40 SbNU 443; 154/2006 Sb.) uvedl, že „k principu legitimního očekávání v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva judikoval, že z ní zřetelně vystupuje pojetí ochrany legitimního očekávání jako majetkového nároku, který byl již individualizován individuálním právním aktem, anebo je individualizovatelný přímo na základě právní úpravy“ (srov. nález ve věci sp. zn. Pl. ÚS 2/02 - viz výše). Konečně zcela konkrétně k posuzované problematice se Ústavní soudÚstavní soud vyjádřil v již citované judikatuře [nález ze dne 2. února 2005 sp. zn. II. ÚS 528/02; stanovisko pléna ze dne 1. listopadu 2005 sp. zn. Pl. ÚS-st. 22/05, prostřednictvím potvrzením závěrů dříve citovaného nálezu; usnesení ze dne 19. ledna 2006 sp. zn. II. ÚS 687/04 (ve SbNU nepublikováno); a řada rozhodnutí navazujících], když uvedl, že „Stát ovšem musí svůj závazek vydat restituční zákon, vyplývající z citovaného ustanovení zákona o půdě, ohledně církevního majetku splnit, neboť musí splnit legitimní očekávání na straně církevních právnických osob, které se opírá o zákonné ustanovení.“. V nyní projednávané věci tedy Ústavní soudÚstavní soud legitimní očekávání (majetkový zájem) dovozuje z konkrétního zákonného ustanovení podpořeného dlouhodobou interpretací Ústavním soudemÚstavním soudem.
84.
Ve stěžejním rozsudku Velkého senátu ze dne 22. června 2004 ve věci Broniowski proti Polsku [GC], č. 31443/96, ECHR 2004-V - které má pilotní charakter a jehož nosné závěry nelze pominout ani v nyní posuzované věci - Evropský soud pro lidská práva hodnotil situaci stěžovatele, který, stručně řečeno, neúspěšně uplatňoval svůj požadavek na odškodnění za nemovitostinemovitosti, které jeho rodina pozbyla po druhé světové válce. Tento jeho majetkový zájem měl oporu v právním řádu (příslib zákonodárce) a judikatuře nejvyšších soudních instancí. V důsledku postupu a zejména nečinnosti státu, který nepřijal odpovídající - právním řádem předvídaný - zákon, podle něhož by o odškodnění mohlo být rozhodnuto, bylo shledáno porušení čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě.
85.
Pro závěry Ústavního souduÚstavního soudu se jeví jako podstatné, že Evropský soud pro lidská práva kvalifikoval nečinnost zákonodárce jako zásah do práva ve smyslu obecného pravidla věty první čl. 1 [odst. 136, 145, 146 rozsudku]. Zdůraznil, že kontext citovaného článku obsahuje i pozitivní povinnost státu zabezpečit výkon dotčených majetkových práv při zohlednění spravedlivé rovnováhy mezi konkurujícími si zájmy jednotlivce a celé společnosti [odst. 143-144]. Každý zásah do práva zaručeného Úmluvou musí sledovat legitimní cíl při zachování zásady spravedlivé rovnováhy (fair balance), která je vlastní čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě. Zároveň uvedl, že vnitrostátní orgány, pro svou přímou znalost společnosti a jejích potřeb, mají široké možnosti vlastního uvážení v otázce identifikace veřejného zájmu při vyvažování střetávajících se práv a zájmů, až na situace, kdy jejich úsudek zjevně postrádá rozumný základ [odst. 149; s odkazem na James a další proti Spojenému království, ze dne 21. února 1986, č. 8793/79, Series A no. 98-A; The Former King of Greece (Bývalý řecký král) proti Řecku [GC], rozsudek ze dne 23. listopadu 2000, č. 25701/94, ECHR 2000-XII]. Uvedená měřítka jsou platná i pro tak zásadní změny systému, jakými jsou přechod země od totalitního režimu k demokratické formě vlády a reforma politické, právní a ekonomické struktury státu jakožto fenoménů, které nevyhnutelně zahrnují i přijímání ekonomického a sociálního zákonodárství se širokými společenskými dopady. Při aplikaci čl. 1 Dodatkového protokolu musí být provedeno celkové zhodnocení různých dotčených zájmů při zohlednění, že Úmluva je zamýšlena k zajištění práv, která jsou „účelná a účinná.“. Při posuzování přípustnosti zásahu nemusí být hodnoceny nutně pouze konkrétní podmínky kompenzace, nýbrž i postup stran a prostředky využité státem a jejich implementace. V tomto kontextu zdůraznil Evropský soud pro lidská práva, že nejistota, ať již plyne ze zákona, správních postupů či z praxe orgánů státní správy, je faktorem, který musí být brán v potaz při hodnocení postupu státu. Pokud se jedná o sporné otázky veřejného zájmu, státní moc musí jednat ve správný čas, vhodně a důsledně [odst. 151; s odkazem na rozsudek ve věci Vasilescu proti Rumunsku ze dne 22. května 1998, č. 27053/95, odst. 51, ECHR1998-III; Beyeler proti Itálii [GC], ze dne 5. ledna 2000, č. 33202/96, odst. 110 in fine, 114 a 120 in fine, ECHR 2000-I; Sovtransavto Holding proti Ukrajině ze dne 25. července 2002, č. 48553/99, odst. 97-98, ECHR 2002-VII].
86.
V předmětném případu Evropský soud pro lidská práva opakovaně zvažoval historické faktory, specifika dotčeného období, kdy se stát musel potýkat s problémy politické, hospodářské a sociální přeměny, i velký rozsah sporných nároků, a připouštěl mimořádnou obtížnost situace, vyžadující komplexní politická rozhodnutí [srov. odst. 155-163]. Evropský soud pro lidská práva dále připustil, že v situacích, jejichž řešení vyžaduje přijetí sporného zákona s výraznými ekonomickými dopady na celý stát, musí mít vnitrostátní orgány značnou diskreci nejen při výběru opatření pro ochranu a regulaci vlastnických vztahů, ale rovněž volbě odpovídající doby k jejich provedení. Výběr těchto opatření může zahrnovat i nezbytná rozhodnutí omezit výši kompenzace za zabavený majetek na úroveň nižší než je jeho tržní cena. Ustanovení čl. 1 Dodatkového protokolu tedy nezajišťuje právo na plnou kompenzaci za všech podmínek [odst. 182; s odkazem na rozsudek James a další proti Spojenému království, ze dne 21. února 1986, č. 8793/79, odst. 54, Series A no. 98-A].
87.
Dále Evropský soud pro lidská práva uvedl, že ačkoliv zásadní reformy politického a ekonomického systému země a stav veřejných financí mohou ospravedlnit výrazné omezení vyplácených kompenzací (za nemovitostinemovitosti, o něž stěžovatel a další osoby přišly po roce 1945), polský stát nebyl schopen předložit dostatečné vysvětlení, ve vztahu k čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě, z jakého důvodu trvale selhával po mnoho let při realizaci nároku stěžovatele, stejně jako tisíců jiných [odst. 183]. Pravidla a principy plynoucí z čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě vyžadují, uvedl Evropský soud pro lidská práva, aby státy nejen respektovaly a aplikovaly konzistentně a předvídatelně zákony, které samy přijaly, ale i v jejich důsledku zajistily právní a faktické podmínky pro jejich realizaci. Stejné principy zavázaly polský stát, aby v přiměřeném čase, vhodnými prostředky a důsledně naplnil legislativní příslib vypořádat příslušné nároky, a to ve veřejném zájmu [odst. 184]. Skutečnost, že stěžovatel nepatrnou část (kolem 2 %) kompenzace již obdržel, Evropský soud pro lidská práva neshledal za důvod, proč by tím měl být zbaven možnosti získat alespoň přiměřenou část nárokované hodnoty [odst. 186 in fine].
88.
Kromě výroku o porušení čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě Evropský soud pro lidská práva vyslovil, že toto porušení má původ v systémovém problému spočívajícím v selhání domácího zákonodárství a praxe [výrok sub 3]. Dalším výrokem Evropský soud pro lidská práva uložil polskému státu povinnost prostřednictvím vhodných právních opatření a správní praxe zajistit realizaci dotčeného majetkového práva i ve vztahu k jeho ostatním nositelům nebo jim namísto toho poskytnout odpovídající kompenzaci [výrok sub 4].
89.
Výše uvedené právní závěry Evropského soudu pro lidská práva dopadají mutatis mutandis i na postavení beneficientů napadeného ustanovení § 29 zákona o půdě, kteří byli o budoucím vypořádání historického majetku církví státní mocí opakovaně ujišťováni, a to postoji a explicitními přísliby vrcholných orgánů moci výkonné i jednotlivých ústavních činitelů, a především samotným zákonodárcem prostřednictvím příslibu obsaženého v zákonné normě. V této atmosféře posléze Ústavní soudÚstavní soud odmítl uvedený příslib zákonodárce řešit kazuisticky prostřednictvím individuálních soudních řízení, kterými by vzhledem k vysokému počtu potenciálních sporů zahlcená soudní moc aktivisticky naplňovala účel zákona, který vznikne teprve v budoucnu. Stěžejním je v této věci prvek důvěry v právo, o jehož konkrétní interpretaci byly církevní subjekty opakovaně ze strany veřejné moci ujišťovány, včetně explicitních rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu [již uvedená rozhodnutí: nález ze dne 2. února 2005 sp. zn. II. ÚS 528/02; stanovisko pléna ze dne 1. listopadu 2005 sp. zn. Pl. ÚS-st. 22/05, s připojeným odkazem na předchozí nález; usnesení ze dne 19. ledna 2006 sp. zn. II. ÚS 687/04; nález ze dne 24. června 2009 sp. zn. I. ÚS 663/06; a řada dalších rozhodnutí].
90.
To, co Ústavní soudÚstavní soud ve své judikatuře označuje jako legitimní očekávání [srov. uvozovkami opatřený pojem right to credit ve výroku sub 3 rozsudku Broniowski], je nepochybně trvajícím a konkrétním majetkovým zájmem spadajícím pod čl. 11 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě. Nemožnost realizovat tento majetkový zájem (resp. dosáhnout kompenzace) po dobu devatenácti let tak podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu splňuje hledisko protiústavnosti, spočívající v opomenutí legislativně vyřešit systémový a komplexní problém, na nějž byl zákonodárce Ústavním soudemÚstavním soudem opakovaně upozorňován. Legitimita účelu tohoto zásahu (nečinnosti) mohla trvat po určité přechodné období v době přijímání nejzásadnějších kroků společenské transformace, není však udržitelná ad infinitum. Jako mimořádně cynický se mimochodem jeví protiargument, dle něhož se dotčené subjekty nyní nemohou dovolávat svých majetkových nároků, protože své zájmy řádně nehájily dostupnými právními prostředky bezprostředně po zásahu do práva mezi lety 1948-1989. Obdobná argumentace vystavuje podstatu právních a politických změn po roce 1989 zásadním pochybnostem o jejich smyslu a zavírá oči před rolí soudů v (církevních) politických procesech jako ochotných vykonavatelů stranických příkazů [srov. zvláště nález ze dne 2. února 1999 sp. zn. II. ÚS 66/98 1999 (N 18/13 SbNU 123), který ve vztahu k obdobně „nedůslednému“ stěžovateli přiléhavě poznamenal, že „by další uplatňování majetkového práva na nemovitostinemovitosti poměrně vysoké hodnoty zcela určitě vedlo k nejjednoduššímu tehdy používanému prostředku státu - tj. k odstranění nositele tohoto práva, a to bez jakéhokoli zdůvodnění.“; k tomu obecně nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 21. prosince 1993, sp. zn. Pl. ÚS 19/93 (viz výše)].
91.
K uvedenému Ústavní soudÚstavní soud připouští, že určité specifikum tohoto subjektivního majetkového práva může - i s ohledem na uvážení zákonodárce - vyplynout ze samotné organizační podstaty jednotlivé církve nebo náboženské společnosti, kdy konkrétní podoba vypořádání nemusí směřovat vůči individuálním subjektům, nýbrž podle okolností i vůči církvi či náboženské společnosti jako celku. Přes uvedené musí zákonodárce respektovat principy, které plynou z čl. 11 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě, podle nichž nesmí být výše stanovené náhrady v poměru k hodnotě kompenzovaného majetku projevem libovůle zákonodárce, nýbrž musí odrážet zásadu přiměřenosti (resp. fair balance). Pokud majetková křivda způsobená formálně jednotlivé církevní právnické osobě byla, s ohledem na organizační strukturu a vnitřní vazby církví, zamýšlena a realizována jako akt protiprávní represe vůči celé (příslušné) církvi, zahrnuje pozitivní odpovědnost zákonodárce i uvážení vhodné podoby úpravy těchto celkových vztahů, s výhradou poskytnutí soudní ochrany v konkrétním případě. Je-li jako alternativa k uvedenému zvažována cesta vysokého počtu individuálních soudních sporů, v řádech tisíců - což by bylo praktickým důsledkem přenesení odpovědnosti ze zákonodárce na soudy při zrušení § 29 zákona o půdě - pochybuje Ústavní soudÚstavní soud, že by po mnoha dalších letech těchto řízení, byť by se fakticky většina majetku dostala do vlastnictví církví a náboženských společností, byl vůbec naplněn původní morální a ekonomický účel restitucí či zohledněny v žádoucí míře zájmy obcíobcí či třetích osob.
XI./c
Povinnost zákonodárce plynoucí ze závazku ochrany základních práv a svobod
92.
Ačkoliv Ústavní soudÚstavní soud v několika svých rozhodnutích připomenul, že tzv. restituční zákonodárství vychází obecně z koncepce, že na restituce není ústavně založený nárok a že takový nárok neplyne ani z mezinárodních závazků České republiky, v citované věci sp. zn. Pl. ÚS 20/05 Ústavní soudÚstavní soud rovněž konstatoval, že nečinnost zákonodárce (neupravení určité otázky) je protiústavní, pokud vyvolává další přímé protiústavní následky.
93.
Ustanovení čl. 2 odst. 1 Listiny garantuje náboženský pluralismus a náboženskou toleranci, respektive oddělení státu od konkrétních náboženských vyznání (zásada konfesně neutrálního státu). Zásada náboženského pluralismu a tolerance je vyjádřena v čl. 15 odst. 1 a v čl. 16 Listiny základních práv a svobod. Ústřední princip konfesně neutrálního státu je realizován kooperačním modelem vztahu státu a církví a jejich vzájemnou nezávislostí. Pro následující úvahy je podstatné, zda a do jaké míry představuje ekonomická soběstačnost materiální předpoklad nezávislého výkonu práv zaručených především čl. 16 odst. 1 a 2 Listiny. Ústavní pořádek České republiky totiž neobsahuje pouze imperativ nezávislosti státu na církvích a náboženských společnostech (jako součást ideologické a náboženské neutrality státu), nýbrž i požadavek nezávislosti církví a náboženských společností na státu při naplňování jejich cílů.
94.
Ústavní soudÚstavní soud nahlíží s ohledem na formální právní kontinuitu, avšak zároveň jasně deklarovanou hodnotovou diskontinuitu českého státu s předchozím nedemokratickým režimem [nález ze dne 21. prosince 1993 sp. zn. Pl. ÚS 19/93 (viz výše)], jako na všeobecný závazek demokratického a právního státu, vyjádřený v čl. 1 Ústavy a především v jednotlivých ustanoveních Listiny základních práv a svobod, zajistit nejen formální, ale i skutečnou obnovu materiálních záruk výkonu základních práv a svobod, kde dříve - navzdory elementárnímu lidskoprávnímu obsahu v mezinárodním ius cogens - stát selhal. Přijetí Listiny základních práv a svobod a přihlášení se k dalším mezinárodním instrumentům ochrany základních práv však není bodem nula, v němž by limitně začínala povinnost státu, je-li to třeba, aktivně vytvořit podmínky pro realizaci základních práv. Naopak ve vztahu k jednotlivým nositelům základního práva nelze nebrat ohled na historický kontext situace, v níž se aktuálně a vinou státu nacházejí. Jinými slovy řečeno, bylo by v rozporu s koncepcí rozvoje a posilování základních práv, pokud by společenské změny vedly opakovaně k zavádění nižších standardů základních práv na základě ignorování historických příčin současného stavu. Dějiny demokratických a právních států nemohou sestávat z tlustých čar za minulostí, nýbrž poučení z dřívějších zkušeností se musí projevovat v zárukách neopakování minulých chyb v budoucnu.
95.
V tomto ohledu chápe Ústavní soudÚstavní soud celkový proces restitucí (v širokém slova smyslu) po roce 1989 nikoliv jako čistě politický záměr, který by byl toliko součástí (nezbytné) liberální ekonomické transformace, v níž by plnil primárně funkci deetatizace společenského bohatství, nýbrž jej pojímá i jako proces obnovy materiálních záruk výkonu základních práv projevující se např. i ve fungování občanské společnosti [akcent na první pojetí pozorují ve většině zemí střední a východní Evropy a fungující tržní ekonomiku považují za měřítko úspěšnosti transformace např. Posner, E. A. - Vermeule, A. Transnational Justice as Ordinary Justice. In Harvard Law Review, Vol. 117, No. 3, January 2004, s. 765-825; zvláště ve vztahu k České republice je možno dokonce u vnějších pozorovatelů za důraz na první pojetí na úkor lidskoprávního aspektu pozorovat kritiku: Williams, R. C. The Contemporary Right to Property Restitution in the Context of Transitional Justice. Occasional Paper Series, International Center for Transitiona Justice, May 2007, s. 11-23, http://www.ictj.org].
96.
Ke vztahu církví a náboženských společností jako takových k ústavně zaručené svobodě náboženského vyznání poznamenává Ústavní soudÚstavní soud pro úplnost tolik, že ústavní relevance těchto entit je dána čl. 15 odst. 1 („Svoboda [...] náboženského vyznání je zaručena.“) a čl. 16 odst. 1 Listiny, podle něhož je zaručen výkon náboženství nebo víry soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu, a to buď samostatně nebo společně s jinými (rozpoznání právní subjektivity takového společenství právem je pak již důsledkem těchto záruk, neboť ve státě nelze realizovat svá práva bez vstupování do právních vztahů) [srov. např. nález ze dne 18. června 2003 sp. zn. I. ÚS 146/03 (viz níže)]. Rovněž Evropská komise pro lidská práva uvedla, že pro účely čl. 9 Úmluvy se zdá být rozdílné nahlížení na církve a na jejich jednotlivé členy toliko uměle konstruované, pročež i církvím samotným byla samostatně přiznána práva plynoucí z čl. 9 odst. 1 Úmluvy, neboť prostřednictvím církví a náboženských společností vykonávají své základní právo sami věřící [X. & Church of Scientology v. Sweden, App. 7805/77, 16 Eur. Comm'n H.R. Dec. & Rep. 68 (1979), citováno dle Evans, C. Freedom of Religion under the European Convention on Human Rights. Oxford: Oxford University Press, 2001, s. 13-14]. Ústavní deklarace svobody vyznání bez záruk institucionálních, tedy např. bez reflexe prvku práva sdružovacího či bez respektu k nezbytné funkční majetkové podstatě jednotlivých církevních subjektů, by zajišťovala náboženskou svobodu toliko iluzorně.
97.
Církve a náboženské společnosti jsou tedy nositelkami základních práv a v nyní pojednávaném kontextu i způsobilé vystupovat jako subjekty práv vlastnických. Jen na okraj ve vztahu k historickému charakteru majetku církví lze poukázat na dostupné doktrinární názory, které shodně nedovozují charakter církevního majetku jako vlastnictví státního [K problematice vlastnictví katolické církve a restitucí církevního majetku (Masarykova univerzita v Brně); Posouzení otázky církevního vlastnictví (Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta právnická); Odborný posudek (Ústav státu a práva AV ČR); Právně historická expertiza Univerzity Karlovy v Praze právního postavení tzv. katolického církevního majetku v druhé polovině 19. a ve 20. století na území dnešní ČR; expertizy jsou zveřejněny v příloze sněm. tisku č. 858 „Zpráva předsedy dočasné komise Poslanecké sněmovny pro řešení majetkových otázek mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi o činnosti komise v době od 13. června 2008 do 31. března 2009“]. Pro vlastnické postavení církví v tomto ohledu zvláště není rozhodné, zda se jednalo o právnické osoby veřejného či soukromého práva [The Holy Monasteries (Svaté kláštery) proti Řecku ze dne 9. prosince 1994, č. 13092/87, 13984/88, série A č. 301-A, odst. 48-49].
98.
Ústavní soudÚstavní soud již ve své judikatuře potvrdil, že aktivity církví nelze omezovat toliko na výkon kultu, nýbrž že ústavní ochrany (čl. 15 odst. 1, čl. 16 odst. 1 a 2 Listiny) požívají i jejich tradiční aktivity obecně prospěšné, vzdělávací, zdravotnické, sociální, charitativní apod. [nález sp. zn. I. ÚS 146/03 ze dne 18. 6. 2003 (N 115/31 SbNU 33); nález sp. zn. Pl. ÚS 6/02 ze dne 27. 11. 2002 (N 146/28 SbNU 295; 4/2003 Sb.); nález sp. zn. Pl. ÚS 2/06 ze dne 30. 10. 2007 (N 173/47 SbNU 253; 10/2008 Sb.)]. K tomu lze srovnat např. názor německého Spolkového ústavního souduústavního soudu, dle něhož „Svoboda náboženského vyznání v sobě vedle svobody jednotlivce projevovat své vyznání v soukromí a na veřejnosti nutně obsahuje i svobodu sdružování se v organizacích za účelem společného veřejného vyznání, zvláště pak svobodu vyznání pro církve v jejich historicky utvořené podobě a na základě jejich poslání (BVerfGE 42, 312). K podání ústavní stížnosti na ochranu základního práva na nerušený výkon náboženského vyznání jsou oprávněny nejen náboženské společnosti, jejich suborganizace nebo jejich právně nezávislá zařízení, ale také právnické osoby, jejichž cílem je plnění charitativních úkolů při realizaci jednoho ze základních požadavků náboženského vyznání (viz BVerfGE 19, 129; 30, 112; 42, 312; 46, 73)“ [BVerfGE 53, 366]. V tomto kontextu např. „pojetí katolické církve zahrnuje výkon náboženství nejen v oblasti víry a bohoslužby, nýbrž také svobodu k rozvoji a působení ve světě, což odpovídá jejím náboženským úkolům. K tomu patří obzvláště charitativní působení. Aktivní láska k bližním je podstatným úkolem křesťanů a křesťanskými církvemi je chápána jako základní funkce. Nezahrnuje pouze církevně zajišťovanou nemocniční péči, nýbrž obecně je podle základních náboženských požadavků orientována na zabezpečení potřebných lidí včetně jejich výchovy a vzdělání“ (BVerfGE 70, 138; BVerfGE 57, 220). Historická úloha církví ve společnosti je reflektována i v judikatuře jiných Ústavních soudůÚstavních soudů [srov. rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu Italské republiky ze dne 11. dubna 1989, ITA-1989-R-001; rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu Litevské republiky ze dne 13. června 2000, LTU-2000-2-006; rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu Maďarské republiky ze dne 27. února 1993, HUN-1993-1-003; označení dle databáze CODICES http://www.codices.coe.int].
99.
Budiž dále řečeno, že Evropský soud pro lidská práva se ve věci The Holy Monasteries (Svaté kláštery) proti Řecku ze dne 9. prosince 1994, č. 13092/87, 13984/88, série A č. 301-A, při posuzování vyvlastnění hospodářských pozemků dotčených klášterů shledal primárně porušení zaručené ochrany majetkových zájmů plynoucích z čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě, nikoliv práva plynoucího z čl. 9 Úmluvy. K tomu však Ústavní soudÚstavní soud dodává, že tento individuální závěr (oddělení majetkových práv od náboženské svobody) není prakticky přenositelný při abstraktním posouzení nečinnosti zákonodárce na nyní posuzovanou - diametrálně odlišnou - věc. V této části odůvodnění nálezu totiž Ústavní soudÚstavní soud hodnotí (a) širší ústavní konsekvence českého ústavního pořádku, (b) a to při zvážení celkové intenzity zásahu, který (z podstatné části) nevydání majetku může znamenat do materiálních záruk úrovně náboženské svobody (c) při zohlednění existence jiných záruk práv plynoucích z čl. 16 odst. 1 a 2 Listiny.
100.
K bodu (a) Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že Česká republika je podle čl. 1 odst. 1 Ústavy demokratickým právním státem založeným na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Z uvedeného principu především vyplývá, že Ústavní soudÚstavní soud musí vycházet z té vnitrostátní či mezinárodněprávní úpravy, která poskytuje nejvyšší standard ochrany základních práv a svobod. Referenčním kritériem je nyní především čl. 16 odst. 1 a 2 jako speciální ustanovení k čl. 15 odst. 1 Listiny. Míra konkrétnosti těchto ustanovení odráží předchozí trpkou zkušenost, kterou přineslo ignorování formálně přiznaných základních práv v době komunistického režimu v Československu, a zároveň navazuje na lidskoprávní standardy dosažené v civilizovaných zemích. Interpretace těchto ustanovení byla již opakovaně traktována v judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu.
101.
K úvaze pod bodem (b) je nutno především uvést, že se nyní nejedná o individuální zásah vůči jednomu subjektu nebo skupině subjektů, nýbrž že podstatou majetkové křivdy je zabrání veškerého hospodářského a významné části dalšího majetku určeného pro působení církví ve společnosti, což negativně zasáhlo celý segment společnosti a v důsledku dalších opatření eliminovalo výkon podstatných složek základního práva. Ústavní soudÚstavní soud ve svých úvahách proto zohledňuje, že pokud se vůči církvím a náboženským společnostem jednalo ze strany komunistického státu o jednotně vedený zásah celkový a komplexní, kde primárním předmětem protiprávní represe nebyl ani tak jednotlivý subjekt vlastnického práva (církevní právnická osoba), ale jejich celek a postavení ve společnosti, a nikoliv jejich majetková podstata, nýbrž podstata jejich existence, odráží se tato skutečnost i v jejich odlišném postavení po změně společenských a právních poměrů a v charakteru nároků, resp. v povinnosti nového demokratického zákonodárce jím nezaviněný stav korigovat. Zákonodárce tedy stojí před řešením důsledků zásahu, který nebyl ve vztahu k oblastem náboženského života v Československu jednotlivou výjimkou, nýbrž pravidlem, resp. přímým ideovým imperativem, neboť se v případě náboženství jednalo o „[...] opium lidu. Zrušit náboženství jako iluzorní štěstí lidu znamená žádat jeho skutečné štěstí“ [Marx, K. Úvod ke kritice Hegelovy filozofie práva. In Marx, K., Engels, B. Spisy. Sv. 1. Státní nakladatelství politické literatury, Praha, 1956, s. 401-402]. Zánik materiálně determinovaného náboženství jako pozůstatku nižšího stupně společenského vývoje byl pak spojován s odstraněním soukromého vlastnictví výrobních prostředků v celé společnosti [Engels, B. Anti-Dühring. In Marx, K., Engels, B. Spisy. Sv. 20, Nakladatelství Svoboda, Praha, 1966, s. 310]. Kromě praktické tzv. církevní politiky byl uvedený „ideál“ dokonce povýšen na ústavní normu prostřednictvím ústavního zákona č. 100/1960 Sb., Ústava Československé socialistické republiky, jejíž čl. 16 výslovně stanovoval, že „Veškerá kulturní politika v Československu, rozvoj vzdělání, výchova a vyučování jsou vedeny v duchu vědeckého světového názoru, marxismu-leninismu, [...].“. Historická realita - v čemž Ústavní soudÚstavní soud odkazuje na široce dostupné odborné práce historické a právněhistorické - tak v případě církví a náboženských společností relativizuje náhled na majetkové křivdy izolovaně ve vztahu k jednotlivým postiženým subjektům, nýbrž jejich masivní charakter proniká do samotné podstaty náboženské svobody. Celkový rozsah blokovaného církevního majetku, jedná-li se, jak je patrno, o drtivou většinu historického majetku církví a náboženských společností, tak v komparaci se zárukami čl. 16 odst. 1 a 2 Listiny vyúsťuje v protiústavní stav zejm. ve vztahu k právu církví svobodně volit formu a rozsah svých aktivit, a tedy „spravovat své záležitosti nezávisle na státních orgánech.“.
102.
A to i při zvážení (c) mechanismů, jakými stát praktikuje tzv. hospodářské zabezpečení církví. To se děje na základě zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož stát měl a má podle § 1, 4, 6, 8, § 11 odst. 1 a § 12 plnit řadu svých závazků, včetně např. práv a povinností z přechodu patronátů na stát (v ústavně přípustném rozsahu), a to i ve vztahu k čistě kultové činnosti. Nelze odhlédnout od skutečnosti, že tzv. hospodářské zabezpečení církví bylo od počátku koncipováno jako jeden z instrumentů odstranění hospodářské nezávislosti církví a náboženských společností, s přímým úmyslem nikoliv náboženskou svobodu naplňovat, nýbrž ji potírat prostřednictvím přímé exekutivní kontroly náboženského života a ekonomického útlaku. Výstižně účel a aplikaci zákona č. 218/1949 Sb. předeslal tehdejší generální tajemník Komunistické strany Československa Rudolf Slánský na poradě krajských tajemníků KSČ dne 15. září 1949: „[...] My jsme vzali biskupům půdu. Vzali jsme církvi všechen tisk. Všude do konzistoří jsme dosadili komisaře. Zavřeli jsme církevní školy, letos nebyla otevřena ani jediná církevní škola. Teď postupně jim bereme kláštery. Zavíráme kněze. [...] Teď např. další důležité opatření - nový platový zákon pro kněze. Budeme o tom ještě jednat, za jakých podmínek a komu dáme plat. Myslím, že naše práce v církevním úseku je kladná [...] Bylo by dobré, abyste měli připravené takové černé listiny těch největších štváčů v krajích a okresích. Pamatovat na to, když ne dnes, tak zítra, to budeme potřebovat. Strana se dost naučila politicky“ [citováno dle Kaplan, K. Stát a církev v Československu 1948-1953. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha, Nakladatelství Doplněk, Brno, 1993, str. 98, pozn. 190]. Zároveň bylo tzv. hospodářské zabezpečení církví považováno za opatření dočasné, v duchu výše uvedených ideologických východisek, o čemž svědčí např. i to, že zákon č. 218/1949 Sb. vůbec nepředpokládal proces státního uznání či registraci církví a náboženských společností nových [též např. Hájek, J. K problematice právních poměrů církví v ČSSR. Správní právo, 1986, č. 6, str. 369: „právní úprava (...) spočívá na uznání dočasné, dosaženým stupněm společenského vývoje podmíněné existence náboženského cítění (...)“].
103.
Na tomto místě Ústavní soudÚstavní soud shrnuje, jakkoliv to nyní není přímým předmětem ústavního přezkumu, že model tzv. hospodářského zabezpečení církví a náboženských společností, pokud by byl pojímán jako plnohodnotná alternativa k vypořádání historického majetku církví a náboženských společností, není dostatečnou zárukou svobod plynoucích z čl. 16 odst. 1 Listiny, zvláště pak nezávislosti (dotčených) církví a náboženských společností na státu podle čl. 16 odst. 2 Listiny. Pro správné pochopení těchto úvah je nutno zdůraznit, že Ústavní soud nyní neprovádí ekonomickou analýzu nároků oprávněných církví plynoucích ze zákona č. 218/1949 Sb. v poměru ke skutečnému plnění státu, nýbrž hovoří obecně o mechanismu, kdy je to výhradně stát, který dotčeným církvím a náboženským společnostem zákonem přiznává řadu titulů tzv. hospodářského zabezpečení, zároveň však de facto sám určuje, jaká celková částka na tyto výdaje bude vynaložena, čímž prakticky jednostranně rozhoduje o míře ekonomické závislosti dotčených církví a náboženských společností na státu [srov. např. stanovisko Ministerstva kultury obsažené v kontrolním závěru Nejvyššího kontrolního úřadu č. 08/20: „V průběhu let byla Ministerstvem financí ve státním rozpočtu určena jen minimální výše prostředků na platy a pojistné administrativy, věcné náklady a údržbu církevního majetku. Předkládání rozpočtu jednotlivých CNS bylo z tohoto důvodu zrušeno, protože stát není schopen financovat veškeré finanční potřeby církví a náboženských společností“, http://www.nku.cz; k významu tzv. hospodářského zabezpečení pro výkon práv plynoucích z náboženské svobody srov. např. Přibyl, S. Pojetí tzv. „zvláštních práv“ církví a náboženských společností podle zákona č. 3/2002 Sb. In Právník č. 7, roč. CXLII, 2003, str. 714].
104.
Uvedený stav při absenci rozumného vypořádání historického církevního majetku, kdy je stát v důsledku své vlastní nečinnosti nadále dominantním zdrojem příjmů dotčených církví a náboženských společností, navíc bez zjevné vazby na výnosy ze zadržovaného historického majetku církví, tak ve svých důsledcích porušuje čl. 16 odst. 1 Listiny co do volnosti projevovat víru ve společnosti veřejným působením a tradičními formami nábožensky motivovaných obecně prospěšných aktivit s využitím příslušných historicky formovaných ekonomických zdrojů, a zvláště pak čl. 16 odst. 2 Listiny, a to v hospodářské složce církevní autonomie. Jde přitom o právní názor i doktrinárně zastávaný, k čemuž srov. Syllová, J. K výkladu čl. 16 Listiny základních práv a svobod. In: Kolář, P., Kříž, J. (eds.). Narovnání vztahu mezi státem a církvemi. CEVRO Institut, Praha, 2009, str. 9: Zákonodárce měl v úmyslu »obnovit a rehabilitovat postavení církví, které bylo během posledních 40 let marginalizováno, a dát jim samostatnost v rozhodování, kterou v období totality ztratily. Ústavodárce si byl vědom skutečnosti, že formulace obsahující slovo „nezávislost“ uvedená v tomto ustanovení je jedinou možností, jak autonomii v postavení církví posílit alespoň ústavněprávně, v situaci, kdy bylo nenávratně přerušeno staleté výchovné a vzdělávací působení, kdy byl majetek, který církve používaly, postátněn a vliv církví na něj anulován. Listinné ustanovení bylo programem, který měl být dovršen dosažením skutečné nezávislosti církví. [...] Nezávislost církví je možno i gramaticky vykládat tak, že musí mít majetek, který by jim umožnil nezávisle vykonávat základní církevní funkce, aby měl každý právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru, buď sám, nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováním obřadu.«.
105.
Na tomto místě je vhodné upozornit, že k obdobnému názoru dospěl i Ústavní soudÚstavní soud Maďarské republiky v rozhodnutí ze dne 12. února 1993, č. 4/1993. Jedním z nosných závěrů bylo zjištění, že tehdy napadený restituční zákon - vymezující okruhy navraceného majetku jejich účelem korespondujícím s tradičními funkcemi církví - sleduje primárně „škody způsobené státem ve vztahu k ústavnímu právu na svobodný výkon náboženství, a nikoliv škody způsobené na právu vlastnickém.“. Zároveň zdůraznil, že historická role církví ve společnosti a na veřejnost orientovaný charakter jejich činností je do jisté míry odlišuje od jiných fyzických či právnických osob (při zohlednění povahy jejich majetku) a zároveň umožňuje jejich komparaci - co do požadavku nezávislosti na státu - s místními samosprávami (obcemiobcemi), které jsou jako celky rovněž neoddělitelné od individuálního práva občana na sebeurčení (rozuměj: samosprávu) [srov. zejm. část III rozhodnutí; dle anglického překladu na stránkách Ústavního souduÚstavního soudu Maďarské republiky http://www.mkab.hu].
106.
Jinými slovy řečeno, dopady nečinnosti zákonodárce se tak projevují nejen toliko v úzké majetkové sféře (historických) církví a náboženských společností (čl. 11 Listiny, čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě), nýbrž i ve faktickém omezení samostatnosti a nezávislosti na státu (církevní autonomie) zaručených čl. 16 odst. 2 Listiny k výkonu svobod zaručených čl. 16 odst. 1 a čl. 15 odst. 1 Listiny. Za nepřijatelný považuje Ústavní soudÚstavní soud ten názor, dle něhož by (z historického pohledu) široce pojatá svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání, jak plyne z českého ústavního pořádku a z mezinárodních standardů a jak je pod ochranou obecných soudů a Ústavního souduÚstavního soudu, měla ospravedlňovat určitou nižší úroveň ekonomické samostatnosti církví a náboženských společností. Tedy že by snad existence současné vyšší úrovně základních práv a svobod v komparaci se stavem dřívějším (k 25. únoru 1948) mohla sloužit jako argument pro nepřiznání majetkového vyrovnání.
107.
Vzhledem k uvedenému Ústavní soudÚstavní soud shledal dostatek důvodů pro konstatování protiústavní nečinnosti Parlamentu, pročež již nepovažoval za účelné stejně podrobně rozvíjet další aspekty problematiky, mezi nimiž je nutno poukázat především na otázku racionality důvodů pro fakticky odlišné zacházení se subjekty, které se z vůle zákonodárce staly oprávněnými osobami podle zákona č. 298/1990 Sb., a církevními právnickými osobami ostatními, které jsou součástí jak katolické církve, tak dotčených církví a náboženských společností jiných, a to s přihlédnutím k tomu, že tato nerovnost je umocňována délkou doby, kdy jsou tyto jiné právnické osoby odkazovány na zákon, který neexistuje. Ani úvaha o zmírnění některých křivd nemůže být ovládána iracionální svévolí zákonodárce zakládající nerovnost.
XI./d
108.
Ve vztahu k obcímobcím a třetím osobám, které jsou aktuálně zapsanými vlastníky blokovaného historického církevního majetku, dlouhodobá nečinnost Parlamentu může vyvolávat individuální protiústavní účinky na základě konkrétních okolností, jež Ústavní soudÚstavní soud vhledem k mnohosti představitelných situací nemůže postihnout obecným výrokem. I při setrvání na primární odpovědnosti zákonodárce za právní úpravu dotčené materie vzhledem ke komplexnosti vztahů a vzhledem ke zdrženlivosti Ústavního souduÚstavního soudu k tomu, aby svým eventuálním kasačním zásahem v podstatě pozitivně předznamenal budoucí rozhodnutí zákonodárce, se nezříká poskytnutí náležité ochrany specifickým individuálním nárokům dotčených osob v budoucnu (společně s obecnými soudy), pokud zákonodárce nepřijme ústavně konformní řešení.
XII.
Závěr
109.
Z uvedených důvodů Ústavní soudÚstavní soud shledal, že napadené ustanovení § 29 zákona o půdě není samo o sobě protiústavním, neboť sleduje ústavně konformní účel a neobsahuje excesivní prostředky pro jeho dosažení. Zároveň však shledal, že nečinnost Parlamentu spočívající v nepřijetí zákona předpokládaného ustanovením § 29 zákona o půdě, kterým by byl vypořádán historický majetek církví, a to po dobu devatenácti let, porušuje čl. 1 Ústavy, čl. 11, čl. 15 odst. 1, čl. 16 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidskách práv a základních svobod.
110.
Ústavní soudÚstavní soud neshledal důvody pro přednostní projednání návrhu ve smyslu § 39 zákona o Ústavním soudu.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.
Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Vladimír Kůrka, Jiří Mucha, Jan Musil a Pavel Rychetský.
*)
pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 38, nález č. 156, str. 241
**)
pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 39, stanovisko č. 22/05, str. 515, vyhlášeno pod č. 13/2006 Sb. |
Nález Ústavního soudu č. 241/2010 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 241/2010 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 1. července 2010 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 17. 8. 2010, částka 84/2010
* Odůvodnění
* I. - Průběh řízení
* II. - Rekapitulace návrhu a podstatných částí vyjádření účastníků
* III. - Dikce napadených ustanovení zákona
* IV. - Ústavní konformita legislativního procesu
* V. - Hodnocení Ústavního soudu
241
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl dne 1. července 2010 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu SCA Packaging Česká republika, s. r. o., se sídlem Teplická 109, Jílové, Středočeské plynárenské, a. s., IČ: 60193158, se sídlem Novodvorská 803/82, Praha 4, a RWE Energie, a. s., se sídlem v Ústí nad Labem, Klíšská 940, na zrušení § 192 odst. 1, § 198 odst. 1, § 199 odst. 1 a § 201 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon),
takto:
I.
Ustanovení § 192 odst. 1 věty první včetně věty za středníkem zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, se zrušuje dnem 31. 3. 2011.
II.
Ve zbývající části se návrh odmítá.
Odůvodnění
I.
Průběh řízení
1.
Ústavní soudÚstavní soud obdržel ústavní stížnosti shora citovaných navrhovatelek proti rozhodnutím insolvenčního správceinsolvenčního správce dlužníka a proti postupu Městského soudu v Praze v rámci uvedených insolvenčních řízeníinsolvenčních řízení, spojené s návrhem na zrušení § 192 odst. 1, § 198 odst. 1, § 199 odst. 1 a § 201 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).
2.
Plénum Ústavního souduÚstavního soudu spojilo všechny tři návrhy a věc je vedena pod sp. zn. II. ÚS 1412/09.
3.
Druhý senát Ústavního souduÚstavního soudu neshledal důvod k odmítnutí ústavní stížnosti navrhovatelek podle § 43 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), neboť uplatněním napadených ustanovení nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jsou splněny formální předpoklady jejího projednání dle § 43 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost nebyla shledána zjevně neopodstatněnou dle § 43 odst. 2 písm. a) tohoto zákona, proto ve smyslu § 78 odst. 1 zákona o Ústavním soudu řízení o ústavní stížnosti přerušil a návrh na zrušení shora citovaných ustanovení insolvenčního zákona postoupil plénu Ústavního souduÚstavního soudu k rozhodnutí podle čl. 87 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“).
II.
Rekapitulace návrhu a podstatných částí vyjádření účastníků
4.
Navrhovatelka SCA Packaging Česká republika, s. r. o., uvedla, že s jinými věřiteli předložila insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci obsáhlý právní rozbor, podrobnou právní argumentaci svědčící pro popření pohledávek jiných věřitelů a navrhla důkazy, které by si měl obstarat k řádnému zjištění pohledávky. Návrhy na provedení důkazů se insolvenční správceinsolvenční správce nezabýval a taktéž se nezabýval ani právní argumentací uvedenou v právním rozboru. Jestliže se Městský soud v Praze v průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení dozvěděl, že významná část věřitelů důvodně zpochybňuje pohledávky vedlejších účastníků, které mají rozhodující vliv na uspokojení pohledávek ostatních věřitelů, měl uložit insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci se těmito podněty zabývat a provést podrobná šetření o zpochybňovaných pohledávkách. Městský soud však zůstal v rámci své dohlédací činnosti naprosto nečinný. Při přezkumném jednání se omezil pouze na poučení dle § 192 odst. 1 insolvenčního zákona a poučil věřitele, že nemají právo popírat pohledávky jiných věřitelů.
5.
Navrhovatelka Středočeská plynárenská, a. s., uvedla, že insolvenční správceinsolvenční správce i soud nevěnovali patřičnou pozornost nejen tvrzeným skutečnostem a právním námitkám navrhovatelky a dalších věřitelů vyjmenovaných výše, ale zejména navrženému a dokonce předloženému důkazu v podobě „analýzy peněžních toků ve společnosti Bohemia Crystalex Trading, a. s., v r. 2001“. O tomto důkazu nebylo ani insolvenčním správceminsolvenčním správcem ani soudem rozhodnuto.
6.
Navrhovatelka RWE Energie, a. s., uvedla, že na přezkumném jednání požadovala, aby pohledávce Citibank byla věnována zvláštní pozornost, o pochybnostech ohledně této pohledávky byl předem písemně vyrozuměn i soud a písemně i ústně insolvenční správceinsolvenční správce. Soud nato sdělil navrhovatelce, že jí byla dána možnost vyjádřit se písemně k pohledávkám Citibank a nebude připuštěno popírání pohledávek věřiteli, které insolvenční zákon neumožňuje. Navrhovatelka RWE Energie, a. s., soudu navrhla uložit insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci, aby bylo jeho rozhodnutí k pohledávce Citibank čteno a vzhledem ke konečnému charakteru přezkumu podáno k námitkám navrhovatelky řádné odůvodnění. Insolvenční správkyně sdělila, že insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci nepřísluší zabývat se v rámci přezkumu pohledávek tvrzeními věřitelů, analýzami účetních závěrek a právními úvahami, a toto by mělo náležet výhradně soudu. Ve vyjádření insolvenční správkyně tak veřejně nezazněl ani jeden argument, který by vyvracel závěry právních stanovisek předložených navrhovatelkou. Přesto se s tím soud spokojil.
7.
Navrhovatelky namítají ve vztahu k napadeným ustanovením insolvenčního zákona, že nesprávné přihlášení, resp. uznání (nepopření) konkrétních pohledávek určitých jiných věřitelů v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení insolvenčním správcem značí v důsledku zkrácení uspokojení jejich pohledávek, tedy dotčení jejich práv, především práva vlastnického. Rozhodnutí insolvenčního správceinsolvenčního správce o uznání nebo popření pohledávek totiž určuje závazně právo věřitele na jeho poměrné uspokojení v rámci insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení (včetně dalších důsledků). V případě uznání pohledávky věřitele se tedy důsledně vzato rozhoduje (mimo jiné) o výši (poměrného) uspokojení ostatních přihlášených věřitelů, jejichž pohledávky si vzájemně konkurují. Pokud insolvenční správceinsolvenční správce nepopře sporné pohledávky, nedá ostatním věřitelům možnost, aby skutečná pravost, výše a zajištění pohledávek byly zjištěny před nezávislým a nestranným soudem, a není tak naplněn požadavek základního práva na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). Postavení insolvenčního správceinsolvenčního správce, tak jak je upraveno insolvenčním zákonem, rozhodně nelze stavět naroveň nezávislého a nestranného soudního orgánu, jak jej předpokládá čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 Úmluvy. Základními atributy nezávislosti a nestrannosti soudního orgánu je zejména neodvolatelnost, nepřeložitelnost a ustanovení do funkce bez časového omezení. Insolvenční správceInsolvenční správce dále nesplňuje atributy nesesaditelnosti, neboť podle § 29 odst. 1 insolvenčního zákona je odvolatelný, a to na základě hlasováni většiny všech přihlášených věřitelů počítané podle výše pohledávek. Vzhledem k tomu, že popřením pohledávky jiného věřitele chrání věřitel současně své majetkové - a tudíž základní - právo, porušují napadená ustanovení i čl. 4 Ústavy, čl. 13 Úmluvy, a též čl. 11 odst. 1 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě. Důvodem přijetí napadených ustanovení patrně bylo zneužívání popěrného práva některými věřiteli a snaha maximálně zrychlit insolvenční řízeníinsolvenční řízení. Tento jistě legitimní cíl však musí být v souladu s principem proporcionality (přiměřenosti), který je vyjádřen v čl. 4 odst. 4 Listiny, podle něhož pří omezení základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Napadená ustanovení dle přesvědčení navrhovatelek zcela vybočila z mezí přiměřenosti, neboť princip rychlosti nepřiměřeně upřednostnila před principem ochrany majetkových práv věřitelů. Evropský soud pro lidská práva (dále též jen „ESLP“) vždy v těchto otázkách zdůrazňuje zásadu spravedlivé rovnováhy mezi obecným zájmem společenství (i společnosti) a právem jednotlivce na ochranu majetku a v této souvislosti vždy zkoumá, zda zásahy státu do majetkových práv jednotlivce nejsou pro něho přílišným a nepřiměřeným břemenem.
8.
V doplnění návrhu uvedla navrhovatelka RWE Energie, a. s., zejména, že absence popěrného práva a současná podoba insolvenčního zákona konvenuje zájmům velkých a z podstaty jejich podnikání vždy zajištěných věřitelů - bankbank, a poškozuje tak ostatní nezajištěné věřitele, jejichž míra uspokojení se dle nového insolvenčního zákona oproti dříve aplikovanému zákonu č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, údajně (a zcela neodůvodněně) snížila z průměrných 9 na 4 % (údaje jsou neověřené). Je veřejným tajemstvím mezi insolvenčními správciinsolvenčními správci, že pohledávky bankbank v České republice není třeba podrobovat důkladnému přezkumu, neboť panuje silné přesvědčení, že bankybanky zastoupené renomovanými právními kancelářemi chyby při vzniku, správě a vymáhání svých pohledávek zkrátka nedělají. Zákonné požadavky na osobu insolvenčního správceinsolvenčního správce ani možnost domáhat se ex post vůči insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci náhrady škody nemohou být vnímány jako adekvátní opatření vyvažující odepření věřitelského popěrného práva. Podle čl. 13 Úmluvy a ustálené judikatury Evropského soudu pro lidská práva ovšem není institut náhrady škody považován za účinný právní prostředek nápravy nesprávného rozhodnutí před národním orgánem, nejde o opravný prostředek, který by byl skutečně účinný a efektivní, je schopen toliko napravovat (či zmírňovat) nepříznivé důsledky vadného rozhodnutí v rámci majetkové sféry poškozeného. Lze si jen těžko představit, že by se poškozený věřitel v poplatkově nákladných řízeních v systému současné české justice byl schopen v přijatelné době efektivně domoci na insolvenčním správciinsolvenčním správci náhrady škody v řádech stovek milionů korun, která mu vznikla v důsledku vadného přezkumu pohledávek insolvenčním správceminsolvenčním správcem.
9.
V dalším doplnění návrhu navrhovatelka RWE Energie, a. s., odkazuje na některé zahraniční právní úpravy (Rakousko, Německo, Velká Británie atd.), dle nichž je věřitelům přiznáno popěrné právo.
10.
Poslanecká sněmovna ve vyjádření k návrhu uvedla, že zákon č. 182/2006 Sb. byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru, který jej projednal na svém zasedání dne 1. prosince 2005 a dne 20. ledna 2006 a doporučil jej schválit ve znění komplexního pozměňovacího návrhu, jenž byl obsažen v usnesení výboru č. 235 (tisk 1120/1). Tento komplexní pozměňovací návrh upravil nově i ustanovení § 192 odst. 1, § 198 odst. 1, § 199 odst. 1 a § 201 odst. 1. Návrh zákona byl schválen ve třetím člení dne 8. února 2006 ve znění komplexního pozměňovacího návrhu ústavně právního výboru a dalších pozměňovacích návrhů, které se však již netýkaly uvedených ustanovení.
11.
Senát uvedl, že jak ve výborech Senátu, tak i na schůzi Senátu k ustanovením, která jsou navrhována ke zrušení, nebyla vedena žádná diskuse. S ohledem na výše uvedené lze konstatovat, že v horní komoře Parlamentu nezazněly názory, kterými by bylo možné tvrzení navrhovatelek o protiústavnosti ustanovení § 192 odst. 1, § 198 odst. 1, § 199 odst. 1 a § 201 odst. 1 insolvenčního zákona podpořit, či naopak vyvrátit.
III.
Dikce napadených ustanovení zákona
12.
Napadené ustanovení § 192 odst. 1 insolvenčního zákona zní: „Dlužník a insolvenční správceinsolvenční správce mohou popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek; jednotliví věřitelé toto právo nemají. Stanovisko, které insolvenční správceinsolvenční správce zaujal k jednotlivým pohledávkám v seznamu přihlášených pohledávek, může při přezkumném jednání změnit.“.
13.
Napadené ustanovení § 198 odst. 1 insolvenčního zákona zní: „Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního souduinsolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.“.
14.
Napadené ustanovení § 199 odst. 1 insolvenčního zákona zní: „Insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního souduinsolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu.“.
15.
Napadené ustanovení § 201 odst. 1 insolvenčního zákona zní: „Nevykonatelná pohledávka je zjištěna a) jestliže ji nepopřel insolvenční správceinsolvenční správce, b) jestliže insolvenční správceinsolvenční správce, který ji popřel, vezme své popření zpět, nebo c) rozhodnutím insolvenčního souduinsolvenčního soudu ve sporu o určení její pravosti, výše nebo pořadí.“.
IV.
Ústavní konformita legislativního procesu
16.
Návrh insolvenčního zákona, který byl posléze vyhlášen pod č. 182/2006 Sb. (sněmovní tisk 1120/2 Poslanecké sněmovny 2002-2006, 4. volební období), byl projednáván Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky jako tisk 1120 v prvém čtení dne 26. října 2005 a přikázán k projednání ústavně právnímu výboru, který jej projednal na svém zasedání dne 1. prosince 2005 a dne 20. ledna 2006 a doporučil jej schválit ve znění komplexního pozměňovacího návrhu, jenž byl obsažen v usnesení výboru č. 235 (tisk 1120/1). Tento komplexní pozměňovací návrh upravil nově i napadaná ustanovení. Druhé čtení návrhu zákona proběhlo dne 27. ledna 2006, pozměňovací návrhy přednesené ve druhém čtení byly zpracovány jako tisk 1120/2. Návrh zákona byl potřebnou většinou přítomných poslanců schválen ve třetím čtení dne 8. února 2006 ve znění komplexních pozměňovacích návrhů. Návrh zákona byl Senátu postoupen dne 28. února 2006 a organizační výbor Senátu jej jako tisk č. 288 (5. funkční období) přikázal k projednání ústavně-právnímu výboru. Tento výbor návrh zákona projednal dne 15. března 2006 a přijal k němu usnesení č. 93 (senátní tisk č. 228/1), ve kterém doporučil, aby Senát návrh zákona schválil ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Plénum Senátu projednalo návrh zákona na své 10. schůzi dne 30. března 2006, kdy v hlasování č. 199 k návrhu zákona usnesením č. 416 byl návrh schválen ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Pro hlasovalo 49 senátorů z 54 přítomných, 5 senátorů se zdrželo hlasování a nikdo nebyl proti. Zákon byl prezidentovi doručen k podepsání dne 7. 4. 2006 a ten jej dne 14. 4. 2006 podepsal. Schválený zákon byl doručen premiérovi k podpisu dne 27. 4. 2006 a byl vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 9. 5. 2006 v částce 62 pod číslem 182/2006 Sb.
17.
Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že zákon č. 182/2006 Sb. byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem, resp. že v tomto řízení nezjistil nic, co by svědčilo pro závěr opačný.
V.
Hodnocení Ústavního soudu
18.
Ústavní soudÚstavní soud se nejprve zabýval postavením insolvenčního správceinsolvenčního správce při uznávání pohledávek věřitelů v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení a zhodnotil jej jako postavení orgánu veřejné moci, nikoli jako zástupce věřitelů.
19.
Pojem veřejný orgán Ústava nedefinuje; proto k jeho obsahovému ohraničení přistoupil Ústavní soudÚstavní soud ve své judikatuře, ve které se přiklonil k tzv. mocenské teorii [srov. např. rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky sp. zn. I. ÚS 191/92 ze dne 9. 6. 1992, Sbírka usnesení a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky, ročník 1992, rozhodnutí č. 3; usnesení Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. II. ÚS 75/93 ze dne 25. 11. 1993 (U 3/2 SbNU 201*); a další].
20.
Uznání pohledávky věřitele insolvenčním správceminsolvenčním správcem je upraveno v § 188 a násl. insolvenčního zákona. Insolvenční správceInsolvenční správce tím, že přihlášenou pohledávku uzná (nepopře), určuje závazně právo věřitele na jeho poměrné uspokojení v rámci insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení (včetně všech dalších důsledků spojených s výsledkem přezkumu, tj. hlasování a účast ve věřitelských orgánech, příp. sankce a další procesní práva a povinnosti), a současně tím závazně určuje právo všech ostatních věřitelů na jejich poměrné uspokojení [důsledkem uznání pohledávky věřitele je rovněž stanovení výše (poměrného) uspokojení ostatních přihlášených věřitelů, jejichž pohledávky si vzájemně konkurují]. Uznání (nepopření) pohledávky insolvenčním správceminsolvenčním správcem má tedy za následek zjištění přihlášené pohledávky, a to v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení s konečnou platností.
21.
I když insolvenční zákon výslovně neuvádí, jakou povahu má úkon insolvenčního správceinsolvenčního správce, jímž projevuje vůli uznat přihlášenou pohledávku, je úkon insolvenčního správceinsolvenčního správce přirozeně nezbytné zkoumat podle materiálního hlediska, tj. podle jeho skutečné povahy a účinků [srov. např. usnesení Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. IV. ÚS 233/02 ze dne 28. 8. 2002 (U 30/27 SbNU 337)].
22.
Na danou problematiku je aplikovatelný i právní názor vyslovený v nálezové judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu. Ústavní soudÚstavní soud kupř. v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 36/01 ze dne 25. 6. 2002 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.) vyslovil právní názor, že správce konkursní podstaty není účastníkem konkursního řízení; jako zvláštní procesní subjekt má však samostatné postavení jak vůči úpadci, tak vůči konkursním věřitelům a nelze jej považovat za zástupce konkursních věřitelů ani za zástupce úpadce. Ústavní soud k tomu posléze dodal, že „vycházeje z hledisek vymezujících pojem veřejnoprávního orgánu: jsou jimi veřejný účel, způsob ustavení a pravomoc. Veřejný účel instituce správce konkursní podstaty nutno spatřovat v akceptaci omezeného veřejného zásahu do řešení majetkových vztahů, jež se dostaly do krizové situace. Způsob jeho ustavení je dán rozhodnutím státního orgánu (soudu). Jeho oprávnění, jež jsou zakotvena v řadě ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání (§ 14, 17 až 20, 24, 26 až 29), vzhledem k jejich heteronomní povaze (když správce nelze považovat za zástupce konkursních věřitelů ani za zástupce úpadce) pak představují výkon pravomoci (na rozdíl od heteronomní povahy veřejnoprávních aktů, akty soukromoprávní - právní úkony - mají povahu autonomní).“.
23.
Veřejný účel instituce insolvenčního správceinsolvenčního správce rovněž nutno spatřovat v akceptaci omezeného veřejného zásahu do řešení majetkových vztahů, jež se dostaly do krizové situace. Jeho oprávnění, jež jsou zakotvena v řadě ustanovení insolvenčního zákona, vzhledem k jejich heteronomní povaze (když insolvenčního správceinsolvenčního správce nelze považovat za zástupce věřitelů ani za zástupce dlužníka), pak představují výkon pravomoci (srov. kupř. právě pravomoc uznat přihlášené pohledávky, o kteroužto problematiku jde i v dané věci). Způsob jeho ustavení je dán rozhodnutím státního orgánu (soudu), a to dle § 25 insolvenčního zákona (srov. odst. 1 větu první: „Insolvenčního správceInsolvenčního správce pro insolvenční řízeníinsolvenční řízení ustanovuje insolvenční soudinsolvenční soud.“)
24.
Na tom ničeho nemění skutečnost, že v procesu ustavování insolvenčního správceinsolvenčního správce může - ale nemusí - hrát roli též spoluúčast věřitelů na výběru správce. Osobu insolvenčního správceinsolvenčního správce mohou věřitelé pouze změnit, mohou tak postupovat jen po ukončení přezkumného jednání (§ 29 odst. 1 insolvenčního zákona), kdy již není možné posouzení správnosti nároků uplatněných jednotlivými přihláškami pohledávek (dle § 192 odst. 1 insolvenčního zákona může insolvenční správce své stanovisko k přihlášeným pohledávkám změnit nejpozději na přezkumném jednání).
25.
Koneckonců i důvodová zpráva k návrhu zákona uváděla explicitně, že insolvenční správceinsolvenční správce je zvláštním procesním subjektem, jenž není ani zástupcem dlužníka ani zástupcem věřitelů. Záměr zákonodárce, že insolvenční správceinsolvenční správce není zástupcem věřitelů, nebyl přitom při projednávání návrhu zákona zpochybněn a byl deklarován právě v souvislosti s možností věřitelů vyměnit osobu insolvenčního správceinsolvenčního správce.
26.
Teze, že insolvenční správceinsolvenční správce při uznání (pravosti, výše a pořadí) přihlášených pohledávek vystupuje jako zástupce věřitelů, je ovšem vyloučena i povahou věci, v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení zpravidla vystupuje více věřitelů, jejichž pohledávky si ale vzájemně konkurují. Navíc i dle § 24 insolvenčního zákona se důvody podjatosti insolvenčního správceinsolvenčního správce mohou týkat i účastníků řízení; tedy nejen dlužníka, nýbrž i jeho věřitelů. Jak by mohl být insolvenční správceinsolvenční správce podjatý z důvodu vlastního poměru k osobám věřitelů (nepodjatost v tomto směru vyžaduje § 24 insolvenčního zákona), když by současně platila teze, že insolvenční správce je zástupcem věřitelů.
27.
Insolvenční správceInsolvenční správce tedy autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech věřitelů, kteří se nenacházejí v rovnoprávném postavení s insolvenčním správceminsolvenčním správcem, obsah rozhodnutí nezávisí na jejich vůli. Za rozhodnutí insolvenčního správceinsolvenčního správce tak lze považovat stanovisko insolvenčního správceinsolvenčního správce k pohledávce věřitele na přezkumném jednání, které je vyjádřeno v seznamu přihlášených pohledávek, jenž je přílohou protokolu z přezkumného jednání.
28.
Navrhovatelky navrhují z důvodu protiústavnosti zrušit především ustanovení § 192 odst. 1 věty první včetně věty za středníkem insolvenčního zákona, dle kterého: „Dlužník a insolvenční správceinsolvenční správce mohou popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek; jednotliví věřitelé toto právo nemají.“.
29.
Napadené ustanovení obsahuje taxativní výčet okruhu osob, které mají právo popírat pohledávky. Seznatelnost této normy je navíc posílena výslovným uvedením, že jednotliví věřitelé (tedy i navrhovatelky) toto právo nemají.
30.
Základním účelem úpadkového práva upraveného insolvenčním zákonem je řešení majetkových vztahů dlužníka, který je v úpadku, a uspokojení pohledávek věřitelů dlužníka z majetkové podstaty dlužníka. Kupříkladu dle § 1 písm. a) insolvenčního zákona platí, že „Tento zákon upravuje řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka soudním řízením některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů.“. Více věřitelů uplatňuje právo na uspokojení své pohledávky z jedné majetkové podstaty dlužníka. Nesprávné přihlášení, resp. uznání (nepopření) insolvenčním správceminsolvenčním správcem té které pohledávky (její pravosti, výše, pořadí) jednoho věřitele může mít proto za důsledek (mimo jiné) uspokojení pohledávky druhého věřitele v menší míře, než by tomu bylo za předpokladu správného zjištění předmětné pohledávky. Tedy může důsledně vzato značit dotčení majetkových práv věřitele a dotčení i jiných jeho práv (srov. další důsledky spojené s výsledkem přezkumu, tj. hlasování a účast ve věřitelských orgánech, příp. sankce a další procesní práva a povinnosti). Lze totiž souhlasit s názorem navrhovatelek, že rozhodnutí insolvenčního správceinsolvenčního správce o tom, že přihlášenou pohledávku uznává nebo popírá (příp. v jakém rozsahu), určuje závazně právo věřitele na jeho poměrné uspokojení v rámci insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení (včetně všech dalších důsledků spojených s výsledkem přezkumu), a současně se závazně rozhoduje o právu všech ostatních věřitelů na jejich poměrné uspokojení. Jak uvádí odborná literatura, nezřídka dochází k tomu, že v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení se snaží prosazovat svůj vliv osoby, které tvrdí, že jsou věřiteli, ač jimi ve skutečnosti nejsou, anebo se celá řada věřitelů pokouší úmyslně nadsadit (nadhodnotit) výši své pohledávky, aby získali v tomto řízení větší vliv, než jim po zásluze náleží (srov. např. Taranda, P.: Nad některými souvislostmi sankce za nadsazenou přihlášku v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, Daně, 2008, č. 6, str. 53).
31.
Napadené ustanovení přitom vylučuje možnost jednoho věřitele zpochybnit pohledávky jiných věřitelů, a to prostřednictvím jakéhokoli procesního prostředku, kupř. na podkladě přiměřené aplikace občanského soudního řádu. Standardním právním instrumentem směřujícím ke zpochybnění pohledávky věřitele dlužníka je právě tzv. popěrné právo. Jestliže je § 192 odst. 1 větou první a větou za středníkem insolvenčního zákona věřitelům odepřeno právo popírat pohledávky jiných věřitelů, zákonodárce projevil vůli, že věřitelé nemají možnost domáhat se zpochybnění pohledávky nejen popěrným úkonem v rámci přezkumného jednání, ale ani jakýmkoli právním institutem uplatnění práva (jako je např. žaloba na určení pohledávky jiného věřitele nebo odvolání proti rozhodnutí insolvenčního správceinsolvenčního správce). Vůči všem jiným procesním prostředkům k ochranně práva je tedy § 192 odst. 1 věta první a věta za středníkem insolvenčního zákona lex specialis. V opačném případě by docházelo k obcházení vůle zákonodárce, samotné ustanovení § 192 odst. 1 věty první a věty za středníkem insolvenčního zákona by ztrácelo rozumný smysl.
32.
Nastíněnou problematikou se Ústavní soudÚstavní soud ve své nálezové judikatuře již zabýval.
33.
V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 72/06 ze dne 29. 1. 2008 (N 23/48 SbNU 263; 291/2008 Sb.) se Ústavní soud zabýval ústavní konformitou zákonné úpravy, která omezovala okruh skutečností, které byl daňový ručitel oprávněn namítat v odvolání proti „ručitelské“ výzvě.
34.
V tomto nálezu [jakož i následně v nálezech sp. zn. Pl. ÚS 12/07 ze dne 20. 5. 2008 (N 90/49 SbNU 247; 355/2008 Sb.) či Pl. ÚS 42/08 ze dne 21. 4. 2009 (163/2009 Sb.); oba dostupné na http://nalus.usoud.cz] vyslovil Ústavní soudÚstavní soud právní názor, že článek 36 odst. 1 Listiny zakotvuje právo každého domáhat se ochrany svých práv u soudu či jiného orgánu. Smyslem a účelem tohoto ustanovení je stanovení povinnosti státu poskytnout ochranu práva každému, neboť v právním státě nemůže existovat situace, v níž by se nositel práva nemohl domoci jeho ochrany (u soudu či jiného orgánu). Vychází se obecně ze skutečnosti, že stát je zde proto, aby své občany, ale i osoby zdržující se na jeho území, chránil, aby jim poskytoval záruky, že jejich práva budou chráněna. Odstavec 4 čl. 36 Listiny (na který v podstatě odkazuje odstavec 1 čl. 36 Listiny textací „stanoveným postupem“) sice odkazuje na zákon, který upravuje „podmínky a podrobnosti“ v relaci ke všem předcházejícím odstavcům čl. 36 Listiny, nicméně takový zákon, vydaný na základě ústavního zmocnění, je ustanovením čl. 36 Listiny vázán, od jeho obsahu se tedy nemůže odchýlit. Smyslem a účelem „obyčejného“ zákona dle čl. 36 odst. 4 Listiny je pouze stanovit podmínky a podrobnosti realizace co do svého obsahu (již) ústavodárcem v čl. 36 Listiny zakotvených práv, tedy podmínky a podrobnosti čistě procesní povahy (nikoli „materiálněprávní“). Ústavní soud tehdy rovněž uvedl, že »je tak irelevantní argumentace, že klíčovým hlediskem pro ústavní konformitu takového zákona je kupř. míra odepření těchto ústavních práv zákonodárcem apod., jak argumentoval např. Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 2 Afs 51/2004: „... ústavní kautely vyplývající z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a z čl. 1 odst. 1 Ústavy ovšem nepřipouštějí, aby daňovému ručiteli bylo v tak rozsáhlé míře ... odepřeno právo na účinnou obranu jeho subjektivních veřejných práv ...“«. Má-li každý dle čl. 36 odst. 1 Listiny právo domáhat se ochrany svých práv u soudu či jiného orgánu, přičemž podmínky a pravidla realizace tohoto práva stanoví zákon, pak takový zákon, vydaný na základě ústavního zmocnění, nemůže nárok každého domáhat se ochrany svých práv u soudu či jiného orgánu v té které situaci zcela negovat, a tím tedy ústavně zaručené základní právo popřít. Ustanovením článku 36 odst. 1 Listiny je každému ústavně garantována možnost domáhat se ochrany svého práva u soudu či jiného orgánu pro všechny situace.
35.
To plyne ostatně též z axiomy rozumného ústavodárce. S ní by totiž kolidovala představa, že by ústavodárce ponechal zákonodárci, v jehož kompetenci zakotvit fundamentální ústavní hodnoty v podobě základních práv a svobod (obsažené v Listině) však současně nedůvěřoval (proto je sám zakotvil), v zásadě volný prostor pro zakotvení vlastního obsahu jednoho z fundamentálních principů právního státu v podobě garance soudní ochrany subjektivních veřejných práv, tj. kdy ještě se jednotlivec může domoci ochrany svých práv a kdy již nikoli. V takovém hypotetickém případě by tak ústavodárce v podstatné části degradoval tento klíčový princip právního státu prakticky na princip toliko zákonný [s ohledem na (zásadně) jeho obsahové stanovení vůlí „obyčejného“ zákonodárce].
36.
Nelze tak než dovodit, že zákonodárce v napadeném ustanovení omezil, dokonce anuloval právo věřitele domáhat se ochrany svých práv u soudu či jiného orgánu, a tím tedy základní právo dle čl. 36 odst. 1 Listiny v těchto případech popřel. Napadené ustanovení § 192 odst. 1 věty první včetně věty za středníkem insolvenčního zákona je v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny. Navíc podle čl. 4 odst. 4 Listiny musí být šetřeno podstaty a smyslu základního práva, tedy základní právo nelze popřít, což však napadené ustanovení učinilo. Opačný názor by byl v rozporu se shora citovanou nálezovou judikaturou Ústavního souduÚstavního soudu, od níž však Ústavní soudÚstavní soud neshledal důvod se odchýlit.
37.
Ostatně předchozí úprava v § 21 odst. 2 zákona o konkursu a vyrovnání, která - na rozdíl od úpravy současné - tzv. popěrné právo ostatním věřitelům přiznávala, dokladuje, že ústavně konformní stav přiznání práva věřitelům popírat pohledávky ostatních věřitelů je možný.
38.
Nelze přisvědčit argumentu Městského soudu v Praze uvedenému ve vyjádření k ústavní stížnosti, že zásah do čl. 36 odst. 1 Listiny je opodstatněn úsilím o zábranu zneužití popěrného práva vedoucího např. k průtahům v řízení. A to již proto, že předjímá úmysl věřitele zneužívat právo přesto, že příčiny (popření pohledávky jiného věřitele) mohou být objektivní (zejména nesprávná výše přihlášené pohledávky jiného věřitele). Přístup k soudu nemůže být podřízen spekulativní úvaze typu presumpce viny [takto ostatně argumentoval Ústavní soudÚstavní soud již v nálezu sp. zn. II. ÚS 217/98 ze dne 22. 6. 1999 (N 95/14 SbNU 283)]. Je třeba nalézat jiné cesty, jak zabránit zneužití toho kterého práva v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení (což ostatně insolvenční zákon v jiných aspektech splňuje - srov. např. prevenci vůči zneužití práva přihlášení pohledávky podle § 178 insolvenčního zákona). Ostatně zneužít lze jakékoliv právo, což dovedeno ad absurdum by kritizovanou logikou znamenalo, že žádné právo by nemohlo být žádnému subjektu přiznáno, neboť jej lze zneužít.
39.
Rychlost řízení může být uvažována až v rámci konkrétního - spravedlivého - procesu. Proces, byť by byl garantován jako „rychlý“, by neměl rozumného smyslu, pokud by nebyl spravedlivý, negarantoval spravedlivý výsledek, tedy (mj.) pokud by v něm neměl každý možnost domáhat se ochrany svého práva (jde o pojmovou součást procesu). Základní právo dle čl. 36 odst. 1 Listiny každého na ochranu svého práva, realizovatelné v řízení, z povahy věci předchází rychlosti tohoto řízení, je jeho obligatorním východiskem. Jinak by se proces a v něm i jeho rychlost prakticky stávaly samoúčelem.
40.
Naplnění požadavku rychlosti řízení je garantováno jinými instrumenty insolvenčního zákona. Kupříkladu důvodová zpráva k návrhu insolvenčního zákona - který přitom, opačně od napadeného ustanovení, zakotvoval popěrné právo věřitelů - vytyčuje explicitně, že „cílem je docílit rychlosti a efektivnosti řízení. Docílit rychlosti a efektivnosti řízení je snahou a cílem snad každé procesní úpravy. Praxí ověřenou skutečností však zůstává, že tohoto cíle nelze téměř nikdy dosáhnout pouhým zavedením formálních pořádkových lhůt. Návrh insolvenčního zákona zavádí formální pořádkové lhůty na řadě míst (v porovnání se stávající úpravou častěji), vychází však z koncepce, podle které se tyto lhůty prosadí jen ve spojení s dalšími opatřeními (dalšími zákonnými ustanoveními), jež umožňují příslušnou pořádkovou lhůtu skutečně dodržet. V návaznosti na tento záměr vytváří osnova prostor pro diferencované přístupy, zjednodušuje řízení tím, že odstraňuje jeho fáze a odstraňuje některé instituty, které umožňovaly protahování řízení. Jde např. o opuštění institutu ochranné lhůty v platném pojetí, o jehož nefunkčnosti svědčí, že v letech 1998 až 2003 včetně bylo povoleno pouze 8 ochranných lhůt. Návrh též umožňuje zkrácená řízení a postupy a vytváří podmínky pro reálné uplatňování procesních sankcí a pro majetkovou odpovědnost osob, které v řízení postupují způsobem, jenž je v rozporu s jeho účelem. Značný význam z tohoto hlediska má i začlenění incidenčních sporů do rámce insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. Obecně ovšem platí, že žádný procesní zákon (byť by byl sebedokonalejší) nezajistí rychlost a hospodárnost řízení sám od sebe (již tím, že existuje), nýbrž, že taková norma pouze poskytuje (má poskytovat) nástroje, jichž procesní subjekty mohou využít k účinné a rychlé ochraně práv. V této souvislosti je třeba konstatovat, že řada nedostatků dnešního konkursního řízení tkví v aplikační praxi zejména soudů a správců, kteří nevyužívají nebo jen zčásti využívají možností, které jim i dnešní úprava dává. Navrhovaná úprava se snaží těmto nedostatkům předejít i tím, že klade důraz na co nejvyšší míru předvídatelnosti kroků všech subjektů podílejících se na chodu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení a na co nejvyšší míru transparentnosti tak, aby pro všechny subjekty bylo seznatelné, jaká práva a povinnosti v té které fázi insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení mají.“. Ostatně i předkladatel návrhu insolvenčního zákona argumentoval v prvním čtení v Poslanecké sněmovně na podporu jeho přijetí: „Dalším významným prvkem návrhu insolvenčního zákona je důraz na jednotnost insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení a minimalizaci časové náročnosti celého procesu.“.
41.
V prvním čtení přitom ještě návrh insolvenčního zákona obsahoval ustanovení opačné od napadeného ustanovení, tj. zakotvoval popěrné právo i věřitelů. Koneckonců insolvenční zákon v zásadách insolvenčního řízení přikazuje, že insolvenční řízeníinsolvenční řízení musí být vedeno tak, aby se dosáhlo rychlého uspokojení věřitelů [srov. § 5 písm. a)].
42.
V obdobném smyslu je navíc napadené ustanovení v rozporu s čl. 6 odst. 1 Úmluvy, neboť není splněn požadavek, že každý, o jehož občanská práva nebo závazky se jedná, musí mít zaručeno právo na přístup k soudu (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 72/06 - viz výše).
43.
Uvedené konstatování přitom platí zvláště za situace, kdy se věřitel popřením pohledávky jiného věřitele domáhá ochrany nikoli jen „obyčejného“ práva, nýbrž práva základního. Z judikatury Evropského soudu pro lidská práva i Ústavního souduÚstavního soudu vyplývá, že pojem „majetek“ obsažený v první části článku 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě má autonomní rozsah, který není omezen na vlastnictví hmotného jmění a nezávisí na formální kvalifikaci ve vnitrostátním právu. Může zahrnovat jak „existující majetek“, tak majetkové hodnoty, včetně pohledávek, na jejichž základě může jednotlivec tvrdit, že na jejich splnění má přinejmenším „legitimní očekávání“ (ésperance légitime/legitimate expectation). Takové legitimní očekávání je totiž dle judikatury Evropského soudu pro lidská práva, stejně jako Ústavního souduÚstavního soudu [např. nálezy ve věcech sp. zn. Pl. ÚS 2/02 ze dne 9. 3. 2004 (N 35/32 SbNU 331; 278/2004 Sb.), IV. ÚS 525/02 ze dne 11. 11. 2003 (N 131/31 SbNU 173), I. ÚS 287/04 ze dne 22. 11. 2004 (N 174/35 SbNU 331), I. ÚS 344/04 ze dne 15. 12. 2004 (N 191/35 SbNU 497), I. ÚS 353/04 ze dne 16. 6. 2005 (N 124/37 SbNU 563)] integrální součástí ochrany majetkových práv. Napadené ustanovení je proto důsledně vzato v rozporu s článkem 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě a čl. 11 odst. 1 Listiny (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 72/06 - viz výše).
44.
S ohledem na to, že se věřitel popřením pohledávky jiného věřitele domáhá ochrany práva základního, je napadené ustanovení rovněž v rozporu s čl. 4 Ústavy, dle kterého jsou základní práva a svobody pod ochranou soudní moci.
45.
Napadené ustanovení Ústavní soudÚstavní soud shledává protiústavním i v kontextu čl. 13 Úmluvy, dle něhož „Každý, jehož práva a svobody přiznané touto Úmluvou byly porušeny, musí mít účinné právní prostředky nápravy před národním orgánem, i když se porušení dopustily osoby při plnění úředních povinností.“. Napadené ustanovení totiž vylučuje účinný právní prostředek nápravy rozhodnutí o uznání pohledávky jiného věřitele, které v důsledcích může zasáhnout právo na ochranu majetku jiného věřitele [„pročež nelze než konstatovat, že napadené ustanovení věta třetí je též v rozporu s citovaným článkem Úmluvy“ (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 72/06 - viz výše)].
46.
Ústavní soudÚstavní soud poukazuje i na přiměřenou aplikaci rozsudku senátu (páté sekce) Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kohlhofer a Minarik proti České republice (stížnost č. 32921/03, 28464/04 a 5344/05). ESLP se v tomto rozhodnutí zabýval třemi stížnostmi. Stěžovatelé coby menšinoví akcionáři namítali, že po zápisu usnesení o zrušení společnosti a převodu jmění na hlavního akcionáře do obchodního rejstříku nemají možnost napadnout toto rozhodnutí ani smlouvu o převodu jmění. ESLP v citovaném rozsudku konstatoval, že omezení přístupu k soudům bylo zákonné v tom smyslu, že bylo upraveno vnitrostátním právem, a bylo i legitimní co do sledovaného veřejného cíle (zájmu), jímž je podpora „stability v obchodních kruzích zamezením zneužívání opravných prostředků proti usnesení“ (srov. bod 102 in fine). Nicméně současně dospěl k závěru, že takovéto omezení přístupu k soudům je nepřiměřené ve vztahu ke sledovanému legitimnímu cíli. ESLP také konstatoval, že žalobu na náhradu škody či na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za porušení základních práv společníka není možné považovat za právní prostředek ke zmírnění účinků ustanovení § 131 odst. 3 písm. c) obchodního zákoníku v souvislosti s hlavním předmětem řízení [srov. např. následující text citovaného rozsudku: „101. Pokud jde o tvrzení vlády, že stěžovatelé měli možnost hájit své zájmy jiným způsobem, například domáhat se samostatného soudního přezkumu vypořádání zaplaceného hlavním akcionářem nebo podat žalobu na náhradu škody či na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za porušení základních práv společníka, Soud podotýká, že tato řízení mají jiný cíl a zabývají se samostatnou otázkou peněžního zadostiučinění. Mimoto přiměřené zadostiučinění mohlo být požadováno pouze za porušení základních práv společníka. Vláda neprokázala, že tyto právní prostředky mohly vést k projednání otázky platnosti usnesení za okolností srovnatelných s přezkumem v rámci řízení o vyslovení neplatnosti. Není je tedy možné považovat za prostředek ke zmírnění účinků ustanovení § 131 odst. 3 písm. c) obch. zák. v souvislosti s hlavním předmětem řízení. Stejně tak je nelze považovat za účinné prostředky nápravy, které má stěžovatel povinnost vyčerpat (viz § 74 výše), což je otázka, kterou Soud spojil s posouzením odůvodněnosti (viz § 80 výše) ... 105. Pokud jde o přiměřenost tohoto omezení, Soud uvádí, že stejně jako v případě stížnosti č. 32921/03 argumentuje vláda existencí alternativních právních prostředků, díky nimž je omezení slučitelné s Úmluvou. Soud dále uvádí, že podle jeho výše uvedeného názoru nebyly tyto cesty prostředkem nápravy, který bylo třeba vyčerpat ve smyslu článku 35 odst. 1 Úmluvy, a stejně tak tyto prostředky nemohly dostatečně zmírnit újmu na právech menšinových akcionářů způsobenou tímto omezením (viz § 101 výše). Jestliže právo třetí stěžovatelky na přístup k soudu bylo omezeno v důsledku působení § 220h odst. 4 obch. zák. podobným způsobem jako v případě stížnosti č. 32921/03, Soud konstatuje, že dostupnost alternativních prostředků nápravy nemohla v případě dané stížnosti splňovat požadavky článku 6 odst. 1 Úmluvy.“].
47.
Ústavní soudÚstavní soud rovněž v rámci komparatistiky uvádí, že kupř. i dle rakouské či německé právní úpravy může pohledávku jiného věřitele popírat věřitel (srov. např. § 105 Konkursordnung, § 178 Insolvenzordnung). Na komparatistickou stránku této problematicky rozsáhle odkazuje i doplnění návrhu navrhovatelkou RWE Energie, a. s., ze dne 24. 6. 2010, v němž uzavírá, že »zde předestřená komparace ukazuje, že země, kde má ekonomické nazírání na právní instituty daleko delší tradici než v ČR, touto cestou nešly, jelikož jako země „Rule of Law“ respektují onen ústavní rozměr práv věřitelů, princip plné jurisdikce rozhodnutí orgánů veřejné moci a chtějí se vyhnout možným „skrytým tlakům“ některých věřitelů se spornými pohledávkami na správce. Zároveň tyto tradiční demokracie dokáží najít jiné efektivní cesty, jak zabránit nepřiměřené délce insolvenčních řízeníinsolvenčních řízení, aniž by omezovaly věřitelská práva.«.
48.
Na shora citovaném závěru o protiústavnosti napadeného ustanovení nemění nic to, že věřitelé poškození nesprávným přihlášením, resp. uznáním (nepopřením) insolvenčním správceminsolvenčním správcem té které pohledávky (její pravosti, výše, pořadí) jiného věřitele mají možnost domáhat se po insolvenčním správciinsolvenčním správci náhrady škody nebo jiné újmy (na základě § 37 insolvenčního zákona).
49.
Jedná se totiž o odlišnou právní konstrukci, tj. v rámci odpovědnosti [srov. nález sp. zn. I. ÚS 2219/07 ze dne 2. 4. 2008 (N 63/49 SbNU 3)], navíc směřující vůči jinému subjektu. Právo a povinnost jsou párovým pojmem, právu jednoho subjektu odpovídá povinnost druhého subjektu. V napadeném ustanovení zákonodárce odepřel právo jednoho věřitele popřít pohledávku druhého věřitele, byť tímto popěrným právem pohledávky druhého věřitele sleduje věřitel ochranu svých (nejen) majetkových práv. Adresátem popření pohledávky je tak druhý věřitel. Jde o ochranu práva (především majetkového) jednoho věřitele před nesprávnou pohledávkou (nesprávnost její pravosti, výše, pořadí) druhého věřitele. Žaloba na náhradu škody způsobené insolvenčním správceminsolvenčním správcem je ale procesním prostředkem k ochraně práva směřujícím výlučně vůči insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci. Hypoteticky úspěšným vyčerpáním žaloby na náhradu škody způsobené insolvenčním správceminsolvenčním správcem by tak věřitel neodstranil stav nesprávně přihlášené pohledávky jiného věřitele [což může důsledně vzato znamenat (poměrné) uspokojení jeho pohledávky v menší míře a znamená dotčení i jiných jeho práv (srov. další důsledky spojené s výsledkem přezkumu)].
50.
Nehledě na to, že i přes hypotetické pozdější odškodnění by nebyly odstraněny pro právní sféru věřitele všechny negativní důsledky plynoucí z nepopření druhým věřitelem nesprávně přihlášených pohledávek (srov. kupř. posílení vlivu těchto věřitelů na schůzi věřitelů a ve věřitelských orgánech, srov. např. § 49 odst. 1 insolvenčního zákona, dle kterého „Nestanoví-li tento zákon jinak, vyžaduje se k platnosti usnesení schůze věřitelů prostá většina hlasů přítomných nebo řádně zastoupených věřitelů, počítaná podle výše jejich pohledávek; přitom platí, že na každou 1 Kč pohledávky připadá jeden hlas.“). Věřitel by tak mohl sice později uplatnit vůči insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci požadavky vyvěrající z úpravy odpovědnosti insolvenčního správceinsolvenčního správce za škodu, to však nic nemění na tom, že i kdyby mu bylo v tomto směru vyhověno, domohl by se zpětně pouze odstranění své majetkové újmy, nikoliv však újmy na jiných svých (procesních) právech.
51.
V případě odpovědnosti za škodu se jedná o institut sekundární povahy. Jednotlivcům jsou však primárně garantovány práva a svobody, přičemž k jejich účinné ochraně a vymáhání je stát povinen stanovit efektivní prostředky. Primárně je tedy věřitel oprávněn domáhat se ochrany svých práv a svobod jako takových a nemůže být povinen spokojit se pouze až s následným odškodněním za porušení svých práv a svobod na základě realizace práva na náhradu škody. To by odporovalo smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny. V opačném případě by právní řád aproboval porušení práv a svobod takového věřitele. Rovněž i v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 72/06 (viz výše) Ústavní soud argumentoval porušením základního práva daňového ručitele domáhat se ochrany svého práva z důvodu zákonného omezení skutečností namítatelných ručitelem v odvolání proti ručitelské výzvě, ačkoliv nebylo vyloučeno argumentovat obdobně, tj. že ručitel může uplatnit regres vůči dlužníkovi (analogie s možností uplatnit nárok na náhradu škody vůči insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci). Též v nálezové judikatuře Ústavní soudÚstavní soud vyslovil právní názor o požadavku subsidiarity uplatnění náhrady škody vůči státu po vyčerpání efektivních procesních prostředků k ochraně práva směřujících vůči nájemcům (srov. např. nálezy sp. zn. I. ÚS 1180/07 ze dne 12. 2. 2009 nebo IV. ÚS 1253/08 ze dne 3. 12. 2008; oba dostupné na http://nalus.usoud.cz). Tento právní názor lze přiměřeně aplikovat i na danou problematiku.
52.
V probíhajícím insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení je nepochybně zájmem účastníků (tedy i věřitele) dosažení spravedlivé ochrany jejich práv a oprávněných zájmů (srov. § 1 občanského soudního řádu). Právo účastníka je prvotním zájmem naplnění smyslu a účelu (mj.) insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, kterým je poskytování ochrany právům podle čl. 90 Ústavy, nacházející svůj výraz v požadavku, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn [srov. ostatně základní zásadu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení výslovně zakotvenou v § 5 písm. a) insolvenčního zákona]. Tento zájem nemůže být odklizen náhradou škody, neboť prioritní je zde vůbec zamezení stavu, kdy některý z účastníků bude nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn, aby nebyla nutná kompenzace. Účastník řízení (včetně věřitele) tak může sice později uplatnit vůči insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci požadavky vyvěrající z úpravy odpovědnosti insolvenčního správceinsolvenčního správce za škodu, to však nic nemění na tom, že i kdyby mu bylo v tomto směru vyhověno, nevymaže se předchozí stav porušení jeho práv (pouze by byl kompenzován, nadto ne v plné míře - srov. text shora). Věřitel, který v probíhajícím insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení usiluje o efektivní ochranu svých práv, musí mít možnost požádat o ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny. [Ostatně obdobně argumentuje Ústavní soud v nálezové judikatuře (srov. např. nález sp. zn. IV. ÚS 391/07 ze dne 7. 8. 2007, N 122/46 SbNU 151) ve vztahu k ústavním stížnostem na průtahy řízení v dosud probíhajícím řízení před obecnými soudy - neodmítá ústavní stížnost pro nepřípustnost s tím, že se mohou i v průběhu řízení uplatnit vůči státu požadavky vyvěrající z úpravy odpovědnosti státu za průtahy ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů]
53.
Uvedené platí tím spíše, že insolvenční správceinsolvenční správce se může odpovědnosti za škodu zprostit (za podmínek uvedených v § 37 insolvenčního zákona). Tento instrument tedy neskýtá absolutní garanci zaplacení náhrady škody insolvenčním správceminsolvenčním správcem, i proto se nemůže jednat o efektivní prostředek ochrany práv věřitele.
54.
Obsahem práva na spravedlivý proces je též včasné poskytnutí soudní ochrany, avšak další řízení (o nároku na náhradu škody směřujícím vůči insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci) konstruované jako nezbytné by vedlo k porušení tohoto principu. Obdobně ostatně argumentoval Ústavní soudÚstavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 2219/07 (viz výše), v němž meritorně přezkoumal ústavní stížnost, i když byli stěžovatelé napadeným rozhodnutím odvolacího soudu odkázáni na nezbytnost domáhat se svého práva na náhradu vynaložených nákladů cestou samostatné žaloby o náhradu škody. V tomto nálezu Ústavní soudÚstavní soud vyslovil právní názor, že další soudní řízení by vedlo k porušení principu včasného poskytnutí soudní ochrany.
55.
Pokud by Ústavní soudÚstavní soud z ústavněprávních hledisek aproboval napadené ustanovení, s odkazem navrhovatelek na možné odškodnění ze strany insolvenčního správceinsolvenčního správce, aproboval by stav vedení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení tak, že by někteří z účastníků byli nespravedlivě poškozeni a někteří nedovoleně zvýhodněni. Jakkoli by majetková újma účastníků mohla být potom kompenzována, nebyl by tím nijak odstraněn stav nedovoleného zvýhodnění jiného účastníka uznáním jeho pohledávky ve vyšší částce, než odpovídá skutečnému stavu, což by se promítlo i do vyššího poměrného uspokojení jeho pohledávky, než mu skutečně po právu patří. Orgán veřejné moci musí vykládat právní předpisy tak, aby tento neracionální a především nespravedlivý stav eliminoval. Smyslem insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení \\- jako každého civilního procesu - je dosažení spravedlivé ochrany práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k zachovávání zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob (srov. § 1 občanského soudního řádu).
56.
Ústavní soudÚstavní soud ze shora uvedených důvodů zrušil ustanovení § 192 odst. 1 věty první včetně věty za středníkem insolvenčního zákona, které znamená protiústavní mezeru v podobě protiústavního zúžení okruhu subjektů oprávněných popírat pravost, výši a pořadí přihlášených pohledávek. Ústavní soudÚstavní soud považoval za nezbytné poskytnout časový prostor zákonodárci k odstranění ústavního deficitu zákonné úpravy, a proto odložil vykonatelnost tohoto nálezu.
57.
Ve zbývající části návrh na zrušení ustanovení § 192 odst. 1 věty poslední, § 198 odst. 1, § 199 odst. 1 a § 201 odst. 1 insolvenčního zákona Ústavní soudÚstavní soud odmítl jako zjevně neopodstatněný, a to především z důvodu zásady minimalizace zásahů Ústavního souduÚstavního soudu do činnosti zákonodárce (jíž se Ústavní soudÚstavní soud řídí ve své ustálené judikatuře). Tato ostatní napadená ustanovení upravují toliko postup při realizaci popěrného práva, i když pro protiústavně zúžený okruh subjektů. Poté, co zákonodárce odstraní výše uvedenou protiústavní mezeru rozšířením okruhu nositelů popěrného práva, bude na jeho úvaze, jakým způsobem zakotví postup při realizaci popěrného práva věřitelů (zda bude zákonná úprava odpovídat postupu dle současné právní úpravy či bude zvoleno jiné řešení); Ústavní soudÚstavní soud nemůže ve svém rozhodnutí řešení této problematiky předjímat.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.
Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Vladimír Kůrka, Jiří Nykodým a Miloslav Výborný.
*)
Pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 2, usnesení č. 3, str. 201 |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 68/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 68/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o podpisu Zápisu o opravě Lisabonské smlouvy ze dne 23. března 2010 (Čtvrtý protokol o opravách)
Vyhlášeno 9. 8. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 9. 8. 2010, částka 32/2010
* 1\\. Změny Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o založení Evropského společenství - Strana 71, čl. 2 bod 84 - nový čl. 97a první pododstavec
* 2\\. Protokoly, jež mají být připojeny k Lisabonské smlouvě - Protokol č. 1
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 9. 8. 2010
68
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 23. března 2010 byl v Římě podepsán Čtvrtý protokol o opravách Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství1), podepsané v Lisabonu dne 13. prosince 2007, jehož součástí je Zápis o opravě Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství.
České znění Zápisu o opravě ve znění uveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie se vyhlašuje současně.
OPRAVY
ZÁPIS O OPRAVĚ
Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského
společenství, podepsané v Lisabonu dne 13. prosince 2007
(Úřední věstník Evropské unie C 306 z dne 17. prosince 2007)
(2010/C 81/01)
Tato oprava byla provedena zápisem o opravě podepsaným v Římě dne 23. března 2010, uloženým u vlády Italské republiky.
1.
Změny Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o založení Evropského společenství
Strana 71, čl. 2 bod 84 - nový čl. 97a první pododstavec
Místo:
„V rámci vytvoření nebo fungování vnitřního trhu přijmou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření o vytvoření evropských práv duševního vlastnictví, která zajistí jednotnou ochranu práv duševního vlastnictví v Unii, a o zavedení centralizovaného režimu pro vydávání povolení, koordinaci a kontrolu na úrovni Unie.“
má být:
„V rámci vytvoření nebo fungování vnitřního trhu přijmou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření o vytvoření evropských práv duševního vlastnictví, která zajistí jednotnou ochranu práv duševního vlastnictví v Unii, a o zavedení centralizovaného režimu pro udělování oprávnění, koordinaci a kontrolu na úrovni Unie.“
2.
Protokoly, jež mají být připojeny k Lisabonské smlouvě
Protokol č. 1
Strana 180, čl. 1 bod 14
Za písmeno f) se vkládá nové písmeno, které zní:
„f
a) v dosavadním článku 20, nově označeném jako článek 19, se mezi slova „se vztahují“ a slova „na členy Komise“ vkládají slova „na předsedu Evropské rady. Vztahují se rovněž“.“
1)
Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, podepsaná dne 13. prosince 2007 v Lisabonu, včetně Druhého protokolu o opravách Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, podepsaného dne 30. dubna 2008 v Římě, byla vyhlášena pod č. 111/2009 Sb. m. s.
Třetí protokol o opravách Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, podepsaný v Římě dne 27. listopadu 2009, byl vyhlášen pod č. 40/2010 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 67/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 67/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o podpisu Zápisu o opravě Smlouvy o přistoupení k Evropské unii ze dne 23. března 2010 (Šestý protokol o opravách)
Vyhlášeno 9. 8. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 3. 3. 2010, částka 32/2010
* a) Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství (1957) - Článek 181
* b) Smlouva o Evropské unii (1992)
* c) Konsolidované znění Smlouvy o založení Evropského společenství, připojené k Amsterodamské smlouvě (1997) - Článek 238 (bývalý článek 181)
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 3. 3. 2010
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 23. března 2010 byl v Římě podepsán Šestý protokol o opravách Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii (dále jen „Smlouva o přistoupení k Evropské unii“), která byla podepsána v Athénách dne 16. dubna 20031), jehož součástí je Zápis o opravě Smlouvy o přistoupení k Evropské unii.
České znění Zápisu o opravě ve znění uveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie se vyhlašuje současně.
OPRAVY
ZÁPIS O OPRAVĚ SMLOUVY MEZI BELGICKÝM KRÁLOVSTVÍM, DÁNSKÝM KRÁLOVSTVÍM, SPOLKOVOU
REPUBLIKOU NĚMECKO, ŘECKOU REPUBLIKOU, ŠPANĚLSKÝM KRÁLOVSTVÍM, FRANCOUZSKOU
REPUBLIKOU, IRSKEM, ITALSKOU REPUBLIKOU, LUCEMBURSKÝM VELKOVÉVODSTVÍM,
NIZOZEMSKÝM KRÁLOVSTVÍM, RAKOUSKOU REPUBLIKOU, PORTUGALSKOU REPUBLIKOU, FINSKOU
REPUBLIKOU, ŠVÉDSKÝM KRÁLOVSTVÍM, SPOJENÝM KRÁLOVSTVÍM VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO
IRSKA (ČLENSKÝMI STÁTY EVROPSKÉ UNIE) A ČESKOU REPUBLIKOU, ESTONSKOU REPUBLIKOU,
KYPERSKOU REPUBLIKOU, LOTYŠSKOU REPUBLIKOU, LITEVSKOU REPUBLIKOU, MAĎARSKOU
REPUBLIKOU, REPUBLIKOU MALTA, POLSKOU REPUBLIKOU, REPUBLIKOU SLOVINSKO, SLOVENSKOU
REPUBLIKOU O PŘISTOUPENÍ ČESKÉ REPUBLIKY, ESTONSKÉ REPUBLIKY, KYPERSKÉ REPUBLIKY,
LOTYŠSKÉ REPUBLIKY, LITEVSKÉ REPUBLIKY, MAĎARSKÉ REPUBLIKY, REPUBLIKY MALTA, POLSKÉ
REPUBLIKY, REPUBLIKY SLOVINSKO A SLOVENSKÉ REPUBLIKY K EVROPSKÉ UNII PODEPSANÉ
V ATÉNÁCH DNE 16. DUBNA 2003
(Úřední věstník Evropské unie L 236 ze dne 23. září 2003)
(Zvláštní vydání Úř. věst. v češtině, zvláštní číslo ze dne 23. září 2003)
Tato oprava byla provedena zápisem o opravě podepsaným v Římě dne 23. března 2010, uloženým u vlády Italské republiky.
Původní smlouvy, znění připojené ke smlouvě o přistoupení (nezveřejněné v Úředním věstníku)
a)
Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství (1957)
Článek 181
Místo: „Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat na základě rozhodčí doložky obsažené ve veřejnoprávní nebo v soukromoprávní smlouvě uzavřené Společenstvím nebo jeho jménem.“
má být: „Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat na základě rozhodčí doložky obsažené ve veřejnoprávní nebo v soukromoprávní smlouvě uzavřené Společenstvím nebo na jeho účet.“
b)
Smlouva o Evropské unii (1992)
Protokol o statutu Evropského systému centrálních bankbank a Evropské centrální bankybanky, článek 35.4
Místo: „35.4. Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat podle jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě veřejnoprávní nebo soukromoprávní uzavřené ECB nebo jejím jménem.“
má být: „35.4. Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat na základě rozhodčí doložky obsažené ve veřejnoprávní nebo v soukromoprávní smlouvě uzavřené ECB nebo na její účet.“
c)
Konsolidované znění Smlouvy o založení Evropského společenství, připojené k Amsterodamské smlouvě (1997)
Článek 238 (bývalý článek 181)
Místo: „Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat na základě rozhodčí doložky obsažené ve veřejnoprávní nebo v soukromoprávní smlouvě uzavřené Společenstvím nebo jeho jménem.“
má být: „Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat na základě rozhodčí doložky obsažené ve veřejnoprávní nebo v soukromoprávní smlouvě uzavřené Společenstvím nebo na jeho účet.“
1)
Smlouva o přistoupení k Evropské unii, podepsaná v Athénách dne 16. dubna 2003, byla vyhlášena pod č. 44/2004 Sb. m. s.
Druhý protokol o opravách Smlouvy o přistoupení k Evropské unii, podepsaný v Římě dne 29. března 2004, byl vyhlášen pod č. 72/2004 Sb. m. s.
Třetí protokol o opravách Smlouvy o přistoupení k Evropské unii, podepsaný v Římě dne 22. ledna 2007, byl vyhlášen pod č. 26/2007 Sb. m. s.
Čtvrtý protokol o opravách Smlouvy o přistoupení k Evropské unii, podepsaný v Římě dne 30. dubna 2008, byl vyhlášen pod č. 64/2009 Sb. m. s.
Pátý protokol o opravách Smlouvy o přistoupení k Evropské unii, podepsaný v Římě dne 8. března 2010, byl vyhlášen pod č. 66/2010 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 66/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 66/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o podpisu Zápisu o opravě Smlouvy o přistoupení k Evropské unii ze dne 8. března 2010 (Pátý protokol o opravách)
Vyhlášeno 9. 8. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 8. 3. 2010, částka 32/2010
* a) Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (1957) - UstanoveníMísto:Má být:čl. 7 první pododstavecRada jednomyslně na návrh Komise, která konzultuje Výbor pro vědu a techniku, přijme programy výzkumu a výuky Společenství.Rada jednomyslně na návrh Komise, která konzultuje Výbor pro vědu a techniku, přijme pr
* b) Amsterodamská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii, Smlouvy o založení Evropských společenství a některé související akty (1997) - UstanoveníMísto:Má být:část druhá čl. 8 bod 6 písm. b) (změna čl. 104 druhého pododstavce)b) ve druhém pododstavci se slova „po vstupu této smlouvy v platnost“ nahrazují slovy „po dnech uvedených v prvním pododstavci“.b) ve druhém pododstavci se slova „po
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 8. 3. 2010
66
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 8. března 2010 byl v Římě podepsán Pátý protokol o opravách Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii (dále jen „Smlouva o přistoupení k Evropské unii“), která byla podepsána v Athénách dne 16. dubna 20031), jehož součástí je Zápis o opravě Smlouvy o přistoupení k Evropské unii.
České znění Zápisu o opravě ve znění uveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie se vyhlašuje současně.
ZÁPIS O OPRAVĚ
SMLOUVY
MEZI
BELGICKÝM KRÁLOVSTVÍM, DÁNSKÝM KRÁLOVSTVÍM, SPOLKOVOU REPUBLIKOU NĚMECKO, ŘECKOU
REPUBLIKOU, ŠPANĚLSKÝM KRÁLOVSTVÍM, FRANCOUZSKOU REPUBLIKOU, IRSKEM, ITALSKOU
REPUBLIKOU, LUCEMBURSKÝM VELKOVÉVODSTVÍM, NIZOZEMSKÝM KRÁLOVSTVÍM, RAKOUSKOU
REPUBLIKOU, PORTUGALSKOU REPUBLIKOU, FINSKOU REPUBLIKOU, ŠVÉDSKÝM KRÁLOVSTVÍM,
SPOJENÝM KRÁLOVSTVÍM VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA (ČLENSKÝMI STÁTY EVROPSKÉ UNIE)
A
ČESKOU REPUBLIKOU, ESTONSKOU REPUBLIKOU, KYPERSKOU REPUBLIKOU, LOTYŠSKOU
REPUBLIKOU, LITEVSKOU REPUBLIKOU, MAĎARSKOU REPUBLIKOU, REPUBLIKOU MALTA, POLSKOU
REPUBLIKOU, REPUBLIKOU SLOVINSKO, SLOVENSKOU REPUBLIKOU
O PŘISTOUPENÍ ČESKÉ REPUBLIKY, ESTONSKÉ REPUBLIKY, KYPERSKÉ REPUBLIKY, LOTYŠSKÉ
REPUBLIKY, LITEVSKÉ REPUBLIKY, MAĎARSKÉ REPUBLIKY, REPUBLIKY MALTA, POLSKÉ REPUBLIKY,
REPUBLIKY SLOVINSKO A SLOVENSKÉ REPUBLIKY K EVROPSKÉ UNII
podepsané v Aténách dne 16. dubna 2003
(Úřední věstník Evropské unie L 236 ze dne 23. září 2003)
(Zvláštní vydání Úř. věst. v češtině, zvláštní číslo ze dne 23. září 2003)
Tato oprava byla provedena zápisem o opravě podepsaným v Římě dne 8. března 2010, uloženým u vlády Italské republiky.
Původní smlouvy, znění připojené ke smlouvě o přistoupení (nezveřejněné v Úředním věstníku)
a)
Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (1957)
Ustanovení| Místo:| Má být:
---|---|---
čl. 7 první pododstavec| Rada jednomyslně na návrh Komise, která konzultuje Výbor pro vědu a techniku, přijme programy výzkumu a výuky Společenství.| Rada jednomyslně na návrh Komise, která konzultuje Výbor pro vědu a techniku, přijme programy výzkumu a vzdělání Společenství.
čl. 7 pátý pododstavec| Komise průběžně informuje Hospodářský a sociální výbor o obecných zásadách programů výzkumu a výuky Společenství.| Komise průběžně informuje Hospodářský a sociální výbor o obecných zásadách programů výzkumu a vzdělání Společenství.
čl. 9 odst. 1 první pododstavec| 1\\. Po vyžádání stanoviska Hospodářského a sociálního výboru může Komise v rámci Společného střediska jaderného výzkumu zřizovat školy pro výchovu odborníků, zejména v oblastech vyhledávání rud, výroby jaderných materiálů o vysoké čistotě, zpracování ozářených paliv, jaderného inženýrství, ochrany zdraví a výroby a využití radioaktivních částic.| 1\\. Po vyžádání stanoviska Hospodářského a sociálního výboru může Komise v rámci Společného střediska jaderného výzkumu zřizovat školy pro vzdělávání odborníků, zejména v oblastech vyhledávání rud, výroby jaderných materiálů o vysoké čistotě, zpracování ozářených paliv, jaderného inženýrství, ochrany zdraví a výroby a využití radioizotopů.
čl. 9 odst. 1 druhý pododstavec| Komise stanoví podrobnosti této výuky.| Komise stanoví podrobnosti tohoto vzdělávání.
čl. 12 první pododstavec| Na základě žádosti podané Komisi jsou členské státy, osoby nebo podniky oprávněny získat nevýlučné licence na vynálezy, na prozatímně chráněné právní nároky, na užitné vzory nebo na přihlášky vynálezu, které jsou ve vlastnictví Společenství, pokud mohou účinně využívat vynálezy, jež jsou předmětem licence.| Na základě žádosti podané Komisi jsou členské státy, osoby nebo podniky oprávněny získat nevýlučné licence na patenty, na prozatímně chráněná patentová práva, na užitné vzory nebo na přihlášky vynálezu, které jsou ve vlastnictví Společenství, pokud mohou účinně využívat vynálezy, jež jsou předmětem licence.
čl. 12 druhý pododstavec| Komise udělí za stejných podmínek sublicence na vynálezy, na prozatímně chráněné právní nároky, na užitné vzory nebo na přihlášky vynálezu, je-li Společenství držitelem smluvních licencí, které toto umožňují.| Komise udělí za stejných podmínek sublicence na patenty, na prozatímně chráněná patentová práva, na užitné vzory nebo na přihlášky vynálezu, je-li Společenství držitelem smluvních licencí, které toto umožňují.
čl. 12 třetí pododstavec druhá věta| Tyto podmínky se týkají zejména přiměřené odměny a případně možnosti oprávněné osoby udělit sublicence třetím osobám a povinnosti považovat sdělené poznatky za výrobní tajemství.| Tyto podmínky se týkají zejména přiměřené odměny a případně možnosti oprávněné osoby udělit sublicence třetím osobám a povinnosti považovat sdělené poznatky za obchodní tajemství.
čl. 13 první pododstavec| Komise sdělí členským státům, osobám a podnikům poznatky, na které se nevztahuje článek 12, nabyté Společenstvím jako výsledek provádění jeho výzkumných programů nebo mu sdělené s možností s nimi volně nakládat.| Komise sdělí členským státům, osobám a podnikům poznatky, na které se nevztahuje článek 12, nabyté Společenstvím, které jsou výsledkem provádění jeho výzkumných programů nebo které byly Komisi sděleny s oprávněním s nimi volně nakládat.
článek 14| Komise usiluje prostřednictvím přátelské dohody o získání poznatků užitečných pro dosažení cílů Společenství a licencí na využití vynálezů, prozatímně chráněných právních nároků, užitných vzorů nebo přihlášek vynálezů vztahujících se k takovýmto poznatkům.| Komise usiluje prostřednictvím přátelské dohody o získání poznatků užitečných pro dosažení cílů Společenství a licencí na patenty, prozatímně chráněná patentová práva, užitné vzory nebo přihlášky vynálezů vztahujících se k takovýmto poznatkům.
čl. 17 odst. 1 písm. a) první pododstavec| a) Společenství nebo společným podnikům, jimž je toto právo přiznáno na základě článku 48, na vynálezy, na prozatímně chráněné právní nároky a na užitné vzory, které se přímo týkají jaderného výzkumu, v rozsahu, v němž je udělení licencí nutné k pokračování jejich vlastního výzkumu nebo nezbytné k provozu jejich zařízení.| a) Společenství nebo společným podnikům, jimž je toto právo přiznáno na základě článku 48, na patenty, na prozatímně chráněná patentová práva a na užitné vzory, které se přímo týkají jaderného výzkumu, v rozsahu, v němž je udělení licencí nutné k pokračování jejich vlastního výzkumu nebo nezbytné k provozu jejich zařízení.
čl. 17 odst. 1 písm. b) první pododstavec návětí| b) osobám nebo podnikům, které o to požádaly Komisi, k vynálezům, prozatímně chráněným právním nárokům a užitným vzorům přímo spojeným s rozvojem jaderné energie ve Společenství a pro něj podstatným, jsou-li splněny všechny následující podmínky:| b) osobám nebo podnikům, které o to požádaly Komisi, na patenty, prozatímně chráněná patentová práva a užitné vzory přímo spojené s rozvojem jaderné energie ve Společenství a pro něj podstatné, jsou-li splněny všechny následující podmínky:
čl. 17 odst. 3| 3\\. Udělení licence za podmínek odstavce 1 zakládá právo na plnou úhradu, jejíž výše bude dohodnuta mezi držitelem práva k vynálezu, prozatímně chráněného právního nároku a užitného vzoru a držitelem licence.| 3\\. Udělení licence za podmínek odstavce 1 zakládá právo na plnou úhradu, jejíž výše bude dohodnuta mezi držitelem práva k patentu, prozatímně chráněnému patentovému právu či užitnému vzoru a držitelem licence.
čl. 17 odst. 4| 4\\. Tímto článkem nejsou dotčena ustanovení Pařížské úmluvy o ochraně průmyslového vlastnictví.| 4\\. článkem nejsou dotčena ustanovení Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví.
článek 19| Pokud Komise poté, co nedosáhne přátelské dohody, navrhne udělení licence v některém z případů uvedených v článku 17, oznámí to držiteli práva k vynálezu, prozatímně chráněného právního nároku, užitného vzoru nebo přihlašovateli vynálezu a ve svém oznámení uvede jméno žadatele o licenci a rozsah licence.| Pokud Komise poté, co nedosáhne přátelské dohody, navrhne udělení licence v některém z případů uvedených v článku 17, oznámí to držiteli práva k patentu, prozatímně chráněnému patentovému právu, užitnému vzoru nebo přihlašovateli vynálezu a ve svém oznámení uvede jméno žadatele o licenci a rozsah licence.
čl. 22 odst. 1 první pododstavec| 1\\. Nedojde-li k dohodě o výši úhrady mezi držitelem práva k vynálezu, prozatímně chráněného právního nároku a užitného vzoru a držitelem licence, mohou zúčastněné strany uzavřít rozhodčí smlouvu zakládající pravomoc rozhodčího výboru.| 1\\. Nedojde-li k dohodě o výši úhrady mezi držitelem práva k patentu, prozatímně chráněnému patentovému právu či užitnému vzoru a držitelem licence, mohou zúčastněné strany uzavřít rozhodčí smlouvu zakládající pravomoc rozhodčího výboru.
čl. 24 bod 2 první pododstavec| 2\\. Komise předběžně zařadí do odpovídajících stupňů utajení stanovených nařízením o utajovaných skutečnostech ty poznatky, jejichž prozrazení ...| 2\\. Komise předběžně zařadí do odpovídajících stupňů utajení stanovených bezpečnostními předpisy ty poznatky, jejichž prozrazení ...
čl. 25 odst. 1 druhý pododstavec druhá věta| Komise a členské státy jsou povinny dodržovat opatření, která podle nařízení o utajovaných skutečnostech vyplývají ze stupně utajení požadovaného státem původu sdělení.| Komise a členské státy jsou povinny dodržovat opatření, která podle bezpečnostních předpisů vyplývají ze stupně utajení požadovaného státem původu sdělení.
čl. 25 odst. 2 třetí pododstavec| Sdělení a popřípadě využívání uvedená v tomto odstavci podléhají opatřením, která podle nařízení o utajovaných skutečnostech vyplývají ze stupně utajení požadovaného státem původu sdělení.| Sdělení a popřípadě využívání uvedená v tomto odstavci podléhají opatřením, která podle bezpečnostních předpisů vyplývají ze stupně utajení požadovaného státem původu sdělení.
čl. 26 odst 1 první pododstavec| 1\\. Jsou-li poznatky, které jsou předmětem patentu, přihlášky vynálezu, prozatímně chráněného právního nároku, užitného vzoru nebo přihlášky užitného vzoru, utajeny v souladu s ustanovením článků 24 a 25, nemohou členské státy, které žádají o utajení, odmítnout povolení podat obdobné přihlášky v jiných členských státech.| 1\\. Jsou-li poznatky, které jsou předmětem patentu, přihlášky vynálezu, prozatímně chráněného patentového práva, užitného vzoru nebo přihlášky užitného vzoru, utajeny v souladu s ustanovením článků 24 a 25, nemohou členské státy, které žádají o utajení, odmítnout povolení podat obdobné přihlášky v jiných členských státech.
čl. 26 odst. 1 druhý pododstavec| Každý členský stát přijme opatření nezbytná k utajení těchto práv a přihlášek postupem stanoveným jeho vnitrostátními právními a správními předpisy.| Každý členský stát přijme opatření nezbytná k utajení těchto práv a přihlášek postupem stanoveným jeho vnitrostátními právními předpisy.
čl. 27 první pododstavec| Náhradu škody utrpěné přihlašovatelem v důsledku utajení z důvodů obrany upravují vnitrostátní právní předpisy členských států a hradí ji stát, který požadoval utajení nebo který vyvolal zpřísnění nebo prodloužení utajení nebo k zákazu podání přihlášky mimo Společenství.| Náhradu škody utrpěné přihlašovatelem v důsledku utajení z důvodů obrany upravují vnitrostátní právní předpisy členských států a hradí ji stát, který požadoval utajení nebo který vyvolal zpřísnění či prodloužení utajení nebo zákaz podání přihlášky mimo Společenství.
čl. 35 druhý pododstavec| Komise má právo přístupu do těchto monitorovacích zařízení; může prověřovat jejich provoz a účinnost.| Komise má právo přístupu k těmto monitorovacím zařízením; může prověřovat jejich provoz a účinnost.
čl. 47 třetí pododstavec| V případě příznivého stanoviska Komise nebo v případě uvedeném v předchozím pododstavci se Rada usnáší kvalifikovanou většinou o každém návrhu Komise.| V případě souhlasného stanoviska Komise nebo v případě uvedeném v předchozím pododstavci se Rada usnáší kvalifikovanou většinou o každém návrhu Komise.
čl. 52 odst. 2 druhý pododstavec| Agentura nemůže diskriminovat uživatele v závislosti na tom, k jakému účelu ...| Agentura nesmí diskriminovat uživatele v závislosti na tom, k jakému účelu ...
čl. 53 první pododstavec| Agentura podléhá dozoru Komise, která jí poskytuje směrnice, má právo veta proti jejím rozhodnutím a jmenuje jejího generálního ředitele a jeho náměstka.| Agentura podléhá dozoru Komise, která jí vydává směrnice, má právo veta proti jejím rozhodnutím a jmenuje jejího generálního ředitele a jeho náměstka.
čl. 60 šestý pododstavec| Nařízení Agentury, které podléhá schválení Komise, stanoví podrobnosti vyrovnání nabídky a poptávky.| Pravidla Agentury, která podléhají schválení Komise, stanoví podrobnosti vyrovnání nabídky a poptávky.
čl. 72 druhý pododstavec první věta| Komise může případně rozhodnout o vytvoření bezpečnostních zásob.| Komise může případně rozhodnout o vytvoření nouzových zásob.
čl. 75 druhý pododstavec první věta| Zúčastněné osoby nebo podniky jsou však povinny oznámit Agentuře existenci těchto závazků a po podepsání smluv množství materiálů, které je předmětem tohoto pohybu.| Zúčastněné osoby nebo podniky jsou však povinny oznámit Agentuře existenci těchto závazků a neprodleně po podepsání smluv množství materiálů, které je předmětem tohoto pohybu.
čl. 75 třetí pododstavec první věta| Materiály, které jsou předmětem těchto závazků, podléhají na územích členských států kontrolním opatřením uvedeným v kapitole VII.| Materiály, které jsou předmětem těchto závazků, podléhají na územích členských států zárukám uvedeným v kapitole VII.
Kapitola VII název| DOZOR NAD BEZPEČNOSTÍ| ZÁRUKY
čl. 77 písm. b)| b) jsou dodržována ustanovení týkající se dodávek a jakýchkoli zvláštních závazků týkajících se dozoru nad bezpečností, které na sebe Společenství převzalo dohodou se třetí zemí nebo mezinárodní organizací.| b) jsou dodržována ustanovení týkající se dodávek a jakýchkoli zvláštních závazků týkajících se záruk, které na sebe Společenství převzalo dohodou se třetí zemí nebo mezinárodní organizací.
čl. 81 druhý pododstavec první věta| V rozsahu nezbytném pro dozor nad rudami, výchozími materiály nebo zvláštními štěpnými materiály, a aby se ujistili, zda jsou dodržována ustanovení článku 77, mají inspektoři po předložení dokladu prokazujícího jejich zmocnění kdykoli přístup na všechna místa a ke všem údajům a osobám, které v rámci svého povolání nakládají s materiály, vybavením nebo zařízením, které podléhají dozoru podle této kapitoly.| Po předložení dokladu prokazujícího jejich zmocnění mají inspektoři kdykoli přístup na všechna místa a ke všem údajům a osobám, které v rámci svého povolání nakládají s materiály, vybavením nebo zařízením, které podléhají zárukám podle této kapitoly, v rozsahu nezbytném pro uplatňování těchto záruk na rudy, výchozí materiály nebo zvláštní štěpné materiály, aby se ujistili, zda jsou dodržována ustanovení článku 77.
čl. 83 odst. 2 první pododstavec první věta| Rozhodnutí Komise přijatá k provedení ustanovení předchozího odstavce, která zahrnují povinnost vydat věc, jsou podkladem výkonu rozhodnutí.| Rozhodnutí Komise přijatá k provedení ustanovení předchozího odstavce, která zahrnují povinnost vydat věc, jsou vykonatelná.
čl. 83 odst. 2 druhý pododstavec první věta| Odchylně od článku 157 mají žaloby podané Soudnímu dvoru Evropské unie proti rozhodnutí Komise, kterými se ukládají sankce podle předchozího odstavce, odkladný účinek.| Odchylně od článku 157 mají žaloby podané Soudnímu dvoru Evropské unie proti rozhodnutím Komise, kterými se ukládají sankce podle předchozího odstavce, odkladný účinek.
čl. 83 odst. 3| 3\\. Komise může podat doporučení k právním a správním předpisům členským státům, které mají zajistit dodržování povinností vyplývajících z této kapitoly na svých územích.| 3\\. Komise může podat doporučení k právním předpisům členským státům, které mají zajistit dodržování povinností vyplývajících z této kapitoly na svých územích.
čl. 84 první pododstavec| Při výkonu dozoru nebude činěn rozdíl podle účelu použití rud, výchozích materiálů nebo zvláštních štěpných materiálů.| Při uplatňování záruk není činěn rozdíl podle účelu použití rud, výchozích materiálů nebo zvláštních štěpných materiálů.
čl. 84 druhý pododstavec| Oblast působnosti, způsob dozoru a pravomoci orgánů odpovědných za výkon dozoru jsou omezeny na dosažení cílů stanovených v této kapitole.| Rozsah a postupy týkající se záruk a pravomoci orgánů odpovědných za jejich uplatňování jsou omezeny na dosažení cílů stanovených v této kapitole.
čl. 84 třetí pododstavec| Dozor se nevztahuje na materiály určené pro účely obrany, které jsou speciálně zpracovávány pro tyto účely nebo které jsou po tomto zpracování v souladu s operačním plánem umístěny nebo skladovány ve vojenském zařízení.| Záruky se neuplatňují na materiály určené pro účely obrany, které jsou speciálně zpracovávány pro tyto účely nebo které jsou po tomto zpracování v souladu s operačním plánem umístěny nebo skladovány ve vojenském zařízení.
čl. 85 první věta| Vyžadují-li to nové okolnosti, mohou být podrobnosti dozoru stanovené v této kapitole jednomyslně upraveny Radou na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem;| Vyžadují-li to nové okolnosti, mohou být postupy uplatňování záruk stanovené v této kapitole jednomyslně upraveny Radou na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem;
čl. 86 druhý pododstavec| Vlastnické právo Společenství se vztahuje na veškeré zvláštní štěpné materiály vyprodukované nebo dovezené některým členským státem, osobou nebo podnikem a podléhající dozoru nad bezpečností upravenému v kapitole VII.| Vlastnické právo Společenství se vztahuje na veškeré zvláštní štěpné materiály vyprodukované nebo dovezené některým členským státem, osobou nebo podnikem a podléhající zárukám podle kapitoly VII.
článek 87| Členské státy, osoby nebo podniky mají na zvláštní štěpné materiály, které řádně přešly do jejich držení, co nejširší užívací právo a právo na spotřebu s výhradou povinností, jež pro ně vyplývají z této smlouvy, zejména pokud se týká dozoru nad bezpečností, opčního práva přiznaného Agentuře a ochrany zdraví.| Členské státy, osoby nebo podniky mají ve vztahu ke zvláštním štěpným materiálům, které řádně přešly do jejich držení, co nejširší užívací právo a právo na spotřebu s výhradou povinností, jež pro ně vyplývají z této smlouvy, zejména pokud se týká záruk, opčního práva přiznaného Agentuře a ochrany zdraví.
čl. 89 odst. 2 první věta| Kolísání hodnoty zvláštních štěpných materiálů se účtují tak, aby nepřinášela Společenství ztrátu ani zisk.| Kolísání hodnoty ovlivňující množství zvláštních štěpných materiálů se vyjadřují v účetní evidenci tak, aby nepřinášela Společenství ztrátu ani zisk.
čl. 174 odst. 1 písm. b)| b) výdaje na dozor nad bezpečností a ochranu zdraví.| b) výdaje na záruky a ochranu zdraví.
příloha I oddíl II bod 3 písm. c)| c) reaktorová kinetika, problémy kontroly řízení reaktorů a související experimenty,| c) reaktorová kinetika, problémy řízení reaktorů a související experimenty,
b)
Amsterodamská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii, Smlouvy o založení Evropských společenství a některé související akty (1997)
Ustanovení| Místo:| Má být:
---|---|---
část druhá čl. 8 bod 6 písm. b) (změna čl. 104 druhého pododstavce)| b) ve druhém pododstavci se slova „po vstupu této smlouvy v platnost“ nahrazují slovy „po dnech uvedených v prvním pododstavci“.| b) ve druhém pododstavci se slova „po vstupu této smlouvy v platnost uzavře v oblasti její působnosti“ nahrazují slovy „po dnech uvedených v prvním pododstavci uzavře v oblasti působnosti této smlouvy“.
1)
Smlouva o přistoupení k Evropské unii, podepsaná v Athénách dne 16. dubna 2003, byla vyhlášena pod č. 44/2004 Sb. m. s.
Druhý protokol o opravách Smlouvy o přistoupení k Evropské unii, podepsaný v Římě dne 29. března 2004, byl vyhlášen pod č. 72/2004 Sb. m. s.
Třetí protokol o opravách Smlouvy o přistoupení k Evropské unii, podepsaný v Římě dne 22. ledna 2007, byl vyhlášen pod č. 26/2007 Sb. m. s.
Čtvrtý protokol o opravách Smlouvy o přistoupení k Evropské unii, podepsaný v Římě dne 30. dubna 2008, byl vyhlášen pod č. 64/2009 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 65/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 65/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o posilování spolupráce při prevenci a potírání závažné trestné činnosti
Vyhlášeno 5. 8. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 5. 2010, částka 31/2010
* Článek 1 - Definice
* Článek 2 - Účel a rozsah
* Článek 3 - Daktyloskopické údaje
* Článek 4 - Automatizované vyhledávání daktyloskopických údajů
* Článek 5 - Alternativní způsoby vyhledávání za použití identifikačních údajů
* Článek 6 - Poskytování dalších údajů na základě shody mezi daktyloskopickými nebo jinými identifikačními údaji
* Článek 7 - Národní kontaktní místa a provádění článků 4 a 5
* Článek 8 - Automatizované vyhledávání profilů DNA
* Článek 9 - Poskytování dalších údajů na základě shody mezi profily DNA
* Článek 10 - Národní kontaktní místo a provádění článku 8
* Článek 11 - Poskytování informací za účelem prevence a potírání závažné trestné činnosti, zejména terorismu
* Článek 12 - Jiné formy spolupráce za účelem prevence a potírání závažné trestné činnosti
* Článek 13 - Ochrana soukromí a osobních údajů
* Článek 14 - Zvýšená ochrana zvláštních kategorií osobních údajů
* Článek 15 - Omezení zpracovávání osobních údajů a jiných informací za účelem jejich ochrany
* Článek 16 - Opravy, blokování a odstranění údajů
* Článek 17 - Dokumentace
* Článek 18 - Bezpečnost údajů
* Článek 19 - Transparentnost – poskytování informací subjektům údajů
* Článek 20 - Informace
* Článek 21 - Vztah k jiným smlouvám
* Článek 22 - Konzultace
* Článek 23 - Výdaje
* Článek 24 - Ukončení platnosti Dohody
* Článek 25 - Změny a provádění Dohody
* Článek 26 - Vstup v platnost
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 5. 2010
65
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 12. listopadu 2008 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o posilování spolupráce při prevenci a potírání závažné trestné činnosti.
S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval.
Dohoda vstoupila v platnost, s výjimkou článků 8 až 10, na základě svého článku 26 dne 1. května 2010.
České znění Dohody se vyhlašuje současně.
DOHODA
mezi vládou České republiky
a
vládou Spojených států amerických
o posilování spolupráce při prevenci a potírání závažné trestné činnosti
Vláda České republiky a vláda Spojených států amerických (dále jen „strany“),
vedeny přáním spolupracovat jako partneři za účelem účinnější prevence a potírání závažné trestné činnosti, zejména terorismu,
uznávajíce, že sdílení informací je nezbytnou součástí boje proti závažné trestné činnosti, zejména terorismu,
uznávajíce důležitost prevence a potírání závažné trestné činnosti, zejména terorismu, při současném respektování základních práv a svobod, obzvláště práva na soukromí,
inspirovány Smlouvou o prohloubení přeshraniční spolupráce, zejména za účelem potírání terorismu, přeshraniční kriminality a nelegální migrace, podepsanou v Prümu 27. května 2005, a
snažíce se posílit a podpořit spolupráci mezi oběma stranami v duchu partnerství,
se dohodly následovně:
Článek 1
Definice
Pro účely této dohody
1.
„účel výkonu trestní spravedlnosti“ zahrnuje činnosti vymezené jako výkon trestní spravedlnosti, tedy výkon jakékoliv z následujících činností: odhalování, vzetí do vazby, jiné dočasné omezení osobní svobody, podmíněné propuštění z vazby, propuštění z vazby po vynesení rozsudku, trestní stíhání, vynesení rozsudku, dohled při omezení osobní svobody nebo po propuštění nebo činnosti zaměřené na nápravu obviněných osob nebo pachatelů. Výkon trestní spravedlnosti zahrnuje také provádění kriminalistické identifikace;
2.
„profily DNA“ se rozumí písmenný nebo číselný kód, který představuje řadu identifikačních prvků nekódující části analyzovaného vzorku lidské DNA, tj. specifické chemické formy na různých lokusech DNA;
3.
„osobními údajiosobními údaji“ se rozumí jakékoliv informace týkající se identifikované nebo identifikovatelné fyzické osoby (dále jen „subjekt údajů“);
4.
„zpracováním osobních údajůzpracováním osobních údajů“ se rozumí jakýkoli úkon nebo soubor úkonů, které jsou prováděny s osobními údajiosobními údaji, automatizovanými postupy či jinak, jako je shromažďování, zaznamenávání, uspořádávání, uchovávání, přizpůsobování nebo pozměňování, třídění, vyhledávání, nahlížení, používání, sdělování prostřednictvím předávání, šíření nebo jakéhokoli jiného zpřístupnění, kombinace nebo srovnávání, blokování nebo odstranění výmazem nebo znehodnocením osobních údajůosobních údajů;
5.
„referenčními údaji“ se rozumí buď profil DNA a příslušný charakteristický znak, nebo daktyloskopické údaje a příslušný charakteristický znak. Referenční údaje neobsahují žádné údaje, podle kterých lze subjekt údajů přímo identifikovat. Referenční údaje, které nelze přiřadit k žádné osobě, jsou označeny tak, aby byly jako takové rozpoznatelné;
6.
„závažnou trestnou činností“ se rozumí jednání zakládající trestný čintrestný čin, za který může být uložen trest odnětí svobody s horní hranicí vyšší než jeden rok nebo trest přísnější.
Článek 2
Účel a rozsah
Účelem této dohody je prohloubit a posílit existující spolupráci mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými při prevenci a potírání závažné trestné činnosti. Spoluprací podle této dohody není dotčeno poskytování právní pomoci ve věcech trestních, jež náleží do působnosti justičních orgánů. Ustanoveními této dohody nejsou dotčeny další existující či budoucí mechanismy spolupráce, včetně výměny informací, probíhající v souladu s národním právním řádem stran.
Článek 3
Daktyloskopické údaje
Za účelem provádění této dohody strany zajistí dostupnost referenčních údajů ze souborů pro národní automatizované daktyloskopické identifikační systémy, zřízené za účelem prevence a vyšetřování trestných činůtrestných činů. Referenční údaje zahrnují pouze daktyloskopické údaje a příslušný referenční znak.
Článek 4
Automatizované vyhledávání daktyloskopických údajů
1.
Za účelem výkonu trestní spravedlnosti v souvislosti se závažnou trestnou činností umožní každá ze stran národním kontaktním místům druhé strany podle článku 7 přístup k referenčním údajům v automatizovaném daktyloskopickém identifikačním systému, který zřídila za tímto účelem, s oprávněním provádět automatizované vyhledávání porovnáváním daktyloskopických údajů. Vyhledávání lze provádět pouze v jednotlivých případech a v souladu s národním právním řádem strany provádějící vyhledávání.
2.
Potvrzení shody daktyloskopických údajů, které má v držení strana provádějící vyhledávání, k referenčním údajům, které má v držení strana spravující automatizovaný daktyloskopický identifikační systém, provádějí národní kontaktní místa provádějící vyhledávání za využití automatizovaného vyvolání referenčních údajů potřebných pro stanovení jednoznačné shody.
3.
Oprávnění provádět vyhledávání podle odstavce 1 lze využívat pouze za účelem výkonu trestní spravedlnosti, což se na státních hranicích použije, pokud byla osoba, ve vztahu k níž jsou dodatečné údaje vyhledávány, určena k další kontrole.
Článek 5
Alternativní způsoby vyhledávání za použití identifikačních údajů
1.
Do doby, než Česká republika oznámí Spojeným státům americkým, že je připravena umožnit přístup podle článku 4, provádí za účelem výkonu trestní spravedlnosti v souvislosti se závažnou trestnou činností urychlené porovnávání daktyloskopických referenčních údajů nebo jiných identifikačních údajů poskytnutých Spojenými státy americkými za účelem jejich přiřazení. Stanovení shody daktyloskopických údajů v držení Spojených států amerických k referenčním údajům v držení České republiky provádějí národní kontaktní místa Spojených států amerických za využití referenčních údajů poskytnutých Českou republikou potřebných pro stanovení jednoznačné shody.
2.
Jiné identifikační údaje zahrnují jméno a datum narození a mohou zahrnovat i jiné údaje dohodnuté příslušnými orgány stran v prováděcích dohodách nebo ujednáních k této dohodě.
3.
Žádosti o porovnání jsou podávány pouze v jednotlivých případech a v souladu s národním právním řádem žádající strany. Vyhledávání a porovnávání je prováděno v souladu s národním právním řádem strany provádějící vyhledávání.
Článek 6
Poskytování dalších údajů na základě shody mezi daktyloskopickými nebo jinými identifikačními údaji
Pokud postupy uvedené v článcích 4 a 5 ukáží shodu mezi daktyloskopickými údaji nebo jinými identifikačními údaji, poskytování jakýchkoli dalších dostupných osobních údajůosobních údajů a jiných informací vztahujících se k referenčním údajům se řídí, aniž by byl dotčen článek 11, národním právním řádem žádané strany, a pro účely trestního řízenítrestního řízení předpisy a smlouvami o právní pomoci platnými pro žádanou stranu.
Článek 7
Národní kontaktní místa a provádění článků 4 a 5
1.
Pro poskytování údajů podle článků 4 a 5 určí každá strana jedno nebo více národních kontaktních míst a oznámí je druhé straně diplomatickou cestou. Pravomoci kontaktních míst se řídí pro ně platným národním právním řádem. Ve vztahu k porovnávání jiných identifikačních údajů podle článku 5 strany zajistí, aby jedno nebo více národních kontaktních míst bylo dostupných dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu.
2.
Technické a procedurální podrobnosti týkající se vyhledávání prováděného podle článků 4 a 5 budou upraveny v jedné nebo více prováděcích dohodách nebo ujednáních k této dohodě.
Článek 8
Automatizované vyhledávání profilů DNA
1.
Za účelem výkonu trestní spravedlnosti v souvislosti se závažnou trestnou činností, je-li to přípustné podle národního právního řádu obou stran a na základě vzájemnosti, může každá ze stran umožnit národnímu kontaktnímu místu druhé strany podle článku 10 přístup k referenčním údajům ve svých souborech analýzy DNA s oprávněním provádět automatizované vyhledávání porovnáním profilů DNA. Vyhledávání lze provádět pouze v jednotlivých případech a v souladu s národním právním řádem strany provádějící vyhledávání.
2.
Pokud automatizované vyhledávání ukáže shodu poskytnutého profilu DNA s profilem DNA uloženým v souboru druhé strany, strana provádějící vyhledávání obdrží automatizovaným sdělením referenční údaje, u nichž byla zjištěna shoda. Není-li zjištěna shoda, je tato skutečnost sdělena automatizovanou cestou.
Článek 9
Poskytování dalších údajů na základě shody mezi profily DNA
Pokud postup uvedený v článku 8 ukáže shodu mezi profily DNA, poskytování jakýchkoliv dalších dostupných osobních údajůosobních údajů a jiných informací vztahujících se k referenčním údajům se řídí, aniž by byl dotčen článek 11, národním právním řádem žádané strany, a pro účely trestního řízenítrestního řízení předpisy a smlouvami o právní pomoci platnými pro žádanou stranu.
Článek 10
Národní kontaktní místo a provádění článku 8
1.
Pro poskytování údajů podle článku 8 určí každá strana národní kontaktní místo a oznámí je druhé straně diplomatickou cestou. Pravomoci kontaktního místa se řídí pro ně platným národním právním řádem.
2.
Technické a procedurální podrobnosti týkající se vyhledávání prováděného podle článku 8 budou upraveny v jedné nebo více prováděcích dohodách nebo ujednáních k této dohodě.
Článek 11
Poskytování informací za účelem prevence a potírání závažné trestné činnosti, zejména terorismu
1.
Za účelem prevence a potírání závažné trestné činnosti, zejména terorismu, mohou strany v souladu se svým národním právním řádem poskytnout v jednotlivých případech, a to i bez žádosti, příslušnému národnímu kontaktnímu místu druhé strany určenému podle odstavce 5 informace, včetně osobních údajůosobních údajů, a to v rozsahu, který je nezbytný vzhledem k zvláštním okolnostem nasvědčujícím tomu, že jakákoliv osoba:
a.
spáchá nebo spáchala teroristický trestný čintrestný čin či trestné činytrestné činy s terorismem související nebo trestné činytrestné činy související s teroristickou skupinou nebo spolčením tak, jak tyto trestné činytrestné činy definuje národní právní řád poskytující strany, nebo
b.
prochází či prošla výcvikem za účelem spáchání trestných činůtrestných činů uvedených v bodě a, nebo
c.
spáchá nebo spáchala závažný trestný čintrestný čin nebo se podílí na činnosti organizované zločinecké skupiny nebo spolčení.
2.
Poskytované osobní údajeosobní údaje zahrnují, jsou-li k dispozici, příjmení, křestní jména, dřívější jména, jiná jména, další používaná jména, alternativní pravopis jmen, pohlaví, datum a místo narození, nynější a předchozí občanství, číslo pasu, čísla jiných osobních dokladů a daktyloskopické údaje, jakož i popis okolností vyvolávajících domněnku uvedenou v odstavci 1.
3.
Poskytující strana může v souladu se svým národním právním řádem stanovit podmínky pro použití těchto údajů přijímající stranou. Pokud přijímající strana takové údaje přijme, je veškerými těmito podmínkami vázána.
4.
Obecná omezení týkající se právních standardů přijímající strany v oblasti zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů nemohou být stanovena poskytující stranou jako podmínka pro poskytnutí údajů podle odstavce 3.
5.
Pro účely poskytování informací podle tohoto článku určí každá strana jedno nebo více národních kontaktních míst a oznámí je druhé straně diplomatickou cestou. Pravomoci národních kontaktních míst se řídí pro ně platným národním právním řádem.
Článek 12
Jiné formy spolupráce za účelem prevence a potírání závažné trestné činnosti
Za účelem prevence a potírání závažné trestné činnosti mohou strany, v souladu se svým národním právním řádem, spolupracovat v dalších oblastech včetně:
1.
pátrání po osobách podezřelých ze spáchání trestné činnosti, jakož i po osobách, které se snaží vyhnout trestní odpovědnosti nebo uniknout výkonu trestu;
2.
pátrání po pohřešovaných osobách, včetně provádění úkonů souvisejících s identifikací osob nebo tělesných ostatků;
3.
získávání informací z veřejných záznamů a veřejných rejstříků;
4.
výměny informací a nejlepší praxe týkající se programů a opatření na ochranu svědků, kterým v souvislosti se spoluprací a poskytnutím svědectví v trestním řízenítrestním řízení hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí;
5.
poskytování osobní, technické a organizační podpory při prevenci a odhalování trestných činůtrestných činů a zjišťování jejich pachatelů, včetně výměny informací o zvláštních vyšetřovacích technikách a dohodách o zaručení beztrestnosti nebo dohodách o vině pro spolupracující obviněné;
6.
uskutečňování pracovních setkání týkajících se konkrétních vyšetřovaných případů trestné činnosti za účelem přípravy a koordinace opatření;
7.
výměny informací o výsledcích kriminalistického a kriminologického výzkumu, o vyšetřovací praxi, pracovních metodách a prostředcích;
8.
výměny informací o organizaci skupin páchajících trestnou činnost a jejich struktuře, typickém chování jednotlivých pachatelů a skupin a o metodách a nových formách páchání trestné činnosti přesahující státní hranice stran;
9.
poskytování informací o vývoji a trendech týkajících se předmětů používaných k páchání trestné činnosti a způsobů, jimiž zločinci nakládají s výnosy trestné činnosti;
10.
výměny právních předpisů, analytických a koncepčních materiálů a odborné literatury; a
11.
spolupráce v oblasti vzdělávání, dalšího vzdělávání a výcviku policistů a příslušníků dalších orgánů vynucujících právo, a vzájemného vysílání odborníků s cílem prohlubovat jejich odborné znalosti a podporovat výměnu zkušeností a seznamovat se s prostředky a metodami boje proti trestné činnosti.
Článek 13
Ochrana soukromí a osobních údajů
1.
Strany uznávají, že způsob zpracovávání osobních údajůosobních údajů získaných od druhé strany má rozhodující význam pro zachování důvěry při provádění této dohody.
2.
Strany se zavazují zpracovávat osobní údajeosobní údaje řádně a v souladu se svým vnitrostátním právem a:
a.
zajistit, že poskytnuté osobní údajeosobní údaje budou přiměřené a odpovídající konkrétnímu účelu jejich poskytnutí;
b.
uchovávat osobní údajeosobní údaje pouze po dobu nezbytně nutnou pro daný konkrétní účel, pro nějž byly v souladu s touto dohodou poskytnuty nebo dále zpracovávány; a
c.
zajistit, že přijímající strana bude bez zbytečného odkladu upozorněna na případně nepřesné osobní údajeosobní údaje, aby mohla provést příslušnou opravu.
3.
Tato dohoda nezakládá práva žádné soukromé osoby, včetně práva získat, potlačit nebo vyloučit jakékoli důkazy nebo bránit předávání osobních údajůosobních údajů. Práva existující nezávisle na této dohodě nicméně nejsou dotčena.
Článek 14
Zvýšená ochrana zvláštních kategorií osobních údajů
1.
Osobní údajeOsobní údaje odhalující rasový nebo etnický původ, politické názory nebo náboženská či jiná přesvědčení, členství v odborových svazech nebo údaje týkající se zdravotního stavu a sexuálního života smějí být poskytovány pouze v případě, že mají obzvláštní důležitost pro účely této dohody.
2.
Strany, uznávajíce obzvláštní citlivost výše uvedených kategorií osobních údajůosobních údajů, přijmou náležitá ochranná opatření, a to zejména příslušná bezpečnostní opatření, aby chránily takové údaje.
Článek 15
Omezení zpracovávání osobních údajů a jiných informací za účelem jejich ochrany
1.
Aniž by byl dotčen odstavec 3 a článek 11 odstavec 3, mohou strany zpracovávat údaje obdržené podle této dohody:
a.
pro účely jimi vedeného trestního vyšetřování a řízení;
b.
za účelem zabránění vážné hrozbě pro jejich veřejnou bezpečnost;
c.
v rámci jiného než trestního soudního nebo správního řízení, které přímo souvisí s vyšetřováním uvedeným v bodě a; nebo
d.
pro jakýkoliv jiný účel, avšak pouze s předchozím souhlasem strany, která údaje předala.
2.
Strany nepředají údaje poskytnuté podle této dohody žádnému třetímu státu, mezinárodní instituci nebo soukromému subjektu bez souhlasu strany, která údaje poskytla, a bez záruk jejich náležité ochrany.
3.
Strana smí provádět automatizované vyhledávání v automatizovaném daktyloskopickém identifikačním systému nebo souborech analýzy DNA druhé strany podle článku 4 nebo 8 a zpracovávat údaje získané takovým vyhledáváním, včetně sdělení, zda byla či nebyla nalezena shoda, pouze za účelem:
a.
zjištění, zda se porovnávané daktyloskopické údaje nebo profily DNA shodují;
b.
přípravy a podání následné žádosti o pomoc v souladu se svým národním právním řádem, včetně předpisů o právní pomoci, v případě, že se tyto údaje shodují; nebo
c.
vedení záznamů, požadovaného nebo povoleného jejím národním právním řádem.
Strana spravující automatizovaný daktyloskopický identifikační systém nebo soubory analýzy DNA může zpracovávat údaje poskytnuté stranou provádějící vyhledávání v průběhu automatizovaného vyhledávání v souladu s články 4 a 8 pouze v případě, že je to nutné pro účely porovnání, poskytování automatizovaných odpovědí na vyhledávání nebo vedení záznamů podle článku 17. Údaje poskytnuté za účelem porovnání se odstraní okamžitě po porovnání údajů nebo po automatizovaných odpovědích na vyhledávání, není-li pro účely uvedené v bodech b a c nutné jejich další zpracování.
Článek 16
Opravy, blokování a odstranění údajů
1.
Na žádost poskytující strany je strana přijímající v souladu se svým národním právním řádem povinna opravit, blokovat nebo odstranit údaje obdržené podle této dohody, které jsou nesprávné nebo neúplné nebo jejichž shromažďování nebo další zpracování odporuje této dohodě nebo platným předpisům poskytující strany.
2.
Zjistí-li jedna ze stran, že údaje, které podle této dohody obdržela od druhé strany, nejsou správné, přijme tato strana veškerá náležitá opatření proti mylnému spoléhání se na tyto údaje, k nimž patří zejména doplnění, odstranění nebo oprava takových údajů.
3.
Každá ze stran uvědomí druhou stranu, zjistí-li, že věcné údaje, které poskytla druhé straně nebo od druhé strany obdržela podle této dohody, jsou nesprávné nebo nespolehlivé nebo jsou předmětem vážných pochybností.
Článek 17
Dokumentace
1.
Každá ze stran vede záznam o poskytnutí a obdržení údajů předaných podle této dohody. Účelem tohoto záznamu je:
a.
zajistit efektivní monitorování ochrany údajů v souladu s národním právním řádem příslušné strany;
b.
umožnit stranám účinně využívat oprávnění stanovená články 16 a 20; a
c.
zajistit bezpečnost údajů.
2.
Záznam obsahuje:
a.
informaci o poskytnutých údajích;
b.
datum poskytnutí údajů; a
c.
příjemce údajů, jsou-li údaje poskytnuty jiným subjektům.
3.
Zaznamenané údaje musí být chráněny náležitými opatřeními proti zneužití a jiným formám nevhodného použití a musejí být uchovávány po dobu dvou let. Po této lhůtě pro uchování musí být zaznamenané údaje neprodleně zničeny, neodporuje-li to národnímu právnímu řádu, včetně platných předpisů o ochraně a uchovávání údajů.
Článek 18
Bezpečnost údajů
1.
Strany zajistí, aby byla použita nezbytná technická a organizační opatření k ochraně osobních údajůosobních údajů proti náhodnému nebo nezákonnému zničení, náhodné ztrátě nebo neoprávněnému zveřejnění, pozměnění, přístupu nebo jakékoli neoprávněné formě zpracování. Strany zejména zajistí, aby k takovým údajům mohly mít přístup pouze osoby, jež mají oprávnění seznamovat se s osobními údajiosobními údaji.
2.
V prováděcích dohodách nebo ujednáních upravujících postupy automatizovaného vyhledávání v automatizovaných daktyloskopických identifikačních systémech nebo souborech analýzy DNA podle článků 4 a 8 bude zakotveno:
a.
náležité využívání moderních technologií k zajištění ochrany, bezpečnosti, důvěrnosti a neporušenosti údajů;
b.
uplatňování příslušných šifrovacích a autorizačních postupů při využívání obecně přístupných sítí; a
c.
mechanismus, jenž zajistí, aby byla prováděna pouze přípustná vyhledávání.
Článek 19
Transparentnost – poskytování informací subjektům údajů
1.
Žádné z ustanovení této dohody nelze vykládat tak, aby odporovalo povinnostem stran stanoveným jejich právními předpisy poskytnout informace subjektům údajů ohledně účelu zpracovávání údajů a identity správce údajů, příjemců údajů nebo kategorií příjemců, ohledně existence práva na přístup k údajům, které se jich týkají, a práva na odstranění chyb v těchto údajích, stejně jako jakékoli další informace, například o právním základu pro zpracování, k němuž jsou tyto údaje určeny, časových lhůtách pro uchovávání údajů a opravných prostředcích, jsou-li takové další informace s ohledem na účely a konkrétní skutečnosti, za kterých jsou údaje zpracovávány, nezbytné pro zajištění řádného zpracování údajů z hlediska jejich subjektů.
2.
Poskytnutí takových informací lze odmítnout v souladu s příslušnými právními předpisy stran, včetně případů, kdy by poskytnutí těchto informací mohlo ohrozit:
a.
účel jejich zpracovávání;
b.
vyšetřování nebo trestní stíhání vedené příslušnými orgány České republiky nebo Spojených států amerických; nebo
c.
práva a svobody třetích stran.
Článek 20
Informace
Přijímající strana informuje poskytující stranu na její žádost o zpracovávání předaných údajů a dosaženém výsledku. Přijímající strana zajistí, aby její odpověď byla bez zbytečného odkladu sdělena poskytující straně.
Článek 21
Vztah k jiným smlouvám
Žádné z ustanovení této dohody nelze vykládat tak, aby byla omezena nebo jinak dotčena ustanovení jakékoli jiné existující smlouvy nebo dohody, jíž jsou strany vázány.
Článek 22
Konzultace
1.
Příslušné orgány stran provádí pravidelné vzájemné konzultace ohledně provádění ustanovení této dohody.
2.
V případě jakýchkoli rozporů týkajících se výkladu nebo provádění této dohody strany provádějí vzájemné konzultace za účelem nalezení jejich řešení.
Článek 23
Výdaje
Každá ze stran hradí výdaje vynaložené jejími orgány při provádění této dohody. Ve zvláštních případech se strany mohou dohodnout na jiných opatřeních.
Článek 24
Ukončení platnosti Dohody
Každá ze stran může tuto dohodu vypovědět písemným oznámením druhé straně. Platnost Dohody bude ukončena uplynutím tří měsíců od data tohoto oznámení. Ustanovení této dohody se budou nadále vztahovat na údaje předané před ukončením její platnosti.
Článek 25
Změny a provádění Dohody
1.
Na žádost kterékoliv z nich zahájí strany vzájemné konzultace o změnách této dohody. Dohodu lze kdykoli změnit písemnou dohodou stran.
2.
Strany si oznámí své příslušné orgány v oblasti prevence a potírání trestné činnosti podle národního právního řádu zodpovědné za provádění této dohody, zejména za sjednávání nezbytných prováděcích dohod nebo ujednání k této dohodě.
Článek 26
Vstup v platnost
Tato dohoda vstoupí v platnost, s výjimkou článků 8 až 10, prvního dne druhého měsíce následujícího po datu pozdější nóty, jíž bude dokončena výměna diplomatických nót, kterými si strany oznámí splnění všech vnitrostátních požadavků nezbytných pro vstup Dohody v platnost. Strany budou Dohodu předběžně provádět od data podpisu v rozsahu slučitelném s jejich vnitrostátním právem. Články 8 až 10 vstoupí v platnost teprve po uzavření prováděcích dohod nebo ujednání podle článku 10, a to prvního dne druhého měsíce následujícího po datu pozdější nóty, jíž bude dokončena výměna diplomatických nót, jimiž si strany oznámí, že jsou schopny provádět tyto články na základě zásady vzájemnosti. Výměna nót proběhne, pouze pokud zákony Spojených států amerických umožní prověřování DNA uvedené v článcích 8 až 10.
Dáno v Praze dne 12. listopadu 2008 ve dvojím vyhotovení, každé v českém a anglickém jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za vládu
České republiky
MUDr. Mgr. Ivan Langer v. r.
ministr vnitra
Za vládu
Spojených států amerických
Richard W. Graber v. r.
mimořádný a zplnomocněný velvyslanec
Spojených států amerických
v České republice |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 239/2010 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 239/2010 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Vyhlášeno 5. 8. 2010, částka 82/2010
239
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 20. července 2010
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 8. ledna 2011 nové volby do zastupitelstva obceobce:
obec | okres | kraj
---|---|---
Libhošť | Nový Jičín | Moravskoslezský
Ministr:
Mgr. John v. r. |
Vyhláška č. 238/2010 Sb. | Vyhláška č. 238/2010 Sb.
Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny k 700. výročí sňatku Jana Lucemburského s Eliškou Přemyslovnou
Vyhlášeno 5. 8. 2010, datum účinnosti 1. 9. 2010, částka 82/2010
* § 1 - (1) Dne 1. září 2010 se k 700. výročí sňatku Jana Lucemburského s Eliškou Přemyslovnou a nástupu Lucemburků na český trůn vydává pamětní stříbrná dvousetkoruna (dále jen „dvousetkoruna“).
* § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je uprostřed mincovního pole český lev ve stylizované středověké podobě na pozadí gotického dekoru tvořeného hvězdami a tečkami. Po celém obvodu dvousetkoruny je stylizovaným gotickým písmem vypsán název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2010. k vyhlášce č. 238/2010 Sb.
Aktuální znění od 1. 9. 2010
238
VYHLÁŠKA
ze dne 19. července 2010
o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny k 700. výročí sňatku Jana Lucemburského s Eliškou Přemyslovnou
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.:
§ 1
(1)
Dne 1. září 2010 se k 700. výročí sňatku Jana Lucemburského s Eliškou Přemyslovnou a nástupu Lucemburků na český trůn vydává pamětní stříbrná dvousetkoruna (dále jen „dvousetkoruna“).
(2)
Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,35 mm. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *“.
§ 2
(1)
Na líci dvousetkoruny je uprostřed mincovního pole český lev ve stylizované středověké podobě na pozadí gotického dekoru tvořeného hvězdami a tečkami. Po celém obvodu dvousetkoruny je stylizovaným gotickým písmem vypsán název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Název státu je mezi slovy a na okrajích ohraničen kříži, mezi nominální hodnotou mince a zkratkou peněžní jednotky je umístěna čtyřcípá hvězda. Značka České mincovny tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je umístěna v rámci gotického dekoru nad označením nominální hodnoty mince.
(2)
Na rubu dvousetkoruny je stylizovaná podoba Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny při uzavření sňatku na pozadí gotického dekoru v podobě hvězd a teček. Po celém obvodu mince je opis „SŇATEK JANA LUCEMBURSKÉHO S ELIŠKOU PŘEMYSLOVNOU“ a letopočty „1310 - 2010“. Jednotlivá slova opisu jsou oddělena kříži a čtyřcípými hvězdami. Značka autoraautora dvousetkoruny, MgA. Jakuba Vlčka, je zakomponovaná do gotického dekoru vlevo od postavy Jana Lucemburského.
(3)
Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2010.
Guvernér:
Ing. Singer, Ph.D., v. r.
Příloha k vyhlášce č. 238/2010 Sb.
Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny k 700. výročí sňatku Jana Lucemburského s Eliškou Přemyslovnou
(lícní a rubová strana)
85kB
92kB |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 64/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 64/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Ujednání mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Ministerstvem školství a vědy Republiky Makedonie o spolupráci v oblasti vzdělávání
Vyhlášeno 2. 8. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 21. 6. 2010, částka 30/2010
* Článek 1 - Smluvní strany budou podporovat spolupráci základních škol, středních škol a rovněž vyšších odborných škol.
* Článek 2 - Smluvní strany budou podporovat přímou spolupráci mezi vysokými školami působícími ve státech smluvních stran a také vzájemné dohody o takové spolupráci.
* Článek 3 - Smluvní strany budou podporovat těsnější spolupráci mezi českými a makedonskými výzkumnými institucemi financovanou z finančních zdrojů těchto institucí.
* Článek 4 - Smluvní strany si na požádání vymění informace o reformách vzdělávacích systémů svých států, právních předpisech a dokumentech týkajících se vzdělávání, informace o řízení, organizaci a obsahu základního, středního, vyššího odborného a vysokoškolského vzdě
* Článek 5 - Smluvní strany budou podporovat výuku českého jazyka, literatury a historie v Republice Makedonie na Univerzitě Sv. Cyrila a Metoděje ve Skopji a výuku makedonského jazyka na Univerzitě Karlově v Praze a Masarykově univerzitě v Brně. Na požádání mohou přís
* Článek 6 - V průběhu jednoho akademického roku budou smluvní strany podporovat výměnu 2 (dvou) profesorů, docentů nebo dalších vysokoškolských učitelů, akademických pracovníků nebo expertů za účelem přednášek, odborných konzultací, tvorby studijních programů, účasti
* Článek 7 - Smluvní strany budou podporovat výměnu studentů bakalářských a magisterských studijních programů uskutečňovanou veřejnými vysokými školami v České republice a veřejnými vysokými školami v Republice Makedonie za účelem studijních pobytů v celkovém rozsahu 1
* Článek 8 - Smluvní strany budou podporovat výměnu studentů doktorských studijních programů uskutečňovanou veřejnými vysokými školami v České republice a veřejnými vysokými školami v Republice Makedonie za účelem studijních pobytů v celkovém rozsahu 10 (deset) měsíců
* Článek 9 - Za účelem podpory studia a prohloubení znalostí kultury státu druhé smluvní strany si smluvní strany každoročně vzájemně poskytnou:
* Článek 10 - Osobám vyslaným na základě tohoto Ujednání vysílající smluvní strana uhradí dopravu do místa ve státě přijímající smluvní strany, kde se má pobyt uskutečnit, a zpět.
* Článek 11 - Všichni kandidáti nominovaní vysílající smluvní stranou musí mít dobrou znalost jazyka přijímající smluvní strany nebo jiného jazyka schváleného přijímající smluvní stranou.
* Článek 12 - 1. Činnost učitelů jazyků přijímaných na základě článku 5 tohoto Ujednání podléhá platným právním předpisům státu přijímající smluvní strany.
* Článek 13 - 1. Smluvní strany zajistí pobyt pro kandidáty nominované na základě článku 6 tohoto Ujednání po předložení pozvání/dopisů z hostitelské instituce, ve kterém tyto vyjádří souhlas s pobytem nominovaných. Nominace osob na základě článku 6 spolu se zvacími dop
* Článek 14 - Při nominování kandidátů na základě článků 7, 8 a 9 tohoto Ujednání předloží vysílající smluvní strana vyplněné žádosti a další požadované dokumenty uvedené v dotaznících přijímající smluvní strany nejpozději do 31. března příslušného kalendářního roku. Na
* Článek 15 - Osobám přijatým na základě článků 7 a 8 tohoto Ujednání přijímající smluvní strana poskytne:
* Článek 16 - Přijímající smluvní strana uhradí účastníkům kurzů přijatým na základě článku 9 tohoto Ujednání registrační poplatek, ubytování, stravování a kurzovné.
* Článek 17 - Každá osoba, která je nominovaná vysílající smluvní stranou na studijní pobyt na území přijímající smluvní strany, požádá příslušnou instituci vysílající smluvní strany o vystavení smluvního formuláře, v souladu se Smlouvou mezi Českou republikou a Republi
* Článek 18 - Toto Ujednání nevylučuje uskutečnění dalších akcí, na nichž se smluvní strany dohodnou diplomatickou cestou.
* Článek 19 - Veškeré spory vztahující se k interpretaci nebo provádění tohoto Ujednání budou řešeny na základě vzájemných konzultací a jednání mezi smluvními stranami.
* Článek 20 - 1. Toto Ujednání vstupuje v platnost dnem podpisu.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 21. 6. 2010
64
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 21. června 2010 bylo ve Skopje podepsáno Ujednání mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Ministerstvem školství a vědy Republiky Makedonie o spolupráci v oblasti vzdělávání.
Ujednání vstoupilo v platnost na základě svého článku 20 odst. 1 dnem podpisu.
Anglické znění Ujednání a jeho český překlad se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
UJEDNÁNÍ MEZI
MINISTERSTVEM ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
ČESKÉ REPUBLIKY
A
MINISTERSTVEM ŠKOLSTVÍ A VĚDY REPUBLIKY MAKEDONIE
O SPOLUPRÁCI V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Ministerstvo školství a vědy Republiky Makedonie (dále jen „smluvní strany“), vedeny společným zájmem o spolupráci v oblasti školství a vědy, s přesvědčením, že tato spolupráce přispěje k rozšíření vzájemných přátelských vztahů, se dohodly takto:
Článek 1
Smluvní strany budou podporovat spolupráci základních škol, středních škol a rovněž vyšších odborných škol.
Článek 2
Smluvní strany budou podporovat přímou spolupráci mezi vysokými školami působícími ve státech smluvních stran a také vzájemné dohody o takové spolupráci.
Článek 3
Smluvní strany budou podporovat těsnější spolupráci mezi českými a makedonskými výzkumnými institucemi financovanou z finančních zdrojů těchto institucí.
Článek 4
Smluvní strany si na požádání vymění informace o reformách vzdělávacích systémů svých států, právních předpisech a dokumentech týkajících se vzdělávání, informace o řízení, organizaci a obsahu základního, středního, vyššího odborného a vysokoškolského vzdělávání.
Článek 5
Smluvní strany budou podporovat výuku českého jazyka, literatury a historie v Republice Makedonie na Univerzitě Sv. Cyrila a Metoděje ve Skopji a výuku makedonského jazyka na Univerzitě Karlově v Praze a Masarykově univerzitě v Brně. Na požádání mohou příslušné smluvní strany vyslat české učitele, aby vyučovali český jazyk na makedonských veřejných vysokých školách, a makedonské učitele, aby vyučovali makedonský jazyk na českých veřejných vysokých školách.
Článek 6
V průběhu jednoho akademického roku budou smluvní strany podporovat výměnu 2 (dvou) profesorů, docentů nebo dalších vysokoškolských učitelů, akademických pracovníků nebo expertů za účelem přednášek, odborných konzultací, tvorby studijních programů, účasti na konferencích organizovaných příslušnými ministerstvy, vysokými školami a dalšími institucemi na stejné úrovni ve státech obou smluvních stran. Každá smluvní strana je oprávněna využít v jednom akademickém roce maximálně 20 (dvacet) dní. Pobyt jednotlivce nepřesáhne 10 (deset) dní.
Článek 7
Smluvní strany budou podporovat výměnu studentů bakalářských a magisterských studijních programů uskutečňovanou veřejnými vysokými školami v České republice a veřejnými vysokými školami v Republice Makedonie za účelem studijních pobytů v celkovém rozsahu 10 (deset) měsíců v rámci jednoho akademického roku. Délka jednotlivého studijního pobytu bude minimálně 2 (dva) měsíce.
Článek 8
Smluvní strany budou podporovat výměnu studentů doktorských studijních programů uskutečňovanou veřejnými vysokými školami v České republice a veřejnými vysokými školami v Republice Makedonie za účelem studijních pobytů v celkovém rozsahu 10 (deset) měsíců v rámci jednoho akademického roku. Délka jednotlivého studijního pobytu bude minimálně 2 (dva) měsíce.
Článek 9
Za účelem podpory studia a prohloubení znalostí kultury státu druhé smluvní strany si smluvní strany každoročně vzájemně poskytnou:
a)
čtyři místa na Letní škole slovanských studií v České republice,
b)
čtyři místa na letních kurzech makedonského jazyka a literatury v Republice Makedonie.
Článek 10
Osobám vyslaným na základě tohoto Ujednání vysílající smluvní strana uhradí dopravu do místa ve státě přijímající smluvní strany, kde se má pobyt uskutečnit, a zpět.
Přijímající smluvní strana uhradí osobám přijatým na základě tohoto Ujednání cestovní náklady po území svého státu vyplývající ze schváleného programu pobytu a v souladu se schváleným studijním plánem.
Článek 11
Všichni kandidáti nominovaní vysílající smluvní stranou musí mít dobrou znalost jazyka přijímající smluvní strany nebo jiného jazyka schváleného přijímající smluvní stranou.
Článek 12
1.
Činnost učitelů jazyků přijímaných na základě článku 5 tohoto Ujednání podléhá platným právním předpisům státu přijímající smluvní strany.
2.
Odměňování učitelů podléhá rovněž platným právním předpisům státu přijímající smluvní strany.
3.
Přijímající strana zajistí ubytování učitelů přijatých a schválených na základě článku 5 tohoto Ujednání.
4.
O nominaci nových učitelů a prodloužení pobytu stávajících učitelů bude druhá smluvní strana písemně informována diplomatickou cestou nejpozději pět měsíců před začátkem nového akademického roku.
Článek 13
1.
Smluvní strany zajistí pobyt pro kandidáty nominované na základě článku 6 tohoto Ujednání po předložení pozvání/dopisů z hostitelské instituce, ve kterém tyto vyjádří souhlas s pobytem nominovaných. Nominace osob na základě článku 6 spolu se zvacími dopisy budou předkládány přijímající straně nejpozději do 31. března příslušného kalendářního roku.
2.
Přijímající smluvní strana poskytne osobám přijatým na základě článku 6 tohoto Ujednání:
a)
stravné a kapesné podle platných právních předpisů svého státu,
b)
bezplatně ubytování hotelového typu.
Článek 14
Při nominování kandidátů na základě článků 7, 8 a 9 tohoto Ujednání předloží vysílající smluvní strana vyplněné žádosti a další požadované dokumenty uvedené v dotaznících přijímající smluvní strany nejpozději do 31. března příslušného kalendářního roku. Nakládání s osobními daty se řídí příslušnými zákony o ochraně osobních údajůosobních údajů platnými ve státech smluvních stran.
Článek 15
Osobám přijatým na základě článků 7 a 8 tohoto Ujednání přijímající smluvní strana poskytne:
a)
studium za stejných podmínek, jako mají občané státu přijímající smluvní strany,
b)
stravování a ubytování ve vysokoškolských zařízeních za stejných podmínek, jako mají občané státu přijímající smluvní strany,
c)
stipendium podle platných právních předpisů státu přijímající smluvní strany.
Článek 16
Přijímající smluvní strana uhradí účastníkům kurzů přijatým na základě článku 9 tohoto Ujednání registrační poplatek, ubytování, stravování a kurzovné.
Článek 17
Každá osoba, která je nominovaná vysílající smluvní stranou na studijní pobyt na území přijímající smluvní strany, požádá příslušnou instituci vysílající smluvní strany o vystavení smluvního formuláře, v souladu se Smlouvou mezi Českou republikou a Republikou Makedonie o sociálním zabezpečení podepsanou ve Skopji dne 7. října 2005, pro účely čerpání nutné a neodkladné zdravotní péče na území přijímající smluvní strany.
Článek 18
Toto Ujednání nevylučuje uskutečnění dalších akcí, na nichž se smluvní strany dohodnou diplomatickou cestou.
Článek 19
Veškeré spory vztahující se k interpretaci nebo provádění tohoto Ujednání budou řešeny na základě vzájemných konzultací a jednání mezi smluvními stranami.
Článek 20
1.
Toto Ujednání vstupuje v platnost dnem podpisu.
2.
Toto Ujednání se sjednává na dobu neurčitou. Každá ze smluvních stran může Ujednání písemně vypovědět. Platnost Ujednání skončí šest měsíců ode dne doručení oznámení o výpovědi druhé smluvní straně.
Dáno ve Skopje dne 21. června 2010 ve dvou původních vyhotoveních v jazyce anglickém.
Za Ministerstvo školství, mládeže
a tělovýchovy České republiky
Jozef Braun v. r.
mimořádný a zplnomocněný velvyslanec
České republiky v Republice Makedonie
Za Ministerstvo školství a vědy
Republiky Makedonie
Nikola Todorov v. r.
ministr školství a vědy |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 63/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 63/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Ujednání mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a Spolkovým ministerstvem financí Spolkové republiky Německo o spolupráci při boji proti nelegálnímu zaměstnávání, neohlášené výdělečné činnosti a nelegálnímu najímání přeshraničních pracovníků a s tím souvisejícímu přeshraničnímu zneužívání sociálních dávek a neodvádění pojistného
Vyhlášeno 2. 8. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 25. 5. 2010, částka 30/2010
* Článek 1 - Účel Ujednání
* Článek 2 - Územní působnost Ujednání
* Článek 3 - Ustanovení příslušných orgánů
* Článek 4 - Úrovně spolupráce
* Článek 5 - Formy spolupráce
* Článek 6 - Žádosti a sdělení z vlastního podnětu
* Článek 7 - Náklady
* Článek 8 - Ochrana údajů
* Článek 9 - Smíšená komise
* Článek 10 - Změny Ujednání a příloh
* Článek 11 - Registrace Ujednání
* Článek 12 - Vstup v platnost a vypovězení UjednáníSmlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 25. 5. 2010
63
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 28. srpna 2009 bylo v Praze podepsáno Ujednání mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a Spolkovým ministerstvem financí Spolkové republiky Německo o spolupráci při boji proti nelegálnímu zaměstnávání, neohlášené výdělečné činnosti a nelegálnímu najímání přeshraničních pracovníků a s tím souvisejícímu přeshraničnímu zneužívání sociálních dávek a neodvádění pojistného.
Ujednání vstoupilo v platnost na základě svého článku 12 odst. 1 dne 25. května 2010.
České znění Ujednání se vyhlašuje současně.
Ujednání
mezi
Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky
a
Spolkovým ministerstvem financí Spolkové republiky Německo
o spolupráci při boji proti nelegálnímu zaměstnávání,
neohlášené výdělečné činnosti a nelegálnímu najímání přeshraničních
pracovníků a s tím souvisejícímu přeshraničnímu zneužívání sociálních dávek
a neodvádění pojistného
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky
a
Spolkové ministerstvo financí Spolkové republiky Německo
(dále jen “smluvní strany“)
s ohledem na rozhodnutí Rady a zástupců vlád členských států Evropské unie v Radě ze dne 22. dubna 1999 o „Kodexu jednání ke zlepšení vzájemné spolupráce mezi úřady členských států při potírání snah o zneužívání dávek sociálního pojištění a příspěvků na sociální pojištění ze zahraničí a při potírání neohlášené výdělečné činnosti a nedovoleného pronajímání zahraniční pracovní síly“,
s ohledem na ustanovení o vzájemné úřední pomoci a spolupráci mezi příslušnými orgány a institucemi obou států, která jsou stanovená již v nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství a ve směrnici 96/71/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb,
s ohledem na směrnici 95/46/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů,
s přesvědčením, že pro provádění výše uvedených ustanovení je důležité posílit přeshraniční spolupráci a stanovit za tímto účelem příslušné orgány, úrovně a formy spolupráce,
s vědomím toho, že na národních úrovních existují odlišné přístupy a definice v souvislosti s bojem proti nelegálnímu zaměstnávání, neohlášené výdělečné činnosti a nelegálnímu najímání přeshraničních pracovníků a s tím souvisejícímu přeshraničnímu zneužívání sociálních dávek a neodvádění pojistného
se dohodly takto:
Článek 1
Účel Ujednání
(1)
Smluvní strany usilují o posílení spolupráce mezi svými příslušnými orgány v oblasti boje proti nelegálnímu zaměstnávání, neohlášené výdělečné činnosti a nelegálnímu najímání přeshraničních pracovníků a s tím souvisejícímu přeshraničnímu zneužívání sociálních dávek a neodvádění pojistného.
(2)
Předpisy o mezinárodní právní pomoci ve věcech trestních zůstávají nedotčeny.
Článek 2
Územní působnost Ujednání
Ujednání platí pro celé výsostné území České republiky.
Ujednání platí pro celé výsostné území Spolkové republiky Německo.
Článek 3
Ustanovení příslušných orgánů
(1)
Toto ujednání je prováděno těmi orgány smluvních stran, do jejichž kompetence spadají oblasti popsané v čl. 1 odst. 1. Tyto orgány jsou vyjmenovány v příloze Ujednání.
(2)
Smluvní strany stanoví ústřední orgány, které nesou hlavní odpovědnost za spolupráci v rámci tohoto ujednání. Ústřední orgány jsou uvedeny v příloze Ujednání
Článek 4
Úrovně spolupráce
(1)
Spolupráce probíhá na úrovni
1.
smluvních stran, jakož i
2.
ústředních orgánů jmenovaných v souladu s čl. 3 odst. 2.
(2)
Inspekční a kontrolní orgány příslušné pro oblasti úkolů uvedené v článku 1 mohou spolupracovat přímo, pokud je to předem stanoveno orgány uvedenými v odstavci 1.
Článek 5
Formy spolupráce
(1)
Smluvní strany se vzájemně informují o podstatných změnách právních a správních předpisů, k nimž dojde v oblasti působnosti tohoto ujednání.
(2)
Orgány uvedené v souladu s čl. 3 odst. 2 spolupracují podle pro ně platných právních předpisů, zejména prostřednictvím
1.
výměny informací o struktuře a úkolech inspekčních a kontrolních orgánů a o jmenování příslušných kontaktních osob;
2.
společného plánování a provádění preventivních opatření v příslušné sféře působnosti;
3.
výměny informací o kontrolních a pracovních metodách;
4.
předávání informací potřebných k řádnému plnění úkolů, včetně osobních údajůosobních údajů, a to na vyžádání cestou správní pomoci a zasílání dokumentů;
5.
poskytnutí nevyžádaných sdělení (sdělení zvláštního podnětu), jestliže se domnívají, že jsou účelná pro dosažení cílů Ujednání;
6.
informování o postupu řízení, pokud je to vyžadováno, jakož i
7.
výměny zaměstnanců jakožto hostujících pracovníků.
(3)
V případě přímé spolupráce inspekčních a kontrolních orgánů podle čl. 4 odst. 2 platí obdobně odstavec 2.
Článek 6
Žádosti a sdělení z vlastního podnětu
(1)
Žádosti a sdělení z vlastního podnětu podle čl. 5 odst. 2 bodu 4 a 5 musí obsahovat alespoň tyto údaje:
1.
identifikační údaje o dotčených firmách nebo osobách a
2.
stručně a srozumitelně popsaný stav věci.
V žádosti je nutno navíc uvést i dožadující orgán, předmět a důvod žádosti a informace nebo úkony, o jejichž poskytnutí nebo provedení se žádá.
(2)
Dožádaný orgán si může vyžádat další informace, které jsou potřebné pro zpracování.
(3)
Žádosti a sdělení z vlastního podnětu mohou být zasílány písemně, faxem nebo elektronicky.
(4)
Zpracování žádosti nebo sdělení z vlastního podnětu se neprovede, pokud by při tom byly způsobeny neobhajitelné správní náklady nebo porušeny vnitrostátní předpisy či správní postupy. Pokud nelze žádost dožadujícího orgánu zpracovat, musí o tom být s uvedením důvodů informován.
Článek 7
Náklady
Náklady spojené s uplatňováním tohoto ujednání nesou smluvní strany a dotčené orgány, jimž tyto náklady vznikly.
Článek 8
Ochrana údajů
Pokud jsou na základě tohoto ujednání poskytovány podle vnitrostátního práva osobní údajeosobní údaje, platí s přihlédnutím k právním předpisům platným pro každou smluvní stranu následující ustanovení.
1.
Příjemce na vyžádání informuje poskytující orgán o použití poskytnutých údajů a o dosažených výsledcích.
2.
Použití údajů příjemcem je přípustné pouze pro účely uvedené v tomto ujednání a za podmínek stanovených poskytujícím orgánem. Použití je dále přípustné k zamezení a stíhání trestné činnosti značného významu, jakož i pro účely odvrácení značných rizik pro veřejnou bezpečnost.
3.
Poskytující orgán je povinen dbát na správnost poskytovaných údajů, jakož i na potřebnost a přiměřenost s ohledem na účel, který se poskytnutím sleduje. Přitom se respektují zákazy poskytování podle příslušného vnitrostátního práva. Údaje se neposkytují, pokud má poskytující orgán důvod domnívat se, že by tím byl porušen účel některého vnitrostátního zákona nebo by tím byly poškozeny oprávněné chráněné zájmy dotčených osob. Pokud se prokáže, že byly poskytnuty nesprávné údaje nebo údaje, které nesměly být poskytnuty, musí to být neprodleně sděleno příjemci, který je povinen údaje neprodleně opravit nebo vymazat.
4.
Dotčené osobě musí být na žádost sděleno, jaké informace o ní byly poskytnuty a jaký je předpokládaný účel jejich použití. Tato informační povinnost nevzniká, pokud se po zvážení dojde k závěru, že veřejný zájem na neposkytnutí informace převažuje nad zájmem dotčené osoby na poskytnutí informace. Jinak se právo dotčené osoby na obdržení informace o údajích, které jsou o ní k dispozici, řídí vnitrostátním právem smluvní strany, na jejímž území je informace žádána.
5.
Pokud vnitrostátní právo platné pro poskytující orgán v souvislosti s poskytovanými osobními údajiosobními údaji stanovují zvláštní lhůty pro vymazání údajů, poskytující orgán na to příjemce upozorní. Nezávisle na těchto lhůtách se musí poskytnuté osobní údajeosobní údaje vymazat, pokud již nejsou potřebné pro účel, pro který byly poskytnuty.
6.
Poskytující orgán a příjemce jsou povinni provést o poskytnutí a přijetí osobních údajůosobních údajů záznam.
7.
Poskytující orgán a příjemce jsou povinni účinně chránit poskytnuté osobní údajeosobní údaje před neoprávněným přístupem, neoprávněnými změnami a neoprávněným zveřejněním.
Článek 9
Smíšená komise
(1)
Smíšená komise složená ze zástupců smluvních stran a orgánů uvedených v článku 3 se poprvé sejde po 12 měsících od vstupu tohoto ujednání v platnost a následně kdykoli na písemnou žádost smluvních stran, nejméně však každé dva roky. Cílem je posoudit výsledky dosažené na základě tohoto ujednání a projednat veškeré otázky týkající se jeho výkladu či uplatňování.
(2)
Smíšená komise může vyzvat zástupce jiných národních orgánů, jakož i zástupce jiných členských států Evropské unie, které mají zájem o dosažení cílů Ujednání, aby se účastnili jejích zasedání.
Článek 10
Změny Ujednání a příloh
(1)
Toto ujednání může být kdykoli změněno po dohodě smluvních stran prostřednictvím zvláštního ujednání.
(2)
Smluvní strany mohou sjednáním zvláštního ujednání změnit přílohy tohoto ujednání či doplnit k němu další přílohy.
Článek 11
Registrace Ujednání
Registrace tohoto ujednání v sekretariátu Organizace spojených národů podle článku 102 Charty Organizace spojených národů bude iniciována neprodleně po jeho vstupu v platnost Spolkovým ministerstvem financí Spolkové republiky Německo. Druhá smluvní strana bude o provedené registraci zpravena s uvedením registračního čísla Organizace spojených národů, jakmile toto číslo bude potvrzeno sekretariátem Organizace spojených národů.
Článek 12
Vstup v platnost a vypovězení Ujednání
(1)
Toto ujednání vstupuje v platnost dnem, kdy smluvní strany diplomatickou cestou vzájemně notifikují, že jsou splněny vnitrostátní předpoklady pro vstup v platnost. Rozhodující je den doručení poslední nóty.
(2)
Toto ujednání se sjednává na dobu neurčitou. Kterákoli ze smluvních stran může Ujednání vypovědět písemným oznámením adresovaným druhé smluvní straně. Platnost Ujednání skončí tři měsíce po doručení takového oznámení druhé smluvní straně.
Dáno v .... Praze ..... dne ... 28. srpna 2009....., ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a německém, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za Ministerstvo práce a sociálních věcí
České republiky
Mgr. Michal Sedláček, v. r.
náměstek ministra
Za Spolkové ministerstvo financí
Spolkové republiky Německo
Werner Gatzer, v. r.
státní sekretář
Příloha
k
Ujednání
mezi
Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky
a
Spolkovým ministerstvem financí Spolkové republiky Německo
o spolupráci při boji proti nelegálnímu zaměstnávání,
neohlášené výdělečné činnosti a nelegálnímu najímání přeshraničních pracovníků
a s tím souvisejícímu přeshraničnímu zneužívání sociálních dávek a neodvádění
pojistného
A)
Spolková republika Německo
I.
Popis oblasti působnosti Spolkového ministerstva financí Spolkové republiky Německo jakožto smluvní strany
Ujednání mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a Spolkovým ministerstvem financí Spolkové republiky Německo o spolupráci při boji proti nelegálnímu zaměstnávání, neohlášené výdělečné činnosti a nelegálnímu najímání přeshraničních pracovníků a s tím souvisejícímu přeshraničnímu zneužívání sociálních dávek a neodvádění pojistného v čl. 3 odst. 1 stanoví, že se Ujednání provádí těmi orgány smluvní strany, do jejichž působnosti patří úkoly popsané v čl. 1 odst. 1.
Úkoly popsané v čl. 1 odst. 1 zahrnují boj proti nelegálnímu zaměstnávání, neohlášené výdělečné činnosti a nelegálnímu najímání přeshraničních pracovníků a s tím souvisejícího přeshraničního zneužívání sociálních dávek a neodvádění pojistného. Poslední odstavec preambule v této souvislosti poukazuje na to, že existují vnitrostátní odlišné přístupy k těmto úkolům a jejich odlišné definice.
Ve Spolkové republice Německo se tyto úkoly označují jako boj proti neohlášené práci a nelegálnímu zaměstnávání a jsou upraveny zákonem o boji proti neohlášené práci a nelegálnímu zaměstnávání (zákon o boji proti neohlášené práci – Schwarzarbeitsbekämpfungsgesetz – SchwarzArbG).
Podle § 1 odst. 2 SchwarzArbG provádí neohlášenou práci ten, kdo poskytuje služby nebo provádí práce neboje nechává provádět a přitom
1.
jako zaměstnavatel, podnikatel nebo samostatně výdělečně činná osoba povinná platit pojištění neplní své povinnosti týkající se sociálního zabezpečení – ohlašovací povinnost, povinnost platit příspěvky nebo povinnost vést záznamy – vyplývající z poskytování služeb nebo práce (zadržování pojistného),
2.
jako plátce daně neplní své daňové povinnosti vyplývající z poskytování služeb nebo práce (daňový únik),
3.
jako příjemce sociálních dávek neplní své oznamovací povinnosti vůči orgánu příslušnému pro sociální dávky vyplývající z poskytování služeb nebo práce (zneužití dávek),
4.
jako poskytovatel služeb nebo práce nesplnil svou povinnost vyplývající z této činnosti oznámit začátek samostatného provozování stálé živnostiživnosti nebo nezískal průkaz osoby cestující v souvislosti s povoláním (Reisegewerbekarte) (porušení právní úpravy živnostenského podnikání),
5.
jako poskytovatel služeb nebo práce provozuje samostatně jako stálou živnostživnost ohlašovací živnostživnost řemeslnou, aniž by byl zapsán v řemeslnickém registru (Handwerksrolle) (porušení právní úpravy řemeslných živnostíživností).
Poskytnutí pomoci rodinnými příslušníky nebo životními partnery v podobě sousedské výpomoci, laskavosti nebo svépomoci jsou nadále přípustné – za předpokladu, že poskytnutí služby nebo práce není trvale zaměřeno na zisk. Přitom se „službami nebo prací“ rozumí jak činnost závislých zaměstnanců, tak činnost samostatných podnikatelů.
Neohlášená práce se v Německu pravidelně vyskytuje v souvislosti s „nelegálním zaměstnáváním“, které však v zákonu o boji proti neohlášené práci není definováno. Jako nelegální zaměstnávání se označuje zaměstnávání, při němž jsou porušeny předpisy pro trh práce a předpisy cizineckého práva:
1.
Nelegální zaměstnávání cizinců:
Nelegální zaměstnávání cizinců je zaměstnávání cizinců bez potřebného oprávnění k pobytu a pracovního povolení a zaměstnávání takových cizinců za nevýhodnějších pracovních podmínek, než jaké mají srovnatelní němečtí pracovníci.
2.
Nelegální poskytování pracovníků:
Nelegální poskytování pracovníků je nelegální pronájem pracovníků třetí straně. Pro pronájem pracovníků je zásadně potřeba povolení, pronájem pracovníků stavebnímu podniku je zásadně zakázán.
3.
Porušení zákona o vysílání pracovníků:
Porušení zákona o vysílání pracovníků nastává, když při zaměstnávání v oblastech, stanovených tímto zákonem (např. v oblasti stavebnictví) a pod tam jmenovanými předpoklady nejsou dodrženy určité pracovní podmínky (především placení minimální mzdy).
Oblast činnosti Spolkového ministerstva financí Spolkové republiky Německo zahrnuje kompetenci v boji proti neohlášené práci a nelegálnímu zaměstnávání na spolkové úrovni.
Úloha boje proti neohlášené práci a nelegálnímu zaměstnávání patří v oblasti činnosti Spolkového ministerstva financí Spolkové republiky Německo do příslušnosti orgánů celní správy. Pro plnění těchto úkolů byl při celní správě zřízen útvar pro finanční kontrolu neohlášené práce. Zaměstnanci útvaru pro finanční kontrolu neohlášené práce při celní správě provádějí kontroly a mohou vést vyšetřování v trestním a přestupkovém řízení.
Podle § 2 odst. 1 SchwarzArbG provádí orgány celní správy nezávisle na podezření tyto kontroly:
1.
Kontrola, zda se plní nebo byly splněny ohlašovací povinnosti zaměstnavatele vyplývající z poskytování služeb nebo práce podle § 28a čtvrté knihy zákona o sociálním zabezpečení:
Orgány celní správy kontrolují, zda zaměstnavatel splnil povinnost nahlásit zaměstnance, který je povinen platit pojištění, na úřadech příslušných k výběru pojistného. Účelem kontroly je zajistit řádné nahlašování zaměstnanců pro platbu sociálního pojištění.
2.
Kontrola, zda z důvodu poskytování služeb nebo práce jsou nebo byly čerpány neoprávněně sociální dávky podle druhé a třetí knihy zákona o sociálním zabezpečení nebo dávky podle zákona o práci na zkrácený úvazek před odchodem do předčasného důchodu:
Orgány celní správy kontrolují, zda poskytování služeb nebo práce bylo orgánům příslušným pro sociální dávky oznámeno správně, úplně a včas, pokud je to nezbytné pro čerpání sociální dávky.
Sociální dávky podle třetí knihy zákona o sociálním zabezpečení, jejichž neoprávněné čerpání se kontroluje, přitom zahrnují zejména podporu v nezaměstnanosti; sociální dávky podle druhé knihy zákona o sociálním zabezpečení zahrnují zejména tzv. podporu v nezaměstnanosti II pro práceschopné, kteří potřebují podporu za účelem zajištění obživy.
3.
Kontrola, zda údaje zaměstnavatele, které jsou třeba pro sociální dávky podle třetí knihy zákona o sociálním zabezpečení, jsou správně potvrzeny:
Nezaměstnaní mohou dále čerpat podporu v nezaměstnanosti, jestliže vykonávají práci méně než 15 hodin týdně. Zaměstnavatel musí k tomuto účelu vystavit potvrzení o příjmu z vedlejší výdělečné činnosti. Při ukončení pracovního poměru musí zaměstnavatel vystavit potvrzení o zaměstnání obsahující veškeré skutečnosti o pracovním poměru, které jsou podstatné pro rozhodnutí o nároku na podporu v nezaměstnanosti. Orgány celní správy kontrolují, zda zaměstnavatel toto potvrzení vystavil správně.
4.
Kontrola, zda cizinec není nebo nebyl zaměstnán v rozporu s § 284 odst. 1 třetí knihy zákona o sociálním zabezpečení nebo § 4 odst. 3 věty 1 a 2 zákona o pobytu a za méně výhodných pracovních podmínek, než jaké mají srovnatelní němečtí zaměstnanci nebo zaměstnankyně či není nebo nebyl za úplatu pověřen službami či plněním ze smlouvy o dílo v rozporu s § 4 odst. 3 věty 1 a 2 zákona o pobytu:
Orgány celní správy kontrolují,
a)
zda cizinec není zaměstnán bez potřebného, k výkonu zaměstnání opravňujícího povolení k pobytu nebo bez potřebného pracovního povolení a zda není zaměstnán za horších pracovních podmínek, než jaké mají srovnatelní němečtí zaměstnanci
b)
zda příslušník třetího státu není za úplatu pověřen službami či plněním ze smlouvy o dílo bez potřebného povolení k pobytu opravňujícího k výkonu zaměstnání.
5.
Kontrola, zda jsou nebo byly dodrženy základní pracovní podmínky podle zákona o vysílání pracovníků.
Kromě toho orgány celní správy podle § 2 odst. 1 SchwarzArbG kontrolují za účelem splnění své oznamovací povinnosti vůči finančním úřadům spolkových zemí, zda existují podklady k tomu, že plátci daně nesplnili své daňové povinnosti vyplývající z poskytování služeb nebo práce.
Orgány celní správy budou při kontrolách podle § 2 odst. 1 SchwarzArbG podporovány těmito orgány:
1.
finančními orgány spolkových zemí,
2.
Spolkovým úřadem práce,
3.
úřady příslušnými k výběru pojistného,
4.
orgány příslušnými pro důchodové pojištění,
5.
orgány příslušnými pro úrazové pojištění,
6.
orgány příslušnými pro sociální podporu,
7.
orgány příslušnými podle zákona o poskytování podpory žadatelům o azyl,
8.
orgány uvedenými v § 71 odst. 1 až 3 zákona o pobytu (cizinecké úřady, zahraniční zastupitelství, spolková policiepolicie),
9.
zemskými orgány příslušnými pro ochranu práce,
10.
zemskými policejními výkonnými orgány na vyžádání v ojedinělých případech a
11.
orgány příslušnými podle zemského práva pro stíhání a trestání přestupkůpřestupků proti právní úpravě řemeslných živnostíživností a živnostenského podnikání podle zákona o boji proti neohlášené práci a
12.
Spolkovým úřadem pro nákladní dopravu a
13.
Spolkovou sítí pro elektřinu, plyn, telekomunikace, poštu a železnici.
Orgány celní správy a orgány, které je podporují, mají povinnost si vzájemně předávat informace potřebné pro svoje kontroly, včetně osobních údajůosobních údajů a výsledků kontrol, pokud je třeba, aby je orgány za účelem plnění svých úkolů znaly.
II.
Stanovení orgánů podle čl. 3 odst. 1 věty 2 tohoto ujednání:
V oblasti činnosti Spolkového ministerstva financí Spolkové republiky Německo jsou pro úkoly popsané v čl. 1 odst. 1 Ujednání příslušné tyto orgány:
Hauptzollamt Aachen
Im Süsterfeld 9
52072 Aachen
poststelle@hzaac.bfinv.de
Hauptzollamt Augsburg
Prinzregentenplatz 3
86150 Augsburg
poststelle@hzaa.bfinv.de
Hauptzollamt Berlin
Mehringdamm 129c
10965 Berlin
poststelle@hzab.bfinv.de
Hauptzollamt Bielefeld
Werner-Bock-Straße 29
33602 Bielefeld
poststelle@hzabi.bfinv.de
Hauptzollamt Braunschweig
Kasernenstraße 17
38106 Braunschweig
poststelle@hzabs.bfinv.de
Hauptzollamt Bremen
Hans-Böckler-Straße 56
28217 Bremen
poststelle@hzahb.bfinv.de
Hauptzollamt Darmstadt
Hilpert-Straße 20 a
64295 Darmstadt
poststelle@hzada.bfinv.de
Hauptzollamt Dortmund
Kronenburgallee 7
44139 Dortmund
poststelle@hzado.bfinv.de
Hauptzollamt Dresden
Schützenhöhe 24 - 26
01099 Dresden
poststelle@hzadd3.bfinv.de
Hauptzollamt Duisburg
Köhnenstraße 5 - 11
47051 Duisburg
poststelle@hzadu.bfinv.de
Hauptzollamt Düsseldorf
Am Stufstock 1-7
40231 Düsseldorf
poststelle@hzad.bfinv.de
Hauptzollamt Erfurt
Melchior-Bauer-Straße 5
99092 Erfurt
poststelle@hzaef.bfinv.de
Hauptzollamt Frankfurt (Oder)
Kopernikusstraße 25
15236 Frankfurt (Oder)
poststelle@hzafo.bfinv.de
Hauptzollamt Giessen
Grünberger Straße 100
35394 Gießen
poststelle@hzagi.bfinv.de
Hauptzollamt Hamburg-Stadt
Teerhof 1
20457 Hamburg
poststelle@hzahh-stadt.bfinv.de
Hauptzollamt Hannover
Hackethalstraße 7
30179 Hannover
poststelle@hzah.bfinv.de
Hauptzollamt Heilbronn
Kastellstraße 53
74080 Heilbronn
poststelle@hzahn.bfinv.de
Hauptzollamt Itzehoe
Kaiserstraße 14 a
25524 Itzehoe
poststelle@hzaiz.bfinv.de
Hauptzollamt Karlsruhe
Rüppurrer Straße 3a
76187 Karlsruhe
poststelle@hzaka.bfinv.de
Hauptzollamt Kiel
Auguste-Viktoria-Straße 6-8
24103 Kiel
poststelle@hzaki.bfinv.de
Hauptzollamt Koblenz
Schloß Hauptgebäude
56068 Koblenz
poststelle@hzako.bfinv.de
Hauptzollamt Köln
Stolberger Straße 200
50933 Köln
poststelle@hzak.bfinv.de
Hauptzollamt Krefeld
Europark Fichtenhain C 1
47807 Krefeld
poststelle@hzakr.bfinv.de
Hauptzollamt Landshut
Seligenthaler Straße 62
84034 Landshut
poststelle@hzala.bfinv.de
Hauptzollamt Lörrach
Mozartstraße 32
79539 Lörrach
poststelle@hzaloe.bfinv.de
Hauptzollamt Magdeburg
Ihleburger Straße 4
39126 Magdeburg
poststelle@hzamd.bfinv.de
Hauptzollamt München
Landsberger Straße 124
80339 München
poststelle@hzam.bfinv.de
Hauptzollamt Münster
Sonnenstraße 85/89
48143 Münster
poststelle@hzams.bfinv.de
Hauptzollamt Nürnberg
Frankenstraße 208
90461 Nürnberg
poststelle@hzan.bfinv.de
Hauptzollamt Oldenburg
Friedrich-Rüder-Straße 2
26135 Oldenburg
poststelle@hzaol.bfinv.de
Hauptzollamt Osnabrück
Meller Straße 272
49082 Osnabrück
poststelle@hzaos.bfinv.de
Hauptzollamt Potsdam
Tizianstraße 13
14467 Potsdam
poststelle@hzap.bfinv.de
Hauptzollamt Regensburg
Junkersstraße 12
93055 Regensburg
poststelle@hzar.bfinv.de
Hauptzollamt Rosenheim
Münchener Straße 51
83022 Rosenheim
poststelle@ hzaro.bfinv.de
Hauptzollamt Saarbrücken
Präsident-Baltz-Straße 5
66119 Saarbrücken
poststelle@hzasb.bfinv.de
Hauptzollamt Schweinfurt
Am Zollhof 1
97421 Schweinfurt
poststelle@hzasw.bfinv.de
Hauptzollamt Singen
Bahnhofstraße 25
78224 Singen
poststelle@hzasi.bfinv.de
Hauptzollamt Stralsund
Hiddenseer Straße 2
18439 Stralsund
poststelle@hzahst.bfinv.de
Hauptzollamt Stuttgart
Hackstraße 85
70190 Stuttgart
poststelle@hzas.bfinv.de
Hauptzollamt Ulm
Schillerstraße 1/1
89077 Ulm
poststelle@hzaul.bfinv.de
III.
Stanovení ústředního orgánu podle čl. 3 odst. 2 věty 2 tohoto ujednání
V oblasti činnosti Spolkového ministerstva financí Spolkové republiky Německo má při spolupráci v rámci Ujednání hlavní odpovědnost tento orgán:
Bundesfinanzdirektion West
Wörthstraße 1-3
50668 Köln
Tel.: 0221 37993-100
Fax: 0221 37993-701
B)
Česká republika
I.
Popis oblasti působnosti orgánů smluvních stran ve smyslu čl. 3 odst. 1 věty 1 ujednání za Českou republiku:
1)
Do působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (Správy služeb zaměstnanosti) a úřadů práce patří z oblasti tohoto Ujednání kontrola nelegální práce, která je definována v zákoně č. 435/ 2004 Sb., o zaměstnanosti následovně:
Nelegální prací se pro účely zákona o zaměstnanosti rozumí:
1.
pokud fyzická osoba nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o manžela nebo dítě této fyzické osoby, nebo
2.
pokud cizinec nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o manžela nebo dítě této fyzické osoby, nebo ji vykonává v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona povolení k zaměstnání vyžadováno.
Pokud jde o najímání pracovníků, považuje se zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uživatele, kterým se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci přiděluje a dohlíží na její provedení, za zprostředkování zaměstnání, které mohou provádět pouze fyzické či právnické osoby, pokud mají povolení ke zprostředkování zaměstnání (agentury práce). Za takovéto zprostředkování zaměstnání se rovněž považuje, je-li cizinec vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem k výkonu práce na území České republiky na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou a obsahem této smlouvy je pronájem pracovní síly.
Kontroly dodržování zákona o zaměstnanosti v uvedených oblastech provádí úřady práce ve svém správním obvodu.
Za přestupekpřestupek či správní delikt se v oblastech, na něž se vztahuje smlouva, považuje, pokud fyzická či právnická osoba:
-
zprostředkuje zaměstnání bez odpovídajícího povolení nebo jiným způsobem poruší při zprostředkování zákon o zaměstnanosti
-
umožní fyzické osobě nebo cizinci výkon nelegální práce
-
jako zaměstnavatel neplní oznamovací povinnosti podle zákona o zaměstnanosti nebo nevede evidence v tomto zákoně stanovené (ve vztahu k nelegální práci cizinců jde zejména o povinnost informovat úřad práce o zaměstnávání cizinců, pokud nepotřebují povolení k zaměstnání, a vést evidenci zaměstnaných cizinců).
Za přestupekpřestupek se rovněž považuje, pokud fyzická osoba / cizinec vykonává nelegální práci.
2)
Do působnosti okresních správ sociálního zabezpečení podle § 6 odst. 4 písm. o) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení spadá:
1.
Kontrola, zda zaměstnavatelé plní v sociálním zabezpečení povinnosti podle části třetí hlavy druhé zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a zda plní s tím spojenou ohlašovací povinnost.
Okresní správy sociálního zabezpečení kontrolují, zda zaměstnavatel splnil povinnost vést potřebné záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového a nemocenského pojištění, jejich výši a výplatu a zda záznamy předložil příslušným orgánům sociálního zabezpečení a písemně nahlásil změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši a výplatu. Dále kontrolují, zda zaměstnavatel uschovává zákonem stanovené podklady po předepsanou dobu. Účelem kontroly je zajistit řádné podklady pro rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení o dávce důchodového a nemocenského pojištění.
2.
Kontrola, zda zaměstnavatel plní ohlašovací povinnost k zaměstnávání důchodců podle části třetí hlavy druhé zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.
Okresní správy sociálního zabezpečení kontrolují, zda zaměstnavatel ohlásil, vstoupil-li k němu do zaměstnání poživatel starobního důchodu nebo invalidního důchodu. Jde-li o poživatele starobního důchodu, má zaměstnavatel tuto povinnost jen v případě, pokud poživatel starobního důchodu podle předpisů důchodového pojištění nesplňuje podmínky pro výplatu tohoto důchodu při výkonu výdělečné činnosti. Účelem kontroly je řádné nahlašování zaměstnaných poživatelů starobního důchodu.
3.
Kontrola, zda osoba samostatně výdělečně činná plní oznamovací povinnost podle části čtvrté hlavy první zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.
Okresní správy sociálního zabezpečení kontrolují, zda osoba samostatně výdělečně činná oznámila den zahájení a ukončení výdělečné činnosti nebo spolupráce při výkonu výdělečné činnosti, den zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, den pozastavení výkonu samostatné výdělečné činnosti či den, od kterého nemá nárok na výplatu důchodu. Účelem kontroly je řádné a včasné oznámení týkající se výkonu samostatné výdělečné činnosti osobou s příslušným oprávněním k takové činnosti.
4.
Kontrola, zda oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění plní ohlašovací povinnost podle části čtvrté hlavy třetí zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.
Okresní správy sociálního zabezpečení kontrolují, zda oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění ohlásil skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku, její výši a výplatu nebo její poskytování. Účelem kontroly je zjištění o neoprávněném čerpání dávek důchodového pojištění.
5.
Kontrola vedení a včasného předkládání evidenčních listů důchodového pojištění.
Okresní správy sociálního zabezpečení nejen v určitých případech vedou evidenční listy důchodového pojištění, ale kontrolují, zda zaměstnavatelé plní povinnosti vést za každého občana, který je účasten důchodového pojištění, evidenční list důchodového pojištění a v zákonem stanovené lhůtě za stanovených podmínek je předkládají orgánům sociálního zabezpečení.
6.
Kontrola, zda zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění plní povinnosti plátců a zaměstnanci povinnosti poplatníků pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti stanovené jim zákonem č. 589/1992 Sb.o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů.
Okresní správy sociálního zabezpečení kontrolují, zda plátci pojistného na sociální zabezpečení platí toto pojistné v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem o pojistném na sociální zabezpečení a kontrolují účetní a další podklady, které jsou rozhodné pro určení výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, popřípadě výše záloh na pojistné placených osobami samostatně výdělečně činnými. Účelem kontroly je řádná a včasná platba pojistného.
Okresní správy sociálního zabezpečení při kontrolách v mezích své působnosti spolupracují se státními orgány, zdravotními pojišťovnami, zdravotnickými zařízeními a zaměstnavateli podle části druhé zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Tato součinnost zahrnuje oprávnění orgánů sociálního zabezpečení vyžadovat pomoc a bezplatná sdělení potřebná pro provádění sociálního zabezpečení a povinnost státních orgánů, zdravotních pojišťoven, zdravotnických zařízení a zaměstnavatelů v mezích jejich působnosti těmto žádostem vyhovět.
3)
Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce podle § 3 zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, kontrolují dále dodržování povinností vyplývajících z
a)
právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům, s výjimkou právních předpisů o zaměstnanosti a právních předpisů o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů,
b)
právních předpisů stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku,
c)
právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce,
d)
právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení,
e)
právních předpisů o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců, zaměstnanců pečujících o děti, jakož i zaměstnanců, kteří prokázali, že převážně sami dlouhodobě pečují o převážně nebo úplně bezmocnou osobu,
f)
právních předpisů upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětí.
Úřad a inspektoráty rovněž kontrolují dodržování
a)
kolektivních smluv v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývajících z právních předpisů, jakož i vnitřních předpisů podle § 305 zákoníku práce,
b)
vnitřních předpisů vydaných podle zákona o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech nebo zákona o cestovních náhradách, jestliže zakládají nároky zaměstnanců.
Úřad a inspektoráty podle § 4 a § 5 zákona o inspekci práce mimo jiné:
•
vykonávají kontrolu v rozsahu § 3 zákona o inspekci práce,
•
ukládají opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, určují přiměřené lhůty k jejich odstranění a vyžadují podání písemné zprávy o přijatých opatřeních,
•
kontrolují plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků,
•
kontrolují příčiny a okolnosti pracovních úrazů, popřípadě se zúčastní šetření na místě úrazového děje,
•
poskytují zaměstnavatelům a zaměstnancům bezúplatně základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek,
Tyto orgány rozhodují ve správním řízení o přestupcíchpřestupcích nebo správních deliktech:
1.
na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance,
2.
na úseku rovného zacházení,
3.
na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,
4.
na úseku odměňování zaměstnanců,
5.
na úseku náhrad,
6.
na úseku pracovní doby,
7.
na úseku dovolené,
8.
na úseku bezpečnosti práce,
9.
na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců,
10.
na úseku vyhrazených technických zařízení
11.
na úseku výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti.
II.
Stanovení orgánů podle čl. 3 odst. 1 věty 2 tohoto ujednání
a)
Pro oblast nelegální práce ve výše uvedeném smyslu a zprostředkování zaměstnání:
Příslušné úřady práce ve svém správním obvodu.
b)
Pro výběr pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, výplatu peněžitých dávek nemocenského pojištění a pro oblast posuzování příslušnosti k právním předpisům dle nařízení Rady (EHS) č. 1408/71:
Příslušné okresní správy sociálního zabezpečení ve svém správním obvodu.
Pro výplatu dávek důchodového pojištění je příslušná:
Česká správa sociálního zabezpečení.
c)
Pro oblast pracovních podmínek podle čl. 3 odst. 1 (Směrnice Rady 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb):
Příslušné oblastní inspektoráty práce ve svém správním obvodu.
III.
Stanovení ústředních orgánů podle čl. 3 odst. 2 věty 2 tohoto ujednání:
a)
Pro oblast nelegální práce ve výše uvedeném smyslu a zprostředkování zaměstnání:
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Správa služeb zaměstnanosti
Na Poříčním právu 1
128 00 Praha 2
tel: 221 921 111
e-mail: posta@mpsv.cz
b)
Pro výběr pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, výplatu dávek nemocenského a důchodového pojištění a pro oblast posuzování příslušnosti k právním předpisům dle nařízení Rady (EHS) č. 1408/71:
Česká správa sociálního zabezpečení
Křížová 25
225 08 Praha 5
tel.: +420 257 061 111fax: +420 257 063 360
e-mail: posta@cssz.cz
c)
Pro oblast pracovních podmínek podle čl. 3 odst. 1 (Směrnice Rady 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb):
Státní úřad inspekce práce
Horní náměstí 103/2
746 01 OPAVA
tel.: 553 696 154,
fax: 553 626 672
e-mail: opava@suip.cz |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 62/2010 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 62/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se nahrazují sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 108/1976 Sb., č. 82/1984 Sb. a č. 80/1994 Sb., o vyhlášení přijetí změn a dodatků Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)
Vyhlášeno 29. 7. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 29. 7. 2010, částka 29/2010
* Článek 1 - Definice
* Článek 2 - Oblast působnosti
* Článek 3 - Používání některých ustanovení Dohody v silniční dopravě prováděné vozidly registrovanými ve státech, které nejsou smluvními stranami
* Článek 4 - Všeobecné zásady
* Článek 5 - Osádky
* Článek 6 - Doba řízení
* Článek 7 - Bezpečnostní přestávky
* Článek 8 - Doba odpočinku
* Článek 9 - Odchylky
* Článek 10 - Kontrolní zařízení
* Článek 11 - Kontrola prováděná podnikem
* Článek 12 - Opatření zajišťující provádění Dohody
* Článek 13 - Přechodná ustanovení
* Článek 14 - 1. Tato Dohoda je otevřena k podpisu do 31. března 1971 a po tomto datu k přistoupení členských států Evropské hospodářské komise a států přijatých do Komise s poradním hlasem podle odstavce 8 mandátu této Komise.
* Článek 15 - 1. Každá smluvní strana může vypovědět tuto Dohodu oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.
* Článek 16 - Tato Dohoda pozbude účinnosti, jestliže po nabytí účinnosti bude počet smluvních stran po dobu dvanácti po sobě jdoucích měsíců menší než tři.
* Článek 17 - 1. Každý stát může při podpisu této Dohody nebo při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přistoupení anebo kdykoli později prohlásit v oznámení zaslaném generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, že tato Dohoda bude platit na všech územ
* Článek 18 - 1. Jakýkoli spor mezi dvěma nebo více smluvními stranami ve věci výkladu nebo provádění této Dohody je pokud možno urovnán jejich vzájemným jednáním.
* Článek 19 - 1. Každý stát může v době podpisu, ratifikace nebo přistoupení k této Dohodě prohlásit, že se necítí být vázán odstavci 2 a 3 článku 18 této Dohody. Ostatní smluvní strany nejsou vázány uvedenými odstavci vůči každé smluvní straně, která učinila takovou vý
* Článek 20 - 1. Po uplynutí tří let od účinnosti této Dohody může každá smluvní strana požádat oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, aby byla svolána konference za účelem revize Dohody. Generální tajemník vyrozumí o této žádosti všechn
* Článek 21 - 1. Každá smluvní strana může navrhnout jednu nebo více změn této Dohody. Znění každého pozměňovacího návrhu bude sděleno generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, který je sdělí všem smluvním stranám a vyrozumí o něm všechny ostatní státy uveden
* Článek 22 - 1. Dodatky 1 a 2 Přílohy této Dohody lze měnit postupem stanoveným v tomto článku.
* Článek 22a - Postup pro provádění změn v Dodatku 1B
* Článek 23 - Kromě sdělení uvedených v článcích 20 a 21 této Dohody oznámí generální tajemník Organizace spojených národů státům uvedeným v článku 14, odstavci 1:
* Článek 24 - Podpisový protokol této Dohody má stejnou účinnost, platnost a trvání jako Dohoda, za jejíž nedílnou součást se považuje.
* Článek 25 - Po dni 31. března 1971 bude prvopis této Dohody uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů, který zašle jeho ověřené opisy každému ze států uvedených v odstavci 1 článku 14 této Dohody.
* PŘÍLOHA - DODATEK 1 – DODATEK 1B - DODATEK 2
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 29. 7. 2010
62
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí,
kterým se nahrazují sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 108/1976 Sb., č. 82/1984 Sb. a č. 80/1994 Sb., o vyhlášení přijetí změn a dodatků Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že sekretariát Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů vydal konsolidovaný text Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)1) z r. 1970 ve znění změn a dodatků vypracovaných Pracovní skupinou pro silniční dopravu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů v letech 19802), 19903), 19934), 20035) a 20056).
Anglické znění konsolidovaného textu Dohody a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
24kB
EVROPSKÁ DOHODA O PRÁCI OSÁDEK VOZIDEL V MEZINÁRODNÍ SILNIČNÍ
DOPRAVĚ
(AETR)
EVROPSKÁ DOHODA O PRÁCI OSÁDEK VOZIDEL V MEZINÁRODNÍ SILNIČNÍ
DOPRAVĚ (AETR)
Smluvní strany,
Přejíce si podpořit rozvoj a zlepšení mezinárodní osobní a nákladní silniční dopravy,
Jsouce přesvědčeny o nutnosti zvýšit bezpečnost silničního provozu, upravit některé podmínky práce v mezinárodní silniční dopravě v souladu se zásadami Mezinárodní organizace práce a společně učinit některá opatření, jimiž by se zajistilo dodržování takové úpravy,
Se dohodly takto:
Článek 1
Definice
Pro účely této Dohody:
a)
„vozidlo“ znamená každé motorové vozidlo nebo přívěs; tento výraz zahrnuje i soupravu vozidel;
b)
„motorové vozidlo“ znamená každé silniční vozidlo s vlastním pohonem, které je obvykle používané pro silniční přepravu osob nebo nákladu anebo pro tažení vozidel používaných pro přepravu osob nebo nákladu; tento pojem nezahrnuje zemědělské traktory;
c)
„přívěs“ znamená každé vozidlo, které se připojuje za motorové vozidlo a zahrnuje i návěsy;
d)
„návěs“ znamená každý přívěs, který se s motorovým vozidlem spojuje tak, že zčásti na něm spočívá, přičemž se na toto motorové vozidlo přenáší podstatná část jeho hmotnosti a hmotnosti jeho nákladu;
e)
„souprava vozidel“ znamená spojená vozidla, která jezdí po silnici jako jednotka;
f)
„maximální přípustná hmotnost“ znamená maximální hmotnost naloženého vozidla, která je prohlášena za přípustnou příslušným orgánem státu, ve kterém je vozidlo registrováno;
g)
„přeprava po silnici“ znamená každou cestu prováděnou zcela nebo zčásti po veřejných pozemních komunikacích prázdným nebo loženým vozidlem používaným pro přepravu cestujících nebo nákladu;
h)
„mezinárodní silniční doprava“ („mezinárodní přeprava po silnici“) znamená silniční dopravu, která zahrnuje překročení alespoň jedné hranice;
i)
„linková doprava“ znamená přepravu cestujících v určených intervalech a na určených trasách, přičemž cestující mohou vystupovat a nastupovat na předem určených zastávkách.
Pravidla upravující provoz nebo dokumenty, které je nahrazují, schválené příslušnými orgány smluvních stran a zveřejněné dopravcem před počátkem jejich používání definují podmínky přepravy, zvláště četnost spojů, jízdní řády, tarify a povinnost přijmout cestující k přepravě, pokud tyto podmínky nejsou stanoveny zákonem nebo nařízením.
Bez ohledu na to, kdo přepravu organizuje, je za linkovou dopravu považována rovněž přeprava stanovených skupin cestujících s vyloučením jiných osob, pokud je prováděna za podmínek uvedených v prvním pododstavci. Tato doprava, zejména ta, kterou se zajišťuje přeprava pracovníků na pracoviště a z něho nebo přeprava žáků do škol a z nich, je dále uváděna jako „zvláštní linková doprava“;
j)
„řidič“ znamená každou osobu, pobírající nebo nepobírající mzdu, která řídí vozidlo třeba jen krátkou dobu nebo je ve vozidle, aby je popřípadě mohla řídit;
k)
„člen osádky“ znamená řidiče nebo některou z níže uvedených osob, pobírající nebo nepobírající mzdu:
i)
pomocníka řidiče, tj. každou osobu, která doprovází řidiče, aby mu při některých úkonech mohla pomoci, a obvykle se činně účastní přepravních výkonů, aniž je řidičem ve smyslu ustanovení písm. j) tohoto článku;
ii)
průvodčího, tj. každou osobu, která doprovází řidiče vozidla přepravujícího osoby a je zejména pověřena vydávat nebo kontrolovat jízdenky nebo jiné doklady opravňující cestující k jízdě vozidlem;
l)
„týden“ znamená období mezi 0.00 hodin v pondělí a 24.00 hodinami v neděli;
m)
„odpočinek“ znamená každou nepřerušenou dobu nejméně jedné hodiny, během níž řidič může volně nakládat se svým časem.
Článek 2
Oblast působnosti
1.
Tato Dohoda platí na území každé smluvní strany pro veškerou mezinárodní silniční dopravu prováděnou jakýmkoli vozidlem registrovaným na území zmíněné smluvní strany nebo na území kterékoli jiné smluvní strany.
2.
Nicméně
a)
jestliže během mezinárodní silniční dopravy jeden nebo několik členů osádky neopustí státní území, na němž normálně vykonávají své povolání, nemusí smluvní strana, které toto území patří, vztahovat na tohoto člena nebo na tyto členy osádky ustanovení této Dohody;
b)
pokud se smluvní strany, o jejichž území se jedná, nedohodnou jinak, tato dohoda se nevztahuje na mezinárodní silniční dopravu prováděnou:
1.
vozidly používanými pro přepravu nákladu, jejichž maximální přípustná hmotnost včetně přívěsu nebo návěsu nepřekračuje 3,5 tuny;
2.
vozidly používanými pro přepravu cestujících, která jsou podle druhu své konstrukce a svého vybavení vhodná pro přepravu nejvýše devíti osob včetně řidiče, a jsou k tomuto účelu určena;
3.
vozidly používanými pro přepravu cestujících v linkové dopravě, jestliže délka tratě této linky nepřesahuje 50 km;
4.
vozidly, jejichž nejvyšší dovolená rychlost nepřesahuje 30 km/h;
5.
vozidly používanými nebo kontrolovanými ozbrojenými silami, civilní obranou, požárními sbory a silami odpovědnými za udržování veřejného pořádku;
6.
vozidly používanými v souvislosti s kanalizačními sítěmi, ochranou před povodněmi, údržbou rozvodů vody, plynu a elektřiny, údržbou a kontrolu silnic, odvozem a likvidací odpadu, přepravu poštovních zásilek, telegrafní a telefonní služby, rozhlasové a televizní vysílání a detekci rozhlasových a televizních vysílačů a přijímačů;
7.
vozidly používanými za mimořádných okolností nebo při záchranných akcích;
8.
specializovanými vozidly používanými pro lékařské účely;
9.
vozidly přepravujícími cirkus a lunapark;
10.
speciálními havarijními vozidly;
11.
vozidly používanými při silničních jízdních zkouškách pro účely vývoje, opravy nebo údržby, a novými nebo přestavěnými vozidly, která ještě nebyla uvedena do provozu;
12.
vozidly používanými pro neobchodní přepravu nákladu pro osobní užití;
13.
vozidly používanými pro svoz mléka z hospodářství a zpětnou přepravu kontejnerů na mléko nebo mléčných výrobků určených pro krmení dobytka do hospodářství.
Článek 3
Používání některých ustanovení Dohody v silniční dopravě prováděné vozidly registrovanými ve státech, které nejsou smluvními stranami
1.
Každá smluvní strana použije na svém území u mezinárodních silničních přeprav, prováděných jakýmkoli vozidlem registrovaným na území státu, který není smluvní stranou této Dohody, ustanovení nejméně tak přísná, jako jsou ta, která jsou stanovena v článcích 5, 6, 7, 8, 9 a 10 této Dohody.
2.
Každá smluvní strana smí v případě vozidla registrovaného ve státě, který není smluvní stranou této Dohody, povolit, aby byly místo kontrolního zařízení vyhovujícího příloze této Dohody, vyžadovány pouze denní záznamové listy vyplněné ručně řidičem.
Článek 4
Všeobecné zásady
Každá smluvní strana může uplatňovat vyšší minimální hodnoty nebo nižší maximální hodnoty, než jsou hodnoty stanovené v článcích 5 až 8. Ustanovení této Dohody se však nadále vztahují na řidiče v mezinárodní dopravě, kteří řídí vozidla registrovaná v jiném smluvním nebo nesmluvním státě.
Článek 5
Osádky
1.
Minimální věk řidičů nákladní dopravy je:
a)
18 let pro vozidla, jejichž maximální přípustná hmotnost včetně přívěsu a návěsu nepřesahuje 7,5 t;
b)
u ostatních vozidel:
21 let nebo 18 let za podmínky, že řidič je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti uznaným jednou ze smluvních stran, které potvrzuje ukončení výcviku pro řidiče vozidel silniční nákladní dopravy. Smluvní strany se navzájem informují o minimální, státem předepsané úrovni výcviku a o ostatních příslušných podmínkách týkajících se řidičů mezinárodní nákladní dopravy podle ustanovení této Dohody.
2.
Minimální věk řidičů osobní dopravy je 21 let.
Řidič osobní dopravy na tratích přesahujících okruh 50 km od místa obvyklého odstavení vozidla musí rovněž splňovat jednu z následujících podmínek:
a)
po dobu nejméně jednoho roku musel vykonávat činnost řidiče nákladní dopravy na vozidlech, jejichž maximální přípustná hmotnost je vyšší než 3,5 t;
b)
po dobu nejméně jednoho roku musel vykonávat činnost řidiče osobní dopravy na tratích nepřesahujících délku 50 km od místa obvyklého odstavení vozidla nebo pro jiné druhy přepravy cestujících, na které se nevztahuje tato Dohoda, pokud příslušný orgán shledá, že tímto způsobem získal potřebné zkušenosti;
c)
je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti, uznaného jednou ze smluvních stran, potvrzujícího ukončení výcviku pro řidiče osobní dopravy.
Článek 6
Doba řízení
1.
Doba řízení mezi dvěma denními dobami odpočinku nebo jednou denní dobou odpočinku a jednou týdenní dobou odpočinku (dále jen „denní doba řízení“) nesmí přesáhnout 9 hodin. Dvakrát za týden může být prodloužena na 10 hodin.
Po nejvýše šesti denních dobách řízení musí mít řidič týdenní dobu odpočinku podle čl. 8 odst. 3.
Týdenní doba odpočinku smí být přesunuta na konec šestého dne, jestliže celková doba řízení po dobu šesti dnů nepřesahuje maximum odpovídající šesti denním dobám řízení.
V případě mezinárodní osobní přepravy jinou než linkovou dopravou se slova „šesti“ a „šestého“ v druhém a třetím pododstavci nahrazují slovy „dvanácti“ a „dvanáctého“.
2.
Celková doba řízení nesmí přesáhnout 90 hodin za období dvou po sobě následujících týdnů.
Článek 7
Bezpečnostní přestávky
1.
Po čtyřech a půl hodinách řízení musí mít řidič přestávku nejméně 45 minut, pokud nezačíná dobu odpočinku.
2.
Tuto přestávku může nahradit nejméně patnáctiminutovými přestávkami zařazenými do doby řízení nebo bezprostředně po této době tak, aby bylo dosaženo souladu s odstavcem 1.
3.
Během těchto přestávek nesmí řidič vykonávat žádnou jinou práci. Pro účely tohoto článku se doba čekání a doba nevěnovaná řízení strávená ve vozidle při jízdě, na trajektu nebo ve vlaku nepovažuje za „jinou práci“.
4.
Přestávky podle tohoto článku nesmějí být považovány za denní dobu odpočinku.
Článek 8
Doba odpočinku
1.
V průběhu každých 24 hodin musí mít řidič odpočinek nejméně 11 po sobě následujících hodin, který smí být zkrácen na nejméně 9 po sobě následujících hodin nejvýše třikrát týdně za podmínky, že bude náhradou poskytnuta odpovídající doba odpočinku před koncem následujícího týdne.
Ve dnech, ve kterých se odpočinek nezkracuje podle prvního pododstavce, smí být čerpán ve dvou nebo třech oddělených částech během 24 hodin, přičemž jedna z těchto částí musí trvat nejméně 8 po sobě následujících hodin. V takovém případě se minimální doba odpočinku prodlužuje na 12 hodin.
2.
Jsou-li ve vozidle nejméně dva řidiči, musí mít každý z nich denní odpočinek nejméně 8 po sobě následujících hodin v průběhu každých 30 hodin.
3.
V každém týdnu musí být jedna z dob odpočinku uvedených v odstavcích 1 a 2 jako týdenní odpočinek v celkovém trvání 45 po sobě následujících hodin. Tato doba odpočinku smí být zkrácena na minimum 36 po sobě následujících hodin, je-li čerpána v místě obvyklého odstavení vozidla nebo v místě pobytu řidiče, nebo na minimum 24 po sobě následujících hodin, je-li čerpána mimo tato místa. Každé zkrácení musí být vyrovnáno odpovídající dobou odpočinku vybranou v celku před koncem třetího týdne následujícího po dotyčném týdnu.
4.
Týdenní doba odpočinku, která začíná v jednom týdnu a pokračuje do týdne následujícího, může být připojena k jednomu nebo druhému z těchto týdnů.
5.
V případě přepravy cestujících, na kterou se vztahuje článek 6 odstavec 1 čtvrtý pododstavec, lze čerpat dobu týdenního odpočinku v týdnu následujícím po tom, v němž měl být odpočinek čerpán, a připojit ji k týdennímu odpočinku tohoto druhého týdne.
6.
Každá doba odpočinku vybraná náhradou za zkrácení denní a/nebo týdenní doby odpočinku musí být připojena k jinému odpočinku trvajícímu nejméně osm hodin a je řidiči na jeho žádost zajištěna v místě zaparkování vozidla nebo v místě bydliště řidiče.
7.
Řidič smí trávit denní dobu odpočinku v zaparkovaném vozidle, je-li vybaveno lehátkem.
8.
Odchylně od ustanovení odstavce 1 může být denní doba odpočinku, pokud řidič nákladní nebo osobní dopravy doprovází vozidlo přepravované na trajektu nebo po železnici, pouze jednou přerušena, jsou-li splněny následující podmínky:
-
část denního odpočinku strávená na zemi musí být čerpána před částí denního odpočinku strávenou na palubě trajektu nebo ve vlaku nebo musí být čerpána po ní,
-
doba mezi dvěma částmi denního odpočinku musí být co nejkratší a nesmí v žádném případě přesáhnout jednu hodinu před naloděním nebo po vylodění, přičemž celní formality se započítávají do doby nalodění a vylodění,
-
během obou částí denního odpočinku musí mít řidič k dispozici lůžko nebo lehátko.
Takto přerušený denní odpočinek se prodlužuje o 2 hodiny.
Článek 9
Odchylky
Řidič se může odchýlit od ustanovení této Dohody v míře nezbytné pro dojetí do vhodného místa zastávky tak, aby zajistil bezpečnost osob, vozidla nebo jeho nákladu, pokud neohrozí bezpečnost silničního provozu. Řidič uvede druh a důvod odchylky na záznamovém listu kontrolního zařízení nebo ve svém denním pracovním plánu.
Článek 10
Kontrolní zařízení
1.
Smluvní strany stanoví povinnost zabudování a používání kontrolního zařízení ve vozidlech registrovaných na jejich území podle požadavků této Dohody a Přílohy včetně Dodatků.
2.
Kontrolní zařízení ve smyslu této Dohody, jeho konstrukce, montáž, používání a zkoušení musí vyhovovat požadavkům této Dohody a její Přílohy včetně Dodatků.
3.
Kontrolní zařízení, které konstrukcí, montáží, používáním a zkoušením vyhovuje nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 z 20. prosince 1985, se považuje za vyhovující požadavkům této Dohody a její Přílohy včetně Dodatků.
Článek 11
Kontrola prováděná podnikem
1.
Dopravce je povinen organizovat přepravy v silniční dopravě tak, aby členové osádek mohli dodržovat ustanovení této Dohody.
2.
Dopravce je povinen pravidelně kontrolovat doby řízení, doby jiné práce a doby odpočinku, s použitím veškerých dokladů, jež má k dispozici, například osobních kontrolních knížek. Zjistí-li jakékoliv porušení této Dohody, je povinen neprodleně učinit nápravu a zabránit opakování, například změnou pracovní doby a trasy.
3.
Je zakázáno řidiče odměňovat i prémiovým zvýhodněním nebo příplatky za ujetou vzdálenost nebo objem přepraveného zboží, pokud by tyto odměny mohly vést k ohrožení bezpečnosti silničního provozu.
Článek 12
Opatření zajišťující provádění Dohody
1.
Každá smluvní strana přijme všechna vhodná opatření, aby bylo zajištěno dodržování ustanovení této Dohody, zejména přiměřeným počtem silničních kontrol a kontrol prováděných v provozovnách dopravců, které každoročně zahrnují významnou a reprezentativní část řidičů, dopravců a vozidel všech druhů dopravy na něž se vztahuje tato Dohoda.
a)
Příslušné orgány smluvních stran organizují kontroly tak, aby:
-
bylo během každého kalendářního roku kontrolováno nejméně 1% pracovních dnů řidičů vozidel, na něž se vztahuje tato Dohoda;
-
bylo nejméně 15% ze všech kontrolovaných pracovních dnů řidičů kontrolováno při silniční kontrole a nejméně 25% v provozovnách dopravců;
b)
Silniční kontrola zahrnuje:
-
denní doby řízení, bezpečnostní přestávky a denní doby odpočinku a, při zřejmých nesrovnalostech, záznamové listy z předchozích dnů, které musí být ve vozidle;
-
případně poslední dobu týdenního odpočinku;
-
řádné fungování kontrolního zařízení.
Tyto kontroly se provádějí bez jakékoliv diskriminace vozidel a řidičů, ať už na základě registrace nebo bydliště.
c)
Kontrola v provozovně dopravce zahrnuje kromě bodů kontrolovaných při silniční kontrole:
-
týdenní doby odpočinku a doby řízení mezi těmito dobami odpočinku;
-
dodržování čtrnáctidenních omezení dob řízení;
-
náhradu za zkrácení denní a týdenní doby odpočinku v souladu s článkem 8, odstavci 1 a 3;
-
použití záznamových listů a/nebo organizaci pracovní doby řidičů
2.
V rámci vzájemné pomoci si příslušné orgány smluvních stran pravidelně vzájemně zasílají všechny dostupné informace týkající se:
-
porušování této Dohody řidiči nerezidenty a sankce jim za to uložené;
-
sankce uložené smluvní stranou svým rezidentům za taková porušení spáchaná na území jiných smluvních stran.
V případě vážných porušení obsahuje taková informace uloženou sankci.
3.
Jestliže výsledky silniční kontroly řidiče vozidla registrovaného v jiné smluvní straně vedou k podezření, že došlo k porušení předpisů, které nelze při silniční kontrole zjistit, protože chybějí nezbytné údaje, poskytnou si příslušné orgány dotčených smluvních stran při vyjasňování situace vzájemnou pomoc. V případech, kdy příslušná smluvní strana provede kontrolu v provozovně dopravce, sdělí výsledek této kontroly druhé z dotčených stran.
4.
Smluvní strany vzájemně spolupracují při organizaci koordinovaných silničních kontrol.
5.
Evropská hospodářská komise Organizace spojených národů vydá každé dva roky zprávu o uplatňování odstavce 1 tohoto článku smluvními stranami.
Článek 13
Přechodná ustanovení
1.
Všechna nová ustanovení této Dohody včetně její Přílohy a Dodatků 1B a 2 týkající se zavedení digitálního kontrolního zařízení, se pro státy, které jsou smluvními stranami této Dohody, stanou závaznými nejpozději čtyři roky po nabytí účinnosti příslušných změn vyplývajících z postupu podle článku 21. Po uplynutí této lhůty musí být vozidla, na které se vztahuje tato Dohoda a která jsou poprvé uvedená do provozu, vybavena kontrolním zařízením, které je v souladu s těmito novými požadavky. Během této čtyřleté lhůty musí smluvní strany, které ve svých zemích tyto změny dosud neprovedly, na svém území přijímat a kontrolovat vozidla registrovaná u jiné smluvní strany této Dohody a již vybavená tímto digitálním kontrolním zařízením
2.
a) Smluvní strany přijmou všechna nezbytná opatření, aby byly nejpozději tři měsíce před uplynutím stanovené čtyřleté lhůty uvedené v odstavci 1, schopny vydávat karty řidiče uvedené v Příloze této Dohody v platném znění. Tato minimální tříměsíční doba musí být dodržena rovněž v případě, kdy smluvní strana implementuje ustanovení týkající se digitálního kontrolního zařízení podle Dodatku 1B Přílohy před uplynutím stanovené čtyřleté lhůty. Tyto smluvní strany musí pravidelně informovat sekretariát Pracovní skupiny pro silniční dopravu Evropské hospodářské komise o vývoji v zavádění digitálního kontrolního zařízení na svém území v souladu s Dodatkem 1B Přílohy.
b)
Dokud nebudou smluvní strany schopny vydávat karty podle písm. a), platí pro řidiče, po kterých je požadováno řízení vozidel vybavených kontrolním zařízením v souladu s Dodatkem 1B Přílohy, ustanovení článku 14 Přílohy této Dohody.
3.
Uložení každé ratifikační listiny nebo listiny o přistoupení po nabytí účinnosti změn uvedených v odstavci 1 se vztahuje na Dohodu v platném znění, včetně stanovené lhůty pro implementaci uvedené v odstavci 1.
Dojde-li k přistoupení v době kratší než dva roky před uplynutím lhůty uvedené v odst. 1, bude stát spolu s uložením své ratifikační listiny nebo listiny o přistoupení informovat depositáře o datu, k němuž začne být na území tohoto státu digitální kontrolní zařízení využíváno. Stát může v takovém případě využít přechodného období, jehož trvání nepřekročí délku dvou let počínaje datem, jímž vstoupí Dohoda pro tento stát v účinnost. Depositář o tom bude informovat všechny smluvní strany.
Ustanovení předchozího odstavce platí rovněž v případě přistoupení státu po uplynutí stanovené čtyřleté lhůty pro implementaci uvedené v odstavci 1.
Závěrečná ustanovení
Článek 14
1.
Tato Dohoda je otevřena k podpisu do 31. března 1971 a po tomto datu k přistoupení členských států Evropské hospodářské komise a států přijatých do Komise s poradním hlasem podle odstavce 8 mandátu této Komise.
2.
Tato Dohoda podléhá ratifikaci.
3.
Ratifikační listiny a listiny o přistoupení budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů.
4.
Tato Dohoda vstoupí v účinnost stoosmdesátého dne potom, kdy bude uložena osmá listina o ratifikaci nebo přistoupení.
5.
Pro každý stát, který ratifikuje tuto Dohodu nebo k ní přistoupí po uložení osmé ratifikační listiny nebo listiny o přistoupení ve smyslu odstavce 4 tohoto článku, vstoupí tato Dohoda v účinnost stoosmdesátého dne po uložení jeho ratifikační listiny nebo listiny o přistoupení.
Článek 15
1.
Každá smluvní strana může vypovědět tuto Dohodu oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.
2.
Výpověď nabude účinnosti šest měsíců po dni, kdy generální tajemník obdrží oznámení o výpovědi.
Článek 16
Tato Dohoda pozbude účinnosti, jestliže po nabytí účinnosti bude počet smluvních stran po dobu dvanácti po sobě jdoucích měsíců menší než tři.
Článek 17
1.
Každý stát může při podpisu této Dohody nebo při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přistoupení anebo kdykoli později prohlásit v oznámení zaslaném generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, že tato Dohoda bude platit na všech územích nebo na některém z území, která v mezinárodních vztazích zastupuje. Tato Dohoda bude platit na území nebo na územích uvedených v oznámení počínaje stoosmdesátým dnem poté, kdy toto oznámení obdržel generální tajemník, a jestliže toho dne tato Dohoda ještě nevstoupila v účinnost, počínaje dnem jejího vstupu v účinnost.
2.
Každý stát, který podle předchozího odstavce učiní prohlášení, že Dohoda platí na některém území, které zastupuje v mezinárodních vztazích, může podle článku 15 této Dohody vypovědět tuto Dohodu, pokud jde o uvedené území.
Článek 18
1.
Jakýkoli spor mezi dvěma nebo více smluvními stranami ve věci výkladu nebo provádění této Dohody je pokud možno urovnán jejich vzájemným jednáním.
2.
Jakýkoli spor, který nebude urovnán jednáním, bude podroben rozhodčímu řízení, požádá-li o to některá ze sporných smluvních stran, a předložen jednomu nebo více rozhodcům zvoleným společnou dohodou sporných stran. Jestliže se do tří měsíců ode dne, kdy bylo navrženo rozhodčí řízení, sporné strany nedohodnou o volbě rozhodce nebo rozhodců, může kterákoli z těchto stran požádat generálního tajemníka Organizace spojených národů, aby určil jediného rozhodce, jemuž bude spor předložen k rozhodnutí.
3.
Rozhodnutí rozhodce nebo rozhodců určených podle předchozího odstavce je pro sporné smluvní strany závazný.
Článek 19
1.
Každý stát může v době podpisu, ratifikace nebo přistoupení k této Dohodě prohlásit, že se necítí být vázán odstavci 2 a 3 článku 18 této Dohody. Ostatní smluvní strany nejsou vázány uvedenými odstavci vůči každé smluvní straně, která učinila takovou výhradu.
2.
Jestliže některý stát při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přistoupení učiní jinou výhradu, než tu podle odstavce 1 tohoto článku, sdělí generální tajemník Organizace spojených národů tuto výhradu státům, které již uložily svou ratifikační listinu nebo listinu o přistoupení a nevypověděly později tuto Dohodu. Výhrada bude považována za přijatou, jestliže do šesti měsíců od tohoto sdělení žádný z těchto států nevznese námitku proti jejímu přijetí. V opačném případě nebude výhrada přijata, a jestliže stát, který výhradu učinil, ji neodvolá, bude uložení ratifikační listiny nebo listiny o přistoupení tohoto státu neúčinné. Při použití ustanovení tohoto odstavce se nebude přihlížet k námitce států, jejichž přistoupení nebo ratifikace by byly podle tohoto odstavce neúčinné v důsledku výhrad, které učinily.
3.
Každá smluvní strana, jejíž výhrada byla přijata v Podpisovém protokolu této Dohody, nebo která učinila výhradu podle odstavce 1 tohoto článku nebo výhradu přijatou podle odstavce 2 tohoto článku, může tuto výhradu kdykoli odvolat oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi.
Článek 20
1.
Po uplynutí tří let od účinnosti této Dohody může každá smluvní strana požádat oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, aby byla svolána konference za účelem revize Dohody. Generální tajemník vyrozumí o této žádosti všechny smluvní strany a svolá revizní konferenci, jestliže do čtyř měsíců ode dne, kdy odeslal vyrozumění, nejméně třetina smluvních stran projeví svůj souhlas s touto žádostí.
2.
Je-li konference podle předchozího odstavce svolána, vyrozumí o tom generální tajemník všechny smluvní strany a vyzve je, aby do tří měsíců předložily návrhy, o jejichž projednání na konferenci žádají. Generální tajemník sdělí všem smluvním stranám předběžný program jednání konference, jakož i znění těchto návrhů, nejméně tři měsíce přede dnem zahájení konference.
3.
Generální tajemník na jakoukoli konferenci svolanou podle tohoto článku pozve všechny státy uvedené v odstavci 1 článku 14 této Dohody.
Článek 21
1.
Každá smluvní strana může navrhnout jednu nebo více změn této Dohody. Znění každého pozměňovacího návrhu bude sděleno generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, který je sdělí všem smluvním stranám a vyrozumí o něm všechny ostatní státy uvedené v odstavci 1 článku 14 této Dohody.
2.
Do šesti měsíců ode dne, kdy generální tajemník sdělil pozměňovací návrh, může každá smluvní strana informovat generálního tajemníka:
a)
že má námitku proti navrhované změně; nebo
b)
že, ačkoli má v úmyslu návrh přijmout, nejsou dosud v jejím státě splněny podmínky nutné k jeho přijetí.
3.
Pokud smluvní strana, která zaslala sdělení uvedené v odstavci 2 písm. b) tohoto článku, neoznámí generálnímu tajemníkovi, že pozměňovací návrh přijímá, může podat námitku proti navržené změně do devíti měsíců od uplynutí šestiměsíční lhůty stanovené pro její sdělení.
4.
Bude-li proti pozměňovacímu návrhu podána námitka za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, bude návrh považován za nepřijatý a nenabude účinnosti.
5.
Nebyla-li proti pozměňovacímu návrhu podána námitka za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, bude návrh považován za přijatý od níže uvedeného data:
a)
jestliže žádná smluvní strana nezaslala sdělení podle odstavce 2 písm. b) tohoto článku: po uplynutí šestiměsíční lhůty uvedené v odstavci 2 tohoto článku;
b)
jestliže jakákoli smluvní strana zaslala sdělení podle odstavce 2 písm. b) tohoto článku: od dřívějšího ze dvou následujících dat:
-
data, kdy všechny smluvní strany, které učinily takové sdělení, oznámily generálnímu tajemníkovi, že návrh přijímají, přičemž se však za toto datum pokládá den uplynutí šestiměsíční lhůty stanovené v odstavci 2 tohoto článku, jestliže všechna přijetí byla sdělena před uplynutím této lhůty;
-
data uplynutí devítiměsíční lhůty stanovené v odstavci 3 tohoto článku.
5a.
V případě státu, který se stane smluvní stranou této Dohody mezi okamžikem sdělení pozměňovacího návrhu a okamžikem, kdy je považován za přijatý, sdělí sekretariát Pracovní skupiny pro silniční dopravu Evropské hospodářské komise nové smluvní straně navrhovanou změnu v co nejkratším možném termínu. Tato smluvní strana může generálního tajemníka informovat o jakékoli námitce před uplynutím šestiměsíční lhůty od data oznámení původního pozměňovacího návrhu všem smluvním stranám.
6.
Každá změna považovaná za přijatou vstoupí v účinnost 3 měsíce ode dne, kdy byla považována za přijatou.
7.
Generální tajemník oznámí co nejdříve všem smluvním stranám, zda proti pozměňovacímu návrhu byla podána námitka podle odstavce 2 písm. a) tohoto článku a zda obdržel od jedné nebo více smluvních stran sdělení podle odstavce 2 písm. b) tohoto článku. Jestliže obdržel od jedné nebo více smluvních stran takové sdělení, informuje všechny smluvní strany, zda smluvní strana nebo smluvní strany, které mu zaslaly takové sdělení, podávají námitku proti pozměňovacímu návrhu nebo jej přijímají.
8.
Nezávisle na postupu projednávání pozměňovacích návrhů, stanoveném v odstavcích 1 až 6 tohoto článku, může být příloha k této Dohodě změněna dohodou mezi příslušnými orgány všech smluvních stran; jestliže příslušný orgán některé smluvní strany prohlásí, že podle jejího právního řádu je jeho souhlas podmíněn zvláštním zmocněním za tím účelem vydaným nebo schválením zákonodárného orgánu, bude se mít za to, že souhlas příslušného orgánu dotyčné smluvní strany ke změně přílohy nebyl dán, dokud příslušný orgán neoznámí generálnímu tajemníkovi, že požadované zmocnění nebo schválení bylo uděleno. Dohodou mezi příslušnými orgány bude určeno datum, kdy změněná příloha vstoupí v účinnost, a může být stanoveno, že během přechodného období zůstane původní příloha zcela nebo zčásti účinná souběžně se změněnou přílohou.
Článek 22
1.
Dodatky 1 a 2 Přílohy této Dohody lze měnit postupem stanoveným v tomto článku.
2.
Na žádost smluvní strany musí být jakýkoli pozměňovací návrh Dodatků 1 a 2 Přílohy této Dohody projednán Pracovní skupinou pro silniční dopravu Evropské hospodářské komise.
3.
Bude-li přijat většinou přítomných a hlasujících členů a jestliže tato většina představuje většinu smluvních stran přítomných a hlasujících, sdělí generální tajemník tuto změnu příslušným orgánům smluvních stran k přijetí.
4.
Změna je přijata, pokud během šesti měsíců následujících po datu tohoto sdělení oznámí generálnímu tajemníkovi své námitky vůči změně méně než jedna třetina příslušných orgánů smluvních stran.
4a.
V případě státu, který se stane smluvní stranou této Dohody mezi okamžikem sdělení návrhu změny a okamžikem, kdy je považována za přijatou, sdělí sekretariát Pracovní skupiny pro silniční dopravu Evropské hospodářské komise nové smluvní straně navrhovanou změnu v co nejkratším možném termínu. Tato smluvní strana může generálního tajemníka informovat o jakékoli námitce před uplynutím šestiměsíční lhůty od data oznámení původního pozměňovacího návrhu všem smluvním stranám.
5.
Jakoukoli přijatou změnu sdělí generální tajemník všem smluvním stranám a tato nabude účinnosti tři měsíce po datu tohoto oznámení.
Článek 22a
Postup pro provádění změn v Dodatku 1B
1.
V Dodatku 1B Přílohy této Dohody lze provádět změny postupem uvedeným v tomto článku.
2.
Každý pozměňovací návrh úvodních článků Dodatku 1B je schvalován Pracovní skupinou pro silniční dopravu Evropské hospodářské komise většinou přítomných a hlasujících smluvních stran. Každá takto přijatá změna bude sekretariátem Pracovní skupiny předána generálnímu tajemníkovi, aby byla oznámena všem smluvním stranám. Účinnost nabude tři měsíce od data oznámení smluvním stranám.
3.
Dodatek 1B, přizpůsobený pro tuto Dohodu z Přílohy IB nařízení (EHS) č. 3821/85 uvedeném v článku 10 této Dohody, přímo závislý na změnách provedených v této Příloze Evropskou unií, jakákoliv změna provedená v této Příloze se vztahuje na Dodatek 1B, a to za následujících podmínek:
-
sekretariát Pracovní skupiny pro silniční dopravu Evropské hospodářské komise oficiálně informuje příslušné úřady všech smluvních stran o uveřejnění změn v Příloze IB nařízení (EHS) v Úředním věstníku Evropského Společenství a zároveň předá tuto informaci generálnímu tajemníkovi spolu s exemplářem příslušných textů.
-
tyto změny týkající se Dodatku 1B nabudou účinnosti za tři měsíce od data oznámení informace smluvním stranám.
4.
Zahrnuje-li návrh na změnu Přílohy této Dohody také změnu Dodatku 1B, změny týkající se Dodatku mohou nabýt účinnosti teprve poté, co nabudou účinnosti změny týkající se Přílohy. Jsou-li v tomto smyslu změny Dodatku 1B předloženy současně se změnami Přílohy, stanoví se datum účinnosti podle data vyplývajícího z postupu popsaného v článku 21.
Článek 23
Kromě sdělení uvedených v článcích 20 a 21 této Dohody oznámí generální tajemník Organizace spojených národů státům uvedeným v článku 14, odstavci 1:
a)
ratifikace a přistoupení podle článku 14 této Dohody;
b)
data, k nimž tato Dohoda vstoupí v účinnost podle článku 14 této Dohody;
c)
výpovědi podle článku 15 této Dohody;
d)
ukončení této Dohody podle článku 16 této Dohody;
e)
oznámení obdržená podle článku 17 této Dohody;
f)
prohlášeních a oznámeních obdržených podle článku 19 této Dohody;
g)
nabytí účinnosti jakékoli změny v souladu s článkem 21 této Dohody.
Článek 24
Podpisový protokol této Dohody má stejnou účinnost, platnost a trvání jako Dohoda, za jejíž nedílnou součást se považuje.
Článek 25
Po dni 31. března 1971 bude prvopis této Dohody uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů, který zašle jeho ověřené opisy každému ze států uvedených v odstavci 1 článku 14 této Dohody.
PŘÍLOHA
KONTROLNÍ ZAŘÍZENÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
Kapitola I
\\- Schválení typu
Článek 1
Pro účely této kapitoly se „kontrolním zařízením“ rozumí „kontrolní zařízení nebo jeho součásti“.
Každou žádost o schválení typu kontrolního zařízení nebo vzoru záznamového listu nebo paměťové karty spolu s náležitou dokumentací podává výrobce nebo jeho zmocněnec smluvní straně. Žádost pro každý typ kontrolního zařízení nebo typ vzoru záznamového listu nebo paměťové karty smí být podána pouze jedné smluvní straně.
Článek 2
Smluvní strana udělí schválení typu jakémukoli typu kontrolního zařízení, jakémukoli vzoru záznamového listu nebo paměťové karty, pokud odpovídají požadavkům stanoveným v Dodatku I nebo 1B této Přílohy, za předpokladu, že smluvní strana je schopna ověřit, že se vyráběné typy shodují se schváleným typem.
Kontrolnímu zařízení uvedenému v Dodatku 1B nesmí být uděleno schválení typu konstrukční části, dokud celý systém (vlastní kontrolní zařízení, karta řidiče a elektrické napojení převodovky) neprokázal svou odolnost proti nedovolené manipulaci nebo měnění údajů o době řízení. Zkoušky odolnosti zařízení provádějí odborníci obeznámení s nejnovějšími způsoby nedovolené manipulace.
Jakékoli úpravy nebo doplňky schváleného typu musí být dodatečně schváleny smluvní stranou, která schválila původní typ.
Článek 3
Smluvní strany přidělí žadateli ke každému typu kontrolního zařízení nebo vzoru záznamového listu nebo paměťové karty, které schválí podle článku 2, schvalovací značku v provedení stanoveném v Dodatku 2.
Článek 4
Příslušné orgány smluvní strany, jimž byla podána žádost o schválení typu kontrolního zařízení nebo vzoru záznamového listu nebo paměťové karty, zašlou orgánům ostatních smluvních stran do jednoho měsíce kopii osvědčení o schválení ke každému typu kontrolního zařízení nebo vzoru záznamového listu nebo paměťové karty doplněnou kopií příslušné dokumentace, nebo jim případně sdělí odmítnutí schválení; v případě odmítnutí sdělí důvody takového rozhodnutí.
Článek 5
1.
Jestliže smluvní strana, která udělila schválení typu podle článku 2, zjistí, že kontrolní zařízení nebo vzor záznamového listu nebo paměťová karta nesoucí schvalovací značku, kterou tato smluvní strana přidělila, neodpovídají typu, který schválila, učiní nezbytná opatření, aby byla zajištěna shoda vyráběných typů se schváleným typem. V případě nutnosti mohou tato opatření vést až ke zrušení schválení typu.
2.
Smluvní strana, která udělila schválení typu, toto schválení zruší, jestliže se typově schválené kontrolní zařízení nebo záznamový list nebo paměťová karta neshodují s touto Přílohou nebo jejími Dodatky nebo vykazují-li při používání závadu všeobecné povahy, v důsledku které nejsou vhodné pro zamýšlený účel.
3.
Jestliže je smluvní strana, která udělila schválení typu, informována jinou smluvní stranou o jednom z případů uvedených v odstavcích 1 a 2, přijme po konzultaci s touto smluvní stranou rovněž opatření stanovená v těchto odstavcích v souladu s odstavcem 5.
4.
Smluvní strana, která zjistila některý z případů uvedených v odstavci 2, smí až do odvolání zakázat uvádění kontrolních zařízení nebo záznamových listů nebo paměťových karet na trh a do provozu. Smí tak učinit rovněž v případech uvedených v odstavci 1 týkajících se kontrolních zařízení nebo záznamových listů nebo paměťových karet, jež byly vyloučeny z prvotního ověřování, pakliže je výrobce ani po řádném upozornění neuvede do souladu se schváleným typem nebo s požadavky této Přílohy.
Příslušné orgány smluvních stran se v každém případě do jednoho měsíce vzájemně informují o zrušení schválení typu nebo o jiných opatřeních učiněných podle odstavců 1, 2 a 3 a uvedou důvody těchto opatření.
5.
Jestliže smluvní strana, která udělila schválení typu, popírá existenci případů uvedených v odstavcích 1 nebo 2, o kterých byla informována, vynasnaží se dotčené smluvní strany o vyřešení tohoto sporu.
Článek 6
1.
Žadatel o schválení typu vzoru záznamového listu musí ve své žádosti uvést typ nebo typy kontrolního zařízení, pro něž je daný list navržen, a musí dodat k provedení zkoušek listu vhodné zařízení takového typu nebo takových typů.
2.
Příslušné orgány každé smluvní strany vyznačí na osvědčení o schválení vzoru záznamového listu typ nebo typy kontrolního zařízení, na nichž smí být list tohoto vzoru používán.
Článek 7
Žádná smluvní strana nesmí zamítnout registraci vozidla vybaveného kontrolním zařízením, ani zakázat uvedení takového vozidla do provozu či jeho používání z důvodů, které by souvisely se skutečností, že toto vozidlo je vybaveno takovým zařízením, pakliže je toto kontrolní zařízení opatřeno schvalovací značkou uvedenou v článku 3 a montážním štítkem uvedeným v článku 9.
Článek 8
Každé rozhodnutí o zamítnutí nebo zrušení schválení typu kontrolního zařízení nebo vzoru záznamového listu nebo paměťové karty učiněné na základě této Přílohy musí být doloženo podrobným uvedením důvodů, na nichž se tato rozhodnutí zakládají. Rozhodnutí bude oznámeno dotyčné straně současně s poučením o opravných prostředcích, které má podle platných právních předpisů smluvní strany k dispozici a o lhůtách pro jejich uplatnění.
Kapitola II
\\- Montáž a kontrola
Článek 9
1.
Montáž a opravy kontrolních zařízení jsou oprávněni provádět pouze pracovníci nebo dílny schválené pro tento účel příslušnými orgány smluvních stran, přičemž tyto orgány mohou před tímto schválením zjistit názory dotyčných výrobců.
Doba administrativní platnosti karet schválených dílen a pracovníků nesmí překročit jeden rok.
Jestliže je karta vydaná schválené dílně nebo pracovníkovi poškozena, nefunguje správně, je ztracena nebo ukradena, vydá příslušný orgán náhradní kartu do pěti pracovních dnů ode dne obdržení žádosti za tímto účelem.
Jestliže je náhradou za starou kartu vydána karta nová, musí být na nové kartě uvedeno totéž informační číslo dílny, ale index musí být zvýšen o jednotku. Orgán vydávající kartu musí vést záznamy o ztracených, ukradených nebo vadných kartách.
Smluvní strany přijmou veškerá opatření nezbytná k předcházení falšování karet vydávaných schváleným pracovníkům a dílnám.
2.
Schválený pracovník nebo dílna opatří plombu zvláštní značkou, a navíc v souladu s Dodatkem 1B zapíše do kontrolního zařízení bezpečnostní elektronické údaje zejména pro provádění kontrol prokázání pravosti. Příslušné orgány smluvní strany vedou evidenci používaných značek, bezpečnostních elektronických údajů a karet vydaných schváleným dílnám a pracovníkům.
3.
Příslušné orgány smluvních stran si vzájemně zašlou seznamy schválených pracovníků a dílen a karet jim vydaných a rovněž vzory značek a nezbytné informace o používaných elektronických bezpečnostních údajích.
4.
Skutečnost, že zabudování kontrolního zařízení bylo provedeno v souladu s požadavky této Přílohy, se potvrzuje připevněním montážního štítku za podmínek stanovených v Dodatcích 1 nebo 1B.
5.
Plomby mohou být odstraněny pracovníky nebo dílnami schválenými příslušnými orgány v souladu s ustanoveními odstavce 1 tohoto článku nebo za okolností popsaných v Dodatku 1 nebo 1B této Přílohy.
Kapitola III
\\- Používání zařízení
Článek 10
Zaměstnavatel a řidiči zajistí správné fungování a řádné užívání jak kontrolního zařízení, tak karty řidiče, jestliže je na řidiči požadováno řídit vozidlo vybavené kontrolním zařízením v souladu s Dodatkem 1B.
Článek 11
1.
Zaměstnavatel vydá dostatečný počet záznamových listů řidičům vozidel vybavených kontrolním zařízením podle Dodatku I s ohledem na individuální povahu těchto listů, na dobu trvání přepravy a na nutnost nahradit listy poškozené nebo odebrané pověřeným kontrolním pracovníkem. Zaměstnavatel smí vydat řidičům pouze listy schváleného vzoru vhodné pro použití v kontrolním zařízení zabudovaném ve vozidle.
Je-li vozidlo vybaveno kontrolním zařízením podle Dodatku 1B, musí zaměstnavatel a řidič zajistit, aby s ohledem na dobu trvání přepravy mohly být v případě kontroly na požádání správně vytištěny údaje podle Dodatku 1B.
2.
Dopravce uchovává záznamové listy ve správném pořadí nejméně jeden rok po jejich použití a na žádost dotyčného řidiče mu vydá jejich kopie. Záznamové listy musí být předloženy nebo vydány na žádost pověřeného kontrolora.
3.
Kartu řidiče definovanou v Dodatku 1B vydá na požádání řidiče příslušný orgán smluvní strany, kde má řidič své obvyklé bydliště.
Smluvní strana smí požadovat na každém řidiči, na kterého se vztahuje tato Dohoda a který má obvyklé bydliště na jeho území, aby měl kartu řidiče.
a)
Pro účely této Dohody se „obvyklým bydlištěm“ rozumí místo, kde se určitá osoba obvykle zdržuje, tj. nejméně 185 dní v kalendářním roce z důvodů osobních a profesních vazeb nebo v případě osob bez profesních vazeb z důvodu osobních vazeb vyplývajících z úzkých vztahů mezi touto osobou a místem, kde bydlí.
Za obvyklé bydliště osoby, jejíž profesní vazby jsou jinde než osobní vazby a která tedy střídavě pobývá na různých místech ve dvou nebo více smluvních stranách, se však považuje místo jejích osobních vazeb, pokud se tam pravidelně vrací. Tato poslední podmínka se nepožaduje, pokud osoba pobývá v některé smluvní straně, aby zde vykonávala časově omezený úkol.
b)
Řidiči prokazují obvyklé bydliště jakýmkoli vhodným dokladem, např. průkazem totožnosti nebo jakýkoli jiným platným dokladem.
c)
Mají-li příslušné orgány smluvní strany vydávající kartu řidiče pochybnosti o správnosti údajů týkajících se obvyklého bydliště podle písmene b), nebo pro účely určitých specifických kontrol mohou tyto orgány požadovat dodatečné informace nebo důkazy.
d)
Příslušné orgány vydávající smluvní strany se v rámci možností ujistí, že žadatel ještě není držitelem platné karty řidiče.
4.
a) Příslušný orgán smluvní strany zapisuje do karty řidiče osobní údaje podle Dodatku 1B.
Doba administrativní platnosti karty řidiče nesmí překročit 5 let.
Řidič smí být držitelem pouze jedné platné karty řidiče. Řidič je oprávněn používat pouze vlastní osobní kartu. Řidič nesmí používat kartu řidiče, která je vadná nebo jejíž platnost uplynula.
Jestliže je vydána nová karta náhradou za starou, musí nová karta nést stejné číslo vydání karty řidiče, ale index musí být zvýšen o jednotku. Vydávající orgán musí vést záznamy o vydaných, ukradených, ztracených nebo vadných řidičských kartách po dobu, která se rovná nejméně lhůtě jejich platnosti.
Jestliže je karta řidiče poškozena, nefunguje správně, je ztracena nebo ukradena, vydá orgán náhradní kartu do 5 pracovních dnů od obdržení odůvodněné žádosti za tímto účelem.
V případě žádosti o obnovu karty, jejíž den uplynutí platnosti se blíží, vydá orgán novou kartu před uplynutím platnosti, jestliže je žádost podána ve lhůtách stanovených v 4 pododstavci článku 12.
b)
Karta řidiče je vydávána pouze žadatelům, na které se vztahuje tato Dohoda.
c)
Karta řidiče je osobní. Za žádných okolností nesmí být během své platnosti odejmuta nebo pozastavena, ledaže příslušný orgán smluvní strany zjistí, že karta byla padělaná, že řidič používá cizí kartu nebo že karta byla získána na základě nesprávných prohlášení nebo padělaných dokladů. Jestliže kartu pozastaví nebo odejme jiná smluvní strana, než je vydávající smluvní strana, vrátí tato smluvní strana kartu orgánům vydávající smluvní strany a zdůvodní toto opatření.
d)
Smluvní strany navzájem uznávají karty řidiče.
Jestliže si držitel platné karty řidiče vydané smluvní stranou zřídí obvyklé bydliště v jiné smluvní straně, může požádat o výměnu své karty za rovnocennou kartu řidiče; smluvní strana provádějící tuto výměnu odpovídá za případné ověření platnosti předložené karty.
Smluvní strany provádějící výměnu vrátí starou kartu orgánům vydávající smluvní strany a výměnu zdůvodní.
e)
Jestliže smluvní strana nahradí nebo vymění kartu řidiče, je tato náhrada nebo výměna a každá následná náhrada nebo obnova zaevidována v této smluvní straně.
f)
Smluvní strany učiní všechna nezbytná opatření proti jakékoli možnosti padělání karet řidičů.
5.
Smluvní strany zajistí, aby údaje potřebné ke sledování souladu s touto Dohodou, což jsou údaje zaznamenávané a uchovávané kontrolním zařízením podle Dodatku 1B této Přílohy, byly dostupné 365 dní po dni svého záznamu za podmínek zaručujících jejich bezpečnost a správnost.
Smluvní strany přijmou všechna opatření, aby zajistily, že opětný prodej kontrolního zařízení nebo jeho vyřazení z provozu nenaruší zejména řádné používání tohoto odstavce.
Článek 12
1.
Řidiči nesmějí používat ušpiněné nebo poškozené záznamové listy nebo karty řidiče. Listy musí být proto vhodným způsobem chráněny.
V případě poškození listu nebo karty řidiče, které obsahují záznamy, připojí řidiči poškozený list nebo kartu řidiče k listu rezervnímu nebo prozatímnímu použitému jako jeho náhrada.
Jestliže je karta řidiče poškozena, nefunguje správně, je ztracena nebo ukradena, musí řidič během 7 kalendářních dnů podat žádost o její náhradu příslušným orgánům smluvní strany, ve kterém má své obvyklé bydliště.
Jestliže si řidič přeje obnovit svou kartu řidiče, podá žádost příslušnému orgánu smluvní strany, ve kterém má obvyklé bydliště, nejpozději 15 pracovních dní před uplynutím platnosti karty.
2.
Řidiči používají záznamové listy nebo karty řidiče každý den, kdy řídí, od okamžiku, kdy převezmou vozidlo. Záznamový list nebo karta řidiče nesmí být vyjmuty před koncem denní pracovní doby, pokud není jejich vyjmutí jinak povoleno. Žádný záznamový list nebo karta řidiče nesmí být používány po dobu delší, než pro kterou jsou určeny.
Jestliže v důsledku svého vzdálení se od vozidla nemůže řidič používat kontrolní zařízení zabudované do vozidla, musí být časové úseky uvedené v odstavci 3, druhé odrážce písm. b), c) a d) zaznamenány na záznamovém listu ručně, automatickým záznamem nebo jinými prostředky čitelně a bez znečištění listu.
Nachází-li se ve vozidle více než jeden řidič, mění řidiči záznamové listy tak, aby informace uvedené v odstavci 3, druhé odrážce písm. b), c) a d) byly zaznamenány na záznamovém listu řidiče, který v danou dobu skutečně řídil.
3.
Řidič musí:
—
zajistit, aby doba zaznamenaná na listu souhlasila s úředním časem v zemi registrace vozidla,
—
s přepínacím mechanismem zacházet tak, aby následující časové úseky byly zaznamenány odděleně a zřetelně:
a)
pod značkou
4kB
nebo
3kB
doba řízení;
b)
pod značkou
4kB
1 nebo
4kB
všechny ostatní doby práce
c)
pod značkou
4kB
1 nebo
4kB
ostatní dobu pracovní pohotovosti, a to:
—
čekací dobu, tj. dobu, během které musí řidiči zůstat na svém pracovním místě pouze proto, aby vyhověli případným požadavkům na zahájení nebo znovuzahájení řízení nebo na provedení jiné práce,
—
dobu strávenou během jízdy vedle řidiče,
—
dobu strávenou během jízdy na lůžku,
d)
pod značkou
6kB
1 nebo
3kB
přestávky v práci a denní doby odpočinku.
4.
Každá smluvní strana smí povolit, aby všechny doby podle odstavci 3, druhé odrážky písm. b) a c) byly na záznamových listech používaných ve vozidlech registrovaných na jejím území zaneseny pod značkou
4kB
.
5.
Každý člen osádky zapíše na svůj záznamový list tyto informace:
a)
na začátku používání listu - své příjmení a jméno;
b)
datum a místo začátku a konce použití listu;
c)
registrační značku každého vozidla, ke kterému byl řidič přidělen, a to jak při zahájení první cesty zaznamenané na listu, tak i při změně vozidla během používání listu;
d)
stav počitadla ujetých kilometrů:
—
na začátku první jízdy zaznamenané na listu,
—
na konci poslední jízdy zaznamenané na listu,
—
při změně vozidla během pracovního dne (stav počitadla v dosavadním vozidle a stav počitadla v nově přiděleném vozidle);
e)
případně dobu, kdy dojde ke výměně vozidla.
5a.
V souladu s Dodatkem 1B musí řidič do kontrolního zařízení zapsat symboly zemí, ve kterých začíná a končí jeho denní pracovní doba.
Výše uvedené zápisy údajů musí být provedeny řidičem jen ručně nebo automaticky, jestliže je kontrolní zařízení napojeno na satelitní vyhledávací systém.
6.
Kontrolní zařízení podle definice v Dodatku 1 musí být zkonstruováno tak, aby osoby pověřené kontrolou mohly po případném otevření zařízení přečíst záznamy týkající se devíti hodin předcházejících době kontroly, aniž by došlo k trvalému zdeformování, poškození nebo zašpinění listu.
Zařízení musí být dále konstruováno tak, aby bylo možné bez otevření skřínky ověřovat, zda se provádí záznamy.
7.
a) Řídí-li řidič vozidlo vybavené kontrolním zařízením v souladu s Dodatkem 1, musí být schopen kdykoli na žádost kontrolora předložit:
—
záznamové listy z běžného týdne a v každém případě z posledního dne předchozího týdne, v němž řídil,
—
kartu řidiče, má-li ji, a
—
výtisky z kontrolního zařízení definovaného v Dodatku 1B vztahující se k časovým úsekům podle odstavce 3, druhé odrážky písm. a), b), c) a d), řídil-li vozidlo vybavené tímto kontrolním zařízením v době uvedené v první odrážce tohoto odstavce.
b)
Řídí-li řidič vozidlo vybavené kontrolním zařízením v souladu s Dodatkem 1B, musí být schopen kdykoli na žádost kontrolora předložit:
—
kartu řidiče, jejímž je držitelem,
—
záznamové listy, které odpovídají stejnému období jako je uvedeno v první odrážce pododstavce a), během něž řídil vozidlo vybavené kontrolním zařízením v souladu s Dodatkem 1
c)
Pověřený kontrolor může zkontrolovat dodržování Dohody analýzou záznamových listů, zobrazených nebo vytištěných údajů, které byly zaznamenány kontrolním zařízením nebo kartou řidiče, nebo není-li to možné, analýzou jakéhokoli podkladu, který dokládá nedodržení některého ustanovení, jako v případech uvedených v článku 13 odstavcích 2 a 3.
8.
Je zakázáno falšovat, potlačovat nebo ničit údaje zaznamenané na záznamovém listu, uchovávané v kontrolním zařízení nebo na kartě řidiče, nebo na výtiscích z kontrolního zařízení definovaného v Dodatku 1B. Totéž se vztahuje na každou manipulaci s kontrolním zařízením, záznamovým listem nebo kartou řidiče, které může mít za následek zfalšování, potlačení nebo zničení údajů a/nebo vytisknutých informací. Ve vozidle nesmí být žádný přístroj, který by bylo možné k tomuto účelu použít.
Článek 13
1.
Jestliže dojde k poruše nebo vadné činnosti kontrolního zařízení, musí je zaměstnavatel nechat opravit schváleným pracovníkem nebo dílnou, jakmile to okolnosti dovolí.
Je-li vozidlo neschopné vrátit se zpět do provozovny do jednoho týdne ode dne poruchy nebo zjištění vadné činnosti, musí být oprava provedena během cesty.
Smluvní strany mohou stanovit, že příslušné orgány mohou zakázat užívání vozidla, pokud porucha nebo vadná činnost nebyly opraveny v souladu s prvním a druhým pododstavcem.
2.
V době, kdy je zařízení neschopné provozu nebo nefunguje správně, uvede řidič na záznamovém listu nebo listech nebo na prozatímním listu, který je třeba připojit k záznamovému listu nebo ke kartě řidiče a na kterých zapíše údaje umožňující jeho identifikaci (jméno řidiče a číslo řidičského průkazu nebo jméno řidiče a číslo karty řidiče) včetně svého podpisu, všechny údaje o různých časových úsecích, které kontrolním zařízením nebyly nadále zaznamenávány nebo tištěny správně.
Jestliže je karta řidiče poškozena, nefunguje správně, je ztracena nebo ukradena, vytiskne řidič ke konci své jízdy všechny údaje o časových úsecích zaznamenaných kontrolním zařízením a na tomto dokladu zapíše údaje umožňující jeho identifikaci (jméno řidiče a číslo řidičského průkazu nebo jméno řidiče a číslo karty řidiče) včetně jeho podpisu.
3.
Jestliže je karta řidiče poškozena nebo nefunguje správně, vrátí ji řidič příslušnému orgánu smluvní strany, ve které má obvyklé bydliště. Krádež karty řidiče musí být předmětem formálního prohlášení příslušným orgánům státu, ve kterém ke krádeži došlo.
Ztráta karty řidiče musí být ohlášena ve formálním prohlášení příslušným orgánům státu, který ji vydal, a příslušným orgánům smluvní strany obvyklého bydliště, pokud se tato místa liší.
Řidič smí pokračovat v řízení bez karty řidiče nejdéle po dobu 15 kalendářních dnů nebo déle, je-li to nezbytné vzhledem k návratu vozidla na jeho základnu, za předpokladu, že řidič může během této doby prokázat nemožnost kartu předložit nebo užít.
Jestliže se orgány smluvní strany, ve které má řidič obvyklé bydliště, liší od orgánů, které vydaly jeho kartu, a je na nich požadována obnova, náhrada nebo výměna karty řidiče, informují orgány, které vydaly starou kartu, o přesných důvodech pro její obnovu, náhradu nebo výměnu.
Článek 14
1.
V souladu s článkem 13, odstavcem 2 písm. b) Dohody musí být řidiči, kteří řídí vozidlo registrované v smluvní straně a kterým příslušné úřady ještě nebyly schopny vydat kartu řidiče, a kteří během přechodného období uvedeného v odstavci 1 tohoto článku řídí v mezinárodní dopravě vozidlo vybavené digitálním kontrolním zařízením podle Dodatku 1B této Přílohy, schopni kdykoli na žádost kontrolora předložit výtisky a/nebo záznamové listy z běžného týdne a v každém případě výtisk a/nebo záznamový list z posledního dne předchozího týdne, v němž řídili.
2.
Odstavec 1 se nevztahuje na řidiče vozidel registrovaných v zemi, kde je používání karty řidiče povinné. Řidiči musí být však schopni kdykoli na žádost kontrolora předložit výtisky.
3.
Na výtiscích uvedených v odstavci 2 uvedou řidiči údaje umožňující jejich identifikaci (jméno řidiče a číslo řidičského průkazu) včetně svého podpisu.
Příloha -
DODATEK 1
POŽADAVKY NA KONSTRUKCI, ZKOUŠKY,
MONTÁŽ A KONTROLU
I.
DEFINICE
V tomto Dodatku se rozumí:
a)
„kontrolním zařízením“ přístroj určený k zabudování do silničních vozidel pro automatickou nebo poloautomatickou indikaci a záznam údajů o provozu těchto vozidel a o některých pracovních dobách jejich řidičů;
b)
„záznamovým listem“ list určený k přijímání a zaznamenávání údajů, který se vkládá do kontrolního zařízení a na němž jeho zapisovací zařízení zapisují průběžně informace, které mají být zaznamenány;
c)
„konstantou kontrolního zařízení“ číselný údaj, který udává hodnotu vstupního signálu pro indikaci a zaznamenání ujeté vzdálenosti 1 km. Tato konstanta musí být vyjádřena buďto v otáčkách na kilometr (k = ...ot/km), nebo v impulzech na kilometr (k =...imp/km);
d)
„charakteristickým koeficientem vozidla“ číselná charakteristika udávající hodnotu výstupního signálu vyslaného součástí vozidla spojenou s kontrolním zařízením (výstupní hřídel převodovky nebo náprava) po ujetí vzdálenosti 1 km vozidlem měřenou v normálních zkušebních podmínkách (viz kapitola VI odstavec 4 tohoto Dodatku). Charakteristický koeficient se vyjadřuje buďto v otáčkách na kilometr (W = ...ot/km), nebo v impulzech na kilometr (W=..imp/km),
e)
„účinným obvodem pneumatiky na kole“ průměr ze vzdáleností projetých koly pohánějícími vozidlo (hnacími koly), po jejich jednom úplném otočení. Měření těchto vzdáleností musí být provedeno za normálních zkušebních podmínek (viz kapitola VI odstavec 4 tohoto Dodatku) a vyjadřuje se ve formě “1 = ... mm“.
II.
OBECNÉ VLASTNOSTI A FUNKCE KONTROLNÍHO ZAŘÍZENÍ
Kontrolní zařízení musí zaznamenávat tyto údaje:
1.
vzdálenost ujetou vozidlem,
2.
rychlost vozidla,
3.
dobu řízení,
4.
dobu ostatní práce nebo pracovní pohotovosti,
5.
přerušení práce a denní doby odpočinku,
6.
otevření skříňky obsahující záznamový list,
7.
u elektronických kontrolních zařízení, což jsou zařízení zpracovávající elektricky přenášené signály ze snímače vzdálenosti a rychlosti, každé přerušení dodávky proudu pro kontrolní zařízení (s výjimkou osvětlení) a pro snímač vzdálenosti a rychlosti a každé přerušení signálního vedení k snímači vzdálenosti a rychlosti, pokud je toto přerušení delší než 100 milisekund.
Kontrolní zařízení vozidel se dvěma řidiči musí zaznamenávat souběžně, ale odděleně na dvou samostatných záznamových listech údaje o dobách uvedených pod body 3, 4 a 5.
III.
KONSTRUKČNÍ POŽADAVKY NA KONTROLNÍ ZAŘÍZENÍ
A.
VŠEOBECNĚ
1.
Kontrolní zařízení musí obsahovat tyto části:
a)
Vizuální ukazatele zobrazující:
-
ujetou vzdálenost (počitadlo ujetých kilometrů),
-
rychlost (rychloměr),
-
čas (hodiny).
b)
Záznamové zařízení tvořené:
-
zapisovačem ujeté vzdálenosti
-
zapisovačem rychlosti
-
jedním nebo více zapisovači času vyhovujících podmínkám stanoveným v kapitole III, části C 4
c)
Zapisovací zařízení, které na záznamový list zaznamenává odděleně:
-
každé otevření skříňky obsahující tento list
-
u elektronických kontrolních zařízení, které jsou definovány v bodu 7 kapitoly II, každé přerušení dodávky proudu delší než 100 milisekund (s výjimkou osvětlení) nejpozději při obnovení dodávky proudu
-
u elektronických kontrolních zařízení, které jsou definovány v bodu 7 kapitoly II, každé přerušení dodávky proudu delší než 100 milisekund u snímače vzdálenosti a rychlosti a každé přerušení přívodu signálu ke snímači vzdálenosti a rychlosti.
2.
Jakýkoli dodatečný přístroj kontrolního zařízení, kromě výše uvedených, nesmí narušovat správnou funkci povinných zařízení ani zhoršovat jejich čtení.
Kontrolní zařízení musí být po vybavení takovýmito případnými dodatečnými přístroji předloženo ke schválení.
3.
Materiály
a)
Všechny součásti kontrolního zařízení musí být z materiálů stabilních s dostatečnou mechanickou pevností a neměnnými elektrickými a magnetickými vlastnostmi.
b)
Každá změna součásti kontrolního zařízení nebo povahy materiálů použitých pro jeho výrobu musí být před použitím ve výrobě schválena orgánem, který pro zařízení udělil schválení typu.
4.
Měření ujeté vzdálenosti
Ujeté vzdálenosti mohou být měřeny a zaznamenávány:
-
buďto za jízdy vpřed a jízdy vzad,
-
nebo pouze při jízdě vpřed.
Registrace jízdy vzad nesmí v žádném případě ovlivnit přehlednost a přesnost ostatních záznamů.
5.
Měření rychlosti
a)
Rozsah měření rychlosti musí být stanoven osvědčením o homologaci.
b)
Vlastní frekvence a tlumení měřícího mechanizmu musí být takové, aby přístroje ukazující a zaznamenávající rychlosti mohly v rozsahu měření sledovat změnu až do 2 m/sec2 v rozsahu povolených tolerancí.
6.
Měření času (hodiny)
a)
Ovládací zařízení k nastavení hodin se musí nacházet uvnitř skříňky obsahující záznamový list; každé otevření této skříňky je automaticky zaznamenáno na záznamový list.
b)
Je-li posunovací mechanizmus záznamového listu ovládán hodinami, doba jeho správné funkce po úplném natažení musí být delší nejméně o 10 % než doba záznamu odpovídající nejdelší době záznamu přístroje na list.
7.
Osvětlení a ochrana
a)
Vizuální přístroje musí být opatřeny vhodným neoslňujícím osvětlením.
b)
Při normálních podmínkách použití všechny vnitřní součásti přístroje musí být chráněny proti vlhkosti a prachu. Dále musí být chráněny proti falšování zapečetitelnými schránkami.
B.
VIZUÁLNÍ PŘÍSTROJE
1.
Ukazatel ujeté vzdálenosti (počitadlo kilometrů)
a)
Hodnota nejmenší jednotky členění počitadla ukazujícím ujetou vzdálenost musí být 0,1 km. Číslice vyjadřující stovky metrů musí být jasně odlišeny od těch, které ukazují celé kilometry.
b)
Číslice počitadla kilometrů musí být jasně čitelné a musí mít výšku nejméně 4 mm.
c)
Počitadlo kilometrů musí být schopno zaznamenat vzdálenost nejméně do 99999,9 km.
2.
Ukazatel rychlosti (rychloměr)
a)
V rámci rozsahu měření musí být stupnice rychlosti jednotně odstupňována po 1, 2, 5 nebo 10 km/h. Hodnota dílku na stupnici rychlosti (intervalu mezi dvěma následujícími značkami) nesmí přesáhnout 10 % nejvyšší rychlosti uvedené na stupnici.
b)
Oblast indikace za rozsahem měření nemusí být opatřena číslicemi.
c)
Délka intervalu na stupnici odpovídající rozdílu rychlosti 10 km/h nesmí být menší než 10 mm.
d)
U ukazatele s ručičkou vzdálenost mezi ručičkou a ciferníkem nesmí překročit 3 mm.
3.
Ukazatel času (hodiny)
Ukazatel času musí být viditelný z vnějšku přístroje a čtení z něj musí být snadné, spolehlivé a jednoznačné.
C.
ZAPISOVACÍ ZAŘÍZENÍ
1.
Všeobecně
a)
V každém přístroji, bez ohledu na tvar záznamového listu (pás nebo kotouč), musí být vyznačena značka umožňující vložení záznamového listu tak, aby bylo zajištěno, že čas na hodinách odpovídá záznamu tohoto času na listu.
b)
Mechanismus pohánějící záznamový list musí zaručovat, že list se pohybuje bez vůle a může být volně vložen a vyjmut.
c)
Zařízení posunu záznamového listu, má-li list tvar kotouče, je poháněno hodinovým mechanismem. V tom případě musí být otáčivý pohyb listu trvalý a stejnoměrný s minimální rychlostí 7 mm/h měřeno na vnitřním okraji kruhu vymezujícího pásmo záznamu rychlosti.
V přístroji s provedením pro pás, kde je posuvné zařízení listů poháněno hodinovým mechanismem, musí rychlost přímočarého posunu činit nejméně 10 mm/h.
d)
Zaznamenávání ujeté vzdálenosti, rychlosti vozidla a otevření skříňky obsahující záznamový list nebo listy musí být automatické.
2.
Záznam ujeté vzdálenosti
a)
Každý kilometr ujeté vzdálenosti musí být zobrazen v zápisu změnou nejméně 1 mm na odpovídající souřadnici.
b)
I při rychlosti u horní hranice rozsahu měření musí být zápis ujeté vzdálenosti jasně čitelný.
3.
Záznam rychlosti
a)
Zapisovací pero rychlosti musí zásadně mít pohyb přímočarý a kolmý ke směru posunu záznamového listu, bez ohledu na tvar listu.
Křivočarý pohyb pera je však možný, jsou-li splněny tyto podmínky:
—
stopa pera musí být kolmá ke střednímu obvodu (u listů ve tvaru kotouče) nebo k ose pásma vymezeného pro záznam rychlosti (u listů ve tvaru pásu),
—
poměr mezi poloměrem křivosti stopy zapsané perem a šířkou pásma vymezeného pro záznam rychlosti nesmí být menší než 2,4:1, bez ohledu na tvar listu,
—
čáry časové stupnice musí protínat pásmo záznamu podle křivky se stejným poloměrem, jako je stopa zapsaná perem. Vzdálenost mezi čarami na časové stupnici musí odpovídat nejvýše hodině.
b)
Každá změna rychlosti o 10 km/h musí být zobrazena v zápisu změnou nejméně 1,5 mm na odpovídající souřadnici.
4.
Záznam času
a)
Kontrolní zařízení musí být konstruováno tak, aby vždy zaznamenávalo dobu řízení automaticky a aby bylo možné zaznamenávat pomocí přepínacího zařízení odděleně ostatní časové úseky:
i)
pod značkou
4kB
dobu řízení;
ii
pod značkou
4kB
všechny ostatní doby práce;
iii)
pod značkou
4kB
ostatní dobu pracovní pohotovosti, a to:
—
čekací dobu, tj. dobu, během které musí řidiči zůstat na svém pracovním místě pouze proto, aby vyhověli případným požadavkům na zahájení nebo znovuzahájení řízení nebo na provedení jiné práce,
—
dobu strávenou během jízdy vedle řidiče,
—
dobu strávenou během jízdy na lůžku;
iv)
pod značkou
6kB
přestávky v práci a denní doby odpočinku.
Každá smluvní strana smí povolit, aby všechny doby uvedené výše v pododstavcích ii) a iii) byly na záznamových listech používaných ve vozidlech registrovaných na jejím území zaneseny pod značkou
4kB
.
b)
Vlastnosti záznamových stop, jejich vzájemná poloha a případně značky uvedené v odstavci 4 písm. a) musí umožňovat jasné rozlišení různých dob.
Druh různých časových úseků musí být zobrazen v zápisu různou tloušťkou stop k nim se vztahujících nebo jiným systémem s nejméně stejnou účinností, pokud jde o čitelnost a interpretaci záznamu.
c)
U vozidel s osádkou složenou z několika řidičů musí být záznamy podle odstavce 4 písm. a) provedeny na dvou různých listech, z nichž každý je přidělen jednomu řidiči. V tomto případě musí být posuv různých listů zajištěn buďto jedním mechanismem, nebo oddělenými mechanismy synchronizovanými.
D.
UZAVÍRACÍ ZAŘÍZENÍ
1.
Skříňka obsahující záznamový list nebo listy a ovládací zařízení k nastavení hodin musí být opatřena zámkem.
2.
Každé otevření skříňky obsahující záznamový list nebo listy a ovládací zařízení k nastavení hodin musí být zaznamenáno automaticky na listu nebo listech.
E.
NÁPISY
1.
Na ciferníku kontrolního zařízení musí být umístěny následující nápisy:
-
v blízkosti údaje záznamu vzdálenosti jednotka měření vzdálenosti ve formě symbolu „km“,
-
v blízkosti stupnice rychlosti označení „km/h“,
-
měřicí rozsah tachometru ve formě “Vmin ... km/h, Vmax ... km/h“. Toto označení není nutné, je-li uvedeno na popisném štítku přístroje.
Tyto požadavky se nevztahují na kontrolní zařízení schválená před 10. srpnem 1970.
2.
Popisný štítek musí být zabudován do přístroje a musí uvádět následující údaje, jež musí být viditelné na zabudovaném kontrolním zařízení:
-
jméno a adresa výrobce přístroje,
-
výrobní číslo a rok výroby,
-
schvalovací značka typu kontrolního zařízení,
-
konstanta přístroje ve formě “k= ...rev/km“ nebo “k=...imp/km“,
-
případně rozsah měření rychlosti ve formě uvedené v odstavci 1,
-
jestliže citlivost přístroje na úhel naklonění může mít vliv na údaje přístroje nad přípustné tolerance, je přípustná úhlová orientace vyjádřena takto:
15kB
kde α představuje úhel měřený od horizontální polohy předního čela (obráceného nahoru) přístroje, na kterou je přístroj nastaven, β a γ představují nejvyšší přípustné odchylky nahoru a dolů od úhlu nastavení α.
F.
MAXIMÁLNÍ POVOLENÉ ODCHYLKY (VIZUÁLNÍ A ZAPISOVACÍ PŘÍSTROJE)
1.
Na zkušební stolici před montáží:
a)
ujetá vzdálenost:
1 % plus nebo minus od skutečné vzdálenosti, která je nejméně 1 km,
b)
rychlost:
3 km/h plus nebo minus od skutečné rychlosti,
c)
čas:
plus nebo minus 2 minuty za den s maximem 10 minut za 7 dní v případě, kdy doba chodu hodin po natažení není kratší než tato doba.
2.
Při montáži:
a)
ujetá vzdálenost:
2 % plus nebo minus od skutečné vzdálenosti, která je nejméně 1 km,
b)
rychlost:
4 km/h plus nebo minus od skutečné rychlosti,
c)
čas:
2 minuty za den, nebo
10 minut za 7 dní
3.
V provozu:
a)
ujetá vzdálenost:
4 % plus nebo minus od skutečné vzdálenosti, která je nejméně 1 km,
b)
rychlost:
6 km/h plus nebo minus od skutečné rychlosti,
c)
čas:
2 minuty za den, nebo
10 minut za 7 dní
4.
Maximální povolené odchylky stanovené v odstavcích 1, 2 a 3 platí pro teploty v rozsahu 0 až 40 °C, přičemž jde o teploty v nejbližším okolí přístroje.
5.
Maximální povolené odchylky stanovené v odstavcích 2 a 3 platí pro měření při podmínkách uvedených v kapitole VI.
IV.
ZÁZNAMOVÉ LISTY
A.
VŠEOBECNĚ
1.
Záznamové listy musejí mít takovou jakost, aby nebránily normální funkci přístroje a aby zápisy na nich provedené byly nesmazatelné a jasně čitelné a rozeznatelné.
Záznamové listy musejí zachovávat své rozměry a své záznamy za normálních podmínek vlhkosti a teploty.
Kromě toho musí být možné, aby každý člen posádky mohl zapisovat na listy následující informace, aniž by je poškodil a aniž by se zhoršila čitelnost záznamů:
a)
na začátku používání listu - své příjmení a jméno;
b)
datum a místo začátku a konce použití listu;
c)
registrační značku každého vozidla, ke kterému byl řidič přidělen, a to jak při zahájení první cesty zaznamenané na listu, tak i při změně vozidla během používání listu;
d)
stav počitadla ujetých kilometrů:
—
na začátku první jízdy zaznamenané na listu,
—
na konci poslední jízdy zaznamenané na listu,
—
při změně vozidla během pracovního dne (stav počitadla v dosavadním vozidle a stav počitadla v nově přiděleném vozidle);
e)
dobu, kdy dojde ke výměně vozidla.
Za obvyklých podmínek skladování musí záznamy zůstat čitelné po dobu nejméně jednoho roku.
2.
Minimální záznamová kapacita listů, bez ohledu na jejich tvar, musí být 24 hodiny.
Je-li spojeno několik kotoučů za účelem zvýšení kapacity trvalého zápisu možného bez zásahu personálu, spojení mezi jednotlivými kotouči musí být provedeno takovým způsobem, aby záznamy v přechodu z jednoho kotouče na další nevykazovaly ani přerušení, ani se nepřekrývaly.
B.
OBLAST ZÁZNAMU A JEJICH ODSTUPŇOVÁNÍ
1.
Záznamové listy obsahují tato pásma záznamu:
-
oblast výlučně vyhrazenou záznamům týkajícím se rychlosti,
-
oblast výlučně vyhrazenou záznamům týkajícím se ujeté vzdálenosti,
-
jedno nebo více pásem pro záznamy týkající se doby řízení, dalších dob pro práci a pracovní pohotovost, dob přerušení práce a odpočinku řidičů.
2.
Pásmo vyhrazené záznamu rychlosti musí být rozděleno na dílky po nejméně 20 km/h. Odpovídající rychlost musí být vyznačena číslicemi na každé lince tohoto rozdělení. Symbol km/h musí být vyznačen uvnitř tohoto pásma nejméně jedenkrát. Poslední linka tohoto pásma musí souhlasit s horní hranicí měřicího rozsahu.
3.
Pásmo vyhrazené záznamu ujeté vzdálenosti musí být vytištěno tak, aby bylo možno bez obtíží přečíst počet ujetých kilometrů.
4.
Pásmo nebo pásma vyhrazená pro záznam dob uvedených v odstavci 1 musí být označena tak, aby bylo možno jasně rozlišit jednotlivé časové úseky.
C.
VYTIŠTĚNÉ ÚDAJE NA ZÁZNAMOVÝCH LISTECH
Na každém listu musí být vytištěny tyto údaje:
-
jméno a adresa nebo obchodní jméno výrobce,
-
schvalovací značka pro vzor listu,
-
schvalovací značka pro typ nebo typy přístrojů, pro které je list použitelný,
-
horní hranice registrovatelné rychlosti uvedená v km/h.
Při minimálních dodatečných požadavcích každý list musí mít na sobě vytištěnu časovou stupnici odstupňovanou tak, aby umožnila přímé čtení času v intervalech po 15 minutách a jednoduché rozlišení intervalů po 5 minutách.
D.
VOLNÝ PROSTOR PRO RUČNÍ ZÁPISY
Na listech musí být k dispozici volný prostor, který umožní, aby tam řidič mohl zaznamenat minimálně tyto rukopisné zápisy:
-
příjmení a jméno řidiče,
-
datum a místo začátku a konce použití listu,
-
registrační značku vozidla nebo vozidel, k nimž byl řidič přidělen po dobu používání listu,
-
záznamy z počitadla kilometrů vozidla nebo vozidel, na něž byl řidič přidělen během používání listu,
-
dobu, kdy dojde k výměně vozidla.
V.
MONTÁŽ KONTROLNÍHO ZAŘÍZENÍ
A.
VŠEOBECNĚ
1.
Kontrolní zařízení musí být umístěno ve vozidle tak, aby řidič mohl snadno ze svého sedadla snadno pozorovat rychloměr, ukazatel ujeté vzdálenosti a hodiny a aby byly současně všechny jejich součásti, včetně hnacích, chráněny proti náhodnému poškození.
2.
Konstanta kontrolního zařízení musí být přizpůsobitelná charakteristickému koeficientu vozidla pomocí vhodného zařízení - adaptéru. Vozidla s dvěma nebo více převody zadní nápravy musí být vybavena přepínacím mechanismem přepínajícím automaticky tyto různé převody na převod, na který byl přizpůsoben kontrolní přístroj na vozidle.
3.
Po ověření při montáži musí být na vozidlo v blízkosti zařízení nebo na zařízení samotné připevněn dobře viditelný montážní štítek. Po každém zásahu schváleného pracovníka nebo dílny, kde je potřebná úprava nastavení samotného zařízení, musí být připevněn nový štítek nahrazující štítek předchozí.
Štítek musí obsahovat nejméně tyto údaje:
-
jméno, adresu nebo firemní značku schváleného pracovníka nebo dílny,
-
charakteristický koeficient vozidla ve tvaru „W=... rev/km“ nebo „W=...imp/km“,
-
účinný obvod pneumatik na kolech ve tvaru „I= ...mm“,
-
datum stanovení charakteristického koeficientu vozidla a měření účinného obvodu pneumatik na kolech.
B.
Plombování
Zaplombovány musí být tyto součástky:
a)
montážní štítek, pokud není připevněn tak, aby nemohl být sejmut bez zničení údajů,
b)
oba konce propojení mezi kontrolním zařízením a vozidlem,
c)
adaptér a jeho zapojení do obvodu,
d)
přepínací mechanismus pro vozidla s dvěma nebo více zadními nápravami,
e)
propojení adaptéru a přepínacího mechanismu s dalšími součástmi kontrolního zařízení,
f)
kryty uvedené v kapitole III A 7 písm. b).
Ve zvláštních případech je možno požadovat další plomby při schvalování typu přístroje a údaje o umístění těchto plomb musí být uvedeny v osvědčení o schválení.
V případě nutnosti lze odstranit jen plomby uvedené výše pod písmeny b), c) a e); každé porušení těchto plomb musí být uvedeno v písemném prohlášení s uvedením důvodů pro tento postup, jež je k dispozici příslušným orgánům.
VI.
OVĚŘOVÁNÍ A KONTROLY
Smluvní strany určí subjekty, které budou provádět ověřování a kontroly.
1.
Ověřování nových nebo opravených přístrojů
Každý jednotlivý přístroj nový nebo opravený musí být ověřen z hlediska své dobré funkce a přesnosti jeho údajů a záznamů v mezích stanovených v kapitole III F 1 a zaplombován způsobem uvedeným v kapitole V B písm. f).
Smluvní strany si mohou k tomuto účelu vyhradit počáteční ověření, sestávající z kontroly a potvrzení shody nového nebo opraveného přístroje se schváleným typem a/nebo s požadavky této Přílohy a jejích Dodatků, nebo pověřit ověřením výrobce, nebo jimi pověřené osoby.
2.
Montáž
Při montáži do vozidla musí přístroj a jeho celá instalace vyhovovat ustanovením týkajícím se maximálních povolených odchylek stanovených v kapitole III F 2.
Kontrolní zkoušky musí být prováděny schváleným pracovníkem nebo dílnou na jejich odpovědnost.
3.
Periodické kontroly
a)
Periodické kontroly přístrojů zabudovaných ve vozidlech se provádějí nejméně jedenkrát za 2 roky a mohou být prováděny v rámci kontrol technické způsobilosti motorových vozidel.
Tyto kontroly zahrnují ověření:
-
zda kontrolní zařízení pracuje správně,
-
zda má kontrolní zařízení schvalovací značku,
-
zda je připevněn montážní štítek,
-
zda nejsou porušeny plomby na kontrolním zařízení a dalších součástech instalace,
-
skutečného obvodu pneumatik.
b)
Kontrola dodržování ustanovení kapitoly III F 3, týkajících se maximálních povolených odchylek při používání musí být provedena nejméně jedenkrát za 6 let, přičemž každá smluvní strana může stanovit kratší lhůtu pro vozidla registrovaná na jejím území. Při každé takové kontrole musí být vyměněn montážní štítek.
4.
Měření odchylek
Měření odchylek při montáži a při používání se provádí za následujících podmínek, jež jsou považovány za standardní zkušební podmínky:
-
prázdné vozidlo v obvyklých provozních podmínkách,
-
tlak v pneumatikách podle údajů uvedených výrobcem,
-
opotřebení pneumatik v mezích povolených platnými předpisy,
-
pohyb vozidla: vozidlo se musí pohybovat poháněno vlastním motorem přímou jízdou po rovině rychlostí 50 plus minus 5 km/h; kontrola za předpokladu srovnatelné přesnosti může rovněž být provedena na vhodném zkušebním stavu (válcích).
Příloha –
DODATEK 1B
POŽADAVKY NA KONSTRUKCI, ZKOUŠKY, MONTÁŽ A KONTROLU DIGITÁLNÍHO KONTROLNÍHO ZAŘÍZENÍ POUŽÍVANÉHO V SILNIČNÍ DOPRAVĚ
Článek 1
Preambule
1.
Vzhledem k tomu, že tento Dodatek zapracovává Přílohu IB nařízení Rady (EHS) č. 3281/85 ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém zařízení v silniční dopravě1, není obsah této Přílohy reprodukován v Dohodě AETR z důvodu její velikosti a velmi technické povahy. Úplné oficiální znění a pozdější změny naleznou smluvní strany v Úředním věstníku Evropské unie.
Obsah Dodatku 1B se tudíž omezuje na úvod s odkazy na příslušné texty Evropské unie a Úředních věstníků, ve kterých byly uveřejněny, a pomocí křížových odkazů též na zvýraznění bodů, ve kterých bylo nutno Přílohu přizpůsobit kontextu Dohody AETR.
2.
V zájmu snadnějšího srovnání Přílohy s úpravami, které byly provedeny s ohledem na Dohodu AETR, a v zájmu získání celkové představy o textu vypracuje sekretariát Evropské hospodářské komise OSN konsolidované znění tohoto Dodatku. Tato verze nebude mít však žádnou právní sílu. Tato verze, vypracovaná v úředních jazycích EHK OSN, bude podle potřeby aktualizována.
Článek 2
Úvodní ustanovení Dodatku 1B
1.
V souladu s článkem 1, odstavec 1 jsou pro seznámení se s obsahem Přílohy IB smluvní strany vyzvány k nahlédnutí do nařízení Komise č. 1360/2002 ze dne 13. června 2002 a č. 432/2004 ze dne 5. března 2004 (pro data uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie viz poznámka pod čarou), kterými se posedmé a poosmé přizpůsobuje technickému pokroku nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě.
2.
Pro účely Dodatku 1B:
2.1
Níže uvedené pojmy v levém sloupci se nahrazují odpovídajícími pojmy v pravém sloupci:
Pojmy použité v Příloze IB| Nahrazuje| Pojmy použité v Dohodě AETR
---|---|---
Členské státy| Smluvní strany
MS| CP
Příloha (IB)| Dodatek (1B)
Dodatek| Poddodatek
Nařízení| Dohoda nebo AETR
Společenství| EHK OSN
2.2
Níže uvedené odkazy na právní předpisy v levém sloupci se nahrazují odkazy v pravém sloupci:
Právní normy Evropského Společenství| Nahrazuje| Právní normy Evropské
Hospodářské Komise Organizace
Spojených Národů
---|---|---
Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85| AETR
Směrnice Rady 92/23/EHS| Předpis EHK č. 54
Směrnice Komise 95/54/ES, kterou se přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 72/245/EHS| Předpis EHK č. 10
2.3
Seznam norem nebo ustanovení pro něž neexistuje ekvivalent EHK, nebo pro které je nezbytných více informací, je uveden níže. Tyto normy nebo informace jsou uvedeny pouze kvůli odkazům.
2.3.1
Mezní hodnota nastavení omezovače rychlosti podle definice v kapitole I (Definice), písm. bb) Přílohy IB/Dodatek 1B podléhá ustanovením směrnice Rady 92/6/EHS ze dne 10. února 1992 (Úř. věst. L 57, 2.3.1992).
2.3.2
Měření vzdáleností podle definice v kapitole I (Definice), písm. u) Přílohy IB/Dodatek 1B podléhá ustanovením směrnice Rady 97/27/ES ze dne 22. července 1997 ve znění pozdějších předpisů (Úř. věst. L 233, 25.8.1997).
2.3.3
Identifikace vozidla podle definice v kapitole I (Definice), písm. nn) Přílohy IB/Dodatku 1B podléhá ustanovením směrnice Rady 76/114/EHS ze dne 18. prosince (Úř. věst. L 24, 30.1.1976)
2.3.4
Bezpečnostní ustanovení se přizpůsobí ustanovením stanoveným v doporučení Rady 95/144/ES ze dne 7. dubna 1995 o obecných kritériích pro hodnocení bezpečnosti informačních technologií (Úř. věst. L 93, 26.04.1995)
2.3.5
Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů podléhá ustanovením směrnice Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995, ve znění pozdějších předpisů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995).
2.4
Další měněná nebo zrušená ustanovení:
2.4.1
Obsah požadavku 172 se vypouští a nahrazuje slovem „Vyhrazeno“.
2.4.2
Požadavek 174 se mění takto:
„rozlišovací značku smluvní strany vydávající kartu. Rozlišovacími značkami smluvních stran, které nejsou členy EU, jsou značky vytvořené v souladu s Vídeňskou úmluvou o silničním provozu z roku 1968 nebo Ženevskou úmluvou o silničním provozu z roku 1949.“
2.4.3
Odkaz na vlajku EU s písmeny „MS“ znamenajícími „Member State“ v požadavku 178 se nahrazuje písmeny „CP“ znamenajícími „Contracting Party“, přičemž vlajka smluvní strany, která není členem EU, je nepovinná.
2.4.4
Požadavek 181 se mění takto:
„Po konzultaci se Sekretariátem EHK OSN mohou smluvní strany přidat barvy nebo značky, např. bezpečnostní prvky, aniž by tím byla dotčena ostatní ustanovení tohoto Dodatku.“
2.4.5
Požadavek 278 se mění takto:
„Zkoušky interoperability provádí jediný příslušný orgán.“
2.4.6
Požadavky 291 až 295 se vypouštějí a nahrazují slovem „Vyhrazeno“.
2.4.7
V Dodatku 9/Poddodatku 9 AETRu (Schválení typu – Minimální rozsah požadovaných zkoušek), 1, 1-1, se úvodní věta mění takto:
„Postup schválení typu pro záznamové zařízení (nebo jeho součást) nebo pro kartu tachografu je založen na:“
Příloha -
DODATEK 2
SCHVALOVACÍ ZNAČKA A OSVĚDČENÍ
I.
SCHVALOVACÍ ZNAČKA
1.
Schvalovací značka sestává:
z obdélníku, ve kterém je písmeno “e“ a rozlišovací číslo země, která udělila schválení typu, a to:
SRN| 1| Bělorusko| 28
---|---|---|---
Francie| 2| Estonsko| 29
Itálie| 3| Moldávie| 30
Nizozemí| 4| Bosna a Hercegovina| 31
Švédsko| 5| Lotyšsko| 32
Belgie| 6| Lichtenštejnsko| 33
Maďarsko| 7| Bulharsko| 34
Česká republika| 8| Kazachstán| 35
Španělsko| 9| Litva| 36
Srbsko| 10| Turecko| 37
Velká Británie| 11| Turkmenistán| 38
Rakousko| 12| Ázerbájdžán| 39
Lucembursko| 13| Bývalá jugoslávská
republika Makedonie| 40
Švýcarsko| 14
Norsko| 16| Andorra| 41
Finsko| 17| Uzbekistán| 44
Dánsko| 18| Ukrajina| 46
Rumunsko| 19| Kypr| 49
Polsko| 20| Malta| 50
Portugalsko| 21| Albánie| 54
Ruská Federace| 22| Arménie| 55
Řecko| 23| Černá Hora| 56
Irsko| 24| San Marino| 57
Chorvatsko| 25| Monako| 59
Slovinsko| 26| |
Slovensko| 27| |
Další čísla jsou přidělena:
i)
smluvním státům Dohody o přijetí jednotných podmínek pro homologaci a o vzájemném uznávání homologace výstroje a součástí motorových vozidel z roku 1958 - stejná čísla, jaká jim byla přidělena podle této homologační dohody,
ii)
státům, které nejsou smluvními stranami uvedené homologační dohody - v chronologickém pořadí, ve kterém ratifikovaly Dohodu AETR nebo k ní přistoupily;
a
ze schvalovacího čísla, které odpovídá číslu osvědčení o schválení vystaveného pro prototyp kontrolního zařízení nebo záznamového listu, a které se umístí kdekoliv v bezprostřední blízkosti obdélníku.
2.
Schvalovací značka je připojena na popisový štítek každého zařízení a na každý záznamový list. Musí být nesmazatelná a dobře čitelná.
3.
Minimální rozměry schvalovací značky uvedené dále jsou vyjádřeny v milimetrech. Poměr mezi jednotlivými rozměry musí být zachován.
23kB
(1)
Tato čísla jsou uvedena pouze jako příklad.
II.
OSVĚDČENÍ O SCHVÁLENÍ TYPU PRO VÝROBKY ODPOVÍDAJÍCÍ DODATKU 1
75kB
III.
OSVĚDČENÍ O SCHVÁLENÍ PRO VÝROBKY ODPOVÍDAJÍCI DODATKU 1B
475kB
1)
Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), přijatá v Ženevě dne 1. července 1970 vstoupila v platnost dne 5. ledna 1976 a byla vyhlášena pod č. 108/1976 Sb.
2)
Dodatek č. 1, přijatý v r. 1980, vstoupil v platnost dne 3. srpna 1983 a byl vyhlášen pod č. 82/1984 Sb.
3)
Dodatek č. 2, přijatý v r. 1990, vstoupil v platnost dne 24. dubna 1992 a byl vyhlášen pod č. 80/1994 Sb.
4)
Dodatek č. 3, přijatý v r. 1993, vstoupil v platnost dne 28. února 1995.
5)
Dodatek č. 4, přijatý v r. 2003, vstoupil v platnost dne 27. února 2004.
6)
Dodatek č. 5, přijatý v r. 2005, vstoupil v platnost dne 16. června 2006.
1
Symboly používané pro digitální tachograf
1
Ve znění nařízení Rady (ES) č. 2135/98 ze dne 24. září 1998 (Úř. věst. L 274 ze dne 9. října 1998), nařízení Komise (ES) č. 1360/2002 ze dne 13. června 2002 (Úř. věst. L 207 ze dne 5. srpna 2002 (korigendum Úř. věst. L 77 ze dne 13. března 2004)) a č. 432/2004 ze dne 5. března 2004 (Úř. věst. L 71 ze dne 10. března 2004). |
Sdělení Ministerstva financí č. 234/2010 Sb. | Sdělení Ministerstva financí č. 234/2010 Sb.
Sdělení Ministerstva financí o převzetí evidence zaknihovaných a imobilizovaných cenných papírů vedené Střediskem cenných papírů centrálním depozitářem
Vyhlášeno 28. 7. 2010, částka 80/2010
234
SDĚLENÍ
Ministerstva financí
ze dne 12. července 2010
o převzetí evidence zaknihovaných a imobilizovaných cenných papírů vedené Střediskem cenných papírů centrálním depozitářem
Ministerstvo financí podle § 202 odst. 4 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 56/2006 Sb., sděluje, že dne 2. července 2010 převzal centrální depozitář evidenci zaknihovaných a imobilizovaných cenných papírůcenných papírů vedenou Střediskem cenných papírůcenných papírů a začal vykonávat svou činnost podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. Tímto dnem současně Středisko cenných papírůcenných papírů přestalo vykonávat svou činnost podle dosavadních právních předpisů.
Ministr:
Ing. Janota v. r. |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.