Datasets:
roslein
/
Czech_LEX

Dataset card Data Studio Files
xet
Community
law_id
stringlengths
11
2.15k
law_text
stringlengths
14
1.92M
Vyhláška č. 232/2010 Sb.
Vyhláška č. 232/2010 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva obrany č. 265/1999 Sb., kterou se stanoví doba setrvání ve služebním poměru u vojáků z povolání, kteří se připravují k výkonu služby studiem, a výše úhrady, kterou lze na vojákovi z povolání požadovat, pokud nesplní dohodu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 7. 2010, datum účinnosti 1. 1. 2011, částka 80/2010 * Čl. I - Vyhláška č. 265/1999 Sb., kterou se stanoví doba setrvání ve služebním poměru u vojáků z povolání, kteří se připravují k výkonu služby studiem, a výše úhrady, kterou lze na vojákovi z povolání požadovat, pokud nesplní dohodu, ve znění vyhlášky č. 455/2002 * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2011 232 VYHLÁŠKA ze dne 21. července 2010, kterou se mění vyhláška Ministerstva obrany č. 265/1999 Sb., kterou se stanoví doba setrvání ve služebním poměru u vojáků z povolání, kteří se připravují k výkonu služby studiem, a výše úhrady, kterou lze na vojákovi z povolání požadovat, pokud nesplní dohodu, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo obrany stanoví podle § 5 odst. 6 a § 60 odst. 6 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 265/1999 Sb., kterou se stanoví doba setrvání ve služebním poměru u vojáků z povolání, kteří se připravují k výkonu služby studiem, a výše úhrady, kterou lze na vojákovi z povolání požadovat, pokud nesplní dohodu, ve znění vyhlášky č. 455/2002 Sb. a vyhlášky č. 390/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 písmena b) a c) znějí: „b) u studia v zahraničí nebo při vyslání ke studiu v zahraničí v rámci studijního programu školy v České republice, trvajícího déle než 4 týdny, na dobu pětinásobku doby trvání studia, nejvýše však na 10 let, c) u studia při výkonu služby nebo v kurzech trvajících déle než 10 měsíců, v nichž výuka probíhá formou studijních soustředění, na dobu shodnou s dobou trvání studia,“. 2. V § 1 odst. 1 písm. d) se slovo „trojnásobku“ nahrazuje slovem „trojapůlnásobku“. 3. V § 2 odst. 1 písmena a) a b) znějí: „a) při prezenčním nebo denním studiu 1. studijních programů ve skupině oborů vzdělání Speciální a interdisciplinární obory, spojeném s výcvikem pilotů a letovodů, uskutečňovaném vysokou školou, 30 000 Kč; 2. studijních programů ve skupině oborů vzdělání Lékařské vědy a Farmaceutické vědy, uskutečňovaných vysokou školou, 12 000 Kč; 3. v bakalářském, magisterském nebo doktorském studiu, uskutečňovaném vysokou školou v ostatních studijních programech neuvedených v bodech 1 a 2, 9 000 Kč; 4. v jazykových kurzech 6 000 Kč; nebo 5. v ostatních případech neuvedených v bodech 1 až 4, 4 000 Kč, b) při studiu při výkonu služby 1. ve studijním programu uskutečňovaném vysokou školou 3 000 Kč; nebo 2. v ostatních případech 2 000 Kč.“. 4. V § 2 odst. 4 se za slova „nebo v zahraničí,“ vkládají slova „anebo jej předčasně bez souhlasu Ministerstva obrany ukončí,“. Čl. II Přechodné ustanovení Doba setrvání ve služebním poměru vojáka po skončení studia zahájeného přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky a náhrada nákladů při nesplnění dohody se řídí právními předpisy účinnými v době zahájení studia. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011. Ministr: RNDr. Vondra v. r.
Nález Ústavního soudu č. 230/2010 Sb.
Nález Ústavního soudu č. 230/2010 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 8. června 2010 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky města České Velenice č. 2/2005 o některých omezujících opatřeních k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku Vyhlášeno 23. 7. 2010, částka 78/2010 230 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl dne 8. června 2010 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická (soudce zpravodaj) o návrhu ministra vnitra Mgr. Františka Bublana doplněném ministrem vnitra MUDr. Mgr. Ivanem Langerem na zrušení obecně závazné vyhlášky města České Velenice č. 2/2005 o některých omezujících opatřeních k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, za účasti města České Velenice jako účastníka řízení, takto: I. Ustanovení čl. 3 odst. 2 písm. a) a čl. 3 odst. 3 obecně závazné vyhlášky města České Velenice č. 2/2005 o některých omezujících opatřeních k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku se zrušují dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. II. Návrh na zrušení čl. 1 odst. 4, čl. 2 odst. 2 písm. b) a čl. 3 odst. 2 písm. b) a c) obecně závazné vyhlášky města České Velenice č. 2/2005 o některých omezujících opatřeních k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku se zamítá. III. Ve zbývajících částech se návrh odmítá. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujala k rozhodnutí pléna soudkyně Eliška Wagnerová.
Vyhláška č. 229/2010 Sb.
Vyhláška č. 229/2010 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření, ve znění vyhlášky č. 344/2002 Sb. Vyhlášeno 23. 7. 2010, datum účinnosti 1. 8. 2010, částka 78/2010 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření, ve znění vyhlášky č. 344/2002 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 8. 2010 229 VYHLÁŠKA ze dne 13. července 2010, kterou se mění vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření, ve znění vyhlášky č. 344/2002 Sb. Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 27 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. a zákona č. 137/2002 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 6 odst. 2, 3 a 9, § 8 odst. 2 a 5, § 9 odst. 1 a 2, § 16 odst. 1, § 19 a 21 zákona: Čl. I Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření, ve znění vyhlášky č. 344/2002 Sb., se mění takto: 1. V nadpisu § 10 se slovo „vyrábějících,“ a slova „(K § 19 zákona)“ zrušují. 2. V § 10 odst. 1 se slovo „výrobu,“ zrušuje. 3. V § 10 odst. 1 písm. b) se slovo „výroba,“ zrušuje. 4. § 12 se zrušuje. 5. V nadpisu § 14 se slova „(K § 9a odst. 2 zákona)“ zrušují. 6. Na konci textu § 14 se doplňují slova „a náležitosti osvědčení o metrologické kontrole lahví používaných jako odměrné obaly pro hotově balené zboží“. 7. Příloha č. 5 se zrušuje. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2010. Ministr: Ing. Tošovský v. r.
Nařízení vlády č. 227/2010 Sb.
Nařízení vlády č. 227/2010 Sb. Nařízení vlády o odchylné úpravě pracovního poměru zaměstnanců s pravidelným pracovištěm v zahraničí Vyhlášeno 23. 7. 2010, datum účinnosti 1. 1. 2011, částka 78/2010 * § 1 - Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje u zaměstnance s pravidelným pracovištěm v zahraničí (dále jen „zaměstnanec v zahraničí“) * § 2 - Trvání pracovního poměru na dobu určitou2) s přijímanou fyzickou osobou, jejíž pravidelné pracoviště má být v zahraničí, je možné sjednat na dobu vyslání k výkonu práce v zahraničí, nejdéle však na 5 let; tuto dobu je možné smluvně prodlužovat, nejdéle vša * § 3 - Zaměstnanci v zahraničí může zaměstnavatel nařídit výkon prací i na den, který je podle zákona o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu3) v České republice svátkem; v tomto případě se poskytne za 1 den, který * § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011. Aktuální znění od 1. 1. 2011 227 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 28. června 2010 o odchylné úpravě pracovního poměru zaměstnanců s pravidelným pracovištěm v zahraničí Vláda nařizuje podle § 346 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb.: § 1 Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje u zaměstnance s pravidelným pracovištěm v zahraničí (dále jen „zaměstnanec v zahraničí“) a) sjednání délky pracovního poměru na dobu určitou na dobu vyslání na práci v zahraničí, b) prodlužování pracovního poměru na dobu určitou na dobu vyslání k výkonu práce v zahraničí a c) odchylné rozvržení pracovní doby v zahraničí ve vztahu ke dnům pracovního klidu. § 2 Trvání pracovního poměru na dobu určitou2) s přijímanou fyzickou osobou, jejíž pravidelné pracoviště má být v zahraničí, je možné sjednat na dobu vyslání k výkonu práce v zahraničí, nejdéle však na 5 let; tuto dobu je možné smluvně prodlužovat, nejdéle však celkem o 5 let. § 3 Zaměstnanci v zahraničí může zaměstnavatelzaměstnavatel nařídit výkon prací i na den, který je podle zákona o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu3) v České republice svátkem; v tomto případě se poskytne za 1 den, který je podle tohoto zákona v České republice svátkem, 1 den pracovního klidu v den, který je v příslušném státu svátkem. § 4 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011. Předseda vlády: Ing. Fischer, CSc., v. r. Ministr práce a sociálních věcí: JUDr. Šimerka v. r. Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí: PhDr. Kohout v. r. 1) Směrnice Rady 99/70/ES ze dne 28. června 1999 o Rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS. 2) § 39 odst. 1 zákoníku práce. 3) Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů.
Nález Ústavního soudu č. 226/2010 Sb.
Nález Ústavního soudu č. 226/2010 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 4. května 2010 ve věci návrhu na zrušení § 58 odst. 6 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 23. 7. 2010, částka 77/2010 * Odůvodnění * I. - Předmět řízení a argumentace navrhovatele * II. - Aktivní legitimace navrhovatele * III. - Dikce napadeného ustanovení právního předpisu * IV. - Popis legislativní procedury přijetí zákona č. 119/2007 Sb. * V. - Rekapitulace podstatných částí vyjádření účastníků řízení, Ministerstva obrany České republiky, Národního bezpečnostního úřadu a Bezpečnostní informační služby * VI. - Upuštění od ústního jednání * VII. - Obsahový soulad napadeného zákonného ustanovení s ústavním pořádkem 226 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl dne 4. května 2010 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský a Michaela Židlická o návrhu Městského soudu v Praze na zrušení § 58 odst. 6 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění I. Předmět řízení a argumentace navrhovatele 1. Návrhem, který byl Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doručen dne 23. dubna 2009 podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a podle ustanovení § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), se Městský soud v Praze, za který jedná JUDr. Luboš Vrba, předseda senátu (dále jen „navrhovatel“), domáhal zrušení ustanovení § 58 odst. 6 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 412/2005 Sb.“). 2. V návrhu navrhovatel uvedl, že v rámci projednávání trestní věci L. P. a Ing. J. T. pod sp. zn. 42 T 22/2008 se obžalovaný Ing. J. T. měl dopustit trestného činutrestného činu ohrožení utajované informaceutajované informace podle § 106 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, tím, že jako pracovník Ministerstva obrany České republiky vyzradil část obsahu směrnice Organizace Severoatlantické smlouvy (dále jen „NATO“), která pro Českou republiku vstoupila v platnost dne 12. března 1999 a byla vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 66/1999 Sb., č. AEP 54 L. P., která měla využít tyto informace při obchodní činnosti společnosti POHORELEC, s. r. o., zabývající se mimo jiné vývojem a prodejem ochranných protichemických prostředků pro ArmáduArmádu České republiky. Součástí spisového materiálu jsou i dvě přílohy, kterými se navrhuje provedení důkazu v hlavním líčení ve stupni „vyhrazené“ a „důvěrné“, přičemž se jedná o utajované informaceutajované informace ve vztahu k NATO. Obhájci obou obžalovaných namítají zkrácení práva svých klientů na obhajobu z důvodu, že jim byla s odkazem na ustanovení § 58 odst. 6 zákona č. 412/2005 Sb. odmítnuta možnost seznámit se s listinným materiálem, který tvoří přílohovou součást spisového materiálu, a to s odůvodněním, že obhájci ani obžalovaní nejsou držiteli platného osvědčení Národního bezpečnostního úřadu pro přístup k utajované informaci cizí moci. Navrhovatel má za to, že podmiňovat přístup obviněného k utajovaným skutečnostem v rámci probíhajícího trestního řízenítrestního řízení držením platného osvědčení Národního bezpečnostního úřadu je nepřípustné a v případech trestných činůtrestných činů podle § 105 a 106 trestního zákona dokonce absurdní. Dotazy na Českou advokátní komoru a Národní bezpečnostní úřad navrhovatel zjistil, že nedisponují evidencí advokátůadvokátů, kteří jsou držiteli příslušných bezpečnostních oprávnění. Není proto možné v případě nutné obhajoby, aby byl ustanoven takto prověřený obhájce na část hlavního líčení, kde bude projednávána utajovaná skutečnost, ani možnost volby takovéhoto obhájce obviněným podle ustanovení § 33 odst. 1 a § 37 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. 3. Navrhovatel dále uvedl, že podle ustanovení § 51b trestního řádu, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, jsou-li v trestním řízenítrestním řízení projednávány utajované informace, musí být tlumočník, obviněný, zákonný zástupce obviněného, obhájce, zúčastněná osoba, poškozený, zmocněnec poškozeného, zmocněnec zúčastněné osoby, důvěrník obžalovaného, znalec, osoby podávající odborné vyjádření, jakož i další osoby, které se podle zákona musí zúčastnit trestního řízenítrestního řízení, předem poučeny podle ustanovení § 58 odst. 5 zákona č. 412/2005 Sb. Osoby uvedené v ustanovení § 51b trestního řádu, pokud nejsou držiteli platného osvědčení fyzické osoby pro příslušný stupeň utajení, mají možnost být seznámeny s obsahem utajovaných informacíutajovaných informací poté, co jsou poučeny podle ustanovení § 9 zákona č. 412/2005 Sb. Tento postup však nelze aplikovat k utajované informaci, která se týká „cizí moci“ ve smyslu ustanovení § 2 písm. g) zákona č. 412/2005 Sb., neboť to napadené ustanovení § 58 odst. 6 zákona č. 412/2005 Sb. pojmově vylučuje. Podle názoru navrhovatele není možné za platné právní úpravy, aby se v průběhu trestního řízenítrestního řízení, ve kterém jsou projednávány utajované informace cizí moci, obžalovaní a jejich obhájci, pokud nejsou držiteli platného osvědčení vydaného Národním bezpečnostním úřadem, seznamovali s listinnými důkazy. Navrhovatel proto považuje takovouto úpravu v rámci trestního řízenítrestního řízení za nepřípustnou, neboť je v rozporu s Listinou základních práv a svobod (dále jen „Listina“), a to konkrétně s čl. 38 odst. 2, který stanoví, že každý má právo, aby jeho věc byla projednána v jeho přítomnosti, a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům, dále s čl. 40 odst. 3 Listiny, který garantuje právo obviněného, aby mu byl poskytnut čas a možnost k přípravě obhajoby a aby se mohl hájit sám nebo prostřednictvím obhájce, a také s čl. 37 odst. 2 a 3 Listiny, podle něhož má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy od počátku řízení a všichni účastníci jsou si v řízení rovni. Zároveň napadené ustanovení koliduje podle závěrů učiněných navrhovatelem s evropskou Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), která v čl. 6 odst. 3 písm. c) zaručuje každému právo obhajovat se osobně nebo za pomoci obhájce podle vlastního výběru, a s čl. 14 odst. 3 písm. d) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech [vyhlášeného pod č. 120/1976 Sb. (dále jen „Mezinárodní pakt“)], který stanoví, že každý, kdo je obviněn z trestného činutrestného činu, má být souzen za své přítomnosti a obhajovat se osobně nebo prostřednictvím obhájce, kterého si sám zvolí. 4. Navrhovatel má za to, že napadené ustanovení § 58 odst. 6 zákona č. 412/2005 Sb., které má být při řešení věci aplikováno a jehož užití je v dané trestní věci rozhodné pro rozhodování o vině a trestu, je v rozporu s ústavním pořádkem. Napadené ustanovení podle tvrzení navrhovatele znemožňuje jednak právo obžalovaných na obhajobu, a tudíž na spravedlivý proces jako takový, a jednak provedení důkazů podléhajících příslušnému stupni utajení cizí moci v hlavním líčení jejich čtením. Proto navrhovatel usnesením ze dne 5. února 2009 sp. zn. 42 T 22/2008 přerušil trestní řízenítrestní řízení obou obžalovaných a celou věc předložil Ústavnímu souduÚstavnímu soudu ke zvážení a rozhodnutí o zrušení napadeného ustanovení. II. Aktivní legitimace navrhovatele 5. Ústavní soudÚstavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny formální předpoklady věcného posouzení návrhu, a zabýval se tak i otázkou, zda navrhovatel je v daném případě aktivně legitimován k podání tohoto návrhu. 6. Podle čl. 95 odst. 2 Ústavy, o který se návrh opírá, dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že v posuzovaném případě je nezbytná přímá aplikace napadeného ustanovení navrhovatelem. Návrh byl tedy podán oprávněným navrhovatelem. III. Dikce napadeného ustanovení právního předpisu 7. Napadené ustanovení § 58 odst. 6 zákona č. 412/2005 Sb., které bylo do zákona č. 412/2005 Sb. vloženo zákonem č. 119/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, s účinností od 24. května 2007 zní: „Osoby uvedené v odstavcích 1 a 4 nemají, s výjimkou prezidenta republiky, předsedy Senátu Parlamentu, předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu, předsedy vlády a ministra zahraničních věcí, přístup k utajované informaciutajované informaci cizí moci.“. IV. Popis legislativní procedury přijetí zákona č. 119/2007 Sb. 8. Z vyjádření obou komor Parlamentu České republiky, přiložených příloh a z dokumentů dostupných elektronickou cestou na www.psp.cz Ústavní soudÚstavní soud zjistil: - vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona dne 9. listopadu 2006 - 1\\. čtení se uskutečnilo dne 28. listopadu 2006 na 7. schůzi Poslanecké sněmovny - výbor pro obranu Poslanecké sněmovny projednal návrh zákona a vydal 23. ledna 2007 usnesení doručené poslancům jako tisk 84/1 (pozměňovací návrhy) - 2\\. čtení se uskutečnilo dne 30. ledna 2007 na 11. schůzi Poslanecké sněmovny, podané pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk 84/2, který byl rozeslán dne 31. ledna 2007 - 3\\. čtení proběhlo dne 7. února 2007 na 11. schůzi Poslanecké sněmovny, návrh zákona byl schválen (hlasování č. 133, usnesení č. 219) - Poslanecká sněmovna postoupila dne 15. února 2007 návrh zákona Senátu jako tisk 23/0 - návrh byl projednán dne 8. března 2007 na 4. schůzi Senátu, Senát návrh zákona vrátil sněmovně s pozměňovacími návrhy - o návrhu zákona vráceném Senátem bylo hlasováno dne 24. dubna 2007 na 14. schůzi Poslanecké sněmovny. Poslanecká sněmovna zákon přijala (hlasování č. 41, usnesení č. 271) - prezident republiky zákon podepsal dne 11. května 2007 - zákon byl vyhlášen dne 24. května 2007 ve Sbírce zákonů v částce 44 pod č. 119/2007 Sb. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že k přijetí a vydání zákona č. 119/2007 Sb. došlo předepsaným způsobem. 9. Po tomto zjištění přistoupil Ústavní soudÚstavní soud k posouzení obsahu napadeného ustanovení zákona č. 412/2005 Sb. z hlediska jeho souladu s ústavním pořádkem České republiky [čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy]. V. Rekapitulace podstatných částí vyjádření účastníků řízení, Ministerstva obrany České republiky, Národního bezpečnostního úřadu a Bezpečnostní informační služby 10. Podle § 42 odst. 4 a § 69 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zaslal Ústavní soud předmětný návrh Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky. 11. Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Ing. Miloslav Vlček ve vyjádření ze dne 25. září 2009 popsal zákonodárnou proceduru přijetí zákona č. 119/2007 Sb. a uvedl, že posouzení souladu napadeného ustanovení s ústavním pořádkem České republiky je věcí Ústavního souduÚstavního soudu. 12. Předseda Senátu Parlamentu České republiky MUDr. Přemysl Sobotka ve vyjádření ze dne 7. října 2009 uvedl, že v rozpravě k novele zákona č. 412/2005 Sb. na schůzi Senátu nebylo předmětné téma, tj. vyloučení obžalovaných a jejich obhájců z přístupu k utajovaným informacím cizí moci při dokazování v trestním řízenítrestním řízení, pokud nemají speciální osvědčení, přímo vůbec otevřeno. Zástupce vlády na úvod projednávání připomněl, že cílem novely byla zásadní redukce osob s privilegovaným přístupem k utajovaným informacímutajovaným informacím cizí moci, tj. zejména Severoatlantické aliance a Evropské unie (osvobozeni zůstávají jen prezident, předsedové komor Parlamentu, předseda vlády a ministr zahraničí). V úvodu bylo rovněž připomenuto, že novelizace byla reakcí na kritiku ze strany Bezpečnostního úřadu NATO po provedení inspekce plnění závazků České republiky z Dohody mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy o bezpečnosti informací uveřejněné sdělením Ministerstva zahraničních věcí č. 75/2001 Sb. m. s. (dále jen „Dohoda o bezpečnosti informací“). Vláda v důsledku toho představila svou reakci v podobě legislativní iniciativy jako opatření mimořádně naléhavé. Zpravodajská zpráva k novele zákona pak pouze v poznámce odkázala k jistému vědomí o tom, že v předchozím legislativním procesu se objevily ve stanovisku předsedy legislativní rady vlády k návrhu zákona jisté připomínky týkající se jeho ústavnosti. V tomto smyslu šlo o připomenutí pravidla z čl. 6 Úmluvy s upozorněním, že návrh na vyloučení soudce, obhájce, účastníka řízení, znalce apod. z přístupu k některým utajovaným informacímutajovaným informacím cizí moci důležitým pro soudní řízení nemusí být s tímto pravidlem v souladu. Z předchozí rozpravy výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost lze pak vzpomenout zmínky o tom, že přijetí zvláštní úpravy pro utajované informaceutajované informace cizí moci může mít problematické konsekvence. Je zmíněno, že nelze nijak „dosadit“ soudce nebo „vyloučit“ zvoleného obhájce pro určitý případ s poukazem na to, že první z nich má a druhý nemá osvědčení pro přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím, o regulaci postavení obviněného v tomto smyslu nemluvě. Byly zde zmíněny otázky řešené již dříve z pohledu Ústavního souduÚstavního soudu, např. zda lze podrobit advokátyadvokáty „státnímu souhlasu“ (rozumějme zvláštnímu osvědčení) pro výkon právního zastupování v případech s utajovanými informacemiutajovanými informacemi, nebo otázka tzv. speciálních soudů či soudců pro utajení, odporující zásadě, že nikdo nesmí být odňat svému soudci. Uvedené poznámky z výborového jednání se nicméně následně ocitly mimo hlavní směr uvažování Senátu o daném návrhu zákona. Senát projednal předmětnou novelu zákona č. 412/2005 Sb., v jehož rámci se stalo platným rovněž napadené ustanovení, v přesvědčení, že tak činí v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně stanoveným způsobem. Je na Ústavním souduÚstavním soudu, aby posoudil ústavnost návrhem napadeného ustanovení a rozhodl. 13. Ústavní soudÚstavní soud doručil v souladu s ustanovením § 48 odst. 2 zákona o Ústavním soudu návrh Ministerstvu obrany České republiky a Bezpečnostní informační službě k zaujetí jejich stanoviska. 14. Ve stanovisku, které k návrhu doručilo Ministerstvo obrany Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 6. října 2009, je uvedeno, že napadené ustanovení § 58 odst. 6 zákona č. 412/2005 Sb. bylo doplněno zákonem č. 119/2007 Sb. na základě kontrolního zjištění NATO Office of Security v roce 2006 (č. j. D9/2008/DP-2015-NATO), v jehož rámci bylo zjištěno, že bylo umožněno přibližně 5 000 fyzických osob seznamovat se s utajovanými informacemi cizí moci přímo ze zákona, tj. bez platného osvědčení fyzické osoby. Možnost zvláštního přístupu širokého okruhu fyzických osob bez prověření k utajovaným informacímutajovaným informacím NATO, který umožňovalo znění § 58 zákona č. 412/2005 Sb. před jeho novelou provedenou zákonem č. 119/2007 Sb., byla považována za rozpornou se zněním čl. 3 odst. 1 Dohody o bezpečnosti informací, jenž zní: „Smluvní strany zajistí, aby všechny osoby, které mají jejich státní příslušnost a plnění jejich služebních povinností vyžaduje přístup, nebo osoby, které mohou mít přístup k informacím označeným stupněm utajení DŮVĚRNÉ a vyšším, byly před plněním svých povinností příslušně prověřeny.“, tedy s mezinárodními závazky České republiky k NATO. Vzhledem k tomu, že pro NATO byla tato situace a princip, tj. možnost širokého okruhu fyzických osob mít přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím NATO bez platného osvědčení fyzické osoby, zcela nepřijatelná, byl tento legislativní nedostatek napraven radikálním snížením možnosti přístupu fyzických osob bez prověření k utajovaným informacímutajovaným informacím cizí moci (pět ústavních činitelů). V rámci zkráceného meziresortního připomínkového řízení, které proběhlo k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 412/2005 Sb., vycházelo Ministerstvo obrany z přesvědčení, že předkládaný návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky i jejími mezinárodními závazky. 15. Bezpečnostní informační služba ve svém vyjádření ze dne 16. října 2009 Ústavnímu souduÚstavnímu soudu sdělila, že účelem vložení napadeného ustanovení do zákona č. 412/2005 Sb. bylo vyhovět požadavkům, které na Českou republiku kladou závazky mezinárodního práva a právo Evropské unie. Jde zejména o Dohodu o bezpečnosti informací a o bezpečnostní standardy NATO – bezpečnostní směrnice C-M (2002) 49 – Bezpečnost v rámci NATO z dubna 2002 (dále jen „Bezpečnostní směrnice NATO“). Z předpisů Evropské unie jsou to rozhodnutí Rady Evropské unie 2001/264/EC, jímž se přijímají bezpečnostní směrnice Komise, a rovněž nařízení Rady č. 1958/3, kterým se provádí čl. 24 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii. Zrušení napadeného ustanovení by znamenalo, že by Česká republika těmto svým závazkům nedostála. Zároveň by vedlo ke snížení důvěryhodnosti státních orgánů České republiky, které jsou příjemci utajovaných informacíutajovaných informací poskytovaných orgány cizí moci. Při nakládání s těmito informacemi se totiž uplatňuje princip původce, který znamená, že příjemce informace respektuje pokyny původce ohledně toho, kdo a za jakých podmínek se s poskytnutou informací seznámí. Napadené ustanovení přitom výjimku z nutnosti být držitelem platného osvědčení pro přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím nepřipouští nejen u fyzických osob v rámci trestního řízenítrestního řízení, občanského soudního řízení a soudního řízení správního, ale také u osob uvedených v § 58 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb. Neexistence zvláštního přístupu k utajovaným informacím cizí moci pro tyto osoby ale není v žádném vztahu k tvrzeným porušením v návrhu uvedených ustanovení Listiny, Úmluvy a Mezinárodního paktu, neboť všechna tato ustanovení ochraňují právo na spravedlivý proces. Pro případ, že by Ústavní soudÚstavní soud dospěl k názoru, že napadené ustanovení v platném znění je ve střetu s ochranou práv účastníků řízení před soudem, Bezpečnostní informační služba navrhla, aby v napadeném ustanovení byla zrušena pouze slova „a 4“ a zbytek ustanovení byl ponechán v platnosti. 16. Bezpečnostní informační služba vzhledem k tomu, že zákon č. 412/2005 Sb. spadá do gesce správního úřadu, kterým je Národní bezpečnostní úřad, požádala o vyjádření i tento úřad. Národní bezpečnostní úřad ve svém stanovisku ze dne 14. října 2009 uvedl, že přijetí zákona č. 412/2005 Sb. se zakotvením možnosti přístupu k utajovaným informacímutajovaným informacím takto rozsáhlého okruhu fyzických osob bez platného osvědčení fyzické osoby příslušného stupně utajení se stalo okamžitě terčem pozornosti bezpečnostních orgánů NATO (dále jen „NOS NATO“). Tyto orgány právní úpravu i praktické provádění ochrany utajovaných informacíutajovaných informací v jednotlivých členských státech pozorně sledují, neboť zajištění určitého minimálního standardu ochrany utajovaných informací je nezbytnou podmínkou pro to, aby příslušnému státu mohly být v případě nutnosti bez obav z kompromitace poskytnuty utajované informaceutajované informace NATO, a tento stát tak mohl plnit závazky vyplývající z jeho členství k NATO a podílet se odpovídajícím způsobem na jeho činnosti tak, jak je stanoveno Severoatlantickou smlouvou. Během bezpečnostní inspekce NOS NATO, která se konala v dubnu 2006, tak bylo Národnímu bezpečnostnímu úřadu vytčeno nedostatečné respektování principu původce, což je jedna z hlavních zásad ochrany utajovaných informacíutajovaných informací předpokládající, že utajovaným informacím zpřístupněným či předaným původcem těchto informací bude poskytnuta alespoň taková úroveň ochrany, jakou jim poskytuje tento původce (v tomto případě NATO). V případě České republiky však bezpečnostní orgány NATO nespatřovaly záruku, že by se utajované informaceutajované informace NATO, případně členských států NATO poskytnuté do České republiky, nedostaly do rukou fyzickým osobám nesplňujícím podmínky pro přístup, neboť naše právní úprava umožňovala přístup k těmto informacím nejen zhruba třem tisícům představitelů státních orgánů (podle ustanovení § 58 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb.), ale také předem neurčenému okruhu dalších neznámých osob v rámci různých řízení, na jejichž procesní úpravu odkazovalo ustanovení § 58 odst. 4 zákona č. 412/2005 Sb. Dohoda o bezpečnosti informací přitom takové výjimky z platnosti být pro přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím NATO držitelem osvědčení nezná a neznají je ani prováděcí bezpečnostní předpisy NATO (viz zejména Bezpečnostní směrnice NATO, příloha C – Směrnice k otázkám personální bezpečnosti). V praxi bývá tolerován přístup k utajovaným informacím bez platného osvědčení fyzické osoby příslušného stupně utajení pouze u vrcholných představitelů státu. Z výše uvedených důvodů přistoupil Národní bezpečnostní úřad k novelizaci § 58 zákona č. 412/2005 Sb. a zákonem č. 119/2007 Sb. byl do tohoto ustanovení doplněn odstavec 6. Smyslem § 58 odst. 6 zákona č. 412/2005 Sb. je tedy zajištění co nejvyšší úrovně ochrany utajovaných informacíutajovaných informací cizí moci prostřednictvím maximálního omezení přístupu k těmto informacím bez platného osvědčení fyzické osoby. Právě z důvodu nutnosti promítnutí mezinárodních závazků České republiky v oblasti ochrany utajovaných informací do národní právní úpravy zákonodárce neučinil v přístupu k utajovaným informacímutajovaným informacím cizí moci výjimku jako v případě přístupu k „národním“ utajovaným informacímutajovaným informacím. Ve vztahu k ustanovení § 51b odst. 1 trestního řádu je tedy ustanovení § 58 odst. 6 zákona č. 412/2005 Sb. nutno chápat jako ustanovení speciální, stejně jako je zákon v tomto ohledu předpisem speciálním k trestnímu řádu. Osobě, která nesplňuje podmínku přístupu k utajovaným informacímutajovaným informacím cizí moci stanovenou zákonem, nelze k těmto utajovaným informacímutajovaným informacím přístup umožnit. S ohledem na výše uvedené se Národní bezpečnostní úřad domnívá, že zrušení napadeného ustanovení, jak požaduje navrhovatel, by představovalo nepřiměřený zásah do právní úpravy zajišťující plnění mezinárodních závazků České republiky, plynoucích především z členství v NATO. Navíc by v případě zrušení celého napadeného ustanovení došlo k rozšíření zvláštního přístupu k utajovaným informacím cizí moci bez platného osvědčení fyzické osoby nejen na osoby realizující procesní práva, ale i na další osoby uvedené v ustanovení § 58 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb. U těchto osob se přitom v žádném případě nejedná o realizaci práva na spravedlivý proces, takže přednost by jednoznačně mělo mít plnění mezinárodních závazků České republiky v oblasti ochrany utajovaných informací. Národní bezpečnostní úřad se proto domnívá, že návrhu na zrušení napadeného ustanovení tak, jak je podán, nelze vyhovět. Takový zásah do právní úpravy by vyvolal nežádoucí účinky v uvedeném smyslu, a proto by byl nepřiměřený. Pokud by pak Ústavní soudÚstavní soud shledal nezbytným řešit namítaný rozpor ustanovení § 58 odst. 6 zákona č. 412/2005 Sb. s ustanovením § 51b trestního řádu, a to z hlediska garance procesních práv účastníků trestního řízení, domnívá se Národní bezpečnostní úřad, že tento rozpor by bylo možné vyřešit, pokud by z předmětného ustanovení § 58 odst. 6 zákona č. 412/2005 Sb. byla vypuštěna pouze slova „a 4“, odkazující na ustanovení § 58 odst. 4 zákona č. 412/2005 Sb., řešící problematiku přístupu k utajovaným informacím v rámci realizace procesních práv. Závěrem svého stanoviska Národní bezpečnostní úřad uvedl, že s ohledem na skutečnost, že vykonává podle § 136 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb. státní správu v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, považuje za nezbytné, aby si Ústavní soudÚstavní soud vyžádal v dané věci i jeho samostatné vyjádření. 17. K výzvě Ústavního souduÚstavního soudu doplnil Národní bezpečnostní úřad dne 18. prosince 2009 své vyjádření, v němž zopakoval již vyjádřené stanovisko ze dne 14. října 2009 a potvrdil, že na něm nadále setrvává. VI. Upuštění od ústního jednání 18. Podle § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud se souhlasem účastníků od ústního jednání upustit, nelze-li od něj očekávat další objasnění věci. Protože jak navrhovatel, tak i účastníci řízení vyjádřili svůj souhlas s upuštěním od ústního jednání, bylo od ústního jednání v předmětné věci upuštěno. VII. Obsahový soulad napadeného zákonného ustanovení s ústavním pořádkem 19. Poté, co Ústavní soudÚstavní soud posoudil argumenty navrhovatele obsažené v návrhu a konfrontoval je s napadeným ustanovením § 58 odst. 6 zákona č. 412/2005 Sb. a s ustanovením § 51b odst. 1 trestního řádu, dospěl k závěru, že návrh není důvodný. 20. Navrhovatel ve svém návrhu uvádí, že napadené ustanovení § 58 odst. 6 zákona č. 412/2005 Sb. při jeho aplikaci v rámci trestního řízenítrestního řízení je nepřípustné, neboť daná úprava znemožňuje, aby se v trestním řízenítrestním řízení, ve kterém jsou projednávány utajované informaceutajované informace cizí moci, obžalovaní a jejich obhájci mohli seznamovat s utajovanými listinnými důkazy bez speciálního osvědčení fyzické osoby, a je proto v rozporu s právem na obhajobu. Své závěry navrhovatel podporuje zejména tvrzením, že neexistuje evidence advokátůadvokátů se speciálním osvědčením. Navrhovatel tak vychází z priority ochrany práva na obhajobu, se zdůrazněním principu nezávislosti advokátaadvokáta na státu, před veřejným zájmem na zajištění ochrany utajovaných informací cizí moci. 21. Právo na obhajobu je jedním z nejdůležitějších základních práv osob, proti nimž se trestní řízenítrestní řízení vede, a směřuje k dosažení spravedlivého rozhodnutí vydaného nejen v zájmu trestně stíhané osoby, ale nepochybně také v zájmu demokratického právního státu, založeného na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Právo na obhajobu je upraveno ve všech základních mezinárodních dokumentech zabývajících se základními lidskými právy a svobodami. Podle čl. 37 odst. 2 Listiny každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení. Podle čl. 40 odst. 3 Listiny má obviněný právo, aby mu byl poskytnut čas a možnost k přípravě obhajoby a aby se mohl hájit sám nebo prostřednictvím obhájce. Podle čl. 6 odst. 3 písm. b) a c) Úmluvy každý, kdo je obviněn z trestného činutrestného činu, má mj. právo na přiměřený čas a možnost k přípravě své obhajoby a právo obhajovat se osobně nebo za pomoci obhájce podle vlastního výběru. Uvedená ustanovení zakotvují některé základní procesní záruky práva na spravedlivé řízení, které jsou nepominutelnou součástí pojmu právního státu. Stát proto musí zajistit takové podmínky, aby uvedené principy bylo možné realizovat cestou příslušných procesních záruk postavení obhájce i obviněného [srov. nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 3. dubna 2008 sp. zn. II. ÚS 2445/07, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu (dále jen „Sbírka rozhodnutí“), svazek 49, nález č. 65, str. 15]. Ústavní soudÚstavní soud se právem na obhajobu zabýval v řadě svých rozhodnutí, ve kterých konstatoval, že ústavně zaručené právo na obhajobu spolu s presumpcí neviny (čl. 40 odst. 2 Listiny) jsou základními podmínkami spravedlivého trestního procesu, a tyto ústavní záruky se promítají i do trestního řádu, který je ve shodě s Ústavou budován na zásadě priority volby obhájce (§ 33 odst. 1, § 37 odst. 2 trestního řádu), kterou je obviněný oprávněn uplatnit v kterémkoli stadiu neskončeného řízení (§ 37 odst. 2 trestního řádu). Pokud by pak byly v trestním řízení provedeny důkazy, se kterými by nebyli obhájce a obviněný seznámeni, nemohlo by k nim být pro porušení fair procesu přihlíženo. 22. Problematikou ochrany utajovaných informacíutajovaných informací [dříve utajovaných skutečností podle zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon č. 148/1998 Sb.)] se Ústavní soudÚstavní soud ve svých nálezech rovněž zabýval, a to zejména v nálezu ze dne 28. ledna 2004 sp. zn. Pl. ÚS 41/02 (Sbírka rozhodnutí, svazek 32, nález č. 10, str. 61, vyhlášen pod č. 98/2004 Sb.), v nálezu ze dne 11. února 2004 sp. zn. Pl. ÚS 31/03 (Sbírka rozhodnutí, svazek 32, nález č. 16, str. 143, vyhlášen pod č. 105/2004 Sb.) a v nálezu ze dne 26. dubna 2005 sp. zn. Pl. ÚS 11/04 (Sbírka rozhodnutí, svazek 37, nález č. 89, str. 207, vyhlášen pod č. 220/2005 Sb.). 23. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 41/02 projednával Ústavní soudÚstavní soud návrh Okresního soudu v Přerově na zrušení ustanovení § 42 odst. 1 zákona č. 148/1998 Sb. Ústavní soudÚstavní soud v této věci týkající se bezpečnostních prověrek advokátůadvokátů návrh zamítl, neboť aplikoval princip priority ústavně konformní interpretace před derogací, přičemž ve výroku II. judikoval, že prověřování obhájců v trestním řízenítrestním řízení za účelem seznamování se s utajovanými skutečnostmi bezpečnostní prověrkou Národním bezpečnostním úřadem je v rozporu s čl. 37 odst. 3, čl. 38 odst. 2, čl. 40 odst. 3 Listiny a s čl. 6 odst. 3 písm. c) Úmluvy. Ústavní soudÚstavní soud zde zevrubně řešil otázku zpřístupnění utajované skutečnosti obviněnému a jeho obhájci a rovněž zde připomněl řešení této otázky v občanském soudním řádu a soudním řádu správním, a nenašel důvod, proč by tyto intence neměly platit pro všechna soudní řízení. Ústavní soudÚstavní soud v tomto nálezu současně uvedl, že „... jako negativní zákonodárce může v rámci svých kompetencí rozhodnout pouze o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem. V daném případě došlo ke kolizi dvou principů, a to principu ochrany zájmů státu a mezinárodních zájmů v bezpečnostní oblasti, tedy veřejného zájmu na zajištění ochrany utajovaných informacíutajovaných informací a principu ochrany lidských práv a svobod, konkrétně práva na obhajobu, tedy zajištění práva na obhajobu v trestním řízenítrestním řízení, jehož součástí je právo obviněného na seznámení se s listinnými důkazy a na svobodnou volbu advokátaadvokáta. Sleduje-li posuzované jednoduché právo na straně jedné ochranu určité z ústavně chráněných hodnot, na straně druhé však jinou omezuje, pro vyvození závěru v případě kolize základních práv, případně veřejného dobra jako principů, na rozdíl od případného konfliktu norem jednoduchého práva, se Ústavní soudÚstavní soud řídí příkazem optimalizace, tj. postulátem minimalizace omezení základního práva a svobody, příp. veřejného dobra. Jeho obsahem je maxima, dle níž v případě závěru o opodstatněnosti priority jednoho před druhým ze dvou v kolizi stojících základních práv, resp. veřejných statků je nutnou podmínkou konečného rozhodnutí rovněž využití všech možností minimalizace zásahu do jednoho z nich. Příkaz k optimalizaci lze normativně odvodit z čl. 4 odst. 4 Listiny, podle něhož základních práv a svobod musí být šetřeno při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod, tudíž analogicky rovněž v případě jejich omezení v důsledku jejich vzájemné kolize.“. Ústavní soudÚstavní soud tedy dospěl k závěru o ústavní neakceptovatelnosti bezpečnostních prověrek advokátůadvokátů za účelem přípustnosti seznamování se s utajovanými skutečnostmi v roli obhájců v trestním řízenítrestním řízení a zároveň o přijatelnosti těch podmínek seznamování obhájců s utajovanými skutečnostmi, jež jsou zakotveny v trestním řádu a jež neomezují základní práva na obhajobu, rovnost zbraní a práva vyjadřovat se ke všem důkazům. 24. Soudní kontrolou bezpečnostního prověřování se pak Ústavní soudÚstavní soud zabýval v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 11/04 (viz výše), ve kterém na základě návrhu Krajského soudu v Brně zrušil ustanovení § 77k odst. 6 zákona č. 148/1998 Sb. a uvedl, že „... zajištění bezpečnosti státu je jistě legitimním cílem, přičemž projednávaná věc je nahlížena z pohledu nutného uvážení veřejného zájmu na bezpečnosti s ochranou individuálních práv a svobod.“. Ústavní soudÚstavní soud rovněž konstatoval, že „... považuje soudní přezkum procesu bezpečnostního prověřování za slučitelný se zájmem na bezpečnosti České republiky a se zájmem na její mezinárodní důvěryhodnosti, přičemž si lze představit úpravu, která při omezování přístupu k utajovaným informacímutajovaným informacím při soudním přezkumu v souladu s principem proporcionality zvolí diferenciovaný přístup, aby případný rozsah omezení základního práva v konkrétním případě v nejvyšší možné míře korespondoval se stupněm závažnosti chráněného zájmu. Utajované skutečnosti probírané při přezkumu musí být zároveň efektivně chráněny, avšak z nepřístupnosti utajovaných skutečností soudnímu přezkumu lze stěží učinit pravidlo.“. 25. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 31/03 (viz výše) byl projednáván návrh veřejného ochránce práv na zrušení ustanovení bodu 18 přílohy č. 3 nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, pro jeho rozpor s ustanovením § 3 zákona č. 148/1998 Sb. Ústavní soudÚstavní soud návrhu nevyhověl, neboť podle jeho názoru navrhovatel vyšel z „nepřípustně zúženého pojmu demokratického právního státu. Právní jistotu a předvídatelnost aktů veřejné moci je třeba zachovat i ve vztahu k jiným subjektům mezinárodního práva. [...] ,Předvídatelný‘ pro tyto jiné státy bude takový právní rámec postupu orgánů veřejné moci České republiky, který bude způsobilý vést k dodržení jejích mezinárodních závazků v oblasti utajení. ,Nepředvídatelným‘ bude naopak takový rámec, který utajení skutečností, k jejichž ochraně se Česká republika mezinárodně právně zavázala, nebude schopen ve všech případech zajistit. Česká republika přitom ovšem nese mezinárodní odpovědnost vůči spojencům až za ,výsledek‘: svůj závazek poruší v okamžiku, kdy nezajistila ochranu určité individuální skutečnosti, která podléhala utajení podle mezinárodní smlouvy.“. Ústavní oporou pro tento výklad, na jehož základě neshledal, že by napadené ustanovení bylo v rozporu s ústavním pořádkem, byl čl. 1 odst. 1 a 2 Ústavy. 26. Vycházeje ze závěrů uvedených ve výše citovaných nálezech, od kterých nemá Ústavní soudÚstavní soud důvodu odchylovat se ani v posuzovaném případě, lze konstatovat, že do kolize práva na obhajobu a zájmu státu na ochraně utajovaných informacíutajovaných informací vstupuje ústavněprávní povinnost stanovená v čl. 1 odst. 1 a 2 a v čl. 10 Ústavy, tj. povinnost České republiky dodržovat závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva. 27. V Dohodě o bezpečnosti informací se smluvní strany NATO zavázaly chránit a zabezpečovat utajované informaceutajované informace, jež mají původ v NATO (čl. 1 bod I), a zajistit, aby všechny osoby, které mají jejich státní příslušnost a plnění jejich služebních povinností vyžaduje přístup, nebo osoby, které mohou mít přístup k informacím označeným stupněm utajení DŮVĚRNÉ a vyšším, byly před plněním svých povinností příslušně prověřeny (čl. 3 odst. 1). Česká republika, která převzala vůči svým spojencům mezinárodní závazky stran utajení některých důležitých a citlivých informací, splnila svoji povinnost tím, že přenesla tyto své mezinárodní závazky napadeným ustanovením do vnitrostátního práva, aby zajistila jeho pomocí utajení odpovídajících informací cizí moci. V daném případě je tedy nezbytné vzájemně poměřit právo na obhajobu a zájem státu na utajování určitých informací i s mezinárodním závazkem České republiky, vyplývajícím z jejího členství v NATO. 28. Z důvodové zprávy k návrhu zákona č. 119/2007 Sb., kterým bylo do zákona č. 412/2005 Sb. vloženo napadené ustanovení, i z výše uvedených vyjádření se podává, že smyslem přijetí napadeného ustanovení bylo omezit přístup k utajovaným informacím cizí moci osobám bez platného osvědčení. To vede k závěru, že účelem napadeného ustanovení je právně zajistit utajované informaceutajované informace cizí moci, a tím i dodržet závazky vyplývající z mezinárodního práva, a nikoliv krátit právo na obhajobu. Ústavní soudÚstavní soud přitom již v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 31/03 (viz výše) vyložil, že: „Česká republika převzala vůči svým spojencům mezinárodní závazky stran utajení některých důležitých a citlivých skutečností. Je povinna tyto své mezinárodní závazky přenést do vnitrostátního práva a zajistit jeho pomocí utajení odpovídajících skutečností. Aby Česká republika byla schopna dostát svým mezinárodním závazkům v dané oblasti, musí její orgány disponovat oprávněním posoudit, zda určitá skutečnost má být podle mezinárodní smlouvy utajena či nikoli. Nebude-li Česká republika schopna z důvodu určitého obsahu svého vnitrostátního práva takové konkrétní posouzení a následné utajení plně zajistit, je pro smluvní partnery její chování ,nepředvídatelné‘ a narušuje právní jistotu v mezinárodněprávních vztazích. Smluvní partneři pak nemusí určité citlivé skutečnosti České republice sdělit, případně k újmě její bezpečnosti nebo jiných jejích základních zájmů chráněných čl. 1 odst. 1 Ústavy.“. 29. Pokud došlo ke transpozici části Dohody o bezpečnosti informací do právního řádu České republiky, je nezbytné, aby Česká republika byla s to dostát svým mezinárodněprávním závazkům, které na sebe v rovině mezinárodního smluvního práva převzala. Umožněním přístupu k utajovaným informacímutajovaným informacím cizí moci jiným osobám, než jsou ty, které vymezuje napadené ustanovení (tedy prezident republiky, předseda Senátu Parlamentu a předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu, předseda vlády a ministr zahraničních věcí) bez platného osvědčení, může dojít k porušení závazku, který pro Českou republiku vyplývá z Dohody o bezpečnosti informací. 30. Při vzájemném poměřování obou rozporných ustanovení, kdy, jak je uvedeno v bodu 26, ke vzájemné kolizi stojících ústavních hodnot, tedy principu ochrany lidských práv a svobod, konkrétně zajištění práva na obhajobu v trestním řízenítrestním řízení, jehož součástí je právo obviněného na seznámení se s listinnými důkazy a na svobodnou volbu advokátaadvokáta, a principu ochrany zájmů státu na utajování určitých informací, přistupuje i mezinárodní závazek České republiky v bezpečnostní oblasti, nelze než zohlednit závažnost zásahu do existujícího veřejného zájmu na dodržení mezinárodněprávního závazku. 31. Ústavní soudÚstavní soud může uplatňovat státní moc jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví (srov. čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 Listiny). Pravomoc Ústavního souduÚstavního soudu je dána čl. 87 Ústavy a v jeho rámci zákonem o Ústavním soudu. Ústavní soudÚstavní soud již mnohokrát zdůraznil, že k základním argumentačním metodám postupu Ústavního souduÚstavního soudu v řízení o kontrole norem patří princip priority ústavně konformní interpretace před derogací, podle něhož v situaci, kdy určité ustanovení právního předpisu umožňuje dvě různé interpretace, přičemž jedna je v souladu s ústavním pořádkem a druhá je s ním v rozporu, není dán důvod zrušení tohoto ustanovení. Při aplikaci daného právního předpisu je pak úkolem všech státních orgánů interpretovat jej ústavně konformním způsobem. Tato metoda vychází z principu dělby moci a s ní spojeného principu zdrženlivosti, tj. z principu, dle něhož, lze-li zajištění ústavnosti dosáhnout alternativními prostředky, Ústavní soud volí ten, jenž moc zákonodárnou omezuje v míře nejmenší (srov. nález Ústavního soudu ze dne 29. ledna 2008 sp. zn. Pl. ÚS 69/06, Sbírka rozhodnutí, svazek 48, nález č. 22, str. 243, vyhlášen pod č. 269/2008 Sb.). Ústavní soud v této souvislosti zdůrazňuje, že důvodem protiústavnosti zásadně nejsou případné interpretační potíže při výkladu zákona. 32. Podle ustálené judikatury Ústavního souduÚstavního soudu poskytuje řešení kolize základních práv, případně ústavním pořádkem chráněných veřejných statků, princip proporcionality. V nálezu ze dne 1. března 2007 sp. zn. Pl. ÚS 8/06 (Sbírka rozhodnutí, svazek 44, nález č. 39, str. 479, vyhlášen pod č. 94/2007 Sb.) Ústavní soud opakovaně konstatoval, že v případech střetů základních práv či svobod s veřejným zájmem, resp. jinými základními právy či svobodami: „... je třeba posuzovat účel (cíl) takového zásahu ve vztahu k použitým prostředkům, přičemž měřítkem pro toto posouzení je zásada proporcionality (přiměřenosti v širším smyslu), jež může být také nazývána zákazem nadměrnosti zásahů do práv a svobod. Tato obecná zásada zahrnuje tři kritéria posuzování přípustnosti zásahu. Prvním z nich je princip způsobilosti naplnění účelu (nebo také vhodnosti), dle něhož musí být příslušné opatření vůbec schopno dosáhnout zamýšleného cíle, jímž je ochrana jiného základního práva nebo veřejného statku. Dále se pak jedná o princip potřebnosti, dle něhož je povoleno použití pouze nejšetrnějšího – ve vztahu k dotčeným základním právům a svobodám – z více možných prostředků. Třetím principem je princip přiměřenosti (v užším smyslu), dle kterého újma na základním právu nesmí být nepřiměřená ve vztahu k zamýšlenému cíli, tj. opatření omezující základní lidská práva a svobody nesmějí, jde-li o kolizi základního práva či svobody s veřejným zájmem, svými negativními důsledky přesahovat pozitiva, která představuje veřejný zájem na těchto opatřeních.“. Povinnost respektovat princip proporcionality se nevztahuje pouze na zákonodárce, ale též na orgány veřejné moci při jejich rozhodovací činnosti. 33. Z uvedeného plyne, že ústavněprávní posouzení je založeno na aplikaci jednak principu proporcionality a jednak principu priority ústavně konformního výkladu před derogací. 34. Ústavní soudÚstavní soud má za to, že ustanovení omezující přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím cizí moci osobám bez platného osvědčení je jistě legitimním cílem a napadené ustanovení je způsobilé dostát požadavkům stanoveným Preambulí a čl. 1 Ústavy. 35. Zkoumat je však dále třeba potřebnost zvoleného prostředku z pohledu jeho šetrnosti ve vztahu k základním právům, která jsou podle názoru navrhovatele porušena, tj. k právu na obhajobu a zvolení si obhájce. Z pohledu principu potřebnosti, dle něhož je povoleno použití pouze nejšetrnějšího z více možných prostředků, kdy ve vztahu k zájmu státu na utajování určitých informací cizí moci přistupuje zajištění respektování mezinárodněprávních závazků, je možno konstatovat, že v předmětné věci je dáno racionální spojení mezi cílem a prostředky vybranými k jeho prosazení. Prostředky použité k dosažení cíle jsou prostředky šetrnými a nezbytnými. 36. Z hlediska třetího kritéria, tedy kritéria přiměřenosti (v užším smyslu), dle kterého újma na základním právu nesmí být nepřiměřená ve vztahu k zamýšlenému cíli, tj. opatření omezující základní lidská práva a svobody nesmějí, jde-li o kolizi základního práva či svobody s veřejným zájmem, svými negativními důsledky přesahovat pozitiva, která představuje veřejný zájem na těchto opatřeních, Ústavní soudÚstavní soud neshledal, že by napadené ustanovení v porovnání s jinými opatřeními umožňujícími dosáhnout stejného cíle neústavním postupem omezovalo právo obviněného na spravedlivý proces či bylo v rozporu s ústavním pořádkem. Zákonodárce měl samozřejmě prostor k úvaze, kterým osobám umožní přístup k utajované informaciutajované informaci cizí moci, přičemž byl povinen dbát na to, aby zvolený postup byl založen na objektivních a rozumných důvodech (legitimní cíl zákonodárce) a aby mezi tímto cílem a prostředky k jeho dosažení (právní výhody) existoval vztah přiměřenosti. Ústavní soudÚstavní soud uznává, že novela učiněná zákonem č. 119/2007 Sb. znamenala podstatné změny v přístupu osob k utajovaným informacím cizí moci bez platného osvědčení fyzické osoby, tyto změny však nejsou v žádném případě v rozporu s přiměřeností použitých prostředků ve vztahu k zákonem požadované míře ochrany zájmů státu a s ohledem na ústavní princip dodržování závazků, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva. Podle ustálené judikatury Evropského soudu pro lidská práva není smyslem čl. 6 odst. 1 Úmluvy vytvořit nová hmotná práva postrádající zákonný podklad v daném státě, nýbrž poskytnout procesní ochranu právům přiznaným vnitrostátním právem, přičemž tento článek sám o sobě nezajišťuje právům a závazkům zajišťovaným právním řádem smluvních států žádný konkrétní věcný obsah. Z hlediska třetího principu přiměřenosti (v užším smyslu) lze konstatovat, že v předmětné věci zvolená opatření jsou přiměřená ve vztahu k zamýšlenému cíli. 37. Ústavní soudÚstavní soud nezjistil, že by ustanovení § 58 odst. 6 zákona č. 412/2005 Sb. princip proporcionality ve vztahu ke všem třem posuzovaným komponentům porušovalo, ani že by v důsledku jeho aplikace došlo ke zneužití práva chráněného ústavním pořádkem. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že napadené ustanovení sleduje legitimní cíl, jímž je ochrana utajovaných informací cizí moci, tedy ochrana zájmů státu a mezinárodních zájmů v bezpečnostní oblasti. 38. Vycházeje z naznačených hledisek ústavního posouzení dané problematiky za situace, kdy nebyl shledán rozpor napadeného ustanovení s ústavním pořádkem České republiky, dospěl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že výklad předestřený navrhovatelem nemůže být akceptován. Zrušením napadeného ustanovení by se totiž vůbec neotevřel prostor pro zpřístupnění utajovaných informacíutajovaných informací NATO, ty by byly i nadále pod ochranou platné mezinárodní smlouvy a z ní vyplývajícího závazku podle čl. 1 odst. 2 Ústavy. Nelze než konstatovat, že i pro projednávaný případ platí principy spravedlivého procesu a presumpce neviny, takže orgány činné v trestním řízeníorgány činné v trestním řízení nemohou použít jako důkaz nic, k čemu by odepřely obhajobě přístup, což mimochodem platí i o soudu samotném, pro který nelze v daném případě s ohledem na jasnou dikci smlouvy uplatnit ani ustanovení § 58 odst. 1 písm. e) zákona č. 412/2005 Sb. Mezinárodní závazek podle Dohody o bezpečnosti informací má přednost a je na orgánech činných v trestním řízeníorgánech činných v trestním řízení, zda dokáží vést trestní řízenítrestní řízení i při jeho zachování, anebo od takového řízení budou muset upustit. 39. Ústavní soudÚstavní soud připouští, že aplikace napadeného ustanovení může v konkrétních případech vyvolávat jisté problémy a pochybnosti tak, jak tomu bylo v případě navrhovatele, nelze však pominout, že za účelem zajištění spravedlivého procesu musí být v průběhu celého trestního řízenítrestního řízení přihlíženo k tomu, aby u obviněného nedošlo k omezení jeho procesního práva na obhajobu. Za situace, kdy se právo obviněného na seznámení se s listinnými důkazy vztahuje k důkazům, které jsou součástí spisu, jsou to orgány činné v trestním řízeníorgány činné v trestním řízení, které rozhodují, s ohledem na povahu a závažnost trestného činutrestného činu, jaké důkazy se ve spisu ponechají a které vyloučí, či které provedou a zda je vyhodnotí jako pro řízení použitelné či nikoliv (§ 2 odst. 5 trestního řádu), tak, aby ke kolizi napadeného ustanovení s příslušnými ustanoveními trestního řádu nedošlo a aby byla obviněnému poskytnuta ochrana všech jeho procesních práv. 40. Při shrnutí výše uvedeného Ústavní soudÚstavní soud návrh na zrušení ustanovení § 58 odst. 6 zákona č. 412/2005 Sb. podle ustanovení § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zamítl. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Nařízení vlády č. 222/2010 Sb.
Nařízení vlády č. 222/2010 Sb. Nařízení vlády o katalogu prací ve veřejných službách a správě Vyhlášeno 23. 7. 2010, datum účinnosti 1. 10. 2010, částka 76/2010 * § 1 - Tímto nařízením se stanoví zařazení prací ve veřejných službách a správě do platových tříd zaměstnanců, jimž je za práci poskytován plat (dále jen „katalog prací“). * § 2 - Katalog prací v příloze k tomuto nařízení stanoví zařazení prací do platových tříd podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti a člení je podle druhu do povolání. * § 3 - Nařízení vlády č. 137/2009 Sb., kterým se stanoví katalog prací ve veřejných službách a správě, se zrušuje. * § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. října 2010. k nařízení vlády č. 222/2010 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2024 (167/2024 Sb.) 222 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. června 2010 o katalogu prací ve veřejných službách a správě Vláda nařizuje podle § 123 odst. 6 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce: § 1 Tímto nařízením se stanoví zařazení prací ve veřejných službách a správě do platových tříd zaměstnanců, jimž je za práci poskytován plat (dále jen „katalog prací“). § 2 Katalog prací v příloze k tomuto nařízení stanoví zařazení prací do platových tříd podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti a člení je podle druhu do povolání. § 3 Nařízení vlády č. 137/2009 Sb., kterým se stanoví katalog prací ve veřejných službách a správě, se zrušuje. § 4 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. října 2010. Předseda vlády: Ing. Fischer, CSc., v. r. Ministr práce a sociálních věcí: JUDr. Šimerka v. r. Příloha k nařízení vlády č. 222/2010 Sb. Katalog prací ve veřejných službách a správě A. Seznam povolání a rozpětí platových tříd Část, díl, povolání| Platová třída ---|--- 1\\. ČÁST| Díl 1.01| PRÁCE VE SPRÁVĚ ORGANIZACE| 1.01.01| ADMINISTRATIVNÍ A SPISOVÝ PRACOVNÍK| 1-11 1.01.02| SEKRETÁŘ| 4-6 1.01.03| ASISTENT| 7-13 1.01.04| REFERENT MAJETKOVÉ SPRÁVY| 4-12 1.01.05| REFERENT ZAHRANIČNÍCH VZTAHŮ| 6-8,10 1.01.06| PRACOVNÍK VZTAHŮ K VEŘEJNOSTI| 3-13 1.01.07| ORGANIZAČNÍ PRACOVNÍK| 6-12 1.01.08| KONTROLOR| 7-13 1.01.09| INTERNÍ AUDITOR| 10-13 1.01.10| MANAŽERMANAŽER KVALITY| 8-14 1.01.11| BEZPEČNOSTNÍ REFERENT| 6-12 1.01.12| KOORDINAČNÍ, PROJEKTOVÝ A PROGRAMOVÝ PRACOVNÍK| 8-13 1.01.13 | REFERENT FONDŮ EVROPSKÉ UNIE A EKONOMICKÉ SPOLUPRÁCE SE ZAHRANIČÍM| 10-14 1.01.14| STATISTIK| 4-12 Díl 1.02| PERSONALISTICKÉ, EKONOMICKÉ A OBCHODNÍ PRÁCE| 1.02.01| PERSONALISTA| 7-13 1.02.02| MZDOVÝ ÚČETNÍ| 7-10 1.02.03| ÚČETNÍ| 6-12 1.02.04| ROZPOČTÁŘ| 7-12 1.02.05| FINANČNÍ REFERENT| 7-12 1.02.06| POKLADNÍK| 4-7 1.02.07| OBCHODNÍ REFERENT| 7-12 1.02.08| ZÁSOBOVAČ| 7-9 1.02.09| PROPAGAČNÍ REFERENT| 7-9 Díl 1.03| INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ SYSTÉMY| 1.03.01| PROJEKTOVÝ MANAŽERMANAŽER INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH SYSTÉMŮ| 9-14 1.03.02| ANALYTIK INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH SYSTÉMŮ| 9-14 1.03.03| ARCHITEKT INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH SYSTÉMŮ| 11-15 1.03.04| SPRÁVCE INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH SYSTÉMŮ A SYSTÉMOVÝ INŽENÝR| 5-14 1.03.05| VÝVOJÁŘ INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH SYSTÉMŮ| 11-15 1.03.06| TESTOVACÍ SPECIALISTASPECIALISTA INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH SYSTÉMŮ| 9-13 Díl 1.04| PROVOZNĚ-TECHNICKÉ PRÁCE| 1.04.01| TECHNOLOG| 7-12 1.04.02| INVESTIČNÍ REFERENT| 9-13 1.04.03| MISTR| 8-11 1.04.04| DISPEČER| 8-10 1.04.05| ZKUŠEBNÍ TECHNIK| 8-10 1.04.06| METROLOG| 8-11 1.04.07| REVIZNÍ TECHNIK| 8,9 1.04.08| TECHNICKY PRACOVNÍK| 7-12 1.04.09| PRACOVNÍK KRYPTOGRAFICKÉ OCHRANY| 8-13 1.04.10| BALISTIK| 8-10 1.04.11| DOPRAVNÍ REFERENT| 6-10 1.04.12| PROJEKTANT, KONSTRUKTÉR| 7-13 1.04.13| ARCHITEKT (URBANISTA)| 10-14 1.04.14| ZAHRADNÍ ARCHITEKT| 7-12 1.04.15| ENERGETICKÝ MANAŽERMANAŽER| 8-11 Díl 1.05| SPOLEČNÉ SPECIALIZOVANÉ PRÁCE| 1.05.01| PSYCHOLOG| 10-13 1.05.02| LABORANT| 2-9 1.05.03| PŘÍRODOVĚDNÍ ANALYTIK-DIAGNOSTIK| 10-13 1.05.04| KAPLAN| 11-13 1.05.05| PEČUJÍCÍ OSOBA V DĚTSKÉ SKUPINĚ| 6-9 Díl 1.06| SPOLEČNÉ PROVOZNÍ, VÝROBNÍ A ŘEMESLNÉ PRÁCE| 1.06.01| DOMOVNÍK| 2-4 1.06.02| POSEL| 1,2 1.06.03| ROZMNOŽOVAČ| 1-4 1.06.04| SKLADNÍK| 2-6 1.06.05| STROJNÍK-TOPIČ| 2-7 1.06.06| UKLÍZEČ| 1-4 1.06.07| VÁŽNÝ| 1,2 1.06.08| VRATNÝ| 1-3 1.06.09| ŘIDIČ MOTOROVÝCH VOZIDEL| 4-7 1.06.10| MANIPULAČNÍ DĚLNÍK| 1-3 1.06.11| BEZPEČNOSTNÍ PRACOVNÍK| 4-7 1.06.12| TELEFONISTA| 2,3,5-7 2\\. ČÁST| Díl 2.01| DOPRAVA| 2.01.01| DĚLNÍK V DOPRAVĚ| 2,3 2.01.02| SILNIČÁŘ| 3-7 2.01.03| LETECKÝ MECHANIK| 4-9 2.01.04| MECHANIK LETADLOVÝCH PŘÍSTROJŮ| 4-8 2.01.05| ŘIDIČ MOTOROVÝCH VOZÍKŮ| 2,3 2.01.06| STROJVEDOUCÍ| 5-7 2.01.07| TRAŤOVÝ DĚLNÍK| 2-4 2.01.08| TRAŤOVÝ STROJNÍK| 4-7 2.01.09| POSUNOVAČ| 5,6 2.01.10| ŘÍDÍCÍ LETOVÉHO PROVOZU| 7,8,10-12 2.01.11| LETECKY TECHNIK| 9-12 2.01.12| PRACOVNÍK LETIŠTNÍHO, LETIŠTNÍHO PROVOZNÍHO A RADIOTECHNICKÉHO ZABEZPEČENÍ| 7-12 2.01.13| PALUBNÍ PRŮVODČÍ| 7,8 2.01.14| VELITEL LETADLA, PILOT LETADLA, LETECKÝ NAVIGÁTOR, PALUBNÍ INŽENÝR, PALUBNÍ OPERÁTOR, PALUBNÍ TECHNIK| 8-14 2.01.15| VŮDCE PLAVIDLA| 6-7 Díl 2.02| JUSTICE| 2.02.01| JUSTIČNÍ PRACOVNÍK| 7-14 2.02.02| PRACOVNÍK ODBORNÉHO ZACHÁZENÍ VE VĚZEŇSTVÍ| 9-13 2.02.03| REFERENT SPRÁVY VĚZEŇSTVÍ| 8-14 Díl 2.03| KNIHOVNICTVÍ, ARCHIVNICTVÍ| 2.03.01| KNIHOVNÍK| 6-14 2.03.02| ARCHIVÁŘ| 5-13 Díl 2.04| KULTURA| 2.04.01| ARCHEOLOG| 9-14 2.04.02| PAMÁTKÁŘ| 9-14 2.04.03| SPRÁVCE PAMÁTKOVÝCH OBJEKTŮ (KASTELÁN)| 8-12 2.04.04| SPRÁVCE DEPOZITÁŘE| 8-10 2.04.05| KURÁTOR SBÍRKOVÝCH A MOBILIÁRNÍCH FONDŮ| 9-13 2.04.06| PREPARÁTOR| 7-12 2.04.07| DOKUMENTÁTOR| 6-12 2.04.08| RESTAURÁTOR| 8-14 2.04.09| PRŮVODCE| 4-8 2.04.10| KONZERVÁTOR| 7-12 2.04.11| VÝSTAVÁŘ| 7-12 2.04.12| PROMÍTAČ| 3-5,7 2.04.13| ARCHEOLOGICKÝ DĚLNÍK| 3,4 2.04.14| ZŘÍZENEC V KULTURNÍCH ZAŘÍZENÍCH| 2-4 2.04.15| MASKÉR-UMĚLECKÝ MASKÉR| 7-9 2.04.16| VLÁSENKÁŘ| 5-7 2.04.17| ŠPERKAŘ (DESINATÉR)| 6,7 2.04.18| MODISTKA-ČEPIČÁŘKA| 4-6 2.04.19| ARANŽÉR-VÝTVARNÍK| 7,8 2.04.20| MECHANIK JEVIŠTNÍ TECHNOLOGIE| 8 2.04.21| GARDEROBIÉR| 4,5 2.04.22| KREJČÍ SCÉNICKÝCH KOSTÝMŮ A KROJŮ| 6-8 2.04.23| OBUVNÍK SCÉNICKÉ A KROJOVÉ OBUVI| 6-8 2.04.24| REKVIZITÁŘ| 3-5 2.04.25| MODELÁŘ VÝSTAVNÍCH MODELŮ| 4-8 2.04.26| UMĚLECKÝ ČALOUNÍK A DEKORATÉR| 6-8 2.04.27| UMĚLECKÝ KOVÁŘ A ZÁMEČNÍK| 5-9 2.04.28| UMĚLECKÝ MALÍŘ| 6-8 2.04.29| UMĚLECKÝ ŠTUKATÉR A KAŠÉR| 5-9 2.04.30| UMĚLECKÝ TRUHLÁŘ| 6-9 2.04.31| VÝROBCE V LIDOVÉ UMĚLECKÉ VÝROBĚ| 4-7 2.04.32| EDUKÁTOR V KULTUŘE| 8-12 2.04.33| REGISTRÁTOR SPECIALISTASPECIALISTA| 10-12 Díl 2.05| OBCHODNÍ PROVOZ| 2.05.01| CUKRÁŘ-MOUČNÍKÁŘ| 4-6 2.05.02| KUCHAŘ| 3-7 2.05.03| ČÍŠNÍK| 2-6 2.05.04| PRODAVAČ| 2-5 2.05.05| PRACOVNÍK OBCHODNÍHO PROVOZU| 1-6 2.05.06| PROVOZÁŘ| 4-9 Díl 2.06| POLYGRAFIE| 2.06.01| DĚLNÍK V TISKÁRNĚ| 3,4 2.06.02| KNIHAŘ| 5-8 2.06.03| SAZEČ| 4-9 2.06.04| TISKAŘ| 4-9 2.06.05| MONTÁŽNÍK V POLYGRAFII| 5-7 2.06.06| REPRODUKČNÍ FOTOGRAF| 6-8 2.06.07| GRAFIK| 9-13 Díl 2.07| PUBLICISTIKA| 2.07.01| TECHNICKÝ REDAKTOR| 9,10 2.07.02| REDAKTOR, NOVINÁŘ| 9-12 2.07.03| TLUMOČNÍK-PŘEKLADATEL| 10-12 2.07.04| TLUMOČNÍK ČESKÉHO ZNAKOVÉHO JAZYKA| 10-13 2.07.05| PŘEPISOVATEL PRO NESLYŠÍCÍ| 9-11 Díl 2.08| SOCIÁLNÍ PRÁCE A SOCIÁLNÍ SLUŽBY | 2.08.01| PRACOVNÍK V SOCIÁLNÍ SLUŽBÁCH| 4-9 2.08.02| SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK| 10-13 Díl 2.09| SPORT| 2.09.01| INSTRUKTOR SPORTU| 11-14 2.09.02| TRENÉR| 10-13 2.09.03| SERVISNÍ PRACOVNÍK SPORTU, SPECIALISTASPECIALISTA| 9 Díl 2.10| STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA| 2.10.01| REFERENT SPOLEČNÉ STÁTNÍ SPRÁVY A SAMOSPRÁVY| 4-16 2.10.02| REFERENT FISKÁLNÍ POLITIKY, ROZPOČTU A FINANCOVÁNÍ| 8-14 2.10.03| REFERENT MIMOSOUDNÍHO ŘEŠENÍ SPORŮ NA FINANČNÍM TRHU| 11-14 2.10.04| REFERENT FINANČNÍ KONTROLY A PŘEZKOUMÁVÁNÍ HOSPODAŘENÍ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ| 10-12 2.10.05| REFERENT SPRÁVY CEN| 8-12 2.10.06| REFERENT SPRÁVY DANĚ, POPLATKU NEBO JINÉHO OBDOBNÉHO PENĚŽITÉHO PLNĚNÍ| 6-14 2.10.07| REFERENT HOSPODAŘENÍ S MAJETKEM STÁTU A ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ| 9-15 2.10.08| REFERENT ZAHRANIČNÍCH SLUŽEB A ZAHRANIČNÍCH VZTAHŮ| 9-15 2.10.09| REFERENT ŠKOLSTVÍ, VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ| 8-11, 13, 14 2.10.10| REFERENT PRO MLÁDEŽ, TĚLOVÝCHOVU A SPORT| 9-13 2.10.11| REFERENT SPRÁVY VÝZKUMU A VÝVOJE| 11-15 2.10.12| REFERENT SPRÁVY KULTURY A OCHRANY PAMÁTKOVÉHO FONDU| 6-12 2.10.13| REFERENT SOCIÁLNÍCH VĚCÍ| 6, 8-13 2.10.14| REFERENT SPRÁVY ZDRAVOTNICTVÍ| 6-12 2.10.15| REFERENT VŠEOBECNÉ SPRÁVY VNITŘNÍCH VĚCÍ STÁTU| 6-11, 14, 15 2.10.16| REFERENT SPRÁVY VE VĚCECH ARCHIVNICTVÍ A SPISOVÉ SLUŽBY| 8-13 2.10.17| REFERENT SPRÁVY PRŮMYSLU A OBCHODU| 6-15 2.10.18| REFERENT ŽIVNOSTENSKÉHO ÚŘADU| 7-12 2.10.19| REFERENT SPRÁVY MÍSTNÍHO ROZVOJE| 10-15 2.10.20| REFERENT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU| 9-15 2.10.21| REFERENT PRO ZEMĚDĚLSTVÍ, POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL A LESNÍ A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ| 7-13 2.10.22| REFERENT BEZPEČNOSTI STÁTU| 6-15 2.10.23| REFERENT SPOLEČNÝCH ČINNOSTÍ DOPRAVNÍ SOUSTAVY STÁTU| 10-15 2.10.24| REFERENT PRO DRÁHY A DRÁŽNÍ DOPRAVU| 9-12 2.10.25| REFERENT PRO SILNIČNÍ A MĚSTSKOU DOPRAVU| 8-13 2.10.26| REFERENT PRO CIVILNÍ LETECTVÍ| 10-12 2.10.27| REFERENT PRO VNITROZEMSKOU PLAVBU A VODNÍ CESTY| 10-13 2.10.28| REFERENT PRO POZEMNÍ KOMUNIKACE| 9-13 2.10.29| REFERENT ROZVOJE SYSTÉMU VEŘEJNÉ SPRÁVY| 10-13 2.10.30| REFERENT ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ| 6-12 2.10.31| REFERENT ODBORNÉHO ZABEZPEČENÍ ČINNOSTI VLÁDY| 10-14 2.10.32| REFERENT INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY| 6-13 2.10.33 | REFERENT ROZVOJE ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ| 9-14 2.10.34| REFERENT SPRÁVY OSOBNÍCH ÚDAJŮ| 10-13 2.10.35| PRACOVNÍK INFORMAČNÍHO CENTRA| 8-11 2.10.36| KONTROLOR NEJVYŠŠÍHO KONTROLNÍHO ÚŘADU| 12-15 2.10.37| VEDOUCÍ ÚŘADU ÚZEMNÍHO SAMOSPRÁVNÉHO CELKU| 10-15 Díl 2.11| STAVEBNICTVÍ| 2.11.01| STAVEBNÍ DĚLNÍK| 2-4 2.11.02| STAVEBNÍ STROJNÍK| 4-6 2.11.03| TESAŘ| 4-8 2.11.04| ZEDNÍK| 4-8 2.11.05| INSTALATÉR-TOPENÁŘ| 5-7 2.11.06| PODLAHÁŘ| 3,4 2.11.07| POKRÝVAČ| 4-6 2.11.08| KLEMPÍŘ| 4-7 2.11.09| DLAŽDIČ-ASFALTÉR| 3-6 Díl 2.12| STROJÍRENSTVÍ| 2.12.01| AUTOMECHANIK| 4-7 2.12.02| BRUSIČ KOVŮ| 4-7 2.12.03| DĚLNÍK VE VÝROBĚ AKUMULÁTORŮ| 3,4 2.12.04| ELEKTROMECHANIK| 4-8 2.12.05| PROVOZNÍ ELEKTRIKÁŘ| 5-7 2.12.06| FRÉZAŘ| 3-8 2.12.07| GALVANIZÉR| 3-6 2.12.08| ZÁMEČNÍK| 4-8 2.12.09| LAKÝRNÍK| 3-6 2.12.10| MECHANIK| 4-8 2.12.11| MECHANIK ELEKTRONICKÝCH ZAŘÍZENÍ| 4-8 2.12.12| MECHANIK MEŘÍCÍCH A REGULAČNÍCH ZAŘÍZENÍ| 4-7 2.12.13| MECHANIK OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ| 3-5,7,8 2.12.14| MODELÁŘ| 5-7 2.12.15| MONTÉR POTRUBÁŘ| 4-6 2.12.16| NÁSTROJÁŘ| 4-8 2.12.17| PUŠKAŘ| 5-8 2.12.18| DĚLMISTR| 4-7 2.12.19| ZBROJÍŘ| 4-7 2.12.20| RYTEC KOVŮ| 4-8 2.12.21| STROJNÍ ZÁMEČNÍK| 3-6 2.12.22| SOUSTRUŽNÍK KOVŮ| 3-8 2.12.23| SVÁŘEČ KOVŮ| 3-7 2.12.24| KAROSÁŘ| 5-7 Díl 2.13| TELEKOMUNIKACE-SPOJE| 2.13.01| MECHANIK RADIOTELEKOMUNIKAČNÍCH ZAŘÍZENÍ| 4-8 2.13.02| MECHANIK SPOJOVACÍCH ZAŘÍZENÍ| 5-8 2.13.03| MONTÉR ANTÉNNÍCH ZAŘÍZENÍ| 5-8 2.13.04| MONTÉR KABELOVÝCH TELEKOMUNIKAČNÍCH SÍTÍ| 5-8 Díl 2.14| UMĚNÍ A UMĚLECKÁ REALIZACE| 2.14.01| DRAMATURG| 11-13 2.14.02| REŽISÉR, ASISTENT REŽIE| 8-14 2.14.03| CHOREOGRAF, ASISTENT CHOREOGRAFA| 9-14 2.14.04| BALETNÍ MISTR| 10,11 2.14.05| SBORMISTR| 11-13 2.14.06| DIRIGENT, ASISTENT DIRIGENTA| 8-14 2.14.07| SCÉNOGRAF| 13 2.14.08| HEREC, HEREC S LOUTKOU| 10-13 2.14.09| ČLEN ORCHESTRU, SOUBORU, SBORU| 8, 10-13 2.14.10| SÓLISTA| 10-13 2.14.11| KOREPETITOR| 9,10 2.14.12| LEKTOR DRAMATURGIE| 9 2.14.13| TANEČNÍ, HLASOVÝ PEDAGOG| 10 2.14.14| KONCERTNÍ MISTR| 12-14 2.14.15| NÁPOVĚDA| 4-6 2.14.16| SPECIALISTASPECIALISTA TITULKOVACÍHO ZAŘÍZENÍ| 8 2.14.17| INSPICIENT| 5-7 2.14.18| ZVUKAŘ, MISTR ZVUKU| 6-9 2.14.19| OSVĚTLOVAČ, MISTR OSVĚTLENÍ| 6-9 2.14.20| SPECIALISTASPECIALISTA VIDEOZÁZNAMU| 6,7,9,10 2.14.21| PRODUKČNÍ, PROGRAMOVÝ A KULTURNĚ-VÝCHOVNÝ PRACOVNÍK| 5-12 2.14.22| TAJEMNÍK UMĚLECKÉHO PROVOZU| 9-12 2.14.23| PRACOVNÍK TECHNIKY SCÉNY A ORCHESTRU| 3-7 Díl 2.15| VÝZKUM A VÝVOJ| 2.15.01| VÝZKUMNÝ A VÝVOJOVÝ PRACOVNÍK| 12-16 Díl 2.16| VÝCHOVA A VZDĚLÁVÁNÍ| 2.16.01| UČITEL| 8-14 2.16.02| VYCHOVATEL| 8-12 2.16.03| SPECIÁLNÍ PEDAGOG| 11-13 2.16.04| PEDAGOG VOLNÉHO ČASU| 8-13 2.16.05| ASISTENT PEDAGOGA| 4-9 2.16.06| AKADEMICKÝ PRACOVNÍK| 12-15 2.16.07| METODIK PRO VZDĚLÁVÁNÍ| 12 2.16.08| LEKTOR-INSTRUKTOR| 6-12 2.16.09| ŠKOLSKÝ LOGOPED| 11-13 Díl 2.17| ZEMĚMĚŘICTVÍ| 2.17.01| FIGURANT| 1-3 2.17.02| KARTOGRAF| 7-11 2.17.03| GEOGRAF| 8-12 2.17.04| GEODET| 7-11 Díl 2.18| ZEMĚDĚLSTVÍ| 2.18.01| CHOVATEL, INSTRUKTOR A METODIK VÝCVIKU SLUŽEBNÍCH ZVÍŘAT| 5-11 2.18.02| CHOVATEL ZVÍŘAT| 3-7 2.18.03| KOČÍ| 4,5 2.18.04| OPRAVÁŘ ZEMĚDĚLSKÝCH STROJŮ| 3-7 2.18.05| TRAKTORISTA-MECHANIZÁTOR| 4-7 2.18.06| KOVÁŘ-PODKOVÁŘ| 6,7 2.18.07| ZAHRADNÍK| 4-7 2.18.08| PĚSTITEL PLODIN| 2-7 2.18.09| LESNÍK| 2-7 2.18.10| LESNÍ| 7-9 2.18.11| POLESNÝ| 10,11 2.18.12| REVÍRNÍK| 10 2.18.13| LESNÍ SPRÁVCE| 11,12 2.18.14| VETERINÁRNÍ TECHNIK| 8,9 2.18.15| VETERINÁRNÍ LÉKAŘ| 11-14 2.18.16| ZOOLOG| 9-13 2.18.17| ŘEZNÍK| 5,6 Díl 2.19| ZDRAVOTNICTVÍ| 2.19.01| SANITÁŘ| 3-5 2.19.02| AUTOPTICKÝ LABORANT| 5 2.19.03| ŘIDIČ ZDRAVOTNICKÉ DOPRAVNÍ SLUŽBY, ŘIDIČ VOZIDLA ZDRAVOTNICKÉ ZÁCHRANNÉ SLUŽBY| 5-8 2.19.04| ZUBNÍ INSTRUMENTÁŘKA| 5, 6 2.19.05| MASÉR VE ZDRAVOTNICTVÍ, MASÉR NEVIDOMÝ A SLABOZRAKÝ VE ZDRAVOTNICTVÍ| 5 2.19.06| OŠETŘOVATEL| 5-7 2.19.07| DEZINFEKTOR| 5 2.19.08| ASISTENT ZUBNÍHO TECHNIKA| 7, 8 2.19.09| NUTRIČNÍ ASISTENT| 7, 8 2.19.10| ORTOTICKO-PROTETICKÝ TECHNIK| 7, 8 2.19.11| LABORATORNÍ ASISTENT| 7, 8 2.19.12| PRAKTICKÁ SESTRA| 7-9 2.19.13| VŠEOBECNÁ SESTRA| 10-12 2.19.14| PORODNÍ ASISTENTKA| 10-12 2.19.15| ERGOTERAPEUT| 10-12 2.19.16| RADIOLOGICKÝ ASISTENT| 10-12 2.19.17| ZDRAVOTNÍ LABORANT| 10-12 2.19.18| ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK| 10, 11 2.19.19| OPTOMETRISTA| 10, 11 2.19.20| ORTOPTISTA| 10, 11 2.19.21| ASISTENT OCHRANY A PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ| 10, 11 2.19.22| ORTOTIK-PROTETIK| 10, 11 2.19.23| NUTRIČNÍ TERAPEUT| 10-12 2.19.24| ZUBNÍ TECHNIK| 9-11 2.19.25| DENTÁLNÍ HYGIENISTKA| 9-11 2.19.26| ZDRAVOTNICKÝ ZÁCHRANÁŘ| 10-12 2.19.27| FARMACEUTICKÝ ASISTENT| 9, 11 2.19.28| BIOMEDICÍNSKÝ TECHNIK| 10-12 2.19.29| RADIOLOGICKÝ TECHNIK| 10, 11 2.19.30| ADIKTOLOG| 10-12 2.19.31| PSYCHOLOG VE ZDRAVOTNICTVÍ, KLINICKÝ PSYCHOLOG| 11-14 2.19.32| LOGOPED VE ZDRAVOTNICTVÍ, KLINICKÝ LOGOPED| 11-14 2.19.33| ZRAKOVÝ TERAPEUT| 11-13 2.19.34| FYZIOTERAPEUT, ODBORNÝ FYZIOTERAPEUT| 10-13 2.19.35| RADIOLOGICKÝ FYZIK| 11-14 2.19.36| ODBORNÝ PRACOVNÍK V LABORATORNÍCH METODÁCH A PŘÍPRAVĚ LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ| 11-14 2.19.37| BIOMEDICÍNSKÝ INŽENÝR| 11-14 2.19.38| ODBORNÝ PRACOVNÍK V OCHRANĚ A PODPOŘE VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ| 11-14 2.19.39| FARMACEUT| 11-15 2.19.40| ZUBNÍ LÉKAŘ| 12-15 2.19.41| LÉKAŘ| 12-15 2.19.42| PRACOVNÍ TERAPEUT| 7, 8 2.19.43| DĚTSKÁ SESTRA| 10-12 2.19.44| BEHAVIORÁLNÍ TECHNIK| 7, 8 2.19.45| ASISTENT BEHAVIORÁLNÍHO ANALYTIKA| 9, 10 2.19.46| BEHAVIORÁLNÍ ANALYTIK| 11-13 2.19.47| ODBORNÝ NELÉKAŘSKÝ ZDRAVOTNICKÝ PRACOVNÍK| 12 2.19.48| ODBORNÝ PRACOVNÍK SPRÁVY ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ| 9-12 Díl 2.20| ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ| 2.20.01| METEOROLOG| 5-13 2.20.02| HYDROLOG| 8-13 2.20.03| PRACOVNÍK OCHRANY ČISTOTY OVZDUŠÍ| 8-13 2.20.04| PRACOVNÍK OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY| 3-5,7-14 Díl 2.21| OSTATNÍ PRÁCE| 2.21.01| ČISTIČ KANALIZAČNÍCH ZAŘÍZENÍ| 3-6 2.21.02| CHEMIK| 3-8 2.21.03| KREJČÍ| 3-7 2.21.04| MECHANIK AKORDEONŮ A FOUKACÍCH HARMONIK| 3-7 2.21.05| MECHANIK KLÁVESOVÝCH HUDEBNÍCH NÁSTROJŮ| 3-8 2.21.06| MECHANIK STRUNNÝCH HUDEBNÍCH NÁSTROJŮ| 3-7 2.21.07| MECHANIK DECHOVÝCH A BICÍCH HUDEBNÍCH NÁSTROJŮ| 3-7 2.21.08| OBUVNÍK| 2-7 2.21.09| SEDLÁŘ-MANŽETÁŘ| 4-6 2.21.10| ČALOUNÍK A DEKORATÉR| 3-7 2.21.11| STROJNÍK VODOHOSPODÁŘSKÝCH ZAŘÍZENÍ| 3-6 2.21.12| MALÍŘ A NATĚRAČ| 4-6 2.21.13| POTÁPĚČ| 7,8 2.21.14| TRUHLÁŘ| 3-7 2.21.15| DĚLNÍK LÁZEŇSKÝCH A REKREAČNÍCH ZAŘÍZENÍ| 1,2 2.21.16| DĚLNÍK PRÁDELEN A ČISTÍREN| 1-3 2.21.17| CHEMIK PRÁDELEN A ČISTÍREN| 4-6 2.21.18| OPRAVÁŘ STROJŮ A ZAŘÍZENÍ| 6,7 2.21.19| FOTOGRAF| 4-7 2.21.20| HOLIČ| 3,4 2.21.21| KONDIČNÍ MASÉR| 3,4 2.21.22| PLAVČÍK| 3,4 2.21.23| RAZÍTKÁŘ| 3-6 2.21.24| DĚLNÍK ČISTĚNÍ MĚSTA| 1-3 2.21.25| ŠKOLNÍK| 3-6 2.21.26| PŘEVOZNÍK| 4,5 2.21.27| HROBNÍK| 2-5 2.21.28| PRACOVNÍK KREMAČNÍHO ZAŘÍZENÍ| 3-5 2.21.29| PRACOVNÍK POHŘEBNÍ SLUŽBY| 4,5 2.21.30| HASIČ| 5-10 2.21.31| STRÁŽNÍK| 5, 7-13 B. Zařazení prací do povolání a platových tříd 1\\. ČÁST DÍL 1.01 PRÁCE VE SPRÁVĚ ORGANIZACE 1.01.01 ADMINISTRATIVNÍ A SPISOVÝ PRACOVNÍK 1\\. platová třída 1. Přenášení nebo jiné manipulace s dokumenty nebo kancelářskými pomůckami a materiálem. 2\\. platová třída 1. Zaprotokolovávání dokumentů a vedení jejich evidence. 2. Pořizování dat na nosná média. 3\\. platová třída 1. Vykonávání různorodých administrativních prací podle obvyklých postupů nebo rámcových instrukcí. 2. Opisování textů z rukopisů nebo psaní podle diktátů nebo zvukových záznamů. 3. Skenování dokumentů včetně vizuální kontroly. 4\\. platová třída 1. Práce s textovým editorem. 2. Zajišťování chodu podatelny a výpravny. 3. Vedení spisové evidence a příprava skartačního řízení podle příslušných předpisů. Vyhledávání a poskytování uložené spisové dokumentace podle stanovených postupů. 5\\. platová třída 1. Zajišťování skartačního řízení. 2. Zajišťování chodu elektronické podatelny. 3. Vedení spisové evidence obsahující utajované informaceutajované informace a údaje chráněné podle příslušných právních předpisů včetně jejich ukládání a přípravy skartačního řízení podle příslušných předpisů. 4. Práce s databázovým systémem nebo tabulkovým procesorem včetně vytváření a doplňování datových a textových databank řízených uživatelským programem nebo systémem a vytváření předprogramovaných tabulek, grafů apod. 6\\. platová třída 1. Komplexní zajišťování spisové služby a předarchivní péče o dokumenty. 2. Zajišťování skartačního řízení materiálů obsahujících utajované informaceutajované informace a údaje chráněné podle příslušných právních předpisů. 3. Komplexní zajišťování podatelny pro více vojenských útvarů. 4. Provádění doručování a úkonů prostřednictvím datových schránek ve stanoveném rozsahu. 7\\. platová třída 1. Komplexní zajišťování spisové služby a předarchivní péče o dokumenty zahrnující utajované informaceutajované informace nebo údaje chráněné podle příslušných právních předpisů nebo koordinace více spisoven. 2. Komplexní zajišťování spisové služby elektronicky a zajišťování doručování a provádění úkonů prostřednictvím datových schránek. 3. Komplexní zajišťování služby podací stanice s oblastní a celoarmádní působností. 8\\. platová třída 1. Komplexní zajišťování spisové služby a předarchivní péče o dokumenty zahrnující utajované informaceutajované informace a údaje chráněné podle příslušných právních předpisů včetně koordinace činností více spisoven. 2. Usměrňování a koordinace spisové služby včetně zpracovávání návrhů příslušných vnitřních předpisů (spisový řád). 9\\. platová třída 1. Komplexní koordinace a metodické usměrňování rozsáhlé spisové služby (více spisoven) a předarchivní péče o dokumenty zahrnující utajované informaceutajované informace a údaje chráněné podle příslušných právních předpisů včetně zpracovávání návrhů příslušných vnitřních předpisů (spisový řád). 2. Příprava, zajišťování a sledování provozu elektronických systémů spisové služby, popřípadě dalších systémů pro správu dokumentů v certifikovaných i necertifikovaných informačních systémech určených pro práci s utajovanými i neutajovanými dokumenty v analogové a digitální podobě. Odborná pomoc uživatelům elektronických systémů spisové služby, popřípadě dalších systémů pro správu dokumentů pracujících s utajovanými i neutajovanými dokumenty v digitální podobě. 10\\. platová třída 1. Komplexní koordinace a metodické usměrňování spisové služby se složitým členěním, s působností na celém území státu, zahrnující utajované informaceutajované informace a údaje chráněné podle příslušných právních předpisů včetně zpracovávání návrhů příslušných vnitřních předpisů (spisový řád). 2. Zpracovávání koncepce rozvoje spisové služby s rozsáhlým členěním, zahrnující utajované informaceutajované informace a údaje chráněné podle příslušných právních předpisů. 3. Shromažďování uživatelských požadavků na rozvoj elektronického systému spisové služby a jejich kategorizace, tvorba návrhů a zadání pro dodavatele elektronického systému spisové služby v certifikovaných i necertifikovaných informačních systémech určených pro práci s utajovanými i neutajovanými dokumenty v analogové a digitální podobě včetně přípravy a zajišťování provozu těchto systémů středního rozsahu (do 200 uživatelů) a školení a ověřování znalostí uživatelů z této oblasti. 4. Příprava elektronických systémů spisové služby, popřípadě dalších systémů pro správu dokumentů v certifikovaných i necertifikovaných informačních systémech pracujících s utajovanými i neutajovanými dokumenty v digitální podobě pro mimořádné události a stavy. 11\\. platová třída 1. Zpracovávání koncepce rozvoje spisové služby se složitým členěním a s působností na celém území státu, zahrnující utajované informaceutajované informace a údaje chráněné podle příslušných právních předpisů. 2. Posuzování elektronických systémů spisové služby nebo informačních systémů pro správu dokumentů ve vztahu k architektuře elektronického systému spisové služby a vazeb na okolní informační systémy pro správu dokumentů včetně komplexní přípravy a zajišťování provozu těchto systémů velkého rozsahu (nad 200 uživatelů). Tvorba modelů nezbytných pro jednoznačné zadání požadavků rozvoje a úprav dodavateli elektronického systému spisové služby v certifikovaných i necertifikovaných informačních systémech určených pro práci s utajovanými i neutajovanými dokumenty v analogové a digitální podobě. 1.01.02 SEKRETÁŘ 4\\. platová třída 1. Vyřizování administrativní agendy vedoucího a provádění všech administrativně-technických prací včetně pořizování záznamů z jednání. 5\\. platová třída 1. Vyřizování administrativní agendy vedoucího, vyřizování korespondencí podle obecných postupů a sestavování a koordinace průběhu denních plánů podle dispozic vedoucího. 6\\. platová třída 1. Koordinace sekretářských, administrativně-technických nebo jiných provozně-technických prací. 1.01.03 ASISTENT 7\\. platová třída 1. Zajišťování informačních a organizačních prací v ucelené oblasti nebo v organizační složce. 8\\. platová třída 1. Zajišťování specializovaných organizačních a koordinačních činností a agend u orgánů státní správy, samosprávy nebo statutárních orgánů organizací s širokou územní nebo celostátní působností. 9\\. platová třída 1. Zajišťování specializovaných organizačních a koordinačních činností a agend u ústředních orgánů státní správy. 10\\. platová třída 1. Zpracovávání komplexních politických, ekonomických, právních nebo jiných analýz pro potřeby starosty a primátora včetně zajišťování podkladů pro jejich politická jednání a vystoupení. 11\\. platová třída 1. Koordinace a zpracovávání komplexních politických, ekonomických, právních nebo jiných analýz pro potřeby hejtmana, primátora hlavního města Prahy nebo náměstka člena vlády včetně zajišťování zpracovávání podkladů pro jejich politická jednání a vystoupení. 2. Sledování, zjišťování a pojmenovávání obsahu, rozsahu a závažnosti společenských potřeb, problémů a nedostatků v dané politické oblasti a možností jejich řešení se zainteresovanými osobami pro účely formulace politik pro člena vlády. 12\\. platová třída 1. Zpracovávání komplexních politických, ekonomických, právních nebo jiných analýz pro potřeby ústavních činitelů na základě informací o činnosti organizačních složek státu, orgánů státní správy a samosprávy, politických stran, ekonomických, odborových i jiných subjektů včetně zajišťování zpracovávání podkladů pro zahraničněpolitická jednání a vystoupení ústavních činitelů. 2. Analýza příčin společenských potřeb, problémů a nedostatků a navrhování alternativ jejich řešení a posuzování a vyhodnocování jejich dopadů a důsledků v rámci formulace politik pro člena vlády. 13\\. platová třída 1. Provádění expertních konzultačních činností pro ústavní činitele k vrcholným odborně politickým problémům. 2. Navrhování komplexních systémových řešení společenských potřeb, problémů a nedostatků a stanovování cílů v rámci formulování politik pro člena vlády. 1.01.04 REFERENT MAJETKOVÉ SPRÁVY 4\\. platová třída 1. Příprava podkladů pro výpočet nájemného a poplatků za služby za užívání bytů a nebytových prostor a ostatních služeb poskytovaných při jejich užívání. 2. Fyzický soupis majetku. 3. Shromažďování požadavků na opravy a údržbu majetku podle druhu. 4. Organizace provozu zasedacích místností a sálů. 5\\. platová třída 1. Propočty a sumarizace hodnot a porovnávání fyzických a účetních stavů majetku. 2. Výpočty úhrad za užívání majetku podle obecných metodik nebo předpisů. 3. Zajišťování drobných oprav a údržby majetku. 6\\. platová třída 1. Provádění inventur, zpracovávání inventarizačních seznamů a ověřování souladu fyzického a účetního stavu majetku. 7\\. platová třída 1. Příprava věcných podkladů pro uzavírání smluv týkajících se údržby, oprav nebo vybavení majetkem. 2. Komplexní zajišťování správy jednotlivých částí majetkových souborů. 3. Sledování čerpání rozpočtu na správu majetku. Vyřizování požadavků na pořízení, opravy a údržbu majetku podle druhu, kontrola položek a fakturovaných částek za pořízený majetek. Úplná a podrobná operativní evidence majetku, provádění kontrol s účetní evidencí tohoto majetku, vedení průkazné agendy včetně opatření provedených při zjištění nežádoucího stavu. 8\\. platová třída 1. Zajišťování správy majetku organizace nebo majetku státu ve vymezené působnosti, jeho nabývání, uchovávání, prodeje nebo jiných forem dispozice. 2. Sestavování plánů majetkové správy podle propočtů, sumarizací, výsledků inventur a potřeb. 3. Souhrnné zpracovávání návrhů smluv při správě majetku. 4. Organizace výběrových řízení pro akce provozního charakteru při správě majetku. 9\\. platová třída 1. Komplexní zajišťování majetkové správy (nabývání, pronájmu, zastavování, prodeje a jiných forem dispozice) a metodické usměrňování majetkové správy na nižších organizačních složkách. 2. Komplexní zajišťování jednotlivých věcně a právně složitých forem dispozice s rozsáhlými a různorodými majetkovými soubory organizace. 10\\. platová třída 1. Komplexní správa rozsáhlých a různorodých majetkových souborů, právně a věcně složitých forem jeho nabývání, pronájmu, zastavování, prodeje a jiných forem dispozice. 2. Příprava, zadávání a kontrola veřejných zakázek malého rozsahu. 11\\. platová třída 1. Komplexní koordinace a metodické usměrňování správy značně rozsáhlých a různorodých majetkových souborů rozmístěných na více místech nebo v zahraničí. Navrhování komerčního využití majetku včetně ekonomických analýz, metodik a opatření. 2. Zajišťování specializovaných odborných činností v oblasti majetkové, majetkoprávní a restituční. 3. Příprava, zadávání a kontrola veřejných zakázek. 12\\. platová třída 1. Komplexní koordinace postupů veřejného zadavatele při zadávání veřejných zakázek za používání různých druhů zadávacího řízení. 1.01.05 REFERENT ZAHRANIČNÍCH VZTAHŮ 6\\. platová třída 1. Příprava a kompletace dokladů a dokumentů k zahraničním pracovním cestámzahraničním pracovním cestám jednotlivých osob, například cestovních dokladů, jízdenek, letenek, pojištění, cestovních příkazů a platidel. 7\\. platová třída 1. Příprava zahraničních pracovních cestzahraničních pracovních cest a zahraničních návštěv, organizační zajišťování programu, schůzek a jednání se zahraničními partnery. 2. Zpracovávání cestovních příkazů k zahraničním pracovním cestámzahraničním pracovním cestám včetně nároků na cestovní náhrady. 8\\. platová třída 1. Zajišťování zahraničních služebních styků (návštěv a cest) při konání akcí hromadného charakteru (mezinárodní konference, semináře apod.). 2. Organizace a koordinace průběhu zahraničních cest i zahraničních návštěv v organizaci včetně vykonávání dílčích odborných prací v oblasti zahraničních styků. Koordinace časových a věcných návazností cest v organizaci i ve vztahu k zahraničním partnerům. 3. Zajišťování hospodaření s devizovými prostředky organizace spojené se zahraničními cestami zaměstnanců včetně předávání podkladů pro sestavování rozpočtu a sledování jeho čerpání. 10\\. platová třída 1. Zajišťování zahraničních služebních styků, vyhledávání a zajišťování zahraničních kontaktů pro aktuální potřeby organizace. Shromažďování a vyhodnocování informací o zahraničních organizacích a institucích nebo o aktuálním dění v cizině a navrhování aktivit k jejich využívání. 1.01.06 PRACOVNÍK VZTAHŮ K VEŘEJNOSTI 3\\. platová třída 1. Poskytování informací o příslušnosti útvarů, pracovišť nebo osob, o pracovní době a základních náležitostech podání. Poskytování průvodní základní obecné dokumentace, informačních brožur a jiných materiálů. 4\\. platová třída 1. Podávání informací občanům o náležitostech podání a o postupech při vyřizování jednotlivých podání občanů. 5\\. platová třída 1. Zpracovávání návodů a obdobných materiálů (přehledů, seznamů, adresářů) pro veřejnost k vysvětlení postupu při vyřizování jejich záležitostí ve věcech příslušejících celému úřadu. 2. Podávání komplexních informací o různorodých skutečnostech, dějích, datech a procesech se vzájemnými souvislostmi a vazbami, například o poskytovaných službách, zajímavostech, ubytováníubytování, stravování a cenách. 6\\. platová třída 1. Podávání informací občanům při vyřizování jejich záležitostí o věcné, místní a funkční příslušnosti všech územních správních úřadů a orgánů obcíobcí. 2. Monitorování názorů, stížností a připomínek veřejnosti k činnosti organizace. 3. Poskytování odborných informací z různých oborů podle stanovené dokumentace a postupů, například historických, zeměpisných a přírodopisných. 7\\. platová třída 1. Příprava a organizace informačních a popularizačních akcí pro veřejnost, například dnů otevřených dveří. 2. Vyhodnocování názorů veřejnosti na činnost organizace, správního úřadu nebo orgánů územního samosprávného celku. Získávání různorodých informací z různých zdrojů včetně jejich třídění a poskytování k dalšímu využívání a zpracovávání rešerší podle obecných zadání. 3. Zajišťování zveřejňování aktuálních informací organizace, správního úřadu nebo orgánů územního samosprávného celku formou populárně-informačních materiálů. 4. Poskytování specializovaných odborných informací a konzultací ve vymezeném dílčím úseku v reálném čase. 8\\. platová třída 1. Sledování periodik, vyhodnocování jejich přístupu k vybraným tématům, zpracovávání monitorů denního tisku včetně zpracovávání statistických přehledů. 2. Zajišťování publicity významných společenských akcí, případně některých pracovních jednání. Zpracovávání rozborů a vyhodnocování publicity a podnětů veřejnosti k činnosti organizace, správního úřadu nebo orgánů územního samosprávného celku včetně návrhů na další postup. 3. Příprava a organizace informačních a popularizačních akcí s vlivem na nejširší skupiny obyvatel včetně zajišťování součinnosti s médii a organizace tiskových konferencí. 4. Systematické soustřeďování a vyhodnocování informací ve všech oborech činnosti organizace, tvorba odborných informačních výstupů a zpracovávání pravidelných informací pro hromadné sdělovací prostředky. 5. Koordinace poskytování informací, poradenské a konzultační činnosti v reálném čase. Poskytování odborných konzultací ve specializovaném oboru v reálném čase. 9\\. platová třída 1. Vytváření a realizace projektů a programů informováníinformování a prezentace činnosti organizace ve vztahu k veřejnosti. 10\\. platová třída 1. Komplexní zajišťování informačních, publicistických a tiskových vztahů k veřejnosti a hromadným sdělovacím prostředkům (tiskový mluvčí). 2. Stanovování přístupů a způsobů provádění informačních kampaní ve sdělovacích prostředcích včetně jejich přípravy a realizace. 11\\. platová třída 1. Zajišťování informačních, publicistických a tiskových vztahů kraje, hlavního města Prahy, statutárního města nebo správních úřadů s celostátní působností k veřejnosti a hromadným sdělovacím prostředkům ve věcech zpravidla širokého významu včetně publicistické činnosti a vystupování v hromadných sdělovacích prostředcích (tiskový mluvčí). 2. Zpracovávání koncepce vztahu organizace k veřejnosti. 12\\. platová třída 1. Zajišťování informačních, publicistických a tiskových vztahů prezidenta republiky, parlamentu, vlády, ústředního správního úřadu nebo bezpečnostního sboru v zásadních věcech s celostátním nebo mezinárodním dosahem ve vztahu k veřejnosti, cizozemským orgánům, hromadným sdělovacím prostředkům apod. (tiskový mluvčí). 2. Tvorba komplexních mediálních projektů a koncepcí uvnitř rezortu, koordinace komunikačních toků s rozsáhlou hierarchickou strukturou a vazbami a utváření zdrojové základny informací. 13\\. platová třída 1. Tvorba koncepce mediální politiky a mediálních strategií prezidenta republiky, parlamentu, vlády, ústředního správního úřadu nebo bezpečnostního sboru, utváření rozsáhlé komunikační soustavy a koordinace jejího začleňování do jednotného rezortního nebo multirezortního systému, členěného na organizační složky státu nebo příspěvkové organizace. 1.01.07 ORGANIZAČNÍ PRACOVNÍK 6\\. platová třída 1. Pořizování zápisů z jednání orgánů územních samosprávných celků nebo organizací. 7\\. platová třída 1. Vedení organizačně-technické agendy jednání orgánů územních samosprávných celků, výborů a komisí nebo zvláštních orgánů včetně přípravy podkladů. 8\\. platová třída 1. Zajišťování organizačně-technických agend poradních orgánů ústředních správních úřadů, například rozkladových komisí ministra. 2. Komplexní zajišťování a koordinace vztahů mezi krajem a obcemiobcemi, mezi územně členěným statutárním městem a městskými částmi a obvody a mezi obcemiobcemi. 3. Samostatné zpracovávání dílčích rozborů organizačního uspořádání, dělby činností, systemizace a toku informací v procesech organizace. Identifikace a mapování procesů řízení v rámci organizace s využitím metod procesního řízení. 9\\. platová třída 1. Provádění rozborů (analýz) organizačního uspořádání, dělby činností a toku informací včetně návrhů na jejich optimalizaci. 2. Tvorba a aktualizace procesního modelu organizace včetně jeho využití v rámci optimalizace organizace řízení nebo systemizace. 3. Identifikace procesů územně členěných statutárních měst a krajů včetně jejich zapracování (zápisu) do procesního modelu. 10\\. platová třída 1. Provádění rozborů (analýz) organizačního uspořádání, dělby činností a toku informací v procesech úřadů statutárních měst a krajů včetně návrhů na jejich optimalizaci. 2. Tvorba a aktualizace procesního modelu úřadu územně členěného statutárního města nebo kraje včetně jeho využití v rámci optimalizace organizace řízení nebo systemizace. 11\\. platová třída 1. Organizace a koordinace činností k zajišťování denního výkonu funkce prezidenta republiky nebo předsedy vlády. 2. Tvorba koncepce nebo navrhování procesního modelu úřadu územně členěného statutárního města nebo kraje nebo hlavního města Prahy. 12\\. platová třída 1. Komplexní protokolární a organizační zajišťování výkonu ústavních pravomocí prezidenta republiky, státních návštěv v České republice, oficiálních, pracovních i soukromých návštěv zahraničních představitelů, koordinace spolupráce s ostatními útvary a organizačními složkami státu. 2. Koordinace zpracovávání politických materiálů a dokumentů, politických programových prohlášení se zásadním dopadem na široké skupiny obyvatel případně i mimo hranice státu. 1.01.08 KONTROLOR 7\\. platová třída 1. Příprava podkladů pro kontrolní činnost a provádění dílčích kontrolních akcí, například ověřování správnosti vykazování skutečností a navrhování dílčích závěrů kontrolních akcí. 2. Organizace a zajišťování průběhu kontrolních akcí. 8\\. platová třída 1. Provádění kontroly v ekonomické, hospodářsko-správní, technické nebo v jiné oblasti vnitřní činnosti organizace, například kontrola a vyhodnocování plnění stanovených harmonogramů a kvality prováděných prací, kontrola čerpání finančních prostředků. 2. Kontrola včasnosti, úplnosti a správnosti vyřizování podnětů, petic a stížností. 3. Samostatné provádění kontrol v rámci samosprávného celku nebo jeho části. 4. Soustavné sledování hospodaření městské části nebo organizační složky obceobce. 9\\. platová třída 1. Plánování, koordinace a usměrňování kontrolního systému organizace. 2. Zajišťování kontrol ve všech oblastech vnitřní činnosti organizace. Stanovování kontrolních záměrů podle potřeb organizace. 3. Samostatné provádění kontrol ve vymezeném rozsahu činnosti kontrolovaného objektu nebo provádění specializovaných činností v rámci kontrolní skupiny. 4. Prošetřování závažných podnětů, petic, oznámení a stížností včetně jejich vyřizování. 5. Soustavné sledování, analýza a vyhodnocování hospodaření organizace. 10\\. platová třída 1. Koordinace kontrolního týmu, sestavování návrhů plánů kontrolních akcí a norem pro činnost vnitřního kontrolního systému. Zajišťování součinnosti s orgány vnější kontroly. 2. Samostatné provádění vysoce náročných kontrol ve specializované oblasti. 3. Analýza jednotlivých rizikových oblastí činnosti organizace nebo městské části a stanovování zaměření kontroly. 4. Komplexní koordinace kontrol v celém rozsahu činnosti obceobce nebo městské části hlavního města Prahy. 5. Stanovování metodiky komplexní kontrolní činnosti statutárních měst nebo městských částí hlavního města Prahy. 6. Vyřizování závažných stížností a navrhování opatření k nápravě. 11\\. platová třída 1. Stanovování hlavních směrů rozvoje kontrolního systému organizace. 2. Stanovování hlavních směrů rozvoje kontrolního systému statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy. 3. Komplexní koordinace kontrol v celém rozsahu činnosti kraje nebo hlavního města Prahy. 4. Koordinace výkonu finanční kontroly. 12\\. platová třída 1. Stanovování hlavních směrů rozvoje kontrolního systému správního úřadu, v jehož čele není člen vlády s celostátní působností. 2. Stanovování celostátních metodik kontrolní činnosti ve specializovaném oboru pro kontrolu vykonávanou kontrolními orgány včetně vydávání kontrolních směrnic, řádů a jiných norem a zajišťování jejich věcné a formální funkčnosti. 3. Metodické usměrňování kontrolní činnosti ministerstva, kraje nebo hlavního města Prahy. 4. Vyhodnocování účinnosti kontrolního systému a provádění analytických, hodnotících a jiných systémových specializovaných prací na úseku kontroly v působnosti ministerstva, kraje nebo hlavního města Prahy. 13\\. platová třída 1. Stanovování hlavních směrů rozvoje kontrolního systému ministerstva, kraje nebo hlavního města Prahy včetně tvorby koncepce, koordinace a usměrňování finanční kontroly v jejich působnosti. 1.01.09 INTERNÍ AUDITOR 10\\. platová třída 1. Komplexní provádění nezávislého a objektivního přezkoumávání a vyhodnocování operací a vnitřního kontrolního systému, zpracovávání návrhů na zdokonalování kvality vnitřního kontrolního systému, na předcházení nebo zmírňování rizik a opatření k nápravě zjištěných nedostatků (dále jen „interní audit“) v organizacích s menší pravděpodobností výskytu nepřiměřených rizik při hospodaření s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky včetně přípravných a analytických prácí. 2. Provádění dílčích prací pro výkon interního auditu obceobce s rozšířenou působností, městské části hlavního města Prahy, organizační složky státu s územní působností s rozsáhlým vnitřním členěním na další organizační celky nebo organizace s vyšší pravděpodobností výskytu nepřiměřených rizik při hospodaření s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky nebo výkon jednotlivých typů interního auditu v těchto organizacích. 11\\. platová třída 1. Komplexní výkon interního auditu obceobce s rozšířenou působností, městské části hlavního města Prahy, organizační složky státu s územní působností s rozsáhlým vnitřním členěním na další organizační celky nebo organizace s vyšší pravděpodobností výskytu nepřiměřených rizik při hospodaření s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky. 2. Provádění dílčích a analytických prací pro výkon interního auditu organizační složky státu s celostátní působností nebo územně členěného statutárního města nebo výkon jednotlivých typů interního auditu v těchto organizacích. 12\\. platová třída 1. Komplexní výkon interního auditu hlavních oblastí činnosti organizační složky státu s celostátní působností nebo územně členěného statutárního města nebo vyhodnocování výsledků interního auditu v těchto organizacích. 2. Provádění dílčích a analytických prací pro výkon interního auditu ministerstva, Nejvyššího kontrolního úřadu, kraje nebo hlavního města Prahy nebo výkon jednotlivých typů interního auditu v těchto organizacích. 13\\. platová třída 1. Komplexní výkon interního auditu oborů hlavní činnosti ministerstva, Nejvyššího kontrolního úřadu nebo stěžejních směrů rozvoje kraje nebo hlavního města Prahy nebo vyhodnocování výsledků tohoto interního auditu. 1.01.10 MANAŽER KVALITY 8\\. platová třída 1. Sledování a kontrola kvality služeb poskytovaných orgány a organizacemi veřejných služeb a správy (dále jen „veřejných služeb“) podle stanovených postupů. 9\\. platová třída 1. Zajišťování požadované úrovně kvality poskytovaných veřejných služeb a správa systému kvality veřejných služeb v organizaci. 2. Hodnocení kvality a porovnávání úrovně veřejných služeb podle zavedených metod a navrhování opatření ke zvyšování jejich úrovně v organizaci. 3. Samostatné provádění specializované kontroly dodržování systému hodnocení kvality poskytovaných veřejných služeb v organizaci, vyhodnocování jejích výsledků a navrhování opatření na zvýšení kvality poskytovaných veřejných služeb. 4. Jednání s dodavateli o kvalitě dodávek a s odběrateli o kvalitě veřejných služeb. 10\\. platová třída 1. Tvorba a zavádění systému kvality veřejných služeb v organizaci. Tvorba vnitřních nebo aplikace oborových standardů kvality veřejných služeb a metod sledování a měření kvality veřejných služeb včetně provádění konzultační a poradenské činnosti v oboru zvyšování a hodnocení kvality veřejných služeb. 2. Koordinace zajišťování požadované úrovně a správy systému kvality poskytovaných veřejných služeb v organizaci. Aplikace metod a nástrojů pro řízení kvality veřejných služeb. Koordinace akreditace kvality veřejných služeb podle standardů kvality. 3. Analýza výsledků kontrolní činnosti v oblasti hodnocení kvality poskytovaných veřejných služeb v návaznosti na organizační uspořádání, dělbu činností nebo tok informací v procesech výkonu státní správy nebo samosprávy včetně předkládání návrhů na jejich optimalizaci. 11\\. platová třída 1. Tvorba systému kvality poskytovaných vysoce kvalifikovaných veřejných služeb. Koordinace zajišťování požadované úrovně kvality a správy systému kvality poskytovaných vysoce kvalifikovaných veřejných služeb v organizaci včetně zavádění metod a nástrojů pro řízení kvality těchto veřejných služeb a koordinace akreditace kvality veřejných služeb. 2. Tvorba procedurálních, personálních, provozních a jiných standardů kvality vymezeného dílčího okruhu veřejných služeb. Aplikace oborových standardů vysoce kvalifikovaných veřejných služeb. 3. Zajišťování informační metodické pomoci, metodické, poradenské nebo konzultační činnosti v oblasti hodnocení kvality poskytovaných veřejných služeb nebo jednotného porovnávání úrovně těchto služeb včetně spolupráce s poradenskými a certifikačními subjekty. 4. Tvorba systému kvality akreditované laboratoře včetně zpracování příručky kvality. 12\\. platová třída 1. Tvorba oborových standardů kvality veřejných služeb. 2. Tvorba metod a nástrojů pro řízení kvality veřejných služeb. 13\\. platová třída 1. Koordinace činnosti ústředních správních úřadů a orgánů samosprávy v oblasti hodnocení kvality poskytovaných veřejných služeb. 2. Tvorba celostátní koncepce hodnocení kvality poskytovaných veřejných služeb. 14\\. platová třída 1. Tvorba koncepce celostátní politiky kvality poskytovaných veřejných služeb. 1.01.11 BEZPEČNOSTNÍ REFERENT 6\\. platová třída 1. Provádění dílčích odborných prací na úseku požární ochrany při přípravě na mimořádné události a krizové situace. Zpracovávání podkladů a jednoduché dokumentace na úseku požární ochrany. 2. Provádění dílčích odborných prací při přípravě na mimořádné události, zajišťování nouzového přežití, zajišťování varování, evakuace, humanitární pomoci a ukrytí osob před hrozícím nebezpečím. 7\\. platová třída 1. Prověřování a kontrola dodržování bezpečnostních předpisů, používání ochranných zařízení, prostředků, pomůcek a dodržování bezpečnostních postupů. 2. Komplexní sledování nezávadnosti pracovního prostředí a předkládání návrhů na odstranění nedostatků. 8\\. platová třída 1. Provádění rozborů úrazovosti a nemocnosti, šetření havárií a poruch ve výrobě a provozu s důsledky na zdraví a životy zaměstnanců včetně havárií a poruch zaviněných zaměstnanci. 2. Zajišťování styku s vnějšími orgány bezpečnosti a hygieny. 3. Školení a ověřování úrovně znalostí zaměstnanců z oblasti bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti práce. 4. Samostatné zajišťování úkolů a opatření ve vztahu k zaměstnancům, fyzickým a právnickým osobám pro případ požáru na úseku jejich vyrozumění, varování, evakuace, nouzového zabezpečování a organizování záchranných prací. 5. Zajišťování úkolů souvisejících s připraveností na mimořádné události a krizové stavy. 6. Zajišťování ochrany utajovaných informacíutajovaných informací a zvláštních skutečností. 9\\. platová třída 1. Komplexní zajišťování metodických, organizačních, řídících a kontrolních činností v oblasti bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti pracovního a životního prostředí. 2. Souhrnné zpracovávání předepsané požární dokumentace a dokumentace pro krizové stavy, souhrnné poskytování informací a podkladů pro zpracovávání a aktualizaci územního havarijního plánu a krizového plánu kraje. 3. Souhrnné zajišťování připravenosti na mimořádné události a krizové stavy. 4. Komplexní zajišťování ochrany utajovaných informacíutajovaných informací v organizaci (bezpečnostní ředitel). 10\\. platová třída 1. Komplexní zajišťování bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti práce v organizacích se značným rizikem ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců včetně metodických a specializovaných prací, například při práci s výbušninami, jedy, municí. 2. Stanovování a komplexní zajišťování systému požární ochrany včetně přípravy požárních řádů. 3. Komplexní zajišťování ochrany utajovaných informacíutajovaných informací a příprava podkladů pro provádění ověřování podmínek pro přístup fyzických osob k utajovaným informacímutajovaným informacím stupně utajení Vyhrazené v organizacích určených právním předpisem (bezpečnostní ředitel). 4. Stanovování a komplexní zajišťování opatření pro případ mimořádných událostí a krizových situací. 11\\. platová třída 1. Komplexní zajišťování krizového řízení, bezpečnosti práce nebo požární ochrany rezortu. 2. Komplexní zajišťování ochrany utajovaných informacíutajovaných informací rezortu. 3. Metodické usměrňování a výběr lektorů pro výuku v oblasti výchovy a vzdělávání k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci s celorepublikovou působností včetně přednáškové činnosti. 4. Koordinace projektů a programů školení a kurzů v oblasti výchovy a vzdělávání k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci včetně jejich vyhodnocování s celorepublikovou působností a zpracovávání návrhů na zkvalitnění výuky po stránce pedagogické i odborné. 5. Komplexní provádění auditů a prověrek u certifikovaných osob v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 12\\. platová třída 1. Komplexní koordinace ochrany utajovaných informacíutajovaných informací rezortu členěného na další organizační složky státu s celostátní nebo územní působností. 2. Tvorba koncepce rozvoje ochrany utajovaných informacíutajovaných informací krajského ředitelství PoliciePolicie České republiky nebo krajského ředitelství Hasičského záchranného sboru. 3. Tvorba systému požární ochrany ve vězeňství. 4. Tvorba koncepce výchovy a vzdělávání k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci s celorepublikovou působností. 5. Tvorba koncepce a celostátní koordinace certifikačních procesů při řízení jakosti a auditů v oblasti bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. 1.01.12 KOORDINAČNÍ, PROJEKTOVÝ A PROGRAMOVÝ PRACOVNÍK 8\\. platová třída 1. Příprava a zpracovávání podkladů pro přípravu technickoekonomických studií, úkolů, výzkumu a vývoje nebo investičních akcí. 9\\. platová třída 1. Zpracovávání souhrnných částí technickoekonomických studií, například specifikace majetkových poměrů, ekonomických, technických nebo provozních podmínek. 2. Koordinace přípravy nebo organizačního zajišťování projektů zájmového vzdělávání včetně koordinace a tvorby týmů podílejících se na zájmovém vzdělávání dětí, mládeže nebo dospělých zájemců. 3. Vytváření a realizace volnočasových programů nejrůznějších typů pro děti, mládež nebo dospělé zájemce. 10\\. platová třída 1. Zpracovávání technickoekonomických studií jednotlivých méně rozsáhlých projektů, úkolů a akcí, například výzkumu a vývoje nebo investic. 2. Specifikace a stanovování technickoekonomických podmínek činnosti organizačních složek zajišťující hlavní činnost organizace včetně jejich koordinace. 3. Komplexní koordinace realizace krátkodobých projektů, programů nebo akcí, jejich organizačního, personálního, finančního, technického, provozního a jiného zajištění v trvání do jednoho roku, podle standardizovaných postupů, zpravidla místního významu, které vyžadují účast zpravidla jednotlivých osob. 4. Koordinace a komplexní organizační a technické zajišťování zájmového vzdělávání nebo vzdělávání v působnosti územně členěného statutárního města nebo kraje. 5. Tvorba a koncepční příprava volnočasových programů odborného zájmového vzdělávání pro děti, mládež nebo dospělé zájemce. 6. Metodicko-poradenská a konzultační činnosti subjektům neformálního vzdělávání, odborné veřejnosti a ostatním zájemcům. 7. Zajišťování administrace projektů a programů ústředního správního úřadu při přípravě a v průběhu realizace projektů a programů. 8. Realizace dobrovolnického programu doplňující léčebný proces, ovlivňující systém poskytování zdravotních služeb směrem k důraznější podpoře zdraví pacientů, ke zvyšování spokojenosti pacientů, osob pacientům blízkých a snížení zátěže zdravotnických pracovníků. 9. Konzultační a poradenské činnosti v oblasti zvyšování kvality dobrovolnických služeb ve zdravotnickém zařízení. 11\\. platová třída 1. Zpracovávání technickoekonomických studií projektů výzkumu a vývoje. 2. Komplexní koordinace ekonomické, personální, technické, provozní, majetkové a organizační správy organizace, případně správy dalších oborů činnosti organizace. 3. Komplexní koordinace realizace střednědobých projektů nebo programů s dobou trvání přes jeden rok, vyžadující specializované postupy, s regionálním významem (území krajeúzemí kraje, několika obcíobcí), na jehož řešení se podílejí specializovaní odborníci. 4. Tvorba koncepce a organizace odborného zájmového vzdělávání. 5. Provádění posuzovací, konzultační a poradenské činnosti, poskytování metodické pomoci v oblasti řízení projektů a programů pro potřeby ústředního správního úřadu, kraje nebo hlavního města Prahy. 6. Koordinace dobrovolnického programu s léčebným procesem, činnostmi zdravotnických pracovníků a provozem zdravotnického zařízení napomáhajícím zlepšit psychosociální podmínky pacientů, vedoucí ke zlepšení léčebného stavu pacienta a jeho uzdravení, ovlivňující systém poskytování zdravotních služeb směrem k důraznější podpoře zdraví pacientů, ke zvyšování spokojenosti pacientů, osob pacientům blízkých a snížení zátěže zdravotnických pracovníků. Metodické usměrňování dobrovolnictví u poskytovatele zdravotních služeb. 7. Tvorba dobrovolnického programu a jeho koordinace s léčebným procesem, činnostmi zdravotnických pracovníků a provozem zdravotnického zařízení včetně jeho zavedení do nemocničního systému řízení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb. 12\\. platová třída 1. Zpracovávání technickoekonomických studií rozsáhlých projektů a programů, například výzkumu a vývoje, a to zpravidla víceoborových, finančně značně náročných a s dlouhodobým, zpravidla víceletým horizontem řešení a s rozsáhlým celostátním a mezinárodním významem. 2. Koordinace finančního, personálního, technického, provozního a organizačního rozvoje, případně rozvoje dalších oborů činnosti organizace. 3. Komplexní koordinace realizace víceletých celostátních nebo nadregionálních (území více krajů) projektů a programů s případným mezinárodním prvkem, vysoce specializovaného zaměření, s vysokými nároky na způsob organizačního, finančního, personálního, provozního, technického a jiného zajištění. 4. Tvorba metodik, komplexních pravidel, procedurálních postupů a manuálů pro projektové a programové řízení pro potřeby ústředního správního úřadu, kraje nebo hlavního města Prahy. 13\\. platová třída 1. Stanovování směrů finanční strategie, rozsáhlého soustavného investičního rozvoje a personálního rozvoje organizace se zásadním významem v rámci odvětví veřejných služeb případně celostátním nebo mezinárodním významem, velkým podílem vysoce kvalifikovaných odborníků, s rozsáhlým vícestupňovým vertikálním a mnohooborovým horizontálním členěním na organizační složky, specializovaným a náročným provozním a technickým vybavením a provozními režimy, například vrcholných vědeckých pracovišť, zdravotnických, sociálních, výchovných, uměleckých a vzdělávacích národních institucí. 2. Komplexní koordinace realizace strategických dlouhodobých mezinárodních projektů nebo rozvojových projektů realizujících komplexní stěžejní cíle státních politik nebo stěžejních výsledků výzkumu a vývoje, vyžadující účast vysoce kvalifikovaných odborníků mnoha různých oblastí, s dosahem do poměrů nejširších skupin osob. 1.01.13 REFERENT FONDŮ EVROPSKÉ UNIE A EKONOMICKÉ SPOLUPRÁCE SE ZAHRANIČÍM 10\\. platová třída 1. Zpracovávání a shromažďování požadavků na projekty pomoci nebo podpory, provádění analýz dotačních možností kraje nebo využití dotací zřizovanými příspěvkovými organizacemi a zainteresovanými regionálními subjekty. 2. Zpracovávání podkladů k investičním a neinvestičním záměrům projektů pomoci nebo podpory v souladu s programem rozvoje kraje. 3. Zpracovávání dotačního programu kraje v souladu s programem rozvoje kraje. 4. Zajišťování administrace projektů a dotačních programů pomoci nebo podpory kraje v průběhu realizace. 5. Konzultace projektových námětů a záměrů zainteresovaných stran na pomoc nebo podporu. 11\\. platová třída 1. Průběžné vyhodnocování požadavků zainteresovaných stran, kraje, zřizovaných příspěvkových organizací kraje v návaznosti na dotační možnosti pomoci nebo podpory a zpracovávání jejich přehledů. 2. Zajišťování komplexního zpracovávání projektů pomoci nebo podpory v souladu se stanovenými pravidly. 3. Zpracovávání metodiky přípravy a realizace projektů pomoci nebo podpory v rámci projektového cyklu. 4. Příprava a realizace projektů pomoci nebo podpory podle věcného, finančního, časového a právního rámce. 5. Koordinace přípravy a realizace dotačních programů kraje a jejich vyhodnocování. 6. Příprava návrhů krátkodobých projektů pomoci realizované z prostředků Evropské unie malého rozsahu. 7. Realizace a vyhodnocování dodatků na zprostředkující subjekty a příjemce prostředků z fondů Evropské unie a ostatních zahraničních zdrojů. 8. Provádění dílčích analytických prací při výkonu auditu operačních programů pro čerpání prostředků z fondů Evropské unie. 9. Kontrola výstupů projektů Evropské unie v době udržitelnosti po ukončení realizace projektu. 12\\. platová třída 1. Stanovování, standardizace a usměrňování realizace pracovních postupů zprostředkujících subjektů (operačních programů). 2. Dohled nad realizací operačního programu, vyhodnocování realizace operačního programu a navrhování změn v operačním programu a programových dokumentech. 3. Systematická analýza dlouhodobých dopadů pomoci realizované z prostředků Evropské unie a národních politik do regionů České republiky. 4. Komplexní analýza operačního programu z hlediska zaměření, cílů, efektivity vynakládání národních zdrojů a prostředků Evropské unie. 5. Analýza a hodnocení slabých míst implementační struktury a absorpčních kapacit. 6. Koordinace zpracovávání monitorovacích indikátorů operačního programu včetně posuzování jejich vhodnosti. 7. Zpracovávání a vyhodnocování evaluačních plánů v rámci operačního programu. 8. Koordinace čerpání technické pomoci v rámci operačního programu. 9. Koordinace, příprava, usměrňování a realizace projektů technické pomoci, příprava plánů, přehledů a rozpočtu technické pomoci v rámci operačního programu. 10. Tvorba prováděcího dokumentu operačního programu včetně jeho aktualizace. 11. Zpracování a aktualizace postupů pro žadatele a příjemce finančních prostředků. 12. Koordinace a monitorování přípravy a realizace projektů, příprava procesu výběru a hodnocení projektů pomoci realizované z prostředků Evropské unie, koordinace přípravy vyhlášení výzev k předložení projektů, poradenská a konzultační činnost při předkládání projektů v rámci operačního programu. 13. Nastavení a aktualizace vnitřního kontrolního systému na úrovni subjektu implementace příslušného operačního programu včetně metodického usměrňování kontrolní činnosti řídícího orgánu. 14. Koordinace řešení následků nesrovnalostí v rámci operačního programu včetně vypracování návrhu opatření a koordinace procesní kontroly. 15. Vyhodnocování čerpání prostředků z operačního programu. 16. Koordinace nebo tvorba postupů pro řízení operačního programu, metodickou podporu, monitoring, evaluaci, nesrovnalosti, administraci, hodnocení a výběr projektů, kontrol, proplácení a certifikaci plateb, publicitu, vzdělávání, technickou pomoc nebo budování absorpční a administrativní kapacity v rámci tvorby implementačních dokumentů operačního programu. 17. Podpora řízení projektů zahraniční pomoci nebo pomoci poskytované Českou republikou do zahraničí v mezisektorovém průřezu i v rámci jednotlivých sektorů. 18. Posuzování a analýza možností využívání prostředků ze strukturálních fondů a z programů Evropských společenství a ostatních zahraničních zdrojů. 19. Metodické usměrňování a koordinace rozpočtového procesu u zprostředkujících subjektů a příjemců prostředků z fondů Evropské unie a ostatních zahraničních zdrojů. 20. Metodické usměrňování a koordinace hospodaření s prostředky fondů Evropské unie a ostatních zahraničních zdrojů podle jednotlivých příjmových a výdajových oblastí operačních programů a programových dokumentů. 21. Provádění auditů prostředků poskytovaných z fondů Evropské unie. 13\\. platová třída 1. Vyhodnocování průběhu čerpání prostředků z fondů Evropské unie za všechny operační programy. 2. Zpracovávání společných metodik, procedurálních postupů a pravidel a manuálů pro všechny operační programy. 3. Koordinace monitorovacího a informačního systému operačního programu nebo operačních programů jako celku. 4. Koordinace implementační struktury operačního programu. 5. Metodické usměrňování auditů a auditních subjektů zapojených do realizace operačních programů a zajišťování provádění auditů k ověření účinného fungování řídícího a kontrolního systému realizace podpory z fondů Evropské unie. 6. Vytváření jednotného implementačního prostředí pro řízení, realizaci, kontrolu, řešení nesrovnalostí, technickou pomoc, monitorování nebo evaluaci operačních programů jako celku. 7. Tvorba a rozvoj operačního programu a stanovování postupů pro využívání prostředků Evropské unie. Tvorba vrcholných realizačních dokumentů operačního programu, řídících a koordinačních postupů a procesů. Koordinace realizace jednotlivých operačních programů, výběru projektů, dohledu nad jejich realizací a implementace dalších aktivit v rámci operačního programu. 8. Koordinace kohezní politiky v regionech soudržnosti (regionální rady). 9. Stanovování hlavních směrů rozvoje celostátního kontrolního systému čerpání prostředků Českou republikou z fondů Evropské unie. 10. Koordinace řešení následků nesrovnalostí včetně vypracovávání návrhů opatření a koordinace procesních kontrol. 11. Koordinace a příprava plánů realizace projektů v rámci operačního programu po věcné stránce, sledování čerpání prostředků v rámci projektů a koordinace implementačních subjektů. 12. Zpracovávání návrhů celostátních programů, projektů a priorit pro využití prostředků Evropské unie a ostatních zahraničních zdrojů nebo pomoci poskytované Českou republikou do zahraničí, tvorba závazných celostátních pravidel v oblasti využívání prostředků Evropské unie a ostatních zahraničních zdrojů nebo pomoci poskytované Českou republikou do zahraničí včetně pravidel finančního řízení projektů, vyhodnocování a kontroly. 13. Příprava programů spolupráce České republiky s Evropskými společenstvími z hlediska financování. 14. Koordinace a metodické usměrňování procesu tvorby finančních částí operačních programů a programových dokumentů, zpracovávání analýzy finančních dopadů na vývoj odvětví a regionů a efektivnosti vynakládaných finančních prostředků, vývojových tendencí a struktur odvětví a regionů, možností jejich sjednocování a aplikace do jiných odvětví a regionů. 15. Vytváření metodických pokynů pro rozpočtování prostředků fondů Evropské unie a finanční vypořádání vztahů s finančními útvary operačních programů. 16. Celostátní metodické usměrňování a koordinace využívání prostředků Evropské unie. 17. Tvorba zásad a principů koordinace finanční kontroly a auditu prostředků Evropské unie a ze zahraničí. 18. Celostátní usměrňování finančních vztahů zprostředkujících subjektů a příjemců prostředků za finanční části operačních programů a programových dokumentů. 19. Koordinace a usměrňování hlášených nesrovnalostí s orgány na ochranu finančních zájmů Evropských společenství a v boji proti podvodnému jednání a proti hrozící újmě rozpočtu Evropské unie. 20. Tvorba komunikačních plánů a jejich naplňování v oblasti Evropských strukturálních a investičních fondů na národní úrovni včetně koordinační a metodické role pro všechny operační programy. 14\\. platová třída 1. Koordinace a metodické usměrňování realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti v České republice v rámci národních rozvojových dokumentů (Národního strategického referenčního rámce, Dohody o partnerstvípartnerství, případně jiných dokumentů obdobného významu). 2. Tvorba koncepce kohezní politiky, sledování jejího vývoje, její hodnocení a strategické řízení na národní úrovni a v regionech soudržnosti. 3. Tvorba zásad státní regionální politiky a státních regionálních podpor realizovaných z rozpočtu Evropské unie. 4. Tvorba programů využívání zahraniční pomoci Českou republikou v mezirezortním a sektorovém průřezu. 5. Tvorba rozvojových programů pro využívání prostředků rozpočtu Evropské unie a ostatních zahraničních zdrojů nebo pomoci poskytované Českou republikou do zahraničí. 6. Stanovování zásad a principů tvorby finančních částí celostátních operačních programů a programových dokumentů včetně vyhodnocování realizace přijatých principů finančních částí operačních programů a programových dokumentů a projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, případně z obdobných zdrojů. 1.01.14 STATISTIK 4\\. platová třída 1. Vyhotovování a vedení dílčích evidencí, přehledů, seznamů a kartoték. 5\\. platová třída 1. Příprava, sběr a zpracovávání statistických údajů a dat. 2. Provádění místních statistických šetření podle daných postupů. 3. Pořizování a vedení statistik a evidencí podle závazných postupů. 6\\. platová třída 1. Vedení časových řad, údržba statistických souborů a příprava statistických podkladů pro další použití. 2. Odborné zpracovávání podkladů pro tvorbu projektů statistických zjišťování. 3. Vedení celostátních statistik ve vymezené oblasti. 4. Sběr, kontrola a zpracovávání dat a údajů při provádění statistických šetření. 7\\. platová třída 1. Zajišťování rozsáhlých sběrů dat a kontrola průběhu zpracování. 2. Vedení celostátních evidencí. 8\\. platová třída 1. Provádění prověrek správnosti statistických dat na místě jejich zjišťování. 2. Odborné zpracovávání dílčích částí statistických analýz. 3. Organizace statistického zjišťování ve vymezené věcné nebo územní působnosti včetně zajišťování požadavků na charakteristiky statistického souboru. 9\\. platová třída 1. Koordinace provádění celostátních statistických šetření. 10\\. platová třída 1. Věcná analýza požadavků uživatelů statistických informací, jejich transformace do podoby statistických ukazatelů pro poskytování informačních služeb a vymezování kriterií definování souborů respondentů. 2. Stanovování jednotných celostátních statistických postupů ve vymezené oblasti. 3. Zpracovávání nestandardních výstupů a analytických vyhodnocování výsledků statistických zjišťování podle stanovených postupů. 4. Organizace složitých celostátních statistických výběrových šetření. 11\\. platová třída 1. Tvorba celostátních metodických zásad a nástrojů statistiky, například definování ukazatelů, tvorba statistických číselníků a statistických klasifikací. 2. Komplexní správa statistických registrů v rámci statistické služby. 3. Zpracovávání analýz a publikačních výstupů z výsledků statistických zjišťování odvětvových a průřezových statistik. Hodnocení konzistence statistických zjišťování a jejich porovnávání s ostatními dostupnými zdroji. 4. Odborné zpracovávání podkladů a syntéza souborů statistických a dalších údajů pro přípravu analýz a predikcí. 12\\. platová třída 1. Tvorba matematicko-statistických metod pro výběrová zjišťování a jejich dopočty a inputace. Tvorba a aplikace metod sezónního očišťování, hodnocení a řízení kvality dat. 2. Tvorba metodiky celostátních úsekových statistik, jejich analýz a kvalifikované odhady vývoje makrospolečenských ukazatelů. 3. Provádění analýz pro ověřování konzistence statistických dat a zpracovávání aktuálních analytických případových studií a materiálů. DÍL 1.02 PERSONALISTICKÉ, EKONOMICKÉ A OBCHODNÍ PRÁCE 1.02.01 PERSONALISTA 7\\. platová třída 1. Provádění dílčích pracovněprávních úkonů a personalistických prací podle stanovených postupů a pravidel, například vedení personální evidence, příprava a kompletace pracovněprávní a zaměstnanecké dokumentace a dalších podkladů ke vzdělávání zaměstnanců a pro oblast systemizace a organizačního uspořádání. 2. Organizační zajišťování akcí ke zvyšování a doplňování kvalifikace zaměstnanců. 3. Zajišťování dílčích úkolů při výběru a přijímání nových zaměstnanců, například organizačně-technické zabezpečení výběrového řízení. 8\\. platová třída 1. Vyřizování pracovněprávních záležitostí zaměstnanců. 2. Zajišťování realizace vzdělávání zaměstnanců podle potřeb organizace. 3. Zajišťování realizace sociálních programů. 4. Posuzování a výběr uchazečů o přijetí v rámci výběrového řízení podle stanovených zásad a kriterií. 5. Stanovování bližších podmínek a zajišťování poskytování jednotlivých složek platu skupinám nebo jednotlivým zaměstnancům podle právních předpisů. Zařazování do platových tříd podle katalogu prací. 6. Stanovování objemu prostředků na platy pro jednotlivé organizační složky (části) organizace podle stanovených zásad a pravidel. Rozpis prostředků na platy podle jednotlivých platových složek. 7. Zajišťování a kontrola dodržování pracovněprávních předpisů a předpisů z oblasti zaměstnanosti, sociálního zabezpečení apod. 9\\. platová třída 1. Komplexní zajišťování oblasti organizačních vztahů a systemizace, personalistiky, odměňování nebo přípravy a vzdělávání zaměstnanců. 2. Stanovování zásad a kriterií pro výběrová řízení, hodnocení nebo odměňování zaměstnanců. 10\\. platová třída 1. Komplexní koordinace a zajišťování rozvoje oblasti organizačních vztahů a systemizace, personalistiky, odměňování, přípravy a vzdělávání zaměstnanců (dále jen „personální správa“) organizace. 2. Komplexní koordinace personální správy v organizaci s rozsáhlou kvalifikační a profesní strukturou, vertikálním a horizontálním organizačním členěním. 3. Tvorba personalistických metod, programů a zásad personálního a sociálního rozvoje v organizacích s rozsáhlou kvalifikační a profesní strukturou, vertikálním a horizontálním organizačním členěním, například metod hodnocení zaměstnanců, sociálních nebo vzdělávacích programů, programů funkční a pracovní adaptace a kariérních programů. 4. Metodické usměrňování, koordinace a zpracovávání komplexních programů organizace a systemizace, personalistiky, odměňování nebo přípravy a vzdělávání zaměstnanců ústředního správního úřadu, správního úřadu s celostátní působností, orgánů nebo organizací s celostátní působností, kraje, hlavního města Prahy nebo statutárních měst. 11\\. platová třída 1. Tvorba koncepce rozvoje personální správy v organizacích s rozsáhlou kvalifikační, profesní a organizační strukturou. 2. Tvorba koncepce organizačních vztahů a systemizace, personalistiky, odměňování nebo přípravy a vzdělávání zaměstnanců ústředního správního úřadu, správního úřadu s celostátní působností, orgánů nebo organizací s celostátní působností, kraje, hlavního města Prahy nebo statutárních měst. 3. Metodické usměrňování a koordinace personální správy organizace s mimořádnými nároky na výkon vysoce specializovaných a kvalifikačně nejnáročnějších prací, například rezortu, ústředního správního úřadu, správního úřadu, orgánu nebo organizace s celostátní působností, které se člení na další územní správní úřady nebo pracoviště rozmístěná po celém území České republiky nebo personální správy kraje, hlavního města Prahy nebo statutárního města. 4. Metodické usměrňování, zpracovávání komplexních programů a koordinace organizace a systemizace, personalistiky, odměňování nebo přípravy a vzdělávání v rezortu členěném na další organizační složky státu s celostátní nebo územní působností, v bezpečnostním sboru nebo v ArmáděArmádě České republiky. 12\\. platová třída 1. Tvorba koncepce rozvoje personální správy organizací s mimořádnými nároky na výkon vysoce specializovaných a kvalifikačně nejnáročnějších prací, například ústředního správního úřadu, správního úřadu s celostátní působností, orgánů nebo organizací s celostátní působností, kraje, hlavního města Prahy nebo statutárních měst. 2. Tvorba koncepce personální správy rezortu. 3. Metodické usměrňování a koordinace personální správy rezortu členěného na další organizační složky státu s celostátní nebo územní působností nebo tvorba koncepce organizačních vztahů a systemizace, personalistiky, odměňování nebo přípravy a vzdělávání zaměstnanců tohoto rezortu. 4. Tvorba koncepce organizace a systemizace, personalistiky, odměňování nebo přípravy a vzdělávání v rezortu členěném na další organizační složky státu s celostátní nebo územní působností, v bezpečnostním sboru nebo v ArmáděArmádě České republiky. 13\\. platová třída 1. Tvorba koncepce personální správy rezortu členěného na další organizační složky státu s celostátní nebo územní působností, bezpečnostního sboru nebo ArmádyArmády České republiky. 2. Tvorba koncepce obecně závazných systémů dalšího vzdělávání zaměstnanců a dalších osob, kde se kvalifikační předpoklady pro výkon povolání stanoví právním předpisem. 1.02.02 MZDOVÝ ÚČETNÍ 7\\. platová třída 1. Příprava a zpracovávání údajů a provádění dalších úkonů k výpočtu výše platu, náhrad platu, případně dalších plnění, dávek nemocenského pojištění, k zajišťování srážek z platu, ke zjišťování výpočtu a odvodu daně z příjmu, pojistného na sociální a všeobecné zdravotní pojištění zaměstnanců (příslušníků) včetně systematického vedení a archivování těchto a souvisejících údajů. Provádění registračních a oznamovacích činností a vztahů, týkajících se zaměstnanců organizace. 8\\. platová třída 1. Výpočet výše platu, zajišťování výplaty, zúčtovávání platu, náhrad platu a dalších plnění poskytovaných zaměstnancům, výpočet a provádění srážek z platu, zajišťování agendy daně z příjmu ze závislé činnosti zaměstnanců a pojistného na sociální a zdravotní pojištění. 9\\. platová třída 1. Koordinace nebo metodické usměrňování výpočtu, výplaty a zúčtování platu, náhrad platu a dalších plnění poskytovaných zaměstnancům, srážek z platu, agendy daní ze závislé činnosti a pojistného na sociální a zdravotní pojištění. 2. Výpočet výše platu, zajišťování výplaty a zúčtování platu, náhrad platu, nemocenského a dalších plnění, výpočet a provádění srážek z platu, výpočet náhrad zvýšených životních nákladů, zajišťování agendy daně z příjmu ze závislé činnosti, pojistného na sociální a zdravotní pojištění, a to převážně pro zaměstnance s pravidelným pracovištěm v zahraničí. 10\\. platová třída 1. Metodické usměrňování způsobu aplikace právních předpisů, zavádění speciálních postupů nad rámec obecných úprav a zajišťování správnosti programů upravujících výpočet, výplatu a zúčtování platu, poskytování náhrad platu a dalších plnění poskytovaných zaměstnancům, problematiku daní z příjmů ze závislé činnosti, nemocenského pojištění, pojistného na sociální a zdravotní pojištění a dalších právních předpisů podle specifických podmínek zaměstnavatele, definice komplexních výstupních sestav, zastupování zaměstnavatele v dané oblasti při jednáních s vnějšími orgány a poskytování konzultací zaměstnancům. 1.02.03 ÚČETNÍ 6\\. platová třída 1. Komplexní zajišťování fakturace v organizaci. 2. Výpočet cestovních náhrad podle zvláštního předpisu. 7\\. platová třída 1. Provádění dokladových inventur a pořizování inventurních soupisů. 2. Zajišťování podkladů ke zjištění, výpočtu a placení daní, například pro stanovování základu daně a výpočet daně z účetních záznamů, provádění registračních a oznamovacích činností a zajišťování dalších vztahů se správci daní. 8\\. platová třída 1. Provádění účetních záznamů na jednotlivých syntetických nebo analytických účtech a podrozvahových účtech. Zpracovávání průkazných účetních záznamů a provádění zápisů v účetních knihách. Správa dílčích číselníků pro vedení účetnictví v návaznosti na povinnosti dané účetní jednotce zákonem o účetnictví. Vedení knihy analytických účtů pro účely dílčích agend účetnictví v rámci účetní jednotky. 2. Samostatné zajišťování agendy daně z příjmu, daně z přidané hodnoty a zajišťování daňového řízení se správcem daně. 3. Zajišťování inventarizace majetku a závazků. 9\\. platová třída 1. Komplexní a samostatné účtování v rámci uceleného okruhu účetnictví, například majetku, zúčtovacích vztahů, pohledávek a závazků včetně dluhů, zúčtovávání daní a dotací a finančních prostředků a zdrojů včetně řešení případů porušení povinnosti podle zákona o účetnictví s příslušnými orgány. Sledování a provádění účetních záznamů o pohybu a stavu finančních prostředků na bankovních účtech včetně kontroly bankovních zůstatků a hotovosti. Provádění platebního a zúčtovacího styku s bankoubankou. 2. Vedení účetních knih, například deníku, hlavní knihy, knihy analytických účtů a knihy podrozvahových účtů, jejich otevírání a uzavírání a sestavování účtového rozvrhu. 3. Zjišťování a zadávání údajů v rámci účetních záznamů sestavovaných a předávaných účetní jednotkou do Centrálního systému účetních informací státu pro účely monitorování a řízení veřejných financí a pro účely sestavování účetních výkazů za Českou republiku například sestavování Pomocného analytického přehledu. 4. Samostatné zajišťování agendy daně z přidané hodnoty ve vztahu k zahraničí. 10\\. platová třída 1. Komplexní vedení účetnictví účetní jednotky včetně vedení účetních knih a sestavování účetní závěrky za účelem jejího předávání do Centrálního systému účetních informací státu. 2. Komplexní a samostatné účtování složitých účetních operací v rámci uceleného okruhu účetnictví účetní jednotky s hodnotou aktiv celkem (brutto) převyšující 500 000 000 Kč, zejména dlouhodobého majetku, jeho přeceňování na reálnou hodnotu, časové rozlišování investičních transferů, dále záloh na transfery, jejich vyúčtovávání a časové rozlišování. 11\\. platová třída 1. Stanovování metodiky účetnictví, způsobů oceňování, postupů odpisování, postupů účtování, způsobu získávání údajů pro monitorování a řízení veřejných financí, dále uspořádání položek účetní závěrky a jejich obsahového vymezení. 2. Komplexní vedení účetnictví účetní jednotky s hodnotou aktiv celkem (brutto) převyšující 500 000 000 Kč včetně vedení účetních knih a sestavování účetní závěrky a jejího předávání do Centrálního systému účetních informací státu. 3. Zabezpečení analytických a metodických prací nad daty účetní závěrky a dalších účetních záznamů včetně Pomocného analytického přehledu předávanými pro účely monitorování a řízení veřejných financí a pro účely sestavování účetních výkazů za Českou republiku do Centrálního systému účetních informací státu, a to včetně předkládání návrhů opatření. 12\\. platová třída 1. Koordinace sestavování účetní závěrky a dalších účetních záznamů včetně Pomocného analytického přehledu rezortem, krajem, hlavním městem Prahou nebo územně členěným statutárním městem pro účely monitorování a řízení veřejných financí a pro účely sestavování účetních výkazů za Českou republiku, a to včetně poskytování metodické podpory jimi zřízeným účetním jednotkám. 2. Metodické usměrňování aplikace zákona o účetnictví a Českých účetních standardů na úrovni kraje nebo hlavního města Prahy v rámci zajišťování metodické podpory pro vybrané účetní jednotky na území příslušného kraje nebo pro městské části hlavního města Prahy. 3. Provádění analytických a metodických prací v oboru účetnictví, součinnost s daňovými odbory na metodice statistiky a vyhodnocování obvyklých cen majetku. 1.02.04 ROZPOČTÁŘ 7\\. platová třída 1. Rozpis jednotlivých částí rozpočtu podle položek na organizační celky, výkony, práce, výrobky nebo služby a sledování jeho čerpání. Provádění dílčích rozpočtových změn. 8\\. platová třída 1. Příprava ucelených částí rozpočtu. Sledování příjmů a výdajů včetně navrhování opatření při jejich neplnění. Rozpisy příspěvků a dotací podle stanovených zásad. 9\\. platová třída 1. Sestavování rozpočtů jednotlivých organizačních celků podle kalkulací, norem a potřeb včetně jejich rozpisů a zajišťování jejich plnění. Prověřování a zajišťování účetní správnosti vykazování rozpočtových prostředků. Zajišťování realizace rozpočtových změn. 2. Rozpis ukazatelů rozpočtu, sledování a analýza čerpání rozpočtu a plnění závazných ukazatelů. 10\\. platová třída 1. Sestavování rozpočtu organizace. Projednávání rozpočtu s jednotlivými rozpočtovými místy. Sledování, projednávání a zúčtovávání plnění rozpočtu s rozpočtujícím orgánem. Zajišťování realizace příjmových a výdajových stránek rozpočtu včetně návrhu opatření při jejich neplnění. 2. Kontrola hospodaření podle rozpočtu včetně sledování vývoje, provádění rozboru a stanovování návrhů na opatření. Navrhování, přijímání a projednávání rozpočtových změn. 3. Hodnocení vývoje finančního hospodaření územních rozpočtů a vypracovávání podkladů pro státní závěrečný účet. 11\\. platová třída 1. Sestavování rozpočtů organizací s rozmanitými obory činností, členitou vnitřní organizační strukturou a s dynamickým vývojem jednotlivých rozpočtových položek. Optimalizace příjmové a výdajové politiky organizace. Stanovování zásad rozpisů rozpočtů a jiných rozpočtových pravidel. 12\\. platová třída 1. Metodické usměrňování a organizace hospodaření s rozpočtovými prostředky podle jednotlivých příjmových a výdajových oblastí kapitoly nebo více kapitol. 1.02.05 FINANČNÍ REFERENT 7\\. platová třída 1. Ověřování výše platební povinnosti a vystavování předpisných, odpisných a přeúčtovacích platebních poukazů. 2. Přebírání poštovních zásilek nebo poukazovaných peněžních částek k poskytnutí poštovní služby veřejnosti, vydávání poštovních zásilek nebo výplata poukázané peněžní částky příjemci v provozovně poštovních služeb a poskytování dalších poštovních nebo jiných služeb veřejnosti podle podmínek sjednaných s provozovatelem poštovních služeb. 8\\. platová třída 1. Sledování a evidence finančního majetku. 2. Zajišťování agendy oběživa. 3. Zajišťování styku s bankoubankou. 9\\. platová třída 1. Zajišťování financování organizace (agendy finančních zdrojů, úvěrové agendy, zúčtovacího a platebního styku). 2. Analýza pohledávek a závazků. 3. Zajišťování agendy správy dotací nebo jiných účelově vázaných prostředků. Kontrola čerpání a užití dotací nebo jiných účelově vázaných rozpočtových prostředků. 4. Příprava návrhů na sdružování finančních prostředků z veřejných zdrojů, právnických a fyzických osob včetně jejich vyhodnocování. 10\\. platová třída 1. Zajišťování zahraničního platebního styku. 2. Zajišťování úvěrové politiky organizace. 3. Koordinace činností souvisejících s podáváním žádostí o podpory a dotace a přijímáním podpor a dotací a s plněním závazků vzniklých přijetím podpory a závěrečným vyhodnocením čerpání podpory. Stanovování postupů a zásad výběru žadatelů o podpory včetně vyhodnocování projektů. Zpracovávání a předkládání závěrečného vypořádání přiznaných dotací a podpor. 11\\. platová třída 1. Zajišťování systému financování organizace prostřednictvím více zdrojů financování, například rozpočtových, mimorozpočtových a dalších veřejných zdrojů, úvěrových, dotačních apod. 2. Zpracovávání analýz efektivnosti vynakládaných finančních prostředků a předkládání návrhů opatření ke zlepšení efektivnosti hospodaření. Navrhování způsobů financování organizace. Vyhledávání finančních zdrojů. Zpracovávání finančních plánů. 3. Vytváření zásad financování finanční politiky v jednom nebo více oborech činností územní státní správy nebo samosprávy a provádění rozpisu závazných a orientačních ukazatelů rozpočtu s přihlédnutím k prioritám jednotlivých druhů výdajů. 4. Posuzování požadavků financovaných organizací nad rámec schváleného rozpočtu z hlediska věcnosti, účelovosti a hospodárnosti a provádění rozpočtových opatření ve své pravomoci. 5. Stanovování postupů, zásad a metodik pro poskytování finančních podpor, pro výběr žadatelů o podpory včetně vyhodnocování projektů. 12\\. platová třída 1. Stanovování finanční strategie organizace, provádění finančních operací na finančním a kapitálovém trhu, koordinace finančních a jiných aktivit a zajišťování rovnováhy ve zdrojích a potřebách organizace. 1.02.06 POKLADNÍK 4\\. platová třída 1. Prodej vstupenek, například v kulturních zařízeních, památkových objektech, muzeích a galeriích včetně vedení peněžní agendy. 5\\. platová třída 1. Pokladní manipulace s peněžní hotovostí. 6\\. platová třída 1. Zajišťování pokladních služeb pro potřeby organizace včetně přijímání a vydávání peněz veřejnosti. 7\\. platová třída 1. Zajišťování pokladních služeb v tuzemské i v zahraničních měnách pro veřejnost. 1.02.07 OBCHODNÍ REFERENT 7\\. platová třída 1. Příprava podkladů pro obchodní jednání nebo pro uzavírání obchodních smluv. 8\\. platová třída 1. Zajišťování jednotlivých úseků obchodní agendy. 2. Zpracovávání ekonomických rozborů, sledování obchodní situace včetně návrhů na opatření v obchodní oblasti. 9\\. platová třída 1. Zajišťování obchodní agendy organizace a její koordinace s ostatními úseky činnosti. 2. Provádění průzkumů a analýz trhu a navrhování obchodních opatření. 10\\. platová třída 1. Komplexní zajišťování obchodní činnosti včetně zpracovávání programů a realizace mezinárodních obchodních vztahů. 11\\. platová třída 1. Zpracovávání marketingových prognóz a příprava marketingové strategie. 12\\. platová třída 1. Tvorba koncepce obchodního nebo podnikatelského zaměření organizace. Koordinace marketingových strategií. 1.02.08 ZÁSOBOVAČ 7\\. platová třída 1. Samostatný nákup vymezeného sortimentu zboží a sjednávání kontraktů, sestavování harmonogramů zásobování včetně vystavování objednávek a potvrzování faktur. 8\\. platová třída 1. Zajišťování dodávek materiálu, surovin, strojů a zboží pro organizaci v požadovaném sortimentu, množství, kvalitě a času. Vedení poptávkových řízení. Účast na kontraktačních jednáních, výběr dodávek a uzavírání kontraktů s dodavateli. 9\\. platová třída 1. Komplexní a samostatné zajišťování materiálně-technického zásobování pro celou organizaci. 1.02.09 PROPAGAČNÍ REFERENT 7\\. platová třída 1. Zpracovávání návrhů propagačních akcí. Zadávání realizace propagačních akcí. 2. Zajišťování přípravy a pořizování propagačních předmětů. 8\\. platová třída 1. Zajišťování všech způsobů a forem propagace organizace nebo úseku její činnosti. Navrhování, zajišťování a organizace propagačních akcí. 2. Koordinace propagace s ostatními úseky organizace. 9\\. platová třída 1. Zajišťování propagace činnosti, záměrů, výsledků a dalších věcí daného území, oboru správy nebo samosprávy nebo jiného oboru činnosti. DÍL 1.03 INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ SYSTÉMY 1.03.01 PROJEKTOVÝ MANAŽERMANAŽER INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH SYSTÉMŮ 9\\. platová třída 1. Administrace projektů v oblasti informačních a komunikačních technologií jako souhrnu technických a programových prostředků umožňující tvorbu, vyhledávání, zobrazování, výměnu, zpracování, uchovávání, zpřístupňování, přenos a využívání dat a informací, informačních systémů nebo kybernetické bezpečnosti (dále jen „informační a komunikační systémy“). Konsolidace a příprava projektové dokumentace a další práce a aktivity k podpoře zajištění realizace projektu. 10\\. platová třída 1. Administrace celostátních projektů v oblasti informačních a komunikačních systémů s případným mezinárodním prvkem a s vysokými nároky na způsob organizačního, finančního, personálního a provozního zajištění a na konsolidaci a přípravu projektové dokumentace. Poskytování podpory při zajišťování přípravy a realizace projektů v oblasti informačních a komunikačních systémů, vytváření komunikačních matic a organizace projektových schůzí. 11\\. platová třída 1. Komplexní koordinace přípravy a realizace projektů specifických částí informačních a komunikačních systémů, vytváření projektové dokumentace, harmonogramů, řízení kapacit projektů, analýz, řešení rizik a tvorby reportů ohledně stavu projektů. 12\\. platová třída 1. Komplexní koordinace přípravy a realizace komplexních projektů informačních a komunikačních systémů se zásadním dopadem do hlavní činnosti organizace. 13\\. platová třída 1. Komplexní koordinace přípravy a realizace komplexních projektů informačních a komunikačních systémů s krajskou nebo obdobně širokou územní nebo celostátní působností. 14\\. platová třída 1. Komplexní koordinace přípravy a realizace komplexních rozsáhlých projektů informačních a komunikačních systémů zajištujících realizaci stěžejních cílů státních politik nebo politik Evropské unie, například v oblasti finanční a rozpočtové, obrany, bezpečnosti, zaměstnanosti, sociálního zabezpečení nebo zdravotní. 1.03.02 ANALYTIK INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH SYSTÉMŮ 9\\. platová třída 1. Podpora analytických prací pro tvorbu informačních a komunikačních systémů menšího rozsahu, s jednoduchým nebo žádným uživatelským rozhraním, s minimálním počtem rozhraní na okolní systémy a jednoduchým procesem. 2. Sběr a analýza uživatelských požadavků, rizik a dat a jejich příprava pro vyhodnocování. Poskytování podpory při provádění analýz nástrojů a programového vybavení pro tvorbu informačních a komunikačních systémů. 10\\. platová třída 1. Podpora analytických prací pro tvorbu informačních a komunikačních systémů většího rozsahu, s více uživatelskými rozhraními, s vyšším počtem rozhraní na okolní systémy a složitými procesy. Sběr, analýza a vyhodnocování uživatelských požadavků pro tvorbu informačních a komunikačních systémů. Provádění analýz bezpečnostních rizik. 11\\. platová třída 1. Provádění věcných, procesních, bezpečnostních, aplikačních, datových, provozních, dopadových a dalších analýz uživatelských požadavků určených pro tvorbu informačních a komunikačních systémů menšího rozsahu, s jednoduchým nebo žádným uživatelským rozhraním, s minimálním počtem rozhraní na okolní systémy a jednoduchým procesem. Provádění analýz kybernetických rizik. 12\\. platová třída 1. Provádění věcných, procesních, bezpečnostních, aplikačních, datových, provozních, dopadových a dalších analýz uživatelských požadavků určených pro tvorbu informačních a komunikačních systémů s více uživatelskými rozhraními, s vyšším počtem rozhraní na okolní systémy a složitými procesy. 2. Optimalizace procesů při tvorbě informačních a komunikačních systémů s více uživatelskými rozhraními, s vyšším počtem rozhraní na okolní systémy a složitějšími procesy použitelnými pro další rozvoj, provoz a splnění cílů v oblasti informačních a komunikačních systémů a tvorba dokumentací a modelů podle závěrů věcných, procesních, bezpečnostních, aplikačních, datových, provozních a dopadových analýz uživatelských požadavků. 3. Provádění analýz kybernetických rizik nad legislativně stanovenou regulovanou službou. 13\\. platová třída 1. Koordinace analytických činností zahrnující věcné, procesní, bezpečnostní, aplikační, datové, provozní a dopadové analýzy rozsáhlé soustavy informačních a komunikačních systémů s celostátní topologií a jejich infrastruktury se zásadním významem pro jejich provoz, provádění analýz dlouhodobé strategie informačních potřeb a informační a komunikační infrastruktury, analýz vývoje, provozu, inovací a údržby soustavy informačních a komunikačních systémů a jejich harmonizace s celostátní informační politikou a dalšími mezinárodními požadavky. 2. Navrhování obecných postupů a metodik analýz informačních a komunikačních systémů v rámci resortů a provádění dohledu nad dodržováním schválených postupů a metodik. Systematické řízení rizik nad závazně stanovenou regulovanou službou. 14\\. platová třída 1. Komplexní koordinace analytických činností v oblasti informačních a komunikačních systémů u subjektů s rozsáhlým vnitřním členěním na organizační složky státu s celostátní působností a ovlivňující jednání nejširších skupin obyvatelstva a s případným mezinárodním dopadem, tvorby dokumentací a nejsložitějších modelů vystihujících závěry z komplexních analýz použitelných pro další rozvoj, provoz a splnění cílů těchto informačních a komunikačních systémů. 01.03.03 ARCHITEKT INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH SYSTÉMŮ 11\\. platová třída 1. Vytváření, rozvoj a navrhování architektury informačních a komunikačních systémů menšího rozsahu s jednoduchým uživatelským rozhraním, s minimálním počtem rozhraní na okolní systémy a s jednoduchým procesem, navrhování, rozvoj a specifikace definovaných rozhraní, struktur, aplikačních vrstev, bezpečnostních prvků zajišťujících ochranu dat, databázové struktury, datových toků, migračních a zálohovacích plánů, navrhování komponent a definování a vytváření základních modelů a výstupů. 2. Hodnocení a stanovování programovacích prostředků nebo nových technologií, jejich analýza a návrh začlenění a implementování do vybraných informačních systémů menšího rozsahu s jednoduchým uživatelským rozhraním, s minimálním počtem rozhraní na okolní systémy a jednoduchým procesem. 3. Tvorba informační koncepce orgánu veřejné správy s lokální působností. 12\\. platová třída 1. Vytváření, rozvoj a navrhování architektury informačních a komunikačních systémů s více uživatelskými rozhraními, s vyšším počtem rozhraní na okolní systémy a složitějšími procesy, návrh a tvorba aplikačních rozhraní, bezpečnostních prvků zajišťujících ochranu dat, databázové struktury, datových toků, migračních a zálohovacích plánů, komplexní integrace s jinými systémy a navrhování programového vybavení nebo informačních služeb. 2. Hodnocení a stanovování složitých a náročných programovacích prostředků nebo nových technologií včetně bezpečnostních technologií a principů, jejich analýza a návrh začlenění a implementování do informačních systémů s více uživatelskými rozhraními, s vyšším počtem rozhraní na okolní systémy a složitějšími procesy. 3. Tvorba koncepce informačních a komunikačních systémů. 4. Tvorba informační koncepce územního orgánu veřejné správy. 13\\. platová třída 1. Tvorba informační koncepce orgánu veřejné správy s krajskou nebo obdobně širokou územní působností nebo s celostátní působností. 2. Tvorba koncepce bezpečnostní architektury informačních a komunikačních systémů s krajskou nebo obdobně širokou územní nebo celostátní působností. 3. Navrhování a zpracovávání středně komplexních projektů vývoje nebo vytváření, rozvoj a navrhování architektury informačních a komunikačních systémů se složitými procesy a hierarchickou strukturou, s vysokým množstvím uživatelských rozhraní a vazeb na jiné systémy, nebo s krajskou nebo obdobně širokou územní nebo celostátní topologií s rozsahem architektonického modelu do 500 prvků/vazeb v relevantních vrstvách architektury, jejich harmonizace s celostátní informační politikou a dalšími mezinárodními požadavky včetně zpracovávání komplexních návrhů řešení nebo komplexních architektonických návrhů za datovou, bezpečnostní, integrační a provozní oblast těchto informačních a komunikačních systémů. 4. Celostátní metodické usměrňování, posuzování tvorby, rozvoje a využívání informačních a komunikačních systémů a jejich architektury ve veřejné správě a poskytování metodické podpory pro dodržování schválené architektury ve veřejné správě. 5. Koordinace centrálních služeb nad prostorovými daty. Koordinace harmonizace prostorových dat a služeb v rámci Evropské unie. 14\\. platová třída 1. Tvorba informační koncepce subjektů s rozsáhlým vnitřním členěním na organizační složky státu s celostátní působností a ovlivňující jednání nejširších skupin obyvatelstva, zahrnující tvorbu strategie rozsáhlé soustavy informačních systémů, vytváření dlouhodobé strategie informačních potřeb a informační a komunikační infrastruktury, koordinace vývoje, provozu, inovací a údržby soustavy informačních a komunikačních systémů a zajišťování její harmonizace s celostátní informační politikou a dalšími mezinárodními požadavky. 2. Tvorba architektury a vývoje centrálních a rozsáhlých informačních služeb subjektů veřejné a státní správy se složitým vnitřním členěním s celostátní působností a ovlivňující jednání nejširších skupin obyvatelstva nebo určené pro speciální a vysoce odborné využití, s rozsahem architektonického modelu do 5000 prvků/vazeb (na všech vrstvách architektury). Koordinace vzájemného, řízeného a bezpečného propojování subjektů veřejné a státní správy, komunikace subjektů veřejné a státní správy s jinými subjekty ve vnějších sítích, například internetem nebo komunikační infrastrukturou Evropské unie. 3. Tvorba celostátní strategie vytváření, rozvoje a architektury informačních systémů. Koordinace vývoje aplikačních vybavení provázaných informačních systémů poskytující a využívající služby elektronizace veřejné správy (eGovernment) jako celku. 15\\. platová třída 1. Tvorba informační koncepce České republiky. 2. Tvorba komplexní architektury úřadu nebo subjektu obsahující více rozsáhlých a centrálních informačních systémů nebo služeb nebo jiného subjektu s rozsahem modelu architektury (na všech vrstvách architektury) nad 5000 prvků a vazeb. 1.03.04 SPRÁVCE INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH SYSTÉMŮ A SYSTÉMOVÝ INŽENÝR 5\\. platová třída 1. Provádění jednodušších činností při obsluze standardních informačních a komunikačních technologií, jako například zadávání a úprava textů, jednoduché nastavování, stahování a vkládání příloh. 6\\. platová třída 1. Obsluha informačních systémů, například vyhledávání informací a export dat. 7\\. platová třída 1. Zajišťování provozu a podpory koncových uživatelů u menších informačních a komunikačních systémů. 2. Obsluha informačních systémů nebo počítačových prostředků jako tiskáren nebo jiných periferií s využíváním speciálních znalostí k danému systému nebo technologii a řešení úloh spojených s provozem tohoto systému podle dané specifikace a metodiky. 3. Provádění administrativních úkonů podporujících provoz informačních systémů, například tvorby výkazů a speciálních reportů. Vytváření provozních analýz nebo dokumentace pro podporu různých programů a propagací. 8\\. platová třída 1. Zajišťování základní funkčnosti a bezpečnosti informačních a komunikačních systémů, zajišťování jejich optimálního vytížení a řešení incidentů spojených s infrastrukturou a provozem aplikace. Zajišťování provozu bezpečnostních technologií. 2. Zajišťování provozu vyššího počtu podpůrných periferií jako tiskáren a jiného hardware včetně poskytování podpory více než 50 koncovým uživatelům těchto zařízení. 3. Poskytování podpory koncovým příp. dalším uživatelům při vytváření reportů ze zdrojové báze dat v rámci datové základny a systémové správy dat. 9\\. platová třída 1. Zajišťování funkčnosti a bezpečnosti informačních a komunikačních systémů jako celku. Kontrola a zajišťování korektního procesního zpracování dat a zajišťování validity systémových dat. 2. Zajišťování provozu databází, řešení uživatelských přístupů a sledování vytížení prostředků. 3. Organizace dílčího provozu informačních a komunikačních systémů a zajišťování komplexní obsluhy speciálních počítačových aplikací a síťového prostředí počítačů podle návodů a provozní dokumentace technologie zpracování dat. 10\\. platová třída 1. Stanovování a organizování způsobů a postupů využívání programového vybavení, multimediálních a komunikačních systémů, síťového prostředí apod. včetně zajišťování jejich provozní správy a bezpečnosti a poskytování podpory koncovým uživatelům těchto systémů a technologií. Podpora a zajišťování podpůrné techniky a aplikací, jako je instalace, nastavení programového vybavení nebo infrastruktury pro chod větší organizace s více než 100 uživateli. 2. Zavádění informačních a komunikačních technologií dle provozní dokumentace. 3. Zajišťování provozu, kontroly a monitoringu rozsáhlých databázových systémů. Zajišťování provozu bezpečnostních technologií a realizace bezpečnostního dohledu. 4. Zajišťování správy, funkčnosti a bezpečnosti lokálního síťového prostředí, monitorování a diagnostika sítí, definování a přidělování adres uživatelům a propojování na další sítě. 11\\. platová třída 1. Zajišťování správy informačních a komunikačních systémů, metodické usměrňování uživatelů, zajišťování podpory uživatelům, definování jejich požadavků a problémů a navrhování jejich řešení se všemi účastníky správy systému, například se správou operačních systémů databází, síťového prostředí a bezpečnostních technologií, případně s dodavateli. 2. Tvorba plánů, norem a postupů změn provozu a údržby informačních a komunikačních systémů, jejich provozní a bezpečnostní testování, příprava a realizace modifikací a zajišťování jejich integrity a poskytování podpory uživatelům. 3. Definování jednodušších síťových vazeb a protokolů mezi aplikacemi, jejich nastavování a realizace. 4. Instalace a nastavování složitého programového vybavení pro systémy složené z více částí a určené pro 1000 a více uživatelů. 12\\. platová třída 1. Správa informačních a komunikačních systémů se složitými procesy a hierarchickou strukturou, s vysokým množstvím uživatelských rozhraní a rozhraní a vazeb na jiné systémy, s krajskou nebo obdobně širokou územní nebo celostátní topologií a jejich harmonizace s celostátní informační politikou a dalšími mezinárodními požadavky včetně správy datové, bezpečnostní, integrační a provozní oblasti těchto informačních a komunikačních systémů. 2. Zajišťování řešení projektů informačních a komunikačních systémů, programového vybavení nebo informačních služeb, které jsou nezávislé na jiných informačních systémech nebo mají na ně omezené vazby, případně jsou kombinované s dalším externím nákupem a zavedením informačního systému nebo rozvojem jejich provozu a údržby včetně zpracovávání plánů, norem a postupů změn provozu a údržby, testování, přípravy a realizace modifikací a zajišťování jejich integrity a poskytování podpory uživatelům. 3. Koordinace správy rozsáhlých centrálních databází včetně jejich navrhování. 4. Přebírání, aplikace, ověřování, uvádění do provozu a správa složitých síťových prostředí, například u globálních hierarchických síťových prostředí, navrhování propojení na další systémy informačních a komunikačních technologií. 5. Definice potřeb, posuzování, vyhodnocování a správa a řešení rozsáhlých projektů změn provozu a údržby informačních systémů, programového vybavení nebo informačních služeb, které jsou nezávislé na jiných informačních systémech nebo na ně mají omezené vazby, případně jsou kombinované s dalším externím nákupem a zavedením informačního systému nebo rozvojem jejich provozu a údržby. 6. Optimalizace využívání informační a komunikační infrastruktury a instalování nových prvků a modulů informačních a komunikačních technologií, například operačních systémů a jejich nadstaveb, programovacích prostředků, vývojových nástrojů programovacích jazyků, multimediálních systémů, komunikačních systémů, bezpečnostních technologií, informačních systémů, databází nebo vědeckých, vědeckotechnických, technických, inženýrských, grafických, kancelářských a jiných aplikací pro koncového uživatele a sítí a databází na úrovni resortu. 7. Instalace a nastavování složitého programového vybavení pro systémy, které jsou nezávislé na jiných informačních systémech nebo na ně mají omezené vazby. 13\\. platová třída 1. Koordinace přípravy a realizace komplexních projektů vývoje informačních a komunikačních systémů nebo informačních služeb, které jsou víceuživatelské a na vysoké systémové úrovni, zpracovávání plánů, norem, postupů změn provozu a údržby, provozní testování, bezpečnostní testování, příprava a realizace modifikací a zajišťování jejich integrity a poskytování podpory uživatelům. 2. Definice potřeb, posuzování, vyhodnocování a výběr komplexních projektů vývoje složitých víceuživatelských informačních, komunikačních a bezpečnostních systémů a síťových prostředí vysoké systémové úrovně s celostátním dopadem. 3. Komplexní správa složitých víceuživatelských informačních systémů a síťových prostředí vysoké systémové úrovně v rámci rezortů s rozsáhlým vnitřním členěním na organizační složky státu s celostátní působností a ovlivňující jednání nejširších skupin obyvatelstva, přebírání, ověřování a uvádění do provozu informačních systémů, bezpečnostních technologií a síťových prostředí, zajišťování jejich optimálního využívání a vývoj jejich speciálních částí. 4. Instalace a nastavování programového vybavení provázaných informačních systémů poskytujících a využívajících služby veřejné správy jako celku. 14\\. platová třída 1. Samostatné řešení složitých problémů výkonnosti, bezpečnosti a dostupnosti služeb souvisejících s nasazováním a provozem komplexu různých technologických komponent a platforem. 2. Návrh, implementace, kontrola a hodnocení dodržování smluvních podmínek provozu včetně úrovně provozního zabezpečení služeb (SLA), včetně návrhu a implementace nápravných opatření. 1.03.05 VÝVOJÁŘ INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH SYSTÉMŮ 11\\. platová třída 1. Vývoj, programování a úprava jednoduchých aplikací a programových částí na základě vstupní odborné dokumentace, provádění jasných a jednoduchých programovacích činností v určitém programovém vybavení za účelem vytváření nebo úpravy konkrétní funkce aplikace. 12\\. platová třída 1. Vývoj, programování a úprava aplikací nebo jejích samostatných programových částí na základě vstupní odborné dokumentace. Implementace datových modelů, rozhraní a sestavování podpůrných a provozních skriptů aplikace. 13\\. platová třída 1. Vývoj, programování a úprava aplikací s přesahem a integrací do více systémů a s víceuživatelským rozhraním, složitým datovým modelem a velkým množstvím integrací s okolními systémy. Tvorba vývojové dokumentace a návrhu optimálního programového vybavení. 2. Vývoj bezpečnostních technologií systémů s celostátní působností nebo specializovaných nástrojů pro podporu testingu, provozu, nebo optimalizaci a zvýšení efektivnosti systému. Implementace složitých datových modelů, rozhraní a aplikačních částí nebo sestavování složitých migračních, provozních či bezpečnostních skriptů. 14\\. platová třída 1. Koordinace vývoje a programování složitých informačních a komunikačních systémů s víceuživatelským rozhraním, složitým datovým modelem a velkým množství integrací s okolními systémy, tvorby vývojové dokumentace a návrhu optimálního programového vybavení nebo navrhování složitých informačních a komunikačních systémů veřejné správy (eGovernment) s celostátní architekturou. 2. Koordinace vývoje bezpečnostních technologií a systémů s celostátní působností. 3. Koordinace analýz a vývoje nového aplikačního programového vybavení nebo zásadních úprav stávajících informačních a komunikačních systémů a navrhování nových nástrojů a prostředků realizace těchto systémů. 15\\. platová třída 1. Komplexní koordinace vývoje a programování nejsložitějších informačních a komunikačních systémů nebo soustavy informačních a komunikačních systémů s nejširší topologií a hierarchickou strukturou a návaznostmi na mezinárodní systémy včetně vytváření dodavatelských strategií. 1.03.06 TESTOVACÍ SPECIALISTASPECIALISTA INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH SYSTÉMŮ 9\\. platová třída 1. ExekuceExekuce testovacích sad, příprava testovacích dat a prostředí dle vstupní dokumentace. Vytváření testovacích reportů a výsledků. 10\\. platová třída 1. ExekuceExekuce testovacích sad, příprava testovacích dat a prostředí dle vstupní dokumentace složitého informačního a komunikačního systému s víceuživatelským rozhraním. Realizace základních bezpečnostních testů a vytváření testovacích reportů a výsledků. 11\\. platová třída 1. ExekuceExekuce testovacích sad, příprava testovacích dat a prostředí dle vstupní dokumentace složitých informačních a komunikačních systémů s víceuživatelským rozhraním na resortní nebo obdobné celostátní úrovni. Závazné testování rozsáhlejší integrace a využití specializovaných testovacích prostředků a aplikací a vytváření testovacích reportů a výsledků. 12\\. platová třída 1. Navrhování a sestavování testovacích scénářů pro různé druhy testování informačních a komunikačních systémů, vyhodnocování testovacích dat, jejich kontrola a vytváření závěrů včetně protokolů. Realizace integračních, systémových, zátěžových a bezpečnostních testů pro informační a komunikační systémy s celostátní působností. 13\\. platová třída 1. Tvorba testovacích scénářů a strategií pro všechny druhy testování informačních a komunikačních systémů a koordinace testovacích prací v rámci rozsáhlých projektů s celostátní působností včetně definování testovacích harmonogramů, druhů testů a testovacích kapacit. DÍL 1.04 PROVOZNĚ-TECHNICKÉ PRÁCE 1.04.01 TECHNOLOG 7\\. platová třída 1. Samostatné určování technologických postupů a způsobů provádění konzervace a ukládání různých druhů vojenské techniky a materiálu v rámci odborné pomoci vojskům ArmádyArmády České republiky. 2. Provádění technické vstupní, mezioperační a výstupní kontroly konzervace a ukládání vojenské techniky a materiálu podle stanovených technologických postupů a technických podmínek u vojsk ArmádyArmády České republiky. 8\\. platová třída 1. Stanovování technologických postupů a technických podmínek ucelených částí výrob využívajících běžné univerzální stroje a zařízení, omezený rozsah a kvalitu surovin a materiálů, nástrojů, přípravků apod. 2. Stanovování průběhu provozních činností zajišťovaných větším počtem zaměstnanců a se značnou intenzitou vazeb mezi dílčími provozními jednotkami, popřípadě s využíváním složitějšího provozního zařízení, například údržba strojů a zařízení, stavební údržba. 3. Poskytování metodické pomoci v oblasti konzervace, ochrany a skladování vojenské techniky a materiálu. 4. Stanovování technologických postupů při pěstování a sklizni rostlin. 5. Aplikace speciálních opatření na úseku ochrany rostlin. 6. Stanovování technologických postupů chovu zvířat. 7. Kontrola užitkovosti hospodářských zvířat. 9\\. platová třída 1. Určování technologických postupů výrobních a provozních systémů s vysokými nároky na přesnost a spolehlivost, například tváření a obrábění kovů, chemická úprava povrchů, opravy dopravních prostředků. 2. Samostatné zpracovávání technických podmínek, norem, normativů a technologických postupů pro systém konzervace, ochrany a skladování vojenské techniky a materiálu. 3. Samostatné zpracovávání technologických normativů pro proces mikrofilmování knihovních fondů a dlouhodobé archivace mikrofilmů, vyhodnocování nestandardních vlivů pomocí diagnostických zařízení a navrhování změn a úprav technologických postupů. 4. Samostatné určování a usměrňování specializovaných pěstebních postupů. 5. Samostatné určování specializovaných technologických postupů chovu zvířat. 10\\. platová třída 1. Komplexní zajišťování vysoce specializovaných pyrotechnických činností v oblasti výzkumných, vývojových a provozních zkoušek munice a jejích elementů. 2. Komplexní zajišťování technologické přípravy provozu rostlinné výroby. 3. Komplexní zajišťování technologické přípravy provozu živočišné výroby. 4. Určování technologií nejsložitějších výrob, procesů a provozů, například zkoušení a oprav speciálních vojenských technických komplexů s řídícími systémy. 11\\. platová třída 1. Ověřování a aplikace poznatků výzkumu a vývoje na úseku technologie pěstování a sklizně rostlin. 2. Ověřování a aplikace poznatků výzkumu a vývoje ve výživě a chovu zvířat. 3. Stanovování a uplatňování technologických postupů prováděných oprav silniční sítě a silničního majetku. 4. Komplexní zajišťování technologické přípravy náročných výrob, například speciálních jednoúčelových strojů a zařízení, investičních celků. 12\\. platová třída 1. Komplexní zajišťování technologické přípravy nejsložitějších a nejnáročnějších provozů a výrob, využívajících speciální technická a technologická zařízení a s velmi vysokými nároky na přesnost a spolehlivost, například opravy a údržby silniční a dálniční sítě. 2. Komplexní zajišťování technologické přípravy nejsložitějších a nejnáročnějších výrobních celků a systémů, například speciálních vojenských technických systémů. 1.04.02 INVESTIČNÍ REFERENT 9\\. platová třída 1. Příprava nebo realizace jednotlivých investic menšího rozsahu nebo částí velkých investic. 2. Shromažďování a vyhodnocování požadavků na výstavbu, stanovování optimálních způsobů realizace a zpracovávání zadávacích listů. 3. Zpracovávání návrhů investičních plánů. 4. Příprava výběrových řízení investičních akcí po věcné stránce. 5. Provádění technického dozoru stavebníka. 6. Příprava a zajišťování dokumentace pro stavební povolení. 10\\. platová třída 1. Zajišťování přípravy investičních akcí, zpracovávání investičních záměrů podle zadání, způsobů financování, projektové přípravy apod. Řešení majetkoprávních vztahů podle investičních záměrů a technickoekonomických požadavků. Zpracovávání rozpočtů a plánů nákladů na přípravné, průzkumové a projektové práce. 2. Zajišťování realizace investičních akcí včetně dozorování průběhu realizace investic, výběr a koordinace dodavatelů a jiných účastníků stavby, přebírání prací, příprava, uzavírání a provádění změn smluv, prověřování a zajišťování úplnosti investiční dokumentace a zpracovávání zápisů a protokolů o předání staveb, zajišťování odstraňování nedostatků v průběhu jejich realizace. Průběžná kontrola čerpání finančních prostředků z rozpočtu. Technickoekonomické hodnocení efektivnosti investic včetně návrhů opatření na změny. 3. Posuzování technickoekonomických zadání investic z hlediska finančního zajištění. 11\\. platová třída 1. Koordinace přípravy a realizace investic, zpracovávání investičních záměrů, koordinace finančního zajišťování investic a projektové, technické, provozní, obchodní a organizační přípravy a řešení rozporů, a zpracovávání odborných technických posudků, organizace vypořádání majetkoprávních vztahů. 2. Stanovování způsobů realizace investic a průzkum finančních zdrojů, navrhování, kontraktace a koordinace účastníků investic, projektantů, dodavatelů apod. Zajišťování a koordinace kolaudačních řízení u stavebních investic. 12\\. platová třída 1. Koordinace a stanovování koncepčních záměrů rozsáhlých investičních činností včetně koordinace všech účastníků přípravy a realizace investičních činností. 2. Koordinace a usměrňování přípravy a realizace projektů veřejných investic a rekonstrukcí s celostátní, krajskou nebo působností v rámci hlavního města Prahy. 13\\. platová třída 1. Tvorba koncepce veřejného investování a zadávání veřejných zakázek pro realizaci celostátních komplexních politik, například obrany, vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku, dopravy nebo sociálního a ekonomického rozvoje kraje nebo hlavního města Prahy včetně komplexní věcné koordinace a usměrňování nejrozsáhlejších projektů veřejných investic s mezinárodními návaznostmi. 1.04.03 MISTR 8\\. platová třída 1. Organizace ucelených provozních a výrobních úseků bez vnitřního členění a bez širších vazeb na další technologické a pracovní úseky podle přesně daných postupů. 2. Organizace a usměrňování pěstební a těžební činnosti, prací v lesních školkách nebo prací v provozu myslivosti nebo v jiné lesní výrobě na svěřeném lesnickém úseku. 9\\. platová třída 1. Organizace výrobních a provozních úseků s vnitřním členěním a vazbami na další technologické a pracovní úseky podle obvyklých postupů a s rámcovými výstupy. 2. Zajišťování provozních úkolů a organizace práce při údržbě a opravách silnic a dálnic ve vymezeném úseku včetně příslušenství. 3. Koordinace prací jevištní techniky, přímá spolupráce s realizačním týmem, výrobou dekorací, stavebních a montážních prvků a technologií stavby. 4. Řízení a organizování výroby a provozu technických zařízení, například technického provozu, telekomunikačních zařízení, údržby a oprav motorů. 10\\. platová třída 1. Organizace výrob a provozů s technologickým a technickým zařízením, umožňujícím různorodé plnění pracovních úkolů, například opravy složitých technických a technologických zařízení, stavební výroby, celkové opravy dopravních a pracovních strojů a zařízení. 2. Koordinace prací při řízení jevištní techniky na hydraulických stolech, motorových tazích a jiných zařízeních ovládaných a řízených počítačovou technikou. 3. Organizace a stanovování technologického postupu a rozsahu oprav a údržby uceleného úseku dálnic a rychlostních silnic včetně údržby mostů a dalších příslušenství (svodidla, portály, informační systémy, mostní prvky), zajišťování jejich zprůjezdňování po haváriích a zpracovávání typových podkladů pro opravy a údržbu. 11\\. platová třída 1. Řízení oprav letadel. 2. Řízení organizace a koordinace výstavby souborů velmi složitých staveb a technologických celků a zařízení. 1.04.04 DISPEČER 8\\. platová třída 1. Dispečerské řízení technického provozu telekomunikační sítě na úrovni distribučního uzlu vojenského telefonního obvodu. 9\\. platová třída 1. Koordinace a zajišťování sjízdnosti vozovek v zimním období v souladu s operačními plány a zajišťování včasného nasazení a optimálního využívání přidělených provozních prostředků. 2. Dispečerské zajišťování technického provozu stálé vojenské spojovací a informační sítě na úrovni tranzitního obvodu. 10\\. platová třída 1. Příprava operačních plánů zimní údržby silnic a dálnic a organizace procesu zimní údržby. 2. Dispečerské řízení technického provozu stálé vojenské spojovací sítě na centrální (republikové) úrovni. 1.04.05 ZKUŠEBNÍ TECHNIK 8\\. platová třída 1. Provádění funkčních zkoušek, ověřování a vyhodnocování předepsaných parametrů u výrobků, hodnocení jejich způsobilosti, vypracovávání zkušebních protokolů. 2. Komplexní obsluha pěchotních zbraní (rektifikace mířidel, seřízení spouště, seřízení střeleckého stendu, nabíjení, střelba, údržba, specifikace závad) pro výzkumné, vývojové a provozní zkoušky munice v rámci standardů NATO. 9\\. platová třída 1. Zkoušení, ověřování a porovnávání parametrů prototypů nebo nových výrobků včetně navrhování zkušebních metod. 2. Komplexní obsluha dělostřeleckých, tankových a raketometných zbraní pro přímou i nepřímou střelbu (rektifikace, umělý zákluz, měření tlaku brzdovratného zařízení a vratníku, měření vložné hloubky nábojové komory, měření teploty prachové náplně, vyloučení mrtvých chodů zbraně a optických zaměřovačů, nabíjení, nastavování parametrů střelby a střelba) pro výzkumné, vývojové a provozní zkoušky munice v rámci standardů NATO. 3. Ověřování postupů a zařízení pro separaci a slévání drahých kovů. 10\\. platová třída 1. Komplexní obsluha zbraní pro střelbu řízených, protitankových a protiletadlových střel, například kompletace a příprava odpalovacího pultu, proměření elektrických obvodů předepsanými přístroji podle druhu střely, specifikace závad při přerušení obvodů včetně komplexní přípravy odpalovacího zařízení pro výzkumné, vývojové a provozní zkoušky munice v rámci standardů NATO. 2. Navrhování a ověřování postupů a zařízení pro separaci a slévání drahých kovů včetně kovů platinových. 1.04.06 METROLOG 8\\. platová třída 1. Samostatné zajišťování metrologických činností, například kalibrace jednorozsahových měřidel, délkových měřidel v jedné ose. 9\\. platová třída 1. Kalibrace nebo opravy složitých, technicky náročných a vysoce přesných přístrojů, například vícerozsahová měřidla, zdroje měronosného signálu, délková měřidla ve více osách a speciální nářadí. 10\\. platová třída 1. Komplexní koordinace metrologických činností v organizaci, provádění nejsložitějších prací, spojených s rozšiřováním a zaváděním systému automatizace měření. Zpracování složitých expertíz. 11\\. platová třída 1. Systémová koordinace metrologických činností s širokou působností vyhodnocování metrologických expertíz a statistických výstupů v ArmáděArmádě České republiky. 1.04.07 REVIZNÍ TECHNIK 8\\. platová třída 1. Provádění revizních činností na technických zařízeních. 9\\. platová třída 1. Provádění revizních činností na vybraných technických zařízeních (zdvihacích, tlakových, elektrických nebo plynových). 1.04.08 TECHNICKÝ PRACOVNÍK 7\\. platová třída 1. Příjem a výdej technických prostředků, kontrola celkového technického stavu a funkčnosti skupin. 2. Komplexní obsluha temperační komory, zavádění řídících programů temperace podle speciálních programů pro přezkoušení jakostního stavu munice v rámci výzkumných, vývojových a provozních zkoušek munice, zbraní a zbraňových systémů. 3. Sledování a šetření stavu, stupně opotřebení a technické způsobilosti budov, strojů a jednotlivých částí technologických zařízení včetně navrhování opatření. 4. Zajišťování údržby a běžných oprav, revizí, prohlídek a prověrek technické způsobilosti. 5. Zajišťování chodu částí hardware počítačů, analýza základních poruch jednotlivých dílů počítačů, například monitorů, zdrojů, klávesnic, tiskáren, skenerů, plotterů, zálohovacích a zdrojových jednotek nebo jiné kancelářské techniky, testování zařízení, instalace zařízení (například kabeláže, propojování), zaškolování obsluh, instalace operačních systémů a programového vybavení, měření základních parametrů a výměna základních diskových jednotek podle přesných návodů nebo pod odborným vedením. 6. Vykonávání dílčích prací při úpravách technických a technologických postupů pro řešení výzkumných a vývojových projektů a úkolů včetně případného grafického zpracovávání dílčích výsledků a výzkumu. 8\\. platová třída 1. Samostatné provádění náročných ucelených technických prací nebo zajišťování dílčích odborných technických agend. Samostatné zajišťování technického provozu, montáží, servisních činností a uvádění do provozu technických a technologických zařízení. Technické zajišťování a organizace údržby a oprav technologických zařízení, budov a jiných rozsáhlých majetkových souborů. 2. Komplexní kontrola stavu techniky, zhodnocování technického stavu a zpracovávání zápisů. 3. Zajišťování realizace technického zabezpečení objektů včetně elektronických a kamerových systémů. 4. Zajišťování chodu ucelených částí hardware počítačů včetně jeho instalace a oživování do provozních podmínek. Lokalizace a odstraňování poruch speciálních strojů a zařízení výpočetních systémů nebo vyčleněných částí počítačů a zajišťování profylaxe a běžné údržby těchto částí. 5. Zpracovávání pasportů vodních toků a jejich technicko provozní evidence. 6. Samostatné řešení dílčích požadavků a provádění úprav a změn technických a technologických postupů v rámci řešení výzkumných a vývojových projektů a úkolů nebo matematické zpracovávání dílčích výsledků výzkumu. 7. Navrhování a provádění dílčích technických a technologických úprav strojů, zařízení a materiálů podle požadavků řešitelů výzkumných a vývojových projektů a úkolů. 9\\. platová třída 1. Zajišťování řádného technického stavu vybraných technických zařízení, například zdvihacích zařízení, tlakových nádob a bezpečnostních a speciálních radiokomunikačních a šifrových zařízení a zařízení výpočetní techniky. 2. Zajišťování údržby a organizace provádění oprav svěřených zařízení. Plánování a provádění pravidelných prohlídek svěřených technických zařízení a kontroly jejich obsluhy, vedení záznamů a dokumentace a podávání návrhů na provádění oprav a údržby. Provádění školení obsluh technických zařízení a strojů, například jeřábníků a vazačů. Zajišťování pracovní a technologické kázně pracovníků údržby. 3. Zajišťování náhradních dílů, plánů prohlídek, údržeb a běžných a středních oprav svěřených zařízení. 4. Navrhování a posuzování systémů ochrany objektů a navrhování doplňujících technických a organizačních opatření. 5. Zajišťování funkčnosti hardware počítačů a počítačových systémů včetně lokalizace a odstraňování poruch. Zajišťování prací při montáži, oživování a uvádění do provozu komplexních počítačových systémů. 6. Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod (monitoring vod), technicko-bezpečnostní dozor vodohospodářských děl v hydrologickém území včetně navrhování opatření. 7. Vypracovávání technických, hygienických a jiných norem a normativů včetně uspořádání ve sbornících norem a normativů (katalogizace). 8. Provádění dílčích technických a technologických úprav strojů, zařízení a materiálů vyplývajících z výzkumných a vývojových projektů a úkolů nebo grafické a matematické zpracovávání dílčích výsledků výzkumu. 10\\. platová třída 1. Zajišťování a provádění odborných opravářských prací a údržby speciálních strojů a složitých přístrojů a zařízení ve výzkumu a vývoji nebo v jiných náročných oborech a elektronických systémů včetně jejich oživování, uvádění do provozu a testování (technik elektronik). 2. Zajišťování technické správy rozsáhlých majetkových souborů, například diagnostika a hodnocení stavu, příprava a realizace výstavby a oprav včetně koordinace technickohospodářského provozu. 3. Zajišťování bezpečného a řádného provozu vybraných technických zařízení, například zvedacích zařízení (jeřábů), transportních zařízení. Zajišťování dodržování pracovní a technologické kázně obsluh vybraných technických zařízení. 4. Zajišťování provozuschopnosti, oprav a údržby výrobních, nevýrobních a ostatních provozních zařízení, budov, staveb apod. včetně jejich efektivního využívání a návrhů na vyřazení nebo prodej. Provádění rozborů poruchovosti, technického stavu, poškození, opotřebení, časových a ekonomických ztrát, revizních nálezů, zkoušek a prohlídek. Navrhování, zajišťování a kontrola realizace opatření k nápravě. 5. Zpracovávání programů a plánů péče o stroje a technická zařízení, plánů běžných, středních a generálních oprav, prohlídek a prověrek včetně jejich zajišťování. Zajišťování souladu provádění oprav a modernizace strojů a zařízení. Sestavování rozpočtů a sledování nákladovosti. 6. Vypracovávání rozborů, studií a návrhů částí koncepcí a prognóz rozvoje technických a technologických zařízení, mechanizace a systémů řízení. 7. Provádění rozborů pro tvorbu technických projektů. Projektování a koordinace servisu a údržby zařízení výpočetní nebo jiné kancelářské techniky. Samostatné řešení složitých poruch a závad, například sálových rychlotiskáren, serverů s diskovým polem, víceprocesorových serverů, zajišťování styku s dodavateli počítačové techniky a uvádění zařízení do provozu. Projektování a řešení požadavků na hardware z hlediska požadavků provozu. 8. Zpracovávání vodohospodářských studií a záměrů k výstavbě v povodí. 9. Zpracovávání a analýza kodifikačních dat v návaznosti na mezirezortní strukturu norem. 10. Navrhování a úprava nových technologických zařízení a technologických postupů pří přípravě výzkumu jevů, procesů a materiálů a při řešení výzkumných a vývojových projektů a úkolů. 11. Komplexní zpracovávání výsledků výzkumných a vývojových projektů a úkolů. 12. Vypracování koncepcí a prognóz péče o vodní díla a stavby k vodohospodářským melioracím pozemků a o další technická a technologická zařízení s nimi souvisejícími. 11\\. platová třída 1. Organizační zajišťování technického provozu nebo montáže přenosových prostředků včetně diagnostických zařízení na úrovni regionální, celostátní a mezinárodní sítě. 2. Vrchní stavební dozor nad veřejnými pracemi regionálního nebo celostátního rozsahu (stavební dozor). 3. Zajišťování a koordinace rozvoje systémů technických a technologických zařízení včetně řídících. 4. Zpracovávání rozborů, studií, koncepcí a prognóz rozvoje technických a technologických zařízení podle potřeb organizace. 5. Tvorba technických projektů pracovních stanic. Stanovování dlouhodobých hardwarových zajištění. Optimalizace vztahu programového a technického zajištění. Koordinace technické údržby rozsáhlých počítačových systémů a atypických zařízení výpočetní techniky. Zavádění a zajišťování provozů nejsložitějších zařízení výpočetních a informačních systémů. Komplexní koordinace nejsložitějších oprav prostředků výpočetní a informační techniky včetně počítačových sítí. 6. Zajišťování a koordinace činností cestmistrovského obvodu. 7. Zpracovávání vodohospodářských studií a záměrů zásadních pro změnu povodí. 8. Komplexní koordinace a zajišťování zpracovávání podkladů pro tvorbu národních katalogů technických norem a externí komunikace při mezinárodní výměně dat. 9. Navrhování a realizace složitých technických zařízení a technologických postupů při přípravě výzkumu jevů, procesů a materiálů při řešení výzkumných a vývojových projektů a úkolů. 10. Samostatné zpracovávání výsledků výzkumu dosažených na složitých vědeckých přístrojích v rámci výzkumných a vývojových projektů a úkolů a navrhování dalších postupů. 11. Vyhledávání nových technických a technologických postupů, laboratorních a počítačových metod s případným stanovením technického nebo technologického postupu při výrobě nebo zadávání zakázek při řešení výzkumných a vývojových projektů a úkolů. 12. Stanovování metodik a koncepce provozních činností na dálničních a rychlostních komunikacích a zásad pro jednotnou aplikaci provádění údržby dálničních komunikací a mostů. 12\\. platová třída 1. Stanovování směrů dalšího vývoje a technického rozvoje podle podmínek programového a systémového vybavení. Vyhledávání a navrhování nejvhodnějších hardwarových studií a technických analýz problémů složitých systémů výpočetní techniky. 2. Koordinace správy úseku dálnice, zpracovávání programů a plánů péče o dálniční úsek včetně zajišťování údržby a oprav daného úseku dálnice. 3. Tvorba obecných technických podmínek pro výstavbu, modernizaci silnic a dálnic a významných vodních toků včetně technických kvalitativních podmínek pro projektování staveb. 4. Stanovování obecných technických podmínek vodohospodářských činností v celostátním rozsahu. 5. Zajišťování vývoje a realizace nejsložitějších nových technických zařízení a nestandardních technologických a laboratorních postupů nezbytných pro řešení výzkumných a vývojových projektů a úkolů. 6. Navrhování zásad a norem bezpečnosti práce nezbytných při řešení výzkumných a vývojových projektů a úkolů v oborech s nejvyšší mírou nepředvídatelných bezpečnostních rizik ohrožení zdraví a života, například v jaderném, chemickém nebo biochemickém výzkumu. 1.04.09 PRACOVNÍK KRYPTOGRAFICKÉ OCHRANY 8\\. platová třída 1. Provozování kryptografických prostředků a systémů vyžadujících specializovanou přípravu. 2. Provádění bezpečnostní správy jednoduchého kryptografického systému. 3. Výroba a testování kryptografického materiálu. 4. Zajišťování komplexní obsluhy speciálních strojů a zařízení výpočetních systémů podle návodu a provozní dokumentace. Provádění opravárenské a údržbářské činnosti manuálního charakteru u spojového, technického a technologického zařízení, které není zajištěno servisním nebo dodavatelským způsobem. Podílení se na odpovídajícím aktivování pracoviště v případě mimořádných událostí. 5. Organizace a zajišťování dílčího provozu radiokomunikační služby a výpočetní sítě, zajišťování kódování zpráv. Výkon správy šifry. Lokalizace a odstraňování poruch speciálního zařízení výpočetních systémů. Spolupráce na odpovídajícím aktivování pracoviště v případě mimořádných situací. 9\\. platová třída 1. Komplexní koordinace provozu kryptografického pracoviště. 2. Provádění bezpečnostní správy kryptografických systémů. 3. Provádění specializovaných činností při výrobě, testování nebo evidenci kryptografického materiálu. 4. Zajišťování složitých odborných úkolů organizace provozu, údržby, oprav, obnovy a rozvoje radiokomunikačních zařízení na jednotlivých úsecích komunikací. Zajišťování operativního (dispečerského) řízení složitého provozu zahraničních radiových spojů a operačního styku s vysílacím střediskem, kódování zpráv. Zajišťování a provádění odborných a opravářských prací a údržby komplexních technologických zařízení vysílacího střediska (včetně výpočetních systémů), jejich oživování, uvádění do provozu a testování. Správa bankybanky dat. 10\\. platová třída 1. Provádění bezpečnostní správy rozsáhlých a složitých kryptografických systémů. 11\\. platová třída 1. Provádění bezpečnostní správy rozsáhlých a složitých kryptografických systémů s rezortní působností. 2. Výkon samostatných, vysoce specializovaných odborných činností při výrobě kryptografického materiálu. 12\\. platová třída 1. Provádění bezpečnostní správy rozsáhlých a složitých kryptografických systémů s celostátní působností. 2. Provádění vysoce specializovaných kryptoanalytických činností s celostátní působností. 3. Navrhování a tvůrčí aplikace nových technologických a metodických postupů při výrobě kryptografického materiálu. 13\\. platová třída 1. Provádění bezpečnostní správy rozsáhlých nebo specializovaných kryptografických systémů s mezinárodní působností. 1.04.10 BALISTIK 8\\. platová třída 1. Komplexní obsluha měřícího radiolokátoru v rámci výzkumných, vývojových a provozních zkoušek munice, zbraní a zbraňových systémů. 9\\. platová třída 1. Komplexní obsluha a údržba vyhodnocovacích přístrojů pro měření balistických veličin v rámci výzkumných, vývojových a provozních zkoušek munice, zbraní a zbraňových systémů. 10\\. platová třída 1. Komplexní analýza balistických veličin všech střel zavedených do ArmádyArmády České republiky včetně nově zaváděných v rámci výzkumných, vývojových a provozních zkoušek munice, zbraní a zbraňových systémů. 1.04.11 DOPRAVNÍ REFERENT 6\\. platová třída 1. Organizační zajišťování provozu, údržby, oprav, pojištění a hospodárného využívání dopravních prostředků, mechanizačních prostředků apod. Organizace provozu menšího počtu osobních automobilů včetně provozu garáží. 7\\. platová třída 1. Zajišťování dopravy v organizačně složitých podmínkách. Koordinace jízd jednotlivých stejnorodých vozidel, dopravních a přepravních prostředků a řidičů, popřípadě jiných zaměstnanců v oblasti dopravy. Organizační zajišťování provozuschopnosti dopravních prostředků, způsobilosti řidičů a ostatních zaměstnanců v oblasti dopravy. Zajišťování agendy pojištění v působnosti útvaru dopravy. 2. Samostatná kontrola celkového stavu stejnorodých druhů motorových vozidel před výjezdem s rozhodnutím o provozu vozidla nebo způsobu provedení oprav. 8\\. platová třída 1. Organizace velkého rozsahu pravidelných a nepravidelných jízd vozidel a posádek podle objednávek uživatelů dopravy. Plánování a optimalizace tras. 2. Zajišťování provozuschopnosti, oprav a údržby různorodých dopravních prostředků a jiných zařízení včetně návrhů na vyřazování starých a pořizování nových. Zajišťování a plánování údržby a oprav potřebných materiálů a surovin pro provoz dopravy, například pohonných hmot, maziv a náhradních dílů. 3. Zajišťování dopravy a přepravy velkého množství materiálu, zboží a osob prostřednictvím cizích dopravců. 9\\. platová třída 1. Koordinace, usměrňování a komplexní zajišťování přepravy prostřednictvím různých druhů dopravy (silniční, železniční, vodní, kombinované a další). 2. Usměrňování a koordinace vnitřní technologické dopravy s dopravou cizích dopravců. 3. Zajišťování dopravy a přepravy nebezpečných nákladů. 4. Plánování a optimalizace tras zimní údržby silniční sítě ve vymezeném územním celku. 10\\. platová třída 1. Plánování a optimalizace tras zimní údržby dálnic a stanovených silnic 1. třídy. 1.04.12 PROJEKTANT, KONSTRUKTÉR 7\\. platová třída 1. Jednoduché projekční práce podle náčrtků, pokynů nebo běžných postupů. Vypracovávání výkresů a projekčních podkladů dílčích částí jednoduchých systémů podle dispozic. 2. Vypracovávání výkresů a konstrukčních podkladů. 8\\. platová třída 1. Zpracovávání projekčních podkladů jednodušších sestav nebo k jednotlivým úsekům projektů staveb, technologických zařízení nebo uspořádání provozů a provádění složitých prací v projekci podle rámcových dispozic. Stanovování technických podmínek. 2. Vypracovávání projektových podkladů k jednodušším částem projektů stavebních objektů, staveb, technologických zařízení a rekonstrukcí nebo uspořádání provozů. 3. Vypracovávání podkladů investorské přípravy staveb pro územní dokumentaci, pro typizační práce nebo pro rozpočty projektovaných staveb. 4. Zpracovávání projektových dokumentací staveb, které nevyžadují složitější řešení, například drobných pozemních staveb a montovaných typových objektů z lehkých a nevelkých dílů nebo běžně používaných konstrukcí a technologií. 5. Projektová řešení jednodušší přenosové a spojovací technologie. 6. Jednoduché projektové práce v oblasti vytápění a elektroinstalace administrativních, obytných a podobných budov. 7. Zpracovávání jednodušších konstrukčních řešení, stanovování základních technických podmínek, parametrů a rámcových technických instrukcí, například pro výrobu pomocných přípravků a nástrojů. 9\\. platová třída 1. Samostatná řešení dílčích projektových úkolů méně složitých objektů nebo jednodušších ucelených částí staveb. Vypracovávání složitějších dispozičních a detailních konstrukčních řešení a technických výpočtů stavebních částí, technologických zařízení a uspořádání provozů. Zpracovávání rozpočtů stavebních a provozních souborů. 2. Zpracovávání projektových dokumentací montovaných přízemních staveb, jiných pozemních objektů s jednoduchým založením nebo adaptací složitějších stavebních objektů. 3. Konstrukční řešení výrobků a samostatné navrhování nových modelů, vzorů a tvarů výrobků nebo částí souborů a celků, například jednoúčelových strojů a zařízení. 10\\. platová třída 1. Samostatné zpracovávání nebo posuzování projektů staveb, technologických zařízení nebo uspořádání provozních procesů včetně zpracovávání a projednávání projektových dokumentací a územně plánovacích podkladů se zainteresovanými orgány a organizacemi. 2. Zpracovávání projektů stavebních a technologických částí. 3. Konstrukční řešení složitých výrobků a zařízení, například technických a technologických zařízení řízených elektronickými systémy. Samostatná tvůrčí řešení typů, modelů, tvarů a vzorů. Provádění konstrukčního dozoru. 11\\. platová třída 1. Samostatné vypracovávání a projednávání přípravných dokumentací a projektů rozsáhlých, významných a technicky náročných staveb a technologických zařízení včetně jejich projednávání s příslušnými orgány a organizacemi. Navrhování podstatných změn a rekonstrukcí provozů a projektů na nové uspořádání provozů s vysokou mechanizací a automatizací. Zajišťování funkce generálního projektanta na příslušných stavbách a autorského dozoru. 2. Samostatné tvůrčí řešení konstrukcí nových technických zařízení nebo výrobků založených na funkčně nových principech, například prototypů nových strojů a zařízení a modernizace technologického zařízení. 12\\. platová třída 1. Zpracovávání projektových dokumentací rozsáhlých a složitých investičních celků, popřípadě jejich nejnáročnějších stavebních a technologických částí. 2. Tvůrčí řešení nejsložitějších konstrukčních úkolů, například konstrukční řešení investičních celků nebo rozsáhlých technologických celků. 13\\. platová třída 1. Koordinace přípravy úvodních projektů nejobtížnějších a mimořádně složitých staveb, progresivních technologických celků a typizačních a podobných prací této úrovně. 2. Zpracovávání a projednávání územně plánovacích podkladů a dokumentací rozsáhlých a složitých územních celků. 3. Koordinace a tvůrčí řešení nejsložitějších konstrukčních úkolů, například koordinace skupiny konstruktérů při konstrukčním řešení rozsáhlých investičních celků, unikátních technologických komplexů a zařízení. 1.04.13 ARCHITEKT (URBANISTA) 10\\. platová třída 1. Jednoduchá architektonická a urbanistická řešení dílčích částí staveb. 11\\. platová třída 1. Architektonická a urbanistická řešení jednoduchých staveb na vymezeném území podle podmínek daných urbanistickou koncepcí a územní projektovou dokumentací. Posuzování projektových úkolů všech staveb na území města z hlediska urbanistické koncepce oblasti nebo místa stavby. Řešení rozmístění obytné výstavby, občanské vybavenosti a služeb. Zpracovávání urbanistických směrnic a podmínek pro stavby a soubory staveb včetně grafického znázornění. 12\\. platová třída 1. Architektonické ztvárňování, projektování, plánování a koordinace rozvoje staveb městských i venkovských oblastí. Posuzování architektonických řešení v oblasti projektové a investiční činnosti z výtvarného hlediska. Poradenská činnost spojená s doporučováním nejvhodnějších stavebních slohů a ostatních aspektů výstavby. Vytváření koncepcí urbanistických řešení a vybavenosti měst a obcíobcí. Zpracovávání programů výstavby pro podrobné územní plány včetně organizování a projednávání připomínkových řízení. Zpracovávání urbanistických směrnic a podmínek pro stavby a soubory staveb včetně grafických znázornění. Posuzování projektových úkolů staveb z hlediska technického, ekonomického a výtvarného nebo z hlediska urbanistické koncepce oblasti a místa stavby. 13\\. platová třída 1. Architektonická řešení a projektování velmi složitých staveb a technologických, územních a urbanistických celků. Metodické usměrňování zpracovávání urbanistických směrnic a podmínek pro stavby a soubory staveb. 14\\. platová třída 1. Koordinace zpracovávání urbanistických koncepcí a architektonických řešení oblasti nebo města. Posuzování nejobtížnějších, nejvýznamnějších a nejrozsáhlejších inženýrských, architektonických a jiných úkolů výstavby na území z hlediska technické, ekonomické, výtvarné nebo urbanistické koncepce oblasti nebo města (obceobce). Koordinace a tvůrčí řešení projektových a architektonických úkolů, například významných staveb, městských částí, urbanistických celků. 1.04.14 ZAHRADNÍ ARCHITEKT 7\\. platová třída 1. Zpracovávání návrhů uspořádání sezónní veřejné zeleně a okrasných záhonů a květin a dohled nad jejich realizací. 8\\. platová třída 1. Zpracovávání návrhů uspořádání trvalé zeleně, například stromů, keřů, záhonů na veřejných prostranstvíchveřejných prostranstvích. 9\\. platová třída 1. Řešení uspořádání obecních a městských veřejných parků, sadů a zahrad. Navrhování architektonického uspořádání charakterově orientovaných parkových nebo zahradních ploch jako součástí určitých celků, například výstav, veletrhů, kulturních akcí. 10\\. platová třída 1. Zpracovávání návrhů architektonických řešení zahrad, parků, sadů a jiných veřejných ploch včetně poradenské služby. Dohled nad realizací návrhů v praxi. Vypracovávání a realizace návrhů architektonických řešení výstavních ploch. 11\\. platová třída 1. Architektonické řešení uspořádání nebo obnovy tradičních a historických parků a zahrad jako součástí stylově komponovaných celků nebo součástí architektonicko-urbanistických řešení. 12\\. platová třída 1. Architektonické řešení zahradních a parkových úprav jako součástí historických nebo jinak významných míst celostátního nebo mezinárodního významu. 1.04.15 ENERGETICKÝ MANAŽERMANAŽER 8\\. platová třída 1. Zajišťování plynulého zásobování a sledování spotřeby jednotlivých druhů energií v organizacích s jejich stabilním a rovnoměrným odběrem. 9\\. platová třída 1. Zajišťování a koordinace odběru a spotřeby energií ve větším počtu organizací nebo v organizacích s odběrem velkého množství různých druhů odebíraných energií. Nastavování systému hospodaření s energií v rámci organizace nebo organizací. Zajišťování dodržování odběratelské kázně a regulací odběrů energie a mimořádných provozních režimů pro případy havárií a jiných mimořádných událostí. Sledování a vyhodnocování měrné spotřeby energií, provádění měření a výpočtů spotřeby a sledování parametrů dodávaných energií a paliv, sjednávání podmínek velkoodběru a zajišťování jejich plnění, kontrola správnosti fakturovaných částek dodavateli a zpracovávání podkladů pro reklamace. 10\\. platová třída 1. Zajišťování a koordinace efektivního odběru a spotřeby velkých množství různých druhů energií ve větším počtu organizačních složek nebo ve více organizacích. Navrhování nástrojů a opatření v oblasti hospodaření s energií. Sledování dodržování zákonných povinností v oblasti hospodaření s energií ze strany organizace nebo více organizací. Realizace školení a osvěty v oblasti hospodaření s energií. Koordinace úseků energetického hospodářství s ostatními oblastmi činnosti organizace a při jednání s orgány a organizacemi státní správy, samosprávy, hygieny, kontroly apod. 11\\. platová třída 1. Koncepční činnost v oblasti hospodaření s energií v organizaci, koordinace přípravy a realizace investic v oblasti hospodaření s energií. Navrhování a koordinace implementace koncepcí, nástrojů a opatření v oblasti hospodaření s energií v organizaci nebo organizacích. DÍL 1.05 SPOLEČNÉ SPECIALIZOVANÉ PRÁCE 1.05.01 PSYCHOLOG 10\\. platová třída 1. Aplikace poznatků psychologie v podmínkách organizace. 2. Provádění psychologických vyšetření podle standardních metod a pokynů. 3. Navrhování opatření k aplikaci poznatků psychologie při výcviku jednotlivců a skupin.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 61/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 61/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu o ochraně a udržitelném využívání biologické a krajinné rozmanitosti k Rámcové úmluvě o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat Vyhlášeno 12. 7. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 28. 4. 2010, částka 28/2010 * Článek 1 - Obecné cíle a principy * Článek 2 - Geografický rozsah působnosti * Článek 3 - Definice * Článek 4 - Politiky usilující o ochranu, obnovu a udržitelné využívání biologické a krajinné rozmanitosti Karpat * Článek 5 - Začlenění cílů ochrany a udržitelného využívání biologické a krajinné rozmanitosti Karpat do sektorových politik * Článek 6 - Zapojení regionálních a místních orgánů a ostatních zainteresovaných skupin * Článek 7 - Mezinárodní spolupráce * Článek 8 - Ochrana, udržování, obnova a udržitelné využívání přírodních a polopřírodních stanovišť * Článek 9 - Souvislosti a propojení přírodních a polopřírodních stanovišť a ekologická síť v Karpatech * Článek 10 - Obnova degradovaných stanovišť * Článek 11 - Ochrana a udržitelné využívání druhů flóry a fauny v Karpatech * Článek 12 - Ochrana ohrožených druhů včetně endemických druhů a velkých šelem v Karpatech * Článek 13 - Prevence před zaváděním invazních nepůvodních druhů a/nebo geneticky modifikovaných organismů ohrožujících ekosystémy, přirozená stanoviště nebo druhy, jejich omezení nebo vyhubení * Článek 14 - Karpatská soustava chráněných území * Článek 15 - Zlepšení ochrany a udržitelného hospodaření v oblastech mimo chráněná území * Článek 16 - Konzultace, harmonizace a koordinace opatření prováděných v hraničních oblastech * Článek 17 - Vytváření a provádění plánů hospodaření * Článek 18 - Slučitelné systémy monitorování a informační systémy * Článek 19 - Koordinovaný vědecký výzkum a výměna informací * Článek 20 - Společné programy a projekty * Článek 21 - Provádění * Článek 22 - Prevence nepříznivých vlivů na biologickou a krajinnou rozmanitost * Článek 23 - Tradiční znalosti a technologie * Článek 24 - Vzdělávání, informování a veřejné povědomí * Článek 25 - Zasedání smluvních stran * Článek 26 - Sekretariát * Článek 27 - Pomocné orgány * Článek 28 - Kontrola dodržování závazků * Článek 29 - Vyhodnocování účinnosti ustanovení * Článek 30 - Vztah mezi Karpatskou úmluvou a Protokolem * Článek 31 - Výhrady * Článek 32 - Depozitář Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 28. 4. 2010 61 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 19. června 2008 byl v Bukurešti přijat Protokol o ochraně a udržitelném využívání biologické a krajinné rozmanitosti k Rámcové úmluvě o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat1). Jménem České republiky byl Protokol podepsán v Bukurešti téhož dne. S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u vlády Ukrajiny, depozitáře Protokolu, dne 5. srpna 2009. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 30 odst. 3 s odkazem na článek 21 odst. 3 Rámcové úmluvy dne 28. dubna 2010 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Protokol o ochraně a udržitelném využívání biologické a krajinné rozmanitosti k Rámcové úmluvě o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat Smluvní strany Protokolu V SOULADU s jejich úkoly, vyplývajícími z Rámcové úmluvy o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat, dále jen „Karpatská úmluva“ (Kyjev, 2003), o prosazování komplexní politiky a spolupráci na ochraně a udržitelném rozvoji Karpat; VĚDOMY SI skutečnosti, že během posledních desetiletí zahájení a vystupňování určitých lidských činností vedlo k podstatným změnám v biologické a krajinné rozmanitosti Karpat, které jsou přírodním stanovištěm mnoha rozličných rostlinných a živočišných druhů; USILUJÍCE o zmírnění hrozeb biologické a krajinné rozmanitosti Karpat a o podporu udržitelného využívání jejich přírodních zdrojů; V SOULADU s jejich závazky vyplývajícími z článku 4 Rámcové úmluvy o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat; BEROUCE NA VĚDOMÍ, že všechny smluvní strany Protokolu jsou smluvními stranami Úmluvy o biologické rozmanitosti (Rio de Janeiro, 1992); Úmluvy o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (Bern, 1979); Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Washington, 1973); Úmluvy o mokřadech majících mezinárodní význam zejména jako biotopy vodního ptactva (Ramsar, 1971) a Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (Paříž, 1972); BEROUCE NA VĚDOMÍ další související úmluvy a dohody, především Úmluvu o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonn, 1979), Evropskou úmluvu o krajině (Florencie, 2000), Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států (Espoo, 1991) a Úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhus, 1998); BEROUCE V ÚVAHU právní rámec ochrany přírody a zachování biodiverzity Evropského společenství; OCEŇUJÍCE snahy a úspěchy v rámci Rady Evropy usilující o ochranu ekosystémů, přírodních stanovišť, druhů, jejich genetické rozmanitosti a krajin v Evropě; USILUJÍCE o zajištění účinnějšího provádění existujících právních nástrojů a VYCHÁZEJÍCE z dalších mezinárodních programů; PŘESVĚDČENY, že v úsilí chránit, uchovávat a udržitelným způsobem hospodařit s přírodními zdroji Karpat nemůže uspět pouze jedna země a že toto úsilí vyžaduje regionální spolupráci; VĚDOMY SI skutečnosti, že ekosystémy překračují hranice států, a vyšší hodnoty přeshraniční spolupráce pro dosažení ekologické soudržnosti; a ROZHODNUTY spolupracovat na zachování, obnově a udržitelném využívání biologické a krajinné rozmanitosti Karpat; se dohodly takto: KAPITOLA I OBECNÉ CÍLE, GEOGRAFICKÝ RÁMEC PŮSOBNOSTI A DEFINICE Článek 1 Obecné cíle a principy 1. Cílem Protokolu o ochraně a udržitelném využívání biologické a krajinné rozmanitosti (dále jen „Protokol“) je zlepšit ochranu, obnovení a udržitelné využívání biologické a krajinné rozmanitosti Karpat, přinášeje tak užitek současným a budoucím generacím. 2. K dosažení výše uvedených cílů smluvní strany harmonizují a koordinují své snahy a spolupracují na ochraně, zachování a udržitelném využívání přírodních a polopřírodních stanovišť a zabezpečení jejich kontinuity a spojitosti, obnově degradovaných stanovišť, ochraně a udržitelném využívání druhů flóry a fauny charakteristických pro Karpaty, především na ochraně ohrožených či endemických druhů a velkých šelem. 3. Smluvní strany proto spolupracují zvláště na: (a) vytváření, harmonizaci a provádění příslušných plánů hospodaření, usilujících o dosažení všeobecných standardů ochrany a udržitelného využívání přírodních stanovišť a druhů; (b) prevenci zavádění nepůvodních invazních druhů, které by mohly ohrozit ekosystémy, přirozená stanoviště nebo původní druhy v Karpatech, jejich omezení či vyhubení; (c) prevenci zavádění geneticky modifikovaných organismů, které by mohly ohrozit ekosystémy, přírodní stanoviště nebo původní druhy v Karpatech, a jejich kontrole; (d) tvorbě a/nebo podpoře vzájemně slučitelných indikátorů biodiverzity a systémů monitorování; (e) vytváření a/nebo podpoře koordinovaných regionálních inventarizací a mapování druhů a přírodních stanovišť; (f) vytváření a/nebo podpoře koordinovaných vědeckých výzkumných programů a projektů; (g) zakládání ekologických sítí v Karpatech a zlepšení ochrany a udržitelného hospodaření biologické a krajinné rozmanitosti v oblastech mimo chráněná území; (h) začlenění cílů usilujících o ochranu a udržitelné využívání biologické a krajinné rozmanitosti do jiných sektorových politik. Článek 2 Geografický rozsah působnosti 1. Tento Protokol se vztahuje na Karpatský region (dále jen „Karpaty“), jak byl definován konferencí smluvních stran. 2. Každá smluvní strana může rozšířit působnost tohoto Protokolu na další části svého území prohlášením učiněným u depozitáře. Článek 3 Definice Pro účely tohoto Protokolu se rozumí: (a) „Biologickou rozmanitostí“ variabilita žijících organismů, jež zahrnuje rozmanitost uvnitř druhů samotných, rozmanitost mezi druhy a rozmanitost ekosystémů; (b) „Hraničním územím“ oblast spadající pod pravomoc příslušné smluvní strany v těsné blízkosti státní hranice s jinou smluvní stranou, kde činnosti prováděné na jedné straně státních hranic by mohly mít v závislosti na povaze konkrétní činnosti přímý nebo nepřímý a nepříznivý nebo pozitivní vliv na životní prostředí na druhé straně státních hranic; (c) „Karpatskou soustavou chráněných území“ tematická soustava spolupracujících chráněných území v Karpatech; (d) „Ochranou“ řada opatření nutných k udržování přírodních stanovišť a populací druhů volně žijící fauny a flóry na příznivé úrovni zachování; (e) „Konferencí smluvních stran“ konference smluvních stran Karpatské úmluvy; (f) „Degradovanými stanovišti“ přirozená stanoviště s kvalitou nebo hodnotou ekologických funkcí sníženou různými vlivy, jako jsou znečištění, neudržitelné využívání zdrojů, cizí invazní nepůvodní druhy atd.; (g) „Ekologickou sítí“ systém území, která jsou ekologicky i fyzicky spojena, sestávající z jádrových území, koridorů a ochranných pásem; (h) „Ohroženými druhy“ druhy ohrožené vyhynutím na celém území jejich výskytu nebo jeho významné části; (i) „Endemickými druhy“ druhy přirozené, původní a jedinečné pro definované území nebo region; (j) „Nepůvodními invazními druhy“ nepůvodní druhy introdukované vědomě nebo neúmyslně mimo svá přirozená stanoviště, kde se zachytily, začaly se množit a rozšířily se způsobem, který způsobuje škody životnímu prostředí, do kterého se dostaly; (k) „Krajinou“ území, jak je vnímáno lidmi, jehož charakter je výsledkem činnosti a vzájemného ovlivňování přírodních a/nebo lidských faktorů; (l) „Krajinnou rozmanitostí“ variabilitu krajinných typů; (m) „Přirozenými druhy“ původní druhy daného regionu nebo ekosystému; (n) „Přírodním stanovištěm“ suchozemská nebo vodní oblast charakteristická geograficky, neživými a živými prvky, kde se organismus nebo populace přirozeně vyskytuje; (o) „Pozorovatelem“ pozorovatel definovaný v článku 14 odstavci 5 Karpatské úmluvy; (p) „Smluvními stranami“ smluvní strany tohoto Protokolu; (q) „Chráněným územím“ geograficky vymezená oblast, která je určena a obhospodařována za účelem dosažení specifických cílů ochrany přírody; (r) „Obnovou“ návrat ekosystému nebo přirozeného stanoviště k jeho původnímu uspořádání, přirozenému složení druhů a přírodním funkcím; (s) „Polopřírodním stanovištěm“ takové stanoviště, které bylo upraveno a je udržováno lidskými činnostmi, ale stále si zachovává druhy, které se v dané lokalitě přirozeně vyskytují; (t) „Udržitelným využíváním“ využívání složek biologické rozmanitosti takovým způsobem a mírou, které nevedou k dlouhotrvajícímu poklesu biologické rozmanitosti, a tím se zachovává její potenciál vyhovět potřebám a přáním současných i budoucích generací; (u) „Přeshraničním chráněným územím“ oblast složená ze dvou nebo více chráněných území nacházejících se uvnitř území dvou nebo více smluvních stran, přiléhajících k státním hranicím, každé spadající pod pravomoci příslušné smluvní strany. KAPITOLA II OBECNÉ ZÁVAZKY Článek 4 Politiky usilující o ochranu, obnovu a udržitelné využívání biologické a krajinné rozmanitosti Karpat Každá smluvní strana vytvoří a provádí na svém území politiky a strategie usilující o ochranu, obnovu a udržitelné využívání biologické a krajinné rozmanitosti Karpat, přičemž bere v úvahu politiky a strategie vytvořené a prováděné ostatními smluvními stranami. Článek 5 Začlenění cílů ochrany a udržitelného využívání biologické a krajinné rozmanitosti Karpat do sektorových politik 1. Smluvní strany berou v úvahu cíle tohoto Protokolu i ve svých ostatních politikách, zvláště v územním plánování a hospodaření s půdními zdroji, hospodaření s vodami a povodími, zemědělství a lesnictví, dopravě a infrastruktuře, cestovním ruchu, průmyslu a energetice. 2. Smluvní strany spolupracují na začlenění cílů usilujících o ochranu a udržitelné využívání biologické a krajinné rozmanitosti do dalších regionálních i celosvětových sektorových politik a strategií, které by mohly mít vliv na ochranu a udržitelné využívání biologické a krajinné rozmanitosti v Karpatech. Článek 6 Zapojení regionálních a místních orgánů a ostatních zainteresovaných skupin 1. Každá smluvní strana, v rámci svého existujícího institucionálního rámce, přijme opatření k usnadnění koordinace a spolupráce mezi dotčenými institucemi a regionálními i místními orgány, zaměřená na podporu sdílené odpovědnosti, zvláště pak k rozvoji a zlepšení součinnosti při provádění politik na ochranu, obnovu a udržitelné využívání biologické a krajinné rozmanitosti Karpat a následných opatření. 2. Každá smluvní strana učiní opatření pro zapojení regionálních i místních orgánů a ostatních zainteresovaných skupin/subjektů do vytváření a provádění těchto politik a opatření. Článek 7 Mezinárodní spolupráce 1. Smluvní strany podporují aktivní spolupráci mezi příslušnými institucemi a organizacemi na mezinárodní úrovni s ohledem na ochranu, obnovu a udržitelné využívání biologické a krajinné rozmanitosti Karpat. 2. Smluvní strany podporují spolupráci mezi regionálními a místními orgány v Karpatech na mezinárodní úrovni a budou hledat řešení společných problémů na nejvhodnější úrovni. KAPITOLA III ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ Článek 8 Ochrana, udržování, obnova a udržitelné využívání přírodních a polopřírodních stanovišť 1. Konference smluvních stran přijme seznam typů ohrožených přírodních a polopřírodních stanovišť, která jsou v Karpatech původní (Červený seznam přírodních stanovišť Karpat). 2. Každá smluvní strana přijme na svém území opatření s cílem zajistit dlouhodobou ochranu, obnovu a udržitelné využívání přírodních stanovišť v Karpatech, se zvláštním zaměřením na ta, která jsou ohrožena tak, jak jsou definována v článku 8 odstavci 1. 3. Každá smluvní strana přijme opatření na svém území s cílem udržovat nebo obnovit a udržitelně využívat polopřírodní stanoviště v Karpatech, se zvláštním zaměřením na ta, která jsou ohrožena, jak jsou definována v článku 8 odstavci 1. Článek 9 Souvislosti a propojení přírodních a polopřírodních stanovišť a ekologická síť v Karpatech 1. Každá smluvní strana přijme na svém území opatření s cílem zlepšit a zajistit souvislost a propojení přírodních a polopřírodních stanovišť v Karpatech, čímž umožní rozptýlení a migraci populací volně žijících druhů, obzvláště velkých šelem, a genetickou výměnu mezi takovými populacemi. 2. Každá smluvní strana zachovává, pečuje o, a je-li to nezbytné, rozšiřuje stávající chráněná území na svém území v Karpatech, a podporuje vyhlášení nových chráněných území v Karpatech a péči o ně. 3. Smluvní strany spolupracují na vytvoření ekologické sítě v Karpatech, sestávající z chráněných území a ostatních oblastí významných pro biologickou a krajinnou rozmanitost Karpat, a na soudržnosti této sítě. Článek 10 Obnova degradovaných stanovišť Každá smluvní strana přijme na svém území opatření s cílem obnovit degradovaná stanoviště v Karpatech. Článek 11 Ochrana a udržitelné využívání druhů flóry a fauny v Karpatech Každá smluvní strana přijme na svém území opatření s cílem zajistit dlouhodobou ochranu a udržitelné využívání druhů flóry a fauny, které jsou v Karpatech původní. Článek 12 Ochrana ohrožených druhů včetně endemických druhů a velkých šelem v Karpatech 1. Konference smluvních stran přijme seznam ohrožených druhů flóry a fauny původních v Karpatech („Červený seznam karpatských druhů“) založený na mezinárodně uznávaných principech a kritériích. 2. Každá smluvní strana přijme na svém území opatření s cílem zajistit dlouhodobou ochranu nebo udržitelné využívání a obnovu ohrožených druhů, včetně endemických druhů flóry a fauny, které jsou v Karpatech původní, a velkých šelem, které mohou vyžadovat plány hospodaření. 3. Smluvní strany spolupracují na činnostech usilujících o reintrodukci původních druhů fauny a flóry. Článek 13 Prevence před zaváděním invazních nepůvodních druhů a/nebo geneticky modifikovaných organismů ohrožujících ekosystémy, přirozená stanoviště nebo druhy, jejich omezení nebo vyhubení 1. Každá smluvní strana provádí politiky usilující o prevenci zavádění nebo zavlékání invazních nepůvodních druhů a/nebo geneticky modifikovaných organismů, které mohou mít nepříznivé ekologické dopady, jež by mohly ovlivnit biologickou rozmanitost, ekosystémy, přírodní stanoviště nebo druhy, včetně včasného varování o výskytu nových invazních nepůvodních druhů na svém území. 2. Každá smluvní strana přijme na svém území opatření s cílem zabránit zavádění nebo zavlékání druhů uvedených v odstavci 1, a bude-li to nezbytné, omezit nebo vyhubit takové druhy. Článek 14 Karpatská soustava chráněných území 1. Smluvní strany podporují a napomáhají spolupráci v Karpatské soustavě chráněných území vytvořené konferencí smluvních stran a podporují správy chráněných území, aby se účastnily spolupráce v rámci soustavy. 2. Konference smluvních stran uzná tato území za součást Karpatské soustavy chráněných území a přijme její rozsah působnosti. Článek 15 Zlepšení ochrany a udržitelného hospodaření v oblastech mimo chráněná území 1. Každá smluvní strana přijme na svém území opatření s cílem zlepšit ochranu a udržitelné hospodaření v oblastech mimo chráněná území v Karpatech. 2. Každá smluvní strana napomáhá koordinaci a spolupráci mezi všemi příslušnými zainteresovanými skupinami, aby se zlepšila ochrana a udržitelné hospodaření v oblastech mimo chráněná území v Karpatech, zvláště s cílem zlepšit a zajistit propojení mezi existujícími chráněnými územími a ostatními oblastmi a přírodními stanovišti významnými pro biologickou a krajinnou rozmanitost Karpat. Článek 16 Konzultace, harmonizace a koordinace opatření prováděných v hraničních oblastech 1. Každá smluvní strana harmonizuje a koordinuje se sousedící smluvní stranou, zvláště v hraničních chráněných územích, opatření prováděná ve svých hraničních oblastech Karpat zaměřená na dosažení cílů vyjmenovaných v článku 1 odstavcích 2 a 3. 2. Smluvní strany spolupracují v rámci existujících hraničních chráněných území v Karpatech a harmonizují cíle hospodaření a použitá opatření, a je-li to potřebné, podporují rozšiřování existujících hraničních chráněných území nebo vytváření nových hraničních chráněných území v Karpatech. 3. V případě, kdy se přirozená stanoviště ohrožených druhů nachází na obou stranách státních hranic mezi smluvními stranami, tyto dotčené smluvní strany spolupracují na zajištění ochrany, a je-li to nezbytné, na obnově těchto druhů a jejich přírodních stanovišť. Článek 17 Vytváření a provádění plánů hospodaření 1. Každá smluvní strana vytvoří a provádí plány hospodaření s cílem zajistit dlouhodobou ochranu, zachování nebo obnovu, souvislosti a propojení a udržitelné využívání přírodních a polopřírodních stanovišť, obnovu znehodnocených přírodních stanovišť a stejně tak i dlouhodobou ochranu a udržitelné využívání druhů flóry a fauny původní v Karpatech. 2. Každá smluvní strana usnadňuje koordinaci a spolupráci mezi institucemi, regionálními i místními orgány a ostatními zainteresovanými stranami přímo zapojenými do provádění plánů hospodaření zmíněných v odstavci 1, aby byla posílena sdílená odpovědnost. Článek 18 Slučitelné systémy monitorování a informační systémy 1. Smluvní strany spolupracují na harmonizaci svých systémů monitorování životního prostředí v Karpatech, které napomáhají dosahování cílů tohoto Protokolu. 2. Smluvní strany spolupracují na vývoji společného informačního systému o biologické a krajinné rozmanitosti Karpat. 3. Každá smluvní strana spolupracuje na tom, aby zabezpečila začlenění svých výsledků veřejného výzkumu do společného informačního systému. Článek 19 Koordinovaný vědecký výzkum a výměna informací 1. Každá smluvní strana podporuje spolupráci na vědeckém výzkumu prováděném na jejím území nebo vědeckými institucemi této smluvní strany s ohledem na ochranu, obnovu a udržitelné využívání biologické a krajinné rozmanitosti Karpat. 2. Smluvní strany spolupracují na podpoře a harmonizaci výzkumných programů a projektů, které napomáhají dosažení cílů tohoto Protokolu. 3. Smluvní strany podporují mezinárodní spolupráci mezi vědeckými institucemi s ohledem na ochranu, obnovu a udržitelné využívání biologické a krajinné rozmanitosti Karpat, zvláště na harmonizaci systému monitorování, zajištění a harmonizaci databází, a provádění společných výzkumných programů a projektů v Karpatech. 4. Smluvní strany spolupracují na šíření výsledků vědeckých výzkumů, které jsou spojeny s cíli tohoto Protokolu. 5. Smluvní strany podporují koordinované regionální inventarizace druhů a stanovišť Karpat. 6. Každá smluvní strana si vyměňuje informace a zkušenosti z postupů souvisejících s činnostmi uvedenými v článku 1 odstavcích 2 a 3 s ostatními smluvními stranami. 7. Každá smluvní strana si vyměňuje informace o strategiích a politikách usilujících o ochranu, obnovu a udržitelné využívání biologické a krajinné rozmanitosti v Karpatech s ostatními smluvními stranami. Článek 20 Společné programy a projekty Každá smluvní strana se, podle svých potřeb a možností, podílí na společných programech a projektech ohledně činností uvedených v článku 1 odstavcích 2 a 3, společně prováděných v Karpatech smluvními stranami. KAPITOLA IV PROVÁDĚNÍ, MONITOROVÁNÍ A VYHODNOCOVÁNÍ Článek 21 Provádění 1. Každá smluvní strana učiní příslušná právní a správní opatření pro zajištění provádění ustanovení tohoto Protokolu a sleduje účinnost těchto opatření. 2. Každá smluvní strana prozkoumá možnosti, jak podpořit finančními opatřeními provádění ustanovení tohoto Protokolu. 3. Konference smluvních stran vytvoří a přijme Strategický akční plán provádění tohoto Protokolu. Článek 22 Prevence nepříznivých vlivů na biologickou a krajinnou rozmanitost 1. Smluvní strany uplatňují principy předběžné opatrnosti a prevence při posuzování a zohledňování možných přímých nebo nepřímých, dlouhodobých nebo krátkodobých vlivů, včetně souhrnných dopadů projektů a činností, které by mohly mít nepříznivý dopad na biologickou a krajinnou rozmanitost Karpat. V souvislosti s tím smluvní strany posoudí možný negativní dopad projektů, plánů a činností na přírodní stanoviště a druhy, včetně hraničních vlivů. 2. Každá smluvní strana stanoví podmínky a kritéria, zahrnující příslušná nápravná a kompenzační opatření, za nichž mohou být schváleny politiky, projekty a činnosti s možným škodlivým dopadem na biologickou a krajinnou rozmanitost. Článek 23 Tradiční znalosti a technologie Při provádění tohoto Protokolu přijmou smluvní strany opatření pro uchování a podporu tradičních znalostí, zvláště způsobů udržitelného využívání území, technologií hospodaření s půdními zdroji, místních plemen domácích zvířat a odrůd zemědělských plodin a udržitelné využívání planě rostoucích rostlin. Článek 24 Vzdělávání, informování a veřejné povědomí 1. Smluvní strany podporují vzdělávání, informování a zvyšování povědomí veřejnosti o cílech, opatřeních a provádění tohoto Protokolu. 2. Smluvní strany zajistí přístup veřejnosti k informacím souvisejícím s prováděním tohoto Protokolu. Článek 25 Zasedání smluvních stran 1. Konference smluvních stran Karpatské úmluvy slouží jako zasedání smluvních stran tohoto Protokolu. 2. Smluvní strany Karpatské úmluvy, které nejsou smluvními stranami tohoto Protokolu, se mohou účastnit konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto Protokolu jako pozorovatelé. Pokud konference smluvních stran slouží jako zasedání smluvních stran tohoto Protokolu, pak rozhodnutí podle tohoto Protokolu přijímají pouze ty smluvní strany, které jsou smluvními stranami tohoto Protokolu. 3. Pokud konference smluvních stran slouží jako zasedání smluvních stran tohoto Protokolu, kterýkoliv člen předsednictva konference smluvních stran zastupujícího smluvní stranu Karpatské úmluvy, která však v dané době není smluvní stranou tohoto Protokolu, bude nahrazen členem, jenž bude zvolen smluvními stranami Protokolu a z některé ze smluvních stran tohoto Protokolu. 4. Jednací řád konference smluvních stran se použije přiměřeně pro zasedání smluvních stran tohoto Protokolu, pokud konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto Protokolu nerozhodne na základě konsensu jinak. 5. První zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto Protokolu svolá sekretariát společně s prvním zasedáním konference smluvních stran plánovaném po vstupu tohoto Protokolu v platnost. Následná řádná zasedání konference smluvních stran Karpatské úmluvy sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto Protokolu se konají společně s řádnými zasedáními konferencí smluvních stran Karpatské úmluvy, pokud konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto Protokolu nerozhodne jinak. 6. Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto Protokolu učiní v rámci svého mandátu rozhodnutí nezbytná k podpoře jeho účinného provádění. Vykonává funkce svěřené jí tímto Protokolem a: (a) vydává doporučení v jakýchkoliv záležitostech nezbytných pro provádění tohoto Protokolu; (b) zřizuje pomocné orgány nezbytné k provádění tohoto Protokolu; (c) projednává a přijímá, je-li to žádoucí, změny tohoto Protokolu, nezbytné k provádění tohoto Protokolu; a (d) vykonává další funkce potřebné pro provádění tohoto Protokolu. Článek 26 Sekretariát 1. Sekretariát ustanovený podle článku 15 Karpatské úmluvy slouží jako sekretariát tohoto Protokolu. 2. Článek 15 odstavec 2 Karpatské úmluvy o funkci sekretariátu se použije přiměřeně pro tento Protokol. Článek 27 Pomocné orgány 1. Kterýkoliv pomocný orgán ustanovený Karpatskou úmluvou, nebo podle ní, může na základě rozhodnutí konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto Protokolu sloužit pro potřeby tohoto Protokolu; v takovém případě zasedání smluvních stran určí, jaké funkce bude tento orgán vykonávat. 2. Smluvní strany Karpatské úmluvy, které nejsou smluvními stranami tohoto Protokolu, se mohou účastnit jako pozorovatelé zasedání kteréhokoli z těchto pomocných orgánů. Pokud pomocný orgán Karpatské úmluvy slouží jako pomocný orgán tohoto Protokolu, rozhodnutí v rámci Protokolu budou učiněna pouze smluvními stranami Protokolu. 3. Pokud pomocný orgán Karpatské úmluvy vykonává své funkce v záležitostech týkajících se tohoto Protokolu, kterýkoliv člen předsednictva takového pomocného orgánu zastupujícího smluvní stranu Karpatské úmluvy, která však v dané době není smluvní stranou Protokolu, bude nahrazen členem, jenž bude zvolen smluvními stranami a z některé ze smluvních stran tohoto Protokolu. Článek 28 Kontrola dodržování závazků 1. Smluvní strany pravidelně podávají konferenci smluvních stran zprávy o opatřeních týkajících se tohoto Protokolu a výsledcích přijatých opatření. Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto Protokolu stanoví lhůtu a formát pro předkládání zpráv. 2. Pozorovatelé mohou předkládat konferenci smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto Protokolu nebo Výboru pro provádění Karpatské úmluvy (dále jen „Výbor pro provádění“) jakékoliv informace nebo zprávy o provádění a dodržování ustanovení tohoto Protokolu. 3. Výbor pro provádění shromažďuje, hodnotí a analyzuje informace významné pro provádění tohoto Protokolu a sleduje dodržování ustanovení tohoto Protokolu smluvními stranami. 4. Výbor pro provádění předkládá konferenci smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto Protokolu doporučení pro provádění Protokolu a nezbytná opatření pro jeho dodržování. 5. Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto Protokolu přijme nebo doporučí nezbytná opatření. Článek 29 Vyhodnocování účinnosti ustanovení 1. Smluvní strany pravidelně kontrolují a vyhodnocují účinnost ustanovení tohoto Protokolu. Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto Protokolu může zvážit přijetí příslušných změn tohoto Protokolu nezbytných pro dosažení jeho cílů. 2. Smluvní strany pomáhají zapojení místních orgánů a ostatních zainteresovaných skupin do procesu uvedeného v odstavci 1. KAPITOLA V KONEČNÁ USTANOVENÍ Článek 30 Vztah mezi Karpatskou úmluvou a Protokolem 1. Tento Protokol je protokolem ke Karpatské úmluvě ve smyslu jejího článku 2 odstavce 3 a dalších souvisejících článků Karpatské úmluvy. 2. Protokol je otevřen k podpisu u depozitáře od 19. června 2008 do 19. června 2009. 3. Ustanovení článků 19, 20, 21 odstavců 2 až 4 a článku 22 Karpatské úmluvy o vstupu v platnost, změnách a odstoupení od tohoto Protokolu a o řešení sporů se přiměřeně použijí pro tento Protokol. Pouze smluvní strana Karpatské úmluvy se může stát smluvní stranou tohoto Protokolu. Článek 31 Výhrady K tomuto Protokolu nemohou být učiněny žádné výhrady. Článek 32 Depozitář Depozitářem tohoto Protokolu je vláda Ukrajiny. V Bukurešti dne 19. června roku 2008 v jediném originále v anglickém jazyce. Originál tohoto Protokolu bude uložen u depozitáře, který předá ověřené opisy všem smluvním stranám. Na důkaz toho níže podepsaní, řádně zmocněni k tomuto účelu, podepsali tento Protokol. 1) Rámcová úmluva o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat přijatá v Kyjevě dne 22. května 2003 byla vyhlášena pod č. 47/2006 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 60/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 60/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Indické republiky Vyhlášeno 12. 7. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 8. 6. 2010, částka 28/2010 * ČLÁNEK I - Cíle * ČLÁNEK II - Hospodářská spolupráce * ČLÁNEK III - Instituce * ČLÁNEK IV - Závěrečná ustanovení Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 8. 6. 2010 60 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 8. června 2010 byla v Praze podepsána Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Indické republiky. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku IV odst. 1 dnem podpisu. Podle ustanovení odst. 2 téhož článku v okamžiku vstupu v platnost této Dohody byla ukončena platnost Obchodní dohody mezi vládou České republiky a vládou Indické republiky podepsané v New Delhi dne 15. března 1993 a vyhlášené pod č. 173/1993 Sb. České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. DOHODA O HOSPODÁŘSKÉ SPOLUPRÁCI MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU INDICKÉ REPUBLIKY Vláda České republiky a vláda Indické republiky, dále uváděné jako Smluvní strany: Inspirovány tradičními přátelskými styky a srdečnými vztahy, které mezi oběma státy existují; S přáním rozvíjet a prohloubit hospodářskou, průmyslovou, technickou a technologickou spolupráci na základě reciprocity a vzájemné výhodnosti; S vědomím nutnosti existence odpovídající právní úpravy česko-indických vztahů v souladu se zákony a předpisy platnými v každém z obou států, Se dohodly na následujícím: ČLÁNEK I Cíle Smluvní strany se dohodly, že cíle Dohody, v souladu se zákony a předpisy platnými v každém státě, budou: (a) podpora aktivit zaměřených na rozvoj dvoustranné hospodářské spolupráce; (b) podpora a rozvoj obchodních kontaktů a souvisejících příležitostí; (c) napomáhání růstu oboustranných investic a poznávání ekonomických a investičních příležitostí v každém příslušném státě; (d) podpora spolupráce v oblastech vzájemného zájmu. ČLÁNEK II Hospodářská spolupráce Smluvní strany sdílejí zásady svobodné tržní ekonomiky. V důsledku toho souhlasí s podporováním a usnadňováním širší spolupráce mezi fyzickými a právnickými osobami obou států, včetně podnikatelských společenství, sdružení, institucí a vládních agentur, v souladu se zákony a právními předpisy, platnými v každém z těchto států. S tímto cílem se dohodly: (a) uskutečňovat výměnu informací o hospodářském vývoji a vzájemném obchodu, hospodářských plánech, prognózách a strategiích; (b) poznávat investiční příležitosti a usnadňovat investiční toky výměnou informací o zákonech a předpisech upravujících zahraniční investice i o jejich změnách a o sektorech potenciálně zajímavých pro vzájemnou spolupráci; (c) podporovat hospodářské a investiční mise, analýzy trhu, výměnu informací, podnikatelských a institucionálních kontaktů a ostatních iniciativ, které přiblíží potenciální podnikatelské partnery; (d) informovat se vzájemně o průmyslových veletrzích, výstavách, podnikatelských misích a dalších podpůrných činnostech; (e) usnadňovat ve veřejném a soukromém sektoru pohyb odborníků, techniků, investorů a obchodních zástupců; (f) vyhledávat a podporovat možnosti rozvoje společného podnikání ve třetích státech vycházející z partnerství českých a indických firem; (g) povzbuzovat zakládání společných podniků; (h) povzbuzovat spolupráci ve vědě a technice včetně kontaktů českých a indických vzdělávacích, výcvikových a výzkumných institucí. ČLÁNEK III Instituce 1. Provádění této Dohody bude vyžadovat úzkou součinnost a konzultace mezi oběma Smluvními stranami. Proto obě Smluvní strany tímto ustavují Smíšenou komisi pro hospodářskou spolupráci za účelem plnění záměrů této Dohody. Smíšená komise se bude scházet v pravidelných intervalech. Zasedání Smíšené komise se budou konat střídavě v České republice a v Indii, pokud nebude v jednotlivých případech dohodnuto jinak. Složení Smíšené komise bude oběma Smluvními stranami dohodnuto formou výměny dopisů. 2. Z každé Smluvní strany bude následující koordinační místo pro koordinaci a dohled nad prováděním této Dohody: a) v případě České republiky bude koordinačním místem Ministerstvo průmyslu a obchodu, zastupované náměstkem ministra průmyslu a obchodu České republiky jako spolupředsedou Smíšené komise; a b) v případě Indie bude koordinačním místem Ministerstvo obchodu a průmyslu (sekce obchodu) zastupované tajemníkem ve funkci „Additional Secretary, Government of India“ jako spolupředsedou Smíšené komise. 3. Smíšená komise může ustavit výbory nebo pracovní skupiny, jak bude nezbytné. Podle potřeby může Komise zahrnovat zástupce příslušných organizací podnikové sféry a institucí z obou stran s cílem napomoci provádění této Dohody. 4. Pokud Smíšená komise nerozhodne jinak, koordinační místa jí předloží na každé z jejích pravidelných zasedání zprávy, podávající přehled o činnosti výborů nebo pracovních skupin, které mohou být ustaveny v rámci této Dohody. 5. Úkoly Komise budou tvořit zejména následující činnosti: a) rozhovory o rozvoji vzájemných hospodářských vztahů; b) poznávání nových příležitostí pro další rozvoj hospodářské spolupráce; c) koncipování námětů pro zlepšení podmínek hospodářské spolupráce mezi podniky obou zemí; a d) tvorba doporučení v souvislosti s prováděním této Dohody. ČLÁNEK IV Závěrečná ustanovení 1. Tato Dohoda vstoupí v platnost datem podpisu a zůstane v platnosti po dobu neurčitou, pokud nebude ukončena písemným oznámením jedné ze Smluvních stran druhé Smluvní straně s tím, že ukončení vstoupí v platnost 6 měsíců po doručení oznámení o ukončení platnosti. 2. V okamžiku vstupu v platnost této Dohody bude ukončena platnost Obchodní dohody mezi Českou republikou a Indickou republikou z 15. března 1993. 3. Na žádost kterékoliv Smluvní strany může být tato Dohoda kdykoliv upravena nebo změněna po písemném souhlasu obou Smluvních stran. 4. Změna nebo ukončení platnosti této Dohody nebude mít vliv na ujednání a smlouvy uzavřené v jejím rámci. 5. (a) Ustanovení této Dohody budou prováděna bez újmy právům a závazkům Smluvních stran vyplývajícím z mezinárodních smluv, jejichž jsou stranami, a/nebo z jejich členství v mezinárodních organizacích. (b) Tato Dohoda bude prováděna bez újmy právům a závazkům České republiky, vyplývajícím z jejího členství v Evropské unii. NA DŮKAZ TOHOTO, níže podepsaní, jsouce náležitě zmocněni za tím účelem, podepsali tuto Dohodu. Dáno v Praze dne 8. června 2010 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, hindském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílného výkladu je rozhodující anglické znění. Za vládu České republiky Ing. Milan Hovorka v. r. náměstek ministra průmyslu a obchodu Za vládu Indické republiky Sachin Pilot v. r. státní ministr pro komunikační a informační technologie
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 58/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 58/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku Vyhlášeno 12. 7. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 12. 5. 2010, částka 27/2010 * Článek 1 - OSOBY, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE * Článek 2 - DANĚ, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE * Článek 3 - VŠEOBECNÉ DEFINICE * Článek 4 - REZIDENT * Článek 5 - STÁLÁ PROVOZOVNA * Článek 6 - PŘÍJMY Z NEMOVITÉHO MAJETKU * Článek 7 - ZISKY PODNIKŮ * Článek 8 - MEZINÁRODNÍ DOPRAVA * Článek 9 - SDRUŽENÉ PODNIKY * Článek 10 - DIVIDENDY * Článek 11 - ÚROKY * Článek 12 - LICENČNÍ POPLATKY * Článek 13 - ZISKY ZE ZCIZENÍ MAJETKU * Článek 14 - PŘÍJMY ZE ZAMĚSTNÁNÍ * Článek 15 - TANTIÉMY * Článek 16 - UMĚLCI A SPORTOVCI * Článek 17 - PENZE * Článek 18 - VEŘEJNÉ FUNKCE * Článek 19 - STUDENTI * Článek 20 - OSTATNÍ PŘÍJMY * Článek 21 - MAJETEK * Článek 22 - VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ * Článek 23 - ZÁKAZ DISKRIMINACE * Článek 24 - ŘEŠENÍ PŘÍPADŮ DOHODOU * Článek 25 - VÝMĚNA INFORMACÍ * Článek 26 - ČLENOVÉ DIPLOMATICKÝCH MISÍ A KONZULÁRNÍCH ÚŘADŮ * Článek 27 - VSTUP V PLATNOST * Článek 28 - VÝPOVĚĎ Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 12. 5. 2010 58 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 20. listopadu 2007 byla v Praze podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku. Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 27 odst. 1 dne 12. května 2010 a její ustanovení se provádějí v souladu se zněním písmen a) a b) téhož článku. Dnem, kterým se začala provádět tato smlouva, přestala být platná a přestala se provádět ve vztazích mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou ustanovení Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávie o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsané v Praze dne 2. listopadu 1981 a vyhlášené pod č. 99/1983 Sb. Anglické znění Smlouvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD SMLOUVA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A BOSNOU A HERCEGOVINOU O ZAMEZENÍ DVOJÍMU ZDANĚNÍ A ZABRÁNĚNÍ DAŇOVÉMU ÚNIKU V OBORU DANÍ Z PŘÍJMU A Z MAJETKU ČESKA REPUBLIKA A BOSNA A HERCEGOVINA, přejíce si uzavřít smlouvu o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, se dohodly takto: Článek 1 OSOBY, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE Tato smlouva se vztahuje na osoby, které jsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států. Článek 2 DANĚ, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE 1. Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu a z majetku ukládané jménem každého ze smluvních států nebo jeho nižších správních útvarů nebo místních úřadů, ať je způsob vybírání jakýkoli. 2. Za daně z příjmu a z majetku se považují všechny daně vybírané z celkového příjmu, z celkového majetku nebo z částí příjmu nebo majetku, včetně daní ze zisků ze zcizení movitého nebo nemovitého majetku, daní z celkového objemu mezd či platů vyplácených podniky a rovněž daní z přírůstku majetku. 3. Současné daně, na které se Smlouva vztahuje, jsou zejména: a) v České republice: (i) daň z příjmů fyzických osob; (ii) daň z příjmů právnických osob; (iii) daň z nemovitostínemovitostí; (dále nazývané „česká daň“); b) v Bosně a Hercegovině: (i) daň z platu; (ii) daň ze zisku podniku; (iii) daň z příjmů z hospodářské a profesní činnosti; (iv) daň z výnosu ze zemědělství a lesnictví; (v) daň z nemovitostínemovitostí; (vi) daň z výnosu z majetku a majetkových práv; (vii) daň z výnosu z autorských práv, patentů a technických inovací; (viii) daň z hrubého příjmu fyzické osoby; (dále nazývané „daň Bosny a Hercegoviny“). 4. Smlouva se bude rovněž vztahovat na jakékoliv daně stejného nebo v zásadě podobného druhu, které budou ukládány po datu podpisu Smlouvy vedle nebo místo současných daní. Příslušné úřady smluvních států si vzájemně sdělí veškeré podstatné změny, které budou provedeny v jejich daňových zákonech. Článek 3 VŠEOBECNÉ DEFINICE 1. Pro účely této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad: a) výraz „Česká republika“ označuje území České republiky, na kterém jsou, podle českých právních předpisů a v souladu s mezinárodním právem, vykonávána svrchovaná práva České republiky; b) výraz „Bosna a Hercegovina“ označuje území Bosny a Hercegoviny, na kterém jsou, podle právních předpisů Bosny a Hercegoviny a v souladu s mezinárodním právem, vykonávána svrchovaná práva Bosny a Hercegoviny; c) výrazy „jeden smluvní stát“ a „druhý smluvní stát“ označují, podle souvislosti, Českou republiku nebo Bosnu a Hercegovinu; d) výraz „nižší správní útvar“ označuje, v případě Bosny a Hercegoviny, entity: Federace Bosny a Hercegoviny a Republika srbská, a Oblast Brčko Bosny a Hercegoviny; e) výraz „osoba“ zahrnuje fyzickou osobu, společnost a všechna jiná sdružení osob; f) výraz „společnost“ označuje jakoukoliv právnickou osobu nebo jakéhokoliv nositele práv považovaného pro účely zdanění za právnickou osobu; g) výraz „podnik“ se vztahuje k vykonávání jakékoliv činnosti; h) výrazy „podnik jednoho smluvního státu“ a „podnik druhého smluvního státu“ označují, podle souvislosti, podnik provozovaný rezidentem jednoho smluvního státu a podnik provozovaný rezidentem druhého smluvního státu; i) výraz „státní příslušník“ označuje: (i) každou fyzickou osobu, která je státním občanem některého smluvního státu; (ii) každou právnickou osobu, osobní společnost nebo sdružení zřízené podle právních předpisů platných v některém smluvním státě; j) výraz „činnost“ zahrnuje rovněž vykonávání svobodného povolání a jiných činností nezávislého charakteru; k) výraz „mezinárodní doprava“ označuje jakoukoli dopravu lodí, člunem, letadlem, silničním nebo železničním vozidlem provozovanou podnikem, který má místo svého hlavního vedení v jednom smluvním státě, vyjma případů, kdy je loď provozována, člun provozován nebo letadlo, silniční nebo železniční vozidlo provozováno pouze mezi místy v druhém smluvním státě; l) výraz „příslušný úřad“ označuje: (i) v případě České republiky, ministra financí nebo jeho zmocněného zástupce; (ii) v případě Bosny a Hercegoviny, ministerstvo financí a státní pokladny Bosny a Hercegoviny nebo jeho zmocněného zástupce. 2. Pokud jde o provádění Smlouvy v jakémkoliv čase některým ze smluvních států, bude mít každý výraz, který v ní není definován, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad, takový význam, jenž mu náleží v tomto čase podle právních předpisů tohoto státu pro účely daní, na které se Smlouva vztahuje, přičemž jakýkoliv význam podle používaných daňových zákonů tohoto státu bude převažovat nad významem daným výrazu podle jiných právních předpisů tohoto státu. Článek 4 REZIDENT 1. Výraz „rezident smluvního státu“ označuje pro účely této smlouvy každou osobu, která je podle právních předpisů tohoto státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, místa založení, místa vedení nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria a rovněž zahrnuje tento stát a jakýkoliv nižší správní útvar nebo místní úřad tohoto státu. Tento výraz však nezahrnuje žádnou osobu, která je podrobena zdanění v tomto státě pouze z důvodu příjmu ze zdrojů v tomto státě nebo majetku tam umístěného. 2. Jestliže fyzická osoba je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních států, bude její postavení určeno následujícím způsobem: a) předpokládá se, že tato osoba je rezidentem pouze toho státu, ve kterém má k dispozici stálý byt; jestliže má k dispozici stálý byt v obou státech, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů); b) jestliže nemůže být určeno, ve kterém státě má tato osoba středisko svých životních zájmů nebo jestliže nemá k dispozici stálý byt v žádném státě, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ve kterém se obvykle zdržuje; c) jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, jehož je státním příslušníkem; d) jestliže je tato osoba státním příslušníkem obou států nebo žádného z nich, upraví příslušné úřady smluvních států tuto otázku vzájemnou dohodou. 3. Jestliže osoba, jiná než osoba fyzická, je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních států, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, v němž se nachází místo jejího hlavního vedení. Článek 5 STÁLÁ PROVOZOVNA 1. Výraz „stálá provozovna“ označuje pro účely této smlouvy trvalé místo k výkonu činnosti, jehož prostřednictvím je zcela nebo zčásti vykonávána činnost podniku. 2. Výraz „stálá provozovna“ zahrnuje obzvláště: a) místo vedení části podniku; b) závod; c) kancelář; d) továrnu; e) dílnu a f) důl, naleziště ropy nebo plynu, lom nebo jakékoliv jiné místo těžby přírodních zdrojů. 3. Výraz „stálá provozovna“ rovněž zahrnuje: a) staveniště nebo stavební, montážní nebo instalační projekt nebo dozor s tím spojený, avšak pouze pokud takové staveniště, projekt nebo dozor trvá déle než dvanáct měsíců; b) poskytování služeb, včetně poradenských nebo manažerských služeb, podnikem jednoho smluvního státu nebo prostřednictvím zaměstnanců nebo jiných pracovníků najatých podnikem pro tento účel, avšak pouze pokud činnosti takového charakteru trvají na území druhého smluvního státu po jedno nebo více období přesahující v úhrnu šest měsíců v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období. 4. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku se předpokládá, že výraz „stálá provozovna“ nezahrnuje: a) zařízení, které se využívá pouze za účelem uskladnění, vystavení nebo dodání zboží patřícího podniku; b) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem uskladnění, vystavení nebo dodání; c) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem zpracování jiným podnikem; d) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik; e) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem vykonávání jakékoliv jiné činnosti, která má pro podnik přípravný nebo pomocný charakter; f) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze k vykonávání jakéhokoliv spojení činností uvedených v písmenech a) až e), pokud celková činnost trvalého místa k výkonu činnosti vyplývající z tohoto spojení je přípravného nebo pomocného charakteru. 5. Jestliže, bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2, osoba - jiná než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odstavec 6 - jedná ve smluvním státě na účet podniku a má a obvykle vykonává oprávnění uzavírat smlouvy jménem podniku, má se za to, že tento podnik má stálou provozovnu v tomto státě ve vztahu ke všem činnostem, které tato osoba provádí pro podnik, pokud činnosti této osoby nejsou omezeny na činnosti uvedené v odstavci 4, které, pokud by byly vykonávány prostřednictvím trvalého místa k výkonu činnosti, by nezakládaly z tohoto trvalého místa k výkonu činnosti stálou provozovnu podle ustanovení tohoto odstavce. 6. Nemá se za to, že podnik má stálou provozovnu ve smluvním státě jenom proto, že v tomto státě vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního komisionáře nebo jakéhokoliv jiného nezávislého zástupce, pokud tyto osoby jednají v rámci své řádné činnosti. 7. Skutečnost, že společnost, která je rezidentem jednoho smluvního státu, ovládá nebo je ovládána společností, která je rezidentem druhého smluvního státu nebo která v tomto druhém státě vykonává svoji činnost (ať prostřednictvím stálé provozovny nebo jinak), neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé společnosti. Článek 6 PŘÍJMY Z NEMOVITÉHO MAJETKU 1. Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z nemovitého majetku (včetně příjmů ze zemědělství nebo lesnictví) umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Výraz „nemovitý majetek“ má takový význam, jenž mu náleží podle právních předpisů smluvního státu, v němž je daný majetek umístěn. Výraz zahrnuje v každém případě příslušenství nemovitého majetku, živý a mrtvý inventář užívaný v zemědělství a lesnictví, práva, pro která platí ustanovení občanského práva vztahující se na pozemky, právo požívání nemovitého majetku a práva na proměnlivé nebo pevné platby za těžení nebo za přivolení k těžení nerostných ložisek, pramenů a jiných přírodních zdrojů; lodě, čluny a letadla se nepovažují za nemovitý majetek. 3. Ustanovení odstavce 1 platí pro příjmy pobírané z přímého užívání, nájmu nebo každého jiného způsobu užívání nemovitého majetku. 4. Ustanovení odstavců 1 a 3 platí rovněž pro příjmy z nemovitého majetku podniku. Článek 7 ZISKY PODNIKŮ 1. Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku zdaněny ve druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé provozovně. 2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, přisuzují se, s výhradou ustanovení odstavce 3, v každém smluvním státě této stálé provozovně zisky, které by byla mohla docílit, kdyby byla jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo obdobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a byla zcela nezávislá ve styku s podnikem, jehož je stálou provozovnou. 3. Při stanovení zisků stálé provozovny se povoluje odečíst náklady vynaložené pro účely stálé provozovny, včetně výloh vedení a všeobecných správních výloh takto vynaložených, ať vznikly ve státě, v němž je stálá provozovna umístěna, či jinde. 4. Jestliže je v některém smluvním státě obvyklé stanovit zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, na základě rozdělení celkových zisků podniku jeho různým částem, nic v odstavci 2 nevylučuje, aby tento smluvní stát stanovil zisky, jež mají být zdaněny, tímto obvyklým rozdělením; použitý způsob rozdělení musí být však takový, aby výsledek byl v souladu se zásadami stanovenými v tomto článku. 5. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik. 6. Zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, se pro účely předchozích odstavců stanoví každý rok stejným způsobem, pokud neexistují dostatečné důvody pro jiný postup. 7. Jestliže zisky zahrnují části příjmů, o nichž se pojednává odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch článků dotčena ustanoveními tohoto článku. Článek 8 MEZINÁRODNÍ DOPRAVA 1. Zisky z provozování lodí, člunů, letadel, silničních nebo železničních vozidel v mezinárodní dopravě podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž se nachází místo hlavního vedení podniku. 2. Jestliže místo hlavního vedení podniku vodní dopravy je na palubě lodi nebo člunu, považuje se za umístěné ve smluvním státě, v němž se nachází domovský přístav lodi nebo člunu, nebo, není-li takový domovský přístav, ve smluvním státě, jehož je provozovatel lodi nebo člunu rezidentem. 3. Ustanovení odstavce 1 platí rovněž pro zisky z účasti na poolu, společném provozu nebo mezinárodní provozní organizaci. Článek 9 SDRUŽENÉ PODNIKY 1. Jestliže a) se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku druhého smluvního státu, nebo b) tytéž osoby se podílejí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého smluvního státu a jestliže v těchto případech jsou oba podniky ve svých obchodních nebo finančních vztazích vázány podmínkami, které sjednaly nebo jim byly uloženy a které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi nezávislými podniky, mohou jakékoliv zisky, které by, nebýt těchto podmínek, byly docíleny jedním z podniků, ale vzhledem k těmto podmínkám docíleny nebyly, být zahrnuty do zisků tohoto podniku a následně zdaněny. 2. Jestliže jeden smluvní stát zahrne do zisků podniku tohoto státu – a následně zdaní – zisky, které podniku druhého smluvního státu byly zdaněny v tomto druhém státě, a zisky takto zahrnuté jsou zisky, které by byly docíleny podnikem prvně zmíněného státu, kdyby podmínky sjednané mezi oběma podniky byly takové, jaké by byly sjednány mezi nezávislými podniky, upraví tento druhý stát přiměřeně částku daně tam uložené z těchto zisků. Při stanovení této úpravy se přihlédne k jiným ustanovením této smlouvy, a bude-li to nutné, příslušné úřady smluvních států se za tím účelem vzájemně poradí. 3. Ustanovení odstavce 2 se nepoužijí v případě podvodu, hrubé nedbalosti nebo vědomého zanedbání. Článek 10 DIVIDENDY 1. Dividendy vyplácené společností, která je rezidentem jednoho smluvního státu, rezidentu druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Tyto dividendy však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, jehož je společnost, která je vyplácí, rezidentem, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník dividend je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 5 procent hrubé částky dividend. Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace tohoto omezení. Tento odstavec se nedotýká zdanění zisků společnosti, z nichž jsou dividendy vypláceny. 3. Výraz „dividendy“ použitý v tomto článku označuje příjmy z akciíakcií nebo jiných práv, s výjimkou pohledávek, s podílem na zisku, jakož i jiné příjmy, které jsou podrobeny stejnému daňovému režimu jako příjmy z akciíakcií podle právních předpisů státu, jehož je společnost, která provádí platbu, rezidentem. 4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník dividend, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, jehož je rezidentem společnost vyplácející dividendy, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. 5. Jestliže společnost, která je rezidentem jednoho smluvního státu, dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, nemůže tento druhý stát zdanit dividendy vyplácené společností, ledaže tyto dividendy jsou vypláceny rezidentu tohoto druhého státu nebo že účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže ke stálé provozovně, která je umístěna v tomto druhém státě, ani podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených zisků společnosti, i když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo zčásti ze zisků nebo z příjmů majících zdroj v tomto druhém státě. Článek 11 ÚROKY 1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a skutečně vlastněné rezidentem druhého smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto druhém státě. 2. Výraz „úroky“ použitý v tomto článku označuje příjmy z pohledávek jakéhokoliv druhu, ať zajištěných či nezajištěných zástavním právem na nemovitostinemovitosti a majících či nemajících právo účasti na zisku dlužníka, a zvláště, příjmy z vládních cenných papírůcenných papírů a příjmy z obligací nebo dluhopisů, včetně prémií a výher, které se vážou k těmto cenným papírůmcenným papírům, obligacím nebo dluhopisům. Penále ukládané za pozdní platbu se nepovažuje za úroky pro účely tohoto článku. Výraz „úroky“ nezahrnuje žádnou část příjmu, která je považována za dividendu podle ustanovení článku 10 odstavce 3. 3. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jestliže skutečný vlastník úroků, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají úroky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, se skutečně váže k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. 4. Předpokládá se, že úroky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu. Jestliže však plátce úroků, ať je nebo není rezidentem některého smluvního státu, má ve smluvním státě stálou provozovnu, ve spojení s níž došlo k zadlužení, z něhož jsou úroky placeny, a tyto úroky jdou k tíži takové stálé provozovny, předpokládá se, že tyto úroky mají zdroj v tom státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna. 5. Jestliže částka úroků, které se vztahují k pohledávce, z níž jsou placeny, přesahuje, v důsledku zvláštních vztahů mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi oběma z nich a nějakou další osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého smluvního státu, s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy. Článek 12 LICENČNÍ POPLATKY 1. Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Tyto licenční poplatky však mohou být, vyjma případu druhu plateb, který je uveden v písmenu a) odstavce 3, rovněž zdaněny ve smluvním státě, v němž mají zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 10 procent hrubé částky licenčních poplatků. Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace tohoto omezení. 3. Výraz „licenční poplatky“ použitý v tomto článku označuje platby jakéhokoliv druhu obdržené jako náhrada za užití nebo za právo na užití: a) jakéhokoliv autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, s výjimkou počítačového programu a včetně kinematografických filmů a filmů nebo pásek pro televizní nebo rozhlasové vysílání; b) jakéhokoliv patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu, plánu, tajného vzorce nebo výrobního postupu a počítačového programu, nebo jakéhokoliv průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení, nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké. 4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže právo nebo majetek, které dávají vznik licenčním poplatkům, se skutečně vážou k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. 5. Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu. Jestliže však plátce licenčních poplatků, ať je nebo není rezidentem některého smluvního státu, má ve smluvním státě stálou provozovnu, ve spojení s níž vznikla povinnost platit licenční poplatky, a tyto licenční poplatky jdou k tíži takové stálé provozovny, předpokládá se, že tyto licenční poplatky mají zdroj v tom státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna. 6. Jestliže částka licenčních poplatků, které se vztahují k užití, právu nebo informaci, za které jsou placeny, přesahuje, v důsledku zvláštních vztahů mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi oběma z nich a nějakou další osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého smluvního státu, s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy. Článek 13 ZISKY ZE ZCIZENÍ MAJETKU 1. Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení nemovitého majetku uvedeného v článku 6, který je umístěn ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí provozního majetku stálé provozovny, jež má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, včetně zisků ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem), mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 3. Zisky ze zcizení majetku, který je částí provozního majetku podniku a pozůstávajícího z lodí, člunů, letadel, silničních nebo železničních vozidel provozovaných tímto podnikem v mezinárodní dopravě nebo z movitého majetku sloužícího k provozování těchto lodí, člunů, letadel, silničních nebo železničních vozidel, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž se nachází místo hlavního vedení podniku. 4. Zisky ze zcizení jakéhokoliv jiného majetku, než který je uveden v odstavcích 1, 2 a 3, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, jehož je zcizitel rezidentem. Článek 14 PŘÍJMY ZE ZAMĚSTNÁNÍ 1. Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z důvodu zaměstnání, podléhají s výhradou ustanovení článků 15, 17, 18 a 19 zdanění jen v tomto státě, pokud zaměstnání není vykonáváno ve druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny z něj pobírané zdaněny v tomto druhém státě. 2. Odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z důvodu zaměstnání vykonávaného ve druhém smluvním státě, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v prvně zmíněném státě, jestliže všechny následující podmínky jsou splněny: a) příjemce je zaměstnán ve druhém státě po jedno nebo více období nepřesahující v úhrnu 183 dny v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce a b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem druhého státu, a c) odměny nejdou k tíži stálé provozovny, kterou má zaměstnavatel ve druhém státě. 3. Do počítání období zmíněných v odstavci 2 písmeno a) se zahrnují následující dny: a) všechny dny fyzické přítomnosti včetně dní příjezdů a odjezdů a b) dny strávené mimo stát činnosti, jako jsou soboty a neděle, státní svátky, dovolené, a služební cesty přímo spojené se zaměstnáním příjemce v tomto státě, po kterých bylo v činnosti na území tohoto státu pokračováno. 4. Výraz „zaměstnavatel“ zmíněný v odstavci 2 písmeno b) označuje osobu, která má právo na vykonanou práci a která nese odpovědnost a riziko spojené s vykonáváním práce. 5. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku mohou být odměny pobírané z důvodu zaměstnání vykonávaného na palubě lodi, která je provozována, člunu, který je provozován, nebo na palubě letadla nebo v silničním nebo železničním vozidle, které je provozováno v mezinárodní dopravě, zdaněny ve smluvním státě, v němž se nachází místo hlavního vedení podniku. Článek 15 TANTIÉMY Tantiémy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako člen správní rady nebo jakéhokoli jiného obdobného orgánu společnosti, která je rezidentem druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. Článek 16 UMĚLCI A SPORTOVCI 1. Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako na veřejnosti vystupující umělec, jako divadelní, filmový, rozhlasový nebo televizní umělec nebo hudebník nebo jako sportovec z takovýchto osobně vykonávaných činností ve druhém smluvním státě, mohou být bez ohledu na ustanovení článků 7 a 14 zdaněny v tomto druhém státě. 2. Jestliže příjmy z činností osobně vykonávaných umělcem nebo sportovcem neplynou umělci nebo sportovci samému, nýbrž jiné osobě, mohou být tyto příjmy bez ohledu na ustanovení článků 7 a 14 zdaněny ve smluvním státě, ve kterém jsou činnosti umělce nebo sportovce vykonávány. Článek 17 PENZE Penze a jiné podobné platy vyplácené rezidentu smluvního státu z důvodu dřívějšího zaměstnání podléhají s výhradou ustanovení článku 18 odstavce 2 zdanění jen v tomto státě. Článek 18 VEŘEJNÉ FUNKCE 1. a) Platy, mzdy a jiné podobné odměny, jiné než penze, vyplácené jedním smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu fyzické osobě za služby prokazované tomuto státu nebo útvaru nebo úřadu, podléhají zdanění jen v tomto státě. b) Takové platy, mzdy a jiné podobné odměny však podléhají zdanění jen ve druhém smluvním státě, jestliže služby jsou prokazovány v tomto státě a fyzická osoba, která je rezidentem tohoto státu: (i) je státním příslušníkem tohoto státu; nebo (ii) se nestala rezidentem tohoto státu jen z důvodu prokazování těchto služeb. 2. a) Jakékoli penze vyplácené jedním smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu nebo vyplácené z fondů, které zřídily, fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu nebo útvaru nebo úřadu podléhají zdanění jen v tomto státě. b) Takové penze však podléhají zdanění jen ve druhém smluvním státě, jestliže fyzická osoba je rezidentem a státním příslušníkem tohoto státu. 3. Ustanovení článků 14, 15, 16 a 17 se použijí na platy, mzdy a jiné podobné odměny a na penze za služby prokázané v souvislosti s průmyslovou nebo obchodní činností vykonávanou některým smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu. Článek 19 STUDENTI 1. Platby, které dostává za účelem úhrady nákladů své výživy, vzdělávání nebo praktické výuky, vyučování nebo přípravy student nebo žák, který je nebo bezprostředně před svým příjezdem do jednoho smluvního státu byl rezidentem druhého smluvního státu a který se zdržuje v prvně zmíněném státě pouze za účelem svého vzdělávání nebo praktické výuky, vyučování nebo přípravy, nepodléhají zdanění v tomto státě za předpokladu, že takovéto platby plynou ze zdrojů mimo tento stát. 2. Pokud jde o podpory, stipendia a odměny ze zaměstnání, které nejsou předmětem odstavce 1 tohoto článku, bude mít student nebo žák uvedený v odstavci 1, kromě toho, právo v průběhu takového vzdělávání nebo praktické výuky, vyučování nebo přípravy na stejná daňová osvobození, slevy nebo snížení, která přísluší rezidentům státu, v němž se zdržuje. Článek 20 OSTATNÍ PŘÍJMY 1. Části příjmů rezidenta smluvního státu, ať mají zdroj kdekoliv, o kterých se nepojednává v předchozích článcích této smlouvy, podléhají zdanění jen v tomto státě. 2. Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí na příjmy jiné než příjmy z nemovitého majetku, který je definován v článku 6 odstavci 2, jestliže příjemce takových příjmů, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže právo nebo majetek, pro které se příjmy platí, se skutečně vážou k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. Článek 21 MAJETEK 1. Majetek představovaný nemovitým majetkem uvedeným v článku 6, který je vlastněn rezidentem jednoho smluvního státu a umístěn ve druhém smluvním státě, může být zdaněn v tomto druhém státě. 2. Majetek představovaný movitým majetkem, který je částí provozního majetku stálé provozovny, jež má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, může být zdaněn v tomto druhém státě. 3. Majetek představovaný majetkem, který je částí provozního majetku podniku a pozůstávající z lodí, člunů, letadel, silničních nebo železničních vozidel provozovaných tímto podnikem v mezinárodní dopravě nebo z movitého majetku sloužícího k provozování těchto lodí, člunů, letadel, silničních nebo železničních vozidel, podléhá zdanění jen ve smluvním státě, v němž se nachází místo hlavního vedení podniku. 4. Všechny ostatní části majetku rezidenta smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto státě. Článek 22 VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ 1. Jestliže rezident jednoho smluvního státu pobírá příjem nebo vlastní majetek, který může být v souladu s ustanoveními této smlouvy zdaněn ve druhém smluvním státě, prvně zmíněný stát povolí: a) snížit daň z příjmů tohoto rezidenta o částku rovnající se dani z příjmů zaplacené v tomto druhém státě; b) snížit daň z majetku tohoto rezidenta o částku rovnající se majetkové dani zaplacené v tomto druhém státě. Částka, o kterou se daň sníží, však v žádném případě nepřesáhne tu část daně z příjmů nebo majetkové daně, vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá, podle toho, o jaký případ jde, na příjem nebo majetek, který může být zdaněn v tomto druhém státě. 2. Jestliže, v souladu s jakýmkoliv ustanovením Smlouvy, příjem pobíraný nebo majetek vlastněný rezidentem jednoho smluvního státu je osvobozen od zdanění v tomto státě, tento stát může přesto, při výpočtu částky daně ze zbývajících příjmů nebo majetku tohoto rezidenta, vzít v úvahu osvobozený příjem nebo majetek. Článek 23 ZÁKAZ DISKRIMINACE 1. Státní příslušníci jednoho smluvního státu nebudou podrobeni ve druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeni státní příslušníci tohoto druhého státu, kteří jsou, zejména s ohledem na rezidenci, ve stejné situaci. Toto ustanovení se bez ohledu na ustanovení článku 1 vztahuje rovněž na osoby, které nejsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států. 2. Zdanění stálé provozovny, jež má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě nepříznivější než zdanění podniků tohoto druhého státu, které vykonávají tytéž činnosti. Toto ustanovení nebude vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu, aby přiznal rezidentům druhého smluvního státu jakékoliv osobní úlevy, slevy a snížení daně z důvodu osobního stavu nebo rodinných závazků, které přiznává svým vlastním rezidentům. 3. Pokud se nebudou aplikovat ustanovení článku 9 odstavce 1, článku 11 odstavce 5 nebo článku 12 odstavce 6, budou úroky, licenční poplatky a jiné výlohy placené podnikem jednoho smluvního státu rezidentu druhého smluvního státu, odčitatelné pro účely stanovení zdanitelných zisků takového podniku za stejných podmínek, jako kdyby byly placeny rezidentu prvně zmíněného státu. Podobně jakékoliv dluhy podniku jednoho smluvního státu vůči rezidentu druhého smluvního státu budou pro účely stanovení zdanitelného majetku takového podniku odčitatelné za stejných podmínek, jako kdyby byly smluveny vůči rezidentu prvně zmíněného státu. 4. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž kapitál je zcela nebo zčásti, přímo nebo nepřímo vlastněn nebo kontrolován jedním nebo více rezidenty druhého smluvního státu, nebudou podrobeny v prvně zmíněném státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeny ostatní podobné podniky prvně zmíněného státu. 5. Ustanovení tohoto článku se bez ohledu na ustanovení článku 2 vztahují na daně všeho druhu a pojmenování. Článek 24 ŘEŠENÍ PŘÍPADŮ DOHODOU 1. Jestliže se osoba domnívá, že opatření jednoho nebo obou smluvních států vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními této smlouvy, může, bez ohledu na opravné prostředky, které poskytují vnitrostátní právní předpisy těchto států, předložit svůj případ příslušnému úřadu smluvního státu, jehož je rezidentem nebo, pokud její případ spadá pod článek 23 odstavec 1, úřadu smluvního státu, jehož je státním příslušníkem. Případ musí být předložen do tří let od prvního oznámení opatření vedoucího ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními Smlouvy. 2. Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za oprávněnou a nebude-li sám schopen najít uspokojivé řešení, bude se snažit případ vyřešit vzájemnou dohodou s příslušným úřadem druhého smluvního státu tak, aby se zamezilo zdanění, které není v souladu se Smlouvou. Jakákoliv dosažená dohoda bude uskutečněna bez ohledu na jakékoliv časové lhůty ve vnitrostátních právních předpisech smluvních států. 3. Příslušné úřady smluvních států se budou snažit vyřešit vzájemnou dohodou jakékoliv obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout při výkladu nebo provádění Smlouvy. Mohou rovněž spolu konzultovat za účelem vyloučení dvojího zdanění v případech neupravených ve Smlouvě. 4. Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk za účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců. Článek 25 VÝMĚNA INFORMACÍ 1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat takové informace, jaké jsou nezbytné pro provádění ustanovení této smlouvy nebo vnitrostátních právních předpisů, které se vztahují na daně všeho druhu a pojmenování, jež jsou ukládány jménem smluvních států nebo jejich nižších správních útvarů nebo místních úřadů, pokud zdanění, které upravují, není v rozporu se Smlouvou. Výměna informací není omezena články 1 a 2. Veškeré informace obdržené smluvním státem budou udržovány v tajnosti stejným způsobem jako informace získané podle vnitrostátních právních předpisů tohoto státu a budou poskytnuty pouze osobám nebo úřadům (včetně soudů a správních úřadů), které se zabývají vyměřováním nebo vybíráním daní, jež jsou uvedeny v první větě, vymáháním nebo trestním stíháním ve věci těchto daní nebo rozhodováním o opravných prostředcích ve vztahu k těmto daním. Tyto osoby nebo úřady použijí tyto informace jen k těmto účelům. Mohou sdělit tyto informace při veřejných soudních řízeních nebo v soudních rozhodnutích. 2. Ustanovení odstavce 1 nebudou v žádném případě vykládána tak, že ukládají smluvnímu státu povinnost: a) provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy a správní praxi tohoto nebo druhého smluvního státu; b) poskytnout informace, které nemohou být získány na základě právních předpisů nebo v běžném správním řízení tohoto nebo druhého smluvního státu; c) poskytnout informace, které by odhalily jakékoliv obchodní, hospodářské, průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup, nebo informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem. Článek 26 ČLENOVÉ DIPLOMATICKÝCH MISÍ A KONZULÁRNÍCH ÚŘADŮ Nic v této smlouvě se nedotýká daňových výsad členů diplomatických misí nebo konzulárních úřadů, které jim přísluší na základě obecných pravidel mezinárodního práva nebo na základě ustanovení zvláštních dohod. Článek 27 VSTUP V PLATNOST 1. Smluvní státy si vzájemně oznámí diplomatickou cestou splnění postupů požadovaných jejich vnitrostátními právními předpisy pro vstup této smlouvy v platnost. Tato smlouva vstoupí v platnost dnem pozdějšího z těchto oznámení a její ustanovení se budou provádět: a) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k 1. lednu v kalendářním roce následujícím po roce, v němž Smlouva vstoupí v platnost, nebo později; b) pokud jde o ostatní daně z příjmů a daně z majetku, na příjmy nebo majetek za každý daňový rok začínající 1. ledna v kalendářním roce následujícím po roce, v němž Smlouva vstoupí v platnost, nebo později. 2. Ustanovení Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávie o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, která byla podepsána v Praze dne 2. listopadu 1981, přestanou být platná a přestanou se provádět ve vztazích mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou dnem, kterým se začne provádět tato smlouva. Článek 28 VÝPOVĚĎ Tato smlouva zůstane v platnosti dokud nebude vypovězena některým smluvním státem. Každý smluvní stát může diplomatickou cestou, podáním výpovědi Smlouvu vypovědět, nejméně šest měsíců před koncem každého kalendářního roku následujícího po období pěti let ode dne vstupu Smlouvy v platnost. V takovém případě se Smlouva přestane provádět: a) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k 1. lednu v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla dána výpověď, nebo později; b) pokud jde o ostatní daně z příjmů a daně z majetku, na příjmy nebo majetek za každý daňový rok začínající 1. ledna v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla dána výpověď, nebo později. Na důkaz toho podepsaní, k tomu řádně zmocněni, podepsali tuto smlouvu. Dáno v Praze dne 20. listopadu 2007 ve dvou původních vyhotoveních v anglickém jazyce. Za Českou republiku Miroslav Kalousek v. r. ministr financí Za Bosnu a Hercegovinu Dragan Vrankić v. r. ministr financí a státní pokladny
Nález Ústavního soudu č. 219/2010 Sb.
Nález Ústavního soudu č. 219/2010 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 8. června 2010 ve věci návrhu na zrušení § 83a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 8. 7. 2010, částka 74/2010 * Odůvodnění * I. - I. A) Vymezení věci a rekapitulace návrhu * II. - Podmínky aktivní legitimace navrhovatele * III. - Ústavní konformita legislativního procesu * IV. - Dikce napadeného ustanovení * V. - Referenční hlediska pro posouzení návrhu * VI. Vlastní přezkum - 27. Napadené ustanovení § 83a odst. 1 tr. řádu určuje podmínky, za nichž je možné nařídit a vykonat prohlídku jiných prostor a pozemků, tedy podmínky pro použití nástroje trestního procesu omezujícího základní práva a svobody jednotlivce, v daném případě p 219 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl dne 8. června 2010 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Eliška Wagnerová (soudce zpravodaj) a Michaela Židlická o návrhu II. senátu Ústavního soudu na zrušení § 83a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení takto: Ustanovení § 83a odst. 1 části věty první a věty druhé zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, které znějí: „, v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán. Policejní orgán k tomu potřebuje předchozí souhlas státního zástupce.“ se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. Odůvodnění I. I. A) Vymezení věci a rekapitulace návrhu 1. V řízení o ústavní stížnosti vedeném pod sp. zn. II. ÚS 1414/07 se stěžovatelka Ing. M. B. van S. domáhala zrušení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2007 sp. zn. 3 Tdo 161/2007, rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 6. 2006 sp. zn. 9 To 255/2006 a rozsudku Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 8. 2. 2006 č. j. 2 T 127/2005-1028, neboť měla za to, že jimi obecné soudy porušily její základní práva garantovaná čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), a dále měl být porušen čl. 4 odst. 1, 2 a 4 Listiny. Na základě výše citovaných rozhodnutí obecných soudů byla stěžovatelka uznána vinnou ze spáchání trestného činutrestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 a odst. 2 písm. a) trestního zákona a odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 2 let s podmíněným odkladem na dobu 2 roků. 2. Stěžovatelka v ústavní stížnosti vyjádřila zejména pochybnosti ohledně zákonnosti provedení domovní prohlídky i prohlídky jiných prostor, neboť byla toho názoru, že k jejich provedení nebyly splněny zákonné podmínky, a proto k těmto důkazům neměly obecné soudy vůbec přihlížet. 3. Druhý senát Ústavního souduÚstavního soudu nepovažoval za ústavně konformní, aby trestní řád jako zákonný předpis upravující v trestních věcech stanovený postup (§ 82 a násl.) určoval podmínky, za nichž je přípustné narušit právo každého jednotlivce na soukromí výkonem domovní prohlídky (§ 83) odlišně (přísněji) než v případě výkonu prohlídky jiných prostor a pozemků (§ 83a), ačkoliv prohlídka jiných prostor nepochybně rovněž představuje zásah do práva každého jednotlivce na soukromí, a to v obdobném rozsahu jako v případě domovní prohlídky. 4. Druhý senát Ústavního souduÚstavního soudu tak dospěl k závěru, že ustanovení § 83a odst. 1 trestního řádu (dále též jen „tr. řád“) je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Proto usnesením ze dne 26. 2. 2009 sp. zn. II. ÚS 1414/07 řízení o ústavní stížnosti přerušil podle § 78 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „zákon o Ústavním soudu“) a podal plénu Ústavního soudu návrh na zrušení § 83a odst. 1 tr. řádu podle § 64 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu. I. B) Vyjádření účastníků řízení 5. Ústavní soudÚstavní soud podle ustanovení § 42 odst. 4 a § 69 zákona o Ústavním soudu zaslal předmětný návrh na zrušení napadených ustanovení Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky. 6. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky zastoupená předsedou Ing. Miloslavem Vlčkem ve svém vyjádření ze dne 21. 4. 2009 pouze rekapitulovala průběh legislativního procesu vedoucího k přijetí platného znění napadeného ustanovení § 83a tr. řádu. Zároveň vyslovila souhlas s upuštěním od ústního jednání. 7. Senát Parlamentu České republiky zastoupený předsedou MUDr. Přemyslem Sobotkou ve vyjádření ze dne 22. 4. 2009 rovněž popsal legislativní proceduru přijetí platného znění napadeného ustanovení § 83a tr. řádu (novela tr. řádu provedená zákonem č. 265/2001 Sb.) Senátem. Dále uvedl, že s ohledem na obsah rozpravy při přijímání dané novely vztahující se k oprávnění státního zástupce při tzv. prodlužování vazby v přípravném řízení lze usuzovat, že se přiklání k názoru předkladatele novely, že státní zástupce se podle novely stává skutečným pánem přípravného řízení a jeho úloha tak nabývá výrazné posílení justiční charakteristiky. Senát se většinově ztotožnil s tím, že předložená úprava ve svém celku sleduje věcně i právně progresivní směr k tzv. průchodnosti a vymahatelnosti práva. Rovněž Senát vyjádřil souhlas s upuštěním od ústního jednání. II. Podmínky aktivní legitimace navrhovatele 8. Návrh na zrušení § 83a odst. 1 trestního řádu pro jeho rozpor s ústavním pořádkem České republiky byl podán II. senátem Ústavního souduÚstavního soudu v rámci řízení o ústavní stížnosti stěžovatelky Ing. M. B. van S., vedené pod sp. zn. II. ÚS 1414/07, kdy podstatou ústavní stížnosti byl mimo jiné nesouhlas stěžovatelky s postupem obecných soudů při posouzení zákonnosti provedení prohlídky jiných prostor a pozemků, jejíž podmínky jsou obsahem napadeného ustanovení trestního řádu. Jedná se tedy o návrh podaný v souladu s § 64 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu, a podmínky aktivní legitimace k jeho podání byly proto splněny. III. Ústavní konformita legislativního procesu 9. Při řízení o kontrole norem podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky (dále též jen „Ústava“) ve smyslu ustanovení § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu musí Ústavní soud nejprve zkoumat, zda byl předmětný zákon přijat a vydán ústavně předepsaným způsobem [k algoritmu přezkumu v řízení o kontrole norem viz bod 61 nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.)1)]. 10. Ve vztahu k zákonu č. 558/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní řád a zákon o ochraně státního tajemství, na jehož základě bylo s účinností od 1. 1. 1992 dotčené zákonné ustanovení § 83a vloženo do trestního řádu, Ústavní soudÚstavní soud nezjišťoval, zda byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem, jelikož u právních předpisů vydaných dříve, než nabyla účinnosti Ústava, je Ústavní soudÚstavní soud oprávněn přezkoumávat toliko jejich obsahový soulad se soudobým ústavním pořádkem, nikoli však ústavnost procedury jejich vzniku a dodržení normotvorné pravomoci [viz usnesení Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 5/98 ze dne 22. 4. 1999 (U 32/14 SbNU 309)2)]. 11. V období od 1. 1. 1993, tj. ode dne nabytí účinnosti Ústavy České republiky, došlo k následujícím změnám dotčeného zákonného ustanovení. K první změně došlo s účinností ode dne 1. 1. 1994, a to zákonem č. 292/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, a zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích. Posléze bylo napadené ustanovení změněno jednak v souvislosti s přijetím zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, jednak zákonem č. 265/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 12. Vzhledem k okolnosti, že změny napadeného ustanovení zavedené výše citovanými zákony měly převážně charakter legislativně-technických změn nemající na samotný obsah napadeného ustanovení zásadní vliv, Ústavní soudÚstavní soud s ohledem na principy procesní ekonomie v projednávaném případě upustil od bližšího přezkumu citovaných zákonů z hlediska toho, zda byly přijaty a vydány v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem, a omezil se pouze, s přihlédnutím k vyjádřením Poslanecké sněmovny a Senátu, na formální ověření průběhu legislativního procesu jejich přijetí z veřejně dostupných informačních zdrojů (usnesení a sněmovní tisky dostupné v digitální knihovně na webových stránkách Poslanecké sněmovny a Senátu na www.psp.cz a www.senat.cz). Ústavní soudÚstavní soud tak dospěl k závěru, že citované zákony byly přijaty a vydány v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Proto přistoupil k přezkumu obsahu napadeného ustanovení § 83a odst. 1 tr. řádu z hlediska jeho souladu s ústavním pořádkem [čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy]. IV. Dikce napadeného ustanovení 13. Napadené ustanovení § 83a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zní: § 83a Příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků (1) Nařídit prohlídku jiných prostor nebo pozemků je oprávněn předseda senátu, v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán. Policejní orgán k tomu potřebuje předchozí souhlas státního zástupce. Příkaz musí být vydán písemně a musí být odůvodněn. Doručí se uživateli dotčených prostor nebo pozemků, a nebyl-li zastižen při prohlídce, bezprostředně po odpadnutí překážky, která doručení brání. V. Referenční hlediska pro posouzení návrhu V. A) Nedotknutelnost soukromého života a obydlí jako základních práv a vymezení pojmu obydlí 14. Stíhání trestných činůtrestných činů a spravedlivé potrestání jejich pachatelů je ústavně aprobovatelným veřejným zájmem, jehož podstatou je přenesení odpovědnosti za postihování nejzávažnějších porušování základních práv a svobod fyzickými a právnickými osobami na stát. Umožňuje-li trestní právo realizaci veřejného zájmu na stíhání trestné činnosti pomocí robustních a osobní integritu jednotlivce omezujících nástrojů, pak jejich použití musí respektovat ústavněprávní limity, neboť jejich použití sebou nese vážné omezení základních práv a svobod jednotlivce. K omezení osobní integrity a soukromí (tj. k prolomení respektu k nim) tak může ze strany veřejné moci dojít jen zcela výjimečně a jen tehdy, je-li to v demokratické společnosti nezbytné a účelu sledovaného veřejným zájmem nelze dosáhnout jinak [srov. nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. I. ÚS 3038/07 ze dne 29. 2. 2008 (N 46/48 SbNU 549), dostupný rovněž v elektronické databázi rozhodnutí http://nalus.usoud.cz]. 15. V případě výkonu domovní prohlídky či prohlídky jiných prostor se jedná zejména o omezení základního práva osoby na nedotknutelnost jejího obydlí, kterou garantuje čl. 12 odst. 1 Listiny, podle něhož „Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí.“. Rovněž Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) v čl. 8 odst. 1 garantuje toto základní právo, když stanoví že: „Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence.“, a stejně tak Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (dále jen „Pakt“) v čl. 17 garantuje jednotlivci toto základní právo chránící jej proti „svévolnému zasahování do soukromého života, do rodiny, domova nebo korespondence“. 16. Zatímco čl. 8 odst. 1 Úmluvy garantuje respekt (ze strany veřejné moci) mimo jiné k soukromému a rodinnému životu a obydlí, tj. formuluje základní právo, resp. svobodu v jejich klasické, tj. negativní funkci, deklaruje čl. 12 odst. 1 Listiny nedotknutelnost obydlí, přičemž tato formulace je zcela zjevně otevřena jak k interpretaci negativního, tak pozitivního práva na ochranu nedotknutelnosti obydlí před jeho narušováním ze strany třetích osob. Samotný textuální rozdíl obou ustanovení je však třeba považovat za marginální, neboť v Evropě se ustálil výklad klasických základních práv a politických práv, ať jsou formulována jakkoliv, ve dvou funkčních polohách. První funkce vyžaduje respekt veřejné moci k základním právům, tj. práva působí jako práva negativní, plnící funkci obrany jednotlivců před buď přílišnými anebo zcela nepatřičnými vstupy veřejné moci do svobodného prostoru jednotlivce, který jej autonomně vyplňuje svými úkony jako projevy své svobodné vůle. Druhá v Evropě uznávaná funkce základních práv je funkce ochranná. Ta naopak zavazuje veřejnou moc, resp. stát a především zákonodárce a exekutivu k aktivní činnosti (legislativní či správní), a to jednak za účelem ochrany základních práv před možnými zásahy ze strany třetích (soukromých) osob, anebo ochranná funkce základního práva vyžaduje, aby veřejná moc vyvinula činnost, která má vytvořit podmínky pro realizaci základních práv. Obě zmíněné funkce základních práv jsou přitom považovány za rovnocenné. Protože téměř každý zákon obsahuje určitá omezení základních práv, a protože jeho účelem je stejně často ochrana jiných základních práv anebo ochrana Ústavou aprobovaných veřejných statků, je úkolem zákonodárce uvést ony dva konkurující si statky pokud možno do rovnováhy tak, aby byly oba v co nejvyšší míře zachovány. Při uznávané absenci hierarchie základních práv není jiné cesty, než vyvažování konkurujících si základních práv, přičemž nesmí být zákonodárcem vykonáno ani „příliš mnoho“ ani „příliš málo“. (K funkcím zákl. práv viz např. Grimm, D.: The protective function of the state in European and US constitutionalism, Council of Europe Publishing, Strasbourg s. 119 a násl., nebo rozhodnutí německého Spolkového ústavního souduústavního soudu BVerfGE 39, 1 (42)). 17. Ústavní soudÚstavní soud ve své judikatuře zřetelně vymezil význam, který je třeba ústavně garantovanému právu na nedotknutelnost obydlí podle čl. 12 Listiny přisuzovat. V nálezu sp. zn. III. ÚS 287/96 ze dne 22. 5. 1997 (N 62/8 SbNU 119) konstatoval, že „Domovní svoboda jako ústavně zaručené právo plynoucí z čl. 12 Listiny svou povahou a významem spadá mezi základní lidská práva a svobody, neboť spolu se svobodou osobní a dalšími ústavně zaručenými základními právy dotváří osobnostní sféru jedince, jehož individuální integritu, jako zcela nezbytnou podmínku důstojné existence jedince a rozvoje lidského života vůbec, je nutno respektovat a důsledně chránit; zcela právem proto spadá tato ochrana pod ochranu ústavní, neboť – posuzováno jen z poněkud jiného hlediska – jde o výraz úcty k právům a svobodám člověka a občana (čl. 1 Ústavy).“ [obdobně srov. nález sp. zn. I. ÚS 201/01 ze dne 10. 10. 2001 (N 147/24 SbNU 59) či nález sp. zn. II. ÚS 362/06 ze dne 1. 11. 2006 (N 200/43 SbNU 239)]. Právo garantované ustanovením čl. 12 Listiny tak úzce souvisí s právy garantovanými čl. 7, 8 a 10 Listiny, která společně vytváří osobnostní (soukromou) sféru každého jednotlivce, kterou právo garantované čl. 12 Listiny prostorově vymezuje obydlím. 18. Listina ani Úmluva samozřejmě blíže nespecifikuje obsah institutu obydlí. Ustanovením § 82 odst. 1 tr. řádu, judikaturou obecných soudů i českou trestněprávní doktrínou je institut obydlí definován jako prostor sloužící k bydlení (byty, rodinné domky, rekreační chaty, bytové náhrady, místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení jako koleje a ubytovny, ale i pronajatý hotelový pokoj apod.) a prostory k němu náležející, za které je třeba považovat všechny prostory, k jejichž užívání opravňuje vlastnický titul nebo jiný právní titul, který opravňuje k užívání daného prostoru k bydlení či obývání. Zpravidla půjde o nájemní či podnájemní smlouvu, avšak titulem může být např. i věcné břemeno. Práva na nedotknutelnost obydlí se dle panujících názorů nemůže domáhat ten, kdo v něm bydlí neoprávněně. Naopak pod pojem obydlí nejsou zahrnovány prostory nesloužící k bydlení (jiné prostory) ve smyslu § 82 odst. 2 tr. řádu, za které jsou považovány zejména tzv. nebytové prostory jako kanceláře, dílny, tovární haly, skladiště, živnostenské provozovny, ale i samostatně stojící garáže, které nejsou součástí obydlí (srov. Šámal, P. a kol.: Trestní řád, komentář, I. díl, 5. vydání, C. H. Beck, Praha 2005, str. 629n., či poněkud odlišně Klíma, K. a kol.: Komentář k Ústavě a Listině, Nakl. A. Čeněk, Plzeň 2005, str. 693). 19. Oproti naznačenému podústavnímu vymezení institutu obydlí staví judikatura Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) na širším pojetí institutu obydlí pro účely stanovení rozsahu základního práva garantovaného čl. 8 odst. 1 Úmluvy a vychází z jeho těsného sepětí s právem na soukromý život. Širší pojetí institutu obydlí shledal ESLP při interpretaci Úmluvy ve světle dnešních podmínek, a to v souladu s cílem sledovaným čl. 8 Úmluvy, tj. ochranou soukromí osob před neoprávněnými zásahy ze strany veřejné moci, neboť v moderní době nelze vést ostré prostorové oddělení soukromí v místech užívaných k bydlení a soukromí realizovaného v pracovním prostředí osoby. Proto ESLP pod právo na respektování obydlí podle čl. 8 odst. 1 Úmluvy zahrnuje i požadavek respektu k soukromí sídla společnosti, poboček či provozoven právnických osob (srov. rozhodnutí ze dne 16. 4. 2002 ve věci Société Colas Est. proti Francii), kancelářských prostor (srov. rozhodnutí ze dne 25. 2. 1993 ve věci Crémieux proti Francii či rozhodnutí ze dne 25. 2. 1993 ve věci Miailhe proti Francii) nebo prostor advokátních kanceláří (srov. rozhodnutí ze dne 12. 12. 1992 ve věci Niemietz proti Německu). Dodal přitom, že omezení pojmu obydlí způsobem, který by vylučoval místa výkonu povolání, není vždy možné, když stačí poukázat na prolínání a nemožnost odlišení osobních aktivit jednotlivce od jeho aktivit pracovních (Niemietz proti Německu, § 29 a 31). K právě citované judikatuře Ústavní soudÚstavní soud dodává, že byť mají prvá tři citovaná rozhodnutí základ v domácím správním řízení, jde o judikaturu použitelnou i v daném případě, který se týká přezkumu trestněprávní úpravy, a to za použití argumentu a fortiori, neboť je zřejmé, že nástroje trestněprávní mají ještě intenzivnější dopad do sféry základních práv, nehledě k faktu, že ESLP autonomně a bez ohledu na národní klasifikaci vymezuje pojem trestného činutrestného činu. Rovněž posledně uvedené rozhodnutí je pro posouzení daného případu relevantní, neboť se vyjadřuje k extenzi práva na soukromí. 20. Obdobný přístup zastává i judikatura zahraničních ústavních soudůústavních soudů a tamní konstitucionalistika. Např. judikatura německého Spolkového ústavního souduústavního soudu institut obydlí (Wohnung) ve smyslu čl. 13 Základního zákona SRN, jímž je garantováno právo na nedotknutelnost obydlí a jsou blíže upraveny podmínky jeho omezení, vykládá rovněž šířeji. Respektu a ochrany požívá nejen soukromí v prostorách sloužících k bydlení (obydlí v užším slova smyslu), nýbrž např. i prodejny, kancelářské prostory, živnostenské provozovny, řemeslnické výrobny, sklady či zemědělské stavby atd., tj. místa, kde je vykonávána pracovní či podnikatelská činnost. Německá doktrína vychází z názoru, že autonomní naplňování soukromého života a pracovní aktivity spolu úzce souvisejí. Ani otevření obchodních prostor veřejnosti nevede ke ztrátě jejich ochrany skrze právo na soukromí, resp. nedotknutelné obydlí. Intenzita zmíněného práva však klesá a odůvodnění jeho omezení podléhá v takovém případě jiným předpokladům. Přesto je třeba vyjít z toho, že ani takové obchodní prostory nejsou přístupny veřejnosti bez omezení. O vstupu do nich rozhoduje jen vůle jejich uživatele (srov. Mangoldt, H., Klein, F., Starck, Ch.: Kommentar zum GG, Band I., 5. vyd., Verlag Franz Vahlen, München 2005, s. 1235n. a judikatura německého Spolkového ústavního souduústavního soudu tam uvedená). 21. ESLP a německý Spolkový ústavní soudústavní soud se při interpretaci práva na soukromí v prostorové podobě, tj. práva na respektování a ochranu obydlí před zásahy zvenčí, neomezují jen na ochranu prostor užívaných k bydlení, nýbrž považují právo na respekt a ochranu obydlí společně s právem na nedotknutelnost osoby a soukromí a s právem na ochranu osobní svobody a důstojnosti za nedílnou součást soukromé sféry každého jednotlivce, v případě obydlí vymezenou prostorově. V. B) Funkce soudu při povolování zásahu do práva na nedotknutelnost obydlí 22. Jak již Ústavní soudÚstavní soud výše konstatoval, mají-li být použity robustní a základní práva a svobody jednotlivce omezující nástroje při prosazování veřejného zájmu na stíhání trestné činnosti, je třeba, aby se pohybovaly v ústavněprávních limitech. „Trestní právo určuje hranici mezi trestní mocí státu a svobodou jednotlivcovou v tom úmyslu, aby výkon trestní moci státní nestal se proti jednotlivci nástrojem libovůle dočasných držitelů státní moci.“ (srov. Kallab, J.: Zločin a trest, Úvahy o základech trestního práva, J. R. Vilímek, Praha 1916, str. 8). Z hlediska imperativu ústavněprávních limitů při použití nástrojů trestního procesu je třeba konstatovat, že přípustný je zásah do základního práva nebo svobody jednotlivce ze strany státní moci jen tehdy, jde-li o zásah v demokratické společnosti nezbytný, a je-li akceptovatelný z pohledu zákonné existence a dodržení účinných a konkrétních záruk proti libovůli. Esenciální předpoklady spravedlivého procesu totiž vyžadují, aby byl jednotlivec vybaven dostatečnými garancemi proti možnému zneužití pravomoci ze strany veřejné moci [např. nález sp. zn. II. ÚS 502/2000 ze dne 22. 1. 2001 (N 11/21 SbNU 83) či nález sp. zn. II. ÚS 789/06 ze dne 27. 9. 2007 (N 150/46 SbNU 489), dostupné rovněž v elektronické databázi rozhodnutí http://nalus.usoud.cz, a další]. 23. Tyto záruky představuje především soudní kontrola těch nejintenzivnějších zásahů do základních práv a svobod osob, neboť i v trestním řízenítrestním řízení je povinností soudů poskytovat ochranu základním právům a svobodám jednotlivců (čl. 4 Ústavy). Ostatně i čl. 13 Úmluvy explicitně vyžaduje, aby osoba, jejíž základní práva byla dle jejího názoru porušena, měla k dispozici účinný prostředek nápravy před národním „orgánem“, který je třeba interpretovat v návaznosti na čl. 4 Ústavy. Je také nepřípustné, aby se soud, resp. soudce dostal do pozice pouhého „pomocníka“ veřejné žaloby, neboť ze samotné podstaty institutu soudu (soudce) plyne požadavek jeho naprosté nestrannosti a nezávislosti [v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 11/04 ze dne 26. 4. 2005 (N 89/37 SbNU 207; 220/2005 Sb.) Ústavní soud mj. uvedl: „Nestrannost a nezávislost v objektivní poloze se na obecné úrovni posuzují z hlediska vztahu k ostatním mocenským složkám (princip dělby moci), z hlediska schopnosti aktérů (s potenciálním zájmem na určitém výsledku či průběhu sporu) ovlivnit vznik, trvání a zánik funkce člena soudního orgánu (tribunálu). Soudci a členové orgánů soudního typu proto musí mít dostatečně nezávislý status, který vylučuje přímé či zprostředkované působení na rozhodovací činnost. Existence ochrany proti vnějším tlakům je posuzována např. jak z hlediska existence potenciální možnosti ovlivnit kariéru soudce, tak možností přivodit zánik jeho funkce. Ke statusu nezávislosti nesporně patří i garance finanční nezávislosti. Jen tehdy dostává formální příkaz neřídit se cizími pokyny materiální obsah a jen tak je zajištěna neutralita a distance od stran.“]. 24. Při posuzování nestrannosti a nezávislosti nelze zcela odhlédnout ani od jevové stránky věci, kdy je za validní kritérium považováno i tzv. zdání nezávislosti a nestrannosti pro třetí osoby, neboť právě tento aspekt je důležitý pro zaručení důvěry v soudní rozhodování. Toto kritérium reflektuje sociální povahu soudního rozhodování, z níž vyplývá, že i když třeba ve skutečnosti neexistuje (jak v subjektivní, tak v objektivní poloze) reálný důvod k pochybnostem o nestrannosti a nezávislosti, nelze přehlížet případnou existenci kolektivního přesvědčení, že takový důvod existuje (srov. k tomu výše citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 11/04 či rozhodnutí ESLP ze dne 23. 6. 1981 ve věci Le Compte, Van Leuven a de Meyere proti Belgii). 25. V případě užití trestněprávních nástrojů omezujících základní práva a svobody jednotlivce (zejm. domovní prohlídka, prohlídka jiných prostor a pozemků, osobní prohlídka, zadržení a otevření zásilek, odposlechy telekomunikačního provozu) se požadavek soudní ochrany základních práv musí projevit ve vydání soudního příkazu a v jeho dostatečném odůvodnění. To musí odpovídat jak požadavkům zákona, tak především ústavním principům, z nichž zákonné ustanovení vychází, resp. které zpětně limitují jeho interpretaci, neboť aplikace takového ustanovení představuje zvlášť závažný zásah do základních práv a svobod každého jednotlivce (podobně viz citovaný nález sp. zn. II. ÚS 789/06). 26. Výše naznačené maximy plynoucí z ústavního pořádku České republiky vyžadují, aby o vydání příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků rozhodoval nezávislý a nestranný orgán. Za takový, ve shora naznačeném smyslu, nelze považovat státního zástupce, a tím méně policejní orgán. Nelze totiž opomíjet skutečnost, že státní zástupci plní v kontradiktorním řízení funkce orgánu veřejné žaloby a jsou zákonem, jakož i slibem osobně zavázáni k ochraně veřejného zájmu (§ 18 odst. 3 zákona o státním zastupitelství). V přípravném řízení, kde mají zcela dominantní postavení, jsou společně s policejním orgánem povinni organizovat svou činnost tak, aby účinně přispívali k včasnosti a důvodnosti trestního stíhání (§ 157 odst. 1 tr. řádu). To vše může vést k legitimním pochybám stran jejich nestrannosti (resp. jejího zdání) při posuzování střetu základních práv a svobod osob s veřejným zájmem na stíhání trestné činnosti. Ostatně v již citovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 11/04 Ústavní soudÚstavní soud zřetelně vymezil nároky na orgán, který materiálně vzato vykazuje takovou kvalitu, kterou lze ztotožnit se soudem, „ústavní pořádek České republiky (čl. 81 a 82 Ústavy) stanoví, že soudnictví vykonávají pouze nezávislé a nestranné soudy, respektive nezávislí a nestranní soudci, kteří se řídí základními pravidly spravedlivého procesu (čl. 1 odst. 1 Ústavy, hlava pátá Listiny). Tato ustanovení lze vykládat jako institucionální záruky materiálně chápaného výkonu soudní moci, a proto z hlediska práva na spravedlivý proces není nezbytné, aby ve všech případech byl soudem ve smyslu čl. 36 odst. 2 Listiny výhradně orgán začleněný do soustavy obecných soudů, avšak musí jít o orgán nezávislý, jehož členové disponují nezávislostí a nestranností při svém rozhodování. Dále musí mít nepodmiňovaný přístup ke zkoumání všech relevantních aspektů věci (skutkových i právních), respektujíce základní zásady spravedlivého procesu (např. zásadu nikdo nesmí být soudcem ve vlastní věci či zásadu slyšeny musí být obě strany), přičemž vykonatelné rozhodnutí již nelze dalším mocenským aktem zvrátit (vymezení soudnictví v materiálním smyslu).“. VI. Vlastní přezkum 27. Napadené ustanovení § 83a odst. 1 tr. řádu určuje podmínky, za nichž je možné nařídit a vykonat prohlídku jiných prostor a pozemků, tedy podmínky pro použití nástroje trestního procesu omezujícího základní práva a svobody jednotlivce, v daném případě práva na soukromí v prostorové podobě, tj. práva na respektování a ochranu obydlí před zásahy zvenčí. 28. Ústavní soudÚstavní soud tak ve světle výše uvedených ústavněprávních hledisek musel posoudit, zda části napadeného ustanovení splňují požadavky plynoucí ze shora uvedených principů, a dospěl k závěru, že tomu tak není. 29. Z celkové koncepce napadeného ustanovení § 83a odst. 1 tr. řádu, které stanoví podmínky pro nařízení a provedení prohlídky jiných prostor nebo pozemků, a především z jeho srovnání s ustanovením § 83 tr. řádu, které stanoví podmínky pro nařízení a výkon domovní prohlídky, zřetelně vyplývá, že je odrazem koncepce užšího pojetí institutu obydlí. Podle něj, jak shora uvedeno (viz bod 18), je obydlí vymezeno pouze prostorem skutečně sloužícím k bydlení, který je třeba odlišovat od prostorů nesloužících k bydlení. Tento přístup, který v důsledku plošně restriktivně interpretuje právo na soukromý život, se pak promítá do stanovení odlišných (přísnějších) podmínek pro nařízení a výkon domovní prohlídky ve srovnání s podmínkami pro nařízení a výkon prohlídky jiných prostor a pozemků. 30. Uvedenou koncepci, vycházející ze striktního odlišování soukromého života jednotlivce realizovaného v prostorách užívaných k bydlení, jemuž je poskytována vyšší míra ochrany před potenciálně excesivními zásahy ze strany veřejné moci, od soukromého života osoby naplňovaného např. v jeho pracovním prostředí anebo v místech, která využívá k výkonu zájmových činností, resp. i nečinnosti v podobě prosté relaxace nebo k zábavě, považuje Ústavní soudÚstavní soud z hlediska principů uvedených pod částí V. A) nálezu za nepřípustnou, neboť míjí účel základního práva na soukromý život [viz např. nález sp. zn. II. ÚS 2048/09 ze dne 2. 11. 2009, bod 19 (dostupný v elektronické databázi rozhodnutí http://nalus.usoud.cz)]. Ústavní soudÚstavní soud je toho názoru, že zejména v dnešní době, kdy autonomní naplňování soukromého života a pracovní či zájmové aktivity spolu úzce souvisejí, nelze činit ostré prostorové oddělení soukromí v místech užívaných k bydlení od soukromí vytvářeného v místech a prostředí sloužících k pracovní či podnikatelské činnosti anebo k uspokojování vlastních potřeb či zájmových aktivit, byť činnosti odehrávající se v prostorách veřejnosti přístupných, resp. neuzavřených, např. podnikatelská činnost, budou moci podléhat jistým omezením, která mohou představovat určitý zásah do práva na soukromý život. Ta však jsou předem, co do účelu takových omezení úzce definovaná, a také osobě, např. podnikatele, předem známá, a taková osoba vybavená touto znalostí i vstupuje do různých specifických druhů činností, např. podnikání. Přesto ovšem není dotčeno právo takové osoby žádat soudní ochranu před zákonem sice předvídaným, specifickým zásahem, který však co do jeho nařízení nebo výkonu neodpovídá principu proporcionálního omezení práva na soukromý život. Pokud jde o neohraničené pozemky (např. lesy či louky), je zásadně třeba rozlišovat mezi vstupem na ně a jejich „prohlídkou“, která je spojena se zásahem do integrity takové nemovitostinemovitosti (pozemku). Proto její provedení musí mít stejný režim jako prohlídka uzavřených prostor. Je totiž obecně známou a sdílenou zkušeností (zejména z dob před rokem 1989), že se právě v takovém prostoru mnohdy realizoval soukromý život skrze uschování věcí, jež měly zůstat skryty očím veřejnosti a mnohdy především veřejné moci. 31. Proto stejně jako v případě výkonu domovní prohlídky, tak i v případě výkonu prohlídky jiných prostor včetně zemědělských stavení, jakož i pozemků nezbytně dochází k zásahu do soukromé sféry jednotlivce prostorově vymezené, a pro takový zásah je třeba předchozí povolení soudu. 32. Zmíněný požadavek je o to naléhavější za situace, že náš trestní řád neumožňuje ani následnou kontrolu nařízení prohlídky jiných prostor a pozemků soudem. Tak se tyto úkony, představující očividný zásah do základního práva na soukromý život, ocitají mimo jakoukoli bezprostřední soudní kontrolu. K její nutnosti se vyjádřil ESLP ve věci Camenzind v. Švýcarsko (rozhodnutí ze dne 16. 12. 1997). V této věci ESLP konstatoval porušení čl. 13 Úmluvy ve vztahu k čl. 8 Úmluvy přesto, že stěžovatel měl k dispozici procesní prostředek, jímž se obracel na příslušnou komoru Federálního soudu Švýcarska. Ten však v důsledku zastávané doktríny „trvajícího zásahu“ jeho podání odmítl. Za této situace shledal ESLP existující procesní prostředek za neefektivní. Obdobně by bylo možno v České republice uvažovat o ústavní stížnosti přímo proti nařízení prohlídky jiných prostor, avšak i judikatura českého Ústavního souduÚstavního soudu zčásti sdílí doktrínu „trvajícího zásahu“, a nadto Ústavní soudÚstavní soud setrvale judikuje, že jde-li o zásah veřejné moci, který nepředstavuje nereparovatelné porušení základních práv, je třeba upřednostnit aplikaci principu subsidiarity. To znamená, že přezkoumatelným v řízení o ústavní stížnosti může být až konečné rozhodnutí ve věci, které by se mělo vypořádat i s námitkou zásahu do práva na soukromý život v podobě domovní prohlídky [srov. k aplikaci principu subsidiarity např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 122/99 ze dne 8. 9. 1999 (U 56/15 SbNU 315) a ve SbNU nepublikovaná usnesení sp. zn. I. ÚS 690/2000, sp. zn. I. ÚS 313/06, sp. zn. II. ÚS 434/06, sp. zn. III. ÚS 887/09 či sp. zn. III. ÚS 1986/09 (dostupná na http://nalus.usoud.cz)]. V intencích shora uvedeného se naše ústavní stížnost jeví rovněž jako prostředek neefektivní. Navíc jistě není žádoucí, aby Ústavní soudÚstavní soud v obdobných věcech posuzoval přiměřenost nařízení a výkonu prohlídek všech prostor jako první. Mohl by tak totiž nepřiměřeně a předčasně zasáhnout do kompetence obecných soudů shromažďovat a hodnotit důkazy, a ve svém důsledku tak předurčovat výsledek trestního řízenítrestního řízení. 33. S ohledem na výše uvedené Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že napadené části ustanovení § 83a odst. 1 tr. řádu nelze považovat za ústavně konformní, neboť zřetelně porušují výše naznačené ústavněprávní limity (čl. 12 odst. 1 Listiny, čl. 8 odst. 1 Úmluvy a čl. 17 Paktu), které je zcela nezbytné respektovat při zákonné konstrukci (stejně jako při aplikaci) nástrojů trestního procesu, které omezují základní práva a svobody jednotlivců. 34. Z naznačených důvodů Ústavní soudÚstavní soud rozhodl podle § 70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu o zrušení části napadeného ustanovení § 83a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto nálezu, který se stane vykonatelným dnem jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů (§ 58 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Vladimír Kůrka, Jan Musil a Michaela Židlická. 1) pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 44, nález č. 30, str. 349, vyhlášen pod č. 37/2007 Sb. 2) pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 14, usn. č. 32, str. 309
Vyhláška č. 217/2010 Sb.
Vyhláška č. 217/2010 Sb. Vyhláška o stanovení kvalifikačních předpokladů pro služební zařazení vojáků z povolání Vyhlášeno 8. 7. 2010, datum účinnosti 1. 1. 2011, částka 74/2010 * § 1 - Kvalifikační předpoklady * § 2 - Přechodné ustanovení * § 3 - Zrušovací ustanovení * § 4 - Účinnost Aktuální znění od 27. 9. 2016 (285/2016 Sb.) 217 VYHLÁŠKA ze dne 28. června 2010 o stanovení kvalifikačních předpokladů pro služební zařazení vojáků z povolání Ministerstvo obrany stanoví podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb.: § 1 Kvalifikační předpoklady (1) Kvalifikačním předpokladem je vzdělání1) stanovené pro výkon službyvýkon služby v příslušném služebním zařazení. (2) Pro výkon službyvýkon služby v příslušném služebním zařazení se stanoví toto minimální dosažené vzdělání v hodnostním sboru: a) mužstvo – střední vzdělání s výučním listem, b) poddůstojníci – střední vzdělání s výučním listem, c) praporčíci – střední vzdělání s maturitní zkouškou, d) nižší důstojníci – vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu, e) vyšší důstojníci – vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu, f) generálové – vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu. (3) Ustanovení odstavce 2 písm. d) a e) se nepoužijí pro vojáky služebně zařazené na místech v organizačním systému vojenských hudeb. Pro zařazení v tomto systému se stanoví minimální dosažené vzdělání v hodnostním sboru nižší důstojníci a vyšší důstojníci – vyšší odborné vzdělání v konzervatoři. § 2 Přechodné ustanovení Pro výkon službyvýkon služby v příslušném služebním zařazení se za stanovené kvalifikační předpoklady považují kvalifikační předpoklady stanovené ve vyhlášce č. 221/2007 Sb., kterou se stanoví kvalifikační předpoklady pro služební zařazení vojáků z povolání, nejdéle však po dobu 4 let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. § 3 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 221/2007 Sb., kterou se stanoví kvalifikační předpoklady pro služební zařazení vojáků z povolání, se zrušuje. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011. Ministr: MUDr. Barták v. r. 1) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 215/2010 Sb.
Nařízení vlády č. 215/2010 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 318/2008 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou Vyhlášeno 8. 7. 2010, datum účinnosti 15. 7. 2010, částka 73/2010 * Čl. I - Nařízení vlády č. 318/2008 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou, se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 15. 7. 2010 215 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 28. června 2010, kterým se mění nařízení vlády č. 318/2008 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 318/2008 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou, se mění takto: 1. V § 8 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Tato změna se může týkat pouze schválených opatření a akcí operačního programu.“. 2. V § 8 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „nejpozději do 15. listopadu roku, v němž je změna uskutečněna“. 3. V § 8 odstavec 5 včetně poznámek pod čarou č. 22 a 36 zní: „(5) Pokud souhrn výdajů na environmentální opatření organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů se sídlem v České republice nedosáhne minimálně výše 10 % výdajů operačního programu schváleného Fondem, zahrne organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů se sídlem v České republice do svého operačního programu nejméně 2 environmentální opatření22) ze seznamu, který je uveden v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Jestliže organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů se sídlem v České republice36) a) provede pouze jedno environmentální opatření zahrnuté do schváleného operačního programu, vrátí Fondu 20 % podpory poskytnuté na příslušný operační program, b) neprovede žádné environmentální opatření zahrnuté do schváleného operačního programu, vrátí Fondu 30 % podpory poskytnuté na příslušný operační program, c) nevynaloží nejméně 10 % výdajů v rámci schváleného operačního programu na environmentální opatření, vrátí Fondu 30 % podpory poskytnuté na příslušný operační program. 22) Čl. 103c nařízení Rady (ES) č. 1234/2007. 36) Čl. 146 nařízení Komise (ES) č. 1580/2007.“. 4. V § 9 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 5. Poznámka pod čarou č. 25 zní: „25) Čl. 103c odst. 2 písm. b) a f) nařízení Rady (ES) č. 1234/2007.“. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády a do tohoto dne neskončené se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle nařízení vlády č. 318/2008 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 15. července 2010. Předseda vlády: Ing. Fischer, CSc., v. r. Ministr zemědělství: Ing. Šebesta v. r.
Nařízení vlády č. 214/2010 Sb.
Nařízení vlády č. 214/2010 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 245/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 8. 7. 2010, datum účinnosti 15. 7. 2010, částka 73/2010 * Čl. I - Nařízení vlády č. 245/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem, ve znění nařízení vlády č. 83/2006 Sb., nařízení vlády č. 33/2007 Sb., nařízení vlády č. 320/2008 Sb., nařízení vlády č. 82/2009 Sb., nař * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 15. 7. 2010 214 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 28. června 2010, kterým se mění nařízení vlády č. 245/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 245/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem, ve znění nařízení vlády č. 83/2006 Sb., nařízení vlády č. 33/2007 Sb., nařízení vlády č. 320/2008 Sb., nařízení vlády č. 82/2009 Sb., nařízení vlády č. 83/2009 Sb. a nařízení vlády č. 480/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova „Evropských společenství1) (dále jen „předpis Evropských společenství“)“ nahrazují slovy „Evropské unie1) (dále jen „předpis Evropské unie“)“. 2. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se doplňují tyto věty: „Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů), v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 436/2009 ze dne 26. května 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o registr vinic, povinná prohlášení a shromažďování údajů pro sledování trhu, průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů a evidenční knihy vedené v odvětví vína, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína, v platném znění.“. 3. V § 2 odst. 1 a 3 se slova „přímo použitelného předpisu Evropských společenství“ nahrazují slovy „předpisu Evropské unie“. 4. V § 2 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „přímo použitelným předpisem Evropských společenství“ nahrazují slovy „předpisem Evropské unie“. 5. V § 2 odst. 2 písmeno b) zní: „b) výměru klučené vinice,“. 6. V § 5 odst. 1, § 6 odst. 1 písm. d), § 7 odst. 1 písm. d), § 8 odst. 1 písm. d), § 8c odst. 1 a § 8d odst. 1 až 3 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 7. V § 5 odst. 2 se na konci písmene c) čárka nahrazuje slovem „nebo“, na konci písmene d) se slovo „, nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 8. V § 5 odst. 3 se slova „termínem podání žádosti“ nahrazují slovy „uplynutím lhůty pro podání žádosti“. 9. V § 5 odst. 4 se slovo „zemědělské“ zrušuje. 10. V § 5 odstavec 6 zní: „(6) Žádost se podává Fondu nejpozději do 30. dubna kalendářního roku.“. 11. V § 5 se odstavec 7 včetně poznámky pod čarou č. 16 zrušuje. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7. 12. V § 5 odst. 7 se slovo „8b“ nahrazuje slovem „8a“. 13. V § 6 odst. 1 písm. a), § 7 odst. 1 písm. a) a § 8 odst. 1 písm. a) se za slovo „má“ vkládají slova „nebo měla v době klučení“. 14. § 8b se zrušuje. 15. V § 8c odst. 1 se slovo „běžného“ zrušuje. 16. V § 8c se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Žádost o podporu na investice podle předpisu Evropské unie18) pořízené prostřednictvím leasingu podává žadatel Fondu na jím vydaném formuláři do 31. srpna kalendářního roku po ukončení leasingové smlouvy. Současně se žádostí doloží žadatel Fondu doklady o úhradě investice.“. Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8. 17. V § 8c se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „podle odstavce 1 nebo 2“. 18. V § 8c se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 4 až 7. 19. V § 8c odst. 5 se za slovo „investici“ vkládají slova „, která není pořízena prostřednictvím leasingu,“. 20. V § 8c se doplňuje odstavec 8, který včetně poznámky pod čarou č. 31 zní: „(8) Žadatel, který pořizuje investici prostřednictvím leasingu podle předpisu Evropské unie31), oznámí po uzavření leasingové smlouvy tuto skutečnost Fondu na jím vydaném formuláři do 31. srpna kalendářního roku. Oznámení o pořízení investice prostřednictvím leasingu podává žadatel pro leasingové smlouvy uzavřené nejdéle 12 měsíců před uplynutím lhůty pro podání oznámení. 31) Čl. 17 písm. b) nařízení Komise (ES) č. 555/2008, v platném znění.“. 21. V § 8d odst. 1 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje. 22. V § 8d odstavce 4 až 7 včetně poznámek pod čarou č. 22 a 23 znějí: „(4) Na výplatu podpor podle § 6 až 8a se použije roční částka uvedená v Programu podpor ve vinohradnictví a vinařství pro Českou republiku podle předpisu Evropské unie22) (dále jen „Program“) určená na restrukturalizaci a přeměnu vinic. Fond podporu podle § 6 až 8a tohoto nařízení poměrně sníží, pokud souhrn všech nároků z § 6 až 8a tohoto nařízení překročí výši přidělených finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie. (5) Na výplatu podpor podle § 8c se použije roční částka uvedená v Programu určená na investice. Fond podporu podle § 8c tohoto nařízení poměrně sníží, pokud souhrn všech nároků z § 8c tohoto nařízení překročí výši přidělených finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie. (6) Při poskytnutí podpory podle § 6, § 8 nebo § 8a u žádostí pěstitelů týkajících se ploch nezpůsobilých pro podání žádosti o prémii za vyklučení vinic23) se poměrné snížení podpory podle odstavce 4 nepoužije. (7) Pokud po výplatě podpor podle § 5 odst. 2 nebo § 8c budou k dispozici nevyplacené prostředky, Fond provede poměrný doplatek žadatelům vyplacených podpor až do přípustné výše podpory. 22) Čl. 103i a násl. nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, v platném znění. 23) Čl. 85u odst. 8 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, v platném znění.“. 23. V § 8d se odstavec 8 zrušuje. 24. § 8e včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 32 až 35 zní: „§ 8e Poskytování údajů (1) Osoba stanovená předpisem Evropské unie32) doručí Fondu na jím vydaném formuláři nejpozději do 15. května kalendářního roku formulář jednotné žádosti33), který kromě náležitostí stanovených předpisem Evropské unie34) obsahuje a) seznam a výměru všech půdních bloků, popřípadě dílů půdních bloků (§ 3a zákona o zemědělství) evidovaných v evidenci půdy na ni, b) označení a způsob využití všech půdních bloků, popřípadě dílů půdních bloků podle písmene a), jichž se podaný formulář jednotné žádosti týká35). (2) Nedílnou součástí formuláře jednotné žádosti je zákres půdních bloků, popřípadě dílů půdních bloků, podle odstavce 1 písm. a) v mapě půdních bloků, popřípadě dílů půdních bloků, v měřítku 1 : 10 000 nebo podrobnějším. 32) Čl. 11 odst. 1 třetí pododstavec nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, v platném znění. 33) Čl. 11 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, v platném znění. 34) Čl. 12 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, v platném znění. 35) Čl. 55 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, v platném znění.“. 25. Poznámka pod čarou č. 24 se zrušuje. 26. Za § 8e se vkládá nový § 8f, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 36 až 41 zní: „§ 8f Snížení podpory (1) Zjistí-li Fond, že pěstitel neuvedl ve formuláři jednotné žádosti36) výměru všech půdních bloků, popřípadě dílů půdních bloků evidovaných v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů na pěstitele, a rozdíl mezi celkovou výměrou všech půdních bloků, popřípadě dílů půdních bloků evidovaných v evidenci na pěstitele ke dni podání formuláře jednotné žádosti a celkovou výměrou půdních bloků, popřípadě dílů půdních bloků uvedenou ve formuláři jednotné žádosti je a) vyšší než 3 %, avšak nižší nebo roven 4 % výměry uvedené ve formuláři jednotné žádosti, sníží podporu37) podle § 2 a § 6 až 8b, k níž se vztahuje povinnost podávat formulář jednotné žádosti, o 1 %38), b) vyšší než 4 %, avšak nižší nebo roven 5 % výměry uvedené ve formuláři jednotné žádosti, sníží podporu37) podle § 2 a § 6 až 8b, k níž se vztahuje povinnost podávat formulář jednotné žádosti, o 2 %38), c) vyšší než 5 %, sníží podporu37) podle § 2 a § 6 až 8b, k níž se vztahuje povinnost podávat formulář jednotné žádosti, o 3 %38). (2) Pokud žadatel o podporu podle § 6 až 8c, který má povinnost podat prohlášení o sklizni, produkci nebo zásobách39), překročí stanovený termín pro jeho nebo jejich podání, Fond sníží podporu podle § 6 až 8c o 1 % za každý pracovní den překročení termínu podání prohlášení40). Pokud žadatel o podporu podle § 6 až 8a překročí termín podání jakéhokoliv z prohlášení podle věty první o více než 10 pracovních dnů, nemá nárok na podporu pro běžný hospodářský rok a ani pro hospodářský rok následující. (3) Pokud žadatel o podporu podle § 8c, který má povinnost podat prohlášení o sklizni, produkci nebo zásobách, uvede v jakémkoliv z prohlášení neúplné nebo nepřesné údaje, které jsou podstatné pro správné uplatnění opatření, Fond sníží podporu podle § 8c o 1 %41). 36) Čl. 11 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, v platném znění. 37) Čl. 55 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, v platném znění. 38) Čl. 55 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, v platném znění. 39) Čl. 8 až 11 nařízení Komise (ES) č. 436/2009, v platném znění. 40) Čl. 18 odst. 1 druhý pododstavec nařízení Komise (ES) č. 436/2009, v platném znění. 41) Čl. 18 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 436/2009, v platném znění.“. 27. Za § 8f se vkládá nový § 9, který včetně poznámky pod čarou č. 42 zní: „§ 9 Pokud žadatel využije předem uděleného práva na opětovnou výsadbu podle předpisu Evropské unie42), složí u Fondu jistotu ve výši 75 000 Kč na 1 ha nově vysazované vinice. 42) Čl. 63 nařízení Komise (ES) č. 555/2008, v platném znění.“. 28. V příloze č. 1 se na konci tabulky doplňuje tento text: „Kutná Hora --- Sedlec u Kutné Hory “. Čl. II Přechodné ustanovení Žádosti o podporu na opatření ochrana keřů révy vinné proti poškození způsobovanému ptactvem podané Fondu v hospodářském roce 2009/2010 do 28. února 2010 podle nařízení vlády č. 245/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, se posoudí podle nařízení vlády č. 245/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 15. července 2010. Předseda vlády: Ing. Fischer, CSc., v. r. Ministr zemědělství: Ing. Šebesta v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 57/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 57/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o výzkumných, vývojových, testovacích a vyhodnocovacích aktivitách Vyhlášeno 2. 7. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 10. 6. 2010, částka 26/2010 * ČLÁNEK I - DEFINICE POJMŮ A ZKRATEK * ČLÁNEK II - CÍLE A ROZSAH * ČLÁNEK III - ZPŮSOBY PRÁCE * ČLÁNEK IV - ŘÍZENÍ (ORGANIZACE A ODPOVĚDNOST) * ČLÁNEK V - FINANČNÍ UJEDNÁNÍ * ČLÁNEK VI - SMLUVNÍ UJEDNÁNÍ * ČLÁNEK VII - VYBAVENÍ A MATERIÁL * ČLÁNEK VIII - ZPŘÍSTUPNĚNÍ A POUŽITÍ INFORMACÍ PROJEKTU * ČLÁNEK IX - KONTROLOVANÉ NEUTAJOVANÉ INFORMACE * ČLÁNEK X - UTAJOVANÉ INFORMACE * ČLÁNEK XI - NÁVŠTĚVY V ZAŘÍZENÍCH * ČLÁNEK XII - PRODEJE A PŘEVODY TŘETÍM STRANÁM * ČLÁNEK XIII - ODPOVĚDNOST A NÁROKY NA NÁHRADU ŠKODY * ČLÁNEK XIV - CLA, DANĚ A PODOBNÉ POPLATKY * ČLÁNEK XV - ŘEŠENÍ SPORŮ * ČLÁNEK XVI - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ * ČLÁNEK XVII - VSTUP V PLATNOST, DOBA TRVÁNÍ, ZMĚNA A UKONČENÍ PLATNOSTI * PŘÍLOHA A * PŘÍLOHA B Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 10. 6. 2010 57 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 10. června 2010 byla v Bruselu podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o výzkumných, vývojových, testovacích a vyhodnocovacích aktivitách. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku XVII odst. 17.1 dnem podpisu. České znění Dohody se vyhlašuje současně. DOHODA MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU SPOJENÝCH STÁTŮ AMERICKÝCH O VÝZKUMNÝCH, VÝVOJOVÝCH, TESTOVACÍCH A VYHODNOCOVACÍCH AKTIVITÁCH OBSAH PREAMBULE ČLÁNEK I DEFINICE POJMŮ A ZKRATEK ČLÁNEK II CÍLE A ROZSAH ČLÁNEK III ZPŮSOBY PRÁCE ČLÁNEK IV ŘÍZENÍ (ORGANIZACE A ODPOVĚDNOST) ČLÁNEK V FINANČNÍ UJEDNÁNÍ ČLÁNEK VI SMLUVNÍ UJEDNÁNÍ ČLÁNEK VII VYBAVENÍ A MATERIÁL ČLÁNEK VIII ZPŘÍSTUPNĚNÍ A POUŽITÍ INFORMACÍ PROJEKTU ČLÁNEK IX KONTROLOVANÉ NEUTAJOVANÉ INFORMACE ČLÁNEK X UTAJOVANÉ INFORMACEUTAJOVANÉ INFORMACE ČLÁNEK XI NÁVŠTĚVY V ZAŘÍZENÍCH ČLÁNEK XII PRODEJE A PŘEVODY TŘETÍM STRANÁM ČLÁNEK XIII ODPOVĚDNOST A NÁROKY NA NÁHRADU ŠKODY ČLÁNEK XIV CLA, DANĚ A PODOBNÉ POPLATKY ČLÁNEK XV ŘEŠENÍ SPORŮ ČLÁNEK XVI VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ ČLÁNEK XVII VSTUP V PLATNOST, DOBA TRVÁNÍ, ZMĚNA A UKONČENÍ PLATNOSTI PŘÍLOHA A VZOROVÁ DOHODA O PROJEKTU PŘÍLOHA B VZOROVÁ DOHODA O PŘEVODU VYBAVENÍ A MATERIÁLU (E&MTA) PREAMBULE Vláda České republiky a vláda Spojených států amerických (dále jen „smluvní strany“): uznávajíce platnost Dohody mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy o statutu jejich ozbrojených sil, podepsané v Londýně dne 19. června 1951 (dále jen „NATO SOFA“); uznávajíce platnost Dohody NATO o předávání technických informací pro účely obrany, podepsané v Bruselu dne 19. října 1970 a Prováděcí postupy k Dohodě NATO o předávání technických informací pro účely obrany, schválené Radou Severoatlantické aliance, z 1. ledna 1971; uznávajíce platnost Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o opatřeních k ochraně utajovaných vojenských informací, podepsané v Praze dne 19. září 1995, v platném znění (dále jen „GSOMIA“); uznávajíce Dohodu mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o spolupráci v oblasti protiraketové obrany, podepsanou v Praze dne 31. října 2008; majíce společný zájem na obraně; uznávajíce výhody, které lze získat ze standardizace, racionalizace a interoperability vojenského vybavení; snažíce se co nejlépe využívat svoje příslušné kapacity výzkumu a vývoje technologií, eliminovat zbytečnou duplikaci práce, podporovat interoperabilitu a získávat nejúčinnější a nákladově nejefektivnější výsledky prostřednictvím spolupráce na výzkumných, vývojových, testovacích a vyhodnocovacích aktivitách; chtějíce zlepšit své příslušné konvenční obranné schopnosti použitím nových technologií; se dohodly následovně: ČLÁNEK I DEFINICE POJMŮ A ZKRATEK Pro účely této Dohody a kterýchkoliv jejích specifických Dohod o projektu a Dohod o převodu vybavení a materiálu, budou platit následující definice pojmů a zkratek: Dohoda o projektu (PA)| Prováděcí dohoda podle této Dohody, která podrobně rozvádí podmínky spolupráce na specifickém projektu. ---|--- Dohody o převodu vybavení a materiálu (E&MTA)| Prováděcí dohoda podle této Dohody, která specifikuje podmínky spolupráce na konkrétním převodu vybavení a materiálu, který není součástí konkrétní PA. Smluvní strana| Signatář této Dohody; nebo signatář dohod PA/E&MTA, které jménem svých vlád podle této Dohody uzavírají Ministerstvo obrany České republiky a Ministerstvo obrany Spojených států, zastoupená příslušníky jejich vojenského nebo civilního personálu. Zástupci smluvní strany podle této Dohody nebo PA/ E&MTA nebudou dodavatelé ani podpůrný personál dodavatele. Informace| Znalost, kterou je možno sdělit jakýmikoli prostředky, bez ohledu na jejich podobu nebo druh, včetně, nikoli však výhradně, vědecké, technické, obchodní nebo finanční povahy, a rovněž zahrnující fotografie, zprávy, příručky, data o hrozbách, zkušební a testovací data, počítačový software, průmyslový vzor specifikace, procesy, techniky, vynálezy, výkresy, technické poznámky, zvukové nahrávky, obrazová a jiná grafická zobrazení, ať již na magnetické pásce, v počítačové paměti nebo v jakékoli jiné formě, a ať již je předmětem práv duševního vlastnictví nebo nikoli. Vybavení a materiál| Veškerý materiál, vybavení, koncová položka, subsystém, součástka, speciální nástroj nebo zkušební zařízení společně získané nebo poskytnuté pro použití v PA nebo E&MTA. Třetí strana| Vláda jiné, než smluvní strany a jakákoli fyzická osoba nebo jiný právní subjekt, jehož vláda není smluvní stranou této Dohody. Dodavatel| Jakýkoli subjekt, včetně subdodavatelů, s nímž kontraktační orgány smluvních stran uzavřely smlouvu. Podpůrný personál dodavatele| Osoby konkrétně určené k poskytování administrativní, manažerské, vědecké nebo technické podpory smluvní straně na základě smlouvy o takové podpoře. Finanční náklady| Náklady spojené s PA/E&MTA kryté peněžními příspěvky. Nefinanční náklady| Náklady spojené s PA/E&MTA kryté nepeněžními příspěvky. Personál společného projektu (CPP)| Vojenští příslušníci nebo civilní zaměstnanci mateřské strany přidělení do společné projektové kanceláře (JPO) nebo do jiných zařízení smluvní strany, které provádějí manažerské, inženýrské, technické, administrativní, smluvní, logistické, finanční, plánovací nebo jiné funkce na podporu PA. Smlouva| Jakýkoliv vzájemně závazný právní vztah podle národního práva, který zavazuje dodavatele poskytovat materiál nebo služby, a zavazuje jednu nebo obě smluvní strany za ně zaplatit. Mateřská smluvní strana| Smluvní strana, která vysílá svůj CPP do JPO umístěné na území druhé smluvní strany. Uzavírání smluv| Získávání dodávek nebo služeb prostřednictvím smlouvy, a to ze zdrojů mimo vládní organizace smluvních stran. Uzavírání smluv zahrnuje popis (nikoli však určení) požadovaných dodávek a služeb, nabídky k získávání zakázek a výběr zdrojů, přípravu a uzavírání smluv a všechny fáze provádění smluv. Kontraktační orgán| Subjekt v rámci vládní organizace smluvní strany, který má oprávnění uzavírat, provádět nebo ukončovat smlouvy. Kontraktační úředník| Osoba zastupující kontraktační orgán smluvní strany, která má oprávnění uzavírat, provádět nebo ukončit smlouvy. Případný dodavatel| Jakýkoli subjekt, který usiluje uzavřít smlouvu s kontraktačním orgánem smluvní strany a který, v případě nabídky k získání zakázky zahrnující zpřístupnění informací podléhajících kontrole vývozu, je oprávněn obdržet tyto informace. Výsledné informace projektu| Informace vytvořené při provádění konkrétní PA/E&MTA. Obranné účely| Výroba nebo jiné použití v jakékoli části světa ozbrojenými silami nebo pro ozbrojené síly kterékoli ze smluvních stran. Výchozí informace projektu| Informace nevytvořené při provádění konkrétní PA/E&MTA. Projekt| Konkrétní společná aktivita popisovaná v PA. Duševní vlastnictví| V souladu s Dohodou o zřízení Světové obchodní organizace ze dne 15. dubna 1994 a mnohostranné Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví, jež tvoří její nedílnou součást, veškerá autorská a příbuzná práva, veškerá práva týkající se vynálezů (včetně patentových práv), veškerá práva na zapsané a nezapsané ochranné známky (včetně ochranné známky služeb), zapsaný i nezapsaný průmyslový vzor, nezveřejněné informace (včetně obchodních tajemství a know-how), topografie integrovaných obvodů resp. topografie polovodičových výrobků, zeměpisná označení a veškerá jiná práva vyplývající z tvůrčí aktivity v průmyslové, vědecké, literární a umělecké oblasti. Kontrolovaná neutajovaná informace| Neutajovaná informace, na níž se vztahují omezení k přístupu a nakládání s ní v souladu s platnými národními právními předpisy. Mohlo by se jednat o informaci, která již není utajovaná, ale stále zůstává pod kontrolou. Utajovaná informace| Úřední informace, která vyžaduje ochranu z důvodu národní bezpečnosti, a je takto označena příslušným stupněm utajení. Tato informace může být ve formě ústní, obrazové, magnetické, elektronické nebo listinné nebo ve formě materiálu, vybavení nebo technologie. Patent| Udělení práva, a to kteroukoli vládou nebo regionálním úřadem jednajícím pro více než jednu vládu, za účelem vyloučit jiné z výroby, použití, dovozu, prodeje nebo nabízení k prodeji vynálezu. Tento termín se vztahuje na jakékoli a veškeré patenty, včetně, nikoli však výhradně, na patenty provádění, zdokonalení nebo přídavkové, malé patenty, užitné vzory, patenty na návrh vzhledu, zapsaný průmyslový vzor, a vynálezecké osvědčení nebo podobná statutární ochrana, stejně jako rozdělení, znovu udělení, pokračování, obnovy a prodlužování čehokoli ze zde uvedeného. Vynález projektu| Každý vynález v jakékoli oblasti techniky, za předpokladu, že je nový, je výsledkem vynálezecké činnosti a je průmyslově využitelný, a je formulován nebo vyroben (koncipovaný nebo „poprvé skutečně uvedený do praxe“) v průběhu práce prováděné podle projektu. Termín „poprvé skutečně uvedený do praxe“ znamená první předvedení, postačující k tomu, aby ten, kdo je dobře seznámený s oborem, ke kterému se vynález vztahuje, určil fungování vynálezu pro jeho zamýšlený účel a v jeho zamýšleném prostředí. Stanovený bezpečnostní orgán (DSA)| Bezpečnostní úřad schválený národními orgány, aby odpovídal za bezpečnostní hlediska této Dohody. ČLÁNEK II CÍLE A ROZSAH 2.1 Cílem této Dohody je definovat a stanovit všeobecné náležitosti a podmínky platné pro zahájení, provádění a řízení výzkumných, vývojových, testovacích a vyhodnocovacích aktivit podrobně určených v samostatných PA nebo E&MTA, a to mezi zástupci oprávněnými v souladu s národními postupy smluvních stran. Tyto PA/E&MTA budou uzavřeny v souladu s touto Dohodou a budou obsahovat odkaz na její náležitosti. Navíc, tato Dohoda umožní výměnu informací za účelem snahy o harmonizaci výzkumných, vývojových, testovacích a vyhodnocovacích požadavků smluvních stran, a to tak, aby napomáhaly identifikovat potenciální budoucí spolupráci podle této Dohody. 2.2 Podrobné náležitosti a podmínky každé PA/E&MTA musí být v souladu s touto Dohodou. Navíc, každá PA/E&MTA musí zahrnovat konkrétní ustanovení týkající se cílů, rozsahu práce, dělby práce, struktury řízení, finančních ujednání a utajení pro příslušné PA/E&MTA, a to v souladu se vzory uvedenými dále v přílohách A a B. 2.3 Rozsah práce podle této Dohody bude zahrnovat spolupráci ve výzkumu, vývoji, testování a vyhodnocování, potenciálně vedoucí k novým nebo vylepšeným vojenským schopnostem, při použití mechanismů popsaných v článku III (Způsoby práce) této Dohody. ČLÁNEK III ZPŮSOBY PRÁCE 3.1 Spolupráce v rámci této Dohody může být prováděna užitím PA, E&MTA, výměnou informací, a prostřednictvím pracovních skupin (WG). 3.2 PA: PA mohou zahrnovat jednu nebo více z těchto aktivit: základní výzkum; aplikovaný výzkum; vývoj vyspělých technologií; koncept operačních studií a analýz; předvádění vyspělých konceptuálních technologií; prototypy systémů; vývoj a předvádění systémů (technický a výrobní vývoj); půjčky materiálu, dodávek nebo zařízení pro účely výzkumu, vývoje, testování nebo vyhodnocování; vývojové zkoušky a vyhodnocení práce systému/subsystému a evoluční akvizice/spirálový vývoj spojené s nízkou mírou počáteční výroby nebo výrobních programů. 3.3 E&MTA: Smluvní strany také uznávají, že může být potřebné převést zařízení a materiál pro účely provádění této Dohody, avšak nikoli pro účely konkrétní PA. V takových případech strany vyhotoví E&MTA s použitím vzoru stanoveného v příloze B. 3.4 Výměna informací: 3.4.1 V rámci snah o harmonizaci požadavků smluvních stran při snaze o formulaci, vývoj a vyjednávání potenciálních PA/E&MTA podle této Dohody mohou být vyměňovány informace. 3.4.1.1 Vyměňování informací bude probíhat na spravedlivé bázi, avšak nemusí se nezbytně shodovat v čase, technické oblasti nebo formě informací. 3.4.1.2 Jestliže došlo k výměně informace, avšak žádná PA/E&MTA nebyla podepsána nebo k tomu došlo před jejím podpisem, přijímající smluvní strana může používat tyto vyměněné informace pouze pro vlastní potřeby a pro účely vyhodnocení a nesmí je zpřístupnit ani převést třetí straně. 3.4.1.3 Přijímající smluvní strana nesmí takovéto informace zpřístupnit dodavatelům ani žádným jiným osobám, kromě podpůrného personálu dodavatele, a to bez konkrétního předchozího písemného souhlasu poskytující smluvní strany. 3.5 WG: 3.5.1 WG mohou být zřízeny za účelem harmonizace požadavků smluvních stran týkajících se výzkumu, vývoje, testování a vyhodnocování. WG obvykle budou omezené rozsahem definované oblasti a budou se snažit vyhodnotit danou záležitost na základě informací poskytnutých oběma smluvními stranami takovým způsobem, aby dospěly ke společnému stanovisku v rámci stanovené doby. 3.5.1.1 WG budou mít svůj vlastní jednací řád (TOR). 3.5.1.2 Pokud a dokud se informace vyměněné ve WG používají v PA/E&MTA, přijímající smluvní strana bude používat tyto informace pouze pro vlastní potřeby a pro účely vyhodnocení, a nesmí takovéto informace zpřístupnit ani převést třetí straně. 3.5.1.3 Přijímající smluvní strana nesmí tyto informace zpřístupnit dodavatelům ani žádným jiným osobám, kromě podpůrného personálu dodavatele, a to bez konkrétního předchozího písemného souhlasu poskytující smluvní strany. ČLÁNEK IV ŘÍZENÍ (ORGANIZACE A ODPOVĚDNOST) 4.1 Provádění této Dohody bude koordinováno výkonnými orgány. Výkonným orgánem České republiky je ministerstvo obrany (MO). Výkonným orgánem USA je ministerstvo obrany (DoD). 4.2 Ke kontrole všech činností prováděných na základě této Dohody bude výkonnými zástupci ustaven Výkonný řídící výbor (ESC). Náměstek ministra obrany České republiky (jeho/její nástupce v případě reorganizace) je českým zástupcem v ESC. Ředitel pro mezinárodní spolupráci, Úřad náměstka ministra obrany (akvizice, technologie a logistika) (jeho/její nástupce v případě reorganizace) je zástupcem USA v ESC. Zástupci v ESC budou odpovídat za: 4.2.1 monitorování realizace této Dohody a vykonávání dohledu na exekutivní úrovni; 4.2.2 monitorování celkového použití a efektivnosti Dohody; 4.2.3 doporučování změn této Dohody smluvním stranám; 4.2.4 řešení otázek předložených řídícími představiteli. 4.3 Ředitel sekce vyzbrojování Ministerstva obrany České republiky, nebo jeho/její nástupce v případě reorganizace, je určen jako český řídící představitel (CR MA). Příslušný výkonný pracovník akvizice složky ozbrojených sil USA nebo ředitel obranné agentury, nebo jím/jí určená osoba, je určen jako řídící představitel USA (U.S. MA) pro projekty v rámci jeho/její příslušné složky ozbrojených sil nebo obranné agentury. MA odpovídají za: 4.3.1 sjednání PA/E&MTA v souladu s touto Dohodou a národními metodami a postupy; 4.3.2 ustanovení řídící struktury pro každou PA při zvážení jejího rozsahu a nutnosti řídícího výboru (SC); 4.3.3 jmenování vedoucích projektů (PO), a pokud to bude třeba, členů SC; 4.3.4 výběr jednotlivých dodavatelů v souladu s článkem VI (Smluvní ujednání) této Dohody; 4.3.5 poskytování administrativního vedení pro příslušné SC, pokud jsou zřízené, nebo PO jmenované k jejich projektům; 4.3.6 zřízení kontaktního místa pro výměnu informací za účelem harmonizace požadavků pro vypracování a projednání potenciálních PA/E&MTA v souladu s odstavci 3.2 a 3.3 článku III (Způsoby práce) této Dohody; 4.3.7 schválení a podepsání TOR pro WG v souladu s odstavcem 3.5.1.1 článku III (Způsoby práce) této Dohody; 4.3.8 řešení otázek předložených SC nebo, pokud není SC zřízen, PO; 4.3.9 pokud nebude SC ustavena, v konzultaci s orgány smluvních stran pro kontrolu vývozu, vyvinout maximální úsilí k vyřešení záležitostí týkajících se kontroly vývozu v souvislosti s odstavcem 4.7 tohoto článku; a 4.3.10 je-li to nezbytné, předávání záležitostí ESC k řešení. 4.4 Jestliže je ustaven SC podle konkrétní PA, bude odpovídat za: 4.4.1 poskytování vedení v oblasti politiky a řízení pro PO během provádění PA; 4.4.2 monitorování celkové realizace PA, včetně technického výkonu, nákladů a plánu ve srovnání s požadavky; 4.4.3 schvalování plánů pro převod vybavení a materiálu nebo likvidaci společně pořízeného zařízení a materiálu podle článku VII (Vybavení a materiál) této Dohody; 4.4.4 řešení záležitostí předložených PO; 4.4.5 udržování dohledu nad bezpečnostními hledisky projektu; 4.4.6 schvalování přidělování personálu pracujícího na projektu v zařízeních druhé smluvní strany v souladu s ustanoveními uvedenými v dodatku (1) k příloze A této Dohody; 4.4.7 jmenování bezpečnostního pracovníka projektu; 4.4.8 stanovení podrobných finančních postupů PA v případě, že jedna ze smluvních stran uzavírá smlouvu jménem druhé smluvní strany nebo jménem obou smluvních stran; 4.4.9 roční hlášení MA a ESC o stavu a aktivitách přidělených PA; a 4.4.10 vyvinutí maximálního úsilí k vyřešení jakýchkoli záležitostí týkajících se kontroly vývozu v souvislosti s odstavcem 4.7 tohoto článku, a to v konzultaci s orgány smluvních stran pro kontrolu vývozu. 4.5 V souladu s podmínkami PA, budou mít PO primární odpovědnost za efektivní realizaci, účinné řízení a vedení jim přidělené PA, včetně technického, nákladového a plánovaného plnění ve srovnání s požadavky. PO budou monitorovat opatření kontroly vývozu požadovaná pro realizaci kterékoli PA/E&MTA a, pokud to přichází v úvahu, okamžitě předají SC všechny záležitosti týkající se kontroly vývozu, které by mohly negativně ovlivnit realizaci PA/E&MTA. PO budou mít navíc odpovědnost podle odstavce 4.4, není-li zřízen žádný SC pro jejich PA, s výjimkou toho, že MA bude odpovědný za řešení otázek předložených PO. PO rovněž povedou seznam veškerého vybavení a materiálu převedeného kteroukoli ze smluvních stran. 4.6 V souladu s podmínkami schválené PA a s ustanoveními uvedenými v dodatku (1) přílohy A této Dohody připojené ke schválené PA, smluvní strana může přidělit CPP do JPO nebo do zařízení druhé smluvní strany za účelem pomoci při realizaci schválené PA. 4.7 Jestliže smluvní strana zjistí, že je nezbytné provádět omezení převodu informací, jejichž vývoz podléhá kontrole, tak jak je stanoveno v odstavci 8.1.2 článku VIII (Zpřístupnění a použití informací projektu) této Dohody, bude okamžitě informovat druhou smluvní stranu. Jestliže se potom omezení uplatní a dotčená smluvní strana má námitky, zástupce SC nebo PO smluvní strany musí okamžitě informovat zástupce SC nebo PO druhé smluvní strany a zahájí okamžité konzultace, aby projednali způsoby řešení takovýchto záležitostí nebo zmírnili jakékoliv negativní účinky. 4.8 MA, SC a PO se budou scházet podle požadavků, střídavě v České republice a ve Spojených státech. Předsedou každého zasedání bude nejvyšší představitel hostitelské smluvní strany. Během takovýchto zasedání budou veškerá rozhodnutí přijímána jednomyslně s tím, že každá smluvní strana má jeden hlas. V případě, že MA nejsou schopny dosáhnout včas rozhodnutí o záležitosti, bude daná záležitost předána ESC k vyřešení. Mezitím, po dobu, kdy je otázka řešena, bude pod vedením PO pokračovat realizace schválené PA bez přerušení. ČLÁNEK V FINANČNÍ UJEDNÁNÍ 5.1 Každá smluvní strana se bude podílet svým spravedlivým podílem na plných finančních a nefinančních nákladech každé PA, včetně režijních nákladů, administrativních nákladů a nákladů na nároky na náhradu škody, a obdrží spravedlivý podíl výsledků každé PA. 5.2 Finanční a nefinanční ujednání pro PA, včetně celkových nákladů PA a podíl každé smluvní strany na celkových nákladech budou součástí PA. 5.3 Pro každou PA budou PO odpovědní za stanovení podrobných finančních postupů řízení, podle kterých bude projekt fungovat. Tam, kde je to nezbytné, budou tyto postupy podrobně rozvedeny v dokumentu postupů finančního řízení (FMPD) navrhovaném PO a podléhajícím schválení SC, pokud je zřízen. 5.4 Obě smluvní strany budou provádět, nebo nechat provádět, své úkoly a vyvíjet maximální úsilí k provedení úkolů v rámci odhadů nákladů specifikovaných v každé PA. Obě smluvní strany ponesou celkové náklady na plnění, řízení a správu jejich vlastních aktivit podle této Dohody a účasti v každé PA, včetně jejich podílu na nákladech ze všech smluv podle odstavce 5.10 tohoto článku. 5.5 Následující náklady ponese plně smluvní strana, která tyto náklady způsobila nebo jejímž jménem jsou tyto náklady způsobeny: 5.5.1 náklady spojené s jakýmikoli jedinečnými národními požadavky identifikovanými smluvní stranou; a 5.5.2 všechny jiné náklady výslovně neuvedené jako sdílené nebo všechny jiné náklady mimo rozsah této Dohody a jejích PA. 5.6 U PA se sdílenými náklady, které zahrnují zřízení JPO s přidělením CPP do zařízení druhé smluvní strany nebo do JPO, bude PA upravovat finanční a nefinanční příspěvky vyžadované pro správu JPO a přidružené podpůrné služby včetně, ale nikoli výhradně, cestovní náklady JPO vzniklé na podporu projektu, náklady výcviku JPO, uzavření smlouvy, správy smlouvy, kancelářského prostoru, bezpečnostních služeb, služeb informačních technologií, komunikačních služeb a dodávek. 5.7 Kromě sdílených nákladů správy JPO a nákladů přidružených podpůrných služeb popsaných v odstavci 5.6 tohoto článku budou náklady CPP v JPO nebo přiděleného do zařízení druhé smluvní strany rozděleny takto: 5.7.1 hostitelská smluvní strana ponese veškeré mzdové náklady a příspěvky personálu hostitelské smluvní strany v JPO. 5.7.2 mateřská smluvní strana ponese tyto náklady vztahující se k CPP: 5.7.2.1 na veškeré mzdy a příspěvky. 5.7.2.2 na dopravu CPP, závislých osob CPP a jejich osobního majetku na místo přidělení ve státě hostitelské smluvní strany, a to před zahájením funkčního období CPP v JPO nebo v místě působení, a na dopravu zpět výše uvedených osob z místa přidělení ve státě hostitelské smluvní strany po završení nebo ukončení funkčního období. 5.7.2.3 na kompenzace za ztrátu nebo škodu na osobním majetku CPP nebo na nich závislých osob, v souladu s právními předpisy mateřské smluvní strany. 5.7.2.4 na přípravu a zaslání ostatků a na pohřební výdaje v případě úmrtí CPP nebo závislých osob CPP. 5.8 U PA bez sdílených nákladů, které zahrnují přidělování CPP jedné smluvní strany do zařízení druhé smluvní strany, smluvní strany ponesou náklady podle ustanovení odstavce 5.7 tohoto článku s tou výjimkou, že hostitelská smluvní strana rovněž ponese administrativní a podpůrné náklady týkající se projektu, jako je cestovné CPP vzniklé v souvislosti s PA, výcvik týkající se CPP, kancelářské prostory, bezpečnostní služby, služby informačních technologií, telekomunikační služby, a dodávky. 5.9 Smluvní strana bude ihned informovat druhou smluvní stranu o tom, že dostupné finanční prostředky nepostačují ke splnění jejích závazků dohodnutých v PA, nebo v případě, že se zdá, že odhad nákladů v PA bude překročen, a obě smluvní strany budou ihned spolu konzultovat se záměrem pokračování na upraveném základě. 5.10 Jestliže jedna smluvní strana uzavírá smlouvy jménem druhé smluvní strany nebo jménem obou smluvních stran, pak každá ze smluvních stran dá k dispozici prostředky v částkách a termínech stanovených v odhadu plánu peněžních příspěvků, jak je specifikováno v FMPD. 5.11 Smluvní strany uznávají, že při plnění smluvních odpovědností jménem druhé smluvní strany se může stát nezbytným pro smluvní stranu uzavírající smlouvu, aby převzala smluvní nebo jiné závazky ve prospěch druhé smluvní strany před tím, než obdrží prostředky druhé smluvní strany. V takovém případě, druhá smluvní strana tyto prostředky dá k dispozici v takových částkách a v takovém termínu, jak je požadováno smlouvou nebo jiným závazkem, a zaplatí veškeré škody a náklady, které mohou vzejít z plnění nebo z vypovězení smlouvy nebo z jiných závazků před tím, než jsou tyto platby, škody nebo náklady splatné. 5.12 Každá smluvní strana bude odpovědná za audit svých aktivit nebo aktivit svých dodavatelů podle PA. Audity smluvní strany budou v souladu s jejími národními postupy a FMPD. U výkonů podle PA, ve kterých se peněžní prostředky převádějí mezi smluvními stranami, bude přijímající smluvní strana odpovídat za vnitřní audit, týkající se správy prostředků druhé smluvní strany, a to v souladu s národními postupy přijímající smluvní strany. Výsledky auditu těchto prostředků budou okamžitě dány k dispozici přijímající smluvní stranou druhé smluvní straně. ČLÁNEK VI SMLUVNÍ UJEDNÁNÍ 6.1 Jestliže kterákoli smluvní strana zjistí, že je nezbytné uzavřít smlouvy pro plnění závazků smluvní strany podle článku III (Způsoby práce) této Dohody, pak smluvní strana bude smlouvy uzavírat v souladu se svými příslušnými národními právními předpisy a postupy. Obě smluvní strany uznávají, že transparentnost při uzavírání smluv je nezbytná pro úspěšné provádění této Dohody. 6.2 Když jedna smluvní strana individuálně uzavírá smlouvy k provedení úkolu podle této Dohody, bude výhradně odpovědná za své vlastní uzavírání smluv, a druhá smluvní strana nebude podléhat žádné odpovědnosti vyplývající z takovýchto smluv. 6.3 U všech činností souvisejících s uzavíráním smluv prováděných kteroukoli smluvní stranou PO obdrží na požádání kopii všech pracovních výkazů, a to před vydáním nabídky k získávání zakázek. 6.4 Každý kontraktační orgán smluvní strany bude vyjednávat k získání práva použít a zpřístupnit projektové informace požadované článkem VIII (Zpřístupnění a použití informací projektu) této Dohody. Každý kontraktační orgán smluvní strany vloží do svých případných smluv (a bude vyžadovat od svých subdodavatelů, aby toto vložili do dílčích smluv) vhodná ustanovení k uspokojení požadavků této Dohody, včetně článku VIII (Zpřístupnění a použití informací projektu), článku IX (Kontrolované neutajované informace), článku X (Utajované informace), článku XII (Prodeje a převody třetím stranám) a článku XVII (Vstup v platnost, doba trvání, změna a ukončení) této Dohody, a včetně ustanovení o kontrole vývozu v souladu s touto Dohodou, zejména odstavců 6.5 a 6.6 tohoto článku. Během procesu uzavírání smluv musí kontraktační úředník každé smluvní strany informovat případné dodavatele o jejich odpovědnosti okamžitě informovat kontraktační orgán smluvní strany před uzavřením smlouvy, zda podléhají nějaké licenci nebo dohodě, která by omezovala volnost smluvní strany zpřístupňovat informace nebo povolovat jejich použití. Kontraktační úředník musí také informovat případné dodavatele, aby vyvinuli maximální snahu neuzavírat žádné nové dohody nebo ujednání, která by měla za následek omezení. 6.5 Každá smluvní strana právně zaváže své dodavatele požadavkem, že dodavatel nesmí provádět další převod nebo jinak používat informace podléhající kontrole vývozu poskytnuté druhou smluvní stranou pro jakýkoli jiný účel než je účel schválený podle této Dohody. Dodavatel bude rovněž právně zavázán, že nebude provádět další převod informací podléhajících kontrole vývozu jinému dodavateli nebo subdodavateli, pokud onen dodavatel nebo subdodavatel nebyl právně zavázán k tomu, že omezí použití informací pro účely schválené podle této Dohody. Informace podléhající kontrole vývozu poskytnuté jednou smluvní stranou podle této Dohody mohou být dále převáděny druhou smluvní stranou jejím dodavatelům pouze, pokud byly ustanoveny právní závazky vyžadované tímto odstavcem. 6.6 Každá smluvní strana právně zaváže své případné dodavatele požadavkem, že případný dodavatel nesmí převádět nebo jinak používat informace podléhající kontrole vývozu poskytnuté druhou smluvní stranou pro jakýkoli účel jiný než odpovídání na nabídku k získávání zakázky zadané na podporu účelu schváleného podle této Dohody. Případní dodavatelé, pokud s nimi nebude uzavřena smlouva, nebudou oprávněni je používat pro žádné jiné účely. Případní dodavatelé budou rovněž právně vázáni tím, že nebudou dále provádět další převod informací podléhajících kontrole vývozu případným subdodavatelům, pokud tito případní subdodavatelé nebyli právně vázáni omezit použití informací podléhajících kontrole vývozu pro účely odpovědi na nabídku k získávání zakázky. Informace podléhající kontrole vývozu poskytnuté jednou smluvní stranou podle této Dohody mohou být dále převáděny druhou smluvní stranou pouze jejím případným dodavatelům, jestliže byly ustanoveny právní závazky vyžadované tímto odstavcem. Na požádání poskytující smluvní strany, přijímající smluvní strana identifikuje své případné dodavatele a případné subdodavatele přijímající takové informace podléhající kontrole vývozu. 6.7 V případě, že kontraktační orgán smluvní strany není schopen zajistit odpovídající práva pro použití a zpřístupňování informací projektu, jak vyžaduje článek VIII (Zpřístupnění a použití informací projektu) této Dohody, nebo je informován dodavateli nebo případnými dodavateli o všech omezeních zpřístupňování a použití informací, PO oné smluvní strany musí informovat PO druhé smluvní strany o omezeních. 6.8 Každý PO smluvní strany musí okamžitě informovat PO druhé smluvní strany o každém růstu nákladů, zpoždění plánu nebo otázkách týkajících se provedení práce podle jakékoli smlouvy, za kterou kontraktační orgán této smluvní strany odpovídá. ČLÁNEK VII VYBAVENÍ A MATERIÁL 7.1 Každá smluvní strana může poskytnout druhé smluvní straně, v souladu se svými právními předpisy a postupy, vybavení a materiál označený jako nezbytný pro provedení konkrétní PA. Toto vybavení a materiál zůstane majetkem poskytující smluvní strany. Seznam všeho vybavení a materiálu poskytnutého jednou smluvní stranou druhé smluvní straně bude vypracován, udržován, schvalován a měněn PO a bude zahrnut v příloze ke každé PA. Navíc a podle vzoru přílohy B (Vzorová dohoda o převodu vybavení a materiálu) k této Dohodě, může být vybavení a materiál převáděn z jedné smluvní strany na druhou smluvní stranu pro zkušební účely. V případě, že se používá E&MTA pro převod vybavení a materiálu, přijímající smluvní strana poskytne poskytující smluvní straně závěrečnou zprávu, podle přílohy B (Vzorová dohoda o převodu vybavení a materiálu) k této Dohodě. 7.2 Přijímající smluvní strana bude udržovat veškeré takové vybavení a materiál v dobrém stavu, opravené a v provozuschopných podmínkách. Pokud poskytující smluvní strana nepovolila, aby vybavení a materiál mohl být vydán nebo jinak spotřebován bez náhrady poskytující smluvní straně, přijímající smluvní strana musí vybavení a materiál vrátit poskytující smluvní straně v takovém stavu, v jakém byl přijat, s výjimkou běžného opotřebení, nebo vrátit vybavení a materiál a zaplatit náklady na jeho obnovu. Jestliže vybavení a materiál je poškozený tak, že by jeho oprava nebyla ekonomicky výhodná, přijímající smluvní strana musí vrátit vybavení a materiál poskytující smluvní straně (pokud není písemně jinak specifikováno poskytující smluvní stranou) a zaplatit hodnotu jeho náhrady vypočítanou podle národních právních předpisů poskytující smluvní strany. Jestliže se vybavení a materiál ztratí v době, kdy byl v držení přijímající smluvní strany, přijímající smluvní strana musí vystavit poskytující smluvní straně osvědčení o ztrátě a zaplatit hodnotu náhrady vypočítanou podle národních právních předpisů poskytující smluvní strany. Je-li v době vstupu v platnost PA/E&MTA známa hodnota náhrady vybavení a materiálu, bude uvedena v PA/E&MTA. 7.3 Veškeré převedené vybavení a materiál bude přijímající smluvní strana používat pouze pro účely provádění aktivit podle PA/E&MTA. Navíc, v souladu s článkem XII (Prodeje a převody třetí straně) této Dohody, vybavení a materiál nebude dále převáděn třetí straně bez předchozího písemného souhlasu poskytující smluvní strany. 7.4 Poskytující smluvní strana dodá vybavení a materiál přijímající smluvní straně na vzájemně dohodnutém místě. Držení vybavení a materiálu přejde z poskytující smluvní strany na přijímající smluvní stranu v době přijetí vybavení a materiálu. Za jakoukoli další dopravu odpovídá přijímající smluvní strana, pokud není v příslušné PA/E&MTA uvedeno jinak. 7.5 Vybavení a materiál převedený jedné smluvní straně podle PA/E&MTA bude vrácen poskytující smluvní straně před ukončením platnosti nebo uplynutím platnosti dané PA/E&MTA. 7.6 Jakékoli vybavení a materiál společně získaný jménem obou smluvních stran pro použití podle PA bude zlikvidováno během PA nebo když PA přestane platit, jak je dohodnuto nebo jak byly vydány pokyny SC, nebo pokud nebyl SC zřízen, tak PO. 7.7 Likvidace společně získaného vybavení a materiálu může zahrnovat převod podílu jedné smluvní strany na vybavení a materiál na druhou smluvní stranu nebo prodej takového vybavení a materiálu třetí straně v souladu s článkem XII (Prodeje a převody třetím stranám) této Dohody. Smluvní strany se budou podílet na náhradě za společně získané vybavení a materiál, převedený nebo prodaný třetí straně, stejným poměrem, jako se sdílejí finanční náklady a nefinanční náklady podle příslušné PA nebo způsobem, jakým určí, že je v té době spravedlivé. ČLÁNEK VIII ZPŘÍSTUPNĚNÍ A POUŽITÍ INFORMACÍ PROJEKTU 8.1 Obecně 8.1.1 Obě smluvní strany uznávají, že úspěšná spolupráce závisí na plné a okamžité výměně informací nezbytných pro provádění každé PA/E&MTA. Smluvní strany mají v úmyslu získávat dostatečné informace a práva použít tyto informace, aby to umožnilo spolupráci na základních, výzkumných a vyspělých technologiích, jejichž dozrání může vést k vývoji technologicky nadřazených systémů. Povaha a množství informací, které se mají získat, bude slučitelná s cíli stanovenými v článku II (Cíle a rozsah), článku III (Způsoby práce) a článku VI (Smluvní ujednání) této Dohody a cíli a rozsahem PA/E&MTA podle této Dohody. 8.1.2 Pro převod informací projektu budou platit následující ustanovení o kontrole vývozu: 8.1.2.1 převod informací projektu bude slučitelný splatnými právními předpisy o kontrole vývozu poskytující smluvní strany. 8.1.2.2 pokud nejsou řádně oprávněnými pracovníky poskytující smluvní strany omezené v době převodu druhé straně, všechny informace podléhající kontrole vývozu poskytnuté jednou smluvní stranou druhé smluvní straně mohou být dále převedeny dodavatelům, subdodavatelům, případným dodavatelům a případným subdodavatelům druhé smluvní strany podle požadavků odstavců 6.5 a 6.6 článku VI (Smluvní ujednání) této Dohody. 8.1.2.3 informace podléhající kontrole vývozu mohou být poskytovány dodavateli, subdodavateli, případnými dodavateli a případnými subdodavateli nacházejícími se na území státu jedné smluvní strany dodavatelům, subdodavatelům, případným dodavatelům a případným subdodavatelům nacházejícím se na území státu druhé smluvní strany podle této Dohody, podle podmínek stanovených v licencích nebo jiných povoleních vystavovaných vládou poskytující smluvní strany v souladu s platnými právními předpisy o kontrole vývozu. 8.1.2.4 jestliže smluvní strana zjistí, že je nezbytné provést omezení dalšího převodu informací podléhajících kontrole vývozu, jak je stanoveno v pododstavci 8.1.2.2 tohoto článku, musí okamžitě informovat druhou smluvní stranu. Jestliže poté bude provedeno omezení a dotčená smluvní strana má námitky, potom zástupce SC oné smluvní strany bude okamžitě informovat zástupce SC druhé smluvní strany a budou okamžitě společně konzultovat, aby projednali způsoby, jak řešit takové otázky nebo zmírnit jakékoli negativní účinky. 8.2 Vládní výsledné informace projektu 8.2.1 Veškeré výsledné informace projektu vytvořené vojenskými nebo civilními zaměstnanci jedné smluvní strany (dále označované jako „vládní výsledné informace projektu“) budou druhé smluvní straně zpřístupňovány ihned a bezplatně. 8.2.2 Každá smluvní strana může použít nebo nechat používat veškeré vládní výsledné informace projektu bezplatně pro obranné účely. Smluvní strana vytvářející vládní výsledné informace projektu si také uchová veškerá svá práva k jejich použití. Jakýkoli prodej nebo jiný převod třetí straně bude podléhat podmínkám článku XII (Prodeje a převody třetím stranám) této Dohody. 8.3 Vládní výchozí informace projektu 8.3.1 Zpřístupnění: Každá smluvní strana na požádání okamžitě a bezplatně zpřístupní druhé smluvní straně veškeré příslušné vládní výchozí informace projektu vytvořené jejími vojenskými nebo civilními zaměstnanci za předpokladu, že: 8.3.1.1 tyto vládní výchozí informace projektu jsou nezbytné nebo užitečné v projektu, s tím, že smluvní strana disponující informací, po konzultaci se žádající smluvní stranou, stanoví, zda jsou „nezbytné“ nebo „užitečné“ v projektu. 8.3.1.2 takové vládní výchozí informace projektu mohou být dány k dispozici pouze tehdy, když nebudou porušena práva držitelů duševního vlastnictví. 8.3.1.3 zpřístupnění takových vládních výchozích informací projektuje slučitelné s národními postupy a předpisy zpřístupňování poskytující smluvní strany. 8.3.1.4 jakékoli zpřístupnění nebo převod takových vládních výchozích informací projektu dodavatelům je slučitelné s právními předpisy poskytující smluvní strany o kontrole vývozu. 8.3.2 Vládní výchozí informace projektu poskytnuté jednou smluvní stranou žádající smluvní straně mohou být bezplatně použity, žádající smluvní stranou nebo pro ni, pro účely projektu. Nicméně, s výhradou práv duševního vlastnictví držených subjekty jinými než jsou smluvní strany, mohou být tyto vládní výchozí informace projektu použity bezplatně žádající smluvní stranou pro obranné účely, pokud jsou takové informace nezbytné pro použití výsledných informací projektu. Poskytující smluvní strana po konzultaci s druhou smluvní stranou stanoví, zda vládní výchozí informace projektu jsou nezbytné pro použití výsledných informací projektu. Poskytující smluvní strana si ponechává veškerá svá práva týkající se těchto vládních výchozích informací projektu. 8.4 Dodavatelské výsledné informace projektu 8.4.1 Výsledné informace projektu vytvořené a dodané dodavateli (dále jen „dodavatelské výsledné informace projektu“) budou okamžitě a bezplatně zpřístupněny oběma smluvním stranám. 8.4.2 Každá smluvní strana může použít nebo nechat bezplatně použít pro obranné účely veškeré dodavatelské výsledné informace projektu, vytvořené a dodané dodavateli smluvních stran. Smluvní strana, jejíž dodavatelé vytvářejí a dodávají dodavatelské výsledné informace projektu, si rovněž ponechávají veškerá svá práva k jejich použití v souladu s příslušnými smlouvami. Jakýkoli prodej nebo jiný převod dodavatelských výsledných informací projektu třetí straně bude podléhat podmínkám článku XII (Prodeje a převody třetím stranám) této Dohody. 8.5 Dodavatelské výchozí informace projektu 8.5.1 Smluvní strana dá okamžitě a bezplatně k dispozici druhé smluvní straně veškeré dodavatelské výchozí informace projektu dodavateli vytvořené, které jsou dodány podle smluv uzavřených v souladu s touto Dohodou. Jakékoli jiné výchozí informace projektu, které jsou vytvořené dodavateli a jsou v držení jedné smluvní strany, musí být okamžitě a bezplatně dány k dispozici druhé smluvní straně na její žádost, a to za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky: 8.5.1.1 tyto dodavatelské výchozí informace projektu jsou nezbytné nebo užitečné v projektu a smluvní strana, která je drží, stanoví, po konzultaci se žádající smluvní stranou, zda jsou pro projekt „nezbytné“ nebo „užitečné“. 8.5.1.2 tyto dodavatelské výchozí informace projektu mohou být dány k dispozici pouze tehdy, jestliže nejsou porušena práva držitelů práv duševního vlastnictví. 8.5.1.3 zpřístupňování takových dodavatelských výchozích informací projektu je slučitelné s národními postupy a předpisy zpřístupňování poskytující smluvní strany. 8.5.1.4 jakékoli zpřístupňování nebo převod takových dodavatelských výchozích informací projektu dodavatelům je slučitelné s právními předpisy poskytující smluvní strany pro kontrolu vývozu. 8.5.2 Všechny dodavatelské výchozí informace projektu dodávané dodavateli podle smluv uzavřených v souladu s touto Dohodou mohou být používány přijímající smluvní stranou jí samou nebo pro ni bezplatně pro obranné účely s výhradou všech omezení držitelů práv duševního vlastnictví jiných než jsou smluvní strany. Jakékoli dodavatelské výchozí informace projektu poskytnuté dodavateli jedné smluvní strany a zpřístupněné žádající smluvní straně mohou být bezplatně použity žádající smluvní stranou pro účely projektu s výhradou všech omezení držitelů práv duševního vlastnictví jiných než smluvní strany. V případě nezbytnosti užití výsledných informací projektu, takové dodavatelské výchozí informace projektu může žádající smluvní strana použít pro obranné účely, na základě spravedlivých a přiměřených podmínek, které mohou být v případě nezbytnosti sjednány s dodavatelem. Poskytující smluvní strana po konzultaci se žádající smluvní stranou stanoví, zda takové jiné dodavatelské výchozí informace projektu jsou nezbytné pro použití výsledných informací projektu. Poskytující smluvní strana si ponechává veškerá svá práva týkající se dodavatelských výchozích informací projektu. 8.6 Alternativní použití informací projektu 8.6.1 Všechny výchozí informace projektu poskytnuté jednou smluvní stranou budou druhou smluvní stranou použity pouze pro účely stanovené v této Dohodě, pokud není poskytující smluvní stranou poskytnut písemný souhlas k jinému použití. 8.6.2 Předchozí písemný souhlas každé smluvní strany bude požadován pro použití výsledných informací projektu pro jiné účely než ty stanovené v této Dohodě. 8.7 Vlastnické informace projektu 8.7.1 Všechny informace projektu podléhající omezením při zpřístupňování a použití, týkající se práv duševního vlastnictví, budou určeny a označeny, a bude se s nimi zacházet v souladu s článkem IX ( Kontrolované neutajované informace) nebo v souladu s článkem X (Utajované informace) této Dohody, v závislosti na jejich stupni utajení. 8.7.2 Ustanovení Dohody NATO o předávání technických informací pro účely obrany podepsané v Bruselu dne 19. října 1970 a prováděcí postupy Dohody NATO o sdělování technických informací pro obranné účely, schválené Severoatlantickou radou dne 1. ledna 1971 (nebo jakékoli následné dohody a postupy) budou platit pro informace projektu, které podléhají právům duševního vlastnictví. 8.8 Patenty 8.8.1 Každá smluvní strana bude zahrnovat do všech svých smluv pro projekt ustanovení řídící uspořádání práv týkajících se vynálezů projektu a patentových práv, která se k tomu vztahují, která buď: 8.8.1.1 stanoví, že smluvní strana bude držet majetkové oprávnění ke všem takovým vynálezům projektu, společně s právem podat patentovou přihlášku bez překážky ze strany příslušného dodavatele; nebo 8.8.1.2 stanoví, že dodavatel bude držet majetkové oprávnění (nebo si může zvolit, že si ponechá majetkové oprávnění) pro takové vynálezy projektu, společně s právem podat patentové přihlášky k nim, při zajištění licence na vynálezy projektu a jakékoli k tomu se vztahující patenty pro smluvní strany za podmínek v souladu s pododstavcem 8.8.2 tohoto článku. 8.8.2 V případě, že dodavatel má majetkové oprávnění (nebo si zvolí si podržet majetkové oprávnění) k jakémukoli vynálezu projektu, smluvní strana zajistí pro ostatní smluvní strany nevýlučné, neodvolatelné, poplatků prosté licence podle všech patentů zajištěných pro tento vynález, a to k užívání nebo k přenechání užívání patentovaného vynálezu projektu na celém světě pro obranné účely. 8.8.3 Podmínky pododstavců 8.8.4 až 8.8.6 níže budou uplatňovány, pokud se týká patentových práv na všechny vynálezy projektu učiněné vojenskými nebo civilními zaměstnanci smluvních stran, včetně zaměstnanců v rámci státem vlastněných zařízení a pro všechny vynálezy projektu učiněné dodavateli, pro které smluvní strana drží majetkové oprávnění neboje oprávněna majetkové oprávnění získat. 8.8.4 Když smluvní strana má nebo může zajistit právo podat patentovou přihlášku týkající se vynálezu projektu, pak tato smluvní strana bude konzultovat s druhou smluvní stranou podání takové patentové přihlášky. Smluvní strana, která má nebo získá majetkové oprávnění k takovému vynálezu projektu, podá, nechá podat nebo zajistí druhé smluvní straně příležitost podat jménem smluvní strany držící majetkové oprávnění, v jiných zemích patentové přihlášky týkající se vynálezů projektu. Smluvní strana okamžitě informuje druhou smluvní stranu, že byla podána patentová přihláška. Jestliže se smluvní strana, která podala nebo nechala podat patentovou přihlášku, vzdá projednávání přihlášky nebo přestane udržovat patent již udělený nebo vystavený podle přihlášky, tato smluvní strana informuje druhou smluvní stranu o tomto rozhodnutí a dovolí druhé smluvní straně, aby pokračovala v projednávání nebo udržování patentu podle toho, o kterou situaci půjde. 8.8.5 Každé smluvní straně bude poskytnuta kopie podané patentové přihlášky a poskytnutých patentů týkajících se vynálezů projektu. 8.8.6 Každá smluvní strana poskytne druhé smluvní straně nevýlučnou, neodvolatelnou, poplatků prostou licenci na její patenty na vynálezy projektu, k užití nebo k přenechání užití vynálezu projektu na celém světě pro obranné účely. 8.9 Každá smluvní strana oznámí druhé smluvní straně všechny nároky z porušení práv duševního vlastnictví vznesené proti této smluvní straně, vznikající v průběhu práce prováděné podle projektu jménem druhé smluvní strany. Do té míry, do jaké to je možné, druhá příslušná smluvní strana poskytne informace, které má k dispozici, a které mohou napomoci při obraně proti těmto nárokům. Každá smluvní strana bude odpovědná za vyřizování takových nároků z porušení duševního vlastnictví vznesených vůči ní a bude konzultovat s druhou smluvní stranou během vyřizování a před jakýmkoli urovnáním těchto nároků. Smluvní strany se budou podílet na nákladech řešení takových nároků za porušení duševního vlastnictví v poměru k jejich finančním příspěvkům za tuto práci upraveným v článku V (Finanční ujednání) této Dohody. 8.10 Smluvní strany poskytnou, jak jim to dovolují jejich národní právní předpisy a postupy, svoje oprávnění a souhlas k veškerému použití a výrobě, v průběhu práce prováděné podle projektu, jakéhokoli vynálezu krytého patentem nebo, jak je stanoveno za nezbytné pro práci podle projektu, oprávnění a souhlas pro nekomerční autorské právo, poskytnuté nebo jinak zajištěné jejich příslušnými zeměmi. ČLÁNEK IX KONTROLOVANÉ NEUTAJOVANÉ INFORMACE 9.1 S výjimkou případů, kdy je v této Dohodě stanoveno jinak, nebo kdy to písemně povolí smluvní strana, která je původcem takových informací, bude s kontrolovanými neutajovanými informacemi poskytnutými nebo vytvořenými podle této Dohody regulováno a nakládáno takto: 9.1.1 takovéto informace budou použity pouze pro účely povolené pro používání informací projektu, jak je upraveno v článku VIII (Zpřístupnění a použití informací projektu) této Dohody; 9.1.2 přístup k těmto informacím bude omezen na personál, jehož přístup je nezbytný pro povolené použití podle pododstavce 9.1.1 tohoto článku a bude podléhat podmínkám článku XII (Prodeje a převody třetím stranám) této Dohody; 9.1.3 každá smluvní strana učiní všechna zákonná opatření, která má k dispozici, včetně národního utajení k zabránění dalšímu zpřístupnění těchto informací (včetně žádostí podaných podle platných národních právních předpisů), s výjimkou případů uvedených v pododstavci 9.1.2 tohoto článku, pokud smluvní strana, která je původcem takových informací, nedá k takovému zpřístupnění souhlas. Dojde-li k nepovolenému zpřístupnění nebo je-li pravděpodobné, že by informace mohly být dále zpřístupněny na základě jakéhokoli legislativního ustanovení, smluvní strana, která je původcem informací, bude o tom okamžitě informována. 9.2 Za účelem zajišťování případného nakládání, smluvní strana, která je původcem informací, zajistí, aby kontrolované neutajované informace byly řádně označeny. Informace podléhající kontrole vývozu smluvních stran budou označeny v souladu s příslušným označením informací podléhajících kontrole vývozu smluvní strany, podle popisu v příručce bezpečnostních označení (CG). Smluvní strany rovněž předem a v písemné formě rozhodnou o označení, které se bude dávat na všechny ostatní typy kontrolovaných neutajovaných informací a popíší tato označení v předpisu o projektové bezpečnosti (PSI). Jestliže projekt nevyžaduje žádné PSI, informace podléhající kontrole vývozu smluvních stran budou označeny v souladu s příslušným označením informací podléhajících kontrole vývozu smluvní strany, podle popisu v příslušné dokumentaci projektu, schválené SC, jako je například plán projektu. SC také předem a v písemné formě rozhodne, jaké označování se bude dávat na všechny ostatní typy kontrolovaných neutajovaných informací a popíše toto označování v příslušné dokumentaci projektu. 9.3 Před povolením uvolnit kontrolované neutajované informace dodavatelům nebo případným dodavatelům, smluvní strany zajistí, aby takoví dodavatelé byli právně zavázáni nakládat s takovými informacemi v souladu s podmínkami tohoto článku. ČLÁNEK X UTAJOVANÉ INFORMACE 10.1 Veškeré utajované informaceutajované informace poskytované nebo vytvářené podle této Dohody a jakékoli její PA/E&MTA budou uchovávány, předávány, zabezpečeny a bude s nimi nakládáno v souladu s GSOMIA. 10.2 Utajované informaceUtajované informace budou předávány pouze úřední cestou nebo prostřednictvím cest schválených DSA smluvních stran. Takové informace budou nést označení stupně utajení, uvádět zemi původu, podmínky poskytnutí a skutečnost, že informace se vztahují k této Dohodě a příslušné PA/E&MTA. 10.3 Každá smluvní strana učiní všechna zákonná opatření, které má k dispozici, aby zajistila, že utajované informaceutajované informace poskytnuté nebo vytvořené podle této Dohody jsou chráněné před dalším zpřístupněním, s výjimkou případů, kdy je to povoleno v odstavci 10.9 tohoto článku, pokud druhá smluvní strana nesouhlasí s takovým zpřístupněním. V souladu s tím, každá smluvní strana zajistí, že příjemce: 10.3.1 nebude poskytovat utajované informaceutajované informace žádné vládě, státnímu příslušníku, organizaci nebo jinému subjektu třetí strany bez předchozího písemného souhlasu smluvní strany, která je původcem takové informace, v souladu s postupy upravenými v článku XII (Prodeje a převody třetím stranám) této Dohody. 10.3.2 nebude používat utajované informaceutajované informace pro jiné účely, než ty stanovené v této Dohodě. 10.3.3 bude se řídit všemi omezeními distribuce a přístupu k utajovaným informacímutajovaným informacím stanoveným touto Dohodou. 10.4 Smluvní strany budou vyšetřovat všechny případy, ve kterých je známo nebo kde jsou důvody pro podezření, že utajované informaceutajované informace poskytnuté nebo vytvořené podle této Dohody, nebo kterékoli z PA/E&MTA byly ztraceny nebo zpřístupněny neoprávněným osobám nebo jiným subjektům. Každá smluvní strana také musí okamžitě a plně informovat druhou smluvní stranu o podrobnostech každého takového případu a o konečných výsledcích vyšetřování a nápravném opatření přijatém pro to, aby se zamezilo jeho opětovnému výskytu. 10.5 PO připraví PSI a CG pro projekt. PSI a CG budou popisovat metody, podle kterých budou informace projektu utajovány, označovány, používány, předávány a zabezpečovány, a budou vyžadovat, že označení pro všechny informace podléhající vývozu budou zahrnovat příslušné označení o kontrole vývozu stanovené v PSI v souladu s odstavcem 9.2 článku IX (Kontrolované neutajované informace) této Dohody. PSI a CG budou vypracovány PO do 6-ti měsíců od vstupu této Dohody v platnost. PSI a CG budou posuzovány a zasílány ke schválení DSA smluvních stran a budou platit pro veškerý vládní a dodavatelský personál účastnící se projektu. CG bude podléhat pravidelnému posuzování a přehodnocování se záměrem snižování stupně utajení, kdykoli je to vhodné. PSI a CG budou schvalovány příslušnou DSA před převodem všech utajovaných nebo kontrolovaných neutajovaných informací. 10.6 DSA smluvní strany, která uzavírá utajovanou smlouvu, přebírá odpovědnost za správu bezpečnostních opatření na ochranu utajovaných informacíutajovaných informací na svém území v souladu s jejími právními předpisy. Před uvolněním jakýchkoli utajovaných informacíutajovaných informací poskytnutých nebo vytvořených podle této Dohody dodavateli nebo případnému dodavateli, DSA nebo jím jmenovaný subjekt: 10.6.1 zajistí, aby takový dodavatel nebo případný dodavatel (a jejich zařízení), byl schopen odpovídajícím způsobem chránit utajované informaceutajované informace. 10.6.2 poskytne bezpečnostní prověrku zařízení, pokud to přichází v úvahu. 10.6.3 poskytne bezpečnostní prověrku všemu personálu, jehož povinnosti vyžadují přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím, pokud to přichází v úvahu. 10.6.4 zajistí, aby všechny osoby, které mají přístup k informacím, byly informovány o své odpovědnosti za ochranu informací v souladu s národními bezpečnostními právními předpisy a ustanoveními této Dohody. 10.6.5 bude provádět periodické inspekce bezpečnosti zařízení s bezpečnostní prověrkou, aby se zajistilo, že utajované informaceutajované informace jsou řádně chráněné. 10.6.6 zajistí, že přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím je omezen na ty osoby, u kterých je to potřebné pro plnění jejich pracovních povinností pro účely projektu. 10.7 Dodavatelé a případní dodavatelé, u kterých stanovily DSA, že jsou pod finanční, správní, politickou nebo řídící kontrolou státních příslušníků nebo subjektů třetí strany, mohou být stranou smlouvy nebo dílčí smlouvy vyžadující přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím nebo vybavení a materiálu poskytnutých nebo vytvořených podle této Dohody a kterékoli z jejích PA/E&MTA, pouze tehdy, když budou platit vymahatelná opatření, která zajistí, že státní příslušníci nebo jiné subjekty třetí strany nebudou mít přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím, nebo vybavení a materiálu. Jestliže neplatí vymahatelná opatření, která mají zamezit takový přístup státních příslušníků nebo jiných subjektů třetí strany, druhá smluvní strana předem bude konzultována z důvodu povolení takového přístupu. 10.8 Pro každé zařízení, ve kterém se mají používat utajované informaceutajované informace nebo vybavení a materiál, odpovědná smluvní strana nebo dodavatel budou schvalovat jmenování osoby nebo osob, které budou efektivně uplatňovat povinnosti vyplývající ze zabezpečování informací týkajících se této Dohody a kterékoli z PA/E&MTA v takovém zařízení. Tito představitelé budou odpovídat za omezování přístupu k utajovaným informacímutajovaným informacím nebo vybavení a materiálu použitých v této Dohodě a kterékoli z PA/E&MTA na ty osoby, které byly řádně schváleny pro přístup a je to potřebné pro plnění jejich pracovních povinností. 10.9 Každá smluvní strana zajistí, že přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím nebo vybavení a materiálu je omezen na ty osoby, které mají odpovídající nezbytnou bezpečnostní prověrku a mají konkrétní potřebu pro přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím tak, aby se mohly podílet na této Dohodě nebo na kterékoli z jejích PA/E&MTA. ČLÁNEK XI NÁVŠTĚVY V ZAŘÍZENÍCH 11.1 Každá ze smluvních stran povolí návštěvy do svých příslušných zařízení, agentur a laboratoří, a průmyslových zařízení dodavatelů, zaměstnancům druhé smluvní strany nebo zaměstnancům dodavatelů druhé smluvní strany za předpokladu, že obě smluvní strany návštěvu schválily a zaměstnanci mají jakékoli nezbytné a příslušné bezpečnostní prověření a vykonání návštěvy je potřebné pro plnění jejich pracovních povinností. 11.2 Veškerý takový navštěvující personál musí dodržovat bezpečnostní předpisy hostitelské smluvní strany. Jakékoli informace zveřejněné nebo poskytnuté návštěvě budou považovány za poskytnuté smluvní straně, ke které návštěva náleží, a budou se na ni vztahovat ustanovení této Dohody. 11.3 Žádosti o návštěvy zaměstnanců jedné smluvní strany v zařízeních druhé smluvní strany budou předkládány úřední cestou, a budou v souladu se stanovenými návštěvními postupy hostitelské země. Žádosti o návštěvy budou odkazovat na tuto Dohodu a příslušné PA/E&MTA. Seznamy osob každé smluvní strany, u kterých se předpokládá trvalý vstup do zařízení druhé smluvní strany, budou předloženy úřední cestou v souladu s běžnými postupy platnými pro opakované mezinárodní návštěvy. ČLÁNEK XII PRODEJE A PŘEVODY TŘETÍM STRANÁM 12.1 S výjimkou rozsahu povoleného v odstavci 12.2, strany nesmí prodávat, převádět majetkové oprávnění, zpřístupňovat nebo převádět výsledné informace projektu (nebo jakoukoli položku vytvořenou buď zcela nebo zčásti z výsledných informací projektu) nebo společně získané nebo produkované vybavení a materiál na jakoukoli třetí stranu bez předchozího písemného souhlasu druhé smluvní strany. Dále, žádná ze smluvních stran nepovolí jakýkoli takový prodej, zpřístupnění nebo převod, včetně ze strany majitele této věci, bez předchozího písemného souhlasu druhé smluvní strany. Takový souhlas nebude vydán, pokud vláda případného příjemce nedá písemný souhlas smluvním stranám, že: 12.1.1 nebude převádět nebo povolovat další převod jakéhokoli vybavení a materiálu nebo poskytnutých informací; a 12.1.2 bude používat nebo povolovat použití vybavení a materiálu nebo poskytnutých informací pouze pro účely specifikované smluvními stranami. 12.2 Každá smluvní strana si ponechává právo prodávat, převádět majetková oprávnění, zpřístupňovat nebo převádět držbu výsledné informace projektu: 12.2.1 vytvořené výhradně kteroukoli smluvní stranou nebo dodavateli této smluvní strany při provádění práce přidělené této smluvní straně podle PA nebo článku III (Způsoby práce) této Dohody; a 12.2.2 které nezahrnují jakékoli výsledné informace projektu nebo výchozí informace projektu druhé smluvní strany a jejichž vytvoření, zkoušení nebo vyhodnocování se neopírá o použití vybavení a materiálu druhé smluvní strany. 12.3 V případě, že se vyskytnou otázky, zda výsledné informace projektu (nebo jakákoli položka vytvořená buď zcela nebo z části z výsledných informací projektu), které má smluvní strana v úmyslu prodat, převést majetkové oprávnění, zpřístupnit nebo převést držbu na třetí stranu, jsou v rozsahu odstavce 12.2, na záležitost bude okamžitě upozorněn PO druhé smluvní strany. Smluvní strany vyřeší tuto záležitost před jakýmkoli prodejem nebo jiným převodem výsledných informací projektu (nebo jakékoli položky vytvořené buď zcela nebo zčásti z výsledných informací projektu) na třetí stranu. 12.4 Smluvní strana nebude prodávat, převádět majetkové oprávnění, zpřístupňovat nebo převádět držbu vybavení a materiálu nebo výchozích informací projektu poskytnutých druhou smluvní stranou kterékoli třetí straně bez předchozího písemného souhlasu smluvní strany, která poskytla takové vybavení a materiál nebo informace. Poskytující smluvní strana bude výhradně odpovídat za povolování takových převodů a pokud to přichází v úvahu, za specifikování metod a podmínek pro realizaci takových převodů. ČLÁNEK XIII ODPOVĚDNOST A NÁROKY NA NÁHRADU ŠKODY 13.1 S výjimkou nároků na náhradu škody za ztrátu nebo poškození vybavení a materiálu podle článku VII (Vybavení a materiál) této Dohody, nároky na náhradu škody proti kterékoli ze smluvních stran nebo proti jejímu personálu budou řešeny v souladu s článkem VIII NATO SOFA. Pro účely tohoto článku, zaměstnanci a zástupci dodavatelů nebudou považováni za civilní personál smluvní strany. 13.2 Jestliže osoba nebo subjekt jiný než je člen vojenského nebo civilního personálu smluvní strany poškodí společně získané vybavení, a náklady nápravy takového poškození nelze získat zpět od této osoby nebo subjektu, potom náklady ponesou smluvní strany ve stejném poměru jako jsou jejich finanční a nefinanční příspěvky stanovené v této Dohodě. 13.3 Nároky na náhradu škody vzniklé na základě jakékoli smlouvy uzavřené podle této Dohody budou vyřešeny v souladu s podmínkami dané smlouvy. ČLÁNEK XIV CLA, DANĚ A PODOBNÉ POPLATKY 14.1 Cla, daně a podobné poplatky budou uplatňovány v souladu s příslušnými právními předpisy smluvních stran. Pokud to platné právní předpisy dovolí, smluvní strany budou usilovat, aby taková jednoduše identifikovatelná cla, daně a podobné poplatky, stejně tak jako kvantitativní či jiná omezení dovozu a vývozu, nebyla uplatněna v souvislosti s pracemi prováděnými na základě této Dohody nebo podle kterékoli z PA/E&MTA. 14.2 Každá ze smluvních stran vyvine veškeré možné úsilí k zabezpečení, že cla, daně a podobné poplatky budou uplatňovány způsobem příznivým pro efektivní a hospodárné provádění prací. 14.3 Pokud je nezbytné uložit výše uvedené poplatky v souvislosti správními předpisy nebo politikami Evropské unie (dále jen „EU“), pak tyto poplatky ponese adresát. Z tohoto důvodu bude při dovozu vybavení, jeho částí nebo komponentů pocházejících mimo EU zásilka pokračovat až do místa svého finálního určení, a to včetně příslušných celních dokladů umožňujících zaplacení poplatků. Uložené poplatky budou představovat náklady člena EU nezahrnované do jeho příspěvku na společnou činnost. ČLÁNEK XV ŘEŠENÍ SPORŮ 15.1 Jakékoli spory mezi smluvními stranami týkající se výkladu nebo provádění této Dohody se řeší jednáním mezi smluvními stranami bez použití jakékoli vnější jurisdikce, pokud se smluvní strany výslovně nedohodnou jinak. ČLÁNEK XVI VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ 16.1 Veškeré činnosti smluvních stran prováděné na základě této Dohody budou uskutečňovány v souladu s příslušnými národními právními předpisy, včetně předpisů o kontrole vývozu příslušnými mezinárodněprávními závazky. Takovéto činnosti budou podřízeny dostupnosti finančních prostředků pro takové účely. 16.2 Pracovní jazyk činností prováděných podle této Dohody bude dohodnut případ od případu. 16.3 Žádný požadavek nesmí být ukládán kteroukoli smluvní stranou na sdílení práce nebo jinou průmyslovou nebo obchodní kompenzaci ve spojení s touto Dohodou, který není v souladu s touto Dohodou. 16.4 V případě rozporu mezi článkem této Dohody a kteroukoli PA nebo E&MTA podle této Dohody má tato Dohoda přednost. ČLÁNEK XVII VSTUP V PLATNOST, DOBA TRVÁNÍ, ZMĚNA A UKONČENÍ PLATNOSTI 17.1 Tato Dohoda vstoupí v platnost okamžikem podpisu oběma smluvními stranami a zůstane v platnosti 25 let. Může být prodloužena písemnou dohodou smluvních stran. 17.2 Pokud není uvedeno jinak, tato Dohoda může být změněna pouze na základě písemného souhlasu obou smluvních stran. 17.3 Platnost této Dohody může být kdykoli ukončena písemnou dohodou smluvních stran. V případě, že se obě smluvní strany dohodnou na ukončení platnosti této Dohody, smluvní strany budou ještě před datem jejího ukončení konzultovat za účelem zajištění co možná nejekonomičtějších a nejspravedlivějších podmínek. 17.4 Kterákoli ze smluvních stran může vypovědět tuto Dohodu na základě písemného oznámení druhé smluvní straně o svém úmyslu ukončit její platnost. Výpovědní lhůta činí 180 dnů. Takové oznámení bude předmětem okamžité konzultace ESC za účelem rozhodnutí o příslušných krocích k ukončení činností podle této Dohody. V případě takového ukončení platnosti platí následující pravidla: 17.4.1 smluvní strana ukončující platnost této Dohody bude pokračovat ve své účasti, finanční i jiné, až do data platného ukončení; 17.4.2 všechny informace a práva přijatá podle ustanovení této Dohody před ukončením platnosti této Dohody si smluvní strany ponechají podle ustanovení této Dohody. 17.5 Bez ohledu na vypovězení nebo ukončení platnosti této Dohody, utajované informaceutajované informace vyměněné nebo vytvořené při provádění této Dohody budou i nadále chráněny v souladu s ustanoveními GSOMIA do té doby, než poskytující smluvní strana zbaví druhou smluvní stranu tohoto závazku. 17.6 Bez ohledu na vypovězení nebo ukončení platnosti této Dohody, informace, jiné než ty uvedené v článku X (Utajované informaceUtajované informace) této Dohody, vyměněné při provádění této Dohody, budou i nadále chráněny v souladu s ustanoveními této Dohody, jak to dovolují platné národní právní předpisy. NA DŮKAZ TOHO, níže podepsaní, řádně oprávnění zástupci smluvních stran, podepsali tuto Dohodu. DÁNO v Bruselu dne 10. června 2010 ve dvou původních vyhotoveních, v českém a anglickém jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za vládu České republiky MUDr. Martin Barták, v.r. místopředseda vlády a ministr obrany Za vládu Spojených států amerických Robert M. Gates, v.r. ministr obrany PŘÍLOHA A 1.9MB DODATEK (1) K PŘÍLOZE A PŘIDĚLENÍ PERSONÁLU DO SPOLEČNÉHO PROJEKTU (VLOŽTE NÁZEV PROJEKTU) 1.1 Účel a rozsah 1.1.1 Tento dodatek k Dohodě o projektu (PA) stanoví předpisy, které budou řídit chování českého Ministerstva obrany (dále jen „české MO“) nebo Ministerstva obrany USA (dále jen „MO USA“) jako personálu společného projektu (CPP). Během doby trvání PA bude mít každá smluvní strana povoleno jmenovat vojenské příslušníky nebo civilní zaměstnance českého MO/MO USA do společné kanceláře projektu (JPO) nebo pro terénní aktivity českého MO nebo MO USA v souladu s tímto dodatkem. CPP bude schopen vykonávat všechny povinnosti týkající se jim přidělených pozic podle této PA. Začátek přidělení bude podléhat jakýmkoliv požadavkům, které mohou být uloženy druhou smluvní stranou nebo její vládou týkající se přijetí CPP do PA, jako například, ale nikoliv výhradně, víza a dokumentace k žádostem o návštěvu. Zástupci českého MO a MO USA v SC nebo v PO v případě, že není zřízen SC, určí v době počátečního přidělení pozic délku jejich funkčního období. 1.1.2 CPP bude přidělen do JPO nebo do terénních aktivit českého MO nebo MO USA pro práci na projektu (včetně práce v zařízeních dodavatele ČR nebo USA), a při výkonu této práce bude podléhat jejich stanovenému nadřízenému v těchto organizacích. Stanovený nadřízený bude odpovídat za vypracování dokumentu popisujícího povinnosti každé pozice CPP, dokument bude podléhat schválení SC nebo PO v případě, že není zřízen SC. CPP nebudou působit jako styční důstojníci pro svoje mateřské organizace nebo vlády. Nicméně tento personál může čas od času jednat jménem jejich představitele v SC (nebo PO, podle toho, co přichází v úvahu), jestliže je k tomu PO písemně zplnomocní. 1.1.3 CPP nebudou přidělováni na velitelské nebo jiné pozice, které by od nich vyžadovaly, aby plnili povinnosti, které jsou zákonem nebo předpisy vyhrazené důstojníkovi nebo zaměstnanci hostitelské vlády. 2.1 Bezpečnost 2.1.1 Zástupci českého MO a MO USA v SC (nebo PO, podle toho, co přichází v úvahu) stanoví nejvyšší stupeň vyžadované bezpečnostní prověrky, pokud nějaké, aby byl CPP povolen přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím a zařízením, ve kterých se utajované informaceutajované informace používají v souladu s předpisem o projektové bezpečnosti (PSI) a příručkou bezpečnostních označení (CG). Přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím a zařízením, ve kterých se utajované informaceutajované informace používají, bude slučitelný s a omezený článkem III (Cíle) a článkem IV (Rozsah práce) této PA a odpovídajícím ustanovením tohoto Dodatku a bude udržován na minimu potřebném pro naplnění pracovních úkolů. 2.1.2 Mateřská strana bude podávat žádosti o návštěvy CPP předepsanými cestami v souladu s postupy hostitelské smluvní strany. Smluvní strany zabezpečí podání bezpečnostních záruk specifikujících bezpečnostní prověrku přidělovaného CPP prostřednictvím jejich příslušných velvyslanectví. Bezpečnostní záruky budou připraveny a zaslány předepsanými cestami v souladu se stanovanými postupy. 2.1.3 Smluvní strany zajistí, že personál českého MO i MO USA přidělený do JPO nebo do terénní složky bude seznámen s platnými právními předpisy, a bude se od něj vyžadovat, aby postupoval podle nich, stejně jako s požadavky článku VIII (Zpřístupnění a použití informací projektu), článku IX (Kontrolované neutajované informace) a článku X (Utajované informace) Dohody RDT&E, a s odpovídajícími ustanoveními tohoto Dodatku a PSI a CG. Před zahájením přidělených povinností CPP bude, pokud to budou vyžadovat právní předpisy, metody nebo postupy hostitelské smluvní strany, podepisovat osvědčení týkající se podmínek a povinností CPP. 2.1.4 Od CPP se bude vždy požadovat, aby dodržoval právní předpisy a postupy hostitelské strany týkající se bezpečnosti a vývozu, jak o tom byl seznámen v souladu s odstavcem 3.2 tohoto Dodatku. Jakékoli porušení postupů týkajících se bezpečnosti nebo vývozu ze strany CPP během jeho přidělení bude hlášeno jejich mateřské organizaci a vládě k provedení příslušného opatření. CPP, který se dopustí úmyslného porušení právních předpisů nebo postupů týkajících se bezpečnosti nebo vývozu během svého přidělení, bude stažen z projektu se záměrem provedení příslušných administrativních nebo disciplinárních opatření jejich mateřskou organizací a vládou. 2.1.5 Veškeré utajované informaceutajované informace dané k dispozici CPP budou považovány za utajované informaceutajované informace poskytnuté českému MO nebo MO USA a budou podléhat všem ustanovením a zárukám poskytnutým v této PA, tomto Dodatku, RDT&E Dohodě, PSI a CG. 2.1.6 CPP nebudou mít v osobním držení utajované informaceutajované informace nebo kontrolované neutajované informace, pokud by to nebylo schváleno PO a povoleno mateřskou organizací. K takovým informacím jim bude umožněn přístup v souladu s ustanoveními PSI během běžné pracovní doby, když je přístup nezbytný pro provedení práce projektu. Nesmí mít bez dohledu přístup k utajovaným knihovnám nebo operačním centrům nebo katalogům dokumentů, pokud informace v nich není uvolnitelná pro veřejnost. 2.1.7 CPP nebude sloužit jako komunikační kanál mezi českým MO a MO USA pro žádosti a/nebo převádění utajovaných informacíutajovaných informací nebo kontrolovaných neutajovaných informací, pokud k tomu není konkrétně zplnomocněn v PSI. 3.1 Administrativní záležitosti 3.1.1 Podle národních právních předpisů hostitelské smluvní strany a s výhradou příslušných multilaterálních a bilaterálních smluv, dohod a ujednání, CPP bude podléhat stejným omezením, podmínkám a výsadám, jako personál hostitelské smluvní strany srovnatelné hodnosti a ve srovnatelném přidělení. 3.2 Při a/nebo krátce po příjezdu bude CPP informován PO nebo terénními složkami hostitelské smluvní strany o příslušných zákonech, nařízeních, předpisech a zvycích a o potřebě je dodržovat. CPP také dostane stručné informace připravené PO nebo terénními složkami hostitelské smluvní strany týkající se příslušných oprávnění, výsad a povinností jako např.: 3.2.1 veškerá zdravotní nebo zubní péče, která může být poskytnuta CPP a jejich závislým osobám ve zdravotních zařízeních hostitelské smluvní strany podle příslušných právních předpisů, včetně úhrad tam, kde to tyto právní předpisy vyžadují. 3.2.2 nákupní a zákaznické výsady ve vojenských kantýnách, prodejnách, divadlech, kinech a klubech pro CPP a jejich závislé osoby podle příslušných právních předpisů. 3.2.3 povinnost CPP a těch závislých osob, které je doprovázejí, získat pojištění odpovědnosti za provoz motorového vozidla v souladu s právními předpisy platnými v oblasti, kde sídlí. V případě nároků na náhradu škody týkající se použití soukromých motorových vozidel CPP a jejich závislými osobami, bude nárok směřovat vůči tomuto pojištění. 3.3 PO prostřednictvím JPO a terénních aktivit hostitelské smluvní strany stanoví standardní provozní postupy pro CPP v těchto oblastech: 3.3.1 pracovní doba, včetně rozpisů dovolených. 3.3.2 nárok na dovolenou, jehož možný rozsah je v souladu s předpisy a postupy obou smluvních stran pro vojenský nebo civilní personál. 3.3.3 předpisy oblékání, slučitelné v maximální míře s předpisy a postupy obou smluvních stran pro vojenský nebo civilní personál. 3.3.4 hodnocení práce, uznávajíce, že takové hodnocení musí být provedeno v souladu s předpisy a postupy poskytující smluvní strany pro vojenský nebo civilní personál. 3.4 CPP, který se dopustí porušení práva podle zákonů vlády kterékoli ze smluvních stran, může být stažen z tohoto projektu se záměrem provedení dalších administrativních nebo disciplinárních opatření poskytující smluvní stranou. Kázeňská opatření ovšem nebudou prováděna hostitelskou smluvní stranou vůči CPP z poskytující smluvní strany, ani CPP poskytující smluvní strany nebudou mít kázeňskou pravomoc vůči personálu hostitelské smluvní strany. V souladu s právními předpisy a postupy hostitelské smluvní strany bude hostitelská smluvní strana napomáhat poskytující smluvní straně při provádění vyšetřování porušení práva týkajících se CPP. PŘÍLOHA B 1.3MB
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 56/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 56/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o vypovězení článku 8 odstavce 4 Evropské sociální charty Vyhlášeno 30. 6. 2010, částka 25/2010 56 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že po vyslovení souhlasu Parlamentem České republiky prezident republiky podepsal dne 12. března 2008 listinu o vypovězení článku 8 odstavce 4 Evropské sociální charty, přijaté v Turíně dne 18. října 1961 a vyhlášené pod č. 14/2000 Sb. m. s. Vypovězení článku 8 odst. 4 Charty Českou republikou bylo oznámeno generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, depozitáři Charty, dne 26. března 2008 a nabylo účinnosti na základě článku 37 odst. 1 Charty dnem 26. září 2008.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 55/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 55/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o vypovězení Úmluvy o zaměstnávání žen podzemními pracemi v podzemí a dolech všech druhů Vyhlášeno 30. 6. 2010, částka 25/2010 55 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že po vyslovení souhlasu Parlamentem České republiky prezident republiky podepsal dne 5. března 2008 listinu o vypovězení Úmluvy o zaměstnávání žen podzemními pracemi v podzemí a dolech všech druhů, přijaté v Ženevě dne 21. června 1935 a vyhlášené pod č. 441/1990 Sb. Vypovězení Úmluvy Českou republikou bylo oznámeno generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, depozitáři Úmluvy, dne 24. dubna 2008 a nabylo účinnosti na základě článku 7 odst. 2 Úmluvy dnem 24. dubna 2009.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 54/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 54/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o změně Dohody mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o podpoře a ochraně investic podepsané dne 17. dubna 2002 v Sarajevu Vyhlášeno 30. 6. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 3. 6. 2010, částka 25/2010 * ČLÁNEK 1 - Do článku 2 Dohody se vkládá nový odstavec 3, jehož znění je následující: * ČLÁNEK 2 - V článku 3 Dohody se vypouští odstavce 3 a 4 a nahrazují se novými odstavci 3 až 5, jejichž znění je následující: * ČLÁNEK 3 - Do článku 6 Dohody se na úvod první věty odstavce 1 vkládá následující text: „Aniž jsou dotčena opatření přijatá Evropským společenstvím,“. * ČLÁNEK 4 - Protokol vstoupí v platnost devadesátým dnem od data pozdější notifikace, kterou si smluvní strany oznámí splnění požadavků svého právního řádu pro vstup tohoto Protokolu v platnost. Protokol zůstane v platnosti po dobu platnosti Dohody. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 3. 6. 2010 54 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 9. června 2009 byl v Sarajevu podepsán Protokol mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o změně Dohody mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o podpoře a ochraně investic1) podepsané dne 17. dubna 2002 v Sarajevu. S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 4 dne 3. června 2010. České znění Protokolu a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně. PROTOKOL mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o změně Dohody mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o podpoře a ochraně investic podepsané dne 17. dubna 2002 v Sarajevu Česká republika a Bosna a Hercegovina (dále jen „smluvní strany“); vědomy si závazků České republiky jako členského státu Evropské unie; uznávajíce, že určité změny Dohody mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o podpoře a ochraně investic (dále jen „Dohoda“) jsou nezbytné k dodržení těchto závazků; se dohodly změnit Dohodu následovně: ČLÁNEK 1 Do článku 2 Dohody se vkládá nový odstavec 3, jehož znění je následující: „Smluvní strany smí částečně nebo zcela pozastavit, přerušit nebo omezit režim upravený v této Dohodě, a to na základě společného postoje nebo společné akce přijaté v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu, jejíž jsou členem.“ ČLÁNEK 2 V článku 3 Dohody se vypouští odstavce 3 a 4 a nahrazují se novými odstavci 3 až 5, jejichž znění je následující: „3. Ustanovení o národním zacházení a doložce nejvyšších výhod podle tohoto článku se nebude vztahovat na výhody, které poskytuje smluvní strana na základě svých závazků jako člena celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu. 4. Smluvní strana je srozuměna s tím, že závazky druhé smluvní strany jako člena celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu zahrnují závazky vyplývající z mezinárodní smlouvy nebo oboustranné smlouvy týkající se této celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu. 5. Ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že zavazují jednu smluvní stranu poskytnout investorům druhé smluvní strany nebo jejich investicím či výnosům takové výhody, upřednostnění nebo výsady, které může první smluvní strana poskytovat na základě mezinárodní smlouvy týkající se zcela nebo převážně zdanění.“ ČLÁNEK 3 Do článku 6 Dohody se na úvod první věty odstavce 1 vkládá následující text: „Aniž jsou dotčena opatření přijatá Evropským společenstvím,“. Na konec článku 6 Dohody se vkládá nový odstavec 4, jehož znění je následující: „4. Smluvní strany se zavazují poskytnout takovým převodům alespoň takové zacházení, jako poskytují převodům pocházejícím z investic investorů jakéhokoli třetího státu.“ ČLÁNEK 4 Protokol vstoupí v platnost devadesátým dnem od data pozdější notifikace, kterou si smluvní strany oznámí splnění požadavků svého právního řádu pro vstup tohoto Protokolu v platnost. Protokol zůstane v platnosti po dobu platnosti Dohody. Dáno v Sarajevu dne 9. června 2009 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, bosenském/chorvatském/srbském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílnosti ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém. Za Českou republiku PhDr. Jiří Kuděla v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Bosně a Hercegovině Za Bosnu a Hercegovinu Mladen Zirojević v. r. ministr zahraničního obchodu a hospodářských styků 1) Dohoda o podpoře a ochraně investic mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou podepsaná v Sarajevu dne 17. dubna 2002 byla vyhlášena pod č. 74/2004 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 53/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 53/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňují sdělení č. 296/1991 Sb., č. 529/1992 Sb., č. 105/1993 Sb., č. 26/1994 Sb., č. 10/1998 Sb., č. 11/1998 Sb., č. 340/1999 Sb., č. 23/2002 Sb. m. s., č. 44/2002 Sb. m. s., č. 20/2004 Sb. m. s., č. 21/2004 Sb. m. s., č. 22/2004 Sb. m. s., č. 41/2005 Sb. m. s., č. 36/2006 Sb. m. s., č. 41/2008 Sb. m. s., č. 88/2008 Sb. m. s. a č. 52/2009 Sb. m. s. o Smlouvě o patentové spolupráci a Prováděcím předpisu ke Smlouvě Vyhlášeno 30. 6. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 7. 2010, částka 24/2010 * (a) [beze změn] * (b) Mezinárodní přihlašovací poplatek je splatný v měně nebo v jedné z měn předepsaných přijímacím úřadem („předepsaná měna“). * (c) Pokud je předepsanou měnou švýcarský frank, převede přijímací úřad dotyčný poplatek neprodleně Mezinárodnímu úřadu ve švýcarských francích. * (d) Pokud je předepsanou měnou jiná měna než švýcarský frank a tato měna: - (i) je volně směnitelná na švýcarské franky, určí generální ředitel pro každý přijímací úřad, který předepisuje měnu platby mezinárodního přihlašovacího poplatku, ekvivalentní částku tohoto poplatku v předepsané měně v souladu s pokyny Shromáždění. Přijíma * (a) [beze změn] * (b) Rešeršní poplatek vybírá přijímací úřad. Poplatek je splatný v měně předepsané tímto úřadem („předepsaná měna“). * (c) Pokud je předepsanou měnou měna, ve které orgán pro mezinárodní rešerši stanovil tento poplatek („stanovená měna“), převede přijímací úřad dotyčný poplatek neprodleně tomuto orgánu v dané měně. * (d) Pokud předepsanou měnou není stanovená měna a předepsaná měna: - (i) je volně směnitelná na stanovenou měnu, určí generální ředitel pro každý přijímací úřad, který předepisuje měnu platby rešeršního poplatku, ekvivalentní částku tohoto poplatku v předepsané měně v souladu s pokyny Shromáždění. Přijímací úřad převede čás * (e) Pokud při placení rešeršního poplatku v předepsané měně jiné, než je stanovená měna, je částka skutečně obdržená, podle odstavce (d)(i) tohoto pravidla, orgánem pro mezinárodní rešerši v předepsané měně po přepočtu na stanovenou měnu nižší než částka o * (f) Pokud jde o lhůtu splatnosti rešeršního poplatku a splatnou částku, platí přiměřeně ustanovení pravidla 15.3 týkající se mezinárodního přihlašovacího poplatku. * (a) Pokud přijímací úřad do doby splatnosti podle pravidel 14.1(c), 15.3 a 16.1(f) zjistí, že mu nebyly zaplaceny žádné poplatky, nebo že zaplacená částka nestačí k pokrytí předávacího poplatku, mezinárodního přihlašovacího poplatku nebo rešeršního poplatk * (b) a (c) [beze změn] * (d) Každá platba, kterou přijímací úřad obdrží před odesláním výzvy podle odstavce (a), se považuje za obdrženou před uplynutím lhůty podle pravidla 14.1(c), 15.3 nebo 16.1(f). * (e) [beze změn] * (a) a (b) [beze změn] * (c) Pro účely pravidel 14.1(c), 15.3 a 16.1(f), pokud byla mezinárodní přihláška předána Mezinárodnímu úřadu podle odstavce (b), bude za datum přijetí mezinárodní přihlášky považováno datum, kdy byla mezinárodní přihláška skutečně přijata Mezinárodním úřad * (a) až (c) [beze změn] * (d) Pokud orgán pro mezinárodní rešerši zjistí, že mezinárodní přihláška nevyhovuje požadavku jednotnosti vynálezu, pak žádost o doplňkovou rešerši může obsahovat údaj o přání přihlašovatele omezit doplňkovou mezinárodní rešerši na jeden z vynálezů, jak by * (e) [beze změn] * (a) až (c) [beze změn] * (d) Mezinárodní úřad vrátí jednací poplatek za doplňkovou rešerši přihlašovateli, pokud předtím, než jsou dokumenty uvedené v pravidle 45bis.4(e)(i) až (iv) předány orgánu jmenovanému pro doplňkovou rešerši, je mezinárodní přihláška vzata zpět nebo je pova * (a) až (c) [beze změn] * (d) Mezinárodní úřad vrátí poplatek za doplňkovou rešerši přihlašovateli, pokud předtím, než jsou dokumenty uvedené v pravidle 45bis.4(e)(i) až (iv) předány orgánu jmenovanému pro doplňkovou rešerši, je mezinárodní přihláška vzata zpět nebo je považována z * (e) Orgán jmenovaný pro doplňkovou rešerši v rozsahu a za podmínek stanovených příslušnou dohodou podle článku 16(3)(b) vrátí poplatek za doplňkovou rešerši, pokud předtím, než zahájil doplňkovou mezinárodní rešerši v souladu s pravidlem 45bis.5(a), je žád * (a) až (f) [beze změn] * (a) [beze změn] * (b) Doplňková mezinárodní rešerše bude provedena na základě podané mezinárodní přihlášky nebo překladu podle pravidla 45bis.1(b)(iii) nebo 45bis.1(c)(i), přičemž se bere v úvahu zpráva o mezinárodní rešerši a písemný posudek vyhotovený podle pravidla 43bis * (c) až (f) [beze změn] * (g) Pokud orgán jmenovaný pro doplňkovou rešerši zjistí, že provedení rešerše je zcela vyloučeno omezením nebo podmínkami obsaženými v pravidle 45bis.9(a), jinými, než jsou omezení podle článku 17(2), jak jej lze použít na základě pravidla 45bis.5(c), bude * (h) Orgán jmenovaný pro doplňkovou rešerši může v souladu s omezeními nebo podmínkami obsaženými v pravidle 45bis.9(a) rozhodnout o omezení rešerše pouze na určité nároky. V takovém případě bude tato skutečnost uvedena ve zprávě o doplňkové mezinárodní reš * (a) až (e) [beze změn] * (f) Odstavce (a) až (e) se použijí přiměřeně, jestliže se orgán jmenovaný pro doplňkovou rešerši rozhodne omezit doplňkovou mezinárodní rešerši v souladu s druhou větou pravidla 45bis.5(b) nebo s pravidlem 45bis.5(h), za předpokladu, že jakýkoli odkaz v uv * (a) a (b) [beze změn] * (c) Omezení uvedená v odstavci (a) mohou například zahrnovat omezení předmětu, ke kterému mají být doplňkové mezinárodní rešerše provedeny, jiná, než jsou omezení podle článku 17(2), jak jej lze použít na základě pravidla 45bis.5(c), omezení týkající se ce * (a) [beze změn] * (b) K náhradnímu listu či listům bude přiložen průvodní dopis, který: - (i) [beze změn] * (a) [beze změn] * (b) Jednací poplatek je splatný v měně nebo v jedné z měn předepsaných orgánem pro mezinárodní předběžný průzkum („předepsaná měna“). * (c) Pokud je předepsanou měnou švýcarský frank, převede orgán dotyčný poplatek neprodleně Mezinárodnímu úřadu ve švýcarských francích. * (d) Pokud je předepsanou měnou jiná měna než švýcarský frank a tato měna: - (i) je volně směnitelná na švýcarské franky, určí generální ředitel pro každý orgán, který předepisuje měnu platby jednacího poplatku, ekvivalentní částku tohoto poplatku v předepsané měně v souladu s pokyny Shromáždění. Orgán převede částku v této měně ne * (a) S výhradou odstavce (b) přihlašovatel při úpravě popisu nebo výkresů předloží náhradní list za každý list mezinárodní přihlášky, který se v důsledku úpravy liší od listu, který byl původně podán. K náhradnímu listu či listům bude přiložen dopis upozorň * (b) a (c) [beze změn] * (a) až (c) [beze změn] * (d) a (e) [beze změn] Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 7. 2010 53 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňují sdělení č. 296/1991 Sb., č. 529/1992 Sb., č. 105/1993 Sb., č. 26/1994 Sb., č. 10/1998 Sb., č. 11/1998 Sb., č. 340/1999 Sb., č. 23/2002 Sb. m. s., č. 44/2002 Sb. m. s., č. 20/2004 Sb. m. s., č. 21/2004 Sb. m. s., č. 22/2004 Sb. m. s., č. 41/2005 Sb. m. s., č. 36/2006 Sb. m. s., č. 41/2008 Sb. m. s., č. 88/2008 Sb. m. s. a č. 52/2009 Sb. m. s. o Smlouvě o patentové spolupráci a Prováděcím předpisu ke Smlouvě1) Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že rozhodnutím Shromáždění Mezinárodní unie pro patentovou spolupráci byly dne 1. října 2009 v Ženevě přijaty změny pravidel 15, 16, 16bis, 19, 45bis, 46, 57, 66, 70 a 96 Prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci. Změny vstupují v platnost na základě rozhodnutí Shromáždění dne 1. července 2010 a tímto dnem vstupují v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění změn Prováděcího předpisu ke Smlouvě a jejich český překlad se vyhlašují současně. PŘEKLAD Změny prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci přijaté dne 1. října 2009 Pravidlo 15 Mezinárodní přihlašovací poplatek 15.1 [beze změn] 15.2 Výše poplatku (a) [beze změn] (b) Mezinárodní přihlašovací poplatek je splatný v měně nebo v jedné z měn předepsaných přijímacím úřadem („předepsaná měna“). (c) Pokud je předepsanou měnou švýcarský frank, převede přijímací úřad dotyčný poplatek neprodleně Mezinárodnímu úřadu ve švýcarských francích. (d) Pokud je předepsanou měnou jiná měna než švýcarský frank a tato měna: (i) je volně směnitelná na švýcarské franky, určí generální ředitel pro každý přijímací úřad, který předepisuje měnu platby mezinárodního přihlašovacího poplatku, ekvivalentní částku tohoto poplatku v předepsané měně v souladu s pokyny Shromáždění. Přijímací úřad převede částku v této měně neprodleně Mezinárodnímu úřadu; (ii) není volně směnitelná na švýcarské franky, je přijímací úřad zodpovědný za konverzi mezinárodního přihlašovacího poplatku z předepsané měny na švýcarské franky a tento poplatek neprodleně převede Mezinárodnímu úřadu ve švýcarských francích, v částce uvedené v Sazebníku poplatků. Přijímací úřad rovněž může přepočítat mezinárodní přihlašovací poplatek z předepsané měny na eura nebo americké dolary a převést Mezinárodnímu úřadu neprodleně ekvivalentní částku poplatku v eurech nebo amerických dolarech, jak ji podle bodu (i) určí generální ředitel v souladu s pokyny Shromáždění. 15.3 Lhůta splatnosti; splatná částka Mezinárodní přihlašovací poplatek je splatný přijímacímu úřadu do jednoho měsíce od data přijetí mezinárodní přihlášky. Splatná částka je částka platná k tomuto datu přijetí. 15.4 Vrácení poplatku [Text stávajícího pravidla 15.6, přečíslovaného jako pravidlo 15.4] Pravidlo 16 Rešeršní poplatek 16.1 Právo žádat poplatek (a) [beze změn] (b) Rešeršní poplatek vybírá přijímací úřad. Poplatek je splatný v měně předepsané tímto úřadem („předepsaná měna“). (c) Pokud je předepsanou měnou měna, ve které orgán pro mezinárodní rešerši stanovil tento poplatek („stanovená měna“), převede přijímací úřad dotyčný poplatek neprodleně tomuto orgánu v dané měně. (d) Pokud předepsanou měnou není stanovená měna a předepsaná měna: (i) je volně směnitelná na stanovenou měnu, určí generální ředitel pro každý přijímací úřad, který předepisuje měnu platby rešeršního poplatku, ekvivalentní částku tohoto poplatku v předepsané měně v souladu s pokyny Shromáždění. Přijímací úřad převede částku v této měně neprodleně orgánu pro mezinárodní rešerši; (ii) není volně směnitelná na stanovenou měnu, je přijímací úřad zodpovědný za konverzi rešeršního poplatku z předepsané měny na stanovenou měnu a tento poplatek neprodleně převede orgánu pro mezinárodní rešerši ve stanovené měně, v částce stanovené orgánem pro mezinárodní rešerši; (e) Pokud při placení rešeršního poplatku v předepsané měně jiné, než je stanovená měna, je částka skutečně obdržená, podle odstavce (d)(i) tohoto pravidla, orgánem pro mezinárodní rešerši v předepsané měně po přepočtu na stanovenou měnu nižší než částka orgánem stanovená, uhradí orgánu pro mezinárodní rešerši rozdíl Mezinárodní úřad. Pokud je skutečně obdržená částka vyšší, náleží rozdíl Mezinárodnímu úřadu. (f) Pokud jde o lhůtu splatnosti rešeršního poplatku a splatnou částku, platí přiměřeně ustanovení pravidla 15.3 týkající se mezinárodního přihlašovacího poplatku. 16.2 a 16.3 [beze změn] Pravidlo 16bis Prodloužení lhůt k zaplacení poplatků 16bis.1 Výzva přijímacího úřadu (a) Pokud přijímací úřad do doby splatnosti podle pravidel 14.1(c), 15.3 a 16.1(f) zjistí, že mu nebyly zaplaceny žádné poplatky, nebo že zaplacená částka nestačí k pokrytí předávacího poplatku, mezinárodního přihlašovacího poplatku nebo rešeršního poplatku, přijímací úřad, s výhradou odstavce (d), vyzve přihlašovatele, aby zaplatil částku požadovanou k pokrytí těchto poplatků, případně spolu s poplatkem za pozdní platbu podle pravidla 16bis.2, a to ve lhůtě jednoho měsíce od data výzvy. (b) a (c) [beze změn] (d) Každá platba, kterou přijímací úřad obdrží před odesláním výzvy podle odstavce (a), se považuje za obdrženou před uplynutím lhůty podle pravidla 14.1(c), 15.3 nebo 16.1(f). (e) [beze změn] 16bis.2 [beze změn] Pravidlo 19 Příslušný přijímací úřad 19.1 až 19.3 [beze změn] 19.4 Předání Mezinárodnímu úřadu jako přijímacímu úřadu (a) a (b) [beze změn] (c) Pro účely pravidel 14.1(c), 15.3 a 16.1(f), pokud byla mezinárodní přihláška předána Mezinárodnímu úřadu podle odstavce (b), bude za datum přijetí mezinárodní přihlášky považováno datum, kdy byla mezinárodní přihláška skutečně přijata Mezinárodním úřadem. Pro účely tohoto odstavce neplatí poslední věta odstavce (b). Pravidlo 45bis Doplňkové mezinárodní rešerše 45bis.1 Žádost o doplňkovou rešerši (a) až (c) [beze změn] (d) Pokud orgán pro mezinárodní rešerši zjistí, že mezinárodní přihláška nevyhovuje požadavku jednotnosti vynálezu, pak žádost o doplňkovou rešerši může obsahovat údaj o přání přihlašovatele omezit doplňkovou mezinárodní rešerši na jeden z vynálezů, jak byly stanoveny orgánem pro mezinárodní rešerši, jiný, než je hlavní vynález podle článku 17(3)(a). (e) [beze změn] 45bis.2 Jednací poplatek za doplňkovou rešerši (a) až (c) [beze změn] (d) Mezinárodní úřad vrátí jednací poplatek za doplňkovou rešerši přihlašovateli, pokud předtím, než jsou dokumenty uvedené v pravidle 45bis.4(e)(i) až (iv) předány orgánu jmenovanému pro doplňkovou rešerši, je mezinárodní přihláška vzata zpět nebo je považována za vzatou zpět, nebo je žádost o doplňkovou rešerši vzata zpět nebo je považována za nepředloženou podle pravidla 45bis.1(e). 45bis.3 Poplatek za doplňkovou rešerši (a) až (c) [beze změn] (d) Mezinárodní úřad vrátí poplatek za doplňkovou rešerši přihlašovateli, pokud předtím, než jsou dokumenty uvedené v pravidle 45bis.4(e)(i) až (iv) předány orgánu jmenovanému pro doplňkovou rešerši, je mezinárodní přihláška vzata zpět nebo je považována za vzatou zpět, nebo je žádost o doplňkovou rešerši vzata zpět nebo je považována za nepředloženou podle pravidla 45bis.1(e) nebo 45bis.4(d). (e) Orgán jmenovaný pro doplňkovou rešerši v rozsahu a za podmínek stanovených příslušnou dohodou podle článku 16(3)(b) vrátí poplatek za doplňkovou rešerši, pokud předtím, než zahájil doplňkovou mezinárodní rešerši v souladu s pravidlem 45bis.5(a), je žádost o doplňkovou rešerši považována za nepředloženou podle pravidla 45bis.5(g). 45bis.4 Kontrola žádosti o doplňkovou rešerši; oprava závad; poplatky za pozdní platbu; předání orgánu jmenovanému pro doplňkovou rešerši (a) až (f) [beze změn] 45bis.5 Zahájení, základ a rozsah doplňkové mezinárodní rešerše (a) [beze změn] (b) Doplňková mezinárodní rešerše bude provedena na základě podané mezinárodní přihlášky nebo překladu podle pravidla 45bis.1(b)(iii) nebo 45bis.1(c)(i), přičemž se bere v úvahu zpráva o mezinárodní rešerši a písemný posudek vyhotovený podle pravidla 43bis.1, pokud jsou dostupné orgánu jmenovanému pro doplňkovou rešerši předtím, než rešerši zahájí. Pokud žádost o doplňkovou rešerši obsahuje údaj podle pravidla 45bis.1(d), může být doplňková mezinárodní rešerše omezena na vynález specifikovaný přihlašovatelem podle pravidla 45bis.1(d) a na ty části mezinárodní přihlášky, které se vztahují k tomuto vynálezu. (c) až (f) [beze změn] (g) Pokud orgán jmenovaný pro doplňkovou rešerši zjistí, že provedení rešerše je zcela vyloučeno omezením nebo podmínkami obsaženými v pravidle 45bis.9(a), jinými, než jsou omezení podle článku 17(2), jak jej lze použít na základě pravidla 45bis.5(c), bude se žádost o doplňkovou rešerši považovat za nepředloženou a orgán o tom vydá usnesení a bez odkladu o tom uvědomí přihlašovatele a zároveň Mezinárodní úřad. (h) Orgán jmenovaný pro doplňkovou rešerši může v souladu s omezeními nebo podmínkami obsaženými v pravidle 45bis.9(a) rozhodnout o omezení rešerše pouze na určité nároky. V takovém případě bude tato skutečnost uvedena ve zprávě o doplňkové mezinárodní rešerši. 45bis.6 Jednotnost vynálezu (a) až (e) [beze změn] (f) Odstavce (a) až (e) se použijí přiměřeně, jestliže se orgán jmenovaný pro doplňkovou rešerši rozhodne omezit doplňkovou mezinárodní rešerši v souladu s druhou větou pravidla 45bis.5(b) nebo s pravidlem 45bis.5(h), za předpokladu, že jakýkoli odkaz v uvedených odstavcích na „mezinárodní přihlášku“ bude vykládán jako odkaz na ty části mezinárodní přihlášky, které se vztahují k vynálezu specifikovanému přihlašovatelem podle pravidla 45bis.1(d), nebo které se vztahují k nárokům a těm částem mezinárodní přihlášky, u kterých bude orgán provádět doplňkovou mezinárodní rešerši. 45bis.7 a 45bis.8 [beze změn] 45bis.9 Orgány pro mezinárodní rešerši příslušné provést doplňkovou mezinárodní rešerši (a) a (b) [beze změn] (c) Omezení uvedená v odstavci (a) mohou například zahrnovat omezení předmětu, ke kterému mají být doplňkové mezinárodní rešerše provedeny, jiná, než jsou omezení podle článku 17(2), jak jej lze použít na základě pravidla 45bis.5(c), omezení týkající se celkového počtu doplňkových mezinárodních rešerší, které budou provedeny ve stanoveném období, a omezení zajišťující, že doplňkové mezinárodní rešerše se nerozšíří nad určitý počet nároků. Pravidlo 46 Úprava nároků v řízení před Mezinárodním úřadem 46.1 až 46.4 [beze změn] 46.5 Forma úprav (a) [beze změn] (b) K náhradnímu listu či listům bude přiložen průvodní dopis, který: (i) [beze změn] (ii) uvádí původně přihlášené nároky, jež jsou v důsledku úprav zrušeny; (iii) uvádí, na jakém základě k úpravám podané přihlášky došlo. Pravidlo 57 Jednací poplatek 57.1 [beze změn] 57.2 Výše poplatku (a) [beze změn] (b) Jednací poplatek je splatný v měně nebo v jedné z měn předepsaných orgánem pro mezinárodní předběžný průzkum („předepsaná měna“). (c) Pokud je předepsanou měnou švýcarský frank, převede orgán dotyčný poplatek neprodleně Mezinárodnímu úřadu ve švýcarských francích. (d) Pokud je předepsanou měnou jiná měna než švýcarský frank a tato měna: (i) je volně směnitelná na švýcarské franky, určí generální ředitel pro každý orgán, který předepisuje měnu platby jednacího poplatku, ekvivalentní částku tohoto poplatku v předepsané měně v souladu s pokyny Shromáždění. Orgán převede částku v této měně neprodleně Mezinárodnímu úřadu. (ii) není volně směnitelná na švýcarské franky, je organ zodpovědný za konverzi jednacího poplatku z předepsané měny na švýcarské franky a tento poplatek neprodleně převede Mezinárodnímu úřadu ve švýcarských francích, v částce uvedené v Sazebníku poplatků. Orgán rovněž může přepočítat jednací poplatek z předepsané měny na eura nebo americké dolary a převést Mezinárodnímu úřadu neprodleně ekvivalentní částku poplatku v eurech nebo amerických dolarech, jak ji podle bodu (i) určí generální ředitel v souladu s pokyny Shromáždění. 57.3 [beze změn] 57.4 Vrácení poplatku [Text stávajícího pravidla 57.6, přečíslovaného jako pravidlo 57.4] Pravidlo 66 Řízení před orgánem pro mezinárodní předběžný průzkum 66.1 až 66.7 [beze změn] 66.8 Forma úprav (a) S výhradou odstavce (b) přihlašovatel při úpravě popisu nebo výkresů předloží náhradní list za každý list mezinárodní přihlášky, který se v důsledku úpravy liší od listu, který byl původně podán. K náhradnímu listu či listům bude přiložen dopis upozorňující na rozdíly mezi nahrazenými a náhradními listy, uvádějící, na jakém základě k úpravě v podané přihlášce došlo, a pokud možno také vysvětlující důvody úpravy. (b) a (c) [beze změn] 66.9 [beze změn] Pravidlo 70 Mezinárodní předběžná zpráva o patentovatelnosti vyhotovená orgánem pro mezinárodní předběžný průzkum (zpráva o mezinárodním předběžném průzkumu) 70.1 [beze změn] 70.2 Podklad zprávy (a) až (c) [beze změn] (c-bis) Pokud byly nároky, popis nebo výkresy upraveny, ale k náhradnímu listu či listům nebyl přiložen průvodní dopis uvádějící, na jakém základě k úpravě v podané přihlášce došlo, jak to vyžaduje pravidlo 46.5(b)(iii), jak je lze použít na základě pravidla 66.8(c) nebo 66.8(a), zprávu lze vypracovat, jako kdyby k úpravě nedošlo. V takovém případě bude tato skutečnost uvedena ve zprávě. (d) a (e) [beze změn] 70.3 až 70.17 [beze změn] Pravidlo 96 Sazebník poplatků 96.1 Sazebník poplatků připojený k prováděcímu předpisu Výše poplatků podle pravidel 15, 45bis.2 a 57 se udává ve švýcarské měně. Je stanovena Sazebníkem poplatků připojeným k tomuto Prováděcímu předpisu, jehož je nedílnou součástí. 1) Smlouva o patentové spolupráci, přijatá ve Washingtonu dne 19. června 1970, změněná v roce 1979 a 1984, byla vyhlášena pod č. 296/1991 Sb.
Vyhláška č. 212/2010 Sb.
Vyhláška č. 212/2010 Sb. Vyhláška o způsobu stanovení výše vynaložených věcných nákladů a způsobu jejich úhrady při poskytování údajů centrálním depozitářem a osobou, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů Vyhlášeno 30. 6. 2010, datum účinnosti 1. 7. 2010, částka 72/2010 * § 1 - Úvodní ustanovení * § 2 - Způsob stanovení výše nákladů * § 3 - Způsob úhrady nákladů * § 4 - Přechodná ustanovení * § 5 - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2010 212 VYHLÁŠKA ze dne 22. června 2010 o způsobu stanovení výše vynaložených věcných nákladů a způsobu jejich úhrady při poskytování údajů centrálním depozitářem a osobou, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů Ministerstvo financí stanoví podle § 199 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 56/2006 Sb.: § 1 Úvodní ustanovení (1) Tato vyhláška upravuje způsob stanovení výše vynaložených věcných nákladů (dále jen „náklady“), jimiž jsou účelně vynaložené náklady centrálního depozitáře nebo osoby, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, spojené s poskytnutím požadovaného údaje z evidence investičních nástrojů a dokumentů uchovávaných podle § 99a odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „údaj z evidence“) osobě, která je podle § 115 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu oprávněna takový údaj z evidence požadovat (dále jen „žadatel“), a které by poskytovateliposkytovateli nevznikly, kdyby neplnil svou povinnost údaj z evidence poskytnout uloženou zákonem o podnikání na kapitálovém trhu, a způsob jejich úhrady. (2) PoskytovatelemPoskytovatelem se pro účely této vyhlášky rozumí centrální depozitář nebo osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů. § 2 Způsob stanovení výše nákladů (1) Výši nákladů stanoví poskytovatelposkytovatel pro nadcházející období nejméně jedenkrát ročně na základě údajů o nákladech za předchozích 12 kalendářních měsíců, s přihlédnutím k očekávanému vývoji nákladů v období do následujícího stanovení jejich výše. (2) Nemá-li poskytovatelposkytovatel údaje podle odstavce 1 k dispozici, použije ke stanovení výše nákladů platný a účinný sazebník úhrad nákladů centrálního depozitáře. (3) Osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, může ke stanovení výše nákladů použít platný a účinný sazebník úhrad nákladů centrálního depozitáře. (4) Výši nákladů stanovenou podle této vyhlášky uveřejní poskytovatelposkytovatel způsobem umožňujícím dálkový přístup alespoň 15 kalendářních dnů před účinností takto stanovené výše nákladů a ponechá ji uveřejněnou po celou dobu její účinnosti. § 3 Způsob úhrady nákladů (1) Fakturu za úhradu nákladů doručí poskytovatelposkytovatel žadateli nejpozději do dvacátého pátého dne kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž došlo k poskytnutí údajů podle § 115 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Fakturu za kalendářní měsíc listopad doručí poskytovatelposkytovatel žadateli nejpozději do dne 10. prosince téhož kalendářního roku. (2) Splatnost faktury je 30 kalendářních dnů ode dne jejího doručení žadateli. (3) PoskytovatelPoskytovatel může též s žadatelem uzavřít smlouvu o uhrazení vynaložených věcných nákladů za určité časové období paušální částkou a sjednat s ním v této smlouvě způsob úhrady nákladů odchylně od ustanovení této vyhlášky. Takto stanovená paušální částka však nesmí být ve zjevném nepoměru s částkou, kterou by žadatel poskytovateliposkytovateli zřejmě uhradil na nákladech ve sjednaném časovém období. § 4 Přechodná ustanovení (1) Dokud nelze ke stanovení výše nákladů podle § 2 odst. 2 a 3 použít platný a účinný sazebník úhrad nákladů centrálního depozitáře, použije poskytovatelposkytovatel poslední platný a účinný sazebník úhrad nákladů Střediska cenných papírůcenných papírů. (2) Centrální depozitář za účelem stanovení výše nákladů pro prvních 12 kalendářních měsíců své činnosti použije přiměřeně poslední platný a účinný sazebník úhrad nákladů Střediska cenných papírůcenných papírů. § 5 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2010. Ministr: Ing. Janota v. r.
Nařízení vlády č. 211/2010 Sb.
Nařízení vlády č. 211/2010 Sb. Nařízení vlády o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání Vyhlášeno 30. 6. 2010, datum účinnosti 31. 8. 2010, částka 71/2010 * § 1 - Soustava oborů vzdělání * § 2 - Podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání * § 3 - Zrušovací ustanovení * § 4 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 211/2010 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 211/2010 Sb. Aktuální znění od 1. 9. 2020 (354/2020 Sb.) 211 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. května 2010 o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání Vláda nařizuje podle § 3 odst. 5, § 58 odst. 5 a § 83 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 49/2009 Sb.: § 1 Soustava oborů vzdělání V příloze č. 1 k tomuto nařízení je uvedena soustava oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, s uvedením oborů vzdělání, v nichž lze dosáhnout základního vzdělání, středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou, vyššího odborného vzdělání v konzervatoři a vyššího odborného vzdělání, jejich návaznost na obory vzdělání podle předchozích právních předpisů, návaznost oborů vzdělání pro uchazeče přijímané do nástavbového studia a nejvyšší počet žáků ve skupině na jednoho učitele odborného výcviku. § 2 Podmínky zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání (1) Onemocnění a zdravotní obtíže, které vylučují zdravotní způsobilost uchazeče ke vzdělávání, se pro jednotlivé obory vzdělání stanoví v příloze č. 1 k tomuto nařízení. (2) Onemocnění nebo zdravotní obtíže pro účely stanovení podmínek zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání se stanoví v příloze č. 2 k tomuto nařízení. Onemocnění nebo zdravotní obtíže pro účely podmínek zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání stanovené v bodě 27 přílohy č. 2 k tomuto nařízení platí pro všechny obory vzdělání škol zřizovaných Ministerstvem obrany. (3) Podmínky zdravotní způsobilosti uchazečů k základnímu vzdělávání se nestanoví. § 3 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Nařízení vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání. 2. Nařízení vlády č. 18/2006 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání. 3. Nařízení vlády č. 224/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění nařízení vlády č. 18/2006 Sb. 4. Nařízení vlády č. 268/2008 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. 5. Nařízení vlády č. 98/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. 6. Nařízení vlády č. 242/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. § 4 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 31. srpna 2010. Předseda vlády: Ing. Fischer, CSc., v. r. Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy: PhDr. Kopicová v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 211/2010 Sb. Soustava oborů vzdělání KÓD OBORU VZDĚLÁNÍ – VYSVĚTLIVKY: Příklad: Skupina oborů vzdělání| | Obor vzdělání| | Kategorie dosaženého vzdělání| | Pořadové číslo ---|---|---|---|---|---|--- 79| -| 01| -| C| /| 01 Skupiny oborů vzdělání: 16 Ekologie a ochrana životního prostředí 18 Informatické obory 21 Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství 23 Strojírenství a strojírenská výroba 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika 28 Technická chemie a chemie silikátů 29 Potravinářství a potravinářská chemie 31 Textilní výroba a oděvnictví 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 37 Doprava a spoje 39 Speciální a interdisciplinární obory 41 Zemědělství a lesnictví 43 Veterinářství a veterinární prevence 53 Zdravotnictví 61 Filozofie, teologie 63 Ekonomika a administrativa 64 Podnikání v oborech, odvětví 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 66 Obchod 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 69 Osobní a provozní služby 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 74 Tělesná kultura, tělovýchova a sport 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 78 Obecně odborná příprava 79 Obecná příprava 82 Umění a užité umění 91 Teorie vojenského umění Přehled kategorií dosaženého vzdělání: B, C Obory vzdělání poskytující základní vzdělání s výjimkou oborů vzdělání 78-62-C/01 Praktická škola jednoletá a 78-62-C/02 Praktická škola dvouletá, které poskytují střední vzdělání J Obory vzdělání poskytující střední vzdělání (bez výučního listu a maturitní zkoušky) E Dvouleté a tříleté obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem (určené hlavně pro žáky se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním; jsou koncipovány s nižšími nároky v oblasti všeobecného i obecně odborného vzdělání; absolventi jsou připraveni pro výkon jednoduchých prací v rámci dělnických povolání) H Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem L Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou; v případě, že pořadové číslo začíná číslicemi 0 až 4, jedná se o obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou, u kterých je součástí vzdělávání i odborný výcvik; v případě, že pořadové číslo začíná číslicí 5, jedná se o obory vzdělání nástavbového studia poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou K, M Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou N Obory vzdělání poskytující vyšší odborné vzdělání P Obory vzdělání poskytující vyšší odborné vzdělání v konzervatoři Oddíl A Soustava oborů vzdělání poskytujících základní vzdělání A1) Obory vzdělání poskytující základní vzdělání Skupina| Kód| Obor vzdělání, pro který byl vydán rámcový vzdělávací program| Kód nahrazovaného oboru vzdělání| Nahrazovaný obor vzdělání| Poznámky ---|---|---|---|---|--- 1| 2| 3| 4| 5| 6 79 Obecná příprava | 79-01-C/01| Základní škola| 79-01-C/001| Základní škola| 1) | 79-01-B/01| Základní škola speciální| 79-01-B/001| Pomocná škola| 2) Poznámky k tab. A1: 1) Obor vzdělání poskytující základní vzdělání s platností od školního roku 2006/2007 počínaje 1., 6., popřípadě 7. ročníkem. 2) Obor vzdělání poskytující základní vzdělání s platností od školního roku 2008/2009 počínaje 1., 6., popřípadě 7. ročníkem. Oddíl B Soustava oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání B1) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání – dobíhající soustava Skupina| Kód| Obor vzdělání| Poznámky ---|---|---|--- 1| 2| 3| 4 28 Technická chemie a chemie silikátů | 28-41-J/001| Chemicko farmaceutická výroba| 3) 31 Textilní výroba a oděvnictví | 31-41-J/001| Textilní výroba a podnikatelství| 2), 3) | 31-43-J/001| Oděvnictví| 2), 3) 39 Speciální a interdisciplinární obory | 39-41-J/001| Strojírenská a elektrotechnická zařízení| 3) 41 Zemědělství a lesnictví | 41-46-J/002| Lesní hospodářství| 3) 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče | 75-41-J/002| Sociální činnost v prostředí etnických minorit| 1), 4) 78 Obecně odborná příprava | 78-51-J/001| Odborná škola| 3) Poznámky k tab. B1: 1) Pouze jako studium při zaměstnání. 2) Jen v rámci oborů PHARE. 3) Platnost oboru vzdělání byla ukončena k 1. září 2012 počínaje 1. ročníkem. 4) Platnost oboru vzdělání zanikla k 1. září 2012 počínaje 1. ročníkem. B2) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání Skupina| Kód| Obor vzdělání, pro který byl vydán rámcový vzdělávací program| Kód nahrazovaného oboru vzdělání| Nahrazovaný obor vzdělání| Zdravotní omezení podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení vlády| Poznámky ---|---|---|---|---|---|--- 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7 53 Zdravotnictví | 53-41-J/01| Zubní instrumentářka| 53-41-J/004| Zubní instrumentářka| 3,7a,8a,9a,16,22,23,27| 3\\. etapa 1) 63 Ekonomika a administrativa | 63-51-J/01| Obchodní škola| 63-51-J/001| Obchodní škola| 28| 3\\. etapa 1) 75 Pedagogika, učitelství, sociální péče | 75-31-J/01| Pedagogika pro asistenty ve školství| 75-31-J/001| Pedagogika pro asistenty ve školství| 23| 3\\. etapa 1) | 75-41-J/01| Pečovatelské služby| 69-55-J/001| Charitativní služby| 1,23| 3\\. etapa 1) | | | 75-41-J/003| Sociální činnost| | 78 Obecně odborná příprava | 78-62-C/01| Praktická škola jednoletá| 78-62-C/001| Praktická škola jednoletá| | 4\\. etapa 2), 3) | 78-62-C/02| Praktická škola dvouletá| 78-62-C/002| Praktická škola dvouletá| | 4\\. etapa 2), 3) 82 Umění a užité umění | 82-44-J/01| Ladění klavírů a kulturní činnost| 82-44-J/001| Ladění klavíru| 3,9a| 3\\. etapa 1) Poznámky k tab. B2: 1) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s platností od školního roku 2009/2010 počínaje 1. ročníkem. 2) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s platností od školního roku 2010/2011 počínaje 1. ročníkem. 3) Vzhledem k tomu, že ve studijním oboru se připravují žáci s různými druhy a s různou mírou závažnosti zdravotního postižení, způsobilost žáka ke vzdělávání musí být posouzena registrujícím praktickým lékařem pro děti a dorost ve spolupráci s lékařem příslušné odbornosti podle zdravotního postižení a školským poradenským zařízením. Na základě doporučení posuzujícího lékaře budou stanoveny požadavky na žáka, respektující jeho individuální zdravotní stav, zvláštnosti a specifické problémy vyplývající z povahy a stupně postižení. Oddíl C Soustava oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s výučním listem C1) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem – dobíhající soustava Skupina| Kód| Obor vzdělání| Nejvyšší počet žáků na učitele OV v 1. r.| Nejvyšší počet žáků na učitele OV ve 2. až 3 r.| Poznámky ---|---|---|---|---|--- 1| 2| 3| 4| 5| 6 21 Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství | 21-51-H/002| Horník| 12| 8| 2) | 21-52-E/001| Hutnické práce| 8| 8| 3letý obor vzdělání 2) | 21-52-E/503| Hutní výroba| 10| 10| 2letý obor vzdělání 2) | 21-54-E/002| Formířské práce| 8| 8| 3letý obor vzdělání 2) | 21-55-E/503| Slévárenská výroba| 12| 12| 2letý obor vzdělání 2) 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie | 34-54-E/501| Polygrafická výroba| 12| 7| 2letý obor vzdělání 2) 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie | 36-53-H/001| Izolatér| 12| 7| 2) | 36-54-E/001| Kamenické práce| 8| 8| 3letý obor vzdělání 2) | 36-67-E/507| Dělník technických služeb| 12| 12| 2letý obor vzdělání 2) 41 Zemědělství a lesnictví | 41-53-E/501| Rybářská výroba| 12| 7| 2letý obor vzdělání 2) 69 Osobní a provozní služby | 69-53-H/003| Provoz služeb| 15| 15| 1) | 69-53-E/001| Práce v autoservisu| 8| 8| 2letý obor vzdělání 2) 82 Umění a užité umění | 82-51-H/008| Ruční krajkářka| 7| 7| 1) | 82-51-H/013| Košíkář| 7| 7| 1) | 82-51-H/014| Ruční vyšívačka| 7| 7| 1) | 82-51-H/015| Obuvník scénické obuvi| 7| 7| 1) Poznámky k tab. C1: 1) Platnost oboru vzdělání byla ukončena k 1. září 2012 počínaje 1. ročníkem. 2) Platnost oboru vzdělání zanikla k 1. září 2012 počínaje 1. ročníkem. C2) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem Skupina| Kód| Obor vzdělání, pro který byl vydán rámcový vzdělávací program| Kód nahrazovaného oboru vzdělání| Nahrazovaný obor vzdělání| Nejvyšší počet žáků na učitele OV v 1. r.| Nejvyšší počet žáků na učitele OV ve 2. až 3. r.| Zdravotní omezení podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení| Kód příslušných oborů nástavbového studia| Název příslušných oborů nástavbového studia| Pozn. ---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|--- 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9| 10| 11 21 Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství | 21-52-H/01| Hutník| 21-52-H/005| Hutník| 12| 8| 1,4,5,6,7a,8, 11,19,20,21,| 21-43-L/51| Hutník operátor| 2\\. etapa 2) | | | | | | | 22| 23-43-L/51| Provozní technika| | 21-53-H/01| Modelář| 21-53-H/001| Modelář| 12| 12| 1,3,5,6,7a,8, 11,19,20,21, 22| 21-44-L/51| Technik modelových zařízení| 2\\. etapa 2) | | | | | | | | 23-43-L/51| Provozní technika| | 21-55-H/01| Slévač| 21-55-H/001| Slévač| 12| 12| 1,4,5,6,7a,8, 11,19,20,21, 22| 23-43-L/51| Provozní technika| 2\\. etapa 2) 23 Strojírenství a strojírenská výroba | 23-51-H/01| Strojní mechanik| 23-51-H/001| Zámečník| 12| 12| 1, 3, 7a, 19| 23-43-L/51| Provozní technika| 1\\. etapa 1) | | | | | | | | 23-44-L/51| Mechanik strojů a zařízení| | | | | | | | | 23-45-L/51| Mechanik seřizovač| | | | 23-51-H/003| Strojní mechanik - stroje a zařízení| | | | | | | | | 23-51-H/004| Strojní mechanik - ocelové konstrukce| | | | | | | | | 23-51-H/007| Mechanik opravář - stroje a zařízení| | | | | | | | | 23-66-H/001| Mechanik opravář| | | | | | | 23-51-E/01| Strojírenské práce| 23-51-H/510| Strojírenská výroba| 12| 12| 1,3,5,7a, 19,20,21,22| | | 3\\. etapa 3letý obor vzdělání 3) | | | 23-51-E/004| Zámečnické práce a údržba| | | | | | | | | 23-51-E/005| Zámečnické práce ve stavebnictví| | | | | | | | | 23-51-E/501| Strojírenská výroba| | | | | | | | | 23-56-H/507| Obrábění kovů| | | | | | | | | 23-56-E/004| Obráběcí práce| | | | | | | | | 23-56-E/501| Obrábění kovů| | | | | | | | | 23-57-E/002| Kovářské práce| | | | | | | | | 23-64-E/002| Strojně montážní práce - montérské práce| | | | | | | | | 23-64-E/003| Strojně montážní práce - automontážní práce| | | | | | | | | 23-68-E/501| Technické služby v autoservisu| | | | | | | | | 23-68-H/506| Technické služby v autoservisu| | | | | | | | | 23-71-E/001| Nožířské práce| | | | | | | 23-52-H/01| Nástrojař| 23-52-H/001| Nástrojař| 12| 12| 1, 3, 5, 7a, 19| 23-43-L/51| Provozní technika| 1\\. etapa 1) | | | | | | | | 23-44-L/51| Mechanik strojů a zařízení| | | | | | | | | 23-45-L/51| Mechanik seřizovač| | | | 23-53-H/001| Rytec kovů| | | | | | | 23-55-H/01| Klempíř| 23-55-H/002| Klempíř - strojírenská výroba| 12| 12| 1,4,5,7a,11, 19,21| 23-43-L/51| Provozní technika| 2\\. etapa 2) | | | 23-66-H/001| Mechanik opravář| | | | | | | | | 36-55-H/001| Klempíř - stavební výroba| | | | | | | 23-55-H/02| Karosář| 23-55-H/002| Klempíř - strojírenská výroba| 12| 12| 1,4,5,7a,9a, 19,21,27| 23-43-L/51| Provozní technika| 2\\. etapa 2) | 23-56-H/01| Obráběč kovů| 23-56-H/001| Obráběč kovů| 12| 12| 1,3,5,7a,9a, 19| 23-43-L/51| Provozní technika| 2\\. etapa 2) | | | | | | | | 23-45-L/51| Mechanik seřizovač| | | | 23-56-H/002| Obráběč kovů - univerzální obrábění| | | | | | | | | 23-56-H/003| Obráběč kovů - soustružení| | | | | | | | | 23-56-H/004| Obráběč kovů - frézování| | | | | | | | | 23-56-H/005| Obráběč kovů - broušení| | | | | | | | | 23-56-H/006| Obráběč kovů - obsluha číslicově řízených strojů| | | | | | | 23-57-H/01| Kovář| 23-57-H/001| Strojní kovář| 12| 12| 1,3,5,7a,11, 19,20,21,22| 23-43-L/51| Provozní technika| 2\\. etapa 2) | 23-61-H/01| Autolakýrník| 23-61-H/001| Lakýrník| 12| 12| 4,5,7a,8a,9a, 10| 23-43-L/51| Provozní technika| 2\\. etapa 2) | 23-62-H/01| Jemný mechanik| 23-62-H/001| Optik1)| | | 1,3,5,9a,19, 22| 23-43-L/51| Provozní technika| 2\\. etapa 2) | | | | | 12| 12| | 23-44-L/51| Mechanik strojů a zařízení| | | | | | | | | 23-62-L/51| Optik2)| | | | 23-62-H/006| Jemný mechanik| | | | | | | | | 23-63-H/001| Hodinář| | | | | | | 23-65-H/01| Strojník| 23-65-H/001| Mechanik silničních strojů| 12| 12| 1, 3, 7a, 19| 23-43-L/51| Provozní technika| 1\\. etapa 1) | | | | | | | | 23-44-L/51| Mechanik strojů a zařízení| | | | 23-65-H/004| Strojník - duté sklo| | | | | | | | | 23-65-H/020| Strojník| | | | | | | | | 23-67-H/004| Seřizovač textilních strojů| | | | | | | 23-65-H/02| Lodník| 23-65-H/009| Strojník - lodní doprava| 12| 12| 4,9b, 19,20, 22, 23,27| 23-43-L/51| Provozní technika| 3\\. etapa 3) | | | | | | | | 23-44-L/51| Mechanik strojů a zařízení| | 23-65-H/03| Strojnik silničních strojů| | | 12| 12| 1,3,5,7a,9b,19,20,21,22,27| 23-43-L/51 23-44-L/51| Provozní technika Mechanik strojů a zařízení| 5) | 23-68-H/01| Mechanik| 23-66-H/001| Mechanik opravář| 12| 12| 1, 3, 7a, 9a,| 39-41-L/51| Autotronik| 1\\. etapa | | opravář motorových| | | | | 19| 23-43-L/51| Provozní technika| 1) | | vozidel| | | | | | 23-44-L/51| Mechanik strojů a zařízení| | | | | | | | | 41-45-L/51| Mechanizace zemědělství a lesního hospodářství| | | | 23-68-H/001| Automechanik| | | | | | | | | 23-68-H/003| Mechanik opravář - silniční motorová vozidla| | | | | | | 23-69-H/01| Puškař| 23-69-H/001| Puškař| 12| 12| 3, 7a, 19, 20, 27| 23-43-L/51| Provozní technika| 4\\. etapa 4) | | | | | | | | 23-69-L/51| Technik - puškař 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika | 26-51-H/01| Elektrikář| 26-51-H/001| Elektrikář| 12| 10| 3, 19,22| 26-41-L/51| Mechanik elektrotechnik| 1\\. etapa 1) | | | | | | | | 26-41-L/52| Provozní elektrotechnika| | | | 26-51-H/002| Elektrikář- slaboproud| | | | | | | 26-51-H/02| Elektrikář - silnoproud| 26-51-H/003| Elektrikář - silnoproud| 12| 7| 3, 19,22| 26-41-L/51| Mechanik elektrotechnik| 1\\. etapa 1) | | | | | | | | 26-41-L/52| Provozní elektrotechnika| | 26-51-E/01| Elektrotechnické a strojně montážní práce| 26-51-H/504| Elektrotechnická výroba| 12| 12| 3, 9a, 19, 22| | | 4\\. etapa 3letý obor vzdělání 4) | | | 26-51-E/001| Elektrotechnické a strojně montážní práce| | | | | | | | | 26-51-E/502| Elektrotechnická výroba| | | | | | | 26-52-H/01| Elektromechanik pro zařízení a přístroje| 26-52-H/002| Elektromechanik - stroje a zařízení| 12| 10| 3, 19,22| 26-41-L/51| Mechanik elektrotechnik| 1\\. etapa 1) | | | | | | | 26-41-L/52| Provozní elektrotechnika| | | | 26-52-H/004| Mechanik elektrotechnických zařízení| | | | | | | | | 26-53-H/001| Mechanik elektronických zařízení| | | | | | | | | 26-56-H/001| Elektromechanik - sdělovací a zabezpečovací technika| | | | | | | 26-57-H/01| Autoelektrikář| 26-57-H/001| Autoelektrikář| 12| 12| 3,9a,27| 26-41-L/52| Provozní elektrotechnika| 2\\. etapa 2) | 26-59-H/01| Spojový mechanik| 26-58-H/001| Spojový mechanik \\- spojovací zařízení| 12| 10| 3,22| 26-41-L/51| Mechanik elektrotechnik| 1\\. etapa 1) | | | | | | | | 26-41-L/52| Provozní elektrotechnika| | | | | | | | | 26-45-L/51| Telekomunikace| | | | 26-59-H/001| Spojový mechanik| | | | | | | | | 26-59-H/002| Spojový mechanik \\- sdělovací sítě| | | | | | 28 Technická chemie a chemie silikátů | 28-52-H/01| Chemik| 28-51-H/001| Chemik laborant| 12| 12| 7a,8a,9a,10, 19| 28-42-L/51| Chemik operátor| 2\\. etapa 2) | | | 28-52-H/007| Chemik| | | | | | | | | 28-53-H/001| Operátor farmaceutické výroby| | | | | | | | | 28-53-H/002| Laborant pro farmaceutickou výrobu| | | | | | | | | 28-55-H/001| Gumař plastikář- zpracování kaučuku| | | | | | | 28-52-E/01| Chemické práce| 28-52-E/501| Chemická výroba| 12| 12| 1,3,7a,8a,9, 10,19,22| | | 3\\. etapa 2letý obor vzdělání 3) | | | 28-55-E/501| Gumárenská a plastikářská výroba| | | | | | | 28-56-E/01| Papírenská výroba| 28-56-E/001| Papírenské práce| 8| 8| 1,7a,8a,9a, 11,19,20,21| | | 2\\. etapa 2letý obor vzdělání 2) | | | 28-56-E/503| Zpracování papíru| | | | | | | 28-57-H/01| Výrobce a dekoratér keramiky| 28-57-H/007| Keramik| 17| 10| 7a,9a,19| 28-45-L/51| Sklářský a keramický průmysl| 2\\. etapa 2) | | | 28-62-H/003| Malíř skla a keramiky| | | | | | | 28-57-E/01| Keramická výroba| 28-57-E/001| Keramické práce| 8| 8| 3,7a,8a,9,19| | | 3\\. etapa 3letý obor vzdělání 3) | | | 28-57-E/502| Keramická výroba| | | | | | | 28-58-H/01| Sklář - výrobce a zušlechťovatel skla| 28-58-H/001| Sklář-duté a lisované sklo| 12| 10| 3,5,9a,19,22| 28-45-L/51| Sklářský a keramický průmysl| 2\\. etapa 2) | | | 28-58-H/005| Sklář| | | | | | | | | 28-61-H/004| Brusič technického a šperkového kamene| | | | | | | | | 28-61-H/005| Brusič skla| | | | | | | | | 28-62-H/001| Malíř skla a keramiky-malba skla| | | | | | | | | 28-62-H/003| Malíř skla a keramiky| | | | | | | 28-58-E/01| Sklářská výroba| 28-58-E/001| Výroba lisovaného skla| 8| 8| 1,3,7a,9a,19| | | 3\\. etapa 3letý obor vzdělání 3) | | | 28-58-E/002| Výroba dutého skla| | | | | | | | | 28-58-E/003| Zušlechťování skla| | | | | | | 28-63-H/01| Výrobce bižuterie a dekorativních předmětů| 28-63-H/001| Výrobce bižuterie- skleněná bižuterie| 12| 12| 3, 9a, 22| 28-45-L/51| Sklářský a keramický průmysl| 1\\. etapa 1) | | | 28-63-H/002| Výrobce bižuterie- kovová bižuterie| | | | | | | | | 28-64-H/003| Výrobce ozdobných předmětů| | | | | | | | | 28-64-H/004| Výrobce vánočních ozdob| | | | | | | 28-63-E/01| Bižuterní výroba| 23-54-E/001| Výroba kovové bižuterie| 8| 8| 3,7a,9a,19, 22| | | 3\\. etapa 2letý obor vzdělání 3) | | | 28-63-E/501| Bižuterní výroba| | | | | | | | | 28-64-E/001| Práce při výrobě bižuterie a ozdob. předmětů - výroba bižuterie| | | | | | | | | 28-64-E/002| Práce při výrobě bižuterie a ozdob. předmětů - výroba ozdob, předmětů| | | | | | 29 Potravinářství a potravinářská chemie | 29-51-H/01| Výrobce potravin| 29-52-H/001| Mlynář| 12| 10| 9a, 19,26| 29-41-L/51| Technologie potravin| 2\\. etapa 2) | | | 29-54-H/003| Cukrovinkář - pečivář - výroba cukrovinek| | | | | | | | | 29-54-H/004| Cukrovinkář - pečivář - výroba trvanlivého pečiva| | | | | | | | | 29-55-H/001| Mlékař| | | | | | | | | 29-55-H/002| Mlékař - výroba| | | | | | | | | 29-55-H/003| Mlékař - prodej| | | | | | | | | 29-57-H/002| Sladovník - pivovarník| | | | | | | | | 29-58-H/001| Konzervář| | | | | | | 29-51-E/01| Potravinářská výroba| 29-51-E/501| Potravinářská výroba| 8| 8| 7c,8a,9a,19, 26| | | 2\\. etapa 3letý obor vzdělání 2) | | | 29-54-E/003| Cukrářské práce| | | | | | | | | 29-55-E/001| Mlékařské práce| | | | | | | | | 29-56-E/002| Řeznické a uzenářské práce| | | | | | | 29-51-E/02| Potravinářské práce| 29-51-E/501| Potravinářská výroba| 8| 8| 7c,8a,9a,19, 26| | | 2\\. etapa 2letý obor vzdělání 2) | | | 29-53-E/002| Pekařské práce| | | | | | | | | 29-54-E/002| Pečivářské a cukrovinkářské práce| | | | | | | | | 29-58-E/001| Konzervárenské práce| | | | | | | 29-53-H/01| Pekař| 29-53-H/001| Pekař| 12| 10| 4, 9a, 19, 26| 29-41-L/51| Technologie potravin| 1\\. etapa 1) | 29-54-H/01| Cukrář| 29-54-H/001| Cukrář| 12| 10| 4, 9a, 19, 26| 29-41-L/51| Technologie potravin| 1\\. etapa 1) | | | 29-54-H/002| Cukrář - výroba| | | | | | | 29-56-H/01| Řezník - uzenář| 29-56-H/001| Řezník -uzenář| 12| 10| 4,7c, 9a, 19, 26| 29-41-L/51| Technologie potravin| 1\\. etapa 1) | | | 29-56-H/002| Řezník -uzenář - výroba| | | | | | | | | 29-56-H/003| Řezník -uzenář - prodej| | | | | | 31 Textilní výroba a oděvnictví | 31-57-H/01| Výrobce textilií| 31-52-H/003| Plsťař| 12| 12| 3,7a,8a,9a,19,20,22| 31-41-L/51| Textilnictví| 2\\. etapa 2) | | | 31-54-H/001| Pletař| | | | | | | | | 31-57-H/001| Pracovník v textilním a oděvním průmyslu| | | | | | | 31-57-E/01| Textilní a oděvní výroba| 31-51-E/001| Přádelnické práce| 8| 8| 2,3,8a,10,19, 22| | | 3\\. etapa 2letý obor vzdělání 3) | | | 31-53-E/003| Tkalcovské práce| | | | | | | | | 31-54-E/001| Pletařské práce| | | | | | | | | 31-57-E/501| Textilní výroba| | | | | | | 31-58-H/01| Krejčí| 31-58-H/001| Krejčí| 12| 12| 2, 3, 8a, 10, 11,19,22| 31-43-L/51| Oděvnictví| 1\\. etapa 1) | 31-59-E/01| Šití oděvů| 31-59-H/501| Výroba konfekce| 8| 8| 4,9a, 19,22| | | 2\\. etapa 3letý obor vzdělání 2) | | | 31-59-E/001| Šití oděvů| | | | | | | | | 31-59-E/503| Výroba konfekce| | | | | | | 31-59-E/02| Šití prádla| 31-59-E/002| Šití prádla| 8| 8| 4,9a, 19,22| | | 2\\. etapa 2letý obor vzdělání 2) | | | 31-59-E/503| Výroba konfekce| | | | | | | 31-62-H/01| Výrobce pokrývek hlavy| 31-62-H/001| Kloboučník| 17| 12| 3,9a,19| 31-41-L/51| Textilnictví| 3\\. etapa 3) 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů | 32-41-E/01| Kožedělná výroba| 32-41-E/501| Výroba usní| 12| 12| 3,7a,9a,10, 19| | | 3\\. etapa 3letý obor vzdělání 3) | | | 32-52-E/001| Brašnářské a sedlářské práce| | | | | | | | | 32-54-E/001| Obuvnické práce| | | | | | | | | 32-58-E/501| Výroba obuvi| | | | | | | 32-52-H/01| Výrobce kožedělného zboží| 32-52-H/001| Brašnář| 7| 10| 3,7a,9a,10, 19| | | 3\\. etapa 3) | | | 32-53-H/001| Kožešník| | | | | | | | | 32-53-H/002| Kožešník - příprava kožešinových výrobků| | | | | | | | | 32-53-H/003| Kožešník - šití a opravy kožešinových výrobků| | | | | | | | | 32-55-H/001| Rukavičkář| | | | | | | | | 32-56-H/001| Sedlář| | | | | | | 32-54-H/01| Výrobce obuvi| 32-54-H/006| Obuvník| 12| 10| 3,7a,9a,10, 19| | | 3\\. etapa 3) 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů | 33-54-H/01| Mechanik hudebních nástrojů| 33-54-H/001| Mechanik hudebních nástrojů- akordeony a foukací harmoniky| 12| 12| 3, 5, 8a, 9a, 19,22| | | 1\\. etapa 1) | | | 33-54-H/002| Mechanik hudebních nástrojů \\- klávesové nástroje| | | | | | | | | 33-54-H/003| Mechanik hudebních nástrojů \\- strunné nástroje| | | | | | | | | 33-54-H/004| Mechanik hudebních nástrojů \\- varhany| | | | | | | 33-54-H/02| Mechanik dechových a bicích hudebních nástrojů| 33-54-H/005| Mechanik dechových a bicích hudebních nástrojů| 12| 12| 3,5,7a,9a, 19,22| | | 2\\. etapa 2) | 33-56-H/01| Truhlář| 33-56-H/001| Truhlář| 12| 12| 1,3,5,8a, 9a, 19, 20, 22| 33-42-L/51| Nábytkářská a dřevařská výroba| 1\\. etapa 1) | | | 33-56-H/002| Truhlář-výroba nábytku| | | | | | | | | 33-56-H/003| Truhlář-dřevěné konstrukce| | | | | | | | | 33-57-H/001| Výrobce sportovních potřeb| | | | | | | 33-56-E/01| Truhlářská a čalounická výroba| 33-56-E/001| Truhlářské práce| 8| 8| 1, 3, 7a, 8a, 9a, 19| | | 4\\. etapa 3letý obor vzdělání 4) | | | 33-56-E/004| Tesařské a truhlářské práce - truhlářské práce ve stavebnictví| | | | | | | | | 33-59-E/001| Čalounické práce| | | | | | | | | 33-59-H/502| Čalounická výroba| | | | | | | | | 33-59-E/504| Čalounická výroba| | | | | | | 33-57-E/01| Dřevařská výroba| 33-57-H/502| Zpracování dřeva| 12| 12| 1, 3, 5, 7a, 8a, 9a, 19, 20| | | 4\\. etapa 3letý obor vzdělání 4) | | | 33-57-E/001| Dřevařské práce| | | | | | | | | 33-57-E/502| Zpracování dřeva| | | | | | | 33-58-E/01| Zpracovatel přírodních pletiv| 33-52-E/001| Kartáčnické a košíkářské práce| 12| 10| 3, 7a, 8a, 9a| | | 4\\. etapa 3letý obor vzdělání 4) | | | 33-53-E/001| Košíkářské práce| | | | | | | | | 33-53-E/503| Košíkářská výroba| | | | | | | | | 33-58-H/501| Zpracovatel přírodních pletiv| | | | | | | 33-59-H/01| Čalouník| 33-59-H/001| Čalouník| 12| 12| 1,3,8a| 33-42-L/51| Nábytkářská a dřevařská výroba| 1\\. etapa 1) 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie | 34-52-H/01| Tiskař na polygrafických strojích| 34-52-H/001| Tiskař na polygrafických strojích| 7| 7| 4,7a,9a,19, 22| 34-41-L/51| Polygrafický průmysl| 2\\. etapa 2) | 34-53-H/01| Reprodukční grafik| 34-51-H/001| Sazeč| 7| 7| 28| 34-41-L/51| Polygrafický průmysl| 3\\. etapa 3) | | | 34-53-H/001| Reprodukční grafik| | | | | | | 34-57-H/01| Knihař| 34-57-H/001| Knihař| 12| 10| 4,7a,9a| 34-41-L/51| Polygrafický průmysl| 2\\. etapa 2) | 34-57-E/01| Knihařské práce| 34-57-E/001| Knihařské práce| 8| 8| 3,9a| | | 3\\. etapa 3letý obor vzdělání 3) 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie | 36-51-E/01| Dlaždičské práce| 36-51-H/002| Dlaždič| 8| 8| | | | 3\\. etapa 3letý obor vzdělání 3) | | | 36-51-E/002| Dlaždičské práce| 8| 8| 2,4,5,7a| | | | 36-52-H/01| Instalatér| 36-52-H/001| Instalatér| 12| 7| 7a,9a| 23-43-L/51| Provozní technika| 2\\. etapa 2) | | | | | | | | 36-44-L/51| Stavební provoz| | | | | | | | | 36-45-L/52| Technik plynových zařízení a tepelných soustav| | 36-52-H/02| Mechanik plynových zařízení| 36-52-H/004| Mechanik plynových zařízení| 12| 7| 7a,9a| 23-43-L/51| Provozní technika| 2\\. etapa 2) | | | | | | | 36-44-L/51| Stavební provoz| | | | | | | | | 36-45-L/52| Technik plynových zařízení a tepelných soustav| | 36-54-H/01| Kameník| 36-54-H/001| Kameník| 12| 10| 1,4,5,7a,8,19| 36-44-L/51| Stavební provoz| 2\\. etapa 2) | 36-55-E/01| Klempířské práce ve stavebnictví| 36-55-E/001| Klempířské práce ve stavebnictví| 6| 6| 4,19,22| | | 3\\. etapa 3letý obor vzdělání 3) | 36-56-H/01| Kominík| 36-56-H/001| Kominík| 12| 10| 7a,9a, 19,22| 36-44-L/51| Stavební provoz| 2\\. etapa 2) | 36-57-E/01| Malířské a natěračské práce| 36-57-E/005| Malířské, lakýrnické a natěračské práce - malířské a natěračské práce| 8| 8| 4,7a,9a,19| | | 3\\. etapa 3letý obor vzdělání 3) | | | 36-57-E/007| Malířské, lakýrnické a natěračské práce - lakýrnické práce| | | | | | | | | 36-57-E/508| Malířské a natěračské práce| | | | | | | 36-58-H/01| Montér vodovodů a kanalizací a obsluha vodárenských zařízení| | | 12| 7| 7a,9a| 36-44-L/51| Stavební provoz| 2\\. etapa 2) | 36-59-H/01| Podlahář| 36-59-H/001| Podlahář| 12| 10| 1,4,5,8a, 9a, 10, 11, 21| 36-44-L/51| Stavební provoz| 1\\. etapa 1) | 36-59-E/01| Podlahářské práce| 36-59-E/001| Podlahářské práce| 8| 8| 1,4,5,7a,9a, 11,21| | | 3\\. etapa 3letý obor vzdělání 3) | 36-62-H/01| Sklenář| 36-62-H/001| Sklenář| 12| 10| 9a| 36-44-L/51| Stavební provoz| 2\\. etapa 2) | 36-62-E/01| Sklenářské práce| 36-62-E/002| Sklenářské práce| 8| 8| 1,4,7a,19| | | 3\\. etapa 3letý obor vzdělání 3) | | | 36-62-E/503| Sklenářské práce| | | | | | | 36-63-H/01| Štukatér| 36-63-H/001| Štukatér| 12| 7| 4,7a,8a,9a,19| 36-44-L/51| Stavební provoz| 3\\. etapa 3) | 36-64-H/01| Tesař| 36-64-H/001| Tesař| 12| 7| 1,4,5, 11, 19,21,22| 36-44-L/51| Stavební provoz| 1\\. etapa 1) | 36-64-E/01| Tesařské práce| 36-64-E/002| Tesařské a truhlářské práce - tesařské práce| 6| 6| 1,4,5,11,19, 21,22| | | 3\\. etapa 3letý obor vzdělání 3) | 36-65-H/01| Vodař| | | 12| 7| 19| 36-44-L/51| Stavební provoz| 2\\. etapa 2) | 36-66-H/01| Montér suchých staveb| 36-66-H/001| Montér suchých staveb| 12| 12| 7a,9a| 36-44-L/51| Stavební provoz| 2\\. etapa 2) | 36-67-H/01| Zedník| 36-67-H/001| Zedník| 12| 12| 1, 4, 7a, 9a, 11,19,21, 22| 36-44-L/51| Stavební provoz| 1\\. etapa 1) | | | 36-67-H/004| Obkladač| | | | | | | 36-67-E/01| Zednické práce| 36-67-H/502| Stavební výroba| 8| 8| 1,4,7a,9a,11, 19,21,22| | | 3\\. etapa 3letý obor vzdělání 3) | | | 36-67-E/001| Zednické práce| | | | | | | | | 36-67-E/002| Stavební práce| | | | | | | | | 36-68-E/001| Železobetonářské práce| | | | | | | 36-67-H/02| Kamnář| 36-67-H/003| Kamnář| 12| 10| 1, 4, 7a| 36-44-L/51| Stavební provoz| 4\\. etapa 4) | 36-67-E/02| Stavební práce| 36-61-H/002| Silničář| 12| 12| 1, 4, 7a, 9a, 11,19,21, 22| | | 4\\. etapa 2letý obor vzdělání 4) | | | 36-67-E/503| Stavební výroba| | | | | | | 36-69-H/01| Pokrývač| 36-69-H/001| Pokrývač| 12| 7| 1,4, 11,19, 21,22| 36-44-L/51| Stavební provoz| 1\\. etapa 1) | 36-69-E/01| Pokrývačské práce| 36-69-E/001| Pokrývačské práce| 6| 6| 1,4,11,19,21, 22,23| | | 3\\. etapa 3letý obor vzdělání 3) 37 Doprava a spoje | 37-51-H/01| Manipulant poštovního provozu a přepravy| 37-51-H/001| Manipulant poštovního provozu a přepravy| 12| 10| 28| 37-42-L/51| Logistické a finanční služby| 2\\. etapa 2) | 37-52-H/01| Železničář| 37-52-H/001| Železničář| 12| 12| 27| 37-42-L/51| Logistické a finanční služby| 2\\. etapa 2) 39 Speciální a interdisciplinární obory | 39-41-H/01| Malíř a lakýrník| 23-61-H/001| Lakýrník| 12| 12| 4,7a,8a,9a, 10,19| 23-43-L/51| Provozní technika| 2\\. etapa 2) | | | | | | | | 36-44-L/51| Stavební provoz| | | | 36-57-H/001| Malíř| | | | | | 41 Zemědělství a lesnictví | 41-51-H/01| Zemědělec - farmář| 41-51-H/007| Zemědělec, hospodyňka| 12| 12| 1, 4, 7a, 7b, 8a, 8b, 10, 11,19,21, 27| 41-43-L/52| Trenérství dostihových a sportovních koní| 1\\. etapa 1) | | | | | | | | 41-45-L/51| Mechanizace zemědělství a lesního hospodářství| | | | 41-51-H/011| Farmář| | | | | | | | | 41-53-H/009| Chovatel a zpracovatel drůbeže| | | | | | | | | 41-53-H/011| Chovatel laboratorních a kožešinových zvířat| | | | | | | 41-51-H/02| Včelař| 41-51-H/013| Včelař| 12| 12| 8a,9a| 41-44-L/51| Zahradnictví| 2\\. etapa 2) | 41-51-E/01| Zemědělské práce| 41-51-E/006| Farmářské práce| 8| 8| 1,4,7a,8a, 10,27| | | 3\\. etapa 3letý obor vzdělání 3) | | | 41-51-E/501| Zemědělská výroba| | | | | | | 41-52-H/01| Zahradník| 41-51-H/008| Krajinář| 12| 12| 1, 4, 7a, 9a, 10,19| 41-45-L/51| Mechanizace zemědělství a lesního hospodářství| 1\\. etapa 1) | | | | | | | | 41-44-L/51| Zahradnictví| | | | 41-52-H/001| Zahradník| | | | | | | 41-52-E/01| Zahradnické práce| 41-52-E/008| Květinářské práce - květinářské a aranžérské práce| 8| 8| 4,7a,8a,9a,19| | | 2\\. etapa 3letý obor vzdělání 2) | | | 41-52-E/011| Zahradnické práce| | | | | | | | | 41-53-E/003| Včelařské, zelinářské a ovocnářské práce| | | | | | | 41-52-E/02| Zahradnická výroba| 41-52-E/005| Sadovnické a květinářské práce| 8| 8| 4, 7a, 8a, 9a, 10,19| | | 4\\. etapa 2letý obor vzdělání 4) | | | 41-52-E/510| Zahradnická výroba| | | | | | | 41-53-H/01| Rybář| 41-53-H/002| Rybář| 12| 7| 1, 4, 8a, 8b, 19,27| 41-43-L/51| Rybářství| 2\\. etapa 2) | 41-53-H/02| Jezdec a chovatel koní| 41-53-H/008| Jezdec a ošetřovatel dostihových koní| 12| 10| 1,4,7a,8a,9a, 10,11,19,21, 22| 41-43-L/52| Trenérství dostihových a sportovních koní| 2\\. etapa 2) | | | 41-53-H/010| Chovatel koní a jezdec| | | | | | | 41-54-H/01| Podkovář a zemědělský kovář| 41-54-H/002| Kovář a podkovář| 12| 10| 1,4,7a,8b, 19,27| 41-45-L/51| Mechanizace zemědělství a lesního hospodářství| 3\\. etapa 3) | 41-55-H/01| Opravář zemědělských strojů| 41-55-H/003| Opravář zemědělských strojů| 12| 12| 1, 3, 5, 7a, 9a, 19, 21,27| 41-45-L/51| Mechanizace zemědělství a lesního hospodářství| 1\\. etapa 1) | | | | | | | | 23-43-L/51| Provozní technika| | | | | | | | | 23-44-L/51| Mechanik strojů a zařízení| | 41-55-E/01| Opravářské práce| 41-55-E/002| Opravářské práce| 8| 8| 4,7a,9b,19, 22| | | 2\\. etapa 3letý obor vzdělání 2) | 41-56-H/01| Lesní mechanizátor| 41-56-H/001| Mechanizátor lesní výroby| 17| 10| 1,4,5,8a,9a, 11,19,20,22| 41-45-L/51| Mechanizace zemědělství a lesního hospodářství| 2\\. etapa 2) | | | | | | | | 23-43-L/51| Provozní technika| | 41-56-H/02| Opravář lesnických strojů| 23-66-H/001| Mechanik opravář| 12| 12| 1,3,5,7a,9b, 19,21,27| 23-43-L/51| Provozní technika| 3\\. etapa 3) | | | | | | | | 23-44-L/51| Mechanik strojů a zařízení| | | | | | | | | 41-45-L/51| Mechanizace zemědělství a lesního hospodářství| | 41-56-E/01| Lesnické práce| 41-56-E/002| Pěstební a lesnické práce| 12| 12| 1,4,5,8a,10, 19,27| | | 3\\. etapa 2letý obor vzdělání 3) | | | 41-56-E/501| Lesní výroba| | | | | | | 41-57-H/01| Zpracovatel dřeva| 41-57-H/001| Zpracovatel dřeva| 17| 10| 4,5,9a,19,20, 22| 33-42-L/51| Nábytkářská a dřevařská výroba| 2\\. etapa 2) | | | | | | | | 41-45-L/51| Mechanizace zemědělství a lesního hospodářství| 53 Zdravotnictví | 53-41-H/01| Ošetřovatel| 53-41-H/002| Ošetřovatel| 12| 8| 1,4,7a,8a,9a, 11,16,21,23| 53-41-L/51| Zdravotnický asistent| 2\\. etapa 2) 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus | 65-51-H/01| Kuchař - číšník| 65-51-H/002| Kuchař - číšník pro pohostinství| 17| 12| 1, 4, 9a, 19, 26| 65-41-L/51| Gastronomie| 1\\. etapa 1) | | | | | | 29-41-L/51| Technologie potravin | | | 65-51-H/004| Kuchař - číšník - příprava jídel| | | | | | | | | 65-51-H/006| Kuchař - číšník - pohostinství| | | | | | | | | 65-51-H/007| Hostinský| | | | | | | | | 65-52-H/001| Kuchař| | | | | | | | | 65-53-H/001| Číšník - servírka| | | | | | | 65-51-E/01| Stravovací a ubytovací služby| 65-52-E/001| Kuchařské práce| 8| 8| 7c,8a,9a,19, 26| | | 2\\. etapa 3letý obor vzdělání 2) | 65-51-E/02| Práce ve stravování| 65-51-H/501| Provoz společného stravování| 17| 10| 7c,8a,9a,19, 26| | | 2\\. etapa 2letý obor vzdělání 2) | | | 65-51-E/501| Provoz společného stravování| | | | | | 66 Obchod | 66-51-H/01| Prodavač| 66-51-H/002| Prodavač| 17| 16| 1,4,26,| 66-41-L/51| Obchodník| 1\\. etapa 1) | | | 66-51-H/003| Prodavač - potravinářské zboží| | | | | | | | | 66-51-H/004| Prodavač - smíšené zboží| | | | | | | | | 66-51-H/005| Prodavač - elektrotechnické zboží| | | | | | | | | 66-51-H/006| Prodavač - drogistické zboží| | | | | | | | | 66-51-H/007| Prodavač - motorová vozidla| | | | | | | | | 66-51-H/008| Prodavač - stavebniny a řemeslné potřeby| | | | | | | | | 66-51-H/009| Prodavač - textil a oděv| | | | | | | | | 66-51-H/010| Prodavač - obuv a kožená galanterie| | | | | | | | | 66-51-H/011| Prodavač - domácí potřeby| | | | | | | | | 66-51-H/012| Prodavač - drobné zboží| | | | | | | | | 66-51-H/013| Prodavač - hodiny a klenoty| | | | | | | | | 66-51-H/014| Prodavač - nábytek a bytové zařízení| | | | | | | | | 66-51-H/015| Prodavač - textil, oděvy a obuv| | | | | | | | | 66-51-H/016| Prodavač-drobné zboží, klenoty a nábytek| | | | | | | | | 66-51-H/017| Prodavač - průmyslové zboží| | | | | | | | | 66-51-H/018| Prodavač - květiny| | | | | | | | | 66-51-H/020| Prodavač - zbraně a střelivo| | | | | | | | | 66-51-H/022| Prodavač a výrobce lahůdek| | | | | | | 66-51-E/01| Prodavačské práce| 66-51-H/501| Obchodní provoz| 8| 8| 1,4,7a,9a,19, 22,26| | | 2\\. etapa 3letý obor vzdělání 2) | | | 66-51-E/003| Prodavačské práce| | | | | | | | | 66-51-E/501| Obchodní provoz| | | | | | | 66-52-H/01| Aranžér| 66-52-H/001| Aranžér| 12| 12| 4,22| 66-42-L/51| Propagace| 1\\. etapa 1) | 66-53-H/01| Operátor skladování| 66-53-H/003| Operátor skladování| 12| 10| 4,19,22| | | 2\\. etapa 2) 69 Osobní a provozní služby | 69-51-H/01| Kadeřník| 69-51-H/001| Kadeřník| 17| 10| 2,4,7a,9a,22,26| 69-41-L/52| Vlasová kosmetika| 1\\. etapa 1) | 69-53-H/01| Rekondiční a sportovní masér| 69-53-H/001| Rekondiční a sportovní masér| 15| 10| 7a,9a,23,26| 69-41-L/51| Masér sportovní a rekondiční| 2\\. etapa 2) | 69-54-E/01| Provozní služby| 69-53-E/502| Provoz domácnosti| 8| 8| 4,9a,19| | | 2\\. etapa 2letý obor vzdělání 2) | | | 69-54-E/002| Práce v čistírnách a prádelnách| | | | | | | | | 69-55-E/003| Práce ve zdravotnických a sociálních zařízeních - provozní práce| | | | | | 75 Pedagogika, učitelství, sociální péče | 75-41-E/01| Pečovatelské služby| 69-55-E/005| Práce ve zdravotnických a sociálních zařízeních - pečovatelské práce| 8| 8| 1,9a,23| | | 3\\. etapa 3letý obor vzdělání 3) 82 Umění a užité umění | 82-51-H/01| Umělecký kovář a zámečník, pasíř| 82-51-H/001| Umělecký kovář a zámečník| 7| 7| 3,5,7a,8a,9a, 22| 82-51-L/51| Umělecké řemeslné práce| 3\\. etapa 3) | | | 82-51-H/002| Umělecký pasíř| | | | | | | 82-51-H/02| Umělecký truhlář| 33-55-H/001| Rámař-pozlacovač| 7| 7| 3, 5, 8a, 9a, 19,20| 82-51-L/51| Umělecké řemeslné práce| 1\\. etapa 1) | | | 82-51-H/005| Umělecký řezbář| | | | | | | | | 82-51-H/006| Umělecký truhlář| | | | | | | 82-51-H/03| Zlatník a klenotník| 82-51-H/003| Zlatník a klenotník| 15| 10| 3, 9a, 22| 82-51-L/51| Umělecké řemeslné práce| 1\\. etapa 1) | 82-51-H/04| Umělecký keramik| 82-51-H/009| Umělecký keramik| 7| 7| 3,7a, 9a, 19| 82-51-L/51| Umělecké řemeslné práce| 1\\. etapa 1) | 82-51-H/05| Vlásenkář a maskér| 82-51-H/011| Vlásenkář a maskér| 7| 7| 9a| 82-51-L/51| Umělecké řemeslné práce| 2\\. etapa 2) | 82-51-H/06| Umělecký štukatér| 82-51-H/004| Umělecký štukatér| 7| 7| 7a,9a,19,22| 82-51-L/51| Umělecké řemeslné práce| 2\\. etapa 2) | 82-51-H/07| Umělecký pozlacovač| 82-51-H/007| Umělecký pozlacovač| 7| 7| 7a,9a| 82-51-L/51| Umělecké řemeslné práce| 2\\. etapa 2) | 82-51-H/08| Umělecký sklenář| 82-51-H/010| Umělecký sklenář| 7| 7| 9a| 82-51-L/51| Umělecké řemeslné práce| 2\\. etapa 2) | 82-51-H/09| Umělecký rytec| 82-51-H/012| Umělecký rytec| 12| 7| 4,7a,9a,19| 82-51-L/51| Umělecké řemeslné práce| 3\\. etapa 3) Poznámky k tab. C2: 1) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem s platností od školního roku 2007/2008 počínaje 1. ročníkem. 2) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem s platností od školního roku 2008/2009 počínaje 1. ročníkem. 3) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem s platností od školního roku 2009/2010 počínaje 1. ročníkem. 4) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem s platností od školního roku 2010/2011 počínaje 1. ročníkem. 5) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem s platností od školního roku 2013/2014 počínaje 1. ročníkem. Pokud není stanoveno jinak, jsou obory vzdělání H vždy tříleté. Oddíl D Soustava oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou D1) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou – dobíhající soustava Skupina| Kód| Obor vzdělání| Nejvyšší počet žáků na učitele OV v 1. r.| Nejvyšší počet žáků na učitele OV ve 2. až 3 r.| Poznámky ---|---|---|---|---|--- 1| 2| 3| 4| 5| 6 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie | 34-41-M/002| Počítačová grafika| | | 1), 2) 61 Filozofie, teologie | 61-41-M/001| Teologické disciplíny| | | 2) Poznámky k tab. D1: 1) Učební dokumenty pro tento obor byly schváleny soukromé škole (soukromým školám). 2) Platnost oboru vzdělání byla ukončena k 1. září 2012 počínaje 1. ročníkem. D2) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou – kategorie dosaženého vzdělání K, M Skupina| Kód| Obor vzdělání, pro který byl vydán rámcový vzdělávací program| Kód nahrazovaného oboru vzdělání| Nahrazovaný obor vzdělání| Zdravotní omezení podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení vlády| Pozn. ---|---|---|---|---|---|--- 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7 16 Ekologie a ochrana životního prostředí | 16-01-M/01| Ekologie a životní prostředí| 16-01-M/001| Ochrana a tvorba životního prostředí| 28| 2\\. etapa 2) | | | 16-01-M/002| Ochrana přírody a prostředí| | | | | 16-01-M/004| Ekologie a ochrana krajiny| | | | | 16-01-M/005| Ochrana a obnova životního prostředí| | | 16-02-M/01| Průmyslová ekologie| 16-02-M/001| Průmyslová ekologie| 28| 3\\. etapa 3) 18 Informatické obory | 18-20-M/01| Informační technologie| 26-47-M/001| Výpočetní technika| 28| 2\\. etapa 2) | | | 26-47-M/002| Elektronické počítačové systémy| | | | | 26-47-M/003| Informační technologie - aplikace osobních počítačů| | | | | 26-47-M/004| Správce informačních systémů| | | | | 26-47-M/006| Počítačové elektronické systémy| | | | | 63-41-M/040| Informatika v ekonomice| | 21 Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství | 21-42-M/01| Geotechnika| 21-41-M/001| Hornictví a hornická geologie - hlubinné dobývání ložisek| 1,4,5,7a,8a,11,19,20,21,22| 3\\. etapa 3) | | | 21-41-M/002| Hornictví a hornická geologie - lomové dobývání ložisek| | | | | 21-41-M/003| Užitá geologie| | | | | 21-41-M/005| Užitá geologie - stavební geologie a ekologie| | | | | 21-42-M/001| Těžba a zpracování kamene| | | 21-43-M/01| Hutnictví| 21-43-M/001| Hutnictví| 1,2,4,8a,11,19,21,22| 3\\. etapa 3) | | | 21-43-M/002| Řízení a kontrola výroby| | | 21-44-M/01| Strojírenská metalurgie| 21-44-M/001| Slévárenství| 28| 3\\. etapa 3) 23 Strojírenství a strojírenská výroba | 23-41-M/01| Strojírenství| 23-41-M/001| Strojírenství| 28| 1\\. etapa 1) | | | 23-41-M/003| Řízení jakosti ve strojírenství| | | | | 23-41-M/004| Strojírenství a administrativní technika s rozšířeným jazykovým vyučováním| | | | | 3 9-41-M/001| Strojírenská a elektrotechnická zařízení| | | | | 3 9-41-M/002| Strojírenství a elektrotechnika| | | | | 3 9-41-M/003| Mechatronika| | | | | 3 9-41-M/004| Elektrotechnika a strojírenství| | | 23-45-M/01| Dopravní prostředky| 23-45-M/004| Silniční doprava| 28| 1\\. etapa 1) | | | 23-45-M/005| Silniční doprava - provoz a údržba vozidel| | | | | 23-45-M/006| Silniční doprava - diagnostika vozidel| | 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika | 26-41-M/01| Elektrotechnika| 26-41-M/002| Elektrotechnika| 3,9a,22| 1\\. etapa 1) | | | 26-42-M/001| Zařízení silnoproudé elektrotechniky| | | | | 26-43-M/004| Slaboproudá elektrotechnika| | | | | 26-44-M/001| Automatizační technika| | | | | 26-46-M/003| Zabezpečovací a sdělovací technika v dopravě| | | | | 26-47-M/002| Elektronické počítačové systémy| | | | | 3 9-41-M/001| Strojírenská a elektrotechnická zařízení| | | | | 3 9-41-M/002| Strojírenství a elektrotechnika| | | | | 3 9-41-M/003| Mechatronika| | | | | 3 9-41-M/004| Elektrotechnika a strojírenství| | | 26-45-M/01| Telekomunikace| 26-45-M/004| Digitální telekomunikační technika| 3,22| 1\\. etapa 1) | | | 26-45-L/005| Telekomunikační mechanik| | 28 Technická chemie a chemie silikátů | 28-41 -M/01| Technologie celulózy a papíru| 28-41-M/007| Výroba celulózy a papíru| 9a| 3\\. etapa 4) | 28-44-M/01| Aplikovaná chemie| 28-44-M/001| Aplikovaná chemie| 9a| 1\\. etapa 1) | | | 28-44-M/002| Aplikovaná chemie – analytická chemie| | | | | 28-44-M/003| Aplikovaná chemie – chemická technologie| | | | | 28-44-M/004| Aplikovaná chemie – farmaceutické substance| | | | | 28-44-M/005| Aplikovaná chemie – ochrana životního prostředí| | | | | 28-44-M/006| Aplikovaná chemie – výpočetní technika v chemii| | | | | 28-44-M/007| Aplikovaná chemie – podnikový management| | | | | 28-41 -M/008| Chemicko - farmaceutická výroba| | | | | 31-42-M/001| Zušlechťování textilií| | | 28-46-M/01| Technologie silikátů| 28-45-M/001| Technologie skla| 9a| 3\\. etapa 4) | | | 28-46-M/001| Technologie keramiky| | | | | 28-46-L/002| Technologie výroby keramiky a porcelánu| | 29 Potravinářství a potravinářská chemie | 29-41 -M/01| Technologie potravin| 29-41-M/001| Technologie potravin| 9a,22,26| 2\\. etapa 2) | | | 29-43-M/001| Technologie potravin - výroba cukru a cukrovinek| | | | | 29-43-M/002| Technologie potravin - mlynářství a výroba krmiv| | | | | 29-43-M/003| Technologie potravin - zpracování mouky| | | | | 29-44-M/001| Technologie potravin - zpracování masa| | | | | 29-45-M/001| Technologie potravin - kvasná technologie| | | | | 29-45-M/002| Technologie potravin - výroba nápojů| | | | | 29-46-M/001| Technologie potravin - zpracování mléka| | | | | 29-47-M/001| Technologie potravin - technologie tuků| | | | | 29-48-M/001| Technologie potravin - konzervace potravin| | | 29-42-M/01| Analýza potravin| 29-42-M/001| Analýza potravin| 3,9a,22,26| 1\\. etapa 1) 31 Textilní výroba a oděvnictví | 31-41-M/01| Textilnictví| 31-41-M/003| Modelování pletenin| 4,9a,19| 1\\. etapa 1) | | | 31-41-M/004| Textilní výroba a podnikatelství| | | | | 31-41-M/007| Textilní technologie-pletařství| | | | | 31-41-L/008| Operátor textilní výroby| | | | | 31-42-M/001| Zušlechťování textilií| | | 31-43 -M/01| Oděvnictví| 31-43-M/001| Oděvnictví| 4,9a,19,22| 2\\. etapa 2) | | | 31-43-M/002| Oděvnictví-technologie oděvů| | | | | 31-43-M/003| Oděvnictví-konstrukce oděvů| | | | | 31-43-M/006| Krejčová-podnikatelka| | 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů | 32-41-M/01| Zpracování usní, plastů a pryže| 32-41-M/002| Zpracování usní, plastů a pryže| 4,9a,19| 1\\. etapa 1) | | | 32-42-M/001| Výroba obuvi a galanterního zboží -výroba galanterního zboží| | | | | 32-42-L/001| Operátor kožedělné výroby| | | | | 32-43-L/001| Operátor kožešnické výroby| | | | | 32-44-M/004| Výroba obuvi a galanterního zboží – administrativa ve výrobě obuvi a galanterního zboží| | | | | 32-44-M/005| Technické a informační služby| | | | | 32-44-M/006| Výroba obuvi a galanterního zboží – výroba obuvi| | 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů | 33-42-M/01| Nábytkářská a dřevařská výroba| 3 3-41-M/001| Dřevařství| 9a| 1\\. etapa 1) | | | 3 3-41-M/002| Dřevěné konstrukce| | | | | 33-42-M/001| Nábytkářství| | | | | 33-42-M/002| Čalounictví| | | | | 33-42-M/003| Nábytkářská a dřevařská výroba| | | 33-43-M/01| Výroba hudebních nástrojů| 3 3 -43 -M/001| Výroba hudebních nástrojů| 28| 1\\. etapa 1) | | | 3 3-43-M/002| Výroba hudebních nástrojů-výroba| | | | | | hudebních nástrojů| | | | | 3 3-43-M/003| Výroba hudebních nástrojů-akustika a zvuková technika| | | | | 3 3-43-M/004| Výroba hudebních nástrojů-management prodeje hudebních nástrojů| | 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie | 34-41-M/01| Polygrafie| 34-41-M/001| Polygrafie| 28| 3\\. etapa 3) | 34-42-M/01| Obalová technika| 34-42-M/001| Obalová technika| 9b, 19| 3\\. etapa 3) 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie | 36-43 -M/01| Stavební materiály| 3 6-43 -M/001| Stavební materiály| 28| 3\\. etapa 3) | 36-45-M/01| Technická zařízení budov| 3 6-45-M/002| Technická zařízení budov| 7a, 19| 2\\. etapa 2) | 36-46-M/01| Geodézie a katastrkatastr nemovitostí| 36-46-M/002| Geodézie - geodézie| 28| 3\\. etapa 3) | | | 36-46-M/003| Geodézie - katastrkatastr nemovitostí| | | 36-47-M/01| Stavebnictví| 3 6-41-M/001| Pozemní stavitelství| 28| 1\\. etapa 1) | | | 36-42-M/006| Dopravní stavitelství| | | | | 36-42-M/007| Vodohospodářské stavby| | | | | 36-42-M/010| Inženýrské stavitelství – vodní stavby| | | | | 36-42-M/011| Inženýrské stavitelství – železniční stavitelství| | | | | 36-42-M/012| Inženýrské stavitelství – dopravní stavitelství| | | | | 36-42-M/014| Inženýrské stavitelství – vodní hospodářství| | | | | 36-47-M/001| Stavebnictví| | 37 Doprava a spoje | 37-41-M/01| Provoz a ekonomika dopravy| 3 7-41-M/005| Provoz a ekonomika letecké dopravy| 27| 2\\. etapa 2) | | | 3 7-41-M/006| Provoz a ekonomika dopravy| | | | | 3 7-41-M/007| Provoz a ekonomika lodní dopravy| | | | | 3 7-41-L/009| Operátor provozu a ekonomiky dopravy| | | 37-42-M/01| Logistické a finanční služby| 37-42-M/001| Poštovní a peněžní služby| 28| 1\\. etapa 1) | | | 37-42-L/003| Poštovní manipulant| | 39 Speciální a interdisciplinární obory | 39-08-M/01| Požární ochrana| 23-45-M/003| Stroj nik požární techniky| 27| 3\\. etapa 3), 6) | | | 39-08-M/001| Požární ochrana| | 41 Zemědělství a lesnictví | 41-04-M/01| Rostlinolékařství| 41-04-M/001| Rostlinolékařství| 10,27| 3\\. etapa 3) | 41-41-M/01| Agropodnikání| 41-41 -M/001| Agropodnikání| 1, 4, 9a, 10, 27| 1\\. etapa 1) | | | 41-41-L/007| Zemědělský podnikatel| | | 41-42-M/01| Vinohradnictví| 41-42-M/001| Vinohradnictví| 4, 9a, 10, 19, 27| 1\\. etapa 1) | 41-43-M/01| Rybářství| 41-43-M/001| Rybářství| 1, 4, 8a, 8b, 19,27| 2\\. etapa 2) | 41-43-M/02| Chovatelství| 41-43-M/002| Chovatelství| 1, 7a, 8b| 3\\. etapa 3) | 41-44-M/01| Zahradnictví| 41-44-M/001| Zahradnictví| 4,9a,10,19,27| 1\\. etapa 1) | 41-45-M/01| Mechanizace a služby| 41-45-M/001| Mechanizace a služby| 4, 9b, 27| 1\\. etapa 1) | 41-46-M/01| Lesnictví| 41-46-M/001| Lesnictví| 9a, 10, 27| 1\\. etapa 1) | | | 41-46-M/003| Myslivecké hospodářství| | 43 Veterinářství a veterinární prevence | 43-41-M/01| Veterinářství| 43-41-M/001| Veterinární prevence| 4, 7b, 8b, 9a, 11,16,27| 1\\. etapa 1) 53 Zdravotnictví | 53-41-M/01| Zdravotnický asistent| 53-41-M/007| Zdravotnický asistent| 1, 4, 7a, 8a, 9a, 11, 16, 21,23| 13) | 53-41-M/02| Nutriční asistent| 53-41-M/008| Nutriční asistent| 9a, 23, 26, 27| 3\\. etapa 3) | 53-41-M/03| Praktická sestra| 53-41-M/001| Zdravotnický asistent| 1, 4, 7a, 8a, 9a, 11, 16, 21, 23| 14) | 53-41-M/04| Masér ve zdravotnictví| | | 7a, 8a, 9a, 16, 23, 26| 14) | 53-43-M/01| Laboratorní asistent| 53-43-M/005| Laboratorní asistent| 9a, 10, 22, 23,27| 3\\. etapa 3) | 53-44-M/01| Ortoticko - protetický technik| 53-44-M/008| Ortoticko - protetický technik| 9a, 27| 3\\. etapa 3) | 53-44-M/03| Asistent zubního technika| 53-44-M/007| Asistent zubního technika| 4, 5, 7a, 8a, 9a, 16, 19, 22,23| 2\\. etapa 2) 63 Ekonomika a administrativa | 63-41-M/01| Ekonomika a podnikání| 63-41-M/003| Ekonomika a řízení obchodních a výrobních firem| 28| 1\\. etapa 1) | | | 63-41-M/006| Obchodně podnikatelská činnost| | | | | 63-41-M/007| Obchod a podnikání| | | | | 63-41-M/009| Podnikání, obchod a služby| | | | | 63-41-M/010| Podnikatelská činnost| | | | | 63-41-M/011| Podnikání a management| | | | | 63-41-M/013| Podnikatel| | | | | 63-41-M/014| Podnikatelství| | | | | 63-41-M/015| Podnikání a řízení firem| | | | | 63-41-M/016| Podnikání a obchod| | | | | 63-41-M/017| Specialista pro obchodní a manažerskou činnost| | | | | 63-41-M/018| Podnikové hospodaření| | | | | 63-41-M/019| Firemní a finanční management| | | | | 63-41-M/020| Ekonomika a management| | | | | 63-41-M/021| Obchodní podnikatel a manager| | | | | 63-41-M/022| Podnikatel pro obchod a služby| | | | | 63 -41 -M/023| Asistent podnikatele| | | | | 63-41-M/024| Podnikatelství pro obchod a peněžnictví| | | | | 63-41-M/025| Zahraniční obchod| | | | | 63-41-M/026| Manažer pro střední stupeň řízení| | | | | 63-41-M/027| Podnikání, řízení a obchod| | | | | 63-41-M/028| Firemní ekonom| | | | | 63-41-M/030| Podnikatelská administrativa| | | | | 63 -41 -M/031| Podnikatel pro obchod s rozšířeným jazykovým vyučováním| | | | | 63 -41 -M/032| Ekonomika soukromého podnikání| | | | | 63-41-M/033| Obchodní manager| | | | | 63 -41 -M/034| Ekonomika a podnikání| | | | | 63-41-M/035| Asistent pro střední management| | | | | 63-41-M/036| Ekonom| | | | | 63-41-M/037| Provoz a řízení kulturních subjektů| | | | | 63 -41 -M/03 8| Obchodně podnikatelské činnosti| | | | | 63-41-M/039| Podnikatel| | | | | 63-41-M/041| Provoz a řízení obchodních a výrobních firem| | | | | 63-42-M/001| Výpočetní technika a technika administrativy| | | | | 63-42-M/002| Zpracování ekonomických dat| | | | | 63-43-M/001| Bankovnictví a pojišťovnictví| | | | | 63-43-M/002| Bankovnictví – manager| | | | | 63-43-L/001| Peněžní manipulant| | | | | 64-41-M/001| Podnikání a služby| | | | | 64-41-M/002| Umělecká produkce| | | | | 64-42-M/001| Management v oblasti životního prostředí| | | | | 64-42-M/002| Management hutnictví| | | | | 64-42-M/003| Strojírenská technická administrativa| | | | | 64-42-M/007| Obchodní management ve strojírenství| | | | | 64-42-M/008| Výrobní management ve strojírenství| | | | | 64-42-M/009| Management strojírenství| | | | | 64-42-M/010| Technická administrativa – elektrotechnika| | | | | 64-42-M/011| Management v elektrotechnice| | | | | 64-42-M/012| Management aplikace osobních počítačů| | | | | 64-42-M/013| Management elektrotechniky| | | | | 64-42-M/014| Management výpočetní techniky| | | | | 64-42-M/015| Management organizační a výpočetní techniky| | | | | 64-42-M/016| Management sklářství| | | | | 64-42-M/017| Management technické chemie silikátů| | | | | 64-42-M/018| Řízení chemických výrob – podnikání a management| | | | | 64-42-M/019| Management chemických výrob a spotřební chemie| | | | | 64-42-M/020| Management chemických výrob a spotřební chemie| | | | | 64-42-M/021| Management výroby celulózy a papíru| | | | | 64-42-M/022| Management potravinářských výrob| | | | | 64-42-M/023| Management textilu| | | | | 64-42-M/024| Management textilu a oděvnictví| | | | | 64-42-M/025| Management zpracování kůže, plastů, pryže a výroby obuvi| | | | | 64-42-M/026| Management obalové techniky| | | | | 64-42-M/027| Management ve stavebnictví| | | | | 64-42-M/028| Stavební podnikatel a manažér| | | | | 64-42-M/029| Management v automobilové dopravě| | | | | 64-42-M/030| Management dopravy, pošt a telekomunikací| | | | | 64-42-M/031| Management železniční dopravy| | | | | 64-42-M/032| Management v dopravě| | | | | 64-42-M/033| Management zemědělství a lesnictví| | | | | 64-42-M/034| Management obchodních firem a sportovních klubů| | | | | 64-42-M/035| Management techniky administrativy| | | | | 64-42-M/036| Management obchodu| | | | | 64-42-M/037| Management obchodu a služeb| | | | | 64-42-M/038| Management drobného podnikání a obchodu| | | | | 64-42-M/039| Management obchodu a služeb| | | | | 64-42-M/041| Management v pohostinství| | | | | 64-42-M/042| Management administrativy a správy| | | | | 64-42-M/044| Manažér mezinárodní přepravy a obchodu| | | | | 64-42-M/045| Management užitého umění| | | | | 64-42-M/047| Management asistent podnikatele ve strojírenství| | | | | 64-42-M/048| Management a podnikání v umění a reklamě| | | | | 64-42-M/051| Management obchodního podnikání| | | | | 64-42-M/052| Management sportovních zařízení| | | | | 64-42-L/012| Obchodně provozní pracovník civilního letectví| | | | | 64-43 -M/002| Ekonomika zemědělství a výživy| | | | | 64-43-M/003| Ekonomika zemědělství a výživy -podnikání a služby| | | | | 64-43-M/005| Ekonomika obchodu a služeb| | | | | 64-43-M/006| Ekonomika oděvnictví| | | | | 66-41-M/001| Obchod a marketing| | | | | 66-43-M/001| Knihkupectví| | | | | 68-41-M/005| Komerční právo| | | | | 72-41-M/002| Metody a technika informační práce| | | | | 78-41-M/004| Rodinná škola – ekonomicko-administrativní služby| | | 63-41-M/02| Obchodní akademie| 63-41-M/004| Obchodní akademie| 28| 1\\. etapa 1) 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus | 65-42-M/01| Hotelnictví| 65-41-M/001| Provoz hotelů a společného stravování| 1, 4, 9a, 19, 26| 1\\. etapa 1) | | | 65-42-M/004| Hotelnictví a turismus| | | 65-42-M/02| Cestovní ruch| 64-42-M/040| Management cestovního ruchu| 28| 1\\. etapa 1) | | | 64-42-M/043| Management a turismus| | | | | 64-43-M/007| Ekonomika a cestovní ruch| | | | | 64-43-M/008| Ekonomika zemědělství a výživy – cestovní ruch| | | | | 65-42-M/005| Management turismu a služeb| | | | | 65-42-M/006| Management turistických služeb| | | | | 65-42-M/007| Podnikatelství pro hotely a cestovní ruch| | | | | 65-42-M/008| Managering hotelů a cestovního ruchu| | | | | 65-42-M/009| Pracovník cestovního ruchu| | | | | 65-42-M/010| Služby a cestovní ruch| | | | | 65-42-M/011| Služby cestovního ruchu| | 66 Obchod | 66-43-M/01| Knihkupecké a nakladatelské činnosti| 66-43-M/001| Knihkupectví| 28| 3\\. etapa 3) | | | 66-43-M/002| Knihkupecké a nakladatelské činnosti| | 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost | 68-42-M/01| Bezpečnostně právní činnost| 68-42-M/001| Ochrana osob a majetku| 23,27| 2\\. etapa 2), 7) | | | 68-42-M/002| Veřejnoprávní ochrana| | | | | 68-42-M/003| Bezpečnostně právní činnost| | | 68-43-M/01| Veřejnosprávní činnost| 68-41-M/003| Právní činnost| 28| 1\\. etapa 1) | | | 68-41-M/006| Právní administrativa| | | | | 68-43-M/001| Veřejnosprávní činnost| | | | | 68-43-M/002| Diplomatické služby a Public relations| | | | | 68-43-M/003| Veřejná správa| | | | | 68-43-M/004| Veřejně správní činnost| | | | | 68-43-M/005| Provoz diplomatických služeb| | | | | 78-41-M/005| Rodinná škola – veřejnosprávní služby| | 69 Osobní a provozní služby 69-42-M/01| Oční optik| 53-44-M/006| Oční technik bez získání způsobilosti zdravotnického pracovníka| 3,23| 3\\. etapa 3) 72 Publicistika, knihovnictví a informatika | 72-41-M/01| Informační služby| 72-41-M/001| Knihovnické a informační systémy a služby| 8a| 2\\. etapa 2) 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče | 75-31-M/01| Předškolní a mimoškolní pedagogika| 75-31-M/004| Pedagogika volného času| 16,23| 3\\. etapa 3) | | | 75-31-M/005| Předškolní a mimoškolní pedagogika| | | | | 75-31-M/008| Výchova dětí předškolního a mladšího školního věku| | | 75-31-M/02| Pedagogika pro asistenty ve školství| 75-31-M/010| Pedagogika pro asistenty ve školství| 23| 3\\. etapa 3), 8) | 75 -41 -M/01| Sociální činnost| 75-41-M/003| Sociální péče - pečovatelská činnost| 23| 3\\. etapa 3) | | | 75-41-M/004| Sociální péče - sociálněsprávní činnost| | | | | 75-41-M/005| Sociální péče - soc. činnost pro etnické skupiny| | | | | 75-41-M/008| Sociální činnost - sociální pečovatelství| | | | | 75-41-M/009| Sociální činnost - sociální vychovatelství| | | | | 75-41-M/010| Sociální činnost v prostředí etnických minorit| | | | | 75-41-M/012| Výchovná a humanitární činnost -sociálně výchovná činnost| | | | | 75-41-M/013| Výchovná a humanitární činnost -sociálně administrativní činnost| | | | | 78-41-M/003| Rodinná škola - sociální služby| | 78 Obecně odborná příprava | 78-42-M/01| Technické lyceum| 78-42-M/001| Technické lyceum| 28| 1\\. etapa 1) | 78-42-M/02| Ekonomické lyceum| 78-42-M/002| Ekonomické lyceum| 28| 1\\. etapa 1) | 78-42-M/03| Pedagogické lyceum| 78-42-M/003| Pedagogické lyceum| 23| 4\\. etapa 4) | 78-42-M/04| Zdravotnické lyceum| 78-42-M/005| Zdravotnické lyceum| 28| 3\\. etapa 3) | 78-42-M/05| Přírodovědné lyceum| 78-42-M/006| Přírodovědné lyceum| 28| 3\\. etapa 3) | 78-42-M/06| Kombinované lyceum| 78-42-M/004| Waldorfské lyceum| 28| 3\\. etapa 3) | 78-42-M/07| Vojenské lyceum| | | 27| 9),10) 79 Obecná příprava | 79-41-K/41| Gymnázium| 79-41 -K/401| Gymnázium – všeobecné| 28| 1\\. etapa 1), 5) | | | 79-41-K/402| Gymnázium – matematika| | | | | 79-41-K/403| Gymnázium – matematika a fyzika| | | | | 79-41-K/404| Gymnázium – přírodovědné předměty| | | | | 79-41-K/405| Gymnázium – programování| | | | | 79-41-K/407| Gymnázium – estetickovýchovné předměty| | | | | 79-41 -K/408| Gymnázium – živé jazyky| | | | | 79-41-K/409| Gymnázium – klasické jazyky| | | | | 79-41-K/411| Gymnázium – humanitní předměty| | | | | 79-41-K/413| Gymnázium – tělesná výchova| | | 79-41 -K/61| Gymnázium| 79-41-K/601| Gymnázium – všeobecné| 28| 1\\. etapa 1), 5) | | | 79-41-K/602| Gymnázium – matematika| | | | | 79-41-K/603| Gymnázium – matematika a fyzika| | | | | 79-41-K/604| Gymnázium – přírodovědné předměty| | | | | 79-41-K/605| Gymnázium – programování| | | | | 79-41-K/607| Gymnázium – estetickovýchovné předměty| | | | | 79-41 -K/608| Gymnázium – živé jazyky| | | | | 79-41-K/609| Gymnázium – klasické jazyky| | | | | 79-41 -K/610| Gymnázium – vybrané předměty v cizím jazyce| | | | | 79-41-K/611| Gymnázium – humanitní předměty| | | | | 79-41-K/613| Gymnázium – tělesná výchova| | | 79-41-K/81| Gymnázium| 79-41-K/801| Gymnázium - všeobecné| 28| 1\\. etapa 1), 5) | | | 79-41 -K/802| Gymnázium – matematika| | | | | 79-41-K/803| Gymnázium – matematika a fyzika| | | | | 79-41 -K/804| Gymnázium – přírodovědné předměty| | | | | 79-41-K/805| Gymnázium – programování| | | | | 79-41 -K/807| Gymnázium – estetickovýchovné předměty| | | | | 79-41-K/808| Gymnázium – živé jazyky| | | | | 79-41 -K/809| Gymnázium – klasické jazyky| | | | | 79-41 -K/810| Gymnázium – vybrané předměty v cizím jazyce| | | | | 79-41-K/811| Gymnázium – humanitní předměty| | | | | 79-41-K/813| Gymnázium – tělesná výchova| | | 79-42-K/41| Gymnázium se sportovní přípravou| 79-41-K/420| Gymnázium – sportovní příprava| 25| 1\\. etapa 1), 5) | 79-42-K/61| Gymnázium se sportovní přípravou| 79-41-K/620| Gymnázium – sportovní příprava| 25| 1\\. etapa 1), 5) | 79-42-K/81| Gymnázium se sportovní přípravou| 79-41 -K/820| Gymnázium – sportovní příprava| 25| 1\\. etapa 1), 5) | 79-43-K/61| Dvojjazyčné gymnázium| 79-41-K/610| Gymnázium – vybrané předměty v cizím jazyce| 28| 12) 82 Umění a užité umění | 82-41 -M/01| Užitá malba| 82-41 -M/001| Užitá malba| 9a| 3\\. etapa 3) | 82-41-M/02| Užitá fotografie a média| 82-41-M/002| Užitá fotografie a média| 9a| 2\\. etapa 2) | | | 82-43-M/001| Foto-video reportér - producent| | | 82-41-M/03| Scénická a výstavní tvorba| 82-41-M/003| Scénická technika| 9a| 3\\. etapa 3) | | | 82-41 -M/008| Propagační výtvarnictví - výstavnictví| | | 82-41-M/04| Průmyslový design| 82-41-M/005| Tvarování průmyslových výrobků - tvarový a grafický design obalů| 9a| 2\\. etapa 2) | | | 82-41-M/034| Tvarování průmyslových výrobků - průmyslový design| | | 82-41-M/05| Grafický design| 82-41-M/007| Propagační výtvarnictví - propagační grafika| 9a| 2\\. etapa 2) | | | 82-41-M/009| Propagační výtvarnictví - aranžování| | | | | 82-41 -M/010| Propagační výtvarnictví - vědecká kresba a ilustrace| | | | | 82-41-M/032| Grafika v reklamní praxi| | | | | 82-41-M/03 5| Propagační výtvarnictví - grafická úprava tiskovin| | | 82-41-M/06| Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů| 82-41-M/012| Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů – plošné a plastické rytí| 3,7a,9a,19| 1\\. etapa 1) | | | 82-41-M/013| Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů – umělecké zámečnictví a kovářství| | | | | 82-41-M/014| Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů – zlatnictví a stříbrnictví| | | | | 82-41-M/015| Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů – broušení a rytí drahých kamenů| | | | | 82-41-M/016| Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů – umělecké odlévání| | | 82-41-M/07| Modelářství a návrhářství oděvů| 82-41-M/022| Modelářství a návrhářství oděvů| 3,19| 1\\. etapa 1) | 82-41 -M/08| Tvorba hraček a herních předmětů| 82-41-M/023| Tvorba hraček a dekorativních předmětů| 4,9a,19| 3\\. etapa 3) | 82-41-M/09| Modelářství a návrhářství obuvi a módních doplňků| 82-41 -M/028| Modelářství a návrhářství obuvi a módních doplňků| 9a| 2\\. etapa 2) | 82-41-M/10| Řezbářství| 82-41-M/030| Tvarování dřeva a řezbářství| 4,9a,19| 2\\. etapa 2) | 82-41-M/11| Design interiéru| 82-41-M/026| Konstrukce a tvorba nábytku| 28| 1\\. etapa 1) | | | 82-41 -M/03 3| Design interiérů| | | 82-41-M/12| Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu| 82-41-M/03 6| Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu - zdobení| 3,7a,9a,19| 2\\. etapa 2) | | | 82-41-M/03 7| Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu - vytváření keramiky| | | | | 82-41-M/03 8| Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu - kamnářství| | | | | 82-41-M/018| Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu - modelářství| | | 82-41-M/13| Výtvarné zpracování skla a světelných objektů| 82-41-M/024| Design světelných objektů| 3,5,7a,9a,19| 2\\. etapa 2) | | | 82-41-M/03 9| Výtvarné zpracování skla - modelářství lisovaného skla| | | | | 82-41-M/040| Výtvarné zpracování skla - broušení a vzorování broušeného skla| | | | | 82-41 -M/041| Výtvarné zpracování skla - hutní tvarování skla| | | | | 82-41-M/042| Výtvarné zpracování skla - tvarování, malování a leptání skla| | | | | 82-41-M/043| Výtvarné zpracování skla - rytí skla| | | | | 82-41-M/044| Výtvarné zpracování skla - tvorba a výroba skleněných figurek| | | | | 82-41-M/045| Výtvarné zpracování skla - vzorkařství skleněné bižutérie| | | 82-41-M/14| Textilní výtvarnictví| 82-41-M/046| Textilní výtvarnictví - tkalcovská a tiskařská tvorba| 4,9a,19| 2\\. etapa 2) | | | 82-41-M/047| Textilní výtvarnictví - tkalcovská tvorba| | | | | 82-41 -M/048| Textilní výtvarnictví - tiskařská tvorba| | | | | 82-41-M/049| Textilní výtvarnictví - ruční výtvarné zpracování textilií| | | | | 82-41-M/050| Textilní výtvarnictví - pletařská tvorba| | | | | 82-41 -M/051| Textilní výtvarnictví - krajkářská a vyšívačská tvorba| | | | | 82-41-M/052| Textilní výtvarnictví - ruční tisk a ruční tkaní| | | | | 82-41-M/05 3| Textilní výtvarnictví - tvorba dekorativních předmětů z textilních a přírodních materiálů| | | 82-41-M/15| Tvorba a vzorování bižuterie| 82-41-M/054| Tvorba a vzorování bižutérie - tvarování a rytectví raznic| 4,9a,19| 2\\. etapa 2) | | | 82-41-M/05 5| Tvorba a vzorování bižutérie - pasířství| | | | | 82-41-M/05 6| Tvorba a vzorování bižutérie - povrchové zušlechťování| | | | | 82-41-M/05 7| Tvorba a vzorování bižutérie - uměleckoprůmyslové zpracování kovů| | | 82-41-M/16| Kamenosochařství| 82-41-M/05 8| Kamenosochařství - kamenosochařská tvorba| 4,7a,8a,19| 3\\. etapa 3) | 82-41-M/17| Multimediální tvorba| 26-46-M/001| Obrazová a zvuková technika - technické zaměření| 28| 2\\. etapa 2) | | | 26-46-M/002| Obrazová a zvuková technika - technologickoorganizační zaměření| | | | | 82-41 -M/061| Virtuální grafika| | | 82-41-M/l 8| Uměleckořemeslná stavba varhan| 82-41-M/031| Uměleckořemeslná stavba varhan| 3,7a,8a,9a,19| 3\\. etapa 3) | 82-42-M/01| Konzervátorství a restaurátorství| 82-42-M/001| Konzervátorství a restaurátorství| 4,7a,8a,9a| 3\\. etapa 3) | | | 82-42-M/002| Kamenosochařství - restaurování a konzervování kamene| | | 82-44-M/02| Ladění klavírů a příbuzných nástrojů| 82-44-M/002| Ladění klavírů| 3,9a| 3\\. etapa 3) Poznámky k tab. D2: 1) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou s platností od školního roku 2007/2008 počínaje 1. ročníkem. 2) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou s platností od školního roku 2008/2009 počínaje 1. ročníkem. 3) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou s platností od školního roku 2009/2010 počínaje 1. ročníkem. 4) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou s platností od školního roku 2010/2011 počínaje 1. ročníkem. 5) Jedná se o jeden obor vzdělání - Gymnázium, resp. Gymnázium se sportovní přípravou. První číslo za lomítkem v kódu oboru vzdělání udává informaci o délce vzdělávání v oboru vzdělání. 6) Obor vzdělání lze studovat pouze na školách požární ochrany zřizovaných Ministerstvem vnitra nebo školách s oprávněním k výuce podmíněným uzavřením dohody s Ministerstvem vnitra. 7) Obor vzdělání lze studovat pouze na školách zřizovaných Ministerstvem vnitra nebo školách s oprávněním k výuce podmíněným uzavřením dohody s Ministerstvem vnitra. 8) Obor vzdělání lze studovat pouze jako zkrácené studium a studium při zaměstnání. 9) Obor vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou s platností od školního roku 2014/2015 počínaje 1. ročníkem. 10) Obor vzdělání lze studovat pouze na školách zřizovaných Ministerstvem obrany. 12) Obor vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou s platností od školního roku 2016/2017 počínaje 1. ročníkem. První číslice za lomítkem v kódu oboru vzdělání udává informaci o délce vzdělávání v oboru vzdělání. 13) Platnost oboru vzdělání se ukončuje k 1. září 2019 počínaje 1. ročníkem. 14) Obor vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou s platností od školního roku 2018/2019 počínaje 1. ročníkem. D3) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou – kategorie dosaženého vzdělání L Skupina| Kód| Obor vzdělání, pro který byl vydán rámcový vzdělávací program| Kód nahrazovaného oboru vzdělání| Nahrazovaný obor vzdělání| Nejvyšší počet žáků na učitele OV v 1. r.| Nejvyšší počet žáků na učitele OV v 2. až 4. r.| Zdravotní omezení podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení vlády| Pozn. ---|---|---|---|---|---|---|---|--- 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9 21 Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství | 21-43-L/01| Hutník operátor| 21-43-L/001| Hutník operátor| 12| 8| 1,2,4,8a,11,19,21,22| 3\\. etapa 3) | 21-44-L/01| Technik modelových zařízení| 21-44-L/001| Technik modelářských zařízení| 12| 12| 2, 3, 5, 7a, 8a, 11,19,20,21,22| 3\\. etapa 3) 23 Strojírenství a strojírenská výroba | 23-44-L/01| Mechanik strojů a zařízení| 23-43-L/008| Mechanik přípravář pro kovovýrobu| 12| 12| 2, 4, 5, 7a, 9a, 19| 3\\. etapa 3) | | | 23-44-L/001| Mechanik strojů a zařízení| | | | | | | 23-45-L/005| Mechanik číslicově řízených strojů| | | | | | | 23-45-L/011| Mechanik - operátor sklářských strojů| | | | | 23-45-L/01| Mechanik seřizovač| 23-45-L/001| Mechanik seřizovač| 12| 12| 1, 3, 7a, 19| 3\\. etapa 3) | | | 23-45-L/003| Mechanik seřizovač -programování a obsluha technologických pracovišť| | | | | | | 23-45-L/004| Mechanik seřizovač -mechatronik| | | | | 23-45-L/02| Letecký mechanik| 23-45-L/009| Letecký mechanik| 12| 10| 3, 7a, 9a, 19, 20| 4\\. etapa 4) | 23-62-L/01| Optik| | | 12| 12| 1,3| 3\\. etapa 3) | 23-69-L/01| Technik - puškař| 23-69-L/001| Technik - puškař| 12| 12| 3, 7a, 19, 20, 27| 4\\. etapa 4) 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika | 26-41-L/01| Mechanik elektrotechnik| 23-45-L/005| Mechanik číslicově řízených strojů| 12| 8| 3,22| 2\\. etapa 2) | | | 26-42-L/001| Mechanik silnoproudých zařízení| | | | | | | 26-43 -L/001| Mechanik elektronik| | | | | | | 26-43-L/006| Mechanik zabezpečovacích a sdělovacích systémů| | | | | | | 26-46-M/003| Zabezpečovací a sdělovací technika v dopravě| | | | 28 Technická chemie a chemie silikátů | 28-42-L/01| Chemik operátor| 28-42-L/001| Operátor gumárenské a plastikářské výroby| 17| 12| 4, 9a, 10| 3\\. etapa 3) | | | 28-42-L/012| Chemik – operátor - průmyslová chemie| | | | 31 Textilní výroba a oděvnictví | 31-43 -L/01| Oděvní technik| 31-43-L/003| Operátor oděvní výroby| 12| 12| 4, 9a, 19, 22| 2\\. etapa 2) | | | 31-43-L/004| Operátor oděvní výroby-oděvní výroba| | | | | | | 31-43-L/006| Operátor oděvní výroby-obchodní činnost| | | | 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů | 33-41-L/01| Operátor dřevařské a nábytkářské výroby| 33-41-L/006| Operátor dřevařské a nábytkářské výroby| 12| 12| 9a, 19| 3\\. etapa 3) 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie | 34-52-L/01| Tiskař na polygrafických strojích| 34-52-L/001| Tiskař na polygrafických strojích| 7| 7| 4, 7a, 9a, 19, 22| 2\\. etapa 2) | 34-53-L/01| Reprodukční grafik pro média| 34-53-L/002| Reprodukční grafik pro média| 7| 7| 9a, 22| 2\\. etapa 2) | 34-56-L/01| Fotograf| | | 17| 12| 9a| 2\\. etapa 2) | 34-57-L/01| Technik dokončovacího zpracování tiskovin| 34-57-L/001| Technik dokončovacího zpracování tiskovin| 7| 7| 7a, 9a| 2\\. etapa 2) 39 Speciální a interdisciplinární obory | 39-41-L/01| Autotronik| 39-41-L/001| Autotronik| 12| 12| 3, 7a, 9a| 1\\. etapa 1) | 3 9-41-L/02| Mechanik instalatérských a elektrotechnických zařízení| 3 9-41-L/002| Mechanik instalatérských a elektrotechnických zařízení budov| 12| 7| 19| 3\\. etapa 3) | | | 3 6-45-L/002| Mechanik tepelných zařízení| | | | 41 Zemědělství a lesnictví | 41-43-L/01| Chovatel cizokrajných zvířat| 41-43-L/004| Chovatel cizokrajných zvířat| 6| 6| 7a, 8b| 3\\. etapa 3) 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus | 65-41-L/01| Gastronomie| 65-41-M/002| Gastronomické služby| 17| 12| 4, 9a, 19, 26| 1\\. etapa 1) | | | 65-41-L/005| Číšník| | | | | | | 65-41-L/006| Kuchař| | | | 66 Obchod | 66-41-L/01| Obchodník| 66-41-L/008| Obchodník| 12| 12| 1| 1\\. etapa 1) 69 Osobní a provozní služby | 69-41 -L/01| Kosmetické služby| 69-41-L/004| Kosmetička| 15| 10| 1, 4, 7a, 9a,22,26| 1\\. etapa 1) | 69-41-L/02| Masér sportovní a rekondiční| 69-41-M/001| Masér sportovní a rekondiční| 15| 10| 7a, 8a, 9a, 16,23,26| 2\\. etapa 2) 82 Umění a užité umění | 82-48-L/01| Starožitník| 82-48-L/001| Starožitník| 6| 6| 28| 2\\. etapa 2) | 82-51-L/01| Uměleckořemeslné zpracování kovů| 82-51-L/003| Uměleckořemeslné zpracování kovů - práce kovářské a zámečnické| 6| 6| 4,7a,9a,19| 3\\. etapa 3) | | | 82-51-L/004| Uměleckořemeslné zpracování kovů - práce pasířské| | | | | | | 82-51-L/024| Uměleckořemeslné zpracování kovů - práce rytecké| | | | | 82-51-L/02| Uměleckořemeslné zpracování dřeva| 82-51-L/006| Uměleckořemeslné zpracování dřeva - práce truhlářské| 6| 6| 4,8a,9a,19| 2\\. etapa 2) | | | 82-51-L/007| Uměleckořemeslné zpracování dřeva - práce řezbářské| | | | | | | 82-51 -L/008| Uměleckořemeslné zpracování dřeva - práce čalounické a dekoratérské| | | | | 82-51-L/03| Uměleckořemeslné zpracování textilu| 82-51-L/011| Uměleckořemeslné zpracování textilu - práce tkalcovské| 6| 6| 4,7a,8a,9a,19| 3\\. etapa 3) | | | 82-51-L/012| Uměleckořemeslné zpracování textilu - ruční výšivka| | | | | | | 82-51-L/029| Uměleckořemeslné zpracování textilu - práce gobelínářské| | | | | 82-51-L/04| Uměleckořemeslné zpracování kamene a keramiky| 82-51-L/014| Uměleckořemeslné zpracování kamene a keramiky - práce keramické| 6| 6| 4,7a,8a,9a,19| 3\\. etapa 3) | | | 82-51-L/022| Uměleckořemeslné zpracování kamene a keramiky - práce kamenosochařské| | | | | 82-51-L/05| Uměleckořemeslné zpracování skla| 82-51-L/017| Uměleckořemeslné zpracování skla - hutní tvarování| 6| 6| 2,3,5,7a,9a,19| 3\\. etapa 3) | | | 82-51-L/018| Uměleckořemeslné zpracování skla - broušení a rytí| | | | | | | 82-51-L/019| Uměleckořemeslné zpracování skla - umělecké vitráže| | | | | | | 82-51-L/020| Uměleckořemeslné zpracování skla - malba skla| | | | | 82-51-L/06| Uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů| 82-51-L/009| Uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů - strunné nástroje| 6| 6| 3,7a,9a,19| 3\\. etapa 3) | | | 82-51-L/010| Uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů - klávesové nástroje| | | | | | | 82-51-L/027| Uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů - dechové a bicí nástroje| | | | Poznámky k tab. D3: 1) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou s platností od školního roku 2007/2008 počínaje 1. ročníkem. 2) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou s platností od školního roku 2008/2009 počínaje 1. ročníkem. 3) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou s platností od školního roku 2009/2010 počínaje 1. ročníkem. 4) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou s platností od školního roku 2010/2011 počínaje 1. ročníkem. D4) Obory vzdělání nástavbového studia poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou – dobíhající soustava Skupina| Kód| Obor vzdělání| Poznámky ---|---|---|--- 1| 2| 3| 4 21 Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství | 21-42-L/501| Hornictví| 4) 31 Textilní výroba a oděvnictví | 31-41 -L/503| Textilní průmysl| 5) | 31-41-L/504| Textilní průmysl - textilní technologie| 5) | 31-41-L/505| Textilní výroba a podnikatelství| 2), 5) | 31-42-L/502| Textilní průmysl - zušlechťování textilií| 5) 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů | 32-42-L/502| Kožedělná výroba| 4) | 32-43-L/502| Kožešnická konfekce| 4) 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů | 33-43-L/501| Výroba hudebních nástrojů| 4) 39 Speciální a interdisciplinární technické obory | 39-08-L/501| Požární ochrana| 3), 4) 69 Osobní a provozní služby | 69-41-L/502| Vlasová kosmetika| 5) | 69-41 -L/503| Pleťová kosmetika| 5) 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče | 75-31-L/501| Vychovatelství pro ústavy sociální péče| 1), 4) Poznámky k tab. D4: 1) Pouze jako studium při zaměstnání. 2) Jen v rámci oborů PHARE. 3) Obor lze studovat pouze na školách zřizovaných Ministerstvem vnitra. 4) Platnost oboru vzdělání byla ukončena k 1. září 2012 počínaje 1. ročníkem. 5) Platnost oboru vzdělání zanikla k 1. září 2012 počínaje 1. ročníkem. D5) Obory vzdělání nástavbového studia poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou Skupina| Kód| Obor vzdělání, pro který byl vydán rámcový vzdělávací program| Kód nahrazovaného oboru vzdělání| Nahrazovaný obor vzdělání| Kód oboru poskytujícího vzdělání s výučním listem| Název oboru poskytujícího vzdělání s výučním listem| Zdravotní omezení podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení vlády| Pozn. ---|---|---|---|---|---|---|---|--- 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9 21 Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství | 21-43-L/51| Hutník operátor| 21-43-L/504| Hutnictví| 21-52-H/01| Hutník| 3, 8a,19| 4\\. etapa 2) | 21-44-L/51| Technik modelových zařízení| | | 21-53-H/01| Modelář| 2, 3, 5, 7a, 19,20,21| 4\\. etapa 2) 23 Strojírenství a strojírenská výroba | 23-43-L/51| Provozní technika| 23-43-L/506| Provozní technika| 21-52-H/01 21-53-H/01 21-55-H/01 23-51-H/01 23-52-H/01 23-55-H/01 23-55-H/02 23-56-H/01 23-57-H/01 23-61-H/01 23-62-H/001 23-62-H/01 23-65-H/01 23-65-H/02 23-65-H/03 23-68-H/01 23-69-H/01 36-52-H/01 36-52-H/02 39-41-H/01 41-55-H/01 41-56-H/01 41-56-H/02| Hutník Modelář Slévač Strojní mechanik Nástrojař Klempíř Karosář Obráběč kovů Kovář Autolakýrník Optik Jemný mechanik Strojník Lodník Strojník silničních strojů Mechanik opravář motorových vozidel Puškař Instalatér Mechanik plynových zařízení Malíř a lakýrník Opravář zemědělských strojů Lesní mechanizátor Opravář lesnických strojů| 28| 4\\. etapa 2) | 23-44-L/51| Mechanik strojů a zařízení| 39-41-L/502| Strojírenská a elektrotechnická zařízení| 23-51-H/01 23-52-H/01 23-62-H/01 23-65-H/01 23-65-H/02 23-65-H/03 23-68-H/01 41-55-H/01 41-56-H/02| Strojní mechanik Nástrojař Jemný mechanik Strojník Lodník Strojník silničních strojů Mechanik opravář motorových vozidel Opravář zemědělských strojů Opravář lesnických strojů| 2, 4, 5, 7a, 9a, 19| 4\\. etapa 2) | 23-45-L/51| Mechanik seřizovač| | | 23-51-H/01 23-52-H/01 23-56-H/01| Strojní mechanik Nástrojař Obráběč kovů| 1, 3, 7a, 19| 4\\. etapa 2) | 23-62-L/51| Optik| | | 23-62-H/001 23-62-H/01| Optik Jemný mechanik1)| 3,19| 4\\. etapa 2) | 23-69-L/51| Technik - puškař| | | 23-69-H/01| Puškař| 3, 7a, 19, 20,27| 4\\. etapa 2) 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika | 26-41 -L/51| Mechanik elektrotechnik| 26-41-L/01| Mechanik elektrotechnik2)| 26-51-H/01 26-51-H/02 26-52-H/01 26-59-H/01| Elektrikář Elektrikář – silnoproud Elektromechanik pro zařízení a přístroje Spojový mechanik| 3,22| 4\\. etapa 2) | | | 26-41 -L/501| Elektrotechnika| | | | | | | 39-41-L/502| Strojírenská a elektrotechnická zařízení| | | | | 26-41-L/52| Provozní elektrotechnika| 26-41 -L/501| Elektrotechnika| 26-51-H/01 26-51-H/0226-52-H/0126-57-H/01 26-59-H/01| Elektrikář Elektrikář -silnoproud Elektromechan ik pro zařízení a přístroje Autoelektrikář Spojový mechanik| 3,22| 4\\. etapa 2) | | | 26-41-L/506| Provozní elektrotechnika| | | | | 26-45-L/51| Telekomunikace| 26-45-M/01| Telekomunikace3)| 26-59-H/01| Spojový mechanik| 3,22| 4\\. etapa 2) | | | 26-45-L/503| Zařízení sdělovací techniky| | | | 28 Technická chemie a chemie silikátů | 28-42-L/51| Chemik operátor| 28-42-L/501| Provozní chemie| 28-52-H/01| Chemik| 9a,10| 4\\. etapa 2) | | | 28-42-L/502| Provozní chemie -chemicko-technologicképrocesy| | | | | | | 28-42-L/503| Provozní chemie - výroba celulózy a papíru| | | | | | | 28-42-L/505| Provozní chemie -zpracování kaučuku a plastů| | | | | | | 28-42-L/506| Provozní chemie -analytická chemie| | | | | 28-45-L/51| Sklářský a keramický průmysl| 28-45-L/501| Sklářský průmysl| 28-57-H/01 28-58-H/01 28-63-H/01| Výrobce a dekoratér keramiky Sklář - výrobce a zušlechťovatel skla Výrobce bižuterie a dekorativních předmětů| 9a,19| 4\\. etapa 2) | | | 28-46-L/501| Keramický průmysl| | | | 29 Potravinářství a potravinářská chemie | 29-41-L/51| Technologie potravin| 29-41 -M/01| Technologie potravin4)| 29-51-H/01 29-53-H/01 29-54-H/01 29-56-H/01 65-51-H/01| Výrobce potravin Pekař Cukrář Řezník - uzenář Kuchař - číšník| 9a,26| 4\\. etapa 2) | | | 29-41 -L/501| Potravinářská technologie| | | | | | | 29-41-L/502| Potravinářský průmysl| | | | | | | 29-43-L/502| Potravinářská technologie - výroba cukru a cukrovinek| | | | | | | 29-43-L/503| Potravinářská technologie - průmyslová výroba krmiv a| | | | | | | | mlynářství| | | | | | | 29-43-L/504| Potravinářská technologie - zpracování mouky| | | | | | | 29-44-L/502| Potravinářská technologie - zpracování masa| | | | | | | 29-45-L/501| Potravinářská technologie - kvasná technologie| | | | | | | 29-46-L/502| Potravinářská technologie - zpracování mléka| | | | | | | 29-48-L/501| Potravinářská technologie - konzervárenství| | | | 31 Textilní výroba a oděvnictví | 31-41-L/51| Textilnictví| 31-41 -L/503| Textilní průmysl| 31-57-H/01 31-62-H/01| Výrobce textilií Výrobce pokrývek hlavy| 9a| 3) | | | 31-41-L/504| Textilní průmysl - textilní technologie| | | | | | | 31-41-L/505| Textilní výroba a podnikatelství| | | | | | | 31-42-L/502| Textilní průmysl -zušlechťování textilií| | | | | 31-43 -L/51| Oděvnictví| 31-43 -M/01| Oděvnictví5)| 31-58-H/01| Krejčí| 3,9a,19| 4\\. etapa 2) | | | 31-43 -L/01| Oděvní technik6)| | | | | | | 31-43-L/501| Oděvnictví| | | | | | | 31-43-L/503| Krejčí-podnikatel| | | | 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů | 33-42-L/51| Nábytkářská a dřevařská výroba| 33-42-M/01| Nábytkářská a dřevařská výroba7)| 33-56-H/01 33-59-H/01 41-57-H/01| Truhlář Čalouník Zpracovatel dřeva| 9a| 4\\. etapa 2) | | | 33-42-L/502| Dřevařská a nábytkářská výroba| | | | 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie | 34-41-L/51| Polygrafický průmysl| 34-41-L/501| Polygrafický průmysl| 34-52-H/01 34-53-H/01 34-57-H/01| Tiskař na polygrafických strojích Reprodukční grafik Knihař| 28| 4\\. etapa 2) | | | 34-52-L/01| Tiskař na polygrafických strojích8)| | | | | | | 34-53-L/01| Reprodukční grafik pro média9)| | | | | | | 34-57-L/01| Technik dokončovacího zpracování tiskovin10)| | | | | 34-56-L/51| Fotograf| 34-56-L/01| Fotograf11)| 34-56-H/001| Fotograf| 9a| 4\\. etapa 2) 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 1 | 36-44-L/51| Stavební provoz| 36-42-L/502 36-44-L/502| Silniční stavitelství Stavební provoz| 36-54-H/01 36-52-H/01 36-52-H/02 36-56-H/01 36-58-H/01 36-59-H/01 36-62-H/01 36-63-H/01 36-64-H/01 36-65-H/01 36-66-H/01 36-67-H/01 36-67-H/02 36-69-H/01 39-41-H/01| Kameník Instalatér Mechanik plynových zařízení Kominík Montér vodovodů a kanalizací a obsluha vodárenských zařízení Podlahář Sklenář Štukatér Tesař Vodař Montér suchých staveb Zedník Kamnář Pokrývač Malíř a lakýrník| 28| 4\\. etapa 2) | 36-45-L/52| Technik plynových zařízení a tepelných soustav| 3 6-45-M/01| Technická zařízení budov12)| 23-66-H/001 36-52-H/01 36-52-H/02| Mechanik opravář13) Instalatér Mechanik plynových zařízení| 28| 4\\. etapa 2) | | | 36-45-L/505| Technik plynových zařízení a tepelných soustav| | | | 37 Doprava a spoje | 37-42-L/51| Logistické a finanční služby| 3 7-41-M/01| Provoz a ekonomika dopravy14)| 37-51-H/01 37-52-H/01| Manipulant poštovního provozu a přepravy Železničář| 28| 4\\. etapa 2) | | | 37-41-L/503| Dopravní provoz| | | | | | | 37-42-M/01| Logistické a finanční služby15)| | | | | | | 37-42-L/501| Poštovní provoz| | | | 39 Speciální a interdisciplinární obory | 3 9-41-L/51| Autotronik| 39-41-L/01| Autotronik16)| 26-57-H/01 23-68-H/01| Autoelektrikář Mechanik opravář motorových vozidel| 3,7a,9a| 4\\. etapa 2) | | | 26-46-L/505| Autoelektronika| | | | 41 Zemědělství a lesnictví | 41-43-L/51| Rybářství| 41-43-M/01| Rybářství17)| 41-53-H/01| Rybář| 1,4,8a,19,27| 4\\. etapa 2) | | | 41-41-L/504| Zemědělství - rybářství| | | | | 41-43-L/52| Trenérství dostihových a sportovních koní| 41-43-L/507| Trenérství dostihových a sportovních koní| 41-51-H/01 41-53-H/02| Zemědělec – farmář Jezdec a chovatel koní| l,4,7a,8b,11,19| 3\\. etapa 1) | 41-44-L/51| Zahradnictví| 41-44-M/01| Zahradnictví18)| 41-51-H/02 41-52-H/01| Včelař Zahradník| 4,9a,10,19,27| 4\\. etapa 2) | | | 41-44-L/501| Zahradnictví| | | | | 41-45-L/51| Mechanizace zemědělství a lesního hospodářství| 41-45 -M/01| Mechanizace a služby19)| 23-68-H/01 41-51-H/01 41-52-H/01 41-54-H/01 41-55-H/01 41-56-H/01 41-56-H/02 41-57-H/01| Mechanik opravář motorových vozidel Zemědělec - farmář Zahradník Podkovář a zemědělský kovář Opravář zemědělských strojů Lesní mechanizátor Opravář lesnických strojů Zpracovatel dřeva| 4,9b,27| 4\\. etapa 2) | | | 41-41-L/503| Zemědělství| | | | | | | 41-45-L/505| Mechanizace zemědělství a lesního hospodářství| | | | | | | 41-46-L/502| Lesní hospodářství| | | | 53 Zdravotnictví | 53-41-L/51| Zdravotnický asistent| 53-41-M/01| Zdravotnický asistent20)| 53-41-H/01| Ošetřovatel| 1,4,7a,8a,9a, 11,16,21,23| 4\\. etapa 2) 64 Podnikání v oborech, odvětví | 64-41 -L/51| Podnikání21)| 63-41-L/501| Ekonomika a řízení obchodních a výrobních firem| | | 28| 3\\. etapa 1) | | | 63-41-L/503| Podnikání, obchod a služby| | | | | | | 63-41-L/504| Podnikání a management| | | | | | | 63-41-L/505| Podnikatel| | | | | | | 63-41-L/506| Základy podnikání| | | | | | | 63-41-L/507| Podnikové hospodaření| | | | | | | 63-41-L/509| Podnikatel pro obchod a služby| | | | | | | 63-41-L/510| Podnikatelství pro obchod a peněžnictví| | | | | | | 63-41-L/511| Podnikatelství malých firem| | | | | | | 63-41-L/512| Podnikatelská administrativa| | | | | | | 63-41-L/513| Podnikatel pro obchod s rozšířeným jazykovým vyučováním| | | | | | | 63-41-L/514| Obchodní manager| | | | | | | 63-41-L/515| Obchodně podnikatelské činnosti| | | | | | | 63-41-L/516| Provoz a řízení obchodních a výrobních firem| | | | | | | 63-42-L/502| Technickohospodářské a správní činnosti| | | | | | | 64-41-L/524| Podnikání| | | | | | | 69-41-L/502| Vlasová kosmetika22)| | | | 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus | 65-41-L/51| Gastronomie| 65-41-L/01| Gastronomie23)| 65-51-H/01| Kuchař - číšník| 26| 4\\. etapa 2) | | | 65-41-L/502| Veřejné stravování| | | | | | | 65-41-L/503| Gastronomické služby| | | | | | | 65-41-L/504| Společné stravování| | | | | | | 65-42-L/502| Podnikatelství pro hotely a cestovní ruch| | | | 66 Obchod | 66-41-L/51| Obchodník| 66-41 -L/01| Obchodník24)| 66-51-H/01| Prodavač| 28| 4\\. etapa 2) | | | 66-41 -L/501| Provoz obchodu| | | | | | | 66-44-L/501| Skladové hospodářství| | | | | 66-42-L/51| Propagace| 66-42-L/503| Propagace| 66-52-H/01| Aranžér| 9a| 4\\. etapa 2) 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost | 68-42-L/51| Bezpečnostní služby25)| 68-42-L/501| Veřejně pořádková činnost| | | 23,27| 4\\. etapa 2) | | | 68-42-L/503| Veřejnoprávní ochrana| | | | 69 Osobní a provozní služby | 69-41-L/51| Masér sportovní a rekondiční| 69-41-L/02| Masér sportovní a rekondiční26)| 69-53-H/01| Rekondiční a sportovní masér| 7a,8a,9a,23,26| 4\\. etapa 2) | 69-41-L/52| Vlasová kosmetika| 69-41-L/502| Vlasová kosmetika| 69-51-H/01| Kadeřník| 2,4,7a,9a, 22,26| 3) 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče | 75-41-L/51| Sociální činnost27)| 75-31-L/501| Vychovatelství pro ústavy sociální péče| | | 23| 3) 82 Umění a užité umění | 82-51-L/51| Umělecké řemeslné práce| 82-41 -L/501| Textilní výtvarnictví| 82-51-H/01 82-51-H/02 82-51-H/03 82-51-H/04 82-51-H/05 82-51-H/06 82-51-H/07 82-51-H/08 82-51-H/09| Umělecký kovář a zámečník, pasíř Umělecký truhlář a řezbář Zlatník a klenotník Umělecký keramik Vlásenkář a maskér Umělecký štukatér Umělecký pozlacovač Umělecký sklenář Umělecký rytec| 4,7a,9a,19| 3\\. etapa 1) | | | 82-41-L/503| Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů - umělecké zámečnictví a kovářství| | | | | | | 82-42-L/501| Konzervátorství a restaurátorství| | | | | | | 82-51-L/02| Uměleckořemeslné zpracování dřeva28)| | | | | | | 82-51 -L/501| Umělecké řemeslné práce| | | | | | | 82-51-L/536| Scénická tvorba| | | | Poznámky k tab. D5: 1) Obory vzdělání nástavbového studia poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou s platností od školního roku 2009/2010 počínaje 1. ročníkem. 2) Obory vzdělání nástavbového studia poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou s platností od školního roku 2010/2011 počínaje 1. ročníkem. 3) Obory vzdělání nástavbového studia poskytující střední vzdělání s maturitní zkouškou s platností od školního roku 2013/2014 počínaje 1. ročníkem. D6) Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem kategorie dosaženého vzdělání H v rámci středního vzdělávání s maturitní zkouškou kategorie dosaženého vzdělání L0 --- skupina| Obor vzdělání s maturitní zkouškou kategorie dosaženého vzdělání L0| Nejvyšší počet žáků na učitele OV v 1. roč.| Nejvyšší počet žáků na učitele OV v 2. a 3. roč.| Zdravotní omezení podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení vlády| Doplňující obor vzdělání s výučním listem kategorie dosaženého vzdělání H 21| 21-41-L/01 Hutník operátor| 12| 12| 1, 2, 4, 8a, 11, 19, 21, 22| 21-52 H/01 Hutník 21| 21-44-L/01 Technik modelových zařízení| 12| 12| 2, 3, 5, 7a, 8a, 11, 19, 20, 21, 22| 21-53-H/01 Modelář 23| 23-44-L/01 Mechanik strojů a zařízeni| 12| 12| 2, 4, 5, 7a, 9a, 19| 23-51-H/01 Strojní mechanik 23| 23-44-L/01 Mechanik strojů a zařízení| 12| 12| 2, 4, 5, 7a, 9a, 19| 23-52-H/01 Nástrojař 23| 23-45-L/01 Mechanik seřizovač| 12| 12| 1, 3, 7a, 19| 23-56-H/01 Obráběč kovů 23| 23-45-L/01 Mechanik seřizovač| 12| 12| 1, 3, 7a, 19| 26-52-H/01 Elektromechanik pro zařízení a přístroje 23| 23-62-L/01 Optik| 12| 12| 1, 3| 23-62-H/01 Jemný mechanik 23| 23-69-L/01 Technik puškař| 12| 12| 3, 7a, 19, 20, 27| 23-69-H/01 Puškař 26| 26-41-L/01 Mechanik elektrotechnik| 12| 8| 3, 22| 26-51-H/01 Elektrikář 26| 26-41-L/01 Mechanik elektrotechnik| 12| 8| 3, 22| 26-52-H/01 Elektromechanik pro zařízení a přístroje 28| 28-42-L/01 Chemik operátor| 17| 12| 4, 9a, 10| 28-52-H/01 Chemik 31| 31-43-L/01 Oděvní technik| 12| 12| 4, 9a, 19, 22| 31-58-H/01 Krejčí 33| 33-41-L/01 Operátor dřevařské a nábytkářské výroby| 12| 12| 9a, 19| 33-56-H/01 Truhlář 34| 34-52-L/01 Tiskař na polygrafických strojích| 7| 7| 4, 7a, 9a, 19, 22| 34-52-H/01 Tiskař na polygrafických strojích 34| 34-53-L/01 Reprodukční grafik pro média| 7| 7| 9a, 22| 34-53-H/01 Reprodukční grafik 39| 39-41-L/01 Autotronik| 12| 12| 3, 7a, 9a| 23-68-H/01 Mechanik opravář motorových vozidel 39| 39-41-L/01 Autotronik| 12| 12| 3, 7a, 9a| 26-57-H/01 Autoelektrikář 39| 39-41-L/02 Mechanik instalatérských a elektrotechnických zařízení| 12| 7| 19| 36-52-H/01 Instalatér 65| 65-41-L/01 Gastronomie| 17| 12| 4, 9a, 19, 26| 65-51-H/01 Kuchař-číšník 66| 66-44-L/01 Obchodník| 12| 12| 1| 66-51-H/01 Prodavač 69| 69-41-L/02 Masér sportovní a rekondiční| 15| 10| 7a, 8a, 9a, 16, 23, 26| 69-53-H/01 Rekondiční a sportovní masér 82| 82-51-L/02 Uměleckořemeslné zpracování dřeva| 6| 6| 4, 8a, 9a, 19| 82-51-H/02 Umělecký truhlář a řezbář 82| 82-51-L/01 Uměleckořemeslné zpracování kovů| 6| 6| 4, 7a, 9a, 19| 82-51-H/01 Umělecký kovář a zámečník, pasíř 82| 82-51-L/01 Uměleckořemeslné zpracování kovů| 6| 6| 4, 7a, 9a, 19| 23-52-H/01 Nástrojař 82| 82-51-L/01 Uměleckořemeslné zpracování kovů| 6| 6| 4, 7a, 9a, 19| 23-57-H/01 Kovář 82| 82-51-L/04 Uměleckořemeslné zpracování kamene a keramiky| 6| 6| 4, 7a, 8a, 9a, 19| 82-51-H/04 Umělecký keramik 82| 82-51-L/04 Uměleckořemeslné zpracování kamene a keramiky| 6| 6| 4, 7a, 8a, 9a, 19| 36-54-H/01 Kameník 82| 82-51-L/05 Uměleckořemeslné zpracování skla| 6| 6| 2, 3, 5, 7s, 9a, 19| 28-58-H/01 Sklář - Výrobce a zušlechťovatel skla Poznámka k tab. D6: Obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou s platností od školního roku 2021/2022. Oddíl E Soustava oborů vzdělání poskytujících vyšší odborné vzdělání E1) Obory vzdělání poskytující vyšší odborné vzdělání - dobíhající soustava Skupina| Kód| Obor vzdělání| Kód studijních oborů podle dřívějších předpisů| Poznámky ---|---|---|---|--- 1| 2| 3| 4| 5 16 Ekologie a ochrana životního prostředí | 16-01-N/002| Správa ochrany životního prostředí| 16-25-7| | 16-01-N/003| Vodní hospodářství a ekologie| 16-26-7| | 16-01-N/004| Monitorování životního prostředí| 16-27-7| | 16-02-N/001| Vodní a odpadové hospodářství| 16-30-7| 23 Strojírenství a strojírenská výroba | 23-41-N/001| Optimalizace strojírenských technologií| 23-64-7| | 23-41-N/002| Výrobní technologie ve strojírenství| 23-66-7| | 23-41-N/003| Strojírenství| 23-81-7| | 23-41-N/004| Strojírenství se zaměřením na počítače a CNC techniku| 23-81-7/01| | 23-41-N/005| Jakost a metrologie| nebyl přidělen| | 23-41-N/006| Stavba obráběcích strojů| nebyl přidělen| | 23-45-N/001| Automobilová diagnostika a servis| 23-83-7| | 23-45-N/002| Diagnostika silničních vozidel| 37-64-7| | 23-45-N/003| Technická diagnostika a optimalizace renovačních metod| 39-49-7| | 23-45-N/004| Diagnostika a servis motorových vozidel| nebyl přidělen| | 23-45-N/005| Autoelektronika a opravy silničních motorových vozidel| nebyl přidělen| 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika | 26-31-N/002| Výpočetní technika| 26-17-7| | 26-31-N/004| Automatizace a informatika| 26-29-7| | 26-31-N/005| Výpočetní technika a základy programování| 26-55-7| | 26-31-N/006| Počítačová podpora v řízení podniku| 26-58-7| | 26-31-N/007| Aplikace výpočetní techniky| 26-62-7| | 26-31-N/011| Výpočetní systémy| 26-81-7| | 26-31-N/012| Systémy informační| 26-88-7/01| | 26-31-N/013| Užití počítačů| 26-94-7| | 26-31-N/014| Počítačová grafika v elektrotechnice| 26-95-7| | 26-31-N/015| Počítačové systémy| 26-97-7/01| | 26-31-N/016| Počítačové systémy elektronické| 26-97-7/51| | 26-42-N/001| Silnoproudá elektrotechnika| 26-32-7| | 26-43-N/002| Slaboproudá elektrotechnika| 26-65-7| | 26-43-N/003| Lékařská elektronika| 26-74-7| | 26-44-N/001| Automatizační technika| 26-66-7| | 26-44-N/003| Automatizované systémy| 26-88-7/11| 28 Technická chemie a chemie silikátů | 28-32-N/001| Sklářství| 27-29-7| 29 Potravinářství a potravinářská chemie | 29-31-N/001| Technologie potravinářských výrob| 29-27-7| | 29-31-N/002| Technologie a hygiena potravin| 29-28-7| | 29-31-N/003| Zpracování mléka| 29-45-7| | 29-31-N/004| Analýza potravin| 29-51-7| 31 Textilní výroba a oděvnictví | 31-31-N/001| Textilní technologické procesy| 31-30-7| 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů | 32-31-N/001| Obuvnická technologie| 32-37-7| 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů | 33-31-N/001| Tvorba nábytku a dřevěné konstrukce| 33-30-7| 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie | 36-41-N/001| Stavební obnova památek| 36-15-7| | 36-41-N/002| Realizace pozemních staveb| nebyl přidělen| | 36-41-N/003| Stavebnictví| 36-46-7| | 36-41-N/005| Stavby pozemní| 36-97-7/09| | 36-42-N/001| Železniční stavitelství| 36-51-7| | 36-42-N/003| Inženýrské stavitelství| 36-70-7| | 36-42-N/004| Stavby inženýrské| 36-97-7/08| | 36-47-N/001| Organizace a řízení ve stavebnictví| nebyl přidělen| | 36-47-N/002| Ochrana památek a krajiny| nebyl přidělen| 37 Doprava a spoje | 37-41-N/001| Management a logistika| 37-97-7/04| | 37-41-N/002| Celnictví a spedice| 37-99-7/01| | 37-41-N/003| Provoz a ekonomika dopravy| nebyl přidělen| | 37-41-N/004| Mezinárodní silniční doprava a přeprava| nebyl přidělen| | 39-08-N/001| Prevence rizik a záchranářství| nebyl přidělen| | 39-41-N/001| Výrobní a řídící systémy podniku| 23-97-7/06| | 39-41-N/002| Řídící technika| 39-30-7| | 39-41-N/003| Automatizované informační systémy řízení v ekonomice| 63-38-7| 41 Zemědělství a lesnictví | 41-31-N/001| Obnova a rozvoj venkova| 39-52-7| | 41-31-N/002| Zemědělské podnikání| 42-09-7| | 41-31-N/003| Zemědělský manažer| 42-10-7| | 41-31-N/005| Zahradní a krajinná tvorba| 42-25-7| | 41-31-N/006| Péče o krajinu| 42-26-7| | 41-31-N/007| Obchodování se zemědělsko-potravinářskými komoditami| 42-29-7| | 41-31-N/009| Šlechtitelství| 42-34-7| | 41-31-N/010| Agroturistika| 42-50-7| | 41-32-N/001| Lesnictví| 42-19-7| | 41-32-N/002| Vyšší odborné lesnictví| 42-28-7| 53 Zdravotnictví | 53-41-N/001| Diplomovaná všeobecná sestra| 53-51-7| | 53-41-N/002| Diplomovaná dětská sestra| 53-52-7| | 53-41-N/003| Diplomovaná porodní asistentka| 53-53-7| | 53-41-N/004| Diplomový zdravotnický záchranář| 53-57-7| | 53-41-N/005| Diplomovaná sestra pro intenzivní péči| 53-59-7| | 53-41-N/006| Diplomovaná sestra pro psychiatrii| 53-60-7| | 53-41-N/007| Diplomovaná dentální hygienistka| 53-58-7| | 53-42-N/001| Diplomovaný ergoterapeut| 53-54-7| | 53-42-N/002| Diplomovaný fyzioterapeut| 53-55-7| | 53-43-N/003| Diplomovaný zdravotní laborant| 53-66-7| | 53-44-N/001| Diplomovaný oční technik| 53-63-7| | 53-44-N/002| Diplomovaný zubní technik| 53-64-7| | 53-44-N/003| Diplomovaný oční technik bez získání způsobilosti zdravotnického pracovníka| nebyl přidělen| | 53-45-N/002| Diplomovaná dietní sestra| 53-61-7| | 53-45-N/004| Diplomovaný radiologický asistent| 53-56-7| | 53-45-N/005| Diplomovaný asistent hygienické služby| 53-65-7| 61 Filozofie, teologie | 61-41-N/004| Teologicko-pastorační činnost| 61-83-7| | 61-41-N/005| Teologická a pastorační činnost| 61-99-7/01| | 61-41-N/006| Katecheticko-pastorační činnost| 61-99-7/02| | 61-41-N/007| Misijní a teologická činnost| 61-99-7/03| | 61-41-N/008| Teologie a pastorace| nebyl přidělen| 63 Ekonomika a administrativa | 63-41-N/001| Mezinárodní obchod| 62-10-7| | 63-41-N/004| Obchodní podnikání| 62-71-7| | 63-41-N/005| Marketing| 62-83-7| | 63-41-N/007| Zpracování ekonomických a vědeckotechnických informací| 63-23-7| | 63-41-N/008| Účetnictví a finanční hospodaření| 63-37-7| | 63-41-N/010| Účetnictví| 63-72-7| | 63-41-N/011| Prokurista| 63-73-7| | 63-41-N/012| Finance a účetnictví| 63-74-7| | 63-41-N/013| Finanční a ekonomické poradenství| 63-75-7| | 63-41-N/014| Firemní ekonomika| 63-78-7| | 63-41-N/015| Ekonomika podniku a management| 63-80-7| | 63-41-N/016| Financování a účetnictví| 63-81-7| | 63-41-N/017| Ekonomika a management podniku| 63-82-7| | 63-41-N/018| Účetnictví a daně| 63-83-7| | 63-41-N/019| Obchodní podnikatelství| 63-95-7/03| | 63-41-N/020| Obchod a právo v obchodu| 63-95-7/04| | 63-41-N/023| Ekonomika mezinárodního hospodářství| 63-97-7/07| | 63-41-N/024| Marketing pro střední stupeň řízení| 63-97-7/09| | 63-41-N/025| Mezinárodní obchodní styk| 63-97-7/10| | 63-41-N/026| Firemní management| 63-97-7/51| | 63-41-N/027| Ekonomika a zahraniční obchod| 63-97-7/53| | 63-41-N/029| Podnikání a management| 63-99-7/04| | 63-41-N/031| Mezinárodní obchod, přeprava, zasílatelství| 39-99-7/22| | 63-41-N/032| Prokurista firmy| 63-99-7/48| | 63-41-N/033| Zahraniční obchod| 63-99-7/49| | 63-41-N/035| Daně a účetnictví| 63-99-7/98| | 63-41-N/037| Firemní obchodník| nebyl přidělen| | 63-43-N/001| Odhadcovství| 63-95-7/01| | 63-43-N/002| Bankovnictví a pojišťovnictví| 63-95-7/02| | 63-43-N/003| Sociální pojišťovnictví| 63-95-7/05| | 63-43-N/004| Finanční poradenství| 63-14-7/06| | 63-43-N/005| Bankovnictví a finance| 63-95-7/08| | 63-43-N/006| Pojišťovnictví a management| 63-95-7/14| | 63-43-N/007| Finance a řízení| 63-97-7/03| | 63-43-N/008| Bankovnictví| 63-97-7/05| | 63-43-N/009| Finanční řízení| 63-98-7/06| | 63-43-N/010| Účetnictví a finanční řízení| 63-97-7/08| | 63-43-N/011| Pojišťovnictví| 63-97-7/11| | 63-43-N/013| Finance, účetnictví, finanční řízení| 63-99-7/21| | 63-43-N/014| Finance a bankovnictví| 63-99-7/38| | 63-43-N/015| Účetnictví a finance| 63-99-7/97| | 63-43-N/016| Finance a daně| nebyl přidělen| 64 Podnikání v oborech, odvětví | 64-31-N/002| Strojírenský management| 23-82-7| | 64-31-N/003| Management elektrotechniky| 26-98-7/51| | 64-31-N/005| Výrobní a obchodní manager textilu| 31-31-7| | 64-31-N/006| Logistika a management| 37-40-7| | 64-31-N/007| Obchodník v dopravě| 37-65-7| | 64-31-N/008| Management dopravy| 37-98-7/05| | 64-31-N/009| Marketing výpočetní techniky| 39-51-7| | 64-31-N/011| Management technických oborů| 39-98-7/01| | 64-31-N/012| Ekonomika strojírenství| 63-79-7| | 64-31-N/013| Management cestovního ruchu| 63-98-7/52| | 64-31-N/015| Manažer a ekonom firmy| 63-99-7/95| | 64-31-N/016| Manažer sportu| 63-99-7/96| | 64-31-N/017| Management tělesné výchovy a sportu| nebyl přidělen| 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus | 65-41-N/001| Gastronomie a služby cestovního ruchu| 63-95-7/01| | 65-42-N/001| Cestovní ruch| 63-14-7| | 65-42-N/002| Řízení hotelového provozu| 63-36-7| | 65-42-N/003| Rozvoj a řízení regionální turistiky| 63-76-7| | 65-42-N/004| Řízení hotelnictví a turistických služeb| 63-77-7| | 65-42-N/005| Cestovní ruch| 63-95-7/13| | 65-42-N/007| Turismus| nebyl přidělen| | 65-42-N/009| Management hotelového provozu| nebyl přidělen| 66 Obchod | 66-41-N/001| Podnikatel pro obchod a služby| 63-99-7/40| 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost | 68-41-N/001| Personální řízení| 63-66-7| | 68-41-N/003| Právo komerční| 68-97-7/51| | 68-41-N/004| Právní činnost| 68-99-7/02| | 68-41-N/005| Ekonomicko-právní činnost| 68-99-7/03| | 68-41-N/006| Komerční právo| 68-99-7/05| | 68-41-N/007| Správní činnost; 01 Veřejná správa; 02 Administrativa justice| 68-99-7/10| | 68-41-N/010| Personální práce| nebyl přidělen| | 68-42-N/001| Prevence kriminality| 68-99-7/12| | 68-42-N/002| Krizové řízení| nebyl přidělen| | 68-43-N/001| Informatika ve státní správě| 39-48-7| | 68-43-N/002| Veřejná správa (regionální)| 63-84-7| | 68-43-N/003| Diplomatické služby a Public relations| 63-95-7/11| | 68-43-N/005| Veřejná správa| 63-99-7/14| | 68-43-N/006| Uzemní správa a samospráva| 63-997/08| | 68-43-N/007| Hospodářsko-správní činnost| 68-99-7/09| | 68-43-N/008| Veřejná správa (územní)| nebyl přidělen| | 68-43-N/009| Regionální správa a EU| nebyl přidělen| 72 Publicistika, knihovnictví a informatika | 72-41-N/001| Informační management| 72-30-7| | 72-41-N/003| Informační systémy| 72-41-7| | 72-42-N/001| Masová komunikace| 72-24-7| | 72-42-N/002| Publicistika| 72-40-7| | 72-42-N/003| Stylistika a její tvůrčí využití| 73-99-7/01| 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče | 75-31-N/001| Pedagogika specifických činností ve volném čase| 76-44-7| | 75-31-N/002| Pedagogika volného času| 76-48-7| | 75-31-N/006| Pedagogika - vychovatelství| 76-97-7/04| | 75-32-N/002| Charitní a sociální činnost| 68-41-7| | 75-32-N/005| Sociální pedagogika a teologie| 75-97-7/51| | 75-32-N/007| Sociální pedagogika| 76-89-7| | 75-32-N/008| Sociální a humanitární práce| nebyl přidělen| | 75-41-N/001| Sociální a teologická činnost| 61-99-7/04| | 75-41-N/002| Sociální práce| 67-22-7| | 75-41-N/003| Sociálně právní činnost| 68-51-7| | 75-41-N/007| Charitní a sociální péče| 68-99-7/11| 82 Umění a užité umění | 82-41-N/004| Multimediální umělecká tvorba| nebyl přidělen| | 82-41-N/005| Reklamní tvorba| nebyl přidělen| | 82-41-N/011| Užitá malba| 82-22-7| | 82-41-N/014| Ražená medaile a mince| 82-39-7| | 82-41-N/017| Tvorba uměleckého skla| 82-53-7| | 82-41-N/019| Textilní výtvarník| 82-65-7| | 82-41-N/020| Grafický design a realizace tiskovin| 82-66-7| | 82-41-N/021| Obalový a grafický design| 82-67-7| | 82-41-N/022| Oděvní návrhářství| 82-68-7| | 82-41-N/023| Design herních předmětů| 82-69-7| | 82-41-N/025| Malba a přidružené techniky| Nebyl přidělen| | 82-41-N/026| Sochařská tvorba| nebyl přidělen| | 82-41-N/027| Grafická tvorba| nebyl přidělen| | 82-41-N/028| Interaktivní grafika| nebyl přidělen| | 82-42-N/003| Konzervování a restaurování keramiky| 82-45-7/01| | 82-42-N/004| Konzervování a restaurování nábytku a nepolychromované dřevořezby| 82-45-7/02| | 82-42-N/005| Řezbářství a restaurování dřeva| 82-70-7| | 82-42-N/009| Péče o památky| 82-99-7/19| | 82-42-N/010| Restaurování kovů| nebyl přidělen| | 82-42-N/011| Konzervování a restaurování textilií| nebyl přidělen| | 82-42-N/012| Konzervování a restaurování malířských a dekor. technik| nebyl přidělen| | 82-43-N/004| Výtvarné zpracování animovaného filmu| 82-99-7/02| | 82-43-N/008| Obraz a zvuk ve filmové, televizní a rozhlasové tvorbě| 82-99-7/16| | 82-43-N/009| Organizace filmové, televizní a rozhlasové tvorby| 82-99-7/17| | 82-44-N/001| Hudba - jazz| | | 82-47-N/004| Tvorba textu a scénáře| 82-74-7| | 82-47-N/005| Dramatické umění a moderování| 82-99-7/14| | 82-47-N/006| Loutkářské umění| 82-99-7/18| Poznámka k tab. E1: Dobíhající soustava pozbývá platnosti k 31. 8. 2012. E2) Obory vzdělání poskytující vyšší odborné vzdělání Skupina| Kód 1)| Obor vzdělání | Zdravotní omezení podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení vlády | Poznámky ---|---|---|---|--- 1 | 2 | 3 | 5 | 6 16 Ekologie a ochrana životního prostředí | | | 16-01-N/..| Ekologie a životní prostředí| 28| 21 Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství | 21-31-N/.. | Hutní a slévárenská výroba | 28 | | 21-42-N/.. | Těžba a zpracování surovin | 28 | 23 Strojírenství a strojírenská výroba | 23-41-N/.. | Strojírenství | 28 | | 23-45-N/.. | Diagnostika, servis a opravy strojů a zařízení | 28 | 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika | 26-41-N/.. | Elektrotechnika | 3,22 | | 26-45-N/.. | Telekomunikace | 3,22 | | 26-47-N/.. | Informační technologie | 3,22 | 28 Technická chemie a chemie silikátů | 28-32-N/.. | Chemie silikátů | 9a | | 28-44-N/..| Aplikovaná chemie| 9a| 29 Potravinářství a potravinářská chemie | 29-41-N/..| Potravinářství| 9a| 31 Textilní výroba a oděvnictví | 31-41-N/.. | Textilnictví| 9a| 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů | 32-31-N/.. | Zpracování usní, plastů a pryže| 9a| 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů | 33-31-N/.. | Zpracování dřeva| 9a| 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie | 34-31-N/..| Polygrafie| 28| 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie | 36-41-N/.. | Stavebnictví| | 37 Doprava a spoje | 37-41-N/.. | Doprava| 28| | 37-42-N/..| Poštovnictví a logistika| 28| 3) 39 Speciální a interdisciplinární technické obory | | | 39-08-N/.. | Požární ochrana a bezpečnost práce | 23,27 | | 39-41-N/.. | Technický interdisciplinární | 28 | | 39-43-N/.. | Diplomovaný oční optik | 3, 4, 23 | 2) 41 Zemědělství a lesnictví | 41-31-N/.. | Zemědělství | 28 | | 41-32-N/.. | Lesnictví | 28 | | 41-44-N/..| Zahradnictví| 28| 43 Veterinářství a veterinární prevence | 43-31-N/..| Veterinářství| 4, 7b, 8b, 9a, 16| 53 Zdravotnictví | 53-41-N/1. | Diplomovaná všeobecná sestra | 4, 7a, 8a, 9a, 16, 23 | | 53-41-N/2. | Diplomovaný zdravotnický záchranář | 4, 7a, 8a, 9a, 16, 23 | 4) | 53-41-N/3. | Diplomovaná dentální hygienistka | 4, 7a, 8a, 9a, 16, 23 | | 53-41-N/4. | Diplomovaný nutriční terapeut | 4, 7a, 8a, 9a, 16, 23 | | 53-41-N/5.| Diplomovaná dětská sestra| 4, 7a, 8a, 9a, 16, 23| 5) | 53-43-N/1. | Diplomovaný farmaceutický asistent | 4, 7a, 8a, 9a, 16, 23 | | 53-43-N/2. | Diplomovaný zdravotní laborant | 4, 7a, 8a, 9a, 16, 23 | | 53-44-N/1. | Diplomovaný zubní technik | 4, 7a, 8a, 9a, 16, 23 | | 53-44-N/3.| Diplomovaný ortotik-protetik| 4, 7a, 8a, 9a, 16, 23| 6) 61 Filozofie, teologie | 61-41-N/..| Teologická a pastorační činnost| 28| 63 Ekonomika a administrativa | 63-41-N/.. | Ekonomika a podnikání | 28 | | 63-42-N/.. | Personální řízení | 28 | | 63-43-N/.. | Finančnictví a bankovnictví | 28 | 64 Podnikání v oborech, odvětví | 64-31-N/..| Management| 28| 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus | 65-42-N/..| Hotelnictví| 26| | 65-43-N/..| Cestovní ruch| 28| 66 Obchod | 66-41-N/..| Obchod| 28| 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost | 68-41-N/..| Obecně právní činnost| 28| | 68-42-N/..| Bezpečnostně právní činnost| 23,27| | 68-43-N/..| Veřejnosprávní činnost| 23| 72 Publicistika, knihovnictví a informatika | 72-41-N/..| Informační služby a knihovnictví| 28| | 72-42-N/..| Publicistika| 28| 74 Tělesná kultura, tělovýchova a sport | 74-41-N/.. | Tělovýchovné, sportovní a pohybové činnosti| 25| 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče | 75-31-N/..| Předškolní a mimoškolní pedagogika| 23| | 75-32-N/..| Sociální práce a sociální pedagogika| 23| | 75-33-N/..| Pedagogické asistenství| 23| 82 Umění a užité umění | 82-41-N/..| Výtvarná a uměleckořemeslná tvorba| 28| | 82-42-N/..| Konzervátorství a restaurátorství| 9a| | 82-43-N/..| Multimediální tvorba| 28| | 82-44-N/..| Hudba| 28| | 82-45-N/..| Zpěv| 28| | 82-46-N/..| Tanec| 8a, 11| | 82-47-N/..| Dramatické umění| 8a, 11| 91 Teorie vojenského umění | 91-11-N/..| Ochrana vojsk a obyvatelstva| 27| Poznámky k tab. E2: 1) Jedna, popřípadě dvě tečky za lomítkem v kódu oboru vzdělání budou při udělení akreditace vzdělávacímu programu vyššího odborného vzdělávání Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nahrazeny číselným kódem. 2) Obor vzdělání 39-43-N/.. Diplomovaný oční optik nahrazuje v plném rozsahu obor vzdělání 53-44-N/003 Diplomovaný oční technik bez získání způsobilosti zdravotnického pracovníka. 3) Obor vzdělání poskytující vyšší odborné vzdělání s platností od školního roku 2013/2014 počínaje 1. ročníkem. 4) Platnost oboru vzdělání se ukončuje k 1. září 2019 počínaje 1. ročníkem. 5) Obor vzdělání poskytující vyšší odborné vzdělávání s platností od školního roku 2018/2019 počínaje 1. ročníkem. 6) Platnost oboru vzdělání se ukončuje k 1. září 2018. Oddíl F Soustava oborů vzdělání poskytujících vzdělání v konzervatoři F1) Obory vzdělání poskytující vzdělání v konzervatoři Skupina| Kód| Obor vzdělání, pro který byl vydán rámcový vzdělávací program| Kód nahrazovaného oboru vzdělání| Nahrazovaný obor vzdělání| Zdravotní omezení podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení vlády| Poznámky ---|---|---|---|---|---|--- 1| 2| 3| 4| 5| 8| 9 82 Umění a užité umění | 82-44-M/01| Hudba| 82-44-M/001| Hudba| 28| 4\\. etapa 1) | 82-45-M/01| Zpěv| 82-45-M/001| Zpěv| 28| 4\\. etapa 1) | 82-46-M/01| Tanec| 82-46-M/001| Tanec| 4| 4\\. etapa 1) | 82-46-M/02| Současný tanec| | | 2,4,6,25| 2) | 82-47-M/01| Hudebně dramatické umění| 82-47-M/001| Hudebně dramatické umění| 28| 4\\. etapa 1) | 82-44-P/01| Hudba| 82-44-N/001| Hudba| 28| 4\\. etapa 1) | 82-45 -P/01| Zpěv| 82-45-N/001| Zpěv| 28| 4\\. etapa 1) | 82-46-P/01| Tanec| 82-46-N/001| Tanec| 4| 4\\. etapa 1) | 82-46-P/02| Současný tanec| | | 2,4,6,25| 2) | 82-47-P/01| Hudebně dramatické umění| 82-47-N/001| Hudebně dramatické umění| 28| 4\\. etapa 1) Poznámka k tab. F1: 1) Obory vzdělání poskytující vzdělání v konzervatoři s platností od školního roku 2010/2011 počínaje 1. ročníkem. 2) Obory vzdělání poskytující vzdělání v konzervatoři s platností od školního roku 2013/2014 počínaje 1. ročníkem. Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 211/2010 Sb. Onemocnění nebo zdravotní obtíže pro účely stanovení podmínek zdravotní způsobilosti uchazeče ke vzdělávání Kategorizace 1. Prognosticky závažná onemocnění podpůrného a pohybového aparátu znemožňující zátěž páteře v případě, že je nezbytné postupovat podle § 67 odst. 2 věta druhá školského zákona. 2. Prognosticky závažná onemocnění podpůrného a pohybového aparátu znemožňující činnosti ve vynucené poloze a činnosti vyžadující středně velkou zátěž v případě, že je nezbytné postupovat podle § 67 odst. 2 věta druhá školského zákona. 3. Prognosticky závažná onemocnění horních končetin znemožňující jemnou motoriku a koordinaci pohybů v případě, že je nezbytné postupovat podle § 67 odst. 2 věta druhá školského zákona. 4. Prognosticky závažná onemocnění omezující funkce horních nebo dolních končetin (poruchy hrubé i jemné motoriky) v případě, že je nezbytné postupovat podle § 67 odst. 2 věta druhá školského zákona. 5. Prognosticky závažná onemocnění cév a nervů horních končetin, vylučující činnosti v riziku vibrací v případě, že je nezbytné postupovat podle § 67 odst. 2 věta druhá školského zákona. 6. Prognosticky závažná zánětlivá a degenerativní onemocnění kloubů a systémová onemocnění pohybové tkáně. 7. Prognosticky závažná chronická onemocnění kůže a spojivek včetně onemocnění alergických, pokud a) při praktickém vyučování nelze vyloučit silné znečistění kůže nebo kontakt s alergizujícími látkami, b) nelze při praktickém vyučování vyloučit činnosti se zvířaty, c) při praktickém vyučování nelze vyloučit styk s potravinami, a je nezbytné postupovat podle § 67 odst. 2 věta druhá školského zákona. 8. Prognosticky závažná chronická onemocnění dýchacích cest a plic včetně onemocnění alergických, pokud a) nelze při praktickém vyučování vyloučit dráždivé a alergizující látky, činnosti ve vysoce prašném prostředí, b) nelze při praktickém vyučování vyloučit činnosti se zvířaty, c) při praktickém vyučování nelze vyloučit styk s potravinami, a je nezbytné postupovat podle § 67 odst. 2 věta druhá školského zákona. 9. Přecitlivělost na a) alergizující látky používané při praktickém vyučování, b) látky ropného původu v případě, že je nezbytné postupovat podle § 67 odst. 2 věta druhá školského zákona. 10. Alergická onemocnění kůže, spojivek nebo dýchacích cest. 11. Prognosticky závažné nemoci srdce a oběhové soustavy vylučující středně velkou zátěž v případě, že je nezbytné postupovat podle § 67 odst. 2 věta druhá školského zákona. 12. Prognosticky závažné poruchy krvetvorby (anemie apod.). 13. Krvácivé stavy. 14. Nemoci zažívací soustavy vyžadující dietní stravu a vylučující směnný nebo nepravidelný provoz. 15. Prognosticky závažné nemoci endokrinní a přeměny látek, včetně diabetes mellitus. 16. Prognosticky závažné poruchy mechanizmu imunity. 17. Prognosticky závažné chronické nemoci ledvin a močových cest. 18. Prognosticky závažné chronické nemoci jater (chronická hepatitis). 19. Prognosticky závažné a nekompenzované formy epilepsie a epileptických syndromů a kolapsové stavy, týká se činností ve výškách, s motorovou mechanizací, s rotujícími stroji, nářadím nebo zařízením nebo činností, při kterých nelze vyloučit ohrožení zdraví, a je nezbytné postupovat podle § 67 odst. 2 věta druhá školského zákona. 20. Závažné poruchy sluchu v případě činností v riziku hluku v případě, že je nezbytné postupovat podle § 67 odst. 2 věta druhá školského zákona. 21. Prognosticky závažné nemoci oka znemožňující zvýšenou fyzickou zátěž a manipulaci s břemeny v případě, že je nezbytné postupovat podle § 67 odst. 2 věta druhá školského zákona. 22. Prognosticky závažné poruchy vidění, zorného pole nebo barvocitu v případě činností s vysokými nároky na zrak nebo činností vyžadujících prostorové vidění v případě, že je nezbytné postupovat podle § 67 odst. 2 věta druhá školského zákona. 23. Závažné duševní nemoci a poruchy chování. 24. Prognosticky závažné gynekologické nemoci. 25. Nemoci vylučující fyzickou náročnost související s výukou příslušného oboru vzdělání. Kritéria jsou stanovena obsahovým zaměřením výuky příslušného oboru vzdělání a jeho zdravotní náročností. 26. Nemoci vylučující vydání zdravotního průkazu v případě, že je nezbytné postupovat podle § 67 odst. 2 věta druhá školského zákona. 27. Nemoci vylučující splnění podmínek stanovených zvláštními právními předpisy pro výkon povolání, na které bude uchazeč připravován v daném oboru vzdělání v případě, že je nezbytné postupovat podle § 67 odst. 2 věta druhá školského zákona. 28. Obor nevyžaduje stanovení zvláštních zdravotních požadavků. 1) Pouze při zaměření na optické přístroje. 2) Pouze pro jemného mechanika se zaměřením na mechaniku optických přístrojů. 1) Pouze při zaměření na mechanika optických přístrojů. 2) Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 3) Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 4) Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 5) Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 6) Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 7) Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 8) Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 9) Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 10) Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 11) Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 12) Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 13) Pouze při zaměření na plynová zařízení. 14) Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 15) Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 16) Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 17) Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 18) Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 19) Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 20) Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 21) Pro všechny absolventy tříletých oborů vzdělání s výučním listem. 22) Platí pouze pro obor vzdělání s odborným zaměřením na podnikání ve vlasové kosmetice. 23) Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 24) Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 25) Pro všechny absolventy tříletých oborů vzdělání s výučním listem. 26) Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia. 27) Pro všechny absolventy tříletých oborů vzdělání s výučním listem. 28) Platí pouze pro obor vzdělání nástavbového studia.
Vyhláška č. 210/2010 Sb.
Vyhláška č. 210/2010 Sb. Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o obchodování s ohroženými druhy Vyhlášeno 25. 6. 2010, datum účinnosti 10. 7. 2010, částka 70/2010 * § 1 - Formuláře žádostí a evidenční karty * § 2 - Evidence žadatelů o doklad CITES * § 3 - Formulář registračního listu a potvrzení o původu zabaveného exempláře * Záznamy o nakládání s kaviárem, značení nádob s kaviárem a přidělování evidenčního kódu balíren kaviáru - (K § 16b odst. 7 a 8 zákona) * § 4 - (1) Záznamy o nakládání s kaviárem se vedou v listinné nebo elektronické podobě umožňující vytištění záznamu. * § 5 - (1) Nestanoví-li přímo použitelné předpisy Evropské unie o ochraně ohrožených druhů4) jinak, označují zpracovatelé a balírny kaviáru prvotní nádoby s kaviárem jednotlivě pomocí jednorázových štítků, které jsou připevněny k nádobě. * § 6 - Oficiální evidenční kód zpracovatele nebo balírny licencované v České republice sestává z písmen „CZ-CITES“ a individuálního evidenčního čísla zpracovatele nebo balírny kaviáru přiděleného ministerstvem v rozhodnutí o licenci. * § 7 - Vývoz exempláře rostlinného druhu na základě rostlinolékařského osvědčení * § 8 - Náhradní potvrzení ministerstva pro účely prokazování povoleného dovozu a potvrzená kopie dokladu CITES o dovozu vydaná krajským úřadem * § 9 - Seznam dalších druhů, na jejichž exempláře se nevztahuje povinnost registrace * § 10 - Způsob vyplňování registračního listu a provádění změn v registraci * § 11 - Povinné informace spojené s převodem exempláře * Značení a identifikace exemplářů - (K § 23c odst. 5 zákona) * § 12 - Nestanoví-li přímo použitelné předpisy Evropské unie o ochraně ohrožených druhů9) jinak, používají se pro nově označované exempláře ptáků v České republice nesnímatelné kroužky, na kterých je vyražen identifikační údaj sestávající z písmen CZ a pořadového * § 13 - (1) Fotografická dokumentace podle § 23c odst. 4 zákona, která je jiným způsobem značení nebo identifikace exempláře, odpovídá následujícím požadavkům: * § 14 - Registr kroužků a jiných značek pro označování exemplářů * § 15 - Záznamy o obchodu a záznamy o chovu * § 16 - Doklad o původu exemplářů, jiných jedinců, výrobku z kytovců, výrobku z tuleně a regulované kožešiny * § 17 - Seznamy druhů, na které se nevztahuje povinnost vedení záznamů nebo povinnost předávat doklady CITES při převodu * § 18 - Zrušovací ustanovení * § 19 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 210/2010 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 210/2010 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 210/2010 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 210/2010 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 210/2010 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 210/2010 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 210/2010 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 210/2010 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 210/2010 Sb. č. 10 k vyhlášce č. 210/2010 Sb. Aktuální znění od 10. 7. 2010 210 VYHLÁŠKA ze dne 11. června 2010 o provedení některých ustanovení zákona o obchodování s ohroženými druhy Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) stanoví podle § 42 a k provedení § 3 odst. 7 a 9, § 15a odst. 4, § 15c odst. 3, § 17, § 18 odst. 1, § 23 odst. 3, 8 a 9, § 23a odst. 6, § 23b odst. 5, § 23c odst. 5, § 23d odst. 8, § 24 odst. 2 a 9 a § 25 odst. 2 písm. m) a podle § 16b odst. 8 a § 23 odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění zákona č. 444/2005 Sb. a zákona č. 346/2009 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 Formuláře žádostí a evidenční karty (K § 3 odst. 7 a 9, § 15a odst. 4, § 15c odst. 3, § 16b odst. 8 a § 18 odst. 1 zákona) (1) V případě žádosti o povolení nebo potvrzení pro účely dovozudovozu, vývozuvývozu nebo zpětného vývozuvývozu exempláře podle § 3 odst. 2 zákona, včetně žádosti o potvrzení o osobním vlastnictví exempláře, žádosti o potvrzení o souboru vzorků podle § 3 odst. 5 zákona nebo žádosti o povolení vývozuvývozu jiného jedincejiného jedince zvláště chráněného druhu z České republiky podle § 18 odst. 1 zákona a § 7 této vyhlášky vyplňuje žadatel list 5 „Žádost“ příslušného formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1). (2) V případě žádosti o potvrzení potřebného k přemístění živého exempláře živočišného druhu přímo ohroženého vyhynutím podle § 3 odst. 2 zákona vyplňuje žadatel list 3 „Žádost“ příslušného formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie2). Žádost podle § 15a odst. 3 zákona o současné vydání potvrzení o udělení výjimky ze zákazu obchodních činností a potvrzení k přemístění pro týž živý exemplář se podává u příslušného krajského úřadu. (3) V případě žádosti o potvrzení o putovní výstavě podle § 3 odst. 5 zákona vyplňuje žadatel list 3 „Žádost“ příslušného formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie3). (4) V případě žádosti o výjimku ze zákazu obchodních činností s exemplářem podle § 3 odst. 3 zákona vyplňuje žadatel list 3 „Žádost“ příslušného formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie2). (5) Formulář evidenční karty podle § 3 odst. 7 zákona je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. (6) Formulář žádosti o licenci ke zpracování, balení a přebalování kaviárukaviáru podle § 16b odst. 8 zákona je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 2 Evidence žadatelů o doklad CITES (K § 3 odst. 9 zákona) (1) Ministerstvo a krajské úřady vedou evidenci žadatelů o doklad CITES v rámci centrální databáze povolení, potvrzení a registračních listů vydaných ministerstvem nebo krajskými úřady pro dovozdovoz, vývozvývoz, zpětný vývozvývoz nebo jiné nakládání s exempláři a databáze přijatých dokladů cizích států a vydaných potvrzení pro účely prokázání povoleného dovozudovozu, kterou vede ministerstvo podle § 35 odst. 1 zákona. (2) Evidence žadatelů obsahuje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu a datum narození žadatele, je-li fyzickou osobou nepodnikající, nebo b) obchodní firmu, sídlo a IČO žadatele, je-li fyzickou osobou podnikající nebo právnickou osobou, a c) telefon, fax a e-mail žadatele. § 3 Formulář registračního listu a potvrzení o původu zabaveného exempláře (K § 23 odst. 3 a 8 zákona) (1) Formulář registračního listu exempláře je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce. (2) Formulář potvrzení o původu zabaveného exempláře podle § 23 odst. 8 a § 34a odst. 8 zákona je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce. Záznamy o nakládání s kaviárem, značení nádob s kaviárem a přidělování evidenčního kódu balíren kaviáru (K § 16b odst. 7 a 8 zákona) § 4 (1) Záznamy o nakládání s kaviáremkaviárem se vedou v listinné nebo elektronické podobě umožňující vytištění záznamu. (2) Jednotlivé záznamy jsou označeny pořadovými čísly počínaje číslem „1“. (3) Každý záznam o kaviárukaviáru obsahuje: a) pořadové číslo a datum záznamu a b) kód druhu jesetera podle přílohy č. 4 k této vyhlášce. (4) Záznam o získaném kaviárukaviáru dále obsahuje: a) datum získání kaviárukaviáru, b) jméno a adresu nebo název, popřípadě obchodní firmu a sídlo dodavatele kaviárukaviáru, c) čistou hmotnost získaného kaviárukaviáru, d) čísla dokladů o původu kaviárukaviáru, jejichž kopie se přikládají k záznamu, a e) identifikační informace z původních štítků nádob s kaviáremkaviárem, nejsou-li uvedeny na kopiích dokladů přiložených k záznamu. (5) Záznam o odeslaném kaviárukaviáru dále obsahuje: a) datum odeslání kaviárukaviáru, b) čistou hmotnost odeslaného kaviárukaviáru, c) jméno a adresu nebo název, popřípadě obchodní firmu a sídlo odběratele kaviárukaviáru, d) čísla dokladů vystavených na odeslaný kaviárkaviár, jejichž kopie se přikládají k záznamu. Dále identifikační informace z vlastních štítků nádob s kaviáremkaviárem, nejsou-li uvedeny na kopiích dokladů přiložených k záznamu, a e) pořadové číslo a datum vlastního záznamu, vztahujícího se k získání kaviárukaviáru. § 5 (1) Nestanoví-li přímo použitelné předpisy Evropské unie o ochraně ohrožených druhů4) jinak, označují zpracovatelé a balírny kaviárukaviáru prvotní nádobyprvotní nádoby s kaviáremkaviárem jednotlivě pomocí jednorázových štítků, které jsou připevněny k nádobě. (2) Prvotní nádobouPrvotní nádobou se rozumí nádoba, do které je kaviárkaviár přímo plněn zpracovateli a balírnami. Za prvotní nádobuprvotní nádobu se nepovažuje nádobí, na kterém je kaviárkaviár servírován k přímé spotřebě v restauracích a podobných zařízeních. (3) Štítek na prvotní nádobuprvotní nádobu s kaviáremkaviárem, která je naplněna zpracovatelem nebo balírnou v zemi původu kaviárukaviáru, obsahuje následující identifikační čísla v následujícím pořadí: a) standardizovaný kód druhu jeseterovité ryby podle přílohy č. 4 k této vyhlášce, b) kód pro vyznačení původu jeseterovité ryby podle přílohy IX k nařízení Komise (ES) č. 865/2006, c) dvoupísmenný kód země původu jeseterů podle Mezinárodní organizace pro standardizaci (ISO), d) rok sklizně, popřípadě lovu, e) oficiální evidenční kód zpracovatele nebo balírny kaviárukaviáru a f) identifikační výrobní číslo šarže kaviárukaviáru přidělené zpracovatelem nebo balírnou. (4) Štítek na prvotní nádobuprvotní nádobu s kaviáremkaviárem, který je přebalován v jiné zemi, než je země původu kaviárukaviáru, obsahuje následující identifikační čísla v následujícím pořadí: a) standardizovaný kód druhu jeseterovité ryby podle přílohy č. 4 k této vyhlášce, b) kód pro vyznačení původu jeseterovité ryby podle přílohy IX k nařízení Komise (ES) č. 865/2006, c) dvoupísmenný kód země původu jeseterů podle Mezinárodní organizace pro standardizaci (ISO), d) rok přebalování kaviárukaviáru, e) oficiální evidenční kód zpracovatele nebo balírny kaviárukaviáru a f) identifikační výrobní číslo šarže kaviárukaviáru přidělené zpracovatelem nebo balírnou nebo číslo vývozního povolení nebo potvrzení o zpětném vývozuvývozu. § 6 Oficiální evidenční kód zpracovatele nebo balírny licencované v České republice sestává z písmen „CZ-CITES“ a individuálního evidenčního čísla zpracovatele nebo balírny kaviárukaviáru přiděleného ministerstvem v rozhodnutí o licenci. § 7 Vývoz exempláře rostlinného druhu na základě rostlinolékařského osvědčení (K § 17 zákona) Povolení ministerstva k vývozuvývozu uměle vypěstovaného exempláře rostlinného druhu se nahrazuje rostlinolékařským osvědčením vydaným podle jiného právního předpisu5) v případech stanovených nařízeními v oblasti obchodování s ohroženými druhy6). § 8 Náhradní potvrzení ministerstva pro účely prokazování povoleného dovozu a potvrzená kopie dokladu CITES o dovozu vydaná krajským úřadem [K § 24 odst. 5 a 9 a § 25 odst. 2 písm. m) zákona] (1) Na přední straně potvrzené kopie dokladu CITES podle § 24 odst. 5 zákona se uvede text podle vzoru v příloze č. 5 k této vyhlášce. Rubovou stranu kopie dokladu CITES o dovozudovozu tvoří fotokopie přední strany příslušného dokladu CITES o dovozudovozu7). (2) Krajský úřad doplní do textu potvrzení podle odstavce 1 příslušné údaje podle pokynů obsažených v příloze č. 5 k této vyhlášce, doklad potvrdí otiskem úředního razítka a podpisem oprávněné úřední osoby. (3) Nestanoví-li přímo použitelné předpisy Evropské unie o ochraně ohrožených druhů8) jinak, postupuje se při vydávání náhradního potvrzení ministerstva pro účely prokazování povoleného dovozudovozu podle § 22 odst. 3 a 5 zákona přiměřeně podle odstavců 1 a 2. (4) Papír, na kterém se tisknou náhradní potvrzení a potvrzené kopie dokladu CITES podle odstavce 1 až 3, odpovídá kvalitativním požadavkům podle článku 3 odst. 1, 2 a odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 865/2006, včetně gilošovaného vzorku na přední straně. § 9 Seznam dalších druhů, na jejichž exempláře se nevztahuje povinnost registrace [K § 23 odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona] Povinnost registrace se nevztahuje na exempláře a druhy, jejichž seznam je stanoven v příloze č. 6 k této vyhlášce. § 10 Způsob vyplňování registračního listu a provádění změn v registraci (K § 23 odst. 9 a § 23a odst. 6 zákona) (1) Způsob vyplňování registračního listu a kódy registračních úřadů jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce. (2) Způsob provádění změn v registraci již zaregistrovaného exempláře podle § 23a odst. 2 a 5 zákona a způsob provádění záznamu změn vlastníky exemplářů jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce. § 11 Povinné informace spojené s převodem exempláře (K § 23b odst. 5 zákona) Obsah povinných informací spojených s převodem exempláře, které se zveřejňují při obchodování s exempláři podle § 23b odst. 1 až 4 zákona, a vzor odkazu na povinné informace zveřejněné ministerstvem jsou uvedeny v příloze č. 7 k této vyhlášce. Značení a identifikace exemplářů (K § 23c odst. 5 zákona) § 12 Nestanoví-li přímo použitelné předpisy Evropské unie o ochraně ohrožených druhů9) jinak, používají se pro nově označované exempláře ptáků v České republice nesnímatelné kroužky, na kterých je vyražen identifikační údaj sestávající z písmen CZ a pořadového čísla přiděleného ministerstvem. Při značkování jedinečně číslovanými nepozměnitelnými mikročipovými transpondéry se podle první věty nepostupuje. § 13 (1) Fotografická dokumentace podle § 23c odst. 4 zákona, která je jiným způsobem značení nebo identifikace exempláře, odpovídá následujícím požadavkům: a) na fotografii je zřetelně identifikovatelné měřítko, b) na fotografii jsou rozlišitelné detailní identifikační znaky exempláře a c) fotografie je nalepena na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce. (2) Fotografie podle odstavce 1 v potřebném množství předkládá žadatel o doklady CITES nebo o registraci exempláře na své náklady v souladu s § 23c odst. 1 zákona. Ministerstvo nebo příslušný krajský úřad může požadovat, aby žadatel předložil fotografie také elektronicky. § 14 Registr kroužků a jiných značek pro označování exemplářů (K § 23d odst. 8 zákona) (1) Registr vyrobených nebo distribuovaných kroužků a jiných značek podle § 23d odst. 5 zákona vede výrobce nebo distributor kroužků nebo jiných značek v samostatné knize s očíslovanými stranami nebo elektronicky v samostatné databázi umožňující vytištění záznamu. V případě elektronické databáze se všechny nové záznamy vytisknou minimálně jednou měsíčně, stránky se průběžně očíslují a připojí se k předchozím vytištěným záznamům obdobně jako v knize. Jednotlivé záznamy v knize nebo databázi jsou označeny pořadovými čísly počínaje číslem „1“. (2) Záznamy o kroužcích a značkách přijatých na sklad a záznamy o kroužcích a značkách použitých nebo distribuovaných jiným osobám se vedou odděleně. (3) Záznam o kroužcích a značkách přijatých na sklad obsahuje: a) pořadové číslo záznamu, b) datum záznamu, c) typ kroužku nebo značky, d) datum přijetí na sklad, e) místo původu (jméno a adresa dodavatele, nebo název, popřípadě obchodní firma a sídlo, vlastní výroba), f) počet kusů, g) čísla značek a h) další poznámky a dodatečné záznamy. (4) Záznam o kroužcích a značkách použitých nebo distribuovaných jiným osobám obsahuje: a) pořadové číslo záznamu, b) datum záznamu, c) typ kroužku nebo značky, d) datum vyskladnění, e) místo určení (jméno a adresa nebo název, popřípadě obchodní firma a sídlo odběratele, pro vlastní potřebu), f) počet kusů, g) čísla značek a h) další poznámky a dodatečné záznamy. (5) Písemná informace o kroužcích a jiných značkách podle § 23d odst. 2 písm. b) zákona obsahuje zejména údaje o: a) výrobci kroužků nebo jiných značek, je-li odlišný od žadatele o licenci pro výrobce nebo distributora, b) použitém materiálu na výrobu kroužků nebo jiných značek, c) velikosti a typech kroužků nebo jiných značek, d) druzích, velikostech a stáří živočichů, pro které budou kroužky nebo jiné značky určeny, e) veterinárních nebo jiných atestech kroužků a jiných značek, jsou-li k dispozici nebo je-li to vyžadováno veterinárními předpisy, a f) návodech a informacích pro odběratele značek. § 15 Záznamy o obchodu a záznamy o chovu (K § 24 odst. 2, 7 a 9 zákona) (1) Záznamy podle § 24 odst. 2 zákona (dále jen „záznamy o obchodu“) a záznamy podle § 24 odst. 7 zákona (dále jen „záznamy o chovu“) se vedou v samostatné knize s očíslovanými stranami. Jednotlivé záznamy v knize jsou označeny pořadovými čísly počínaje číslem „1“. Je-li kniha zaplněna, založí se nová kniha a na první straně se uvede, že jde o pokračování knihy č. X, kde X je pořadové číslo předchozí knihy, a jednotlivé záznamy pokračují pod navazujícími pořadovými čísly. (2) Pokud chovatel exemplářů s exempláři obchoduje, vedou se záznamy o obchodu i záznamy o chovu ve společné knize. (3) Záznamy o obchodu a záznamy o chovu obsahují zejména: a) pořadové číslo záznamu, b) datum záznamu, c) vědecký a český název druhu, d) popis exempláře, popřípadě exemplářů, kterým se rozumí zejména pohlaví, datum narození, pokud je známo, způsob označení a číslo značky, charakteristické individuální znaky nebo číslo fotografie přiložené k záznamu, nebo číslo registračního listu, e) datum získání nebo narození exempláře, f) informaci o tom, odkud exemplář pochází, zejména jméno a adresu nebo název, popřípadě obchodní firmu a sídlo dodavatele, anebo se, v případě vlastního odchovu, uvede „vlastní odchov“ a stručná identifikace rodičů, jako jsou pořadová čísla vlastních záznamů pro matku a otce, lze-li matku a otce stanovit, g) datum převodu exempláře jinému držiteli nebo datum úhynu exempláře, popřípadě ztráty; v případě převodu vlastnictví k exempláři se uvede jméno a adresa nebo název, popřípadě obchodní firma a sídlo odběratele exempláře a h) další poznámky a dodatečné záznamy, jako jsou specifikace a čísla příslušných dokladů CITES, registračního listu a dalších relevantních dokladů k exempláři, jejichž originály nebo kopie se přikládají k záznamu, datum a typ pozdějšího záznamu o exempláři nebo záznam kontrolního orgánu o provedené kontrole s uvedením data provedení kontroly. (4) Skutečnosti, které nejsou při provádění prvního záznamu zřejmé, jako je pohlaví exempláře, mohou být doplněny dodatečně a datum dodatečného záznamu se vyznačí v položce „další poznámky“. (5) Pokud se začíná s vedením záznamů o obchodu nebo záznamů o chovu, uvedou se do knihy podle odstavce 1 nejdříve záznamy o všech exemplářích, na které se vztahuje povinnost vedení záznamů a které má povinná osoba v držení. § 16 Doklad o původu exemplářů, jiných jedinců, výrobku z kytovců, výrobku z tuleně a regulované kožešiny (K § 24 odst. 3 a 9 zákona) (1) Písemný doklad původního vlastníka nebo držitele, který převádí exemplář, jiného jedincejiného jedince, výrobek z kytovců, výrobek z tuleně nebo regulovanou kožešinuregulovanou kožešinu (dále jen „doklad původního vlastníka o původu exempláře“) podle § 24 odst. 3 zákona, obsahuje: a) datum a místo vydání dokladu původního vlastníka o původu exempláře, b) jméno a adresu nebo název, popřípadě obchodní firmu a sídlo původního vlastníka nebo držitele exempláře, jiného jedincejiného jedince, výrobku z kytovců, výrobku z tuleně nebo regulované kožešinyregulované kožešiny, který vydal doklad původního vlastníka o původu exempláře, c) vědecký a český název druhu exempláře, jiného jedincejiného jedince, tuleně nebo kytovce, z nichž výrobek pochází, d) množství předávaných exemplářů, jiných jedincůjiných jedinců, výrobků z kytovců, výrobků z tuleňů nebo regulovaných kožešinregulovaných kožešin, e) popis exempláře, jiného jedincejiného jedince, výrobku z kytovců, výrobku z tuleně nebo regulované kožešinyregulované kožešiny, aby jej bylo možno identifikovat a odlišit od jiných exemplářů, jiných jedincůjiných jedinců, výrobků z kytovců, výrobků z tuleňů nebo regulovaných kožešinregulovaných kožešin stejného druhu, kterým se rozumí zejména pohlaví a stáří, pokud je známo, způsob označení, číslo značky a další individuální znaky; pokud je součástí dokladu fotografie, vyznačí se také tato skutečnost a f) původ exemplářů, jiných jedincůjiných jedinců, výrobků z kytovců, výrobků z tuleňů nebo regulovaných kožešinregulovaných kožešin v souladu s § 24 odst. 3 zákona, a to datum a místo 1. odběru z přírody, 2. narození v zajetí nebo umělého vypěstování, nebo 3. datum dovozudovozu, stát a doklady CITES (číslo, datum a místo vydání), popřípadě jiné doklady, na jejichž základě byl exemplář, jiný jedinecjiný jedinec, výrobek z kytovců, výrobek z tuleňů nebo regulovaná kožešinaregulovaná kožešina dovezeny. Pokud je to možné, uvedou se i základní údaje o rodičích exempláře. Pokud k exempláři existuje registrační list, doklad CITES nebo jiný úřední doklad o původu exempláře podle § 37 odst. 3 a 4 zákona, předchozí doklad původního vlastníka o původu exempláře nebo jiný podobný doklad, uvede se zde název a číslo dokladu, kdo jej vydal, datum a místo vydání a g) podpis a případně razítko původního vlastníka nebo držitele exempláře. (2) Pokud je s exemplářem, jiným jedincemjiným jedincem, výrobkem z kytovců, výrobkem z tuleňů nebo regulovanou kožešinouregulovanou kožešinou předáván i příslušný registrační list nebo doklad CITES nebo jiný úřední doklad podle § 37 odst. 3 a 4 zákona, ve kterých jsou uvedeny údaje podle odstavce 1, mohou být údaje v dokladu původního vlastníka o původu exempláře podle odstavce 1 písm. c) až f) nahrazeny odkazem na příslušný úřední doklad. (3) Odchylně od odstavců 1 a 2, pokud je s exemplářem předáván i příslušný registrační list, ve kterém jsou údaje podle odstavce 1 a ve kterém původní vlastník nebo držitel potvrdí předtištěné prohlášení o přenechaném exempláři, jiném jedincijiném jedinci, výrobku z kytovců, výrobku z tuleňů nebo regulované kožešiněregulované kožešině, nahrazuje tento registrační list doklad původního vlastníka o původu exempláře. § 17 Seznamy druhů, na které se nevztahuje povinnost vedení záznamů nebo povinnost předávat doklady CITES při převodu (K § 24 odst. 9 zákona) (1) Seznam druhů, exemplářů nebo jiných jedincůjiných jedinců, výrobků z kytovců, výrobků z tuleňů a regulovaných kožešinregulovaných kožešin, u kterých se nevyžaduje povinnost vedení písemných záznamů o obchodu, je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce. (2) Seznam druhů, exemplářů nebo jiných jedincůjiných jedinců, u kterých se nevyžaduje povinnost vedení písemných záznamů o chovu, je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce. (3) Povinnost předávat doklady CITES a obdobné doklady o legálnosti dovozudovozu při převodu, výpůjčce či nájmu podle § 24 odst. 4 zákona se nevztahuje na exempláře druhů vyjmenovaných v příloze D k nařízení Rady (ES) č. 338/97. Tato povinnost se nevztahuje také na případy, kdy vlastník nebo držitel nemá příslušné doklady a na místo toho vydá novému držiteli doklad původního vlastníka o původu exempláře podle § 24 odst. 3 zákona a § 16 této vyhlášky, ve kterém zdůvodní, proč vyžadované doklady chybí. § 18 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 227/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), se zrušuje. § 19 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jejího vyhlášení. Ministryně: Ing. Bízková v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 210/2010 Sb. EVIDENČNÍ KARTA 821kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 210/2010 Sb. Žádost o licenci ke zpracování, balení a přebalování kaviáru ryb z řádu Jeseteři (Acipenseriformes spp.) 727kB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 210/2010 Sb. REGISTRAČNÍ LIST / POTVRZENÍ O PŮVODU *) exempláře ohroženého druhu živočicha nebo rostliny 1.9MB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 210/2010 Sb. Standardizované kódy druhů ryb z řádu jeseteři (Acipenseriformes spp.) Vědecký název| český název| kód ---|---|--- Acipenser baerii| jeseter sibiřský| BAE Acipenser baerii baicalensis| jeseter sibiřský bajkalský| BAI Acipenser brevirostrum| jeseter krátkorypý| BVI Acipenser dabryanus| jeseter jihočínský| DAB Acipenser fulvescens| jeseter jezerní| FUL Acipenser gueldenstaedtii| jeseter ruský| GUE Acipenser medirostris| jeseter sachalinský| MED Acipenser mikadoi| jeseter severní| MIK Acipenser naccarii| jeseter jadranský| NAC Acipenser nudiventris| jeseter hladký| NUD Acipenser oxyrinchus| jeseter ostrorypý| OXY Acipenser oxyrinchus desotoi| jeseter ostrorypý golfský| DES Acipenser persicus| jeseter perský| PER Acipenser ruthenus| jeseter malý| RUT Acipenser schrenckii| jeseter amurský| SCH Acipenser sinensis| jeseter čínský| SIN Acipenser stellatus| jeseter hvězdnatý| STE Acipenser sturio| jeseter velký| STU Acipenser transmontanus| jeseter bílý| TRA Huso dauricus| vyza malá| DAU Huso huso| vyza velká| HUS Polyodon spathula| veslonos americký| SPA Psephurus gladius| veslonos čínský| GLA Pseudoscaphirhynchus fedtschenkoi| lopatonos Fedčenkův| FED Pseudoscaphirhynchus hermanni| lopatonos Hermannův| HER Pseudoscaphirhynchus kaufmanni| lopatonos Kaufmannův| KAU Scaphirhynchus albus| lopatonos velký| ALB Scaphirhynchus platorynchus| lopatonos americký| PLA Scaphirhynchus suttkusi| lopatonos alabamský| SUS směska druhů (výhradně pro označení „lisovaného“ kaviárukaviáru)| MIX hybridní druhy (kde YYY je kód pro rodičovský druh samce a XXX kód pro rodičovský druh samice)| YYY x XXX Příloha č. 5 k vyhlášce č. 210/2010 Sb. Vzor potvrzení na přední straně kopie dokladu CITES o dovozu podle § 8 odst. 1 vyhlášky a pokyny k jeho doplnění POTVRZENÍ / CERTIFICATE 1. Tímto se potvrzuje, že originál dokladu CITES o dovozudovozu, jehož kopie je na rubové straně tohoto potvrzení, byl odebrán tímto úřadem na základě žádosti o vydání potvrzení pro dovezené exempláře jednotlivě. / This is to certify that the originál import CITES permit, copy of which is on the verso of this certificate, has been retained by this office on the basis of an application for issuing certificates for imported specimens individually. 2. Toto potvrzení platí pouze pro jeden exemplář jako doklad o tom, že byl dovezen na základě uvedeného dokladu CITES o dovozudovozu. / This certificate is valid for one specimen only as a proof that the specimen has been imported on the basis of the mentioned import CITES permit. 3. Toto potvrzení se vydává pro účely prokazování původu exempláře podle nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichůvolně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a zákona č. 100/2004 Sb., zákon o obchodování s ohroženými druhy. / This certificate is issued for the purpose of proving the origin of a specimen imported according to the Council Regulation (EC) No 338/97 on the Protection of Species of Wild Fauna and Flora by Regulating Trade Therein, and the Act of the Czech Republic No. 100/2004 Coll. on Trade in Endangered Species. 4. Popis, označení a identifikace exempláře / Description, marking and identification of the specimen: 5. Zvláštní podmínky / Speciál conditions: Toto potvrzení je veřejnou listinouveřejnou listinou. Toto potvrzení nesmí obsahovat žádné výmazy nebo změny, pokud tyto výmazy či změny nebyly ověřeny razítkem a podpisem vydávajícího výkonného orgánu. Toto potvrzení přestane být platné, jestliže živé exempláře v nich uvedené uhynuly, živí živočichové v nich uvedení unikli nebo byli vypuštěni do volné přírody, anebo exempláře v nich uvedené byly zničeny. Neplatné potvrzení musí být vráceno vydávajícímu výkonnému orgánu v souladu s článkem 11 odst. 5 nařízení (ES) č. 865/2006. / This certificate is a public document. This certificate may not contain any erasures or alterations, unless those erasures or alterations have been authenticated by the stamp and signature of the issuing management authority. This certificate shall cease to be valid, if live specimens referred to therein have died, live animals referred to therein have escaped or have been released to the wild, and/or specimens referred to therein have been destroyed. Not-valid certificate must be returned to the issuing management authority in accordance with the Article 11(5) of the Regulation (EC) No. 865/2006. 6. Název a adresa výkonného orgánu, který vydal toto potvrzení / Name and address of the issuing management authority. 7. Číslo potvrzení / No. of the certificate: 8. Místo a datum vydání /Place and date of issue: 9. Jméno vydávajícího úředníka / Name of issuing official: 10. Podpis a úřední razítko / Signature and official stamp: Pokyny pro doplnění potvrzení Krajský úřad doplní do textu potvrzení příslušné údaje v kolonkách č. 4 až 9 a doklad potvrdí otiskem úředního razítka a podpisem oprávněné úřední osoby v kolonce č. 10. V kolonce č. 7 se uvede úřední identifikační číslo, které krajský úřad přidělil příslušnému potvrzení. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 210/2010 Sb. Seznam dalších druhů, na jejichž exempláře se nevztahuje povinnost registrace Registrační povinnost podle § 23 odst. 1 písm. a) zákona se kromě druhů uvedených v § 23 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona nevztahuje na a) exempláře druhů, pro něž Evropská komise stanovila všeobecné výjimky z čl. 8 odst. 1 a 3 nařízení Rady (ES) č. 338/97 a které jsou specifikovány v čl. 62 nařízení Komise (ES) č. 865/2006, a dále na b) následující druhy savců: Hystrix cristata (dikobraz obecný), Chinchilla spp. (činčila), c) následující druhy ptáků: Colinus virginianus (křepel virginský), Cyanoramphus forbesi (kakariki chathamský) (synonymum Cyanoramphus auriceps forbesi), Nyctea scandiaca (sovice sněžní), Struthio camelus (pštros dvouprstý), Tragopan caboti (satyr Cabotův), d) následující druhy plazů: Acrantophis dumerili (hroznýš Dumérilův), Chamaeleo chamaeleon (chameleon obecný), Phelsuma guentheri (felzuma Guentherova), Python molurus molurus (krajta tygrovitá světlá), e) všechny druhy obojživelníků (Amphibia), f) všechny druhy ryb (Pisces), g) všechny druhy bezobratlých (jiné systematické skupiny než Chordata), h) všechny druhy rostlin (Flora) a i) všechny neživé exempláře. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 210/2010 Sb. Obsah povinných informací souvisejících s převodem exempláře a informace k vyvěšení nebo zveřejnění při obchodování s exempláři Ministerstvo životního prostředí| Informace pro veřejnost ---|--- České republiky 19kB| o povinných dokladech a podmínkách při obchodování a jiném nakládání s živočichy a rostlinami, které jsou exempláři CITES 1), a o povinné registraci exemplářů podle zákona o obchodování s ohroženými druhy č. 100/2004 Sb. 1. Obchod a jiné nakládání s exempláři živočichů a rostlin druhů vyjmenovaných v přílohách k nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichůvolně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi podléhá regulaci a kontrole podle uvedeného nařízení, dalších právních předpisů EU2) a zákona č. 100/2004 Sb., zákon o obchodování s ohroženými druhy3). Jde o tzv. exempláře CITES (dále jen „exempláře“). Povinnost prodávajících informovat kupujícího nebo zájemce o exemplář 2. Podle § 23b zákona č. 100/2004 Sb. je každý, kdo prodává nebo nabízí k prodeji exemplář podléhající registraci (bod 5) anebo exemplář, na nějž se vztahuje zákaz obchodních činností (body 6 a 7), povinen opatřit exemplář písemným upozorněním „CITES – povinné doklady“ a prodej uskutečnit jen s příslušným registračním listem (bod 5) a případně i s potvrzením pro komerční použití (bod 7). Rovněž je povinen písemně informovat kupujícího nebo zájemce o koupi o povinnosti registrovat exemplář (bod 5) a o zákazech obchodních činností s exemplářem (body 6 a 7). To platí obdobně i pro jiné způsoby převodu takového exempláře. 3. Při obchodování na veřejnosti přístupných místech (prodejny, burzy apod.), kde se nabízejí k prodeji a prodávají exempláře, musí provozovatel takového místa nebo pořadatel burzy zajistit, aby byla tato informace vyvěšena na viditelném místě. 4. Zveřejnění této informace je povinen zajistit i provozovatel prostředku komunikace na dálku, jehož prostřednictvím se nabízejí k prodeji exempláře (např. internetové obchody). Provozovatel prostředku komunikace na dálku může namísto toho zveřejnit na svém hlavním portálu pouze hlavičku této informace s jejím názvem a logem Ministerstva životního prostředí a CITES, kterou elektronicky propojí na URL této informace na portálu Ministerstva životního prostředí (www.mzp.cz/cites). Se stejnými informacemi bude elektronicky propojeno i každé upozornění „CITES – povinné doklady“, které je povinnou součástí inzerátu podle § 23b odst. 3 zákona č. 100/2004 Sb. Povinná registrace některých exemplářů v České republice 5. Vlastníci a dlouhodobí držitelé exemplářů, na které se vztahuje povinnost registrace podle § 23 zákona č. 100/2004 Sb.4), mají za povinnost tyto exempláře zaregistrovat na krajských úřadech anebo Magistrátu hl. m. Prahy, které jim vydají registrační list pro každý exemplář. Zákaz obchodních činností s exempláři druhů z přílohy A 6. Podle čl. 8 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 338/97 je zakázán nákup, nabízení ke koupi, nabývání pro obchodní účely, veřejné vystavování pro obchodní účely, využívání pro obchodní zisk a prodej, držení za účelem prodeje, nabízení k prodeji nebo převážení za účelem prodeje exemplářů druhů zařazených do přílohy A5). „Prodejem” je jakákoli forma prodeje. Za prodej se považuje i pronajmutí, směna nebo výměna a obdobné výrazy mají být vykládány podobně [čl. 2 písm. p) nařízení Rady (ES) č. 338/97]. 7. Výkonné orgány CITES členských států EU mohou vydat pro určitý exemplář výjimku z výše uvedeného zákazu, pokud jsou splněny podmínky čl. 8 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 338/97. V ČR tyto výjimky vydávají krajské úřady a Magistrát hl. m. Prahy. Výjimky se vydávají na úředních formulářích podle nařízení Komise (ES) č. 865/2006 („potvrzení pro komerční použití“, někdy označované jako „potvrzení EU o výjimce“, „žlutý certifikát EU“, „výjimka z komerce“ apod.) a platí v celé EU. Bez takového potvrzení je nezákonné exemplář prodat, nabízet k prodeji atd. (viz bod 6). Další informace 8. Tato informace je zveřejněna v elektronické verzi na www.mzp.cz/cites, kde lze nalézt podrobnější informace o příslušných právních předpisech (bod 1) a o dalších povinnostech držitelů exemplářů a o regulaci obchodu s exempláři podle těchto předpisů (např. povolování vývozuvývozu a dovozudovozu exemplářů, povinnost označit některé exempláře, vedení záznamů o obchodu a chovu exemplářů atp.). Příloha č. 8 k vyhlášce č. 210/2010 Sb. Vzor přílohy k registračnímu listu k nalepení fotografické dokumentace exempláře 559kB Příloha č. 9 k vyhlášce č. 210/2010 Sb. Seznam druhů, exemplářů nebo jiných jedinců, výrobků z kytovců, výrobků z tuleňů a regulovaných kožešin, u kterých se nevyžaduje povinnost vedení písemných záznamů o obchodu podle § 24 odst. 2 zákona Povinnosti vedení písemných záznamů o obchodu podle § 24 odst. 2 zákona se nevyžadují, pokud jde o: a) regulované kožešinyregulované kožešiny s výjimkou kožešin z druhů z přílohy A k nařízení Rady (ES) č. 338/97, b) druhy vyjmenované v přílohách C a D k nařízení Rady (ES) č. 338/97, c) následující druhy z přílohy A k nařízení Rady (ES) č. 338/97: - druhy vyjmenované v příloze č. X k nařízení (ES) č. 865/2006, - Chinchilla spp. (činčila), - Cyanoramphus forbesi (kakariki chathamský) (synonymum Cyanoramphus auriceps forbesi) - Struthio camelus (pštros dvouprstý), d) neživé exempláře1) druhů vyjmenovaných v příloze B k nařízení Rady (ES) č. 338/97 s výjimkou následujících druhů, aniž je dotčeno vynětí regulovaných kožešinregulovaných kožešin podle písmene a): - Canis lupus (vlk obecný), - Elephantidae spp. (všechny druhy čeledi slonovitých), - Felidae spp. (všechny druhy čeledi kočkovitých s výjimkou domestikované formy „kočka domácí“), - Primates spp. (všechny druhy z řádu primátů), - Rhinocerotidae spp. (všechny druhy čeledi nosorožcovití), - Ursidae spp. (všechny druhy čeledi medvědovití), - Falconiformes spp. (všechny druhy řádu dravci), - Strigiformes spp. (všechny druhy řádu sovy), e) následující živé exempláře savců z přílohy B k nařízení Rady (ES) č. 338/97: - Ammotragus lervia (paovce hřivnatá), - Camelidae spp. (velbloudovití), f) následující živé exempláře ptáků z přílohy B k nařízení Rady (ES) č. 338/97: - Agapornis canus (agapornis šedohlavý), - Agapornis fischeri (agapornis Fischerův), - Agapornis personatus (agapornis škraboškový), - Alisterus scapularis (papoušek královský), - Aprosmictus erythropterus (papoušek červenokřídlý), - Aratinga jandaya (aratinga jandaj), - Aratinga solstitialis (aratinga zlatý), - Barnardius zonarius (barnard límcový) [synonymum Barnardius barnardi (barnard zelený)], - Bolborhynchus lineola (papoušíček pruhovaný), - Coscoroba coscoroba (labuť koskoroba), - Cyanoliseus patagonus (papoušek patagonský), - Cyanoramphus auriceps (kakariki žlutočelý), - Cygnus melanocoryphus (labuť černokrká), - Dendrocygna arborea (husička stromová), - Eclectus roratus (papoušek různobarvý), - Forpus coelestis (papoušíček šedokřídlý), - Forpus conspicillatus (papoušíček brýlatý), - Forpus cyanopygius (papoušíček modravý), - Forpus passerinus (papoušíček vrabčí), - Forpus xanthops (papoušíček žlutolící), - Forpus xanthopterygius (papoušíček modrokřídlý), - Gallicolumba luzonica (holub krvavý), - Gallus sonneratii (kur Sonneratův), - Leiothrix argentauris (timálie stříbrouchá), - Leiothrix lutea (timálie čínská), - Liocichla omeiensis (sojkovec s-čchuanský), - Lonchura oryzivora (rýžovník šedý), - Myiopsitta monachus (papoušek mniší), - Nandayus nenday (nandej černohlavý), - Neophema chrysostoma (neoféma modrokřídlá), - Neophema elegans (neoféma ozdobná), - Neophema petrophila (neoféma skalní), - Neophema pulchella (neoféma tyrkysová), - Neophema splendida (neoféma modrohlavá), - Neopsephotus bourkii (neoféma Bourkova), - Paroaria coronata (kardinál šedý), - Pavo muticus (páv zelený), - Platycercus spp. (rosela), - Poephila cincta (pásovník krátkoocasý), - Poicephalus gulielmi (papoušek konžský), - Poicephalus robustus (papoušek zelenobřichý), - Poicephalus senegalus (papoušek senegalský), - Polyplectron bicalcaratum (bažant paví), - Polyplectron germaini (bažant bělolící), - Polyplectron malacense (bažant malajský), - Polyplectron schleiermacheri (bažant bornejský), - Polytelis spp. (papoušek), - Psephotus haematonotus (papoušek zpěvavý), - Psephotus varius (papoušek mnohobarvý), - Psilopsiagon aymara (papoušíček šedoprsý), - Psittacula alexandri (alexandr růžový), - Psittacula cyanocephala (alexandr indický), - Psittacula eupatria (alexandr velký), - Purpureicephalus spurius (papoušek červenotemenný), - Pyrrhura frontalis (papoušek hnědouchý), - Rhea americana (nandu pampový), - Sarkidiornis melanotos (pižmovka hřebenatá), - Trichoglossus haematodus (lori mnohobarvý), g) následující živé exempláře plazů z přílohy B k nařízení Rady (ES) č. 338/97: - Boa constrictor (hroznýš královský), - Corallus hortulanus (psohlavec orinocký), - Epicrates angulifer (hroznýšovec kubánský), - Epicrates cenchria (hroznýšovec duhový), - Eunectes murinus (anakonda velká), - Eunectes notaeus (anakonda žlutá), - Furcifer pardalis (chameleon pardálí), - Chamaeleo calyptratus (chameleon jemenský) - Chrysemys picta (želva ozdobná), - Iguana iguana (leguán zelený), - Liasis mackloti (krajta vodní), - Python curtus (krajta pestrá), - Python molurus bivittatus (krajta tygrovitá tmavá), - Python regius (krajta královská), - Python reticulatus (krajta mřížkovaná), - Python sebae (krajta písmenková), - Trachemys scripta elegans (želva nádherná), h) všechny druhy obojživelníků (Amphibia) z přílohy B k nařízení Rady (ES) č. 338/97, i) všechny druhy ryb (Pisces) z přílohy B k nařízení Rady (ES) č. 338/97, j) všechny druhy bezobratlých (jiné systematické skupiny než Chordata) z přílohy B k nařízení Rady (ES) č. 338/97, k) všechny uměle vypěstované exempláře rostlin (Flora) z přílohy A k nařízení Rady (ES) č. 338/97 a všechny rostliny (Flora) z přílohy B k nařízení Rady (ES) č. 338/97. Příloha č. 10 k vyhlášce č. 210/2010 Sb. Seznam druhů, exemplářů nebo jiných jedinců, u kterých se nevyžaduje povinnost vedení písemných záznamů o chovu podle § 24 odst. 7 zákona Povinnosti vedení písemných záznamů o chovu živých exemplářů podle § 24 odst. 7 zákona se nevyžadují, pokud jde o: a) druhy vyjmenované v příloze č. 9 písm. b), c), e) až j) k této vyhlášce, b) exempláře v chovech chovatelů, kteří chovají maximálně 1 exemplář od určitého druhu. 1) Příloha I k nařízení Komise (ES) č. 865/2006 ze dne 4. května 2006 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi. 2) Příloha V k nařízení Komise (ES) č. 865/2006. 3) Příloha III k nařízení Komise (ES) č. 865/2006. 4) Nařízení Rady (ES) č. 338/97 a nařízení Komise (ES) č. 865/2006. 5) Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 6) Čl. 7 odst. 1 písm. b) bod i) nařízení Rady (ES) č. 338/97 a čl. 17 nařízení Komise (ES) č. 865/2006. 7) Originální část 2 „Kopie pro držitele“ dovozního povolení podle přílohy I k nařízení Komise (ES) č. 865/2006. 8) Čl. 7 odst. 1 písm. b) bod ii) a čl. 7 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 338/97. 9) Kapitola XVI nařízení Komise (ES) č. 865/2006. 1) CITES je akronym pro Úmluvu o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora). 2) Například nařízení Komise (ES) č. 865/2006 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES) č. 338/97 a další předpisy vydané Evropskou komisí na základě nařízení Rady (ES) č. 338/97. 3) Spolu s vyhláškou o provedení některých ustanovení zákona o obchodování s ohroženými druhy 4) Vymezení exemplářů, které je třeba povinně registrovat, je v § 23 odst. 1 a příloze č. 2 zákona č. 100/2004 Sb. a ve vyhlášce o provedení některých ustanovení zákona o obchodování s ohroženými druhy. 5) Příloha A k nařízení Rady (ES) č. 338/97 zhruba odpovídá příloze I k Úmluvě CITES a obsahuje seznam druhů živočichů a rostlin, které jsou přímo ohrožené vyhynutím nebo vyhubením v přírodě. Z toho důvodu se na exempláře těchto druhů vztahuje nejpřísnější zákonná ochrana. 1) Včetně částí, výrobků a odvozenin ve smyslu definice podle čl. 2 písm. t) nařízení (ES) č. 338/97.
Nařízení vlády č. 209/2010 Sb.
Nařízení vlády č. 209/2010 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 111/2002 Sb., kterým se stanoví výše zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalů Vyhlášeno 25. 6. 2010, datum účinnosti 1. 8. 2010, částka 70/2010 * Čl. I - Příloha k nařízení vlády č. 111/2002 Sb., kterým se stanoví výše zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalů, zní: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 8. 2010 209 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 7. června 2010, kterým se mění nařízení vlády č. 111/2002 Sb., kterým se stanoví výše zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalů Vláda nařizuje podle § 50 odst. 1 zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), (dále jen „zákon“) k provedení § 9 odst. 9 zákona: Čl. I Příloha k nařízení vlády č. 111/2002 Sb., kterým se stanoví výše zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalů, zní: „Příloha k nařízení vlády č. 111/2002 Sb. Seznam skleněných vratných zálohovaných obalů, u kterých se stanoví výše zálohy Druh obalu| | Norma| Výše zálohy (Kč)| Poznámka ---|---|---|---|--- Láhev na víno| 1,0 l| ČSN 703133| 3,-| Láhev na minerální vodu| 0,7 l| ČSN 703101| 1,-| Láhev na ovocný sirup| 0,7 l| ČSN 703111| 3,-| Láhev na pivo s korunkovým uzávěrem| 0,5 l| pokud ústí splňuje požadavky ČSN EN 14634| 3,-| Láhev na limonádu a sodovou vodu| 0,33 l| ČSN 703105| 3,-| Láhev na minerální vodu| 0,33 l| | 3,-| láhev musí splňovat rozměry1) stanovené v nákresu uvedeném v této příloze Nákres láhve na minerální vodu 0,33 l. 25kB “. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2010. Předseda vlády: Ing. Fischer, CSc., v. r. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Tošovský v. r. 1) Rozměry grafického zobrazení jsou uvedeny v milimetrech.
Rozhodnutí prezidenta republiky č. 207/2010 Sb.
Rozhodnutí prezidenta republiky č. 207/2010 Sb. Rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Senátu Parlamentu České republiky, do zastupitelstev obcí a zastupitelstev městských obvodů a městských částí ve statutárních městech a do Zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstev jeho městských částí Vyhlášeno 25. 6. 2010, částka 70/2010 207 ROZHODNUTÍ prezidenta republiky ze dne 18. června 2010 o vyhlášení voleb do Senátu Parlamentu České republiky, do zastupitelstev obcí a zastupitelstev městských obvodů a městských částí ve statutárních městech a do Zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstev jeho městských částí I. Podle čl. 63 odst. 1 písm. f) Ústavy České republiky a podle § 1 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuji volby do Senátu Parlamentu České republiky ve volebních obvodech č. 1, 4, 7, 10, 13, 16, 19, 22, 25, 28, 31, 34, 37, 40, 43, 46, 49, 52, 55, 58, 61, 64, 67, 70, 73, 76 a 79 a stanovím dny jejich konání na pátek a sobotu 15. a 16. října 2010. II. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuji volby do zastupitelstev obcíobcí a zastupitelstev městských obvodů a městských částí ve statutárních městech a stanovím dny jejich konání na pátek a sobotu 15. a 16. října 2010. III. Podle § 123 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 3 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuji volby do Zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy a zastupitelstev jeho městských částí a stanovím dny jejich konání na pátek a sobotu 15. a 16. října 2010. Prezident republiky: Klaus v. r. Předseda vlády: Fischer v. r.
Sdělení Českého statistického úřadu č. 206/2010 Sb.
Sdělení Českého statistického úřadu č. 206/2010 Sb. Sdělení Českého statistického úřadu o zavedení Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) Vyhlášeno 25. 6. 2010, částka 69/2010 206 SDĚLENÍ Českého statistického úřadu ze dne 16. června 2010 o zavedení Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, zavádí s účinností od 1. ledna 2011 Klasifikaci zaměstnání (dále jen „klasifikace CZ-ISCO“). Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracovaná na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO-08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Klasifikace CZ-ISCO nahrazuje rozšířenou Klasifikaci zaměstnání (KZAM-R) vydanou sdělením Českého statistického úřadu č. 492/2003 Sb. ze dne 18. prosince 2003. Systematická část klasifikace CZ-ISCO je uvedena v příloze k tomuto sdělení. Klasifikace včetně vysvětlivek bude v tištěné podobě k dispozici v odboru informačních služeb Českého statistického úřadu, Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 a v elektronické podobě bude včetně převodníků k dispozici rovněž na internetových stránkách úřadu na adrese www.czso.cz. 1\\. místopředseda Českého statistického úřadu pověřen zastupováním předsedy Českého statistického úřadu: Ing. Křovák, CSc., v. r. Příloha Kód| Název ---|--- 1| Zákonodárci a řídící pracovníci 11| Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností 111| Zákonodárci a nejvyšší úředníci veřejné správy, politických a zájmových organizací 1111| Představitelé zákonodárné a výkonné moci 11110| Představitelé zákonodárné a výkonné moci 1112| Nejvyšší státní úředníci 11121| Velvyslanci, konzulové a příbuzní pracovníci 11122| Nejvyšší státní úředníci v právní oblasti 11123| Nejvyšší státní úředníci ústředních státních orgánů 11124| Nejvyšší státní úředníci v oblasti bezpečnosti a ochrany 11125| Nejvyšší státní úředníci v oblasti veřejné správy (kromě ústředních státních orgánů) 11126| Poradci prezidenta republiky, předsedy vlády a vedoucích ústředních orgánů 11127| Vedoucí kanceláře, sekretariátu ústředních orgánů 11129| Ostatní nejvyšší státní úředníci 1113| Představitelé samosprávy 11130| Představitelé samosprávy 1114| Nejvyšší představitelé politických, zájmových a příbuzných organizací 11140| Nejvyšší představitelé politických, zájmových a příbuzných organizací 112| Nejvyšší představitelé společností a institucí (kromě politických, zájmových a příbuzných organizací) 1120| Nejvyšší představitelé společností a institucí (kromě politických, zájmových a příbuzných organizací) 11201| Nejvyšší představitelé velkých společností a institucí 11202| Nejvyšší představitelé středních společností a institucí 11203| Nejvyšší představitelé malých společností a institucí 11204| Členové představenstev společností 12| Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních, administrativních a podpůrných činností 121| Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, administrativních a podpůrných činností 1211| Řídící pracovníci v oblasti financí (kromě finančních a pojišťovacích služeb) 12111| Ekonomičtí a finanční náměstci (ředitelé) 12112| Řídící pracovníci v oblasti ekonomiky a financí (kromě finančních a pojišťovacích služeb) 12113| Řídící pracovníci v oblasti účetnictví a kontrolingu 12119| Ostatní řídící pracovníci v oblasti financí (kromě finančních a pojišťovacích služeb) 1212| Řídící pracovníci v oblasti lidských zdrojů 12121| Personální náměstci (ředitelé) 12122| Řídící pracovníci v oblasti personální 12123| Řídící pracovníci v oblasti zaměstnanosti 12129| Ostatní řídící pracovníci v oblasti lidských zdrojů 1213| Řídící pracovníci v oblasti strategie a politiky organizací 12130| Řídící pracovníci v oblasti strategie a politiky organizací 1219| Ostatní řídící pracovníci v oblasti správy podniku, administrativních a podpůrných činností 12191| Řídící pracovníci v oblasti kvality a certifikace systémů řízení (ISO) 12192| Řídící pracovníci v oblasti hospodaření s majetkem státu a organizací 12193| Řídící pracovníci v oblasti úklidu 12194| Řídící pracovníci v oblasti racionalizace výroby a investic 12195| Řídící pracovníci v oblasti ochrany údajů 12196| Řídící pracovníci v oblasti vnitřních věcí státu a regionálního rozvoje 12199| Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, administrativních a podpůrných činností jinde neuvedení 122| Řídící pracovníci v oblasti obchodu, marketingu, výzkumu, vývoje, reklamy a styku s veřejností 1221| Řídící pracovníci v oblasti obchodu, marketingu a v příbuzných oblastech 12211| Obchodní náměstci (ředitelé) 12212| Řídící pracovníci v oblasti obchodu 12213| Řídící pracovníci v oblasti marketingu 12214| Řídící pracovníci servisních služeb a reklamací 12215| Řídící pracovníci v oblasti půjčování a pronájmu movitých věcí 12219| Ostatní řídící pracovníci v oblastech příbuzných obchodu a marketingu 1222| Řídící pracovníci v oblasti reklamy a styku s veřejností 12221| Řídící pracovníci v oblasti reklamy 12222| Řídící pracovníci v oblasti styku s veřejností 1223| Řídící pracovníci v oblasti výzkumu a vývoje 12231| Náměstci (ředitelé) pro technický rozvoj, výzkum a vývoj 12232| Řídící pracovníci v oblasti technického rozvoje 12239| Ostatní řídící pracovníci v oblasti výzkumu a vývoje 13| Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií, vzdělávání a v příbuzných oborech 131| Řídící pracovníci v zemědělství, lesnictví, rybářství a v oblasti životního prostředí 1311| Řídící pracovníci v zemědělství, lesnictví, myslivosti a v oblasti životního prostředí 13111| Výrobní náměstci (ředitelé) v zemědělství, lesnictví, myslivosti a vodním hospodářství 13112| Řídící pracovníci v zemědělství a zahradnictví 13113| Řídící pracovníci v lesnictví a myslivosti 13114| Řídící pracovníci ve vodním hospodářství (kromě úpravy a rozvodu vody) 13115| Řídící pracovníci v oblasti životního prostředí 1312| Řídící pracovníci v rybářství a akvakultuře 13121| Výrobní náměstci (ředitelé) v rybářství a akvakultuře 13122| Řídící pracovníci v rybářství a akvakultuře 132| Řídící pracovníci v průmyslové výrobě, těžbě, stavebnictví, dopravě a v příbuzných oborech 1321| Řídící pracovníci v průmyslové výrobě 13211| Výrobní a techničtí náměstci (ředitelé) v průmyslové výrobě 13212| Řídící pracovníci ve zpracovatelském průmyslu 13213| Řídící pracovníci v energetice 13214| Řídící pracovníci v oblasti úpravy a rozvodu vody 13215| Řídící pracovníci v oblasti odpadů a sanací 1322| Řídící pracovníci v těžbě a geologii 13221| Výrobní a techničtí náměstci (ředitelé) v těžbě 13222| Řídící pracovníci v těžbě 13223| Řídící pracovníci v geologii 1323| Řídící pracovníci ve stavebnictví a zeměměřictví 13231| Výrobní a investiční náměstci (ředitelé) ve stavebnictví 13232| Hlavní stavbyvedoucí 13233| Řídící pracovníci stavebního provozu 13234| Řídící pracovníci v zeměměřictví 13235| Řídící pracovníci v oblasti projektování 13239| Ostatní řídící pracovníci ve stavebnictví 1324| Řídící pracovníci v dopravě, logistice a příbuzných oborech 13241| Řídící pracovníci v oblasti zásobování a nákupu 13242| Řídící pracovníci v oblasti skladování 13243| Řídící pracovníci v oblasti dopravy 13244| Řídící pracovníci v oblasti poštovních a doručovatelských služeb 13245| Řídící pracovníci v oblasti logistiky 13249| Ostatní řídící pracovníci v oborech příbuzných dopravě a logistice 133| Řídící pracovníci v oblasti informačních a komunikačních technologií 1330| Řídící pracovníci v oblasti informačních a komunikačních technologií 13301| Výrobní a techničtí náměstci (ředitelé) v oblasti informačních a komunikačních technologií 13302| Řídící pracovníci v oblasti informačních technologií a činností 13303| Řídící pracovníci v oblasti telekomunikačních činností 13309| Ostatní řídící pracovníci v oblasti informačních a komunikačních technologií 134| Řídící pracovníci v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, v sociálních a jiných oblastech 1341| Řídící pracovníci v oblasti péče o děti 13411| Řídící pracovníci v oblasti předškolní výchovy (kromě pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami) 13412| Řídící pracovníci v oblasti předškolní výchovy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami 13413| Řídící pracovníci v oblasti mimoškolní výchovy 1342| Řídící pracovníci v oblasti zdravotnictví 13421| Náměstci pro zdravotní péči 13422| Primáři v oblasti zdravotnictví 13423| Hlavní sestry v oblasti zdravotnictví 13424| Vrchní sestry v oblasti zdravotnictví 13425| Řídící zdravotničtí pracovníci nelékařských povolání (kromě hlavních a vrchních sester) 13429| Ostatní řídící pracovníci v oblasti zdravotnictví 1343| Řídící pracovníci v oblasti péče o seniory 13431| Náměstci v oblasti péče o seniory 13432| Primáři v oblasti péče o seniory 13433| Hlavní sestry v oblasti péče o seniory 13434| Vrchní sestry v oblasti péče o seniory 13439| Ostatní řídící pracovníci v oblasti péče o seniory 1344| Řídící pracovníci v sociální oblasti (kromě péče o seniory) 13441| Řídící pracovníci v oblasti důchodových, nemocenských, sociálních a jiných dávek 13442| Řídící pracovníci v oblasti pobytových sociálních služeb (kromě péče o seniory) 13443| Řídící pracovníci v oblasti ambulantních a terénních sociálních služeb (kromě péče o seniory) 1345| Řídící pracovníci v oblasti vzdělávání 13451| Řídící pracovníci na základních školách 13452| Řídící pracovníci na středních školách 13453| Řídící pracovníci na konzervatořích 13454| Řídící pracovníci na vyšších odborných školách 13455| Řídící pracovníci na vysokých školách 13456| Řídící pracovníci na školách pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami 13459| Ostatní řídící pracovníci v oblasti vzdělávání 1346| Řídící pracovníci v oblasti finančních a pojišťovacích služeb 13461| Řídící pracovníci v oblasti finančních služeb 13462| Řídící pracovníci v oblasti pojišťovacích služeb 1349| Řídící pracovníci knihoven, muzeí, v oblasti práva a bezpečnosti a v dalších oblastech 13491| Řídící pracovníci knihoven, muzeí a v příbuzných oblastech 13492| Řídící pracovníci v oblasti bezpečnosti a ochrany ve veřejné správě 13493| Řídící pracovníci bezpečnostních a detektivních agentur 13494| Řídící pracovníci v právní oblasti 13495| Řídící pracovníci v církevní oblasti 13499| Řídící pracovníci v oblasti ostatních odborných služeb 14| Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb, obchodu a ostatní řídící pracovníci 141| Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb 1411| Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích služeb 14111| Řídící pracovníci v hotelích 14112| Řídící pracovníci v ubytovnách (kromě studentských) 14113| Řídící pracovníci ve studentských ubytovnách 14119| Ostatní řídící pracovníci v oblasti ubytovacích služeb 1412| Řídící pracovníci v oblasti stravovacích služeb 14121| Řídící pracovníci v restauracích 14122| Řídící pracovníci v jídelnách (kromě školních) 14123| Řídící pracovníci v kavárnách a barech 14124| Řídící pracovníci cateringových společností 14125| Řídící pracovníci ve školních jídelnách 14126| Řídící pracovníci v menzách 14129| Ostatní řídící pracovníci v oblasti stravovacích služeb 142| Řídící pracovníci v maloobchodě a velkoobchodě 1420| Řídící pracovníci v maloobchodě a velkoobchodě 14201| Řídící pracovníci v maloobchodě 14202| Řídící pracovníci ve velkoobchodě 143| Ostatní řídící pracovníci 1431| Řídící pracovníci v oblasti kultury, vydavatelství, sportu a zábavy 14311| Řídící pracovníci v hernách, kasinech a sázkových kancelářích 14312| Řídící pracovníci v divadlech, kinech, rozhlasu a televizi 14313| Řídící pracovníci v oblasti sportu 14314| Řídící pracovníci v oblasti vydavatelství 14319| Ostatní řídící pracovníci v oblasti kultury a zábavy 1439| Řídící pracovníci v ostatních službách (cestovní kanceláře, nemovitostinemovitosti, opravárenské služby, osobní služby a jiné) 14391| Řídící pracovníci v cestovních kancelářích a agenturách 14392| Řídící pracovníci v oblasti osobních služeb (čistírny, kadeřnictví, kosmetika, pohřebnictví, lázně, seznamky) 14393| Řídící pracovníci v oblasti opravárenských služeb 14394| Řídící pracovníci v oblasti nemovitostínemovitostí 14395| Řídící pracovníci v oblasti veterinárních činností 14399| Řídící pracovníci v jiných službách 2| Specialisté 21| Specialisté v oblasti vědy a techniky 211| Specialisté v oblastí fyziky, chemie a v příbuzných oborech 2111| Fyzici a astronomové 21111| Výzkumní a vývojoví vědečtí pracovníci ve fyzikálních oborech 21112| Fyzici atomoví, molekulární, nukleární 21113| Radiologičtí fyzici 21114| Astronomové, astrofyzici 21119| Ostatní specialisté v oblasti fyziky a astronomie 2112| Meteorologové 21120| Meteorologové 2113| Chemici (kromě chemického inženýrství) 21131| Výzkumní a vývojoví vědečtí pracovníci v chemických oborech 21132| Chemici anorganici 21133| Chemici organici 21134| Fyzikální chemici, chemici analytici 21135| Jaderní chemici 21139| Ostatní specialisté v oblasti chemie (kromě chemického inženýrství) 2114| Geologové, geofyzici a příbuzní pracovníci 21141| Výzkumní a vývojoví vědečtí pracovníci v geologických a příbuzných oborech 21142| Geologové 21143| Geofyzici 21144| Hydrologové 21149| Ostatní pracovníci v oborech příbuzných geologii a geofyzice 212| Specialisté v oblasti matematiky, statistiky a pojistné matematiky 2120| Specialisté v oblasti matematiky, statistiky a pojistné matematiky 21201| Specialisté v oblasti matematiky 21202| Specialisté v oblasti statistiky 21203| Specialisté v oblasti pojistné matematiky 213| Specialisté v biologických a příbuzných oborech 2131| Biologové, botanici, zoologové a příbuzní specialisté 21311| Biologové 21312| Genetici 21313| Fyziologové, imunologové 21314| Botanici 21315| Zoologové 21316| Biochemici, biofyzici 21317| Farmakologové, toxikologové 21318| Specialisté v laboratorních metodách 21319| Ostatní specialisté v oborech příbuzných biologii, botanice a zoologii 2132| Specialisté v oblasti zemědělství, lesnictví, rybářství a vodního hospodářství 21321| Specialisté v oblasti agronomie 21322| Specialisté v oblasti zootechniky 21323| Specialisté v oblasti zahradnictví 21324| Specialisté v oblasti rybářství 21325| Specialisté v oblasti lesnictví 21326| Specialisté v oblasti vodohospodářství 21329| Ostatní specialisté v oblasti zemědělství 2133| Specialisté v oblasti ochrany životního prostředí (kromě průmyslové ekologie) 21330| Specialisté v oblasti ochrany životního prostředí (kromě průmyslové ekologie) 214| Specialisté ve výrobě, stavebnictví a příbuzných oborech 2141| Specialisté v oblasti průmyslového inženýrství a v příbuzných oblastech 21411| Specialisté analytici rozborů, studií, racionalizace výroby 21412| Specialisté v oblasti kvality a certifikace systémů řízení (ISO) 21413| Specialisté v oblasti logistiky 21414| Specialisté v oblasti dopravy 21415| Specialisté v oblasti krizového řízení 21416| Specialisté v oblasti ochrany údajů 21419| Ostatní specialisté v oblasti průmyslového inženýrství a v příbuzných oblastech 2142| Stavební inženýři 21421| Stavební inženýři ve výzkumu a vývoji 21422| Inženýři projektanti budov 21423| Inženýři projektanti inženýrských děl 21424| Stavební inženýři technologové, normovači 21425| Stavební inženýři přípravy a realizace investic 21426| Stavební inženýři kontroly a řízení kvality 21427| Stavební inženýři výstavby budov 21428| Stavební inženýři výstavby inženýrských děl 21429| Ostatní stavební inženýři 2143| Specialisté v oblasti průmyslové ekologie 21430| Specialisté v oblasti průmyslové ekologie 2144| Strojní inženýři 21441| Strojní inženýři ve výzkumu a vývoji 21442| Strojní inženýři projektanti, konstruktéři 21443| Strojní inženýři technologové, normovači 21444| Strojní inženýři přípravy a realizace investic, inženýringu 21445| Strojní inženýři kontroly a řízení kvality 21446| Strojní inženýři přístrojů, strojů a zařízení 21449| Ostatní strojní inženýři 2145| Chemičtí inženýři a specialisté v příbuzných oborech 21451| Chemičtí inženýři ve výzkumu a vývoji a specialisté v příbuzných oborech 21452| Chemičtí inženýři projektanti, konstruktéři a specialisté v příbuzných oborech 21453| Chemičtí inženýři technologové, normovači a specialisté v příbuzných oborech 21454| Chemičtí inženýři přípravy a realizace investic, inženýringu a specialisté v příbuzných oborech 21455| Chemičtí inženýři kontroly a řízení kvality a specialisté v příbuzných oborech 21456| Chemičtí inženýři přístrojů, strojů a zařízení a specialisté v příbuzných oborech 21459| Ostatní chemičtí inženýři a specialisté v příbuzných oborech 2146| Důlní a hutní inženýři a specialisté v příbuzných oborech 21461| Důlní a hutní inženýři ve výzkumu a vývoji a specialisté v příbuzných oborech 21462| Důlní a hutní inženýři projektanti, konstruktéři a specialisté v příbuzných oborech 21463| Důlní a hutní inženýři technologové, normovači a specialisté v příbuzných oborech 21464| Důlní a hutní inženýři přípravy a realizace investic, inženýringu a specialisté v příbuzných oborech 21465| Důlní a hutní inženýři kontroly a řízení kvality a specialisté v příbuzných oborech 21466| Důlní a hutní inženýři přístrojů, strojů a zařízení a specialisté v příbuzných oborech 21469| Ostatní důlní a hutní inženýři a specialisté v příbuzných oborech 2149| Specialisté v oblasti techniky v ostatních oborech 21491| Inženýři ve výzkumu a vývoji v ostatních oborech 21492| Inženýři projektanti, konstruktéři v ostatních oborech 21493| Inženýři technologové, normovači v ostatních oborech 21494| Inženýři přípravy a realizace investic, inženýringu v ostatních oborech 21495| Inženýři kontroly a řízení kvality v ostatních oborech 21496| Inženýři přístrojů, strojů a zařízení v ostatních oborech 21497| Inženýři bezpečnosti práce a ochrany zdraví 21498| Biomedicínští inženýři 21499| Ostatní specialisté v oblasti techniky 215| Specialisté v oblasti elektrotechniky, elektroniky a elektronických komunikací 2151| Inženýři elektrotechnici a energetici 21511| Inženýři elektrotechnici a energetici ve výzkumu a vývoji 21512| Inženýři elektrotechnici a energetici projektanti, konstruktéři 21513| Inženýři elektrotechnici a energetici technologové, normovači 21514| Inženýři elektrotechnici a energetici přípravy a realizace investic, inženýringu 21515| Inženýři elektrotechnici a energetici kontroly a řízení kvality 21516| Inženýři elektrotechnici a energetici přístrojů, strojů a zařízení 21517| Inženýři energetici výroby energie 21518| Inženýři energetici distribuce energie 21519| Ostatní inženýři elektrotechnici a energetici 2152| Inženýři elektronici 21521| Inženýři elektronici ve výzkumu a vývoji 21522| Inženýři elektronici projektanti, konstruktéři 21523| Inženýři elektronici technologové, normovači 21524| Inženýři elektronici přípravy a realizace investic, inženýringu 21525| Inženýři elektronici kontroly a řízení kvality 21526| Inženýři elektronici přístrojů, strojů a zařízení 21529| Ostatní inženýři elektronici 2153| Inženýři v oblasti elektronických komunikací (včetně radiokomunikací) 21531| Inženýři ve výzkumu a vývoji v oblasti elektronických komunikací 21532| Inženýři projektanti, konstruktéři v oblasti elektronických komunikací 21533| Inženýři technologové, normovači v oblasti elektronických komunikací 21534| Inženýři přípravy a realizace investic, inženýringu v oblasti elektronických komunikací 21535| Inženýři kontroly a řízení kvality v oblasti elektronických komunikací 21536| Inženýři přístrojů, strojů a zařízení v oblasti elektronických komunikací 21539| Ostatní inženýři v oblasti elektronických komunikací (včetně radiokomunikací) 216| Architekti, specialisté v oblasti územního plánování, návrháři a příbuzní pracovníci 2161| Stavební architekti 21610| Stavební architekti 2162| Zahradní a krajinní architekti 21620| Zahradní a krajinní architekti 2163| Průmysloví a produktoví designéři, módní návrháři 21631| Průmysloví a produktoví designéři 21632| Módní návrháři 2164| Specialisté v oblasti územního a dopravního plánování 21640| Specialisté v oblasti územního a dopravního plánování 2165| Kartografové a zeměměřiči 21650| Kartografové a zeměměřiči 2166| Grafici a výtvarníci v multimédiích 21660| Grafici a výtvarníci v multimédiích 22| Specialisté v oblasti zdravotnictví 221| Lékaři (kromě zubních lékařů) 2211| Praktičtí lékaři 22111| Praktičtí lékaři pro dospělé 22112| Praktičtí lékaři pro děti a dorost 22113| Lékaři bez atestace (v oborech praktického lékařství) 22119| Ostatní praktičtí lékaři 2212| Lékaři specialisté 22121| Lékaři v interních oborech 22122| Lékaři v chirurgických oborech 22123| Lékaři v gynekologii a porodnictví 22124| Lékaři v psychiatrických oborech 22125| Lékaři v pediatrii 22126| Lékaři v anesteziologických oborech 22127| Lékaři v radiologických oborech 22128| Lékaři bez atestace (kromě oborů praktického lékařství) 22129| Ostatní lékaři specialisté 222| Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací 2221| Všeobecné sestry se specializací 22211| Staniční sestry (kromě sester v oblasti porodní asistence) 22212| Sestry pro intenzivní péči (včetně pediatrie a neonatologie) 22213| Sestry pro perioperační péči 22214| Sestry pro pediatrii 22215| Sestry pro péči v interních oborech 22216| Sestry pro péči v chirurgických oborech 22217| Sestry pro péči v psychiatrických oborech 22218| Komunitní sestry 22219| Ostatní všeobecné sestry se specializací 2222| Porodní asistentky se specializací 22221| Staniční sestry v oblasti porodní asistence 22222| Porodní asistentky pro intenzivní péči 22223| Porodní asistentky pro perioperační péči 22224| Porodní asistentky pro komunitní péči 22229| Ostatní porodní asistentky se specializací 223| Specialisté v oblasti tradiční a alternativní medicíny 2230| Specialisté v oblasti tradiční a alternativní medicíny 22300| Specialisté v oblasti tradiční a alternativní medicíny 224| Nelékařští praktici 2240| Nelékařští praktici 22400| Nelékařští praktici 225| Veterinární lékaři 2250| Veterinární lékaři 22500| Veterinární lékaři 226| Ostatní specialisté v oblasti zdravotnictví 2261| Zubní lékaři 22611| Zubní lékaři bez specializace 22612| Kliničtí stomatologové 22613| Ortodontisté 22614| Orální a maxilofaciální chirurgové 22619| Ostatní zubní lékaři se specializací 2262| Farmaceuti 22621| Farmaceuti bez specializace 22622| Farmaceuti se specializací pro veřejné lékárenství 22623| Farmaceuti se specializací pro nemocniční lékárenství 22629| Ostatní farmaceuti se specializací 2263| Specialisté v oblasti ochrany veřejného zdraví 22630| Specialisté v oblasti ochrany veřejného zdraví 2264| Fyzioterapeuti specialisté 22641| Odborní fyzioterapeuti pro neurologii 22642| Odborní fyzioterapeuti pro vnitřní lékařství 22643| Odborní fyzioterapeuti pro chirurgické obory a traumatologii 22644| Odborní fyzioterapeuti pro neonatologii a pediatrii 22649| Ostatní fyzioterapeuti specialisté 2265| Specialisté v oblasti dietetiky a výživy 22650| Specialisté v oblasti dietetiky a výživy 2266| Specialisté v oblasti audiologie a řečové terapie 22661| Kliničtí logopedi 22662| Logopedi (kromě klinických logopedů) 22663| Audiologové (kromě lékařských audiologů) 22669| Ostatní specialisté v oblasti audiologie a řečové terapie 2267| Specialisté v oblasti oční optiky a optometrie 22671| Optometristé 22672| Ortoptisté 22673| Zrakoví terapeuti 22679| Ostatní specialisté v oblasti oční optiky a optometrie 2269| Specialisté v oblasti zdravotnictví jinde neuvedení 22691| Ergoterapeuti se specializací 22692| Adiktologové 22699| Ostatní specialisté v oblasti zdravotnictví jinde neuvedení 23| Specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání 231| Učitelé na vysokých a vyšších odborných školách 2310| Učitelé na vysokých a vyšších odborných školách 23101| Vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci na vysokých školách 23102| Profesoři na vysokých školách 23103| Docenti na vysokých školách 23104| Odborní asistenti na vysokých školách 23105| Asistenti na vysokých školách 23106| Lektoři na vysokých školách 23107| Učitelé na vyšších odborných školách 232| Učitelé odborných předmětů, praktického vyučování, odborného výcviku a lektoři dalšího vzdělávání 2320| Učitelé odborných předmětů, praktického vyučování, odborného výcviku a lektoři dalšího vzdělávání 23201| Učitelé odborných předmětů 23202| Učitelé praktického vyučování 23203| Učitelé odborného výcviku 23204| Lektoři dalšího vzdělávání 233| Učitelé na středních školách (kromě odborných předmětů), konzervatořích a na 2. stupni základních škol 2330| Učitelé na středních školách (kromě odborných předmětů), konzervatořích a na 2. stupni základních škol 23301| Učitelé všeobecně vzdělávacích předmětů na středních školách 23302| Učitelé na konzervatořích 23303| Učitelé na 2. stupni základních škol 234| Učitelé na 1. stupni základních škol a učitelé v oblasti předškolní výchovy 2341| Učitelé na 1. stupni základních škol 23410| Učitelé na 1. stupni základních škol 2342| Učitelé v oblasti předškolní výchovy 23420| Učitelé v oblasti předškolní výchovy 235| Ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání 2351| Specialisté zaměření na metody výuky 23511| Specialisté metod výuky 23512| Školní inspektoři 23513| Specialisté pro tvorbu vzdělávacích programů 23514| Specialisté pro tvorbu učebních pomůcek 23515| Specialisté, metodičtí poradci pro výuku cizích jazyků 23519| Ostatní specialisté zaměření na metody výuky 2352| Učitelé a vychovatelé pro osoby se speciálními vzdělávacími potřebami 23521| Učitelé v mateřských školách pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami 23522| Učitelé na základních školách pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami 23523| Učitelé na středních školách a konzervatořích pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami 23524| Učitelé na vyšších odborných školách pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami 23525| Učitelé pro dospělé se speciálními vzdělávacími potřebami 23526| Vychovatelé pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami 23527| Vychovatelé pro dospělé se speciálními vzdělávacími potřebami 23529| Ostatní učitelé a vychovatelé pro osoby se speciálními vzdělávacími potřebami 2353| Lektoři jazyků 23530| Lektoři jazyků 2354| Lektoři hudby 23540| Lektoři hudby 2355| Lektoři umění 23550| Lektoři umění 2356| Lektoři výuky informačních technologií 23560| Lektoři výuky informačních technologií 2359| Specialisté a odborní pracovníci v oblasti výchovy a vzdělávání jinde neuvedení 23591| Speciální pedagogové 23592| Pedagogové v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků 23593| Vychovatelé (kromě vychovatelů pro osoby se speciálními vzdělávacími potřebami) 23594| Pedagogové volného času 23599| Ostatní specialisté a odborní pracovníci v oblasti výchovy a vzdělávání jinde neuvedení 24| Specialisté v obchodní sféře a veřejné správě 241| Specialisté v oblastí financí 2411| Specialisté v oblasti účetnictví 24111| Hlavní účetní 24112| Účetní auditoři 24113| Specialisté kalkulací, cen a nákladů 24114| Metodici účetnictví 24115| Rozpočtáři specialisté 24116| Daňoví specialisté a daňoví poradci 24119| Ostatní specialisté v oblasti účetnictví 2412| Finanční a investiční poradci a příbuzní specialisté 24121| Finanční poradci specialisté 24122| Investiční poradci specialisté 24123| Burzovní makléři 24124| Bankovní makléři 24125| Pojišťovací poradci specialisté 24129| Ostatní specialisté v oblasti finančního a investičního poradenství 2413| Finanční analytici a specialisté v peněžnictví a pojišťovnictví 24131| Metodici a analytici finančního trhu 24132| Specialisté vzniku pojištění a zajištění 24133| Specialisté likvidace pojistných událostí 24134| Specialisté tvorby bankovních produktů 24135| Specialisté řízení úvěrů 24136| Finanční analytici 24139| Ostatní specialisté v peněžnictví a pojišťovnictví 242| Specialisté v oblasti strategie a personálního řízení 2421| Specialisté v oblasti organizace a řízení práce 24210| Specialisté v oblasti organizace a řízení práce 2422| Specialisté v oblasti strategie a politiky organizací 24221| Specialisté v oblasti řízení rizik 24222| Specialisté analytici, metodici v oblasti politiky firem a veřejné správy 24223| Specialisté v oblasti strategie 24224| Specialisté podpory podnikání 24225| Specialisté v oblasti hospodaření s majetkem státu a organizací 24226| Specialisté v oblasti zahraničních vztahů a služeb 24227| Specialisté v oblasti správy školství, kultury a zdravotnictví 24228| Specialisté v oblasti vnitřních věcí státu a regionálního rozvoje 24229| Ostatní specialisté v oblasti politiky organizací 2423| Specialisté v oblasti personálního řízení 24230| Specialisté v oblasti personálního řízení 2424| Specialisté v oblasti vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů 24240| Specialisté v oblasti vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů 243| Specialisté v oblasti prodeje, marketingu a styku s veřejností 2431| Specialisté v oblasti reklamy a marketingu, průzkumu trhu 24311| Specialisté v oblasti marketingu 24312| Specialisté v oblasti propagace a reklamy 24313| Specialisté průzkumu trhu 2432| Specialisté pro styk s veřejností 24320| Specialisté pro styk s veřejností 2433| Specialisté v oblasti prodeje produktů a služeb (kromě informačních a komunikačních technologií) 24331| Specialisté v oblasti prodeje technických produktů (kromě informačních a komunikačních technologií) 24332| Specialisté v oblasti prodeje netechnických produktů a služeb (kromě informačních a komunikačních technologií) 24333| Specialisté v oblasti prodeje lékařských a farmaceutických produktů 24339| Ostatní specialisté v oblasti prodeje produktů a služeb (kromě informačních a komunikačních technologií) 2434| Specialisté v oblasti prodeje informačních a komunikačních technologií 24340| Specialisté v oblasti prodeje informačních a komunikačních technologií 25| Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií 251| Analytici a vývojáři softwaru a počítačových aplikací 2511| Systémoví analytici 25110| Systémoví analytici 2512| Vývojáři softwaru 25120| Vývojáři softwaru 2513| Vývojáři webu a multimédií 25130| Vývojáři webu a multimédií 2514| Programátoři počítačových aplikací 25140| Programátoři počítačových aplikací 2519| Specialisté v oblasti testování softwaru a příbuzní pracovníci 25190| Specialisté v oblasti testování softwaru a příbuzní pracovníci 252| Specialisté v oblasti databází a počítačových sítí 2521| Návrháři a správci databází 25210| Návrháři a správci databází 2522| Systémoví administrátoři, správci počítačových sítí 25220| Systémoví administrátoři, správci počítačových sítí 2523| Specialisté v oblasti počítačových sítí (kromě správců) 25230| Specialisté v oblasti počítačových sítí (kromě správců) 2529| Specialisté v oblasti bezpečnosti dat a příbuzní pracovníci 25290| Specialisté v oblasti bezpečnosti dat a příbuzní pracovníci 26| Specialisté v oblasti právní, sociální, kulturní a v příbuzných oblastech 261| Specialisté v oblasti práva a příbuzných oblastech 2611| AdvokátiAdvokáti, státní zástupci a příbuzní pracovníci 26111| AdvokátiAdvokáti 26112| Státní zástupci 26113| Advokátní koncipientiAdvokátní koncipienti 26114| Právní čekatelé státního zastupitelství 26119| Ostatní specialisté příbuzní advokátůmadvokátům a státním zástupcům 2612| Soudci a příbuzní pracovníci 26121| Soudci 26122| Vyšší soudní úředníci 26123| Asistenti soudců 26124| Justiční čekatelé 26129| Ostatní pracovníci příbuzní soudcům 2619| Specialisté v oblasti práva a příbuzných oblastech jinde neuvedení 26191| Exekutoři 26192| Notáři 26193| Exekutorští koncipienti a kandidáti 26194| Notářští koncipienti a kandidáti 26195| Podnikoví právníci 26196| Právníci legislativci 26199| Ostatní specialisté v oblasti práva a příbuzných oblastech jinde neuvedení 262| Specialisté v knihovnách, archivech a v příbuzných oblastech 2621| Specialisté archiváři, kurátoři a správci památkových objektů 26211| Specialisté archiváři 26212| Specialisté kurátoři 26213| Správci památkových objektů, kasteláni 2622| Specialisté v knihovnách a v příbuzných oblastech 26220| Specialisté v knihovnách a v příbuzných oblastech 263| Specialisté v oblasti sociální, církevní a v příbuzných oblastech 2631| Specialisté v oblasti ekonomie 26311| Specialisté v oblasti národohospodářství 26312| Specialisté v oblasti podnikové ekonomie 2632| Sociologové, antropologové a specialisté v příbuzných oborech 26321| Výzkumní a vývojoví pracovníci v oboru sociologie, antropologie a v příbuzných oborech 26322| Sociologové 26323| Archeologové 26324| Geografové 26325| Etnologové 26326| Antropologové 26329| Ostatní specialisté v oborech příbuzných sociologii a antropologii 2633| Filozofové, historici a politologové 26330| Filozofové, historici a politologové 2634| Psychologové 26341| Kliničtí psychologové 26342| Psychologové ve zdravotnictví (kromě klinických psychologů) 26343| Pedagogičtí psychologové 26344| Sportovní psychologové 26345| Osobní, rodinní a sociální psychologové 26349| Ostatní psychologové 2635| Specialisté v oblasti sociální práce 26351| Sociální pracovníci specialisté v oblasti veřejné správy 26352| Sociální pracovníci specialisté v oblasti zdravotnictví (kromě péče o zdravotně postižené) 26353| Sociální pracovníci specialisté v oblasti péče o zdravotně postižené 26354| Sociální pracovníci specialisté v oblasti péče o seniory (kromě péče o zdravotně postižené) 26355| Sociální pracovníci specialisté v oblasti péče o děti a mládež (kromě péče o zdravotně postižené) 26356| Sociální pracovníci specialisté v probačních střediscích, nápravných a jiných zařízeních 26357| Sociální pracovníci specialisté v oblasti poradenství (včetně pedagogicko-psychologických poraden) 26359| Ostatní specialisté v oblasti sociální práce 2636| Specialisté v církevní oblasti a v příbuzných oblastech 26360| Specialisté v církevní oblasti a v příbuzných oblastech 264| Spisovatelé, novináři a jazykovědci 2641| Spisovatelé a příbuzní pracovníci 26410| Spisovatelé a příbuzní pracovníci 2642| Redaktoři, novináři a příbuzní pracovníci 26421| Šéfredaktoři a editoři 26422| Redaktoři (kromě technických) 26423| Techničtí redaktoři 26424| Novináři 26429| Ostatní specialisté v oblasti žurnalistiky 2643| Překladatelé, tlumočníci a jazykovědci 26431| Překladatelé a tlumočníci 26432| Jazykovědci 265| Výkonní umělci a příbuzní specialisté 2651| Výtvarní umělci 26511| Sochaři 26512| Umělečtí malíři 26513| Umělečtí grafici 26514| Umělečtí restaurátoři 26519| Ostatní výtvarní umělci 2652| Hudebníci, zpěváci a skladatelé 26521| Zpěváci sólisté a zpěváci sboristé 26522| Hudební skladatelé 26523| Dirigenti, kapelníci, primáši 26524| Koncertní mistři, sbormistři 26525| Instrumentalisté 26529| Ostatní hudebníci 2653| Tanečníci a choreografové 26531| Taneční a baletní mistři 26532| Tanečníci baletu 26533| Tanečníci (kromě baletu) 26534| Choreografové 26539| Ostatní umělci příbuzní tanečníkům 2654| Režiséři, dramaturgové, produkční a příbuzní specialisté 26541| Režiséři 26542| Dramaturgové 26543| Produkční 26544| Hlavní kameramani 26549| Ostatní specialisté v rozhlasu, televizi, filmu a divadle 2655| Herci 26550| Herci 2656| Moderátoři v rozhlasu, televizi a ostatní moderátoři 26561| Televizní moderátoři 26562| Rozhlasoví moderátoři 26569| Ostatní moderátoři 2659| Výkonní umělci a příbuzní specialisté jinde neuvedení 26590| Výkonní umělci a příbuzní specialisté jinde neuvedení 3| Techničtí a odborní pracovníci 31| Techničtí a odborní pracovnicí v oblasti vědy a techniky 311| Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech 3111| Technici v chemických a fyzikálních vědách (kromě chemického inženýrství) 31111| Technici v oblasti chemie (kromě chemického inženýrství) 31112| Technici v oblasti fyziky 31113| Technici v oblasti geologie 31114| Technici v oblasti geofyziky 31115| Technici v oblasti meteorologie 31116| Technici v oblasti astronomie 31117| Technici v oblasti metrologie 31119| Technici v ostatních chemických a fyzikálních vědách (kromě chemického inženýrství) 3112| Stavební technici 31121| Stavební technici pro technický rozvoj, výzkum a vývoj 31122| Stavební technici projektanti, konstruktéři 31123| Stavební technici technologové, normovači 31124| Stavební technici přípravy a realizace investic, inženýringu 31125| Stavební technici kontroly kvality, laboranti 31126| Stavební technici provozní 31127| Dispečeři stavební výroby 31128| Technici požární ochrany, revizní technici staveb 31129| Ostatní stavební technici 3113| Elektrotechnici a technici energetici 31131| Elektrotechnici a technici energetici ve výzkumu a vývoji 31132| Elektrotechnici a technici energetici projektanti, konstruktéři 31133| Elektrotechnici a technici energetici technologové, normovači 31134| Elektrotechnici a technici energetici přípravy a realizace investic, inženýringu 31135| Elektrotechnici a technici energetici kontroly kvality, laboranti 31136| Elektrotechnici a technici energetici přístrojů, strojů a zařízení 31137| Technici dispečeři v elektrotechnice a energetice 31138| Revizní technici v elektrotechnice a energetice 31139| Ostatní elektrotechnici a technici energetici 3114| Technici elektronici 31141| Technici elektronici ve výzkumu a vývoji 31142| Technici elektronici projektanti, konstruktéři 31143| Technici elektronici technologové, normovači 31144| Technici elektronici přípravy a realizace investic, inženýringu 31145| Technici elektronici kontroly kvality, laboranti 31146| Technici elektronici přístrojů, strojů a zařízení 31147| Technici dispečeři v elektronice 31148| Revizní technici v elektronice 31149| Ostatní technici elektronici 3115| Strojírenští technici 31151| Strojírenští technici ve výzkumu a vývoji 31152| Strojírenští technici projektanti, konstruktéři 31153| Strojírenští technici technologové, normovači 31154| Strojírenští technici přípravy a realizace investic, inženýringu 31155| Strojírenští technici kontroly kvality, laboranti 31156| Strojírenští technici přístrojů, strojů a zařízení 31157| Technici dispečeři strojírenské výroby 31158| Revizní technici ve strojírenství, technici STK 31159| Ostatní strojírenští technici 3116| Technici v chemickém inženýrství a příbuzných oborech 31161| Chemičtí technici pro technický rozvoj, výzkum a vývoj a pracovníci v příbuzných oborech 31162| Chemičtí technici projektanti, konstruktéři a pracovníci v příbuzných oborech 31163| Chemičtí technici technologové, normovači a pracovníci v příbuzných oborech 31164| Chemičtí technici přípravy a realizace investic, inženýringu a pracovníci v příbuzných oborech 31165| Chemičtí technici kontroly kvality, laboranti a pracovníci v příbuzných oborech 31166| Chemičtí technici přístrojů, strojů a zařízení a pracovníci v příbuzných oborech 31167| Technici dispečeři chemické výroby a pracovníci v příbuzných oborech 31169| Ostatní technici v chemickém inženýrství a příbuzných oborech 3117| Důlní a hutní technici a pracovníci v příbuzných oborech 31171| Důlní a hutní technici pro rozvoj, výzkum a vývoj a pracovníci v příbuzných oborech 31172| Důlní a hutní technici projektanti, konstruktéři a pracovníci v příbuzných oborech 31173| Důlní a hutní technici technologové, normovači a pracovníci v příbuzných oborech 31174| Důlní a hutní technici přípravy a realizace investic, inženýringu a pracovníci v příbuzných oborech 31175| Důlní a hutní technici kontroly kvality, laboranti a pracovníci v příbuzných oborech 31176| Důlní a hutní technici přístrojů, strojů a zařízení a pracovníci v příbuzných oborech 31177| Důlní a hutní technici dispečeři a pracovníci v příbuzných oborech 31178| Důlní a hutní revizní technici, báňští inspektoři 31179| Ostatní důlní a hutní technici a pracovníci v příbuzných oborech 3118| Technici kartografové, zeměměřiči a pracovníci v příbuzných oborech 31181| Technici kartografové 31182| Technici zeměměřiči 31183| Technici geografové 31189| Ostatní odborní pracovníci v oborech příbuzných kartografii a zeměměřictví 3119| Technici v ostatních průmyslových oborech 31191| Technici ve výzkumu a vývoji v ostatních průmyslových oborech 31192| Technici projektanti, konstruktéři v ostatních průmyslových oborech 31193| Technici technologové v ostatních průmyslových oborech 31194| Technici přípravy a realizace investic, inženýringu v ostatních průmyslových oborech 31195| Technici kontroly kvality, laboranti v ostatních průmyslových oborech 31196| Technici přístrojů, strojů a zařízení v ostatních průmyslových oborech 31197| Technici dispečeři v ostatních průmyslových oborech 31198| Technici bezpečnosti práce a ochrany zdraví, racionalizace výroby, ergonomických studií 31199| Technici v ostatních průmyslových oborech jinde neuvedení 312| Mistři a příbuzní pracovníci v oblasti těžby, výroby a stavebnictví 3121| Mistři a příbuzní pracovníci v oblasti těžby, hutní výroby a slévárenství 31211| Mistři a příbuzní pracovníci v oblasti těžby 31212| Mistři a příbuzní pracovníci v oblasti hutní výroby 31213| Mistři a příbuzní pracovníci v oblasti slévárenství 3122| Mistři a příbuzní pracovníci ve výrobě (kromě hutní výroby a slévárenství) 31221| Mistři a příbuzní pracovníci v elektrotechnice a energetice 31222| Mistři a příbuzní pracovníci v elektronice 31223| Mistři a příbuzní pracovníci ve strojírenství 31224| Mistři a příbuzní pracovníci v chemii, farmacii a potravinářství 31225| Mistři a příbuzní pracovníci v dřevařství, papírenství a polygrafii 31226| Mistři a příbuzní pracovníci v textilní a kožedělné výrobě a v obuvnictví 31227| Mistři a příbuzní pracovníci ve sklářství, výrobě keramiky a bižuterie 31228| Mistři a příbuzní pracovníci v gumárenství a plastikářství 31229| Mistři a příbuzní pracovníci v ostatní výrobě 3123| Mistři a příbuzní pracovníci ve stavebnictví 31230| Mistři a příbuzní pracovníci ve stavebnictví 313| Operátoři velínů 3131| Operátoři velínů na výrobu a rozvod elektrické energie a tepla 31311| Operátoři velínů na výrobu a rozvod elektrické energie 31312| Operátoři velínů na výrobu a rozvod tepla 3132| Operátoři velínů spaloven a vodáren 31321| Operátoři velínů spaloven 31322| Operátoři velínů vodáren 3133| Operátoři velínů pro chemickou výrobu (kromě zpracování ropy a zemního plynu) 31330| Operátoři velínů pro chemickou výrobu (kromě zpracování ropy a zemního plynu) 3134| Operátoři velínů pro zpracování ropy a zemního plynu 31340| Operátoři velínů pro zpracování ropy a zemního plynu 3135| Operátoři velínů na zpracování kovů 31351| Operátoři velínů v hutní výrobě 31352| Operátoři velínů ve slévárenství 31353| Operátoři velínů v kovovýrobě 31354| Operátoři velínů ve válcovnách plechu 31359| Ostatní operátoři velínů na zpracování kovů 3139| Operátoři velínů jinde neuvedení 31391| Operátoři velínů v betonárnách 31392| Operátoři velínů montážních linek 31399| Ostatní operátoři velínů jinde neuvedení 314| Technici v biologických oborech a příbuzných oblastech 3141| Technici a laboranti v biologických a příbuzných oborech (kromě zdravotnických) 31411| Technici v oboru biologie 31412| Technici v oboru botanika 31413| Technici v oboru zoologie 31414| Technici v oboru ekologie 31415| Laboranti v biologických a příbuzných oborech 31419| Technici v ostatních oborech příbuzných biologii (kromě zdravotnických) 3142| Technici v oblasti zemědělství, rybářství a vodohospodářství 31421| Technici agronomové 31422| Zootechnici 31423| Zahradní technici 31424| Technici v oblasti rybářství 31425| Technici v oblasti vodohospodářství (kromě úpravy a rozvodu vody) 31429| Ostatní technici v oblasti zemědělství 3143| Technici v oblasti lesnictví 31430| Technici v oblasti lesnictví 315| Technici a kontroloři v oblasti letecké a lodní dopravy 3151| Lodní technici 31510| Lodní technici 3152| Lodní důstojníci a lodivodi 31520| Lodní důstojníci a lodivodi 3153| Piloti, navigátoři a palubní technici 31531| Piloti 31532| Letečtí navigátoři 31533| Letečtí instruktoři 31534| Palubní technici letadel 31535| Palubní operátoři 3154| Řídící letového provozu 31540| Řídící letového provozu 3155| Elektrotechnici řídících a navigačních zařízení letového provozu 31550| Elektrotechnici řídících a navigačních zařízení letového provozu 32| Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví 321| Zdravotničtí a farmaceutičtí technici a laboranti 3211| Technici a asistenti pro obsluhu lékařských zařízení 32111| Radiologičtí technici 32112| Radiologičtí asistenti 32113| Biomedicínští technici 32114| Biotechničtí asistenti 32119| Ostatní technici a asistenti pro obsluhu lékařských zařízení 3212| Odborní laboranti a laboratorní asistenti v oblasti zdravotnictví 32121| Zdravotní laboranti 32122| Laboratorní asistenti 32129| Ostatní odborní laboranti v oblasti zdravotnictví 3213| Farmaceutičtí asistenti 32130| Farmaceutičtí asistenti 3214| Odborní pracovníci v oblasti zubní techniky, ortotiky a protetiky 32141| Technici v oblasti ortotiky a protetiky 32142| Zubní technici 32143| Ortotici-protetici 32144| Asistenti zubních techniků 32149| Ostatní odborní pracovníci v oblasti zubní techniky, ortotiky a protetiky 322| Všeobecné sestry a porodní asistentky bez specializace 3221| Všeobecné sestry bez specializace 32211| Všeobecné sestry s osvědčením 32212| Všeobecné sestry bez osvědčení 3222| Porodní asistentky bez specializace 32221| Porodní asistentky s osvědčením 32222| Porodní asistentky bez osvědčení 323| Odborní pracovníci v oblasti tradiční a alternativní medicíny 3230| Odborní pracovníci v oblasti tradiční a alternativní medicíny 32300| Odborní pracovníci v oblasti tradiční a alternativní medicíny 324| Veterinární technici a asistenti 3240| Veterinární technici a asistenti 32400| Veterinární technici a asistenti 325| Ostatní odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví 3251| Dentální hygienisti 32510| Dentální hygienisti 3252| Technici pro lékařské záznamy a informace o zdravotním stavu 32520| Technici pro lékařské záznamy a informace o zdravotním stavu 3253| Odborní pracovníci v oblasti komunitní zdravotní péče 32530| Odborní pracovníci v oblasti komunitní zdravotní péče 3254| Odborní pracovníci v oblasti oční optiky 32540| Odborní pracovníci v oblasti oční optiky 3255| Odborní pracovníci v oblasti rehabilitace 32551| Fyzioterapeuti s osvědčením 32552| Fyzioterapeuti bez osvědčení 32553| Odborní maséři ve zdravotnictví 32559| Ostatní odborní pracovníci v oblasti rehabilitace 3256| Zdravotničtí asistenti (praktické sestry) 32560| Zdravotničtí asistenti (praktické sestry) 3257| Asistenti ochrany veřejného zdraví 32570| Asistenti ochrany veřejného zdraví 3258| Zdravotničtí záchranáři 32580| Zdravotničtí záchranáři 3259| Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví jinde neuvedení 32591| Ergoterapeuti bez specializace 32592| Nutriční asistenti 32599| Ostatní odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví jinde neuvedení 33| Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 331| Odborní pracovníci v ekonomických a příbuzných oborech 3311| Zprostředkovatelé finančních transakcí a finanční makléři 33110| Zprostředkovatelé finančních transakcí a finanční makléři 3312| Odborní pracovníci v oblasti bankovnictví 33121| Odborní bankovní poradci 33122| Přepážkoví konzultanti v bankovnictví 33129| Ostatní odborní pracovníci v oblasti bankovnictví 3313| Odborní pracovníci v oblasti účetnictví, ekonomiky a personalistiky 33131| Odborní účetní všeobecní 33132| Odborní účetní mzdoví 33133| Odborní účetní finanční a investiční 33134| Odborní plánovači a odborní účetní materiáloví 33135| Odborní fakturanti 33136| Odborní pracovníci financování a úvěrování 33137| Odborní pracovníci kalkulací, cen, nákladů a rozpočtů 33138| Odborní pracovníci v oblasti personalistiky, ekonomové práce 33139| Ostatní odborní pracovníci v oblasti účetnictví a ekonomiky 3314| Odborní pracovníci v oblasti matematiky, statistiky a pojistné matematiky 33141| Odborní pracovníci v oblasti matematiky 33142| Odborní pracovníci v oblasti statistiky 33143| Odborní pracovníci v oblasti pojistné matematiky 3315| Odhadci, zbožíznalci a likvidátoři 33151| Odhadci a zbožíznalci 33152| Likvidátoři 332| Odborní pracovníci v oblasti pojišťovnictví, obchodní zástupci, nákupčí a obchodní makléři 3321| Odborní pracovníci v oblasti pojišťovnictví 33211| Odborní pojišťovací poradci 33212| Přepážkoví konzultanti v pojišťovnách 33219| Ostatní odborní pracovníci v oblasti pojišťovnictví 3322| Obchodní zástupci 33220| Obchodní zástupci 3323| Nákupčí 33230| Nákupčí 3324| Obchodní makléři 33240| Obchodní makléři 333| Zprostředkovatelé služeb 3331| Odbytoví a přepravní agenti, celní deklaranti 33311| Odbytoví agenti (odbytáři, prodejci) 33312| Agenti dopravy a přepravy 33313| Celní deklaranti 3332| Organizátoři konferencí a událostí 33320| Organizátoři konferencí a událostí 3333| Odborní pracovníci úřadů práce a pracovních agentur 33331| Odborní zprostředkovatelé práce 33332| Odborní pracovníci trhu práce 33333| Odborní pracovníci evidence a podpory 33334| Odborní pracovníci rekvalifikací 33335| Odborní pracovníci zahraniční zaměstnanosti 33336| Odborní kontroloři služeb zaměstnanosti 33337| Odborní profesní poradci služeb zaměstnanosti 33339| Ostatní odborní pracovníci úřadů práce a pracovních agentur 3334| Realitní makléři 33340| Realitní makléři 3339| Zprostředkovatelé služeb jinde neuvedení 33391| Pracovníci v oblasti propagace a reklamy 33392| Obchodní referenti 33393| Aukcionáři (dražitelé) 33394| Sportovní agenti 33395| Umělečtí agenti 33396| Kulturní referenti 33397| Reklamační referenti 33399| Ostatní zprostředkovatelé služeb jinde neuvedení 334| Odborní administrativní pracovníci a asistenti 3341| Vedoucí v oblasti administrativních agend 33411| Vedoucí všeobecných administrativních pracovníků 33412| Vedoucí všeobecných sekretářů 33413| Vedoucí pracovníků pro zadávání dat a zpracování textů 33414| Vedoucí pokladníků a přepážkových pracovníků 33415| Vedoucí pracovníků informačních služeb 33416| Vedoucí úředníků pro zpracování číselných údajů 33417| Vedoucí úředníků v logistice 33419| Vedoucí ostatních úředníků 3342| Odborní administrativní pracovníci v právní oblasti 33420| Odborní administrativní pracovníci v právní oblasti 3343| Odborní pracovníci v administrativě a správě organizace 33431| Odborní asistenti v administrativě 33432| Odborní pracovníci hospodářské správy 33433| Odborní pracovníci organizace a řízení 33434| Odborní pracovníci útvaru obrany a ochrany 33435| Odborní pracovníci v oblasti kvality a certifikace systému řízení (ISO) 33436| Odborní pracovníci vnitřních věcí státu a konzulárních služeb 33437| Odborní pracovníci v oblasti správy školství, kultury a zdravotnictví 33438| Odborní pracovníci v oblasti správy průmyslu a dopravy 33439| Ostatní odborní pracovníci v administrativě a správě organizace 3344| Odborní administrativní pracovníci v oblasti zdravotnictví 33440| Odborní administrativní pracovníci v oblasti zdravotnictví 335| Pracovníci veřejné správy v oblasti státních regulací 3351| Pracovníci Celní správy ČR 33511| Vrchní referenti Celní správy ČR 33512| Asistenti Celní správy ČR 33513| Vrchní asistenti Celní správy ČR 33514| Inspektoři Celní správy ČR 33515| Vrchní inspektoři Celní správy ČR 33516| Komisaři Celní správy ČR 33517| Vrchní komisaři Celní správy ČR 33518| Radové Celní správy ČR 33519| Ostatní pracovníci Celní správy ČR 3352| Pracovníci veřejné správy v oblasti daní 33520| Pracovníci veřejné správy v oblasti daní 3353| Pracovníci veřejné správy v oblasti sociálních a jiných dávek 33530| Pracovníci veřejné správy v oblasti sociálních a jiných dávek 3354| Pracovníci veřejné správy vydávající různá povolení 33540| Pracovníci veřejné správy vydávající různá povolení 3355| Policejní inspektoři, komisaři a radové PoliciePolicie ČR 33551| Inspektoři PoliciePolicie ČR 33552| Vrchní inspektoři PoliciePolicie ČR 33553| Komisaři PoliciePolicie ČR 33554| Vrchní komisaři PoliciePolicie ČR 33555| Radové PoliciePolicie ČR 3359| Pracovníci veřejné správy v oblasti státních regulací jinde neuvedení 33590| Pracovníci veřejné správy v oblasti státních regulací jinde neuvedení 34| Odborní pracovníci v oblasti práva, kultury, sportu a v příbuzných oborech 341| Odborní pracovníci v oblasti právní, sociální a církevní 3411| Odborní pracovníci v právní oblasti, bezpečnosti a v příbuzných oborech 34111| Právní asistenti 34112| Soudní vykonavatelé 34113| Odborní bezpečnostní pracovníci 34119| Ostatní odborní pracovníci v právní oblasti a příbuzných oborech 3412| Odborní pracovníci v oblasti sociální práce 34121| Sociální pracovníci v oblasti veřejné správy 34122| Sociální pracovníci v oblasti zdravotnictví (kromě péče o zdravotně postižené) 34123| Sociální pracovníci v oblasti péče o zdravotně postižené 34124| Sociální pracovníci v oblasti péče o seniory (kromě péče o zdravotně postižené) 34125| Sociální pracovníci v oblasti péče o děti a mládež (kromě péče o zdravotně postižené) 34126| Sociální pracovníci v probačních střediscích, nápravných a jiných zařízeních 34127| Sociální pracovníci v oblasti poradenství (včetně pedagogicko-psychologických poraden) 34129| Ostatní odborní pracovníci v oblasti sociální práce 3413| Odborní pracovníci v církevní oblasti a v příbuzných oborech 34130| Odborní pracovníci v církevní oblasti a v příbuzných oborech 342| Odborní pracovníci v oblasti sportu a fitness 3421| Atleti a ostatní profesionální sportovci 34210| Atleti a ostatní profesionální sportovci 3422| Sportovní trenéři, instruktoři a úředníci sportovních klubů 34221| Sportovní trenéři a instruktoři (kromě na školách) 34222| Sportovní trenéři a instruktoři na školách se sportovním zaměřením 34223| Úředníci sportovních klubů 3423| Instruktoři a programoví vedoucí v rekreačních zařízeních a fitcentrech 34230| Instruktoři a programoví vedoucí v rekreačních zařízeních a fitcentrech 343| Odborní pracovníci v oblasti umění a kultury, šéfkuchaři 3431| Fotografové 34311| Umělečtí fotografové 34312| Fotoreportéři 34313| Techničtí fotografové 34319| Ostatní fotografové 3432| Aranžéři a příbuzní pracovníci 34321| Aranžéři 34322| Bytoví návrháři 34323| Návrháři dekorací, rekvizit, kostýmů 34324| Návrháři (grafici) reklamní, komerční, propagační 34325| Návrháři (modeláři) výstavních modelů 34329| Ostatní pracovníci příbuzní aranžérům 3433| Konzervátoři, restaurátoři a preparátoři a příbuzní pracovníci v galeriích, muzeích a knihovnách 34331| Konzervátoři 34332| Restaurátoři (kromě uměleckých) 34333| Preparátoři 34334| Odborní správci výstav a depozitářů 34339| Ostatní odborní pracovníci v galeriích, muzeích a knihovnách 3434| Šéfkuchaři a šéfcukráři 34341| Šéfkuchaři v jídelnách, menzách 34342| Šéfkuchaři v hotelových restauracích 34343| Šéfkuchaři v pohostinství 34344| Šéfcukráři 34349| Ostatní šéfkuchaři 3435| Ostatní odborní pracovníci v oblasti umění a kultury 34351| Asistenti režie 34352| Asistenti choreografie 34353| Asistenti audiovize 34354| Komparzisté 34355| Kaskadéři 34359| Odborní pracovníci v oblasti umění a kultury jinde neuvedení 35| Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií 351| Technici provozu a uživatelské podpory informačních a komunikačních technologií a příbuzní pracovníci 3511| Technici provozu informačních a komunikačních technologií 35110| Technici provozu informačních a komunikačních technologií 3512| Technici uživatelské podpory informačních a komunikačních technologií 35120| Technici uživatelské podpory informačních a komunikačních technologií 3513| Technici počítačových sítí a systémů 35130| Technici počítačových sítí a systémů 3514| Správci webu 35140| Správci webu 352| Technici v oblasti telekomunikací a vysílání 3521| Technici v oblasti vysílání a audiovizuálních záznamů 35211| Zvukaři a osvětlovači 35212| Technici videozáznamů 35213| Technici audiovize 35214| Technici promítacích zařízení 35219| Ostatní technici v oblasti vysílání a audiovizuálních záznamů 3522| Technici v oblasti telekomunikací a radiokomunikací 35221| Technici ve výzkumu a vývoji v oblasti telekomunikací a radiokomunikací 35222| Technici projektanti, konstruktéři v oblasti telekomunikací a radiokomunikací 35223| Technici technologové v oblasti telekomunikací a radiokomunikací 35224| Technici přípravy a realizace investic, inženýringu v oblasti telekomunikací a radiokomunikací 35225| Technici kontroly kvality, laboranti v oblasti telekomunikací a radiokomunikací 35226| Technici přístrojů, strojů a zařízení v oblasti telekomunikací a radiokomunikací 35227| Technici dispečeři v oblasti telekomunikací a radiokomunikací 35228| Revizní technici, inspektoři v oblasti telekomunikací a radiokomunikací 35229| Ostatní technici v oblasti telekomunikací a radiokomunikací 4| Úředníci 41| Všeobecní administrativní pracovníci, sekretáři a pracovníci pro zadávání dat a zpracování textů 411| Všeobecní administrativní pracovníci 4110| Všeobecní administrativní pracovníci 41100| Všeobecní administrativní pracovníci 412| Sekretáři (všeobecní) 4120| Sekretáři (všeobecní) 41200| Sekretáři (všeobecní) 413| Pracovníci pro zadávání dat a zpracování textů 4131| Pracovníci pro zpracování textů, písaři 41311| Pracovníci pro zpracování textů 41312| Písaři 4132| Pracovníci pro zadávání dat 41321| Operátoři počítačů pro vkládání dat 41322| Operátoři počítačů pro kontrolu dat 41323| Operátoři počítačů pro třídění a evidenci dat 42| Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech 421| Pokladníci ve finančních institucích, bookmakeři, půjčovatelé peněz, inkasisté pohledávek a pracovníci v příbuzných oborech 4211| Pokladníci ve finančních institucích, na poštách a pracovníci v příbuzných oborech 42111| Pokladníci ve finančních institucích 42112| Pokladníci na poštách 42113| Přepážkoví pracovníci na poštách 42114| Směnárníci 42119| Ostatní pracovníci příbuzní pokladníkům ve finančních institucích 4212| Bookmakeři, krupiéři a pracovníci v příbuzných oborech 42121| Bookmakeři 42122| Úředníci sázkových kanceláří 42123| Krupiéři 42124| Pracovníci heren (kromě krupiérů) 4213| Zastavárníci a půjčovatelé peněz 42130| Zastavárníci a půjčovatelé peněz 4214| Inkasisté pohledávek a příbuzní pracovníci 42140| Inkasisté pohledávek a příbuzní pracovníci 422| Pracovníci informačních služeb 4221| Pracovníci cestovního ruchu (kromě průvodců) 42211| Konzultanti a organizátoři zájezdů 42212| Úředníci cestovních kanceláří a agentur 42219| Ostatní pracovníci cestovního ruchu (kromě průvodců) 4222| Pracovníci v zákaznických kontaktních centrech 42220| Pracovníci v zákaznických kontaktních centrech 4223| Operátoři telefonních panelů 42230| Operátoři telefonních panelů 4224| Recepční v hotelích 42240| Recepční v hotelích 4225| Pracovníci v informačních kancelářích 42250| Pracovníci v informačních kancelářích 4226| Recepční (kromě recepčních v hotelích) 42260| Recepční (kromě recepčních v hotelích) 4227| Tazatelé průzkumů 42270| Tazatelé průzkumů 4229| Pracovníci informačních služeb jinde neuvedení 42290| Pracovníci informačních služeb jinde neuvedení 43| Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice 431| Úředníci pro zpracování číselných údajů 4311| Úředníci v oblasti účetnictví 43111| Účetní všeobecní 43112| Účetní finanční a investiční 43113| Účetní materiáloví 43114| Pracovníci kalkulací, cen a nákladů 43115| Fakturanti 43119| Ostatní úředníci v oblasti účetnictví 4312| Úředníci v oblasti statistiky, finančnictví a pojišťovnictví 43121| Úředníci v oblasti statistiky 43122| Úředníci v oblasti financí 43123| Úředníci v oblasti daní 43124| Úředníci v oblasti peněžnictví 43125| Úředníci v oblasti pojišťovnictví 43129| Ostatní úředníci v oblasti finančnictví 4313| Mzdoví účetní 43130| Mzdoví účetní 432| Úředníci v logistice 4321| Úředníci ve skladech 43210| Úředníci ve skladech 4322| Úředníci ve výrobě 43220| Úředníci ve výrobě 4323| Pracovníci v dopravě a přepravě 43231| Mistři v dopravě 43232| Dopravní dispečeři 43233| Provozní technici v dopravě 43234| Operátoři dopravy a přepravy, vozoví disponenti 43235| Výpravčí 43236| Dozorčí přepravy a depa 43237| Komandující 43238| Nádražní 43239| Ostatní pracovníci v dopravě a přepravě 44| Ostatní úředníci 441| Ostatní úředníci 4411| Knihovníci 44110| Knihovníci 4412| Pracovníci poštovního provozu (kromě úředníků na přepážkách) 44121| Pracovníci vnitřní poštovní služby 44122| Kontroloři poštovního provozu 44123| Pracovníci poštovní přepravy 44124| Třídiči poštovních zásilek 44125| Doručovatelé listovních poštovních zásilek 44126| Motorizovaní doručovatelé poštovních zásilek 44129| Ostatní pracovníci poštovního provozu (kromě úředníků na přepážkách) 4413| Korektoři, kódovači a příbuzní pracovníci 44130| Korektoři, kódovači a příbuzní pracovníci 4415| Pracovníci evidence dat a archivů 44150| Pracovníci evidence dat a archivů 4416| Personální referenti 44160| Personální referenti 4419| Úředníci jinde neuvedení 44191| Úředníci všeobecné správy vnitřních věcí státu 44192| Úředníci zahraničních vztahů 44193| Úředníci v oblasti správy školství, kultury a zdravotnictví 44194| Úředníci v oblasti správy průmyslu a dopravy 44199| Ostatní úředníci jinde neuvedení 5| Pracovníci ve službách a prodeji 51| Pracovníci v oblasti osobních služeb 511| Obslužní pracovníci, průvodčí v osobní dopravě a průvodci v cestovním ruchu 5111| Stevardi a jiní obslužní pracovníci v dopravě 51111| Stevardi a letušky 51112| Obslužní pracovníci v dopravě (kromě stevardů a letušek) 5112| Průvodčí a příbuzní pracovníci v osobní dopravě 51121| Vlakvedoucí v osobní dopravě 51122| Průvodčí vlaků v osobní dopravě 51123| Revizoři v městské dopravě 51129| Ostatní průvodčí a příbuzní pracovníci v osobní dopravě 5113| Průvodci, delegáti v cestovním ruchu 51131| Průvodci a delegáti v cestovním ruchu 51132| Průvodci v kulturních zařízeních 51133| Horští průvodci 51139| Ostatní průvodci 512| Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři 5120| Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři 51201| Kuchaři (kromě šéfkuchařů) 51202| Kuchaři speciálních diet 51203| Pomocní kuchaři 513| Číšníci, servírky a barmani 5131| Číšníci a servírky 51310| Číšníci a servírky 5132| Barmani 51320| Barmani 514| Kadeřníci, kosmetici a pracovníci v příbuzných oborech 5141| Kadeřníci 51410| Kadeřníci 5142| Kosmetici a pracovníci v příbuzných oborech 51421| Kosmetici a maskéři 51422| Manikéři a pedikéři 51423| Maséři (kromě odborných masérů ve zdravotnictví) 51429| Ostatní pracovníci v oborech příbuzných kosmetice 515| Provozní pracovníci 5151| Provozní pracovníci stravovacích, ubytovacích a dalších zařízení 51511| Provozní pracovníci školních jídelen a menz 51512| Provozní pracovníci stravovacích a ubytovacích zařízení (kromě školních jídelen a menz) 51513| Provozní pracovníci sportovních zařízení 51519| Provozní pracovníci v ostatních zařízeních 5152| Hospodyně v domácnostech a provozovatelé malých penzionů 51521| Hospodyně v domácnostech 51522| Provozovatelé malých penzionů 5153| Správci objektů 51530| Správci objektů 516| Ostatní pracovníci v oblasti osobních služeb 5161| Astrologové, jasnovidci a pracovníci v příbuzných oborech 51610| Astrologové, jasnovidci a pracovníci v příbuzných oborech 5162| Osobní sluhové a příbuzní pracovníci 51620| Osobní sluhové a příbuzní pracovníci 5163| Pracovníci v pohřebnictví 51630| Pracovníci v pohřebnictví 5164| Chovatelé a ošetřovatelé zvířat v zařízeních určených pro chov a příbuzní pracovníci 51641| Chovatelé a ošetřovatelé zvířat v zoo 51642| Chovatelé a ošetřovatelé laboratorních zvířat 51643| Chovatelé a ošetřovatelé služebních zvířat 51644| Instruktoři výcviku služebních zvířat 51645| Cvičitelé zvířat jiných než služebních 51649| Ostatní chovatelé a ošetřovatelé zvířat v zařízeních určených pro chov a příbuzní pracovníci 5165| Instruktoři autoškoly 51650| Instruktoři autoškoly 5169| Pracovníci v oblasti osobních služeb jinde neuvedení 51690| Pracovníci v oblasti osobních služeb jinde neuvedení 52| Pracovníci v oblasti prodeje 521| Stánkoví a pouliční prodavači potravin 5211| Stánkoví prodavači potravin (kromě rychlého občerstvení) 52110| Stánkoví prodavači potravin (kromě rychlého občerstvení) 5212| Pouliční prodavači rychlého občerstvení 52120| Pouliční prodavači rychlého občerstvení 522| Provozovatelé maloobchodních prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci v prodejnách 5221| Provozovatelé maloobchodních prodejen 52210| Provozovatelé maloobchodních prodejen 5222| Vedoucí pracovních týmů v prodejnách 52220| Vedoucí pracovních týmů v prodejnách 5223| Prodavači v prodejnách 52231| Prodavači smíšeného zboží 52232| Prodavači potravinářského zboží 52233| Prodavači drobného zboží, klenotů, nábytku a bytových doplňků 52234| Prodavači drogistického zboží, kosmetiky 52235| Prodavači textilu, obuvi a kožené galanterie 52236| Prodavači elektrotechniky, elektroniky a domácích potřeb 52237| Prodavači stavebního materiálu 52238| Prodavači sportovních potřeb 52239| Prodavači ostatního zboží v prodejnách 523| Pokladníci a prodavači vstupenek a jízdenek 5230| Pokladníci a prodavači vstupenek a jízdenek 52301| Hlavní pokladníci v organizacích, prodejnách a různých zařízeních 52302| Pokladníci v organizacích 52303| Pokladníci v prodejnách 52304| Pokladníci a prodavači vstupenek v kulturních zařízeních 52305| Pokladníci a prodavači jízdenek v osobní dopravě 52309| Ostatní pokladníci a prodavači vstupenek a jízdenek 524| Ostatní pracovníci v oblasti prodeje 5241| Modelky a manekýni 52410| Modelky a manekýni 5242| Předváděči zboží 52420| Předváděči zboží 5243| Podomní prodejci 52430| Podomní prodejci 5244| Prodejci po telefonu 52440| Prodejci po telefonu 5245| Obsluha čerpacích stanic 52450| Obsluha čerpacích stanic 5246| Obsluha v zařízeních rychlého občerstvení 52460| Obsluha v zařízeních rychlého občerstvení 5249| Pracovníci v půjčovnách a ostatní pracovníci v oblasti prodeje jinde neuvedení 52491| Pracovníci v půjčovnách 52499| Pracovníci v oblasti prodeje jinde neuvedení 53| Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech 531| Pracovníci péče o děti, asistenti pedagogů 5311| Pracovníci péče o děti v mimoškolských zařízeních a domácnostech 53111| Zdravotničtí pracovníci péče o děti v mimoškolských zařízeních 53112| Pracovníci péče o děti v domácnostech 53119| Ostatní pracovníci péče o děti v mimoškolských zařízeních 5312| Asistenti pedagogů 53121| Asistenti učitelů 53122| Asistenti vychovatelů 532| Pracovníci osobní péče ve zdravotní a sociální oblasti 5321| Ošetřovatelé a příbuzní pracovníci ve zdravotnických a sociálních zařízeních 53211| Ošetřovatelé ve zdravotnických a sociálních zařízeních 53212| Pracovníci v přímé obslužné péči 53219| Ostatní pracovníci příbuzní ošetřovatelům ve zdravotnických a sociálních zařízeních 5322| Ošetřovatelé a příbuzní pracovníci v oblasti domácí péče a terénních sociálních služeb 53221| Ošetřovatelé v oblasti domácí péče a terénních sociálních služeb 53222| Pečovatelé v oblasti domácí péče a terénních sociálních služeb 53229| Ostatní pracovníci příbuzní ošetřovatelům v oblasti domácí péče a terénních sociálních služeb 5329| Pracovníci osobní péče ve zdravotní a sociální oblasti jinde neuvedení 53291| Laboratorní pracovníci 53292| Dezinfektoři 53293| Autoptičtí laboranti 53294| Zubní instrumentáři 53295| Sanitáři 53296| Řidiči vozidel zdravotnické záchranné služby 53299| Ostatní pracovníci osobní péče ve zdravotní a sociální oblasti jinde neuvedení 54| Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy 541| Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy 5411| Příslušníci Hasičského záchranného sboru ČR a hasiči ostatních jednotek požární ochrany 54111| Příslušníci v jednotkách požární ochrany HZS ČR 54112| Příslušníci operačních středisek HZS ČR 54113| Zaměstnanci ve vojenských hasičských jednotkách 54114| Hasiči podnikových sborů 54115| Hasiči dobrovolných sborů obcíobcí 54116| Hasiči dobrovolných sborů podniků 54119| Ostatní příslušníci HZS ČR 5412| Policisté 54121| Referenti PoliciePolicie ČR 54122| Vrchní referenti PoliciePolicie ČR 54123| Asistenti PoliciePolicie ČR 54124| Vrchní asistenti PoliciePolicie ČR 54125| Strážníci 5413| Pracovníci vězeňské službyvězeňské služby 54131| Referenti a vrchní referenti Vězeňské službyVězeňské služby ČR 54132| Asistenti Vězeňské službyVězeňské služby ČR 54133| Vrchní asistenti Vězeňské službyVězeňské služby ČR 54134| Inspektoři Vězeňské službyVězeňské služby ČR 54135| Vrchní inspektoři Vězeňské službyVězeňské služby ČR 54136| Komisaři Vězeňské službyVězeňské služby ČR 54137| Vrchní komisaři Vězeňské službyVězeňské služby ČR 54138| Radové Vězeňské službyVězeňské služby ČR 54139| Ostatní pracovníci vězeňské službyvězeňské služby 5414| Pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur 54141| Vrátní 54142| Pracovníci ostrahy, strážní 54143| Osobní, tělesní strážci 54144| Operátoři bezpečnostních služeb 54149| Ostatní pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur 5419| Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy jinde neuvedení 54191| Plavčíci, strážci pláží 54192| Pracovníci horské záchranné služby 54193| Vodní záchranáři 54194| Strážci přírody 54199| Ostatní pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy 6| Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 61| Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství 611| Zahradníci a pěstitelé 6111| Pěstitelé zemědělských plodin 61110| Pěstitelé zemědělských plodin 6112| Ovocnáři, vinaři, chmelaři a ostatní pěstitelé plodů rostoucích na stromech a keřích 61120| Ovocnáři, vinaři, chmelaři a ostatní pěstitelé plodů rostoucích na stromech a keřích 6113| Zahradníci a pěstitelé v zahradnických školkách 61131| Zahradníci pro pěstování zahradních rostlin 61132| Zahradníci krajináři 61133| Zahradníci floristé a květináři 61134| Zahradníci sadovníci a školkaři 61135| Zahradníci zelináři 61136| Zahradníci travnatých ploch, greenkeepeři 61139| Ostatní zahradníci a pěstitelé v zahradnických školkách 6114| Pěstitelé smíšených plodin 61140| Pěstitelé smíšených plodin 612| Chovatelé zvířat pro trh 6121| Chovatelé hospodářských zvířat (kromě drůbeže) 61211| Chovatelé a ošetřovatelé koní 61212| Chovatelé a ošetřovatelé prasat 61213| Chovatelé a ošetřovatelé skotu, koz a ovcí 61214| Chovatelé a ošetřovatelé kožešinových zvířat 61219| Chovatelé ostatních hospodářských zvířat (kromě drůbeže) 6122| Chovatelé drůbeže 61220| Chovatelé drůbeže 6123| Včelaři a chovatelé bource morušového 61230| Včelaři a chovatelé bource morušového 6129| Chovatelé zvířat jinde neuvedení 61290| Chovatelé zvířat jinde neuvedení 613| Pěstitelé a chovatelé ve smíšeném hospodářství 6130| Pěstitelé a chovatelé ve smíšeném hospodářství 61300| Pěstitelé a chovatelé ve smíšeném hospodářství 62| Kvalifikovaní pracovníci v lesnictví, rybářství a myslivosti 621| Kvalifikovaní pracovníci v lesnictví a příbuzných oblastech 6210| Kvalifikovaní pracovníci v lesnictví a příbuzných oblastech 62101| Kvalifikovaní pracovníci pro pěstění a ošetřování lesa 62102| Kvalifikovaní pracovníci pro těžbu dřeva 62109| Ostatní kvalifikovaní pracovníci v lesnictví a příbuzných oblastech 622| Kvalifikovaní pracovníci v rybářství a myslivosti 6221| Kvalifikovaní pracovníci v oblasti akvakultury 62210| Kvalifikovaní pracovníci v oblasti akvakultury 6222| Rybáři ve vnitrozemských a pobřežních vodách 62220| Rybáři ve vnitrozemských a pobřežních vodách 6223| Rybáři na moři 62230| Rybáři na moři 6224| Kvalifikovaní pracovníci v oblasti myslivosti 62240| Kvalifikovaní pracovníci v oblasti myslivosti 63| Farmáři, rybáři, lovci a sběrači samozásobitelé 631| Farmáři samozásobitelé v rostlinné výrobě 6310| Farmáři samozásobitelé v rostlinné výrobě 63100| Farmáři samozásobitelé v rostlinné výrobě 632| Farmáři samozásobitelé v živočišné výrobě 6320| Farmáři samozásobitelé v živočišné výrobě 63200| Farmáři samozásobitelé v živočišné výrobě 633| Farmáři samozásobitelé ve smíšeném hospodářství 6330| Farmáři samozásobitelé ve smíšeném hospodářství 63300| Farmáři samozásobitelé ve smíšeném hospodářství 634| Rybáři, lovci a sběrači samozásobitelé 6340| Rybáři, lovci a sběrači samozásobitelé 63400| Rybáři, lovci a sběrači samozásobitelé 7| Řemeslníci a opraváři 71| Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci na stavbách (kromě elektrikářů) 711| Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby 7111| Pracovníci montovaných staveb 71110| Pracovníci montovaných staveb 7112| Zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb 71121| Zedníci 71122| Kamnáři 71123| Dlaždiči 71124| Montéři suchých staveb 7113| Kameníci, řezači a brusiči kamene 71130| Kameníci, řezači a brusiči kamene 7114| Betonáři, železobetonáři a příbuzní pracovníci 71140| Betonáři, železobetonáři a příbuzní pracovníci 7115| Tesaři a stavební truhláři 71151| Tesaři 71152| Stavební truhláři 7119| Ostatní řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby 71191| Stavební údržbáři budov 71192| Kvalifikovaní pracovníci demoličních prací 71193| Lešenáři 71194| Stavební montéři (kromě montérů suchých staveb) 71195| Kvalifikovaní stavební dělníci hlavní stavební výroby 71199| Ostatní řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby jinde neuvedení 712| Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci při dokončování staveb 7121| Pokrývači 71210| Pokrývači 7122| Podlaháři a obkladači 71221| Podlaháři (kromě parketám) 71222| Parketáři 71223| Obkladači 7123| Štukatéři a omítkáři 71231| Štukatéři 71232| Omítkáři 7124| Izolatéři 71240| Izolatéři 7125| Sklenáři 71250| Sklenáři 7126| Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci a stavební klempíři 71261| Stavební instalatéři 71262| Instalatéři plynovodů 71263| Instalatéři vodovodů 71264| Instalatéři ústředního topení 71265| Potrubáři 71266| Stavební zámečníci 71267| Stavební klempíři 7127| Mechanici klimatizací a chladicích zařízení 71270| Mechanici klimatizací a chladicích zařízení 713| Malíři a příbuzní pracovníci, pracovníci povrchového čištění budov 7131| Malíři (včetně stavebních lakýrníků a natěračů), tapetáři 71311| Malíři interiérů 71312| Stavební lakýrníci a natěrači 71313| Tapetáři 7132| Lakýrníci a natěrači (kromě stavebních) 71321| Lakýrníci automobilů a jiných vozidel 71322| Lakýrníci a natěrači kovů, kovových výrobků 71323| Lakýrníci a natěrači dřevěných výrobků 71324| Lakýrníci a natěrači plastových výrobků 71329| Ostatní lakýrníci a natěrači (kromě stavebních) 7133| Pracovníci povrchového čištění budov, kominíci 71331| Čističi vnějších plášťů budov 71332| Kominíci 71339| Ostatní pracovníci povrchového čištění budov 72| Kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech 721| Slévači, svářeči a příbuzní pracovníci 7211| Modeláři, formíři, jádraři a slévači ve slévárnách 72111| Modeláři slévárenští 72112| Formíři a jádraři ve slévárnách 72113| Slévači 7212| Svářeči, řezači plamenem a páječi 72121| Svářeči 72122| Řezači plamenem 72123| Páječi 7213| Pracovníci na zpracování plechu 72131| Klempíři (kromě stavebních) 72132| Karosáři a autoklempíři 72133| Montéři kotláři (včetně opravářů) 72139| Ostatní pracovníci na zpracování plechu 7214| Montéři kovových konstrukcí 72140| Montéři kovových konstrukcí 7215| Montéři lan a zdvihacích zařízení 72150| Montéři lan a zdvihacích zařízení 722| Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci 7221| Kováři 72210| Kováři 7222| Nástrojaři a příbuzní pracovníci 72221| Nástrojaři 72222| Zámečníci strojů 72223| Provozní zámečníci, údržbáři 72224| Strojírenští kovodělníci 72225| Rytci kovů 72226| Puškaři 72229| Ostatní pracovníci příbuzní nástrojařům 7223| Seřizovači a obsluha obráběcích strojů (kromě dřevoobráběcích) 72231| Seřizovači a obsluha konvenčních soustruhů 72232| Seřizovači a obsluha konvenčních fréz 72233| Seřizovači a obsluha konvenčních strojů na broušení 72234| Seřizovači a obsluha konvenčních strojů na vrtání 72235| Seřizovači a obsluha konvenčních strojů na hoblování 72236| Seřizovači a obsluha konvenčních strojů na řezání 72237| Seřizovači a obsluha číslicově řízených strojů 72239| Seřizovači a obsluha ostatních obráběcích strojů (kromě dřevoobráběcích) 7224| Brusiči, leštiči a ostřiči nástrojů a kovů 72241| Brusiči nástrojů a kovů 72242| Leštiči nástrojů a kovů 72243| Ostřiči nástrojů a kovů 723| Mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických) 7231| Mechanici a opraváři motorových vozidel 72311| Mechanici a opraváři osobních automobilů 72312| Mechanici a opraváři nákladních automobilů 72313| Mechanici a opraváři autobusů a trolejbusů 72314| Mechanici a opraváři motorek 72319| Mechanici a opraváři ostatních motorových vozidel 7232| Mechanici a opraváři leteckých motorů a zařízení 72320| Mechanici a opraváři leteckých motorů a zařízení 7233| Mechanici a opraváři zemědělských, průmyslových a jiných strojů a zařízení 72331| Mechanici a opraváři lodních motorů, trupů a zařízení 72332| Mechanici a opraváři kolejových vozidel 72333| Mechanici a opraváři obráběcích strojů 72334| Mechanici a opraváři zemědělských strojů a zařízení 72335| Mechanici a opraváři průmyslových strojů a zařízení 72336| Mechanici a opraváři těžebních, stavebních a zemních strojů a zařízení 72337| Mechanici a opraváři mechanických částí energetických zařízení a elektropřístrojů 72339| Mechanici a opraváři ostatních strojů a zařízení (kromě přesných strojů) 7234| Mechanici a opraváři jízdních kol a příbuzní pracovníci 72340| Mechanici a opraváři jízdních kol a příbuzní pracovníci 73| Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie 731| Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel 7311| Výrobci, mechanici a opraváři přesných přístrojů a zařízení 73111| Výrobci, mechanici a opraváři hodin 73112| Výrobci, mechanici a opraváři měřicích a regulačních zařízení (kromě elektro) 73113| Výrobci, mechanici a opraváři optických a fotografických přístrojů 73119| Výrobci, mechanici a opraváři ostatních přesných přístrojů a zařízení 7312| Výrobci a opraváři hudebních nástrojů, ladiči 73121| Výrobci a opraváři hudebních nástrojů 73122| Ladiči hudebních nástrojů 7313| Klenotníci, zlatníci a šperkaři 73130| Klenotníci, zlatníci a šperkaři 7314| Keramici a pracovníci v příbuzných oborech 73141| Umělečtí keramici 73142| Keramici (kromě uměleckých) 73149| Ostatní řemeslní pracovníci v keramice 7315| Skláři, brusiči skla, výrobci bižuterie a skleněných ozdob 73151| Umělečtí skláři a umělečtí sklenáři 73152| Skláři dutého, lisovaného a technického skla 73153| Brusiči skla 73154| Výrobci bižuterie 73155| Výrobci skleněných ozdob 7316| Malíři, rytci a příbuzní pracovníci pro zdobení skla, keramiky, kovu, dřeva a jiných materiálů 73161| Malíři skla a keramiky 73162| Rytci a leptaři skla 73163| Umělečtí rytci a leptaři 73169| Ostatní pracovníci pro zdobení skla, keramiky, kovu, dřeva a jiných materiálů 7317| Tradiční zpracovatelé dřeva, proutí a příbuzných materiálů 73171| Řezbáři, kartáčníci a pracovníci v příbuzných oborech 73172| Umělečtí truhláři a řezbáři 73173| Umělečtí zpracovatelé proutí 73179| Ostatní tradiční zpracovatelé dřeva, proutí a příbuzných materiálů 7318| Tradiční zpracovatelé textilu, kůží a příbuzných materiálů 73180| Tradiční zpracovatelé textilu, kůží a příbuzných materiálů 7319| Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel jinde neuvedení 73191| Pracovníci zhotovující umělecké výrobky z kovů 73192| Umělečtí štukatéři, kašéři a pracovníci v příbuzných oborech 73193| Umělečtí kameníci 73199| Ostatní pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel 732| Pracovníci polygrafie 7321| Pracovníci přípravy tisku 73210| Pracovníci přípravy tisku 7322| Tiskaři 73220| Tiskaři 7323| Pracovníci konečné úpravy tisku a vazači knih 73230| Pracovníci konečné úpravy tisku a vazači knih 74| Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky 741| Montéři, mechanici a opraváři elektrických zařízení 7411| Stavební a provozní elektrikáři 74110| Stavební a provozní elektrikáři 7412| Elektromechanici 74121| Elektromechanici elektrických zařízení (kromě zařízení v dopravních prostředcích) 74122| Elektromechanici elektrických zařízení v dopravních prostředcích 74123| Provozní elektromechanici 7413| Montéři a opraváři elektrických vedení 74131| Montéři a opraváři silnoproudých elektrických vedení 74132| Montéři a opraváři slaboproudých elektrických vedení 742| Mechanici a opraváři elektronických přístrojů a komunikačních technologií 7421| Mechanici a opraváři elektronických přístrojů 74210| Mechanici a opraváři elektronických přístrojů 7422| Mechanici a opraváři informačních a komunikačních technologií 74220| Mechanici a opraváři informačních a komunikačních technologií 75| Zpracovatelé potravin, dřeva, textilu a pracovníci v příbuzných oborech 751| Výrobci a zpracovatelé potravin a příbuzní pracovníci 7511| Zpracovatelé masa, ryb a příbuzní pracovníci 75111| Řezníci a uzenáři 75112| Porážeči zvířat, bourači masa 75119| Ostatní zpracovatelé masa, ryb a příbuzní pracovníci 7512| Pekaři, cukráři (kromě šéfcukrářů) a výrobci cukrovinek 75121| Pekaři 75122| Cukráři (kromě šéfcukrářů) 75123| Výrobci cukrovinek 7513| Výrobci mléčných produktů 75131| Mlékaři 75132| Výrobci sýrů 75139| Ostatní výrobci mléčných produktů 7514| Zpracovatelé ovoce, zeleniny a příbuzných produktů 75140| Zpracovatelé ovoce, zeleniny a příbuzných produktů 7515| Ochutnávači, degustátoři a kontroloři kvality potravin a nápojů a příbuzní pracovníci 75151| Ochutnávači, degustátoři 75152| Kontroloři kvality potravin a nápojů, laboranti 75153| Sládci a sladovníci 75154| Vinaři 7516| Zpracovatelé tabáku a výrobci tabákových výrobků 75160| Zpracovatelé tabáku a výrobci tabákových výrobků 752| Zpracovatelé dřeva, truhláři (kromě stavebních) a příbuzní pracovníci 7521| Obsluha pil a jiných zařízení na prvotní zpracování dřeva 75210| Obsluha pil a jiných zařízení na prvotní zpracování dřeva 7522| Truhláři (kromě stavebních) a pracovníci v příbuzných oborech 75220| Truhláři (kromě stavebních) a pracovníci v příbuzných oborech 7523| Seřizovači a obsluha dřevoobráběcích strojů na výrobu dřevěných výrobků 75231| Seřizovači a obsluha konvenčních dřevoobráběcích strojů na výrobu dřevěných výrobků 75232| Seřizovači a obsluha číslicově řízených dřevoobráběcích strojů na výrobu dřevěných výrobků 753| Výrobci oděvů, výrobků z kůží a kožešin a pracovníci v příbuzných oborech 7531| Krejčí, kožešníci a kloboučníci 75311| Krejčí 75312| Kožešníci 75313| Kloboučníci 7532| Modeláři oděvů, střihači a příbuzní pracovníci 75321| Modeláři oděvů 75322| Modeláři technické konfekce 75323| Střihači textilu, kůží a podobných materiálů 75329| Ostatní pracovníci příbuzní modelářům oděvů a střihačům 7533| Šičky, vyšívači a pracovníci v příbuzných oborech 75330| Šičky, vyšívači a pracovníci v příbuzných oborech 7534| Čalouníci a příbuzní pracovníci 75341| Čalouníci nábytku 75342| Autočalouníci 75343| Výrobci matrací 75349| Ostatní čalouníci a příbuzní pracovníci 7535| Zpracovatelé kůže, koželuhové a kožišníci 75350| Zpracovatelé kůže, koželuhové a kožišníci 7536| Obuvníci a příbuzní pracovníci 75361| Výrobci a opraváři obuvi 75362| Výrobci a opraváři kožené galanterie (kromě sedlářů) 75363| Sedláři 75369| Ostatní pracovníci v oborech příbuzných obuvnictví 754| Ostatní řemeslní pracovníci a pracovníci v dalších oborech 7541| Potápěči 75410| Potápěči 7542| Střel mistři 75420| Střelmistři 7543| Kvalitáři a testovači výrobků, laboranti (kromě potravin a nápojů) 75430| Kvalitáři a testovači výrobků, laboranti (kromě potravin a nápojů) 7544| Hubitelé škůdců 75440| Hubitelé škůdců 7549| Řemeslní pracovníci a pracovníci v dalších oborech jinde neuvedení 75491| Báňští záchranáři a mechanici báňské záchranné služby 75492| Modeláři a formíři (kromě modelářů a formířů ve slévárenství) 75499| Ostatní řemeslní pracovníci a pracovníci v dalších oborech jinde neuvedení 8| Obsluha strojů a zařízení, montéři 81| Obsluha stacionárních strojů a zařízení 811| Obsluha zařízení na těžbu a zpracování nerostných surovin 8111| Obsluha důlních zařízení (včetně horníků) 81111| Horníci v uhelných dolech (převážně ruční) 81112| Horníci v rudných dolech (převážně ruční) 81113| Horníci v dolech jiných než uhelných a rudných, kamenolamači (převážně ruční) 81114| Horníci hlubinné těžby strojní 81115| Horníci povrchové těžby strojní 81116| Obsluha razících strojů, štítů, strojničí tuneláři 81117| Obsluha důlních vrtacích strojů a rypadel 81118| Strojničí báňských zařízení 81119| Obsluha ostatních důlních zařízení 8112| Obsluha zařízení na úpravu rudných a nerudných surovin 81121| Obsluha zařízení na úpravu rudných surovin 81122| Obsluha zařízení na úpravu nerudných surovin 8113| Vrtači a příbuzní pracovníci 81131| Vrtači při ropných nebo plynových vrtech 81132| Vrtači při stavebních činnostech 81133| Vrtači při geologických a hydrologických průzkumech 81139| Ostatní vrtači a příbuzní pracovníci 8114| Obsluha strojů na výrobu výrobků z cementu, kamene a ostatních nerostů 81141| Obsluha strojů na výrobu stavebních hmot 81142| Obsluha strojů na výrobu výrobků z kamene 81149| Obsluha strojů na výrobu ostatních výrobků z nerostů 812| Obsluha zařízení na zpracování a povrchovou úpravu kovů a jiných materiálů 8121| Obsluha zařízení na zpracování kovů 81211| Obsluha zařízení na hutní zpracování kovů (obsluha pecí a konvertorů) 81212| Obsluha zařízení ve slévárenství (taviči, slévači) 81213| Obsluha zařízení na tepelné zpracování kovů 81214| Obsluha zařízení na tažení a protlačování kovů 81215| Obsluha zařízení na tváření kovů ve válcovnách 81216| Obsluha kovacích lisů a bucharů 81219| Obsluha ostatních zařízení na zpracování kovů 8122| Obsluha lakovacích a jiných zařízení na povrchovou úpravu kovů a jiných materiálů 81221| Obsluha lakovacích zařízení na povrchovou úpravu kovů a jiných materiálů 81222| Obsluha zařízení (kromě lakovacích) na povrchovou úpravu kovů a jiných materiálů 813| Obsluha strojů a zařízení pro chemickou výrobu a na výrobu fotografických materiálů 8131| Obsluha strojů a zařízení pro chemickou výrobu 81311| Obsluha strojů a zařízení pro zpracování chemikálií drcením, mícháním, teplem, filtrováním a destilací 81312| Obsluha strojů a zařízení pro zpracování ropy a zemního plynu 81313| Obsluha strojů a zařízení pro farmaceutickou výrobu 81314| Obsluha strojů a zařízení na výrobu kosmetických, toaletních a čisticích výrobků 81315| Obsluha strojů a zařízení na zpracování radioaktivního a jiného nebezpečného materiálu 81316| Obsluha strojů a zařízení na výrobu koksu 81317| Obsluha strojů a zařízení na výrobu střeliva a výbušnin 81319| Obsluha ostatních strojů a zařízení pro chemickou výrobu 8132| Obsluha strojů a zařízení na výrobu a zpracování fotografických materiálů 81321| Obsluha strojů a zařízení na výrobu fotografických materiálů 81322| Obsluha strojů a zařízení na zpracování fotografických materiálů 814| Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z pryže, plastu a papíru 8141| Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z pryže 81410| Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z pryže 8142| Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z plastu 81420| Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z plastu 8143| Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z papíru 81430| Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z papíru 815| Obsluha strojů na výrobu a úpravu textilních, kožených a kožešinových výrobků 8151| Obsluha strojů na úpravu vláken, dopřádání a navíjení příze a nití 81510| Obsluha strojů na úpravu vláken, dopřádání a navíjení příze a nití 8152| Obsluha tkáčích a pletacích strojů 81521| Obsluha tkáčích strojů 81522| Obsluha pletacích strojů 8153| Obsluha šicích a vyšívacích strojů 81530| Obsluha šicích a vyšívacích strojů 8154| Obsluha strojů na bělení, barvení, čištění a další úpravu tkanin 81540| Obsluha strojů na bělení, barvení, čištění a další úpravu tkanin 8155| Obsluha strojů na úpravu kůží a kožešin 81550| Obsluha strojů na úpravu kůží a kožešin 8156| Obsluha strojů na výrobu obuvi a příbuzných výrobků 81561| Obsluha strojů na výrobu obuvi 81562| Obsluha strojů na výrobu kožené galanterie 81569| Obsluha ostatních strojů v oborech příbuzných obuvnictví 8157| Obsluha strojů v prádelnách a čistírnách 81570| Obsluha strojů v prádelnách a čistírnách 8159| Obsluha strojů na výrobu a úpravu textilních, kožených a kožešinových výrobků jinde neuvedená 81591| Obsluha strojů na výrobu textilní galanterie 81592| Obsluha strojů na výrobu klobouků (včetně obsluhy strojů na výrobu forem na klobouky) 81599| Obsluha ostatních strojů na výrobu a úpravu textilních, kožených a kožešinových výrobků jinde neuvedená 816| Obsluha strojů na výrobu potravin a příbuzných výrobků 8160| Obsluha strojů na výrobu potravin a příbuzných výrobků 81601| Obsluha strojů na zpracování a konzervování masa a ryb 81602| Obsluha strojů na výrobu pečiva, čokolády a cukrovinek 81603| Obsluha strojů na výrobu mléčných výrobků 81604| Obsluha strojů na zpracování ovoce, zeleniny a ořechů (včetně sušení, konzervování a mražení) 81605| Obsluha strojů na výrobu nápojů 81606| Obsluha strojů na zpracování mouky 81607| Obsluha strojů na zpracování cukru, čaje, kávy a kakaa 81608| Obsluha strojů na zpracování tabáku 81609| Obsluha ostatních strojů na výrobu potravin a příbuzných výrobků 817| Obsluha strojů a zařízení na zpracování dřeva a výrobu papíru 8171| Obsluha strojů a zařízení na výrobu a zpracování papíru 81710| Obsluha strojů a zařízení na výrobu a zpracování papíru 8172| Obsluha automatizovaných strojů a zařízení na prvotní zpracování dřeva 81720| Obsluha automatizovaných strojů a zařízení na prvotní zpracování dřeva 818| Ostatní obsluha stacionárních strojů a zařízení 8181| Obsluha strojů a zařízení na výrobu skla, keramiky a stavebnin 81811| Obsluha strojů a zařízení na výrobu skla 81812| Obsluha strojů a zařízení na výrobu keramiky a porcelánu (kromě cihel a dlaždic) 81813| Obsluha strojů a zařízení na výrobu cihel, dlaždic a jiných kameninových výrobků 81814| Obsluha strojů a zařízení na betonové výrobky 8182| Obsluha parních turbín, kotlů a příbuzných zařízení 81821| Obsluha parních turbín 81822| Obsluha kotlů na vytápění, ohřívačů a výměníků (kromě obsluhy kotlů lodí a lokomotiv) 81823| Obsluha kotlů lodí a lokomotiv 81824| Obsluha tepelných motorů 81825| Obsluha zařízení spaloven 81829| Obsluha ostatních kotlů a příbuzných zařízení 8183| Obsluha strojů na balení, plnění a etiketování 81830| Obsluha strojů na balení, plnění a etiketování 8189| Obsluha stacionárních strojů a zařízení jinde neuvedená 81891| Obsluha zařízení vodáren a čistíren 81892| Obsluha zařízení na zpracování sběrných surovin (kromě kovového odpadu) 81893| Obsluha zařízení na úpravu kovového odpadu 81894| Obsluha zařízení na výrobu akumulátorů, baterií 81895| Obsluha zařízení na výrobu kabelů a lan 81896| Obsluha zařízení na výrobu a rozvod elektrické energie 81897| Obsluha průmyslových robotů 81899| Obsluha ostatních stacionárních strojů a zařízení jinde neuvedená 82| Montážní dělníci výrobků a zařízení 821| Montážní dělníci výrobků a zařízení 8211| Montážní dělníci mechanických zařízení 82110| Montážní dělníci mechanických zařízení 8212| Montážní dělníci elektrických, energetických a elektronických zařízení 82121| Montážní dělníci elektrických a energetických zařízení 82122| Montážní dělníci elektronických zařízení 8219| Montážní dělníci ostatních výrobků 82191| Montážní dělníci výrobků z kovů 82192| Montážní dělníci výrobků z pryže a plastů 82193| Montážní dělníci výrobků ze dřeva a příbuzných materiálů 82194| Montážní dělníci výrobků z kartonu a papíru 82195| Montážní dělníci výrobků z textilu a kůže 82196| Montážní dělníci výrobků ze skla a keramiky 82197| Montážní dělníci výrobků z kombinovaných materiálů 82199| Montážní dělníci výrobků z ostatních materiálů 83| Řidiči a obsluha pojízdných zařízení 831| Strojvedoucí a pracovníci zabezpečující sestavování a jízdu vlaků 8311| Strojvedoucí a řidiči kolejových motorových vozíků 83111| Strojvedoucí důlní kolejové dopravy 83112| Strojvedoucí lokomotiv, vlaků 83113| Strojvedoucí metra, podzemních drah 83114| Řidiči kolejových motorových vozíků a drezín 83119| Ostatní strojvedoucí 8312| Signalisti, brzdaři, výhybkáři, posunovači a příbuzní pracovníci 83121| Vlakvedoucí v nákladní dopravě 83122| Vedoucí posunu, posunovači, brzdaři 83123| Signalisti 83124| Výhybkáři, výhybkáři - točnáři 83125| Tranzitéři (dělníci) 83126| Průvodčí v nákladní dopravě 83127| Staniční dozorci (dělníci) 83128| Hradlaři - hláskaři 83129| Ostatní pracovníci zabezpečující sestavování a jízdu vlaků v mezistaničních úsecích 832| Řidiči motocyklů a automobilů (kromě nákladních) 8321| Řidiči motocyklů 83210| Řidiči motocyklů 8322| Řidiči osobních a malých dodávkových automobilů, taxikáři 83221| Řidiči osobních a malých dodávkových automobilů (kromě taxikářů a řidičů dopravy nemocných a raněných) 83222| Taxikáři osobních a malých dodávkových automobilů 83223| Řidiči dopravy nemocných a raněných 833| Řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají 8331| Řidiči autobusů, trolejbusů a tramvají 83311| Řidiči autobusů v městské hromadné dopravě 83312| Řidiči autobusů v dálkové přepravě osob 83313| Řidiči trolejbusů 83314| Řidiči tramvají 8332| Řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel 83321| Řidiči nákladních automobilů (kromě tahačů) 83322| Řidiči tahačů 83323| Řidiči popelářských vozů 83324| Řidiči silničních úklidových vozidel 83325| Řidiči cisternových vozů 83326| Řidiči hasicích vozů 83329| Řidiči ostatních speciálních vozidel 834| Obsluha pojízdních zařízení 8341| Řidiči a obsluha zemědělských a lesnických strojů 83411| Traktoristé a obsluha zemědělských strojů 83412| Řidiči a obsluha lesnických strojů 8342| Obsluha železničních, zemních a příbuzných strojů a zařízení 83421| Obsluha strojů a zařízení pro práce na železniční trati 83422| Obsluha zemních a příbuzných strojů 8343| Obsluha jeřábů, zdvihacích a podobných manipulačních zařízení 83431| Obsluha jeřábů 83432| Obsluha zdvihacích a skladovacích zařízení 83433| Obsluha těžebních klecí, lanovek a podobných zařízení 83434| Řidiči kontejnerových překladačů 83439| Obsluha ostatních manipulačních zařízení (kromě obsluhy vysokozdvižných vozíků) 8344| Obsluha vysokozdvižných a jiných vozíků a skladníci 83441| Řidiči vysokozdvižných vozíků 83442| Řidiči paletovacích vozíků 83443| Skladníci, obsluha manipulačních vozíků 83449| Řidiči ostatních skladovacích vozíků 835| Pracovníci lodní posádky 8350| Pracovníci lodní posádky 83501| Lodníci 83502| Lodní strojničí 83509| Ostatní pracovníci lodní posádky 9| Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 91| Uklízeči a pomocníci 911| Uklízeči a pomocníci v domácnostech, kancelářích, hotelích, průmyslových a jiných objektech 9111| Uklízeči a pomocníci v domácnostech (kromě hospodyní) 91110| Uklízeči a pomocníci v domácnostech (kromě hospodyní) 9112| Uklízeči a pomocníci v kancelářích, hotelích, průmyslových a jiných objektech 91121| Uklízeči a pomocníci v kancelářích 91122| Uklízeči a pomocníci ve zdravotnických a sociálních zařízeních 91123| Uklízeči a pomocníci v ubytovacích a vzdělávacích zařízeních 91124| Uklízeči ve stravovacích zařízeních, potravinářských a farmaceutických výrobních prostorech 91125| Uklízeči veřejných dopravních prostředků 91126| Uklízeči výrobních prostor (kromě potravinářské a farmaceutické výroby) a skladů 91127| Uklízeči prodejních prostor 91128| Uklízeči v provozovnách osobních služeb 91129| Ostatní uklízeči a pomocníci 912| Pracovníci pro ruční mytí vozidel, oken, praní prádla a příbuzní pracovníci 9121| Pracovníci pro ruční praní a žehlení 91210| Pracovníci pro ruční praní a žehlení 9122| Pracovníci pro ruční mytí vozidel 91220| Pracovníci pro ruční mytí vozidel 9123| Pracovníci pro mytí oken 91230| Pracovníci pro mytí oken 9129| Ostatní pracovníci pro ruční čištění 91290| Ostatní pracovníci pro ruční čištění 92| Pomocní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 921| Pomocní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 9211| Pomocní pracovníci v rostlinné výrobě 92110| Pomocní pracovníci v rostlinné výrobě 9212| Pomocní pracovníci v živočišné výrobě 92120| Pomocní pracovníci v živočišné výrobě 9213| Pomocní pracovníci ve smíšeném hospodářství 92130| Pomocní pracovníci ve smíšeném hospodářství 9214| Pomocní pracovníci v zahradnictví 92140| Pomocní pracovníci v zahradnictví 9215| Pomocní pracovníci v lesnictví a myslivosti 92150| Pomocní pracovníci v lesnictví a myslivosti 9216| Pomocní pracovníci v rybářství 92160| Pomocní pracovníci v rybářství 93| Pomocní pracovníci v oblasti těžby, stavebnictví, výroby, dopravy a v příbuzných oborech 931| Pomocní pracovníci v oblasti těžby a stavebnictví 9311| Pomocní pracovníci v oblasti těžby 93111| Pomocní pracovníci při hlubinné těžbě 93112| Pomocní pracovníci při povrchové těžbě 93113| Pomocní pracovníci při úpravě nerostných surovin 93114| Pomocní pracovníci na povrchu hornických provozů 93115| Pomocní pracovníci při těžbě ropy a zemního plynu 93119| Ostatní pomocní pracovníci v oblasti těžby 9312| Figuranti, dělníci výkopových prací a dělníci v oblasti výstavby inženýrských děl 93121| Figuranti 93122| Dělníci výkopových prací 93123| Dělníci v oblasti výstavby inženýrských děl 9313| Dělníci v oblasti výstavby budov 93130| Dělníci v oblasti výstavby budov 932| Pomocní pracovníci ve výrobě 9321| Ruční baliči 93210| Ruční baliči 9329| Ostatní pomocní pracovníci ve výrobě 93291| Manipulační dělníci ve výrobě 93292| Pomocní dělníci ve výrobě 93293| Pomocní montážní dělníci 93294| Mazači strojů a zařízení 93299| Pomocní pracovníci ve výrobě jinde neuvedení 933| Pomocní pracovníci v dopravě a skladování 9331| Řidiči nemotorových vozidel 93310| Řidiči nemotorových vozidel 9332| Kočí 93320| Kočí 9333| Pomocní manipulační pracovníci (kromě výroby) 93331| Pomocní skladníci 93332| Pomocní manipulační pracovníci v dopravě 93333| Pomocní pracovníci obchodního provozu 93334| Pomocní pracovníci ve sběrných surovinách 93339| Ostatní pomocní manipulační pracovníci (kromě výroby) 9334| Doplňovači zboží 93340| Doplňovači zboží 94| Pomocní pracovníci při přípravě jídla 941| Pomocní pracovníci při přípravě jídla 9411| Pracovníci pro přípravu rychlého občerstvení 94111| Svačináři 94112| Pracovníci přípravy jídel v zařízeních rychlého občerstvení 94119| Ostatní pracovníci pro přípravu rychlého občerstvení 9412| Pomocníci v kuchyni 94120| Pomocníci v kuchyni 95| Pracovníci pouličního prodeje a poskytování služeb 951| Pracovníci pouličního poskytování služeb 9510| Pracovníci pouličního poskytování služeb 95100| Pracovníci pouličního poskytování služeb 952| Pouliční prodejci (kromě potravin) 9520| Pouliční prodejci (kromě potravin) 95200| Pouliční prodejci (kromě potravin) 96| Pracovníci s odpady a ostatní pomocní pracovníci 961| Pracovníci s odpady 9611| Pracovníci odvozu a recyklace odpadů 96110| Pracovníci odvozu a recyklace odpadů 9612| Třídiči odpadů 96120| Třídiči odpadů 9613| Uklízeči veřejných prostranstvíveřejných prostranství, čističi kanalizací a příbuzní pracovníci 96131| Uklízeči veřejných prostranstvíveřejných prostranství 96132| Čističi kanalizací 96139| Ostatní pracovníci v oblasti odpadu a čištění 962| Ostatní pomocní pracovníci 9621| Kurýři, doručovatelé balíků a nosiči zavazadel 96210| Kurýři, doručovatelé balíků a nosiči zavazadel 9622| Pomocní pracovníci údržby budov 96220| Pomocní pracovníci údržby budov 9623| Pracovníci provádějící odečet měřidel a výběrčí peněz z prodejních automatů 96230| Pracovníci provádějící odečet měřidel a výběrčí peněz z prodejních automatů 9629| Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci ve službách jinde neuvedení 96291| Hlídači parkovišť a tržišť 96292| Uvaděči 96293| Šatnáři 96294| Toaletáři 96299| Ostatní pomocní a nekvalifikovaní pracovníci ve službách jinde neuvedení 0| Zaměstnanci v ozbrojených silách 01| Generálové a důstojníci v ozbrojených silách 011| Generálové a důstojníci v ozbrojených silách 0110| Generálové a důstojníci v ozbrojených silách 01101| Generálové v ozbrojených silách 01102| Vyšší důstojníci v ozbrojených silách 01103| Nižší důstojníci v ozbrojených silách 02| Poddůstojníci v ozbrojených silách 021| Poddůstojníci v ozbrojených silách 0210| Poddůstojníci v ozbrojených silách 02100| Poddůstojníci v ozbrojených silách 03| Zaměstnanci v ozbrojených silách (kromě generálů, důstojníků a poddůstojníků) 031| Zaměstnanci v ozbrojených silách (kromě generálů, důstojníků a poddůstojníků) 0310| Zaměstnanci v ozbrojených silách (kromě generálů, důstojníků a poddůstojníků) 03101| Praporčíci v ozbrojených silách 03102| Mužstvo v ozbrojených silách 03103| Čekatelé v ozbrojených silách 03109| Ostatní zaměstnanci v ozbrojených silách (kromě generálů, důstojníků a poddůstojníků)
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 52/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 52/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Prováděcího protokolu mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem vnitra Slovenské republiky k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o společném využívání stanovených informačních a archivních fondů vzniklých z činnosti ministerstev vnitra v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti ze dne 29. října 1992 Vyhlášeno 23. 6. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 13. 5. 2010, částka 23/2010 * Článek 1 - (1) Ministerstvo vnitra České republiky se zavazuje provozovat manuální ústřední evidenci obyvatel do 31. 12. 2013. * Článek 2 - Smluvní strany se informují o vnitrostátních právních předpisech, které upravují vedení správních evidencí v působnosti smluvních stran, včetně způsobu poskytování údajů z těchto databází. * Článek 3 - Dnem vstupu v platnost tohoto protokolu pozbývá platnosti Prováděcí protokol ze dne 14. prosince 1992, ve znění Dodatku č. 1 ze dne 21. dubna 1994 a Dodatku č. 2 ze dne 9. září 1994, k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o spole * Článek 4 - Tento protokol vstupuje v platnost dnem podpisu a uzavírá se na dobu platnosti Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o společném využívání stanovených informačních a archivních fondů vzniklých z činnosti ministerstev vnitra v obla Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 13. 5. 2010 52 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 13. května 2010 byl v Bratislavě podepsán Prováděcí protokol mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem vnitra Slovenské republiky k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o společném využívání stanovených informačních a archivních fondů vzniklých z činnosti ministerstev vnitra v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti1) ze dne 29. října 1992. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 4 dnem podpisu. Podle článku 3 Protokolu dnem vstupu v platnost tohoto protokolu pozbývá platnosti Prováděcí protokol k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o společném využívání stanovených informačních a archivních fondů vzniklých z činnosti ministerstev vnitra v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti, podepsaný v Praze dne 14. prosince 1992, ve znění Dodatku č. 1 k Prováděcímu protokolu ze dne 14. prosince 1992 k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o společném využívání stanovených informačních a archivních fondů vzniklých z činnosti ministerstev vnitra v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti ze dne 29. října 1992, podepsaného v Bratislavě dne 21. dubna 1994, a Dodatku č. 2 k Prováděcímu protokolu ze dne 14. prosince 1992 k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o společném využívání stanovených informačních a archivních fondů vzniklých z činnosti ministerstev vnitra v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti ze dne 29. října 1992, podepsaného v Bratislavě dne 9. září 1994. České znění Protokolu se vyhlašuje současně. PROVÁDĚCÍ PROTOKOL mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem vnitra Slovenské republiky k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o společném využívání stanovených informačních a archivních fondů vzniklých z činnosti ministerstev vnitra v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti ze dne 29. října 1992 Ministerstvo vnitra České republiky a Ministerstvo vnitra Slovenské republiky (dále jen „smluvní strany“), na základě článku 7 Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o společném využívání stanovených informačních a archivních fondů vzniklých z činnosti ministerstev vnitra v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti ze dne 29. října 1992, se dohodly takto: Článek 1 (1) Ministerstvo vnitra České republiky se zavazuje provozovat manuální ústřední evidenci obyvatel do 31. 12. 2013. (2) Ministerstvo vnitra České republiky se zavazuje zajišťovat výdej informací z manuální ústřední evidence obyvatel ve stanovených úředních hodinách, včetně vyřizování písemných dotazů z této evidence. Článek 2 Smluvní strany se informují o vnitrostátních právních předpisech, které upravují vedení správních evidencí v působnosti smluvních stran, včetně způsobu poskytování údajů z těchto databází. Článek 3 Dnem vstupu v platnost tohoto protokolu pozbývá platnosti Prováděcí protokol ze dne 14. prosince 1992, ve znění Dodatku č. 1 ze dne 21. dubna 1994 a Dodatku č. 2 ze dne 9. září 1994, k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o společném využívání stanovených informačních a archivních fondů vzniklých z činnosti ministerstev vnitra v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti ze dne 29. října 1992. Článek 4 Tento protokol vstupuje v platnost dnem podpisu a uzavírá se na dobu platnosti Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o společném využívání stanovených informačních a archivních fondů vzniklých z činnosti ministerstev vnitra v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti ze dne 29. října 1992. Dáno v Bratislavě dne 13. května 2010 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a slovenském, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za Ministerstvo vnitra České republiky Mgr. Lenka Ptáčková Melicharová v. r. náměstkyně ministra vnitra Za Ministerstvo vnitra Slovenské republiky Jozef Buček v. r. státní tajemník Ministerstva vnitra 1) Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o společném využívání stanovených informačních a archivních fondů vzniklých z činnosti ministerstev vnitra v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti podepsaná dne 29. října 1992 v Praze byla vyhlášena pod č. 156/1993 Sb.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 51/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 51/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem vnitra Slovenské republiky o spolupráci Vyhlášeno 23. 6. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 13. 5. 2010, částka 23/2010 * Článek 1 - Smluvní strany si v souladu s vnitrostátními právními předpisy svého státu předají dohodnutý počet tabulek s registrační značkou/evidenčním číslem vozidla, které budou používány při předcházení, odhalování, objasňování a vyšetřování trestné činnosti v soul * Článek 2 - Příslušné orgány smluvních stran si počet tabulek s registrační značkou/evidenčním číslem vozidla, předávaných podle článku 1, jakož i dobu jejich užívání, způsob evidence a způsob předávání dohodnou přímo. * Článek 3 - (1) V případě dopravní nehody se na vozidlo nevracejí tabulky se skutečnou registrační značkou/skutečným evidenčním číslem vozidla. * Článek 4 - V případě ztráty, odcizení, poškození, jiného znehodnocení nebo zneužití tabulky s registrační značkou/evidenčním číslem vozidla, předané podle článku 1, je příslušný orgán smluvní strany užívající tabulku povinen neprodleně tuto skutečnost oznámit přísluš * Článek 5 - Příslušnými orgány zodpovědnými za provádění této dohody jsou: * Článek 6 - Smluvní strany se navzájem informují o jakýchkoli změnách kontaktních údajů příslušných orgánů uvedených v článku 5. * Článek 7 - Příslušné orgány smluvních stran komunikují při provádění této dohody přímo v českém nebo slovenském jazyce. * Článek 8 - Případné spory týkající se výkladu nebo provádění této dohody budou řešeny jednáním mezi smluvními stranami. * Článek 9 - (1) Tato dohoda vstoupí v platnost dnem podpisu. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 13. 5. 2010 51 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 13. května 2010 byla v Bratislavě podepsána Dohoda mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem vnitra Slovenské republiky o spolupráci. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 9 odst. 1 dnem podpisu. České znění Dohody se vyhlašuje současně. DOHODA mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem vnitra Slovenské republiky o spolupráci Ministerstvo vnitra České republiky a Ministerstvo vnitra Slovenské republiky (dále jen „smluvní strany“), vedeny přáním přispět k dalšímu rozvoji vzájemných vztahů, vyjadřujíce oboustranný zájem využívat všechny formy policejní spolupráce při předcházení, odhalování, objasňování a vyšetřování trestné činnosti, s náležitým ohledem na ustanovení článků 39 a 40 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích ze dne 19. června 1990, jakož i na platné mezinárodně smluvní dokumenty upravující spolupráci příslušných orgánů v rámci policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, se dohodly takto: Článek 1 Smluvní strany si v souladu s vnitrostátními právními předpisy svého státu předají dohodnutý počet tabulek s registrační značkou/evidenčním číslem vozidla, které budou používány při předcházení, odhalování, objasňování a vyšetřování trestné činnosti v souladu s vnitrostátními právními předpisy státu, na jehož území mají být použity. Článek 2 Příslušné orgány smluvních stran si počet tabulek s registrační značkou/evidenčním číslem vozidla, předávaných podle článku 1, jakož i dobu jejich užívání, způsob evidence a způsob předávání dohodnou přímo. Článek 3 (1) V případě dopravní nehody se na vozidlo nevracejí tabulky se skutečnou registrační značkou/skutečným evidenčním číslem vozidla. (2) V každém případě je účastník dopravní nehody používající tabulku s registrační značkou/evidenčním číslem vozidla státu druhé smluvní strany, předanou na základě této dohody, povinen ihned kontaktovat příslušný orgán své smluvní strany, který informaci obratem předá příslušnému orgánu druhé smluvní strany. Článek 4 V případě ztráty, odcizení, poškození, jiného znehodnocení nebo zneužití tabulky s registrační značkou/evidenčním číslem vozidla, předané podle článku 1, je příslušný orgán smluvní strany užívající tabulku povinen neprodleně tuto skutečnost oznámit příslušnému orgánu druhé smluvní strany. Příslušné orgány smluvních stran přijmou opatření nezbytná ke snížení nebo odvrácení škodlivého následku ztráty, odcizení nebo zneužití tabulky s registrační značkou/evidenčním číslem vozidla. Článek 5 Příslušnými orgány zodpovědnými za provádění této dohody jsou: – za Ministerstvo vnitra České republiky PoliciePolicie České republiky Útvar speciálních činností služby kriminální policiepolicie a vyšetřování Strojnická 27 Poštovní přihrádka 62/USC 170 89 Praha 7 Česká republika tel.: +420 974 835 886, +420 974 835 810 fax: +420 974 835 802 – za Ministerstvo vnitra Slovenské republiky Prezidium policejního sboru Úřad zvláštních policejních činností Račianska ul. č. 45 812 72 Bratislava Slovenská republika tel.:+421 9610 516 01 fax:+421 9610 590 41 Článek 6 Smluvní strany se navzájem informují o jakýchkoli změnách kontaktních údajů příslušných orgánů uvedených v článku 5. Článek 7 Příslušné orgány smluvních stran komunikují při provádění této dohody přímo v českém nebo slovenském jazyce. Článek 8 Případné spory týkající se výkladu nebo provádění této dohody budou řešeny jednáním mezi smluvními stranami. Článek 9 (1) Tato dohoda vstoupí v platnost dnem podpisu. (2) Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou. Každá smluvní strana může tuto dohodu kdykoli vypovědět písemnou formou. V takovém případě její platnost skončí po uplynutí tří (3) měsíců ode dne doručení oznámení o výpovědi druhé smluvní straně. Dáno v Bratislavě dne 13. května 2010 ve dvou původních vyhotoveních, každé z nich v českém jazyce a slovenském jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za Ministerstvo vnitra České republiky Mgr. Lenka Ptáčková Melicharová v. r. náměstkyně ministra vnitra Za Ministerstvo vnitra Slovenské republiky Jozef Buček v. r. státní tajemník Ministerstva vnitra
Vyhláška č. 204/2010 Sb.
Vyhláška č. 204/2010 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 23. 6. 2010, datum účinnosti 1. 1. 2011, částka 68/2010 * Čl. I - Vyhláška č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, ve znění vyhlášky č. 65/2006 Sb. a vyhlášky č. 259/2007 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2011 204 VYHLÁŠKA ze dne 11. června 2010, kterou se mění vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 27 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. a zákona č. 137/2002 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, ve znění vyhlášky č. 65/2006 Sb. a vyhlášky č. 259/2007 Sb., se mění takto: 1. V příloze v položce 2.1.3 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 3 zní: „ b) váhy tř. 0,5; 1 a 2 pro vážení silničních vozidel za pohybu pro stanovení sankcí, poplatků, tarifů a daní; pro nízkorychlostní kontrolní vážení podle zvláštního právního předpisu;3) pro vážení písku, přírodního kameniva, tuhého komunálního odpadu, recyklovaných materiálů, stavební suti, minerálních a lámaných materiálů a vážení malty a betonu u jejich výrobců a přepravců| 1 rok ---|--- 3) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V příloze v položce 2.1.3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „ c) váhy pro vysokorychlostní kontrolní vážení silničních vozidel za pohybu podle zvláštního právního předpisu3) s relativní chybou měření menší nebo rovnou ± 5 % pro celkovou hmotnost vozidla a ± 11 % pro zatížení na nápravu| 1 rok ---|--- “. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 3. V příloze se položka 2.4.2 zrušuje. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011 s výjimkou bodu 3, který nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: Ing. Tošovský v. r.
Vyhláška č. 202/2010 Sb.
Vyhláška č. 202/2010 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 18. 6. 2010, datum účinnosti 1. 7. 2010, částka 67/2010 * Čl. I - Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění vyhlášky č. 199/2007 Sb. a vyhlášky č. 213/2009 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2010 202 VYHLÁŠKA ze dne 10. června 2010, kterou se mění vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 33 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 282/2003 Sb. a zákona č. 130/2006 Sb., k provedení § 22 odst. 13 a § 23c odst. 4 plemenářského zákona: Čl. I Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění vyhlášky č. 199/2007 Sb. a vyhlášky č. 213/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova „v souladu s právem Evropských společenství1)“ nahrazují slovy „zapracovává příslušné předpisy Evropské unie26), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie27) a“. Poznámky pod čarou č. 26 a 27 znějí: „26) Směrnice Rady 92/102/EHS ze dne 27. listopadu 1992 o identifikaci a registraci zvířat. Směrnice Komise 2002/4/ES ze dne 30. ledna 2002 o registraci zařízení pro chov nosnic, kterou stanoví směrnice Rady 1999/74/ES. Směrnice Komise 2006/83/ES ze dne 23. října 2006, kterou se v důsledku přistoupení Bulharska a Rumunska upravuje směrnice 2002/4/ES o registraci zařízení pro chov nosnic, kterou stanoví směrnice Rady 1999/74/ES. Směrnice Rady 93/53/EHS ze dne 24. června 1993, kterou se zavádějí minimální opatření Společenství ke zdolávání některých nákaz ryb. 27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 21/2004 ze dne 17. prosince 2003 o stanovení systému identifikace a evidence ovcí a koz a o změně nařízení (ES) č. 1782/2003 a směrnic 92/102/EHS a 64/432/EHS, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 911/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000, pokud jde o ušní značky, zvířecí pasy a evidence zemědělských podniků, v platném znění.“. Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje. 2. V § 4 písm. h) se slova „, pouze u koz“ zrušují. 3. V § 5 se odstavec 4 zrušuje. 4. V § 9 odst. 6 se slova „odst. 4 a 5“ nahrazují slovy „odst. 5 a 6“. 5. V § 11 odst. 1 se za slova „obě části“ vkládají slova „plastové ušní známky typu A“. 6. V § 11 odstavec 7 zní: „(7) Vzor části plastové ušní známky typu A a variant typu B a vzory části duplikátu plastové ušní známky typu A a variant typu B jsou uvedeny v příloze č. 2.“. 7. § 22 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 28 až 30 zní: „§ 22 Způsoby a termíny označování ovcí a koz (1) Každá ovce nebo koza musí být nejpozději do 6 měsíců od narození, vždy však před tím, než opustí hospodářství, kde se narodila, označena v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o stanovení systému a evidence ovcí a koz28) dvěma identifikačními prostředky. (2) Zvířata, která jsou určená pro obchodování v rámci Evropské unie, musí být v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o stanovení systému a evidence ovcí a koz28) označena elektronickým identifikátorem ve formě bachorového bolusového odpovídače nebo elektronické ušní známky v kombinaci s plastovou ušní známkou nebo značkou na spěnce. (3) Zvířata, která nejsou určená pro obchodování v rámci Evropské unie, musí být v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o stanovení systému a evidence ovcí a koz29) označena a) plastovou ušní známkou v kombinaci s druhou plastovou ušní známkou nebo značkou na spěnce nebo elektronickým identifikátorem ve formě elektronické značky na spěnce, nebo b) identifikačními prostředky podle odstavce 2. (4) Jehňata nebo kůzlata určená k porážce do 12 měsíců stáří, která nejsou určena k přemístění do jiného členského státu, ani pro vývoz do třetích zemí, mohou být v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o stanovení systému a evidence ovcí a koz30) označena odchylně od odstavce 1 minimálně jednou plastovou ušní známkou, která byla k tomuto způsobu označení pověřenou osobou poskytnuta. (5) Ovce a kozy bez ušních boltců nebo s velmi krátkými ušními boltci, které nejsou určené pro obchodování v rámci Evropské unie, se označují na spodní srstí neobrostlé části ocasu tetováním, které obsahuje identifikační číslo zvířete bez alfabetického označení země původu „CZ“ a bez posledního trojčíslí. (6) Ovce a kozy, které nelze označit ušní známkou z důvodu poškození, zánětu, či deformace ušních boltců a které nejsou určené pro obchodování v rámci Evropské unie, se označí náhradním způsobem tak, aby nedošlo k jejich záměně s jinými zvířaty. Tento způsob označení je neprodleně zaznamenán do stájového registru. (7) Plastové ušní známky se zavěšují do jedné třetiny od kořene ušního boltce mezi kožní řasy boltce. 28) Čl. 4 odst. 1 a 2 nařízení Rady (ES) č. 21/2004. 29) Čl. 9 odst. 3 a bod 3. písmeno b) a bod 4. písmeno b) podbod iii) části A přílohy nařízení Rady (ES) č. 21/2004. 30) Čl. 4 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 21/2004.“. 8. Za § 23 se vkládá nový § 23a, který včetně nadpisu zní: „§ 23a Značky na spěnce používané pro označování ovcí a koz a jejich vzor (1) Pro označování ovcí a koz se používají značky na spěnce s výškou alfanumerických znaků nejméně 4 mm. (2) Značka na spěnce musí obsahovat a) identifikační číslo zvířete a b) kód příslušného úřadu. (3) Značka na spěnce může obsahovat i záznamy chovatele, pokud není porušena čitelnost údajů uvedených v odstavci 2. (4) Výška alfanumerických znaků na duplikátu značky na spěnce musí být nejméně 4 mm. (5) Vzor značky na spěnce a duplikátu značky na spěnce jsou uvedeny v příloze č. 4.“. 9. V § 24 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 10. V § 24 odst. 3 se věta poslední zrušuje. 11. V § 32 odst. 1 větě třetí se za slovo „hospodářství“ vkládají slova „a u registru drůbeže v hospodářství“. 12. V § 35 odst. 3 se slova „odst. 1“ zrušují. 13. V § 36 odst. 4 se slova „V případě uvedeném v § 12 odst. 1 a § 24 odst. 3“ nahrazují slovy „U turů, ovcí a koz přemístěných z jiných členských států nebo dovezených ze třetích zemí přímo na jatka“. 14. V příloze č. 2 body 3 až 5 znějí: „3. Vzor části plastové ušní známky používané pro označování turů – typ B 35kB 18kB varianta 3 (a) s elektronickým identifikátorem – čipem (b) bez elektronického identifikátoru – čipu Poznámka: Identifikační číslo zvířete uvedené na plastové ušní známce se uvádí vždy v tomto pořadí: „CZ 019236 921“. 4. Vzor části duplikátu plastové ušní známky používané pro označování turů s výjimkou turů přemístěných z členských zemí Evropské unie – typ A 16kB Poznámka: Identifikační číslo zvířete uvedené na duplikátu plastové ušní známky turů narozených v České republice se uvádí vždy v tomto pořadí: „CZ 019236 921“. 5. Vzor části duplikátu plastové ušní známky používané pro označování turů s výjimkou turů přemístěných z členských zemí Evropské unie – typ B 37kB 17kB varianta 3 (a) s elektronickým identifikátorem – čipem (b) bez elektronického identifikátoru – čipu Poznámka: Identifikační číslo zvířete uvedené na duplikátu plastové ušní známky turů narozených v České republice se uvádí vždy v tomto pořadí: „CZ 019236 921“.“. 15. Příloha č. 4 zní: „Příloha č. 4 k vyhlášce č. 136/2004 Sb. Označování ovcí a koz Vzor plastové ušní známky typu A používané pro označování ovcí a koz 20kB Poznámka: Identifikační číslo zvířete uvedené na ušní známce se uvádí vždy v tomto pořadí: „CZ 12345 678“. nebo 24kB Poznámka: Identifikační číslo zvířete uvedené na ušní známce se uvádí vždy v tomto pořadí: „CZ 12345 678“. Duplikát 12kB 11kB Poznámka: Identifikační číslo zvířete uvedené na duplikátu ušní známky se uvádí vždy v tomto pořadí: „CZ 12345 678“. nebo 25kB Poznámka: Identifikační číslo zvířete uvedené na duplikátu ušní známky se uvádí vždy v tomto pořadí: „CZ 12345 678“. Vzor plastové ušní známky typu B používané pro označování ovcí a koz 8kB nebo 6kB 6kB Poznámka: Identifikační číslo zvířete uvedené na ušní známce se uvádí vždy v tomto pořadí: „CZ 12345 678“. Duplikát 8kB nebo 6kB 6kB Poznámka: Identifikační číslo zvířete uvedené na duplikátu ušní známky se uvádí vždy v tomto pořadí: „CZ 12345 678“. Vzor značky na spěnce používané pro označování ovcí a koz 11kB Poznámka: Identifikační číslo zvířete uvedené na ušní známce se uvádí vždy v tomto pořadí: „CZ 12345 678“ Duplikát 12kB Poznámka: Identifikační číslo zvířete uvedené na duplikátu ušní známky se uvádí vždy v tomto pořadí: „CZ 12345 678“ Vysvětlivka: 3kB \\- kód příslušného úřadu“. 16. V příloze č. 7 se doplňuje bod 2.3., který zní: „2. 3. Vzor hlášení o přemístění na dočasné hospodářství 74kB “. Čl. II Přechodné ustanovení TuřiTuři označení v období do dne nabytí účinnosti této vyhlášky ušními známkami uvedenými v bodě 14 se považují za zvířata označená podle vyhlášky č. 136/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2010. Ministr: Ing. Šebesta v. r.
Nařízení vlády č. 201/2010 Sb.
Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. Nařízení vlády o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu Vyhlášeno 18. 6. 2010, datum účinnosti 1. 1. 2011, částka 67/2010 * § 1 - Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie2) a upravuje způsob a obsah evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, hlášení smrtelného pracovního úrazu, vzor záznamu o úrazu a o * § 2 - (1) Zaměstnavatel3) vede evidenci o úrazech v knize úrazů4) v elektronické nebo listinné podobě. Evidence obsahuje tyto údaje: * § 3 - Pro statistické účely se smrtelným pracovním úrazem rozumí takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do 1 roku zemřel. * § 4 - (1) Zaměstnavatel ohlásí pracovní úraz bez zbytečného odkladu * § 5 - (1) Záznam o úrazu vyhotovuje zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl. Záznam o úrazu předá zaměstnavatel bez zbytečného odkladu oprávněným osobám15). * § 6 - Zaměstnavatel zašle záznam o úrazu za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce * § 7 - V případě smrtelného pracovního úrazu zašle zaměstnavatel záznam o úrazu nejpozději do 5 dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl, * § 7a - Zaměstnavatel zašle pro účely likvidace pojistných událostí z důvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání záznam o úrazu i organizační jednotce pojišťovny, u které je pro tento účel pojištěn16) * § 8 - (1) Byl-li zaměstnavatelem odeslán záznam o úrazu podle § 6 a 7 a následně se zaměstnavatel dozví o skutečnostech, které vedou ke změně v něm uvedených údajů, vyhotoví zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance záznam o úrazu – hlášení změn. * § 9 - (1) Záznam o úrazu i záznam o úrazu – hlášení změn zasílá zaměstnavatel elektronicky nebo v listinné podobě. * § 10 - Příslušnost útvaru Policie České republiky a správních úřadů podle § 4, 6, 7 a 8 se řídí místem, kde došlo k úrazu nebo smrtelnému pracovnímu úrazu. * § 11 - Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu, se zrušuje. * § 12 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011. č. 1 k nařízení vlády č. 201/2010 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 201/2010 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 201/2010 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2015 (170/2014 Sb.) 201 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. května 2010 o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu Vláda nařizuje k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb. a zákona č. 326/2009 Sb., a k provedení zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 223/2009 Sb.: § 1 Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie2) a upravuje způsob a obsah evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, hlášení smrtelného pracovního úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. § 2 (1) ZaměstnavatelZaměstnavatel3) vede evidenci o úrazech v knize úrazů4) v elektronické nebo listinné podobě. Evidence obsahuje tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení (dále jen „jméno“) úrazem postiženého zaměstnance5), b) datum a hodinu úrazu, c) místo, kde k úrazu došlo, d) činnost, při níž k úrazu došlo, e) počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu, f) celkový počet zraněných osob, g) druh zranění a zraněná část těla podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení, h) popis úrazového děje, i) druh úrazu6), j) zdroj úrazu, k) příčiny úrazu, l) jména svědků úrazu, m) jméno a pracovní zařazení toho, kdo údaje zaznamenal. (2) Došlo-li k úrazu u jiného zaměstnavatelezaměstnavatele, k němuž byl zaměstnanec vyslán7) nebo dočasně přidělen8), zaznamenají údaje podle odstavce 1 do knih úrazů zaměstnavatelzaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance a zaměstnavatelzaměstnavatel, k němuž byl úrazem postižený zaměstnanec vyslán nebo dočasně přidělen. (3) ZaměstnavatelZaměstnavatel vydá zaměstnancizaměstnanci na jeho žádost potvrzenou kopii nebo výpis údajů v knize úrazů9) o jeho úrazu; dojde-li ke smrtelnému úrazu, zaměstnavatelzaměstnavatel je vydá rodinným příslušníkům zaměstnancezaměstnance na jejich žádost9). § 3 Pro statistické účely se smrtelným pracovním úrazem rozumí takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do 1 roku zemřel. § 4 (1) ZaměstnavatelZaměstnavatel ohlásí pracovní úraz bez zbytečného odkladu a) územně příslušnému útvaru PoliciePolicie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čintrestný čin, b) odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci10), c) příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti11), a trvá-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat, d) příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu12), jde-li o závažný pracovní úraz podle jiného právního předpisu13), e) zaměstnavatelizaměstnavateli, který zaměstnancezaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil. (2) ZaměstnavatelZaměstnavatel ohlásí smrtelný pracovní úraz bez zbytečného odkladu a) územně příslušnému útvaru PoliciePolicie České republiky, b) odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, c) příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, d) příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu, e) zaměstnavatelizaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil, f) zdravotní pojišťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn. § 5 (1) Záznam o úrazu vyhotovuje zaměstnavatelzaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl. Záznam o úrazu předá zaměstnavatelzaměstnavatel bez zbytečného odkladu oprávněným osobám15). (2) Vzor záznamu o úrazu je uveden v příloze č. 1 k tomuto nařízení. § 6 ZaměstnavatelZaměstnavatel zašle záznam o úrazu za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce a) územně příslušnému útvaru PoliciePolicie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čintrestný čin, b) příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, c) příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu, d) zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnaneczaměstnanec pojištěn. § 7 V případě smrtelného pracovního úrazu zašle zaměstnavatelzaměstnavatel záznam o úrazu nejpozději do 5 dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl, a) územně příslušnému útvaru PoliciePolicie České republiky, b) příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, c) příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu, d) zdravotní pojišťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem postižený zaměstnaneczaměstnanec pojištěn. § 7a ZaměstnavatelZaměstnavatel zašle pro účely likvidace pojistných událostí z důvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatelezaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání záznam o úrazu i organizační jednotce pojišťovny, u které je pro tento účel pojištěn16). § 8 (1) Byl-li zaměstnavatelemzaměstnavatelem odeslán záznam o úrazu podle § 6 a 7 a následně se zaměstnavatelzaměstnavatel dozví o skutečnostech, které vedou ke změně v něm uvedených údajů, vyhotoví zaměstnavatelzaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance záznam o úrazu – hlášení změn. (2) Záznam o úrazu – hlášení změn vyhotoví zaměstnavatelzaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance v případě, že a) hospitalizacehospitalizace úrazem postiženého zaměstnancezaměstnance přesáhla 5 po sobě jdoucích dnů a byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu, b) dočasná pracovní neschopnostdočasná pracovní neschopnost úrazem postiženého zaměstnance v důsledku jeho úrazu byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu, c) zaměstnaneczaměstnanec postižený úrazem na jeho následky nejpozději do 1 roku zemřel, d) došlo ke změně v posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu, popřípadě k jiným skutečnostem majícím vliv na zpracování a obsah záznamu o úrazu – hlášení změn, e) na základě téhož pracovního úrazu vznikla a byla ukončena další pracovní neschopnost. (3) Záznam o úrazu – hlášení změn zašle zaměstnavatelzaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance nejpozději do pátého dne následujícího měsíce a) příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, b) příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu, c) zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn, d) územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čintrestný čin nebo v případě smrtelného pracovního úrazu. (4) ZaměstnavatelZaměstnavatel zašle pro účely likvidace pojistných událostí z důvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatelezaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání a při smrtelném pracovním úrazu záznam o úrazu – hlášení změn i organizační složce pojišťovny, u které je pro tento účel pojištěn16). (5) V případě, že došlo ke změně v posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu, popřípadě k jiným skutečnostem majícím vliv na zpracování a obsah záznamu o úrazu – hlášení změn, předá zaměstnavatelzaměstnavatel jedno vyhotovení záznamu o úrazu – hlášení změn úrazem postiženému zaměstnancizaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům. (6) Vzor záznamu o úrazu - hlášení změn je uveden v příloze č. 2 k tomuto nařízení. § 9 (1) Záznam o úrazu i záznam o úrazu – hlášení změn zasílá zaměstnavatelzaměstnavatel elektronicky nebo v listinné podobě. (2) Zasílá-li se záznam o úrazu nebo záznam o úrazu – hlášení změn elektronicky, lze použít tiskopis podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení nebo přílohy č. 2 k tomuto nařízení; Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřístupní tiskopisy způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 10 Příslušnost útvaru PoliciePolicie České republiky a správních úřadů podle § 4, 6, 7 a 8 se řídí místem, kde došlo k úrazu nebo smrtelnému pracovnímu úrazu. § 11 Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu, se zrušuje. § 12 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011. Předseda vlády: Ing. Fischer, CSc., v. r. Ministr práce a sociálních věcí: JUDr. Šimerka v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 201/2010 Sb. VZOR ZÁZNAM O ÚRAZU 1.9MB Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 201/2010 Sb. VZOR ZÁZNAM O ÚRAZU - HLÁŠENÍ ZMĚN 568kB Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 201/2010 Sb. A) KLASIFIKACE DRUHU ZRANĚNÍ PODLE METODIKY EVROPSKÉ STATISTIKY PRACOVNÍCH ÚRAZU (ESAW) [NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 349/2011 ze dne 11. dubna 2011, čl. 2 odst. 1] Číselný kód| druh zranění ---|--- 000| Neznámý nebo neurčený druh zranění 010| Rány a povrchová zranění 011| Povrchové zranění 012| Otevřené rány 019| Jiné typy ran a povrchových zranění 020| Zlomeniny kostí 021| Zavřené zlomeniny 022| Otevřené zlomeniny 029| Jiné typy zlomenin kostí 030| Vykloubení, vyvrtnutí, natažení 031| Vykloubení nebo neúplné vykloubení 032| Vyvrtnutí nebo natažení 039| Jiné typy vykloubení, vyvrtnutí, natažení 040| Traumatická amputace (ztráta části těla) 050| Otřes mozku a vnitřní zranění 051| Otřes mozku a vnitrolebeční zranění 052| Vnitřní zranění 059| Jiné typy otřesů mozku a vnitřních zranění 060| Popáleniny, opařeniny a omrzliny 061| Popáleniny a opařeniny (tepelné) 062| Chemické popáleniny (poleptání) 063| Omrzliny 069| Jiné typy popálenin, opařenin a omrzlin 070| Otravy a infekce 071| Akutní otravy 072| Akutní infekce 079| Jiné typy otrav a infekcí 080| Tonutí a dušení 081| Dušení 082| Tonutí bez smrtelných následků 089| Jiné typy tonutí a dušení 090| Účinky zvuku, vibrací a tlaku 091| Akutní ztráta sluchu 092| Působení tlaku (barotrauma) 099| Jiné účinky zvuku, vibrací a tlaku 100| Účinky extrémních teplot, světla a ozáření 101| Úpal z tepla a slunečního záření 102| Účinky ozáření (netepelné) 103| Účinky snížené teploty 109| Jiné účinky extrémních teplot, světla a ozáření 110| Šok 111| Šoky po agresích a hrozbách 112| Traumatické šoky 119| Jiné typy šoků 120| Vícenásobné zranění 999| Jiná specifická zranění nezahrnutá do jiných kategorií B) KLASIFIKACE PRO ZRANĚNOU ČÁST TĚLA PODLE METODIKY EVROPSKÉ STATISTIKY PRACOVNÍCH ÚRAZU (ESAW) [NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 349/2011 ze dne 11. dubna 2011, čl. 2 odst. 1] Číselný kód| zraněná část těla ---|--- 00| Zraněná část těla nespecifikovaná 10| Hlava bez podrobnějšího rozlišení, dále nespecifikovaná 11| Hlava, mozek, lebeční nervy a cévy 12| Tvář 13| Oko 14| Ucho 15| Zuby 18| Hlava – více postižených oblastí 19| Hlava – jiné části výše neuvedené 20| Krk včetně páteře a krčních obratlů 21| Krk včetně páteře a krčních obratlů 29| Krk – jiné části dosud neuvedené 30| Záda včetně páteře a zádových obratlů 31| Záda včetně páteře a zádových obratlů 39| Záda – jiné části výše neuvedené 40| Trup a orgány bez podrobnějšího rozlišení 41| Hrudní koš, žebra včetně kloubů a lopatek 42| Oblast hrudníku včetně orgánů 43| Pánevní a břišní oblast včetně orgánů 48| Trup – více postižených oblastí 49| Trup – jiné části výše neuvedené 50| Horní končetiny bez podrobnějšího rozlišení 51| Rameno a ramenní klouby 52| Ruka včetně lokte 53| Ruka od zápěstí dolů 54| Prst 55| Zápěstí 58| Horní končetiny – více postižených oblastí 59| Horní končetiny – jiné části výše neuvedené 60| Dolní končetiny bez podrobnějšího rozlišení 61| Bedra, bederní klouby 62| Noha včetně kolena 63| Kotník 64| Noha od kotníku dolů 65| Prst na noze 68| Dolní končetiny – více postižených oblastí 69| Dolní končetiny – jiné části výše neuvedené 70| Celé tělo a více oblastí bez podrobnějšího rozlišení 71| Celé tělo (systémové účinky) 78| Tělo – více postižených oblastí 79| Tělo – jiná zraněná část těla výše neuvedená. 1) Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nařízení Komise (EU) č. 349/2011 ze dne 11. dubna 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud jde o statistiku pracovních úrazů. 3) § 7 odst. 1 zákoníku práce. 4) § 105 odst. 2 zákoníku práce. 5) § 12 a 13 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 6) § 105 odst. 3 zákoníku práce. § 6 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 315/2001 Sb. a zákona č. 376/2007 Sb. 7) § 42 zákoníku práce. 8) § 13 odst. 2 písm. h) zákoníku práce. 9) § 101 odst. 6 zákoníku práce. 10) § 105 odst. 1 zákoníku práce. 11) § 6 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 264/2006 Sb. a zákona č. 362/2007 Sb. 12) Například § 39 odst. 1 a 2 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb. a zákona č. 376/2007 Sb. 13) Například § 6 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 315/2001 Sb. a zákona č. 376/2007 Sb., vyhláška č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti při dobývání nevyhrazených nerostů pod zemí, ve znění pozdějších předpisů. 15) § 105 odst. 3 zákoníku práce. 16) § 8 písm. c) vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.
Zákon č. 199/2010 Sb.
Zákon č. 199/2010 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 16. 6. 2010, datum účinnosti 1. 1. 2011, částka 66/2010 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST DRUHÁ - Změna rozpočtových pravidel * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o dluhopisech * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o územních finančních orgánech * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o dani z nemovitostí * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o dani silniční * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o krajích * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o hlavním městě Praze * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o podpoře regionálního rozvoje * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu * ČÁST DEVATENÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2017 (250/2016 Sb.) 199 ZÁKON ze dne 24. května 2010, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o daních z příjmů Čl. I Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb. a zákona č. 362/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 se na konci písmene w) čárka nahrazuje tečkou a doplňují se slova „Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby,“. 2. V § 8 odst. 1 písm. a) se za slova „papírů“ vkládají slova „s výjimkou státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby“. 3. V § 8 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, úrokový výnos státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby, a to i v případě odkupu tohoto státního dluhopisu nebo při jeho splatnosti“. 4. V § 8 odst. 2 písm. a) se slovo „nákupu“ nahrazuje slovem „odkupu“ a za slovo „postaveného“ se vkládají slova „s výjimkou státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby,“. 5. V § 10 odst. 1 písm. b) se za slovo „papíru“ vkládají slova „s výjimkou státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby,“. 6. V § 22 odst. 1 písm. g) bodě 4 se slovo „trhu,71)“ nahrazuje slovy „trhu71), včetně úrokového výnosu státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby, a to i v případě odkupu tohoto státního dluhopisu nebo při jeho splatnosti,“. 7. V § 35d odst. 5 a 9 se slova „Ministerstvem financí“ nahrazují slovy „Generálním finančním ředitelstvím“. 8. V § 36 odst. 2 se na konci písmene t) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno u), které zní: „u) z úrokového výnosu státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby, a to i v případě odkupu tohoto státního dluhopisu nebo při jeho splatnosti.“. 9. V § 36 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „U státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby, se základ daně a daň připadající na tento státní dluhopis nezaokrouhluje, avšak celková částka daně sražená plátcem z veškerých příjmů plynoucích poplatníkovi z těchto státních dluhopisů se zaokrouhluje na celé koruny dolů.“. 10. V § 38d odst. 3 a 11 se slova „Ministerstvem financí“ nahrazují slovy „Generálním finančním ředitelstvím“. 11. V § 38e odst. 6 se slova „Ministerstvem financí“ nahrazují slovy „Generálním finančním ředitelstvím“. 12. V § 38fa odst. 5 se slova „Ministerstvem financí“ nahrazují slovy „Generálním finančním ředitelstvím“. 13. V § 38j odst. 4 se slova „Ministerstvem financí“ nahrazují slovy „Generálním finančním ředitelstvím“. ČÁST DRUHÁ Změna rozpočtových pravidel Čl. II Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 214/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: 1. Nadpis § 35 zní: „Výkon činností v souvislosti s řízením státního dluhu“. 2. V § 35 odstavce 1 a 2 včetně poznámky pod čarou č. 20 znějí: „(1) Ministerstvo nebo právnická osoba jím zřízená podle zvláštního zákona jsou v souvislosti s řízením státního dluhu oprávněny a) sjednávat obchody s investičními nástroji a cennými papíry nabývat, zcizovat a právně zatěžovat investiční nástroje a cenné papíry, zejména obchodovat na vlastní účet se státními dluhopisy a dalšími investičními nástroji; tyto obchody je ministerstvo oprávněno sjednávat s tuzemskými či zahraničními osobami, a to samostatně nebo prostřednictvím jiné osoby, b) organizovat trh se státními dluhopisy, c) provozovat platební systém podle zákona upravujícího platební styk; tento platební systém se nepovažuje za platební systém s neodvolatelností zúčtování20), d) vést evidenci zaknihovaných nebo listinných státních dluhopisů, včetně státních dluhopisů pro fyzické osoby, a provádět související činnosti; tato evidence je samostatnou evidencí podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, vede se též v evidenci emise a provozní řád pro její vedení stanoví ministerstvo, e) provozovat vypořádací systém podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu pro státní dluhopisy; existence a název tohoto vypořádacího systému se Komisi Evropských společenství nenahlašuje, f) provádět úschovu a správu státních dluhopisů a jiných cenných papírů, nebo g) zabezpečovat další činnosti spojené s řízením státního dluhu. (2) Činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) může na základě dohody s ministerstvem vykonávat tuzemská nebo zahraniční osoba, je-li k výkonu takové činnosti oprávněna; činnost uvedenou v odstavci 1 písm. a) může na základě dohody ministerstvo vykonávat také prostřednictvím České národní banky. 20) § 62 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.“. 3. V § 35 se za odstavec 2 doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Výkon činností uvedených v odstavci 1, pokud je vykonává ministerstvo nebo právnická osoba zřízená podle jiného právního předpisu ministerstvem, nepodléhá dohledu České národní banky a není k němu třeba povolení, registrace nebo jiné podnikatelské oprávnění.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 4. V § 36 odst. 5 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů Čl. III V části padesáté druhé článku LXXXI zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 282/2009 Sb. a zákona č. 292/2009 Sb., se bod 2 zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o dluhopisech Čl. IV Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 378/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: V § 26 odst. 4 se na konci první věty tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „, kromě dluhopisů, které podle emisních podmínek mohou nabývat výhradně fyzické osoby, tyto dluhopisy prodává ministerstvo nebo jím zřízená právnická osoba.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o územních finančních orgánech Čl. VI Přechodná ustanovení 1. Příslušnost k hospodaření s majetkem státu a příslušnost k plnění jiných závazků přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona z finančních ředitelství na Generální finanční ředitelství. 2. Příslušnost k hospodaření s majetkem státu užívaným Ministerstvem financí přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Generální finanční ředitelství, pokud byl tento majetek využíván výlučně k výkonu působnosti Ministerstva financí podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Generální finanční ředitelství. 3. Generální finanční ředitelství jako příslušná organizační složka státu za stát vykonává práva a plní povinnosti a závazky týkající se majetku uvedeného v bodech 1 a 2 anebo s tímto majetkem související, je za stát účastníkem smluvních vztahů, které se tohoto majetku týkají anebo s ním souvisejí, a vystupuje za stát před soudy, rozhodčími orgány, správními úřady a jinými orgány v řízeních, která se tohoto majetku týkají anebo s ním souvisejí. Totéž platí obdobně pro plnění jiných závazků podle bodu 1. 4. O předání a převzetí majetku a závazků uvedených v bodech 1 a 2, včetně dokumentace týkající se tohoto majetku, závazků i smluvních vztahů a řízení, pořídí Generální finanční ředitelství protokol, jehož přílohou budou seznamy předávaného majetku, závazků a dokumentace. Protokol je zároveň listinou, kterou Generální finanční ředitelství zašle s ohlášením změny příslušnosti hospodařit k provedení záznamu do katastru nemovitostí. 5. Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců ve finančních ředitelstvích přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Generální finanční ředitelství. 6. Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v Ministerstvu financí přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Generální finanční ředitelství, pokud se tito zaměstnanci podíleli na výkonu působnosti Ministerstva financí podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Generální finanční ředitelství. 7. Zaměstnanci v Generálním finančním ředitelství, v jejichž případě přešel výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů na Generální finanční ředitelství podle bodu 5 nebo 6, jsou povinni plnit povinnosti vyplývající z § 13 zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, počínaje nejpozději prvním dnem sedmého měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Řízení, která do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebyla Ministerstvem financí ukončena, dokončí Generální finanční ředitelství v případech, kdy je pro tato řízení příslušné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. Spisovou agendu Ministerstva financí převezme Generální finanční ředitelství v případech, kdy je příslušné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. VII Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Vyhláška č. 492/2009 Sb., o zřízení pracoviště Praha-východ Finančního úřadu v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi. 2. Vyhláška č. 516/2005 Sb., kterou se stanoví vzor průkazu zaměstnance územního finančního orgánu. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o dani z nemovitostí Čl. IX V § 13a odst. 1 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 576/2002 Sb., zákona č. 545/2005 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se slova „Ministerstvem financí“ nahrazují slovy „Generálním finančním ředitelstvím“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o dani silniční Čl. XI Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb., zákona č. 143/1996 Sb., zákona č. 61/1998 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 303/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 207/2002 Sb., zákona č. 102/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 246/2008 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 15 odst. 1 se poslední věta zrušuje. 2. V § 15 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Daňové přiznání k dani silniční se podává na tiskopise vydaném Generálním finančním ředitelstvím. Je-li daňové přiznání podáno na technickém nosiči dat ve tvaru stanoveném pro tento účel Generálním finančním ředitelstvím, vyplňuje poplatník pouze část tiskopisu daňového přiznání stanovenou Generálním finančním ředitelstvím.“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem Čl. XII Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 36/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 230/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 30 odst. 6 se slova „; penále vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad podle zákona upravujícího správu daní a poplatků9)“ zrušují. 2. V § 43c odst. 8 se věta první zrušuje. Čl. XIII Přechodné ustanovení Řízení ve věcech, u nichž přešla působnost z finančních úřadů na celní úřady, zahájená před finančními úřady do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí tyto finanční úřady. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o krajích Čl. XIV V § 20 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 231/2002 Sb. a zákona č. 421/2004 Sb., se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ministerstvo financí může přezkoumáním hospodaření kraje pověřit územní finanční orgán.“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o hlavním městě Praze Čl. XV V § 38 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb. a zákona č. 421/2004 Sb., se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Ministerstvo financí může v případech, kdy je příslušné k přezkoumání hospodaření hlavního města Prahy podle odstavců 1 a 2, pověřit tímto přezkoumáním územní finanční orgán.“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o podpoře regionálního rozvoje Čl. XVI Na konci § 16a zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 138/2006 Sb., se doplňuje věta „Ministerstvo financí může přezkoumáním hospodaření Regionální rady pověřit územní finanční orgán.“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. XIX Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb. a zákona č. 489/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 47a odst. 1 se slova „Ministerstvo financí“ nahrazují slovy „Generální finanční ředitelství“. 2. V § 80 odst. 7, § 82 odst. 2, § 83 odst. 4, § 86 odst. 5, § 88 odst. 4 a 9 a § 101 odst. 1 se slova „Ministerstvem financí“ nahrazují slovy „Generálním finančním ředitelstvím“. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí Čl. XX Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 se za slova „v tomto ministerstvu,“ vkládají slova „územní finanční orgán státní zaměstnance zařazené v tomto orgánu,“. 2. V § 5 odst. 3 se za slova „Ministerstvo financí,“ vkládají slova „územní finanční orgán,“. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Čl. XXI Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 285/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 32 odst. 2 se slova „příslušné finanční ředitelství“ nahrazují slovy „Generální finanční ředitelství“. 2. V § 39 odst. 1 písm. d) se slova „příslušnému finančnímu ředitelství“ nahrazují slovy „Generálnímu finančnímu ředitelství“. ČÁST DEVATENÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XXII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodů 1 až 6, 8 a 9 a části druhé čl. II, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení, a části páté čl. V bodů 3, 8 a 11, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2012. v z. Němcová v. r. Klaus v. r. Fischer v. r.
Vyhláška č. 198/2010 Sb.
Vyhláška č. 198/2010 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 105/2008 Sb., o naturálních a peněžních náležitostech žáků vojenských středních škol Vyhlášeno 16. 6. 2010, datum účinnosti 1. 7. 2010, částka 65/2010 * Čl. I - V § 3 vyhlášky č. 105/2008 Sb., o naturálních a peněžních náležitostech žáků vojenských středních škol, se na konci textu paragrafu doplňují slova „a s výjimkou hospitalizace žáka na posádkové ošetřovně“ a na konci paragrafu se doplňuje věta „Za dobu nepří * Čl. II Aktuální znění od 1. 7. 2010 198 VYHLÁŠKA ze dne 4. června 2010, kterou se mění vyhláška č. 105/2008 Sb., o naturálních a peněžních náležitostech žáků vojenských středních škol Ministerstvo obrany stanoví podle § 166 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání: Čl. I V § 3 vyhlášky č. 105/2008 Sb., o naturálních a peněžních náležitostech žáků vojenských středních škol, se na konci textu paragrafu doplňují slova „a s výjimkou hospitalizace žáka na posádkové ošetřovně“ a na konci paragrafu se doplňuje věta „Za dobu nepřítomnosti ve vyučování se nepovažuje den, ve kterém se žák zúčastnil alespoň části vyučování.“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2010. Ministr: MUDr. Barták v. r.
Zákon č. 197/2010 Sb.
Zákon č. 197/2010 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 16. 6. 2010, datum účinnosti 1. 1. 2011, částka 65/2010 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o cestovních dokladech * ČÁST DRUHÁ - Změna trestního řádu * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 26. 6. 2012 197 ZÁKON ze dne 20. května 2010, kterým se mění zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o cestovních dokladech Čl. I Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 384/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 se věta třetí zrušuje. 2. V § 5 odst. 4 větě první se číslo „6“ nahrazuje číslem „12“. 3. V § 5 odst. 5 písm. a) se slova „a technický způsob zápisu občanů mladších 10 let do cestovního dokladu rodiče,“ zrušují. 4. V § 7 odstavec 1 zní: „(1) Nepovinnými údaji zapisovanými na žádost občana do cestovního dokladu jsou označení absolventa vyšší odborné školy,3) akademický titul, stavovské označení nebo jiný titul absolventa vysoké školy,3a) označení „docent“ nebo „profesor“3b) (dále jen „titul“) nebo vědecká hodnost;4) titul nebo vědecká hodnost se uvádějí ve zkratce, pokud je stanovena zvláštním právním předpisem.“. 5. V § 9 odst. 1 se slova „, a záznam o počtu dětí cestujících v doprovodu rodiče, pokud jsou zapsány v jeho cestovním dokladu“ zrušují. 6. V § 10 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) V cestovním dokladu lze provést změnu údaje o časové platnosti cestovního dokladu, je-li tímto cestovním dokladem cestovní průkaz. (2) V cestovním dokladu lze provést doplnění údajů o titulu nebo vědecké hodnosti.“. 7. V § 10 odst. 4 se slova „a doplnění údajů podle odstavce 2 písm. a)“ zrušují. 8. V § 12 odst. 1 se slova „působností, v“ nahrazují slovy „působností a v“, slova „, a v městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst“ se zrušují a slovo „příslušné“ se nahrazuje slovem „příslušný“. 9. V § 12 se odstavec 3 zrušuje. 10. V § 19 odst. 2 se slova „, cestovní průkaz“ zrušují. 11. V § 20 odst. 4 se za slova „plnění úkolů podle“ vkládají slova „§ 15 odst. 1,“. 12. § 23 zní: „§ 23 (1) Vydání cestovního dokladu orgán příslušný k jeho vydání občanovi odepře, bylo-li mu podle zvláštního právního předpisu14) uloženo omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí. (2) O odnětí cestovního dokladu se rozhoduje v trestním řízení podle zvláštního právního předpisu14).“. 13. Poznámka pod čarou č. 13b se zrušuje. 14. § 24 a 25 se zrušují. 15. V § 26 se slova „, provedou se změny nebo doplnění údajů v tomto dokladu nebo se vrací odňatý cestovní doklad“ nahrazují slovy „nebo se provedou změny anebo doplnění údajů v tomto dokladu“. 16. V § 29 odst. 2 písm. b) bodě 10 se slova „písm. a)“ zrušují. 17. V § 29 odst. 2 písm. b) se bod 11 zrušuje. Dosavadní bod 12 se označuje jako bod 11. 18. V § 29 odst. 2 písmeno e) zní: „e) o omezení spočívajícím v zákazu vycestování do zahraničí: 1. označení orgánu, který uložil omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí, 2. druh a číslo cestovního dokladu, který byl orgánu uvedenému v bodě 1 vydán nebo který tento orgán podle zvláštního právního předpisu14) odňal, datum vydání nebo odnětí cestovního dokladu, 3. datum odepření vydání cestovního dokladu, 4. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo občana, k němuž se vztahují údaje o omezení spočívajícím v zákazu vycestování do zahraničí,“. 19. V § 29 odst. 2 se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena f) a g). 20. V § 29 odstavec 5 zní: „(5) Údaje uvedené v odstavci 2 písm. b) a d) a v odstavci 3 se uchovávají ještě po dobu 15 let od skončení platnosti cestovního dokladu a údaje uvedené v odstavci 2 písm. e) se uchovávají po dobu trvání omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí.“. 21. V § 29a odst. 2 písm. b) bodě 10 se slova „písm. a)“ zrušují. 22. V § 29a odst. 2 písm. b) se bod 11 zrušuje. 23. V § 29a odst. 2 písmeno e) zní: „e) o omezení spočívajícím v zákazu vycestování do zahraničí: 1. označení orgánu, který uložil omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí, 2. druh a číslo cestovního dokladu, který byl orgánu uvedenému v bodě 1 vydán nebo který tento orgán podle zvláštního právního předpisu14) odňal, datum vydání nebo odnětí cestovního dokladu, 3. datum odepření vydání cestovního dokladu, 4. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo občana, k němuž se vztahují údaje o omezení spočívajícím v zákazu vycestování do zahraničí,“. 24. V § 29a odst. 2 se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena f) a g). 25. V § 29a odstavec 4 zní: „(4) Údaje uvedené v odstavci 2 písm. b) a d) a v odstavci 3 se uchovávají ještě po dobu 15 let od skončení platnosti diplomatického nebo služebního pasu a údaje uvedené v odstavci 2 písm. e) se uchovávají po dobu trvání omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí.“. 26. V § 30 odst. 4 se na konci písmene j) čárka nahrazuje tečkou a písmeno k) se zrušuje. 27. V § 30 odstavec 5 zní: „(5) Pro účely výkonu své působnosti mohou údaje uvedené v § 29 odst. 2 písm. e) a v § 29a odst. 2 písm. e) využívat orgány, které jsou podle tohoto zákona oprávněny odepřít vydání cestovního dokladu, anebo orgány, které podle zvláštního právního předpisu14) mohou uložit omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí.“. 28. V § 30a odst. 1 větě druhé se slova „písm. g)“ nahrazují slovy „písm. f)“. 29. V § 31 odst. 1 písm. c) se slovo „odnětí“ nahrazuje slovy „odepření vydání“. 30. V § 33 odstavec 3 zní: „(3) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu vrátí držiteli zadržený cestovní doklad do 15 dnů poté, co jej obdržel, pokud cestovní doklad nepozbyl platnosti. Bylo-li rozhodnuto o uložení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí podle zvláštního právního předpisu14), orgán příslušný k vydání cestovního dokladu jej bezodkladně zašle orgánu činnému v trestním řízení příslušnému k jeho odnětí.“. 31. V § 34 odstavec 2 zní: „(2) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu vrátí držiteli zadržený cestovní doklad do 15 dnů po jeho zadržení, pokud cestovní doklad nepozbyl platnosti. Bylo-li rozhodnuto o uložení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí podle zvláštního právního předpisu14), orgán příslušný k vydání cestovního dokladu jej bezodkladně zašle orgánu činnému v trestním řízení příslušnému k jeho odnětí.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pokud byl zápis občana v cestovním dokladu jeho rodiče proveden přede dnem 1. července 2011, smí i po uvedeném datu tento občan překročit hranice bez vlastního cestovního dokladu s rodičem, v jehož cestovním dokladu je zapsán, nejpozději do 26. června 2012. Zápis občana v cestovním dokladu jeho rodiče, který byl proveden přede dnem 1. července 2011, pozbývá platnosti dnem 26. června 2012. 2. Řízení o odnětí vydaného cestovního dokladu, zahájené podle § 23 písm. a) nebo b) zákona č. 329/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, příslušný správní orgán zastaví a zadržený cestovní doklad občanovi vrátí. 3. Byla-li podána žádost o odepření vydání cestovního dokladu podle § 23 písm. a) nebo b) zákona č. 329/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, příslušný správní orgán k tomuto požadavku nepřihlíží. Bylo-li pravomocně rozhodnuto o odepření vydání cestovního dokladu na základě žádosti podle § 23 písm. a) nebo b) zákona č. 329/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, k tomuto rozhodnutí se po dni nabytí účinnosti tohoto zákona nepřihlíží. 4. Řízení o odnětí vydaného cestovního dokladu zahájené podle § 23 písm. c) nebo d) zákona č. 329/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, příslušný správní orgán přeruší na dobu do dne 1. března 2011. Obdrží-li příslušný správní orgán ve lhůtě podle věty první opis usnesení, kterým bylo rozhodnuto o uložení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí, zadržený cestovní doklad bezodkladně zašle orgánu činnému v trestním řízení příslušnému k jeho odnětí a řízení zastaví; v opačném případě řízení zastaví a zadržený cestovní doklad občanovi vrátí. 5. Byla-li podle § 23 písm. c) nebo d) zákona č. 329/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, podána žádost o odepření vydání cestovního dokladu a do 1. března 2011 byla podána žádost o vydání cestovního dokladu, příslušný správní orgán řízení přeruší na dobu do 1. března 2011. Obdrží-li příslušný správní orgán ve lhůtě podle věty první opis usnesení, kterým bylo rozhodnuto o uložení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí, bezodkladně rozhodne o odepření vydání cestovního dokladu; v opačném případě cestovní doklad občanovi vydá. Po 1. březnu 2011 příslušný správní orgán k žádosti o odepření vydání cestovního dokladu podle věty první nepřihlíží. 6. Rozhodnutí o odnětí cestovního dokladu, které nabylo právní moci do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a které bylo vydáno na základě žádosti podle § 23 písm. a) nebo b) zákona č. 329/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývá právních účinků dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Příslušný správní orgán odňatý cestovní doklad občanovi vrátí. 7. Rozhodnutí o odnětí cestovního dokladu, které nabylo právní moci do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a které bylo vydáno na základě žádosti podle § 23 písm. c) nebo d) zákona č. 329/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývá dnem 1. března 2011 právních účinků. Obdrží-li příslušný správní orgán do dne 1. března 2011 opis usnesení, kterým bylo rozhodnuto o uložení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí, odňatý cestovní doklad bezodkladně zašle orgánu činnému v trestním řízení příslušnému k jeho odnětí; v opačném případě odňatý cestovní doklad občanovi vrátí. ČÁST DRUHÁ Změna trestního řádu Čl. III Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 59/1965 Sb., zákona č. 173/1968 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 156/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 50/1990 Sb., zákona č. 53/1990 Sb., zákona č. 81/1990 Sb., zákona č. 101/1990 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 283/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb. a zákona č. 306/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 73 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které včetně poznámky pod čarou č. 10 znějí: „(4) V souvislosti s nahrazením vazby některým opatřením uvedeným v odstavci 1 může orgán rozhodující o vazbě současně uložit obviněnému omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí. V takovém případě orgán rozhodující o vazbě vyzve obviněného nebo toho, kdo má cestovní doklad obviněného u sebe, aby mu cestovní doklad10) ve lhůtě jím stanovené vydal, jinak mu bude odejmut; na postup při odnětí cestovního dokladu se § 79 použije přiměřeně. Opis usnesení, kterým bylo rozhodnuto o uložení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí, které se týká státního občana České republiky, zašle orgán rozhodující o vazbě orgánu příslušnému k vydání cestovního dokladu; tento orgán také vyrozumí o vydání nebo odnětí cestovního dokladu. (5) Obviněný, kterému bylo v souvislosti s nahrazením vazby uloženo omezení uvedené v odstavci 4, má právo kdykoliv žádat o jeho zrušení. O takové žádosti musí orgán rozhodující o vazbě rozhodnout bez zbytečného odkladu. Byla-li žádost zamítnuta, může ji obviněný, neuvede-li nové důvody, opakovat až po uplynutí tří měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (6) Orgán, který rozhodl o zrušení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí, které se týká státního občana České republiky, vyrozumí o této skutečnosti bez zbytečného odkladu orgán příslušný k vydání cestovního dokladu; tento orgán rovněž vyrozumí o vrácení cestovního dokladu obviněnému. 10) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 7. 2. V § 73a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Pokud orgán uvedený v odstavci 1 rozhodne, že přijetí peněžité záruky je přípustné, může zároveň rozhodnout o uložení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí. Pro případy podle věty první se § 73 odst. 4 až 6 použijí obdobně.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7. 3. V § 73b odst. 2 se za slovo „obviněného“ vkládají slova „nebo o žádosti o zrušení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí, které bylo obviněnému uloženo podle § 73 odst. 4 nebo § 73a odst. 3,“. 4. V části první hlavě čtvrté se za oddíl druhý vkládá nový oddíl třetí, který včetně nadpisu zní: „Oddíl třetí Zákaz vycestování do zahraničí § 77a (1) Je-li vedeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje dvě léta, nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje tři léta, může soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce uložit omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí, je-li to nezbytné pro dosažení účelu trestního řízení. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost. (2) Bylo-li obviněnému uloženo omezení podle odstavce 1, předseda senátu a v přípravném řízení soudce vyzve obviněného nebo toho, kdo má cestovní doklad obviněného u sebe, aby mu cestovní doklad10) ve lhůtě jím stanovené vydal, jinak mu bude odejmut; na postup při odnětí cestovního dokladu se § 79 použije přiměřeně. (3) Opis usnesení podle odstavce 1, týká-li se státního občana České republiky, zašle předseda senátu a v přípravném řízení soudce orgánu příslušnému k vydání cestovního dokladu; tento orgán také vyrozumí o vydání nebo odnětí cestovního dokladu. (4) Omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí podle odstavce 1 předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce zruší i bez návrhu, pominuly-li důvody pro jeho uložení. Obviněný, kterému bylo uloženo omezení podle odstavce 1, má právo kdykoliv žádat o jeho zrušení. O takové žádosti musí předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce rozhodnout bez zbytečného odkladu. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost. Byla-li žádost zamítnuta, může ji obviněný, neuvede-li nové důvody, opakovat až po uplynutí tří měsíců od právní moci rozhodnutí. (5) Předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce vyrozumí bez zbytečného odkladu orgán příslušný k vydání cestovního dokladu o zrušení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí, které se týká státního občana České republiky; tento orgán rovněž vyrozumí o vrácení cestovního dokladu obviněnému.“. Dosavadní oddíly třetí až šestý se označují jako oddíly čtvrtý až sedmý. 5. V § 146a odst. 1 písm. a) se za slovo „vazby“ vkládají slova „nebo o žádosti o zrušení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí, které bylo obviněnému uloženo podle § 73 odst. 4 nebo § 73a odst. 3“. 6. V § 146a odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) rozhodl o žádosti o zrušení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí (§ 77a odst. 4),“. Dosavadní písmena b) až k) se označují jako písmena c) až l). 7. Za § 333 se vkládá nový § 333a, který zní: „§ 333a Pokud byl obviněný pravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody, může předseda senátu odsouzenému uložit omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí, které trvá až do doby, kdy odsouzený vykoná trest nebo nastane jiná skutečnost, s níž je spojen zánik výkonu trestu. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost. Pro případy podle věty první se § 77a odst. 2 až 5 použijí obdobně.“. 8. V § 429a se slova „třetím až šestém“ nahrazují slovy „čtvrtém až sedmém“. 9. V § 441 odst. 2 větě první, § 460a odst. 3, § 460f odst. 1 větě první a v § 460i odst. 1 větě druhé se slovo „třetího“ nahrazuje slovem „čtvrtého“. 10. V § 443 odst. 1 písm. b) se slovo „čtvrtého“ nahrazuje slovem „pátého“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 1, 3 až 7, 16, 21 a 26, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2011, a ustanovení čl. I bodů 17 a 22, která nabývají účinnosti dnem 26. června 2012. v z. Němcová v. r. Klaus v. r. Fischer v. r.
Zákon č. 195/2010 Sb.
Zákon č. 195/2010 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 16. 6. 2010, datum účinnosti 16. 6. 2010, částka 65/2010 * Čl. I - V příloze č. 3 k zákonu č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 171/2002 Sb., zákona č. 418/2004 Sb., zákona č. 323/2006 Sb. * Čl. II Aktuální znění od 16. 6. 2010 195 ZÁKON ze dne 20. května 2010, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V příloze č. 3 k zákonu č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 171/2002 Sb., zákona č. 418/2004 Sb., zákona č. 323/2006 Sb. a zákona č. 261/2008 Sb., volební obvody č. 6, 21, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 30, 35, 36, 38, 40, 41, 69 a 70 znějí: „Volební obvod č. 6 Sídlo: Louny celý okres Louny, celý okres Rakovník a část okresu Kladno, tvořená obcemi Drnek, Malíkovice, Jedomělice, Řisuty, Ledce, Smečno, Přelíc, Hrdlív Volební obvod č. 21 Sídlo: Praha 5 zahrnuje území městské části Praha 5, s výjimkou části k. ú. Malá Strana, ležící na území městské části Praha 5. Dále zahrnuje území městských částí Praha 13, Praha-Řeporyje, Praha-Slivenec Volební obvod č. 23 Sídlo: Praha 8 zahrnuje území městských částí Praha 8, Praha-Březiněves, Praha-Ďáblice, Praha-Dolní Chabry, Praha-Čakovice, Praha 18 Volební obvod č. 24 Sídlo: Praha 9 zahrnuje území městské části Praha 9, s výjimkou k. ú. Hrdlořezy, k. ú. Hloubětín, části k. ú. Malešice ležícími na území městské části Praha 9. Dále zahrnuje území městských částí Praha 14, Praha 19, Praha 20, Praha 21, Praha-Běchovice, Praha-Dolní Počernice, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Satalice, Praha-Vinoř Volební obvod č. 25 Sídlo: Praha 6 zahrnuje území městské části Praha 6, s výjimkou k. ú. Střešovice, části k. ú. Bubeneč, části k. ú. Hradčany a části k. ú. Sedlec, ležícími na území městské části Praha 6. Dále zahrnuje území městských částí Praha 17, Praha-Přední Kopanina, Praha-Nebušice, Praha-Suchdol, Praha-Lysolaje, Praha-Zličín Volební obvod č. 26 Sídlo: Praha 2 zahrnuje území městské části Praha 2, s výjimkou k. ú. Nové Město a k. ú. Vyšehrad. Dále zahrnuje území městské části Praha 3, část území městské části Praha 10, tvořené částí k. ú. Vinohrady ležící na území městské části Praha 10, a část území městské části Praha 9, tvořenou k. ú. Hrdlořezy, k. ú. Hloubětín a částí k. ú. Malešice, ležící na území městské části Praha 9 Volební obvod č. 27 Sídlo: Praha 1 zahrnuje území městských částí Praha 1, Praha 7 a Praha - Troja. Dále zahrnuje část území městské části Praha 2, tvořenou k. ú. Nové Město a k. ú. Vyšehrad, část území městské části Praha 5, tvořenou částí k. ú. Malá Strana ležící na území městské části Praha 5, a část území městské části Praha 6, tvořenou k. ú. Střešovice, částí k. ú. Hradčany, částí k. ú. Bubeneč a částí k. ú. Sedlec ležícími na území městské části Praha 6 Volební obvod č. 28 Sídlo: Mělník část okresu Mělník, ohraničená na severu obcemi Mělnické Vtelno, Řepín, Nebužely, Vysoká, Mělník, Dolní Beřkovice, Horní Počaply, severní část okresu Praha-východ, ohraničená na jihu obcemi Káraný, Lázně Toušeň, Nový Vestec, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Dřevčice, Jenštejn, Radonice Volební obvod č. 30 Sídlo: Kladno jižní část okresu Kladno, ohraničená na severu obcemi Hradečno, Kačice, Libušín, Svinařov, Třebichovice, Jemníky, Knovíz, Podlešín, Zvoleněves, Kamenný Most, Velvary, Úhy, severní část okresu Praha-západ, ohraničená na jihu obcemi Okoř, Lichoceves, Statenice Volební obvod č. 35 Sídlo: Jablonec nad Nisou celý okres Jablonec nad Nisou, část okresu Semily, ohraničená na západě obcemi Záhoří, Chuchelna, Radostná pod Kozákovem, Rovensko pod Troskami Volební obvod č. 36 Sídlo: Česká Lípa celý okres Česká Lípa, část okresu Mělník, tvořená obcemi Mšeno, Chorušice, Kadlín, Kanina, Lobeč, Nosálov, Stránka, Dobřeň, Vidim, Medonosy, Liběchov, Želízy, Tupadly, Dolní Zimoř, Kokořín, západní část okresu Liberec, ohraničená na východě obcemi Chrastava, Nová Ves, Kryštofovo Údolí, Světlá pod Ještědem, Janův Důl, Osečná, Všelibice Volební obvod č. 38 Sídlo: Mladá Boleslav celý okres Mladá Boleslav, západní část okresu Semily, ohraničená na východě obcemi Mírová pod Kozákovem, Karlovice, Hrubá Skála, Ktová Volební obvod č. 40 Sídlo: Kutná Hora celý okres Kutná Hora, západní část okresu Havlíčkův Brod, ohraničená na východě obcemi Borek, Uhelná Příbram, Nová Ves u Chotěboře, Nejepín, Jilem, Sedletín, Olešná, Radostín, Veselý Žďár, Okrouhlice, Krásná Hora, Květinov, Michalovice, Lípa, Herálec, Slavníč, jižní část okresu Benešov, ohraničená na jihovýchodě obcemi Tichonice, Psáře, Tehov, Kladruby, Ctiboř, Pavlovice, Římovice, Zdislavice, Vracovice, Pravonín, Louňovice pod Blaníkem, Kamberk Volební obvod č. 41 Sídlo: Benešov část okresu Benešov, ohraničená na jihu obcemi Vrchotovy Janovice, Olbramovice, Bystřice, Jankov, Ratměřice a na jihovýchodě obcí Divišov, tvořenou částí obce Zdebuzeves, a dále obcemi Všechlapy, Libež, Radošovice, Vlašim, Kondrac, Ostrov, Veliš, Zvěstov, část okresu Praha-východ, ohraničená na severu obcemi Vyšehořovice, Nehvizdy, Zeleneč, Zápy, Svémyslice Volební obvod č. 69 Sídlo: Frýdek-Místek západní část okresu Frýdek-Místek, ohraničená na východě obcemi Kaňovice, Bruzovice, Pazderna, Horní Domaslavice, Vojkovice, Dobratice, Nižní Lhoty, Janovice, Krásná, Pražmo, Staré Hamry Volební obvod č. 70 Sídlo: Ostrava-město část okresu Ostrava-město, tvořená městskými obvody Moravská Ostrava a Přívoz, Mariánské Hory a Hulváky, Lhotka, Hošťálkovice, Nová Ves, Petřkovice, Slezská Ostrava, Radvanice a Bartovice, Michálkovice, Vítkovice, Hrabová, Nová Bělá, Stará Bělá a obcemi Stará Ves nad Ondřejnicí, Vratimov, Václavovice, Šenov“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. v z. Němcová v. r. Klaus v. r. Fischer v. r.
Zákon č. 194/2010 Sb.
Zákon č. 194/2010 Sb. Zákon o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů Vyhlášeno 16. 6. 2010, datum účinnosti 1. 7. 2010, částka 65/2010 * ČÁST PRVNÍ - VEŘEJNÉ SLUŽBY V PŘEPRAVĚ CESTUJÍCÍCH (§ 1 — § 37) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o silniční dopravě (§ 38 — § 38) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o dráhách (§ 39 — § 39) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o akciové společnosti České dráhy (§ 40 — § 40) * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 41 — § 41) k zákonu č. 194/2010 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2024 (464/2023 Sb.) 194 ZÁKON ze dne 20. května 2010 o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ VEŘEJNÉ SLUŽBY V PŘEPRAVĚ CESTUJÍCÍCH HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) postup státu, krajů a obcíobcí při zajišťování dopravní obslužnostidopravní obslužnosti veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravou2) a veřejnou linkovou dopravou3) (dále jen „zajišťování dopravní obslužnostidopravní obslužnosti“). (2) Na postup při zajišťování veřejných služeb v přepravě cestujících ve vnitrozemské plavbě4) se ustanovení tohoto zákona použijí přiměřeně. § 2 Dopravní obslužnost Dopravní obslužnostíDopravní obslužností se rozumí zabezpečení dopravy po všechny dny v týdnu především do škol a školských zařízení, k orgánům veřejné moci, do zaměstnání, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a k uspokojení kulturních, rekreačních a společenských potřeb, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale udržitelnému rozvoji územního obvodu. HLAVA II ZAJIŠTĚNÍ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI Dopravní obslužnost státu, kraje a obce § 3 (1) Kraje a obceobce ve své samostatné působnosti stanoví rozsah dopravní obslužnostidopravní obslužnosti a zajišťují dopravní obslužnostdopravní obslužnost veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravou a veřejnou linkovou dopravou a jejich propojením. (2) Kraj zajišťuje dopravní obslužnostdopravní obslužnost ve svém územním obvodu a se souhlasem jiného kraje v jeho územním obvodu. Kraj může zajišťovat veřejné služby v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravou a veřejnou linkovou dopravou v sousedícím územním obvodu jiného státu po předchozí dohodě s příslušným orgánem veřejné moci jiného státu, pokud je to potřeba pro zajištění dopravní obslužnostidopravní obslužnosti kraje. (3) ObecObec zajišťuje dopravní obslužnostdopravní obslužnost ve svém územním obvodu nad rámec dopravní obslužnostidopravní obslužnosti území krajeúzemí kraje. ObecObec může zajišťovat veřejné služby v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravou a veřejnou linkovou dopravou mimo svůj územní obvod, pokud je to potřeba pro zajišťování dopravní obslužnostidopravní obslužnosti obceobce a se souhlasem kraje a obcíobcí, které mají uzavřenou smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících a jejichž územní obvod je zajišťováním služeb dotčen. § 4 (1) Stát prostřednictvím své organizační složky zajišťuje dopravní obslužnostdopravní obslužnost veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravou vlaky celostátní dopravy, které mají nadregionální nebo mezinárodní charakter; v sousedícím územním obvodu jiného státu ji může zajišťovat po předchozí dohodě s příslušným orgánem veřejné moci jiného státu. (2) Za stát zajišťuje dopravní obslužnostdopravní obslužnost Ministerstvo dopravy. Ministerstvo dopravy po dohodě s Ministerstvem financí určí maximální výši kompenzace a způsob tohoto určení na dobu účinnosti smluv o veřejných službách v přepravě cestujících. Nedojde-li mezi Ministerstvem dopravy a Ministerstvem financí k dohodě, určí maximální výši kompenzace na návrh Ministerstva dopravy vláda; návrh na rozhodnutí vlády podá Ministerstvo dopravy vládě nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy nedošlo k dohodě mezi oběma ministerstvy ani na úrovni ministrů. Do doby rozhodnutí vlády určí rozsah dopravní obslužnostidopravní obslužnosti Ministerstvo dopravy podle rozsahu dopravní obslužnostidopravní obslužnosti určené v předchozím rozpočtovém roce. Na základě určené maximální výše kompenzace Ministerstvo dopravy určí rozsah zajišťování dopravní obslužnostidopravní obslužnosti. (3) Dopravní obslužnostDopravní obslužnost pro potřeby obrany státu zajišťuje Ministerstvo dopravy po dohodě s Ministerstvem obrany. Dopravní plánování a integrované veřejné služby § 4a Dopravní plánování se provádí prostřednictvím koncepce veřejné dopravy a plánů dopravní obslužnostidopravní obslužnosti území. Cílem dopravního plánování je vytvářet podmínky pro hospodárné, efektivní a účelné zajišťování dopravní obslužnostidopravní obslužnosti a vzájemnou spolupráci státu, krajů a obcíobcí při této činnosti. Plány dopravní obslužnostidopravní obslužnosti území musí být v souladu s koncepcí veřejné dopravy; do souladu s koncepcí veřejné dopravy musí být uvedeny vždy nejpozději do 1 roku ode dne jejího schválení. § 4b (1) Koncepci veřejné dopravy pořizuje na dobu nejméně 5 let Ministerstvo dopravy pro celé území státu a schvaluje ji vláda. Ministerstvo dopravy koncepci veřejné dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Koncepce veřejné dopravy obsahuje a) hlavní cíle a priority státu v oblasti veřejných služeb v přepravě cestujících pro zajištění udržitelného rozvoje území, ochrany životního prostředí a životních potřeb obyvatel se zvláštním přihlédnutím k jejich věku, zdravotnímu stavu a sociální situaci, b) hlavní páteřní osy poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících a rozmístění hlavních přestupních uzlů na celostátní úrovni, c) základní rámec pro spolupráci státu, krajů a obcíobcí při zajišťování dopravní obslužnostidopravní obslužnosti a d) nástroje pro její realizaci. (3) Návrh koncepce veřejné dopravy projedná Ministerstvo dopravy zejména s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), ministerstvy, kraji, sdruženími obcíobcí s celostátní působností a zástupci dopravců. Dopravní plánování a integrované veřejné služby § 5 (1) Plán dopravní obslužnostidopravní obslužnosti území pořizuje stát, kraj a obecobec, která zajišťuje nebo hodlá zajišťovat dopravní obslužnostdopravní obslužnost, (dále jen „objednatel“). Více objednatelů může pořídit společný plán dopravní obslužnostidopravní obslužnosti území. (2) Plán dopravní obslužnostidopravní obslužnosti území se pořizuje na dobu nejméně 5 let a obsahuje zejména a) popis zajišťovaných veřejných služeb v přepravě cestujících, b) předpokládaný rozsah poskytované kompenzace, c) časový harmonogram uzavírání smluv o veřejných službách a postup při uzavírání těchto smluv, d) harmonogram a způsob integrace, pokud se objednatelé podílejí na organizaci integrovaných veřejných služebintegrovaných veřejných služeb v přepravě cestujících, e) maximální tarify pro cestující, mají-li být stanoveny objednatelem, f) další údaje vztahující se k financování a nákladově efektivnímu zajišťování veřejných služeb v přepravě cestujících stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie13). (3) Návrh plánu dopravní obslužnostidopravní obslužnosti území pořizovatel projedná s a) kraji, je-li pořizovatelem stát, b) Ministerstvem dopravy a sousedními kraji, je-li pořizovatelem kraj, c) krajem, v jehož územním obvodu se nachází, je-li pořizovatelem obecobec, a d) provozovatelem dráhy celostátní nebo regionální, na které má být provozována veřejná drážní osobní doprava k zajištění dopravní obslužnostidopravní obslužnosti. (4) Plán dopravní obslužnostidopravní obslužnosti území pořizovatel zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 6 (1) Integrovanými veřejnými službamiIntegrovanými veřejnými službami se rozumí integrované veřejné službyintegrované veřejné služby v přepravě cestujících podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5). Požadavek na jednotnou informační službu je splněn, pokud je zajištěno poskytování informací o jednotném jízdním řádu a tarifu na jednom místě. (2) Kraje a obceobce mohou samostatně nebo společně založit právnickou osobu pro plnění úkolů při zřizování a organizaci integrovaných veřejných služebintegrovaných veřejných služeb v přepravě cestujících (dále jen „organizátor“). Organizátor může být pověřen, aby jménem kraje nebo obceobce pořizoval plán dopravní obslužnostidopravní obslužnosti území nebo uzavíral smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících na určeném území a u určených druhů dopravy. (3) Majetkovou účast v organizátorovi může mít pouze kraj nebo obecobec. Organizátor nesmí provozovat veřejnou drážní osobní dopravu nebo veřejnou linkovou dopravu. § 7 Elektronické systémy plateb a odbavení cestujících (1) Pokud stát, kraj nebo obecobec při zajišťování dopravní obslužnostidopravní obslužnosti provozuje elektronické systémy plateb a odbavení cestujících sám nebo prostřednictvím třetích osob, musí tyto systémy, jejich zařízení a technologie určené prováděcím právním předpisem (dále jen „určená zařízení a technologie“) zajišťovat propojitelnost mezi elektronickými systémy plateb a odbavení cestujících. (2) Prováděcí právní předpis stanoví požadavky a postupy pro zajištění technické a provozní propojitelnosti elektronických systémů plateb a odbavení cestujících a určených zařízení a technologií. § 7a Jednotný jízdní doklad (1) Dopravce je při provozování veřejné drážní osobní dopravy na dráze celostátní nebo regionální na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících povinen umožnit využití jím poskytovaných přepravních služeb na základě jednotného jízdního dokladu. Využití přepravních služeb na základě jednotného jízdního dokladu může dopravce umožnit i při provozování jiné veřejné drážní osobní dopravy na dráze celostátní nebo regionální nebo při poskytování integrovaných veřejných služebintegrovaných veřejných služeb. (2) Ceny jízdného pro přepravní služby podle odstavce 1 a ceny dalších souvisejících služeb se sjednávají v souladu s cenovými předpisy14). Jednotným jízdním dokladem se prokazuje úhrada jízdného a cen souvisejících služeb podle věty první. Přepravní služby podle odstavce 1 poskytují dopravci za podmínek sjednaných s Ministerstvem dopravy. (3) Prodej jednotného jízdního dokladu zajišťuje každý dopravce provozující veřejnou drážní osobní dopravu na dráze celostátní nebo regionální umožňující využití přepravních služeb podle odstavce 1. (4) Prodej jednotného jízdního dokladu a zúčtování příjmů z tohoto prodeje se provádí prostřednictvím informačního systému jednotných jízdních dokladů, který je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo dopravy. (5) V informačním systému jednotných jízdních dokladů jsou vedeny údaje o a) dopravcích, kteří umožňují přepravu na základě jednotného jízdního dokladu, kterými jsou obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, b) přepravních službách, které je možné využít na základě jednotného jízdního dokladu, c) výši jízdného, cenách dalších souvisejících služeb a podmínkách užití přepravních služeb na základě jednotného jízdního dokladu, d) obchodních místech, ve kterých je zajištěn prodej jednotného jízdního dokladu, e) objednateli, organizátorovi nebo jiné osobě zajišťující organizaci integrovaných veřejných služebintegrovaných veřejných služeb, kterými jsou obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li jí přiděleno, a o jí zajišťovaném dopravním systému, f) cestujících poskytnuté při zakoupení jednotného jízdního dokladu, jimiž mohou být jméno, popřípadě jména, a příjmení, doručovací adresa, datum narození, fotografie, druh a číslo osobního dokladu a kontaktní údaje, g) kupujících jednotného jízdního dokladu poskytnuté při jeho zakoupení, jimiž mohou být obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa sídla, doručovací adresa, bankovní spojení a kontaktní údaje, h) jízdném a cenách souvisejících služeb uhrazených na základě jednotného jízdního dokladu, i) vydaných jednotných jízdních dokladech a přepravních službách poskytnutých na jejich základě a j) právech uplatněných z přepravní smlouvy. (6) Údaje podle odstavce 5 písm. f) a g) se uchovávají po dobu 12 měsíců od ukončení platnosti jednotného jízdního dokladu, popřípadě po dobu delší, je-li to nezbytné v případě uplatnění práv z přepravní smlouvy. Ministerstvo dopravy zveřejní údaje podle odstavce 5 písm. a) až e) způsobem umožňujícím dálkový přístup. Přístup k údajům podle odstavce 5 písm. f) až j) má pouze osoba, která jednotný jízdní doklad prodala, a dopravce, který na základě tohoto jízdního dokladu poskytl nebo má poskytnout přepravní služby. (7) Náležitosti jednotného jízdního dokladu a způsob prodeje jednotného jízdního dokladu stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA III POSTUP PŘI POSKYTOVÁNÍ VEŘEJNÝCH SLUŽEB § 8 (1) Pro zajištění dopravní obslužnostidopravní obslužnosti může objednatel a) uzavírat smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících s dopravci, kteří jsou provozovateli dopravy podle jiných právních předpisů2),3), nebo b) poskytovat veřejné služby v přepravě cestujících sám, je-li objednatelem kraj nebo obecobec. (2) Objednatel zajišťuje dopravní obslužnostdopravní obslužnost tak, aby veřejné služby v přepravě cestujících a) tvořily ucelené technické a provozní soubory a v případě veřejné drážní osobní dopravy na dráze celostátní nebo regionální nenarušovaly síťový charakter drážní dopravy, b) byly dopravně provázané s jinými veřejnými službami v přepravě cestujících a c) byly poskytovány v souladu s jím pořízeným plánem dopravní obslužnostidopravní obslužnosti území platným v okamžiku uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících nebo, poskytuje-li veřejné služby v přepravě cestujících objednatel sám, v okamžiku zahájení jejich poskytování. (3) Dopravce nebo objednatel, pokud poskytuje veřejné služby v přepravě cestujících sám, musí nejpozději ke dni zahájení poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících a) mít přidělenou kapacitu dopravní cesty, osvědčení dopravce a uzavřenou smlouvu o provozování drážní dopravy s provozovatelem dráhy, jde-li o veřejnou drážní osobní dopravu, b) mít licenci a schválený jízdní řád, jedná-li se o dopravce ve veřejné linkové dopravě, c) mít zajištěna vozidla, personál a technické zázemí nezbytné pro provozování veřejných služeb v přepravě cestujících podle přidělené kapacity dopravní cesty nebo schváleného jízdního řádu, d) být způsobilý zajistit poskytování souhrnu činností uložených zákonem o silniční dopravě a zákonem o dráhách a e) splňovat standardy kvality a bezpečnosti dopravy, včetně standardů pro přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace (dále jen „standardy kvality a bezpečnosti“). (4) Standardy kvality a bezpečnosti jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu. Minimální hodnoty a ukazatele standardů kvality a bezpečnosti a způsob jejich prokazování stanoví prováděcí právní předpis. Objednatel může stanovit přísnější hodnoty a ukazatele standardů kvality a bezpečnosti nebo požadovat splnění dalších standardů. (5) Smlouva o veřejných službách v přepravě cestujících není veřejnoprávní smlouvou. § 9 Smlouva o veřejných službách v přepravě cestujících (1) Objednatel v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1) může uzavřít smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících s dopravcem vybraným na základě nabídkového řízení. Jsou-li splněny podmínky § 18, může objednatel uzavřít smlouvu s dopravcem přímým zadáním. (2) Objednatel předá Ministerstvu financí do 31. března souhrnný přehled smluv o veřejných službách uzavřených v předchozím kalendářním roce. Nabídkové řízení § 10 (1) Nabídkové řízení se zahajuje uveřejněním oznámení o zahájení nabídkového řízení. Oznámení je výzvou neomezenému počtu dopravců k podání nabídek a k prokázání splnění požadované kvalifikace. Oznámení musí obsahovat a) identifikační údaje o objednateli, b) popis předmětu nabídkového řízení, který zahrnuje rovněž předpokládanou hodnotu a předpokládaný rozsah veřejných služeb v přepravě cestujících, c) kritéria pro výběr dopravce, d) informaci o dostupnosti dokumentace nabídkového řízenídokumentace nabídkového řízení, e) lhůtu pro podání nabídek, která nesmí být kratší než 52 dnů ode dne uveřejnění oznámení o zahájení nabídkového řízení, f) místo podání nabídky a g) informaci o tom, v jakém jazyce má být nabídka podána. (2) Oznámení o zahájení nabídkového řízení uveřejní objednatel ve Věstníku veřejných zakázek podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Pokud předpokládaný rozsah veřejných služeb v přepravě cestujících, které jsou předmětem nabídkového řízení, překročí 50 000 km za rok, uveřejní objednatel oznámení rovněž v Úředním věstníku Evropské unie prostřednictvím Úřadu pro úřední tisky. Pro uveřejňování se dále použije § 212 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně s tím, že odstavec 3 písm. b) věta za středníkem se nepoužije. Vzor formuláře pro uveřejnění oznámení o zahájení nabídkového řízení stanoví prováděcí právní předpis. (3) Pro zadávací podmínky nabídkového řízení se použijí obdobně § 36 a 37 zákona o zadávání veřejných zakázek a pro zadávací dokumentaci se použijí obdobně § 98 až 102 zákona o zadávání veřejných zakázek. (4) Objednatel použije obdobně pro a) zadávací lhůtu § 40 zákona o zadávání veřejných zakázek, b) předložení dokladů a objasnění nebo doplnění údajů nebo dokladů § 45 a 46 zákona o zadávání veřejných zakázek, c) kvalifikaci, její rozsah, prokazování splnění kvalifikace a posouzení kvalifikace § 73 až 75, § 77 až 79 zákona o zadávání veřejných zakázek, d) technické podmínky § 89 až 91 a § 93 až 95 zákona o zadávání veřejných zakázek, e) účastníky nabídkového řízení a jejich vyloučení z účasti v tomto řízení § 47 a 48 zákona o zadávání veřejných zakázek, f) vyloučení účastníka z účasti v nabídkovém řízení z důvodu provádění mezinárodní sankce § 48a zákona o zadávání veřejných zakázek, g) jistotu § 41 zákona o zadávání veřejných zakázek, h) podání nabídek a jejich obsah § 103 a 107 zákona o zadávání veřejných zakázek a i) elektronické nástroje § 213 a 214 zákona o zadávání veřejných zakázek. § 11 (1) Objednatel může o podaných nabídkách dále jednat. V takovém případě musí oznámení o zahájení nabídkového řízení vedle údajů podle § 10 odst. 1 obsahovat a) způsob jednání o nabídkách, zejména zda bude jednání probíhat se všemi dopravci současně anebo odděleně, a b) způsob výběru dopravců pro další jednání, pokud se objednatel rozhodne postupně omezovat jejich počet. (2) Před jednáním o nabídkách objednatel vyzve písemně všechny dopravce, kteří nebyli vyloučeni z účasti v nabídkovém řízení, k jednání o nabídkách. Pro průběh jednání se použije § 61 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně. § 12 (1) Pro otevírání obálek s nabídkami se použije § 108 až 110 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně. (2) Pro posouzení nabídek se použije § 39 odst. 4 a 5 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně. Pro hodnocení nabídek se použije § 114 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně. Pro posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny se použije § 113 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně. § 13 (1) Na základě výsledků nabídkového řízení vybere objednatel pro uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících dopravce, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější. (2) Pro oznámení o výběru dopravce se použije § 123 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně. Pro uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících se použije § 124 a 125 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně. (3) Pro podání námitek, způsob jejich vyřízení a zákaz uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících se použijí § 241 až 246 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně. (4) Při uzavírání smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících se objednatel může zavázat k budoucímu plnění, které není kryto z rozpočtu objednatele platného v okamžiku uzavření smlouvy. § 14 Pro zrušení nabídkového řízení se použije § 127 a 128 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně, včetně důvodů tohoto zrušení. Objednatel může nabídkové řízení rovněž zrušit, pokud si to vyhradí v oznámení o zahájení nabídkového řízení. § 15 Objednatel může uzavřít smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících místo s vybraným dopravcem s právnickou osobou, která se nabídkového řízení neúčastnila, jestliže a) v nabídce vybraného dopravce byla taková možnost uvedena, včetně právní formy, minimálního navrhovaného základního kapitálu, navrhované vlastnické struktury a návrhu obsazení orgánů takové osoby, b) ji objednatel nebo vybraný dopravce v době uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících přímo nebo nepřímo ovládá, c) předmětem její činnosti je realizace předmětu smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících a d) splňuje kvalifikační předpoklady. § 16 (1) Pro změnu závazku ze smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících se použije § 222 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně s tím, že pro účely podle odstavce 4 písm. a) se použije limit pro veřejné zakázky na služby pro dotčeného zadavatele. (2) Pro uveřejňování smluv o veřejných službách v přepravě cestujících se použije § 219 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně. (3) Pro ukončení závazku ze smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících se použije § 223 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně. § 17 Objednatel uchovává dokumentaci nabídkového řízenídokumentaci nabídkového řízení po dobu 5 let od ukončení účinnosti smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících nebo ode dne zrušení nabídkového řízení. Dokumentací nabídkového řízeníDokumentací nabídkového řízení se rozumí souhrn všech dokumentů v listinné podobě nebo na nosičích dat, jejichž pořízení vyžaduje tento zákon v průběhu nabídkového řízení, popřípadě po jeho ukončení, včetně úplného znění nabídek všech dopravců, smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících a všech jejích změn. Přímé zadání § 18 Pokud jsou splněny podmínky přímo použitelného předpisu Evropské unie6), lze přímým zadáním uzavřít smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících. § 19 (1) Nejpozději 1 rok před zahájením nabídkového řízení nebo před uzavřením smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících přímým zadáním podle § 18 uveřejní objednatel informace o svém rozhodnutí uzavřít smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících v rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) v Úředním věstníku Evropské unie, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie1) nestanoví jinak. (2) V případě uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících přímým zadáním podle § 18 je objednatel povinen nejpozději 2 měsíce před jejím uzavřením zveřejnit na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup oznámení o a) identifikačních údajích dopravce, s nímž má být smlouva uzavřena, b) předpokládané průměrné roční hodnotě veřejných služeb nebo počtu kilometrů za rok, je-li smlouva uzavírána s dopravcem, který má zajišťovat veřejné služby, u nichž průměrná roční hodnota nebo počet kilometrů za rok nepřesáhne hodnoty uvedené v přímo použitelném předpise Evropské unie1), a c) předpokládaném rozsahu veřejných služeb. (3) Osoba, která má zájem o uzavření stejné smlouvy o veřejných službách přímým zadáním a které v důsledku porušení zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie1) postupem objednatele hrozí nebo vznikla újma na jejích právech (dále jen „stěžovatel“), může podat písemně zdůvodněné námitky objednateli do 15 dnů ode dne zveřejnění oznámení podle odstavce 2. (4) V námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu objednatele směřují, v čem je spatřováno porušení zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie1), jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie1) hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Na způsob vyřízení námitek a zákaz uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících se použijí § 245 a 246 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně. (5) Pro uveřejňování smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících uzavřené na základě přímého zadání se postupuje podle § 16 odst. 2. § 20 (1) Před uzavřením smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících přímým zadáním podle § 18 nebo před uveřejněním oznámení o zahájení nabídkového řízení si objednatel vyžádá písemné vyjádření dopravce zajišťujícího veřejné služby v přepravě cestujících, které mají být zcela nebo zčásti předmětem nové smlouvy, k převodu vozidel na nového dopravce. (2) Dopravce je oprávněn požadovat, aby ve smlouvě o veřejných službách v přepravě cestujících uzavřené přímým zadáním nebo v dokumentaci nabídkového řízenídokumentaci nabídkového řízení byla obsažena povinnost nového dopravce odkoupit vozidla, která a) byla nově pořízena se souhlasem objednatele ve druhé polovině doby účinnosti smlouvy o veřejných službách a b) sloužila k zabezpečování veřejných služeb, které mají být zcela nebo zčásti předmětem nové smlouvy, a c) nemohou být dopravcem využita pro zabezpečování jiných veřejných služeb. (3) Kupní cena se stanoví jako očekávaná účetní hodnota v době převzetí vozidel podle odstavce 2 a zahrne i případné finanční náklady spojené s předčasným ukončením úvěrového, leasingového nebo jiného finančního vztahu, souvisejícího s financováním pořízení těchto vozidel. (4) Pokud dopravce požaduje odkoupení vozidel, je povinen objednateli poskytnout seznam vozidel, na něž se má povinnost vztahovat, včetně data jejich pořízení, podmínek jejich financování a doby jejich amortizace, a doložit splnění podmínek podle odstavce 2. (5) Objednatel je oprávněn vyžádat si od dopravce doklady, které jsou potřebné pro doložení splnění podmínek podle odstavce 2. Jsou-li podmínky splněny, objednatel žádosti vyhoví. (6) Pokud dopravce nezašle objednateli vyjádření podle odstavce 1 do 2 měsíců od doručení žádosti objednatele, má se za to, že převod vozidel nepožaduje. (7) Odstavec 2 se nepoužije v případech, kdy byla smlouva vypovězena objednatelem pro závažné porušení smluvních povinností ze strany dopravce, dopravce zanikl nebo přestal být provozovatelem dopravy podle jiných právních předpisů. § 21 Zajišťování veřejných služeb v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou a na dráze tramvajové (1) Při zajišťování veřejných služeb v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou a na dráze tramvajové se § 9 až 20 použijí v případech, kdy a) cestující platí dopravci jízdné, b) dopravci je uděleno výlučné právo nebo poskytována za předem sjednaných podmínek z veřejných rozpočtů kompenzace a c) kompenzace nevylučuje obchodní riziko dopravce spojené s výší tržeb z jízdného za zajištění veřejných služeb v přepravě cestujících. (2) Nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 1, použije se na výběr dopravce ve veřejné linkové dopravě a na dráze tramvajové zákon o zadávání veřejných zakázek. HLAVA IV MIMOŘÁDNÉ SITUACE § 22 (1) Pokud dojde k přerušení poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících nebo takovéto přerušení bezprostředně hrozí, může objednatel v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie8) a) uzavřít smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících na poskytování dotčených veřejných služeb přímým zadáním, b) rozšířit již uzavřenou smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících o poskytování dotčených veřejných služeb bez nabídkového řízení, nebo c) rozhodnutím uložit poskytování dotčených veřejných služeb dopravci, který je provozovatelem dopravy podle jiných právních předpisů. (2) V rozhodnutí podle odstavce 1 písm. c) objednatel vymezí rozsah poskytovaných veřejných služeb v přepravě cestujících a způsob výpočtu kompenzace v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1). (3) Oznámení o zahájení řízení podle odstavce 1 písm. c) objednatel rovněž vyvěsí na úřední desce. Dopravci, kteří do 2 dnů od vyvěšení oznámení na úřední desce doručí objednateli písemné sdělení, že mají zájem o poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících, jichž se řízení týká, se stávají účastníky řízení. (4) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 písm. c) nemá odkladný účinek. (5) Ministerstvo dopravy vykonává působnost nadřízeného správního orgánu9) krajů v řízení podle odstavce 1 písm. c). (6) V případě uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících přímým zadáním v mimořádné situaci se § 19 odst. 1 až 4 a § 20 nepoužijí. HLAVA V KOMPENZACE § 23 (1) Kompenzaci v rozsahu stanoveném ve smlouvě poskytuje objednatel ze svého rozpočtu. (2) Před uzavřením smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících přímým zadáním podle § 18 dopravce předloží objednateli finanční model nákladů, výnosů a čistého příjmu, které mají vyplynout ze smlouvy (dále jen „finanční model“). Na základě finančního modelu je objednatel povinen zkontrolovat, zda navrhovaná kompenzace není nadměrná. (3) Ministerstvo dopravy na žádost objednatele poskytne stanovisko o přípustnosti a způsobu zahrnutí nákladů, výnosů či provozních aktiv do finančního modelu a způsobu sestavení finančního modelu. (4) Při uzavírání smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících na základě nabídkového řízení podle § 10 se pro povinnost předložení finančního modelu použije odstavec 2 obdobně, pokud objednatel v dokumentaci nabídkového řízenídokumentaci nabídkového řízení nestanoví jinak. (5) Poskytuje-li dopravce přepravní služby nebo jiné činnosti mimo poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících podle smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících nebo při plnění rozhodnutí o uložení veřejné služby, je povinen vést evidenci o nákladech a výnosech ze smlouvy o veřejných službách nebo z rozhodnutí o uložení veřejné služby v přepravě cestujících podle jednotlivých smluv a rozhodnutí. (6) Na základě finančního modelu, předloženého podle odstavce 2, který obsahuje poskytnutí nadměrné kompenzace, nelze uzavřít smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících. Pokud by přesto byla smlouva o veřejných službách v přepravě cestujících uzavřena, je neplatná. (7) Prováděcí právní předpis stanoví náklady, výnosy a provozní aktiva, které mohou být využity pro sestavení finančního modelu, vymezení čistého příjmu a maximální dovolené míry výnosu na kapitál, způsob, jakým náklady, výnosy a provozní aktiva dopravce prokazuje objednateli, způsob sestavení finančního modelu, způsob určení nadměrné kompenzace a pravidla pro změny výše kompenzace. § 24 (1) Ministerstvo dopravy posoudí při přípravě návrhu zákona o státním rozpočtu na jednotlivý rozpočtový rok ekonomické zajištění dopravní obslužnostidopravní obslužnosti státu, krajů a obcíobcí v rozsahu podle uzavřených smluv o veřejných službách v přepravě cestujících na tento rok. Na žádost Ministerstva dopravy poskytnou kraje a obceobce údaje potřebné pro toto posouzení. (2) Dojde-li na základě změny právních předpisů nebo nepředvídatelných mimořádných okolností k nárůstu nákladů dopravců a z těchto důvodů hrozí snížení rozsahu dopravní obslužnostidopravní obslužnosti objednatele podle uzavřených smluv o veřejných službách v přepravě cestujících na příslušný rok o více než 10 %, rozhodne Ministerstvo financí o tom, zda objednateli na základě žádosti poskytne dotaci nebo provede rozpočtové opatření na zajištění dopravní obslužnostidopravní obslužnosti ze státního rozpočtu podle jiného právního předpisu10). HLAVA VI DOZOR PŘI UZAVÍRÁNÍ SMLOUVY § 25 (1) Dozor nad dodržováním postupu státu, krajů a obcíobcí při uzavírání smluv při zajišťování dopravní obslužnostidopravní obslužnosti vykonává Úřad. (2) Úřad při výkonu dozoru nad dodržováním tohoto zákona a) rozhoduje o tom, zda objednatel postupoval v souladu s tímto zákonem a přímo použitelným předpisem Evropské unie, b) ukládá nápravná opatření a správní tresty, c) projednává přestupky, d) kontroluje úkony objednatele podle jiného právního předpisu; tím není dotčena působnost jiných orgánů vykonávajících takovou kontrolu podle jiných právních předpisů. § 26 (1) Řízení o přezkoumání úkonů objednatele se u Úřadu zahajuje na písemný návrh osoby, která podala námitky podle § 13 odst. 3 nebo § 19 odst. 3 nebo z moci úřední. (2) Pro zákaz uzavření smlouvy se použije § 246 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně; to neplatí v případě uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících přímým zadáním v mimořádné situaci. § 27 (1) Pro řízení o přezkoumání úkonů objednatele se dále použijí § 250 až 252 a § 254 až 266 zákona o zadávání veřejných zakázek; § 255 odst. 1 a § 264 zákona o zadávání veřejných zakázek se nepoužijí. (2) Návrh vedle obecných náležitostí podání musí obsahovat přesné označení objednatele, v čem je spatřováno porušení zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, příslušné důkazy, a čeho se navrhovatel domáhá. Součástí návrhu zasílaného Úřadu je doklad o doručení námitek objednateli a doklad o složení kauce. Kauci složí navrhovatel ve výši 1 % z předpokládané hodnoty veřejných služeb v přepravě cestujících nebo 100 000 Kč, pokud tuto předpokládanou hodnotu nelze zjistit. (3) V případě řízení týkajícího se uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících přímým zadáním v mimořádné situaci nelze nařídit předběžné opatření. § 28 Objednatel je povinen vždy do 31. srpna poskytnout Ministerstvu dopravy souhrnnou zprávu o závazcích veřejné služby podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) za předchozí kalendářní rok. § 29 Pro povinnost mlčenlivosti a ochranu obchodního tajemství při výkonu dozoru se použije § 271 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně. § 33 Přestupky objednatele (1) Objednatel se dopustí přestupku tím, že a) nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie1) pro nabídkové řízení, přičemž tento postup ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících, b) stanoví zadávací podmínky nabídkového řízení v rozporu se zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie1) a uzavře smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících, c) uzavře smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících v rozporu se zákazem jejího uzavření podle § 13 odst. 3 nebo § 19 odst. 4, d) odmítne námitky nebo postupuje při jejich vyřizování v rozporu s § 13 odst. 3 nebo § 19 odst. 4, e) nepořídí nebo neuchová dokumentaci nabídkového řízenídokumentaci nabídkového řízení podle § 17, f) uzavře smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících přímým zadáním v rozporu s § 18, g) neodešle k uveřejnění informace podle § 19 odst. 1 nebo oznámení podle § 19 odst. 2, h) neuveřejní smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících v rozporu s § 16 odst. 2 nebo § 19 odst. 5, i) neuveřejní informace o smlouvě o veřejných službách v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravu na dráze celostátní nebo regionální uzavřené přímým zadáním v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie11), j) neposkytne Ministerstvu dopravy zprávu podle § 28, nebo k) zajistí dopravní obslužnostdopravní obslužnost 1. mimo svůj územní obvod v rozporu s § 3 odst. 2 nebo 3 nebo s § 4 odst. 1 bez souhlasu dotčeného kraje nebo obceobce anebo bez předchozí dohody s příslušným orgánem veřejné moci jiného státu, nebo 2. tak, že v rozporu s § 8 odst. 2 písm. c) nejsou veřejné služby v přepravě cestujících poskytovány v souladu s jím pořízeným plánem dopravní obslužnostidopravní obslužnosti území. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), f), g) nebo h) lze uložit pokutu do 5 % z předpokládané hodnoty veřejných služeb v přepravě cestujících nebo do 20 000 000 Kč, pokud tuto předpokládanou hodnotu nelze zjistit. Za přestupky podle odstavce 1 písm. d), e), i) nebo k) lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. j) lze uložit pokutu do 500 000 Kč. (3) Jednání objednatele spočívající v tom, že nedodrží pravidlo podle § 10 odst. 4 písm. f), není přestupkem podle tohoto zákona. § 34 Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad, s výjimkou přestupku podle § 33 odst. 1 písm. j), který projednává Ministerstvo dopravy. Úřad zveřejňuje pravomocná rozhodnutí o přestupcích, které projednává, způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Pro řízení o přestupku podle tohoto zákona se použije § 270 odst. 1, 4 až 8, 10 a 11 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně. HLAVA VII USTANOVENÍ PŘECHODNÁ, ZMOCŇOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ § 35 Přechodná ustanovení (1) Práva a povinnosti ze závazku uzavřeného podle dosavadních předpisů zůstávají zachovány v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropských společenství12) a řídí se dosavadními právními předpisy. (2) U smlouvy podle odstavce 1 mohou objednatel a dopravce, se kterým je smlouva uzavřena, sjednat prodloužení její účinnosti, jen pokud doba účinnosti smlouvy po prodloužení nepřesáhne dobu stanovenou přímo použitelným předpisem Evropských společenství. (3) U smlouvy podle odstavce 1, která umožňuje v době své účinnosti objednateli omezit rozsah veřejných služeb, které jsou předmětem smlouvy, a vypsat na část těchto služeb nabídkové řízení nebo na ně uzavřít smlouvu přímým zadáním a neobsahuje ujednání o nakládání s vozidly nově pořízenými dopravcem se souhlasem objednatele pro účely plnění těchto veřejných služeb, je objednatel povinen na žádost dopravce a) umožnit provoz nově pořízených vozidel za účelem zajištění veřejných služeb, které jsou předmětem smlouvy podle odstavce 1, po celou dobu její účinnosti, nebo b) zahrnout do dokumentace nabídkového řízenídokumentace nabídkového řízení nebo do smlouvy uzavřené přímým zadáním povinnost dopravce odkoupit nově pořízená vozidla, a to v ceně očekávané účetní hodnoty ke dni jejich převzetí, a uhradit finanční náklady spojené s předčasným ukončením úvěrového, leasingového nebo jiného finančního vztahu, souvisejícího s financováním pořízení těchto vozidel. (4) Plán dopravní obslužnostidopravní obslužnosti území podle § 5 je pořizovatel povinen pořídit do 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (5) Propojitelnost elektronických systémů plateb a odbavení cestujících a určených zařízení a technologií musí být podle § 7 zajištěna u elektronických systémů, které začnou být provozovány po uplynutí 1 roku po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. (6) Požadavek na splnění standardů kvality a bezpečnosti podle § 8 se nepoužije pro smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, které jsou uzavírány na základě řízení o výběru dopravce zahájeného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. § 36 Zmocňovací ustanovení (1) Vláda vydá nařízení k provedení § 7 a § 8 odst. 4. (2) Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 7a odst. 7, § 10 odst. 2 a § 23 odst. 7. § 37 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Nařízení vlády č. 493/2004 Sb., kterým se upravuje prokazatelná ztráta ve veřejné linkové dopravě a kterým se konkretizuje způsob výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě nad financováním dopravní obslužnosti. 2. Vyhláška č. 241/2005 Sb., o prokazatelné ztrátě ve veřejné drážní osobní dopravě a o vymezení souběžné veřejné osobní dopravy. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o silniční dopravě § 38 Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., zákona č. 304/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 150/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 577/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se odstavce 19 a 20 zrušují. Dosavadní odstavce 21 a 22 se označují jako odstavce 19 a 20. 2. V § 4a odst. 1 větě druhé se slova „základní dopravní obslužnost“ nahrazují slovy „dopravní obslužnost kraje“. 3. V § 12 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4. 4. V § 12 odst. 2 písm. a) se slova „finančně podporována krajem nebo v případě městské autobusové dopravy obcemi“ nahrazují slovy „provozována na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících,6e)“. Poznámka pod čarou č. 6e zní: „6e) Zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů.“. 5. V § 12 odst. 2 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d). 6. V § 17 odst. 5 se slova „Ustanovení odstavců 2 a 3 se nevztahují“ nahrazují slovy „Odstavec 3 se nevztahuje“. 7. V § 18 písm. e) se slova „názvem výchozí a cílové zastávky spoje, u městské autobusové dopravy pouze“ zrušují. 8. § 19 až 19c se včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 13 zrušují. 9. V § 34 odst. 1 větě třetí se slova „a nad financováním dopravní obslužnosti“ zrušují. 10. Za § 40b se vkládá nový § 40c, který zní: „§ 40c Působnost stanovená tímto zákonem krajskému úřadu, Magistrátu hlavního města Prahy, magistrátům statutárních měst a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností je výkonem přenesené působnosti.“. 11. V § 41 odst. 2 se slova „§ 19a odst. 3, § 19a odst. 3, § 19b odst. 6,“ zrušují. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o dráhách § 39 Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 144/2002 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 377/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se odstavce 5 a 7 zrušují. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5 a dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 6 a 7. 2. V § 34e odst. 5 se slova „závazky veřejné služby“ zrušují. 3. V § 36 písm. h) se slova „výchozí a“ zrušují. 4. § 39 až 39d se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 7a a 7c zrušují. 5. V § 41 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Schválený jízdní řád postoupí drážní správní úřad Ministerstvu dopravy, které vede pro potřeby veřejnosti Celostátní informační systém o jízdních řádech.“. 6. V § 52 odst. 4 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní označení písmena b) se zrušuje. 7. V § 66 odst. 1 se slova „§ 39 odst. 8, § 39a odst. 3, § 39b odst. 2“ zrušují. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o akciové společnosti České dráhy § 40 V § 9 zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 4, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou, zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST § 41 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2010 s výjimkou ustanovení § 33 odst. 1 písm. h), které nabývá účinnosti dnem 4. prosince 2010. v z. Němcová v. r. Klaus v. r. Fischer v. r. Příloha k zákonu č. 194/2010 Sb. Standardy kvality a bezpečnosti I. Informační zařízení pro cestující 1. Vozidlo nebo souprava vozidel zajišťující veřejné služby v přepravě cestujících musí být označeno alespoň: a) ve veřejné linkové dopravě označením linky stanoveným v licenci a názvem cílové zastávky spoje, označení linky a cílové zastávky na čele vozidla musí být čitelné i za tmy, b) ve veřejné drážní osobní dopravě s výjimkou dráhy lanové, tramvajové, trolejbusové a speciální názvem konečné stanice (zastávky), c) ve veřejné drážní osobní dopravě provozované na dráze tramvajové nebo dráze trolejbusové číslem nebo jiným označením linky a názvem konečné stanice (zastávky). 2. Vozidla přístupná cestujícím s omezenou schopností pohybu a orientace musí být označena mezinárodním symbolem přístupnosti. 3. Vozidla uvedená do provozu po dni nabytí účinnosti tohoto zákona musí být vybavena zařízením umožňujícím akustické podávání informací cestujícím. II. Přeprava osob s omezenou schopností pohybu a orientace 1. Ve vozidle musí být vyhrazena a označena místa k sezení pro cestující s omezenou schopností pohybu a orientace. 2. Ve vozidle musí být umožněna přeprava dětského kočárku s dítětem. 3. Ve vozidle musí být umožněna přeprava vodícího psa doprovázejícího nevidomou osobu. 4. Vozidla vymezená prováděcím právním předpisem vydaným podle § 8 odst. 4 musí umožňovat přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace, včetně osob na vozíku. III. Technické parametry vozidel Vozidla zajišťující veřejné služby v přepravě cestujících ve veřejné linkové dopravě mohou souhrnně dosahovat nejvýše průměrného stáří vozidel vymezeného v prováděcím právním předpise vydaném podle § 8 odst. 4. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70, v platném znění. 2) § 24 odst. 2 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb. 3) § 2 odst. 6 písm. a) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 150/2000 Sb. 4) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů. 5) Čl. 2 písm. m) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007. 6) Čl. 5 odst. 2, 3a, 3b a 4 až 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007, v platném znění. 7) Čl. 2 písm. j) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007. 8) Čl. 5 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007. 9) § 178 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 10) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 11) Čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007. 12) Čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007. 13) Čl. 2a odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007, v platném znění. 14) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 193/2010 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 193/2010 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení Dodatku č. 3 kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno 16. 6. 2010, částka 64/2010 193 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 1. června 2010 o uložení Dodatku č. 3 kolektivní smlouvy vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, byl u něj uložen v období od 8. 4. 2010 do 30. 4. 2010 tento Dodatek č. 3 kolektivní smlouvy vyššího stupně: Dodatek č. 3 kolektivní smlouvy vyššího stupně na roky 2008 – 2010 uzavřený dne 15. 12. 2009 mezi Odborovým svazem Stavba České republiky, Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy a Svazem podnikatelů ve stavebnictví v České republice. Ministr: JUDr. Šimerka v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 192/2010 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 192/2010 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení Kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno 16. 6. 2010, částka 64/2010 192 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 1. června 2010 o uložení Kolektivní smlouvy vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, byla u něj uložena tato Kolektivní smlouva vyššího stupně: Kolektivní smlouva vyššího stupně pro odvětví lesního hospodářství v České republice uzavřená na období 2010 – 2012 (část A.) a 2010 (část B.) dne 10. 5. 2010 mezi Odborovým svazem pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v České republice a Českou asociací zaměstnavatelů v lesním hospodářství. Ministr: JUDr. Šimerka v. r.
Nález Ústavního soudu č. 191/2010 Sb.
Nález Ústavního soudu č. 191/2010 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 27. dubna 2010 ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 12a odst. 5 věty první zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění platném k 8. srpnu 2007 Vyhlášeno 16. 6. 2010, částka 64/2010 * Odůvodnění * I. - Rekapitulace návrhu a argumentace navrhovatele * II. - Vyjádření účastníků řízení * III. - Podmínky aktivní legitimace, přípustnost návrhu * IV. - Ústavní konformita legislativního procesu * V. - Vlastní přezkum 191 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl dne 27. dubna 2010 v plénu složení Stanislav Balík (soudce zpravodaj), František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu Vrchního soudu v Olomouci, za který jedná JUDr. Anna Hradilová, na zrušení ustanovení § 12a odst. 5 věty první zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění platném k 8. srpnu 2007, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění I. Rekapitulace návrhu a argumentace navrhovatele 1. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu byl dne 8. srpna 2007 doručen návrh, kterým se Vrchní soud v Olomouci (dále též jen „navrhovatel“) v souladu s čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky domáhá zrušení ustanovení § 12a věty první v odstavci 5 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, v platném znění, (dále též jen „zákon o konkursu a vyrovnání“), tj. ve znění k 8. srpnu 2007. Text napadeného ustanovení zní: „Proti usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu se může odvolat pouze navrhovatel a navrhovatelé, kteří přistoupili k řízení“. 2. V návrhu na zahájení řízení navrhovatel Vrchní soud v Olomouci uvedl, že po předcházejícím řízení zahájeném k návrhu věřitelky COOP bankybanky, a. s., v likvidaci, (nebo též „věřitelka“) na prohlášení konkursu na majetek dlužnice INTER BUSINESS CONSULTING, akciové společnostiakciové společnosti, (dále též jen „dlužnice“) usnesením č.j. 37 K 31/98-241 ze dne 16. prosince 2005 zamítl Krajský soud v Brně návrh bankybanky na prohlášení konkursu na majetek dlužnice pro nedostatek majetku dlužnice. Při tomto svém rozhodnutí dospěl konkursní soud k závěru, že splatná pohledávka navrhující bankybanky vůči dlužnici byla doložena a pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Brně byl doložen i splatný závazek dlužnice vůči dalšímu věřiteli Ing. V. F. Soud prvního stupně shledal úpadek dlužnice pro platební neschopnost ve smyslu § 1 odst. 2 zákona o konkursu a vyrovnání. Na základě sdělení dlužnice o jejím majetku učiněných v průběhu řízení, odpovědí dotázaných bankbank o účtech dlužnice, Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ohledně vlastnictví nemovitostínemovitostí a zjištění, že dlužnice není registrována jako vlastník silničního vozidla, dospěl soud prvního stupně současně k závěru, že majetek dlužnice nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, protože samotná odměna správce konkursní podstaty určená podle § 7 vyhlášky č. 476/1991 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání, v tehdy platném znění, činila minimálně 50 000 Kč. Proto návrh zamítl právě podle § 12a odst. 4 zákona o konkursu a vyrovnání. Zamítnutí návrhu z tohoto důvodu oznámil soud prvního stupně v Obchodním věstníku, dále Městskému úřadu Blansko, Úřadu práce Blansko a Obchodnímu rejstříku Krajského soudu v Brně. Rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 16. prosince 2005 bylo také zveřejněno a doručeno postupem předpokládaným v § 13 odst. 4, 5 a 7 zákona o konkursu a vyrovnání. 3. Proti tomuto rozhodnutí se dlužnice odvolala podáním z 18. ledna 2006, podaným 19. ledna 2006 u soudu prvního stupně. Podstatou podaného odvolání je obrana dlužnice, která stále tvrdí, že navrhující bankabanka neměla vůči dlužnici splatnou pohledávku tvrzenou v návrhu, a neměla proto právo návrh podat. Obecné soudy se nejprve zabývaly včasností podaného odvolání a Vrchní soud v Olomouci, na rozdíl od Krajského soudu v Brně, dospěl k závěru, že odvolání z 18. ledna 2006 bylo podáno včas, o čemž rozhodl usnesením č.j. 1 Ko 42/2006-291 ze dne 29. března 2006. Vrchní soud v Olomouci však nemůže podané odvolání projednat a věcně o něm rozhodnout, neboť zákon o konkursu a vyrovnání to výslovně vylučuje. 4. Navrhovatel uvedl, že podle jeho názoru se ve smyslu § 66a odst. 1 zákona o konkursu a vyrovnání pro konkurs a vyrovnání použije přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak. Zvláštním způsobem upravuje zákon o konkursu a vyrovnání v § 12a právě právo na odvolání proti usnesení o prohlášení konkursu i proti usnesení, kterým byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut. Podle § 12a odst. 5 zákona o konkursu a vyrovnání proti usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu se může odvolat pouze navrhovatel a navrhovatelé, kteří přistoupili k řízení. Proti usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku se může odvolat i věřitel, který doloží, že má za dlužníkem pohledávku. 5. Zákon o konkursu a vyrovnání nedává dle navrhovatele dlužníkovi právo odvolat se proti žádnému rozhodnutí konkursního soudu, kterým byl zamítnut návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, bez ohledu na to, zda řízení bylo zahájeno na návrh dlužníka či návrh věřitele, i bez ohledu na to, z jakých důvodů byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut. Hypotéza právní normy obsažená v první větě ustanovení § 12a odst. 5 zákona o konkursu a vyrovnání je zjevně chybná. Brání totiž dlužníkovi v odvolání jak proti rozhodnutím konkursního soudu, kterými byl zamítnut návrh věřitele na prohlášení konkursu na majetek dlužníka proto, že dlužník se svou obranou proti věřitelovu návrhu uspěl, tak i v případě, kdy věřitelův návrh byl shledán důvodným a na dlužníka dopadnou obdobné hmotněprávní důsledky, jako kdyby bylo věřitelovu návrhu vyhověno a konkurs prohlášen. 6. Navrhovatel dále uvedl, že v případě, pokud byl konkurs na majetek dlužníka na věřitelův návrh prohlášen, umožňuje zákon o konkursu a vyrovnání v § 12a odst. 2, aby se dlužník proti takovému rozhodnutí bránil. Pak by ovšem dlužník neměl být zbaven ani práva bránit se řádným opravným prostředkem, tedy odvoláním, ani proti rozhodnutí konkursního soudu podle § 12a odst. 4 zákona o konkursu a vyrovnání, kterým byl návrh věřitele na prohlášení konkursu na majetek dlužníka zamítnut toliko pro nedostatek dlužníkova majetku. Zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku má pro obchodní společnost z hlediska hmotného práva obdobné a srovnatelné důsledky, jako kdyby byl konkurs na majetek této společnosti prohlášen. Pokud zákon v takovém případě odvolání dlužníka jako řádný opravný prostředek vylučuje, brání dlužníkovi, aby se domáhal ochrany svých práv u soudu z hlediska článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a je v rozporu i se zásadou rovnosti účastníků řízení, zakotvenou v čl. 37 odst. 3 Listiny. Věřitelka se mohla proti zamítnutí svého návrhu soudem prvního stupně bránit. Obranu dlužníka proti zamítnutí návrhu však zákon vylučuje, ačkoliv byl návrh zamítnut způsobem, který nelze pokládat za hmotněprávní úspěch dlužníka. V nerovném postavení se z obecného hlediska v tomto případě ocitá i dlužník ve srovnání s jinými dlužníky, na jejichž majetek byl na návrh věřitele konkurs prohlášen. Pokud by soud prvního stupně návrhu bankybanky na prohlášení konkursu na majetek dlužnice vyhověl, mohla by se dlužnice proti závěrům soudu prvního stupně o doložení pohledávky navrhovatelky a úpadku dlužnice bránit. Při zamítnutí návrhu na konkurs pro nedostatek majetku jí zákon možnost této obrany nedává. 7. Jednoznačným zněním zákonné normy v první větě § 12a odst. 5 zákona o konkursu a vyrovnání je navrhovatel dle svého názoru podle čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky vázán. Jednoznačné znění zákona pak nedává navrhovateli žádnou možnost ústavně konformního výkladu. Právo napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně odvoláním je právo procesní, které je dáno nebo vyloučeno procesními předpisy. Toto právo nelze dovodit výkladem z hmotněprávních důsledků napadeného rozhodnutí. Navrhovatel by měl proto dle svého názoru odvolání dlužnice podle § 218 písm. c) občanského soudního řádu odmítnout. Právní moc napadeného usnesení však povede k výmazu dlužnice z obchodního rejstříku. Dlužnice tak může být zbavena i možnosti bránit se proti rozhodnutí soudu prvního stupně z 16. prosince 2005 mimořádnými opravnými prostředky podle občanského soudního řádu nebo ústavní stížností podle § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Na posouzení souladu procesní normy obsažené v první větě § 12a odst. 5 zákona o konkursu a vyrovnání s ústavním pořádkem České republiky nemůže mít vliv výjimečná možnost obnovení společnosti vymazané z obchodního rejstříku podle § 75b odst. 2 obchodního zákoníku. 8. Navrhovatel dospěl k závěru, že protiústavním důsledkům, vyplývajícím z úpravy práva na odvolání proti usnesení konkursního soudu o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu v první větě § 12a odst. 5 zákona o konkursu a vyrovnání, se lze vyhnout pouze zrušením tohoto ustanovení. Není se třeba obávat toho, že by se tak otvírala dlužníkům možnost podávat odvolání i proti rozhodnutím konkursních soudů, kterými byly zamítnuty návrhy věřitelů na prohlášení konkursu na majetek dlužníka například proto, že dlužníkův úpadek nebyl osvědčen. V takovém případě k odmítnutí dlužníkova odvolání postačuje dosavadní výkladová praxe, která i podle obecné úpravy občanského soudního řádu dospěla k závěru, že právo na odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně nemá ten účastník řízení, jehož práva nebyla rozhodnutím soudu prvního stupně dotčena. Na základě tohoto výkladu jsou odmítána odvolání účastníků, pokud je podali proti rozhodnutí soudu prvního stupně přesto, že v řízení před ním uspěli. 9. Navrhovatel uvedl, že si je vědom toho, že podle přechodného ustanovení § 432 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), se pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona použijí dosavadní právní předpisy, a tedy i po 1. lednu 2008 budou konkursní soudy zamítat návrhy na prohlášení konkursu na majetek dlužníků podle § 12a odst. 4 zákona o konkursu a vyrovnání, pokud bude řízení o návrhu zahájeno do 31. prosince 2007. Právo napadnout takové rozhodnutí odvoláním bude odvolací soud posuzovat podle ustanovení § 12a odst. 5 zákona o konkursu a vyrovnání i po 1. lednu 2008. 10. Navrhovatel se proto rozhodl využít postupu podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky a § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a věc předložit Ústavnímu souduÚstavnímu soudu s návrhem, aby rozhodl ústavním nálezem tak, že v ustanovení § 12a odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, se zrušuje první věta „Proti usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu se může odvolat pouze navrhovatel a navrhovatelé, kteří přistoupili k řízení“, dnem, který v nálezu určí. II. Vyjádření účastníků řízení 11. Ústavní soudÚstavní soud zaslal v souladu s ustanoveními § 42 odst. 3, 4 a § 69 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) předmětný návrh k vyjádření Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky. 12. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ve svém vyjádření popsala průběh legislativního procesu při přijímání zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, a jeho novely provedené zákonem č. 94/1996 Sb. a novely provedené zákonem č. 105/2000 Sb. Uvedla, že zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, byl schválen Federálním shromážděním dne 11. července 1991 a účinnosti nabyl dne 1. října 1991. Ustanovení § 12a bylo do zákona začleněno novelou provedenou zákonem č. 94/1996 Sb. a ustanovení § 12a odst. 5 novelou provedenou zákonem č. 105/2000 Sb. (tisk 219). Uvedený sněmovní tisk byl předložen jako poslanecký návrh poslankyně Evy Dundáčkové a uvedený text ustanovení byl již v tomto návrhu obsažen (tisk 219/0). První čtení návrhu zákona proběhlo dne 30. června 1999 a návrh byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru a hospodářskému výboru. Ústavně právní výbor projednal návrh dne 30. září 1999, kdy projednávání přerušil, a opětovně jej projednal dne 25. ledna 2000 (usnesení výboru - tisk 219/4) a doporučil Poslanecké sněmovně schválit návrh ve znění komplexního pozměňovacího návrhu. Ustanovení § 12a odst. 5 nebylo tímto komplexním pozměňovacím návrhem oproti původnímu znění dotčeno. Hospodářský výbor návrh projednal dne 17. ledna 2000 (usnesení výboru - tisk 219/3). Druhé čtení návrhu zákona proběhlo dne 26. ledna 2000, pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk 219/5. Návrh zákona byl schválen ve třetím čtení dne 28. ledna 2000, ve znění komplexního pozměňovacího návrhu ústavně právního výboru. Senát návrh zákona vrátil zpět Poslanecké sněmovně se svými pozměňovacími návrhy, jež se netýkaly znění § 12a odstavce 5. O návrhu vráceném Senátem Poslanecká sněmovna hlasovala dne 4. dubna 2000 a vyslovila souhlas s návrhem zákona ve znění schváleném Senátem podle sněmovního tisku 219/7. Zákon byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 105/2000 Sb. (částka 32). 13. Senát ve svém vyjádření uvedl, že návrh směřuje proti ustanovením, která byla do zákona o konkursu a vyrovnání vložena novelou provedenou zákonem č. 105/2000 Sb., kterou Senát projednal ve svém druhém funkčním období na 16. schůzi dne 1. března 2000. Senát k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, přijal usnesení č. 302, kterým návrh zákona vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které se však netýkaly dotčeného ustanovení. Návrh zákona byl Senátu předložen 7. února 2000. Byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru a výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ústavně-právní výbor projednal návrh zákona dne 23. února 2000 a přijal k němu usnesení č. 159 (uvedeno v tisku č. 181/1), ve kterém doporučil Senátu vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Rovněž výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na své schůzi konané dne 23. února 2000 dospěl k závěru doporučit Senátu vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy (usnesení č. 247 uvedeno v tisku č. 181/2). Senát návrh zákona projednal na své 16. schůzi druhého funkčního období. Pro vrácení návrhu zákona s pozměňovacími návrhy hlasovalo v hlasování č. 143 z 53 přítomných senátorů 52 senátorů a 1 senátor se hlasování zdržel. Poslanecká sněmovna návrh zákona opětovně projednala dne 4. dubna 2000 na své 24. schůzi. Návrh zákona ve znění pozměňovacích návrhů přijatých Senátem schválila usnesením č. 902, když se pro něj v hlasování pořadové číslo 32 ze 181 přítomných vyslovilo 98 poslanců a 81 poslanců bylo proti. Ve výborech Senátu ani na plénu Senátu nebyla problematika věty první § 12a odst. 5 zákona o konkursu a vyrovnání diskutována. Senát jednal v přesvědčení, že návrh zákona není v rozporu s ústavním pořádkem, naopak z hlediska efektivity procesního řízení se mu celé ustanovení § 12a jevilo jako racionální. III. Podmínky aktivní legitimace, přípustnost návrhu 14. Návrh podal Vrchní soud v Olomouci v souvislosti s řízením, které u něj probíhá, přičemž ke zrušení navrhované ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání je jedním z těch, která se musí v řízení vzít v úvahu. Nic na tom nemění skutečnost, že v mezidobí od podání návrhu vstoupil v účinnost zákon č. 182/2006 Sb., který zrušil s účinností od 1. ledna 2008 zákon o konkursu a vyrovnání, neboť podle ustanovení § 432 zákona č. 182/2006 Sb. se pro konkursní a vyrovnávací řízení zahájená před účinností tohoto zákona použijí dosavadní právní předpisy. IV. Ústavní konformita legislativního procesu 15. Ústavní soudÚstavní soud v souladu s ustanovením § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zkoumal, zda zákon, jakož i jeho novela, u nichž navrhovatel namítá protiústavnost jejich ustanovení, byly přijaty a vydány v mezích Ústavou České republiky stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. 16. Z vyjádření Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky, jakož i z příslušných sněmovních tisků a z údajů o průběhu hlasování Ústavní soudÚstavní soud zjistil, že napadené ustanovení bylo přijato v ústavně konformním legislativním procesu. V. Vlastní přezkum 17. Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že opodstatněnost návrhu na zrušení napadeného ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání není dána, a proto návrh zamítl z důvodů, které následují: 18. Ústavní soudÚstavní soud ve své judikatuře vychází z principu minimalizace zásahu. Dovodil též, že pokud lze stávající právní úpravu ještě interpretovat tak, aby ji bylo možno považovat za souladnou se základním právem na spravedlivý proces zakotveným v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, není dán důvod pro její zrušení [srov. např. nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 26. dubna 2006 sp. zn. Pl. ÚS 37/04 (N 92/41 SbNU 173; 419/2006 Sb.)*)]. Na rozdíl od navrhovatele, který v návrhu dospívá k závěru, že znění napadeného ustanovení prvé věty § 12a odst. 5 zákona o konkursu a vyrovnání nedává žádnou možnost ústavně konformního výkladu, dospěl Ústavní soudÚstavní soud naopak k závěru, že takovou možnost nabízí teleologický výklad napadeného ustanovení v kontextu celého zákona o konkursu a vyrovnání a subsidiárně též zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 19. Výrok I. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. prosince 2005 č.j. 37 K 31/98-241 zní: „Návrh na prohlášení konkurzu na majetek dlužníka INTER BUSINESS CONSULTING, akciová společnostakciová společnost, Doubravice nad Svitavou, 28. října 239, IČ: 15548431, se zamítá pro nedostatek majetku dlužníka.“. Ač by se z pohledu gramatického mohlo zdát, že jde o jednu větu, jedná se o dva výroky, z nichž první je zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu, druhý pak výrokem určujícím důvod zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu, který by samostatně mohl znít: „Určuje se, že důvodem zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu je nedostatek majetku dlužníka.“. 20. Ústavní soudÚstavní soud nepřehlédl, že v intencích dobové judikatury výroky dvou předchozích usnesení ve věci vedené před Krajským obchodním soudem v Brně, resp. Krajským soudem v Brně, pod sp. zn. 37 K 31/98 ze dne 24. července 2000, resp. 20. června 2003, zněly pouze na zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, aniž by obsahovaly výrok o důvodu zamítnutí návrhu. Až v pořadí třetí usnesení krajského soudu reagovalo na stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. Rc 52/98 (srov. Sbírku soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, 1998, 7, str. 358), dle něhož „jestliže soud zamítá návrh na prohlášení konkurzu podle ustanovení § 12a odst. 3 (nyní odst. 4) zákona, vyjádří důvod zamítnutí též ve výroku usnesení“. Komentářová literatura pak dovozuje, že „zamítnutí návrhu na konkurs z důvodu nedostatku majetku má, na rozdíl od jiných důvodů, důležité hmotněprávní důsledky“ (srov. J. Kotoučová, Zákon o konkursu a vyrovnání. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2002, str. 139). 21. Ustanovení § 12a odst. 5 věty prvé zákona o konkursu a vyrovnání vylučuje odvolání dlužníka do usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu. Toto ustanovení, týkající se dle Ústavního souduÚstavního soudu pouze varianty zamítnutí návrhu na konkurs na majetek dlužníka bez výroku o důvodu zamítnutí návrhu, nepostrádá svoji logiku, neboť je zcela v souladu s výkladovou praxí, na niž upozorňuje sám navrhovatel, že „právo na odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně nemá ten účastník řízení, jehož práva nebyla rozhodnutím soudu prvního stupně dotčena.“. Je nasnadě, že práva dlužníka nejsou dotčena prostým zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, ale pouze a výlučně výrokem o důvodu zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu. 22. Ustanovení § 12a odst. 5 věty druhé zákona o konkursu a vyrovnání předpokládá, že kromě „usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu“ je možností typu rozhodnutí i „usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku“. Ohledně okruhu potenciálních odvolatelů uvádí ustanovení § 12a odst. 5 věty druhé pouze rozšíření tohoto okruhu ve prospěch věřitele, který doloží, že má za dlužníkem pohledávku. Zúžení okruhu odvolatelů platící pro případ „prostého“ usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu se na případ usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nevztahuje. Vedle všech účastníků řízení může podat odvolání i věřitel, který doloží, že má za dlužníkem pohledávku. Je tedy evidentní, že dlužník může podaným odvoláním dosáhnout věcného projednání věci v části výroku ve znění „pro nedostatek majetku“. 23. Ústavní soudÚstavní soud konečně poznamenává, že dlužník byl v usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. prosince 2005 č.j. 37 K 31/98-241 o možnosti podat odvolání řádně poučen. Poučení citovaného rozhodnutí obecného soudu neobsahuje nic, z čeho by bylo patrné, že by dlužníkova možnost podat odvolání byla vyloučena. 24. Ústavní soudÚstavní soud nad rámec shora uvedeného dodává, že tímto ústavně konformním výkladem napadeného ustanovení bude dosaženo stejného cíle, jakého by navrhovatel chtěl dosáhnout cestou zrušení napadeného ustanovení či prohlášením jeho protiústavnosti, tj. možnosti věcně projednat odvolání do části výroku znějící „pro nedostatek majetku“. 25. Ústavní soudÚstavní soud pak, vycházeje ze všech shora uvedených skutečností, návrh za souhlasu účastníků řízení bez nařízení ústního jednání s poukazem na ustanovení § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zamítl. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. *) Pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 41, nález č. 92, str. 173, vyhlášen pod č. 419/2006 Sb.
Vyhláška č. 189/2010 Sb.
Vyhláška č. 189/2010 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 16. 6. 2010, datum účinnosti 1. 7. 2010, částka 64/2010 * Čl. I - V příloze č. V vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění vyhlášky č. 105/1997 Sb., vyhlášky č. 200/1999 Sb., vyhlášky č. 85/2000 Sb., vyhlášky č. 190/2000 Sb., vyhlášky č. * Čl. II Aktuální znění od 1. 7. 2010 189 VYHLÁŠKA ze dne 2. června 2010, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) a § 90 odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.: Čl. I V příloze č. V vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění vyhlášky č. 105/1997 Sb., vyhlášky č. 200/1999 Sb., vyhlášky č. 85/2000 Sb., vyhlášky č. 190/2000 Sb., vyhlášky č. 116/2004 Sb., vyhlášky č. 381/2004 Sb., vyhlášky č. 573/2004 Sb., vyhlášky č. 574/2004 Sb., vyhlášky č. 452/2005 Sb., vyhlášky č. 175/2006 Sb., vyhlášky č. 425/2006 Sb., vyhlášky č. 96/2007 Sb., vyhlášky č. 141/2007 Sb., vyhlášky č. 267/2007 Sb., vyhlášky č. 60/2008 Sb., vyhlášky č. 75/2008 Sb., vyhlášky č. 30/2009 Sb. a vyhlášky č. 262/2009 Sb., se slova „Bílá Strž KT Hamry, Hojsova Stráž Výnos MK ČSR č. 18 355/72 (29. 12. 1972), Ruda CB, TA Bošilec, Horusice +Výnos MŠVU č. 147.037/50 (11. 5. 1950) a vyhláška OÚ Č. Budějovice (30. 12. 1991), Ve Studeném BN Samechov Výnos MŠANO č. 27.921/35 (9. 3. 1935), Velká niva PT Volary Výnos MK ČSR č. 14.505/89 (21. 12. 1989), Jeskyně Na Pomezí SU Vápenná Vyhláška Sm KNV (25. 5. 1965), Kaňk KH Sedlec Výnos MŠANO č. 143.547/33 (31. 12. 1933), Rečkov MB Nová Ves u Bakova +Vyhláška MŠVU č. 111.337/49 (17. 8. 1949), Křížová cesta NA Dolní Adršpach +Výnos MK č. 55.768/55 (5. 3. 1956), Ostaš NA Žďár +Výnos MK č. 55.768/55 (4. 7. 1956), Prácheň KT Velké Hydčice +Vyhláška MŠO č. II-3-155-1-1/7/53 (8. 6. 1953)“ zrušují. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2010. Ministryně: Ing. Bízková v. r.
Vyhláška č. 188/2010 Sb.
Vyhláška č. 188/2010 Sb. Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Ruda a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Vyhlášeno 16. 6. 2010, datum účinnosti 1. 7. 2010, částka 64/2010 * § 1 - Vymezení národní přírodní památky * § 2 - Předmět ochrany * § 3 - Bližší ochranné podmínky * § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 188/2010 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 188/2010 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2010 188 VYHLÁŠKA ze dne 2. června 2010 o vyhlášení Národní přírodní památky Ruda a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.: § 1 Vymezení národní přírodní památky (1) Vyhlašuje se Národní přírodní památka Ruda (dále jen „národní přírodní památka“). (2) Národní přírodní památka se rozkládá na území Jihočeského kraje, v katastrálním územíkatastrálním území Bošilec a v katastrálním územíkatastrálním území Horusice. Hranice národní přírodní památky se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi systému jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Orientační grafické znázornění území národní přírodní památky je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 2 Předmět ochrany Předmětem ochrany národní přírodní památky jsou: a) slatinné a přechodové rašeliniště s četnými vodními plochami a podmáčené rašelinné louky, tvořící biotopbiotop vzácných a ohrožených druhů rostlinrostlin a živočichů, b) biotopybiotopy a populace srpnatky fermežové (Drepanocladus vernicosus), hlízovce Loeselova (Liparis loeselii) a ostřice šlahounovité (Carex chordorrhiza), c) typy přírodních stanovišťpřírodních stanovišť a druhy, pro které byla jiným právním předpisem2) vyhlášena Evropsky významná lokalita Ruda a které se nacházejí na území národní přírodní památky. § 3 Bližší ochranné podmínky Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní památce a) provádět změny druhu pozemků nebo způsobu jejich využití3), b) skladovat dřevo nebo jiné materiály, c) zřizovat nová myslivecká zařízení včetně slanisek, d) přikrmovat zvěř, e) vyznačovat cyklistické trasy nebo trasy pro pěší, nebo f) měnit stávající vodní režim, nejedná-li se o manipulaci s vodní hladinou na Horusickém rybníce v souladu s platným manipulačním řádem. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2010. Ministryně: Ing. Bízková v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 188/2010 Sb. Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní památky Ruda Geometrický obrazec - hranice Národní přírodní památky Ruda číslo bodu| souřadnice - Y [m]| souřadnice - X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 9800590001| 737835,43| 1148684,80| 1 9800590003| 737795,71| 1148662,49| 2 9800590004| 737751,26| 1148605,71| 3 9800590005| 737717,61| 1148603,98| 4 9800590006| 737685,49| 1148613,63| 5 9800590007| 737672,51| 1148628,20| 6 9800590008| 737612,41| 1148646,36| 7 9800590009| 737555,27| 1148626,89| 8 9800600001| 737503,42| 1148530,44| 9 9800600005| 737468,56| 1148439,35| 10 9800600006| 737432,07| 1148330,89| 11 9800600017| 737344,51| 1148375,51| 12 9800600016| 737331,38| 1148387,29| 13 9800600015| 737342,80| 1148398,10| 14 9800600014| 737345,64| 1148426,16| 15 9800600013| 737359,63| 1148434,90| 16 9800600022| 737322,02| 1148477,90| 17 9800600020| 737287,91| 1148442,21| 18 9800600019| 737305,40| 1148410,00| 19 9800600021| 737258,54| 1148451,86| 20 9800600039| 737225,94| 1148504,55| 21 9800600035| 737214,27| 1148579,16| 22 9800600038| 737222,60| 1148544,38| 23 9800600029| 737262,74| 1148544,67| 24 9800600030| 737258,52| 1148658,92| 25 9800600031| 737215,06| 1148659,02| 26 9800600032| 737217,19| 1148617,52| 27 9800600033| 737197,30| 1148613,60| 28 9800600034| 737187,33| 1148625,94| 29 9800600254| 737160,03| 1148662,66| 30 9800600255| 737160,79| 1148677,48| 31 9800600256| 737154,05| 1148695,77| 32 9800600257| 737146,75| 1148728,58| 33 9800600258| 737142,00| 1148756,85| 34 9800600259| 737137,60| 1148770,80| 35 9800600261| 737140,03| 1148784,32| 36 9800600262| 737171,15| 1148813,17| 37 9800600263| 737219,66| 1148822,11| 38 9800600264| 737223,48| 1148802,97| 39 9800600740| 737290,84| 1148818,96| 40 9800600265| 737364,61| 1148822,78| 41 9800600266| 737365,74| 1148841,15| 42 9800600284| 737349,77| 1148855,96| 43 9800600281| 737363,13| 1148872,26| 44 9800600750| 737372,85| 1148887,61| 45 9800600296| 737378,85| 1148899,29| 46 9800600294| 737372,03| 1148899,81| 47 9800600299| 737372,57| 1148905,68| 48 9800600298| 737373,83| 1148910,78| 49 9800600297| 737381,97| 1148909,76| 50 9800600309| 737384,79| 1148926,63| 51 9800600308| 737354,17| 1148931,22| 52 9800600310| 737351,20| 1148944,32| 53 9800600313| 737355,24| 1148951,43| 54 9800600314| 737368,76| 1148960,42| 55 9800600317| 737375,93| 1148976,12| 56 9800630174| 737370,94| 1149010,11| 57 9800630175| 737389,39| 1149008,90| 58 9800630125| 737398,75| 1149016,03| 59 9800630124| 737406,10| 1149032,88| 60 9800630121| 737401,68| 1149050,20| 61 9800630120| 737377,60| 1149080,79| 62 9800630117| 737364,83| 1149100,57| 63 9800630116| 737363,46| 1149111,25| 64 9800630113| 737337,23| 1149128,38| 65 9800630112| 737331,44| 1149144,06| 66 9800630183| 737317,73| 1149155,37| 67 9800630109| 737314,94| 1149173,08| 68 9800630108| 737321,52| 1149197,05| 69 9800630186| 737313,88| 1149221,85| 70 9800630188| 737318,87| 1149253,33| 71 9800630107| 737316,57| 1149289,27| 72 9800630106| 737330,78| 1149301,46| 73 9800630103| 737316,95| 1149327,19| 74 9800630180| 737316,09| 1149376,04| 75 9800630102| 737336,79| 1149368,55| 76 9800630101| 737351,22| 1149372,99| 77 9800630097| 737373,28| 1149405,30| 78 9800630096| 737381,07| 1149424,11| 79 9800630090| 737398,25| 1149439,21| 80 9800630089| 737427,15| 1149462,83| 81 9800620019| 737525,22| 1149571,70| 82 9800620020| 737558,97| 1149603,24| 83 9800620025| 737595,60| 1149629,35| 84 9800620026| 737657,50| 1149662,27| 85 9800620027| 737661,52| 1149659,16| 86 9800620028| 737664,89| 1149656,46| 87 9800620029| 737879,08| 1149493,13| 88 6600720074| 737868,18| 1149361,90| 89 9800620030| 737865,06| 1149306,29| 90 9800620035| 737865,01| 1149300,80| 91 6600720074| 737868,18| 1149361,90| 92 6600720125| 737853,03| 1149073,78| 93 6600720127| 738004,90| 1149115,81| 94 6600720128| 738106,36| 1149158,77| 95 6600720129| 738167,81| 1149177,88| 96 6600720130| 738242,24| 1149173,74| 97 6600720131| 738354,21| 1149187,64| 98 6600720132| 738421,78| 1149129,81| 99 6600720133| 738414,32| 1149065,86| 100 6600720029| 738402,46| 1149049,49| 101 6600720032| 738331,28| 1149005,04| 102 6600720034| 738269,31| 1148950,55| 103 6600720048| 738078,25| 1148931,24| 104 6600720047| 738027,89| 1148866,87| 105 6600720046| 737965,09| 1148734,76| 106 6600720045| 737889,48| 1148741,77| 107 6600720043| 737838,37| 1148729,21| 108 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 188/2010 Sb. Orientační grafické znázornění území Národní přírodní památky Ruda 22.1MB 1) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání. 2) Příloha č. 178 k nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 371/2009 Sb. 3) Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb.
Vyhláška č. 187/2010 Sb.
Vyhláška č. 187/2010 Sb. Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Kaňk a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Vyhlášeno 16. 6. 2010, datum účinnosti 1. 7. 2010, částka 64/2010 * § 1 - Vymezení národní přírodní památky * § 2 - Předmět ochrany * § 3 - Bližší ochranné podmínky * § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 187/2010 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 187/2010 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2010 187 VYHLÁŠKA ze dne 2. června 2010 o vyhlášení Národní přírodní památky Kaňk a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.: § 1 Vymezení národní přírodní památky (1) Vyhlašuje se Národní přírodní památka Kaňk (dále jen „národní přírodní památka“). (2) Národní přírodní památka se rozkládá na území Středočeského kraje, v katastrálním územíkatastrálním území Sedlec u Kutné Hory. Hranice národní přírodní památky se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi systému jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Orientační grafické znázornění území národní přírodní památky je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 2 Předmět ochrany Předmětem ochrany národní přírodní památky jsou: a) geologický profil tvořený horninami svrchní křídy včetně paleontologické lokality křídových sedimentů s četným výskytem fosilní mořské fauny, b) teplomilná společenstva širokolistých suchých trávníků, c) biotopbiotop a populace čistce německého (Stachys germanica). § 3 Bližší ochranné podmínky Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní památce a) provádět změny druhu pozemků nebo způsobu jejich využití2), b) skladovat dřevo nebo jiné materiály, c) přikrmovat zvěř, d) zřizovat slaniska, e) provádět výzkum nebo průzkum nebo geologické práce spojené se zásahem do zemského povrchu, jež nezpůsobí změny či poškozování národní přírodní památky, f) vyznačovat cyklistické trasy nebo trasy pro pěší, nebo g) tábořit nebo rozdělávat ohně. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2010. Ministryně: Ing. Bízková v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 187/2010 Sb. Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrického obrazce, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní památky Kaňk Geometrický obrazec - hranice Národní přírodní památky Kaňk číslo bodu| souřadnice - Y [m]| souřadnice - X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 7006360001| 682986,52| 1064031,97| 1 7006360002| 682965,07| 1064041,84| 2 7006360003| 682929,51| 1064060,97| 3 7006360004| 682929,16| 1064074,18| 4 7006360005| 682926,69| 1064076,31| 5 7006360006| 682926,04| 1064108,66| 6 7006360007| 682926,30| 1064120,16| 7 7006360008| 682921,32| 1064138,99| 8 7006360009| 682915,48| 1064146,60| 9 7006360010| 682902,37| 1064155,30| 10 7006360011| 682898,20| 1064159,65| 11 7006360012| 682887,15| 1064165,55| 12 7006360013| 682878,91| 1064177,86| 13 7006360035| 682882,05| 1064185,11| 14 7006360036| 682885,19| 1064203,97| 15 7006360037| 682880,10| 1064213,14| 16 7006360038| 682878,91| 1064221,46| 17 7006360039| 682878,65| 1064231,91| 18 7006360025| 682879,84| 1064239,58| 19 7006360026| 682938,14| 1064215,40| 20 7006360027| 682997,07| 1064208,03| 21 7006360028| 683000,86| 1064206,22| 22 7006360029| 683000,13| 1064203,17| 23 7006360030| 683001,33| 1064162,69| 24 7006360031| 682998,43| 1064131,96| 25 7006360032| 682969,76| 1064109,67| 26 7006360033| 682967,37| 1064087,88| 27 7006360034| 682975,97| 1064061,50| 28 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 187/2010 Sb. Orientační grafické znázornění území Národní přírodní památky Kaňk a jejího ochranného pásma 24.4MB 1) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání. 2) Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb.
Vyhláška č. 186/2010 Sb.
Vyhláška č. 186/2010 Sb. Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Jeskyně Na Pomezí a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Vyhlášeno 16. 6. 2010, datum účinnosti 1. 7. 2010, částka 64/2010 * § 1 - Vymezení národní přírodní památky * § 2 - Předmět ochrany * § 3 - Bližší ochranné podmínky * § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 186/2010 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 186/2010 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2010 186 VYHLÁŠKA ze dne 2. června 2010 o vyhlášení Národní přírodní památky Jeskyně Na Pomezí a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h)zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.: § 1 Vymezení národní přírodní památky (1) Vyhlašuje se Národní přírodní památka Jeskyně Na Pomezí (dále jen „národní přírodní památka“). (2) Národní přírodní památka se rozkládá na území Olomouckého kraje, v katastrálním územíkatastrálním území Vápenná a Dolní Lipová. Hranice národní přírodní památky se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi udanými v jednotné trigonometrické síti katastrální1). Seznam souřadnic uzavřeného geometrického obrazce a jeho jednotlivých vrcholů uspořádaných tak, jak jdou v obrazci za sebou, je obsažen v příloze č. 1 k této vyhlášce. Orientační grafické znázornění území národní přírodní památky je obsaženo v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 2 Předmět ochrany Předmětem ochrany národní přírodní památky jsou: a) komplex jeskyní Na Pomezí se všemi podzemními a povrchovými krasovými jevy, včetně výplní jeskyní a přírodních společenstev v jeskyních, b) fragmenty květnatých bučin a suťových lesů a luční společenstva s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlinrostlin a živočichů, c) typy přírodních stanovišťpřírodních stanovišť a druhy, pro které byla jiným právním předpisem2) vyhlášena Evropsky významná lokalita Rychlebské hory – Sokolský hřbet a které se nacházejí na území národní přírodní památky. § 3 Bližší ochranné podmínky Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní památce a) provádět změny druhu pozemků nebo způsobu jejich využití3), b) provádět změny dokončených staveb nebo změny staveb před jejich dokončením4), c) provozovat pro veřejnost zpřístupněné části Jeskyní Na Pomezí, včetně prodejních a jiných služeb s tím souvisejících, d) provádět výzkum v jeskyních nebo výzkum přírodních jevů na povrchu, které s jeskyněmi souvisejí, jež nezpůsobí změny či poškozování národní přírodní památky, e) vstupovat do veřejnosti nepřístupných jeskyní, f) provádět geologické práce spojené se zásahem do zemského povrchu, jež nezpůsobí změny či poškozování národní přírodní památky, g) vyznačovat cyklistické trasy nebo trasy pro pěší, nebo h) přikrmovat zvěř. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2010. Ministryně: Ing. Bízková v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 186/2010 Sb. Seznam souřadnic jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JSTK) jednotlivých vrcholů geometrického obrazce, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní památky Jeskyně Na Pomezí Geometrický obrazec - hranice Národní přírodní památky Jeskyně Na Pomezí číslo bodu| souřadnice - Y [m]| souřadnice - X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 212001090001| 547901,19| 1048547,57| 1 212001060004| 547945,70| 1048617,21| 2 212001060005| 547978,12| 1048651,25| 3 212001060006| 548037,50| 1048654,41| 4 212001060103| 548133,71| 1048727,87| 5 212001060007| 548111,69| 1048751,74| 6 212001100011| 548125,58| 1048770,28| 7 212001100012| 548111,57| 1048780,20| 8 212001100014| 548122,32| 1048810,51| 9 212001100016| 548128,94| 1048853,32| 10 212001100018| 548132,25| 1048893,05| 11 212001100020| 548133,82| 1048918,40| 12 212001100022| 548140,79| 1048935,23| 13 212001100024| 548156,16| 1048945,21| 14 212001100026| 548195,73| 1048961,51| 15 212001100028| 548242,26| 1048983,73| 16 212001100030| 548282,25| 1049002,63| 17 212001100032| 548307,31| 1049007,98| 18 212001100048| 548294,34| 1048954,68| 19 212001100049| 548296,38| 1048912,40| 20 212001100050| 548370,81| 1048896,47| 21 212001100084| 548349,88| 1048842,13| 22 212001100085| 548343,93| 1048778,48| 23 245003010096| 548327,17| 1048671,87| 24 245003010072| 548329,90| 1048632,07| 25 245003010069| 548367,64| 1048549,57| 26 245005270004| 548397,72| 1048438,75| 27 245005270003| 548386,78| 1048369,30| 28 245005270002| 548380,19| 1048361,89| 29 245005270001| 548372,61| 1048320,40| 30 245003010063| 548358,95| 1048318,81| 31 245003010047| 548346,35| 1048273,82| 32 245003010042| 548337,46| 1048243,75| 33 245005270005| 548325,90| 1048232,52| 34 245005270006| 548311,53| 1048241,43| 35 245005270007| 548242,71| 1048250,07| 36 245005270008| 548221,74| 1048255,21| 37 245005270009| 548128,70| 1048309,37| 38 245005270010| 548105,97| 1048327,92| 39 245005270011| 548096,92| 1048338,52| 40 245005270012| 548077,46| 1048383,54| 41 245005270013| 548067,46| 1048400,38| 42 245005270014| 548060,05| 1048408,66| 43 245005270015| 548045,04| 1048419,64| 44 245005270016| 548041,56| 1048421,39| 45 245005270017| 548042,29| 1048423,17| 46 245005270018| 548044,14| 1048422,10| 47 245005270019| 548047,84| 1048428,88| 48 245005270020| 548038,17| 1048433,94| 49 245005270021| 548028,50| 1048433,58| 50 245005270022| 548024,75| 1048437,15| 51 245005270023| 548019,14| 1048468,02| 52 245005270024| 547980,06| 1048503,47| 53 245005270025| 547972,00| 1048495,25| 54 245005270026| 547960,87| 1048503,51| 55 245005270027| 547963,11| 1048505,76| 56 245005270028| 547948,52| 1048518,94| 57 245005270029| 547912,32| 1048551,60| 58 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 186/2010 Sb. Orientační grafické znázornění území Národní přírodní památky Jeskyně Na Pomezí 22.8MB 1) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání. 2) Příloha č. 743 k nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit. 3) Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb. 4) Například § 2 odst. 5 a 6 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
Vyhláška č. 185/2010 Sb.
Vyhláška č. 185/2010 Sb. Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Ve Studeném a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Vyhlášeno 16. 6. 2010, datum účinnosti 1. 7. 2010, částka 64/2010 * § 1 - Vymezení národní přírodní rezervace * § 2 - Předmět ochrany * § 3 - Bližší ochranné podmínky * § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 185/2010 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 185/2010 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2010 185 VYHLÁŠKA ze dne 2. června 2010 o vyhlášení Národní přírodní rezervace Ve Studeném a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.: § 1 Vymezení národní přírodní rezervace (1) Vyhlašuje se Národní přírodní rezervace Ve Studeném (dále jen „národní přírodní rezervace“). (2) Národní přírodní rezervace se rozkládá na území Středočeského kraje, v katastrálním územíkatastrálním území Samechov. Hranice národní přírodní rezervace se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi systému jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Orientační grafické znázornění území národní přírodní rezervace je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 2 Předmět ochrany Předmětem ochrany národní přírodní rezervace jsou: a) přirozené lesní porosty, tvořené přírodními společenstvy bučin a suťových lesů, včetně vzácných a ohrožených druhů rostlinrostlin a živočichů, zejména měkkýšů a saprotrofních hub, b) typy přírodních stanovišťpřírodních stanovišť a druhy, pro které byla jiným právním předpisem2) vyhlášena Evropsky významná lokalita Posázavské bučiny a které se nacházejí na území národní přírodní rezervace. § 3 Bližší ochranné podmínky Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní rezervaci a) provádět změny druhů pozemků nebo způsobu jejich využití3), b) zřizovat myslivecká zařízení včetně slanisek, c) přikrmovat zvěř, nebo d) zřizovat skládky jakýchkoli materiálů. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2010. Ministryně: Ing. Bízková v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 185/2010 Sb. Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrického obrazce, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní rezervace Ve Studeném Geometrický obrazec - hranice Národní přírodní rezervace Ve Studeném číslo bodu| souřadnice - Y [m]| souřadnice - X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 145-11| 715286,57| 1070578,84| 1 145-10| 715236,89| 1070542,45| 2 145-9| 715234,25| 1070519,51| 3 145-8| 715202,96| 1070497,79| 4 145-7| 715159,93| 1070438,02| 5 145-6| 715143,01| 1070410,63| 6 145-5| 715126,27| 1070383,54| 7 145-4| 715105,57| 1070354,08| 8 145-3| 715086,59| 1070329,55| 9 145-2| 715060,43| 1070295,11| 10 145-1| 715017,76| 1070233,41| 11 145-58| 714998,16| 1070205,41| 12 53| 714920,99| 1070208,02| 13 145-57| 714936,13| 1070243,62| 14 54| 714923,07| 1070267,28| 15 7| 714918,22| 1070319,16| 16 55| 714890,83| 1070365,17| 17 56| 714879,13| 1070382,69| 18 57| 714871,98| 1070397,45| 19 58| 714846,83| 1070412,62| 20 12| 714811,63| 1070447,57| 21 18| 714755,08| 1070502,09| 22 25| 714693,82| 1070556,16| 23 59| 714655,98| 1070580,75| 24 60| 714621,56| 1070601,24| 25 61| 714603,63| 1070612,76| 26 29| 714573,29| 1070637,34| 27 30| 714550,96| 1070666,79| 28 62| 714538,63| 1070680,66| 29 63| 714513,18| 1070720,46| 30 35| 714492,86| 1070741,05| 31 34| 714468,83| 1070758,74| 32 64| 714389,15| 1070787,93| 33 36| 714353,59| 1070771,74| 34 65| 714318,92| 1070773,62| 35 37| 714296,21| 1070776,14| 36 66| 714268,30| 1070782,49| 37 43| 714250,46| 1070780,42| 38 44| 714220,91| 1070779,66| 39 67| 714206,82| 1070779,08| 40 68| 714205,79| 1070781,74| 41 69| 714155,15| 1070775,23| 42 145-59| 714119,11| 1070782,62| 43 145-18| 714115,07| 1070790,17| 44 145-19| 714109,87| 1070839,92| 45 145-20| 714112,51| 1070870,33| 46 145-21| 714071,32| 1071031,27| 47 2950 0039-270| 714066,83| 1071132,56| 48 39-269| 714108,89| 1071123,48| 49 39-267| 714149,57| 1071092,55| 50 39-268| 714172,43| 1071106,66| 51 39-256| 714207,00| 1071166,55| 52 39-254| 714224,21| 1071198,43| 53 39-249| 714287,56| 1071206,05| 54 39-247| 714335,30| 1071218,01| 55 39-243| 714361,11| 1071204,67| 56 39-241| 714379,37| 1071167,08| 57 39-238| 714389,02| 1071064,37| 58 39-242| 714374,08| 1071032,35| 59 163-402| 714410,76| 1070999,46| 60 39-233| 714426,64| 1071011,08| 61 163-377| 714430,15| 1071013,46| 62 163-365| 714443,69| 1071022,64| 63 39-232| 714456,06| 1071031,03| 64 163-343| 714464,48| 1071036,69| 65 163-335| 714474,08| 1071043,15| 66 39-230| 714478,67| 1071046,24| 67 39-228| 714519,98| 1071060,42| 68 39-224| 714563,85| 1071056,62| 69 163-305| 714565,90| 1071055,47| 70 39-223| 714585,66| 1071044,39| 71 163-204| 714589,60| 1071042,82| 72 39-221| 714619,08| 1071031,10| 73 39-216| 714647,40| 1070971,50| 74 163-221| 714661,29| 1070900,80| 75 39-214| 714669,57| 1070885,34| 76 163-203| 714678,12| 1070878,77| 77 163-188| 714684,44| 1070874,81| 78 39-213| 714695,43| 1070871,30| 79 163-174| 714703,27| 1070869,54| 80 163-166| 714709,88| 1070868,05| 81 39-202| 714721,71| 1070865,39| 82 39-201| 714726,50| 1070866,65| 83 39-200| 714729,25| 1070870,02| 84 39-199| 714748,11| 1070868,47| 85 39-198| 714805,51| 1070845,84| 86 39-490| 714845,97| 1070818,52| 87 39-491| 714877,18| 1070807,62| 88 2950 0159-45| 714906,69| 1070791,26| 89 145-17| 714908,71| 1070795,18| 90 145-16| 714985,03| 1070749,52| 91 145-15| 715052,67| 1070716,14| 92 145-14| 715125,17| 1070675,78| 93 145-13| 715250,44| 1070599,16| 94 145-12| 715269,32| 1070589,15| 95 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 185/2010 Sb. Orientační grafické znázornění území Národní přírodní rezervace Ve Studeném 27.6MB 1) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání. 2) Příloha č. 80b k nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 301/2007 Sb. a nařízení vlády č. 371/2009 Sb. 3) Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb.
Zákon č. 183/2010 Sb.
Zákon č. 183/2010 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 16. 6. 2010, datum účinnosti 16. 6. 2010, částka 64/2010 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o podpoře sportu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o místních poplatcích * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 16. 6. 2010 183 ZÁKON ze dne 18. května 2010, kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o podpoře sportu Čl. I Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění zákona č. 219/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 274/2008 Sb., se mění takto: 1. § 7a včetně nadpisu zní: „§ 7a Povinnosti vlastníka nebo provozovatele sportovního zařízení (1) Vlastník sportovního zařízení (dále jen „vlastník“) nebo osoba oprávněná vlastníkem využít sportovní zařízení k uspořádání sportovního podniku (dále jen „provozovatel“) jsou povinni, je-li to nezbytné pro bezpečnost osob a majetku ve sportovním zařízení, přijmout potřebná opatření k zajištění pořádku v průběhu sportovního podniku a vydat a zveřejnit návštěvní řád, ve kterém podle místních podmínek stanoví zejména pravidla pro vstup návštěvníků a osob bezprostředně vykonávajících pořadatelskou službu ve sportovním zařízení. (2) Pokud je bezpečnost osob nebo majetku ve sportovním zařízení ohrožena závažným způsobem a přes veškerá opatření učiněná vlastníkem nebo provozovatelem nedojde k obnovení pokojného stavu, jsou vlastník a provozovatel povinni dát podnět k přerušení nebo k ukončení probíhajícího sportovního podniku a bez zbytečného odkladu požádat o spolupráci Policii České republiky. (3) Pokud ve sportovním zařízení dojde k závažnému ohrožení bezpečnosti osob nebo majetku v důsledku toho, že vlastník nebo provozovatel neučinil veškerá opatření a pokojný stav je nucena obnovit Policie České republiky, náleží Policii České republiky náhrada vynaložených nákladů.“. 2. V § 7b odst. 1 se za slovo „vlastník“ vkládají slova „nebo provozovatel“. 3. V § 7b odst. 2 se za slova „žádosti vlastníka“ vkládají slova „nebo provozovatele“ a za slova „pokud vlastník“ se vkládají slova „nebo provozovatel“. 4. V § 7c odst. 2 se za slovo „vlastníka“ vkládají slova „nebo provozovatele“. 5. V § 7d odst. 1 se v návětí slova „jako vlastník“ vkládají slova „nebo jako provozovatel“. 6. V § 7d odst. 1 písmeno b) zní: „b) v případech uvedených v § 7a odst. 2 nedá podnět k přerušení nebo ukončení probíhajícího sportovního podniku anebo bez zbytečného odkladu nepožádá o spolupráci Policii České republiky nebo“. 7. V § 7e odst. 1 se v návětí za slova „jako vlastník“ vkládají slova „nebo jako provozovatel“. 8. V § 7e odst. 1 písmeno b) zní: „b) v případech uvedených v § 7a odst. 2 nedá podnět k přerušení nebo ukončení probíhajícího sportovního podniku anebo bez zbytečného odkladu nepožádá o spolupráci Policii České republiky, nebo“. 9. Za § 7f se vkládá nový § 7g, který zní: „§ 7g Ustanovení § 7a až 7f se nevztahují na vlastníka, pokud tento převede své povinnosti podle tohoto zákona spojené s uspořádáním sportovního podniku na provozovatele.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu Čl. II Zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 211/2003 Sb., zákona č. 485/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 317/2006 Sb. a zákona č. 485/2008 Sb., se mění takto: V § 15 odst. 4 se věty druhá a třetí zrušují. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o místních poplatcích Čl. III Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 184/1991 Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 348/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 1 písm. g) se slovo „přístroj,“ nahrazuje slovy „přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí podle jiného právního předpisu15),“. 2. V § 10a odst. 1 se za slovo „přístroj“ vkládají slova „nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí“ a slovo „přístroj.15)“ se nahrazuje slovy „přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí.“. 3. V § 10a odst. 2 se za slovo „přístroj“ vkládají slova „nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí“. 4. V § 10a odst. 3 se za slovo „přístroj“ vkládají slova „nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. v z. Němcová v. r. Klaus v. r. Fischer v. r.
Vyhláška č. 182/2010 Sb.
Vyhláška č. 182/2010 Sb. Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 150. výročí narození Alfonse Muchy Vyhlášeno 8. 6. 2010, datum účinnosti 23. 6. 2010, částka 63/2010 * § 1 - (1) Dne 23. června 2010 se ke 150. výročí narození významného secesního malíře Alfonse Muchy vydává pamětní stříbrná dvousetkoruna (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je přepis dekorativního panó Alfonse Muchy „Hudba“ z cyklu „Umění“. Při levém okraji dvousetkoruny je ve dvou řádcích název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“, který je na okrajích slova „ČESKÁ“ ohraničen tečkami. Označení nominální hodnoty * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 23. června 2010. k vyhlášce č. 182/2010 Sb. Aktuální znění od 23. 6. 2010 182 VYHLÁŠKA ze dne 17. května 2010 o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 150. výročí narození Alfonse Muchy Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.: § 1 (1) Dne 23. června 2010 se ke 150. výročí narození významného secesního malíře Alfonse Muchy vydává pamětní stříbrná dvousetkoruna (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,3 mm. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *“. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je přepis dekorativního panó Alfonse Muchy „Hudba“ z cyklu „Umění“. Při levém okraji dvousetkoruny je ve dvou řádcích název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“, který je na okrajích slova „ČESKÁ“ ohraničen tečkami. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je při spodním okraji dvousetkoruny. Značka České mincovny tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je při pravém okraji dvousetkoruny. (2) Na rubu dvousetkoruny je portrét Alfonse Muchy na pozadí secesního dekoru. Při pravém okraji dvousetkoruny jsou ve dvou řádcích letopočty „1860 ◦ 2010“ a nápis „ALFONS MUCHA“. Nalevo od spodního okraje portrétu jsou umístěny iniciály autoraautora dvousetkoruny, akademického sochaře Ivana Řeháka, které jsou tvořeny spojenými písmeny „IŘ“. (3) Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 23. června 2010. Guvernér: doc. Ing. Tůma, CSc., v. r. Příloha k vyhlášce č. 182/2010 Sb. Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 150. výročí narození Alfonse Muchy (lícní a rubová strana) 95kB 77kB
Vyhláška č. 181/2010 Sb.
Vyhláška č. 181/2010 Sb. Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 150. výročí narození Gustava Mahlera Vyhlášeno 8. 6. 2010, datum účinnosti 9. 6. 2010, částka 63/2010 * § 1 - (1) Dne 9. června 2010 se ke 150. výročí narození hudebního skladatele a dirigenta Gustava Mahlera vydává pamětní stříbrná dvousetkoruna (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je na notovém papíře přepis části „Adagietto“ z 5. symfonie Gustava Mahlera. Při levém okraji dvousetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Pod notovým papírem je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „20 * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 9. června 2010. k vyhlášce č. 181/2010 Sb. Aktuální znění od 9. 6. 2010 181 VYHLÁŠKA ze dne 17. května 2010 o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 150. výročí narození Gustava Mahlera Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.: § 1 (1) Dne 9. června 2010 se ke 150. výročí narození hudebního skladatele a dirigenta Gustava Mahlera vydává pamětní stříbrná dvousetkoruna (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,35 mm. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *“. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je na notovém papíře přepis části „Adagietto“ z 5. symfonie Gustava Mahlera. Při levém okraji dvousetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Pod notovým papírem je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ a značka České mincovny tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“. Při pravém spodním okraji notového papíru je umístěna iniciála autorky lícní strany dvousetkoruny, Miroslavy Česlové, která je tvořena písmeny „ČM“ umístěnými nad sebou. (2) Na rubu dvousetkoruny je portrét Gustava Mahlera. Na okraji límečku portrétu je podpis hudebního skladatele „GUSTAV MAHLER“. Letopočty „1860-2010“ jsou umístěny přes límeček. Při spodním okraji dvousetkoruny pod letopočtem „1860“ jsou umístěny iniciály autoraautora rubové strany dvousetkoruny, MgA. Josefa Oplištila, které jsou tvořeny spojenými písmeny „OJ“. (3) Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 9. června 2010. Guvernér: doc. Ing. Tůma, CSc., v. r. Příloha k vyhlášce č. 181/2010 Sb. Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 150. výročí narození Gustava Mahlera (lícní a rubová strana) 61kB 60kB
Zákon č. 180/2010 Sb.
Zákon č. 180/2010 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 382/2009 Sb., o státním dluhopisovém programu na částečnou úhradu nákladů spojených s odstraněním následků škod způsobených záplavami a povodněmi v červnu a červenci 2009 Vyhlášeno 8. 6. 2010, datum účinnosti 8. 6. 2010, částka 63/2010 * Čl. I - Zákon č. 382/2009 Sb., o státním dluhopisovém programu na částečnou úhradu nákladů spojených s odstraněním následků škod způsobených záplavami a povodněmi v červnu a červenci 2009, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 8. 6. 2010 180 ZÁKON ze dne 3. června 2010, kterým se mění zákon č. 382/2009 Sb., o státním dluhopisovém programu na částečnou úhradu nákladů spojených s odstraněním následků škod způsobených záplavami a povodněmi v červnu a červenci 2009 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 382/2009 Sb., o státním dluhopisovém programu na částečnou úhradu nákladů spojených s odstraněním následků škod způsobených záplavami a povodněmi v červnu a červenci 2009, se mění takto: 1. V názvu zákona se na konci názvu zákona doplňují slova „a v roce 2010“. 2. V § 1 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a v roce 2010“. 3. V § 1 odst. 2 se částka „7 000 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „10 000 000 000 Kč“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. v z. Němcová v. r. Klaus v. r. Fischer v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 178/2010 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 178/2010 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno 4. 6. 2010, částka 61/2010 178 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 25. května 2010 o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2003 Sb. a zákona č. 255/2005 Sb., sděluje, že Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2010, uzavřená dne 5. 3. 2009 mezi Odborovým svazem pracovníků zemědělství a výživy - Asociace svobodných odborů České republiky a Zemědělským svazem České republiky, je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ - NACE: Úroveň 1, Kód A Zemědělství, lesnictví, rybářství. S obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na úřadech práce a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz). Ministr: JUDr. Šimerka v. r.
Vyhláška č. 176/2010 Sb.
Vyhláška č. 176/2010 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti o identifikačních průkazech advokátů, usazených evropských advokátů a advokátních koncipientů Vyhlášeno 4. 6. 2010, datum účinnosti 1. 1. 2011, částka 61/2010 * § 1 - Náležitosti identifikačních průkazů * § 2 - Použití identifikačních průkazů * § 3 - Vzory identifikačních průkazů * § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 176/2010 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 176/2010 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 176/2010 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2011 176 VYHLÁŠKA ze dne 24. května 2010, kterou se stanoví podrobnosti o identifikačních průkazech advokátů, usazených evropských advokátů a advokátních koncipientů Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření České advokátní komory stanoví podle § 5d odst. 1, § 35m odst. 3 a § 52c zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“): § 1 Náležitosti identifikačních průkazů (1) Identifikační průkaz musí obsahovat a) fotografii držitele průkazu, b) jméno a příjmení držitele průkazu, popřípadě jeho akademický titul, c) datum narození držitele průkazu, d) označení „advokátadvokát“ („advokátadvokátka“), „usazený evropský advokát“ („usazená evropská advokátka“) nebo „advokátní koncipientadvokátní koncipient“ („advokátní koncipientka“), e) evidenční číslo, pod kterým je držitel průkazu zapsán v seznamu advokátůadvokátů, seznamu evropských advokátůadvokátů nebo seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů. (2) Identifikační průkaz advokátaadvokáta zapsaného do seznamu advokátůadvokátů podle § 5a zákona musí obsahovat rovněž omezení rozsahu poskytování právních služebposkytování právních služeb podle § 5a odst. 2 zákona. (3) Identifikační průkaz usazeného evropského advokátaadvokáta musí obsahovat rovněž profesní označení podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 2 zákona. (4) Identifikační průkaz může obsahovat i další identifikační znaky, zejména data umožňující elektronickou identifikaci advokátaadvokáta, usazeného evropského advokátaadvokáta nebo advokátního koncipientaadvokátního koncipienta. § 2 Použití identifikačních průkazů (1) AdvokátAdvokát nebo usazený evropský advokátadvokát se identifikačním průkazem prokazuje při poskytování právních služebposkytování právních služeb, zejména při zastupování v řízení před soudy a jinými orgány a při obhajobě v trestních věcech. (2) Advokátní koncipientAdvokátní koncipient se identifikačním průkazem prokazuje při výkonu právní praxe, zejména při zastupování advokátaadvokáta nebo usazeného evropského advokátaadvokáta na základě jeho pověření při jednotlivých úkonech právní pomoci. § 3 Vzory identifikačních průkazů (1) Vzor identifikačního průkazu advokátaadvokáta je uveden v příloze č. 1 této vyhlášky. (2) Vzor identifikačního průkazu usazeného evropského advokátaadvokáta je uveden v příloze č. 2 této vyhlášky. (3) Vzor identifikačního průkazu advokátního koncipientaadvokátního koncipienta je uveden v příloze č. 3 této vyhlášky. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011. Ministryně: JUDr. Kovářová v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 176/2010 Sb. Vzor identifikačního průkazu advokáta 2.9MB V případě zápisu advokátaadvokáta do seznamu advokátůadvokátů podle § 5a zákona je vzor identifikačního průkazu advokátaadvokáta následující: 4MB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 176/2010 Sb. Vzor identifikačního průkazu usazeného evropského advokáta 3.3MB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 176/2010 Sb. Vzor identifikačního průkazu advokátního koncipienta 2.5MB
Rozhodnutí prezidenta republiky č. 174/2010 Sb.
Rozhodnutí prezidenta republiky č. 174/2010 Sb. Rozhodnutí prezidenta republiky o svolání zasedání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Vyhlášeno 4. 6. 2010, částka 61/2010 174 ROZHODNUTÍ prezidenta republiky ze dne 1. června 2010 o svolání zasedání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Podle článku 34 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, svolávám zasedání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a stanovím den jeho zahájení na 11. června 2010. Klaus v. r.
Usnesení Poslanecké sněmovny č. 173/2010 Sb.
Usnesení Poslanecké sněmovny č. 173/2010 Sb. Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu, kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, přijatému Parlamentem dne 29. dubna 2010 a vrácenému prezidentem republiky dne 12. května 2010 Vyhlášeno 31. 5. 2010, částka 60/2010 173 USNESENÍ Poslanecké sněmovny ze dne 27. května 2010 Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu, kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, přijatém Parlamentem dne 29. dubna 2010 a vráceném prezidentem republiky dne 12. května 2010. v z. Němcová v. r.
Vyhláška č. 171/2010 Sb.
Vyhláška č. 171/2010 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 228/2008 Sb., o registraci léčivých přípravků, ve znění vyhlášky č. 13/2010 Sb. Vyhlášeno 31. 5. 2010, datum účinnosti 15. 6. 2010, částka 59/2010 * Čl. I - Vyhláška č. 228/2008 Sb., o registraci léčivých přípravků,ve znění vyhlášky č. 13/2010 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 15. 6. 2010 171 VYHLÁŠKA ze dne 21. května 2010, kterou se mění vyhláška č. 228/2008 Sb., o registraci léčivých přípravků, ve znění vyhlášky č. 13/2010 Sb. Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 114 odst. 2 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech): Čl. I Vyhláška č. 228/2008 Sb., o registraci léčivých přípravků,ve znění vyhlášky č. 13/2010 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/98/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví standardy jakosti a bezpečnosti pro odběr, vyšetření, zpracování, skladování a distribuci lidské krve a krevních složek a kterou se mění směrnice 2001/83/ES. Směrnice Komise 2003/63/ES ze dne 25. června 2003, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/24/ES ze dne 31. března 2004, kterou se mění směrnice 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, pokud jde o tradiční rostlinné léčivé přípravky. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/27/ES ze dne 31. března 2004, kterou se mění směrnice 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/28/ES ze dne 31. března 2004, kterou se mění směrnice 2001/82/ES o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků. Směrnice Komise 2009/9/ES ze dne 10. února 2009, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků. Směrnice Komise 2006/130/ES ze dne 11. prosince 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES, pokud jde o stanovení kritérií pro vyjmutí některých veterinárních léčivých přípravků pro zvířata určená k produkci potravin z požadavku na výdej na veterinární předpis. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/35/ES ze dne 23. dubna 2009 o barvivech, která mohou být přidávána do léčivých přípravků. Směrnice Komise 2009/120/ES ze dne 14. září 2009, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, pokud jde o léčivé přípravky pro moderní terapii.“. 2. V příloze č. 1 část IV zní: „ČÁST IV PŘÍPRAVKY PRO MODERNÍ TERAPII 1. Přípravky pro moderní terapii jsou definovány v čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1394/2007. Žádosti o jejich registraci musí být v souladu s požadavky na formát popsaný v části I této přílohy. Pro moduly 3, 4 a 5 se použijí technické požadavky na biologické léčivé přípravky stanovené v části I této přílohy. Zvláštní požadavky na léčivé přípravky pro moderní terapii popsané v oddílech 3, 4 a 5 této části přílohy upravují, jak se požadavky uvedené v části I této přílohy vztahují na léčivé přípravky pro moderní terapii. Kromě toho byly ve vhodných případech a s přihlédnutím ke specifickým vlastnostem léčivých přípravků pro moderní terapii v této části přílohy stanoveny další doplňkové požadavky pro tyto přípravky. Vzhledem ke specifické povaze léčivých přípravků pro moderní terapii je možné stanovit úroveň kvality a neklinické i klinické údaje, které mají být uvedeny v žádosti o registraci, na základě analýzy rizik a v souladu s vědeckými pokyny týkajícími se jakosti, bezpečnosti a účinnosti léčivých přípravků. Při analýze rizik mohou být rovněž zohledněny následující rizikové faktory: původ buněk, tzn. autologní, allogenní, xenogenní, schopnost proliferace a diferenciace a iniciace imunitní odpovědi, úroveň buněčné manipulace, kombinace buněk s bioaktivními molekulami nebo strukturálními materiály, charakter léčivých přípravků pro genovou terapii, míra schopnosti replikace u virů nebo mikroorganismů používaných in vivo, úroveň začlenění sekvencí nukleových kyselin nebo genů do genomu, dlouhodobé působení, riziko onkogenicity a způsob podání nebo použití. Při analýze rizik mohou být rovněž zohledněny relevantní dostupné neklinické a klinické údaje nebo zkušenosti s jinými souvisejícími léčivými přípravky pro moderní terapii. Případné odchylky od požadavků této přílohy musí být vědecky odůvodněny v modulu 2 dokumentace k žádosti. Výše uvedená analýza rizik musí být v případě použití rovněž uvedena a popsána v modulu 2. V tomto případě je nutné uvést použitou metodiku, charakter zjištěných rizik a důsledky plynoucí z přístupu založeného na analýze rizik pro program vývoje a hodnocení a je zapotřebí popsat případné odchylky od požadavků této přílohy vyplývající z analýzy rizik. 2. Definice Pro účely této přílohy se kromě definic uvedených v nařízení (ES) č. 1394/2007 použije následující definice 2.1. léčivých přípravků pro genovou terapii18), kterými se rozumějí biologické léčivé přípravky, s výjimkou vakcín proti infekčním onemocněním, které mají následující vlastnosti: a) obsahují léčivou látku, která obsahuje rekombinantní nukleovou kyselinu používanou u lidí nebo podávanou lidem k regulaci, opravě, výměně, doplnění nebo odstranění genetické sekvence, nebo z takové rekombinantní nukleové kyseliny sestává, a b) jejich terapeutický, profylaktický nebo diagnostický účinek se vztahuje přímo na sekvenci rekombinantní nukleové kyseliny, kterou obsahují, nebo na produkt genetické exprese této sekvence, 2.2. léčivých přípravků pro somatobuněčnou terapii18), kterými se rozumějí biologické léčivé přípravky, které mají následující vlastnosti: a) obsahují buňky nebo tkáně, které byly předmětem zásadní manipulace, čímž došlo ke změně biologických vlastností, fyziologických funkcí nebo strukturálních vlastností významných pro zamýšlené klinické použití, nebo buňky nebo tkáně, které nejsou určeny k použití pro stejnou základní funkci u příjemce a dárce, nebo z takových buněk nebo tkání sestávají, přičemž za zásadní manipulace se zejména nepovažují manipulace uvedené v příloze č. 1 přímo použitelného předpisu Evropské unie 19), a b) jsou prezentovány tak, že mají vlastnosti pro léčbu, prevenci nebo diagnostiku v případě onemocnění na základě farmakologického, imunologického nebo metabolického působení svých buněk nebo tkání, nebo jsou za tímto účelem používány u lidí nebo podávány lidem. 3. Zvláštní požadavky týkající se modulu 3 3.1. Zvláštní požadavky na veškeré léčivé přípravky pro moderní terapii K žádosti o registraci léčivého přípravku pro moderní terapii se uvede popis systému sledovatelnosti, který hodlá držitel rozhodnutí o registraci vytvořit a udržovat, aby zajistil možnost sledování jednotlivého přípravku a jeho výchozích materiálů a surovin včetně všech látek přicházejících do styku s buňkami nebo tkáněmi, které může obsahovat, od zdroje, přes výrobu, balení, skladování, přepravu, až po dodání do zdravotnického zařízení, kde je přípravek používán. Systém sledovatelnosti má být komplementární a slučitelný s požadavky stanovenými v zákoně č. 296/2008 Sb. o lidských tkáních a buňkách, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou č. 422/2008 Sb. o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka, pokud jde o lidské buňky a tkáně s výjimkou krevních buněk, a v zákoně č. 378/2007 Sb. o léčivech, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcími předpisy, pokud jde o lidské krevní buňky. 3.2. Zvláštní požadavky na léčivé přípravky pro genovou terapii 3.2.1. Konečný přípravek, léčivá látka a výchozí materiály 3.2.1.1. Léčivý přípravek pro genovou terapii obsahující sekvenci rekombinantní nukleové kyseliny nebo geneticky modifikovaný mikroorganismus nebo virus. Konečný léčivý přípravek sestává ze sekvence nukleové kyseliny nebo geneticky modifikovaného mikroorganismu nebo viru v konečném vnitřním obalu v úpravě pro zamýšlené lékařské použití. Konečný léčivý přípravek může být kombinován se zdravotnickým prostředkem nebo aktivním implantabilním zdravotnickým prostředkem. Léčivá látka sestává ze sekvence nukleové kyseliny nebo geneticky modifikovaného mikroorganismu nebo viru. 3.2.1.2. Léčivý přípravek pro genovou terapii obsahující geneticky modifikované buňky Konečný léčivý přípravek sestává z geneticky modifikovaných buněk v konečném vnitřním obalu v úpravě pro zamýšlené lékařské použití. Konečný léčivý přípravek může být kombinován se zdravotnickým prostředkem nebo aktivním implantabilním zdravotnickým prostředkem. Léčivá látka sestává z buněk geneticky modifikovaných jedním z přípravků popsaných v bodě 3.2.1.1. 3.2.1.3. V případě přípravků sestávajících z virů nebo virových vektorů jsou výchozími materiály složky, z nichž je virový vektor získán, to znamená matečná inokula viru či virového vektoru nebo plasmidy použité k transfekci hostitelských buněk a banka základních buněk od těchto hostitelských buněk. 3.2.1.4. V případě přípravků sestávajících z plasmidů, nevirových vektorů a geneticky modifikovaných mikroorganismů s výjimkou virů nebo virových vektorů jsou výchozími materiály složky použité k vygenerování produkční buňky, to znamená plasmid, hostitelská bakterie a banka základních buněk rekombinantních mikrobiálních buněk. 3.2.1.5. V případě geneticky modifikovaných buněk jsou výchozími materiály složky používané k získání geneticky modifikovaných buněk, kterými jsou výchozí materiály k produkci vektorových, vektorových a lidských nebo zvířecích buněk. Od systému banky použitého k produkci vektoru se použijí zásady správné výrobní praxe. 3.2.2. Zvláštní požadavky Kromě splnění požadavků stanovených v oddíle 3.2.1. a 3.2.2. části I této přílohy dokumentace předkládaná k žádosti o registraci léčivého přípravku pro genovou terapii obsahuje a) informace o všech výchozích materiálech použitých k výrobě léčivé látky, včetně přípravků nezbytných pro genetickou modifikaci lidských nebo zvířecích buněk a podle potřeby následnou kultivaci a konzervaci geneticky modifikovaných buněk, s ohledem na případnou absenci purifikačních kroků, b) údaje o genetické modifikaci, sekvenční analýze, oslabení virulence, tropismu pro zvláštní tkáně a typy buněk, závislosti mikroorganismu nebo viru na buněčném cyklu, patogenitě a vlastnostech rodičovského kmene v případě přípravků obsahujících mikroorganismus nebo virus c) v příslušných oddílech dokumentace popis nečistot z výrobního procesu a nečistoty související s přípravkem, zejména virové kontaminanty schopné replikace, pokud daný vektor nemá být schopen replikace, d) u léčivých přípravků sestávajících z plasmidů, údaje o kvantifikaci různých forem plasmidů po celou dobu použitelnosti léčivého přípravku, e) u geneticky modifikovaných buněk, zhodnocení výsledků zkoušek na vlastnosti buněk před genetickou modifikací a po ní a před případnými následnými postupy zmrazení či skladování a po nich. V případě geneticky modifikovaných buněk se kromě zvláštních požadavků na léčivé přípravky pro genovou terapii použijí jakostní požadavky na léčivé přípravky pro somatobuněčnou terapii a na přípravky tkáňového inženýrství uvedené v oddíle 3. 3.3. Zvláštní požadavky na léčivé přípravky pro somatobuněčnou terapii a na přípravky tkáňového inženýrství 3.3.1. Konečný přípravek, léčivá látka a výchozí materiály Konečný léčivý přípravek se sestává z léčivé látky ve vnitřním obalu v úpravě pro zamýšlené lékařské použití a v konečné kombinaci v případě kombinovaných léčivých přípravků pro moderní terapii. Léčivá látka se skládá z upravených buněk nebo tkání. Za výchozí materiály pro konečný léčivý přípravek se považují další látky, zejména nosné struktury, matrice, zdravotnické prostředky, biomateriály, biomolekuly a jiné složky, v kombinaci s manipulovanými buňkami, jichž jsou integrální součástí, přičemž nemusí být biologického původu. Materiály použité při výrobě léčivé látky, zejména kultivační média, růstové faktory, které nemají být součástí léčivé látky, se považují za suroviny. 3.3.2. Zvláštní požadavky Dokumentace k registraci léčivých přípravků pro somatobuněčnou terapii a přípravků tkáňového inženýrství splňuje, kromě požadavků stanovených v oddílech 3.2.1. a 3.2.2 části I této přílohy, požadavky na: 3.3.2.1. výchozí materiály sestávající se a) ze souhrnných informací o darování, odběru a vyšetření lidských tkání a buněk v souladu s ustanoveními zákona č. 296/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 422/2008 Sb., použitých jako výchozí materiály; pokud jsou jako výchozí materiály použity jiné než zdravé buňky nebo tkáně, zejména rakovinné tkáně, je třeba jejich použití zdůvodnit, b) v případě směsi allogenních buněčných populací, z popisu způsobu vytváření směsí a opatření k zajištění jejich sledovatelnosti, c) v rámci validace výrobního procesu, z charakterizace léčivé látky a konečného přípravku, vývoje zkoušek, stanovení specifikací a stability, kde je nutné zohlednit potenciální variabilitu způsobenou lidskými nebo zvířecími tkáněmi a buňkami, d) v případě xenogenních přípravků pocházejících z živočišných buněk z poskytnutí informace o původu zvířat, zejména zeměpisném původu, chovu zvířat, jejich stáří, zvláštních kritériích přijatelnosti, opatřeních směřujících k prevenci a k sledování infekcí u zvířecích dárců, o zkoušení zvířat na přítomnost infekčních agens, včetně vertikálně přenášených mikroorganismů a virů, a informace o důkazech vhodnosti chovných zařízení, e) u přípravků pocházejících z buněk geneticky modifikovaných zvířat z popisu zvláštní vlastnosti buněk související s genetickou modifikací, kde se uvede podrobný popis metodiky tvorby a charakterizace transgenního zvířete, f) v případě genetické modifikace buněk z technických požadavků uvedených v oddíle 3.2., g) z popisu a odůvodnění v případě zkoušení nějaké další látky, zejména nosné struktury, matrice, zdravotnické prostředky, biomateriály, biomolekuly nebo jiné složky, které jsou v kombinaci s upravenými buňkami, jichž jsou integrální součástí, h) v případě nosných struktur, matric a zdravotnických prostředků, na které se vztahuje definice zdravotnického prostředku nebo aktivního implantabilního zdravotnického prostředku, z informace požadované v rámci oddílu 3.4. pro hodnocení kombinovaného léčivého přípravku pro moderní terapii. 3.3.2.2. výrobní proces sestávající se a) z validace procesu zajišťující shodu mezi jednotlivými šaržemi a shodu procesů, funkční integritu buněk během celé výroby a přepravy až do okamžiku aplikace nebo podání a náležitý stav diferenciace, a b) u buněk kultivovaných přímo uvnitř matrice, nosné struktury nebo zdravotnického prostředku nebo na matrici, nosné struktuře nebo zdravotnickém prostředku, z informace o validaci procesu kultivace buněk, pokud jde o pěstování buněk, funkci a integritu kombinace. 3.3.2.3. charakterizaci a strategii kontroly sestávající se z a) podstatné informace o charakterizaci buněčné populace nebo směsi buněk s ohledem na totožnost, čistotu, zejména cizí mikrobiální agens a buněčné kontaminanty, životaschopnost, účinnost, karyologii a tumorogenitu a způsobilost pro zamýšlené léčebné použití, včetně prokázání genetické stability buněk, b) kvalitativních a pokud možno kvantitativních údajů o nečistotách souvisejících s přípravkem a nečistotách z výrobního procesu a o všech materiálech, které by mohly během výroby vyvolat přítomnost rozkládaných produktů, včetně odůvodnění rozsahu stanovení nečistot, c) odůvodnění, pokud určité zkoušky pro propuštění nelze provést na léčivé látce nebo konečném přípravku, ale pouze na klíčových meziproduktech nebo jako zkoušky v průběhu výrobního procesu, d) charakterizace dopadu biologicky aktivních molekul jako jsou růstové faktory a cytokiny a jejich interakce s jinými složkami léčivé látky, pokud jsou tyto bioaktivní molekuly součástí přípravku pocházejícího z buněk, e) informace o stavu diferenciace, strukturálním a funkčním uspořádání buněk a případně vytvořené extracelulární matrici, je-li součástí zamýšlené funkce trojrozměrná struktura; daná informace je součástí charakterizace pro tyto přípravky pocházející z buněk; podle potřeby se fyzikálně-chemická charakterizace doplní neklinickými hodnoceními. 3.3.2.4. pomocné látky V případě pomocných látek používaných v buněčných nebo tkáňových léčivých přípravcích, zejména složky transportního média, se používají požadavky na nové pomocné látky stanovené v části I této přílohy, pokud neexistují údaje o interakcích mezi buňkami nebo tkáněmi a pomocnými látkami. 3.3.2.5. vývojové studie Popis vývojového programu se musí týkat volby materiálů a procesů, a to zejména s ohledem na integritu buněčné populace v konečném složení. 3.3.2.6. referenční materiály Pro danou léčivou látku a konečný přípravek je doložen a charakterizován referenční standard, který je pro ně podstatný a specifický. 3.4. Zvláštní požadavky na léčivé přípravky pro moderní terapii obsahující zdravotnické prostředky 3.4.1. Léčivý přípravek pro moderní terapii obsahující zdravotnické prostředky podle článku 7 nařízení (ES) č. 1394/2007. Součástí dokumentace předkládané k žádosti o registraci léčivého přípravku pro moderní terapii obsahujícího zdravotnické prostředky je a) popis fyzikálních vlastností a účinku přípravku, b) popis metod vývoje přípravku, popis interakce a kompatibility mezi geny, buňkami nebo tkáněmi a strukturálními složkami. 3.4.2. Kombinované léčivé přípravky pro moderní terapii podle čl. 2 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 1394/2007 Pro buněčnou nebo tkáňovou část kombinovaného léčivého přípravku pro moderní terapii se použijí zvláštní požadavky na léčivé přípravky pro somatobuněčnou terapii a na přípravky tkáňového inženýrství uvedené v oddíle 3.3. a v případě geneticky modifikovaných buněk se použijí zvláštní požadavky na léčivé přípravky pro genovou terapii uvedené v oddíle 3.2. Zdravotnický prostředek nebo aktivní implantabilní zdravotnický prostředek může být integrální součástí léčivé látky. V případě, že je zdravotnický prostředek nebo aktivní implantabilní zdravotnický prostředek v okamžiku výroby, aplikace nebo podání konečného přípravku kombinován s příslušnými buňkami, považuje se za integrální součást konečného přípravku. Součástí dokumentace předkládané k žádosti o registraci kombinovaného léčivého přípravku pro moderní terapii jsou informace týkající se zdravotnického prostředku nebo aktivního implantabilního zdravotnického prostředku, který je integrální součástí léčivé látky nebo konečného přípravku, jež jsou podstatné pro hodnocení kombinovaného léčivého přípravku pro moderní terapii. Tyto informace zahrnují: a) informace o volbě a zamýšlené funkci zdravotnického prostředku nebo implantabilního zdravotnického prostředku s jinými složkami přípravku, b) prokázání shody zdravotnického prostředku, který je součástí daného celku, se základními požadavky stanovenými v příloze č. 1 nařízení vlády č. 336/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky, ve znění pozdějších předpisů, nebo shody aktivního implantabilního zdravotnického prostředku, který je součástí daného celku, se základními požadavky stanovenými v příloze č. 1 nařízení vlády č. 154/2004 Sb., kterým se stanoví požadavky na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky, ve znění pozdějších předpisů, c) případně prokázání souladu zdravotnického prostředku nebo implantabilního zdravotnického prostředku s požadavky týkajícími se TSE stanovenými v zákoně č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 205/2002 Sb., a nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění nařízení vlády č. 336/2004 Sb., d) jsou-li k dispozici, výsledky případného posouzení zdravotnického prostředku, který je součástí daného celku, nebo aktivního implantabilního zdravotnického prostředku, který je součástí daného celku, které provedl subjekt v souladu se zákonem č. 123/2000 Sb. o zdravotnických prostředcích, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcími předpisy. Subjekt, který provedl posouzení podle písmene d) tohoto oddílu, poskytne na vyzvání příslušného orgánu, který danou žádost posuzuje, veškeré informace související s výsledky posouzení v souladu se zákonem č. 123/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcími předpisy. Může se jednat o informace a dokumenty obsažené v dotčené žádosti o posouzení shody, podstatné pro hodnocení kombinovaného léčivého přípravku pro moderní terapii jako celku. 4. Zvláštní požadavky týkající se modulu 4 4.1. Zvláštní požadavky na veškeré léčivé přípravky pro moderní terapii Z důvodu jedinečných a rozmanitých strukturálních a biologických vlastností léčivých přípravků pro moderní terapii nemusí být požadavky části I modulu 4 této přílohy ohledně farmakologických a toxikologických zkoušek léčivých přípravků vždy vhodné. Technické požadavky v oddílech 4.1., 4.2. a 4.3. níže vysvětlují, jak se požadavky uvedené v části I této přílohy vztahují na léčivé přípravky pro moderní terapii. Ve vhodných případech a s přihlédnutím ke specifickým vlastnostem léčivých přípravků pro moderní terapii byly stanoveny doplňkové požadavky. V neklinickém přehledu musí být vysvětleno a opodstatněno odůvodnění neklinického vývoje a kritéria použitá pro výběr příslušných druhů a modulů in vitro a in vivo. Zvolený zvířecí model/modely může zahrnovat zvířata se sníženou imunitou, zvířata s cíleně inaktivovaným knock-out genem, či zvířata humanizovaná nebo transgenní. Zváží se použití homologních modelů, zejména buňky myši analyzované u myší nebo modely napodobující onemocnění, především pro studie imunogenity a imunotoxicity. Kromě požadavků uvedených v části I je obsahem dokumentace předkládané k žádosti o registraci prokázání bezpečnosti, vhodnost a biokompatibilita všech strukturálních složek jako jsou matrice, nosné struktury a zdravotnické prostředky a případných dalších látek jako jsou buněčné přípravky, biomolekuly, biomateriály a chemické látky, které jsou přítomny v konečném přípravku. Zohlední se jejich fyzikální, mechanické, chemické a biologické vlastnosti. 4.2. Zvláštní požadavky na léčivé přípravky pro genovou terapii Za účelem určení rozsahu a typu neklinických studií nezbytných ke stanovení vhodné úrovně neklinických údajů o bezpečnosti se přihlíží k charakteru a typu léčivého přípravku pro genovou terapii. 4.2.1. Farmakologie Součástí dokumentace předkládané k žádosti o registraci léčivých přípravků pro genovou terapii je a) studie o působení in vitro a in vivo týkající se navrženého léčebného použití farmakodynamické studie pro průkaz koncepce, s použitím modelů u příslušných druhů zvířat, které mají prokázat, že sekvence nukleové kyseliny dosáhne svého zamýšleného cíle, tj. cílového orgánu nebo buněk a uskuteční svou zamýšlenou funkci, tzn. úroveň exprese a funkční působení. V rámci studie se poskytnou údaje o trvání účinku sekvence nukleové kyseliny a o navržených schématech dávkování v klinických studiích, b) studie k potvrzení specificity a trvání působení a účinnosti v cílových buňkách a tkáních v případě, že má léčivý přípravek pro genovou terapii působit selektivně nebo cíleně. 4.2.2. Farmakokinetika a) Studie biodistribuce zahrnuje hodnocení persistence, clearance a mobilizace. Dále součástí studie biodistribuce je doložení údajů o riziku přenosu přes zárodečnou linii. b) Společně s posouzením rizika pro životní prostředí jsou uvedeny údaje o hodnocení vylučování a rizika přenosu na třetí strany, není-li jejich neposkytnutí řádně odůvodněno v žádosti na základě dotčeného typu přípravku. 4.2.3. Toxikologie a) U konečného léčivého přípravku pro genovou terapii se posuzuje jeho toxicita. Kromě toho se v závislosti na typu přípravku zohlední jednotlivá zkoušení léčivé látky a pomocných látek a zhodnotí se účinek in vivo u látek odvozených od exprimované sekvence nukleové kyseliny, které nejsou určeny pro fyziologickou funkci. b) Studie toxicity po jedné dávce mohou být kombinovány s farmakologickými a farmakokinetickými studiemi bezpečnosti, například k hodnocení persistence. c) Studie toxicity po opakovaných dávkách jsou uvedeny v případech, že je zamýšleno opakované dávkování u lidí. Způsob a schéma podávání musí přesně odpovídat plánovanému klinickému dávkování. V případech, kdy jednorázové dávkování může u lidí způsobit prodloužené působení sekvence nukleové kyseliny, se zváží studie toxicity po opakovaných dávkách. Trvání studií může být delší než v případě standardních studií toxicity v závislosti na persistenci léčivého přípravku pro genovou terapii a očekávaných potenciálních rizicích. V tomto případě je uvedeno odůvodnění doby trvání studie. d) Součástí studie toxicity je doložení vyhodnocení zkoušek léčivého přípravku pro genovou terapii na genotoxicitu. Nicméně standardní studie genotoxicity se provádějí pouze v případech, kdy jsou nezbytné pro zkoušky určité nečistoty nebo složky přenašeče. e) Součástí studie toxicity je doložení vyhodnocení zkoušek léčivého přípravku pro genovou terapii na karcinogenitu. Standardní celoživotní studie karcinogenity u hlodavců se nepožadují. Nicméně musí být v závislosti na typu přípravku zhodnocen v příslušných in vivo anebo in vitro modelech in vivo / in vitro tumorogenní potenciál. f) Reprodukční a vývojová toxicita: je doložena studií účinků na fertilitu a reprodukční funkci, studií embryonální či fetální a perinatální toxicity a studií přenosu přes zárodečnou linii, není-li jejich neposkytnutí řádně odůvodněno v žádosti na základě dotčeného typu přípravku. g) Doplňkové studie toxicity 1. Studie integrace: Pro každý léčivý přípravek pro genovou terapii se poskytnou studie integrace, pokud není neposkytnutí těchto studií vědecky odůvodněno, například protože sekvence nukleových kyselin neproniknou do buněčného jádra. Studie integrace se provedou v případě léčivých přípravků pro genovou terapii, u nichž se sice neočekává schopnost integrace, avšak údaje o biodistribuci naznačují riziko přenosu přes zárodečnou linii. 2. Imunogenita a imunotoxicita: Součástí studie na toxicitu je doložení výzkumu potenciálních imunogenních a imunotoxických účinků. 4.3. Zvláštní požadavky na léčivé přípravky pro somatobuněčnou terapii a na přípravky tkáňového inženýrství 4.3.1. Farmakologie a) Primární farmakologickou studií je doložen průkaz koncepce. Prozkoumá se interakce přípravků pocházejících z buněk s okolní tkání. b) Stanoví se množství přípravku potřebné k dosažení předpokládaného účinku, to je efektivní dávka a v závislosti na typu přípravku frekvence podávání. c) Zohlední se sekundární farmakologické studie ke zhodnocení potenciálních fyziologických účinků, které nesouvisí s předpokládaným léčebným účinkem léčivého přípravku pro somatobuněčnou terapii a přípravku tkáňového inženýrství nebo dalších látek, neboť kromě sledování bílkoviny může dojít k vyloučení biologicky aktivních molekul, nebo sledovaná bílkovina může mít nežádoucí cílová místa. 4.3.2. Farmakokinetika a) Konvenční farmakokinetické studie k hodnocení absorpce, distribuce, metabolismu a vylučování se nepožadují, pokud jsou vyhodnoceny parametry jako životaschopnost, délka života, distribuce, růst, diferenciace a migrace, není-li jejich nehodnocení řádně odůvodněno v žádosti na základě dotčeného typu přípravku. b) V případě léčivých přípravků pro somatobuněčnou terapii a přípravků tkáňového inženýrství, které produkují systémově aktivní biomolekuly, se zhodnotí distribuce, trvání a úroveň exprese těchto molekul. 4.3.3. Toxikologie a) U konečného léčivého přípravku se posuzuje jeho toxicita. Zohlední se jednotlivá zkoušení léčivé látky, pomocných látek, dalších látek a případných nečistot z výrobního procesu. b) V případě, že je trvání pozorování delší než v případě standardních studií toxicity, zohlední se rovněž očekávaná životnost léčivého přípravku, společně s jeho farmakodynamickým a farmakokinetickým profilem. V tomto případě je uvedeno odůvodnění doby trvání studie. c) Konvenční studie karcinogenity a genotoxicity se požadují, pouze v souvislosti s tumorogenním potenciálem přípravku. d) Doloží se výzkum na potenciální imunogenní a imunotoxické účinky léčivého přípravku. e) V případě přípravků pocházejících z buněk a obsahujících zvířecí buňky je třeba vyřešit související specifické otázky týkající se bezpečnosti, jako je přenos xenogenních patogenů na člověka. 5. Zvláštní požadavky týkající se modulu 5 5.1. Zvláštní požadavky na veškeré léčivé přípravky pro moderní terapii 5.1.1. Zvláštní požadavky v tomto oddíle části IV jsou doplňkovými požadavky k požadavkům stanoveným v modulu 5 v části I této přílohy. 5.1.2. Pokud klinická aplikace léčivých přípravků pro moderní terapii vyžaduje zvláštní souběžnou léčbu a zahrnuje chirurgické zákroky, léčebný postup se zhodnotí a popíše jako celek, včetně informace o standardizaci a optimalizaci těchto postupů během klinického vývoje. Pokud zdravotnické prostředky použité během chirurgických zákroků k aplikaci, implantaci nebo podání léčivého přípravku pro moderní terapii by mohly mít dopad na účinnost nebo bezpečnost léčivého přípravku pro moderní terapii, je třeba poskytnout informace o těchto zdravotnických prostředcích. Stanoví se specifická odborná způsobilost nutná k provedení aplikace, implantace, podání nebo navazujících opatření. Podle potřeby se doloží plán proškolení zdravotnických pracovníků ohledně postupů použití, aplikace, implantace nebo podání těchto přípravků. 5.1.3. Pokud se vzhledem k charakteru léčivých přípravků pro moderní terapii jejich výrobní proces v průběhu klinického vývoje změní, mohou být vyžádány doplňkové studie k prokázání srovnatelnosti. 5.1.4. V průběhu klinického vývoje je třeba vyhodnotit rizika vyplývající z potenciálních infekčních agens nebo použití materiálu živočišného původu a přijmout opatření ke snížení takových rizik. 5.1.5. Volba dávek a rozvrh použití jsou stanoveny na základě studií dávkování. 5.1.6. Účinnost navržených indikací je podložena příslušnými výsledky z klinických studií s využitím klinicky významných parametrů pro zamýšlené použití. V určitých klinických podmínkách může být požadován důkaz dlouhodobé účinnosti a poskytnutí strategie hodnocení dlouhodobé účinnosti. 5.1.7. V plánu řízení rizik je uvedena strategie dlouhodobého sledování bezpečnosti a účinnosti. 5.1.8. V případě kombinovaných léčivých přípravků pro moderní terapii jsou studie bezpečnosti a účinnosti navrženy a prováděny pro kombinovaný přípravek jako celek. 5.2. Zvláštní požadavky na léčivé přípravky pro genovou terapii 5.2.1. Farmakokinetické studie u lidí Farmakokinetické studie u lidí zahrnují následující aspekty: a) studie vylučování k řešení otázky vylučování léčivých přípravků pro genovou terapii; b) studie biodistribuce; c) farmakokinetické studie léčivého přípravku a funkčních skupin odpovědných za expresi genů zejména exprimované bílkoviny nebo reprezentativní „podpisové“ genomové sekvence. 5.2.2. Farmakodynamické studie u lidí Farmakodynamické studie u lidí se musí zabývat expresí a funkcí sekvence nukleové kyseliny po podání léčivého přípravku pro genovou terapii. 5.2.3. Studie bezpečnosti se zabývají následujícími aspekty: a) výskytem vektoru schopného replikace; b) výskytem nových kmenů; c) přeskupením stávajících genomových sekvencí; d) neoplastickou proliferací způsobenou inzerční mutagenicitou. 5.3. Zvláštní požadavky na léčivé přípravky pro somatobuněčnou terapii 5.3.1. Léčivé přípravky pro somatobuněčnou terapii, u nichž je způsob účinku založen na produkci definovaných aktivních molekul. V případě léčivých přípravků pro somatobuněčnou terapii, u nichž je způsob účinku založen na produkci definovaných aktivních molekul, je nutné se zabývat farmakokinetickým profilem, zejména distribucí, trváním a úrovní exprese těchto molekul, pokud je to možné. 5.3.2. Biodistribuce, persistence a dlouhodobé přihojení složek léčivého přípravku pro somatobuněčnou terapii. V průběhu klinického vývoje je nutné se zabývat biodistribucí, persistencí a dlouhodobým přihojením složek léčivého přípravku pro somatobuněčnou terapii. 5.3.3. Studie bezpečnosti Studie bezpečnosti se zabývají následujícími aspekty: a) distribucí a přihojením po podání; b) ektopickým přihojením; c) onkogenní transformací a věrností buněk či tkání k příslušné linii. 5.4. Zvláštní požadavky na přípravky tkáňového inženýrství 5.4.1. Farmakokinetické studie Pokud pro přípravky tkáňového inženýrství nejsou relevantní konvenční farmakokinetické studie, je nutné se v průběhu klinického vývoje zabývat biodistribucí, persistencí a rozkladem složek přípravků tkáňového inženýrství. 5.4.2. Farmakodynamické studie Farmakodynamické studie jsou navrženy a uzpůsobeny vždy s ohledem na specifické vlastnosti přípravků tkáňového inženýrství, které jsou doloženy údaji o průkazu koncepce a kinetice přípravku k dosažení zamýšlené regenerace, reparace nebo výměny. Vhodné farmakodynamické markery související se zamýšlenou funkcí a strukturou se zohlední. 5.4.3. Studie bezpečnosti Použije se oddíl 5.3.3.“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti 15. dnem ode dne jejího vyhlášení. Ministryně zdravotnictví: Jurásková v. r. Ministr zemědělství: Ing. Šebesta v. r. 18) Směrnice Komise 2009/120/ES ze dne 14. září 2009, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, pokud jde o léčivé přípravky pro moderní terapii. 19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1394/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o léčivých přípravcích pro moderní terapii a o změně směrnice 2001/83/ES a nařízení (ES) č. 726/2004.“.
Usnesení Poslanecké sněmovny č. 167/2010 Sb.
Usnesení Poslanecké sněmovny č. 167/2010 Sb. Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, přijatému Parlamentem dne 13. dubna 2010 a vrácenému prezidentem republiky dne 29. dubna 2010 Vyhlášeno 31. 5. 2010, částka 58/2010 167 USNESENÍ Poslanecké sněmovny ze dne 18. května 2010 Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, přijatém Parlamentem dne 13. dubna 2010 a vráceném prezidentem republiky dne 29. dubna 2010. v z. Němcová v. r.
Zákon č. 166/2010 Sb.
Zákon č. 166/2010 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010 Vyhlášeno 31. 5. 2010, datum účinnosti 1. 6. 2010, částka 58/2010 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o nemocenském pojištění * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010 * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 6. 2010 166 ZÁKON ze dne 13. dubna 2010, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. I Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb. a zákona č. 362/2009 Sb., se mění takto: 1. § 21a se zrušuje. 2. § 37a se zrušuje. 3. § 40a se zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Vznikl-li nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a trvá-li i po tomto dni, poskytuje se tato dávka podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona do konce kalendářního měsíce, v němž nabyl účinnosti, a od následujícího kalendářního měsíce podle tohoto zákona. 2. Osobě, která pobírala peněžitou pomoc v mateřství v období od 1. ledna 2010 do dne účinnosti tohoto zákona, vzniká nárok na doplatek této pomoci za toto období v úhrnné částce, která se vypočte jako rozdíl mezi výší peněžité pomoci v mateřství podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění účinném před 1. lednem 2010, a výší peněžité pomoci v mateřství podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění účinném po 1. lednu 2010, do dne účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010 Čl. III V čl. XIV zákona č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, se bod 4 zrušuje. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Vlček v. r. Fischer v. r.
Usnesení Poslanecké sněmovny č. 165/2010 Sb.
Usnesení Poslanecké sněmovny č. 165/2010 Sb. Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu, kterým se mění zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, přijatému Parlamentem dne 24. března 2010 a vrácenému prezidentem republiky dne 14. dubna 2010 Vyhlášeno 31. 5. 2010, částka 58/2010 165 USNESENÍ Poslanecké sněmovny ze dne 18. května 2010 Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu, kterým se mění zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, přijatém Parlamentem dne 24. března 2010 a vráceném prezidentem republiky dne 14. dubna 2010. v z. Němcová v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 50/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 50/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje oprava sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 24/2007 Sb. m. s. Vyhlášeno 27. 5. 2010, částka 22/2010 50 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje oprava sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 24/2007 Sb. m. s. Ministerstvo zahraničních věcí vyhlašuje opravu svého sdělení č. 24/2007 Sb. m. s., kterým bylo vyhlášeno přijetí Přílohy G Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech. Ve třetím odstavci sdělení se datum 28. března 2007 nahrazuje datem 27. března 2007.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 49/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 49/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o spolupráci v oblasti cestovního ruchu mezi Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvem cestovního ruchu Keňské republiky Vyhlášeno 27. 5. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 28. 4. 2010, částka 22/2010 * Článek 1 - Rámec * Článek 2 - Kompetentní orgán * Článek 3 - Vzájemná spolupráce * Článek 4 - Podpora cestovního ruchu * Článek 5 - Koordinace a spolupráce * Článek 6 - Doba platnosti, změny smlouvy * Článek 7 - Řešení sporů * Článek 8 - Závěrečná ustanovení Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 28. 4. 2010 49 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 28. dubna 2010 byla v Praze podepsána Dohoda o spolupráci v oblasti cestovního ruchu mezi Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvem cestovního ruchu Keňské republiky. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 6 odst. 1 dnem podpisu. České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. DOHODA O SPOLUPRÁCI V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU MEZI MINISTERSTVEM PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČESKÉ REPUBLIKY A MINISTERSTVEM CESTOVNÍHO RUCHU KEŇSKÉ REPUBLIKY Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvo cestovního ruchu Keňské republiky (dále jen „Smluvní strany“), S přáním posílit své stávající přátelské vztahy a podpořit lepší porozumění životu a kulturnímu dědictví svého lidu; S vědomím toho, že je cestovní ruch významným prostředkem posílení jejich vzájemného pochopení; Přejíce si posílit přátelství a spolupráci mezi těmito dvěma zeměmi; Ve snaze podpořit vzájemné porozumění mezi obyvateli obou zemí; Usilujíce o rozvoj spolupráce v oblasti cestovního ruchu za účelem podpoření cílů trvalého udržitelného rozvoje a přispění ke společenskému a hospodářskému rozvoji; Dohodly se na následujícím: Článek 1 Rámec Smluvní strany Dohody o spolupráci v oblasti cestovního ruchu mezi Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvem cestovního ruchu Keňské republiky (dále jen „Dohoda“) budou podporovat rozvoj a rozšíření spolupráce v oblasti cestovního ruchu na základě rovnosti a vzájemného prospěchu. Článek 2 Kompetentní orgán Kompetentními orgány odpovědnými za realizaci Dohody budou: • na straně České republiky Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, • na straně Keňské republiky Ministerstvo cestovního ruchu Keňské republiky. Článek 3 Vzájemná spolupráce 1) Smluvní strany mají zájem organizovat výměnu odborníků na otázky cestovního ruchu s cílem posilovat jeho potenciál a podporovat realizaci výstav a sympozií s cílem podpory cestovního ruchu mezi oběma zeměmi. 2) Smluvní strany budou spolupracovat při výměně statistických a turistických informací a propagačních materiálů souvisejících s cestovním ruchem. 3) Smluvní strany si budou vyměňovat informace o akcích a festivalech týkajících se cestovního ruchu, které budou organizovány v jejich zemích, a budou napomáhat aktivitám výjezdového cestovního ruchu v podobě konferencí, sportovních akcí, rekreační turistiky a výstavních sympozií. Článek 4 Podpora cestovního ruchu 1) Smluvní strany se budou vzájemně snažit vytvářet, prosazovat, rozvíjet a podporovat aktivity a úsilí profesionálů a jiných subjektů působících v oblasti cestovního ruchu. 2) Smluvní strany se budou vzájemně informovat o příležitostech v oblasti rozvoje cestovního ruchu. Článek 5 Koordinace a spolupráce 1) Smluvní strany budou spolupracovat v rámci Dohody a budou koordinovat svoji spolupráci v rámci Světové organizace cestovního ruchu OSN (UNWTO) a jiných mezinárodních organizací, které mají vztah k cestovnímu ruchu. 2) Cílovou skupinou této spolupráce jsou jak odborníci, tak i veřejnost. Článek 6 Doba platnosti, změny smlouvy 1) Dohoda vstupuje v platnost dnem podpisu a sjednává se na dobu neurčitou. Každá Smluvní strana může Dohodu kdykoliv písemně vypovědět. 2) Platnost Dohody bude ukončena šest měsíců ode dne doručení písemného oznámení o výpovědi druhé Smluvní straně. 3) Dohoda může být měněna pouze písemnou formou. Článek 7 Řešení sporů Smluvní strany se zavazují, že veškeré případné spory budou řešit zejména a přednostně přátelskou cestou a formou konzultací a vyjednávání. Článek 8 Závěrečná ustanovení Dáno v Praze dne 28. dubna roku 2010 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a anglickém, přičemž obě znění jsou stejně autentická. Za Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky Ing. Martin Plachý v. r. I. náměstek ministra pro místní rozvoj Za Ministerstvo cestovního ruchu Keňské republiky Najib Mohamed Balala v. r. ministr cestovního ruchu
Nález Ústavního soudu č. 163/2010 Sb.
Nález Ústavního soudu č. 163/2010 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 20. dubna 2010 ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 74 odst. 2 věty druhé části za středníkem zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 5. 2010, částka 57/2010 * Odůvodnění * I. - I. A) Vymezení věci a rekapitulace návrhu * II. - Podmínky aktivní legitimace navrhovatele * III. - Dikce napadeného ustanovení * IV. - Popis legislativní procedury přijímání napadených ustanovení zákona * V. - Referenční hlediska pro posouzení návrhu * VI. - Vlastní přezkum 163 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl dne 20. dubna 2010 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová (soudce zpravodaj) a Michaela Židlická o návrhu II. senátu Ústavního soudu na zrušení ustanovení § 74 odst. 2 věty druhé části za středníkem zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení takto: I. Ustanovení § 74 odst. 2 věty druhé části za středníkem včetně středníku zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, které zní „; jde-li o propuštění z vazby po vyhlášení zprošťujícího rozsudku, má stížnost státního zástupce odkladný účinek jen tehdy, podal-li státní zástupce také odvolání proti rozsudku“, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. II. Obviněný bude vždy po vydání zprošťujícího rozsudku neprodleně propuštěn na svobodu. Stížnost státního zástupce proti rozhodnutí o propuštění obviněného z vazby na svobodu po vydání zprošťujícího rozsudku nemá odkladný účinek. Odůvodnění I. I. A) Vymezení věci a rekapitulace návrhu 1. V řízení o ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. II. ÚS 331/10 se stěžovatel M. Z. domáhal zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 12. 2009 sp. zn. 10 To 125/2009, neboť měl za to, že jím vrchní soud porušil ústavně zaručené právo garantované čl. 8 odst. 1, 2 a 5 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a také práva zakotvená v čl. 5 odst. 1 písm. c), čl. 5 odst. 3 a 4 a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále též jen „ Úmluva“). Usnesením Vrchního soudu v Praze bylo zrušeno usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 12. 2009 č. j. 34 T 3/2008-9891, kterým byl stěžovatel propuštěn z vazby na svobodu. Na základě stížnosti státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Plzni vrchní soud propouštěcí usnesení krajského soudu zrušil, stěžovatele ponechal ve vazbě a jeho žádost o propuštění na svobodu zamítl. 2. Podstatou ústavní stížnosti jsou pochybnosti stěžovatele o tom, že poté, co byl nad ním vynesen zprošťující rozsudek a bylo rozhodnuto o jeho propuštění z vazby na svobodu soudem nalézacím, rozhodl stížnostní soud o stížnosti státního zástupce, který zároveň podal i odvolání do zprošťujícího rozsudku, o ponechání stěžovatele ve vazbě. Tento postup je podle stěžovatele v rozporu s čl. 5 odst. 3 Úmluvy v interpretaci traktované Evropským soudem pro lidská práva (dále jen „ESLP“) od roku 1968 (rozhodnutí Wemhoff v. SRN ze dne 27. 6. 1968). Porušení základních práv spatřoval stěžovatel dále v tom, že mu nebylo vrchním soudem umožněno osobní slyšení v rámci rozhodování o trvání vazby. Podle stěžovatele bylo též rozhodnutí vrchního soudu pro své povšechné odůvodnění v podstatě nepřezkoumatelné. 3. Druhý senát Ústavního souduÚstavního soudu nepovažoval za ústavně konformní část za středníkem věty druhé § 74 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, neboť odporuje požadavku na přiměřenost omezení osobní svobody vazbou, když nerespektuje požadavek na prokázaní přítomnosti zesílených důvodů pro další omezení osobní svobody vazbou, který vyplývá jak z judikatury Ústavního souduÚstavního soudu [nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. IV. ÚS 689/05 ze dne 12. 12. 2005 (N 225/39 SbNU 379)*)], tak z judikatury ESLP (Wemhoff v. SRN ze dne 27. 6. 1968, Labita v. Itálie ze dne 6. 4. 2000, Rokhlina v. Rusko ze dne 7. 4. 2005, dostupné na http://www.echr.coe.int), resp. tento požadavek doslova popírá. Proto plénu Ústavního souduÚstavního soudu předložil návrh na zrušení citovaného ustanovení. I. B) Vyjádření účastníků řízení 4. Ústavní soudÚstavní soud podle ustanovení § 42 odst. 4 a § 69 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), zaslal předmětný návrh na zrušení napadených ustanovení Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky. 5. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, zastoupená předsedou Ing. Miloslavem Vlčkem, ve svém vyjádření ze dne 12. 3. 2010 pouze rekapitulovala průběh legislativního procesu vedoucího k přijetí platného znění napadeného ustanovení § 74 odst. 2 věty druhé části za středníkem trestního řádu. Zároveň vyslovila souhlas s upuštěním od ústního jednání. 6. Senát Parlamentu České republiky, zastoupený předsedou MUDr. Přemyslem Sobotkou, ve vyjádření ze dne 12. 3. 2010 rovněž popsal legislativní proceduru přijetí platného znění napadeného ustanovení § 74 odst. 2 věty druhé části za středníkem trestního řádu (novela trestního řádu provedená zákonem č. 265/2001 Sb.) Senátem. Dále uvedl, že celá projednávaná novela představovala změny trestního řízení s reformními ambicemi a ve svém celku věcně i právně sledovala progresivní směr tzv. průchodnosti a vymahatelnosti práva. Senátní projednávání novely se přímo nedotklo inkriminované části právní úpravy; rozprava ale byla vedena k jiné, částečně porovnatelné materii dané novely, tj. k novému oprávnění státního zástupce k tzv. prodlužování vazby v přípravném řízení. Tento návrh na silnější oprávnění státního zástupce Senát po kritickém výborovém i plenárním projednávání nakonec nerevidoval. Z kontextu vedení rozpravy se lze dohadovat o příklonu Senátu k názoru předkladatele, že bylo třeba změněné postavení státního zástupce v trestním řízenítrestním řízení náležitě promítnout i do institutu vazby. Rovněž Senát vyjádřil souhlas s upuštěním od ústního jednání. II. Podmínky aktivní legitimace navrhovatele 7. Návrh na zrušení věty druhé části za středníkem § 74 odst. 2 trestního řádu pro jeho rozpor s ústavním pořádkem České republiky byl podán II. senátem Ústavního souduÚstavního soudu v rámci řízení o ústavní stížnosti stěžovatele M. Z. vedené pod sp. zn. II. ÚS 331/10, kdy podstatou ústavní stížnosti byl názor, že jakékoliv pokračování vazby po vyhlášení zprošťujícího rozsudku soudem prvního stupně je v rozporu s Úmluvou, přičemž možnost pokračování vazby se opírá o předmětnou část napadaného ustanovení trestního řádu. Jedná se tedy o návrh podaný podle § 64 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu a podmínky aktivní legitimace k jeho podání byly proto splněny. III. Dikce napadeného ustanovení 8. Napadené ustanovení věty druhé části za středníkem ustanovení § 74 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zní: „jde-li o propuštění z vazby po vyhlášení zprošťujícího rozsudku, má stížnost státního zástupce odkladný účinek jen tehdy, podal-li státní zástupce také odvolání proti rozsudku.“. IV. Popis legislativní procedury přijímání napadených ustanovení zákona 9. Ústavní soudÚstavní soud je dále v souladu s ustanovením § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu v řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů povinen posoudit, zda napadený zákon, resp. jeho část byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Dotčené ustanovení bylo přijato již před rokem 1993, tedy před platností a účinností Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), která představuje referenční kritérium posouzení ústavnosti legislativní procedury přijímání právních předpisů [viz usnesení pléna Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 5/98 ze dne 22. 4. 1999 (U 32/14 SbNU 309)**)]. Protože v pozdějším období přijaté změny byly toliko formální, resp. jazykové, neboť souvisely především s nahrazením instituce prokuratury institucí státního zastupitelství, Ústavní soudÚstavní soud legislativní proceduru přijetí tohoto ustanovení zákona nepřezkoumával. V. Referenční hlediska pro posouzení návrhu V. A) Relevantní ustanovení Ústavy a Úmluvy 10. Podle čl. 1 odst. 1 Ústavy je Česká republika právním státem založeným na úctě k právům a svobodám člověka a občana. V samotném základu právního státu pak stojí „princip, podle kterého je svoboda jedince předpokládána a její omezení státem je výjimkou“ (srov. C. Schmitt. Constitutional Theory. Durham and London: Duke University Press, 2008, s. 204). Z myšlenky právního státu proto logicky vyrůstá i celé pojetí trestního řízenítrestního řízení. I v trestním řízenítrestním řízení musí být maximálně šetřeno práv a svobod jednotlivce, neboť bagatelizací účelu a způsobu vedení trestního řízenítrestního řízení může dojít k neodůvodněným a nepřiměřeným zásahům do soukromé svobody jednotlivce (srov. nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. II. ÚS 1975/08, dostupný na http://nalus.usoud.cz). Z ústavněprávního hlediska je vždy významné posouzení otázky, do jaké míry může (ještě) veřejný zájem, vymezený v trestním zákoně účelem trestu, legitimně omezovat základní práva konkrétního obviněného v průběhu trestního řízenítrestního řízení (srov. nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. I. ÚS 1305/09, dostupný na http://nalus.usoud.cz), mezi něž v prvé řadě spadá právě právo na osobní svobodu. 11. Ustanovením čl. 8 odst. 1 Listiny se zaručuje každému osobní svoboda, které náleží v katalogu základních práv a svobod přední místo [srov. bod 25 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 63/06 ze dne 29. 1. 2008 (N 21/48 SbNU 223; 90/2008 Sb.)***)]. Prostor a hranice pro ústavně aprobované omezení práva na osobní svobodu pak stanoví zejména ustanovení čl. 8 odst. 2 a čl. 8 odst. 5 Listiny [srov. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 689/05 ze dne 12. 12. 2005 (N 225/39 SbNU 379)]. Podobnou, ba dokonce podrobnější, úpravu obsahuje Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle jejího čl. 5 odst. 1 nesmí být nikdo zbaven svobody kromě taxativně stanovených případů. Ke zbavení osobní svobody smí dojít jen v souladu s řízením stanoveným zákonem. Podle čl. 5 odst. 1 písm. c) Úmluvy lze jednotlivce zbavit svobody z důvodu zákonného zatčení nebo jiného zbavení svobody osoby za účelem předvedení před příslušný soudní orgán pro důvodné podezření ze spáchání trestného činutrestného činu nebo jsou-li oprávněné důvody k domněnce, že je nutné zabránit jí ve spáchání trestného činutrestného činu nebo v útěku po jeho spáchání. V čl. 5 odst. 3 Úmluvy je pak stanoveno, že každý, kdo je zatčen nebo jinak zbaven svobody v souladu s ustanovením odstavce 1 písm. c) tohoto článku, musí být ihned předveden před soudce nebo jinou úřední osobu zmocněnou zákonem k výkonu soudní pravomoci a má právo být souzen v přiměřené lhůtě nebo propuštěn během řízení. V. B) Omezení osobní svobody vazbou 12. Ústavní soudÚstavní soud se již několikrát vyjádřil k povaze vazby, která patří společně se zadržením a zatčením mezi nejzávažnější procesní zásahy do práv obviněného. Obsah právního institutu vazby představuje vymezení ústavně akceptovatelných důvodů omezení osobní svobody obviněného s cílem znemožnit zmaření nebo ztížení dosažení účelu trestního řízenítrestního řízení [srov. nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 4/94 ze dne 12. 10. 1994 (N 46/2 SbNU 57; 214/1994 Sb.), nález sp. zn. I. ÚS 40/04 ze dne 24. 2. 2004 (N 28/32 SbNU 261), sp. zn. IV. ÚS 689/05 ze dne 12. 12. 2005 (N 225/39 SbNU 379)]. Dočasné omezení osobní svobody vazbou musí podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu vyhovovat několika podmínkám [srov. bod 25 nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 63/06 (viz výše)]: „Mezi základní principy omezení osobní svobody vazbou (které musí podústavní právo reflektovat) patří nezbytnost uvalení vazby a držení v ní jen pro určitý legitimní účel, proporcionalita mezi osobní svobodou jednotlivce a zájmem společnosti na omezení této svobody, nezbytnost omezení osobní svobody pro absenci jiného prostředku k dosažení totožného cíle, vyvažování přínosů omezení osobní svobody s ohledem na z toho vyplývající ztráty, a konečně výhradní pravomoc soudu rozhodovat.“. 13. Kvůli tomu, že vazba může představovat enormní zásah do osobní sféry jednotlivce, byla jí věnována v judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu mimořádná pozornost. Vazba podle jeho názoru „představuje výjimečné opatření týkající se omezení osobní svobody a má být uložena pouze tehdy, neexistuje-li jiná eventualita, jak omezit konkrétní obavu, pro kterou může být vazba nařízena“ (srov. nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. II. ÚS 897/08, dostupný na http://nalus.usoud.cz). Výjimečnost tohoto zajišťujícího institutu je dána tím, že vazba má závažné negativní důsledky: zbavuje totiž „svobody osobu presumovaně nevinnou před definitivním zjištěním viny, izoluje obviněného od jeho rodinného a sociálního prostředí, má závažné důsledky sociální a psychologické, může sloužit jako prostředek nátlaku na obviněného, aby se dosáhlo jeho doznání“ (Repík, B. Evropská úmluva o lidských právech a trestní právo. Praha: Orac, 2002, s. 228). Protože vazba může závažným způsobem zasáhnout do osobní svobody jednotlivce, je ji nutno, jakožto legitimní zákonnou výjimku z obecného pravidla nepřípustnosti zásahu do osobní svobody jednotlivce, vždy vykládat výhradně restriktivním způsobem, jak ostatně potvrzuje i judikatura ESLP. Podle ní má seznam výjimek z práva na svobodu vyčerpávající charakter, a proto je pouze úzká interpretace slučitelná s cílem ustanovení čl. 5 Úmluvy (Giulia Manzoni proti Itálii, 1997, Quinn proti Francii, 1995). Využití tohoto procesního institutu je nutno vždy zvažovat z pohledu proporcionality zásahu do základních práv obviněného. 14. Zásah do osobní svobody je nutno posuzovat vždy z hlediska času; protože je vazba institutem výjimečným, může trvat jen po nezbytně nutnou dobu. Trvá-li déle než dobu nezbytně nutnou, stává se opatřením nepřiměřeným, nepřípustně zasahujícím do základního práva na osobní svobodu jednotlivce garantovaného čl. 8 odst. 1 Listiny, jemuž je za dané situace třeba přiznat prioritu. Podle ESLP je pak „pokračování omezení osobní svobody ospravedlněno pouze tehdy, existují-li specifické indikace skutečné potřeby veřejného zájmu, které, nehledě na presumpci neviny, převáží nad principem respektování osobní svobody“ [srov. např. rozhodnutí ve věci Letellier proti Francii ze dne 26. 6. 1991, Muller proti Francii ze dne 17. 3. 1997, Punzelt proti České republice ze dne 25. 4. 2000 nebo Jecius proti Litvě ze dne 31. 7. 2000, srov. též nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. IV. ÚS 689/05 ze dne 12. 12. 2005 (N 225/39 SbNU 379)]. Pokračující omezení osobní svobody vazbou musí být ve vztahu proporcionality k ústavně konformnímu veřejnému zájmu na účinném stíhání trestné činnosti. Plynutím času naopak ubývá legitimita omezení základních práv ve prospěch veřejného zájmu na naplnění účelu trestního řízenítrestního řízení a zesiluje se potřeba obnovit respekt k základním právům jednotlivce. 15. Aby zajistil respekt a ochranu základního práva na osobní svobodu, vyvinul ESLP tzv. doktrínu zesílených důvodů. Podle této doktríny musí obecné soudy respektovat požadavek nezbytnosti existence zesílených důvodů pro trvání omezení osobní svobody, jinak nelze pokračující omezení osobní svobody, byť k uvalení vazby mohlo dojít na základě důvodného podezření, aprobovat. Při posuzování přiměřenosti omezení osobní svobody se obecný soud musí vypořádávat především s tím, zda je posilováno či oslabováno podezření ze spáchání trestného činutrestného činu, pro který je obviněný trestně stíhán. Konkrétně vzato je trvání podezření „podmínkou sine qua non pro zákonnost pokračování vazby, ale po určité době samo o sobě více nepostačuje. V takových případech musí soud určit, zda existují jiné (relevantní a dostačující) důvody předložené orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení, které by ospravedlnily toto pokračující odnětí svobody“ (rozhodnutí ze dne 7. 4. 2005 ve věci Rokhlina proti Rusku). Vnitrostátní soud proto musí stanovit, zda další důvody předkládané orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení mohou ospravedlnit pokračující zbavení svobody dotčené osoby (srov. Hubálková, E. Evropská úmluva o lidských právech a Česká republika. Praha: Linde, 2003, s. 131). 16. Protože ESLP vždy posuzuje přiměřenost doby omezení osobní svobody vazbou, vyjádřil se konkrétně v mnoha svých rozhodnutích k tomu, kdy lze z hlediska časového vazbu považovat ještě za přiměřenou, a kdy již vazba představuje zásah do práva na osobní svobodu zaručeného Úmluvou. Podle ESLP totiž existuje jistý časový limit, který odnětí svobody vazbou nesmí překročit. Stejně jako zdůrazňuje Ústavní soudÚstavní soud (body 13 a 14), je i podle ESLP vazba institutem výjimečným, časově ohraničeným na nezbytně nutnou dobu. Zatímco určení počátku této doby obvykle nepředstavuje problém, zcela klíčovou otázku představuje určení konce doby vazby, která by byla ještě v souladu s Úmluvou. Z judikatury ESLP vyplývá, že tato doba začíná okamžikem, kdy byla osoba fakticky zbavena svobody, a končí vyhlášením rozsudku soudu prvního stupně, byť se ještě nestal pravomocným (srov. Repík, B. Evropská úmluva o lidských právech a trestní právo. Praha: Orac, 2002, s. 228). 17. Toto pravidlo vyslovil ESLP v rozhodnutí Wemhoff proti Německu ze dne 27. 6. 1968, podle něhož vazba končí s ohledem na čl. 5 odst. 3 Úmluvy dnem, kdy je rozhodnuto o obžalobě, byť jen soudem prvního stupně. Tento právní názor ESLP potvrdil ve svém rozhodnutí Labita versus Itálie ze dne 6. 4. 2000, v němž prohlásil, že konec vazby s ohledem na čl. 5 odst. 3 Úmluvy je den, kdy je rozhodnuto o odůvodněnosti obžaloby, i když toliko v první instanci. Z těchto rozhodnutí jasně vyplývá, že zadržování osoby poté, co byla zproštěna viny, již nemůže být pokryto výjimkou připuštěnou čl. 5 odst. 1 písm. c) Úmluvy. ESLP sice připustil, že určitá lhůta pro výkon rozhodnutí o propuštění na svobodu je často nevyhnutelná, avšak tato doba musí být zkrácena na minimum (Guilia Manzoni ze dne 1. 7. 1997). Důležitou konsekvencí tohoto právního názoru je, že doba trvání vazby nemůže být prodloužena odkladným účinkem výkonu zprošťujícího rozsudku. V obdobném případě totiž důvod zbavení svobody podle čl. 5 odst. 1 písm. c) Úmluvy skončil. Z judikatury ESLP je možno dovodit závěr, podle kterého byl-li soudem prvního stupně vyhlášen zprošťující rozsudek, musí být obviněný ihned propuštěn na svobodu, byť se státní zástupce ihned odvolal (srov. Repík, B. Evropská úmluva o lidských právech a trestní právo. Praha: Orac, 2002, s. 229). Není-li obviněný propuštěn, je nutno konstatovat, že dochází k porušení práva na osobní svobodu garantovaného čl. 5 odst. 1 Úmluvy. K dalšímu omezení osobní svobody může dojít při naplnění dispozic předpokládaných čl. 5 odst. 1 písm. a) Úmluvy, který umožňuje zákonné uvěznění po odsouzení příslušným soudem. Osoba, která po odsouzení namítá, že vazba trvala nepřiměřeně dlouho kvůli průtahům v řízení o jejím odvolání, se nemůže dovolávat čl. 5 odst. 3 Úmluvy, nýbrž může toliko tvrdit a prokazovat porušení práv garantovaných čl. 6 odst. 1 Úmluvy. V. C) Inspirace odjinud: praxe ve Slovenské republice 18. Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že popsaná praxe ESLP našla odezvu ve Slovenské republice. Slovensko přijalo rozsáhlou novelu trestního řádu, která měla zajistit respekt k základním právům jednotlivců v souladu s tím, jak je vykládá slovenský Ústavní soudÚstavní soud a především ESLP. Judikatura ESLP k čl. 5 odst. 1, 3 a 4 Úmluvy byla komplexně implementována do trestního řádu Slovenské republiky. Tak Slovensko splnilo závazky, které pro ně plynou z Úmluvy. Důvodová zpráva slovenského Ministerstva spravedlnosti z roku 2007 uvádí konkrétní změny, k nimž tato novela směřuje. Jednou z nich je i bezpodmínečné propuštění obviněného z vazby po osvobození soudem prvního stupně. Ministerstvo spravedlnosti na tomto místě odkázalo na nosné principy rozhodnutí ESLP ve věci Wemhoff proti Německu z roku 1968 (srov. s. 4). Důvodová zpráva odkázala i na rozhodnutí Labita proti Itálii, v němž se uvádí, že další trvání vazby po zprošťujícím rozsudku již nelze odůvodnit výjimkou přípustnou podle čl. 5 odst. 1 písm. c) Úmluvy. Jinak řečeno, vazba po vyhlášení osvobozujícího rozsudku ztrácí podklad v ustanovení písmene c) čl. 5 odst. 1 Úmluvy, nakolik se procesní záruka čl. 5 odst. 3 Úmluvy, který garantuje právo být souzen v přiměřené lhůtě, při vazbě na toto ustanovení Úmluvy naplnila. Proto není dále možné držet osobu ve vazbě, bylo-li o oprávněnosti jejího obvinění již rozhodnuto. Důvodová zpráva výslovně zdůrazňuje, že v souladu s rozhodnutím ve věci Wemhoff je dnem, kdy vazba končí, den, kdy se rozhoduje o obvinění, byť jen soudem prvního stupně (srov. s. 23). VI. Vlastní přezkum 19. Ústavní soudÚstavní soud tak ve světle výše uvedených ústavněprávních hledisek musel posoudit, zda inkriminované části napadeného ustanovení splňují požadavky plynoucí ze shora uvedených principů, a dospěl k závěru, že tomu tak není. 20. Ustanovení § 74 odst. 2 věty druhé části za středníkem trestního řádu upravuje odkladný účinek stížnosti státního zástupce po vyhlášení zprošťujícího rozsudku, je-li současně podáno odvolání. Zprošťující rozsudek je vydáván za situace, kdy nebyla na základě předložených důkazů prokázána vina obviněného, ať už proto, že (a) nebylo prokázáno, že se skutek, pro který byl obviněný stíhán, vůbec stal, či (b) v žalobním návrhu označený skutek není trestným činemtrestným činem, nebo (c) nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obviněný (viz § 226 trestního řádu, kde jsou stanoveny i některé další důvody). V návaznosti na vydání zprošťujícího rozsudku musí nalézací soud zkoumat, zda důvody vazby trvají nebo zda se nezměnily (srov. § 72 odst. 1 trestního řádu). Protože byl obviněný rozhodnutím soudu zcela zproštěn obžaloby, je v dané chvíli zřejmé, že vazební důvody již nejsou dány a že další trvání vazby není nadále opodstatněno. Právě proto obecný soud vzápětí po vydání zprošťujícího rozsudku vydává též usnesení o propuštění z vazby na svobodu. Současné znění ustanovení § 74 odst. 2 věty druhé části za středníkem trestního řádu pak ve své podstatě představuje oprávnění státního zástupce rozhodnutí soudu o propuštění z vazby, byť na časově omezenou dobu, do doby rozhodnutí stížnostního soudu, zvrátit. 21. Z hlediska ústavnosti je přitom stěží akceptovatelné, aby kontinuita omezení osobní svobody vazbou nebyla zprošťujícím rozsudkem nijak narušena. Podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu tato zákonná úprava trestního řádu opravňující státního zástupce k podání stížnosti s odkladným účinkem odporuje úzké interpretaci čl. 5 odst. 1 písm. c) ve spojení s čl. 5 odst. 3 Úmluvy. Znění napadané části předmětného ustanovení trestního řádu je přitom zcela jednoznačné a jeho deficity nelze překonat ústavně konformním výkladem. 22. Ústavní soudÚstavní soud proto dospěl k závěru, že napadená část ustanovení § 74 odst. 2 trestního řádu je v přímém rozporu s požadavky plynoucími z principů obsažených v judikatuře ESLP (body 14 až 17), které tak nejsou českou právní úpravou respektovány. Pokračující omezení osobní svobody po vydání zprošťujícího rozsudku přestává být ospravedlnitelné z hlediska veřejného zájmu na účinném stíhání trestné činnosti, protože není naplněn požadavek přítomnosti zesílených důvodů pro další trvání vazby (bod 15). Požaduje-li judikatura ESLP, aby se s plynoucím časem zesilovaly důvody, které by legitimizovaly pokračující trvání vazby, je očividné, že tomuto požadavku nemůže napadená část ustanovení trestního řádu dostát. Vydání zprošťujícího rozsudku ve skutečnosti způsobuje vymizení těchto důvodů. Jinak řečeno, zproštění obžaloby představuje onen okamžik v rámci trestního řízení, kdy důvody pro ponechání ve vazbě vymizely nebo jsou zeslabeny na minimum, neboť obvinění se ukázalo neoprávněným, a to výrokem soudu, a proto není dán veřejný zájem na trvání vazby, který by mohl převážit nad požadavkem respektování osobní svobody. Je-li dána soudu povinnost vypořádávat se s tím, zda je posilováno či oslabováno podezření ze spáchání trestného činutrestného činu (bod 15), je v návaznosti na vydání zprošťujícího rozsudku důvodnost podezření vyvrácena samotným rozhodnutím soudu o neoprávněnosti obvinění. Propuštění obviněného nelze považovat za předčasné, byť je dána varianta, že odvolání státního zástupce v neprospěch obviněného odvolací soud vyhoví. Jak Ústavní soudÚstavní soud prohlásil již v nálezu sp. zn. sp. zn. IV. ÚS 689/05 ze dne 12. 12. 2005 (N 225/39 SbNU 379), důvod pro prodloužení vazby spočívající ve zcela neodůvodněném hypotetickém závěru o možnosti vyhovění odvolání odvolacím soudem „je zcela libovolný, odporující čl. 8 odst. 2, odst. 5 Listiny nejen tím, že rozšiřuje nad zákonný rámec důvody pro omezení osobní svobody, ale také tím, že klade stěžovatelům k tíži implicitně předpokládanou neschopnost soudu prvního stupně vyvrátit jejich obhajobu.“. 23. Odkladný účinek stížnosti státního zástupce nastoluje stav, kdy je od jednotlivce vyžadována větší oběťoběť, než je možno od osoby, jíž svědčí presumpce neviny – zde potvrzené soudem, rozumně požadovat. Ústavní soudÚstavní soud proto nemůže akceptovat koncepci české právní úpravy, podle níž je další trvání vazby v dané chvíli umožněno. Realizace kompetence stanovené napadaným ustanovením trestního řádu státními zástupci vede k nepřípustnému a protiústavnímu zásahu do základního práva na osobní svobodu, které však musí stát respektovat i při formulaci trestněprávních norem. Proto nezbývá než uzavřít, že trvání vazby nemůže být prodlouženo skrze odkladný účinek rozhodnutí o propuštění z vazby vyvolaný stížností státního zástupce, neboť tato konstrukce vede k nepřípustnému zásahu do ústavně garantovaného práva na osobní svobodu obviněného. 24. Ústavní soudÚstavní soud se v řadě svých rozhodnutí vyjádřil k interpretaci čl. 89 odst. 2 Ústavy [srov. nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 2/03 ze dne 19. 3. 2003 (N 41/29 SbNU 371; 84/2003 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 41/02 ze dne 28. 1. 2004 (N 10/32 SbNU 61; 98/2004 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 45/04 ze dne 22. 3. 2005 (N 60/36 SbNU 647; 239/2005 Sb.)], podle něhož „závazný není jen výrok nálezu, ale i odůvodnění, resp. ty jeho části, jež obsahují ,nosné‘ důvody“. Ustanovení § 74 odst. 2 trestního řádu bude po derogaci napadené části znít: „Odkladný účinek má pouze stížnost státního zástupce proti rozhodnutí o propuštění obviněného z vazby a stížnost stran proti rozhodnutí o připadnutí peněžité záruky státu. Byl-li však státní zástupce při vyhlášení takového rozhodnutí přítomen, má jeho stížnost odkladný účinek jen tehdy, byla-li podána ihned po vyhlášení rozhodnutí.“. Toto ustanovení bude nutno vyložit ústavně konformně tak, že tuto normu nelze aplikovat v případě, byl-li ve věci vydán zprošťující rozsudek. Důsledkem zrušení dané části trestního řádu musí být, že obviněný bude vždy po vydání zprošťujícího rozsudku neprodleně propuštěn na svobodu. Stížnost státního zástupce proti rozhodnutí o propuštění obviněného z vazby na svobodu po vydání zprošťujícího rozsudku nemá odkladný účinek. Ústavní soudÚstavní soud je si vědom toho, že určitá lhůta pro výkon rozhodnutí o propuštění na svobodu je nutná, avšak připomíná, že v případu Labita proti Itálii (bod 17) byla prodleva v propuštění z vazby z důvodu nezbytnosti provedení administrativních formalit v délce cca 10 hodin shledána ESLP nepřiměřenou. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. *) pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 39, nález č. 225, str. 379 **) pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 14, usn. č. 32, str. 309 ***) pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 48, nález č. 21, str. 223, vyhlášen pod č. 90/2008 Sb.
Vyhláška č. 162/2010 Sb.
Vyhláška č. 162/2010 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 5. 2010, datum účinnosti 1. 6. 2010, částka 57/2010 * Čl. I - Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění vyhlášky č. 166/2007 Sb., vyhlášky č. 340/2007 Sb. a vyhlášky č. 239/2009 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 6. 2010 162 VYHLÁŠKA ze dne 17. května 2010, kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 206/2009 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění vyhlášky č. 166/2007 Sb., vyhlášky č. 340/2007 Sb. a vyhlášky č. 239/2009 Sb., se mění takto: 1. V příloze č. 1 části I písm. b) se na konci bodu 6 středník nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 7, který zní: „7. stanovení jídelního plánu s každodenním podáváním stravy zvláštního složení, množství nebo četnosti, popřípadě léčebných nutričních doplňků;“. 2. V příloze č. 1 části I písm. b) závěrečné části ustanovení se slova „při úkonu“ nahrazují slovy „při činnostech uvedených v bodech 1 až 6“. 3. V příloze č. 1 části I písm. q) se na konci textu bodu 5 doplňují slova „, měření glykosurie a ketolátek v moči“. 4. V příloze č. 1 části I písm. r) bod 4 zní: „4. aplikace injekcí, měření glykemie, stanovení aktuální dávky inzulinu,“. 5. V příloze č. 1 části II písm. e) se na konci bodu 3 středník nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 4, který zní: „4. přizpůsobení denního a nočního režimu potřebám léčby a ošetřování;“. 6. V příloze č. 1 části II písm. e) závěrečné části ustanovení se slova „u osob do 3 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při úkonu;“ zrušují. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2010. Ministr: JUDr. Šimerka v. r.
Zákon č. 160/2010 Sb.
Zákon č. 160/2010 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady o ratingových agenturách Vyhlášeno 21. 5. 2010, datum účinnosti 7. 6. 2010, částka 55/2010 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o bankách * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o dluhopisech * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem * ČÁST DESÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.) 160 ZÁKON ze dne 22. dubna 2010, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady o ratingových agenturách Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu Čl. I Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 420/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 2a zní: „(2) Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství o ratingových agenturách2a) (dále jen „nařízení o ratingových agenturách“), podmínky činnosti ratingové agentury, která má sídlo na území České republiky, vydávání ratingů a působnost a pravomoci České národní banky v oblasti vymezené nařízením o ratingových agenturách. 2a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 2a až 2g se označují jako poznámky pod čarou č. 2b až 2h, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 2. V § 9 odstavec 8 zní: „(8) Pro výpočet kapitálových požadavků pomocí úvěrového hodnocení dlužníka vydaného jinou osobou použije obchodník s cennými papíry toto úvěrové hodnocení jen tehdy, je-li tato jiná osoba zapsána do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení vedeného Českou národní bankou podle zákona upravujícího činnost bank, nebo pokud použití tohoto úvěrového hodnocení zákon upravující činnost bank připouští.“. 3. V § 48 písm. i) bodě 3 se číslo „120“ nahrazuje slovy „119a, 119b, 120 až 120c“. 4. Za část pátou se vkládá nová část šestá, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 10i až 10m zní: „ČÁST ŠESTÁ VYDÁVÁNÍ RATINGŮ A RATINGOVÁ AGENTURA § 74 Rating, regulatorní účel, registraci ratingové agentury a kolegium orgánů v souvislosti s vydáváním ratingů vymezuje nařízení o ratingových agenturách10i). Registrace ratingové agentury se v tomto zákoně označuje jako povolení ratingové agentury. § 75 (1) Příslušným orgánem podle nařízení o ratingových agenturách10j) je v České republice Česká národní banka. (2) Vydávat rating na území České republiky k regulatorním účelům může pouze ratingová agentura, která má povolení podle nařízení o ratingových agenturách. (3) O povolení ratingové agentury, která má sídlo na území České republiky, rozhoduje Česká národní banka. (4) Náležitosti žádosti o povolení ratingové agentury, způsob a formu jejího podávání a jazyk, ve kterém se žádost podává, vymezuje nařízení o ratingových agenturách10k). Ratingová agentura podává žádost v českém a anglickém jazyce10l). § 76 Ratingová agentura, která má sídlo na území České republiky, dodržuje pokyny Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry vydané v návaznosti na nařízení o ratingových agenturách10m). 10i) Čl. 3 odst. 1 písm. a) a g), čl. 14 a 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009. 10j) Čl. 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009. 10k) Čl. 15 a Příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009. 10l) Čl. 15 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009. 10m) Čl. 21 odst. 2 písm. d) a čl. 21 odst. 3 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009.“. Dosavadní části šestá až jedenáctá se označují jako části sedmá až dvanáctá. 5. V § 135 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „tímto zákonem“ vkládají slova „, nařízením o ratingových agenturách nebo jiným přímo použitelným předpisem Evropských společenství2)“. 6. V § 135 odst. 1 písmeno z) včetně poznámky pod čarou č. 22 zní: „z) ratingová agentura, která má sídlo na území České republiky, a osoba uvedená v nařízení o ratingových agenturách22) spolupůsobící při ratingových činnostech této ratingové agentury. 22) Bod 1 oddílu C přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009.“. 7. V § 135 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Dohledu České národní banky dále podléhá osoba, která neoprávněně vykonává nebo nabízí činnosti podle tohoto zákona.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 8. Za § 135a se vkládá nový § 135b, který včetně poznámky pod čarou č. 22c zní: „§ 135b Oprávnění a povinnosti České národní banky související s jejím členstvím v kolegiu orgánů dohledu stanovuje nařízení o ratingových agenturách22c). 22c) Čl. 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009.“. 9. V § 136 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „nebo přímo použitelný předpis Evropských společenství v oblasti poskytování investičních služeb a činností na trzích finančních nástrojů2)“ nahrazují slovy „, nařízení o ratingových agenturách nebo jiný přímo použitelný předpis Evropských společenství v oblasti činností na finančních trzích2)“. 10. V § 136 odst. 4 se slova „účasti na obchodníkovi s cennými papíry podle § 11, organizátorovi regulovaného trhu podle § 47 a centrálnímu depozitáři podle § 104a“ nahrazují slovy „kvalifikované účasti nebo ke zvýšení kvalifikované účasti na obchodníkovi s cennými papíry, organizátorovi regulovaného trhu nebo centrálním depozitáři anebo k tomu, aby se staly osobami ovládajícími obchodníka s cennými papíry, organizátora regulovaného trhu nebo centrálního depozitáře“. 11. Za § 145 se vkládá nový § 145a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 22d zní: „§ 145a Odnětí povolení ratingové agentuře Případy, kdy Česká národní banka odejme nebo může odejmout povolení ratingové agentuře, která má sídlo na území České republiky, a postup odnětí povolení stanovuje nařízení o ratingových agenturách22d). 22d) Čl. 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009.“. 12. V části deváté se v hlavě první doplňuje díl 6, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 22e zní: „Díl 6 Dohled nad ratingovou agenturou se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která vydala rating používaný v České republice k regulatorním účelům § 149 Česká národní banka vykonává v mezích nařízení o ratingových agenturách22e) dohled nad ratingovou agenturou, která má sídlo v jiném členském státě Evropské unie a vydala rating používaný v České republice k regulatorním účelům. 22e) Čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009.“. 13. V § 152a odst. 1 písm. b) a v § 198a odst. 1 písm. c) se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“. 14. V § 157 odst. 8 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) použije úvěrové hodnocení pro výpočet kapitálových požadavků v rozporu s tímto zákonem,“. Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena c) až h). 15. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 22f a 22g zní: „§ 163a Správní delikty ratingové agentury se sídlem na území České republiky (1) Ratingová agentura, která má sídlo na území České republiky, se dopustí správního deliktu tím, že a) nepřijme opatření podle článku 6 odst. 1 nařízení o ratingových agenturách, b) nezajistí, aby podmínky stanovené v článku 7 nařízení o ratingových agenturách splňovali 1. ratingoví analytici22f), 2. její zaměstnanci, 3. jiné osoby, které pro ni nebo podle jejích příkazů poskytují služby nebo se podílejí na výkonu ratingových činností, 4. vedoucí ratingoví analytici22g), nebo 5. osoby schvalující ratingy, c) neuveřejní informaci podle článku 8 odst. 1 nebo odst. 6 písm. a), článku 11 odst. 1, článku 12 nebo části II oddílu E přílohy I nařízení o ratingových agenturách, d) při vydávání ratingu poruší pravidla pro metodiky stanovená v článku 8 odst. 2, 3, 4, 5 nebo odst. 6 písm. b) nebo c) nařízení o ratingových agenturách, e) vykonává outsourcing důležitých provozních funkcí v rozporu s článkem 9 nařízení o ratingových agenturách, f) poruší pravidla pro uveřejňování a prezentaci ratingů stanovená v článku 10 nařízení o ratingových agenturách, g) neposkytne informaci uvedenou v článku 11 odst. 2 nařízení o ratingových agenturách do archivu zřízeného Evropským výborem regulátorů trhů s cennými papíry, h) neposkytne seznam klientů podle článku 11 odst. 3 nařízení o ratingových agenturách České národní bance nebo Evropskému výboru regulátorů trhů s cennými papíry, nebo i) požaduje poplatek za poskytnutí informací v rozporu s článkem 13 nařízení o ratingových agenturách. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 20 000 000 Kč. 22f) Čl. 3 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009. 22g) Čl. 3 odst. 1 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009.“. 16. V § 167 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní: „(9) Osoba uvedená v § 135 odst. 1 písm. z) se dopustí přestupku tím, že a) se podílí na transakci s finančním nástrojem v rozporu s bodem 1 oddílu C přílohy I nařízení o ratingových agenturách, b) se účastní udělování ratingu v rozporu s bodem 2 oddílu C přílohy I nařízení o ratingových agenturách, c) požádá o výhodu nebo ji přijme v rozporu s bodem 4 oddílu C přílohy I nařízení o ratingových agenturách, d) nesdělí podezření na protiprávní jednání podle bodu 5 oddílu C přílohy I nařízení o ratingových agenturách, nebo e) přijme pozici v hodnocené osobě nebo s ní spřízněné třetí osobě v rozporu s bodem 7 oddílu C přílohy I nařízení o ratingových agenturách.“. Dosavadní odstavce 9 až 11 se označují jako odstavce 10 až 12. 17. V § 167 odst. 11 písm. c) se slova „nebo odstavce 9“ nahrazují slovy „, odstavce 9 nebo odstavce 10“. 18. Část jedenáctá se včetně nadpisu zrušuje. Dosavadní část dvanáctá se označuje jako část jedenáctá. 19. V § 194 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pro řízení podle nařízení o ratingových agenturách se použije správní řád, nestanoví-li tento zákon nebo nařízení o ratingových agenturách jinak.“. 20. V § 194 odst. 4 se za slova „tohoto zákona“ vkládají slova „, nařízení o ratingových agenturách nebo jiného přímo použitelného předpisu Evropského společenství v oblasti činností na finančních trzích2)“. Čl. II Přechodné ustanovení Obchodník s cennými papíry a zahraniční osoba, která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, a má povolení České národní banky k poskytování investičních služeb prostřednictvím organizační složky, zajistí splnění povinnosti stanovené v § 9 odst. 8 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 7. prosince 2010. Do té doby může pro výpočet kapitálových požadavků používat úvěrové hodnocení dlužníka vypracovaného osobou, která splňovala požadavky zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a která byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zapsána do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení vedeného Českou národní bankou podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu Čl. III Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 224/2006 Sb., zákona č. 324/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se na konci textu písmene a) doplňuje odkaz na poznámku pod čarou č. 1a. Poznámka pod čarou č. 1a zní: „1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách.“. 2. V § 5 odst. 2 se za slova „centrální depozitář,5)“ vkládají slova „ratingová agentura6),“. Poznámka pod čarou č. 6 zní: „6) Čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009.“. 3. V § 7 písm. d) se slovo „společenství9a)“ nahrazuje slovem „společenství9a), 1a)“. 4. V § 8 odst. 1 písm. c) se slovo „komunikací“ nahrazuje slovem „komunikací9b)“. Poznámka pod čarou č. 9b zní: „9b) § 2 písm. h) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích.“. 5. V § 8 odst. 6 se za slova „pověřil“ vkládají slova „nebo ratingová agentura pověřila“ a slovo „předpisu2)“ se nahrazuje slovy „předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropských společenství1a)“. 6. V § 11 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „(dále jen „členský stát“)“. 7. V § 13 odst. 1 písm. j) a w) se slova „státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru“ nahrazují slovem „státě“. 8. V § 13 odst. 1 se na konci textu písmene p) doplňují slova „s povolením České národní banky“. 9. V § 13 odst. 1 písm. r) se slova „Evropské unie“ zrušují. 10. V § 13 odst. 1 písm. v) se slova „členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru“ nahrazují slovy „členského státu“. 11. V § 13 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) seznam ratingových agentur, zveřejňovaný v Úředním věstníku Evropské unie.“. 12. V § 26 odst. 2 písm. b) se slova „státu Evropské unie nebo v jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor“ nahrazují slovem „státě“. 13. V § 26 odst. 2 písm. c) se slova „, členském státu Evropské unie nebo jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor“ nahrazují slovy „nebo členském státě“. 14. V § 26 odst. 2 písm. d) a f) se slova „státu Evropské unie nebo jiném státu tvořícím Evropský hospodářský prostor“ nahrazují slovem „státě“. 15. V § 26 odst. 2 písm. c) se bod 3 zrušuje. Dosavadní body 4 a 5 se označují jako body 3 a 4. 16. V § 26 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Porušením mlčenlivosti podle odstavce 1 dále není poskytnutí informace Evropské centrální bance, centrální bance členského státu a Evropskému výboru regulátorů trhů cenných papírů.“. Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 4 až 9. 17. V § 26 odst. 8 a 9 se slova „Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru“ zrušují. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o bankách Čl. IV Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb. a zákona č. 287/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 12b odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 3c zní: „(1) Pro výpočet kapitálových požadavků pomocí úvěrového hodnocení dlužníka vydaného jinou osobou použije banka toto úvěrové hodnocení jen tehdy, pokud je vydáno ratingovou agenturou registrovanou nebo certifikovanou podle nařízení Evropského parlamentu a Rady o ratingových agenturách3c) (dále jen „nařízení o ratingových agenturách“), pokud je tato ratingová agentura zapsána do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení vedeného Českou národní bankou, nebo jde-li o srovnatelné úvěrové hodnocení vydané jinou osobou, pokud nařízení o ratingových agenturách použití takového srovnatelného úvěrového hodnocení připouští. 3c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách.“. 2. V § 12b se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Pokud je osoba poskytující úvěrová hodnocení registrovanou nebo certifikovanou ratingovou agenturou podle nařízení o ratingových agenturách, má se za to, že její metody hodnocení splňují požadavky na nestrannost, nezávislost a průhlednost a jsou průběžně aktualizovány.“. 3. V § 26 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) použití úvěrového hodnocení pro výpočet kapitálových požadavků v rozporu s tímto zákonem.“. Čl. V Přechodná ustanovení 1. Pokud osoba zapsaná do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepožádá o povolení působit jako ratingová agentura podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění tohoto zákona účinném ode dne nabytí účinnosti, a podle přímo použitelného předpisu Evropského parlamentu a Rady o ratingových agenturách (dále jen „nařízení“) do 7. září 2010, vyškrtne ji Česká národní banka ze seznamu agentur pro úvěrové hodnocení marným uplynutím této lhůty. Rozhodnutí o tomto vyškrtnutí se nevydává. 2. Pokud osoba zapsaná do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení podle dosavadních právních předpisů požádá o povolení působit jako ratingová agentura podle nařízení a tato žádost je zamítnuta, vyškrtne tuto osobu Česká národní banka ze seznamu podle bodu 1 s účinností ke dni, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, kterým se povolení neuděluje. Rozhodnutí o tomto vyškrtnutí se nevydává. 3. Banka a pobočka zahraniční banky, která nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství, zajistí splnění povinnosti stanovené v § 12b odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 7. prosince 2010. Do té doby může pro výpočet kapitálových požadavků používat úvěrové hodnocení dlužníka vypracovaného osobou, která splňovala požadavky zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo na jeho základě a která byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zapsána do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení vedeného Českou národní bankou do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech Čl. VI Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 285/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odstavec 10 včetně poznámky pod čarou č. 12 zní: „(10) Pro výpočet kapitálových požadavků pomocí úvěrového hodnocení dlužníka vydaného jinou osobou použije družstevní záložna toto úvěrové hodnocení jen tehdy, je-li tato jiná osoba zapsána do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení vedeného Českou národní bankou podle zákona upravujícího činnost bank, nebo pokud použití tohoto úvěrového hodnocení zákon upravující činnost bank připouští12). 12) § 12b odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 160/2010 Sb.“. 2. V § 27b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) použije úvěrové hodnocení pro výpočet kapitálových požadavků v rozporu s tímto zákonem.“. 3. V § 27b odst. 3 se slova „a podle odstavce 1 písm. a) a b), písm. d) až l)“ nahrazují slovy „a podle odstavce 1 písm. a), b), d) až n)“. Čl. VII Přechodné ustanovení Spořitelní a úvěrní družstvo zajistí splnění povinnosti stanovené v § 8 odst. 10 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s ním souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 7. prosince 2010. Do té doby může pro výpočet kapitálových požadavků používat úvěrové hodnocení dlužníka vypracovaného osobou, která byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zapsána do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení vedeného Českou národní bankou podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o dluhopisech Čl. VIII V § 7 odst. 1 písm. l) zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 56/2006 Sb., se slova „bylo provedeno ohodnocení finanční způsobilosti emitenta (rating), nebo informaci, že ohodnocení nebylo provedeno“ nahrazují slovy „byl udělen rating1), nebo informaci, že rating nebyl udělen“. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 1 se označuje jako poznámka pod čarou č. 1a, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) Čl. IX V § 3 odst. 3 písm. č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění zákona č. 285/2009 Sb., se na konci textu písmene a) doplňují slova „, činnost ratingových agentur13c)“. Poznámka pod čarou č. 13c zní: „13c) Čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách.“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. X V části IV položce 66 písm. d) přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 230/2008 Sb., se za slova „- povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou, nebo k poskytování investičních služeb prostřednictvím organizační složky Kč 50 000“ vkládají na samostatném řádku slova „- povolení ratingové agentury Kč 200 000“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem Čl. XIII Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 36/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 230/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 33 odst. 5 se slova „hodnocení bylo alespoň dvěma mezinárodně uznávanými ratingovými agenturami stanoveno na úrovni České republiky nebo vyšší“ nahrazují slovy „rating vydaný ratingovou agenturou registrovanou nebo certifikovanou podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o ratingových agenturách11d) dosahuje srovnatelné ratingové kategorie jako rating České republiky“. Poznámka pod čarou č. 11d zní: „11d) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách.“. 2. V § 43a odst. 4 a § 43b odst. 5 se slova „omezí právo“ nahrazují slovem „ovlivní“. 3. V § 43b se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Penzijní fond se dopustí správního deliktu tím, že použije pro výpočet hodnoty dluhopisu drženého do splatnosti ve svém majetku rating, který nevydala ratingová agentura uvedená v § 33 odst. 5.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 4. V § 43b odst. 7 se slova „odstavce 1“ nahrazují slovy „odstavců 1 a 6“. Čl. XIV Přechodné ustanovení Penzijní fond zajistí splnění povinnosti stanovené v § 33 odst. 5 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 7. prosince 2010. Do té doby postupuje podle § 33 odst. 5 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DESÁTÁ ÚČINNOST Čl. XV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 7. června 2010. Vlček v. r. Klaus v. r. Fischer v. r.
Zákon č. 159/2010 Sb.
Zákon č. 159/2010 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 21. 5. 2010, datum účinnosti 1. 7. 2010, částka 55/2010 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pedagogických pracovnících * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o vysokých školách * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2010 159 ZÁKON ze dne 22. dubna 2010, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o pedagogických pracovnících Čl. I Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 422/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se za slovo „jejich“ vkládají slova „pracovní dobu,“. 2. V § 1 odst. 2 se slova „sociální péče“ nahrazují slovy „sociálních služeb“. 3. Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 4. V § 2 odst. 1 část věty první za středníkem zní: „je zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy, nebo zaměstnancem státu, nebo ředitelem školy, není-li k právnické osobě vykonávající činnost školy v pracovněprávním vztahu nebo není-li zaměstnancem státu.“. 5. V § 2 odst. 1 se slova „sociální péče“ nahrazují slovy „sociálních služeb“. 6. V § 2 odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) pedagog v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků,“. Dosavadní písmena b) až h) se označují jako písmena c) až i). 7. V části první hlavě II nadpis dílu 1 zní: „Předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka a předpoklady pro výkon činnosti ředitele školy“. 8. V nadpisech § 3 a 5 se slovo „funkce“ nahrazuje slovem „činnosti“. 9. V § 3 odstavec 4 zní: „(4) V průběhu trvání pracovněprávního vztahu je pedagogický pracovník povinen informovat do deseti pracovních dnů ředitele školy nebo ředitele zařízení sociálních služeb o tom, že byl pravomocně odsouzen za trestný čin, jímž by mohl pozbýt předpoklad bezúhonnosti; do jednoho měsíce od nabytí právní moci rozsudku předloží pedagogický pracovník nový výpis z evidence rejstříku trestů.“. 10. V § 5 odst. 2 a v § 32a se slovo „funkci“ nahrazuje slovem „činnost“. 11. V § 9 odst. 3 písm. b) se za slova „v oboru“ vkládá slovo „vzdělání“. 12. V § 9 odst. 4 se slova „studijních oborů“ nahrazují slovy „oborů vzdělání“. 13. V § 9 se na konci odstavce 5 doplňuje věta, která zní: „To se nevztahuje na učitele odborného výcviku zdravotnických oborů vzdělání, který získává odbornou kvalifikaci vzděláním podle odstavců 3 a 4.“. 14. V § 11 odst. 2 písm. b) se za slova „v oboru“ vkládá slovo „vzdělání“. 15. V § 11 odst. 3 se slova „studijních oborů“ nahrazují slovy „oborů vzdělání“. 16. V § 15 včetně jeho nadpisu se slova „sociální péče“ nahrazují slovy „sociálních služeb“. 17. V § 15 se slovo „dalšího“ nahrazuje slovy „pro další“. 18. V § 16 odst. 2 písm. a) se za slova „pro vychovatele“ vkládají slova „nebo sociální pedagogiku“. 19. V § 22 odst. 2 se slova „znakové češtiny“ nahrazují slovy „českého znakového jazyka“. 20. V § 22 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Pedagogický pracovník, který vykonává přímou pedagogickou činnost, pro kterou má odbornou kvalifikaci, ve větším rozsahu hodin přímé pedagogické činnosti, než je polovina jemu stanoveného rozsahu hodin podle § 23 odst. 1, splňuje pro pracovněprávní účely předpoklad podle § 3 odst. 1 písm. b).“. 21. V části první nadpis hlavy III zní: „PRACOVNÍ DOBA A PŘÍMÁ PEDAGOGICKÁ ČINNOST“. 22. V části první hlavě III se před § 23 vkládá nový § 22a, který včetně nadpisu zní: „§ 22a Pracovní doba pedagogických pracovníků (1) Pedagogičtí pracovníci vykonávají v pracovní době a) přímou pedagogickou činnost, b) práce související s přímou pedagogickou činností. (2) Pedagogický pracovník je povinen být na pracovišti zaměstnavatele v době stanovené rozvrhem jeho přímé pedagogické činnosti, v době stanovené rozvrhem jeho dohledu nad dětmi a žáky, v době zastupování jiného pedagogického pracovníka a v případech, které stanoví v souladu se zákoníkem práce zaměstnavatel. (3) Jde-li o výkon jiné práce než podle odstavce 2, vykonává pedagogický pracovník sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, a na místě, které si sám určí. Náklady, které pedagogickému pracovníkovi vzniknou výlučně v souvislosti s výkonem práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele podle věty první, se nepovažují za náklady vzniklé v souvislosti s výkonem závislé práce, a není-li dohodnuto jinak, hradí je pedagogický pracovník.“. 23. V § 23 odst. 1 se slova „zařízení sociální péče“ nahrazují slovy „školy s celoročním provozem a ředitel zařízení sociálních služeb“. 24. V § 23 odst. 2 větě druhé se slova „nebo povolení“ zrušují. 25. V § 23 odst. 3 se slova „sociální péče“ nahrazují slovy „sociálních služeb“. 26. V § 23 odstavec 4 včetně poznámek pod čarou č. 8b a 8c zní: „(4) Za přímou pedagogickou činnost nad rozsah hodin stanovený ředitelem školy nebo zařízením sociálních služeb se považuje vykonaná přímá pedagogická činnost podle odstavce 3 i v případě, že pedagogický pracovník nesplnil ředitelem stanovený týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti vyplývající z týdenního rozvrhu přímé pedagogické činnosti, protože v době, která se posuzuje jako výkon práce8b), přímou pedagogickou činnost nevykonával, nebo místo výkonu přímé pedagogické činnosti vykonával práce související s přímou pedagogickou činností. U pedagogických pracovníků s kratší pracovní dobou je přímou pedagogickou činností nad stanovený rozsah přímá pedagogická činnost přesahující týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti odpovídající stanovené týdenní pracovní době8c); těmto pedagogickým pracovníkům není možné konání přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah nařídit. 8b) § 348 zákoníku práce. 8c) § 79 zákoníku práce.“. 27. V části první nadpisu hlavy IV se slova „sociální péče“ nahrazují slovy „sociálních služeb“. 28. V § 24 odst. 1 se slovo „upevňují“ nahrazuje slovem „udržují“. 29. V § 24 odst. 5 se na konci textu slovo „pořádala“ nahrazuje slovem „uskutečňovala“. 30. Poznámka pod čarou č. 9 zní: „9) § 231 odst. 1 zákoníku práce.“. 31. V § 24 odst. 7 se za slova „provozní důvody“ vkládají slova „nebo účast pedagogického pracovníka na dalším vzdělávání podle odstavce 1 nebo 2“ a slova „nebo povolení“ se zrušují. 32. V § 24 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Volno podle věty první se pro pracovněprávní účely považuje za překážku v práci na straně zaměstnance.“. 33. V § 24 se doplňuje odstavec 8, který včetně poznámky pod čarou č. 9a zní: „(8) Další vzdělávání pedagogických pracovníků se nepovažuje za rekvalifikaci podle zvláštního právního předpisu9a). 9a) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.“. 34. V § 32 písmeno c) zní: „c) jestliže v době vzniku základního pracovněprávního vztahu neuskutečňovaly vysoké školy pro výuku odborných předmětů ve střední a vyšší odborné škole akreditovaný magisterský studijní program příslušného studijního oboru; v tomto případě se získáním nejvyššího dosažitelného vzdělání v příslušném oboru považuje předpoklad odborné kvalifikace pro pracovněprávní účely za splněný.“. 35. § 33 zní: „§ 33 Ředitel školy zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, který nezískal znalosti v oblasti řízení školství absolvováním studia pro ředitele škol v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků podle § 24 odst. 4 písm. a) a vykonává činnost ředitele školy ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, může vykonávat tuto činnost nejdéle po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud nevykonává činnost ředitele školy alespoň 10 let.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Odborná kvalifikace získaná podle zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává nedotčena. 2. Odborná kvalifikace získaná studiem, které bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech Čl. III V zákoně č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, ve znění zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 306/2009 Sb., se část sto šedesátá (změna zákona o pedagogických pracovnících) včetně nadpisu zrušuje. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o vysokých školách Čl. IV Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 473/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb. a zákona č. 419/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 40 odst. 2 se slova „podle § 91 odst. 2 písm. d)“ nahrazují slovy „podle § 91 odst. 2 písm. e)“. 2. V § 47b odst. 1 větě první se za slova „oponentů a“ vkládají slova „záznamu o průběhu a“. 3. V § 68 odst. 3 v poslední větě se slova „v písmenech a) až e)“ nahrazují slovy „v písmenech a) až f)“. 4. V § 70 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Pouze profesor nebo docent, který je akademickým pracovníkem příslušné vysoké školy podle odstavců 1 a 2, může garantovat podle § 79 odst. 1 písm. c) kvalitu a rozvoj studijního programu uskutečňovaného danou vysokou školou (nebo její součástí).“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. 5. V § 79 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „včetně údajů o garantovi studijního programu“. 6. V § 87 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které zní: „j) vede, zejména pro účely zjišťování skutkového stavu v řízeních ve věcech akreditací, v elektronické podobě registr docentů a profesorů zaměstnaných na veřejných a soukromých vysokých školách obsahující o uvedených zaměstnancích zejména tyto údaje: 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození a místo trvalého pobytu zaměstnance; u cizinců též pohlaví, bydliště v České republice a státní občanství, 2. údaje o oboru vysokoškolského vzdělání zaměstnance, o jeho akademických titulech, vědeckých hodnostech a vědecko-pedagogických titulech, včetně uvedení programů nebo oborů, ve kterých byly tituly a hodnosti získány, 3. údaje o vzniku, změnách a skončení pracovního poměru, popřípadě pracovních poměrů, zaměstnance k vysoké škole, včetně údajů o rozsahu práce, vyjádřeném stanoveným počtem hodin výkonu práce za týden, případně za kalendářní rok nebo za jiné příslušné období, a o době, na kterou je pracovní poměr s vysokou školou sjednán, 4. údaje o pracovním zařazení jako docent nebo profesor; při sdružování, využívání a jiném zpracovávání informací je ministerstvo oprávněno samo, případně prostřednictvím jím pověřené osoby, využívat rodná čísla zaměstnanců evidovaných v registru; strukturu informační věty provozované databáze a její technické podmínky stanoví ministerstvo, stejně jako lhůty, v nichž veřejné a soukromé vysoké školy oznamují ministerstvu změny v údajích týkajících se jejich zaměstnanců,“. Dosavadní písmena j) až u) se označují jako písmena k) až v). 7. V § 95 odst. 1 se věty čtvrtá a pátá nahrazují větou „Ministerstvo může vojenské vysoké škole poskytnout dotaci na stipendia podle § 91 odst. 2 písm. e) nebo podle § 91 odst. 3 přiznávaná studentům studijních programů v oblasti bezpečnostních studií, kteří nejsou vojáky v činné službě; podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Vlček v. r. Klaus v. r. Fischer v. r.
Zákon č. 157/2010 Sb.
Zákon č. 157/2010 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 21. 5. 2010, datum účinnosti 1. 8. 2010, částka 55/2010 * Čl. I - Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. * Čl. II Aktuální znění od 1. 8. 2010 157 ZÁKON ze dne 22. dubna 2010, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb. a zákona č. 362/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 84 odst. 2 se na konci textu písmene n) doplňují slova „a ošetřujícím lékařům bezplatně obálky určené pro zasílání stanovených hlášení a oznámení podle § 61 okresním správám sociálního zabezpečení v případech, kdy cenu dodání těchto zásilek uhrazuje Česká správa sociálního zabezpečení podle § 167b“. 2. V § 85 odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „; uzavírá dohodu podle § 167b a zajišťuje vydávání obálek uvedených v § 84 odst. 2 písm. n)“. 3. Za § 167a se vkládá nový § 167b, který včetně nadpisu zní: „§ 167b Úhrada poštovného Česká správa sociálního zabezpečení uhrazuje držiteli poštovní licence na základě uzavřené dohody cenu dodání zásilky zasílané ošetřujícími lékaři okresním správám sociálního zabezpečení v případech uvedených v § 61 písm. e), g), i), n), o) a q) s využitím obálek uvedených v § 84 odst. 2 písm. n).“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Vlček v. r. Klaus v. r. Fischer v. r.
Zákon č. 156/2010 Sb.
Zákon č. 156/2010 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 21. 5. 2010, datum účinnosti 5. 6. 2010, částka 55/2010 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o bankách * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o České národní bance * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 13. 1. 2018 (370/2017 Sb.) 156 ZÁKON ze dne 22. dubna 2010, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o bankách Čl. I Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb. a zákona č. 287/2009 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES a směrnice 2009/14/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění) ve znění směrnice Komise 2007/18/ES, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES, 2007/64/ES a 2008/24/ES a směrnice Komise 2009/83/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (přepracované znění) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/23/ES a směrnice Komise 2009/27/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/22/ES. Směrnice Komise 2007/14/ES ze dne 8. března 2007, kterou se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES ze dne 5. září 2007, kterou se mění směrnice Rady 92/49/EHS a směrnice 2002/83/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES, pokud jde o procesní pravidla a hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru.“. 2. V § 39 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech není poskytnutí údajů v případech a pro účely uvedené v § 41d odst. 2 a § 41n.“. 3. V § 41a odst. 4 se čárka za slovem „bank“ zrušuje a vkládají se slova „a další příjmy, kterými jsou zejména“. 4. V § 41a odst. 5 se slova „(dále jen „vkladatel“)“ zrušují. 5. V § 41a se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Účetní závěrka Fondu musí být ověřena auditorem. (7) Fond při své činnosti spolupracuje s Českou národní bankou a Ministerstvem financí. Česká národní banka je povinna Fond s předstihem upozornit na možnost postupu podle § 41d odst. 1.“. 6. V § 41b se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Souhlas Ministerstva financí se vyžaduje též ke změně statutu Fondu.“. 7. V § 41b se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Členové správní rady Fondu, zaměstnanci Fondu a další osoby pověřené výkonem činnosti související s výplatou náhrad z Fondu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech údajích získaných v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není poskytnutí údajů v případech a pro účely uvedené v § 38 odst. 2 až 4 a 6, § 41g odst. 1, § 41n a § 41o odst. 2. Ustanovení § 38 odst. 5 a § 39 odst. 2 se použije obdobně.“. 8. V § 41c odst. 3 větě první se za slovo „vkladateli“ vkládají slova „a údaje o výši a důvodu pojištěné pohledávky z vkladu“. 9. V § 41c odst. 6 se věta první nahrazuje větou „Příspěvek banky do Fondu činí 0,04 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí.“. V § 41c odst. 6 větě druhé se slova „předchozím roce“ nahrazují slovy „příslušném kalendářním čtvrtletí“. 10. V § 41c odstavce 7 a 8 znějí: „(7) Příspěvek stavební spořitelny do Fondu činí 0,02 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů stavební spořitelna propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž dni, bez započítání zálohy na státní podporu. (8) Dosáhne-li objem prostředků Fondu 1,5 % celkového objemu pohledávek z vkladů pojištěných u Fondu, vydá o tom Fond oznámení, které uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. V takovém případě činí od kalendářního čtvrtletí následujícího po dni uveřejnění tohoto oznámení příspěvek bank 0,01 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů vypočtených podle odstavce 6 a příspěvek stavebních spořitelen 0,005 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů vypočtených podle odstavce 7.“. 11. V § 41c se doplňují odstavce 9 až 11, které znějí: „(9) Poklesne-li objem prostředků Fondu pod 1,5 % celkového objemu pohledávek z vkladů pojištěných u Fondu a nejde-li o případy uvedené v § 41k, vydá o tom Fond oznámení, které uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. V takovém případě se od kalendářního čtvrtletí následujícího po dni uveřejnění tohoto oznámení pro účely výpočtu výše příspěvku a) bank použije sazba uvedená v odstavci 6, b) stavebních spořitelen použije sazba uvedená v odstavci 7. (10) Příspěvek do Fondu za příslušné kalendářní čtvrtletí je banka povinna zaplatit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se platí v českých korunách. O jeho nezaplacení informuje Fond neprodleně Českou národní banku. Je-li banka s placením příspěvků v prodlení, je povinna z dlužné částky platit Fondu úroky z prodlení určené předpisy práva občanského. (11) Banka je povinna vést evidenci údajů podle odstavce 3 a v případech stanovených tímto zákonem (§ 41d odst. 2 a § 41n) poskytovat tyto údaje Fondu. Ministerstvo financí stanoví vyhláškou formu, strukturu a způsob vedení a poskytování údajů.“. 12. V § 41d odst. 1 větě druhé se slova „21 dní“ nahrazují slovy „5 pracovních dnů“. 13. V § 41d se na konci odstavce 1 doplňují věty „Den, kdy Fond toto oznámení obdrží, se považuje za rozhodný den. Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci o tom, kdy rozhodný den nastal.“. 14. V § 41d odstavce 2 až 5 znějí: „(2) Banka nebo bývalá banka, likvidátor, správce nebo insolvenční správce jsou povinni do 8 pracovních dnů od rozhodného dne poskytnout Fondu údaje vedené podle § 41c odst. 3. (3) Fond nejpozději do 12 pracovních dnů od rozhodného dne stanoví den zahájení, místo a způsob vyplácení náhrad, vhodným způsobem je uveřejní a vyrozumí o tom Ministerstvo financí a Českou národní banku. Fond musí být schopen vyplatit náhradu oprávněným osobám do 20 pracovních dnů od rozhodného dne. Po souhlasném vyjádření České národní banky a Ministerstva financí může Fond ve zcela mimořádných případech tuto lhůtu prodloužit o nejvýše 10 pracovních dnů. (4) Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 2 oznámí Fond neprodleně České národní bance. (5) Likvidátor, správce nebo insolvenční správce se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost stanovenou v odstavci 2. Za tento přestupek může Česká národní banka uložit pokutu do 500 000 Kč. Bance nebo bývalé bance, která poruší povinnost stanovenou v odstavci 2, uloží Česká národní banka pokutu do 500 000 Kč.“. 15. V § 41e odstavec 1 zní: „(1) Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné pohledávky z vkladů oprávněné osoby u banky, včetně jejích podílů na účtech vedených pro 2 a více spolumajitelů podle stavu k rozhodnému dni. Podíl spolumajitele účtu je roven zlomku, v jehož čitateli je celková částka na účtu a ve jmenovateli počet spolumajitelů, pokud oprávněné osoby při založení či dispozici s účtem nedoloží jinou výši podílu. Banka vyznačí jinou výši podílu ve své evidenci. K doložení jiné výše podílu po rozhodném dni se nepřihlíží. Výpočet se provádí v české měně, u pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se přepočet na českou měnu provádí podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou k rozhodnému dni. Součástí pojištěné pohledávky z vkladu jsou i úroky vypočtené k rozhodnému dni. Náhrada se vyplácí v české měně. Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu je právem spojeným s pohledávkou z vkladu.“. 16. V § 41e odst. 2 větě první se částka „50 000 EUR“ nahrazuje částkou „100 000 eur“ a na konci textu věty se doplňují slova „, pokud přímo použitelný předpis Evropských společenství nestanoví jinak“. 17. V § 41e odst. 2 větě druhé se slova „ke dni, kdy byla Fondu písemně sdělena skutečnost podle § 41d odst. 1“ nahrazují slovy „k rozhodnému dni“. 18. V § 41e odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 12a zní: „(3) Vláda může nařízením v návaznosti na příslušné předpisy Evropských společenství12a) zvýšit částku uvedenou v odstavci 2. 12a) Čl. 7 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/14/ES.“. 19. V § 41f odst. 6 se slovo „vkladatele“ nahrazuje slovem „majitele účtu“ a slova „dni, kdy byla Fondu písemně oznámena skutečnost podle § 41d odst. 1,“ se nahrazují slovy „rozhodném dni“. 20. V § 41f odst. 7 se na konci textu věty druhé doplňují slova „k rozhodnému dni“. 21. V § 41f se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Platební instituce nebo poskytovatel platebních služeb malého rozsahu jsou povinni vést evidenci údajů podle § 41c odst. 3 a předat ji bance na její požádání bez zbytečného odkladu v případech stanovených v § 41d nebo § 41n.“. 22. V § 41f se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Údaje, které banka získá od osoby uvedené v odstavci 7 nebo 8, je banka oprávněna použít pouze ke splnění svých povinností vůči Fondu podle této části zákona a v případech uvedených v § 38 odst. 2 až 4 a 6.“. 23. V § 41g odstavec 1 zní: „(1) Fond v rozsahu potřebném pro zabezpečení výplaty náhrad spolupracuje a vyměňuje si informace s osobami, prostřednictvím kterých zajišťuje výplatu náhrad.“. 24. V § 41g se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5. 25. V § 41g odstavec 2 zní: „(2) Na poskytnutí náhrady z Fondu nemají nárok a) osoby, které mají k dotčené bance zvláštní vztah, s výjimkou osob uvedených v § 19 písm. e), b) osoby jinak oprávněné, jestliže byl pravomocným rozsudkem prokázán původ vkladu v trestné činnosti.“. 26. V § 41g odst. 3 a 4 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“. 27. V § 41g odst. 5 písm. a) a b) se slova „dni, kdy byla Fondu písemně oznámena skutečnost podle § 41d odst. 1“ nahrazují slovy „rozhodném dni“. 28. V § 41h odst. 1 se slovo „jeho“ nahrazuje slovem „jejímu“. 29. V § 41h odst. 3 se slovo „pěti“ nahrazuje číslem „3“. 30. Na konci § 41i se doplňuje věta „Pokud není Fond schopen obstarat si peněžní prostředky na finančním trhu do dne zahájení vyplácení náhrad podle § 41d, může mu být na jeho žádost poskytnuta dotace nebo návratná finanční výpomoc v potřebné výši ze státního rozpočtu.“. 31. V § 41k větě první se slovo „roku“ nahrazuje slovy „kalendářního čtvrtletí“ a slovo „formě“ nahrazuje slovem „formy“. 32. V § 41k větě druhé se slovo „roce“ nahrazuje slovy „kalendářním čtvrtletí“ a slovo „formě“ nahrazuje slovem „formy“. 33. V § 41l odst. 2 se slovo „roku“ nahrazuje slovem „čtvrtletí“. 34. V § 41m odst. 1 větě druhé se částka „50 000 EUR“ nahrazuje částkou „100 000 eur“. 35. V § 41m odst. 2 větě první se za slovo „zaniká“ vkládají slova „dohodou nebo“, slovo „roční“ se nahrazuje slovem „tříměsíční“ a slovo „roku“ se nahrazuje slovy „kalendářního čtvrtletí“. 36. Za § 41m se vkládají nové § 41n a 41o, které znějí: „§ 41n Fond ověřuje pravidelně nejméně jedenkrát ročně funkčnost systému vyplácení náhrad. Při tom spolupracuje s Českou národní bankou, Ministerstvem financí a bankami, které jsou povinny Fondu na jeho požádání a ve lhůtě jím stanovené poskytnout údaje vedené podle § 41c odst. 3. Zprávu o výsledcích ověření je Fond povinen předložit bez zbytečného odkladu České národní bance a Ministerstvu financí. § 41o (1) Fond při své činnosti spolupracuje s provozovateli zahraničních systémů pojištění pohledávek z vkladů. (2) Stanoví-li tak dohoda uzavřená mezi Fondem a provozovatelem zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, může být v případě úpadku a) zahraniční banky podnikající na území České republiky prostřednictvím pobočky Fond zapojen do výplaty náhrad ze zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, jehož se zahraniční banka účastní, b) banky se sídlem v České republice podnikající v zahraničí prostřednictvím pobočky zapojen do výplaty náhrad z Fondu zahraniční systém pojištění pohledávek z vkladů.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pro výpočet výše příspěvku bank, stavebních spořitelen a spořitelních a úvěrních družstev do Fondu pojištění vkladů za část kalendářního roku, která končí posledním dnem kalendářního čtvrtletí, v němž tento zákon nabude účinnosti, se použije § 41c zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Takto vypočtený průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů se násobí zlomkem, v jehož čitateli je číslo vyjadřující počet měsíců od začátku kalendářního roku do konce kalendářního čtvrtletí, v němž tento zákon nabude účinnosti, a ve jmenovateli je číslo 12. Takto stanovený příspěvek do Fondu pojištění vkladů jsou banky, stavební spořitelny a spořitelní a úvěrní družstva povinny zaplatit do 1 měsíce po skončení kalendářního čtvrtletí, v němž tento zákon nabyde účinnosti. 2. Banky, stavební spořitelny, spořitelní a úvěrní družstva, platební instituce, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a obchodníci s cennými papíry jsou povinni vést evidenci a poskytovat údaje podle ustanovení § 41c odst. 3 a 11 a § 41f odst. 7 a 8 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ode dne následujícího po uplynutí 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro povinnosti stanovené platebním institucím, poskytovatelům platebních služeb malého rozsahu a obchodníkům s cennými papíry v ustanovení § 41f odst. 7 větě poslední zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí předchozí věta obdobně. 3. Pokud běh promlčecí lhůty pro uplatnění práva oprávněné osoby na plnění z Fondu pojištění vkladů započne přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se podle § 41h odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech Čl. III Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 285/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 2a odst. 4 písm. d) se slovo „odborná“ zrušuje. 2. V § 2a odst. 9 písm. b) se slovo „odborné“ zrušuje a číslo „6“ se nahrazuje číslem „4“. 3. V § 4 odst. 5 se slova „§ 2a“ nahrazují slovy „§ 2b“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Udělení předchozího souhlasu Českou národní bankou nahrazuje udělení souhlasu podle § 2b odst. 3.“. 4. § 14 včetně poznámek pod čarou č. 17 a 17a zní: „§ 14 (1) Družstevní záložny jsou povinny účastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů podle části třinácté zákona o bankách17). Ustanovení zákona o bankách, která upravují práva a povinnosti bank vyplývající z účasti v systému pojištění pohledávek z vkladů, jakož i ustanovení upravující povinnosti likvidátorů, správců, insolvenčních správců a Fondu pojištění vkladů při uplatňování tohoto systému se vztahují na družstevní záložny, likvidátory a insolvenční správce obdobně, a to včetně ustanovení o odpovědnosti za jejich porušení a uplatňování příslušných sankcí. Osoba, které svědčí pojištěná pohledávka z vkladu vedeného u družstevní záložny, je oprávněnou osobou ve smyslu části třinácté zákona o bankách. (2) Osobami, které ve smyslu zákona upravujícího činnost bank nemají nárok na poskytnutí náhrady za pohledávku z vkladů z Fondu pojištění vkladů z důvodu jejich zvláštního vztahu k bance17a), jsou a) členové voleného orgánu družstevní záložny a řídící osoby, b) osoby ovládající družstevní záložnu, osoby s kvalifikovanou účastí na těchto osobách a členové vedení těchto osob, c) osoby blízké ve smyslu občanského zákoníku členům volených orgánů družstevní záložny, řídícím osobám a osobám ovládajícím družstevní záložnu, d) osoby s kvalifikovanou účastí na družstevní záložně a osoby jimi ovládané, e) členové bankovní rady České národní banky, f) osoby ovládané družstevní záložnou. 17) § 41a až 41o zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 285/2008 Sb. a zákona č. 156/2010 Sb. 17a) § 41g odst. 2 písm. a) zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 156/2010 Sb.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu Čl. V Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 420/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 15d odst. 1 písm. f) se doplňuje bod 3, který zní: „3. tom, u které úvěrové instituce jsou nebo budou na účtu vedeny peněžní prostředky zákazníka,“. 2. V § 15g větě první se slova „bodech 1 a 2,“ zrušují. 3. V § 157 odst. 7 písm. c) se slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene d) se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) poruší povinnost vést evidenci údajů týkajících se pojištěných pohledávek z vkladů zákazníků podle zákona upravujícího činnost bank, nebo f) poruší povinnost předat údaje týkající se pojištěných pohledávek z vkladů bance, spořitelnímu a úvěrnímu družstvu nebo zahraniční bance podle zákona upravujícího činnost bank.“. 4. V § 157 odst. 14 písm. b) se za slova „odstavce 7 písm. d)“ doplňují slova „, e) nebo f)“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o České národní bance Čl. VI V § 44 odst. 2 písm. c) zákona č. 6/1993 Sb., ve znění zákona č. 442/2000 Sb., zákona č. 57/2006 Sb. a zákona č. 285/2009 Sb., se za slovo „zákonů“ vkládají slova „a přímo použitelných předpisů Evropských společenství“. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 12, 14, 16 a 34, která nabývají účinnosti dnem 31. prosince 2010. Vlček v. r. Klaus v. r. Fischer v. r.
Zákon č. 155/2010 Sb.
Zákon č. 155/2010 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony ke zkvalitnění jejich aplikace a ke snížení administrativní zátěže podnikatelů Vyhlášeno 21. 5. 2010, datum účinnosti 1. 8. 2010, částka 55/2010 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o ochraně spotřebitele * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o České obchodní inspekci * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o technických požadavcích na výrobky * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o metrologii * ČÁST ŠESTÁ - Změna živnostenského zákona * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) * ČÁST DESÁTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ * ČÁST JEDENÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.) 155 ZÁKON ze dne 21. dubna 2010, kterým se mění některé zákony ke zkvalitnění jejich aplikace a ke snížení administrativní zátěže podnikatelů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ochraně spotřebitele Čl. I Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 452/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb. a zákona č. 301/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 písmeno a) zní: „a) spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání,“. 2. V § 8a se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3. 3. V § 10 odst. 1 písm. a) se slova „názvem výrobku“ zrušují a za slovo „dodavatele“ se vkládají slova „a pokud to povaha výrobku nebo forma prodeje vyžaduje, názvem výrobku,“. 4. § 14 včetně poznámek pod čarou č. 11b a 11c se zrušuje. 5. V § 23 odst. 5 se slova „§ 14 odst. 2“ zrušují. 6. V § 24 odst. 7 se písmena j) a k) zrušují. Dosavadní písmena l) až x) se označují jako písmena j) až v). 7. V § 24 odst. 9 písm. a) se písmena „q), s), u), w)“ nahrazují písmeny „o), q), s), u)“. 8. V § 24 odst. 9 písm. b) se písmena „r), t), v)“ nahrazují písmeny „p), r), t)“. 9. V § 24 odst. 9 písm. d) se písmeno „x)“ nahrazuje písmenem „v).“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o České obchodní inspekci Čl. III Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 189/1990 Sb., zákona č. 240/1992 Sb., zákona č. 22/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 321/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 490/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 písm. a) se slova „a požadavků na osobní hygienu a hygienickou nezávadnost provozu“ zrušují. 2. V § 2 odst. 2 se písmena c) a f) včetně poznámky pod čarou č. 1c zrušují. Dosavadní písmena d), e), g) a h) se označují jako písmena c), d), e) a f). 3. V § 3 písm. e) se slova „klamání spotřebitele“ nahrazují slovy „klamavé obchodní praktice1h)“ a slova „bylo prokázáno klamání spotřebitele“ nahrazují slovy „byla prokázána klamavá obchodní praktika“. Poznámka pod čarou č. 1h zní: „1h) § 5 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 36/2008 Sb.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 1h se označuje jako poznámka pod čarou č. 1i, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 4. V § 4 písm. d) se slova „klamání spotřebitele“ nahrazují slovy „klamavé obchodní praktice1h)“. 5. V § 4 odst. 1 písm. e) se slova „a podaly o nich a o jejich výsledcích ve stanovené lhůtě zprávu České obchodní inspekci“ zrušují. 6. § 5a se včetně poznámky pod čarou č. 3 zrušuje. 7. V § 6 odst. 3 se slova „a podat o nich a o jejich výsledcích ve stanovené lhůtě zprávu České obchodní inspekci“ zrušují. 8. V § 9 odst. 1 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena a) až d). 9. V § 9 odst. 1 písm. b) se slova „stanovené požadavky na osobní hygienu nebo hygienickou nezávadnost provozu, popřípadě jiné“ zrušují. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o technických požadavcích na výrobky Čl. IV Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 481/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 490/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 11 odst. 1 větě druhé se slova „, a to po dohodě s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, jejichž působnosti se týká posuzování stanovených výrobků prováděné autorizovanými osobami“ zrušují. 2. V § 11 odst. 1 se věta třetí zrušuje. 3. V § 11 odst. 1 větě čtvrté se slova „stanoví podmínky pro dodržování jednotného postupu autorizovaných osob při jejich činnosti a vymezí jeho rozsah“ nahrazují slovy „vymezí jeho rozsah a stanoví podmínky pro dodržování jednotného postupu autorizovaných osob při jejich činnosti.“. 4. V § 11 odst. 2 větě první se slova „může vydat“ nahrazují slovem „vydá“ a ve větě druhé se slova „může Úřad vydat“ nahrazují slovy „Úřad vydá“. 5. V § 11 odst. 2 se věta poslední zrušuje. 6. V § 11 odst. 3 se věta druhá zrušuje. 7. V § 11 odst. 4 se věta třetí nahrazuje větou „Při vyžadování informací a dokumentace k provedení kontroly Úřad nebo jím přizvané osoby nemohou požadovat poskytnutí informací a dokumentů, které již Úřad nebo přizvané osoby obdržely při provádění předchozích kontrol v souvislosti s provedením autorizace, nedošlo-li ke změně jejich obsahu.“. 8. V § 11 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Nejde-li o výjimku podle věty třetí, jsou zaměstnanci autorizované osoby povinni na žádost dokumentaci předložit.“. 9. V § 11 odst. 5 se slova „po projednání se zúčastněnými ministerstvy a jinými ústředními správními úřady“ zrušují. 10. V § 16 odst. 4 se slova „posuzováním jeho žádosti; o výši nákladů vydá rozhodnutí“ nahrazují slovy „akreditací, a to i zálohově. Pokud subjekt posuzování shody neuhradí zálohu v termínu stanoveném akreditačním orgánem, akreditační orgán řízení zastaví.“. 11. V § 16 odst. 6 věta první zní: „Akreditační orgán prověřuje následně u subjektu posuzování shody, na jeho náklady, plnění požadavků.“. 12. V § 16 odst. 7 se za větu první vkládá věta „O odvolání proti ostatním rozhodnutím a usnesením akreditačního orgánu rozhoduje statutární orgán akreditačního orgánu.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o metrologii Čl. V Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 137/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 481/2008 Sb. a zákona č. 223/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 se věta poslední zrušuje. 2. V § 5 odst. 5 se slova „střediska kalibrační služby“ nahrazují slovy „akreditované kalibrační laboratoře a zahraniční subjekty, které zaručují srovnatelnou metrologickou úroveň“. 3. V § 5 odstavec 6 zní: „(6) Způsob návaznosti pracovních měřidel stanoví uživatel měřidla. Kalibraci pracovních měřidel si mohou jejich uživatelé zajistit sami pomocí svých hlavních etalonů nebo u jiných tuzemských nebo zahraničních subjektů, které mají hlavní etalony příslušné veličiny navázány v souladu s odstavcem 5.“. 4. V § 6 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Schvalování typu nepodléhají měřidla, která jsou již v používání a jsou nově zařazena do kategorie stanovených měřidel.“. 5. V § 9 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 5 zní: „(3) Za úřední značku prvotního ověření podle tohoto zákona se považuje také označení shody a zajišťovací značky výrobce, umístěné na stanoveném měřidle, které bylo uvedeno na trh podle zvláštního právního předpisu5). 5) Například nařízení vlády č. 326/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na váhy s neautomatickou činností, a nařízení vlády č. 464/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na měřidla.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7. 6. V § 9 odst. 7 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 7. § 9a včetně nadpisu zní: „§ 9a Hotově balené zboží a lahve používané jako odměrné obaly pro hotově balené zboží (1) Hotově baleným zbožím se pro účely tohoto zákona rozumí kombinace výrobku a obalu, do kterého je výrobek hotově zabalen. Výrobek je hotově zabalen tehdy, pokud je bez přítomnosti kupujícího umístěn do jakéhokoli druhu obalu, přičemž množství výrobku obsažené v obalu, vyjádřené jako objem nebo hmotnost, má předem stanovenou hodnotu, kterou nelze změnit bez otevření nebo zjevného porušení obalu. (2) Ministerstvo může vyhláškou stanovit jmenovité objemy nebo hmotnosti hotově baleného zboží, které může být uváděno na trh pouze v těchto jmenovitých objemech nebo hmotnostech. (3) Balírny hotově baleného zboží jsou oprávněny uvést na trh zboží s označením „e“, pokud a) mají zaveden systém kontroly správnosti množství, zajišťující splnění požadavků stanovených vyhláškou, včetně průkazné evidence četnosti a výsledků měření, písemně oznámily Českému metrologickému institutu uvedení hotově baleného zboží označeného symbolem „e“ na trh a současně předaly Českému metrologickému institutu dokumentaci obsahující postupy výrobní kontroly množství zboží v balení, b) jsou dodrženy dovolené odchylky obsahu hotově baleného zboží stanovené vyhláškou, c) jsou uvedeny na obalech hotově baleného zboží údaje stanovené vyhláškou. (4) Dovozci jsou oprávněni uvést hotově balené zboží označené symbolem „e“ na trh za předpokladu, že Českému metrologickému institutu doložili, že zahraniční balírna splňuje požadavky stanovené v odstavci 3. (5) Metrologickou kontrolu hotově baleného zboží označeného symbolem „e“ ke zjištění, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 3, provádí Český metrologický institut; v případě splnění podmínek vydává osvědčení, jehož náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou, při opakovaných kontrolách vystavuje protokol potvrzující platnost osvědčení. (6) Výrobci a dovozci lahví používaných jako odměrné obaly pro hotově balené zboží (dále jen „lahve“) jsou oprávněni uvést na trh lahve označené symbolem „3“, pokud a) mají osvědčení o metrologické kontrole lahví vydané Českým metrologickým institutem, kromě případů stanovených v § 12 odst. 1; způsob a metody metrologické kontroly lahví a náležitosti osvědčení o metrologické kontrole lahví stanoví ministerstvo vyhláškou, b) jsou dodrženy dovolené odchylky objemu lahví, c) uvádí na lahve identifikační označení stanovené vyhláškou. (7) Metrologickou kontrolu lahví označených symbolem „3“ ke zjištění, zda jsou plněny podmínky stanovené v odstavci 6, provádí Český metrologický institut. (8) Český metrologický institut je oprávněn odebírat za náhradu od balíren nebo dovozců hotově baleného zboží označeného symbolem „e“ a od výrobců nebo dovozců lahví označených symbolem „3“ vzorky potřebné k provedení metrologické kontroly. Za odebrané vzorky poskytne Český metrologický institut náhradu ve výši prodejní ceny. Náhrada se neposkytne, jestliže se jí balírna, výrobce nebo dovozce vzdá. Nárok na náhradu nevzniká, pokud hotově balené zboží označené symbolem „e“ nebo lahve označené symbolem „3“ nesplňují požadavky stanovené vyhláškou. (9) Distributor je povinen jednat tak, aby zabránil distribuci hotově baleného zboží nebo lahví označených symbolem „3“, které nesplňují požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, týkající se jmenovitých objemů a hmotností, a povinných údajů uvedených na obalech hotově baleného zboží označeného symbolem „e“ a na lahvích označených symbolem „3“. 8. V § 13 odst. 1 písm. c) se slova „, pověřuje střediska kalibrační služby“ zrušují. 9. V § 13 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až i) se označují jako písmena d) až h). 10. V § 13 odst. 1 písm. f) se slova „, středisek kalibrační služby“ zrušují. 11. V § 13 odst. 1 písm. g) se slova „střediska kalibrační služby“ zrušují. 12. V § 14 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 2b a 2c zní: „(1) Český metrologický institut a) provádí metrologický výzkum a uchovávání státních etalonů včetně přenosu hodnot měřicích jednotek na měřidla nižších přesností, b) provádí certifikaci referenčních materiálů, c) vykonává státní metrologickou kontrolu měřidel, d) registruje subjekty, které opravují stanovená měřidla, popřípadě provádějí jejich montáž, e) vykonává státní metrologický dozor u autorizovaných metrologických středisek, u subjektů autorizovaných pro výkon úředního měření, u subjektů, které vyrábějí nebo opravují stanovená měřidla, popřípadě provádějí jejich montáž, u uživatelů měřidel, f) provádí výzkum a vývoj v oblasti elektronické komunikace a podílí se na mezinárodní spolupráci v této oblasti, g) provádí metrologickou kontrolu hotově baleného zboží a lahví, h) posuzuje shodu a provádí zkoušení výrobků v rozsahu udělených autorizací či akreditace podle právního předpisu upravujícího oblast technických požadavků na výrobky2b), i) posuzuje technickou způsobilost měřicích zařízení a technických zařízení pro využití v elektronických komunikacích, j) vydává opatření obecné povahy2c) podle § 24c a 24d, k) poskytuje odborné služby v oblasti metrologie. 2b) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2c) Část šestá zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.“. 13. V § 19 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Subjekty, které hodlají opravovat stanovená měřidla nebo provádět jejich montáž, jsou povinny podat žádost o registraci Českému metrologickému institutu.“. 14. § 20 se zrušuje. 15. V § 23 odst. 1 písmeno d) zní: „d) ověřil stanovené měřidlo bez oprávnění podle § 14 nebo 16, nebo provedl úřední měření bez oprávnění podle § 21, nebo opravil, popřípadě provedl montáž stanoveného měřidla bez registrace podle § 19 tohoto zákona;“. 16. V § 23 odst. 1 písmeno h) zní: „h) uvedl na trh nebo distribuoval hotově balené zboží označené symbolem „e“, nebo lahve označené symbolem „3“ v rozporu s § 9a odst. 3, 4, 6 nebo 9, nebo uvedl na trh nebo distribuoval hotově balené zboží v rozporu s § 9a odst. 2.“. Čl. VI Přechodná ustanovení 1. Správní řízení ve věci pověření subjektu jako střediska kalibrační služby, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se zastavují. 2. Dosavadní pověření subjektů jako střediska kalibrační služby se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zrušují. 3. Kalibrace měřidel, provedené středisky kalibrační služby přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou nadále platné. ČÁST ŠESTÁ Změna živnostenského zákona Čl. VII Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb. a zákona č. 292/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 3 písm. d) se za slova „uskladňování plynu,“ vkládají slova „obchod s elektřinou, obchod s plynem,“. 2. V § 5 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Fyzická osoba, která nemá bydliště na území České republiky, nebo právnická osoba, která nemá sídlo na území České republiky (dále jen „zahraniční osoba“), může na území České republiky provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud z tohoto nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného.“. 3. V § 6 odstavec 2 zní: „(2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena25a).“. 4. V § 6 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Pro účely posouzení bezúhonnosti je živnostenský úřad oprávněn vyžádat si od soudu opis pravomocného rozhodnutí. Pokud rozhodnutí neobsahuje skutečnosti rozhodné pro posouzení bezúhonnosti, je živnostenský úřad oprávněn nahlížet do těch částí trestního spisu, které tyto skutečnosti obsahují.“. 5. § 6a se zrušuje. 6. V § 10 odst. 1 písm. a) se slova „nebo, pokud je v ohlášení uveden pozdější den vzniku živnostenského oprávnění, tímto dnem“ zrušují. 7. V § 14 se věta první nahrazuje větou „Při fúzi nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva nebo při převodu jmění na společníka postupem podle zvláštního právního předpisu29a) může nástupnická obchodní společnost nebo družstvo, která dosud nemá příslušné živnostenské oprávnění, pokračovat v provozování živnosti na základě živnostenského oprávnění zaniklé nebo rozdělované obchodní společnosti nebo družstva za předpokladu, že do 15 dnů ode dne právních účinků fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka písemně oznámí pokračování v živnosti živnostenskému úřadu a současně ohlásí ohlašovací živnost nebo podá žádost o koncesi podle tohoto zákona.“. Poznámka pod čarou č. 29a zní: „29a) Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů.“. 8. V § 21 odst. 1 písm. d) se slovo „nebo“ zrušuje. 9. V § 21 odst. 1 se na konci písmene e) doplňuje slovo „nebo“. 10. Poznámka pod čarou č. 30a zní: „30a) Vyhláška č. 21/1991 Sb., o bližších podmínkách zabezpečování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 324/1992 Sb. Vyhláška č. 524/2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání. Vyhláška č. 176/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsob jeho ukončení.“. 11. V § 31 odstavec 3 zní: „(3) Podnikatel je povinen prokázat kontrolnímu orgánu na jeho žádost a v jím stanovené lhůtě způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu používaného k poskytování služeb.“. 12. V § 31 odstavec 11 zní: „(11) Jestliže podnikatel oznámí živnostenskému úřadu přerušení provozování živnosti, je provozování živnosti přerušeno dnem doručení oznámení o přerušení provozování živnosti živnostenskému úřadu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. V době přerušení provozování živnosti se na podnikatele vztahují povinnosti uložené tímto zákonem kromě povinností stanovených v odstavcích 2, 9 a 17, v § 17 odst. 4 a 8 a povinnosti splňovat podmínky odborné nebo jiné způsobilosti, pokud je tento zákon nebo zvláštní předpisy pro provozování živnosti vyžadují.“. 13. V § 31 se za odstavec 15 vkládá nový odstavec 16, který zní: „(16) Podnikatel je povinen nejpozději ke dni ukončení činnosti v provozovně oznámit živnostenskému úřadu, na jaké adrese lze vypořádat jeho případné závazky. Podnikatel je povinen ohlásit i každou změnu adresy podle věty první po dobu 4 let ode dne ukončení činnosti v provozovně.“. Dosavadní odstavce 16 až 18 se označují jako odstavce 17 až 19. 14. § 31a se zrušuje. 15. V § 45 odst. 2 písm. a) a c), § 45 odst. 3 písm. a), § 47 odst. 2 písm. a), § 47 odst. 3 písm. a) a v § 60 odst. 2 písm. a) se slovo „jinak“ zrušuje. 16. V § 45 odst. 2 písmeno h) zní: „h) dobu povoleného pobytu, jedná-li se o osobu, na kterou se vztahuje povinnost mít povolený pobyt podle § 5 odst. 5.“. 17. V § 45 odst. 2 se písmena i) a j) zrušují. 18. V § 45 odst. 3 písm. a) se slova „státní občanství,“ zrušují. 19. V § 45 odst. 3 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmena g) až i) se zrušují. 20. V § 46 odst. 2 písmeno c) zní: „c) doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud zápis do obchodního nebo obdobného rejstříku nebyl ještě proveden, anebo doklad o tom, že právnická osoba je zapsána do příslušného rejstříku, s výjimkou obchodního rejstříku, pokud byl již zápis proveden; zahraniční právnická osoba výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad o provozování podniku v zahraničí; doklad o provozování podniku v zahraničí nepředkládá právnická osoba se sídlem, ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti v členském státu Evropské unie; výpis z rejstříku nesmí být starší než 3 měsíce,“. 21. Poznámka pod čarou č. 31d zní: „31d) § 108 zákona č. 561/2004 Sb. Vyhláška č. 12/2005 Sb., o podmínkách uznání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami.“. 22. V § 47 odst. 2 písmeno e) zní: „e) doba platnosti živnostenského oprávnění; u osoby, na kterou se vztahuje povinnost mít povolený pobyt podle § 5 odst. 5, se touto dobou rozumí doba povoleného pobytu,“. 23. V § 47 odst. 3 písmeno c) zní: „c) doba platnosti živnostenského oprávnění,“. 24. V § 47 odstavec 8 zní: „(8) Doloží-li osoba uvedená v odstavci 7 doklad o povolení k pobytu podle zvláštního právního předpisu24b) do 6 měsíců ode dne vydání potvrzení podle odstavce 7, živnostenský úřad do 5 dnů vydá výpis podle § 10 odst. 4. Nedoloží-li tato osoba doklad o povolení k pobytu ve stanovené lhůtě, nesplnila podmínky pro vznik živnostenského oprávnění; živnostenský úřad ohlášení odloží.“. 25. V § 48 odst. 1 se slova „a orgánu nebo organizaci, která podle zvláštního zákona vede registr všech pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění“ nahrazují slovy „orgánu nebo organizaci, která podle zvláštního zákona vede registr všech pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění, a rejstříkovému soudu u osob, které se zapisují do obchodního rejstříku“. 26. V § 48 odst. 2 se slova „že ohlašovatel“ nahrazují slovy „že ohlášení živnosti bylo odloženo, přerušení provozování živnosti, skutečnost, že ohlašovatel nebo žadatel o koncesi“. 27. V § 49 odst. 1 se slova „do obchodního rejstříku“ nahrazují slovy „v základních registrech28d), v obchodním rejstříku31f) nebo v informačním systému evidence obyvatel38e), pokud je podnikatel státním občanem České republiky, anebo v informačním systému cizinců31g), pokud je podnikatel cizincem“. Poznámky pod čarou č. 31f a 31g znějí: „31f) § 27 a násl. obchodního zákoníku. 31g) § 158 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2009 Sb.“. 28. V § 56 odst. 1 se slova „v obchodním rejstříku“ nahrazují slovy „v základních registrech28d), v obchodním rejstříku31f) nebo v informačním systému evidence obyvatel38e), pokud je podnikatel státním občanem České republiky, anebo v informačním systému cizinců31g), pokud je podnikatel cizincem“. 29. V § 57 odst. 1 písm. d) se za slova „zahraniční osoby“ vkládají slova „povinně zapsané v obchodním rejstříku“. 30. V § 57 odst. 2 ve větě první se slova „změnu data ukončení provozování živnosti“ nahrazují slovy „, že hodlá v provozování živnosti pokračovat,“ a věta třetí a poslední se nahrazují větami „Nedoloží-li toto povolení, živnostenský úřad ji vyzve, aby tak učinila, a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, a to minimálně na dobu povoleného pobytu. Není-li povolení doloženo ve stanovené lhůtě, živnostenské oprávnění zaniká posledním dnem této lhůty, pokud již uplynula doba, na kterou bylo živnostenské oprávnění omezeno. Pokud tato doba ještě neuplynula, živnostenské oprávnění zaniká uplynutím doby podle odstavce 1 písm. c).“. 31. V § 58 odst. 1 písm. a) se slova „nebo § 6a odst. 3“ zrušují. 32. V § 58 odst. 1 písm. b) se slova „podle § 8 odst. 6“ nahrazují slovy „podle § 8 odst. 5“. 33. V § 58 odst. 3 se slova „podle § 31 odst. 12“ nahrazují slovy „podle § 31 odst. 11“. 34. V § 60 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; státní občanství se nezapisuje u fyzických osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členy“. 35. V § 60 odst. 2 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) až o) se označují jako písmena g) až n). 36. V § 60 odst. 2 písmeno j) zní: „j) rozhodnutí o úpadku, rozhodnutí o tom, že dlužník není v úpadku, rozhodnutí o způsobu řešení úpadku a rozhodnutí o zrušení konkursu,“. 37. V § 60 odst. 2 písmeno m) zní: „m) pokuty uložené živnostenskými úřady a sankční opatření uložená jinými správními orgány v souvislosti s podnikáním, s výjimkou blokových pokut,“. 38. V § 60 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní: „o) adresa místa, kde lze vypořádat případné závazky po ukončení činnosti v provozovně.“. 39. V § 60 odst. 3 a 6 se slova „v odstavci 2 písm. n)“ nahrazují slovy „v odstavci 2 písm. m)“. 40. V § 61 odst. 1 písm. b) se za slova „správce dědictví“ vkládají slova „nebo insolvenční správce“. 41. V § 61 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) jako osoba uvedená v § 13 odst. 1 písm. b), c) nebo e), která nabyla majetkového práva vztahujícího se k provozování živnosti, pokračuje v provozování živnosti po skončení řízení o dědictví bez oznámení živnostenskému úřadu podle § 13 odst. 4.“. 42. V § 61 odstavec 2 zní: „(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že předloží nepravdivé čestné prohlášení o bezúhonnosti podle a) § 46 odst. 1 písm. a), je-li občanem jiného členského státu Evropské unie, nebo b) § 46 odst. 1 písm. b), je-li občanem jiného státu než členského státu Evropské unie.“. 43. V § 61 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „; přestupky podle odstavců 2 a 3 nelze projednat v blokovém řízení“. 44. § 62 zní: „§ 62 (1) Právnická osoba jako podnikatel nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 7 odst. 6 nezajistí výkon činností, které jsou obsahem živností uvedených v příloze č. 5, pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti nebo nevede a neuchovává po zákonem stanovenou dobu o těchto osobách evidenci a nebo neuchovává po zákonem stanovenou dobu kopie dokladů o jejich odborné způsobilosti, b) neoznámí živnostenskému úřadu ustanovení odpovědného zástupce pro živnost ohlašovací nebo ukončení výkonu jeho funkce podle § 11 odst. 5, c) v rozporu s § 11 odst. 7 nepředloží živnostenskému úřadu ke schválení ustanovení odpovědného zástupce pro živnost koncesovanou nebo neoznámí živnostenskému úřadu ukončení výkonu jeho funkce, d) neustanoví nového odpovědného zástupce podle § 11 odst. 8, e) v rozporu s § 17 odst. 3 1. neprokáže na žádost živnostenského úřadu vlastnické nebo užívací právo k objektům nebo místnostem provozovny, nebo oprávněnost umístění mobilní provozovny, nebo 2. neoznámí předem zahájení nebo ukončení provozování živnosti v provozovně, f) v rozporu s § 17 odst. 4 nezajistí, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti, nebo neustanoví osobu odpovědnou za činnost provozovny, g) neoznačí provozovnu podle § 17 odst. 7, 8 nebo 9, h) v rozporu s § 17 odst. 10 umožní prodejem zboží nebo poskytováním služeb pomocí automatů obsluhovaných spotřebitelem získat určité druhy zboží osobám chráněným zvláštními právními předpisy, i) poruší některou z podmínek stanovených nebo změněných živnostenským úřadem pro provozování koncesované živnosti podle § 27 odst. 3, j) v rozporu s § 31 odst. 2 neoznačí místo podnikání, sídlo nebo organizační složku podniku, nebo na žádost živnostenského úřadu neprokáže vlastnické nebo užívací nebo jiné obdobné právo k objektům nebo prostorám, v nichž má na území České republiky místo podnikání, sídlo nebo organizační složku podniku, k) neprokáže kontrolnímu orgánu způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu podle § 31 odst. 3, l) v rozporu s § 31 odst. 4 neidentifikuje účastníka smluvního vztahu nebo předmět smluvního vztahu, nebo nevede evidenci o účastnících nebo předmětu smluvního vztahu, nebo nemá tuto evidenci přístupnou v provozovně, v níž dochází k identifikaci a kde se toto zboží nachází, m) neeviduje nebo neuchovává identifikační údaje podle § 31 odst. 6, n) v rozporu s § 31 odst. 7 koupí zboží nebo ho přijme do zástavy nebo zprostředkuje jeho nákup, o) nezajistí, aby v provozovně určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům byla v prodejní nebo provozní době určené pro styk se spotřebiteli přítomna osoba splňující podmínku znalosti českého nebo slovenského jazyka podle § 31 odst. 8, p) nezajistí, aby jeho zaměstnanci prokázali splnění podmínky bezúhonnosti podle § 31 odst. 9, q) neoznámí živnostenskému úřadu pokračování v provozování živnosti podle § 31 odst. 12, r) nevydá na žádost zákazníka doklad o prodeji zboží nebo poskytnutí služby, nebo na dokladu neuvede zákonem stanovené údaje podle § 31 odst. 14, s) v rozporu s § 31 odst. 15 nesdělí na žádost živnostenského úřadu, zda provozuje živnost, nebo nedoloží doklady prokazující provozování živnosti, t) v rozporu s § 31 odst. 16 neoznámí při ukončení činnosti v provozovně živnostenskému úřadu adresu místa, kde lze vypořádat případné závazky, u) v rozporu s § 31 odst. 17 zaměstnává zaměstnance, kteří nemají způsobilost pro výkon povolání stanovenou zvláštními právními předpisy nebo znalost bezpečnostních předpisů anebo předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví, v) v rozporu s § 49 odst. 1 neoznámí živnostenskému úřadu ve stanovené lhůtě změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro ohlášení živnosti, nebo nepředloží doklady o nich, s výjimkou neoznámení změny oboru činnosti u živnosti volné, nebo w) v rozporu s § 56 odst. 1 neoznámí živnostenskému úřadu ve stanovené lhůtě změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o koncesi, nebo nepředloží doklady o nich. (2) Podnikající fyzická osoba uvedená v § 69a odst. 1 se při dočasném poskytování služeb dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 69a odst. 4 písm. a) neprokáže při kontrole oprávněnost poskytování služeb, b) v rozporu s § 69a odst. 4 písm. b) a § 7 odst. 6 nezajistí výkon činností, které jsou obsahem živností uvedených v příloze č. 5, pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti, nebo c) v rozporu s § 69a odst. 5 uznávacímu orgánu neoznámí poskytování služeb v činnosti, která je živností a pro jejíž provozování se vyžaduje splnění zvláštní podmínky odborné způsobilosti podle § 7. (3) Právnická osoba uvedená v § 69a odst. 2 se při dočasném poskytování služeb dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 69a odst. 4 písm. a) neprokáže při kontrole oprávněnost poskytování služeb, b) v rozporu s § 69a odst. 4 písm. b) a § 7 odst. 6 nezajistí výkon činností, které jsou obsahem živností uvedených v příloze č. 5, pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti, nebo c) v rozporu s § 69a odst. 5 neoznámí uznávacímu orgánu poskytování služeb v činnosti, která je živností a pro jejíž provozování se vyžaduje splnění zvláštní podmínky odborné způsobilosti podle § 7. (4) Za správní delikt se uloží pokuta a) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. h), k), l), m), n), r), t), u), b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c), d), e), f), g), i), j), o), p), s), nebo podle odstavce 2 nebo podle odstavce 3, c) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), d) do 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. v), w), e) do 10 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. q). (5) Za správní delikt podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do výše 5 000 Kč v blokovém řízení. Na blokové řízení podle tohoto zákona se použijí obdobně ustanovení o blokovém řízení podle zvláštního zákona40).“. 45. V § 63 odst. 1 se slova „nebo podnikající fyzická osoba“ zrušují. 46. Za § 63 se vkládá nový § 63a, který zní: „§ 63a Více správních deliktů spáchaných touž osobou, které je příslušný projednat týž správní orgán, se projedná ve společném řízení a sankce se uloží podle ustanovení vztahujícího se na správní delikt nejpřísněji postižitelný.“. 47. V § 71 odst. 2 se za slova „správního řádu“ vkládají slova „; to neplatí, jedná-li se o zrušení živnostenského oprávnění na žádost podnikatele“. 48. V § 73a se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 49. V příloze č. 2 ŽIVNOSTI VÁZANÉ u předmětu podnikání „Výroba nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků a prodej chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické*) a toxické*)“ se ve druhém sloupci písmeno e) s textem „doklad podle § 41 odst. 4 zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, nebo“ zrušuje. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e). Ve třetím sloupci se slova „§ 2 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 2 odst. 2“. 50. V příloze č. 2 ŽIVNOSTI VÁZANÉ u předmětu podnikání „Oceňování majetku pro*) – věci movité, – věci nemovité, – nehmotný majetek, – finanční majetek, – podnik“ ve druhém sloupci „pro oceňování věcí movitých a nemovitých“ písmena c) až e) znějí: „c) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru, ve kterém má být oceňování vykonáváno, a absolvování celoživotního vzdělávání podle zvláštního právního předpisu**) v rozsahu 2 semestrů zaměřeného na oceňování majetku, nebo d) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru, ve kterém má být oceňování vykonáváno, a absolvování pomaturitního kvalifikačního studia v rozsahu nejméně 2 školních roků zaměřeného na oceňování majetku, nebo e) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru, ve kterém má být oceňování vykonáváno, a 2 roky praxe v oceňování majetku, nebo“ a v písmenu f) se slovo „oboru“ nahrazuje slovy „oceňování majetku“. 51. V příloze č. 2 ŽIVNOSTI VÁZANÉ u předmětu podnikání „Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ ve druhém sloupci se na konci textu písmene d) vkládají slova „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) doklad o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu*)“; ve třetím sloupci se vkládá nový text, který zní: „*) § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění zákona č. 189/2008 Sb., a § 8 odst. 1 a 2 nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti“. 52. V příloze č. 2 ŽIVNOSTI VÁZANÉ u předmětu podnikání „Činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže“ ve druhém sloupci písmena c) a d) znějí: „c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání kosmetička a osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže, vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, nebo d) střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání kosmetička a osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže, vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, nebo“ a za písmeno d) se doplňuje písmeno e), které zní: „e) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro kosmetičku a pro činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže, vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 4 roky praxe v oboru kosmetické služby nebo v činnostech, při kterých je porušována integrita lidské kůže“. 53. V příloze č. 2 ŽIVNOSTI VÁZANÉ u předmětu podnikání „Masérské, rekondiční a regenerační služby“ ve druhém sloupci se na konci textu písmene d) vkládají slova „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) dílčí kvalifikace pro klasickou masáž nebo sportovní masáž podle zvláštního právního předpisu***); ve třetím sloupci se doplňuje text, který zní: „***) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů“. 54. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI u předmětu podnikání „Výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin“ ve čtvrtém sloupci se slova „Ministerstvo průmyslu a obchodu“ nahrazují slovy „Český báňský úřad“. 55. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI u předmětu podnikání „Vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání, znehodnocování a ničení zbraní a střeliva“ ve čtvrtém sloupci se slova „zneškodňování střeliva Ministerstvo průmyslu a obchodu“ nahrazují slovy „znehodnocování střeliva Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva“ a v pátém sloupci se slova „zneškodňování střeliva § 23 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 542/1991 Sb.“ nahrazují slovy „znehodnocování střeliva § 17 odst. 3 písm. k) zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2010 Sb.“. 56. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI u předmětu podnikání „Nákup a prodej, půjčování, vývoj, výroba, opravy, úpravy, uschovávání, skladování, přeprava, znehodnocování a ničení bezpečnostního materiálu“ ve třetím sloupci se slova „č. 130/2008 Sb.“ nahrazují slovy „č. 155/2010 Sb.“ a ve čtvrtém sloupci se slova „okresního (městského, obvodního)“ nahrazují slovem „krajského“. 57. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI u předmětu podnikání „Silniční motorová doprava – nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně, – nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny, – nákladní mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně, – nákladní mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny, – vnitrostátní příležitostná osobní, mezinárodní příležitostná osobní, – vnitrostátní veřejná linková, – vnitrostátní zvláštní linková, – mezinárodní linková, – mezinárodní kyvadlová, – taxislužba“ ve druhém sloupci se doplňují slova „a zákona č. 130/2008 Sb.“. 58. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI u předmětu podnikání „Ostraha majetku a osob“ ve druhém sloupci text zní: „a) vysokoškolské vzdělání, nebo b) vyšší odborné vzdělání právnického, bezpečnostního nebo obdobného zaměření, nebo c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru bezpečnostním nebo právním a 3 roky praxe v oboru, nebo d) střední vzdělání s maturitní zkouškou, 3 roky praxe v oboru a osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, nebo e) střední vzdělání s maturitní zkouškou, 3 roky praxe v oboru a dílčí kvalifikace pro činnost strážný podle zvláštního právního předpisu*)“; ve třetím sloupci text zní: „spolehlivost podnikatele, statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu**) a bezúhonnost všech osob, které pro podnikatele předmětnou činnost vykonávají (§ 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 155/2010 Sb.)“; v pátém sloupci text zní: „*) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, **) § 1 odst. 5 zákona č. 451/1991 Sb.“. 59. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI u předmětu podnikání „Služby soukromých detektivů“ ve druhém sloupci text zní: „a) vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru, nebo b) vyšší odborné vzdělání právnického, bezpečnostního nebo obdobného zaměření a 1 rok praxe v oboru, nebo c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru bezpečnostním nebo právním a 3 roky praxe v oboru, nebo d) střední vzdělání s maturitní zkouškou, 3 roky praxe v oboru a osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, nebo e) střední vzdělání s maturitní zkouškou, 3 roky praxe v oboru a dílčí kvalifikace pro činnost detektiv koncipient podle zvláštního právního předpisu*)“; ve třetím sloupci text zní: „spolehlivost podnikatele, statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu**) a bezúhonnost všech osob, které pro podnikatele předmětnou činnost vykonávají (§ 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 155/2010 Sb.)“; v pátém sloupci text zní: „*) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, **) § 1 odst. 5 zákona č. 451/1991 Sb.“. 60. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI u předmětu podnikání „Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob“ ve třetím sloupci se slova „zaměstnanců (§ 6a odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 130/2008 Sb.)“ nahrazují slovy „osob, které pro podnikatele předmětnou činnost vykonávají (§ 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 155/2010 Sb.)“. 61. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI u předmětu podnikání „Vedení spisovny“ ve třetím sloupci se slova „č. 130/2008 Sb.“ nahrazují slovy „č. 155/2010 Sb.“. 62. V příloze č. 5 Seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, a odborné způsobilosti pro výkon těchto činností u živnosti „Obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy“ ve třetím sloupci se text „*) vyhláška č. 524/2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání“ nahrazuje textem „*) vyhláška č. 176/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsob jeho ukončení“. 63. V příloze č. 5 Seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, a odborné způsobilosti pro výkon těchto činností u živností „Vodní záchranářská služba“, „Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti...“, „Provozování solárií“, „Kosmetické služby“ a „Pedikúra, manikúra“ ve třetím sloupci se text „*) vyhláška č. 524/2004 Sb.“ nahrazuje textem „*) vyhláška č. 176/2009 Sb.“. 64. V příloze č. 5 Seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, a odborné způsobilosti pro výkon těchto činností u živnosti „Průvodcovská činnost horská“ ve druhém sloupci se na konci písmene a) doplňují slova „, nebo“ a ve třetím sloupci se text „**) vyhláška č. 524/2004 Sb.“ nahrazuje textem „**) vyhláška č. 176/2009 Sb.“. 65. V příloze č. 5 Seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, a odborné způsobilosti pro výkon těchto činností u živnosti „Činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže“ ve druhém sloupci písmena c) a d) znějí: „c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání kosmetička a osvědčení o rekvalifikaci***) nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže, vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, nebo d) střední vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání kosmetička a osvědčení o rekvalifikaci***) nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže, vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, nebo“ a za písmeno d) se vkládá nové písmeno e), které zní: „e) osvědčení o rekvalifikaci***) nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro kosmetičku a pro činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže, vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, nebo“; dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f); ve třetím sloupci se text „***) vyhláška č. 524/2004 Sb.“ nahrazuje textem „***) vyhláška č. 176/2009 Sb.“. 66. V příloze č. 5 Seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, a odborné způsobilosti pro výkon těchto činností u živnosti „Masérské, rekondiční a regenerační služby“ ve druhém sloupci se na konci textu písmene d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) dílčí kvalifikace pro klasickou masáž nebo sportovní masáž podle zvláštního právního předpisu*****), nebo“; dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f); ve třetím sloupci se text „***) vyhláška č. 524/2004 Sb.“ nahrazuje textem „***) vyhláška č. 176/2009 Sb.“ a doplňuje text, který zní: „*****) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů“. 67. V příloze č. 5 Seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, a odborné způsobilosti pro výkon těchto činností u živnosti „Ostraha majetku a osob“ ve druhém sloupci text zní: „a) vysokoškolské vzdělání, nebo b) vyšší odborné vzdělání právnického, bezpečnostního nebo obdobného zaměření, nebo c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru bezpečnostním nebo právním, nebo d) střední vzdělání s maturitní zkouškou a osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, nebo e) dílčí kvalifikace pro činnost strážný podle zvláštního právního předpisu*), nebo f) doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu**)“; ve třetím sloupci text zní: „*) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, **) zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů“. 68. V příloze č. 5 Seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, a odborné způsobilosti pro výkon těchto činností u živnosti „Služby soukromých detektivů“ ve druhém sloupci text zní: „a) vysokoškolské vzdělání, nebo b) vyšší odborné vzdělání právnického, bezpečnostního nebo obdobného zaměření, nebo c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru bezpečnostním nebo právním, nebo d) střední vzdělání s maturitní zkouškou a osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, nebo e) dílčí kvalifikace pro činnost detektiv koncipient podle zvláštního právního předpisu*), nebo f) doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu**)“; ve třetím sloupci text zní: „*) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, **) zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů“. Čl. VIII Přechodná ustanovení 1. Živnostenská oprávnění vydaná podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachována. 2. Podnikatel, kterému ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona trvalo živnostenské oprávnění pro živnosti „Ostraha majetku a osob“ nebo „Služby soukromých detektivů“, musí nejpozději ve lhůtě 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona splnit podmínky odborné způsobilosti podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a předložit o tom doklady živnostenskému úřadu nebo ustanovit odpovědného zástupce; to neplatí, pokud splnění odborné způsobilosti již podnikatel živnostenskému úřadu prokázal. Pokud podnikatel v uvedené lhůtě splnění podmínek odborné způsobilosti neprokáže, živnostenský úřad zahájí řízení o zrušení živnostenského oprávnění. 3. Podnikatel, kterému ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona trvalo živnostenské oprávnění pro živnosti „Ostraha majetku a osob“ nebo „Služby soukromých detektivů“, musí nejpozději ve lhůtě 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zajistit a na žádost živnostenského úřadu doložit, že činnosti, které jsou obsahem uvedených živností, zajišťuje pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti, které jsou uvedeny v příloze č. 5 k zákonu č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě Čl. IX V § 23 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 376/2007 Sb., se slova „Ministerstvo průmyslu a obchodu“ nahrazují slovy „Český báňský úřad“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů Čl. X V § 17 zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 36/2008 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které včetně poznámek pod čarou č. 19h a 19i zní: „k) vydává stanovisko k žádosti o koncesi podle jiného právního předpisu19h) pro živnost „Vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání, znehodnocování a ničení zbraní a střeliva“ v rozsahu předmětu podnikání „vývoj, výroba, znehodnocování a ničení střeliva“. Při vydání stanoviska úřad posuzuje, zda žadatel o koncesi pro provozování požadované činnosti vlastní nebo má zajištěn přístup ke schválenému zařízení a vybavení potřebnému pro vykonávání této činnosti, a vlastní, nebo má zajištěn přístup k objektům, které byly pro provozování požadované činnosti povoleny podle zvláštního zákona19i). U žadatelů o koncesi je úřad oprávněn ověřit stav vybavenosti v rozsahu tohoto ustanovení; při tomto ověřování se přiměřeně použije § 20 odst. 3 písm. a) až d). 19h) § 52 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 315/2006 Sb. 19i) Například zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) Čl. XI V § 11 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), ve znění zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 158/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se v písmenu f) část věty za středníkem zrušuje. ČÁST DESÁTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ Čl. XII Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 16/2009 Sb., o obsahu a rozsahu kvalifikace pro výkon fyzické ostrahy a služby soukromého detektiva. 2. Vyhláška č. 69/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na napínací soupravy na předpjatý beton. 3. Vyhláška č. 380/2006 Sb., kterou se stanoví požadavky na bubnové vodoměry. 4. Vyhláška č. 381/2006 Sb., kterou se stanoví požadavky na snímače teploty používané jako součást stanoveného měřidla. 5. Vyhláška č. 382/2006 Sb., kterou se stanoví požadavky na stacionární nádrže. 6. Vyhláška č. 383/2006 Sb., kterou se stanoví požadavky na teploměry pro kontrolu teploty prostředí a teplé vody s dělením 0,1 °C a lepším, používané státními kontrolními orgány. ČÁST JEDENÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XIII Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Vlček v. r. Klaus v. r. Fischer v. r.
Zákon č. 153/2010 Sb.
Zákon č. 153/2010 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 21. 5. 2010, datum účinnosti 1. 7. 2010, částka 54/2010 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o elektronických komunikacích * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST TŘETÍ - Změna krizového zákona * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o některých opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy, souvisejících se zrušením Ministerstva informatiky a o změně některých zákonů * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání * ČÁST SEDMÁ - Změna autorského zákona * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o České televizi * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o poštovních službách * ČÁST DESÁTÁ - Čl. XII * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona č. 281/2009 Sb. * ČÁST DVANÁCTÁ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA * ČÁST TŘINÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2010 153 ZÁKON ze dne 21. dubna 2010, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o elektronických komunikacích Čl. I Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písmeno l) zní: „l) rozhraním 1. koncový bod veřejné komunikační sítě, 2. rozhraní pro propojování veřejných komunikačních sítí nebo přístup k nim, nebo 3. rádiové rozhraní pro cestu rádiových vln mezi rádiovými zařízeními, a jejich technické specifikace,“. 2. V § 8 odst. 5 se slova „obecné podmínky podle odstavce 3“ nahrazují slovy „podmínku bezúhonnosti podle odstavce 4“. 3. V § 10 odst. 1 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až p) se označují jako písmena a) až o). 4. V § 15 odst. 2 větě poslední se slovo „optimální“ nahrazuje slovem „účelné“. 5. V § 15 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Využíváním rádiových kmitočtů se rozumí jejich používání pro radiokomunikační službu nebo k zajišťování sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím jsou poskytovány služby elektronických komunikací nebo radiokomunikační služby. (4) Využívání rádiových kmitočtů musí probíhat v souladu se zákonem, plánem přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka), plánem využití rádiového spektra, přídělem rádiových kmitočtů a individuálním oprávněním k využívání rádiových kmitočtů, popřípadě všeobecným oprávněním.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5. 6. V § 15 se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 10a zní: „(6) Úřad poskytuje informace do Informačního systému o rádiovém spektru10a). 10a) Rozhodnutí Komise 2007/344/ES ze dne 16. května 2007 o harmonizované dostupnosti informací o využívání spektra ve Společenství.“. 7. V § 16 odst. 3 se slova „a rádiová zařízení“ nahrazují slovy „, popřípadě rádiová zařízení“. 8. V § 17 odst. 3 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) a d), která znějí: „c) číslo jednací a datum vydání rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo tímto přídělem uděleno, d) typ vysílacího rádiového zařízení, pokud je to vyžadováno mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo to vyplývá z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích,“. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena e) až g). 9. V § 17 odst. 5 se na konci písmene a) doplňují slova „pokud se nejedná o žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo uděleno přídělem rádiových kmitočtů,“. 10. V § 17 odst. 5 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) souhlasem držitele přídělu v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo uděleno přídělem rádiových kmitočtů, pokud o oprávnění nežádá držitel tohoto přídělu,“. Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena c) až h). 11. V § 17 odst. 11 písmeno b) zní: „b) to vyžaduje dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,“. 12. V § 17 odst. 11 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) to vyžaduje dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích anebo zajištění bezpečnosti státu,“. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g). 13. V § 17 odst. 11 se na konci písmene f) slovo „nebo“ zrušuje a písmeno g) zní: „g) oznámil záměr omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů, jejichž využívání je požadováno, nebo“. 14. V § 17 odst. 11 se doplňuje písmeno h), které zní: „h) došlo k omezení práv k využívání rádiových kmitočtů, jejichž využívání je požadováno, a o rádiové kmitočty žádá osoba, která není držitelem přídělu rádiových kmitočtů uděleného na základě omezení nebo osobou, které byl udělen souhlas držitele přídělu rádiových kmitočtů.“. 15. V § 17 se za odstavec 11 vkládá nový odstavec 12, který zní: „(12) Úřad přeruší řízení o žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jestliže hodlá oznámit záměr omezit počet práv podle § 20 odst. 2, které jsou předmětem žádosti, a to nejdéle na 3 měsíce od doručení žádosti.“. Dosavadní odstavce 12 a 13 se označují jako odstavce 13 a 14. 16. V § 18 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí: „c) dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo d) dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích anebo povinností souvisejících se zajištěním bezpečnosti státu.“. 17. V § 18 odst. 3 se slova „kmitočtovými plány“ nahrazují slovy „plánem přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka), plánem využití rádiového spektra“ a věta poslední se zrušuje. 18. V § 19 odst. 1 písmeno a) zní: „a) dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo“. 19. V § 19 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích anebo vyžaduje-li to zajištění bezpečnosti státu,“. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e). 20. V § 19 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo změna výše poplatků podle § 24,“. 21. V § 19 odst. 1 písm. e) se slova „z důvodu změny technických parametrů přiděleného kmitočtu“ zrušují a za slova „přiděleného kmitočtu“ se vkládají slova „nebo jeho technických parametrů“. 22. V § 19 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „podle § 27“. 23. V § 19 odstavec 3 zní: „(3) Na žádost držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů Úřad rozhodne o prodloužení doby platnosti tohoto oprávnění. Pokud tomu nebrání skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo pokud nejsou dány důvody pro neudělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 11, Úřad dobu platnosti prodlouží, nejvýše však o dobu uvedenou v oprávnění. Dobu platnosti lze prodloužit opakovaně. Žádost o prodloužení doby platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí být Úřadu doručena nejpozději jeden měsíc přede dnem uplynutí jeho platnosti.“. 24. V § 19 odst. 4 písm. c) se za slova „Evropské unii“ vkládají slova „, Severoatlantické alianci“. 25. V § 19 odst. 4 písm. d) se slova „doba užívání kmitočtů se nesleduje u provozovatelů amatérské kmitočtové služby, nebo“ nahrazují slovy „lhůta pro posouzení nevyužívání rádiových kmitočtů se počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů držiteli oprávnění nebo jeho právnímu předchůdci uděleno poprvé; doba využívání rádiových kmitočtů se nesleduje u provozovatelů amatérské radiokomunikační služby, nebo“. 26. V § 19 odst. 5 se za slovo „písm.“ vkládají slova „b) nebo“. 27. V § 19 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6. 28. V § 19 odst. 6 písm. c) se slovo „nebo“ zrušuje. 29. V § 19 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) dnem převodu přídělu rádiových kmitočtů podle § 23.“. 30. V § 19 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo jeho právní nástupce je povinen zajistit, aby bezprostředně po skončení platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů byl ukončen provoz vysílacích rádiových stanic provozovaných na základě tohoto oprávnění.“. 31. V § 21 odst. 5 písm. e) se slova „výše poplatku“ nahrazují slovy „výši částky“. 32. V § 22 odst. 1 větě první se slova „držiteli přídělu“ nahrazují slovem „Úřadem“. 33. V § 22 odst. 2 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) specifikaci rádiových kmitočtů,“. Dosavadní písmena a) až f) se označují jako písmena b) až g). 34. V § 22 odst. 2 písm. d) se slova „práv vyplývajících z“ zrušují. 35. V § 22 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na něž byl vydán příděl rádiových kmitočtů, může být uděleno držiteli tohoto přídělu nebo s jeho souhlasem podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.“. 36. Za § 22 se vkládají nové § 22a až 22d, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 16a, 16b a 16c znějí: „§ 22a Změna přídělu rádiových kmitočtů (1) Předseda Rady rozhodne po konzultaci podle § 130 o změně přídělu rádiových kmitočtů na žádost držitele přídělu. (2) Předseda Rady může rovněž rozhodnout o změně přídělu rádiových kmitočtů, jestliže a) oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na které se příděl vztahuje, bylo odňato podle § 19 odst. 4 písm. b) nebo d) a držitel přídělu byl držitelem odňatého oprávnění, nebo b) jde o převod přídělu podle § 23. (3) Při rozhodování podle odstavců 1 a 2 předseda Rady posoudí plnění všech podmínek a povinností stanovených v přídělu a zohlední zejména plnění podmínek podle § 22 odst. 2 písm. d), rozsah služeb, pro které byla práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, potřeby zajištění hospodářské soutěže a plnění podmínek účelného využívání rádiových kmitočtů. Postupem podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b) a odstavce 5 lze změnit příděl rádiových kmitočtů pouze v případě, že je to nezbytné k naplnění harmonizačních záměrů Společenství nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv. (4) Předseda Rady rozhodne o změně přídělu rádiových kmitočtů, jestliže je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo to vyplývá z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích, vyžaduje-li to bezpečnost státu, anebo je to nezbytné pro zajištění naplnění harmonizačních záměrů Společenství na využívání rádiového spektra16a). (5) Změnu přídělu rádiových kmitočtů lze provést rovněž, pokud na základě postupu podle § 21 má dojít k udělení dalších práv k využívání rádiových kmitočtů držiteli přídělu a takové změně nebrání obsahové náležitosti přídělu podle § 22 odst. 2. § 22b Odnětí přídělu rádiových kmitočtů (1) Předseda Rady rozhodne o odnětí přídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části (dále jen „odnětí přídělu rádiových kmitočtů“), jestliže a) držitel přídělu přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu byl příděl udělen, nebo podmínky stanovené zvláštním právním předpisem11),16) a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí přídělu z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn, b) držitel přídělu nesplnil podmínku nebo povinnost stanovenou tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení přídělu a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí přídělu z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn, nebo c) oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na které se příděl vztahuje, bylo odňato podle § 19 odst. 4 písm. b) nebo d) a držitel přídělu byl držitelem odňatého oprávnění. (2) Pokud lhůta pro zahájení využívání rádiových kmitočtů není stanovena přídělem rádiových kmitočtů, je držitel přídělu povinen začít využívat přidělené rádiové kmitočty do 2 let ode dne právní moci rozhodnutí o udělení přídělu. Pokud držitel přídělu nezačal využívat rádiové kmitočty ve stanovené lhůtě, předseda Rady rozhodne o odnětí přídělu rádiových kmitočtů. (3) Při rozhodování podle odstavců 1 a 2 předseda Rady posoudí plnění všech podmínek a povinností stanovených v přídělu a zohlední zejména rozsah poskytovaných služeb, pro které byla práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, potřeby zajištění hospodářské soutěže a plnění podmínek účelného využívání rádiových kmitočtů. (4) Předseda Rady rozhodne o odnětí přídělu rádiových kmitočtů, jestliže a) je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to bezpečnost státu, b) držitel přídělu o odnětí požádal, nebo c) v případě přechodu přídělu v důsledku skutečností podle § 22c odst. 1 písm. b) a c) by došlo k porušení podmínek stanovených v § 23 odst. 1. § 22c Pozbytí platnosti přídělu rádiových kmitočtů (1) Příděl rádiových kmitočtů pozbývá platnosti a) uplynutím doby, na kterou byl udělen, b) dnem zániku právnické osoby, které byl udělen, pokud tato nemá právního nástupce, který splňuje podmínku podle § 22 odst. 4, c) v případě úmrtí fyzické osoby, které byl udělen, 1. dnem jejího úmrtí, pokud v jejím podnikání nepokračuje dědic16b) nebo správce dědictví16c), který splňuje podmínku podle § 22 odst. 4, nebo 2. marným uplynutím lhůty uvedené v § 23 odst. 4, pokud dědic nesplňuje podmínku podle § 22 odst. 4, d) dnem, kdy rozhodnutí předsedy Rady podle § 22a a 22b nabylo právní moci, nebo e) marným uplynutím lhůty podle § 23 odst. 3. (2) V případě, kdy má dojít k zániku právnické osoby, která je držitelem přídělu rádiových kmitočtů, s právním nástupcem, a tím k přechodu přídělu rádiových kmitočtů na právního nástupce, Úřad vydá na základě žádosti držitele přídělu vyjádření, zda přechodem přídělu rádiových kmitočtů nedojde k porušení podmínek stanovených v § 23 odst. 1. (3) V případě zániku právnické osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtů a která má právního nástupce, je právní nástupce povinen o svém nástupnictví písemně informovat Úřad nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy k zániku právnické osoby došlo. § 22d Přechod přídělu rádiových kmitočtů (1) Zanikne-li právnická osoba, která je držitelem přídělu rádiových kmitočtů, přechází příděl rádiových kmitočtů na jejího právního nástupce, jestliže tento nástupce splňuje podmínky podle § 22 odst. 4 a jestliže jsou současně splněny podmínky, za kterých Úřad uděluje souhlas s převodem přídělu rádiových kmitočtů podle § 23 odst. 1. (2) Právní nástupce zaniklé právnické osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtů, je o svém nástupnictví povinen písemně informovat Úřad bez zbytečného odkladu. (3) Zemře-li fyzická osoba, která je držitelem přídělu rádiových kmitočtů, přechází příděl rádiových kmitočtů na jejího dědice, pokud tato osoba splňuje podmínku podle § 22 odst. 4. (4) Dědic, na kterého přešel příděl rádiových kmitočtů podle odstavce 3, je o tom povinen bez zbytečného odkladu písemně informovat Úřad. 16a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/214/ES, kterou se mění směrnice Rady č. 87/372/EHS o frekvenčních pásmech vyhrazených pro koordinované zavedení veřejných celoevropských buňkových digitálních pozemních mobilních komunikačních systémů ve Společenství. 16b) § 473 až 475a a § 477 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 16c) § 175f zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.“. 37. § 23 včetně nadpisu zní: „§ 23 Převod přídělu rádiových kmitočtů (1) Podnikatel může na jiného podnikatele převést příděl rádiových kmitočtů nebo jeho část (dále jen „převod přídělu“) jen s předchozím souhlasem Úřadu. Úřad tento souhlas udělí, pokud a) zamýšleným převodem přídělu nebude narušena hospodářská soutěž v oblasti elektronických komunikací z hlediska využívání rádiových kmitočtů, b) zamýšleným převodem přídělu nedojde ke změně podmínek ve využívání rádiových kmitočtů, jejichž využívání bylo mezinárodně harmonizováno, c) zamýšleným převodem přídělu nebude narušeno účelné využití rádiového spektra, d) neprobíhá s držitelem dotčeného přídělu rádiových kmitočtů řízení o odnětí přídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části, e) žádost o udělení souhlasu Úřadu s převodem přídělu splňuje náležitosti uvedené v odstavci 2. (2) V žádosti o udělení souhlasu s převodem přídělu podle odstavce 1 držitel přídělu rádiových kmitočtů uvede a) své identifikační údaje v rozsahu podle § 13 odst. 2 nebo 3, b) identifikační údaje budoucího nabyvatele přídělu rádiových kmitočtů v rozsahu podle § 13 odst. 2 nebo 3, c) číslo jednací a den vydání rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů, který je předmětem zamýšleného převodu přídělu, d) označení služby, druhu sítě nebo technologie týkající se části přídělu rádiových kmitočtů, která má být předmětem zamýšleného převodu přídělu rádiových kmitočtů, e) dobu zahájení a způsob využívání rádiových kmitočtů, které mají být předmětem zamýšleného převodu přídělu, budoucím nabyvatelem, f) informace o finančních, technických a odborných předpokladech budoucího nabyvatele pro využívání rádiových kmitočtů, které mají být předmětem zamýšleného převodu přídělu. (3) Převod přídělu musí být proveden do 60 dnů ode dne udělení souhlasu Úřadu podle odstavce 1. (4) Příděl rádiových kmitočtů může dědic držitele přídělu rádiových kmitočtů, který nesplňuje podmínku podle § 22 odst. 4, převést na jinou osobu do 5 měsíců ode dne právní moci konečného usnesení v řízení o dědictví po zemřelém držiteli přídělu rádiových kmitočtů, na základě kterého byl určen dědicem tohoto přídělu, podle podmínek uvedených v odstavcích 1 až 3.“. 38. Za § 23 se vkládá nový § 23a, který zní: „§ 23a (1) Úřad uveřejní sdělení o rozhodnutí o udělení, změně nebo odnětí přídělu rádiových kmitočtů a informace o převodu nebo přechodu přídělu rádiových kmitočtů. (2) Úřad vydá na žádost nového držitele přídělu rádiových kmitočtů osvědčení o změně v osobě držitele přídělu.“. 39. V § 25 odst. 4 se za slova „Sbírce mezinárodních smluv“ vkládají slova „, anebo to vyplývá z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to bezpečnost státu“. 40. V § 26 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 18 zní: „(2) Obsluhu vysílacích rádiových zařízení uvedených v odstavci 1 mohou vykonávat osoby, které mají platný průkaz odborné způsobilosti k obsluze těchto zařízení. Je-li držitelem oprávnění k využívání rádiových kmitočtů právnická osoba, je povinna zajistit, aby obsluhu vysílacích rádiových zařízení prováděla pouze osoba, která má platný průkaz odborné způsobilosti. Úřad na žádost ověřuje zkouškou způsobilost k obsluze vysílacích rádiových zařízení a vydává průkazy odborné způsobilosti. Jestliže zvláštní způsobilost žadatele nebyla Úřadem uznána podle zvláštního právního předpisu18), ověří Úřad způsobilost žadatele k obsluze vysílacích rádiových zařízení vždy. 18) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).“. 41. V § 26 odst. 3 větě druhé se slovo „umožní“ nahrazuje slovy „stanoví datum“ a za slovo „zkoušky“ se vkládají slova „tak, aby se konala“. 42. V § 26 odst. 4 se za slovo „zkouškou“ vkládají slova „nebo pokud jeho zvláštní způsobilost byla Úřadem uznána podle zvláštního právního předpisu“. 43. V § 26 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Na žádost držitele průkazu odborné způsobilosti lze dobu platnosti průkazu odborné způsobilosti opakovaně prodloužit. Žádost o prodloužení doby platnosti průkazu odborné způsobilosti musí být držitelem průkazu podána nejméně 1 měsíc přede dnem uplynutí doby jeho platnosti. (7) Pokud doba platnosti průkazu odborné způsobilosti uplynula, lze v období do jednoho roku ode dne pozbytí jeho platnosti vydat nový průkaz, pokud žadatel doloží žádost potvrzením, že v době platnosti průkazu nejméně dva roky vykonával obsluhu vysílacích rádiových zařízení, na niž byl průkaz odborné způsobilosti vydán.“. 44. V § 27 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Náklady podle odstavce 1 se rozumí a) náklady na technické úpravy zařízení v případě změny přiděleného rádiového kmitočtu nebo změny jeho technických parametrů, b) zůstatková cena zařízení používaného pro dosavadní způsob využívání rádiových kmitočtů a vyřazeného v důsledku změn ve využívání rádiových kmitočtů, c) náklady na demontáž a vyřazení zařízení pro dosavadní způsob využívání rádiových kmitočtů z provozu, d) náklady na montáž a uvedení do provozu zařízení nahrazujícího vyřazené zařízení a e) náklady na zajištění služby elektronických komunikací poskytované prostřednictvím dosavadních rádiových kmitočtů jiným způsobem, a to po dobu nezbytně nutnou pro zajištění potřebných technických opatření pro provedení změny ve využívání rádiových kmitočtů.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 45. V § 29 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Číslovací plány dále určují výjimky z povinnosti přenositelnosti telefonních čísel (§ 34).“. 46. V § 30 se na konci odstavce 2 doplňují věty „V případě evropských harmonizovaných čísel Úřad rozhodne o udělení oprávnění podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, nebo též nepodnikající osobě, jejíž činnost odpovídá účelu, pro který jsou tato čísla vyhrazena. Pro přístup k neveřejným komunikačním sítím Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání čísel osobě zajišťující tyto sítě.“. 47. V § 30 odst. 8 se na konci písmene d) slovo „nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 48. § 31 se včetně nadpisu zrušuje. 49. V § 33 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Čísla tísňového volání slouží k oznámení událostí v případech, kdy je ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek.“. 50. V § 33 odst. 3 se věta poslední nahrazuje větou „Tyto údaje je poskytující podnikatel povinen aktualizovat průběžně, nejméně však jednou za 14 dnů.“. 51. V § 33 odst. 4 písm. a) se za slova „v odstavci 3“ vkládají slova „včetně údajů o svých účastnících veřejně dostupné telefonní služby“. 52. V § 33 odst. 4 písm. b) se za slovo „zajistit“ vkládají slova „Úřadu a“. 53. V § 33 odst. 6 se za slovo „zpřístupnit“ vkládají slova „Úřadu a“. 54. V § 33 se doplňují odstavce 11 a 12, které znějí: „(11) Pokud účastník, popřípadě uživatel, uskutečňuje zlomyslná volání na čísla tísňového volání, je podnikatel, v jehož síti bylo takové volání započato, povinen na žádost subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, znemožnit ve své síti provozování telekomunikačního koncového zařízení, ze kterého jsou tato volání uskutečňována. Žádost podle věty první musí být učiněna v elektronické podobě a opatřena zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb podle zvláštního právního předpisu. O zpětném uvedení telekomunikačního koncového zařízení do provozu rozhodne Úřad na žádost účastníka. (12) Zlomyslným voláním na čísla tísňového volání se rozumí volání na tato čísla za jiným účelem, než který je stanoven v odstavci 1.“. 55. Za § 33 se vkládá nový § 33a, který včetně poznámky pod čarou č. 18a zní: „§ 33a Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen umožnit všem svým koncovým uživatelům, včetně uživatelů veřejných telefonních automatů, bezplatné volání na evropská harmonizovaná čísla18a). Právo podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu na náhradu nákladů vůči osobě, která tato harmonizovaná čísla využívá, není dotčeno. 18a) Rozhodnutí Komise 2007/116/ES ze dne 15. února 2007 o vyhrazení vnitrostátního číselného rozsahu pro harmonizovaná čísla harmonizovaných služeb se sociální hodnotou.“. 56. V § 34 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „To neplatí v případě telefonních čísel, u kterých to stanoví prováděcí právní předpis podle § 29 odst. 4.“. 57. V § 34 odst. 3 se slova „služeb bezplatného volání“ nahrazují slovy „pro přístup ke službám na účet volaného“ a slova „se zvýšeným tarifem“ se nahrazují slovy „s vyjádřenou cenou“. 58. V § 36 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo změna výše poplatků podle § 37“. 59. V § 36 odstavec 3 zní: „(3) Na žádost držitele oprávnění k využívání čísel Úřad rozhodne o prodloužení doby platnosti tohoto oprávnění. Pokud tomu nebrání skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo pokud nejsou dány důvody pro neudělení oprávnění k využívání čísel podle § 30 odst. 8, Úřad dobu platnosti prodlouží, nejvýše však o dobu uvedenou v oprávnění. Dobu platnosti lze prodloužit opakovaně. Žádost o prodloužení doby platnosti oprávnění k využívání čísel musí být Úřadu doručena nejpozději jeden měsíc přede dnem uplynutí jeho platnosti.“. 60. V § 36 odst. 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, ačkoliv byl na možnost odnětí oprávnění z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn“. 61. V § 36 odst. 7 se na konci písmene b) doplňují slova „pokud tato nemá právního nástupce,“. 62. V § 36 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Držitel oprávnění k využívání čísel nebo jeho právní nástupce je povinen zajistit, aby bezprostředně po skončení platnosti oprávnění k využívání čísel bylo ukončeno využívání čísel na základě tohoto oprávnění.“. 63. V § 38 odst. 3 větě druhé se za slova „výběrové řízení“ vkládají slova „a určení podnikatelů“. 64. V § 38 odst. 3 větě poslední se číslo „11“ nahrazuje číslem „4“. 65. V § 38 odst. 5 se slova „seznam osob, které nárok na zvláštní cenu uplatnily a“ zrušují. 66. V § 39 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Pokud Úřad na základě přezkumu zjistí, že důvody uložení povinnosti poskytovat dílčí službu podle § 38 odst. 2 netrvají, rozhodne o zrušení této povinnosti včetně vypořádání úhrady čistých nákladů na její poskytování za dobu, kdy byla tato služba poskytována.“. 67. V § 49 odstavce 2 až 4 znějí: „(2) Úřad rozhodne, zda výše čistých nákladů na poskytování univerzální služby stanovená podle § 48 představuje pro jejího poskytovatele neúnosnou zátěž. V případě, že výše čistých nákladů představuje pro tohoto poskytovatele neúnosnou zátěž, Úřad současně rozhodne o výši úhrady těchto nákladů. Lhůta, ve které musí být částka poukázána poskytovateli univerzální služby, nesmí být delší než 3 měsíce ode dne právní moci rozhodnutí podle věty druhé. (3) Čisté náklady podle odstavce 2 hradí stát prostřednictvím Úřadu. (4) Došlo-li k čerpání úhrady nákladů na poskytování univerzální služby podle odstavce 2 na základě nesprávných nebo neúplných údajů poskytovatele univerzální služby, Úřad toto své rozhodnutí zruší a znovu ve věci výše úhrady nákladů na poskytování univerzální služby rozhodne. Poskytovatel univerzální služby je povinen neoprávněně čerpané finanční prostředky vrátit nejpozději do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí, jímž bylo Úřadem rozhodnuto o úhradě nákladů na poskytování univerzální služby v nové výši nebo úhrada nebyla přiznána. Poskytovatel univerzální služby je zároveň povinen zaplatit penále za neoprávněné čerpání finančních prostředků ve výši 1 promile denně z částky rovnající se rozdílu částky uvedené ve zrušeném rozhodnutí o výši úhrady nákladů na poskytování univerzální služby a částky uvedené v novém rozhodnutí ve věci podle věty první. Penále je příjmem státního rozpočtu. Úřad může z důvodu zamezení tvrdosti penále snížit nebo výjimečně i prominout.“. 68. V § 49 se odstavce 5 až 14 zrušují. 69. V § 50 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c). 70. V § 50 odst. 1 písmeno c) zní: „c) informace o provedených úhradách čistých nákladů,“. 71. V § 52 odst. 1 větě první se za slovo „včetně“ vkládají slova „kritérií pro vymezení relevantního trhu a“. 72. V § 52 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) V případě relevantního trhu, u kterého byla uplatněna regulace podle § 51 a který nadále není podle odstavce 1 stanoven relevantním trhem, Úřad rozhodne o zrušení stanovení podniku s významnou tržní silou a o zrušení uložených povinností podle § 51.“. 73. V § 54 odst. 1 písm. b) se za slovo „předkládat“ vkládají slova „v elektronické formě“ a za slovo „bezodkladně“ slova „na vyžádání“. 74. V § 61 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, vyjma případů uvedených v § 33 odst. 11“. 75. V § 62 odst. 3 se slovo „uveřejní“ nahrazuje slovy „vydává jako opatření obecné povahy“. 76. V § 63 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 24a zní: „(5) Úřad může podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací uložit rozhodnutím, aby provedl změnu všeobecných podmínek pro veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, jsou-li v rozporu s tímto zákonem nebo prováděcími právními předpisy k tomuto zákonu nebo pokud je to nezbytné k dosažení ochrany spotřebitelů, a to z důvodu nekalých, klamavých nebo agresivních obchodních praktik nebo z důvodu diskriminace spotřebitele24a). 24a) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.“. 77. V § 64 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Vyúčtování ceny neobsahuje položky za volání nebo jiné služby elektronických komunikací, které účastník neplatí, včetně volání na čísla pro přístup ke službám na účet volaného.“. 78. V § 66 odst. 1 se slova „v rozsahu podle § 41 odst. 5“ nahrazují slovy „za podmínek podle § 41 odst. 3 písm. b) a věty poslední a v rozsahu podle § 41 odst. 5“. 79. V § 67 odst. 1 se slova „jeho účastníka a na náklady tohoto účastníka“ nahrazují slovy „svého účastníka a na jeho náklady“. 80. V § 67 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen v případě žádosti poskytnout podnikateli podle odstavce 1 údaje nezbytné pro identifikaci účastnického čísla, z kterého byla uskutečněna zlomyslná nebo obtěžující volání, a to zpětně u konkrétních volání, která účastník označí jako zlomyslná nebo obtěžující, nejpozději však do 2 měsíců ode dne uskutečnění takového volání.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 81. V § 71 odst. 2 se za slova „veřejně dostupnou“ vkládá slovo „telefonní“ a slova „elektronických komunikací“ se zrušují. 82. V § 79 odst. 2 písmeno a) zní: „a) podnikateli, který ovládá přístup ke koncovým uživatelům, povinnost umožnit zpřístupnění prostředků nebo služeb podle § 78 k zajištění spojení od koncového bodu ke koncovému bodu, v odůvodněných případech včetně propojení sítí, ve lhůtě stanovené Úřadem,“. 83. V § 79 odst. 2 se na konci textu písmene b) slovo „(EPG)“ zrušuje. 84. V § 80 odst. 4 se za slova „rozhodnout spor“ vkládají slova „o přístupu nebo propojení“. 85. V § 80 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) V případě změn a dodatků smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení se použijí odstavce 3 a 4 obdobně. (6) Podnikatelé, kteří uzavřeli smlouvu o propojení nebo přístupu, jsou povinni uhradit cenu za propojení nebo přístup stanovenou ve smlouvě o propojení nebo přístupu.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 7. 86. V § 83 odstavec 8 zní: „(8) Podnikatel poskytující službu šíření digitálního rozhlasového a televizního vysílání je povinen zajišťovat ve své síti službu šíření služeb přímo souvisejících s programem11). Úřad stanoví všeobecným oprávněním podle § 10 podmínky pro zajišťování elektronického programového průvodce. Podmínkami, které jsou stanoveny Úřadem podle tohoto ustanovení, nejsou dotčeny povinnosti stanovené Radou pro rozhlasové a televizní vysílání ve vztahu ke způsobu prezentace elektronického programového průvodce a podobných přehledových a naváděcích pomůcek v rámci regulace obsahu.“. 87. V § 83 odst. 9 úvodní části ustanovení se za slovo „digitální“ vkládají slova „rozhlasové a“. 88. V § 83 odst. 9 písmeno a) zní: „a) umožnit šíření rozhlasových a televizních programů, jejichž minimální počet, technickou kvalitu a další podmínky šíření stanoví Úřad podle § 22 v přídělu rádiových kmitočtů,“. 89. V § 83 odst. 9 písm. b) se slovo „(EPG)“ zrušuje a za slovo „všech“ se vkládají slova „rozhlasových a“. 90. V § 84 odst. 3 se slova „anebo z důvodu výstavby multiplexu veřejné služby podle zákona o České televizi“ zrušují a za slovo „oprávněn“ se vkládají slova „, po konzultaci s dotčenými subjekty podle § 130,“. 91. V § 84 odst. 6 se slova „nejpozději do 15 dnů“ nahrazují slovy „nejpozději do 15 pracovních dnů“ a slova „do 15 dnů“ se nahrazují slovy „do 15 pracovních dnů“. 92. V § 90 odst. 2 se slova „odstavců 3 a 4“ nahrazují slovy „odstavců 3 až 6“. 93. V § 90 odstavec 3 zní: „(3) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen uchovávat provozní údaje služby poskytnuté účastníkovi nebo uživateli do doby rozhodnutí sporu podle § 129 odst. 2 nebo do konce doby, během níž může být vyúčtování ceny nebo poskytnutí služby elektronických komunikací právně napadeno nebo úhrada vymáhána.“. 94. V § 90 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může zpracovávat provozní údaje nezbytné pro vyúčtování ceny za službu poskytnutou účastníkovi nebo uživateli za přístup pouze do konce doby, během níž může být úhrada vymáhána. (5) Podnikatelé zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací si mohou vzájemně předávat data související s poskytováním služby, a to údaje o účastnících spojení, pro zajištění propojení a přístupu k síti, ke vzájemnému vyúčtování a k identifikaci zneužívání sítě a služeb elektronických komunikací. Zneužíváním sítě a služeb elektronických komunikací se rozumí opakované prodlení se zaplacením ceny podle § 64, nebo uskutečnění zlomyslného nebo obtěžujícího volání.“. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 6 až 9. 95. V § 90 odst. 8 větě první se slova „v odstavci 3“ nahrazují slovy „v odstavcích 3 až 5“ a ve větě druhé se slova „v odstavci 4“ nahrazují slovy „v odstavci 6“. 96. V § 90 odst. 9 se slova „podle odstavců 2 až 5“ nahrazují slovy „podle odstavců 2 až 6“. 97. V § 95 odst. 1 písm. b) se za slova „s uveřejněním jejich osobních údajů“ vkládají slova „podle § 41 odst. 5“. 98. V § 97 odstavec 5 zní: „(5) Právnická nebo fyzická osoba poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinna na žádost poskytnout informace z databáze všech svých účastníků veřejně dostupné telefonní služby orgánu oprávněnému k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu, a to na jeho náklady. Formu a rozsah poskytovaných informací stanoví prováděcí právní předpis.“. 99. V § 97 se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) Formu evidence předávané podle odstavce 11 a způsob jejího předávání Úřadu stanoví prováděcí právní předpis.“. 100. § 98 včetně nadpisu zní: „§ 98 Bezpečnost a integrita veřejných komunikačních sítí a služeb elektronických komunikací (1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen zajišťovat integritu a bezpečnost své sítě. (2) Pro zajištění integrity veřejných komunikačních sítí Úřad vydává síťové plány (§ 62), ve kterých vymezí základní vlastnosti těchto sítí a jejich rozhraní, které jsou nezbytné pro vzájemné propojování veřejných komunikačních sítí, pro přístup k nim a pro připojování neveřejných komunikačních sítí. (3) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může v případech, kdy hrozí nebo dojde k závažnému porušení bezpečnosti a integrity jeho sítě z důvodů poškození nebo zničení elektronického komunikačního zařízení, zejména vlivem velkých provozních havárií nebo živelních pohrom, přerušit poskytování služby nebo odepřít přístup ke službě. O rozsahu a důvodech přerušení poskytování služby nebo odepření přístupu k ní a o předpokládaném termínu odstranění příčiny je povinen bezodkladně informovat Úřad a vhodným způsobem i uživatele. Přerušení nebo odepření musí být omezeno pouze na dobu nezbytně nutnou, a je-li to technicky možné, musí být zachován přístup k číslům tísňového volání.“. 101. § 99 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 38 a 39 zní: „§ 99 Bezpečnost, integrita a poskytování služeb za krizových stavů (1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je za krizového stavu povinen podle svých technicko-organizačních pravidel zabezpečit integritu a bezpečnost své sítě a interoperabilitu poskytovaných služeb. Náležitosti uvedených technicko-organizačních pravidel stanoví Úřad opatřením obecné povahy. (2) Podnikatel uvedený v odstavci 1 je povinen předložit Úřadu na jeho vyžádání dokumenty specifikující technicko-organizační pravidla podle odstavce 1 a umožnit Úřadu kontrolovat dodržování těchto pravidel. Úřad je oprávněn při zjištění rozporu těchto dokumentů s právními předpisy nebo s jeho opatřením sdělit dotčenému podnikateli tuto skutečnost a stanovit mu přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků. (3) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť nebo poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je oprávněn za krizového stavu39) poskytovat přednostně připojení k veřejné telefonní síti a přístup k veřejně dostupné telefonní službě účastníkům krizové komunikace podle zvláštního právního předpisu38). Za tímto účelem je v rozsahu nezbytně nutném oprávněn omezit nebo přerušit poskytování veřejně dostupné telefonní služby. O omezení nebo přerušení poskytování veřejně dostupné telefonní služby, včetně jeho rozsahu, je povinen bezprostředně informovat Úřad. Toto omezení může trvat pouze po dobu nezbytně nutnou, a je-li to technicky možné, musí být zachován přístup k číslům tísňového volání. (4) Podnikatel uvedený v odstavci 1 je za krizového stavu povinen bezodkladně informovat Úřad o ohrožení integrity a bezpečnosti své sítě včetně přijatých nebo zamýšlených opatření k nápravě. 38) § 18 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. 39) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.“. 102. V § 100 odst. 4 se slova „elektromagnetickou kompatibilitu“ nahrazují slovem „odolnost“. 103. V § 100 odst. 5 se slova „elektromagnetické slučitelnosti“ nahrazují slovem „odolnosti“. 104. V § 100 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Úřad může provést odstranění zdroje rušení nebo jiná vhodná opatření sám, není-li provozovatel rušícího zařízení znám nebo je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný. Náklady na odstranění zdroje rušení nese jeho provozovatel; není-li znám, nese náklady Úřad.“. 105. V § 100 se doplňují odstavce 11 a 12, které znějí: „(11) Úřad je povinen při výkonu rozhodnutí o odstranění zdroje rušení podle odstavce 7 co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí. (12) Osoby pověřené Úřadem k výkonu rozhodnutí o odstranění zdroje rušení podle odstavce 7 jsou za účelem výkonu tohoto rozhodnutí oprávněny v nezbytném rozsahu vstupovat nebo vjíždět na cizí nemovitosti, na nichž jsou zdroje rušení umístěny.“. 106. V § 101 odstavec 1 zní: „(1) Stavebníci staveb, vodohospodářských děl nebo zařízení, jejichž provedení je spojeno se zemními pracemi, jsou povinni v rámci řízení podle stavebního řádu doložit žádost o vydání příslušného rozhodnutí vyjádřením provozovatele veřejné komunikační sítě o existenci nadzemních nebo podzemních vedení komunikačních sítí ve staveništi od těch podnikatelů zajišťujících veřejné komunikační sítě, které sdělí stavební úřad. Stavební úřad stanoví v rozhodnutí podmínky k ochraně vedení komunikační sítě.“. 107. V § 107 odst. 10 se za slova „podle § 22,“ vkládají slova „22a, 22b,“. 108. V § 108 odst. 1 písm. e) se slova „a stanovuje, vybírá a vymáhá platby na jejich úhradu a zřizuje a spravuje účet univerzální služby“ nahrazují slovy „, rozhoduje o povinnosti vrátit finanční prostředky neoprávněně čerpané na úhradu čistých nákladů poskytování univerzální služby a rozhoduje, zda výše čistých nákladů představuje pro jejího poskytovatele neúnosnou zátěž“. 109. V § 108 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena z) a aa), která znějí: „z) rozhoduje o změně všeobecných podmínek pro veřejně dostupnou službu elektronických komunikací podle § 63 odst. 5, aa) je exekučním správním orgánem pro vymáhání povinností stanovených tímto zákonem nebo uložených z moci úřední na jeho základě.“. 110. V § 112 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) informuje Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o vydání rozhodnutí podle § 19, 22a a 22b, pokud se týká rádiových kmitočtů pro rozhlasovou službu.“. 111. V § 112 odstavec 4 zní: „(4) Úřad vydává Radě pro rozhlasové a televizní vysílání na její vyžádání11) stanoviska, která obsahují diagram využití rádiových kmitočtů pro požadovaný územní rozsah rozhlasového nebo televizního vysílání a údaje o případném omezení doby využívání těchto rádiových kmitočtů, jsou-li předem známy. Diagramem využití rádiových kmitočtů se rozumí grafické plošné znázornění předpokládaného území pokrytého signálem rozhlasového nebo televizního vysílání.“. 112. V § 113 odstavec 4 zní: „(4) Při kontrole využívání rádiových kmitočtů pověřené osoby zjišťují dodržování podmínek stanovených v přídělu rádiových kmitočtů, všeobecném oprávnění nebo v individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtů i monitorováním rádiových kmitočtů. Monitorování rádiových kmitočtů je zpravidla prováděno bez předchozího upozornění osob využívajících rádiové kmitočty, které mají být monitorovány.“. 113. V § 113 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Způsob stanovení území pokrytého signálem televizního vysílání, metodu stanovení intenzity elektromagnetického pole a z tohoto odvozené pokrytí obyvatel signálem televizního vysílání stanoví prováděcí právní předpis. (7) Způsob stanovení území pokrytého signálem zemského analogového rozhlasového vysílání v kmitočtovém pásmu 87,5 - 108 MHz a zemského digitálního rozhlasového vysílání v kmitočtových pásmech 174 - 230 MHz a 1452 - 1479,5 MHz, metodu stanovení intenzity elektromagnetického pole a z tohoto odvozené pokrytí obyvatel signálem rozhlasového vysílání stanoví prováděcí právní předpis.“. Dosavadní odstavce 6 až 9 se označují jako odstavce 8 až 11. 114. V § 115 odst. 3 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až k) se označují jako písmena c) až j). 115. V § 118 odst. 1 písmeno d) zní: „d) využívá rádiové kmitočty bez oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1 nebo v rozporu s ním anebo v rozporu s všeobecným oprávněním,“. 116. V § 118 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo jeho právní nástupce neukončí provoz vysílacích rádiových stanic podle § 19 odst. 7,“. Dosavadní písmena e) až t) se označují jako písmena f) až u). 117. V § 118 odst. 1 písm. f) se slovo „udělení“ zrušuje, za slovo „oprávnění“ se vkládají slova „k využívání čísel“ a na konci písmene se doplňují slova „nebo v rozporu s tímto oprávněním nebo číslovacím plánem,“. 118. V § 118 v odst. 1 se na začátek písmena k) vkládají slova „v rozporu s § 96 odst. 1 a 3“ a slova „§ 96 odst. 3“ se zrušují. 119. V § 118 odst. 1 se za písmeno l) vkládají nová písmena m) a n), která znějí: „m) jako podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť nebo poskytující veřejně dostupnou telefonní službu nesplní povinnost podle § 99 odst. 1 nebo 3 nebo jako podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nesplnil povinnost podle § 99 odst. 2, n) jako provozovatel zařízení, jehož provozováním vzniká vysokofrekvenční energie, nesplní povinnost podle § 100 odst. 1, 3 nebo 7,“. Dosavadní písmena m) až u) se označují jako písmena o) až w). 120. V § 118 odst. 1 se na konci písmene v) slovo „nebo“ zrušuje. 121. V § 118 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňují se písmena x) a y), která znějí: „x) v rozporu s § 114 odst. 1 neodstraní zjištěné nedostatky nebo odstranění nedostatků písemně neoznámí, y) uskutečňuje zlomyslná volání.“. 122. V § 118 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) jako podnikatel poskytující službu elektronických komunikací, který poskytuje přístup k veřejně dostupné telefonní službě, poruší povinnost podle § 33 odst. 2.“. 123. V § 118 odst. 4 písm. p) se slova „za volání“ nahrazují slovy „za poskytování služeb elektronických komunikací“. 124. V § 118 odst. 4 se na konci písmene q) slovo „nebo“ zrušuje. 125. V § 118 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena s) a t), která znějí: „s) jako podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě nesplní povinnost podle § 75 odst. 1 nebo 3, nebo t) jako podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu poruší povinnost podle § 33a.“. 126. V § 118 odst. 6 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje. 127. V § 118 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) neuveřejní nebo nepředloží Úřadu informace podle § 47 odst. 2.“. 128. V § 118 odst. 8 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) neprovede ve stanovené lhůtě změnu všeobecných podmínek pro veřejně dostupnou službu elektronických komunikací podle § 63 odst. 5.“. 129. V § 118 odst. 9 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena d) až g). 130. V § 118 odst. 9 se na konci písmene f) slovo „nebo“ zrušuje. 131. V § 118 odst. 9 se na konci písmene g) tečka nahrazuje slovy „, nebo“ a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) odmítne připojit, odpojí nebo vyřadí z provozu přístroj bez povolení Úřadu podle § 74 odst. 5 nebo odpojí přístroj, aniž by byly splněny podmínky podle § 74 odst. 6.“. 132. V § 118 se za odstavec 10 vkládají nové odstavce 11 až 14, které znějí: „(11) Podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání se dopustí správního deliktu tím, že a) nejedná o uzavření smlouvy podle § 72a odst. 2, nebo b) nevypracuje nebo neuveřejní návrh smlouvy včetně všeobecných smluvních podmínek podle § 72b odst. 1. (12) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro zemské digitální rozhlasové a televizní vysílání se dopustí správního deliktu tím, že a) nezajistí poskytování služby elektronického programového průvodce podle § 83 odst. 9 písm. b), nebo b) neumožní šíření rozhlasových a televizních programů podle § 83 odst. 9 písm. a) nebo nevyužívá přidělený rádiový kmitočet podle § 83 odst. 9 písm. c). (13) Podnikatel zajišťující síť elektronických komunikací pro zemské digitální televizní vysílání nebo podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání v této síti se dopustí správního deliktu tím, že nesdělí Úřadu údaje o volné kapacitě datového toku podle § 72c. (14) Právnická osoba jako právní nástupce právnické osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtů, se dopustí správního deliktu tím, že nesdělí ve stanovené lhůtě skutečnosti podle § 22c odst. 3.“. Dosavadní odstavce 11 až 13 se označují jako odstavce 15 až 17. 133. V § 118 odstavce 15 až 17 znějí: „(15) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až o) a písm. w) až y), odstavce 2 písm. a) až d) a písm. f), odstavce 3, odstavce 4 písm. a) až c), odstavce 5 písm. a) až c), odstavce 6 písm. a) až c), odstavce 7, odstavce 8 písm. a) až e) a písm. k), odstavce 9 písm. a) až c) a písm. g) a h) a odstavců 10 až 14 se uloží pokuta do 20 000 000 Kč. (16) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. p), odstavce 2 písm. e) a f), odstavce 4 písm. d) až k) a písm. m) až s), odstavce 5 písm. d), odstavce 6 písm. d), odstavce 8 písm. f) a g) a odstavce 9 písm. d) a f) se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. (17) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. q) až v) a písm. x), odstavce 4 písm. l), odstavce 5 písm. e), odstavce 6 písm. e) až g), odstavce 8 písm. h) až j) a odstavce 9 písm. f) se uloží pokuta do 2 000 000 Kč.“. 134. V § 120 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) uskutečňuje zlomyslná volání,“. Dosavadní písmena f) až k) se označují jako písmena g) až l). 135. V § 120 odst. 1 písm. i) se slovo „nabídla“ nahrazuje slovem „nabídne“ a slova „§ 96 odst. 3“ se nahrazují slovy „§ 96 odst. 1 a 3“. 136. V § 120 odst. 1 se na konci písmene k) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce 1 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) až p), která znějí: „m) jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů neukončí provoz vysílacích rádiových stanic podle § 19 odst. 7, n) jako provozovatel zařízení, jehož provozem vzniká vysokofrekvenční energie, nesplní povinnosti podle § 100 odst. 1, 3 nebo 7, o) neodstraní ve stanovené lhůtě zjištěné nedostatky podle § 114, nebo p) nepředloží informace, údaje a podklady vyžádané Úřadem podle § 115.“. 137. V § 122 odstavec 9 zní: „(9) Splnění povinnosti uložené podniku s významnou tržní silou nebo podnikateli rozhodnutím podle § 17 odst. 2, § 30 odst. 1, § 33 odst. 9, § 38 odst. 2, § 51 odst. 3, 4, 8 a 9, § 57 odst. 1 a 4, § 60 odst. 2, § 61 odst. 2, § 70, § 71 odst. 1, § 72 odst. 1, § 74 odst. 1, § 76 odst. 4, § 77, § 79 odst. 2, § 82, § 83 odst. 7, § 84, § 86 odst. 2 a 5, § 100 odst. 7 a § 114 odst. 2 lze vymáhat ukládáním donucovacích pokut až do celkové výše 10 000 000 Kč.“. 138. V § 122 se doplňuje odstavec 10, který včetně poznámky pod čarou č. 48b zní: „(10) V případě, kde tento zákon stanoví, že Úřad, předseda Rady nebo Rada změní nebo může změnit vydané rozhodnutí, Úřad, předseda Rady nebo Rada provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí ve věci48b). 48b) § 101 písm. e) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.“. 139. § 123 zní: „§ 123 Opravný prostředek (1) O rozkladu nebo odvolání proti rozhodnutí Úřadu, které v prvním stupni nevydal předseda Rady, rozhoduje předseda Rady. (2) Pokud v prvním stupni vydal rozhodnutí předseda Rady, při rozhodování o odvolání nebo rozkladu v Radě nehlasuje.“. 140. V § 125 odst. 4 písm. a) se za slova „všeobecným oprávněním,“ vkládá slovo „přídělem,“. 141. V § 127 odst. 1 se věta třetí nahrazuje větou „Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců.“. 142. V § 127 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Předseda Rady přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem podán důvodně.“. 143. V § 129 odst. 1 se za větu první vkládá věta, která včetně poznámky pod čarou č. 49a zní: „Úřad rovněž rozhoduje spory v případech, kdy na straně osoby vykonávající komunikační činnost (§ 7) nebo účastníka, popřípadě uživatele, došlo ke změně na jinou osobu, zejména z důvodu postoupení pohledávky, převzetí dluhu, přistoupení k závazku49a). 49a) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.“. 144. V § 129 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců.“. 145. V § 129 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Návrh na rozhodnutí sporu podle odstavce 1, který se týká povinnosti účastníka, popřípadě uživatele, k peněžitému plnění, se podává Úřadu na elektronickém formuláři. Vzory formulářů návrhů a technické náležitosti jejich užívání stanoví prováděcí právní předpis. Úřad stanoví prováděcí právní předpis. Úřad formuláře zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 146. V § 129 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „jinak právo uplatnit reklamaci zanikne. Podáním námitky není dotčena povinnost podle § 64 odst. 1, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podáním námitky se splnění povinnosti podle § 64 odst. 1 odkládá až do rozhodnutí o námitce. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.“. 147. V § 129 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Úřad přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem podán důvodně.“. 148. § 134 včetně poznámek pod čarou č. 50 a 51 zní: „§ 134 (1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje Úřadu pro účely výkonu státní správy a) referenční údaje ze základního registru obyvatel, b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel, c) údaje z agendového informačního systému cizinců. (2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, d) adresa místa pobytu, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů50). (3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) rodné číslo, c) pohlaví, d) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům včetně údajů vedených o opatrovníkovi. (4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) rodné číslo, bylo-li přiděleno, c) pohlaví, d) druh a adresa místa pobytu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu51), e) číslo a platnost oprávnění k pobytu, f) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky, g) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům včetně údajů vedených o opatrovníkovi. (5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. 50) Například zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 51) Například § 46b písm. a) občanského soudního řádu.“. 149. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně poznámky pod čarou č. 52 zní: „§ 134a (1) Ministerstvo vnitra poskytuje Úřadu pro účely výkonu státní správy z evidence občanských průkazů52) a) jméno, popřípadě jména, příjmení občana, b) číslo, popřípadě sérii občanského průkazu, c) datum vydání občanského průkazu, d) označení úřadu, který občanský průkaz vydal, e) dobu platnosti občanského průkazu, f) čísla, popřípadě série ztracených, odcizených nebo neplatných občanských průkazů a datum ohlášení ztráty nebo odcizení občanského průkazu. (2) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje se poskytují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. 52) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.“. 150. § 141 se zrušuje. 151. V § 150 odst. 2 se slova „§ 80 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 80 odst. 7“. 152. V § 150 odstavec 5 zní: „(5) Úřad vydá vyhlášku k provedení § 33 odst. 5, § 97 odst. 7 a 12, § 113 odst. 6 a 7 a § 129 odst. 2.“. 153. V § 163 se bod 2 včetně poznámky pod čarou č. 15a zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Lhůta podle § 22b odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro držitele přídělu rádiových kmitočtů, jemuž byl příděl udělen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, počíná běžet dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Tím nejsou dotčeny termíny stanovené nařízením vlády o technickém plánu přechodu. 2. Operátor sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím je poskytována služba šíření zemského televizního vysílání, má nárok na náhradu nákladů vynaložených na zajištění primárního signálu pro navazující rádiová vysílací zařízení malého výkonu, pokud k jeho ztrátě došlo v souvislosti s plněním nařízení vlády o technickém plánu přechodu, pokud tato rádiová zařízení leží vně územní oblasti, ve které došlo k vypnutí analogového vysílače velkého výkonu, nebo leží v této oblasti, ale v předmětné lokalitě pokryté zemským analogovým televizním vysíláním z takového rádiového zařízení není zajištěno pokrytí zemským digitálním televizním vysíláním. 3. Pokud o to provozovatel regionálního zemského digitálního televizního vysílání s licencí v případě programu, který byl šířen prostřednictvím zemského analogového televizního vysílání na sdílených kmitočtech s provozovatelem celoplošného zemského analogového televizního vysílání s licencí přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 235/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, požádá, je operátor sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím má být tento program šířen digitálně v rámci části datového toku využívané pro šíření celoplošného programu, se kterým byl šířen analogově na sdílených kmitočtech, povinen nejpozději do 90 dnů ode dne doručení žádosti tohoto provozovatele regionálního televizního vysílání zajistit odpovídající technické členění této sítě za účelem realizace regionálního vysílání, pokud tím nedojde k narušení integrity sítě. Za splnění této povinnosti má operátor nárok na náhradu nákladů podle § 27 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Pokud o to provozovatel celoplošného zemského digitálního televizního vysílání s licencí v případě programu, který má být podle platných licenčních podmínek regionálně odpojován, požádá, je operátor sítě elektronických komunikací povinen nejpozději do 90 dnů ode dne doručení žádosti tohoto provozovatele zajistit odpovídající technické členění této sítě za účelem realizace regionálního vysílání, pokud tím nedojde k narušení integrity sítě. Za splnění této povinnosti má operátor nárok na náhradu nákladů podle § 27 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Úhrada nákladů podle bodu 2, 3 nebo 4 se poskytne, pokud tyto náklady vznikly a byly vynaloženy operátorem sítě elektronických komunikacích v době ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády o technickém plánu přechodu do dne ukončení zemského analogového televizního vysílání v České republice. 6. Úhrada nákladů podle bodu 2, 3 nebo 4 se poskytuje z prostředků radiokomunikačního účtu [§ 27 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona]. O nároku na úhradu nákladů rozhoduje na základě žádosti Český telekomunikační úřad. Žádost o úhradu nákladů musí operátor sítě elektronických komunikací podat nejpozději do 3 měsíců ode dne vynaložení nákladů nebo do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak právo zanikne. V případech podle bodu 2, 3 nebo 4 stanoví Český telekomunikační úřad výši úhrady nákladů jako rozdíl mezi výší prokázaných efektivně a účelně vynaložených nákladů a výší nákladů, které by operátor sítě elektronických komunikací vynaložil, pokud by nedošlo ke ztrátě primárního signálu nebo pokud by neměl povinnost zajistit odpovídající technické členění sítě za účelem realizace regionálního vysílání. 7. Do 31. prosince 2012 může Český telekomunikační úřad využít prostředky radiokomunikačního účtu i pro vyhodnocování případů podle bodů 2, 3 a 4, monitorování stavu a rozsahu šíření televizního signálu, analýzu dostupnosti televizního vysílání a efektivního využívání rádiových kmitočtů, popřípadě úhradu mimořádných nákladů souvisejících s jeho činností v těchto případech a případech podle bodu 6. Český telekomunikační úřad může ve lhůtě podle věty první využít prostředky radiokomunikačního účtu i k úhradě nákladů na zajištění úkolů souvisejících s harmonizací správy spektra v rámci přípravy a realizace opatření vyplývajících z harmonizace využití spektra na úrovni Evropského společenství navazujících na ukončení přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání, včetně přípravy a realizace využití digitální dividendy, vzniklé v důsledku ukončení zemského analogového televizního vysílání v České republice. 8. Peněžní prostředky čerpané z radiokomunikačního účtu podle bodu 7 nesmí v kalendářním roce přesáhnout výši 10 % příjmů radiokomunikačního účtu za bezprostředně předcházející kalendářní rok. 9. V době ode dne účinnosti tohoto zákona do dne 31. prosince 2012 převádí Český telekomunikační úřad na radiokomunikační účet peněžní prostředky v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem podle § 27 odst. 6 a § 133 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zvýšené o 6 % z celkového výnosu z vybraných poplatků za využívání rádiových kmitočtů. 10. Práva a povinnosti Českého telekomunikačního úřadu, poskytovatelů univerzální služby a plátců na účet univerzální služby při výpočtu a úhradě čistých nákladů na poskytování univerzální služby a stanovování, vybírání a vymáhání plateb na účet univerzální služby a s nimi souvisejících penále, jakož i práva a povinnosti týkající se vedení účtu univerzální služby, obsahu výroční zprávy univerzální služby a poskytování informací Českému telekomunikačnímu úřadu pro výpočet výše platby na účet univerzální služby za zúčtovací období univerzální služby skončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí zákonem o elektronických komunikacích a jeho prováděcími právními předpisy, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 11. V případě, že u platby na účet univerzální služby stanovené podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona o elektronických komunikacích, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dojde k zániku plátce bez právního nástupce nebo k odpisu nedoplatku pro nedobytnost, bude poskytovateli univerzální služby platba uhrazena prostřednictvím účtu univerzální služby ze státního rozpočtu, a to do 90 dnů od zániku plátce bez právního nástupce nebo od odpisu nedoplatku pro nedobytnost. Pokud po uhrazení této platby podle předchozí věty, provedené v návaznosti na odpis nedoplatku pro nedobytnost, dojde k dodatečné úhradě platby plátcem nebo třetí osobou, je tato dodatečně uhrazená platba příjmem státního rozpočtu. 12. Po vyrovnání všech práv a povinností podle bodů 10 a 11 Český telekomunikační úřad zruší účet univerzální služby a případný zůstatek na účtu převede na radiokomunikační účet. Ode dne 1. ledna 2011 do dne zrušení účtu univerzální služby se pro účely správy placení hledí na prostředky na účtu jako na prostředky veřejného rozpočtu22). 13. Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu je povinen do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona doplnit příděly rádiových kmitočtů vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona o specifikaci rádiových kmitočtů podle § 22 odst. 2 písm. a) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu přitom zohlednění stav využívání rádiových kmitočtů a podmínky stanovené Plánem využití rádiového spektra (§ 16). ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. III Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb. a zákona č. 420/2009 Sb., se mění takto: 1. V příloze zákona Sazebník část VIII položka 110 se za písmeno d) doplňují písmena e) a f), která znějí: „e) Podání návrhu na rozhodnutí sporu o uzavření smlouvy mezi poskytovatelem služby šíření rozhlasového a televizního vysílání a provozovatelem rozhlasového a televizního vysílání| | Kč 10 000 ---|---|--- f) Podání návrhu na zpětné uvedení telekomunikačního koncového zařízení do provozu| | Kč 1 000.“. 2. V příloze zákona Sazebník část VIII položka 112 se za písmeno b) doplňují písmena c) a d), která znějí: „c) Vydání osvědčení o změně v osobě držitele přídělu rádiových kmitočtů| | Kč 1 000 ---|---|--- d) Udělení souhlasu k převodu přídělu rádiových kmitočtů| | Kč 10 000.“. ČÁST TŘETÍ Změna krizového zákona Čl. IV V zákoně č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb. a zákona č. 306/2008 Sb., se § 12a včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 15a zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o některých opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy, souvisejících se zrušením Ministerstva informatiky a o změně některých zákonů Čl. V V zákoně č. 110/2007 Sb., o některých opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy, souvisejících se zrušením Ministerstva informatiky a o změně některých zákonů, se § 12 včetně nadpisu zrušuje. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů Čl. VI V § 22 odst. 1 zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, se čárka na konci písmene e) nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání Čl. VII Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 196/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 17 se odstavce 4 a 5 zrušují. 2. V § 18 odst. 4 písm. e) se za slova „plnoformátový program“ vkládají slova „, a podmínek týkajících se případného poskytování služeb přímo souvisejících s programem“ a slova „a podmínky týkající se poskytování případných dalších služeb přímo souvisejících s programem“ se zrušují. 3. V § 20 se na konci odstavce 3 doplňují slova „, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak9d).“. Poznámka pod čarou č. 9d zní: „9d) Čl. VIII zákona č. 153/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 9d a 9e se označují jako poznámky pod čarou č. 9e a 9f, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 4. V nadpisu hlavy II se za slovo „DIGITÁLNÍHO“ vkládají slova „ROZHLASOVÉHO NEBO“. 5. V § 25 odst. 1 větě první se slovo „televizního“ zrušuje. 6. V § 25 odst. 2 písm. d) se za slovem „zajištění“ a slovem „digitálního“ slovo „televizního“ zrušuje. 7. V § 27 odstavec 2 zní: „(2) Přihláška k registraci obsahuje údaje uvedené v § 14 odst. 1 písm. a) až f) a dále způsob technického, organizačního a finančního zajištění vysílání, informace o programech, které přihlašovatel zamýšlí šířit, a identifikaci sítě elektronických komunikací, prostřednictvím které bude převzaté vysílání šířeno, a informaci o přístupu k převzatému vysílání. K přihlášce k registraci se připojí doklad prokazující oprávnění, na jehož základě se převzatý program původně vysílá; je-li převzatý program původně vysílán na základě oprávnění vydaného v členském státě Evropských společenství nebo ve státě, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, k přihlášce k registraci se připojí pouze: a) název programu, b) základní programová specifikace, c) datum vydání oprávnění, na jehož základě se program původně vysílá, a doba platnosti tohoto oprávnění, d) údaje o regulačním orgánu, který vydal oprávnění, na jehož základě se program původně vysílá.“. 8. § 55b se zrušuje. Čl. VIII Přechodná ustanovení 1. V době přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání je provozovatel televizního vysílání s licencí a provozovatel televizního vysílání ze zákona povinen zajistit, aby při šíření jeho televizního programu prostřednictvím vysílačů nebylo pokrytí území signálem zemského analogového televizního vysílání1) uskutečňováno mimo rámec stanovený nařízením vlády o technickém plánu přechodu2) tam, kde je umožněno pokrytí území signálem digitálního televizního vysílání1). 2. Obdrží-li Rada pro rozhlasové a televizní vysílání podnět o porušení podmínek dle bodu 1, zahájí řízení o omezení souboru technických parametrů vysílání. Zahájení řízení Rada pro rozhlasové a televizní vysílání oznámí Českému telekomunikačnímu úřadu, od něhož si vyžádá závazné stanovisko. Podává-li podnět podle věty první Český telekomunikační úřad, připojuje k němu závazné stanovisko bez vyžádání. 3. Český telekomunikační úřad zahájí řízení o odnětí individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 19 odst. 4 písm. a) zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud se porušení podmínek dle bodu 1 dopustí provozovatel televizního vysílání ze zákona. 4. Licenční řízení k provozování zemského digitálního rozhlasového vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů zahájená a pravomocně nedokončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zastaví. ČÁST SEDMÁ Změna autorského zákona Čl. IX Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 168/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 22 se odstavec 3 zrušuje. 2. Za § 38e se vkládá nový § 38f, který zní: „§ 38f Do práva autorského nezasahuje ten, kdo umožňuje příjem současného, úplného a nezměněného rozhlasového nebo televizního vysílání na přijímačích téže budovy, popřípadě komplexu budov k sobě prostorově nebo funkčně přináležejících, pomocí společných domovních antén za podmínky, že je umožněn příjem pouze zemského nebo satelitního vysílání a společný příjem není využíván za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.“. 3. V § 74, 78, 82 a 86 se za slova „§ 38e,“ vkládají slova „§ 38f,“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o České televizi Čl. X V § 3 odst. 1 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb. a zákona č. 304/2007 Sb., se na konci textu písmene a) doplňují slova „, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem1a).“. Poznámka pod čarou č. 1a zní: „1a) Čl. VIII zákona č. 153/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 1a až 1d se označují jako poznámky pod čarou č. 1b až 1e, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o poštovních službách Čl. XI V § 37a zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 95/2005 Sb., se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Provozovateli poštovních služeb, který při nabízení nebo poskytování služeb poruší některou z povinností stanovených v § 4 až 16, se uloží pokuta do výše 500 000 Kč.“. ČÁST DESÁTÁ Čl. XII Změna zákona o Policii České republiky Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 41/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 39 se odstavec 3 zrušuje. 2. V § 118 se odstavec 3 zrušuje. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona č. 281/2009 Sb. Čl. XIII V části stopadesáté čl. CLII zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu, se bod 1 zrušuje. ČÁST DVANÁCTÁ ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA Čl. XIV Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), jak vyplývá z pozdějších zákonů. ČÁST TŘINÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XV Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Vlček v. r. Klaus v. r. Fischer v. r. 1) Vyhláška č. 163/2008 Sb., o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského televizního vysílání. 2) Nařízení vlády č. 161/2008 Sb., o technickém plánu přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání (nařízení vlády o technickém plánu přechodu).
Zákon č. 151/2010 Sb.
Zákon č. 151/2010 Sb. Zákon o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů Vyhlášeno 21. 5. 2010, datum účinnosti 1. 7. 2010, částka 53/2010 * ČÁST PRVNÍ - ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE A HUMANITÁRNÍ POMOC POSKYTOVANÁ DO ZAHRANIČÍ (§ 1 — § 12) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o integrovaném záchranném systému (§ 13 — § 13) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv (§ 14 — § 14) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 15 — § 15) Aktuální znění od 1. 1. 2022 (484/2020 Sb.) 151 ZÁKON ze dne 21. dubna 2010 o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE A HUMANITÁRNÍ POMOC POSKYTOVANÁ DO ZAHRANIČÍ HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon stanoví podmínky pro uskutečňování zahraniční rozvojové spoluprácezahraniční rozvojové spolupráce a poskytování humanitární pomoci do zahraničí hrazených ze státního rozpočtu a působnost orgánů státní správy a České rozvojové agentury v této oblasti. § 2 Vymezení pojmů V tomto zákoně se rozumí a) zahraniční rozvojovou spolupracízahraniční rozvojovou spoluprací souhrn činností hrazených ze státního rozpočtu, jejichž cílem je přispět k odstraňování chudoby v kontextu udržitelného rozvoje, včetně plnění rozvojových cílů tisíciletí1), k ekonomickému a sociálnímu rozvoji, k ochraně životního prostředí, jakož i k podpoře demokracie, dodržování lidských práv a řádné správy věcí veřejných v rozvojových zemích, b) humanitární pomocí poskytovanou do zahraničíhumanitární pomocí poskytovanou do zahraničí souhrn činností hrazených ze státního rozpočtu, jejichž cílem je zamezit ztrátám na životech a újmě na zdraví, zmírnit utrpení a obnovit základní životní podmínky lidí po vzniku mimořádných událostí, jakož i zmírňovat dlouhodobě trvající následky mimořádných událostí a předcházet jejich vzniku a negativním následkům. § 3 Uskutečňování zahraniční rozvojové spolupráce Zahraniční rozvojová spolupráceZahraniční rozvojová spolupráce se uskutečňuje způsobem, který naplňuje stanovené cíle, zejména realizací rozvojových programů a projektů, vysíláním expertů, poskytováním vládních stipendií ke studiu na vysokých školách v České republice, peněžními dary do zahraničí, finančními příspěvky zahraničním institucím, mezinárodním organizacím a integračním seskupením a poskytováním zvýhodněných půjček a úvěrů. § 4 Poskytování humanitární pomoci Humanitární pomoc do zahraničí se poskytuje způsobem, který účinně naplňuje její cíle, zejména poskytnutím potřebného majetku ve formě daru do postižené oblasti (dále jen „materiální pomoc“), zapojováním do záchranných operací vysíláním záchranářů nebo odborníků s potřebným vybavením podle zákona o integrovaném záchranném systémuintegrovaném záchranném systému (dále jen „záchranářská pomoc“), peněžními dary do zahraničí, příspěvky mezinárodním organizacím a integračním seskupením a projekty humanitární pomoci. § 5 Pravidla pro nakládání s prostředky na zahraniční rozvojovou spolupráci a na humanitární pomoc (1) Výdaje na zahraniční rozvojovou spoluprácizahraniční rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc podle § 3 a 4 se považují za další výdaje podle zákona o rozpočtových pravidlech2). (2) Na dotace a návratné finanční výpomoci poskytované podle tohoto zákona se nepoužijí ustanovení rozpočtových pravidel o programech, s výjimkou ustanovení rozpočtových pravidel o evidování dotačních neinvestičních akcí, která se použijí na evidování údajů o poskytnutých dotacích a návratných finančních výpomocích. (3) Vláda stanoví, do jakého limitu nebude třeba jejího souhlasu k poskytnutí peněžního daru do zahraničí podle § 3 a 4. HLAVA II PŮSOBNOST V OBLASTI ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE A HUMANITÁRNÍ POMOCI § 6 Orgány státní správy v rámci své působnosti uskutečňují zahraniční rozvojovou spoluprácizahraniční rozvojovou spolupráci v souladu s koncepcí a zásadami schválenými vládou. § 7 Ministerstvo zahraničních věcí (1) Ministerstvo zahraničních věcí v oblasti zahraniční rozvojové spoluprácezahraniční rozvojové spolupráce zejména a) předkládá vládě návrh koncepce a zásad zahraniční rozvojové spoluprácezahraniční rozvojové spolupráce a její zhodnocení, b) připravuje roční plán zahraniční rozvojové spoluprácezahraniční rozvojové spolupráce a předkládá jej vládě ke schválení, c) do výše limitu stanoveného vládou rozhoduje o poskytnutí peněžních darů do zahraničí, d) poskytuje finanční příspěvky zahraničním institucím podle zásad zahraniční rozvojové spoluprácezahraniční rozvojové spolupráce, e) koordinuje činnost ostatních orgánů státní správy, které v rámci své působnosti uskutečňují zahraniční rozvojovou spoluprácizahraniční rozvojovou spolupráci, f) v souladu s právem Evropské unie podporuje české subjekty usilující o zapojení do realizace projektů v rámci rozvojové spolupráce ostatních dárců, g) zajišťuje hodnocení projektů zahraniční rozvojové spoluprácezahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. (2) Ministerstvo zahraničních věcí poskytuje humanitární pomoc do států mimo Evropskou unii a Evropský hospodářský prostor a rozhoduje o jejím rozsahu a formě. Při rozhodování o poskytování materiální a záchranářské pomoci postupuje v součinnosti s Ministerstvem vnitra. (3) Ministerstvo zahraničních věcí v oblasti zahraniční rozvojové spoluprácezahraniční rozvojové spolupráce a poskytování humanitární pomoci do zahraničí spolupracuje s institucemi Evropské unie včetně zajištění výměny informací s Komisí Evropských společenství4). § 8 Česká rozvojová agentura (1) Zřizuje se Česká rozvojová agentura jako organizační složka státu, která plní úkoly v oblasti zahraniční rozvojové spoluprácezahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci poskytované do zahraničí. (2) Funkci zřizovatele České rozvojové agentury vykonává Ministerstvo zahraničních věcí, z jehož rozpočtové kapitoly je činnost České rozvojové agentury hrazena. (3) Česká rozvojová agentura je účetní jednotkou. (4) Česká rozvojová agentura a) zajišťuje realizaci zahraniční rozvojové spoluprácezahraniční rozvojové spolupráce v souladu s plánem zahraniční rozvojové spoluprácezahraniční rozvojové spolupráce, b) zajišťuje podle požadavků Ministerstva zahraničních věcí realizaci projektů humanitární pomoci, c) poskytuje dotace subjektům v České republice v souladu s plánem zahraniční rozvojové spoluprácezahraniční rozvojové spolupráce; jiné dotace může poskytnout pouze se souhlasem Ministerstva zahraničních věcí. § 9 Ministerstvo vnitra Ministerstvo vnitra poskytuje humanitární pomoc do členských států Evropské unie a jiných států tvořících Evropský hospodářský prostor a rozhoduje o jejím rozsahu a formě. O poskytnutí humanitární pomoci informuje Ministerstvo zahraničních věcí. § 10 Správa státních hmotných rezerv Správa státních hmotných rezerv podle požadavku Ministerstva zahraničních věcí nebo Ministerstva vnitra vytváří zásoby pro humanitární pomoc do zahraničí. Takto vytvořené státní hmotné rezervy zařadí do kategorie pohotovostních zásob. HLAVA III SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 11 (1) Organizační složky státu, které jsou účetními jednotkami a které na základě jiných právních předpisů hospodaří s majetkem státu5), jsou oprávněny tento majetek poskytnout pro účely humanitární pomoci do zahraničí na základě požadavku Ministerstva zahraničních věcí podle § 7 odst. 2 nebo Ministerstva vnitra podle § 9. (2) Ministerstvo vnitra je oprávněno pojistit majetek zasílaný do zahraničí při poskytování humanitární pomoci pro případ poškození nebo ztráty při přepravě. (3) Na nabývání majetku a nakládání s majetkem pro humanitární pomoc poskytovanou do zahraničíhumanitární pomoc poskytovanou do zahraničí se nevztahuje zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích6). § 12 (1) Česká rozvojová agentura, zřízená opatřením Ministerstva zahraničních věcí dne 1. ledna 2008, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zrušuje. (2) Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přechází výkon práv a povinností, včetně práv a závazků z pracovněprávních vztahů, z České rozvojové agentury, zřízené opatřením Ministerstva zahraničních věcí dne 1. ledna 2008, na Českou rozvojovou agenturu zřízenou tímto zákonem. (3) Příslušnost k hospodaření s majetkem ve vlastnictví České republiky, s nímž ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona přísluší hospodařit České rozvojové agentuře, přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Českou rozvojovou agenturu zřízenou tímto zákonem. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o integrovaném záchranném systému § 13 Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb. a zákona č. 306/2008 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 2 se písmeno j) zrušuje. Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno j). 2. V § 7 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Ministerstvo vnitra dále a) organizuje záchranářskou a materiální pomoc do zahraničí ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí, složkami integrovaného záchranného systému nebo ústředními správními úřady, b) průběžně zajišťuje v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, funkci kontaktního místa pro vyžádání humanitární pomoci do zahraničí postiženým státem nebo mezinárodní organizací; tím není dotčena možnost vyžádání humanitární pomoci do zahraničí diplomatickou cestou, nebo oznámení vzniku závažné mimořádné události v zahraničí, která může ohrozit i území České republiky, c) informuje příslušné mezinárodní organizace o silách a prostředcích České republiky předurčených pro poskytování humanitární pomoci do zahraničí.“. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8. 3. V § 7 odst. 5 se slova „v odstavcích 2 a 3“ nahrazují slovy „v odstavcích 2 až 4“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv § 14 V § 4 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění zákona č. 241/2000 Sb., se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „, a pro materiální humanitární pomoc poskytovanou do zahraničí2d)“. Poznámka pod čarou č. 2d zní: „2d) Zákon č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 15 Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Vlček v. r. Klaus v. r. Fischer v. r. 1) Společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise o rozvojové politice Evropské unie: „Evropský konsenzus“ (2006/C 46/01). 2) § 7 odst. 1 písm. v) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 4) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci, nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci. 5) Například zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 150/2010 Sb.
Zákon č. 150/2010 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 21. 5. 2010, datum účinnosti 1. 8. 2010, částka 53/2010 * ČÁST PRVNÍ - Změna vodního zákona * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2017 (250/2016 Sb.) 150 ZÁKON ze dne 23. dubna 2010, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna vodního zákona Čl. I Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 181/2008 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 větě druhé se za slova „též přispívat“ vkládají slova „k zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou a“. 2. V § 1 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „V rámci vztahů upravených tímto zákonem se bere v úvahu zásada návratnosti nákladů na vodohospodářské služby, včetně nákladů na související ochranu životního prostředí a nákladů na využívané zdroje, v souladu se zásadou, že znečišťovatel platí.“. 3. V § 2 odst. 2 se za slovo „protékající“ vkládá slovo „podzemními“. 4. V § 2 odst. 10 se slova „k určitému místu vodního toku (obvykle soutok s jiným vodním tokem nebo vyústění vodního toku do jiného vodního útvaru). Povodí je ohraničeno rozvodnicí, kterou je myšlená hranice geomorfologického rozhraní mezi sousedními povodími. Plocha povodí zahrnuje také plochy povrchových vodních útvarů v povodí“ nahrazují slovy „a případně i jezer do moře v jediném vyústění, ústí nebo deltě vodního toku.“. 5. V § 2 se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní: „(11) Dílčí povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků a případně i jezer do určitého místa vodního toku (obvykle jezero nebo soutok řek).“. Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 12. 6. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní: „§ 2a (1) Stavem povrchových vod se rozumí obecné vyjádření stavu útvaru povrchové vody určené ekologickým nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší. (2) Stavem podzemních vod se rozumí obecné vyjádření stavu útvaru podzemní vody určené kvantitativním nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší. (3) Ekologickým stavem se rozumí vyjádření kvality struktury a funkce vodních ekosystémů vázaných na povrchové vody. (4) Dobrým stavem povrchových vod se rozumí takový stav útvaru povrchové vody, kdy je jeho ekologický i chemický stav přinejmenším dobrý. (5) Dobrým stavem podzemních vod se rozumí takový stav útvaru podzemních vod, kdy je jeho kvantitativní i chemický stav přinejmenším dobrý. (6) Dobrým chemickým stavem povrchových vod se rozumí chemický stav potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí (§ 23a), při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy environmentální kvality. (7) Dobrým chemickým stavem podzemních vod se rozumí chemický stav potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí (§ 23a), při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy environmentální kvality. (8) Normou environmentální kvality se rozumí koncentrace znečišťující látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech, která nesmí být překročena z důvodů ochrany lidského zdraví a životního prostředí. (9) Kvantitativním stavem podzemních vod se rozumí vyjádření míry ovlivnění útvaru podzemních vod přímými a nepřímými odběry.“. 7. V § 5 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „a zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen „srážkové vody“) v souladu se stavebním zákonem4)“. Poznámka pod čarou č. 4 zní: „4) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 8. V § 6 odst. 4 se za slovo „vodami“ vkládají slova „rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy“. 9. V § 7 odst. 6 větě první se za slova „Policie České republiky“ vkládají slova „, obecní policie, celní správy České republiky“ a na konci odstavce se doplňují věty „Zákaz plavby podle odstavce 5 se, s výjimkou ochranných pásem vodních zdrojů I. stupně, nevztahuje na plavidla osob, které mají platné povolení k nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 4 nebo podle předchozích předpisů, a to při obhospodařování nádrží určených takovým rozhodnutím pro chov ryb.“. 10. V § 7 odst. 7 se slova „pro sportovní činnost“ zrušují. 11. V § 8 odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „, pokud nejde o činnost prováděnou na základě povolení podle zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě7b)“. Poznámka pod čarou č. 7b zní: „7b) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.“. 12. V § 8 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) k užívání důlní vody jako náhradního zdroje podle zvláštního zákona1a).“. 13. V § 8 odst. 3 písm. d) se za slova „Policie České republiky“ vkládají slova „, obecní policie“. 14. V § 8 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) k využívání energetického potenciálu podzemních vod v případě, že nedochází k odběru nebo čerpání podzemní vody, f) k užívání důlních vod organizací při hornické činnosti pro její vlastní potřebu nebo k vypouštění důlních vod organizací1a).“. 15. V § 8 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) V pochybnostech o tom, zda se jedná o nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami a o jaký druh nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami se jedná, rozhoduje vodoprávní úřad.“. 16. V § 9 odstavce 4 a 5 včetně poznámky pod čarou č. 8a znějí: „(4) Odběr podzemní vody za účelem výroby balené kojenecké nebo pramenité vody lze povolit, pokud zdroj podzemní vody splňuje požadavky na jakost balených kojeneckých nebo pramenitých vod podle vyhlášky upravující požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy8a); v případě, že lze podzemní vodu podle této vyhlášky upravovat, považují se limity na její jakost v ukazatelích, ve kterých ji lze upravovat, za splněné. (5) Povolení k nakládání s vodami, které lze vykonávat pouze užíváním vodního díla, je možné vydat jen současně se stavebním povolením k takovému vodnímu dílu ve společném řízení, pokud se nejedná o vodní dílo již existující nebo povolené. V případě vydávání povolení k nakládání s vodami současně s povolením k provedení vodního díla se výroky těchto povolení vzájemně podmiňují; pokud by byla odvoláním napadena obě tato rozhodnutí, provede se nejdříve odvolací řízení o odvolání proti povolení k nakládání s vodami, přičemž odvolací řízení, jehož předmětem je stavební povolení k provedení vodního díla, se přerušuje do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí odvolacího správního orgánu vydané v řízení o odvolání proti povolení k nakládání s vodami. 8a) Vyhláška č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 8a a 8b se označují jako poznámky pod čarou č. 8b a 8c, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 17. V § 9 odstavec 6 zní: „(6) Povolení k nakládání s vodami pro využívání jejich energetického potenciálu nemůže být vydáno na dobu kratší než 30 let. Vodoprávní úřad postupem podle § 12 odst. 2 dobu platnosti povolení prodlouží o dobu stanovenou ve stávajícím povolení, nebyla-li oprávněnému pravomocně uložena sankce za opakované porušování povinností stanovených tímto zákonem nebo podle něho.“. 18. V § 9 se doplňují odstavce 7 až 9, které znějí: „(7) Povolení k nakládání s vodami pro jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci se vydává na dobu užívání vodního díla, které takové nakládání s vodami umožňuje. (8) Při povolování nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů [§ 8 odst. 1 písm. a) bod 4 a 5], stanoví vodoprávní úřad v povolení podmínky pro použití závadných látek ke krmení ryb a k úpravě povrchových vod na nádržích určených pro chov ryb. V případě, že jsou v povolení stanoveny podmínky pro použití nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek, nesmí být toto povolení vydáno na dobu delší než 4 roky. Na oprávněného, který zachází se závadnými látkami v rozsahu podmínek podle věty první, se nevztahuje § 39 odst. 1 věta druhá. (9) Povolení k nakládání s vodami k umělému obohacování zdrojů podzemních vod povrchovou vodou lze vydat pouze v případě, že použití zdroje povrchové nebo podzemní vody pro tento účel nepovede k ohrožení cílů stanovených podle § 23a pro tento vodní zdroj nebo cílů stanovených podle § 23a pro uměle obohacovaný zdroj podzemní vody.“. 19. V § 10 odst. 1 se za číslo „4“ vkládají slova „a písm. c)“, slova „a jakost“ se zrušují, slovo „kterým“ se nahrazuje slovem „kterou“ a na konci odstavce se slova „(§ 48 odst. 1)“ nahrazují slovy „postupem podle § 22 odst. 2“. 20. V § 10 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „postupem podle § 22 odst. 2“. 21. V § 10 odst. 3 se slova „a jakosti vody“ a slova „a rozsah, způsob a četnost předávání výsledků těchto měření správcům povodí“ zrušují. 22. § 12 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 8c zní: „§ 12 Změna a zrušení povolení k nakládání s vodami (1) Vodoprávní úřad může z moci úřední povolení k nakládání s vodami změnit nebo zrušit a) nevyužívá-li oprávněný vydaného povolení k nakládání s vodami nebo využívá-li jej pouze minimálně bez vážného důvodu po dobu delší než 2 roky; to neplatí v případě povolení podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 k odběru vody ze záložních zdrojů pro zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu, b) byla-li oprávněnému, který má povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, uložena povinnost připojit se na kanalizaci podle zvláštního právního předpisu8b), c) při stanovení minimální hladiny podzemních vod, nebyla-li dosud stanovena, či při její změně. (2) Vodoprávní úřad může povolení k nakládání s vodami změnit nebo zrušit na žádost oprávněného. Bylo-li povolení vydáno jiné osobě, musí žadatel doložit, že je oprávněným z tohoto povolení. (3) Vodoprávní úřad povolení k nakládání s vodami změní nebo zruší, a to i v řízení podle odstavce 1 nebo 2, je-li to nezbytné a) k dosažení cílů ochrany vod přijatých v plánu povodí (§ 24 a 26), b) ke splnění programů snížení znečištění povrchových vod (§ 34 odst. 2 a § 35 odst. 1), c) ke splnění programu snížení znečištění povrchových a podzemních vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami (§ 39 odst. 3), d) pro zásobování pitnou vodou podle plánu rozvoje vodovodů a kanalizací8c). (4) Požádá-li oprávněný o změnu doby platnosti povolení k nakládání s vodami, povolení nezanikne, dokud o žádosti není pravomocně rozhodnuto; žádost je nutné podat před uplynutím doby platnosti povolení k nakládání s vodami. (5) Na změnu a zrušení povolení k nakládání s vodami se použije ustanovení § 9 až 11 obdobně. 8c) § 4 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.“. 23. V § 14 odstavec 3 zní: „(3) Vyplývá-li to z povahy věci, může vodoprávní úřad v povolení stanovit podmínky i dobu, na kterou se povolení uděluje.“. 24. V § 14 se odstavce 4 a 5 zrušují. 25. V § 15 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) K provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání, jakož i k jejich zrušení a odstranění je třeba povolení vodoprávního úřadu. Povolení k provedení nebo změně vodního díla, které má sloužit k nakládání s vodami povolovanému podle § 8, může být vydáno jen v případě, že je povoleno odpovídající nakládání s vodami nebo se nakládání s vodami povoluje současně s povolením k provedení nebo změně vodního díla (§ 9 odst. 5). V případě podle § 126 odst. 5 se povolení k provedení nebo změně vodního díla nevydává současně s rozhodnutím podle zákona o integrované prevenci; práva a povinnosti vyplývající z povolení k provedení, změně vodního díla nebo změně jeho užívání lze vykonávat nejdříve ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle zákona o integrované prevenci. (2) Stavební povolení ani ohlášení nevyžadují stavební úpravy vodovodů a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 26. V § 15 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Vodoprávní úřad může ve stavebním povolení uložit předložení provozního řádu vodního díla nejpozději spolu s oznámením podle § 120 stavebního zákona nebo spolu s žádostí o vydání kolaudačního souhlasu.“. 27. V § 15 se doplňují odstavce 8 až 10, které znějí: „(8) Vodoprávní úřad může nařídit zastavení prací na stavbě nebo odstranění stavby provedené nebo prováděné mimořádným postupem podle stavebního zákona z příkazu povodňového orgánu obce, obce s rozšířenou působností nebo kraje. Vydání tohoto rozhodnutí je prvním úkonem v řízení. (9) Vodní díla nelze povolovat ve zkráceném řízení podle § 117 stavebního zákona; to neplatí v případě staveb vodovodních řadů, kanalizačních stok a kanalizačních objektů, které nevyžadují povolení k nakládání s vodami. (10) Vodoprávní úřad rozhodnutí o zrušení vodního díla oznámí příslušnému stavebnímu úřadu.“. 28. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 10c a 10d zní: „§ 15a Ohlášení vodních děl a vodohospodářských úprav (1) K provedení vodních děl určených pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jejichž podstatnou součástí jsou výrobky označované CE podle zvláštního právního předpisu10c), postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu. Při jejich ohlašování se přiměřeně použijí ustanovení stavebního zákona o ohlašování staveb. (2) Ohlášení vodního díla podle odstavce 1 obsahuje a) náležitosti podle stavebního zákona4), b) kategorii výrobku označeného CE, c) projektovou dokumentaci zpracovanou osobou, která získala oprávnění k této činnosti podle zvláštního právního předpisu10d), d) způsob vypouštění odpadních vod, e) vyjádření příslušného správce vodního toku v případě vypouštění odpadních vod z vodního díla do vod povrchových, f) stanovisko správce povodí, g) vyjádření osoby s odbornou způsobilostí v případě vypouštění odpadních vod z vodního díla přes půdní vrstvy do vod podzemních a h) provozní řád. (3) Udržovací práce, které by mohly negativně ovlivnit životní prostředí nebo stabilitu vodního díla, je jeho vlastník povinen ohlásit vodoprávnímu úřadu. Ohlášení podléhá i obnova vodních děl zničených živelní pohromou nebo havárií a vodohospodářské úpravy. V případech podle věty první a druhé činí lhůta pro sdělení vodoprávního úřadu, že proti obnovení nemá námitek, 15 dnů; v této lhůtě může stavební úřad ohlášenou obnovu nebo udržovací práce nebo vodohospodářské úpravy zakázat. (4) Jestliže vodoprávní úřad s provedením ohlášeného vodního díla souhlasí, má se za povolené i nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. c); ustanovení § 9 odst. 2 se v takovém případě nepoužije. Vodoprávní úřad sdělí tyto skutečnosti bez zbytečného odkladu správci povodí. V případě, že je provedením ohlášeného vodního díla dotčen vodní tok, sdělí vodoprávní úřad tyto skutečnosti též příslušnému správci vodního toku. 10c) § 11 až 13 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 10d) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.“. 29. V § 16 odst. 1 větě druhé se číslo „5“ nahrazuje číslem „8“. 30. V § 16 odst. 3 se slova „§ 9 až 13 a § 38 odst. 5 až 7“ nahrazují slovy „§ 38 odst. 8 až 10“. 31. V § 17 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) k vrtům pro využívání energetického potenciálu podzemních vod, z nichž se neodebírá nebo nečerpá podzemní voda; vodoprávní úřad může v řízení o udělení tohoto souhlasu žadateli uložit, aby mu předložil vyjádření osoby s odbornou způsobilostí8).“. 32. V § 17 odst. 2 se slova „rozhodnutí o udělení“ zrušují. 33. V § 17 odst. 3 se slova „orgány, které rozhodují v řízení o povolení stavby, terénních úprav, o provozování úložných míst pro nakládání s těžebním odpadem nebo o těžbě nerostů“ nahrazují slovy „příslušné orgány při postupu podle zvláštních zákonů4),7b),10b)“. 34. V § 17 odst. 4 se za slova „požární ochrany“ vkládají slova „, Báňské záchranné služby,“ a za slova „Policie České republiky“ se vkládají slova „, obecní policie“. 35. Nadpis pod § 19 se zrušuje. 36. V § 19 odstavec 1 zní: „(1) Správní úřady a orgány územní samosprávy jsou povinny vést evidenci jimi vydaných rozhodnutí, opatření obecné povahy, závazných stanovisek, souhlasů a jim podaných ohlášení, k nimž daly souhlas podle tohoto zákona, a dále částí rozhodnutí, které podle zákona o integrované prevenci nahradily rozhodnutí vydávaná podle tohoto zákona.“. 37. V § 19 odst. 2 se slova „rozhodnutí vodoprávních úřadů“ nahrazují slovy „podle odstavce 1“. 38. V § 19 odstavec 3 zní: „(3) Správní úřady a orgány územní samosprávy jsou povinny z jimi vedené evidence podle odstavce 1 ukládat jimi vydávaná rozhodnutí, opatření obecné povahy, závazná stanoviska a identifikační údaje v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou podle odstavce 2 do informačního systému veřejné správy (§ 22 odst. 3 a 4) a předávat je v elektronické podobě Ministerstvu zemědělství nejpozději za kalendářní čtvrtletí vždy do 15. dne prvního měsíce následujícího čtvrtletí.“. 39. V § 19 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Správci povodí jsou povinni průběžně ukládat vybrané údaje z pravomocných rozhodnutí, z opatření obecné povahy a ze závazných stanovisek vodoprávních úřadů v rozsahu stanoveném vyhláškou vydanou podle odstavce 2 do informačního systému veřejné správy.“. 40. V § 21 odst. 2 písm. c) bodě 1 se za slova „vodních toků a“ vkládají slova „objektů na nich,“ a za slovo „jejich“ se vkládá slovo „dílčích“. 41. V § 21 odst. 2 písm. c) bod 5 zní: „5. mezinárodních oblastí povodí na území České republiky a dílčích povodí (§ 24),“. 42. V § 21 odstavec 3 zní: „(3) Způsob vymezení hydrogeologických rajonů, vymezení vodních útvarů, způsob hodnocení jejich stavu a způsob hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů (§ 23a), náležitosti programů zjišťování a hodnocení stavu vod (§ 26 odst. 4) stanoví Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství vyhláškou.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 13a se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 43. V § 22 odst. 2 se slova „(zejména jejich množství a jakost)“ zrušují. 44. V § 22 odst. 3 písm. a) se za slova „vodních toků a“ vkládají slova „objektů na nich,“, za slovo „jejich“ se vkládá slovo „dílčích“ a za slovem „povodí“ se slova „, hydrogeologických rajonů“ zrušují. 45. V § 22 odst. 3 písmeno c) zní: „c) mezinárodních oblastí povodí na území České republiky a dílčích povodí (§ 24),“. 46. V § 22 odst. 4 se na začátek písmene a) vkládají slova „hydrogeologických rajonů a“. 47. V § 22 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) povrchových vod, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů.“. 48. V § 22 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 14a zní: „(5) Ministerstvo životního prostředí spravuje jako samostatnou součást informačního systému veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) registr chráněných oblastí, ve kterém v návaznosti na vodní útvary povrchové nebo podzemní vody eviduje oblasti a území vyžadující zvláštní ochranu podle tohoto zákona nebo zákona o ochraně přírody a krajiny14a). 14a) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 49. V § 23 odst. 1 se slova „; je tvořeno Plánem hlavních povodí České republiky a plány oblastí povodí, včetně programů opatření. Účelem plánování v oblasti vod“ nahrazují slovy „, a jeho účelem“. 50. V § 23 odst. 1 písmena b) a c) znějí: „b) snížení nepříznivých účinků povodní a sucha a c) udržitelného užívání vodních zdrojů, zejména pro účely zásobování pitnou vodou.“. 51. V § 23 odstavec 2 zní: „(2) V rámci plánování v oblasti vod se pořizují plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik. Tyto plány jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování a vodoprávní řízení.“. 52. Poznámka pod čarou č. 15a se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 53. V § 23a odst. 1 písm. a) se na konci textu bodu 1 doplňují slova „, včetně vodních útvarů ležících v téže mezinárodní oblasti povodí“. 54. V § 23a odst. 1 písm. a) bodě 4 se slovo „nebezpečenými“ nahrazuje slovem „prioritními“ a slova „zvlášť nebezpečných látek uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu do těchto vod“ se nahrazují slovy „prioritních nebezpečených látek“. 55. V § 23a odst. 4 větě první se slova „oblastí povodí (§ 25)“ nahrazují slovy „povodí (§ 24)“, slova „lhůt uvedených“ se nahrazují slovy „lhůty uvedené“, slova „nebo ve stanovení méně přísných požadavků“ se nahrazují slovy „za účelem postupného dosahování cílů ochrany vod pro vodní útvary nebo ve stanovení méně přísných cílů ochrany vod“ a věta poslední se zrušuje. 56. V § 23a odstavce 5 až 8 znějí: „(5) Lhůta uvedená v odstavci 2 může být prodloužena pouze tehdy, pokud se neprojeví další zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru a při splnění těchto podmínek: a) není-li včasné dosažení cílů ochrany vod možné z nejméně jednoho dále uvedeného důvodu: 1. míra požadovaného zlepšení může být z důvodů technické proveditelnosti dosažena pouze postupnými kroky, které přesahují tímto zákonem stanovené lhůty, 2. dosažení požadovaného zlepšení v rámci tímto zákonem stanovené lhůty by bylo neúměrně nákladné, 3. přírodní podmínky nedovolují včasné zlepšení stavu daného vodního útvaru v rámci tímto zákonem stanovené lhůty, b) prodloužení lhůty a důvody jejího prodloužení budou jmenovitě uvedeny a vysvětleny v plánu povodí a c) prodloužení lhůty bude omezeno na období maximálně dvou následujících aktualizací plánů povodí, s výjimkou případů, kdy přírodní podmínky jsou takové, že stanovené cíle ochrany vod nemohou být v těchto obdobích dosaženy. (6) Méně přísné cíle ochrany vod pro vybrané vodní útvary mohou být stanoveny pouze tehdy, pokud jsou tyto vodní útvary ovlivněny lidskou činností do míry určené v souladu s § 25 odst. 1 písm. a) bodem 2, nebo pokud jsou jejich přírodní podmínky takové, že by dosažení těchto cílů bylo neproveditelné nebo neúměrně nákladné, a pokud jsou splněny tyto podmínky: a) potřeby životního prostředí a sociálně ekonomické potřeby zajišťované takovou lidskou činností nemohou být dosaženy jinými prostředky, které by z hlediska životního prostředí byly významně lepší a nevyžadovaly by neúměrné náklady, b) pro povrchové vody bude dosaženo nejlepšího možného ekologického a chemického stavu při daných vlivech, kterým nebylo možné předejít v důsledku povahy lidské činnosti nebo znečištění, c) pro podzemní vody bude dosaženo nejmenší možné změny oproti dobrému stavu podzemní vody při daných vlivech, kterým nebylo možné předejít v důsledku povahy lidské činnosti nebo znečištění, d) nedojde k dalšímu zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru a e) stanovení méně přísných cílů ochrany vod a příslušné důvody budou jmenovitě uvedeny v plánu povodí a tyto cíle budou každých šest let přezkoumány. (7) Dobrého stavu podzemních vod, dobrého ekologického stavu, dobrého ekologického potenciálu nebo předcházení zhoršování stavu útvaru povrchové nebo podzemní vody nemusí být dosaženo v důsledku nových změn fyzikálních poměrů v útvaru povrchové vody nebo změn hladin útvarů podzemních vod. Ke zhoršení stavu útvaru povrchové vody z velmi dobrého na dobrý může dojít v důsledku nových trvalých lidských činností. (8) Uplatnění výjimek podle odstavce 7 je možné, pouze pokud a) jsou učiněny všechny schůdné kroky k omezení nepříznivých vlivů na stav vodního útvaru, b) důvody těchto změn nebo úprav jsou výslovně uvedeny a vysvětleny v plánu povodí podle § 24 a dané cíle se každých šest let přezkoumávají, c) důvody těchto změn nebo úprav vyplývají z nadřazeného veřejného zájmu nebo pokud jsou přínosy pro životní prostředí a společnost při dosahování cílů podle odstavce 1 převáženy přínosy nových změn pro lidské zdraví, udržení ochrany obyvatel nebo udržitelný rozvoj a d) prospěšné cíle, které z těchto změn nebo úprav vodního útvaru vyplývají, nelze z důvodů technické neproveditelnosti nebo pro neúměrné náklady dosáhnout jinými prostředky, jež by byly z hlediska životního prostředí významně lepší.“. 57. V § 23a se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Výjimky podle odstavců 5 až 7 lze uplatnit, pouze pokud nedojde k trvalému vyloučení nebo ústupkům při dosahování cílů ochrany vod jako složky životního prostředí v jiných vodních útvarech ležících v téže oblasti povodí a jejich použití je v souladu s cíli ochrany životního prostředí.“. 58. § 24 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 16 zní: „§ 24 Plány povodí (1) Území České republiky náleží do třech mezinárodních oblastí povodí, a to do mezinárodní oblasti povodí Labe, mezinárodní oblasti povodí Odry a mezinárodní oblasti povodí Dunaje. (2) Plány povodí podle § 23 odst. 2 se zpracovávají ve třech úrovních pro mezinárodní oblasti povodí (dále jen „mezinárodní plány povodí“), části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky (dále jen „národní plány povodí“) a dílčí povodí. (3) Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství spolupracují v rámci mezinárodních komisí16) na zpracování mezinárodních plánů povodí a mezinárodních plánů pro zvládání povodňových rizik nebo souboru plánů pro zvládání povodňových rizik koordinovaných na úrovni mezinárodní oblasti povodí. (4) Národní plány povodí stanoví cíle: a) pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů, b) ke snížení nepříznivých účinků povodní a sucha, c) pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb a d) pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny. Dále obsahují souhrny programů opatření k dosažení uvedených cílů a stanoví strategii jejich financování. (5) Národní plán povodí Labe je doplněn plány povodí pro pět dílčích povodí, a to pro dílčí povodí Horního a středního Labe, dílčí povodí Horní Vltavy, dílčí povodí Berounky, dílčí povodí Dolní Vltavy a dílčí povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe. (6) Národní plán povodí Odry je doplněn plány povodí pro dvě dílčí povodí, a to pro dílčí povodí Horní Odry, dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry. (7) Národní plán povodí Dunaje je doplněn plány povodí pro tři dílčí povodí, a to pro dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu, dílčí povodí Dyje a dílčí povodí ostatních přítoků Dunaje. (8) Plány dílčích povodí stanoví návrhy programů opatření, které jsou nutné k dosažení cílů pro dané dílčí povodí na základě zjištěného stavu povrchových a podzemních vod, hodnocení povodňových rizik, potřeb užívání vodních zdrojů, a časový plán jejich uskutečnění. (9) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou vymezení jednotlivých částí mezinárodních oblastí povodí na území České republiky, jednotlivých dílčích povodí podle odstavců 5 až 7 a přiřazených hydrogeologických rajonů, a dále do kterých správních obvodů krajů a správních obvodů obcí s rozšířenou působností a do územní působnosti kterých správců povodí spadají. (10) Národní plány povodí pořizuje Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Národní plány povodí schvaluje vláda. (11) Plány pro zvládání povodňových rizik pořizuje Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Plány pro zvládání povodňových rizik schvaluje vláda. (12) Národní plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik jsou začleněny do mezinárodních plánů podle odstavce 3. (13) Plány dílčích povodí pořizují správci povodí podle své působnosti ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ve spolupráci s ústředními vodoprávními úřady. Plány dílčích povodí schvalují podle své územní působnosti kraje. 16) Sdělení č. 122/1999 Sb., o sjednání Úmluvy o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje. Sdělení č. 2/2003 Sb. m. s., Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Odry před znečištěním.“. 59. § 25 včetně nadpisu zní: „§ 25 Zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik (1) Plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik se zpracovávají ve třech etapách, které představují: a) přípravné práce, které musí obsahovat 1. předběžné vyhodnocení povodňových rizik a vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem, které se musí zveřejnit a zpřístupnit veřejnosti k připomínkám, a to nejméně 4 roky před začátkem období, kterého se budou plány pro zvládání povodňových rizik týkat, 2. časový plán a program prací pro zpracování plánů povodí, který se musí zveřejnit a zpřístupnit uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám, a to nejméně 3 roky před začátkem období, kterého se budou plány povodí týkat, 3. analýzu všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí, zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod, mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik pro oblasti vymezené podle bodu 1, ekonomickou analýzu užívání vody, a na jejich základě zpracovaný předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami zjištěných v povodí, včetně uvedení umělých vodních útvarů, určení silně ovlivněných vodních útvarů a jeho zdůvodnění a návrhů zvláštních cílů ochrany vod, který se musí zveřejnit a zpřístupnit uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám, a to nejméně 2 roky před začátkem období, kterého se budou plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik týkat, b) zpracování návrhů plánů povodí a návrhů plánů pro zvládání povodňových rizik, které musí být zpracovány podle výsledků přípravných prací a obsahovat programy opatření k dosažení cílů podle § 24 odst. 4, zveřejněny a zpřístupněny uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám nejméně 1 rok před začátkem období, kterého se budou plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik týkat, c) zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik upravených podle vyhodnocení konzultací s uživateli vody a veřejností. (2) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou obsah plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik, způsob zpracování plánů, podrobnosti etap zpracování podle odstavce 1 včetně způsobu a formy zpracování předběžného vyhodnocení povodňových rizik, způsobu stanovení oblastí s významným povodňovým rizikem, obsahu a způsobu zpracování map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik a formy jejich zveřejnění, způsob zpřístupnění přípravných prací a návrhů plánů povodí a návrhů plánů pro zvládání povodňových rizik pro aktivní zapojení uživatelů vody a veřejnosti. (3) Plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik se přezkoumávají a aktualizují každých 6 let ode dne jejich schválení podle postupů uvedených v odstavcích 1 a 2. (4) Národní plány povodí vydává Ministerstvo zemědělství jako opatření obecné povahy. (5) Plány pro zvládání povodňových rizik vydává Ministerstvo životního prostředí jako opatření obecné povahy.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 17 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 60. V § 26 odst. 1 větě první se slova „Plánu hlavních povodí České republiky a plánech oblastí povodí“ nahrazují slovy „plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik“, věta druhá se zrušuje a ve větě třetí se slova „Plánu hlavních povodí České republiky nebo“ a slovo „oblastí“ zrušují. 61. V § 26 odst. 2 větě druhé se slova „vydanou ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí“ nahrazují slovy „a Ministerstvo životního prostředí“. 62. V § 26 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Opatření přijatá v plánech pro zvládání povodňových rizik nesmí svým rozsahem a dopadem významně zvyšovat povodňová rizika po proudu či proti proudu vodního toku, pokud taková opatření nebyla koordinována a dohodnuta v rámci částí mezinárodních oblastí povodí na území České republiky nebo v rámci mezinárodních oblastí povodí.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. 63. V § 26 odst. 4 se věta poslední zrušuje. 64. V § 26 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) V případech dočasného zhoršení stavu vodních útvarů daného okolnostmi přírodní povahy nebo vyšší mocí, které jsou výjimečné nebo nemohly být rozumně předvídány, jako v případě extrémních povodní nebo období déletrvajícího sucha nebo v důsledku havárií, je nutné splnit tyto podmínky: a) přijmout všechna vhodná opatření s cílem předejít dalšímu zhoršování stavu a neustoupit od dosažení cílů ochrany vod podle § 23a odst. 1 u ostatních vodních útvarů neovlivněných těmito mimořádnými okolnostmi, b) podmínky, za kterých mohou být okolnosti označeny za mimořádné nebo rozumně nepředpověditelné, jsou uvedeny, včetně zavedení příslušných ukazatelů, v plánu povodí, c) opatření, která mají být přijata za takovýchto mimořádných okolností, jsou zahrnuta do programů opatření a nebudou oslabovat obnovu jakosti daného vodního útvaru po skončení mimořádných okolností, d) důsledky mimořádných nebo rozumně nepředpověditelných okolností se každoročně přezkoumají a s ohledem na důvody prodloužení lhůt stanovené v § 23a odst. 5 a stanovení méně přísných cílů v § 23a odst. 6 se přijmou všechna proveditelná opatření s cílem v co možná nejkratším čase obnovit ve vodním útvaru stav, který byl před mimořádnou okolností, a e) souhrn důsledků mimořádných okolností a opatření, která byla nebo mají být přijata v souladu s písmeny a) a d), se uvedou v nejbližší aktualizaci plánu povodí.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. 65. V § 28a odst. 1 se za slova „aktivitami vymezit“ vkládají slova „v Politice územního rozvoje a v územně plánovací dokumentaci“. 66. V § 28a se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a územně plánovací dokumentace“. 67. V § 30 odst. 1 větě první se za slovo „rok“ vkládají slova „a zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody“ a za slovo „pásma“ se vkládají slova „opatřením obecné povahy“ a ve větě třetí se slova „své rozhodnutí o stanovení ochranného pásma též“ nahrazují slovy „ochranné pásmo“. 68. V § 30 odst. 6 se číslo „11“ nahrazuje číslem „13“. 69. V § 30 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Do ochranného pásma I. stupně je zakázán vstup a vjezd; to neplatí pro osoby, které mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, a u vodárenských nádrží pro osoby, které tato vodní díla vlastní. Vodoprávní úřad může stanovit rozhodnutím i další výjimky ze zákazu vstupu a vjezdu. (8) V ochranném pásmu I. a II. stupně je zakázáno provádět činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, jejichž rozsah je vymezen v opatření obecné povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma.“. Dosavadní odstavce 7 až 11 se označují jako odstavce 9 až 13. 70. V § 30 odst. 10 se slova „V rozhodnutí o zřízení nebo změně ochranného pásma vodního zdroje vodoprávní úřad po projednání s dotčenými orgány státní správy“ nahrazují slovy „V opatření obecné povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma vodního zdroje vodoprávní úřad“ a slova „je třeba v ochranném pásmu provést“ se nahrazují slovy „jsou v ochranném pásmu povinny provést osoby podle odstavce 12“. 71. V § 32 odst. 3 se slovo „kvalitu“ nahrazuje slovem „jakost“. 72. V § 36 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Minimální zůstatkový průtok stanoví vodoprávní úřad v povolení k nakládání s vodami. Vodoprávní úřad přitom přihlédne k podmínkám vodního toku, charakteru nakládání s vodami a vychází z opatření k dosažení cílů ochrany vod přijatých v plánu povodí podle § 26. Dále stanoví místo a způsob měření minimálního zůstatkového průtoku a četnost předkládání výsledků těchto měření vodoprávnímu úřadu. (3) Způsob a kritéria stanovení minimálního zůstatkového průtoku podle odstavce 2 stanoví vláda nařízením.“. 73. V § 37 odst. 1 se slovo „trvalé“ zrušuje a slova „a při které nedojde k narušení ekologické stability ekosystému vodních útvarů s nimi souvisejících“ se nahrazují slovy „a která zajistí dosažení dobrého ekologického stavu souvisejících útvarů povrchových vod a vyloučí významné poškození suchozemských ekosystémů“. 74. V § 37 odst. 2 větě druhé se slovo „oblastí“ zrušuje. 75. V § 38 odst. 1 větě první se slovo „nich“ nahrazuje slovy „těchto staveb, zařízení nebo dopravních prostředků“. 76. V § 38 odst. 2 větě první se za slovo „pozemků,“ vkládá slovo „chladící“, slova „chladící vody vodních turbin“ se nahrazují slovy „pro vodní turbíny“ a na konci odstavce se doplňují věty „Za odpadní vody se dále nepovažují srážkové vody z dešťových oddělovačů, pokud oddělovač splňuje podmínky, které stanoví vodoprávní úřad v povolení. Odpadními vodami nejsou ani srážkové vody z pozemních komunikací, pokud je znečištění těchto vod závadnými látkami řešeno technickými opatřeními podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích21a).“. Poznámka pod čarou č. 21a zní: „21a) Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích.“. 77. V § 38 odst. 3 se na konci textu věty druhé doplňují slova „, kterými se rozumí nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použité technologie zneškodňování nebo čištění odpadních vod, vyvinuté v měřítku umožňujícím její zavedení za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek a zároveň nejúčinnější pro ochranu vod“, za větu druhou se vkládá věta „Kdo vypouští důlní vody do vod povrchových nebo podzemních podle zákona o ochraně a využití nerostného bohatství1a), může tak činit pouze způsobem a za podmínek, které stanoví vodoprávní úřad.“ a věta třetí a čtvrtá se zrušují. 78. V § 38 odstavce 4 až 9 znějí: „(4) Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal, příslušnému správci povodí a pověřenému odbornému subjektu. Vodoprávní úřad tímto rozhodnutím stanoví místo a způsob měření objemu a znečištění vypouštěných odpadních vod a četnost předkládání výsledků těchto měření. Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění vypouštěných odpadních vod mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (dále jen „oprávněná laboratoř“). (5) Na toho, kdo zneškodňuje odpadní vody prostřednictvím vodního díla určeného pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jehož podstatnou součástí je výrobek označovaný CE, se nevztahuje povinnost podle odstavce 4. Výčet a klasifikaci výrobků označovaných CE včetně hodnot přípustného znečištění odpadních vod z nich vypouštěných stanoví vláda nařízením. (6) Kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování tak, aby nebyla ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod, a na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí prokázat jejich zneškodňování v souladu s tímto zákonem. (7) Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno. Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) z jednotlivých staveb pro bydlení a individuální rekreaci nebo z jednotlivých staveb poskytujících služby, vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech přes půdní vrstvy do vod podzemních, lze povolit jen výjimečně na základě vyjádření osoby s odbornou způsobilostí8) k jejich vlivu na jakost podzemních vod, pokud není technicky nebo s ohledem na zájmy chráněné jinými právními předpisy možné jejich vypouštění do vod povrchových nebo do kanalizace pro veřejnou potřebu. (8) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních stanoví vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty jejich množství a znečištění. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových je vázán ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku, normami environmentální kvality, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění povrchových vod, ukazateli a přípustnými hodnotami znečištění odpadních vod a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod, včetně specifikací nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod a podmínek jejich použití, které stanoví vláda nařízením. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod podzemních je vázán ukazateli vyjadřujícími stav podzemní vody v příslušném útvaru podzemní vody, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění podzemních vod, ukazateli a přípustnými hodnotami znečištění odpadních vod a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních, které stanoví vláda nařízením. (9) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních vodoprávní úřad a) přihlíží k potřebě dosažení nebo zachování dobrého stavu povrchových nebo podzemních vod a na vodu vázaných ekosystémů a b) posuzuje možnosti omezování znečištění u jeho zdroje i omezování emisí do životního prostředí jako celku a možnosti opětovného využívání odpadních vod.“. 79. V § 38 se doplňují odstavce 10 až 13, které znějí: „(10) Vyžadují-li to cíle stanovené v příslušném plánu povodí nebo cíle ochrany vod či normy environmentální kvality, stanovené přímo použitelným předpisem Evropských společenství, vodoprávní úřad stanoví přísnější přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod než hodnoty stanovené nařízením vlády podle odstavce 8, popřípadě může stanovit další ukazatele a jejich přípustné hodnoty. Takto stanovené hodnoty, které vláda stanoví nařízením, nesmí být přísnější než hodnoty dosažitelné použitím nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod; normy přímo použitelného předpisu Evropských společenství tím nejsou dotčeny. Obdobně to platí i v případech ukazatelů znečištění a jejich hodnot stanovených nařízením vlády podle § 31, 34 a 35. (11) Vodoprávní úřad může při povolování vypouštění odpadních vod z průmyslových staveb a zařízení uložit zneškodňování odpadních vod z jednotlivých dílčích výrob nebo chladících vod odděleně od ostatních odpadních vod. (12) Vodoprávní úřad může na základě žádosti znečišťovatele povolit ve výjimečných případech na nezbytně nutnou dobu, zejména při uvádění čistírny odpadních vod do provozu, při zkušebním provozu, nezbytných opravách či změnách zařízení ke zneškodňování odpadních vod a při haváriích těchto zařízení a v případech, kdy odpadní vody budou do povrchových vod vypouštěny řízeným způsobem, při současném stanovení dalších podmínek, které omezí možnost zhoršení jakosti povrchových vod, vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené vládou nařízením podle odstavce 8 nebo podle § 31. (13) V pochybnostech o tom, zda se jedná o odpadní vody, rozhoduje vodoprávní úřad.“. 80. V § 39 odst. 2 písmeno a) zní: „a) vypracovat plán opatření pro případy havárie (dále jen „havarijní plán“) a předložit jej ke schválení příslušnému vodoprávnímu úřadu; může-li havárie ovlivnit vodní tok, projedná jej uživatel závadných látek před předložením ke schválení s příslušným správcem vodního toku, kterému také předá jedno jeho vyhotovení,“. 81. V § 39 odstavce 3 a 4 včetně poznámky pod čarou č. 21b znějí: „(3) Seznam nebezpečných závadných látek a dalších látek nebo skupin látek, které v obdobné míře vyvolávají znepokojení (dále jen „nebezpečné látky“), je uveden v příloze č. 1 k tomuto zákonu; tento seznam obsahuje i zvlášť nebezpečné závadné látky (dále jen „zvlášť nebezpečné látky“). Zvláštní kategorií nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek jsou prioritní látky, které představují významné riziko pro vodní prostředí a související ekosystémy. Seznam prioritních látek stanoví vláda nařízením. Součástí seznamu prioritních látek je také kategorie prioritní nebezpečné látky, což jsou látky, které vytvářejí velmi vysoké riziko ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí z důvodu své perzistence a schopnosti bioakumulace. K omezení znečišťování povrchových a podzemních vod nebezpečnými látkami a zvlášť nebezpečnými látkami může vláda přijmout na návrh Ministerstva životního prostředí Program na snížení znečištění povrchových a podzemních vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami. (4) Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo do kanalizací, které netvoří součást technologického vybavení výrobního zařízení. Je povinen zejména a) umístit zařízení, v němž se závadné látky používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují, tak, aby bylo zabráněno nežádoucímu úniku těchto látek do půdy nebo jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami, b) používat jen takové zařízení, popřípadě způsob při zacházení se závadnými látkami, které jsou vhodné i z hlediska ochrany jakosti vod, c) nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky, včetně výstupů jejich kontrolního systému pro zjišťování úniku závadných látek a bezodkladně provádět jejich včasné opravy; sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod, d) nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, prostřednictvím odborně způsobilé osoby zkoušet těsnost potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných látek a nebezpečných látek a v případě zjištění nedostatků bezodkladně provádět jejich včasné opravy; těsnost nádrží určených pro skladování ropy nebo ropných produktů s minimálním objemem 1 000 m3 nebo používaných pro skladování ropy a ropných produktů podle zákona o nouzových zásobách ropy21b), zabezpečených nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod a kontinuálně sledovaných kontrolními systémy, jejichž výstupy jsou zaznamenávány a uchovávány do doby provedení bezprostředně následující zkoušky těsnosti, lze, pokud není výrobcem stanovena lhůta kratší, zkoušet nejméně jednou za 20 let; v případě skladování hnojiv a výluhů z objemných krmiv v nadzemních nádržích umístěných v záchytných vanách o objemu větším, než je objem největší nádrže v nich umístěné, se opakovaná zkouška těsnosti nepožaduje, e) vybudovat a provozovat odpovídající kontrolní systém pro zjišťování úniků závadných látek a výstupy z něj předkládat na žádost vodoprávnímu úřadu nebo České inspekci životního prostředí, f) zajistit, aby nově budované stavby byly zajištěny proti nežádoucímu úniku těchto látek při hašení požáru. 21b) Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů.“. 82. V § 39 odst. 8 větě první se za slova „závadnými látkami“ vkládají slova „včetně požadavků na odborně způsobilou osobu a záchytné vany podle odstavce 4 písm. d)“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Zásady pro stanovení podmínek pro použití závadných látek v případě výjimek podle odstavce 7 písm. b), d) a e) a při nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů a vymezení kategorií rybníků z hlediska rybářského hospodaření stanoví Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství vyhláškou.“. 83. V § 39 se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí: „(10) Z důvodu ochrany vod se nesmí uvádět na trh a prodávat spotřebitelům prací prostředky pro praní textilu s koncentrací fosforu vyšší než 0,5 % hmotnostních. Omezení uvádět na trh se nevztahuje na prací prostředky a) používané pro praní v průmyslu a institucích, které je prováděné školenými zaměstnanci, b) určené pro vývoz nebo pro distribuci do jiných členských států Evropských společenství. (11) Na nakládání se sedimentovatelnými tuhými látkami uvedenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu se nevztahují odstavce 2, 4 a 5.“. 84. V § 41 odst. 3 větě první se za slovo „vod“ vkládají slova „a na povrchových vodách využívaných podle § 34“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „, který o havárii neprodleně informuje správce povodí“. 85. V § 44 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Přirozeným korytem vodního toku je koryto nebo jeho část, které vzniklo přirozeným působením tekoucích povrchových vod a dalších přírodních faktorů nebo provedením opatření k nápravě zásahů způsobených lidskou činností a které může měnit svůj směr, podélný sklon a příčný profil.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 86. V § 44 odst. 3 se za slova „vodního toku“ vkládají slova „nebo o tom, zda se jedná o přirozené koryto vodního toku,“. 87. V § 47 odst. 2 písmeno b) zní: „b) pečovat o koryta vodních toků, udržovat břehové porosty na pozemcích koryt vodních toků nebo na pozemcích s nimi sousedících v šířce podle § 49 odst. 2 tak, aby se nestaly překážkou znemožňující plynulý odtok vody při povodni, s přihlédnutím k tomu, aby jejich druhová skladba co nejvíce odpovídala přírodním podmínkám daného místa; to neplatí, jde-li o pozemky určené k plnění funkcí lesa,“. 88. V § 47 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) navrhovat opatření k nápravě zásahů způsobených lidskou činností vedoucí k obnovení přirozených koryt vodních toků.“. 89. V § 47 odst. 4 písmeno b) zní: „b) udržovat splavnost využívaných dopravně významných vodních cest včetně rozrušování ledových celin ve veřejných přístavech stanovených vyhláškou a označovat a vytyčovat plavební dráhu na vodních cestách7); Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo dopravy stanoví vyhláškou veřejné přístavy, ve kterých se ledové celiny rozrušují,“. 90. V § 47 odst. 4 písm. g) se slova „Ministerstvu zemědělství“ nahrazují slovy „vodoprávnímu úřadu“, slovo „nádrží“ se nahrazuje slovy „děl vzájemně se ovlivňujících“. 91. V § 47 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Správa vodních toků podle odstavců 2 a 4 musí být vykonávána tak, aby nepříznivý dopad na vodní a vodu vázané ekosystémy byl co nejmenší, a s ohledem na dosažení dobrého stavu vod podle § 23a odst. 1 písm. a) bodů 2 a 3.“. 92. V § 48 odstavec 2 zní: „(2) Správu drobných vodních toků nebo jejich ucelených úseků jsou oprávněny vykonávat obce, jejichž územím drobné vodní toky protékají, nebo fyzické nebo právnické osoby, popřípadě organizační složky státu, jimž drobné vodní toky slouží nebo s jejichž činností souvisejí, nebo státní podniky na základě určení Ministerstvem zemědělství. O určení správcem a zrušení správcem drobného vodního toku rozhoduje Ministerstvo zemědělství na základě žádosti; to neplatí v případě určení správcem nebo zrušení správcem drobného vodního toku organizační složku státu nebo státní podnik, jehož předmětem podnikání nebo předmětem činnosti je správa drobných vodních toků. Současně s určením správcem organizační složku státu nebo státní podnik u drobného vodního toku, u kterého byla dosavadním správcem organizační složka státu nebo státní podnik, přechází z dosavadního na nového správce drobného vodního toku právo hospodaření k pozemkům s korytem takového vodního toku, vodní díla s takovým vodním tokem související a pozemky pod těmito vodními díly, pokud jsou tyto nemovitosti ve vlastnictví státu.“. 93. V § 48 se odstavec 7 zrušuje. 94. V § 49 odst. 1 písm. a) se za slovo „vstupovat“ vkládají slova „a vjíždět“. 95. V § 49 odst. 1 písm. b) se slova „v součinnosti“ nahrazují slovy „po projednání“ a za slova „při něm“ se doplňují slova „v šířce podle odstavce 2“. 96. V § 50 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) strpět na svém pozemku přirozené koryto vodního toku.“. 97. V § 51 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) strpět na svém pozemku přirozené koryto vodního toku.“. 98. V § 54 odst. 4 větě druhé se za slovo „povodí“ vkládá slovo „zejména“ a za slova „vodním dílům (§ 15)“ se vkládají slova „, k ohlášení vodních děl (§ 15a)“. 99. V § 55 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Vodohospodářské úpravy jsou zemní práce a změny terénu v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích sousedících s nimi, jimiž se podstatně mění přirozená koryta vodních toků a které jsou nezbytné k zajištění funkcí vodních toků.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 100. V § 55 odstavec 3 zní: „(3) Za vodní díla se podle tohoto zákona nepovažují zejména jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků na pozemcích nebo stavbách k zachycení vody a k jejich ochraně před škodlivými účinky povrchových nebo podzemních vod, vodohospodářské úpravy, bezodtokové jímky včetně přítokového potrubí, vnitřní vodovody a vnitřní kanalizace, vodovodní a kanalizační přípojky, průzkumné hydrogeologické vrty, pokud neslouží k odběru podzemní vody, další zařízení vybudovaná v rámci geologických prací8) a vrty k využívání energetického potenciálu podzemních vod, pokud nedochází k čerpání nebo odběru podzemních vod.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 33 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 101. V § 58 odst. 3 se slovo „rozhodnutím“ nahrazuje slovy „opatřením obecné povahy“. 102. V § 59 odst. 1 písmeno a) zní: „a) dodržovat podmínky a povinnosti, za kterých bylo vodní dílo povoleno a uvedeno do provozu, zejména dodržovat provozní řád a schválený manipulační řád, neprodleně oznamovat vodoprávnímu úřadu změny mající vliv na obsah manipulačního řádu a předkládat vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na úpravu manipulačního řádu tak, aby byl v souladu s komplexním manipulačním řádem podle § 47 odst. 4 písm. g); náležitosti manipulačních a provozních řádů stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou,“. 103. V § 59 odst. 1 písm. g) se za slovo „vodočet“ vkládají slova „, umožnit průběžný přenos dat o průtocích ve vodním toku nebo“ a slovo „a“ se zrušuje. 104. V § 59 odst. 1 písm. j) se slova „nevztahuje zvláštní zákon30) s výjimkou případů, kdy se jedná o památné stromy nebo zvláště chráněné druhy rostlin“ nahrazují slovy „s výjimkou ochrany památných stromů, zvláště chráněných druhů rostlin, zvláště chráněných živočichů a volně žijících ptáků, nevztahuje zákon o ochraně přírody a krajiny14a)“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 30 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 105. V § 59 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) provádět jedenkrát za dva roky prostřednictvím osoby odborně způsobilé pověřené Ministerstvem životního prostředí technické revize vodního díla ohlášeného podle § 15a a výsledky těchto revizí předávat do 31. prosince příslušného roku vodoprávnímu úřadu. Vlastník vodního díla je povinen odstranit zjištěné závady ve lhůtě do 60 dnů od provedení revize.“. 106. V § 59 odstavec 2 zní: „(2) Pověření k provádění technické revize vodního díla ohlášeného podle § 15a lze udělit osobě, která má dostatečnou odbornou úroveň, technické, administrativní a organizační zázemí a splňuje předpoklady pro kvalifikované provedení revize.“. 107. V § 59 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Vodoprávní úřad může uložit vlastníkovi vodního díla zpracovat a předložit mu ke schválení manipulační řád vodního díla; může též stanovit podmínky, za kterých rozhodnutí o schválení vydá, a lhůtu k předložení nebo k předloženému manipulačnímu řádu uložit provést doplnění nebo jiné úpravy. Dále může uložit provést změnu schváleného manipulačního řádu vodního díla a jeho předložení ke schválení. Manipulační řád schvaluje vodoprávní úřad na časově omezenou dobu. (4) Ve výjimečných případech může vodoprávní úřad uložit nebo povolit vlastníkovi vodního díla mimořádnou manipulaci na vodním díle nad rámec schváleného manipulačního řádu. V takovém případě nevzniká vlastníkovi vodního díla povinnost náhrady oprávněnému k nakládání s vodami v tomto díle za to, že nemůže nakládat s vodami v maximálním povoleném množství a s určitými vlastnostmi.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6. 108. V § 60 odst. 1 se za slovo „vstup“ vkládají slova „a vjezd“. 109. V § 61 odst. 3 se slova „pro jednotlivé kategorie vodních děl“ nahrazují slovy „a postupu pro zařazení vodních děl do kategorií“ a za slovo „provozu“ se vkládají slova „a náležitosti programu technickobezpečnostního dohledu“. 110. V § 61 odstavec 4 zní: „(4) Žadatel o povolení nového nebo změny dokončeného vodního díla vymezeného vyhláškou podle odstavce 3 je povinen k žádosti o povolení předložit posudek pro zařazení vodního díla do kategorie s návrhem podmínek provádění technickobezpečnostního dohledu, který zpracovává osoba uvedená v odstavci 9.“. 111. V § 61 odstavec 9 zní: „(9) Provádět technickobezpečnostní dohled nad vodními díly I. až III. kategorie, zpracovávat posudky pro zařazení vodních děl do I. až IV. kategorie z hlediska technickobezpečnostního dohledu a zpracovávat program technickobezpečnostního dohledu může jen odborně způsobilá osoba pověřená Ministerstvem zemědělství (dále jen „pověřená osoba“). Je-li taková osoba vlastníkem vodního díla I. nebo II. kategorie, nesmí na něm vykonávat technickobezpečnostní dohled sama a zpracovávat pro něj program technickobezpečnostního dohledu.“. 112. V § 61 odst. 10 se slova „provádění technickobezpečnostního dohledu“ nahrazují slovy „výkonu činností podle odstavce 9 věty první“ a slova „technickobezpečnostního dohledu“ se nahrazují slovy „těchto činností“. 113. V § 62 odst. 2 se slova „a II.“ nahrazují slovy „až III.“, slova „odborně způsobilé“ se zrušují a doplňuje se věta „U vodních děl III. kategorie může technickobezpečnostní dohled provádět vlastník nebo stavebník sám, pokud je pověřenou osobou.“. 114. V § 62 odst. 3 se slova „III. a“ zrušují. 115. V § 62 odst. 4 písm. a) se slova „u vodního díla I. a II. kategorie jej ohlásit i pověřené odborně způsobilé právnické osobě (§ 61 odst. 9), která na dané stavbě provádí technickobezpečnostní dohled“ nahrazují slovy „u vodních děl IV. kategorie se za osobu odpovědnou za technickobezpečnostní dohled považuje vlastník vodního díla, pokud neurčil jinou osobu,“. 116. V § 62 odst. 4 písm. b) se slovo „nejméně“ zrušuje. 117. V § 62 odst. 4 písm. c) se slovo „podávat“ nahrazuje slovy „u vodních děl I. až III. kategorie předkládat“ a slova „u staveb I. a II. kategorie zajistit jejich předložení prostřednictvím odborně způsobilé právnické osoby“ se nahrazují slovy „u vodních děl IV. kategorie předkládat zprávu o prohlídce v termínech podle písmene b).“. 118. V § 62 se konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) u vodních děl I. až III. kategorie předat vodoprávnímu úřadu program technickobezpečnostního dohledu nebo jeho změnu.“. 119. V § 63 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Ochranou před povodněmi se rozumí činnosti a opatření k předcházení a zvládnutí povodňového rizika v ohroženém území. Zajišťuje se systematickou prevencí a operativními opatřeními. (2) Operativní opatření jsou zabezpečována podle povodňových plánů a při vyhlášení krizového stavu podle krizových plánů34).“. 120. Za § 64 se vkládá nový § 64a, který včetně nadpisu zní: „§ 64a Zvládání povodňových rizik (1) Zvládání povodňových rizik se soustředí na zmírnění možných nepříznivých účinků povodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, a pokud se to považuje za vhodné, na opatření nestavební povahy nebo na snížení pravděpodobnosti zaplavení. (2) Povodňovým rizikem se rozumí kombinace pravděpodobnosti výskytu povodní a jejich možných nepříznivých účinků na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost. (3) Předběžné vyhodnocení povodňových rizik je podkladem pro vymezení oblastí s významnými povodňovými riziky. Pro tato území se zpracují nebo aktualizují mapy povodňového nebezpečí, mapy povodňových rizik a plány pro zvládání povodňových rizik. (4) Mapy povodňového nebezpečí vymezují území, která by mohla být zaplavena podle různých povodňových scénářů a s využitím stanovených záplavových území. Na mapách povodňových rizik se vyznačí potenciální nepříznivé následky povodní podle těchto scénářů. (5) Plány pro zvládání povodňových rizik jsou součástí plánování v oblasti vod a zohledňují důležitá hlediska, jako jsou náklady a přínosy, rozsah a průběh povodní, retenční schopnosti záplavových území, cíle ochrany vod podle § 23a odst. 1, hospodaření s půdou a s vodními zdroji, územní plánování, využití území, ochranu přírody, lodní dopravu a přístavní infrastrukturu. Plány pro zvládání povodňových rizik se zabývají všemi aspekty zvládání povodňových rizik, přičemž se soustřeďují na prevenci, ochranu, připravenost, včetně povodňových předpovědí a systémů včasného varování, a zohledňují charakteristiky konkrétního povodí nebo dílčího povodí. Plány pro zvládání povodňových rizik mohou zahrnovat rovněž podporu udržitelného využívání území, zlepšení schopnosti půdy zadržovat vodu a kontrolované zaplavení určitých oblastí v případě výskytu povodně.“. 121. § 65 včetně nadpisu zní: „§ 65 Povodňová opatření (1) Povodňová opatření jsou přípravná opatření, opatření prováděná při nebezpečí povodně, za povodně a opatření prováděná po povodni. (2) Přípravná opatření jsou a) stanovení záplavových území, b) vymezení směrodatných limitů stupňů povodňové aktivity, c) povodňové plány, d) povodňové prohlídky, e) příprava předpovědní a hlásné povodňové služby, f) organizační a technická příprava, g) vytváření hmotných povodňových rezerv, h) příprava účastníků povodňové ochrany. (3) Opatření při nebezpečí povodně a za povodně jsou a) činnost předpovědní povodňové služby, b) činnost hlásné povodňové služby, c) varování při nebezpečí povodně, d) zřízení a činnost hlídkové služby, e) vyklizení záplavových území, f) řízené ovlivňování odtokových poměrů, g) povodňové zabezpečovací práce, h) povodňové záchranné práce, i) zabezpečení náhradních funkcí a služeb v území zasaženém povodní. (4) Opatření po povodni jsou a) evidenční a dokumentační práce, b) vyhodnocení povodňové situace včetně vzniklých povodňových škod, c) odstranění povodňových škod a obnova území po povodni. (5) Povodňová opatření podle odstavců 1 až 4 nejsou výstavba, údržba a opravy staveb a ostatních zařízení sloužících k ochraně před povodněmi, jakož i investice vyvolané povodněmi.“. 122. V § 66 odst. 3 se za slova „záplavových území“ vkládají slova „a jejich dokumentace“. 123. V § 66 odstavec 4 zní: „(4) Vodoprávní úřad, který záplavové území stanovil, zabezpečí zpřístupnění dokumentace a předá jednu kopii této dokumentace Ministerstvu životního prostředí.“. 124. V § 66 odstavec 7 zní: „(7) Záplavová území a jejich aktivní zóny se stanovují formou opatření obecné povahy.“. 125. V § 66 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Při změnách záplavových území a jejich aktivních zón se odstavce 1 až 4 použijí přiměřeně.“. 126. V § 67 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „; to neplatí pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů“. 127. V § 67 odst. 3 se za slovo „stanovit“ vkládají slova „opatřením obecné povahy“ a za větu první se vkládá věta „Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit.“. 128. V § 70 odst. 2 se slova „opatření prováděných při řízení ochrany před povodněmi“ nahrazují slovy „operativních opatření prováděných pro ochranu před konkrétní povodní“ a za slovo „aktivity“ se doplňují slova „, kterými jsou:“. 129. V § 70 odst. 2 písm. a) se za slova „takového nebezpečí;“ vkládají slova „tento stav nastává rovněž vydáním výstražné informace předpovědní povodňové služby;“. 130. V § 70 odst. 2 písm. b) se slova „v případě, že“ nahrazují slovem „, když“ a za slovo „povodeň“ se vkládají slova „, ale nedochází k větším rozlivům a škodám mimo koryto;“. 131. V § 70 odst. 2 písm. c) se za slovo „při“ vkládá slovo „bezprostředním“, za slovo „nebezpečí“ se vkládá slovo „nebo“ a slovo „zabezpečovací“ se nahrazuje slovy „povodňové zabezpečovací práce podle povodňových plánů“. 132. V § 70 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „a jsou závazné pro povodňové plány nižších stupňů“. 133. V § 71 odst. 4 větě poslední se slova „k návrhu jejich vlastníků“ zrušují. 134. V § 71 odst. 7 se za větu druhou vkládá věta „Jde-li o stavbu přesahující svým rozsahem nebo vlivem na okolí významně území obce, potvrzuje soulad nadřízený povodňový orgán a nižší povodňové orgány o tom informuje.“, na konci věty páté se tečka zrušuje a doplňují se slova „, pokud jim není přístupná na portálu veřejné správy v elektronické podobě.“ a věta poslední se zrušuje. 135. V § 73 odst. 1 se slova „možnosti vzniku povodně“ nahrazují slovy „nebezpečí vzniku povodně, o jejím vzniku“. 136. V § 73 odst. 3 se slova „[§ 64 odst. 2 písm. c)]“ zrušují. 137. V § 73 odstavec 4 zní: „(4) Pro předávání informací předpovědní a hlásné povodňové služby se využívá operačních a informačních středisek Hasičského záchranného sboru České republiky a složek integrovaného záchranného systému35).“. 138. V § 74 odstavec 2 zní: „(2) Povodňové záchranné práce v případech, kdy jsou ohroženy lidské životy, nebo hospodářské zájmy, jimiž jsou doprava, zásobování, spoje a zdravotnictví, zajišťují povodňové orgány ve spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému.“. 139. V § 75 odst. 2 písm. b) se slova „celin a zácp na“ nahrazují slovy „nápěchů a zácp ve“. 140. V § 76 odst. 2 větě poslední se slova „jednoho měsíce“ nahrazují slovy „3 měsíců“. 141. V § 76 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „a k evidenci správci povodí“. 142. V § 77 odstavec 4 zní: „(4) Povodňové orgány mohou v době povodně činit opatření a vydávat operativní příkazy k zabezpečení ochrany před povodněmi, v odůvodněných případech i nad rámec platných povodňových plánů s tím, že v takovém případě musí neprodleně uvědomit dotčené osoby. Všechna přijatá opatření a vydané příkazy se zapisují do povodňové knihy a musí být přístupné k nahlédnutí osobám vykonávajícím působnost místně příslušných povodňových orgánů, nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na vydávání těchto příkazů se nevztahuje správní řád. Mimořádné pravomoci povodňových orgánů začínají vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity a končí odvoláním těchto stupňů.“. 143. V § 77 odst. 8 se za slova „převezme řízení ochrany před povodněmi“ vkládají slova „na základě žádosti povodňového orgánu nižšího stupně nebo z vlastního rozhodnutí“. 144. V § 77 odst. 9 se za slova „zákona34), přejímá“ vkládají slova „na celém území, pro které je krizový stav vyhlášen,“. 145. V § 79 odst. 1 se za větu druhou vkládá věta „V případě souběžné činnosti povodňové komise obce a obce s rozšířenou působností pověřuje starosta řízením povodňové komise obce jiného člena komise.“. 146. V § 79 odst. 2 se písmeno l) zrušuje. Dosavadní písmena m) až o) se označují jako písmena l) až n). 147. V § 82 písm. c) se slova „a ucelených povodí“ zrušují. 148. V § 83 písm. l) se za slova „provádějí“ vkládají slova „ve spolupráci s orgány ochrany přírody a vodoprávními úřady“, za slovem „škod“ se čárka zrušuje a vkládají se slova „a sepisují o nich protokol; dále“. 149. V § 84 odst. 1 se na konci textu písmene h) doplňují slova „včetně oblasti vzdutí“. 150. V § 84 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; vodoprávní úřad může stanovit lhůtu pro splnění této povinnosti“. 151. V § 85 odst. 1 písm. i) se za slovo „plavbě“ vkládají slova „, jsou-li vlastníky nebo provozovateli přístavu;“. 152. V § 86 se odstavce 1 a 2 zrušují. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 1 až 4. 153. V § 86 odst. 4 se číslo „4“ nahrazuje číslem „2“. 154. V § 88 odstavec 3 zní: „(3) Odebírá-li odběratel podzemní vodu z vodního zdroje na více místech území jedné obce, odebrané množství vody se pro účely zpoplatnění sčítá. Jedním vodním zdrojem podzemní vody se pro účely poplatků rozumí podzemní voda nacházející se ve stejném dílčím povodí, které je specifikováno číslem hydrologického pořadí, a ve stejném hydrogeologickém rajonu.“. 155. V § 88 odst. 5 se za větu druhou vkládají věty „Odběratel není povinen poplatkové hlášení podávat, pokud nepodléhá zpoplatnění podle odstavce 2. Odběratel rovněž není povinen podávat poplatkové hlášení v případě, že od posledního jím podaného poplatkového hlášení nedošlo ke změně povolení k odběru podzemní vody, na jehož základě bylo první poplatkové hlášení podáno.“. 156. V § 88 se na konci odstavce 7 doplňují věty „Výše záloh a výše čtvrtletních nebo měsíčních splátek stanovená zálohovým výměrem platí až do doby jejich změny novým zálohovým výměrem. Česká inspekce životního prostředí předává Generálnímu ředitelství cel do konce kalendářního roku seznam všech platných zálohových výměrů.“. 157. V § 88 se na konci odstavce 8 doplňují věty „Odběratel je na základě vydaného zálohového výměru povinen platit stanovenou zálohu ve stanovených měsíčních nebo čtvrtletních splátkách každoročně až do doby případné změny výše zálohy a výše měsíčních nebo čtvrtletních záloh novým zálohovým výměrem. Nový zálohový výměr vydá Česká inspekce životního prostředí na základě nového poplatkového hlášení odběratele nebo v případě změny sazby poplatku za odebrané množství podzemní vody stanovené tímto zákonem.“. 158. V § 88 odst. 12 se slova „a jeho vyrovnání se zaplacenými zálohami“ zrušují, číslo „30“ se nahrazuje číslem „60“ a slova „vyrovnání“ a „a je vykonatelný“ se zrušují.“ 159. V § 88 odst. 13 se slova „a je vykonatelný“ zrušují. 160. V § 90 odstavec 6 zní: „(6) Znečišťovatel může pro účely výpočtu poplatku pro jeden zdroj znečištění odečíst množství znečištění obsažené v jím odebrané a použité vodě nebo ve vodě odebrané a použité jinou právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, která mu předává vzniklé odpadní vody k dalšímu zneškodňování, od zjištěného celkového množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách z daného zdroje znečištění. Odečtené množství znečištění odebrané vody doloží údaji o koncentracích znečištění v odebrané vodě podle příslušných ukazatelů znečištění a údajem o jejím odebraném množství v roce, za který je poplatek vypočítáván. Za správnost údajů o množství znečištění v odebrané vodě odpovídá znečišťovatel.“. 161. V § 91 odst. 3 se slova „Ministerstvo životního prostředí vyhláškou“ nahrazují slovy „vláda nařízením“. 162. V § 92 odst. 1 se věta první zrušuje. 163. V § 96 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Odklad nelze povolit, pokud jakost odpadních vod vypouštěných z čistírny odpadních vod nebo jiného zařízení v období 12 měsíců před zahájením stavby již plní přípustné hodnoty ukazatelů znečištění stanovené zvláštním právním předpisem (§ 38 odst. 8).“. 164. V § 97 odst. 1 se slova „České inspekce životního prostředí a znečištění vypouštěných odpadních vod dosahuje úrovně stanovené v povolení České inspekce životního prostředí“ nahrazují slovy „vodoprávního úřadu a podmínky stanovené v povolení“ a slova „maximálně však úrovně stanovené zvláštním právním předpisem38),“ se zrušují. Na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „; prominutou část poplatků může Česká inspekce životního prostředí v rozhodnutí o prominutí části poplatků označit za dotaci38)“. Poznámka pod čarou č. 38 zní: „38) § 47 odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.“. 165. V § 100 odstavec 2 zní: „(2) Za vypouštění z jednotlivých staveb pro bydlení a pro individuální rekreaci se poplatek neplatí. Za vypouštění v ostatních případech se stanoví poplatek ve výši 350 Kč za každého 1 ekvivalentního obyvatele podle kapacity zařízení určeného k čištění odpadních vod za kalendářní rok.“. 166. V § 101 odst. 1 větě první se slova „Oprávněný, který“ nahrazují slovem „Kdo“, za slovy „významných vodních toků“ se vkládají slova „a z ostatních povrchových vod“, ve větě druhé se slovo „Oprávněný“ nahrazuje slovy „Kdo odebírá povrchovou vodu“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Povinnost uhrazovat tuto platbu má i ten, kdo odebírá povrchovou vodu prostřednictvím zařízení jiného oprávněného, který neplatí za odběry povrchové vody podle odstavce 4.“. 167. V § 101 odst. 5 se za slovo „dochází,“ vkládají slova „u ostatních odběrů povrchových vod příslušnému správci povodí,“. 168. V § 101 odstavec 6 zní: „(6) Nezaplatí-li ten, kdo odebral povrchovou vodu, dlužnou platbu, je příslušný správce vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází, nebo správce povodí příslušný podle místa ostatního odběru povrchové vody oprávněn domáhat se jí, včetně úroku z prodlení podle odstavce 1, u soudu.“. 169. V § 102 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které zní: „p) vsakování, zadržování a odvádění srážkových vod.“. 170. V § 104 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Ve správních řízeních vedených podle zákona o ochraně přírody a krajiny14a), horního zákona1a) a zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě7b) a dále při postupu podle stavebního zákona4) při umisťování, povolování, užívání a odstraňování staveb lze vydat rozhodnutí nebo učinit jiný úkon jen na základě závazného stanoviska vodoprávního úřadu, pokud mohou být dotčeny zájmy podle tohoto zákona.“. 171. V § 105 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 172. V § 105 odst. 2 se slova „v rozsahu potřeb zajištění obrany státu a výcviku ozbrojených sil“ zrušují. 173. V § 106 odst. 1 se slova „podle tohoto zákona“ a slovo „tento“ zrušují. 174. V § 107 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 44 zní: „c) rozhodovat ve věcech hraničních vod po projednání s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí; má-li takové rozhodnutí vliv na průběh, povahu nebo vyznačení státní hranice, rozhodovat po projednání i s Ministerstvem vnitra; týká-li se takové rozhodnutí přírodních minerálních vod a přírodních léčivých zdrojů v blízkosti státních hranic podle zvláštního zákona2), rozhodovat po projednání i s Ministerstvem zdravotnictví; za hraniční vody se považují povrchové, popřípadě podzemní vody vymezené v mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána44), 44) Sdělení č. 7/2000 Sb. m. s., o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o spolupráci na hraničních vodách. Sdělení č. 66/1998 Sb., o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o spolupráci na hraničních vodách v oblasti vodního hospodářství. Vyhláška č. 57/1970 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách. Sdělení č. 94/2009 Sb. m. s., o sjednání Úmluvy mezi vládou Československé republiky a vládou Polské lidové republiky o vodním hospodářství na hraničních vodách.“. 175. V § 107 písm. f) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 176. V § 107 písmeno j) zní: „j) povolovat nakládání s vodami k využívání energetického potenciálu podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 3 na významných vodních tocích v případech, kdy si to vyhradí,“. 177. V § 107 písm. o) se za slovo „toků“ vkládají slova „a jejich aktivní zóny“. 178. V § 107 písm. p) se slova „, nebo nejedná“ zrušují a na konci textu písmene se doplňují slova „o jaké nakládání s vodami se jedná nebo zda se jedná o odpadní vody,“. 179. V § 107 se na konci textu písmene t) doplňují slova „a povolovat nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných živočichů“. 180. V § 107 písmeno w) zní: „w) schvalovat manipulační řády vodních děl, která povoluje, včetně mimořádných manipulací na nich a komplexní manipulační řády, v případě, že alespoň jedno z vodních děl, na něž se komplexní manipulační řád bude vztahovat, patří do jeho působnosti,“. 181. V § 107 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Krajské úřady jsou dotčenými orgány podle § 104 odst. 9 a vydávají závazné stanovisko ve věcech týkajících se jejich působnosti.“. 182. V § 108 odst. 3 písm. j) se za slovo „oblastí“ vkládají slova „, s výjimkou přezkoumávání akčního programu,“. 183. V § 108 odst. 3 písm. v) se slovo „koordinovat“ nahrazuje slovem „koordinování“ a na konci textu písmene se doplňují slova „společně s Ministerstvem zemědělství“. 184. V § 109 odst. 1 se za slova „nedostatek vody“ vkládají slova „nebo je-li ohroženo zásobování obyvatelstva vodou nebo došlo-li k jednorázovému odběru pitné vody z vodovodní sítě v případech záchranných prací při mimořádných událostech, požárech a jiných živelních pohromách, zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany nebo ozbrojených sil České republiky“, za slova „vodoprávní úřad“ se vkládají slova „rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy“, slovo „povolené“ se nahrazuje slovem „povolená“ a slovo „toto“ se nahrazuje slovem „tato“. 185. V § 109 se odstavec 3 zrušuje. 186. V § 110 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a opatření obecné povahy“. 187. Za § 114 se vkládá nový § 114a, který zní: „§ 114a Osobě, která neumožní vodoprávnímu úřadu nebo České inspekci životního prostředí kontrolu podle § 114 tím, že neumožní vstup či vjezd na pozemek nebo vstup do objektu, neumožní odběr vzorků, neposkytne požadované doklady, údaje a vysvětlení, nebo v potřebném rozsahu při provádění kontroly nespolupracuje, lze uložit pořádkovou pokutu do 200 000 Kč. Pořádková pokuta může být uložena i opakovaně. Úhrn takto uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 2 000 000 Kč. Příjem z pořádkových pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správního orgánu, který pokutu uložil.“. 188. V § 115 odst. 1 se slova „podle správního řádu41), popřípadě“ zrušují a na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „a vodohospodářských úprav“. 189. V § 115 odst. 2 se slova „žadatel o rozhodnutí“, slova „povinen předložit“ a slovo „povolení“ zrušují, za slovo „je“ se vkládají slova „třeba předložit k žádosti o rozhodnutí, kolaudační souhlas, stanovení ochranného pásma vodního díla, stanovení ochranného pásma vodního zdroje“, za slovo „vyjádření“ se vkládají slova „k ohlášení nebo oznámení užívání“ a za slovo „náležitosti“ se vkládají slova „rozhodnutí, opatření obecné povahy,“. 190. V § 115 odst. 3 se slovo „povolení“ nahrazuje slovem „rozhodnutí“ a věta poslední se zrušuje. 191. V § 115 odst. 5 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 192. V § 115 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Tato žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lze ji podávat opakovaně.“. 193. V § 115 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 194. V § 115 odstavec 8 zní: „(8) Vodoprávní úřad v písemnosti, kterou nařizuje termín a předmět ústního jednání, upozorní účastníky řízení a dotčené orgány nejméně 10 dnů před ústním jednáním, že závazná stanoviska a námitky, popřípadě důkazy, mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak k nim nebude přihlédnuto. Upustí-li vodoprávní úřad od ústního jednání, určí lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů, do kdy mohou dotčené orgány uplatnit závazná stanoviska a účastníci řízení své námitky, popřípadě důkazy. O určení lhůty se nevydává usnesení. Jde-li o rozhodování týkající se vodních děl, postupuje se podle stavebního zákona.“. 195. V § 115 odst. 10 se věta první nahrazuje větou „V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na podkladě dokladů předložených účastníky vodoprávního řízení, rozhodne vodoprávní úřad bezodkladně; ustanovení § 36 a 47 správního řádu se nepoužijí, a jde-li o řízení z moci úřední, rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení.“ a věta poslední se zrušuje. 196. V § 115 odstavec 11 zní: „(11) Pokud je splněna některá z podmínek podle § 140 odst. 1 správního řádu, jde o společné řízení.“. 197. V § 115 odstavce 14 a 15 znějí: „(14) Na vydání, změnu, zrušení nebo zánik jiného rozhodnutí vodoprávního úřadu než povolení k nakládání s vodami se použijí ustanovení § 12 a 13 obdobně. (15) Účastníkem řízení o povolení k odběru podzemní vody je žadatel a dále osoby podle odstavců 4 a 7. Účastníky řízení o určení správce drobného vodního toku nebo jeho zrušení jsou žadatel, dosavadní správce drobného vodního toku, správce povodí a obce, jejichž územím drobný vodní tok protéká. K vydání rozhodnutí se vyjadřují příslušné vodoprávní úřady (§ 106 odst. 1).“. 198. V § 115 se na konci odstavce 16 doplňuje věta „V případě, kdy se po právní moci rozhodnutí o opatření k nápravě vyskytnou nové rozhodné skutečnosti, lze vydat nové rozhodnutí o opatření k nápravě.“. 199. V § 115 odstavec 17 zní: „(17) Manipulační řád vodního díla schvaluje vodoprávní úřad rozhodnutím.“. 200. V § 115 odst. 18 se věta poslední zrušuje. 201. V § 115 se doplňuje odstavec 19, který zní: „(19) Po dobu projednávání případu ve zvláštních orgánech zřízených podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, lhůty pro vydání rozhodnutí neběží.“. 202. Za § 115 se vkládá nový § 115a, který včetně nadpisu zní: „§ 115a Opatření obecné povahy (1) Opatření obecné povahy podle § 6 odst. 4 a § 109 odst. 1 nabývají účinnosti, pokud vodoprávní úřad nestanoví jinak, před jejich projednáním, a to dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se opatření obecné povahy oznamuje. O vydání opatření obecné povahy uvědomí vodoprávní úřad dotčené osoby vhodným v místě obvyklým způsobem. (2) Pokud vodoprávní úřad nestanoví ve veřejné vyhlášce podle odstavce 1 jinak, je projednání opatření obecné povahy veřejné a koná se v den, který vodoprávní úřad ve vyhlášce uvede; veřejné projednání se nemůže konat dříve než 5 dnů po vyvěšení vyhlášky. (3) Ustanovení § 172 odst. 5 správního řádu se v případě vydávání opatření obecné povahy podle § 6 odst. 4, § 25 odst. 3, § 66 odst. 7 a § 109 odst. 1 nepoužije. (4) Vypořádání připomínek nebo námitek zveřejní vodoprávní úřad na své úřední desce. (5) V případě změny nebo zrušení opatření obecné povahy se použijí odstavce 1 až 4 obdobně.“. 203. Hlava XII včetně poznámek pod čarou č. 44a a 44b zní: „HLAVA XII SPRÁVNÍ DELIKTY Díl 1 Přestupky § 116 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) nedodrží rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydané za účelem úpravy, omezení nebo zákazu obecného nakládání s povrchovými vodami podle § 6 odst. 4, b) nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 odst. 1 bez povolení k nakládání s vodami, c) provede činnost podle § 14 odst. 1 bez povolení vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním, d) v rozporu s § 16 odst. 1 nebo 2 vypustí bez povolení vodoprávního úřadu do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky, e) provede stavbu, zařízení nebo činnost podle § 17 odst. 1 bez souhlasu vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním, f) poruší zákaz podle § 28 odst. 2, g) poruší zákaz podle § 30 odst. 7 nebo 8, h) neprovede technické opatření nebo užívá pozemky nebo stavby v rozporu s opatřením obecné povahy podle § 30 odst. 10, i) nedodrží akční program ve zranitelné oblasti podle § 33 odst. 2, j) vypustí ryby nebo jiné vodní živočichy nepůvodních, geneticky nevhodných nebo neprověřených populací přirozených druhů do vodního toku nebo vodní nádrže v rozporu s § 35 odst. 3, k) v rozporu s § 39 odst. 1 neučiní při zacházení se závadnými látkami přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod, a ohrozí tak jejich prostředí, l) poruší zákaz podle § 46 odst. 1 nebo 2, m) poruší zákaz podle § 58 odst. 1 nebo omezení podle odst. 3, n) nesplní povinnost k zajištění ochrany před povodněmi podle § 63 odst. 3, o) poruší zákaz činností v aktivní zóně záplavového území podle § 67 odst. 2, p) nakládá s vodami v rozporu s rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 109 odst. 1 nebo neprovede opatření uložené podle § 109 odst. 2, nebo q) nesplní opatření uložené podle § 110 odst. 1 nebo § 112 odst. 1 písm. b). (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu a) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), g), m), n) nebo o), b) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene i), j), l), p) nebo q), c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), c), d), e), f) nebo h), nebo d) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene k). (3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem povrchových vod bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši násobku sazby 40 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 500 000 Kč. (4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem podzemních vod bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši násobku sazby 70 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 500 000 Kč. (5) Pokutu za přestupek spáchaný nedovoleným odběrem povrchových nebo podzemních vod lze stanovit nejvýše za období 3 let předcházejících dni, kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn. Sazbu pokuty podle odstavce 3 nebo 4 lze snížit, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné. Pokuta podle odstavce 3 však nesmí být vyměřena v sazbě nižší než 10 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod nebo v sazbě nižší než 25 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod. (6) Nelze-li stanovit množství povrchových nebo podzemních vod odebraných bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, stanoví orgán ukládající pokutu množství odebrané vody podle směrných čísel roční potřeby vody podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích44a). Není-li možné množství odebrané vody stanovit takovým postupem, stanoví je orgán ukládající pokutu odhadem; přitom vychází z účelu použití odebrané vody a místních podmínek. § 117 Porušení povinností při užívání povrchových vod k plavbě (1) Fyzická osoba se jako provozovatel plavidla dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 7 odst. 2 nevybaví plavidlo potřebným zařízením k akumulaci odpadních vod nebo zařízení k akumulaci odpadních vod řádně neprovozuje, anebo nezabrání úniku odpadních vod nebo závadných látek z plavidel do vod povrchových, b) přečerpá odpadní vodu nebo závadnou látku z plavidla nebo zásobí plavidlo pohonnými nebo provozními hmotami v rozporu s § 7 odst. 4, c) užije plavidlo se spalovacím motorem k plavbě na povrchové vodě v rozporu s § 7 odst. 5, nebo d) užije plavidlo k plavbě v rozporu se stanoveným rozsahem a podmínkami užívání povrchových vod k plavbě podle § 7 odst. 5. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a); dojde-li však k úniku odpadních vod nebo závadných látek do vod povrchových, lze uložit pokutu do 200 000 Kč, b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), nebo c) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmen c) a d). § 118 Porušení jiných povinností při nakládání s vodami (1) Fyzická osoba se jako oprávněný dopustí přestupku tím, že a) nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 v rozporu s povolením k nakládání s vodami, b) nezměří množství povrchových nebo podzemních vod podle § 10 odst. 1 nebo 2, nebo c) v rozporu s § 38 odst. 4 nezměří objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu úřadu, nebo d) nezajistí zneškodnění odpadní vody akumulované v bezodtokové jímce podle § 38 odst. 6. (2) Fyzická osoba se jako nabyvatel práv a povinností vyplývajících z povolení k nakládání s vodami, s výjimkou povolení k odběru povrchových nebo podzemních vod nepřesahující 6 000 m3 ročně nebo 500 m3 měsíčně, dopustí přestupku tím, že neoznámí podle § 11 odst. 1 přechod nebo převod pozemku nebo stavby, s nimiž je povolení k nakládání s vodami spojeno. (3) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, b) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), nebo c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a). (4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem povrchových vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši stanovené podle § 116 odst. 3. Ustanovení § 116 odst. 5 a 6 se použijí obdobně. (5) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem podzemních vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši stanovené podle § 116 odst. 4. Ustanovení § 116 odst. 5 a 6 se použijí obdobně. § 119 Porušení povinností vlastníků a stavebníků vodních děl (1) Fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla dopustí přestupku tím, že a) neudržuje vodní dílo v řádném stavu podle § 59 odst. 1 písm. b), nebo b) neprovádí technickobezpečnostní dohled podle § 59 odst. 1 písm. c). (2) Fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. až IV. kategorie dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností při provádění technickobezpečnostního dohledu podle § 62 odst. 4. (3) Fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. nebo II. kategorie dopustí přestupku tím, že neprojedná provedení zabezpečovacích prací s osobou pověřenou prováděním technickobezpečnostního dohledu podle § 75 odst. 3. (4) Fyzická osoba se jako vlastník vodního díla dopustí přestupku tím, že a) provozuje vodní dílo v rozporu s § 59 odst. 1 písm. a), b) nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na úpravu manipulačního řádu podle § 59 odst. 1 písm. a), c) nedbá pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na dotčeném vodním toku podle § 59 odst. 1 písm. e), d) neodstraní předměty nebo hmoty ulpělé na vodním díle podle § 59 odst. 1 písm. f), e) neosadí cejch, vodní značku nebo vodočet nebo neumožní průběžný přenos dat o průtocích ve vodním toku nebo nezajistí zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle § 59 odst. 1 písm. g), f) neosadí plavební znaky podle § 59 odst. 1 písm. h), g) neprovede technickou revizi vodního díla, nepředá výsledky revize vodoprávnímu úřadu nebo neodstraní zjištěné závady podle § 59 odst. 1 písm. k), h) nezpracuje či nepředloží ke schválení manipulační řád vodního díla nebo návrh na jeho doplnění, změnu nebo úpravu podle § 59 odst. 5, nebo i) nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 84. (5) Fyzická osoba se jako vlastník hráze sloužící ochraně před povodněmi, vzdouvání nebo akumulaci povrchových vod dopustí přestupku tím, že neodstraní náletové dřeviny podle § 59 odst. 1 písm. j). (6) Fyzická osoba se jako vlastník vodního díla sloužícího ke vzdouvání vody dopustí přestupku tím, že a) neudržuje v řádném stavu dno a břehy vodního toku a nevytváří podmínky pro migraci vodních živočichů, nejde-li o stavbu podle § 59 odst. 1 písm. i), nebo b) neoznámí nebezpečí zvláštní povodně nebo nevaruje v případě nebezpečí z prodlení bezprostředně ohrožené fyzické nebo právnické osoby podle § 73 odst. 3. (7) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 4 písm. f), g), h), i), b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. b), c), d), e), odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a), c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), odstavce 3, nebo d) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 4 písm. a) nebo odstavce 6 písm. b). § 120 Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení (1) Fyzická osoba se jako vlastník pozemku dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 27. (2) Fyzická osoba se jako vlastník pozemku, na němž se nachází koryto vodního toku, dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 50. (3) Fyzická osoba se jako vlastník pozemku sousedícího s korytem vodního toku dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 51 odst. 1. (4) Fyzická osoba se jako vlastník stavby nebo zařízení v korytě vodního toku dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 52 odst. 1 neodstraní předměty zachycené či ulpělé na stavbě nebo zařízení. (5) Fyzická osoba se jako vlastník stavby, která není vodním dílem, nebo zařízení v korytě vodního toku dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 52 odst. 2 neprovede nápravu narušení plynulého odtoku povrchových vod. (6) Fyzická osoba se jako vlastník pozemku, na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část, která souvisí s více pozemky nebo byla zřízena ve veřejném zájmu, a která byla vybudována před účinností tohoto zákona, dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 56 odst. 4 písm. a) nestrpí stavbu k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část, b) užívá pozemek v rozporu s § 56 odst. 4 písm. b), c) v rozporu s § 56 odst. 4 písm. c) neohlásí vlastníkovi stavby k vodohospodářským melioracím pozemků nebo vodoprávnímu úřadu zjevné závady její funkce, nebo d) v rozporu s § 56 odst. 4 písm. d) nestrpí užití pozemku k údržbě stavby k vodohospodářským melioracím pozemků. (7) Fyzická osoba se jako vlastník pozemku sousedícího s vodním dílem dopustí přestupku tím, že neumožní vstup nebo vjezd na pozemek podle § 60 odst. 1. (8) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. c), b) do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. b), c) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 3, odstavce 5, odstavce 6 písm. a) a d) nebo odstavce 7, nebo d) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4. § 121 Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení a vlastníků movitého majetku v ochraně před povodněmi (1) Fyzická osoba se jako vlastník pozemku nebo stavby dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 63 odst. 3 neumožní vstup nebo vjezd na své pozemky nebo stavby k zajištění ochrany před povodněmi. (2) Fyzická osoba se jako vlastník pozemku nebo stavby, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně, dopustí přestupku tím, že a) nemá zpracovaný povodňový plán podle § 71 odst. 4 nebo 5, nebo b) nesplní některou z povinností k zamezení zhoršení odtokových podmínek nebo průběhu povodně podle § 85. (3) Fyzická osoba se jako vlastník dotčeného objektu dopustí přestupku tím, že nezajistí povodňové zabezpečovací práce na dotčeném objektu podle § 75 odst. 3. (4) Fyzická osoba se jako vlastník movitého majetku dopustí přestupku tím, že nedbá o umístění nebo užívání movitého majetku podle § 85 odst. 3. (5) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), odstavce 4, nebo b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 3. § 122 Porušení povinností při zacházení se závadnými látkami (1) Fyzická osoba, která je držitelem povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace, se dopustí přestupku tím, že a) vypustí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace v rozporu s povolením vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 1 nebo 2, nebo b) v rozporu s rozhodnutím vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 4 neměří objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami nebo výsledky měření nepředá. (2) Fyzická osoba, která zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, se dopustí přestupku tím, že a) zachází s nimi bez schváleného havarijního plánu podle § 39 odst. 2 písm. a), nebo b) nevede nebo neuchovává záznamy o provedených opatřeních podle § 39 odst. 2 písm. b). (3) Fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 39 odst. 4. (4) Fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými látkami, se dopustí přestupku tím, že nevede záznamy nebo neposkytne informace podle § 39 odst. 6. (5) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že uvádí na trh nebo prodává spotřebitelům prací prostředky pro praní textilu v rozporu s § 39 odst. 10. (6) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 4; je-li přestupek podle odstavce 1 spáchán vypuštěním odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace, lze uložit pokutu do 500 000 Kč, b) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), nebo c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 3 a 5. (7) Při stanovení výše pokuty za přestupek podle odstavce 1 přihlédne orgán ukládající pokutu zejména k okolnostem, za nichž k nedovolenému nakládání došlo, k tomu, jak se fyzická osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků, k množství a charakteru uniklé látky, k místu, kde k vlastnímu ohrožení došlo, k množství a charakteru závadné látky, která pronikla do povrchových nebo podzemních vod, ke škodlivým následkům a možnostem jejich odstranění a k vlivu závadné látky na jakost těchto vod a ke stupni ochrany dotčeného území. § 123 Porušení povinností při haváriích (1) Fyzická osoba se jako původce havárie dopustí přestupku tím, že a) neučiní bezprostřední opatření k odstranění příčin nebo následků havárie nebo se při jejím odstraňování neřídí schváleným havarijním plánem nebo pokyny vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí podle § 41 odst. 1, b) neohlásí neprodleně havárii podle § 41 odst. 2, nebo c) nevyhoví výzvě ke spolupráci při provádění opatření k odstranění příčin nebo následků havárie podle § 41 odst. 5. (2) Fyzická osoba se při havárii dopustí přestupku tím, že a) neohlásí neprodleně havárii, kterou zjistila podle § 41 odst. 2, b) neposkytne vyžádané údaje o havárii podle § 41 odst. 6, nebo c) jako osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, neuvede pozemek nebo stavbu, kterou bylo nutno použít při odstraňování závadného stavu, do předchozího stavu podle § 42 odst. 8. (3) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b), b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 písm. a), c), nebo c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b). § 124 Porušení povinností správce drobného vodního toku (1) Fyzická osoba se jako správce drobného vodního toku nebo jeho úseku dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z povinností podle § 47 odst. 2, b) nezajistí povodňové zabezpečovací práce podle § 75 odst. 3, nebo c) nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 83. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), nebo b) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmen b) a c). § 125 Porušení poplatkových povinností (1) Fyzická osoba se jako znečišťovatel dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 91 odst. 1 nesleduje koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních vodách nebo nezměří objem vypouštěných odpadních vod, b) v rozporu s § 91 odst. 1 nevede provozní evidenci o sledování a měření koncentrace znečištění ve vypouštěných odpadních vodách nebo jejich objemu nebo neuchovává podklady k jejímu vedení, nebo c) neumožní pověřeným osobám kontrolních laboratoří a měřicích skupin a osobám provádějícím činnost v souladu s § 126b vstup do kontrolovaných objektů nebo jim neposkytne podklady nezbytné pro provedení kontroly nebo nezajistí podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí kontrolovaného zdroje znečištění podle § 92 odst. 3. (2) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), nebo b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a). Díl 2 Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob § 125a (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) nedodrží rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydané za účelem úpravy, omezení nebo zákazu obecného nakládání s povrchovými vodami podle § 6 odst. 4, b) nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 odst. 1 bez povolení k nakládání s vodami, c) provede činnost podle § 14 odst. 1 bez povolení vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním, d) v rozporu s § 16 odst. 1 nebo 2 vypustí bez povolení vodoprávního úřadu do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky, e) provede stavbu, zařízení nebo činnost podle § 17 odst. 1 bez souhlasu vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním, f) poruší zákaz podle § 28 odst. 2, g) poruší zákaz podle § 30 odst. 7 nebo 8, h) neprovede technické opatření nebo užívá pozemky nebo stavby v rozporu s opatřením obecné povahy podle § 30 odst. 10, i) nedodrží akční program ve zranitelné oblasti podle § 33 odst. 2, j) vypustí ryby nebo jiné vodní živočichy nepůvodních, geneticky nevhodných nebo neprověřených populací přirozených druhů do vodního toku nebo vodní nádrže v rozporu s § 35 odst. 3, k) vypustí důlní vody do vod povrchových nebo podzemních v rozporu s § 38 odst. 3, l) v rozporu s § 39 odst. 1 neučiní při zacházení se závadnými látkami přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod, a ohrozí tak jejich prostředí, m) poruší zákaz mytí motorového vozidla nebo provozního mechanismu podle § 39 odst. 9, n) poruší zákaz podle § 46 odst. 1, o) poruší zákaz podle § 58 odst. 1 nebo omezení podle § 58 odst. 3, p) nesplní povinnost k zajištění ochrany před povodněmi podle § 63 odst. 3, q) poruší zákaz činností v aktivní zóně záplavového území podle § 67 odst. 2, r) vypustí důlní vody bez splnění podmínek stanovených vodoprávním úřadem nebo v rozporu s nimi, s) nakládá s vodami v rozporu s rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 109 odst. 1 nebo neprovede opatření uložené podle § 109 odst. 2, nebo t) nesplní opatření uložené podle § 110 odst. 1 nebo § 112 odst. 1 písm b). (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta a) do 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a), g), o) nebo p), b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene f), i), j), k), m), q) nebo s), c) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene b), c), e), h), n) nebo t), d) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene l) nebo r), nebo e) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene d). (3) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) spáchaný vypouštěním odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta do 5 000 000 Kč. (4) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem povrchových vod bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši násobku sazby 40 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 10 000 000 Kč. (5) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem podzemních vod bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši násobku sazby 70 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 10 000 000 Kč. (6) Pokutu za správní delikt spáchaný nedovoleným odběrem povrchových nebo podzemních vod lze stanovit nejvýše za období 3 let předcházejících dni, kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn. Sazbu pokuty podle odstavce 4 nebo 5 lze snížit, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné. Pokuta podle odstavce 4 však nesmí být vyměřena v sazbě nižší než 10 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod nebo v sazbě nižší než 25 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod. (7) Nelze-li stanovit množství povrchových nebo podzemních vod odebraných bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, stanoví orgán ukládající pokutu množství odebrané vody podle směrných čísel roční potřeby vody podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích44a). Není-li možné množství odebrané vody stanovit takovým postupem, stanoví je orgán ukládající pokutu odhadem; přitom vychází z účelu použití odebrané vody a místních podmínek. § 125b Porušení povinností při užívání povrchových vod k plavbě (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel plavidla dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 7 odst. 2 nevybaví plavidlo potřebným zařízením k akumulaci odpadních vod nebo zařízení k akumulaci odpadních vod řádně neprovozuje, nebo nezabrání úniku odpadních vod nebo závadných látek z plavidel do vod povrchových, b) nezabezpečí povinnosti provozovatele speciální lodi určené k dopravě pohonných hmot a odpadů z plavidel podle § 7 odst. 3, c) přečerpá odpadní vodu nebo závadnou látku z plavidla nebo zásobí plavidlo pohonnými nebo provozními hmotami v rozporu s § 7 odst. 4, d) užije plavidlo se spalovacím motorem k plavbě na povrchové vodě v rozporu s § 7 odst. 5, nebo e) užije plavidlo k plavbě v rozporu se stanoveným rozsahem a podmínkami užívání povrchových vod k plavbě podle § 7 odst. 5. (2) Provozovatel přístavu nebo obslužní lodi se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 7 odst. 3 zásobuje plavidla pohonnými a provozními hmotami nebo odstraňuje odpadní vody nebo závadné látky z plavidel v přístavech nebo pomocí obslužních lodí tak, že není vyloučeno znečištění povrchových nebo podzemních vod. (3) Za správní delikt se uloží pokuta a) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a); dojde-li však k úniku odpadních vod nebo závadných látek do vod povrchových, lze uložit pokutu do 200 000 Kč, b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), nebo c) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), d), e) nebo odstavce 2. § 125c Porušení jiných povinností při nakládání s vodami (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako oprávněný dopustí správního deliktu tím, že a) nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 v rozporu s povolením k nakládání s vodami, b) nezměří množství povrchových nebo podzemních vod podle § 10 odst. 1 nebo 2, nebo c) v rozporu s § 38 odst. 4 nezměří objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu úřadu, nebo d) nezajistí zneškodnění odpadní vody akumulované v bezodtokové jímce podle § 38 odst. 6. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako nabyvatel práv a povinností vyplývajících z povolení k nakládání s vodami, s výjimkou povolení k odběru povrchových nebo podzemních vod nepřesahující 6 000 m3 ročně nebo 500 m3 měsíčně, dopustí správního deliktu tím, že neoznámí podle § 11 odst. 1 přechod pozemku nebo stavby, s nimiž je povolení k nakládání s vodami spojeno. (3) Za správní delikt se uloží pokuta a) do 5 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2, b) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c), d), nebo c) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a). (4) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) spáchaný vypouštěním odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních v rozporu s povolením k nakládání s vodami se uloží pokuta do 5 000 000 Kč. (5) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem povrchových vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši stanovené podle § 125a odst. 4. Ustanovení § 125a odst. 6 a 7 se použijí obdobně. (6) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem podzemních vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši stanovené podle § 125a odst. 5. Ustanovení § 125a odst. 6 a 7 se použijí obdobně. § 125d Porušení povinností vlastníků a stavebníků vodních děl (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. až IV. kategorie dopustí správního deliktu tím, že a) neudržuje vodní dílo v řádném stavu podle § 59 odst. 1 písm. b), nebo b) neprovádí technickobezpečnostní dohled podle § 59 odst. 1 písm. c). (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. až IV. kategorie dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností při provádění technickobezpečnostního dohledu podle § 62 odst. 4. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. nebo II. kategorie dopustí správního deliktu tím, že neprojedná provedení zabezpečovacích prací s osobou pověřenou prováděním technickobezpečnostního dohledu podle § 75 odst. 3. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodního díla dopustí správního deliktu tím, že a) provozuje vodní dílo v rozporu s § 59 odst. 1 písm. a), b) nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na úpravu manipulačního řádu podle § 59 odst. 1 písm. a), c) nedbá pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na dotčeném vodním toku podle § 59 odst. 1 písm. e), d) neodstraní předměty nebo hmoty ulpělé na vodním díle podle § 59 odst. 1 písm. f), e) neosadí cejch, vodní značku nebo vodočet nebo neumožní průběžný přenos dat o průtocích ve vodním toku nebo nezajistí zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle § 59 odst. 1 písm. g), f) neosadí plavební znaky podle § 59 odst. 1 písm. h), g) neprovede technickou revizi vodního díla, nepředá výsledky revize vodoprávnímu úřadu nebo neodstraní zjištěné závady podle 59 odst. 1 písm. k), h) nezpracuje či nepředloží ke schválení manipulační řád vodního díla nebo návrh na jeho doplnění, změnu nebo úpravu podle § 59 odst. 5, nebo i) nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 84. (5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník hráze sloužící ochraně před povodněmi, vzdouvání nebo akumulaci povrchových vod dopustí správního deliktu tím, že neodstraní náletové dřeviny podle § 59 odst. 1 písm. j). (6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodního díla sloužícího ke vzdouvání vody dopustí správního deliktu tím, že a) neudržuje v řádném stavu dno a břehy vodního toku a nevytváří podmínky pro migraci vodních živočichů, nejde-li o stavbu podle § 59 odst. 1 písm. i), nebo b) neoznámí nebezpečí zvláštní povodně, nebo nevaruje v případě nebezpečí z prodlení bezprostředně ohrožené fyzické nebo právnické osoby podle § 73 odst. 3. (7) Za správní delikt se uloží pokuta a) do 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 nebo odstavce 4 písm. f), g), h), b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4 písm. b), c), d), e), i), odstavce 5, nebo odstavce 6 písm. a), c) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 3, nebo d) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), odstavce 4 písm. a) nebo odstavce 6 písm. b). § 125e Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 27. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku, na němž se nachází koryto vodního toku, dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 50. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku sousedícího s korytem vodního toku dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 51 odst. 1. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník stavby nebo zařízení v korytě vodního toku dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 52 odst. 1 neodstraní předměty zachycené či ulpělé na stavbě nebo zařízení. (5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník stavby, která není vodním dílem, nebo zařízení v korytě vodního toku dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 52 odst. 2 neprovede nápravu narušení plynulého odtoku povrchových vod. (6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku, na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část, která souvisí s více pozemky nebo byla zřízena ve veřejném zájmu, a která byla vybudována před účinností tohoto zákona, dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 56 odst. 4 písm. a) nestrpí stavbu k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část, b) užívá pozemek v rozporu s § 56 odst. 4 písm. b), c) v rozporu s § 56 odst. 4 písm. c) neohlásí vlastníkovi stavby k vodohospodářským melioracím pozemků nebo vodoprávnímu úřadu zjevné závady její funkce, nebo d) v rozporu s § 56 odst. 4 písm. d) nestrpí užití pozemku k údržbě stavby k vodohospodářským melioracím pozemků. (7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku sousedícího s vodním dílem dopustí správního deliktu tím, že neumožní vstup nebo vjezd na pozemek podle § 60 odst. 1. (8) Za správní delikt se uloží pokuta a) do 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 6 písm. c), b) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 nebo odstavce 6 písm. b), c) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, odstavce 2, odstavce 5, odstavce 6 písm. a), d) nebo odstavce 7, nebo d) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4. § 125f Porušení povinností vlastníků pozemků, staveb a zařízení a vlastníků movitého majetku v ochraně před povodněmi (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku nebo stavby dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 63 odst. 3 neumožní vstup nebo vjezd na pozemky nebo na stavby k zajištění ochrany před povodněmi. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku nebo stavby, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně, dopustí správního deliktu tím, že a) nemá zpracovaný povodňový plán podle § 71 odst. 4 nebo 5, nebo b) nesplní některou z povinností k zamezení zhoršení odtokových podmínek nebo průběhu povodně podle § 85. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník dotčeného objektu dopustí správního deliktu tím, že nezajistí povodňové zabezpečovací práce na dotčeném objektu podle § 75 odst. 3. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník movitého majetku dopustí správního deliktu tím, že nedbá o umístění nebo užívání movitého majetku podle § 85 odst. 3. (5) Za správní delikt se uloží pokuta a) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), odstavce 4, nebo b) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 3. § 125g Porušení povinností při zacházení se závadnými látkami (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace, se dopustí správního deliktu tím, že a) vypustí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace v rozporu s povolením vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 1 nebo 2, b) v rozporu s rozhodnutím vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 4 neměří objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami nebo výsledky měření nepředá. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, se dopustí správního deliktu tím, že a) zachází s nimi bez schváleného havarijního plánu podle § 39 odst. 2 písm. a), nebo b) nevede nebo neuchovává záznamy o provedených opatřeních podle § 39 odst. 2 písm. b). (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností podle § 39 odst. 4. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými látkami, se dopustí správního deliktu tím, že nevede záznamy nebo neposkytne informace podle § 39 odst. 6. (5) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že uvádí na trh nebo prodává spotřebitelům prací prostředky pro praní textilu v rozporu s § 39 odst. 10. (6) Za správní delikt se uloží pokuta a) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 4, b) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), c) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavců 3 a 5, nebo d) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a). (7) Při stanovení výše pokuty za správní delikt podle odstavce 1 přihlédne orgán ukládající pokutu zejména k okolnostem, za nichž k nedovolenému nakládání došlo, k tomu, jak se právnická nebo podnikající fyzická osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků, k množství a charakteru uniklé látky, k místu, kde k vlastnímu ohrožení došlo, k množství a charakteru závadné látky, která pronikla do povrchových nebo podzemních vod, ke škodlivým následkům a možnostem jejich odstranění a k vlivu závadné látky na jakost těchto vod a ke stupni ochrany dotčeného území. § 125h Porušení povinností při haváriích (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako původce havárie dopustí správního deliktu tím, že a) neučiní bezprostřední opatření k odstranění příčin nebo následků havárie nebo se při jejím odstraňování neřídí schváleným havarijním plánem nebo pokyny vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí podle § 41 odst. 1, b) neohlásí neprodleně havárii podle § 41 odst. 2, nebo c) nevyhoví výzvě ke spolupráci při provádění opatření k odstranění příčin nebo následků havárie podle § 41 odst. 5. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se při havárii dopustí správního deliktu tím, že a) neohlásí neprodleně havárii, kterou zjistila podle § 41 odst. 2, b) neposkytne vyžádané údaje o havárii podle § 41 odst. 6, nebo c) jako osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, neuvede pozemek nebo stavbu, kterou bylo nutno použít při odstraňování závadného stavu, do předchozího stavu podle § 42 odst. 8. (3) Za správní delikt se uloží pokuta a) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b), b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 písm. a), c), nebo c) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a b). § 125i Porušení povinností správce vodního toku a správce povodí (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako správce drobného vodního toku dopustí správního deliktu tím, že a) nesplní některou z povinností podle § 47 odst. 2, b) nezajistí povodňové zabezpečovací práce podle § 75 odst. 3, nebo c) nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 83. (2) Právnická osoba se jako správce významného vodního toku dopustí správního deliktu tím, že a) nesplní některou z povinností podle § 47 odst. 2, b) nezajistí povodňové zabezpečovací práce podle § 75 odst. 3, nebo c) nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 83. (3) Právnická osoba se jako správce povodí dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 82. (4) Za správní delikt se uloží pokuta a) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), c) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c), nebo d) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b), c) nebo odstavce 3. § 125j Porušení povinnosti obce (1) Obec se dopustí správního deliktu tím, že nepředloží žádost o územní rozhodnutí podle § 92 stavebního zákona za účelem splnění povinnosti stanovené v čl. II bodu 6 zákona č. 20/2004 Sb. (2) Za správní delikt se uloží pokuta do 1 000 000 Kč. § 125k Porušení poplatkových povinností (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako znečišťovatel dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 91 odst. 1 nesleduje koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních vodách nebo nezměří objem vypouštěných odpadních vod, b) v rozporu s § 91 odst. 1 nevede provozní evidenci o sledování a měření koncentrace znečištění ve vypouštěných odpadních vodách nebo jejich objemu nebo neuchovává podklady k jejímu vedení, nebo c) neumožní pověřeným osobám kontrolních laboratoří a měřicích skupin a osobám provádějícím činnost v souladu s § 126b vstup do kontrolovaných objektů nebo jim neposkytne podklady nezbytné pro provedení kontroly nebo nezajistí podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí kontrolovaného zdroje znečištění podle § 92 odst. 3. (2) Za správní delikt se uloží pokuta a) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c), nebo b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a). Díl 3 Společná ustanovení ke správním deliktům § 125l (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Česká inspekce životního prostředí nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností může na návrh pachatele správního deliktu zastavit správní řízení, jestliže pachatel správního deliktu přijme faktická opatření k odstranění následků porušení povinnosti, jakož i opatření zamezující dalšímu ohrožování nebo znečišťování podzemních nebo povrchových vod, a uložení pokuty by vzhledem k nákladům na učiněná opatření vedlo k nepřiměřené tvrdosti. Z důvodu provádění opatření zamezujícímu vzniku dalších nepříznivých následků lze řízení o správním deliktu přerušit. (4) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (5) Sazba pokuty za správní delikt podle tohoto zákona se zvyšuje na dvojnásobek, nejvýše však na částku 20 000 000 Kč, jestliže je týž správní delikt spáchán opakovaně. Správní delikt je spáchán opakovaně, pokud ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za týž správní delikt nabylo právní moci, neuplynul 1 rok. (6) Při stanovení výše pokuty za správní delikt spáchaný vypouštěním odpadních vod bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, přihlédne orgán ukládající pokutu zejména k míře překročení podmínek povolení k vypouštění těchto vod, k míře ovlivnění jakosti povrchových nebo podzemních vod a jejímu lokálnímu rozsahu, ke stupni ochrany dotčeného území a k příčině nedovoleného vypouštění vod. (7) Správní delikt podle § 125j v prvním stupni projednává Česká inspekce životního prostředí. Správní delikty podle § 117 odst. 1 písm. c) a d) a § 125b odst. 1 písm. d) a e) projednává v prvním stupni Státní plavební správa. Ostatní delikty podle tohoto zákona projednává v prvním stupni obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo Česká inspekce životního prostředí. Správní delikt projedná ten z příslušných správních orgánů, který dříve zahájil řízení, nebo bylo-li řízení zahájeno v týž den, tak obecní úřad obce s rozšířenou působností. (8) Za porušení povinností stanovených stavebními předpisy a týkajících se vodních děl ukládají obecní úřady obcí s rozšířenou působností pokuty podle zvláštního zákona4). (9) Pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí a Státní plavební správou vybírá a vymáhá příslušný celní úřad. Pokuta je splatná do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci. (10) Pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí obcím a Státní plavební správou jsou příjmem Státního fondu životního prostředí. Ostatní pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí jsou z 50 % příjmem rozpočtu obce, v jejímž územním obvodu byl správní delikt spáchán, a z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky. Pokuty ukládané obecními úřady obcí s rozšířenou působností jsou příjmem obce s rozšířenou působností. (11) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby44b), nebo v přímé souvislosti s ním se vztahují ustanovení zákona o postihu právnické osoby. 44a) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů. 44b) § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“. 204. V § 126 odstavec 5 zní: „(5) Rozhodnutí vydaná podle § 8 odst. 1, § 12 odst. 1, § 16 odst. 1, § 17 odst. 1, § 39 odst. 2 písm. a) se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona, včetně časového omezení platnosti povoleného nakládání s vodami, tím nejsou dotčena a musí být při postupu podle zákona o integrované prevenci zohledněna, s výjimkou požadavku současného vydání rozhodnutí podle § 9 odst. 5. Ten, komu svědčí právo z rozhodnutí vydaného podle zákona o integrované prevenci, se považuje za oprávněného podle vodního zákona (§ 8 odst. 2).“. 205. V § 126 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) V řízeních podle § 3 odst. 3, § 8 odst. 4, § 12 odst. 1, § 38 odst. 13, § 43 odst. 2, § 44 odst. 3, § 53, § 55 odst. 4, § 56 odst. 5, § 61 odst. 6, § 64 odst. 2 a § 71 odst. 4 rozhoduje vodoprávní úřad z moci úřední.“. 206. V § 126b odst. 1 se slovo „dočasně“ nahrazuje slovem „dočasně45b)“. Poznámka pod čarou č. 45b zní: „45b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu.“. 207. V příloze č. 1 v části „Zvlášť nebezpečné látky“ bod 4 zní: „4. látky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí,“. 208. V příloze č. 1 v části „Nebezpečné látky“ se doplňuje bod 10, který zní: „10. Sedimentovatelné tuhé látky, které mají nepříznivý účinek na dobrý stav povrchových vod.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Povolení k odběru podzemní vody, která se využívá k výrobě balené kojenecké nebo pramenité vody, se považují za povolení k odběru podzemní vody podle zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jsou splněny požadavky podle § 9 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají. 2. Ochranná pásma stanovená podle dosavadních právních předpisů se považují za ochranná pásma stanovená podle § 30 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V případě změny nebo zrušení dosavadního ochranného pásma stanoveného podle dosavadních právních předpisů je nutné ochranné pásmo nově stanovit postupem podle § 30 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Záplavová území stanovená podle dosavadních právních předpisů se považují za záplavová území stanovená podle § 66 odst. 7 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V případě změny nebo zrušení dosavadního záplavového území stanoveného podle dosavadních právních předpisů je nutné záplavové území nově stanovit postupem podle § 66 odst. 7 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Hodnocení povodňových rizik a vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem musí být provedeno nejpozději do 22. prosince 2011. Mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik budou dokončeny do 22. prosince 2013. 5. Národní plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik musí být schváleny nejpozději do 22. prosince 2015. 6. Vodoprávní úřady jsou povinny při rozhodování, vydávání vyjádření a při provádění ostatních opatření podle zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vycházet ze schválených plánů příslušných oblastí povodí až do doby schválení nových plánů podle tohoto zákona v příslušných povodích. 7. Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod podle § 28a odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 181/2008 Sb., se přezkoumává a aktualizuje v rámci národních plánů povodí. 8. Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 9. Pověřené vodoprávní úřady příslušné podle § 105 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí zahájená a pravomocně neskončená řízení. Čl. III Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá z pozdějších zákonů. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Vlček v. r. Klaus v. r. Fischer v. r.
Zákon č. 149/2010 Sb.
Zákon č. 149/2010 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 20. 5. 2010, datum účinnosti 1. 7. 2010, částka 52/2010 * Čl. I - Změna zákona o zaměstnanosti * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2010 149 ZÁKON ze dne 23. dubna 2010, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Změna zákona o zaměstnanosti V § 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb. a zákona č. 158/2009 Sb., se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady snižují o částku odpovídající výši poskytnuté naturální mzdy.“. Čl. II Přechodné ustanovení Poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za období přede dnem účinnosti tohoto zákona se řídí právními předpisy účinnými do dne účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícího po dni jeho vyhlášení. Vlček v. r. Klaus v. r. Fischer v. r.
Zákon č. 148/2010 Sb.
Zákon č. 148/2010 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony Vyhlášeno 20. 5. 2010, datum účinnosti 1. 7. 2010, částka 52/2010 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zbraních * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2010 148 ZÁKON ze dne 21. dubna 2010, kterým se mění zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů Čl. I Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 36/2008 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 1 úvodní části ustanovení se za slova „Tento zákon“ vkládají slova „zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství1)“. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2007/23/ES ze dne 23. května 2007 o uvádění pyrotechnických výrobků na trh. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Text s významem pro EHP).“. 2. V § 2 odst. 1 písm. a) se slova „, stanovené střelivo a pyrotechnické výrobky“ nahrazují slovy „a stanovené střelivo“. 3. V § 2 odst. 1 písm. b) se slova „, výbušný předmět“ zrušují. 4. V § 2 odst. 1 písmena c) až e) znějí: „c) výrobcem ten, kdo navrhuje nebo vyrábí kontrolované výrobky nebo pyrotechnické výrobky anebo jejich hlavní části, nebo kdo dal takový výrobek navrhnout či vyrobit, s cílem uvést jej na trh pod označením svou obchodní firmou, názvem, jménem a příjmením, ochrannou známkou nebo jiným rozlišovacím znakem; za výrobce kontrolovaných výrobků se považuje i ten, kdo tyto výrobky upravuje, d) dovozcem kontrolovaných výrobků ten, kdo uvádí na trh v České republice kontrolované výrobky pocházející ze zahraničí, včetně členských států Evropské unie, anebo zastupuje výrobce, který se nenachází na území České republiky, e) distributorem ten, kdo v rámci své podnikatelské činnosti kontrolované výrobky a pyrotechnické výrobky prodává, jejich prodej zprostředkovává, nebo je jiným způsobem dodává na trh nebo poskytuje uživatelům,“. 5. V § 2 odst. 1 písmeno h) zní: „h) uvedením na trh 1. u kontrolovaných výrobků každé úplatné nebo bezúplatné předání nebo nabídnutí k předání výrobku za účelem distribuce nebo používání, anebo převedení vlastnického práva ke kontrolovaným výrobkům výrobcem, dovozcem, distributorem nebo opravcem v České republice, 2. u pyrotechnických výrobků první dodání nebo jiné zpřístupnění jednotlivého výrobku k dispozici na trh Evropské unie za úplatu nebo zdarma, za účelem jeho distribuce nebo použití,“. 6. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) dovozcem pyrotechnických výrobků osoba usazená na území Evropské unie, která v rámci své podnikatelské činnosti poprvé dodává pyrotechnické výrobky ze států, které nejsou členy Evropské unie (dále jen „třetí země“) na trh Evropské unie.“. 7. V § 2 odstavce 4 a 5 znějí: „(4) Za pyrotechnické výrobky se považují výrobky obsahující výbušné látky nebo směs výbušných látek, kterými nejsou trhaviny nebo vojenské výbušniny s výjimkou černého prachu nebo zábleskové slože, určených k produkci tepla, světla, zvuku, plynu, kouře nebo kombinace těchto efektů pomocí samoudržujících se exotermických chemických reakcí. Pyrotechnické výrobky se člení na a) zábavní pyrotechniku kategorie 1, 2, 3 a 4, b) divadelní pyrotechniku kategorie T1, T2, nebo c) ostatní pyrotechnické výrobky kategorie P1, P2. (5) Osobou s odbornou způsobilostí podle tohoto zákona je fyzická osoba starší 18 let, která je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti k zacházení s pyrotechnickými výrobky podle tohoto zákona pro kategorii 4, T2 a P2.“. 8. V § 3 písm. c) se za slova „kontrolované výrobky“ vkládají slova „nebo pyrotechnické výrobky“. 9. V § 3 písm. d) se za slova „kontrolované výrobky“ vkládají slova „nebo pyrotechnické výrobky“. 10. Na konci § 3 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které včetně poznámky pod čarou č. 5e zní: „g) pyrotechnické výrobky určené pro 1. námořní zařízení podléhající zvláštnímu právnímu předpisu5e), 2. zařízení určená pro použití v leteckém a kosmickém průmyslu, 3. bouchací kapsle určené pouze do hraček spadajících do oblasti působnosti zvláštních právních předpisů týkajících se bezpečnosti hraček. 5e) Nařízení vlády č. 266/2009 Sb., o technických požadavcích na námořní zařízení.“. 11. V nadpisu § 4 se za slovo „Technické“ vkládají slova „a bezpečnostní“. 12. V § 4 odstavec 1 zní: „(1) Technické a bezpečnostní požadavky na kontrolované výrobky (dále jen „stanovené technické požadavky“) se považují za splněné, jestliže tyto výrobky při uvedení na trh a po dobu jejich distribuce a používání splňují požadavky stanovené zvláštními právními předpisy, nebo pokud takové zvláštní právní předpisy neexistují, splňují požadavky stanovené českými technickými normami. Tyto výrobky musí být schopny plnit funkci, pro kterou jsou určeny, a nesmí při dodržení podmínek určených výrobcem nebo dovozcem ohrozit zdraví, život nebo majetek svých uživatelů anebo přírodní prostředí (dále jen „bezpečnost“).“. 13. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který zní: „§ 4a (1) Výrobce může uvést pyrotechnický výrobek na trh, pokud splňuje základní bezpečnostní požadavky uvedené v prováděcím právním předpisu. (2) Jestliže pyrotechnický výrobek splňuje příslušné ustanovení a) harmonizované evropské normy, na niž je zveřejněn odkaz v Úředním věstníku Evropské unie, b) harmonizované české technické normy, která přejímá normu podle písmene a), nebo c) zahraniční technické normy v členském státě Evropské unie, která přejímá normu podle písmene a), které se vztahuje k příslušnému základnímu bezpečnostnímu požadavku, má se za to, že tento základní bezpečnostní požadavek je splněn. To neplatí, byl-li odkaz z Úředního věstníku Evropské unie stažen.“. 14. V části první se v nadpisu hlavy II za slovo „VÝROBKŮ“ doplňují slova „A PYROTECHNICKÝCH VÝROBKŮ“. 15. § 12 zní: „§ 12 (1) Ověřování pyrotechnických výrobků se provádí formou posuzování shody. (2) Posuzováním shody se rozumí postup, při kterém je hodnocena shoda pyrotechnického výrobku se stanovenými základními bezpečnostními požadavky na pyrotechnické výrobky. Prokáže-li se postupem podle odstavce 3, že pyrotechnické výrobky splňují stanovené základní bezpečnostní požadavky, vydá úřad předkladateli certifikát. (3) K posouzení shody pyrotechnických výrobků se použije jeden z těchto postupů: a) ES přezkoušení typu (modul B), přičemž výrobce pyrotechnického výrobku dále zvolí shodu s typem (modul C) nebo zabezpečování jakosti výroby (modul D) nebo zabezpečování jakosti výrobků (modul E), b) ověřování každého jednotlivého výrobku (modul G), nebo c) plné zabezpečování jakosti výrobků (modul H), pokud jde o zábavní pyrotechniku kategorie 4.“. 16. § 13 zní: „§ 13 (1) Na veletrzích, výstavách a při předváděcích akcích lze předvádět a používat pyrotechnické výrobky, které nesplňují požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy na pyrotechnické výrobky, pouze pokud jsou viditelně a čitelně opatřeny označením, které nese název veletrhu, výstavy nebo předváděcí akce a které informuje o tom, že výrobky nesplňují požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy na pyrotechnické výrobky a že jsou neprodejné, dokud nebudou výrobcem nebo dovozcem uvedeny do souladu s těmito předpisy. (2) Pyrotechnické výrobky vyrobené k účelu výzkumu, vývoje a zkoušení je možné pro tyto účely používat, pokud jsou viditelně opatřeny informací o tom, že nesplňují požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy na pyrotechnické výrobky a že jsou určeny pouze pro účely výzkumu, vývoje a zkoušení.“. 17. § 14 včetně nadpisu zní: „§ 14 Věkové omezení (1) Pyrotechnické výrobky uvedené na trh se nesmí dodávat ani jinak poskytovat osobám, které nedosáhly věkové hranice a) 15 let, pokud jde o zábavní pyrotechniku kategorie 1, b) 18 let, pokud jde o zábavní pyrotechniku kategorie 2, c) 21 let, pokud jde o zábavní pyrotechniku kategorie 3, d) 21 let, pokud jde o ostatní pyrotechnické výrobky kategorie P1 nebo divadelní pyrotechniku kategorie T1. (2) Věkové hranice podle odstavce 1 se nevztahují na osoby s odbornou způsobilostí, které mohou nabývat pyrotechnické výrobky i před dosažením stanoveného věku.“. 18. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 17c a 17d zní: „§ 14a Odborná způsobilost (1) Odborná způsobilost se vyžaduje pro kategorie 4, P2 a T2. (2) Žadatel o získání osvědčení o odborné způsobilosti podle tohoto zákona musí být osobou starší 18 let. Žadatel předloží žádost obvodnímu báňskému úřadu příslušnému podle místa jeho bydliště. V žádosti uvede jméno, popřípadě jména a příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození, adresu trvalého pobytu, doklad o dosaženém vzdělání a o absolvování odborného školení, adresu zaměstnavatele, pracovní zařazení a druh vykonávané práce v případě, že žadatel je zaměstnancem. Žadatel dále předloží fotografii o rozměru 35 x 45 mm, doklad o zaplacení správního poplatku a doklad o své zdravotní způsobilosti. Podmínkou získání osvědčení o odborné způsobilosti je bezúhonnost žadatele. (3) Za zdravotně způsobilého se nepovažuje ten, kdo má sníženou schopnost k vidění, vnímání a pohybu k bezpečnému nakládání s pyrotechnickými výrobky. Zdravotní způsobilost žadatele o získání osvědčení odborné způsobilosti nebo držitele osvědčení o odborné způsobilosti k nakládání s pyrotechnickými výrobky se dokládá lékařským posudkem17c), který není starší než 90 dnů ode dne vydání. Za zdravotně způsobilého se nepovažuje ani žadatel, který podle rozhodnutí soudu není plně způsobilý k právním úkonům, jakož i ten, kdo se nepodrobil lékařské prohlídce a nedoložil lékařský posudek podle věty druhé. Lékařem posuzujícím zdravotní způsobilost žadatele o osvědčení nebo jeho držitele, nejde-li o zaměstnance, se rozumí praktický lékař, u něhož je posuzovaná osoba registrována, nemá-li takového lékaře, kterýkoli jiný praktický lékař. (4) Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný v souvislosti s použitím nebo s používáním výbušnin nebo pyrotechnických výrobků. Za účelem zjištění, zda osoba splňuje podmínku bezúhonnosti, si obvodní báňský úřad vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu17d). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Po absolvování odborného školení zakončeného úspěšným složením zkoušky vydá obvodní báňský úřad žadateli osvědčení o odborné způsobilosti s dobou platnosti 5 let. Odbornými garanty školení jsou Český báňský úřad a úřad, které ve spolupráci schvalují odbornou náplň školení a zajišťují vlastní školení. Členem zkušební komise musí být osoba pověřená úřadem. Předsedou komise je osoba pověřená Českým báňským úřadem. (6) Obvodní báňský úřad odejme vydané osvědčení o odborné způsobilosti, jestliže osoba s odbornou způsobilostí již nesplňuje podmínky potřebné pro získání osvědčení o odborné způsobilosti podle odstavců 2 až 4. (7) V období 3 měsíců před uplynutím doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti může držitel tohoto osvědčení požádat o prodloužení doby jeho platnosti. K žádosti přiloží nové osvědčení o zdravotní způsobilosti. Na základě této žádosti je povinen podrobit se přezkoušení formou písemného testu v rozsahu stanoveném nařízením vlády. Přezkoušení a vyhodnocení písemného testu provádí zkušební komise, která předá písemné testy s jejich vyhodnocením podepsaným zkušební komisí obvodnímu báňskému úřadu příslušnému podle místa bydliště žadatele. Obvodní báňský úřad v případě kladného výsledku dobu platnosti osvědčení prodlouží na dalších 5 let; v případě záporného výsledku rozhodne o tom, že platnost osvědčení zaniká. (8) Osoby s odbornou způsobilostí jsou povinné ohlásit obvodnímu báňskému úřadu změny údajů v osvědčení o odborné způsobilosti do jednoho měsíce ode dne, kdy ke změně došlo. Obvodní báňský úřad vede v rozsahu své příslušnosti podle odstavce 2 seznam osob s odbornou způsobilostí, seznam vydaných a odejmutých osvědčení. Centrální evidenci osob s odbornou způsobilostí a vydaných a odejmutých osvědčení vede Český báňský úřad. 17c) § 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. 17d) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.“. 19. V § 15 odst. 1 se za slova „kontrolovaného výrobku“ vkládají slova „nebo pyrotechnického výrobku“. 20. V § 16 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e). 21. V § 16 odst. 3 se věta druhá zrušuje. 22. V § 16 odst. 4 písm. a) se slova „; v případě vzniku pochybností“ nahrazují slovem „, a“. 23. V § 16 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Ten, kdo je zapsán v průkazu stanovené střelné zbraně, je povinen používat nebo může přenechat k užívání pouze takovou stanovenou střelnou zbraň nebo takové stanovené střelivo, které jsou označené platnou zkušební značkou.“. 24. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který včetně poznámek pod čarou č. 18d až 18f zní: „§ 16a (1) Výrobce pyrotechnických výrobků před uvedením na trh Evropské unie je povinen a) zařadit pyrotechnické výrobky do kategorií podle způsobu jejich použití anebo jejich účelu a úrovně nebezpečnosti včetně úrovně hladiny hluku a podle jednotlivých modulů požádat úřad o posouzení tohoto zařazení, b) zajistit posouzení shody pyrotechnických výrobků, c) poskytnout úřadu jako oznámenému subjektu pro pyrotechnické výrobky součinnost potřebnou pro posuzování jejich shody ve svých prostorách a zařízeních, d) vydat ES prohlášení o shodě, stanoví-li tak vláda nařízením, e) pro pyrotechnické výrobky určené pro použití ve vozidlech poskytnout uživatelům s odbornou způsobilostí na základě žádosti bezpečnostní list vypracovaný podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství18d) v jazyce, který požadují; bezpečnostní list lze poskytnout v tištěné nebo elektronické podobě podle požadavků osoby, které je určený, f) označit každý pyrotechnický výrobek dobou použitelnosti a po provedení posouzení shody označit značkou CE a dalším označením, které stanoví vláda nařízením. (2) Výrobce pyrotechnických výrobků je dále povinen uchovávat technickou dokumentaci a jiné písemnosti stanovené v jednotlivých postupech posuzování shody. (3) Distributor pyrotechnických výrobků může dodávat nebo jinak zpřístupňovat jen pyrotechnické výrobky označené podle tohoto zákona a prováděcích právních předpisů, u nichž nesmí být překročena doba jejich použitelnosti. (4) Při dovozu pyrotechnických výrobků ze třetích zemí je dovozce pyrotechnických výrobků povinen postupovat podle zvláštního právního předpisu18e). O vydaných dovozních povoleních a uskutečněných dovozech ministerstvo poskytne úřadu potřebné informace v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem18f). (5) Výrobce, dovozce nebo distributor pyrotechnických výrobků může uvádět na trh nebo dodávat zábavní pyrotechniku kategorie 4, divadelní pyrotechniku kategorie T2 a ostatní pyrotechnické výrobky kategorie P2 jen osobám s odbornou způsobilostí. (6) V případě, že výrobce pyrotechnických výrobků není usazen v členském státě Evropské unie, plní dovozce pyrotechnických výrobků povinnosti výrobce pyrotechnických výrobků podle tohoto zákona. 18d) Čl. 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice č. 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady č. 76/769/EHS a směrnic Komise č. 91/155/EHS, č. 93/67/EHS, č. 93/105/ES a č. 2000/21/ES. 18e) Zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 18f) § 12 zákona č. 228/2005 Sb.“. 25. V § 17 odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo pyrotechnických výrobků“. 26. V § 17 odst. 3 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 19b zní: „e) rozhoduje o zařazení zbraně nebo střeliva do kategorie zbraní A až D19b), obdrží-li stanovenou střelnou zbraň nebo stanovené střelivo k ověření, nebo na žádost, 19b) § 3 odst. 1 zákona č. 119/2002 Sb.“. 27. V § 17 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí: „i) posuzuje zařazení pyrotechnických výrobků do kategorií v rámci posuzování jejich shody podle § 12, j) provádí nebo zajišťuje školení odborně způsobilých osob a schvaluje učební texty a v případě pyrotechnických výrobků spolupracuje s orgány státní báňské správy.“. 28. V § 17 odst. 4 písmena a) až c) včetně poznámky pod čarou č. 19e znějí: „a) plní informační povinnosti vyplývající z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána4), b) v souladu s předpisem Evropských společenství19e) informuje Evropskou komisi (dále jen „Komise“) o 1. postupech udělování oprávnění odborně způsobilým osobám, 2. činnosti v oblasti dozoru nad trhem a 3. nehodách způsobených pyrotechnickými výrobky; k vypracování informací o těchto nehodách poskytují úřadu roční přehledy příslušné orgány státní správy, zejména orgány ochrany veřejného zdraví, orgány Policie České republiky, orgány Hasičského záchranného sboru, c) před ověřováním každé stanovené střelné zbraně, která je předložena k ověřování po opravě nebo úpravě, posuzuje technologický postup opravy nebo úpravy, 19e) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2007/23/ES.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 19e a 19f se označují jako poznámky pod čarou č. 19f a 19g, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 29. V § 17 odst. 4 písm. d), f) a j) se za slova „kontrolovaných výrobků“ vkládají slova „nebo pyrotechnických výrobků“. 30. V § 17 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) vybírá správní poplatky a úplaty (§ 15).“. 31. V § 17 odstavec 5 včetně poznámek pod čarou č. 19f a 19g zní: „(5) V případě zjištění protiprávního jednání19f), kterého se kontrolovaná osoba dopustila na území Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a které poškozuje nebo může poškodit společný zájem spotřebitelů19g), úřad rozhodnutím takové jednání zakáže. 19f) Čl. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele). 19g) Čl. 3 písm. k) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004.“. 32. V § 17 se na konci textu odstavce 7 doplňují slova „, s výjimkou informací, které musí být zveřejněny v zájmu ochrany bezpečnosti a v zájmu zajištění účinné kontroly trhu a činnosti úřadu jako orgánu dozoru“. 33. V § 17 se doplňují odstavce 8 až 10, které znějí: „(8) Úřad vykonává funkci oznámeného subjektu podle příslušného předpisu Evropských společenství19e) pro pyrotechnické výrobky s tím, že plní kritéria, která jsou stanovena v příloze k tomuto zákonu. (9) Úřad předkládá ministerstvu jednou za rok zprávu o plnění kritérií stanovených v příloze k tomuto zákonu. Ministerstvo je oprávněno provést kontrolu za účelem ověření plnění těchto kritérií. (10) Zjistí-li ministerstvo na základě kontroly, že úřad neplní kritéria uvedená v příloze k tomuto zákonu, rozhodne o přechodu plnění práv a povinností oznámeného subjektu na ministerstvo. V takovém případě může ministerstvo k zajištění plnění práv a povinností oznámeného subjektu uzavřít veřejnoprávní smlouvu s osobou, která je odborně způsobilá posuzování shody provádět.“. 34. V nadpisu § 18 se za slova „kontrolovaných výrobků“ vkládají slova „a pyrotechnických výrobků“. 35. V § 18 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „kontrolované výrobky“ vkládají slova „nebo pyrotechnické výrobky“. 36. V § 18 odst. 1 písmeno d) zní: „d) druh požadované činnosti podle § 6 odst. 1, § 7, 8, 10, 11 nebo 12.“. 37. V § 18 odst. 5 se za slova „kontrolovaných výrobků“ vkládají slova „nebo pyrotechnických výrobků“. 38. V § 19 odstavec 1 zní: „(1) Kontrolované výrobky, které splňují stanovené technické požadavky a byly úřadem ověřeny, se označují zkušebními značkami, jejichž grafickou podobu, provedení a umístění stanoví ministerstvo vyhláškou. Ministerstvo rovněž zveřejní vyhláškou grafickou podobu zkušebních značek střelných zbraní a střeliva používaných ve smluvních státech.“. 39. § 20 včetně nadpisu zní: „§ 20 Kontrola (1) Kontrolu dodržování povinností stanovených tímto zákonem provádí úřad a jím pověření inspektoři úřadu, kteří se prokazují služebními průkazy. Vzor tohoto průkazu stanoví ministerstvo vyhláškou. Kontrola se provádí bez předchozího ohlášení. (2) Úřad provádí v případě přeshraniční spolupráce dozor a postupuje při tom podle příslušného předpisu Evropských společenství19d) a v rozsahu své věcné působnosti podle zvláštních právních předpisů. (3) Inspektoři úřadu jsou oprávněni a) vstupovat při výkonu kontroly do objektů a provozoven kontrolovaných osob, ve kterých jsou vykonávány činnosti na úseku kontrolovaných výrobků nebo pyrotechnických výrobků, v souladu s bezpečnostními předpisy, b) ověřovat totožnost kontrolovaných osob a též totožnost fyzických osob, které při kontrole zastupují kontrolované osoby, a oprávnění těchto osob k zastupování, c) požadovat od kontrolovaných osob potřebné doklady, poskytnutí pravdivých a úplných informací a písemná nebo ústní vysvětlení, d) odebírat ke kontrole za náhradu vzorky kontrolovaných výrobků nebo pyrotechnických výrobků k posouzení souladu těchto výrobků s požadavky zákona a prováděcích právních předpisů. (4) Za odebrané vzorky se kontrolované osobě poskytne nejpozději do 90 dnů po posouzení úřadem náhrada ve výši ceny, za kterou se výrobek v okamžiku odebrání vzorku nabízí. Náhrada se neposkytne, pokud se jí kontrolovaná osoba vzdá, nebo pokud je vzorek vrácen v nepoškozeném stavu. Nárok na náhradu nevzniká, pokud jde o kontrolovaný výrobek nebo pyrotechnický výrobek, který nesplňuje stanovené technické požadavky; náhradu nákladů na posouzení souladu odebraných výrobků s požadavky zákona je úřad oprávněn požadovat jen tehdy, bylo-li posouzením zjištěno, že výrobek nesplňuje požadavky tohoto zákona.“. 40. Za § 20 se vkládají nové § 20a až 20c, které včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 20a, 20b a 20c znějí: „§ 20a (1) Pokud inspektor úřadu má důvodné podezření, že kontrolovaný výrobek nebo pyrotechnický výrobek nesplňuje požadavky tohoto zákona, zakáže jeho uvedení na trh nebo dodávání po dobu potřebnou k provedení kontroly. (2) Inspektor úřadu na základě provedené kontroly zakáže do zjednání nápravy uvádět na trh nebo dodávat kontrolované výrobky nebo pyrotechnické výrobky, které nesplňují požadavky zákona nebo zvláštních právních předpisů20a). Toto opatření oznámí kontrolované osobě ústně a neprodleně o něm učiní písemný záznam do kontrolního protokolu20b). (3) Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s uloženým opatřením, může proti němu podat námitky, které se uvedou v kontrolním protokolu, nebo je může podat úřadu písemně nejpozději do 10 dnů ode dne seznámení s opatřením. Podané námitky nemají odkladný účinek. Předseda úřadu rozhodne o námitkách bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 5 pracovních dnů, a jeho rozhodnutí je konečné. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručí kontrolované osobě. § 20b (1) V případě, že kontrolované výrobky nebo pyrotechnické výrobky nesplňují podmínky pro uvedení na trh nebo bezprostředně ohrožují bezpečnost, úřad rozhodne o zákazu další distribuce kontrolovaných výrobků nebo pyrotechnických výrobků. (2) Pokud kontrolované výrobky nebo pyrotechnické výrobky mají technickou vadu a prokazatelně ohrožují zdraví nebo bezpečnost, úřad rozhodne o stažení těchto výrobků z trhu; opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (3) Úřad může, pokud je to nutné k zajištění bezpečnosti, současně rozhodnout o zničení výrobků nebo série výrobků nebo jiné formě znehodnocení; opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (4) Úřad je povinen informovat včas a vhodným způsobem osoby, které mohou být vystaveny vážnému riziku vyvolanému kontrolovaným výrobkem nebo pyrotechnickým výrobkem, o tomto riziku. § 20c Oznamovací povinnost (1) Úřad je povinen oznámit ministerstvu přijetí opatření týkajícího se kontrolovaného výrobku nebo pyrotechnického výrobku v případech, kdy výrobek představuje vážné riziko. Rovněž je povinen oznámit výskyt pyrotechnického výrobku opatřeného označením CE, který může ohrozit zdraví a bezpečnost osob i přesto, že je používán v souladu s určeným účelem. (2) Informace poskytované ministerstvu musí obsahovat veškeré údaje nezbytné pro identifikaci kontrolovaného výrobku nebo pyrotechnického výrobku, jeho původu, dodavatelského řetězce, ohrožení, které kontrolovaný výrobek představuje, povahu a trvání opatření přijatého úřadem a také informace o dobrovolném opatření přijatém kontrolovanou osobou. (3) Pokud riziko může přesáhnout území České republiky, je ministerstvo povinno neprodleně informovat o výskytu takového výrobku Komisi. (4) Obdrží-li ministerstvo od Komise informaci o přijetí opatření vůči kontrolovanému výrobku nebo pyrotechnickému výrobku anebo jejich sérii představující vážné riziko, předá tyto informace bez zbytečného odkladu úřadu k dalšímu postupu. (5) K zajištění fungování systému výměny informací podle odstavců 1 až 4 se obdobně použije právní předpis upravující postup, obsah a formu informace o výskytu nebezpečných nepotravinářských výrobků20c). 20a) Například zákon č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 20b) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 20c) Nařízení vlády č. 396/2004 Sb., o postupech, obsahu a formě informace o výskytu nebezpečných nepotravinářských výrobků.“. 41. V § 21 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4. 42. V § 21 odst. 4 se slova „§ 20 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 20a odst. 2“. 43. V § 21 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Po obdržení žádosti o ověřování kontrolovaných výrobků podle § 6, 9 nebo 12 úřad sdělí žadateli požadavky na ověřování podle tohoto zákona a prováděcích právních předpisů bez zbytečného odkladu a nejpozději do 90 dnů vydá certifikát nebo rozhodnutí podle povahy věci. V odůvodněných případech úřad tyto lhůty prodlouží. (6) Pokud úřad zjistí, že kontrolovaná osoba neplní podmínky uvedené v certifikátu, rozhodne o jeho odejmutí.“. 44. § 22 včetně nadpisu zní: „§ 22 Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako odborně způsobilá osoba neohlásí v rozporu s § 14a odst. 8 obvodnímu báňskému úřadu změny údajů v osvědčení o odborné způsobilosti ve stanovené lhůtě. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do 5 000 Kč. (3) V blokovém řízení lze uložit pokutu do 2 000 Kč. Pokuty v blokovém řízení ukládá inspektor úřadu.“. 45. Za § 22 se vkládají nové § 22a a 22b, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 23 a 24 znějí: „§ 22a Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob (1) Kontrolovaná osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) neoprávněně použije zkušební značku, certifikát anebo jiný dokument vydaný úřadem podle tohoto zákona, b) uvede na trh nebo distribuuje kontrolovaný výrobek, který nesplňuje stanovené technické požadavky podle § 4 odst. 1, c) nesplní opatření podle § 20a odst. 2, d) předvádí nebo používá na veletrzích, výstavách a při předváděcích akcích pyrotechnické výrobky v rozporu s § 13 odst. 1, e) používá pyrotechnické výrobky vyrobené pro účely výzkumu, vývoje a zkoušení v rozporu s § 13 odst. 2, nebo f) dodává nebo jinak poskytuje pyrotechnické výrobky osobám, které nedosáhly věkové hranice podle § 14. (2) Výrobce, dovozce nebo vývozce se dopustí správního deliktu tím, že a) uvede na trh nebo vyveze kontrolovaný výrobek v rozporu s § 16 odst. 1 písm. a), b) neoznačí alespoň jednu z hlavních částí střelné zbraně podle § 16 odst. 1 písm. b), c) v rozporu s § 16 odst. 1 písm. c) neoznačí vnější stranu nejmenšího spotřebitelského obalu stanoveného střeliva zkušební značkou uvedenou v certifikátu nebo nezajistí výrobní kontrolu ke zjištění, zda jsou ve výrobě dodrženy stanovené technické požadavky nebo o tom nevede evidenci, d) neponechá na hlavní části zbraně, která je vyrobena z kovu, měkké místo pro vyražení příslušné zkušební značky podle § 16 odst. 1 písm. d), e) neinformuje úřad o změnách ve výrobě kontrolovaných výrobků podle § 16 odst. 1 písm. e), nebo f) uvede na trh pyrotechnický výrobek, který nesplňuje základní bezpečnostní požadavky na pyrotechnické výrobky stanovené nařízením vlády, v rozporu s § 4a odst. 1. (3) Výrobce, dovozce nebo distributor pyrotechnických výrobků se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 16a odst. 5 dodá nebo jinak zpřístupní osobě bez odborné způsobilosti zábavní pyrotechniku kategorie 4, divadelní pyrotechniku kategorie T2 nebo jiné pyrotechnické výrobky kategorie P2. (4) Výrobce se dopustí správního deliktu tím, že neopatří kontrolovaný výrobek údaji podle § 16 odst. 2 písm. a). (5) Výrobce nebo dovozce pyrotechnických výrobků uváděných na trh se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností podle § 16a odst. 1 nebo 2. (6) Distributor se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 16 odst. 3 uvede na trh kontrolovaný výrobek, který není označený zkušební značkou. (7) Distributor pyrotechnických výrobků se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 16a odst. 3 dodá nebo jinak zpřístupní pyrotechnický výrobek, který není označen podle tohoto zákona a prováděcích právních předpisů, nebo pyrotechnický výrobek, u kterého byla překročena doba jeho použitelnosti. (8) Opravce, kterému byla vydána zbrojní licence podle zvláštního právního předpisu, se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 16 odst. 4 písm. a) neprovede opravu nebo úpravu střelné zbraně tak, aby splňovala stanovené technické požadavky, nebo nepředloží úřadu v písemné podobě postup opravy nebo úpravy, nebo b) nepředloží k ověřování opravenou střelnou zbraň, u níž byla provedena výměna některé z hlavních částí podle § 16 odst. 4 písm. b). (9) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až c), odstavce 2 písm. a) až d) a f), odstavce 6 nebo 7, b) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavců 3 až 5, c) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d) až f), odstavce 2 písm. e) nebo odstavce 8. § 22b Společná ustanovení ke správním deliktům (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne zejména k závažnosti správního deliktu, ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává úřad. (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby23) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (6) Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu. Pokuty vybírají a vymáhají celní úřady podle zvláštního právního předpisu24), s výjimkou pokut uložených v blokovém řízení. 23) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku. 24) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 46. V § 24 se slova „§ 13 odst. 1 písm. c),“ zrušují. 47. V § 24 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Vláda stanoví nařízením a) základní bezpečnostní požadavky na pyrotechnické výrobky, které musí tyto výrobky splňovat, aby mohly být uvedeny na trh, b) podrobnosti o zacházení s pyrotechnickými výrobky. (3) Dále vláda stanoví nařízením a) druhy a kategorie pyrotechnických výrobků uváděných na trh, jejich členění a jednotlivé postupy posuzování jejich shody se základními bezpečnostními požadavky, b) způsob opatřování pyrotechnických výrobků označením CE a dalšími označeními v závislosti na druhu a kategorii pyrotechnických výrobků, včetně způsobu označování pyrotechnických výrobků pro použití ve vozidlech, c) požadavky na dosažené vzdělání osob s odbornou způsobilostí, formu, obsah a rozsah odborného školení, organizaci výuky, zkušební řád a způsob vydávání, registrace a odebírání osvědčení o odborné způsobilosti, d) postup zajištění posouzení shody pyrotechnických výrobků s požadavky tohoto zákona před jejich uvedením na trh.“. 48. Doplňuje se příloha, která zní: „Příloha k zákonu č. 156/2000 Sb. Minimální kritéria, která plní oznámený subjekt pro pyrotechnické výrobky 1. Subjektem, jeho vedoucím a zaměstnanci odpovědnými za ověřování nemohou být osoby, které navrhují, vyrábějí, dodávají, užívají nebo dovážejí pyrotechnické výrobky, jejichž inspekci provádějí, ani zplnomocněný zástupce některé z těchto stran. Nesmějí se podílet ani přímo ani jako zplnomocnění zástupci na návrhu, výrobě, uvádění na trh, údržbě nebo dovozu těchto výrobků. To však nevylučuje možnost výměny technických informací mezi výrobcem a subjektem. 2. Subjekt a jeho zaměstnanci provádějí ověřování na nejvyšší úrovni profesionální důvěryhodnosti a technické způsobilosti a nesmějí být vystaveni žádným tlakům a podnětům, zejména finančním, které by mohly ovlivnit jejich rozhodování nebo výsledky inspekce, zejména ze strany osob nebo skupin osob, které jsou na výsledcích ověřování zainteresovány. 3. Subjekt musí mít k dispozici nezbytné pracovníky a vlastnit potřebné vybavení, aby mohl řádně vykonávat správní a technické úkony spojené s ověřováním. Musí mít rovněž přístup k vybavení požadovanému pro zvláštní ověřování. 4. Pracovníci odpovědní za inspekce musí mít a) řádné technické a odborné vzdělání, b) dostatečnou znalost požadavků na provádění inspekcí a odpovídající zkušenosti s těmito inspekcemi, c) schopnost vypracovávat certifikáty, záznamy a zprávy nutné k doložení provedených inspekcí. 5. Musí být zaručena nestrannost pracovníků vykonávajících inspekci. Jejich odměňování nesmí záviset na počtu provedených zkoušek nebo na výsledcích těchto zkoušek. 6. Subjekt uzavře pojištění odpovědnosti osob, pokud tuto odpovědnost nepřevzal stát v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo pokud není za inspekce přímo odpovědný sám členský stát. 7. Pracovníci subjektu zachovávají mlčenlivost o informacích získaných při plnění svých úkolů (s výjimkou styku s příslušnými správními orgány státu, v němž vykonávají svou činnost) na základě tohoto zákona.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pyrotechnické výrobky pro zábavní účely tříd I a II lze uvádět na trh podle dosavadní právní úpravy, nejpozději však do 3. července 2013, a to i tehdy, pokud byl vydán certifikát o typové zkoušce. Pyrotechnické výrobky pro zábavní účely tříd III a IV a pyrotechnické výrobky pro technické účely podtříd T0, T1 a T2 lze uvádět na trh podle dosavadní právní úpravy, nejpozději však do 3. července 2016, a to i tehdy, pokud byl vydán certifikát o typové zkoušce. 2. Ověřování pyrotechnických výrobků započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 3. Pyrotechnické výrobky označené zkušebními značkami podle dosavadních právních předpisů se považují za ověřené podle zákona č. 156/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Řízení o pokutách zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadní právní úpravy. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zbraních Čl. III Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 537/2004 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 484/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 29 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) vzniklo-li při kontrole zbraně příslušným útvarem policie důvodné podezření na špatný technický stav zbraně, předložit zbraň na výzvu příslušného útvaru policie ke kontrole Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva, a to ve lhůtě do 20 pracovních dnů ode dne oznámení této výzvy,“. Dosavadní písmena f) až m) se označují jako písmena g) až n). 2. V § 39 odst. 1 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní: „i) vzniklo-li při kontrole zbraně příslušným útvarem policie důvodné podezření na špatný technický stav zbraně, předložit zbraň na výzvu příslušného útvaru policie ke kontrole Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva, a to ve lhůtě 20 pracovních dnů ode dne oznámení této výzvy,“. Dosavadní písmena i) až o) se označují jako písmena j) až p). 3. V § 39 odst. 5 se slova „písm. k) a l)“ nahrazují slovy „písm. l) a m)“. 4. V § 39 odst. 6 se slova „písm. a), c), i) a l)“ nahrazují slovy „písm. a), c), j) a m)“. 5. V § 41 odst. 4 větě první se za slovo „registraci“ vkládají slova „nebo kontrole“. 6. V § 76a odst. 3 se slova „odst. 2 až 7“ zrušují. 7. V § 76a odst. 8 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) nepředloží na výzvu příslušného útvaru policie podle § 29 odst. 1 písm. f) zbraň kategorie A, B nebo C, u které vzniklo důvodné podezření na špatný technický stav, ke kontrole Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva ve stanovené lhůtě,“. Dosavadní písmena b) až f) se označují jako písmena c) až g). 8. V § 76a odst. 8 písm. c) se slova „písm. i)“ nahrazují slovy „písm. j)“. 9. V § 76a odst. 8 písm. d) se slova „písm. j)“ nahrazují slovy „písm. k)“. 10. V § 76a odst. 15 písm. a) se slova „písm. f)“ nahrazují slovy „písm. g)“. 11. V § 76a odst. 15 písm. c) se slova „písm. a) až e)“ nahrazují slovy „písm. a) až f)“. 12. V § 76d odst. 1 písm. g) se slova „písm. i)“ nahrazují slovy „písm. j)“. 13. V § 76d odst. 1 písm. h) se slova „písm. j)“ nahrazují slovy „písm. k)“. 14. V § 76d odst. 1 písm. i) se slova „písm. k)“ nahrazují slovy „písm. l)“. 15. V § 76d odst. 1 písm. j) se slova „písm. l)“ nahrazují slovy „písm. m)“. 16. V § 76d odst. 1 písm. l) se slova „písm. m)“ nahrazují slovy „písm. n)“. 17. V § 76d odst. 1 písm. m) se slova „písm. n)“ nahrazují slovy „písm. o)“. 18. V § 76d odst. 1 písm. n) se slova „písm. o)“ nahrazují slovy „písm. p)“. 19. V § 76d odst. 1 se na konci písmene o) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene p) se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena q) a r), která znějí: „q) nepředloží na výzvu příslušného útvaru policie podle § 39 odst. 1 písm. h) zbrojní licenci a zbraň, popřípadě střelivo, včetně příslušných dokladů ke kontrole, nebo r) nepředloží na výzvu příslušného útvaru policie podle § 39 odst. 1 písm. i) zbraň kategorie A, B nebo C, u které vzniklo důvodné podezření na špatný technický stav, ke kontrole Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva ve stanovené lhůtě.“. 20. V § 76d odst. 10 písmeno b) zní: „b) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c), e), g), h), j), k), l), p), q) nebo r), odstavce 2 písm. c), odstavce 3 písm. b), odstavce 4, 5 nebo 6, odstavce 7 písm. d), e) nebo h).“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o správních poplatcích Čl. IV Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb. a zákona č. 420/2009 Sb., se mění takto: 1. V části II položce 32 písmenu g) se na konci textu doplňuje text „nebo certifikátu o posouzení shody“. 2. V části II položce 32 písmenu h) se slova „o typové zkoušce pyrotechnického výrobku“ nahrazují slovy „vydání rozhodnutí o potvrzení platnosti certifikátu o posouzení shody pyrotechnického výrobku“. 3. V části IV položce 60 bodě 1 písmeno c) zní: „c) povolení k nabývání, předávání, dovozu, vývozu nebo tranzitu výbušnin | Kč 500“. ---|--- ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Vlček v. r. Klaus v. r. Fischer v. r.
Zákon č. 147/2010 Sb.
Zákon č. 147/2010 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 20. 5. 2010, datum účinnosti 1. 8. 2010, částka 52/2010 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o ozbrojených silách České republiky * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o vojácích z povolání * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 8. 2010 147 ZÁKON ze dne 21. dubna 2010, kterým se mění zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ozbrojených silách České republiky Čl. I Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 10 písm. c) se slova „vojenská letadla,“ a „vojenských letadel,“ zrušují. 2. V § 3 odstavec 6 zní: „(6) V řízení před soudy jednají jménem státu zaměstnanci ministerstva pověření ministrem. Tito zaměstnanci jednají za ministerstvo, vojenské správní úřady a služební orgány ozbrojených sil i ve správním soudnictví.“. 3. V § 7 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) zřizuje vojenská vyznamenání.“. 4. V § 14 odst. 1 písm. g) se slova „letecké činnosti“ nahrazují slovem „dopravy“. 5. § 22 včetně nadpisu zní: „§ 22 Zabezpečování dopravy pro vlastní potřebu (1) Armáda zabezpečuje dopravu vojáků v činné službě, vojáků ozbrojených sil cizích států, občanských zaměstnanců ministerstva a ozbrojených sil, jejich rodinných příslušníků, civilního personálu ozbrojených sil cizích států a osob, kterým se poskytuje péče podle zvláštního právního předpisu12), vozidly ozbrojených sil nebo vojenskými dopravními letadly (dále jen „služební doprava“). (2) Armáda může zabezpečit služební dopravu i jiným osobám, plní-li úkoly ve prospěch ozbrojených sil nebo ve spolupráci s ozbrojenými silami, a to na základě souhlasu ministra. (3) Při zabezpečování služební dopravy podle odstavce 1 může armáda zároveň zabezpečovat také služební dopravu zaměstnanců jiných ústředních orgánů státní správy a zaměstnanců jejich podřízených organizačních složek.“. 6. V § 29 odstavec 1 zní: „(1) Příprava příslušníků ozbrojených sil zahrnuje vzdělávání, vojenský výcvik vojáků k plnění bojových, záchranných a humanitárních úkolů a výchovu k vlastenectví. Vojenský výcvik má formu základní, odbornou a speciální. Součástí přípravy je fyzický a psychologický výcvik.“. 7. V § 29 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Armáda může poskytovat vojenský výcvik i jiným osobám než vojákům nebo občanským zaměstnancům, jestliže se jedná o osoby plnící úkoly ve spolupráci s armádou nebo ve prospěch armády. Na základě rozhodnutí ministra může armáda poskytovat vojenský výcvik i dalším osobám, není-li tím ohroženo plnění úkolů armády.“. 8. V § 31 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 9. V § 31 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Organizační složky státu zřízené ministerstvem a právnické osoby, k nimž plní ministerstvo funkci zakladatele nebo zřizovatele, mohou v rozsahu jejich předmětu podnikání nebo hlavního předmětu činnosti užívat vojenský materiál, s výjimkou vojenské výzbroje. K jiným účelům mohou vojenský materiál, s výjimkou výzbroje, užívat jen se souhlasem vlády.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 10. V části šesté hlavě II dílu 2 oddíl 3 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 13 zní: „Oddíl 3 Evidence vojenských letadel a ověřování technické způsobilosti vojenské letecké techniky Vojenská letecká technika § 35 Pro účely tohoto zákona se rozumí a) vojenským letadlem letadlo, které je určeno k plnění úkolů při zajišťování obrany státu; vojenským letadlem je též vojenský bezpilotní prostředek konstruovaný pro provoz bez pilota na palubě a určený k plnění úkolů při zajišťování obrany státu, jehož maximální vzletová hmotnost přesahuje 20 kg, b) typem vojenské letecké techniky shoda konstrukčních a technických vlastností výrobku vojenské letecké techniky, vojenské letadlové části nebo zařízení a vojenského leteckého pozemního zařízení s požadavky stanovenými na bezpečnost létání a ekologii provozu letadla, c) výrobkem vojenské letecké techniky letadlo, motor nebo vrtule určené pro vojenské letadlo, d) vojenskou letadlovou částí nebo zařízením jakýkoliv přístroj, vybavení, mechanismus, aparatura, příslušenství nebo agregát včetně komunikačního vybavení, které je využíváno nebo určeno k použití při provozu nebo řízení letadla za letu a je vestavěné ve vojenském letadle nebo k němu upevněné; vojenská letadlová část nebo zařízení zahrnuje též část draku, motoru nebo vrtule, řídící stanice vojenského bezpilotního prostředku a jakéhokoliv dalšího prvku nezbytného k umožnění letu a vojenskou výzbroj používanou u vojenského letadla, e) vojenským leteckým pozemním zařízením technické zařízení, které slouží k provozu vojenského letadla, k zajištění letového provozu a zahrnuje též pozemní řídící stanici, včetně komunikačního spojení, f) prototypem zkušební výrobek letadla, letadlové části nebo zařízení, leteckého pozemního zařízení, na kterém se provádí potřebné zkoušky a testy k ověření konstrukce, tvaru a funkce. § 35a Určená vojenská letecká technika může být použita ve vojenském letectví, jen pokud byla ministerstvem posouzena a osvědčena její letová způsobilost, provozní způsobilost nebo uvolnění do provozu a ministerstvem byl vydán souhlas s jejím použitím ve vojenském letectví. Náklady spojené s posouzením a osvědčením způsobilosti určené vojenské letecké techniky hradí žadatel. Vojenský letecký rejstřík České republiky § 35b (1) Vojenská letadla jsou evidována ve vojenském leteckém rejstříku České republiky (dále jen „vojenský letecký rejstřík“), který vede ministerstvo. (2) Vojenský letecký rejstřík není veřejně přístupný a zapisují se do něj letadla ozbrojených sil, právnických osob zabezpečujících úkoly pro zajišťování obrany státu nebo právnických osob zabývajících se vývojem, výrobou, zkouškami, instalací, údržbou, opravami, modifikacemi anebo konstrukčními změnami letadel určených k plnění úkolů při zajišťování obrany státu anebo právnických osob zabezpečujících úkoly zkušebních a předváděcích letů. (3) Do vojenského leteckého rejstříku se zapisují tyto údaje o vojenském letadle: a) vlastník, b) provozovatel, c) poznávací značka, d) typ a výrobní číslo vojenského letadla a ostatní základní technické údaje, e) letadlová adresa, byla-li přidělena, f) datum zápisu a výmazu z vojenského leteckého rejstříku. (4) Do vojenského leteckého rejstříku může být zapsáno pouze letadlo, které není zapsáno v jiném leteckém rejstříku. (5) Zápisem do vojenského leteckého rejstříku se letadlo stává vojenským letadlem a získává státní příslušnost České republiky. (6) Vojenská letadla zapsaná do vojenského leteckého rejstříku se označují národním rozlišovacím znakem nebo státní vlajkou, poznávací značkou a označením provozovatele. Grafický návrh označení vojenského letadla schvaluje ministerstvo. § 35c (1) Zápis letadla do vojenského leteckého rejstříku provede ministerstvo na základě žádosti vlastníka nebo provozovatele letadla. Ministerstvo přidělí vojenskému letadlu poznávací značku a vydá osvědčení o zápisu vojenského letadla do vojenského leteckého rejstříku. Poznávací značka vojenského letadla nesmí být zaměnitelná s poznávací značkou jakéhokoliv civilního letadla. (2) Smlouva o převodu vlastnického práva k vojenskému letadlu nebo smlouva o pronájmu vojenského letadla, kterou dojde ke změně provozovatele, nabývá účinnosti dnem zápisu do vojenského leteckého rejstříku. (3) Vlastník nebo provozovatel vojenského letadla je povinen ministerstvu ohlásit a doložit změny údajů zapisovaných do vojenského leteckého rejstříku nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. § 35d Výmaz zápisu vojenského letadla z vojenského leteckého rejstříku provede ministerstvo na základě žádosti vlastníka nebo provozovatele vojenského letadla, ke které musí být připojeny všechny doklady, které ministerstvo k tomuto vojenskému letadlu vydalo, nebo pokud zjistí, že došlo ke změně nebo zániku podmínek stanovených pro zápis letadla do vojenského leteckého rejstříku. O výmazu vojenského letadla z vojenského leteckého rejstříku vydá ministerstvo osvědčení. Schválení typu vojenské letecké techniky § 35e (1) Typ letecké techniky určený pro plnění úkolů při zajišťování obrany státu schvaluje ministerstvo jako typ vojenské letecké techniky na základě žádosti výrobce, dovozce nebo jiné právnické nebo fyzické osoby. Ministerstvo může uznat typ vojenské letecké techniky schválený jiným státem nebo Úřadem pro civilní letectví. (2) Ministerstvo pro účely schvalování typu vojenské letecké techniky nejpozději ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení žádosti stanoví a) v dohodě se žadatelem předpisy pro schvalování typu vojenské letecké techniky v souladu s mezinárodními smlouvami (dále jen „předpisová základna“) a požadavky ministerstva, na jejichž základě bude typ vojenské letecké techniky schvalován, b) lhůtu, do které lze pro schválení typu vojenské letecké techniky vycházet ze stanovené předpisové základny a požadavků ministerstva. (3) V průběhu schvalování nebo uznávání typu vojenské letecké techniky si může ministerstvo vyžádat provedení zkoušek nebo předložení výsledků ověření shody vlastností výrobku s požadavky stanovenými předpisovou základnou na bezpečnost, ochranu životního prostředí a ekologii. (4) Ministerstvo schválí typ vojenské letecké techniky na základě výsledků posouzení a ověření shody vlastností vojenské letecké techniky s požadavky stanovenými na bezpečnost vojenské letecké techniky. (5) O schválení typu vojenské letecké techniky vydá ministerstvo pro výrobek vojenské letecké techniky typové osvědčení, pro vojenskou letadlovou část nebo zařízení souhlas s použitím ve vojenském letectví a pro vojenské letecké pozemní zařízení osvědčení typové způsobilosti. Uzná-li ministerstvo typ vojenské letecké techniky podle odstavce 1 věty druhé, vydá osvědčení o uznání způsobilosti typu vojenské letecké techniky. Povinnosti výrobce a provozovatele vojenské letecké techniky § 35f (1) Výrobce vojenské letecké techniky je povinen a) vyrábět vojenskou leteckou techniku podle typu schváleného nebo uznaného ministerstvem, b) sledovat jím vyrobenou vojenskou leteckou techniku v provozu a na základě analýz poruch vojenské letecké techniky vydávat opatření pro udržení nebo obnovení její technické způsobilosti. (2) Provozovatel vojenské letecké techniky je povinen a) vést záznamy o provozu vojenské letecké techniky a předávat výrobci určené vojenské letecké techniky nejméně jedenkrát ročně informace o provozu této vojenské letecké techniky, b) provozovat vojenskou leteckou techniku v souladu s dokumentací schváleného nebo uznaného typu vojenské letecké techniky ministerstvem. Osvědčení o způsobilosti vojenské letecké techniky § 35g (1) O způsobilosti výrobku vojenské letecké techniky k létání (dále jen „letová způsobilost“), o způsobilosti vojenské letadlové části nebo zařízení k létání (dále jen „uvolnění do provozu“) a o provozní způsobilosti vojenského leteckého pozemního zařízení k zajištění letového provozu (dále jen „provozní způsobilost“) rozhoduje ministerstvo na základě žádosti a) výrobce nebo dovozce, jedná-li se o nově vyrobenou nebo dovezenou vojenskou leteckou techniku, b) provozovatele, jedná-li se o již provozovanou vojenskou leteckou techniku. (2) Podmínkou schválení letové způsobilosti, provozní způsobilosti nebo uvolnění do provozu je shoda vojenské letecké techniky se schváleným typem a posouzení a ověření jeho letové způsobilosti, provozní způsobilosti nebo uvolnění do provozu. Posuzování a ověřování letové způsobilosti, provozní způsobilosti nebo uvolnění do provozu provádí ministerstvo. Posuzováním a ověřováním letové způsobilosti, provozní způsobilosti nebo posuzováním uvolnění do provozu může ministerstvo pověřit právnickou nebo fyzickou osobu, která splňuje požadavky stanovené v § 35n. (3) Ministerstvo může uznat způsobilost vojenské letecké techniky podle odstavce 1 vydanou jiným státem nebo Úřadem pro civilní letectví. Při uznávání způsobilosti vojenského letadla určeného pro plnění úkolů podle § 14 odst. 1 písm. e) uzná ministerstvo doklady výrobce potvrzující splnění požadavků právních předpisů o ochraně životního prostředí pro hluk při provozu letadel. (4) O schválení nebo uznání letové způsobilosti, provozní způsobilosti nebo uvolnění do provozu vojenské letecké techniky vydá ministerstvo osvědčení. Kontroly letové způsobilosti a provozní způsobilosti § 35h (1) Vojenská letadla evidovaná ve vojenském leteckém rejstříku a vojenská letecká pozemní zařízení podléhají kontrolám letové způsobilosti nebo provozní způsobilosti u ministerstva. Kontrolu letové způsobilosti nebo provozní způsobilosti může ministerstvo provádět v součinnosti s právnickou nebo fyzickou osobou, která splňuje požadavky stanovené v § 35n. (2) Zjistí-li ministerstvo při kontrole, že vojenské letadlo nebo vojenské letecké pozemní zařízení nesplňuje podmínky letové způsobilosti nebo provozní způsobilosti, zadrží osvědčení letové způsobilosti nebo osvědčení provozní způsobilosti do doby odstranění zjištěných závad letové způsobilosti nebo provozní způsobilosti. (3) V případě zjištění trvalé letové nezpůsobilosti vojenského letadla nebo trvalé provozní nezpůsobilosti vojenského leteckého pozemního zařízení rozhodne ministerstvo o odejmutí osvědčení o letové způsobilosti nebo osvědčení o provozní způsobilosti. Provozování vojenského letadla § 35i (1) Ve vzdušném prostoru České republiky je zakázáno provozovat vojenské letadlo, a) které nebylo zapsáno do vojenského leteckého rejstříku nebo jiného leteckého rejstříku, b) které nemá platné osvědčení letové způsobilosti nebo jiný obdobný doklad, nebo c) jehož technický a provozní stav neodpovídá požadavkům bezpečnosti létání. (2) Provozovatel vojenského letadla je povinen a) udržovat letovou způsobilost vojenského letadla v technickém a provozním stavu odpovídajícím požadavkům bezpečnosti létání, b) zajistit přistavení jím provozovaného vojenského letadla ke kontrole letové způsobilosti ve lhůtách stanovených vyhláškou. (3) Provozovatel vojenského letadla s výjimkou ozbrojených sil je povinen mít po celou dobu provozování vojenského letadla sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu vojenského letadla a zaplaceno pojistné. (4) Vojenská letadla zapsaná ve vojenském leteckém rejstříku mohou být provozována jen za podmínek stanovených ministerstvem. Posouzení a ověření shody vlastností vojenské letecké techniky § 35j (1) Posouzením a ověřením shody vlastností vojenské letecké techniky, posouzením a ověřením letové způsobilosti, posouzením provozní způsobilosti nebo posouzením uvolnění do provozu se rozumí činnosti, kterými se zjišťují, ověřují nebo prokazují vlastnosti vojenské letecké techniky pro účely a) schválení typu vojenské letecké techniky, b) schválení letové způsobilosti, provozní způsobilosti nebo uvolnění do provozu, c) kontroly letové způsobilosti nebo provozní způsobilosti. (2) Posouzení a ověření shody vlastností vojenské letecké techniky při vývoji, konstrukci, výrobě, instalaci, zástavbě a provozu může pro potřeby ministerstva provádět právnická nebo fyzická osoba, která splňuje požadavky stanovené v § 35n. Technické prohlídky a zkoušky § 35k Technické prohlídky a zkoušky vojenské letecké techniky a určených technických zařízení na vojenské letecké technice se provádějí v zařízeních určených ministerstvem. Zkušební létání § 35l (1) Zkušební létání může provádět armáda, nebo se souhlasem ministerstva právnická nebo fyzická osoba, která splňuje požadavky stanovené v § 35n. (2) Ministerstvo může vydat zvláštní osvědčení letové způsobilosti pro a) zkušební a předváděcí lety prototypu vojenského letadla, b) vojenské letadlo, pro které nebylo dosud vydáno osvědčení letové způsobilosti, c) vojenské letadlo, které nesplňuje podmínky letové způsobilosti v důsledku změny účelu v jeho využívání, d) vojenské letadlo, které pozbylo letovou způsobilost. (3) Ministerstvo může vydat exportní osvědčení letové způsobilosti pro vojenské letadlo určené k vývozu mimo území České republiky. (4) Ministerstvo zároveň s vydáním zvláštního osvědčení letové způsobilosti nebo exportního osvědčení letové způsobilosti stanoví omezující podmínky k bezpečnému provedení letu. (5) Pro letadla nezapsaná ve vojenském leteckém rejstříku ani v jiném leteckém rejstříku vydá ministerstvo na dobu platnosti zvláštního osvědčení letové způsobilosti anebo na dobu platnosti exportního osvědčení letové způsobilosti předběžnou nebo dočasnou poznávací značku. Zkušební provoz § 35m (1) Zkušební provoz může provádět armáda nebo se souhlasem ministerstva právnická nebo fyzická osoba, která splňuje požadavky stanovené v § 35n. (2) Ministerstvo může vydat zvláštní osvědčení provozní způsobilosti za účelem zkušebního provozu pro a) prototyp vojenského leteckého pozemního zařízení, b) vojenské letecké pozemní zařízení, pro které nebylo dosud vydáno osvědčení provozní způsobilosti, c) vojenské letecké pozemní zařízení, které nesplňuje podmínky provozní způsobilosti v důsledku změny účelu v jeho využívání, d) vojenské letecké pozemní zařízení, které pozbylo provozní způsobilosti. (3) Ministerstvo zároveň s vydáním zvláštního osvědčení provozní způsobilosti stanoví omezující podmínky k bezpečnému zajištění zkušebního provozu. Pověření a osvědčení právnické nebo fyzické osoby § 35n (1) Ministerstvo může právnickou nebo fyzickou osobu a) pověřit posuzováním a ověřováním letové způsobilosti, provozní způsobilosti nebo uvolnění do provozu, kontrolou, posuzováním a ověřováním shody vlastností vojenské letecké techniky, b) osvědčit k vývoji, projektování, výrobě, zkouškám, instalaci, údržbě, opravám, modifikacím nebo konstrukčním změnám vojenské letecké techniky, c) osvědčit k výuce a výcviku na vojenské letecké technice. (2) Právnická nebo fyzická osoba může být pověřena nebo osvědčena k činnostem podle odstavce 1, pokud a) splňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem13), b) má k činnostem potřebné technické a stavebně-technické vybavení, c) zajistí, aby uvedené činnosti prováděly odborně způsobilé fyzické osoby, d) je držitelem projektové nebo výrobní technické dokumentace s výjimkou činností spočívajících ve vývoji a projektování vojenské letecké techniky. (3) Právnická nebo fyzická osoba může být osvědčena k výuce a výcviku na vojenské letecké technice, splňuje-li požadavky stanovené v odstavci 2 písm. a) až c) a disponuje-li vojenskou leteckou technikou pro zajišťování výuky a výcviku. (4) Ministerstvo kontroluje, zda právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 splňuje a dodržuje požadavky, za kterých jí bylo vydáno pověření nebo osvědčení. (5) Zjistí-li ministerstvo při kontrole, že právnická nebo fyzická osoba dočasně nesplňuje požadavky, za kterých jí bylo vydáno pověření nebo osvědčení, rozhodne o pozastavení platnosti pověření nebo osvědčení do doby odstranění zjištěných závad. (6) Zjistí-li ministerstvo při kontrole, že právnická nebo fyzická osoba přestala splňovat požadavky, za kterých jí bylo vydáno pověření nebo osvědčení, rozhodne o odejmutí pověření nebo osvědčení. Letecká nehoda vojenského letadla a odborné zjišťování jejích příčin § 35o (1) Leteckou nehodou vojenského letadla je událost, při níž v souvislosti s létáním vojenského letadla zapsaného ve vojenském leteckém rejstříku nebo vojenského letadla ozbrojených sil jiného státu, kterému bylo povoleno létání ve vzdušném prostoru České republiky, došlo a) k usmrcení nebo poškození zdraví osob, b) k poruše či poškození vojenského letadla, které má vliv na jeho letovou způsobilost, nebo c) ke zničení nebo zmizení vojenského letadla. (2) Zjišťování příčin leteckých nehod vojenských letadel provádí ministerstvo. (3) Ministerstvo je oprávněno k a) volnému přístupu na místo letecké nehody vojenského letadla, k vojenskému letadlu a jeho obsahu a k troskám vojenského letadla, za předpokladu, že nehrozí nebezpečí ohrožení života a jsou provedeny záchranné práce složkami integrovaného záchranného systému, b) okamžitému nalezení a zkoumání důkazů a kontrole odstraňování trosek vojenského letadla pro účely zkoumání, c) okamžitému přístupu a využití záznamů letových zapisovačů a k veškerým ostatním záznamům a informacím týkajícím se provozu vojenského letadla, letiště a orgánů odpovídajících za poskytované služby v souladu s úkolem, který posádka vojenského letadla plnila, d) okamžitému přístupu k výsledkům vysvětlení vojenského leteckého personálu a testům provedeným na vzorcích odebraných z jejich tkání, vysvětlením svědků, jakož i jiných osob, souvisela-li jejich činnost s plněním úkolu posádky letadla, zejména řízením jejího výcviku, stanovením a přípravou k úkolu a přípravou vojenského letadla k letu. Zmocňovací ustanovení § 35p Ministerstvo stanoví vyhláškou a) podle § 35a určenou vojenskou leteckou techniku, která podléhá posouzení a osvědčení letové způsobilosti, provozní způsobilosti anebo uvolnění do provozu, a vzor souhlasu s použitím vojenské techniky ve vojenském letectví, b) podle § 35c odst. 1 náležitosti žádosti o zápis letadla do vojenského leteckého rejstříku, doklady, které je nutné k žádosti přiložit, a vzor osvědčení o zápisu vojenského letadla do vojenského leteckého rejstříku, c) podle § 35d náležitosti žádosti o výmaz vojenského letadla z vojenského leteckého rejstříku a vzor osvědčení o výmazu vojenského letadla z vojenského leteckého rejstříku, d) podle § 35e náležitosti žádosti o schválení typu vojenské letecké techniky a doklady, které je nutno k žádosti přiložit, způsob posuzování a ověřování shody vlastností vojenské letecké techniky s požadavky stanovenými na bezpečnost vojenské letecké techniky, vzor typového osvědčení, vzor osvědčení typové způsobilosti a vzor osvědčení o uznání způsobilosti typu vojenské letecké techniky, e) podle § 35f rozsah vedení záznamů o provozu vojenské letecké techniky a rozsah poskytovaných informací o provozu určené vojenské letecké techniky, f) podle § 35g náležitosti žádosti letové způsobilosti, hlukové způsobilosti, uvolnění do provozu a provozní způsobilosti, vzory žádostí a doklady, které je nutno k jednotlivým žádostem přiložit, vzor osvědčení letové způsobilosti, vzor osvědčení hlukové způsobilosti, vzor osvědčení uvolnění do provozu, vzor osvědčení provozní způsobilosti a vzor osvědčení uznání způsobilosti vojenské letecké techniky, g) podle § 35h lhůty a rozsah provádění kontroly letové způsobilosti a provozní způsobilosti, h) podle § 35i odst. 2 písm. b) lhůty pro provedení kontroly letové způsobilosti vojenského letadla, i) podle § 35l vzor zvláštního osvědčení letové způsobilosti a vzor exportního osvědčení letové způsobilosti, j) podle § 35m vzor osvědčení provozní způsobilosti za účelem zkušebního provozu, k) podle § 35n odst. 1 písm. a) vzor pověření k činnostem a podle § 35n odst. 1 písm. b) vzor osvědčení k činnostem, l) podle § 35n odst. 1 náležitosti žádosti o vydání osvědčení k výuce a výcviku na vojenské letecké technice a doklady, které je nutno k žádosti přiložit, a vzor osvědčení o způsobilosti k výuce a výcviku na vojenské letecké technice. 13) Například zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 310/2006 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky a o změně některých dalších zákonů (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem), ve znění pozdějších předpisů.“. 11. V části šesté hlavě II se díl 3 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 16 a 17 zrušuje. 12. V § 44 odst. 2 a 3 se slova „§ 35 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 35b odst. 3“. 13. V nadpisu části desáté se za slova „SIL V ZAHRANIČÍ“ doplňují slova „A NA POŘÍZENÍ VOJENSKÉHO MATERIÁLU“. 14. V § 44a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Ministerstvo může při pořizování vojenského materiálu strategického významu poskytovat dodavatelům zálohy na období delší než období jednoho čtvrtletí. Zálohy musí být vyúčtovány v termínu stanoveném ministerstvem.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Zápis vojenského letadla do vojenského leteckého rejstříku provedený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za zápis provedený podle zákona č. 219/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Vlastník nebo provozovatel vojenského letadla ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona sdělí ministerstvu údaje o vlastníku letadla a letadlové adrese, byla-li přidělena. 2. Souhlas s použitím vojenské letecké techniky ve vojenském letectví, typové osvědčení, osvědčení typové způsobilosti, osvědčení o uznání způsobilosti typu vojenské letecké techniky, osvědčení letové způsobilosti, osvědčení provozní způsobilosti, osvědčení uvolnění do provozu, uznání způsobilosti vojenské letecké techniky, zvláštní osvědčení letové způsobilosti, exportní osvědčení letové způsobilosti, osvědčení provozní způsobilosti za účelem zkušebního provozu, pověření a osvědčení právnické nebo fyzické osoby (dále jen „doklady“) vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za doklady vydané podle zákona č. 219/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; byly-li tyto doklady vydány na dobu určitou, jejich platnost končí uplynutím stanovené doby. 3. Označení vojenských letadel mimo ozbrojené síly je vlastník nebo provozovatel vojenského letadla povinen označit nebo označení upravit podle tohoto zákona ve lhůtě 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Vyhláška č. 276/1999 Sb., o schvalování technické způsobilosti vojenských letadel, provádění pravidelných technických prohlídek vojenských letadel a zkoušek technických zařízení vojenských letadel. 2. Vyhláška č. 278/1999 Sb., kterou se stanoví rozsah odborné způsobilosti, podmínky k získání oprávnění k vedení vojenského plavidla, kvalifikační předpoklady vojenského zkušebního komisaře vůdců vojenských plavidel a vzory průkazů k vedení vojenských plavidel a vojenského zkušebního komisaře vůdců vojenských plavidel. 3. Vyhláška č. 612/2006 Sb., o skupinách osvědčení k řízení vozidel ozbrojených sil, podmínkách k jejich získání a o odborné způsobilosti příslušníků vojenské pořádkové služby. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o vojácích z povolání Čl. IV Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 272/2009 Sb. a zákona č. 326/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 19 odst. 1 písm. i) se slova „anebo podporuje, propaguje nebo sympatizuje s hnutím, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob“ zrušují. 2. V § 19 odst. 1 se na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní: „m) podporuje, propaguje nebo sympatizuje s hnutím, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob.“. 3. V § 143 odst. 8 se za větu první vkládá věta „Na výsluhové náležitosti nemá nárok též voják, který byl propuštěn ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. m).“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou části druhé, která nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vlček v. r. Klaus v. r. Fischer v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 144/2010 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 144/2010 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Dodatku č. 3 kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno 20. 5. 2010, částka 51/2010 144 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 6. května 2010 o rozšíření závaznosti Dodatku č. 3 kolektivní smlouvy vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2003 Sb., a zákona č. 255/2005 Sb., sděluje, že Dodatek č. 3 kolektivní smlouvy vyššího stupně uzavřený dne 15. 12. 2009 mezi Odborovým svazem Stavba ČR, Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy a Svazem podnikatelů ve stavebnictví v České republice je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazný i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ - NACE 08.1, 16.23, 22.23, 23.2, 23.3, 23.5, 23.6, 23.7, 23.9, 41, 42, 43. S obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na úřadech práce a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz). Ministr: JUDr. Šimerka v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 143/2010 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 143/2010 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení Dodatku č. 3 kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno 20. 5. 2010, částka 51/2010 143 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 6. května 2010 o uložení Dodatku č. 3 kolektivní smlouvy vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, byl u něj uložen v období od 8. 4. 2010 do 30. 4. 2010 tento Dodatek č. 3 kolektivní smlouvy vyššího stupně: Dodatek č. 3 kolektivní smlouvy vyššího stupně na roky 2008 – 2010 uzavřený mezi Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy a Svazem podnikatelů ve stavebnictví v České republice dne 15. 12. 2009 nabyl účinnosti dne 1. 4. 2010. Ministr: JUDr. Šimerka v. r.
Vyhláška č. 142/2010 Sb.
Vyhláška č. 142/2010 Sb. Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Kaňon Labe a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Vyhlášeno 20. 5. 2010, datum účinnosti 1. 6. 2010, částka 51/2010 * § 1 - Předmět ochrany * § 2 - Vymezení národní přírodní rezervace * § 3 - Bližší ochranné podmínky * § 4 - Ochranné pásmo * § 5 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 142/2010 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 142/2010 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 142/2010 Sb. Aktuální znění od 1. 6. 2010 142 VYHLÁŠKA ze dne 4. května 2010 o vyhlášení Národní přírodní rezervace Kaňon Labe a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.: § 1 Předmět ochrany (1) Vyhlašuje se Národní přírodní rezervace Kaňon Labe (dále jen „národní přírodní rezervace“). (2) Předmětem ochrany jsou a) přirozené lesní porosty na pravém svahu kaňonu řeky Labe tvořené především acidofilními a květnatými bučinami, suťovými lesy a bory a tvořícími biotopbiotop vzácných a ohrožených druhů rostlinrostlin a živočichů, b) geomorfologicky ojedinělý útvar pravého svahu kaňonu řeky Labe tvořeného formami pseudokrasového reliéfu v kvádrových pískovcích svrchní křídy vyskytujícími se zde především v podobě rozsáhlých skalních stěn, věží a složitě členěných hřbetů, suťových polí, soutěsek a jeskyní, se specifickými rostlinnými a živočišnými společenstvy a c) typy přírodních stanovišťpřírodních stanovišť a druhy, pro které byla jiným právním předpisem1) vyhlášena Evropsky významná lokalita Labské údolí a které se nacházejí na území národní přírodní rezervace. § 2 Vymezení národní přírodní rezervace Národní přírodní rezervace se rozkládá na území Ústeckého kraje, v katastrálních územíchkatastrálních územích Hřensko, Janov u Hřenska, Labská Stráň, Loubí u Děčína, Ludvíkovice a Růžová. Hranice národní přírodní rezervace se stanoví uzavřenými geometrickými obrazci s přímými stranami, jejichž vrcholy jsou určeny souřadnicemi systému jednotné trigonometrické sítě katastrální2). Seznam souřadnic vrcholů geometrických obrazců tak, jak jdou v obrazcích za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Orientační grafické znázornění území národní přírodní rezervace je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce. § 3 Bližší ochranné podmínky Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní rezervaci a) provádět změny druhu pozemků nebo způsobu jejich využití3), b) upravovat povrch pozemních komunikací s použitím jiného než místního přírodního materiálu stejného geologického původu, c) provádět zásahy do koryt nebo břehů vodních toků, d) provádět výzkumnou a průzkumnou činnost v podzemních prostorách a portálech jeskyní a štol, e) provádět geologické práce spojené se zásahem do území, f) zřizovat myslivecká zařízení, g) odstraňovat stromy ohrožující provoz na silnici I/62 Děčín - Hřensko. § 4 Ochranné pásmo Ochranné pásmo národní přírodní rezervace se rozkládá v Ústeckém kraji, v katastrálním územíkatastrálním území Hřensko. Hranice ochranného pásma národní přírodní rezervace se stanoví samostatným uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi systému jednotné trigonometrické sítě katastrální2). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. Orientační grafické znázornění ochranného pásma národní přírodní rezervace je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce. § 5 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2010. Ministryně: Ing. Bízková v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 142/2010 Sb. Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní rezervace Kaňon Labe Geometrický obrazec 1 – hranice Národní přírodní rezervace Kaňon Labe číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 218| 744317,88| 955400,86| 1 219| 744291,56| 955385,18| 2 220| 744261,77| 955446,92| 3 221| 744203,33| 955493,67| 4 222| 744248,47| 955524,03| 5 223| 744273,22| 955541,18| 6 224| 744290,46| 955578,22| 7 225| 744297,55| 955789,69| 8 226| 744289,31| 955766,56| 9 227| 744266,25| 955750,63| 10 228| 744248,59| 955748,67| 11 229| 744231,13| 955756,73| 12 230| 744187,53| 955794,58| 13 231| 744141,33| 955864,99| 14 232| 744082,29| 955907,10| 15 233| 744041,85| 955916,09| 16 234| 743978,25| 955898,08| 17 235| 743896,28| 955890,36| 18 236| 743807,68| 955883,64| 19 237| 743706,96| 955855,55| 20 238| 743506,45| 955838,47| 21 239| 743421,15| 955851,13| 22 240| 743426,30| 955923,51| 23 241| 743433,40| 955948,51| 24 242| 743456,66| 955975,66| 25 28| 743473,71| 956024,28| 26 27| 743513,37| 956041,71| 27 26| 743543,24| 956050,93| 28 25| 743563,19| 956065,84| 29 24| 743637,25| 956085,64| 30 23| 743647,30| 956084,55| 31 22| 743656,11| 956119,29| 32 21| 743652,19| 956168,57| 33 20| 743641,76| 956208,21| 34 19| 743641,01| 956283,55| 35 18| 743565,22| 956370,65| 36 17| 743428,23| 956529,27| 37 16| 743347,35| 956647,90| 38 15| 743239,23| 956702,74| 39 14| 743208,30| 956743,97| 40 13| 743217,46| 956753,13| 41 12| 743236,88| 956764,55| 42 11| 743264,57| 956784,91| 43 10| 743340,14| 956833,57| 44 9| 743373,97| 956852,22| 45 8| 743388,97| 956864,09| 46 7| 743393,14| 956861,80| 47 6| 743422,10| 956838,26| 48 5| 743428,02| 956833,60| 49 4| 743441,34| 956827,45| 50 3| 743454,45| 956814,30| 51 2| 743466,64| 956805,68| 52 1| 743468,68| 956807,00| 53 1| 743468,89| 956807,27| 54 2| 743474,08| 956809,54| 55 3| 743487,45| 956817,03| 56 4| 743519,09| 956840,23| 57 5| 743534,87| 956827,25| 58 6| 743554,26| 956843,04| 59 7| 743575,92| 956850,66| 60 8| 743598,32| 956859,21| 61 9| 743626,53| 956858,27| 62 10| 743630,28| 956860,68| 63 11| 743646,16| 956808,73| 64 12| 743651,91| 956786,96| 65 13| 743675,67| 956752,62| 66 14| 743690,12| 956741,45| 67 15| 743712,86| 956732,03| 68 16| 743729,15| 956725,28| 69 17| 743743,04| 956681,54| 70 18| 743752,35| 956669,16| 71 19| 743759,03| 956649,38| 72 20| 743828,76| 956575,32| 73 21| 743836,78| 956571,04| 74 22| 743861,89| 956544,19| 75 23| 743879,28| 956553,02| 76 24| 743897,73| 956556,50| 77 25| 743895,86| 956519,59| 78 26| 743916,18| 956451,37| 79 27| 743941,57| 956420,62| 80 28| 743949,85| 956386,40| 81 29| 743967,81| 956338,74| 82 30| 743972,08| 956339,55| 83 31| 744011,63| 956327,51| 84 32| 744016,97| 956338,21| 85 33| 744020,18| 956364,68| 86 34| 744090,45| 956370,66| 87 35| 744091,51| 956335,27| 88 36| 744096,06| 956338,34| 89 37| 744101,93| 956350,10| 90 38| 744118,50| 956352,24| 91 39| 744121,90| 956339,25| 92 40| 744171,59| 956318,93| 93 41| 744199,30| 956326,73| 94 42| 744198,50| 956325,12| 95 43| 744299,02| 956239,49| 96 44| 744303,56| 956236,82| 97 45| 744309,44| 956232,00| 98 46| 744364,45| 956200,52| 99 47| 744367,66| 956206,13| 100 48| 744377,81| 956201,32| 101 49| 744378,34| 956205,06| 102 50| 744412,27| 956208,54| 103 51| 744421,91| 956229,33| 104 52| 744429,11| 956258,16| 105 53| 744501,46| 956242,43| 106 54| 744509,97| 956263,40| 107 55| 744523,39| 956286,00| 108 56| 744536,16| 956287,64| 109 57| 744540,08| 956288,95| 110 58| 744544,67| 956292,88| 111 59| 744560,38| 956306,97| 112 60| 744556,15| 956327,23| 113 61| 744559,75| 956346,23| 114 62| 744547,29| 956383,05| 115 64| 744549,58| 956386,98| 116 63| 744533,54| 956412,86| 117 65| 744539,11| 956412,53| 118 66| 744545,98| 956455,12| 119 67| 744560,72| 956486,38| 120 68| 744572,18| 956513,57| 121 69| 744581,67| 956547,97| 122 70| 744595,10| 956581,71| 123 71| 744600,94| 956607,71| 124 72| 744610,43| 956635,22| 125 73| 744659,76| 956631,64| 126 74| 744686,61| 956633,27| 127 75| 744705,27| 956661,12| 128 76| 744717,06| 956681,44| 129 77| 744728,85| 956701,42| 130 78| 744755,04| 956692,25| 131 79| 744767,15| 956716,50| 132 80| 744795,52| 956755,76| 133 81| 744792,25| 956761,33| 134 82| 744798,14| 956770,83| 135 83| 744799,45| 956774,43| 136 84| 744825,89| 956825,47| 137 85| 744840,62| 956868,05| 138 86| 744853,72| 956928,00| 139 87| 744858,93| 956961,57| 140 88| 744854,34| 956967,14| 141 89| 744885,44| 956984,17| 142 90| 744918,03| 957008,03| 143 91| 744897,73| 957042,41| 144 92| 744881,20| 957052,72| 145 93| 744887,17| 957058,86| 146 94| 744885,54| 957071,30| 147 95| 744879,31| 957077,20| 148 96| 744884,55| 957088,66| 149 97| 744891,60| 957089,30| 150 98| 744900,77| 957079,80| 151 99| 744920,74| 957074,88| 152 100| 744928,27| 957084,06| 153 101| 744963,31| 957053,25| 154 102| 744988,20| 957041,46| 155 103| 745049,44| 957044,73| 156 104| 745063,52| 957079,47| 157 105| 745066,40| 957080,11| 158 106| 745065,42| 957083,71| 159 107| 745063,12| 957095,50| 160 108| 745062,80| 957173,77| 161 109| 745067,38| 957174,42| 162 110| 745068,36| 957182,61| 163 111| 745111,26| 957183,59| 164 112| 745127,79| 957198,60| 165 113| 745132,43| 957226,81| 166 114| 745161,97| 957188,56| 167 115| 745156,57| 957171,60| 168 116| 745143,06| 957171,21| 169 117| 745129,54| 957158,47| 170 118| 745123,36| 957140,90| 171 119| 745114,54| 957121,05| 172 120| 745109,30| 957112,20| 173 121| 745111,93| 957103,69| 174 122| 745113,71| 957096,69| 175 123| 745131,09| 957101,32| 176 124| 745134,56| 957099,58| 177 125| 745145,44| 957096,38| 178 126| 745147,04| 957101,74| 179 127| 745154,81| 957110,01| 180 128| 745162,53| 957156,12| 181 129| 745172,38| 957156,90| 182 130| 745172,18| 957162,98| 183 131| 745171,51| 957172,36| 184 243| 745213,17| 957307,14| 185 244| 745218,39| 957338,35| 186 245| 745269,58| 957404,60| 187 246| 745252,00| 957461,81| 188 247| 745257,80| 957520,60| 189 248| 745229,01| 957550,08| 190 249| 745233,66| 957607,00| 191 250| 745229,41| 957656,33| 192 251| 745177,06| 957756,06| 193 252| 745089,20| 957928,67| 194 253| 745030,27| 957975,49| 195 254| 744954,02| 958043,82| 196 255| 744934,54| 958084,57| 197 256| 744888,36| 958151,43| 198 257| 744857,51| 958197,76| 199 258| 744827,95| 958225,31| 200 259| 744803,99| 958235,91| 201 260| 744777,58| 958274,74| 202 261| 744799,41| 958324,46| 203 262| 744757,10| 958349,89| 204 263| 744726,05| 958389,61| 205 264| 744713,69| 958439,91| 206 265| 744698,83| 958504,88| 207 266| 744694,00| 958525,69| 208 267| 744677,39| 958595,64| 209 268| 744669,29| 958652,56| 210 269| 744617,51| 958673,38| 211 270| 744566,89| 958699,39| 212 271| 744599,04| 958752,08| 213 272| 744571,80| 958828,19| 214 273| 744578,18| 958865,87| 215 274| 744585,41| 958923,25| 216 275| 744534,17| 958976,23| 217 276| 744538,94| 959022,19| 218 277| 744534,35| 959040,05| 219 278| 744507,59| 959059,51| 220 279| 744484,40| 959079,74| 221 280| 744470,54| 959098,28| 222 281| 744444,06| 959140,09| 223 282| 744442,09| 959142,93| 224 283| 744440,44| 959146,02| 225 255| 744438,21| 959148,73| 226 256| 744415,89| 959250,41| 227 257| 744395,25| 959268,75| 228 258| 744377,32| 959277,04| 229 259| 744390,08| 959330,27| 230 260| 744375,94| 959342,97| 231 261| 744372,01| 959382,80| 232 262| 744374,54| 959385,74| 233 263| 744439,03| 959420,36| 234 264| 744520,53| 959413,15| 235 265| 744522,21| 959436,00| 236 266| 744511,85| 959466,01| 237 267| 744516,17| 959494,11| 238 268| 744541,30| 959506,28| 239 269| 744618,13| 959496,94| 240 270| 744652,23| 959519,52| 241 271| 744658,26| 959554,88| 242 272| 744625,38| 959569,13| 243 273| 744602,78| 959573,96| 244 274| 744540,87| 959623,13| 245 275| 744512,88| 959638,18| 246 276| 744495,49| 959645,97| 247 451| 744496,35| 959679,51| 248 452| 744512,22| 959696,39| 249 453| 744523,25| 959724,05| 250 454| 744536,72| 959733,42| 251 277| 744603,52| 959711,31| 252 278| 744636,36| 959694,81| 253 279| 744661,18| 959698,93| 254 280| 744682,75| 959735,51| 255 281| 744687,08| 959757,81| 256 282| 744655,30| 959803,42| 257 283| 744666,63| 959819,76| 258 284| 744690,54| 959818,55| 259 285| 744716,85| 959822,02| 260 286| 744721,91| 959849,34| 261 287| 744750,11| 959882,46| 262 288| 744780,12| 959881,42| 263 289| 744828,86| 959910,05| 264 290| 744833,81| 959941,46| 265 291| 744850,95| 959971,37| 266 292| 744842,59| 959991,51| 267 293| 744825,50| 959995,98| 268 294| 744813,89| 960007,74| 269 295| 744806,10| 960028,62| 270 296| 744769,60| 960030,19| 271 297| 744741,50| 960053,84| 272 298| 744691,40| 960062,66| 273 299| 744662,17| 960070,39| 274 300| 744640,48| 960078,85| 275 301| 744616,84| 960076,84| 276 302| 744586,08| 960090,67| 277 303| 744570,54| 960105,79| 278 304| 744548,23| 960116,58| 279 305| 744527,18| 960132,64| 280 306| 744513,56| 960147,02| 281 307| 744504,20| 960171,84| 282 308| 744499,48| 960194,77| 283 309| 744520,49| 960213,93| 284 310| 744572,28| 960197,25| 285 311| 744618,28| 960217,44| 286 312| 744680,65| 960217,38| 287 313| 744699,44| 960239,12| 288 314| 744681,06| 960257,31| 289 315| 744667,88| 960283,94| 290 316| 744635,58| 960335,88| 291 317| 744636,86| 960366,44| 292 318| 744678,85| 960385,70| 293 319| 744720,96| 960393,61| 294 320| 744755,06| 960377,18| 295 321| 744804,88| 960364,12| 296 322| 744831,65| 960334,89| 297 323| 744863,74| 960357,22| 298 324| 744866,66| 960392,32| 299 325| 744842,20| 960427,54| 300 326| 744864,44| 960448,92| 301 327| 744895,07| 960446,06| 302 328| 744911,84| 960433,57| 303 329| 744965,86| 960416,22| 304 330| 744990,61| 960440,23| 305 331| 744986,91| 960470,11| 306 332| 744995,60| 960506,04| 307 333| 744980,83| 960548,92| 308 334| 744945,94| 960558,07| 309 335| 744893,27| 960583,01| 310 336| 744858,36| 960590,24| 311 337| 744840,63| 960618,35| 312 338| 744793,76| 960622,81| 313 339| 744767,85| 960641,32| 314 340| 744742,58| 960652,61| 315 341| 744735,48| 960655,09| 316 342| 744707,48| 960656,80| 317 343| 744654,35| 960651,81| 318 344| 744628,34| 960660,79| 319 345| 744569,79| 960721,24| 320 346| 744470,59| 960743,99| 321 347| 744451,07| 960761,39| 322 348| 744426,17| 960793,01| 323 349| 744431,87| 960810,16| 324 350| 744474,03| 960846,24| 325 351| 744443,27| 960891,28| 326 352| 744435,10| 960906,57| 327 353| 744461,65| 960911,83| 328 354| 744530,84| 960889,21| 329 355| 744569,11| 960889,55| 330 356| 744614,41| 960864,61| 331 357| 744628,43| 960865,51| 332 358| 744640,10| 960894,61| 333 359| 744617,96| 960977,26| 334 360| 744647,42| 961026,36| 335 361| 744650,74| 961050,61| 336 362| 744614,57| 961065,73| 337 363| 744590,52| 961067,06| 338 364| 744579,17| 961089,03| 339 365| 744588,43| 961112,63| 340 366| 744607,03| 961144,31| 341 367| 744572,36| 961157,14| 342 368| 744525,84| 961163,28| 343 369| 744504,23| 961176,20| 344 370| 744467,83| 961213,49| 345 371| 744465,72| 961217,84| 346 372| 744472,78| 961233,46| 347 373| 744534,45| 961236,58| 348 374| 744538,24| 961251,56| 349 375| 744572,88| 961266,18| 350 376| 744535,97| 961317,62| 351 377| 744545,35| 961333,62| 352 378| 744580,81| 961360,27| 353 379| 744593,30| 961356,97| 354 380| 744674,71| 961289,98| 355 381| 744716,69| 961308,54| 356 382| 744730,78| 961360,84| 357 383| 744679,80| 961434,26| 358 384| 744675,42| 961455,93| 359 385| 744633,54| 961494,76| 360 386| 744600,35| 961551,82| 361 387| 744578,65| 961574,26| 362 388| 744546,06| 961603,47| 363 389| 744529,61| 961620,92| 364 390| 744517,17| 961641,50| 365 391| 744497,92| 961642,79| 366 392| 744475,27| 961652,40| 367 393| 744462,13| 961662,32| 368 394| 744421,22| 961674,84| 369 395| 744363,21| 961702,15| 370 396| 744364,02| 961740,59| 371 397| 744306,03| 961750,93| 372 398| 744293,25| 961811,45| 373 399| 744260,77| 961813,46| 374 400| 744238,03| 961839,39| 375 401| 744260,60| 961875,33| 376 402| 744312,46| 961886,53| 377 403| 744295,71| 961916,46| 378 404| 744289,82| 961950,49| 379 405| 744273,77| 961977,71| 380 406| 744209,45| 961988,22| 381 407| 744202,95| 962049,31| 382 408| 744223,52| 962059,65| 383 409| 744276,28| 962077,62| 384 410| 744257,64| 962115,05| 385 411| 744223,44| 962150,89| 386 412| 744207,65| 962160,41| 387 413| 744185,46| 962153,65| 388 414| 744176,37| 962201,81| 389 415| 744162,69| 962247,17| 390 416| 744161,27| 962291,96| 391 417| 744161,33| 962297,64| 392 418| 744163,12| 962347,45| 393 419| 744183,52| 962363,04| 394 420| 744191,49| 962420,14| 395 421| 744213,49| 962452,22| 396 422| 744220,47| 962519,80| 397 423| 744246,89| 962529,90| 398 424| 744281,43| 962610,09| 399 425| 744316,99| 962627,76| 400 426| 744327,66| 962651,50| 401 427| 744328,17| 962676,75| 402 428| 744307,85| 962699,00| 403 429| 744283,46| 962782,40| 404 430| 744294,64| 962869,71| 405 431| 744318,01| 962953,54| 406 432| 744328,30| 963002,02| 407 433| 744347,43| 963023,47| 408 434| 744382,77| 963037,06| 409 435| 744392,05| 963039,10| 410 436| 744400,64| 963063,88| 411 437| 744382,86| 963095,63| 412 438| 744366,09| 963131,60| 413 439| 744361,94| 963160,75| 414 440| 744152,45| 963297,96| 415 441| 744225,12| 963305,22| 416 442| 744306,93| 963312,27| 417 443| 744346,17| 963337,49| 418 444| 744367,52| 963361,85| 419 445| 744441,75| 963401,95| 420 446| 744499,07| 963451,88| 421 447| 744521,12| 963477,66| 422 448| 744554,12| 963552,85| 423 449| 744570,30| 963565,52| 424 450| 744568,21| 963568,82| 425 459| 744551,82| 963595,16| 426 460| 744412,65| 963611,65| 427 461| 744280,72| 963628,85| 428 462| 744281,89| 963679,69| 429 463| 744331,89| 963697,92| 430 464| 744374,24| 963713,77| 431 465| 744414,50| 963726,00| 432 466| 744467,49| 963744,65| 433 467| 744478,02| 963749,93| 434 468| 744546,37| 963786,62| 435 469| 744557,68| 963783,77| 436 470| 744588,17| 963813,42| 437 471| 744622,02| 963844,63| 438 472| 744621,28| 963907,12| 439 473| 744582,22| 963951,21| 440 474| 744565,54| 963986,66| 441 475| 744509,60| 964018,69| 442 476| 744495,20| 964044,47| 443 477| 744405,70| 964066,44| 444 478| 744330,58| 964038,21| 445 479| 744317,05| 964049,16| 446 480| 744281,37| 964034,85| 447 481| 744221,69| 964019,17| 448 482| 744226,74| 964037,30| 449 483| 744268,97| 964042,23| 450 484| 744313,74| 964087,19| 451 485| 744322,69| 964116,08| 452 486| 744334,56| 964113,78| 453 487| 744327,70| 964101,40| 454 488| 744328,94| 964097,65| 455 489| 744341,09| 964099,35| 456 490| 744376,90| 964113,08| 457 491| 744390,05| 964119,87| 458 492| 744400,58| 964122,17| 459 493| 744406,46| 964124,05| 460 494| 744408,29| 964122,00| 461 495| 744419,18| 964122,25| 462 496| 744432,03| 964117,78| 463 497| 744441,70| 964117,98| 464 498| 744457,51| 964120,17| 465 499| 744476,84| 964121,64| 466 500| 744494,22| 964121,67| 467 501| 744524,05| 964120,67| 468 502| 744525,42| 964118,38| 469 503| 744531,19| 964115,64| 470 504| 744547,32| 964114,53| 471 505| 744558,80| 964114,05| 472 506| 744569,68| 964113,44| 473 507| 744585,91| 964112,48| 474 508| 744585,20| 964111,27| 475 509| 744589,00| 964111,51| 476 510| 744588,83| 964110,55| 477 511| 744592,02| 964110,44| 478 512| 744591,90| 964109,66| 479 513| 744601,94| 964105,42| 480 514| 744601,20| 964104,28| 481 515| 744609,51| 964094,94| 482 516| 744611,69| 964082,03| 483 517| 744618,41| 964075,13| 484 518| 744618,66| 964065,86| 485 519| 744630,00| 964060,36| 486 520| 744637,39| 964056,89| 487 521| 744654,05| 964035,38| 488 522| 744657,59| 964035,39| 489 523| 744671,39| 964028,91| 490 524| 744688,40| 964015,00| 491 525| 744702,23| 964010,34| 492 526| 744715,53| 963998,06| 493 1| 744721,86| 963989,68| 494 2| 744729,96| 963978,35| 495 3| 744739,11| 963963,11| 496 4| 744752,40| 963958,57| 497 5| 744758,29| 963956,19| 498 6| 744759,82| 963949,40| 499 7| 744766,91| 963938,10| 500 8| 744772,62| 963937,21| 501 9| 744778,88| 963928,97| 502 10| 744785,99| 963928,03| 503 11| 744793,35| 963925,44| 504 12| 744797,28| 963918,89| 505 13| 744789,51| 963905,29| 506 14| 744789,16| 963884,15| 507 15| 744788,84| 963866,04| 508 16| 744793,99| 963850,93| 509 17| 744801,39| 963844,23| 510 18| 744838,64| 963831,04| 511 19| 744844,48| 963833,36| 512 20| 744849,81| 963820,83| 513 21| 744863,98| 963808,13| 514 22| 744863,33| 963796,96| 515 23| 744871,67| 963791,07| 516 24| 744870,63| 963772,17| 517 25| 744872,92| 963763,02| 518 26| 744884,36| 963751,29| 519 27| 744897,11| 963740,36| 520 28| 744910,79| 963729,41| 521 29| 744929,33| 963724,33| 522 30| 744938,67| 963722,17| 523 31| 744947,34| 963721,11| 524 32| 744959,69| 963715,59| 525 33| 744974,40| 963706,03| 526 34| 745002,12| 963680,52| 527 35| 744986,26| 963678,36| 528 36| 744962,71| 963700,59| 529 37| 744952,87| 963714,07| 530 38| 744927,91| 963711,73| 531 39| 744927,96| 963714,54| 532 40| 744913,26| 963712,17| 533 41| 744887,32| 963721,55| 534 42| 744857,77| 963739,56| 535 43| 744842,37| 963756,43| 536 44| 744850,85| 963790,78| 537 45| 744807,20| 963795,45| 538 46| 744794,26| 963736,43| 539 47| 744777,83| 963709,36| 540 48| 744754,25| 963694,91| 541 49| 744733,26| 963681,29| 542 50| 744730,03| 963679,20| 543 51| 744732,20| 963671,30| 544 52| 744737,51| 963648,07| 545 53| 744738,26| 963647,13| 546 55| 744797,59| 963668,62| 547 56| 744817,01| 963679,15| 548 57| 744850,55| 963691,25| 549 58| 744865,16| 963692,49| 550 59| 744890,52| 963686,33| 551 60| 744923,21| 963669,22| 552 54| 744952,27| 963651,06| 553 61| 744949,98| 963648,06| 554 62| 744943,13| 963641,54| 555 63| 744975,45| 963595,21| 556 64| 744997,16| 963560,44| 557 65| 745012,48| 963535,41| 558 66| 745025,57| 963550,22| 559 67| 745022,54| 963543,69| 560 68| 745018,56| 963534,73| 561 69| 745014,75| 963522,22| 562 70| 745009,94| 963505,07| 563 71| 745001,59| 963489,26| 564 72| 744999,74| 963483,86| 565 73| 744993,53| 963482,15| 566 74| 744998,75| 963478,33| 567 75| 744996,07| 963471,11| 568 76| 744989,42| 963453,24| 569 77| 744989,26| 963451,32| 570 78| 744988,10| 963438,07| 571 79| 744985,80| 963429,38| 572 80| 744980,87| 963420,93| 573 81| 744975,40| 963392,15| 574 82| 744959,86| 963391,54| 575 83| 744958,66| 963378,59| 576 84| 744947,22| 963370,71| 577 85| 744934,31| 963352,78| 578 86| 744931,70| 963341,14| 579 87| 744958,34| 963335,44| 580 88| 744956,56| 963329,62| 581 89| 744929,76| 963335,81| 582 90| 744925,74| 963317,39| 583 91| 744926,74| 963288,84| 584 92| 744921,47| 963284,82| 585 93| 744908,72| 963250,18| 586 94| 744909,93| 963245,83| 587 95| 744917,80| 963242,74| 588 96| 744912,69| 963236,32| 589 97| 744906,93| 963230,62| 590 98| 744899,56| 963222,19| 591 99| 744898,81| 963220,60| 592 100| 744895,09| 963210,63| 593 101| 744889,53| 963196,24| 594 102| 744870,66| 963185,32| 595 103| 744856,44| 963178,73| 596 104| 744845,43| 963166,28| 597 105| 744838,92| 963156,45| 598 106| 744835,10| 963152,01| 599 107| 744805,05| 963130,75| 600 108| 744801,93| 963128,25| 601 109| 744783,19| 963113,53| 602 110| 744769,30| 963104,06| 603 111| 744767,54| 963101,57| 604 112| 744763,39| 963095,01| 605 113| 744757,60| 963087,09| 606 114| 744752,93| 963077,03| 607 115| 744746,49| 963064,74| 608 116| 744745,27| 963055,70| 609 117| 744740,07| 963028,96| 610 118| 744736,94| 963006,23| 611 119| 744738,02| 962997,25| 612 120| 744728,57| 962965,81| 613 121| 744724,99| 962946,49| 614 122| 744726,22| 962926,29| 615 123| 744728,32| 962906,58| 616 124| 744771,22| 962899,29| 617 125| 744772,56| 962902,99| 618 126| 744776,37| 962902,41| 619 127| 744774,92| 962897,83| 620 128| 744798,30| 962893,42| 621 129| 744786,90| 962848,84| 622 130| 744744,80| 962614,47| 623 131| 744748,22| 962595,76| 624 527| 744745,23| 962595,77| 625 528| 744720,11| 962599,99| 626 132| 744704,56| 962599,82| 627 133| 744700,23| 962591,66| 628 134| 744695,15| 962583,59| 629 135| 744691,68| 962578,07| 630 136| 744688,98| 962562,75| 631 137| 744688,34| 962558,48| 632 138| 744675,05| 962525,43| 633 139| 744669,41| 962491,43| 634 140| 744668,91| 962475,52| 635 141| 744668,77| 962471,02| 636 142| 744669,52| 962450,59| 637 143| 744670,77| 962429,87| 638 144| 744681,81| 962401,33| 639 145| 744686,94| 962373,67| 640 146| 744690,01| 962346,45| 641 147| 744693,38| 962325,64| 642 148| 744721,60| 962307,80| 643 149| 744723,40| 962275,59| 644 150| 744730,53| 962228,84| 645 151| 744736,01| 962200,04| 646 152| 744737,88| 962194,49| 647 153| 744741,49| 962157,92| 648 154| 744747,61| 962119,95| 649 155| 744749,34| 962034,44| 650 156| 744742,81| 962013,40| 651 157| 744725,65| 961986,49| 652 158| 744708,20| 961978,96| 653 159| 744713,81| 961970,48| 654 160| 744724,46| 961959,86| 655 161| 744731,05| 961957,44| 656 162| 744764,72| 961947,09| 657 163| 744768,19| 961943,34| 658 164| 744770,37| 961940,29| 659 165| 744781,87| 961921,99| 660 166| 744784,63| 961919,79| 661 167| 744803,62| 961897,21| 662 168| 744835,43| 961867,10| 663 169| 744842,59| 961867,50| 664 170| 744848,30| 961867,82| 665 171| 744872,75| 961841,53| 666 172| 744885,94| 961826,50| 667 173| 744913,62| 961789,73| 668 174| 744946,09| 961740,83| 669 175| 744961,60| 961719,45| 670 176| 744999,36| 961669,38| 671 177| 745007,10| 961658,71| 672 178| 745031,67| 961615,94| 673 179| 745051,92| 961573,04| 674 180| 745098,20| 961466,36| 675 181| 745129,57| 961395,04| 676 182| 745133,64| 961386,91| 677 183| 745155,49| 961335,26| 678 184| 745203,95| 961236,80| 679 185| 745226,42| 961191,65| 680 186| 745263,04| 961123,57| 681 187| 745270,66| 961111,17| 682 188| 745262,96| 961104,62| 683 189| 745257,62| 961100,09| 684 190| 745254,19| 961097,18| 685 191| 745226,25| 961074,30| 686 192| 745210,20| 961057,00| 687 193| 745186,43| 961044,18| 688 194| 745173,86| 961037,38| 689 195| 745166,43| 961035,38| 690 196| 745162,91| 961034,43| 691 197| 745110,23| 961020,44| 692 198| 745092,68| 961006,18| 693 199| 745101,30| 960999,80| 694 200| 745107,09| 960985,02| 695 201| 745110,57| 960974,83| 696 202| 745135,08| 960964,37| 697 203| 745139,49| 960962,49| 698 204| 745180,80| 960934,47| 699 205| 745198,70| 960910,97| 700 206| 745210,55| 960899,57| 701 207| 745223,57| 960889,73| 702 208| 745263,57| 960884,44| 703 209| 745274,65| 960892,07| 704 210| 745291,92| 960886,03| 705 211| 745311,83| 960879,07| 706 212| 745327,85| 960870,08| 707 213| 745346,42| 960853,07| 708 214| 745364,66| 960833,25| 709 215| 745376,07| 960768,57| 710 216| 745390,77| 960708,47| 711 217| 745402,20| 960663,27| 712 218| 745413,75| 960618,98| 713 219| 745418,28| 960597,77| 714 220| 745419,86| 960582,55| 715 221| 745414,40| 960581,90| 716 222| 745416,94| 960548,30| 717 223| 745422,43| 960548,64| 718 224| 745423,59| 960514,24| 719 225| 745421,03| 960459,97| 720 226| 745411,99| 960360,35| 721 227| 745399,24| 960287,11| 722 228| 745384,48| 960212,59| 723 229| 745377,00| 960181,81| 724 230| 745354,91| 960123,62| 725 231| 745345,77| 960098,11| 726 232| 745334,36| 960076,95| 727 233| 745322,66| 960051,18| 728 234| 745312,98| 960025,55| 729 235| 745301,68| 959993,44| 730 236| 745291,51| 959966,13| 731 237| 745272,97| 959924,13| 732 238| 745251,94| 959860,42| 733 239| 745238,51| 959810,41| 734 240| 745224,78| 959784,21| 735 241| 745197,63| 959721,71| 736 242| 745183,58| 959685,76| 737 243| 745166,91| 959651,94| 738 536| 745149,77| 959616,68| 739 535| 745132,15| 959622,95| 740 534| 745114,46| 959600,94| 741 533| 745105,55| 959588,14| 742 532| 745129,94| 959576,46| 743 244| 745123,12| 959562,66| 744 531| 745112,28| 959541,85| 745 530| 745103,37| 959537,03| 746 529| 745097,83| 959525,83| 747 537| 745102,64| 959523,34| 748 245| 745096,80| 959512,13| 749 246| 745080,45| 959479,97| 750 247| 745036,41| 959398,71| 751 248| 744996,77| 959326,75| 752 249| 744965,32| 959261,74| 753 250| 744947,78| 959221,73| 754 251| 744939,78| 959202,60| 755 252| 744932,72| 959184,77| 756 1| 744928,82| 959174,71| 757 2| 744913,68| 959119,34| 758 3| 744904,72| 959078,46| 759 4| 744898,53| 958971,95| 760 5| 744870,09| 958834,85| 761 6| 744865,89| 958802,27| 762 7| 744868,58| 958760,43| 763 8| 744872,19| 958742,86| 764 9| 744911,47| 958651,09| 765 10| 744944,59| 958571,57| 766 11| 744949,25| 958558,03| 767 12| 744954,04| 958541,28| 768 13| 744959,40| 958514,40| 769 14| 744965,46| 958472,01| 770 15| 744971,41| 958449,09| 771 16| 744974,44| 958440,83| 772 17| 744973,86| 958431,17| 773 18| 744981,53| 958430,06| 774 19| 745040,18| 958354,50| 775 20| 745077,10| 958302,85| 776 21| 745091,79| 958279,23| 777 22| 745118,51| 958238,63| 778 23| 745137,02| 958210,43| 779 24| 745161,75| 958171,69| 780 25| 745175,51| 958151,33| 781 26| 745213,13| 958113,26| 782 27| 745251,74| 958064,46| 783 28| 745284,40| 958013,62| 784 29| 745299,56| 957985,59| 785 30| 745318,67| 957954,71| 786 31| 745341,28| 957916,01| 787 32| 745356,30| 957891,43| 788 33| 745381,14| 957848,76| 789 34| 745399,51| 957812,11| 790 35| 745408,84| 957779,20| 791 36| 745413,03| 957738,32| 792 37| 745416,17| 957735,61| 793 38| 745430,62| 957654,14| 794 39| 745434,00| 957633,21| 795 40| 745453,69| 957554,14| 796 41| 745461,26| 957523,58| 797 42| 745466,27| 957492,44| 798 43| 745472,70| 957425,67| 799 44| 745472,70| 957403,82| 800 45| 745467,10| 957318,51| 801 46| 745464,31| 957293,80| 802 47| 745456,38| 957245,69| 803 48| 745450,71| 957219,42| 804 49| 745443,00| 957167,50| 805 50| 745434,60| 957137,93| 806 51| 745422,22| 957106,49| 807 52| 745408,96| 957077,50| 808 53| 745384,44| 957029,07| 809 54| 745359,23| 956975,28| 810 55| 745337,33| 956931,90| 811 56| 745309,55| 956885,10| 812 57| 745281,36| 956841,91| 813 58| 745233,50| 956769,97| 814 59| 745221,36| 956753,20| 815 60| 745187,09| 956710,24| 816 61| 745160,47| 956677,40| 817 62| 745122,88| 956627,57| 818 63| 745109,62| 956607,29| 819 64| 745066,43| 956526,75| 820 65| 745021,68| 956444,71| 821 66| 745006,74| 956420,11| 822 67| 744997,30| 956402,03| 823 68| 744982,04| 956376,20| 824 69| 744977,84| 956372,36| 825 70| 744970,55| 956359,63| 826 71| 744973,29| 956357,31| 827 72| 744960,78| 956333,11| 828 73| 744942,89| 956297,94| 829 74| 744936,55| 956285,84| 830 75| 744921,93| 956262,72| 831 76| 744906,27| 956238,00| 832 77| 744859,62| 956179,71| 833 78| 744820,43| 956127,55| 834 79| 744813,60| 956128,36| 835 80| 744795,30| 956103,49| 836 81| 744768,04| 956105,98| 837 82| 744747,99| 956077,73| 838 83| 744762,33| 956065,41| 839 84| 744758,83| 956048,90| 840 85| 744680,69| 955944,91| 841 86| 744644,02| 955894,69| 842 87| 744641,45| 955895,39| 843 88| 744633,41| 955884,82| 844 89| 744634,63| 955881,27| 845 90| 744575,84| 955805,31| 846 91| 744549,34| 955766,90| 847 92| 744524,13| 955729,43| 848 93| 744525,76| 955726,40| 849 94| 744513,73| 955711,39| 850 95| 744508,91| 955704,50| 851 96| 744498,80| 955715,02| 852 97| 744458,75| 955733,88| 853 98| 744456,68| 955730,12| 854 99| 744451,07| 955720,01| 855 100| 744447,86| 955716,10| 856 101| 744454,11| 955709,64| 857 102| 744476,59| 955686,30| 858 103| 744481,71| 955670,03| 859 104| 744480,43| 955665,84| 860 105| 744482,41| 955659,20| 861 106| 744464,64| 955608,98| 862 107| 744450,10| 955569,61| 863 108| 744437,48| 955578,24| 864 109| 744427,43| 955585,11| 865 110| 744409,84| 955557,47| 866 111| 744422,64| 955549,84| 867 112| 744437,60| 955540,93| 868 113| 744440,11| 955539,53| 869 114| 744421,95| 955514,69| 870 115| 744413,61| 955519,89| 871 116| 744396,67| 955530,11| 872 117| 744376,13| 955471,09| 873 118| 744382,56| 955466,14| 874 119| 744384,67| 955464,48| 875 120| 744365,28| 955443,12| 876 121| 744341,69| 955416,94| 877 122| 744322,75| 955395,16| 878 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 142/2010 Sb. Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrického obrazce, kterým jsou stanoveny hranice ochranného pásma Národní přírodní rezervace Kaňon Labe Geometrický obrazec č. 2 – hranice ochranného pásma Národní přírodní rezervace Kaňon Labe číslo bodu| souřadnice – Y [m]| souřadnice – X [m]| pořadí bodu v obrazci ---|---|---|--- 124| 744289,88| 955367,72| 1 125| 744283,85| 955372,41| 2 126| 744276,79| 955364,19| 3 127| 744278,37| 955362,98| 4 128| 744271,20| 955360,03| 5 129| 744260,28| 955370,34| 6 130| 744222,41| 955319,40| 7 131| 744229,56| 955312,64| 8 132| 744218,84| 955300,15| 9 133| 744217,82| 955301,11| 10 134| 744212,86| 955295,58| 11 135| 744209,75| 955292,13| 12 136| 744206,60| 955288,40| 13 137| 744202,04| 955283,45| 14 138| 744204,20| 955281,24| 15 139| 744190,60| 955266,41| 16 140| 744169,79| 955242,95| 17 141| 744162,14| 955250,18| 18 142| 744160,22| 955248,04| 19 143| 744160,51| 955242,68| 20 144| 744155,95| 955231,95| 21 145| 744145,36| 955215,52| 22 146| 744136,72| 955203,23| 23 147| 744119,84| 955176,85| 24 148| 744128,55| 955171,55| 25 149| 744131,41| 955169,85| 26 150| 744128,21| 955164,74| 27 151| 744111,05| 955138,55| 28 152| 744093,76| 955111,49| 29 153| 744089,90| 955114,11| 30 154| 744073,14| 955086,87| 31 155| 744057,89| 955095,96| 32 156| 744047,31| 955062,75| 33 157| 744053,85| 955060,12| 34 158| 744037,26| 955032,51| 35 159| 744037,67| 955032,29| 36 160| 744025,55| 955005,50| 37 161| 744018,98| 954994,36| 38 162| 744015,13| 954996,73| 39 163| 744011,64| 954990,82| 40 164| 744015,44| 954988,52| 41 165| 744014,73| 954987,34| 42 166| 744012,40| 954983,34| 43 167| 744011,65| 954981,90| 44 168| 744004,89| 954970,16| 45 169| 743995,06| 954953,33| 46 170| 743983,87| 954933,75| 47 171| 743973,11| 954913,49| 48 172| 743970,84| 954914,07| 49 173| 743964,54| 954916,45| 50 174| 743960,99| 954909,77| 51 175| 743958,84| 954904,98| 52 176| 743958,49| 954899,41| 53 177| 743957,04| 954883,84| 54 178| 743934,67| 954895,98| 55 179| 743933,62| 954876,58| 56 180| 743940,38| 954870,60| 57 181| 743934,09| 954864,33| 58 182| 743945,05| 954858,48| 59 183| 743965,32| 954848,02| 60 184| 743962,29| 954842,33| 61 185| 743940,33| 954852,78| 62 186| 743940,80| 954853,88| 63 187| 743933,17| 954858,06| 64 188| 743929,70| 954852,98| 65 189| 743898,77| 954843,28| 66 190| 743849,75| 954896,29| 67 191| 743817,31| 954909,64| 68 192| 743779,71| 954921,12| 69 193| 743766,63| 954932,81| 70 194| 743781,26| 954943,49| 71 195| 743788,97| 954971,74| 72 196| 743840,97| 955020,36| 73 197| 743856,31| 955047,84| 74 198| 743867,14| 955085,20| 75 199| 743865,65| 955109,13| 76 200| 743845,07| 955176,03| 77 201| 743817,65| 955218,48| 78 202| 743806,62| 955267,64| 79 203| 743798,07| 955285,64| 80 204| 743790,61| 955298,83| 81 205| 743774,97| 955352,96| 82 206| 743778,72| 955368,13| 83 207| 743803,19| 955380,23| 84 208| 743833,72| 955391,66| 85 209| 743870,61| 955423,14| 86 210| 743921,77| 955499,46| 87 211| 743919,02| 955550,16| 88 212| 743901,80| 955584,98| 89 213| 743857,43| 955633,19| 90 214| 743834,37| 955674,70| 91 215| 743772,98| 955706,61| 92 216| 743706,35| 955728,77| 93 217| 743596,87| 955812,61| 94 237| 743706,96| 955855,55| 95 236| 743807,68| 955883,64| 96 235| 743896,28| 955890,36| 97 234| 743978,25| 955898,08| 98 233| 744041,85| 955916,09| 99 232| 744082,29| 955907,10| 100 231| 744141,33| 955864,99| 101 230| 744187,53| 955794,58| 102 229| 744231,13| 955756,73| 103 228| 744248,59| 955748,67| 104 227| 744266,25| 955750,63| 105 226| 744289,31| 955766,56| 106 225| 744297,55| 955789,69| 107 224| 744290,46| 955578,22| 108 223| 744273,22| 955541,18| 109 222| 744248,47| 955524,03| 110 221| 744203,33| 955493,67| 111 220| 744261,77| 955446,92| 112 219| 744291,56| 955385,18| 113 Příloha č. 3 k vyhlášce č. 142/2010 Sb. Orientační grafické znázornění území Národní přírodní rezervace Kaňon Labe a jejího ochranného pásma - severní část 28.4MB Orientační grafické znázornění území Národní přírodní rezervace Kaňon Labe a jejího ochranného pásma - jižní část 28.6MB 1) Příloha č. 316 k nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit. 2) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání. 3) Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 141/2010 Sb.
Zákon č. 141/2010 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 20. 5. 2010, datum účinnosti 1. 6. 2010, částka 51/2010 * Čl. I - Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 6. 2010 141 ZÁKON ze dne 23. dubna 2010, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 24 odst. 1 písm. b) se slova „a osob, které jsou invalidní ve třetím stupni, ale nemají nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně“ zrušují. 2. V § 24 odst. 1 písm. c), e) a g) se slova „§ 25 až 30“ nahrazují slovy „§ 25 až 28 a 30“. 3. V § 24 odst. 1 písm. g) se za slova „výdělečné činnosti,“ vkládají slova „osobu, která je invalidní v prvním nebo ve druhém stupni,“. 4. V § 24 odst. 1 se na konci písmene g) čárka nahrazuje tečkou a písmeno h) se zrušuje. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Vlček v. r. Klaus v. r. Fischer v. r.
Zákon č. 139/2010 Sb.
Zákon č. 139/2010 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 20. 5. 2010, datum účinnosti 20. 5. 2010, částka 51/2010 * ČÁST PRVNÍ - Změna rozpočtových pravidel * ČÁST DRUHÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 20. 5. 2010 139 ZÁKON ze dne 22. dubna 2010, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna rozpočtových pravidel Čl. I Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 214/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 14 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 15b zní: „(7) Poskytovatel může v rozhodnutí o dotaci stanovit u programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie výdaje nebo náklady, které budou vyúčtovány jako paušální15b), jejichž výše nemusí být prokazována. Paušální výdaje nebo náklady se stanoví a) procentem ze skutečně vynaložených a prokázaných, poskytovatelem stanovených výdajů nebo nákladů projektu, b) na základě poskytovatelem stanovených jednotkových nákladů, nebo c) jako pevná částka pokrývající veškeré výdaje či náklady projektu nebo jejich část. 15b) Čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 397/2009. Čl. 11 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2009.“. Dosavadní odstavce 7 až 11 se označují jako odstavce 8 až 12. 2. V § 14 odst. 9 se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“. ČÁST DRUHÁ ÚČINNOST Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vlček v. r. Klaus v. r. Fischer v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 48/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 48/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu č. 14 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, kterým se mění kontrolní systém Úmluvy Vyhlášeno 18. 5. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 18. 5. 2010, částka 21/2010 * Článek 1 - Odstavec 2 článku 22 Úmluvy se vypouští. * Článek 2 - Článek 23 Úmluvy zní takto: * Článek 3 - Článek 24 Úmluvy se vypouští. * Článek 4 - Článek 25 Úmluvy se stává článkem 24 a zní takto: * Článek 5 - Článek 26 Úmluvy se stává článkem 25 („Plénum Soudu“) a mění se takto: * Článek 6 - Článek 27 Úmluvy se stává článkem 26 a zní takto: * Článek 7 - Za nový článek 26 se vkládá nový článek 27, který zní: * Článek 8 - Článek 28 Úmluvy zní takto: * Článek 9 - Článek 29 Úmluvy se mění takto: * Článek 10 - Článek 31 Úmluvy se mění takto: * Článek 11 - Článek 32 Úmluvy se mění takto: * Článek 12 - Odstavec 3 článku 35 Úmluvy zní takto: * Článek 13 - Na konci článku 36 Úmluvy se doplňuje nový odstavec 3, který zní: * Článek 14 - Článek 38 Úmluvy zní takto: * Článek 15 - Článek 39 Úmluvy zní takto: * Článek 16 - Článek 46 Úmluvy zní takto: * Článek 17 - Článek 59 Úmluvy se mění takto: * Článek 18 - 1. Tento Protokol je otevřen k podpisu členským státům Rady Evropy, které podepsaly Úmluvu a které mohou vyjádřit svůj souhlas být jím vázány: * Článek 19 - Tento Protokol vstoupí v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí tříměsíčního období ode dne, kdy všechny strany Úmluvy vyjádřily svůj souhlas s tím, že budou Protokolem vázány v souladu s ustanovením článku 18. * Článek 20 - 1. Ode dne vstupu tohoto Protokolu v platnost se jeho ustanovení vztahují na všechny stížnosti projednávané Soudem, jakož i na všechny rozsudky, na jejichž výkon dohlíží Výbor ministrů. * Článek 21 - Funkční období soudců sloužících své první funkční období v den vstupu tohoto Protokolu v platnost se prodlužuje ipso iure tak, aby celkové funkční období dosáhlo trvání devíti let. Ostatní soudci dokončí své funkční období, které se prodlužuje ipso iure o * Článek 22 - Generální tajemník Rady Evropy oznámí členským státům Rady Evropy: Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 18. 5. 2010 48 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 13. května 2004 byl ve Štrasburku otevřen k podpisu Protokol č. 14 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod1), kterým se mění kontrolní systém Úmluvy. Jménem České republiky byl Protokol podepsán ve Štrasburku dne 29. června 2005. S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Protokolu, dne 19. května 2006. Protokol vstupuje v platnost na základě svého článku 19 dne 1. června 2010 a tímto dnem vstupuje v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Protokol č. 14 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, kterým se mění kontrolní systém Úmluvy Štrasburk, 13. května 2004 Preambule Členské státy Rady Evropy, které podepsaly tento Protokol k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, podepsané v Římě dne 4. listopadu 1950, (dále jen „Úmluva“), berouce na vědomí Rezoluci č. 1 a Prohlášení přijaté na Evropské ministerské konferenci o lidských právech konané v Římě ve dnech 3. a 4. listopadu 2000; berouce na vědomí Prohlášení přijatá Výborem ministrů na jeho 109., 111. a 112. zasedání, která se konala postupně ve dnech 8. listopadu 2001, 7. listopadu 2002 a 15. května 2003; berouce na vědomí Stanovisko č. 251 (2004) přijaté Parlamentním shromážděním Rady Evropy dne 28. dubna 2004; majíce na zřeteli naléhavou potřebu pozměnit určitá ustanovení Úmluvy za účelem dlouhodobého zachování a zlepšení účinnosti kontrolního systému, zejména ve světle pokračujícího nárůstu pracovní zátěže Evropského soudu pro lidská práva a Výboru ministrů Rady Evropy; majíce na zřeteli zejména potřebu zajistit, aby Soud mohl nadále zastávat svoji prvořadou úlohu při ochraně lidských práv v Evropě, dohodly se na následujícím: Článek 1 Odstavec 2 článku 22 Úmluvy se vypouští. Článek 2 Článek 23 Úmluvy zní takto: „Článek 23 – Funkční období a odvolání 1. Soudci jsou voleni na období devíti let. Nemohou být zvoleni znovu. 2. Funkční období soudců skončí dosažením věku 70 let. 3. Soudci zastávají funkci, dokud nejsou nahrazeni. Poté, co byli nahrazeni, však pokračují v projednávání těch případů, které již začali posuzovat. 4. Soudce může být zbaven své funkce, jen pokud ostatní soudci dvoutřetinovou většinou rozhodnou o tom, že přestal splňovat požadované podmínky.“ Článek 3 Článek 24 Úmluvy se vypouští. Článek 4 Článek 25 Úmluvy se stává článkem 24 a zní takto: „Článek 24 – Kancelář a zpravodajové 1. Soud má kancelář, jejíž úkoly a organizaci stanoví jednací řád Soudu. 2. Pokud Soud zasedá jako samosoudce, pomáhají mu zpravodajové, kteří vykonávají své funkce pod dohledem předsedy Soudu. Jsou součástí kanceláře Soudu.“ Článek 5 Článek 26 Úmluvy se stává článkem 25 („Plénum Soudu“) a mění se takto: 1. Na konci písmene d) se čárka nahrazuje středníkem a slovo „a“ se vypouští. 2. Na konci písmene e) se tečka nahrazuje středníkem. 3. Doplňuje se nové písmeno f), které zní takto: „f) podává každou žádost podle článku 26 odstavec 2.“ Článek 6 Článek 27 Úmluvy se stává článkem 26 a zní takto: „Článek 26 – Samosoudci, výbory, senáty a Velký senát 1. K projednání předložených případů zasedá Soud jako samosoudce, ve výborech složených ze tří soudců, v senátech složených ze sedmi soudců a ve Velkém senátu složeném ze sedmnácti soudců. Senáty Soudu ustavují výbory na pevně stanovené období. 2. Na žádost pléna Soudu může Výbor ministrů jednomyslným rozhodnutím a na pevně stanovené období snížit počet soudců v senátech na pět. 3. Samosoudce nepřezkoumává žádnou stížnost směřující proti Vysoké smluvní straně, za kterou byl zvolen. 4. Členem senátu a Velkého senátu je automaticky soudce zvolený za dotčenou Vysokou smluvní stranu. Pokud takový soudce není nebo není schopen zasedat, zasedá jako soudce osoba vybraná předsedou Soudu ze seznamu poskytnutého předem touto stranou. 5. Velký senát se dále skládá z předsedy Soudu, místopředsedů, předsedů senátů a dalších soudců vybraných v souladu s jednacím řádem Soudu. Je-li případ předán Velkému senátu podle článku 43, nemůže v něm zasedat žádný soudce ze senátu, který vydal rozsudek, s výjimkou předsedy senátu a soudce, který zasedal za dotčenou Vysokou smluvní stranu.“ Článek 7 Za nový článek 26 se vkládá nový článek 27, který zní: „Článek 27 – Pravomoc samosoudců 1. Samosoudce může prohlásit za nepřijatelnou nebo vyškrtnout ze seznamu případů Soudu stížnost podanou podle článku 34, pokud takové rozhodnutí lze učinit bez dalšího přezkoumání. 2. Toto rozhodnutí je konečné. 3. Pokud samosoudce neprohlásí stížnost za nepřijatelnou nebo ji nevyškrtne, postoupí ji tento soudce výboru či senátu k dalšímu přezkoumání.“ Článek 8 Článek 28 Úmluvy zní takto: „Článek 28 – Pravomoc výborů 1. Stížnost podanou podle článku 34 může výbor jednomyslně: a) prohlásit za nepřijatelnou nebo vyškrtnout ze seznamu případů, pokud takové rozhodnutí lze učinit bez dalšího přezkoumání; nebo b) prohlásit ji za přijatelnou a vynést zároveň rozsudek o odůvodněnosti stížnosti, pokud jí nastolená otázka vztahující se k výkladu nebo použití Úmluvy nebo jejích protokolů je již řešena ustálenou judikaturou Soudu. 2. Rozhodnutí a rozsudky podle odstavce 1 jsou konečné. 3. Pokud soudce zvolený za dotčenou Vysokou smluvní stranu není členem výboru, výbor, s ohledem na všechny podstatné okolnosti, včetně toho, zda tato strana zpochybnila uplatnění postupu podle odstavce 1.b., může v jakékoli fázi řízení přizvat tohoto soudce na místo jednoho ze svých členů.“ Článek 9 Článek 29 Úmluvy se mění takto: 1. Odstavec 1 zní takto: „Není-li přijato žádné rozhodnutí podle článku 27 nebo 28 ani vynesen rozsudek podle článku 28, rozhodne senát o přijatelnosti a odůvodněnosti individuálních stížností podaných podle článku 34. Rozhodnutí o přijatelnosti lze přijmout odděleně.“ 2. V odstavci 2 se na konci doplňuje věta, která zní: „Rozhodnutí o přijatelnosti se přijímá odděleně, ledaže Soud ve výjimečných případech rozhodne jinak.“ 3. Odstavec 3 se vypouští. Článek 10 Článek 31 Úmluvy se mění takto: Na konci písmene a) se vypouští slovo „a“. Písmeno b) se stává písmenem c) a vkládá se nové písmeno b), které zní: „b) rozhoduje o záležitostech postoupených Soudu Výborem ministrů v souladu s článkem 46 odstavec 4; a“. Článek 11 Článek 32 Úmluvy se mění takto: Na konci odstavce 1 se za číslovku 34 doplňuje čárka a číslovka 46. Článek 12 Odstavec 3 článku 35 Úmluvy zní takto: „3. Soud prohlásí za nepřijatelnou každou individuální stížnost předloženou podle článku 34, pokud se domnívá, že: a) je stížnost neslučitelná s ustanoveními Úmluvy nebo jejích Protokolů, zjevně neopodstatněná nebo zneužívající právo podat stížnost; nebo b) stěžovatel neutrpěl podstatnou újmu, ledaže dodržování lidských práv zaručených v Úmluvě a v jejích Protokolech vyžaduje přezkoumání odůvodněnosti stížnosti, přičemž z tohoto důvodu nemůže být odmítnut žádný případ, který nebyl řádně posouzen vnitrostátním soudem.“ Článek 13 Na konci článku 36 Úmluvy se doplňuje nový odstavec 3, který zní: „3. Ke všem případům předloženým senátu či Velkému senátu může komisař Rady Evropy pro lidská práva předložit písemné stanovisko a účastnit se veřejného jednání.“ Článek 14 Článek 38 Úmluvy zní takto: „Článek 38 – Posouzení případu Soud případ projedná kontradiktorním způsobem se zástupci stran, a je-li to třeba, přistoupí k šetření, pro jehož účinné provedení poskytnou dotčené Vysoké smluvní strany všechny nezbytné prostředky.“ Článek 15 Článek 39 Úmluvy zní takto: „Článek 39 – Smírná urovnání 1. V jakékoli fázi řízení může být Soud nápomocen dotčeným stranám s cílem dosáhnout smírného urovnání případu na základě dodržování lidských práv, jak jsou stanovena Úmluvou a jejími Protokoly. 2. Řízení vedené podle odstavce 1 je důvěrné. 3. Je-li dosaženo smírného urovnání, vyškrtne Soud případ ze svého seznamu rozhodnutím, které se omezí na stručné vylíčení skutečností a přijatého řešení. 4. Toto rozhodnutí se předá Výboru ministrů, který dohlíží na plnění podmínek smírného urovnání uvedených v rozhodnutí.“ Článek 16 Článek 46 Úmluvy zní takto: „Článek 46 – Závaznost a výkon rozsudků 1. Vysoké smluvní strany se zavazují, že se budou řídit konečnými rozsudky Soudu ve všech případech, jichž jsou stranami. 2. Konečný rozsudek Soudu se doručuje Výboru ministrů, který dohlíží na jeho výkon. 3. Jestliže se Výbor ministrů domnívá, že dohledu nad výkonem konečného rozsudku brání problém týkající se výkladu tohoto rozsudku, může se obrátit na Soud, aby rozhodl o této výkladové otázce. Rozhodnutí obrátit se na Soud musí být přijato dvoutřetinovou většinou zástupců oprávněných zasedat ve Výboru. 4. Jestliže se Výbor ministrů domnívá, že se některá Vysoká smluvní strana odmítá řídit konečným rozsudkem vydaným v případě, jehož je stranou, může se po formální výzvě adresované této straně rozhodnutím přijatým dvoutřetinovou většinou zástupců oprávněných zasedat ve Výboru obrátit na Soud v otázce, zda tato strana plní své povinnosti podle odstavce 1. 5. Jestliže Soud shledá porušení odstavce 1, postoupí případ Výboru ministrů ke zvážení opatření, jež mají být přijata. Jestliže Soud neshledá porušení odstavce 1, postoupí případ Výboru ministrů, který ukončí svůj dohled.“ Článek 17 Článek 59 Úmluvy se mění takto: 1. Vkládá se nový odstavec 2, který zní: „2. Evropská unie může přistoupit k této Úmluvě.“. 2. Odstavce 2, 3 a 4 se stávají po řadě odstavci 3, 4 a 5. Závěrečná a přechodná ustanovení Článek 18 1. Tento Protokol je otevřen k podpisu členským státům Rady Evropy, které podepsaly Úmluvu a které mohou vyjádřit svůj souhlas být jím vázány: a) podpisem bez výhrady ratifikace, přijetí nebo schválení; nebo b) podpisem s výhradou ratifikace, přijetí nebo schválení, po kterém následuje ratifikace, přijetí nebo schválení. 2. Ratifikační listiny nebo listiny o přijetí nebo schválení budou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy. Článek 19 Tento Protokol vstoupí v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí tříměsíčního období ode dne, kdy všechny strany Úmluvy vyjádřily svůj souhlas s tím, že budou Protokolem vázány v souladu s ustanovením článku 18. Článek 20 1. Ode dne vstupu tohoto Protokolu v platnost se jeho ustanovení vztahují na všechny stížnosti projednávané Soudem, jakož i na všechny rozsudky, na jejichž výkon dohlíží Výbor ministrů. 2. Nové kritérium přijatelnosti doplněné článkem 12 tohoto Protokolu do článku 35 odstavce 3.b Úmluvy se nevztahuje na stížnosti prohlášené za přijatelné před vstupem tohoto Protokolu v platnost. Po dva roky následující po vstupu tohoto Protokolu v platnost může být nové kritérium přijatelnosti používáno pouze senáty a Velkým senátem Soudu. Článek 21 Funkční období soudců sloužících své první funkční období v den vstupu tohoto Protokolu v platnost se prodlužuje ipso iure tak, aby celkové funkční období dosáhlo trvání devíti let. Ostatní soudci dokončí své funkční období, které se prodlužuje ipso iure o dva roky. Článek 22 Generální tajemník Rady Evropy oznámí členským státům Rady Evropy: a) každý podpis; b) uložení každé ratifikační listiny nebo listiny o přijetí nebo schválení; c) datum vstupu tohoto Protokolu v platnost v souladu s článkem 19; a d) každý jiný úkon, oznámení nebo sdělení týkající se tohoto Protokolu. Na důkaz toho níže podepsaní, byvše k tomu řádně zmocněni, podepsali tento Protokol. Dáno ve Štrasburku dne 13. května 2004, v anglickém a francouzském jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost, v jednom vyhotovení, které bude uloženo v archivu Rady Evropy. Jeho ověřenou kopii zašle generální tajemník Rady Evropy každému z členských států Rady Evropy. 1) Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění Protokolů 3, 5 a 8, přijatá v Římě dne 4. listopadu 1950 byla vyhlášena pod č. 209/1992 Sb. Pod č. 209/1992 Sb. byl rovněž vyhlášen Dodatkový protokol k Úmluvě (Paříž, 20. března 1952), Protokol č. 2 k Úmluvě (Štrasburk, 6. května 1963), Protokol č. 4 k Úmluvě (Štrasburk, 16. září 1963), Protokol č. 6 k Úmluvě (Štrasburk, 28. dubna 1983) a Protokol č. 7 k Úmluvě (Štrasburk, 22. listopadu 1984). Protokol č. 11 k Úmluvě (Štrasburk, 11. května 1994) byl vyhlášen pod č. 243/1998 Sb. a Protokol č. 13 k Úmluvě (Vilnius, 3. května 2002) byl vyhlášen pod č. 114/2004 Sb. m. s.
Nález Ústavního soudu č. 135/2010 Sb.
Nález Ústavního soudu č. 135/2010 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 23. března 2010 ve věci návrhu na zrušení § 15 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění Vyhlášeno 13. 5. 2010, částka 49/2010 * Odůvodnění * I. - Rekapitulace návrhu a argumentace navrhovatele * II. - Vyjádření účastníků řízení * III. - Stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí * IV. - Dikce napadeného ustanovení * V. - Podmínky aktivní legitimace navrhovatele, přípustnost návrhu * VI. - Ústavní konformita legislativního procesu * VII. - Vlastní přezkum 135 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl dne 23. března 2010 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká (soudce zpravodaj), Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická ve věci návrhu Krajského soudu v Ostravě, za který jedná soudkyně JUDr. Bohuslava Drahošová, na zrušení § 15 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení takto: Ustanovení § 15 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, se ruší dnem 30. 9. 2011. Odůvodnění I. Rekapitulace návrhu a argumentace navrhovatele 1. Ústavní soudÚstavní soud obdržel dne 13. 4. 2007 návrh, kterým se Krajský soud v Ostravě (dále též jen „navrhovatel“ nebo „krajský soud“) v souladu s čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) domáhal zrušení části ustanovení § 15 věty druhé zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni 29. 5. 2006, vyjádřené slovy „do 21 800 Kč“ a dále slovy „a z částky osobního vyměřovacího základu nad 21 800 Kč se počítá 10 %“; jako alternativní petit přitom navrhovatel navrhl zrušení ustanovení § 15 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 2. V návrhu na zahájení řízení navrhovatel uvedl, že v právní věci JUDr. K. S. byl rozhodnutím ze dne 29. 5. 2006 (číslo 480 506 088) žalobci přiznán od 1. 2. 2006 plný invalidní důchod podle ustanovení § 39 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. ve výši 13 346 Kč měsíčně s odůvodněním, že důchod je tvořen základní výměrou, která činí 1 470 Kč měsíčně a procentní výměrou, která činí 11 876 Kč. Tato procentní výměra byla vypočtena z osobního vyměřovacího základu zjištěného za roky 1986 až 2005 ve výši 68 635 Kč. 3. Žalobce napadl u Krajského soudu v Ostravě výši přiznaného důchodu i při vědomí, že jeho výše byla stanovena v souladu s ustanovením § 15 a násl. a § 41 zákona č. 155/1995 Sb., přičemž poukázal na skutečnost, že celková výše přiznaného důchodu činí pouze 19 % z jeho příjmu (což nepovažuje za přiměřené hmotné zabezpečení). Jelikož průměrná výše důchodu v roce 2004 činila 44 % hrubého průměrného příjmu (resp. 57 % čistého průměrného příjmu), měl žalobce za to, že jemu přiznaný důchod zakládá naprostou nerovnost jeho osoby k ostatním poživatelům důchodového systému. V žalobě podané u krajského soudu namítl žalobce nesoulad ustanovení § 15 zákona č. 155/1995 Sb. s ustanovením čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“), neboť v tomto ustanovení stanovená redukce příjmu pro výpočet procentní výměry důchodu jej má znevýhodňovat a zakládat jeho nerovné postavení. 4. U krajského soudu napadené rozhodnutí považuje navrhovatel za správné, pokud se jedná o způsob výpočtu a zápočet odpracovaných let. Navrhovatel nicméně dospěl k závěru, že ustanovení § 15 zákona o důchodovém pojištění nemůže obstát, neboť je neústavní, jelikož jsou tímto ustanovením poškozeni pojištěnci s vyššími příjmy, tedy ty osoby, jejichž příjem přesahuje základní stanovenou částku osobního vyměřovacího základu. Pro zaměstnance navíc na rozdíl od osob samostatně výdělečně činných není stanoven žádný maximální limit vyměřovacího základu. 5. Navrhovatel připomíná, že podle názvu zákona se jedná o pojištění, tedy o právní institut, který v každém právním státě má svůj ustálený obsah. Pojištěný přenáší svá rizika za úplatu na jiný subjekt, který toto riziko přejímá a za určité situace je vázán k poskytnutí stanoveného plnění. Se zaplaceným pojistným proto musí být zacházeno jako s pojistným, nikoli jako s daní. U pojistného by přitom dle navrhovatele relace mezi zaplaceným pojistným a plněním měla být zřetelná a přiměřená. Navrhovatel zdůrazňuje, že aplikací zejména druhé redukční hranice dochází k podstatnému snížení výpočtového základu, aniž by byla zřejmá úvaha zákonodárce o legitimním cíli a smyslu takové právní úpravy. Faktickým výsledkem uplatnění uvedených redukcí je to, že čím je vyšší suma zaplaceného pojištění, tím je relativně nižší vyplácený důchod. 6. Napadené ustanovení § 15 zákona č. 155/1995 Sb. není dle navrhovatele ustanovením, které by nerovnosti odstraňovalo, ale naopak ustanovením, které flagrantní nerovnosti mezi pojištěnými zjevně zakládá. V žádném případě nelze dovodit vztah přiměřenosti. Je proto dle mínění navrhovatele třeba posoudit, zda jsou důvody pro takový postup objektivní a zda jsou k tomu použité prostředky přiměřené. Pominout přitom dle navrhovatele nelze, že kritérium přiměřenosti zvoleného prostředku (míra redukce) v dané právní úpravě zcela absentuje, přičemž stanovené redukční hranice a procentní sazby nesou znaky čiré libovůle zákonodárce. Redukce by měla být pro všechny pojištěné stejná; právní stát se nemůže prohlašovat za nositele pojištění a současně vybrané prostředky rozdělovat způsobem, že těm, kteří do systému přispěli nejvíce, nezaručuje mnohdy ani 20 % jejich původního měsíčního příjmu, ze kterého bylo pojištění vybráno. 7. Navrhovatel dále konstatuje, že princip solidarity není konkrétním právním institutem, z něhož by vyplývala určitá práva a povinnosti. Solidaritou se rozumí pocit sounáležitosti k určitému celku, soudržnost, pospolitost, ochota k vzájemné pomoci a podpoře. Jedná se nepochybně o princip eticky zcela akceptovatelný, který však sám o sobě k odůvodnění a k akceptaci výše uvedeného rozdílného zacházení nepostačuje. Solidarita se dostatečně a výrazně projevuje již tím, že platby pojištění se odvíjejí důsledně od výše platu. Systém zajišťuje dostatečně i obecnou mezigenerační solidaritu a jde dokonce tak daleko, že vyžaduje, aby do tohoto systému přispívali i ti, kteří již z něho nemohou v podstatě očekávat žádné nové plnění (pracující důchodci). 8. V závěru návrhu navrhovatel uvádí, že ustanovení § 15 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, je dle jeho názoru rozporné s čl. 1 odst. 1 Ústavy, jakož i s čl. 1 Listiny, neboť zjevně nepřiměřeným způsobem diskriminuje značnou část pojištěných. II. Vyjádření účastníků řízení 9. Ústavní soudÚstavní soud zaslal v souladu s ustanovením § 42 odst. 3 a 4 a § 69 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, předmětný návrh k vyjádření Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky a vyžádal si i písemné stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí (ve smyslu § 48 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu). 10. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ve svém vyjádření nejprve poukázala na skutečnost, že v rámci legislativního procesu na půdě dolní sněmovny nebyla ve vztahu ke znění ustanovení § 15 zákona č. 155/1995 Sb. vznesena žádná věcná námitka. Během obecné rozpravy ke sněmovnímu tisku č. 1574 byly dne 29. 6. 1995 vzneseny dva pozměňovací návrhy (Dalibora Štambery a Jaroslava Štraita) ohledně znění ustanovení § 15, které se oba dotýkaly toliko výše jednotlivých redukčních hranic, nikoliv jejich percentuálních hodnot. Sněmovní tisk č. 1574 byl poté schválen i s pozměňovacím návrhem poslance Dalibora Štambery. V závěru svého vyjádření Poslanecká sněmovna konstatuje, že zákon č. 155/1995 Sb. byl přijat po řádně provedeném zákonodárném procesu, byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a vyhlášen ve Sbírce zákonů. 11. Senát Parlamentu České republiky ve svém vyjádření připomněl, že zákon č. 155/1995 Sb. byl přijat Poslaneckou sněmovnou ještě před ustavením Senátu, poukázal nicméně na fakt, že uvedený zákon byl sice již mnohokrát novelizován (jedná se o necelé čtyři desítky novelizací), ovšem žádná novelizace se netýkala napadeného ustanovení § 15. Ohledně navrhovatelovy námitky, že „pro zaměstnance na rozdíl od osob samostatně výdělečně činných není stanoven žádný maximální limit vyměřovacího základu“ poukázal Senát na to, že po podání návrhu byl zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, s účinností od 1. 1. 2008 v ustanovení § 15a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, stanoven maximální limit vyměřovacího základu (i) pro zaměstnance. III. Stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí 12. Ministerstvo v úvodu svého obsáhlého stanoviska zdůraznilo, že výpočtový základ představuje v zákoně o důchodovém pojištění klíčový institut, bez něhož je tento zákon v podstatě neaplikovatelný. Pro stanovení výpočtového základu jsou přitom podstatné dva prvky, a to osobní vyměřovací základ a tzv. redukční hranice. Redukční hranice stanoví vláda svým nařízením na základě ustanovení § 107 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, přičemž zákon zvýšení těchto hranic neukládá („vláda může zvýšit“) a ani neurčuje pro jejich stanovení žádné limitující podmínky. Existenci redukčních hranic a úroveň jejich nastavení nelze dle ministerstva posuzovat bez přihlédnutí ke všem souvislostem a návaznostem na ostatní prvky konstrukce výpočtu důchodu, tj. zejména ke způsobu indexace vyměřovacích základů fakticky dosažených v rozhodném období, z něhož se příjmy pro výpočet důchodu zjišťují. 13. Současně ministerstvo rekapitulovalo historický vývoj a upozornilo, že redukční hranice nebyly v českém důchodovém pojištění zavedeny až zákonem o důchodovém pojištění, nýbrž existovaly již téměř 50 let před účinností tohoto zákona, počínaje účinností zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění. Je proto třeba připomenout, že právní úprava z roku 1995 poprvé odstraňuje jedno z dřívějších omezujících opatření spočívající v tom, že se v podstatě k příjmům nad určitou hranici nepřihlíželo vůbec. V této souvislosti se podotýká, že právní předpisy platné před 1. lednem 1996 obsahovaly ještě celou řadu dalších omezení výše důchodu, a to jak pevnou částkou, tak i nejvyšší procentní výměrou, která zákon o důchodovém pojištění nepřevzal. Existence redukčních hranic je proto dle ministerstva jediným „omezujícím“ prvkem v současné konstrukci výpočtu důchodu. 14. Ministerstvo ve svém stanovisku dále odkázalo na mezinárodní srovnání, ve kterém poukázalo jak na skupinu zemí s vysokou (např. Itálie, Finsko, Nizozemí, Estonsko a Chorvatsko), tak s nízkou (např. Velká Británie, Irsko, Dánsko, Belgie či Švýcarsko) mírou ekvivalence přiznaného důchodu a příjmu před odchodem do důchodu. 15. Pozornost věnovalo ministerstvo i otázce charakteru důchodového pojištění, přičemž poukázalo na skutečnost, že je všeobecně uznáván rozdílný charakter sociálního a soukromého pojištění. Hlavní rozdíly mezi „sociálním pojištěním“ (jak lze označit sociální systémy) a „komerčním pojištěním“ (jak lze označit ostatní druhy pojištění) jsou: a) sociální pojištění je založeno především zákonem, zatímco komerční pojištění vzniká na smluvním principu; b) sociální pojištění je za podmínek stanovených zákonem zásadně povinné, zatímco komerční pojištění je především dobrovolné; c) plnění v oblasti sociálního pojištění je stanoveno parametricky (nikoli individuálně) zákonem (často jiným, než kterým jsou stanovena pravidla plateb pojistného), zatímco pojistné plnění v komerčním pojištění je určeno v konkrétní individuální smlouvě nebo z ní aspoň vyplývá; d) na platbách pojistného v sociálním pojištění se nepodílejí jen osoby tohoto pojistného účastné, nýbrž i jejich zaměstnavatelé; e) plnění ze strany státu (prostřednictvím plátců důchodu) není zpravidla závislé na zaplacení pojistného, neboť pojištěnci, kteří jsou účastni důchodového pojištění ze závislé činnosti, jsou sice poplatníky tohoto pojistného, nikoli však jeho „faktickými plátci“; f) v sociálním pojištění se uplatňuje řada sociálních a ochranných prvků, které výrazně modifikují vztah mezi dosahovanými příjmy (zaplaceným pojistným) a výší dávky a podmínkami nároku na dávku (důchod); jde zejména o instituty náhradních dob pojištění (kdy se neplatí žádné pojistné), vyloučených dob při výpočtu osobního vyměřovacího základu, dopočtených dob pro nárok na invalidní důchody a zaručené minimální výše důchodů. Z uvedených důvodů dospívá ministerstvo k závěru, že nelze souhlasit s tvrzením, že se zaplaceným pojistným musí být zacházeno jako s pojistným, nikoli jako s daní. Zaplacení pojistného má v sociálním pojištění zcela jiný význam a dopad než v pojištění komerčním. 16. V další části svého stanoviska se ministerstvo zabývalo principem solidarity. Ve vztahu k tzv. mezigenerační solidaritě ministerstvo konstatuje, že věk odchodu do starobního důchodu se sice v posledních letech zvyšuje, přibližně dosahuje rychlosti prodlužování naděje dožití, nicméně je každoročně vypláceno více starobních důchodů, což ovlivňuje výdaje důchodového pojištění. Částka vyplacená na starobních důchodech tak v uplynulých letech rostla rychleji než počet starobních důchodů. Ohledně solidarity v rámci (dané) generace ministerstvo uvádí, že solidarita ekonomicky aktivních s ekonomicky neaktivními občany se projevuje především prostřednictvím náhradních dob pojištění. Jde o doby, které se pro účely důchodového pojištění zohledňují, přestože se za ně neodvádí pojistné ani žádné jiné platby. S existencí náhradních dob pojištění souvisí navíc tzv. vyloučené doby; jde v podstatě o náhradní doby pojištění, které spadají do rozhodného období, z něhož se zjišťují příjmy pro výpočet důchodu. 17. Důležitou složku solidarity v rámci generace potom představuje dle ministerstva tzv. příjmová solidarita, jež vede k vyšší míře náhrady předdůchodových příjmů u osob s dlouhodobě nízkými příjmy s tím, že se zvyšujícími se příjmy míra náhrady klesá. Uplatnění principu solidarity v důchodovém pojištění umožňuje zabránit sociálnímu vyloučení některých skupin obyvatel a jejich ohrožení chudobou. V této souvislosti ministerstvo zdůrazňuje, že s přihlédnutím k obecné úrovni příjmů obyvatel České republiky a ve vztahu k cílům spočívajícím v zajištění prevence sociálního vyloučení, v udržení životní úrovně důchodců a v podpoře solidarity v rámci generace i mezi generacemi je situace důchodců přiměřená. Česká republika patří k zemím s velmi nízkou mírou chudoby. 18. Příjmová solidarita se projevuje v celé konstrukci výpočtu důchodu. Výše příjmů pro výpočet důchodu se nezjišťují za celé období ekonomické aktivity, ale pouze z určité části, do které nespadá období na jejím počátku, kdy jsou příjmy zpravidla nižší. Výrazem solidarity je i to, že se pro stanovení výše procentní výměry důchodu neberou v úvahu skutečně dosažené vyměřovací základy (hrubé příjmy), z nichž také bylo odvedeno pojistné, ale tzv. roční vyměřovací základy, což jsou v podstatě skutečně dosažené vyměřovací základy vynásobené koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu, čímž je zajištěno zachování úrovně příjmů dosažených v konkrétním kalendářním roce rozhodného období vzhledem k roku přiznání důchodu. 19. Významným projevem solidarity v rámci výpočtu důchodu jsou podle ministerstva právě redukční hranice, pomocí nichž se z osobního vyměřovacího základu zjišťuje výpočtový základ pro stanovení procentní výměry důchodu. Současně ministerstvo připomíná, že se základní důchodové pojištění výrazně podílí na snižování chudoby starší generace, což je také jedním z jeho základních cílů. Zrušení redukčních hranic by tuto současnou situaci podstatně zhoršilo, protože redukční hranice jsou prvkem, který zásadním způsobem ovlivňuje úroveň solidarity v základním důchodovém pojištění. S odkazem na nález Ústavního souduÚstavního soudu ve věci sp. zn. Pl. ÚS 12/94 ze dne 12. 4. 1995 (viz níže) přitom ministerstvo dovozuje, že je na zákonodárci, zda důchodový systém upřednostňuje ekvivalenci, nebo solidaritu. 20. V další části svého stanoviska se ministerstvo vyjádřilo k otázce náhradového poměru, přičemž připomnělo, že snižování náhradového poměru nepatřilo mezi tzv. stabilizační opatření. Otázku případného zvyšování tohoto poměru je proto třeba posuzovat též vzhledem k celkovému budoucímu vývoji bilance důchodového systému. Náhradový poměr závisí v každém státě na celé řadě faktorů. Jedná se o bilanci příjmů a výdajů důchodového sytému (včetně prognóz), sazby pojistného na důchodové pojištění, celkovou míru daňového a odvodového zatížení obyvatel a zaměstnavatelů, rozsah podpory doplňkových důchodových systémů, historický vývoj důchodového systému, rozsah důchodově pojištěných osob a okruh poplatníků pojistného na důchodové pojištění, význam příjmů důchodového pojištění pro finanční zajištění obyvatel a celkovou úlohu důchodového systému ve společnosti (včetně míry solidarity). S přihlédnutím k těmto faktorům se dovozuje, že v České republice stávající konstrukce výše důchodů a náhradový poměr odpovídají sociálně-ekonomické a politické realitě a že nejsou projevem „čiré libovůle zákonodárce“, který skupinám pojištěnců s vyššími příjmy toliko nechce poskytnout vyšší důchody. 21. Snížení výpočtového základu prostřednictvím redukčních hranic, tj. výpočet důchodů nikoliv ze stoprocentního průměru příjmů zjištěného za rozhodné období, nýbrž z redukovaného průměru, je tedy dle ministerstva dáno celkovým pojetím českého důchodového systému, který vychází z širšího pojetí solidarity v systému, a vzájemným propojením a vyvážeností jednotlivých prvků tohoto systému, zejména rozsahem zápočtu jednotlivých náhradních dob, způsobem zjišťování průměru příjmů za rozhodné období (včetně jejich indexace a redukce), procentní sazbou (1,5 %) z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění, důchodovým věkem, institutem dopočtené doby. Je třeba též zdůraznit, že rozsah solidarity v důchodovém systému je celospolečensky uznávaný a je převážnou částí společnosti též vyžadován a že výraznější omezení této solidarity by bylo ze strany převážné části společnosti vnímáno negativně. 22. V závěru svého stanoviska se ministerstvo vyjadřuje k otázce zrušení první a druhé redukční hranice. Zrušení obou redukčních hranic pro redukci osobního vyměřovacího základu při výpočtu důchodu podle § 15 zákona o důchodovém pojištění by se dle ministerstva okamžitě projevilo ve výši nově přiznávaných důchodů, a to skokovým zvýšením jejich průměrné relativní úrovně vůči mzdám ze současných cca 45 % na skoro 80 %. V celkové úrovni důchodů by se zrušení redukčních hranic projevovalo postupně, neboť zasáhne pouze důchody nově přiznávané. Nicméně v dlouhodobém horizontu by se zvýšila průměrná úroveň vyplácených starobních důchodů (měřená relací průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě) až skoro k 65 % průměrné mzdy. Tento fakt by se negativně projevoval v celkových výdajích na důchody a udržitelnosti celého systému. 23. Zrušení druhé redukční hranice pro redukci osobního vyměřovacího základu při výpočtu důchodu podle § 15 zákona o důchodovém pojištění by se dle ministerstva projevilo ve výši nově přiznávaných důchodů, nicméně toto zvýšení by zvedlo jejich průměrnou relativní úroveň vůči mzdám jen o cca 5 % ze současných 45 % na o něco více jak 47 %. Relativně malé zvýšení úrovně nově přiznávaných důchodů je dáno tím, že jen u necelých 30 % osob, kterým je přiznáván důchod, se osobní vyměřovací základ nachází nad druhou redukční hranicí a posun je pouze z 10 na 30 %. Při zásadní změně redukčních hranic nebo při jejich zrušení by bylo nutné provést analýzu úrovně všech ostatních prvků konstrukce výpočtu důchodu, procentních sazeb za dobu pojištění do dosažení důchodového věku a v době po dosažení důchodového věku a redukce procentní výměry důchodu za předčasný odchod do starobního důchodu. Přehodnotit by dále bylo nutné postavení, resp. úroveň zohlednění tzv. náhradních dob pojištění, které se hodnotí pro účely důchodového pojištění, přestože za ně pojistné ani žádné jiné platby odváděny nejsou. 24. Zrušení redukčních hranic pro redukci osobního vyměřovacího základu při výpočtu důchodu by se ve výši nově přiznávaných důchodů projevilo zvýšením důchodů vyměřených z osobního vyměřovacího základu převyšujícího redukční hranici, a pokud by nebylo spojeno se změnami ostatních parametrů ovlivňujících výši důchodu, vedlo by tedy i ke zvýšení výdajů na důchody. Změny v redukčních hranicích by založily nerovnost mezi jednotlivými skupinami pojištěnců, neboť by se dotkly jen důchodů přiznávaných za účinnosti těchto změn, a není z ekonomického hlediska reálné tyto nerovnosti odstranit. Zrušení ustanovení § 15 zákona o důchodovém pojištění by mělo za následek to, že by nebylo možné vyměřovat důchody, resp. by všechny přímé důchody byly vyměřovány jen v minimálních zaručených výších, neboť by byla zrušena definice klíčového prvku pro výpočet procentní výměry důchodů (a ustanovení § 16 až 18 by se tak stala prakticky neaplikovatelnými, a tudíž obsoletními), a přijetí nové úpravy by bylo velmi obtížné a stejně by určitá redukce musela být opět přijata, neboť jinak by náhradový poměr (podíl výše důchodu k čisté mzdě) činil více než 90 % (91 až 97 %), což je finančně naprosto nereálné. 25. Nadto ministerstvo připomíná, že překážkou zvýšení redukčních hranic tak, aby se pro výpočet důchodu hodnotil osobní vyměřovací základ ve větším rozsahu, není samotná dikce ustanovení § 15 zákona o důchodovém pojištění, neboť výši těchto hranic stanoví vláda nařízením, přičemž pro stanovení výše těchto hranic nejsou v zákoně o důchodovém pojištění stanovena žádná kritéria. Tato kritéria jsou však v praxi dána jednak finančními možnostmi systému (včetně vyrovnávání, resp. dorovnávání výše již přiznaných důchodů, aby nevznikaly rozdíly mezi důchody přiznanými v různých obdobích), jednak úlohou redukčních hranic v pojetí českého důchodového systému, a proto nebylo, resp. ani nemohlo být přikročeno k výraznějším změnám ve výši redukčních hranic (teoreticky by bylo možné, aby vláda stanovila druhou redukční hranici ve výši např. 60 000 Kč). 26. V závěru svého stanoviska ministerstvo konstatuje, že návrh Krajského soudu v Ostravě na zrušení slov „do 21 800 Kč“ a slov „a z částky osobního vyměřovacího základu nad 21 800 Kč se počítá 10 %“ v ustanovení § 15 věty druhé zákona o důchodovém pojištění není realizovatelný, neboť tato slova se v platném znění zákona o důchodovém pojištění nevyskytují. V ustanovení § 15 zákona o důchodovém pojištění jsou totiž stále částky 5 000 Kč a 10 000 Kč, přičemž tyto částky nebyly žádným jiným zákonem změněny; tyto částky byly sice zvyšovány nařízením vlády, avšak nařízení vlády nepředstavuje přímou novelu zákona. Dále se namítá, že ani částka 21 800 Kč není platná v roce 2009, neboť pro rok 2009 je druhou redukční hranicí na základě nařízení vlády č. 365/2008 Sb. částka 27 000 Kč; i při akceptaci toho, že nařízení vlády přímo noveluje zákon, je zde překážka podle § 66 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, neboť napadené znění, tj. částka 21 800 Kč, již pozbylo platnosti (viz nařízení vlády č. 414/2005 Sb., nařízení vlády č. 462/2006 Sb., nařízení vlády č. 257/2007 Sb. a nařízení vlády č. 365/2008 Sb.). IV. Dikce napadeného ustanovení 27. Ustanovení § 15 zákona č. 155/1995 Sb. zní: „Výpočtovým základem je osobní vyměřovací základ (§ 16), pokud nepřevyšuje částku 5 000 Kč. Převyšuje-li osobní vyměřovací základ částku 5 000 Kč, stanoví se výpočtový základ tak, že částka 5 000 Kč se počítá v plné výši, z částky osobního vyměřovacího základu nad 5 000 Kč do 10 000 Kč se počítá 30 % a z částky osobního vyměřovacího základu nad 10 000 Kč se počítá 10 %.“. V. Podmínky aktivní legitimace navrhovatele, přípustnost návrhu 28. Návrh podal Krajský soud v Ostravě v souvislosti s řízením, které u něho probíhá, přičemž ke zrušení navrhované ustanovení zákona o důchodovém pojištění je jedno z těch, které musí v řízení aplikovat. Jeho aktivní legitimace se tak opírá o ustanovení § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. 29. Ústavní soudÚstavní soud se zabýval i otázkou, zda v návrhu uvedené ustanovení se může stát předmětem řízení ve smyslu ustanovení § 64 a násl. zákona o Ústavním soudu i za situace, kdy nařízeními vlády došlo k navýšení tzv. druhé redukční hranice (na což ostatně poukázalo ve svém stanovisku i Ministerstvo práce a sociálních věcí). 30. Navrhovatel navrhuje v první alternativě svého petitu ke zrušení části ustanovení § 15 věty druhé zákona o důchodovém pojištění vyjádřené slovy „do 21 800 Kč“ a slovy „a z částky osobního vyměřovacího základu nad 21 800 Kč se počítá 10 %“. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu se tedy k derogaci navrhují části zákonného ustanovení, v nichž v zákoně č. 155/1995 Sb. byly stanoveny finanční částky, jež byly později ve smyslu ustanovení § 107 odst. 2 téhož zákona nařízeními vlády postupně zvyšovány. 31. Ústavní soudÚstavní soud se nicméně nemusel zabývat důsledky postupu vlády ve smyslu uvedeného zmocňovacího ustanovení, tedy otázkou, zda nejsou ve smyslu ustanovení § 67 odst. 1 zákona o Ústavním soudu splněny podmínky pro zastavení řízení, respektive zda je návrh ve smyslu ustanovení § 66 odst. 1 zákona o Ústavním soudu přípustný. Navrhovatel totiž vznesl v podání k Ústavnímu soudu alternativní návrh, přičemž ve druhé variantě navrhl zrušení (celého) ustanovení § 15 zákona č. 155/1995 Sb., Ústavní soudÚstavní soud proto neshledal podmínky pro zastavení řízení a považuje návrh za přípustný. VI. Ústavní konformita legislativního procesu 32. Ústavní soudÚstavní soud dále v souladu s ustanovením § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zkoumal, zda zákon, u kterého navrhovatel namítá protiústavnost jeho ustanovení, byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. 33. Z vyjádření Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky, jakož i z příslušných sněmovních tisků a z údajů o průběhu hlasování, Ústavní soudÚstavní soud zjistil, že Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona o důchodovém pojištění na své 32. schůzi dne 30. 6. 1995, tedy ještě před vznikem Senátu. Pro hlasovalo 100 a proti 76 poslanců. Zákon byl ústavními činiteli podepsán a dne 4. 8. 1995 vyhlášen ve Sbírce zákonů, v částce 41 pod číslem 155/1995 Sb. Zákon o důchodovém pojištění tak byl přijat ústavně předepsaným způsobem a v mezích Ústavou stanovené kompetence při dodržení pravidel stanovených v čl. 39 odst. 1 a 2 Ústavy. VII. Vlastní přezkum 34. Jak tedy vyplynulo z narativní části odůvodnění, stojí Ústavní soudÚstavní soud před úkolem posoudit ústavní konformitu napadeného ustanovení § 15 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Předmětem přezkumu Ústavního souduÚstavního soudu je tedy primárně otázka, zda poměr mezi výší příjmu, pojistného na důchodové pojištění a výší důchodu za stávající právní úpravy naplňuje ústavní požadavek „přiměřenosti“ hmotného zabezpečení ve stáří (resp. při nezpůsobilosti k práci či při ztrátě živitele) a nezakládá namítanou nerovnost účastníků důchodového pojištění. Posuzování důvodnosti návrhu na zrušení ustanovení § 15 nemůže tedy spočívat toliko v posouzení ústavní konformity vlastního provedení práva na přiměřené hmotné zabezpečení zakotveného v ustanovení čl. 30 odst. 1 Listiny, ale rovněž z hlediska naplnění principu rovnosti zakotveného v čl. 1 Listiny. Stručná deskripce důchodových systémů a české právní úpravy 35. Napadené ustanovení § 15 zákona č. 155/1995 Sb., na jehož základě je vypočítáván důchod, není možno posuzovat izolovaně – např. pouze prizmatem daného právního předpisu – nýbrž v širším kontextu konstrukce důchodového systému jakožto jedné ze složek sociální politiky státu. 36. Důchodový systém představuje totiž nástroj sociální politiky státu, jehož prostřednictvím jsou naplňovány (základní) funkce sociální politiky. Zákony upravující problematiku sociálního zabezpečení, tedy i oblast důchodových systémů, jsou obecně odrazem sociální politiky státu, jež vždy vychází ze souhrnu faktorů společenských a ekonomických. V důchodovém systému přitom nacházejí své naplnění převážně následující funkce. Prvotní (historicky nejstarší) je funkce ochranná, jejímž cílem je poskytovat ochranu jedinci nebo sociálním skupinám. Důchodový systém má taktéž funkci rozdělovací a přerozdělovací, přičemž přerozdělovací funkce je spojena se zmírňováním rozdílů a nerovností mezi jednotlivci či sociálními skupinami. Jednou z dalších funkcí sociální politiky je i funkce homogenizační, jež směřuje ke zmírňování sociálních rozdílů a neodůvodněných rozdílů, avšak účelem není v žádném případě nivelizace. Mezi funkce sociální politiky patří taktéž i funkce stimulační, která má podporovat hospodářskou politiku stimulováním jednotlivců (srov. Gregorová, Zdeňka: Důchodové systémy, Brno: Masarykova univerzita, 1998, s. 45-47). 37. Důchodové systémy by měly zabezpečovat poskytování hmotného zabezpečení při určitých sociálních událostech. Poskytování hmotného zabezpečení je přitom možno realizovat prostřednictvím tří rovin (tzv. tří pilířů). První (všeobecný) pilíř představují důchodové systémy zajišťované státem, druhý pilíř je založen na zaměstnaneckých (důchodových) systémech a třetí (stejně jako druhý doplňkový) pilíř spočívá na principu osobního spoření (tzv. důchodové připojištění). 38. Z hlediska možného financování důchodových systémů, které nejsou přímo financovány státním rozpočtem, existují dva základní „pojistné“ způsoby financování – průběžný a fondový. Základní rozdíl spočívá v tom, že v průběžném systému se vybrané pojistné od ekonomicky aktivních osob – plátců pojistného – používá na výplatu důchodů již existujícím důchodcům. U fondového systému se odváděné pojistné investuje na individuálních účtech za účelem financování budoucích důchodových nároků osob, které pojistné platí. 39. Průběžný systém v zásadě vyžaduje ke svému fungování plnou tzv. mezigenerační solidaritu, což znamená v zásadě rovnost příjmů a výdajů důchodového systému v každém roce. Jinak řečeno, je-li základní např. důchodové pojištění založeno na průběžném systému, znamená to, že se z aktuálně vybraného pojistného vyplácejí již přiznané dávky. Finanční příspěvky se nekumulují s cílem je investovat. Ekonomicky aktivní generace tedy bezprostředně platí důchodové dávky ekonomicky neaktivní generaci. Vyrovnanosti finanční bilance v průběžných systémech lze dosáhnout pouze tehdy, pokud příjmy jsou stejné jako výdaje. 40. Naopak fondový systém takovou mezigenerační solidaritou charakterizován není, neboť je zaměřen na individualizované krytí sociálního rizika jednotlivce v budoucnosti ukládáním jeho zdrojů. Výnos fondového systému je determinován hrubým výnosem z aktiv dosaženým na finančních trzích při splnění podmínek definovaných regulátorem a dohledem a výší administrativních nákladů. 41. Fondový systém nepochybně vyhovuje běžné soukromoprávní představě „pojistnosti“ mnohem více než systém průběžný, neznamená to však, že by systém průběžný nebyl zásadně v teorii sociálního zabezpečení považován za systém pojistný. Pojistný charakter vyplývá v zásadě z těchto znaků: i v systému průběžném je souhrn vybraného pojistného účelově určen ke krytí nároků ze systému a jakkoliv placení pojistného a jeho výše nemá zejména v dávkově definovaných systémech přímý vliv na výši vyplácené dávky, má přinejmenším vliv nepřímý, neboť účast na pojištění je základní podmínkou nároku na budoucí plnění ze systému, přičemž se v konstrukci dávky pro její výši zohledňuje vždy nějakým způsobem přinejmenším délka přispívání do systému. 42. V průběžných systémech nutně není předpokladem existence přímé vazby mezi výší zaplaceného pojistného a výší v budoucnu pobírané dávky. Pokud je v budoucnu pobíraná dávka vždy nějak závislá na v minulosti placeném pojistném, pak je to délka placení pojistného, která je v dávkové formuli případně proměnnou ovlivňující částečně její výši. Výše dávky je však zásadně převážně závislá na výši pojistného placeného budoucí generací. Případnou zásluhovost přiznané dávky tedy v průběžných systémech zásadně nelze odvíjet přímo od výše v minulosti zaplaceného pojistného bez ohledu na pojistné placené mladší generací v okamžiku přiznávání dávky, neboť by docházelo k riziku deficitu financování systému. Přesto však, v závislosti na zvolené konstrukci odvození dávky, i v průběžném systému může být míra ekvivalence přiznané dávky a předchozího příjmu v době ekonomické aktivity vyšší či nižší. 43. V rámci obou systémů existují dva základní druhy konstrukce dávek z hlediska závislosti výše dávky na výši předchozího výdělku (resp. zaplaceného pojistného). Jde o tzv. systémy příspěvkově a dávkově definované. Dávkově definované systémy jsou z povahy věci vlastní spíše průběžným systémům, příspěvkově definované systémy spíše fondovým systémům, jakkoliv se v praxi objevují nejrůznější kombinace. 44. V příspěvkově definovaném systému je stanovena příspěvková sazba, kterou pojištěnec platí do systému. Výše jeho důchodu závisí přímo úměrně na množství odvedených příspěvků a jejich zhodnocení a nepřímo úměrně na naději dožití jeho generace v okamžiku odchodu pojištěnce do důchodu. Výše důchodu tak není systémem předem „garantována“, resp. není předvídatelná. Je zjevné, že tento způsob konstrukce dávky je vhodný zejména pro fondové systémy, jakkoliv existují i konstrukce implantující příspěvkově definovaný systém do systému průběžného. 45. Naopak v dávkově definovaném systému existuje přesná formule, podle které se důchod vypočte. Po přijetí určitých zjednodušení [předpokládaná doba pojištění, výše příjmu (resp. vyměřovacího základu) atd.] by měl mít pojištěnec přibližnou představu o výši svého důchodu řadu let před samotným odchodem do důchodu. Tato kredibilita výše závazku vůči danému jedinci je ovšem silně podmíněna tím, že se klíčové parametry důchodového systému nebudou v čase měnit. 46. Konstrukce závislosti dávky na předchozím placení pojistného je mj. důležitým faktorem ovlivňování trhu práce a zaměstnanosti, což vystupuje do popředí v souvislosti s dlouhodobou neudržitelností důchodových systémů v některé z čistých podob a při dnešním parametrickém nastavení. Důchodové systémy by neměly motivovat k předčasným odchodům z trhu práce. Delší setrvání na trhu práce a delší doba pojištění zajistí v rámci obou důchodových systémů v zásadě vyšší důchod, což napomáhá omezit riziko chudoby v postproduktivním věku. Míra vlivu na chování jedinců na trhu práce je však u obou systémů různá. Příspěvkově definované systémy jsou ve své čisté podobě pojistně matematicky neutrální. Jinými slovy, pojistné odvedené za dodatečný rok na trhu práce se plně promítne do vyššího důchodu. Čistý příspěvkově definovaný systém tak nemotivuje jedince k předčasnému opuštění trhu práce, ani ho „netrestá“ za pozdější odchod do důchodu. U dávkově definovaného systému je v praxi téměř nemožné této neutrality dosáhnout. Různé generace, pohlaví či příjmové skupiny bývají tímto systémem zvýhodněny či naopak „penalizovány“ ve vztahu k rozhodování o setrvání na trhu práce, a je tak možné motivovat jedince k delšímu setrvání na trhu práce mnohem více. 47. Na druhé straně se však oba systémy v opačném poměru výhodnosti odlišují v míře zásluhovosti. Příspěvkově definované systémy jsou ve své čisté podobě také plně zásluhové, tzn. že důchod je plně závislý na příjmech (resp. odvedeném pojistném) daného jedince. Poskytují tak všem pojištěncům stejnou míru náhrady jejich předdůchodového příjmu, bez ohledu na absolutní výši těchto příjmů. Naopak dávkově definované systémy v sobě většinou skrývají intragenerační příjmovou solidaritu. Míra náhrady předdůchodových příjmů je tak relativně vyšší u osob s nižšími příjmy než u občanů s vysokými výdělky. Systém s vysokou příjmovou solidaritou (tedy typicky dávkově definovaný systém) má představovat nástroj zmenšování chudoby post-produktivních generací, avšak nadměrná příjmová solidarita vytváří bariéry v důchodovém systému. Pojistné je vnímáno spíše jako daň, snižuje se tudíž motivace platit do systému, což v konečném důsledku podporuje šedou ekonomiku. Plně zásluhový systém nevysílá negativní podněty k trhu práce, avšak v jeho čisté podobě existuje riziko nedostatečné výše důchodu pro část důchodců. Příjmy těchto ohrožených kategorií pak musejí být podporovány jinými sociálními systémy. 48. Jak z hlediska způsobu financování, tak z hlediska konstrukce dávky má každý ze systémů své výhody a nevýhody. Dávkově definovaný systém umožňuje zajistit potřebnou solidaritu, ale pokud je jeho váha v důchodovém systému příliš velká, může mít negativní dopady na motivaci jedinců setrvat na trhu práce. Naopak příspěvkově definovaný systém neovlivňuje trh práce, ale může vést i k chudobě části populace. Průběžné financování je zranitelné demografickým vývojem a bývá politicky zneužíváno k mezigenerační nespravedlnosti. Naopak fondové financování je citlivé na vývoj na finančních trzích, kvalitu regulace a výši administrativních nákladů. Současný systém českého důchodového pojištění 49. Současný systém českého důchodového pojištění lze považovat za systém dvojpilířový, přičemž prvním pilířem je systém základní a druhý (resp. z hlediska obecné teorie třetí) pilíř představuje zákonné dobrovolné penzijní připojištění se státním příspěvkem. První pilíř tohoto systému je všeobecný (dopadá na celou populaci), jednotný (neměl by zakládat neodůvodněné rozdíly), povinný (stanovuje povinnost finančně se podílet na tvorbě zdrojů) a sociálně solidární. Konstrukce plnění z důchodového systému je přitom vybudována na následujících zásadách, které musí být právní úpravou respektovány: zásluhovost, sociální potřebnost, zabezpečení, garance a iniciace, kompenzace a společenská integrace, zachování nabytých práv, valorizace a odstraňování tvrdostí (srov. Gregorová, Zdeňka: Důchodové systémy, Brno: Masarykova univerzita, 1998, s. 80-85). 50. Důchod se skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry stanovené pevnou částkou pro všechny druhy důchodů bez ohledu na dobu pojištění a výši výdělku a z procentní výměry reflektující předchozí výdělky pojištěnce. Starobní (plný invalidní a částečný invalidní důchod) se vyměřuje příslušnou procentní sazbou v závislosti na získané délce doby důchodového pojištění z výpočtového základu. Pro stanovení výpočtového základu jsou podstatné dva prvky, a to osobní vyměřovací základ a tzv. redukční hranice. Při stanovení výpočtového základu se vychází z osobního vyměřovacího základu, tj. z úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce v jednotlivých kalendářních letech rozhodného období, které jsou pomocí koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu přizpůsobovány mzdové úrovni dosahované v roce předcházejícím roku přiznání důchodu. Úhrn vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok vynásobený příslušným koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu tvoří roční vyměřovací základ pojištěnce a měsíční průměr těchto ročních vyměřovacích základů za rozhodné období tvoří osobní vyměřovací základ. Redukcí osobního vyměřovacího základu se zjistí výpočtový základ pro vyměření procentní výměry důchodu. 51. Z hlediska financování lze český systém důchodového pojištění charakterizovat jako čistý systém průběžně financovaný, dávkově definovaný. Jedná se tedy o systém, který ke svému fungování vyžaduje vysokou míru jak mezigenerační, tak intragenerační solidarity, přičemž i intragenerační solidarita je v závislosti na demografickém vývoji, a tedy zvyšování počtu důchodců oproti ekonomicky aktivním osobám, rovněž nepřímým projevem mezigenerační solidarity, neboť neustále sleduje nutnost vyrovnané finanční bilance. 52. Přiznaná důchodová dávka se vypočítá tak, že se nejprve vynásobením ročních vyměřovacích základů koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu zjistí valorizované roční vyměřovací základy a jejich úhrn. Současně se sečtou vyloučené doby. Výpočet osobního vyměřovacího základu se potom provede tak, že se úhrn ročních vyměřovacích základů za rozhodné období vynásobí koeficientem podle § 16 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. a vzniklý součin se podělí počtem dnů rozhodného období (od něhož jsou odečteny tzv. vyloučené doby). Výpočtovým základem je osobní vyměřovací základ nepřevyšující stanovenou částku, která se započítává v plné výši, a při jejím překročení je poprvé redukována, a to 30 %, přičemž při překročení druhé redukční hranice je započítáváno pouze 10 % z osobního vyměřovacího základu. 53. Na základě popsaného systému, na základě jeho principů, promítnutí těchto principů do zákonné úpravy, jakož i způsobu jeho financování, Ústavní soudÚstavní soud posuzoval naplnění ustanovení čl. 30 odst. 1 Listiny, stanovícího, že „občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele“, zákonem č. 155/1995 Sb., respektive jeho napadeným ustanovením § 15. Listina uvádí základní parametry, které definují sociální záruky důstojné lidské existence. Cílem soudobého sociálního zabezpečení v nejobecnějším slova smyslu je regulace odpovědnosti občana za svou budoucnost (povinné pojistné systémy) a stanovení míry a forem sociální solidarity mezi občany (povinný či dobrovolný transfer prostředků skrze daňovou soustavu nebo sponzorováním); srov. Klíma, Karel a kol.: Komentář k Ústavě a Listině, 2. vydání, Plzeň: Aleš Čeněk, Plzeň 2009, s. 1234. 54. Zákonná úprava vycházející z obecných principů se snaží zabezpečit přiměřené hmotné zabezpečení všem účastníkům důchodového pojištění, a to s maximálním akcentem na princip solidarity jak intergenerační, tak intragenerační (tj. příjmové). K pojmu solidarita se Ústavní soudÚstavní soud vyjádřil již v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 2/08 ze dne 23. 4. 2008 (N 73/49 SbNU 85; 166/2008 Sb.)*): „Míra uznání principu solidarity závisí na úrovni etického chápání soužití ve společnosti, její kulturnosti, ale i smyslu jednotlivce pro spravedlnost a sounáležitost s ostatními a sdílení jejich osudu v určitém čase a místě. Solidaritu lze z pohledu jednotlivce vnímat jako vnitřní či vnější. Vnitřní solidarita je dána citovou blízkostí vztahu k ostatním, je spontánní, uplatňuje se především v rodině a v dalších partnerských společenstvích. Stát do tohoto vztahu zpravidla nezasahuje, nebo jen velmi omezeně (viz rodinněprávní vztahy upravené zákonem o rodině).Vnější solidarita tuto citovou blízkost postrádá, a souhlas jednotlivce s jejím uplatňováním je proto zdráhavější. Jedná se například o solidaritu bohatých s chudými, schopných s méně schopnými, zdravých s nemocnými. Stát se v této oblasti uplatňuje svojí mocensko-vrchnostenskou funkcí velmi aktivně. Přes princip solidarity se uskutečňuje přerozdělování, tj. pohyb přenášející zdroje od jedněch k druhým – těm potřebným. Solidarita má své hranice. Nemůže mít natolik vychýlenou podobu, aby ji ti, které postihuje, pociťovali jako nepřiměřenou, neproporcionální, nebo dokonce nespravedlivou a odňali jí svůj tichý souhlas. Ve jménu solidarity může stát postihovat pouze takovou část majetku schopného, aby současně nedestruoval aktivitu jeho výkonu a nedostal se za ústavní hranici ochrany majetku.“. 55. Ústavní soudÚstavní soud nikterak nezpochybňuje ve vztahu k důchodovému systému princip mezigenerační solidarity, neboť na něm je, jakožto systém průběžně financovaný, vybudován. Předmětem posouzení musí být nicméně solidarita příjmová (intragenerační), odrážející se v jednotné percentuální sazbě pojistného odváděného ekonomicky aktivním obyvatelstvem; vysokopříjmové skupiny obyvatelstva tedy odvádějí každoročně do systému pro výplatu důchodových dávek výrazně vyšší finanční částky než skupiny nízkopříjmové. Princip příjmové solidarity se projevuje tím, že při konstrukci výpočtu důchodu podle platné právní úpravy důchodový systém neposkytuje všem pojištěncům ekvivalentní plnění, neboť – jak již bylo shora uvedeno – mj. naplňuje i ochrannou a přerozdělovací funkci sociální politiky. 56. Při realizaci uvedené ochranné a přerozdělovací funkce sociální politiky by však zákonodárce při konstrukci důchodového systému, respektive při konstrukci výpočtu důchodových dávek neměl potlačovat další esenciální funkce sociální politiky, tedy ani funkci stimulační, která by měla žádoucím způsobem ovlivňovat ekonomické chování pojištěnců a ve svém důsledku vést ke zvyšování celkových příjmů daného systému. Důchodový systém jako systém veřejného pojištění 57. Česká republika přistoupila ke konstrukci veřejného sociálního pojištění jako základního systému zajištění pro případ stáří, invalidity či smrti živitele teprve k 1. 1. 1996 právě zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, (základ pojištění byl položen již zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který fungoval po přechodnou dobu jako nástroj postupného oddělení vybraného pojistného od státního rozpočtu). Jedná se o systém veřejného pojištění, jehož funkce a rovněž principy jsou odlišné od pojištění komerčního (soukromoprávního), což je opakovaně traktováno v teoretických pracech (na což odkázalo ve svém stanovisku i Ministerstvo práce a sociálních věcí). Např. J. Vostatek (Sociální a soukromé pojištění, Codex Bohemia, 1996, str. 65) uvádí: „Povinnost pojištění ze zákona je klíčovým prvkem sociálního pojištění, kterým se odlišuje od typického smluvního pojištění. Formou povinného pojištění lze překonat i bariéru pojistitelnosti rizik typickou pro soukromé pojištění – např. riziko nezaměstnanosti je pro soukromé pojišťovnictví považováno za nepojistitelné či obtížně pojistitelné, ,tržní selhání‘ je zde typickým jevem. Sociální pojištění je většinou financováno příspěvky placenými zaměstnanci a zaměstnavateli, s případnými státními dotacemi.“. 58. Na rozdílný charakter sociálního pojištění a smluvního pojištění upozorňovala již předválečná odborná literatura. Poukazuje se především na pětidílný Slovník veřejného práva československého, konkrétně na hesla „Pojištění soukromé (smluvní)“ ve svazku III, Brno 1934, str. 147 a násl. a „Sociální pojištění“ ve svazku IV, Brno 1938, str. 343 a násl.; v těchto heslech se např. uvádí: „Názvem pojištění soukromé rozumíme veškeré druhy pojišťování založené na soukromoprávním smluvním poměru zúčastněných stran na rozdíl od tzv. pojištění sociálního. ... Oproti soukromému pojištění sociální pojištění má však některé odchylné charakteristické znaky. ... Nejdůležitější pojmový rozdíl mezi soukromým a sociálním pojištěním jest, že soukromé pojištění jest založeno na svobodném rozhodnutí pojištěnce a nositele pojištění, kdežto sociální pojištění jest založeno na příkazu zákonném: kdo spadá v okruh osob, jejž zákon zahrnuje do sociálního pojištění, musí býti pojištěn, ať chce či nechce, a nositel pojištění, určený k tomu zákonem, musí pojištění převzíti, i když napřed ví, že riziko pojišťovací s tímto pojištěním spojené jest příliš velké, nežli aby mohlo být vyváženo individuelním pojistným.“. 59. I při respektování odlišností komerčního a veřejného pojištění, u kterého není možno vycházet z principu čisté ekvivalence (výše plnění plně reflektuje výši pojistného), musí relace mezi výší odvedeného pojistného a výší přiznaného důchodu odrážet i pro jednotlivé účastníky jistou míru přiměřenosti, aby došlo k ústavně konformnímu naplnění čl. 30 odst. 1 Listiny. 60. Důvodová zpráva k zákonu č. 155/1995 Sb. (tisk 1574, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, I. volební období) uvádí, že „výše sazeb a podmínky pojistného na sociální zabezpečení jsou koncipovány tak, aby pojistné krylo výdaje na dávky důchodového a nemocenského pojištění, které jsou odvozeny z příjmů ekonomicky činných občanů podle současného právního stavu; jde o důchody starobní, vdovské, vdovecké, sirotčí, invalidní, částečné invalidní a za výsluhu let, nemocenské, podporu při ošetřování člena rodiny, peněžitou pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. ... Vybrané pojistné bude v souladu s rozpočtovými pravidly zvlášť evidovaným příjmem státního rozpočtu, z něhož pak budou hrazeny veškeré výdaje na sociální zabezpečení a zaměstnanost prostřednictvím rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky.“. 61. Pojistné a jeho výše (celkem 28 %, z toho zaměstnanec 6,5 % a zaměstnavatel 21,5 %) je tedy stanovováno pouze na základě ekonomického propočtu tak, aby vyplácené důchody v daném roce byly pokryty v plné míře v témže roce vybranými platbami pojištěnců. 62. Ve zvolené konstrukci se tak na příjmové stránce odráží zásadně princip solidarity, neboť pojištěnec odvádí do systému finanční částky přímo úměrné výši svých (zdaňovaných) příjmů, a je tak realizována jenom ochranná a přerozdělovací funkce sociální politiky. Na tomto závěru nic nemění ani okolnost, že zákonem č. 261/2007 Sb. došlo k tzv. „zastropování“ odvodů do důchodového systému (maximální výměra pro pojistné činí v roce 2010 dvaasedmdesátinásobek průměrné mzdy). Hmotné zabezpečení – náhradový poměr 63. Listina základních práv a svobod garantuje všem účastníkům důchodového pojištění přiměřené hmotné zabezpečení. Přiměřenost je třeba chápat jako neurčitý právní pojem. Samotnou přiměřenost hmotného zabezpečení ve vztahu k jednotlivým účastníkům důchodového pojištění je nutno vnímat ve vztahu k uspokojování životních potřeb jednotlivce, ve vztahu k co nejširšímu okruhu osob, ale i ve vztahu k pojištěnci jako plátci spoluvytvářejícímu finanční zdroje, ze kterých bude přiměřené hmotné zabezpečení poskytováno. Přiměřenost jako právní (ústavněprávní) kategorie se však mnohem spíše zaměřuje primárně na zkoumání toho, zda je ten který systém důchodového (resp. obecně sociálního) pojištění schopen pro případ vymezené sociální události zajistit postižené osobě takové množství prostředků, které zajistí její další život při respektování kategorie důstojnosti v jejím sociálním kontextu. 64. Výrazem kritéria přiměřenosti je mezinárodně používané srovnávací měřítko tzv. individuálního náhradového poměru příjmově typizovaného jedince. Typickým příkladem užití tohoto srovnávacího kritéria jako základního právního kritéria přiměřenosti systému je např. Evropský zákoník sociálního zabezpečení (vyhlášen pod č. 90/2001 Sb. m. s.). V čl. 25 požaduje po každé smluvní straně, aby zajistila chráněným osobám poskytování dávek ve stáří podle jím dále stanovených kritérií. Stanoví poté kritéria důchodového věku a kritéria minimálního rozsahu krytých osob. Pokud jde o výši dávky, stanoví v čl. 28, že dávkou je pravidelně se opakující platba. Na základě čl. 65 a násl. je vymezován typický příjemce dávky, který z hlediska příjmového je definován jako typický kvalifikovaný dělník, a vymezuje se žádoucí náhradový poměr. Typickým příjemcem dávky ve stáří (a tudíž referenčním objektem přiměřenosti systému) je muž, kvalifikovaný dělník, v důchodovém věku s manželkou, kterému je garantován náhradový poměr ve výši 40 %. Poněkud přísnější, nicméně obdobně konstruované kritérium přiměřenosti má i Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 128 o invalidních, starobních a pozůstalostních dávkách (publikována pod č. 416/1991 Sb.), která požaduje náhradový poměr u příjmově typizovaného jedince 45 %. 65. Je tedy zjevné, že základním právním požadavkem na důchodové systémy je poskytnutí jistého náhradového poměru nikoliv všem osobám krytým systémem, ale osobám definovaným jako příjmově typizovaný jedinec, přičemž tato konstrukce se zaměřuje na osobu s víceméně průměrnými příjmy. Žádný z mezinárodněprávních instrumentů, jimiž je Česká republika vázána, nepožaduje, aby byla stejná relativní hodnota náhradového poměru (v procentuálním vyjádření) dosažena u každého pojištěnce. 66. Podle poslední zprávy České republiky o plnění Evropského zákoníku sociálního zabezpečení (viz Šestá zpráva o plnění Evropského zákoníku sociálního zabezpečení, srov. http://www.mpsv.cz/files/clanky/6219/zprava_EZSZ_6.pdf) náhradový poměr u takto příjmově typizovaného jedince v roce 2006 činil 46,2 %, v roce 2007 činil 45,1 % a v roce 2008 již 44,6 %. Podobně klesá i obecný náhradový poměr (míra poměru mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem) – v roce 2003 činil (k hrubé mzdě) 42,2 %, v roce 2007 činil 40,6 %. Tento pokles je způsoben disproporcí v růstu mezd, použité důchodové formuli v dávkově definovaném systému a opět ve snaze udržet vyrovnanou finanční bilanci systému (snižující se počet ekonomicky aktivních pojištěnců ve vztahu k příjemcům dávek důchodového pojištění). 67. Z výše uvedeného vyplývá, že český důchodový systém základní požadavek přiměřenosti, jak je definován mezinárodními smluvními instrumenty, splňuje. Dokáže jej ovšem splnit (s ohledem na to, že jde právě o systém průběžný dávkově definovaný) pouze za cenu vysoké míry mezigenerační a intragenerační solidarity. Aby totiž při zachování vyrovnané platební bilance bylo možno zachovat žádoucí náhradový poměr jedinců s výdělky pohybujícími se cca někde okolo průměrné mzdy, je třeba rezignovat na obdobnou míru individuálního náhradového poměru u jedinců, jejichž příjmy se pohybují v řádu vícenásobků průměrné mzdy. Příkladem mohou být údaje obsažené v následující tabulce: Násobek průměrné mzdy| Starobní důchod přiznaný v roce ---|--- 2003| 2004| 2005| 2006| 2007 0,7| 55,6| 53,6| 55,4| 55,7| 55,2 1,0| 44,3| 42,9| 44,2| 44,4| 44,0 1,5| 32,1| 31,2| 32,2| 32,3| 32,0 2,0| 25,6| 24,9| 25,6| 25,7| 25,5 2,5| 21,7| 21,1| 21,7| 21,8| 21,6 3,0| 19,1| 18,6| 19,1| 19,1| 19,0 68. Z tohoto přehledu je zřejmé, že systém je schopen dlouhodobě garantovat uspokojivý náhradový poměr u jedinců s příjmy pohybujícími se kolem průměrné mzdy, přičemž zvýhodňuje jedince se mzdou podprůměrnou (což je chápáno jako odůvodněné zvýhodnění). Dokáže tak činit pouze za cenu snížení individuálního náhradového poměru u osob s dvoj- a vícenásobkem průměrné mzdy – i jim systém z hlediska obecného garantuje dávku, která podle zákonné úpravy představuje určité minimum k důstojnému přežití ve stáří, nicméně jde o dávku, která nedokáže garantovat zachování životního standardu obvyklého u těchto osob z dob ekonomické aktivity. Hmotné zabezpečení – redukční hranice 69. Náhradový poměr, tedy vztah mezi mzdou a z ní vyměřenou důchodovou dávkou, vykazující zjevně degresivní charakter, je důsledkem konstrukce dávek důchodového systému, jejichž stěžejní část představují tzv. redukční hranice. Rok| 2003| 2004| 2005| 2006| 2007| 2008| 2009 ---|---|---|---|---|---|---|--- První redukční hranice| 7 400| 7 500| 8 400| 9 100| 9 600| 10 000| 10 500 v % průměrné mzdy| 44,1| 41,9| 44,7| 45,4| 44,6| 43,0| cca 45 Druhá redukční hranice| 17 900| 19 200| 20 500| 21 800| 23 300| 24 800| 27 000 v % průměrné mzdy| 106,7| 107,4| 109,0| 108,7| 108,2| 106,6| cca 117,4 70. V důsledku redukčních hranic rozhodných pro výpočet důchodu klesá s rostoucím výdělkem relace výše důchodu k tomuto výdělku. S výjimkou let 2005 a 2006 se první redukční hranice zvyšovala pomaleji než průměrná mzda, takže se zmenšovalo (relativně k průměrné mzdě) pásmo výdělků, které se pro výši důchodů započítávají plně. Druhá redukční hranice rostla v období 2003 až 2008 o něco rychleji (o 3,4 procentního bodu) než první redukční hranice. Výsledkem bylo, že se více rozšířilo (absolutně i relativně v procentech) pásmo výdělků, které jsou pro výši důchodu započítávány 30 %, než pásmo, ve kterém se výdělky započítávají pro výši důchodu plně a které ovlivňuje výši všech důchodů. Tyto trendy se odrazily ve snižování úrovně nově přiznaných důchodů (jejich relace ke mzdě) do roku 2004 a opět po roce 2006 (viz citovaná zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí). 71. Ústavní soudÚstavní soud tudíž musí konstatovat, že právní úprava provedená napadeným ustanovením § 15 zákona č. 155/1995 Sb. (zejména zakotvením redukčních hranic) vytváří situaci, kdy účastníku důchodového systému přispívajícímu trojnásobnou částkou než účastník přispívající částkou vypočítanou z průměrné mzdy je přiznán důchod v – relativně – méně než poloviční výši. Ze statistických údajů přitom vyplývá, že cca 30 % pojištěnců překročí při výpočtu důchodové dávky druhou redukční hranici (první redukční hranici přitom převyšuje cca 95 % pojištěnců). Je tedy zřejmé, že zákonná úprava ve snaze zajistit přiměřené hmotné zabezpečení všem účastníkům důchodového pojištění nezajišťuje části pojištěnců přiměřené hmotné zabezpečení, reflektující v seznatelné míře princip zásluhovosti, tedy naplňující stimulační funkci sociální politiky. Náhradové poměry – princip zásluhovosti 72. Přes značnou rozdílnost důchodových systémů v jednotlivých zemích (ve smyslu způsobu financování a principů do konstrukce důchodů se promítajících) je možno alespoň pro ilustraci uvést náhradové poměry v základním důchodovém systému vybraných evropských zemí, jež byly poskytnuty Ministerstvem práce a sociálních věcí. Stát| násobek individuálního příjmu ---|--- 0,5| 0,75| 1| 1,5| 2| 2,5 FINSKO| 90,7| 78,8| 78,8| 79,2| 78,3| 79,3 ITÁLIE| 89,3| 88| 88,8| 88,4| 89,1| 89 CHORVATSKO| 66,7| 63,1| 61,6| 59,7| 59,6| 58,9 ESTONSKO| 59,9| 60,6| 60,9| 61,3| 61,5| 61,7 NIZOZEMÍ| 82,5| 88,2| 84,1| 85,8| 83,8| 82,8 BELGIE| 82,7| 63,8| 62,8| 50,6| 40,6| 34,2 IRSKO| 63| 47| 36,6| 27,4| 21,9| 18,3 NORSKO| 85,5| 73,1| 65,1| 58,2| 50,1| 42,8 DÁNSKO| 95,6| 68| 54,1| 42,5| 35,5| 30,8 ŠVÝCARSKO| 71,4| 68,9| 67,3| 53| 41,4| 34,3 BRITÁNIE| 78,4| 57,7| 47,6| 38,2| 29,8| 24,5 73. Jakkoli jsou náhradové poměry v jednotlivých zemích s ohledem na charakter daného systému a s ohledem na míru promítnuté solidarity odlišné, je pro ně v posledních letech společný trend vyplývající i z evropského doporučení. Velká část zemí snižuje či směřuje ke snížení odvodů do státního pojistného systému jako do prvního pilíře důchodového systému a zavádí či zvyšuje odvody do pilířů zbývajících. Zejména v případě třetího pilíře umožňuje tento trend posílit princip zásluhovosti důchodového systému (tedy ve prospěch vysokopříjmových skupin). Ze skupiny těchto zemí je možno jmenovat například Německo, kde rovněž v (obdobně koncipovaném) průběžném systému je od roku 2002 část státního pojištění přesměrována do dalších pilířů (státem organizované fondy). Německý příklad ostatně posléze následovalo i Slovensko, které vychází ze stejných základů důchodového systému jako Česká republika. Jedním z hlavních motivů změn ve slovenském důchodovém systému byla přitom i snaha posilnit princip zásluhovosti (srov. citace z důvodové zprávy k zákonu: „Vládny návrh zákona o sociálnom poistení je zákonom o primeranej miere solidarity a o primeranej miere zásluhovosti, pretože tieto dva princípy musia byť vyvážené a rovnako uplatňované voči všetkým osobám, ktoré do systému prispievajú.“). Mimoto je zapotřebí zdůraznit, že v řadě států Evropské unie existuje vedle obecného důchodového zabezpečení samostatná právní úprava důchodového zabezpečení určitých profesních skupin, ve které se odrážejí nejen kritéria rizikovosti a náročnosti určitých zaměstnání (zaměstnanci pracující ve zdraví zatěžujících podmínkách, příslušníci bezpečnostních a ozbrojených složek), ale i požadavek nezávislosti výkonu daného povolání (zaměstnanci státní správy, soudci). V těchto právních úpravách je tak i touto formou aplikující ústavní princip rovnosti (nerovné není možno upravovat rovně) zjevně reflektován princip zásluhovosti důchodového systému. 74. Ústavní soudÚstavní soud při hodnocení přiměřenosti všech relevantních komponent důchodového systému (tj. včetně principu zásluhovosti) bere do úvahy i stanoviska odborníků, jež se touto problematikou dlouhodobě zabývají, přičemž může v tomto směru odkázat na závěry tzv. Bezděkovy komise, která při hodnocení míry zásluhovosti důchodového systému dospěla k obdobným závěrům, jež byly citovány z důvodové zprávy ke slovenskému zákonu: „Analýzy potvrdily, že současný systém je dlouhodobě finančně neudržitelný a generuje v dlouhém období roční deficity ve výši 4 až 5 % HDP. Tento výsledek je v souladu se závěry dříve provedených analýz. Nynější propočty ale navíc dokládají, že současný systém je také mikroekonomicky neefektivní. Vyznačuje se silnou příjmovou redistribucí, která vede k vysokým náhradovým poměrům pro nízkopříjmové jedince a nízkým náhradovým poměrem pro jedince s nadprůměrnými příjmy. Jsou potlačeny pojistné prvky systému a to při relativně vysoké pojistné sazbě. Vysoká redistribuce tak může způsobovat: (i) významný pokles životního standardu osob s nadprůměrnými příjmy při přechodu z pracovní aktivity do důchodu, (ii) tento přechod může být bolestivý obzvláště pro střední třídu, jejíž příjmy se pohybují jen těsně nad hranicí průměrné mzdy a která se vzhledem k vysoké pojistné sazbě omezující prostor pro soukromé úspory nemohla zajistit na stáří z vlastních zdrojů. Jedním z poznatků získaných z analýz zadaných variant důchodové reformy je skutečnost, že na posílení zásluhovosti státního důchodového systému není dostatečný prostor. Opatření zvyšující relativně důchod výšepříjmovým jedincům by vedla k dramatickému růstu výdajů důchodového systému, a tudíž k prohloubení již tak silných tendencí k deficitům. Alternativní možností je financovat relativní zvýšení náhradového poměru výšepříjmových osob snížením redistribuce uvnitř důchodového systému. Tedy přijmout taková opatření, která relativně sníží výši nově přiznaných důchodů pro podprůměrně příjmové osoby. Politické rozhodnutí by mělo být v souladu s ekonomickými principy a mělo by vzít v úvahu výchozí stav českého důchodového systému. Dnešní systém není dlouhodobě finančně udržitelný. Vykazuje velmi vysokou míru příjmové solidarity. Stejně tak je mu vlastní velmi vysoký objem této solidarity v důsledku vysoké příspěvkové sazby. Systém je mezigeneračně nespravedlivý a jeho financování není diverzifikované. Důchodový systém musí být výrazně parametricky upraven. Míra příjmové solidarity je v dnešním systému vysoká. Lze ji na této úrovni ponechat, což eliminuje riziko chudoby u ohrožených skupin obyvatelstva. Současně ovšem bude působit negativně na trh práce a motivaci občanů platit vysoké pojistné do rovnostářského systému. Proto považujeme za vhodné snížit objem příjmové solidarity ve státním pilíři.“. 75. V Pojistněmatematické zprávě o sociálním pojištění Ministerstva práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz/files/clanky/5886/zprava_2008_cz.pdf) se uvádí: „Parametrické změny je vhodné doplnit o reformu směřující k diverzifikaci systému, a to k diverzifikaci jak na straně příjmů, tak i výdajů systému, což by mělo vyústit k posílení jistoty přiměřených příjmů ve stáří. Reforma by tedy měla vést k posílení diferenciace důchodů u středních a vyšších příjmových skupin. Případné posílení ekvivalence důchodů je dáno možnostmi snížení úrovně důchodů u nižších příjmových skupin. Prostor pro diferenciaci důchodů je dán rozdílem minimálního přiznávaného důchodu a důchodu průměrného. Možnosti diferenciace důchodů závisí také na úrovni stropu pojistného, který svým způsobem určuje, do jaké míry má být řešena diferenciace v systému základního důchodového pojištění. Při relativně nízkém stropu pojistného bude diferenciace úkolem spíše doplňkových schémat, a naopak při vysokém stropu či jeho neexistenci musí být řešena v systému základního důchodového pojištění. Zvýšení ekvivalence, při udržení úrovně celkových nákladů systému a existující ochrany proti riziku chudoby ve stáří, by mělo být dosahováno u středních a vyšších příjmových skupin za cenu posílení nivelizace u důchodu nižších příjmových skupin. Tohoto lze dosáhnout např. kombinací ekvivalentního systému s minimálním důchodem, kdy část pojistného směřuje na krytí minimálního důchodu a zbytek do ekvivalentního schématu. Další možností může být kombinace určité formy rovného důchodu s ekvivalentním schématem, kdy nároky v ekvivalentním schématu jsou získávány až od určité úrovně příjmu. Do stanovené úrovně příjmu je odváděno pojistné pouze do schématu rovného důchodu a nad tuto úroveň je část pojistného směřována do ekvivalentního schématu. Obě uvedené možnosti by umožňovaly zapojení fondové složky financování.“. 76. Experti ovšem přistupovali i k posuzování míry zásluhovosti promítnuté do důchodového systému především prizmatem ekonomických dopadů (tj. zejména z hlediska dlouhodobé udržitelnosti systému), což ovšem pomíjí ústavně chápaný princip rovnosti. Ze závěrů odborníků nicméně jednoznačně vyplývá indikace narušení principu rovnosti jednotlivců i skupin jako účastníků důchodového pojištění, (čímž je ohrožováno naplňování základních funkcí sociální politiky jako celku a ve svém důsledku i řádné fungování důchodového systému, v němž se mají tyto funkce odrážet). Část expertů ve svých závěrech naznačuje, že jedinou cestou k posílení principu zásluhovosti nemusí být nutně pouze požadavek navýšení finančních zdrojů tohoto systému. Ústavní konformita napadeného ustanovení 77. Ústavní soudÚstavní soud ve své judikatuře zformuloval hlediska přezkumu ústavnosti zákonné úpravy sociálního zabezpečení. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 12/94 ze dne 12. 4. 1995 (N 20/3 SbNU 123; 92/1995 Sb.) konstatoval, že „ve všech existujících systémech sociálního zabezpečení jsou v různém poměru zastoupeny zásady solidarity a ekvivalence. Každý systém sociálního zabezpečení nese s sebou zvýhodnění nebo znevýhodnění určitých sociálních skupin podle toho, je-li preferováno spíše hledisko solidarity nebo upřednostňována zásada ekvivalence. Tato úprava je vyhrazena zákonodárci, který nemůže postupovat libovolně, ale při stanovení preferencí musí přihlížet ke sledovaným veřejným hodnotám. V oblasti, která byla předmětem posuzování, jde o oblast ekonomického zákonodárství, má zákonodárce podstatně širší prostor než v zákonech, které se bezprostředně dotýkají základních lidských práv a svobod. ... Ústavní soudÚstavní soud se nemohl ztotožnit s tvrzením obsaženým v návrhu, že pojistné placené poživateli starobního důchodu jim v žádné skupině, na kterou přispívají, nepřináší ,protiplnění‘ a že tedy jde o skrytou daň, která jim je v rozporu s platnými předpisy ukládána.“. 78. Nastíněná hlediska soud potvrdil i v dalších nálezech, zejména ve věcech vedených pod sp. zn. Pl. ÚS 14/02 ze dne 4. 6. 2003 (N 82/30 SbNU 263; 207/2003 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 1/08 ze dne 20. 5. 2008 (N 91/49 SbNU 273; 251/2008 Sb.) – „V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 12/94 – byť se jednalo o oblast sociálního zabezpečení – Ústavní soudÚstavní soud konstatoval, že to, zda bude preferováno hledisko solidarity nebo upřednostňována zásada ekvivalence, je vyhrazeno zákonodárci, který nemůže postupovat libovolně, ale při stanovení preferencí musí přihlížet ke sledovaným veřejným hodnotám.“ – a sp. zn. II. ÚS 348/04 ze dne 9. 6. 2005 (N 120/37 SbNU 525) – „Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 12/94 konstatoval, že i v oblasti sociálního zabezpečení se při aplikaci pojistného jedná o právní institut pojištění, neboť odráží právní situaci, v níž občan přenáší své riziko za úplatu na jiný subjekt a tento subjekt toto riziko přejímá a je zavázán k určitým plněním. Z pojišťovacího vztahu, byť i veřejnoprávního, tedy vyplývá, že při splnění podmínek ze strany pojištěného odpovídá vzniklému právu na důchod povinnost druhé strany taková plnění v důchodovém pojištění poskytovat.“. 79. Od takto vytyčené linie se neodchýlil ani v nálezu Pl. ÚS 2/08 (viz výše), v němž k sociálním právům uvedl: „Jejich pojmovým znakem je skutečnost, že nemají bezpodmínečnou povahu a je možné se jich domáhat pouze v mezích zákonů (čl. 41 odst. 1 Listiny). Toto ustanovení dává pravomoc zákonodárci stanovit konkrétní podmínky realizace sociálních práv. Zákonné provedení nesmí být v rozporu s ústavními principy, jinými slovy, příslušné zákony nesmí ústavně zaručená sociální práva popřít či anulovat. Při provádění ústavní úpravy zakotvené v Listině se zákonodárce musí řídit čl. 4 odst. 4 Listiny, podle kterého při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. U sociálních práv lze konstatovat, že jejich souhrnným omezením je právě skutečnost, že nejsou, na rozdíl např. od základních práv a svobod, přímo vymahatelná na základě Listiny. Jejich omezenost spočívá právě v nutnosti zákonného provedení, které je ovšem zároveň podmínkou konkrétní realizace jednotlivých práv.“. 80. Disentující soudci Holländer, Malenovský, Cepl, Čermák, Güttler, Mucha a Procházka v odlišném stanovisku k nálezu sp. zn. Pl. ÚS 14/02 ze dne 4. 6. 2003 (N 82/30 SbNU 263; 207/2003 Sb.) se rovněž přihlásili v tezi vyjádřené v nálezu ve věci sp. zn. Pl. ÚS 12/94, v níž „soud stanovil, že je povinností zákonodárce transparentně vyjádřit poměr komponentů solidarity a ekvivalence v systému sociálního pojištění (včetně zdravotního pojištění), dále stanovil, že toto rozdělení nesmí být libovolné. V případě opačném, tj. absence prvku ekvivalence, posuzovaný institut ztrácí svou právní povahu, přestává být pojištěním a nabývá povahy daně.“. Z uvedeného pak vyvodili následující konsekvenci: „Z čl. 31 Listiny ve spojení s čl. 41 a čl. 4 odst. 4 Listiny tudíž pro pojištěnce plyne základní právo na transparentně zákonodárcem určený komponent ekvivalence ve veřejném zdravotním pojištění, a to v takové míře, jež ještě zachovává povahu právního institutu pojištění a nemění jej v daň.“. 81. Z takto nastíněné judikatury Ústavního souduÚstavního soudu lze zobecnit ve vztahu k ústavnímu zakotvení sociálních práv následující teze: Dle první z nich je pro přezkum ústavnosti zákonů obsahujících úpravu sociálních práv dán užší prostor, než je tomu u základních práv podle hlavy druhé, třetí a páté Listiny, prostor, jenž je vymezen ustanoveními čl. 41 odst. 1 a čl. 4 odst. 4 Listiny. Tezí druhou je zákaz (vyloučení) libovůle při jejich úpravě (čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny), a tezí třetí je nezbytnost zákonné úpravy sociálních práv (čl. 41 odst. 1 Listiny). Spojení první a druhé teze je pak základním východiskem i pro přezkum ústavnosti § 15 zákona č. 155/1995 Sb., tj. je jím maxima, dle níž z čl. 30 odst. 1 Listiny ve spojení s čl. 41 a čl. 4 odst. 4 Listiny, jakož i z čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny pro pojištěnce plyne základní právo na zákonodárcem transparentně určený komponent ekvivalence (přiměřenosti) ve veřejném důchodovém, nemocenském a zdravotním pojištění, a to v takové míře, jež ještě zachovává povahu právního institutu pojištění a nemění jej v daň. 82. Vztah jednotlivce a celku (společnosti, jejíž je součástí) se promítá v demokratické společnosti v „napětí“ hodnot spravedlnosti a svobody. Dále, a to především v souvislosti s nastolením „otázky sociální“ v 19. a 20. století, se otevírá otázka vztahu sociální spravedlnosti a akceptovatelné míry institucionálních aktivit omezujících svobodu. Základní je v této souvislosti akceptovatelnost individuálních břemen (újem) na úkor veřejných statků. V posuzované věci se tato otázka promítá do určení míry akceptovatelnosti nerovnosti mezi subjekty s ohledem na nerovnost jejich příjmů, pojistného na důchodové pojištění a výše důchodů. 83. Výrazem ústavního zákazu libovůle při stanovování práv a povinností subjektů je ústavní princip rovnosti. Shrnutí předchozí judikatury Ústavního souduÚstavního soudu k právům z něj plynoucím představuje nález sp. zn. Pl. ÚS 6/05 ze dne 13. 12. 2005 (N 226/39 SbNU 389; 531/2005 Sb.). Ústavní soud v něm odkázal na svoji rozsáhlou a ustálenou judikaturu, v níž zformuloval hlediska ústavněprávního posouzení kategorie rovnosti [viz především nález sp. zn. Pl. ÚS 16/93 ze dne 24. 5. 1994 (N 25/1 SbNU 189; 131/1994 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 36/93 ze dne 17. 5. 1994 (N 24/1 SbNU 175; 132/1994 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 4/95 ze dne 7. 6. 1995 (N 29/3 SbNU 209; 168/1995 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 5/95 ze dne 8. 11. 1995 (N 74/4 SbNU 205; 6/1996 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 9/95 ze dne 28. 2. 1996 (N 16/5 SbNU 107; 107/1996 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 33/96 ze dne 4. 6. 1997 (N 67/8 SbNU 163; 185/1997 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 15/02 ze dne 21. 1. 2003 (N 11/29 SbNU 79; 40/2003 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 33/03 ze dne 20. 10. 2004 (N 151/35 SbNU 109; 584/2004 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 47/04 ze dne 8. 3. 2005 (N 47/36 SbNU 495; 181/2005 Sb.)]. Při chápání ústavního principu rovnosti se zejména ztotožnil se závěrem vyjádřeným Ústavním soudemÚstavním soudem ČSFR (nález sp. zn. Pl. ÚS 22/92, Sbírka usnesení a nálezů Ústavního soudu ČSFR, nález č. 11, str. 37, vyhlášen v částce 96/1992 Sb.). Ústavní soudÚstavní soud ČSFR v něm pojal rovnost jako kategorii relativní, jež vyžaduje odstranění neodůvodněných rozdílů. Zásadě rovnosti v právech je proto třeba rozumět tak, že právní rozlišování v přístupu k určitým právům nesmí být projevem libovůle, neplyne z ní však závěr, že by každému muselo být přiznáno jakékoli právo. Obsah principu rovnosti tím Ústavní soudÚstavní soud posunul do oblasti ústavněprávní akceptovatelnosti hledisek odlišování subjektů a práv. Hledisko první spatřuje ve vyloučení libovůle. Hlediskem druhým při posuzování protiústavnosti právního předpisu zakládajícího nerovnost je jím založené dotčení některého ze základních práv a svobod. Jinými slovy řečeno, Ústavní soudÚstavní soud ve své judikatuře interpretuje ústavní princip rovnosti ve smyslu akcesorické i neakcesorické rovnosti. Určitá zákonná úprava, jež zvýhodňuje jednu skupinu či kategorii osob oproti jiným, nemůže být tudíž bez dalšího označena za porušení principu rovnosti. Zákonodárce má určitý prostor k úvaze, zda takové preferenční zacházení zakotví. Musí přitom dbát o to, aby zvýhodňující přístup byl založen na objektivních a rozumných důvodech (legitimní cíl zákonodárce) a aby mezi tímto cílem a prostředky k jeho dosažení (právní výhody) existoval vztah přiměřenosti (viz např. rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ve věcech Abdulaziz, Cabales a Balkandali z r. 1985, § 72; Lithgow z r. 1986, § 177; Inze z r. 1987, § 41). 84. V případě kolize části veřejných dober se základními právy Ústavní soudÚstavní soud použil odlišnou strukturu zásady proporcionality (jíž testoval i kolizi základních práv plynoucích z principu rovnosti s jinými právy, či veřejnými dobry) než tu, kterou představuje příkaz k optimalizaci [nález sp. zn. Pl. ÚS 4/94 ze dne 12. 10. 1994 (N 46/2 SbNU 57; 214/1994 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 41/02 ze dne 28. 1. 2004 (N 10/32 SbNU 61; 98/2004 Sb.)]. Tuto alternativní strukturu zásady proporcionality by bylo lze nazvat vyloučením extrémní disproporcionality. Šlo zejména o případy přezkumu ústavnosti zákonné úpravy daně, poplatku, příp. jiné obdobné zákonem stanovené povinné dávky (v tom rámci i zákonem stanoveného povinného pojištění), jakož i peněžních sankcí [nález sp. zn. Pl. ÚS 3/02 ze dne 13. 8. 2002 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 12/03 ze dne 10. 3. 2004 (N 37/32 SbNU 367; 300/2004 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 7/03 ze dne 18. 8. 2004 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.)]. 85. Z maxim zformulovaných v uvedených nálezech lze pro ústavní přezkum vazby mezi výší příjmů, výší pojistného na důchodové pojištění a výší důchodů vyvodit tyto závěry: Z ústavního principu dělby moci (čl. 2 odst. 1 Ústavy), jakož i z ústavního vymezení zákonodárné moci (čl. 15 odst. 1 Ústavy) plyne pro zákonodárce široký prostor pro rozhodování o vztahu výše pojistného na důchodové pojištění a míry solidarity projevující se v míře nerovnosti mezi výší příjmů, pojistného a důchodů. Zákonodárce přitom nese za důsledky tohoto rozhodování politickou odpovědnost. Jakkoli je pojistné na důchodové pojištění veřejnoprávním povinným peněžitým plněním státu, a tedy zásahem do majetkového substrátu, a tudíž i vlastnického práva povinného subjektu, bez naplnění dalších podmínek nepředstavuje dotčení v ústavním pořádkem chráněné vlastnické pozici podle čl. 11 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod [viz též sp. zn. Pl. ÚS 12/94 ze dne 12. 4. 1995 (N 20/3 SbNU 123; 92/1995 Sb.)]. 86. Ústavní přezkum vazby přiměřenosti mezi výší příjmů, pojistného na důchodové pojištění a výší důchodů pak zahrnuje posouzení dodržení kautel plynoucích z ústavního principu rovnosti, a to jak neakcesorické (čl. 1 Listiny), tj. plynoucí z požadavku vyloučení svévole při odlišování subjektů a práv, tak i akcesorické v rozsahu vymezeném v čl. 3 odst. 1 Listiny. Posouzení neakcesorické rovnosti se odvíjí od přezkumu vazby mezi zákonodárcem zvoleným legislativním nástrojem a jeho zamýšleným účelem. Pro ústavní konformitu posuzované právní úpravy z hlediska neakcesorické nerovnosti postačuje, nachází-li se hodnocená klasifikace v nějakém racionálním vztahu k účelu zákona, tj. může-li nějakým způsobem dosažení tohoto účelu ovlivnit. 87. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 7/03 (viz výše) k naplnění podmínek neakcesorické nerovnosti Ústavní soudÚstavní soud dovodil: „Je-li účelem odlišení sazeb pojistného zajistit jeho plnění v závislosti od struktury pojistných událostí a jestliže z údajů obsažených ve vyjádření účastníka řízení plyne nejnepříznivější škodný průběh v oboru důlního a těžařského průmyslu, nelze než rozdíl v sazbách pojistného upravených v příloze č. 2 vyhlášky č. 125/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, označit jako korespondující s účastníkem řízení naznačeným účelem předmětné právní úpravy. Pro uvedené okolnosti nelze přisvědčit námitce navrhovatele týkající se protiústavní nerovnosti napadené právní regulace.“. A contrario z uvedeného vyplývá, že protiústavnost zákonné úpravy spočívající v neakcesorické nerovnosti je dána absencí vztahu mezi legislativním prostředkem a jeho proklamovaným (zamýšleným) účelem. 88. Dle důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona o důchodovém pojištění „relace průměrného starobního důchodu k průměrné čisté mzdě v současné době (tj. v roce 1995) dosahuje 56 %. Teprve po zvýšení příjmů důchodců z penzijního připojištění v perspektivě 10 a více let lze s ohledem na možnost výraznější diferenciace příjmů z penzijního připojištění podle individuálních představ občanů v základním systému postupně snižovat diferenciaci důchodů podle výše výdělků a počtu odpracovaných let.“. 89. Ilustrativním propočtem vztahu průměrného výdělku a dosaženého starobního důchodu lze dospět k údajům, dle nichž u zaměstnance s příjmem cca 50 % průměrné mzdy by náhradový poměr k hrubému příjmu představoval cca 88 % (cca 9 000 Kč), u zaměstnance s příjmem 100 % průměrné mzdy cca 42 % (cca 10 000 Kč), u zaměstnance s příjmem 200 % průměrné mzdy cca 29 % (cca 14 000 Kč) a u zaměstnance s příjmem 300 % průměrné mzdy cca 15 % (cca 15 500 Kč). 90. Bylo-li dosaženo druhého z účelů zákona o důchodovém pojištění, tj. snižování diferenciace důchodů podle výše výdělků, nedošlo ale k naplnění účelu prvního, tj. otevření prostoru diferenciace důchodů. Dle informace Českého statistického úřadu týkající se penzijního připojištění: „... přetrvává stále nízké povědomí o roli, kterou může hrát v budoucnu tato forma zajištění ve stáří pro velkou část české populace. V roce 2004 spořili lidé v průměru měsíčně necelých 397 korun, v roce 2001 to bylo 348 korun. Přestože jejich příjmy rostou, penzijním fondům více neposílají – na penzijní připojištění odkládají měsíčně jen 2,2 % své průměrné hrubé mzdy a tento poměr se dokonce rok od roku snižuje (v roce 1996 činil 3,2 %).“ (http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta130905.doc). 91. Legislativní nástroje umožňující dosažení druhého z výše uvedených účelů zákonné úpravy sociálního zabezpečení, tj. diferenciace důchodů při zajištění sociální solidarity, jsou nutně spojeny se zákonnou úpravou pojistného na sociální zabezpečení, konkrétně pak se zakotvením maximálních vyměřovacích základů pro placení pojistného zákonem č. 261/2007 Sb., jímž byl nově upraven § 15a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Tímto byl s odstupem 12 let po nabytí účinnosti zákona o důchodovém pojištění vytvořen legislativní prostor pro proporcionální soulad mezi účely sociální solidarity a diferenciace s ohledem na výši příjmů i výši pojistného na důchodové pojištění. 92. Zákonem č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, se uvedený legislativní prostředek odstraňující extrémní disproporcionalitu mezi zákonnou úpravou a jejím účelem redukuje, resp. ve svých důsledcích ruší. Pode jím zakotveného nového ustanovení § 15b zákona č. 589/1992 Sb. za období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 je maximálním vyměřovacím základem pro placení pojistného podle § 15a odst. 1 a 5 uvedeného zákona částka ve výši dvaasedmdesátinásobku průměrné mzdy. Důvodová zpráva (tisk. 917) pak v této souvislosti uvádí: „zvýšení maximálního vyměřovacího základu pro pojistné pro rok 2010 ze 48násobku na 72násobek průměrné mzdy ... se projeví v inkasu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v rozsahu 4 mld. Kč ... Cílem tohoto návrhu je zvýšení příjmů státního rozpočtu.“. 93. Z takto nastíněného účelu nové právní úpravy maximálních vyměřovacích základů placení pojistného na důchodové pojištění plynou dvě konsekvence. Ta první dopadá na posouzení relevance neakcesorické nerovnosti při přezkumu ústavnosti § 15 zákona o důchodovém pojištění. Z rekapitulace vývoje právní úpravy lze dovodit závěr, dle něhož tato v období do 1. ledna 2008, jakož i po 1. lednu 2010 postrádala vazbu mezi stanoveným účelem (nivelizací důchodů podle zákona o důchodovém pojištění a jejich reálnou diferenciací v systému penzijního připojištění) a zvoleným legislativním prostředkem (úpravou sazby pojistného a jeho maximálního vyměřovacího základu). Konsekvence druhá dopadá ale i na posouzení akcesorické nerovnosti. Je-li jejím předmětem posouzení meze, za níž veřejnoprávní povinné peněžité plnění jednotlivcem státu nepředstavuje již pojistné na důchodové pojištění, nýbrž daň, pak tento závěr plyne již z důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, v níž vláda s naprostou upřímností redukci maximálního vyměřovacího základu považuje za zdroj „zvýšení příjmů státního rozpočtu“, což je účelem daně. Nadto je uvedený závěr odůvodněn i průběhem křivky vyjadřující vztah mezi výší pojistného na důchodové pojištění a výší starobního důchodu, v níž se extrémně disproporcionálně rozchází vazba mezi oběma těmito parametry. Při absenci extrémní disproporcionalitu redukujícího momentu, jejž ve shodě i se zahraničními právními úpravami – viz kupř. úpravu důchodového pojištění v SRN – lze spatřovat v reálném maximálním vyměřovacím základu placení pojistného, nelze než konstatovat u napadené zákonné úpravy rovněž porušení principu akcesorické nerovnosti. 94. Při posuzování právní úpravy, tj. zákona, který provádí základní právo na přiměřené hmotné zabezpečení, dospěl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že konstrukce uvedená v § 15, zakotvující dvě redukční hranice ve stávajících výších za existence systému odvodů do důchodového pojištění bez efektivního „zastropování“, vytváří výrazné disproporce mezi výší příspěvku do pojistného systému, výší příjmů a výší přiznané důchodové dávky u části pojištěnců, čímž porušuje ustanovení čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny. Nadto do této konstrukce zasahují postupy exekutivy podle ustanovení § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., na jehož základě může vláda (z hlediska operativnosti žádoucím způsobem) zvyšovat tzv. redukční hranice, avšak zákonodárce přenesl podle aktuální právní úpravy na vládu oprávnění modifikovat výši redukčních hranic bez potřebných limitů, resp. kritérií, jež v dřívější právní úpravě neabsentovala. Odhlédnout přitom nemohl Ústavní soudÚstavní soud ani od skutečnosti, že celá složitá konstrukce důchodového systému je natolik netransparentní, že je pro své adresáty de facto zcela nesrozumitelná; pro většinu pojištěnců se tak vypočítaná výše důchodové dávky stává neverifikovatelnou [srov. odlišné stanovisko k nálezu sp. zn. Pl. ÚS 14/02 (viz výše)]. 95. Při přezkumu problematiky důchodového systému, jejíž součástí je napadená právní úprava, vycházel Ústavní soudÚstavní soud ze své shora citované judikatury, jež se neodchyluje od přístupů zahraničních ústavních soudůústavních soudů v oblasti sociálních práv, a směřoval jej tak výlučně do roviny práv ústavních. Vlastní konstrukci důchodového systému ponechává Ústavní soudÚstavní soud plně na zákonodárci, jemuž svědčí široký prostor k realizaci sociálních práv zakotvených v Listině, přičemž Ústavní soudÚstavní soud vymezuje pouze negativní, nepřekročitelné hranice, tj. nemůže (pozitivně) určovat či předjímat žádné kvantifikovatelné veličiny. Obdobně metodologicky přistupoval k přezkumu ve věci sociální reformy, tzv. zákon „Hartz IV“, Spolkový ústavní soud (rozhodnutí ze dne 9. 2. 2010), jenž taktéž konstatoval, že volnému poli působnosti zákonodárce odpovídá zdrženlivá kontrola a přezkum jednoduchého práva ze strany Spolkového Ústavního souduÚstavního soudu. 96. Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že není jeho úkolem posuzovat správnost (vhodnost) konstrukce dávek důchodového pojištění, je však jeho povinností posuzovat, zda se právní úpravě zvolené zákonodárcem daří dostát kautelám zakotveným v Listině, jinými slovy, zda je tato konstrukce ústavně konformní. Kritériem ústavní konformity je přitom „přiměřenost“ důsledků zvolené konstrukce, kdy na jedné straně limitující korektiv principu zásluhovosti představuje imperativ (akcesorické i neakcesorické) rovnosti a na straně druhé je potom oním korektivem „přiměřenost“ minimálního hmotného zabezpečení, tedy nejen ve smyslu eliminace chudoby, ale i zajištění důstojné životní úrovně pro nízkopříjmové pojištěnce. 97. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu nepřísluší hodnotit zvolený model důchodového systému hledisky politickými či ekonomickými (ve smyslu de lege lata), ani modelovat optimální důchodový systém (ve smyslu úvah de lege ferenda). Jeho volba a parametry jsou ostatně již řadu let předmětem politických i odborných diskusí v souvislosti s (víceméně konsensuálně vnímaným) ohrožením dlouhodobé finanční udržitelnosti stávajícího systému s ohledem na demografický vývoj. Právě v rámci těchto odborných a politických debat bude nutno zohledňovat veškeré sociální a ekonomické aspekty právní úpravy důchodového systému, jež ze shora uvedených důvodů nemohl brát Ústavní soudÚstavní soud na zřetel. Na základě svého přezkumu nicméně Ústavní soudÚstavní soud zdůrazňuje, že při existenci celé škály důchodových systémů a způsobů konstrukce důchodových dávek je nutno zvolit takovou variantu, do níž budou promítnuty všechny principy sociální politiky, jakož i systému důchodového zabezpečení, která bude důsledně respektovat ústavní principy a naplňovat ustanovení čl. 30 odst. 1, čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny a současně ve smyslu ustanovení čl. 4 odst. 4 Listiny šetřit podstatu těchto základních práv. 98. Ze shora uvedených důvodů Ústavní soudÚstavní soud návrhu Krajského soudu v Ostravě na zrušení § 15 zákona č. 155/1995 Sb. vyhověl a toto ustanovení zrušil. 99. S ohledem na složitost celé problematiky a na připravovanou reformu důchodového systému odložil Ústavní soudÚstavní soud vykonatelnost svého rozhodnutí do 30. 9. 2011 s tím, že zrušované ustanovení zůstává do stanovené doby aplikovatelné. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Jan Musil a Jiří Nykodým. *) pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 49, nález č. 73, str. 85, vyhlášen pod č. 166/2008 Sb.
Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 134/2010 Sb.
Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 134/2010 Sb. Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí Vyhlášeno 13. 5. 2010, částka 48/2010 ke sdělení 134 SDĚLENÍ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 27. dubna 2010 o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje podle § 30b odst. 5 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění zákona č. 379/2007 Sb., aktualizovaný seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, uvedený v příloze k tomuto sdělení. V seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí je uváděno pořadové číslo, název, identifikační číslo a sídlo veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce nebo jiné výzkumné organizace, datum nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla daná výzkumná organizace schválena pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, a doba platnosti tohoto schválení. Ministryně: PhDr. Kopicová v. r. Příloha ke sdělení Aktualizovaný seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí Poř. číslo| Název výzkumné organizace| Identifikační číslo výzkumné organizace| Sídlo výzkumné organizace| Datum nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla výzkumná organizace schválena pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí| Doba platnosti schválení výzkumné organizace pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, počítaná ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o schválení ---|---|---|---|---|--- 1| Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.| 67985815| Fričova 298/1, 251 65 Ondřejov| 23\\. března 2008| 5 let 2| Biofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.| 68081707| Královopolská 135, 612 65 Brno| 22\\. března 2008| 5 let 3| Biologické centrum AV ČR, v. v. i.| 60077344| Branišovská 31, 370 05 České Budějovice| 22\\. března 2008| 5 let 4| Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i.| 86652036| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4| 22\\. března 2008| 5 let 5| Botanický ústav AV ČR, v. v. i| 67985939| Zámek 1, 252 43 Průhonice| 22\\. března 2008| 5 let 6| Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.| 44994575| Líšeňská 33a, 636 00 Brno| 8\\. srpna 2008| 5 let 7| Česká zemědělská univerzita v Praze| 60460709| Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 - Suchdol| 26\\. července 2008| 5 let 8| České vysoké učení technické v Praze| 68407700| Zikova 4, 166 36 Praha 6| 22\\. března 2008| 5 let 9| Ekologické služby s.r.o.| 26733544| Areál ČOV, 26801 Hořovice| 22\\. února 2010| 5 let 10| Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.| 68378076| Na Florenci 3/1420| 10\\. prosince 2008| 5 let 11| Evropský polytechnický institut, s.r.o.| 63468352| Osvobození 699, 686 04 Kunovice| 30\\. dubna 2008| 5 let 12| Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.| 67985955| Jilská 361/1, 110 01 Praha 1| 25\\. dubna 2008| 5 let 13| Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.| 68378271| Na Slovance 1999/2, 182 21 Praha 8| 22\\. března 2008| 5 let 14| Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.| 67985823| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4| 22\\. března 2008| 5 let 15| Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.| 67985530| Boční II 1401/1 a, 141 31 Praha 4| 1\\. listopadu 2008| 5 let 16| Geologický ústav AV ČR, v. v. i.| 67985831| Rozvojová 269, 16500 Praha 6 - Lysolaje| 7\\. března 2009| 5 let 17| Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích| 60076658| Branišovská 31, 370 05 České Budějovice| 22\\. března 2008| 5 let 18| Masarykova univerzita| 216224| Žerotínovo náměstí 9, 601 77 Brno| 22\\. března 2008| 5 let 19| Matematický ústav AV ČR, v. v. i.| 67985840| Žitná 25, 115 67 Praha 1| 22\\. března 2008| 5 let 20| Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně| 62156489| Zemědělská 1, 613 00 Brno| 22\\. března 2008| 5 let 21| Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.| 61388971| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4| 3\\. dubna 2008| 5 let 22| Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i.| 67985998| Politických vězňů 7, 111 21 Praha 1| 3\\. dubna 2008| 5 let 23| Psychiatrické centrum Praha| 23752| Ústavní 91, 181 03 Praha 8 - Bohnice| 20\\. srpna 2008| 5 let 24| Slezská universita v Opavě| 47813059| Na Rybníčku 1, 746 01 Opava| 7\\. června 2008| 5 let 25| Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.| 68378017| Valentinská 1, 110 00 Praha 1| 18.dubna 2008| 5 let 26| Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.| 68378025| Jilská 1,110 00 Praha 1| 23\\. března 2008| 5 let 27| Technická univerzita v Liberci| 46747885| Studentská 2, 461 17 Liberec| 23 března 2008| 5 let 28| Univerzita Hradec Králové| 62690094| Rokitanského 62, 200 03 Hradec Králové| 23\\. dubna 2008 | 5 let 29| Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem| 44555601| Hoření 13, 400 96 Ústí nad Labem| 14\\. června 2008| 5 let 30| Univerzita Karlova v Praze| 216208| Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha 1| 22\\. března 2008| 5 let 31| Univerzita Palackého v Olomouci| 61989592| Křížkovského 8, 771 47 Olomouc| 19\\. dubna 2008| 5 let 32| Univerzita Pardubice| 216275| Studentská 95, 532 10 Pardubice| 22\\. března 2008| 5 let 33| Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně| 70883521| Mostní 5139, 760 01 Zlín| 22\\. března 2008| 5 let 34| Ústav analytické chemie AV ČR, v. v. i.| 68081715| Veveří 97, 602 00 Brno| 15\\. června 2008| 5 let 35| Ústav anorganické chemie AV ČR, v. v. i.| 61388980| Husinec-Řež č.p. 1001, 250 68 Husinec Řež| 6\\. dubna 2008| 5 let 36| Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v. i.| 68081766| Květná 8, Brno| 22\\. března 2008| 5 let 37| Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.| 68378033| Husova 4, 110 00 Praha 1| 7\\. března 2009| 5 let 38| Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i.| 61389030| Rozvojová 263, 165 02 Praha 6 - Lysolaje| 22\\. března 2008| 5 let 39| Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.| 68378041| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4| 30\\. července 2008| 5 let 40| Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, v. v. i.| 67985882| Chaberská 1014/57, 182 51 Praha 8 - Kobylisy| 22\\. března 2008| 5 let 41| Ústav fyzikální chemie J.Heyrovského AV ČR, v. v. i.| 61388955| Dolejškova 3, 182 23 Praha 8| 22\\. března 2008| 5 let 42| Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i.| 68378289| Boční II 1401/1 a, 141 31 Praha 4| 22\\. března 2008| 5 let 43| Ústav fyziky materiálů AV ČR, v. v. i.| 68081723| Žižkova 22, 616 62 Brno| 23\\. března 2008| 5 let 44| Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i.| 61389021| Za Slovankou 1782/3, 182 00 Praha 8| 22\\. března 2008| 5 let 45| Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.| 67985858| Rozvojová 135, 165 02 Praha 6| 22\\. března 2008| 5 let 46| Ústav informatiky AV ČR, v. v. i.| 67985807| Pod Vodárenskou Věží 2, 182 07 Praha 8| 24\\. prosince 2008| 5 let 47| Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i.| 61389005| Husinec-Řež č.p. 130, 250 68 Husinec Řež| 22\\. března 2008| 5 let 48| Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i.| 61389013| Heyrovského náměstí 2, 162 06 Praha 6 - Břevnov| 27\\. března 2008| 5 let 49| Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.| 68378050| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4| 22\\. března 2008| 5 let 50| Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i.| 61388963| Flemingovo náměstí 2, 166 10 Praha 6| 22\\. března 2008| 5 let 51| Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.| 68378068| Na Florenci 1420/3, 110 00 Praha 1| 25\\. dubna 2008| 5 let 52| Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i.| 67985874| Pod Paťankou 30, 166 12 Praha 6| 23\\. března 2008| 5 let 53| Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.| 68378092| Letenská 4, 118 51 Praha 1| 22\\. března 2008| 5 let 54| Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i.| 68081731| Královopolská 147, 612 64 Brno| 6\\. dubna 2008| 5 let 55| Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i.| 67985891| V Holešovičkách 41, 182 09 Praha 8| 21\\. června 2008| 5 let 56| Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, v. v. i.| 67179843| Na Sádkách 7, 370 05 České Budějovice| 22\\. března 2008| 5 let 57| Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v. v. i.| 67985556| Pod Vodárenskou věží 4, 182 08 Praha 8| 22\\. března 2008| 5 let 58| Ústav termomechaniky AV ČR,v.v.i.| 61388998| Dolejškova 1402/5, 182 00 Praha 8| 6\\. dubna 2008| 5 let 59| Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.| 67985904| Rumburská 89, 277 21 Liběchov| 6.IX.08| 5 let 60| Vysoká škola báňská -Technická univerzita Ostrava| 61989100| tř. 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava-Poruba| 24\\. dubna 2008| 5 let 61| Vysoká škola chemicko-technologická v Praze| 60461373| Technická 5, 166 28 Praha 6| 26\\. března 2008| 5 let 62| Vysoké učení technické v Brně| 216305| Antonínská 548/1, 601 90 Brno| 7\\. června 2008| 5 let 63| Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v.| 27014| Přátelství 815, 104 00 Praha Uhříněves| 9\\. července 2008| 5 let 64| Západočeská univerzita v Plzni| 49777513| Univerzitní 8, 306 14 Plzeň| 25\\. dubna 2008| 5 let
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 47/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 47/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o Změně limitů odpovědnosti, které byly přijaty v souladu s článkem 24 odst. 2 Úmluvy o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě Vyhlášeno 11. 5. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 31. 12. 2009, částka 20/2010 * 1\\. Mám tu čest odkázat na dopis státům LE 3/38.1-09/47 ze dne 30. července 2009, kterým Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) oznámila výsledky přezkoumání limitů odpovědnosti podle článku 24 odstavec 2 Úmluvy o sjednocení některých pravidel o * 2\\. Jak je stanoveno v odstavcích 8 a 9 výše uvedeného dopisu státům, státy byly vyrozuměny, že limity odpovědnosti stanovené Montrealskou úmluvou je nutné zrevidovat následně: - Staré limity (SDR) Zrevidované limity (SDR)Zaokrouhlené zrevidované limity (SDR)17x 13,1 %19,227191 000x 13,1 %1 1311 1314 150x 13,1 %4 693,654 694100 000x 13,1 %113 100113 100 * 3\\. Smluvním stranám bylo oznámeno, v souladu s tichým schvalovacím mechanismem objasněným v odstavci 2 článku 24 Montrealské úmluvy, že zmíněné revize nabudou platnosti pro všechny smluvní strany šest měsíců po oznámení, pokud do tří měsíců po oznámení vět * 4\\. Ke 30. září 2009 měla Montrealská úmluva 92 smluvních stran. Do 30. září 2009 obdrželo ICAO od smluvních stran čtrnáct (14) nesouhlasných oznámení ohledně revize limitů odpovědnosti, z nichž jedno blíže vymezilo rozsah svého nesouhlasu. Tím je prokázáno * 5\\. Smluvní strany se proto vyzývají podle potřeby přijmout opatření v souladu se svými vnitrostátními právními požadavky, aby zaokrouhlené zrevidované limity nabyly od 30. prosince 2009 plné platnosti. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 31. 12. 2009 47 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 4. listopadu 2009 sdělil generální tajemník Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), že v souladu s článkem 24 odst. 2 Úmluvy o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě1), byly přijaty Změny limitů odpovědnosti stanovených touto Úmluvou. Změny vstoupily v platnost dne 30. prosince 2009 a tímto dnem vstoupily v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění Změn a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Tel.: +1 (514) 954-8036 Č. j.: LE 3/38.1-09/87 4\\. listopad 2009 Předmět: Revize limitů odpovědnosti podle Montrealské úmluvy z roku 1999 – oznámení data nabytí platnosti zrevidovaných limitů Vyžadovaná činnost: a) zohlednit, že zrevidované limity odpovědnosti nabývají platnosti pro všechny smluvní strany Montrealské úmluvy od 30. prosince 2009; a b) podle potřeby přizpůsobit prováděcí právní předpisy, aby zaokrouhlené zrevidované odpovědnostní limity nabyly plné platnosti Pane/Paní, 1. Mám tu čest odkázat na dopis státům LE 3/38.1-09/47 ze dne 30. července 2009, kterým Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) oznámila výsledky přezkoumání limitů odpovědnosti podle článku 24 odstavec 2 Úmluvy o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě, podepsané v Montrealu 28. května 1999 (Dok 9740). 2. Jak je stanoveno v odstavcích 8 a 9 výše uvedeného dopisu státům, státy byly vyrozuměny, že limity odpovědnosti stanovené Montrealskou úmluvou je nutné zrevidovat následně: Staré limity (SDR) | Zrevidované limity (SDR)| Zaokrouhlené zrevidované limity (SDR) ---|---|--- 17| x 13,1 %| 19,227| 19 1 000| x 13,1 %| 1 131| 1 131 4 150| x 13,1 %| 4 693,65| 4 694 100 000| x 13,1 %| 113 100| 113 100 3. Smluvním stranám bylo oznámeno, v souladu s tichým schvalovacím mechanismem objasněným v odstavci 2 článku 24 Montrealské úmluvy, že zmíněné revize nabudou platnosti pro všechny smluvní strany šest měsíců po oznámení, pokud do tří měsíců po oznámení většina smluvních stran nevyjádří u ICAO svůj nesouhlas. 4. Ke 30. září 2009 měla Montrealská úmluva 92 smluvních stran. Do 30. září 2009 obdrželo ICAO od smluvních stran čtrnáct (14) nesouhlasných oznámení ohledně revize limitů odpovědnosti, z nichž jedno blíže vymezilo rozsah svého nesouhlasu. Tím je prokázáno, že podmínka většiny stanovená v odstavci 3 výše není splněna. Z toho důvodu, v souladu s článkem 24 odstavec 2, revidované limity odpovědnosti nabývají platnosti od 30. prosince 2009 pro všechny smluvní strany Montrealské úmluvy, včetně pro ty, které oznámily ICAO svůj nesouhlas. 5. Smluvní strany se proto vyzývají podle potřeby přijmout opatření v souladu se svými vnitrostátními právními požadavky, aby zaokrouhlené zrevidované limity nabyly od 30. prosince 2009 plné platnosti. Raymond Benjamin generální sekretář 1) Úmluva o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě, přijatá v Montrealu dne 28. května 1999, byla vyhlášena pod č. 123/2003 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 46/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 46/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o hospodářské, vědeckotechnické a kulturní spolupráci Vyhlášeno 11. 5. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 30. 3. 2010, částka 20/2010 * Článek 1 - Smluvní strany budou usilovat o rozvoj a upevňování hospodářské, vědeckotechnické a kulturní spolupráce na dlouhodobém základě a v souladu s právním řádem států každé ze Smluvních stran zejména v následujících oblastech: * Článek 2 - 1. Za účelem splnění úkolů v oblastech stanovených v článku 1 této dohody vytvářejí Smluvní strany Smíšenou komisi pro hospodářskou, vědeckotechnickou a kulturní spolupráci (dále jen „Smíšená komise“). * Článek 3 - Smíšená komise bude zasedat podle potřeby, zpravidla jedenkrát ročně střídavě v České republice a Ázerbájdžánské republice. * Článek 4 - 1. Hlavní úkoly Smíšené komise jsou: * Článek 5 - 1. Spolupráce Smluvních stran se bude uskutečňovat v souladu s mezinárodními závazky států Smluvních stran včetně závazků, které vyplývají z mezinárodních smluv, uzavřených mezi Evropskými společenstvími nebo mezi Evropskými společenstvími a členskými stát * Článek 6 - Na základě vzájemného souhlasu Smluvních stran mohou být přijaty změny a doplňky této dohody formou dodatkových protokolů, které budou nedílnou součástí této dohody a jež vstoupí v platnost dle postupu stanoveného v článku 8. * Článek 7 - Smluvní strany budou řešit vzájemnými konzultacemi nebo vyjednáváním jakékoliv spory nebo rozdílnosti vyplývající z výkladu nebo provádění této dohody. * Článek 8 - 1. Tato dohoda vstoupí v platnost dnem doručení diplomatickou cestou pozdější nóty potvrzující splnění všech příslušných vnitrostátních procedur Smluvních stran, nezbytných pro vstup Dohody v platnost. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 30. 3. 2010 46 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 31. října 2009 byla v Baku podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o hospodářské, vědeckotechnické a kulturní spolupráci. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 8 odst. 1 dne 30. března 2010. České znění Dohody a ruské znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. DOHODA mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o hospodářské, vědeckotechnické a kulturní spolupráci Vláda České republiky a vláda Ázerbájdžánské republiky, dále jen „Smluvní strany“, přihlížejíce k tradičním dlouhodobým hospodářským vztahům, snažíce se upevňovat a podporovat hospodářskou, vědeckotechnickou a kulturní spolupráci, řídíce se zásadami rovnoprávnosti, vzájemných výhod a jinými zásadami mezinárodního práva, se dohodly na následujícím: Článek 1 Smluvní strany budou usilovat o rozvoj a upevňování hospodářské, vědeckotechnické a kulturní spolupráce na dlouhodobém základě a v souladu s právním řádem států každé ze Smluvních stran zejména v následujících oblastech: a) hospodářská a vědeckotechnická spolupráce - strojírenství; - doprava vč. dopravních prostředků; - energetika; - ropný, plynárenský a chemický průmysl; - elektronický a elektrotechnický průmysl; - komunální hospodářství; - hutnictví a metalurgie; - těžební průmysl; - modernizace a rekonstrukce elektráren, vč. distribuční sítě; - modernizace a rekonstrukce plynovodů a ropovodů; - stavebnictví; - zemědělství; - standardizace, metrologie a posuzování shody; - jiné oblasti, které jsou předmětem společného zájmu; b) kulturní spolupráce - kultura a umění (divadlo, hudba, literatura, výtvarné umění, tanec, kinematografie, památková péče, tradiční lidová kultura, knihovny, muzea, galerie); - účast umělců a odborníků na mezinárodních festivalech, soutěžích, přehlídkách, konferencích a setkáních kulturního charakteru; - výměna zkušeností a informací v oblasti kulturní politiky obou zemí; - výměny výstav. Článek 2 1. Za účelem splnění úkolů v oblastech stanovených v článku 1 této dohody vytvářejí Smluvní strany Smíšenou komisi pro hospodářskou, vědeckotechnickou a kulturní spolupráci (dále jen „Smíšená komise“). 2. Smíšená komise může vytvářet pracovní skupiny. 3. Způsob práce Smíšené komise bude upraven Statutem Smíšené komise. 4. Statut Smíšené komise bude schválen spolupředsedy Smíšené komise na jejím prvním zasedání. Článek 3 Smíšená komise bude zasedat podle potřeby, zpravidla jedenkrát ročně střídavě v České republice a Ázerbájdžánské republice. Článek 4 1. Hlavní úkoly Smíšené komise jsou: a) projednání a schválení programů hospodářské a vědeckotechnické spolupráce v oblastech, které jsou předmětem společného zájmu; b) napomáhání vytváření příznivých podmínek pro poskytnutí vývozních úvěrů podnikatelským subjektům a pro zabezpečení financování hospodářské, vědeckotechnické a kulturní spolupráce; c) účast při přípravě a realizaci přijatých programů podpory malého a středního podnikání; d) vytvoření podmínek pro účast podnikatelských subjektů obou států na mezinárodních výstavách a veletrzích, konaných na území státu kterékoli ze Smluvních stran, a také pro spolupráci obchodně průmyslových komor ze států obou Smluvních stran; e) projednání programů kulturní spolupráce; f) vytváření příznivých podmínek pro účast obou států na mezinárodních festivalech, soutěžích, přehlídkách a knižních veletrzích. 2. Smíšená komise bude napomáhat rozvoji vzájemných kooperačních vztahů a jiných forem spolupráce. Článek 5 1. Spolupráce Smluvních stran se bude uskutečňovat v souladu s mezinárodními závazky států Smluvních stran včetně závazků, které vyplývají z mezinárodních smluv, uzavřených mezi Evropskými společenstvími nebo mezi Evropskými společenstvími a členskými státy Evropské unie na straně jedné a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé. 2. Spoluprací Smluvních stran v rámci této dohody nejsou dotčeny závazky států Smluvních stran, vyplývající z jiných mezinárodních smluv, které uzavřely, jakož i z členství České republiky v Evropské unii a členství Ázerbájdžánské republiky v mezinárodních integračních seskupeních. Článek 6 Na základě vzájemného souhlasu Smluvních stran mohou být přijaty změny a doplňky této dohody formou dodatkových protokolů, které budou nedílnou součástí této dohody a jež vstoupí v platnost dle postupu stanoveného v článku 8. Článek 7 Smluvní strany budou řešit vzájemnými konzultacemi nebo vyjednáváním jakékoliv spory nebo rozdílnosti vyplývající z výkladu nebo provádění této dohody. Článek 8 1. Tato dohoda vstoupí v platnost dnem doručení diplomatickou cestou pozdější nóty potvrzující splnění všech příslušných vnitrostátních procedur Smluvních stran, nezbytných pro vstup Dohody v platnost. 2. Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou a její platnost končí uplynutím šestého měsíce po obdržení písemného oznámení diplomatickou cestou jedné ze Smluvních stran druhé Smluvní straně o úmyslu vypovědět platnost této dohody. Dáno v Baku dne 31. října 2009, ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, ázerbájdžánském a ruském, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílnosti ve výkladu této dohody je rozhodující znění v ruském jazyce. Za vládu České republiky Radek Matula v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Ázerbájdžánské republice Za vládu Ázerbájdžánské republiky Šahin Mustafajev v. r. ministr ekonomického rozvoje
Zákon č. 132/2010 Sb.
Zákon č. 132/2010 Sb. Zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání) Vyhlášeno 11. 5. 2010, datum účinnosti 1. 6. 2010, částka 47/2010 * ČÁST PRVNÍ - AUDIOVIZUÁLNÍ MEDIÁLNÍ SLUŽBY NA VYŽÁDÁNÍ (§ 1 — § 19) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání (§ 20 — § 21) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o rozhlasových a televizních poplatcích (§ 22 — § 22) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o regulaci reklamy (§ 23 — § 23) * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 24 — § 24) * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o České televizi (§ 25 — § 25) * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST (§ 26 — § 26) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (321/2024 Sb.) 132 ZÁKON ze dne 13. dubna 2010 o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ AUDIOVIZUÁLNÍ MEDIÁLNÍ SLUŽBY NA VYŽÁDÁNÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje podmínky poskytování audiovizuálních mediálních služebaudiovizuálních mediálních služeb na vyžádání. § 2 Základní pojmy (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) audiovizuální mediální službou na vyžádání služba informační společnosti2), za kterou má redakční odpovědnostredakční odpovědnost poskytovatel audiovizuální mediální službyposkytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání a jejímž hlavním účelem nebo hlavním účelem její oddělitelné části je poskytování pořadů veřejnosti za účelem informování, zábavy nebo vzdělávání, a která umožňuje sledování pořadů v okamžiku zvoleném uživatelem a na jeho individuální žádost na základě katalogu pořadů sestaveného poskytovatelem audiovizuální mediální službyposkytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání (dále jen „katalog pořadů“), b) pořadem pohyblivá obrazová sekvence se zvukem nebo bez zvuku, která bez ohledu na svou délku představuje jednotlivou položku v katalogu pořadů a jejíž podoba a obsah jsou srovnatelné s podobou a obsahem televizního vysílání, zejména celovečerní film, videoklip, záznam sportovní události, situační komedie, dokumentární pořad, pořad pro děti nebo původní tvorba, c) redakční odpovědnostíredakční odpovědností výkon rozhodujícího vlivu na výběr pořadůpořadů a jejich uspořádání v katalogu pořadůpořadů, d) poskytovatelem audiovizuální mediální službyposkytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání podnikající fyzická nebo právnická osoba, která určuje způsob organizace audiovizuální mediální službyaudiovizuální mediální služby na vyžádání a má za tuto službu redakční odpovědnostredakční odpovědnost, e) audiovizuálním obchodním sdělenímaudiovizuálním obchodním sdělením obrazová sekvence se zvukem nebo bez zvuku, která je určena k přímé nebo nepřímé propagaci zboží nebo služeb osoby vykonávající hospodářskou činnost, popřípadě jejího obrazu na veřejnosti, a která doprovází pořadpořad nebo je do pořadupořadu zahrnuta za úplatu nebo obdobnou protihodnotu nebo za účelem vlastní propagace; audiovizuální obchodní sděleníaudiovizuální obchodní sdělení může mít zejména podobu reklamy3), sponzorovánísponzorování nebo umístění produktuumístění produktu, f) skrytým audiovizuálním obchodním sdělenímskrytým audiovizuálním obchodním sdělením slovní nebo obrazová prezentace zboží, služeb, jména nebo názvu, ochranné známky nebo činnosti výrobce zboží nebo poskytovatele služeb v pořadechpořadech, jestliže poskytovatel audiovizuální mediální službyposkytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání záměrně uvede takovou prezentaci s reklamním cílem a mohl by tak uvést veřejnost v omyl o povaze této prezentace; prezentace se považuje za záměrnou zejména tehdy, je-li prováděna za úplatu nebo obdobnou protihodnotu, g) sponzorováním jakýkoli příspěvek od fyzické nebo právnické osoby, která neposkytuje audiovizuální mediální službu na vyžádání, neprovozuje televizní vysílání, neposkytuje službu platformy pro sdílení videonahrávek, ani nevyrábí audiovizuální díla, poskytnutý k přímému nebo nepřímému financování audiovizuální mediální služby na vyžádání, služby platformy pro sdílení videonahrávek, uživatelem vytvořených videonahrávek nebo pořadů s cílem propagovat své jméno nebo název, ochrannou známku, výrobky, služby, činnosti nebo obraz na veřejnosti, h) umístěním produktu jakákoli podoba audiovizuálního obchodního sděleníaudiovizuálního obchodního sdělení, které spočívá v začlenění výrobku, služby, ochranné známky, která se k výrobku nebo službě váže, nebo zmínky o výrobku nebo službě do pořadu nebo do videonahrávky za úplatu nebo obdobnou protihodnotu, i) etickým kodexem soubor pravidel pro provádění samoregulace přijatý jejími hlavními zúčastněnými subjekty, který stanoví zejména cíle samoregulace, postupy pravidelného, transparentního a nezávislého sledování a vyhodnocování plnění těchto cílů a mechanismus řešení stížností, včetně mechanismu prosazování přiměřených sankcí za porušení stanovených pravidel, j) hodnocenými obdobími tříletá na sebe bezprostředně navazující období. (2) Za audiovizuální mediální službuaudiovizuální mediální službu na vyžádání se nepovažuje a) služba, která nemá povahu činnosti především hospodářské nebo která nesoutěží s televizním vysíláním, b) služba, která není určena k příjmu veřejností, c) služba, jejímž hlavním účelem není poskytování pořadůpořadů, nebo d) služba, kterou nemůže přímo nebo nepřímo přijímat veřejnost v žádném členském státě Evropské unie prostřednictvím zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci audiovizuální mediální službyaudiovizuální mediální služby na vyžádání, které je dostupné v obchodní síti. § 3 Působnost zákona (1) Tento zákon se vztahuje na poskytovatele audiovizuální mediální službyposkytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání, který je v České republice usazen podle odstavce 2, nebo na kterého se vztahuje odstavec 3. (2) Poskytovatel audiovizuální mediální službyPoskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání se považuje za usazeného v České republice, a) má-li sídlo nebo místo podnikání v České republice a redakční rozhodnutí15) přijímá v České republice, b) má-li sídlo nebo místo podnikání v České republice, avšak redakční rozhodnutí přijímá v jiném členském státě Evropské unie, jestliže 1. podstatná část jeho zaměstnanců zajišťujících poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání související s výběrem a poskytováním pořadů (dále jen „související s pořady“) působí v České republice, 2. podstatná část jeho zaměstnanců zajišťujících poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání související s pořady působí jak v České republice, tak v uvedeném jiném členském státě Evropské unie, nebo 3. podstatná část jeho zaměstnanců zajišťujících poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání související s pořady nepůsobí v České republice ani v uvedeném jiném členském státě Evropské unie za podmínky, že poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání poprvé zahájil v České republice podle českého právního řádu a udržuje trvalé a efektivní zapojení do hospodářského života v České republice, nebo c) má-li sídlo nebo místo podnikání v České republice, avšak rozhodnutí o audiovizuální mediální službě na vyžádání přijímá ve státě, který není členským státem Evropské unie nebo naopak, za podmínky, že podstatná část jeho zaměstnanců zajišťujících poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání související s pořady působí v České republice. (3) Nelze-li poskytovatele audiovizuální mediální službyposkytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání považovat za usazeného v České republice podle odstavce 2, ani ho nelze považovat za usazeného v jiném členském státě Evropské unie, tento zákon se na něho vztahuje, pokud k poskytování audiovizuální mediální službyaudiovizuální mediální služby na vyžádání využívá a) zařízení pro přenos vzestupného signálu k družici, které je umístěno v České republice, nebo b) kapacitu družice příslušející České republice, jestliže nevyužívá zařízení pro přenos vzestupného signálu k družici, které je umístěno v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie. (4) Na poskytovatele audiovizuální mediální službyposkytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání, kterého nelze považovat za usazeného v České republice podle odstavce 2, ani ho nelze považovat za usazeného v jiném členském státě Evropské unie, a který nesplňuje v České republice ani v jiném členském státě Evropské unie některou z podmínek podle odstavce 3, se tento zákon vztahuje jen tehdy, lze-li ho považovat za usazeného v České republice podle Smlouvy o založení Evropského společenství4). § 4 Působnost Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (1) Správním úřadem příslušným k výkonu dohledu nad dodržováním tohoto zákona je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen „Rada“). (2) Rada a) vede a aktualizuje seznam poskytovatelů audiovizuálních mediálních služebposkytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání usazených nebo považovaných za usazené v České republice, v němž u každého poskytovatele uvede, které z kritérií podle § 3 odst. 2 až 4 vůči němu zakládá pravomoc České republiky; seznam poskytovatelů audiovizuálních mediálních služebposkytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a jeho aktualizace bez zbytečného odkladu předává Evropské komisi za účelem zpřístupnění v centralizované databázi, b) projednává přestupky podle tohoto zákona, c) monitoruje obsah audiovizuálních mediálních služebaudiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, d) spolupracuje s orgány Evropské unie a s regulačními orgány členských států Evropské unie s obdobnou věcnou působností zejména při předávání a získávání údajů a informací stanovených zákonem, rozhodnutími vydanými na základě zákona nebo právními akty Evropské unie a plní další úkoly, které pro oblasti regulace audiovizuálních mediálních služebaudiovizuálních mediálních služeb na vyžádání vyplývají z členství České republiky v Evropské unii, e) spolupracuje v oblasti regulace audiovizuálních mediálních služebaudiovizuálních mediálních služeb na vyžádání s příslušnými orgány států, které nejsou členskými státy Evropské unie. § 5 Seznam poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání (1) Poskytovatel audiovizuální mediální službyPoskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen doručit Radě do 30 dnů ode dne vzniku živnostenského oprávnění písemné oznámení, které musí obsahovat a) název audiovizuální mediální službyaudiovizuální mediální služby na vyžádání, b) údaje, k nimž je poskytovatel audiovizuální mediální službyposkytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání povinen příjemcům služby umožnit přístup podle § 6 odst. 1 písm. a) a b), c) údaj o zápisu v obchodním rejstříku nebo jiné obdobné evidenci, včetně spisové značky, je-li přidělena, d) identifikaci sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím bude poskytována audiovizuální mediální služba na vyžádání, a informaci o přístupu k audiovizuální mediální službě na vyžádání, zejména adresu internetových stránek, e) údaj, které z kritérií podle § 3 odst. 2 až 4 vůči poskytovateli audiovizuální mediální službyposkytovateli audiovizuální mediální služby na vyžádání zakládá pravomoc České republiky, a doklady, které to prokazují, a f) den zahájení poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání. (2) Není-li oznámení údajů stanovených v odstavci 1 úplné, Rada osobu, která jej učinila, neprodleně vyzve, aby oznámení doplnila do 30 dnů ode dne doručení výzvy; pokud tak vyzvaná osoba neučiní, není povinnost podle odstavce 1 splněna. (3) Rada zapíše údaje stanovené v odstavci 1 do seznamu poskytovatelů audiovizuálních mediálních služebposkytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání do 30 dnů ode dne doručení oznámení a současně zašle osobě, která oznámení učinila, potvrzení o provedení tohoto zápisu. (4) Poskytovatel audiovizuálních mediálních služebPoskytovatel audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je povinen Radě písemně oznámit změnu evidovaných údajů, přerušení nebo ukončení poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy ke změně evidovaných údajů nebo k přerušení nebo ukončení poskytování této služby došlo. Rada zapíše tuto skutečnost do seznamu poskytovatelů audiovizuálních mediálních služebposkytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání do 30 dnů ode dne doručení oznámení podle věty první nebo ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozví jinak. (5) Nebylo-li poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání zahájeno do 1 roku ode dne zápisu do seznamu poskytovatelů audiovizuálních mediálních služebposkytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, nebo bylo-li přerušeno na dobu delší než 1 rok, platí, že poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání bylo ukončeno posledním dnem uvedené lhůty. Rada zapíše tuto skutečnost do seznamu poskytovatelů audiovizuálních mediálních služebposkytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a vyrozumí o tom poskytovatele audiovizuální mediální službyposkytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání. (6) Každý má právo nahlížet do seznamu poskytovatelů audiovizuálních mediálních služebposkytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a pořizovat si z ní výpisy nebo opisy. (7) Rada uveřejňuje údaje podle odstavce 1 písm. a) a b) způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 6 Povinnosti poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání (1) Poskytovatel audiovizuální mediální službyPoskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen umožnit příjemcům služby snadný, přímý a trvalý přístup alespoň k a) základním údajům o poskytovateli audiovizuální mediální službyposkytovateli audiovizuální mediální služby na vyžádání, jimiž jsou název nebo jméno a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, adresa sídla v případě právnické osoby nebo bydliště v případě fyzické osoby a u zahraniční osoby rovněž adresa podniku nebo organizační složky na území České republiky, byly-li zřízeny, b) údajům, které umožňují rychlé, přímé a účinné navázání kontaktu s poskytovatelem audiovizuální mediální službyposkytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání, zejména k poštovní adrese pro doručování, telefonnímu číslu, adrese internetových stránek, popřípadě k adrese pro doručování elektronické pošty, a c) informaci o tom, že jeho činnost se řídí právním řádem České republiky a o tom, že orgánem dohledu nad poskytováním audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání je Rada. (2) Poskytovatel audiovizuální mediální službyPoskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen zajistit, aby audiovizuální mediální služba na vyžádání neobsahovala sdělení záměrně zpracované tak, aby mělo vliv na podvědomí fyzické osoby, aniž by jej tato osoba vědomě vnímala, a aby nepodněcovala k násilí nebo nenávisti vůči skupině osob nebo členovi skupiny z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jiných názorů, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, státního občanství, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, rodu, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace nebo jiného postavení. (3) Poskytovatel audiovizuální mediální službyPoskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen zajistit, aby byly v náležité technické kvalitě uchovávány záznamy všech pořadů a audiovizuálních obchodních sděleníaudiovizuálních obchodních sdělení, která pořady doprovázela nebo byla do pořadů zahrnuta a v rámci audiovizuální mediální služby na vyžádání šířena, alespoň po dobu 30 dnů ode dne ukončení poskytování pořadu nebo po dobu 30 dnů ode dne ukončení šíření audiovizuálního obchodního sděleníaudiovizuálního obchodního sdělení, a na písemnou výzvu je zapůjčit Radě; poskytovatel audiovizuální mediální službyposkytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání má vůči Radě právo na náhradu nutných nákladů spojených se zapůjčením záznamů pořadů a audiovizuálních obchodních sděleníaudiovizuálních obchodních sdělení. (4) Bylo-li zahájeno řízení před orgánem veřejné moci týkající se určitého pořadu nebo audiovizuálního obchodního sděleníaudiovizuálního obchodního sdělení, je poskytovatel audiovizuální mediální službyposkytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání povinen na písemnou výzvu příslušného orgánu veřejné moci uchovat záznam pořadu nebo audiovizuálního obchodního sděleníaudiovizuálního obchodního sdělení v podobě, ve které byly poskytovány, a v náležité technické kvalitě až do pravomocného rozhodnutí ve věci. (5) Poskytovatel audiovizuální mediální službyPoskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen na písemnou výzvu poskytnout Radě vyjádření a informace nezbytné k výkonu její působnosti podle § 4 odst. 2 písm. d) a e) a § 15. (6) Poskytovatel audiovizuální mediální službyPoskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen Radě neprodleně oznámit jakoukoli změnu skutečností, které mají vliv na určení, zda se na něj vztahuje tento zákon. (7) Poskytovatel audiovizuální mediální službyPoskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen zajistit, aby audiovizuální mediální služby na vyžádání neobsahovaly veřejné podněcování ke spáchání teroristického trestného činutrestného činu16). (8) Bez výslovného souhlasu příslušného poskytovatele audiovizuální mediální službyposkytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání není nikdo oprávněn audiovizuální mediální službu na vyžádání zpřístupňovat veřejnosti nebo ji šířit za jiným účelem. (9) Bez výslovného souhlasu příslušného poskytovatele audiovizuální mediální službyposkytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání není nikdo oprávněn do audiovizuální mediální služby na vyžádání zasahovat, zejména a) měnit nebo upravovat audiovizuální mediální službu na vyžádání nebo její jednotlivé části obsahově nebo technicky, b) přerušovat zvukovou nebo obrazovou složku audiovizuální mediální služby na vyžádání nebo jejích jednotlivých částí, nebo c) překrývat zcela nebo zčásti zvukovou nebo obrazovou složku audiovizuální mediální služby na vyžádání nebo jejích jednotlivých částí, včetně audiovizuálních obchodních sděleníaudiovizuálních obchodních sdělení a jiných oznámení; v případě obrazové složky audiovizuální mediální služby na vyžádání rovněž zmenšovat rozsah jejího zobrazení na obrazovce přijímače. (10) Ustanovení odstavce 9 se nevztahuje na a) překrytí, která si vyhradil příjemce audiovizuální mediální služby na vyžádání výlučně pro soukromé použití a která neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému prospěchu jiné osoby, b) ovládací prvky uživatelských rozhraní nezbytných pro fungování zobrazovacího přijímače nebo pro orientaci v pořadech, jako jsou nastavení hlasitosti, vyhledávací funkce, orientační nabídky nebo přehledy dostupných pořadů, c) překrytí dodaná příslušným poskytovatelem audiovizuální mediální službyposkytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání, včetně titulků nebo obchodních sdělení, nebo d) techniky datové komprese, které zmenšují velikost datového souboru, a obdobné techniky nezbytné pro přizpůsobení distribučním prostředkům, jako jsou rozlišení nebo kódování, pokud v ničem nemění obsah audiovizuální mediální služby na vyžádání ani jejích jednotlivých částí. § 6a Ochrana nezletilých osob (1) Poskytovatel audiovizuální mediální službyPoskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání a) zajistí volbou vhodných opatření, aby pořady, které mohou narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, jako je pornografie nebo hrubé samoúčelné násilí, neměly tyto osoby za běžných okolností možnost vidět nebo slyšet; tato opatření zahrnují nástroje pro ověřování věku nebo jiná technická opatření, která umožňují zamezit nezletilým osobám přístup k pořadu, a b) poskytne k pořadům podle písmene a) dostatečné informace o obsahu potenciálně závadném pro nezletilé osoby, který se v těchto pořadech vyskytuje, a to tak, aby byly snadno a bezúplatně dostupné. (2) Osobní údaje nezletilých osob shromážděné nebo jinak získané poskytovatelem audiovizuální mediální službyposkytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání za účelem plnění odstavce 1 písm. a) nesmí být zpracovávány pro obchodní účely, zejména pro přímý marketing, profilování a reklamu cílenou na základě chování. § 6b Zpřístupňování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání osobám se sluchovým a zrakovým postižením (1) Poskytovatel audiovizuální mediální službyPoskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen tam, kde je to účelné, poskytnout k pořadu otevřené nebo skryté titulky6) nebo tlumočení do českého znakového jazyka pro osoby se sluchovým postižením a audiopopis7) pro osoby se zrakovým postižením, má-li je k dispozici, nebo jinak zajistit, aby některé pořady poskytované v rámci audiovizuální mediální služby na vyžádání byly přístupné osobám se sluchovým postižením a osobám se zrakovým postižením. (2) Poskytovatel audiovizuální mediální službyPoskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání po projednání s organizacemi sídlícími v České republice sdružujícími osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením zpracovává pro hodnocené období Akční plán zpřístupňování nabízených pořadů pro osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením (dále jen „Akční plán“), jímž se zavazuje oproti bezprostředně předcházejícímu hodnocenému období navýšit celkový podíl pořadů zpřístupněných pro osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením prostřednictvím přiměřených opatření. Akční plán zpracovává poskytovatel více než jedné audiovizuální mediální služby na vyžádání v členění podle jednotlivých služeb a jednotlivých běžných roků od 1. července do 30. června. Hodnocená období Akčních plánů vždy počínají dnem 1. července prvního kalendářního roku svého trvání a končí dnem 30. června posledního kalendářního roku svého trvání. Poskytovatel audiovizuální mediální službyPoskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání předkládá Radě nový Akční plán vždy do 30. června kalendářního roku, na který připadá konec předcházejícího hodnoceného období. (3) Poskytovatel audiovizuální mediální službyPoskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání předkládá Radě vyhodnocení plnění Akčního plánu vždy do 30. září kalendářního roku, na který připadl konec příslušného hodnoceného období. (4) Povinnosti podle odstavců 1 a 2 se nevztahují na pořady, které vzhledem k jejich povaze nelze nebo není účelné pro osoby se sluchovým postižením a pro osoby se zrakovým postižením zpřístupňovat, zejména a) hudební pořady, b) pořady zaměřené výhradně na propagaci vlastní audiovizuální mediální služby na vyžádání, výrobků, služeb a dalších činností souvisejících s poskytováním vlastní audiovizuální mediální služby na vyžádání, nebo c) pořady, které sestávají pouze z grafiky nebo videotextu bez doprovodného mluveného slova. § 7 Podpora evropské tvorby (1) Poskytovatel audiovizuální mediální službyPoskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen vyhradit pro evropská díla8) alespoň 30 % z celkového počtu pořadů nabízených v katalogu pořadů své služby za sledované období a zajistit jejich zvýraznění. Do celkového počtu pořadů, z něhož se určuje podíl evropských děl, se nezapočítávají zpravodajské pořady, záznamy sportovních událostí a soutěžní pořady. (2) Povinnosti podle odstavce 1 se nevztahují na poskytovatele audiovizuální mediální službyposkytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání s nízkým obratem a na poskytovatele audiovizuální mediální službyposkytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání, která vykazuje nízkou sledovanost. Povinnosti podle odstavce 1 se rovněž nevztahují na služby nebo pořady, u nichž by vzhledem k jejich povaze nebo tematickému zaměření bylo jejich plnění neproveditelné nebo neodůvodněné. Splnění podmínek nízkého obratu a nízké sledovanosti se posuzuje podle pokynů vydaných Evropskou komisí, které Rada zveřejní na svých internetových stránkách ve znění publikovaném v Úředním věstníku Evropské unie17). (3) Poskytovatel audiovizuální mediální službyPoskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen do 30 dnů ode dne uplynutí sledovaného období předložit Radě zprávu o plnění povinností podle odstavce 1, a nesplní-li ve sledovaném období povinnosti podle odstavce 1, je povinen předložit Radě rovněž odůvodnění, proč tak neučinil. (4) Sledovaným obdobím se pro účely odstavců 1 až 3 rozumí kalendářní rok. § 8 Povinnosti poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání týkající se audiovizuálních obchodních sdělení (1) Poskytovatel audiovizuální mediální službyPoskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen zajistit, aby audiovizuální obchodní sděleníaudiovizuální obchodní sdělení obsažená v rámci jím poskytované audiovizuální mediální službyaudiovizuální mediální služby na vyžádání a) byla snadno rozpoznatelná, b) nenarušovala lidskou důstojnost, c) neobsahovala nebo nepodporovala diskriminaci vůči skupině osob nebo členovi skupiny z důvodu pohlaví, rasy nebo etnického původu, státní příslušnosti, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, d) nepodporovala chování ohrožující zdraví nebo bezpečnost, e) nepodporovala chování vážně ohrožující ochranu životního prostředí. (2) Zakazují se a) skrytá audiovizuální obchodní sdělenískrytá audiovizuální obchodní sdělení, b) audiovizuální obchodní sděleníaudiovizuální obchodní sdělení týkající se cigaret, jiných tabákových výrobků, elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich, c) audiovizuální obchodní sděleníaudiovizuální obchodní sdělení týkající se léčivých přípravků nebo léčebných postupů, které jsou v České republice dostupné pouze na lékařský předpis, d) audiovizuální obchodní sděleníaudiovizuální obchodní sdělení naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, pokud nejsou splněny požadavky stanovené zákonem o potravinách a tabákových výrobcích14), e) audiovizuální obchodní sdělení obsahující podprahové techniky, f) audiovizuální obchodní sdělení týkající se psychomodulačních látek. (3) Audiovizuální obchodní sděleníAudiovizuální obchodní sdělení týkající se alkoholických nápojů nesmějí být speciálně zaměřena na nezletilé osoby a nesmějí podporovat nestřídmou konzumaci těchto nápojů. (4) Audiovizuální obchodní sděleníAudiovizuální obchodní sdělení nesmějí fyzicky, psychicky nebo mravně ohrožovat nezletilé osoby tím, že a) přímo nabádají nezletilé osoby ke koupi nebo nájmu určitého výrobku nebo služby s využitím jejich nezkušenosti nebo důvěřivosti, b) přímo nabádají nezletilé osoby, aby přemlouvaly své rodiče nebo jiné osoby ke koupi nabízeného zboží nebo služeb, c) využívají zvláštní důvěru nezletilých osob ke svým rodičům, učitelům nebo k jiným osobám, nebo d) bezdůvodně ukazují nezletilé osoby v nebezpečných situacích. § 8a Zvláštní ustanovení o audiovizuálních obchodních sděleních týkajících se alkoholických nápojů a potravin a nápojů obsahujících živiny a látky, jejichž nadměrný příjem se nedoporučuje (1) Audiovizuální obchodní sděleníAudiovizuální obchodní sdělení týkající se alkoholických nápojů nesmějí a) zobrazovat nezletilé osoby konzumující alkoholické nápoje, b) spojovat konzumaci alkoholických nápojů se zvýšenými tělesnými výkony nebo s řízením motorového vozidla, c) vytvářet dojem, že konzumace alkoholických nápojů přispívá ke společenskému nebo sexuálnímu úspěchu, d) tvrdit, že alkoholické nápoje mají léčebné, stimulující nebo uklidňující účinky, nebo že jsou prostředkem řešení osobních konfliktů, e) ukazovat abstinenci nebo umírněnost v požívání alkoholických nápojů v nepříznivém světle, nebo f) zdůrazňovat vysoký obsah alkoholu jako pozitivní vlastnost alkoholického nápoje. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na sponzorování a umístění produktu. (3) Etické kodexy samoregulace stanoví podrobnější požadavky na audiovizuální obchodní sděleníaudiovizuální obchodní sdělení týkající se alkoholických nápojů. Jejich cílem musí být účinně omezit vystavování nezletilých osob audiovizuálním obchodním sdělenímaudiovizuálním obchodním sdělením týkajícím se alkoholických nápojů. (4) Etické kodexy samoregulace stanoví podrobnější požadavky na audiovizuální obchodní sděleníaudiovizuální obchodní sdělení, která provázejí pořady pro děti nebo jsou v těchto pořadech obsažena a týkají se potravin a nápojů obsahujících živiny a látky s výživovým nebo fyziologickým účinkem, zejména tuk, nasycené tuky, transmastné kyseliny, sůl nebo sodík a cukry, jejichž nadměrný příjem v celkové stravě se nedoporučuje. Cílem těchto kodexů musí být účinně zajistit, aby audiovizuální obchodní sděleníaudiovizuální obchodní sdělení nezdůrazňovala kladné vlastnosti nutričních aspektů těchto potravin a nápojů, a rovněž účinně omezit vystavování nezletilých osob audiovizuálním obchodním sdělenímaudiovizuálním obchodním sdělením týkajícím se těchto potravin a nápojů. § 9 Povinnosti poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání v souvislosti se sponzorovanými audiovizuálními mediálními službami na vyžádání a pořady (1) Audiovizuální mediální službyAudiovizuální mediální služby na vyžádání a pořadypořady, které jsou sponzorovány, musí splňovat tyto požadavky: a) jejich obsah nesmí být ovlivněn způsobem, kterým by mohla být dotčena redakční odpovědnostredakční odpovědnost a nezávislost poskytovatele audiovizuální mediální službyposkytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání, b) nesmí přímo nabádat k nákupu nebo nájmu zboží nebo služeb, zejména zvláštním zmiňováním zboží nebo služeb za účelem propagace. (2) Audiovizuální mediální služby na vyžádání a pořady nesmějí být sponzorovány osobami, jejichž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej cigaret, jiných tabákových výrobků, elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich nebo psychomodulačních látek. (3) Při sponzorovánísponzorování audiovizuálních mediálních služebaudiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a pořadůpořadů osobami, jejichž předmět činnosti zahrnuje výrobu nebo distribuci léčivých přípravků nebo léčebné postupy, lze propagovat jméno nebo název sponzora nebo jeho obraz na veřejnosti, avšak nelze propagovat léčivé přípravky nebo léčebné postupy vázané v České republice na lékařský předpis. (4) Poskytovatel audiovizuální mediální službyPoskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen každý zcela nebo zčásti sponzorovaný pořadpořad vždy na začátku a dále v průběhu nebo na konci zřetelně označit jménem nebo názvem, obrazovým symbolem (logem) nebo jinou značkou sponzora, kterou se rozumí zejména odkaz na jeho výrobky, služby nebo na jejich charakteristický znak. Je-li sponzorována audiovizuální mediální službaaudiovizuální mediální služba na vyžádání, je poskytovatel této služby povinen oznámit v rámci nabídky katalogu pořadůpořadů existenci sponzorského příspěvku, označit jméno nebo název sponzora a uvést hlavní předmět jeho činnosti; oznámení musí být v rámci nabídky katalogu pořadůpořadů uvedené zřetelně alespoň po dobu 30 dnů. (5) Sponzorovat nelze zpravodajské a politicko-publicistické pořadypořady. § 10 Povinnosti poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání při umístění produktu (1) Umístění produktu není dovoleno ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech, spotřebitelských publicistických pořadech, náboženských pořadech a v pořadech pro děti. Za umístění produktu se nepovažuje případ, kdy se neprovádí žádná platba, ale pouze se bezúplatně poskytuje určité zboží nebo služba, zejména rekvizity nebo ceny pro soutěžící s cílem zařadit je do pořadu. (2) PořadyPořady obsahující umístění produktuumístění produktu musejí splňovat tyto požadavky: a) jejich obsah a zařazení v katalogu pořadů nesmí být ovlivněny tak, aby tím byla dotčena redakční odpovědnostredakční odpovědnost a nezávislost poskytovatele audiovizuální mediální službyposkytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání, b) nesmějí přímo nabádat k nákupu nebo nájmu zboží nebo služeb, zejména zvláštním zmiňováním tohoto zboží nebo služeb za účelem jejich propagace, a c) nesmějí nepatřičně zdůrazňovat umístěný produkt. (3) PořadyPořady obsahující umístění produktuumístění produktu musejí být na začátku, na konci a v případě přerušení reklamou rovněž po tomto přerušení zřetelně označeny jako pořadypořady obsahující umístění produktuumístění produktu, aby diváci nemohli být žádným způsobem uvedeni v omyl o povaze těchto pořadůpořadů. Povinnost podle věty první se nevztahuje na pořadypořady, které nevyrobil nebo jejichž výrobu nezadal sám poskytovatel audiovizuální mediální službyposkytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání nebo osoba, která je ve vztahu k poskytovateli audiovizuální mediální službyposkytovateli audiovizuální mediální služby na vyžádání v postavení osoby ovládající nebo ovládané podle jiného právního předpisu9). (4) PořadyPořady nesmějí obsahovat umístění produktuumístění produktu, pokud se jedná o a) cigarety, jiné tabákové výrobky, elektronické cigarety nebo náhradní náplně do nich nebo umístění produktu osoby, jejímž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej cigaret, jiných tabákových výrobků, elektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich, b) léčivé přípravky nebo léčebné postupy, které jsou v České republice dostupné pouze na lékařský předpis, nebo c) psychomodulační látky nebo umístění produktu osoby, jejímž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej psychomodulačních látek. § 10a Pozastavení šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice, jejíž poskytovatel patří do pravomoci jiného členského státu Evropské unie (1) Rada může rozhodnout o pozastavení šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice, jejíž poskytovatel patří do pravomoci jiného členského státu Evropské unie, pokud a) poskytovatel této služby v průběhu uplynulých 12 měsíců nejméně dvakrát zřejmým, závažným a hrubým způsobem porušil § 6a odst. 1, nebo obsah služby ohrozil veřejné zdraví nebo představoval závažné a značné riziko jeho ohrožení, b) porušení tohoto zákona a řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice písemně oznámila Evropské komisi a regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie, do jehož pravomoci poskytovatel služby náleží (dále jen „příslušný regulační orgán členského státu Evropské unie“), spolu se žádostí o konzultace, c) poskytovateli audiovizuální mediální službyposkytovateli audiovizuální mediální služby na vyžádání umožnila vyjádřit k věci své stanovisko a d) má za to, že konzultace s Evropskou komisí a příslušným regulačním orgánem členského státu Evropské unie nevedly ve lhůtě 30 dnů od obdržení oznámení podle písmene b) Evropskou komisí ke smírnému řešení. (2) Rada se může odchýlit od postupu podle odstavce 1 a rozhodnout o pozastavení šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice, která patří do pravomoci jiného členského státu Evropské unie, pokud a) má za to, že obsahem audiovizuální mediální služby na vyžádání byl zřejmým, závažným a hrubým způsobem porušen § 6 odst. 7 nebo obsah této služby ohrožuje veřejnou bezpečnost, včetně národní bezpečnosti a obrany, nebo představuje závažné a značné riziko jejich ohrožení, došlo-li již k tomuto činu alespoň jednou během uplynulých 12 měsíců, b) porušení tohoto zákona a řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice písemně oznámila jejímu poskytovateli, Evropské komisi a příslušnému regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie a c) poskytovateli audiovizuální mediální službyposkytovateli audiovizuální mediální služby na vyžádání umožnila vyjádřit k věci své stanovisko. (3) Rada se může v naléhavých případech v době do 30 dnů ode dne, kdy podle jejího názoru došlo k porušení tohoto zákona, odchýlit od postupu uvedeného v odstavci 2, pokud přijaté opatření neprodleně sdělí Evropské komisi a příslušnému regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie a ve sdělení uvede důvody, na základě kterých se domnívá, že jde o naléhavý případ. (4) Pokud jsou obsahem audiovizuální mediální služby na vyžádání z jiného členského státu Evropské unie porušeny právní předpisy jiného členského státu Evropské unie, jimiž tento členský stát v oblastech koordinovaných v rámci Evropské unie a v souladu s právem Evropské unie stanoví podrobnější nebo přísnější pravidla (dále jen „zvláštní pravidla“), a tato služba je směrována zcela nebo převážně na území České republiky, může Rada požádat příslušný regulační orgán jiného členského státu Evropské unie, aby toto porušení vyřešil. Rada s příslušným regulačním orgánem členského státu Evropské unie v této věci spolupracuje urychleně s cílem dosáhnout uspokojivého řešení. (5) Rada může rozhodnout o pozastavení šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice z jiného členského státu Evropské unie uvedeného v odstavci 4, jejímž obsahem jsou porušena zvláštní pravidla, pokud a) uvedla důkazy svědčící o tom, že poskytovatel audiovizuální mediální službyposkytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání se usadil v jiném členském státě Evropské unie, aby obešel zvláštní pravidla, jež by se na něj vztahovala, pokud by byl usazen v České republice; důkazy musejí umožnit náležité doložení obcházení zvláštních pravidel bez toho, aby bylo třeba poskytovateli audiovizuální mediální službyposkytovateli audiovizuální mediální služby na vyžádání dokládat úmysl zvláštní pravidla obcházet, b) řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání podle písmene a) v České republice písemně oznámila Evropské komisi a příslušnému regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie spolu s důvody, na jejichž základě situaci posoudila, c) umožnila poskytovateli audiovizuální mediální službyposkytovateli audiovizuální mediální služby na vyžádání vyjádřit své stanovisko k porušení zákona a k záměru pozastavit šíření jeho služby v České republice, d) má za to, že výsledky dosažené součinností s příslušným regulačním orgánem členského státu Evropské unie nejsou uspokojivé, a e) obdržela písemné rozhodnutí Evropské komise, že uskutečnění záměru podle písmene b) je slučitelné s právem Evropské unie a rozhodnutí Rady o pozastavení šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice je řádně odůvodněno. (6) Rozhodnutí o pozastavení šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice Rada oznámí každému poskytovateli připojení. Poskytovatel připojení nesmí program označený v rozhodnutí Rady na území České republiky šířit ode dne bezprostředně následujícího po dni doručení rozhodnutí Rady, a to do dne, kdy rozhodnutí Rady pozbude platnosti. (7) Rozhodnutí o pozastavení šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice pozbude platnosti uplynutím doby, na kterou Rada jeho platnost ve výroku rozhodnutí omezila, nejpozději však uplynutím 180 dnů ode dne nabytí právní moci. Rozhodnutí o pozastavení šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání, které bylo vydáno podle odstavce 1, pozbude platnosti, rozhodne-li Evropská komise, že není slučitelné s právem Evropské unie, a to dnem, kdy o tom Rada na své úřední desce a na svých internetových stránkách uveřejní oznámení. Oznámení je Rada povinna uveřejnit první pracovní den bezprostředně následující po dni, ve kterém obdržela písemné vyhotovení rozhodnutí Evropské komise. § 11 Opatření k nápravě (1) Jestliže poskytovatel audiovizuální mediální službyposkytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, upozorní jej Rada na porušení tohoto zákona a stanoví mu lhůtu k nápravě. (2) Délka lhůty k nápravě podle odstavce 1 musí být přiměřená charakteru porušené povinnosti. (3) Dojde-li k nápravě ve stanovené lhůtě, Rada nezahájí řízení o přestupku. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí, poruší-li poskytovatel audiovizuální mediální službyposkytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání zvlášť závažným způsobem některou z povinností uvedených v § 6 odst. 2 nebo 7, § 6a odst. 1 nebo 2, § 8 odst. 1, 2, 3 nebo 4 nebo v § 8a odst. 1. Přestupky § 12 (1) Poskytovatel audiovizuální mediální službyPoskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání se dopustí přestupku tím, že a) nesplní oznamovací povinnost podle § 5 odst. 1 nebo 2, § 6 odst. 6 nebo podle § 19 odst. 1, b) nesplní některou z povinností podle § 5 odst. 4, c) nesplní některou z povinností podle § 6 odst. 1, 3, 4 nebo 5 nebo § 6b odst. 1, 2 nebo 3, d) nesplní některou z povinností podle § 6 odst. 2 nebo 7 nebo § 6a odst. 1 nebo 2, e) nesplní některou z povinností podle § 7 odst. 1 nebo 3, f) nesplní některou z povinností podle § 8 odst. 1, 2, 3 nebo 4 nebo § 8a odst. 1, g) nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 1, 2, 3, 4 nebo 5, h) nesplní některou z povinností podle § 10. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), e), g) nebo h) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo f) pokutu do 2 000 000 Kč. § 12a (1) Právnická nebo fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 6 odst. 8 nebo 9. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. § 13 Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Rada. (2) Při určení druhu a výměry správního trestu přihlédne Rada také ke stanovisku věcně příslušného samoregulačního orgánu uvedeného v seznamu spolupracujících samoregulačních orgánů10), obdrží-li toto stanovisko písemně do 20 pracovních dnů ode dne zahájení řízení. (3) Rada vydá rozhodnutí o přestupku nejpozději do 270 dnů ode dne zahájení řízení. (4) Podání žaloby proti rozhodnutí o uložení pokuty má odkladný účinek. Společná a přechodná ustanovení § 15 Ministerstvo kultury si může vyžádat od Rady údaje potřebné pro účely plnění závazků, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodních smluv, popřípadě z jejího členství v mezinárodních organizacích. Rada je povinna tyto údaje Ministerstvu kultury poskytnout. § 16 Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se podle správního řádu, s výjimkou ustanovení o odvolacím řízení, o řízení o rozkladu, o přezkumném řízení a o obnově řízení. § 17 Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při regulaci reklamy a sponzorovánísponzorování podle zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. § 18 Nestanoví-li tento zákon jinak, zůstávají nedotčena práva a povinnosti stanovené podle zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů. § 19 (1) Právnická a fyzická osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona poskytuje službu a tato služba se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za audiovizuální mediální službuaudiovizuální mediální službu na vyžádání, je povinna Radě do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona doručit oznámení s údaji do Evidence poskytovatelů audiovizuálních mediálních služebposkytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání podle § 5 odst. 1 a 2. (2) Ustanovení § 10 se nevztahuje na pořadypořady vyrobené do konce roku 2009. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání § 20 Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 196/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 zní: „§ 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje výkon státní správy v oblasti rozhlasového a televizního vysílání. 1) Směrnice Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES ze dne 30. června 1997, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 1 až 1c se označují jako poznámky pod čarou č. 1a až 1d, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 2. V § 2 odst. 1 písmeno a) zní: „a) rozhlasovým a televizním vysíláním poskytování pořadů a dalších částí vysílání uspořádaných v rámci programu, včetně služeb přímo souvisejících s programem, provozovatelem vysílání veřejnosti prostřednictvím sítí elektronických komunikací1a) v podobě chráněné nebo nechráněné podmíněným přístupem1b) za účelem simultánního sledování pořadů a dalších částí vysílání,“. 3. V § 2 odst. 1 písm. g) se slova „je odpovědná za jejich obsah“ nahrazují slovy „určuje způsob organizace rozhlasového a televizního vysílání a má za toto vysílání redakční odpovědnost,“, slovo „i“ se nahrazuje slovem „a“ a za slova „tento program a služby přímo související s programem“ se vkládá slovo „prvotně“. 4. V § 2 odst. 1 se na konci textu písmene j) doplňují slova „; dalšími částmi vysílání se rozumí zvukové, obrazové nebo zvukově-obrazové části vysílání, které nemají povahu pořadu a jsou zařazovány mezi pořady nebo jsou jimi pořady provázeny nebo přerušovány, zejména reklama, teleshopping, oznámení provozovatele vysílání týkající se jeho vlastních pořadů a doprovodných produktů, které jsou od těchto pořadů přímo odvozeny, ohlašování pořadů, zvukové a obrazové prostředky oznamující nebo oddělující vysílání obchodních sdělení a jiná programová interpunkce“. 5. V § 2 odst. 1 písmeno l) zní: „l) pořadem v rozhlasovém vysílání část vysílání, která svým obsahem, formou a funkcí tvoří uzavřený celek vysílání nebo tok programových prvků a představuje samostatnou položku rozhlasového programu; pořadem v televizním vysílání se rozumí pohyblivá obrazová sekvence se zvukem nebo bez zvuku, která svým obsahem, formou a funkcí tvoří uzavřený celek vysílání a představuje samostatnou položku televizního programu,“. 6. V § 2 odst. 1 písmeno m) zní: „m) teletextem služba přímo související s programem, která spočívá ve vysílání textových nebo grafických informací souběžně s vysíláním televizního programu, přičemž tyto informace lze vyvolat jen na obrazovce televizního přijímače, který je vybaven příslušným dekódovacím zařízením,“. 7. V § 2 odst. 1 písm. n) se slovo „jinou“ nahrazuje slovem „obdobnou“ a slova „určené k podpoře prodeje, nákupu nebo pronájmu výrobků nebo služeb“ se nahrazují slovy „s cílem propagovat dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu“. 8. V § 2 odst. 1 písmeno o) zní: „o) službou přímo související s programem služba spočívající v šíření textových, obrazových a zvukových informací, které jednotlivě nebo v souhrnu vytvářejí obsah související s programem, jenž je určen k příjmu veřejností spolu s tímto programem; službou přímo související s programem se rozumí rovněž vytváření a poskytování souboru datových údajů pro obsah elektronického programového průvodce a služba rozšiřující možnosti využití programu ve vztahu ke koncovému zařízení,“. 9. V § 2 odst. 1 písm. q) se slova „skrytou reklamou“ nahrazují slovy „skrytým obchodním sdělením“, slova „obchodní firmy“ se nahrazují slovy „jména nebo názvu“, slova „který nemá charakter reklamy a teleshoppingu,“ se zrušují a slovo „jinou“ se nahrazuje slovem „obdobnou“. 10. V § 2 odst. 1 písm. r) se slova „či jinou“ nahrazují slovy „nebo obdobnou“. 11. V § 2 odst. 1 písmeno s) zní: „s) sponzorováním jakýkoliv příspěvek od osoby, která neprovozuje rozhlasové nebo televizní vysílání, neposkytuje audiovizuální mediální služby na vyžádání1e), ani nevyrábí audiovizuální díla, poskytnutý k přímému nebo nepřímému financování rozhlasového nebo televizního programu nebo pořadu s cílem propagovat své jméno nebo název, ochrannou známku, výrobky, služby, činnosti nebo obraz na veřejnosti,“. Poznámka pod čarou č. 1e zní: „1e) Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání).“. 12. V § 2 odst. 1 písm. u) se slova „kabelového systému“ nahrazují slovy „převzatého vysílání“. 13. V § 2 odst. 1 písm. w) se za slovo „zařízení“ vkládají slova „využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání“. 14. V § 2 odst. 1 písm. y) úvodní části ustanovení se za slova „celoplošného vysílání“ vkládají slova „šířeného prostřednictvím vysílačů“ a za slova „místního vysílání“ se vkládají slova „šířeného prostřednictvím vysílačů“. 15. V § 2 odst. 1 písm. y) bodech 1 a 2 se slova „šířeného prostřednictvím vysílačů“ zrušují. 16. V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí a) obchodním sdělením reklama, teleshopping a sponzorování a v případě televizního vysílání rovněž umístění produktu nebo jiná obrazová sekvence se zvukem nebo bez zvuku, která je určena k přímé nebo nepřímé propagaci zboží nebo služeb osoby vykonávající hospodářskou činnost, popřípadě jejího obrazu na veřejnosti, a která doprovází pořad nebo je do pořadu zahrnuta za úplatu nebo obdobnou protihodnotu nebo za účelem vlastní propagace, b) umístěním produktu jakákoli podoba začlenění výrobku, služby, ochranné známky, která se k výrobku nebo službě váže, nebo zmínky o výrobku a službě do pořadu za úplatu nebo obdobnou protihodnotu, c) redakční odpovědností výkon rozhodujícího vlivu na výběr pořadů a dalších částí vysílání a jejich chronologické uspořádání v programové skladbě.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 17. V § 2 odst. 3 písm. c) se slova „prostřednictvím družice, pokud jsou šířeny provozovatelem vysílání na základě licence udělené podle § 12 nebo jde-li o provozovatele vysílání podle § 3 odst. 1 písm. a) a toto vysílání“ nahrazují slovy „, pokud toto šíření“. 18. V § 2 odst. 3 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 19. V § 2 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Za rozhlasové vysílání a převzaté rozhlasové vysílání se nepovažuje šíření rozhlasových programů prostřednictvím přenosového systému uvedeného v § 12 odst. 3 písm. c). (5) Za televizní vysílání se nepovažuje a) vysílání, které nemá povahu činnosti především hospodářské nebo které nesoutěží s televizním vysíláním, b) vysílání, které není určeno k příjmu veřejností, c) vysílání, jehož hlavním účelem není poskytování pořadů a zároveň se nejedná o televizní vysílání programů podle § 67 odst. 1 nebo 2, nebo d) vysílání, které nemůže přímo nebo nepřímo přijímat veřejnost v žádném členském státě Evropské unie prostřednictvím zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, které je dostupné v obchodní síti.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 6 a 7. 20. V § 3 odst. 2 se slova „odstavců 3, 4, popřípadě 5“ nahrazují slovy „odstavce 3, nebo splňuje-li podmínky podle odstavce 4 anebo odstavce 5“. 21. V § 3 odstavce 3, 4 a 5 včetně poznámky pod čarou č. 4b znějí: „(3) Právnická nebo fyzická osoba se považuje za usazenou v České republice, a) má-li sídlo nebo místo podnikání4a) v České republice a rozhodnutí o výběru pořadů a dalších částí vysílání a jejich uspořádání v programové skladbě (dále jen „redakční rozhodnutí“) přijímá v České republice, nebo b) má-li sídlo nebo místo podnikání v České republice, avšak redakční rozhodnutí přijímá v jiném členském státě Evropské unie, jestliže 1. podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání působí v České republice, 2. podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání působí jak v České republice, tak v uvedeném jiném členském státě Evropské unie, nebo 3. podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání nepůsobí v České republice ani v uvedeném jiném členském státě Evropské unie za podmínky, že televizní vysílání poprvé zahájila v České republice podle českého právního řádu a udržuje trvalé a efektivní zapojení do hospodářského života v České republice, nebo c) má-li sídlo nebo místo podnikání v České republice, avšak rozhodnutí o televizním vysílání přijímá ve státě, který není členským státem Evropské unie nebo naopak, za podmínky, že podstatná část jejích zaměstnanců zajišťujících televizní vysílání působí v České republice. (4) Nelze-li právnickou nebo fyzickou osobu považovat za usazenou v České republice podle odstavce 3, ani ji nelze považovat za usazenou v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi4b), tento zákon se na ni vztahuje, pokud k televiznímu vysílání nebo k převzatému televiznímu vysílání využívá a) zařízení pro přenos vzestupného signálu k družici, které je umístěno na území České republiky, nebo b) kapacitu družice příslušející České republice, jestliže nevyužívá zařízení pro přenos vzestupného signálu k družici, které je umístěno na území České republiky, v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi. (5) Na právnickou nebo fyzickou osobu, která provozuje televizní vysílání nebo převzaté televizní vysílání a nelze ji považovat za usazenou v České republice podle odstavce 3, ani ji nelze považovat za usazenou v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, a která nesplňuje v České republice, ani v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, některou z podmínek podle odstavce 4, se tento zákon vztahuje jen tehdy, lze-li ji považovat za usazenou v České republice podle Smlouvy o založení Evropského společenství4c). 4b) Evropská úmluva o přeshraniční televizi, ve znění Protokolu pozměňujícího Evropskou úmluvu o přeshraniční televizi, vyhlášená pod č. 57/2004 Sb. m. s.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 4b až 4e se označují jako poznámky pod čarou č. 4c až 4f, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 22. V § 4 odst. 2 se slova „a převzatého vysílání“ nahrazují slovy „, převzatého vysílání a v oblasti audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání poskytovaných podle jiného právního předpisu1e),“. 23. V § 5 se na konci textu písmene m) doplňují slova „a ve vztahu ke zvyšování úrovně mediální gramotnosti“. 24. V § 5 se za písmeno t) vkládají nová písmena u) až y), která znějí: „u) spolupracuje s orgány Evropské unie a s regulačními orgány členských států Evropské unie s obdobnou věcnou působností zejména při předávání a získávání údajů a informací stanovených zákonem, rozhodnutími vydanými na základě zákona nebo právními akty Evropské unie a plní další úkoly, které pro oblasti regulace televizního vysílání vyplývají z členství České republiky v Evropské unii, v) zabezpečuje provádění závazků vyplývajících z Evropské úmluvy o přeshraniční televizi4b) a zastupuje Českou republiku ve Stálém výboru zřízeném podle čl. 20 Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, w) spolupracuje v oblasti regulace televizního vysílání s příslušnými orgány států, které nejsou členskými státy Evropské unie nebo smluvními stranami Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, x) spolupracuje v rozsahu své působnosti s právnickými osobami založenými v souladu s právním řádem České republiky, jejichž předmět činnosti zahrnuje samoregulaci v některé z oblastí upravených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem1e) a na této samoregulaci se aktivně podílejí provozovatelé vysílání, provozovatelé převzatého vysílání nebo poskytovatelé audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání (dále jen „samoregulační orgány“), je-li spolupráce samoregulačním orgánem písemně vyžádána, a to zejména při vytváření účinných samoregulačních systémů a při zavádění opatření na podporu mediální gramotnosti; seznam spolupracujících samoregulačních orgánů (dále jen „seznam samoregulačních orgánů“) zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup, y) vydává stanoviska, která vyjadřují právní názor Rady ve věcech náležejících do její působnosti podle zákona,“. Dosavadní písmeno u) se označuje jako písmeno z). 25. V § 5 písmeno z) zní: „z) plní další úkoly stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem1e), 3), 4).“. 26. V § 6 odst. 1 v úvodní části ustanovení se za slovo „vysílání“ vkládají slova „a v oblasti poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání“. 27. V § 6 odst. 1 písm. a) se slova „a provozovatelů převzatého vysílání“ nahrazují slovy „, provozovatelů převzatého vysílání a poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání“. 28. V § 6 odst. 1 písm. b) se slova „a v převzatém rozhlasovém a televizním vysílání“ nahrazují slovy „, v převzatém rozhlasovém a televizním vysílání a v poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání“. 29. V § 6 odst. 1 písm. c) se za slovo „vysílání“ vkládají slova „a poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání“. 30. V § 6 odst. 1 písm. d) se slova „tímto zákonem a“ nahrazují slovy „zákonem provozovatelům vysílání, provozovatelům převzatého vysílání a poskytovatelům audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a o dodržování“. 31. V § 6 odst. 1 písm. g) se slova „v televizním vysílání,“ nahrazují slovem „, o“ a na konci textu písmene se doplňují slova „v televizním vysílání, včetně informace o podpoře tvorby evropských děl při poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání“. 32. V § 6 odst. 1 písmeno h) zní: „h) informaci o stavu a úrovni samoregulace v oblastech rozhlasového a televizního vysílání, převzatého vysílání a poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a o výsledcích spolupráce se samoregulačními orgány,“. 33. V § 6 se na konci odstavce 1 doplňuje písmeno i), které zní: „i) informaci o úrovni mediální gramotnosti ve vztahu k novým komunikačním technologiím a o opatřeních přijímaných na podporu mediální gramotnosti ze strany provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, provozovatelů převzatého vysílání, poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a samoregulačních orgánů.“. 34. V § 6 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Ministerstvo kultury (dále jen „ministerstvo“) si může vyžádat od Rady údaje potřebné pro účely plnění závazků, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodních smluv4b), popřípadě z jejího členství v mezinárodních organizacích. Rada je povinna tyto údaje ministerstvu poskytnout.“. 35. V § 7 odst. 3 písm. d) se za slova „převzatého vysílání“ vkládají slova „nebo poskytováním audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání“. 36. V § 7 odst. 12 se slova „a provozovatelům převzatého vysílání“ nahrazují slovy „, provozovatelům převzatého vysílání a poskytovatelům audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „, provozovateli převzatého vysílání a poskytovateli audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání“. 37. V § 8 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Člen Rady je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozví při výkonu funkce a které v zájmu zajištění řádného výkonu veřejné správy nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny, a to i po zániku členství v Radě. Této povinnosti jsou členové Rady zproštěni jen z důvodů stanovených jiným zákonem nebo vysloví-li souhlas osoba, jíž se předmětná skutečnost dotýká.“. 38. V § 11 se doplňuje odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 9a zní: „(7) Zaměstnanec zařazený k výkonu práce v Radě je kromě povinnosti zachovávat mlčenlivost vyplývající ze zvláštního právního předpisu9a) povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se při výkonu této činnosti dozvěděl, a to i po skončení zaměstnání; povinnosti zachovávat mlčenlivost může být zproštěn jen na základě zákona nebo vysloví-li se zproštěním této povinnosti souhlas osoba, jíž se předmětná skutečnost týká. Obdobná povinnost se vztahuje také na fyzickou osobu v jiném právním vztahu k Radě, na jehož základě vykonává pro Radu činnost. 9a) § 303 odst. 2 písm. b) zákoníku práce.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 9a až 9d se označují jako poznámky pod čarou č. 9b až 9e, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 39. V § 12 odst. 1 se slova „a k šíření teletextu v analogovém televizním vysílání“ zrušují. 40. V § 12 odst. 2 se slova „vysílání teletextu v analogovém televizním vysílání a k“ a slova „v digitálním vysílání“ zrušují. 41. V § 12 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) přenosových systémů neuvedených v písmenech a) a b) (dále jen „zvláštní přenosový systém“).“. 42. V § 12 odst. 12 písm. b) se slova „rasy, pohlaví, náboženství, národnosti nebo příslušnosti k určité skupině obyvatelstva“ nahrazují slovy „pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení“. 43. V § 14 odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „; v případě vysílání šířeného prostřednictvím vysílačů se územní rozsah vysílání stanoví podle § 2 odst. 1 písm. y), v případě vysílání šířeného prostřednictvím kabelových systémů se územní rozsah vysílání stanoví výčtem katastrálních území a okresů; v případě vysílání šířeného prostřednictvím družic nebo zvláštních přenosových systémů se územní rozsah vysílání neuvádí“. 44. V § 14 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) hlavní jazyk vysílání a výčet států, na jejichž území má být vysílání zcela nebo převážně směrováno, jedná-li se o televizní vysílání.“. 45. V § 17 se odstavce 4 a 5 zrušují. 46. V § 18 odst. 4 písm. c) se čárka za slovy „časový rozsah vysílání“ nahrazuje slovem „a“ a slova „podle § 2 odst. 1 písm. y)“ se zrušují. 47. V § 18 odst. 4 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) hlavní jazyk vysílání a výčet států, na jejichž území má být vysílání zcela nebo převážně směrováno, jedná-li se o televizní vysílání,“. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g). 48. V § 18 odst. 4 písm. g) se slova „u kabelových systémů“ nahrazují slovy „prostřednictvím kabelových systémů stanovený údaji podle § 14 odst. 1 písm. f)“. 49. V § 18 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Rada v rámci přeshraniční spolupráce podle § 5 písm. u) bezodkladně informuje o udělení licence regulační orgán členského státu Evropské unie uvedeného v licenci podle odstavce 4 písm. f).“. 50. V § 22 odst. 1 se číslo „60“ nahrazuje číslem „180“ a slova „v průběhu jednoho kalendářního roku“ se zrušují. 51. V části třetí nadpisu hlavy II se slova „A KABELOVÝCH SYSTÉMŮ“ nahrazují slovy „, KABELOVÝCH SYSTÉMŮ A ZVLÁŠTNÍCH PŘENOSOVÝCH SYSTÉMŮ“. 52. V § 25 odst. 1 se slova „a kabelových systémů“ nahrazují slovy „, kabelových systémů a zvláštních přenosových systémů“. 53. V § 25 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) identifikaci přenosového systému a informaci o přístupu k vysílání, jde-li o vysílání programu prostřednictvím zvláštního přenosového systému,“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 54. V § 27 odst. 2 se slova „a technickou specifikaci“ nahrazují slovem „identifikaci“ a za slovo „šířeno“ se vkládají slova „, a informaci o přístupu k převzatému vysílání“. 55. V § 29 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „v případě, že se změna týká televizního programu převzatého od provozovatele televizního vysílání ze státu, který není členským státem Evropské unie ani smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, nebo rozhlasového programu převzatého od provozovatele rozhlasového vysílání z jiného státu než České republiky“. 56. V § 32 odst. 1 písm. a) se slovo „programů“ nahrazuje slovem „vysílání“. 57. V § 32 odst. 1 písm. c) se slova „důvodů rasy, pohlaví, náboženství, národnosti nebo příslušnosti k určité skupině obyvatelstva“ nahrazují slovy „důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení“. 58. V § 32 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „; tato povinnost se na provozovatele vysílání nevztahuje, je-li vysílání koncovému uživateli dostupné na základě písemné smlouvy uzavřené s osobou starší 18 let a je k němu poskytnuto technické opatření, které této osobě umožňuje omezit přístup k vysílání dětem a mladistvým,“. 59. V § 32 odst. 1 písm. l) se za slovo „uchovávat“ vkládají slova „v odvysílané podobě a v náležité technické kvalitě“, slova „odvysílaných pořadů nejméně“ se nahrazují slovy „pořadů včetně dalších částí vysílání alespoň“, slova „poskytnout je“ se nahrazují slovy „na písemnou výzvu je zapůjčit“ a slova „s plněním této povinnosti“ se nahrazují slovy „se zapůjčením záznamů pořadů a dalších částí vysílání“. 60. V § 32 odst. 1 písmeno m) zní: „m) bylo-li v důsledku vysílání určitého pořadu nebo dalších částí vysílání zahájeno řízení před orgánem veřejné moci, je provozovatel vysílání povinen na písemnou výzvu příslušného orgánu veřejné moci uchovávat záznam pořadu nebo dalších částí vysílání v odvysílané podobě a v náležité technické kvalitě, až do pravomocného rozhodnutí ve věci,“. 61. V § 32 odstavec 2 zní: „(2) Provozovatel celoplošného televizního vysílání s licencí je povinen opatřit alespoň 15 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro osoby se sluchovým postižením a alespoň 2 % vysílaných pořadů zpřístupnit pro osoby se zrakovým postižením. Provozovatel celoplošného televizního vysílání ze zákona je povinen opatřit alespoň 70 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky a alespoň 2 % vysílaných pořadů vyrobit v českém znakovém jazyce nebo simultánně tlumočit do českého znakového jazyka pro osoby se sluchovým postižením a dále je povinen zpřístupnit alespoň 10 % vysílaných pořadů pro osoby se zrakovým postižením.“. 62. V § 32 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Provozovatel převzatého vysílání může šířit program obsahující pořady nebo další části vysílání, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, za podmínek stanovených v odstavci 1 písm. g); do nejnižší programové nabídky nesmí být zařazen program obsahující převážně pořady, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 63. V § 32 odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo „vysílání“ vkládají slova „televizního programu převzatého od provozovatele televizního vysílání ze státu, který není členským státem Evropské unie ani smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, nebo rozhlasového programu převzatého od provozovatele rozhlasového vysílání z jiného státu než České republiky,“. 64. V § 32 odst. 4 písm. a) se za slovo „pořady“ vkládají slova „nebo další části vysílání“ a slova „§ 31 a odstavcem“ se nahrazují slovem „odstavce“. 65. V § 32 odst. 4 písm. b) se za slovo „pořady“ vkládají slova „nebo další části vysílání“ a slova „g) a“ se zrušují. 66. V § 32 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí: „(5) Povinnosti stanovené v odstavci 1 ve vztahu k pořadům je provozovatel vysílání povinen plnit rovněž ve vztahu ke všem dalším částem vysílání, nestanoví-li zákon jinak. (6) Provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání je povinen na písemnou výzvu poskytnout Radě vyjádření a informace nezbytné k výkonu její působnosti podle § 5 písm. t) až w) nebo § 6 odst. 1 a 5. (7) Provozovatel televizního vysílání je povinen umožnit divákům snadný, přímý a trvalý přístup zejména k a) základním údajům o provozovateli televizního vysílání, jimiž jsou název nebo jméno a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, adresa sídla v případě právnické osoby nebo bydliště v případě fyzické osoby a u zahraniční osoby rovněž adresa podniku nebo organizační složky na území České republiky, byly-li zřízeny, b) údajům, které umožňují rychlé, přímé a účinné navázání kontaktu s provozovatelem televizního vysílání, zejména k poštovní adrese pro doručování, telefonnímu číslu, popřípadě k adrese pro doručování elektronické pošty, a c) informaci o tom, že orgánem dohledu nad provozováním televizního vysílání je Rada.“. 67. V § 33 odst. 3 se slova „Ministerstvo kultury (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovem „ministerstvo“. 68. § 34 včetně nadpisu zní: „§ 34 Vysílání krátkých zpravodajských výňatků (1) Provozovatel televizního vysílání, který získal výhradní práva k vysílání události, která je předmětem zvýšeného zájmu veřejnosti (dále jen „událost zvýšeného zájmu veřejnosti“), je povinen ostatním provozovatelům televizního vysílání usazeným v členských státech Evropské unie na jejich žádost umožnit přístup k signálu přenosu nebo poskytnout záznam této události za účelem pořízení krátkého zpravodajského výňatku podle vlastního výběru do svých všeobecných zpravodajských pořadů. Získal-li výhradní práva k vysílání události zvýšeného zájmu veřejnosti provozovatel televizního vysílání usazený v České republice, jsou ostatní provozovatelé televizního vysílání usazení v České republice povinni uplatnit žádost podle věty první u tohoto provozovatele televizního vysílání. (2) Doba trvání krátkého zpravodajského výňatku ve všeobecném zpravodajském pořadu nesmí přesáhnout 90 sekund. Krátký zpravodajský výňatek musí být označen uvedením zdroje, z něhož byl převzat, není-li takové označení neproveditelné. (3) Při poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání lze krátký zpravodajský výňatek pořízený podle odstavce 1 použít za podmínky, že všeobecný zpravodajský pořad, jehož je součástí, je ze záznamu nabízen týmž provozovatelem televizního vysílání, který jej odvysílal. (4) Za všeobecný zpravodajský pořad se považuje pořad sestavený ze zpráv, reportáží a rozhovorů o aktuálním dění v oblasti vnitřní a zahraniční politiky, veřejného života, kultury, kriminality nebo sportu, včetně bloku zvláštního zpravodajství pravidelně navazujícího na tento pořad. (5) Provozovatel televizního vysílání, který získal výhradní práva k vysílání události zvýšeného zájmu veřejnosti, je povinen stanovit podmínky, za kterých je možný přístup ostatních provozovatelů televizního vysílání k signálu přenosu nebo dodání záznamu této události (dále jen „akreditační podmínky“), s dostatečným časovým předstihem a zveřejnit je způsobem umožňujícím dálkový přístup. Akreditační podmínky musejí být spravedlivé a rozumné a nesmějí být diskriminační. Provozovatel televizního vysílání, který získal výhradní práva k vysílání události zvýšeného zájmu veřejnosti, je oprávněn za zajištění přístupu k signálu přenosu nebo dodání záznamu této události účtovat nejvýše částku odpovídající náhradě dodatečných nákladů přímo spojených se zajištěním přístupu k signálu přenosu nebo s dodáním záznamu. 69. V § 43 odstavec 3 zní: „(3) Za nezávislého výrobce se považuje právnická osoba nebo fyzická osoba, která není provozovatelem televizního vysílání, ani není s provozovatelem televizního vysílání majetkově propojena nebo jejíž dodávky děl pro jednoho provozovatele televizního vysílání nepřesáhnou v průběhu 3 let 90 % její celkové výroby. Osobou majetkově propojenou s provozovatelem televizního vysílání se rozumí osoba, která se podílí na hlasovacích právech nebo základním kapitálu tohoto provozovatele televizního vysílání, nebo osoba, v níž se provozovatel televizního vysílání podílí na hlasovacích právech nebo základním kapitálu.“. 70. § 46 včetně nadpisu zní: „§ 46 Evropské dílo (1) Evropským dílem se rozumí a) dílo pocházející z členských států Evropské unie, b) dílo pocházející ze státu, který není členským státem Evropské unie, avšak je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi4b), splňuje-li toto dílo podmínky podle odstavce 3, nebo c) dílo vyrobené v koprodukci v rámci smlouvy týkající se audiovizuálního odvětví uzavřené mezi Evropskými společenstvími a třetím státem, splňuje-li toto dílo podmínky stanovené ve smlouvě, na základě které bylo vyrobeno. (2) Ustanovení odstavce 1 písm. b) a c) se použijí pouze tehdy, nejsou-li v příslušných třetích státech uplatňována diskriminační opatření vůči dílům z členských států Evropské unie. (3) Za dílo uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) se považuje dílo vytvořené převážně autory a pracovníky s bydlištěm v jednom nebo více státech uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) za předpokladu, že a) bylo vyrobeno výrobcem nebo více výrobci usazenými v jednom nebo ve více z těchto států, b) výroba díla se uskutečnila pod dohledem a skutečnou kontrolou výrobce nebo více výrobců usazených v jednom nebo ve více z těchto států, nebo c) podíl koproducentů z těchto států na celkových koprodukčních nákladech je převažující a koprodukce nebyla kontrolována výrobcem nebo více výrobci usazenými mimo území těchto států. (4) Dílo, které nelze považovat za evropské dílo podle odstavce 1, avšak bylo vyrobeno na základě dvoustranné smlouvy o koprodukci uzavřené mezi členskými státy Evropské unie a třetím státem, lze považovat za evropské dílo za předpokladu, že podíl koproducentů z členských států Evropské unie na celkových výrobních nákladech je převažující a výroba nebyla kontrolována výrobcem nebo více výrobci usazenými mimo území členských států Evropské unie.“. 71. V § 47 se odstavec 4 zrušuje. 72. V části páté nadpis hlavy IV zní: „OBCHODNÍ SDĚLENÍ“. 73. § 48 a 49 včetně nadpisů znějí: „§ 48 Povinnosti provozovatelů vysílání při vysílání obchodních sdělení (1) Provozovatelé vysílání nesmějí zařazovat do vysílání a) obchodní sdělení, která nejsou snadno rozpoznatelná, b) obchodní sdělení, která podporují chování ohrožující zdraví nebo bezpečnost nebo chování, které hrubě ohrožuje ochranu životního prostředí, c) obchodní sdělení, v nichž účinkují hlasatelé, moderátoři a redaktoři zpravodajských a politicko-publicistických pořadů, d) náboženská a ateistická obchodní sdělení, e) obchodní sdělení politických stran a hnutí a obchodní sdělení nezávislých kandidátů na poslance, senátory nebo členy zastupitelstva územního samosprávného celku, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, f) obchodní sdělení týkající se léčivých přípravků nebo léčebných postupů, které jsou v České republice dostupné pouze na lékařský předpis, g) obchodní sdělení týkající se cigaret nebo jiných tabákových výrobků, h) skrytá obchodní sdělení, i) obchodní sdělení obsahující podprahové sdělení, j) obchodní sdělení, která snižují lidskou důstojnost, k) obchodní sdělení útočící na víru nebo náboženství nebo na politické nebo jiné smýšlení, l) obchodní sdělení obsahující diskriminaci na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. (2) Obchodní sdělení nesmějí fyzicky nebo mravně ohrožovat děti a mladistvé tím, že a) přímo nabádají děti a mladistvé ke koupi nebo pronájmu určitého výrobku nebo služby s využitím jejich nezkušenosti nebo důvěřivosti, b) přímo nabádají děti a mladistvé, aby přemlouvali své rodiče nebo jiné osoby ke koupi nabízeného zboží nebo služeb, c) využívají zvláštní důvěru dětí a mladistvých ke svým rodičům, učitelům nebo k jiným osobám, nebo d) bezdůvodně ukazují děti a mladistvé v nebezpečných situacích. (3) Za pravdivost údajů obsažených v obchodním sdělení odpovídá zadavatel obchodního sdělení; pokud zadavatele obchodního sdělení nelze určit, odpovídá provozovatel vysílání. Zadavatelem obchodního sdělení se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která objednala u jiné právnické nebo fyzické osoby obchodní sdělení. § 49 Povinnosti při zařazování reklam a teleshoppingu do vysílání (1) Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby a) reklamy a teleshopping byly snadno rozeznatelné; u provozovatele rozhlasového vysílání zřetelně zvukově a u provozovatele televizního vysílání zřetelně zvukově, obrazově nebo zvukově-obrazově nebo prostorovými prostředky oddělené od ostatních částí vysílání, b) izolované reklamy a teleshoppingové šoty byly zařazovány do vysílání pouze výjimečně, vyjma přenosů sportovních událostí; to neplatí pro rozhlasové vysílání, c) reklamy a teleshopping týkající se erotických služeb a erotických výrobků nebyly zařazovány do vysílání v době od 06.00 hodin do 22.00 hodin; tato povinnost se na provozovatele vysílání nevztahuje, je-li vysílání koncovému uživateli dostupné na základě písemné smlouvy uzavřené s osobou starší 18 let a je k němu poskytnuto technické opatření, které této osobě umožňuje omezit přístup k vysílání dětem a mladistvým, d) reklamy a teleshopping nebyly zařazovány bezprostředně před vysíláním bohoslužeb ani bezprostředně po jejich vysílání. (2) Provozovatel televizního vysílání je povinen zajistit, aby při zařazování reklamy nebo teleshoppingových šotů do pořadu nebyla narušena celistvost pořadu, ani práva nositelů práv tím, že nezohlední přirozené přestávky, dobu trvání a povahu pořadu. (3) Provozovatel televizního vysílání s licencí nesmí vysílání filmů vyrobených pro televizi, kinematografických děl a zpravodajských pořadů přerušit reklamou nebo teleshoppingovými šoty více než jednou za každý plánovaný časový úsek v trvání alespoň 30 minut. Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí nesmí vysílání zpravodajských pořadů přerušit reklamou nebo teleshoppingovými šoty více než jednou za každý plánovaný časový úsek v trvání alespoň 30 minut. Do plánovaného časového úseku vysílání filmů vyrobených pro televizi, kinematografických děl a zpravodajských pořadů se započítává zařazená reklama a teleshoppingové šoty. (4) Rozhlasové a televizní vysílání pořadů pro děti nelze reklamou nebo teleshoppingovými šoty přerušit více než jednou za každý plánovaný časový úsek v trvání alespoň 30 minut, pokud plánovaná doba trvání pořadu pro děti bez zařazení reklamy a teleshoppingových šotů přesahuje 30 minut. Během televizního vysílání pořadu pro děti nelze reklamu nebo teleshoppingové šoty uvádět na dělené obrazovce. (5) Rozhlasové a televizní vysílání bohoslužeb nelze reklamou nebo teleshoppingem přerušovat. Během televizního vysílání bohoslužeb nelze reklamu nebo teleshopping uvádět na dělené obrazovce. (6) Omezení podle odstavce 3 se nevztahuje na filmy vyrobené pro televizi, mají-li povahu dokumentárních pořadů nebo jsou-li samostatnými částmi seriálů nebo cyklů pořadů. (7) Provozovatel vysílání ze zákona smí vkládat reklamu a teleshoppingové šoty pouze mezi pořady nebo do přirozených přestávek v pořadech.“. 74. V § 50 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 2 až 7. 75. V § 50 odst. 3 se slova „1 až 3“ nahrazují slovy „1 a 2“. 76. V § 50 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na oznámení provozovatele vysílání týkající se jeho vlastních pořadů a doprovodných výrobků nebo služeb, které jsou od těchto pořadů přímo odvozeny, na oznámení o sponzorování nebo umístění produktu, na bezúplatně odvysílaná oznámení ve veřejném zájmu nebo ve prospěch obecně prospěšných cílů a na bezúplatně odvysílaná upozornění na charitativní akce.“. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8. 77. V § 50 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 6 a 7. 78. V § 50 odstavec 6 zní: „(6) Souvislý teleshoppingový blok trvá bez přerušení alespoň 15 minut a musí být zřetelně označen obrazovými a zvukovými prostředky. Provozovatel televizního vysílání s licencí může v programu, který není zaměřen výhradně na teleshopping, vysílat souvislé teleshoppingové bloky nad rámec časových omezení vysílání reklamy a teleshoppingových šotů podle odstavce 2.“. 79. V § 50 se odstavec 7 zrušuje. 80. Nadpis § 52 zní: „Zvláštní ustanovení o obchodních sděleních týkajících se alkoholických nápojů“. 81. V § 52 úvodní části ustanovení se slova „Reklama a teleshopping na alkoholické nápoje“ nahrazují slovy „Obchodní sdělení týkající se alkoholických nápojů“. 82. V § 52 písm. a) se za slova „speciálně na“ vkládají slova „děti a“ a za slovo „zobrazovat“ se vkládají slova „děti a“. 83. § 53 včetně nadpisu zní: „§ 53 Povinnosti provozovatelů vysílání při vysílání sponzorovaných rozhlasových nebo televizních programů a pořadů (1) Rozhlasové nebo televizní programy a pořady, které jsou sponzorovány, musejí splňovat tyto požadavky: a) jejich obsah a chronologické uspořádání pořadů a dalších částí vysílání nesmí být ovlivněny způsobem, kterým by mohla být dotčena redakční odpovědnost a nezávislost provozovatele vysílání, b) nesmí přímo nabádat k nákupu nebo pronájmu zboží nebo služeb, zejména zvláštním zmiňováním zboží nebo služeb za účelem propagace. (2) Rozhlasové nebo televizní programy a pořady nesmějí být sponzorovány osobami, jejichž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej cigaret nebo jiných tabákových výrobků. (3) Při sponzorování rozhlasových nebo televizních programů a pořadů osobami, jejichž předmět činnosti zahrnuje výrobu nebo distribuci léčivých přípravků nebo léčebné postupy, lze propagovat jméno nebo název sponzora nebo jeho obraz na veřejnosti, avšak nelze propagovat léčivé přípravky nebo léčebné postupy vázané v České republice na lékařský předpis. (4) Provozovatel vysílání je povinen každý zcela nebo zčásti sponzorovaný pořad vždy na začátku a dále v průběhu nebo na konci zřetelně označit jménem nebo názvem, obrazovým symbolem (logem) nebo jinou značkou sponzora, kterou se rozumí zejména odkaz na jeho výrobky, služby nebo na jejich charakteristický znak. (5) Provozovatel vysílání sponzorovaného programu je povinen oznámit sponzorování programu a zřetelně označit jméno nebo název sponzora a uvést hlavní předmět jeho činnosti. Oznámení o sponzorování programu nesmí být vysíláno v upoutávkách na pořad, v průběhu pořadu a bezprostředně před začátkem nebo po ukončení pořadu. (6) Sponzorovat nelze zpravodajské a politicko-publicistické pořady. (7) Sponzorovat nelze programy, u nichž nadpoloviční podíl denního vysílacího času tvoří pořady, které nelze sponzorovat.“. Poznámka pod čarou č. 11 se zrušuje. 84. Za § 53 se vkládá nový § 53a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 11a zní: „§ 53a Povinnosti provozovatelů televizního vysílání při umístění produktu (1) Umístění produktu v pořadech je přípustné pouze a) v kinematografických dílech, ve filmech a seriálech vytvořených pro televizní vysílání nebo pro audiovizuální mediální služby na vyžádání, ve sportovních a zábavných pořadech, a to za podmínky, že se nejedná o pořady pro děti, nebo b) v případech, kdy se neprovádí žádná platba, ale pouze se bezplatně poskytuje určité zboží nebo služby, zejména rekvizity nebo ceny pro soutěžící s cílem zařadit je do pořadu. (2) Pořady obsahující umístění produktu musejí splňovat tyto požadavky: a) jejich obsah a doba zařazení do vysílání nesmějí být ovlivněny tak, aby tím byla dotčena redakční odpovědnost a nezávislost provozovatele televizního vysílání, b) nesmějí přímo nabádat k nákupu nebo pronájmu zboží nebo služeb, zejména zvláštním zmiňováním tohoto zboží nebo služeb za účelem jejich propagace, c) nesmějí nepatřičně zdůrazňovat umístěný produkt. (3) Pořady obsahující umístění produktu musejí být na začátku, na konci a v případě přerušení reklamou nebo teleshoppingovými šoty rovněž po tomto přerušení zřetelně označeny jako pořady obsahující umístění produktu, aby diváci nemohli být žádným způsobem uvedeni v omyl o povaze těchto pořadů. Povinnost podle věty první se nevztahuje na pořady, které nevyrobil nebo jejichž výrobu nezadal sám provozovatel televizního vysílání nebo osoba, která je ve vztahu k provozovateli televizního vysílání v postavení osoby ovládající nebo ovládané podle zvláštního právního předpisu11a). (4) Pořady nesmějí obsahovat umístění produktu, pokud se jedná o a) cigarety nebo jiné tabákové výrobky, nebo umístění produktu osob, jejichž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej cigaret nebo jiných tabákových výrobků, nebo b) léčivé přípravky nebo léčebné postupy, které jsou v České republice dostupné pouze na lékařský předpis. 11a) § 66a obchodního zákoníku.“. 85. V § 54a se slova „zrakově a sluchově postiženým“ nahrazují slovy „osobám se zrakovým a sluchovým postižením“ a slova „popis, český znakový jazyk, titulkování, snadná navigace“ se nahrazují slovy „popis obrazu, český znakový jazyk, titulkování s indikací neverbální zvukové složky děje, snadno srozumitelná orientace v nabídce pořadů“. 86. V § 55 odst. 9, § 55a odst. 9 a v § 56 odst. 5 se slova „a družic“ nahrazují slovy „, družic a zvláštních přenosových systémů“. 87. § 55b se zrušuje. 88. V § 59 odst. 4 se slova „povinnosti uvedené“ nahrazují slovy „některou z povinností uvedených“ a slova „a dále z důvodu uvedeného v“ se zrušují. 89. V § 59a se slovo „jednání12)“ nahrazuje slovy „jednání uvnitř Evropské unie podle přímo použitelného předpisu12)“. 90. V § 60 odst. 1 písm. a) se za slovo „pořady“ vkládají slova „nebo další částí vysílání“. 91. V § 60 odst. 1 písm. d) se za slovo „pořadů“ vkládají slova „nebo dalších částí vysílání“. 92. V § 60 odst. 1 písm. e) se slovo „neposkytne“ nahrazuje slovem „nezapůjčí“ a za slovo „pořadu“ se vkládají slova „nebo dalších částí vysílání“. 93. V § 60 odst. 1 písmeno k) zní: „k) poruší některou z povinností stanovených pro sponzorování programů nebo pořadů nebo poruší některou z povinností stanovených pro umístění produktu,“. 94. V § 60 odst. 1 písm. l) se slova „vysílání reklam, teleshoppingu a sponzorovaných pořadů“ nahrazují slovy „obchodní sdělení a skrytá obchodní sdělení“. 95. V § 60 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) až u), která znějí: „p) nedodrží ustanovení § 32 odst. 3, r) nedodrží ustanovení § 32 odst. 4, s) nedodrží ustanovení § 32 odst. 5, t) neposkytne Radě vyjádření a informace podle § 32 odst. 6, u) neumožní divákům snadný, přímý a trvalý přístup k informacím podle § 32 odst. 7.“. 96. V § 60 odst. 3 písm. a), b) a c) se za slovo „pořady“ vkládají slova „nebo další části vysílání“. 97. V § 60 odst. 3 písm. d) se slova „a upoutávky“ nahrazují slovy „, upoutávky nebo další části vysílání“ a za slovo „mladistvých“ se vkládají slova „, a nejedná se o vysílání koncovému uživateli dostupné na základě písemné smlouvy uzavřené s osobou starší 18 let, k němuž je poskytnuto technické opatření, které znemožňuje přístup k vysílání dětem a mladistvým,“. 98. V § 60 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí: „h) poruší povinnost podle § 62 odst. 4, i) nedodrží některou z podmínek stanovených v § 67 odst. 3 pro poskytování služby přímo související s programem.“. 99. V § 60 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Pokutu od 1 000 Kč do 1 000 000 Kč uloží Rada provozovateli televizního vysílání, který nesplní některou z povinností podle § 34.“. 100. V § 61 odst. 1 se slova „do 2 let“ nahrazují slovy „do 3 let“. 101. V § 61 odstavec 3 zní: „(3) Rada stanoví výši pokuty podle závažnosti věci, míry zavinění a s přihlédnutím k rozsahu, typu a dosahu závadného vysílání, k výši případného finančního prospěchu, a ke stanovisku věcně příslušného samoregulačního orgánu uvedeného v seznamu samoregulačních orgánů, obdrží-li toto stanovisko písemně do 10 pracovních dnů ode dne zahájení řízení o správním deliktu.“. 102. § 62 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 14 až 18 zní: „§ 62 Pozastavení převzatého vysílání televizního programu ze státu, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, a z členského státu Evropské unie (1) Rada může rozhodnout o pozastavení šíření televizního programu převzatého ze státu, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi a není zároveň členským státem Evropské unie, má-li za to, že jeho obsahem je opětovně porušován § 32 odst. 4 a toto porušování je zřejmé, závažné a má hrubou povahu14), anebo že jeho obsahem jsou na území České republiky jinak porušována práva vyplývající z Evropské úmluvy o přeshraniční televizi15). (2) Rada může rozhodnout o pozastavení šíření televizního programu převzatého z jiného členského státu Evropské unie, jestliže a) má za to, že obsahem převzatého televizního programu byl zřejmým, závažným a hrubým způsobem porušen § 32 odst. 4 a provozovatele vysílání tohoto programu z jiného členského státu Evropské unie a provozovatele převzatého vysílání na tuto skutečnost v posledních 12 měsících alespoň dvakrát písemně upozornila s tím, že šíření převzatého televizního programu může být v České republice pozastaveno, pokud by porušení trvalo nebo by k němu došlo opětovně, b) řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření tohoto televizního programu v České republice písemně oznámila Evropské komisi a příslušnému regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie, ve kterém je provozovatel vysílaní, od něhož je televizní program převzat, usazen (dále jen „regulační orgán členského státu Evropské unie“), spolu se žádostí o konzultace a c) má za to, že konzultace s Evropskou komisí a regulačním orgánem členského státu Evropské unie nevedly ve lhůtě 15 dnů od jejich zahájení ke smírnému řešení a porušování trvá. (3) Nejedná-li se o případy uvedené v odstavci 2, Rada může rozhodnout o pozastavení šíření televizního programu převzatého z členského státu Evropské unie, jehož obsahem jsou porušována ustanovení zákona, kterými se v oblastech koordinovaných v rámci Evropské unie v souladu s právem Evropské unie stanoví podrobnější nebo přísnější pravidla16) (dále jen „zvláštní pravidla“), jestliže a) má za to, že vysílání televizního programu převzatého z členského státu Evropské unie je směrováno zcela nebo převážně na území České republiky, b) má za to, že provozovatel vysílání televizního programu převzatého podle písmene a) se v jiném členském státě Evropské unie usadil proto, aby obešel zvláštní pravidla, která by se na něj vztahovala, pokud by byl usazen v České republice, c) řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření televizního programu převzatého podle písmene a) v České republice písemně oznámila Evropské komisi a regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie, d) má za to, že výsledky dosažené součinností s regulačním orgánem členského státu Evropské unie, popřípadě s orgánem určeným podle práva Evropské unie17), byl-li k součinnosti vyzván, nejsou uspokojivé18), a e) obdržela písemné rozhodnutí Evropské komise, že uskutečnění záměru podle písmene c) je slučitelné s právem Evropské unie. (4) Rozhodnutí o pozastavení šíření převzatého televizního programu Rada oznámí každému provozovateli převzatého vysílání. Provozovatel převzatého vysílání nesmí program označený v rozhodnutí Rady na území České republiky šířit ode dne následujícího po dni doručení rozhodnutí Rady, a to do dne, kdy rozhodnutí Rady pozbude platnosti. (5) Rozhodnutí o pozastavení šíření převzatého televizního programu pozbude platnosti uplynutím doby, na kterou Rada jeho platnost ve výroku rozhodnutí omezila, nejpozději však uplynutím doby 6 měsíců ode dne nabytí právní moci. Rozhodnutí o pozastavení šíření převzatého televizního programu, které bylo vydáno podle odstavce 2, pozbude platnosti, rozhodne-li Evropská komise, že není slučitelné s právem Evropské unie, a to dnem, kdy o tom Rada na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup uveřejní oznámení; oznámení je Rada povinna uveřejnit nejpozději první pracovní den následující po dni, ve kterém obdržela písemné vyhotovení rozhodnutí Evropské komise. (6) Rada je povinna písemnosti, které při postupu podle odstavce 1 zasílá příslušnému regulačnímu orgánu státu, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi a není zároveň členským státem Evropské unie, nebo orgánu určenému Evropskou úmluvou o přeshraniční televizi, zaslat neprodleně v kopii rovněž Ministerstvu zahraničních věcí. Pro písemnosti zasílané Radou při postupu podle odstavce 2 nebo 3 Evropské komisi, regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie nebo orgánu určenému podle práva Evropské unie se použije věta první obdobně. 14) Čl. 24 Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, ve znění Protokolu pozměňujícího Evropskou úmluvu o přeshraniční televizi. 15) Čl. 24 bis Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, ve znění Protokolu pozměňujícího Evropskou úmluvu o přeshraniční televizi. 16) Čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES. 17) Čl. 23a směrnice Evropského parlamentu a Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES. 18) Čl. 3 odst. 2 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES.“. 103. V § 66 se slova „a novém rozhodnutí“ zrušují, za slova „rozhodnutí o pokutě“ se vkládají slova „, rozhodnutí o pozastavení šíření převzatého televizního programu“ a slovo „spotřebitelů9e)“ se nahrazuje slovem „spotřebitelů5a)“. 104. V § 66a se za slova „při regulaci reklamy“ vkládají slova „a sponzorování“. 105. V § 67 odst. 1 větě první se za slova „§ 42 až 47“ vkládají slova „, § 49 odst. 2 a 3 a § 50 odst. 2“. 106. V § 67 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Ve vysílání programu zaměřeného výhradně na reklamu a teleshopping mohou být reklama a teleshopping vysílány pouze za předpokladu, že splňují podmínky stanovené tímto zákonem. Ustanovení § 42 až 47, § 49 odst. 2 a 3 a § 50 odst. 2 se na vysílání takového programu nepoužijí. (3) Na služby přímo související s programem se vztahují ustanovení § 32 odst. 1 písm. b) až g) a dále ustanovení § 35 až 41. Je-li v rámci služeb přímo souvisejících s programem a obsahu elektronického programového průvodce vysílána reklama a teleshopping, vztahují se na vysílání reklamy a teleshoppingu povinnosti podle § 48, 49 a 52.“. 107. V § 67a se slova „47 a 49 až 51“ nahrazují slovy „47, 50 a 51“. § 21 Přechodná ustanovení (1) Právnická nebo fyzická osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona poskytuje službu spočívající v nabídce televizního programu prostřednictvím přenosového systému uvedeného v § 12 odst. 3 písm. c) zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, (dále jen „osoba poskytující televizní program“), a tato služba se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za provozování televizního vysílání, je povinna doručit Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen „Rada“) do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona žádost o udělení licence k provozování televizního vysílání podle § 25 zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud osoba poskytující televizní program povinnost podle věty první nesplní, je povinna poskytování televizního programu ukončit nejpozději dnem následujícím po dni, jímž uplyne lhůta pro splnění této povinnosti. Osoba poskytující televizní program, která povinnost podle věty první splní, avšak Rada rozhodne, že jí licenci k provozování televizního vysílání neudělí, je povinna poskytování televizního programu ukončit do 30 dnů ode dne, kdy jí bylo rozhodnutí Rady doručeno. (2) Provozovatel televizního vysílání prostřednictvím kabelového systému, v jehož licenci není územní rozsah vysílání stanoven údaji podle § 14 odst. 1 písm. f) zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen tyto údaje Radě doručit do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; nesplnění této povinnosti se považuje za porušení licenčních podmínek. Rada licenci provozovatele televizního vysílání prostřednictvím kabelového systému doplní o údaje podle věty první do 60 dnů ode dne, kdy jí byly tyto údaje doručeny. (3) Provozovatel televizního vysílání s licencí, jehož vysílání není zcela nebo převážně směrováno pouze na území České republiky, nebo jehož hlavním jazykem vysílání není čeština, je povinen doručit Radě do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona údaje podle § 14 odst. 1 písm. j) zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; nesplnění této povinnosti se považuje za porušení licenčních podmínek. Rada licenci provozovatele televizního vysílání s licencí doplní o údaje podle věty první do 60 dnů ode dne, kdy jí tyto údaje byly doručeny, a bezodkladně informuje regulační orgán členského státu Evropské unie, na jehož území je televizní vysílání zcela nebo převážně směrováno. (4) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. (5) Ustanovení § 53a zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na pořady vyrobené do konce roku 2009. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o rozhlasových a televizních poplatcích § 22 Zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 7/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se slova „bez ohledu na způsob příjmu“ nahrazují slovy „, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů“. 2. V § 2 odst. 2 se slova „bez ohledu na způsob příjmu“ nahrazují slovy „, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů“. 3. V § 2 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) zařízení technicky způsobilá k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového nebo televizního vysílání pouze v případě, je-li šířeno prostřednictvím přenosového systému uvedeného v § 12 odst. 3 písm. c) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 2 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) rozhlasové nebo televizní přijímače, které jsou neoddělitelnou součástí koncových mobilních telekomunikačních zařízení.“. 5. V § 5 odst. 6 se slova „k těmto změnám došlo“ nahrazují slovy „byly tyto změny oznámeny provozovateli vysílání ze zákona“. 6. V § 7 odst. 5 se slova „k takové změně došlo“ nahrazují slovy „byly tyto změny oznámeny provozovateli vysílání ze zákona“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o regulaci reklamy § 23 Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 138/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 132/2003 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 384/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 25/2006 Sb., zákona č. 109/2007 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 3 se slovo „vysílání,“ nahrazuje slovy „vysílání3a), audiovizuální mediální služby na vyžádání3b),“. Poznámky pod čarou č. 3a a 3b znějí: „3a) Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3b) Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání).“. 2. V § 2 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Za skrytou reklamu se nepovažuje umístění produktu v audiovizuálním díle nebo jiném zvukově obrazovém záznamu, splňuje-li podmínky stanovené jiným právním předpisem3a), 3b).“. 3. V § 7 odst. 1 písm. a) se slova „televizní vysílání28)“ nahrazují slovy „televizní vysílání3a)“, za slova „pro reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání“ se vkládají slova „a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání“ a za slova „pro sponzorování v rozhlasovém a televizním vysílání“ se vkládají slova „a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání“. Poznámka pod čarou č. 28 se zrušuje. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o správních poplatcích § 24 Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb. zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb. a zákona č. 420/2009 Sb., se mění takto: V položce 67 části IV přílohy Sazebník ustanovení „Předmětem poplatku není“ zní: „Předmětem poplatku není 1. Přijetí žádosti o udělení oprávnění k provozování televizního vysílání podle písmene a) této položky, je-li žádost podávána podle § 21 odst. 1 zákona č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání). 2. Přijetí žádosti o změnu údajů podle písmene d) této položky, zapisuje-li se změna do obchodního rejstříku.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o České televizi § 25 V § 3 odst. 1 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 127/2005 Sb. a zákona č. 384/2008 Sb., se v písmenu k) slova „pro sluchově postižené nebo simultánním tlumočením do českého znakového jazyka“ nahrazují slovy „a alespoň 2 % vysílaných pořadů vyrábí v českém znakovém jazyce nebo opatřuje simultánním tlumočením do českého znakového jazyka pro osoby se sluchovým postižením a dále alespoň 10 % vysílaných pořadů zpřístupňuje pro osoby se zrakovým postižením“. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST § 26 Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 6 odst. 4, § 20 bodu 61 a § 25, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2011. Vlček v. r. Klaus v. r. Fischer v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách). Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu. 2) Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 4) Čl. 43 až 48 Smlouvy o založení Evropského společenství. 6) § 2 odst. 2 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 2 odst. 2 písm. h) zákona č. 231/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8) § 46 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9) § 66a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 5 písm. x) zákona č. 231/2001 Sb., ve znění zákona č. 132/2010 Sb. 14) § 9b zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 15) § 2 odst. 2 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 16) § 312e odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 17) Sdělení Komise (2020/C 223/03) Pokyny podle čl. 13 odst. 7 směrnice o audiovizuálních mediálních službách týkající se výpočtu podílu evropských děl v katalozích služeb na vyžádání a definice nízké sledovanosti a nízkého obratu.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 131/2010 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 131/2010 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory Vyhlášeno 6. 5. 2010, částka 46/2010 131 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 22. dubna 2010, kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje, že od 1. července 2010 je podle a) § 8 odst. 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, částkou odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2009 částka 11 700 Kč, b) § 5 odst. 6 a 7 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 453/2003 Sb. a zákona č. 124/2005 Sb., částkou odpovídající 1. 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2009 částka 11 700 Kč, 2. 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2009 částka 5 800 Kč. Ministr: JUDr. Šimerka v. r.
Vyhláška č. 129/2010 Sb.
Vyhláška č. 129/2010 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání Vyhlášeno 6. 5. 2010, datum účinnosti 21. 5. 2010, částka 46/2010 * Čl. I - Vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání, se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 21. 5. 2010 129 VYHLÁŠKA ze dne 23. dubna 2010, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 90 odst. 2 písm. d) zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), a podle § 38 odst. 1 zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění zákona č. 189/2008 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání, se mění takto: 1. V § 9 odst. 2 se slova „3,5 roku“ nahrazují slovy „3 roky“. 2. V § 11 odst. 2 se číslo „1800“ nahrazuje číslem „1600“. 3. V § 17 odst. 2 se číslo „1500“ nahrazuje číslem „1800“. 4. Za § 19 se vkládá nový § 19a, který včetně nadpisu zní: „§ 19a Biotechnický asistent (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání biotechnického asistenta se získává absolvováním akreditovaného zdravotnického studijního programu nebo akreditovaného studijního programu a vzdělávacího programu kurzu. (2) Programy uvedené v odstavci 1 mají celkovou standardní dobu studia nejméně 3 roky, z toho praktické vyučování činí nejméně 400 hodin. (3) Studium v programech uvedených v odstavci 1 poskytuje znalosti a dovednosti stanovené v § 3 a dále obsahuje a) teoretickou výuku poskytující znalosti v 1. medicínských oborech, které tvoří základ potřebný pro výkon povolání biotechnického asistenta, a to v základech anatomie, fyziologie, patologie, biochemie, interny, chirurgie, mikrobiologie, klinické farmakologie a stomatologie, 2. technických oborech, a to ve zpracování biosignálů a obrazů (úvod do teorie zpracování biosignálů, analýza a interpretace biosignálů, úvod do simulace a modelování), ve zdravotnických přístrojích (diagnostické a terapeutické zdravotnické přístroje, laboratorní zdravotnické přístroje, zobrazovací systémy v medicíně), v informatice (informační systémy ve zdravotnictví, telemedicína, počítačová podpora diagnostiky a terapie, základy programování, základy statistiky v medicíně), 3. souvisejících oborech, a to v etice, psychologii, managementu a ekonomice ve zdravotnictví a v základech metodologie vědeckého výzkumu, b) praktické vyučování poskytující dovednosti v oborech uvedených v písmenu a) bodu 2 probíhá ve školních laboratořích a ve zdravotnických zařízeních; ve zdravotnických zařízeních praktické vyučování probíhá nejméně 50 hodin na pracovištích používajících diagnostické zdravotnické přístroje, nejméně 40 hodin na pracovištích používajících terapeutické zdravotnické přístroje a nejméně 20 hodin na pracovištích používajících laboratorní zdravotnické přístroje. (4) Pokud se odborná způsobilost k výkonu povolání biotechnického asistenta získává studiem v akreditovaném studijním programu a vzdělávacím programu kurzu, doplňuje vzdělávací program kurzu vzdělání získané absolvováním akreditovaného studijního programu tak, aby splňoval požadavky podle odstavců 2 a 3.“. 5. Za § 20 se vkládá nový § 20a, který včetně nadpisu zní: „§ 20a Adiktolog (1) Odborná způsobilost k výkonu povolání adiktologa se získává absolvováním akreditovaného zdravotnického studijního programu nebo akreditovaného vzdělávacího programu a vzdělávacího programu kurzu nebo akreditovaného studijního programu a vzdělávacího programu kurzu nebo absolvováním vzdělávacího programu kurzu po získání odborné způsobilosti všeobecné sestry. (2) Program uvedený v odstavci 1 má standardní dobu studia nejméně 3 roky a nejméně 2400 hodin teoretického a praktického vyučování, z toho nejméně 350 hodin praktického vyučování. (3) Studium v programu uvedeném v odstavci 1 písm. a) poskytuje znalosti a dovednosti stanovené v § 3 a dále obsahuje a) teoretickou výuku poskytující znalosti v 1. oborech, které tvoří základ potřebný pro poskytování adiktologické zdravotní péče, a to v anatomii, biologii člověka, chemii a biochemii, základech lékařské terminologie, zdravotnické informatice, fyziologii, základech klinické medicíny, etice, patologii a patologické fyziologii, klinické farmakologii, hygieně a epidemiologii, pediatrii, obecné a vývojové psychologii, metodologii adiktologického a epidemiologického výzkumu a v souvisejících klinických lékařských oborech, 2. adiktologii a klinické psychologii a základní znalosti v dalších s adiktologií souvisejících teoretických a klinických oborech, a to v duševním zdraví a životním stylu, základech komunikace, základech psychologické a psychiatrické diagnostiky, základech sociologie a sociální psychologie, pedagogiky a speciální pedagogiky, sociální práci a politice, obecné a speciální psychiatrii a psychoterapii, opatřeních potlačujících užívání návykových látek, svépomocných nástrojů léčby alkoholiků, narkomanů, teorii koordinované péče, teorii poradenské práce, v problematice patologického hráčství a nezvládnutého užívání moderních komunikačních technologií, v kriminologii, drogové politice, primární drogové prevenci, v problematice zneužívání drog; systému léčebné adiktologické péče zejména v nízkoprahových službách, ambulantní a ústavní péči, terapeutických komunitách a následné péči; komunitní péči, klinické adiktologii, zejména v klinické psychofarmakologii návykových látek, etiologických a patogenetických aspektech užívání návykových látek, komplikacích poruch způsobených užíváním návykových látek a jejich léčby; substituční léčbě, organizaci poskytování adiktologické péče v rámci zařízení poskytujících zdravotní péči nebo sociální služby a v rámci školských zařízení, 3. souvisejících oborech, a to v rehabilitaci, ergonomii, základech informatiky, statistiky a metodologie vědeckého výzkumu, a dále v základech práva, v základech finančního řízení podniku, b) praktické vyučování poskytující dovednosti navazující na teoretické obory, a to zejména v oblasti úvodního rozhovoru a vedení diagnosticko-terapeutického rozhovoru, metod práce s týmem, metod práce s rodinami, ve včasné intervenci a krizové intervenci, nácviku koordinované péče, praxi primárně-preventivních programů, nácviku sociálně-právních dovedností a sociálně-psychologickém a poradenském výcviku; praktické vyučování probíhá ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb systému léčebné adiktologické péče, zejména v zařízeních nízkoprahových služeb, ambulantní péče a substituční léčby, ústavní péče, následné péče, péče v terapeutických komunitách a ve vlastním sociálním prostředí jedinců. (4) Vzdělávací program kurzu uvedený v odstavci 1 doplňuje vzdělání uváděné v odstavci 1 tak, aby splňovalo požadavky podle odstavců 2 a 3.“. 6. V § 21 odstavec 1 zní: „(1) Odborná způsobilost k výkonu povolání psychologa ve zdravotnictví se získává absolvováním akreditovaného studijního programu a vzdělávacího programu kurzu, který je prováděn vysokou školou. Akreditovaný studijní program má standardní dobu studia nejméně 5 let, z toho nejméně 100 hodin praktického vyučování.“. 7. V § 21 odst. 2 se číslo „5“ nahrazuje číslem „10“ a číslo „100“ číslem „400“. 8. Za § 22 se vkládá nový § 22a, který včetně nadpisu zní: „§ 22a Zrakový terapeut (1) Odborná a specializovaná způsobilost k výkonu povolání zrakového terapeuta se získává absolvováním akreditovaného studijního programu a dalšího postgraduálního akreditovaného specializačního programu nebo akreditovaného studijního programu a vzdělávacího programu kurzu. (2) Akreditovaný studijní program uvedený v odstavci 1 má standardní dobu studia nejméně 5 let, z toho praktické vyučování činí nejméně 100 hodin. Akreditovaný specializační program má standardní dobu studia 1 rok a doplňuje akreditovaný studijní program tak, aby byly splněny minimální požadavky podle odstavce 3. (3) Studium v programech uvedených v odstavci 1 poskytuje znalosti a dovednosti stanovené v § 3 a dále obsahuje a) teoretickou výuku poskytující znalosti v 1. oborech, které tvoří základ potřebný pro poskytování oftalmopedické zdravotní péče, a to v pedagogice a speciální pedagogice, anatomii, fyziologii a patologii se zaměřením na zrakové ústrojí, a základní znalosti zdravotnických prostředků, zejména speciálních optických pomůcek a elektronických zvětšovacích pomůcek, 2. zrakové terapii, a to v metodách a technikách diagnostiky, depistáže a dispenzarizaci zrakových vad a poruch zrakových funkcí, edukaci a reedukaci zrakových funkcí, terapeutické intervenci u vrozených a získaných vad a poruch zrakových funkcí kojenců a dětí v preverbálním období, u všech věkových skupin osob s narušenou komunikační schopností, neslyšících, osob s onemocněním či poruchou centrálního nervového systému, s mentální retardací a obtížně vyšetřitelných. Dále v základech souvisejících klinických oborů, zejména v oftalmologii, optice, ortoptice a optometrii, pediatrii, psychiatrii včetně gerontopsychiatrie, neurologii, geriatrii, logopedii, rehabilitaci včetně fyzioterapie a ergoterapie, a v posudkové činnosti ve zrakové terapii včetně pracovního uplatnění osob s vadami zraku a kombinovanými vadami, 3. souvisejících oborech, a to v organizaci oftalmopedické péče v rámci zdravotnictví a sociálních služeb a v rámci školských zařízení, základech psychologie, pedagogiky a edukace, základech právní problematiky v oblasti sociálních a zdravotních služeb a školství, základech informatiky, statistiky a metodologie vědeckého výzkumu, b) praktické vyučování poskytující dovednosti ve speciálních diagnostických metodách a technikách, v edukačních, reedukačních a rehabilitačních postupech u těžkých vrozených a získaných poruch zraku všech věkových skupin včetně zvládání technických dovedností práce s diagnostickými pomůckami, se speciálními optickými a elektronickými pomůckami používanými v práci zrakového terapeuta, zejména aplikace diagnostické metody s ohledem na věk, mentální dovednosti, diagnózu, úroveň vývoje zraku a způsob komunikace; praktické zacházení s optickými a elektronickými pomůckami využívanými při diagnostice a terapii; praktické vyučování probíhá ve zdravotnických zařízeních, zařízeních sociálních služeb a ve školách nebo školských zařízeních. (4) Pokud se odborná způsobilost k výkonu povolání zrakového terapeuta získává studiem v akreditovaném studijním programu a vzdělávacím programu kurzu, doplňuje vzdělávací program kurzu vzdělání získané absolvováním akreditovaného studijního programu tak, aby splňoval požadavky podle odstavců 2 a 3.“. 9. V § 23 odst. 2 písmeno a) zní: „a) v akreditovaném bakalářském studijním programu nejméně 3 roky, z toho praktické vyučování činí nejméně 1600 hodin,“. 10. V § 23 odst. 2 písmeno c) zní: „c) v akreditovaném magisterském studijním programu nejméně 5 let, z toho praktické vyučování činí nejméně 2200 hodin.“. 11. V § 25 odst. 3 písm. b) se číslo „40“ nahrazuje číslem „30“. 12. V § 33 odst. 2 se číslo „20“ nahrazuje číslem „40“. 13. V § 34 odst. 2 se číslo „440“ nahrazuje číslem „320“ a číslo „340“ se nahrazuje číslem „280“. 14. V § 35 odst. 2 se číslo „500“ nahrazuje číslem „300“. 15. § 37 se včetně nadpisu zrušuje. 16. V § 38 odst. 2 se číslo „700“ nahrazuje číslem „800“ a číslo „500“ se nahrazuje číslem „270“. 17. V § 41 odst. 4 se číslo „70“ nahrazuje číslem „100“ a číslo „40“ se nahrazuje číslem „50“. 18. V § 41 odst. 5 se číslo „70“ nahrazuje číslem „100“ a číslo „30“ se nahrazuje číslem „50“. 19. V § 41 odst. 6 se číslo „90“ nahrazuje číslem „100“ a číslo „40“ se nahrazuje číslem „50“. 20. V § 41 odst. 7 se číslo „70“ nahrazuje číslem „100“ a číslo „30“ se nahrazuje číslem „50“. Čl. II Přechodné ustanovení Minimální požadavky na programy k získání způsobilosti k výkonu nelékařského povolání stanovené vyhláškou č. 39/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, které byly akreditovány přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, nejsou touto vyhláškou dotčeny. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jejího vyhlášení. Ministryně: Jurásková v. r.
Vyhláška č. 127/2010 Sb.
Vyhláška č. 127/2010 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 418/2003 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 6. 5. 2010, datum účinnosti 6. 5. 2010, částka 46/2010 * Čl. I - Vyhláška č. 418/2003 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 6. 5. 2010 127 VYHLÁŠKA ze dne 28. dubna 2010, kterou se mění vyhláška č. 418/2003 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví stanoví podle § 7 odst. 3 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 127/1998 Sb., a podle § 16 odst. 6 zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 225/1999 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 418/2003 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu, ve znění vyhlášky č. 656/2004 Sb., vyhlášky č. 519/2005 Sb. a vyhlášky č. 356/2007 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) až o), která znějí: „k) snížené nebo zrušené opravné položky k pojistnému, penále, pokutám a přirážkám k pojistnému, l) snížené nebo zrušené ostatní opravné položky neuvedené v písmenu k) vztahující se k základnímu fondu, m) použité, snížené nebo zrušené rezervy na pravomocně neskončené soudní spory podle odstavce 4 písm. m), n) použité, snížené nebo zrušené ostatní rezervy neuvedené v písmenu m) vztahující se k základnímu fondu, o) ostatní dohadné položky aktivní vztahující se k základnímu fondu neuvedené v písmenu c).“. 2. V § 1 odst. 3 větě třetí se slova „převod ve výši rezervy na pravomocně neskončené soudní spory na zvláštní bankovní účet“ nahrazují slovy „hodnotu rezerv na základním fondu“. 3. V § 1 odst. 4 písm. g) se slova „a na zvláštním bankovním účtu rezerv“ zrušují. 4. V § 1 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena n) až p), která znějí: „n) tvorbu ostatních rezerv neuvedených v písmenu m) vztahujících se k základnímu fondu, o) tvorbu opravných položek k pojistnému, penále, pokutám a přirážkám k pojistnému, p) tvorbu ostatních opravných položek neuvedených v písmenu o) vztahujících se k základnímu fondu.“. 5. V § 1 odst. 7 větě první se slova „nebo rezerv na pravomocně neskončené soudní spory“ zrušují. 6. V § 2 odst. 5 větě první se slova „a převodu ve výši rezervy na pravomocně neskončené soudní spory na zvláštní bankovní účet“ zrušují. 7. V § 3 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) až m), která znějí: „k) použité, snížené nebo zrušené ostatní rezervy vztahující se k provoznímu fondu, l) snížené nebo zrušené ostatní opravné položky vztahující se k provoznímu fondu, m) ostatní dohadné položky aktivní vztahující se k provoznímu fondu.“. 8. V § 3 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) až n), která znějí: „l) tvorbu ostatních rezerv vztahujících se k provoznímu fondu, m) tvorbu ostatních opravných položek vztahujících se k provoznímu fondu, n) ostatní dohadné položky pasivní vztahující se k provoznímu fondu.“. 9. V § 4 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) až l), která znějí: „j) použité, snížené nebo zrušené ostatní rezervy vztahující se k sociálnímu fondu, k) snížené nebo zrušené ostatní opravné položky vztahující se k sociálnímu fondu, l) dohadné položky aktivní vztahující se k sociálnímu fondu.“. 10. V § 4 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až h), která znějí: „f) vytvoří se ostatní rezervy vztahující se k sociálnímu fondu, g) vytvoří se ostatní opravné položky vztahující se k sociálnímu fondu, h) vytvoří se dohadné položky pasivní vztahující se k sociálnímu fondu.“. 11. V § 5 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) použité, snížené nebo zrušené ostatní opravné položky vztahující se k fondu majetku.“. 12. V § 5 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) tvorbu ostatních opravných položek vztahujících se k fondu majetku.“. 13. V § 7 odst. 2 se slova „koef. = - 0,58 / P x p + 3,71 + 0,58 / P x 50“ nahrazují slovy „koef. = - 0,58 / P x p + 3,71 + 0,58 / P x 100“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: Ing. Janota v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 45/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 45/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Memoranda o dohodě mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Spojených států amerických o přidělování styčných důstojníků Vyhlášeno 30. 4. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 22. 3. 2010, částka 19/2010 * ČLÁNEK 1 - DEFINICE * ČLÁNEK 2 - PŮSOBNOST * ČLÁNEK 3 - POVINNOSTI A ČINNOSTI * ČLÁNEK 4 - FINANČNÍ UJEDNÁNÍ * ČLÁNEK 5 - BEZPEČNOST * ČLÁNEK 6 - TECHNICKÉ A ADMINISTRATIVNÍ ZÁLEŽITOSTI * ČLÁNEK 7 - KÁZEŇ A ODVOLÁVÁNÍ * ČLÁNEK 8 - NÁROKY * ČLÁNEK 9 - ŘEŠENÍ SPORŮ * ČLÁNEK 10 - OBECNÁ USTANOVENÍ * ČLÁNEK 11 - VSTUP V PLATNOST, ZMĚNY, TRVÁNÍ A UKONČENÍ * PŘÍLOHA A Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 22. 3. 2010 45 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 22. března 2010 bylo v Norfolku podepsáno Memorandum o dohodě mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Spojených států amerických o přidělování styčných důstojníků. Memorandum vstoupilo v platnost na základě svého článku 11.8 dnem podpisu. České znění Memoranda se vyhlašuje současně. MEMORANDUM O DOHODĚ MEZI MINISTERSTVEM OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY A MINISTERSTVEM OBRANY SPOJENÝCH STÁTŮ AMERICKÝCH O PŘIDĚLOVÁNÍ STYČNÝCH DŮSTOJNÍKŮ OBSAH PREAMBULE ČLÁNEK 1 DEFINICE ČLÁNEK 2 PŮSOBNOST ČLÁNEK 3 POVINNOSTI A ČINNOSTI ČLÁNEK 4 FINANČNÍ UJEDNÁNÍ ČLÁNEK 5 BEZPEČNOST ČLÁNEK 6 TECHNICKÉ A ADMINISTRATIVNÍ ZÁLEŽITOSTI ČLÁNEK 7 KÁZEŇ A ODVOLÁVÁNÍ ČLÁNEK 8 NÁROKY ČLÁNEK 9 ŘEŠENÍ SPORŮ ČLÁNEK 10 OBECNÁ USTANOVENÍ ČLÁNEK 11 VSTUP V PLATNOST, ZMĚNY, TRVÁNÍ A UKONČENÍ PŘÍLOHA A: VZOR CERTIFIKACE K PODPISU STYČNÝMI DŮSTOJNÍKY PREAMBULE Ministerstvo obrany České republiky a Velitelství společných sil Spojených států amerických, reprezentující Ministerstvo obrany Spojených států amerických (dále označované individuálně jako „strana“ a společně jako „strany“), uvědomujíce si, že se na toto Memorandum o dohodě (dále jen „Memorandum“) vztahují Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o opatřeních k ochraně utajovaných vojenských informací, vstoupivší v platnost dne 19.9.1995, Dohoda mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Spojených států amerických o výměně informací v oblasti výzkumu a vývoje, vstoupivší v platnost dne 22.2.2008, a Dohoda mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy o statutu jejich ozbrojených sil (NATO SOFA), podepsaná v Londýně dne 19.6.1951, a přejíce si navázat formální styky mezi stranami, se tímto dohodly na následujících podmínkách týkajících se přidělování jednotlivců do vládních zařízení, aby zde vykonávali funkci styčných důstojníků. ČLÁNEK 1 DEFINICE Kromě termínů definovaných v jiných ustanoveních tohoto Memoranda budou následující termíny v ní obsažené mít následující význam: 1.1 „Utajovaná informaceUtajovaná informace“ znamená informaci vytvořenou úřady České republiky nebo úřady Spojených států nebo pro ně, nebo která je v jejich jurisdikci nebo pod jejich kontrolou, a vyžadující ochranu v zájmu národní bezpečnosti a která je takto označena vyznačením stupně utajení. Tato informace může mít ústní, vizuální, elektronickou nebo listinnou podobu, nebo může mít podobu předmětu, zahrnujíce v to vybavení nebo technologii. 1.2 „Kontaktní důstojník“ znamená úředníka Ministerstva obrany Spojených států amerických písemně pověřeného dohledem a kontrolou nad veškerými kontakty, žádostmi o informace, konzultacemi, přístupy a dalšími činnostmi styčných důstojníků, kteří jsou přiděleni nebo navštíví složku Ministerstva obrany Spojených států amerických nebo podřízenou organizaci. 1.3 „Kontrolovaná neutajovaná informace“ znamená neutajovanou informaci, k níž je omezen přístup nebo jejíž šíření je omezeno v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Zahrnuje informaci, která se nezveřejňuje nebo podléhá vývozní kontrole. 1.4 „Hostitelská vláda“ znamená národní vládu hostitelské strany. 1.5 „Hostitelská strana“ znamená stranu, u níž působí styčný důstojník vyslaný domovskou stranou podle článku 3. 1.6 „Program mezinárodních návštěv“ znamená program vytvořený k zabezpečování návštěv a přidělování zahraničních představitelů u složek Ministerstva obrany Spojených států amerických a v zařízeních jeho dodavatelů. Byl vytvořen k zajištění toho, aby utajované a kontrolované neutajované informace, s nimiž mají být seznámeni cizí státní příslušníci, byly řádně schváleny k uvolnění pro jejich vlády; aby žádající cizí vlády poskytovaly bezpečnostní záruky za cizí státní příslušníky nebo jejich vysílající organizace nebo firmy, pokud návštěva nebo přidělení zahrnuje utajovanou informaciutajovanou informaci; a aby pro návštěvu nebo přidělení byla zajištěna příslušná administrativní opatření (např. stanovení data, času a místa). 1.7 „Styčný důstojník“ znamená vojáka nebo civilního zaměstnance domovské strany, který je na základě schválení nebo certifikace hostitelské strany nebo vlády zmocněn domovskou stranou, aby jednal jako její oficiální představitel v souvislosti s programy, projekty nebo dohodami, které jsou v zájmu vlád obou stran. 1.8 „Domovská vláda“ znamená národní vládu domovské strany. 1.9 „Domovská strana“ znamená stranu, která přiděluje styčného důstojníka podle článku 3. ČLÁNEK 2 PŮSOBNOST 2.1 Po dobu platnosti tohoto Memoranda může Ministerstvo obrany České republiky přidělit na základě dohody obou stran své vojáky nebo civilní zaměstnance ozbrojených sil jako styčné důstojníky na Ústředí Velitelství společných sil Spojených států amerických v souladu s podmínkami tohoto Memoranda. 2.2 Vytvoření každého místa styčného důstojníka podle tohoto Memoranda bude podloženo prokazatelnou potřebou a vzájemnou prospěšností takového místa pro obě strany. Po vytvoření bude každé místo styčného důstojníka podléhat pravidelnému posouzení jakoukoli stranou, aby bylo zajištěno, že takové místo je nadále potřebné a vzájemně prospěšné pro obě strany. Strany se dohodly, že místo styčného důstojníka, které není pro některou z nich nadále potřebné nebo vzájemně prospěšné, bude zrušeno. 2.3 Zahájení služby styčného důstojníka bude možné po splnění podmínek vztahujících se k oficiální certifikaci nebo schvalování styčných důstojníků, které mohou být stanoveny hostitelskou stranou nebo její vládou. Styční důstojníci, kteří mají být svou domovskou stranou přiděleni na místa ve Spojených státech, budou vyžádáni podle Programu mezinárodních návštěv definovaného v odstavci 1.6 tohoto Memoranda. 2.4 Pokud nebude dohodnuto jinak, normální doba služby styčného důstojníka bude tři (3) roky. 2.5 Jedna osoba může v kterémkoli okamžiku sloužit jako styčný důstojník pouze u jednoho hlavního vojenského velitelství hostitelské strany. ČLÁNEK 3 POVINNOSTI A ČINNOSTI 3.1 Styčný důstojník zastupuje domovskou stranu u hostitelské strany. Styčný důstojník nebude vykonávat služby, jež jsou právními předpisy hostitelské vlády a jejího státu vyhrazeny důstojníkům nebo zaměstnancům hostitelské vlády, ani nebude pro hostitelskou vládu vykonávat jakékoliv práce nebo poskytovat jakékoliv služby hostitelské vládě či jejím agenturám (včetně hostitelské strany). 3.2 Od styčného důstojníka se požaduje, aby dodržoval všechna příslušná opatření, procedury a právní předpisy hostitelské vlády a jejího státu. Hostitelská strana přidělí styčnému důstojníkovi kontaktního důstojníka, který mu poskytne radu, pokud jde o opatření, procedury a právní předpisy hostitelské strany, a zařídí činnost v souladu s těmito požadavky a účely tohoto Memoranda. 3.3 Styčný důstojník může zasláním žádosti kontaktnímu důstojníkovi požádat o přístup do zařízení hostitelské strany. Pokud tento přístup napomáhá uskutečňování účelu tohoto Memoranda, je v souladu s podmínkami jakékoliv příslušné certifikace nebo souhlasu vydaných hostitelskou vládou a je přípustný z hlediska příslušných opatření, procedur a právních předpisů hostitelské vlády a jejího státu, může být umožněn. O schválení takových žádostí rozhoduje hostitelská strana. Jakákoli žádost o přístup jdoucí za rámec podmínek příslušné certifikace nebo souhlasu musí být podána prostřednictvím Programu mezinárodních návštěv. 3.4 Styčnému důstojníkovi nebude umožněn přístup k technickým údajům ani jiným informacím hostitelské strany, ať již utajovaným či neutajovaným, s výjimkou těch, které byly schváleny hostitelskou stranou, a to pouze v rozsahu nutném pro výkon funkcí styčného důstojníka podle tohoto Memoranda. 3.5 Se všemi informacemi, k nimž byl styčnému důstojníkovi umožněn přístup po dobu jeho služby ve funkci styčného důstojníka u hostitelské strany, se bude nakládat jako s informacemi důvěrně poskytovanými domovské vládě, přičemž styčný důstojník nebude tyto informace dále předávat nebo poskytovat žádné jiné osobě, firmě, organizaci nebo vládě bez předchozího písemného zmocnění hostitelské vlády. Poskytnutí informací styčnému důstojníkovi nebude považováno za licenci nebo oprávnění k použití těchto informací pro jakýkoli jiný účel než ten, který je popsán v článku 2 tohoto Memoranda. 3.6 Styčnému důstojníkovi není povolena účast na cvičeních, rozmístěních nebo civilně-vojenských akcích, pokud k ní nebude výslovně písemně zmocněn jak hostitelskou, tak domovskou stranou. 3.7 Domovská strana nebude vysílat styčného důstojníka do služby nebo jej držet ve službě v místech, kde může pravděpodobně dojít nebo již došlo k přímým projevům nepřátelství se silami třetích států, bez písemného souhlasu domovské strany a hostitelské strany. 3.8 Od styčného důstojníka se bude požadovat dodržování ústrojních předpisů domovské strany s tím, že na žádost hostitelské strany bude styčný důstojník také nosit označení nutná k určení jeho státní příslušnosti, hodnosti a jeho postavení jako styčného důstojníka. Při jakékoliv příležitosti bude ústroj volena tak, aby se co nejvíce blížila ústroji konkrétní složky hostitelské strany, u níž se styčný důstojník nachází. Od styčného důstojníka se bude požadovat dodržování zvyků hostitelské strany, pokud jde o nošení civilního oděvu. 3.9 Před započetím doby služby styčného důstojníka sdělí domovská strana hostitelské straně, která složka domovské strany bude provádět operační řízení styčného důstojníka a také - pokud půjde o jinou složku - která složka domovské strany bude zajišťovat administrativní podporu styčného důstojníka a na něm závislých osob. 3.10 Na konci doby služby styčného důstojníka, nebo podle dohody stran, domovská strana může v souladu s ustanoveními článku 2 nahradit styčného důstojníka jinou osobou, která splňuje požadavky tohoto Memoranda. ČLÁNEK 4 FINANČNÍ UJEDNÁNÍ 4.1 Domovská strana ponese všechny náklady a výdaje na styčného důstojníka zahrnující mimo jiné: 4.1.1 Celý plat a další požitky styčného důstojníka; 4.1.2 Všechny cesty styčného důstojníka a na něm závislých osob, zahrnující mimo jiné cestu do země hostitelské strany a z ní; 4.1.3 Všechny náklady a výdaje na přidělení nebo umístění styčného důstojníka a osob na něm závislých v zemi hostitelské strany včetně nákladů a výdajů na cesty, kancelářské prostory, administrativní služby, ubytování, stravování, lékařské a stomatologické služby, pokud není v platné mezinárodní smlouvě výslovně stanoveno jinak; 4.1.4 Náhrady za ztrátu nebo poškození osobního majetku styčného důstojníka nebo osobního majetku osob na něm závislých; 4.1.5 Stěhování zařízení domácnosti styčného důstojníka a osob na něm závislých; 4.1.6 Přípravu a přepravu pozůstatků a pohřební náklady související s úmrtím styčného důstojníka nebo osob na něm závislých; 4.1.7 Formální i neformální výcvik styčného důstojníka, pokud nejde o poskytování informací o požadavcích hostitelské strany prováděné kontaktním důstojníkem; 4.1.8 Všechny výdaje související s návratem styčného důstojníka, jehož přidělení skončilo nebo bylo ukončeno, společně s osobami na něm závislými. 4.2 Hostitelská strana může poskytnout kancelářské zařízení, vybavení, materiál a služby, které mohou být pro styčného důstojníka nezbytné pro dosažení účelu tohoto Memoranda, přičemž domovská strana uhradí náklady na využívání těchto zařízení styčným důstojníkem podle sazeb stanovených hostitelskou stranou. Pokud jsou hostitelskou stranou Spojené státy, provádí se úhrada za toto zařízení, vybavení, materiál a služby prostřednictvím Programu pro vojenské prodeje do zahraničí (FMS, Foreign Military Sales) nebo za použití Dohody mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Spojených států amerických o akvizici a vzájemném poskytování služeb, která vstoupila v platnost dne 19.11.1996. 4.3 Přidělování styčných důstojníků podle tohoto Memoranda podléhá schválení domovské strany a dostupnosti finančních prostředků domovské strany pro tyto účely. ČLÁNEK 5 BEZPEČNOST 5.1 Hostitelská strana stanoví maximální věcný rozsah a stupně utajení, v jejichž rámci bude styčnému důstojníkovi povoleno seznamovat se s utajovanými informacemiutajovanými informacemi a kontrolovanými neutajovanými informacemi. Hostitelská strana sdělí domovské straně, jaký stupeň bezpečnostní prověrky musí mít styčný důstojník, aby mu byl povolen přístup k těmto informacím. Přístup styčného důstojníka k těmto informacím a zařízením bude omezen v souladu s podmínkami jeho přidělení, s ustanoveními tohoto článku, jakož i jakoukoli další dohodou nebo ujednáním mezi stranami nebo jejich vládami týkající se přístupu k těmto informacím a zařízením. Přístup bude dále vždy omezen na minimum nutné k naplnění účelu tohoto Memoranda, přičemž hostitelská strana může na základě svého uvážení zakázat styčnému důstojníkovi přístup do kteréhokoli zařízení nebo počítače hostitelské strany anebo požadovat, aby na takový přístup dohlížel personál hostitelské strany. Žádné ustanovení tohoto Memoranda nemůže být stranami vykládáno jako oprávnění k neomezenému přístupu k utajovaným informacímutajovaným informacím nebo kontrolovaným neutajovaným informacím uloženým v zařízeních nebo počítačových systémech hostitelské strany. 5.2 Každá strana zajistí předání bezpečnostních záruk, a to v případě českého personálu prostřednictvím Velvyslanectví České republiky ve Washingtonu, D. C, a v případě personálu Spojených států prostřednictvím Velvyslanectví Spojených států amerických v Praze, v nichž bude uvedena bezpečnostní prověrka styčného důstojníka přidělovaného příslušnou stranou. Bezpečnostní záruky budou připraveny a předány předepsanými kanály v souladu s obvyklými postupy hostitelské strany. Pro Spojené státy je předepsaným kanálem Program mezinárodních návštěv definovaný v odstavci 1.6 tohoto Memoranda. 5.3 Domovská strana zajistí, aby každý přidělený styčný důstojník byl plně seznámen s příslušnými právními předpisy týkajícími se ochrany majetkových informací (např. patentů, autorských práv, know-how a obchodních tajemství), utajovaných informacíutajovaných informací a kontrolovaných neutajovaných informací, které jsou tomuto styčnému důstojníkovi předávány, a aby tyto právní předpisy dodržoval. Tento závazek platí jak během přidělení styčného důstojníka, tak po jeho ukončení. Od styčných důstojníků Ministerstva obrany České republiky se bude požadovat, aby před nástupem do své funkce podepsali certifikaci uvedenou v Příloze A tohoto Memoranda. Výkon funkce styčného důstojníka u Velitelství společných sil Spojených států amerických bude povolen pouze osobám, které tuto certifikaci vyplnily a podepsaly. 5.4 Domovská strana zajistí, aby styčný důstojník trvale dodržoval všechny bezpečnostní právní předpisy a procedury hostitelské vlády a jejího státu. Každé porušení bezpečnostních procedur styčným důstojníkem po dobu jeho přidělení bude oznámeno domovské straně, aby učinila vhodná opatření. Domovská strana odvolá na žádost hostitelské strany každého styčného důstojníka, který v průběhu svého přidělení poruší bezpečnostní právní předpisy nebo procedury. 5.5 Veškeré utajované informaceutajované informace zpřístupněné styčnému důstojníkovi budou považovány za utajované informaceutajované informace poskytnuté domovské straně a budou podléhat všem ustanovením a ochranným opatřením stanoveným v Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o opatřeních k ochraně utajovaných vojenských informací platné ode dne 19. září 1995. 5.6 Styčný důstojník nesmí přechovávat utajované informaceutajované informace nebo kontrolované neutajované informace ve hmotné podobě (např. jako písemné dokumenty nebo elektronické soubory), pokud to není výslovně povoleno v podmínkách certifikace udělené hostitelskou stranou styčnému důstojníkovi (a písemně vyžádáno domovskou vládou) pro následující případy: 5.6.1 Kurýři. Styčný důstojník může přechovávat utajovanou informaciutajovanou informaci při plnění kurýrních úkolů, jestliže je k tomu oprávněn certifikací udělenou mu hostitelskou stranou. Utajované informaceUtajované informace budou zabaleny a jejich příjem bude potvrzován podle požadavků hostitelské strany. 5.6.2 Uložení na místě. Styčný důstojník může být v souladu s podmínkami certifikace vybaven bezpečnou schránou pro dočasné ukládání utajovaných informacíutajovaných informací, a to pod podmínkou, že odpovědnost za bezpečnost a kontrola nad schránou a jejím obsahem zůstanou hostitelské straně. ČLÁNEK 6 TECHNICKÉ A ADMINISTRATIVNÍ ZÁLEŽITOSTI 6.1 Certifikace nebo schválení jednotlivce hostitelskou stranou jako styčného důstojníka nezakládá tomuto jednotlivci diplomatické ani jiné zvláštní výsady. 6.2 Hostitelská strana může v rozsahu daném právními předpisy hostitelské vlády a jejího státu a v souladu s článkem 4 tohoto Memoranda poskytnout styčnému důstojníkovi administrativní podporu potřebnou k naplnění účelu tohoto Memoranda, která bude podléhat úhradě domovskou stranou. 6.3 Osvobození styčného důstojníka nebo na něm závislých osob od daní, cel, dovozních přirážek nebo jiných podobných poplatků se řídí příslušnými právními předpisy či mezinárodními smlouvami. 6.4 Pokud hostitelská strana poskytne styčnému důstojníkovi kancelářské prostory, stanoví tato strana styčnému důstojníkovi běžnou pracovní dobu. 6.5 Domovská strana zajistí, aby byla hostitelská strana informována s co největším předstihem o jakékoli nepřítomnosti styčného důstojníka. 6.6 Styčný důstojník a potvrzené na něm závislé osoby obdrží péči ve vojenských zdravotnických a stomatologických zařízeních v rozsahu dovoleném platnými právními předpisy, opatřeními a mezinárodními smlouvami. Jestliže mezi stranami existuje vzájemná dohoda o zdravotní péči, je v ní specifikováno oprávnění styčného důstojníka a na něm závislých osob k přístupu k takovým zařízením. Osobám, na něž se taková dohoda vztahuje, je péče obecně poskytována bezplatně. Všem styčným důstojníkům a na nich závislým osobám, na které se taková dohoda nevztahuje, může být nabídnuta zdravotní péče ve vojenských zařízeních za úhradu. Tam, kde nejsou vojenská zařízení k dispozici, odpovídá styčný důstojník za náklady na zdravotní a stomatologickou péči o něj a na něm závislé osoby. Před dobou služby styčného důstojníka domovská strana zajistí, aby styčný důstojník a na něm závislé osoby byli zdravotně způsobilí. Domovská strana je povinna se seznámit s dostupností zdravotních a stomatologických služeb pro styčného důstojníka a na něm závislé osoby, jakož i s náklady a postupy pro užívání těchto služeb. 6.7 Styčnému důstojníkovi a na něm závislým osobám může být dovoleno užívat vojenské velkoobchody, prodejny, kulturní zařízení a účastnit se obdobných aktivit ke zvyšování jejich morálky a pohody, a to v souladu s právními předpisy a opatřeními hostitelské strany a jejího státu. 6.8 Pokud jsou taková zařízení k dispozici, poskytne hostitelská strana styčnému důstojníkovi a osobám na něm závislým ubytovací a stravovací zařízení podle stejných zásad a priorit jako u svého vlastního personálu srovnatelné hodnosti a funkce, a to v rozsahu povoleném právními předpisy hostitelské vlády a jejího státu a za úhradu domovskou stranou. V místech, kde hostitelská strana neposkytuje ubytovací a stravovací zařízení, vyvine tato strana přiměřené úsilí k tomu, aby pomohla domovské straně najít taková zařízení pro styčného důstojníka a osoby na něm závislé. 6.9 Domovská strana zajistí, aby styčný důstojník a osoby na něm závislé měly v době vstupu či opuštění území státu hostitelské vlády všechny doklady vyžadované touto vládou pro takový vstup či opuštění. Pokud příslušná mezinárodní smlouva mezi státy stran nestanoví výjimku, musí se styční důstojníci a osoby na nich závislé podřídit při vstupu do Spojených států amerických jejich celním předpisům. ČLÁNEK 7 KÁZEŇ A ODVOLÁVÁNÍ 7.1 S výjimkou stanovenou v odstavci 7.2 nemůže hostitelská strana ani ozbrojené síly hostitelské vlády přijímat kázeňská opatření vůči styčnému důstojníkovi, který poruší vojenské předpisy státu hostitelské strany. Hostitelská strana nemá kázeňskou pravomoc ani nad osobami závislými na styčném důstojníkovi. Domovská strana však přijme vůči styčnému důstojníkovi taková administrativní nebo kázeňská opatření, která mohou být přiměřená okolnostem tak, aby bylo zajištěno dodržování tohoto Memoranda. Strany budou spolupracovat při vyšetřování jakýchkoliv porušení právních předpisů státu jedné z nich. 7.2 Certifikace nebo schválení styčného důstojníka může být hostitelskou stranou kdykoliv zrušeno, modifikováno nebo omezeno z jakéhokoliv důvodu, včetně, nikoli však výlučně, porušení právních předpisů hostitelské strany, hostitelské vlády nebo jejího státu. Mimo to domovská vláda odvolá na základě požadavku hostitelské strany styčného důstojníka nebo osoby na něm závislé ze státního území hostitelské vlády. Hostitelská strana svůj požadavek na odvolání odůvodní, nicméně spor mezi stranami, pokud jde o dostatečnost těchto důvodů, neospravedlňuje prodlení při odvolání styčného důstojníka nebo na něm závislých osob. 7.3 Styčný důstojník nebude vykonávat žádné kontrolní či kázeňské pravomoci nad vojenským nebo civilním personálem hostitelské strany. ČLÁNEK 8 NÁROKY 8.1 Nároky vůči kterékoli straně nebo jejímu personálu budou řešeny v souladu s ustanoveními článku VIII NATO SOFA. 8.2 Domovská strana zajistí, aby styční důstojníci a je doprovázející závislé osoby měli pojištění pro případ odpovědnosti z provozu jejich motorových vozidel v souladu s příslušnými právními předpisy státu hostitelské strany nebo nižšího územněsprávního celku státu hostitelské strany, v němž se nacházejí. Případné nároky související s užíváním soukromého motorového vozidla budou nejdříve uplatněny proti tomuto pojištění. ČLÁNEK 9 ŘEŠENÍ SPORŮ 9.1 Spory vzniklé z tohoto Memoranda nebo s ním související budou řešeny pouze jednáním stran a nebudou předkládány k urovnání jednotlivcům, národním nebo mezinárodním soudům ani jakémukoli jinému fóru. ČLÁNEK 10 OBECNÁ USTANOVENÍ 10.1 Všechny závazky stran podle tohoto Memoranda budou prováděny v souladu s vnitrostátním právem a závisí na dostupnosti finančních prostředků vyčleněných pro tyto účely. 10.2 Domovská strana zajistí, aby styčný důstojník zachovával veškeré povinnosti a dodržoval omezení uložená mu podle tohoto Memoranda a přílohy A k tomuto Memorandu. 10.3 Strany se shodují na tom, že toto Memorandum je smlouvou závaznou podle mezinárodního práva. ČLÁNEK 11 VSTUP V PLATNOST, ZMĚNY, TRVÁNÍ A UKONČENÍ 11.1 Toto Memorandum může být změněno na základě vzájemné písemné dohody stran. 11.2 Platnost tohoto Memoranda může být kdykoli ukončena na základě písemné dohody obou stran. V případě, že se obě strany shodují na ukončení platnosti tohoto Memoranda, uskuteční před datem ukončení platnosti vzájemné jednání. 11.3 Kterákoli ze stran může vypovědět toto Memorandum písemným oznámením druhé straně s výpovědní lhůtou sto osmdesát (180) dnů. 11.4 Jestliže strany uzavřou zvláštní Dokument o nabídce a přijetí (LOA - Letter of Offer and Acceptance), který upraví přidělení styčných důstojníků z Ministerstva obrany České republiky na Ústředí Velitelství společných sil Spojených států amerických za účelem uskutečnění konkrétního Programu pro vojenské prodeje do zahraničí (FMS - Foreign Military Sales), pak se na tyto styčné důstojníky bude vztahovat uzavřený Dokument o nabídce a přijetí. 11.5 Příslušná práva a povinnosti stran podle článku 5 (Bezpečnost) budou trvat bez ohledu na ukončení platnosti tohoto Memoranda. 11.6 Nejpozději v den, kdy nabude účinnosti ukončení platnosti nebo vypovězení tohoto Memoranda, stáhne každá ze stran své styčné důstojníky a osoby na nich závislé z území druhé strany a uhradí veškeré závazky, které na základě tohoto Memoranda dluží druhé straně. Jakékoliv náklady nebo výdaje, které má uhradit některá ze stran podle článku 4 tohoto Memoranda, ale které nebyly vyúčtovány s dostatečným předstihem umožňujícím jejich uhrazení před ukončením platnosti tohoto Memoranda, budou uhrazeny neprodleně po jejich vyúčtování. 11.7 Toto Memorandum nahrazuje všechny předchozí dohody týkající se styčných důstojníků, které mezi sebou uzavřely strany nebo jejich organizace, součásti nebo agentury, upravující přidělování osob jakožto styčných důstojníků na Ústředí Velitelství společných sil Spojených států amerických. 11.8 Toto Memorandum vstupuje v platnost dnem podpisu oběma stranami. Sjednává se na dobu pěti (5) let a může být opakovaně prodlouženo na navazující pětiletá období písemnou dohodou stran. 11.9 Toto Memorandum sestává z jedenácti (11) článků a přílohy. Na důkaz čehož níže podepsaní, řádně zplnomocněni, podepsali toto Memorandum. Dáno ve dvou (2) původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a anglickém, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za Ministerstvo obrany České republiky brigádní generál Ing. Miroslav Žižka v. r. 1\\. zástupce náčelníka Generálního štábu Armády České republiky Datum: 22. března 2010 Za Ministerstvo obrany Spojených států amerických David M. Edgington v. r. generálmajor vzdušných sil USA náčelník štábu Velitelství společných sil USA Datum: 22. března 2010 PŘÍLOHA A VZOR CERTIFIKACE K PODPISU STYČNÝMI DŮSTOJNÍKY [datum] ODDÍL 1 PRÁVNÍ STATUS CERTIFIKACE Jako představitel Ministerstva obrany České republiky pod záštitou rozšířeného oprávnění k návštěvám u Velitelství společných sil Spojených států amerických podléhám jurisdikci federálních, státních a místních zákonů Spojených států, pokud nestanoví jinak mezinárodní smlouva, jiný konkrétní pramen práva či podmínky jakýchkoli diplomatických imunit, které mi mohou být přiznány. Jsem srozuměn s tím, že přijetí funkce styčného důstojníka mi nezakládá nárok na diplomatické nebo jiné zvláštní výsady. ODDÍL 2 PODMÍNKY CERTIFIKACE (1) Úkoly: Jsem srozuměn s tím, že má činnost bude omezena na zastupování mé vlády a že se ode mě očekává, že budu vyjadřovat názory mé vlády v záležitostech společného zájmu mé vlády a vlády Spojených států. Nebudu vykonávat povinnosti, které jsou právními předpisy vyhrazeny důstojníkům nebo zaměstnancům vlády Spojených států. (2) Náklady: Jsem srozuměn s tím, že veškeré náklady spojené s výkonem mých povinností jako styčného důstojníka, zahrnující mimo jiné náklady na cestování, kancelářské prostory, administrativní služby, ubytování, stravu, lékařské a stomatologické služby, ponese má vláda. (3) Prodloužení a opětovné potvrzení: Jsem srozuměn s tím, že pokud si má vláda přeje rozšíření nebo opětovné potvrzení mého postavení nad rozsah původního časového vymezení, pro něž jsem certifikován, je třeba podat novou žádost o povolení návštěvy nejpozději 30 dnů před vypršením stávajícího rozšířeného oprávnění k návštěvám. (4) Kontaktní důstojník: Jsem srozuměn s tím, že po dokončení procesu certifikace bude po dobu mé návštěvy u Velitelství společných sil Spojených států amerických k mé podpoře přidělen kontaktní důstojník. Dále jsem srozuměn s tím, že prostřednictvím mého kontaktního důstojníka budu koordinovat všechny žádosti o informace, návštěvy a jiné záležitosti spadající do rozsahu mé certifikace. Jsem také srozuměn s tím, že požadavky na informace jdoucí mino rozsah mé certifikace budou předkládány prostřednictvím úřadu přidělence obrany při Velvyslanectví České republiky ve Washingtonu, D.C. (5) Jiné návštěvy: Jsem srozuměn s tím, že návštěvy v zařízeních, jejichž účel nemá přímý vztah k rozsahu mé certifikace, budou zabezpečovány prostřednictvím úřadu přidělence obrany při Velvyslanectví České republiky ve Washingtonu, D.C. (6) Uniforma: Jsem srozuměn s tím, že při plnění svých úkolů u Velitelství společných sil Spojených států amerických nebo jiném zařízení Ministerstva obrany budu nosit svou národní uniformu, pokud mi hostitelská strana nedá jiné pokyny. Budu dodržovat ústroj ní předpisy své domovské vlády. (7) Pracovní doba: Jsem srozuměn s tím, že má pracovní doba bude od pondělí do pátku od 8:00 do 16:15. Pokud budu požadovat přístup do mých pracovních prostor mimo pracovní dobu, je mou povinností vyžádat si svolení od kontaktního důstojníka. (8) Bezpečnost: a. Jsem srozuměn s tím, že přístup k informacím vlády Spojených států bude omezen pouze na informace, o kterých můj kontaktní důstojník rozhodne, že jsou nezbytné k výkonu funkce styčného důstojníka. Jsem také srozuměn s tím, že mi nemusí být umožněn přístup bez dohledu k počítačovým systémům vlády Spojených států, pokud informace dostupné prostřednictvím daného počítače nelze uvolnit pro mou vládu podle platných právních předpisů a opatření Spojených států amerických. b. Se všemi informacemi, k nimž budu moci mít přístup po dobu mé certifikace, bude nakládáno jako s informacemi důvěrně poskytnutými mé vládě. Tyto informace neuvolním ani nepředám žádné jiné osobě, firmě, organizaci nebo vládě bez předchozího písemného souhlasu vlády Spojených států. c. Okamžitě učiním oznámení svému kontaktnímu důstojníkovi, když získám nebo se dozvím o informacích Spojených států, k nimž nemám oprávnění přístupu. Dále souhlasím s tím, že budu hlásit svému kontaktnímu důstojníkovi všechny případy, při nichž mi byly nabídnuty nebo poskytnuty informace, pro něž nemám oprávnění. d. Pokud to bude vyžadováno, budu na svém svrchním oděvu nosit zřetelně viditelný bezpečnostní odznak. Tento odznak bude dodán vládou Spojených států. (9) Dodržování: Byl jsem seznámen s předpoklady a podmínkami mé certifikace, plně jsem jim porozuměl a budu je dodržovat. Nedodržení může mít za následek ukončení mé certifikace. Dále jsem srozuměn s tím, že ukončení mé certifikace nevylučuje další řízení v rámci federálních, státních nebo místních právních předpisů v souladu splatnou mezinárodní smlouvou o statusu ozbrojených sil nebo jinými mezinárodními smlouvami. (10) Definice pojmů: Pojmy zde nedefinované jsou definovány v platném Memorandu, kterým se řídí mé přidělení jako styčného důstojníka. ODDÍL 3 ROZSAH CERTIFIKACE (1) Kontaktní důstojník:___________mi byl přidělen jako kontaktní důstojník. (2) Certifikace: Jsem certifikován u Velitelství společných sil Spojených států amerických k podpore následujících programů: experimentování, transformace, interoperabilita, rozvoj koncepcí a další podněty k mnohonárodní spolupráci v rámci Velitelství společných sil Spojených států amerických vzájemně písemně dohodnuté oběma stranami. (3) Cestování: V rozsahu mé certifikace mohu se svolením mého kontaktního důstojníka navštívit následující místa: zařízení Velitelství společných sil Spojených států amerických, místa aktivit podřízených zařízení Velitelství společných sil Spojených států amerických a vymezené prostory v rámci Pentagonu. ODDÍL 4 POTVRZENÍ O VSTUPNÍM POUČENÍ Já,____________, jsem srozuměn s tím a beru na vědomí, že jsem byl certifikován jako styčný důstojník u Velitelství společných sil Spojených států amerických na základě dohody mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Spojených států amerických, reprezentovaným Velitelstvím společných sil Spojených států amerických. Dále potvrzuji, že plně chápu a byl jsem poučen o následujícím: (1) právním statusu mé certifikace; (2) podmínkách mé certifikace; a (3) rozsahu mé certifikace. Dále prohlašuji, že budu dodržovat podmínky a povinnosti podle mé certifikace. 23kB
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 44/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 44/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje oprava českého překladu Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, vyhlášené pod č. 10/2010 Sb. m. s. Vyhlášeno 30. 4. 2010, částka 19/2010 44 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje oprava českého překladu Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, vyhlášené pod č. 10/2010 Sb. m. s. Ministerstvo zahraničních věcí vyhlašuje opravu českého překladu Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, přijaté 13. prosince 2006 v New Yorku a vyhlášené pod č. 10/2010 Sb. m. s. V článku 9 odst. 2 písm. e) ve druhém řádku se slova „znakové řeči“ nahrazují slovy „znakového jazyka“. V článku 30 odst. 4 ve třetím řádku se slova „znakové řeči“ nahrazují slovy „znakového jazyka“.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 43/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 43/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o učinění výhrady k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě Vyhlášeno 30. 4. 2010, částka 19/2010 43 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 19. prosince 2008 byla po vyslovení souhlasu Parlamentem České republiky a po podpisu prezidentem republiky učiněna výhrada České republiky v souladu s článkem 42 Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)1), že nebude uplatňovat následující přípojky k Úmluvě: CUI – Jednotné právní předpisy pro smlouvu o užívání infrastruktury v mezinárodní železniční přepravě – Přípojek E k Úmluvě; APTU – Jednotné právní předpisy pro prohlašování technických norem za závazné a pro přijímání jednotných technických předpisů pro železniční materiál, určený k používání v mezinárodní dopravě – Přípojek F k Úmluvě; ATMF – Jednotné právní předpisy pro technickou admisi železničního materiálu, určeného k používání v mezinárodní dopravě — Přípojek G k Úmluvě. Výhrada podle článku 42 § 2 Úmluvy nabyla účinnosti pro Českou republiku dne 31. prosince 2009. 1) Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) přijatá v Bernu dne 9. května 1980 byla vyhlášena pod č. 8/1985. Změny a doplňky Úmluvy byly vyhlášeny pod č. 61/1991 Sb., č. 251/1991 Sb., č. 29/1998 Sb., č. 60/1999 Sb., č. 9/2002 Sb. m. s., č. 46/2003 Sb. m. s., č. 8/2004 Sb. m. s., č. 34/2005 Sb. m. s. a č. 19/2007 Sb. m. s. Protokol týkající se změn Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě přijatý v Bernu dne 20. prosince 1990 byl vyhlášen pod č. 274/1996 Sb. Protokol o změně Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě přijatý ve Vilniusu dne 3. června 1999 byl vyhlášen pod č. 49/2006 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 42/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 42/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o změně Dohody mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 17. března 1994 v Praze Vyhlášeno 30. 4. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 17. 5. 2010, částka 19/2010 * ČLÁNEK 1 - Odstavec 3 článku 3 Dohody se vypouští a nahrazuje se novými odstavci 3 až 5: * ČLÁNEK 2 - První věta prvního odstavce článku 6 Dohody bude mít následující znění: * ČLÁNEK 3 - Za článek 9 Dohody se vkládá nový článek 10. Jeho znění je následující: * ČLÁNEK 4 - 1. Tento Protokol je nedílnou částí Dohody mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 17. března 1994 v Praze. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 17. 5. 2010 42 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 16. září 2008 byl v Kyjevě podepsán Protokol mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o změně Dohody mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o podpoře a vzájemné ochraně investic1), podepsané dne 17. března 1994 v Praze. S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Protokol vstupuje v platnost na základě svého článku 4 odst. 2 dne 17. května 2010. České znění Protokolu a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně. Protokol mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o změně Dohody mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 17. března 1994 v Praze Vláda České republiky a vláda Ukrajiny (dále jen „smluvní strany“), vedeny přáním zintenzívnit hospodářskou spolupráci k vzájemnému prospěchu obou států, hodlajíce vytvořit a udržovat příznivé podmínky pro investice investorů jednoho státu na území druhého státu, uznávajíce povinnost České republiky vyplývající z článku 307 Smlouvy o založení Evropského společenství uvést veškeré své mezinárodně právní závazky do souladu s evropským komunitárním právem, se dohodly, že změní Dohodu mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o podpoře a vzájemné ochraně investic (dále jen „Dohoda“) následujícím způsobem: ČLÁNEK 1 Odstavec 3 článku 3 Dohody se vypouští a nahrazuje se novými odstavci 3 až 5: „3. Ustanovení o národním zacházení a doložce nejvyšších výhod podle tohoto článku se nebudou vztahovat na výhody, které poskytuje smluvní strana na základě svých závazků jako člena celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu. 4. Smluvní strana je srozuměna s tím, že závazky druhé smluvní strany jako člena celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu zahrnují závazky vyplývající z mezinárodní smlouvy nebo z dvoustranné smlouvy na základě vzájemnosti týkající se této celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu. 5. Ustanovení této Dohody nelze vykládat tak, že zavazují jednu smluvní stranu poskytnout investorům druhé smluvní strany nebo jejich investicím či výnosům takové výhody, upřednostnění nebo výsady, které může smluvní strana poskytovat na základě mezinárodní smlouvy týkající se zcela nebo převážně zdanění.“ ČLÁNEK 2 První věta prvního odstavce článku 6 Dohody bude mít následující znění: „Aniž jsou dotčena opatření přijatá Evropským společenstvím, smluvní strany zajistí převod plateb spojených s investicemi a výnosy.“ ČLÁNEK 3 Za článek 9 Dohody se vkládá nový článek 10. Jeho znění je následující: „Základní bezpečnostní zájmy 1. Nic v této dohodě nelze vykládat tak, že je bráněno kterékoli ze smluvních stran přijmout kroky, které považuje za nezbytné na ochranu svých základních bezpečnostních zájmů, a) týkající se trestných činůtrestných činů; b) týkající se obchodu se zbraněmi, střelivem a válečnými nástroji a transakcí s jiným zbožím, materiálem, službami a technologiemi, které byly provedeny s cílem zásobovat vojenské nebo jiné bezpečnostní síly; c) učiněné v době války nebo v době mimořádných událostí v mezinárodních vztazích, nebo d) vztahující se k provádění národní politiky nebo mezinárodních dohod týkajících se zákazu rozšiřování atomových zbraní nebo jiných atomových výbušných zařízení nebo e) v souladu se svými závazky podle Charty OSN kroky k zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. 2. Základní bezpečnostní zájmy smluvní strany mohou zahrnovat zájmy vyplývající z jejího členství v celní, hospodářské nebo měnové unii, volném trhu nebo zóně volného obchodu.“ Vzhledem ke vložení nového článku 10 budou následující články Dohody odpovídajícím způsobem přečíslovány. ČLÁNEK 4 1. Tento Protokol je nedílnou částí Dohody mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 17. března 1994 v Praze. 2. Protokol vstoupí v platnost devadesátým dnem od data pozdější notifikace smluvní stranou o splnění nezbytných vnitrostátních právních požadavků. Protokol zůstane platný po stejnou dobu jako Dohoda. Dáno v Kyjevě dne 16. září 2008 v dvojím vyhotovení, každé v jazyce českém, ukrajinském a anglickém. V případě jakéhokoli rozporu ve výkladu je rozhodující anglické znění. Za vládu České republiky Ing. Mirek Topolánek předseda vlády Za vládu Ukrajiny Julia Tymošenková předsedkyně vlády 1) Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsaná dne 17. března 1994 v Praze byla vyhlášena pod č. 23/1996 Sb.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 126/2010 Sb.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 126/2010 Sb. Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání cenového předpisu 2/2010/DZP, kterým se mění cenový předpis 1/2010/DZP o regulaci cen zdravotní péče, maximálních cen zdravotní péče zubních lékařů hrazené ze zdravotního pojištění a stomatologických výrobků plně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů Vyhlášeno 29. 4. 2010, částka 45/2010 126 SDĚLENÍ Ministerstva zdravotnictví ze dne 23. března 2010 o vydání cenového předpisu 2/2010/DZP, kterým se mění cenový předpis 1/2010/DZP o regulaci cen zdravotní péče, maximálních cen zdravotní péče zubních lékařů hrazené ze zdravotního pojištění a stomatologických výrobků plně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů Ministerstvo zdravotnictví podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 19. února 2010 vydalo cenový předpis 2/2010/DZP, kterým se mění cenový předpis 1/2010/DZP o regulaci cenregulaci cen zdravotní péče, maximálních cen zdravotní péče zubních lékařů hrazené ze zdravotního pojištění a stomatologických výrobků plně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů. Cenový předpis je publikován ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví částka 2/2010 ze dne 1. března 2010 a nabyl účinnosti dne 1. března 2010. Ministryně: Jurásková v. r.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 125/2010 Sb.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 125/2010 Sb. Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání cenového předpisu 1/2010/DZP o regulaci cen zdravotní péče, maximálních cen zdravotní péče zubních lékařů hrazené ze zdravotního pojištění a stomatologických výrobků plně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů Vyhlášeno 29. 4. 2010, částka 45/2010 125 SDĚLENÍ Ministerstva zdravotnictví ze dne 23. března 2010 o vydání cenového předpisu 1/2010/DZP o regulaci cen zdravotní péče, maximálních cen zdravotní péče zubních lékařů hrazené ze zdravotního pojištění a stomatologických výrobků plně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů Ministerstvo zdravotnictví podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 4. prosince 2009 vydalo cenový předpis 1/2010/DZP o regulaci cenregulaci cen zdravotní péče, maximálních cen zdravotní péče zubních lékařů hrazené ze zdravotního pojištění a stomatologických výrobků plně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů. Cenový předpis je publikován ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví částka 9/2009 ze dne 18. prosince 2009 a nabyl účinnosti dne 1. ledna 2010. Ministryně: Jurásková v. r.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 124/2010 Sb.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 124/2010 Sb. Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání cenového rozhodnutí 1/10-Far, kterým se stanoví seznam ATC skupin léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely nepodléhajících regulaci ceny původce Vyhlášeno 29. 4. 2010, částka 45/2010 124 SDĚLENÍ Ministerstva zdravotnictví ze dne 23. března 2010 o vydání cenového rozhodnutí 1/10-Far, kterým se stanoví seznam ATC skupin léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely nepodléhajících regulaci ceny původce Ministerstvo zdravotnictví podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 10. prosince 2009 vydalo cenové rozhodnutí 1/10-FAR, kterým se stanoví seznam ATC skupin léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely nepodléhajících regulaci ceny původce. Cenové rozhodnutí je publikováno ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví částka 9/2009 ze dne 18. prosince 2009 a nabylo účinnosti dne 31. prosince 2009. Ministryně: Jurásková v. r.
Nález Ústavního soudu č. 123/2010 Sb.
Nález Ústavního soudu č. 123/2010 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 30. března 2010 ve věci návrhu na zrušení slova „pravomocných“ v § 11 odst. 4 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 4. 2010, částka 44/2010 * Odůvodnění * I. - Průběh řízení a rekapitulace návrhu * II. - Rekapitulace vyjádření účastníků řízení * III. - Dikce napadeného ustanovení zákona * IV. - Aktivní legitimace navrhovatele * V. - Ústavní konformita legislativního procesu * VI. - Hodnocení Ústavního soudu * VII. - 66. Ze všech těchto důvodů Ústavní soud návrhu vyhověl a slovo „pravomocných“ v § 11 odst. 4 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ke dni vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů zrušil, a to pro 123 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl dne 30. března 2010 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu Mgr. F. K., Ph.D., na zrušení slova „pravomocných“ v § 11 odst. 4 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, spojeného s ústavní stížností proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2009 č. j. 8 As 50/2008-75, takto: Ustanovení § 11 odst. 4 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, se zrušuje ve slovu „pravomocných“ ke dni vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. Odůvodnění I. Průběh řízení a rekapitulace návrhu 1. Dne 17. 7. 2009 obdržel Ústavní soudÚstavní soud ústavní stížnost navrhovatele, kterou se domáhá zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2009 č. j. 8 As 50/2008-75 pro porušení svého základního práva na informace podle čl. 17 Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“). V tehdejší věci Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 18. 6. 2008 č. j. 9 Ca 4/2007-43 zamítl žalobu stěžovatele proti rozhodnutí ministra financí ze dne 30. 10. 2006 č. j. 10/99 897/2006-RK, kterým byl zamítnut rozklad stěžovatele proti rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 29. 9. 2006 č. j. 22/92219/2006/3341IK-255 a současně potvrzeno toto rozhodnutí o částečném odmítnutí informací, resp. neposkytnutí rozsudků soudů ve věcech žalob proti nabyvatelům majetku úplatně převedeným Fondem dětí a mládeže v „likvidaci“ podle zákona č. 364/2000 Sb., o zrušení Fondu dětí a mládeže a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jež nenabyly právní moci. Proti tomuto rozsudku městského soudu podal stěžovatel kasační stížnostkasační stížnost, která však byla napadeným rozsudkem Nejvyššího správního soudu zamítnuta. Nejvyšší správní soud dovodil, že pokud jde o rozsudky nepravomocné, do rozhodovací činnosti soudů je třeba pojmout i tyto rozsudky (jsou-li pravomocné rozsudky rozhodovací činností soudů, není jediný důvod, aby touto činností nebyly též rozsudky nepravomocné, ba naopak). Ustanovení § 11 odst. 4 písm. b) informačního zákona tedy jednoznačně brání povinným subjektům v poskytování jakýchkoliv informací o rozhodovací činnosti soudů (s výjimkou poskytnutí informací v podobě pravomocných rozsudků). Tím spíše pak ustanovení tohoto zákona brání poskytování informací o rozhodovací činnosti soudů v podobě rozsudků, které dosud nenabyly právní moci. Nejvyšší správní soud dále uvedl, že mu nepřísluší vynášet zásadní soudy o tom, zda úprava ustanovení § 11 odst. 4 písm. b) informačního zákona, ve znění účinném od 23. 3. 2006, je šťastná či nikoliv, konstatoval však, že není v rozporu s právem na informace, garantovaným ústavním pořádkem, zejména čl. 17 odst. 5 Listiny základních práv a svobod. Omezení práva na informace o rozhodovací činnosti soudů není v principu založeno na odmítnutí přístupu veřejnosti k jakýmkoliv informacím o rozhodovací činnosti soudů (srov. poskytnutí informace v podobě pravomocných rozsudků). Toto omezení je limitováno požadavkem nezasahovat v průběhu procesu - v zájmu objektivity a nestrannosti posouzení každé věci - do vlastní rozhodovací činnosti soudu (včetně rozhodovací činnosti ve formě nepravomocných rozsudků), a dále je limitováno i nezbytnými opatřeními v zájmu národní bezpečnosti, územní celistvosti nebo veřejné bezpečnosti, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky, ochrany pověsti nebo práv jiných, zabránění úniku důvěrných informacídůvěrných informací nebo zachování autority a nestrannosti soudní moci [čl. 10 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále též jen „Úmluva“)]. Výkon svobody projevu a práva na informace může být tedy omezen zákonem mj. i v zájmu zachování autority a nestrannosti soudní moci. 2. Jádrem ústavní stížnosti je otázka výkladu ustanovení § 11 odst. 4 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“ nebo „informační zákon“) za použití ústavních principů a mezí uvedených v čl. 17 a čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, a to v konkrétní věci žádosti stěžovatele o poskytnutí nepravomocných rozsudků soudů. Ministerstvo financí odepřelo poskytnout stěžovateli kopie rozsudků ve věcech, jichž se v postavení účastníka řízení účastnilo, s poukazem na jejich nepravomocný charakter. Stěžovatel se domnívá, že rozsudky jako výsledky rozhodovací činnosti soudů jsou - až na zákonem úzce stanovené výjimky - veřejné. Uvedené platí tím spíše, pokud jsou informace o nich vyžadovány od orgánu veřejné moci, který v řízeních jim předcházejících jednal ve sporu o majetek státu. Samotná otázka právní moci rozsudku není podle názoru stěžovatele kritériem, které by bylo schopno naplnit materiální podmínky omezení práva na informace podle čl. 17 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Takové omezení se zpronevěřuje nejen základnímu politickému právu stěžovatele, ale i historickému smyslu a účelu veřejnosti soudního rozhodování, která má dlouhodobě přispívat k důvěře v předvídatelnost, transparentnost a spravedlnost samotného systému justice. 3. Spolu s ústavní stížností podal stěžovatel návrh na zrušení části ustanovení § 11 odst. 4 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím, a to konkrétně slova „pravomocných“. 4. První senát Ústavního souduÚstavního soudu neshledal důvod k odmítnutí ústavní stížnosti navrhovatele podle § 43 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), neboť uplatněním napadeného ustanovení nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti. Formální předpoklady jejího projednání podle § 43 odst. 1 jsou splněny a ústavní stížnost nebyla shledána zjevně neopodstatněnou podle § 43 odst. 2 písm. a) citovaného zákona. Proto první senát ve smyslu § 78 odst. 1 tohoto zákona řízení o ústavní stížnosti přerušil (usnesením ze dne 4. 1. 2010 sp. zn. I. ÚS 1885/09) a návrh na zrušení shora citovaných ustanovení zákona postoupil plénu Ústavního souduÚstavního soudu k rozhodnutí podle čl. 87 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“). II. Rekapitulace vyjádření účastníků řízení 5. Ústavní soudÚstavní soud vyžádal v souladu s ustanovením § 69 zákona o Ústavním soudu vyjádření účastníků řízení - obou komor Parlamentu. 6. Poslanecká sněmovna ve svém vyjádření k návrhu jen zrekapitulovala průběh zákonodárného procesu vedoucí k přijetí zákona zakotvujícího napadené ustanovení a uvedla, že zákonodárný sbor jednal v přesvědčení, že přijatý zákon je v souladu s Ústavou a s naším právním řádem. Závěrem vyslovila souhlas s upuštěním od ústního jednání. 7. Senát ve svém vyjádření k návrhu zrekapituloval průběh zákonodárného procesu vedoucí k přijetí zákona zakotvujícího napadené ustanovení. Mimo jiné uvedl, že k předmětnému § 11 odst. 4 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím byl Senátem schválen pozměňovací návrh, který projednávanou zákonnou předlohu věcně rozšiřoval tak, aby žadatelům o informace mohla být namísto navrhovaných pravomocných rozsudků poskytována všechna pravomocná rozhodnutí soudů. V žádném z diskusních příspěvků, které byly v průběhu jednání Senátu k obsahu návrhu zákona předneseny, nezaznělo zpochybnění ústavnosti postupu omezit poskytování soudních rozhodnutí pouze na ta, která nabyla právní moci. Senát projednal návrh zákona obsahující navrhovatelem napadenou část ustanovení § 11 odst. 4 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně stanoveným způsobem. Namítaný rozpor předmětného zákonného ustanovení s čl. 17 odst. 4 Listiny základních práv a svobod Senát při jednání o něm neshledal. Senát vyslovil souhlas s upuštěním od ústního jednání. 8. Ústavní soudÚstavní soud si vyžádal (podle ustanovení § 48 odst. 2 a § 49 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) i vyjádření Ministerstva spravedlnosti, které se však ve stanovené lhůtě nevyjádřilo. III. Dikce napadeného ustanovení zákona 9. Ustanovení § 11 odst. 4 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím zní: „Povinné subjekty dále neposkytnou informace o rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou pravomocných rozsudků.“. IV. Aktivní legitimace navrhovatele 10. Aktivní legitimace navrhovatele k podání posuzovaného návrhu je dovoditelná z ustanovení § 74 zákona o Ústavním soudu. Navrhovatel tak splňuje vymezené podmínky aktivní legitimace k podání předmětného návrhu k Ústavnímu soudu. V. Ústavní konformita legislativního procesu 11. Podle § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu Ústavní soud - kromě posouzení souladu napadeného zákona s ústavními zákony - zjišťuje, zda byl zákon přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. 12. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nenamítal vadu legislativního procesu ani překročení Ústavou stanovené kompetence zákonodárce, není s ohledem na principy procesní ekonomie nutné tuto otázku blíže zkoumat, a postačí, vedle přihlédnutí k vyjádřením předloženým Poslaneckou sněmovnou a Senátem, formální ověření průběhu legislativního procesu z veřejně dostupného informačního zdroje na http://www.psp.cz. 13. Napadené znění § 11 odst. 4 písm. b) bylo vloženo do zákona o svobodném přístupu k informacím novelou provedenou zákonem č. 61/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb., a zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, (sněmovní tisk č. 991). Tento zákon byl přijat Poslaneckou sněmovnou dne 14. 10. 2005. Senát vrátil Poslanecké sněmovně zákon s pozměňovacími návrhy (usnesení č. 250), avšak Poslanecká sněmovna setrvala na původním návrhu zákona (usnesení č. 2153). Zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 26 pod číslem 61/2006 Sb. Ústavní soudÚstavní soud tudíž konstatuje, že zákon byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. VI. Hodnocení Ústavního soudu VI. a) 14. Navrhovatel nejdříve Ústavnímu souduÚstavnímu soudu předkládá alternativu, že ustanovení § 11 odst. 4 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím by bylo možné považovat za vyložitelné v tom smyslu, že nezakazuje poskytnout nepravomocné rozsudky soudů. Opačný výklad (zastávaný mj. Nejvyšším správním soudem v rozsudku ze dne 29. 4. 2009 č. j. 8 As 50/2008-75) považuje navrhovatel za „příliš restriktivní“. 15. V řízení tak navrhovatel nejdříve předložil otázku interpretace ustanovení § 11 odst. 4 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím v tom smyslu, zda skutečně zakazuje či nezakazuje nepravomocné rozsudky soudů poskytnout. 16. Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že ustanovení § 11 odst. 4 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím není ústavně konformně vyložitelné, pokud jde o možnost poskytnout k informaci nepravomocné rozsudky soudů. Zákonodárce totiž v § 11 odst. 4 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím používá výčet taxativní. Tedy, poskytnout informace o rozhodovací činnosti soudů lze pouze v podobě rozsudků pravomocných. Z toho argumentací a contrario (nepřímo) plyne zákaz poskytnout informace o jiné rozhodovací činnosti, tj. včetně nepravomocných rozsudků. V opačném případě by textuálně zakotvené dovolení poskytnout informace o rozhodovací činnosti soudů jen v podobě pravomocných rozsudků ztrácelo jakýkoli rozumný smysl. Opačný výklad by nemohl být přijat ani aplikací pravidla ústavně konformního výkladu, neboť - jak ostatně plyne z judikatury Ústavního souduÚstavního soudu [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 72/06 ze dne 29. 1. 2008 (N 23/48 SbNU 263; 291/2008 Sb.)*), bod 31] - toto pravidlo je aplikovatelné až v situaci dvojího (či vícerého) možného výkladu právního předpisu; jinak by se již logicky nejednalo o výklad práva, ale o tvorbu zákona. Pro úplnost Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že tento (jediný možný) výklad nemůže být výkladem restriktivním (jak se mylně domnívá navrhovatel), neboť se naopak opírá o doslovné (a taxativně formulované) znění § 11 odst. 4 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím. Restriktivní výklad znamená, že jazykový projev je zákonodárcem míněn s užším dosahem, než odpovídá doslovnému znění, použitý výraz označuje tedy více, než zákonodárce ve skutečnosti zamýšlel. 17. V této souvislosti odkazuje Ústavní soudÚstavní soud na relevantní část odůvodnění shora citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu: »Dne 23. 3. 2006 nabylo účinnosti ustanovení § 11 odst. 4 písm. b) informačního zákona, ve znění účinném v rozhodné době, podle něhož povinné subjekty neposkytnou informace o rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou pravomocných rozsudků. Novela informačního zákona (zákon č. 61/2006 Sb.) připojila k textu původního ustanovení § 11 odst. 4 písm. b) informačního zákona („povinné subjekty dále neposkytnou informace o rozhodovací činnosti soudů“) povinným subjektům s účinností od 23. 3. 2006 jednoznačnou povinnost, a to zpřístupňovat pravomocné rozsudky. Nejde však o bezvýznamné upřesnění ustanovení § 11 odst. 4 písm. b) informačního zákona jen v tom směru, že povinné subjekty musí zpřístupnit pravomocné rozsudky soudů. Tato novela má závažné důsledky i pro vymezení pojmu „rozhodovací činnost soudů“ ve vztahu k rozsahu informační povinnosti příslušných subjektů. Písemná vyhotovení rozsudků jsou vždy výstupem rozhodovací činnosti soudů, nesoucí nutně informace o této jejich činnosti v konkrétní věci (výrok i odůvodnění rozsudku). Za rozhodovací činnost ve smyslu ustanovení § 11 odst. 4 písm. b) informačního zákona je proto třeba považovat nejen postup soudů v řízení a jejich úkony směřující ke zjištění skutkového stavu věci a k jeho právnímu posouzení, ale i vlastní rozhodování soudů, resp. rozhodnutí ve věci samé. Z dikce „povinné subjekty dále neposkytnou informace o rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou pravomocných rozsudků“ pak vyplývá, že pravomocné rozsudky, resp. výsledky rozhodovací činnosti soudů ve formě pravomocných rozsudků jsou jako výjimky z této činnosti přímo ze zákona nutnou součástí rozhodovací činnosti soudů (do rozhodovací činnosti soudů tedy již pojmově patří pravomocné rozsudky). Pokud pak jde o rozsudky nepravomocné, nutno i zde dojít k závěru, že do rozhodovací činnosti soudů je třeba pojmout i tyto rozsudky (jsou-li pravomocné rozsudky rozhodovací činností soudů, není jediný důvod, aby touto činností nebyly též rozsudky nepravomocné, ba naopak). Ustanovení § 11 odst. 4 písm. b) informačního zákona jednoznačně brání povinným subjektům v poskytování jakýchkoliv informací o rozhodovací činnosti soudů (s výjimkou poskytnutí informací v podobě pravomocných rozsudků). Tím spíše pak ustanovení tohoto zákona brání poskytování informací o rozhodovací činnosti soudů v podobě rozsudků, které dosud nenabyly právní moci. Je tomu tak proto, že pokud jsou předmětem zákonné výluky informace o rozhodovací činnosti soudů jako takové (s výjimkou pravomocných rozsudků), nelze poskytovat ani informace o této činnosti zakotvené v rozsudcích nepravomocných (argumentum a contrario, kterým se odhaluje smysl právní normy podle pravidel formální logiky) ...«. VI. b) 18. Z hlediska obsahu návrhu navrhovatele tak vyvstala otázka ústavní konformity samotné normy, která zakazuje poskytnutí nepravomocných rozsudků, avšak současně dovoluje poskytnutí rozsudků pravomocných (dále též jako „napadená norma“). 19. Nejvyšší správní soud v citovaném rozsudku dovodil ústavní souladnost napadené právní normy. 20. Navrhovatel naopak na podporu svého závěru o protiústavnosti napadené normy uvádí v podstatě následující. Požadavkem na poskytnutí nepravomocných rozsudků, které navrhovatel hodlal použít jako pramen interpretace práva a zdroj právní argumentace, nemohlo v žádném případě dojít k zásahu do průběhu soudního procesu či do vlastní rozhodovací činnosti soudu. Pokud by zpřístupnění nepravomocných rozhodnutí mělo ohrozit rozhodovací činnost soudu, neměla a nemohla by být taková rozhodnutí z téhož důvodu ani veřejně vyhlašována. Pokud by mohlo skutečně dojít ke střetu s právem na ochranu osobnosti, s právem na ochranu osobních údajůosobních údajů či soukromí, je nutné hledat řešení nejprve pomocí jiných méně omezujících právních institutů či právních norem, a teprve poté, co by se toto nezdařilo, aplikovat ustanovení omezující právo na informace. V případě např. práva na ochranu osobních údajůosobních údajů či soukromí obsahuje ustanovení poskytující dostatečnou ochranu těchto práv již samotný zákon o svobodném přístupu k informacím v § 8a, který odkazuje na právní předpisy upravující jejich ochranu. Další dostatečnou ochranu či „pojistku“ obsahuje ustanovení § 12 zákona o svobodném přístupu k informacím. Argument Nejvyššího správního soudu, že tato nepravomocná rozhodnutí mohou doznat v důsledku jejich přezkumu podstatných změn, je relevantní, ale je to fakt, se kterým musí žadatel počítat a podle toho s informací naložit. Žadatel musí v takovém případě vědět, že nepravomocné rozhodnutí není nezměnitelné a není konečné, ale nemůže to být důvod pro odepření poskytnutí tohoto rozhodnutí jako informace. Jako pramen interpretace práva jsou publikována nejen konečná rozhodnutí, ale např. i odlišná stanoviska ať už nadepsaného soudu nebo např. Evropského soudu pro lidská práva. Navíc i pravomocný rozsudek nemusí být konečným rozhodnutím ve věci, neboť může být zrušen např. rozhodnutím Nejvyššího soudu nebo Ústavního souduÚstavního soudu. Pokud je soudní řízení ovládáno zásadou veřejnosti a rozsudek se bez výjimky vyhlašuje veřejně, údaje týkající se pravomocně neskončeného soudního řízení de facto zveřejněny jsou (ať už během samotného řízení, či vyhlášením rozsudku) a samotný rozsudek je už pouze písemným vyhotovením toho, co již bylo vyhlášeno. VI. c) 21. Ústavní soudÚstavní soud \\- nevázaje se odůvodněním návrhu, nýbrž toliko jeho petitem - přistoupil ke zkoumání ústavnosti napadené normy. 22. Podle čl. 17 odst. 1 Listiny platí, že „Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.“. Podle čl. 17 odst. 2 Listiny platí, že „Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.“. Podle čl. 17 odst. 5 Listiny platí, že „Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon.“. 23. Podle čl. 10 odst. 1 Úmluvy platí, že „Každý má právo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování státních orgánů a bez ohledu na hranice ...“. 24. Ustanovení § 11 odst. 4 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím neumožňuje poskytnout informaci o rozhodovací činnosti soudů v podobě nepravomocných rozsudků. Tím zasahuje do základního práva jednotlivce na informace (podle čl. 17 Listiny) a do základní svobody jednotlivce přijímat informace (podle čl. 10 Úmluvy) a omezuje je. 25. V této souvislosti je namístě poukázat i na obecnější judikaturu Evropského soudu pro lidská práva týkající se práva na informace. Odkázat lze na rozhodnutí o přijatelnosti stížnosti Sdružení Jihočeské matky v. Česká republika ze dne 10. 7. 2006, stížnost č. 19101/03, které spočívá ve výslovném uznání aplikovatelnosti článku 10 Evropské úmluvy v případech odmítnutí žádosti o přístup k veřejným nebo správním dokumentům (srov. Parlamentní institut: Přístup nevládních neziskových organizací k soudům ve vybraných členských státech EU v případech, kdy je diskriminací ohrožen větší počet osob, dostupné na http://www.psp.cz/cgi-bin/win/kps/pi/prace/pi-5-269.pdf). Rovněž lze citovat např. rozsudek ve věci Campos Daâmaso proti Portugalsku ze dne 24. 4. 2008, č. stížnosti 17107/05, v němž byla reprodukci obžaloby novinářem poskytnuta ochrana s ohledem na (mimo jiné) právo (veřejnosti) přijímat informace podle čl. 10 Úmluvy. 26. Koneckonců ani Nejvyšší správní soud v citovaném rozsudku nezpochybňuje, že napadená norma je zásahem do čl. 17 Listiny a čl. 10 Úmluvy. 27. Nikoli však každé omezení základního práva jednotlivce je protiústavní. Výslovně to předvídá čl. 17 odst. 4 Listiny: „Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.“. Obdobně hovoří čl. 10 odst. 2 Úmluvy: „Výkon těchto svobod, protože zahrnuje i povinnosti i odpovědnost, může podléhat takovým formalitám, podmínkám, omezením nebo sankcím, které stanoví zákon a které jsou nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, územní celistvosti nebo veřejné bezpečnosti, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky, ochrany pověsti nebo práv jiných, zabránění úniku důvěrných informacídůvěrných informací nebo zachování autority a nestrannosti soudní moci.“. 28. Čili, zásah do práv plynoucích z čl. 17 Listiny a z čl. 10 odst. 1 Úmluvy poruší Listinu a Úmluvu tehdy, pokud nebude splňovat požadavky stanovené v čl. 17 odst. 4 Listiny a v čl. 10 odst. 2 Úmluvy. Musí být tudíž zjištěno, zda byl zásah „stanovený zákonem“, zda sledoval jeden nebo více legitimních cílů zakotvených v těchto ustanoveních a zda byl „nezbytný v demokratické společnosti“, aby těchto cílů dosáhl. 29. S ohledem na existenci § 11 odst. 4 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím není sporu, že zásah je „stanovený zákonem“ ve smyslu čl. 17 odst. 4 Listiny a čl. 10 odst. 2 Úmluvy. 30. Rovněž podmínku legitimního cíle považuje Ústavní soudÚstavní soud za naplněnou. Dotčený zásah může být nazírán jako sloužící k ochraně hodnot citovaných v čl. 17 odst. 4 Listiny a v čl. 10 odst. 2 Úmluvy. Potud Ústavní soudÚstavní soud souhlasí s odůvodněním citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu. 31. Nicméně, Ústavní soudÚstavní soud je názoru, že napadená norma nesplňuje podmínku nezbytnosti omezení základního práva a svobody jednotlivce v demokratické společnosti. 32. Evropský soud pro lidská práva trvale zastává názor, že v článku 10 odst. 2 Úmluvy obsažené přídavné jméno „nezbytné“ v sobě obsahuje existenci „naléhavé společenské potřeby“ [viz rozsudek ve věci Lingens, 1986, citovaný kupř. v usnesení Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. IV. ÚS 606/03 ze dne 19. 4. 2004 (U 23/33 SbNU 453)]. 33. Klíčová je teze, že nelze (přirozeně) a priori vyloučit, že v konkrétním případě bude ochrana základního práva převažovat nad citovanými hodnotami, tj. že nebude dána existence „naléhavé společenské potřeby“ na omezení základního práva (dále též jako „tato teze“). Právě proto je nutné zkoumat v každém konkrétním případě (podle okolností konkrétní věci) splnění podmínky nezbytnosti omezení základního práva a svobody jednotlivce v demokratické společnosti. 34. Ostatně tato teze plyne i z judikatury Ústavního souduÚstavního soudu. Kupříkladu v nálezu sp. zn. IV. ÚS 154/97 ze dne 9. 2. 1998 (N 17/10 SbNU 113) Ústavní soudÚstavní soud konstatoval, že „Při střetu základního politického práva na informace a jejich šíření s právem na ochranu osobnosti a soukromého života, tedy základních práv, které stojí na stejné úrovni, bude vždy věcí nezávislých soudů, aby s přihlédnutím k okolnostem každého jednotlivého případu pečlivě zvážily, zda jednomu právu nebyla bezdůvodně dána přednost před právem druhým.“. 35. Koneckonců, tuto tezi vyslovil i správní soud k dané problematice, konkrétně Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 23. 2. 2007 sp. zn. 10 Ca 144/2005 (dostupný v systému ASPI), který přitom Nejvyšší správní soud ve výše uvedeném rozsudku citoval. Městský soud v tomto kontextu přiléhavě uvedl, že »Případný střet práva na informace s jiným základním lidským právem ... je nutno vzhledem ke konkrétnímu případu posoudit, kterému z těchto práv v dané konkrétní věci má být dána přednost ... Požadavek na poskytnutí anonymizovaných pravomocných rozsudků ve věcech určitého druhu nemůže být proto odmítnut obecně s tím, že jde o informace o „rozhodovací činnosti soudů“ ..., ale je nutno nezbytnost a konkrétní důvod vedoucí k omezení práva na takovou informaci jednoznačně zjistit a posoudit, zda v daném případě je omezení tohoto práva nezbytné.«. 36. Tato teze plyne i z judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Kupříkladu v rozsudku ve věci Campos Daâmaso proti Portugalsku ze dne 24. 4. 2008, č. stížnosti 17107/05 (dostupný v systému ASPI) [řešícím případ zveřejnění textu obžaloby novinářem před jejím oficiálním přednesením v rámci konkrétního řízení] bylo konstatováno: »32. Soud tak musí nyní zjistit, zda sporný zásah odpovídá „naléhavé společenské potřebě“, zda byl přiměřený sledovaným legitimním cílům a zda důvody, jichž se dovolávají vnitrostátní orgány za účelem jeho odůvodnění, se jeví jako „relevantní a dostatečné“ ... 33. Pokud jde o okolnosti projednávaného případu, Soud nejprve podotýká, že článek, na jehož základě byl stěžovatel odsouzen, evidentně pojednával o otázce obecného zájmu ... 35. Je nutno zjistit, zda v konkrétních okolnostech projednávaného případu zájem na informování veřejnosti převažoval nad „povinnostmi a odpovědností“ ...«. V tomto rozsudku Evropský soud pro lidská práva na úvod svého přezkumu vytýčil, že „31. Především nelze mít za to, že záležitosti projednávané soudy nemohou být předmětem dřívějších či současně probíhajících debat jinde, ať již v odborných časopisech, celostátním tisku či na veřejnosti jako takové. Poslání médií rozšiřovat takové informace a myšlenky odpovídá právo veřejnosti je přijímat.“. Tento názor lze aplikovat i na tuto souzenou věc, neboť jde toliko o postoupení nepravomocného rozsudku žadateli o prostou informaci (a contrario jeho zveřejnění v novinách a následná debata o něm, čehož se týkal citovaný rozsudek ve věci Campos Daâmaso proti Portugalsku). Lze citovat i známý rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Sunday Times proti Spojenému království ze dne 26. 4. 1979 (srov. např. Berger, V.: Judikatura Evropského soudu pro lidská práva, 1. české vydání, IFEC, Praha, 2003, str. 477 - 482), který se týkal zákazu publikovat informace o probíhajících občanskoprávních řízeních, uloženého danému periodiku. Evropský soud pro lidská práva v tomto rozsudku dovodil, že zásah do svobody projevu neodpovídal naléhavé společenské potřebě, která by převažovala nad veřejným zájem, jenž se pojí se svobodou projevu; neopíral se z hlediska čl. 10 odst. 2 Úmluvy o dostatečné důvody a nebyl ani přiměřený sledovanému cíli, ani nezbytný v demokratické společnosti k zachování autority soudní moci. Posledně citovaný případ řešený Evropským soudem pro lidská práva dopadá tím spíše i na nyní souzenou věc, kdy jde - jak již bylo uvedeno - pouze o postoupení nepravomocného rozsudku žadateli o informaci (oproti jeho zveřejnění v novinách a eventuálně tam hodnotící úsudek). 37. Tato teze byla rovněž vyslovena kupříkladu v doporučení Výboru ministrů Rady Evropy Rec(2003)13 o poskytování informací vztahujících se k trestnímu řízenítrestnímu řízení prostřednictvím médií (srov. např.: „... Po zvážení případných protichůdných zájmů chráněných články 6, 8 a 10 Úmluvy a potřeby zajistit rovnováhu mezi uvedenými právy s ohledem na okolnosti každého konkrétního případu, aniž by byla opomíjena kontrolní funkce Evropského soudu pro lidská práva při zajišťování závazků vyplývajících z Úmluvy ...“ - citováno ze shora uvedeného rozsudku ve věci Campos Daâmaso proti Portugalsku). 38. S touto tezí je však napadená norma ve zjevném rozporu. Neumožňuje totiž zkoumat v každém konkrétním případě (pohledem okolností dané věci) existenci „naléhavé společenské potřeby“ omezení základního práva (tedy nezbytnost omezení základního práva). Napadená norma značí, že vždy (automaticky) - v případě existence zákona a legitimního cíle omezení základního práva jednotlivce na informace (na poskytnutí nepravomocného rozsudku), tedy hodnot citovaných v čl. 17 odst. 4 Listiny a čl. 10 odst. 2 Úmluvy - budou upřednostněny tyto hodnoty oproti základnímu právu jednotlivce na svobodu projevu ve formě práva na informace; napadená norma tedy v každém případě (a priori) základní právo jednotlivce prolamuje. Tím též (důsledně vzato) popírá notorietu [mj. vyplývající z judikatury Ústavního souduÚstavního soudu, srov. např. nález ve věci sp. zn. Pl. ÚS 15/96 ze dne 9. 10. 1996 (N 99/6 SbNU 213; 280/1996 Sb.)], že ústavní hodnoty (včetně ústavních práv) jsou prima facie rovnocenné. Napadená norma tak z podmínky nezbytnosti omezení základního práva a svobody jednotlivce v demokratické společnosti v podstatě činí postulát nepřezkoumatelný, neboť její posouzení - se zřetelem na okolnosti konkrétního případu - důsledně vzato vylučuje. 39. V této souvislosti je třeba připomenout, že svoboda projevu - včetně v ní podle čl. 10 odst. 1 Úmluvy obsažená svoboda přijímat informace - představuje jeden z nejdůležitějších základů demokratické společnosti; jsou proto její záruky zvlášť důležité. Nelze nevidět, že právo na informace jako sběr informací je zásadním přípravným krokem (mj.) v prvé řadě v novinářské činnosti a je inherentní, chráněnou částí svobody tisku. Fungování tisku zahrnuje vytváření fóra pro veřejnou diskusi. Realizace této funkce však není omezena jen na média a na profesionální žurnalisty. V tom kterém případě vytváří prostor pro veřejnou diskusi kupř. ve vztahu k nevládním organizacím, ale i k jednotlivcům. Účel dané činnosti, tj. sbírat informace, lze tudíž považovat za jeden ze zásadních prvků informované společnosti. Důležitou roli hraje občanská společnost v diskusi o veřejných otázkách. Je nepochybné, že nepravomocný rozsudek může řešit záležitosti veřejného zájmu; žadatelé o informace totiž jsou či alespoň mohou být zainteresováni na legitimním sběru informací o těchto záležitostech. Jejich cílem může být takové informace sdělit veřejnosti, a tím přispět k veřejné diskusi, jež je v demokratickém právním státě nejen legitimní, nýbrž i nezbytná. Monopol na informace, který požívá soud, tak představuje formu cenzury sui generis. V důsledku cenzury informačního monopolu může dojít k zásahu do výkonu kontrolní funkce, která přísluší i občanské společnosti, neboť může mít obdobnou funkci jako tisk. Překážky vytvořené za účelem zabránit přístupu k informacím veřejného zájmu mohou odradit i ty, kdo pracují v médiích a obdobných oblastech, od jejich vyhledávání. V důsledku toho by nebyli schopni nadále plnit svou roli veřejné kontroly a jejich schopnost poskytovat přesné a spolehlivé informace by byla nepříznivě ovlivněna. Řečeno poněkud konkrétněji, například ve vztahu k trestnímu řízenítrestnímu řízení Výbor ministrů Rady Evropy přijal doporučení Rec(2003)13 o poskytování informací vztahujících se k trestnímu řízenítrestnímu řízení prostřednictvím médií, ve kterém správně připomíná, že s ohledem na právo veřejnosti přijímat informace mají média právo veřejnost informovat, a zdůrazňuje význam reportáží o trestních řízeníchtrestních řízeních, které média připravují za účelem informování veřejnosti, a umožnění veřejnosti realizovat své právo na dohled nad fungováním trestního soudnictví. Ostatně v příloze k doporučení je uvedeno mj. právo veřejnosti přijímat informace o činnosti orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení prostřednictvím médií, které v sobě zahrnuje právo novinářů na svobodné podávání zpráv o fungování trestního soudnictví (srov. shora citovaný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Campos Daâmaso proti Portugalsku). Není důvodu se nedomnívat, že lze tyto argumenty mutatis mutandis vztáhnout nejen na tisk, ale i na možnost přístupu občanské společnosti k informacím veřejného zájmu. 40. Ústavní soudÚstavní soud tedy zdůrazňuje, že bude nutné zkoumat v každé jednotlivé věci (podle okolností konkrétního případu) naplnění podmínky nezbytnosti omezení základního práva jednotlivce na informace, tedy zde i omezením práva na poskytnutí rozsudku nepravomocného. VI. d) 41. Na existující názor, že zákaz poskytnutí nepravomocných rozsudků je opodstatněn ústavní hodnotou ochrany nezávislosti a nestrannosti soudní moci, je reagováno již shora uvedenou argumentací (srov. bod 33 a násl. tohoto nálezu). Nelze totiž a priori vyloučit, že v konkrétním případě bude ochrana základního práva na takovou informaci převažovat nad jinou chráněnou ústavní hodnotou, tj. že nebude dána existence „naléhavé společenské potřeby“ na omezení základního práva. Tu nelze nevidět, že ústavní hodnoty (včetně ústavních práv) jsou prima facie rovnocenné (srov. bod 38 tohoto nálezu). Je třeba reflektovat i judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, podle níž nelze mít a priori za to, že záležitosti projednávané soudy nemohou být předmětem dřívějších či současně probíhajících debat jinde, ať již v odborných časopisech, celostátním tisku či na veřejnosti jako takové (srov. bod 36 tohoto nálezu). 42. Přitom veřejná diskuse o věci řešené soudem bez dalšího (tj. automaticky) nemusí zasahovat do nezávislosti či nestrannosti soudní moci. Platí presumpce, že soudce (např. rozhodující v odvolací instanci o dosud nepravomocně skončené věci) oplývá dostatečnými osobnostními kvalitami (jinak by nebyl soudcem jmenován), garantujícími jeho schopnost rozhodnout věc nezávisle a nestranně, tedy i nezávisle na eventuálním názoru vysloveném ve veřejném prostoru [ostatně soudci např. skládají slib, že mj. budou v souladu se svým nejlepším vědomím a svědomím rozhodovat nezávisle a nestranně - srov. § 62 odst. 1 zákona o soudech a soudcích a ostatně též § 79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích)]. Obdobného názoru je ostatně i judikatura Evropského soudu pro lidská práva (srov. např. shora citovaný rozsudek ve věci Campos Daâmaso proti Portugalsku: „Krom toho, ve věci nemohl rozhodovat žádný soudce, který by nebyl kariérním soudcem, což snižovalo riziko, že by články, jako byl článek dotčený v původním řízení, ovlivnily výsledek řízení ... Samotný soud v Esposende uznal, že uveřejnění sporného článku nijak nenarušilo průběh šetření... Vláda navíc neupřesnila, jak by uveřejnění sporného článku bývalo mohlo narušit dotčené šetření...“). 43. Nehledě na to, veřejná diskuse o věci řešené nepravomocným rozsudkem může naopak přispět k nezávislému a nestrannému rozhodování, neboť někdy může odhalit existenci nepřípustných vlivů na soudcovské rozhodování. To je právě jedním ze smyslů základního práva na informace jako derivátu svobody projevu. Legitimním cílem veřejné diskuse je veřejná kontrolovatelnost konání spravedlnosti, souzení za bílého dne, nikoli v temnu neveřejného soudního řízení. Naopak souzení nedostatečně veřejné je způsobilé snížit autoritu soudní moci, neboť může generovat podezření veřejnosti, že „je co skrývat“ (ve smyslu konání nespravedlnosti). Bez důvěry není řádný výkon veřejné moci v demokratickém státě možný. Prvek důvěry je tak i funkční podmínkou výkonu demokratické veřejné moci, a proto je třeba důvěru v akty veřejné moci chránit; důvěra v soudní rozhodování patří mezi základní mimoprávní atributy právního státu [srov. nález sp. zn. IV. ÚS 525/02 ze dne 11. 11. 2003 (N 131/31 SbNU 173)]. Autoritu soudní moci ostatně označuje za veřejný zájem - způsobilý omezit základní právo či svobodu - i sama Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod v čl. 10 odst. 2. Orgány veřejné moci musí tak přihlížet k tomu, jaká očekávání svým postupem a činností vyvolávají. V důsledku cenzury informačního monopolu (v podobě paušálního zákazu poskytnout nepravomocné rozsudky) tedy může dojít k zásahu do výkonu funkcí veřejné kontroly, která přísluší nejen tisku, ale i občanské společnosti, a ve svých důsledcích i k narušení autority soudní moci. Apriorní (nelimitované) vyloučení veřejné kontroly neposkytnutím i nepravomocných rozsudků by proto bylo výrazem neadekvátního pochopení smyslu základního práva na informace a svobody projevu ve vztahu k veřejné moci a nedostatečnou reflexí smyslu veřejné kontroly veřejné moci. I soud je mocenský orgán, který vykonává moc ve státu, takže podléhá veřejné kontrole. 44. Ostatně i proto platí ústavní příkaz čl. 96 odst. 2 in fine Ústavy, podle kterého „Rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně.“. Samotný rozsudek je v podstatě písemným vyhotovením toho, co již veřejně vyhlášeno bylo (srov. též text níže); měl-li by tak být racionálně obhajitelný paušální zákaz poskytnutí nepravomocných rozsudků z důvodu ochrany nezávislosti a nestrannosti soudní moci, musel by - logicky - platit z téhož důvodu též zákaz veřejného vyhlášení rozsudku (na prvním stupni) vůbec. 45. Lze uvažovat i tak, že případná veřejná diskuse (zejména odborná), nikoli bezdůvodně kritizující nepravomocné rozsudky, může jistě svou argumentační fundovaností přispět ke spravedlivému výsledku v pokračujícím soudním řízení. V tom lze stěží rozumně vidět zásah do nezávislosti a nestrannosti soudní moci; ostatně i podle § 82 odst. 2 zákona o soudech a soudcích, ve znění pozdějších zákonů, je soudce povinen dbát soustavným vzděláváním o prohlubování svých odborných právních a dalších znalostí potřebných pro řádný výkon funkce. 46. Hypotetické mínění obhajující - z důvodu ochrany nezávislosti a nestrannosti soudní moci - generální zákaz poskytnutí nepravomocných rozsudků a současně paušálně připouštějící poskytnutí pravomocných rozsudků, naráží též na logickou úvahu, že i pravomocné rozsudky mohou být reálně změněny; to se též relativně často děje cestou mimořádných opravných prostředků či ústavní stížnosti nebo stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva. VI. e) 47. Existuje i názor, že stát by v soukromoprávních vztazích vůbec neměl být osobou povinnou poskytovat informace, a že pokud nepravomocný rozsudek řeší soukromoprávní vztah mezi státem (disponujícím tak v soudním řízení rovným postavením jako každý jiný účastník řízení) a fyzickou či právnickou osobou, stát by neměl mít - dokonce nikdy - povinnost nepravomocné rozsudky poskytovat; je-li z titulu účastenství v řízení požadováno od státu poskytnutí nepravomocného rozsudku, pak by stát - v takovém případě - musel nést větší míru povinností než druhý účastník řízení. Míry povinností jsou ale dány občanským soudním řádem a jsou pro obě strany soukromoprávního sporu stejné. 48. Takový závěr se však míjí se shora uvedenou ústavněprávní argumentací, která stojí na tom, že v případě kolize ústavních hodnot je třeba je řešit s ohledem na konkrétní okolnosti každé věci. 49. Uvedený názor dále vychází z nepřípadné premisy, že poskytnutí nepravomocného rozsudku je požadováno od státu v postavení účastníka řízení před obecným soudem v soukromoprávním sporu z titulu takového účastenství v soudním řízení. Základní práva (tedy i právo na informace) jsou však veřejnými subjektivními právy, tedy adresátem povinností (tj. dbát těchto práv a chránit je, tj. pozitivně něco činit) je veřejná moc. Poskytnutí nepravomocného rozsudku je požadováno od státu jako od nositele veřejné moci, protože požadovaná informace (nepravomocný rozsudek) je výsledkem rozhodovací pravomoci, tedy výsledkem realizace veřejné moci (nikoli soukromoprávních úkonů). Proto by v případě povinnosti vyhovět požadavku na poskytnutí takové informace stát nenesl větší míru povinností než druhý účastník řízení; taková povinnost státu - jako vrchnosti - je totiž založena zcela jiným právním titulem, který se netýká jeho právního postavení účastníka řízení ve vlastním soukromoprávním sporu. 50. Závěru, že adresátem základního práva na informace podle čl. 17 Listiny základních práv a svobod není stát jako účastník soukromoprávního soudního řízení, nýbrž stát jako nositel veřejné moci, se nepříčí ani názor, že nejen soud, ale i jiný státní orgán - např. vystupující předtím jako účastník soudního řízení - bude mít povinnost poskytnout nepravomocný rozsudek, pokud jej o to žadatel požádá a on bude mít požadovanou informaci k dispozici. Adresátem základního práva na informace podle čl. 17 Listiny základních práv a svobod je stát (jako nositel státní moci), nikoli soud či jiný státní orgán. Pokud tedy existuje právo na poskytnutí informace a tomu odpovídající povinnost státu informaci poskytnout, pak z hlediska smyslu a účelu tohoto práva je nerozhodné, který státní orgán požadovaný údaj poskytne. Takový jiný státní orgán (v případě navrhovatele Ministerstvo financí) bude vystupovat jako orgán státní moci, stejně jako soud, v obou případech půjde o orgán téhož (státu). Tím je též vymezen rozdíl mezi hypotetickou situací, kdy by v občanskoprávním řízení nevystupoval jako účastník stát, nýbrž kupř. dvě fyzické osoby; v takovém případě by pak nemohlo být umožněno vyžadovat informaci (nepravomocný rozsudek) od účastníka řízení, tedy od osoby soukromé. 51. Koneckonců, povinnost poskytnout nepravomocný rozsudek stěží může být (z povahy věci) porušením principu rovnosti zbraní, rovností procesního postavení podle občanského soudního řádu. Jde o akt mimo rámec občanského soudního řízení, s ním nijak nesouvisející. Jde o realizaci veřejnoprávní povinnosti opírající se o jiný právní předpis než o normu soukromoprávní (tato povinnost je založena právem správním a právem ústavním). Ostatně, i kdyby neplatilo uvedené shora, nebylo by tím nijak zasahováno do procesních práv účastníka řízení podle občanského soudního řádu. Smyslem a účelem principu rovnosti zbraní, rovných práv a povinností v civilním (a jiném) řízení před státním orgánem je garantovat podmínky pro spravedlivý výsledek řízení; ten by totiž mohl absentovat, jestliže by jedna ze stran byla v procesu znevýhodněna (typicky nemožností předkládat vlastní tvrzení a důkazy apod.). O takový případ se však v souzené věci zjevně nejedná. 52. Lze též uvést, že co do smyslu a účelu základního práva na informace není (v zásadě) podstatné, zda se nepravomocný rozsudek týká soukromoprávního sporu (např. mezi státem jako vlastníkem a třetí osobou aj.) nebo věci veřejnoprávní. Smyslem a účelem práva na informace je totiž veřejná kontrola výkonu státní (tedy i soudní) moci; ta je z logiky věci realizována - a tím i způsobilá podléhat legitimní kontrole - nejen v rozhodování o veřejnoprávních věcech, ale i v rozhodování ve sporech soukromoprávních (i v tomto posledně uvedeném případě jde o autoritativní rozhodování o právech a povinnostech osob, které může být kupř. zneužito aj.). Z hlediska teleologie čl. 17 Listiny a čl. 10 Úmluvy může rozdíl mezi rozhodováním soukromoprávních sporů a veřejnoprávních věcí spočívat toliko v míře (nikoli v principu) zájmu veřejnosti, neboť ta může být často vyšší v případě projednávání věci veřejného zájmu; veřejnost pak bude kontrolovat nejen samotné počínání soudu, ale bude mít zájem znát, příp. hodnotit skutkové informace o tom, co se událo před zahájením soudního řízení, kupř. o hospodaření státu. Veřejný zájem je možné shledávat - jak ostatně konstatoval Ústavní soudÚstavní soud např. v nálezu sp. zn. I. ÚS 260/06 ze dne 24. 1. 2007 (N 10/44 SbNU 129) - i v činnosti státu v podobě hospodaření s majetkem státu; hospodaření s majetkem státu se mj. děje uzavíráním soukromoprávních smluv, což v budoucnu může generovat právě i soukromoprávní spory. V citovaném nálezu Ústavní soudÚstavní soud mj. aproboval názor Nejvyššího správního soudu v tehdejším řízení, dle kterého jednání státního podniku lze kvalifikovat jako jednání ve veřejném zájmu z důvodu podnikání s využitím státem svěřeného majetku. Ústavní soudÚstavní soud v citovaném nálezu poukázal též na názory části odborné literatury, dle které je možné pod pojem „veřejná instituce hospodařící s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky“ ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím (a tedy pod subjekt povinný poskytnout informace) zahrnout i obchodní společnosti zakládané státem. 53. Mínění, že stát by v soukromoprávních vztazích vůbec neměl být osobou povinnou poskytovat informace, je tedy v rozporu s tezí, že i hospodaření s majetkem státu (tedy mj. soukromoprávní vztahy, na jejichž jedné straně vystupuje stát) je nepochybně veřejným zájmem (a to již proto, že jde o hospodaření s penězi vybranými mj. od daňových poplatníků, pročež ti mají legitimní nárok kontrolovat jej; k tomu srov. též maximu priority jednotlivce před státem coby náležitost právního státu), takže na něj smysl a účel čl. 17 Listiny a čl. 10 Úmluvy dopadá. Ostatně úvaha, že stát by v soukromoprávních vztazích vůbec neměl být osobou povinnou poskytovat informace, nereflektuje důsledně smysl a účel i podústavní úpravy. Do nabytí účinnosti novely zákona o svobodném přístupu k informacím provedené zákonem č. 61/2006 Sb. totiž platilo, že povinným subjektem podle zákona o svobodném přístupu k informacím je též „veřejná instituce hospodařící s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky“. Tím tak zákonodárce zdůraznil explicitně, že otázka hospodaření s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky je ve veřejném zájmu, že má podléhat veřejné kontrole. Legální definice „veřejných prostředkůveřejných prostředků“ je obsažena v § 2 písm. g) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole): „veřejné finance, věci, majetková práva a jiné majetkové hodnoty patřící státu nebo jiné právnické osobě uvedené v písmenu a)“. I když bylo citovanou novelou informačního zákona sousloví „hospodařící s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky“ vypuštěno (§ 2 odst. 1), pak kupříkladu v nálezu sp. zn. I. ÚS 260/06 (viz výše) bylo vysvětleno, že smyslem bylo garantovat právo na informace vztahující se k působnosti veřejné instituce bez ohledu na to, zda hospodaří s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky či nikoli. Je třeba si též uvědomit, že názor, že stát by v soukromoprávních vztazích vůbec neměl být osobou povinnou poskytovat informace, otevírá potenciální prostor pro korupci a další podobné negativní jevy. 54. Zbývá ještě dodat, že smysl poskytnutí nepravomocných rozsudků může tkvět i v předvídatelnosti soudních rozhodnutí a může jít též o pramen interpretace práva, tedy o zdroj právní argumentace. Na tom z logiky věci nic nemění ani skutečnost, že tyto rozsudky mohou být později změněny. Koneckonců i pravomocný rozsudek může být zrušen a publikována bývají i odlišná stanoviska soudců k názoru většinovému. VI. f) 55. Ústavní soudÚstavní soud však nalezl i další důvod podporující závěr o protiústavnosti napadené právní normy. 56. Uvedený právní předpis nesplňuje podmínku nezbytnosti omezení základního práva a svobody jednotlivce v demokratické společnosti i proto, že bude nezřídka možné dosáhnout sledovaného legitimního cíle (ochrany citovaných hodnot) využitím jiného prostředku, neomezujícího základní právo v takové míře (čili popření základního práva na svobodu projevu nebude nezbytné). Napadená norma tedy nesplňuje (v rámci poměřování ve vzájemné kolizi stojících ústavních hodnot) podmínku potřebnosti, tj. podmínku spočívající v porovnání legislativního prostředku zasahujícího do ústavní hodnoty s jinými opatřeními umožňujícími dosáhnout stejného cíle, avšak ústavní hodnoty se nedotýkajícími. 57. Vyjádřeno poněkud jinak, napadená právní norma v tomto smyslu neobstojí již se zřetelem na svůj rozpor s čl. 4 odst. 4 Listiny, který přikazuje při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod šetřit jejich podstatu a smysl. Má-li tedy každý právo na informace, pak zákon, který právo vyhledávat a šířit informace omezuje (čl. 17 odst. 4 Listiny), nemůže toto právo v podstatě anulovat (negovat), a tím je tedy vyloučit. Napadená norma tudíž nerespektuje princip minimalizace zásahu do základních práv a svobod v podobě jejich případného omezení a maximalizace uchování obsahové podstaty práva základního. 58. V této souvislosti lze poukázat především na ustanovení § 7 zákona o svobodném přístupu k informacím, podle kterého je-li požadovaná informace v souladu s právními předpisy (zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti) označena za utajovanou informaciutajovanou informaci, k níž žadatel nemá oprávněný přístup, povinný subjekt ji neposkytne. Podle § 8a zákona o svobodném přístupu k informacím informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údajeosobní údaje poskytne povinný subjekt jen v souladu s právními předpisy upravujícími jejich ochranu (například § 11 až 16 občanského zákoníku, § 5 a 10 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů). Podle § 9 zákona o svobodném přístupu k informacím platí, že pokud je požadovaná informace obchodním tajemstvím (§ 17 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník), povinný subjekt ji neposkytne. Podle § 10 zákona o svobodném přístupu k informacím informace o majetkových poměrech osoby, která není povinným subjektem, získané na základě zákonů o daních, poplatcích, penzijním nebo zdravotním pojištění anebo sociálním zabezpečení, povinný subjekt podle tohoto zákona neposkytne. Ustanovení § 11 zákona o svobodném přístupu k informacím pak zakotvuje další omezení práva na informace; například v odstavci 2 písm. c) zakazuje poskytnutí informace, pokud by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského. Ustanovení § 12 zákona o svobodném přístupu k informacím pak uvádí, že všechna omezení práva na informace provede povinný subjekt tak, že poskytne požadované informace včetně doprovodných informací po vyloučení těch informací, u nichž to stanoví zákon (právo odepřít informaci trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření; v odůvodněných případech povinný subjekt ověří, zda důvod odepření trvá). Obsahem § 12 zákona o svobodném přístupu k informacím je tak pravidlo selekce; to odpovídá požadavku, aby oprávněné omezení přístupu k informacím bylo vždy uplatněno jen v nejmenším nutném rozsahu. Toliko toto ustanovení tedy naplňuje a garantuje požadavek minimalizace zásahu do základního práva či svobody, nikoli napadená norma, která v podstatě popírá základní právo na informace - v ní uvedeném případě - vůbec. 59. Zde se lze dovolat i důvodové zprávy k těmto ustanovením zákona o svobodném přístupu k informacím. Tam se praví: »Výjimkou z tohoto pravidla budou informace, jejichž poskytnutí návrh zákona výslovně vylučuje nebo v nutné míře omezuje. Jde zejména o informace, které jsou na základě zákona prohlášeny za utajované, nebo informace, které by porušily ochranu osobnosti a soukromí osob ... Daná ustanovení upravují výjimky z práva na přístup k informacím, které je vyjádřeno v předchozích ustanoveních. Omezení práva na přístup k informacím je založeno ústavně. Listina základních práv a svobod povoluje chránit informace před poskytnutím „jde-li o opatření demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu a veřejnou bezpečnost“ (čl. 17 odst. 4 Listiny), popř. vyslovuje pozitivně právo každého na ochranu osobnosti a na ochranu před neoprávněným zveřejňováním údajů o své osobě (čl. 10 Listiny). Předmětné výjimky (omezení) garantuje zákon tak, že vymezuje kritéria k určení informací, které povinný subjekt nesmí, popř. nemusí poskytnout.« (srov. www.psp.cz). VI. g) 60. Navrhovatel argumentuje i poukazem na čl. 96 odst. 2 in fine Ústavy, podle kterého „Rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně.“. V této souvislosti logicky namítá, že samotný rozsudek je pouze písemným vyhotovením toho, co již veřejně vyhlášeno bylo. 61. Argumentace Nejvyššího správního soudu je v tomto směru značně nepřesvědčivá. Omezuje se v podstatě jen na deklaraci, že poskytování informací o rozsudku a podmínky jeho veřejného vyhlášení jsou dva zcela odlišné právní instituty. 62. Tím však Nejvyšší správní soud opomíjí maximu vnitřní bezrozpornosti a konzistentnosti právního řádu. Právní řád založený na principech jednoty, racionality a vnitřní obsahové bezrozpornosti s sebou nutně přináší imperativ stejného náhledu na srovnatelné právní instituty, byť upravené v rozdílných právních předpisech či dokonce odvětvích [srov. např. nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 72/06 ze dne 29. 1. 2008 (N 23/48 SbNU 263; 291/2008 Sb.), bod 50]. Z obdobných principů vycházel přitom ve své judikatuře i samotný Nejvyšší správní soud. Kupříkladu v rozsudku sp. zn. 2 Afs 81/2004 (dostupný na www.nssoud.cz) uvedl shodně, že „právní řád, založený na principech jednoty, racionality a vnitřní obsahové bezrozpornosti, s sebou nutně přináší imperativ stejného náhledu na srovnatelné právní instituty, byť upravené v rozdílných právních předpisech či dokonce odvětvích.“. V rozsudku sp. zn. 5 Afs 138/2004 (dostupný na www.nssoud.cz) zase Nejvyšší správní soud konstatoval, že „Nelze přijmout výklad, podle něhož mezi veřejnoprávním a soukromoprávním ručením existuje podstatný rozdíl; to ostatně vyplývá již z rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (1 Afs 86/2004, příst. www.nssoud.cz).“. 63. Není přitom pochyb o tom, že smysl ústavní podmínky veřejného vyhlášení rozsudku bez výjimky a smysl poskytnutí i nepravomocného rozsudku je obdobný; tj. umožnit účast veřejnosti jako záruky veřejné kontroly justice. Tím se Ústavní soudÚstavní soud zabýval i v předchozím textu tohoto nálezu (bod 44). 64. Jak konstatoval Ústavní soudÚstavní soud již ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 28/04 ze dne 8. 11. 2005 (N 205/39 SbNU 171; 20/2006 Sb.), »Obecné právní vědomí tradičně vnímá právo na veřejné projednání věci jako nástroj veřejné kontroly justice. Účelem veřejného jednání „jest, aby se každý přesvědčiti mohl o tom, jak ze strany státu koná se spravedlnost, kteroužto kontrolou obecenstva nemožnou se stává všeliká strannost soudců“ (srov. heslo „Veřejný“, Riegrův slovník naučný, IX, Praha 1872, str. 997). Tento účel veřejného projednání věci byl po dlouhou dobu v českých zemích pokládán za jediný. Z judikatury prvorepublikového československého Nejvyššího soudu se opakovaně podává, že „účel, který zákon ustanovením o veřejnosti hlavního líčení jedině sleduje, jest, by se soudní řízení nekonalo bez umožnění veřejné jeho kontroly. V tomto jediném účelu veřejnosti hlavního přelíčení není podle zákona rozdílu mezi řízením před porotou a před senátem a nesleduje zákon zejména ani při porotě záměr, by bylo mocným dojmem nálady posluchačstva v porotní síni působeno na porotu“ [srov. rozhodnutí č. 4336/1932 in: F. Vážný, Rozhodnutí Nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních (dále jen „Vážný“), XIII, 1932, str. 568]. Obdobně pak dospěl prvorepublikový Nejvyšší soud k závěru, že „účelem zákona je veřejná kontrolovatelnost konání spravedlnosti, souzení na bílém dni, nikterak v temnu tajnosti soudního řízení. Podává se tudíž pojem veřejnosti jako protiklad tajnosti a je jen otázkou praktikability, do jaké míry zjednán býti může obecenstvu přístup k líčení za šetření neporušitelného postulátu nepřípustnosti vlivů nepříznivě působících na zákonný postup řízení a na činitele na něm súčasněné“ (srov. rozhodnutí č. 1729/1925, in: Vážný, VI, 1925, str. 549).«. 65. Navrhovateli je tedy třeba v tomto směru dát za pravdu, že i z pohledu čl. 96 odst. 2 in fine Ústavy nemůže obstát apriorní vyloučení poskytovat nepravomocné rozsudky tomu, kdo o jejich poskytnutí požádá. VII. 66. Ze všech těchto důvodů Ústavní soudÚstavní soud návrhu vyhověl a slovo „pravomocných“ v § 11 odst. 4 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ke dni vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů zrušil, a to pro rozpor s čl. 17 odst. 1, 2, 3, 4 a 5 a čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a s čl. 10 odst. 1 a 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. 67. Ústavní soudÚstavní soud jen pro jistotu dodává, že argumentace a závěry v tomto nálezu se netýkají rozsudků zrušených nebo změněných [poznámka: v tomto případě ostatně nemůže jít o „rozsudek“ ve smyslu § 11 odst. 4 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, neboť zrušený či změněný rozsudek již de iure nebude - v rozsahu, v němž byl zrušen či změněn - existovat]. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Vlasta Formánková, Pavel Holländer, Jiří Mucha, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský a Michaela Židlická a k jeho odůvodnění soudkyně Dagmar Lastovecká. *) pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 48, nález č. 23, str. 263, vyhlášen pod č. 291/2008 Sb. (všechna zmiňovaná rozhodnutí jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz/Search/Search.aspx)
Vyhláška č. 122/2010 Sb.
Vyhláška č. 122/2010 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 4. 2010, datum účinnosti 29. 4. 2010, částka 43/2010 * Čl. I - Vyhláška č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění vyhlášky č. 239/2006 Sb. a vyhlášky č. 20/20 * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 2011 122 VYHLÁŠKA ze dne 20. dubna 2010, kterou se mění vyhláška č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 32 zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství): Čl. I Vyhláška č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění vyhlášky č. 239/2006 Sb. a vyhlášky č. 20/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 11 odst. 2 písm. r) se číslo „50“ nahrazuje číslem „45“. 2. V § 11 odst. 2 písm. r) se číslo „45“ nahrazuje číslem „50“. 3. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 197/2004 Sb. Tabulka A 509kB Tabulka B 2.8MB Tabulka C 539kB Tabulka D 596kB Tabulka E 469kB Tabulka F 454kB “. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 2, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011. Ministr: Ing. Šebesta v. r.
Usnesení Poslanecké sněmovny č. 121/2010 Sb.
Usnesení Poslanecké sněmovny č. 121/2010 Sb. Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, přijatému Parlamentem dne 9. března 2010 a vrácenému prezidentem republiky dne 22. března 2010 Vyhlášeno 29. 4. 2010, částka 43/2010 121 USNESENÍ Poslanecké sněmovny ze dne 13. dubna 2010 Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, přijatém Parlamentem dne 9. března 2010 a vráceném prezidentem republiky dne 22. března 2010. Vlček v. r.
Zákon č. 120/2010 Sb.
Zákon č. 120/2010 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 4. 2010, datum účinnosti 29. 4. 2010, částka 43/2010 * Čl. I - V § 36a odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 489/2009 Sb., se písmeno d), včetně poznámky pod čarou č. 26b, zrušuje. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d). * Čl. II - Pro uplatnění daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro uplatnění práv a povinností s tím souvisejících, se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 29. 4. 2010 120 ZÁKON ze dne 9. března 2010, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V § 36a odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 489/2009 Sb., se písmeno d), včetně poznámky pod čarou č. 26b, zrušuje. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d). Čl. II Pro uplatnění daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro uplatnění práv a povinností s tím souvisejících, se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vlček v. r. Fischer v. r.
Usnesení Poslanecké sněmovny č. 119/2010 Sb.
Usnesení Poslanecké sněmovny č. 119/2010 Sb. Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu o krajském referendu a o změně některých zákonů přijatému Parlamentem dne 9. března 2010 a vrácenému prezidentem republiky dne 19. března 2010 Vyhlášeno 29. 4. 2010, částka 43/2010 119 USNESENÍ Poslanecké sněmovny ze dne 13. dubna 2010 Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu o krajském referendu a o změně některých zákonů přijatém Parlamentem dne 9. března 2010 a vráceném prezidentem republiky dne 19. března 2010. Vlček v. r.
Zákon č. 118/2010 Sb.
Zákon č. 118/2010 Sb. Zákon o krajském referendu a o změně některých zákonů Vyhlášeno 29. 4. 2010, datum účinnosti 1. 1. 2011, částka 43/2010 * ČÁST PRVNÍ - KRAJSKÉ REFERENDUM (§ 1 — § 57) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů (§ 58 — § 58) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (§ 59 — § 59) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 60 — § 60) Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.) 118 ZÁKON ze dne 9. března 2010 o krajském referendu a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ KRAJSKÉ REFERENDUM HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Tento zákon upravuje provádění krajského referenda na území vyšších územních samosprávných celků (dále jen „kraje“) vytvořených podle zvláštního právního předpisu1). Tento zákon se nepoužije pro referendum na území hlavního města Prahy. § 2 Právo hlasovat v krajském referendu má každá osoba, která má právo volit do zastupitelstva kraje2) (dále jen „oprávněná osoba“). § 3 Krajské referendum se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého hlasovacího práva. § 4 Překážky ve výkonu práva hlasovat v krajském referendu Překážkami ve výkonu práva hlasovat v krajském referendu jsou a) omezení osobní svobody stanovené na základě zákona z důvodu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, b) omezení svéprávnosti k výkonu práva hlasovat v referendu3), c) omezení osobní svobody stanovené na základě zákona z důvodu ochrany zdraví lidu4), nebo d) výkon vojenské činné služby5), neumožňuje-li účast v krajském referendu plnění povinností z této služby vyplývajících. § 5 Den a doba hlasování v krajském referendu (1) Hlasování v krajském referendu se koná v jednom dni. Den a dobu konání krajského referenda stanoví zastupitelstvo kraje. Koná-li se hlasování v krajském referendu současně s volbami do zastupitelstev obcíobcí, do zastupitelstev krajů, do některé z komor Parlamentu České republiky, do Evropského parlamentu nebo s volbou prezidenta republiky, koná se ve stejnou dobu, která je stanovena pro konání voleb; věta první se nepoužije. (2) V kraji, v němž se má krajské referendum konat, se po dobu trvání stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu6) (dále jen „krizový stav“) a) běh lhůt podle tohoto zákona přerušuje, b) krajské referendum nekoná; den konání krajského referenda stanoví zastupitelstvo kraje tak, aby se konalo nejpozději do 90 dnů po ukončení krizového stavu. (3) Odstavec 2 se nepoužije, jestliže má krajské referendum probíhat společně s volbami, které se i v době krizového stavu konají. HLAVA II ROZHODOVÁNÍ V KRAJSKÉM REFERENDU A VYMEZENÍ ÚZEMÍ PRO JEHO KONÁNÍ § 6 (1) V krajském referendu se rozhoduje o věcech, které patří do samostatné působnosti kraje. (2) Krajské referendum lze konat jen na celém území krajeúzemí kraje. § 7 Nepřípustnost konání krajského referenda Krajské referendum nelze konat a) o ukládání pokut7) a o rozpočtu kraje8), b) o zřízení nebo zrušení orgánů kraje a o jejich vnitřním uspořádání, c) o volbě a odvolání hejtmana, jeho náměstků a členů rady kraje9), jakož i volených nebo jmenovaných členů dalších orgánů kraje, d) jestliže by otázka položená v krajském referendu byla v rozporu s právními předpisy nebo jestliže by rozhodnutí v krajském referendu mohlo být v rozporu s právními předpisy, e) v případech, kdy se o položené otázce rozhoduje ve zvláštním řízení10), f) o schválení, změně nebo zrušení obecně závazné vyhlášky kraje, nebo g) jestliže od platného rozhodnutí v krajském referendu do podání návrhu na konání krajského referenda v téže věci neuplynulo 24 měsíců. HLAVA III NÁLEŽITOSTI NÁVRHU NA KONÁNÍ KRAJSKÉHO REFERENDA A VYHLÁŠENÍ KONÁNÍ KRAJSKÉHO REFERENDA § 8 Konání krajského referenda (1) Krajské referendum se koná, jestliže a) se na tom usnese zastupitelstvo kraje, nebo b) přípravný výbor podá návrh na konání krajského referenda (dále jen „návrh přípravného výboru“) a zastupitelstvo kraje rozhodne o jeho vyhlášení. (2) Návrh přípravného výboru může být podán, pokud jej podpořilo svým podpisem alespoň 6 % oprávněných osob s trvalým pobytem v kraji, v němž má být referendum konáno. (3) Otázka navržená pro krajské referendum musí být jednoznačně položena tak, aby na ni bylo možno odpovědět slovem „ano“ nebo slovem „ne“. § 9 Přípravný výbor (1) Přípravný výbor tvoří pro účely krajského referenda nejméně 3 oprávněné osoby. (2) Přípravný výbor a) navrhuje uspořádání krajského referenda, b) má právo delegovat členy do komisí pro hlasování (§ 21 odst. 5 a 6), c) může podat soudu návrh na určení, že krajské referendum má být vyhlášeno, nebo že návrh přípravného výboru nemá vady (§ 56), d) může podat soudu návrh na neplatnost hlasování a návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí v krajském referendu (§ 57). (3) Přípravný výbor uvede, kdo z jeho členů je zmocněn jednat jejich jménem. Úkony zmocněnce jsou pro přípravný výbor závazné. § 10 Náležitosti návrhu přípravného výboru (1) Návrh přípravného výboru musí obsahovat a) označení kraje, v němž se konání krajského referenda navrhuje, b) znění otázky, popřípadě otázek, navržené k rozhodnutí v krajském referendu, c) odůvodnění návrhu, d) odhad nákladů spojených s provedením krajského referenda a realizací rozhodnutí přijatého v krajském referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu kraje, e) označení zmocněnce z členů přípravného výboru, f) jména a příjmení členů přípravného výboru, jejich datum narození, místo, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu11), kterým se rozumí adresa místa trvalého pobytu (dále jen „adresa“), a jejich vlastnoruční podpisy. (2) Přílohu návrhu přípravného výboru, která je jeho součástí, tvoří podpisová listina (§ 11) s očíslovanými podpisovými archy. § 11 Podpisová listina (1) Každý podpisový arch musí obsahovat a) označení kraje, v němž se má krajské referendum konat, b) znění otázky, popřípadě otázek, navržených k rozhodnutí v krajském referendu, c) jména a příjmení členů přípravného výboru a jejich adresu, d) upozornění pro oprávněné osoby podporující konání referenda tohoto znění: „Ten, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání krajského referenda nebo kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněnou osobou podle zákona o krajském referendu, nebo kdo v podpisové listině uvede nepravdivé údaje, dopouští se přestupkupřestupku, za který mu může být uložena pokuta do výše 3 000 Kč.“. (2) Oprávněná osoba podporující konání krajského referenda uvede na podpisovém archu své jméno, příjmení, datum narození, adresu a připojí vlastnoruční podpis. (3) Návrh přípravného výboru a podpisové listiny nesmí být vystaveny v prostorách státních orgánů a orgánů územní samosprávy. § 12 Přezkoumání náležitostí návrhu přípravného výboru (1) Návrh přípravného výboru spolu s přílohou předkládá přípravný výbor krajskému úřadu, který posoudí předložený návrh přípravného výboru ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho podání; jestliže v návrhu přípravného výboru neshledá nedostatky, neprodleně po uplynutí této lhůty písemně vyrozumí zmocněnce. (2) Nemá-li návrh přípravného výboru náležitosti stanovené podle § 10 a 11 nebo obsahuje-li nesprávné nebo neúplné údaje, krajský úřad neprodleně písemně vyzve zmocněnce, aby takové nedostatky ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 7 dnů, odstranil. Současně krajský úřad návrh přípravného výboru zmocněnci podle potřeby vrátí a o tomto postupu učiní zápis a přiloží k němu kopii návrhu přípravného výboru. (3) V případě, že krajský úřad nevyrozumí zmocněnce o tom, že návrh přípravného výboru nemá nedostatky, nebo ho nevyzve k jejich odstranění, považuje se takový návrh přípravného výboru po uplynutí lhůty 30 dnů od jeho podání za bezvadný. (4) Bezvadný návrh přípravného výboru předloží rada kraje k projednání zastupitelstvu kraje na jeho nejbližším zasedání. (5) Na doručování písemností se použijí ustanovení správního řádu. § 13 Vyhlášení krajského referenda na návrh přípravného výboru (1) Zastupitelstvo kraje na svém nejbližším zasedání usnesením rozhodne a) o vyhlášení krajského referenda, jestliže lze o navržené otázce krajské referendum konat, a zároveň stanoví den a dobu jeho konání (§ 15), b) o tom, že krajské referendum nevyhlásí, jestliže o navržené otázce nelze krajské referendum konat. (2) Zastupitelstvo kraje neprodleně písemně vyrozumí zmocněnce o přijatém usnesení a zároveň toto usnesení zveřejní ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů21) a vyvěsí na úřední desce krajského úřadu po dobu 15 dnů. Zároveň toto usnesení rozešle starostům všech obcíobcí na území kraje, kteří usnesení vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů. Obdobně postupuje zastupitelstvo kraje při vyhlášení krajského referenda na základě rozhodnutí soudu. (3) Zastupitelstvo kraje může o otázce navržené k rozhodnutí v krajském referendu rozhodnout bez vyhlášení krajského referenda; o tomto rozhodnutí neprodleně písemně vyrozumí zmocněnce. Takové rozhodnutí nelze vykonat před uplynutím lhůty stanovené ve větě třetí. Prohlásí-li zmocněnec ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení tohoto vyrozumění, že na konání krajského referenda trvá, zastupitelstvo kraje na svém nejbližším zasedání krajské referendum vyhlásí. Rozhodnutí zastupitelstva kraje podle věty první pozbývá dnem vyhlášení krajského referenda platnosti. Ode dne vyhlášení krajského referenda do dne vyhlášení jeho výsledků nepřísluší orgánům kraje rozhodovat o věci, která je předmětem otázky ve vyhlášeném krajském referendu. § 14 Vyhlášení krajského referenda z rozhodnutí zastupitelstva kraje Zastupitelstvo kraje může rozhodnout o konání krajského referenda nadpoloviční většinou hlasů všech členů zastupitelstva kraje. V usnesení o vyhlášení krajského referenda se uvedou náležitosti podle § 10 odst. 1 písm. a) až d). Vyhlášením krajského referenda v kraji se rozumí zveřejnění usnesení zastupitelstva ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů a vyvěšení usnesení zastupitelstva kraje o vyhlášení krajského referenda na úřední desce krajského úřadu po dobu 15 dnů. Zastupitelstvo kraje toto usnesení rozešle starostům všech obcíobcí na území kraje, kteří usnesení vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů. § 15 Den konání krajského referenda Krajské referendum se koná nejpozději do 90 dnů po dni jeho vyhlášení, není-li v návrhu přípravného výboru uvedena doba pozdější nebo pokud tento zákon nestanoví jinak. Dnem vyhlášení krajského referenda je první den vyvěšení usnesení zastupitelstva kraje na úřední desce krajského úřadu. Koná-li se krajské referendum z rozhodnutí zastupitelstva kraje, nesmí být den konání krajského referenda stanoven tak, aby připadl do následujícího funkčního období zastupitelstva kraje, pokud tento zákon nestanoví jinak. § 16 Společné konání krajského referenda (1) Návrhy přípravného výboru se posuzují jednotlivě v pořadí, v jakém byly podány krajskému úřadu. Zastupitelstvo kraje rozhodne, že krajské referendum o později podaném návrhu přípravného výboru nevyhlásí, jestliže jde o obsahově stejnou otázku, nebo se později podaný návrh přípravného výboru obsahově vzájemně vylučuje s dříve podaným návrhem přípravného výboru. (2) Společně lze konat krajské referendum, je-li podáno více návrhů přípravného výboru, popřípadě rozhodne-li o konání krajského referenda zastupitelstvo kraje podle § 14. HLAVA IV KOMISE PRO HLASOVÁNÍ § 17 Druhy komisí Po vyhlášení krajského referenda se pro hlasování zřizují okrsková komise, místní komise a krajská komise. § 18 Okrsková komise (1) Okrsková komise a) zajišťuje průběh hlasování v hlasovacím okrsku, zejména dozírá na správné odevzdání hlasovacích lístků a dbá o pořádek v hlasovací místnosti, b) sčítá hlasy v hlasovacím okrsku, c) ve sporných případech rozhoduje hlasováním o platnosti hlasovacího lístku a o platnosti hlasu oprávněné osoby, a to s konečnou platností, d) sepíše zápis o průběhu a výsledku hlasování a předá jej neprodleně místní komisi, e) ostatní hlasovací dokumentaci odevzdá do úschovy příslušnému obecnímu úřadu, f) plní další úkoly podle tohoto zákona. (2) První zasedání okrskové komise svolá starosta obceobce nebo primátor statutárního města (dále jen „starosta obceobce“) tak, aby se konalo nejpozději 5 dnů přede dnem hlasování. § 19 Místní komise (1) Místní komise a) organizuje činnost okrskových komisí, b) dohlíží na dodržování právních předpisů o krajském referendu, c) sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování na podkladě zápisů o průběhu a výsledku hlasování předaných okrskovými komisemi, d) rozhoduje o stížnostech na postup okrskových komisí, e) předává výsledky hlasování krajské komisi, f) odevzdává hlasovací dokumentaci o krajském referendu příslušnému obecnímu úřadu, g) plní další úkoly podle tohoto zákona. (2) Místní komise plní rovněž úkoly okrskové komise, je-li v obciobci zřízen pouze 1 hlasovací okrsek (§ 29). (3) První zasedání místní komise svolá starosta obceobce tak, aby se konalo nejpozději 10 dnů přede dnem hlasování. § 20 Krajská komise (1) Krajská komise a) organizuje činnost místních komisí, b) dohlíží na dodržování právních předpisů o krajském referendu, c) sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování v kraji na podkladě zápisů o výsledku hlasování předaných místními komisemi, d) rozhoduje o stížnostech na postup místních komisí, e) vyhlašuje výsledky hlasování v krajském referendu, f) odevzdává hlasovací dokumentaci o krajském referendu krajskému úřadu, g) plní další úkoly podle tohoto zákona. (2) První zasedání krajské komise svolá hejtman kraje tak, aby se konalo nejpozději 10 dnů přede dnem hlasování. § 21 Ustavení komisí (1) Okrsková komise, místní komise a krajská komise jsou nejméně čtyřčlenné. Členem příslušné komise může být jen oprávněná osoba, u níž nenastala překážka ve výkonu práva hlasovat v krajském referendu. (2) Starosta obceobce stanoví 25 dnů přede dnem hlasování, s přihlédnutím k počtu oprávněných osob v hlasovacím okrsku (§ 29), minimální počet členů okrskové a místní komise, který nesmí být nižší než 4. Obdobně stanoví 25 dnů přede dnem hlasování hejtman kraje minimální počet členů krajské komise. O počtu členů příslušné komise vyrozumí neprodleně starosta obceobce nebo hejtman kraje přípravný výbor. (3) Členy okrskové, místní a krajské komise deleguje přípravný výbor a nejméně po jednom členu okrskové a místní komise starosta obceobce a nejméně jednoho člena do krajské komise hejtman kraje; koná-li se krajské referendum z rozhodnutí zastupitelstva kraje, deleguje členy okrskové a místní komise starosta obceobce a členy krajské komise hejtman kraje, pokud si delegování členů komisí zastupitelstvo obceobce nebo zastupitelstvo kraje nevyhradí. Členy komisí je třeba delegovat nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování. Starosta obceobce nebo hejtman kraje jmenuje nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování zapisovatele příslušné komise (§ 23). (4) Není-li dosaženo stanoveného počtu členů komise způsobem podle odstavce 3, na neobsazené místo deleguje člena příslušné komise starosta obceobce nebo hejtman kraje před prvním zasedáním této komise. Poklesne-li počet členů komise od jejího prvního zasedání do podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování v krajském referendu pod stanovený počet, deleguje neprodleně starosta obceobce nebo hejtman kraje na neobsazená místa další členy komise. (5) Přípravný výbor deleguje členy komisí doručením seznamu členů komisí starostovi obceobce nebo hejtmanovi kraje. Seznam členů komisí musí obsahovat a) jméno a příjmení, b) datum narození a adresu, c) jméno, příjmení a podpis zmocněnce. (6) Seznam členů komisí podle odstavce 5 může obsahovat i údaj, do které komise mají být delegovaní členové zařazeni; pokud tento údaj chybí, zařadí je starosta obceobce nebo hejtman kraje. (7) Je-li konáno krajské referendum společně podle § 16 odst. 2, delegují členy do příslušné společné komise všechny přípravné výbory, které návrh přípravného výboru podaly, popřípadě zastupitelstvo kraje. Koná-li se krajské referendum společně pouze na základě více návrhů přípravného výboru, deleguje nejméně po jednom členu do příslušné společné komise starosta obceobce nebo hejtman kraje. § 22 Členství v komisi (1) Členství v komisi vzniká složením slibu tohoto znění: „Slibuji na svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat svou funkci a budu se přitom řídit Ústavou, zákony a jinými právními předpisy České republiky.“ Slib skládá delegovaný zástupce tak, že se podepíše pod písemné znění slibu. (2) Členství v komisi zaniká a) dnem ukončení činnosti komise (§ 25), b) okamžikem, kdy předseda komise obdrží písemné prohlášení o vzdání se funkce člena komise; toto písemné prohlášení nelze vzít zpět, c) okamžikem, kdy předseda komise obdrží písemné odvolání člena komise tím, kdo jej delegoval; toto odvolání nelze vzít zpět, nebo d) v den hlasování, nevykonává-li člen komise svoji funkci a jeho nepřítomnost v hlasovací místnosti bez souhlasu komise trvá déle než 3 hodiny. (3) Na skutečnosti uvedené v odstavci 2 písm. b) až d) upozorní předseda komise neprodleně starostu obceobce nebo hejtmana kraje, který postupuje podle § 21 odst. 4. § 23 Zapisovatel komise (1) Zapisovatel komise (dále jen „zapisovatel“) je členem komise s hlasem poradním a při hlasování se do počtu členů komise nezapočítává. (2) Zapisovatel skládá slib ve znění a způsobem uvedeným v § 22 odst. 1. (3) Zapisovatel může komisi předkládat návrhy a pořizuje zápisy z jednání komise. (4) Starosta obceobce nebo hejtman kraje odvolá jím jmenovaného zapisovatele, který přestane vykonávat svoji funkci nebo ji nevykonává řádně, a na jeho místo neprodleně jmenuje nového zapisovatele. § 24 Jednání komisí (1) Komise si na svém prvním zasedání určí losem ze svých členů předsedu komise (dále jen „předseda“) a místopředsedu komise (dále jen „místopředseda“). Losování řídí zapisovatel. Místopředseda zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti v plném rozsahu jeho pravomocí a povinností. Pokud předseda nebo místopředseda odstoupí nebo nemůže ze závažných důvodů vykonávat svoji funkci, proběhne losování znovu s tím, že do losování předsedy není zařazen místopředseda a naopak. (2) Jednání komise řídí její předseda. (3) Komise je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů s právem hlasovat. (4) Usnesení je přijato, vyslovila-li se pro ně nadpoloviční většina přítomných členů. § 25 Ukončení činnosti komisí Činnost komisí je ukončena uplynutím patnáctého dne po vyhlášení výsledků hlasování (§ 46). § 26 Zákaz poskytování informací Členové komise a ti, kteří mají právo být přítomni v místnosti, kde komise sčítá hlasy (§ 42), nesmějí poskytovat informace o dílčích výsledcích hlasování, a to až do podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování všemi přítomnými členy komise. § 27 Nároky členů komisí (1) Výkon funkce člena komise je jiným úkonem v obecném zájmu12). Členu komise se poskytuje pracovní volno bez náhrady mzdy. (2) Člen komise má nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce (dále jen „odměna“). (3) Člen komise nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech a nárocích vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru. (4) Výši odměny maximálně ve výši jedné pětiny základní měsíční sazby minimální mzdy určené zvláštním právním předpisem13) pro předsedu komise a jedné sedminy této sazby pro člena komise stanoví zastupitelstvo kraje. (5) Výši odměny zveřejní zastupitelstvo kraje nejpozději 25 dnů přede dnem hlasování na úřední desce krajského úřadu a rozešle starostům všech obcíobcí na území krajeúzemí kraje, kteří informaci vyvěsí na úřední desce obecního úřadu. (6) V případě, že se člen komise neúčastní všech jednání této komise, odměna se poměrně krátí, a to podle evidence o jeho účasti na jednáních komise. (7) Odměnu vyplatí do 30 dnů po ukončení činnosti komise podle § 25 členovi okrskové komise, okrskové volební komise nebo místní komise obecní úřad, členovi krajské komise krajský úřad. § 28 Souběh referenda a voleb (1) Koná-li se krajské referendum společně v tytéž dny s volbami do některé z komor Parlamentu České republiky, do Evropského parlamentu, do zastupitelstev krajů, do zastupitelstev obcíobcí nebo s volbou prezidenta republiky, plní okrskové volební komise zřízené podle příslušného volebního zákona rovněž úkoly okrskových komisí pro referendum. Koná-li se krajské referendum na návrh přípravného výboru, může přípravný výbor v souladu s § 21 odst. 1 delegovat do okrskové volební komise jednoho člena, popřípadě náhradníka, a to ve lhůtě stanovené pro delegování členů okrskové volební komise příslušným volebním zákonem. Tento člen okrskové volební komise plní také úkoly člena okrskové volební komise podle příslušného volebního zákona a má nárok na zvláštní odměnu člena okrskové volební komise v souladu s příslušným volebním zákonem. (2) Koná-li se referendum společně v tytéž dny s volbami, probíhá informování voličů a oprávněných občanů podle příslušného volebního zákona a podle tohoto zákona. (3) K ukončení činnosti okrskové volební komise dojde tehdy, jsou-li splněny podmínky pro ukončení jejich činnosti pro všechny souběžně konané volby nebo referendum. (4) Při souběhu referenda a voleb jsou hlasovací lístky a úřední obálky pro jednotlivé druhy voleb a referendum odlišeny barevně. Barva hlasovacího lístku je shodná s barvou úřední obálky pro příslušný druh voleb a pro referendum. V místnosti, kde se sčítají hlasy, mají právo být přítomny osoby stanovené příslušným volebním zákonem a tímto zákonem. Na tyto osoby se vztahuje zákaz poskytování informací podle § 26 a podle příslušného volebního zákona. (5) Při souběhu voleb a referenda jsou společné a) volební místnost a místnost pro hlasování vybavená podle volebního zákona a tohoto zákona, b) hlasovací schránka a volební schránka, c) přenosná hlasovací schránka a přenosná volební schránka. (6) Náklady na zajištění volební místnosti a jejího vybavení podle odstavce 5, které vyžadují současně příslušný volební zákon a tento zákon, se hradí ze státního rozpočtu. HLAVA V HLASOVÁNÍ § 29 Hlasovací okrsky Hlasování v krajském referendu probíhá v hlasovacích okrscích, jejichž územní vymezení se shoduje s územním vymezením stálých volebních okrsků vytvořených podle zvláštního právního předpisu15). § 30 Seznam oprávněných osob Pro účely hlasování v krajském referendu předá před zahájením hlasování obecní úřad okrskové komisi výpis ze stálého seznamu voličů vedeného podle zvláštního právního předpisu16), obsahující seznam oprávněných osob (dále jen „výpis ze seznamu oprávněných osob“). § 31 Hlasovací průkaz pro krajské referendum (1) Oprávněné osobě, která nebude moci hlasovat v hlasovacím okrsku podle místa trvalého pobytu, avšak může se účastnit hlasování v krajském referendu na území obceobce nebo statutárního města, kde se koná krajské referendum, vydá obecní úřad na její žádost hlasovací průkaz pro krajské referendum (dále jen „hlasovací průkaz“) a poznamená tuto skutečnost do výpisu ze seznamu oprávněných osob pro okrskovou komisi. (2) Oprávněná osoba může požádat o vydání hlasovacího průkazu počínaje dnem vyhlášení krajského referenda, a to osobně nebo písemným podáním opatřeným jejím úředně ověřeným podpisem. Písemné podání musí být doručeno nejpozději 7 dnů přede dnem hlasování příslušnému obecnímu úřadu; osobně může oprávněná osoba o vydání hlasovacího průkazu požádat nejpozději 2 dny přede dnem hlasování. Obecní úřad předá hlasovací průkaz oprávněné osobě nebo osobě, která se prokáže plnou mocí k převzetí hlasovacího průkazu s ověřeným podpisem oprávněné osoby žádající o vydání hlasovacího průkazu, anebo jej oprávněné osobě zašle, jestliže o to požádá. § 32 Informování oprávněných osob (1) Starosta obceobce zveřejní nejpozději 15 dnů přede dnem konání krajského referenda oznámení o době a místě konání krajského referenda, a to způsobem v místě obvyklým. Je-li na území obceobce více hlasovacích okrsků, uvede územní vymezení jednotlivých hlasovacích okrsků a oznámení zveřejní na území každého z nich. Zároveň starosta obceobce v oznámení uvede adresy hlasovacích místností a otázku položenou k rozhodnutí v krajském referendu. (2) Starosta obceobce v oznámení upozorní oprávněné osoby na povinnost prokázat při hlasování totožnost a státní občanství České republiky a uvede další potřebné údaje nutné k nerušenému průběhu hlasování. (3) V obciobci, ve které se zřizuje výbor pro národnostní menšiny podle zvláštního právního předpisu17), se oznámení podle odstavců 1 a 2 zveřejní i v jazyce příslušné národnostní menšiny, jestliže se podle posledního sčítání lidu hlásilo k této národnosti alespoň 10 % obyvatel obceobce. § 33 Kampaň pro krajské referendum (1) Starosta může vyhradit plochu pro představení otázky, popřípadě otázek navržených k rozhodnutí v krajském referendu, a to nejméně 10 dnů přede dnem konání krajského referenda. Zastupitelstvo kraje zabezpečí, aby v informačních prostředcích kraje byl poskytnut stejný prostor pro informování občanů k oběma odpovědím. (2) V den hlasování je zakázána kampaň v objektu, ve kterém se nachází hlasovací místnost. § 34 Hlasovací lístky (1) Na každém hlasovacím lístku se musí uvést a) text „krajské referendum“, b) název kraje, c) den konání krajského referenda, d) otázka, popřípadě otázky, položené k rozhodnutí v krajském referendu, e) v levé polovině hlasovacího lístku slovo „ano“, v pravé polovině hlasovacího lístku slovo „ne“ a vedle každého z těchto slov rámeček, f) hlasuje-li se o více otázkách společně, před každou otázkou arabská číslice počínaje číslicí 1, u každé otázky v levé polovině hlasovacího lístku slovo „ano“ a v pravé polovině hlasovacího lístku slovo „ne“ a vedle každého z těchto slov rámeček. (2) Hlasovací lístky musí být vytištěny písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy, jakosti a týchž rozměrů s otiskem razítka kraje. (3) Krajský úřad zajišťuje tisk a distribuci hlasovacích lístků tak, aby je příslušné obecní úřady mohly předat okrskovým komisím před zahájením hlasování. § 35 Hlasovací místnost (1) Hlasovací místnost musí být pro každý hlasovací okrsek vybavena státním znakem, znakem kraje, hlasovací schránkou, přenosnou hlasovací schránkou, dostatečným množstvím hlasovacích lístků, prázdných obálek opatřených kulatým razítkem kraje (dále jen „úřední obálka“), psacími potřebami, výpisem ze seznamu oprávněných osob a textem tohoto zákona, který musí být hlasujícím na jejich žádost zapůjčen k nahlédnutí. (2) V hlasovacích místnostech jsou pro úpravu hlasovacích lístků určeny zvláštní prostory oddělené tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování. Počet těchto prostorů určí starosta obceobce s přihlédnutím k počtu oprávněných osob v hlasovacím okrsku. (3) V hlasovací místnosti musí být na viditelném místě vyvěšen hlasovací lístek označený nápisem „vzor“. (4) Úřední obálky musí být neprůhledné, stejné velikosti a z papíru stejné jakosti a barvy. (5) Objekt, ve kterém se nachází hlasovací místnost, musí být viditelně označen. § 36 Zahájení hlasování (1) Před zahájením hlasování předseda zkontroluje, zda je hlasovací místnost vybavena podle § 35 a zda jsou hlasovací schránka a přenosná hlasovací schránka prázdné; poté před ostatními členy okrskové komise tyto hlasovací schránky zapečetí. (2) Po provedení kontroly podle odstavce 1 prohlásí předseda hlasování za zahájené. § 37 Zásady hlasování (1) Oprávněná osoba hlasuje osobně, zastoupení není přípustné. (2) Oprávněné osoby předstupují před okrskovou komisi a hlasují v pořadí, v jakém se dostavily do hlasovací místnosti. (3) Oprávněná osoba po příchodu do hlasovací místnosti prokáže svou totožnost a státní občanství České republiky platným občanským průkazem nebo platným cestovním, diplomatickým nebo služebním pasem České republiky nebo cestovním průkazem18). Po prokázání oprávněnosti hlasovat v krajském referendu a záznamu do výpisu ze seznamu oprávněných osob okrsková komise vydá oprávněné osobě hlasovací lístek a úřední obálku. (4) Neprokáže-li oprávněná osoba svou totožnost a státní občanství České republiky, nebude jí hlasování umožněno. (5) Oprávněná osoba, která se dostavila do hlasovací místnosti s hlasovacím průkazem, je povinna tento hlasovací průkaz odevzdat okrskové komisi. Okrsková komise hlasovací průkaz k výpisu ze seznamu oprávněných osob přiloží a doplní údaje o oprávněné osobě do výpisu ze seznamu oprávněných osob; poté jí vydá hlasovací lístek a úřední obálku. (6) V prostoru určeném pro úpravu hlasovacího lístku nesmí být nikdo přítomen zároveň s oprávněnou osobou. S oprávněnou osobou, která nemůže sama upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu anebo nemůže číst nebo psát, může být s jejím souhlasem v prostoru určeném pro úpravu hlasovacího lístku přítomna jiná oprávněná osoba, nikoliv však člen okrskové komise, a hlasovací lístek za ni upravit a vložit do úřední obálky. (7) Oprávněná osoba může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, požádat obecní úřad a v den hlasování okrskovou komisi, aby mohla hlasovat mimo hlasovací místnost, a to pouze v územním obvodu hlasovacího okrsku, pro který byla okrsková komise zřízena. V takovém případě okrsková komise vyšle k oprávněné osobě dva své členy s přenosnou hlasovací schránkou, úřední obálkou a hlasovacím lístkem. Při hlasování postupují členové okrskové komise tak, aby byla zachována tajnost hlasování. § 38 Způsob hlasování (1) Po obdržení úřední obálky a hlasovacího lístku vstoupí oprávněná osoba do prostoru určeného k úpravě hlasovacího lístku, kde hlasovací lístek předepsaným způsobem upraví a vloží ho do úřední obálky. (2) Oprávněná osoba v prostoru určeném pro úpravu hlasovacího lístku označí křížkem v příslušném rámečku předtištěnou odpověď „ano“ nebo „ne“, pro kterou hlasuje, a vloží tento hlasovací lístek do úřední obálky. K jiné úpravě hlasovacího lístku se nepřihlíží. (3) Oprávněná osoba se zdrží hlasování o určité otázce tím, že na hlasovacím lístku neoznačí křížkem žádnou odpověď. (4) Oprávněná osoba hlasuje tak, že po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacího lístku vloží úřední obálku s hlasovacím lístkem před okrskovou komisí do hlasovací schránky. Za oprávněnou osobu, která není schopna vložit úřední obálku s hlasovacím lístkem do hlasovací schránky, tak může učinit jiná oprávněná osoba, nikoliv však člen okrskové komise. (5) Oprávněné osobě, která se neodebrala do prostoru určeného pro úpravu hlasovacího lístku, okrsková komise hlasování neumožní. § 39 Pořádek v hlasovací místnosti Za pořádek v hlasovací místnosti odpovídá předseda. Jeho pokyny k zachování pořádku a důstojného průběhu hlasování jsou závazné pro všechny přítomné. § 40 Přerušení a ukončení hlasování (1) Nastanou-li skutečnosti, které znemožňují zahájit hlasování, pokračovat v něm nebo je ukončit, může okrsková komise odložit zahájení hlasování na pozdější dobu nebo je přerušit, anebo prodloužit dobu hlasování, nejdéle však o jednu hodinu. Okrsková komise o takovém opatření vyrozumí oprávněné osoby způsobem v místě obvyklým; vyrozumí rovněž místní komisi a krajskou komisi. (2) V případě, že je hlasování přerušeno, uschová okrsková komise hlasovací dokumentaci, zapečetí hlasovací schránku a přenosnou hlasovací schránku tak, aby do nich nebylo možno vkládat úřední obálky nebo je z nich vybírat. (3) Při opětovném zahájení hlasování předseda za přítomnosti ostatních členů okrskové komise ověří neporušenost pečetí a sejme je. (4) Skutečnosti týkající se odložení zahájení hlasování, přerušení hlasování nebo prodloužení doby hlasování poznamená okrsková komise v zápise o průběhu a výsledku hlasování. (5) Jakmile uplyne doba stanovená pro ukončení hlasování, uzavře se hlasovací místnost, avšak předtím se umožní hlasovat všem, kteří jsou v hlasovací místnosti nebo před ní. Potom prohlásí předseda hlasování za ukončené. HLAVA VI ZJIŠŤOVÁNÍ VÝSLEDKŮ HLASOVÁNÍ A JEJICH VYHLÁŠENÍ § 41 Sčítání hlasů okrskovou komisí (1) Po ukončení hlasování předseda soustředí nepoužité hlasovací lístky a nepoužité úřední obálky a zapečetí je. Poté dá otevřít hlasovací schránku. (2) V případě, že okrsková komise na žádost oprávněné osoby použila i přenosnou hlasovací schránku, okrsková komise obsah přenosné hlasovací schránky po jejím otevření smísí s obsahem hlasovací schránky v hlasovací místnosti. (3) Okrsková komise nejprve vyloučí neúřední obálky, poté spočítá úřední obálky a porovná počet úředních obálek s počtem oprávněných osob, které hlasovaly v okrsku. (4) Každý člen okrskové komise může nahlížet do odevzdaných hlasovacích lístků. (5) Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou a) vytištěné a dodané krajským úřadem podle § 34 odst. 3, nebo b) v úředních obálkách. (6) Přeložení nebo poškození hlasovacího lístku nemá vliv na jeho platnost, jsou-li z něj patrny potřebné údaje. (7) Hlas oprávněné osoby je neplatný, a) je-li v úřední obálce několik hlasovacích lístků, b) označila-li křížkem současně odpověď „ano“ i „ne“ u jedné otázky, nebo c) označí-li hlasovací lístek jiným způsobem než způsobem stanoveným v § 38 odst. 2 a 3. (8) Platnost hlasovacího lístku potvrdí okrsková komise, přičemž neplatné hlasovací lístky vyloučí. (9) Okrsková komise sečte zvlášť hlasy odevzdané pro odpověď „ano“ a zvlášť hlasy odevzdané pro odpověď „ne“ a zvlášť hlasovací lístky, na kterých není křížkem označena žádná odpověď, a zjištěný počet zaznamená v zápise o průběhu a výsledku hlasování (§ 43). Poté předseda zajistí zapečetění všech hlasovacích lístků. Rozhoduje-li se v krajském referendu o více otázkách, zjišťují se odevzdané hlasy pro každou otázku samostatně. (10) Předseda kontroluje správnost sčítání obálek a správnost sčítání hlasů. § 42 Přítomnost osob při sčítání hlasů V místnosti, kde okrsková komise sčítá hlasy, mají právo být přítomni členové komise vyššího stupně a osoby pověřené hejtmanem kraje, které zpracovávají výsledky hlasování. § 43 Zápis okrskové komise o průběhu a výsledku hlasování v hlasovacím okrsku (1) Okrsková komise vyhotoví ve 2 stejnopisech zápis o průběhu a výsledku hlasování. Zápis podepíší členové okrskové komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu. (2) V zápise okrskové komise o průběhu a výsledku hlasování se uvede a) doba počátku a ukončení hlasování, popřípadě odložení zahájení hlasování, přerušení hlasování nebo prodloužení doby hlasování s uvedením důvodů, b) celkový počet oprávněných osob v hlasovacím okrsku zapsaných ve výpisu ze seznamu oprávněných osob, c) počet oprávněných osob, kterým byly vydány hlasovací lístky a úřední obálky, d) počet odevzdaných úředních obálek, e) celkový počet platných hlasů, f) počet platných hlasů pro jednotlivé odpovědi, g) počet oprávněných osob, které neoznačily křížkem žádnou odpověď na otázku a zdržely se tak hlasování, h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění a i) jméno a příjmení člena okrskové komise, který se po určitou dobu neúčastnil jejího jednání, a důvod a doba jeho neúčasti. (3) Po sečtení hlasů a podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování v krajském referendu předá předseda nebo jím pověřený člen okrskové komise 1 stejnopis zápisu včetně případných příloh neprodleně místní komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení zasedání; tím není dotčen postup podle § 25. § 44 Zápis místní komise o výsledku hlasování (1) Místní komise po přezkoumání zápisů okrskových komisí zjistí celkové výsledky hlasování v krajském referendu v obciobci. (2) Místní komise vyhotoví ve dvou stejnopisech zápis. Zápis podepíší členové místní komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu. (3) V zápise místní komise se uvede a) počet hlasovacích okrsků v obciobci a počet okrskových komisí, které předaly výsledek hlasování, b) celkový počet oprávněných osob zapsaných v obciobci ve výpisech ze seznamu oprávněných osob, c) celkový počet oprávněných osob, kterým byly vydány hlasovací lístky a úřední obálky, d) celkový počet odevzdaných úředních obálek, e) celkový počet platných hlasů, f) celkový počet platných hlasů pro jednotlivé odpovědi, g) počet oprávněných osob, které neoznačily křížkem žádnou odpověď na otázku a zdržely se tak hlasování, h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány místní komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění a i) jméno a příjmení člena místní komise, který se po určitou dobu neúčastnil jejího jednání, a důvod a doba jeho neúčasti. (4) Předseda nebo jím pověřený člen místní komise předá jeden stejnopis zápisu včetně případných příloh neprodleně krajské komisi. § 45 Zápis krajské komise o výsledku hlasování (1) Krajská komise po přezkoumání zápisů místních komisí zjistí celkové výsledky hlasování v krajském referendu v kraji. (2) Krajská komise vyhotoví ve dvou stejnopisech zápis o výsledku hlasování v kraji. Zápis podepíší členové krajské komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu. (3) V zápise krajské komise se uvede a) celkový počet hlasovacích okrsků v kraji a počet okrskových komisí, které předaly výsledek hlasování, b) celkový počet oprávněných osob zapsaných ve výpisech ze seznamu oprávněných osob, c) celkový počet oprávněných osob, kterým byly vydány hlasovací lístky a úřední obálky, d) celkový počet odevzdaných úředních obálek, e) celkový počet platných hlasů, f) celkový počet platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé odpovědi, g) počet oprávněných osob, které neoznačily křížkem žádnou odpověď na otázku a zdržely se tak hlasování, h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány krajské komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění a i) jméno a příjmení člena krajské komise, který se po určitou dobu neúčastnil jejího jednání, a důvod a doba jeho neúčasti. § 46 Vyhlášení výsledků hlasování (1) Krajská komise vyhlásí výsledky hlasování v krajském referendu zveřejněním na úřední desce krajského úřadu neprodleně po vyhotovení zápisu o výsledku hlasování podle § 45 po dobu 15 dnů. (2) Dnem vyhlášení výsledků hlasování v krajském referendu je první den vyvěšení těchto výsledků na úřední desce krajského úřadu. HLAVA VII OZNAMOVACÍ POVINNOST § 47 (1) Vyhlášení krajského referenda, výsledek hlasování v krajském referendu a provedení rozhodnutí přijatého v krajském referendu oznámí hejtman kraje Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“), a to do 5 dnů od této skutečnosti. (2) Není-li možné rozhodnutí krajského referenda provést pro jeho rozpor s právním předpisem, oznámí tuto skutečnost hejtman kraje ministerstvu, a to do 30 dnů ode dne vyhlášení výsledků krajského referenda. HLAVA VIII PLATNOST A ZÁVAZNOST KRAJSKÉHO REFERENDA § 48 (1) K platnosti rozhodnutí v krajském referendu je třeba účasti alespoň 35 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob. (2) Rozhodnutí v krajském referendu je závazné, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se krajského referenda zúčastnily, a alespoň 25 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob. § 49 Rozhodnutí v krajském referendu je pro zastupitelstvo kraje a orgány kraje závazné. HLAVA IX SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 50 (1) Plnění úkolů kraje podle tohoto zákona je výkonem samostatné působnosti. (2) Kraj upraví rozhodnutím zastupitelstva a) výši zvláštní odměny poskytované členovi, případně předsedovi okrskové, místní a krajské komise za výkon funkce podle § 27 odst. 2, b) druh, rozsah, způsob a postup úhrady běžných výdajů spojených s organizací a konáním referenda, které mohou být hrazeny podle § 52 odst. 1 z rozpočtu kraje jiným subjektům. § 51 Působnosti stanovené obecnímu úřadu a starostovi obceobce podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. § 52 Náklady krajského referenda (1) Kraj hradí ze svého rozpočtu výdaje orgánů státní správy, kraje, obcíobcí, měst, městských částí a městských obvodů a okrskových komisí spojené s konáním krajského referenda. (2) Koná-li se krajské referendum na návrh přípravného výboru, nejsou součástí výdajů podle odstavce 1 výdaje spojené s činností přípravného výboru, se získáním podpisů oprávněných osob podporujících konání krajského referenda a náklady na kampaň. § 53 Lhůty (1) Lhůta určená podle dnů je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin. (2) Lhůty nelze prodloužit ani prominout jejich zmeškání. § 54 Počet oprávněných osob Počet oprávněných osob se zjišťuje z počtu obyvatel kraje podle stavu k 1. lednu toho roku, v němž byl návrh přípravného výboru podán. HLAVA X PŘESTUPKY § 55 (1) PřestupkuPřestupku se dopustí oprávněná osoba, která úmyslně podepíše podpisovou listinu k témuž návrhu přípravného výboru více než jednou. (2) PřestupkuPřestupku se dopustí fyzická osoba, která úmyslně podepíše podpisovou listinu k návrhu přípravného výboru, ač není oprávněnou osobou. (3) PřestupkuPřestupku se dopustí fyzická osoba, která v podpisové listině uvede nepravdivé údaje. (4) Za přestupekpřestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu až do výše 3 000 Kč. (5) Na přestupekpřestupek a jeho projednání se vztahuje zvláštní právní předpis19); výkon této působnosti je výkonem přenesené působnosti kraje. (6) K projednání přestupkůpřestupků podle odstavců 1 až 3 je příslušný krajský úřad. HLAVA XI SOUDNÍ PŘEZKUM § 56 Soudní ochrana návrhu přípravného výboru (1) Právo domáhat se ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu20) má přípravný výbor, jestliže a) nesouhlasí s výzvou krajského úřadu k odstranění vad podle § 12 odst. 2, b) zastupitelstvo kraje nerozhodlo o návrhu přípravného výboru podle § 13 odst. 1 písm. a) nebo rozhodlo o tom, že krajské referendum nevyhlásí podle § 13 odst. 1 písm. b). (2) Návrh je třeba podat nejpozději a) do 10 dnů od doručení písemné výzvy k odstranění vad, b) do 20 dnů od jednání zastupitelstva kraje, kde měl být návrh přípravného výboru projednán, nebo od jednání zastupitelstva kraje, na kterém toto zastupitelstvo rozhodlo, že krajské referendum nevyhlásí. (3) Rozhodnutí soudu o návrhu podle odstavce 1 písm. b) nahrazuje rozhodnutí zastupitelstva kraje. § 57 Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti rozhodnutí v krajském referendu (1) Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti rozhodnutí v krajském referendu20) může podat u soudu každá oprávněná osoba nebo přípravný výbor, mají-li za to, že došlo k takovému porušení ustanovení tohoto zákona, které mohlo ovlivnit jeho výsledek, bylo konáno krajské referendum o věci, která nepatří do samostatné působnosti kraje, nebo bylo konáno krajské referendum o věci, o níž krajské referendum nelze podle § 7 konat. (2) Návrh je třeba podat nejpozději do 10 dnů po vyhlášení výsledků hlasování. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů § 58 Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 231/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 404/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 326/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 12 odst. 2 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) hlasovat v krajském referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem.“. 2. V § 35 odst. 2 se za písmeno t) vkládá nové písmeno u), které zní: „u) rozhodovat o vyhlášení krajského referenda,“. Dosavadní písmeno u) se označuje jako písmeno v). ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů § 59 Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb. a zákona č. 320/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 2 písm. a), v části třetí hlavě II v nadpisu dílu 4 a v § 104 odst. 1 se za slovo „místního“ vkládají slova „a krajského“. 2. Za § 91a se vkládá nový § 91b, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 21c a 21d zní: „§ 91b Ochrana ve věcech krajského referenda (1) Návrhem se u soudu lze za podmínek stanovených zvláštním zákonem21c) domáhat a) určení, že návrh na konání krajského referenda nemá nedostatky, b) vyhlášení krajského referenda, c) vyslovení neplatnosti rozhodnutí přijatého v krajském referendu, d) vyslovení neplatnosti hlasování v krajském referendu. (2) Účastníky řízení jsou přípravný výbor21d) a příslušný kraj; v případě návrhu podle odstavce 1 písm. c) a d) i osoba oprávněná hlasovat v krajském referendu. (3) Soud rozhodne usnesením do 30 dnů. Jednání není třeba nařizovat. 21c) § 56 a 57 zákona č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů. 21d) § 9 zákona č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 60 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011. Vlček v. r. Fischer v. r. 1) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb. 2) § 4 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 55 až 65 občanského zákoníku. 4) § 9 odst. 4 písm. a) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 1 odst. 2 a 3 zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů. 6) § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb. Čl. 43 odst. 1 Ústavy České republiky. 7) § 11 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 8) § 35 odst. 2 písm. i) zákona č. 129/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9) § 35 odst. 2 písm. n) zákona č. 129/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10) Například zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 12) § 203 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 13) § 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. 14) § 17 a následující zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 15) § 26 zákona č. 491/2001 Sb. 16) § 28 zákona č. 491/2001 Sb. 17) Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 18) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů. 19) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 20) § 91b zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 118/2010 Sb. 21) Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.
Sdělení Ministerstva vnitra č. n2/2010 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra č. n2/2010 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby v nařízení vlády č. 113/2010 Sb. Vyhlášeno 22. 4. 2010, částka 42/2010 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby v nařízení vlády č. 113/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 266/2009 Sb., o technických požadavcích na námořní zařízení V bodě 5 mají místo slov „V příloze č. 2“ správně být slova „V příloze č. 4“.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 117/2010 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 117/2010 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno 22. 4. 2010, částka 42/2010 117 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 14. dubna 2010 o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, byla u něj uložena v období od 16. 3. 2010 do 31. 3. 2010 tato kolektivní smlouva vyššího stupně: Kolektivní smlouva vyššího stupně, uzavřená dne 5. 3. 2010 na rok 2010 mezi Zemědělským svazem České republiky a Odborovým svazem pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů České republiky. Ministr: JUDr. Šimerka v. r.
Vyhláška č. 116/2010 Sb.
Vyhláška č. 116/2010 Sb. Vyhláška o vydání zlaté mince „Kulturní památka hamr v Dobřívě“ po 2 500 Kč Vyhlášeno 22. 4. 2010, datum účinnosti 5. 5. 2010, částka 42/2010 * § 1 - (1) Dnem 5. května 2010 se v rámci cyklu „Kulturní památky technického dědictví“ vydává zlatá mince „Kulturní památka hamr v Dobřívě“ po 2 500 Kč (dále jen „mince“). * § 2 - (1) Na lícní straně mince je kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku. Uprostřed je český lev, vpravo je moravská orlice a vlevo je slezská orlice. Pod kompozicí heraldických zvířat je ve čtyřech řádcích název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označe * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 5. května 2010. k vyhlášce č. 116/2010 Sb. Aktuální znění od 5. 5. 2010 116 VYHLÁŠKA ze dne 1. dubna 2010 o vydání zlaté mince „Kulturní památka hamr v Dobřívě“ po 2 500 Kč Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.: § 1 (1) Dnem 5. května 2010 se v rámci cyklu „Kulturní památky technického dědictví“ vydává zlatá mince „Kulturní památka hamr v Dobřívě“ po 2 500 Kč (dále jen „mince“). (2) Mince se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Mince v běžném i ve zvláštním provedení se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 7,78 g, její průměr 22 mm a síla 1,55 mm. Při ražbě mince v běžném provedení i ve zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,062 g a v ryzosti zlata odchylka nahoru 0,01 %. Hrana mince v běžném provedení je vroubkovaná, hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. § 2 (1) Na lícní straně mince je kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku. Uprostřed je český lev, vpravo je moravská orlice a vlevo je slezská orlice. Pod kompozicí heraldických zvířat je ve čtyřech řádcích název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „2500 Kč“. Při levém, horním a pravém okraji mince je v opisu název cyklu „KULTURNÍ PAMÁTKY TECHNICKÉHO DĚDICTVÍ“. Značka České mincovny tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je umístěna vlevo od označení nominální hodnoty mince. (2) Na rubové straně mince je vnitřní vybavení hamru v Dobřívě - nadhazovací kladivo a v průhledu vodní kolo pohánějící nadhazovací kladivo. Nad zobrazením nadhazovacího kladiva je znak obceobce Dobřív. Při levém, horním a pravém okraji mince je opis „HAMR V DOBŘÍVĚ“. Ročník ražby „2010“ je pod hřídelí nadhazovacího kladiva. Při levém spodním okraji mince vedle zobrazení hřídele jsou umístěny iniciály autoraautora výtvarného návrhu mince, akademického sochaře Jaroslava Veseláka, které jsou tvořeny kompozicí písmen „V“ a „J“. (3) Vyobrazení mince je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 5. května 2010. Guvernér: doc. Ing. Tůma, CSc., v. r. Příloha k vyhlášce č. 116/2010 Sb. Vyobrazení zlaté mince „Kulturní památka hamr v Dobřívě“ (lícní a rubová strana) 71kB 66kB
Vyhláška č. 114/2010 Sb.
Vyhláška č. 114/2010 Sb. Vyhláška o ochraně handicapovaných zvířat při chovu Vyhlášeno 22. 4. 2010, datum účinnosti 7. 5. 2010, částka 41/2010 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Pojmy * § 3 - Podmínky pro chov handicapovaných zvířat * § 4 - Vybavení a minimální velikost prostor pro handicapovaná zvířata * § 7 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 114/2010 Sb. Aktuální znění od 1. 4. 2013 114 VYHLÁŠKA ze dne 9. dubna 2010 o ochraně handicapovaných zvířat při chovu Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 29 odst. 1 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 312/2008 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 14b odst. 4 zákona: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje podmínky pro chov handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat, vybavení a minimální velikost prostor pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata. § 2 Pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí a) intenzivní péčíintenzivní péčí období, kdy je handicapovanému zvířetihandicapovanému zvířeti poskytována první pomoc nebo handicapované zvířehandicapované zvíře musí být z důvodů zachování života člověkem uměle krmeno a napájeno, z důvodů nezbytných fyziologických potřeb musí být s handicapovaným zvířetemhandicapovaným zvířetem manipulováno anebo jsou mu podle pokynu veterinárního lékaře podávány léky, ošetřována zranění, případně je prováděna pooperační péče; za intenzivní péčiintenzivní péči se považuje také umělý odchov mláďatodchov mláďat prováděný člověkem, b) rehabilitacírehabilitací období, kdy po intenzivní péčiintenzivní péči handicapované zvířehandicapované zvíře rozvíjí své normální pohybové aktivity, c) adopční péčíadopční péčí péče o mláďata, kterou provádí pár nebo osamělé handicapované zvířehandicapované zvíře stejného nebo jiného druhu, d) odchovem mláďatodchovem mláďat období, kdy mláďata již samostatně přijímají potravu a rozvíjí se u nich normální pohybové aktivity, osamostatňují se a ptákům dorůstá opeření, e) přípravou na vypuštěnípřípravou na vypuštění období, kdy je handicapované zvířehandicapované zvíře již bez klinických příznaků zranění nebo onemocnění a kdy je handicapované zvířehandicapované zvíře postupně vystavováno podmínkám podobným volné přírodě, a to včetně podávání živé kořisti u predátorů, f) dlouhodobým chovemdlouhodobým chovem držení dočasně handicapovaného zvířetehandicapovaného zvířete, jehož vypuštění do volné přírody není podle vyhlášky o handicapovaných živočiších1) možné, proto není připravováno na vypuštění, nebo držení trvale handicapovaného zvířetehandicapovaného zvířete, a to po dobu delší než 3 měsíce ode dne zahájení péče o handicapované zvířehandicapované zvíře, za předpokladu, že toto handicapované zvířehandicapované zvíře není v období péče uvedené v písmenech a) až e) nebo g), g) zimovánímzimováním držení handicapovaného zvířetehandicapovaného zvířete v průběhu zimního období, které nahrazuje handicapovanému zvířetihandicapovanému zvířeti pobyt v klimaticky odlišných podmínkách, h) oddělným prostorem pro handicapovaná zvířataoddělným prostorem pro handicapovaná zvířata prostor spojený posuvnými dvířky s hlavním prostorem a sloužící k uzavření handicapovaného zvířetehandicapovaného zvířete při práci ošetřovatele v hlavním prostoru, i) zimovištěmzimovištěm vnitřní prostor, ve kterém je v zimním období udržována rozdílná teplota oproti venkovnímu prostředí, a to vzhledem k potřebám příslušného druhu, věku a zdravotnímu stavu zvířetezvířete, j) zimním spánkem (hibernací) specifická reakce některých savců na zimní období, kteří v klidovém stavu a při útlumu všech fyziologických procesů přečkávají nepříznivé zimní podmínky. § 3 Podmínky pro chov handicapovaných zvířat (1) ChovatelChovatel, který poskytuje soustavnou nezbytnou péči handicapovaným zvířatůmhandicapovaným zvířatům, musí zajistit podmínky pro chov handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat tím, že a) s ohledem na jejich zranění, nemoc nebo jiné okolnosti, pro které je handicapované zvířehandicapované zvíře dočasně nebo trvale neschopno přežít ve volné přírodě (dále jen „postižení“), zajišťuje šetrný odchyt a případnou přepravupřepravu handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat, b) zajišťuje prostředí a způsob chovu přiměřený charakteru postižení handicapovaného zvířetehandicapovaného zvířete a umožňující zachování pohody handicapovaného zvířetehandicapovaného zvířete, c) poskytuje volnost pohybu handicapovaným zvířatůmhandicapovaným zvířatům s přihlédnutím k charakteru jejich postižení a přirozeným potřebám v souladu s dosavadními zkušenostmi a vědeckými poznatky tak, aby nebyla vystavena zbytečnému utrpeníutrpení, d) zajišťuje v rámci přípravy na vypuštěnípřípravy na vypuštění handicapovaného zvířetehandicapovaného zvířete do jeho přirozeného prostředí krmení přirozenou potravou, včetně možnosti předkládání živé kořisti u predátorů, e) zajišťuje při intenzivní péčiintenzivní péči o mláďata ptáků vytápění vnitřních prostor pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata na teplotu 20 °C až 35 °C podle druhu a stáří mláďat, nebo použití inkubátoru, f) udržuje čistotu prostor pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata a jejich okolí s ohledem na charakter postižení handicapovaného zvířetehandicapovaného zvířete a především s ohledem na nutnost minimálního kontaktu s handicapovaným zvířetemhandicapovaným zvířetem, g) umísťuje odděleně handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, která se vyznačují trvalou nesnášenlivostí nebo jsou sama vystavena trvalému agresivnímu chování jiných handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat, nebo jsou ve stadiu biologické aktivity, která vyžaduje oddělené umístění, zejména říje, březosti nebo porodu, h) zabezpečuje nejméně jedenkrát denně prohlídku handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat a technologických zařízenízařízení a odstraní v nejkratší možné době každou zjištěnou závadu tak, aby nebylo ohroženo zdraví a život handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat; má k dispozici stabilní nebo mobilní osvětlení, které umožní provedení prohlídky, i) zajišťuje pro zvířatazvířata chovaná s cílem použití jako živá potrava vhodné podmínky a péči o jejich ochranu, pohodu a zdraví podle nároků příslušného druhu zvířetezvířete, j) zajistí samostatný prostor pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, zejména pro zvířatazvířata poraněná, nemocná, nebo podezřelá z nákazy nebo nakažení, pro dosud nesamostatná mláďata a pro příjem nových handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat (karanténní a izolační prostor), pokud jsou nová zvířatazvířata přijímána. (2) ZařízeníZařízení pro chov handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat nesmí být umístěna v objektech krmivářských podniků, v objektech potravinářských podniků, v objektech zemědělské výroby a v zoologických zahradách. Pokud jsou zařízenízařízení pro chov handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat ve stejném objektu jako zařízenízařízení pro toulavé a opuštěné psy nebo kočky nebo zařízenízařízení určené pro chov zvířatzvířat k podnikatelským účelům, musí být tato zařízenízařízení navzájem oddělena. (3) Dlouhodobý chovDlouhodobý chov musí být chovatelemchovatelem, který poskytuje soustavnou nezbytnou péči handicapovaným zvířatůmhandicapovaným zvířatům, ukončen, jakmile je možné začít handicapované zvířehandicapované zvíře připravovat na vypuštění nebo vypustit v případě, kdy příprava na vypuštěnípříprava na vypuštění handicapovaného zvířetehandicapovaného zvířete není potřeba. § 4 Vybavení a minimální velikost prostor pro handicapovaná zvířata (1) Pro poskytování péče handicapovaným zvířatůmhandicapovaným zvířatům musí být zajištěno, aby prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata a) byly snadno přístupné, čistitelné a dezinfikovatelné, b) odpovídaly svou velikostí a vybavením potřebám handicapovaného zvířetehandicapovaného zvířete a druhu zvířetezvířete, přirozené agresivitě zvířatzvířat žijících v párech nebo skupinách, c) byly vybaveny prostředky, které handicapovaným zvířatůmhandicapovaným zvířatům poskytují úkryt a umožňují přirozenou pohybovou aktivitu a péči o povrch těla s ohledem na charakter jejich postižení a zabraňují vzniku stereotypního chování; prostory pro rehabilitacirehabilitaci, přípravu na vypuštěnípřípravu na vypuštění a dlouhodobý chovdlouhodobý chov musí poskytovat handicapovaným zvířatůmzvířatům dostatek podnětů k činnosti a k přirozeným projevům, d) byly vybaveny materiály a předměty, které jsou pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata zdravotně nezávadné, nedráždivé, nemohou handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata zranit a nenarušují jejich pohodu, které však zároveň umožňují pravidelnou očistu a dezinfekci, a odolávají běžným klimatickým vlivům, e) odpovídaly nárokům jednotlivých druhů handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat na teplotní podmínky, f) byly v souladu s biologickými vlastnostmi zvířatzvířat, jejich kondicí a zdravotním stavem dostatečně osvětleny denním nebo umělým světlem, byly větratelné a bez nadměrné vlhkosti, g) byly podle druhu chovaných handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat a používané technologie vybaveny nástroji a pomůckami pro odchyt a fixaci handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat k poskytnutí první pomoci, vyprošťovacím nářadím, vybavením k přepravěpřepravě včetně nakládky a vykládky handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat, transportními bednami a jednorázovými přepravkami, jakož i prostředky k okamžitému usmrceníusmrcení handicapovaného zvířetehandicapovaného zvířete v případě nutnosti, h) byly oploceny, pokud se zařízenízařízení pro chov handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat nenachází uvnitř budovy, a vždy byly zajištěny proti úniku handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat a proti pronikání jiných zvířatzvířat, zejména predátorů. (2) Pro poskytování péče handicapovaným zvířatůmhandicapovaným zvířatům musí být zajištěno, aby a) prostorové podmínky pro umělý odchov mláďatodchov mláďat krmivých ptáků odpovídaly přirozeným poměrům na hnízdě, b) prostorové podmínky pro adopční péčiadopční péči odpovídaly podmínkám dlouhodobého chovudlouhodobého chovu adopčního rodiče, c) teplotní podmínky pro zimovánízimování handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat odpovídaly podmínkám zimovánízimování těchto druhů zvířatzvířat ve volné přírodě. (3) Požadavky na velikost a vybavení prostor pro vybrané druhy handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat jsou stanoveny v příloze č. 1 této vyhlášky. Pro intenzivní péčiintenzivní péči o vybraná handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata platí minimální velikost prostor pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata uvedená v příloze č. 1 této vyhlášky, nevyžaduje-li stav handicapovaného zvířetehandicapovaného zvířete individuální omezení prostoru. Pro trvale handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, která nemohou vykonávat všechny normální pohybové aktivity, platí minimální velikost prostor pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata uvedená v příloze č. 1 této vyhlášky, pokud není velikost prostor pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata individuálně omezena na základě písemného vyjádření soukromého veterinárního lékaře, ve kterém je uveden důvod omezení velikosti prostor pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata a požadovaná minimální velikost prostor pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata. (4) Trvale handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, která nemohou vykonávat všechny normální pohybové aktivity a u kterých byla velikost prostor pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata individuálně omezena na základě písemného vyjádření soukromého veterinárního lékaře podle odstavce 3, musí mít k dispozici prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, které umožňují přiměřený pohyb vzhledem k postižení konkrétního handicapovaného zvířetehandicapovaného zvířete, přirozený odpočinek a zabezpečují přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí a zajištění jeho biologických potřeb. V případě trvale handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat, která jsou slepá, se nesmí bezdůvodně měnit vybavení prostor pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata a jeho umístění. § 7 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jejího vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 4 odst. 2 a 3, která nabývají účinnosti dnem 1. dubna 2013. Ministr: Ing. Šebesta v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 114/2010 Sb. Požadavky na velikost a vybavení prostor pro vybrané druhy handicapovaných zvířat 1. Minimální velikost a vybavení prostor pro dravce a sovy Kategorie dravců a sov podle velikosti: I. orli, orlovec říční, výr velký, II. jestřáb lesní, luňáci, sokol stěhovavý, rarozi, motáci, káňata, včelojed lesní, orlík krátkoprstý, kalousi, puštíci, sova pálená, III. dřemlík tundrový, poštolky, krahujci, ostříž lesní, sýc rousný, sýček obecný, výreček malý, kulíšek nejmenší, a) pro intenzívní péči musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 0,6 m2 a výšce 0,8 m, s výjimkou dospělých handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat kategorie I, pro které musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 1 m2. V těchto prostorech musí být handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata umístěna jednotlivě, s výjimkou mláďat, b) pro rehabilitacirehabilitaci a odchov mláďatodchov mláďat musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 12 m2 a výšce 2 m, minimální délka nejkratší stěny je 2 m, pro 1 až 2 handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata kategorie I nebo 4 handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata kategorie II, a o ploše 6 m2 a výšce 2 m, minimální délka nejkratší stěny je 1 m, pro 1 až 2 handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata kategorie II nebo 1 až 4 handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata kategorie III, podle snášenlivosti tak, aby nedocházelo ke zraňování handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat a poškozování opeření. Pokud je chováno více handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat, zvětšuje se plocha o 2 m2 pro 1 dravce nebo o 1,2 m2 pro 1 sovu, c) pro přípravu na vypuštěnípřípravu na vypuštění musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata (rozletovací voliéra) o ploše 40 m2 a výšce 3 m, minimální délka nejkratší stěny je 4 m, pro druhy kategorie I, a o ploše 30 m2 a výšce 2,5 m, minimální délka nejkratší stěny je 3 m, pro druhy kategorie II a III, s výjimkou vypouštění mláďat volným letem, kdy vypouštěcí bedna, kterou se rozumí bedna na vypouštění handicapovaného zvířetehandicapovaného zvířete do přírody, simuluje hnízdo, umožňuje rozhled a krmení, d) pro dlouhodobý chovdlouhodobý chov musí být buď posedy, kterými se rozumí vybavení sloužící k sezení uvázaného dravce, s proletovacím lankem, kterým se rozumí lanko o délce minimálně 3,5 m natažené těsně nad zemí, na kterém je navlečený volně pohyblivý kroužek sloužící k uvázání dravce, nebo prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 24 m2 a výšce 2,5 m, minimální délka nejkratší stěny je 3 m, pro orly a orlovce říčního, o ploše 18 m2 a výšce 2,5 m, minimální délka nejkratší stěny je 3 m, pro výra velkého, o ploše 15 m2 a výšce 2,5 m, minimální délka nejkratší stěny je 2,5 m, pro jestřába lesního, luňáky, sokoly stěhovavé, rarohy, motáky, káňata, včelojeda lesního a orlíka krátkoprstého, o ploše 10 m2 a výšce 2,5 m, minimální délka nejkratší stěny je 3 m, pro kalouse, puštíky a sovu pálenou a o ploše 9 m2 a výšce 2 m, minimální délka nejkratší stěny je 1,5 m, pro druhy kategorie III; tyto rozměry platí pro 1 až 2 dravce nebo 1 až 4 sovy podle snášenlivosti tak, aby nedocházelo ke zraňování zvířatzvířat a poškozování opeření. Pokud je chováno více handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat, zvětšuje se plocha o 2 m2 pro 1 dravce nebo o 1,2 m2 pro 1 sovu, e) prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí být vybaveny posedy a odsedávkami s povrchem, který nezpůsobuje handicapovaným zvířatůmhandicapovaným zvířatům otlaky. Pro rehabilitační výcvik dravců musí být posedy ve tvaru oblouku nebo kruhu pro dravce jestřábovité s výjimkou orlů, nebo ve tvaru špalku pro sokolovité dravce, orly, orlovce a sovy. Posedy musí být doplněny přístřeškem proti nepříznivým vlivům počasí nebo alespoň zastíněním. Prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí mít zejména odsedávky, bidla, špalky s přírodním povrchem nebo umělou trávou. V rozletovací voliéře musí být nejméně tři odsedávky, z toho jedna zastřešená. Odsedávky nesmějí bránit letu, f) pokud není omezeno koupání handicapovaného zvířetehandicapovaného zvířete ze zdravotních důvodů, musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata vybaveny koupací nádobou, g) v prostorech pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí být přírodní povrch nebo podestýlka z přírodního materiálu, h) prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí být částečně zastřešené a zastíněné, aby handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata měla možnost úkrytu před nepříznivými vlivy počasí, i) přístupné návštěvníkům mohou být maximálně 2 stěny prostor pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata. 2. Minimální velikost a vybavení prostor pro labutě a) pro intenzivní péčiintenzivní péči o pohyblivé labutě a odchov mláďatodchov mláďat, nevyžaduje-li stav mláďat individuální omezení prostoru, musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 20 m2 pro 1 až 4 handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 2 m2 navíc, pro intenzivní péčiintenzivní péči o nepohyblivé labutě musí být prostor pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 2 m2 pro 1 handicapované zvířehandicapované zvíře, b) pro rehabilitacirehabilitaci, přípravu na vypuštěnípřípravu na vypuštění a dlouhodobý chovdlouhodobý chov musí být výběh o ploše 60 m2 pro 1 až 2 handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 6 m2 navíc, c) pokud není omezeno koupání handicapovaného zvířetehandicapovaného zvířete ze zdravotních důvodů, musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata vybaveny koupací nádobou, d) pro rehabilitacirehabilitaci a přípravu na vypuštěnípřípravu na vypuštění musí být prostory vybaveny koupací nádrží o hloubce minimálně 0,4 m a ploše 1,5 m2 pro 1 handicapované zvířehandicapované zvíře, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 0,5 m2 navíc, e) pro dlouhodobý chovdlouhodobý chov musí být výběh vybaven koupací nádrží o ploše minimálně 40 m2 pro 1 až 2 handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 4 m2 navíc. 3. Minimální velikost a vybavení prostor pro brodivé kromě bukáčka malého a) pro intenzivní péčiintenzivní péči musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 8 m2 a výšce 2 m, minimální délka nejkratší stěny je 2 m. V těchto prostorech musí být handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata umístěna jednotlivě, s výjimkou mláďat, b) pro rehabilitacirehabilitaci, odchov mláďatodchov mláďat, přípravu na vypuštěnípřípravu na vypuštění, a dlouhodobý chovdlouhodobý chov musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 18 m2 a výšce 3 m, minimální délka nejkratší stěny je 3 m, pro 1 až 4 handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata podle snášenlivosti, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 2 m2 navíc, c) pro zimovánízimování musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 7 m2 a výšce 2,5 m, minimální délka nejkratší stěny je 1,5 m, pro 1 až 2 handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata podle snášenlivosti, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 2 m2 navíc, d) v prostorech pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, kromě prostor pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata pro intenzivní péčiintenzivní péči, musí být bidla, přírodní větve nebo dřevěné tyče o průměru asi 3 až 6 cm, v prostorech pro rehabilitacirehabilitaci, odchov mláďatodchov mláďat a dlouhodobý chovdlouhodobý chov v počtu 3 až 6 ks, více pro volavky a čápy černé, e) prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí být částečně zastřešené a zastíněné, aby handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata měla možnost úkrytu před nepříznivými vlivy počasí, f) část povrchu prostor pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí být podestlána přírodním materiálem, g) prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí být vybaveny koupací nádrží o hloubce minimálně 0,3 m se sklonem vstupu do vody nejvýše 30 stupňů a navazující na protiskluzový břeh, h) v zimovištizimovišti musí být zajištěno denní nebo přiměřené umělé osvětlení nejméně 8 hodin denně a musí být vybaveno koupací nádrží nebo koupací nádobou. 4. Minimální velikost a vybavení prostor pro pěvce malé a střední, pro šplhavce, kukačku obecnou, srostloprsté, měkkozobé, rorýse obecného a křepelku polní a) pro intenzivní péčiintenzivní péči musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 0,15 m2 a výšce 0,25 m, minimální délka nejkratší stěny je 0,3 m, pro 1 až 4 kusy malých pěvců nebo 1 až 2 kusy středních pěvců, strakapoudů a křepelek polních, a o ploše 0,32 m2 a výšce 0,3 m, minimální délka nejkratší stěny je 0,4 m, pro 1 až 2 kusy kukaček obecných, holubovitých, datlů a žlun, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 0,02 m2 navíc, b) pro intenzivní péčiintenzivní péči o mláďata rorýse obecného musí být zastíněné prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata s drsnou výstelkou umožňující mláďatům se držet, o ploše 0,15 m2 a výšce 0,2 m, minimální délka nejkratší stěny je 0,3 m, pro 1 až 6 handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 0,01 m2 navíc, c) pro intenzivní péčiintenzivní péči o dospělé rorýse obecné musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 0,15 m2 a výšce 0,2 m, minimální délka nejkratší stěny je 0,3 m, s jednou kolmou stěnou s drsným povrchem umožňujícím zavěšení se ptáka ve svislé poloze, pro 1 až 2 handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 0,01 m2 navíc, d) pro rehabilitacirehabilitaci, odchov mláďatodchov mláďat, přípravu na vypuštěnípřípravu na vypuštění a dlouhodobý chovdlouhodobý chov musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 8 m2 a výšce 2 m, minimální délka nejkratší stěny je 1 m, pro nejvýše 10 malých nebo 6 středních ptáků, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 0,08 m2 navíc, e) pro přípravu na vypuštěnípřípravu na vypuštění vlaštovkovitých musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o délce 4 m, s volným prostorem na rozlétnutí, f) v prostorech pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí být bidla, přírodní větve nebo části dřevin v kůře, alespoň jedno pružné (upevněné jen z jedné strany apod.). Část bidel musí být vždy ve stínu nebo pod střechou. Pro šplhavce musí být k dispozici svislé kmeny s kůrou, g) část povrchu prostor pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí být podestlána přírodním materiálem, h) prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí mít nejméně jednu třetinu stropu pevnou jako ochranu před větrem, i) pro adopční péčiadopční péči musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata vybaveny hnízdy, přizpůsobenými jednotlivým ptačím druhům s dostatkem stavebního materiálu, j) v zimovištizimovišti musí být zajištěno denní nebo přiměřené umělé osvětlení nejméně 8 hodin denně, k) pro křepelku polní musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata vybaveny suchým pískem k popelení, l) prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí být vybaveny vhodnými koupacími nádobami podle velikosti handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat, to neplatí pro křepelku polní. Rorýsům obecným nelze do prostor pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata dávat nádoby s vodou kvůli nebezpečí utopení. 5. Minimální velikost a vybavení prostor pro krkavcovité pěvce a) pro intenzivní péčiintenzivní péči musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 0,6 m2 a výšce 0,8 m, minimální délka nejkratší stěny je 0,6 m, pro maximálně 1 dospělé handicapované zvířehandicapované zvíře nebo pro 1 až 2 mláďata, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 0,06 m2 navíc, b) pro rehabilitacirehabilitaci, odchov mláďatodchov mláďat a dlouhodobý chovdlouhodobý chov musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 7 m2 a výšce 2 m, minimální délka nejkratší stěny je 2 m, pro 1 až 2 handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 1,2 m2 navíc, c) pro přípravu na vypuštěnípřípravu na vypuštění musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 36 m2 a výšce 3 m, minimální délka nejkratší stěny je 4 m, pro 1 až 10 handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat podle snášenlivosti, d) v prostorech pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí být bidla, přírodní větve nebo části dřevin v kůře, e) pokud není omezeno koupání handicapovaného zvířetehandicapovaného zvířete ze zdravotních důvodů, musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata vybaveny koupací nádobou, f) v části prostor pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí být použita vyměnitelná hygienická podestýlka z vhodného přírodního materiálu, g) prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí být částečně zastřešené a zastíněné, aby handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata měla možnost úkrytu před nepříznivými vlivy počasí. 6. Minimální velikost a vybavení prostor pro vrubozobé (kromě labutí), potápky, potáplice, kormorány a lysky a) pro intenzivní péčiintenzivní péči musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 0,6 m2 a výšce 0,8 m pro 1 zvířezvíře, b) pro rehabilitacirehabilitaci, přípravu na vypuštěnípřípravu na vypuštění, odchov mláďatodchov mláďat a dlouhodobý chovdlouhodobý chov musí být výběh o ploše 17 m2 pro 1 až 5 dospělých handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat podle snášenlivosti, nebo 1 až 20 mláďat, pro každé další dospělé handicapované zvířehandicapované zvíře 2 m2 navíc, c) pro rehabilitacirehabilitaci a přípravu na vypuštěnípřípravu na vypuštění musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata vybaveny koupací nádobou umožňující koupání o hloubce nejméně 15 cm, d) pro dlouhodobý chovdlouhodobý chov musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata vybaveny koupací nádrží o hloubce minimálně 0,2 m pro plovavé kachny a husy a o hloubce minimálně 0,4 m pro ostatní handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata a ploše 17 m2 pro 1 až 2 handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 2 m2 navíc. 7. Minimální velikost a vybavení prostor pro racky a rybáky a) pro intenzívní péči musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 0,6 m2 a výšce 0,8 m, b) pro rehabilitacirehabilitaci, odchov mláďatodchov mláďat a dlouhodobý chovdlouhodobý chov musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 9 m2 a výšce 2 m, minimální délka nejkratší stěny je 2 m, pro 1 až 4 handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 1 m2 navíc, c) pro přípravu na vypuštěnípřípravu na vypuštění musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata (rozletovací voliéra) o ploše 30 m2 a výšce 2,5 m, minimální délka nejkratší stěny je 3 m, nejlépe mnohoúhelníkového tvaru, pro 1 až 4 handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 3 m2 navíc, d) prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí být vybaveny koupací nádobou o ploše 0,5 m2 pro 1 až 2 handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 0,05 m2 navíc. 8. Minimální velikost a vybavení prostor pro bahňáky, chřástaly a bukáčka malého a) pro intenzívní péči musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 0,6 m2 a výšce 0,8 m, b) pro rehabilitacirehabilitaci, odchov mláďatodchov mláďat a dlouhodobý chovdlouhodobý chov musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 9 m2 a výšce 2,5 m, minimální délka nejkratší stěny je 1,5 m, pro 1 až 4 handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 1 m2 navíc, c) pro přípravu na vypuštěnípřípravu na vypuštění musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata (rozletovací voliéra) o ploše 30 m2 a výšce 2,5 m, minimální délka nejkratší stěny je 3 m, d) prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí být vybaveny koupací nádobou o hloubce 10 cm a o ploše 0,5 m2 pro 1 až 4 handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 0,03 m2 navíc. 9. Minimální velikost a vybavení prostor pro hrabavé (mimo křepelky) a) pro intenzívní péči musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 0,6 m2 a výšce 0,8 m, b) pro rehabilitacirehabilitaci, dlouhodobý chovdlouhodobý chov a odchov mláďatodchov mláďat musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 9 m2 a výšce 2 m, minimální délka nejkratší stěny je 1,5 m, pro 1 až 4 handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 1 m2 navíc, c) pro přípravu na vypuštěnípřípravu na vypuštění musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata (rozletovací voliéra) o ploše 30 m2 a výšce 2,5 m, minimální délka nejkratší stěny je 3 m, pro 1 až 4 dospělá handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, nebo pro 1 až 10 mláďat, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 3 m2 navíc, d) prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí být vybaveny jemným pískem pro popelení hrabavých ptáků, stropy prostor pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí být z měkkého nebo pružného materiálu, aby nedocházelo ke zraňování ptáků. 10. Minimální velikost a vybavení prostor pro lasicovité a psovité šelmy (kromě vlka), mývaly a pro kočku divokou a) pro intenzivní péčiintenzivní péči a adopční péčiadopční péči musí velikost prostor pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata odpovídat délce těla handicapovaného zvířetehandicapovaného zvířete, včetně nataženého ocasu, prostor pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí být tak široký, aby se mohlo handicapované zvířehandicapované zvíře pohodlně otočit, b) pro rehabilitacirehabilitaci, odchov mláďatodchov mláďat, přípravu na vypuštěnípřípravu na vypuštění a dlouhodobý chovdlouhodobý chov jezevce lesního, mývala, kočky divoké a psovitých šelem musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 12 m2 a výšce 2 m, minimální délka nejkratší stěny je 2 m, pro 1 handicapované zvířehandicapované zvíře, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 2 m2 navíc, c) pro rehabilitacirehabilitaci, odchov mláďatodchov mláďat, přípravu na vypuštěnípřípravu na vypuštění a dlouhodobý chovdlouhodobý chov ostatních lasicovitých, kromě vydry, musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 6 m2 a výšce 2 m, minimální délka nejkratší stěny je 1,5 m, pro 1 handicapované zvířehandicapované zvíře, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 1 m2 navíc, d) pro rehabilitacirehabilitaci a odchov mláďatodchov mláďat vydry musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 18 m2 a výšce 2 m pro 1 handicapované zvířehandicapované zvíře, pro přípravu na vypuštěnípřípravu na vypuštění a dlouhodobý chovdlouhodobý chov vydry musí být prostory pro dospělá handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 80 m2 a výšce 2 m pro 2 handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 10 m2 navíc, pro přípravu na vypuštěnípřípravu na vypuštění handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat, která byla v zařízenízařízení chována od věku mláděte, musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 600 m2, e) prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí být vybaveny dřevěnými boudami pro každé handicapované zvířehandicapované zvíře, o velikosti odpovídající velikosti handicapovaného zvířetehandicapovaného zvířete, f) pro kuny a kočky divoké musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata vybaveny kmeny na šplhání nebo palandou ve výši minimálně 1,5 m, g) pro tchoře, lasice a jezevce musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata vybaveny kmeny a kameny na lezení a pro ukrývání se, h) pro vydru říční, norka evropského a amerického musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata vybaveny koupací nádrží k plavání o velikosti minimálně jedné třetiny výše stanovené minimální velikosti prostoru a o hloubce minimálně 0,2 m, pro vydru 1,5 m, i) v prostorech pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí být písčité plochy nebo mísy s přírodním materiálem k zahrabávání trusu. 11. Minimální velikost a vybavení prostor pro rysa ostrovida a vlka obecného a) pro intenzivní péčiintenzivní péči musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 20 m2 a výšce 2,5 m, minimální délka nejkratší stěny je 2,5 m, nebo poutací klec, kterou se rozumí klec s posuvnou delší stěnou umožňující znehybnění handicapovaného zvířetehandicapovaného zvířete, prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí být ohraničeny pevnými mřížemi nebo pletivem, b) pro rehabilitacirehabilitaci, odchov mláďatodchov mláďat, přípravu na vypuštěnípřípravu na vypuštění a dlouhodobý chovdlouhodobý chov musí mít vlk obecný k dispozici výběh o ploše 300 m2 pro jeden pár, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 30 m2 navíc, rys ostrovid musí mít výběh nebo jiné prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 40 m pro 1 handicapované zvířehandicapované zvíře, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 5 m2 navíc, c) pro adopční péčiadopční péči musí mít vlk obecný k dispozici prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 6 m2, d) pro vlka obecného musí být oddělný prostor pro handicapovaná zvířataoddělný prostor pro handicapovaná zvířata o ploše 6 m2 a výšce 2 m, minimální délka nejkratší stěny je 1 m, e) pro rysa ostrovida musí být oddělný prostor pro handicapovaná zvířataoddělný prostor pro handicapovaná zvířata o ploše 5 m2 a výšce 2 m, minimální délka nejkratší stěny je 1 m, pouze u dlouhodobého chovudlouhodobého chovu nebo u chovu samice s mláďaty, f) prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí být vybaveny dřevěnými boudami pro každé handicapované zvířehandicapované zvíře, g) pro rysa ostrovida musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata vybaveny palandou k odpočinku umístěnou ve výšce minimálně 1,5 m, ve výběhu musí být kmeny ke šplhání a k broušení drápů, h) prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí mít písčitou plochu k odkládání trusu, i) pro vlka obecného musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata vybaveny palandou nebo silným kmenem umístěným ve výšce asi 1 m k odpočinku, j) pro vlka obecného musí být pevné mříže u prostor pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, nebo nerozpojitelné pletivo. 12. Minimální velikost a vybavení prostor pro medvěda hnědého a) pro intenzivní péčiintenzivní péči o medvěda hnědého musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 40 m2, minimální délka nejkratší stěny je 3 m, a výšce 3 m, s oddělným prostorem pro handicapovaná zvířataoddělným prostorem pro handicapovaná zvířata o ploše 9 m2 a výšce 2 m, pro 1 handicapované zvířehandicapované zvíře, b) pro rehabilitacirehabilitaci, odchov mláďatodchov mláďat, dlouhodobý chovdlouhodobý chov a zimovánízimování musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata nebo výběh o ploše 200 m2 s oddělným prostorem pro handicapovaná zvířataoddělným prostorem pro handicapovaná zvířata o ploše 12 m2 a výšce 3 m pro 1 handicapované zvířehandicapované zvíře, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 20 m2 navíc, c) uvnitř prostor pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí být pro každé handicapované zvířehandicapované zvíře masivní dřevěná bouda, a silné kmeny na lezení a škrábání, d) pro dlouhodobý chovdlouhodobý chov medvěda hnědého musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata vybaveny koupací nádrží o hloubce minimálně 1,2 m a předměty na hraní, e) prostory pro medvěda hnědého musí mít pevné mříže a pevnou podlahu; u výběhu musí být podezdívka o hloubce minimálně 1,5 m. 13. Minimální velikost a vybavení prostor pro prase divoké a) pro intenzivní péčiintenzivní péči musí být prostory pro 1 dospělé handicapované zvířehandicapované zvíře o ploše 12 m2, b) pro rehabilitacirehabilitaci, odchov mláďatodchov mláďat, přípravu na vypuštěnípřípravu na vypuštění a dlouhodobý chovdlouhodobý chov musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 50 m2 pro 1 až 2 dospělá handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 1,2 m2 navíc, c) prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí být ohrazeny a musí mít oddělný prostor o ploše 6 m2, d) při umělém odchovu sajících selat musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 1,5 m2 s výběhem 6 m2 pro 1 až 10 selat, e) prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí být vybaveny přístřeškem o ploše 1,5 m2 a výšce 1,2 m pro 1 až 2 handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 0,15 m2 navíc, f) při dlouhodobém chovudlouhodobém chovu musí mít divoká prasata v prostoru pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata příležitost k rytí ve formě pískoviště, hliniště nebo kaliště. 14. Minimální velikost a vybavení prostor pro srnce obecného a) pro mládě srnce obecného v intenzivní péčiintenzivní péči musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 1,8 m2 s výběhem o ploše 6 m2, b) pro dospělé handicapované zvířehandicapované zvíře v intenzivní péčiintenzivní péči musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 12 m2, c) pro rehabilitacirehabilitaci, odchov mláďatodchov mláďat a přípravu na vypuštěnípřípravu na vypuštění musí být výběh o ploše 100 m2 pro 1 handicapované zvířehandicapované zvíře nebo srnu s mláďaty, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 20 m2 navíc, d) pro dlouhodobý chovdlouhodobý chov musí být výběh o ploše 200 m2 pro 1 handicapované zvířehandicapované zvíře nebo srnu s mláďaty, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 20 m2 navíc, e) ve výběhu musí být přístřešek o ploše 1,5 m2 a výšce 1,5 m, f) pro srnce v dlouhodobém chovudlouhodobém chovu musí být ve výběhu vybavení vhodné k vytloukání paroží, g) pro mláďata v intenzivní péčiintenzivní péči a při adopční péčiadopční péči musí být možnost pastvy. 15. Minimální velikost a vybavení prostor pro jelenovité, s výjimkou srnce obecného a) pro mládě jelenovitých, s výjimkou srnce obecného, v intenzivní péčiintenzivní péči musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 7 m2 s výběhem o velikosti 24 m2, b) pro dospělé handicapované zvířehandicapované zvíře v intenzivní péčiintenzivní péči musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 48 m2, c) pro rehabilitacirehabilitaci, odchov mláďatodchov mláďat, přípravu na vypuštěnípřípravu na vypuštění a dlouhodobý chovdlouhodobý chov musí být výběh o ploše 200 m2 pro 1 handicapované zvířehandicapované zvíře nebo laň s mláďaty, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 20 m2 navíc, d) ve výběhu musí být přístřešek o ploše 6 m2, e) pro jelena v dlouhodobém chovudlouhodobém chovu musí být ve výběhu kmen nebo kůl k vytloukání paroží, f) pro mláďata v intenzivní péčiintenzivní péči a při adopční péčiadopční péči musí být možnost pastvy. 16. Minimální velikost a vybavení prostor pro muflona a) pro mládě muflona v intenzivní péčiintenzivní péči musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 1,8 m2 s výběhem o ploše 6 m2, b) pro dospělé handicapované zvířehandicapované zvíře v intenzivní péčiintenzivní péči musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 12 m2, c) pro rehabilitacirehabilitaci, odchov mláďatodchov mláďat, přípravu na vypuštěnípřípravu na vypuštění a dlouhodobý chovdlouhodobý chov musí být výběh o velikosti 200 m2 pro 1 handicapované zvířehandicapované zvíře nebo samici s mláďaty, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 20 m2 navíc, d) ve výběhu musí být přístřešek o ploše 1,5 m2, e) pro mláďata v intenzivní péčiintenzivní péči a při adopční péčiadopční péči musí být možnost pastvy. 17. Při dlouhodobém chovudlouhodobém chovu dospělých samců všech přežvýkavců je nutné rozdělení výběhu pro možnost bezkontaktní obsluhy a také pro oddělení samice nebo mláďat. Spojovací dveře musí být ovladatelné zvenčí. V obou částech musí být přístřešek. Prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí být ohraničeny pevnými mřížemi. 18. Minimální velikost a vybavení prostor pro ježky a) pro intenzivní péčiintenzivní péči, odchov mláďatodchov mláďat a rehabilitacirehabilitaci musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 0,25 m2 pro 1 handicapované zvířehandicapované zvíře, pro přípravu na vypuštěnípřípravu na vypuštění a dlouhodobý chovdlouhodobý chov ježků musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 2 m2 pro 1 až 2 handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 0,4 m2 navíc, v jedné skupině může být drženo maximálně 10 handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat, b) pro zimní spánek ježků musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 0,4 m2 pro 1 handicapované zvířehandicapované zvíře, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 0,04 m2 navíc, c) prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí být vybaveny vhodnými úkryty, d) u venkovních výběhů musí být přirozený povrch, který ježkům umožní hledání potravy, e) v zimovištizimovišti musí být zajištěno vytápění pro aktivní handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata na teplotu vyšší než 17°C. 19. Minimální velikost a vybavení prostor pro zajíce a) pro mláďata v intenzivní péčiintenzivní péči musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 0,15 m2 pro 1 až 2 handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 0,06 m2 navíc. Při odchovu mláďatodchovu mláďat musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 1 m2 a výšce 0,6 m pro 1 až 2 handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 0,1 m2 navíc, b) pro intenzivní péčiintenzivní péči musí být prostory pro dospělá handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 0,6 m2, c) pro rehabilitacirehabilitaci, přípravu na vypuštěnípřípravu na vypuštění a dlouhodobý chovdlouhodobý chov musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 12 m2 pro 1 až 2 handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 1 m2 navíc, d) prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí být vybaveny přístřeškem nebo dřevinami na ochranu proti nepříznivým vlivům počasí. 20. Minimální velikost a vybavení prostor pro veverku obecnou a plchy a) při odchovu mláďatodchovu mláďat a pro rehabilitacirehabilitaci musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 1 m2 a výšce 2 m, minimální délka nejkratší stěny je 0,8 m, b) pro intenzivní péčiintenzivní péči musí být plocha prostor pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata 0,6 m2, c) pro přípravu na vypuštěnípřípravu na vypuštění musí být plocha prostor pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata 6 m2, d) pro dlouhodobý chovdlouhodobý chov musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 4 m2 a výšce 2 m pro 1 až 2 handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 0,4 m2 navíc, e) prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí být vybaveny větvemi na šplhání a budkami pro každé handicapované zvířehandicapované zvíře, musí být chráněny před větrem, f) pro zimní spánek plcha musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 0,01 m2 a výšce 0,1 m pro 1 zvířezvíře. Handicapovaná zvířataHandicapovaná zvířata musí být vždy umístěna samostatně. 21. Minimální velikost a vybavení prostor pro bobra evropského a) pro intenzivní péčiintenzivní péči musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 6 m2 a výšce 2 m, minimální délka nejkratší stěny je 1 m, b) pro rehabilitacirehabilitaci a odchov mláďatodchov mláďat musí být výběh o ploše 18 m2 pro 1 handicapované zvířehandicapované zvíře, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 5 m2 navíc, pro přípravu na vypuštěnípřípravu na vypuštění a dlouhodobý chovdlouhodobý chov musí být výběh o ploše 50 m2 pro 1 až 2 handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 5 m2 navíc, c) ve výběhu musí být k dispozici koupací nádrž o ploše 9 m2 a o hloubce minimálně 1 m, koupací nádrž musí mít šikmé stěny, d) výběh musí být vybaven živým dřevem ke hryzání. 22. Minimální velikost a vybavení prostor pro ondatru pižmovou a) pro intenzivní péčiintenzivní péči o ondatru pižmovou musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 1,5 m2 a výšce 1 m, b) pro rehabilitacirehabilitaci, odchov mláďatodchov mláďat, přípravu na vypuštěnípřípravu na vypuštění a dlouhodobý chovdlouhodobý chov musí být výběh o ploše 12 m2 pro 1 až 2 handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 1,5 m2 navíc, c) ve výběhu musí být k dispozici koupací nádrž o ploše 6 m2 a hloubce minimálně 1 m se šikmými stěnami, d) výběh musí být vybaven živým dřevem ke hryzání. 23. Minimální velikost a vybavení prostor pro králíka divokého a) pro mládě králíka divokého v intenzivní péčiintenzivní péči musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 0,08 m2 pro 1 až 2 handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, při odchovu mláďatodchovu mláďat a pro intenzivní péčiintenzivní péči o dospělá handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí být prostory o ploše 0,3 m2 a výšce 0,4 m pro 1 až 2 handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 0,03 m2 navíc, b) pro rehabilitacirehabilitaci, přípravu na vypuštěnípřípravu na vypuštění a dlouhodobý chovdlouhodobý chov musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 6 m2 pro 1 až 2 handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 0,6 m2 navíc, c) prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí být vybaveny přístřeškem nebo dřevinami na ochranu proti nepříznivým vlivům počasí. 24. Minimální velikost prostor pro malé hlodavce Malí hlodavci musí být chováni v prostorech, které svou velikostí odpovídají rozměrům, které pro chov malých hlodavců mimo pokuspokus stanoví předpisy o ochraně, chovu a využití pokusných zvířatpokusných zvířat3). 25. Minimální velikost a vybavení prostor pro netopýrovité a pro vrápencovité a) pro intenzivní péčiintenzivní péči musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 0,12 m2 a výšce 0,3 m, minimální délka nejkratší stěny je 0,3 m, b) pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata v zimním spánku musí být prostory pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata o ploše 0,12 m2 a výšce 0,3 m pro 1 až 10 handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat stejného druhu nalezených jednotlivě. Pocházejí-li handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata z jedné kolonie, umísťují se společně do jednoho prostoru. V takovém případě postačuje prostor o ploše 1 m2 a výšce 0,7 m pro maximálně 300 handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat, c) pro rehabilitacirehabilitaci, odchov mláďatodchov mláďat, přípravu na vypuštěnípřípravu na vypuštění a dlouhodobý chovdlouhodobý chov letuschopných zvířatzvířat musí mít handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata možnost krátkodobě, zhruba 1 hodinu denně, využít prostory o ploše 20 m2 s výškou 2 m. Po ostatní dobu musí být pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata k dispozici prostory o ploše 0,6 m2 a výšce 0,8 m pro 1 až 5 handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat samotářských druhů nebo 1 až 20 handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat druhů žijících v koloniích, pro každé další handicapované zvířehandicapované zvíře 0,1 m2 navíc. Minimálně 1 stěna prostoru pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata musí být po celé své ploše pokryta hustým pletivem a v různé výši opatřena různými typy úkrytů. Společně mohou být umístěna pouze zvířatazvířata jednoho druhu nebo zvířatazvířata blízce příbuzných druhů, u kterých je známo, že mohou vytvářet společné kolonie, a v případě dlouhodobého chovudlouhodobého chovu i jen jednoho pohlaví, d) v zimovištizimovišti musí být zajištěna relativní vlhkost vzduchu minimálně 80 %, e) stěny a strop prostoru pro handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata v zimním spánku musí být upraveny pro zavěšení handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat a vybaveny různými druhy úkrytů. 1) Vyhláška č. 316/2009 Sb., o držení živočichů dočasně nebo trvale neschopných přežít ve volné přírodě a o péči o tyto živočichy v záchranných stanicích (vyhláška o handicapovaných živočiších). 3) Příloha č. 2 tabulka 4, graf 1 až 4 vyhlášky č. 207/2004 Sb., o ochraně, chovu a využití pokusných zvířat, ve znění pozdějších předpisů.