Split (1)

train · 19.1k rows

law_id stringlengths 11 2.15k	law_text stringlengths 14 1.92M
Nařízení vlády č. 112/2010 Sb.	Nařízení vlády č. 112/2010 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 20. 4. 2010, datum účinnosti 20. 4. 2010, částka 40/2010 * Čl. I - Nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění nařízení vlády č. 114/2008 Sb., nařízení vlády č. 45/2009 Sb., nařízení vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb. a nařízení vlády č. 78/2010 Sb., se * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 20. 4. 2010 112 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 9. dubna 2010, kterým se mění nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 2c odst. 2 písm. a) zákona a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění nařízení vlády č. 114/2008 Sb., nařízení vlády č. 45/2009 Sb., nařízení vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb. a nařízení vlády č. 78/2010 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 7 se slovo „nepoužije“ nahrazuje slovy „a bod 9 přílohy č. 2 k tomuto nařízení nepoužijí“. 2. V § 9 se na konci odstavce 10 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) nemusí plnit podmínku uvedenou v bodě 9 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.“. 3. V § 9 se na konci odstavce 12 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) nemusí plnit podmínku uvedenou v bodě 9 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.“. 4. V § 9 se na konci odstavce 14 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) nemusí plnit podmínku uvedenou v bodě 9 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.“. 5. V § 9 se na konci odstavce 17 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) nemusí plnit podmínku uvedenou v bodě 9 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.“. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení o žádostech podaných v roce 2009 a v letech předchozích podle nařízení vlády č. 79/2007 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 20. dubna 2010. Předseda vlády: v z. PhDr. Kohout v. r. místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Ministr zemědělství: Ing. Šebesta v. r.
Nařízení vlády č. 111/2010 Sb.	Nařízení vlády č. 111/2010 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2007 Sb., o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 20. 4. 2010, datum účinnosti 20. 4. 2010, částka 40/2010 * Čl. I - Nařízení vlády č. 75/2007 Sb., o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě, ve znění nařízení vlády č. 113/2008 Sb., nařízení vlády č. 83/2009 * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 20. 4. 2010 111 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 9. dubna 2010, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2007 Sb., o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 2c odst. 2 písm. a) zákona a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 75/2007 Sb., o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě, ve znění nařízení vlády č. 113/2008 Sb., nařízení vlády č. 83/2009 Sb. a nařízení vlády č. 480/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 1 se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno f). 2. V § 8 odst. 4 písm. b) se bod 3 zrušuje. Dosavadní bod 4 se označuje jako bod 3. 3. V § 9 odst. 1 písm. c), § 9 odst. 2 a § 10 odst. 1 písm. c) se slova „nebo f)“ zrušují. 4. V § 9 odst. 3 a 4 a § 10 odst. 2 písm. a) se slova „nebo 3“ zrušují. 5. V § 10 odst. 1 písm. e) a § 12 odst. 5 se slova „písm. g)“ nahrazují slovy „písm. f)“. 6. V § 12 odst. 3 písm. b) se slova „bodu 4“ nahrazují slovy „bodu 3“. 7. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 75/2007 Sb. Seznam obcí a katastrálních území zařazených do méně příznivých oblastí NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0201\| Benešov\| 530743\| Bílkovice\| OB\| 764965\| Bílkovice\| CZ0201\| Benešov\| 532380\| Blažejovice\| OB\| 605514\| Blažejovice\| CZ0201\| Benešov\| 532380\| Blažejovice\| OB\| 605522\| Vítonice u Blažejovic\| CZ0201\| Benešov\| 532096\| Borovnice\| OB\| 607801\| Borovnice\| CZ0201\| Benešov\| 529451\| Bystřice\| OB\| 632015\| Božkovice\| CZ0201\| Benešov\| 529451\| Bystřice\| OB\| 616770\| Bystřice u Benešova\| CZ0201\| Benešov\| 529451\| Bystřice\| OB\| 632023\| Drachkov\| CZ0201\| Benešov\| 529451\| Bystřice\| OB\| 616818\| Jinošice\| CZ0201\| Benešov\| 529451\| Bystřice\| OB\| 616826\| Jírovice\| CZ0201\| Benešov\| 529451\| Bystřice\| OB\| 667421\| Kobylí\| CZ0201\| Benešov\| 529451\| Bystřice\| OB\| 616834\| Líšno\| CZ0201\| Benešov\| 529451\| Bystřice\| OB\| 616869\| Nesvačily u Bystřice\| CZ0201\| Benešov\| 529451\| Bystřice\| OB\| 717002\| Ouběnice u Votic\| CZ0201\| Benešov\| 529451\| Bystřice\| OB\| 616893\| Tvoršovice\| CZ0201\| Benešov\| 529478\| Čakov\| OA\| 618276\| Čakov\| CZ0201\| Benešov\| 529478\| Čakov\| OA\| 618284\| Tatouňovice\| CZ0201\| Benešov\| 529478\| Čakov\| OA\| 618292\| Vlkov u Čakova\| CZ0201\| Benešov\| 529486\| Čechtice\| OA\| 618888\| Čechtice\| CZ0201\| Benešov\| 529486\| Čechtice\| OA\| 620165\| Černičí\| CZ0201\| Benešov\| 529486\| Čechtice\| OA\| 658316\| Jeníkov u Vlašimi\| CZ0201\| Benešov\| 529486\| Čechtice\| OA\| 701432\| Nakvasovice\| CZ0201\| Benešov\| 529486\| Čechtice\| OA\| 716634\| Otročice\| CZ0201\| Benešov\| 529532\| Červený Újezd\| OA\| 621153\| Červený Újezd u Miličína\| CZ0201\| Benešov\| 529532\| Červený Újezd\| OA\| 621161\| Horní Borek\| CZ0201\| Benešov\| 529541\| Český Šternberk\| OB\| 623156\| Český Šternberk\| CZ0201\| Benešov\| 529788\| Chmelná\| OB\| 651885\| Chmelná u Vlašimi\| CZ0201\| Benešov\| 529796\| Chocerady\| OA\| 652024\| Chocerady\| CZ0201\| Benešov\| 529796\| Chocerady\| OA\| 652059\| Samechov\| CZ0201\| Benešov\| 529796\| Chocerady\| OA\| 652067\| Vestec u Chocerad\| CZ0201\| Benešov\| 529796\| Chocerady\| OA\| 652075\| Vlkovec\| CZ0201\| Benešov\| 532606\| Choratice\| OA\| 652709\| Choratice\| CZ0201\| Benešov\| 532690\| Ctiboř\| OB\| 618004\| Ctiboř\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0201\| Benešov\| 532746\| Děkanovice\| OB\| 625426\| Děkanovice\| CZ0201\| Benešov\| 529621\| Divišov\| OB\| 624624\| Dalovy\| CZ0201\| Benešov\| 529621\| Divišov\| OB\| 626261\| Divišov u Benešova\| CZ0201\| Benešov\| 529621\| Divišov\| OB\| 679593\| Křešice u Divišova\| CZ0201\| Benešov\| 529621\| Divišov\| OB\| 679607\| Lbosín\| CZ0201\| Benešov\| 529621\| Divišov\| OB\| 692727\| Měchnov\| CZ0201\| Benešov\| 529621\| Divišov\| OB\| 792187\| Zdebuzeves\| CZ0201\| Benešov\| 529648\| Dolní Kralovice\| OB\| 629332\| Dolní Královice\| CZ0201\| Benešov\| 529648\| Dolní Kralovice\| OB\| 629341\| Libčice u Dolních Kralovic\| CZ0201\| Benešov\| 529648\| Dolní Kralovice\| OB\| 692123\| Martinice u Dolních Kralovic\| CZ0201\| Benešov\| 529648\| Dolní Kralovice\| OB\| 629375\| Vraždovy Lhotice\| CZ0201\| Benešov\| 529648\| Dolní Kralovice\| OB\| 629383\| Zahrádčice\| CZ0201\| Benešov\| 532151\| Drahňovice\| OA\| 631621\| Drahňovice\| CZ0201\| Benešov\| 532843\| Dunice\| OB\| 633836\| Dunice\| CZ0201\| Benešov\| 529702\| Heřmaničky\| OA\| 600466\| Arnoštovice\| CZ0201\| Benešov\| 529702\| Heřmaničky\| OA\| 638587\| Heřmaničky\| CZ0201\| Benešov\| 529702\| Heřmaničky\| OA\| 778796\| Velké Heřmanice\| CZ0201\| Benešov\| 532932\| Hradiště\| OB\| 703788\| Hradiště\| CZ0201\| Benešov\| 529745\| Hvězdonice\| OB\| 650170\| Hvězdonice\| CZ0201\| Benešov\| 529842\| Jankov\| OA\| 708933\| Čečkov\| CZ0201\| Benešov\| 529842\| Jankov\| OA\| 623377\| Čestín u Jankova\| CZ0201\| Benešov\| 529842\| Jankov\| OA\| 656704\| Jankov\| CZ0201\| Benešov\| 529842\| Jankov\| OA\| 656712\| Jankovská Lhota\| CZ0201\| Benešov\| 529842\| Jankov\| OA\| 708941\| Nosákov\| CZ0201\| Benešov\| 529842\| Jankov\| OA\| 708950\| Odlochovice\| CZ0201\| Benešov\| 529842\| Jankov\| OA\| 656739\| Pičín u Jankova\| CZ0201\| Benešov\| 529851\| Javorník\| OA\| 657832\| Javorník u Vlašimi\| CZ0201\| Benešov\| 532134\| Ješetice\| OA\| 659134\| Ješetice\| CZ0201\| Benešov\| 531031\| Kamberk\| OA\| 793124\| Kamberk\| CZ0201\| Benešov\| 529907\| Keblov\| OB\| 664707\| Keblov\| CZ0201\| Benešov\| 529931\| Kondrac\| OA\| 668966\| Dub u Kondrace\| CZ0201\| Benešov\| 529931\| Kondrac\| OA\| 668974\| Kondrac\| CZ0201\| Benešov\| 529940\| Kozmice\| OA\| 671851\| Kozmice u Benešova\| CZ0201\| Benešov\| 529991\| Křečovice\| OA\| 645133\| Hořetice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0201\| Benešov\| 529991\| Křečovice\| OA\| 674427\| Krchleby\| CZ0201\| Benešov\| 529991\| Křečovice\| OA\| 675547\| Křečovice u Neveklova\| CZ0201\| Benešov\| 529991\| Křečovice\| OA\| 701131\| Nahoruby\| CZ0201\| Benešov\| 529991\| Křečovice\| OA\| 789631\| Vlkonice u Neveklova\| CZ0201\| Benešov\| 529991\| Křečovice\| OA\| 701157\| Živohošť\| CZ0201\| Benešov\| 530000\| Křivsoudov\| OA\| 676411\| Křivsoudov\| CZ0201\| Benešov\| 529974\| Krňany\| OA\| 674516\| Krňany\| CZ0201\| Benešov\| 529974\| Krňany\| OA\| 674524\| Teletín\| CZ0201\| Benešov\| 529974\| Krňany\| OA\| 674532\| Třebsín\| CZ0201\| Benešov\| 530026\| Kuňovice\| OB\| 677337\| Kuňovice\| CZ0201\| Benešov\| 530051\| Lešany\| SX\| 680371\| Břežany u Lešan\| CZ0201\| Benešov\| 530051\| Lešany\| SX\| 680389\| Lešany nad Sázavou\| CZ0201\| Benešov\| 530069\| Libež\| OB\| 682675\| Libež\| CZ0201\| Benešov\| 532258\| Litichovice\| OB\| 685330\| Litichovice\| CZ0201\| Benešov\| 530093\| Loket\| OB\| 702919\| Alberovice\| CZ0201\| Benešov\| 530093\| Loket\| OB\| 786993\| Bezděkov u Dolních Kralovic\| CZ0201\| Benešov\| 530093\| Loket\| OB\| 613495\| Brzotice\| CZ0201\| Benešov\| 530093\| Loket\| OB\| 702927\| Kačerov\| CZ0201\| Benešov\| 530093\| Loket\| OB\| 686492\| Loket u Dolních Kralovic\| CZ0201\| Benešov\| 530093\| Loket\| OB\| 702935\| Němčice u Dolních Kralovic\| CZ0201\| Benešov\| 530093\| Loket\| OB\| 787019\| Všebořice u Dolních Kralovic\| CZ0201\| Benešov\| 530107\| Louňovice pod Blaníkem\| OA\| 687367\| Býkovice u Louňovic\| CZ0201\| Benešov\| 530107\| Louňovice pod Blaníkem\| OA\| 687375\| Louňovice pod Blaníkem\| CZ0201\| Benešov\| 530107\| Louňovice pod Blaníkem\| OA\| 687383\| Světlá pod Blaníkem\| CZ0201\| Benešov\| 532193\| Lštění\| OA\| 624357\| Lštění\| CZ0201\| Benešov\| 530115\| Maršovice\| OB\| 691976\| Maršovice u Benešova\| CZ0201\| Benešov\| 530115\| Maršovice\| OB\| 762105\| Strnadice\| CZ0201\| Benešov\| 530115\| Maršovice\| OB\| 790133\| Zahrádka u Benešova\| CZ0201\| Benešov\| 530115\| Maršovice\| OB\| 792331\| Zderadice\| CZ0201\| Benešov\| 530158\| Mezno\| OA\| 693821\| Lažany u Mezna\| CZ0201\| Benešov\| 530158\| Mezno\| OA\| 693839\| Mezno\| CZ0201\| Benešov\| 530158\| Mezno\| OA\| 693847\| Mitrovice\| CZ0201\| Benešov\| 530158\| Mezno\| OA\| 693855\| Stupčice\| CZ0201\| Benešov\| 530158\| Mezno\| OA\| 798428\| Vestec u Mezna\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0201\| Benešov\| 530166\| Miličín\| OA\| 694843\| Malovice u Miličína\| CZ0201\| Benešov\| 530166\| Miličín\| OA\| 694851\| Miličín\| HA CZ0201\| Benešov\| 530166\| Miličín\| OA\| 719820\| Nasavrky u Miličína\| CZ0201\| Benešov\| 530166\| Miličín\| OA\| 719846\| Petrovice u Miličína\| CZ0201\| Benešov\| 530166\| Miličín\| OA\| 694878\| Záhoří u Miličína\| CZ0201\| Benešov\| 530174\| Miřetice\| OA\| 695858\| Miřetice\| CZ0201\| Benešov\| 530191\| Mnichovice\| OB\| 697524\| Mnichovice\| CZ0201\| Benešov\| 530212\| Načeradec\| OA\| 624641\| Daměnice\| CZ0201\| Benešov\| 530212\| Načeradec\| OA\| 643262\| Horní Lhota\| CZ0201\| Benešov\| 530212\| Načeradec\| OA\| 700991\| Načeradec\| CZ0201\| Benešov\| 530212\| Načeradec\| OA\| 701009\| Olešná u Načeradce\| CZ0201\| Benešov\| 530212\| Načeradec\| OA\| 732982\| Pravětice\| CZ0201\| Benešov\| 530212\| Načeradec\| OA\| 749940\| Řísnice\| HA CZ0201\| Benešov\| 530212\| Načeradec\| OA\| 749958\| Slavětín u Načeradce\| HA CZ0201\| Benešov\| 530212\| Načeradec\| OA\| 701017\| Vračkovice\| CZ0201\| Benešov\| 530212\| Načeradec\| OA\| 749966\| Zdiměřice u Načeradce\| HA CZ0201\| Benešov\| 530255\| Nemíž\| OA\| 703168\| Nemíž\| CZ0201\| Benešov\| 530263\| Nespeky\| OB\| 703770\| Nespeky\| CZ0201\| Benešov\| 530298\| Netvořice\| OB\| 704105\| Dunávice\| CZ0201\| Benešov\| 530298\| Netvořice\| OB\| 704113\| Maskovice\| CZ0201\| Benešov\| 530298\| Netvořice\| OB\| 704121\| Netvořice\| CZ0201\| Benešov\| 530298\| Netvořice\| OB\| 704130\| Tuchyně\| CZ0201\| Benešov\| 530298\| Netvořice\| OB\| 704148\| Všetice\| CZ0201\| Benešov\| 530301\| Neustupov\| OA\| 612847\| Broumovice\| CZ0201\| Benešov\| 530301\| Neustupov\| OA\| 660949\| Dolní Borek\| CZ0201\| Benešov\| 530301\| Neustupov\| OA\| 660965\| Jiřetice u Neustupova\| CZ0201\| Benešov\| 530301\| Neustupov\| OA\| 704245\| Neustupov\| CZ0201\| Benešov\| 530301\| Neustupov\| OA\| 798231\| Sedlečko u Jiřetic\| CZ0201\| Benešov\| 530310\| Neveklov\| OB\| 601951\| Bělice\| CZ0201\| Benešov\| 530310\| Neveklov\| OB\| 605531\| Blažim nad Vltavou\| CZ0201\| Benešov\| 530310\| Neveklov\| OB\| 624519\| Dalešice nad Vltavou\| CZ0201\| Benešov\| 530310\| Neveklov\| OB\| 656151\| Jablonná nad Vltavou\| CZ0201\| Benešov\| 530310\| Neveklov\| OB\| 697346\| Mlékovice u Neveklova\| CZ0201\| Benešov\| 530310\| Neveklov\| OB\| 703885\| Neštětice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0201\| Benešov\| 530310\| Neveklov\| OB\| 704288\| Neveklov\| CZ0201\| Benešov\| 530310\| Neveklov\| OB\| 735817\| Přibyšice\| CZ0201\| Benešov\| 530310\| Neveklov\| OB\| 789640\| Zádolí u Neveklova\| CZ0201\| Benešov\| 530344\| Olbramovice\| OA\| 709859\| Křešice u Olbramovic\| CZ0201\| Benešov\| 530344\| Olbramovice\| OA\| 709875\| Olbramovice u Votic\| CZ0201\| Benešov\| 530344\| Olbramovice\| OA\| 767735\| Tomice u Votic\| CZ0201\| Benešov\| 530344\| Olbramovice\| OA\| 709921\| Zahradnice\| CZ0201\| Benešov\| 530352\| Ostředek\| OA\| 716278\| Bělčice u Ostředka\| CZ0201\| Benešov\| 530352\| Ostředek\| OA\| 716294\| Ostředek\| CZ0201\| Benešov\| 530352\| Ostředek\| OA\| 770710\| Třemošnice\| CZ0201\| Benešov\| 599395\| Ostrov\| OA\| 778087\| Ostrov u Veliše\| CZ0201\| Benešov\| 530409\| Petroupim\| OB\| 719706\| Petroupim\| CZ0201\| Benešov\| 532649\| Popovice\| OA\| 725803\| Popovice u Benešova\| CZ0201\| Benešov\| 530450\| Postupice\| OA\| 619400\| Čelivo\| CZ0201\| Benešov\| 530450\| Postupice\| OA\| 726231\| Jemniště\| CZ0201\| Benešov\| 530450\| Postupice\| OA\| 726265\| Milovanice\| CZ0201\| Benešov\| 530450\| Postupice\| OA\| 705373\| Nová Ves u Postupic\| CZ0201\| Benešov\| 530450\| Postupice\| OA\| 726273\| Postupice\| CZ0201\| Benešov\| 530450\| Postupice\| OA\| 705381\| Pozov\| CZ0201\| Benešov\| 530450\| Postupice\| OA\| 726281\| Roubíčkova Lhota\| CZ0201\| Benešov\| 530476\| Pravonín\| OA\| 676594\| Křížov pod Blaníkem\| CZ0201\| Benešov\| 530476\| Pravonín\| OA\| 733032\| Pravonín\| CZ0201\| Benešov\| 530476\| Pravonín\| OA\| 733041\| Tisek\| CZ0201\| Benešov\| 530492\| Přestavlky u Čerčan\| OA\| 735191\| Přestavlky u Čerčan\| CZ0201\| Benešov\| 530514\| Psáře\| OA\| 736431\| Psáře\| CZ0201\| Benešov\| 538680\| Pyšely\| OA\| 737038\| Kovářovice\| CZ0201\| Benešov\| 538680\| Pyšely\| OA\| 737054\| Pyšely\| CZ0201\| Benešov\| 538680\| Pyšely\| OA\| 737071\| Zaječice\| CZ0201\| Benešov\| 530522\| Rabyně\| OA\| 737216\| Blaženice\| CZ0201\| Benešov\| 530522\| Rabyně\| OA\| 737267\| Rabyně\| CZ0201\| Benešov\| 530531\| Radošovice\| OB\| 738549\| Radošovice u Vlašimi\| CZ0201\| Benešov\| 532550\| Ratměřice\| OA\| 778061\| Hrzín\| CZ0201\| Benešov\| 532550\| Ratměřice\| OA\| 739910\| Ratměřice\| CZ0201\| Benešov\| 532941\| Řimovice\| OB\| 745758\| Řimovice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0201\| Benešov\| 530573\| Sedlec-Prčice\| OA\| 626279\| Bolechovice I\| CZ0201\| Benešov\| 530573\| Sedlec-Prčice\| OA\| 626287\| Divišovice\| CZ0201\| Benešov\| 530573\| Sedlec-Prčice\| OA\| 735086\| Dvorce u Sedlce\| HA CZ0201\| Benešov\| 530573\| Sedlec-Prčice\| OA\| 659215\| Jetřichovice\| HA CZ0201\| Benešov\| 530573\| Sedlec-Prčice\| OA\| 678104\| Kvasejovice\| CZ0201\| Benešov\| 530573\| Sedlec-Prčice\| OA\| 678139\| Měšetice\| CZ0201\| Benešov\| 530573\| Sedlec-Prčice\| OA\| 678155\| Nové Dvory u Kvasejovic\| CZ0201\| Benešov\| 530573\| Sedlec-Prčice\| OA\| 746819\| Prčice\| CZ0201\| Benešov\| 530573\| Sedlec-Prčice\| OA\| 735108\| Přestavlky u Sedlce\| CZ0201\| Benešov\| 530573\| Sedlec-Prčice\| OA\| 659231\| Šanovice\| CZ0201\| Benešov\| 530573\| Sedlec-Prčice\| OA\| 746827\| Sedlec u Votic\| CZ0201\| Benešov\| 530573\| Sedlec-Prčice\| OA\| 659223\| Sušetice\| CZ0201\| Benešov\| 530573\| Sedlec-Prčice\| OA\| 659240\| Uhřice u Sedlce\| CZ0201\| Benešov\| 530573\| Sedlec-Prčice\| OA\| 678171\| Veletín\| HA CZ0201\| Benešov\| 530573\| Sedlec-Prčice\| OA\| 786411\| Vrchotice\| CZ0201\| Benešov\| 532509\| Šetějovice\| OA\| 762415\| Dolní Rápotice\| CZ0201\| Benešov\| 532509\| Šetějovice\| OA\| 762423\| Šetějovice\| CZ0201\| Benešov\| 532509\| Šetějovice\| OA\| 762431\| Žibřidovice\| CZ0201\| Benešov\| 532231\| Slověnice\| OA\| 750719\| Slověnice\| CZ0201\| Benešov\| 530611\| Smilkov\| OA\| 750956\| Kouty u Smilkova\| HA CZ0201\| Benešov\| 530611\| Smilkov\| OA\| 750981\| Smilkov\| CZ0201\| Benešov\| 532436\| Snět\| OB\| 751375\| Snět\| CZ0201\| Benešov\| 530638\| Soběhrdy\| OB\| 751537\| Soběhrdy\| CZ0201\| Benešov\| 530638\| Soběhrdy\| OB\| 751553\| Žíňany\| CZ0201\| Benešov\| 599379\| Stranný\| OA\| 756202\| Stranný\| CZ0201\| Benešov\| 530701\| Střezimíř\| OA\| 607223\| Bonkovice\| CZ0201\| Benešov\| 530701\| Střezimíř\| OA\| 757624\| Střezimíř\| CZ0201\| Benešov\| 599361\| Strojetice\| OA\| 756971\| Strojetice\| CZ0201\| Benešov\| 530689\| Struhařov\| OB\| 608084\| Bořeňovice\| CZ0201\| Benešov\| 530689\| Struhařov\| OB\| 608092\| Býkovice u Bořeňovic\| CZ0201\| Benešov\| 530689\| Struhařov\| OB\| 608106\| Jezero\| CZ0201\| Benešov\| 530689\| Struhařov\| OB\| 757055\| Myslíč\| CZ0201\| Benešov\| 530689\| Struhařov\| OB\| 757063\| Skalice u Benešova\| CZ0201\| Benešov\| 530689\| Struhařov\| OB\| 608114\| Střížkov u Bořeňovic\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0201\| Benešov\| 530689\| Struhařov\| OB\| 757071\| Struhařov u Benešova\| CZ0201\| Benešov\| 530719\| Studený\| OB\| 758469\| Studený\| CZ0201\| Benešov\| 530751\| Tehov\| OB\| 765295\| Tehov\| CZ0201\| Benešov\| 530760\| Teplýšovice\| OA\| 619531\| Čeňovice\| CZ0201\| Benešov\| 530760\| Teplýšovice\| OA\| 766429\| Teplýšovice\| CZ0201\| Benešov\| 530778\| Tichonice\| OA\| 752541\| Soušice\| CZ0201\| Benešov\| 530778\| Tichonice\| OA\| 767026\| Tichonice\| CZ0201\| Benešov\| 532541\| Tomice\| OA\| 767727\| Tomice u Dolních Kralovic\| CZ0201\| Benešov\| 532304\| Třebešice\| OA\| 769657\| Třebešice u Divišova\| CZ0201\| Benešov\| 530816\| Trhový Štěpánov\| \| 624543\| Dalkovice\| OA CZ0201\| Benešov\| 530841\| Týnec nad Sázavou\| \| 772399\| Týnec nad Sázavou\| OA CZ0201\| Benešov\| 530867\| Veliš\| OA\| 778079\| Nespery\| CZ0201\| Benešov\| 530867\| Veliš\| OA\| 778095\| Sedlečko u Veliše\| CZ0201\| Benešov\| 530867\| Veliš\| OA\| 778109\| Veliš\| CZ0201\| Benešov\| 530883\| Vlašim\| \| 607207\| Bolina\| OA CZ0201\| Benešov\| 530883\| Vlašim\| \| 630641\| Domašín\| OA CZ0201\| Benešov\| 530883\| Vlašim\| \| 630675\| Znosim\| S CZ0201\| Benešov\| 530891\| Vojkov\| OA\| 784435\| Bezmíř\| CZ0201\| Benešov\| 530891\| Vojkov\| OA\| 784451\| Minartice\| CZ0201\| Benešov\| 530891\| Vojkov\| OA\| 784486\| Vojkov u Votic\| CZ0201\| Benešov\| 530905\| Votice\| OA\| 692034\| Beztahov\| CZ0201\| Benešov\| 530905\| Votice\| OA\| 615234\| Budenín\| HA CZ0201\| Benešov\| 530905\| Votice\| OA\| 615242\| Hory u Votic\| HA CZ0201\| Benešov\| 530905\| Votice\| OA\| 615251\| Hostišov\| HA CZ0201\| Benešov\| 530905\| Votice\| OA\| 692051\| Martinice u Votic\| CZ0201\| Benešov\| 530905\| Votice\| OA\| 785041\| Votice\| CZ0201\| Benešov\| 530913\| Vracovice\| OA\| 785199\| Vracovice\| CZ0201\| Benešov\| 530921\| Vranov\| OA\| 785351\| Vranov u Čerčan\| CZ0201\| Benešov\| 530921\| Vranov\| OA\| 785369\| Vranovská Lhota\| CZ0201\| Benešov\| 530948\| Vrchotovy Janovice\| OA\| 786446\| Manělovice\| CZ0201\| Benešov\| 530948\| Vrchotovy Janovice\| OA\| 786462\| Rudoltice u Vrchotových Janovic\| CZ0201\| Benešov\| 530948\| Vrchotovy Janovice\| OA\| 762113\| Šebáňovice\| CZ0201\| Benešov\| 530948\| Vrchotovy Janovice\| OA\| 786489\| Vrchotovy Janovice\| CZ0201\| Benešov\| 532266\| Všechlapy\| OA\| 787043\| Všechlapy nad Blanicí\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0201\| Benešov\| 513482\| Vysoký Újezd\| OA\| 788431\| Vysoký Újezd\| CZ0201\| Benešov\| 571415\| Xaverov\| OB\| 652717\| Xaverov\| CZ0201\| Benešov\| 531022\| Zdislavice\| OB\| 792578\| Zdislavice u Vlašimi\| CZ0201\| Benešov\| 531049\| Zvěstov\| OA\| 683434\| Bořkovice\| CZ0201\| Benešov\| 531049\| Zvěstov\| OA\| 683442\| Laby\| CZ0201\| Benešov\| 531049\| Zvěstov\| OA\| 683451\| Libouň\| CZ0201\| Benešov\| 531049\| Zvěstov\| OA\| 793876\| Zvěstov\| CZ0202\| Beroun\| 534421\| Bavoryně\| OA\| 601217\| Bavoryně\| CZ0202\| Beroun\| 531057\| Beroun\| \| 645737\| Hostim u Berouna\| OA CZ0202\| Beroun\| 531057\| Beroun\| \| 603091\| Jarov u Berouna\| OA CZ0202\| Beroun\| 531057\| Beroun\| \| 603074\| Zdejcina\| OA CZ0202\| Beroun\| 531073\| Běštín\| OA\| 603368\| Běštín\| CZ0202\| Beroun\| 531090\| Březová\| OA\| 614602\| Březová u Hořovic\| CZ0202\| Beroun\| 531081\| Broumy\| OA\| 612871\| Broumy\| CZ0202\| Beroun\| 531103\| Bubovice\| OB\| 615137\| Bubovice\| CZ0202\| Beroun\| 534145\| Bykoš\| OB\| 616494\| Bykoš\| CZ0202\| Beroun\| 531120\| Bzová\| OA\| 617318\| Bzová u Hořovic\| CZ0202\| Beroun\| 531251\| Chaloupky\| OA\| 650579\| Chaloupky\| CZ0202\| Beroun\| 534455\| Chlustina\| OA\| 651869\| Chlustina\| CZ0202\| Beroun\| 533670\| Chrustenice\| OA\| 654400\| Chrustenice\| CZ0202\| Beroun\| 531294\| Chyňava\| OA\| 655449\| Chyňava\| CZ0202\| Beroun\| 531294\| Chyňava\| OA\| 796034\| Lhotka u Berouna\| CZ0202\| Beroun\| 531294\| Chyňava\| OA\| 681881\| Libečov\| CZ0202\| Beroun\| 531294\| Chyňava\| OA\| 690538\| Malé Přílepy\| CZ0202\| Beroun\| 531162\| Felbabka\| OA\| 634468\| Felbabka\| CZ0202\| Beroun\| 531171\| Hlásná Třebaň\| OA\| 638901\| Hlásná Třebaň\| CZ0202\| Beroun\| 531189\| Hořovice\| OB\| 645371\| Hořovice\| CZ0202\| Beroun\| 531189\| Hořovice\| OB\| 645389\| Velká Víska\| CZ0202\| Beroun\| 531219\| Hředle\| OA\| 648931\| Hředle u Zdic\| CZ0202\| Beroun\| 531227\| Hudlice\| OA\| 649252\| Hudlice\| CZ0202\| Beroun\| 531235\| Hvozdec\| OA\| 650285\| Hvozdec\| CZ0202\| Beroun\| 531243\| Hýskov\| OA\| 650471\| Hýskov\| CZ0202\| Beroun\| 531308\| Jivina\| OA\| 661261\| Jivina u Hořovic\| CZ0202\| Beroun\| 531316\| Karlštejn\| OB\| 663719\| Budňany\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0202\| Beroun\| 531316\| Karlštejn\| OB\| 663743\| Poučník\| CZ0202\| Beroun\| 531324\| Komárov\| OB\| 668630\| Kleštěnice\| CZ0202\| Beroun\| 531324\| Komárov\| OB\| 668648\| Komárov u Hořovic\| CZ0202\| Beroun\| 531332\| Koněprusy\| OA\| 669024\| Bítov u Koněprus\| CZ0202\| Beroun\| 531332\| Koněprusy\| OA\| 669032\| Koněprusy\| CZ0202\| Beroun\| 533793\| Korno\| OA\| 693006\| Korno\| CZ0202\| Beroun\| 533203\| Králův Dvůr\| OB\| 672947\| Králův Dvůr\| CZ0202\| Beroun\| 533203\| Králův Dvůr\| OB\| 680796\| Levín u Berouna\| CZ0202\| Beroun\| 533203\| Králův Dvůr\| OB\| 672971\| Počaply\| CZ0202\| Beroun\| 533203\| Králův Dvůr\| OB\| 672963\| Popovice u Králova Dvora\| CZ0202\| Beroun\| 533203\| Králův Dvůr\| OB\| 789844\| Zahořany u Berouna\| CZ0202\| Beroun\| 531375\| Kublov\| OA\| 676861\| Kublov\| CZ0202\| Beroun\| 531448\| Libomyšl\| \| 683213\| Želkovice u Libomyšle\| OA CZ0202\| Beroun\| 531456\| Liteň\| OB\| 685232\| Běleč u Litně\| CZ0202\| Beroun\| 531456\| Liteň\| OB\| 685267\| Liteň\| CZ0202\| Beroun\| 531464\| Loděnice\| OA\| 686328\| Loděnice u Berouna\| CZ0202\| Beroun\| 534404\| Lužce\| OB\| 689246\| Lužce\| CZ0202\| Beroun\| 533319\| Malá Víska\| OA\| 690414\| Malá Víska\| CZ0202\| Beroun\| 534218\| Málkov\| OA\| 690996\| Málkov u Suchomast\| CZ0202\| Beroun\| 531529\| Měňany\| OB\| 693014\| Měňany\| CZ0202\| Beroun\| 531529\| Měňany\| OB\| 693022\| Tobolka\| CZ0202\| Beroun\| 531545\| Mořina\| OB\| 699306\| Mořina\| CZ0202\| Beroun\| 531545\| Mořina\| OB\| 768324\| Trněný Újezd\| CZ0202\| Beroun\| 533912\| Mořinka\| OA\| 699322\| Mořinka\| CZ0202\| Beroun\| 533602\| Nenačovice\| OB\| 703354\| Nenačovice\| CZ0202\| Beroun\| 531596\| Nižbor\| OA\| 704687\| Nižbor\| CZ0202\| Beroun\| 531596\| Nižbor\| OA\| 755788\| Stradonice u Nižboru\| CZ0202\| Beroun\| 531596\| Nižbor\| OA\| 797669\| Žloukovice\| CZ0202\| Beroun\| 531600\| Nový Jáchymov\| OA\| 707406\| Nový Jáchymov\| CZ0202\| Beroun\| 531626\| Olešná\| OA\| 710199\| Olešná u Hořovic\| CZ0202\| Beroun\| 531634\| Osek\| OB\| 712841\| Osek u Hořovic\| CZ0202\| Beroun\| 534111\| Otmíče\| OA\| 716561\| Otmíče\| CZ0202\| Beroun\| 531669\| Otročiněves\| OA\| 716715\| Otročiněves\| CZ0202\| Beroun\| 531693\| Praskolesy\| OB\| 732940\| Praskolesy\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0202\| Beroun\| 531740\| Skuhrov\| OB\| 748994\| Hodyně u Skuhrova\| CZ0202\| Beroun\| 531740\| Skuhrov\| OB\| 749010\| Skuhrov pod Brdy\| CZ0202\| Beroun\| 531758\| Srbsko\| OB\| 752983\| Srbsko u Karlštejna\| CZ0202\| Beroun\| 531766\| Stašov\| OB\| 755311\| Stašov u Zdic\| CZ0202\| Beroun\| 531782\| Suchomasty\| OA\| 759244\| Suchomasty\| CZ0202\| Beroun\| 531791\| Svatá\| OA\| 759961\| Svatá\| CZ0202\| Beroun\| 531804\| Svatý Jan pod Skalou\| OA\| 760269\| Svatý Jan pod Skalou\| CZ0202\| Beroun\| 531812\| Svinaře\| OB\| 760790\| Svinaře\| CZ0202\| Beroun\| 531855\| Tmaň\| OA\| 767611\| Lounín\| CZ0202\| Beroun\| 531855\| Tmaň\| OA\| 767620\| Tmaň\| CZ0202\| Beroun\| 533106\| Trubín\| OA\| 768961\| Trubín\| CZ0202\| Beroun\| 531880\| Trubská\| OA\| 768979\| Trubská\| CZ0202\| Beroun\| 531910\| Velký Chlumec\| OB\| 779598\| Velký Chlumec\| CZ0202\| Beroun\| 534234\| Vinařice\| OA\| 782246\| Vinařice u Suchomast\| CZ0202\| Beroun\| 531944\| Vráž\| OB\| 785717\| Vráž u Berouna\| CZ0202\| Beroun\| 531952\| Všeradice\| OB\| 787299\| Všeradice\| CZ0202\| Beroun\| 531961\| Vysoký Újezd\| OB\| 671967\| Kozolupy\| CZ0202\| Beroun\| 531961\| Vysoký Újezd\| OB\| 676942\| Kuchař\| CZ0202\| Beroun\| 531961\| Vysoký Újezd\| OB\| 788449\| Vysoký Újezd u Berouna\| CZ0202\| Beroun\| 531979\| Zadní Třebaň\| OB\| 789593\| Zadní Třebaň\| CZ0202\| Beroun\| 531995\| Zaječov\| OA\| 678082\| Kvaň\| CZ0202\| Beroun\| 531995\| Zaječov\| OA\| 790389\| Zaječov\| CZ0202\| Beroun\| 532011\| Zdice\| OA\| 792420\| Černín u Zdic\| CZ0202\| Beroun\| 532011\| Zdice\| OA\| 792438\| Knížkovice\| CZ0202\| Beroun\| 532011\| Zdice\| OA\| 792446\| Zdice\| CZ0203\| Kladno\| 532142\| Bratronice\| \| 628689\| Dolní Bezděkov u Kladna\| S CZ0203\| Kladno\| 512991\| Drnek\| S\| 632511\| Drnek\| CZ0203\| Kladno\| 571555\| Líský\| S\| 684911\| Líský\| CZ0203\| Kladno\| 532631\| Malé Kyšice\| OA\| 690520\| Malé Kyšice\| CZ0203\| Kladno\| 532983\| Tuchlovice\| \| 752991\| Srby u Tuchlovic\| S CZ0205\| Kutná Hora\| 530964\| Bludov\| OB\| 620840\| Bludov v Čechách\| CZ0205\| Kutná Hora\| 533980\| Bohdaneč\| OA\| 606103\| Bohdaneč u Zbraslavic\| CZ0205\| Kutná Hora\| 533980\| Bohdaneč\| OA\| 606111\| Dvorecko\| CZ0205\| Kutná Hora\| 533980\| Bohdaneč\| OA\| 606120\| Kotoučov\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0205\| Kutná Hora\| 533980\| Bohdaneč\| OA\| 606146\| Prostřední Ves\| CZ0205\| Kutná Hora\| 533980\| Bohdaneč\| OA\| 606154\| Řeplice\| CZ0205\| Kutná Hora\| 529524\| Čejkovice\| OA\| 792012\| Čejkovice u Zbýšova\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534013\| Černíny\| \| 620271\| Hetlín\| OA CZ0205\| Kutná Hora\| 534030\| Čestín\| OA\| 623385\| Čenovice\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534030\| Čestín\| OA\| 623393\| Čestín\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534030\| Čestín\| OA\| 758710\| Kamenná Lhota u Čestína\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534030\| Čestín\| OA\| 623407\| Kasanice\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534030\| Čestín\| OA\| 623415\| Kněž u Čestína\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534030\| Čestín\| OA\| 623431\| Polipsy\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534099\| Chlístovice\| \| 672432\| Žandov\| OA CZ0205\| Kutná Hora\| 529559\| Dobrovítov\| OA\| 792039\| Dědice u Zbýšova\| CZ0205\| Kutná Hora\| 529559\| Dobrovítov\| OA\| 792047\| Dobrovítov\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534129\| Kácov\| OB\| 661635\| Kácov\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534129\| Kácov\| OB\| 661627\| Zderadinky\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534129\| Kácov\| OB\| 661651\| Zderadiny\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534307\| Pertoltice\| OA\| 719447\| Chlístovice u Pertoltic\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534307\| Pertoltice\| OA\| 719455\| Laziště u Pertoltic\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534307\| Pertoltice\| OA\| 719463\| Machovice\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534307\| Pertoltice\| OA\| 719471\| Milanovice\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534307\| Pertoltice\| OA\| 719480\| Pertoltice u Zruče nad Sázavou\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534315\| Petrovice I\| OB\| 720194\| Hološiny\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534315\| Petrovice I\| OB\| 720208\| Michalovice\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534315\| Petrovice I\| OB\| 720224\| Petrovice I\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534315\| Petrovice I\| OB\| 720232\| Senetín\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534315\| Petrovice I\| OB\| 720241\| Újezdec\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534323\| Petrovice II\| OA\| 720267\| Losiny\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534323\| Petrovice II\| OA\| 720305\| Staré Nespeřice\| CZ0205\| Kutná Hora\| 528196\| Podveky\| OA\| 716901\| Ježovice\| CZ0205\| Kutná Hora\| 528196\| Podveky\| OA\| 716928\| Podveky\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534366\| Řendějov\| OB\| 745120\| Řendějov\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534391\| Slavošov\| OA\| 750417\| Hranice u Slavošova\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534391\| Slavošov\| OA\| 750425\| Slavošov u Zruče nad Sázavou\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534293\| Soběšín\| OB\| 716936\| Soběšín\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0205\| Kutná Hora\| 530930\| Štipoklasy\| SX\| 620301\| Štipoklasy u Černín\| CZ0205\| Kutná Hora\| 531391\| Sudějov\| OA\| 758728\| Sudějov\| CZ0205\| Kutná Hora\| 530972\| Třebětín\| OA\| 769711\| Hostkovice u Třebětína\| CZ0205\| Kutná Hora\| 530972\| Třebětín\| OA\| 769720\| Třebětín\| CZ0205\| Kutná Hora\| 530972\| Třebětín\| OA\| 620891\| Víckovice\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534498\| Uhlířské Janovice\| \| 773204\| Janovická Lhota\| OA CZ0205\| Kutná Hora\| 534498\| Uhlířské Janovice\| \| 696234\| Kochánov u Mitrova\| OA CZ0205\| Kutná Hora\| 534510\| Úžice\| \| 775827\| Mělník nad Sázavou\| S CZ0205\| Kutná Hora\| 534561\| Vlastějovice\| OB\| 783331\| Březina nad Sázavou\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534561\| Vlastějovice\| OB\| 783358\| Kounice nad Sázavou\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534561\| Vlastějovice\| OB\| 783366\| Milošovice\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534561\| Vlastějovice\| OB\| 783374\| Pavlovice u Vlastějovic\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534561\| Vlastějovice\| OB\| 783382\| Vlastějovice\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534561\| Vlastějovice\| OB\| 783391\| Volavá Lhota\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534609\| Zbizuby\| OB\| 791539\| Makolusky\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534609\| Zbizuby\| OB\| 791547\| Vlková\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534609\| Zbizuby\| OB\| 791555\| Vranice\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534609\| Zbizuby\| OB\| 791563\| Zbizuby\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534617\| Zbraslavice\| OB\| 640298\| Hodkov\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534617\| Zbraslavice\| OB\| 640301\| Krasoňovice\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534617\| Zbraslavice\| OB\| 640310\| Lipina u Zruče nad Sázavou\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534617\| Zbraslavice\| OB\| 791849\| Malá Skalice u Zbraslavic\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534617\| Zbraslavice\| OB\| 715735\| Ostrov u Bohdanče\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534617\| Zbraslavice\| OB\| 791865\| Rápošov\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534617\| Zbraslavice\| OB\| 791873\| Útěšenovice\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534617\| Zbraslavice\| OB\| 791881\| Velká Skalice\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534617\| Zbraslavice\| OB\| 791890\| Zbraslavice\| CZ0205\| Kutná Hora\| 534625\| Zbýšov\| \| 762148\| Březí u Šebestěnic\| S CZ0206\| Mělník\| 531898\| Lhotka\| \| 658294\| Hleďsebe\| S CZ0206\| Mělník\| 531898\| Lhotka\| \| 681326\| Lhotka u Mělníka\| S CZ0206\| Mělník\| 535389\| Zlosyň\| S\| 793353\| Zlosyň\| CZ0207\| Mladá Boleslav\| 536971\| Žďár\| S\| 795046\| Žďár u Mnichova Hradiště\| CZ0207\| Mladá Boleslav\| 536971\| Žďár\| S\| 795054\| Žehrov\| CZ0209\| Praha-východ\| 538248\| Hrusice\| OA\| 648655\| Hrusice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0209\| Praha-východ\| 538281\| Kaliště\| OA\| 662178\| Kaliště u Ondřejova\| CZ0209\| Praha-východ\| 538281\| Kaliště\| OA\| 662186\| Lensedly\| CZ0209\| Praha-východ\| 538299\| Kamenice\| OB\| 662445\| Ládví\| CZ0209\| Praha-východ\| 538299\| Kamenice\| OB\| 662496\| Štiřín\| CZ0209\| Praha-východ\| 538299\| Kamenice\| OB\| 662500\| Těptín\| CZ0209\| Praha-východ\| 513628\| Klokočná\| OA\| 666467\| Klokočná\| CZ0209\| Praha-východ\| 538370\| Kostelec u Křížků\| OA\| 670308\| Kostelec u Křížků\| CZ0209\| Praha-východ\| 538426\| Kunice\| OB\| 677213\| Dolní Lomnice u Kunic\| CZ0209\| Praha-východ\| 538426\| Kunice\| OB\| 677230\| Kunice u Říčan\| CZ0209\| Praha-východ\| 538426\| Kunice\| OB\| 677256\| Všešímy\| CZ0209\| Praha-východ\| 538485\| Mirošovice\| OA\| 695475\| Mirošovice u Říčan\| CZ0209\| Praha-východ\| 538493\| Mnichovice\| OA\| 697532\| Božkov u Mnichovic\| CZ0209\| Praha-východ\| 538493\| Mnichovice\| OA\| 697541\| Mnichovice u Říčan\| CZ0209\| Praha-východ\| 538493\| Mnichovice\| OA\| 697559\| Myšlín\| CZ0209\| Praha-východ\| 538574\| Odolena Voda\| \| 708976\| Čenkov\| SX CZ0209\| Praha-východ\| 538582\| Ondřejov\| OA\| 711276\| Ondřejov u Prahy\| CZ0209\| Praha-východ\| 538582\| Ondřejov\| OA\| 770612\| Třemblat\| CZ0209\| Praha-východ\| 538582\| Ondřejov\| OA\| 711284\| Turkovice u Ondřejova\| CZ0209\| Praha-východ\| 538710\| Řehenice\| SX\| 744930\| Babice u Řehenic\| CZ0209\| Praha-východ\| 538710\| Řehenice\| SX\| 744956\| Čakovice u Řehenic\| S CZ0209\| Praha-východ\| 538710\| Řehenice\| SX\| 744972\| Malešín\| CZ0209\| Praha-východ\| 538752\| Senohraby\| OA\| 747505\| Senohraby\| CZ0209\| Praha-východ\| 538809\| Strančice\| OB\| 761460\| Otice u Svojšovic\| CZ0209\| Praha-východ\| 538809\| Strančice\| OB\| 734225\| Předboř u Prahy\| CZ0209\| Praha-východ\| 538809\| Strančice\| OB\| 756067\| Strančice\| CZ0209\| Praha-východ\| 538809\| Strančice\| OB\| 761478\| Svojšovice\| CZ0209\| Praha-východ\| 538809\| Strančice\| OB\| 787094\| Všechromy\| CZ0209\| Praha-východ\| 538833\| Sulice\| OB\| 759431\| Sulice\| CZ0209\| Praha-východ\| 538892\| Tehov\| OB\| 765309\| Tehov u Říčan\| CZ0209\| Praha-východ\| 538981\| Velké Popovice\| OB\| 779318\| Lojovice\| CZ0209\| Praha-východ\| 538981\| Velké Popovice\| OB\| 779326\| Mokřany u Velkých Popovic\| CZ0209\| Praha-východ\| 538981\| Velké Popovice\| OB\| 779342\| Velké Popovice\| CZ0209\| Praha-východ\| 539031\| Všestary\| OB\| 787396\| Všestary u Říčan\| CZ0209\| Praha-východ\| 539091\| Zvánovice\| OA\| 793795\| Zvánovice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ020A\| Praha-západ\| 539104\| Bojanovice\| OA\| 606863\| Bojanovice\| CZ020A\| Praha-západ\| 539104\| Bojanovice\| OA\| 690104\| Malá Lečice\| CZ020A\| Praha-západ\| 539104\| Bojanovice\| OA\| 747424\| Senešnice\| CZ020A\| Praha-západ\| 571199\| Bratřínov\| OB\| 609722\| Bratřínov\| CZ020A\| Praha-západ\| 599735\| Březová-Oleško\| OB\| 794023\| Březová u Zvole\| CZ020A\| Praha-západ\| 599735\| Březová-Oleško\| OB\| 794040\| Oleško u Zvole\| CZ020A\| Praha-západ\| 540048\| Buš\| OA\| 616257\| Buš\| CZ020A\| Praha-západ\| 539121\| Černolice\| OA\| 620351\| Černolice\| CZ020A\| Praha-západ\| 539155\| Čisovice\| OA\| 623946\| Čisovice\| CZ020A\| Praha-západ\| 539163\| Davle\| OA\| 624811\| Davle\| CZ020A\| Praha-západ\| 539163\| Davle\| OA\| 624837\| Sázava u Davle\| CZ020A\| Praha-západ\| 539252\| Hradištko\| OB\| 647543\| Hradištko pod Medníkem\| CZ020A\| Praha-západ\| 539261\| Hvozdnice\| OA\| 650323\| Hvozdnice\| CZ020A\| Praha-západ\| 539333\| Jílové u Prahy\| OB\| 660078\| Borek nad Sázavou\| CZ020A\| Praha-západ\| 539333\| Jílové u Prahy\| OB\| 660094\| Jílové u Prahy\| CZ020A\| Praha-západ\| 539333\| Jílové u Prahy\| OB\| 688754\| Luka pod Medníkem\| CZ020A\| Praha-západ\| 539341\| Jíloviště\| OA\| 660175\| Jíloviště\| CZ020A\| Praha-západ\| 599727\| Karlík\| OB\| 627828\| Karlík\| CZ020A\| Praha-západ\| 571211\| Klínec\| OA\| 666343\| Klínec\| CZ020A\| Praha-západ\| 571261\| Kytín\| OA\| 678759\| Kytín\| CZ020A\| Praha-západ\| 539406\| Lety\| OB\| 680761\| Lety u Dobřichovic\| CZ020A\| Praha-západ\| 539457\| Líšnice\| OA\| 685054\| Líšnice u Prahy\| CZ020A\| Praha-západ\| 539490\| Měchenice\| OA\| 692719\| Měchenice\| CZ020A\| Praha-západ\| 540765\| Mníšek pod Brdy\| OA\| 697621\| Mníšek pod Brdy\| CZ020A\| Praha-západ\| 540765\| Mníšek pod Brdy\| OA\| 697630\| Rymaně\| CZ020A\| Praha-západ\| 540765\| Mníšek pod Brdy\| OA\| 697648\| Stříbrná Lhota\| CZ020A\| Praha-západ\| 539546\| Petrov\| OA\| 719757\| Petrov u Prahy\| CZ020A\| Praha-západ\| 539546\| Petrov\| OA\| 719749\| Sázava u Petrova\| CZ020A\| Praha-západ\| 539562\| Pohoří\| OB\| 724904\| Pohoří u Prahy\| CZ020A\| Praha-západ\| 539643\| Řevnice\| OB\| 745375\| Řevnice\| CZ020A\| Praha-západ\| 539651\| Řitka\| OA\| 745804\| Řitka\| CZ020A\| Praha-západ\| 539660\| Slapy\| OB\| 749605\| Přestavlky u Slap\| CZ020A\| Praha-západ\| 539660\| Slapy\| OB\| 749613\| Slapy nad Vltavou\| CZ020A\| Praha-západ\| 539732\| Štěchovice\| OA\| 692204\| Masečín\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ020A\| Praha-západ\| 539732\| Štěchovice\| OA\| 763250\| Štěchovice u Prahy\| CZ020A\| Praha-západ\| 598313\| Trnová\| OA\| 660183\| Trnová u Jíloviště\| CZ020A\| Praha-západ\| 539830\| Vonoklasy\| OA\| 784982\| Vonoklasy\| CZ020A\| Praha-západ\| 571288\| Zahořany\| OA\| 697656\| Zahořany u Mníšku pod Brdy\| CZ020B\| Příbram\| 529672\| Bezděkov pod Třemšínem\| OA\| 603601\| Bezděkov pod Třemšínem\| CZ020B\| Příbram\| 564559\| Bohostice\| OA\| 606260\| Bohostice\| CZ020B\| Příbram\| 564559\| Bohostice\| OA\| 606278\| Kamenná u Bohostic\| CZ020B\| Příbram\| 564559\| Bohostice\| OA\| 603627\| Těchnice\| CZ020B\| Příbram\| 564559\| Bohostice\| OA\| 606286\| Zbenické Zlákovice\| CZ020B\| Příbram\| 539953\| Bohutín\| OA\| 606685\| Bohutín\| CZ020B\| Příbram\| 539953\| Bohutín\| OA\| 606693\| Tisová u Bohutína\| CZ020B\| Příbram\| 539953\| Bohutín\| OA\| 606707\| Vysoká Pec u Bohutína\| CZ020B\| Příbram\| 539970\| Borotice\| OA\| 607631\| Borotice\| CZ020B\| Příbram\| 539970\| Borotice\| OA\| 619370\| Čelina\| CZ020B\| Příbram\| 539970\| Borotice\| OA\| 632121\| Dražetice II\| CZ020B\| Příbram\| 539970\| Borotice\| OA\| 607649\| Hubenov u Borotic\| CZ020B\| Příbram\| 539988\| Bratkovice\| OB\| 609595\| Bratkovice\| CZ020B\| Příbram\| 539988\| Bratkovice\| OB\| 609609\| Dominikální Paseky\| CZ020B\| Příbram\| 539996\| Brdy\| HA\| 990019\| Baština\| CZ020B\| Příbram\| 539996\| Brdy\| HA\| 990591\| Hrachoviště\| CZ020B\| Příbram\| 539996\| Brdy\| HA\| 990621\| Kolvín\| CZ020B\| Příbram\| 539996\| Brdy\| HA\| 990710\| Těně I\| CZ020B\| Příbram\| 539996\| Brdy\| HA\| 990736\| Záběhlá\| CZ020B\| Příbram\| 540021\| Buková u Příbramě\| OA\| 615811\| Buková u Příbramě\| CZ020B\| Příbram\| 564664\| Bukovany\| OB\| 615838\| Bukovany u Kozárovic\| CZ020B\| Příbram\| 540072\| Čenkov\| HB\| 619451\| Čenkov u Příbramě\| CZ020B\| Příbram\| 564419\| Cetyně\| OA\| 617687\| Cetyně\| CZ020B\| Příbram\| 540323\| Chotilsko\| OB\| 653292\| Chotilsko\| CZ020B\| Příbram\| 540323\| Chotilsko\| OB\| 653284\| Hněvšín\| CZ020B\| Příbram\| 540323\| Chotilsko\| OB\| 653306\| Křeničná\| CZ020B\| Příbram\| 540323\| Chotilsko\| OB\| 733784\| Prostřední Lhota\| CZ020B\| Příbram\| 540323\| Chotilsko\| OB\| 653314\| Sejcká Lhota\| CZ020B\| Příbram\| 540323\| Chotilsko\| OB\| 789259\| Záborná Lhota\| CZ020B\| Příbram\| 564249\| Chrást\| OB\| 653756\| Chrást u Tochovic\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ020B\| Příbram\| 564249\| Chrást\| OB\| 653772\| Oslí\| CZ020B\| Příbram\| 540081\| Čím\| OA\| 623806\| Čím\| CZ020B\| Příbram\| 540099\| Daleké Dušníky\| OB\| 624497\| Daleké Dušníky\| CZ020B\| Příbram\| 540099\| Daleké Dušníky\| OB\| 624501\| Druhlice\| CZ020B\| Příbram\| 513504\| Dlouhá Lhota\| OA\| 626392\| Dlouhá Lhota u Dobříše\| CZ020B\| Příbram\| 540111\| Dobříš\| OA\| 627968\| Dobříš\| CZ020B\| Příbram\| 540129\| Dolní Hbity\| OA\| 629057\| Dolní Hbity\| CZ020B\| Příbram\| 540129\| Dolní Hbity\| OA\| 658219\| Jelence\| CZ020B\| Příbram\| 540129\| Dolní Hbity\| OA\| 661619\| Káciň\| CZ020B\| Příbram\| 540129\| Dolní Hbity\| OA\| 688606\| Luhy\| CZ020B\| Příbram\| 540129\| Dolní Hbity\| OA\| 703541\| Nepřejov\| CZ020B\| Příbram\| 540129\| Dolní Hbity\| OA\| 688614\| Třtí\| CZ020B\| Příbram\| 599298\| Drahenice\| OA\| 631540\| Drahenice\| CZ020B\| Příbram\| 540145\| Drahlín\| OA\| 631604\| Drahlín\| CZ020B\| Příbram\| 540153\| Drásov\| OB\| 632074\| Drásov u Příbramě\| CZ020B\| Příbram\| 540170\| Drevníky\| OA\| 632376\| Drevníky\| CZ020B\| Příbram\| 540170\| Drevníky\| OA\| 702421\| Nechalov\| CZ020B\| Příbram\| 540170\| Drevníky\| OA\| 632384\| Slovanská Lhota\| CZ020B\| Příbram\| 540188\| Drhovy\| OB\| 632481\| Drhovy\| CZ020B\| Příbram\| 540188\| Drhovy\| OB\| 702412\| Homole u Nechalova\| CZ020B\| Příbram\| 598381\| Dubenec\| OB\| 633364\| Dubenec u Příbramě\| CZ020B\| Příbram\| 540218\| Dublovice\| OB\| 633569\| Břekova Lhota\| CZ020B\| Příbram\| 540218\| Dublovice\| OB\| 653667\| Chramosty\| CZ020B\| Příbram\| 540218\| Dublovice\| OB\| 633577\| Dublovice\| CZ020B\| Příbram\| 540218\| Dublovice\| OB\| 683825\| Líchovy\| CZ020B\| Příbram\| 540218\| Dublovice\| OB\| 793990\| Zvírotice\| CZ020B\| Příbram\| 564508\| Dubno\| OA\| 633682\| Dubno\| CZ020B\| Příbram\| 598402\| Háje\| OA\| 636550\| Háje u Příbramě\| CZ020B\| Příbram\| 540242\| Hluboš\| OA\| 639681\| Hluboš\| CZ020B\| Příbram\| 540242\| Hluboš\| OA\| 639699\| Kardavec\| CZ020B\| Příbram\| 564605\| Hlubyně\| OB\| 639702\| Hlubyně\| CZ020B\| Příbram\| 540285\| Hřiměždice\| OA\| 649058\| Hřiměždice\| CZ020B\| Příbram\| 540285\| Hřiměždice\| OA\| 649066\| Vestec u Hřiměždic\| CZ020B\| Příbram\| 513580\| Hudčice\| OA\| 649236\| Hudčice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ020B\| Příbram\| 540315\| Hvožďany\| OA\| 650331\| Hvožďany\| CZ020B\| Příbram\| 540315\| Hvožďany\| OA\| 679917\| Leletice\| CZ020B\| Příbram\| 540315\| Hvožďany\| OA\| 650340\| Pozdyně\| CZ020B\| Příbram\| 540315\| Hvožďany\| OA\| 742724\| Roželov\| HA CZ020B\| Příbram\| 540315\| Hvožďany\| OA\| 775941\| Vacíkov\| HA CZ020B\| Příbram\| 540374\| Jablonná\| OA\| 656178\| Horní Hbity\| CZ020B\| Příbram\| 540374\| Jablonná\| OA\| 656186\| Jablonná\| CZ020B\| Příbram\| 540391\| Jesenice\| OA\| 798479\| Bolechovice II\| CZ020B\| Příbram\| 540391\| Jesenice\| OA\| 658626\| Divišovice II\| CZ020B\| Příbram\| 540391\| Jesenice\| OA\| 658651\| Jesenice u Sedlčan\| CZ020B\| Příbram\| 540391\| Jesenice\| OA\| 788180\| Vysoká u Kosovy Hory I\| CZ020B\| Příbram\| 540404\| Jince\| OB\| 603180\| Běřín\| CZ020B\| Příbram\| 540404\| Jince\| OB\| 660281\| Jince\| CZ020B\| Příbram\| 540404\| Jince\| OB\| 740047\| Rejkovice\| CZ020B\| Příbram\| 540439\| Kamýk nad Vltavou\| OA\| 662984\| Kamýk nad Vltavou\| CZ020B\| Příbram\| 540439\| Kamýk nad Vltavou\| OA\| 778150\| Velká nad Vltavou\| CZ020B\| Příbram\| 540447\| Klučenice\| OA\| 666602\| Klučenice\| CZ020B\| Příbram\| 540447\| Klučenice\| OA\| 669954\| Kosobudy\| CZ020B\| Příbram\| 540447\| Klučenice\| OA\| 671134\| Koubalova Lhota\| CZ020B\| Příbram\| 540447\| Klučenice\| OA\| 666629\| Planá u Klučenic\| CZ020B\| Příbram\| 540447\| Klučenice\| OA\| 798436\| Podskalí II\| CZ020B\| Příbram\| 540447\| Klučenice\| OA\| 666637\| Voltýřov\| CZ020B\| Příbram\| 540447\| Klučenice\| OA\| 669962\| Zadní Chlum\| CZ020B\| Příbram\| 598461\| Kňovice\| OB\| 667153\| Kňovice\| CZ020B\| Příbram\| 599204\| Korkyně\| OB\| 669512\| Korkyně\| CZ020B\| Příbram\| 599204\| Korkyně\| OB\| 676616\| Křížov\| CZ020B\| Příbram\| 540498\| Kosova Hora\| OA\| 670006\| Červený Hrádek\| CZ020B\| Příbram\| 540498\| Kosova Hora\| OA\| 670014\| Kosova Hora\| CZ020B\| Příbram\| 540498\| Kosova Hora\| OA\| 788198\| Vysoká u Kosovy Hory II\| CZ020B\| Příbram\| 513555\| Kotenčice\| OB\| 671045\| Kotenčice\| CZ020B\| Příbram\| 529681\| Koupě\| OA\| 671207\| Koupě\| CZ020B\| Příbram\| 540536\| Kozárovice\| OA\| 615846\| Holušice u Kozárovic\| CZ020B\| Příbram\| 540536\| Kozárovice\| OA\| 671525\| Kozárovice\| CZ020B\| Příbram\| 540536\| Kozárovice\| OA\| 671533\| Podskalí I\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ020B\| Příbram\| 540552\| Krásná Hora nad Vltavou\| OA\| 673528\| Krásná Hora nad Vltavou\| CZ020B\| Příbram\| 540552\| Krásná Hora nad Vltavou\| OA\| 674087\| Krašovice\| CZ020B\| Příbram\| 540552\| Krásná Hora nad Vltavou\| OA\| 674095\| Mokřice\| CZ020B\| Příbram\| 540552\| Krásná Hora nad Vltavou\| OA\| 673536\| Plešiště\| CZ020B\| Příbram\| 540552\| Krásná Hora nad Vltavou\| OA\| 724092\| Podmoky\| CZ020B\| Příbram\| 540552\| Krásná Hora nad Vltavou\| OA\| 724106\| Proudkovice\| CZ020B\| Příbram\| 540552\| Krásná Hora nad Vltavou\| OA\| 673544\| Švastalova Lhota\| CZ020B\| Příbram\| 540552\| Krásná Hora nad Vltavou\| OA\| 673552\| Tisovnice\| CZ020B\| Příbram\| 540552\| Krásná Hora nad Vltavou\| OA\| 673561\| Vletice\| CZ020B\| Příbram\| 540552\| Krásná Hora nad Vltavou\| OA\| 673579\| Zhoř nad Vltavou\| CZ020B\| Příbram\| 540579\| Křepenice\| OB\| 675938\| Křepenice\| CZ020B\| Příbram\| 540587\| Křešín\| OA\| 676101\| Křešín\| CZ020B\| Příbram\| 540625\| Láz\| HA\| 679267\| Láz\| CZ020B\| Příbram\| 564346\| Lazsko\| OA\| 679429\| Lazsko\| CZ020B\| Příbram\| 513521\| Lešetice\| OB\| 680435\| Lešetice\| CZ020B\| Příbram\| 598411\| Lhota u Příbramě\| OA\| 681211\| Lhota u Příbramě\| CZ020B\| Příbram\| 540714\| Malá Hraštice\| OA\| 690074\| Malá Hraštice\| CZ020B\| Příbram\| 540714\| Malá Hraštice\| OA\| 690091\| Velká Hraštice\| CZ020B\| Příbram\| 540749\| Milešov\| OA\| 694622\| Milešov nad Vltavou\| CZ020B\| Příbram\| 540749\| Milešov\| OA\| 694614\| Orlické Zlákovice\| CZ020B\| Příbram\| 540749\| Milešov\| OA\| 694631\| Přední Chlum\| CZ020B\| Příbram\| 540757\| Milín\| OA\| 662691\| Kamenná u Příbramě\| CZ020B\| Příbram\| 540757\| Milín\| OA\| 669083\| Konětopy u Příbramě\| CZ020B\| Příbram\| 540757\| Milín\| OA\| 694975\| Milín\| CZ020B\| Příbram\| 540757\| Milín\| OA\| 743071\| Rtišovice\| CZ020B\| Příbram\| 540757\| Milín\| OA\| 755486\| Stěžov\| CZ020B\| Příbram\| 599751\| Modřovice\| OA\| 697966\| Modřovice\| CZ020B\| Příbram\| 540781\| Mokrovraty\| OA\| 698202\| Mokrovraty\| CZ020B\| Příbram\| 540781\| Mokrovraty\| OA\| 726621\| Pouště\| CZ020B\| Příbram\| 540790\| Nalžovice\| OA\| 701491\| Nalžovice\| CZ020B\| Příbram\| 540790\| Nalžovice\| OA\| 701505\| Nalžovické Podhájí\| CZ020B\| Příbram\| 564478\| Narysov\| OA\| 701629\| Narysov\| CZ020B\| Příbram\| 540846\| Nechvalice\| OA\| 702536\| Bratřejov\| CZ020B\| Příbram\| 540846\| Nechvalice\| OA\| 702544\| Bratříkovice u Nechvalic\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ020B\| Příbram\| 540846\| Nechvalice\| OA\| 655228\| Chválov\| HA CZ020B\| Příbram\| 540846\| Nechvalice\| OA\| 702552\| Křemenice\| CZ020B\| Příbram\| 540846\| Nechvalice\| OA\| 702561\| Libčice u Nechvalic\| CZ020B\| Příbram\| 540846\| Nechvalice\| OA\| 702579\| Mokřany u Nechvalic\| CZ020B\| Příbram\| 540846\| Nechvalice\| OA\| 702587\| Nechvalice\| CZ020B\| Příbram\| 540846\| Nechvalice\| OA\| 744913\| Ředice\| CZ020B\| Příbram\| 540811\| Nečín\| OA\| 701912\| Lipiny\| CZ020B\| Příbram\| 540811\| Nečín\| OA\| 701921\| Nečín\| CZ020B\| Příbram\| 540811\| Nečín\| OA\| 747874\| Skalice u Dobříše\| CZ020B\| Příbram\| 540811\| Nečín\| OA\| 701939\| Žebrák u Nečína\| CZ020B\| Příbram\| 540820\| Nedrahovice\| OB\| 702234\| Bor u Sedlčan\| CZ020B\| Příbram\| 540820\| Nedrahovice\| OB\| 702242\| Kamenice u Nedrahovic\| CZ020B\| Příbram\| 540820\| Nedrahovice\| OB\| 702251\| Nedrahovice\| CZ020B\| Příbram\| 540820\| Nedrahovice\| OB\| 702269\| Nedrahovické Podhájí\| CZ020B\| Příbram\| 540820\| Nedrahovice\| OB\| 702277\| Radeč u Nedrahovic\| CZ020B\| Příbram\| 564524\| Nepomuk\| HA\| 703443\| Nepomuk pod Třemšínem\| CZ020B\| Příbram\| 564222\| Nestrašovice\| OB\| 761320\| Nestrašovice\| CZ020B\| Příbram\| 540889\| Nová Ves pod Pleší\| OA\| 705811\| Nová Ves pod Pleší\| CZ020B\| Příbram\| 540897\| Nové Dvory\| OA\| 706086\| Krámy\| CZ020B\| Příbram\| 540897\| Nové Dvory\| OA\| 706094\| Nové Dvory u Dobříše\| CZ020B\| Příbram\| 540901\| Nový Knín\| OA\| 632139\| Dražetice I\| CZ020B\| Příbram\| 540901\| Nový Knín\| OA\| 707627\| Kozí Hory\| CZ020B\| Příbram\| 540901\| Nový Knín\| OA\| 681806\| Libčice\| CZ020B\| Příbram\| 540901\| Nový Knín\| OA\| 707635\| Nový Knín\| CZ020B\| Příbram\| 540901\| Nový Knín\| OA\| 707643\| Starý Knín\| CZ020B\| Příbram\| 540901\| Nový Knín\| OA\| 707651\| Sudovice\| CZ020B\| Příbram\| 513571\| Občov\| OB\| 708526\| Občov\| CZ020B\| Příbram\| 540935\| Obecnice\| OA\| 708569\| Obecnice\| CZ020B\| Příbram\| 540935\| Obecnice\| OA\| 712698\| Oseč\| CZ020B\| Příbram\| 540951\| Obořiště\| OA\| 708674\| Lhotka u Dobříše\| CZ020B\| Příbram\| 540951\| Obořiště\| OA\| 708682\| Obořiště\| CZ020B\| Příbram\| 540943\| Obory\| OA\| 708658\| Obory\| CZ020B\| Příbram\| 540960\| Ohrazenice\| OB\| 709310\| Ohrazenice u Jinec\| CZ020B\| Příbram\| 598470\| Osečany\| OB\| 712701\| Osečany\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ020B\| Příbram\| 598470\| Osečany\| OB\| 712728\| Velběhy\| CZ020B\| Příbram\| 598372\| Ostrov\| OA\| 715743\| Ostrov u Tochovic\| CZ020B\| Příbram\| 541010\| Ouběnice\| OB\| 717037\| Ostrov u Ouběnic\| CZ020B\| Příbram\| 541010\| Ouběnice\| OB\| 717045\| Ouběnice u Dobříše\| CZ020B\| Příbram\| 541028\| Pečice\| OA\| 632651\| Drsník\| CZ020B\| Příbram\| 541028\| Pečice\| OA\| 718769\| Pečice\| CZ020B\| Příbram\| 541028\| Pečice\| OA\| 718785\| Pečičky\| CZ020B\| Příbram\| 541044\| Petrovice\| OA\| 719854\| Kojetín u Petrovic\| CZ020B\| Příbram\| 541044\| Petrovice\| OA\| 677205\| Kuní\| CZ020B\| Příbram\| 541044\| Petrovice\| OA\| 719871\| Mašov\| CZ020B\| Příbram\| 541044\| Petrovice\| OA\| 772232\| Mezihoří u Týnčan\| CZ020B\| Příbram\| 541044\| Petrovice\| OA\| 708534\| Obděnice\| CZ020B\| Příbram\| 541044\| Petrovice\| OA\| 719889\| Petrovice u Sedlčan\| CZ020B\| Příbram\| 541044\| Petrovice\| OA\| 737534\| Radešín\| CZ020B\| Příbram\| 541044\| Petrovice\| OA\| 719897\| Ratiboř I\| HA CZ020B\| Příbram\| 541044\| Petrovice\| OA\| 772241\| Skoupý\| CZ020B\| Příbram\| 541044\| Petrovice\| OA\| 772259\| Týnčany\| CZ020B\| Příbram\| 541044\| Petrovice\| OA\| 719901\| Vilasova Lhota\| CZ020B\| Příbram\| 541044\| Petrovice\| OA\| 719919\| Zahrádka u Petrovic\| CZ020B\| Příbram\| 541044\| Petrovice\| OA\| 708551\| Žemličkova Lhota\| CZ020B\| Příbram\| 541052\| Pičín\| OB\| 720551\| Pičín\| CZ020B\| Příbram\| 541087\| Počepice\| OA\| 723151\| Počepice\| CZ020B\| Příbram\| 541087\| Počepice\| OA\| 742091\| Rovina\| CZ020B\| Příbram\| 541087\| Počepice\| OA\| 723169\| Skuhrov u Počepic\| CZ020B\| Příbram\| 541087\| Počepice\| OA\| 723177\| Vitín u Počepic\| CZ020B\| Příbram\| 564486\| Podlesí\| OA\| 723886\| Podlesí nad Litavkou\| CZ020B\| Příbram\| 539911\| Příbram\| \| 633356\| Bytíz\| OA CZ020B\| Příbram\| 539911\| Příbram\| \| 671576\| Kozičín\| OA CZ020B\| Příbram\| 539911\| Příbram\| \| 671584\| Lazec\| OA CZ020B\| Příbram\| 539911\| Příbram\| \| 712272\| Orlov\| OA CZ020B\| Příbram\| 539911\| Příbram\| \| 662704\| Zavržice\| OA CZ020B\| Příbram\| 539911\| Příbram\| \| 735566\| Zdaboř\| OA CZ020B\| Příbram\| 513547\| Příčovy\| OB\| 735833\| Příčovy\| CZ020B\| Příbram\| 541133\| Prosenická Lhota\| OB\| 733326\| Luhy u Prosenické Lhoty\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ020B\| Příbram\| 541133\| Prosenická Lhota\| OB\| 733342\| Prosenická Lhota\| CZ020B\| Příbram\| 541133\| Prosenická Lhota\| OB\| 733351\| Suchdol u Prosenické Lhoty\| CZ020B\| Příbram\| 564389\| Radětice\| OA\| 737585\| Radětice\| CZ020B\| Příbram\| 598488\| Radič\| OA\| 737674\| Radič\| CZ020B\| Příbram\| 541206\| Rosovice\| OB\| 741370\| Rosovice\| CZ020B\| Příbram\| 541231\| Rožmitál pod Třemšínem\| OA\| 650005\| Hutě pod Třemšínem\| HA CZ020B\| Příbram\| 541231\| Rožmitál pod Třemšínem\| OA\| 703851\| Nesvačily pod Třemšínem\| CZ020B\| Příbram\| 541231\| Rožmitál pod Třemšínem\| OA\| 722839\| Pňovice pod Třemšínem\| CZ020B\| Příbram\| 541231\| Rožmitál pod Třemšínem\| OA\| 742848\| Rožmitál pod Třemšínem\| CZ020B\| Příbram\| 541231\| Rožmitál pod Třemšínem\| OA\| 722847\| Skuhrov pod Třemšínem\| CZ020B\| Příbram\| 541231\| Rožmitál pod Třemšínem\| OA\| 742856\| Starý Rožmitál\| CZ020B\| Příbram\| 541231\| Rožmitál pod Třemšínem\| OA\| 757357\| Strýčkovy\| CZ020B\| Příbram\| 541231\| Rožmitál pod Třemšínem\| OA\| 784931\| Voltuš\| HA CZ020B\| Příbram\| 541257\| Rybníky\| OA\| 744000\| Libice\| CZ020B\| Příbram\| 541257\| Rybníky\| OA\| 744018\| Rybníky\| CZ020B\| Příbram\| 541273\| Sádek\| OA\| 745839\| Sádek\| CZ020B\| Příbram\| 541281\| Sedlčany\| OB\| 682802\| Doubravice u Sedlčan\| CZ020B\| Příbram\| 541281\| Sedlčany\| OB\| 682811\| Libíň\| CZ020B\| Příbram\| 541281\| Sedlčany\| OB\| 646571\| Oříkov\| CZ020B\| Příbram\| 541281\| Sedlčany\| OB\| 746533\| Sedlčany\| CZ020B\| Příbram\| 541281\| Sedlčany\| OB\| 746568\| Sestrouň\| CZ020B\| Příbram\| 541281\| Sedlčany\| OB\| 770043\| Solopysky u Třebnic\| CZ020B\| Příbram\| 541281\| Sedlčany\| OB\| 770116\| Třebnice\| CZ020B\| Příbram\| 564630\| Sedlice\| OA\| 785482\| Hoděmyšl\| CZ020B\| Příbram\| 541311\| Smolotely\| OB\| 751138\| Smolotely\| CZ020B\| Příbram\| 541320\| Solenice\| OA\| 752371\| Dolní Líšnice\| CZ020B\| Příbram\| 541320\| Solenice\| OA\| 752398\| Solenice\| CZ020B\| Příbram\| 541320\| Solenice\| OA\| 752401\| Větrov u Solenic\| CZ020B\| Příbram\| 541338\| Stará Huť\| OA\| 753751\| Stará Huť\| CZ020B\| Příbram\| 541419\| Štětkovice\| OA\| 763730\| Štětkovice\| CZ020B\| Příbram\| 541371\| Suchodol\| OB\| 759198\| Liha\| CZ020B\| Příbram\| 541371\| Suchodol\| OB\| 759201\| Suchodol\| CZ020B\| Příbram\| 541389\| Svaté Pole\| OB\| 760056\| Svaté Pole\| CZ020B\| Příbram\| 541397\| Svatý Jan\| OA\| 760129\| Bražná\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ020B\| Příbram\| 541397\| Svatý Jan\| OA\| 760145\| Drážkov\| CZ020B\| Příbram\| 541397\| Svatý Jan\| OA\| 760153\| Hojšín\| CZ020B\| Příbram\| 541397\| Svatý Jan\| OA\| 760161\| Hrachov\| CZ020B\| Příbram\| 541397\| Svatý Jan\| OA\| 760188\| Skrýšov u Svatého Jana\| CZ020B\| Příbram\| 541451\| Třebsko\| OA\| 770523\| Třebsko\| CZ020B\| Příbram\| 598429\| Trhové Dušníky\| OB\| 768146\| Trhové Dušníky\| CZ020B\| Příbram\| 513539\| Velká Lečice\| OA\| 778494\| Velká Lečice\| CZ020B\| Příbram\| 541508\| Věšín\| HA\| 781061\| Buková u Rožmitálu pod Třemšínem\| CZ020B\| Příbram\| 541508\| Věšín\| HA\| 781088\| Věšín\| CZ020B\| Příbram\| 541516\| Višňová\| OA\| 782548\| Višňová\| CZ020B\| Příbram\| 541524\| Volenice\| OA\| 784800\| Bubovice u Březnice\| CZ020B\| Příbram\| 541524\| Volenice\| OA\| 784818\| Pročevily\| CZ020B\| Příbram\| 541524\| Volenice\| OA\| 784826\| Volenice u Březnice\| CZ020B\| Příbram\| 541541\| Voznice\| OA\| 785059\| Voznice\| CZ020B\| Příbram\| 564362\| Vrančice\| SX\| 785270\| Mýšlovice\| CZ020B\| Příbram\| 564362\| Vrančice\| SX\| 785296\| Vrančice\| OA CZ020B\| Příbram\| 541567\| Vranovice\| OA\| 785504\| Vranovice pod Třemšínem\| CZ020B\| Příbram\| 598437\| Vševily\| HA\| 603619\| Vševily\| CZ020B\| Příbram\| 541583\| Vysoká u Příbramě\| OA\| 788201\| Vysoká u Příbramě\| CZ020B\| Příbram\| 541591\| Vysoký Chlumec\| OA\| 646563\| Hrabří\| CZ020B\| Příbram\| 541591\| Vysoký Chlumec\| OA\| 725927\| Pořešice\| CZ020B\| Příbram\| 541591\| Vysoký Chlumec\| OA\| 788406\| Vápenice u Vysokého Chlumce\| CZ020B\| Příbram\| 541591\| Vysoký Chlumec\| OA\| 788414\| Vysoký Chlumec\| CZ020B\| Příbram\| 541613\| Zalužany\| OB\| 790761\| Zalužany\| CZ020B\| Příbram\| 513512\| Zduchovice\| OA\| 792705\| Zduchovice\| CZ020B\| Příbram\| 564338\| Županovice\| OA\| 632392\| Županovice\| CZ020C\| Rakovník\| 541672\| Branov\| OA\| 609455\| Branov\| CZ020C\| Rakovník\| 541699\| Čistá\| \| 705438\| Lhota u Rakovníka\| OA CZ020C\| Rakovník\| 541699\| Čistá\| \| 705446\| Nová Ves u Rakovníka\| OA CZ020C\| Rakovník\| 541699\| Čistá\| \| 623971\| Strachovice\| OA CZ020C\| Rakovník\| 529711\| Drahouš\| OA\| 631965\| Drahouš\| CZ020C\| Rakovník\| 529711\| Drahouš\| OA\| 631981\| Tlestky\| CZ020C\| Rakovník\| 565202\| Hracholusky\| OA\| 647594\| Hracholusky nad Berounkou\| CZ020C\| Rakovník\| 541761\| Hřebečníky\| OA\| 648906\| Hřebečníky\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ020C\| Rakovník\| 541761\| Hřebečníky\| OA\| 706884\| Novosedly u Rakovníka\| CZ020C\| Rakovník\| 541761\| Hřebečníky\| OA\| 648922\| Týřovice nad Berounkou\| CZ020C\| Rakovník\| 541761\| Hřebečníky\| OA\| 774022\| Ujezdec u Rakovníka\| CZ020C\| Rakovník\| 541834\| Jesenice\| OB\| 653110\| Bedlno\| CZ020C\| Rakovník\| 541834\| Jesenice\| OB\| 653128\| Chotěšov u Rakovníka\| CZ020C\| Rakovník\| 541834\| Jesenice\| OB\| 658693\| Jesenice u Rakovníka\| CZ020C\| Rakovník\| 541834\| Jesenice\| OB\| 658707\| Kosobody\| CZ020C\| Rakovník\| 541834\| Jesenice\| OB\| 795071\| Podbořánky\| CZ020C\| Rakovník\| 541834\| Jesenice\| OB\| 658715\| Soseň\| CZ020C\| Rakovník\| 565440\| Kalivody\| SX\| 662275\| Kalivody\| CZ020C\| Rakovník\| 565288\| Karlova Ves\| OA\| 663310\| Karlova Ves\| CZ020C\| Rakovník\| 565369\| Krakovec\| OA\| 672360\| Krakovec u Rakovníka\| CZ020C\| Rakovník\| 541982\| Křivoklát\| OA\| 676390\| Křivoklát\| CZ020C\| Rakovník\| 541940\| Kroučová\| S\| 675067\| Kroučová\| CZ020C\| Rakovník\| 598500\| Krty\| OA\| 675164\| Krty\| CZ020C\| Rakovník\| 542008\| Lašovice\| OB\| 679216\| Lašovice\| CZ020C\| Rakovník\| 542067\| Městečko\| OA\| 693316\| Městečko u Křivoklátu\| CZ020C\| Rakovník\| 598585\| Nezabudice\| OA\| 704377\| Nezabudice\| CZ020C\| Rakovník\| 542202\| Oráčov\| OB\| 712060\| Klečetné\| CZ020C\| Rakovník\| 542202\| Oráčov\| OB\| 712078\| Oráčov\| CZ020C\| Rakovník\| 544248\| Pavlíkov\| OB\| 651443\| Chlum u Rakovníka\| CZ020C\| Rakovník\| 544248\| Pavli kov\| OB\| 718327\| Pavlíkov\| CZ020C\| Rakovník\| 544248\| Pavlíkov\| OB\| 651451\| Ryšín\| CZ020C\| Rakovník\| 544248\| Pavlíkov\| OB\| 748951\| Skřivaň\| CZ020C\| Rakovník\| 544248\| Pavlíkov\| OB\| 772453\| Tytry\| CZ020C\| Rakovník\| 598577\| Přerubenice\| S\| 735051\| Přerubenice\| CZ020C\| Rakovník\| 542253\| Příčina\| S\| 735825\| Příčina\| CZ020C\| Rakovník\| 542288\| Pustověty\| OB\| 736961\| Pustověty\| CZ020C\| Rakovník\| 599760\| Račice\| OA\| 737313\| Račice nad Berounkou\| CZ020C\| Rakovník\| 565504\| Řeřichy\| OB\| 745316\| Řeřichy\| CZ020C\| Rakovník\| 598526\| Roztoky\| OA\| 742554\| Roztoky u Křivoklátu\| CZ020C\| Rakovník\| 598496\| Šípy\| OB\| 762601\| Milíčov\| CZ020C\| Rakovník\| 598496\| Šípy\| OB\| 762610\| Šípy\| CZ020C\| Rakovník\| 542385\| Skryje\| OA\| 748790\| Skryje nad Berounkou\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ020C\| Rakovník\| 542415\| Slabce\| OB\| 697915\| Kostelík\| CZ020C\| Rakovník\| 542415\| Slabce\| OB\| 697923\| Modřejovice\| CZ020C\| Rakovník\| 542415\| Slabce\| OB\| 741914\| Rousínov u Rakovníka\| CZ020C\| Rakovník\| 542415\| Slabce\| OB\| 749117\| Skupá\| CZ020C\| Rakovník\| 542415\| Slabce\| OB\| 749257\| Slabce\| CZ020C\| Rakovník\| 542415\| Slabce\| OB\| 760811\| Svinařov\| CZ020C\| Rakovník\| 542431\| Srbeč\| S\| 752894\| Srbeč\| CZ020C\| Rakovník\| 542466\| Sýkořice\| OA\| 761737\| Sýkořice\| CZ020C\| Rakovník\| 542504\| Třeboc\| S\| 770159\| Třeboc\| CZ020C\| Rakovník\| 565512\| Václavy\| OA\| 776050\| Václavy\| CZ020C\| Rakovník\| 542563\| Velká Buková\| OA\| 662313\| Kalubice\| CZ020C\| Rakovník\| 542563\| Velká Buková\| OA\| 778257\| Velká Buková\| CZ020C\| Rakovník\| 529699\| Velká Chmelištná\| OA\| 778354\| Velká Chmelištná\| CZ020C\| Rakovník\| 542610\| Zbečno\| OA\| 773794\| Újezd nad Zbečnem\| CZ020C\| Rakovník\| 542610\| Zbečno\| OA\| 791377\| Zbečno\| CZ020C\| Rakovník\| 598518\| Žďár\| OA\| 795062\| Otěvěky\| CZ020C\| Rakovník\| 598518\| Žďár\| OA\| 795089\| Žďár u Rakovníka\| CZ0311\| České Budějovice\| 535826\| Adamov\| OA\| 600032\| Adamov u Českých Budějovic\| CZ0311\| České Budějovice\| 544281\| Borovany\| OA\| 607746\| Borovany\| CZ0311\| České Budějovice\| 544281\| Borovany\| OA\| 769371\| Dvorec u Třebče\| CZ0311\| České Budějovice\| 544281\| Borovany\| OA\| 607754\| Hluboká u Borovan\| CZ0311\| České Budějovice\| 544281\| Borovany\| OA\| 768430\| Radostice u Trocnova\| CZ0311\| České Budějovice\| 544281\| Borovany\| OA\| 769398\| Třebeč\| CZ0311\| České Budějovice\| 544281\| Borovany\| OA\| 768448\| Trocnov\| CZ0311\| České Budějovice\| 544281\| Borovany\| OA\| 607771\| Vrcov\| CZ0311\| České Budějovice\| 544299\| Boršov nad Vltavou\| OB\| 608025\| Boršov nad Vltavou\| CZ0311\| České Budějovice\| 544299\| Boršov nad Vltavou\| OB\| 785121\| Zahorčice u Vrábče\| CZ0311\| České Budějovice\| 544256\| České Budějovice\| \| 622281\| České Budějovice 5\| S CZ0311\| České Budějovice\| 544256\| České Budějovice\| \| 622729\| České Vrbné\| OA CZ0311\| České Budějovice\| 544256\| České Budějovice\| \| 636797\| Haklovy Dvory\| OA CZ0311\| České Budějovice\| 544256\| České Budějovice\| \| 662208\| Kaliště u Českých Budějovic\| OA CZ0311\| České Budějovice\| 544256\| České Budějovice\| \| 662216\| Třebotovice\| OA CZ0311\| České Budějovice\| 535907\| Chotýčany\| OA\| 653501\| Chotýčany\| CZ0311\| České Budějovice\| 551503\| Čížkrajice\| OA\| 624128\| Čížkrajice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0311\| České Budějovice\| 551503\| Čížkrajice\| OA\| 624144\| Mezilesí u Trhových Svinů\| CZ0311\| České Budějovice\| 535664\| Doubravice\| OA\| 702064\| Doubravice u Nedabyle\| CZ0311\| České Budějovice\| 544400\| Doudleby\| OA\| 631400\| Doudleby\| CZ0311\| České Budějovice\| 535958\| Drahotěšice\| OB\| 631833\| Drahotěšice\| CZ0311\| České Budějovice\| 535788\| Dubičné\| OA\| 633534\| Dubičné\| CZ0311\| České Budějovice\| 535575\| Habří\| OB\| 683990\| Habří u Lipí\| CZ0311\| České Budějovice\| 598607\| Hlincová Hora\| OA\| 639192\| Hlincová Hora\| CZ0311\| České Budějovice\| 544485\| Hluboká nad Vltavou\| OB\| 639583\| Bavorovice\| CZ0311\| České Budějovice\| 544485\| Hluboká nad Vltavou\| OB\| 639605\| Hluboká nad Vltavou\| CZ0311\| České Budějovice\| 544485\| Hluboká nad Vltavou\| OB\| 670049\| Hroznějovice\| CZ0311\| České Budějovice\| 544485\| Hluboká nad Vltavou\| OB\| 670057\| Jaroslavice u Kostelce\| CZ0311\| České Budějovice\| 544485\| Hluboká nad Vltavou\| OB\| 659452\| Jeznice\| CZ0311\| České Budějovice\| 544485\| Hluboká nad Vltavou\| OB\| 670065\| Kostelec\| CZ0311\| České Budějovice\| 544485\| Hluboká nad Vltavou\| OB\| 670073\| Líšnice u Kostelce\| CZ0311\| České Budějovice\| 544485\| Hluboká nad Vltavou\| OB\| 639613\| Munice\| CZ0311\| České Budějovice\| 544485\| Hluboká nad Vltavou\| OB\| 670081\| Poněšice\| CZ0311\| České Budějovice\| 544485\| Hluboká nad Vltavou\| OB\| 736791\| Purkarec\| CZ0311\| České Budějovice\| 544515\| Horní Stropnice\| HA\| 644153\| Bedřichov u Horní Stropnice\| CZ0311\| České Budějovice\| 544515\| Horní Stropnice\| HA\| 644161\| Dlouhá Stropnice\| CZ0311\| České Budějovice\| 544515\| Horní Stropnice\| HA\| 644170\| Dobrá Voda u Horní Stropnice\| CZ0311\| České Budějovice\| 544515\| Horní Stropnice\| HA\| 644188\| Hojná Voda\| CZ0311\| České Budějovice\| 544515\| Horní Stropnice\| HA\| 644196\| Horní Stropnice\| CZ0311\| České Budějovice\| 544515\| Horní Stropnice\| HA\| 744352\| Konratice\| CZ0311\| České Budějovice\| 544515\| Horní Stropnice\| HA\| 644234\| Meziluží\| CZ0311\| České Budějovice\| 544515\| Horní Stropnice\| HA\| 644323\| Paseky u Horní Stropnice\| CZ0311\| České Budějovice\| 544515\| Horní Stropnice\| HA\| 744361\| Rychnov u Nových Hradů\| CZ0311\| České Budějovice\| 544515\| Horní Stropnice\| HA\| 644315\| Šejby\| CZ0311\| České Budějovice\| 544515\| Horní Stropnice\| HA\| 644269\| Staré Hutě u Horní Stropnice\| CZ0311\| České Budějovice\| 544515\| Horní Stropnice\| HA\| 644293\| Svébohy\| CZ0311\| České Budějovice\| 535460\| Hradce\| OA\| 641596\| Hradce u Homol\| CZ0311\| České Budějovice\| 544540\| Hranice\| OA\| 647888\| Hranice u Nových Hradů\| CZ0311\| České Budějovice\| 535753\| Hůry\| OB\| 649651\| Hůry\| CZ0311\| České Budějovice\| 535613\| Hvozdec\| OA\| 793914\| Hvozdec u Lišova\| CZ0311\| České Budějovice\| 544612\| Jankov\| OB\| 656763\| Holašovice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0311\| České Budějovice\| 544612\| Jankov\| OB\| 656780\| Jankov u Českých Budějovic\| CZ0311\| České Budějovice\| 544639\| Jílovice\| OA\| 660141\| Jílovice u Trhových Svinů\| CZ0311\| České Budějovice\| 544639\| Jílovice\| OA\| 667773\| Kojákovice\| CZ0311\| České Budějovice\| 544639\| Jílovice\| OA\| 667781\| Kramolín u Kojákovic\| CZ0311\| České Budějovice\| 544639\| Jílovice\| OA\| 667790\| Lipnice u Kojákovic\| CZ0311\| České Budějovice\| 544639\| Jílovice\| OA\| 761940\| Šalmanovice\| CZ0311\| České Budějovice\| 544639\| Jílovice\| OA\| 783251\| Vlachnovice\| CZ0311\| České Budějovice\| 535761\| Jivno\| OA\| 743461\| Jivno\| CZ0311\| České Budějovice\| 535982\| Kamenná\| OA\| 662712\| Kamenná u Trhových Svinů\| CZ0311\| České Budějovice\| 535982\| Kamenná\| OA\| 662739\| Kondrač\| HA CZ0311\| České Budějovice\| 544663\| Kamenný Újezd\| OA\| 662925\| Kamenný Újezd\| CZ0311\| České Budějovice\| 544663\| Kamenný Újezd\| OA\| 711381\| Kosov u Opalic\| CZ0311\| České Budějovice\| 544663\| Kamenný Újezd\| OA\| 673111\| Krasejovka\| CZ0311\| České Budějovice\| 544663\| Kamenný Újezd\| OA\| 711390\| Opalice\| CZ0311\| České Budějovice\| 544663\| Kamenný Újezd\| OA\| 673137\| Otmanka\| CZ0311\| České Budějovice\| 535877\| Komařice\| OA\| 668753\| Komařice\| CZ0311\| České Budějovice\| 535877\| Komařice\| OA\| 668761\| Pašinovice\| CZ0311\| České Budějovice\| 535877\| Komařice\| OA\| 668770\| Sedlo u Komařic\| CZ0311\| České Budějovice\| 529729\| Kvítkovice\| OB\| 684015\| Kvítkovice u Lipí\| CZ0311\| České Budějovice\| 544736\| Ledenice\| OA\| 679798\| Ledenice\| CZ0311\| České Budějovice\| 544736\| Ledenice\| OA\| 791628\| Ohrazení\| CZ0311\| České Budějovice\| 544736\| Ledenice\| OA\| 662224\| Zaliny\| CZ0311\| České Budějovice\| 544736\| Ledenice\| OA\| 791644\| Zborov\| CZ0311\| České Budějovice\| 544744\| Libín\| OA\| 682829\| Libín\| CZ0311\| České Budějovice\| 544744\| Libín\| OA\| 750441\| Slavošovice u Lišova\| CZ0311\| České Budějovice\| 544744\| Libín\| OA\| 752835\| Spolí u Ledenic\| CZ0311\| České Budějovice\| 535800\| Libníč\| OB\| 683027\| Jelmo\| CZ0311\| České Budějovice\| 535800\| Libníč\| OB\| 683035\| Libníč\| CZ0311\| České Budějovice\| 544779\| Lišov\| OB\| 668460\| Červený Újezdec\| CZ0311\| České Budějovice\| 544779\| Lišov\| OB\| 685143\| Dolní Miletín\| CZ0311\| České Budějovice\| 544779\| Lišov\| OB\| 750727\| Dolní Slověnice\| CZ0311\| České Budějovice\| 544779\| Lišov\| OB\| 685151\| Horní Miletín\| CZ0311\| České Budějovice\| 544779\| Lišov\| OB\| 750735\| Horní Slověnice\| CZ0311\| České Budějovice\| 544779\| Lišov\| OB\| 649589\| Hůrky u Lišova\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0311\| České Budějovice\| 544779\| Lišov\| OB\| 668478\| Kolný\| CZ0311\| České Budějovice\| 544779\| Lišov\| OB\| 685160\| Levín u Lišova\| CZ0311\| České Budějovice\| 544779\| Lišov\| OB\| 668486\| Lhotice u Českých Budějovic\| CZ0311\| České Budějovice\| 544779\| Lišov\| OB\| 685178\| Lišov\| CZ0311\| České Budějovice\| 544779\| Lišov\| OB\| 668494\| Velechvín\| CZ0311\| České Budějovice\| 544779\| Lišov\| OB\| 793922\| Vlkovice\| CZ0311\| České Budějovice\| 544809\| Ločenice\| OA\| 686301\| Ločenice\| CZ0311\| České Budějovice\| 544809\| Ločenice\| OA\| 686310\| Nesměň u Ločenic\| CZ0311\| České Budějovice\| 535940\| Mazelov\| OB\| 762440\| Mazelov\| CZ0311\| České Budějovice\| 544817\| Mladošovice\| OA\| 783242\| Lhota u Vlachnovic\| CZ0311\| České Budějovice\| 544817\| Mladošovice\| OA\| 697125\| Mladošovice\| CZ0311\| České Budějovice\| 544817\| Mladošovice\| OA\| 719935\| Petrovice u Borovan\| CZ0311\| České Budějovice\| 535842\| Mokrý Lom\| OA\| 745707\| Mokrý Lom\| CZ0311\| České Budějovice\| 535281\| Mydlovary\| SX\| 626210\| Mydlovary u Dívčic\| CZ0311\| České Budějovice\| 544825\| Nedabyle\| OB\| 702102\| Nedabyle\| CZ0311\| České Budějovice\| 535648\| Nová Ves\| OA\| 702111\| Nová Ves u Českých Budějovic\| CZ0311\| České Budějovice\| 544868\| Nové Hrady\| OA\| 706191\| Byňov\| CZ0311\| České Budějovice\| 544868\| Nové Hrady\| OA\| 706230\| Mýtiny\| CZ0311\| České Budějovice\| 544868\| Nové Hrady\| OA\| 706248\| Nakolice\| CZ0311\| České Budějovice\| 544868\| Nové Hrady\| OA\| 706256\| Nové Hrady\| CZ0311\| České Budějovice\| 544868\| Nové Hrady\| OA\| 788864\| Obora u Vyšného\| CZ0311\| České Budějovice\| 544868\| Nové Hrady\| OA\| 706264\| Štiptoň\| CZ0311\| České Budějovice\| 544868\| Nové Hrady\| OA\| 706272\| Údolí u Nových Hradů\| CZ0311\| České Budějovice\| 544868\| Nové Hrady\| OA\| 706281\| Veveří u Nových Hradů\| HA CZ0311\| České Budějovice\| 544868\| Nové Hrady\| OA\| 788872\| Vyšné\| CZ0311\| České Budějovice\| 544884\| Olešnice\| OA\| 794511\| Buková u Nových Hradů\| CZ0311\| České Budějovice\| 544884\| Olešnice\| OA\| 769380\| Lhotka u Třebče\| CZ0311\| České Budějovice\| 544884\| Olešnice\| OA\| 710334\| Olešnice u Trhových Svinů\| CZ0311\| České Budějovice\| 535231\| Ostrolovský Újezd\| OA\| 780898\| Ostrolovský Újezd\| CZ0311\| České Budějovice\| 535699\| Petříkov\| OA\| 766771\| Těšínov\| CZ0311\| České Budějovice\| 535991\| Pištín\| \| 721107\| Pašice\| SX CZ0311\| České Budějovice\| 545007\| Římov\| OA\| 745642\| Branišovice u Římova\| CZ0311\| České Budějovice\| 545007\| Římov\| OA\| 745651\| Dolní Stropnice\| CZ0311\| České Budějovice\| 545007\| Římov\| OA\| 745723\| Římov\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0311\| České Budějovice\| 544981\| Rudolfov\| OA\| 785679\| Hlinsko u Vráta\| CZ0311\| České Budějovice\| 544981\| Rudolfov\| OA\| 743470\| Rudolfov u Českých Budějovic\| CZ0311\| České Budějovice\| 545015\| Sedlec\| \| 746711\| Plástovice\| S CZ0311\| České Budějovice\| 545121\| Ševětín\| OB\| 762458\| Ševětín\| CZ0311\| České Budějovice\| 545023\| Slavče\| OA\| 749869\| Dobrkovská Lhotka\| CZ0311\| České Budějovice\| 545023\| Slavče\| OA\| 749885\| Keblany\| CZ0311\| České Budějovice\| 545023\| Slavče\| OA\| 749907\| Mohuřice\| CZ0311\| České Budějovice\| 545023\| Slavče\| OA\| 749915\| Slavče u Trhových Svinů\| CZ0311\| České Budějovice\| 545066\| Srubec\| OB\| 753131\| Srubec\| CZ0311\| České Budějovice\| 545074\| Staré Hodějovice\| OB\| 754331\| Staré Hodějovice\| CZ0311\| České Budějovice\| 545139\| Štěpánovice\| OA\| 763489\| Štěpánovice u Českých Budějovic\| CZ0311\| České Budějovice\| 545082\| Strážkovice\| OA\| 756571\| Lomec\| CZ0311\| České Budějovice\| 545082\| Strážkovice\| OA\| 756598\| Strážkovice\| CZ0311\| České Budějovice\| 545091\| Střížov\| OA\| 758035\| Střížov nad Malší\| CZ0311\| České Budějovice\| 545104\| Svatý Jan nad Malší\| OA\| 760218\| Chlum nad Malší\| CZ0311\| České Budějovice\| 545104\| Svatý Jan nad Malší\| OA\| 760226\| Sedlce\| CZ0311\| České Budějovice\| 545104\| Svatý Jan nad Malší\| OA\| 760234\| Svatý Jan nad Malší\| CZ0311\| České Budějovice\| 545155\| Temelín\| \| 613959\| Knín\| OA CZ0311\| České Budějovice\| 545155\| Temelín\| \| 685828\| Litoradlice\| OA CZ0311\| České Budějovice\| 545155\| Temelín\| \| 765805\| Temelín\| S CZ0311\| České Budějovice\| 545155\| Temelín\| \| 765813\| Temelinec\| SX CZ0311\| České Budějovice\| 545171\| Trhové Sviny\| OA\| 702498\| Březí u Trhových Svinů\| CZ0311\| České Budějovice\| 545171\| Trhové Sviny\| OA\| 768201\| Bukvice u Trhových Svinů\| CZ0311\| České Budějovice\| 545171\| Trhové Sviny\| OA\| 780880\| Jedovary\| CZ0311\| České Budějovice\| 545171\| Trhové Sviny\| OA\| 702501\| Něchov\| CZ0311\| České Budějovice\| 545171\| Trhové Sviny\| OA\| 780901\| Otěvěk\| CZ0311\| České Budějovice\| 545171\| Trhové Sviny\| OA\| 768235\| Pěčín u Trhových Svinů\| CZ0311\| České Budějovice\| 545171\| Trhové Sviny\| OA\| 780910\| Rankov u Trhových Svinů\| CZ0311\| České Budějovice\| 545171\| Trhové Sviny\| OA\| 702528\| Todně\| CZ0311\| České Budějovice\| 545171\| Trhové Sviny\| OA\| 768154\| Trhové Sviny\| CZ0311\| České Budějovice\| 535494\| Úsilné\| SX\| 774731\| Úsilné\| CZ0311\| České Budějovice\| 545228\| Včelná\| OB\| 777382\| Včelná\| CZ0311\| České Budějovice\| 535893\| Vitín\| OA\| 782882\| Vitín\| CZ0311\| České Budějovice\| 535915\| Vlkov\| OA\| 631850\| Vlkov u Drahotěšic\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0311\| České Budějovice\| 545261\| Vrábče\| OA\| 785091\| Slavče\| HA CZ0311\| České Budějovice\| 545261\| Vrábče\| OA\| 785105\| Vrábče\| CZ0311\| České Budějovice\| 535796\| Vráto\| OA\| 785687\| Vráto\| CZ0311\| České Budějovice\| 545287\| Všemyslice\| \| 787221\| Všeteč\| S CZ0311\| České Budějovice\| 545317\| Záboří\| OB\| 789275\| Lipanovice\| CZ0311\| České Budějovice\| 545317\| Záboří\| OB\| 789283\| Záboří u Českých Budějovic\| CZ0311\| České Budějovice\| 545376\| Žár\| OA\| 794503\| Božejov u Nových Hradů\| CZ0311\| České Budějovice\| 545376\| Žár\| OA\| 794546\| Žár u Nových Hradů\| CZ0311\| České Budějovice\| 545376\| Žár\| OA\| 794554\| Žumberk u Nových Hradů\| CZ0311\| České Budějovice\| 599778\| Závraty\| OB\| 641626\| Závraty\| CZ0311\| České Budějovice\| 545384\| Žimutice\| \| 725960\| Pořežany\| OA CZ0311\| České Budějovice\| 545384\| Žimutice\| \| 628115\| Třitim\| OA CZ0311\| České Budějovice\| 545384\| Žimutice\| \| 725978\| Tuchonice\| OA CZ0311\| České Budějovice\| 535591\| Zvíkov\| OB\| 793931\| Zvíkov u Lišova\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545406\| Benešov nad Černou\| HA\| 602388\| Benešov nad Černou\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545406\| Benešov nad Černou\| HA\| 683621\| Děkanské Skaliny\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545406\| Benešov nad Černou\| HA\| 683647\| Dluhoště\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545406\| Benešov nad Černou\| HA\| 602400\| Hartunkov\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545406\| Benešov nad Černou\| HA\| 602426\| Klení\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545406\| Benešov nad Černou\| HA\| 602434\| Kuří\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545406\| Benešov nad Černou\| HA\| 683655\| Ličov\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545406\| Benešov nad Černou\| HA\| 602442\| Valtéřov\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545406\| Benešov nad Černou\| HA\| 602396\| Velký Jindřichov\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545414\| Besednice\| OA\| 603210\| Besednice\| HA CZ0312\| Český Krumlov\| 545414\| Besednice\| OA\| 603228\| Malče\| CZ0312\| Český Krumlov\| 536253\| Bohdalovice\| HA\| 781169\| Bohdalovice u Větřní\| CZ0312\| Český Krumlov\| 536253\| Bohdalovice\| HA\| 760609\| Skubice\| CZ0312\| Český Krumlov\| 536253\| Bohdalovice\| HA\| 750247\| Slavkov u Českého Krumlova\| CZ0312\| Český Krumlov\| 536253\| Bohdalovice\| HA\| 760617\| Svéraz\| CZ0312\| Český Krumlov\| 536253\| Bohdalovice\| HA\| 781266\| Svéraz u Větřní\| CZ0312\| Český Krumlov\| 536253\| Bohdalovice\| HA\| 750221\| Větřní-Kaliště\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545422\| Boletice\| HA\| 991694\| Arnoštov u Českého Krumlova\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545422\| Boletice\| HA\| 607151\| Boletice\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545422\| Boletice\| HA\| 991732\| Jablonec u Českého Krumlova\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0312\| Český Krumlov\| 545422\| Boletice\| HA\| 991759\| Maňávka u Českého Krumlova\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545422\| Boletice\| HA\| 991775\| Ondřejov u Českého Krumlova\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545422\| Boletice\| HA\| 991741\| Polná u Českého Krumlova\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545422\| Boletice\| HA\| 991821\| Třebovice u Českého Krumlova\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545422\| Boletice\| HA\| 991813\| Uhlíkov u Českého Krumlova\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545431\| Brloh\| HA\| 609846\| Brloh pod Kletí\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545431\| Brloh\| HA\| 740608\| Janské Údolí\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545431\| Brloh\| HA\| 609854\| Janské Údolí-Kovářov\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545431\| Brloh\| HA\| 705471\| Jaronín\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545431\| Brloh\| HA\| 609862\| Jaronín-Kuklov\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545431\| Brloh\| HA\| 740624\| Rojšín\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545449\| Bujanov\| HA\| 615706\| Suchdol u Bujanova\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545449\| Bujanov\| HA\| 615714\| Zdíky\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545457\| Černá v Pošumaví\| HA\| 619868\| Černá v Pošumaví\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545457\| Černá v Pošumaví\| HA\| 619914\| Kyselov\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545392\| Český Krumlov\| HA\| 622931\| Český Krumlov\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545392\| Český Krumlov\| HA\| 623075\| Kladné-Dobrkovice\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545392\| Český Krumlov\| HA\| 623083\| Přísečná-Domoradice\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545392\| Český Krumlov\| HA\| 623059\| Slupenec\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545392\| Český Krumlov\| HA\| 623091\| Spolí-Nové Spolí\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545392\| Český Krumlov\| HA\| 623016\| Vyšný\| CZ0312\| Český Krumlov\| 536229\| Chlumec\| OA\| 790796\| Chlumec\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545546\| Chvalšiny\| HA\| 655295\| Borová u Chvalšin\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545546\| Chvalšiny\| HA\| 655333\| Chvalšiny\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545546\| Chvalšiny\| HA\| 655341\| Střemily\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545465\| Dolní Dvořiště\| HA\| 744255\| Cetviny\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545465\| Dolní Dvořiště\| HA\| 628972\| Dolní Dvořiště\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545465\| Dolní Dvořiště\| HA\| 629006\| Horní Kaliště\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545465\| Dolní Dvořiště\| HA\| 628981\| Jenín\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545465\| Dolní Dvořiště\| HA\| 744263\| Mikulov\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545465\| Dolní Dvořiště\| HA\| 744204\| Mladoňov\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545465\| Dolní Dvořiště\| HA\| 628999\| Rybník u Dolního Dvořiště\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545465\| Dolní Dvořiště\| HA\| 744212\| Rychnov nad Malší\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545465\| Dolní Dvořiště\| HA\| 744271\| Štědrkov\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0312\| Český Krumlov\| 545465\| Dolní Dvořiště\| HA\| 744221\| Tichá\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545465\| Dolní Dvořiště\| HA\| 629014\| Trojany u Dolního Dvořiště\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545465\| Dolní Dvořiště\| HA\| 744247\| Všeměřice\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545473\| Dolní Třebonín\| OA\| 630241\| Dolní Svince\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545473\| Dolní Třebonín\| OA\| 630250\| Dolní Třebonín\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545473\| Dolní Třebonín\| OA\| 630284\| Prostřední Svince\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545473\| Dolní Třebonín\| OA\| 790818\| Štěkře\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545473\| Dolní Třebonín\| OA\| 790826\| Záluží nad Vltavou\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545481\| Frymburk\| HA\| 635260\| Frymburk\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545490\| Holubov\| HA\| 641472\| Holubov\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545490\| Holubov\| HA\| 641529\| Třísov\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545520\| Hořice na Šumavě\| HA\| 750255\| Cipín\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545520\| Hořice na Šumavě\| HA\| 645231\| Hořice na Šumavě\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545520\| Hořice na Šumavě\| HA\| 645249\| Mýto u Hořic na Šumavě\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545520\| Hořice na Šumavě\| HA\| 645265\| Šebanov\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545520\| Hořice na Šumavě\| HA\| 645257\| Skláře na Šumavě\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545520\| Hořice na Šumavě\| HA\| 645273\| Svíba\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545520\| Hořice na Šumavě\| HA\| 750263\| Žestov\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545503\| Horní Dvořiště\| HA\| 642894\| Český Heršlák\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545503\| Horní Dvořiště\| HA\| 642908\| Horní Dvořiště\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545511\| Horní Planá\| HA\| 643700\| Horní Planá\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545511\| Horní Planá\| HA\| 719307\| Pernek\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545511\| Horní Planá\| HA\| 643742\| Pestřice\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545511\| Horní Planá\| HA\| 643734\| Zvonková\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545554\| Kájov\| HA\| 662020\| Kladenské Rovné\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545554\| Kájov\| HA\| 662038\| Kladné\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545554\| Kájov\| HA\| 662046\| Křenov u Kájova\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545554\| Kájov\| HA\| 662062\| Novosedly u Kájova\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545562\| Kaplice\| OA\| 663140\| Blansko u Kaplice\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545562\| Kaplice\| OA\| 663158\| Hradiště u Kaplice\| HA CZ0312\| Český Krumlov\| 545562\| Kaplice\| OA\| 663069\| Kaplice\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545562\| Kaplice\| OA\| 663166\| Mostky\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545562\| Kaplice\| OA\| 725943\| Pořešín\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545562\| Kaplice\| OA\| 739979\| Žďár u Kaplice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0312\| Český Krumlov\| 545571\| Křemže\| HA\| 651460\| Chlum u Křemže\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545571\| Křemže\| HA\| 675768\| Křemže\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545597\| Lipno nad Vltavou\| HA\| 684309\| Lipno nad Vltavou\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545601\| Loučovice\| HA\| 687171\| Dvorečná\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545601\| Loučovice\| HA\| 798916\| Kapličky\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545601\| Loučovice\| HA\| 687138\| Loučovice\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545601\| Loučovice\| HA\| 798924\| Mnichovice u Loučovic\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545619\| Malonty\| HA\| 691097\| Bělá u Malont\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545619\| Malonty\| HA\| 691101\| Bukovsko\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545619\| Malonty\| HA\| 691151\| Hodonice u Malont\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545619\| Malonty\| HA\| 691119\| Jaroměř u Malont\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545619\| Malonty\| HA\| 683639\| Ličov-Desky\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545619\| Malonty\| HA\| 691127\| Malonty\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545619\| Malonty\| HA\| 691135\| Meziříčí u Malont\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545619\| Malonty\| HA\| 691143\| Radčice u Malont\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545619\| Malonty\| HA\| 691160\| Rapotice u Malont\| CZ0312\| Český Krumlov\| 536296\| Malšín\| HA\| 715778\| Běleň\| CZ0312\| Český Krumlov\| 536296\| Malšín\| HA\| 687162\| Boršov u Loučovic\| CZ0312\| Český Krumlov\| 536296\| Malšín\| HA\| 715786\| Horní Dlouhá\| CZ0312\| Český Krumlov\| 536296\| Malšín\| HA\| 715794\| Horní Okolí\| CZ0312\| Český Krumlov\| 536296\| Malšín\| HA\| 715760\| Ostrov na Šumavě\| CZ0312\| Český Krumlov\| 536296\| Malšín\| HA\| 715808\| Šafléřov\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545627\| Mirkovice\| OA\| 695297\| Chabičovice\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545627\| Mirkovice\| OA\| 695301\| Malčice\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545627\| Mirkovice\| OA\| 695319\| Mirkovice\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545627\| Mirkovice\| OA\| 695335\| Zahrádka u Mirkovic\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545627\| Mirkovice\| OA\| 695343\| Žaltice\| CZ0312\| Český Krumlov\| 598623\| Mojné\| OA\| 698148\| Mojné\| CZ0312\| Český Krumlov\| 598623\| Mojné\| OA\| 698130\| Rájov-Černice\| CZ0312\| Český Krumlov\| 598623\| Mojné\| OA\| 698156\| Záhorkovice\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545643\| Netřebice\| OA\| 704024\| Dlouhá\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545643\| Netřebice\| OA\| 704041\| Netřebice\| CZ0312\| Český Krumlov\| 513661\| Nová Ves\| OA\| 705497\| Nová Ves u Brloha\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545660\| Omlenice\| HA\| 711217\| Omlenice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0312\| Český Krumlov\| 545660\| Omlenice\| HA\| 711233\| Stradov u Kaplice\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545660\| Omlenice\| HA\| 711241\| Zahrádka u Omlenic\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545694\| Pohorská Ves\| HA\| 724769\| Dolní Přibraní\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545694\| Pohorská Ves\| HA\| 724777\| Lužnice u Pohorské Vsi\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545694\| Pohorská Ves\| HA\| 724785\| Pivonice u Pohorské Vsi\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545694\| Pohorská Ves\| HA\| 724807\| Pohoří na Šumavě\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545716\| Přední Výtoň\| HA\| 635294\| Frydava\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545716\| Přední Výtoň\| HA\| 635316\| Jasánky\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545716\| Přední Výtoň\| HA\| 635286\| Pasečná\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545716\| Přední Výtoň\| HA\| 734390\| Přední Výtoň\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545716\| Přední Výtoň\| HA\| 734403\| Zadní Výtoň\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545724\| Přídolí\| HA\| 735914\| Lověšice\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545724\| Přídolí\| HA\| 735892\| Malčice-Osek\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545724\| Přídolí\| HA\| 735868\| Přídolí\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545724\| Přídolí\| HA\| 735884\| Spolí\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545724\| Přídolí\| HA\| 735922\| Všeměry\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545724\| Přídolí\| HA\| 735850\| Zátes\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545732\| Přísečná\| HA\| 736147\| Přísečná\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545767\| Rožmberk nad Vltavou\| HA\| 742732\| Horní Jílovice\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545767\| Rožmberk nad Vltavou\| HA\| 742741\| Rožmberk nad Vltavou\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545775\| Rožmitál na Šumavě\| HA\| 742759\| Čeřín\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545775\| Rožmitál na Šumavě\| HA\| 742767\| Hněvanov\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545775\| Rožmitál na Šumavě\| HA\| 742813\| Koryta u Hněvanova\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545775\| Rožmitál na Šumavě\| HA\| 742805\| Rožmitál na Šumavě\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545775\| Rožmitál na Šumavě\| HA\| 742821\| Zahrádka\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545805\| Soběnov\| HA\| 751677\| Soběnov\| CZ0312\| Český Krumlov\| 536245\| Srnín\| HA\| 736155\| Srnín\| CZ0312\| Český Krumlov\| 551538\| Střítež\| HA\| 739961\| Střítež u Kaplice\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545813\| Světlík\| HA\| 760633\| Dvořetín\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545813\| Světlík\| HA\| 760641\| Pasovary\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545813\| Světlík\| HA\| 760625\| Světlík\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545813\| Světlík\| HA\| 781274\| Velké Strážné\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545821\| Velešín\| OA\| 777838\| Chodeč\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545821\| Velešín\| OA\| 777846\| Mojné-Skřidla\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0312\| Český Krumlov\| 545821\| Velešín\| OA\| 777820\| Prostřední Svince-Holkov\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545821\| Velešín\| OA\| 777854\| Velešín\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545830\| Větřní\| HA\| 781193\| Hašlovice\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545830\| Větřní\| HA\| 781231\| Větřní\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545830\| Větřní\| HA\| 781240\| Všeměry-Zátoň\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545830\| Větřní\| HA\| 781215\| Záhoří u Větřní\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545830\| Větřní\| HA\| 781258\| Zátoňské Dvory\| CZ0312\| Český Krumlov\| 536300\| Věžovatá Pláně\| HA\| 793680\| Věžovatá Pláně\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545848\| Vyšší Brod\| HA\| 687111\| Bolechy\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545848\| Vyšší Brod\| HA\| 788945\| Dolní Drkolná\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545848\| Vyšší Brod\| HA\| 788988\| Herbertov\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545848\| Vyšší Brod\| HA\| 788953\| Hrudkov\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545848\| Vyšší Brod\| HA\| 788970\| Studánky u Vyššího Brodu\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545848\| Vyšší Brod\| HA\| 789003\| Svatomírov\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545848\| Vyšší Brod\| HA\| 788996\| Vyšší Brod\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545864\| Zlatá Koruna\| HA\| 793027\| Plešovice\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545864\| Zlatá Koruna\| HA\| 793035\| Rájov\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545864\| Zlatá Koruna\| HA\| 793043\| Zlatá Koruna\| CZ0312\| Český Krumlov\| 545872\| Zubčice\| HB\| 793698\| Zubčice\| CZ0312\| Český Krumlov\| 536237\| Zvíkov\| OA\| 704067\| Chodeč-Zvíkov\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 562548\| Bednárec\| OA\| 601349\| Bednárec\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 561053\| Bednáreček\| OA\| 601357\| Bednáreček\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 561711\| Blažejov\| OA\| 605468\| Blažejov\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 561711\| Blažejov\| OA\| 605476\| Dvoreček\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 561711\| Blažejov\| OA\| 605484\| Malý Ratmírov\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 561711\| Blažejov\| OA\| 605492\| Mutyněves\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 561711\| Blažejov\| OA\| 605506\| Oldřiš u Blažejova\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 562742\| Bořetín\| HA\| 608165\| Bořetín u Strmilova\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 507733\| Březina\| OA\| 614050\| Březina u Deštné\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 509191\| Cep\| OA\| 617466\| Cep\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 509116\| Červený Hrádek\| OA\| 621064\| Červený Hrádek u Dačic\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546089\| České Velenice\| OA\| 622711\| České Velenice\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546097\| Český Rudolec\| OA\| 623105\| Český Rudolec\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546097\| Český Rudolec\| OA\| 623113\| Dolní Bolíkov-Nová Ves\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546097\| Český Rudolec\| OA\| 737712\| Dolní Radíkov\| HA CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546097\| Český Rudolec\| OA\| 737721\| Horní Radíkov\| HA CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546097\| Český Rudolec\| OA\| 691755\| Lipnice u Markvarce\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546097\| Český Rudolec\| OA\| 691763\| Markvarec\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546097\| Český Rudolec\| OA\| 692301\| Matějovec\| HA CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546097\| Český Rudolec\| OA\| 623130\| Stoječín\| HA CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546461\| Chlum u Třeboně\| OA\| 651630\| Chlum u Třeboně\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546461\| Chlum u Třeboně\| OA\| 689165\| Lutová\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546461\| Chlum u Třeboně\| OA\| 695351\| Mirochov\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546461\| Chlum u Třeboně\| OA\| 797171\| Žíteč\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546101\| Číměř\| OA\| 747017\| Bílá u Sedla\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546101\| Číměř\| OA\| 623865\| Číměř\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546101\| Číměř\| OA\| 623873\| Dobrá Voda u Číměře\| HA CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546101\| Číměř\| OA\| 747025\| Lhota u Sedla\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546101\| Číměř\| OA\| 705527\| Nová Ves u Sedla\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546101\| Číměř\| OA\| 623881\| Potočná u Číměře\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546101\| Číměř\| OA\| 747033\| Sedlo u Číměře\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546054\| Cizkrajov\| OB\| 617865\| Cizkrajov\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546054\| Cizkrajov\| OB\| 617873\| Dolní Bolíkov\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546054\| Cizkrajov\| OB\| 617881\| Holešice u Cizkrajova\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546054\| Cizkrajov\| OB\| 617890\| Mutná\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 561703\| Člunek\| HB\| 624306\| Člunek\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 561703\| Člunek\| HB\| 624314\| Kunějov\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 561703\| Člunek\| HB\| 624322\| Lomy u Kunžaku\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546127\| Dačice\| OA\| 604372\| Bílkov\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546127\| Dačice\| OA\| 607533\| Borek u Dačic\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546127\| Dačice\| OA\| 651788\| Chlumec u Dačic\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546127\| Dačice\| OA\| 624403\| Dačice\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546127\| Dačice\| OA\| 629847\| Dolní Němčice\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546127\| Dačice\| OA\| 629855\| Hostkovice u Dolních Němčic\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546127\| Dačice\| OA\| 651770\| Hradišťko u Dačic\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546127\| Dačice\| OA\| 684325\| Lipolec\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546127\| Dačice\| OA\| 691411\| Malý Pěčín\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546127\| Dačice\| OA\| 670561\| Prostřední Vydří\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546127\| Dačice\| OA\| 779695\| Velký Pěčín\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546151\| Deštná\| OA\| 625744\| Deštná u Jindřichova Hradce\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546151\| Deštná\| OA\| 684716\| Lipovka\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 529753\| Dívčí Kopy\| OA\| 705292\| Dívčí Kopy\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 562416\| Dobrohošť\| OA\| 604381\| Dobrohošť\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 562467\| Dolní Pěna\| OA\| 643653\| Dolní Pěna\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 562602\| Dolní Žďár\| OA\| 630438\| Dolní Žďár u Lásenice\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 562602\| Dolní Žďár\| OA\| 630446\| Horní Lhota u Lásenice\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 562840\| Domanín\| OA\| 630586\| Domanín u Třeboně\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 507610\| Doňov\| OA\| 631027\| Doňov\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 560987\| Drunče\| OA\| 632686\| Drunče\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 562815\| Dunajovice\| OA\| 633828\| Dunajovice\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 509141\| Dvory nad Lužnicí\| OA\| 633925\| Dvory nad Lužnicí\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 562637\| Frahelž\| OA\| 686689\| Frahelž\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 562696\| Hadravova Rosička\| OA\| 705306\| Hadravova Rosička\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 562807\| Halámky\| OA\| 636827\| Halámky\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 562386\| Hamr\| OA\| 637017\| Hamr\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546291\| Hatín\| OA\| 637513\| Hatín\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546291\| Hatín\| OA\| 637548\| Stajka\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546305\| Heřmaneč\| HA\| 638455\| Heřmaneč\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 598658\| Horní Meziříčko\| OA\| 643564\| Horní Meziříčko\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 562785\| Horní Němčice\| HA\| 643602\| Horní Němčice\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546364\| Horní Pěna\| OA\| 643661\| Horní Pěna\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546364\| Horní Pěna\| OA\| 643670\| Malíkov nad Nežárkou\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546381\| Horní Radouň\| HA\| 643912\| Horní Radouň\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546381\| Horní Radouň\| HA\| 643947\| Starý Bozděchov\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 561061\| Horní Skrýchov\| OB\| 740322\| Horní Skrýchov\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 562319\| Horní Slatina\| OA\| 644030\| Horní Slatina\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546402\| Hospříz\| OA\| 645583\| Hospříz\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546402\| Hospříz\| OA\| 645591\| Hrutkov\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 562831\| Hrachoviště\| OA\| 647632\| Hrachoviště u Třeboně\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546445\| Hříšice\| OA\| 649074\| Hříšice\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546445\| Hříšice\| OA\| 621072\| Jersice\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546500\| Jarošov nad Nežárkou\| OA\| 645621\| Hostějeves\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546500\| Jarošov nad Nežárkou\| OA\| 657573\| Jarošov nad Nežárkou\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546500\| Jarošov nad Nežárkou\| OA\| 687685\| Lovětín\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546500\| Jarošov nad Nežárkou\| OA\| 657581\| Matějovec nad Nežárkou\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546500\| Jarošov nad Nežárkou\| OA\| 645630\| Nekrasín\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546500\| Jarošov nad Nežárkou\| OA\| 645648\| Pejdlova Rosička\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546500\| Jarošov nad Nežárkou\| OA\| 792365\| Zdešov\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 562769\| Jilem\| HA\| 659941\| Jilem\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 545881\| Jindřichův Hradec\| OA\| 660647\| Buk u Jindřichova Hradce\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 545881\| Jindřichův Hradec\| OA\| 624861\| Děbolín\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 545881\| Jindřichův Hradec\| OA\| 630071\| Dolní Radouň\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 545881\| Jindřichův Hradec\| OA\| 630144\| Dolní Skrýchov\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 545881\| Jindřichův Hradec\| OA\| 660701\| Horní Žďár u Jindřichova Hradce\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 545881\| Jindřichův Hradec\| OA\| 660523\| Jindřichův Hradec\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 545881\| Jindřichův Hradec\| OA\| 624870\| Matná\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 545881\| Jindřichův Hradec\| OA\| 716502\| Otín u Jindřichova Hradce\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 545881\| Jindřichův Hradec\| OA\| 660698\| Políkno u Jindřichova Hradce\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 545881\| Jindřichův Hradec\| OA\| 738689\| Radouňka\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 562491\| Kačlehy\| OA\| 645605\| Kačlehy\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 598631\| Kamenný Malíkov\| OA\| 662852\| Kamenný Malíkov\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546542\| Kardašova Řečice\| OA\| 663204\| Kardašova Řečice\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546542\| Kardašova Řečice\| OA\| 663212\| Mnich u Kardašovy Řečice\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546542\| Kardašova Řečice\| OA\| 663221\| Nítovice\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 562688\| Klec\| OA\| 666009\| Klec\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 509108\| Kostelní Radouň\| OB\| 670545\| Kostelní Radouň\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 508357\| Kostelní Vydří\| OA\| 670553\| Kostelní Vydří\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546615\| Kunžak\| HA\| 649619\| Kaproun\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546615\| Kunžak\| HA\| 677531\| Kunžak\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546615\| Kunžak\| HA\| 677540\| Mosty\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546615\| Kunžak\| HA\| 677558\| Suchdol u Kunžaku\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546615\| Kunžak\| HA\| 776700\| Valtínov\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546623\| Lásenice\| OA\| 679160\| Lásenice\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546666\| Lodhéřov\| OA\| 686352\| Lodhéřov\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546666\| Lodhéřov\| OA\| 686361\| Najdek u Lodhéřova\| HA CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546666\| Lodhéřov\| OA\| 758477\| Studnice u Lodhéřova\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546674\| Lomnice nad Lužnicí\| OA\| 686697\| Lomnice nad Lužnicí\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 508501\| Lužnice\| OA\| 689459\| Lužnice\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546712\| Majdalena\| OA\| 689904\| Majdalena\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546798\| Nová Bystřice\| HA\| 600075\| Albeř\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546798\| Nová Bystřice\| HA\| 704962\| Artolec\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546798\| Nová Bystřice\| HA\| 649597\| Blato u Hůrek\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546798\| Nová Bystřice\| HA\| 705004\| Hradiště u Nové Bystřice\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546798\| Nová Bystřice\| HA\| 649601\| Hůrky\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546798\| Nová Bystřice\| HA\| 665461\| Klášter\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546798\| Nová Bystřice\| HA\| 649627\| Klenová u Hůrek\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546798\| Nová Bystřice\| HA\| 665479\| Konrac\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546798\| Nová Bystřice\| HA\| 798622\| Mnich u Nové Bystřice\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546798\| Nová Bystřice\| HA\| 704971\| Nová Bystřice\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546798\| Nová Bystřice\| HA\| 708046\| Nový Vojířov\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546798\| Nová Bystřice\| HA\| 649635\| Senotín\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546798\| Nová Bystřice\| HA\| 754587\| Skalka u Nové Bystřice\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 562734\| Nová Olešná\| OA\| 756954\| Nová Olešná\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546801\| Nová Včelnice\| OA\| 705322\| Nová Včelnice\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 562360\| Nová Ves nad Lužnicí\| OA\| 705730\| Krabonoš\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 562360\| Nová Ves nad Lužnicí\| OA\| 705756\| Nová Ves nad Lužnicí\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546844\| Novosedly nad Nežárkou\| OA\| 706981\| Kolence\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546844\| Novosedly nad Nežárkou\| OA\| 706990\| Mláka\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546844\| Novosedly nad Nežárkou\| OA\| 707007\| Novosedly nad Nežárkou\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 562475\| Okrouhlá Radouň\| OA\| 643939\| Okrouhlá Radouň\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 507717\| Peč\| OA\| 718718\| Lidéřovice\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 507717\| Peč\| OA\| 718726\| Peč\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 507717\| Peč\| OA\| 718734\| Urbaneč\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546917\| Písečné\| OB\| 655023\| Chvaletín\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546917\| Písečné\| OB\| 691704\| Marketa\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546917\| Písečné\| OB\| 691712\| Modletice\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546917\| Písečné\| OB\| 720712\| Nové Sady u Písečného\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546917\| Písečné\| OB\| 720721\| Písečné u Slavonic\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546917\| Písečné\| OB\| 749974\| Slavětín u Slavonic\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546917\| Písečné\| OB\| 655031\| Václavov u Chvaletína\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 561070\| Pístina\| OA\| 720992\| Pístina\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 509078\| Plavsko\| OA\| 721565\| Plavsko\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 507628\| Pleše\| OA\| 721697\| Pleše\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546968\| Pluhův Žďár\| OA\| 661481\| Jižná\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546968\| Pluhův Žďár\| OA\| 666092\| Klenov\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546968\| Pluhův Žďár\| OA\| 721948\| Mostečný\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546968\| Pluhův Žďár\| OA\| 721492\| Plasná\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546968\| Pluhův Žďár\| OA\| 721956\| Pluhův Žďár\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546968\| Pluhův Žďár\| OA\| 724921\| Pohoří u Kardašovy Řečice\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546968\| Pluhův Žďár\| OA\| 746029\| Samosoly\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 562459\| Polště\| OA\| 637530\| Polště\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 562670\| Ponědraž\| OA\| 725617\| Ponědraž\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 562653\| Ponědrážka\| OA\| 725625\| Ponědrážka\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546992\| Popelín\| HA\| 643629\| Horní Olešná\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 546992\| Popelín\| HA\| 725722\| Popelín\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 561088\| Příbraz\| OA\| 735663\| Příbraz\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547069\| Rapšach\| OA\| 798614\| Nová Ves u Klikova\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547069\| Rapšach\| OA\| 739375\| Rapšach\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 507784\| Ratiboř\| OA\| 739758\| Ratiboř u Jindřichova Hradce\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547085\| Rodvínov\| OA\| 740331\| Jindřiš\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547085\| Rodvínov\| OA\| 740349\| Rodvínov\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 508004\| Roseč\| OA\| 741183\| Roseč\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 560995\| Rosička\| OA\| 741353\| Rosička u Deštné\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547166\| Slavonice\| OA\| 798827\| Dolní Bolíkov-Rubašov\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547166\| Slavonice\| OA\| 750336\| Kadolec u Slavonic\| HA CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547166\| Slavonice\| OA\| 798525\| Léštnice\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547166\| Slavonice\| OA\| 750344\| Maříž\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547166\| Slavonice\| OA\| 750352\| Mutišov\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547166\| Slavonice\| OA\| 750361\| Slavonice\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547166\| Slavonice\| OA\| 753459\| Stálkov\| HA CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547166\| Slavonice\| OA\| 750379\| Vlastkovec\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 561045\| Smržov\| OA\| 686701\| Smržov u Lomnice nad Lužnicí\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 562378\| Staňkov\| OA\| 753548\| Staňkov\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547204\| Staré Hobzí\| OA\| 706116\| Nové Dvory\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547204\| Staré Hobzí\| OA\| 754315\| Nové Hobzí\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547204\| Staré Hobzí\| OA\| 754323\| Staré Hobzí\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547204\| Staré Hobzí\| OA\| 784184\| Vnorovice\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547212\| Staré Město pod Landštejnem\| HB\| 798533\| Dětřiš\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547212\| Staré Město pod Landštejnem\| HB\| 754552\| Dobrotín\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547212\| Staré Město pod Landštejnem\| HB\| 798541\| Košlák\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547212\| Staré Město pod Landštejnem\| HB\| 798550\| Košťálkov\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547212\| Staré Město pod Landštejnem\| HB\| 798568\| Kuní pod Landštejnem\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547212\| Staré Město pod Landštejnem\| HB\| 777404\| Návary\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547212\| Staré Město pod Landštejnem\| HB\| 798576\| Pernárec\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547212\| Staré Město pod Landštejnem\| HB\| 754561\| Podlesí pod Landštejnem\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547212\| Staré Město pod Landštejnem\| HB\| 754579\| Pomezí pod Landštejnem\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547212\| Staré Město pod Landštejnem\| HB\| 798584\| Rajchéřov\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547212\| Staré Město pod Landštejnem\| HB\| 798592\| Romava\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547212\| Staré Město pod Landštejnem\| HB\| 798606\| Staré Hutě u Veclova\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547212\| Staré Město pod Landštejnem\| HB\| 754595\| Staré Město pod Landštejnem\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547212\| Staré Město pod Landštejnem\| HB\| 777412\| Veclov\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547212\| Staré Město pod Landštejnem\| HB\| 754609\| Vitíněves\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547221\| Stráž nad Nežárkou\| OA\| 629456\| Dolní Lhota u Stráže nad Nežárkou\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547221\| Stráž nad Nežárkou\| OA\| 629464\| Dvorce u Stráže nad Nežárkou\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547221\| Stráž nad Nežárkou\| OA\| 756377\| Stráž nad Nežárkou\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547247\| Stříbřec\| OA\| 683221\| Libořezy\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547247\| Stříbřec\| OA\| 697583\| Mníšek\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547247\| Stříbřec\| OA\| 757853\| Stříbřec\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 508152\| Střížovice\| OA\| 758094\| Budkov u Střížovic\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 508152\| Střížovice\| OA\| 758108\| Střížovice u Kunžaku\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 508152\| Střížovice\| OA\| 758116\| Vlčice u Střížovic\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547239\| Strmilov\| OA\| 621650\| Česká Olešná\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547239\| Strmilov\| OA\| 756946\| Leština u Strmilova\| HA CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547239\| Strmilov\| OA\| 691402\| Malý Jeníkov\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547239\| Strmilov\| OA\| 717509\| Palupín\| HA CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547239\| Strmilov\| OA\| 756962\| Strmilov\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547263\| Studená\| HA\| 630683\| Domašín u Studené\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547263\| Studená\| HA\| 642452\| Horní Bolíkov\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547263\| Studená\| HA\| 643815\| Horní Pole\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547263\| Studená\| HA\| 638463\| Maršov u Heřmanče\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547263\| Studená\| HA\| 711071\| Olšany u Dačic\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547263\| Studená\| HA\| 748714\| Skrýchov\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547263\| Studená\| HA\| 758191\| Studená\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547263\| Studená\| HA\| 759562\| Sumrakov\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547263\| Studená\| HA\| 760404\| Světlá pod Javořicí\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547263\| Studená\| HA\| 779601\| Velký Jeníkov\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547280\| Suchdol nad Lužnicí\| OA\| 607266\| Bor\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547280\| Suchdol nad Lužnicí\| OA\| 648060\| Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547280\| Suchdol nad Lužnicí\| OA\| 666262\| Klikov\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547280\| Suchdol nad Lužnicí\| OA\| 759147\| Suchdol nad Lužnicí\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547280\| Suchdol nad Lužnicí\| OA\| 771937\| Tušť\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 561029\| Světce\| OA\| 760323\| Světce\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547336\| Třeboň\| OA\| 609421\| Branná\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547336\| Třeboň\| OA\| 615021\| Břilice\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547336\| Třeboň\| OA\| 753742\| Holičky u Staré Hlíny\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547336\| Třeboň\| OA\| 735060\| Přeseka\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547336\| Třeboň\| OA\| 753726\| Stará Hlína\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547336\| Třeboň\| OA\| 770230\| Třeboň\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 507644\| Újezdec\| OB\| 721701\| Újezdec u Kardašovy Řečice\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 562599\| Velký Ratmírov\| OA\| 779709\| Velký Ratmírov\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 561037\| Vícemil\| OB\| 781479\| Vícemil\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 507652\| Višňová\| OA\| 721719\| Višňová u Kardašovy Řečice\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 598640\| Vlčetínec\| OB\| 705331\| Vlčetínec\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547441\| Volfířov\| OA\| 609021\| Brandlín\| HA CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547441\| Volfířov\| OA\| 738069\| Radlice u Volfířova\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547441\| Volfířov\| OA\| 744816\| Řečice\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547441\| Volfířov\| OA\| 784915\| Šach\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547441\| Volfířov\| OA\| 778516\| Velká Lhota u Dačic\| HA CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547441\| Volfířov\| OA\| 784923\| Volfířov\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 562629\| Vydři\| OA\| 787531\| Vydři\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 508683\| Záblatí\| OA\| 725633\| Záblatí u Ponědraže\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 507695\| Záhoří\| OA\| 721727\| Záhoří\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547468\| Zahrádky\| HA\| 790231\| Horní Dvorce\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 547468\| Zahrádky\| HA\| 790249\| Zahrádky\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 529761\| Žďár\| OB\| 705357\| Malá Rosička\| CZ0313\| Jindřichův Hradec\| 529761\| Žďár\| OB\| 705349\| Žďár u Nové Včelnice\| CZ0314\| Písek\| 549258\| Albrechtice nad Vltavou\| \| 600229\| Albrechtice nad Vltavou\| OA CZ0314\| Písek\| 549266\| Bernartice\| OB\| 602663\| Bernartice u Milevska\| CZ0314\| Písek\| 549266\| Bernartice\| OB\| 602671\| Bilinka\| CZ0314\| Písek\| 549266\| Bernartice\| OB\| 602680\| Bojenice\| CZ0314\| Písek\| 549266\| Bernartice\| OB\| 791407\| Jestřebice\| CZ0314\| Písek\| 549266\| Bernartice\| OB\| 791415\| Kolišov\| CZ0314\| Písek\| 549266\| Bernartice\| OB\| 760064\| Rakov u Svatkovic\| CZ0314\| Písek\| 549266\| Bernartice\| OB\| 791431\| Srlín\| CZ0314\| Písek\| 549266\| Bernartice\| OB\| 760072\| Svatkovice\| CZ0314\| Písek\| 549266\| Bernartice\| OB\| 602698\| Zběšice\| CZ0314\| Písek\| 562122\| Boudy\| OB\| 695483\| Boudy\| CZ0314\| Písek\| 549291\| Božetice\| OA\| 608840\| Božetice\| CZ0314\| Písek\| 549291\| Božetice\| OA\| 608858\| Radihošť\| CZ0314\| Písek\| 549304\| Branice\| OB\| 609307\| Branice\| CZ0314\| Písek\| 549321\| Cerhonice\| OA\| 617571\| Cerhonice\| CZ0314\| Písek\| 549452\| Chyšky\| HA\| 739766\| Branišovice u Ratiboře\| CZ0314\| Písek\| 549452\| Chyšky\| HA\| 655635\| Chyšky\| CZ0314\| Písek\| 549452\| Chyšky\| HA\| 704831\| Květuš\| CZ0314\| Písek\| 549452\| Chyšky\| HA\| 655643\| Mezný\| CZ0314\| Písek\| 549452\| Chyšky\| HA\| 704849\| Nosetín\| CZ0314\| Písek\| 549452\| Chyšky\| HA\| 655660\| Podchýšská Lhota\| CZ0314\| Písek\| 549452\| Chyšky\| HA\| 739791\| Ratiboř\| CZ0314\| Písek\| 549452\| Chyšky\| HA\| 655678\| Rohozov\| CZ0314\| Písek\| 549347\| Čížová\| OB\| 624152\| Borečnice\| CZ0314\| Písek\| 549347\| Čížová\| OB\| 624161\| Bošovice u Čížové\| CZ0314\| Písek\| 549347\| Čížová\| OB\| 624187\| Krašovice u Čížové\| CZ0314\| Písek\| 549347\| Čížová\| OB\| 624195\| Nová Ves u Čížové\| CZ0314\| Písek\| 549347\| Čížová\| OB\| 767743\| Topělec\| CZ0314\| Písek\| 549347\| Čížová\| OB\| 624209\| Zlivice\| CZ0314\| Písek\| 549363\| Dobev\| OB\| 626911\| Nepodřice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0314\| Písek\| 549363\| Dobev\| OB\| 626902\| Oldřichov u Písku\| CZ0314\| Písek\| 549363\| Dobev\| OB\| 626881\| Stará Dobev\| CZ0314\| Písek\| 562301\| Dolní Novosedly\| OA\| 790001\| Chrastiny\| CZ0314\| Písek\| 562301\| Dolní Novosedly\| OA\| 789968\| Dolní Novosedly\| CZ0314\| Písek\| 549380\| Drhovle\| OA\| 632406\| Brloh u Drhovle\| CZ0314\| Písek\| 549380\| Drhovle\| OA\| 632414\| Drhovle\| CZ0314\| Písek\| 549380\| Drhovle\| OA\| 632457\| Mladotice u Drhovle\| CZ0314\| Písek\| 549380\| Drhovle\| OA\| 632473\| Pamětice u Drhovle\| CZ0314\| Písek\| 549410\| Hrazany\| OA\| 647918\| Dobrošov u Hrazan\| CZ0314\| Písek\| 549410\| Hrazany\| OA\| 647926\| Hrazánky\| CZ0314\| Písek\| 549410\| Hrazany\| OA\| 647934\| Hrazany\| CZ0314\| Písek\| 549410\| Hrazany\| OA\| 647942\| Klisinec\| CZ0314\| Písek\| 549428\| Hrejkovice\| OA\| 648094\| Hrejkovice\| CZ0314\| Písek\| 549428\| Hrejkovice\| OA\| 704571\| Níkovice\| CZ0314\| Písek\| 549428\| Hrejkovice\| OA\| 718831\| Pechova Lhota\| CZ0314\| Písek\| 549479\| Jetětice\| OB\| 659185\| Jetětice\| CZ0314\| Písek\| 562084\| Jickovice\| OA\| 676900\| Jickovice\| CZ0314\| Písek\| 549487\| Kestřany\| OB\| 664839\| Lhota u Kestřan\| CZ0314\| Písek\| 549487\| Kestřany\| OB\| 664821\| Staré Kestřany\| CZ0314\| Písek\| 549487\| Kestřany\| OB\| 664847\| Zátaví\| CZ0314\| Písek\| 549509\| Kostelec nad Vltavou\| OA\| 670201\| Kostelec nad Vltavou\| CZ0314\| Písek\| 549509\| Kostelec nad Vltavou\| OA\| 670227\| Přílepov\| CZ0314\| Písek\| 549509\| Kostelec nad Vltavou\| OA\| 670235\| Sobědraž\| CZ0314\| Písek\| 549509\| Kostelec nad Vltavou\| OA\| 670251\| Zahrádka u Kovářova\| CZ0314\| Písek\| 549517\| Kovářov\| OA\| 671398\| Březí u Kovářova\| CZ0314\| Písek\| 549517\| Kovářov\| OA\| 789852\| Chrást u Zahořan\| CZ0314\| Písek\| 549517\| Kovářov\| OA\| 671363\| Dobrá Voda u Kovářova\| CZ0314\| Písek\| 549517\| Kovářov\| OA\| 671380\| Kovářov\| CZ0314\| Písek\| 549517\| Kovářov\| OA\| 789895\| Předbořice u Zahořan\| CZ0314\| Písek\| 549517\| Kovářov\| OA\| 671401\| Radvánov\| CZ0314\| Písek\| 549517\| Kovářov\| OA\| 671428\| Vepice\| CZ0314\| Písek\| 549517\| Kovářov\| OA\| 670243\| Vesec\| CZ0314\| Písek\| 549517\| Kovářov\| OA\| 671436\| Vladyčín\| CZ0314\| Písek\| 549517\| Kovářov\| OA\| 789909\| Zahořany\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0314\| Písek\| 549517\| Kovářov\| OA\| 789917\| Žebrákov u Zahořan\| CZ0314\| Písek\| 561550\| Kožlí\| OA\| 712230\| Kožlí u Orlíka\| CZ0314\| Písek\| 549525\| Králova Lhota\| \| 672581\| Králova Lhota\| S CZ0314\| Písek\| 562181\| Křenovice\| OB\| 724343\| Křenovice\| CZ0314\| Písek\| 509752\| Křižanov\| OA\| 609315\| Křižanov u Branic\| CZ0314\| Písek\| 549541\| Kučeř\| OB\| 676918\| Kučeř\| CZ0314\| Písek\| 598801\| Květov\| OB\| 678317\| Květov\| CZ0314\| Písek\| 598801\| Květov\| OB\| 678325\| Vůsí\| CZ0314\| Písek\| 549568\| Lety\| \| 680788\| Šerkov\| OA CZ0314\| Písek\| 549576\| Milevsko\| OA\| 626732\| Dmýštice\| CZ0314\| Písek\| 549576\| Milevsko\| OA\| 626741\| Klisín\| CZ0314\| Písek\| 549576\| Milevsko\| OA\| 694673\| Milevsko\| CZ0314\| Písek\| 549576\| Milevsko\| OA\| 626759\| Něžovice\| CZ0314\| Písek\| 549576\| Milevsko\| OA\| 694762\| Rukáveč\| CZ0314\| Písek\| 549576\| Milevsko\| OA\| 778168\| Velká u Milevska\| CZ0314\| Písek\| 562149\| Minice\| OB\| 696188\| Minice u Mišovic\| CZ0314\| Písek\| 549584\| Mirotice\| OA\| 756822\| Bořice u Mirotic\| CZ0314\| Písek\| 549584\| Mirotice\| OA\| 756831\| Jarotice\| CZ0314\| Písek\| 549584\| Mirotice\| OA\| 695491\| Lučkovice\| CZ0314\| Písek\| 549584\| Mirotice\| OA\| 695505\| Mirotice\| CZ0314\| Písek\| 549584\| Mirotice\| OA\| 617601\| Radobytce\| CZ0314\| Písek\| 549584\| Mirotice\| OA\| 756849\| Stráž u Mirotic\| CZ0314\| Písek\| 549584\| Mirotice\| OA\| 756857\| Strážovice u Mirotic\| CZ0314\| Písek\| 549592\| Mirovice\| OB\| 606898\| Boješice\| CZ0314\| Písek\| 549592\| Mirovice\| OB\| 696170\| Kakovice\| CZ0314\| Písek\| 549592\| Mirovice\| OB\| 695726\| Mirovice\| CZ0314\| Písek\| 549592\| Mirovice\| OB\| 606901\| Ohař\| CZ0314\| Písek\| 549592\| Mirovice\| OB\| 721875\| Plíškovice\| CZ0314\| Písek\| 549592\| Mirovice\| OB\| 721883\| Ráztely\| CZ0314\| Písek\| 549592\| Mirovice\| OB\| 767883\| Touškov\| CZ0314\| Písek\| 549606\| Mišovice\| OA\| 696196\| Mišovice\| CZ0314\| Písek\| 549606\| Mišovice\| OA\| 696200\| Pohoří u Mirovic\| CZ0314\| Písek\| 549606\| Mišovice\| OA\| 761621\| Svučice\| CZ0314\| Písek\| 549614\| Myslín\| OA\| 700631\| Myslín\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0314\| Písek\| 529877\| Okrouhlá\| OB\| 609323\| Okrouhlá u Branic\| CZ0314\| Písek\| 598828\| Osek\| OA\| 712884\| Osek u Milevska\| CZ0314\| Písek\| 549711\| Ostrovec\| OB\| 716120\| Dědovice\| CZ0314\| Písek\| 549711\| Ostrovec\| OB\| 716138\| Dolní Ostrovec\| CZ0314\| Písek\| 549711\| Ostrovec\| OB\| 716146\| Horní Ostrovec\| CZ0314\| Písek\| 562254\| Paseky\| OA\| 765007\| Paseky u Písku\| CZ0314\| Písek\| 549240\| Písek\| OA\| 720909\| Hradiště u Písku\| CZ0314\| Písek\| 549240\| Písek\| OA\| 747220\| Nový Dvůr u Písku\| CZ0314\| Písek\| 549240\| Písek\| OA\| 720755\| Písek\| CZ0314\| Písek\| 549240\| Písek\| OA\| 747238\| Semice u Písku\| CZ0314\| Písek\| 549240\| Písek\| OA\| 751235\| Smrkovice\| CZ0314\| Písek\| 549754\| Podolí I\| OB\| 724360\| Podolí I\| CZ0314\| Písek\| 561517\| Přeborov\| OA\| 734128\| Přeborov\| CZ0314\| Písek\| 509621\| Předotice\| OA\| 724408\| Kožlí u Čížové\| CZ0314\| Písek\| 509621\| Předotice\| OA\| 724416\| Křešice u Čížové\| CZ0314\| Písek\| 509621\| Předotice\| OA\| 724424\| Malčice u Mirotic\| CZ0314\| Písek\| 509621\| Předotice\| OA\| 724432\| Podolí II\| CZ0314\| Písek\| 509621\| Předotice\| OA\| 724459\| Šamonice\| CZ0314\| Písek\| 509621\| Předotice\| OA\| 724441\| Soběšice u Předotic\| CZ0314\| Písek\| 509621\| Předotice\| OA\| 724467\| Třebkov\| CZ0314\| Písek\| 549797\| Přeštěnice\| OA\| 735213\| Držkrajov\| CZ0314\| Písek\| 549797\| Přeštěnice\| OA\| 735230\| Přeštěnice\| CZ0314\| Písek\| 549797\| Přeštěnice\| OA\| 735248\| Týnice\| CZ0314\| Písek\| 561509\| Probulov\| SX\| 672602\| Probulov\| CZ0314\| Písek\| 549771\| Protivín\| \| 674303\| Krč u Protivína\| OA CZ0314\| Písek\| 549771\| Protivín\| \| 700771\| Maletice\| OA CZ0314\| Písek\| 549771\| Protivín\| \| 674311\| Těšínov u Protivína\| OA CZ0314\| Písek\| 549801\| Putim\| OB\| 736970\| Putim\| CZ0314\| Písek\| 549843\| Sepekov\| OA\| 747599\| Líšnice u Sepekova\| CZ0314\| Písek\| 549843\| Sepekov\| OA\| 747602\| Sepekov\| CZ0314\| Písek\| 549843\| Sepekov\| OA\| 747611\| Zálší u Sepekova\| CZ0314\| Písek\| 549860\| Slabčice\| \| 749281\| Slabčice\| OA CZ0314\| Písek\| 549878\| Smetanova Lhota\| OB\| 750867\| Smetanova Lhota\| CZ0314\| Písek\| 529885\| Stehlovice\| OA\| 609331\| Stehlovice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0314\| Písek\| 549932\| Tálín\| OB\| 765015\| Tálín\| CZ0314\| Písek\| 562271\| Temešvár\| OA\| 656666\| Temešvár\| CZ0314\| Písek\| 549975\| Veselíčko\| OB\| 780821\| Bilina\| CZ0314\| Písek\| 549975\| Veselíčko\| OB\| 780839\| Veselíčko u Milevska\| CZ0314\| Písek\| 598852\| Vlksice\| OA\| 784168\| Střítež u Milevska\| CZ0314\| Písek\| 598852\| Vlksice\| OA\| 784176\| Vlksice\| CZ0314\| Písek\| 562289\| Vojníkov\| OB\| 786136\| Držov\| CZ0314\| Písek\| 562289\| Vojníkov\| OB\| 786144\| Louka nad Otavou\| CZ0314\| Písek\| 562289\| Vojníkov\| OB\| 786152\| Vojníkov\| CZ0314\| Písek\| 549991\| Vráž\| OA\| 785733\| Vráž u Písku\| CZ0314\| Písek\| 550001\| Vrcovice\| OA\| 786161\| Vrcovice\| CZ0314\| Písek\| 550027\| Záhoří\| OB\| 789992\| Horní Záhoří u Písku\| CZ0314\| Písek\| 550027\| Záhoří\| OB\| 656640\| Jamný\| CZ0314\| Písek\| 550027\| Záhoří\| OB\| 656658\| Kašina Hora\| CZ0314\| Písek\| 550027\| Záhoří\| OB\| 790028\| Svatonice\| CZ0314\| Písek\| 550035\| Zbelítov\| OA\| 791385\| Zbelítov\| CZ0314\| Písek\| 550043\| Zběšičky\| OB\| 791393\| Hanov\| CZ0314\| Písek\| 550043\| Zběšičky\| OB\| 791423\| Popovec u Zběšiček\| CZ0314\| Písek\| 550043\| Zběšičky\| OB\| 791440\| Zběšičky\| CZ0314\| Písek\| 598861\| Žďár\| OB\| 795097\| Nová Ves u Protivína\| CZ0314\| Písek\| 598861\| Žďár\| OB\| 795101\| Žďár u Protivína\| CZ0314\| Písek\| 550060\| Zhoř\| OA\| 792837\| Blehov\| CZ0314\| Písek\| 550060\| Zhoř\| OA\| 792870\| Březí u Milevska\| CZ0314\| Písek\| 550060\| Zhoř\| OA\| 792845\| Osletín\| CZ0314\| Písek\| 550060\| Zhoř\| OA\| 792861\| Zhoř u Milevska\| CZ0314\| Písek\| 562165\| Zvíkovské Podhradí\| OA\| 793981\| Zvíkovské Podhradí\| CZ0315\| Prachatice\| 537241\| Babice\| OB\| 655244\| Babice u Netolic\| CZ0315\| Prachatice\| 537241\| Babice\| OB\| 655279\| Zvěřetice\| CZ0315\| Prachatice\| 550116\| Bohumilice\| HA\| 606375\| Bohumilice v Čechách\| CZ0315\| Prachatice\| 537527\| Bohunice\| OA\| 772054\| Bohunice u Tvrzic\| CZ0315\| Prachatice\| 545902\| Borová Lada\| HA\| 707899\| Borová Lada\| CZ0315\| Prachatice\| 545902\| Borová Lada\| HA\| 707953\| Černá Lada\| CZ0315\| Prachatice\| 545902\| Borová Lada\| HA\| 707961\| Knížecí Pláně\| CZ0315\| Prachatice\| 545902\| Borová Lada\| HA\| 707911\| Nový Svět u Borových Lad\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0315\| Prachatice\| 545902\| Borová Lada\| HA\| 707929\| Paseka u Borových Lad\| CZ0315\| Prachatice\| 545902\| Borová Lada\| HA\| 707945\| Šindlov\| CZ0315\| Prachatice\| 545902\| Borová Lada\| HA\| 707937\| Svinná Lada\| CZ0315\| Prachatice\| 545902\| Borová Lada\| HA\| 707970\| Zahrádky u Borových Lad\| CZ0315\| Prachatice\| 550124\| Bošice\| HA\| 608513\| Bošice\| CZ0315\| Prachatice\| 550124\| Bošice\| HA\| 608530\| Budilov\| CZ0315\| Prachatice\| 550124\| Bošice\| HA\| 608548\| Hradčany u Čkyně\| CZ0315\| Prachatice\| 561576\| Budkov\| OA\| 615579\| Budkov u Husince\| CZ0315\| Prachatice\| 537519\| Buk\| HA\| 764167\| Buk pod Boubínem\| CZ0315\| Prachatice\| 537519\| Buk\| HA\| 764213\| Včelná pod Boubínem\| CZ0315\| Prachatice\| 537519\| Buk\| HA\| 764221\| Vyšovatka\| CZ0315\| Prachatice\| 550159\| Bušanovice\| HA\| 616273\| Bušanovice\| CZ0315\| Prachatice\| 550159\| Bušanovice\| HA\| 616281\| Dolní Nakvasovice\| CZ0315\| Prachatice\| 550159\| Bušanovice\| HA\| 616290\| Horní Nakvasovice\| CZ0315\| Prachatice\| 550248\| Chlumany\| OA\| 651702\| Chlumany\| CZ0315\| Prachatice\| 550264\| Chroboly\| HA\| 654141\| Chroboly\| CZ0315\| Prachatice\| 550264\| Chroboly\| HA\| 654213\| Lažíšťko\| CZ0315\| Prachatice\| 550264\| Chroboly\| HA\| 654159\| Leptač\| CZ0315\| Prachatice\| 550264\| Chroboly\| HA\| 654175\| Ovesné\| CZ0315\| Prachatice\| 550264\| Chroboly\| HA\| 654191\| Rohanov u Prachatic\| CZ0315\| Prachatice\| 550264\| Chroboly\| HA\| 654205\| Záhoří u Chrobol\| CZ0315\| Prachatice\| 537420\| Chvalovice\| OB\| 655252\| Chvalovice u Netolic\| CZ0315\| Prachatice\| 550167\| Čkyně\| HA\| 624217\| Čkyně\| CZ0315\| Prachatice\| 550167\| Čkyně\| HA\| 624225\| Dolany u Čkyně\| CZ0315\| Prachatice\| 550167\| Čkyně\| HA\| 624241\| Horosedly u Čkyně\| CZ0315\| Prachatice\| 550167\| Čkyně\| HA\| 624268\| Onšovice u Čkyně\| CZ0315\| Prachatice\| 550167\| Čkyně\| HA\| 624276\| Předenice u Čkyně\| CZ0315\| Prachatice\| 550167\| Čkyně\| HA\| 624284\| Spůle u Čkyně\| CZ0315\| Prachatice\| 537187\| Drslavice\| HA\| 679551\| Švihov u Lažišť\| CZ0315\| Prachatice\| 550183\| Dub\| OA\| 633186\| Borčice\| CZ0315\| Prachatice\| 550183\| Dub\| OA\| 633194\| Dub u Prachatic\| CZ0315\| Prachatice\| 550183\| Dub\| OA\| 633208\| Dubská Lhota\| CZ0315\| Prachatice\| 550183\| Dub\| OA\| 633216\| Dvorec u Dubu\| CZ0315\| Prachatice\| 550183\| Dub\| OA\| 633224\| Javornice u Dubu\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0315\| Prachatice\| 537144\| Dvory\| HA\| 679518\| Dvory u Lažišť\| CZ0315\| Prachatice\| 550205\| Horní Vltavice\| HA\| 644633\| Březová Lada\| CZ0315\| Prachatice\| 550205\| Horní Vltavice\| HA\| 644595\| Horní Vltavice\| CZ0315\| Prachatice\| 550205\| Horní Vltavice\| HA\| 644641\| Polka\| CZ0315\| Prachatice\| 550205\| Horní Vltavice\| HA\| 644625\| Račí\| CZ0315\| Prachatice\| 550205\| Horní Vltavice\| HA\| 644650\| Slatina u Horní Vltavice\| CZ0315\| Prachatice\| 550205\| Horní Vltavice\| HA\| 644668\| Žlíbky\| CZ0315\| Prachatice\| 550221\| Hracholusky\| OA\| 647608\| Hracholusky u Prachatic\| CZ0315\| Prachatice\| 550221\| Hracholusky\| OA\| 647616\| Obora u Hracholusk\| CZ0315\| Prachatice\| 550221\| Hracholusky\| OA\| 797251\| Vrbice u Žitné\| HA CZ0315\| Prachatice\| 550221\| Hracholusky\| OA\| 797260\| Žitná u Netolic\| CZ0315\| Prachatice\| 550230\| Husinec\| OA\| 649694\| Horouty\| HA CZ0315\| Prachatice\| 550230\| Husinec\| OA\| 649708\| Husinec\| CZ0315\| Prachatice\| 550230\| Husinec\| OA\| 649716\| Výrov u Husince\| CZ0315\| Prachatice\| 537136\| Kratušín\| HA\| 679526\| Chlístov u Lažišť\| CZ0315\| Prachatice\| 537136\| Kratušín\| HA\| 679534\| Kratušín\| CZ0315\| Prachatice\| 561673\| Křišťanov\| HA\| 676331\| Křišťanov\| CZ0315\| Prachatice\| 550329\| Ktiš\| HA\| 676772\| Dobročkov\| CZ0315\| Prachatice\| 550329\| Ktiš\| HA\| 676837\| Křížovice u Ktiše\| CZ0315\| Prachatice\| 550329\| Ktiš\| HA\| 676781\| Ktiš\| CZ0315\| Prachatice\| 550329\| Ktiš\| HA\| 676802\| Smědeč\| CZ0315\| Prachatice\| 563978\| Kubova Huť\| HA\| 644609\| Kubova Huť\| CZ0315\| Prachatice\| 550337\| Kvilda\| HA\| 678368\| Bučina u Kvildy\| CZ0315\| Prachatice\| 550337\| Kvilda\| HA\| 678350\| Kvilda\| CZ0315\| Prachatice\| 550345\| Lažiště\| HA\| 679542\| Lažiště\| CZ0315\| Prachatice\| 561649\| Lčovice\| HA\| 624250\| Lčovice\| CZ0315\| Prachatice\| 550353\| Lenora\| HA\| 679933\| Houžná\| CZ0315\| Prachatice\| 550353\| Lenora\| HA\| 679950\| Lenora\| CZ0315\| Prachatice\| 550353\| Lenora\| HA\| 679976\| Vlčí Jámy\| CZ0315\| Prachatice\| 550361\| Lhenice\| OA\| 642959\| Dolní Chrášťany\| CZ0315\| Prachatice\| 550361\| Lhenice\| OA\| 769339\| Hoříkovice\| CZ0315\| Prachatice\| 550361\| Lhenice\| OA\| 642967\| Horní Chrášťany\| CZ0315\| Prachatice\| 550361\| Lhenice\| OA\| 680877\| Hrbov u Lhenic\| CZ0315\| Prachatice\| 550361\| Lhenice\| OA\| 680885\| Lhenice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0315\| Prachatice\| 550361\| Lhenice\| OA\| 769347\| Třebanice\| CZ0315\| Prachatice\| 550361\| Lhenice\| OA\| 680893\| Třešňový Újezdec\| HA CZ0315\| Prachatice\| 550361\| Lhenice\| OA\| 680907\| Vadkov\| HA CZ0315\| Prachatice\| 550361\| Lhenice\| OA\| 680915\| Vodice u Lhenic\| CZ0315\| Prachatice\| 537071\| Lipovice\| OA\| 633241\| Lipovice\| CZ0315\| Prachatice\| 537322\| Lužice\| OB\| 655261\| Lužice u Netolic\| CZ0315\| Prachatice\| 550418\| Malovice\| \| 691216\| Krtely\| SX CZ0315\| Prachatice\| 550426\| Mičovice\| HA\| 693928\| Frantoly\| CZ0315\| Prachatice\| 550426\| Mičovice\| HA\| 693936\| Jáma\| CZ0315\| Prachatice\| 550426\| Mičovice\| HA\| 693944\| Klenovice u Mičovic\| CZ0315\| Prachatice\| 550426\| Mičovice\| HA\| 693952\| Mičovice\| CZ0315\| Prachatice\| 550426\| Mičovice\| HA\| 693961\| Ratiborova Lhota\| CZ0315\| Prachatice\| 550434\| Nebahovy\| HA\| 701688\| Jelemek\| CZ0315\| Prachatice\| 550434\| Nebahovy\| HA\| 672637\| Kralovice\| CZ0315\| Prachatice\| 550434\| Nebahovy\| HA\| 701696\| Lažíšťka\| CZ0315\| Prachatice\| 550434\| Nebahovy\| HA\| 701700\| Nebahovy\| CZ0315\| Prachatice\| 550434\| Nebahovy\| HA\| 792284\| Zdenice\| CZ0315\| Prachatice\| 550442\| Netolice\| OB\| 703940\| Netolice\| CZ0315\| Prachatice\| 529893\| Nicov\| HA\| 753432\| Milov\| CZ0315\| Prachatice\| 529893\| Nicov\| HA\| 753343\| Nicov\| CZ0315\| Prachatice\| 529893\| Nicov\| HA\| 753360\| Řetenice u Stach\| CZ0315\| Prachatice\| 529893\| Nicov\| HA\| 753394\| Studenec u Stach\| CZ0315\| Prachatice\| 550451\| Nová Pec\| HA\| 705225\| Nová Pec\| CZ0315\| Prachatice\| 550451\| Nová Pec\| HA\| 796379\| Pěkná\| CZ0315\| Prachatice\| 561568\| Nové Hutě\| HA\| 707902\| Nové Hutě\| CZ0315\| Prachatice\| 537543\| Pěčnov\| HA\| 651711\| Pěčnov\| CZ0315\| Prachatice\| 550094\| Prachatice\| HA\| 732737\| Kahov\| CZ0315\| Prachatice\| 550094\| Prachatice\| HA\| 682888\| Libínské Sedlo\| CZ0315\| Prachatice\| 550094\| Prachatice\| HA\| 732745\| Oseky\| CZ0315\| Prachatice\| 550094\| Prachatice\| HA\| 682896\| Perlovice\| CZ0315\| Prachatice\| 550094\| Prachatice\| HA\| 732630\| Prachatice\| CZ0315\| Prachatice\| 550094\| Prachatice\| HA\| 732753\| Stádla\| CZ0315\| Prachatice\| 550094\| Prachatice\| HA\| 732711\| Staré Prachatice\| CZ0315\| Prachatice\| 550094\| Prachatice\| HA\| 732761\| Volovice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0315\| Prachatice\| 550485\| Radhostice\| HA\| 737615\| Libotyně\| CZ0315\| Prachatice\| 550485\| Radhostice\| HA\| 737623\| Lštění u Radhostic\| CZ0315\| Prachatice\| 550485\| Radhostice\| HA\| 737631\| Radhostice\| CZ0315\| Prachatice\| 550515\| Stachy\| HA\| 792543\| Jaroškov\| CZ0315\| Prachatice\| 550515\| Stachy\| HA\| 753386\| Stachy\| CZ0315\| Prachatice\| 550515\| Stachy\| HA\| 753416\| Úbislav\| CZ0315\| Prachatice\| 550523\| Stožec\| HA\| 755664\| České Žleby\| CZ0315\| Prachatice\| 550523\| Stožec\| HA\| 755702\| Horní Cazov\| CZ0315\| Prachatice\| 550523\| Stožec\| HA\| 755711\| Radvanovice\| CZ0315\| Prachatice\| 550523\| Stožec\| HA\| 755699\| Stožec\| CZ0315\| Prachatice\| 550531\| Strážný\| HA\| 798509\| Dolní Cazov\| CZ0315\| Prachatice\| 550531\| Strážný\| HA\| 756695\| Dolní Světlé Hory\| CZ0315\| Prachatice\| 550531\| Strážný\| HA\| 756661\| Hliniště\| CZ0315\| Prachatice\| 550531\| Strážný\| HA\| 756709\| Horní Světlé Hory\| CZ0315\| Prachatice\| 550531\| Strážný\| HA\| 756679\| Řasnice\| CZ0315\| Prachatice\| 550531\| Strážný\| HA\| 756717\| Silnice\| CZ0315\| Prachatice\| 550531\| Strážný\| HA\| 756725\| Stodůlky u Strážného\| CZ0315\| Prachatice\| 550531\| Strážný\| HA\| 756687\| Strážný\| CZ0315\| Prachatice\| 550540\| Strunkovice nad Blanicí\| OA\| 757110\| Protivec\| CZ0315\| Prachatice\| 550540\| Strunkovice nad Blanicí\| OA\| 757144\| Šipoun\| CZ0315\| Prachatice\| 550540\| Strunkovice nad Blanicí\| OA\| 757128\| Strunkovice nad Blanicí\| CZ0315\| Prachatice\| 550540\| Strunkovice nad Blanicí\| OA\| 757136\| Svojnice\| CZ0315\| Prachatice\| 550540\| Strunkovice nad Blanicí\| OA\| 779512\| Velký Bor u Strunkovic\| CZ0315\| Prachatice\| 550540\| Strunkovice nad Blanicí\| OA\| 757152\| Žíchovec\| CZ0315\| Prachatice\| 550574\| Šumavské Hoštice\| HA\| 764175\| Kosmo\| CZ0315\| Prachatice\| 550574\| Šumavské Hoštice\| HA\| 764205\| Šumavské Hoštice\| CZ0315\| Prachatice\| 550574\| Šumavské Hoštice\| HA\| 794678\| Vojslavice u Žárovné\| CZ0315\| Prachatice\| 550558\| Svatá Maří\| HA\| 763900\| Smrčná u Čkyně\| CZ0315\| Prachatice\| 550558\| Svatá Maří\| HA\| 763918\| Štítkov\| CZ0315\| Prachatice\| 550558\| Svatá Maří\| HA\| 759970\| Svatá Maří\| CZ0315\| Prachatice\| 550558\| Svatá Maří\| HA\| 759988\| Trhonín\| CZ0315\| Prachatice\| 550582\| Těšovice\| OA\| 766836\| Běleč u Těšovic\| CZ0315\| Prachatice\| 550582\| Těšovice\| OA\| 766852\| Těšovice u Prachatic\| CZ0315\| Prachatice\| 550604\| Tvrzice\| OA\| 772062\| Tvrzice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0315\| Prachatice\| 537535\| Újezdec\| OA\| 772071\| Újezdec u Tvrzic\| CZ0315\| Prachatice\| 550621\| Vacov\| HA\| 602515\| Benešova Hora\| CZ0315\| Prachatice\| 550621\| Vacov\| HA\| 602523\| Čábuze\| CZ0315\| Prachatice\| 550621\| Vacov\| HA\| 657841\| Javorník u Stach\| CZ0315\| Prachatice\| 550621\| Vacov\| HA\| 681024\| Lhota nad Rohanovem\| CZ0315\| Prachatice\| 550621\| Vacov\| HA\| 776068\| Miřetice u Vacova\| CZ0315\| Prachatice\| 550621\| Vacov\| HA\| 776076\| Mladíkov\| CZ0315\| Prachatice\| 550621\| Vacov\| HA\| 794562\| Nespice\| CZ0315\| Prachatice\| 550621\| Vacov\| HA\| 734179\| Přečín\| CZ0315\| Prachatice\| 550621\| Vacov\| HA\| 740357\| Rohanov\| CZ0315\| Prachatice\| 550621\| Vacov\| HA\| 776092\| Vacov\| CZ0315\| Prachatice\| 550621\| Vacov\| HA\| 776106\| Vlkonice u Vacova\| CZ0315\| Prachatice\| 550621\| Vacov\| HA\| 794589\| Žár u Čkyně\| CZ0315\| Prachatice\| 550647\| Vimperk\| HA\| 665525\| Arnoštka\| CZ0315\| Prachatice\| 550647\| Vimperk\| HA\| 608602\| Bořanovice u Vimperka\| CZ0315\| Prachatice\| 550647\| Vimperk\| HA\| 608611\| Boubská\| CZ0315\| Prachatice\| 550647\| Vimperk\| HA\| 646466\| Hrabice\| CZ0315\| Prachatice\| 550647\| Vimperk\| HA\| 665592\| Huťský Dvůr\| CZ0315\| Prachatice\| 550647\| Vimperk\| HA\| 665533\| Klášterec u Vimperka\| CZ0315\| Prachatice\| 550647\| Vimperk\| HA\| 665541\| Korkusova Huť\| CZ0315\| Prachatice\| 550647\| Vimperk\| HA\| 646482\| Křesanov\| CZ0315\| Prachatice\| 550647\| Vimperk\| HA\| 665550\| Lipka u Vimperka\| CZ0315\| Prachatice\| 550647\| Vimperk\| HA\| 665568\| Michlova Huť\| CZ0315\| Prachatice\| 550647\| Vimperk\| HA\| 608629\| Pravětín\| CZ0315\| Prachatice\| 550647\| Vimperk\| HA\| 665576\| Skláře u Vimperka\| CZ0315\| Prachatice\| 550647\| Vimperk\| HA\| 665584\| Solná Lhota\| CZ0315\| Prachatice\| 550647\| Vimperk\| HA\| 608637\| Veselka u Vimperka\| CZ0315\| Prachatice\| 550647\| Vimperk\| HA\| 782084\| Vimperk\| CZ0315\| Prachatice\| 550647\| Vimperk\| HA\| 782149\| Výškovice u Vimperka\| CZ0315\| Prachatice\| 550655\| Vitějovice\| HB\| 782670\| Vitějovice\| CZ0315\| Prachatice\| 550663\| Vlachovo Březí\| HA\| 652326\| Chocholatá Lhota\| CZ0315\| Prachatice\| 550663\| Vlachovo Březí\| HA\| 629294\| Dachov\| CZ0315\| Prachatice\| 550663\| Vlachovo Březí\| HA\| 629308\| Dolní Kožlí\| CZ0315\| Prachatice\| 550663\| Vlachovo Březí\| HA\| 629316\| Horní Kožlí\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0315\| Prachatice\| 550663\| Vlachovo Březí\| HA\| 629324\| Mojkov\| CZ0315\| Prachatice\| 550663\| Vlachovo Březí\| HA\| 773328\| Uhřice u Vlachova Březí\| CZ0315\| Prachatice\| 550663\| Vlachovo Březí\| HA\| 783293\| Vlachovo Březí\| CZ0315\| Prachatice\| 550671\| Volary\| HA\| 784681\| Chlum u Volar\| CZ0315\| Prachatice\| 550671\| Volary\| HA\| 784745\| Cudrovice\| CZ0315\| Prachatice\| 550671\| Volary\| HA\| 784753\| Horní Sněžná\| CZ0315\| Prachatice\| 550671\| Volary\| HA\| 784699\| Krejčovice\| CZ0315\| Prachatice\| 550671\| Volary\| HA\| 784702\| Milešice\| CZ0315\| Prachatice\| 550671\| Volary\| HA\| 784711\| Mlynářovice u Volar\| CZ0315\| Prachatice\| 550671\| Volary\| HA\| 784737\| Volary\| CZ0315\| Prachatice\| 529915\| Vrbice\| HA\| 776114\| Vrbice u Vacova\| CZ0315\| Prachatice\| 550680\| Záblatí\| HA\| 789101\| Albrechtovice\| CZ0315\| Prachatice\| 550680\| Záblatí\| HA\| 789127\| Hlásná Lhota\| CZ0315\| Prachatice\| 550680\| Záblatí\| HA\| 789135\| Horní Záblatí\| CZ0315\| Prachatice\| 550680\| Záblatí\| HA\| 789143\| Křišťanovice u Záblatí\| CZ0315\| Prachatice\| 550680\| Záblatí\| HA\| 789194\| Petrovice u Záblatí\| CZ0315\| Prachatice\| 550680\| Záblatí\| HA\| 789151\| Řepešín\| CZ0315\| Prachatice\| 550680\| Záblatí\| HA\| 789160\| Saladín\| CZ0315\| Prachatice\| 550680\| Záblatí\| HA\| 789178\| Záblatí u Prachatic\| CZ0315\| Prachatice\| 550680\| Záblatí\| HA\| 789186\| Zvěřenice\| CZ0315\| Prachatice\| 537195\| Zábrdí\| HA\| 679569\| Zábrdí u Lažišť\| CZ0315\| Prachatice\| 550698\| Zálezly\| HA\| 747637\| Setěchovice\| CZ0315\| Prachatice\| 550698\| Zálezly\| HA\| 790656\| Zálezly u Čkyně\| CZ0315\| Prachatice\| 529923\| Žárovná\| HA\| 794686\| Žárovná\| CZ0315\| Prachatice\| 550701\| Zbytiny\| HA\| 792144\| Koryto\| CZ0315\| Prachatice\| 550701\| Zbytiny\| HA\| 792152\| Skříněřov\| CZ0315\| Prachatice\| 550701\| Zbytiny\| HA\| 792161\| Spálenec\| CZ0315\| Prachatice\| 550701\| Zbytiny\| HA\| 682900\| Sviňovice\| CZ0315\| Prachatice\| 550701\| Zbytiny\| HA\| 792179\| Zbytiny\| CZ0315\| Prachatice\| 550728\| Zdíkov\| HA\| 792527\| Branišov u Zdíkovce\| CZ0315\| Prachatice\| 550728\| Zdíkov\| HA\| 792535\| Hodonín u Zdíkovce\| CZ0315\| Prachatice\| 550728\| Zdíkov\| HA\| 792454\| Masákova Lhota\| CZ0315\| Prachatice\| 550728\| Zdíkov\| HA\| 792471\| Putkov\| CZ0315\| Prachatice\| 550728\| Zdíkov\| HA\| 792489\| Račov\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0315\| Prachatice\| 550728\| Zdíkov\| HA\| 792501\| Zdíkov\| CZ0315\| Prachatice\| 550728\| Zdíkov\| HA\| 792551\| Zdíkovec\| CZ0315\| Prachatice\| 550728\| Zdíkov\| HA\| 792519\| Žírec\| CZ0315\| Prachatice\| 550761\| Želnava\| HA\| 796395\| Želnava\| CZ0315\| Prachatice\| 537209\| Žernovice\| HA\| 701718\| Žernovice\| CZ0316\| Strakonice\| 550809\| Bavorov\| OA\| 601179\| Bavorov\| CZ0316\| Strakonice\| 550809\| Bavorov\| OA\| 636657\| Blanice\| CZ0316\| Strakonice\| 550809\| Bavorov\| OA\| 623776\| Čichtice\| CZ0316\| Strakonice\| 550809\| Bavorov\| OA\| 760862\| Svinětice\| CZ0316\| Strakonice\| 550809\| Bavorov\| OA\| 601195\| Tourov\| CZ0316\| Strakonice\| 550809\| Bavorov\| OA\| 672327\| Útěšov\| CZ0316\| Strakonice\| 550817\| Bělčice\| OA\| 601870\| Bělčice\| CZ0316\| Strakonice\| 550817\| Bělčice\| OA\| 645796\| Hostišovice\| CZ0316\| Strakonice\| 550817\| Bělčice\| OA\| 645818\| Podruhlí\| CZ0316\| Strakonice\| 550817\| Bělčice\| OA\| 767191\| Tisov\| CZ0316\| Strakonice\| 550817\| Bělčice\| OA\| 774031\| Újezdec u Bělčic\| CZ0316\| Strakonice\| 550817\| Bělčice\| OA\| 790281\| Záhrobí\| CZ0316\| Strakonice\| 550817\| Bělčice\| OA\| 791288\| Závišín u Bělčic\| CZ0316\| Strakonice\| 598895\| Bezdědovice\| OA\| 603457\| Bezdědovice\| CZ0316\| Strakonice\| 550833\| Bílsko\| OA\| 604569\| Bílsko u Vodňan\| CZ0316\| Strakonice\| 550833\| Bílsko\| OA\| 703974\| Netonice\| CZ0316\| Strakonice\| 550833\| Bílsko\| OA\| 790834\| Záluží u Vodňan\| CZ0316\| Strakonice\| 550850\| Blatná\| OA\| 605212\| Blatenka\| CZ0316\| Strakonice\| 550850\| Blatná\| OA\| 605247\| Blatná\| CZ0316\| Strakonice\| 550850\| Blatná\| OA\| 619060\| Čekanice\| CZ0316\| Strakonice\| 550850\| Blatná\| OA\| 631558\| Drahenický Málkov\| HA CZ0316\| Strakonice\| 550850\| Blatná\| OA\| 689726\| Hněvkov u Mačkova\| CZ0316\| Strakonice\| 550850\| Blatná\| OA\| 605221\| Jindřichovice u Blatenky\| CZ0316\| Strakonice\| 550850\| Blatná\| OA\| 619078\| Milčice u Čekanic\| CZ0316\| Strakonice\| 550850\| Blatná\| OA\| 748005\| Skaličany\| CZ0316\| Strakonice\| 537063\| Bratronice\| OA\| 789291\| Bratronice\| CZ0316\| Strakonice\| 530018\| Březí\| OA\| 613894\| Březí u Blatné\| CZ0316\| Strakonice\| 560171\| Budyně\| OA\| 615609\| Budyně\| CZ0316\| Strakonice\| 529966\| Buzice\| OB\| 616401\| Buzice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0316\| Strakonice\| 510068\| Čečelovice\| OA\| 618781\| Čečelovice\| CZ0316\| Strakonice\| 550906\| Cehnice\| \| 633844\| Dunovice\| OA CZ0316\| Strakonice\| 550922\| Čejetice\| \| 696935\| Mladějovice\| S CZ0316\| Strakonice\| 550922\| Čejetice\| \| 696943\| Sedliště u Mladějovic\| OA CZ0316\| Strakonice\| 550949\| Čepřovice\| OA\| 619612\| Čepřovice\| CZ0316\| Strakonice\| 550949\| Čepřovice\| OA\| 660973\| Jiřetice u Čepřovic\| CZ0316\| Strakonice\| 550949\| Čepřovice\| OA\| 660981\| Koječín u Čepřovic\| CZ0316\| Strakonice\| 550957\| Čestice\| HA\| 623296\| Čestice\| CZ0316\| Strakonice\| 550957\| Čestice\| HA\| 631345\| Doubravice u Volyně\| CZ0316\| Strakonice\| 550957\| Čestice\| HA\| 701165\| Krušlov\| CZ0316\| Strakonice\| 550957\| Čestice\| HA\| 701173\| Nahořany u Čkyně\| CZ0316\| Strakonice\| 550957\| Čestice\| HA\| 623318\| Nuzín\| CZ0316\| Strakonice\| 550957\| Čestice\| HA\| 631353\| Počátky u Volyně\| CZ0316\| Strakonice\| 550957\| Čestice\| HA\| 623326\| Radešov u Čestic\| CZ0316\| Strakonice\| 550957\| Čestice\| HA\| 631361\| Střídka\| CZ0316\| Strakonice\| 551139\| Chelčice\| OA\| 651117\| Chelčice\| CZ0316\| Strakonice\| 529982\| Chlum\| OB\| 651494\| Chlum u Blatné\| CZ0316\| Strakonice\| 536903\| Chobot\| OB\| 775754\| Chobot\| CZ0316\| Strakonice\| 551155\| Chrášťovice\| OA\| 654108\| Chrášťovice\| CZ0316\| Strakonice\| 551155\| Chrášťovice\| OA\| 654116\| Klínovice\| CZ0316\| Strakonice\| 550981\| Doubravice\| OA\| 631248\| Doubravice u Strakonic\| CZ0316\| Strakonice\| 550981\| Doubravice\| OA\| 631264\| Nahošín\| CZ0316\| Strakonice\| 560219\| Drachkov\| OA\| 726923\| Drachkov u Strakonic\| CZ0316\| Strakonice\| 551015\| Drahonice\| OA\| 600083\| Albrechtice\| CZ0316\| Strakonice\| 551015\| Drahonice\| OA\| 631710\| Drahonice\| CZ0316\| Strakonice\| 551023\| Drážov\| HA\| 632261\| Dobrš\| CZ0316\| Strakonice\| 551023\| Drážov\| HA\| 632279\| Drážov\| CZ0316\| Strakonice\| 551023\| Drážov\| HA\| 632287\| Kváskovice u Drážova\| CZ0316\| Strakonice\| 551023\| Drážov\| HA\| 632295\| Zálesí u Drážova\| CZ0316\| Strakonice\| 551040\| Dřešín\| HA\| 632899\| Chvalšovice\| CZ0316\| Strakonice\| 551040\| Dřešín\| HA\| 632864\| Dřešín\| CZ0316\| Strakonice\| 551040\| Dřešín\| HA\| 632872\| Dřešínek\| CZ0316\| Strakonice\| 560243\| Droužetice\| OA\| 632562\| Černíkov u Strakonic\| CZ0316\| Strakonice\| 560243\| Droužetice\| OA\| 632571\| Droužetice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0316\| Strakonice\| 551597\| Hajany\| OA\| 636533\| Hajany u Blatné\| CZ0316\| Strakonice\| 561690\| Hájek\| OA\| 636665\| Hájek u Bavorova\| CZ0316\| Strakonice\| 536628\| Hlupín\| OA\| 639915\| Hlupín\| CZ0316\| Strakonice\| 536369\| Hornosín\| OA\| 644765\| Hornosín\| CZ0316\| Strakonice\| 551104\| Hoslovice\| HA\| 645541\| Hodějov\| CZ0316\| Strakonice\| 551104\| Hoslovice\| HA\| 645559\| Hoslovice\| CZ0316\| Strakonice\| 551104\| Hoslovice\| HA\| 645567\| Škrobočov\| CZ0316\| Strakonice\| 551121\| Hoštice\| OA\| 646164\| Hoštice u Volyně\| CZ0316\| Strakonice\| 551163\| Jinín\| OB\| 660710\| Jinín\| CZ0316\| Strakonice\| 551163\| Jinín\| OB\| 660736\| Zorkovice\| CZ0316\| Strakonice\| 551180\| Kadov\| OA\| 661929\| Kadov u Blatné\| CZ0316\| Strakonice\| 551180\| Kadov\| OA\| 661937\| Lnářský Málkov\| CZ0316\| Strakonice\| 551180\| Kadov\| OA\| 661945\| Mračov\| CZ0316\| Strakonice\| 551180\| Kadov\| OA\| 725111\| Pole\| CZ0316\| Strakonice\| 551180\| Kadov\| OA\| 661953\| Vrbno\| CZ0316\| Strakonice\| 536946\| Kalenice\| OA\| 662151\| Kalenice\| CZ0316\| Strakonice\| 560405\| Kladruby\| OA\| 665321\| Kladruby u Strakonic\| CZ0316\| Strakonice\| 536601\| Kocelovice\| OA\| 667579\| Kocelovice\| CZ0316\| Strakonice\| 536342\| Krajníčko\| OA\| 672319\| Krajníčko\| CZ0316\| Strakonice\| 551261\| Kraselov\| HA\| 673145\| Kraselov\| CZ0316\| Strakonice\| 551261\| Kraselov\| HA\| 673170\| Mladotice u Kraselova\| CZ0316\| Strakonice\| 536954\| Krejnice\| OA\| 674346\| Krejnice\| CZ0316\| Strakonice\| 536555\| Krty-Hradec\| OA\| 675181\| Krty u Strakonic\| CZ0316\| Strakonice\| 560391\| Kuřimany\| OA\| 677671\| Kuřimany\| CZ0316\| Strakonice\| 536750\| Kváskovice\| OA\| 678201\| Kváskovice\| CZ0316\| Strakonice\| 598950\| Lažánky\| OA\| 605239\| Lažánky\| CZ0316\| Strakonice\| 560197\| Lažany\| OA\| 631256\| Lažany u Doubravice\| CZ0316\| Strakonice\| 536831\| Libětice\| HA\| 752495\| Libětice\| CZ0316\| Strakonice\| 551341\| Litochovice\| OA\| 685381\| Litochovice u Volyně\| CZ0316\| Strakonice\| 551341\| Litochovice\| OA\| 685399\| Neuslužice\| CZ0316\| Strakonice\| 551341\| Litochovice\| OA\| 685402\| Střítež u Volyně\| CZ0316\| Strakonice\| 551350\| Lnáře\| OA\| 686247\| Lnáře\| CZ0316\| Strakonice\| 551350\| Lnáře\| OA\| 686255\| Zahorčice u Lnář\| CZ0316\| Strakonice\| 536822\| Lom\| OA\| 686549\| Lom u Blatné\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0316\| Strakonice\| 536822\| Lom\| OA\| 686557\| Míreč\| CZ0316\| Strakonice\| 536466\| Mačkov\| OA\| 689734\| Mačkov\| CZ0316\| Strakonice\| 551384\| Malenice\| HA\| 690724\| Malenice\| CZ0316\| Strakonice\| 551392\| Mečichov\| OA\| 692409\| Mečichov\| CZ0316\| Strakonice\| 536415\| Měkynec\| OA\| 604577\| Měkynec\| CZ0316\| Strakonice\| 536539\| Milejovice\| OA\| 646172\| Milejovice\| CZ0316\| Strakonice\| 551414\| Miloňovice\| OA\| 695092\| Miloňovice\| CZ0316\| Strakonice\| 551414\| Miloňovice\| OA\| 695114\| Sudkovice\| CZ0316\| Strakonice\| 536563\| Mnichov\| OA\| 697443\| Mnichov\| CZ0316\| Strakonice\| 551473\| Myštice\| OB\| 700835\| Kožlí u Myštic\| CZ0316\| Strakonice\| 551473\| Myštice\| OB\| 700851\| Myštice\| CZ0316\| Strakonice\| 551473\| Myštice\| OB\| 700894\| Vahlovice\| CZ0316\| Strakonice\| 551473\| Myštice\| OB\| 700908\| Výšice\| CZ0316\| Strakonice\| 536644\| Nebřehovice\| OA\| 701840\| Nebřehovice\| CZ0316\| Strakonice\| 536644\| Nebřehovice\| OA\| 701858\| Zadní Ptákovice\| CZ0316\| Strakonice\| 536474\| Němčice\| OA\| 702951\| Němčice u Volyně\| CZ0316\| Strakonice\| 536725\| Němětice\| OA\| 704521\| Němětice\| CZ0316\| Strakonice\| 551520\| Nihošovice\| OA\| 774111\| Jetišov\| CZ0316\| Strakonice\| 551520\| Nihošovice\| OA\| 704539\| Nihošovice\| CZ0316\| Strakonice\| 536962\| Nišovice\| HB\| 704636\| Nišovice\| CZ0316\| Strakonice\| 560201\| Nová Ves\| HA\| 782505\| Lhota pod Kůstrým\| CZ0316\| Strakonice\| 560201\| Nová Ves\| HA\| 705535\| Nová Ves u Strakonic\| CZ0316\| Strakonice\| 560201\| Nová Ves\| HA\| 782513\| Víska u Strakonic\| CZ0316\| Strakonice\| 551554\| Novosedly\| OB\| 706892\| Koclov\| CZ0316\| Strakonice\| 551554\| Novosedly\| OB\| 706906\| Novosedly u Strakonic\| CZ0316\| Strakonice\| 551554\| Novosedly\| OB\| 706914\| Sloučín\| CZ0316\| Strakonice\| 551562\| Osek\| OB\| 712892\| Jemnice u Oseka\| CZ0316\| Strakonice\| 551562\| Osek\| OB\| 712906\| Malá Turná\| CZ0316\| Strakonice\| 551562\| Osek\| OB\| 712914\| Osek u Radomyšle\| CZ0316\| Strakonice\| 551562\| Osek\| OB\| 712922\| Petrovice u Oseka\| CZ0316\| Strakonice\| 551562\| Osek\| OB\| 742104\| Rohozná u Rovné\| CZ0316\| Strakonice\| 551571\| Paračov\| OA\| 717649\| Paračov\| CZ0316\| Strakonice\| 598887\| Pivkovice\| OA\| 721182\| Pivkovice\| CZ0316\| Strakonice\| 536911\| Pohorovice\| OB\| 676705\| Kloub\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0316\| Strakonice\| 536911\| Pohorovice\| OB\| 676721\| Pohorovice\| CZ0316\| Strakonice\| 551619\| Pracejovice\| OA\| 726931\| Makarov\| HA CZ0316\| Strakonice\| 551619\| Pracejovice\| OA\| 726940\| Pracejovice\| CZ0316\| Strakonice\| 536547\| Přechovice\| OA\| 646181\| Přechovice\| CZ0316\| Strakonice\| 551627\| Předmíř\| OA\| 693537\| Metly\| CZ0316\| Strakonice\| 551627\| Předmíř\| OA\| 734349\| Předmíř\| CZ0316\| Strakonice\| 551627\| Předmíř\| OA\| 745791\| Řiště\| CZ0316\| Strakonice\| 551627\| Předmíř\| OA\| 790923\| Zámlyní\| CZ0316\| Strakonice\| 536792\| Přední Zborovice\| OA\| 757161\| Přední Zborovice\| CZ0316\| Strakonice\| 551635\| Předslavice\| OA\| 734454\| Kakovice u Volyně\| CZ0316\| Strakonice\| 551635\| Předslavice\| OA\| 734462\| Marčovice\| CZ0316\| Strakonice\| 551635\| Předslavice\| OA\| 734471\| Předslavice\| CZ0316\| Strakonice\| 551635\| Předslavice\| OA\| 734489\| Úlehle u Předslavic\| CZ0316\| Strakonice\| 551635\| Předslavice\| OA\| 734497\| Všechlapy u Volyně\| CZ0316\| Strakonice\| 536423\| Radějovice\| OA\| 703982\| Radějovice u Netonic\| CZ0316\| Strakonice\| 551660\| Radomyšl\| OA\| 738204\| Domanice\| CZ0316\| Strakonice\| 551660\| Radomyšl\| OA\| 738239\| Kaletice\| CZ0316\| Strakonice\| 551660\| Radomyšl\| OA\| 740586\| Láz u Radomyšle\| CZ0316\| Strakonice\| 551660\| Radomyšl\| OA\| 738212\| Leskovice u Radomyšle\| CZ0316\| Strakonice\| 551660\| Radomyšl\| OA\| 632589\| Podolí u Strakonic\| CZ0316\| Strakonice\| 551660\| Radomyšl\| OA\| 738221\| Radomyšl\| CZ0316\| Strakonice\| 551660\| Radomyšl\| OA\| 740594\| Rojice\| CZ0316\| Strakonice\| 551678\| Radošovice\| OA\| 738581\| Kapsova Lhota\| CZ0316\| Strakonice\| 551678\| Radošovice\| OA\| 759937\| Milíkovice\| CZ0316\| Strakonice\| 551678\| Radošovice\| OA\| 738590\| Radošovice u Strakonic\| CZ0316\| Strakonice\| 551678\| Radošovice\| OA\| 759945\| Svaryšov\| CZ0316\| Strakonice\| 536849\| Řepice\| OB\| 742121\| Řepice\| CZ0316\| Strakonice\| 536865\| Rovná\| OB\| 742112\| Rovná u Strakonic\| CZ0316\| Strakonice\| 551716\| Sedlice\| OA\| 700495\| Holušice u Mužetic\| CZ0316\| Strakonice\| 551716\| Sedlice\| OA\| 700509\| Mužetice\| CZ0316\| Strakonice\| 551716\| Sedlice\| OA\| 746886\| Němčice u Sedlice\| CZ0316\| Strakonice\| 551716\| Sedlice\| OA\| 746894\| Sedlice u Blatné\| CZ0316\| Strakonice\| 598909\| Skály\| OA\| 678210\| Skály u Kváskovic\| CZ0316\| Strakonice\| 551741\| Skočice\| OB\| 674061\| Lidmovice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0316\| Strakonice\| 551741\| Skočice\| OB\| 748315\| Skočice\| CZ0316\| Strakonice\| 551830\| Škvořetice\| OA\| 762750\| Pacelice\| CZ0316\| Strakonice\| 551830\| Škvořetice\| OA\| 762768\| Škvořetice\| CZ0316\| Strakonice\| 551759\| Sousedovice\| OA\| 752509\| Smiradice\| HA CZ0316\| Strakonice\| 551759\| Sousedovice\| OA\| 752517\| Sousedovice\| CZ0316\| Strakonice\| 536920\| Štěchovice\| OA\| 763276\| Štěchovice\| CZ0316\| Strakonice\| 530034\| Stožice\| OA\| 755729\| Křepice u Vodňan\| CZ0316\| Strakonice\| 530034\| Stožice\| OA\| 755745\| Stožice\| CZ0316\| Strakonice\| 550787\| Strakonice\| \| 755931\| Přední Ptákovice\| OA CZ0316\| Strakonice\| 551775\| Strašice\| HB\| 762717\| Škůdra\| CZ0316\| Strakonice\| 551775\| Strašice\| HB\| 756211\| Strašice v Pošumaví\| CZ0316\| Strakonice\| 551791\| Střelské Hoštice\| OA\| 671614\| Kozlov nad Otavou\| CZ0316\| Strakonice\| 551791\| Střelské Hoštice\| OA\| 747041\| Sedlo u Horažďovic\| CZ0316\| Strakonice\| 551791\| Střelské Hoštice\| OA\| 757489\| Střelské Hoštice\| CZ0316\| Strakonice\| 551791\| Střelské Hoštice\| OA\| 747050\| Střelskohoštická Lhota\| CZ0316\| Strakonice\| 536784\| Strunkovice nad Volyňkou\| OA\| 757179\| Strunkovice nad Volyňkou\| CZ0316\| Strakonice\| 536598\| Tchořovice\| OB\| 766976\| Tchořovice\| CZ0316\| Strakonice\| 551899\| Třebohostice\| OA\| 770175\| Třebohostice\| CZ0316\| Strakonice\| 551899\| Třebohostice\| OA\| 770191\| Zadní Zborovice\| CZ0316\| Strakonice\| 536679\| Třešovice\| OA\| 660728\| Třešovice\| CZ0316\| Strakonice\| 536512\| Truskovice\| OA\| 651125\| Truskovice\| CZ0316\| Strakonice\| 536695\| Úlehle\| OA\| 774120\| Radkovice\| CZ0316\| Strakonice\| 536695\| Úlehle\| OA\| 774138\| Švejcarova Lhota\| HA CZ0316\| Strakonice\| 536695\| Úlehle\| OA\| 774146\| Úlehle\| CZ0316\| Strakonice\| 563951\| Únice\| OA\| 770167\| Hubenov u Třebohostic\| HA CZ0316\| Strakonice\| 563951\| Únice\| OA\| 770183\| Únice\| CZ0316\| Strakonice\| 551937\| Uzenice\| OB\| 775771\| Uzenice\| CZ0316\| Strakonice\| 536890\| Uzeničky\| OA\| 775789\| Uzeničky\| CZ0316\| Strakonice\| 536504\| Vacovice\| HA\| 701181\| Vacovice\| CZ0316\| Strakonice\| 536741\| Velká Turná\| OA\| 712931\| Velká Turná\| CZ0316\| Strakonice\| 551961\| Volenice\| OA\| 765261\| Ohrazenice u Tažovic\| CZ0316\| Strakonice\| 551961\| Volenice\| OA\| 765279\| Tažovice\| HA CZ0316\| Strakonice\| 551961\| Volenice\| OA\| 674354\| Vojnice\| CZ0316\| Strakonice\| 551961\| Volenice\| OA\| 784834\| Volenice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0316\| Strakonice\| 551970\| Volyně\| HA\| 704628\| Černětice\| CZ0316\| Strakonice\| 551970\| Volyně\| HA\| 704644\| Račí u Nišovic\| CZ0316\| Strakonice\| 551970\| Volyně\| HA\| 784940\| Starov\| CZ0316\| Strakonice\| 551970\| Volyně\| HA\| 784958\| Volyně\| CZ0316\| Strakonice\| 551970\| Volyně\| HA\| 784966\| Zechovice\| CZ0316\| Strakonice\| 551988\| Záboří\| OA\| 789313\| Záboří u Blatné\| CZ0316\| Strakonice\| 536482\| Zahorčice\| HB\| 789798\| Zahorčice u Volyně\| CZ0316\| Strakonice\| 536873\| Zvotoky\| HA\| 762725\| Zvotoky\| CZ0317\| Tábor\| 560448\| Běleč\| OA\| 601896\| Běleč u Mladé Vožice\| CZ0317\| Tábor\| 552097\| Borkovice\| OB\| 607606\| Borkovice\| CZ0317\| Tábor\| 552101\| Borotín\| OA\| 607665\| Borotín u Tábora\| CZ0317\| Tábor\| 552101\| Borotín\| OA\| 607681\| Kamenná Lhota u Borotína\| CZ0317\| Tábor\| 552101\| Borotín\| OA\| 682012\| Libenice u Tábora\| HA CZ0317\| Tábor\| 552101\| Borotín\| OA\| 607690\| Pikov\| CZ0317\| Tábor\| 552127\| Bradáčov\| HA\| 608963\| Bradáčov\| CZ0317\| Tábor\| 552127\| Bradáčov\| HA\| 608971\| Horní Světlá u Bradáčova\| CZ0317\| Tábor\| 552143\| Budislav\| OB\| 615421\| Budislav\| CZ0317\| Tábor\| 552143\| Budislav\| OB\| 639044\| Hlavňov u Budislavi\| CZ0317\| Tábor\| 552143\| Budislav\| OB\| 790851\| Záluží u Budislavě\| CZ0317\| Tábor\| 552453\| Chotěmice\| OB\| 653039\| Chotěmice\| CZ0317\| Tábor\| 552461\| Chotoviny\| OB\| 658049\| Beranova Lhota\| CZ0317\| Tábor\| 552461\| Chotoviny\| OB\| 658278\| Broučkova Lhota\| CZ0317\| Tábor\| 552461\| Chotoviny\| OB\| 653403\| Červené Záhoří\| CZ0317\| Tábor\| 552461\| Chotoviny\| OB\| 653411\| Chotoviny\| CZ0317\| Tábor\| 552461\| Chotoviny\| OB\| 658286\| Jeníčkova Lhota\| CZ0317\| Tábor\| 552461\| Chotoviny\| OB\| 653420\| Liderovice\| CZ0317\| Tábor\| 552461\| Chotoviny\| OB\| 653438\| Moraveč u Chotovin\| CZ0317\| Tábor\| 552461\| Chotoviny\| OB\| 745413\| Řevnov\| CZ0317\| Tábor\| 552461\| Chotoviny\| OB\| 653462\| Sedlečko u Chotovin\| CZ0317\| Tábor\| 552461\| Chotoviny\| OB\| 653471\| Vrážná\| CZ0317\| Tábor\| 552470\| Choustník\| OA\| 653594\| Choustník\| CZ0317\| Tábor\| 552470\| Choustník\| OA\| 653608\| Kajetín\| CZ0317\| Tábor\| 552470\| Choustník\| OA\| 653616\| Předboř u Choustníku\| CZ0317\| Tábor\| 563145\| Chrbonín\| OB\| 654124\| Chrbonín\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0317\| Tábor\| 552496\| Chýnov\| OB\| 655473\| Chýnov u Tábora\| CZ0317\| Tábor\| 552496\| Chýnov\| OB\| 627399\| Dobronice u Chýnova\| CZ0317\| Tábor\| 552496\| Chýnov\| OB\| 666572\| Kloužovice\| CZ0317\| Tábor\| 552496\| Chýnov\| OB\| 666581\| Velmovice\| CZ0317\| Tábor\| 552496\| Chýnov\| OB\| 655481\| Záhostice\| CZ0317\| Tábor\| 552208\| Dírná\| OB\| 626091\| Dírná\| CZ0317\| Tábor\| 552208\| Dírná\| OB\| 689700\| Lžín\| CZ0317\| Tábor\| 552208\| Dírná\| OB\| 626104\| Nová Ves u Dírné\| CZ0317\| Tábor\| 552208\| Dírná\| OB\| 626112\| Záříčí u Dírné\| CZ0317\| Tábor\| 552208\| Dírná\| OB\| 626121\| Závsí\| CZ0317\| Tábor\| 563650\| Dlouhá Lhota\| OA\| 626406\| Dlouhá Lhota u Tábora\| CZ0317\| Tábor\| 552241\| Dolní Hořice\| OA\| 652814\| Chotčiny\| HA CZ0317\| Tábor\| 552241\| Dolní Hořice\| OA\| 629103\| Dolní Hořice\| CZ0317\| Tábor\| 552241\| Dolní Hořice\| OA\| 708585\| Hartvíkov\| HA CZ0317\| Tábor\| 552241\| Dolní Hořice\| OA\| 629120\| Kladruby\| CZ0317\| Tábor\| 552241\| Dolní Hořice\| OA\| 629138\| Lejčkov\| CZ0317\| Tábor\| 552241\| Dolní Hořice\| OA\| 652822\| Mašovice\| CZ0317\| Tábor\| 552241\| Dolní Hořice\| OA\| 726079\| Nové Dvory u Pořína\| CZ0317\| Tábor\| 552241\| Dolní Hořice\| OA\| 708607\| Oblajovice\| HA CZ0317\| Tábor\| 552241\| Dolní Hořice\| OA\| 726087\| Pořín\| CZ0317\| Tábor\| 552241\| Dolní Hořice\| OA\| 732907\| Prasetín\| HA CZ0317\| Tábor\| 560529\| Dolní Hrachovice\| OA\| 724696\| Horní Hrachovice\| CZ0317\| Tábor\| 560529\| Dolní Hrachovice\| OA\| 724726\| Mostek u Ratibořských Hor\| CZ0317\| Tábor\| 552275\| Dráchov\| OB\| 632066\| Dráchov\| CZ0317\| Tábor\| 563765\| Drahov\| OA\| 631990\| Drahov\| CZ0317\| Tábor\| 560481\| Hlasivo\| OA\| 638838\| Hlasivo\| CZ0317\| Tábor\| 560481\| Hlasivo\| OA\| 638854\| Rašovice u Hlasiva\| CZ0317\| Tábor\| 552321\| Hlavatce\| OB\| 624888\| Debrník\| CZ0317\| Tábor\| 552321\| Hlavatce\| OB\| 638935\| Hlavatce\| CZ0317\| Tábor\| 552321\| Hlavatce\| OB\| 638943\| Vyhnanice\| CZ0317\| Tábor\| 598992\| Hodětín\| OB\| 605174\| Blatec u Hodětína\| CZ0317\| Tábor\| 598992\| Hodětín\| OB\| 640263\| Hodětín\| CZ0317\| Tábor\| 562963\| Jedlany\| OB\| 658057\| Jedlany\| CZ0317\| Tábor\| 552534\| Jistebnice\| OA\| 608793\| Božejovice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0317\| Tábor\| 552534\| Jistebnice\| OA\| 661155\| Chlum u Jistebnice\| HA CZ0317\| Tábor\| 552534\| Jistebnice\| OA\| 661139\| Cunkov\| HA CZ0317\| Tábor\| 552534\| Jistebnice\| OA\| 608815\| Drahnětice\| CZ0317\| Tábor\| 552534\| Jistebnice\| OA\| 661171\| Jistebnice\| HA CZ0317\| Tábor\| 552534\| Jistebnice\| OA\| 689963\| Makov u Jistebnice\| CZ0317\| Tábor\| 552534\| Jistebnice\| OA\| 712302\| Orlov u Jistebnice\| HA CZ0317\| Tábor\| 552534\| Jistebnice\| OA\| 689971\| Padařov\| CZ0317\| Tábor\| 552534\| Jistebnice\| OA\| 661198\| Plechov\| HA CZ0317\| Tábor\| 552534\| Jistebnice\| OA\| 661201\| Pohoří u Jistebnice\| CZ0317\| Tábor\| 552534\| Jistebnice\| OA\| 608831\| Svoříž\| CZ0317\| Tábor\| 552534\| Jistebnice\| OA\| 689998\| Vlásenice u Makova\| CZ0317\| Tábor\| 552534\| Jistebnice\| OA\| 661228\| Zvěstonín\| CZ0317\| Tábor\| 530042\| Katov\| OA\| 615439\| Katov u Budislavi\| CZ0317\| Tábor\| 563986\| Klenovice\| OA\| 666106\| Klenovice u Soběslavi\| CZ0317\| Tábor\| 599280\| Komárov\| OA\| 668664\| Komárov u Soběslavi\| CZ0317\| Tábor\| 552585\| Košice\| OA\| 670804\| Doubí nad Lužnicí\| CZ0317\| Tábor\| 552585\| Košice\| OA\| 670812\| Košice u Soběslavi\| CZ0317\| Tábor\| 560634\| Krátošice\| OA\| 674176\| Krátošice\| CZ0317\| Tábor\| 563030\| Krtov\| OB\| 675156\| Krtov\| CZ0317\| Tábor\| 599255\| Mezná\| OB\| 693791\| Mezná u Soběslavi\| CZ0317\| Tábor\| 552704\| Mladá Vožice\| OA\| 604976\| Bendovo Záhoří\| CZ0317\| Tábor\| 552704\| Mladá Vožice\| OA\| 604984\| Blanice u Mladé Vožice\| CZ0317\| Tábor\| 552704\| Mladá Vožice\| OA\| 656909\| Janov u Mladé Vožice\| CZ0317\| Tábor\| 552704\| Mladá Vožice\| OA\| 604992\| Krchova Lomná\| CZ0317\| Tábor\| 552704\| Mladá Vožice\| OA\| 696722\| Mladá Vožice\| CZ0317\| Tábor\| 552704\| Mladá Vožice\| OA\| 704881\| Noskov\| CZ0317\| Tábor\| 552704\| Mladá Vožice\| OA\| 738875\| Radvanov u Mladé Vožice\| HA CZ0317\| Tábor\| 552704\| Mladá Vožice\| OA\| 754064\| Stará Vožice\| CZ0317\| Tábor\| 552712\| Mlýny\| OA\| 697389\| Mlýny u Choustníku\| CZ0317\| Tábor\| 552721\| Myslkovice\| OB\| 700690\| Myslkovice\| CZ0317\| Tábor\| 549631\| Nadějkov\| OA\| 612910\| Brtec\| CZ0317\| Tábor\| 549631\| Nadějkov\| OA\| 701068\| Chlístov u Nadějkova\| HA CZ0317\| Tábor\| 549631\| Nadějkov\| OA\| 720445\| Modlíkov\| CZ0317\| Tábor\| 549631\| Nadějkov\| OA\| 720437\| Mozolov\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0317\| Tábor\| 549631\| Nadějkov\| OA\| 701084\| Nadějkov\| CZ0317\| Tábor\| 549631\| Nadějkov\| OA\| 720453\| Petříkovice\| CZ0317\| Tábor\| 549631\| Nadějkov\| OA\| 701092\| Starcova Lhota\| HA CZ0317\| Tábor\| 549631\| Nadějkov\| OA\| 612928\| Vratišov\| HA CZ0317\| Tábor\| 552747\| Nemyšl\| OA\| 703290\| Dědice u Nemyšle\| CZ0317\| Tábor\| 552747\| Nemyšl\| OA\| 646199\| Hoštice u Nemyšle\| CZ0317\| Tábor\| 552747\| Nemyšl\| OA\| 703311\| Nemyšl\| CZ0317\| Tábor\| 552747\| Nemyšl\| OA\| 703320\| Prudice\| CZ0317\| Tábor\| 552763\| Nová Ves u Chýnova\| OB\| 705870\| Nová Ves u Chýnova\| CZ0317\| Tábor\| 563455\| Nová Ves u Mladé Vožice\| OA\| 705900\| Horní Střítež\| CZ0317\| Tábor\| 563455\| Nová Ves u Mladé Vožice\| OA\| 705918\| Křtěnovice\| CZ0317\| Tábor\| 563455\| Nová Ves u Mladé Vožice\| OA\| 705926\| Mutice\| CZ0317\| Tábor\| 563455\| Nová Ves u Mladé Vožice\| OA\| 705934\| Nová Ves u Mladé Vožice\| CZ0317\| Tábor\| 552798\| Oldřichov\| OB\| 709956\| Oldřichov u Mladé Vožice\| CZ0317\| Tábor\| 552828\| Planá nad Lužnicí\| OA\| 721336\| Planá nad Lužnicí\| CZ0317\| Tábor\| 560553\| Pohnánec\| HB\| 724700\| Pohnánec\| CZ0317\| Tábor\| 552852\| Pohnání\| HA\| 724734\| Pohnání\| CZ0317\| Tábor\| 552861\| Pojbuky\| HA\| 724980\| Pojbuky\| CZ0317\| Tábor\| 552861\| Pojbuky\| HA\| 724998\| Zadní Lomná\| CZ0317\| Tábor\| 552895\| Přehořov\| OB\| 648761\| Hrušova Lhota\| CZ0317\| Tábor\| 552895\| Přehořov\| OB\| 734501\| Kvasejovice u Soběslavi\| CZ0317\| Tábor\| 552895\| Přehořov\| OB\| 734519\| Přehořov u Soběslavi\| CZ0317\| Tábor\| 563374\| Psárov\| OA\| 736392\| Psárov\| CZ0317\| Tábor\| 563374\| Psárov\| OA\| 736406\| Tříklasovice\| CZ0317\| Tábor\| 552917\| Radenín\| OA\| 737500\| Bítov u Radenína\| CZ0317\| Tábor\| 552917\| Radenín\| OA\| 648256\| Hroby\| CZ0317\| Tábor\| 552917\| Radenín\| OA\| 648264\| Kozmice u Chýnova\| CZ0317\| Tábor\| 552917\| Radenín\| OA\| 648272\| Lažany u Chýnova\| CZ0317\| Tábor\| 552917\| Radenín\| OA\| 737518\| Radenín\| CZ0317\| Tábor\| 552992\| Ratibořské Hory\| OA\| 633259\| Dub u Ratibořských Hor\| CZ0317\| Tábor\| 552992\| Ratibořské Hory\| OA\| 724211\| Podolí u Ratibořských Hor\| CZ0317\| Tábor\| 552992\| Ratibořské Hory\| OA\| 739863\| Ratibořice u Tábora\| CZ0317\| Tábor\| 552992\| Ratibořské Hory\| OA\| 739880\| Ratibořské Hory\| CZ0317\| Tábor\| 552992\| Ratibořské Hory\| OA\| 786667\| Vřesce\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0317\| Tábor\| 560511\| Řemíčov\| OA\| 745073\| Řemíčov\| CZ0317\| Tábor\| 599115\| Řípec\| OA\| 745766\| Řípec\| CZ0317\| Tábor\| 560626\| Rodná\| HA\| 724718\| Blanička\| CZ0317\| Tábor\| 560626\| Rodná\| HA\| 740284\| Nahořany u Mladé Vožice\| CZ0317\| Tábor\| 560626\| Rodná\| HA\| 740292\| Rodná\| CZ0317\| Tábor\| 553018\| Roudná\| OA\| 741591\| Roudná nad Lužnicí\| CZ0317\| Tábor\| 553204\| Šebířov\| OB\| 675580\| Křekovice u Vyšetic\| CZ0317\| Tábor\| 553204\| Šebířov\| OB\| 762211\| Šebířov\| CZ0317\| Tábor\| 553204\| Šebířov\| OB\| 788546\| Vyšetice\| CZ0317\| Tábor\| 553204\| Šebířov\| OB\| 762229\| Záříčí u Mladé Vožice\| CZ0317\| Tábor\| 599263\| Sedlečko u Soběslavě\| OB\| 793817\| Sedlečko u Soběslavě\| CZ0317\| Tábor\| 553069\| Sezimovo Ústí\| OA\| 747688\| Sezimovo Ústí\| CZ0317\| Tábor\| 553077\| Skalice\| OA\| 747882\| Rybova Lhota\| CZ0317\| Tábor\| 553077\| Skalice\| OA\| 747891\| Skalice nad Lužnicí\| CZ0317\| Tábor\| 553077\| Skalice\| OA\| 770019\| Třebiště\| CZ0317\| Tábor\| 553085\| Skopytce\| OB\| 650552\| Chabrovice\| CZ0317\| Tábor\| 553085\| Skopytce\| OB\| 748358\| Skopytce\| CZ0317\| Tábor\| 599026\| Slapsko\| OA\| 749567\| Moraveč u Mladé Vožice\| CZ0317\| Tábor\| 599026\| Slapsko\| OA\| 749575\| Slapsko\| CZ0317\| Tábor\| 553123\| Smilovy Hory\| HA\| 779610\| Malý Ježov\| CZ0317\| Tábor\| 553123\| Smilovy Hory\| HA\| 738484\| Radostovice u Smilových Hor\| CZ0317\| Tábor\| 553123\| Smilovy Hory\| HA\| 751065\| Smilovy Hory\| CZ0317\| Tábor\| 553123\| Smilovy Hory\| HA\| 751073\| Stojslavice\| CZ0317\| Tábor\| 553123\| Smilovy Hory\| HA\| 779636\| Těchobuz II\| CZ0317\| Tábor\| 553123\| Smilovy Hory\| HA\| 779628\| Velký Ježov\| CZ0317\| Tábor\| 553131\| Soběslav\| OA\| 751804\| Chlebov\| CZ0317\| Tábor\| 553131\| Soběslav\| OA\| 780421\| Nedvědice u Soběslavi\| CZ0317\| Tábor\| 553131\| Soběslav\| OA\| 751707\| Soběslav\| CZ0317\| Tábor\| 553174\| Sudoměřice u Tábora\| OA\| 758884\| Sudoměřice u Tábora\| CZ0317\| Tábor\| 552046\| Tábor\| \| 790991\| Zárybničná Lhota\| SX CZ0317\| Tábor\| 563153\| Třebějice\| OB\| 769461\| Třebějice\| CZ0317\| Tábor\| 553239\| Tučapy\| OB\| 771180\| Brandlín u Tučap\| CZ0317\| Tábor\| 553239\| Tučapy\| OB\| 771198\| Dvorce u Tučap\| CZ0317\| Tábor\| 553239\| Tučapy\| OB\| 771201\| Tučapy u Soběslavi\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0317\| Tábor\| 551601\| Turovec\| OA\| 705888\| Turovec\| CZ0317\| Tábor\| 599123\| Ústrašice\| OA\| 775436\| Ústrašice\| CZ0317\| Tábor\| 553255\| Val\| OA\| 776122\| Hamr nad Nežárkou\| CZ0317\| Tábor\| 553255\| Val\| OA\| 776131\| Val u Veselí nad Lužnicí\| CZ0317\| Tábor\| 553263\| Vesce\| OB\| 780405\| Čeraz\| CZ0317\| Tábor\| 553263\| Vesce\| OB\| 780413\| Mokrá u Soběslavi\| CZ0317\| Tábor\| 553263\| Vesce\| OB\| 780430\| Vesce u Soběslavi\| CZ0317\| Tábor\| 553271\| Veselí nad Lužnicí\| OB\| 644978\| Horusice\| CZ0317\| Tábor\| 553271\| Veselí nad Lužnicí\| OB\| 780685\| Veselí nad Lužnicí\| CZ0317\| Tábor\| 553280\| Vilice\| OA\| 782050\| Vilice\| CZ0317\| Tábor\| 553298\| Vlastiboř\| OB\| 783404\| Svinky\| CZ0317\| Tábor\| 553298\| Vlastiboř\| OB\| 783412\| Vlastiboř u Soběslavi\| CZ0317\| Tábor\| 553298\| Vlastiboř\| OB\| 783421\| Záluží u Vlastiboře\| CZ0317\| Tábor\| 563447\| Vlčeves\| OA\| 783641\| Vlčeves\| CZ0317\| Tábor\| 553310\| Vlkov\| OA\| 784061\| Vlkov nad Lužnicí\| CZ0317\| Tábor\| 553328\| Vodice\| HA\| 630551\| Babčice\| CZ0317\| Tábor\| 553328\| Vodice\| HA\| 630560\| Domamyšl\| CZ0317\| Tábor\| 553328\| Vodice\| HA\| 784265\| Malešín u Vodice\| CZ0317\| Tábor\| 553328\| Vodice\| HA\| 784273\| Vodice u Tábora\| CZ0317\| Tábor\| 563927\| Zadní Střítež\| HA\| 725005\| Zadní Střítež\| CZ0317\| Tábor\| 553417\| Želeč\| OB\| 795810\| Bezděčín\| CZ0317\| Tábor\| 553417\| Želeč\| OB\| 795828\| Želeč u Tábora\| CZ0317\| Tábor\| 599034\| Zhoř u Mladé Vožice\| OB\| 709981\| Zhoř u Mladé Vožice\| CZ0317\| Tábor\| 563897\| Žíšov\| OA\| 780693\| Žíšov u Veselí nad Lužnicí\| CZ0317\| Tábor\| 599271\| Zlukov\| OA\| 793361\| Zlukov\| CZ0317\| Tábor\| 553409\| Zvěrotice\| OB\| 793825\| Zvěrotice\| CZ0321\| Domažlice\| 553433\| Babylon\| OA\| 600717\| Babylon\| CZ0321\| Domažlice\| 553441\| Bělá nad Radbuzou\| OA\| 601624\| Bělá nad Radbuzou\| CZ0321\| Domažlice\| 553441\| Bělá nad Radbuzou\| OA\| 601632\| Bystřice u Bělé nad Radbuzou\| CZ0321\| Domažlice\| 553441\| Bělá nad Radbuzou\| OA\| 601641\| Čečín\| CZ0321\| Domažlice\| 553441\| Bělá nad Radbuzou\| OA\| 601659\| Černá Hora u Bělé nad Radbuzou\| CZ0321\| Domažlice\| 553441\| Bělá nad Radbuzou\| OA\| 601667\| Doubravka u Bělé nad Radbuzou\| CZ0321\| Domažlice\| 553441\| Bělá nad Radbuzou\| OA\| 751189\| Pleš\| HA CZ0321\| Domažlice\| 553441\| Bělá nad Radbuzou\| OA\| 751162\| Smolov\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0321\| Domažlice\| 553441\| Bělá nad Radbuzou\| OA\| 601675\| Újezd Svatého Kříže\| CZ0321\| Domažlice\| 553441\| Bělá nad Radbuzou\| OA\| 751171\| Železná u Smolova\| CZ0321\| Domažlice\| 553450\| Blížejov\| \| 687855\| Lštění nad Zubřinou\| OA CZ0321\| Domažlice\| 553450\| Blížejov\| \| 687863\| Malonice nad Zubřinou\| OA CZ0321\| Domažlice\| 566136\| Brnířov\| HB\| 609951\| Brnířov\| CZ0321\| Domažlice\| 553506\| Bukovec\| OA\| 615935\| Bukovec u Horšovského Týna\| CZ0321\| Domažlice\| 566080\| Čečovice\| OB\| 615943\| Čečovice u Bukovce\| CZ0321\| Domažlice\| 553514\| Čermná\| OA\| 619701\| Čermná u Staňkova\| CZ0321\| Domažlice\| 553531\| Černíkov\| OA\| 620190\| Černíkov\| CZ0321\| Domažlice\| 553531\| Černíkov\| OA\| 750191\| Nevděk\| HA CZ0321\| Domažlice\| 553531\| Černíkov\| OA\| 743496\| Rudoltice u Černíkova\| CZ0321\| Domažlice\| 553531\| Černíkov\| OA\| 750204\| Slavíkovice\| CZ0321\| Domažlice\| 553531\| Černíkov\| OA\| 782076\| Vílov\| CZ0321\| Domažlice\| 553549\| Česká Kubice\| HA\| 621366\| Česká Kubice\| CZ0321\| Domažlice\| 553549\| Česká Kubice\| HA\| 634557\| Dolní Folmava\| CZ0321\| Domažlice\| 553549\| Česká Kubice\| HA\| 634565\| Horní Folmava\| CZ0321\| Domažlice\| 553549\| Česká Kubice\| HA\| 752720\| Nový Spálenec\| CZ0321\| Domažlice\| 553549\| Česká Kubice\| HA\| 752746\| Starý Spálenec\| CZ0321\| Domažlice\| 553727\| Chocomyšl\| OA\| 652105\| Chocomyšl\| CZ0321\| Domažlice\| 553735\| Chodov\| HA\| 652130\| Chodov u Domažlic\| CZ0321\| Domažlice\| 553743\| Chodská Lhota\| OA\| 652253\| Chodská Lhota\| CZ0321\| Domažlice\| 553557\| Díly\| HB\| 626082\| Díly\| CZ0321\| Domažlice\| 553425\| Domažlice\| OA\| 630853\| Domažlice\| CZ0321\| Domažlice\| 553425\| Domažlice\| OA\| 637980\| Havlovice u Domažlic\| CZ0321\| Domažlice\| 553573\| Drahotín\| OA\| 631884\| Drahotín\| CZ0321\| Domažlice\| 553581\| Draženov\| OA\| 632112\| Draženov\| CZ0321\| Domažlice\| 553654\| Holýšov\| OA\| 643068\| Dolní Kamenice u Staňkova\| CZ0321\| Domažlice\| 553654\| Holýšov\| OA\| 641553\| Holýšov\| CZ0321\| Domažlice\| 566276\| Hora Svatého Václava\| HA\| 631892\| Hora Svatého Václava\| CZ0321\| Domažlice\| 566276\| Hora Svatého Václava\| HA\| 631906\| Načetín u Drahotína\| CZ0321\| Domažlice\| 566276\| Hora Svatého Václava\| HA\| 631931\| Šidlákov\| CZ0321\| Domažlice\| 553671\| Horšovský Týn\| \| 747327\| Borovice u Horšovského Týna\| OA CZ0321\| Domažlice\| 553671\| Horšovský Týn\| \| 763837\| Hašov\| OA CZ0321\| Domažlice\| 553671\| Horšovský Týn\| \| 781649\| Oplotec\| OA NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0321\| Domažlice\| 553671\| Horšovský Týn\| \| 763845\| Svinná u Štítar\| OA CZ0321\| Domažlice\| 553671\| Horšovský Týn\| \| 763861\| Tasnovice\| OA CZ0321\| Domažlice\| 553689\| Hostouň\| OA\| 641375\| Babice u Holubče\| CZ0321\| Domažlice\| 553689\| Hostouň\| OA\| 641383\| Holubeč\| CZ0321\| Domažlice\| 553689\| Hostouň\| OA\| 645931\| Horoušany u Hostouně\| CZ0321\| Domažlice\| 553689\| Hostouň\| OA\| 645940\| Hostouň u Horšovského Týna\| CZ0321\| Domažlice\| 553689\| Hostouň\| OA\| 641391\| Mělnice\| CZ0321\| Domažlice\| 553689\| Hostouň\| OA\| 645958\| Mírkovice\| CZ0321\| Domažlice\| 553689\| Hostouň\| OA\| 641405\| Přes\| CZ0321\| Domažlice\| 553689\| Hostouň\| OA\| 641413\| Skařez\| CZ0321\| Domažlice\| 553689\| Hostouň\| OA\| 645966\| Slatina u Hostouně\| CZ0321\| Domažlice\| 553689\| Hostouň\| OA\| 763853\| Štítary nad Radbuzou\| CZ0321\| Domažlice\| 553689\| Hostouň\| OA\| 645974\| Svržno\| CZ0321\| Domažlice\| 566179\| Hradiště\| OA\| 647454\| Hradiště u Domažlic\| CZ0321\| Domažlice\| 566331\| Hvožďany\| OA\| 697451\| Hvožďany u Poběžovic\| CZ0321\| Domažlice\| 566144\| Kanice\| OB\| 662992\| Kanice u Domažlic\| CZ0321\| Domažlice\| 553778\| Kaničky\| OA\| 663018\| Kaničky\| CZ0321\| Domažlice\| 553786\| Kdyně\| OA\| 627844\| Branišov na Šumavě\| HA CZ0321\| Domažlice\| 553786\| Kdyně\| OA\| 627852\| Dobříkov na Šumavě\| HA CZ0321\| Domažlice\| 553786\| Kdyně\| OA\| 664669\| Hluboká u Kdyně\| CZ0321\| Domažlice\| 553786\| Kdyně\| OA\| 664677\| Kdyně\| HA CZ0321\| Domažlice\| 553786\| Kdyně\| OA\| 609960\| Podzámčí\| HA CZ0321\| Domažlice\| 553786\| Kdyně\| OA\| 732851\| Prapořiště\| CZ0321\| Domažlice\| 553786\| Kdyně\| OA\| 751294\| Smržovice\| HA CZ0321\| Domažlice\| 553786\| Kdyně\| OA\| 754790\| Starec\| CZ0321\| Domažlice\| 553794\| Klenčí pod Čerchovem\| HA\| 619841\| Jindřichova Hora\| CZ0321\| Domažlice\| 553794\| Klenčí pod Čerchovem\| HA\| 666068\| Klenčí pod Čerchovem\| CZ0321\| Domažlice\| 553816\| Koloveč\| OA\| 668575\| Koloveč\| CZ0321\| Domažlice\| 553816\| Koloveč\| OA\| 668583\| Zichov\| HA CZ0321\| Domažlice\| 553824\| Kout na Šumavě\| OA\| 671231\| Kout na Šumavě\| CZ0321\| Domažlice\| 553859\| Libkov\| OA\| 682934\| Libkov\| CZ0321\| Domažlice\| 553867\| Loučim\| HA\| 686972\| Loučim\| CZ0321\| Domažlice\| 553891\| Luženičky\| OA\| 689301\| Luženice\| CZ0321\| Domažlice\| 553891\| Luženičky\| OA\| 689319\| Luženičky\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0321\| Domažlice\| 553913\| Meclov\| OB\| 770060\| Bozdíš\| CZ0321\| Domažlice\| 553913\| Meclov\| OB\| 692352\| Březí u Meclova\| CZ0321\| Domažlice\| 553913\| Meclov\| OB\| 770078\| Jeníkovice u Horšovského Týna\| CZ0321\| Domažlice\| 553913\| Meclov\| OB\| 692361\| Mašovice u Meclova\| CZ0321\| Domažlice\| 553913\| Meclov\| OB\| 692379\| Meclov\| CZ0321\| Domažlice\| 553913\| Meclov\| OB\| 692387\| Mračnice\| CZ0321\| Domažlice\| 553913\| Meclov\| OB\| 770086\| Mrchojedy\| CZ0321\| Domažlice\| 553913\| Meclov\| OB\| 770094\| Němčice u Třebnic\| CZ0321\| Domažlice\| 553913\| Meclov\| OB\| 770108\| Třebnice u Domažlic\| CZ0321\| Domažlice\| 553921\| Mezholezy (dříve okres Domažlice)\| OA\| 693553\| Mezholezy u Černíkova\| CZ0321\| Domažlice\| 553930\| Mezholezy (dříve okres Horšovský Týn)\| OA\| 615781\| Buková u Semněvic\| CZ0321\| Domažlice\| 553930\| Mezholezy (dříve okres Horšovský Týn)\| OA\| 693561\| Mezholezy u Horšovského Týna\| CZ0321\| Domažlice\| 553948\| Milavče\| OA\| 694509\| Milavče\| CZ0321\| Domažlice\| 553948\| Milavče\| OA\| 738255\| Radonice u Milavčí\| CZ0321\| Domažlice\| 566292\| Mnichov\| HA\| 697460\| Mnichov u Poběžovic\| CZ0321\| Domažlice\| 566292\| Mnichov\| HA\| 697478\| Pivoň\| CZ0321\| Domažlice\| 566292\| Mnichov\| HA\| 697486\| Vranov u Mnichova\| CZ0321\| Domažlice\| 599174\| Močerady\| OB\| 697672\| Močerady\| CZ0321\| Domažlice\| 599174\| Močerady\| OB\| 697681\| Nové Dvory u Močerad\| CZ0321\| Domažlice\| 553981\| Mrákov\| OA\| 666238\| Klíčov u Mrákova\| CZ0321\| Domažlice\| 553981\| Mrákov\| OA\| 700070\| Mrákov\| CZ0321\| Domažlice\| 553981\| Mrákov\| OA\| 700088\| Smolov u Domažlic\| CZ0321\| Domažlice\| 553999\| Mutěnín\| OA\| 700479\| Bezvěrov I\| HA CZ0321\| Domažlice\| 553999\| Mutěnín\| OA\| 798401\| Bezvěrov II\| HA CZ0321\| Domažlice\| 553999\| Mutěnín\| OA\| 700461\| Mutěnín\| CZ0321\| Domažlice\| 553999\| Mutěnín\| OA\| 700487\| Starý Kramolín\| CZ0321\| Domažlice\| 554006\| Nemanice\| HA\| 666076\| Lísková u Nemanic\| CZ0321\| Domažlice\| 554006\| Nemanice\| HA\| 702889\| Lučina u Nemanic\| CZ0321\| Domažlice\| 554006\| Nemanice\| HA\| 798380\| Mýtnice\| CZ0321\| Domažlice\| 554006\| Nemanice\| HA\| 702846\| Nemanice\| CZ0321\| Domažlice\| 554006\| Nemanice\| HA\| 702897\| Novosedly u Nemanic\| CZ0321\| Domažlice\| 599166\| Němčice\| HA\| 702960\| Němčice u Kdyně\| CZ0321\| Domažlice\| 599166\| Němčice\| HA\| 772569\| Úlíkov\| CZ0321\| Domažlice\| 554031\| Nevolice\| OA\| 704342\| Nevolice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0321\| Domažlice\| 599131\| Nová Ves\| OA\| 705543\| Nová Ves u Kdyně\| CZ0321\| Domažlice\| 554057\| Nový Kramolín\| HA\| 707741\| Nový Kramolín\| CZ0321\| Domažlice\| 554057\| Nový Kramolín\| HA\| 707805\| Valtířov u Nového Kramolína\| CZ0321\| Domažlice\| 554073\| Osvračín\| OB\| 716391\| Osvračín\| CZ0321\| Domažlice\| 599182\| Pařezov\| OA\| 707759\| Pařezov\| CZ0321\| Domažlice\| 554081\| Pasečnice\| OA\| 718131\| Pasečnice\| CZ0321\| Domažlice\| 554090\| Pec\| HA\| 718629\| Pec\| CZ0321\| Domažlice\| 566373\| Pelechy\| OA\| 756334\| Pelechy\| CZ0321\| Domažlice\| 554111\| Poběžovice\| OA\| 707767\| Ohnišťovice\| CZ0321\| Domažlice\| 554111\| Poběžovice\| OA\| 722863\| Poběžovice u Domažlic\| CZ0321\| Domažlice\| 554111\| Poběžovice\| OA\| 722871\| Sedlec u Poběžovic\| CZ0321\| Domažlice\| 554111\| Poběžovice\| OA\| 631914\| Sezemín\| HA CZ0321\| Domažlice\| 554111\| Poběžovice\| OA\| 631922\| Šibanov\| HB CZ0321\| Domažlice\| 554111\| Poběžovice\| OA\| 707783\| Šitboř\| CZ0321\| Domažlice\| 554111\| Poběžovice\| OA\| 697494\| Skláře u Mnichova\| HB CZ0321\| Domažlice\| 554111\| Poběžovice\| OA\| 722880\| Zámělíč\| CZ0321\| Domažlice\| 554120\| Pocinovice\| OA\| 722928\| Orlovice u Pocinovic\| HA CZ0321\| Domažlice\| 554120\| Pocinovice\| OA\| 722936\| Pocinovice\| CZ0321\| Domažlice\| 566365\| Poděvousy\| OA\| 619710\| Poděvousy\| CZ0321\| Domažlice\| 554138\| Postřekov\| HA\| 726168\| Postřekov\| CZ0321\| Domažlice\| 554154\| Puclice\| OB\| 736678\| Doubrava u Puclic\| CZ0321\| Domažlice\| 554154\| Puclice\| OB\| 736686\| Malý Malahov\| CZ0321\| Domažlice\| 554154\| Puclice\| OB\| 736694\| Puclice\| CZ0321\| Domažlice\| 554189\| Rybník\| HA\| 743941\| Korytany\| CZ0321\| Domažlice\| 554189\| Rybník\| HA\| 743950\| Mostek u Rybníku\| CZ0321\| Domažlice\| 554189\| Rybník\| HA\| 743968\| Novosedly u Rybníku\| CZ0321\| Domažlice\| 554189\| Rybník\| HA\| 743917\| Rybník nad Radbuzou\| CZ0321\| Domažlice\| 554189\| Rybník\| HA\| 743933\| Švarcava\| CZ0321\| Domažlice\| 554189\| Rybník\| HA\| 743976\| Velký Horšín\| CZ0321\| Domažlice\| 554189\| Rybník\| HA\| 743925\| Závist u Rybníku\| CZ0321\| Domažlice\| 554201\| Semněvice\| OB\| 615978\| Pocinovice u Semněvic\| CZ0321\| Domažlice\| 554201\| Semněvice\| OB\| 747343\| Semněvice\| CZ0321\| Domažlice\| 554201\| Semněvice\| OB\| 615986\| Šlovice u Bukovce\| CZ0321\| Domažlice\| 554251\| Spáňov\| OA\| 752771\| Spáňov\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0321\| Domažlice\| 554260\| Srbice\| OA\| 752916\| Srbice u Kolovče\| CZ0321\| Domažlice\| 554260\| Srbice\| OA\| 757349\| Strýčkovice\| CZ0321\| Domažlice\| 554260\| Srbice\| OA\| 752924\| Těšovice u Kolovče\| CZ0321\| Domažlice\| 554278\| Srby\| OA\| 753009\| Medná\| CZ0321\| Domažlice\| 554278\| Srby\| OA\| 753017\| Polžice u Horšovského Týna\| CZ0321\| Domažlice\| 554278\| Srby\| OA\| 753025\| Roudná u Horšovského Týna\| CZ0321\| Domažlice\| 554278\| Srby\| OA\| 753033\| Srby u Horšovského Týna\| CZ0321\| Domažlice\| 554278\| Srby\| OA\| 753041\| Vítání\| CZ0321\| Domažlice\| 554294\| Staňkov\| OB\| 753556\| Krchleby u Staňkova\| CZ0321\| Domažlice\| 554294\| Staňkov\| OB\| 753564\| Ohučov\| CZ0321\| Domažlice\| 554294\| Staňkov\| OB\| 753572\| Staňkov-město\| CZ0321\| Domažlice\| 554294\| Staňkov\| OB\| 798711\| Staňkov-ves\| CZ0321\| Domažlice\| 554294\| Staňkov\| OB\| 675920\| Vránov\| CZ0321\| Domažlice\| 566101\| Štichov\| OA\| 678341\| Štichov\| CZ0321\| Domažlice\| 554316\| Stráž\| OA\| 756342\| Stráž u Domažlic\| CZ0321\| Domažlice\| 554341\| Tlumačov\| OA\| 767573\| Tlumačov u Domažlic\| CZ0321\| Domažlice\| 554359\| Trhanov\| OA\| 768065\| Trhanov\| CZ0321\| Domažlice\| 566161\| Úboč\| OA\| 772551\| Úboč\| CZ0321\| Domažlice\| 554383\| Újezd\| OA\| 719951\| Petrovice u Domažlic\| CZ0321\| Domažlice\| 554383\| Újezd\| OA\| 773620\| Újezd u Domažlic\| CZ0321\| Domažlice\| 554391\| Únějovice\| OA\| 774359\| Únějovice\| CZ0321\| Domažlice\| 554405\| Úsilov\| OA\| 774740\| Úsilov\| CZ0321\| Domažlice\| 554413\| Velký Malahov\| OB\| 779644\| Jivjany\| CZ0321\| Domažlice\| 554413\| Velký Malahov\| OB\| 779652\| Ostromeč\| CZ0321\| Domažlice\| 554413\| Velký Malahov\| OB\| 779661\| Velký Malahov\| CZ0321\| Domažlice\| 554421\| Vidice\| OA\| 781622\| Chřebřany\| CZ0321\| Domažlice\| 554421\| Vidice\| OA\| 781631\| Libosváry\| CZ0321\| Domažlice\| 554421\| Vidice\| OA\| 781657\| Vidice\| CZ0321\| Domažlice\| 566250\| Vlkanov\| OA\| 707791\| Vlkanov u Nového Kramolína\| CZ0321\| Domažlice\| 566071\| Všekary\| OA\| 704172\| Všekary\| CZ0321\| Domažlice\| 554448\| Všepadly\| OA\| 787281\| Všepadly\| CZ0321\| Domažlice\| 554456\| Všeruby\| OA\| 613045\| Brůdek\| CZ0321\| Domažlice\| 554456\| Všeruby\| OA\| 650439\| Chalupy\| CZ0321\| Domažlice\| 554456\| Všeruby\| OA\| 636673\| Hájek u Všerub\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0321\| Domažlice\| 554456\| Všeruby\| OA\| 650421\| Hyršov\| CZ0321\| Domažlice\| 554456\| Všeruby\| OA\| 692336\| Maxov\| CZ0321\| Domažlice\| 554456\| Všeruby\| OA\| 787353\| Myslív u Všerub\| CZ0321\| Domažlice\| 554456\| Všeruby\| OA\| 650447\| Pláně na Šumavě\| CZ0321\| Domažlice\| 554456\| Všeruby\| OA\| 650455\| Pomezí na Šumavě\| CZ0321\| Domažlice\| 554456\| Všeruby\| OA\| 650463\| Sruby na Šumavě\| CZ0321\| Domažlice\| 554456\| Všeruby\| OA\| 787337\| Studánky u Všerub\| CZ0321\| Domažlice\| 554456\| Všeruby\| OA\| 787345\| Všeruby u Kdyně\| CZ0321\| Domažlice\| 554464\| Zahořany\| OA\| 608181\| Bořice u Domažlic\| CZ0321\| Domažlice\| 554464\| Zahořany\| OA\| 649031\| Hříchovice\| CZ0321\| Domažlice\| 554464\| Zahořany\| OA\| 712027\| Oprechtice na Šumavě\| CZ0321\| Domažlice\| 554464\| Zahořany\| OA\| 746908\| Sedlice u Domažlic\| CZ0321\| Domažlice\| 554464\| Zahořany\| OA\| 753505\| Stanětice\| CZ0321\| Domažlice\| 554464\| Zahořany\| OA\| 789925\| Zahořany u Domažlic\| CZ0321\| Domažlice\| 554472\| Ždánov\| OA\| 794996\| Ždánov\| CZ0322\| Klatovy\| 541842\| Běhařov\| OA\| 601390\| Běhařov\| CZ0322\| Klatovy\| 541842\| Běhařov\| OA\| 601411\| Úborsko\| CZ0322\| Klatovy\| 555797\| Běšiny\| HA\| 603317\| Běšiny\| CZ0322\| Klatovy\| 555797\| Běšiny\| HA\| 603325\| Hořákov\| CZ0322\| Klatovy\| 555797\| Běšiny\| HA\| 603333\| Kozí\| CZ0322\| Klatovy\| 555797\| Běšiny\| HA\| 603341\| Rajské\| CZ0322\| Klatovy\| 555797\| Běšiny\| HA\| 603350\| Úloh\| CZ0322\| Klatovy\| 555801\| Bezděkov\| OB\| 603481\| Bezděkov u Klatov\| CZ0322\| Klatovy\| 555801\| Bezděkov\| OB\| 603490\| Koryta u Bezděkova\| CZ0322\| Klatovy\| 555801\| Bezděkov\| OB\| 603503\| Struhadlo\| HA CZ0322\| Klatovy\| 555801\| Bezděkov\| OB\| 603511\| Tetětice u Bezděkova\| CZ0322\| Klatovy\| 578088\| Biřkov\| OB\| 675822\| Biřkov\| CZ0322\| Klatovy\| 555835\| Bolešiny\| OA\| 607126\| Bolešiny\| CZ0322\| Klatovy\| 555835\| Bolešiny\| OA\| 700720\| Domažličky\| CZ0322\| Klatovy\| 555835\| Bolešiny\| OA\| 700738\| Kroměždice\| CZ0322\| Klatovy\| 555835\| Bolešiny\| OA\| 700754\| Pečetín\| CZ0322\| Klatovy\| 555835\| Bolešiny\| OA\| 607142\| Slavošovice u Klatov\| CZ0322\| Klatovy\| 555835\| Bolešiny\| OA\| 700762\| Újezdec u Měcholup\| CZ0322\| Klatovy\| 541923\| Břežany\| OA\| 614891\| Břežany\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0322\| Klatovy\| 555894\| Budětice\| OA\| 615307\| Budětice\| CZ0322\| Klatovy\| 555894\| Budětice\| OA\| 615315\| Lipová Lhota\| CZ0322\| Klatovy\| 555894\| Budětice\| OA\| 784028\| Vlkonice\| CZ0322\| Klatovy\| 530085\| Bukovník\| OA\| 616133\| Bukovník\| CZ0322\| Klatovy\| 555941\| Čachrov\| HA\| 618209\| Bradné\| CZ0322\| Klatovy\| 555941\| Čachrov\| HA\| 618217\| Březí u Čachrova\| CZ0322\| Klatovy\| 555941\| Čachrov\| HA\| 618225\| Čachrov\| CZ0322\| Klatovy\| 555941\| Čachrov\| HA\| 618233\| Chřepice\| CZ0322\| Klatovy\| 555941\| Čachrov\| HA\| 677302\| Chvalšovice u Čachrova\| CZ0322\| Klatovy\| 555941\| Čachrov\| HA\| 677299\| Dobřemilice\| CZ0322\| Klatovy\| 555941\| Čachrov\| HA\| 657778\| Javorná na Šumavě\| CZ0322\| Klatovy\| 555941\| Čachrov\| HA\| 799122\| Javorná u Polomu\| CZ0322\| Klatovy\| 555941\| Čachrov\| HA\| 618241\| Jesení\| CZ0322\| Klatovy\| 555941\| Čachrov\| HA\| 677311\| Kunkovice u Čachrova\| CZ0322\| Klatovy\| 555941\| Čachrov\| HA\| 618250\| Onen Svět\| CZ0322\| Klatovy\| 555941\| Čachrov\| HA\| 657786\| Svinná na Šumavě\| CZ0322\| Klatovy\| 555941\| Čachrov\| HA\| 618268\| Zahrádka u Čachrova\| CZ0322\| Klatovy\| 555941\| Čachrov\| HA\| 798975\| Zhůří\| CZ0322\| Klatovy\| 556335\| Chanovice\| OA\| 625345\| Černice u Defurových Lažan\| CZ0322\| Klatovy\| 556335\| Chanovice\| OA\| 650633\| Chanovice\| CZ0322\| Klatovy\| 556335\| Chanovice\| OA\| 625353\| Defurovy Lažany\| CZ0322\| Klatovy\| 556335\| Chanovice\| OA\| 650617\| Dobrotice u Chanovic\| CZ0322\| Klatovy\| 556335\| Chanovice\| OA\| 650625\| Holkovice\| CZ0322\| Klatovy\| 556335\| Chanovice\| OA\| 625361\| Újezd u Chanovic\| CZ0322\| Klatovy\| 556343\| Chlistov\| HA\| 651320\| Chlistov\| CZ0322\| Klatovy\| 556378\| Chudenice\| OA\| 654604\| Bezpravovice\| CZ0322\| Klatovy\| 556378\| Chudenice\| OA\| 654612\| Chudenice\| CZ0322\| Klatovy\| 556378\| Chudenice\| OA\| 654621\| Lučice u Chudenic\| CZ0322\| Klatovy\| 556378\| Chudenice\| OA\| 654639\| Slatina u Chudenic\| HA CZ0322\| Klatovy\| 556386\| Chudenín\| OA\| 654663\| Chudenín\| CZ0322\| Klatovy\| 556386\| Chudenín\| OA\| 654647\| Fleky\| CZ0322\| Klatovy\| 556386\| Chudenín\| OA\| 654655\| Hadrava\| CZ0322\| Klatovy\| 556386\| Chudenín\| OA\| 654728\| Hvězda u Chudenína\| HA CZ0322\| Klatovy\| 556386\| Chudenín\| OA\| 654671\| Liščí u Chudenína\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0322\| Klatovy\| 556386\| Chudenín\| OA\| 654680\| Skelná Huť\| CZ0322\| Klatovy\| 556386\| Chudenín\| OA\| 654698\| Suchý Kámen\| HA CZ0322\| Klatovy\| 556386\| Chudenín\| OA\| 654701\| Svatá Kateřina u Chudenína\| HA CZ0322\| Klatovy\| 556386\| Chudenín\| OA\| 654710\| Uhliště\| CZ0322\| Klatovy\| 542024\| Číhaň\| HA\| 623571\| Číhaň\| CZ0322\| Klatovy\| 542024\| Číhaň\| HA\| 623598\| Plánička\| CZ0322\| Klatovy\| 578495\| Čímice\| OA\| 623911\| Čímice u Sušice\| CZ0322\| Klatovy\| 556041\| Dešenice\| HA\| 625469\| Datelov\| CZ0322\| Klatovy\| 556041\| Dešenice\| HA\| 625477\| Děpoltice\| CZ0322\| Klatovy\| 556041\| Dešenice\| HA\| 625647\| Dešenice\| CZ0322\| Klatovy\| 556041\| Dešenice\| HA\| 625485\| Divišovice u Děpoltic\| CZ0322\| Klatovy\| 556041\| Dešenice\| HA\| 625671\| Matějovice u Dešenic\| CZ0322\| Klatovy\| 556041\| Dešenice\| HA\| 625493\| Městiště u Děpoltic\| CZ0322\| Klatovy\| 556041\| Dešenice\| HA\| 625655\| Milence\| CZ0322\| Klatovy\| 556041\| Dešenice\| HA\| 625507\| Oldřichovice u Děpoltic\| CZ0322\| Klatovy\| 556041\| Dešenice\| HA\| 625663\| Žiznětice\| CZ0322\| Klatovy\| 556068\| Dlažov\| OA\| 626325\| Buková u Klatov\| CZ0322\| Klatovy\| 556068\| Dlažov\| OA\| 626333\| Dlažov\| CZ0322\| Klatovy\| 556068\| Dlažov\| OA\| 626341\| Miletice u Dlažova\| CZ0322\| Klatovy\| 556068\| Dlažov\| OA\| 626368\| Soustov\| CZ0322\| Klatovy\| 556076\| Dlouhá Ves\| HA\| 626520\| Bohdašice\| CZ0322\| Klatovy\| 556076\| Dlouhá Ves\| HA\| 626538\| Dlouhá Ves u Sušice\| CZ0322\| Klatovy\| 556076\| Dlouhá Ves\| HA\| 626546\| Janovice u Sušice\| CZ0322\| Klatovy\| 556076\| Dlouhá Ves\| HA\| 626554\| Nové Městečko\| CZ0322\| Klatovy\| 556076\| Dlouhá Ves\| HA\| 626562\| Platoř\| CZ0322\| Klatovy\| 530123\| Dobršín\| HA\| 759635\| Dobršín\| CZ0322\| Klatovy\| 556106\| Dolany\| OA\| 628336\| Balkovy\| CZ0322\| Klatovy\| 556106\| Dolany\| OA\| 628344\| Dolany u Klatov\| CZ0322\| Klatovy\| 556106\| Dolany\| OA\| 628352\| Malechov\| CZ0322\| Klatovy\| 556106\| Dolany\| OA\| 628361\| Řakom\| HA CZ0322\| Klatovy\| 556106\| Dolany\| OA\| 628379\| Svrčovec\| CZ0322\| Klatovy\| 578517\| Domoraz\| OA\| 630977\| Domoraz\| CZ0322\| Klatovy\| 566683\| Dražovice\| OA\| 632333\| Dražovice u Sušice\| CZ0322\| Klatovy\| 578525\| Frymburk\| OA\| 795941\| Damětice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0322\| Klatovy\| 578525\| Frymburk\| OA\| 795950\| Frymburk u Sušice\| CZ0322\| Klatovy\| 578240\| Hamry\| HA\| 792730\| Hamry na Šumavě\| CZ0322\| Klatovy\| 578240\| Hamry\| HA\| 792756\| Zadní Chalupy\| CZ0322\| Klatovy\| 556181\| Hartmanice\| HA\| 637432\| Bezděkov u Hartmanic\| CZ0322\| Klatovy\| 556181\| Hartmanice\| HA\| 637301\| Chlum u Hartmanic\| CZ0322\| Klatovy\| 556181\| Hartmanice\| HA\| 637378\| Dolejší Krušec\| CZ0322\| Klatovy\| 556181\| Hartmanice\| HA\| 637262\| Dolejší Těšov\| CZ0322\| Klatovy\| 556181\| Hartmanice\| HA\| 637271\| Hartmanice I\| CZ0322\| Klatovy\| 556181\| Hartmanice\| HA\| 798991\| Hartmanice II\| CZ0322\| Klatovy\| 556181\| Hartmanice\| HA\| 637289\| Hořejší Krušec\| CZ0322\| Klatovy\| 556181\| Hartmanice\| HA\| 637297\| Hořejší Těšov\| CZ0322\| Klatovy\| 556181\| Hartmanice\| HA\| 637319\| Javoří u Hartmanic\| CZ0322\| Klatovy\| 556181\| Hartmanice\| HA\| 637327\| Kochánov II\| CZ0322\| Klatovy\| 556181\| Hartmanice\| HA\| 799009\| Kochánov III\| CZ0322\| Klatovy\| 556181\| Hartmanice\| HA\| 637335\| Kundratice I\| CZ0322\| Klatovy\| 556181\| Hartmanice\| HA\| 799025\| Kundratice II\| CZ0322\| Klatovy\| 556181\| Hartmanice\| HA\| 637343\| Loučová\| CZ0322\| Klatovy\| 556181\| Hartmanice\| HA\| 637351\| Mochov u Hartmanic\| CZ0322\| Klatovy\| 556181\| Hartmanice\| HA\| 798908\| Paště\| CZ0322\| Klatovy\| 556181\| Hartmanice\| HA\| 637394\| Štěpanice\| CZ0322\| Klatovy\| 556181\| Hartmanice\| HA\| 637386\| Světlá u Hartmanic\| CZ0322\| Klatovy\| 556181\| Hartmanice\| HA\| 637408\| Vatětice\| CZ0322\| Klatovy\| 556181\| Hartmanice\| HA\| 637416\| Vlastějov\| CZ0322\| Klatovy\| 556181\| Hartmanice\| HA\| 637424\| Zálužice I\| CZ0322\| Klatovy\| 556181\| Hartmanice\| HA\| 799033\| Zálužice II\| CZ0322\| Klatovy\| 541796\| Hejná\| OA\| 638161\| Hejná\| CZ0322\| Klatovy\| 556203\| Hlavňovice\| HA\| 639061\| Častonice\| CZ0322\| Klatovy\| 556203\| Hlavňovice\| HA\| 639079\| Čeletice\| CZ0322\| Klatovy\| 556203\| Hlavňovice\| HA\| 639095\| Horní Staňkov\| CZ0322\| Klatovy\| 556203\| Hlavňovice\| HA\| 639117\| Milínov\| CZ0322\| Klatovy\| 556203\| Hlavňovice\| HA\| 639176\| Mokřany\| CZ0322\| Klatovy\| 556203\| Hlavňovice\| HA\| 639109\| Pích\| CZ0322\| Klatovy\| 556203\| Hlavňovice\| HA\| 639125\| Přestanice\| CZ0322\| Klatovy\| 556203\| Hlavňovice\| HA\| 639133\| Radostice u Hlavňovic\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0322\| Klatovy\| 556203\| Hlavňovice\| HA\| 639141\| Suchá u Hlavňovic\| CZ0322\| Klatovy\| 556203\| Hlavňovice\| HA\| 639150\| Zámyšl\| CZ0322\| Klatovy\| 556203\| Hlavňovice\| HA\| 639168\| Zvíkov\| CZ0322\| Klatovy\| 542083\| Hnačov\| OA\| 721450\| Hnačov\| CZ0322\| Klatovy\| 556254\| Horažďovice\| OA\| 641871\| Babín u Horažďovic\| CZ0322\| Klatovy\| 556254\| Horažďovice\| OA\| 780332\| Boubín\| CZ0322\| Klatovy\| 556254\| Horažďovice\| OA\| 641855\| Horažďovice\| CZ0322\| Klatovy\| 556254\| Horažďovice\| OA\| 770213\| Horažďovická Lhota\| CZ0322\| Klatovy\| 556254\| Horažďovice\| OA\| 668923\| Komušín\| CZ0322\| Klatovy\| 556254\| Horažďovice\| OA\| 641910\| Svaté Pole u Horažďovic\| CZ0322\| Klatovy\| 556254\| Horažďovice\| OA\| 770221\| Třebomyslice u Horažďovic\| CZ0322\| Klatovy\| 556254\| Horažďovice\| OA\| 780341\| Veřechov\| CZ0322\| Klatovy\| 556254\| Horažďovice\| OA\| 641928\| Zářečí u Horažďovic\| CZ0322\| Klatovy\| 542091\| Horská Kvilda\| HA\| 697869\| Horská Kvilda\| CZ0322\| Klatovy\| 556301\| Hrádek\| OA\| 619027\| Čejkovy\| CZ0322\| Klatovy\| 556301\| Hrádek\| OA\| 619728\| Čermná\| CZ0322\| Klatovy\| 556301\| Hrádek\| OA\| 647276\| Hrádek u Sušice\| CZ0322\| Klatovy\| 556301\| Hrádek\| OA\| 709018\| Odolenov\| HA CZ0322\| Klatovy\| 556301\| Hrádek\| OA\| 647284\| Tedražice\| CZ0322\| Klatovy\| 556301\| Hrádek\| OA\| 619035\| Zbynice\| CZ0322\| Klatovy\| 556319\| Hradešice\| OA\| 647411\| Černíč u Hradešic\| CZ0322\| Klatovy\| 556319\| Hradešice\| OA\| 647420\| Hradešice\| CZ0322\| Klatovy\| 556319\| Hradešice\| OA\| 647438\| Smrkovec u Hradešic\| CZ0322\| Klatovy\| 556394\| Janovice nad Úhlavou\| OB\| 629481\| Dolní Lhota u Klatov\| CZ0322\| Klatovy\| 556394\| Janovice nad Úhlavou\| OB\| 601403\| Dubová Lhota\| CZ0322\| Klatovy\| 556394\| Janovice nad Úhlavou\| OB\| 657123\| Hvízdalka\| CZ0322\| Klatovy\| 556394\| Janovice nad Úhlavou\| OB\| 657131\| Janovice nad Úhlavou\| CZ0322\| Klatovy\| 556394\| Janovice nad Úhlavou\| OB\| 657140\| Ondřejovice u Janovic nad Úhlavou\| CZ0322\| Klatovy\| 556394\| Janovice nad Úhlavou\| OB\| 617091\| Petrovice nad Úhlavou\| CZ0322\| Klatovy\| 556394\| Janovice nad Úhlavou\| OB\| 657166\| Rohozno\| CZ0322\| Klatovy\| 556394\| Janovice nad Úhlavou\| OB\| 657174\| Spůle\| CZ0322\| Klatovy\| 556394\| Janovice nad Úhlavou\| OB\| 629511\| Vacovy\| CZ0322\| Klatovy\| 556394\| Janovice nad Úhlavou\| OB\| 657182\| Veselí nad Úhlavou\| CZ0322\| Klatovy\| 541869\| Javor\| HA\| 772283\| Javor\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0322\| Klatovy\| 541869\| Javor\| HA\| 772305\| Loučany\| CZ0322\| Klatovy\| 541753\| Ježovy\| OA\| 659517\| Chlumská\| CZ0322\| Klatovy\| 541753\| Ježovy\| OA\| 659525\| Ježovy\| CZ0322\| Klatovy\| 541753\| Ježovy\| OA\| 659533\| Trnčí\| CZ0322\| Klatovy\| 556432\| Kašperské Hory\| HA\| 664375\| Červená u Kašperských Hor\| CZ0322\| Klatovy\| 556432\| Kašperské Hory\| HA\| 664383\| Dolní Dvorce u Kašperských Hor\| CZ0322\| Klatovy\| 556432\| Kašperské Hory\| HA\| 664391\| Kašperské Hory\| CZ0322\| Klatovy\| 556432\| Kašperské Hory\| HA\| 664405\| Kavrlík\| CZ0322\| Klatovy\| 556432\| Kašperské Hory\| HA\| 664413\| Lídlovy Dvory\| CZ0322\| Klatovy\| 556432\| Kašperské Hory\| HA\| 664421\| Opolenec\| CZ0322\| Klatovy\| 556432\| Kašperské Hory\| HA\| 664430\| Tuškov\| CZ0322\| Klatovy\| 556432\| Kašperské Hory\| HA\| 664448\| Žlíbek\| CZ0322\| Klatovy\| 541826\| Kejnice\| OA\| 664723\| Kejnice\| CZ0322\| Klatovy\| 555771\| Klatovy\| OB\| 767646\| Dehtín\| CZ0322\| Klatovy\| 555771\| Klatovy\| OB\| 771503\| Drslavice u Tupadel\| CZ0322\| Klatovy\| 555771\| Klatovy\| OB\| 708852\| Habartice u Obytců\| HA CZ0322\| Klatovy\| 555771\| Klatovy\| OB\| 665983\| Kal u Klatov\| CZ0322\| Klatovy\| 555771\| Klatovy\| OB\| 665797\| Klatovy\| CZ0322\| Klatovy\| 555771\| Klatovy\| OB\| 665967\| Kosmáčov\| CZ0322\| Klatovy\| 555771\| Klatovy\| OB\| 757594\| Křištín\| HA CZ0322\| Klatovy\| 555771\| Klatovy\| OB\| 797901\| Kvaslice\| CZ0322\| Klatovy\| 555771\| Klatovy\| OB\| 678392\| Kydliny\| CZ0322\| Klatovy\| 555771\| Klatovy\| OB\| 665975\| Luby\| CZ0322\| Klatovy\| 555771\| Klatovy\| OB\| 767654\| Otín u Točníku\| CZ0322\| Klatovy\| 555771\| Klatovy\| OB\| 665959\| Sobětice u Klatov\| CZ0322\| Klatovy\| 555771\| Klatovy\| OB\| 767662\| Štěpánovice u Klatov\| CZ0322\| Klatovy\| 555771\| Klatovy\| OB\| 757608\| Střeziměř\| HA CZ0322\| Klatovy\| 555771\| Klatovy\| OB\| 771511\| Tajanov u Tupadel\| CZ0322\| Klatovy\| 555771\| Klatovy\| OB\| 767671\| Točník u Klatov\| CZ0322\| Klatovy\| 555771\| Klatovy\| OB\| 771520\| Tupadly u Klatov\| CZ0322\| Klatovy\| 555771\| Klatovy\| OB\| 771538\| Věckovice u Janovic nad Úhlavou\| CZ0322\| Klatovy\| 555771\| Klatovy\| OB\| 767689\| Vícenice u Klatov\| CZ0322\| Klatovy\| 541851\| Klenová\| OA\| 772291\| Klenová\| CZ0322\| Klatovy\| 556467\| Kolinec\| HA\| 608211\| Bernartice u Boříkov\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0322\| Klatovy\| 556467\| Kolinec\| HA\| 608220\| Boříkovy\| CZ0322\| Klatovy\| 556467\| Kolinec\| HA\| 668397\| Brod\| CZ0322\| Klatovy\| 556467\| Kolinec\| HA\| 668401\| Buršice\| CZ0322\| Klatovy\| 556467\| Kolinec\| HA\| 608238\| Hradiště u Boříkov\| CZ0322\| Klatovy\| 556467\| Kolinec\| HA\| 724220\| Javoří u Podolí\| CZ0322\| Klatovy\| 556467\| Kolinec\| HA\| 691046\| Jindřichovice u Malonic\| CZ0322\| Klatovy\| 556467\| Kolinec\| HA\| 668419\| Kolinec\| CZ0322\| Klatovy\| 556467\| Kolinec\| HA\| 689068\| Lukoviště\| CZ0322\| Klatovy\| 556467\| Kolinec\| HA\| 691054\| Malonice\| CZ0322\| Klatovy\| 556467\| Kolinec\| HA\| 697281\| Mlázovy\| CZ0322\| Klatovy\| 556467\| Kolinec\| HA\| 724238\| Podolí u Klatov\| CZ0322\| Klatovy\| 556467\| Kolinec\| HA\| 691062\| Sluhov\| CZ0322\| Klatovy\| 556467\| Kolinec\| HA\| 691071\| Střítež u Malonic\| CZ0322\| Klatovy\| 556467\| Kolinec\| HA\| 691089\| Tajanov u Malonic\| CZ0322\| Klatovy\| 556467\| Kolinec\| HA\| 724246\| Tržek\| CZ0322\| Klatovy\| 556467\| Kolinec\| HA\| 668443\| Ujčín\| CZ0322\| Klatovy\| 556467\| Kolinec\| HA\| 668451\| Vlčkovice u Kolince\| CZ0322\| Klatovy\| 578177\| Kovčín\| OA\| 671541\| Kovčín\| CZ0322\| Klatovy\| 556505\| Křenice\| OA\| 675831\| Kámen u Křenic\| CZ0322\| Klatovy\| 556505\| Křenice\| OA\| 675849\| Křenice\| CZ0322\| Klatovy\| 556505\| Křenice\| OA\| 675857\| Přetín\| CZ0322\| Klatovy\| 541931\| Kvášňovice\| OA\| 678228\| Kvášňovice\| CZ0322\| Klatovy\| 578070\| Lomec\| OB\| 629499\| Lomec u Klatov\| CZ0322\| Klatovy\| 578070\| Lomec\| OB\| 629502\| Novákovice\| CZ0322\| Klatovy\| 556629\| Malý Bor\| OA\| 639206\| Hliněný Újezd\| CZ0322\| Klatovy\| 556629\| Malý Bor\| OA\| 639214\| Malé Hydčice\| CZ0322\| Klatovy\| 556629\| Malý Bor\| OA\| 691399\| Malý Bor\| CZ0322\| Klatovy\| 556629\| Malý Bor\| OA\| 639222\| Týnec u Hliněného Újezdu\| CZ0322\| Klatovy\| 578410\| Maňovice\| OA\| 717282\| Maňovice u Pačejova\| CZ0322\| Klatovy\| 556637\| Měčín\| OA\| 692417\| Bíluky\| CZ0322\| Klatovy\| 556637\| Měčín\| OA\| 692441\| Měčín\| CZ0322\| Klatovy\| 556637\| Měčín\| OA\| 692450\| Nedanice\| CZ0322\| Klatovy\| 556637\| Měčín\| OA\| 692468\| Nedaničky\| CZ0322\| Klatovy\| 556637\| Měčín\| OA\| 692484\| Petrovice u Měčína\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0322\| Klatovy\| 556637\| Měčín\| OA\| 692492\| Radkovice u Měčína\| CZ0322\| Klatovy\| 556637\| Měčín\| OA\| 692506\| Třebýcina\| CZ0322\| Klatovy\| 578461\| Mezihoří\| OA\| 764604\| Mezihoří u Švihova\| CZ0322\| Klatovy\| 542059\| Mlýnské Struhadlo\| OA\| 773964\| Mlýnské Struhadlo\| CZ0322\| Klatovy\| 556718\| Mochtín\| OA\| 667609\| Bystré u Klatov\| HA CZ0322\| Klatovy\| 556718\| Mochtín\| OA\| 698075\| Hoštice u Mochtína\| CZ0322\| Klatovy\| 556718\| Mochtín\| OA\| 667617\| Kocourov\| CZ0322\| Klatovy\| 556718\| Mochtín\| OA\| 667625\| Lhůta u Klatov\| CZ0322\| Klatovy\| 556718\| Mochtín\| OA\| 698091\| Mochtín\| CZ0322\| Klatovy\| 556718\| Mochtín\| OA\| 698105\| Srbice u Mochtína\| CZ0322\| Klatovy\| 556718\| Mochtín\| OA\| 698113\| Těšetiny\| HA CZ0322\| Klatovy\| 556718\| Mochtín\| OA\| 698121\| Újezdec u Mochtína\| CZ0322\| Klatovy\| 542148\| Modrava\| HA\| 697851\| Filipova Huť\| CZ0322\| Klatovy\| 542148\| Modrava\| HA\| 697885\| Javoří Pila\| CZ0322\| Klatovy\| 542148\| Modrava\| HA\| 697893\| Roklanský Les\| CZ0322\| Klatovy\| 542148\| Modrava\| HA\| 798681\| Vchynice-Tetov II\| CZ0322\| Klatovy\| 556726\| Mokrosuky\| HA\| 698245\| Lešišov\| CZ0322\| Klatovy\| 556726\| Mokrosuky\| HA\| 698253\| Mokrosuky\| CZ0322\| Klatovy\| 556734\| Myslív\| OA\| 700657\| Loužná\| CZ0322\| Klatovy\| 556734\| Myslív\| OA\| 671550\| Milčice\| CZ0322\| Klatovy\| 556734\| Myslív\| OA\| 700665\| Myslív\| CZ0322\| Klatovy\| 556734\| Myslív\| OA\| 700681\| Nový Dvůr u Myslíva\| CZ0322\| Klatovy\| 541745\| Myslovice\| OA\| 700746\| Myslovice\| CZ0322\| Klatovy\| 556751\| Nalžovské Hory\| OA\| 774804\| Krutěnice\| HA CZ0322\| Klatovy\| 556751\| Nalžovské Hory\| OA\| 695815\| Letovy\| CZ0322\| Klatovy\| 556751\| Nalžovské Hory\| OA\| 695823\| Miřenice\| CZ0322\| Klatovy\| 556751\| Nalžovské Hory\| OA\| 701521\| Nalžovské Hory\| CZ0322\| Klatovy\| 556751\| Nalžovské Hory\| OA\| 703524\| Neprochovy\| CZ0322\| Klatovy\| 556751\| Nalžovské Hory\| OA\| 695840\| Otěšín\| CZ0322\| Klatovy\| 556751\| Nalžovské Hory\| OA\| 765457\| Těchonice\| CZ0322\| Klatovy\| 556751\| Nalžovské Hory\| OA\| 774812\| Ústaleč\| CZ0322\| Klatovy\| 556751\| Nalžovské Hory\| OA\| 777803\| Velenovy\| CZ0322\| Klatovy\| 556751\| Nalžovské Hory\| OA\| 765465\| Žďár u Nalžovských Hor\| CZ0322\| Klatovy\| 578223\| Nehodiv\| HA\| 700673\| Nehodiv\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0322\| Klatovy\| 578533\| Nezamyslice\| OA\| 704385\| Nezamyslice u Horažďovic\| CZ0322\| Klatovy\| 542296\| Nezdice\| OA\| 607959\| Nezdice nad Úhlavou\| CZ0322\| Klatovy\| 556815\| Nezdice na Šumavě\| HA\| 704423\| Nezdice na Šumavě\| CZ0322\| Klatovy\| 556815\| Nezdice na Šumavě\| HA\| 716251\| Ostružno na Šumavě\| CZ0322\| Klatovy\| 556815\| Nezdice na Šumavě\| HA\| 704431\| Pohorsko\| CZ0322\| Klatovy\| 556831\| Nýrsko\| OA\| 708437\| Blata\| HA CZ0322\| Klatovy\| 556831\| Nýrsko\| OA\| 617083\| Bystřice nad Úhlavou\| CZ0322\| Klatovy\| 556831\| Nýrsko\| OA\| 708445\| Hodousice\| CZ0322\| Klatovy\| 556831\| Nýrsko\| OA\| 708453\| Nýrsko\| CZ0322\| Klatovy\| 556831\| Nýrsko\| OA\| 708461\| Stará Lhota\| HA CZ0322\| Klatovy\| 556831\| Nýrsko\| OA\| 617105\| Starý Láz\| CZ0322\| Klatovy\| 556831\| Nýrsko\| OA\| 792748\| Zelená Lhota\| HA CZ0322\| Klatovy\| 541915\| Obytce\| OA\| 708861\| Obytce\| CZ0322\| Klatovy\| 541958\| Olšany\| OA\| 678236\| Olšany u Kvášňovic\| CZ0322\| Klatovy\| 578061\| Ostřetice\| OA\| 607134\| Ostřetice\| CZ0322\| Klatovy\| 556912\| Pačejov\| OA\| 717304\| Pačejov\| CZ0322\| Klatovy\| 556912\| Pačejov\| OA\| 717312\| Strážovice u Pačejova\| CZ0322\| Klatovy\| 556912\| Pačejov\| OA\| 717321\| Týřovice u Pačejova\| CZ0322\| Klatovy\| 556912\| Pačejov\| OA\| 717339\| Velešice u Pačejova\| CZ0322\| Klatovy\| 556921\| Petrovice u Sušice\| HA\| 709000\| Břetětice\| CZ0322\| Klatovy\| 556921\| Petrovice u Sušice\| HA\| 761362\| Částkov u Svojšic\| CZ0322\| Klatovy\| 556921\| Petrovice u Sušice\| HA\| 719986\| Chamutice\| CZ0322\| Klatovy\| 556921\| Petrovice u Sušice\| HA\| 719960\| Dolní Kochánov\| CZ0322\| Klatovy\| 556921\| Petrovice u Sušice\| HA\| 719994\| Jiřičná\| CZ0322\| Klatovy\| 556921\| Petrovice u Sušice\| HA\| 720003\| Kojšice\| CZ0322\| Klatovy\| 556921\| Petrovice u Sušice\| HA\| 761371\| Maršovice u Svojšic\| CZ0322\| Klatovy\| 556921\| Petrovice u Sušice\| HA\| 720020\| Petrovice u Sušice\| CZ0322\| Klatovy\| 556921\| Petrovice u Sušice\| HA\| 720038\| Posobice\| CZ0322\| Klatovy\| 556921\| Petrovice u Sušice\| HA\| 720046\| Rovná u Sušice\| CZ0322\| Klatovy\| 556921\| Petrovice u Sušice\| HA\| 761389\| Svojšice u Sušice\| CZ0322\| Klatovy\| 556921\| Petrovice u Sušice\| HA\| 720054\| Trsice\| CZ0322\| Klatovy\| 556921\| Petrovice u Sušice\| HA\| 761397\| Žikov\| CZ0322\| Klatovy\| 556955\| Plánice\| OA\| 687588\| Bližanovy\| CZ0322\| Klatovy\| 556955\| Plánice\| OA\| 623580\| Křížovice u Číhaně\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0322\| Klatovy\| 556955\| Plánice\| OA\| 687596\| Kvasetice\| CZ0322\| Klatovy\| 556955\| Plánice\| OA\| 687600\| Lovčice u Klatov\| CZ0322\| Klatovy\| 556955\| Plánice\| OA\| 773956\| Mlynářovice\| CZ0322\| Klatovy\| 556955\| Plánice\| OA\| 721476\| Plánice\| CZ0322\| Klatovy\| 556955\| Plánice\| OA\| 687618\| Pohoří u Lovčic\| HA CZ0322\| Klatovy\| 556955\| Plánice\| OA\| 687626\| Štipoklasy u Lovčic\| CZ0322\| Klatovy\| 556955\| Plánice\| OA\| 623601\| Vracov u Číhaně\| CZ0322\| Klatovy\| 556955\| Plánice\| OA\| 791997\| Zbyslav u Klatov\| CZ0322\| Klatovy\| 556955\| Plánice\| OA\| 623610\| Zdebořice\| HA CZ0322\| Klatovy\| 551686\| Podmokly\| HB\| 724041\| Podmokly u Sušice\| CZ0322\| Klatovy\| 541788\| Poleň\| OA\| 725137\| Mlýnec\| CZ0322\| Klatovy\| 541788\| Poleň\| OA\| 725145\| Poleň\| HA CZ0322\| Klatovy\| 541788\| Poleň\| OA\| 725153\| Poleňka\| CZ0322\| Klatovy\| 541788\| Poleň\| OA\| 725129\| Pušperk\| CZ0322\| Klatovy\| 541788\| Poleň\| OA\| 725161\| Zdeslav\| CZ0322\| Klatovy\| 556084\| Prášily\| HA\| 798932\| Hůrka u Železné Rudy\| CZ0322\| Klatovy\| 556084\| Prášily\| HA\| 627054\| Prášily\| CZ0322\| Klatovy\| 557005\| Předslav\| OA\| 734411\| Makov u Předslavi\| CZ0322\| Klatovy\| 557005\| Předslav\| OA\| 734420\| Měcholupy u Předslavi\| CZ0322\| Klatovy\| 557005\| Předslav\| OA\| 702986\| Němčice u Klatov\| CZ0322\| Klatovy\| 557005\| Předslav\| OA\| 734438\| Petrovičky u Předslavi\| CZ0322\| Klatovy\| 557005\| Předslav\| OA\| 734446\| Předslav\| CZ0322\| Klatovy\| 557005\| Předslav\| OA\| 702994\| Třebíšov\| CZ0322\| Klatovy\| 557013\| Rabí\| OA\| 737097\| Bojanovice pod Rabím\| CZ0322\| Klatovy\| 557013\| Rabí\| OA\| 737101\| Čepice\| HA CZ0322\| Klatovy\| 557013\| Rabí\| OA\| 737119\| Rabí\| CZ0322\| Klatovy\| 557021\| Rejštejn\| HA\| 740063\| Klášterský Mlýn I\| CZ0322\| Klatovy\| 557021\| Rejštejn\| HA\| 799041\| Klášterský Mlýn II\| CZ0322\| Klatovy\| 557021\| Rejštejn\| HA\| 740071\| Kozí Hřbet\| CZ0322\| Klatovy\| 557021\| Rejštejn\| HA\| 740080\| Radešov u Rejštejna\| CZ0322\| Klatovy\| 557021\| Rejštejn\| HA\| 740098\| Rejštejn\| CZ0322\| Klatovy\| 557021\| Rejštejn\| HA\| 740101\| Svojše\| CZ0322\| Klatovy\| 557021\| Rejštejn\| HA\| 740110\| Velký Radkov I\| CZ0322\| Klatovy\| 557021\| Rejštejn\| HA\| 799050\| Velký Radkov ll\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0322\| Klatovy\| 557021\| Rejštejn\| HA\| 740128\| Zhůří u Rejštejna\| CZ0322\| Klatovy\| 578436\| Slatina\| OA\| 749630\| Slatina u Horažďovic\| CZ0322\| Klatovy\| 557099\| Soběšice\| HA\| 624659\| Damíč\| CZ0322\| Klatovy\| 557099\| Soběšice\| HA\| 616141\| Mačice\| CZ0322\| Klatovy\| 557099\| Soběšice\| HA\| 751901\| Soběšice u Sušice\| CZ0322\| Klatovy\| 557111\| Srní\| HA\| 798983\| Horky u Srní\| CZ0322\| Klatovy\| 557111\| Srní\| HA\| 753092\| Srní I\| CZ0322\| Klatovy\| 557111\| Srní\| HA\| 799068\| Srní II\| CZ0322\| Klatovy\| 557111\| Srní\| HA\| 753084\| Vchynice-Tetov I\| CZ0322\| Klatovy\| 557129\| Strašín\| HA\| 690597\| Maleč\| CZ0322\| Klatovy\| 557129\| Strašín\| HA\| 756253\| Nahořánky\| CZ0322\| Klatovy\| 557129\| Strašín\| HA\| 756261\| Strašín u Sušice\| CZ0322\| Klatovy\| 557129\| Strašín\| HA\| 756270\| Zuklín\| CZ0322\| Klatovy\| 557137\| Strážov\| HA\| 782688\| Božtěšice na Šumavě\| CZ0322\| Klatovy\| 557137\| Strážov\| HA\| 782696\| Brtí\| CZ0322\| Klatovy\| 557137\| Strážov\| HA\| 756733\| České Hamry\| CZ0322\| Klatovy\| 557137\| Strážov\| HA\| 782700\| Horní Němčice u Čachrova\| CZ0322\| Klatovy\| 557137\| Strážov\| HA\| 756741\| Krotějov\| CZ0322\| Klatovy\| 557137\| Strážov\| HA\| 756750\| Lehom\| CZ0322\| Klatovy\| 557137\| Strážov\| HA\| 756768\| Lukavice u Strážova\| CZ0322\| Klatovy\| 557137\| Strážov\| HA\| 782718\| Mladotice u Čachrova\| CZ0322\| Klatovy\| 557137\| Strážov\| HA\| 756776\| Opálka\| CZ0322\| Klatovy\| 557137\| Strážov\| HA\| 756784\| Rovná\| CZ0322\| Klatovy\| 557137\| Strážov\| HA\| 756806\| Strážov na Šumavě\| CZ0322\| Klatovy\| 557137\| Strážov\| HA\| 782726\| Viteň\| CZ0322\| Klatovy\| 557137\| Strážov\| HA\| 756814\| Zahorčice na Šumavě\| CZ0322\| Klatovy\| 557153\| Sušice\| HA\| 759694\| Albrechtice u Sušice\| CZ0322\| Klatovy\| 557153\| Sušice\| HA\| 759759\| Červené Dvorce\| CZ0322\| Klatovy\| 557153\| Sušice\| HA\| 759724\| Divišov u Sušice\| CZ0322\| Klatovy\| 557153\| Sušice\| HA\| 759741\| Dolní Staňkov\| CZ0322\| Klatovy\| 557153\| Sušice\| HA\| 759716\| Humpolec u Sušice\| CZ0322\| Klatovy\| 557153\| Sušice\| HA\| 651915\| Malá Chmelná\| CZ0322\| Klatovy\| 557153\| Sušice\| HA\| 759708\| Milčice u Sušice\| CZ0322\| Klatovy\| 557153\| Sušice\| HA\| 759732\| Nuzerov\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0322\| Klatovy\| 557153\| Sušice\| HA\| 759678\| Rok\| CZ0322\| Klatovy\| 557153\| Sušice\| HA\| 759601\| Sušice nad Otavou\| CZ0322\| Klatovy\| 557153\| Sušice\| HA\| 651923\| Velká Chmelná\| CZ0322\| Klatovy\| 557153\| Sušice\| HA\| 759686\| Vrabcov\| CZ0322\| Klatovy\| 557161\| Svéradice\| OA\| 760307\| Svéradice\| CZ0322\| Klatovy\| 557200\| Švihov\| OA\| 620998\| Jíno\| CZ0322\| Klatovy\| 557200\| Švihov\| OA\| 621005\| Kaliště u Červeného Poříčí\| CZ0322\| Klatovy\| 557200\| Švihov\| OA\| 764574\| Kamýk u Švihova\| CZ0322\| Klatovy\| 557200\| Švihov\| OA\| 764582\| Kokšín\| CZ0322\| Klatovy\| 557200\| Švihov\| OA\| 764591\| Lhovice\| CZ0322\| Klatovy\| 557200\| Švihov\| OA\| 621013\| Stropčice\| CZ0322\| Klatovy\| 557200\| Švihov\| OA\| 764621\| Švihov u Klatov\| CZ0322\| Klatovy\| 557200\| Švihov\| OA\| 621021\| Třebýcinka\| CZ0322\| Klatovy\| 557200\| Švihov\| OA\| 764647\| Vosí\| CZ0322\| Klatovy\| 553522\| Tužice\| OA\| 791326\| Tužice\| CZ0322\| Klatovy\| 541885\| Týnec\| OA\| 772275\| Horní Lhota u Klatov\| HA CZ0322\| Klatovy\| 541885\| Týnec\| OA\| 772313\| Týnec u Janovic nad Úhlavou\| CZ0322\| Klatovy\| 578321\| Újezd u Plánice\| OA\| 773972\| Újezd u Plánice\| CZ0322\| Klatovy\| 557366\| Velhartice\| HA\| 653136\| Chotěšov u Velhartic\| CZ0322\| Klatovy\| 557366\| Velhartice\| HA\| 644986\| Drouhavec\| CZ0322\| Klatovy\| 557366\| Velhartice\| HA\| 644994\| Hory Matky Boží\| CZ0322\| Klatovy\| 557366\| Velhartice\| HA\| 703141\| Nemilkov\| CZ0322\| Klatovy\| 557366\| Velhartice\| HA\| 653144\| Radvanice u Chotěšova\| CZ0322\| Klatovy\| 557366\| Velhartice\| HA\| 653152\| Stojanovice\| CZ0322\| Klatovy\| 557366\| Velhartice\| HA\| 777935\| Velhartice\| CZ0322\| Klatovy\| 557374\| Velké Hydčice\| OA\| 778834\| Velké Hydčice\| CZ0322\| Klatovy\| 557382\| Velký Bor\| OA\| 779521\| Jetenovice\| CZ0322\| Klatovy\| 557382\| Velký Bor\| OA\| 668931\| Slivonice\| CZ0322\| Klatovy\| 557382\| Velký Bor\| OA\| 779539\| Velký Bor u Horažďovic\| CZ0322\| Klatovy\| 566055\| Vřeskovice\| OA\| 607967\| Vřeskovice\| CZ0322\| Klatovy\| 557455\| Vrhaveč\| HB\| 786250\| Malá Víska u Klatov\| CZ0322\| Klatovy\| 557455\| Vrhaveč\| HB\| 786268\| Neznašovy\| CZ0322\| Klatovy\| 557455\| Vrhaveč\| HB\| 786276\| Radinovy\| CZ0322\| Klatovy\| 557455\| Vrhaveč\| HB\| 786284\| Vrhaveč u Klatov\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0322\| Klatovy\| 557463\| Zavlekov\| OA\| 791300\| Plichtice\| CZ0322\| Klatovy\| 557463\| Zavlekov\| OA\| 791318\| Skránčice\| CZ0322\| Klatovy\| 557463\| Zavlekov\| OA\| 783889\| Vlčnov u Zavlekova\| CZ0322\| Klatovy\| 557463\| Zavlekov\| OA\| 791334\| Zavlekov\| CZ0322\| Klatovy\| 578312\| Zborovy\| OA\| 721484\| Zborovy\| CZ0322\| Klatovy\| 557528\| Železná Ruda\| HA\| 796077\| Alžbětín\| CZ0322\| Klatovy\| 557528\| Železná Ruda\| HA\| 796085\| Debrník u Železné Rudy\| CZ0322\| Klatovy\| 557528\| Železná Ruda\| HA\| 640727\| Hojsova Stráž\| CZ0322\| Klatovy\| 557528\| Železná Ruda\| HA\| 796093\| Pancíř\| CZ0322\| Klatovy\| 557528\| Železná Ruda\| HA\| 796051\| Špičák\| CZ0322\| Klatovy\| 557528\| Železná Ruda\| HA\| 796069\| Železná Ruda\| CZ0322\| Klatovy\| 557544\| Žichovice\| OA\| 796930\| Žichovice\| CZ0322\| Klatovy\| 557536\| Žihobce\| OA\| 604186\| Bílenice\| CZ0322\| Klatovy\| 557536\| Žihobce\| OA\| 742325\| Kadešice\| CZ0322\| Klatovy\| 557536\| Žihobce\| OA\| 742333\| Rozsedly\| CZ0322\| Klatovy\| 557536\| Žihobce\| OA\| 742341\| Šimanov na Šumavě\| HA CZ0322\| Klatovy\| 557536\| Žihobce\| OA\| 796905\| Žihobce\| CZ0323\| Plzeň-město\| 554791\| Plzeň\| \| 690813\| Dolní Vlkýš\| OA CZ0323\| Plzeň-město\| 554791\| Plzeň\| \| 680940\| Lhota u Dobřan\| S CZ0324\| Plzeň-jih\| 557587\| Blovice\| \| 647578\| Hradišťská Lhotka\| OA CZ0324\| Plzeň-jih\| 557587\| Blovice\| \| 763985\| Štítov u Blovic\| OA CZ0324\| Plzeň-jih\| 540463\| Bolkov\| OB\| 741884\| Bolkov u Roupova\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 566705\| Borovno\| OA\| 607908\| Borovno\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 546372\| Buková\| OB\| 693162\| Buková u Merklína\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 540307\| Chlumy\| OA\| 651851\| Chlumy\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557803\| Chocenice\| OA\| 651982\| Chocenice\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557803\| Chocenice\| OA\| 652008\| Chocenická Lhota\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557803\| Chocenice\| OA\| 651991\| Kotousov\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557803\| Chocenice\| OA\| 657611\| Zhůř\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557641\| Čižice\| OB\| 624039\| Čižice\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557650\| Čížkov\| OA\| 618799\| Čečovice\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557650\| Čížkov\| OA\| 796239\| Chynín\| HA CZ0324\| Plzeň-jih\| 557650\| Čížkov\| OA\| 624071\| Čížkov u Blovic\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557650\| Čížkov\| OA\| 618802\| Liškov\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0324\| Plzeň-jih\| 557650\| Čížkov\| OA\| 618811\| Měrčín\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557650\| Čížkov\| OA\| 796247\| Přešín\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557650\| Čížkov\| OA\| 624098\| Zahrádka u Čížkova\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557650\| Čížkov\| OA\| 796255\| Železný Újezd\| HA CZ0324\| Plzeň-jih\| 578568\| Čmelíny\| OA\| 697974\| Čmelíny\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 578568\| Čmelíny\| OA\| 698008\| Víska\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557676\| Dobřany\| \| 762831\| Šlovice u Plzně\| S CZ0324\| Plzeň-jih\| 557684\| Dolní Lukavice\| OB\| 629685\| Dolní Lukavice\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557684\| Dolní Lukavice\| OB\| 629707\| Krasavce\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557684\| Dolní Lukavice\| OB\| 629715\| Lišice u Dolní Lukavice\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557684\| Dolní Lukavice\| OB\| 629723\| Snopoušovy\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557722\| Horšice\| OA\| 644838\| Horšice\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557722\| Horšice\| OA\| 644854\| Újezd u Horšic\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557749\| Hradiště\| OA\| 603538\| Bezděkov u Kasejovic\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557749\| Hradiště\| OA\| 647471\| Hradiště u Kasejovic\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557749\| Hradiště\| OA\| 789801\| Zahorčičky\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 578541\| Jarov\| OA\| 657603\| Jarov u Blovic\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557862\| Kasejovice\| OA\| 664294\| Chloumek u Kasejovic\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557862\| Kasejovice\| OA\| 664308\| Kasejovice\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557862\| Kasejovice\| OA\| 665291\| Kladrubce\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557862\| Kasejovice\| OA\| 723801\| Podhůří u Nepomuka\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557862\| Kasejovice\| OA\| 664316\| Polánka u Kasejovic\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557862\| Kasejovice\| OA\| 665304\| Přebudov\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557862\| Kasejovice\| OA\| 664324\| Řesanice\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557862\| Kasejovice\| OA\| 664332\| Újezd u Kasejovic\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557871\| Kbel\| OA\| 664588\| Kbel u Přeštic\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557871\| Kbel\| OA\| 664596\| Malinec\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557897\| Klášter\| OA\| 665495\| Klášter u Nepomuka\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 540200\| Kozlovice\| OA\| 671746\| Kozlovice u Nepomuka\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557943\| Kramolín\| OA\| 673099\| Kramolín u Nepomuka\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557951\| Letiny\| OA\| 617300\| Bzí\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557951\| Letiny\| OA\| 652016\| Chocenický Újezd\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557951\| Letiny\| OA\| 680583\| Kbelnice u Letin\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 557951\| Letiny\| OA\| 680605\| Letiny\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0324\| Plzeň-jih\| 557951\| Letiny\| OA\| 680613\| Svárkov\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558010\| Louňová\| OA\| 687341\| Louňová\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 539716\| Měcholupy\| OA\| 692743\| Měcholupy u Blovic\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558044\| Merklín\| OB\| 693171\| Kloušov\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558044\| Merklín\| OB\| 693197\| Merklín u Přeštic\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558052\| Mileč\| OA\| 694541\| Bezděkovec\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558052\| Mileč\| OA\| 694550\| Maňovice\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558052\| Mileč\| OA\| 694568\| Mileč\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558052\| Mileč\| OA\| 694576\| Záhoří u Milče\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558052\| Mileč\| OA\| 694584\| Želvice\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 530140\| Milínov\| OA\| 704466\| Milínov u Nezvěstic\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 546399\| Míšov\| HA\| 607924\| Míšov\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558061\| Mladý Smolivec\| OA\| 697184\| Budislavice\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558061\| Mladý Smolivec\| OA\| 631469\| Dožice\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558061\| Mladý Smolivec\| OA\| 697192\| Mladý Smolivec\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558061\| Mladý Smolivec\| OA\| 738492\| Radošice\| HA CZ0324\| Plzeň-jih\| 558061\| Mladý Smolivec\| OA\| 697206\| Starý Smolivec\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558079\| Mohelnice\| OA\| 697982\| Mohelnice u Nepomuka\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 540340\| Nebílovy\| OA\| 704075\| Nebílovy\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558095\| Nekvasovy\| OA\| 702757\| Nekvasovy\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558109\| Nepomuk\| OA\| 703460\| Dvorec\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558109\| Nepomuk\| OA\| 703478\| Nepomuk\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558117\| Netunice\| OA\| 704083\| Netunice\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558125\| Neurazy\| OA\| 704211\| Klikařov\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558125\| Neurazy\| OA\| 704229\| Neurazy\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558125\| Neurazy\| OA\| 705942\| Nová Ves u Nepomuka\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558125\| Neurazy\| OA\| 718114\| Partoltice\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558125\| Neurazy\| OA\| 738191\| Radochovy\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558125\| Neurazy\| OA\| 751855\| Soběsuky u Nepomuka\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558125\| Neurazy\| OA\| 784613\| Vojovice\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 540102\| Nezdřev\| OA\| 704458\| Nezdřev\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 540269\| Nová Ves\| S\| 705551\| Nová Ves u Plzně\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558176\| Nové Mitrovice\| OA\| 706540\| Mítov\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558176\| Nové Mitrovice\| OA\| 702447\| Nechanice u Nových Mitrovic\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0324\| Plzeň-jih\| 558176\| Nové Mitrovice\| OA\| 706558\| Nové Mitrovice\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558176\| Nové Mitrovice\| OA\| 706566\| Planiny\| HA CZ0324\| Plzeň-jih\| 558184\| Oselce\| OA\| 713023\| Kotouň\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558184\| Oselce\| OA\| 713031\| Nová Ves u Horažďovic\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558184\| Oselce\| OA\| 713040\| Oselce\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 540293\| Otěšice\| OB\| 716472\| Otěšice\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 553565\| Polánka\| OA\| 725056\| Polánka u Nepomuka\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558231\| Prádlo\| OA\| 726974\| Novotníky\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558231\| Prádlo\| OA\| 726982\| Prádlo\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 540412\| Předenice\| OA\| 704091\| Předenice\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558257\| Příchovice\| \| 735965\| Zálesí u Příchovic\| OA CZ0324\| Plzeň-jih\| 558265\| Ptenín\| OA\| 736601\| Ptenín\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558303\| Řenče\| OA\| 784371\| Háje u Vodokrt\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558303\| Řenče\| OA\| 784389\| Knihy\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558303\| Řenče\| OA\| 745081\| Libákovice\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558303\| Řenče\| OA\| 784397\| Osek u Vodokrt\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558303\| Řenče\| OA\| 745090\| Plevňov\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558303\| Řenče\| OA\| 745103\| Řenče\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558303\| Řenče\| OA\| 784401\| Vodokrty\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558290\| Roupov\| OA\| 741892\| Roupov\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 540692\| Sedliště\| OA\| 786179\| Sedliště nad Úslavou\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 539937\| Skašov\| OA\| 748218\| Skašov\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558346\| Soběkury\| \| 751596\| Horušany\| OA CZ0324\| Plzeň-jih\| 558362\| Spálené Poříčí\| OA\| 623512\| Číčov\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558362\| Spálené Poříčí\| OA\| 765902\| Hořehledy\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558362\| Spálené Poříčí\| OA\| 623521\| Hořice\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558362\| Spálené Poříčí\| OA\| 684139\| Lipnice u Spáleného Poříčí\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558362\| Spálené Poříčí\| OA\| 765911\| Lučiště\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558362\| Spálené Poříčí\| OA\| 752703\| Spálené Poříčí\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558362\| Spálené Poříčí\| OA\| 757021\| Struhaře\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558362\| Spálené Poříčí\| OA\| 765929\| Těnovice\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558362\| Spálené Poříčí\| OA\| 752711\| Vlkov u Spáleného Poříčí\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558362\| Spálené Poříčí\| OA\| 765937\| Záluží u Spáleného Poříčí\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 540676\| Srby\| OA\| 786187\| Srby nad Úslavou\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0324\| Plzeň-jih\| 558371\| Starý Plzenec\| \| 755150\| Starý Plzenec\| S CZ0324\| Plzeň-jih\| 539741\| Štěnovický Borek\| OA\| 624047\| Nebílovský Borek\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 539741\| Štěnovický Borek\| OA\| 624055\| Štěnovický Borek\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 578614\| Tojice\| OA\| 786195\| Tojice\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 578592\| Třebčice\| OA\| 697991\| Třebčice\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 539929\| Týniště\| OA\| 644846\| Týniště u Horšic\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 566691\| Vlčí\| OA\| 783650\| Vlčí\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558559\| Vrčeň\| OA\| 786209\| Vrčeň\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558605\| Ždírec\| OB\| 795551\| Smederov\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558605\| Ždírec\| OB\| 795569\| Žďár u Blovic\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558605\| Ždírec\| OB\| 795577\| Ždírec u Blovic\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558591\| Zemětice\| OB\| 792802\| Čelákovy\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558591\| Zemětice\| OB\| 792829\| Zemětice\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558630\| Žinkovy\| OA\| 797081\| Březí u Žinkov\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558630\| Žinkovy\| OA\| 797103\| Kokořov\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 558630\| Žinkovy\| OA\| 797111\| Žinkovy\| CZ0324\| Plzeň-jih\| 540137\| Životice\| OA\| 797367\| Životice u Kasejovic\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 558656\| Bezvěrov\| HA\| 603848\| Bezvěrov\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 558656\| Bezvěrov\| HA\| 750816\| Buč\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 558656\| Bezvěrov\| HA\| 629227\| Chudeč\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 558656\| Bezvěrov\| HA\| 629219\| Dolní Jamné\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 558656\| Bezvěrov\| HA\| 603856\| Krašov\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 558656\| Bezvěrov\| HA\| 603864\| Potok\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 558656\| Bezvěrov\| HA\| 750824\| Služetín u Bezvěrova\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 558656\| Bezvěrov\| HA\| 629235\| Světec u Dolního Jamného\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 558656\| Bezvěrov\| HA\| 603872\| Vlkošov\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 558656\| Bezvěrov\| HA\| 629243\| Žernovník u Dolního Jamného\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 530239\| Bílov\| OA\| 604399\| Bílov v Čechách\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 566764\| Blažim\| OA\| 716022\| Blažim u Bezdružic\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 566471\| Bohy\| OA\| 671908\| Bohy\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 566471\| Bohy\| OA\| 671941\| Rakolusky\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 566489\| Brodeslavy\| OB\| 671924\| Brodeslavy\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 558699\| Bučí\| OB\| 615145\| Bučí\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 558711\| Čeminy\| OB\| 619434\| Čeminy\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0325\| Plzeň-sever\| 566632\| Černíkovice\| OB\| 632970\| Černíkovice u Dřevce\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 558745\| Česká Bříza\| OB\| 621251\| Česká Bříza\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 558940\| Chotíkov\| OA\| 653276\| Chotíkov\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 558974\| Chříč\| OA\| 654558\| Chříč\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 558974\| Chříč\| OA\| 654566\| Lhota u Chříče\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 558770\| Dobříč\| OB\| 624021\| Čivice\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 558770\| Dobříč\| OB\| 627771\| Dobříč\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 558796\| Dolní Bělá\| OA\| 628590\| Dolní Bělá\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 558800\| Dolní Hradiště\| OA\| 629146\| Dolní Hradiště\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 578665\| Dražeň\| OA\| 650218\| Dražeň\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 558834\| Druztová\| OA\| 632708\| Druztová\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 566390\| Hlince\| OA\| 654531\| Hlince\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 566730\| Holovousy\| OA\| 654540\| Holovousy\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 558877\| Horní Bělá\| OB\| 642312\| Horní Bělá\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 558877\| Horní Bělá\| OB\| 642321\| Hubenov u Horní Bělé\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 558885\| Horní Bříza\| OB\| 642631\| Horní Bříza\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 558915\| Hromnice\| \| 648329\| Hromnice\| OA CZ0325\| Plzeň-sever\| 558931\| Hvozd\| OA\| 650226\| Hodoviz\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 558931\| Hvozd\| OA\| 650234\| Hvozd u Manětína\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 558982\| Jarov\| OB\| 657620\| Jarov\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559008\| Kaznějov\| SX\| 664553\| Kaznějov\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 578771\| Kočín\| OB\| 667650\| Kočín u Kralovic\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559024\| Kopidlo\| OA\| 669318\| Kopidlo\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559032\| Koryta\| OB\| 669687\| Koryta\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559067\| Kožlany\| OB\| 632961\| Buček\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559067\| Kožlany\| OB\| 632988\| Dřevec\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559067\| Kožlany\| OB\| 632996\| Hedčany\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559067\| Kožlany\| OB\| 633003\| Hodyně u Dřevce\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559067\| Kožlany\| OB\| 672068\| Kožlany\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559041\| Kozojedy\| OA\| 671916\| Borek u Kozojed\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559041\| Kozojedy\| OA\| 615099\| Břízsko\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559041\| Kozojedy\| OA\| 671932\| Kozojedy u Kralovic\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559041\| Kozojedy\| OA\| 679810\| Lednice\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559041\| Kozojedy\| OA\| 615102\| Robčice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0325\| Plzeň-sever\| 559075\| Kralovice\| OA\| 616036\| Bukovina u Mladotic\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559075\| Kralovice\| OA\| 647241\| Hradecko\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559075\| Kralovice\| OA\| 672645\| Kralovice u Rakovníka\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559075\| Kralovice\| OA\| 768502\| Řemešín\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559075\| Kralovice\| OA\| 768511\| Trojany u Mladotic\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559105\| Křelovice\| OA\| 675661\| Křelovice u Pernarce\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559105\| Křelovice\| OA\| 675679\| Mydlovary\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559105\| Křelovice\| OA\| 675695\| Pakoslav\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559105\| Křelovice\| OA\| 675709\| Rozněvice\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559091\| Krsy\| HA\| 675105\| Kejšovice\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559091\| Krsy\| HA\| 675113\| Krsy\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559091\| Krsy\| HA\| 675121\| Polínka\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559091\| Krsy\| HA\| 675148\| Trhomné\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559121\| Kunějovice\| OA\| 677191\| Kunějovice\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559148\| Ledce\| OB\| 679631\| Ledce u Plzně\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559164\| Líně\| S\| 683850\| Líně\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559172\| Líšťany\| \| 685194\| Luhov u Líšťan\| OA CZ0325\| Plzeň-sever\| 559172\| Líšťany\| \| 649481\| Těchoděly\| OA CZ0325\| Plzeň-sever\| 566420\| Líté\| OA\| 628603\| Líté\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 566446\| Loza\| OA\| 628611\| Loza\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559202\| Manětín\| OA\| 691453\| Brdo u Manětína\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559202\| Manětín\| OA\| 691461\| Česká Doubravice\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559202\| Manětín\| OA\| 691470\| Hrádek u Manětína\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559202\| Manětín\| OA\| 737127\| Kotaneč\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559202\| Manětín\| OA\| 691488\| Lipí u Manětína\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559202\| Manětín\| OA\| 693570\| Luková u Manětína\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559202\| Manětín\| OA\| 691496\| Manětín\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559202\| Manětín\| OA\| 693588\| Mezí\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559202\| Manětín\| OA\| 737135\| Rabštejn nad Střelou\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559202\| Manětín\| OA\| 691500\| Radějov u Manětína\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559202\| Manětín\| OA\| 758671\| Stvolny\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559202\| Manětín\| OA\| 773646\| Újezd u Manětína\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559202\| Manětín\| OA\| 691518\| Vladměřice\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559202\| Manětín\| OA\| 691526\| Vysočany u Manětína\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0325\| Plzeň-sever\| 559202\| Manětín\| OA\| 693596\| Zhořec u Manětína\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559211\| Město Touškov\| OB\| 619442\| Kůští\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559211\| Město Touškov\| OB\| 693430\| Město Touškov\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559237\| Mladotice\| OA\| 697133\| Černá Hať\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559237\| Mladotice\| OA\| 697141\| Chrášťovice u Mladotic\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559237\| Mladotice\| OA\| 697150\| Mladotice\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559237\| Mladotice\| OA\| 697168\| Strážiště u Mladotic\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559261\| Nečtiny\| OA\| 701947\| Březín\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559261\| Nečtiny\| OA\| 701955\| Čestětín\| HA CZ0325\| Plzeň-sever\| 559261\| Nečtiny\| OA\| 701963\| Doubravice u Nečtin\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559261\| Nečtiny\| OA\| 701971\| Hrad Nečtiny\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559261\| Nečtiny\| OA\| 701998\| Kamenná Hora\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559261\| Nečtiny\| OA\| 702005\| Lešovice\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559261\| Nečtiny\| OA\| 702013\| Nečtiny\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559261\| Nečtiny\| OA\| 702021\| Nové Městečko u Nečtin\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559261\| Nečtiny\| OA\| 702030\| Plachtín\| HA CZ0325\| Plzeň-sever\| 559261\| Nečtiny\| OA\| 702048\| Račín u Nečtin\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559288\| Nevřeň\| OA\| 704351\| Nevřeň\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559318\| Obora\| OA\| 708623\| Obora u Kaznějova\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559326\| Ostrov u Bezdružic\| OA\| 716031\| Krsov\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559326\| Ostrov u Bezdružic\| OA\| 716049\| Ostrov u Bezdružic\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559326\| Ostrov u Bezdružic\| OA\| 716057\| Pláň\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 566781\| Pastuchovice\| OB\| 777650\| Pastuchovice\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559334\| Pernarec\| \| 719277\| Krukanice\| OA CZ0325\| Plzeň-sever\| 559334\| Pernarec\| \| 675687\| Něšov\| OA CZ0325\| Plzeň-sever\| 559334\| Pernarec\| \| 675717\| Skupeč\| OA CZ0325\| Plzeň-sever\| 530336\| Pláně\| OA\| 721417\| Korýtka\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 530336\| Pláně\| OA\| 721425\| Ondřejov nad Střelou\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 530336\| Pláně\| OA\| 721433\| Pláně u Plas\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 530336\| Pláně\| OA\| 721441\| Vrážné nad Střelou\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559351\| Plasy\| OA\| 721506\| Babina\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559351\| Plasy\| OA\| 642941\| Horní Hradiště\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559351\| Plasy\| OA\| 721514\| Lomnička u Plas\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559351\| Plasy\| OA\| 721522\| Nebřeziny\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0325\| Plzeň-sever\| 559351\| Plasy\| OA\| 721531\| Plasy\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559351\| Plasy\| OA\| 795682\| Žebnice\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 530247\| Potvorov\| OA\| 726532\| Potvorov\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 567086\| Příšov\| OA\| 679640\| Příšov\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559431\| Rybnice\| OA\| 743895\| Rybnice u Kaznějova\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 530271\| Sedlec\| OB\| 746762\| Sedlec u Kralovic\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 566748\| Slatina\| OB\| 654574\| Slatina u Chříče\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 578797\| Štichovice\| OA\| 763748\| Křečov\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 578797\| Štichovice\| OA\| 763756\| Štichovice\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 553603\| Studená\| OA\| 654582\| Studená u Chříče\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559482\| Tis u Blatna\| OA\| 767069\| Balková\| HA CZ0325\| Plzeň-sever\| 559482\| Tis u Blatna\| OA\| 767077\| Kračín\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559482\| Tis u Blatna\| OA\| 767085\| Tis u Blatna\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559521\| Třemošná\| OA\| 770698\| Třemošná\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559521\| Třemošná\| OA\| 770701\| Záluží u Třemošné\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559504\| Trnová\| SX\| 768391\| Trnová u Plzně\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 566594\| Újezd nade Mží\| OA\| 773808\| Újezd nade Mží\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559555\| Ulice\| \| 774197\| Kníje\| SX CZ0325\| Plzeň-sever\| 559563\| Úněšov\| OA\| 623628\| Budeč u Číhané\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559563\| Úněšov\| OA\| 774367\| Čbán\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559563\| Úněšov\| OA\| 623636\| Číhaná\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559563\| Úněšov\| OA\| 774375\| Hvožďany u Úněšova\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559563\| Úněšov\| OA\| 774383\| Lípa u Úněšova\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559563\| Úněšov\| OA\| 774391\| Podmokly u Úněšova\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559563\| Úněšov\| OA\| 623644\| Štipoklasy u Číhané\| HA CZ0325\| Plzeň-sever\| 559563\| Úněšov\| OA\| 774405\| Úněšov\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559563\| Úněšov\| OA\| 623652\| Vojtěšín\| HA CZ0325\| Plzeň-sever\| 559571\| Úterý\| OA\| 775614\| Olešovice\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559571\| Úterý\| OA\| 775622\| Úterý\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559571\| Úterý\| OA\| 775631\| Vidžín\| HA CZ0325\| Plzeň-sever\| 578924\| Velečín\| OB\| 777668\| Velečín\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 566497\| Všehrdy\| OA\| 787027\| Všehrdy u Kralovic\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559628\| Všeruby\| OA\| 653675\| Chrančovice\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559628\| Všeruby\| OA\| 653683\| Chrástov\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0325\| Plzeň-sever\| 559628\| Všeruby\| OA\| 653691\| Klenovice u Chrančovic\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559628\| Všeruby\| OA\| 653705\| Popovice u Chrančovic\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559628\| Všeruby\| OA\| 787361\| Radimovice u Všerub\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559628\| Všeruby\| OA\| 787370\| Všeruby u Plzně\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 566969\| Výrov\| OB\| 787698\| Výrov u Kralovic\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 530280\| Vysoká Libyně\| OB\| 788074\| Vysoká Libyně\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 578827\| Zahrádka\| OA\| 790150\| Hůrky u Zahrádky\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 578827\| Zahrádka\| OA\| 790168\| Mostice\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 578827\| Zahrádka\| OA\| 790176\| Zahrádka u Všerub\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559695\| Žihle\| OB\| 796841\| Hluboká u Žihle\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559695\| Žihle\| OB\| 796859\| Kalec\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559695\| Žihle\| OB\| 796867\| Nový Dvůr u Žihle\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559695\| Žihle\| OB\| 796875\| Odlezly\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559695\| Žihle\| OB\| 796883\| Přehořov u Žihle\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559695\| Žihle\| OB\| 796891\| Žihle\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559709\| Žilov\| OB\| 796972\| Žilov\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559679\| Zruč-Senec\| OA\| 793612\| Senec u Plzně\| CZ0325\| Plzeň-sever\| 559679\| Zruč-Senec\| OA\| 793621\| Zruč\| CZ0326\| Rokycany\| 541095\| Bezděkov\| OA\| 736341\| Bezděkov u Radnic\| CZ0326\| Rokycany\| 559725\| Břasy\| \| 613533\| Kříše\| OA CZ0326\| Rokycany\| 559725\| Břasy\| \| 613550\| Stupno\| OA CZ0326\| Rokycany\| 559725\| Břasy\| \| 613576\| Vranovice u Břas\| OA CZ0326\| Rokycany\| 559733\| Březina\| OA\| 614068\| Březina u Rokycan\| CZ0326\| Rokycany\| 559741\| Bujesily\| OB\| 615722\| Bujesily\| CZ0326\| Rokycany\| 559768\| Cekov\| OB\| 617440\| Cekov\| CZ0326\| Rokycany\| 559857\| Cheznovice\| OA\| 651133\| Cheznovice\| CZ0326\| Rokycany\| 540803\| Chlum\| OB\| 651524\| Chlum nad Berounkou\| CZ0326\| Rokycany\| 541141\| Chomle\| OA\| 777587\| Chomle\| CZ0326\| Rokycany\| 540927\| Čilá\| OA\| 724050\| Čilá\| CZ0326\| Rokycany\| 559776\| Dobřív\| OA\| 628000\| Dobřív\| CZ0326\| Rokycany\| 559776\| Dobřív\| OA\| 628026\| Pavlovsko\| CZ0326\| Rokycany\| 530379\| Drahoňův Újezd\| OB\| 631779\| Drahoňův Újezd\| CZ0326\| Rokycany\| 559806\| Hlohovice\| OA\| 639443\| Hlohovice\| CZ0326\| Rokycany\| 559806\| Hlohovice\| OA\| 639451\| Hlohovičky\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0326\| Rokycany\| 559806\| Hlohovice\| OA\| 639460\| Mostiště u Hlohovic\| CZ0326\| Rokycany\| 559806\| Hlohovice\| OA\| 639478\| Svinná u Hlohovic\| CZ0326\| Rokycany\| 559814\| Holoubkov\| OA\| 641316\| Holoubkov\| CZ0326\| Rokycany\| 559822\| Hrádek\| OA\| 647306\| Hrádek u Rokycan\| CZ0326\| Rokycany\| 559822\| Hrádek\| OA\| 647314\| Nová Huť\| CZ0326\| Rokycany\| 541001\| Hradiště\| OA\| 724068\| Hradiště nad Berounkou\| CZ0326\| Rokycany\| 559849\| Hůrky\| OA\| 649643\| Hůrky u Rokycan\| CZ0326\| Rokycany\| 579017\| Kakejcov\| OA\| 693502\| Kakejcov\| CZ0326\| Rokycany\| 530361\| Kařízek\| OA\| 664235\| Kařízek\| CZ0326\| Rokycany\| 559911\| Klabava\| S\| 664880\| Klabava\| CZ0326\| Rokycany\| 559920\| Kladruby\| OA\| 648973\| Hřešihlavy\| CZ0326\| Rokycany\| 559920\| Kladruby\| OA\| 665347\| Kladruby u Radnic\| CZ0326\| Rokycany\| 559920\| Kladruby\| OA\| 770884\| Třímany\| CZ0326\| Rokycany\| 579033\| Kornatice\| OB\| 693511\| Kornatice\| CZ0326\| Rokycany\| 567001\| Lhota pod Radčem\| OA\| 681130\| Lhota pod Radčem\| CZ0326\| Rokycany\| 559954\| Liblín\| OA\| 682993\| Liblín\| CZ0326\| Rokycany\| 559962\| Líšná\| OA\| 685011\| Líšná u Zbiroha\| CZ0326\| Rokycany\| 579009\| Medový Újezd\| OA\| 700924\| Medový Újezd\| CZ0326\| Rokycany\| 579084\| Mešno\| OA\| 693529\| Mešno\| CZ0326\| Rokycany\| 559997\| Mirošov\| OA\| 695424\| Mirošov\| CZ0326\| Rokycany\| 560006\| Mlečice\| \| 732958\| Prašný Újezd\| OA CZ0326\| Rokycany\| 560014\| Mýto\| OA\| 700932\| Mýto v Čechách\| CZ0326\| Rokycany\| 566837\| Němčovice\| OB\| 703087\| Němčovice\| CZ0326\| Rokycany\| 566837\| Němčovice\| OB\| 710253\| Olešná u Radnic\| CZ0326\| Rokycany\| 541192\| Nevid\| OA\| 704326\| Nevid\| CZ0326\| Rokycany\| 566993\| Ostrovec-Lhotka\| OA\| 716154\| Lhotka u Terešova\| CZ0326\| Rokycany\| 566993\| Ostrovec-Lhotka\| OA\| 716162\| Ostrovec u Terešova\| CZ0326\| Rokycany\| 566861\| Plískov\| OA\| 721867\| Plískov\| CZ0326\| Rokycany\| 579131\| Příkosice\| OA\| 736015\| Příkosice\| CZ0326\| Rokycany\| 560111\| Přívětice\| \| 736368\| Sklená Huť\| OA CZ0326\| Rokycany\| 566942\| Raková\| OB\| 739065\| Raková u Rokycan\| CZ0326\| Rokycany\| 560146\| Sebečice\| OA\| 746347\| Biskoupky\| CZ0326\| Rokycany\| 560146\| Sebečice\| OA\| 746355\| Sebečice\| CZ0326\| Rokycany\| 546488\| Sirá\| OB\| 617458\| Sirá\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0326\| Rokycany\| 566845\| Skomelno\| OA\| 738115\| Skomelno\| CZ0326\| Rokycany\| 506664\| Skořice\| OA\| 748544\| Skořice\| CZ0326\| Rokycany\| 579343\| Štítov\| OA\| 736023\| Štítov\| CZ0326\| Rokycany\| 560162\| Strašice\| OA\| 756229\| Strašice\| CZ0326\| Rokycany\| 541176\| Svojkovice\| OA\| 761222\| Svojkovice\| CZ0326\| Rokycany\| 560189\| Těně\| OA\| 765899\| Těně\| CZ0326\| Rokycany\| 566802\| Terešov\| OA\| 766453\| Terešov\| CZ0326\| Rokycany\| 546526\| Těškov\| OA\| 641324\| Těškov\| CZ0326\| Rokycany\| 579246\| Trokavec\| OA\| 768537\| Trokavec\| CZ0326\| Rokycany\| 546534\| Týček\| OA\| 791491\| Týček\| CZ0326\| Rokycany\| 560227\| Vejvanov\| OA\| 777609\| Vejvanov\| CZ0326\| Rokycany\| 560235\| Veselá\| OA\| 780529\| Veselá u Rokycan\| CZ0326\| Rokycany\| 579289\| Vísky\| OA\| 768545\| Vísky\| CZ0326\| Rokycany\| 560251\| Volduchy\| OB\| 784770\| Volduchy\| CZ0326\| Rokycany\| 566799\| Všenice\| OA\| 616371\| Všenice\| CZ0326\| Rokycany\| 560260\| Zbiroh\| OA\| 631787\| Chotětín\| CZ0326\| Rokycany\| 560260\| Zbiroh\| OA\| 655872\| Jablečno\| CZ0326\| Rokycany\| 560260\| Zbiroh\| OA\| 655881\| Přísednice\| CZ0326\| Rokycany\| 560260\| Zbiroh\| OA\| 631795\| Třebnuška\| CZ0326\| Rokycany\| 560260\| Zbiroh\| OA\| 791504\| Zbiroh\| CZ0326\| Rokycany\| 541061\| Zvíkovec\| OA\| 793973\| Zvíkovec\| CZ0327\| Tachov\| 560723\| Benešovice\| OB\| 602531\| Benešovice\| CZ0327\| Tachov\| 560723\| Benešovice\| OB\| 602540\| Lom u Stříbra\| CZ0327\| Tachov\| 560740\| Bezdružice\| OA\| 603694\| Bezdružice\| CZ0327\| Tachov\| 560740\| Bezdružice\| OA\| 603724\| Kohoutov u Bezdružic\| CZ0327\| Tachov\| 560740\| Bezdružice\| OA\| 603732\| Křivce\| CZ0327\| Tachov\| 560740\| Bezdružice\| OA\| 603708\| Polžice u Bezdružic\| CZ0327\| Tachov\| 560740\| Bezdružice\| OA\| 603775\| Řešín\| CZ0327\| Tachov\| 560740\| Bezdružice\| OA\| 603783\| Zhořec u Bezdružic\| HA CZ0327\| Tachov\| 560758\| Bor\| OA\| 624705\| Bezděkov u Damnova\| CZ0327\| Tachov\| 560758\| Bor\| OA\| 607291\| Boječnice\| CZ0327\| Tachov\| 560758\| Bor\| OA\| 607304\| Bor u Tachova\| CZ0327\| Tachov\| 560758\| Bor\| OA\| 607312\| Borovany u Boru\| CZ0327\| Tachov\| 560758\| Bor\| OA\| 607321\| Čečkovice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0327\| Tachov\| 560758\| Bor\| OA\| 624713\| Damnov\| CZ0327\| Tachov\| 560758\| Bor\| OA\| 607339\| Doly u Boru\| CZ0327\| Tachov\| 560758\| Bor\| OA\| 641308\| Holostřevy\| CZ0327\| Tachov\| 560758\| Bor\| OA\| 607347\| Kosov u Boru\| CZ0327\| Tachov\| 560758\| Bor\| OA\| 677604\| Kurojedy\| CZ0327\| Tachov\| 560758\| Bor\| OA\| 715964\| Lhota u Tachova\| CZ0327\| Tachov\| 560758\| Bor\| OA\| 607355\| Lužná u Boru\| CZ0327\| Tachov\| 560758\| Bor\| OA\| 677612\| Málkovice\| CZ0327\| Tachov\| 560758\| Bor\| OA\| 715972\| Ostrov u Tachova\| CZ0327\| Tachov\| 560758\| Bor\| OA\| 607380\| Skviřín\| CZ0327\| Tachov\| 560758\| Bor\| OA\| 624721\| Velká Ves u Damnova\| CZ0327\| Tachov\| 560758\| Bor\| OA\| 607398\| Vysočany u Boru\| CZ0327\| Tachov\| 541605\| Brod nad Tichou\| OA\| 612651\| Brod nad Tichou\| CZ0327\| Tachov\| 541401\| Broumov\| OA\| 789569\| Broumov u Zadního Chodova\| CZ0327\| Tachov\| 560804\| Částkov\| OA\| 618560\| Částkov u Tachova\| CZ0327\| Tachov\| 560804\| Částkov\| OA\| 618578\| Maršovy Chody\| CZ0327\| Tachov\| 560804\| Částkov\| OA\| 618586\| Pernolec\| CZ0327\| Tachov\| 560782\| Cebiv\| OB\| 617377\| Bezemín\| CZ0327\| Tachov\| 560782\| Cebiv\| OB\| 617385\| Cebiv\| CZ0327\| Tachov\| 560812\| Černošín\| OA\| 620408\| Černošín\| CZ0327\| Tachov\| 560812\| Černošín\| OA\| 620416\| Krásné Údolí u Černošína\| CZ0327\| Tachov\| 560812\| Černošín\| OA\| 620424\| Lažany u Černošína\| CZ0327\| Tachov\| 560812\| Černošín\| OA\| 620441\| Ostrovce\| CZ0327\| Tachov\| 560812\| Černošín\| OA\| 620459\| Pytlov\| CZ0327\| Tachov\| 560812\| Černošín\| OA\| 620467\| Třebel\| HA CZ0327\| Tachov\| 560812\| Černošín\| OA\| 765376\| Víchov\| CZ0327\| Tachov\| 560812\| Černošín\| OA\| 620475\| Záhoří u Černošína\| CZ0327\| Tachov\| 560901\| Chodová Planá\| HB\| 693995\| Boněnov\| CZ0327\| Tachov\| 560901\| Chodová Planá\| HB\| 652211\| Chodová Planá\| CZ0327\| Tachov\| 560901\| Chodová Planá\| HB\| 652199\| Dolní Kramolín\| CZ0327\| Tachov\| 560901\| Chodová Planá\| HB\| 694029\| Domaslavičky\| CZ0327\| Tachov\| 560901\| Chodová Planá\| HB\| 652202\| Holubín\| CZ0327\| Tachov\| 560901\| Chodová Planá\| HB\| 694002\| Hostíčkov\| CZ0327\| Tachov\| 560901\| Chodová Planá\| HB\| 694011\| Michalovy Hory\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0327\| Tachov\| 560901\| Chodová Planá\| HB\| 652229\| Pístov\| CZ0327\| Tachov\| 560901\| Chodová Planá\| HB\| 652237\| Výškov u Chodové Plané\| CZ0327\| Tachov\| 560901\| Chodová Planá\| HB\| 694037\| Výškovice u Michalových Hor\| CZ0327\| Tachov\| 560910\| Chodský Újezd\| OA\| 652296\| Chodský Újezd\| CZ0327\| Tachov\| 560910\| Chodský Újezd\| OA\| 629201\| Dolní Jadruž\| CZ0327\| Tachov\| 560910\| Chodský Újezd\| OA\| 652288\| Horní Jadruž\| CZ0327\| Tachov\| 560910\| Chodský Újezd\| OA\| 701246\| Nahý Újezdec\| CZ0327\| Tachov\| 560910\| Chodský Újezd\| OA\| 652300\| Neblažov\| CZ0327\| Tachov\| 560910\| Chodský Újezd\| OA\| 652318\| Štokov\| HA CZ0327\| Tachov\| 560910\| Chodský Újezd\| OA\| 637009\| Žďár u Tachova\| HA CZ0327\| Tachov\| 579459\| Ctiboř\| OA\| 618021\| Březí u Tachova\| CZ0327\| Tachov\| 579459\| Ctiboř\| OA\| 618039\| Ctiboř u Tachova\| CZ0327\| Tachov\| 560839\| Dlouhý Újezd\| HA\| 626694\| Dlouhý Újezd\| CZ0327\| Tachov\| 560855\| Erpužice\| \| 634395\| Blahousty\| OA CZ0327\| Tachov\| 560863\| Halže\| HA\| 636967\| Branka u Tachova\| CZ0327\| Tachov\| 560863\| Halže\| HA\| 636975\| Halže\| CZ0327\| Tachov\| 560863\| Halže\| HA\| 798398\| Pavlův Studenec 3\| CZ0327\| Tachov\| 560863\| Halže\| HA\| 636991\| Svobodka\| CZ0327\| Tachov\| 560863\| Halže\| HA\| 636983\| Výšina\| CZ0327\| Tachov\| 541290\| Horní Kozolupy\| OA\| 643114\| Horní Kozolupy\| CZ0327\| Tachov\| 541290\| Horní Kozolupy\| OA\| 643122\| Očín\| CZ0327\| Tachov\| 541290\| Horní Kozolupy\| OA\| 643131\| Slavice u Horních Kozolup\| CZ0327\| Tachov\| 541290\| Horní Kozolupy\| OA\| 643149\| Strahov\| CZ0327\| Tachov\| 560898\| Hošťka\| HB\| 646237\| Hošťka\| CZ0327\| Tachov\| 560898\| Hošťka\| HB\| 646253\| Pořejov\| CZ0327\| Tachov\| 560898\| Hošťka\| HB\| 646245\| Žebráky\| CZ0327\| Tachov\| 560928\| Kladruby\| OB\| 612669\| Brod u Stříbra\| CZ0327\| Tachov\| 560928\| Kladruby\| OB\| 665355\| Kladruby u Stříbra\| CZ0327\| Tachov\| 560928\| Kladruby\| OB\| 665363\| Láz u Kladrub\| CZ0327\| Tachov\| 560928\| Kladruby\| OB\| 665371\| Milevo\| CZ0327\| Tachov\| 560928\| Kladruby\| OB\| 665380\| Pozorka u Kladrub\| CZ0327\| Tachov\| 560928\| Kladruby\| OB\| 612677\| Tuněchody u Stříbra\| CZ0327\| Tachov\| 560928\| Kladruby\| OB\| 665398\| Vrbice u Stříbra\| CZ0327\| Tachov\| 541559\| Kočov\| OB\| 667668\| Klíčov\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0327\| Tachov\| 541559\| Kočov\| OB\| 667676\| Kočov\| CZ0327\| Tachov\| 541559\| Kočov\| OB\| 667684\| Ústí nad Mží\| CZ0327\| Tachov\| 541494\| Kokašice\| OA\| 667935\| Čeliv\| CZ0327\| Tachov\| 541494\| Kokašice\| OA\| 667943\| Kokašice\| CZ0327\| Tachov\| 541494\| Kokašice\| OA\| 667951\| Lomy u Domaslavi\| CZ0327\| Tachov\| 560952\| Konstantinovy Lázně\| OA\| 667927\| Břetislav\| CZ0327\| Tachov\| 560952\| Konstantinovy Lázně\| OA\| 709590\| Dlouhé Hradiště\| CZ0327\| Tachov\| 560952\| Konstantinovy Lázně\| OA\| 669199\| Konstantinovy Lázně\| CZ0327\| Tachov\| 560952\| Konstantinovy Lázně\| OA\| 603741\| Nová Ves u Bezdružic\| CZ0327\| Tachov\| 560952\| Konstantinovy Lázně\| OA\| 709603\| Okrouhlé Hradiště\| CZ0327\| Tachov\| 560952\| Konstantinovy Lázně\| OA\| 709611\| Poloučany\| CZ0327\| Tachov\| 560952\| Konstantinovy Lázně\| OA\| 603767\| Potín\| CZ0327\| Tachov\| 560979\| Kšice\| OA\| 676748\| Kšice\| CZ0327\| Tachov\| 560979\| Kšice\| OA\| 634417\| Lomnička\| CZ0327\| Tachov\| 561002\| Lesná\| HA\| 680109\| Bažantov\| CZ0327\| Tachov\| 561002\| Lesná\| HA\| 680044\| Česká Ves u Lesné\| CZ0327\| Tachov\| 561002\| Lesná\| HA\| 680052\| Jedlina\| CZ0327\| Tachov\| 561002\| Lesná\| HA\| 680061\| Lesná u Tachova\| CZ0327\| Tachov\| 561002\| Lesná\| HA\| 680079\| Pavlův Studenec 1\| CZ0327\| Tachov\| 561002\| Lesná\| HA\| 680087\| Písařova Vesce\| CZ0327\| Tachov\| 561002\| Lesná\| HA\| 680095\| Stará Knížecí Huť\| CZ0327\| Tachov\| 561002\| Lesná\| HA\| 680117\| Zahájí u Lesné\| CZ0327\| Tachov\| 561011\| Lestkov\| OA\| 680281\| Dolní Víska\| CZ0327\| Tachov\| 561011\| Lestkov\| OA\| 680290\| Domaslav\| CZ0327\| Tachov\| 561011\| Lestkov\| OA\| 680303\| Hanov u Lestkova\| HA CZ0327\| Tachov\| 561011\| Lestkov\| OA\| 680320\| Lestkov\| CZ0327\| Tachov\| 561011\| Lestkov\| OA\| 680338\| Stan u Lestkova\| CZ0327\| Tachov\| 561011\| Lestkov\| OA\| 680346\| Vrbice u Bezdružic\| CZ0327\| Tachov\| 561011\| Lestkov\| OA\| 680354\| Vysoké Jamné\| CZ0327\| Tachov\| 541702\| Lom u Tachova\| OA\| 686603\| Lom u Tachova\| CZ0327\| Tachov\| 541532\| Milíře\| HA\| 688312\| Lučina u Tachova\| CZ0327\| Tachov\| 541532\| Milíře\| HA\| 688321\| Milíře u Tachova\| CZ0327\| Tachov\| 541443\| Obora\| HA\| 688347\| Obora u Tachova\| CZ0327\| Tachov\| 541443\| Obora\| HA\| 688355\| Pavlův Studenec 2\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0327\| Tachov\| 566888\| Olbramov\| OA\| 680311\| Kořen\| HA CZ0327\| Tachov\| 566888\| Olbramov\| OA\| 709824\| Olbramov\| CZ0327\| Tachov\| 566888\| Olbramov\| OA\| 709832\| Zádub u Olbramova\| CZ0327\| Tachov\| 541681\| Ošelín\| OA\| 716405\| Dolní Plezom\| CZ0327\| Tachov\| 541681\| Ošelín\| OA\| 716413\| Horní Plezom\| CZ0327\| Tachov\| 541681\| Ošelín\| OA\| 716421\| Lobzy u Ošelína\| CZ0327\| Tachov\| 541681\| Ošelín\| OA\| 716430\| Ošelín\| CZ0327\| Tachov\| 561134\| Planá\| OA\| 721255\| Křínov\| HA CZ0327\| Tachov\| 561134\| Planá\| OA\| 721263\| Kříženec\| HA CZ0327\| Tachov\| 561134\| Planá\| OA\| 721271\| Otín u Plané\| CZ0327\| Tachov\| 561134\| Planá\| OA\| 718521\| Pavlovice nad Mží\| HA CZ0327\| Tachov\| 561134\| Planá\| OA\| 721280\| Planá u Mariánských Lázní\| CZ0327\| Tachov\| 561134\| Planá\| OA\| 759856\| Svahy\| CZ0327\| Tachov\| 561134\| Planá\| OA\| 721298\| Týnec u Plané\| CZ0327\| Tachov\| 561134\| Planá\| OA\| 718530\| Vítovice u Pavlovic\| CZ0327\| Tachov\| 561134\| Planá\| OA\| 759864\| Vížka\| CZ0327\| Tachov\| 561134\| Planá\| OA\| 721301\| Vysoké Sedliště\| CZ0327\| Tachov\| 561134\| Planá\| OA\| 759872\| Zliv nad Mží\| CZ0327\| Tachov\| 561151\| Přimda\| OA\| 778711\| Kundratice u Přimdy\| CZ0327\| Tachov\| 561151\| Přimda\| OA\| 778729\| Malé Dvorce\| CZ0327\| Tachov\| 561151\| Přimda\| OA\| 736091\| Málkov u Přimdy\| HA CZ0327\| Tachov\| 561151\| Přimda\| OA\| 773816\| Mlýnec pod Přimdou\| CZ0327\| Tachov\| 561151\| Přimda\| OA\| 736112\| Přimda\| HA CZ0327\| Tachov\| 561151\| Přimda\| OA\| 771112\| Rájov u Třískolup\| CZ0327\| Tachov\| 561151\| Přimda\| OA\| 771121\| Třískolupy pod Přimdou\| CZ0327\| Tachov\| 561151\| Přimda\| OA\| 773824\| Újezd pod Přimdou\| CZ0327\| Tachov\| 561151\| Přimda\| OA\| 778737\| Velké Dvorce\| CZ0327\| Tachov\| 541486\| Prostiboř\| OB\| 733717\| Prostiboř\| CZ0327\| Tachov\| 541486\| Prostiboř\| OB\| 792888\| Telice\| CZ0327\| Tachov\| 561169\| Rozvadov\| OA\| 742627\| Nové Domky\| HA CZ0327\| Tachov\| 561169\| Rozvadov\| OA\| 742643\| Rozvadov\| CZ0327\| Tachov\| 561169\| Rozvadov\| OA\| 742651\| Střeble\| CZ0327\| Tachov\| 561169\| Rozvadov\| OA\| 742601\| Svatá Kateřina u Rozvadova\| CZ0327\| Tachov\| 561185\| Staré Sedliště\| OA\| 678848\| Bohuslav\| HA NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0327\| Tachov\| 561185\| Staré Sedliště\| OA\| 678830\| Labuť\| CZ0327\| Tachov\| 561185\| Staré Sedliště\| OA\| 754641\| Mchov\| CZ0327\| Tachov\| 561185\| Staré Sedliště\| OA\| 754650\| Nové Sedliště\| CZ0327\| Tachov\| 561185\| Staré Sedliště\| OA\| 754668\| Staré Sedliště\| CZ0327\| Tachov\| 561185\| Staré Sedliště\| OA\| 754676\| Úšava\| CZ0327\| Tachov\| 561193\| Staré Sedlo\| OA\| 754731\| Darmyšl\| CZ0327\| Tachov\| 561193\| Staré Sedlo\| OA\| 754749\| Racov\| CZ0327\| Tachov\| 561193\| Staré Sedlo\| OA\| 754757\| Staré Sedlo u Tachova\| CZ0327\| Tachov\| 561207\| Stráž\| OA\| 602701\| Bernartice u Stráže\| CZ0327\| Tachov\| 561207\| Stráž\| OA\| 710261\| Bonětice\| CZ0327\| Tachov\| 561207\| Stráž\| OA\| 710270\| Bonětičky\| CZ0327\| Tachov\| 561207\| Stráž\| OA\| 602710\| Borek u Tachova\| CZ0327\| Tachov\| 561207\| Stráž\| OA\| 602728\| Dehetná\| CZ0327\| Tachov\| 561207\| Stráž\| OA\| 778702\| Jadruž\| CZ0327\| Tachov\| 561207\| Stráž\| OA\| 710288\| Olešná\| CZ0327\| Tachov\| 561207\| Stráž\| OA\| 756351\| Souměř\| CZ0327\| Tachov\| 561207\| Stráž\| OA\| 602736\| Strachovice u Bernartic\| CZ0327\| Tachov\| 561207\| Stráž\| OA\| 756369\| Stráž u Tachova\| CZ0327\| Tachov\| 561215\| Stříbro\| OB\| 785377\| Butov\| CZ0327\| Tachov\| 561215\| Stříbro\| OB\| 765341\| Jezerce\| CZ0327\| Tachov\| 561215\| Stříbro\| OB\| 761885\| Lhota u Stříbra\| CZ0327\| Tachov\| 561215\| Stříbro\| OB\| 757799\| Milíkov u Stříbra\| CZ0327\| Tachov\| 561215\| Stříbro\| OB\| 765350\| Otročín u Stříbra\| CZ0327\| Tachov\| 561215\| Stříbro\| OB\| 757837\| Stříbro\| CZ0327\| Tachov\| 561215\| Stříbro\| OB\| 765368\| Těchlovice u Stříbra\| CZ0327\| Tachov\| 561223\| Studánka\| HA\| 758175\| Studánka u Tachova\| CZ0327\| Tachov\| 561258\| Svojšín\| OA\| 761427\| Holyně u Svojšína\| CZ0327\| Tachov\| 561258\| Svojšín\| OA\| 761435\| Nynkov\| CZ0327\| Tachov\| 561258\| Svojšín\| OA\| 761443\| Řebří\| CZ0327\| Tachov\| 561258\| Svojšín\| OA\| 761451\| Svojšín\| CZ0327\| Tachov\| 557081\| Sytno\| OA\| 761893\| Sytno\| CZ0327\| Tachov\| 560715\| Tachov\| OA\| 764922\| Malý Rapotín\| CZ0327\| Tachov\| 560715\| Tachov\| OA\| 688339\| Mýto u Tachova\| CZ0327\| Tachov\| 560715\| Tachov\| OA\| 764949\| Oldřichov u Tachova\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0327\| Tachov\| 560715\| Tachov\| OA\| 764914\| Tachov\| CZ0327\| Tachov\| 560715\| Tachov\| OA\| 618594\| Velký Rapotín\| CZ0327\| Tachov\| 560715\| Tachov\| OA\| 764833\| Vítkov u Tachova\| CZ0327\| Tachov\| 541621\| Tisová\| OA\| 767204\| Jemnice u Tisové\| CZ0327\| Tachov\| 541621\| Tisová\| OA\| 767212\| Kumpolec\| CZ0327\| Tachov\| 541621\| Tisová\| OA\| 767221\| Tisová u Tachova\| CZ0327\| Tachov\| 541621\| Tisová\| OA\| 767239\| Trnová u Tachova\| CZ0327\| Tachov\| 561304\| Třemešné\| OA\| 770655\| Bezděkov u Třemešného\| CZ0327\| Tachov\| 561304\| Třemešné\| OA\| 770663\| Dubec\| CZ0327\| Tachov\| 561304\| Třemešné\| OA\| 736104\| Nová Ves pod Přimdou\| CZ0327\| Tachov\| 561304\| Třemešné\| OA\| 770671\| Pavlíkov u Třemešného\| CZ0327\| Tachov\| 561304\| Třemešné\| OA\| 770680\| Třemešné\| CZ0327\| Tachov\| 561291\| Trpísty\| OB\| 768758\| Sviňomazy\| CZ0327\| Tachov\| 561291\| Trpísty\| OB\| 768766\| Trpísty\| CZ0327\| Tachov\| 541435\| Únehle\| OA\| 676756\| Únehle\| CZ0327\| Tachov\| 579491\| Vranov\| OA\| 785385\| Svinná u Stříbra\| CZ0327\| Tachov\| 579491\| Vranov\| OA\| 785393\| Vranov u Stříbra\| CZ0327\| Tachov\| 541664\| Záchlumí\| OB\| 790290\| Záchlumí u Stříbra\| CZ0327\| Tachov\| 541362\| Zadní Chodov\| OA\| 789577\| Kyjov u Zadního Chodova\| CZ0327\| Tachov\| 541362\| Zadní Chodov\| OA\| 789585\| Zadní Chodov\| CZ0327\| Tachov\| 541460\| Zhoř\| OB\| 792896\| Zhoř u Stříbra\| CZ0411\| Cheb\| 554499\| Aš\| HA\| 600521\| Aš\| CZ0411\| Cheb\| 554499\| Aš\| HA\| 780162\| Dolní Paseky\| CZ0411\| Cheb\| 554499\| Aš\| HA\| 669237\| Doubrava u Aše\| CZ0411\| Cheb\| 554499\| Aš\| HA\| 780171\| Horní Paseky\| CZ0411\| Cheb\| 554499\| Aš\| HA\| 669253\| Kopaniny\| CZ0411\| Cheb\| 554499\| Aš\| HA\| 698270\| Mokřiny\| CZ0411\| Cheb\| 554499\| Aš\| HA\| 698288\| Nebesa\| CZ0411\| Cheb\| 554499\| Aš\| HA\| 698296\| Nový Žďár\| CZ0411\| Cheb\| 554499\| Aš\| HA\| 780189\| Vernéřov u Aše\| CZ0411\| Cheb\| 554481\| Cheb\| SX\| 650820\| Bříza nad Ohří\| S CZ0411\| Cheb\| 554481\| Cheb\| SX\| 650838\| Cetnov\| CZ0411\| Cheb\| 554481\| Cheb\| SX\| 650919\| Cheb\| S CZ0411\| Cheb\| 554481\| Cheb\| SX\| 726427\| Chvoječná\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0411\| Cheb\| 554481\| Cheb\| SX\| 651052\| Dolní Dvory\| CZ0411\| Cheb\| 554481\| Cheb\| SX\| 636568\| Dolní Pelhřimov\| S CZ0411\| Cheb\| 554481\| Cheb\| SX\| 651079\| Dřenice u Chebu\| CZ0411\| Cheb\| 554481\| Cheb\| SX\| 636576\| Háje u Chebu\| S CZ0411\| Cheb\| 554481\| Cheb\| SX\| 651061\| Horní Dvory\| CZ0411\| Cheb\| 554481\| Cheb\| SX\| 651028\| Hradiště u Chebu\| CZ0411\| Cheb\| 554481\| Cheb\| SX\| 768898\| Jindřichov u Tršnic\| S CZ0411\| Cheb\| 554481\| Cheb\| SX\| 650854\| Klest\| CZ0411\| Cheb\| 554481\| Cheb\| SX\| 726435\| Loužek\| CZ0411\| Cheb\| 554481\| Cheb\| SX\| 650846\| Podhoří u Chebu\| CZ0411\| Cheb\| 554481\| Cheb\| SX\| 723720\| Podhrad\| S CZ0411\| Cheb\| 554481\| Cheb\| SX\| 650862\| Skalka u Chebu\| S CZ0411\| Cheb\| 554481\| Cheb\| SX\| 755028\| Starý Hrozňatov\| CZ0411\| Cheb\| 554481\| Cheb\| SX\| 650871\| Střížov u Chebu\| S CZ0411\| Cheb\| 554481\| Cheb\| SX\| 768901\| Tršnice\| CZ0411\| Cheb\| 554502\| Dolní Žandov\| HA\| 630381\| Brtná u Dolního Žandova\| CZ0411\| Cheb\| 554502\| Dolní Žandov\| HA\| 630390\| Dolní Žandov\| CZ0411\| Cheb\| 554502\| Dolní Žandov\| HA\| 630403\| Horní Žandov\| CZ0411\| Cheb\| 554502\| Dolní Žandov\| HA\| 630411\| Podlesí u Dolního Žandova\| CZ0411\| Cheb\| 554502\| Dolní Žandov\| HA\| 709549\| Salajna\| CZ0411\| Cheb\| 554502\| Dolní Žandov\| HA\| 630420\| Úbočí u Dolního Žandova\| CZ0411\| Cheb\| 554511\| Drmoul\| HB\| 632503\| Drmoul\| CZ0411\| Cheb\| 554529\| Františkovy Lázně\| S\| 768880\| Dlouhé Mosty\| CZ0411\| Cheb\| 554529\| Františkovy Lázně\| S\| 634646\| Františkovy Lázně\| CZ0411\| Cheb\| 554529\| Františkovy Lázně\| S\| 634654\| Horní Lomany\| CZ0411\| Cheb\| 554529\| Františkovy Lázně\| S\| 634638\| Jedličná\| CZ0411\| Cheb\| 554529\| Františkovy Lázně\| S\| 634662\| Krapice\| CZ0411\| Cheb\| 554529\| Františkovy Lázně\| S\| 634689\| Slatina u Františkových Lázní\| CZ0411\| Cheb\| 554529\| Františkovy Lázně\| S\| 634697\| Žírovice\| CZ0411\| Cheb\| 554545\| Hazlov\| S\| 638072\| Hazlov\| CZ0411\| Cheb\| 554545\| Hazlov\| S\| 638081\| Lipná u Hazlova\| CZ0411\| Cheb\| 554545\| Hazlov\| S\| 638153\| Otov u Hazlova\| CZ0411\| Cheb\| 554545\| Hazlov\| S\| 638111\| Polná u Hazlova\| CZ0411\| Cheb\| 554545\| Hazlov\| S\| 638129\| Skalka u Hazlova\| HA NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0411\| Cheb\| 554545\| Hazlov\| S\| 638137\| Táborská\| CZ0411\| Cheb\| 554545\| Hazlov\| S\| 638145\| Výhledy\| HA CZ0411\| Cheb\| 554553\| Hranice\| HA\| 647641\| Hranice u Aše\| CZ0411\| Cheb\| 554553\| Hranice\| HA\| 758159\| Pastviny u Studánky\| CZ0411\| Cheb\| 554553\| Hranice\| HA\| 758167\| Studánka u Aše\| CZ0411\| Cheb\| 554553\| Hranice\| HA\| 647675\| Trojmezí\| CZ0411\| Cheb\| 538795\| Krásná\| HA\| 673358\| Krásná\| CZ0411\| Cheb\| 538795\| Krásná\| HA\| 673366\| Štítary u Krásné\| CZ0411\| Cheb\| 538795\| Krásná\| HA\| 673374\| Újezd u Krásné\| CZ0411\| Cheb\| 554600\| Lázně Kynžvart\| HA\| 679372\| Lázně Kynžvart\| CZ0411\| Cheb\| 554600\| Lázně Kynžvart\| HA\| 679364\| Lazy\| CZ0411\| Cheb\| 554618\| Libá\| S\| 681598\| Dobrošov u Libé\| CZ0411\| Cheb\| 554618\| Libá\| S\| 681644\| Dubina\| CZ0411\| Cheb\| 554618\| Libá\| S\| 681601\| Hůrka u Libé\| CZ0411\| Cheb\| 554618\| Libá\| S\| 681610\| Libá\| CZ0411\| Cheb\| 554618\| Libá\| S\| 681636\| Lužná u Františkových Lázní\| CZ0411\| Cheb\| 554618\| Libá\| S\| 681628\| Pomezná\| CZ0411\| Cheb\| 554618\| Libá\| S\| 681652\| Rybáře u Libé\| CZ0411\| Cheb\| 554626\| Lipová\| S\| 684376\| Dolní Lažany u Lipové\| CZ0411\| Cheb\| 554626\| Lipová\| S\| 684384\| Dolní Lipina\| CZ0411\| Cheb\| 554626\| Lipová\| S\| 684392\| Doubrava u Lipové\| CZ0411\| Cheb\| 554626\| Lipová\| S\| 684406\| Horní Lažany u Lipové\| CZ0411\| Cheb\| 554626\| Lipová\| S\| 684414\| Horní Lipina\| CZ0411\| Cheb\| 554626\| Lipová\| S\| 684422\| Kozly u Lipové\| CZ0411\| Cheb\| 554626\| Lipová\| S\| 684431\| Lipová u Chebu\| CZ0411\| Cheb\| 554626\| Lipová\| S\| 684449\| Mechová\| CZ0411\| Cheb\| 554626\| Lipová\| S\| 684457\| Mýtina\| CZ0411\| Cheb\| 554626\| Lipová\| S\| 684503\| Mýtina I\| CZ0411\| Cheb\| 554626\| Lipová\| S\| 684465\| Oldřichov u Lipové\| HA CZ0411\| Cheb\| 554626\| Lipová\| S\| 684473\| Palič\| HA CZ0411\| Cheb\| 554626\| Lipová\| S\| 684481\| Stebnice\| CZ0411\| Cheb\| 554626\| Lipová\| S\| 684490\| Žírnice\| CZ0411\| Cheb\| 554634\| Luby\| S\| 688126\| Dolní Luby\| CZ0411\| Cheb\| 554634\| Luby\| S\| 688142\| Horní Luby\| HA NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0411\| Cheb\| 554634\| Luby\| S\| 688151\| Luby I\| CZ0411\| Cheb\| 554634\| Luby\| S\| 688193\| Luby II\| HA CZ0411\| Cheb\| 554634\| Luby\| S\| 688169\| Opatov u Lubů\| HA CZ0411\| Cheb\| 554634\| Luby\| S\| 688177\| Výspa\| CZ0411\| Cheb\| 554642\| Mariánské Lázně\| HA\| 901903\| Chotěnov u Mariánských Lázní\| CZ0411\| Cheb\| 554642\| Mariánské Lázně\| HA\| 691585\| Mariánské Lázně\| CZ0411\| Cheb\| 554642\| Mariánské Lázně\| HA\| 691674\| Stanoviště u Mariánských Lázní\| CZ0411\| Cheb\| 554642\| Mariánské Lázně\| HA\| 691607\| Úšovice\| CZ0411\| Cheb\| 554651\| Milhostov\| \| 694789\| Dolní Částkov\| S CZ0411\| Cheb\| 538906\| Milíkov\| S\| 694916\| Malá Šitboř\| CZ0411\| Cheb\| 538906\| Milíkov\| S\| 694924\| Milíkov u Mariánských Lázní\| CZ0411\| Cheb\| 538906\| Milíkov\| S\| 771813\| Mokřina\| CZ0411\| Cheb\| 538906\| Milíkov\| S\| 694932\| Těšov u Milíkova\| CZ0411\| Cheb\| 538906\| Milíkov\| S\| 709557\| Úval\| CZ0411\| Cheb\| 538906\| Milíkov\| S\| 709565\| Velká Šitboř\| CZ0411\| Cheb\| 554677\| Mnichov\| HA\| 697508\| Mnichov u Mariánských Lázní\| CZ0411\| Cheb\| 554677\| Mnichov\| HA\| 739031\| Rájov u Mariánských Lázní\| CZ0411\| Cheb\| 554677\| Mnichov\| HA\| 697516\| Sítiny\| CZ0411\| Cheb\| 554707\| Nový Kostel\| S\| 669202\| Bor u Kopaniny\| CZ0411\| Cheb\| 554707\| Nový Kostel\| S\| 707660\| Božetín\| CZ0411\| Cheb\| 554707\| Nový Kostel\| S\| 707678\| Čižebná\| CZ0411\| Cheb\| 554707\| Nový Kostel\| S\| 694801\| Horka u Milhostova\| CZ0411\| Cheb\| 554707\| Nový Kostel\| S\| 707686\| Hrzín u Nového Kostela\| CZ0411\| Cheb\| 554707\| Nový Kostel\| S\| 669211\| Kopanina\| CZ0411\| Cheb\| 554707\| Nový Kostel\| S\| 707694\| Lesná u Nového Kostela\| CZ0411\| Cheb\| 554707\| Nový Kostel\| S\| 669229\| Mlýnek\| CZ0411\| Cheb\| 554707\| Nový Kostel\| S\| 707708\| Nový Kostel\| CZ0411\| Cheb\| 554707\| Nový Kostel\| S\| 707724\| Smrčí u Nového Kostela\| HA CZ0411\| Cheb\| 554707\| Nový Kostel\| S\| 707732\| Svažec\| HA CZ0411\| Cheb\| 538922\| Okrouhlá\| \| 709531\| Okrouhlá u Chebu\| S CZ0411\| Cheb\| 539473\| Ovesné Kladruby\| HA\| 717134\| Ovesné Kladruby\| CZ0411\| Cheb\| 539473\| Ovesné Kladruby\| HA\| 717142\| Vysočany u Ovesných Kladrub\| CZ0411\| Cheb\| 554740\| Plesná\| S\| 721611\| Lomnička u Plesné\| CZ0411\| Cheb\| 554740\| Plesná\| S\| 721620\| Plesná\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0411\| Cheb\| 554740\| Plesná\| S\| 721638\| Smrčina\| CZ0411\| Cheb\| 554740\| Plesná\| S\| 721646\| Šneky\| CZ0411\| Cheb\| 554740\| Plesná\| S\| 721654\| Vackov\| CZ0411\| Cheb\| 538817\| Podhradí\| HA\| 669261\| Podhradí u Aše\| CZ0411\| Cheb\| 538868\| Pomezí nad Ohří\| S\| 725561\| Dolní Hraničná\| CZ0411\| Cheb\| 538868\| Pomezí nad Ohří\| S\| 725587\| Pomezí nad Ohří\| CZ0411\| Cheb\| 538868\| Pomezí nad Ohří\| S\| 725595\| Tůně\| CZ0411\| Cheb\| 577979\| Poustka\| S\| 726605\| Ostroh\| CZ0411\| Cheb\| 577979\| Poustka\| S\| 726613\| Poustka u Františkových Lázní\| CZ0411\| Cheb\| 539538\| Prameny\| HA\| 732842\| Prameny\| CZ0411\| Cheb\| 554812\| Skalná\| \| 748102\| Skalná\| S CZ0411\| Cheb\| 554812\| Skalná\| \| 748111\| Starý Rybník\| S CZ0411\| Cheb\| 554812\| Skalná\| \| 748137\| Suchá u Skalné\| S CZ0411\| Cheb\| 554812\| Skalná\| \| 748145\| Velký Rybník u Skalné\| S CZ0411\| Cheb\| 539112\| Stará Voda\| HA\| 753971\| Háj u Staré Vody\| CZ0411\| Cheb\| 539112\| Stará Voda\| HA\| 754021\| Jedlová u Staré Vody\| CZ0411\| Cheb\| 539112\| Stará Voda\| HA\| 754030\| Nové Mohelno\| CZ0411\| Cheb\| 539112\| Stará Voda\| HA\| 754048\| Slatina u Staré Vody\| CZ0411\| Cheb\| 539112\| Stará Voda\| HA\| 753998\| Stará Voda u Mariánských Lázní\| CZ0411\| Cheb\| 539112\| Stará Voda\| HA\| 754013\| Vysoká u Staré Vody\| CZ0411\| Cheb\| 539023\| Třebeň\| \| 769541\| Nový Drahov\| S CZ0411\| Cheb\| 554880\| Tři Sekery\| HA\| 770817\| Chodovská Huť\| CZ0411\| Cheb\| 554880\| Tři Sekery\| HA\| 770825\| Krásné u Tří Seker\| CZ0411\| Cheb\| 554880\| Tři Sekery\| HA\| 770833\| Plánská Huť\| CZ0411\| Cheb\| 554880\| Tři Sekery\| HA\| 770841\| Tachovská Huť\| CZ0411\| Cheb\| 554880\| Tři Sekery\| HA\| 770850\| Tři Sekery u Kynžvartu\| CZ0411\| Cheb\| 554880\| Tři Sekery\| HA\| 770868\| Tři Sekery u Tachova\| CZ0411\| Cheb\| 554855\| Trstěnice\| HA\| 768821\| Horní Ves u Mariánských Lázní\| CZ0411\| Cheb\| 554855\| Trstěnice\| HA\| 768847\| Skelné Hutě\| CZ0411\| Cheb\| 554855\| Trstěnice\| HA\| 768839\| Trstěnice u Mariánských Lázní\| CZ0411\| Cheb\| 539481\| Valy\| HA\| 776751\| Valy u Mariánských Lázní\| CZ0411\| Cheb\| 539279\| Velká Hleďsebe\| HB\| 778311\| Klimentov\| CZ0411\| Cheb\| 539279\| Velká Hleďsebe\| HB\| 778320\| Malá Hleďsebe\| CZ0411\| Cheb\| 539279\| Velká Hleďsebe\| HB\| 778338\| Velká Hleďsebe\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0411\| Cheb\| 539376\| Vlkovice\| HA\| 784109\| Martinov u Mariánských Lázní\| CZ0411\| Cheb\| 539376\| Vlkovice\| HA\| 784117\| Vlkovice u Mariánských Lázní\| CZ0411\| Cheb\| 539074\| Vojtanov\| S\| 726591\| Mýtinka u Poustky\| CZ0411\| Cheb\| 539074\| Vojtanov\| S\| 784630\| Vojtanov\| CZ0411\| Cheb\| 539074\| Vojtanov\| S\| 784648\| Zelený Háj\| CZ0411\| Cheb\| 539431\| Zádub-Závišín\| HA\| 789682\| Milhostov u Mariánských Lázní\| CZ0411\| Cheb\| 539431\| Zádub-Závišín\| HA\| 789691\| Zádub\| CZ0411\| Cheb\| 539431\| Zádub-Závišín\| HA\| 789704\| Závišín\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 554979\| Abertamy\| HA\| 600016\| Abertamy\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 554979\| Abertamy\| HA\| 600024\| Hřebečná\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 538001\| Andělská Hora\| HA\| 600369\| Andělská Hora\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 554995\| Bečov nad Teplou\| HA\| 601268\| Bečov nad Teplou\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 554995\| Bečov nad Teplou\| HA\| 601276\| Krásný Jez\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 554995\| Bečov nad Teplou\| HA\| 601284\| Vodná u Bečova nad Teplou\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555029\| Bochov\| HA\| 606758\| Bochov\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555029\| Bochov\| HA\| 798720\| Bražec u Bochova\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555029\| Bochov\| HA\| 657727\| Číhaná u Javorné\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555029\| Bochov\| HA\| 626422\| Dlouhá Lomnice\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555029\| Bochov\| HA\| 772623\| Herstošice\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555029\| Bochov\| HA\| 657735\| Javorná u Toužimi\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555029\| Bochov\| HA\| 606804\| Jesínky\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555029\| Bochov\| HA\| 671622\| Kozlov\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555029\| Bochov\| HA\| 671631\| Mirotice u Kozlova\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555029\| Bochov\| HA\| 657743\| Německý Chloumek\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555029\| Bochov\| HA\| 657751\| Nové Kounice\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555029\| Bochov\| HA\| 671649\| Pávice\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555029\| Bochov\| HA\| 671657\| Pěčkovice\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555029\| Bochov\| HA\| 772631\| Polom u Údrče\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555029\| Bochov\| HA\| 657760\| Rybničná\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555029\| Bochov\| HA\| 606774\| Sovolusky u Bochova\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555029\| Bochov\| HA\| 606782\| Teleč\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555029\| Bochov\| HA\| 606791\| Těšetice u Bochova\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555029\| Bochov\| HA\| 772640\| Údrč\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 506486\| Boží Dar\| HA\| 608866\| Boží Dar\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0412\| Karlovy Vary\| 506486\| Boží Dar\| HA\| 608874\| Ryžovna\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 537870\| Březová\| HB\| 663697\| Březová\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 538019\| Černava\| HA\| 620017\| Černava\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 538019\| Černava\| HA\| 620033\| Rájec u Černavy\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 578011\| Chodov\| HA\| 652148\| Chodov u Bečova nad Teplou\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555207\| Chyše\| OA\| 655538\| Chyše\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555207\| Chyše\| OA\| 655511\| Čichořice\| HA CZ0412\| Karlovy Vary\| 555207\| Chyše\| OA\| 655619\| Jablonná u Chyší\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555207\| Chyše\| OA\| 655571\| Podštěly\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555207\| Chyše\| OA\| 655597\| Radotín u Chyší\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555207\| Chyše\| OA\| 655601\| Žďárek u Chyší\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 506621\| Čichalov\| OA\| 623725\| Čichalov\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 506621\| Čichalov\| OA\| 623733\| Kovářov u Žlutic\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 506621\| Čichalov\| OA\| 655554\| Mokrá u Chyší\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 506621\| Čichalov\| OA\| 623741\| Štoutov\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 537918\| Dalovice\| \| 624608\| Vysoká u Dalovic\| S CZ0412\| Karlovy Vary\| 538116\| Děpoltovice\| S\| 625515\| Děpoltovice\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 538116\| Děpoltovice\| S\| 625523\| Nivy\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 538159\| Hájek\| \| 636681\| Hájek u Ostrova\| S CZ0412\| Karlovy Vary\| 538159\| Hájek\| \| 636690\| Nová Víska u Ostrova\| S CZ0412\| Karlovy Vary\| 555169\| Horní Blatná\| HA\| 642380\| Horní Blatná\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 551651\| Hory\| S\| 658383\| Hory u Jenišova\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555177\| Hradiště\| HA\| 990779\| Bražec u Hradiště\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555177\| Hradiště\| HA\| 990833\| Doupov u Hradiště\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555177\| Hradiště\| HA\| 991244\| Radošov u Hradiště\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555177\| Hradiště\| HA\| 990329\| Tureč u Hradiště\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555177\| Hradiště\| HA\| 990388\| Žďár u Hradiště\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555185\| Hroznětín\| S\| 648507\| Bystřice u Hroznětína\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555185\| Hroznětín\| S\| 648515\| Hroznětín\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555185\| Hroznětín\| S\| 625531\| Odeř\| HA CZ0412\| Karlovy Vary\| 555185\| Hroznětín\| S\| 648523\| Ruprechtov u Hroznětína\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555215\| Jáchymov\| HA\| 656437\| Jáchymov\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555215\| Jáchymov\| HA\| 656470\| Popov u Jáchymova\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 537926\| Jenišov\| \| 658391\| Jenišov\| S NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0412\| Karlovy Vary\| 554961\| Karlovy Vary\| \| 746746\| Čankov\| S CZ0412\| Karlovy Vary\| 554961\| Karlovy Vary\| \| 631043\| Cihelny\| HB CZ0412\| Karlovy Vary\| 554961\| Karlovy Vary\| \| 663701\| Drahovice\| S CZ0412\| Karlovy Vary\| 554961\| Karlovy Vary\| \| 663549\| Dvory\| S CZ0412\| Karlovy Vary\| 554961\| Karlovy Vary\| \| 663433\| Karlovy Vary\| S CZ0412\| Karlovy Vary\| 554961\| Karlovy Vary\| \| 663654\| Olšová Vrata\| S CZ0412\| Karlovy Vary\| 554961\| Karlovy Vary\| \| 753831\| Počerny\| S CZ0412\| Karlovy Vary\| 554961\| Karlovy Vary\| \| 753858\| Stará Role\| S CZ0412\| Karlovy Vary\| 554961\| Karlovy Vary\| \| 631060\| Tašovice\| S CZ0412\| Karlovy Vary\| 555258\| Kolová\| S\| 668559\| Háje u Karlových Var\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555258\| Kolová\| S\| 668567\| Kolová\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555304\| Krásné Údolí\| HA\| 673749\| Krásné Údolí\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555304\| Krásné Údolí\| HA\| 673757\| Odolenovice\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 578045\| Krásný Les\| HA\| 673901\| Damice\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 578045\| Krásný Les\| HA\| 673927\| Krásný Les\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 578045\| Krásný Les\| HA\| 673935\| Léno\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 578045\| Krásný Les\| HA\| 673943\| Plavno\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 578045\| Krásný Les\| HA\| 673951\| Vrch\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555347\| Kyselka\| S\| 678678\| Kyselka\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555347\| Kyselka\| S\| 678686\| Nová Kyselka\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555347\| Kyselka\| S\| 678694\| Radošov u Kyselky\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555363\| Merklín\| HA\| 693120\| Lípa\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555363\| Merklín\| HA\| 693138\| Merklín u Karlových Var\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555363\| Merklín\| HA\| 693146\| Oldřiš u Merklína\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555363\| Merklín\| HA\| 693154\| Pstruží u Merklína\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 537934\| Mírová\| \| 695556\| Mírová\| S CZ0412\| Karlovy Vary\| 555380\| Nejdek\| HA\| 702609\| Bernov\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555380\| Nejdek\| HA\| 634492\| Fojtov\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555380\| Nejdek\| HA\| 702617\| Lesík\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555380\| Nejdek\| HA\| 634506\| Lužec u Nejdku\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555380\| Nejdek\| HA\| 702625\| Nejdek\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555380\| Nejdek\| HA\| 702633\| Oldřichov u Nejdku\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555380\| Nejdek\| HA\| 634522\| Pozorka u Nejdku\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555380\| Nejdek\| HA\| 758931\| Suchá u Nejdku\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0412\| Karlovy Vary\| 555380\| Nejdek\| HA\| 702650\| Tisová u Nejdku\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555380\| Nejdek\| HA\| 634549\| Vysoká Štola\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555398\| Nová Role\| \| 608947\| Jimlíkov\| S CZ0412\| Karlovy Vary\| 555398\| Nová Role\| \| 705241\| Mezirolí\| S CZ0412\| Karlovy Vary\| 555398\| Nová Role\| \| 705250\| Nová Role\| S CZ0412\| Karlovy Vary\| 506494\| Nové Hamry\| HA\| 706159\| Jelení u Nových Hamrů\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 506494\| Nové Hamry\| HA\| 706167\| Nové Hamry\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555428\| Ostrov\| S\| 715816\| Arnoldov\| HA CZ0412\| Karlovy Vary\| 555428\| Ostrov\| S\| 715859\| Dolní Žďár u Ostrova\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555428\| Ostrov\| S\| 678287\| Hanušov\| HA CZ0412\| Karlovy Vary\| 555428\| Ostrov\| S\| 664863\| Hluboký\| HA CZ0412\| Karlovy Vary\| 555428\| Ostrov\| S\| 715824\| Horní Žďár u Ostrova\| HA CZ0412\| Karlovy Vary\| 555428\| Ostrov\| S\| 664871\| Kfely u Ostrova\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555428\| Ostrov\| S\| 678295\| Květnová\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555428\| Ostrov\| S\| 678309\| Maroltov\| HA CZ0412\| Karlovy Vary\| 555428\| Ostrov\| S\| 715956\| Mořičov\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555428\| Ostrov\| S\| 715883\| Ostrov nad Ohří\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555428\| Ostrov\| S\| 715841\| Vykmanov u Ostrova\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555444\| Otročín\| HA\| 716642\| Brť\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555444\| Otročín\| HA\| 716651\| Měchov\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555444\| Otročín\| HA\| 716669\| Otročín\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555444\| Otročín\| HA\| 716677\| Poseč\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555444\| Otročín\| HA\| 716685\| Tisová u Otročína\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555452\| Pernink\| HA\| 719315\| Pernink\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 556947\| Pila\| S\| 720593\| Pila\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555479\| Potůčky\| HA\| 726516\| Potůčky\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555525\| Pšov\| OB\| 736481\| Borek u Štědré\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555525\| Pšov\| OB\| 706922\| Chlum u Novosedel\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555525\| Pšov\| OB\| 736490\| Kobylé\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555525\| Pšov\| OB\| 736503\| Kolešov u Žlutic\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555525\| Pšov\| OB\| 706931\| Močidlec\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555525\| Pšov\| OB\| 706949\| Novosedly u Žlutic\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555525\| Pšov\| OB\| 736511\| Pšov u Žlutic\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555525\| Pšov\| OB\| 736520\| Semtěš u Žlutic\| HA NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0412\| Karlovy Vary\| 555533\| Sadov\| \| 607282\| Stráň\| S CZ0412\| Karlovy Vary\| 555614\| Šemnice\| S\| 762296\| Pulovice\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555614\| Šemnice\| S\| 762300\| Sedlečko u Karlových Var\| HA CZ0412\| Karlovy Vary\| 555614\| Šemnice\| S\| 762318\| Šemnice\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 538027\| Smolné Pece\| HA\| 634531\| Smolné Pece\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555550\| Stanovice\| HA\| 632325\| Dražov\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555550\| Stanovice\| HA\| 632317\| Hlinky\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555550\| Stanovice\| HA\| 753645\| Stanovice\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555622\| Štědrá\| OB\| 763179\| Brložec u Štědré\| HA CZ0412\| Karlovy Vary\| 555622\| Štědrá\| OB\| 791776\| Domašín u Zbraslavi\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555622\| Štědrá\| OB\| 763187\| Lažany u Štědré\| HA CZ0412\| Karlovy Vary\| 555622\| Štědrá\| OB\| 763195\| Mostec\| HA CZ0412\| Karlovy Vary\| 555622\| Štědrá\| OB\| 763209\| Přestání\| HA CZ0412\| Karlovy Vary\| 555622\| Štědrá\| OB\| 733130\| Prohoř\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555622\| Štědrá\| OB\| 763217\| Štědrá\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555622\| Štědrá\| OB\| 791784\| Zbraslav u Štědré\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555584\| Stráž nad Ohří\| HA\| 605891\| Boč\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555584\| Stráž nad Ohří\| HA\| 756423\| Korunní\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555584\| Stráž nad Ohří\| HA\| 605921\| Malý Hrzín\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555584\| Stráž nad Ohří\| HA\| 756431\| Osvinov\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555584\| Stráž nad Ohří\| HA\| 756458\| Peklo\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555584\| Stráž nad Ohří\| HA\| 605905\| Smilov nad Ohří\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555584\| Stráž nad Ohří\| HA\| 605913\| Srní u Boče\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555584\| Stráž nad Ohří\| HA\| 756440\| Stráž nad Ohří\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555592\| Stružná\| HA\| 757250\| Horní Tašovice\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555592\| Stružná\| HA\| 757276\| Stružná\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555592\| Stružná\| HA\| 757284\| Žalmanov\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555631\| Teplá\| HA\| 726630\| Babice u Poutnova\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555631\| Teplá\| HA\| 602621\| Beranov\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555631\| Teplá\| HA\| 675962\| Beranovka\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555631\| Teplá\| HA\| 754684\| Beroun u Starého Sedla\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555631\| Teplá\| HA\| 765945\| Bezvěrov u Teplé\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555631\| Teplá\| HA\| 726648\| Bohuslav u Poutnova\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555631\| Teplá\| HA\| 726656\| Číhaná u Poutnova\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0412\| Karlovy Vary\| 555631\| Teplá\| HA\| 754692\| Heřmanov u Starého Sedla\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555631\| Teplá\| HA\| 726664\| Horní Kramolín\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555631\| Teplá\| HA\| 726672\| Hoštěc\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555631\| Teplá\| HA\| 726681\| Jankovice\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555631\| Teplá\| HA\| 602639\| Kladruby u Beranova\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555631\| Teplá\| HA\| 765953\| Klášter Teplá\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555631\| Teplá\| HA\| 675971\| Křepkovice\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555631\| Teplá\| HA\| 765970\| Mrázov\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555631\| Teplá\| HA\| 675989\| Nezdice u Křepkovic\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555631\| Teplá\| HA\| 675997\| Pěkovice\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555631\| Teplá\| HA\| 726699\| Popovice u Poutnova\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555631\| Teplá\| HA\| 726702\| Poutnov\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555631\| Teplá\| HA\| 765988\| Rankovice\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555631\| Teplá\| HA\| 726711\| Služetín u Poutnova\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555631\| Teplá\| HA\| 754706\| Staré Sedlo u Teplé\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555631\| Teplá\| HA\| 765961\| Teplá\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555631\| Teplá\| HA\| 754714\| Zahrádka u Starého Sedla\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 537845\| Teplička\| HA\| 766402\| Teplička\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555657\| Toužim\| HA\| 732788\| Bezděkov u Prachomet\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555657\| Toužim\| HA\| 627020\| Branišov\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555657\| Toužim\| HA\| 627038\| Dobrá Voda u Toužimi\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555657\| Toužim\| HA\| 627046\| Dřevohryzy\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555657\| Toužim\| HA\| 767921\| Kojšovice\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555657\| Toužim\| HA\| 668672\| Komárov u Štědré\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555657\| Toužim\| HA\| 669946\| Kosmová\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555657\| Toužim\| HA\| 767930\| Lachovice\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555657\| Toužim\| HA\| 770400\| Luhov u Toužimi\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555657\| Toužim\| HA\| 770418\| Nežichov\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555657\| Toužim\| HA\| 770426\| Políkno u Toužimi\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555657\| Toužim\| HA\| 732796\| Prachomety\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555657\| Toužim\| HA\| 767964\| Radyně\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555657\| Toužim\| HA\| 668681\| Smilov u Štědré\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555657\| Toužim\| HA\| 767948\| Toužim\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555657\| Toužim\| HA\| 770434\| Třebouň\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0412\| Karlovy Vary\| 555681\| Útvina\| HA\| 673731\| Český Chloumek\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555681\| Útvina\| HA\| 775673\| Chylice u Útviny\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555681\| Útvina\| HA\| 673765\| Přílezy\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555681\| Útvina\| HA\| 775681\| Sedlo u Toužimi\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555681\| Útvina\| HA\| 775690\| Svinov u Toužimi\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555681\| Útvina\| HA\| 775703\| Útvina\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555690\| Valeč\| OA\| 776572\| Jeřeň\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555690\| Valeč\| OA\| 670685\| Kostrčany\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555690\| Valeč\| OA\| 670693\| Nahořečice\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555690\| Valeč\| OA\| 776581\| Valeč v Čechách\| HA CZ0412\| Karlovy Vary\| 555690\| Valeč\| OA\| 688631\| Velký Hlavákov\| HA CZ0412\| Karlovy Vary\| 555703\| Velichov\| S\| 777943\| Velichov\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555711\| Verušičky\| HA\| 780278\| Budov\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555711\| Verušičky\| HA\| 780286\| Hřivínov\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555711\| Verušičky\| HA\| 688622\| Luka u Verušiček\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555711\| Verušičky\| HA\| 780294\| Týniště\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555711\| Verušičky\| HA\| 780308\| Vahaneč\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555711\| Verušičky\| HA\| 780316\| Verušičky\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555711\| Verušičky\| HA\| 780324\| Záhoří u Verušiček\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555738\| Vojkovice\| S\| 784532\| Jakubov\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555738\| Vojkovice\| S\| 784559\| Vojkovice nad Ohří\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 566675\| Vrbice\| HB\| 785903\| Skřipová\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 566675\| Vrbice\| HB\| 785911\| Vrbice u Valče\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 578029\| Vysoká Pec\| HA\| 702641\| Rudné\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 578029\| Vysoká Pec\| HA\| 702668\| Vysoká Pec u Nejdku\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555762\| Žlutice\| OA\| 780936\| Knínice u Žlutic\| HA CZ0412\| Karlovy Vary\| 555762\| Žlutice\| OA\| 797774\| Mlyňany\| HA CZ0412\| Karlovy Vary\| 555762\| Žlutice\| OA\| 733831\| Protivec u Žlutic\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555762\| Žlutice\| OA\| 780944\| Ratiboř u Žlutic\| HA CZ0412\| Karlovy Vary\| 555762\| Žlutice\| OA\| 797740\| Skoky u Žlutic\| HA CZ0412\| Karlovy Vary\| 555762\| Žlutice\| OA\| 797758\| Verušice\| HA CZ0412\| Karlovy Vary\| 555762\| Žlutice\| OA\| 780952\| Veselov\| HA CZ0412\| Karlovy Vary\| 555762\| Žlutice\| OA\| 706957\| Vladořice\| CZ0412\| Karlovy Vary\| 555762\| Žlutice\| OA\| 706965\| Záhořice\| HA NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0412\| Karlovy Vary\| 555762\| Žlutice\| OA\| 797766\| Žlutice\| CZ0413\| Sokolov\| 560294\| Březová\| HA\| 670421\| Arnoltov\| CZ0413\| Sokolov\| 560294\| Březová\| HA\| 614611\| Březová u Sokolova\| CZ0413\| Sokolov\| 560294\| Březová\| HA\| 670456\| Bystřina\| CZ0413\| Sokolov\| 560294\| Březová\| HA\| 614629\| Kamenice u Březové\| CZ0413\| Sokolov\| 560294\| Březová\| HA\| 670430\| Kostelní Bříza\| CZ0413\| Sokolov\| 560294\| Březová\| HA\| 670464\| Krásná Lípa u Březové\| CZ0413\| Sokolov\| 560294\| Březová\| HA\| 614653\| Lobzy u Březové\| CZ0413\| Sokolov\| 560294\| Březová\| HA\| 670472\| Ostrov u Březové\| CZ0413\| Sokolov\| 560294\| Březová\| HA\| 614661\| Paseka u Březové\| CZ0413\| Sokolov\| 560294\| Březová\| HA\| 670448\| Rudolec u Březové\| CZ0413\| Sokolov\| 560294\| Březová\| HA\| 670481\| Smrkovec u Březové\| CZ0413\| Sokolov\| 560294\| Březová\| HA\| 670499\| Studánka u Březové\| CZ0413\| Sokolov\| 560294\| Březová\| HA\| 614645\| Tisová u Sokolova\| CZ0413\| Sokolov\| 560294\| Březová\| HA\| 670502\| Žitná u Březové\| CZ0413\| Sokolov\| 560308\| Bublava\| HA\| 615129\| Bublava\| CZ0413\| Sokolov\| 560316\| Bukovany\| S\| 615889\| Bukovany u Sokolova\| CZ0413\| Sokolov\| 560375\| Chlum Svaté Maří\| S\| 651621\| Chlum Svaté Maří\| CZ0413\| Sokolov\| 560383\| Chodov\| \| 652172\| Dolní Chodov\| S CZ0413\| Sokolov\| 560324\| Citice\| SX\| 617792\| Citice\| CZ0413\| Sokolov\| 560324\| Citice\| SX\| 617806\| Hlavno\| S CZ0413\| Sokolov\| 560341\| Dolní Nivy\| HB\| 629871\| Boučí\| CZ0413\| Sokolov\| 560341\| Dolní Nivy\| HB\| 629880\| Dolní Nivy\| CZ0413\| Sokolov\| 560341\| Dolní Nivy\| HB\| 629898\| Horní Nivy\| CZ0413\| Sokolov\| 560341\| Dolní Nivy\| HB\| 629901\| Horní Rozmyšl\| CZ0413\| Sokolov\| 538591\| Dolní Rychnov\| SX\| 752304\| Dolní Rychnov\| S CZ0413\| Sokolov\| 560359\| Habartov\| S\| 636339\| Habartov\| CZ0413\| Sokolov\| 560359\| Habartov\| S\| 685861\| Horní Částkov\| CZ0413\| Sokolov\| 560359\| Habartov\| S\| 685879\| Lítov\| CZ0413\| Sokolov\| 560367\| Horní Slavkov\| HA\| 644048\| Bošířany\| CZ0413\| Sokolov\| 560367\| Horní Slavkov\| HA\| 644056\| Horní Slavkov\| CZ0413\| Sokolov\| 560367\| Horní Slavkov\| HA\| 644064\| Kfely u Horního Slavkova\| CZ0413\| Sokolov\| 560367\| Horní Slavkov\| HA\| 644072\| Ležnice\| CZ0413\| Sokolov\| 560367\| Horní Slavkov\| HA\| 644081\| Ležnička\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0413\| Sokolov\| 560367\| Horní Slavkov\| HA\| 644102\| Třídomí\| CZ0413\| Sokolov\| 560413\| Jindřichovice\| HA\| 660400\| Háj u Jindřichovic\| CZ0413\| Sokolov\| 560413\| Jindřichovice\| HA\| 660418\| Heřmanov v Krušných horách\| CZ0413\| Sokolov\| 560413\| Jindřichovice\| HA\| 660426\| Hradecká\| CZ0413\| Sokolov\| 560413\| Jindřichovice\| HA\| 660434\| Jindřichovice v Krušných horách\| CZ0413\| Sokolov\| 560413\| Jindřichovice\| HA\| 660442\| Loučná v Krušných horách\| CZ0413\| Sokolov\| 560413\| Jindřichovice\| HA\| 660451\| Mezihorská\| CZ0413\| Sokolov\| 560413\| Jindřichovice\| HA\| 660469\| Poušť\| CZ0413\| Sokolov\| 560413\| Jindřichovice\| HA\| 660485\| Stará\| CZ0413\| Sokolov\| 511587\| Josefov\| S\| 688550\| Luh nad Svatavou\| CZ0413\| Sokolov\| 511587\| Josefov\| S\| 688568\| Radvanov\| CZ0413\| Sokolov\| 560421\| Kaceřov\| \| 661597\| Horní Pochlovice\| S CZ0413\| Sokolov\| 560456\| Krajková\| HB\| 672246\| Dolina u Krajkové\| CZ0413\| Sokolov\| 560456\| Krajková\| HB\| 672254\| Hrádek u Krajkové\| CZ0413\| Sokolov\| 560456\| Krajková\| HB\| 672262\| Krajková\| CZ0413\| Sokolov\| 560456\| Krajková\| HB\| 672271\| Květná u Krajkové\| CZ0413\| Sokolov\| 560456\| Krajková\| HB\| 672289\| Leopoldovy Hamry\| CZ0413\| Sokolov\| 560456\| Krajková\| HB\| 672297\| Libnov\| CZ0413\| Sokolov\| 560456\| Krajková\| HB\| 672301\| Markvarec u Krajkové\| CZ0413\| Sokolov\| 560472\| Kraslice\| HA\| 670367\| Černá u Kraslic\| CZ0413\| Sokolov\| 560472\| Kraslice\| HA\| 670375\| Čirá\| CZ0413\| Sokolov\| 560472\| Kraslice\| HA\| 673323\| Hraničná\| CZ0413\| Sokolov\| 560472\| Kraslice\| HA\| 670383\| Kámen u Kraslic\| CZ0413\| Sokolov\| 560472\| Kraslice\| HA\| 670391\| Kostelní\| CZ0413\| Sokolov\| 560472\| Kraslice\| HA\| 673293\| Kraslice\| CZ0413\| Sokolov\| 560472\| Kraslice\| HA\| 673331\| Krásná u Kraslic\| CZ0413\| Sokolov\| 560472\| Kraslice\| HA\| 751383\| Liboc u Kraslic\| CZ0413\| Sokolov\| 560472\| Kraslice\| HA\| 751391\| Mlýnská\| CZ0413\| Sokolov\| 560472\| Kraslice\| HA\| 670405\| Počátky u Kraslic\| CZ0413\| Sokolov\| 560472\| Kraslice\| HA\| 751405\| Sněžná\| CZ0413\| Sokolov\| 560472\| Kraslice\| HA\| 673251\| Tisová u Kraslic\| CZ0413\| Sokolov\| 560472\| Kraslice\| HA\| 670413\| Valtéřov u Kraslic\| CZ0413\| Sokolov\| 560472\| Kraslice\| HA\| 673269\| Zelená Hora u Kraslic\| CZ0413\| Sokolov\| 538337\| Krásno\| HA\| 673781\| Dolní Hluboká\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0413\| Sokolov\| 538337\| Krásno\| HA\| 673790\| Háje nad Teplou\| CZ0413\| Sokolov\| 538337\| Krásno\| HA\| 673811\| Krásno nad Teplou\| CZ0413\| Sokolov\| 538337\| Krásno\| HA\| 673820\| Milešov\| CZ0413\| Sokolov\| 560499\| Kynšperk nad Ohří\| S\| 678601\| Chotíkov u Kynšperka nad Ohří\| CZ0413\| Sokolov\| 560499\| Kynšperk nad Ohří\| S\| 678589\| Dolní Pochlovice\| CZ0413\| Sokolov\| 560499\| Kynšperk nad Ohří\| S\| 678619\| Kamenný Dvůr\| CZ0413\| Sokolov\| 560499\| Kynšperk nad Ohří\| S\| 678627\| Kynšperk nad Ohří\| CZ0413\| Sokolov\| 560499\| Kynšperk nad Ohří\| S\| 678643\| Liboc u Kynšperka nad Ohří\| CZ0413\| Sokolov\| 560499\| Kynšperk nad Ohří\| S\| 678651\| Štědrá u Kynšperka nad Ohří\| CZ0413\| Sokolov\| 560499\| Kynšperk nad Ohří\| S\| 678635\| Zlatá u Kynšperka nad Ohří\| CZ0413\| Sokolov\| 560502\| Libavské Údolí\| S\| 681695\| Libavské Údolí\| CZ0413\| Sokolov\| 560537\| Loket\| HA\| 686506\| Dvory u Lokte\| CZ0413\| Sokolov\| 560537\| Loket\| HA\| 686514\| Loket\| CZ0413\| Sokolov\| 560537\| Loket\| HA\| 686522\| Nadlesí\| CZ0413\| Sokolov\| 560537\| Loket\| HA\| 686531\| Údolí u Lokte\| CZ0413\| Sokolov\| 560545\| Lomnice\| S\| 686620\| Lomnice u Sokolova\| CZ0413\| Sokolov\| 560545\| Lomnice\| S\| 686638\| Týn u Lomnice\| CZ0413\| Sokolov\| 560561\| Nová Ves\| HA\| 705560\| Louka u Mariánských Lázní\| CZ0413\| Sokolov\| 560561\| Nová Ves\| HA\| 705578\| Nová Ves u Sokolova\| CZ0413\| Sokolov\| 560570\| Nové Sedlo\| SX\| 653713\| Chranišov\| CZ0413\| Sokolov\| 560570\| Nové Sedlo\| SX\| 706663\| Loučky u Lokte\| S CZ0413\| Sokolov\| 560570\| Nové Sedlo\| SX\| 706680\| Nové Sedlo u Lokte\| S CZ0413\| Sokolov\| 560588\| Oloví\| HA\| 711004\| Hory u Oloví\| CZ0413\| Sokolov\| 560588\| Oloví\| HA\| 711021\| Nové Domy\| CZ0413\| Sokolov\| 560588\| Oloví\| HA\| 710962\| Oloví\| CZ0413\| Sokolov\| 560588\| Oloví\| HA\| 710997\| Studenec u Oloví\| CZ0413\| Sokolov\| 560596\| Přebuz\| HA\| 734152\| Chaloupky u Přebuze\| CZ0413\| Sokolov\| 560596\| Přebuz\| HA\| 734136\| Přebuz\| CZ0413\| Sokolov\| 560596\| Přebuz\| HA\| 734144\| Rolava\| CZ0413\| Sokolov\| 560600\| Rotava\| HA\| 741531\| Rotava\| CZ0413\| Sokolov\| 560600\| Rotava\| HA\| 741558\| Smolná\| CZ0413\| Sokolov\| 560618\| Rovná\| HA\| 742155\| Bystřina u Rovné\| CZ0413\| Sokolov\| 560618\| Rovná\| HA\| 742163\| Čistá u Rovné\| CZ0413\| Sokolov\| 560618\| Rovná\| HA\| 742171\| Krásná Lípa u Rovné\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0413\| Sokolov\| 560618\| Rovná\| HA\| 742180\| Milíře u Rovné\| CZ0413\| Sokolov\| 560618\| Rovná\| HA\| 742147\| Rovná u Sokolova\| CZ0413\| Sokolov\| 560618\| Rovná\| HA\| 742198\| Vranov u Rovné\| CZ0413\| Sokolov\| 538396\| Šabina\| S\| 681709\| Šabina\| CZ0413\| Sokolov\| 560677\| Šindelová\| HA\| 762539\| Krásná Lípa u Šindelové\| CZ0413\| Sokolov\| 560677\| Šindelová\| HA\| 762580\| Milíře u Šindelové\| CZ0413\| Sokolov\| 560677\| Šindelová\| HA\| 762547\| Obora u Šindelové\| CZ0413\| Sokolov\| 560677\| Šindelová\| HA\| 762555\| Ptačí\| CZ0413\| Sokolov\| 560677\| Šindelová\| HA\| 762563\| Šindelová\| CZ0413\| Sokolov\| 560286\| Sokolov\| S\| 782947\| Hrušková\| HA CZ0413\| Sokolov\| 560286\| Sokolov\| S\| 782955\| Novina u Sokolova\| HA CZ0413\| Sokolov\| 560286\| Sokolov\| S\| 752223\| Sokolov\| CZ0413\| Sokolov\| 560286\| Sokolov\| S\| 782963\| Vítkov u Sokolova\| CZ0413\| Sokolov\| 560642\| Staré Sedlo\| S\| 754722\| Staré Sedlo u Sokolova\| CZ0413\| Sokolov\| 560651\| Stříbrná\| HA\| 757659\| Nová Ves u Kraslic\| CZ0413\| Sokolov\| 560651\| Stříbrná\| HA\| 757641\| Stříbrná\| CZ0413\| Sokolov\| 538434\| Svatava\| \| 760005\| Čistá u Svatavy\| S CZ0413\| Sokolov\| 538663\| Tatrovice\| HA\| 786705\| Křemenitá\| CZ0413\| Sokolov\| 538663\| Tatrovice\| HA\| 786730\| Spomyšl u Vřesové\| CZ0413\| Sokolov\| 538663\| Tatrovice\| HA\| 786713\| Tatrovice\| CZ0413\| Sokolov\| 579360\| Těšovice\| S\| 752312\| Těšovice\| CZ0413\| Sokolov\| 560685\| Vintířov\| \| 782408\| Vintířov u Sokolova\| S CZ0413\| Sokolov\| 560707\| Vřesová\| S\| 786721\| Vřesová\| CZ0421\| Děčín\| 562351\| Benešov nad Ploučnicí\| S\| 602451\| Benešov nad Ploučnicí\| CZ0421\| Děčín\| 562351\| Benešov nad Ploučnicí\| S\| 602469\| Ovesná\| CZ0421\| Děčín\| 562394\| Česká Kamenice\| S\| 621285\| Česká Kamenice\| CZ0421\| Děčín\| 562394\| Česká Kamenice\| S\| 621293\| Dolní Kamenice\| CZ0421\| Děčín\| 562394\| Česká Kamenice\| S\| 621315\| Horní Kamenice\| CZ0421\| Děčín\| 562394\| Česká Kamenice\| S\| 780600\| Kamenická Nová Víska\| CZ0421\| Děčín\| 562394\| Česká Kamenice\| S\| 664791\| Kerhartice\| CZ0421\| Děčín\| 562394\| Česká Kamenice\| S\| 677396\| Líska\| HA CZ0421\| Děčín\| 562530\| Chřibská\| S\| 654485\| Chřibská\| CZ0421\| Děčín\| 562530\| Chřibská\| S\| 654469\| Dolní Chřibská\| CZ0421\| Děčín\| 562530\| Chřibská\| S\| 654477\| Horní Chřibská\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0421\| Děčín\| 562530\| Chřibská\| S\| 654493\| Krásné Pole u Chřibské\| CZ0421\| Děčín\| 562335\| Děčín\| S\| 625248\| Bělá u Děčína\| CZ0421\| Děčín\| 562335\| Děčín\| S\| 607169\| Boletice nad Labem\| CZ0421\| Děčín\| 562335\| Děčín\| S\| 614190\| Březiny u Děčína\| CZ0421\| Děčín\| 562335\| Děčín\| S\| 625230\| Bynov\| CZ0421\| Děčín\| 562335\| Děčín\| S\| 614203\| Chlum u Děčína\| CZ0421\| Děčín\| 562335\| Děčín\| S\| 625086\| Chrochvice\| CZ0421\| Děčín\| 562335\| Děčín\| S\| 624926\| Děčín\| CZ0421\| Děčín\| 562335\| Děčín\| S\| 625035\| Děčín-Staré Město\| CZ0421\| Děčín\| 562335\| Děčín\| S\| 630471\| Dolní Žleb\| CZ0421\| Děčín\| 562335\| Děčín\| S\| 614211\| Folknáře\| CZ0421\| Děčín\| 562335\| Děčín\| S\| 625221\| Horní Oldřichov\| CZ0421\| Děčín\| 562335\| Děčín\| S\| 680125\| Hoštice nad Labem\| CZ0421\| Děčín\| 562335\| Děčín\| S\| 674001\| Krásný Studenec\| CZ0421\| Děčín\| 562335\| Děčín\| S\| 607185\| Křešice u Děčína\| CZ0421\| Děčín\| 562335\| Děčín\| S\| 680133\| Lesná u Děčína\| CZ0421\| Děčín\| 562335\| Děčín\| S\| 625311\| Loubí u Děčína\| CZ0421\| Děčín\| 562335\| Děčín\| S\| 625272\| Maxičky\| CZ0421\| Děčín\| 562335\| Děčín\| S\| 607193\| Nebočady\| CZ0421\| Děčín\| 562335\| Děčín\| S\| 625141\| Podmokly\| CZ0421\| Děčín\| 562335\| Děčín\| S\| 625302\| Prostřední Žleb\| CZ0421\| Děčín\| 562335\| Děčín\| S\| 778648\| Velká Veleň\| CZ0421\| Děčín\| 562335\| Děčín\| S\| 625078\| Vilsnice\| CZ0421\| Děčín\| 562408\| Dobkovice\| S\| 626937\| Dobkovice\| CZ0421\| Děčín\| 562408\| Dobkovice\| S\| 626953\| Prosetín u Dobkovic\| CZ0421\| Děčín\| 545783\| Dobrná\| \| 627283\| Brložec\| S CZ0421\| Děčín\| 545783\| Dobrná\| \| 627291\| Dobrná\| S CZ0421\| Děčín\| 545856\| Dolní Habartice\| SX\| 629049\| Dolní Habartice\| CZ0421\| Děčín\| 562432\| Dolní Podluží\| S\| 629979\| Dolní Podluží\| CZ0421\| Děčín\| 562441\| Dolní Poustevna\| S\| 629987\| Dolní Poustevna\| CZ0421\| Děčín\| 562441\| Dolní Poustevna\| S\| 629995\| Horní Poustevna\| CZ0421\| Děčín\| 562441\| Dolní Poustevna\| S\| 630012\| Nová Víska u Dolní Poustevny\| CZ0421\| Děčín\| 530417\| Doubice\| S\| 631116\| Doubice\| CZ0421\| Děčín\| 545899\| Františkov nad Ploučnicí\| S\| 634603\| Františkov nad Ploučnicí\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0421\| Děčín\| 545899\| Františkov nad Ploučnicí\| S\| 634620\| Oldřichov nad Ploučnicí\| CZ0421\| Děčín\| 562483\| Heřmanov\| S\| 638633\| Blankartice\| CZ0421\| Děčín\| 562483\| Heřmanov\| S\| 638641\| Fojtovice u Heřmanova\| CZ0421\| Děčín\| 562483\| Heřmanov\| S\| 638650\| Heřmanov\| CZ0421\| Děčín\| 562505\| Horní Podluží\| S\| 643807\| Horní Podluží\| CZ0421\| Děčín\| 562513\| Hřensko\| S\| 648957\| Hřensko\| CZ0421\| Děčín\| 562513\| Hřensko\| S\| 693804\| Mezná u Hřenska\| CZ0421\| Děčín\| 530395\| Janská\| S\| 657204\| Janská\| CZ0421\| Děčín\| 562556\| Jetřichovice\| \| 659258\| Jetřichovice u Děčína\| SX CZ0421\| Děčín\| 562556\| Jetřichovice\| \| 659274\| Rynartice\| S CZ0421\| Děčín\| 562564\| Jílové\| S\| 660043\| Jílové u Děčína\| CZ0421\| Děčín\| 562564\| Jílové\| S\| 660051\| Martiněves u Děčína\| CZ0421\| Děčín\| 562564\| Jílové\| S\| 697834\| Modrá u Děčína\| CZ0421\| Děčín\| 562564\| Jílové\| S\| 751472\| Sněžník\| CZ0421\| Děčín\| 562572\| Jiřetín pod Jedlovou\| HA\| 660990\| Jedlová\| CZ0421\| Děčín\| 562572\| Jiřetín pod Jedlovou\| HA\| 661007\| Jiřetín pod Jedlovou\| CZ0421\| Děčín\| 562572\| Jiřetín pod Jedlovou\| HA\| 661023\| Rozhled\| CZ0421\| Děčín\| 562581\| Jiříkov\| S\| 661066\| Filipov u Jiříkova\| CZ0421\| Děčín\| 562581\| Jiříkov\| S\| 661074\| Jiříkov\| CZ0421\| Děčín\| 562611\| Krásná Lípa\| S\| 673617\| Krásná Lípa\| CZ0421\| Děčín\| 562611\| Krásná Lípa\| S\| 673625\| Krásný Buk\| CZ0421\| Děčín\| 562611\| Krásná Lípa\| S\| 673633\| Kyjov u Krásné Lípy\| CZ0421\| Děčín\| 562611\| Krásná Lípa\| S\| 783714\| Vlčí Hora\| CZ0421\| Děčín\| 562611\| Krásná Lípa\| S\| 783722\| Zahrady\| CZ0421\| Děčín\| 546330\| Kunratice\| S\| 677370\| Kunratice u České Kamenice\| CZ0421\| Děčín\| 546330\| Kunratice\| S\| 677400\| Studený u Kunratic\| CZ0421\| Děčín\| 562645\| Kytlice\| HA\| 678767\| Dolní Falknov\| CZ0421\| Děčín\| 562645\| Kytlice\| HA\| 678775\| Falknov\| CZ0421\| Děčín\| 562645\| Kytlice\| HA\| 678783\| Kytlické Mlýny\| CZ0421\| Děčín\| 562661\| Lipová\| S\| 684511\| Lipová u Šluknova\| CZ0421\| Děčín\| 562661\| Lipová\| S\| 684520\| Liščí\| CZ0421\| Děčín\| 545708\| Lobendava\| S\| 686271\| Lobendava\| CZ0421\| Děčín\| 545708\| Lobendava\| S\| 686280\| Severní\| CZ0421\| Děčín\| 562700\| Malá Veleň\| S\| 690392\| Malá Veleň\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0421\| Děčín\| 562718\| Malšovice\| S\| 626929\| Borek u Děčína\| CZ0421\| Děčín\| 562718\| Malšovice\| S\| 691313\| Hliněná\| CZ0421\| Děčín\| 562718\| Malšovice\| S\| 691330\| Javory\| CZ0421\| Děčín\| 562718\| Malšovice\| S\| 691348\| Malšovice\| CZ0421\| Děčín\| 562718\| Malšovice\| S\| 691364\| Stará Bohyně\| CZ0421\| Děčín\| 545791\| Merboltice\| S\| 693111\| Merboltice\| CZ0421\| Děčín\| 562751\| Mikulášovice\| S\| 694126\| Mikulášovice\| CZ0421\| Děčín\| 562777\| Rumburk\| S\| 743607\| Dolní Křečany\| CZ0421\| Děčín\| 562777\| Rumburk\| S\| 743593\| Horní Jindřichov\| CZ0421\| Děčín\| 562777\| Rumburk\| S\| 743518\| Rumburk\| CZ0421\| Děčín\| 562793\| Rybniště\| S\| 744034\| Nová Chřibská\| CZ0421\| Děčín\| 562793\| Rybniště\| S\| 744042\| Rybniště\| CZ0421\| Děčín\| 562858\| Šluknov\| S\| 762849\| Císařský\| CZ0421\| Děčín\| 562858\| Šluknov\| S\| 672700\| Fukov\| CZ0421\| Děčín\| 562858\| Šluknov\| S\| 762857\| Královka\| CZ0421\| Děčín\| 562858\| Šluknov\| S\| 672696\| Království\| CZ0421\| Děčín\| 562858\| Šluknov\| S\| 762865\| Kunratice u Šluknova\| CZ0421\| Děčín\| 562858\| Šluknov\| S\| 762873\| Nové Hraběcí\| CZ0421\| Děčín\| 562858\| Šluknov\| S\| 762881\| Rožany\| CZ0421\| Děčín\| 562858\| Šluknov\| S\| 762890\| Šluknov\| CZ0421\| Děčín\| 562823\| Staré Křečany\| S\| 612987\| Brtníky\| CZ0421\| Děčín\| 562823\| Staré Křečany\| S\| 612995\| Kopec\| CZ0421\| Děčín\| 562823\| Staré Křečany\| S\| 754421\| Panský\| CZ0421\| Děčín\| 562823\| Staré Křečany\| S\| 754439\| Staré Křečany\| CZ0421\| Děčín\| 545538\| Starý Šachov\| S\| 755214\| Malý Šachov\| CZ0421\| Děčín\| 545538\| Starý Šachov\| S\| 755222\| Starý Šachov\| CZ0421\| Děčín\| 555193\| Těchlovice\| S\| 765384\| Babětín\| CZ0421\| Děčín\| 555193\| Těchlovice\| S\| 765392\| Přední Lhota u Těchlovic\| CZ0421\| Děčín\| 555193\| Těchlovice\| S\| 765406\| Přerov u Těchlovic\| CZ0421\| Děčín\| 555193\| Těchlovice\| S\| 765414\| Těchlovice nad Labem\| CZ0421\| Děčín\| 562874\| Valkeřice\| S\| 776629\| Valkeřice\| CZ0421\| Děčín\| 562882\| Varnsdorf\| S\| 758183\| Studánka u Rumburku\| CZ0421\| Děčín\| 562882\| Varnsdorf\| S\| 776971\| Varnsdorf\| CZ0421\| Děčín\| 562891\| Velká Bukovina\| S\| 778265\| Karlovka\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0421\| Děčín\| 562891\| Velká Bukovina\| S\| 690031\| Malá Bukovina\| CZ0421\| Děčín\| 562891\| Velká Bukovina\| S\| 778273\| Velká Bukovina\| CZ0421\| Děčín\| 562912\| Velký Šenov\| S\| 779733\| Knížecí\| CZ0421\| Děčín\| 562912\| Velký Šenov\| S\| 779750\| Staré Hraběcí\| CZ0421\| Děčín\| 562912\| Velký Šenov\| S\| 779768\| Velký Šenov\| CZ0421\| Děčín\| 562921\| Verneřice\| S\| 780090\| Čáslav u Verneřic\| CZ0421\| Děčín\| 562921\| Verneřice\| S\| 780103\| Loučky u Verneřic\| CZ0421\| Děčín\| 562921\| Verneřice\| S\| 780111\| Příbram pod Bukovou horou\| HA CZ0421\| Děčín\| 562921\| Verneřice\| S\| 780120\| Rychnov u Verneřic\| CZ0421\| Děčín\| 562921\| Verneřice\| S\| 780138\| Rytířov\| CZ0421\| Děčín\| 562921\| Verneřice\| S\| 780154\| Velké Stínky\| HA CZ0421\| Děčín\| 562921\| Verneřice\| S\| 780146\| Verneřice\| CZ0421\| Děčín\| 562939\| Veselé\| S\| 780618\| Veselé\| CZ0421\| Děčín\| 562947\| Vilémov\| S\| 781886\| Vilémov u Šluknova\| CZ0422\| Chomutov\| 562998\| Blatno\| HA\| 605352\| Bečov\| CZ0422\| Chomutov\| 562998\| Blatno\| HA\| 605361\| Blatno u Chomutova\| CZ0422\| Chomutov\| 562998\| Blatno\| HA\| 605379\| Hrádečná\| CZ0422\| Chomutov\| 562998\| Blatno\| HA\| 605387\| Květnov u Chomutova\| CZ0422\| Chomutov\| 562998\| Blatno\| HA\| 605395\| Mezihoří u Chomutova\| CZ0422\| Chomutov\| 562998\| Blatno\| HA\| 605409\| Radenov\| CZ0422\| Chomutov\| 562998\| Blatno\| HA\| 605417\| Šerchov\| CZ0422\| Chomutov\| 562998\| Blatno\| HA\| 605425\| Zákoutí\| CZ0422\| Chomutov\| 563005\| Boleboř\| HA\| 607002\| Boleboř\| CZ0422\| Chomutov\| 563005\| Boleboř\| HA\| 607011\| Orasín\| CZ0422\| Chomutov\| 563005\| Boleboř\| HA\| 607037\| Svahová\| CZ0422\| Chomutov\| 562971\| Chomutov\| \| 652636\| Chomutov II\| S CZ0422\| Chomutov\| 563048\| Domašín\| HA\| 630691\| Domašín u Klášterce nad Ohří\| CZ0422\| Chomutov\| 563048\| Domašín\| HA\| 630705\| Louchov\| CZ0422\| Chomutov\| 563048\| Domašín\| HA\| 630721\| Nová Víska u Domašína\| CZ0422\| Chomutov\| 563048\| Domašín\| HA\| 630713\| Petlery\| CZ0422\| Chomutov\| 563048\| Domašín\| HA\| 630730\| Podmilesy\| CZ0422\| Chomutov\| 563064\| Hora Svatého Šebestiána\| HA\| 641812\| Hora Svatého Šebestiána\| CZ0422\| Chomutov\| 563064\| Hora Svatého Šebestiána\| HA\| 641821\| Jilmová\| CZ0422\| Chomutov\| 563064\| Hora Svatého Šebestiána\| HA\| 641804\| Nová Ves u Křimova\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0422\| Chomutov\| 563064\| Hora Svatého Šebestiána\| HA\| 641839\| Pohraniční\| CZ0422\| Chomutov\| 563099\| Jirkov\| S\| 660809\| Březenec\| CZ0422\| Chomutov\| 563099\| Jirkov\| S\| 660876\| Červený Hrádek u Jirkova\| CZ0422\| Chomutov\| 563099\| Jirkov\| S\| 660833\| Jindřišská\| HA CZ0422\| Chomutov\| 563099\| Jirkov\| S\| 660761\| Jirkov\| CZ0422\| Chomutov\| 563102\| Kadaň\| \| 773255\| Pastviny\| S CZ0422\| Chomutov\| 563102\| Kadaň\| \| 661813\| Pokutice\| S CZ0422\| Chomutov\| 563102\| Kadaň\| \| 773280\| Úhošť\| S CZ0422\| Chomutov\| 563102\| Kadaň\| \| 773271\| Úhošťany\| S CZ0422\| Chomutov\| 563102\| Kadaň\| \| 661821\| Zásada u Kadaně\| S CZ0422\| Chomutov\| 563111\| Kalek\| HA\| 662135\| Gabrielina Huť\| CZ0422\| Chomutov\| 563111\| Kalek\| HA\| 662119\| Kalek\| CZ0422\| Chomutov\| 563111\| Kalek\| HA\| 662143\| Načetín\| CZ0422\| Chomutov\| 563111\| Kalek\| HA\| 662127\| Načetín u Kalku\| CZ0422\| Chomutov\| 563129\| Klášterec nad Ohří\| S\| 780197\| Hradiště u Vernéřova\| HA CZ0422\| Chomutov\| 563129\| Klášterec nad Ohří\| S\| 665622\| Klášterec nad Ohří\| CZ0422\| Chomutov\| 563129\| Klášterec nad Ohří\| S\| 665631\| Klášterecká Jeseň\| HA CZ0422\| Chomutov\| 563129\| Klášterec nad Ohří\| S\| 798495\| Kunov\| HA CZ0422\| Chomutov\| 563129\| Klášterec nad Ohří\| S\| 665649\| Lestkov u Klášterce nad Ohří\| CZ0422\| Chomutov\| 563129\| Klášterec nad Ohří\| S\| 694355\| Mikulovice u Vernéřova\| CZ0422\| Chomutov\| 563129\| Klášterec nad Ohří\| S\| 665657\| Miřetice u Klášterce nad Ohří\| CZ0422\| Chomutov\| 563129\| Klášterec nad Ohří\| S\| 780201\| Pavlov u Vernéřova\| HA CZ0422\| Chomutov\| 563129\| Klášterec nad Ohří\| S\| 780219\| Potočná u Vernéřova\| HA CZ0422\| Chomutov\| 563129\| Klášterec nad Ohří\| S\| 665665\| Rašovice u Klášterce nad Ohří\| CZ0422\| Chomutov\| 563129\| Klášterec nad Ohří\| S\| 665673\| Suchý Důl u Klášterce nad Ohří\| CZ0422\| Chomutov\| 563129\| Klášterec nad Ohří\| S\| 665690\| Velká Lesná\| HA CZ0422\| Chomutov\| 563129\| Klášterec nad Ohří\| S\| 780227\| Vernéřov\| CZ0422\| Chomutov\| 563137\| Kovářská\| HA\| 671509\| Kovářská\| CZ0422\| Chomutov\| 563161\| Křimov\| HA\| 676209\| Domina\| CZ0422\| Chomutov\| 563161\| Křimov\| HA\| 676217\| Krásná Lípa u Křimova\| CZ0422\| Chomutov\| 563161\| Křimov\| HA\| 676225\| Křimov\| CZ0422\| Chomutov\| 563161\| Křimov\| HA\| 676250\| Menhartice u Křimova\| CZ0422\| Chomutov\| 563161\| Křimov\| HA\| 676268\| Nebovazy\| CZ0422\| Chomutov\| 563161\| Křimov\| HA\| 676276\| Stráž u Křimova\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0422\| Chomutov\| 563161\| Křimov\| HA\| 676233\| Strážky u Křimova\| CZ0422\| Chomutov\| 563161\| Křimov\| HA\| 676241\| Suchdol u Křimova\| CZ0422\| Chomutov\| 563315\| Kryštofovy Hamry\| HA\| 777561\| Černý Potok\| CZ0422\| Chomutov\| 563315\| Kryštofovy Hamry\| HA\| 736163\| Dolina\| CZ0422\| Chomutov\| 563315\| Kryštofovy Hamry\| HA\| 736180\| Kryštofovy Hamry\| CZ0422\| Chomutov\| 563315\| Kryštofovy Hamry\| HA\| 736201\| Přísečnice\| CZ0422\| Chomutov\| 563315\| Kryštofovy Hamry\| HA\| 736210\| Rusová\| CZ0422\| Chomutov\| 546518\| Loučná pod Klínovcem\| HA\| 687049\| Háj u Loučné pod Klínovcem\| CZ0422\| Chomutov\| 546518\| Loučná pod Klínovcem\| HA\| 687057\| Loučná pod Klínovcem\| CZ0422\| Chomutov\| 563200\| Málkov\| S\| 691003\| Ahníkov\| CZ0422\| Chomutov\| 563200\| Málkov\| S\| 672921\| Kralupy u Chomutova\| CZ0422\| Chomutov\| 563200\| Málkov\| S\| 696021\| Lideň\| HA CZ0422\| Chomutov\| 563200\| Málkov\| S\| 691011\| Málkov u Chomutova\| CZ0422\| Chomutov\| 563200\| Málkov\| S\| 696048\| Vysoká u Chomutova\| HA CZ0422\| Chomutov\| 563200\| Málkov\| S\| 691038\| Zelená\| CZ0422\| Chomutov\| 563218\| Mašťov\| S\| 692255\| Dobřenec\| CZ0422\| Chomutov\| 563218\| Mašťov\| S\| 692271\| Konice u Mašťova\| CZ0422\| Chomutov\| 563218\| Mašťov\| S\| 692280\| Mašťov\| CZ0422\| Chomutov\| 563226\| Měděnec\| HA\| 692522\| Horní Halže\| CZ0422\| Chomutov\| 563226\| Měděnec\| HA\| 692531\| Kamenné\| CZ0422\| Chomutov\| 563226\| Měděnec\| HA\| 736171\| Kotlina\| CZ0422\| Chomutov\| 563226\| Měděnec\| HA\| 692549\| Měděnec\| CZ0422\| Chomutov\| 563226\| Měděnec\| HA\| 692557\| Mýtinka\| CZ0422\| Chomutov\| 563242\| Místo\| HA\| 696013\| Blahuňov\| CZ0422\| Chomutov\| 563242\| Místo\| HA\| 696030\| Místo\| CZ0422\| Chomutov\| 563242\| Místo\| HA\| 696056\| Vysoká Jedle\| CZ0422\| Chomutov\| 563269\| Okounov\| S\| 709484\| Kotvina\| CZ0422\| Chomutov\| 563269\| Okounov\| S\| 709492\| Krupice\| HA CZ0422\| Chomutov\| 563269\| Okounov\| S\| 709506\| Okounov\| CZ0422\| Chomutov\| 563269\| Okounov\| S\| 709514\| Oslovice\| CZ0422\| Chomutov\| 563285\| Perštejn\| HA\| 719374\| Černýš\| CZ0422\| Chomutov\| 563285\| Perštejn\| HA\| 719391\| Ondřejov u Perštejna\| CZ0422\| Chomutov\| 563285\| Perštejn\| HA\| 719404\| Perštejn\| CZ0422\| Chomutov\| 563285\| Perštejn\| HA\| 719412\| Rájov u Perštejna\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0422\| Chomutov\| 563285\| Perštejn\| HA\| 692565\| Vykmanov u Měděnce\| CZ0422\| Chomutov\| 563323\| Radonice\| \| 782432\| Kojetín u Radonic\| S CZ0422\| Chomutov\| 563323\| Radonice\| \| 782475\| Sedlec u Radonic\| S CZ0422\| Chomutov\| 563331\| Rokle\| \| 740675\| Rokle\| S CZ0422\| Chomutov\| 563404\| Vejprty\| HA\| 622541\| České Hamry u Vejprt\| CZ0422\| Chomutov\| 563404\| Vejprty\| HA\| 777579\| Vejprty\| CZ0422\| Chomutov\| 563498\| Výsluní\| HA\| 787787\| Sobětice u Výsluní\| CZ0422\| Chomutov\| 563498\| Výsluní\| HA\| 787795\| Třebíška\| CZ0422\| Chomutov\| 563498\| Výsluní\| HA\| 787825\| Úbočí u Výsluní\| CZ0422\| Chomutov\| 563498\| Výsluní\| HA\| 787809\| Volyně u Výsluní\| CZ0422\| Chomutov\| 563498\| Výsluní\| HA\| 787817\| Výsluní\| CZ0422\| Chomutov\| 563501\| Vysoká Pec\| S\| 788091\| Drmaly\| CZ0422\| Chomutov\| 563501\| Vysoká Pec\| S\| 677167\| Kundratice u Chomutova\| CZ0422\| Chomutov\| 563501\| Vysoká Pec\| S\| 788104\| Podhůří u Vysoké Pece\| HA CZ0422\| Chomutov\| 563501\| Vysoká Pec\| S\| 607029\| Pyšná\| HA CZ0422\| Chomutov\| 563501\| Vysoká Pec\| S\| 788112\| Vysoká Pec\| CZ0423\| Litoměřice\| 564923\| Chodouny\| \| 652121\| Chodouny\| SX CZ0423\| Litoměřice\| 564842\| Hlinná\| S\| 639257\| Hlinná\| CZ0423\| Litoměřice\| 564842\| Hlinná\| S\| 639273\| Lbín\| HA CZ0423\| Litoměřice\| 564842\| Hlinná\| S\| 639281\| Tlučeň\| CZ0423\| Litoměřice\| 564877\| Hoštka\| \| 646270\| Kochovice\| S CZ0423\| Litoměřice\| 546771\| Kamýk\| S\| 662976\| Kamýk u Litoměřic\| CZ0423\| Litoměřice\| 565091\| Kyškovice\| SX\| 678741\| Kyškovice\| CZ0423\| Litoměřice\| 565105\| Levín\| S\| 798819\| Dolní Vysoké II\| CZ0423\| Litoměřice\| 565105\| Levín\| S\| 680800\| Levín u Litoměřic\| CZ0423\| Litoměřice\| 565105\| Levín\| S\| 680818\| Muckov\| CZ0423\| Litoměřice\| 565121\| Liběšice\| \| 651940\| Horní Chobolice\| S CZ0423\| Litoměřice\| 565156\| Libochovany\| S\| 683108\| Libochovany\| CZ0423\| Litoměřice\| 565156\| Libochovany\| S\| 683116\| Řepnice\| CZ0423\| Litoměřice\| 564567\| Litoměřice\| \| 685569\| Pokratice\| S CZ0423\| Litoměřice\| 565211\| Lovečkovice\| S\| 767808\| Dolní Šebířov\| CZ0423\| Litoměřice\| 565211\| Lovečkovice\| S\| 767816\| Hlupice\| CZ0423\| Litoměřice\| 565211\| Lovečkovice\| S\| 767824\| Knínice u Touchořin\| CZ0423\| Litoměřice\| 565211\| Lovečkovice\| S\| 687669\| Levínské Petrovice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0423\| Litoměřice\| 565211\| Lovečkovice\| S\| 687677\| Lovečkovice\| CZ0423\| Litoměřice\| 565211\| Lovečkovice\| S\| 700363\| Mukařov u Úštěku\| CZ0423\| Litoměřice\| 565211\| Lovečkovice\| S\| 700371\| Náčkovice\| CZ0423\| Litoměřice\| 565211\| Lovečkovice\| S\| 767832\| Touchořiny\| CZ0423\| Litoměřice\| 542491\| Malíč\| S\| 779431\| Malíč\| CZ0423\| Litoměřice\| 542521\| Michalovice\| S\| 779440\| Michalovice u Velkých Žernosek\| CZ0423\| Litoměřice\| 530506\| Miřejovice\| S\| 695793\| Miřejovice\| CZ0423\| Litoměřice\| 565415\| Podsedice\| \| 632805\| Děkovka\| S CZ0423\| Litoměřice\| 565458\| Prackovice nad Labem\| S\| 685411\| Litochovice nad Labem\| CZ0423\| Litoměřice\| 565458\| Prackovice nad Labem\| S\| 726958\| Prackovice nad Labem\| CZ0423\| Litoměřice\| 546828\| Staňkovice\| \| 724840\| Staňkovice\| S CZ0423\| Litoměřice\| 565709\| Štětí\| \| 798843\| Štětí II\| S CZ0423\| Litoměřice\| 565709\| Štětí\| \| 763683\| Stračí\| S CZ0423\| Litoměřice\| 565768\| Třebenice\| \| 692689\| Lhota u Medvědic\| s CZ0423\| Litoměřice\| 565768\| Třebenice\| \| 783471\| Sutom\| s CZ0423\| Litoměřice\| 565776\| Třebívlice\| \| 754072\| Dřevce\| HA CZ0423\| Litoměřice\| 565776\| Třebívlice\| \| 754081\| Leská\| S CZ0423\| Litoměřice\| 565776\| Třebívlice\| \| 754099\| Skalice u Lovosic\| HA CZ0423\| Litoměřice\| 565776\| Třebívlice\| \| 754102\| Staré\| S CZ0423\| Litoměřice\| 565792\| Třebušín\| \| 770558\| Dolní Týnec\| S CZ0423\| Litoměřice\| 565792\| Třebušín\| \| 770582\| Řepčice\| S CZ0423\| Litoměřice\| 565814\| Úštěk\| \| 669148\| Bílý Kostelec\| S CZ0423\| Litoměřice\| 565814\| Úštěk\| \| 632759\| Brusov\| S CZ0423\| Litoměřice\| 565814\| Úštěk\| \| 669164\| Konojedy u Úštěku\| S CZ0423\| Litoměřice\| 565865\| Vchynice\| \| 781436\| Radostice u Vchynice\| S CZ0423\| Litoměřice\| 565849\| Velemín\| \| 604691\| Bílý Újezd\| S CZ0423\| Litoměřice\| 565849\| Velemín\| \| 607495\| Boreč u Lovosic\| S CZ0423\| Litoměřice\| 565849\| Velemín\| \| 653357\| Kletečná\| HA CZ0423\| Litoměřice\| 565849\| Velemín\| \| 694649\| Milešov u Lovosic\| HA CZ0423\| Litoměřice\| 565849\| Velemín\| \| 798321\| Páleč u Milešova\| HA CZ0423\| Litoměřice\| 565857\| Velké Žernoseky\| S\| 779458\| Velké Žernoseky\| CZ0423\| Litoměřice\| 565946\| Žalhostice\| S\| 794341\| Žalhostice\| CZ0423\| Litoměřice\| 542482\| Záluží\| S\| 627909\| Záluží u Roudnice nad Labem\| CZ0423\| Litoměřice\| 565962\| Žitenice\| \| 797189\| Skalice u Žitenic\| S NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0424\| Louny\| 566021\| Blšany\| \| 605794\| Stachov u Blšan\| S CZ0424\| Louny\| 566217\| Hřivice\| \| 649155\| Markvarec u Hřivic\| S CZ0424\| Louny\| 566349\| Libčeves\| \| 650676\| Mnichov u Loun\| S CZ0424\| Louny\| 566349\| Libčeves\| \| 681784\| Řisuty u Libčevsi\| S CZ0424\| Louny\| 566438\| Lubenec\| OB\| 687944\| Dolní Záhoří\| CZ0424\| Louny\| 566438\| Lubenec\| OB\| 631728\| Drahonice u Lubence\| CZ0424\| Louny\| 566438\| Lubenec\| OB\| 687880\| Horní Záhoří\| CZ0424\| Louny\| 566438\| Lubenec\| OB\| 680834\| Ležky\| CZ0424\| Louny\| 566438\| Lubenec\| OB\| 687898\| Libkovice\| CZ0424\| Louny\| 566438\| Lubenec\| OB\| 687901\| Libyně\| CZ0424\| Louny\| 566438\| Lubenec\| OB\| 687910\| Lubenec\| CZ0424\| Louny\| 566438\| Lubenec\| OB\| 680842\| Přibenice\| CZ0424\| Louny\| 566438\| Lubenec\| OB\| 687936\| Vítkovice u Lubence\| CZ0424\| Louny\| 566501\| Nepomyšl\| OA\| 703508\| Chmelištná\| CZ0424\| Louny\| 566501\| Nepomyšl\| OA\| 703486\| Dětaň\| CZ0424\| Louny\| 566501\| Nepomyšl\| OA\| 703494\| Dvérce\| CZ0424\| Louny\| 566501\| Nepomyšl\| OA\| 703516\| Nepomyšl\| CZ0424\| Louny\| 566501\| Nepomyšl\| OA\| 723215\| Nová Ves u Podbořan\| CZ0424\| Louny\| 566519\| Nové Sedlo\| \| 614912\| Číňov\| S CZ0424\| Louny\| 566560\| Petrohrad\| \| 719692\| Petrohrad\| S CZ0424\| Louny\| 566608\| Podbořanský Rohozec\| OA\| 723223\| Podbořanský Rohozec\| CZ0424\| Louny\| 566624\| Postoloprty\| \| 756903\| Hradiště nad Ohří\| S CZ0424\| Louny\| 566934\| Vroutek\| OB\| 631736\| Lužec\| CZ0424\| Louny\| 566934\| Vroutek\| OB\| 781550\| Mukoděly\| CZ0424\| Louny\| 566934\| Vroutek\| OB\| 749222\| Skytaly\| CZ0424\| Louny\| 566934\| Vroutek\| OB\| 631752\| Vesce u Drahonic\| CZ0424\| Louny\| 566934\| Vroutek\| OB\| 781568\| Vidhostice\| CZ0424\| Louny\| 566934\| Vroutek\| OB\| 749231\| Vrbička\| CZ0424\| Louny\| 566934\| Vroutek\| OB\| 786543\| Vroutek\| CZ0424\| Louny\| 530603\| Zálužice\| \| 790869\| Rybňany\| S CZ0425\| Most\| 567060\| Braňany\| SX\| 609005\| Braňany\| CZ0425\| Most\| 567060\| Braňany\| SX\| 609013\| Kaňkov\| CZ0425\| Most\| 567078\| Brandov\| HA\| 609030\| Brandov\| CZ0425\| Most\| 567108\| Český Jiřetín\| HA\| 622915\| Český Jiřetín\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0425\| Most\| 567108\| Český Jiřetín\| HA\| 622923\| Fláje\| CZ0425\| Most\| 567167\| Hora Svaté Kateřiny\| HA\| 641774\| Hora Svaté Kateřiny\| CZ0425\| Most\| 567167\| Hora Svaté Kateřiny\| HA\| 641782\| Malý Háj\| CZ0425\| Most\| 567167\| Hora Svaté Kateřiny\| HA\| 641791\| Rudolice v Horách\| CZ0425\| Most\| 567167\| Hora Svaté Kateřiny\| HA\| 798487\| Svahová I\| CZ0425\| Most\| 567175\| Horní Jiřetín\| \| 643025\| Černice u Horního Jiřetína\| HA CZ0425\| Most\| 567175\| Horní Jiřetín\| \| 600105\| Jezeří\| HA CZ0425\| Most\| 567191\| Klíny\| HA\| 666351\| Klíny I\| CZ0425\| Most\| 567191\| Klíny\| HA\| 666360\| Klíny II\| CZ0425\| Most\| 567191\| Klíny\| HA\| 666378\| Rašov u Litvínova\| CZ0425\| Most\| 567256\| Litvínov\| S\| 686158\| Chudeřín u Litvínova\| CZ0425\| Most\| 567256\| Litvínov\| S\| 686131\| Dolní Litvínov\| CZ0425\| Most\| 567256\| Litvínov\| S\| 637050\| Hamr u Litvínova\| CZ0425\| Most\| 567256\| Litvínov\| S\| 686042\| Horní Litvínov\| CZ0425\| Most\| 567256\| Litvínov\| S\| 637068\| Janov u Litvínova\| CZ0425\| Most\| 567256\| Litvínov\| S\| 637076\| Křížatky\| HA CZ0425\| Most\| 567256\| Litvínov\| S\| 686182\| Lounice\| HA CZ0425\| Most\| 567256\| Litvínov\| S\| 686191\| Růžodol\| CZ0425\| Most\| 567256\| Litvínov\| S\| 686174\| Šumná u Litvínova\| CZ0425\| Most\| 567256\| Litvínov\| S\| 790842\| Záluží u Litvínova\| CZ0425\| Most\| 567264\| Lom\| HA\| 686573\| Lom u Mostu\| CZ0425\| Most\| 567264\| Lom\| HA\| 686590\| Loučná u Lomu\| CZ0425\| Most\| 567272\| Louka u Litvínova\| S\| 687219\| Louka u Litvínova\| CZ0425\| Most\| 567311\| Meziboří\| HA\| 693600\| Meziboří u Litvínova\| CZ0425\| Most\| 567329\| Nová Ves v Horách\| HA\| 705993\| Lesná v Krušných horách\| CZ0425\| Most\| 567329\| Nová Ves v Horách\| HA\| 706001\| Mikulovice v Krušných horách\| CZ0425\| Most\| 567329\| Nová Ves v Horách\| HA\| 706019\| Mníšek v Krušných horách\| CZ0425\| Most\| 567329\| Nová Ves v Horách\| HA\| 706027\| Nová Ves v Horách\| CZ0425\| Most\| 567337\| Obrnice\| \| 708755\| Obrnice\| SX CZ0425\| Most\| 567426\| Želenice\| \| 795933\| Želenice u Mostu\| S CZ0426\| Teplice\| 567451\| Bílina\| \| 604283\| Bílina-Újezd\| S CZ0426\| Teplice\| 567469\| Bořislav\| \| 608246\| Bílka\| HA CZ0426\| Teplice\| 567507\| Dubí\| S\| 633411\| Běhánky\| CZ0426\| Teplice\| 567507\| Dubí\| S\| 617741\| Cínovec\| HA NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0426\| Teplice\| 567507\| Dubí\| S\| 633429\| Drahůnky\| CZ0426\| Teplice\| 567507\| Dubí\| S\| 633381\| Dubí u Teplic\| HA CZ0426\| Teplice\| 567507\| Dubí\| S\| 633402\| Dubí-Bystřice\| CZ0426\| Teplice\| 567507\| Dubí\| S\| 633461\| Dubí-Pozorka\| CZ0426\| Teplice\| 567507\| Dubí\| S\| 700215\| Mstišov\| CZ0426\| Teplice\| 567523\| Háj u Duchcova\| S\| 636517\| Domaslavice\| HA CZ0426\| Teplice\| 567523\| Háj u Duchcova\| S\| 636525\| Háj u Duchcova\| CZ0426\| Teplice\| 567558\| Hrob\| S\| 648116\| Hrob\| CZ0426\| Teplice\| 567558\| Hrob\| S\| 648124\| Křižanov u Hrobu\| HA CZ0426\| Teplice\| 567558\| Hrob\| S\| 648132\| Mlýny\| CZ0426\| Teplice\| 567558\| Hrob\| S\| 648141\| Verneřice u Hrobu\| CZ0426\| Teplice\| 567566\| Hrobčice\| \| 700380\| Červený Újezd u Mukova\| S CZ0426\| Teplice\| 567566\| Hrobčice\| \| 738735\| Radovesice u Bíliny\| S CZ0426\| Teplice\| 567582\| Jeníkov\| \| 658324\| Hajniště u Duchcova\| S CZ0426\| Teplice\| 567621\| Košťany\| HB\| 670961\| Košťany\| CZ0426\| Teplice\| 567621\| Košťany\| HB\| 670979\| Střelná\| CZ0426\| Teplice\| 567639\| Krupka\| S\| 675288\| Bohosudov\| CZ0426\| Teplice\| 567639\| Krupka\| S\| 675385\| Fojtovice u Krupky\| HA CZ0426\| Teplice\| 567639\| Krupka\| S\| 675377\| Habartice u Krupky\| HA CZ0426\| Teplice\| 567639\| Krupka\| S\| 675334\| Horní Krupka\| HA CZ0426\| Teplice\| 567639\| Krupka\| S\| 675261\| Krupka\| CZ0426\| Teplice\| 567639\| Krupka\| S\| 675300\| Maršov u Krupky\| CZ0426\| Teplice\| 567639\| Krupka\| S\| 675393\| Mohelnice u Krupky\| HA CZ0426\| Teplice\| 567639\| Krupka\| S\| 675296\| Nové Modlany\| CZ0426\| Teplice\| 567639\| Krupka\| S\| 751570\| Soběchleby u Krupky\| CZ0426\| Teplice\| 567639\| Krupka\| S\| 675318\| Unčín u Krupky\| CZ0426\| Teplice\| 567639\| Krupka\| S\| 675351\| Vrchoslav\| CZ0426\| Teplice\| 546909\| Lukov\| S\| 688959\| Lukov u Bíliny\| CZ0426\| Teplice\| 546909\| Lukov\| S\| 688967\| Štěpánov u Lukova\| CZ0426\| Teplice\| 567701\| Mikulov\| HA\| 694185\| Mikulov v Krušných horách\| CZ0426\| Teplice\| 567728\| Moldava\| HA\| 698300\| Moldava\| CZ0426\| Teplice\| 567728\| Moldava\| HA\| 698318\| Nové Město u Mikulova\| CZ0426\| Teplice\| 567728\| Moldava\| HA\| 698326\| Oldřiš u Moldavy\| CZ0426\| Teplice\| 567728\| Moldava\| HA\| 698334\| Pastviny u Moldavy\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0426\| Teplice\| 567752\| Novosedlice\| S\| 706876\| Novosedlice\| CZ0426\| Teplice\| 567779\| Osek\| HA\| 712957\| Dlouhá Louka\| CZ0426\| Teplice\| 567779\| Osek\| HA\| 712965\| Hrad Osek\| CZ0426\| Teplice\| 567779\| Osek\| HA\| 648078\| Hrdlovka-Nový Dvůr\| CZ0426\| Teplice\| 567779\| Osek\| HA\| 712990\| Mackov\| CZ0426\| Teplice\| 567779\| Osek\| HA\| 712973\| Nová Ves u Oseka\| CZ0426\| Teplice\| 567779\| Osek\| HA\| 712981\| Osek u Duchcova\| CZ0426\| Teplice\| 567787\| Proboštov\| \| 733113\| Přítkov\| S CZ0426\| Teplice\| 567841\| Světec\| \| 760374\| Štrbice\| S CZ0426\| Teplice\| 567876\| Žalany\| \| 794309\| Černčice u Žalan\| HA CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568007\| Chabařovice\| \| 650498\| Chabařovice\| S CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568007\| Chabařovice\| \| 787621\| Vyklice\| S CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568007\| Chabařovice\| \| 787639\| Zalužany u Vyklic\| S CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568015\| Chlumec\| S\| 623270\| Český Újezd\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568015\| Chlumec\| S\| 651796\| Chlumec u Chabařovic\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568015\| Chlumec\| S\| 647985\| Hrbovice\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568015\| Chlumec\| S\| 755818\| Stradov u Chabařovic\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568015\| Chlumec\| S\| 623288\| Střížovice u Ústí nad Labem\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568015\| Chlumec\| S\| 794490\| Žandov u Chlumce\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568023\| Chuderov\| S\| 654736\| Chuderov\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568023\| Chuderov\| S\| 654744\| Chuderovec\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568023\| Chuderov\| S\| 684546\| Libov\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568023\| Chuderov\| S\| 684554\| Lipová pod Blanskem\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568023\| Chuderov\| S\| 684562\| Radešín u Lipové\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568023\| Chuderov\| S\| 654779\| Žežice u Chuderova\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 567931\| Dolní Zálezly\| S\| 630365\| Dolní Zálezly\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 567973\| Homole u Panny\| S\| 641693\| Babiny II\| HA CZ0427\| Ústí nad Labem\| 567973\| Homole u Panny\| S\| 641634\| Bláhov\| HA CZ0427\| Ústí nad Labem\| 567973\| Homole u Panny\| S\| 641677\| Homole u Panny\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 567973\| Homole u Panny\| S\| 641685\| Lhota pod Pannou\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 567973\| Homole u Panny\| S\| 641707\| Suletice\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568058\| Libouchec\| S\| 683396\| Čermná u Libouchce\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568058\| Libouchec\| S\| 795151\| Knínice u Libouchce\| HA CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568058\| Libouchec\| S\| 683418\| Libouchec\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568091\| Malé Březno\| S\| 690465\| Leština u Malého Března\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568091\| Malé Březno\| S\| 690481\| Malé Březno nad Labem\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568091\| Malé Březno\| S\| 690473\| Vitín u Malého Března\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568104\| Malečov\| S\| 641715\| Babiny I\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568104\| Malečov\| S\| 690678\| Březí u Malečova\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568104\| Malečov\| S\| 765139\| Čeřeniště\| HA CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568104\| Malečov\| S\| 765147\| Horní Zálezly\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568104\| Malečov\| S\| 690694\| Malečov\| HA CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568104\| Malečov\| S\| 690708\| Němčí u Malečova\| HA CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568104\| Malečov\| S\| 690716\| Pohoří u Malečova\| HA CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568104\| Malečov\| S\| 765155\| Proboštov u Tašova\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568104\| Malečov\| S\| 744069\| Řetouň\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568104\| Malečov\| S\| 744051\| Rýdeč\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568147\| Petrovice\| HA\| 673986\| Krásný Les v Krušných horách\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568147\| Petrovice\| HA\| 673994\| Nakléřov\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568147\| Petrovice\| HA\| 720097\| Petrovice u Chabařovic\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568147\| Petrovice\| HA\| 673978\| Větrov u Krásného Lesa\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568155\| Povrly\| S\| 726753\| Český Bukov\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568155\| Povrly\| S\| 726761\| Lužec u Petrova Mlýna\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568155\| Povrly\| S\| 726770\| Lysá\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568155\| Povrly\| S\| 726788\| Mašovice pod Vysokým kamenem\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568155\| Povrly\| S\| 726796\| Mírkov\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568155\| Povrly\| S\| 726800\| Neštědice\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568155\| Povrly\| S\| 726818\| Povrly\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568155\| Povrly\| S\| 726826\| Roztoky nad Labem\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568155\| Povrly\| S\| 726834\| Šachov\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568155\| Povrly\| S\| 684571\| Slavošov\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 530620\| Přestanov\| S\| 735078\| Přestanov\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568201\| Řehlovice\| \| 633500\| Moravany u Dubic\| S CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568201\| Řehlovice\| \| 753181\| Stadice\| S CZ0427\| Ústí nad Labem\| 546186\| Ryjice\| S\| 744450\| Ryjice\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 546925\| Stebno\| S\| 630373\| Chvalov\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 546925\| Stebno\| S\| 755401\| Podlešín u Stebna\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 546925\| Stebno\| S\| 755419\| Stebno u Dubic\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0427\| Ústí nad Labem\| 546925\| Stebno\| S\| 755427\| Suchá u Stebna\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568287\| Tašov\| S\| 765163\| Tašov\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568295\| Telnice\| HA\| 765716\| Liboňov\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568295\| Telnice\| HA\| 765724\| Telnice\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568295\| Telnice\| HA\| 765732\| Varvažov u Telnice\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568309\| Tisá\| S\| 767093\| Ostrov u Tisé\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568309\| Tisá\| S\| 767115\| Tisá\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 553697\| Trmice\| \| 671029\| Koštov\| S CZ0427\| Ústí nad Labem\| 554804\| Ústí nad Labem\| S\| 608955\| Božtěšice\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 554804\| Ústí nad Labem\| S\| 609901\| Brná nad Labem\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 554804\| Ústí nad Labem\| S\| 759805\| Budov u Svádova\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 554804\| Ústí nad Labem\| S\| 775096\| Bukov\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 554804\| Ústí nad Labem\| S\| 746410\| Církvice\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 554804\| Ústí nad Labem\| S\| 775894\| Dělouš\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 554804\| Ústí nad Labem\| S\| 757772\| Dobětice\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 554804\| Ústí nad Labem\| S\| 636436\| Habrovice\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 554804\| Ústí nad Labem\| S\| 645982\| Hostovice u Ústí nad Labem\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 554804\| Ústí nad Labem\| S\| 775053\| Klíše\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 554804\| Ústí nad Labem\| S\| 690686\| Kojetice u Malečova\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 554804\| Ústí nad Labem\| S\| 775266\| Krásné Březno\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 554804\| Ústí nad Labem\| S\| 698164\| Mojžíř\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 554804\| Ústí nad Labem\| S\| 703869\| Neštěmice\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 554804\| Ústí nad Labem\| S\| 705616\| Nová Ves\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 554804\| Ústí nad Labem\| S\| 759813\| Olešnice u Svádova\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 554804\| Ústí nad Labem\| S\| 775002\| Předlice\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 554804\| Ústí nad Labem\| S\| 746428\| Sebuzín\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 554804\| Ústí nad Labem\| S\| 748480\| Skorotice u Ústí nad Labem\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 554804\| Ústí nad Labem\| S\| 636444\| Strážky u Habrovic\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 554804\| Ústí nad Labem\| S\| 775258\| Střekov\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 554804\| Ústí nad Labem\| S\| 759830\| Svádov\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 554804\| Ústí nad Labem\| S\| 771368\| Tuchomyšl\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 554804\| Ústí nad Labem\| S\| 774871\| Ústí nad Labem\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 554804\| Ústí nad Labem\| S\| 776807\| Vaňov\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 554804\| Ústí nad Labem\| S\| 775118\| Všebořice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568350\| Velké Březno\| \| 778699\| Vítov u Velkého Března\| S CZ0427\| Ústí nad Labem\| 555223\| Velké Chvojno\| \| 688380\| Arnultovice u Lučního Chvojna\| S CZ0427\| Ústí nad Labem\| 555223\| Velké Chvojno\| \| 688398\| Luční Chvojno\| S CZ0427\| Ústí nad Labem\| 555223\| Velké Chvojno\| \| 778851\| Malé Chvojno\| S CZ0427\| Ústí nad Labem\| 555223\| Velké Chvojno\| \| 688401\| Mnichov u Lučního Chvojna\| S CZ0427\| Ústí nad Labem\| 555223\| Velké Chvojno\| \| 778869\| Velké Chvojno\| S CZ0427\| Ústí nad Labem\| 555223\| Velké Chvojno\| \| 795160\| Žďár u Velkého Chvojna\| S CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568384\| Zubrnice\| S\| 793710\| Týniště u Zubrnic\| CZ0427\| Ústí nad Labem\| 568384\| Zubrnice\| S\| 793728\| Zubrnice\| CZ0511\| Česká Lípa\| 561380\| Česká Lípa\| \| 621382\| Česká Lípa\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 561380\| Česká Lípa\| \| 621528\| Dubice u České Lípy\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 561380\| Česká Lípa\| \| 783668\| Heřmaničky u Dobranova\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 561380\| Česká Lípa\| \| 709743\| Okřešice u České Lípy\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 561380\| Česká Lípa\| \| 621439\| Stará Lípa\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 561380\| Česká Lípa\| \| 783676\| Vítkov u Dobranova\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 561380\| Česká Lípa\| \| 783684\| Vlčí Důl\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 561380\| Česká Lípa\| \| 797391\| Žizníkov\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 561614\| Chlum\| \| 798461\| Maršovice u Dubé\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 561479\| Cvikov\| \| 618080\| Cvikov\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 561479\| Cvikov\| \| 618098\| Drnovec\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 561479\| Cvikov\| \| 618101\| Naděje\| HA CZ0511\| Česká Lípa\| 561479\| Cvikov\| \| 683841\| Svitava\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 561479\| Cvikov\| \| 618110\| Trávník u Cvikova\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 544337\| Hamr na Jezeře\| SX\| 613851\| Břevniště pod Ralskem\| CZ0511\| Česká Lípa\| 544337\| Hamr na Jezeře\| SX\| 637033\| Hamr na Jezeře\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 561631\| Jablonné v Podještědí\| \| 656208\| Česká Ves v Podještědí\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 561631\| Jablonné v Podještědí\| \| 638471\| Heřmanice v Podještědí\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 561631\| Jablonné v Podještědí\| \| 656216\| Jablonné v Podještědí\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 561631\| Jablonné v Podještědí\| \| 666939\| Kněžice v Lužických horách\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 561631\| Jablonné v Podještědí\| \| 689475\| Lvová\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 561631\| Jablonné v Podještědí\| \| 656232\| Markvartice v Podještědí\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 561631\| Jablonné v Podještědí\| \| 720071\| Petrovice v Lužických horách\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 561631\| Jablonné v Podještědí\| \| 726192\| Postřelná\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 561681\| Kamenický Šenov\| S\| 662640\| Kamenický Šenov\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0511\| Česká Lípa\| 561681\| Kamenický Šenov\| S\| 732770\| Prácheň\| HA CZ0511\| Česká Lípa\| 546232\| Kozly\| S\| 671819\| Kozly u České Lípy\| CZ0511\| Česká Lípa\| 561720\| Kravaře\| \| 674192\| Rané\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 561738\| Krompach\| HA\| 675032\| Krompach\| CZ0511\| Česká Lípa\| 561746\| Kunratice u Cvikova\| S\| 677426\| Kunratice u Cvikova\| CZ0511\| Česká Lípa\| 561827\| Mařenice\| S\| 675016\| Dolní Světlá pod Luží\| HA CZ0511\| Česká Lípa\| 561827\| Mařenice\| S\| 675024\| Horní Světlá pod Luží\| HA CZ0511\| Česká Lípa\| 561827\| Mařenice\| S\| 692174\| Mařenice\| CZ0511\| Česká Lípa\| 561827\| Mařenice\| S\| 692182\| Mařeničky\| CZ0511\| Česká Lípa\| 561835\| Mimoň\| \| 695289\| Vranov pod Ralskem\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 561860\| Nový Bor\| \| 707147\| Arnultovice u Nového Boru\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 561860\| Nový Bor\| \| 615897\| Bukovany u Nového Boru\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 561860\| Nový Bor\| \| 707155\| Nový Bor\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 561878\| Nový Oldřichov\| S\| 707821\| Mistrovice u Nového Oldřichova\| CZ0511\| Česká Lípa\| 561878\| Nový Oldřichov\| S\| 707830\| Nový Oldřichov\| CZ0511\| Česká Lípa\| 561894\| Okrouhlá\| S\| 709573\| Okrouhlá u Nového Boru\| CZ0511\| Česká Lípa\| 561959\| Polevsko\| HA\| 725269\| Polevsko\| CZ0511\| Česká Lípa\| 561983\| Provodín\| \| 733865\| Provodín\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 561991\| Prysk\| HB\| 734039\| Dolní Prysk\| CZ0511\| Česká Lípa\| 561991\| Prysk\| HB\| 734047\| Horní Prysk\| CZ0511\| Česká Lípa\| 530387\| Radvanec\| SX\| 750646\| Radvanec\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 562017\| Ralsko\| \| 918407\| Boreček\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 562017\| Ralsko\| \| 918423\| Hradčany nad Ploučnicí\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 562017\| Ralsko\| \| 918440\| Náhlov\| SX CZ0511\| Česká Lípa\| 562025\| Skalice u České Lípy\| S\| 747904\| Skalice u České Lípy\| CZ0511\| Česká Lípa\| 562050\| Sloup v Čechách\| S\| 750654\| Sloup v Čechách\| CZ0511\| Česká Lípa\| 546275\| Slunečná\| S\| 750760\| Slunečná u České Lípy\| CZ0511\| Česká Lípa\| 562092\| Stráž pod Ralskem\| SX\| 756466\| Stráž pod Ralskem\| CZ0511\| Česká Lípa\| 562106\| Stružnice\| \| 757306\| Jezvé\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 562106\| Stružnice\| \| 757314\| Stráž u České Lípy\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 562106\| Stružnice\| \| 757322\| Stružnice\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 562114\| Stvolínky\| \| 758647\| Stvolínecké Petrovice\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 562114\| Stvolínky\| \| 758655\| Stvolínky\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 562131\| Svor\| HA\| 761494\| Svor\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0511\| Česká Lípa\| 562220\| Volfartice\| S\| 784907\| Volfartice\| CZ0511\| Česká Lípa\| 562220\| Volfartice\| S\| 784893\| Volfartická Nová Ves\| CZ0511\| Česká Lípa\| 562262\| Zákupy\| \| 790524\| Božíkov\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 562262\| Zákupy\| \| 609820\| Brenná\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 562297\| Žandov\| \| 794473\| Dolní Police\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 562297\| Žandov\| \| 737445\| Radeč u Horní Police\| S CZ0511\| Česká Lípa\| 562297\| Žandov\| \| 778397\| Velká Javorská\| S CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563528\| Albrechtice v Jizerských horách\| HA\| 600288\| Albrechtice v Jizerských horách\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563536\| Bedřichov\| HA\| 601365\| Bedřichov u Jablonce nad Nisou\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 530425\| Dalešice\| HA\| 691992\| Dalešice u Jablonce nad Nisou\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563552\| Desná\| HA\| 625574\| Desná I\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563552\| Desná\| HA\| 625582\| Desná II\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563552\| Desná\| HA\| 625591\| Desná III\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563561\| Držkov\| HB\| 632732\| Držkov\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563579\| Frýdštejn\| S\| 603406\| Bezděčín u Jablonce nad Nisou\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563579\| Frýdštejn\| S\| 635201\| Frýdštejn\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563579\| Frýdštejn\| S\| 635227\| Ondříkovice\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563510\| Jablonec nad Nisou\| HA\| 655970\| Jablonec nad Nisou\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563510\| Jablonec nad Nisou\| HA\| 656038\| Jablonecké Paseky\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563510\| Jablonec nad Nisou\| HA\| 667960\| Kokonín\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563510\| Jablonec nad Nisou\| HA\| 656127\| Lukášov\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563510\| Jablonec nad Nisou\| HA\| 656135\| Mšeno nad Nisou\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563510\| Jablonec nad Nisou\| HA\| 733211\| Proseč nad Nisou\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563510\| Jablonec nad Nisou\| HA\| 656101\| Rýnovice\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563510\| Jablonec nad Nisou\| HA\| 656071\| Vrkoslavice\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563595\| Janov nad Nisou\| HA\| 656992\| Hraničná nad Nisou\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563595\| Janov nad Nisou\| HA\| 657000\| Janov nad Nisou\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563595\| Janov nad Nisou\| HA\| 657018\| Loučná nad Nisou\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563617\| Jílové u Držkova\| S\| 660060\| Jílové u Držkova\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 546585\| Jiřetín pod Bukovou\| HA\| 751308\| Jiřetín pod Bukovou\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563633\| Josefův Důl\| HA\| 661511\| Antonínov\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563633\| Josefův Důl\| HA\| 661520\| Dolní Maxov\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563633\| Josefův Důl\| HA\| 661538\| Josefův Důl u Jablonce nad Nisou\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563633\| Josefův Důl\| HA\| 661546\| Karlov u Josefova Dolu\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563641\| Koberovy\| S\| 667251\| Besedice\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563641\| Koberovy\| S\| 667285\| Koberovy\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563641\| Koberovy\| S\| 667315\| Vrát\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563668\| Kořenov\| HA\| 669768\| Jizerka\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563668\| Kořenov\| HA\| 669750\| Polubný\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563668\| Kořenov\| HA\| 669792\| Příchovice u Kořenova\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563668\| Kořenov\| HA\| 669806\| Rejdice\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563676\| Líšný\| S\| 685135\| Líšný\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563684\| Loužnice\| S\| 687570\| Loužnice\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563692\| Lučany nad Nisou\| HA\| 688223\| Horní Maxov\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563692\| Lučany nad Nisou\| HA\| 688240\| Jindřichov nad Nisou\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563692\| Lučany nad Nisou\| HA\| 688258\| Lučany nad Nisou\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563706\| Malá Skála\| S\| 700347\| Mukařov u Jablonce nad Nisou\| HA CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563706\| Malá Skála\| S\| 690317\| Sněhov\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563706\| Malá Skála\| S\| 690325\| Vranové I\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563706\| Malá Skála\| S\| 690333\| Vranové II\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563714\| Maršovice\| HA\| 692000\| Maršovice u Jablonce nad Nisou\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563731\| Nová Ves nad Nisou\| HA\| 705799\| Nová Ves nad Nisou\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563749\| Pěnčín\| HA\| 719072\| Alšovice\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563749\| Pěnčín\| HA\| 719081\| Bratříkov\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563749\| Pěnčín\| HA\| 719102\| Huť\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563749\| Pěnčín\| HA\| 719111\| Jistebsko\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563757\| Plavy\| HB\| 721573\| Haratice\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563757\| Plavy\| HB\| 721581\| Plavy\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 546577\| Pulečný\| HB\| 744328\| Pulečný\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563773\| Radčice\| S\| 737429\| Radčice\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563781\| Rádlo\| HA\| 738085\| Rádlo\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563790\| Rychnov u Jablonce nad Nisou\| HA\| 744310\| Pelíkovice\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563790\| Rychnov u Jablonce nad Nisou\| HA\| 744344\| Rychnov u Jablonce nad Nisou\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563803\| Skuhrov\| HA\| 749028\| Skuhrov u Železného Brodu\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563811\| Smržovka\| HA\| 751324\| Smržovka\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563820\| Tanvald\| HA\| 765031\| Šumburk nad Desnou\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563820\| Tanvald\| HA\| 765023\| Tanvald\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563838\| Velké Hamry\| HA\| 778745\| Bohdalovice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563838\| Velké Hamry\| HA\| 778753\| Velké Hamry\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563846\| Vlastiboř\| S\| 783439\| Vlastiboř u Železného Brodu\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563854\| Zásada\| S\| 791059\| Zásada\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563871\| Železný Brod\| S\| 796131\| Bzí u Železného Brodu\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563871\| Železný Brod\| S\| 796158\| Chlístov u Železného Brodu\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563871\| Železný Brod\| S\| 644811\| Horská Kamenice\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563871\| Železný Brod\| S\| 796140\| Hrubá Horka\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563871\| Železný Brod\| S\| 660906\| Jirkov u Železného Brodu\| HA CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563871\| Železný Brod\| S\| 660914\| Střevelná\| HA CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563871\| Železný Brod\| S\| 796221\| Železný Brod\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563862\| Zlatá Olešnice\| HA\| 793051\| Lhotka u Zlaté Olešnice\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563862\| Zlatá Olešnice\| HA\| 793060\| Stanový\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563862\| Zlatá Olešnice\| HA\| 793086\| Zlatá Olešnice Navarovská\| CZ0512\| Jablonec nad Nisou\| 563862\| Zlatá Olešnice\| HA\| 793078\| Zlatá Olešnice Semilská\| CZ0513\| Liberec\| 563901\| Bílá\| \| 646652\| Chvalčovice\| S CZ0513\| Liberec\| 563901\| Bílá\| \| 719641\| Petrašovice\| S CZ0513\| Liberec\| 563919\| Bílý Kostel nad Nisou\| S\| 604623\| Bílý Kostel nad Nisou\| CZ0513\| Liberec\| 563919\| Bílý Kostel nad Nisou\| S\| 604631\| Panenská Hůrka\| HA CZ0513\| Liberec\| 546631\| Bílý Potok\| HA\| 604658\| Bílý Potok pod Smrkem\| CZ0513\| Liberec\| 563935\| Bulovka\| S\| 616176\| Arnoltice u Bulovky\| CZ0513\| Liberec\| 563935\| Bulovka\| S\| 616184\| Bulovka\| CZ0513\| Liberec\| 563935\| Bulovka\| S\| 616192\| Dolní Oldřiš\| CZ0513\| Liberec\| 563960\| Český Dub\| \| 682781\| Libíč\| S CZ0513\| Liberec\| 563960\| Český Dub\| \| 622877\| Loukovičky\| S CZ0513\| Liberec\| 563960\| Český Dub\| \| 697796\| Modlibohov\| S CZ0513\| Liberec\| 563960\| Český Dub\| \| 622893\| Smržov u Českého Dubu\| S CZ0513\| Liberec\| 563960\| Český Dub\| \| 697800\| Sobákov\| S CZ0513\| Liberec\| 563960\| Český Dub\| \| 697818\| Starý Dub\| S CZ0513\| Liberec\| 563943\| Cetenov\| S\| 617636\| Cetenov\| CZ0513\| Liberec\| 563943\| Cetenov\| S\| 638986\| Hrubý Lesnov\| CZ0513\| Liberec\| 564117\| Chrastava\| S\| 653811\| Andělská Hora u Chrastavy\| CZ0513\| Liberec\| 564117\| Chrastava\| S\| 653845\| Chrastava I\| CZ0513\| Liberec\| 564117\| Chrastava\| S\| 653853\| Chrastava II\| CZ0513\| Liberec\| 564117\| Chrastava\| S\| 653829\| Dolní Chrastava\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0513\| Liberec\| 564117\| Chrastava\| S\| 782971\| Dolní Vítkov\| CZ0513\| Liberec\| 564117\| Chrastava\| S\| 653837\| Horní Chrastava\| CZ0513\| Liberec\| 564117\| Chrastava\| S\| 782980\| Horní Vítkov\| CZ0513\| Liberec\| 546607\| Dětřichov\| S\| 625990\| Dětřichov u Frýdlantu\| CZ0513\| Liberec\| 530468\| Dlouhý Most\| S\| 626660\| Dlouhý Most\| CZ0513\| Liberec\| 530468\| Dlouhý Most\| S\| 626686\| Javorník u Dlouhého Mostu\| HA CZ0513\| Liberec\| 563994\| Dolní Řasnice\| S\| 630128\| Dolní Řasnice\| CZ0513\| Liberec\| 564028\| Frýdlant\| S\| 625981\| Albrechtice u Frýdlantu\| CZ0513\| Liberec\| 564028\| Frýdlant\| S\| 635090\| Frýdlant\| CZ0513\| Liberec\| 564044\| Hejnice\| HA\| 638196\| Hejnice\| CZ0513\| Liberec\| 544353\| Heřmanice\| S\| 626007\| Heřmanice u Frýdlantu\| CZ0513\| Liberec\| 544353\| Heřmanice\| S\| 626015\| Kristiánov\| CZ0513\| Liberec\| 564061\| Hodkovice nad Mohelkou\| S\| 640344\| Hodkovice nad Mohelkou\| CZ0513\| Liberec\| 564061\| Hodkovice nad Mohelkou\| S\| 603414\| Jílové u Hodkovic nad Mohelkou\| CZ0513\| Liberec\| 564061\| Hodkovice nad Mohelkou\| S\| 640352\| Radoňovice\| CZ0513\| Liberec\| 564061\| Hodkovice nad Mohelkou\| S\| 640361\| Záskalí\| HA CZ0513\| Liberec\| 564079\| Horní Řasnice\| S\| 643998\| Horní Řasnice\| CZ0513\| Liberec\| 564079\| Horní Řasnice\| S\| 644005\| Srbská\| CZ0513\| Liberec\| 564095\| Hrádek nad Nisou\| \| 647365\| Dolní Sedlo\| S CZ0513\| Liberec\| 564095\| Hrádek nad Nisou\| \| 653527\| Dolní Suchá u Chotyně\| S CZ0513\| Liberec\| 564095\| Hrádek nad Nisou\| \| 775991\| Václavice u Hrádku nad Nisou\| S CZ0513\| Liberec\| 546658\| Janův Důl\| S\| 742457\| Janův Důl\| CZ0513\| Liberec\| 530484\| Jeřmanice\| HA\| 658588\| Jeřmanice\| CZ0513\| Liberec\| 564133\| Jindřichovice pod Smrkem\| S\| 660507\| Dětřichovec\| CZ0513\| Liberec\| 564133\| Jindřichovice pod Smrkem\| S\| 660515\| Jindřichovice pod Smrkem\| CZ0513\| Liberec\| 564141\| Kobyly\| \| 735752\| Podhora u Pěnčína\| S CZ0513\| Liberec\| 564168\| Krásný Les\| S\| 673960\| Krásný Les u Frýdlantu\| CZ0513\| Liberec\| 564184\| Křižany\| S\| 676501\| Křižany\| CZ0513\| Liberec\| 564184\| Křižany\| S\| 796697\| Žibřidice\| CZ0513\| Liberec\| 564176\| Kryštofovo Údolí\| HA\| 675474\| Kryštofovo Údolí\| CZ0513\| Liberec\| 564176\| Kryštofovo Údolí\| HA\| 675482\| Novina u Liberce\| CZ0513\| Liberec\| 530433\| Kunratice\| S\| 677418\| Kunratice u Frýdlantu\| CZ0513\| Liberec\| 564206\| Lázně Libverda\| HA\| 679381\| Lázně Libverda\| CZ0513\| Liberec\| 563889\| Liberec\| S\| 682268\| Dolní Hanychov\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0513\| Liberec\| 563889\| Liberec\| S\| 631086\| Doubí u Liberce\| CZ0513\| Liberec\| 563889\| Liberec\| S\| 682233\| Františkov u Liberce\| CZ0513\| Liberec\| 563889\| Liberec\| S\| 631094\| Hluboká u Liberce\| HA CZ0513\| Liberec\| 563889\| Liberec\| S\| 682462\| Horní Hanychov\| HA CZ0513\| Liberec\| 563889\| Liberec\| S\| 682250\| Horní Růžodol\| CZ0513\| Liberec\| 563889\| Liberec\| S\| 682489\| Horní Suchá u Liberce\| CZ0513\| Liberec\| 563889\| Liberec\| S\| 682241\| Janův Důl u Liberce\| CZ0513\| Liberec\| 563889\| Liberec\| S\| 682497\| Karlinky\| CZ0513\| Liberec\| 563889\| Liberec\| S\| 682438\| Kateřinky u Liberce\| HA CZ0513\| Liberec\| 563889\| Liberec\| S\| 673641\| Krásná Studánka\| CZ0513\| Liberec\| 563889\| Liberec\| S\| 785628\| Kunratice u Liberce\| CZ0513\| Liberec\| 563889\| Liberec\| S\| 682039\| Liberec\| CZ0513\| Liberec\| 563889\| Liberec\| S\| 689823\| Machnín\| CZ0513\| Liberec\| 563889\| Liberec\| S\| 682161\| Nové Pavlovice\| CZ0513\| Liberec\| 563889\| Liberec\| S\| 682471\| Ostašov u Liberce\| CZ0513\| Liberec\| 563889\| Liberec\| S\| 631108\| Pilínkov\| CZ0513\| Liberec\| 563889\| Liberec\| S\| 673650\| Radčice u Krásné Studánky\| CZ0513\| Liberec\| 563889\| Liberec\| S\| 682314\| Rochlice u Liberce\| CZ0513\| Liberec\| 563889\| Liberec\| S\| 682446\| Rudolfov\| HA CZ0513\| Liberec\| 563889\| Liberec\| S\| 682144\| Ruprechtice\| HA CZ0513\| Liberec\| 563889\| Liberec\| S\| 682209\| Růžodol I\| CZ0513\| Liberec\| 563889\| Liberec\| S\| 682179\| Staré Pavlovice\| CZ0513\| Liberec\| 563889\| Liberec\| S\| 682390\| Starý Harcov\| HA CZ0513\| Liberec\| 563889\| Liberec\| S\| 780472\| Vesec u Liberce\| CZ0513\| Liberec\| 563889\| Liberec\| S\| 785644\| Vratislavice nad Nisou\| CZ0513\| Liberec\| 564231\| Mníšek\| HA\| 697591\| Fojtka\| CZ0513\| Liberec\| 564231\| Mníšek\| HA\| 697605\| Mníšek u Liberce\| CZ0513\| Liberec\| 546593\| Nová Ves\| S\| 705586\| Mlýnice\| CZ0513\| Liberec\| 546593\| Nová Ves\| S\| 705594\| Nová Ves u Chrastavy\| CZ0513\| Liberec\| 564265\| Nové Město pod Smrkem\| S\| 706507\| Hajniště pod Smrkem\| CZ0513\| Liberec\| 564265\| Nové Město pod Smrkem\| S\| 706515\| Ludvíkov pod Smrkem\| HA CZ0513\| Liberec\| 564265\| Nové Město pod Smrkem\| S\| 706523\| Nové Město pod Smrkem\| CZ0513\| Liberec\| 564281\| Oldřichov v Hájích\| HA\| 710016\| Oldřichov v Hájích\| CZ0513\| Liberec\| 564290\| Osečná\| SX\| 712752\| Chrastná\| S NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0513\| Liberec\| 564290\| Osečná\| SX\| 632694\| Druzcov\| CZ0513\| Liberec\| 564290\| Osečná\| SX\| 712761\| Kotel\| S CZ0513\| Liberec\| 564290\| Osečná\| SX\| 712779\| Lázně Kundratice\| CZ0513\| Liberec\| 564290\| Osečná\| SX\| 712787\| Osečná\| CZ0513\| Liberec\| 564290\| Osečná\| SX\| 712795\| Zábrdí u Osečné\| S CZ0513\| Liberec\| 564311\| Pertoltice\| \| 719498\| Dolní Pertoltice\| S CZ0513\| Liberec\| 544345\| Proseč pod Ještědem\| HA\| 733229\| Javorník u Českého Dubu\| CZ0513\| Liberec\| 544345\| Proseč pod Ještědem\| HA\| 733245\| Proseč pod Ještědem\| CZ0513\| Liberec\| 544582\| Radimovice\| \| 761699\| Radimovice u Sychrova\| S CZ0513\| Liberec\| 564371\| Raspenava\| S\| 739448\| Raspenava\| CZ0513\| Liberec\| 564397\| Rynoltice\| S\| 744689\| Jítrava\| CZ0513\| Liberec\| 564397\| Rynoltice\| S\| 744701\| Polesí u Rynoltic\| CZ0513\| Liberec\| 564397\| Rynoltice\| S\| 744719\| Rynoltice\| CZ0513\| Liberec\| 564460\| Šimonovice\| HA\| 762504\| Minkovice\| CZ0513\| Liberec\| 564460\| Šimonovice\| HA\| 762512\| Rašovka\| CZ0513\| Liberec\| 564460\| Šimonovice\| HA\| 762521\| Šimonovice\| CZ0513\| Liberec\| 544477\| Stráž nad Nisou\| S\| 756393\| Stráž nad Nisou\| CZ0513\| Liberec\| 544477\| Stráž nad Nisou\| S\| 756407\| Svárov u Liberce\| CZ0513\| Liberec\| 564427\| Světlá pod Ještědem\| HA\| 742465\| Rozstání pod Ještědem\| CZ0513\| Liberec\| 564427\| Světlá pod Ještědem\| HA\| 760579\| Světlá pod Ještědem\| CZ0513\| Liberec\| 564494\| Višňová\| \| 782564\| Poustka u Frýdlantu\| S CZ0513\| Liberec\| 564494\| Višňová\| \| 782581\| Víska u Frýdlantu\| S CZ0513\| Liberec\| 564532\| Všelibice\| \| 787159\| Všelibice\| S CZ0513\| Liberec\| 544604\| Žďárek\| S\| 761729\| Žďárek u Sychrova\| CZ0513\| Liberec\| 564541\| Zdislava\| HA\| 792560\| Zdislava\| CZ0514\| Semily\| 576972\| Bělá\| S\| 601608\| Bělá u Staré Paky\| CZ0514\| Semily\| 576981\| Benecko\| HA\| 602132\| Benecko\| CZ0514\| Semily\| 576981\| Benecko\| HA\| 602141\| Dolní Štěpanice\| CZ0514\| Semily\| 576981\| Benecko\| HA\| 602159\| Horní Štěpanice\| CZ0514\| Semily\| 576981\| Benecko\| HA\| 602167\| Mrklov\| CZ0514\| Semily\| 576999\| Benešov u Semil\| S\| 602477\| Benešov u Semil\| CZ0514\| Semily\| 577006\| Bozkov\| S\| 608742\| Bozkov\| CZ0514\| Semily\| 577014\| Bradlecká Lhota\| S\| 608998\| Bradlecká Lhota\| CZ0514\| Semily\| 577031\| Bukovina u Čisté\| S\| 616087\| Bukovina u Čisté\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0514\| Semily\| 577049\| Bystrá nad Jizerou\| S\| 616630\| Bystrá nad Jizerou\| CZ0514\| Semily\| 577154\| Chuchelna\| HA\| 654833\| Chuchelna\| CZ0514\| Semily\| 577154\| Chuchelna\| HA\| 680974\| Lhota Komárov\| CZ0514\| Semily\| 577057\| Čistá u Horek\| S\| 623989\| Čistá u Horek\| CZ0514\| Semily\| 577073\| Háje nad Jizerou\| S\| 636614\| Dolní Sytová\| HA CZ0514\| Semily\| 577073\| Háje nad Jizerou\| S\| 636622\| Háje nad Jizerou\| CZ0514\| Semily\| 577073\| Háje nad Jizerou\| S\| 636649\| Rybnice\| CZ0514\| Semily\| 577081\| Harrachov\| HA\| 637238\| Harrachov\| CZ0514\| Semily\| 577111\| Holenice\| S\| 640948\| Holenice\| CZ0514\| Semily\| 574201\| Horka u Staré Paky\| S\| 710423\| Horka u Staré Paky\| CZ0514\| Semily\| 574201\| Horka u Staré Paky\| S\| 710440\| Nedaříž\| CZ0514\| Semily\| 577120\| Horní Branná\| S\| 642584\| Horní Branná\| CZ0514\| Semily\| 577120\| Horní Branná\| S\| 776661\| Valteřice v Krkonoších\| HA CZ0514\| Semily\| 577162\| Jablonec nad Jizerou\| HA\| 609633\| Bratrouchov\| CZ0514\| Semily\| 577162\| Jablonec nad Jizerou\| HA\| 655902\| Buřany\| CZ0514\| Semily\| 577162\| Jablonec nad Jizerou\| HA\| 642878\| Horní Dušnice\| CZ0514\| Semily\| 577162\| Jablonec nad Jizerou\| HA\| 655929\| Jablonec nad Jizerou\| CZ0514\| Semily\| 577162\| Jablonec nad Jizerou\| HA\| 642886\| Stromkovice\| CZ0514\| Semily\| 577171\| Jesenný\| S\| 658979\| Jesenný\| CZ0514\| Semily\| 577189\| Jestřabí v Krkonoších\| HA\| 659029\| Jestřabí v Krkonoších\| CZ0514\| Semily\| 577189\| Jestřabí v Krkonoších\| HA\| 676560\| Křížlice\| CZ0514\| Semily\| 577189\| Jestřabí v Krkonoších\| HA\| 659045\| Roudnice v Krkonoších\| CZ0514\| Semily\| 577197\| Jilemnice\| S\| 659975\| Hrabačov\| HA CZ0514\| Semily\| 577197\| Jilemnice\| S\| 659959\| Jilemnice\| CZ0514\| Semily\| 577201\| Kacanovy\| S\| 661571\| Kacanovy\| CZ0514\| Semily\| 577227\| Klokočí\| S\| 666483\| Klokočí u Turnova\| CZ0514\| Semily\| 577235\| Košťálov\| S\| 670928\| Čikvásky\| CZ0514\| Semily\| 577235\| Košťálov\| S\| 670936\| Košťálov\| CZ0514\| Semily\| 577235\| Košťálov\| S\| 677175\| Kundratice\| CZ0514\| Semily\| 577243\| Kruh\| S\| 675199\| Kruh\| CZ0514\| Semily\| 577375\| Levínská Olešnice\| S\| 710431\| Levínská Olešnice\| CZ0514\| Semily\| 577375\| Levínská Olešnice\| S\| 710458\| Žďár u Staré Paky\| CZ0514\| Semily\| 577294\| Libštát\| S\| 683507\| Libštát\| CZ0514\| Semily\| 577308\| Lomnice nad Popelkou\| S\| 686735\| Chlum pod Táborem\| HA NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0514\| Semily\| 577308\| Lomnice nad Popelkou\| S\| 686743\| Košov\| HA CZ0514\| Semily\| 577308\| Lomnice nad Popelkou\| S\| 686751\| Lomnice nad Popelkou\| CZ0514\| Semily\| 577308\| Lomnice nad Popelkou\| S\| 686786\| Ploužnice pod Táborem\| HA CZ0514\| Semily\| 577308\| Lomnice nad Popelkou\| S\| 743801\| Rváčov\| HA CZ0514\| Semily\| 577308\| Lomnice nad Popelkou\| S\| 686794\| Želechy\| CZ0514\| Semily\| 573400\| Loučky\| S\| 666491\| Loučky u Turnova\| CZ0514\| Semily\| 573418\| Martinice v Krkonoších\| S\| 758256\| Martinice v Krkonoších\| CZ0514\| Semily\| 577316\| Mírová pod Kozákovem\| \| 695637\| Loktuše\| S CZ0514\| Semily\| 577316\| Mírová pod Kozákovem\| \| 695700\| Vesec pod Kozákovem\| S CZ0514\| Semily\| 577332\| Mříčná\| S\| 700207\| Mříčná\| CZ0514\| Semily\| 577341\| Nová Ves nad Popelkou\| S\| 705802\| Nová Ves nad Popelkou\| CZ0514\| Semily\| 547476\| Paseky nad Jizerou\| HA\| 718203\| Paseky nad Jizerou\| CZ0514\| Semily\| 577391\| Peřimov\| S\| 719536\| Peřimov\| CZ0514\| Semily\| 577405\| Poniklá\| HA\| 725684\| Poniklá\| CZ0514\| Semily\| 577405\| Poniklá\| HA\| 725692\| Přívlaka\| CZ0514\| Semily\| 577421\| Příkrý\| HA\| 736031\| Příkrý\| CZ0514\| Semily\| 577421\| Příkrý\| HA\| 762695\| Škodějov\| CZ0514\| Semily\| 577430\| Radostná pod Kozákovem\| S\| 738417\| Lestkov pod Kozákovem\| CZ0514\| Semily\| 577430\| Radostná pod Kozákovem\| S\| 738433\| Volavec\| CZ0514\| Semily\| 577456\| Rokytnice nad Jizerou\| HA\| 740900\| Dolní Rokytnice\| CZ0514\| Semily\| 577456\| Rokytnice nad Jizerou\| HA\| 740918\| Františkov v Krkonoších\| CZ0514\| Semily\| 577456\| Rokytnice nad Jizerou\| HA\| 740934\| Horní Rokytnice nad Jizerou\| CZ0514\| Semily\| 577456\| Rokytnice nad Jizerou\| HA\| 740969\| Rokytno v Krkonoších\| CZ0514\| Semily\| 577464\| Roprachtice\| HA\| 741175\| Roprachtice\| CZ0514\| Semily\| 577472\| Rovensko pod Troskami\| \| 742066\| Křečovice pod Troskami\| S CZ0514\| Semily\| 577499\| Roztoky u Jilemnice\| S\| 742562\| Roztoky u Jilemnice\| CZ0514\| Semily\| 577481\| Roztoky u Semil\| HA\| 742589\| Roztoky u Semil\| CZ0514\| Semily\| 576964\| Semily\| S\| 747271\| Bítouchov u Semil\| CZ0514\| Semily\| 576964\| Semily\| S\| 747246\| Semily\| CZ0514\| Semily\| 576964\| Semily\| S\| 747289\| Spálov u Semil\| CZ0514\| Semily\| 577529\| Slaná\| S\| 749311\| Bořkov\| CZ0514\| Semily\| 577529\| Slaná\| S\| 749320\| Hořensko\| HA CZ0514\| Semily\| 577529\| Slaná\| S\| 749338\| Nedvězí u Semil\| CZ0514\| Semily\| 577529\| Slaná\| S\| 749354\| Slaná\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0514\| Semily\| 577545\| Stružinec\| S\| 757225\| Pohoří u Stružince\| CZ0514\| Semily\| 577545\| Stružinec\| S\| 757233\| Stružinec u Lomnice nad Popelkou\| CZ0514\| Semily\| 577545\| Stružinec\| S\| 757241\| Tuhaň u Stružince\| CZ0514\| Semily\| 577553\| Studenec\| S\| 758264\| Rovnáčov\| CZ0514\| Semily\| 577553\| Studenec\| S\| 758272\| Studenec u Horek\| CZ0514\| Semily\| 577553\| Studenec\| S\| 790591\| Zálesní Lhota\| CZ0514\| Semily\| 577561\| Svojek\| S\| 761150\| Svojek\| CZ0514\| Semily\| 577561\| Svojek\| S\| 761168\| Tample\| CZ0514\| Semily\| 577570\| Syřenov\| S\| 761851\| Syřenov\| CZ0514\| Semily\| 577570\| Syřenov\| S\| 761877\| Žďár u Kumburku\| CZ0514\| Semily\| 577596\| Tatobity\| S\| 765201\| Tatobity\| CZ0514\| Semily\| 577596\| Tatobity\| S\| 765228\| Žlábek\| CZ0514\| Semily\| 577642\| Veselá\| S\| 780537\| Bítouchov u Veselé\| CZ0514\| Semily\| 577642\| Veselá\| S\| 780545\| Kotelsko\| CZ0514\| Semily\| 577642\| Veselá\| S\| 780561\| Veselá u Semil\| CZ0514\| Semily\| 577651\| Víchová nad Jizerou\| HA\| 781771\| Horní Sytová\| CZ0514\| Semily\| 577651\| Víchová nad Jizerou\| HA\| 781789\| Víchová nad Jizerou\| CZ0514\| Semily\| 577651\| Víchová nad Jizerou\| HA\| 781797\| Víchovská Lhota\| CZ0514\| Semily\| 577669\| Vítkovice\| HA\| 783129\| Vítkovice v Krkonoších\| CZ0514\| Semily\| 577693\| Vysoké nad Jizerou\| HA\| 638234\| Helkovice\| CZ0514\| Semily\| 577693\| Vysoké nad Jizerou\| HA\| 748234\| Sklenařice\| CZ0514\| Semily\| 577693\| Vysoké nad Jizerou\| HA\| 753904\| Stará Ves u Vysokého nad Jizerou\| CZ0514\| Semily\| 577693\| Vysoké nad Jizerou\| HA\| 770876\| Tříč\| CZ0514\| Semily\| 577693\| Vysoké nad Jizerou\| HA\| 788309\| Vysoké nad Jizerou\| CZ0514\| Semily\| 577707\| Záhoří\| S\| 790087\| Smrčí u Semil\| CZ0514\| Semily\| 577707\| Záhoří\| S\| 790095\| Záhoří u Semil\| CZ0521\| Hradec Králové\| 570109\| Chlumec nad Cidlinou\| \| 717533\| Pamětník\| S CZ0522\| Jičín\| 548979\| Borek\| S\| 603813\| Bezník\| CZ0522\| Jičín\| 548979\| Borek\| S\| 607568\| Borek u Miletína\| CZ0522\| Jičín\| 548979\| Borek\| S\| 607576\| Želejov\| CZ0522\| Jičín\| 572047\| Kyje\| S\| 678406\| Kyje u Jičína\| CZ0522\| Jičín\| 573094\| Lázně Bělohrad\| \| 601837\| Dolní Javoří\| S CZ0522\| Jičín\| 573094\| Lázně Bělohrad\| \| 601861\| Uhlíře\| S CZ0522\| Jičín\| 573248\| Nová Paka\| S\| 758329\| Heřmanice u Nové Paky\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0522\| Jičín\| 573248\| Nová Paka\| S\| 758337\| Kumburský Újezd\| CZ0522\| Jičín\| 573248\| Nová Paka\| S\| 705128\| Nová Paka\| CZ0522\| Jičín\| 573248\| Nová Paka\| S\| 776548\| Přibyslav u Nové Paky\| CZ0522\| Jičín\| 573248\| Nová Paka\| S\| 776556\| Pustá Proseč\| CZ0522\| Jičín\| 573248\| Nová Paka\| S\| 601853\| Radkyně\| CZ0522\| Jičín\| 573248\| Nová Paka\| S\| 763764\| Štikov\| CZ0522\| Jičín\| 573248\| Nová Paka\| S\| 758345\| Studénka u Nové Paky\| CZ0522\| Jičín\| 573248\| Nová Paka\| S\| 776564\| Valdov\| CZ0522\| Jičín\| 573248\| Nová Paka\| S\| 786519\| Vrchovina\| CZ0522\| Jičín\| 573299\| Pecka\| S\| 601829\| Bělá u Pecky\| CZ0522\| Jičín\| 573299\| Pecka\| S\| 616109\| Bukovina u Pecky\| CZ0522\| Jičín\| 573299\| Pecka\| S\| 601845\| Horní Javoří\| CZ0522\| Jičín\| 573299\| Pecka\| S\| 662101\| Kal\| CZ0522\| Jičín\| 573299\| Pecka\| S\| 718688\| Lhota u Pecky\| CZ0522\| Jičín\| 573299\| Pecka\| S\| 718696\| Pecka\| CZ0522\| Jičín\| 573299\| Pecka\| S\| 718700\| Staňkov u Pecky\| CZ0522\| Jičín\| 573299\| Pecka\| S\| 781746\| Vidonice\| CZ0522\| Jičín\| 573507\| Stará Paka\| S\| 609790\| Brdo\| CZ0522\| Jičín\| 573507\| Stará Paka\| S\| 741451\| Karlov u Roškopova\| CZ0522\| Jičín\| 573507\| Stará Paka\| S\| 609803\| Krsmol\| CZ0522\| Jičín\| 573507\| Stará Paka\| S\| 741469\| Roškopov\| CZ0522\| Jičín\| 573507\| Stará Paka\| S\| 753823\| Stará Paka\| CZ0522\| Jičín\| 573507\| Stará Paka\| S\| 741477\| Ústí u Staré Paky\| CZ0522\| Jičín\| 573655\| Úbislavice\| S\| 772461\| Česká Proseč\| CZ0522\| Jičín\| 573655\| Úbislavice\| S\| 772496\| Stav\| CZ0522\| Jičín\| 573655\| Úbislavice\| S\| 772518\| Úbislavice\| CZ0522\| Jičín\| 573655\| Úbislavice\| S\| 772526\| Zboží u Nové Paky\| CZ0522\| Jičín\| 573671\| Úhlejov\| S\| 654256\| Chroustov u Miletína\| CZ0522\| Jičín\| 573671\| Úhlejov\| S\| 773158\| Úhlejov\| CZ0522\| Jičín\| 573736\| Vidochov\| S\| 781720\| Stupná\| CZ0522\| Jičín\| 573736\| Vidochov\| S\| 781738\| Vidochov\| CZ0522\| Jičín\| 549029\| Vřesník\| S\| 766950\| Vřesník u Tetína\| CZ0523\| Náchod\| 547786\| Adršpach\| HA\| 600059\| Dolní Adršpach\| CZ0523\| Náchod\| 547786\| Adršpach\| HA\| 600067\| Horní Adršpach\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0523\| Náchod\| 573906\| Borová\| HA\| 607711\| Borová\| CZ0523\| Náchod\| 573922\| Broumov\| S\| 612812\| Benešov u Broumova\| CZ0523\| Náchod\| 573922\| Broumov\| S\| 612766\| Broumov\| CZ0523\| Náchod\| 573922\| Broumov\| S\| 612821\| Rožmitál\| CZ0523\| Náchod\| 573922\| Broumov\| S\| 612782\| Velká Ves u Broumova\| CZ0523\| Náchod\| 573931\| Brzice\| S\| 613436\| Brzice\| CZ0523\| Náchod\| 573931\| Brzice\| S\| 613479\| Harcov\| CZ0523\| Náchod\| 573931\| Brzice\| S\| 613452\| Proruby\| CZ0523\| Náchod\| 547751\| Bukovice\| S\| 650129\| Bukovice\| CZ0523\| Náchod\| 573965\| Červený Kostelec\| S\| 621099\| Bohdašín nad Olešnicí\| HA CZ0523\| Náchod\| 573965\| Červený Kostelec\| S\| 621102\| Červený Kostelec\| CZ0523\| Náchod\| 573965\| Červený Kostelec\| S\| 621111\| Horní Kostelec\| CZ0523\| Náchod\| 573965\| Červený Kostelec\| S\| 621129\| Lhota za Červeným Kostelcem\| CZ0523\| Náchod\| 573965\| Červený Kostelec\| S\| 710369\| Olešnice u Červeného Kostelce\| CZ0523\| Náchod\| 573965\| Červený Kostelec\| S\| 621145\| Stolín\| CZ0523\| Náchod\| 573973\| Česká Čermná\| HA\| 621269\| Česká Čermná\| CZ0523\| Náchod\| 573981\| Česká Metuje\| S\| 621625\| Česká Metuje\| CZ0523\| Náchod\| 573981\| Česká Metuje\| S\| 621641\| Metujka\| CZ0523\| Náchod\| 573981\| Česká Metuje\| S\| 621633\| Skalka u České Metuje\| HA CZ0523\| Náchod\| 574023\| Dolní Radechová\| S\| 630063\| Dolní Radechová\| CZ0523\| Náchod\| 574031\| Hejtmánkovice\| S\| 638226\| Hejtmánkovice\| CZ0523\| Náchod\| 574058\| Heřmánkovice\| HA\| 638609\| Heřmánkovice\| CZ0523\| Náchod\| 574058\| Heřmánkovice\| HA\| 638625\| Janovičky u Broumova\| CZ0523\| Náchod\| 574074\| Hořičky\| \| 693618\| Křižanov u Mezilečí\| S CZ0523\| Náchod\| 574066\| Horní Radechová\| S\| 643874\| Horní Radechová\| CZ0523\| Náchod\| 574066\| Horní Radechová\| S\| 750182\| Slavíkov u Náchoda\| CZ0523\| Náchod\| 574082\| Hronov\| S\| 648370\| Hronov\| CZ0523\| Náchod\| 574082\| Hronov\| S\| 648451\| Malá Čermná\| CZ0523\| Náchod\| 574082\| Hronov\| S\| 648434\| Rokytník\| HA CZ0523\| Náchod\| 574082\| Hronov\| S\| 648400\| Velký Dřevíč\| CZ0523\| Náchod\| 574082\| Hronov\| S\| 648418\| Žabokrky\| CZ0523\| Náchod\| 574082\| Hronov\| S\| 648396\| Zbečník\| CZ0523\| Náchod\| 574163\| Hynčice\| S\| 743623\| Hynčice u Broumova\| CZ0523\| Náchod\| 574147\| Jestřebí\| S\| 659088\| Jestřebí nad Metují\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0523\| Náchod\| 574155\| Jetřichov\| S\| 659193\| Jetřichov\| CZ0523\| Náchod\| 574546\| Kramolna\| S\| 768910\| Kramolna\| CZ0523\| Náchod\| 574546\| Kramolna\| S\| 768928\| Lhotky\| CZ0523\| Náchod\| 574546\| Kramolna\| S\| 768936\| Městská Kramolna\| CZ0523\| Náchod\| 574546\| Kramolna\| S\| 768952\| Trubějov\| CZ0523\| Náchod\| 547701\| Libchyně\| S\| 659096\| Libchyně\| CZ0523\| Náchod\| 574210\| Machov\| HA\| 689831\| Bělý\| CZ0523\| Náchod\| 574210\| Machov\| HA\| 689840\| Machov\| CZ0523\| Náchod\| 574210\| Machov\| HA\| 689858\| Machovská Lhota\| CZ0523\| Náchod\| 574210\| Machov\| HA\| 689866\| Nízká Srbská\| CZ0523\| Náchod\| 574236\| Mezilečí\| S\| 693634\| Mezilečí\| CZ0523\| Náchod\| 574236\| Mezilečí\| S\| 693642\| Posadov\| CZ0523\| Náchod\| 574244\| Mezilesí\| S\| 693685\| Mezilesí u Náchoda\| CZ0523\| Náchod\| 574252\| Meziměstí\| S\| 614670\| Březová u Broumova\| CZ0523\| Náchod\| 574252\| Meziměstí\| S\| 693693\| Meziměstí\| CZ0523\| Náchod\| 574252\| Meziměstí\| S\| 743631\| Ruprechtice u Broumova\| HA CZ0523\| Náchod\| 574252\| Meziměstí\| S\| 693723\| Vižňov\| CZ0523\| Náchod\| 573868\| Náchod\| S\| 701297\| Babí u Náchoda\| CZ0523\| Náchod\| 573868\| Náchod\| S\| 701301\| Běloves\| CZ0523\| Náchod\| 573868\| Náchod\| S\| 701343\| Bražec\| CZ0523\| Náchod\| 573868\| Náchod\| S\| 627445\| Dobrošov\| HA CZ0523\| Náchod\| 573868\| Náchod\| S\| 661449\| Jizbice u Náchoda\| HA CZ0523\| Náchod\| 573868\| Náchod\| S\| 684031\| Lipí u Náchoda\| CZ0523\| Náchod\| 573868\| Náchod\| S\| 701378\| Malé Poříčí\| CZ0523\| Náchod\| 573868\| Náchod\| S\| 701262\| Náchod\| CZ0523\| Náchod\| 573868\| Náchod\| S\| 718343\| Pavlišov\| CZ0523\| Náchod\| 573868\| Náchod\| S\| 701335\| Staré Město nad Metují\| CZ0523\| Náchod\| 574279\| Nové Město nad Metují\| \| 706442\| Nové Město nad Metují\| S CZ0523\| Náchod\| 574287\| Nový Hrádek\| HA\| 707317\| Dlouhé\| CZ0523\| Náchod\| 574287\| Nový Hrádek\| HA\| 707341\| Nový Hrádek\| CZ0523\| Náchod\| 574341\| Police nad Metují\| S\| 650137\| Hlavňov\| HA CZ0523\| Náchod\| 574341\| Police nad Metují\| S\| 718891\| Hony\| CZ0523\| Náchod\| 574341\| Police nad Metují\| S\| 718904\| Pěkov\| CZ0523\| Náchod\| 574341\| Police nad Metují\| S\| 725323\| Police nad Metují\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0523\| Náchod\| 574341\| Police nad Metují\| S\| 725331\| Radešov nad Metují\| CZ0523\| Náchod\| 574341\| Police nad Metují\| S\| 725340\| Velká Ledhuje\| CZ0523\| Náchod\| 574368\| Přibyslav\| S\| 735710\| Přibyslav nad Metují\| CZ0523\| Náchod\| 547727\| Sendraž\| HA\| 659100\| Sendraž\| CZ0523\| Náchod\| 574457\| Slavoňov\| S\| 750395\| Blažkov u Slavoňova\| CZ0523\| Náchod\| 574457\| Slavoňov\| S\| 750409\| Slavoňov\| CZ0523\| Náchod\| 574511\| Šonov\| HA\| 762903\| Šonov u Broumova\| CZ0523\| Náchod\| 574465\| Stárkov\| HA\| 754803\| Bystré u Stárkova\| CZ0523\| Náchod\| 574465\| Stárkov\| HA\| 754820\| Chlívce\| CZ0523\| Náchod\| 574465\| Stárkov\| HA\| 754811\| Horní Dřevíč\| CZ0523\| Náchod\| 574465\| Stárkov\| HA\| 754838\| Stárkov\| CZ0523\| Náchod\| 574481\| Studnice\| \| 758531\| Řešetova Lhota\| SX CZ0523\| Náchod\| 574481\| Studnice\| \| 788384\| Starkoč u Vysokova\| S CZ0523\| Náchod\| 574490\| Suchý Důl\| HA\| 759325\| Slavný\| CZ0523\| Náchod\| 574490\| Suchý Důl\| HA\| 759333\| Suchý Důl\| CZ0523\| Náchod\| 574538\| Teplice nad Metují\| HA\| 766291\| Bohdašín\| CZ0523\| Náchod\| 574538\| Teplice nad Metují\| HA\| 766313\| Dědov\| CZ0523\| Náchod\| 574538\| Teplice nad Metují\| HA\| 766321\| Dolní Teplice\| CZ0523\| Náchod\| 574538\| Teplice nad Metují\| HA\| 766330\| Horní Teplice\| CZ0523\| Náchod\| 574538\| Teplice nad Metují\| HA\| 766348\| Javor u Teplic nad Metují\| CZ0523\| Náchod\| 574538\| Teplice nad Metují\| HA\| 766356\| Lachov\| CZ0523\| Náchod\| 574538\| Teplice nad Metují\| HA\| 792675\| Libná\| CZ0523\| Náchod\| 574538\| Teplice nad Metují\| HA\| 766372\| Skály u Teplic nad Metují\| CZ0523\| Náchod\| 574538\| Teplice nad Metují\| HA\| 766399\| Teplice nad Metují\| CZ0523\| Náchod\| 574538\| Teplice nad Metují\| HA\| 792667\| Zdoňov\| CZ0523\| Náchod\| 574571\| Velké Petrovice\| S\| 779253\| Maršov nad Metují\| CZ0523\| Náchod\| 574571\| Velké Petrovice\| S\| 779261\| Velké Petrovice\| CZ0523\| Náchod\| 547743\| Vernéřovice\| S\| 614688\| Vernéřovice\| CZ0523\| Náchod\| 574635\| Vysoká Srbská\| S\| 788121\| Vysoká Srbská\| CZ0523\| Náchod\| 574635\| Vysoká Srbská\| S\| 788147\| Zlíčko\| CZ0523\| Náchod\| 574643\| Vysokov\| S\| 788392\| Vysokov\| CZ0523\| Náchod\| 574651\| Zábrodí\| S\| 789356\| Horní Rybníky\| CZ0523\| Náchod\| 574651\| Zábrodí\| S\| 789364\| Zábrodí\| CZ0523\| Náchod\| 574686\| Žďár nad Metují\| S\| 795186\| Žďár nad Metují\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0523\| Náchod\| 574694\| Žďárky\| S\| 795526\| Žďárky\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576085\| Bačetín\| OA\| 600741\| Bačetín\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576085\| Bačetín\| OA\| 600750\| Sudín\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576093\| Bartošovice v Orlických horách\| HA\| 600989\| Bartošovice v Orlických horách\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576093\| Bartošovice v Orlických horách\| HA\| 601039\| Malá Strana v Orlických horách\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576093\| Bartošovice v Orlických horách\| HA\| 600997\| Neratov v Orlických horách\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576093\| Bartošovice v Orlických horách\| HA\| 601004\| Nová Ves v Orlických horách\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576093\| Bartošovice v Orlických horách\| HA\| 601012\| Podlesí v Orlických horách\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576093\| Bartošovice v Orlických horách\| HA\| 601021\| Vrchní Orlice\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576107\| Bílý Újezd\| OA\| 604712\| Bílý Újezd u Dobrušky\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576107\| Bílý Újezd\| OA\| 604721\| Hroška\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576107\| Bílý Újezd\| OA\| 604739\| Masty\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576115\| Bohdašín\| OA\| 606197\| Bohdašín v Orlických horách\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576131\| Borohrádek\| \| 607622\| Šachov u Borohrádku\| OA CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576166\| Bystré\| HA\| 616648\| Bystré v Orlických horách\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576174\| Byzhradec\| OA\| 617261\| Byzhradec\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576191\| Čermná nad Orlicí\| OB\| 623539\| Číčová\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576191\| Čermná nad Orlicí\| OB\| 619787\| Malá Čermná nad Orlicí\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576191\| Čermná nad Orlicí\| OB\| 619795\| Velká Čermná nad Orlicí\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576221\| Čestice\| OB\| 623351\| Čestice u Častolovic\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576247\| Deštné v Orlických horách\| HA\| 625817\| Deštné v Orlických horách\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576247\| Deštné v Orlických horách\| HA\| 625833\| Jedlová v Orlických horách\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576280\| Dobřany\| HA\| 627631\| Dobřany v Orlických horách\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576263\| Dobré\| OA\| 627194\| Dobré\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576263\| Dobré\| OA\| 627208\| Hlinné u Dobrého\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576263\| Dobré\| OA\| 627224\| Kamenice u Dobrého\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576263\| Dobré\| OA\| 627241\| Rovné u Dobrého\| HA CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576271\| Dobruška\| \| 630748\| Domašín u Dobrušky\| OA CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576271\| Dobruška\| \| 630781\| Spáleniště\| OA CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 548642\| Hřibiny-Ledská\| \| 618632\| Hřibiny\| OA CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 548782\| Jahodov\| OA\| 742031\| Jahodov\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576328\| Janov\| OA\| 656925\| Janov v Orlických horách\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576328\| Janov\| OA\| 656933\| Tis\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576336\| Javornice\| OA\| 657816\| Javornice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576387\| Kostelecké Horky\| OA\| 670359\| Kostelecké Horky\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576395\| Kounov\| HA\| 671177\| Kounov u Dobrušky\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576395\| Kounov\| HA\| 671185\| Nedvězí u Dobrušky\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576395\| Kounov\| HA\| 671193\| Šediviny\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576425\| Kvasiny\| OA\| 678198\| Kvasiny\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576441\| Lhoty u Potštejna\| OA\| 681539\| Lhoty u Potštejna\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576450\| Liberk\| HA\| 682501\| Bělá u Liberka\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576450\| Liberk\| HA\| 682519\| Hláska\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576450\| Liberk\| HA\| 682527\| Liberk\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576450\| Liberk\| HA\| 773476\| Malý Uhřínov\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576450\| Liberk\| HA\| 682535\| Prorubky\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576450\| Liberk\| HA\| 682543\| Rampuše\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576450\| Liberk\| HA\| 773484\| Velký Uhřínov\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576476\| Lípa nad Orlicí\| OB\| 683949\| Lípa nad Orlicí\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576492\| Lukavice\| OA\| 688851\| Lukavice u Rychnova nad Kněžnou\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576549\| Nová Ves\| OA\| 600199\| Nová Ves u Albrechtic\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576565\| Ohnišov\| OA\| 709263\| Ohnišov\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576565\| Ohnišov\| OA\| 709271\| Zákraví\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576581\| Olešnice\| OA\| 710377\| Hoděčín\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576581\| Olešnice\| OA\| 710385\| Olešnice u Rychnova nad Kněžnou\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576573\| Olešnice v Orlických horách\| HA\| 710466\| Olešnice v Orlických horách\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576603\| Orlické Záhoří\| HA\| 712167\| Bedřichovka\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576603\| Orlické Záhoří\| HA\| 712175\| Černá Voda u Orlického Záhoří\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576603\| Orlické Záhoří\| HA\| 712183\| Jadrná\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576603\| Orlické Záhoří\| HA\| 712191\| Kunštát u Orlického Záhoří\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576603\| Orlické Záhoří\| HA\| 712205\| Trčkov\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576611\| Osečnice\| HB\| 712809\| Lomy u Osečnice\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576611\| Osečnice\| HB\| 712817\| Osečnice\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576620\| Pěčín\| OA\| 718815\| Pěčín u Rychnova nad Kněžnou\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576654\| Podbřezí\| OA\| 723380\| Lhota u Dobrušky\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576654\| Podbřezí\| OA\| 723398\| Podbřezí\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 548723\| Polom\| OA\| 681547\| Polom u Potštejna\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576671\| Potštejn\| OA\| 726508\| Potštejn\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 548758\| Proruby\| OA\| 681555\| Proruby u Potštejna\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576735\| Říčky v Orlických horách\| HA\| 745553\| Říčky v Orlických horách\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576701\| Rokytnice v Orlických horách\| HA\| 741001\| Dolní Rokytnice v Orlických horách\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576701\| Rokytnice v Orlických horách\| HA\| 741027\| Horní Rokytnice\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576701\| Rokytnice v Orlických horách\| HA\| 701777\| Nebeská Rybná\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576701\| Rokytnice v Orlických horách\| HA\| 741035\| Panské Pole\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576701\| Rokytnice v Orlických horách\| HA\| 741043\| Prostřední Rokytnice\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576701\| Rokytnice v Orlických horách\| HA\| 741051\| Rokytnice v Orlických horách\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576727\| Rybná nad Zdobnicí\| OA\| 743879\| Rybná nad Zdobnicí\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576069\| Rychnov nad Kněžnou\| \| 626589\| Dlouhá Ves u Rychnova nad Kněžnou\| OA CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576069\| Rychnov nad Kněžnou\| \| 744191\| Panská Habrová\| OA CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576069\| Rychnov nad Kněžnou\| \| 742040\| Roveň u Rychnova nad Kněžnou\| OA CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576743\| Sedloňov\| HA\| 747076\| Polom v Orlických horách\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576743\| Sedloňov\| HA\| 747084\| Sedloňov\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576778\| Skuhrov nad Bělou\| OA\| 612600\| Brocná\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576778\| Skuhrov nad Bělou\| OA\| 749109\| Skuhrov nad Bělou\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576778\| Skuhrov nad Bělou\| OA\| 612626\| Svinná u Brocné\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576786\| Slatina nad Zdobnicí\| OA\| 749770\| Slatina nad Zdobnicí\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576794\| Sněžné\| HA\| 751413\| Sněžné\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576808\| Solnice\| OB\| 752410\| Ještětice\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576808\| Solnice\| OB\| 752428\| Solnice\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 548693\| Svídnice\| OB\| 651249\| Svídnice u Kostelce nad Orlicí\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576824\| Trnov\| \| 768332\| Houdkovice\| SX CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576859\| Týniště nad Orlicí\| \| 739553\| Rašovice u Týniště nad Orlicí\| OA CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576883\| Vamberk\| OA\| 693201\| Merklovice\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576883\| Vamberk\| OA\| 718874\| Peklo nad Zdobnicí\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576883\| Vamberk\| OA\| 776785\| Vamberk\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 548707\| Vrbice\| OA\| 651257\| Vrbice u Kostelce nad Orlicí\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576956\| Žďár nad Orlicí\| OB\| 795224\| Žďár nad Orlicí\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576930\| Zdelov\| OA\| 792268\| Zdelov\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576948\| Zdobnice\| HA\| 792616\| Kačerov u Zdobnice\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576948\| Zdobnice\| HA\| 792624\| Kunčina Ves u Zdobnice\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576948\| Zdobnice\| HA\| 792659\| Malá Zdobnice\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576948\| Zdobnice\| HA\| 792632\| Souvlastní\| CZ0524\| Rychnov nad Kněžnou\| 576948\| Zdobnice\| HA\| 792641\| Velká Zdobnice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0525\| Trutnov\| 579041\| Batňovice\| S\| 601152\| Batňovice\| CZ0525\| Trutnov\| 579050\| Bernartice\| HA\| 602744\| Bečkov\| CZ0525\| Trutnov\| 579050\| Bernartice\| HA\| 602752\| Bernartice\| CZ0525\| Trutnov\| 579050\| Bernartice\| HA\| 602779\| Křenov u Žacléře\| CZ0525\| Trutnov\| 579092\| Borovnice\| S\| 607851\| Borovnice u Staré Paky\| CZ0525\| Trutnov\| 548821\| Borovnička\| S\| 607860\| Borovnička\| CZ0525\| Trutnov\| 579106\| Čermná\| S\| 619752\| Čermná v Krkonoších\| CZ0525\| Trutnov\| 579114\| Černý Důl\| HA\| 620670\| Černý Důl\| CZ0525\| Trutnov\| 579114\| Černý Důl\| HA\| 620688\| Čistá v Krkonoších\| CZ0525\| Trutnov\| 579114\| Černý Důl\| HA\| 620696\| Fořt\| CZ0525\| Trutnov\| 579319\| Chotěvice\| S\| 653250\| Chotěvice\| CZ0525\| Trutnov\| 579335\| Chvaleč\| HA\| 654922\| Chvaleč\| CZ0525\| Trutnov\| 579335\| Chvaleč\| HA\| 654931\| Petříkovice u Trutnova\| CZ0525\| Trutnov\| 579122\| Dolní Branná\| S\| 628743\| Dolní Branná\| CZ0525\| Trutnov\| 579149\| Dolní Dvůr\| HA\| 629022\| Dolní Dvůr\| CZ0525\| Trutnov\| 579157\| Dolní Kalná\| S\| 629278\| Dolní Kalná\| CZ0525\| Trutnov\| 579157\| Dolní Kalná\| S\| 750450\| Slemeno v Podkrkonoší\| CZ0525\| Trutnov\| 579165\| Dolní Lánov\| S\| 629421\| Dolní Lánov\| CZ0525\| Trutnov\| 579173\| Dolní Olešnice\| S\| 629910\| Dolní Olešnice\| CZ0525\| Trutnov\| 579173\| Dolní Olešnice\| S\| 629944\| Vestřev\| CZ0525\| Trutnov\| 579211\| Hajnice\| S\| 636720\| Brusnice\| CZ0525\| Trutnov\| 579211\| Hajnice\| S\| 644676\| Dolní Žďár\| HA CZ0525\| Trutnov\| 579211\| Hajnice\| S\| 636738\| Hajnice\| CZ0525\| Trutnov\| 579211\| Hajnice\| S\| 644692\| Horní Žďár\| CZ0525\| Trutnov\| 579211\| Hajnice\| S\| 636746\| Kyje u Hajnice\| CZ0525\| Trutnov\| 579211\| Hajnice\| S\| 636762\| Nesytá\| CZ0525\| Trutnov\| 579220\| Havlovice\| S\| 637998\| Havlovice\| CZ0525\| Trutnov\| 579238\| Horní Brusnice\| S\| 642592\| Horní Brusnice\| CZ0525\| Trutnov\| 579254\| Horní Kalná\| S\| 643050\| Horní Kalná\| CZ0525\| Trutnov\| 579262\| Horní Maršov\| HA\| 643441\| Dolní Albeřice\| CZ0525\| Trutnov\| 579262\| Horní Maršov\| HA\| 643459\| Dolní Lysečiny\| CZ0525\| Trutnov\| 579262\| Horní Maršov\| HA\| 643467\| Horní Albeřice\| CZ0525\| Trutnov\| 579262\| Horní Maršov\| HA\| 643475\| Horní Lysečiny\| CZ0525\| Trutnov\| 579262\| Horní Maršov\| HA\| 643483\| Horní Maršov\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0525\| Trutnov\| 579262\| Horní Maršov\| HA\| 643491\| Maršov III\| CZ0525\| Trutnov\| 579262\| Horní Maršov\| HA\| 643513\| Suchý Důl v Krkonoších\| CZ0525\| Trutnov\| 579262\| Horní Maršov\| HA\| 643521\| Temný Důl\| CZ0525\| Trutnov\| 579271\| Horní Olešnice\| S\| 643637\| Horní Olešnice\| CZ0525\| Trutnov\| 579271\| Horní Olešnice\| S\| 795658\| Přední Ždírnice\| CZ0525\| Trutnov\| 579271\| Horní Olešnice\| S\| 643645\| Prostřední Olešnice\| CZ0525\| Trutnov\| 579271\| Horní Olešnice\| S\| 795666\| Zadní Ždírnice\| CZ0525\| Trutnov\| 579297\| Hostinné\| S\| 645770\| Hostinné\| CZ0525\| Trutnov\| 579351\| Janské Lázně\| HA\| 657212\| Černá Hora v Krkonoších\| CZ0525\| Trutnov\| 579351\| Janské Lázně\| HA\| 657239\| Janské Lázně\| CZ0525\| Trutnov\| 579378\| Jívka\| HA\| 661350\| Dolní Vernéřovice\| CZ0525\| Trutnov\| 579378\| Jívka\| HA\| 657042\| Hodkovice u Trutnova\| CZ0525\| Trutnov\| 579378\| Jívka\| HA\| 661368\| Horní Vernéřovice\| CZ0525\| Trutnov\| 579378\| Jívka\| HA\| 657051\| Janovice u Trutnova\| CZ0525\| Trutnov\| 579378\| Jívka\| HA\| 661376\| Jívka\| CZ0525\| Trutnov\| 579378\| Jívka\| HA\| 661392\| Studnice u Jívky\| CZ0525\| Trutnov\| 579386\| Klášterská Lhota\| S\| 665754\| Klášterská Lhota\| CZ0525\| Trutnov\| 579408\| Kohoutov\| S\| 667692\| Kladruby u Kohoutova\| CZ0525\| Trutnov\| 579408\| Kohoutov\| S\| 667706\| Kohoutov\| CZ0525\| Trutnov\| 530808\| Královec\| HA\| 602761\| Královec\| CZ0525\| Trutnov\| 579424\| Kunčice nad Labem\| S\| 677060\| Kunčice nad Labem\| CZ0525\| Trutnov\| 548804\| Lampertice\| HA\| 602787\| Lampertice\| CZ0525\| Trutnov\| 579432\| Lánov\| HA\| 678902\| Horní Lánov\| CZ0525\| Trutnov\| 579432\| Lánov\| HA\| 678911\| Prostřední Lánov\| CZ0525\| Trutnov\| 579475\| Libňatov\| S\| 683001\| Libňatov\| CZ0525\| Trutnov\| 579505\| Malá Úpa\| HA\| 690368\| Dolní Malá Úpa\| CZ0525\| Trutnov\| 579505\| Malá Úpa\| HA\| 690376\| Horní Malá Úpa\| CZ0525\| Trutnov\| 579513\| Malé Svatoňovice\| HA\| 690562\| Malé Svatoňovice\| CZ0525\| Trutnov\| 579513\| Malé Svatoňovice\| HA\| 756601\| Odolov\| CZ0525\| Trutnov\| 579513\| Malé Svatoňovice\| HA\| 756610\| Petrovice u Strážkovic\| CZ0525\| Trutnov\| 579513\| Malé Svatoňovice\| HA\| 756628\| Strážkovice v Podkrkonoší\| CZ0525\| Trutnov\| 579530\| Maršov u Úpice\| S\| 691968\| Maršov u Úpice\| CZ0525\| Trutnov\| 579548\| Mladé Buky\| HA\| 696781\| Hertvíkovice\| CZ0525\| Trutnov\| 579548\| Mladé Buky\| HA\| 696790\| Kalná Voda\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0525\| Trutnov\| 579548\| Mladé Buky\| HA\| 696803\| Mladé Buky\| CZ0525\| Trutnov\| 579548\| Mladé Buky\| HA\| 696811\| Sklenářovice\| CZ0525\| Trutnov\| 579556\| Mostek\| S\| 699756\| Debrné u Mostku\| CZ0525\| Trutnov\| 579556\| Mostek\| S\| 699799\| Mostek\| CZ0525\| Trutnov\| 579556\| Mostek\| S\| 699811\| Souvrať\| CZ0525\| Trutnov\| 579564\| Nemojov\| \| 703206\| Dolní Nemojov\| S CZ0525\| Trutnov\| 579564\| Nemojov\| \| 703222\| Nový Nemojov\| S CZ0525\| Trutnov\| 579564\| Nemojov\| \| 703231\| Starobucké Debrné\| S CZ0525\| Trutnov\| 579581\| Pec pod Sněžkou\| HA\| 718637\| Pec pod Sněžkou\| CZ0525\| Trutnov\| 579581\| Pec pod Sněžkou\| HA\| 718645\| Velká Úpa I\| CZ0525\| Trutnov\| 579581\| Pec pod Sněžkou\| HA\| 718653\| Velká Úpa II\| CZ0525\| Trutnov\| 579599\| Pilníkov\| S\| 720615\| Pilníkov I\| CZ0525\| Trutnov\| 579599\| Pilníkov\| S\| 720623\| Pilníkov II\| CZ0525\| Trutnov\| 579599\| Pilníkov\| S\| 720631\| Pilníkov III\| CZ0525\| Trutnov\| 579602\| Prosečné\| S\| 733261\| Prosečné\| CZ0525\| Trutnov\| 579629\| Radvanice\| HA\| 738832\| Radvanice v Čechách\| CZ0525\| Trutnov\| 579629\| Radvanice\| HA\| 738841\| Slavětín u Radvanic\| CZ0525\| Trutnov\| 579637\| Rtyně v Podkrkonoší\| S\| 743143\| Rtyně v Podkrkonoší\| CZ0525\| Trutnov\| 579645\| Rudník\| HA\| 743381\| Arnultovice\| CZ0525\| Trutnov\| 579645\| Rudník\| HA\| 743399\| Bolkov\| CZ0525\| Trutnov\| 579645\| Rudník\| HA\| 657875\| Javorník v Krkonoších\| CZ0525\| Trutnov\| 579645\| Rudník\| HA\| 743429\| Rudník\| CZ0525\| Trutnov\| 579742\| Špindlerův Mlýn\| HA\| 762962\| Bedřichov v Krkonoších\| CZ0525\| Trutnov\| 579742\| Špindlerův Mlýn\| HA\| 763012\| Labská\| CZ0525\| Trutnov\| 579742\| Špindlerův Mlýn\| HA\| 763063\| Přední Labská\| CZ0525\| Trutnov\| 579742\| Špindlerův Mlýn\| HA\| 763098\| Špindlerův Mlýn\| CZ0525\| Trutnov\| 579661\| Staré Buky\| S\| 754137\| Dolní Staré Buky\| CZ0525\| Trutnov\| 579661\| Staré Buky\| S\| 754153\| Horní Staré Buky\| CZ0525\| Trutnov\| 579661\| Staré Buky\| S\| 754161\| Prostřední Staré Buky\| CZ0525\| Trutnov\| 579696\| Strážné\| HA\| 756644\| Strážné\| CZ0525\| Trutnov\| 579726\| Suchovršice\| S\| 759309\| Suchovršice\| CZ0525\| Trutnov\| 579734\| Svoboda nad Úpou\| HA\| 761109\| Maršov I\| CZ0525\| Trutnov\| 579734\| Svoboda nad Úpou\| HA\| 761087\| Maršov II\| CZ0525\| Trutnov\| 579734\| Svoboda nad Úpou\| HA\| 761095\| Svoboda nad Úpou\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0525\| Trutnov\| 579769\| Třebihošť\| S\| 642754\| Horní Dehtov\| CZ0525\| Trutnov\| 579769\| Třebihošť\| S\| 769975\| Třebihošť\| CZ0525\| Trutnov\| 579769\| Třebihošť\| S\| 769983\| Zvičina\| HA CZ0525\| Trutnov\| 579025\| Trutnov\| S\| 600598\| Babí\| HA CZ0525\| Trutnov\| 579025\| Trutnov\| S\| 681229\| Bezděkov u Trutnova\| HA CZ0525\| Trutnov\| 579025\| Trutnov\| S\| 606553\| Bohuslavice nad Úpou\| CZ0525\| Trutnov\| 579025\| Trutnov\| S\| 769266\| Bojiště u Trutnova\| CZ0525\| Trutnov\| 579025\| Trutnov\| S\| 784869\| Debrné\| HA CZ0525\| Trutnov\| 579025\| Trutnov\| S\| 769134\| Dolní Staré Město\| CZ0525\| Trutnov\| 579025\| Trutnov\| S\| 769151\| Horní Staré Město\| HA CZ0525\| Trutnov\| 579025\| Trutnov\| S\| 681237\| Lhota u Trutnova\| HA CZ0525\| Trutnov\| 579025\| Trutnov\| S\| 681873\| Libeč\| HA CZ0525\| Trutnov\| 579025\| Trutnov\| S\| 769274\| Oblanov\| CZ0525\| Trutnov\| 579025\| Trutnov\| S\| 769223\| Poříčí u Trutnova\| CZ0525\| Trutnov\| 579025\| Trutnov\| S\| 755192\| Starý Rokytník\| CZ0525\| Trutnov\| 579025\| Trutnov\| S\| 757896\| Střítež u Trutnova\| CZ0525\| Trutnov\| 579025\| Trutnov\| S\| 758281\| Studenec u Trutnova\| CZ0525\| Trutnov\| 579025\| Trutnov\| S\| 769029\| Trutnov\| CZ0525\| Trutnov\| 579025\| Trutnov\| S\| 769118\| Volanov\| CZ0525\| Trutnov\| 579025\| Trutnov\| S\| 784877\| Voletiny\| CZ0525\| Trutnov\| 579777\| Úpice\| S\| 737453\| Radeč\| CZ0525\| Trutnov\| 579777\| Úpice\| S\| 774651\| Úpice\| CZ0525\| Trutnov\| 579785\| Velké Svatoňovice\| HA\| 691721\| Markoušovice\| CZ0525\| Trutnov\| 579785\| Velké Svatoňovice\| HA\| 691747\| Starý Sedloňov\| CZ0525\| Trutnov\| 579785\| Velké Svatoňovice\| HA\| 779385\| Velké Svatoňovice\| CZ0525\| Trutnov\| 579815\| Vítězná\| S\| 782742\| Huntířov\| CZ0525\| Trutnov\| 579815\| Vítězná\| S\| 782751\| Kocléřov\| CZ0525\| Trutnov\| 579815\| Vítězná\| S\| 782769\| Komárov u Dvora Králové\| CZ0525\| Trutnov\| 579815\| Vítězná\| S\| 782777\| Záboří u Dvora Králové\| CZ0525\| Trutnov\| 579823\| Vlčice\| S\| 783765\| Hrádeček\| CZ0525\| Trutnov\| 579823\| Vlčice\| S\| 783773\| Vlčice u Trutnova\| CZ0525\| Trutnov\| 579858\| Vrchlabí\| HA\| 786349\| Hořejší Vrchlabí\| CZ0525\| Trutnov\| 579858\| Vrchlabí\| HA\| 786331\| Podhůří-Harta\| CZ0525\| Trutnov\| 579858\| Vrchlabí\| HA\| 786306\| Vrchlabí\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0525\| Trutnov\| 579874\| Žacléř\| HA\| 794180\| Bobr\| CZ0525\| Trutnov\| 579874\| Žacléř\| HA\| 794198\| Černá Voda u Žacléře\| CZ0525\| Trutnov\| 579874\| Žacléř\| HA\| 794228\| Prkenný Důl\| CZ0525\| Trutnov\| 579874\| Žacléř\| HA\| 794236\| Rýchory\| CZ0525\| Trutnov\| 579874\| Žacléř\| HA\| 794252\| Vernířovice\| CZ0525\| Trutnov\| 579874\| Žacléř\| HA\| 794244\| Žacléř\| CZ0525\| Trutnov\| 579866\| Zlatá Olešnice\| HA\| 793094\| Zlatá Olešnice\| CZ0531\| Chrudim\| 571202\| Bojanov\| OA\| 606839\| Bojanov\| CZ0531\| Chrudim\| 571202\| Bojanov\| OA\| 606847\| Horní Bezděkov u Bojanova\| CZ0531\| Chrudim\| 571202\| Bojanov\| OA\| 671461\| Hrbokov\| CZ0531\| Chrudim\| 571202\| Bojanov\| OA\| 671479\| Kovářov u Seče\| CZ0531\| Chrudim\| 547867\| Bor u Skutče\| OA\| 607410\| Bor u Skutče\| CZ0531\| Chrudim\| 571296\| České Lhotice\| OA\| 622605\| České Lhotice\| CZ0531\| Chrudim\| 571253\| Ctětín\| OA\| 617954\| Ctětín\| CZ0531\| Chrudim\| 571300\| Dědová\| HA\| 625337\| Dědová\| CZ0531\| Chrudim\| 571377\| Hamry\| HA\| 637084\| Hamry u Hlinska\| CZ0531\| Chrudim\| 571393\| Hlinsko\| HA\| 639346\| Blatno u Hlinska\| CZ0531\| Chrudim\| 571393\| Hlinsko\| HA\| 651559\| Chlum u Hlinska\| CZ0531\| Chrudim\| 571393\| Hlinsko\| HA\| 639303\| Hlinsko v Čechách\| CZ0531\| Chrudim\| 571393\| Hlinsko\| HA\| 639397\| Srní u Hlinska\| CZ0531\| Chrudim\| 547794\| Hodonín\| OA\| 622613\| Hodonín u Nasavrk\| CZ0531\| Chrudim\| 571440\| Holetín\| OA\| 641120\| Dolní Holetín\| CZ0531\| Chrudim\| 571440\| Holetín\| OA\| 641138\| Holetín\| CZ0531\| Chrudim\| 571474\| Horní Bradlo\| OA\| 642517\| Horní Bradlo\| CZ0531\| Chrudim\| 571474\| Horní Bradlo\| OA\| 642533\| Lipka\| CZ0531\| Chrudim\| 571474\| Horní Bradlo\| OA\| 642550\| Travná u Horního Bradla\| CZ0531\| Chrudim\| 571474\| Horní Bradlo\| OA\| 642568\| Velká Střítež\| CZ0531\| Chrudim\| 571482\| Hošťalovice\| OA\| 646130\| Březinka u Hošťalovic\| CZ0531\| Chrudim\| 571482\| Hošťalovice\| OA\| 646148\| Hošťalovice\| CZ0531\| Chrudim\| 547816\| Jeníkov\| HA\| 658359\| Jeníkov u Hlinska\| CZ0531\| Chrudim\| 571571\| Kameničky\| HA\| 634476\| Filipov\| CZ0531\| Chrudim\| 571571\| Kameničky\| HA\| 662666\| Kameničky\| CZ0531\| Chrudim\| 571580\| Kladno\| HA\| 665266\| Kladno u Hlinska\| CZ0531\| Chrudim\| 571652\| Krásné\| OA\| 673692\| Krásné\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0531\| Chrudim\| 571652\| Krásné\| OA\| 673706\| Polánka\| CZ0531\| Chrudim\| 571661\| Krouna\| HA\| 618179\| Čachnov\| CZ0531\| Chrudim\| 571661\| Krouna\| HA\| 634701\| Františky\| CZ0531\| Chrudim\| 571661\| Krouna\| HA\| 675075\| Krouna\| CZ0531\| Chrudim\| 571661\| Krouna\| HA\| 710075\| Oldřiš u Hlinska\| CZ0531\| Chrudim\| 571661\| Krouna\| HA\| 744085\| Rychnov\| CZ0531\| Chrudim\| 571725\| Libkov\| OA\| 682942\| Libkov u Nasavrk\| CZ0531\| Chrudim\| 571733\| Liboměřice\| OA\| 683159\| Liboměřice\| CZ0531\| Chrudim\| 571733\| Liboměřice\| OA\| 683175\| Nové Lhotice\| CZ0531\| Chrudim\| 547832\| Licibořice\| OB\| 683167\| Licibořice\| CZ0531\| Chrudim\| 571776\| Luže\| \| 601594\| Bělá\| OA CZ0531\| Chrudim\| 571776\| Luže\| \| 630527\| Doly\| OA CZ0531\| Chrudim\| 571822\| Míčov-Sušice\| OB\| 693871\| Jetonice\| CZ0531\| Chrudim\| 571822\| Míčov-Sušice\| OB\| 693880\| Míčov\| CZ0531\| Chrudim\| 571822\| Míčov-Sušice\| OB\| 693898\| Rudov\| CZ0531\| Chrudim\| 571822\| Míčov-Sušice\| OB\| 693901\| Sušice\| CZ0531\| Chrudim\| 571822\| Míčov-Sušice\| OB\| 693910\| Zbyslavec\| CZ0531\| Chrudim\| 571857\| Mladoňovice\| OA\| 697036\| Čejkovice u Mladoňovic\| CZ0531\| Chrudim\| 571857\| Mladoňovice\| OA\| 697044\| Deblov\| CZ0531\| Chrudim\| 571857\| Mladoňovice\| OA\| 697079\| Petříkovice u Mladoňovic\| CZ0531\| Chrudim\| 571857\| Mladoňovice\| OA\| 697087\| Pohled u Mladoňovic\| CZ0531\| Chrudim\| 554847\| Mrákotín\| OB\| 700029\| Mrákotín u Skutče\| CZ0531\| Chrudim\| 571911\| Nasavrky\| OB\| 701637\| Nasavrky\| CZ0531\| Chrudim\| 571911\| Nasavrky\| OB\| 709395\| Ochoz u Nasavrk\| CZ0531\| Chrudim\| 571911\| Nasavrky\| OB\| 724009\| Podlíšťany\| CZ0531\| Chrudim\| 554952\| Otradov\| OA\| 716626\| Otradov\| CZ0531\| Chrudim\| 572004\| Perálec\| OA\| 719226\| Perálec\| CZ0531\| Chrudim\| 572063\| Pokřikov\| OB\| 725021\| Pokřikov\| CZ0531\| Chrudim\| 572071\| Prachovice\| OB\| 732800\| Prachovice\| CZ0531\| Chrudim\| 572080\| Proseč\| OA\| 621668\| Česká Rybná\| CZ0531\| Chrudim\| 572080\| Proseč\| OA\| 692093\| Martinice u Skutče\| HA CZ0531\| Chrudim\| 572080\| Proseč\| OA\| 695947\| Miřetín\| CZ0531\| Chrudim\| 572080\| Proseč\| OA\| 718173\| Paseky u Proseče\| HA CZ0531\| Chrudim\| 572080\| Proseč\| OA\| 733172\| Podměstí\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0531\| Chrudim\| 572080\| Proseč\| OA\| 733181\| Proseč u Skutče\| CZ0531\| Chrudim\| 572080\| Proseč\| OA\| 733199\| Záboří u Proseče\| CZ0531\| Chrudim\| 572098\| Prosetín\| OB\| 733393\| Prosetín u Hlinska\| CZ0531\| Chrudim\| 572152\| Raná\| OA\| 709948\| Oldřetice\| CZ0531\| Chrudim\| 572152\| Raná\| OA\| 739260\| Raná u Hlinska\| CZ0531\| Chrudim\| 572225\| Seč\| OA\| 723061\| Dolní Počátky\| CZ0531\| Chrudim\| 572225\| Seč\| OA\| 640654\| Hoješín\| CZ0531\| Chrudim\| 572225\| Seč\| OA\| 723088\| Javorka\| CZ0531\| Chrudim\| 572225\| Seč\| OA\| 673242\| Kraskov\| CZ0531\| Chrudim\| 572225\| Seč\| OA\| 723070\| Počátky Horní\| CZ0531\| Chrudim\| 572225\| Seč\| OA\| 746444\| Proseč u Seče\| CZ0531\| Chrudim\| 572225\| Seč\| OA\| 746452\| Prosíčka u Seče\| CZ0531\| Chrudim\| 572225\| Seč\| OA\| 746461\| Seč\| CZ0531\| Chrudim\| 572225\| Seč\| OA\| 795496\| Žďárec u Seče\| CZ0531\| Chrudim\| 572241\| Skuteč\| OB\| 640034\| Hněvětice\| CZ0531\| Chrudim\| 572241\| Skuteč\| OB\| 679488\| Lažany u Skutče\| CZ0531\| Chrudim\| 572241\| Skuteč\| OB\| 680419\| Lešany\| CZ0531\| Chrudim\| 572241\| Skuteč\| OB\| 791695\| Lhota u Skutče\| CZ0531\| Chrudim\| 572241\| Skuteč\| OB\| 749141\| Nová Ves u Skutče\| CZ0531\| Chrudim\| 572241\| Skuteč\| OB\| 737437\| Radčice u Skutče\| CZ0531\| Chrudim\| 572241\| Skuteč\| OB\| 749168\| Skuteč\| CZ0531\| Chrudim\| 572241\| Skuteč\| OB\| 749176\| Skutíčko\| CZ0531\| Chrudim\| 572241\| Skuteč\| OB\| 791709\| Štěpánov u Skutče\| CZ0531\| Chrudim\| 572241\| Skuteč\| OB\| 791717\| Zbožnov\| CZ0531\| Chrudim\| 572241\| Skuteč\| OB\| 795500\| Žďárec u Skutče\| CZ0531\| Chrudim\| 572322\| Studnice\| HA\| 758485\| Košinov\| CZ0531\| Chrudim\| 572322\| Studnice\| HA\| 758493\| Studnice u Hlinska\| CZ0531\| Chrudim\| 572322\| Studnice\| HA\| 758507\| Zalíbené\| CZ0531\| Chrudim\| 572349\| Svratouch\| HA\| 761583\| Svratouch\| CZ0531\| Chrudim\| 572381\| Tisovec\| OB\| 767298\| Kvasín\| CZ0531\| Chrudim\| 572381\| Tisovec\| OB\| 767310\| Tisovec\| CZ0531\| Chrudim\| 572411\| Třemošnice\| \| 791342\| Lhůty\| S CZ0531\| Chrudim\| 572390\| Trhová Kamenice\| OA\| 768073\| Hluboká u Trhové Kamenice\| HA CZ0531\| Chrudim\| 572390\| Trhová Kamenice\| OA\| 768111\| Rohozná u Trhové Kamenice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0531\| Chrudim\| 572390\| Trhová Kamenice\| OA\| 768120\| Trhová Kamenice\| CZ0531\| Chrudim\| 572454\| Vápenný Podol\| OA\| 776921\| Cítkov\| CZ0531\| Chrudim\| 572454\| Vápenný Podol\| OA\| 776939\| Nerozhovice\| CZ0531\| Chrudim\| 572454\| Vápenný Podol\| OA\| 776947\| Vápenný Podol\| CZ0531\| Chrudim\| 572462\| Včelákov\| OA\| 777358\| Babákov\| CZ0531\| Chrudim\| 572462\| Včelákov\| OA\| 777366\| Příkrakov\| CZ0531\| Chrudim\| 572462\| Včelákov\| OA\| 777374\| Včelákov\| CZ0531\| Chrudim\| 572497\| Vítanov\| OA\| 782611\| Stan u Hlinska\| CZ0531\| Chrudim\| 572497\| Vítanov\| OA\| 782629\| Vítanov\| CZ0531\| Chrudim\| 572501\| Vojtěchov\| OA\| 784656\| Vojtěchov u Hlinska\| CZ0531\| Chrudim\| 572527\| Vortová\| HA\| 784991\| Lhoty\| CZ0531\| Chrudim\| 572527\| Vortová\| HA\| 785008\| Vortová\| CZ0531\| Chrudim\| 572543\| Všeradov\| OA\| 787329\| Všeradov\| CZ0531\| Chrudim\| 572551\| Vysočina\| OA\| 787868\| Dřevíkov\| CZ0531\| Chrudim\| 572551\| Vysočina\| OA\| 787876\| Možděnice\| CZ0531\| Chrudim\| 572551\| Vysočina\| OA\| 787884\| Rváčov u Hlinska\| CZ0531\| Chrudim\| 572551\| Vysočina\| OA\| 787906\| Svobodné Hamry\| CZ0531\| Chrudim\| 573876\| Zderaz\| OA\| 719234\| Zderaz\| CZ0532\| Pardubice\| 574821\| Bukovina u Přelouče\| OB\| 616061\| Bukovina u Přelouče\| CZ0532\| Pardubice\| 574848\| Býšť\| \| 601942\| Bělečko\| S CZ0532\| Pardubice\| 573019\| Holotín\| OB\| 755575\| Holotín\| CZ0532\| Pardubice\| 574996\| Horní Jelení\| OB\| 642975\| Dolní Jelení\| CZ0532\| Pardubice\| 574996\| Horní Jelení\| OB\| 642983\| Horní Jelení\| CZ0532\| Pardubice\| 575101\| Jankovice\| \| 656828\| Seník\| S CZ0532\| Pardubice\| 575330\| Litošice\| S\| 685852\| Litošice\| CZ0532\| Pardubice\| 573027\| Sovolusky\| S\| 752681\| Sovolusky u Přelouče\| CZ0533\| Svitavy\| 572560\| Banín\| OB\| 600857\| Banín\| CZ0533\| Svitavy\| 572586\| Bělá nad Svitavou\| OB\| 601683\| Bělá nad Svitavou\| CZ0533\| Svitavy\| 505391\| Bělá u Jevíčka\| OA\| 601799\| Bělá u Jevíčka\| CZ0533\| Svitavy\| 505391\| Bělá u Jevíčka\| OA\| 601802\| Malonín\| CZ0533\| Svitavy\| 505391\| Bělá u Jevíčka\| OA\| 601811\| Smolná u Jevíčka\| CZ0533\| Svitavy\| 572519\| Biskupice\| \| 604771\| Zálesí u Jevíčka\| OA CZ0533\| Svitavy\| 577812\| Bohuňov\| OA\| 606391\| Bohuňov nad Křetínkou\| CZ0533\| Svitavy\| 577839\| Borová\| HA\| 607720\| Borová u Poličky\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0533\| Svitavy\| 572632\| Borušov\| OA\| 608041\| Borušov\| CZ0533\| Svitavy\| 572632\| Borušov\| OA\| 608050\| Prklišov\| CZ0533\| Svitavy\| 572632\| Borušov\| OA\| 608068\| Svojanov u Borušova\| CZ0533\| Svitavy\| 577871\| Březina\| OA\| 614076\| Březina u Moravské Třebové\| CZ0533\| Svitavy\| 577871\| Březina\| OA\| 614084\| Šnekov\| CZ0533\| Svitavy\| 572250\| Březinky\| OA\| 614181\| Březinky\| CZ0533\| Svitavy\| 577898\| Březiny\| HA\| 614238\| Březiny u Poličky\| CZ0533\| Svitavy\| 505145\| Březová nad Svitavou\| OA\| 614726\| Březová nad Svitavou\| CZ0533\| Svitavy\| 505145\| Březová nad Svitavou\| OA\| 614734\| Česká Dlouhá\| CZ0533\| Svitavy\| 505145\| Březová nad Svitavou\| OA\| 614742\| Moravská Dlouhá\| CZ0533\| Svitavy\| 505145\| Březová nad Svitavou\| OA\| 614751\| Muzlov\| CZ0533\| Svitavy\| 505145\| Březová nad Svitavou\| OA\| 614769\| Zářečí nad Svitavou\| CZ0533\| Svitavy\| 577863\| Brněnec\| OA\| 609927\| Brněnec\| CZ0533\| Svitavy\| 577863\| Brněnec\| OA\| 698776\| Chrastová Lhota\| CZ0533\| Svitavy\| 577863\| Brněnec\| OA\| 698784\| Moravská Chrastová\| CZ0533\| Svitavy\| 577910\| Budislav\| OA\| 615447\| Budislav u Litomyšle\| CZ0533\| Svitavy\| 577928\| Bystré\| HB\| 616664\| Bystré u Poličky\| CZ0533\| Svitavy\| 577928\| Bystré\| HB\| 637092\| Hamry nad Křetínkou\| CZ0533\| Svitavy\| 572730\| Chmelík\| OA\| 651877\| Chmelík\| CZ0533\| Svitavy\| 578100\| Chotěnov\| OA\| 653047\| Chotěnov\| CZ0533\| Svitavy\| 578100\| Chotěnov\| OA\| 653055\| Olšany u Chotěnova\| CZ0533\| Svitavy\| 578126\| Chrastavec\| OA\| 653888\| Chrastavec\| CZ0533\| Svitavy\| 577961\| Dětřichov\| OA\| 626031\| Dětřichov u Svitav\| CZ0533\| Svitavy\| 577987\| Dlouhá Loučka\| OA\| 626431\| Dlouhá Loučka\| CZ0533\| Svitavy\| 574325\| Gruna\| \| 636258\| Žipotín\| HA CZ0533\| Svitavy\| 572284\| Hartinkov\| HA\| 637254\| Hartinkov\| CZ0533\| Svitavy\| 578037\| Hartmanice\| HA\| 637441\| Hartmanice u Poličky\| CZ0533\| Svitavy\| 578142\| Janůvky\| OA\| 657255\| Janůvky\| CZ0533\| Svitavy\| 578169\| Jarošov\| OA\| 657549\| Jarošov u Litomyšle\| CZ0533\| Svitavy\| 572713\| Javorník\| OA\| 657867\| Javorník u Svitav\| CZ0533\| Svitavy\| 578185\| Jedlová\| HA\| 658081\| Jedlová u Poličky\| CZ0533\| Svitavy\| 578193\| Jevíčko\| \| 789551\| Zadní Arnoštov\| OA CZ0533\| Svitavy\| 578207\| Kamenec u Poličky\| OA\| 662411\| Kamenec u Poličky\| CZ0533\| Svitavy\| 578215\| Kamenná Horka\| OA\| 662798\| Česká Kamenná Horka\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0533\| Svitavy\| 578215\| Kamenná Horka\| OA\| 662801\| Moravská Kamenná Horka\| CZ0533\| Svitavy\| 572748\| Karle\| OA\| 663247\| Karle\| CZ0533\| Svitavy\| 572748\| Karle\| OA\| 663255\| Ostrý Kámen\| CZ0533\| Svitavy\| 578231\| Koclířov\| OA\| 667595\| Koclířov\| CZ0533\| Svitavy\| 578258\| Korouhev\| HB\| 669555\| Korouhev\| CZ0533\| Svitavy\| 578258\| Korouhev\| HB\| 669563\| Lačnov u Korouhve\| CZ0533\| Svitavy\| 578274\| Křenov\| OA\| 675873\| Křenov\| CZ0533\| Svitavy\| 572594\| Kukle\| OA\| 694169\| Kukle\| CZ0533\| Svitavy\| 578282\| Kunčina\| \| 705641\| Nová Ves u Moravské Třebové\| OA CZ0533\| Svitavy\| 578291\| Květná\| OA\| 678279\| Květná\| CZ0533\| Svitavy\| 578304\| Lavičné\| OA\| 679259\| Lavičné\| CZ0533\| Svitavy\| 578355\| Lubná\| OA\| 688011\| Lubná u Poličky\| CZ0533\| Svitavy\| 578371\| Malíkov\| OA\| 690945\| Malíkov\| CZ0533\| Svitavy\| 578380\| Městečko Trnávka\| \| 606073\| Bohdalov u Městečka Trnávky\| OA CZ0533\| Svitavy\| 578380\| Městečko Trnávka\| \| 718793\| Pěčíkov\| OA CZ0533\| Svitavy\| 578380\| Městečko Trnávka\| \| 734357\| Přední Arnoštov\| OA CZ0533\| Svitavy\| 578380\| Městečko Trnávka\| \| 753874\| Stará Roveň\| OA CZ0533\| Svitavy\| 578398\| Mikuleč\| OA\| 694177\| Mikuleč\| CZ0533\| Svitavy\| 578401\| Mladějov na Moravě\| OB\| 696927\| Mladějov na Moravě\| CZ0533\| Svitavy\| 578452\| Nedvězí\| HA\| 702331\| Nedvězí u Poličky\| CZ0533\| Svitavy\| 578452\| Nedvězí\| HA\| 702340\| Nedvězíčko\| CZ0533\| Svitavy\| 572438\| Nová Ves u Jarošova\| OA\| 657557\| Nová Ves u Jarošova\| CZ0533\| Svitavy\| 578479\| Oldřiš\| HA\| 710091\| Oldřiš u Poličky\| CZ0533\| Svitavy\| 578550\| Pohledy\| HA\| 724661\| Horní Hynčina\| CZ0533\| Svitavy\| 578550\| Pohledy\| HA\| 724670\| Pohledy\| CZ0533\| Svitavy\| 578576\| Polička\| OA\| 680826\| Lezník\| CZ0533\| Svitavy\| 578576\| Polička\| OA\| 697907\| Modřec\| HA CZ0533\| Svitavy\| 578576\| Polička\| OA\| 725358\| Polička\| CZ0533\| Svitavy\| 578576\| Polička\| OA\| 757870\| Střítež u Poličky\| CZ0533\| Svitavy\| 578584\| Pomezí\| HA\| 725552\| Pomezí\| CZ0533\| Svitavy\| 572373\| Poříčí u Litomyšle\| OA\| 726044\| Mladočov\| CZ0533\| Svitavy\| 572373\| Poříčí u Litomyšle\| OA\| 726052\| Poříčí u Litomyšle\| CZ0533\| Svitavy\| 578631\| Pustá Kamenice\| HA\| 736821\| Pustá Kamenice\| CZ0533\| Svitavy\| 578649\| Pustá Rybná\| HA\| 736899\| Pustá Rybná\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0533\| Svitavy\| 578657\| Radiměř\| OA\| 737852\| Radiměř\| CZ0533\| Svitavy\| 578673\| Rohozná\| OA\| 740471\| Rohozná u Poličky\| CZ0533\| Svitavy\| 578681\| Rozhraní\| OA\| 742252\| Bradlné\| CZ0533\| Svitavy\| 578681\| Rozhraní\| OA\| 742261\| Rozhraní\| CZ0533\| Svitavy\| 578681\| Rozhraní\| OA\| 742279\| Vilémov u Rozhraní\| CZ0533\| Svitavy\| 578703\| Rudná\| OA\| 743330\| Dolní Rudná\| CZ0533\| Svitavy\| 578703\| Rudná\| OA\| 743348\| Horní Rudná\| CZ0533\| Svitavy\| 578720\| Sádek\| OA\| 745847\| Sádek u Poličky\| CZ0533\| Svitavy\| 578738\| Sebranice\| OA\| 746363\| Kaliště u Sebranic\| CZ0533\| Svitavy\| 578738\| Sebranice\| OA\| 746371\| Pohora\| CZ0533\| Svitavy\| 578738\| Sebranice\| OA\| 746380\| Sebranice u Litomyšle\| CZ0533\| Svitavy\| 578851\| Široký Důl\| OA\| 762661\| Široký Důl\| CZ0533\| Svitavy\| 578754\| Sklené\| OA\| 748242\| Sklené u Svitav\| CZ0533\| Svitavy\| 578762\| Slatina\| OA\| 749664\| Březinka\| HA CZ0533\| Svitavy\| 578762\| Slatina\| OA\| 749672\| Slatina u Jevíčka\| CZ0533\| Svitavy\| 578789\| Staré Město\| \| 754463\| Petrušov\| OA CZ0533\| Svitavy\| 578801\| Stašov\| HA\| 755320\| Stašov\| CZ0533\| Svitavy\| 578860\| Študlov\| OA\| 764124\| Študlov u Vítějevsi\| CZ0533\| Svitavy\| 578843\| Svojanov\| HA\| 734322\| Předměstí\| CZ0533\| Svitavy\| 578843\| Svojanov\| HA\| 755206\| Starý Svojanov\| CZ0533\| Svitavy\| 578843\| Svojanov\| HA\| 761141\| Svojanov\| CZ0533\| Svitavy\| 578878\| Telecí\| HA\| 765708\| Telecí\| CZ0533\| Svitavy\| 578908\| Třebařov\| OB\| 769355\| Třebařov\| CZ0533\| Svitavy\| 578886\| Trpín\| HA\| 638927\| Hlásnice\| CZ0533\| Svitavy\| 578886\| Trpín\| HA\| 768740\| Trpín\| CZ0533\| Svitavy\| 572624\| Útěchov\| OB\| 775541\| Útěchov u Moravské Třebové\| CZ0533\| Svitavy\| 578932\| Vendolí\| OB\| 779989\| Vendolí\| CZ0533\| Svitavy\| 578967\| Vítějeves\| OA\| 782645\| Vítějeves\| CZ0533\| Svitavy\| 578975\| Vranová Lhota\| OA\| 785458\| Vranová\| CZ0533\| Svitavy\| 578975\| Vranová Lhota\| OA\| 785466\| Vranová Lhota\| CZ0533\| Svitavy\| 578991\| Vysoká\| OA\| 787981\| Vysoká u Jevíčka\| CZ0533\| Svitavy\| 572195\| Želivsko\| HA\| 796280\| Horákova Lhota\| CZ0533\| Svitavy\| 572195\| Želivsko\| HA\| 796298\| Želivsko\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 547981\| Albrechtice\| OA\| 600113\| Albrechtice u Lanškrouna\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 573426\| Anenská Studánka\| OA\| 600377\| Anenská Studánka\| HA CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 573426\| Anenská Studánka\| OA\| 600385\| Helvíkov\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 579971\| Bystřec\| HA\| 616753\| Bystřec\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 579998\| Čenkovice\| HA\| 619523\| Čenkovice\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580015\| Červená Voda\| HA\| 620751\| Bílá Voda\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580015\| Červená Voda\| HA\| 620769\| Červená Voda\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580015\| Červená Voda\| HA\| 620777\| Dolní Orlice\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580015\| Červená Voda\| HA\| 620793\| Horní Orlice\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580015\| Červená Voda\| HA\| 620807\| Mlýnice u Červené Vody\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580015\| Červená Voda\| HA\| 620815\| Mlýnický Dvůr\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580015\| Červená Voda\| HA\| 620823\| Moravský Karlov\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580015\| Červená Voda\| HA\| 620831\| Šanov u Červené Vody\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580023\| Česká Rybná\| OA\| 621676\| Česká Rybná u Žamberka\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580031\| Česká Třebová\| \| 671690\| Kozlov u České Třebové\| S CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580031\| Česká Třebová\| \| 681377\| Lhotka u České Třebové\| OA CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580031\| Česká Třebová\| \| 749044\| Skuhrov u České Třebové\| OA CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580058\| České Libchavy\| OA\| 622630\| České Libchavy\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580066\| České Petrovice\| HA\| 622702\| České Petrovice\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 579980\| Cotkytle\| HA\| 617903\| Cotkytle\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 579980\| Cotkytle\| HA\| 638391\| Herbortice\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 579980\| Cotkytle\| HA\| 638404\| Mezilesí u Lanškrouna\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 548031\| Dlouhoňovice\| OA\| 794392\| Dlouhoňovice\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580112\| Dolní Čermná\| OA\| 628883\| Dolní Čermná\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580112\| Dolní Čermná\| OA\| 656577\| Jakubovice\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580121\| Dolní Dobrouč\| OA\| 628913\| Dolní Dobrouč\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580121\| Dolní Dobrouč\| OA\| 642771\| Horní Dobrouč\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580121\| Dolní Dobrouč\| OA\| 679038\| Lanšperk\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580163\| Dolní Morava\| HA\| 629774\| Dolní Morava\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580163\| Dolní Morava\| HA\| 629782\| Horní Morava\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580163\| Dolní Morava\| HA\| 629791\| Velká Morava\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580228\| Hejnice\| OA\| 638200\| Hejnice u Žamberka\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 548049\| Helvíkovice\| OA\| 638242\| Helvíkovice\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580261\| Hnátnice\| OA\| 640018\| Hnátnice\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580279\| Horní Čermná\| OA\| 642690\| Horní Čermná\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580279\| Horní Čermná\| OA\| 642703\| Nepomuky\| HA CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580295\| Horní Heřmanice\| HA\| 629065\| Dolní Heřmanice v Čechách\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580295\| Horní Heřmanice\| HA\| 642924\| Horní Heřmanice v Čechách\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580295\| Horní Heřmanice\| HA\| 744077\| Rýdrovice\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580333\| Horní Třešňovec\| OB\| 644480\| Horní Třešňovec\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 547972\| Hrádek\| S\| 658189\| Hrádek u Jehnědí\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580376\| Jablonné nad Orlicí\| HB\| 656194\| Jablonné nad Orlicí\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580392\| Jamné nad Orlicí\| HA\| 656623\| Jamné nad Orlicí\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580422\| Kameničná\| OA\| 662674\| Kameničná\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580431\| Klášterec nad Orlicí\| HA\| 665720\| Klášterec nad Orlicí\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 574449\| Kosořín\| S\| 790737\| Kosořín\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580481\| Králíky\| HA\| 672530\| Červený Potok\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580481\| Králíky\| HA\| 628727\| Dolní Boříkovice\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580481\| Králíky\| HA\| 672548\| Dolní Hedeč\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580481\| Králíky\| HA\| 629588\| Dolní Lipka\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580481\| Králíky\| HA\| 733792\| Heřmanice u Králík\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580481\| Králíky\| HA\| 643360\| Horní Lipka\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580481\| Králíky\| HA\| 672556\| Králíky\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580481\| Králíky\| HA\| 733806\| Prostřední Lipka\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580503\| Kunvald\| OA\| 677493\| Kunvald\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580538\| Letohrad\| OA\| 680630\| Červená\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580538\| Letohrad\| OA\| 680656\| Kunčice u Letohradu\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580538\| Letohrad\| OA\| 680664\| Letohrad\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580538\| Letohrad\| OA\| 680672\| Orlice\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580147\| Libchavy\| OB\| 629553\| Dolní Libchavy\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580147\| Libchavy\| OB\| 643327\| Horní Libchavy\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580147\| Libchavy\| OB\| 643335\| Prostřední Libchavy\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580571\| Lichkov\| HA\| 683744\| Lichkov\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580589\| Líšnice\| OA\| 685097\| Líšnice\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580627\| Lukavice\| OA\| 688860\| Lukavice v Čechách\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580643\| Mistrovice\| HB\| 696064\| Mistrovice nad Orlicí\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580651\| Mladkov\| HA\| 696994\| Mladkov\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580651\| Mladkov\| HA\| 697001\| Petrovičky u Mladkova\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580651\| Mladkov\| HA\| 783854\| Vlčkovice u Mladkova\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580686\| Nekoř\| HB\| 702731\| Nekoř\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580716\| Orlické Podhůří\| OB\| 712108\| Dobrá Voda u Orlického Podhůří\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580716\| Orlické Podhůří\| OB\| 712159\| Říčky u Orlického Podhůří\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580716\| Orlické Podhůří\| OB\| 712141\| Rviště\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580724\| Orličky\| HA\| 712221\| Orličky\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580732\| Ostrov\| OA\| 715999\| Ostrov u Lanškrouna\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580759\| Pastviny\| HA\| 718238\| Pastviny u Klášterce nad Orlicí\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580767\| Petrovice\| OA\| 720143\| Petrovice u Lanškrouna\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580775\| Písečná\| OA\| 720674\| Písečná u Žamberka\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580848\| Rudoltice\| OB\| 743500\| Rudoltice u Lanškrouna\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 581038\| Šedivec\| OA\| 762270\| Šedivec\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 547964\| Sobkovice\| HA\| 752037\| Sobkovice\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580961\| Sopotnice\| OA\| 752444\| Sopotnice\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580988\| Strážná\| HA\| 756636\| Strážná\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 580996\| Studené\| HA\| 758248\| Studené\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 581054\| Těchonín\| HA\| 765473\| Celné\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 581054\| Těchonín\| HA\| 765490\| Těchonín\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 581071\| Třebovice\| OB\| 770469\| Třebovice\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 581089\| Újezd u Chocně\| OA\| 773948\| Újezd u Chocně\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 579891\| Ústí nad Orlicí\| \| 620611\| Černovír u Ústí nad Orlicí\| OA CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 579891\| Ústí nad Orlicí\| \| 666815\| Dolní Houžovec\| OA CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 579891\| Ústí nad Orlicí\| \| 666823\| Horní Houžovec\| OA CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 579891\| Ústí nad Orlicí\| \| 775347\| Kerhartice nad Orlicí\| OA CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 579891\| Ústí nad Orlicí\| \| 666831\| Knapovec\| SX CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 581101\| Velká Skrovnice\| OA\| 778630\| Velká Skrovnice\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 581119\| Verměřovice\| OA\| 780081\| Verměřovice\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 581178\| Výprachtice\| HA\| 667382\| Koburk\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 581178\| Výprachtice\| HA\| 787647\| Valteřice u Výprachtic\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 581178\| Výprachtice\| HA\| 787655\| Výprachtice\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 581208\| Záchlumí\| OA\| 606324\| Bohousová\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 581208\| Záchlumí\| OA\| 685305\| Litice nad Orlicí\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 581208\| Záchlumí\| OA\| 790303\| Záchlumí\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 581259\| Žamberk\| OA\| 794368\| Žamberk\| CZ0534\| Ústí nad Orlicí\| 581267\| Žampach\| OA\| 794465\| Žampach\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 546194\| Bačkov\| OA\| 600784\| Bačkov\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 548260\| Bartoušov\| OB\| 695734\| Bartoušov\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 573566\| Bělá\| OA\| 657999\| Bělá u Jedlé\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 548430\| Bezděkov\| OA\| 603635\| Bezděkov u Libice nad Doubravou\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568457\| Bojiště\| OB\| 606936\| Bojiště\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568457\| Bojiště\| OB\| 606952\| Mstislavice\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568457\| Bojiště\| OB\| 606961\| Veliká\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 573558\| Boňkov\| OA\| 638285\| Boňkov\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 548278\| Břevnice\| OA\| 613843\| Břevnice\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568490\| Čachotín\| OA\| 618187\| Čachotín\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568503\| Česká Bělá\| OA\| 621242\| Česká Bělá\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568503\| Česká Bělá\| OA\| 621234\| Cibotín\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568759\| Chotěboř\| OA\| 652873\| Bílek\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568759\| Chotěboř\| OA\| 652831\| Chotěboř\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568759\| Chotěboř\| OA\| 723045\| Dobkov\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568759\| Chotěboř\| OA\| 702684\| Klouzovy u Chotěboře\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568759\| Chotěboř\| OA\| 723053\| Počátky u Chotěboře\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568759\| Chotěboř\| OA\| 735981\| Příjemky\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568759\| Chotěboř\| OA\| 739294\| Rankov u Chotěboře\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568759\| Chotěboř\| OA\| 758051\| Střížov u Chotěboře\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568759\| Chotěboř\| OA\| 760871\| Svinný\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 573574\| Chřenovice\| OB\| 658014\| Chřenovice\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568767\| Chrtníč\| OB\| 654272\| Chrtníč\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568520\| Číhošť\| OA\| 623661\| Číhošť\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568520\| Číhošť\| OA\| 623679\| Hlohov\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568520\| Číhošť\| OA\| 623687\| Hroznětín u Číhoště\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568520\| Číhošť\| OA\| 623695\| Tunochody\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568520\| Číhošť\| OA\| 623709\| Zdeslavice\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568538\| Dlouhá Ves\| OB\| 626571\| Dlouhá Ves u Havlíčkova Brodu\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568597\| Dolní Krupá\| OB\| 629405\| Dolní Krupá u Havlíčkova Brodu\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568601\| Dolní Město\| OA\| 740012\| Dobrá Voda Lipnická\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568601\| Dolní Město\| OA\| 629740\| Dolní Město\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568601\| Dolní Město\| OA\| 629766\| Meziklasí\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568601\| Dolní Město\| OA\| 740021\| Rejčkov\| HA NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 548448\| Dolní Sokolovec\| OA\| 682713\| Horní Sokolovec\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568619\| Druhanov\| OA\| 632660\| Druhanov\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568651\| Habry\| OB\| 635197\| Frýdnava\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568651\| Habry\| OB\| 636479\| Habry\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568651\| Habry\| OB\| 600792\| Lubno u Bačkova\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568651\| Habry\| OB\| 600806\| Zboží\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568660\| Havlíčkova Borová\| OA\| 637963\| Havlíčkova Borová\| HA CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568660\| Havlíčkova Borová\| OA\| 637971\| Peršíkov\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568660\| Havlíčkova Borová\| OA\| 796115\| Železné Horky\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568414\| Havlíčkův Brod\| \| 660019\| Jilemník\| OA CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568414\| Havlíčkův Brod\| \| 758949\| Květnov\| OA CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568414\| Havlíčkův Brod\| \| 695769\| Mírovka\| OA CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568414\| Havlíčkův Brod\| \| 723479\| Poděbaby\| SX CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568414\| Havlíčkův Brod\| \| 758965\| Suchá u Havlíčkova Brodu\| OA CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568414\| Havlíčkův Brod\| \| 766631\| Termesivy\| OA CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568414\| Havlíčkův Brod\| \| 723487\| Veselice u Havlíčkova Brodu\| OA CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568414\| Havlíčkův Brod\| \| 667234\| Zbožice\| OA CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568678\| Herálec\| OA\| 792586\| Dubí\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568678\| Herálec\| OA\| 638293\| Herálec\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568678\| Herálec\| OA\| 662542\| Kamenice u Herálce\| HA CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568678\| Herálec\| OA\| 638315\| Koječín\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568678\| Herálec\| OA\| 694118\| Mikulášov\| HA CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568678\| Herálec\| OA\| 718491\| Pavlov u Herálce\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568678\| Herálec\| OA\| 792608\| Zdislavice u Herálce\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568694\| Hněvkovice\| OB\| 640077\| Budeč nad Želivkou\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568694\| Hněvkovice\| OB\| 640107\| Chotěměřice\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568694\| Hněvkovice\| OB\| 640085\| Habrovčice\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568694\| Hněvkovice\| OB\| 640093\| Hněvkovice u Ledče nad Sázavou\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568694\| Hněvkovice\| OB\| 640115\| Nová Ves u Dolních Kralovic\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568694\| Hněvkovice\| OB\| 640131\| Zahájí u Hněvkovic\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568708\| Horní Krupá\| OA\| 643157\| Horní Krupá u Havlíčkova Brodu\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 548243\| Horní Paseka\| OA\| 790192\| Horní Paseka\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568724\| Hradec\| OA\| 646792\| Hradec u Ledče nad Sázavou\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 530646\| Hurtova Lhota\| OA\| 723444\| Hurtova Lhota\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568783\| Jedlá\| OA\| 658006\| Dobrá Voda u Jedlé\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568783\| Jedlá\| OA\| 658022\| Jedlá\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 548413\| Jilem\| OA\| 746843\| Jilem u Sedletína\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 546216\| Jitkov\| OA\| 717061\| Jitkov\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568821\| Kámen\| OA\| 662372\| Jiříkov u Kamene\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568821\| Kámen\| OA\| 662381\| Kámen u Habrů\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568821\| Kámen\| OA\| 662399\| Proseč u Kamene\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568848\| Kamenná Lhota\| OA\| 662810\| Kamenná Lhota\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568856\| Klokočov\| OB\| 666475\| Klokočov\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 548286\| Knyk\| OB\| 667196\| Český Dvůr\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 548286\| Knyk\| OB\| 667200\| Knyk\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 548529\| Kochánov\| OA\| 667749\| Kochánov\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568881\| Kojetín\| OA\| 667871\| Kojetín u Havlíčkova Brodu\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 548189\| Kouty\| OA\| 606944\| Kouty u Bojiště\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568902\| Kožlí\| OB\| 672076\| Bohumilice u Kožlí\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568902\| Kožlí\| OB\| 672084\| Kožlí\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568902\| Kožlí\| OB\| 672092\| Sechov\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568899\| Kozlov\| OA\| 671665\| Kozlov u Ledče nad Sázavou\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568899\| Kozlov\| OA\| 671673\| Leština u Ledče nad Sázavou\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568899\| Kozlov\| OA\| 671681\| Olešná u Ledče nad Sázavou\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568929\| Krásná Hora\| OA\| 603554\| Bezděkov u Krásné Hory\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568929\| Krásná Hora\| OA\| 673447\| Bratroňov\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568929\| Krásná Hora\| OA\| 612839\| Broumova Lhota\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568929\| Krásná Hora\| OA\| 673455\| Čekánov\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568929\| Krásná Hora\| OA\| 673463\| Kojkovice\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568929\| Krásná Hora\| OA\| 673471\| Kojkovičky\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568929\| Krásná Hora\| OA\| 673480\| Krásná Hora\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568929\| Krásná Hora\| OA\| 673498\| Mozolov u Krásné Hory\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568929\| Krásná Hora\| OA\| 673501\| Volichov\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568937\| Krátká Ves\| OA\| 674125\| Krátká Ves\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568945\| Krucemburk\| HA\| 639541\| Hluboká u Krucemburku\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568945\| Krucemburk\| HA\| 676624\| Krucemburk\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568945\| Krucemburk\| HA\| 754633\| Staré Ransko\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 548570\| Kunemil\| OA\| 746274\| Kunemil\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568953\| Květinov\| OA\| 678252\| Kvasetice u Květinova\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568953\| Květinov\| OA\| 678261\| Květinov\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568953\| Květinov\| OA\| 738166\| Radňov u Květinova\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 548308\| Kyjov\| OB\| 678422\| Kyjov u Havlíčkova Brodu\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568970\| Kynice\| OA\| 678571\| Kynice\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 548481\| Lány\| OA\| 682721\| Lány u Libice nad Doubravou\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568988\| Ledeč nad Sázavou\| OA\| 636363\| Habrek\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568988\| Ledeč nad Sázavou\| OA\| 679712\| Ledeč nad Sázavou\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568988\| Ledeč nad Sázavou\| OA\| 636371\| Obrvaň\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568988\| Ledeč nad Sázavou\| OA\| 636380\| Souboř\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568988\| Ledeč nad Sázavou\| OA\| 786004\| Sychrov u Ledče nad Sázavou\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568988\| Ledeč nad Sázavou\| OA\| 786012\| Vrbka u Ledče nad Sázavou\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 568996\| Leškovice\| OA\| 680443\| Leškovice\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569011\| Leština u Světlé\| OA\| 680532\| Dobrnice\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569011\| Leština u Světlé\| OA\| 680541\| Leština u Světlé\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569011\| Leština u Světlé\| OA\| 680559\| Štěpánov u Leštiny\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569011\| Leština u Světlé\| OA\| 680567\| Vrbice u Leštiny\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569020\| Libice nad Doubravou\| OA\| 651389\| Barovice\| HA CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569020\| Libice nad Doubravou\| OA\| 651397\| Chloumek\| HA CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569020\| Libice nad Doubravou\| OA\| 603643\| Kladruby u Libice\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569020\| Libice nad Doubravou\| OA\| 682730\| Lhůta\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569020\| Libice nad Doubravou\| OA\| 682748\| Libice nad Doubravou\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569020\| Libice nad Doubravou\| OA\| 682756\| Libická Lhotka\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569020\| Libice nad Doubravou\| OA\| 603651\| Malochyně\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569038\| Lípa\| OA\| 627330\| Chválkov\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569038\| Lípa\| OA\| 627321\| Dobrohostov\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569038\| Lípa\| OA\| 683906\| Lípa u Havlíčkova Brodu\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569038\| Lípa\| OA\| 683914\| Petrkov\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569046\| Lipnice nad Sázavou\| OA\| 684198\| Lipnice nad Sázavou\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569062\| Lučice\| OA\| 688282\| Lučice\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569071\| Malčín\| OA\| 690431\| Malčín\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569089\| Maleč\| \| 690660\| Předboř u Malče\| HA CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 548316\| Michalovice\| OB\| 693979\| Michalovice u Havlíčkova Brodu\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569127\| Modlíkov\| OA\| 697826\| Modlíkov u Přibyslavi\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 548197\| Nejepín\| OB\| 702692\| Nejepín\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569151\| Nová Ves u Leštiny\| OA\| 705896\| Nová Ves u Leštiny\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 555266\| Nová Ves u Světlé\| OB\| 705985\| Nová Ves u Světlé nad Sázavou\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569186\| Okrouhlice\| OB\| 709620\| Babice u Okrouhlice\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569186\| Okrouhlice\| OB\| 709638\| Chlístov u Okrouhlice\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569186\| Okrouhlice\| OB\| 709654\| Okrouhlice\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569186\| Okrouhlice\| OB\| 709662\| Olešnice u Okrouhlice\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569186\| Okrouhlice\| OB\| 709671\| Vadín\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 548588\| Okrouhlička\| OA\| 709697\| Okrouhlička\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569208\| Olešenka\| OB\| 710130\| Olešenka\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569216\| Olešná\| OA\| 710296\| Olešná u Havlíčkova Brodu\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 548359\| Ostrov\| OA\| 646806\| Ostrov u Ledče nad Sázavou\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569224\| Oudoleň\| OA\| 717070\| Oudoleň\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569232\| Ovesná Lhota\| OA\| 717126\| Ovesná Lhota\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569241\| Pavlov\| OA\| 718378\| Pavlov u Ledče nad Sázavou\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 548634\| Podmoklany\| OA\| 644366\| Hudeč\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 548634\| Podmoklany\| OA\| 644382\| Podmoklany\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569291\| Pohled\| OA\| 724645\| Pohled\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569291\| Pohled\| OA\| 724653\| Simtany\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 573591\| Pohleď\| OA\| 736236\| Horní Pohleď\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569321\| Přibyslav\| OA\| 621277\| Česká Jablonná\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569321\| Přibyslav\| OA\| 626961\| Dobrá\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569321\| Přibyslav\| OA\| 629197\| Dolní Jablonná\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569321\| Přibyslav\| OA\| 649121\| Hřiště\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569321\| Přibyslav\| OA\| 726010\| Poříčí u Přibyslavi\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569321\| Přibyslav\| OA\| 735698\| Přibyslav\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569321\| Přibyslav\| OA\| 735701\| Ronov nad Sázavou\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569321\| Přibyslav\| OA\| 775649\| Utín\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569348\| Příseka\| OA\| 736244\| Příseka u Světlé nad Sázavou\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569313\| Prosíčka\| OA\| 733458\| Nezdín\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569313\| Prosíčka\| OA\| 733431\| Prosíčka\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569364\| Radostín\| OA\| 738361\| Radostín u Havlíčkova Brodu\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569399\| Rozsochatec\| OA\| 742392\| Rozsochatec\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569402\| Rušinov\| OA\| 743704\| Rušinov\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569402\| Rušinov\| OA\| 743691\| Vratkov\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569411\| Rybníček\| OA\| 743909\| Rybníček u Habrů\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569429\| Sázavka\| OA\| 746282\| Sázavka\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 548421\| Sedletín\| OA\| 746851\| Sedletín\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 548421\| Sedletín\| OA\| 746860\| Veselá u Sedletína\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 548324\| Skorkov\| OA\| 748391\| Skorkov u Herálce\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569470\| Skuhrov\| OB\| 749036\| Skuhrov u Havlíčkova Brodu\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569585\| Šlapanov\| OB\| 762806\| Kněžská\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569585\| Šlapanov\| OB\| 762814\| Šachotín\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569585\| Šlapanov\| OB\| 762822\| Šlapanov\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 548553\| Slavětín\| OA\| 717088\| Slavětín u Oudoleně\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569488\| Slavíkov\| OA\| 750123\| Dolní Vestec\| HA CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569488\| Slavíkov\| OA\| 750140\| Kocourov u Slavíkova\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569488\| Slavíkov\| OA\| 750158\| Rovný\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569488\| Slavíkov\| OA\| 750166\| Slavíkov u Chotěboře\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 548341\| Slavníč\| OA\| 750328\| Slavníč\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 548499\| Sloupno\| OA\| 603660\| Sloupno u Chotěboře\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 573604\| Služátky\| OA\| 736252\| Služátky\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569518\| Sobíňov\| OA\| 752002\| Sobíňov\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569593\| Štoky\| OA\| 720101\| Petrovice u Štoků\| HA CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569593\| Štoky\| OA\| 750999\| Pozovice\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569593\| Štoky\| OA\| 751006\| Smilov u Štoků\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569593\| Štoky\| OA\| 764051\| Štoky\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569593\| Štoky\| OA\| 764043\| Studénka u Štoků\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569534\| Stříbrné Hory\| OA\| 757705\| Stříbrné Hory u Přibyslavi\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569569\| Světlá nad Sázavou\| OA\| 700177\| Benetice u Světlé nad Sázavou\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569569\| Světlá nad Sázavou\| OA\| 760471\| Dolní Bohušice\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569569\| Světlá nad Sázavou\| OA\| 628778\| Dolní Březinka\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569569\| Světlá nad Sázavou\| OA\| 626716\| Dolní Dlužiny\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569569\| Světlá nad Sázavou\| OA\| 760480\| Horní Bohušice\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569569\| Světlá nad Sázavou\| OA\| 626724\| Horní Dlužiny\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569569\| Světlá nad Sázavou\| OA\| 684210\| Kochánov u Lipničky\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569569\| Světlá nad Sázavou\| OA\| 700185\| Leštinka u Světlé nad Sázavou\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569569\| Světlá nad Sázavou\| OA\| 684228\| Lipnička\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569569\| Světlá nad Sázavou\| OA\| 700193\| Mrzkovice\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569569\| Světlá nad Sázavou\| OA\| 783986\| Opatovice u Světlé nad Sázavou\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569569\| Světlá nad Sázavou\| OA\| 684236\| Radostovice u Lipničky\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569569\| Světlá nad Sázavou\| OA\| 760510\| Světlá nad Sázavou\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569569\| Světlá nad Sázavou\| OA\| 760536\| Závidkovice\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569569\| Světlá nad Sázavou\| OA\| 760544\| Žebrákov u Světlé nad Sázavou\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569615\| Tis\| OB\| 767042\| Kněž\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569615\| Tis\| OB\| 767051\| Tis u Habrů\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569623\| Trpišovice\| OA\| 768782\| Dobrovítova Lhota\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569623\| Trpišovice\| OA\| 768791\| Koňkovice\| HA CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569623\| Trpišovice\| OA\| 768804\| Trpišovice\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569640\| Uhelná Příbram\| OB\| 772747\| Petrovice u Uhelné Příbramě\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569640\| Uhelná Příbram\| OB\| 772755\| Pukšice\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569640\| Uhelná Příbram\| OB\| 772763\| Uhelná Příbram\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 548537\| Úhořilka\| OA\| 667757\| Úhořilka\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569658\| Úsobí\| OA\| 655627\| Chyška\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569658\| Úsobí\| OA\| 774766\| Úsobí\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569674\| Vepříkov\| OB\| 780031\| Miřátky\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569674\| Vepříkov\| OB\| 780049\| Vepříkov\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569682\| Veselý Žďár\| OA\| 780961\| Veselý Žďár\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569691\| Věž\| OA\| 658111\| Jedouchov\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569691\| Věž\| OA\| 680478\| Leština u Herálce\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569691\| Věž\| OA\| 747858\| Skála u Havlíčkova Brodu\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569691\| Věž\| OA\| 781321\| Věž\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569704\| Věžnice\| OB\| 781398\| Dolní Věžnice\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569704\| Věžnice\| OB\| 781401\| Horní Věžnice\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569721\| Vilémovice\| OA\| 782017\| Vilémovice u Ledče nad Sázavou\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569739\| Vlkanov\| OA\| 783994\| Vlkanov\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 530654\| Vysoká\| OA\| 695785\| Vysoká u Havlíčkova Brodu\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 530662\| Ždírec\| OB\| 660027\| Ždírec u Pohledu\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569780\| Ždírec nad Doubravou\| OA\| 795615\| Benátky u Ždírce nad Doubravou\| HA CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569780\| Ždírec nad Doubravou\| OA\| 644358\| Horní Studenec\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569780\| Ždírec nad Doubravou\| OA\| 795623\| Kohoutov u Ždírce nad Doubravou\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569780\| Ždírec nad Doubravou\| OA\| 644374\| Nový Studenec\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569780\| Ždírec nad Doubravou\| OA\| 772577\| Stružinec\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569780\| Ždírec nad Doubravou\| OA\| 772585\| Údavy\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569780\| Ždírec nad Doubravou\| OA\| 795640\| Ždírec nad Doubravou\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569801\| Žižkovo Pole\| OB\| 797570\| Macourov\| CZ0611\| Havlíčkův Brod\| 569801\| Žižkovo Pole\| OB\| 797596\| Žižkovo Pole\| CZ0612\| Jihlava\| 586854\| Arnolec\| OA\| 600423\| Arnolec\| CZ0612\| Jihlava\| 586862\| Batelov\| HA\| 601144\| Batelov\| CZ0612\| Jihlava\| 586862\| Batelov\| HA\| 603431\| Bezděčín na Moravě\| CZ0612\| Jihlava\| 586862\| Batelov\| HA\| 687693\| Lovětín u Třešti\| CZ0612\| Jihlava\| 586862\| Batelov\| HA\| 705675\| Nová Ves u Třešti\| CZ0612\| Jihlava\| 586862\| Batelov\| HA\| 737291\| Rácov\| CZ0612\| Jihlava\| 586889\| Bílý Kámen\| HB\| 604615\| Bílý Kámen\| CZ0612\| Jihlava\| 586897\| Bítovčice\| OA\| 604917\| Dolní Bítovčice\| CZ0612\| Jihlava\| 586897\| Bítovčice\| OA\| 604909\| Horní Bítovčice\| CZ0612\| Jihlava\| 586901\| Bohuslavice\| OA\| 606481\| Bohuslavice\| CZ0612\| Jihlava\| 587184\| Borovná\| OA\| 607797\| Borovná\| CZ0612\| Jihlava\| 586927\| Boršov\| HA\| 608009\| Boršov\| CZ0612\| Jihlava\| 586943\| Brtnice\| OA\| 612952\| Brtnice\| CZ0612\| Jihlava\| 586943\| Brtnice\| OA\| 630187\| Dolní Smrčné\| CZ0612\| Jihlava\| 586943\| Brtnice\| OA\| 612961\| Jestřebí u Brtnice\| HA CZ0612\| Jihlava\| 586943\| Brtnice\| OA\| 668729\| Komárovice u Jihlavy\| CZ0612\| Jihlava\| 586943\| Brtnice\| OA\| 717614\| Panská Lhota\| CZ0612\| Jihlava\| 586943\| Brtnice\| OA\| 758060\| Přímělkov\| CZ0612\| Jihlava\| 586943\| Brtnice\| OA\| 736228\| Příseka\| CZ0612\| Jihlava\| 586943\| Brtnice\| OA\| 758078\| Střížov\| CZ0612\| Jihlava\| 586943\| Brtnice\| OA\| 773492\| Uhřínovice u Jihlavy\| HA CZ0612\| Jihlava\| 586951\| Brzkov\| OA\| 613487\| Brzkov\| CZ0612\| Jihlava\| 586978\| Cejle\| OA\| 617407\| Cejle\| CZ0612\| Jihlava\| 586978\| Cejle\| OA\| 617423\| Hutě\| HA CZ0612\| Jihlava\| 586978\| Cejle\| OA\| 617431\| Kostelecký Dvůr\| CZ0612\| Jihlava\| 586986\| Cerekvička-Rosice\| HB\| 617521\| Cerekvička\| CZ0612\| Jihlava\| 586986\| Cerekvička-Rosice\| HB\| 617539\| Rosice u Cerekvičky\| CZ0612\| Jihlava\| 587001\| Černíč\| OA\| 620131\| Černíč\| CZ0612\| Jihlava\| 587001\| Černíč\| OA\| 620149\| Myslůvka\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0612\| Jihlava\| 587001\| Černíč\| OA\| 620157\| Slaviboř\| CZ0612\| Jihlava\| 587117\| Čížov\| OA\| 781835\| Čížov u Jihlavy\| CZ0612\| Jihlava\| 587010\| Dlouhá Brtnice\| HA\| 626376\| Dlouhá Brtnice\| CZ0612\| Jihlava\| 587028\| Dobronín\| OB\| 627402\| Dobronín\| CZ0612\| Jihlava\| 587028\| Dobronín\| OB\| 627429\| Střelecká\| CZ0612\| Jihlava\| 587036\| Dobroutov\| OA\| 627461\| Dobroutov\| CZ0612\| Jihlava\| 587044\| Dolní Cerekev\| OA\| 628875\| Dolní Cerekev\| CZ0612\| Jihlava\| 587044\| Dolní Cerekev\| OA\| 752801\| Spělov\| CZ0612\| Jihlava\| 587061\| Dolní Vilímeč\| OA\| 630357\| Dolní Vilímeč\| CZ0612\| Jihlava\| 587079\| Doupě\| HA\| 631451\| Doupě\| CZ0612\| Jihlava\| 587087\| Dudín\| HA\| 633704\| Dudín\| CZ0612\| Jihlava\| 587095\| Dušejov\| HA\| 633852\| Dušejov\| CZ0612\| Jihlava\| 506729\| Dvorce\| OA\| 617415\| Dvorce u Jihlavy\| CZ0612\| Jihlava\| 587109\| Dyjice\| OA\| 634182\| Dolní Dvorce u Telče\| CZ0612\| Jihlava\| 587109\| Dyjice\| OA\| 634191\| Dyjice\| CZ0612\| Jihlava\| 587109\| Dyjice\| OA\| 634212\| Dyjička\| CZ0612\| Jihlava\| 587109\| Dyjice\| OA\| 634204\| Rozsíčky u Telče\| HA CZ0612\| Jihlava\| 587109\| Dyjice\| OA\| 634221\| Stranná u Telče\| HA CZ0612\| Jihlava\| 587125\| Hladov\| HA\| 638811\| Hladov\| CZ0612\| Jihlava\| 587141\| Hodice\| HB\| 640271\| Hodice\| CZ0612\| Jihlava\| 587150\| Hojkov\| HA\| 640697\| Hojkov\| CZ0612\| Jihlava\| 587168\| Horní Dubenky\| HA\| 642827\| Horní Dubenky\| CZ0612\| Jihlava\| 587206\| Horní Myslová\| OA\| 643581\| Horní Myslová\| CZ0612\| Jihlava\| 587192\| Hostětice\| OA\| 645711\| Částkovice u Hostětic\| CZ0612\| Jihlava\| 587192\| Hostětice\| OA\| 645729\| Hostětice\| CZ0612\| Jihlava\| 587222\| Hubenov\| OA\| 649210\| Hubenov\| CZ0612\| Jihlava\| 550281\| Hybrálec\| OA\| 650366\| Hybrálec\| CZ0612\| Jihlava\| 587249\| Jamné\| OA\| 656615\| Jamné u Jihlavy\| CZ0612\| Jihlava\| 587249\| Jamné\| OA\| 671720\| Rytířsko\| CZ0612\| Jihlava\| 587265\| Jersín\| OA\| 658502\| Jersín\| CZ0612\| Jihlava\| 587273\| Jezdovice\| OA\| 659398\| Jezdovice\| CZ0612\| Jihlava\| 587281\| Ježená\| OA\| 659461\| Ježená\| CZ0612\| Jihlava\| 586846\| Jihlava\| \| 757900\| Antonínův Důl\| OA CZ0612\| Jihlava\| 586846\| Jihlava\| \| 648680\| Henčov\| OA NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0612\| Jihlava\| 586846\| Jihlava\| \| 643084\| Horní Kosov\| OA CZ0612\| Jihlava\| 586846\| Jihlava\| \| 643092\| Hosov\| OA CZ0612\| Jihlava\| 586846\| Jihlava\| \| 691372\| Kosov u Jihlavy\| OA CZ0612\| Jihlava\| 586846\| Jihlava\| \| 659835\| Pančava\| OA CZ0612\| Jihlava\| 586846\| Jihlava\| \| 659916\| Pávov\| OA CZ0612\| Jihlava\| 586846\| Jihlava\| \| 721000\| Pístov u Jihlavy\| OA CZ0612\| Jihlava\| 586846\| Jihlava\| \| 725765\| Popice u Jihlavy\| HA CZ0612\| Jihlava\| 586846\| Jihlava\| \| 659843\| Sasov\| OA CZ0612\| Jihlava\| 586846\| Jihlava\| \| 721018\| Vysoká u Jihlavy\| HA CZ0612\| Jihlava\| 586846\| Jihlava\| \| 791610\| Zborná\| OA CZ0612\| Jihlava\| 587290\| Jihlávka\| HA\| 659924\| Jihlávka\| CZ0612\| Jihlava\| 587303\| Jindřichovice\| HB\| 660493\| Jindřichovice na Moravě\| CZ0612\| Jihlava\| 587320\| Kalhov\| HA\| 662160\| Kalhov\| CZ0612\| Jihlava\| 587338\| Kaliště\| HA\| 662259\| Býkovec\| CZ0612\| Jihlava\| 587338\| Kaliště\| HA\| 662267\| Kaliště u Horních Dubenek\| CZ0612\| Jihlava\| 587346\| Kamenice\| OA\| 662551\| Kamenice u Jihlavy\| CZ0612\| Jihlava\| 587346\| Kamenice\| OA\| 662658\| Kamenička\| CZ0612\| Jihlava\| 587346\| Kamenice\| OA\| 745049\| Řehořov\| HA CZ0612\| Jihlava\| 587346\| Kamenice\| OA\| 662569\| Vržanov\| HA CZ0612\| Jihlava\| 587362\| Kamenná\| OA\| 662747\| Kamenná u Jihlavy\| CZ0612\| Jihlava\| 587371\| Klatovec\| HA\| 665762\| Klatovec\| CZ0612\| Jihlava\| 587389\| Knínice\| OB\| 667137\| Knínice\| CZ0612\| Jihlava\| 587401\| Kostelec\| OA\| 670120\| Kostelec u Jihlavy\| CZ0612\| Jihlava\| 587419\| Kostelní Myslová\| OA\| 670537\| Kostelní Myslová\| CZ0612\| Jihlava\| 587427\| Kozlov\| OA\| 671711\| Kozlov u Jihlavy\| CZ0612\| Jihlava\| 587435\| Krahulčí\| OA\| 672203\| Krahulčí u Telče\| CZ0612\| Jihlava\| 587443\| Krasonice\| OB\| 674010\| Krasonice\| CZ0612\| Jihlava\| 587451\| Lhotka\| HA\| 681385\| Lhotka u Mrákotína\| CZ0612\| Jihlava\| 587478\| Luka nad Jihlavou\| OA\| 688703\| Luka nad Jihlavou\| CZ0612\| Jihlava\| 587478\| Luka nad Jihlavou\| OA\| 688711\| Otín nad Jihlavou\| CZ0612\| Jihlava\| 587478\| Luka nad Jihlavou\| OA\| 688720\| Předboř nad Jihlavou\| CZ0612\| Jihlava\| 587478\| Luka nad Jihlavou\| OA\| 688738\| Svatoslav nad Jihlavou\| CZ0612\| Jihlava\| 587486\| Malý Beranov\| HA\| 691381\| Malý Beranov\| CZ0612\| Jihlava\| 587494\| Markvartice\| HA\| 691879\| Markvartice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0612\| Jihlava\| 587508\| Měšín\| OB\| 693481\| Měšín\| CZ0612\| Jihlava\| 587516\| Meziříčko\| OA\| 693758\| Meziříčko u Jihlavy\| CZ0612\| Jihlava\| 587524\| Milíčov\| HA\| 694894\| Milíčov u Jihlavy\| CZ0612\| Jihlava\| 587532\| Mirošov\| HA\| 695459\| Mirošov u Jihlavy\| CZ0612\| Jihlava\| 587541\| Mrákotín\| HA\| 700053\| Mrákotín u Telče\| CZ0612\| Jihlava\| 587541\| Mrákotín\| HA\| 700061\| Praskolesy u Mrákotína\| CZ0612\| Jihlava\| 587559\| Mysletice\| OA\| 700541\| Mysletice\| CZ0612\| Jihlava\| 587567\| Mysliboř\| OA\| 700584\| Mysliboř\| CZ0612\| Jihlava\| 587575\| Nadějov\| OA\| 701106\| Nadějov\| CZ0612\| Jihlava\| 587583\| Nevcehle\| HA\| 704261\| Nevcehle\| CZ0612\| Jihlava\| 587591\| Nová Říše\| OA\| 705268\| Nová Říše\| CZ0612\| Jihlava\| 587613\| Olšany\| HA\| 711080\| Olšany u Telče\| CZ0612\| Jihlava\| 587214\| Olší\| HA\| 700550\| Olší u Telče\| CZ0612\| Jihlava\| 587621\| Opatov\| HA\| 711462\| Opatov u Jihlavy\| CZ0612\| Jihlava\| 587630\| Ořechov\| HA\| 712647\| Ořechov u Telče\| CZ0612\| Jihlava\| 587648\| Otín\| HA\| 716511\| Otín u Stonařova\| CZ0612\| Jihlava\| 587656\| Panenská Rozsíčka\| HA\| 717541\| Panenská Rozsíčka\| CZ0612\| Jihlava\| 587672\| Panské Dubenky\| HA\| 717631\| Panské Dubenky\| CZ0612\| Jihlava\| 587681\| Pavlov\| HA\| 718408\| Bezděkov u Třešti\| CZ0612\| Jihlava\| 587681\| Pavlov\| HA\| 718416\| Pavlov u Stonařova\| CZ0612\| Jihlava\| 587681\| Pavlov\| HA\| 718424\| Stajiště\| CZ0612\| Jihlava\| 587702\| Plandry\| OA\| 721409\| Plandry\| CZ0612\| Jihlava\| 587711\| Polná\| OA\| 647951\| Hrbov\| CZ0612\| Jihlava\| 587711\| Polná\| OA\| 657069\| Janovice u Polné\| CZ0612\| Jihlava\| 587711\| Polná\| OA\| 662755\| Nové Dvory u Kamenné\| CZ0612\| Jihlava\| 587711\| Polná\| OA\| 725498\| Polná\| CZ0612\| Jihlava\| 587711\| Polná\| OA\| 657077\| Skrýšov u Polné\| CZ0612\| Jihlava\| 587745\| Puklice\| OA\| 736759\| Petrovice u Jihlavy\| CZ0612\| Jihlava\| 587745\| Puklice\| OA\| 736767\| Puklice\| CZ0612\| Jihlava\| 587745\| Puklice\| OA\| 736775\| Studénky\| CZ0612\| Jihlava\| 587761\| Radkov\| OA\| 737984\| Radkov u Telče\| CZ0612\| Jihlava\| 587176\| Rančířov\| OA\| 739286\| Rančířov\| CZ0612\| Jihlava\| 587788\| Rantířov\| OA\| 739316\| Rantířov\| CZ0612\| Jihlava\| 587834\| Řásná\| HA\| 744760\| Řásná\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0612\| Jihlava\| 587851\| Řídelov\| HA\| 745561\| Řídelov\| CZ0612\| Jihlava\| 587796\| Rohozná\| OA\| 740497\| Rohozná u Jihlavy\| CZ0612\| Jihlava\| 587800\| Rozseč\| HA\| 742295\| Rozseč u Třešti\| CZ0612\| Jihlava\| 587818\| Růžená\| HA\| 743755\| Růžená\| CZ0612\| Jihlava\| 587826\| Rybné\| OA\| 743887\| Rybné\| CZ0612\| Jihlava\| 587877\| Sedlatice\| HA\| 746517\| Sedlatice\| CZ0612\| Jihlava\| 587885\| Sedlejov\| OA\| 746835\| Sedlejov\| CZ0612\| Jihlava\| 588008\| Šimanov\| HA\| 762482\| Šimanov na Moravě\| CZ0612\| Jihlava\| 550299\| Smrčná\| HA\| 751197\| Smrčná na Moravě\| CZ0612\| Jihlava\| 587915\| Stáj\| HA\| 753441\| Stáj\| CZ0612\| Jihlava\| 587923\| Stará Říše\| HA\| 753882\| Nepomuky na Moravě\| CZ0612\| Jihlava\| 587923\| Stará Říše\| HA\| 753891\| Stará Říše\| CZ0612\| Jihlava\| 587931\| Stonařov\| HA\| 755591\| Sokolíčko\| CZ0612\| Jihlava\| 587931\| Stonařov\| HA\| 755605\| Stonařov\| CZ0612\| Jihlava\| 587940\| Strachoňovice\| OA\| 755869\| Strachoňovice\| CZ0612\| Jihlava\| 587958\| Střítež\| OA\| 757918\| Střítež u Jihlavy\| CZ0612\| Jihlava\| 587982\| Suchá\| HB\| 758990\| Beranovec\| CZ0612\| Jihlava\| 587982\| Suchá\| HB\| 759007\| Prostředkovice\| CZ0612\| Jihlava\| 587982\| Suchá\| HB\| 759015\| Suchá u Jihlavy\| CZ0612\| Jihlava\| 547255\| Švábov\| HA\| 764531\| Švábov\| CZ0612\| Jihlava\| 587991\| Svojkovice\| HA\| 761231\| Svojkovice na Moravě\| CZ0612\| Jihlava\| 588024\| Telč\| OA\| 758574\| Studnice u Telče\| CZ0612\| Jihlava\| 588024\| Telč\| OA\| 765546\| Telč\| CZ0612\| Jihlava\| 588032\| Třešť\| HB\| 615790\| Buková u Třešti\| CZ0612\| Jihlava\| 588032\| Třešť\| HB\| 619469\| Čenkov u Třešti\| CZ0612\| Jihlava\| 588032\| Třešť\| HB\| 745979\| Salavice\| CZ0612\| Jihlava\| 588032\| Třešť\| HB\| 770761\| Třešť\| CZ0612\| Jihlava\| 588041\| Třeštice\| HA\| 770779\| Třeštice\| CZ0612\| Jihlava\| 588067\| Urbanov\| OA\| 774693\| Urbanov\| CZ0612\| Jihlava\| 588075\| Ústí\| HA\| 609366\| Branišov u Jihlavy\| CZ0612\| Jihlava\| 588075\| Ústí\| HA\| 774821\| Ústí u Humpolce\| CZ0612\| Jihlava\| 588083\| Vanov\| OA\| 776815\| Vanov\| CZ0612\| Jihlava\| 588091\| Vanůvek\| HA\| 776840\| Vanůvek\| CZ0612\| Jihlava\| 588105\| Vápovice\| OA\| 776963\| Vápovice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0612\| Jihlava\| 588113\| Velký Beranov\| OA\| 779466\| Bradlo\| CZ0612\| Jihlava\| 588113\| Velký Beranov\| OA\| 779474\| Jeclov\| CZ0612\| Jihlava\| 588113\| Velký Beranov\| OA\| 779491\| Velký Beranov\| CZ0612\| Jihlava\| 588121\| Větrný Jeníkov\| HA\| 781100\| Velešov\| CZ0612\| Jihlava\| 588121\| Větrný Jeníkov\| HA\| 781118\| Větrný Jeníkov\| CZ0612\| Jihlava\| 588130\| Věžnice\| OA\| 781410\| Věžnice\| CZ0612\| Jihlava\| 588148\| Věžnička\| OA\| 781428\| Věžnička\| CZ0612\| Jihlava\| 588156\| Vílanec\| OA\| 781843\| Loučky u Jihlavy\| HA CZ0612\| Jihlava\| 588156\| Vílanec\| OA\| 781851\| Vílanec\| CZ0612\| Jihlava\| 588164\| Volevčice\| OA\| 784885\| Volevčice u Telče\| CZ0612\| Jihlava\| 588172\| Vyskytná nad Jihlavou\| OA\| 639028\| Hlávkov\| HA CZ0612\| Jihlava\| 588172\| Vyskytná nad Jihlavou\| OA\| 661112\| Jiřin\| CZ0612\| Jihlava\| 588172\| Vyskytná nad Jihlavou\| OA\| 787761\| Rounek\| CZ0612\| Jihlava\| 588172\| Vyskytná nad Jihlavou\| OA\| 787779\| Vyskytná nad Jihlavou\| CZ0612\| Jihlava\| 588181\| Vysoké Studnice\| OA\| 788333\| Vysoké Studnice\| CZ0612\| Jihlava\| 588199\| Vystrčenovice\| OA\| 788465\| Vystrčenovice\| CZ0612\| Jihlava\| 588202\| Záborná\| OA\| 789241\| Záborná\| CZ0612\| Jihlava\| 587231\| Zadní Vydří\| OA\| 700568\| Zadní Vydří\| CZ0612\| Jihlava\| 588270\| Žatec\| OA\| 794945\| Žatec na Moravě\| CZ0612\| Jihlava\| 588211\| Zbilidy\| HA\| 791458\| Zbilidy\| CZ0612\| Jihlava\| 588229\| Zbinohy\| HA\| 791466\| Zbinohy\| CZ0612\| Jihlava\| 588245\| Zdeňkov\| HB\| 792292\| Zdeňkov\| CZ0612\| Jihlava\| 588288\| Ždírec\| OB\| 795607\| Ždírec na Moravě\| CZ0612\| Jihlava\| 588253\| Zhoř\| OA\| 792926\| Zhoř u Jihlavy\| CZ0612\| Jihlava\| 588261\| Zvolenovice\| OA\| 794112\| Zvolenovice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 509388\| Arneštovice\| OA\| 600415\| Arneštovice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561118\| Bácovice\| OA\| 600725\| Bácovice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561126\| Bělá\| HA\| 601586\| Bělá u Horní Cerekve\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547549\| Bohdalín\| HA\| 606065\| Bohdalín\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561240\| Bořetice\| OA\| 608149\| Bořetice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 509418\| Bořetín\| HB\| 608173\| Bořetín\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547581\| Božejov\| HA\| 608777\| Božejov\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547603\| Bratřice\| OB\| 609692\| Bratřice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547638\| Budíkov\| OA\| 615358\| Budíkov\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0613\| Pelhřimov\| 561312\| Buřenice\| OA\| 616214\| Buřenice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561312\| Buřenice\| OA\| 616231\| Kyjov u Buřenic\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561312\| Buřenice\| OA\| 616249\| Radějov u Buřenic\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561801\| Bystrá\| OA\| 616621\| Bystrá\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547689\| Čáslavsko\| OB\| 618527\| Čáslavsko\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547689\| Čáslavsko\| OB\| 618551\| Štědrovice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547719\| Častrov\| HA\| 618705\| Častrov\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547719\| Častrov\| HA\| 618691\| Ctiboř u Častrova\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547719\| Častrov\| HA\| 618713\| Jakubín\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547719\| Častrov\| HA\| 618721\| Metánov\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547719\| Častrov\| HA\| 618730\| Pelec\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547735\| Čejov\| OA\| 619043\| Čejov\| CZ0613\| Pelhřimov\| 529826\| Čelistná\| HA\| 619388\| Čelistná\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561142\| Černov\| HA\| 620521\| Černov\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547760\| Černovice\| HA\| 602353\| Benešov\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547760\| Černovice\| HA\| 620530\| Černovice u Tábora\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547760\| Černovice\| HA\| 626830\| Dobešov u Černovic\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547760\| Černovice\| HA\| 758027\| Střítež u Černovic\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547760\| Černovice\| HA\| 620564\| Svatava u Černovic\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547760\| Černovice\| HA\| 626864\| Vlkosovice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547778\| Červená Řečice\| OA\| 620718\| Červená Řečice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547778\| Červená Řečice\| OA\| 600733\| Milotičky\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547778\| Červená Řečice\| OA\| 725731\| Popelištná\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547778\| Červená Řečice\| OA\| 765503\| Těchoraz\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547778\| Červená Řečice\| OA\| 725749\| Zmišovice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547662\| Cetoraz\| OA\| 617679\| Cetoraz\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561321\| Chyšná\| OA\| 692131\| Chyšná\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561339\| Chýstovice\| OB\| 655490\| Chýstovice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 598704\| Čížkov\| HA\| 624063\| Čížkov\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561924\| Dehtáře\| OA\| 625370\| Dehtáře\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561924\| Dehtáře\| OA\| 625388\| Milotice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561924\| Dehtáře\| OA\| 625396\| Onšovice u Dehtářů\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561924\| Dehtáře\| OA\| 625400\| Vadčice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561932\| Dobrá Voda\| HA\| 626996\| Dobrá Voda u Pelhřimova\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0613\| Pelhřimov\| 561932\| Dobrá Voda\| HA\| 627011\| Rohovka\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561762\| Dobrá Voda u Pacova\| HA\| 627119\| Dobrá Voda u Pacova\| CZ0613\| Pelhřimov\| 551546\| Dubovice\| OA\| 633691\| Dubovice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 529869\| Důl\| OA\| 726290\| Důl\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561754\| Eš\| OA\| 634433\| Eš\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547883\| Hojanovice\| OA\| 640638\| Hojanovice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561096\| Hojovice\| OB\| 640719\| Hojovice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547948\| Hořepník\| OA\| 645061\| Březina u Hořepníku\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547948\| Hořepník\| OA\| 645079\| Hořepník\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547948\| Hořepník\| OA\| 775568\| Mašovice u Hořepníku\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547956\| Hořice\| OA\| 645150\| Hořice u Humpolce\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547956\| Hořice\| OA\| 648493\| Hroznětice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547913\| Horní Cerekev\| HA\| 653942\| Chrástov u Horní Cerekve\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547913\| Horní Cerekev\| HA\| 642681\| Horní Cerekev\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547913\| Horní Cerekev\| HA\| 648981\| Hříběcí\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547913\| Horní Cerekev\| HA\| 766682\| Těšenov\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547913\| Horní Cerekev\| HA\| 771741\| Turovka\| CZ0613\| Pelhřimov\| 551589\| Horní Rápotice\| OA\| 643963\| Horní Rápotice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547930\| Horní Ves\| HA\| 644552\| Horní Ves\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547999\| Humpolec\| OA\| 640069\| Hněvkovice u Humpolce\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547999\| Humpolec\| OA\| 649325\| Humpolec\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547999\| Humpolec\| OA\| 666181\| Kletečná u Humpolce\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547999\| Humpolec\| OA\| 674028\| Krasoňov\| HA CZ0613\| Pelhřimov\| 547999\| Humpolec\| OA\| 681342\| Lhotka u Humpolce\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547999\| Humpolec\| OA\| 719943\| Petrovice u Humpolce\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547999\| Humpolec\| OA\| 721221\| Plačkov\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547999\| Humpolec\| OA\| 649406\| Rozkoš u Humpolce\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547999\| Humpolec\| OA\| 760587\| Světlice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547999\| Humpolec\| OA\| 649414\| Vilémov u Humpolce\| HA CZ0613\| Pelhřimov\| 561461\| Jankov\| HA\| 656798\| Jankov u Pelhřimova\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548073\| Ježov\| OA\| 659495\| Ježov nad Želivkou\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548081\| Jiřice\| OA\| 661040\| Jiřice u Humpolce\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548081\| Jiřice\| OA\| 752819\| Speřice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548090\| Kaliště\| OA\| 641537\| Holušice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0613\| Pelhřimov\| 548090\| Kaliště\| OA\| 662241\| Kaliště\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548090\| Kaliště\| OA\| 723819\| Podivice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548103\| Kámen\| OB\| 662348\| Kámen u Pacova\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548103\| Kámen\| OB\| 662356\| Nízká Lhota\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548111\| Kamenice nad Lipou\| HA\| 662577\| Kamenice nad Lipou\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548111\| Kamenice nad Lipou\| HA\| 733008\| Pravíkov\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548120\| Kejžlice\| OA\| 664731\| Kejžlice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548146\| Koberovice\| OA\| 667242\| Koberovice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548146\| Koberovice\| OA\| 641545\| Lísky u Holušic\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548146\| Koberovice\| OA\| 686395\| Lohenice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 598712\| Kojčice\| OA\| 667838\| Kojčice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548162\| Komorovice\| OA\| 668851\| Komorovice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548171\| Košetice\| OB\| 670758\| Košetice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561371\| Krasíkovice\| OA\| 673218\| Krasíkovice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548201\| Křeč\| HA\| 675491\| Křeč\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548219\| Křelovice\| OA\| 623717\| Číhovice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548219\| Křelovice\| OA\| 675644\| Jiřičky\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548219\| Křelovice\| OA\| 675652\| Křelovice u Pelhřimova\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548219\| Křelovice\| OA\| 607070\| Poříčí u Bolechova\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548227\| Křešín\| OA\| 676136\| Kramolín u Křešína\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548227\| Křešín\| OA\| 676144\| Křešín u Pacova\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548235\| Leskovice\| HA\| 680036\| Leskovice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 562041\| Lesná\| OA\| 778362\| Lesná u Velké Chyšky\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561282\| Lhota-Vlasenice\| HA\| 681172\| Lhota u Kamenice nad Lipou\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561282\| Lhota-Vlasenice\| HA\| 783315\| Vlasenice u Kamenice nad Lipou\| CZ0613\| Pelhřimov\| 598721\| Libkova Voda\| OA\| 682951\| Libkova Voda\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561100\| Lidmaň\| HA\| 683728\| Lidmaň\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561100\| Lidmaň\| HA\| 683736\| Lidmaňka\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561266\| Litohošť\| OA\| 775584\| Litohošť\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548332\| Lukavec\| HA\| 688771\| Lukavec u Pacova\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548332\| Lukavec\| HA\| 688789\| Týmova Ves\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548332\| Lukavec\| HA\| 778656\| Velká Ves\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561347\| Martinice u Onšova\| OA\| 692140\| Martinice u Onšova\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561347\| Martinice u Onšova\| OA\| 692158\| Skoranovice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0613\| Pelhřimov\| 548367\| Mezilesí\| OA\| 693669\| Mezilesí\| CZ0613\| Pelhřimov\| 529834\| Mezná\| HA\| 693774\| Mezná u Pelhřimova\| CZ0613\| Pelhřimov\| 529834\| Mezná\| HA\| 693782\| Vratišov u Mezné\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548383\| Mladé Bříště\| OA\| 696765\| Mladé Bříště\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548383\| Mladé Bříště\| OA\| 789950\| Záhoří u Humpolce\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548391\| Mnich\| HA\| 655066\| Chválkov u Kamenice nad Lipou\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548391\| Mnich\| HA\| 697419\| Mirotín\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548391\| Mnich\| HA\| 697427\| Mnich\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548405\| Moraveč\| HA\| 698580\| Moraveč\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561819\| Mysletín\| OA\| 700576\| Mysletín\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561177\| Nová Buková\| HA\| 704954\| Nová Buková\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548456\| Nová Cerekev\| OA\| 618616\| Částkovice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548456\| Nová Cerekev\| OA\| 651893\| Chmelná u Pelhřimova\| HA CZ0613\| Pelhřimov\| 548456\| Nová Cerekev\| OA\| 691771\| Markvarec u Nové Cerekve\| HA CZ0613\| Pelhřimov\| 548456\| Nová Cerekev\| OA\| 651907\| Myslov\| HA CZ0613\| Pelhřimov\| 548456\| Nová Cerekev\| OA\| 705012\| Nová Cerekev\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548456\| Nová Cerekev\| OA\| 733202\| Proseč-Obořiště\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548456\| Nová Cerekev\| OA\| 705021\| Stanovice u Nové Cerekve\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548464\| Nový Rychnov\| HA\| 618985\| Čejkov\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548464\| Nový Rychnov\| HA\| 707881\| Nový Rychnov\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548464\| Nový Rychnov\| HA\| 745430\| Řeženčice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548464\| Nový Rychnov\| HA\| 746215\| Sázava pod Křemešníkem\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548472\| Obrataň\| HA\| 708691\| Bezděčín u Obrataně\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548472\| Obrataň\| HA\| 708704\| Hrobská Zahrádka\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548472\| Obrataň\| HA\| 782386\| Moudrov\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548472\| Obrataň\| HA\| 708712\| Obrataň\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548472\| Obrataň\| HA\| 708721\| Šimpach\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548472\| Obrataň\| HA\| 758787\| Sudkův Důl\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548472\| Obrataň\| HA\| 782394\| Vintířov\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561967\| Olešná\| OA\| 710211\| Chválov u Pelhřimova\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561967\| Olešná\| OA\| 710229\| Olešná u Pelhřimova\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561967\| Olešná\| OA\| 710237\| Plevnice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561967\| Olešná\| OA\| 710245\| Řemenov\| CZ0613\| Pelhřimov\| 537691\| Ondřejov\| OA\| 711292\| Ondřejov u Pelhřimova\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0613\| Pelhřimov\| 548502\| Onšov\| OA\| 711349\| Chlovy\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548502\| Onšov\| OA\| 711357\| Onšov\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548502\| Onšov\| OA\| 711365\| Těškovice u Onšova\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548511\| Pacov\| OA\| 792934\| Bedřichov u Zhořce\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548511\| Pacov\| OA\| 659207\| Jetřichovec\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548511\| Pacov\| OA\| 717215\| Pacov\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548511\| Pacov\| OA\| 741574\| Roučkovice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548511\| Pacov\| OA\| 792942\| Velká Rovná\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548511\| Pacov\| OA\| 792951\| Zhoř u Pacova\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561916\| Pavlov\| OA\| 718360\| Pavlov u Rynárce\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547492\| Pelhřimov\| OA\| 646300\| Benátky u Houserovky\| HA CZ0613\| Pelhřimov\| 547492\| Pelhřimov\| OA\| 684040\| Bitětice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547492\| Pelhřimov\| OA\| 618314\| Čakovice u Pelhřimova\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547492\| Pelhřimov\| OA\| 655392\| Chvojnov\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547492\| Pelhřimov\| OA\| 640247\| Hodějovice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547492\| Pelhřimov\| OA\| 646318\| Houserovka\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547492\| Pelhřimov\| OA\| 646326\| Janovice u Houserovky\| HA CZ0613\| Pelhřimov\| 547492\| Pelhřimov\| OA\| 756920\| Jelcovy Lhotky\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547492\| Pelhřimov\| OA\| 680460\| Lešov\| HA CZ0613\| Pelhřimov\| 547492\| Pelhřimov\| OA\| 684058\| Lipice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547492\| Pelhřimov\| OA\| 700711\| Myslotín\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547492\| Pelhřimov\| OA\| 703192\| Nemojov\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547492\| Pelhřimov\| OA\| 646334\| Ostrovec u Houserovky\| HA CZ0613\| Pelhřimov\| 547492\| Pelhřimov\| OA\| 684066\| Pejškov\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547492\| Pelhřimov\| OA\| 718912\| Pelhřimov\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547492\| Pelhřimov\| OA\| 673226\| Pobistrýce\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547492\| Pelhřimov\| OA\| 673234\| Radětín\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547492\| Pelhřimov\| OA\| 738158\| Radňov u Rynárce\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547492\| Pelhřimov\| OA\| 748862\| Skrýšov u Pelhřimova\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547492\| Pelhřimov\| OA\| 667846\| Služátky u Pelhřimova\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547492\| Pelhřimov\| OA\| 755095\| Starý Pelhřimov\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547492\| Pelhřimov\| OA\| 756938\| Strměchy\| HA CZ0613\| Pelhřimov\| 547492\| Pelhřimov\| OA\| 783323\| Vlásenice u Pelhřimova\| CZ0613\| Pelhřimov\| 547492\| Pelhřimov\| OA\| 619396\| Vlásenice-Drbohlavy\| HA NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0613\| Pelhřimov\| 548545\| Píšť\| OB\| 721051\| Píšť u Humpolce\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548545\| Píšť\| OB\| 721069\| Vranice u Humpolce\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548561\| Počátky\| HA\| 722979\| Heřmaneč u Počátek\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548561\| Počátky\| HA\| 722987\| Horní Vilímeč\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548561\| Počátky\| HA\| 722995\| Léskovec\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548561\| Počátky\| HA\| 723002\| Počátky\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548561\| Počátky\| HA\| 723011\| Prostý\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548561\| Počátky\| HA\| 723037\| Vesce u Počátek\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561436\| Polesí\| HA\| 725242\| Polesí u Počátek\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548600\| Pošná\| OA\| 726320\| Pošná\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548600\| Pošná\| OA\| 726338\| Proseč u Pošné\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548600\| Pošná\| OA\| 775606\| Zahrádka u Pošné\| CZ0613\| Pelhřimov\| 537829\| Proseč\| OA\| 733156\| Proseč u Humpolce\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561941\| Proseč pod Křemešníkem\| HA\| 733253\| Proseč pod Křemešníkem\| CZ0613\| Pelhřimov\| 598755\| Putimov\| OA\| 736996\| Putimov\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548715\| Řečice\| OA\| 744867\| Křepiny\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548715\| Řečice\| OA\| 744859\| Řečice u Humpolce\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561789\| Rodinov\| OA\| 740276\| Rodinov\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561274\| Rovná\| OA\| 645087\| Rovná u Hořepníku\| CZ0613\| Pelhřimov\| 562009\| Rynárec\| OA\| 744646\| Rynárec\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548731\| Salačova Lhota\| OA\| 745936\| Salačova Lhota\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548740\| Samšín\| OB\| 734098\| Přáslavice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548740\| Samšín\| OB\| 746045\| Samšín\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548766\| Sedlice\| OA\| 746878\| Sedlice u Želivi\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548774\| Senožaty\| OB\| 747548\| Nečice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548774\| Senožaty\| OB\| 747564\| Senožaty\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548774\| Senožaty\| OB\| 771431\| Tukleky\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561843\| Staré Bříště\| OA\| 754129\| Staré Bříště\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561452\| Stojčín\| HA\| 723029\| Stojčín\| CZ0613\| Pelhřimov\| 537594\| Střítež\| HA\| 757993\| Bor u Božejova\| CZ0613\| Pelhřimov\| 537594\| Střítež\| HA\| 758001\| Krumvald\| CZ0613\| Pelhřimov\| 537594\| Střítež\| HA\| 758019\| Střítež u Božejova\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561487\| Střítež pod Křemešníkem\| OA\| 757985\| Střítež pod Křemešníkem\| CZ0613\| Pelhřimov\| 598763\| Svépravice\| OA\| 760293\| Svépravice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0613\| Pelhřimov\| 598771\| Syrov\| OA\| 747572\| Syrov\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561355\| Těchobuz\| OA\| 765449\| Těchobuz\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548936\| Těmice\| HA\| 765821\| Babin\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548936\| Těmice\| HA\| 765848\| Dráchov u Těmic\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548936\| Těmice\| HA\| 765830\| Drahoňov\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548936\| Těmice\| HA\| 765864\| Těmice u Kamenice nad Lipou\| CZ0613\| Pelhřimov\| 537608\| Ústrašín\| OA\| 775444\| Ústrašín\| CZ0613\| Pelhřimov\| 548987\| Útěchovice\| OA\| 775576\| Útěchovice u Hořepníku\| CZ0613\| Pelhřimov\| 562033\| Útěchovice pod Stražištěm\| HA\| 778371\| Útěchovice pod Stražištěm\| CZ0613\| Pelhřimov\| 537730\| Útěchovičky\| OA\| 775592\| Útěchovičky\| CZ0613\| Pelhřimov\| 549002\| Včelnička\| HB\| 777391\| Včelnička\| CZ0613\| Pelhřimov\| 549011\| Velká Chyška\| OA\| 778389\| Velká Chyška\| CZ0613\| Pelhřimov\| 549045\| Velký Rybník\| OA\| 779717\| Velký Rybník u Humpolce\| CZ0613\| Pelhřimov\| 549053\| Veselá\| HA\| 780511\| Veselá u Častrova\| CZ0613\| Pelhřimov\| 549061\| Věžná\| OA\| 609897\| Brná\| CZ0613\| Pelhřimov\| 549061\| Věžná\| OA\| 781355\| Věžná\| CZ0613\| Pelhřimov\| 549126\| Vojslavice\| OA\| 784621\| Vojslavice nad Želivkou\| CZ0613\| Pelhřimov\| 599239\| Vokov\| OA\| 744654\| Vokov u Rynárce\| CZ0613\| Pelhřimov\| 549134\| Vyklantice\| OA\| 787591\| Vyklantice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 549142\| Vyskytná\| HA\| 609358\| Branišov pod Křemešníkem\| CZ0613\| Pelhřimov\| 549142\| Vyskytná\| HA\| 618683\| Sedliště u Častonína\| CZ0613\| Pelhřimov\| 549142\| Vyskytná\| HA\| 787752\| Vyskytná\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561771\| Vysoká Lhota\| HA\| 788040\| Vysoká Lhota\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561797\| Vystrkov\| OA\| 668869\| Vystrkov u Humpolce\| CZ0613\| Pelhřimov\| 549177\| Zachotín\| OA\| 618675\| Častonín\| CZ0613\| Pelhřimov\| 549177\| Zachotín\| OA\| 790311\| Zachotín\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561975\| Zajíčkov\| OA\| 790435\| Zajíčkov\| CZ0613\| Pelhřimov\| 549215\| Želiv\| OA\| 607061\| Bolechov\| CZ0613\| Pelhřimov\| 549215\| Želiv\| OA\| 612944\| Brtná\| CZ0613\| Pelhřimov\| 549215\| Želiv\| OA\| 681270\| Lhotice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 549215\| Želiv\| OA\| 782840\| Lískovice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 549215\| Želiv\| OA\| 681288\| Miletín u Humpolce\| CZ0613\| Pelhřimov\| 549215\| Želiv\| OA\| 782858\| Vitice u Humpolce\| CZ0613\| Pelhřimov\| 549215\| Želiv\| OA\| 782866\| Vřesník\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0613\| Pelhřimov\| 549215\| Želiv\| OA\| 796271\| Želiv\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561363\| Zhořec\| OA\| 792969\| Zhořec u Pacova\| CZ0613\| Pelhřimov\| 561908\| Žirov\| OA\| 797138\| Žirov\| CZ0613\| Pelhřimov\| 549231\| Žirovnice\| OA\| 797146\| Cholunná\| CZ0613\| Pelhřimov\| 549231\| Žirovnice\| OA\| 685348\| Lítkovice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 549231\| Žirovnice\| OA\| 763977\| Štítné\| CZ0613\| Pelhřimov\| 549231\| Žirovnice\| OA\| 756199\| Stranná u Žirovnice\| HA CZ0613\| Pelhřimov\| 549231\| Žirovnice\| OA\| 783625\| Vlčetín\| CZ0613\| Pelhřimov\| 549231\| Žirovnice\| OA\| 797154\| Žirovnice\| CZ0613\| Pelhřimov\| 598666\| Zlátenka\| HA\| 793205\| Zlátenka\| CZ0614\| Třebíč\| 590274\| Babice\| OB\| 600636\| Babice u Lesonic\| CZ0614\| Třebíč\| 590274\| Babice\| OB\| 600644\| Bolíkovice\| CZ0614\| Třebíč\| 590304\| Benetice\| OA\| 602566\| Benetice\| CZ0614\| Třebíč\| 590304\| Benetice\| OA\| 602574\| Věstoňovice\| CZ0614\| Třebíč\| 590347\| Bochovice\| OA\| 606812\| Batouchovice\| CZ0614\| Třebíč\| 590347\| Bochovice\| OA\| 606821\| Bochovice\| CZ0614\| Třebíč\| 590363\| Bransouze\| OA\| 609471\| Bransouze\| CZ0614\| Třebíč\| 590371\| Brtnička\| HA\| 612979\| Brtnička\| CZ0614\| Třebíč\| 590401\| Budišov\| OB\| 615463\| Budišov\| CZ0614\| Třebíč\| 590410\| Budkov\| OA\| 615587\| Budkov\| CZ0614\| Třebíč\| 590436\| Čáslavice\| OA\| 618501\| Čáslavice\| CZ0614\| Třebíč\| 590444\| Čechočovice\| OA\| 618837\| Čechočovice\| CZ0614\| Třebíč\| 590452\| Čechtín\| OA\| 618918\| Čechtín\| CZ0614\| Třebíč\| 590461\| Červená Lhota\| OA\| 620700\| Červená Lhota\| CZ0614\| Třebíč\| 590703\| Chlístov\| OA\| 651338\| Chlístov u Rokytnice nad Rokytnou\| CZ0614\| Třebíč\| 590711\| Chlum\| OA\| 651591\| Chlum nad Jihlavou\| CZ0614\| Třebíč\| 590487\| Číchov\| OA\| 623750\| Brtnický Číchov\| CZ0614\| Třebíč\| 590487\| Číchov\| OA\| 623768\| Třebíčský Číchov\| CZ0614\| Třebíč\| 590428\| Cidlina\| HA\| 617733\| Cidlina na Moravě\| CZ0614\| Třebíč\| 590479\| Číhalín\| OA\| 623563\| Číhalín\| CZ0614\| Třebíč\| 590495\| Čikov\| OB\| 623784\| Čikov\| CZ0614\| Třebíč\| 590592\| Heraltice\| OA\| 638366\| Heraltice\| CZ0614\| Třebíč\| 590622\| Hodov\| OA\| 640611\| Hodov\| CZ0614\| Třebíč\| 590631\| Horní Heřmanice\| OA\| 642932\| Horní Heřmanice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0614\| Třebíč\| 550612\| Horní Smrčné\| HA\| 738506\| Horní Smrčné\| CZ0614\| Třebíč\| 590657\| Horní Vilémovice\| OA\| 644587\| Horní Vilémovice\| CZ0614\| Třebíč\| 550639\| Hroznatín\| OA\| 743259\| Hroznatín\| CZ0614\| Třebíč\| 590681\| Hrutov\| OA\| 648876\| Hrutov\| CZ0614\| Třebíč\| 590690\| Hvězdoňovice\| OA\| 650188\| Hvězdoňovice\| CZ0614\| Třebíč\| 590762\| Jasenice\| OB\| 657654\| Jasenice\| CZ0614\| Třebíč\| 590801\| Kamenná\| OB\| 662763\| Kamenná nad Oslavou\| CZ0614\| Třebíč\| 590801\| Kamenná\| OB\| 662771\| Klementice\| CZ0614\| Třebíč\| 590835\| Klučov\| SX\| 666661\| Klučov\| CZ0614\| Třebíč\| 590843\| Kněžice\| OA\| 666998\| Brodce\| CZ0614\| Třebíč\| 590843\| Kněžice\| OA\| 667005\| Kněžice u Třebíče\| CZ0614\| Třebíč\| 590843\| Kněžice\| OA\| 667013\| Rychlov u Kněžic\| CZ0614\| Třebíč\| 590843\| Kněžice\| OA\| 667030\| Víska u Kněžic\| CZ0614\| Třebíč\| 590851\| Kojatice\| \| 667811\| Velký Újezd u Kojatic\| S CZ0614\| Třebíč\| 510645\| Kojatín\| OB\| 751219\| Kojatín\| CZ0614\| Třebíč\| 590878\| Komárovice\| OA\| 668737\| Komárovice u Moravských Budějovic\| CZ0614\| Třebíč\| 590908\| Kouty\| OA\| 671274\| Kouty u Třebíče\| CZ0614\| Třebíč\| 545309\| Kožichovice\| SX\| 672050\| Kožichovice\| CZ0614\| Třebíč\| 550710\| Krahulov\| OB\| 672220\| Krahulov\| CZ0614\| Třebíč\| 590975\| Krokočín\| OB\| 674826\| Krokočín\| CZ0614\| Třebíč\| 590983\| Lesná\| HA\| 680168\| Lesná u Želetavy\| CZ0614\| Třebíč\| 590991\| Lesní Jakubov\| OA\| 680206\| Lesní Jakubov\| CZ0614\| Třebíč\| 587605\| Lomy\| OA\| 686816\| Lomy u Jemnice\| CZ0614\| Třebíč\| 591114\| Markvartice\| OA\| 691887\| Markvartice u Třebíče\| CZ0614\| Třebíč\| 591122\| Mastník\| OA\| 692239\| Mastník\| CZ0614\| Třebíč\| 591149\| Meziříčko\| OB\| 693766\| Meziříčko u Moravských Budějovic\| CZ0614\| Třebíč\| 550779\| Naloučany\| OA\| 701467\| Naloučany\| CZ0614\| Třebíč\| 591211\| Náměšť nad Oslavou\| OB\| 658146\| Jedov\| CZ0614\| Třebíč\| 591211\| Náměšť nad Oslavou\| OB\| 701564\| Náměšť nad Oslavou\| CZ0614\| Třebíč\| 591211\| Náměšť nad Oslavou\| OB\| 716618\| Otradice\| CZ0614\| Třebíč\| 591211\| Náměšť nad Oslavou\| OB\| 793396\| Zňátky\| CZ0614\| Třebíč\| 591220\| Nárameč\| OB\| 701599\| Nárameč\| CZ0614\| Třebíč\| 591246\| Nová Ves\| OA\| 705683\| Nová Ves u Třebíče\| CZ0614\| Třebíč\| 591262\| Nový Telečkov\| OA\| 708003\| Nový Telečkov\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0614\| Třebíč\| 510980\| Ocmanice\| OA\| 708887\| Ocmanice\| CZ0614\| Třebíč\| 591297\| Okarec\| OB\| 709450\| Okarec\| CZ0614\| Třebíč\| 546933\| Okřešice\| OA\| 615391\| Okřešice u Třebíče\| CZ0614\| Třebíč\| 591301\| Okříšky\| OA\| 798762\| Nové Petrovice\| CZ0614\| Třebíč\| 591301\| Okříšky\| OA\| 709778\| Okříšky\| CZ0614\| Třebíč\| 591319\| Opatov\| HA\| 711471\| Opatov na Moravě\| CZ0614\| Třebíč\| 511412\| Oslavička\| OA\| 708011\| Oslavička\| CZ0614\| Třebíč\| 591360\| Petrovice\| OA\| 720160\| Petrovice u Třebíče\| CZ0614\| Třebíč\| 591378\| Petrůvky\| S\| 720402\| Petrůvky\| CZ0614\| Třebíč\| 550370\| Pokojovice\| OA\| 638382\| Pokojovice\| CZ0614\| Třebíč\| 591416\| Pozďatín\| OA\| 726842\| Pozďatín\| CZ0614\| Třebíč\| 591424\| Přeckov\| OA\| 734161\| Přeckov\| CZ0614\| Třebíč\| 591432\| Předín\| HA\| 734250\| Hory u Předína\| CZ0614\| Třebíč\| 591432\| Předín\| HA\| 734268\| Předín\| CZ0614\| Třebíč\| 591459\| Přibyslavice\| OA\| 735809\| Přibyslavice nad Jihlavou\| CZ0614\| Třebíč\| 591505\| Pyšel\| OA\| 737003\| Pyšel\| CZ0614\| Třebíč\| 591505\| Pyšel\| OA\| 737011\| Vaneč\| CZ0614\| Třebíč\| 550493\| Radkovice u Budče\| OB\| 738034\| Radkovice u Budče\| CZ0614\| Třebíč\| 591556\| Radonín\| OA\| 738301\| Radonín\| CZ0614\| Třebíč\| 591564\| Radošov\| OA\| 738514\| Radošov\| CZ0614\| Třebíč\| 591581\| Rapotice\| OB\| 739324\| Rapotice\| CZ0614\| Třebíč\| 591645\| Římov\| OA\| 745731\| Římov na Moravě\| CZ0614\| Třebíč\| 591602\| Rohy\| OA\| 740535\| Rohy\| CZ0614\| Třebíč\| 591611\| Rokytnice nad Rokytnou\| OB\| 740993\| Rokytnice nad Rokytnou\| CZ0614\| Třebíč\| 591637\| Rudíkov\| OA\| 743267\| Rudíkov\| CZ0614\| Třebíč\| 591700\| Slavičky\| SX\| 750093\| Okrašovice\| CZ0614\| Třebíč\| 591700\| Slavičky\| SX\| 750107\| Pozďátky\| CZ0614\| Třebíč\| 591700\| Slavičky\| SX\| 750115\| Slavičky\| CZ0614\| Třebíč\| 591742\| Stařeč\| OA\| 755257\| Kracovice\| CZ0614\| Třebíč\| 591742\| Stařeč\| OA\| 755265\| Stařeč\| CZ0614\| Třebíč\| 591815\| Štěměchy\| HA\| 763314\| Štěměchy\| CZ0614\| Třebíč\| 591823\| Štěpkov\| OA\| 763519\| Štěpkov\| CZ0614\| Třebíč\| 591777\| Studnice\| OA\| 758582\| Studnice\| CZ0614\| Třebíč\| 591793\| Svatoslav\| HA\| 760111\| Svatoslav u Třebíče\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0614\| Třebíč\| 591831\| Tasov\| OA\| 765104\| Tasov\| CZ0614\| Třebíč\| 590266\| Třebíč\| \| 615382\| Budíkovice\| OA CZ0614\| Třebíč\| 590266\| Třebíč\| \| 722944\| Pocoucov\| OA CZ0614\| Třebíč\| 590266\| Třebíč\| \| 737305\| Račerovice\| OA CZ0614\| Třebíč\| 590266\| Třebíč\| \| 769886\| Řípov\| OA CZ0614\| Třebíč\| 590266\| Třebíč\| \| 752185\| Sokolí\| OA CZ0614\| Třebíč\| 591840\| Trnava\| OA\| 768286\| Trnava u Třebíče\| CZ0614\| Třebíč\| 587699\| Valdíkov\| OB\| 701602\| Valdíkov\| CZ0614\| Třebíč\| 511242\| Vícenice u Náměště nad Oslavou\| OB\| 781487\| Vícenice u Náměště nad Oslavou\| CZ0614\| Třebíč\| 591904\| Vladislav\| OB\| 783226\| Hostákov\| CZ0614\| Třebíč\| 591904\| Vladislav\| OB\| 623903\| Střížov u Třebíče\| CZ0614\| Třebíč\| 591904\| Vladislav\| OB\| 783234\| Vladislav\| CZ0614\| Třebíč\| 591912\| Vlčatín\| OA\| 783617\| Vlčatín\| CZ0614\| Třebíč\| 591947\| Zahrádka\| OB\| 790214\| Častotice\| CZ0614\| Třebíč\| 591947\| Zahrádka\| OB\| 790222\| Zahrádka na Moravě\| CZ0614\| Třebíč\| 591963\| Zašovice\| HA\| 791172\| Nová Brtnice\| CZ0614\| Třebíč\| 591963\| Zašovice\| HA\| 791181\| Zašovice\| CZ0614\| Třebíč\| 591998\| Želetava\| HA\| 795976\| Bítovánky\| CZ0614\| Třebíč\| 591998\| Želetava\| HA\| 795984\| Horky u Želetavy\| CZ0614\| Třebíč\| 591998\| Želetava\| HA\| 795992\| Šašovice\| CZ0614\| Třebíč\| 591998\| Želetava\| HA\| 796000\| Želetava\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595217\| Baliny\| HA\| 600849\| Baliny\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595241\| Blažkov\| OA\| 605557\| Blažkov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595241\| Blažkov\| OA\| 605565\| Dolní Rozsíčka\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595250\| Blízkov\| OA\| 605603\| Blízkov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595250\| Blízkov\| OA\| 605611\| Dědkov\| HA CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595268\| Bobrová\| OA\| 605859\| Dolní Bobrová\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595268\| Bobrová\| OA\| 605867\| Horní Bobrová\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595276\| Bobrůvka\| OA\| 605883\| Bobrůvka\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595284\| Bohdalec\| OA\| 606022\| Bohdalec\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595292\| Bohdalov\| HA\| 606081\| Bohdalov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595292\| Bohdalov\| HA\| 606090\| Chroustov u Bohdalova\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595306\| Bohuňov\| HA\| 606405\| Bohuňov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595306\| Bohuňov\| HA\| 606413\| Janovičky u Bohuňova\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595322\| Borovnice\| HA\| 607886\| Borovnice u Jimramova\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595641\| Bory\| OA\| 628719\| Dolní Bory\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595641\| Bory\| OA\| 642479\| Horní Bory\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595349\| Březejc\| OA\| 613860\| Březejc\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595357\| Březí\| OB\| 613916\| Březí u Osové Bítýšky\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595357\| Březí\| OB\| 613924\| Ondrušky\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595365\| Březí nad Oslavou\| OB\| 613932\| Březí nad Oslavou\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595381\| Březské\| OA\| 614807\| Březské\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595390\| Budeč\| OA\| 615226\| Budeč u Žďáru nad Sázavou\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595403\| Bukov\| OA\| 615757\| Bukov na Moravě\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595420\| Býšovec\| HA\| 617211\| Býšovec\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595420\| Býšovec\| HA\| 617229\| Smrček\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595411\| Bystřice nad Pernštejnem\| OA\| 617008\| Bratrušín\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595411\| Bystřice nad Pernštejnem\| OA\| 616958\| Bystřice nad Pernštejnem\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595411\| Bystřice nad Pernštejnem\| OA\| 742201\| Divišov\| HA CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595411\| Bystřice nad Pernštejnem\| OA\| 630616\| Domanín u Bystřice nad Pernštejnem\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595411\| Bystřice nad Pernštejnem\| OA\| 617075\| Domanínek\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595411\| Bystřice nad Pernštejnem\| OA\| 616982\| Dvořiště u Bystřice nad Pernštejnem\| HA CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595411\| Bystřice nad Pernštejnem\| OA\| 794970\| Karasín\| HA CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595411\| Bystřice nad Pernštejnem\| OA\| 680257\| Kozlov u Lesoňovic\| HA CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595411\| Bystřice nad Pernštejnem\| OA\| 680265\| Lesoňovice\| HA CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595411\| Bystřice nad Pernštejnem\| OA\| 680273\| Pivonice u Lesoňovic\| HA CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595411\| Bystřice nad Pernštejnem\| OA\| 742210\| Rovné\| HA CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595411\| Bystřice nad Pernštejnem\| OA\| 720747\| Vítochov\| HA CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595438\| Černá\| OA\| 619809\| Černá\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595438\| Černá\| OA\| 619817\| Milíkov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595713\| Chlumek\| OA\| 651826\| Chlumek\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595721\| Chlumětín\| HA\| 651834\| Chlumětín\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595705\| Chlum-Korouhvice\| HA\| 651605\| Chlum\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595705\| Chlum-Korouhvice\| HA\| 651613\| Korouhvice\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 588016\| Cikháj\| HA\| 760650\| Cikháj\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595454\| Dalečín\| HA\| 624462\| Dalečín\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595454\| Dalečín\| HA\| 624471\| Hluboké u Dalečína\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595454\| Dalečín\| HA\| 624489\| Veselí u Dalečína\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595462\| Daňkovice\| HA\| 624730\| Daňkovice\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595471\| Dlouhé\| OA\| 626619\| Dlouhé na Moravě\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595489\| Dobrá Voda\| OA\| 627062\| Dobrá Voda u Křižanova\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595501\| Dolní Heřmanice\| OA\| 629081\| Dolní Heřmanice\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595501\| Dolní Heřmanice\| OA\| 629090\| Oslava\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595519\| Dolní Libochová\| OA\| 629570\| Dolní Libochová\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595535\| Dolní Rožínka\| OA\| 630098\| Dolní Rožínka\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595535\| Dolní Rožínka\| OA\| 630101\| Horní Rozsíčka\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595578\| Fryšava pod Žákovou horou\| HA\| 635324\| Fryšava pod Žákovou horou\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595586\| Hamry nad Sázavou\| OA\| 637106\| Hamry nad Sázavou\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595586\| Hamry nad Sázavou\| OA\| 637114\| Najdek na Moravě\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595594\| Herálec\| HA\| 638323\| Český Herálec\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595594\| Herálec\| HA\| 638358\| Herálec na Moravě\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595594\| Herálec\| HA\| 638340\| Kocanda\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595608\| Heřmanov\| OA\| 638668\| Heřmanov u Křižanova\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595624\| Hodíškov\| OA\| 640280\| Hodíškov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595659\| Horní Libochová\| OA\| 643343\| Horní Libochová\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595675\| Horní Radslavice\| OA\| 643955\| Horní Radslavice\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595683\| Horní Rožínka\| OA\| 643980\| Horní Rožínka\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595730\| Jabloňov\| OA\| 656259\| Jabloňov u Velkého Meziříčí\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595756\| Jámy\| HA\| 656682\| Jámy\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595748\| Javorek\| HA\| 657719\| Javorek\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595772\| Jimramov\| HA\| 660230\| Jimramov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595772\| Jimramov\| HA\| 660248\| Sedliště u Jimramova\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595772\| Jimramov\| HA\| 660256\| Trhonice\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595772\| Jimramov\| HA\| 660264\| Ubušín\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595802\| Jívoví\| OA\| 661414\| Jívoví\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595811\| Kadolec\| HA\| 661911\| Kadolec\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595829\| Kadov\| HA\| 661970\| Kadov u Sněžného\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595845\| Karlov\| HA\| 663271\| Karlov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595853\| Kněževes\| OA\| 666904\| Kněževes nad Oslavou\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595861\| Koroužné\| HB\| 669580\| Kobylnice nad Svratkou\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595861\| Koroužné\| HB\| 669598\| Koroužné\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595861\| Koroužné\| HB\| 669601\| Švařec\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595870\| Kotlasy\| OA\| 671061\| Kotlasy\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595888\| Kozlov\| OA\| 671738\| Kozlov u Křižanova\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595896\| Krásné\| HA\| 673714\| Krásné nad Svratkou\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595900\| Krásněves\| OA\| 673773\| Krásněves\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 587842\| Křídla\| HB\| 705951\| Křídla\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595918\| Křižánky\| HA\| 676438\| České Křižánky\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595918\| Křižánky\| HA\| 695220\| České Milovy\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595918\| Křižánky\| HA\| 676446\| Moravské Křižánky\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595926\| Křižanov\| OA\| 629561\| Bojanov u Dolní Libochové\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595926\| Křižanov\| OA\| 676454\| Křižanov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595951\| Křoví\| OB\| 676683\| Křoví\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595969\| Kuklík\| HA\| 676993\| Kuklík\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595977\| Kundratice\| OA\| 677183\| Kundratice u Křižanova\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596001\| Kyjov\| HA\| 678546\| Kyjov u Černé\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596019\| Lavičky\| OA\| 679232\| Lavičky\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596019\| Lavičky\| OA\| 679241\| Závist u Velkého Meziříčí\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596035\| Lhotka\| HA\| 681393\| Lhotka u Žďáru nad Sázavou\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596051\| Lísek\| HA\| 684856\| Lhota u Lísku\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596051\| Lísek\| HA\| 684864\| Lísek\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596051\| Lísek\| HA\| 684872\| Vojtěchov u Lísku\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596060\| Líšná\| HA\| 685020\| Líšná\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596086\| Malá Losenice\| HB\| 690147\| Malá Losenice\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596094\| Martinice\| OA\| 692115\| Martinice u Velkého Meziříčí\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596108\| Matějov\| OA\| 692298\| Matějov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596116\| Měřín\| OA\| 693243\| Měřín\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596116\| Měřín\| OA\| 693251\| Pustina u Měřína\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 549835\| Milasín\| OA\| 615765\| Milasín\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 587770\| Milešín\| OA\| 638676\| Milešín\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596132\| Mirošov\| OA\| 695467\| Mirošov u Bobrové\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596141\| Moravec\| OA\| 698539\| Moravec\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596159\| Moravecké Pavlovice\| HA\| 698571\| Moravecké Pavlovice\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596183\| Netín\| OB\| 703915\| Netín\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596183\| Netín\| OB\| 703923\| Záseka\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596205\| Nížkov\| OA\| 704717\| Buková u Nížkova\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596205\| Nížkov\| OA\| 704725\| Nížkov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596205\| Nížkov\| OA\| 704733\| Špinov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596213\| Nová Ves\| OA\| 705691\| Nová Ves u Heřmanova\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596221\| Nová Ves u Nového Města na Moravě\| HA\| 705969\| Nová Ves u Nového Města na Moravě\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 587974\| Nové Dvory\| OA\| 778559\| Nové Dvory u Velké Losenice\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596230\| Nové Město na Moravě\| HA\| 639290\| Hlinné\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596230\| Nové Město na Moravě\| HA\| 661104\| Jiříkovice u Nového Města na Moravě\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596230\| Nové Město na Moravě\| HA\| 706400\| Maršovice u Nového Města na Moravě\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596230\| Nové Město na Moravě\| HA\| 706418\| Nové Město na Moravě\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596230\| Nové Město na Moravě\| HA\| 710326\| Olešná na Moravě\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596230\| Nové Město na Moravě\| HA\| 720186\| Petrovice u Nového Města na Moravě\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596230\| Nové Město na Moravě\| HA\| 706426\| Pohledec\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596230\| Nové Město na Moravě\| HA\| 741086\| Rokytno na Moravě\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596230\| Nové Město na Moravě\| HA\| 750310\| Slavkovice\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596230\| Nové Město na Moravě\| HA\| 741094\| Studnice u Rokytna\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596248\| Nové Sady\| OA\| 706639\| Nové Sady u Velké Bíteše\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596256\| Nové Veselí\| OB\| 706833\| Nové Veselí\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596264\| Nový Jimramov\| HA\| 707597\| Nový Jimramov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596272\| Nyklovice\| HA\| 708224\| Nyklovice\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596281\| Obyčtov\| OA\| 708844\| Obyčtov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596329\| Ořechov\| OA\| 712663\| Ořechov u Křižanova\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596337\| Oslavice\| OA\| 713198\| Oslavice\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596345\| Osová Bítýška\| OA\| 713341\| Osová\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596345\| Osová Bítýška\| OA\| 713350\| Osová Bítýška\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596353\| Osové\| OA\| 713368\| Osové\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596361\| Ostrov nad Oslavou\| OA\| 716006\| Ostrov nad Oslavou\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596361\| Ostrov nad Oslavou\| OA\| 716014\| Suky\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596370\| Otín\| OA\| 716529\| Geršov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596370\| Otín\| OA\| 716537\| Otín u Měřína\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596370\| Otín\| OA\| 716545\| Pohořílky u Otína\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596388\| Pavlínov\| OA\| 693260\| Na Pouštích\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596388\| Pavlínov\| OA\| 718335\| Pavlínov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596396\| Pavlov\| HA\| 718432\| Pavlov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596396\| Pavlov\| HA\| 718441\| Starý Telečkov\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596418\| Petráveč\| OA\| 719668\| Petráveč\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 549916\| Pikárec\| OA\| 698547\| Pikárec\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596434\| Písečné\| HA\| 720739\| Písečné\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596442\| Počítky\| HA\| 723193\| Počítky\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596451\| Poděšín\| OA\| 723657\| Poděšín\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596469\| Podolí\| OA\| 724271\| Podolí nad Bobrůvkou\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596477\| Pokojov\| OA\| 725013\| Pokojov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596485\| Polnička\| HA\| 725501\| Polnička\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596493\| Prosetín\| HA\| 733407\| Brťoví\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596493\| Prosetín\| HA\| 733415\| Čtyři Dvory\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596493\| Prosetín\| HA\| 733423\| Prosetín u Bystřice nad Pernštejnem\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596507\| Račice\| OA\| 737356\| Račice u Dlouhého\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 588059\| Račín\| HA\| 725510\| Račín u Polničky\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596515\| Radenice\| OA\| 737496\| Radenice\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596523\| Radešín\| OA\| 737551\| Radešín nad Bobrůvkou\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596531\| Radešínská Svratka\| OA\| 737569\| Radešínská Svratka\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 549924\| Radkov\| OA\| 698555\| Radkov u Moravce\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596540\| Radňoves\| OA\| 738174\| Radňoves\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596558\| Radňovice\| HA\| 738182\| Radňovice\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596566\| Radostín\| HA\| 738379\| Radostín u Vojnova Městce\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596574\| Radostín nad Oslavou\| OA\| 738387\| Radostín nad Oslavou\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596574\| Radostín nad Oslavou\| OA\| 738395\| Zahradiště\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596680\| Řečice\| OA\| 744883\| Řečice nad Bobrůvkou\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 587737\| Rodkov\| OA\| 630110\| Rodkov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 549941\| Rosička\| HA\| 746258\| Rosička\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596604\| Rousměrov\| OA\| 741973\| Rousměrov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596612\| Rovečné\| HB\| 741981\| Malé Tresné\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596612\| Rovečné\| HB\| 741990\| Rovečné\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596655\| Rožná\| OA\| 742881\| Josefov u Rožné\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596655\| Rožná\| OA\| 742899\| Rožná\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596655\| Rožná\| OA\| 742902\| Zlatkov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596639\| Rozseč\| OA\| 742309\| Rozseč\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596647\| Rozsochy\| OA\| 742406\| Albrechtice u Rozsoch\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596647\| Rozsochy\| OA\| 742414\| Blažejovice u Rozsoch\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596647\| Rozsochy\| OA\| 742422\| Kundratice u Rozsoch\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596647\| Rozsochy\| OA\| 742431\| Rozsochy\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596647\| Rozsochy\| OA\| 742449\| Vojetín u Rozsoch\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596663\| Ruda\| OA\| 743186\| Lhotka u Velkého Meziříčí\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596663\| Ruda\| OA\| 743194\| Ruda u Velkého Meziříčí\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596671\| Rudolec\| HA\| 743453\| Rudolec\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596701\| Sázava\| OA\| 746231\| Česká Mez\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596701\| Sázava\| OA\| 746266\| Sázava u Žďáru nad Sázavou\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 588237\| Sazomín\| OB\| 777153\| Sazomín\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596710\| Sejřek\| HA\| 747114\| Bor u Nedvědice\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596710\| Sejřek\| HA\| 747131\| Sejřek\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596728\| Sirákov\| HA\| 747823\| Sirákov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596736\| Sklené\| HA\| 748251\| Sklené u Žďáru nad Sázavou\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596744\| Sklené nad Oslavou\| OA\| 748269\| Sklené nad Oslavou\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596752\| Skorotice\| HB\| 748498\| Chlébské\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596752\| Skorotice\| HB\| 748501\| Skorotice\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596876\| Škrdlovice\| HA\| 762709\| Škrdlovice\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596761\| Skřinářov\| OA\| 748901\| Skřinářov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596787\| Sněžné\| HA\| 751421\| Blatiny\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596787\| Sněžné\| HA\| 661988\| Krátká\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596787\| Sněžné\| HA\| 751448\| Podlesí u Sněžného\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596787\| Sněžné\| HA\| 661996\| Samotín\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596787\| Sněžné\| HA\| 751456\| Sněžné na Moravě\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596787\| Sněžné\| HA\| 751464\| Vříšť\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596795\| Spělkov\| HA\| 752789\| Spělkov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596884\| Štěpánov nad Svratkou\| HB\| 763446\| Borovec\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596884\| Štěpánov nad Svratkou\| HB\| 763454\| Olešnička\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596884\| Štěpánov nad Svratkou\| HB\| 763462\| Štěpánov nad Svratkou\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596884\| Štěpánov nad Svratkou\| HB\| 763471\| Vrtěžíř\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596809\| Strachujov\| HA\| 755907\| Strachujov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596817\| Stránecká Zhoř\| OA\| 756075\| Frankův Zhořec\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596817\| Stránecká Zhoř\| OA\| 756083\| Kochánov u Stránecké Zhoře\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596817\| Stránecká Zhoř\| OA\| 756091\| Nová Zhoř\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596817\| Stránecká Zhoř\| OA\| 756105\| Stránecká Zhoř\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596825\| Strážek\| OA\| 756474\| Habří\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596825\| Strážek\| OA\| 658235\| Jemnice u Moravce\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596825\| Strážek\| OA\| 756491\| Meziboří\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596825\| Strážek\| OA\| 756504\| Mitrov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596825\| Strážek\| OA\| 756512\| Moravecké Janovice\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596825\| Strážek\| OA\| 756521\| Strážek\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 549886\| Střítež\| HA\| 615773\| Střítež u Bukova\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596833\| Sulkovec\| HA\| 759511\| Polom u Sulkovce\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596833\| Sulkovec\| HA\| 759520\| Sulkovec\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596841\| Světnov\| HA\| 760668\| Světnov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596850\| Sviny\| OA\| 760927\| Sviny u Křižanova\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596868\| Svratka\| HA\| 761532\| Česká Cikánka\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596868\| Svratka\| HA\| 761541\| Moravská Cikánka\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596868\| Svratka\| HA\| 761559\| Moravská Svratka\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596868\| Svratka\| HA\| 761567\| Svratka\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 587753\| Tři Studně\| HA\| 635332\| Tři Studně\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 549959\| Ubušínek\| HA\| 759538\| Ubušínek\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596906\| Uhřínov\| OA\| 773433\| Šeborov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596906\| Uhřínov\| OA\| 773441\| Uhřínov u Velkého Meziříčí\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596914\| Ujčov\| HB\| 773514\| Dolní Čepí\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596914\| Ujčov\| HB\| 773522\| Horní Čepí\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596914\| Ujčov\| HB\| 773549\| Kovářová\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596914\| Ujčov\| HB\| 773557\| Lískovec u Nedvědice\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596914\| Ujčov\| HB\| 773565\| Ujčov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596922\| Újezd\| OB\| 773727\| Újezd u Žďáru nad Sázavou\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596931\| Unčín\| HA\| 774316\| Unčín\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596949\| Vatín\| OB\| 777161\| Vatín\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596965\| Věchnov\| HA\| 777544\| Věchnov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596957\| Věcov\| HA\| 777447\| Jimramovské Pavlovice\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596957\| Věcov\| HA\| 777439\| Koníkov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596957\| Věcov\| HA\| 777455\| Míchov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596957\| Věcov\| HA\| 777463\| Odranec\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596957\| Věcov\| HA\| 777471\| Roženecké Paseky\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596957\| Věcov\| HA\| 777480\| Věcov\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596973\| Velká Bíteš\| OA\| 603589\| Bezděkov u Velké Bíteše\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596973\| Velká Bíteš\| OA\| 614246\| Březka u Velké Bíteše\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596973\| Velká Bíteš\| OA\| 641430\| Holubí Zhoř\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596973\| Velká Bíteš\| OA\| 660302\| Jestřabí u Velké Bíteše\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596973\| Velká Bíteš\| OA\| 660311\| Jindřichov u Velké Bíteše\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596973\| Velká Bíteš\| OA\| 778192\| Košíkov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596973\| Velká Bíteš\| OA\| 778206\| Ludvíkov u Velké Bíteše\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596973\| Velká Bíteš\| OA\| 676535\| Pánov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596973\| Velká Bíteš\| OA\| 778214\| Velká Bíteš\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596981\| Velká Losenice\| OB\| 778567\| Pořežín\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596981\| Velká Losenice\| OB\| 778575\| Velká Losenice\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 596990\| Velké Janovice\| HA\| 778877\| Velké Janovice\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 597007\| Velké Meziříčí\| OA\| 681482\| Dolní Radslavice\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 597007\| Velké Meziříčí\| OA\| 647969\| Hrbov u Velkého Meziříčí\| HA CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 597007\| Velké Meziříčí\| OA\| 681491\| Kúsky\| HA CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 597007\| Velké Meziříčí\| OA\| 681504\| Lhotky u Velkého Meziříčí\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 597007\| Velké Meziříčí\| OA\| 699853\| Mostiště u Velkého Meziříčí\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 597007\| Velké Meziříčí\| OA\| 711161\| Olší nad Oslavou\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 597007\| Velké Meziříčí\| OA\| 647977\| Svařenov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 597007\| Velké Meziříčí\| OA\| 779091\| Velké Meziříčí\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 587893\| Velké Tresné\| HA\| 742007\| Velké Tresné\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 597015\| Vepřová\| HA\| 780057\| Vepřová\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 597031\| Věstín\| HA\| 781037\| Bolešín\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 597031\| Věstín\| HA\| 781045\| Věstín\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 597031\| Věstín\| HA\| 781053\| Věstínek\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 597040\| Věžná\| HA\| 781363\| Jabloňov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 597040\| Věžná\| HA\| 781380\| Věžná na Moravě\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 597058\| Vídeň\| OA\| 781541\| Vídeň\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 597066\| Vidonín\| OA\| 781754\| Vidonín\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 597074\| Vír\| HB\| 782483\| Hrdá Ves\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 597074\| Vír\| HB\| 782491\| Vír\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 587869\| Vlachovice\| HA\| 741108\| Vlachovice u Rokytna\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 597082\| Vlkov\| OA\| 784087\| Vlkov u Osové Bítýšky\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 597091\| Vojnův Městec\| HA\| 784605\| Vojnův Městec\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 588334\| Vysoké\| HA\| 723207\| Vysoké\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 597112\| Záblatí\| OA\| 789208\| Záblatí u Osové Bítýšky\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 597121\| Zadní Zhořec\| OA\| 789607\| Zadní Zhořec\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 597163\| Ždánice\| HA\| 794988\| Ždánice u Bystřice nad Pernštejnem\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595209\| Žďár nad Sázavou\| HA\| 795232\| Město Žďár\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595209\| Žďár nad Sázavou\| HA\| 725528\| Stržanov\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595209\| Žďár nad Sázavou\| HA\| 780847\| Veselíčko u Žďáru nad Sázavou\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 595209\| Žďár nad Sázavou\| HA\| 795453\| Zámek Žďár\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 597139\| Znětínek\| OA\| 793400\| Znětínek\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 597147\| Zubří\| HA\| 793736\| Zubří u Nového Města na Moravě\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 597155\| Zvole\| OA\| 794066\| Branišov nad Pernštejnem\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 597155\| Zvole\| OA\| 794074\| Olešínky\| CZ0615\| Žďár nad Sázavou\| 597155\| Zvole\| OA\| 794082\| Zvole nad Pernštejnem\| CZ0621\| Blansko\| 581291\| Adamov\| OA\| 600041\| Adamov\| CZ0621\| Blansko\| 581313\| Bedřichov\| HA\| 601373\| Bedřichov\| CZ0621\| Blansko\| 581321\| Běleč\| HA\| 601918\| Běleč u Lomnice\| CZ0621\| Blansko\| 581321\| Běleč\| HA\| 601926\| Křeptov\| CZ0621\| Blansko\| 581330\| Benešov\| HA\| 602361\| Benešov u Boskovic\| CZ0621\| Blansko\| 581283\| Blansko\| \| 710300\| Hořice u Blanska\| OA CZ0621\| Blansko\| 581283\| Blansko\| \| 666157\| Klepačov\| OA CZ0621\| Blansko\| 581283\| Blansko\| \| 710318\| Olešná u Blanska\| OA CZ0621\| Blansko\| 581372\| Boskovice\| \| 608475\| Hrádkov\| OA CZ0621\| Blansko\| 581372\| Boskovice\| \| 785598\| Vratíkov\| HA CZ0621\| Blansko\| 581381\| Brťov-Jeneč\| OA\| 613002\| Brťov u Černé Hory\| CZ0621\| Blansko\| 581381\| Brťov-Jeneč\| OA\| 613011\| Jeneč\| CZ0621\| Blansko\| 581402\| Brumov\| HB\| 613053\| Brumov u Lomnice\| CZ0621\| Blansko\| 581437\| Bukovice\| OA\| 616010\| Bukovice u Rohozce\| CZ0621\| Blansko\| 581445\| Bukovina\| OA\| 616079\| Bukovina\| CZ0621\| Blansko\| 581453\| Bukovinka\| OB\| 616117\| Bukovinka\| CZ0621\| Blansko\| 581500\| Černovice\| HB\| 620602\| Černovice u Kunštátu\| CZ0621\| Blansko\| 554162\| Crhov\| HB\| 617920\| Crhov u Olešnice\| CZ0621\| Blansko\| 581518\| Deštná\| OA\| 625761\| Deštná\| HA CZ0621\| Blansko\| 581518\| Deštná\| OA\| 625809\| Rumberk\| CZ0621\| Blansko\| 581526\| Dlouhá Lhota\| OA\| 626414\| Dlouhá Lhota\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0621\| Blansko\| 581569\| Habrůvka\| OA\| 636452\| Habrůvka\| CZ0621\| Blansko\| 581577\| Hluboké Dvory\| OA\| 639656\| Hluboké Dvory\| CZ0621\| Blansko\| 581593\| Hodonín\| HA\| 640409\| Hodonín u Kunštátu\| CZ0621\| Blansko\| 581615\| Holštejn\| OA\| 641367\| Holštejn\| CZ0621\| Blansko\| 581631\| Horní Poříčí\| OA\| 643840\| Horní Poříčí u Letovic\| CZ0621\| Blansko\| 513695\| Horní Smržov\| OA\| 625779\| Horní Smržov\| CZ0621\| Blansko\| 581682\| Jedovnice\| OB\| 658154\| Jedovnice\| CZ0621\| Blansko\| 581721\| Kněževes\| HA\| 666882\| Kněževes\| CZ0621\| Blansko\| 581721\| Kněževes\| HA\| 666891\| Veselka u Olešnice\| CZ0621\| Blansko\| 581755\| Kořenec\| HB\| 669709\| Kořenec\| CZ0621\| Blansko\| 581763\| Kotvrdovice\| OA\| 671126\| Kotvrdovice\| CZ0621\| Blansko\| 581771\| Kozárov\| HA\| 671517\| Kozárov\| CZ0621\| Blansko\| 581780\| Krasová\| OA\| 674044\| Krasová\| CZ0621\| Blansko\| 581801\| Křetín\| OA\| 676161\| Dolní Poříčí nad Křetínkou\| CZ0621\| Blansko\| 581801\| Křetín\| OA\| 676179\| Křetín\| HA CZ0621\| Blansko\| 581810\| Křtěnov\| HB\| 676691\| Křtěnov u Olešnice\| CZ0621\| Blansko\| 581828\| Křtiny\| OA\| 676730\| Křtiny\| CZ0621\| Blansko\| 581836\| Kulířov\| OA\| 677043\| Kulířov\| CZ0621\| Blansko\| 581844\| Kunčina Ves\| HA\| 677159\| Kunčina Ves\| CZ0621\| Blansko\| 581852\| Kunice\| HA\| 677264\| Kunice\| CZ0621\| Blansko\| 581861\| Kuničky\| OA\| 677272\| Kuničky\| CZ0621\| Blansko\| 581879\| Kunštát\| HA\| 639672\| Hluboké u Kunštátu\| CZ0621\| Blansko\| 581879\| Kunštát\| HA\| 677434\| Kunštát na Moravě\| CZ0621\| Blansko\| 581879\| Kunštát\| HA\| 743283\| Rudka u Kunštátu\| CZ0621\| Blansko\| 581879\| Kunštát\| HA\| 677442\| Sychotín\| CZ0621\| Blansko\| 581879\| Kunštát\| HA\| 767794\| Touboř\| CZ0621\| Blansko\| 581879\| Kunštát\| HA\| 677451\| Újezd u Kunštátu\| CZ0621\| Blansko\| 581887\| Lazinov\| OA\| 679275\| Lazinov\| CZ0621\| Blansko\| 581917\| Letovice\| \| 651575\| Babolky\| OA CZ0621\| Blansko\| 581917\| Letovice\| \| 748625\| Bahna\| HA CZ0621\| Blansko\| 581917\| Letovice\| \| 651583\| Chlum u Letovic\| OA CZ0621\| Blansko\| 581917\| Letovice\| \| 748641\| Dolní Smržov\| OA CZ0621\| Blansko\| 581917\| Letovice\| \| 657697\| Jasinov\| OA CZ0621\| Blansko\| 581917\| Letovice\| \| 665274\| Kladoruby\| S NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0621\| Blansko\| 581917\| Letovice\| \| 680702\| Klevetov\| OA CZ0621\| Blansko\| 581917\| Letovice\| \| 789224\| Kněževísko\| OA CZ0621\| Blansko\| 581917\| Letovice\| \| 680729\| Lhota u Letovic\| OA CZ0621\| Blansko\| 581917\| Letovice\| \| 693740\| Meziříčko u Letovic\| OA CZ0621\| Blansko\| 581917\| Letovice\| \| 657701\| Ořechov u Letovic\| OA CZ0621\| Blansko\| 581917\| Letovice\| \| 680737\| Slatinka\| OA CZ0621\| Blansko\| 581917\| Letovice\| \| 789232\| Zábludov\| OA CZ0621\| Blansko\| 581933\| Lhota u Lysic\| HA\| 681199\| Lhota u Lysic\| CZ0621\| Blansko\| 581941\| Lhota u Olešnice\| HA\| 681202\| Lhota u Olešnice\| CZ0621\| Blansko\| 581950\| Lipovec\| OA\| 684694\| Lipovec u Blanska\| CZ0621\| Blansko\| 581976\| Lomnice\| OA\| 613339\| Brusná\| CZ0621\| Blansko\| 581976\| Lomnice\| OA\| 686654\| Lomnice u Tišnova\| CZ0621\| Blansko\| 581976\| Lomnice\| OA\| 613347\| Řepka\| CZ0621\| Blansko\| 581976\| Lomnice\| OA\| 613355\| Veselí u Lomnice\| HA CZ0621\| Blansko\| 553875\| Louka\| HB\| 687189\| Louka\| CZ0621\| Blansko\| 581992\| Lubě\| OA\| 687871\| Lubě\| CZ0621\| Blansko\| 531006\| Ludíkov\| HA\| 688436\| Ludíkov\| CZ0621\| Blansko\| 582026\| Makov\| HA\| 690015\| Makov\| CZ0621\| Blansko\| 582085\| Němčice\| HB\| 703028\| Němčice\| CZ0621\| Blansko\| 582107\| Nýrov\| OA\| 708411\| Nýrov\| CZ0621\| Blansko\| 582123\| Ochoz u Tišnova\| OA\| 709441\| Ochoz u Tišnova\| CZ0621\| Blansko\| 582131\| Okrouhlá\| OA\| 709581\| Okrouhlá u Boskovic\| CZ0621\| Blansko\| 582158\| Olešnice\| HB\| 710415\| Olešnice na Moravě\| CZ0621\| Blansko\| 582166\| Olomučany\| OA\| 710954\| Olomučany\| CZ0621\| Blansko\| 582174\| Osiky\| HB\| 713112\| Osiky\| CZ0621\| Blansko\| 582204\| Petrov\| HA\| 719765\| Petrov\| CZ0621\| Blansko\| 582221\| Prostřední Poříčí\| OA\| 733814\| Prostřední Poříčí\| CZ0621\| Blansko\| 582239\| Rájec-Jestřebí\| \| 663751\| Karolín\| OA CZ0621\| Blansko\| 582255\| Rašov\| OA\| 739511\| Rašov\| CZ0621\| Blansko\| 582263\| Rohozec\| OA\| 740454\| Rohozec u Tišnova\| CZ0621\| Blansko\| 513709\| Roubanina\| OA\| 625795\| Roubanina\| CZ0621\| Blansko\| 582271\| Rozseč nad Kunštátem\| HA\| 742317\| Rozseč nad Kunštátem\| CZ0621\| Blansko\| 582280\| Rozsíčka\| HA\| 742368\| Rozsíčka\| CZ0621\| Blansko\| 582476\| Šebrov-Kateřina\| OA\| 762261\| Šebrov\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0621\| Blansko\| 582476\| Šebrov-Kateřina\| OA\| 762253\| Svatá Kateřina\| CZ0621\| Blansko\| 582328\| Senetářov\| OA\| 747432\| Senetářov\| CZ0621\| Blansko\| 582344\| Skrchov\| OA\| 748650\| Skrchov\| CZ0621\| Blansko\| 582352\| Sloup\| HA\| 750662\| Sloup v Moravském krasu\| CZ0621\| Blansko\| 582484\| Šošůvka\| OA\| 762938\| Šošůvka\| CZ0621\| Blansko\| 582492\| Štěchov\| OA\| 763233\| Lačnov u Lysic\| CZ0621\| Blansko\| 582492\| Štěchov\| OA\| 763241\| Štěchov\| CZ0621\| Blansko\| 582379\| Strhaře\| HA\| 756881\| Strhaře\| CZ0621\| Blansko\| 582620\| Stvolová\| OA\| 758698\| Skřib\| CZ0621\| Blansko\| 582620\| Stvolová\| OA\| 758680\| Stvolová\| CZ0621\| Blansko\| 582620\| Stvolová\| OA\| 758701\| Vlkov u Letovic\| CZ0621\| Blansko\| 582409\| Suchý\| HA\| 759317\| Suchý\| CZ0621\| Blansko\| 582417\| Sulíkov\| HB\| 759457\| Sulíkov\| CZ0621\| Blansko\| 582417\| Sulíkov\| HB\| 759465\| Vřesice\| CZ0621\| Blansko\| 582441\| Svitávka\| \| 760935\| Sasina\| OA CZ0621\| Blansko\| 582450\| Synalov\| HA\| 761753\| Synalov\| CZ0621\| Blansko\| 582506\| Tasovice\| HA\| 765112\| Tasovice\| CZ0621\| Blansko\| 534692\| Újezd u Boskovic\| HA\| 773875\| Újezd u Boskovic\| CZ0621\| Blansko\| 582565\| Unín\| OA\| 774634\| Unín\| CZ0621\| Blansko\| 582573\| Úsobrno\| OA\| 774774\| Úsobrno\| CZ0621\| Blansko\| 553883\| Ústup\| HA\| 742376\| Ústup\| CZ0621\| Blansko\| 582581\| Valchov\| OA\| 776602\| Valchov\| CZ0621\| Blansko\| 582603\| Vavřinec\| OB\| 777251\| Suchdol v Moravském krasu\| CZ0621\| Blansko\| 582603\| Vavřinec\| OB\| 777269\| Vavřinec na Moravě\| CZ0621\| Blansko\| 582603\| Vavřinec\| OB\| 777277\| Veselice na Moravě\| CZ0621\| Blansko\| 530824\| Velenov\| HA\| 777790\| Velenov\| CZ0621\| Blansko\| 582646\| Velké Opatovice\| \| 603392\| Bezděčí u Velkých Opatovic\| OA CZ0621\| Blansko\| 582646\| Velké Opatovice\| \| 613029\| Brťov u Velkých Opatovic\| OA CZ0621\| Blansko\| 582646\| Velké Opatovice\| \| 613037\| Korbelova Lhota\| OA CZ0621\| Blansko\| 582646\| Velké Opatovice\| \| 759902\| Svárov u Velkých Opatovic\| OA CZ0621\| Blansko\| 582654\| Vilémovice\| OB\| 782033\| Vilémovice u Macochy\| CZ0621\| Blansko\| 582689\| Vranová\| OA\| 785431\| Vranová u Letovic\| CZ0621\| Blansko\| 582701\| Vysočany\| OA\| 787833\| Housko\| CZ0621\| Blansko\| 582701\| Vysočany\| OA\| 787841\| Molenburk\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0621\| Blansko\| 586005\| Závist\| S\| 695084\| Závist\| CZ0621\| Blansko\| 582727\| Zbraslavec\| OB\| 791814\| Zbraslavec\| CZ0621\| Blansko\| 582743\| Žďár\| OB\| 795194\| Žďár u Blanska\| CZ0621\| Blansko\| 582751\| Žďárná\| HA\| 795534\| Žďárná\| CZ0621\| Blansko\| 582760\| Žernovník\| OB\| 796557\| Žernovník u Černé Hory\| CZ0621\| Blansko\| 582735\| Zhoř\| OA\| 792918\| Zhoř u Rohozce\| CZ0623\| Brno-venkov\| 595314\| Borač\| OA\| 607428\| Borač\| CZ0623\| Brno-venkov\| 595314\| Borač\| OA\| 607436\| Podolí u Borače\| CZ0623\| Brno-venkov\| 595331\| Borovník\| OA\| 607894\| Borovník\| CZ0623\| Brno-venkov\| 582875\| Braníškov\| OA\| 609340\| Braníškov\| CZ0623\| Brno-venkov\| 595446\| Černvír\| OA\| 620661\| Černvír\| CZ0623\| Brno-venkov\| 582948\| Deblín\| OA\| 624853\| Deblín\| CZ0623\| Brno-venkov\| 595527\| Dolní Loučky\| OB\| 629669\| Dolní Loučky\| CZ0623\| Brno-venkov\| 595527\| Dolní Loučky\| OB\| 629677\| Střemchoví\| CZ0623\| Brno-venkov\| 582964\| Domašov\| OB\| 630799\| Domašov u Brna\| CZ0623\| Brno-venkov\| 595551\| Doubravník\| OA\| 631388\| Doubravník\| CZ0623\| Brno-venkov\| 595551\| Doubravník\| OA\| 676675\| Křížovice\| CZ0623\| Brno-venkov\| 595560\| Drahonín\| OA\| 631761\| Drahonín\| CZ0623\| Brno-venkov\| 583014\| Heroltice\| OB\| 638412\| Heroltice u Tišnova\| CZ0623\| Brno-venkov\| 583022\| Hlína\| S\| 639184\| Hlína u Ivančic\| CZ0623\| Brno-venkov\| 595667\| Horní Loučky\| OA\| 643416\| Horní Loučky\| CZ0623\| Brno-venkov\| 583057\| Hostěnice\| OA\| 645664\| Hostěnice\| CZ0623\| Brno-venkov\| 583154\| Javůrek\| OA\| 657972\| Javůrek\| CZ0623\| Brno-venkov\| 595837\| Kaly\| OA\| 662321\| Kaly\| CZ0623\| Brno-venkov\| 595837\| Kaly\| OA\| 662330\| Zahrada\| CZ0623\| Brno-venkov\| 583197\| Kanice\| S\| 663000\| Kanice\| CZ0623\| Brno-venkov\| 587907\| Katov\| OA\| 676519\| Katov\| CZ0623\| Brno-venkov\| 595934\| Křižínkov\| OA\| 676527\| Křižínkov\| CZ0623\| Brno-venkov\| 595985\| Kuřimská Nová Ves\| OA\| 677680\| Kuřimská Nová Ves\| CZ0623\| Brno-venkov\| 595985\| Kuřimská Nová Ves\| OA\| 604950\| Prosatín\| CZ0623\| Brno-venkov\| 595993\| Kuřimské Jestřabí\| OA\| 604941\| Blahoňov\| CZ0623\| Brno-venkov\| 595993\| Kuřimské Jestřabí\| OA\| 677698\| Kuřimské Jestřabí\| CZ0623\| Brno-venkov\| 583260\| Lažánky\| OA\| 679461\| Holasice u Veverské Bítýšky\| CZ0623\| Brno-venkov\| 583260\| Lažánky\| OA\| 679470\| Lažánky u Veverské Bítýšky\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0623\| Brno-venkov\| 583294\| Lesní Hluboké\| OA\| 680192\| Lesní Hluboké\| CZ0623\| Brno-venkov\| 583308\| Litostrov\| OB\| 685836\| Litostrov\| CZ0623\| Brno-venkov\| 596078\| Lubné\| OA\| 688037\| Lubné\| CZ0623\| Brno-venkov\| 583359\| Maršov\| OA\| 691941\| Maršov u Veverské Bítýšky\| CZ0623\| Brno-venkov\| 583405\| Mokrá-Horákov\| \| 698199\| Mokrá u Brna\| OA CZ0623\| Brno-venkov\| 596175\| Nedvědice\| OA\| 702307\| Nedvědice pod Pernštejnem\| CZ0623\| Brno-venkov\| 596175\| Nedvědice\| OA\| 702315\| Pernštejn\| CZ0623\| Brno-venkov\| 583464\| Nelepeč-Žernůvka\| OA\| 702811\| Nelepeč\| CZ0623\| Brno-venkov\| 583464\| Nelepeč-Žernůvka\| OA\| 702820\| Žernůvka\| CZ0623\| Brno-venkov\| 596191\| Níhov\| OA\| 704547\| Níhov\| CZ0623\| Brno-venkov\| 596302\| Olší\| HB\| 711128\| Klokočí u Olší\| CZ0623\| Brno-venkov\| 596302\| Olší\| HB\| 711136\| Litava\| CZ0623\| Brno-venkov\| 596302\| Olší\| HB\| 711144\| Olší u Tišnova\| CZ0623\| Brno-venkov\| 596302\| Olší\| HB\| 711152\| Rakové\| CZ0623\| Brno-venkov\| 596400\| Pernštejnské Jestřabí\| OA\| 719331\| Husle\| CZ0623\| Brno-venkov\| 596400\| Pernštejnské Jestřabí\| OA\| 719340\| Jilmoví\| CZ0623\| Brno-venkov\| 596400\| Pernštejnské Jestřabí\| OA\| 719358\| Maňová\| CZ0623\| Brno-venkov\| 596400\| Pernštejnské Jestřabí\| OA\| 719366\| Pernštejnské Jestřabí\| CZ0623\| Brno-venkov\| 583723\| Přibyslavice\| OA\| 735787\| Přibyslavice u Velké Bíteše\| CZ0623\| Brno-venkov\| 583723\| Přibyslavice\| OA\| 735795\| Radoškov\| CZ0623\| Brno-venkov\| 549789\| Říčky\| OA\| 630802\| Říčky u Brna\| CZ0623\| Brno-venkov\| 583821\| Řícmanice\| S\| 745448\| Řícmanice\| CZ0623\| Brno-venkov\| 596698\| Řikonín\| OA\| 745570\| Řikonín\| CZ0623\| Brno-venkov\| 596582\| Rojetín\| OA\| 740578\| Rojetín\| CZ0623\| Brno-venkov\| 583804\| Rudka\| OB\| 743291\| Rudka\| CZ0623\| Brno-venkov\| 549894\| Skryje\| OA\| 643424\| Skryje\| CZ0623\| Brno-venkov\| 583901\| Stanoviště\| OA\| 753653\| Stanoviště na Moravě\| CZ0623\| Brno-venkov\| 583928\| Svatoslav\| OB\| 760102\| Svatoslav u Tišnova\| CZ0623\| Brno-venkov\| 584002\| Tišnov\| \| 636711\| Hájek u Tišnova\| OA CZ0623\| Brno-venkov\| 584002\| Tišnov\| \| 656607\| Jamné u Tišnova\| OA CZ0623\| Brno-venkov\| 596892\| Tišnovská Nová Ves\| OA\| 767531\| Tišnovská Nová Ves\| CZ0623\| Brno-venkov\| 584053\| Újezd u Rosic\| OA\| 774006\| Újezd u Rosic\| CZ0623\| Brno-venkov\| 549908\| Újezd u Tišnova\| OA\| 643432\| Újezd u Tišnova\| CZ0623\| Brno-venkov\| 584070\| Úsuší\| OA\| 775452\| Čížky\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0623\| Brno-venkov\| 584070\| Úsuší\| OA\| 775461\| Úsuší\| CZ0623\| Brno-venkov\| 584134\| Vohančice\| OB\| 784419\| Vohančice\| CZ0623\| Brno-venkov\| 584151\| Vranov\| OA\| 785407\| Vranov u Brna\| CZ0623\| Brno-venkov\| 597104\| Vratislávka\| OA\| 785652\| Vratislávka\| CZ0623\| Brno-venkov\| 584193\| Zálesná Zhoř\| OB\| 790583\| Zálesná Zhoř\| CZ0623\| Brno-venkov\| 584215\| Zbraslav\| OA\| 791806\| Zbraslav na Moravě\| CZ0623\| Brno-venkov\| 597171\| Žďárec\| OA\| 795470\| Víckov\| CZ0623\| Brno-venkov\| 597171\| Žďárec\| OA\| 795488\| Žďárec\| CZ0625\| Hodonín\| 586293\| Kuželov\| S\| 678058\| Kuželov\| CZ0625\| Hodonín\| 586366\| Malá Vrbka\| S\| 690422\| Malá Vrbka\| CZ0625\| Hodonín\| 586455\| Nová Lhota\| HA\| 705098\| Nová Lhota u Veselí nad Moravou\| CZ0625\| Hodonín\| 586617\| Suchov\| S\| 759287\| Suchov\| CZ0626\| Vyškov\| 592935\| Březina\| OA\| 991864\| Doubrava u Březiny\| CZ0626\| Vyškov\| 592935\| Březina\| OA\| 991872\| Kotáry\| CZ0626\| Vyškov\| 592935\| Březina\| OA\| 991881\| Osina\| CZ0626\| Vyškov\| 592935\| Březina\| OA\| 991899\| Pulkava\| CZ0626\| Vyškov\| 592935\| Březina\| OA\| 614122\| Stříbrná u Březiny\| CZ0626\| Vyškov\| 592935\| Březina\| OA\| 991902\| Žbánov\| HA CZ0626\| Vyškov\| 593192\| Krásensko\| OA\| 673188\| Krásensko\| CZ0626\| Vyškov\| 593192\| Krásensko\| OA\| 920762\| Krásensko II\| CZ0626\| Vyškov\| 593443\| Nové Sady\| OA\| 706621\| Nové Sady\| CZ0626\| Vyškov\| 550132\| Olšany\| OA\| 636410\| Olšany\| CZ0626\| Vyškov\| 593486\| Podivice\| OB\| 723827\| Podivice na Moravě\| CZ0626\| Vyškov\| 550175\| Podomí\| OB\| 673196\| Podomí\| CZ0626\| Vyškov\| 593524\| Radslavice\| \| 738808\| Radslavičky\| OA CZ0626\| Vyškov\| 593567\| Ruprechtov\| OB\| 743640\| Ruprechtov\| CZ0626\| Vyškov\| 593605\| Studnice\| OA\| 758604\| Studnice u Vyškova\| CZ0627\| Znojmo\| 594075\| Horní Břečkov\| \| 642606\| Čížov\| S CZ0627\| Znojmo\| 595101\| Vranovská Ves\| S\| 785555\| Vranovská Ves\| CZ0627\| Znojmo\| 595161\| Zblovice\| S\| 791571\| Zblovice\| CZ0711\| Jeseník\| 523917\| Bělá pod Pradědem\| HA\| 601756\| Adolfovice\| CZ0711\| Jeseník\| 523917\| Bělá pod Pradědem\| HA\| 601772\| Domašov u Jeseníka\| CZ0711\| Jeseník\| 524891\| Bernartice\| OB\| 602825\| Bernartice u Javorníka\| CZ0711\| Jeseník\| 524891\| Bernartice\| OB\| 602833\| Buková u Bernartic\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0711\| Jeseník\| 524891\| Bernartice\| OB\| 602841\| Horní Heřmanice u Bernartic\| CZ0711\| Jeseník\| 525227\| Bílá Voda\| OA\| 604011\| Bílá Voda u Javorníka\| HA CZ0711\| Jeseník\| 525227\| Bílá Voda\| OA\| 604020\| Kamenička u Bílé Vody\| CZ0711\| Jeseník\| 533491\| Černá Voda\| OA\| 619922\| Černá Voda\| CZ0711\| Jeseník\| 533491\| Černá Voda\| OA\| 619949\| Rokliny\| CZ0711\| Jeseník\| 569356\| Česká Ves\| HA\| 621901\| Česká Ves\| CZ0711\| Jeseník\| 553301\| Hradec-Nová Ves\| OA\| 646857\| Hradec u Jeseníka\| CZ0711\| Jeseník\| 553301\| Hradec-Nová Ves\| OA\| 646865\| Nová Ves u Jeseníka\| CZ0711\| Jeseník\| 536148\| Javorník\| OA\| 604666\| Bílý Potok\| CZ0711\| Jeseník\| 536148\| Javorník\| OA\| 604674\| Horní Hoštice\| HA CZ0711\| Jeseník\| 536148\| Javorník\| OA\| 798347\| Hundorf\| HA CZ0711\| Jeseník\| 536148\| Javorník\| OA\| 657921\| Javorník-město\| CZ0711\| Jeseník\| 536148\| Javorník\| OA\| 657956\| Javorník-ves\| CZ0711\| Jeseník\| 536148\| Javorník\| OA\| 657948\| Travná u Javorníka\| HA CZ0711\| Jeseník\| 536148\| Javorník\| OA\| 657964\| Zálesí u Javorníka\| HA CZ0711\| Jeseník\| 536385\| Jeseník\| HA\| 658880\| Bukovice u Jeseníka\| CZ0711\| Jeseník\| 536385\| Jeseník\| HA\| 658723\| Jeseník\| CZ0711\| Jeseník\| 536385\| Jeseník\| HA\| 658928\| Seč u Jeseníka\| CZ0711\| Jeseník\| 557218\| Kobylá nad Vidnavkou\| OA\| 667404\| Kobylá\| CZ0711\| Jeseník\| 540030\| Lipová-lázně\| HA\| 684660\| Dolní Lipová\| CZ0711\| Jeseník\| 540030\| Lipová-lázně\| HA\| 684651\| Horní Lipová\| CZ0711\| Jeseník\| 540382\| Mikulovice\| OA\| 694401\| Kolnovice\| CZ0711\| Jeseník\| 540382\| Mikulovice\| OA\| 694410\| Mikulovice u Jeseníka\| CZ0711\| Jeseník\| 540382\| Mikulovice\| OA\| 694428\| Široký Brod\| HA CZ0711\| Jeseník\| 569330\| Ostružná\| HA\| 716219\| Ostružná\| CZ0711\| Jeseník\| 569330\| Ostružná\| HA\| 716227\| Petříkov u Branné\| CZ0711\| Jeseník\| 540684\| Písečná\| OA\| 720691\| Písečná u Jeseníka\| CZ0711\| Jeseník\| 540684\| Písečná\| OA\| 720704\| Studený Zejf\| CZ0711\| Jeseník\| 553484\| Skorošice\| HA\| 748447\| Dolní Skorošice\| CZ0711\| Jeseník\| 553484\| Skorošice\| HA\| 748471\| Horní Skorošice\| CZ0711\| Jeseník\| 553484\| Skorošice\| HA\| 748421\| Petrovice u Skorošic\| CZ0711\| Jeseník\| 541036\| Stará Červená Voda\| OA\| 753696\| Dolní Červená Voda\| CZ0711\| Jeseník\| 541036\| Stará Červená Voda\| OA\| 753670\| Nová Červená Voda\| CZ0711\| Jeseník\| 541036\| Stará Červená Voda\| OA\| 753688\| Stará Červená Voda\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0711\| Jeseník\| 541117\| Supíkovice\| OA\| 759571\| Supíkovice\| CZ0711\| Jeseník\| 541214\| Uhelná\| OA\| 772721\| Dolní Fořt\| CZ0711\| Jeseník\| 541214\| Uhelná\| OA\| 772704\| Nové Vilémovice\| HA CZ0711\| Jeseník\| 541214\| Uhelná\| OA\| 772712\| Uhelná\| CZ0711\| Jeseník\| 541249\| Vápenná\| HA\| 776904\| Vápenná\| CZ0711\| Jeseník\| 553468\| Velká Kraš\| OB\| 778451\| Fojtova Kraš\| CZ0711\| Jeseník\| 553468\| Velká Kraš\| OB\| 778460\| Hukovice u Velké Kraše\| CZ0711\| Jeseník\| 553468\| Velká Kraš\| OB\| 778478\| Malá Kraš\| CZ0711\| Jeseník\| 553468\| Velká Kraš\| OB\| 778486\| Velká Kraš\| CZ0711\| Jeseník\| 569453\| Velké Kunětice\| OA\| 779075\| Velké Kunětice\| CZ0711\| Jeseník\| 541303\| Vidnava\| OB\| 781711\| Vidnava\| CZ0711\| Jeseník\| 541346\| Vlčice\| OA\| 783790\| Dolní Les\| CZ0711\| Jeseník\| 541346\| Vlčice\| OA\| 783811\| Vlčice u Javorníka\| CZ0711\| Jeseník\| 541346\| Vlčice\| OA\| 783820\| Vojtovice\| CZ0711\| Jeseník\| 597996\| Zlaté Hory\| HA\| 793132\| Dolní Údolí\| CZ0711\| Jeseník\| 597996\| Zlaté Hory\| HA\| 793141\| Horní Údolí\| CZ0711\| Jeseník\| 597996\| Zlaté Hory\| HA\| 793159\| Ondřejovice v Jeseníkách\| CZ0711\| Jeseník\| 597996\| Zlaté Hory\| HA\| 793167\| Rejvíz\| CZ0711\| Jeseník\| 597996\| Zlaté Hory\| HA\| 793191\| Zlaté Hory v Jeseníkách\| CZ0711\| Jeseník\| 541575\| Žulová\| OA\| 748455\| Tomíkovice\| CZ0711\| Jeseník\| 541575\| Žulová\| OA\| 797804\| Žulová\| CZ0712\| Olomouc\| 500861\| Bouzov\| \| 608688\| Bezděkov nad Třebůvkou\| OA CZ0712\| Olomouc\| 500861\| Bouzov\| \| 672017\| Blažov\| OA CZ0712\| Olomouc\| 500861\| Bouzov\| \| 608700\| Doly u Bouzova\| S CZ0712\| Olomouc\| 500861\| Bouzov\| \| 672025\| Kadeřín\| OA CZ0712\| Olomouc\| 500861\| Bouzov\| \| 671487\| Kovářov u Bouzova\| OA CZ0712\| Olomouc\| 500861\| Bouzov\| \| 672041\| Svojanov u Bouzova\| OA CZ0712\| Olomouc\| 552445\| Daskabát\| SX\| 624764\| Daskabát\| CZ0712\| Olomouc\| 501476\| Dlouhá Loučka\| \| 626465\| Křivá\| OA CZ0712\| Olomouc\| 501646\| Dolany\| \| 724858\| Pohořany na Moravě\| OA CZ0712\| Olomouc\| 501646\| Dolany\| \| 780987\| Véska u Olomouce\| OA CZ0712\| Olomouc\| 545279\| Domašov nad Bystřicí\| OA\| 630811\| Domašov nad Bystřicí\| CZ0712\| Olomouc\| 552313\| Domašov u Šternberka\| OB\| 630829\| Domašov u Šternberka\| CZ0712\| Olomouc\| 552330\| Hlásnice\| OA\| 650536\| Hlásnice u Šternberka\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0712\| Olomouc\| 502146\| Hlubočky\| OA\| 639524\| Hlubočky\| CZ0712\| Olomouc\| 502146\| Hlubočky\| OA\| 648591\| Hrubá Voda\| CZ0712\| Olomouc\| 502146\| Hlubočky\| OA\| 726109\| Posluchov\| CZ0712\| Olomouc\| 569798\| Horní Loděnice\| OA\| 643378\| Horní Loděnice\| CZ0712\| Olomouc\| 569798\| Horní Loděnice\| OA\| 643386\| Nové Dvorce\| CZ0712\| Olomouc\| 546976\| Hraničné Petrovice\| OA\| 647900\| Hraničné Petrovice\| CZ0712\| Olomouc\| 597414\| Huzová\| HA\| 650099\| Arnoltice u Huzové\| CZ0712\| Olomouc\| 597414\| Huzová\| HA\| 650102\| Huzová\| CZ0712\| Olomouc\| 597414\| Huzová\| HA\| 650111\| Veveří u Huzové\| CZ0712\| Olomouc\| 503142\| Jívová\| OA\| 661406\| Jívová\| CZ0712\| Olomouc\| 547123\| Komárov\| OA\| 696960\| Komárov u Mladějovic\| CZ0712\| Olomouc\| 503941\| Libavá\| OA\| 990078\| Čermná u Města Libavá\| CZ0712\| Olomouc\| 503941\| Libavá\| OA\| 693421\| Město Libavá\| CZ0712\| Olomouc\| 503941\| Libavá\| OA\| 990191\| Rudoltovice\| CZ0712\| Olomouc\| 503941\| Libavá\| OA\| 990205\| Slavkov u Města Libavá\| HA CZ0712\| Olomouc\| 503941\| Libavá\| OA\| 990256\| Velká Střelná\| CZ0712\| Olomouc\| 552305\| Lipina\| OA\| 766739\| Lipina u Šternberka\| CZ0712\| Olomouc\| 552305\| Lipina\| OA\| 766747\| Stachov u Šternberka\| CZ0712\| Olomouc\| 503622\| Luká\| OA\| 688665\| Březina\| CZ0712\| Olomouc\| 503622\| Luká\| OA\| 688673\| Javoříčko\| CZ0712\| Olomouc\| 503622\| Luká\| OA\| 750000\| Ješov\| CZ0712\| Olomouc\| 503622\| Luká\| OA\| 688681\| Luká\| CZ0712\| Olomouc\| 503622\| Luká\| OA\| 757501\| Střemeníčko\| CZ0712\| Olomouc\| 503622\| Luká\| OA\| 688690\| Veselíčko\| CZ0712\| Olomouc\| 597678\| Moravský Beroun\| HA\| 699071\| Čabová\| CZ0712\| Olomouc\| 597678\| Moravský Beroun\| HA\| 699080\| Moravský Beroun\| CZ0712\| Olomouc\| 597678\| Moravský Beroun\| HA\| 699098\| Nové Valteřice\| CZ0712\| Olomouc\| 597678\| Moravský Beroun\| HA\| 699101\| Ondrášov\| CZ0712\| Olomouc\| 597678\| Moravský Beroun\| HA\| 699110\| Sedm Dvorů\| CZ0712\| Olomouc\| 554944\| Mrsklesy\| SX\| 700151\| Mrsklesy na Moravě\| CZ0712\| Olomouc\| 547093\| Mutkov\| HA\| 718157\| Mutkov\| CZ0712\| Olomouc\| 597686\| Norberčany\| HA\| 704776\| Norberčany\| CZ0712\| Olomouc\| 597686\| Norberčany\| HA\| 706035\| Nová Véska\| CZ0712\| Olomouc\| 597686\| Norberčany\| HA\| 753785\| Stará Libavá\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0712\| Olomouc\| 597686\| Norberčany\| HA\| 704784\| Trhavice\| CZ0712\| Olomouc\| 500496\| Olomouc\| \| 737747\| Radíkov u Olomouce\| SX CZ0712\| Olomouc\| 500496\| Olomouc\| \| 669288\| Svatý Kopeček\| OA CZ0712\| Olomouc\| 504785\| Paseka\| \| 718149\| Karlov u Paseky\| OA CZ0712\| Olomouc\| 554103\| Řídeč\| OB\| 696986\| Řídeč\| CZ0712\| Olomouc\| 552194\| Slavětín\| OA\| 750018\| Slavětín u Litovle\| CZ0712\| Olomouc\| 505188\| Šternberk\| OA\| 650544\| Chabičov\| HA CZ0712\| Olomouc\| 505188\| Šternberk\| OA\| 624551\| Dalov\| CZ0712\| Olomouc\| 505188\| Šternberk\| OA\| 600679\| Krakořice\| CZ0712\| Olomouc\| 505188\| Šternberk\| OA\| 763578\| Lhota u Šternberka\| CZ0712\| Olomouc\| 505188\| Šternberk\| OA\| 763527\| Šternberk\| CZ0712\| Olomouc\| 505188\| Šternberk\| OA\| 766755\| Těšíkov\| CZ0712\| Olomouc\| 505218\| Šumvald\| \| 613835\| Břevenec\| OA CZ0712\| Olomouc\| 505668\| Velký Újezd\| OB\| 779792\| Velký Újezd\| CZ0713\| Prostějov\| 589306\| Bousín\| HA\| 608645\| Bousín\| CZ0713\| Prostějov\| 589306\| Bousín\| HA\| 608653\| Repechy\| CZ0713\| Prostějov\| 589331\| Březsko\| OA\| 614815\| Březsko\| CZ0713\| Prostějov\| 589314\| Brodek u Konice\| HB\| 612707\| Brodek u Konice\| CZ0713\| Prostějov\| 589314\| Brodek u Konice\| HB\| 612715\| Dešná\| CZ0713\| Prostějov\| 589314\| Brodek u Konice\| HB\| 612723\| Lhota u Konice\| CZ0713\| Prostějov\| 589357\| Buková\| HA\| 615803\| Buková u Protivanova\| CZ0713\| Prostějov\| 589462\| Drahany\| HA\| 631523\| Drahany\| CZ0713\| Prostějov\| 589497\| Dzbel\| OA\| 634301\| Dzbel\| CZ0713\| Prostějov\| 549967\| Hačky\| OA\| 606502\| Hačky\| CZ0713\| Prostějov\| 589519\| Horní Štěpánov\| HB\| 644439\| Horní Štěpánov\| CZ0713\| Prostějov\| 589560\| Hvozd\| OA\| 650242\| Hvozd u Konice\| CZ0713\| Prostějov\| 589560\| Hvozd\| OA\| 650251\| Klužínek\| CZ0713\| Prostějov\| 589560\| Hvozd\| OA\| 650277\| Vojtěchov u Konice\| CZ0713\| Prostějov\| 589586\| Jesenec\| OA\| 658596\| Jesenec\| CZ0713\| Prostějov\| 589594\| Kladky\| HA\| 664928\| Kladky\| CZ0713\| Prostějov\| 589624\| Konice\| OA\| 624381\| Čunín\| CZ0713\| Prostějov\| 589624\| Konice\| OA\| 669091\| Konice\| CZ0713\| Prostějov\| 589624\| Konice\| OA\| 624390\| Křemenec\| CZ0713\| Prostějov\| 589624\| Konice\| OA\| 614823\| Ladín\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0713\| Prostějov\| 589624\| Konice\| OA\| 705047\| Nová Dědina u Konice\| CZ0713\| Prostějov\| 589624\| Konice\| OA\| 743615\| Runářov\| CZ0713\| Prostějov\| 589691\| Lipová\| OA\| 684597\| Hrochov\| CZ0713\| Prostějov\| 589691\| Lipová\| OA\| 684601\| Lipová\| CZ0713\| Prostějov\| 589691\| Lipová\| OA\| 684619\| Seč u Lipové\| HA CZ0713\| Prostějov\| 589705\| Ludmírov\| OA\| 688461\| Ludmírov\| CZ0713\| Prostějov\| 589705\| Ludmírov\| OA\| 688479\| Milkov na Moravě\| CZ0713\| Prostějov\| 589705\| Ludmírov\| OA\| 688487\| Ospělov\| CZ0713\| Prostějov\| 589705\| Ludmírov\| OA\| 725650\| Ponikev\| CZ0713\| Prostějov\| 589713\| Malé Hradisko\| OA\| 690503\| Malé Hradisko\| CZ0713\| Prostějov\| 589772\| Niva\| HA\| 704661\| Niva\| CZ0713\| Prostějov\| 589811\| Ochoz\| OA\| 709417\| Ochoz u Konice\| CZ0713\| Prostějov\| 589853\| Otinoves\| OA\| 716553\| Otinoves\| CZ0713\| Prostějov\| 589896\| Plumlov\| \| 794651\| Hamry\| SX CZ0713\| Prostějov\| 549983\| Polomí\| OA\| 606511\| Polomí\| CZ0713\| Prostějov\| 589918\| Prostějovičky\| OA\| 733709\| Prostějovičky\| CZ0713\| Prostějov\| 589926\| Protivanov\| HA\| 733822\| Protivanov\| CZ0713\| Prostějov\| 589969\| Rakůvka\| OA\| 739197\| Rakůvka\| CZ0713\| Prostějov\| 589977\| Rozstání\| OA\| 742490\| Rozstání pod Kojálem\| CZ0713\| Prostějov\| 590002\| Skřípov\| OA\| 748927\| Skřípov\| CZ0713\| Prostějov\| 590070\| Stražisko\| OB\| 756539\| Maleny\| CZ0713\| Prostějov\| 590070\| Stražisko\| OB\| 756547\| Růžov na Moravě\| CZ0713\| Prostějov\| 590070\| Stražisko\| OB\| 756555\| Stražisko\| CZ0713\| Prostějov\| 590096\| Šubířov\| OA\| 764159\| Šubířov\| CZ0713\| Prostějov\| 590088\| Suchdol\| OA\| 759112\| Labutice\| CZ0713\| Prostějov\| 590088\| Suchdol\| OA\| 759121\| Suchdol u Konice\| CZ0714\| Přerov\| 513199\| Dolní Újezd\| \| 753483\| Skoky u Staměřic\| OA CZ0714\| Přerov\| 513199\| Dolní Újezd\| \| 753491\| Staměřice\| S CZ0714\| Přerov\| 513750\| Hranice\| \| 778176\| Lhotka u Hranic\| OA CZ0714\| Přerov\| 513750\| Hranice\| \| 757390\| Středolesí\| OA CZ0714\| Přerov\| 513750\| Hranice\| \| 773450\| Uhřínov u Hranic\| HA CZ0714\| Přerov\| 513873\| Jindřichov\| OA\| 660345\| Jindřichov u Hranic\| CZ0714\| Přerov\| 552844\| Olšovec\| \| 711179\| Boňkov u Hranic\| OA CZ0714\| Přerov\| 516686\| Partutovice\| OA\| 718122\| Partutovice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0714\| Přerov\| 517101\| Potštát\| OA\| 608581\| Boškov\| CZ0714\| Přerov\| 517101\| Potštát\| OA\| 671495\| Kovářov u Potštátu\| CZ0714\| Přerov\| 517101\| Potštát\| OA\| 678805\| Kyžlířov\| CZ0714\| Přerov\| 517101\| Potštát\| OA\| 684112\| Lipná\| CZ0714\| Přerov\| 517101\| Potštát\| OA\| 726451\| Padesát Lánů\| CZ0714\| Přerov\| 517101\| Potštát\| OA\| 726478\| Potštát-Dolní Předměstí\| CZ0714\| Přerov\| 517101\| Potštát\| OA\| 726486\| Potštát-Horní Předměstí\| CZ0714\| Přerov\| 517101\| Potštát\| OA\| 726460\| Potštát-město\| HA CZ0714\| Přerov\| 517275\| Radíkov\| HA\| 737755\| Radíkov u Hranic\| CZ0714\| Přerov\| 517909\| Střítež nad Ludinou\| OA\| 757969\| Střítež nad Ludinou\| CZ0714\| Přerov\| 519031\| Teplice nad Bečvou\| S\| 766283\| Teplice nad Bečvou\| CZ0715\| Šumperk\| 525804\| Bohdíkov\| HB\| 606227\| Dolní Bohdíkov\| CZ0715\| Šumperk\| 525804\| Bohdíkov\| HB\| 606243\| Komňátka\| CZ0715\| Šumperk\| 525804\| Bohdíkov\| HB\| 606235\| Raškov Dvůr\| CZ0715\| Šumperk\| 525804\| Bohdíkov\| HB\| 606251\| Raškov Ves\| CZ0715\| Šumperk\| 525979\| Bohutín\| OA\| 606715\| Bohutín nad Moravou\| CZ0715\| Šumperk\| 526169\| Branná\| HA\| 609447\| Branná u Šumperka\| CZ0715\| Šumperk\| 569437\| Bratrušov\| HA\| 609650\| Bratrušov\| CZ0715\| Šumperk\| 569437\| Bratrušov\| HA\| 609668\| Osikov\| CZ0715\| Šumperk\| 530727\| Brníčko\| OA\| 609935\| Brníčko u Zábřeha\| CZ0715\| Šumperk\| 530727\| Brníčko\| OA\| 757209\| Strupšín\| CZ0715\| Šumperk\| 532894\| Bušín\| HB\| 616303\| Bušín\| CZ0715\| Šumperk\| 532894\| Bušín\| HB\| 616311\| Hartíkov\| CZ0715\| Šumperk\| 533688\| Dlouhomilov\| OB\| 626635\| Benkov\| CZ0715\| Šumperk\| 533688\| Dlouhomilov\| OB\| 626643\| Dlouhomilov\| CZ0715\| Šumperk\| 570141\| Drozdov\| OA\| 632619\| Drozdov\| CZ0715\| Šumperk\| 535532\| Hanušovice\| HA\| 637203\| Hanušovice\| CZ0715\| Šumperk\| 535532\| Hanušovice\| HA\| 637211\| Hynčice nad Moravou\| CZ0715\| Šumperk\| 535532\| Hanušovice\| HA\| 637220\| Potůčník\| CZ0715\| Šumperk\| 535532\| Hanušovice\| HA\| 788368\| Vysoké Žibřidovice\| CZ0715\| Šumperk\| 535532\| Hanušovice\| HA\| 788376\| Žleb\| CZ0715\| Šumperk\| 535770\| Horní Studénky\| HA\| 644391\| Horní Studénky\| CZ0715\| Šumperk\| 535885\| Hoštejn\| OA\| 646156\| Hoštejn\| CZ0715\| Šumperk\| 553387\| Hraběšice\| HA\| 646407\| Hraběšice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0715\| Šumperk\| 553387\| Hraběšice\| HA\| 646415\| Krásné u Šumperka\| CZ0715\| Šumperk\| 536091\| Hrabišín\| OB\| 646521\| Hrabišín\| CZ0715\| Šumperk\| 536113\| Hynčina\| HA\| 650412\| Hynčina\| CZ0715\| Šumperk\| 536113\| Hynčina\| HA\| 676471\| Křižanov u Zábřeha\| CZ0715\| Šumperk\| 553344\| Jakubovice\| HA\| 656585\| Jakubovice u Šumperka\| CZ0715\| Šumperk\| 553212\| Janoušov\| HA\| 656861\| Janoušov\| CZ0715\| Šumperk\| 536288\| Jedlí\| HA\| 658073\| Jedlí\| CZ0715\| Šumperk\| 536393\| Jestřebí\| OA\| 659118\| Jestřebí u Zábřeha\| CZ0715\| Šumperk\| 536393\| Jestřebí\| OA\| 659126\| Jestřebíčko\| CZ0715\| Šumperk\| 536393\| Jestřebí\| OA\| 722910\| Pobučí\| CZ0715\| Šumperk\| 536521\| Jindřichov\| HA\| 660353\| Habartice u Jindřichova\| CZ0715\| Šumperk\| 536521\| Jindřichov\| HA\| 706361\| Labe\| CZ0715\| Šumperk\| 536521\| Jindřichov\| HA\| 706370\| Nové Losiny\| CZ0715\| Šumperk\| 536521\| Jindřichov\| HA\| 660370\| Pekařov\| CZ0715\| Šumperk\| 536521\| Jindřichov\| HA\| 660388\| Pleče\| CZ0715\| Šumperk\| 536521\| Jindřichov\| HA\| 660396\| Pusté Žibřidovice\| CZ0715\| Šumperk\| 536521\| Jindřichov\| HA\| 798355\| Sklená\| CZ0715\| Šumperk\| 536571\| Kamenná\| OA\| 662780\| Kamenná\| CZ0715\| Šumperk\| 553247\| Kopřivná\| HA\| 669377\| Kopřivná\| CZ0715\| Šumperk\| 553247\| Kopřivná\| HA\| 669385\| Lužná u Hanušovic\| CZ0715\| Šumperk\| 536814\| Kosov\| OA\| 669997\| Kosov\| CZ0715\| Šumperk\| 569372\| Krchleby\| HA\| 674494\| Krchleby na Moravě\| CZ0715\| Šumperk\| 537713\| Leština\| S\| 680524\| Leština u Zábřeha\| CZ0715\| Šumperk\| 539961\| Libina\| \| 682853\| Obědné\| OA CZ0715\| Šumperk\| 540005\| Lipinka\| S\| 684104\| Lipinka\| CZ0715\| Šumperk\| 540161\| Líšnice\| \| 685127\| Vyšehorky\| OA CZ0715\| Šumperk\| 540226\| Loučná nad Desnou\| HA\| 687065\| Filipová\| CZ0715\| Šumperk\| 540226\| Loučná nad Desnou\| HA\| 687081\| Kociánov\| CZ0715\| Šumperk\| 540226\| Loučná nad Desnou\| HA\| 687073\| Kouty nad Desnou\| CZ0715\| Šumperk\| 540226\| Loučná nad Desnou\| HA\| 687090\| Přemyslov\| CZ0715\| Šumperk\| 540226\| Loučná nad Desnou\| HA\| 687103\| Rejhotice\| CZ0715\| Šumperk\| 540331\| Malá Morava\| HA\| 723924\| Křivá Voda\| CZ0715\| Šumperk\| 540331\| Malá Morava\| HA\| 690155\| Malá Morava\| CZ0715\| Šumperk\| 540331\| Malá Morava\| HA\| 723932\| Podlesí-město\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0715\| Šumperk\| 540331\| Malá Morava\| HA\| 690163\| Sklené u Malé Moravy\| CZ0715\| Šumperk\| 540331\| Malá Morava\| HA\| 690171\| Vlaské\| CZ0715\| Šumperk\| 540331\| Malá Morava\| HA\| 690180\| Vojtíškov\| CZ0715\| Šumperk\| 540331\| Malá Morava\| HA\| 690198\| Vysoká u Malé Moravy\| CZ0715\| Šumperk\| 540331\| Malá Morava\| HA\| 690201\| Vysoký Potok\| CZ0715\| Šumperk\| 540331\| Malá Morava\| HA\| 690210\| Zlatý Potok\| CZ0715\| Šumperk\| 540366\| Maletín\| OA\| 690881\| Javoří u Maletína\| CZ0715\| Šumperk\| 540366\| Maletín\| OA\| 690899\| Nový Maletín\| CZ0715\| Šumperk\| 540366\| Maletín\| OA\| 690902\| Starý Maletín\| CZ0715\| Šumperk\| 569381\| Mírov\| OA\| 695521\| Mírov\| CZ0715\| Šumperk\| 569381\| Mírov\| OA\| 695530\| Míroveček\| CZ0715\| Šumperk\| 569381\| Mírov\| OA\| 695548\| Mírovský Grunt\| CZ0715\| Šumperk\| 540471\| Mohelnice\| \| 758205\| Buková u Studené Loučky\| OA CZ0715\| Šumperk\| 540471\| Mohelnice\| \| 758213\| Bušín u Studené Loučky\| OA CZ0715\| Šumperk\| 540471\| Mohelnice\| \| 745294\| Řepová\| OA CZ0715\| Šumperk\| 540471\| Mohelnice\| \| 758221\| Studená Loučka\| OA CZ0715\| Šumperk\| 553476\| Nemile\| OA\| 703133\| Filipov u Zabřeha\| CZ0715\| Šumperk\| 553476\| Nemile\| OA\| 703117\| Lupěné\| CZ0715\| Šumperk\| 553476\| Nemile\| OA\| 703125\| Nemile\| CZ0715\| Šumperk\| 540501\| Nový Malin\| OA\| 697010\| Mladoňov u Oskavy\| HA CZ0715\| Šumperk\| 540501\| Nový Malin\| OA\| 707813\| Nový Malin\| CZ0715\| Šumperk\| 540510\| Olšany\| OA\| 665606\| Klášterec\| CZ0715\| Šumperk\| 540510\| Olšany\| OA\| 711098\| Olšany nad Moravou\| CZ0715\| Šumperk\| 540544\| Oskava\| HA\| 713121\| Bedřichov u Oskavy\| CZ0715\| Šumperk\| 540544\| Oskava\| HA\| 713139\| Mostkov\| CZ0715\| Šumperk\| 540544\| Oskava\| HA\| 798193\| Nemrlov\| CZ0715\| Šumperk\| 540544\| Oskava\| HA\| 713147\| Oskava\| CZ0715\| Šumperk\| 540544\| Oskava\| HA\| 713155\| Třemešek\| CZ0715\| Šumperk\| 540544\| Oskava\| HA\| 697028\| Václavov u Oskavy\| CZ0715\| Šumperk\| 540609\| Pavlov\| OA\| 718459\| Lechovice u Pavlova\| CZ0715\| Šumperk\| 540609\| Pavlov\| OA\| 718467\| Pavlov u Loštic\| CZ0715\| Šumperk\| 540609\| Pavlov\| OA\| 738131\| Radnice\| CZ0715\| Šumperk\| 540609\| Pavlov\| OA\| 718475\| Svinov u Pavlova\| CZ0715\| Šumperk\| 540609\| Pavlov\| OA\| 780651\| Vacetín\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0715\| Šumperk\| 540609\| Pavlov\| OA\| 780669\| Veselí u Mohelnice\| CZ0715\| Šumperk\| 540609\| Pavlov\| OA\| 718483\| Zavadilka\| CZ0715\| Šumperk\| 540650\| Písařov\| HA\| 720640\| Bukovice u Písařova\| CZ0715\| Šumperk\| 540650\| Písařov\| HA\| 720658\| Písařov\| CZ0715\| Šumperk\| 553395\| Rejchartice\| HA\| 740039\| Rejchartice u Šumperka\| CZ0715\| Šumperk\| 540871\| Rohle\| \| 702366\| Nedvězí u Zábřeha\| OA CZ0715\| Šumperk\| 540978\| Ruda nad Moravou\| HB\| 600954\| Bartoňov\| CZ0715\| Šumperk\| 540978\| Ruda nad Moravou\| HB\| 743216\| Hostice\| CZ0715\| Šumperk\| 540978\| Ruda nad Moravou\| HB\| 646393\| Hrabenov\| CZ0715\| Šumperk\| 540978\| Ruda nad Moravou\| HB\| 600962\| Radomilov\| CZ0715\| Šumperk\| 540978\| Ruda nad Moravou\| HB\| 743224\| Ruda nad Moravou\| CZ0715\| Šumperk\| 540978\| Ruda nad Moravou\| HB\| 763225\| Štědrákova Lhota\| CZ0715\| Šumperk\| 570117\| Šléglov\| HA\| 781801\| Šléglov\| CZ0715\| Šumperk\| 540986\| Sobotín\| HA\| 752045\| Klepáčov\| CZ0715\| Šumperk\| 540986\| Sobotín\| HA\| 719790\| Petrov nad Desnou\| CZ0715\| Šumperk\| 540986\| Sobotín\| HA\| 752053\| Rudoltice u Sobotína\| CZ0715\| Šumperk\| 540986\| Sobotín\| HA\| 752061\| Sobotín\| CZ0715\| Šumperk\| 541079\| Staré Město\| HA\| 653934\| Chrastice\| CZ0715\| Šumperk\| 541079\| Staré Město\| HA\| 653926\| Hynčice pod Sušinou\| CZ0715\| Šumperk\| 541079\| Staré Město\| HA\| 677086\| Kunčice pod Králickým Sněžníkem\| CZ0715\| Šumperk\| 541079\| Staré Město\| HA\| 754510\| Malé Vrbno\| CZ0715\| Šumperk\| 541079\| Staré Město\| HA\| 757756\| Nová Seninka\| CZ0715\| Šumperk\| 541079\| Staré Město\| HA\| 754528\| Staré Město pod Králickým Sněžníkem\| CZ0715\| Šumperk\| 541079\| Staré Město\| HA\| 757764\| Stříbrnice\| CZ0715\| Šumperk\| 541079\| Staré Město\| HA\| 754544\| Velké Vrbno\| CZ0715\| Šumperk\| 541168\| Štíty\| HA\| 798703\| Březenský Dvůr\| CZ0715\| Šumperk\| 541168\| Štíty\| HA\| 614262\| Březná\| CZ0715\| Šumperk\| 541168\| Štíty\| HA\| 617938\| Crhov\| CZ0715\| Šumperk\| 541168\| Štíty\| HA\| 638439\| Heroltice u Štítů\| CZ0715\| Šumperk\| 541168\| Štíty\| HA\| 764027\| Štíty Hamerské\| CZ0715\| Šumperk\| 541168\| Štíty\| HA\| 763993\| Štíty-město\| CZ0715\| Šumperk\| 523704\| Šumperk\| \| 764469\| Horní Temenice\| OA CZ0715\| Šumperk\| 541125\| Svébohov\| OA\| 760285\| Svébohov\| CZ0715\| Šumperk\| 541265\| Velké Losiny\| HA\| 616028\| Bukovice u Velkých Losin\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0715\| Šumperk\| 541265\| Velké Losiny\| HA\| 691909\| Maršíkov\| CZ0715\| Šumperk\| 541265\| Velké Losiny\| HA\| 798363\| Prameny u Žárové\| CZ0715\| Šumperk\| 541265\| Velké Losiny\| HA\| 779083\| Velké Losiny\| CZ0715\| Šumperk\| 541265\| Velké Losiny\| HA\| 794643\| Žárová\| CZ0715\| Šumperk\| 554146\| Vernířovice\| HA\| 780235\| Vernířovice u Sobotína\| CZ0715\| Šumperk\| 553191\| Vikantice\| HA\| 781819\| Vikantice\| CZ0715\| Šumperk\| 570095\| Vyšehoří\| OA\| 788481\| Vyšehoří\| CZ0715\| Šumperk\| 541354\| Zábřeh\| \| 674486\| Dolní Bušínov\| OA CZ0715\| Šumperk\| 541354\| Zábřeh\| \| 640051\| Hněvkov\| OA CZ0715\| Šumperk\| 541354\| Zábřeh\| \| 721191\| Pivonín\| OA CZ0715\| Šumperk\| 541354\| Zábřeh\| \| 776009\| Václavov u Zábřeha\| OA CZ0715\| Šumperk\| 570338\| Zborov\| HA\| 791652\| Zborov na Moravě\| CZ0721\| Kroměříž\| 588377\| Brusné\| S\| 613363\| Brusné\| CZ0721\| Kroměříž\| 506737\| Chvalčov\| \| 654892\| Chvalčov\| HA CZ0721\| Kroměříž\| 588521\| Kostelany\| \| 654507\| Kostelany\| S CZ0721\| Kroměříž\| 588873\| Podhradní Lhota\| S\| 723797\| Podhradní Lhota\| CZ0721\| Kroměříž\| 588920\| Rajnochovice\| HA\| 739006\| Rajnochovice\| CZ0721\| Kroměříž\| 588962\| Rusava\| HA\| 743666\| Rusava\| CZ0721\| Kroměříž\| 588997\| Slavkov pod Hostýnem\| S\| 750298\| Slavkov pod Hostýnem\| CZ0722\| Uherské Hradiště\| 592048\| Bojkovice\| \| 617326\| Bzová u Uherského Brodu\| HA CZ0722\| Uherské Hradiště\| 592048\| Bojkovice\| \| 674401\| Krhov u Bojkovic\| S CZ0722\| Uherské Hradiště\| 592048\| Bojkovice\| \| 734195\| Přečkovice\| S CZ0722\| Uherské Hradiště\| 592099\| Březová\| HA\| 614700\| Březová u Uherského Brodu\| CZ0722\| Uherské Hradiště\| 592111\| Bystřice pod Lopeníkem\| S\| 617130\| Bystřice pod Lopeníkem\| CZ0722\| Uherské Hradiště\| 550736\| Hostětín\| S\| 721131\| Hostětín\| CZ0722\| Uherské Hradiště\| 592234\| Jankovice\| S\| 656844\| Jankovice u Uherského Hradiště\| CZ0722\| Uherské Hradiště\| 592277\| Komňa\| S\| 668800\| Komňa\| CZ0722\| Uherské Hradiště\| 592285\| Korytná\| S\| 669695\| Korytná\| CZ0722\| Uherské Hradiště\| 592307\| Košíky\| SX\| 670880\| Košíky\| CZ0722\| Uherské Hradiště\| 592340\| Lopeník\| HA\| 686832\| Lopeník\| CZ0722\| Uherské Hradiště\| 592421\| Nezdenice\| S\| 704415\| Nezdenice\| CZ0722\| Uherské Hradiště\| 592498\| Pitín\| HB\| 721158\| Pitín\| CZ0722\| Uherské Hradiště\| 592587\| Staré Hutě\| S\| 754404\| Staré Hutě na Moravě\| CZ0722\| Uherské Hradiště\| 592609\| Starý Hrozenkov\| HB\| 755001\| Starý Hrozenkov\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0722\| Uherské Hradiště\| 592617\| Strání\| HA\| 756113\| Strání\| CZ0722\| Uherské Hradiště\| 592625\| Stříbrnice\| S\| 757730\| Stříbrnice u Uherského Hradiště\| CZ0722\| Uherské Hradiště\| 592633\| Stupava\| S\| 758612\| Stupava\| CZ0722\| Uherské Hradiště\| 592731\| Uherský Brod\| \| 691950\| Maršov u Uherského Brodu\| S CZ0722\| Uherské Hradiště\| 592773\| Vápenice\| HA\| 776882\| Vápenice u Starého Hrozenkova\| CZ0722\| Uherské Hradiště\| 592838\| Vyškovec\| HA\| 788856\| Vyškovec\| CZ0722\| Uherské Hradiště\| 592846\| Záhorovice\| \| 789836\| Záhorovice\| S CZ0722\| Uherské Hradiště\| 592871\| Žítková\| HA\| 797243\| Žítková\| CZ0722\| Uherské Hradiště\| 592854\| Zlámanec\| S\| 792993\| Zlámanec\| CZ0723\| Vsetín\| 541711\| Bystřička\| S\| 617156\| Bystřička I\| CZ0723\| Vsetín\| 541711\| Bystřička\| S\| 617148\| Bystřička II\| CZ0723\| Vsetín\| 541800\| Dolní Bečva\| HA\| 628522\| Dolní Bečva\| CZ0723\| Vsetín\| 542644\| Francova Lhota\| HA\| 634581\| Francova Lhota\| CZ0723\| Vsetín\| 542644\| Francova Lhota\| HA\| 736783\| Pulčín\| CZ0723\| Vsetín\| 542679\| Halenkov\| HA\| 636878\| Halenkov\| CZ0723\| Vsetín\| 542687\| Horní Bečva\| HA\| 642169\| Horní Bečva\| CZ0723\| Vsetín\| 542725\| Horní Lideč\| HA\| 643351\| Horní Lideč\| CZ0723\| Vsetín\| 542750\| Hošťálková\| HA\| 646059\| Hošťálková\| CZ0723\| Vsetín\| 542768\| Hovězí\| HA\| 646342\| Hovězí\| CZ0723\| Vsetín\| 542784\| Huslenky\| HA\| 649767\| Huslenky\| CZ0723\| Vsetín\| 542814\| Hutisko-Solanec\| HA\| 650013\| Hutisko\| CZ0723\| Vsetín\| 542814\| Hutisko-Solanec\| HA\| 650064\| Solanec pod Soláněm\| CZ0723\| Vsetín\| 542865\| Jablůnka\| S\| 656267\| Jablůnka\| CZ0723\| Vsetín\| 570346\| Janová\| HA\| 657026\| Janová\| CZ0723\| Vsetín\| 542903\| Jarcová\| S\| 657271\| Jarcová\| CZ0723\| Vsetín\| 542911\| Karolinka\| HA\| 663778\| Karolinka\| CZ0723\| Vsetín\| 542946\| Kateřinice\| HB\| 664499\| Kateřinice u Vsetína\| CZ0723\| Vsetín\| 543098\| Lačnov\| HA\| 678864\| Lačnov\| CZ0723\| Vsetín\| 544264\| Leskovec\| HB\| 680001\| Leskovec\| CZ0723\| Vsetín\| 544302\| Lešná\| \| 657662\| Jasenice u Valašského Meziříčí\| S CZ0723\| Vsetín\| 544302\| Lešná\| \| 700312\| Mštěnovice\| S CZ0723\| Vsetín\| 544302\| Lešná\| \| 719251\| Perná u Valašského Meziříčí\| S CZ0723\| Vsetín\| 544302\| Lešná\| \| 788031\| Vysoká u Valašského Meziříčí\| S CZ0723\| Vsetín\| 556866\| Lhota u Vsetína\| HB\| 681245\| Lhota u Vsetína\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0723\| Vsetín\| 544370\| Lidečko\| HA\| 683671\| Lidečko\| CZ0723\| Vsetín\| 544396\| Liptál\| HA\| 684767\| Liptál\| CZ0723\| Vsetín\| 544418\| Loučka\| S\| 679445\| Lázy u Valašského Meziříčí\| HA CZ0723\| Vsetín\| 544418\| Loučka\| S\| 687022\| Loučka u Valašského Meziříčí\| CZ0723\| Vsetín\| 544434\| Lužná\| HA\| 689416\| Lužná u Vsetína\| CZ0723\| Vsetín\| 544469\| Malá Bystřice\| HA\| 690040\| Malá Bystřice\| CZ0723\| Vsetín\| 544507\| Mikulůvka\| S\| 694479\| Mikulůvka\| CZ0723\| Vsetín\| 544566\| Nový Hrozenkov\| HA\| 707384\| Nový Hrozenkov\| CZ0723\| Vsetín\| 544574\| Oznice\| S\| 717169\| Oznice\| CZ0723\| Vsetín\| 569496\| Podolí\| HA\| 724335\| Podolí u Valašského Meziříčí\| CZ0723\| Vsetín\| 544655\| Pozděchov\| HA\| 726851\| Pozděchov\| CZ0723\| Vsetín\| 544671\| Prlov\| HA\| 733083\| Prlov\| CZ0723\| Vsetín\| 544698\| Prostřední Bečva\| HA\| 733750\| Prostřední Bečva\| CZ0723\| Vsetín\| 544728\| Pržno\| S\| 734063\| Pržno u Vsetína\| CZ0723\| Vsetín\| 544787\| Ratiboř\| HB\| 739847\| Ratiboř u Vsetína\| CZ0723\| Vsetín\| 544841\| Rožnov pod Radhoštěm\| HA\| 744727\| Hážovice\| CZ0723\| Vsetín\| 544841\| Rožnov pod Radhoštěm\| HA\| 742937\| Rožnov pod Radhoštěm\| CZ0723\| Vsetín\| 544841\| Rožnov pod Radhoštěm\| HA\| 744743\| Tylovice\| CZ0723\| Vsetín\| 544850\| Růžďka\| HA\| 743739\| Růžďka\| CZ0723\| Vsetín\| 544906\| Seninka\| HA\| 747483\| Seninka\| CZ0723\| Vsetín\| 544914\| Střelná\| HA\| 757471\| Střelná na Moravě\| CZ0723\| Vsetín\| 544922\| Střítež nad Bečvou\| S\| 757942\| Střítež nad Bečvou\| CZ0723\| Vsetín\| 544931\| Študlov\| HA\| 764132\| Študlov\| CZ0723\| Vsetín\| 570371\| Ústí\| HB\| 774847\| Ústí u Vsetína\| CZ0723\| Vsetín\| 544949\| Valašská Bystřice\| HA\| 776254\| Valašská Bystřice\| CZ0723\| Vsetín\| 544990\| Valašská Polanka\| HB\| 776271\| Valašská Polanka\| CZ0723\| Vsetín\| 553026\| Valašská Senice\| HA\| 776297\| Valašská Senice\| CZ0723\| Vsetín\| 545058\| Valašské Meziříčí\| \| 723941\| Brňov\| S CZ0723\| Vsetín\| 545058\| Valašské Meziříčí\| \| 661554\| Juřinka\| S CZ0723\| Vsetín\| 545058\| Valašské Meziříčí\| \| 681156\| Lhota u Choryně\| S CZ0723\| Vsetín\| 545058\| Valašské Meziříčí\| \| 725455\| Poličná\| S CZ0723\| Vsetín\| 545112\| Valašské Příkazy\| HB\| 776521\| Valašské Příkazy\| CZ0723\| Vsetín\| 545147\| Velká Lhota\| HA\| 690121\| Malá Lhota u Valašského Meziříčí\| CZ0723\| Vsetín\| 545147\| Velká Lhota\| HA\| 778541\| Velká Lhota u Valašského Meziříčí\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0723\| Vsetín\| 545163\| Velké Karlovice\| HA\| 778958\| Malé Karlovice\| CZ0723\| Vsetín\| 545163\| Velké Karlovice\| HA\| 779016\| Velké Karlovice\| CZ0723\| Vsetín\| 545198\| Vidče\| S\| 781525\| Vidče\| CZ0723\| Vsetín\| 545210\| Vigantice\| HB\| 781762\| Vigantice\| CZ0723\| Vsetín\| 541630\| Vsetín\| HB\| 786969\| Jasenka\| CZ0723\| Vsetín\| 541630\| Vsetín\| HB\| 786951\| Rokytnice u Vsetína\| CZ0723\| Vsetín\| 541630\| Vsetín\| HB\| 786764\| Vsetín\| CZ0723\| Vsetín\| 545236\| Zašová\| SX\| 780596\| Veselá u Valašského Meziříčí\| S CZ0723\| Vsetín\| 545236\| Zašová\| SX\| 791164\| Zašová\| CZ0723\| Vsetín\| 545244\| Zděchov\| HA\| 792225\| Zděchov\| CZ0723\| Vsetín\| 545252\| Zubří\| HA\| 793787\| Zubří\| CZ0724\| Zlín\| 585076\| Biskupice\| S\| 604780\| Biskupice u Luhačovic\| CZ0724\| Zlín\| 557102\| Bohuslavice nad Vláří\| S\| 606561\| Bohuslavice nad Vláří\| CZ0724\| Zlín\| 585092\| Bohuslavice u Zlína\| S\| 606570\| Bohuslavice u Zlína\| CZ0724\| Zlín\| 585106\| Bratřejov\| HB\| 609676\| Bratřejov u Vizovic\| CZ0724\| Zlín\| 538744\| Březnice\| S\| 614408\| Březnice u Zlína\| CZ0724\| Zlín\| 585149\| Březůvky\| S\| 614831\| Březůvky\| CZ0724\| Zlín\| 585114\| Brumov-Bylnice\| HB\| 613061\| Brumov\| CZ0724\| Zlín\| 585114\| Brumov-Bylnice\| HB\| 613070\| Bylnice\| CZ0724\| Zlín\| 585114\| Brumov-Bylnice\| HB\| 747793\| Sidonie\| CZ0724\| Zlín\| 585114\| Brumov-Bylnice\| HB\| 763357\| Svatý Štěpán\| CZ0724\| Zlín\| 585157\| Dešná\| S\| 625710\| Dešná u Zlína\| CZ0724\| Zlín\| 585165\| Dobrkovice\| S\| 627275\| Dobrkovice\| CZ0724\| Zlín\| 585173\| Dolní Lhota\| S\| 629537\| Dolní Lhota u Luhačovic\| CZ0724\| Zlín\| 585181\| Doubravy\| S\| 631396\| Doubravy\| CZ0724\| Zlín\| 585190\| Drnovice\| HB\| 632546\| Drnovice u Valašských Klobouk\| CZ0724\| Zlín\| 585203\| Držková\| HA\| 632741\| Držková\| CZ0724\| Zlín\| 585211\| Fryšták\| \| 635405\| Vítová\| S CZ0724\| Zlín\| 585238\| Haluzice\| S\| 636959\| Haluzice\| CZ0724\| Zlín\| 585246\| Horní Lhota\| S\| 643289\| Horní Lhota u Luhačovic\| CZ0724\| Zlín\| 585271\| Hřivínův Újezd\| S\| 649163\| Hřivínův Újezd\| CZ0724\| Zlín\| 585262\| Hrobice\| S\| 648248\| Hrobice na Moravě\| CZ0724\| Zlín\| 585301\| Jasenná\| HB\| 657689\| Jasenná na Moravě\| CZ0724\| Zlín\| 585319\| Jestřabí\| S\| 658987\| Jestřabí nad Vláří\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0724\| Zlín\| 585327\| Kaňovice\| S\| 663034\| Kaňovice u Luhačovic\| CZ0724\| Zlín\| 585343\| Kašava\| S\| 664341\| Kašava\| CZ0724\| Zlín\| 592251\| Kelníky\| S\| 664782\| Kelníky\| CZ0724\| Zlín\| 586960\| Křekov\| S\| 684082\| Křekov\| CZ0724\| Zlín\| 549550\| Lhotsko\| S\| 681512\| Lhotsko\| CZ0724\| Zlín\| 549622\| Lípa\| S\| 795861\| Lípa nad Dřevnicí\| CZ0724\| Zlín\| 586871\| Lipová\| S\| 684589\| Lipová u Slavičína\| CZ0724\| Zlín\| 585432\| Loučka\| S\| 686981\| Loučka I\| CZ0724\| Zlín\| 585432\| Loučka\| S\| 798452\| Loučka II\| CZ0724\| Zlín\| 585441\| Ludkovice\| S\| 688444\| Ludkovice\| CZ0724\| Zlín\| 585459\| Luhačovice\| S\| 664944\| Kladná-Žilín\| CZ0724\| Zlín\| 585459\| Luhačovice\| S\| 688576\| Luhačovice\| CZ0724\| Zlín\| 585459\| Luhačovice\| S\| 725463\| Polichno\| CZ0724\| Zlín\| 585459\| Luhačovice\| S\| 745341\| Řetechov\| CZ0724\| Zlín\| 585467\| Lukov\| S\| 688975\| Lukov u Zlína\| CZ0724\| Zlín\| 585483\| Lutonina\| S\| 689131\| Lutonina\| CZ0724\| Zlín\| 585521\| Návojná\| HB\| 701670\| Návojná\| CZ0724\| Zlín\| 585530\| Nedašov\| HA\| 702188\| Nedašov\| CZ0724\| Zlín\| 585548\| Nedašova Lhota\| HA\| 702196\| Nedašova Lhota\| CZ0724\| Zlín\| 585556\| Neubuz\| S\| 704156\| Neubuz\| CZ0724\| Zlín\| 556874\| Petrůvka\| S\| 720399\| Petrůvka u Slavičína\| CZ0724\| Zlín\| 534811\| Podhradí\| S\| 726877\| Podhradí u Luhačovic\| CZ0724\| Zlín\| 585611\| Podkopná Lhota\| HB\| 723843\| Podkopná Lhota\| CZ0724\| Zlín\| 549533\| Poteč\| HA\| 726371\| Poteč\| CZ0724\| Zlín\| 549401\| Pozlovice\| S\| 726885\| Pozlovice\| CZ0724\| Zlín\| 585661\| Provodov\| S\| 733938\| Provodov na Moravě\| CZ0724\| Zlín\| 556980\| Rokytnice\| S\| 658995\| Kochavec\| CZ0724\| Zlín\| 556980\| Rokytnice\| S\| 740888\| Rokytnice u Slavičína\| CZ0724\| Zlín\| 586919\| Rudimov\| S\| 743275\| Rudimov\| CZ0724\| Zlín\| 585807\| Šanov\| HA\| 761966\| Šanov\| CZ0724\| Zlín\| 585734\| Sehradice\| S\| 747106\| Sehradice\| CZ0724\| Zlín\| 585751\| Slavičín\| S\| 750069\| Divnice\| CZ0724\| Zlín\| 585751\| Slavičín\| S\| 750077\| Hrádek na Vlárské dráze\| CZ0724\| Zlín\| 585751\| Slavičín\| S\| 704369\| Nevšová\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0724\| Zlín\| 585751\| Slavičín\| S\| 750085\| Slavičín\| CZ0724\| Zlín\| 585769\| Slopné\| S\| 750611\| Slopné\| CZ0724\| Zlín\| 585777\| Slušovice\| S\| 750794\| Slušovice\| CZ0724\| Zlín\| 585831\| Štítná nad Vláří-Popov\| S\| 763934\| Popov nad Vláří\| CZ0724\| Zlín\| 585831\| Štítná nad Vláří-Popov\| S\| 763942\| Štítná nad Vláří\| CZ0724\| Zlín\| 535184\| Tichov\| HA\| 767034\| Tichov\| CZ0724\| Zlín\| 585866\| Trnava\| S\| 768278\| Trnava u Zlína\| CZ0724\| Zlín\| 585874\| Ublo\| S\| 772534\| Ublo\| CZ0724\| Zlín\| 585882\| Újezd\| S\| 773697\| Újezd u Valašských Klobouk\| CZ0724\| Zlín\| 585891\| Valašské Klobouky\| S\| 684091\| Lipina\| CZ0724\| Zlín\| 585891\| Valašské Klobouky\| S\| 776301\| Mirošov u Valašských Klobouk\| CZ0724\| Zlín\| 585891\| Valašské Klobouky\| S\| 751103\| Smolina\| CZ0724\| Zlín\| 585891\| Valašské Klobouky\| S\| 776319\| Valašské Klobouky\| CZ0724\| Zlín\| 585912\| Velký Ořechov\| S\| 779679\| Velký Ořechov\| CZ0724\| Zlín\| 585921\| Veselá\| S\| 780588\| Veselá u Zlína\| CZ0724\| Zlín\| 585939\| Vizovice\| S\| 653918\| Chrastěšov\| CZ0724\| Zlín\| 585939\| Vizovice\| S\| 783196\| Vizovice\| CZ0724\| Zlín\| 586994\| Vlachova Lhota\| S\| 783269\| Vlachova Lhota\| CZ0724\| Zlín\| 585955\| Vlachovice\| S\| 783277\| Vlachovice\| CZ0724\| Zlín\| 585955\| Vlachovice\| S\| 783285\| Vrbětice\| CZ0724\| Zlín\| 585963\| Vlčková\| HA\| 783846\| Vlčková\| CZ0724\| Zlín\| 585971\| Všemina\| HB\| 787167\| Všemina\| CZ0724\| Zlín\| 585980\| Vysoké Pole\| S\| 788317\| Vysoké Pole\| CZ0724\| Zlín\| 585998\| Zádveřice-Raková\| S\| 789739\| Raková\| CZ0724\| Zlín\| 585998\| Zádveřice-Raková\| S\| 789747\| Zádveřice\| CZ0724\| Zlín\| 585068\| Zlín\| \| 635863\| Jaroslavice u Zlína\| S CZ0724\| Zlín\| 585068\| Zlín\| \| 666041\| Klečůvka\| S CZ0724\| Zlín\| 585068\| Zlín\| \| 635898\| Kudlov\| S CZ0724\| Zlín\| 585068\| Zlín\| \| 636177\| Mladcová\| S CZ0724\| Zlín\| 585068\| Zlín\| \| 635812\| Příluky u Zlína\| S CZ0724\| Zlín\| 585068\| Zlín\| \| 795909\| Želechovice nad Dřevnicí\| S CZ0801\| Bruntál\| 551929\| Andělská Hora\| HA\| 760412\| Andělská Hora ve Slezsku\| CZ0801\| Bruntál\| 597198\| Bílčice\| OA\| 604054\| Bílčice\| CZ0801\| Bruntál\| 597198\| Bílčice\| OA\| 689939\| Májůvka\| HA NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0801\| Bruntál\| 597210\| Brantice\| OA\| 609480\| Brantice\| CZ0801\| Bruntál\| 597210\| Brantice\| OA\| 609498\| Radim u Brantic\| CZ0801\| Bruntál\| 597228\| Břidličná\| HA\| 614980\| Albrechtice u Rýmařova\| CZ0801\| Bruntál\| 597228\| Břidličná\| HA\| 614998\| Břidličná\| CZ0801\| Bruntál\| 597228\| Břidličná\| HA\| 615005\| Vajglov\| CZ0801\| Bruntál\| 597180\| Bruntál\| OA\| 613169\| Bruntál-město\| CZ0801\| Bruntál\| 597180\| Bruntál\| OA\| 663280\| Karlovec\| CZ0801\| Bruntál\| 569607\| Býkov-Láryšov\| OA\| 616508\| Býkov\| CZ0801\| Bruntál\| 552003\| Čaková\| HA\| 618306\| Čaková\| CZ0801\| Bruntál\| 597252\| Dětřichov nad Bystřicí\| HA\| 626066\| Dětřichov nad Bystřicí\| CZ0801\| Bruntál\| 597252\| Dětřichov nad Bystřicí\| HA\| 672211\| Krahulčí\| CZ0801\| Bruntál\| 551864\| Dívčí Hrad\| OA\| 626147\| Dívčí Hrad\| CZ0801\| Bruntál\| 551864\| Dívčí Hrad\| OA\| 626155\| Sádek u Dívčího Hradu\| CZ0801\| Bruntál\| 551864\| Dívčí Hrad\| OA\| 626163\| Životice u Dívčího Hradu\| CZ0801\| Bruntál\| 551708\| Dlouhá Stráň\| OA\| 626490\| Dlouhá Stráň\| CZ0801\| Bruntál\| 597287\| Dolní Moravice\| HA\| 629804\| Dolní Moravice\| CZ0801\| Bruntál\| 597287\| Dolní Moravice\| HA\| 629812\| Horní Moravice\| CZ0801\| Bruntál\| 597287\| Dolní Moravice\| HA\| 629821\| Nová Ves u Rýmařova\| CZ0801\| Bruntál\| 597317\| Dvorce\| HA\| 633879\| Dvorce u Bruntálu\| CZ0801\| Bruntál\| 597317\| Dvorce\| HA\| 633887\| Rejchartice\| CZ0801\| Bruntál\| 597325\| Heřmanovice\| HA\| 638722\| Heřmanovice\| CZ0801\| Bruntál\| 597341\| Holčovice\| HA\| 640841\| Dlouhá Ves\| CZ0801\| Bruntál\| 597341\| Holčovice\| HA\| 640859\| Hejnov\| CZ0801\| Bruntál\| 597341\| Holčovice\| HA\| 640867\| Holčovice\| CZ0801\| Bruntál\| 597341\| Holčovice\| HA\| 640875\| Jelení u Holčovic\| CZ0801\| Bruntál\| 597341\| Holčovice\| HA\| 640883\| Komora\| CZ0801\| Bruntál\| 597341\| Holčovice\| HA\| 640891\| Spálené\| CZ0801\| Bruntál\| 597350\| Horní Benešov\| OA\| 642355\| Horní Benešov\| CZ0801\| Bruntál\| 597368\| Horní Město\| HA\| 643530\| Dobřečov\| CZ0801\| Bruntál\| 597368\| Horní Město\| HA\| 643548\| Horní Město\| CZ0801\| Bruntál\| 597368\| Horní Město\| HA\| 740179\| Rešov\| CZ0801\| Bruntál\| 597368\| Horní Město\| HA\| 748170\| Skály u Rýmařova\| CZ0801\| Bruntál\| 597368\| Horní Město\| HA\| 643556\| Stříbrné Hory\| CZ0801\| Bruntál\| 551805\| Horní Životice\| OA\| 644714\| Horní Životice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0801\| Bruntál\| 597392\| Hošťálkovy\| HA\| 646091\| Hošťálkovy\| CZ0801\| Bruntál\| 597392\| Hošťálkovy\| HA\| 646105\| Křížová ve Slezsku\| CZ0801\| Bruntál\| 597392\| Hošťálkovy\| HA\| 646113\| Staré Purkartice\| CZ0801\| Bruntál\| 597392\| Hošťálkovy\| HA\| 646121\| Vraclávek\| CZ0801\| Bruntál\| 597431\| Janov\| HA\| 656976\| Janov u Krnova\| CZ0801\| Bruntál\| 597449\| Jindřichov\| OA\| 660329\| Arnultovice u Jindřichova\| CZ0801\| Bruntál\| 597449\| Jindřichov\| OA\| 660337\| Jindřichov ve Slezsku\| CZ0801\| Bruntál\| 597457\| Jiříkov\| HA\| 661082\| Jiříkov u Rýmařova\| CZ0801\| Bruntál\| 597457\| Jiříkov\| HA\| 667111\| Kněžpole\| CZ0801\| Bruntál\| 597457\| Jiříkov\| HA\| 752657\| Křížov u Sovince\| CZ0801\| Bruntál\| 597457\| Jiříkov\| HA\| 752665\| Sovinec\| CZ0801\| Bruntál\| 597457\| Jiříkov\| HA\| 765333\| Těchanov\| CZ0801\| Bruntál\| 597473\| Karlova Studánka\| HA\| 663301\| Karlova Studánka\| CZ0801\| Bruntál\| 597481\| Karlovice\| HA\| 663409\| Adamov u Karlovic\| CZ0801\| Bruntál\| 597481\| Karlovice\| HA\| 663387\| Karlovice ve Slezsku\| CZ0801\| Bruntál\| 597481\| Karlovice\| HA\| 663417\| Nové Purkartice\| CZ0801\| Bruntál\| 597511\| Krasov\| HA\| 674036\| Krasov\| CZ0801\| Bruntál\| 597538\| Křišťanovice\| HA\| 676357\| Křišťanovice\| CZ0801\| Bruntál\| 597520\| Krnov\| \| 674770\| Krásné Loučky\| OA CZ0801\| Bruntál\| 597546\| Leskovec nad Moravicí\| OA\| 680010\| Leskovec nad Moravicí\| CZ0801\| Bruntál\| 597546\| Leskovec nad Moravicí\| OA\| 680028\| Slezská Harta\| CZ0801\| Bruntál\| 597554\| Lichnov\| OA\| 633674\| Dubnice\| CZ0801\| Bruntál\| 597554\| Lichnov\| OA\| 683752\| Lichnov u Bruntálu\| CZ0801\| Bruntál\| 597571\| Liptaň\| OA\| 684805\| Bučávka\| CZ0801\| Bruntál\| 597571\| Liptaň\| OA\| 643858\| Horní Povelice\| CZ0801\| Bruntál\| 597571\| Liptaň\| OA\| 684813\| Liptaň\| CZ0801\| Bruntál\| 597589\| Lomnice\| HA\| 686662\| Lomnice u Rýmařova\| CZ0801\| Bruntál\| 597589\| Lomnice\| HA\| 686671\| Tylov\| CZ0801\| Bruntál\| 551996\| Ludvíkov\| HA\| 786055\| Ludvíkov pod Pradědem\| CZ0801\| Bruntál\| 597601\| Malá Morávka\| HA\| 690228\| Karlov pod Pradědem\| CZ0801\| Bruntál\| 597601\| Malá Morávka\| HA\| 690236\| Malá Morávka\| CZ0801\| Bruntál\| 551902\| Malá Štáhle\| HA\| 690350\| Malá Štáhle\| CZ0801\| Bruntál\| 597635\| Město Albrechtice\| HA\| 693375\| Burkvíz\| CZ0801\| Bruntál\| 597635\| Město Albrechtice\| HA\| 693383\| Česká Ves u Města Albrechtic\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0801\| Bruntál\| 597635\| Město Albrechtice\| HA\| 650374\| Dlouhá Voda\| CZ0801\| Bruntál\| 597635\| Město Albrechtice\| HA\| 650382\| Hynčice u Krnova\| CZ0801\| Bruntál\| 597635\| Město Albrechtice\| HA\| 683876\| Linhartovy\| CZ0801\| Bruntál\| 597635\| Město Albrechtice\| HA\| 693391\| Město Albrechtice\| CZ0801\| Bruntál\| 597635\| Město Albrechtice\| HA\| 683884\| Opavice\| CZ0801\| Bruntál\| 597635\| Město Albrechtice\| HA\| 693405\| Piskořov\| CZ0801\| Bruntál\| 597635\| Město Albrechtice\| HA\| 650391\| Valštejn\| CZ0801\| Bruntál\| 597635\| Město Albrechtice\| HA\| 650404\| Ztracená Voda\| CZ0801\| Bruntál\| 551724\| Mezina\| OA\| 693731\| Mezina\| CZ0801\| Bruntál\| 569526\| Milotice nad Opavou\| OA\| 695173\| Jelení u Bruntálu\| CZ0801\| Bruntál\| 569526\| Milotice nad Opavou\| OA\| 695181\| Milotice nad Opavou\| HA CZ0801\| Bruntál\| 551732\| Moravskoslezský Kočov\| OA\| 613304\| Moravský Kočov\| CZ0801\| Bruntál\| 551732\| Moravskoslezský Kočov\| OA\| 613291\| Slezský Kočov\| CZ0801\| Bruntál\| 546950\| Nová Pláň\| HB\| 663298\| Nová Pláň\| CZ0801\| Bruntál\| 569551\| Nové Heřminovy\| OA\| 706183\| Nové Heřminovy\| CZ0801\| Bruntál\| 569577\| Oborná\| HB\| 613231\| Oborná\| CZ0801\| Bruntál\| 551848\| Petrovice\| HA\| 656984\| Petrovice ve Slezsku\| CZ0801\| Bruntál\| 597724\| Razová\| HA\| 739987\| Razová\| CZ0801\| Bruntál\| 597741\| Roudno\| HA\| 741841\| Roudno\| CZ0801\| Bruntál\| 551945\| Rudná pod Pradědem\| HA\| 743356\| Nová Rudná\| CZ0801\| Bruntál\| 551945\| Rudná pod Pradědem\| HA\| 743372\| Stará Rudná\| CZ0801\| Bruntál\| 597783\| Rýmařov\| HA\| 744573\| Edrovice\| CZ0801\| Bruntál\| 597783\| Rýmařov\| HA\| 744603\| Jamartice\| CZ0801\| Bruntál\| 597783\| Rýmařov\| HA\| 744581\| Janovice u Rýmařova\| CZ0801\| Bruntál\| 597783\| Rýmařov\| HA\| 744590\| Janušov\| CZ0801\| Bruntál\| 597783\| Rýmařov\| HA\| 744611\| Ondřejov u Rýmařova\| CZ0801\| Bruntál\| 597783\| Rýmařov\| HA\| 744468\| Rýmařov\| CZ0801\| Bruntál\| 597783\| Rýmařov\| HA\| 744620\| Stránské\| CZ0801\| Bruntál\| 597791\| Ryžoviště\| HA\| 744751\| Ryžoviště\| CZ0801\| Bruntál\| 597899\| Široká Niva\| HA\| 762652\| Markvartice u Široké Nivy\| CZ0801\| Bruntál\| 597899\| Široká Niva\| HA\| 762644\| Široká Niva\| CZ0801\| Bruntál\| 597899\| Široká Niva\| HA\| 762636\| Skrbovice\| CZ0801\| Bruntál\| 597813\| Slezské Rudoltice\| OB\| 750514\| Koberno\| CZ0801\| Bruntál\| 597813\| Slezské Rudoltice\| OB\| 750549\| Městys Rudoltice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0801\| Bruntál\| 597813\| Slezské Rudoltice\| OB\| 750557\| Nový Les\| CZ0801\| Bruntál\| 597813\| Slezské Rudoltice\| OB\| 750565\| Pelhřimovy\| CZ0801\| Bruntál\| 597813\| Slezské Rudoltice\| OB\| 750522\| Ves Rudoltice\| CZ0801\| Bruntál\| 597813\| Slezské Rudoltice\| OB\| 750531\| Víno\| CZ0801\| Bruntál\| 597821\| Sosnová\| OB\| 752479\| Sosnová\| CZ0801\| Bruntál\| 551911\| Stará Ves\| HA\| 753912\| Stará Ves u Rýmařova\| CZ0801\| Bruntál\| 551911\| Stará Ves\| HA\| 753921\| Žďárský Potok\| CZ0801\| Bruntál\| 551813\| Staré Heřminovy\| OA\| 754307\| Staré Heřminovy\| CZ0801\| Bruntál\| 551767\| Staré Město\| HA\| 613321\| Malá Véska\| CZ0801\| Bruntál\| 551767\| Staré Město\| HA\| 613312\| Staré Město u Bruntálu\| CZ0801\| Bruntál\| 597872\| Světlá Hora\| HA\| 760421\| Dětřichovice\| CZ0801\| Bruntál\| 597872\| Světlá Hora\| HA\| 743364\| Podlesí pod Pradědem\| CZ0801\| Bruntál\| 597872\| Světlá Hora\| HA\| 760447\| Stará Voda v Jeseníkách\| CZ0801\| Bruntál\| 597872\| Světlá Hora\| HA\| 760455\| Suchá Rudná\| CZ0801\| Bruntál\| 597872\| Světlá Hora\| HA\| 760463\| Světlá ve Slezsku\| CZ0801\| Bruntál\| 597881\| Svobodné Heřmanice\| OA\| 761133\| Svobodné Heřmanice\| CZ0801\| Bruntál\| 597911\| Třemešná\| OA\| 770639\| Rudíkovy\| CZ0801\| Bruntál\| 597911\| Třemešná\| OA\| 770647\| Třemešná\| CZ0801\| Bruntál\| 551821\| Tvrdkov\| HA\| 695513\| Mirotínek\| CZ0801\| Bruntál\| 551821\| Tvrdkov\| HA\| 743208\| Ruda u Rýmařova\| CZ0801\| Bruntál\| 551821\| Tvrdkov\| HA\| 772011\| Tvrdkov\| CZ0801\| Bruntál\| 597945\| Václavov u Bruntálu\| HA\| 776017\| Dolní Václavov\| CZ0801\| Bruntál\| 597945\| Václavov u Bruntálu\| HA\| 776025\| Horní Václavov\| CZ0801\| Bruntál\| 551783\| Valšov\| OA\| 776637\| Valšov\| CZ0801\| Bruntál\| 551694\| Velká Štáhle\| HA\| 615013\| Velká Štáhle\| CZ0801\| Bruntál\| 597961\| Vrbno pod Pradědem\| HA\| 786063\| Mnichov pod Pradědem\| CZ0801\| Bruntál\| 597961\| Vrbno pod Pradědem\| HA\| 786080\| Vrbno pod Pradědem\| CZ0801\| Bruntál\| 597961\| Vrbno pod Pradědem\| HA\| 786098\| Železná pod Pradědem\| CZ0801\| Bruntál\| 597970\| Vysoká\| OA\| 787990\| Bartultovice\| CZ0801\| Bruntál\| 597970\| Vysoká\| OA\| 788007\| Pitárné\| CZ0801\| Bruntál\| 597970\| Vysoká\| OA\| 788015\| Vysoká ve Slezsku\| CZ0801\| Bruntál\| 597988\| Zátor\| OA\| 791199\| Loučky u Zátoru\| CZ0801\| Bruntál\| 597988\| Zátor\| OA\| 791202\| Zátor\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598011\| Baška\| S\| 601063\| Baška\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598011\| Baška\| S\| 601080\| Hodoňovice\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598011\| Baška\| S\| 601098\| Kunčičky u Bašky\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598020\| Bílá\| HA\| 603911\| Bílá\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 511633\| Bocanovice\| HB\| 656291\| Bocanovice\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598046\| Bruzovice\| \| 613398\| Bruzovice\| S CZ0802\| Frýdek-Místek\| 511935\| Bukovec\| HA\| 615994\| Bukovec u Jablunkova\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598062\| Bystřice\| S\| 616923\| Bystřice nad Olší\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598071\| Čeladná\| HA\| 619116\| Čeladná\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598089\| Dobrá\| S\| 626988\| Dobrá u Frýdku-Místku\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 511951\| Dolní Lomná\| HA\| 629600\| Dolní Lomná\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598003\| Frýdek-Místek\| \| 747971\| Skalice u Frýdku-Místku\| S CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598143\| Frýdlant nad Ostravicí\| S\| 635171\| Frýdlant nad Ostravicí\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598143\| Frýdlant nad Ostravicí\| S\| 688061\| Lubno\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598143\| Frýdlant nad Ostravicí\| S\| 705705\| Nová Ves u Frýdlantu nad Ostravicí\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598160\| Hnojník\| S\| 640191\| Hnojník\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 511986\| Horní Lomná\| HA\| 643394\| Horní Lomná\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 512176\| Hrádek\| S\| 647357\| Hrádek\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598232\| Hrčava\| HA\| 647993\| Hrčava\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598691\| Hukvaldy\| \| 748293\| Sklenov\| S CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598259\| Jablunkov\| HB\| 656305\| Jablunkov\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 507423\| Janovice\| S\| 657107\| Janovice u Frýdku-Místku\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 507237\| Komorní Lhotka\| HA\| 668818\| Komorní Lhotka\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 507458\| Košařiska\| HA\| 670707\| Košařiska\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598321\| Kozlovice\| S\| 671771\| Kozlovice\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598321\| Kozlovice\| S\| 671789\| Měrkovice\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 549673\| Krásná\| HA\| 673391\| Krásná pod Lysou Horou\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598356\| Kunčice pod Ondřejníkem\| HB\| 677094\| Kunčice pod Ondřejníkem\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598364\| Lhotka\| HA\| 681407\| Lhotka u Frýdku-Místku\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 552593\| Malenovice\| HA\| 690783\| Malenovice\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 512184\| Metylovice\| S\| 693545\| Metylovice\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 507547\| Milíkov\| HA\| 694941\| Milíkov u Jablunkova\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598445\| Morávka\| HA\| 698679\| Morávka\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598453\| Mosty u Jablunkova\| HA\| 699896\| Mosty u Jablunkova\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 554014\| Návsí\| HA\| 656348\| Návsí\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0802\| Frýdek-Místek\| 507091\| Nýdek\| HA\| 708186\| Nýdek\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598542\| Ostravice\| HA\| 715671\| Ostravice 1\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598542\| Ostravice\| HA\| 715646\| Staré Hamry 2\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598551\| Palkovice\| S\| 700606\| Myslík\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598551\| Palkovice\| S\| 717452\| Palkovice\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 557226\| Písečná\| HB\| 656356\| Písečná u Jablunkova\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 512028\| Písek\| HA\| 720941\| Písek u Jablunkova\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 568813\| Pražmo\| HA\| 733059\| Pražmo\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 507181\| Pržno\| S\| 734055\| Pržno\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 552577\| Pstruží\| HA\| 736465\| Pstruží\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 549665\| Raškovice\| S\| 739502\| Raškovice\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 552640\| Řeka\| HA\| 745057\| Řeka\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598674\| Sedliště\| \| 746983\| Sedliště ve Slezsku\| S CZ0802\| Frýdek-Místek\| 552658\| Smilovice\| S\| 751031\| Rakovec\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 552658\| Smilovice\| S\| 751049\| Smilovice u Třince\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 568791\| Soběšovice\| S\| 751944\| Dolní Soběšovice\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 568791\| Soběšovice\| S\| 751936\| Horní Soběšovice\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 568791\| Soběšovice\| S\| 751928\| Pitrov\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598747\| Staré Hamry\| HA\| 754277\| Ostravice 2\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598747\| Staré Hamry\| HA\| 754285\| Staré Hamry 1\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 552551\| Staré Město\| S\| 754498\| Staré Město u Frýdku-Místku\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 552674\| Střítež\| S\| 757934\| Střítež\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 569631\| Sviadnov\| S\| 760676\| Sviadnov\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598810\| Třinec\| S\| 771082\| Český Puncov\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598810\| Třinec\| S\| 771091\| Dolní Líštná\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598810\| Třinec\| S\| 636291\| Guty\| HA CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598810\| Třinec\| S\| 771066\| Horní Líštná\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598810\| Třinec\| S\| 663816\| Karpentná\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598810\| Třinec\| S\| 771074\| Kojkovice u Třince\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598810\| Třinec\| S\| 771015\| Konská\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598810\| Třinec\| S\| 771104\| Lyžbice\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598810\| Třinec\| S\| 701793\| Nebory\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598810\| Třinec\| S\| 710032\| Oldřichovice u Třince\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598810\| Třinec\| S\| 770892\| Třinec\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0802\| Frýdek-Místek\| 598810\| Třinec\| S\| 772445\| Tyra\| HA CZ0802\| Frýdek-Místek\| 552615\| Vělopolí\| S\| 779849\| Vělopolí\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 554928\| Vendryně\| S\| 780014\| Vendryně\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 552682\| Vyšní Lhoty\| HA\| 788929\| Vyšní Lhoty\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 552691\| Žabeň\| S\| 794139\| Žabeň\| CZ0802\| Frýdek-Místek\| 568163\| Žermanice\| S\| 796514\| Žermanice\| CZ0803\| Karviná\| 598933\| Český Těšín\| \| 623261\| Dolní Žukov\| S CZ0803\| Karviná\| 598933\| Český Těšín\| \| 644722\| Horní Žukov\| S CZ0803\| Karviná\| 598933\| Český Těšín\| \| 696111\| Koňákov\| S CZ0803\| Karviná\| 598933\| Český Těšín\| \| 696129\| Mistřovice\| S CZ0803\| Karviná\| 598933\| Český Těšín\| \| 696137\| Mosty u Českého Těšína\| S CZ0803\| Karviná\| 598933\| Český Těšín\| \| 753521\| Stanislavice\| S CZ0803\| Karviná\| 555291\| Chotěbuz\| \| 652954\| Chotěbuz\| S CZ0803\| Karviná\| 555291\| Chotěbuz\| \| 652962\| Podobora\| S CZ0803\| Karviná\| 599077\| Petrovice u Karviné\| \| 720364\| Prstná\| S CZ0803\| Karviná\| 599158\| Těrlicko\| \| 766607\| Dolní Těrlicko\| S CZ0803\| Karviná\| 599158\| Těrlicko\| \| 647489\| Hradiště pod Babí horou\| S CZ0804\| Nový Jičín\| 546984\| Bílov\| OB\| 604402\| Bílov\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599247\| Bílovec\| OA\| 604445\| Bílovec-Dolní Předměstí\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599247\| Bílovec\| OA\| 604470\| Bílovec-Horní Předměstí\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599247\| Bílovec\| OA\| 604429\| Bílovec-město\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599247\| Bílovec\| OA\| 609749\| Bravinné\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599247\| Bílovec\| OA\| 905038\| Labuť u Bílovce\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599247\| Bílovec\| OA\| 688096\| Lubojaty\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599247\| Bílovec\| OA\| 604453\| Radotín u Bílovce\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599247\| Bílovec\| OA\| 753963\| Stará Ves u Bílovce\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599247\| Bílovec\| OA\| 749737\| Výškovice u Slatiny\| CZ0804\| Nový Jičín\| 554936\| Bítov\| OA\| 604879\| Bítov u Bílovce\| CZ0804\| Nový Jičín\| 568431\| Bordovice\| HA\| 607444\| Bordovice\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599344\| Frenštát pod Radhoštěm\| S\| 634719\| Frenštát pod Radhoštěm\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599352\| Fulnek\| OA\| 625558\| Děrné\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599352\| Fulnek\| OA\| 784125\| Dolejší Kunčice\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599352\| Fulnek\| OA\| 635448\| Fulnek\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599352\| Fulnek\| OA\| 635456\| Jerlochovice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0804\| Nový Jičín\| 599352\| Fulnek\| OA\| 659002\| Jestřabí u Fulneku\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599352\| Fulnek\| OA\| 660132\| Jílovec\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599352\| Fulnek\| OA\| 688801\| Lukavec u Bílovce\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599352\| Fulnek\| OA\| 784133\| Moravské Vlkovice\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599352\| Fulnek\| OA\| 676977\| Pohořílky u Kujav\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599352\| Fulnek\| OA\| 784141\| Slezské Vlkovice\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599352\| Fulnek\| OA\| 753246\| Stachovice\| CZ0804\| Nový Jičín\| 568562\| Heřmanice u Oder\| OA\| 638544\| Heřmanice u Oder\| CZ0804\| Nový Jičín\| 568562\| Heřmanice u Oder\| OA\| 638552\| Véska u Oder\| CZ0804\| Nový Jičín\| 568571\| Heřmánky\| OA\| 656500\| Heřmánky nad Odrou\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599409\| Hodslavice\| S\| 640620\| Hodslavice\| CZ0804\| Nový Jičín\| 568511\| Hostašovice\| S\| 645613\| Hostašovice\| CZ0804\| Nový Jičín\| 554065\| Jakubčovice nad Odrou\| OA\| 656518\| Jakubčovice nad Odrou\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599565\| Kopřivnice\| \| 697664\| Mniší\| S CZ0804\| Nový Jičín\| 599603\| Lichnov\| S\| 683787\| Lichnov u Nového Jičína\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599646\| Luboměř\| OA\| 688118\| Luboměř\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599689\| Mořkov\| S\| 699331\| Mořkov\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599191\| Nový Jičín\| S\| 605832\| Bludovice u Nového Jičína\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599191\| Nový Jičín\| S\| 667889\| Kojetín u Starého Jičína\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599191\| Nový Jičín\| S\| 682683\| Libhošť\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599191\| Nový Jičín\| S\| 687006\| Loučka u Nového Jičína\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599191\| Nový Jičín\| S\| 707465\| Nový Jičín-Dolní Předměstí\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599191\| Nový Jičín\| S\| 707431\| Nový Jičín-Horní Předměstí\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599191\| Nový Jičín\| S\| 707414\| Nový Jičín-město\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599191\| Nový Jičín\| S\| 756130\| Straník\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599191\| Nový Jičín\| S\| 707511\| Žilina u Nového Jičína\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599701\| Odry\| OA\| 626872\| Dobešov\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599701\| Odry\| OA\| 662682\| Kamenka\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599701\| Odry\| OA\| 656526\| Klokočůvek\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599701\| Odry\| OA\| 656534\| Loučky nad Odrou\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599701\| Odry\| OA\| 709085\| Odry\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599701\| Odry\| OA\| 724815\| Pohoř\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599701\| Odry\| OA\| 767786\| Tošovice\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599701\| Odry\| OA\| 709158\| Veselí u Oder\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0804\| Nový Jičín\| 599808\| Příbor\| \| 735370\| Klokočov u Příbora\| S CZ0804\| Nový Jičín\| 568554\| Rybí\| S\| 743828\| Rybí\| CZ0804\| Nový Jičín\| 568406\| Slatina\| OA\| 749729\| Slatina u Bílovce\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599867\| Spálov\| OA\| 752754\| Spálov\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599905\| Starý Jičín\| \| 659622\| Jičina\| S CZ0804\| Nový Jičín\| 599948\| Štramberk\| S\| 764116\| Štramberk\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599921\| Studénka\| \| 600318\| Nová Horka\| SX CZ0804\| Nový Jičín\| 599930\| Suchdol nad Odrou\| \| 666190\| Kletné\| SX CZ0804\| Nový Jičín\| 599956\| Tichá\| S\| 766992\| Tichá na Moravě\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599964\| Tísek\| OA\| 767131\| Tísek\| CZ0804\| Nový Jičín\| 599999\| Trojanovice\| HA\| 768499\| Trojanovice\| CZ0804\| Nový Jičín\| 500259\| Veřovice\| HA\| 780367\| Veřovice\| CZ0804\| Nový Jičín\| 569747\| Vrchy\| OA\| 786535\| Vrchy\| CZ0804\| Nový Jičín\| 500291\| Vřesina\| OA\| 786683\| Vřesina u Bílovce\| CZ0804\| Nový Jičín\| 568449\| Zbyslavice\| OA\| 792004\| Zbyslavice\| CZ0804\| Nový Jičín\| 568732\| Ženklava\| S\| 796409\| Ženklava\| CZ0804\| Nový Jičín\| 547000\| Životice u Nového Jičína\| S\| 797375\| Životice u Nového Jičína\| CZ0805\| Opava\| 506451\| Březová\| OA\| 614718\| Březová u Vítkova\| CZ0805\| Opava\| 506451\| Březová\| OA\| 636223\| Gručovice\| CZ0805\| Opava\| 506451\| Březová\| OA\| 656691\| Jančí\| CZ0805\| Opava\| 506451\| Březová\| OA\| 679992\| Leskovec u Vítkova\| CZ0805\| Opava\| 506451\| Březová\| OA\| 680184\| Lesní Albrechtice\| CZ0805\| Opava\| 506320\| Brumovice\| \| 613151\| Úblo\| OA CZ0805\| Opava\| 506460\| Budišov nad Budišovkou\| OA\| 615501\| Budišov nad Budišovkou\| CZ0805\| Opava\| 506460\| Budišov nad Budišovkou\| OA\| 615510\| Guntramovice\| HA CZ0805\| Opava\| 506460\| Budišov nad Budišovkou\| OA\| 615544\| Lesy\| CZ0805\| Opava\| 506460\| Budišov nad Budišovkou\| OA\| 798371\| Nové Oldřůvky\| CZ0805\| Opava\| 506460\| Budišov nad Budišovkou\| OA\| 723916\| Podlesí nad Odrou\| HA CZ0805\| Opava\| 506460\| Budišov nad Budišovkou\| OA\| 754625\| Staré Oldřůvky\| CZ0805\| Opava\| 568261\| Budišovice\| OB\| 615552\| Budišovice\| CZ0805\| Opava\| 569119\| Čavisov\| OA\| 618756\| Čavisov\| CZ0805\| Opava\| 569950\| Čermná ve Slezsku\| OA\| 619761\| Čermná ve Slezsku\| CZ0805\| Opava\| 569895\| Dobroslavice\| S\| 627437\| Dobroslavice\| CZ0805\| Opava\| 506711\| Dolní Lhota\| OB\| 629545\| Dolní Lhota u Ostravy\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0805\| Opava\| 506753\| Háj ve Slezsku\| \| 636509\| Smolkov\| S CZ0805\| Opava\| 568368\| Hlubočec\| OA\| 639508\| Hlubočec\| CZ0805\| Opava\| 569500\| Horní Lhota\| OB\| 643297\| Horní Lhota u Ostravy\| CZ0805\| Opava\| 507270\| Hradec nad Moravicí\| OA\| 602591\| Benkovice\| CZ0805\| Opava\| 507270\| Hradec nad Moravicí\| OA\| 606332\| Bohučovice\| CZ0805\| Opava\| 507270\| Hradec nad Moravicí\| OA\| 630951\| Domoradovice\| CZ0805\| Opava\| 507270\| Hradec nad Moravicí\| OA\| 630969\| Filipovice\| CZ0805\| Opava\| 507270\| Hradec nad Moravicí\| OA\| 646814\| Hradec nad Moravicí\| CZ0805\| Opava\| 507270\| Hradec nad Moravicí\| OA\| 656496\| Jakubčovice\| CZ0805\| Opava\| 507270\| Hradec nad Moravicí\| OA\| 646822\| Kajlovec\| CZ0805\| Opava\| 507270\| Hradec nad Moravicí\| OA\| 797006\| Žimrovice\| CZ0805\| Opava\| 507377\| Jakartovice\| OA\| 606189\| Bohdanovice\| CZ0805\| Opava\| 507377\| Jakartovice\| OA\| 625876\| Deštné\| CZ0805\| Opava\| 507377\| Jakartovice\| OA\| 645036\| Hořejší Kunčice\| CZ0805\| Opava\| 507377\| Jakartovice\| OA\| 656488\| Jakartovice\| CZ0805\| Opava\| 507377\| Jakartovice\| OA\| 645044\| Kerhartice u Budišova nad Budišovkou\| CZ0805\| Opava\| 507377\| Jakartovice\| OA\| 645052\| Medlice u Budišova nad Budišovkou\| CZ0805\| Opava\| 568180\| Kružberk\| OA\| 675431\| Kružberk\| CZ0805\| Opava\| 568180\| Kružberk\| OA\| 675440\| Staré Lublice\| CZ0805\| Opava\| 512907\| Kyjovice\| OA\| 678562\| Kyjovice ve Slezsku\| CZ0805\| Opava\| 553115\| Lhotka u Litultovic\| OA\| 681440\| Lhotka u Litultovic\| CZ0805\| Opava\| 508144\| Melč\| OA\| 692778\| Melč\| CZ0805\| Opava\| 568279\| Mikolajice\| OA\| 694061\| Mikolajice\| CZ0805\| Opava\| 569097\| Moravice\| OA\| 698601\| Moravice\| CZ0805\| Opava\| 512893\| Nové Lublice\| OA\| 706388\| Nové Lublice\| CZ0805\| Opava\| 505927\| Opava\| \| 724637\| Podvihov\| OA CZ0805\| Opava\| 568317\| Radkov\| OA\| 738018\| Radkov u Vítkova\| CZ0805\| Opava\| 510131\| Skřipov\| OB\| 646580\| Hrabství\| CZ0805\| Opava\| 510131\| Skřipov\| OB\| 748943\| Skřipov\| CZ0805\| Opava\| 568333\| Štáblovice\| OB\| 684074\| Lipina u Opavy\| CZ0805\| Opava\| 568333\| Štáblovice\| OB\| 763110\| Štáblovice\| CZ0805\| Opava\| 568198\| Staré Těchanovice\| OA\| 675458\| Staré Těchanovice\| CZ0805\| Opava\| 547131\| Svatoňovice\| OA\| 615536\| Svatoňovice\| CZ0805\| Opava\| 512745\| Těškovice\| OA\| 766780\| Těškovice\| NUTS\| OKRES\| Kód obce\| Název obce\| Zařazení obce do LFA\| Kód k. ú.\| Název katastrálního území\| Typ LFA k. ú. části obce ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- CZ0805\| Opava\| 510891\| Velké Heraltice\| \| 670782\| Košetice ve Slezsku\| OA CZ0805\| Opava\| 510891\| Velké Heraltice\| \| 690490\| Malé Heraltice\| OA CZ0805\| Opava\| 570036\| Větřkovice\| OB\| 781142\| Nové Vrbno\| CZ0805\| Opava\| 570036\| Větřkovice\| OB\| 781151\| Větřkovice u Vítkova\| CZ0805\| Opava\| 511021\| Vítkov\| OA\| 781134\| Jelenice\| CZ0805\| Opava\| 511021\| Vítkov\| OA\| 783081\| Klokočov u Vítkova\| CZ0805\| Opava\| 511021\| Vítkov\| OA\| 706809\| Lhotka u Vítkova\| CZ0805\| Opava\| 511021\| Vítkov\| OA\| 706817\| Nové Těchanovice\| CZ0805\| Opava\| 511021\| Vítkov\| OA\| 782998\| Vítkov\| CZ0805\| Opava\| 511161\| Vršovice\| OA\| 786624\| Vršovice u Opavy\| Čl. II Přechodné ustanovení Řízení o žádostech podaných v roce 2009 a v letech předchozích podle nařízení vlády č. 75/2007 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 20. dubna 2010. Předseda vlády: v z. PhDr. Kohout v. r. místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Ministr zemědělství: Ing. Šebesta v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 110/2010 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 110/2010 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno 19. 4. 2010, částka 39/2010 110 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 31. března 2010 o závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 155/1995 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2003 Sb., zákona č. 255/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb., sděluje, že Kolektivní smlouva vyššího stupně pro odvětví textilního, oděvního a kožedělného průmyslu na rok 2010 uzavřená dne 6. 1. 2010 mezi Asociací textilního-oděvního-kožedělného průmyslu na straně jedné a Odborovým svazem pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy na straně druhé je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódem Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE 13, 14 a 15. S obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na úřadech práce a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz). Ministr: JUDr. Šimerka v. r.
Vyhláška č. 109/2010 Sb.	Vyhláška č. 109/2010 Sb. Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Rečkov a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Vyhlášeno 19. 4. 2010, datum účinnosti 1. 6. 2010, částka 39/2010 * § 1 - Předmět ochrany * § 2 - Vymezení národní přírodní památky * § 3 - Bližší ochranné podmínky * § 4 - Ochranné pásmo * § 5 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 109/2010 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 109/2010 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 109/2010 Sb. Aktuální znění od 1. 6. 2010 109 VYHLÁŠKA ze dne 8. dubna 2010 o vyhlášení Národní přírodní památky Rečkov a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.: § 1 Předmět ochrany (1) Vyhlašuje se Národní přírodní památka Rečkov (dále jen „národní přírodní památka“). (2) Předmětem ochrany jsou slatinné a bezkolencové louky a přirozené mokřadní olšiny tvořící biotopbiotop vzácných a ohrožených druhů rostlinrostlin a živočichů, včetně populací popelivky sibiřské (Ligularia sibirica) a vrkoče bažinného (Vertigo moulinsiana). Předmětem ochrany jsou rovněž typy přírodních stanovišťpřírodních stanovišť a druhy, pro které byla jiným právním předpisem1) vyhlášena Evropsky významná lokalita Rečkov a které se nacházejí na území Národní přírodní památky Rečkov. § 2 Vymezení národní přírodní památky Národní přírodní památka se rozkládá na území Středočeského kraje, v katastrálním územíkatastrálním území Nová Ves u Bakova nad Jizerou a v katastrálním územíkatastrálním území Malá Bělá. Hranice národní přírodní památky se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi systému jednotné trigonometrické sítě katastrální2). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Orientační grafické znázornění území národní přírodní památky je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce. § 3 Bližší ochranné podmínky Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní památce a) provádět změny druhu pozemků nebo způsobu jejich využití3), b) skladovat dřevo nebo jiné materiály, a to i přechodně, c) vyznačovat trasy pro turistiku a sport, d) zřizovat myslivecká zařízení. § 4 Ochranné pásmo Ochranné pásmo národní přírodní památky se rozkládá na území Středočeského kraje v katastrálním územíkatastrálním území Nová Ves u Bakova nad Jizerou. Hranice ochranného pásma národní přírodní památky se stanoví samostatným uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi systému jednotné trigonometrické sítě katastrální2). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. Orientační grafické znázornění ochranného pásma národní přírodní památky je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce. § 5 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2010. Ministr: Ing. Šebesta v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 109/2010 Sb. Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní památky Rečkov Geometrický obrazec č. 1 – hranice Národní přírodní památky Rečkov číslo bodu\| souřadnice – Y [m]\| souřadnice – X [m]\| pořadí bodu v obrazci ---\|---\|---\|--- 99\| 702396,22\| 1002732,28\| 1 100\| 702391,20\| 1002738,96\| 2 101\| 702395,19\| 1002749,59\| 3 102\| 702342,99\| 1002824,47\| 4 103\| 702251,17\| 1002951,69\| 5 104\| 702239,61\| 1002961,96\| 6 105\| 702398,22\| 1002906,19\| 7 106\| 702405,19\| 1002901,01\| 8 107\| 702452,55\| 1002854,77\| 9 108\| 702452,70\| 1002850,46\| 10 109\| 702448,22\| 1002833,39\| 11 110\| 702418,27\| 1002791,62\| 12 Geometrický obrazec č. 2 – hranice Národní přírodní památky Rečkov číslo bodu\| souřadnice – Y [m]\| souřadnice – X [m]\| pořadí bodu v obrazci ---\|---\|---\|--- 14\| 702278,51\| 1002554,19\| 1 13\| 702306,59\| 1002517,64\| 2 12\| 702321,42\| 1002510,32\| 3 11\| 702366,31\| 1002564,71\| 4 10\| 702372,09\| 1002564,18\| 5 9\| 702377,95\| 1002561,06\| 6 18\| 702326,14\| 1002497,80\| 7 19\| 702373,18\| 1002457,05\| 8 20\| 702399,46\| 1002423,55\| 9 21\| 702439,82\| 1002380,85\| 10 22\| 702479,55\| 1002347,78\| 11 23\| 702507,49\| 1002331,21\| 12 24\| 702594,89\| 1002264,00\| 13 25\| 702638,04\| 1002216,02\| 14 26\| 702669,48\| 1002165,65\| 15 27\| 702684,06\| 1002097,50\| 16 28\| 702688,85\| 1002077,11\| 17 29\| 702666,23\| 1001906,33\| 18 30\| 702652,19\| 1001796,47\| 19 31\| 702602,20\| 1001724,75\| 20 32\| 702562,10\| 1001699,49\| 21 111\| 702562,75\| 1001692,85\| 22 112\| 702563,57\| 1001688,56\| 23 47\| 702565,39\| 1001674,48\| 24 48\| 702680,99\| 1001754,33\| 25 49\| 702725,53\| 1001808,10\| 26 50\| 702789,01\| 1001903,17\| 27 51\| 702802,65\| 1001969,53\| 28 52\| 702798,77\| 1002042,92\| 29 53\| 702780,30\| 1002149,56\| 30 54\| 702764,78\| 1002205,08\| 31 55\| 702731,17\| 1002250,48\| 32 56\| 702678,19\| 1002314,98\| 33 57\| 702624,90\| 1002367,77\| 34 58\| 702581,84\| 1002412,21\| 35 59\| 702533,51\| 1002472,05\| 36 60\| 702515,53\| 1002495,60\| 37 61\| 702497,11\| 1002524,82\| 38 62\| 702481,62\| 1002516,42\| 39 63\| 702455,08\| 1002558,55\| 40 64\| 702441,08\| 1002552,27\| 41 65\| 702405,55\| 1002609,52\| 42 8\| 702383,64\| 1002566,22\| 43 7\| 702376,81\| 1002570,48\| 44 6\| 702371,02\| 1002570,42\| 45 5\| 702384,07\| 1002586,23\| 46 4\| 702371,69\| 1002595,62\| 47 3\| 702392,04\| 1002622,00\| 48 2\| 702398,50\| 1002613,08\| 49 1\| 702400,25\| 1002610,78\| 50 66\| 702402,56\| 1002615,64\| 51 67\| 702385,49\| 1002689,17\| 52 68\| 702386,95\| 1002703,10\| 53 69\| 702218,21\| 1002942,96\| 54 70\| 702225,45\| 1002945,02\| 55 71\| 702216,45\| 1002955,81\| 56 72\| 702172,92\| 1002987,88\| 57 73\| 702128,70\| 1003027,59\| 58 74\| 702038,47\| 1003045,67\| 59 75\| 702034,16\| 1003039,70\| 60 76\| 701918,81\| 1002939,71\| 61 77\| 701915,37\| 1002942,82\| 62 78\| 701829,94\| 1002993,88\| 63 79\| 701795,04\| 1002909,78\| 64 80\| 701812,17\| 1002894,05\| 65 81\| 701837,34\| 1002881,99\| 66 82\| 701857,01\| 1002866,27\| 67 83\| 701862,00\| 1002875,01\| 68 84\| 701877,98\| 1002865,78\| 69 85\| 701873,06\| 1002857,08\| 70 86\| 701955,32\| 1002822,15\| 71 87\| 702039,63\| 1002806,38\| 72 88\| 702087,93\| 1002792,27\| 73 89\| 702137,37\| 1002760,47\| 74 90\| 702157,00\| 1002742,95\| 75 91\| 702211,95\| 1002658,35\| 76 92\| 702239,00\| 1002641,55\| 77 93\| 702245,71\| 1002636,27\| 78 94\| 702250,97\| 1002630,63\| 79 95\| 702256,00\| 1002624,03\| 80 96\| 702260,67\| 1002615,03\| 81 97\| 702264,62\| 1002606,03\| 82 98\| 702271,80\| 1002586,23\| 83 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 109/2010 Sb. Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrického obrazce, kterým jsou stanoveny hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Rečkov Geometrický obrazec č. 3 – hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Rečkov číslo bodu\| souřadnice – Y [m]\| souřadnice – X [m]\| pořadí bodu v obrazci ---\|---\|---\|--- 32\| 702562,10\| 1001699,49\| 1 33\| 702523,53\| 1001685,99\| 2 34\| 702494,48\| 1001674,90\| 3 35\| 702446,86\| 1001660,95\| 4 36\| 702438,17\| 1001658,27\| 5 37\| 702344,78\| 1001629,90\| 6 38\| 702335,01\| 1001625,48\| 7 39\| 702273,94\| 1001578,53\| 8 40\| 702264,70\| 1001564,73\| 9 41\| 702253,89\| 1001515,21\| 10 42\| 702262,35\| 1001487,73\| 11 43\| 702282,72\| 1001501,64\| 12 44\| 702410,35\| 1001589,28\| 13 45\| 702416,52\| 1001592,97\| 14 46\| 702546,20\| 1001661,23\| 15 47\| 702565,39\| 1001674,48\| 16 112\| 702563,57\| 1001688,56\| 17 111\| 702562,75\| 1001692,85\| 18 Geometrický obrazec č. 4 – hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Rečkov číslo bodu\| souřadnice – Y [m]\| souřadnice – X [m]\| pořadí bodu v obrazci ---\|---\|---\|--- 9\| 702377,95\| 1002561,06\| 1 10\| 702372,09\| 1002564,18\| 2 11\| 702366,31\| 1002564,71\| 3 12\| 702321,42\| 1002510,32\| 4 13\| 702306,59\| 1002517,64\| 5 14\| 702278,51\| 1002554,19\| 6 15\| 702276,35\| 1002550,59\| 7 16\| 702304,50\| 1002514,85\| 8 17\| 702317,21\| 1002505,60\| 9 18\| 702326,14\| 1002497,80\| 10 Geometrický obrazec č. 5 – hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Rečkov číslo bodu\| souřadnice – Y [m]\| souřadnice – X [m]\| pořadí bodu v obrazci ---\|---\|---\|--- 1\| 702400,25\| 1002610,78\| 1 2\| 702398,50\| 1002613,08\| 2 3\| 702392,04\| 1002622,00\| 3 4\| 702371,69\| 1002595,62\| 4 5\| 702384,07\| 1002586,23\| 5 6\| 702371,02\| 1002570,42\| 6 7\| 702376,81\| 1002570,48\| 7 8\| 702383,64\| 1002566,22\| 8 65\| 702405,55\| 1002609,52\| 9 66\| 702402,56\| 1002615,64\| 10 Příloha č. 3 k vyhlášce č. 109/2010 Sb. Orientační grafické znázornění území Národní přírodní památky Rečkov a jejího ochranného pásma 22MB 1) Příloha č. 83 k nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění pozdějších předpisů. 2) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání. 3) Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 108/2010 Sb.	Vyhláška č. 108/2010 Sb. Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Velká Niva a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Vyhlášeno 19. 4. 2010, datum účinnosti 1. 6. 2010, částka 39/2010 * § 1 - Předmět ochrany * § 2 - Vymezení národní přírodní rezervace * § 3 - Bližší ochranné podmínky * § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 108/2010 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 108/2010 Sb. Aktuální znění od 1. 6. 2010 108 VYHLÁŠKA ze dne 8. dubna 2010 o vyhlášení Národní přírodní rezervace Velká Niva a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.: § 1 Předmět ochrany (1) Vyhlašuje se Národní přírodní rezervace Velká Niva (dále jen „národní přírodní rezervace“). (2) Předmětem ochrany je rozlehlé nivní rašeliniště s přirozenými lesními porosty tvořenými zejména podmáčenými rašelinnými smrčinami a blatkovými bory s výskytem vzácných a ohrožených druhů živočichů a rostlinrostlin, včetně biotopubiotopu a populace borovice blatky (Pinus uncinata). Předmětem ochrany jsou rovněž typy přírodních stanovišťpřírodních stanovišť a druhy, pro které byla jiným právním předpisem1) vyhlášena Evropsky významná lokalita Šumava a které se nacházejí na území národní přírodní rezervace. § 2 Vymezení národní přírodní rezervace Národní přírodní rezervace se rozkládá na území Jihočeského kraje, v katastrálním územíkatastrálním území Volary. Hranice národní přírodní rezervace se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi systému jednotné trigonometrické sítě katastrální2). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Orientační grafické znázornění území národní přírodní rezervace je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 3 Bližší ochranné podmínky Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní rezervaci a) provádět změny druhu pozemků nebo způsobu jejich využití3), b) zřizovat myslivecká nebo rybářská zařízení. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2010. Ministr: Ing. Šebesta v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 108/2010 Sb. Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrického obrazce, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní rezervace Velká Niva Geometrický obrazec – hranice Národní přírodní rezervace Velká Niva číslo bodu\| souřadnice – Y [m]\| souřadnice – X [m]\| pořadí bodu v obrazci ---\|---\|---\|--- 11\| 804640,30\| 1165139,78\| 1 12\| 804624,13\| 1165092,71\| 2 13\| 804619,62\| 1165075,19\| 3 14\| 804592,62\| 1165028,59\| 4 15\| 804547,68\| 1165003,04\| 5 16\| 804506,94\| 1165007,71\| 6 17\| 804465,39\| 1165022,70\| 7 18\| 804422,20\| 1165048,90\| 8 19\| 804381,98\| 1165071,42\| 9 20\| 804354,09\| 1165107,75\| 10 21\| 804313,98\| 1165134,61\| 11 22\| 804281,43\| 1165143,64\| 12 23\| 804269,20\| 1165147,54\| 13 24\| 804236,21\| 1165151,53\| 14 25\| 804186,88\| 1165129,84\| 15 26\| 804131,65\| 1165112,60\| 16 27\| 804101,55\| 1165111,77\| 17 28\| 804068,23\| 1165077,57\| 18 29\| 804056,48\| 1165073,39\| 19 30\| 804070,85\| 1165030,08\| 20 31\| 804073,31\| 1165007,33\| 21 32\| 804080,65\| 1164954,39\| 22 33\| 804088,36\| 1164942,51\| 23 34\| 804081,65\| 1164914,81\| 24 35\| 804079,53\| 1164885,88\| 25 36\| 804080,99\| 1164865,20\| 26 37\| 804071,71\| 1164845,38\| 27 38\| 804057,98\| 1164833,39\| 28 39\| 804039,06\| 1164818,46\| 29 40\| 804023,14\| 1164795,55\| 30 41\| 804011,83\| 1164767,38\| 31 42\| 803998,42\| 1164730,43\| 32 43\| 803995,77\| 1164714,29\| 33 44\| 803985,46\| 1164659,26\| 34 45\| 804006,46\| 1164600,79\| 35 46\| 804026,70\| 1164573,25\| 36 47\| 804033,89\| 1164539,57\| 37 49\| 804007,60\| 1164516,46\| 38 50\| 803926,23\| 1164453,72\| 39 52\| 803876,82\| 1164412,61\| 40 54\| 803867,82\| 1164410,69\| 41 55\| 803733,17\| 1164302,61\| 42 56\| 803692,10\| 1164278,44\| 43 57\| 803654,36\| 1164297,34\| 44 58\| 803649,01\| 1164307,12\| 45 59\| 803670,07\| 1164400,57\| 46 60\| 803680,74\| 1164450,61\| 47 61\| 803699,75\| 1164521,89\| 48 62\| 803713,18\| 1164579,03\| 49 63\| 803703,60\| 1164633,84\| 50 64\| 803677,97\| 1164720,91\| 51 65\| 803625,15\| 1164783,11\| 52 66\| 803536,95\| 1164848,77\| 53 67\| 803488,77\| 1164882,03\| 54 68\| 803475,80\| 1164883,94\| 55 69\| 803299,88\| 1164803,16\| 56 70\| 803280,18\| 1164849,41\| 57 71\| 803248,79\| 1164929,44\| 58 72\| 803222,59\| 1164990,29\| 59 73\| 803215,83\| 1165012,53\| 60 74\| 803146,56\| 1165181,45\| 61 75\| 803118,62\| 1165253,83\| 62 76\| 803090,23\| 1165317,10\| 63 77\| 803075,20\| 1165350,53\| 64 78\| 803062,33\| 1165381,75\| 65 79\| 803030,17\| 1165455,45\| 66 86\| 803015,55\| 1165481,39\| 67 91\| 803011,83\| 1165510,19\| 68 92\| 803043,98\| 1165531,88\| 69 93\| 803081,87\| 1165557,78\| 70 94\| 803137,19\| 1165594,59\| 71 95\| 803204,66\| 1165640,71\| 72 96\| 803241,14\| 1165664,77\| 73 97\| 803278,39\| 1165689,87\| 74 98\| 803343,46\| 1165733,80\| 75 99\| 803410,69\| 1165780,24\| 76 100\| 803456,12\| 1165812,07\| 77 101\| 803506,43\| 1165846,74\| 78 102\| 803583,32\| 1165899,38\| 79 103\| 803688,87\| 1165973,33\| 80 104\| 803793,28\| 1166038,85\| 81 105\| 803801,51\| 1166035,75\| 82 108\| 803833,29\| 1165985,43\| 83 109\| 803884,90\| 1165902,89\| 84 110\| 803932,58\| 1165823,81\| 85 129\| 804002,26\| 1165705,58\| 86 113\| 804100,76\| 1165538,45\| 87 128\| 804152,65\| 1165458,90\| 88 116\| 804171,85\| 1165439,10\| 89 117\| 804205,41\| 1165415,05\| 90 120\| 804341,32\| 1165330,54\| 91 121\| 804412,26\| 1165285,35\| 92 122\| 804473,73\| 1165245,98\| 93 123\| 804530,66\| 1165209,91\| 94 124\| 804599,92\| 1165164,94\| 95 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 108/2010 Sb. Orientační grafické znázornění území Národní přírodní rezervace Velká Niva 26.1MB 1) Příloha č. 187 k nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění pozdějších předpisů. 2) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání. 3) Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 107/2010 Sb.	Vyhláška č. 107/2010 Sb. Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Bílá Strž a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Vyhlášeno 19. 4. 2010, datum účinnosti 1. 6. 2010, částka 39/2010 * § 1 - Předmět ochrany * § 2 - Vymezení národní přírodní rezervace * § 3 - Bližší ochranné podmínky * § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 107/2010 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 107/2010 Sb. Aktuální znění od 1. 6. 2010 107 VYHLÁŠKA ze dne 8. dubna 2010 o vyhlášení Národní přírodní rezervace Bílá Strž a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.: § 1 Předmět ochrany (1) Vyhlašuje se Národní přírodní rezervace Bílá Strž (dále jen „národní přírodní rezervace“). (2) Předmětem ochrany je hluboce zaříznuté skalnaté údolí Bílého potoka s četnými stupni, peřejemi a vodopádem, včetně přirozených lesních porostů tvořených zejména květnatými bučinami, horskými acidofilními bučinami a azonálními smrčinami. Předmětem ochrany jsou rovněž typy přírodních stanovišťpřírodních stanovišť a druhy, pro které byla jiným právním předpisem1) vyhlášena Evropsky významná lokalita Šumava a které se nacházejí na území národní přírodní rezervace. § 2 Vymezení národní přírodní rezervace Národní přírodní rezervace se rozkládá na území Plzeňského kraje, v katastrálním územíkatastrálním území Hamry na Šumavě a v katastrálním územíkatastrálním území Hojsova Stráž. Hranice národní přírodní rezervace se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi systému jednotné trigonometrické sítě katastrální2). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Orientační grafické znázornění území národní přírodní rezervace je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 3 Bližší ochranné podmínky Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní rezervaci a) provádět změnu druhu pozemků nebo způsobu jejich využití3), b) zřizovat myslivecká nebo rybářská zařízení. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2010. Ministr: Ing. Šebesta v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 107/2010 Sb. Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrického obrazce, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní rezervace Bílá Strž Geometrický obrazec – hranice Národní přírodní rezervace Bílá Strž číslo bodu\| souřadnice – Y [m]\| souřadnice – X [m]\| pořadí bodu v obrazci ---\|---\|---\|--- 49003630008\| 846925,64\| 1129236,41\| 1 49003630009\| 846940,82\| 1129247,90\| 2 49003630010\| 846958,73\| 1129243,49\| 3 49003630011\| 846988,02\| 1129228,07\| 4 49003630012\| 847051,60\| 1129214,48\| 5 49003630013\| 847133,01\| 1129202,03\| 6 49003630015\| 847141,49\| 1129200,76\| 7 49003630014\| 847159,74\| 1129196,62\| 8 49003630016\| 847163,76\| 1129195,76\| 9 49003630017\| 847254,52\| 1129168,58\| 10 49003630018\| 847274,60\| 1129156,76\| 11 49003630019\| 847308,04\| 1129140,68\| 12 49003630020\| 847341,83\| 1129112,50\| 13 49003630021\| 847394,14\| 1129078,35\| 14 46002370022\| 847485,56\| 1129005,00\| 15 46002370023\| 847509,98\| 1128988,73\| 16 46002370024\| 847538,27\| 1128964,35\| 17 46002370025\| 847578,07\| 1128916,13\| 18 46002370026\| 847626,21\| 1128863,70\| 19 46002370027\| 847641,63\| 1128844,86\| 20 46002370028\| 847649,76\| 1128828,94\| 21 46002370029\| 847668,64\| 1128782,14\| 22 46002370030\| 847687,59\| 1128734,98\| 23 46002370031\| 847717,73\| 1128615,68\| 24 46002370032\| 847723,99\| 1128575,31\| 25 46002370033\| 847721,11\| 1128521,81\| 26 46002370034\| 847700,31\| 1128481,48\| 27 46002370035\| 847698,35\| 1128356,56\| 28 46002370036\| 847710,61\| 1128338,45\| 29 46002370037\| 847770,43\| 1128277,76\| 30 46002370038\| 847884,86\| 1128212,83\| 31 46002370039\| 847903,32\| 1128191,38\| 32 46002370046\| 847914,67\| 1128147,01\| 33 46002370045\| 847923,94\| 1128095,36\| 34 46002370044\| 847936,98\| 1128031,25\| 35 46002370043\| 847950,45\| 1128001,30\| 36 46002370042\| 847967,34\| 1127974,12\| 37 46002370041\| 848020,02\| 1127909,48\| 38 46002370040\| 848052,59\| 1127877,68\| 39 46002370050\| 847893,61\| 1127753,50\| 40 46002370088\| 847656,88\| 1127568,87\| 41 46002370089\| 847637,05\| 1127553,25\| 42 46002370090\| 847589,50\| 1127534,84\| 43 46003110040\| 847584,61\| 1127535,51\| 44 46003110039\| 847586,55\| 1127543,76\| 45 46003110038\| 847599,93\| 1127557,22\| 46 46002370084\| 847602,39\| 1127563,89\| 47 46003110037\| 847605,71\| 1127578,40\| 48 46003110034\| 847599,99\| 1127618,49\| 49 46003110033\| 847616,69\| 1127698,34\| 50 46003110032\| 847608,34\| 1127742,57\| 51 46003110031\| 847620,86\| 1127805,15\| 52 46003110030\| 847610,01\| 1127837,81\| 53 46003110029\| 847596,65\| 1127865,35\| 54 46003110028\| 847588,72\| 1127899,58\| 55 46003110027\| 847505,21\| 1127886,23\| 56 46003110026\| 847470,31\| 1127897,16\| 57 46003110025\| 847401,58\| 1127964,23\| 58 46003110024\| 847350,23\| 1128004,15\| 59 46003110023\| 847314,27\| 1128023,62\| 60 46003110022\| 847245,02\| 1128095,45\| 61 46003110021\| 847237,94\| 1128101,82\| 62 46003110036\| 847209,74\| 1128130,94\| 63 46003110035\| 847214,84\| 1128158,82\| 64 46003110020\| 847235,04\| 1128198,69\| 65 46003110019\| 847247,05\| 1128235,84\| 66 46003110018\| 847256,88\| 1128300,29\| 67 46003110017\| 847274,34\| 1128336,90\| 68 46003110016\| 847325,11\| 1128403,54\| 69 46003110014\| 847357,86\| 1128435,22\| 70 46003110015\| 847391,32\| 1128460,08\| 71 46003110013\| 847379,19\| 1128510,33\| 72 46003110012\| 847353,88\| 1128557,55\| 73 46003110011\| 847316,30\| 1128606,66\| 74 46003110010\| 847286,76\| 1128654,20\| 75 46003110009\| 847267,44\| 1128665,93\| 76 46003110008\| 847234,57\| 1128694,19\| 77 46003110007\| 847162,43\| 1128723,76\| 78 46003110006\| 847129,48\| 1128752,67\| 79 46003110005\| 847109,28\| 1128780,97\| 80 46003110043\| 847049,49\| 1128854,48\| 81 46003110004\| 846989,69\| 1128927,99\| 82 46003110003\| 846967,50\| 1128942,32\| 83 46003110002\| 846931,58\| 1128970,90\| 84 46003110001\| 846899,65\| 1129008,11\| 85 46002370093\| 846885,81\| 1129069,01\| 86 46002370002\| 846903,62\| 1129086,00\| 87 46002370001\| 846912,55\| 1129110,80\| 88 46002370006\| 846909,49\| 1129144,19\| 89 46002370097\| 846907,74\| 1129174,87\| 90 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 107/2010 Sb. Orientační grafické znázornění území Národní přírodní rezervace Bílá Strž 24.3MB 1) Příloha č. 187 k nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění pozdějších předpisů. 2) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání. 3) Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 105/2010 Sb.	Vyhláška č. 105/2010 Sb. Vyhláška o plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) Vyhlášeno 19. 4. 2010, datum účinnosti 1. 5. 2010, částka 38/2010 * § 1 - Plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) je stanoven v příloze této vyhlášky. * § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2010. k vyhlášce č. 105/2010 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2022 (467/2021 Sb.) 105 VYHLÁŠKA ze dne 2. dubna 2010 o plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 150 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 110/2007 Sb., o některých opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy, souvisejících se zrušením Ministerstva informatiky a o změně některých zákonů, k provedení § 16 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích: § 1 Plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) je stanoven v příloze této vyhlášky. § 2 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2010. Ministr: Ing. Tošovský v. r. Příloha k vyhlášce č. 105/2010 Sb. Plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) Obsah Kapitola 1 I. Význam zkratek II. Vymezení pojmů Oddíl I. Všeobecné pojmy Oddíl II. Správa kmitočtů Oddíl III. Radiokomunikační službyRadiokomunikační služby Oddíl IV. Rádiové stanice a soustavy Oddíl V. Provozní pojmy Oddíl VI. Vlastnosti vysílání a rádiových zařízenírádiových zařízení Oddíl VII. Sdílení kmitočtů Oddíl VIII. Technické pojmy ve vztahu k družicím Kapitola 2 - Kmitočtová pásma Kapitola 3 - Technické vlastnosti stanic Kapitola 4 - Přidělování a využívání kmitočtů Kapitola 5 - Kmitočtová přidělení Oddíl I. Regiony a pásma Oddíl II. Kategorie služeb a přidělení Oddíl III. Poznámky Řádu Oddíl IV. Plán přidělení kmitočtových pásem v České republice (národní kmitočtová tabulka) Oddíl V. Národní kmitočtová tabulka Kapitola 1 I. Význam zkratek ADS-B Automatický dohledový systém [Automatic Dependent Surveillance - Broadcast] AIS Automatický identifikační systém [Automatic Identification System] AMS(R)S Družicová letecká pohyblivá (R) služba [Aeronautical Mobile-Satellite (R) Service] (CS) Ústava ITU [Constitution of the ITU] (CV) Úmluva ITU [Convention of the ITU] EESS Služba družicového průzkumu Země [Earth Exploration-Satellite Service] e.i.r.p. Ekvivalentní izotropicky vyzářený výkon [Equivalent Isotropically Radiated Power] EHF Extra krátké vlny [Extra High Frequency] e.r.p. Efektivní vyzářený výkon [Effective Radiated Power] GMDSS Světový námořní tísňový a bezpečnostní systém [Globál Maritime Distress and Safety System] GSO Geostacionární oběžná dráha [Geo Stationary Orbit] HAPS Stanice na platformě ve velké výšce [High Altitude Platform Station] HDFSS Aplikace s velkou hustotou přenosů v družicové pevné službě [High Density Fixed Satellite Service] HF Krátké vlny [High Frequency] ILS Soustava pro přistávání pomocí přístrojůpřístrojů [Instrument Landing System] IMT Mezinárodní mobilní telekomunikace [International Mobile Telecommunications] ISM Průmyslové, vědecké a lékařské aplikace [Industry, Science and Medical Application] ITU Mezinárodní telekomunikační unie [International Telecommunication Union] ITU-R Sektor radiokomunikací ITU [ITU Radiocommunication Sector] LF Dlouhé vlny [Low Frequency] MF Střední vlny [Medium Frequency] MIFR Základní mezinárodní registr kmitočtů [Master International Frequency Register] MLS Mikrovlnná přistávací soustava [Microwave Landing System] MSI Námořní bezpečnostní informace [Maritime Safety Information] NAVTEX Celosvětový systém pro vysílání námořních navigačních, meteorologických a varovných zprávzpráv [Navigational telex] NAVDAT Navigační data (vysílaný obsah obdobný jako NAVTEX) [Navigational data] NGSO Negeostacionární oběžná dráha [Non Geo Stationary Orbit] (OR) Mimo národní a mezinárodní letové cesty [Off-route] pfd Hustota výkonového toku [Power Flux Density] PVRS Plán využití rádiového spektrarádiového spektra (R) Národní a mezinárodní letové cesty [Route] Rev. Revidovaný dokument RNSS Družicová radionavigační služba [Radionavigation-satellite service] SART Transpondér pro účely pátrání a záchrany [Search And Rescue Transponder] SHF Super krátké vlny [Super High Frequency] SIT Družicový interaktivní terminál [Satellite Interactive Terminal] SVTR Soustavy využívající troposférický rozptyl UHF Ultra krátké vlny [Ultra High Frequency] UTC Koordinovaný světový čas [Universal Time Coordinated] VHF Velmi krátké vlny [Very High Frequency] VLBI Radioastronomické pozorování spektrálních čar [Very Long Baseline Interferometry] VLF Velmi dlouhé vlny [Very Low Frequency] II. Vymezení pojmů (Článek 1 Radiokomunikačního řádu ITU) Úvod 1.1 Pro účely plánu přidělení kmitočtových pásem mají následující pojmy dále definovaný význam. Tyto pojmy se však nemusí nezbytně užívat pro jiné účely. Pojmy shodné s těmi, které jsou obsaženy v Příloze k Ústavě Mezinárodní telekomunikační unie, jsou označeny „(CS)“ a v Příloze k Úmluvě Mezinárodní telekomunikační unie (Ženeva 1992) „(CV)“. Poznámka 1 : Pojem vytištěný kurzívou znamená to, že je sám tento pojem v této kapitole definován. Poznámka 2 : Názvosloví definovaná v příslušných předpisech (normách) České republiky nejsou zde uvedenými pojmy dotčena. Poznámka 3 : Pro účely zkrácení textu slovo „kmitočet“ znamená „rádiový kmitočet“ s výjimkou kmitočtů nad 3000 GHz, které nejsou rádiovými kmitočty dle Radiokomunikačního řádu ITU (dále jen „Řád“). Stejně tak slovo „pásmo“ znamená „kmitočtové pásmo“. Oddíl I. Všeobecné pojmy 1.2 Správa: každá vládní složka nebo vládní služba odpovědná za plnění závazků převzatých podle Ústavy Mezinárodní telekomunikační unie, podle Úmluvy Mezinárodní telekomunikační unie a podle Řádu (CS 1002). 1.3 Telekomunikace: jakýkoli přenos, vysílání nebo příjem značek, signálů, písemností, obrazů, zvuků nebo zprávzpráv všeho druhu po vedení, rádiem, opticky nebo jinými elektromagnetickými soustavami (CS). 1.4 Rádio: všeobecný pojem aplikovaný při využívání rádiových vln. 1.5 Rádiové vlny nebo Hertzovy vlny: elektromagnetické vlny o kmitočtech nižších než 3000 GHz (dohodnutá mez), jež se šíří prostorem bez umělého vedení. 1.6 Radiokomunikace: telekomunikace uskutečňované rádiovými vlnami (CS) (CV). 1.7 Zemské radiokomunikace: veškeré radiokomunikace jiné než kosmické radiokomunikace nebo radioastronomie. 1.8 Kosmické radiokomunikace: veškeré radiokomunikace zahrnující využití jedné nebo více kosmických stanic nebo jedné nebo více odrazných družic nebo jiných předmětů v kosmickém prostoru. 1.9 Rádiové určování: určování polohy, rychlosti a/nebo jiných charakteristik objektu nebo získávání informací o těchto parametrech pomocí vlastností šíření rádiových vln. 1.10 Radionavigace: využití rádiového určování pro navigaci, včetně zjišťování překážek. 1.11 Radiolokace: využití rádiového určování k jiným účelům než k radionavigaci. 1.12 Rádiové zaměřování (radiogoniometrie): rádiové určování využívající příjem rádiových vln k určení směru ke stanici nebo objektu. 1.13 Radioastronomie: astronomie založená na příjmu rádiových vln kosmického původu. 1.14 Koordinovaný světový čas (UTC): časomíra založená na sekundě (SI), jak je uvedeno v Rezoluci 655. Pro většinu praktických použití spojených s Řádem je čas UTC rovnocenný střednímu slunečnímu času na základním poledníku (zeměpisná délka 0°), dříve označovanému jako GMT. 1.15 Průmyslové, vědecké a lékařské (ISM) aplikace (rádiové energie): provozování přístrojůpřístrojů nebo zařízení určených pro výrobu a místní využívání rádiové energie pro průmyslové, vědecké, lékařské, domácí nebo podobné účely, kromě aplikací v oblasti telekomunikací. Oddíl II. Správa kmitočtů 1.16 Přidělení (kmitočtového pásma): zápis určitého kmitočtového pásma do tabulky přidělení kmitočtových pásem za účelem jeho využití jednou nebo několika zemskými nebo kosmickými radiokomunikačními službamiradiokomunikačními službami nebo radioastronomickou službou za specifikovaných podmínek. Stejný význam má tento pojem, jde-li o určité přidělené pásmo. 1.17 Skupinové přidělení (kmitočtu nebo kmitočtového kanálu): zápis kmitočtového kanálu vyznačeného ve schváleném plánu, přijatém kompetentní konferencí ITU, za účelem jeho využití jednou nebo několika správami pro určitou zemskou nebo kosmickou radiokomunikační služburadiokomunikační službu za specifikovaných podmínek v jedné nebo v několika zemích nebo zeměpisných oblastech. 1.18 Příděl (kmitočtu nebo kmitočtového kanálu): oprávnění udělené národní správou rádiové stanici k využívání kmitočtu nebo kmitočtového kanálu za specifikovaných podmínek. Oddíl III. Radiokomunikační služby 1.19 Radiokomunikační službaRadiokomunikační služba: služba definovaná v tomto oddílu zahrnující přenos, vysílání a/nebo příjem rádiových vln k specifickým telekomunikačním účelům. Pokud není stanoveno jinak, je jakákoliv radiokomunikační službaradiokomunikační služba zahrnuta mezi zemské radiokomunikace. 1.20 Pevná služba: radiokomunikační službaradiokomunikační služba mezi stanovenými pevnými body. 1.21 Družicová pevná služba: radiokomunikační službaradiokomunikační služba mezi pozemskými stanicemi na daných stanovištích s využitím jedné nebo několika družic; tato stanoviště mohou být určité nebo jakékoli pevné body uvnitř specifikovaných oblastí; tato služba v některých případech zahrnuje spoje mezi družicemi, které mohou být také provozovány v mezidružicové službě; družicová pevná služba může také zahrnovat modulační spoje pro jiné služby kosmických radiokomunikací. 1.22 Mezidružicová služba: radiokomunikační službaradiokomunikační služba poskytující spojení mezi umělými družicemi. 1.23 Služba kosmického provozu: radiokomunikační službaradiokomunikační služba určená výhradně pro provoz kosmických plavidel, obzvláště kosmického sledování, kosmické telemetrie a kosmického dálkového řízení. Tyto činnosti se obvykle zajišťují v rámci služby, v níž je provozována kosmická stanice. 1.24 Pohyblivá služba: radiokomunikační službaradiokomunikační služba mezi pohyblivými stanicemi a pozemními stanicemi nebo mezi pohyblivými stanicemi navzájem (CV). 1.25 Družicová pohyblivá služba: radiokomunikační službaradiokomunikační služba: a) mezi pohyblivými pozemskými stanicemi a jednou nebo několika kosmickými stanicemi nebo mezi kosmickými stanicemi využívanými touto službou nebo b) mezi pohyblivými pozemskými stanicemi pomocí jedné nebo několika kosmických stanic. Tato služba může také obsahovat modulační spoje, potřebné k jejímu provozu. 1.26 Pozemní pohyblivá služba: pohyblivá služba mezi základnovými stanicemi a, pozemními pohyblivými stanicemi nebo mezi pozemními pohyblivými stanicemi navzájem. 1.27 Družicová pozemní pohyblivá služba: družicová pohyblivá služba, ve které jsou pohyblivé pozemské stanice umístěny na Zemi. 1.28 Námořní pohyblivá služba: pohyblivá služba mezi pobřežními stanicemi a lodními stanicemi nebo mezi lodními stanicemi navzájem, nebo mezi přidruženými stanicemi pro palubní dorozumívání; této služby se mohou zúčastnit stanice záchranných prostředků a stanice tísňových rádiových bójí pro určení polohy. 1.29 Družicová námořní pohyblivá služba: družicová pohyblivá služba, ve které jsou pohyblivé pozemské stanice na palubě lodí; této služby se mohou zúčastnit stanice záchranných prostředků a stanice tísňových rádiových bójí pro určení polohy. 1.30 Služba přístavního provozu: námořní pohyblivá služba v přístavu nebo v jeho blízkosti mezi pobřežními stanicemi a lodními stanicemi nebo mezi lodními stanicemi navzájem, v níž se přenášejí zprávyzprávy týkající se výhradně navádění, pohybu a bezpečnosti lodí a v naléhavých případech také bezpečnosti osob. V této službě se vylučuje přenášení zprávzpráv povahy veřejné korespondence. 1.31 Služba pohybu lodí: bezpečnostní služba v rámci námořní pohyblivé služby, jiná než služba přístavního provozu, mezi pobřežními stanicemi a lodními stanicemi nebo mezi lodními stanicemi navzájem, v níž je přenos zprávzpráv omezen na ty, které se týkají pohybu lodí. V této službě se vylučuje přenášení zprávzpráv povahy veřejné korespondence. 1.32 Letecká pohyblivá služba: pohyblivá služba mezi leteckými stanicemi a letadlovými stanicemi nebo mezi letadlovými stanicemi navzájem, jíž se mohou účastnit i stanice záchranných prostředků a stanice tísňových rádiových bójí pro určení polohy na stanovených tísňových a pilnostních kmitočtech. 1.33 Letecká pohyblivá (R) služba: letecká pohyblivá služba vyhrazená pro komunikace týkající se bezpečnosti a pravidelnosti letu, především na národních a mezinárodních letových cestách. 1.34 Letecká pohyblivá (OR) služba: letecká pohyblivá služba určená pro komunikace včetně těch týkajících se letové koordinace, především mimo národní a mezinárodní letové cesty. 1.35 Družicová letecká pohyblivá služba: družicová pohyblivá služba, v níž jsou pohyblivé pozemské stanice umístěny na palubách letadel; této služby se mohou účastnit i stanice záchranných prostředků a stanice tísňových rádiových bójí pro určení polohy. 1.36 Družicová letecká pohyblivá (R) služba: družicová letecká pohyblivá služba vyhrazená pro komunikace týkající se bezpečnosti a pravidelnosti letu, především na národních a mezinárodních letových cestách. 1.37 Družicová letecká pohyblivá (OR) služba: družicová letecká pohyblivá služba určená pro komunikace včetně těch týkajících se letové koordinace, především mimo národní a mezinárodní letové cesty. 1.38 Rozhlasová služba: radiokomunikační službaradiokomunikační služba, jejíž vysílání jsou určena k přímému příjmu širokou veřejností. Tato služba může zahrnovat zvuková vysílání, televizní vysílání nebo jiné druhy vysílání (CS). 1.39 Družicová rozhlasová služba: radiokomunikační službaradiokomunikační služba, v níž jsou signály vysílané nebo přenášené družicovými stanicemi určeny k přímému příjmu širokou veřejností. V družicové rozhlasové službě zahrnuje pojem „přímý příjem“ individuální příjem i kolektivní příjem. 1.40 Služba rádiového určování: radiokomunikační službaradiokomunikační služba pro účely rádiového určování. 1.41 Družicová služba rádiového určování: radiokomunikační službaradiokomunikační služba pro účely rádiového určování zahrnující užívání jedné nebo několika družicových stanic. Tato služba může obsahovat i modulační spoje potřebné pro její provoz. 1.42 Radionavigační služba: služba rádiového určování pro účely radionavigace. 1.43 Družicová radionavigační služba: družicová služba rádiového určování pro účely radionavigace. Tato služba může obsahovat i modulační spoje potřebné pro její provoz. 1.44 Námořní radionavigační služba: radionavigační služba určená pro potřeby lodí a pro bezpečnost jejich provozu. 1.45 Družicová námořní radionavigační služba: družicová radionavigační služba, v níž jsou pozemské stanice umístěny na palubách lodí. 1.46 Letecká radionavigační služba: radionavigační služba určená pro potřeby letadel a pro bezpečnost jejich provozu. 1.47 Družicová letecká radionavigační služba: radionavigační služba, v níž jsou pozemské stanice umístěny na palubách letadel. 1.48 Radiolokační služba: služba rádiového určování pro účely radiolokace. 1.49 Družicová radiolokační služba: družicová služba rádiového určování pro účely radiolokace. Tato služba může obsahovat i modulační spoje potřebné pro její provoz. 1.50 Pomocná meteorologická služba: radiokomunikační službaradiokomunikační služba pro potřeby meteorologických pozorování a průzkumů, včetně hydrologických. 1.51 Služba družicového průzkumu Země: radiokomunikační službaradiokomunikační služba mezi pozemskými stanicemi a jednou nebo několika družicovými stanicemi, která může obsahovat i spoje mezi družicovými stanicemi, a ve které: a) se z aktivních senzorů nebo z pasivních senzorů na družicích Země získávají informace o vlastnostech Země a jejích přírodních jevech, včetně údajů o stavu prostředí, b) se sbírají obdobné informace z platforem nesených letadly nebo umístěných na Zemi, c) mohou tyto informace být distribuovány pozemským stanicím v rámci dané soustavy, d) mohou být platformy též dotazovány. Tato služba může obsahovat i modulační spoje potřebné pro její provoz. 1.52 Družicová meteorologická služba: služba družicového průzkumu Země pro potřeby meteorologie. 1.53 Služba kmitočtových normálů a časových signálů: radiokomunikační službaradiokomunikační služba zajišťující pro vědeckou, technickou a jinou potřebu vysílání vybraných kmitočtů, časových signálů nebo obojích současně se stanovenou vysokou přesností a určených k obecnému příjmu. 1.54 Družicová služba kmitočtových normálů a časových signálů: radiokomunikační službaradiokomunikační služba využívající družicových stanic na družicích Země pro tytéž účely jako služba kmitočtových normálů a časových signálů. Tato služba může obsahovat i modulační spoje potřebné pro její provoz. 1.55 Služba kosmického výzkumu: radiokomunikační službaradiokomunikační služba, v níž se využívá kosmických plavidel nebo jiných objektů v kosmu k vědeckým účelům nebo k účelům technického výzkumu. 1.56 Amatérská služba: radiokomunikační službaradiokomunikační služba pro sebevzdělávání, vzájemná spojení a technická studia prováděná amatéry, tedy řádně oprávněnými osobami zajímajícími se o radiotechniku pouze z osobní záliby a nevýdělečně. 1.57 Družicová amatérská služba: radiokomunikační službaradiokomunikační služba využívající družicové stanice na družicích Země pro tytéž účely jako amatérská služba. 1.58 Radioastronomická služba: služba zahrnující využití radioastronomie. 1.59 Bezpečnostní služba: každá radiokomunikační službaradiokomunikační služba provozovaná trvale nebo dočasně pro zajištění bezpečnosti lidského života a majetku. 1.60 Zvláštní služba: radiokomunikační službaradiokomunikační služba, která není jinde v tomto oddílu definována, která je provozována výhradně pro stanovené potřeby obecného zájmu a není určena pro veřejnou korespondenci. Oddíl IV. Rádiové stanice a soustavy 1.61 Stanice: jeden nebo několik vysílačů nebo přijímačů nebo soubor vysílačů a přijímačů včetně zařízení jejich příslušenství, potřebných na daném stanovišti k výkonu radiokomunikační službyradiokomunikační služby nebo radioastronomické služby. Každá stanice se zařadí podle služby, na níž se trvale nebo dočasně podílí. 1.62 Zemská stanice: stanice zajišťující zemské radiokomunikace. Pokud není stanoveno jinak, znamená každá stanice zemskou stanici. 1.63 Pozemská stanice: stanice umístěná buď na povrchu Země, nebo v hlavní části zemské atmosféry a určená pro spojení: a) s jednou nebo několika družicovými stanicemi, nebo b) s jednou nebo několika stanicemi téhož druhu pomocí jedné nebo několika odrazných družic nebo jiných předmětů v kosmu. 1.64 Kosmická stanice: stanice umístěná na předmětu, který je, je určen, aby byl, nebo již byl nad hlavní částí zemské atmosféry. 1.65 Stanice záchranného prostředku: pohyblivá stanice námořní pohyblivé služby nebo letecké pohyblivé služby určená výhradně pro potřeby přežití a umístěná na záchranném člunu nebo voru nebo na jiném záchranném zařízení. 1.66 Pevná stanice: stanice pevné služby. 1.66A Stanice na platformě ve velké výšce: stanice umístěná ve výšce 20 až 50 km na objektu ve specifikovaném jmenovitém pevném bodu vzhledem k Zemi. 1.67 Pohyblivá stanice: stanice pohyblivé služby určená k využívání za pohybu nebo při zastávkách na předem neurčených místech. 1.68 Pohyblivá pozemská stanice: pozemská stanice družicové pohyblivé služby určená k využívání za pohybu nebo při zastávkách na předem neurčených místech. 1.69 Pozemní stanice: stanice pohyblivé služby, která není určena k využívání za pohybu. 1.70 Pozemní pozemská stanice: pozemská stanice družicové pevné služby nebo v některých případech družicové pohyblivé služby umístěná v určitém pevném bodě nebo uvnitř určené oblasti na souši k realizaci modulačního spoje pro družicovou pohyblivou službu. 1.71 Základnová stanice: pozemní stanice pozemní pohyblivé služby. 1.72 Základnová pozemská stanice: pozemská stanice družicové pevné služby nebo v některých případech družicové pozemní pohyblivé služby umístěná v určitém pevném bodě nebo uvnitř určené oblasti na souši k realizaci modulačního spoje pro družicovou pozemní pohyblivou službu. 1.73 Pozemní pohyblivá stanice: pohyblivá stanice pozemní pohyblivé služby schopná přemísťování po zemském povrchu uvnitř zeměpisných hranic země nebo světadílu. 1.74 Pozemní pohyblivá pozemská stanice: pohyblivá pozemská stanice družicové pozemní pohyblivé služby schopná přemísťování po zemském povrchu uvnitř zeměpisných hranic země nebo světadílu. 1.75 Pobřežní stanice: pozemní stanice námořní pohyblivé služby. 1.76 Pobřežní pozemská stanice: pozemská stanice družicové pevné služby nebo v některých případech družicové námořní pohyblivé služby umístěná v určitém pevném bodě na souši k realizaci modulačního spoje pro družicovou námořní pohyblivou službu. 1.77 Lodní stanice: pohyblivá stanice v námořní pohyblivé službě umístěná na palubě plavidla, které není trvale zakotveno, kromě stanice záchranného prostředku. 1.78 Lodní pozemská stanice: pohyblivá pozemská stanice v družicové námořní pohyblivé službě umístěná na palubě lodi. 1.79 Stanice palubní komunikace: pohyblivá stanice malého výkonu v námořní pohyblivé službě určená pro interní komunikaci na palubě lodi nebo pro spojení mezi lodí a jejími záchrannými čluny a záchrannými vory během cvičení nebo záchranných operací, nebo pro komunikaci ve skupině plavidel, která jsou vlečena nebo tlačena, jakož i pro pokyny při manévrování a kotvení. 1.80 Přístavní stanice: pobřežní stanice služby přístavního provozu. 1.81 Letecká stanice: pozemní stanice letecké pohyblivé služby. V některých případech může být letecká stanice umístěna například na palubě lodi nebo na plošině na moři. 1.82 Letecká pozemská stanice: pozemská stanice družicové pevné služby nebo v některých případech družicové letecké pohyblivé služby umístěná v určitém pevném bodě na souši k realizaci modulačního spoje pro družicovou leteckou pohyblivou službu. 1.83 Letadlová stanice: pohyblivá stanice letecké pohyblivé služby jiná než stanice záchranného prostředku umístěná na palubě letadla. 1.84 Letadlová pozemská stanice: pohyblivá pozemská stanice družicové letecké pohyblivé služby umístěná na palubě letadla. 1.85 Rozhlasová stanice: stanice rozhlasové služby. 1.86 Stanice rádiového určování: stanice služby rádiového určování. 1.87 Radionavigační pohyblivá stanice: stanice radionavigační služby určená k využívání za pohybu nebo během zastávek na předem neurčených místech. 1.88 Radionavigační pozemní stanice: stanice radionavigační služby, která není určena k využívání za pohybu. 1.89 Radiolokační pohyblivá stanice: stanice radiolokační služby určená k využívání za pohybu nebo během zastávek na předem neurčených místech. 1.90 Radiolokační pozemní stanice: stanice radiolokační služby, která není určena k využívání za pohybu. 1.91 Radiogoniometrická (rádiová zaměřovací) stanice: stanice rádiového určování využívající radiogoniometrii (rádiové zaměřování). 1.92 Stanice rádiového majáku: stanice radionavigační služby, jejíž vysílání jsou určena k tomu, aby umožnila pohyblivé stanici určení její polohy nebo směru ke stanici rádiového majáku. 1.93 Stanice tísňové rádiové bóje pro určení polohy: stanice pohyblivé služby, jejíž vysílání jsou určena k usnadnění pátracích a záchranných operací. 1.94 Stanice družicové tísňové rádiové bóje pro určení polohy: pozemská stanice družicové pohyblivé služby, jejíž vysílání jsou určena k usnadnění pátracích a záchranných operací. 1.95 Stanice kmitočtových normálů a časových signálů: stanice služby kmitočtových normálů a časových signálů. 1.96 Amatérská stanice: stanice amatérské služby. 1.97 Radioastronomická stanice: stanice radioastronomické služby. 1.98 Pokusná stanice: stanice užívající rádiové vlny při pokusech zaměřených na rozvoj vědy nebo techniky. Tato definice nezahrnuje amatérské stanice. 1.99 Nouzový lodní vysílač: lodní vysílač, jehož se užívá výhradně na tísňovém kmitočtu pro potřeby tísně, pilnosti nebo bezpečnosti. 1.100 Radar: soustava rádiového určování založená na srovnávání referenčních signálů s rádiovými signály odraženými nebo znovu vysílanými z místa, jehož poloha se má určit. 1.101 Primární radar: soustava rádiového určování založená na srovnávání referenčních signálů s rádiovými signály odraženými z místa, jehož poloha se má určit. 1.102 Sekundární radar: soustava rádiového určování založená na srovnávání referenčních signálů s rádiovými signály znovu vysílanými z místa, jehož poloha se má určit. 1.103 Radarové návěstidlo (racon): vysílač-přijímač přidružený k pevné navigační soustavě, který po aktivování radarem vrátí automaticky charakteristický signál, který se objeví na displeji aktivujícího radaru a poskytuje údaje o vzdálenosti, směru a totožnosti. 1.104 Soustava pro přistávání pomocí přístrojůpřístrojů (ILS): radionavigační soustava, která poskytuje letadlům horizontální i vertikální vedení bezprostředně před přistáváním a při něm a která v určitých pevných bodech udává vzdálenost ke vztažnému bodu přistání. 1.105 Horizontální rádiová naváděcí soustava: soustava horizontálního vedení začleněná do soustavy pro přistávání pomocí přístrojůpřístrojů, která udává horizontální úchylku letadla od jeho optimální sestupové cesty podél osy přistávací dráhy. 1.106 Sestupová rádiová naváděcí soustava: soustava vertikálního vedení začleněná do soustavy pro přistávání pomocí přístrojůpřístrojů, která udává vertikální úchylku letadla od jeho optimální sestupové cesty. 1.107 Rádiové návěstidlo: vysílač letecké radionavigační služby, který vertikálně vyzařuje charakteristický signál, poskytující letadlu údaj o poloze. 1.108 Radiovýškoměr: radionavigační zařízení na palubě letadla nebo kosmického plavidla umožňující stanovení výšky letadla nebo kosmického plavidla nad povrchem Země nebo nad jiným povrchem. 1.108A Meteorologická pomocná pozemní stanice: stanice v pomocné meteorologické službě, která není určena k použití za pohybu. 1.108B Meteorologická pomocná pohyblivá stanice: stanice v pomocné meteorologické službě, která je určena k použití za pohybu nebo během zastávek v nespecifikovaných bodech. 1.109 Rádiová sonda (radiosonda): automatický rádiový vysílač pomocné meteorologické služby nesený obvykle letadlem, neupoutaným balónem, drakem nebo padákem a vysílající meteorologické údaje. 1.109A Adaptivní soustava: radiokomunikační soustava, která mění své rádiové vlastnosti podle jakosti kanálu. 1.110 Kosmická soustava: jakákoliv skupina spolupracujících pozemských stanic a/nebo kosmických stanic využívajících kosmické radiokomunikace k specifikovaným účelům. 1.111 Družicová soustava: kosmická soustava využívající jednu nebo několik družic Země. 1.112 Družicová síť: družicová soustava nebo její část sestávající z jediné družice a s ní spolupracujících pozemských stanic. 1.113 Družicový spoj: rádiový spoj mezi vysílací pozemskou stanicí a přijímací pozemskou stanicí prostřednictvím jedné družice. Družicový spoj je složen z jednoho vzestupného a jednoho sestupného spoje. 1.114 Vícedružicový spoj: rádiový spoj mezi vysílací pozemskou stanicí a přijímací pozemskou stanicí prostřednictvím dvou nebo více družic bez další pozemské stanice. Vícedružicový spoj sestává z jednoho vzestupného spoje, z jednoho nebo více mezidružicových spojů a z jednoho sestupného spoje. 1.115 Modulační spoj: rádiový spoj z pozemské stanice na daném stanovišti ke kosmické stanici nebo naopak přenášející informace pro kosmickou radiokomunikační služburadiokomunikační službu jinou, než je družicová pevná služba. Toto stanoviště může být v určeném pevném bodě nebo v libovolném pevném bodě uvnitř určených oblastí. Oddíl V. Provozní pojmy 1.116 Veřejná korespondence: každá telekomunikace, kterou jsou úřady a stanice povinny převzít k přenosu z důvodu, že jsou k dispozici veřejnosti (CS). 1.117 Telegrafie1): druh telekomunikací, v němž jsou přenášené informace po přijetí určeny k zaznamenání jako písemnost; přenášené informace mohou někdy být prezentovány v odlišné podobě nebo mohou být uloženy pro pozdější použití (CS 1016). 1.118 Telegram: písemnost určená k přenesení pomocí telegrafie za účelem jeho doručení adresátu. Tento pojem zahrnuje i radiotelegramy, pokud není stanoveno jinak (CS). V této definici má pojem telegrafie obecný význam uvedený v Úmluvě. 1.119 Radiotelegram: telegram, pocházející z pohyblivé stanice nebo pohyblivé pozemské stanice nebo jim určený vysílaný na své cestě zčásti nebo zcela radiokomunikačními kanály pohyblivé služby nebo družicové pohyblivé služby. 1.120 Radiotelexové sdělení: telexové sdělení pocházející z pohyblivé stanice nebo pohyblivé pozemské stanice nebo jim určené vysílané na své cestě zčásti nebo zcela radiokomunikačními kanály pohyblivé služby nebo družicové pohyblivé služby. 1.121 Telegrafie s kmitočtovým posuvem: telegrafie s kmitočtovou modulací, v níž telegrafní signál mění kmitočet nosné mezi předem určenými hodnotami. 1.122 Faksimile: druh telegrafie pro přenos nehybných obrazů s polostíny, nebo bez nich za účelem jejich reprodukce v trvalé podobě. 1.123 Telefonie: druh telekomunikací zařízený přednostně na výměnu informací v podobě řeči (CS 1017). 1.124 Radiotelefonní hovor: telefonní hovor pocházející z pohyblivé stanice nebo z pohyblivé pozemské stanice nebo jim určený přenášený na své cestě zčásti nebo zcela radiokomunikačními kanály pohyblivé služby nebo družicové pohyblivé služby. 1.125 Simplexní provoz: způsob provozu umožňující přenos telekomunikačním kanálem střídavě v obou směrech například pomocí ručního ovládání2). 1.126 Duplexní provoz: způsob provozu umožňující současný přenos telekomunikačního kanálu oběma směry3). 1.127 Semiduplexní provoz: způsob přenosu se simplexním provozem na jednom konci telekomunikační cesty a s duplexním provozem na druhém konci3). 1.128 Televize: druh telekomunikací pro přenos měnících se obrazů pevných nebo pohyblivých objektů. 1.129 Individuální příjem (v družicové rozhlasové službě): příjem vysílání kosmické stanice družicové rozhlasové služby pomocí jednoduchých domovních zařízení a zejména zařízení s malými anténami. 1.130 Kolektivní příjem (v družicové rozhlasové službě): příjem vysílání družicové stanice družicové rozhlasové služby pomocí zařízení, jež mohou být i složitá a mohou mít větší antény než u individuálního příjmu a jež jsou určena pro využívání a) skupinou široké veřejnosti v jednom místě, nebo b) distribuční soustavou obsluhující vymezenou oblast. 1.131 Telemetrie (dálkové měření): využívání telekomunikací pro dálkové samočinné hlášení nebo dálkový samočinný záznam měření. 1.132 Radiotelemetrie (rádiové dálkové měření): telemetrie pomocí rádiových vln. 1.133 Kosmická telemetrie (kosmické dálkové měření): telemetrie užívaná k přenosu výsledků měření prováděných na kosmickém plavidle včetně těch, která se týkají činnosti kosmického plavidla, z kosmické stanice. 1.134 Dálkové řízení: využívání telekomunikací pro přenos signálů s cílem zahájení, změn nebo zastavení činnosti zařízení na dálku. 1.135 Kosmické dálkové řízení: využívání radiokomunikací pro přenos signálů ke kosmické stanici s cílem zahájení, změn nebo zastavení činnosti zařízení na přidruženém kosmickém předmětu včetně této kosmické stanice. 1.136 Kosmické sledování: určení oběžné dráhy, rychlosti nebo okamžité polohy předmětu v kosmu pomocí rádiového určování s vyloučením primárního radaru za účelem sledování pohybu tohoto předmětu. Oddíl VI. Vlastnosti vysílání a rádiových zařízení 1.137 Vyzařování: tok energie ze zdroje v podobě rádiových vln. 1.138 Vysílání: vyzařování generované rádiovou vysílací stanicí, nebo generování vyzařování touto stanicí. Například energie vyzařovaná místním oscilátorem rádiového přijímače není vysílání, ale vyzařování. 1.139 Třída vysílání: soubor vlastností vysílání označených standardními symboly, například modulace hlavní nosné, modulační signál, druh přenášených informací a případně i doplňkové vlastnosti signálu. 1.140 Vysílání s jedním postranním pásmem: amplitudově modulované vysílání obsahující jen jedno z obou postranních pásem. 1.141 Vysílání s jedním postranním pásmem s plnou nosnou: vysílání s jedním postranním pásmem bez omezení nosné. 1.142 Vysílání s jedním postranním pásmem s omezenou nosnou: vysílání s jedním postranním pásmem, v němž míra omezení nosné umožňuje její obnovu a použití pro demodulaci. 1.143 Vysílání s jedním postranním pásmem s potlačenou nosnou: vysílání s jedním postranním pásmem, v němž je nosná účinně potlačena a není určena k použití pro demodulaci. 1.144 Mimopásmové vysílání: vysílání na kmitočtu nebo kmitočtech v bezprostřední blízkosti potřebné šířky pásma, která je výsledkem modulačního procesu, s vyloučením nepodstatných vyzařování. 1.145 Nepodstatné vyzařování: vyzařování na kmitočtu nebo kmitočtech mimo potřebnou šířku pásma, jehož úroveň může být zmenšována, aniž to ovlivní příslušný přenos informace. Nepodstatná vyzařování zahrnují vyzařování harmonických, parazitní vyzařování, intermodulační produkty a produkty směšování kmitočtů, ne však mimopásmová vysílání. 1.146 Nežádoucí vyzařování: souhrn nepodstatných vyzařování a vyzařování původu mimopásmových vysílání. 1.146A Doména mimopásmového vysílání: kmitočtová oblast bezprostředně vně potřebné šíře pásma, v níž obecně převažují mimopásmová vysílání, která ale nezahrnuje doménu nepodstatného vyzařování. V doméně mimopásmového vysílání a v menší míře v doméně nepodstatného vyzařování se vyskytují mimopásmová vysílání definovaná na základě jejich zdroje. Podobně se mohou nepodstatná vyzařování vyskytovat jak v doméně mimopásmového vysílání, tak i v doméně nepodstatného vyzařování. 1.146B Doména nepodstatného vyzařování: kmitočtová oblast vně domény mimopásmového vysílání, v níž obecně převažují nepodstatná vyzařování. 1.147 Přidělené kmitočtové pásmo: kmitočtové pásmo, uvnitř něhož je povoleno vysílání stanice; šířka tohoto pásma se rovná potřebné šířce pásma zvětšené o dvojnásobek absolutní hodnoty kmitočtové tolerance. U kosmických stanic zahrnuje přidělené kmitočtové pásmo dvojnásobek maximálního Dopplerova posuvu, který se může vyskytnout vzhledem ke kterémukoli bodu na povrchu Země. 1.148 Přidělený kmitočet: střed kmitočtového pásma přiděleného stanici. 1.149 Charakteristický kmitočet: snadno rozpoznatelný a měřitelný kmitočet v daném vysílání. Jako charakteristický kmitočet může být označen například kmitočet nosné. 1.150 Referenční kmitočet: kmitočet, který má pevnou a přesně určenou polohu vzhledem k přidělenému kmitočtu. Posunutí tohoto kmitočtu vzhledem k přidělenému kmitočtu je co do velikosti a smyslu rovno posunutí charakteristického kmitočtu vzhledem ke středu pásma obsazeného vysíláním. 1.151 Kmitočtová tolerance: největší přípustná odchylka středního kmitočtu pásma obsazeného vysíláním od přiděleného kmitočtu, nebo charakteristického kmitočtu vysílání od referenčního kmitočtu. Kmitočtová tolerance se vyjadřuje v milióntinách nebo v hertzích. 1.152 Potřebná šířka pásma: šířka kmitočtového pásma právě postačující při daném druhu vysílání pro zajištění přenosu informace požadovanou rychlostí a s požadovanou jakostí v daných podmínkách. 1.153 Šířka zabraného pásma: šířka kmitočtového pásma, pod jehož dolním a nad jehož horním mezním kmitočtem je střední výkon vysílání rovný určenému procentu β/2 z celkového středního výkonu vysílání. Nestanoví-li doporučení ITU-R pro daný druh vysílání jinak, bude se hodnotou β/2 rozumět 0,5%. 1.154 Vlna s pravotočivou polarizací (ve směru pohybu hodinových ručiček): elipticky nebo kruhově polarizovaná vlna, jejíž vektor elektrického pole pozorovaný ve směru šíření v pevné rovině kolmé ke směru šíření se otáčí pravotočivě, tedy ve směru pohybu hodinových ručiček. 1.155 Vlna s levotočivou polarizací (proti směru pohybu hodinových ručiček): elipticky nebo kruhově polarizovaná vlna, jejíž vektor elektrického pole pozorovaný ve směru šíření v pevné rovině kolmé ke směru šíření se otáčí levotočivě, tedy proti směru pohybu hodinových ručiček. 1.156 Výkon: veškeré odkazy na výkon budou mít podle třídy vysílání jednu z následujících forem a použije se následujících dohodnutých znaků: a) špičkový výkon (PX nebo pX), b) střední výkon (PY nebo pY), c) výkon nosné (PZ nebo pZ). Pro normální provozní podmínky i pro stav bez modulace jsou vztahy mezi špičkovým výkonem, středním výkonem a výkonem nosné u různých druhů vysílání uvedeny v doporučeních ITU-R, kterých lze použít jako vodítek. Ve vztazích udává znak p výkon ve wattech a znak P výkon v decibelech vztažený k referenční úrovni. 1.157 Špičkový výkon (rádiového vysílače): průměrný výkon dodávaný vysílačem za normálních provozních podmínek do anténního napáječe po dobu jednoho vysokofrekvenčního kmitu při největším rozkmitu daném modulační obálkou. 1.158 Střední výkon (rádiového vysílače): průměrný výkon dodávaný vysílačem za normálních provozních podmínek do anténního napáječe po dobu dostatečně dlouhou ve srovnání s nejnižším modulačním kmitočtem. 1.159 Výkon nosné (rádiového vysílače): průměrný výkon dodávaný vysílačem bez modulace do anténního napáječe po dobu jednoho vysokofrekvenčního kmitu. 1.160 Zisk antény: poměr, obvykle vyjádřený v decibelech, mezi výkonem potřebným na vstupu bezeztrátové referenční antény a výkonem, který by bylo třeba dodat na vstup dané antény, aby v daném směru a v téže vzdálenosti vytvářely obě antény stejně veliké elektromagnetické pole nebo hustotu výkonového toku. Pokud není určeno jinak, jde o zisk antény ve směru největšího záření. Tento zisk může být uvažován pro určenou polarizaci. Podle zvolené referenční antény se rozlišuje: a) absolutní či izotropní zisk (G), je-li referenční anténou prostorově izolovaná izotropní anténa; b) zisk vzhledem k půlvlnnému dipólu (Gd), je-li referenční anténou prostorově izolovaný půlvlnný dipól, jehož rovníková rovina obsahuje daný směr; c) zisk vzhledem ke krátké vertikální anténě (Gv), je-li referenční anténou lineární vodič mnohem kratší než čtvrtina vlnové délky kolmý k povrchu dokonale vodivé roviny, která obsahuje daný směr. 1.161 Ekvivalentní izotropicky vyzářený výkon (e.i.r.p.): součin výkonu dodávaného do antény a jejího izotropního či absolutního zisku v daném směru. 1.162 Efektivní vyzářený výkon (e.r.p.) (v daném směru): součin výkonu dodávaného do antény a jejího zisku v daném směru vztaženého k zisku půlvlnného dipólu. 1.163 Efektivní vyzářený výkon na krátké vertikální anténě (v daném směru): součin výkonu dodávaného do antény a jejího zisku vztaženého k zisku krátké vertikální antény v daném směru. 1.164 Troposférický rozptyl: mechanismus šíření rádiových vln rozptylem způsobený nepravidelností nebo nespojitostí fyzických vlastností troposféry. 1.165 Ionosférický rozptyl: mechanismus šíření rádiových vln rozptylem způsobený nepravidelností nebo nespojitostí ionizace ionosféry. Oddíl VII. Sdílení kmitočtů 1.166 Rušení: účinek nežádoucí energie působený v radiokomunikačním systému jedním nebo několika vysíláními, vyzařováními nebo indukcí při příjmu projevující se snížením jakosti přenosu, chybnou interpretací nebo ztrátou informace, což by bez přítomnosti takové nežádoucí energie nenastávalo. 1.167 Přípustné rušení: pozorované nebo předpokládané rušení, které vyhovuje kvantitativním kritériím rušení a sdílení obsaženým v Řádu nebo v doporučeních ITU-R nebo ve zvláštních dohodách podle ustanovení Řádu při koordinaci přídělů mezi správami. 1.168 Přijaté rušení: rušení, přijaté dohodou mezi dvěma nebo více správami při koordinaci přídělů bez újmy jiným správám, které je větší než rušení definované jako přípustné rušení. 1.169 Škodlivá interferenceŠkodlivá interference (rušení): rušení, které ohrožuje činnost radionavigační služby nebo jiných bezpečnostních služeb, nebo závažně snižuje jakost, opětovně přerušuje nebo brání provozu radiokomunikační službyradiokomunikační služby pracující v souladu s Řádem (CS). 1.170 Ochranný poměr: nejmenší hodnota poměru užitečného a nežádoucího signálu na vstupu přijímače, obvykle vyjádřená v decibelech stanovená za blíže určených podmínek, při níž ještě má užitečný signál na výstupu přijímače určenou jakost. 1.171 Koordinační oblast pro stanovení potřeby koordinace: oblast okolo pozemské stanice sdílející totéž kmitočtové pásmo se zemskými stanicemi nebo okolo vysílací pozemské stanice sdílející totéž obousměrně přidělené kmitočtové pásmo s přijímacími pozemskými stanicemi, vně níž nebude překročena úroveň přípustného rušení, a proto nebude žádána koordinace. 1.172 Koordinační čára: čára vymezující koordinační oblast. 1.173 Koordinační vzdálenost pro stanovení potřeby koordinace: vzdálenost v daném azimutu od pozemské stanice sdílející totéž kmitočtové pásmo se zemskými stanicemi nebo okolo vysílací pozemské stanice sdílející totéž obousměrně přidělené kmitočtové pásmo s přijímacími pozemskými stanicemi, za níž nebude překročena úroveň přípustného rušení, a proto nebude žádána koordinace. 1.174 Ekvivalentní šumová teplota družicového spoje: šumová teplota vztažená na výstup přijímací antény pozemské stanice odpovídající rádiovému šumovému výkonu celkového šumu na výstupu družicového spoje kromě šumu vyvolaného rušením působeným družicovými spoji užívajícími jiné družice a zemskými soustavami. 1.175 Efektivní oblast bodu zamíření (směrovatelného družicového svazku): oblast na povrchu Země, do níž se předpokládá zaměřovat bod zamíření směrovatelného družicového svazku. Může existovat více vzájemně nepropojených efektivních oblastí bodu zamíření, do nichž se předpokládá zaměřovat směrovatelný družicový svazek. 1.176 Izočára efektivního zisku antény (směrovatelného družicového svazku): obálka čar stejné hodnoty zisku antény vzniklá pohybem bodu zamíření směrovatelného družicového svazku v mezích efektivní oblasti bodu zamíření. Oddíl VIII. Technické pojmy ve vztahu k družicím 1.177 Daleký kosmos: kosmický prostor ve vzdálenostech rovných nebo větších než 2 x 106 km od Země. 1.178 Kosmické plavidlo: umělý dopravní prostředek určený k vyslání za hlavní část zemské atmosféry. 1.179 Družice: těleso obíhající okolo jiného tělesa větší hmotnosti, jehož pohyb je přednostně určován přitažlivou silou tohoto většího tělesa. 1.180 Aktivní družice: družice nesoucí stanici určenou k vysílání nebo k přenosu radiokomunikačních signálů. 1.181 Odrazná družice: družice určená k odrážení radiokomunikačních signálů. 1.182 Aktivní senzor: měřicí přístrojpřístroj používaný službou družicového průzkumu Země nebo službou kosmického výzkumu, který umožňuje získávat informace vysíláním a přijímáním rádiových vln. 1.183 Pasivní senzor: měřicí přístrojpřístroj užívaný službou družicového průzkumu Země nebo službou kosmického výzkumu, který umožňuje získávat informace přijímáním rádiových vln přírodního původu. 1.184 Oběžná dráha: dráha, kterou vzhledem k dané referenční soustavě opisuje těžiště družice nebo jiného kosmického předmětu převážně pod vlivem přírodních sil, zejména přitažlivé síly. 1.185 Sklon oběžné dráhy (družice Země): úhel sevřený rovinou oběžné dráhy a rovinou zemského rovníku, měřený ve vzestupném uzlu oběžné dráhy od roviny zemského rovníku ve stupních v rozmezí 0° a 180° proti směru pohybu hodinových ručiček. 1.186 Doba oběhu (družice): časový interval mezi dvěma po sobě následujícími průchody družice charakteristickým bodem její oběžné dráhy. 1.187 Výška apogea nebo perigea: výška apogea nebo perigea nad daným referenčním povrchem nahrazujícím povrch Země. 1.188 Geosynchronní družice: družice Země, jejíž doba oběhu se rovná době otočení Země kolem její osy. 1.189 Geostacionární družice: geosynchronní družice, jejíž kruhová a dopředná oběžná dráha leží v rovině rovníku Země a která proto zůstává nehybná vzhledem k Zemi; v širším smyslu je to geosynchronní družice, která zůstává přibližně nehybná vzhledem k Zemi. 1.190 Oběžná dráha geostacionární družice: kruhová a dopředná oběžná dráha geosynchronní družice ležící v rovině rovníku Země. 1.191 Směrovatelný družicový svazek: družicový anténní svazek, který lze přesměrovávat. Kapitola 2 Kmitočtová pásma i) (Článek 2 Řádu) ii) 2.1 Rádiové spektrumRádiové spektrum je rozděleno na devět pásem označených vzestupnými celými čísly dle dále uvedené tabulky. Jednotkou kmitočtu je hertz (Hz) a kmitočty se vyjadřují: - v kilohertzích (kHz) do 3000 kHz včetně, - v megahertzích (MHz) od 3 MHz do 3000 MHz včetně, - v gigahertzích (GHz) od 3 GHz do 3000 GHz včetně. V případě, kdy by to vedlo k závažným obtížím, například ve spojení s ohlašováním a zápisem kmitočtů, se seznamy kmitočtů a souvisejícími záležitostmi, lze se od tohoto ustanovení v rozumné míře odchýlit3). Číslo pásma N\| Symboly\| Rozsah kmitočtů (dolní mez mimo, horní mez včetně)\| Odpovídající názvy pásem ---\|---\|---\|--- 4\| VLF\| 3 až 30 kHz\| myriametrové 5\| LF\| 30 až 300 kHz\| kilometrové 6\| MF\| 300 až 3000 kHz\| hektometrové 7\| HF\| 3 až 30 MHz\| dekametrové 8\| VHF\| 30 až 300 MHz\| metrové 9\| UHF\| 300 až 3000 MHz\| decimetrové 10\| SHF\| 3 až 30 GHz\| centimetrové 11\| EHF\| 30 až 300 GHz\| milimetrové 12\| \\---\| 300 až 3000 GHz\| decimilimetrové Poznámka 1 : Číslo pásma N platí od 0,3 x 10N Hz do 3 x 10N Hz. Poznámka 2 : Předpona k = kilo (103), M = mega (106), G = giga (109). 2.2 Správy ve vzájemném styku a ve styku s ITU užívají pro kmitočtová pásma výhradně pojmenování, symboly a zkratky uvedené v ustanovení č. 2.1 Řádu. Kapitola 3 Technické vlastnosti stanic iii) (Článek 3 Řádu) 3.1 Výběr a provedení zařízení použitého pro stanici a veškeré vysílání z něj musí vyhovovat ustanovením Řádu. 3.2 Volba vysílacích, přijímacích a měřících zařízení by měla být, jak jen to je možné, založena na nejnovějším pokroku v technice, který je popsán, mimo jiné, i v doporučeních ITU-R. 3.3 Vysílací a přijímací zařízení zamýšlené k použití v dané části kmitočtového spektra má být navrženo s ohledem na technické vlastnosti vysílacích a přijímacích zařízení používaných v okolních a dalších částech spektra, za předpokladu že byla uplatněna veškerá technicky a ekonomicky přijatelná opatření k omezení úrovně nežádoucího vyzařování z vysílajícího zařízení uvedeného do provozu později a k omezení vlivu rušení na přijímací zařízení uvedené do provozu později. 3.4 Zařízení použité ve stanici by mělo v maximální možné míře aplikovat metody zpracování signálu, které umožní efektivnější využívání kmitočtového spektra v souladu s příslušnými doporučeními ITUR. 3.5 Vysílací stanice musí splňovat kmitočtovou stabilitu stanovenou v Dodatku 2 Řádu. 3.6 Vysílací stanice musí splňovat maximální povolené výkonové úrovně nepodstatného vyzařování stanovené v Dodatku 3 Řádu. 3.7 Vysílací stanice musí splňovat maximální povolené výkonové úrovně pro mimopásmové vyzařování, nebo nežádoucí vyzařování v doméně mimopásmového vysílání, specifikované v Řádu pro určité služby a druhy vysílání. V případě, že tyto maximální povolené výkonové úrovně nejsou stanoveny, měla by stanice v maximální možné míře splnit požadavky k omezení mimopásmového vyzařování, nebo nežádoucího vyzařování v doméně mimopásmového vysílání, stanovené v příslušných doporučeních ITU-R. 3.8 Veškeré úsilí by mělo směřovat k dosažení co nejvyšší kmitočtové stability a co nejnižší úrovně nežádoucího vyzařování, které technologie a vlastnosti služby umožňují. 3.9 Šířka pásma vysílání musí být taková, aby zajistila co nejefektivnější využívání spektra; všeobecně se požaduje, aby šířka pásma byla co nejmenší, kterou technologie a vlastnosti služby umožňují. Vodítko pro určení potřebné šířky pásma poskytuje Dodatek 1 Řádu. 3.10 Při použití širokopásmových technologií musí být použita minimální spektrální hustota výkonu v souladu s efektivním využíváním spektra. 3.11 Přijímač použitý pro danou službu musí být schopen z důvodu efektivního využívání spektra vyrovnat se co nejlépe s kmitočtovou tolerancí vysílače této služby s přihlédnutím k případnému Dopplerovu efektu. 3.12 Přijímací stanice by měly využívat zařízení s technickými charakteristikami odpovídajícími druhu vysílání; zvláště selektivita by měla odpovídat šířce pásma vysílání (viz ustanovení č. 3.9 výše). 3.13 Vlastnosti přijímačů mají být voleny tak, aby jim vysílače umístěné v odpovídající vzdálenosti a provozované v souladu s Řádem nezpůsobovaly rušení. 3.14 K zajištění souladu s Řádem musí správy zajistit přiměřeně časté kontroly vysílání stanic pod jejich jurisdikcí. Pro tento účel mohou použít prostředky zmíněné v Článku 16 Řádu. Technika a intervaly prováděných měření musí být co nejvíce v souladu s posledními doporučeními ITU-R. Kapitola 4 Přidělování a využívání kmitočtů (Článek 4 Řádu) 4.1 Členské státy ITU (včetně České republiky) jsou povinny usilovat o to, aby se využívání kmitočtů a spektra omezilo na minimum potřebné pro poskytování nezbytných služeb v dostatečné míře. Aby toho dosáhly, jsou povinny usilovat o neprodlené zavádění nejnovějšího technického pokroku (CS 195). 4.2 Členské státy se zavazují, že při přidělování kmitočtů stanicím schopným působit škodlivé rušení službám zprostředkovávaným stanicemi jiné země, budou postupovat v souladu s tabulkou kmitočtových přidělení a s ostatními ustanoveními Řádu. 4.3 Každý nový příděl nebo změna kmitočtu nebo jiné základní charakteristiky existujícího přídělu (viz Dodatek 4 Řádu) musí být provedeny tak, aby se zabránilo škodlivému rušení služeb zprostředkovávaných stanicemi užívajícími kmitočty přidělené v souladu s tabulkou přidělení kmitočtových pásem a s ostatními ustanoveními Řádu, jejichž přídělové charakteristiky jsou zapsány v Základním mezinárodním rejstříku kmitočtů (MIFR). 4.4 Správy členských zemí nejsou oprávněny přidělovat kmitočty stanicím v rozporu s tabulkou přidělení kmitočtových pásem uvedenou v Řádu, nebo s jinými ustanoveními Řádu, s výjimkou výslovné podmínky, že tím nebude působeno škodlivé rušení službám, jejichž stanice jsou provozovány v souladu s ustanoveními Ústavy, Úmluvy a Řádu, ani že nebude pro takový příděl žádána ochrana před rušením působeným těmito službami. 4.5 Kmitočet přidělený stanici určité služby musí být oddělen od mezí pásma přiděleného této službě tak, že s ohledem na kmitočtové pásmo přidělené stanici nebude působeno škodlivé rušení službám, jimž jsou přidělena bezprostředně sousedící kmitočtová pásma. 4.6 Radioastronomická služba je pro potřeby řešení případů škodlivého rušení považována za radiokomunikační službu. Radioastronomické službě však bude poskytována jen taková ochrana před různými službami v jiných pásmech, jakou jsou tyto různé služby chráněny mezi sebou navzájem. 4.7 Služba kosmického výzkumu (pasivní) a služba družicového průzkumu Země (pasivní) bude pro potřeby řešení případů škodlivého rušení požívat jen takové ochrany před různými službami v jiných pásmech, jakou jsou tyto různé služby chráněny mezi sebou navzájem. 4.8 Pokud je v sousedících Regionech ITU (viz definice v ustanovení č. 5.2 níže) nebo v jejich částech přiděleno kmitočtové pásmo různým službám s toutéž kategorií (viz Kapitola 5, Oddíly I. a II.), je základním principem rovnost práv na provoz. V souladu s tím musí být stanice každé služby v jednom Regionu nebo v jeho části provozovány tak, aby nepůsobily škodlivé rušení žádné ze služeb shodné nebo vyšší kategorie v ostatních Regionech nebo v jejich částech. 4.9 Stanici v tísni a/nebo stanici, která ji v tísni pomáhá, nebrání žádné ustanovení Řádu v použití veškerých radiokomunikačních prostředků, jimiž disponuje, k tomu, aby upoutala pozornost, oznámila svou situaci a polohu stanice v tísni a aby si zjednala nebo poskytla pomoc. 4.10. Při přidělování a využívání rádiových kmitočtů členské státy zohlední bezpečnostní hlediska radionavigační služby a ostatních bezpečnostních služeb vyžadující zvláštní opatření k zamezení škodlivého rušení. 4.11 Členské státy uznávají, že mezi kmitočty, které mají charakteristiky šíření na dlouhé vzdálenosti a jsou zvláště užitečné pro dálkovou komunikaci, patří kmitočty v pásmech mezi 5 MHz a 30 MHz; souhlasí s tím, že vynaloží veškeré úsilí na to, aby si tato pásma rezervovaly pro takovou komunikaci. Kdykoli se kmitočet v těchto pásmech používá pro komunikaci na krátkou nebo střední vzdálenost, použije se minimální potřebný výkon. 4.12 Aby se snížily nároky na kmitočty v pásmech mezi 5 MHz a 30 MHz a tím se zabránilo škodlivému rušení dálkových radiokomunikací, jsou správy vyzývány k tomu, aby, kdykoli to bylo možné, používaly jakýkoli jiný možný komunikační prostředek. 4.13 Je-li to za zvláštní okolnosti nutné, může správní orgán jako výjimku z běžných provozních postupů povolených těmito předpisy využít zvláštních provozních metod uvedených níže pouze za předpokladu, že charakteristiky stanic stále odpovídají těm, které byly vloženy do Základního mezinárodního registru kmitočtů: 4.14 a) stanice pevné služby nebo pozemská stanice v družicové pevné službě mohou za podmínek definovaných v ustanoveních č. 5.28 až 5.31 vysílat pohyblivým stanicím na jejich normálních kmitočtech; 4.15 b) pozemní stanice mohou za podmínek definovaných v ustanoveních č. 5.28 až 5.31 komunikovat s pevnými stanicemi v pevné službě nebo pozemskými stanicemi družicové pevné služby nebo jinými pozemními stanicemi stejné kategorie. 4.16 Za okolností týkajících se záchrany života nebo bezpečnosti lodě nebo letadla může pozemní stanice komunikovat s pevnými stanicemi nebo pozemními stanicemi jiné kategorie. 4.17 Jakákoli správa může, v pásmu přiřazeném pevné službě nebo v pásmu přiděleném družicové pevné službě, přidělit kmitočet stanici oprávněné jednosměrně vysílat z jednoho stanoveného pevného bodu na jeden nebo více specifikovaných pevných bodů za předpokladu, že takové vysílání není určeno pro přímý příjem širokou veřejností. 4.18 Jakákoli pohyblivá stanice vyzařující spektrum, které vyhovuje toleranci kmitočtu platné pro pobřežní stanici, s níž komunikuje, může vysílat na stejném kmitočtu jako pobřežní stanice za podmínky, že stanice požaduje takový přenos a že škodlivé rušení nebude způsobeno jiným stanicím. 4.19 V některých případech stanovených v Článcích 31 a 51 Řádu jsou letadlové stanice oprávněny používat kmitočty v pásmech přidělených námořní pohyblivé službě za účelem komunikace se stanicemi této služby (viz ustanovení č. 51.73). 4.20 Letadlové pozemské stanice jsou oprávněny používat kmitočty v pásmech přidělených družicové námořní pohyblivé službě za účelem komunikace prostřednictvím stanic této služby s veřejnými telegrafními a telefonními sítěmi. 4.21 Ve výjimečných případech mohou pozemní pohyblivé pozemské stanice v družicové pozemní pohyblivé službě komunikovat se stanicemi v družicové námořní pohyblivé a družicové letecké pohyblivé službě. Tyto operace musí být v souladu s příslušnými ustanoveními Řádu týkajícími se těchto služeb a podléhají dohodě mezi dotčenými správními orgány při patřičném zohlednění ustanovení č. 4.10. 4.22 Jakákoli vyzařování schopná způsobit škodlivé rušení tísňové, výstražné, pilnostní nebo bezpečnostní komunikaci na mezinárodních tísňových a pilnostních kmitočtech stanovených pro tyto účely těmito předpisy jsou zakázána. Doplňkové nouzové kmitočty dostupné na méně než celosvětovém základě by měly být dostatečně chráněny. 4.23 Vysílání pro a od stanic umístěných na platformě ve velké výšce se omezují na pásma specificky určená v kapitole 5. 4.24 Systémy kosmického výzkumu určené k provozu v dalekém kosmu mohou využívat přidělení kosmickému výzkumu (daleký kosmos) se stejným statusem jako přidělení, také když je kosmická loď blízko Země, například při startu, na časné dráze, při létání u Země a návratu na Zemi. Kapitola 5 Kmitočtová přidělení (Článek 5 Řádu) Úvod 5.1 Pokud se ve správě rádiového spektrasprávě rádiového spektra používá pojmů přidělení, skupinové přidělení a příděl, mají ryto pojmy v následujících třech pracovních jazycích Mezinárodní telekomunikační unie a češtině významy uvedené v ustanoveních č. 1.16 až 1.18 Řádu. Kmitočet nebo kmitočtové pásmo se přiřazuje\| Přiřazení se nazve ---\|--- francouzsky\| anglicky\| španělsky\| česky službám\| attribution (attribuer)\| allocation (to allocate)\| atribución (atribuir)\| přidělení regionům nebo zemím\| allotissement (allotir)\| allotment (to allot)\| adjudicación (adjudicar)\| skupinové přidělení stanicím\| assignation (assigner)\| assignment (to assign)\| asignación (asignar)\| příděl Oddíl I. Regiony a pásma 5.2 Pro přidělování kmitočtů byl svět rozdělen do tří Regionů. Česká republika patří do Regionu 1. 5.3 Region 1: Region 1 zahrnuje území ohraničené na východě čárou A (čáry A, B a C jsou definovány dále) a na západě čárou B kromě veškerého území Íránu ležícího uvnitř těchto mezí. Zahrnuje také veškeré území Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie, Kazachstánu, Mongolska, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, Ruska, Tádžikistánu, Turkmenistánu, Turecka a Ukrajiny, a území na sever od Ruska, ležící mezi čárami A a C. 5.4 Region 2: Region 2 zahrnuje území ohraničené na východě čárou B a na západě čárou C. 5.5 Region 3: Region 3 zahrnuje území ohraničené na východě čárou C a na západě čárou A kromě území Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie, Kazachstánu, Mongolska, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, Ruska, Tádžikistánu, Turkmenistánu, Turecka a Ukrajiny a území na sever od Ruska. Zahrnuje také tu část území Íránu, která leží vně těchto mezí. 5.6 Čáry A, B a C jsou definovány takto: 5.7 Čára A: Čára A vychází ze severního pólu, sleduje 40. poledník východně od Greenwich až k 40. severní rovnoběžce, dále oblouk hlavní kružnice až k průsečíku 60. východního poledníku s obratníkem Raka a nakonec sleduje 60. východní poledník až k jižnímu pólu. 5.8 Čára B: Čára B vychází ze severního pólu, sleduje 10. poledník západně od Greenwich až k jeho průsečíku se 72. severní rovnoběžkou, potom oblouk hlavní kružnice až k průsečíku 50. západního poledníku s 40. severní rovnoběžkou, znova oblouk hlavní kružnice až k průsečíku 20. západního poledníku a 10. jižní rovnoběžky a nakonec sleduje 20. západní poledník k jižnímu pólu. 5.9 Čára C: Čára C vychází ze severního pólu, sleduje oblouk hlavní kružnice až k průsečíku severní rovnoběžky 65°30' s mezinárodní hranicí v Beringově úžině, pak oblouk hlavní kružnice až k průsečíku se 165. východním poledníkem a severní 50. rovnoběžkou, dále sleduje oblouk hlavní kružnice až k průsečíku 170. západního poledníku s 10. severní rovnoběžkou, dále pokračuje podél 10. severní rovnoběžky až k jejímu průsečíku se 120. západním poledníkem, nakonec pak sleduje 120. západní poledník až k jižnímu pólu. Oddíl II. Kategorie služeb a přidělení 5.23 Přednostní a podružné služby 5.24 1) Je-li v poli tabulky některé kmitočtové pásmo vyznačeno jako přidělené více než jedné službě, ať již celosvětově nebo v některém Regionu, jsou tyto služby zapsány v tomto pořadí: 5.25 a) služby, jejichž názvy jsou vytištěny velkými písmeny (například: PEVNÁ), se nazývají přednostní služby; 5.26 b) služby, jejichž názvy jsou vytištěny obyčejným písmem (příklad: Pohyblivá), se nazývají podružné služby (viz ustanovení č. 5.28 až 5.31 Řádu). 5.27 2) Doplňkové poznámky jsou vytištěny obyčejným písmem (například: POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé). 5.28 3) Stanice podružné služby: 5.29 a) nesmí působit škodlivé rušení stanicím přednostních služeb, jimž jsou kmitočty již přiděleny nebo budou přiděleny později než jim; 5.30 b) nemohou nárokovat ochranu před škodlivým rušením od stanic přednostní služby, jimž jsou kmitočty již přiděleny nebo budou přiděleny později než jim; 5.31 c) mohou ovšem nárokovat ochranu před škodlivým rušením od stanic téže nebo jiné podružné služby, jimž mohou kmitočty být přiděleny později než jim. 5.32 4) Je-li v poznámce Řádu určité pásmo vyznačeno jako přidělené některé službě podružně na území menším než Region nebo v některé zemi, jde o podružnou službu (viz ustanovení č. 5.28 až 5.31 Řádu). 5.33 5) Je-li v poznámce Řádu určité pásmo vyznačeno jako přidělené některé službě přednostně na území menším než Region nebo v některé zemi, jde o přednostní službu pouze na tomto území nebo v této zemi. 5.34 Doplňková přidělení 5.35 1) Je-li v poznámce Řádu určité pásmo vyznačeno jako přidělené navíc některé službě na území menším než Region nebo v některé zemi, jde o doplňkové přidělení, tedy o přidělení, které se na tomto území nebo v této zemi připojuje ke službě nebo ke službám, které jsou v tabulce vyznačeny (viz ustanovení č. 5.36 Řádu). 5.36 2) Neobsahuje-li poznámka Řádu žádné omezení, uložené dané službě nebo službám, kromě omezení, že tyto služby budou provozovány jen na určitém území nebo v určité zemi, pak stanice této služby nebo těchto služeb mají rovná provozní práva vzhledem ke stanicím jiné přednostní služby nebo služeb, uvedených v tabulce. 5.37 3) Jsou-li doplňkovému přidělení uložena další omezení navíc k omezení provozu jen na určitém území nebo v určité zemi, je to vyznačeno v poznámce Řádu. 5.38 Náhradní přidělení 5.39 1) Je-li v poznámce Řádu určité pásmo vyznačeno jako přidělené jedné nebo více službám na území menším než Region nebo v některé zemi, jde o náhradní přidělení, tedy o přidělení, které na tomto území nebo v této zemi nahrazuje přidělení vyznačené v tabulce (viz ustanovení č. 5.40 Řádu). 5.40 2) Neobsahuje-li poznámka Řádu žádné omezení uložené stanicím dané služby nebo služeb kromě omezení, že tyto služby budou provozovány jen na určitém území nebo v určité zemi, pak stanice této služby nebo těchto služeb mají rovná provozní práva vzhledem ke stanicím jiné přednostní služby nebo služeb uvedených v tabulce, jimž je toto pásmo přiděleno na jiných územích nebo v jiných zemích. 5.41 3) Jsou-li stanicím náhradně přidělené služby kromě omezení, že tato služba bude provozována jen na určitém území nebo v určité zemi, uložena další omezení, je to vyznačeno v poznámce Řádu. 5.42 Různá ustanovení 5.43 1) Je-li v Řádu uvedeno, že určitá služba nebo určité stanice v určité službě mohou být v určitém kmitočtovém pásmu provozovány pod podmínkou, že nebude působeno škodlivé rušení jiné službě nebo jiné stanici v téže službě, znamená to také, že tato služba, která nesmí působit škodlivé rušení, nemůže nárokovat ochranu před škodlivým rušením působeným jinou službou nebo jinou stanicí v téže službě. 5.43A 1bis) Je-li v Řádu uvedeno, že určitá služba nebo určité stanice mohou být v určitém kmitočtovém pásmu provozovány pod podmínkou, že nebudou nárokovat ochranu před jinou službou nebo stanicí v téže službě, znamená to také, že tato služba, která nemůže nárokovat ochranu před škodlivým rušením, nesmí působit škodlivé rušení jiné službě nebo jiné stanici v téže službě. 5.44 2) Pokud není v poznámce Řádu uvedeno jinak, pojem pevná služba, kdekoli se vyskytuje v Oddílu V. této kapitoly, nezahrnuje soustavy užívající šíření ionosférickým rozptylem. Oddíl III. Poznámky Řádu Poznámky Řádu v tomto oddílu jsou výtahem z Článku 5 Řádu v návaznosti na využívání rádiového spektrarádiového spektra podle Národní kmitočtové tabulky uvedené v oddílu V. této kapitoly. Názvy zemí uvedené v Poznámkách Řádu jsou obecně zavedenými názvy území spravovanými příslušnými státními orgány, nikoli striktně oficiálními protokolárními názvy státních celků. Při řazení názvů zemí je zachováno jejich pořadí podle textu Řádu. 5.53 Správy, které povolí používat kmitočty nižší než 8,3 kHz, zajistí, že tím nevznikne škodlivé rušení službám, jimž jsou přidělena pásma nad 8,3 kHz. 5.54 Správy, které provádějí vědecký výzkum na kmitočtech pod 8,3 kHz, se naléhavě žádají, aby o tom informovaly ostatní správy, jichž se to může týkat, a aby tento výzkum měl veškerou prakticky uskutečnitelnou ochranu proti škodlivému rušení. 5.54A Využívání pásma 8,3-11,3 kHz stanicemi pomocné meteorologické služby je omezeno pouze na pasivní využití. Stanice pomocné meteorologické služby nesmí v pásmu 9-11,3 kHz požadovat ochranu před stanicemi radionavigační služby, jež byly Úřadu ohlášeny k notifikaci před 1. lednem 2013. Pro sdílení mezi stanicemi pomocné meteorologické služby a stanicemi radionavigační služby, které byly ohlášeny k notifikaci po tomto datu, platí nejnovější verze Doporučení ITU-R RS.1881. 5.56 Stanice služeb, jimž jsou přidělena pásma 14-19,95 kHz a 20,05-70 kHz a navíc v Regionu 1 pásma 72-84 kHz a 86-90 kHz, mohou vysílat kmitočtové normály a časové signály. Takové stanice musí být chráněny proti škodlivým rušením. V Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Gruzii, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Rusku, Tádžikistánu a v Turkmenistánu se k tomu účelu použije kmitočtů 25 kHz a 50 kHz za stejných podmínek. 5.57 Využívání pásem 14-19,95 kHz, 20,05-70 kHz a 70-90 kHz (v Regionu 1: 72-84 kHz a 86-90 kHz) námořní pohyblivou službou je omezeno na radiotelegrafní pobřežní stanice (jen AI A a F1B). Výjimečně je povoleno používat vysílání třídy J2B nebo J7B s podmínkou, že šířka potřebného pásma nepřesáhne tu, která odpovídá normálně vysílání třídy AI A nebo F1B v daných pásmech. 5.60 V pásmech 70-90 kHz (v Regionu 1: 70-86 kHz) a 110-130 kHz (v Regionu 1: 112-130 kHz) se mohou využívat impulsní radionavigační soustavy s podmínkou, že nesmí působit škodlivé rušení stanicím ostatních služeb, jimž jsou tato pásma přidělena. 5.62 Správy, které provozují stanice radionavigační služby v pásmu 90-110 kHz, se naléhavě žádají, aby koordinovaly technické a provozní údajeprovozní údaje těchto stanic tak, aby se předešlo škodlivému rušení služeb jimi zajišťovaných. 5.64 Pro stanice pevné služby v pásmech přidělených této službě mezi 90 kHz a 160 kHz (v Regionu 1: 148,5 kHz) a pro stanice námořní pohyblivé služby v pásmech přidělených této službě mezi 110 kHz a 160 kHz (v Regionu 1: 148,5 kHz) jsou povolena pouze vysílání tříd A1A nebo F1B, A2C, A3C, FIC nebo F3C. Výjimečně jsou v pásmu 110-160 kHz (v Regionu 1: 148,5 kHz) pro stanice námořní pohyblivé služby povolena rovněž vysílání třídy J2B nebo J7B. 5.67A Stanice v amatérské službě využívající kmitočty v pásmu 135,7-137,8 kHz nesmí překročit maximální vyzářený výkon 1 W (e.i.r.p.). 5.67B Využívání pásma 135,7-137,8 kHz v Alžírsku, Egyptě, Iráku, Libanonu, Sýrii, Súdánu, Jižním Súdánu a v Tunisku je omezeno na pevnou službu a námořní pohyblivou službu. Ve shora zmíněných zemích nesmí být pásmo 135,7-137,8 kHz využíváno amatérskou službou, což nechť je bráno v úvahu zeměmi, které takové využívání povolují. 5.73 V pásmu 285-325 kHz (v Regionu 1: 283,5-325 kHz) lze v námořní radionavigační službě také vysílat doplňkové navigační informace s použitím úzkopásmových technik za podmínky, že to nezpůsobí škodlivé rušení stanicím radiomajáků pracujícím v radionavigační službě. 5.74 Doplňkové přidělení: v Regionu 1 je pásmo 285,3-285,7 kHz přiděleno navíc přednostně námořní radionavigační službě (s výjimkou radiomajáků). 5.76 Kmitočet 410 kHz je určen pro rádiové zaměřování v námořní radionavigační službě. Ostatní radionavigační služby, jimž je pásmo 405-415 kHz přiděleno, nesmí působit škodlivé rušení rádiovému zaměřování v pásmu 406,5-413,5 kHz. 5.79 Využívání pásem 415-495 kHz a 505-526,5 kHz námořní pohyblivou službou je omezeno na radiotelegrafii a lze je rovněž využívat pro systém NAVDAT v souladu s nejnovější verzí Doporučení ITU-R M.2010, za předpokladu dohody mezi zainteresovanými a ovlivněnými správami. Vysílací stanice NAVDAT jsou omezeny na pobřežní stanice. 5.79A Při zřizování pobřežních stanic ve službě NAVTEX na kmitočtech 490 kHz, 518 kHz a 4 209,5 kHz se správám důrazně doporučuje, aby koordinovaly jejich provozní charakteristiky v souladu s postupy Mezinárodní námořní organizace (IMO), viz Rezoluci 339. 5.80A Maximální ekvivalentní izotropicky vyzářený výkon (e.i.r.p.) stanic amatérské služby, které využívají pásmo 472-479 kHz, nesmí překročit 1 W. Správy mohou zvýšit tento limit e.i.r.p. na 5 W v částech svých území, která jsou vzdálena více než 800 km od hranic Alžírská, Saudské Arábie, Ázerbájdžánu, Bahrajnu, Běloruska, Číny, Komor, Džibuti, Egypta, Spojených arabských emirátů, Ruska, Íránu, Iráku, Jordánska, Kazachstánu, Kuvajtu, Libanonu, Libye, Maroka, Mauritánie, Omanu, Uzbekistánu, Kataru, Sýrie, Kyrgyzstánu, Somálska, Súdánu, Tuniska, Ukrajiny a Jemenu. Stanice amatérské služby nesmí v tomto pásmu působit rušení stanicím letecké radionavigační služby, ani před nimi požadovat ochranu. 5.80B Využívání pásma 472-479 kHz v Alžírsku, Saudské Arábii, Ázerbájdžánu, Bahrajnu, Bělorusku, Číně, Komorech, Džibuti, Egyptě, Spojených arabských emirátech, Rusku, Iráku, Jordánsku, Kazachstánu, Kuvajtu, Libanonu, Libyi, Mauritánii, Omanu, Uzbekistánu, Kataru, Sýrii, Kyrgyzstánu, Somálsku, Súdánu, Tunisu a Jemenu je omezeno na námořní pohyblivou a leteckou radionavigační službu. Amatérská služba nesmí být v uvedených zemích v tomto pásmu využívána a tento fakt vezmou na vědomí země takové využívání povolující. 5.82 V námořní pohyblivé službě budou kmitočet 490 kHz využívat pobřežní stanice výhradně pro vysílání navigačních a meteorologických výstrah a pilných zprávzpráv pro plavidla pomocí úzkopásmové telegrafie s přímým tiskem. Podmínky pro využívání kmitočtu 490 kHz jsou předepsány v Článcích 31 a 52 Řádu. Správy se žádají, aby při využívání pásma 415-495 kHz leteckou radionavigační službou zajistily, aby kmitočtu 490 kHz nebylo působeno škodlivé rušení. Při využívání pásma 472-479 kHz amatérskou službou správy zajistí, že nebude působeno škodlivé rušení kmitočtu 490 kHz. 5.82C Pásmo 495-505 kHz je využíváno pro mezinárodní systém NAVDAT jak je popsáno v nejnovější verzi Doporučení ITU-R M. 2010. Vysílací stanice NAVDAT jsou omezeny na pobřežní stanice. 5.84 Podmínky pro využívání kmitočtu 518 kHz námořní pohyblivou službou jsou předepsány v Článcích 31 a 52 Řádu. 5.90 V pásmu 1 605-1 705 kHz v případech, které se týkají některé rozhlasové stanice v Regionu 2, musí být oblast služby námořních pohyblivých stanic v Regionu 1 omezena na velikost určenou pokrytím přízemní vlnou. 5.92 Některé země v Regionu 1 používají soustavy rádiového určování v pásmech 1 606,5-1 625 kHz, 1 635-1 800 kHz, 1 850-2 160 kHz, 2 194-2 300 kHz, 2 502-2 850 kHz a 3 500-3 800 kHz s podmínkou dohody uzavřené podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu. Střední vyzářený výkon těchto stanic nesmí překročit 50 W. 5.93 Doplňkové přidělení: v Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Gruzii, Maďarsku, Kazachstánu, Lotyšsku, Litvě, Mongolsku, Nigérii, Uzbekistánu, Polsku, Kyrgyzstánu, na Slovensku, v Rusku, Tádžikistánu, Čadu, Turkmenistánu a na Ukrajině jsou pásma 1625-1635 kHz, 1800-1810 kHz a 2160-2170 kHz přidělena navíc přednostně pevné a pozemní pohyblivé službě za předpokladu uzavření dohody podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu. 5.96 V pásmech 1715-1800 kHz a 1850-2000 kHz mohou správy Německa, Rakouska, Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Chorvatska, Dánska, Estonska, Finska, Gruzie, Maďarska, Irska, Islandu, Izraele, Kazachstánu, Lotyšska, Litvy, Lichtenštejnská, Malty, Moldavska, Norska, Uzbekistánu, Polska, Kyrgyzstánu, Slovenska, České republiky, Spojeného království, Ruska, Švédska, Švýcarska, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Ukrajiny přidělit až 200 kHz své amatérské službě. Nicméně, při přidělování pásem v tomto rozsahu amatérské službě správy těchto zemí po předchozích konzultacích se správami sousedních zemí provedou případná opatření, aby se předešlo škodlivému rušení pevné a pohyblivé služby ostatních zemí jejich amatérskou službou. Střední výkon žádné amatérské stanice zde nesmí překročit 10 W. 5.98 Náhradní přidělení: v Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Belgii, Kamerunu, Kongu, Dánsku, Egyptě, Eritrei, Španělsku, Etiopii, Rusku, Gruzii, Řecku, Itálii, Kazachstánu, Libanonu, Arabské republice, Kyrgyzstánu, Somálsku, Tádžikistánu, Tunisku, Turkmenistánu a Turecku je pásmo 1 810-1 830 kHz přiděleno na primární bázi službám pevné a pohyblivé s výjimkou leteckých pohyblivých služeb. 5.99 Doplňkové přidělení: v Saudské Arábii, Rakousku, Iráku, Libyi, Uzbekistánu, na Slovensku, v Rumunsku, Slovinsku, Čadu a Togu je pásmo 1 810-1 830 kHz přiděleno navíc přednostně pevné a pohyblivé službě kromě letecké pohyblivé. 5.100 V Regionu 1 smí být povolení k využívání pásma 1 810-1 830 kHz amatérskou službou v zemích nacházejících se zčásti nebo zcela na sever od 40°N udělováno až po konzultacích se zeměmi zmíněnými v poznámkách č. 5.98 a 5.99 Řádu, a to za účelem stanovení opatření nutných k zábraně škodlivého rušení mezi amatérskými stanicemi a stanicemi ostatních služeb provozovaných v souladu s poznámkami č. 5.98 a 5.99 Řádu. 5.103 V Regionu 1 při přidělování stanicím v pevné a pohyblivé službě v pásmech 1 850-2 045 kHz, 2 194-2 498 kHz, 2 502-2 625 kHz a 2 650-2 850 kHz by správy měly vzít v úvahu specifické potřeby námořní pohyblivé služby. 5.104 V Regionu 1 je využívání pásma 2 025-2 045 kHz pomocnou meteorologickou službou omezeno na stanice oceánografických bójí. 5.108 Nosný kmitočet 2 182 kHz je mezinárodní tísňový a volací kmitočet pro radiotelefonii. Podmínky využívání pásma 2 173,5-2 190,5 kHz jsou předepsány v Článcích 31 a 52 Řádu. 5.109 Kmitočty 2 187,5 kHz, 4 207,5 kHz, 6 312 kHz, 8 414,5 kHz, 12 577 kHz a 16 804,5 kHz jsou mezinárodní tísňové kmitočty pro digitální selektivní volánívolání. Podmínky pro využívání těchto kmitočtů jsou předepsány v Článku 31 Řádu. 5.110 Kmitočty 2 174,5 kHz, 4 177,5 kHz, 6 268 kHz, 8 376,5 kHz, 12 520 kHz a 16 695 kHz jsou mezinárodní tísňové kmitočty pro úzkopásmovou telegrafii s přímým tiskem. Podmínky pro využívání těchto kmitočtů jsou předepsány v Článku 31 Řádu. 5.111 Nosné kmitočty 2 182 kHz, 3 023 kHz, 5 680 kHz, 8 364 kHz a kmitočty 121,5 MHz, 156,525 MHz, 156,8 MHz a 243 MHz se mohou navíc využívat v souladu s postupy platícími pro zemské radiokomunikační službyradiokomunikační služby, pro pátrací a záchranné operace týkající se kosmických plavidel s posádkou. Podmínky pro využívání těchto kmitočtů jsou předepsány v Článku 31 Řádu. Totéž se vztahuje na kmitočty 10 003 kHz, 14 993 kHz a 19 993 kHz, ale v každém ze zde jmenovaných případů musí vysílání být omezeno na pásmo ±3 kHz okolo příslušného kmitočtu. 5.115 Nosné kmitočty (referenční) 3 023 kHz a 5 680 kHz mohou navíc využívat v souladu s Článkem 31 Řádu stanice námořní pohyblivé služby zúčastněné na koordinovaných operacích pátrání a záchrany. 5.116 Při udělování povolení k využívání pásma 3 155-3 195 kHz se správy naléhavě žádají, aby poskytly společný celosvětový kanál pro bezdrátové přístrojepřístroje nízkého výkonu pro nedoslýchavé. Další kanály pro tato zařízení pro krytí místních potřeb lze přidělovat v pásmech mezi 3 155 kHz a 3 400 kHz. Správy by měly vzít v úvahu, že kmitočty v oblasti 3 000 kHz až 4 000 kHz jsou vhodné pro zařízení pro nedoslýchavé koncipovaná pro provoz na malé vzdálenosti v dosahu indukčního pole. 5.127 Využívání pásma 4 000-4 063 kHz námořní pohyblivou službou je omezeno na plavidlové stanice používající radiotelefonii (viz ustanovení č. 52.220 a Dodatek 17 Řádu). 5.128 Kmitočty v pásmech 4 063-4 123 kHz a 4 130-4 438 kHz mohou být výjimečně využívány stanicemi v pevné službě komunikujícími pouze uvnitř hranic země, v níž jsou umístěny, se středním výkonem nepřekračujícím 50 W, za podmínky, že nebude působeno škodlivé rušení námořní pohyblivé službě. Navíc v Afganistánu, Argentině, Arménii, Bělorusku, Botswaně, Burkině Faso, Středoafrické republice, Číně, Rusku, Gruzii, Indii, Kazachstánu, Mali, Nigeru, Pákistánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Čadu, Turkmenistánu a na Ukrajině v pásmech 4 063-4 123 kHz, 4 130-4 133 kHz a 4 408-4 438 kHz mohou stanice v pevné službě se středním výkonem nepřesahujícím 1 kW být provozovány za podmínky, že jsou umístěny minimálně 600 km od pobřeží a že nebude působeno škodlivé rušení námořní pohyblivé službě. 5.130 Podmínky využívání nosných kmitočtů 4 125 kHz a 6 215 kHz jsou předepsány v Článcích 31 a 52 Řádu. 5.131 Kmitočet 4 209,5 kHz využívají výhradně pobřežní stanice pro vysílání meteorologických a navigačních výstrah a pilných zprávzpráv pro plavidla pomocí úzkopásmových technik s přímým tiskem. 5.132 Kmitočty 4 210 kHz, 6 314 kHz, 8 416,5 kHz, 12 579 kHz, 16 806,5 kHz, 19 680,5 kHz, 22 376 kHz a 26 100,5 kHz jsou mezinárodní kmitočty pro vysílání námořních bezpečnostních informací (MSI) (viz Dodatek 17 Řádu). 5.132A Stanice radiolokační služby nesmí působit škodlivé rušení stanicím provozovaným v pevné a pohyblivé službě, ani požadovat ochranu před nimi. Aplikace radiolokační služby jsou omezeny na oceánografické radary provozované v souladu s Rezolucí 612. 5.132B Náhradní přidělení: v Arménii, Bělorusku, Moldavsku a Kyrgyzstánu je pásmo 4 438-4 488 kHz přednostně přiděleno službám pevné a pohyblivé kromě letecké pohyblivé (R). 5.133A Náhradní přidělení: v Arménii, Bělorusku, Moldavsku a Kyrgyzstánu jsou pásma 5 250-5 275 kHz a 26 200-26 350 kHz přednostně přidělena službám pevné a pohyblivé kromě letecké pohyblivé. 5.133B Stanice v amatérské službě využívající pásmo 5 351,5-5 366,5 kHz nesmí překročit maximální vyzářený výkon 15 W (e.i.r.p.). V Regionu 2 v Mexiku stanice v amatérské službě využívající pásmo 5 351,5-5 366,5 kHz nesmí překročit maximální vyzářený výkon 20 W (e.i.r.p.). V následujících zemích Regionu 2: Antigua a Barbuda, Argentina, Bahamy, Barbados, Belize, Bolívie, Brazílie, Chile, Kolumbie, Kostarika, Kuba, Dominikánská republika, Dominika, Salvador, Ekvádor, Grenada, Guatemala, Guyana, Haiti, Honduras, Jamajka, Nikaragua, Panama, Paraguay, Peru, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Vincenc a Grenadiny, Surinam, Trinidad a Tobago, Uruguay, Venezuela a zámořské země a území Nizozemského království v Regionu 2, stanice v amatérské službě využívající pásmo 5 351,5-5 366,5 kHz nesmí překročit maximální vyzářený výkon 25 W (e.i.r.p.). 5.134 Využívání pásem 5 900-5 950 kHz, 7 300-7 350 kHz, 9 400-9 500 kHz, 11 600-11 650 kHz, 12 050-12 100 kHz, 13 570-13 600 kHz, 13 800-13 870 kHz, 15 600-15 800 kHz, 17 480-17 550 kHz a 18 900-19 020 kHz rozhlasovou službou podléhá postupu stanovenému v Článku 12 Řádu. Správy se žádají, aby tato pásma využívaly k usnadnění zavedení digitálně modulovaných vysílání v souladu s ustanoveními Rezoluce 517. 5.136 Doplňkové přidělení: Kmitočty v pásmu 5 900-5 950 kHz mohou být využívány stanicemi níže zmíněných služeb ve styku pouze uvnitř hranic států, v nichž jsou umístěny, za podmínky, že nebude působeno škodlivé rušení rozhlasové službě: pevná služba ve všech třech Regionech, pozemní pohyblivá služba v Regionu 1, pohyblivá služba kromě letecké pohyblivé (R), v Regionech 2 a 3. Správy se naléhavě žádají, aby využívaly kmitočty v tomto pásmu s minimálním požadovaným výkonem a aby braly v úvahu sezónní využívání kmitočtů rozhlasovou službou uveřejňované v souladu s Řádem. 5.137 Pásma 6 200-6 213,5 kHz a 6 220,5-6 525 kHz mohou výjimečně využívat stanice v pevné službě pro spojení pouze uvnitř hranic země, v níž jsou umístěny, se středním výkonem nepřekračujícím 50 W, za podmínky, že nebude působeno škodlivé rušení námořní pohyblivé službě. Při ohlašování těchto kmitočtů bude Radiokomunikační úřad ITU věnovat shora uvedeným podmínkám pozornost. 5.138 Pásma 6 765-6 795 kHz \| (střední kmitočet 6 780 kHz), ---\|--- 433,05-434,79 MHz \| (střední kmitočet 433,92 MHz) v Regionu 1, kromě zemí uvedených v 5.280, 61-61,5 GHz \| (střední kmitočet 61,25 GHz), 122-123 GHz \| (střední kmitočet 122,5 GHz), 244-246 GHz \| (střední kmitočet 245 GHz) jsou určena pro průmyslové, vědecké a lékařské účely (ISM). Využívání těchto pásem pro aplikace ISM podléhá zvláštnímu oprávnění příslušné správy v souhlasu s ostatními správami, jejichž radiokomunikační službyradiokomunikační služby by mohly být dotčeny. Při uplatňování tohoto ustanovení správy patřičně zohlední nejnovější příslušná doporučení ITU-R. 5.140 Doplňkové přidělení: v Angole, Iráku, Somálsku a Togu je pásmo 7 000-7 050 kHz přiděleno také pevné službě na primární bázi. 5.141 Náhradní přidělení: v Egyptě, Eritrei, Etiopii, Guineji, Libyi, Madagaskaru a Nigeru je pásmo 7 000-7 050 kHz přiděleno pevné službě na primární bázi. 5.141A Doplňkové přidělení: v Uzbekistánu a Kyrgyzstánu jsou pásma 7 000-7 100 kHz a 7 100-7 200 kHz přidělena také pevné a pozemní pohyblivé službě na sekundární bázi. 5.141B Doplňkové přidělení: v Alžírsku, Saudské Arábii, Austrálii, Bahrajnu, Botswaně, Bruneji Darussalamu, Číně, Komorách, Koreji, Diego Garcia, Džibutsku, Egyptě, Eritrei, Guineji, Indonésii, Íránu, Japonsku, Jordánsku, Kuvajtu, Libyi, Mali, Maroku, Mauretánii, Nigeru, Novém Zélandu, Omanu, Papuy Nové Guinei, Kataru, Sýrii, Singapuru, Súdánu, Jižním Súdánu, Tunisku, Vietnamu a Jemenu. Pásmo 7 100-7 200 kHz je primárně přiděleno také pevné a pohyblivé službě s výjimkou letecké pohyblivé (R). 5.143 Doplňkové přidělení: kmitočty v pásmu 7 300-7 350 kHz smějí být využívány stanicemi v pevné a pozemní pohyblivé službě ve styku pouze uvnitř hranic států, v nichž jsou umístěny, za podmínky, že nebude působeno škodlivé rušení rozhlasové službě. Správy se naléhavě žádají, aby využívaly kmitočty v tomto pásmu s minimálním požadovaným výkonem a aby braly v úvahu sezónní využívání kmitočtů rozhlasovou službou uveřejňované v souladu s Řádem. 5.143B V Regionu 1 mohou být kmitočty v pásmu 7 350-7 450 kHz využívány stanicemi v pevné a pozemní pohyblivé službě pouze pro spojení uvnitř hranic země, v níž jsou umístěny, s podmínkou, že nebude působeno škodlivé rušení rozhlasové službě a že celkový vyzářený výkon žádné ze stanic nepřesáhne 24 dBW. 5.145 Podmínky pro využívání nosných kmitočtů 8 291 kHz, 12 290 kHz a 16 420 kHz jsou předepsány v Článcích 31 a 52 Řádu. 5.145A Stanice radiolokační služby nesmí působit škodlivé rušení stanicím provozovaným v pevné službě, ani požadovat ochranu před nimi. Aplikace radiolokační služby jsou omezeny na oceánografické radary provozované v souladu s Rezolucí 612. 5.145B Náhradní přidělení: v Arménii, Bělorusku, Moldavsku a Kyrgyzstánu jsou pásma 9 305 -9 355 kHz a 16 100-16 200 kHz přednostně přidělena pevné službě, 5.146 Doplňkové přidělení: kmitočty v pásmech 9 400-9 500 kHz, 11 600-11 650 kHz, 12 050-12 100 kHz, 15 600-15 800 kHz, 17 480-17 550 kHz a 18 900-19 020 kHz smějí být využívány stanicemi pevné služby ve styku pouze uvnitř hranic států, v nichž jsou umístěny, za podmínky, že nebude působeno škodlivé rušení rozhlasové službě. Správy se naléhavě žádají, aby pro pevnou službu využívaly kmitočty v tomto pásmu s minimálním požadovaným výkonem a aby braly v úvahu sezónní využívání kmitočtů rozhlasovou službou, uveřejňované v souladu s Řádem. 5.147 Kmitočty v pásmech 9 775-9 900 kHz, 11 650-11 700 kHz a 11 975-12 050 kHz mohou být využívány stanicemi v pevné službě ve styku pouze uvnitř hranic zemí, v nichž jsou umístěny, s celkovým vyzářeným výkonem nepřekračujícím u žádné stanice 24 dBW, za podmínky, že nebude působeno škodlivé rušení rozhlasové službě. 5.149 Správy, udělující příděly stanicím jiných služeb než rádio astronomie, v následujících pásmech: 13 360-13 410 kHz,\| 4 950-4 990 MHz,\| 102-109,5 GHz, ---\|---\|--- 25 550-25 670 kHz,\| 4 990-5 000 MHz,\| 111,8-114,25 GHz, 37,5-38,25 MHz,\| 6 650-6 675,2 MHz,\| 128,33-128,59 GHz, 73-74,6 MHz v Regionech 1 a 3,\| 10,6-10,68 GHz,\| 129,23-129,49 GHz, 150,05-153 MHz v Regionu 1,\| 14,47-14,5 GHz,\| 130-134 GHz, 322-328,6 MHz,\| 22,01-22,21 GHz,\| 136-148,5 GHz, 406,1-410 MHz,\| 22,21-22,5 GHz,\| 151,5-158,5 GHz, 608-614 MHz v Regionech 1 a 3,\| 22,81-22,86 GHz,\| 168,59-168,93 GHz, 1 330-1 400 MHz,\| 23,07-23,12 GHz,\| 171,11-171,45 GHz, 1 610,6-1 613,8 MHz,\| 31,2-31,3 GHz,\| 172,31-172,65 GHz, 1 660-1 670 MHz,\| 31,5-31,8 GHz v Regionech 1 a 3,\| 173,52-173,85 GHz, 1 718,8-1 722,2 MHz,\| 36,43-36,5 GHz,\| 195,75-196,15 GHz, 2 655-2 690 MHz,\| 42,5-43,5 GHz,\| 209-226 GHz, 3 260-3 267 MHz,\| 48,94-49,04 GHz,\| 241-250 GHz, 3 332-3 339 MHz,\| 76-86 GHz,\| 252-275 GHz, 3 345,8-3 352,5 MHz,\| 92-94 GHz,\| 4 825-4 835 MHz,\| 94,1-100 GHz,\| se naléhavě žádají, aby podnikly veškerá uskutečnitelná opatření k ochraně radioastronomické služby před škodlivým rušením. Vysílání kosmických nebo letadlových stanic mohou být zvlášť závažnými zdroji rušení radioastronomické služby (viz ustanovení 4.5 a 4.6 a Článek 29 Řádu). 5.149A Náhradní přidělení: v Arménii, Bělorusku, Moldavsku a Kyrgyzstánu je pásmo 13 450-13 550 kHz přednostně přiděleno pevné službě a podružně službě pohyblivé kromě letecké pohyblivé (R), 5.150 Pásma 13 553-13 567 kHz \| (střední kmitočet 13 560 kHz), ---\|--- 26 957-27 283 kHz \| (střední kmitočet 27 120 kHz), 40,66-40,70 MHz \| (střední kmitočet 40,68 MHz), 902-928 MHz\| (střední kmitočet 915 MHz) v Regionu 2, 2 400-2 500 MHz \| (střední kmitočet 2 450 MHz), 5 725-5 875 MHz \| (střední kmitočet 5 800 MHz) a 24-24,25 GHz \| (střední kmitočet 24,125 GHz) se předpokládají využívat pro průmyslové, vědecké a lékařské účely (ISM). Radiokomunikační službyRadiokomunikační služby provozované v těchto pásmech musí strpět škodlivé rušení, které může být způsobeno tímto využíváním. Zařízení ISM provozovaná v těchto pásmech podléhají ustanovení č. 15.13 Řádu. 5.151 Doplňkové přidělení: Kmitočty v pásmech 13 570-13 600 kHz a 13 800-13 870 kHz smějí být využívány stanicemi pevné služby a pohyblivé služby kromě letecké pohyblivé (R) ve styku pouze uvnitř hranic států, v nichž jsou umístěny, za podmínky, že nebude působeno škodlivé rušení rozhlasové službě. Správy se naléhavě žádají, aby využívaly kmitočty v tomto pásmu s minimálním požadovaným výkonem a aby braly v úvahu sezónní využívání kmitočtů rozhlasovou službou, uveřejňované v souladu s Řádem. 5.152 Doplňkové přidělení: v Arménii, Ázerbájdžánu, Číně, Pobřeží slonoviny, Rusku, Gruzii, Iránu, Kazachstánu, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a na Ukrajině je pásmo 14 250-14 350 kHz přiděleno také pevné službě na primární bázi. Stanice pevné služby nesmějí používat vyzařovaný výkon vyšší než 24 dBW. 5.154 Doplňkové přidělení: v pásmu 18 068-18 168 kHz je v rámci Arménie, Ázerbájdžánu, Ruska, Gruzie, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Ukrajiny přiděleno také pevné službě na primární bázi pro použití na jejich územích s maximálním špičkovým výkonem nepřesahujícím 1 kW. 5.155B Pásmo 21 870-21 924 kHz využívá pevná služba pro poskytování služeb ve vztahu k bezpečnosti letového provozu. 5.156A Využívání pásma 23 200-23 350 kHz pevnou službou je omezeno na poskytování služeb ve vztahu k bezpečnosti letového provozu. 5.157 Využívání pásma 23 350-24 000 kHz námořní pohyblivou službou je omezeno na radiotelegrafii mezi plavidly. 5.158 Náhradní přidělení: v Arménii, Bělorusku, Moldavsku a Kyrgyzstánu je pásmo 24 450-24 600 kHz přednostně přiděleno pevné a pozemní pohyblivé službě. 5.159 Náhradní přidělení: v Arménii, Bělorusku, Moldavsku a Kyrgyzstánu je pásmo 39-39,5 MHz přednostně přiděleno pevné a pohyblivé službě. 5.161B Náhradní přidělení: v Albánii, Německu, Arménii, Rakousku, Bělorusku, Belgii, Bosně a Hercegovině, na Kypru, ve Vatikánu, v Chorvatsku, Dánsku, ve Španělsku, v Estonsku, Finsku, Francii, Řecku, Maďarsku, Irsku, na Islandu, v Itálii, Lotyšsku, Severní Makedonii, Lichtenštejnsku, Litvě, Lucembursku, na Maltě, v Moldavsku, Monaku, Černé Hoře, Norsku, Uzbekistánu, Nizozemsku, Portugalsku, Kyrgyzstánu, na Slovensku, v České republice, Rumunsku, Spojeném království, San Marinu, Slovinsku, ve Švédsku, Švýcarsku, v Turecku a na Ukrajině je pásmo 42-42,5 MHz přednostně přiděleno pevné a pohyblivé službě. 5.162A Doplňkové přidělení: v Německu, Rakousku, Belgii, Bosně a Hercegovině, Číně, Vatikánu, Dánsku, Španělsku, Estonsku, Finsku, Francii, Irsku, na Islandu, v Itálii, Lotyšsku, Severní Makedonii, Lichtenštejnsku, Litvě, Lucembursku, Monaku, Černé Hoře, Norsku, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, České republice, Spojeném království, Rusku, Švédsku, Srbsku, Slovinsku a ve Švýcarsku je pásmo 46-68 MHz navíc podružně přiděleno radiolokační službě. Toto využívání je omezeno na radiolokační snímače směru a rychlosti větru v souladu s Rezolucí 217. 5.163 Doplňkové přidělení: v Arménii, Bělorusku, Gruzii, Kazachstánu, Lotyšsku, Moldavsku, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, Rusku, Tádžikistánu, Turkmenistánu a na Ukrajině jsou pásma 47-48,5 MHz a 56,5-58 MHz přidělena navíc podružně pevné a pozemní pohyblivé službě. 5.164 Doplňkové přidělení: v Albánii, Alžírsku, Německu, Rakousku, Belgii, Bosně a Hercegovině, Botswaně, Bulharsku, na Pobřeží Slonoviny, v Chorvatsku, Dánsku, Španělsku, Estonsku, Eswatini, Finsku, Francii, Gabonu, Řecku, Maďarsku, Irsku, Izraeli, Itálii, Jordánsku, Libanonu, Libyi, Lichtenštejnsku, Litvě, Lucembursku, na Madagaskaru, v Mali, na Maltě, v Maroku, Mauretánii, Monaku, Černé Hoře, Nigérii, Norsku, Nizozemsku, Polsku, Sýrii, na Slovensku, v České republice, Rumunsku, Spojeném království, Slovinsku, Švédsku, Švýcarsku, Čadu, Togu, Tunisku, Turecku a v Srbsku je pásmo 47-68 MHz, v Jižní Africe pásmo 47-50 MHz, a v Lotyšsku pásmo 48,5-56,5 MHz a 58-68 MHz přiděleno navíc přednostně pozemní pohyblivé službě. Stanice pozemní pohyblivé služby v zemích jmenovaných v souvislosti s každým pásmem uvedeným v této poznámce však nesmí působit škodlivé rušení existujícím nebo plánovaným rozhlasovým stanicím zemí shora nejmenovaných v souvislosti s pásmem, ani žádat ochranu před takovým rušením. 5.166A Odlišná kategorie služby: V Rakousku, na Kypru, ve Vatikánu, v Chorvatsku, Dánsku, ve Španělsku, Finsku, v Maďarsku, Lotyšsku, Nizozemsku, České republice, ve Spojeném království, na Slovensku a ve Slovinsku je pásmo 50,0-50,5 MHz přiděleno přednostně amatérské službě. Stanice amatérské služby v těchto zemích nesmí působit škodlivé rušení stanicím rozhlasové, pevné a pohyblivé služby, provozovaným v souladu s Řádem v pásmu 50,0-50,5 MHz v zemích neuvedených v tomto ustanovení ani před nimi požadovat ochranu. Pro stanice těchto služeb platí také ochranná kritéria uvedená v poznámce č. 5.169B. V Regionu 1 s výjimkou zemí uvedených v poznámce č. 5.169 jsou snímače směru a rychlosti větru provozované v radiolokační službě na základě poznámky č. 5.162A oprávněny pracovat na bázi rovnoprávnosti se stanicemi amatérské služby v pásmu 50,0-50,5 MHz. 5.166B V Regionu 1 nesmí stanice amatérské služby provozované na sekundární bázi působit škodlivé rušení stanicím rozhlasové služby, nebo požadovat před nimi ochranu. Síla pole produkovaná amatérskou stanicí v Regionu 1 v pásmu 50-52 MHz nesmí přesáhnout kalkulovanou hodnotu +6 dB(μV/m) ve výšce 10 m nad zemským povrchem po více než 10 % času podél hranic se zeměmi, v nichž jsou provozovány analogové rozhlasové stanice v Regionu 1 a se sousedními zeměmi s rozhlasovými stanicemi v Regionu 3 uvedenými v poznámkách č. 5.167 a 5.168. 5.166C V Regionu 1 nesmí stanice amatérské služby v pásmu 50-52 MHz s výjimkou zemí uvedených v poznámce č. 5.169 působit škodlivé rušení snímačům směru a rychlosti větru provozovaným v radiolokační službě na základě poznámky č. 5.162A ani před nimi požadovat ochranu. 5.166D Odlišná kategorie služby: V Libanonu je pásmo 50-52 MHz přiděleno amatérské službě přednostně. Stanice amatérské služby v Libanonu nesmí působit škodlivé rušení stanicím rozhlasové, pevné a pohyblivé služby provozovaným v souladu s Řádem v pásmu 50-52 MHz v zemích neuvedených v tomto ustanovení, ani před nimi požadovat ochranu. 5.166E V Rusku je přiděleno podružně amatérské službě pouze pásmo 50,080-50,280 MHz. Ochranná kritéria pro ostatní služby v zemích neuvedených v tomto ustanovení jsou specifikována v poznámkách č. 5.166B a 5.169B. 5.167 Náhradní přidělení: v Bangladéši, Bruneji Darassalamu, Indii, Iránu, Pákistánu a Singapuru je pásmo 50-54 MHz přiděleno pevné a pohyblivé službě na primární bázi. 5.167A Doplňkové přidělení: v Indonésii a Thajsku je pásmo 50-54 MHz přiděleno také pevné a pohyblivé službě na primární bázi. 5.168 Doplňkové přidělení: v Austrálii, Číně a Korejské lidově demokratické republice je pásmo 50-54 MHz přiděleno také rozhlasové službě na primární bázi. 5.169 Doplňkové přidělení: v Botswaně, Eswatini, Lesothu, Malawi, Rwandě, Jižní Africe, Zambii a Zimbabwe je pásmo 50-54 MHz přiděleno amatérské službě přednostně. V Senegalu je amatérské službě přiděleno přednostně pásmo 50-51 MHz. 5.169A Náhradní přidělení: v následujících zemích Regionu 1: Angola, Saudská Arábie, Bahrajn, Burkina Faso, Burundi, Spojené arabské emiráty, Gambie, Jordánsko, Keňa, Kuvajt, Mauricius, Mosambik, Oman, Uganda, Katar, Jižní Súdán a Tanzanie je pásmo 50-54 MHz přiděleno amatérské službě přednostně. V Guinea-Bissau je pásmo 50,0-50,5 MHz přiděleno amatérské službě přednostně. V Džibuti je pásmo 50-52 MHz přiděleno amatérské službě přednostně. S výjimkou zemí uvedených v poznámce č. 5.169, nesmí stanice amatérské služby provozované v Regionu 1 na základě této poznámky v celém nebo části pásma 50-54 MHz, působit škodlivé rušení stanicím jiných služeb provozovaným v souladu s Řádem v Alžírsku, Egyptě, Íránu, Iráku, Izraeli, Libyi, Palestině, Sýrii, Korejské lidově demokratické republice, Súdánu a Tunisku, nebo požadovat před těmito stanicemi ochranu. Síla pole produkovaná amatérskou stanicí v pásmu 50-54 MHz nesmí přesáhnout hodnotu +6 dB(μV/m) ve výšce 10 m nad zemským povrchem po více než 10 % času podél hranic uvedených zemí požadujících ochranu. 5.169B S výjimkou zemí uvedených v poznámce č. 5.169, nesmí stanice amatérské služby používané v Regionu 1 v celém nebo části pásma 50-54 MHz, působit škodlivé rušení stanicím ostatních služeb provozovaným v souladu s Řádem v Alžírsku, Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Egyptě, Rusku, Íránu, Iráku, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Libyi, Uzbekistánu, Palestině, Sýrii, Súdánu, Tunisku a na Ukrajině, nebo požadovat ochranu před těmito stanicemi. Síla pole produkovaná amatérskou stanicí v pásmu 50-54 MHz nesmí přesáhnout hodnotu +6 dB(μV/m) ve výšce 10 m nad zemským povrchem po více než 10 % času podél hranic zemí uvedených v tomto ustanovení. 5.170 Doplňkové přidělení: na Novém Zélandu je pásmo 51-54 MHz přiděleno také pevné a pohyblivé službě na primární bázi. 5.180 Kmitočet 75 MHz je přidělen pro rádiová návěstidla (marker beacons). Správy omezí přidělování kmitočtů blízkých hranicím ochranného pásma stanicím jiných služeb, které by svým výkonem nebo zeměpisnou polohou mohly působit škodlivé rušení rádiovým návěstidlům nebo je jinak omezovat. Je třeba všemožně usilovat o další zlepšení charakteristik letadlových přijímačů a o omezení výkonu vysílacích stanic v blízkosti hranic 74,8 MHz a 75,2 MHz. 5.197A Doplňkové přidělení: pásmo 108-117,975 MHz je navíc přednostně přiděleno letecké pohyblivé službě (R), s omezením na systémy provozované v souladu s mezinárodně uznanými leteckými normami. Takové využívání musí být v souladu s Rezolucí 413. Využívání pásma 108-112 MHz leteckou pohyblivou (R) službou musí být omezeno na systémy složené z vysílačů na zemi a přidružených přijímačů, přenášejících navigační informace podporující letecké navigační funkce v souladu s mezinárodně uznanými leteckými normami. 5.200 Kmitočet 121,5 MHz je v pásmu 117,975-137 MHz letecký tísňový kmitočet, a pokud je požadováno, je mu přidružen letecký kmitočet 123,1 MHz jako záložní. Pohyblivé stanice námořní pohyblivé služby mohou pro účely tísně a bezpečnosti na těchto kmitočtech komunikovat se stanicemi letecké pohyblivé služby za podmínek stanovených v Článku 31 Řádu. 5.201 Doplňkové přidělení: v Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Bulharsku, Estonsku, Gruzii, Maďarsku, Íránu, Iráku, Japonsku, Kazachstánu, Mali, Mongolsku, Mosambiku, Uzbekistánu, Papui Nové Guineji, Polsku, Kyrgyzstánu, Rumunsku, Rusku, Senegalu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a na Ukrajině je pásmo 132-136 MHz přiděleno navíc přednostně letecké pohyblivé (OR) službě. Správy při udělování přídělů kmitočtů stanicím v letecké pohyblivé (OR) službě vezmou v úvahu kmitočtové příděly stanic v letecké pohyblivé (R) službě. 5.202 Doplňkové přidělení: pásmo 136–137 MHz je v Saudské Arábii, Arménii, Ázerbájdžánu, Bahrajnu, Bělorusku, Bulharsku, Spojených arabských emirátech, Gruzii, Íránu, Jordánsku, Mali, Omanu, Uzbekistánu, Polsku, Sýrii, Kyrgyzstánu, Rumunsku, Rusku, Senegalu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a na Ukrajině přiděleno navíc přednostně letecké pohyblivé (OR) službě. Správy při udělování přídělů kmitočtů stanicím v letecké pohyblivé (OR) službě vezmou v úvahu kmitočtové příděly stanic v letecké pohyblivé (R) službě. 5.203C Využívání služby kosmického provozu (sestupný směr) družicovými systémy NGSO s krátkou dobou trvání misí v pásmu 137-138 MHz je předmětem Rezoluce 660. Platí též Rezoluce 32. Tyto systémy nesmí působit škodlivé rušení stávajícím službám, jimž je pásmo přiděleno přednostně, nebo před nimi požadovat ochranu. 5.206 Odlišná kategorie služby: v Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Bulharsku, Egyptě, Finsku, Francii, Gruzii, Řecku, Kazachstánu, Libanonu, Moldavsku, Mongolsku, Uzbekistánu, Polsku, Kyrgyzstánu, Sýrii, na Slovensku, v České republice, Rumunsku, Rusku, Tádžikistánu, Turkmenistánu a na Ukrajině je pásmo 137-138 MHz přiděleno přednostně letecké pohyblivé (OR) službě (viz ustanovení č. 5.33 Řádu). 5.208 Využívání pásma 137-138 MHz družicovou pohyblivou službou podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu. 5.208A Správy při přidělování kmitočtů kosmickým stanicím družicové pohyblivé služby v pásmech 137-138 MHz, 387-390 MHz a 400,15-401 MHz a v družicové námořní pohyblivé službě (sestupný směr) v pásmech 157,1875-157,3375 MHz a 161,7875-161,9375 MHz provedou veškeré uskutečnitelné kroky k ochraně radioastronomické služby v pásmech 150,05-153 MHz, 322-328,6 MHz, 406,1-410 MHz a 608-614 MHz před škodlivým rušením od nežádoucích vyzařování jak je uvedeno v nejnovější verzi Doporučení ITU-R RA.769. 5.208B V pásmech 137-138 MHz, 157,1875-157,3375 MHz, 161,7875-161,9375 MHz, 387-390 MHz, 400,15-401 MHz, 1452-1492 MHz, 1525-1610 MHz, 1613,8-1626,5 MHz, 2655-2690 MHz, 21,4-22 GHz, platí Rezoluce 739. 5.209 Využívání pásem 137-138 MHz, 148-150,05 MHz, 399,9-400,05 MHz, 400,15-401 MHz, 454-456 MHz a 459-460 MHz družicovou pohyblivou službou je omezeno na negeostacionární družicové soustavy. 5.209A Využívání pásma 137,175-137,825 MHz družicovými systémy NGSO ve službě kosmického provozu identifikovanými jako mise krátkého trvání v souladu s Dodatkem 4 není předmětem ustanovení č. 9.11A. 5.210 Doplňkové přidělení: v Itálii, České republice a ve Spojeném království jsou pásma 138-143,6 MHz a 143,65-144 MHz přidělena navíc podružně službě kosmického výzkumu (sestupný směr). 5.211 Doplňkové přidělení: v Německu, Saudské Arábii, Rakousku, Bahrajnu, Belgii, Dánsku, Spojených arabských emirátech, Španělsku, Finsku, Řecku, Guinei, Irsku, Izraeli, Keni, Kuvajtu, Severní Makedonii, Libanonu, Lichtenštejnsku, Lucembursku, Mali, na Maltě, v Černé Hoře, v Norsku, Nizozemsku, Kataru, na Slovensku, ve Spojeném království, Srbsku, Slovinsku, Somálsku, Švédsku, Švýcarsku, Tanzanii, Tunisku a v Turecku je pásmo 138-144 MHz přiděleno navíc přednostně námořní a pozemní pohyblivé službě. 5.216 Doplňkové přidělení: v Číně je pásmo 144-146 MHz přiděleno také letecké pohyblivé (OR) službě. 5.218 Doplňkové přidělení: s podmínkou dohody uzavřené podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu je pásmo 148-149,9 MHz přiděleno navíc přednostně službě kosmického provozu (vzestupný směr). Šířka pásma jednotlivého vysílání nesmí přesáhnout ±25 kHz. 5.218A Pásmo 148-149,9 MHz lze ve službě kosmického provozu (vzestupný směr) využívat družicovými systémy NGSO s krátkým trváním misí. Družicové systémy NGSO ve službě kosmického provozu využívané pro mise krátkého trvání v souladu s Rezolucí 32 Řádu nejsou předmětem dohody podle ustanovení č. 9.21. Ve fázi koordinace platí také ustanovení 9.17 a 9.18. V pásmu 148-149,9 MHz nesmí družicové systémy NGSO s misemi krátkého trvání působit nepřijatelné rušení stávajícím přednostním službám v tomto pásmu, nebo před nimi vyžadovat ochranu, nebo ukládat dodatečná omezení na službu kosmického provozu a na družicovou pohyblivou službu. Navíc, pozemské stanice družicových systémů NGSO ve službě kosmického provozu s krátkou dobou trvání misí v pásmu 148-149,9 MHz musí zaručit, že hustota výkonového toku nepřesáhne -149 dB(W/(m2 . 4 kHz)) pro více než 1 % času na hranicích území následujících zemí: Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Čína, Korejská republika, Kuba, Rusko, Indie, Irán, Japonsko, Kazachstán, Malajsie, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Thajsko a Vietnam. V případě, že je tento limit hustoty výkonového toku překročen, je požadováno, aby byla uzavřena dohoda podle ustanovení č. 9.21 mezi zeměmi uvedenými v této poznámce. 5.219 Využívání pásma 148-149,9 MHz družicovou pohyblivou službou podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu. Družicová pohyblivá služba nesmí omezovat rozvoj a provoz pevné a pohyblivé služby a služby kosmického provozu v pásmu 148-149,9 MHz. Využívání pásma 148-149,9 MHz družicovými systémy NGSO ve službě kosmického provozu identifikovanými jako mise krátkého trvání nepodléhá ustanovení č. 9.11A. 5.220 Využívání pásem 149,9-150,05 MHz a 399,9-400,05 MHz družicovou pohyblivou službou podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu. 5.221 Stanice družicové pohyblivé služby v pásmu 148-149,9 MHz nesmí působit škodlivé rušení stanicím pevné nebo pohyblivé služby provozovaným v souladu s tabulkou kmitočtových přidělení Řádu, nebo před nimi požadovat ochranu, v následujících zemích: Albánie, Alžírsko, Německo, Saudská Arábie, Austrálie, Rakousko. Bahrajn, Bangladéš, Barbados, Bělorusko, Belgie. Benin. Bosna a Hercegovina, Botswana, Brunej Darussalam, Bulharsko, Kamerun, Čína, Kypr, Republika Kongo, Korejská republika, Pobřeží slonoviny, Chorvatsko, Kuba, Dánsko, Džibuti, Egypt, Spojené arabské emiráty, Eritrea, Španělsko, Estonsko, Eswatini, Etiopie, Rusko, Finsko, Francie, Gabon, Gruzie, Ghana, Řecko, Guinea, Guinea Bissau, Maďarsko, Indie, Irán, Irsko, Island, Izrael, Itálie, Jamajka, Japonsko, Jordánsko, Kazachstán, Keňa, Kuvajt, Lesotho, Lotyšsko, Libanon, Libye, Lichtenštejnsko, Litva, Lucembursko, Severní Makedonie, Malajsie, Mali, Malta, Mauritánie, Moldavsko, Mongolsko, Černá hora, Mosambik, Namibie, Norsko, Nový Zéland, Oman, Uganda, Uzbekistán, Pákistán, Panama, Papua Nová Guinea, Paraguayi, Nizozemí, Filipíny, Polsko, Portugalsko, Katar, Sýrie, Kyrgyzstán, Korejská lidově demokratická republika, Slovensko, Rumunsko, Spojené království, Senegal, Srbsko, Sierra Leone, Singapur, Slovinsko, Súdán, Sri Lanka, Jižní Afrika, Švédsko, Švýcarsko, Tanzanie, Čad, Togo, Tonga, Trinidad a Tobago, Tunisko, Turecko, Ukrajina, Vietnam, Jemen, Zambie a Zimbabwe. 5.226 Kmitočet 156,525 MHz je mezinárodní kmitočet pro tíseň, bezpečnost a volánívolání pro námořní pohyblivou službu realizovanou VHF radiotelefonem využívajícím digitální selektivní volbu (DSC). Podmínky pro využívání tohoto kmitočtu a pásma 156,4875-156,5625 MHz jsou obsaženy v Článku 31 a 52 a v Dodatku 18 Řádu. Kmitočet 156,8 MHz je mezinárodní kmitočet pro tíseň, bezpečnost a volánívolání pro námořní pohyblivou službu realizovanou VHF radiotelefonem. Podmínky využívání tohoto kmitočtu a pásma 156,7625-156,8375 MHz jsou v Článku 31 a v Dodatku 18 Řádu. V pásmech 156-156,4875 MHz, 156,5625-156,7625 MHz, 156,8375-157,45 MHz, 160,6-160,975 MHz a 161,475-162,05 MHz je každá správa povinna upřednostnit námořní pohyblivou službu jen na těch kmitočtech, které daná správa přidělí stanicím námořní pohyblivé služby (viz Články 31 a 52 a Dodatek 18 Řádu). Je třeba zamezit jakékoli využívání kmitočtů v těchto pásmech stanicemi ostatních služeb, jimž jsou tato pásma přidělena, v oblastech, kde by takové využívání mohlo působit škodlivé rušení VHF námořní pohyblivé radiokomunikační služběradiokomunikační službě. Kmitočty 156,8 MHz a 156,525 MHz a kmitočtová pásma, v nichž je upřednostněna námořní pohyblivá služba, je však možno využívat pro radiokomunikace na vnitrozemských vodních cestách s podmínkou dohody mezi zainteresovanými a dotčenými správami a při zohlednění současného využívání kmitočtů a existujících dohod. 5.227 Doplňkové přidělení: Pásma 156,4875-156,5125 MHz and 156,5375-156,5625 MHz jsou přidělena navíc přednostně pevné a pozemní pohyblivé službě. Využívání těchto pásem pevnou a pohyblivou službou nesmí působit škodlivé rušení námořní pohyblivé VHF radiokomunikační služběradiokomunikační službě ani pro ně nesmí být žádána ochrana ve vztahu k této službě. 5.228 Využívání pásem 156,7625-156,7875 MHz a 156,8125-156,8375 MHz družicovou pohyblivou službou (vzestupný směr) je omezeno na příjem zprávzpráv automatického identifikačního systému (AIS) dlouhého dosahu (ZprávaZpráva 27, viz nejnovější verze Doporučení ITU-R M.1371) vysílaných v rámci AIS. S výjimkou vysílání AIS nesmí radiokomunikační systémy provozované v námořní pohyblivé službě na těchto pásmech vysílat s výkonem přesahujícím 1 W. 5.228A Pásma 161,9625-161,9827 MHz a 162,0125-162,0375 MHz mohou být využívána letadlovými stanicemi pro účely pátracích a záchranných operací a jiných bezpečnostně orientovaných komunikací. 5.228AA Využívání pásem 161,9375-161,9625 MHz a 161,9875-162,0125 MHz družicovou námořní pohyblivou službou (vzestupný směr) je omezeno na systémy provozované v souladu s Dodatkem 18 Řádu. 5.228AB Využívání pásem 157,1875-157,3375 MHz a 161,7875-161,9375 MHz družicovou námořní pohyblivou službou (vzestupný směr) je omezeno na družicové systémy NGSO provozované v souladu s Dodatkem 18 Řádu. 5.228AC Využívání pásem 157,1875-157,3375 MHz a 161,7875-161,9375 MHz družicovou námořní pohyblivou službou (sestupný směr) je omezeno na družicové systémy NGSO provozované v souladu s Dodatkem 18 Řádu. Takové využívání je předmětem dohody uzavřené dle ustanovení č. 9.21 s ohledem na zemské služby v Ázerbájdžánu, Bělorusku, Číně, Korejské republice, na Kubě, v Rusku, Sýrii, Korejské lidově demokratické republice, Jižní Africe a ve Vietnamu. 5.228B Využívání pásem 161,9625-161,9875 MHz a 162,0125-162,0375 MHz pohyblivou a pozemní pohyblivou službou nesmí působit škodlivé rušení námořní pohyblivé službě ani si nárokovat před ní ochranu. 5.228F Využívání pásem 161,9625-161,9875 MHz a 162,0125-162,0375 MHz družicovou pohyblivou službou (vzestupný směr) je omezeno na příjem vysílání automatického identifikačního systému ze stanic provozovaných v námořní pohyblivé službě. 5.254 Pásma 235-322 MHz a 335,4-399,9 MHz mohou být využívána družicovou pohyblivou službou s podmínkou dohody uzavřené podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu a s podmínkou, že stanice v této službě nebudou působit škodlivé rušení stanicím ostatních služeb, provozovaných nebo plánovaných k provozu v souladu s tabulkou kmitočtových přidělení s výjimkou doplňkového přidělení podle poznámky 5.256A. 5.255 Pásma 312-315 MHz (vzestupný směr) a 387-390 MHz (sestupný směr) v družicové pohyblivé službě mohou být navíc využívána soustavami s negeostacionárními družicemi. Toto využívání podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu. 5.256 Kmitočet 243 MHz je v tomto pásmu k použití pro stanice záchranných plavidel a pro zařízení používaná k záchranným účelům. 5.257 Pásmo 267-272 MHz mohou správy využívat v jimi spravovaných zemích přednostně pro družicovou telemetrii, dosáhnou-li o tom dohody podle postupu, stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu. 5.258 Využívání pásma 328,6-335,4 MHz leteckou radionavigační službou je omezeno na soustavy pro přistávání letadel pomocí přístrojůpřístrojů (sestupové paprsky přesného přibližovacího majáku). 5.260A V pásmu 399,9-400,05 MHz nesmí maximální e.i.r.p. žádného vyzařování pozemských stanic družicové pohyblivé služby přesáhnout 5 dBW v jakémkoliv 4kHz pásmu a maximální e.i.r.p. každé pozemské stanice družicové pohyblivé služby nesmí přesáhnout 5 dBW v celém pásmu 399,9-400,05 MHz. Do 22. listopadu 2022 tento limit neplatí pro družicové systémy, jejichž úplná notifikační informace byla přijata Radiokomunikačním úřadem ITU (BR) k 22. listopadu 2019 a jež byly tímto dnem uvedeny do provozu. Po 22. listopadu 2022 tyto limity platí pro všechny systémy v rámci družicové pohyblivé služby provozované v tomto pásmu. V pásmu 399,99-400,02 MHz platí limity e.i.r.p., jak specifikováno výše, po 22. listopadu 2022 pro všechny systémy v rámci družicové pohyblivé služby. Správy se žádají, aby jejich družicové spoje v rámci družicové pohyblivé služby v pásmu 399,99-400,02 MHz splňovaly limity e.i.r.p., specifikované výše, po 22. listopadu 2019. 5.260B V pásmu 400,02-400,05 MHz nelze uplatnit předpisy stanovené poznámkou 5.260A pro povelové spoje (vzestupný směr) v rámci družicové pohyblivé služby. 5.261 Vysílání musí být omezeno na pásmo ±25 kHz okolo kmitočtového normálu 400,1 MHz. 5.263 Pásmo 400,15-401 MHz je přiděleno navíc službě kosmického výzkumu na směrech kosmos-kosmos pro spojení s kosmickými plavidly s lidskou posádkou. Takto využívaná služba kosmického výzkumu, se nepovažuje za bezpečnostní službu. 5.264 Využívání pásma 400,15-401 MHz družicovou pohyblivou službou podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu. Mez hustoty výkonového toku uvedená v Příloze 1 Dodatku 5 Řádu bude platit do doby, než ji bude revidovat příslušná světová radiokomunikační konference. 5.264A V pásmu 401-403 MHz nesmí maximální e.i.r.p. žádného vyzařování každé pozemské stanice v družicové meteorologické službě a službě družicového průzkumu Země přesáhnout 22 dBW v jakémkoliv 4kHz pásmu pro družicové systémy GSO a NGSO s oběžnou dráhou s apogeem rovnajícím se nebo vyšším než 35 786 km. Maximální e.i.r.p. žádného vyzařování každé pozemské stanice v družicové meteorologické službě a službě družicového průzkumu Země nesmí přesáhnout 7 dBW v jakémkoliv 4kHz pásmu pro družicové systémy NGSO s oběžnou dráhou s apogeem nižším než 35 786 km. Maximální e.i.r.p. každé pozemské stanice v družicové meteorologické službě a službě družicového průzkumu Země nesmí přesáhnout 22 dBW pro družicové systémy GSO a NGSO s oběžnou dráhou s apogeem rovnajícím se nebo vyšším než 35 786 km v celém pásmu 401-403 MHz. Maximální e.i.r.p. každé pozemské stanice v družicové meteorologické službě a službě družicového průzkumu Země nesmí přesáhnout 7 dBW pro družicové systémy NGSO s oběžnou dráhou s apogeem nižším než 35 786 km v celém pásmu 401-403 MHz. Do 22. listopadu 2029 tyto limity neplatí pro družicové systémy, jejichž úplná notifikační informace byla přijata Radiokomunikačním úřadem ITU (BR) k 22. listopadu 2019 a jež byly tímto dnem uvedeny do provozu. Po 22. listopadu 2029 tyto limity platí pro všechny systémy v rámci družicové meteorologické služby a služby družicového průzkumu Země provozované v tomto pásmu. 5.264B Na družicové systémy NGSO v družicové meteorologické službě a službě družicového průzkumu Země, jejichž úplná notifikační informace byla přijata Radiokomunikačním úřadem ITU (BR) před 28. dubnem 2007, se nevztahují ustanovení poznámky 5.264A a mohou být nadále provozovány v pásmu 401,898-402,522 MHz na primární bázi bez překračování maximální úrovně e.i.r.p. 12 dBW. 5.265 Pro pásmo 403-410 MHz platí Rezoluce 205. 5.266 Využívání pásma 406-406,1 MHz družicovou pohyblivou službou je omezeno na družicová rádiová návěstidla malého výkonu, udávající polohu katastrofy (viz též Článek 31 Řádu). 5.267 Jakékoli vysílání schopné působit škodlivé rušení povolenému využívání pásma 406-406,1 MHz je zakázáno. 5.268 Využívání pásma 410-420 MHz službou kosmického výzkumu je omezeno na komunikační linky kosmos-kosmos s pilotovaným kosmickým plavidlem na oběžné dráze. Hustota výkonového toku při povrchu Země vyvolaná vysíláními stanic služby kosmického výzkumu (kosmos-kosmos) v pásmu 410-420 MHz nesmí překročit -153 dB(W/m2) pro 0° ≤ θ ≤ 5°, -153 + 0,077 (0 - 5) dB(W/m2) pro 5° ≤ θ ≤ 70° a -148 dB(W/m2) pro 70° ≤ θ ≤ 90°, kde θ je úhel dopadu rádiové vlny, a referenční šířka pásma je 4 kHz. V tomto pásmu nesmí stanice služby kosmického výzkumu (kosmos-kosmos) požadovat ochranu před stanicemi v pevné a pohyblivé službě ani omezovat jejich používání a rozvoj. Ustanovení 4.10 Řádu zde neplatí. 5.271 Doplňkové přidělení: v Bělorusku, Číně, Indii, Kyrgyzstánu a Turkmenistánu je pásmo 420-460 MHz přiděleno také družicové radionavigační službě (rádiové výškoměry). 5.274 Náhradní přidělení: v Dánsku, Norsku, Švédsku a Čadu jsou pásma 430-432 MHz a 438-440 MHz přidělena na primární bázi pevné a pohyblivé službě kromě letecké pohyblivé. 5.275 Doplňkové přidělení: v Chorvatsku, Estonsku, Finsku, Libyi, Severní Makedonii, Černé Hoře a Srbsku jsou pásma 430-432 MHz a 438-440 MHz také přidělena na primární bázi pevné a pohyblivé službě kromě letecké pohyblivé. 5.276 Doplňkové přidělení: v Afghánistánu, Alžírsku, Saudské Arábii, Bahrajnu, Bangladéši, Bruneji Darussalamu, Burkině Faso, Džibuti, Egyptě, Spojených arabských emirátech, Ekvádoru. Eritrei, Iráku, Izraeli, Itálii, Jordánsku, Keni, Kuvajtu, Libyi, Malajsii Nigeru, Nigérii, Omanu, Pákistánu, Filipínách, Kataru, Syrské arabské republice, Korejské lidově demokratické republice, Singapuru, Somálsku, Súdánu, Švýcarsku, Thajsku, Togu, Turecku a Jemenu je pásmo 430-440 MHz přiděleno také pevné službě na primární bázi a pásma 430-435 MHz a 438-440 MHz jsou s výjimkou Ekvádoru primárně přidělena pohyblivé službě kromě letecké pohyblivé. 5.277 Doplňkové přidělení: v Angole, Arménii, Ázerbajdžánu, Bělorusku, Kamerunu, Republice Kongu, Džibutsku, Rusku, Gruzii, Maďarsku, Izraeli, Kazachstánu, Mali, Uzbekistánu, Polsku, Demokratické Republice Kongo, Kyrgyzstánu, Slovensku, Rumunsku, Rwandě, Tádžikistánu, Čadu, Turkmenistánu a na Ukrajině je pásmo 430-440 MHz přiděleno také pevné službě na primární bázi. 5.279A Využívání pásma 432-438 MHz senzory ve službě družicového průzkumu Země (EESS) (aktivní) musí být v souladu s Doporučením ITU-R RS. 1260-2. V pásmu 432-438 MHz navíc nesmí EESS (aktivní) působit škodlivé rušení letecké radionavigační službě v Číně. Ustanovení této poznámky nijak nezmenšují závazek, že EESS (aktivní) bude provozována jako podružná služba v souladu s ustanoveními č. 5.29 a 5.30 Řádu. 5.280 V Německu, Rakousku, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Severní Makedonii, Lichtenštejnsku, Černé Hoře, Portugalsku, Slovinsku, Srbsku a Švýcarsku je pásmo 433,05-434,79 MHz (střední kmitočet 433,92 MHz) určeno pro průmyslové, vědecké a lékařské (ISM) využití. Radiokomunikační službyRadiokomunikační služby těchto zemí provozované v tomto pásmu musí strpět škodlivé rušení, které může být působeno tímto využíváním. Zařízení ISM provozované v tomto pásmu podléhá ustanovením v č. 15.13 Řádu. 5.281 Doplňkové přidělení: ve francouzských zámořských departementech a komunitách v Regionu 2 a v Indii je pásmo 433,75-434,25 MHz přiděleno primárně službě kosmického provozu (vzestupný směr). Ve Francii a Brazílii je pásmo přiděleno stejné službě na sekundární bázi. 5.282 Pásma 435-438 MHz, 1 260-1 270 MHz, 2 400-2 450 MHz, 3 400-3 410 MHz Gen v Regionu 2 a 3) a 5 650-5 670 MHz může využívat družicová amatérská služba s podmínkou, že nebude působit škodlivé rušení ostatním službám provozovaným v souladu s tabulkou kmitočtových přidělení (viz ustanovení č. 5.43 Řádu). Správy, které povolují toto využívání, jsou povinny zajistit, že každé škodlivé rušení působené vysíláním stanice družicové amatérské služby bude okamžitě odstraněno v souladu s ustanovením č. 25.11 Řádu. Využívání pásem 1 260-1 270 MHz a 5 650-5 670 MHz družicovou amatérskou službou je omezeno na vzestupný směr. 5.283 Doplňkové přidělení: v Rakousku je pásmo 438-440 MHz přiděleno také pevné a pohyblivé službě kromě letecké pohyblivé. 5.286 Pásmo 449,75-450,25 MHz může být využíváno službami kosmického provozu a kosmického výzkumu (vzestupný směr) s podmínkou uzavření dohody podle postupu, stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu. 5.286A Využívání pásem 454-456 MHz a 459-460 MHz družicovou pohyblivou službou podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu. 5.286AA Pásmo 450-470 MHz je identifikováno k využívání pro správy, které mají v úmyslu zavádět Mezinárodní mobilní telekomunikace (International Mobile Telecommunications, IMT), viz Rezoluce 224. Tato identifikace nevylučuje využívání tohoto pásma aplikacemi služeb, jimž je přiděleno, a nezakládá přednost v Řádu. 5.287 V námořní pohyblivé službě je využívání pásem 457,5125-457,5875 MHz a 467,5125-467,5875 MHz vyhrazeno pro palubní komunikační stanice (palubní pojítka). Parametry zařízení a kanálové uspořádání musí být v souladu s Doporučením ITU-R M. 1174-4. Využívání těchto pásem v teritoriálních vodách podléhá národní regulaciregulaci dotčené správy. 5.289 Pásma 460-470 MHz a 1 690-1 710 MHz mohou být navíc využívána pro vysílání na sestupném směru pro účely služby družicového průzkumu Země, avšak jiné než účely družicové meteorologické služby s podmínkou, že nebudou působit škodlivé rušení stanicím provozovaným v souladu s tabulkou. 5.291A Doplňkové přidělení: v Německu, Rakousku, Dánsku, Estonsku, Lichtenštejnsku, České republice, Srbsku a ve Švýcarsku je pásmo 470-494 MHz přiděleno navíc podružně radiolokační službě. Toto využívání je omezeno na provoz radiolokačních snímačů směru a rychlosti větru v souladu s Rezolucí 217. 5.296 Doplňkové přidělení: V Albánii, Německu, Angole, Saudské Arábii, Rakousku, Bahrajnu, Belgii, Beninu, Bosně a Hercegovině, Botswaně, Bulharsku, Burkině Faso, Burundi, Kamerunu, ve Vatikánu, v Republice Kongo, na Pobřeží Slonoviny, v Chorvatsku, Dánsku, Džibuti, Egyptě, Spojených arabských emirátech, Španělsku, Estonsku, Eswatini, Finsku, Francii, Gabonu, Gruzii, Ghaně, Iráku Irsku, na Islandu, v Izraeli, Itálii, Libyi, Jordánsku, Keni, Kuvajtu, Lesothu, Lotyšsku, Severní Makedonii, Libanonu, Lichtenštejnsku, Litvě, Lucembursku, Maďarsku, Malawi, Mali, na Maltě, v Maroku, Mauriciu, Mauritánii, Moldavsku, Monaku, Mosambiku, Namibii, Nigeru, Nigerii, Norsku, Omanu, Ugandě, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Kataru, Sýrii, na Slovensku, v České republice, Spojeném království, Rumunsku, Rwandě, San Marinu, Srbsku, Súdánu, Jižní Africe, Švédsku, Švýcarsku, Tanzanii, Čadu, Togu, Tunisku, Turecku, Ukrajině, Zambii a Zimbabwe je pásmo 470-694 MHz přiděleno navíc podružně pozemní pohyblivé službě a je určeno pro pomocné rozhlasové aplikace a zajišťování zpravodajských programů. Stanice pozemní pohyblivé služby v zemích zmíněných v této poznámce nesmí působit škodlivé rušení existujícím nebo plánovaným stanicím, provozovaným v souladu s tabulkou přidělení kmitočtových pásem v zemích nevyjmenovaných v této poznámce. 5.306 Doplňkové přidělení: v Regionu 1, s výjimkou Africké rozhlasové zóny, a v Regionu 3 je pásmo 608-614 MHz přiděleno navíc podružně radioastronomické službě. 5.312 Doplňkové přidělení: v Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Gruzii, Kazachstánu, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, Rusku, Tádžikistánu, Turkmenistánu a na Ukrajině pásmo 645-862 MHz a v Bulharsku pásma 646-686 MHz, 726-753 MHz, 778-811MHz a 822-852 MHz jsou přidělena navíc přednostně letecké radionavigační službě. 5.312A Využívání pásma 694-790 MHz pohyblivou službou kromě letecké pohyblivé podléhá v Regionu 1 ustanovením Rezoluce 760. Viz také Rezoluci 224. 5.316B V Regionu 1 v pásmu 790-862 MHz přidělení pohyblivé službě kromě letecké pohyblivé ve vztahu k letecké radionavigační službě v zemích zmíněných v poznámce č. 5.312 Řádu podléhá dohodě uzavřené podle postupu uvedenému v ustanovení č. 9.21 Řádu. V signatářských zemích Dohody GE06 je navíc využívání pásma stanicemi v pohyblivé službě podmíněno kladným výsledkem aplikace postupů této Dohody. Platí Rezoluce 224 a 749. 5.317A Správy, které mají v úmyslu zavádět Mezinárodní mobilní telekomunikace (IMT), využijí v Regionu 2 části pásma 698-960 MHz a pásma 694-790 MHz v Regionu 1 a 790-960 MHz v Regionech 1 a 3, která jsou přidělena přednostně pohyblivé službě a jsou k tomuto účelu identifikována - viz příslušná z Rezolucí 224, 760 a 749. Takové určení nevylučuje využití těchto pásem jinými aplikacemi služeb, jimž jsou přiděleny, a nezakládá v Řádu žádné priority. 5.323 Doplňkové přidělení: V Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Rusku, Kazachstánu, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a na Ukrajině pásmo 862-960 MHz, v Bulharsku pásma 862-880 MHz a 915-925 MHz a v Rumunsku pásma 862-880 MHz a 915-925 MHz jsou navíc přidělena přednostně letecké radionavigační službě. Toto využívání podléhá dohodě uzavřené se zúčastněnými správami podle postupu stanoveném v ustanovení 9.21 Řádu a je omezeno na dožití pozemních radiomajáků, které byly v provozu 27. října 1997. 5.327A Využívání pásma 960-1164 MHz leteckou pohyblivou (R) službou je omezeno na systémy provozované podle mezinárodně uznaných leteckých norem. Toto využívání musí být v souladu s Rezolucí 417. 5.328 Využívání pásma 960-1215 MHz leteckou radionavigační službou.je celosvětově vyhrazeno pro provoz a rozvoj palubních elektronických pomůcek pro leteckou navigaci a s nimi přímo sdružených zařízení na zemi. 5.328A V pásmu 1 164-1 215 MHz musí být stanice v družicové radionavigační službě provozovány v souladu s ustanoveními Rezoluce 609 a nesmí požadovat ochranu před stanicemi v letecké radionavigační službě v pásmu 960-1215 MHz. Ustanovení č. 5.43A Řádu zde neplatí. Platí ustanovení č. 21.18 Řádu. 5.328AA Pásmo 1 087,7-1 092,3 MHz je navíc přednostně přiděleno družicové letecké pohyblivé (R) službě (vzestupný směr). Přidělení je omezeno na příjem družicovými stanicemi signálů systému Automatic Dependent Surveillance-Broadcast (ADS-B) vysílaných z letadlových vysílačů v souladu s uznanými mezinárodními leteckými standardy. Stanice provozované v družicové letecké pohyblivé (R) službě nesmí požadovat ochranu před stanicemi provozovanými v letecké radionavigační službě. Pro toto pásmo platí Rezoluce 425. 5.328B Využívání pásem 1 164-1 300 MHz, 1 559-1 610 MHz a 5 010-5 030 MHz systémy a sítěmi v družicové radionavigační službě, k nimž Radiokomunikační úřad ITU obdržel úplné koordinační nebo případně notifikační informace po 1. 1. 2005, podléhá uplatnění ustanovení č. 9.12, 9.12A a 9.13 Řádu. Současně platí Rezoluce 610; avšak tato rezoluce v případě družicových radionavigačních systémů a sítí (družice-družice) platí jen pro vysílací kosmické stanice. V souladu s poznámkou č. 5.329A Řádu platí v pásmech 1 215-1 300 MHz a 1 559-1 610 MHz ustanovení č. 9.7, 9.12, 9.12A a 9.13 Řádu pro systémy a sítě v družicové radionavigační službě (družice-družice) pouze ve vztahu k jiným systémům a sítím v družicové radionavigační službě (družice-družice). 5.329 V pásmu 1 215-1 300 MHz podléhá družicová radionavigační služba podmínce, že nebude působeno škodlivé rušení radionavigační službě povolené podle poznámky č. 5.331 Řádu a že nebude požadována ochrana před touto službou. Navíc v pásmu 1 215-1 300 MHz podléhá využívání družicové radionavigační služby podmínce, že nebude působeno škodlivé rušení radiolokační službě. Ve vztahu k radiolokační službě neplatí ustanovení č. 5.43 Řádu. Platí Rezoluce 608. 5.329A Využívání systémů v družicové radionavigační službě (mezidružicové spoje) provozovaných v pásmech 1 215-1 300 MHz a 1 559-1 610 MHz není určeno pro zajišťování aplikací povahy bezpečnostní služby a nesmí působit žádná dodatečná omezení ostatním systémům v družicové radionavigační službě (sestupný směr) nebo jiným službám provozovaným v souladu s tabulkou kmitočtových přidělení. 5.330 Doplňkové přidělení: v Angole, Saudské Arábii, Bahrajnu, Bangladéši, Kamerunu, Číně, Džibutsku, Egyptě, Spojených arabských emirátech, Eritrei, Etiopii, Guyaně, Indii, Indonésii, Íránu, Iráku, Izraeli, Japonsku, Jordánsku, Kuvajtu, Nepálu, Omanu, Pákistánu, na Filipínách, v Kataru, Sýrii, Somálsku, Súdánu, Jižním Súdánu, Čadu, Togu a Jemenu se pásmo 1 215-1 300 MHz přiděluje také pevné a pohyblivé službě na primární bázi. 5.331 Doplňkové přidělení: v Alžírsku, Německu, Saudské Arábii, Austrálii, Rakousku, Bahrajnu, Bělorusku, Belgii, Beninu, Bosně a Hercegovině, Brazílii, Burkině Faso, Burundi, Kamerunu, Číně, Korejské republice, Chorvatsku, Dánsku, Egyptě, Spojených arabských emirátech, Estonsku, Rusku, Finsku, Francii, Ghaně, Řecku, Guinei, Rovníkové Guineji, Maďarsku, Indii, Indonésii, Íránu, Iráku, Irsku, Izraeli, Jordánsku, Keni, Kuvajtu, Lesothu, Lotyšsku, Severní Makedonii, Libanonu, Lichtenštejnsku, Litvě, Lucembursku, na Madagaskaru, v Mali, Mauretánii, Černé Hoře, Nigérii, Norsku, Omanu, Pákistánu, Nizozemském království, Polsku, Portugalsku, Kataru, Sýrii, na Slovensku, v Korejské lidově demokratické republice, ve Spojeném království, Srbsku, Slovinsku, Somálsku, Súdánu, Jižním Súdánu, na Srí Laňce, v Jihoafrické republice, Švédsku, Švýcarsku, Thajsku, Togu, Turecku, Venezuele a ve Vietnamu je pásmo 1 215-1 300 MHz přiděleno navíc přednostně radionavigační službě. V Kanadě a ve Spojených státech je pásmo 1 240-1 300 MHz přiděleno navíc radionavigační službě, jejíž využívání se omezuje na leteckou radionavigační službu. 5.332 V pásmu 1 215-1 260 MHz nesmí aktivní čidla na palubách družic ve službě družicového průzkumu Země a ve službě kosmického výzkumu působit škodlivé rušení provozurušení provozu a rozvoji radiolokační služby, družicové radionavigační služby a ostatních služeb s přednostním přidělením, ani před nimi vyžadovat ochranu nebo je jinak omezovat. 5.335A V pásmu 1 260-1 300 MHz nesmí aktivní čidla na palubách družic ve službě družicového průzkumu Země a ve službě kosmického výzkumu působit škodlivé rušení provozurušení provozu a rozvoji radiolokační služby a jiných služeb přednostně přidělených poznámkami Řádu, ani před nimi vyžadovat ochranu nebo je jinak omezovat. 5.337 Využívání pásem 1 300-1 350 MHz, 2 700-2 900 MHz a 9 000-9 200 MHz leteckou radionavigační službou je omezeno na pozemní radiolokátory a s nimi sdružené letadlové transpondéry, které vysílají pouze na kmitočtech v těchto pásmech a pouze jsou-li aktivovány radiolokátory provozovanými v tomtéž pásmu. 5.337A Využívání pásma 1 300-1 350 MHz pozemskými stanicemi v družicové radionavigační službě a stanicemi v radiolokační službě nesmí působit škodlivé rušení letecké radionavigační službě ani omezovat její provoz nebo rozvoj. 5.338 V Kyrgyzstánu, na Slovensku a v Turkmenistánu mohou existující zařízení radionavigační služby v pásmu 1 350-1 400 MHz pokračovat v provozu. 5.338A V pásmech 1 350-1 400 MHz, 1 427-1 452 MHz, 22,55-23,55 GHz, 24,25-27,5 GHz, 30-31,3 GHz, 49,7-50,2 GHz, 50,4-50,9 GHz, 51,4-52,4 GHz, 81-86 GHz a 92-94 GHz platí Rezoluce 750. 5.339 Pásma 1 370-1 400 MHz, 2 640-2 655 MHz, 4 950-4 990 MHz a 15,20-15,35 GHz jsou přidělena navíc podružně službě kosmického výzkumu (pasivní) a službě družicového průzkumu Země (pasivní). 5.340 Všechna vysílání v níže uvedených pásmech jsou zakázána: 1 400-1 427 MHz, 2 690-2 700 MHz, 10,68-10,7 GHz, 15,35-15,4 GHz, 23,6-24 GHz, 31,3-31,5 GHz, 31,5-31,8 GHz v Regionu 2, 48,94-49,04 GHz z letadlových stanic, 50,2-50,4 GHz, 52,6-54,25 GHz, 86-92 GHz, 100-102 GHz, 109,5-111,8 GHz, 114,25-116 GHz, 148,5-151,5 GHz, 164-167 GHz, 182-185 GHz, 190-191,8 GHz, 200-209 GHz, 226-231,5 GHz, 250-252 GHz. Přidělení družicové službě průzkumu Země (pasivní) a službě kosmického výzkumu (pasivní) v pásmu 50,2-50,4 GHz nesmí nadměrně omezovat využívání sousedních pásem přidělených službám přednostně. 5.341 V pásmech 1 400-1 727 MHz, 101-120 GHz a 197-220 GHz se v některých zemích provádí výzkum pasivními detektory v rámci programu pátrání po úmyslných vysíláních mimozemského původu. 5.341A V Regionu 1 jsou pásma 1 427-1 452 MHz a 1 492-1 518 MHz identifikována pro využití správami, které mají v úmyslu implementovat Mezinárodní mobilní telekomunikace (IMT) v souladu s Rezolucí 223. Tato identifikace nebrání využívání těchto pásem kteroukoliv jinou aplikací služeb, jimž jsou přidělena, a nezakládá prioritu v Řádu. Používání stanic IMT s ohledem na leteckou telemetrii v rámci letecké pohyblivé služby v souladu s poznámkou 5.342 Řádu je předmětem dohody uzavřené podle ustanovení č. 9.21 Řádu. 5.342 Doplňkové přidělení: v Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Rusku, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu a na Ukrajině je pásmo 1 429-1 535 MHz přiděleno navíc přednostně letecké pohyblivé službě výhradně pro účely letecké telemetrie na území státu. Od 1. dubna 2007 je využívání pásma 1 452-1 492 MHz předmětem dohody mezi zainteresovanými správami. 5.345 Využívání pásma 1 452-1 492 MHz družicovou rozhlasovou službou a rozhlasovou službou je omezeno na digitální zvukové vysílání a podléhá ustanovením Rezoluce 528. 5.348 Využívání pásma 1 518-1 525 MHz družicovou pohyblivou službou podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu. V pásmu 1 518-1 525 MHz nesmí stanice v družicové pohyblivé službě požadovat ochranu před stanicemi v pevné službě. Ustanovení č. 5.43A Řádu zde neplatí. 5.351 Pásma 1 525-1 544 MHz, 1 545-1 559 MHz, 1 626,5-1 645,5 MHz a 1 646,5-1 660,5 MHz se nesmí využívat pro modulační spoje žádné služby. Za výjimečných okolností však může v těchto pásmech být pozemské stanici kterékoli družicové pohyblivé služby na specifikovaném místě správou povolen provoz pomocí kosmických stanic. 5.351A Pokud se týká využívání pásem 1 518-1 544 MHz, 1 545-1 559 MHz, 1 610-1 645,5 MHz, 1 646,5-1 660,5 MHz, 1 668-1 675 MHz, 1 980-2 010 MHz, 2 170-2 200 MHz, 2 483,5-2 520 MHz a 2 670-2 690 MHz družicovou pohyblivou službou, viz Rezoluce 212 a 225. 5.353A Při uplatňování postupů v Oddílu II. Článku 9 Řádu v družicové pohyblivé službě v pásmech 1 530-1 544 MHz a 1 626,5-1 645,5 MHz se upřednostní požadavky na spektrum pro tísňové, pilnostní a bezpečnostní komunikace Globálního námořního tísňového a bezpečnostního systému (GMDSS). Družicové námořní pohyblivé komunikace tísňové, pilnostní a bezpečnostní povahy musí mít vzhledem ke všem ostatním družicovým pohyblivým komunikacím přednostní přístuppřístup a okamžitou dosažitelnost v rámci dané sítě. Družicové pohyblivé soustavy nesmí působit nepřijatelné rušení tísňovým, pilnostním ani bezpečnostním komunikacím GMDSS ani požadovat před nimi ochranu. Je nutné vzít v úvahu komunikace bezpečnostní povahy v ostatních družicových pohyblivých službách. Platí zde ustanovení Rezoluce 222. 5.354 Využívání pásem 1 525-1 559 MHz a 1 626,5-1 660,5 MHz družicovými pohyblivými službami podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu. 5.356 Využívání pásma 1 544-1 545 MHz družicovou pohyblivou službou (sestupný směr) je omezeno na tísňové a bezpečnostní komunikace (viz Článek 31 Řádu). 5.357 V pásmu 1 545-1 555 MHz jsou navíc povoleny přenosy z leteckých zemských stanic přímo k letadlovým stanicím nebo mezi letadlovými stanicemi letecké pohyblivé služby (R), pokud slouží k rozšíření nebo doplnění spojů od družic k letadlům. 5.357A Při aplikaci postupů podle Oddílu II Článku 9 Řádu na družicovou pohyblivou službu v pásmech 1 545-1 555 MHz a 1 646,5-1 656,5 MHz musí být upřednostněny požadavky na spektrum pro družicovou leteckou pohyblivou (R) službu AMS(R)S zabezpečující přenos zprávzpráv s prioritou 1 až 6 podle Článku 44 Řádu. Komunikace AMS(R)S s prioritami 1 až 6 podle Článku 44 Řádu musí mít přednostní přístuppřístup a okamžitou dosažitelnost (bude-li nutno preventivním opatřením) přede všemi ostatními družicovými pohyblivými komunikacemi provozovanými v rámci určité sítě. Družicové pohyblivé soustavy nesmí působit nepřijatelné rušení komunikacím AMS(R)S s prioritami 1 až 6 podle Článku 44 Řádu, ani nesmí požadovat ochranu před nimi. Musí být zohledněna priorita komunikací souvisejících s bezpečností v ostatních družicových pohyblivých službách. Platí zde ustanovení Rezoluce 222. 5.359 Doplňkové přidělení: V Německu, Saudské Arábii, Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Kamerunu, Rusku, Gruzii, Guinei, Guinei-Bissau, Jordánsku, Kazachstánu, Kuvajtu, Litvě, Mauretánii, Ugandě, Uzbekistánu, Pákistánu, Polsku, Sýrii, Kyrgyzstánu, Korejské lidově demokratické republice, Rumunsku, Tádžikistánu, Tunisku, Turkmenistánu a Ukrajině jsou pásma 1 550-1 559 MHz, 1 610-1 645,5 MHz a 1 646,5-1 660 MHz přidělena navíc přednostně pevné službě. Správy jsou naléhavě žádány, aby vyvinuly veškeré uskutečnitelné úsilí k zamezení zavádění nových stanic pevné služby v těchto pásmech. 5.364 Využívání pásma 1 610-1 626,5 MHz družicovou pohyblivou službou (vzestupný směr) a družicovou službou rádiového určování (vzestupný směr) podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu. Pohyblivá pozemská stanice provozovaná v některé z těchto služeb v tomto pásmu nesmí být zdrojem větší špičkové spektrální hustoty e.i.r.p. než -15 dB(W/4 kHz) v té části pásma, které využívají soustavy provozované v souladu s poznámku č. 5.366 (k níž se vztahuje ustanovení č. 4.10 Řádu), pokud se dotčené správy nedohodnou jinak. V té části pásma, kde tyto soustavy nejsou provozovány, nesmí střední hustota e.i.r.p. přesáhnout -3 dB(W/4 kHz). Stanice družicové pohyblivé služby nesmí žádat ochranu před stanicemi letecké radionavigační služby, stanicemi provozovanými v souladu s poznámkou č. 5.366 a před stanicemi pevné služby, které pracují v souladu s poznámkou č. 5.359. Správy odpovídající za koordinaci sítí v družicové pohyblivé službě vyvinou veškeré uskutečnitelné úsilí, aby zajistily ochranu stanic provozovaných v souladu s poznámkou č. 5.366. 5.365 Využívání pásma 1 613,8-1 626,5 MHz družicovou pohyblivou službou (sestupný směr) podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu. 5.366 Pásmo 1 610-1 626,5 MHz je celosvětově vyhrazeno pro využívání a rozvoj palubních elektronických pomůcek pro leteckou navigaci a pro všechny s nimi přímo sdružené prostředky pozemní a na družicích. Takové družicové aplikace podléhají dohodě, uzavřené podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu. 5.367 Doplňkové přidělení: pásmo 1 610-1 626,5 MHz je přiděleno navíc přednostně družicové letecké pohyblivé (R) službě. Toto využívání podléhá dohodě uzavřené podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu. 5.368 Ustanovení č. 4.10 Řádu se nevztahuje v pásmu 1 610-1 626,5 MHz na službu družicového rádiového určování a družicovou pohyblivou službu. Ustanovení č. 4.10 nicméně platí v pásmu 1 610-1 626,5 MHz ve vztahu k družicové letecké radionavigační službě pokud je provozována v souladu s poznámkou 5.366, k družicové letecké pohyblivé (R) službě pokud je provozována v souladu s poznámkou 5.367, a v pásmu 1 621,35-1 626,5 MHz ve vztahu k družicové námořní pohyblivé službě pokud je využívána v rámci GMDSS. 5.369 Odlišná kategorie služby: v Angole, Austrálii, Číně, Eritrei, Etiopii, Indii, Íránu, Izraeli, Libanonu, Libérii, na Madagaskaru, v Mali, Pákistánu, Papui Nové Guinei, Sýrii, Dem. Republice Kongu, Súdánu, Jižním Súdánu, Togu a Zambii je pásmo 1 610-1 626,5 MHz přiděleno přednostně (viz ustanovení č. 5.33 Řádu) družicové službě rádiového určování (vzestupný směr) s podmínkou dohody uzavřené podle ustanovení č. 9.21 Řádu se zeměmi, které nejsou uvedeny výše. 5.371 Doplňkové přidělení: v Regionu 1 je pásmo 1 610-1 626,5 MHz (vzestupný směr) přiděleno navíc podružně družicové službě rádiového určování s podmínkou uzavření dohody podle ustanovení č. 9.21 Řádu. 5.372 Stanicím radioastronomické služby využívajícím pásmo 1 610,6 až 1 613,8 MHz nesmí být působeno škodlivé rušení stanicemi družicové služby rádiového určování a družicové pohyblivé služby (platí ustanovení č. 29.13 Řádu). Ekvivalentní hustota výkonového toku (epfd) generovaná v pásmu 1 610,6-1 613,8 MHz všemi kosmickými stanicemi družicového NGSO systému v družicové pohyblivé službě (sestupný směr) provozovanými v pásmu 1 613,8-1 626,5 MHz musí být v souladu s ochrannými kritérii stanovenými v Doporučeních ITU-R RA.769-2 a ITU-R RA.1513-2, s využitím metodiky dané Doporučením ITUR M.1583-1, a s vyzařovacím diagramem radioastronomické antény popsaným v Doporučení ITU-R RA.1631-0. 5.373 Námořní pohyblivé pozemské stanice přijímající v pásmu 1 621,35-1 626,5 MHz nesmí ukládat dodatečná omezení pozemským stanicím provozovaným v družicové námořní pohyblivé službě nebo námořním pozemským stanicím družicové služby rádiového určování provozovaným v souladu s Řádem v pásmu 1 610-1 621,35 MHz nebo pozemským stanicím provozovaným v družicové námořní pohyblivé službě v souladu s Řádem v pásmu 1 626,5-1 660,5 MHz, pokud nebylo mezi notifikujícími správami dohodnuto jinak. 5.373A Námořní pohyblivé pozemské stanice přijímající v pásmu 1 621,35-1 626,5 MHz nesmí ukládat omezení na kmitočtové příděly pro pozemské stanice družicové pohyblivé služby (vzestupný směr) a pro družicovou službu rádiového určování (vzestupný směr) v pásmu 1 621,35-1 626,5 MHz v sítích, jejichž úplná koordinační informace byla přijata Radiokomunikačním úřadem ITU (BR) před 28. říjnem 2019. 5.374 Pohyblivé pozemské stanice v družicové pohyblivé službě provozované v pásmech 1 631,5-1 634,5 MHz a 1 656,5-1 660 MHz nesmí působit škodlivé rušení stanicím pevné služby provozovaným v zemích vyjmenovaných v poznámce č 5.359 Řádu. 5.375 Využívání pásma 1 645,5-1 646,5 MHz družicovou pohyblivou službou (vzestupný směr) a mezidružicovými spoji je omezeno na tísňové a bezpečnostní komunikace (viz Článek 31 Řádu). 5.376 V pásmu 1 646,5-1 656,5 MHz jsou navíc povolena vysílání v letecké pohyblivé (R) službě z letadlových stanic přímo k leteckým zemským stanicím nebo mezi letadlovými stanicemi navzájem, slouží-li k rozšíření nebo doplnění spojů od letadel k družicím. 5.376A Pohyblivé pozemské stanice provozované v pásmu 1 660-1 660,5 MHz nesmí působit škodlivé rušení stanicím v radioastronomické službě. 5.379A Správy se naléhavě žádají, aby v pásmu 1 660,5-1 668,4 MHz poskytovaly veškerou uskutečnitelnou ochranu budoucímu radioastronomickému výzkumu zejména tím, že pomocné meteorologické službě v pásmu 1 664,4-1 668,4 MHz co možná nejdříve zruší vysílání v sestupném směru. 5.379B Využívání pásma 1 668-1 675 MHz družicovou pohyblivou službou podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu. V pásmu 1 668-1 668,4 MHz platí Rezoluce 904. 5.379C Za účelem ochrany radioastronomické služby v pásmu 1 668-1 670 MHz nesmí souhrnné hodnoty hustot výkonového toku působených pohyblivými pozemskými stanicemi v sítích v družicové pohyblivé službě provozovanými v tomto pásmu po více než 2 % integračních period trvajících 2000 s překročit -181 dB(W/m2) v pásmu širokém 10 MHz a -194 dB(W/m2) v kterémkoli pásmu širokém 20 kHz na žádné radioastronomické stanici zapsané v Základním mezinárodním registru kmitočtů (MIFR). 5.379D Pro sdílení pásma 1 668,4-1 675 MHz družicovou pohyblivou službou a službami pevnou a pohyblivou platí Rezoluce 744. 5.380A V pásmu 1 670-1 675 MHz nesmí stanice v družicové pohyblivé službě působit škodlivé rušení existujícím pozemským stanicím v družicové meteorologické službě ohlášeným před 1. lednem 2004 ani omezovat jejich rozvoj. Každý nový příděl těmto pozemským stanicím v tomto pásmu také musí být chráněn před škodlivým rušením od stanic v družicové pohyblivé službě. 5.384A Pásma 1 710-1 885 MHz, 2 300-2 400 MHz nebo 2 500-2 690 MHz a jejich úseky jsou identifikována k použití správám, které mají v úmyslu zavádět Mezinárodní mobilní telekomunikace (IMT) v souladu s Rezolucí 223. Tato identifikace nevylučuje využití těchto pásem kteroukoliv aplikací služeb, jimž jsou přidělena, a nezakládá v Řádu žádné priority. 5.385 Doplňkové přidělení: pásmo 1 718,8-1 722,2 MHz je přiděleno navíc podružně radioastronomické službě pro pozorování spektrálních čar. 5.388 Pásma 1 885-2 025 MHz a 2 110-2 200 MHz jsou celosvětově určena pro využití správám, které mají v úmyslu zavádět Mezinárodní mobilní telekomunikace (IMT). Takové využívání nevylučuje využití těchto pásem jinými službami, jimž jsou přidělena. Tato pásma nechť jsou dávána pro IMT k dispozici v souladu s Rezolucí 212 (viz též Rezoluce 223). 5.388A Pásma 1 885-1 980 MHz, 2 010-2 025 MHz a 2 110-2 170 MHz v Regionech 1 a 3 a pásma 1 885-1 980 MHz a 2 110-2 160 MHz v Regionu 2 mohou být využívána stanicemi na platformách ve velkých výškách jako základnové stanice pro poskytování Mezinárodních mobilních telekomunikací (IMT) v souladu s Rezolucí 221. Toto využívání stanic na platformách ve velkých výškách aplikacemi IMT nevylučuje využití těchto pásem jakýmikoliv stanicemi jiných služeb, jimž jsou přidělena, a v Řádu nezakládá žádné přednosti. 5.389A Využívání pásem 1 980-2 010 MHz a 2 170-2 200 MHz družicovou pohyblivou službou podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu a Rezoluce 716. 5.391 V pásmech 2 025-2 110 MHz a 2 200-2 290 MHz nebudou správy při přídělech pohyblivé službě zavádět pohyblivé soustavy s velkou plošnou hustotou, jak je popsáno v Doporučení ITU-R SA. 1154-0, a vezmou toto doporučení v úvahu při zavádění pohyblivých soustav jakéhokoli jiného druhu. 5.392 Správy se naléhavě žádají o přijetí veškerých proveditelných opatření k zajištění toho, aby přenosy mezi dvěma nebo více negeostacionárními družicemi ve službě kosmického výzkumu, kosmického provozu a družicového průzkumu Země v pásmech 2 025-2 110 MHz a 2 200-2 290 MHz nepůsobily žádná omezení přenosům těchto služeb na těchto pásmech mezi geostacionárními a negeostacionárními družicemi na vzestupném i sestupném směru ani přenosům mezi družicemi. 5.395 Ve Francii a Turecku má využívání pásma 2 310-2 360 MHz leteckou pohyblivou službou pro telemetrii přednost před jinými použitími pohyblivými službami. 5.398 V pásmu 2 483,5-2 500 MHz neplatí pro družicovou službu rádiového určování ustanovení č. 4.10 Řádu. 5.402 Využívání pásma 2 483,5-2 500 MHz družicovou pohyblivou službou a družicovou službou rádiového určování podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu. Správy se naléhavě žádají o provedení veškerých uskutečnitelných opatření, aby se předešlo škodlivému rušení radioastronomické služby od vysílání v pásmu 2 483,5-2 500 MHz, zvláště rušení působenému vyzařováním druhé harmonické, které by spadalo do pásma 4 990-5 000 MHz přiděleného celosvětově radioastronomické službě. 5.410 Pásmo 2 500-2 690 MHz může být v Regionu 1 používáno soustavami využívajícími troposférický rozptyl (SVTR) s podmínkou dohody, uzavřené podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu. Ustanovení 9.21 Řádu se nevztahuje na spoje SVTR situované zcela mimo Region 1. Správy jsou povinny vyvinout veškeré uskutečnitelné úsilí, aby se zamezil rozvoj nových SVTR v tomto pásmu. Při plánování nových radioreléových spojů SVTR v tomto pásmu musí být přijata veškerá opatření, aby se zamezilo směrování antén těchto spojů na geostacionární oběžnou dráhu družic. 5.413 Správy se naléhavě žádají, aby při návrhu soustav družicové rozhlasové služby v pásmech mezi 2 500 MHz a 2 690 MHz učinily veškerá potřebná opatření k ochraně radioastronomické služby v pásmu 2 690-2 700 MHz. 5.414 Přidělení kmitočtového pásma 2 500-2 520 MHz družicové pohyblivé službě (sestupný směr) podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu. 5.416 Využívání pásma 2 520-2 670 MHz družicovou rozhlasovou službou je omezeno na národní a regionální soustavy pro skupinový příjem s podmínkou dohody uzavřené podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu. Při dvoustranných a vícestranných jednáních použijí správy ustanovení č. 9.19 Řádu. 5.418B Využívání pásma 2 630-2 655 MHz systémy s družicemi na negeostacionárních dráhách v družicové rozhlasové službě (rozhlas) v souladu s poznámkou č. 5.418, u nichž úplné koordinační údaje podle Dodatku 4 Řádu nebo notifikační informace byly obdrženy po 2. červnu 2000, podléhá postupu podle ustanovení č. 9.12 Řádu. 5.418C Využívání pásma 2 630-2 655 MHz sítěmi s družicemi na geostacionárních dráhách, u nichž úplné koordinační informace podle Dodatku 4 Řádu nebo notifikační informace byly obdrženy po 2. červnu 2000, podléhá postupu podle ustanovení č. 9.13 Řádu ve vztahu k systémům družicové rozhlasové služby (rozhlas) s družicemi na negeostacionárních dráhách podle poznámky 5.418 Řádu, přičemž ustanovení č. 22.2 Řádu zde neplatí. 5.423 Podle zásad rovnoprávnosti se stanicemi letecké radionavigační služby je v pásmu 2 700-2 900 MHz pro potřeby meteorologie povolován provoz radiolokátorů umístěných na zemi. 5.424A V pásmu 2 900-3 100 MHz nesmí stanice v radiolokační službě působit škodlivé rušení radarovým systémům v radionavigační službě ani požadovat před nimi ochranu. 5.425 V pásmu 2 900-3 100 MHz musí být používání soustav lodních transpondérových odpovídačů (SIT) omezeno na dílčí pásmo 2 930-2 950 MHz. 5.426 Využívání pásma 2 900-3 100 MHz leteckou radionavigační službou je omezeno na radiolokátory umístěné na zemi. 5.427 V pásmech 2 900-3 100 MHz a 9 300-9 500 MHz nesmí odezva radarových transpondérů být schopna záměny s odezvou radarových majáků (racons) a nesmí působit rušení lodním nebo leteckým radarům v radionavigační službě ovšem s ohledem na ustanovení č. 4.9 Řádu. 5.430A Přidělení pásma 3 400-3 600 MHz pohyblivé službě kromě letecké pohyblivé je předmětem dohody uzavřené podle ustanovení č. 9.21 Řádu. Pásmo je identifikováno pro Mezinárodní mobilní telekomunikace (IMT). Tato identifikace nevylučuje využívání tohoto pásma jakoukoliv aplikací služeb, jimž je toto pásmo přiděleno, a nezakládá žádnou přednost v Řádu. Ve stádiu koordinace navíc platí ustanovení č. 9.17 a 9.18 Řádu. Předtím, než správa uvede do provozu stanici (základnovou nebo pohyblivou) v pohyblivé službě v tomto pásmu, je povinna zajistit, aby na hranici s kteroukoli jinou správou nepřekročila hustota výkonového toku (pfd) ve výšce 3 m nad zemským povrchem hodnotu -154,5 dB(W/(m2-4 kHz)) po více než 20 % času. Tato mez smí být překročena na území státu, jehož správa s tím souhlasí. Aby se zajistilo, že je splněna tato mez pfd na hranicích kterékoli jiné správy, provedou se ve vzájemné dohodě obou správ (té, která odpovídá za zemskou stanici, a té, která odpovídá za pozemskou stanici) výpočty a ověření s použitím všech příslušných informací, s případným vyžádáním pomoci Radiokomunikačního úřadu ITU. V případě neshody provede výpočet a ověření pfd tento úřad a vezme v úvahu shora zmíněné informace. Stanice pohyblivé služby v pásmu 3 400-3 600 MHz nesmí požadovat větší ochranu před kosmickými stanicemi než tu, kterou poskytuje tabulka 21-4 Řádu (vydání 2004). 5.431 Doplňkové přidělení: v Německu je pásmo 3 400-3 475 MHz přiděleno také amatérské službě na sekundární bázi. 5.436 Využívání pásma 4 200-4 400 MHz stanicemi v letecké pohyblivé (R) službě je vyhrazeno pouze pro systémy bezdrátové interní komunikační avioniky provozované v souladu s uznanými mezinárodními leteckými standardy. Takové využívání musí být v souladu s Rezolucí 424. 5.437 Pasivní senzory ve službě družicového průzkumu Země a službě kosmického výzkumu mohou být v pásmu 4 200-4 400 MHz povolovány v kategorii podružné služby. 5.438 Využívání pásma 4 200-4 400 MHz leteckou radionavigační službou je vyhrazeno pouze pro rádiové výškoměry instalované na palubách letadel a k nim přidružené transpondéry na zemi. 5.440 Družicové službě kmitočtových normálů a časových signálů může být povoleno využívat kmitočet 4 202 MHz pro přenosy na sestupném směru a kmitočet 6 427 MHz pro přenosy na vzestupném směru. Takové přenosy se musí omezit na interval ±2 MHz od uvedených kmitočtů a musí podléhat dohodě, uzavřené podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu. 5.441 Využívání pásem 4 500-4 800 MHz (sestupný směr) a 6 725-7 025 MHz (vzestupný směr) družicovou pevnou službou musí být v souladu s ustanoveními Dodatku 30B Řádu. Využívání pásem 10,7-10,95 GHz (sestupný směr), 11,2-11,45 GHz (sestupný směr) a 12,75-13,25 GHz (vzestupný směr) družicovými soustavami využívajícími geostacionární dráhu v družicové pevné službě musí být v souladu s ustanoveními Dodatku 30B Řádu. Využívání pásem 10,7-10,95 GHz (sestupný směr) a 11,2-11,45 GHz (sestupný směr) a 12,75-13,25 GHz (vzestupný směr) soustavami na negeostacionárních dráhách v družicové pevné službě podléhá ustanovení č. 9.12 Řádu, co se týká koordinace s ostatními systémy v družicové pevné službě využívajícími negeostacionární družice. Systémy v družicové pevné službě využívající negeostacionární družice nesmí vyžadovat ochranu před geostacionárními systémy v družicové pevné službě provozovanými v souladu s Řádem nezávisle na datu, k němuž Radiokomunikační úřad ITU obdržel úplné koordinační nebo notifikační informace o systémech v družicové pevné službě využívajících negeostacionární družice a úplné koordinační nebo notifikační informace o geostacionárních systémech, přičemž zde neplatí ustanovení č. 5.43A Řádu. Systémy v družicové pevné službě využívající negeostacionární družice ve shora uvedených pásmech musí být provozovány tak, aby bylo bez prodlení vyloučeno jakékoli nepřijatelné rušení, které by se během provozu vyskytlo. 5.442 V pásmech 4 825-4 835 MHz a 4 950-4 990 MHz jsou přidělení pohyblivé službě omezena na pohyblivou službu kromě letecké pohyblivé. V Regionu 2 (kromě Brazílie, Kuby, Guatemaly, Mexika, Paraguay, Uruguay a Venezuely) a v Austrálii je pásmo 4 825-4 835 MHz přiděleno navíc letecké pohyblivé službě s omezením na leteckou pohyblivou telemetrii při letových zkouškách letadlovými stanicemi. Toto využívání musí být v souladu s Rezolucí 416 a nesmí působit škodlivé rušení pevné službě. 5.443AA V pásmech 5 000-5 030 MHz a 5 091-5 150 MHz podléhá družicová letecká pohyblivá (R) služba uzavření dohody podle ustanovení č. 9.21 Řádu. Využívání těchto pásem družicovou leteckou pohyblivou (R) službou je omezeno na mezinárodně standardizované letecké systémy. 5.443B Aby nebylo působeno škodlivé rušení mikrovlnným přistávacím systémům provozovaným nad 5 030 MHz, nesmí v pásmu 5 030-5 150 MHz při povrchu Země úhrnná hustota výkonových toků od všech kosmických stanic v jakýchkoliv systémech družicové radionavigační služby (sestupný směr), provozovaných v pásmu 5 010-5 030 MHz, překročit -124,5 dB(W/m2) v šíři pásma 150 kHz. Aby nebylo působeno škodlivé rušení radioastronomické službě v pásmu 4 990-5 000 MHz, musí systémy družicové radionavigační služby provozované v pásmu 5 010-5 030 MHz vyhovovat omezením pro pásmo 4 990-5 000 MHz definovaným v Rezoluci 741. 5.443C Využívání pásma 5 030-5 091 MHz leteckou pohyblivou (R) službou je omezeno na mezinárodně standardizované letecké systémy. Nežádoucí vyzařování působené leteckou pohyblivou (R) službou v pásmu 5 030-5 091 MHz musí být redukováno tak, aby byl chráněn sestupný směr spojů systému RNSS v přilehlém pásmu 5 010-5 030 MHz. Dokud nebude v relevantním doporučení ITU-R stanovena vhodná hodnota, měla by v pásmu 5 010-5 030 MHz platit pro jakoukoliv stanici letecké pohyblivé (R) služby mezní hodnota hustoty e.i.r.p. -75 dBW/MHz. 5.443D V pásmu 5 030-5 091 GHz podléhá družicová letecká pohyblivá (R) služba koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu. Využívání tohoto pásma družicovou leteckou pohyblivou (R) službou je omezeno na mezinárodně standardizované letecké systémy. 5.444 Pásmo 5 030-5 150 MHz bude využíváno pro provoz mezinárodní standardní soustavy pro přesné přibližování a přistávání letadel (mikrovlnná přistávací soustava - MLS). V pásmu 5 030-5 091 MHz musí požadavky této soustavy mít přednost před jiným využíváním tohoto pásma. Pro využívání pásma 5 091-5 150 MHz platí poznámka č. 5.444A Řádu a Rezoluce 114. 5.444A Využívání pásma 5 091-5 150 MHz přiděleného družicové pevné službě (vzestupný směr) je omezeno na modulační spoje negeostacionárních soustav družicové pohyblivé služby a podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu. Na využívání pásma 5 091-5 150 MHz modulačními spoji negeostacionárních družicových soustav v družicové pohyblivé službě musí být uplatněna Rezoluce 114. Navíc pro zajištění ochrany letecké radionavigační služby před škodlivým rušením je zapotřebí koordinovat pozemské stanice modulačních linek negeostacionárních družicových systémů v družicové pohyblivé službě, které jsou separované o méně než 450 km od teritoria správy provozující pozemní stanice letecké radionavigační služby. 5.444B Využívání pásma 5 091-5 150 MHz leteckou pohyblivou službou je omezeno na: - systémy provozované v letecké pohyblivé (R) službě v souladu s mezinárodními leteckými standardy, a to pouze v aplikacích na plochách letišť. Toto využívání musí být v souladu s Rezolucí 748, - vysílání letecké telemetrie z letadlových stanic (viz ustanovení č. 1.83 Řádu) v souladu s Rezolucí 418. 5.446 Doplňkové přidělení: pásmo 5 150-5 216 MHz je v zemích vyjmenovaných v poznámce č. 5.369 Řádu s podmínkou dohody uzavřené podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu přiděleno navíc přednostně družicové službě rádiového určování (sestupný směr). V Regionu 2 (s výjimkou Mexika) je toto pásmo přiděleno navíc přednostně družicové službě rádiového určování (sestupný směr). V Regionech 1 a 3, kromě zemí vyjmenovaných v poznámce č. 5.369 Řádu a Bangladéše, je toto pásmo přiděleno navíc podružně družicové službě rádiového určování (sestupný směr). Toto využívání družicovou službou rádiového určování je omezeno na modulační spoje ve vztahu k družicové službě rádiového určování provozované v pásmech 1 610-1 626,5 MHz a/nebo 2 483,5-2 500 MHz. Celková hustota výkonového toku při povrchu Země nesmí v žádném případě překročit -159 dBW/m2 v kterémkoli 4kHz pásmu pro všechny úhly dopadu. 5.446A Využívání pásem 5 150-5 350 MHz a 5 470-5 725 MHz stanicemi v pohyblivé službě kromě letecké pohyblivé musí být v souladu s Rezolucí 229. 5.446B V pásmu 5 150-5 250 MHz nesmí stanice v pohyblivé službě požadovat ochranu před pozemskými stanicemi v družicové pevné službě. Pro pohyblivou službu ve vztahu k pozemským stanicím družicové pevné služby zde neplatí ustanovení č. 5.43A Řádu. 5.446C Doplňkové přidělení: v Regionu 1 (kromě Alžírská, Saudské Arábie, Bahrajnu, Egypta, Spojených arabských emirátů, Iráku, Jordánská, Kuvajtu, Libanonu, Maroka, Omanu, Kataru, Sýrie, Súdánu, Jižního Súdánu a Tuniska) je pásmo 5 150-5 250 MHz přiděleno navíc přednostně letecké pohyblivé službě s omezením na vysílání letecké telemetrie z letadlových stanic (viz ustanovení č. 1.83 Řádu) v souladu s Rezolucí 418. Tyto stanice nesmí vyžadovat ochranu před ostatními stanicemi provozovanými v souladu s Článkem 5 Řádu. Ustanovení č. 5.43A Řádu zde neplatí. 5.447A Přidělení družicové pevné službě (vzestupný směr) v pásmu 5 150-5 250 MHz je omezeno na modulační spoje negeostacionárních soustav družicové pohyblivé služby a podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu. 5.447B Doplňkové přidělení: pásmo 5 150-5 216 MHz je přiděleno navíc přednostně družicové pevné službě (sestupný směr). Toto přidělení je omezeno na modulační spoje pro negeostacionární soustavy v družicové pohyblivé službě a podléhá ustanovení č. 9.11A Řádu. Hustota výkonového toku při povrchu Země působeného kosmickými stanicemi družicové pevné služby provozovanými na sestupném směru v pásmu 5 150-5 216 MHz nesmí v žádném případě překročit -164 dBW/m2 v kterémkoli 4kHz pásmu pro všechny úhly dopadu. 5.447C Správy, které odpovídají za sítě v družicové pevné službě v pásmu 5 150-5 250 MHz provozované podle poznámek č. 5.447A a 5.447B, jsou povinny je koordinovat na základě rovnoprávnosti v souladu s ustanovením č. 9.11A Řádu se správami odpovídajícími za negeostacionární družicové sítě provozované podle poznámky č. 5.446 a uvedené do provozu před 17. listopadem 1995. Družicové sítě provozované podle poznámky č. 5.446 a uvedené do provozu po 17. listopadu 1995 nesmí žádat ochranu před stanicemi družicové pevné služby provozovanými podle poznámky č 5.447A nebo 5.447B a nesmí jim působit škodlivé rušení. 5.447D Přednostní přidělení pásma 5 250-5 255 MHz službě kosmického výzkumu je omezeno na aktivní čidla na palubách družic. Ostatní využívání tohoto pásma službou kosmického výzkumu má podružný status. 5.447F V pásmu 5 250-5 350 MHz nesmí stanice v pohyblivé službě požadovat ochranu před radiolokační službou, službou družicového průzkumu Země (aktivní) ani před službou kosmického výzkumu (aktivní). Tyto služby nesmějí ukládat pohyblivé službě přísnější podmínky než ty, které jsou specifikovány v Rezoluci 229. 5.448A V pásmu 5 250-5 350 MHz nesmí služby družicového průzkumu Země (aktivní) a kosmického výzkumu (aktivní) požadovat ochranu před radiolokační službou. Ustanovení č. 5.43A Řádu zde neplatí. 5.448B Služba družicového průzkumu Země (aktivní) provozovaná v pásmu 5 350-5 570 MHz a služba kosmického výzkumu (aktivní) provozovaná v pásmu 5 460-5 570 MHz nesmí působit škodlivé rušení letecké radionavigační službě v pásmu 5 350-5 460 MHz, radionavigační službě v pásmu 5 460-5 470 MHz ani námořní radionavigační službě v pásmu 5 470-5 570 MHz. 5.448C Služba kosmického výzkumu (aktivní) provozovaná v pásmu 5 350-5 460 MHz nesmí působit škodlivé rušení ostatním službám, jimž je toto pásmo přiděleno, ani od nich požadovat ochranu. 5.448D V pásmu 5 350-5 470 MHz nesmí stanice v radiolokační službě působit škodlivé rušení radarovým systémům v letecké radionavigační službě, které jsou provozovány v souladu s poznámkou č. 5.449 Řádu, ani nesmí požadovat před nimi ochranu. 5.449 Využívání pásma 5 350-5 470 MHz leteckou radionavigační službou je omezeno na letadlové radiolokátory a k nim přidružené letadlové majáky. 5.450A V pásmu 5 470-5 725 MHz nesmí stanice v pohyblivé službě požadovat ochranu před službami rádiového určování. Služby rádiového určování nesmí pohyblivé službě ukládat přísnější podmínky než ty, které jsou specifikovány v Rezoluci 229. 5.450B V pásmu 5 470-5 650 MHz nesmí stanice v radiolokační službě s výjimkou radarů v pásmu 5 600-5 650 MHz umístěných na zemi a využívaných k meteorologickým účelům působit škodlivé rušení radarovým systémům v námořní radionavigační službě ani požadovat před nimi ochranu. 5.452 Mezi 5 600 MHz a 5 650 MHz mohou získat oprávnění k provozu pozemní radary pro meteorologické účely rovnoprávně se stanicemi námořní radionavigační služby. 5.457A V pásmech 5 925-6 425 MHz a 14-14,5 GHz mohou pozemské stanice umístěné na palubách plavidel být ve spojení s kosmickými stanicemi v družicové pevné službě. Takové využívání musí být v souladu s Rezolucí 902. V pásmu 5 925-6 425 MHz mohou pozemské stanice umístěné na palubách plavidel komunikující s kosmickými stanicemi v družicové pevné službě používat vysílací antény s minimálním průměrem 1,2 m a pracovat bez předchozího souhlasu jakékoliv správy, pokud jsou vzdálené alespoň 330 km od linie odlivu oficiálně uznávané pobřežním státem. Všechna ostatní ustanovení Rezoluce 902 jsou platná. 5.457B V pásmech 5 925-6 425 MHz a 14-14,5 GHz mohou v družicové námořní pohyblivé službě (jež zde má podružný status) na palubách plavidel pracovat pozemské stanice s charakteristikami a za podmínek, které obsahuje Rezoluce 902, a to v Alžírsku, Saudské Arábii, Bahrajnu, na Komorách, v Džibuti, Egyptě, Spojených arabských emirátech, Jordánsku, Kuvajtu, Libyi, Maroku, Mauretánii, Omanu, Kataru, Sýrii, Súdánu, Tunisku a v Jemenu. Takové využívání musí být v souladu s Rezolucí 902. 5.458 V pásmu 6 425-7 075 MHz se nad oceány provádějí měření pomocí pasivních mikrovlnných senzorů. V pásmu 7 075-7 250 MHz se provádějí měření pomocí pasivních mikrovlnných senzorů. Správy nechť uváží potřeby služby družicového průzkumu Země (pasivního) a služby kosmického výzkumu (pasivního) při budoucím plánování v pásmech 6 425-7 025 MHz a 7 075-7 250 MHz. 5.458A Správy se naléhavě žádají, aby při přídělech kosmickým stanicím pevné družicové služby v pásmu 6 700-7 075 MHz prováděly veškerá uskutečnitelná opatření k ochraně pozorování spektrálních čar v radioastronomické službě v pásmu 6 650-6 675,2 MHz před škodlivým rušením nežádoucími vysíláními. 5.458B Přidělení družicové pevné službě v pásmu 6 700-7 075 MHz (sestupný směr) je omezeno na modulační spoje negeostacionárních soustav v družicové pohyblivé službě a podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu. Využívání pásma 6 700-7 075 MHz (sestupný směr) modulačními spoji negeostacionárních soustav v družicové pohyblivé službě nepodléhá ustanovení č. 22.2 Řádu. 5.460 Systémy služby kosmického výzkumu (vzestupný směr) nesmí vysílat do dalekého kosmu v pásmu 7 190-7 235 MHz. Geostacionární družice ve službě kosmického výzkumu provozované v pásmu 7 190-7 235 MHz nesmí požadovat ochranu před existujícími a budoucími stanicemi v pevné a pohyblivé službě. Ustanovení č. 5.43A Řádu zde neplatí. 5.460A Využívání pásma 7 190-7 250 MHz (vzestupný směr) službou družicového průzkumu Země musí být omezeno na sledování, telemetrii a povely pro provoz kosmického plavidla. Kosmické stanice provozované ve službě družicového průzkumu Země (vzestupný směr) v pásmu 7 190-7 250 MHz nesmí požadovat ochranu před existujícími a budoucími stanicemi pevné a pohyblivé služby, přičemž ustanovení č. 5.43A Řádu zde neplatí a ustanovení č. 9.17 Řádu platí. Navíc k zajištění ochrany stávajících a budoucích instalací pevné a pohyblivé služby musí být u stanovišť pozemských stanic podporujících kosmické plavidlo ve službě družicového průzkumu Země na negeostacionárních nebo geostacionárních oběžných drahách dodržena separační vzdálenost minimálně 10 km respektive 50 km od příslušných hranic sousedních zemí, pokud kratší vzdálenost není jinak dohodnuta dotčenými správami. 5.460B Kosmické stanice na geostacionární oběžné dráze provozované ve službě družicového průzkumu Země (vzestupný směr) v pásmu 7 190-7 235 MHz nesmí požadovat ochranu před stávajícími a budoucími stanicemi služby kosmického výzkumu, ustanovení č. 5.43A Řádu v tomto případě neplatí. 5.461 Doplňkové přidělení: pásma 7 250-7 375 MHz (sestupný směr) a 7 900-8 025 MHz (vzestupný směr) jsou přidělena navíc přednostně družicové pohyblivé službě. Využívání zmíněných pásem touto službou podléhá dohodě uzavřené podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu. 5.461A Využívání pásma 7 450-7 550 MHz družicovou meteorologickou službou (sestupný směr) je omezeno na systémy s geostacionárními družicemi. Družicové meteorologické soustavy s negeostacionárními družicemi v tomto pásmu ohlášené před 30. listopadem 1997 mohou pokračovat v provozu na dožití s přednostním statusem. 5.461AA Využívání pásma 7 375-7 750 MHz družicovou námořní pohyblivou službou je omezeno na družicové geostacionární sítě. 5.461AB V pásmu 7 375-7 750 MHz nesmí pozemské stanice družicové námořní pohyblivé služby nárokovat ochranu před stanicemi pevné služby a pohyblivé, kromě letecké pohyblivé, služby ani bránit jejich provozu a rozvoji. Ustanovení č. 5.43A Řádu zde neplatí. 5.461B Využívání pásma 7 750-7 900 MHz družicovou meteorologickou službou (sestupný směr) je omezeno na soustavy s negeostacionárními družicemi. 5.462A V pásmu 8 025-8 400 MHz v Regionech 1 a 3 (kromě Japonska) nesmí služba družicového průzkumu Země využívající geostacionární družice vykazovat bez souhlasu dotčené správy vyšší hustoty výkonového toku než následující hodnoty pro uvedené úhly dopadu (θ): -135 dB (W/m2) \| v pásmu 1 MHz \| pro 0° ≤ θ < 5° ---\|---\|--- -135 + 0,5 (θ-5) dB (W/m2) \| v pásm ≤ 90°u 1 MHz \| pro 5° ≤ θ < 25° -125 dB (W/m2) \| v pásmu 1 MHz \| pro 25° ≤ θ ≤ 90° 5.463 V pásmu 8 025-8 400 MHz není letadlovým stanicím dovoleno vysílat. 5.465 Využívání pásma 8 400-8 450 MHz službou kosmického výzkumu je omezeno na daleký kosmos. 5.469 Doplňkové přidělení: v Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Gruzii, Maďarsku, Litvě, Mongolsku, Uzbekistánu, Polsku, Kyrgyzstánu, České republice, Rumunsku, Rusku, Tádžikistánu, Turkmenistánu a na Ukrajině je pásmo 8 500-8 750 MHz přiděleno navíc přednostně pozemní pohyblivé službě a radionavigační službě. 5.469A V pásmu 8 550-8 650 MHz nesmí stanice ve službě družicového průzkumu Země (aktivní) a kosmického výzkumu (aktivní) působit škodlivé rušení stanic v radiolokační službě ani omezovat jejich využívání a vývoj. 5.470 Využívání pásma 8 750-8 850 MHz leteckou radionavigační službou je omezeno na navigační pomůcky na palubách letadel, jež využívají Dopplerova jevu, na středním kmitočtu 8 800 MHz. 5.471 Doplňkové přidělení: v Alžírsku, Německu, Bahrajnu, Belgii, Číně, Egyptě, Spojených arabských emirátech, Francii, Řecku, Indonésii, Íránu, Libyi, Nizozemsku, Kataru a Súdánu jsou pásma 8 825-8 850 MHz a 9 000-9 200 MHz přidělena navíc přednostně námořní radionavigační službě výhradně pro využívání pobřežními radary. 5.472 V pásmech 8 850-9 000 MHz a 9 200-9 225 MHz je námořní radionavigační služba omezena na pobřežní radary. 5.473A V pásmu 9 000-9 200 MHz nesmí stanice provozované v radiolokační službě působit škodlivé rušení systémům specifikovaným v poznámce č. 5.337 Řádu provozovaným v letecké radionavigační službě, ani radarovým systémům v námořní radionavigační službě provozovaným v tomto pásmu na základě přednostního přidělení v zemích vyjmenovaných v poznámce č. 5.471 Řádu, ani požadovat ochranu před žádným z těchto systémů. 5.474 V pásmu 9 200-9 500 MHz mohou být používány pátrací a záchranné transpondéry (SART) při řádném zohlednění příslušného doporučení ITU-R (viz též Článek 31 Řádu). 5.474A Využívání pásem 9 200-9 300 MHz a 9 900-10 400 MHz službou družicového průzkumu Země (aktivní) je omezeno na systémy, které potřebují nezbytnou šířku pásma větší než 600 MHz, což nemůže být plně uspokojeno v pásmu 9 300-9 900 MHz. Takové využití je podmíněno dohodou uzavřenou podle ustanovení č. 9.21 Řádu s Alžírském, Saudskou Arábií, Bahrajnem, Egyptem, Indonésií, Iránem, Libanonem a Tuniskem. U správy, která nereagovala podle ustanovení č. 9.52 Řádu, se má za to, že nemá odsouhlasený koordinační požadavek. V tom případě notifikující správa družicového systému provozovaného ve službě družicového průzkumu Země (aktivní) může žádat o asistenci Radiokomunikační úřad ITU podle části IID čl. 9 Řádu. 5.474B Stanice provozované ve službě družicového průzkumu Země (aktivní) musí splňovat Doporučení ITU-R RS.2066-0. 5.474C Stanice provozované ve službě družicového průzkumu Země (aktivní) musí splňovat Doporučení ITU-R RS.2065-0. 5.474D Stanice ve službě družicového průzkumu Země (aktivní) nesmí působit škodlivé rušení stanicím služeb námořní radionavigační a radiolokační v pásmu 9 200-9 300 MHz, služeb radionavigační a radiolokační v pásmu 9 900-10 000 MHz a radiolokační služby v pásmu 10,0-10,4 GHz, nebo nárokovat před nimi ochranu. 5.475 Využívání pásma 9 300-9 500 MHz leteckou radionavigační službou je omezeno na letadlové meteorologické radary a pozemní radary. Navíc jsou v pásmu 9 300-9 320 MHz povoleny pozemní radiolokační majáky letecké radionavigační služby s podmínkou, že nebude působeno škodlivé rušení námořní radionavigační službě. 5.475A Využívání pásma 9 300-9 500 MHz službou družicového průzkumu Země (aktivní) a službou kosmického výzkumu (aktivní) je omezeno na systémy vyžadující potřebnou šíři pásma větší než 300 MHz, které nemohou být v plné míře umístěny v mezích pásma 9 500-9 800 MHz. 5.475B V pásmu 9 300-9 500 MHz nesmí stanice provozované v radiolokační službě působit škodlivé rušení radarům provozovaným v radionavigační službě v souladu s Řádem, ani požadovat ochranu před nimi. Radary na zemi užívané pro meteorologické účely zde mají přednost před ostatním radiolokačním využíváním. 5.476A V pásmu 9 300-9 800 MHz nesmí stanice v družicové službě průzkumu Země (aktivní) a ve službě kosmického výzkumu (aktivní) působit škodlivé rušení stanicím radionavigační a radiolokační služby ani požadovat před nimi ochranu. 5.478A Využívání pásma 9 800-9 900 MHz službou družicového průzkumu Země (aktivní) a službou kosmického výzkumu (aktivní) je omezeno na systémy vyžadující potřebnou šíři pásma větší než 500 MHz, které nemohou být v plné míře umístěny v mezích pásma 9 300-9 800 MHz. 5.478B V pásmu 9 800-9 900 MHz nesmí stanice v družicové službě průzkumu Země (aktivní) a ve službě kosmického výzkumu (aktivní) působit škodlivé rušení stanicím pevné služby ani požadovat ochranu před stanicemi v pevné službě, jíž je toto pásmo přiděleno podružně. 5.479 Pásmo 9 975-10 025 MHz je přiděleno navíc podružně družicové meteorologické službě k využívání meteorologickými radary. 5.481 Doplňkové přidělení: v Alžírsku, Německu, Angole, Brazílii, Číně, na Pobřeží slonoviny, v Egyptě, Salvadoru, Ekvádoru, Španělsku, Guatemale, Maďarsku, Japonsku, Keni, Maroku, Nigerii, Omanu, Uzbekistánu, Pákistánu, Paraguay, Peru, Korejské lidově demokratické republice, Rumunsku, Tunisku a Uruguay, je pásmo 10,45-10,5 GHz navíc přednostně přiděleno pevné a pohyblivé službě. V Kostarice je pásmo 10,45-10,5 GHz navíc přednostně přiděleno pevné službě. 5.482 V pásmu 10,6-10,68 GHz nesmí u stanic v pevné a v pohyblivé službě kromě letecké pohyblivé výkon dodávaný do antény překročit -3 dBW. Tato mez může být překročena s podmínkou dohody uzavřené podle postupu stanoveného v ustanovení č. 9.21 Řádu, avšak v Alžírsku, Saudské Arábii, Arménii, Ázerbájdžánu, Bahrajnu, Bangladéši, Bělorusku, Egyptě, Spojených arabských emirátech, Gruzii, Indii, Indonésii, Íránu, Iráku, Jordánsku, Libyi, Kazachstánu, Kuvajtu, Libanonu, Maroku, Mauretánii, Moldavsku, Nigérii, Omanu, Uzbekistánu, Pákistánu, na Filipínách, v Kataru, Sýrii, Kyrgyzstánu, Singapuru, Tádžikistánu, Tunisku, Turkmenistánu a ve Vietnamu tato omezení pro pevnou a pohyblivou službu kromě letecké pohyblivé neplatí. 5.482A Pro sdílení pásma 10,6-10,68 GHz mezi družicovou službou průzkumu Země (pasivní) a pevnou a pohyblivou službou kromě letecké pohyblivé platí Rezoluce 751. 5.484 Využívání pásma 10,7-11,7 GHz družicovou pevnou službou (vzestupný směr) v Regionu 1 je omezeno na modulační spoje pro družicovou rozhlasovou službu. 5.484A Využívání pásem 10,95-11,2 GHz (sestupný směr), 11,45-11,7 GHz (sestupný směr), 11,7-12,2 GHz (sestupný směr) v Regionu 2, 12,2-12,75 GHz (sestupný směr) v Regionu 3, 12,5-12,75 GHz (sestupný směr) v Regionu 1, 13,75-14,5 GHz (vzestupný směr), 17,8-18,6 GHz (sestupný směr), 19,7-20,2 GHz (sestupný směr), 27,5-28,6 GHz (vzestupný směr), 29,5-30 GHz (vzestupný směr) soustavou využívající negeostacionární dráhu v družicové pevné službě podléhá při koordinaci s ostatními negeostacionárními družicovými soustavami v družicové pevné službě použití ustanovení č. 9.12 Řádu. Negeostacionární družicové soustavy v družicové pevné službě nesmí žádat ochranu před geostacionárními sítěmi v družicové pevné službě provozovanými v souladu s Řádem bez ohledu na data, k nimž Radiokomunikační úřad ITU obdržel úplné koordinační a notifikační informace jak za negeostacionární soustavy v pevné službě, tak i za geostacionární soustavy. Ustanovení č. 5.43A Řádu zde neplatí. Negeostacionární soustavy v pevné družicové službě ve shora zmíněných pásmech musí být provozovány tak, že veškeré nepřijatelné rušení, které se objeví při jejich provozu, bude bez prodlení odstraněno. 5.484B Platí Rezoluce 155. 5.487 V pásmu 11,7-12,5 GHz nesmí v Regionech 1 a 3 pevná, družicová pevná, pohyblivá kromě letecké pohyblivé ani rozhlasová služba v souladu se svými příslušnými přiděleními působit škodlivé rušení stanicím družicové rozhlasové služby, provozovaným v souladu s Plánem pro Regiony 1 a 3 v Dodatku 30 Řádu, ani požadovat ochranu před nimi. 5.487A Doplňkové přidělení: pásma 11,7-12,5 GHz v Regionu 1, 12,2-12,7 GHz v Regionu 2 a 11,7-12,2 GHz v Regionu 3 jsou přidělena navíc přednostně družicové pevné službě (sestupný směr) s omezením na soustavy s negeostacionárními družicemi podléhající při koordinaci s ostatními negeostacionárními družicovými soustavami v družicové pevné službě použití ustanovení č. 9.12 Řádu. Negeostacionární družicové soustavy v družicové pevné službě nesmí žádat ochranu před geostacionárními sítěmi v družicové rozhlasové službě provozovanými v souladu s Řádem bez ohledu na data, k nimž Radiokomunikační úřad ITU obdržel úplné koordinační údaje nebo notifikační informace jak za negeostacionární soustavy v pevné službě, tak i za geostacionární soustavy. Ustanovení 5.43A Řádu zde neplatí. Negeostacionární soustavy v družicové pevné službě ve shora zmíněných pásmech musí být provozovány tak, že veškeré nepřijatelné rušení, které se objeví při jejich provozu, bude bez prodlení odstraněno. 5.492 Příděly pro stanice v družicové rozhlasové službě podle příslušného regionálního Plánu nebo obsažené v Seznamu („List“) pro Regiony 1 a 3 v Dodatku 30 Řádu se mohou navíc využívat pro přenosy v družicové pevné službě (sestupný směr) za předpokladu, že takové přenosy nezpůsobí větší rušení ani si nevyžádají větší ochranu před rušením než vysílání družicové rozhlasové služby provozovaná v souladu s tímto Plánem nebo případně se Seznamem („List“). 5.497 Využívání pásma 13,25-13,4 GHz leteckou radionavigační službou je omezeno na navigační pomůcky, jež využívají Dopplerova jevu. 5.498A Služba družicového průzkumu Země (aktivní) a kosmického výzkumu (aktivní) v pásmu 13,25-13,4 GHz nesmí působit škodlivé rušení letecké radionavigační službě ani omezovat její využívání a vývoj. 5.499A Využívání pásma 13,4-13,65 GHz družicovou pevnou službou (sestupný směr) je omezeno na družicové geostacionární soustavy a podmíněno dohodou získanou podle ustanovení 9.21 Řádu ve vztahu k družicovým soustavám provozovaným ve službě kosmického výzkumu (kosmos-kosmos) za účelem předávání dat z kosmických stanic na družicové geostacionární oběžné dráze do sdružených kosmických stanic na družicových negeostacionárních oběžných drahách, jejichž předběžné notifikační informace Radiokomunikační úřad ITU obdržel do 27. listopadu 2015. 5.499B Správy nesmí bránit zřizování a provozu vysílacích pozemských stanic družicové služby kmitočtových normálů a časových signálů (vzestupný směr) podružně přidělené v pásmu 13,4-13,65 GHz z důvodu přednostního přidělení družicové pevné službě (sestupný směr). 5.499C Přednostní přidělení pásma 13,4-13,65 GHz službě kosmického výzkumu je omezeno na: - družicové soustavy provozované ve službě kosmického výzkumu (kosmos-kosmos) za účelem předávání dat od kosmických stanic na družicové geostacionární oběžné dráze do sdružených kosmických stanic na družicových negeostacionárních oběžných drahách, jejichž předběžné notifikační informace obdržel Radiokomunikační úřad ITU k 27. listopadu 2015. - aktivní senzory na palubě kosmických objektů, - družicové soustavy provozované ve službě kosmického výzkumu (sestupný směr) za účelem předávání dat od kosmických stanic na družicové geostacionární oběžné dráze do sdružených pozemských stanic. Ostatní využívání pásma službou kosmického výzkumu jsou v kategorii podružné služby. 5.499D V pásmu 13,4-13,65 GHz družicové soustavy ve službě kosmického výzkumu (sestupný směr) a/nebo ve službě kosmického výzkumu (kosmos-kosmos) nesmí působit škodlivé rušení stanicím ve službách pevné, pohyblivé, radiolokační a družicového průzkumu Země (aktivní), nebo nárokovat ochranu před nimi. 5.499E V pásmu 13,4-13,65 GHz nesmí družicové geostacionární sítě v družicové pevné službě (sestupný směr) požadovat ochranu před kosmickými stanicemi ve službě družicového průzkumu Země (aktivní) provozovanými v souladu s Řádem, přičemž ustanovení č. 5.43 Řádu se neuplatní. Ustanovení č. 22.2 Řádu se v tomto pásmu netýká služby družicového průzkumu Země (aktivní) ve vztahu k družicové pevné..službě (sestupný směr). 5.501A Přednostní přidělení pásma 13,65-13,75 GHz službě kosmického výzkumu je omezeno na aktivní čidla na palubách družic. Ostatní využívání tohoto pásma službou kosmického výzkumu má podružný status. 5.501B V pásmu 13,4-13,75 GHz nesmí služba družicového průzkumu Země (aktivní) ani kosmického výzkumu (aktivní) působit škodlivé rušení radiolokační službě ani omezovat její využívání a vývoj. 5.502 V pásmu 13,75-14 GHz musí mít pozemská stanice geostacionární sítě v družicové pevné službě anténu o průměru nejméně 1,2 m a pozemská stanice v systému s negeostacionárními družicemi v družicové pevné službě anténu o průměru nejméně 4,5 m. Dále u stanic v radiolokační nebo radionavigační službě nesmí střední e.i.r.p. vyzařovaný během 1 s překračovat 59 dBW pro elevační úhly 2° a větší a 65 dBW pro elevační úhly menší než 2°. Dříve, než správa v tomto pásmu uvede do provozu pozemskou stanici v geostacionární síti družicové pevné služby s anténou o průměru menším než 4,5 m, zajistí, aby hustota výkonového toku působená touto pozemskou stanicí nepřekračovala: a) -115 dB(W/(m2 . 10 MHz)) během více než 1 % času ve výšce 36 m nad hladinou moře při odlivu, jak úředně uzná pobřežní stát; b) -115 dB(W/(m2 . 10 MHz)) během více než 1 % času ve výšce 3 m nad zemí na hranici území správy budující nebo plánující budovat v tomto pásmu pozemní pohyblivé radary, pokud nebyl předem obdržen souhlas. Pozemské stanice v družicové pevné službě s průměrem antény větším než nebo rovným 4,5 m musí mít e.i.r.p. při jakémkoli vysílání nejméně 68 dBW a nesmí překročit 85 dBW. 5.503 V pásmu 13,75-14 GHz budou provozovány ty geostacionární kosmické stanice ve službě kosmického výzkumu, o jejichž předběžném ohlášení byl Radiokomunikační úřad ITU informován před 31. lednem 1992, na základě rovnoprávného sdílení se stanicemi v družicové pevné službě. Po uvedeném datu budou nové geostacionární kosmické stanice ve službě kosmického výzkumu provozovány jako podružné. Do doby, než ty geostacionární kosmické stanice služby kosmického výzkumu, o nichž Radiokomunikační úřad ITU obdržel informaci pro předběžné ohlášení před 31. lednem 1992, ukončí v tomto pásmu provoz: - nesmí v pásmu 13,77-13,78 GHz spektrální hustota e.i.r.p vysílání kterékoli pozemské stanice v družicové pevné službě ve spojení s kosmickou stanicí na geostacionární dráze překročit: i) 4,7D + 28 dB(W/40 kHz), kde D (m) je průměr antény pozemské stanice v družicové pevné službě; vztah platí pro průměry mezi 1,2 m a 4,5 m; ii) 49,2 + 20 log(D/4,5) dB(W/40 kHz), kde D (m) je průměr antény pozemské stanice v družicové pevné službě; vztah platí pro průměry rovné nebo větší než 4,5 m a menší než 31,9 m; iii) 66,2 dB(W/40 kHz) pro kteroukoli pozemskou stanici v družicové pevné službě; platí pro průměr antény rovný nebo větší než 31,9 m; iv) 56,2 dB(W/4 kHz) pro úzkopásmová vysílání pozemských stanic v družicové pevné službě (potřebné pásmo užší než 40 kHz); platí pro pozemskou stanici mající anténu o průměru 4,5 m a větším; - nesmí v pásmu 13,772-13,778 GHz spektrální hustota e.i.r.p. vysílání kterékoli pozemské stanice v družicové pevné službě ve spojení s kosmickou stanicí na negeostacionární dráze překročit 51 dBW v pásmu širokém 6 MHz. Za účelem kompenzace útlumu deštěm lze používat samočinné řízení výkonu zvyšující v těchto kmitočtových rozsazích hustotu e.i.r.p. do té míry, že hustota výkonového toku na kosmické stanici družicové pevné služby nepřekročí hodnotu plynoucí z provozu pozemské stanice, jejíž e.i.r.p. splňuje shora uvedené meze v podmínkách šíření bez deště. 5.504 Při využívání pásma 14-14,3 GHz radionavigační službou musí být zajištěna postačující ochrana kosmickým stanicím družicové pevné služby. 5.504A V pásmu 14-14,5 GHz mohou letadlové pozemské stanice v družicové letecké pohyblivé službě (podružné) být navíc ve spojení s kosmickými stanicemi v družicové pevné službě. Platí zde ustanovení č. 5.29, 5.30 a 5.31 Řádu. 5.506A V pásmu 14-14,5 GHz musí být lodní pozemské stanice mající e.i.r.p. větší než +21 dBW provozovány za stejných podmínek jako pozemské stanice umístěné na palubách plavidel v souladu s Rezolucí 902. Tato poznámka neplatí pro lodní pozemské stanice, u nichž Radiokomunikační úřad ITU obdržel úplné údaje podle Dodatku 4 Řádu před 5. červencem 2003. 5.509G Pásmo 14,5-14,8 GHz je navíc přednostně přiděleno službě kosmického výzkumu. Takové využívání je však omezeno na družicové soustavy provozované ve službě kosmického výzkumu (vzestupný směr) pro přenášení dat do kosmických stanic na družicových geostacionárních oběžných drahách ze sdružených pozemských stanic. Stanice ve službě kosmického výzkumu nesmí působit škodlivé rušení stanicím v pevné a pohyblivé službě a v družicové pevné službě omezené na modulační spoje pro družicovou rozhlasovou službu a sdružené kosmické provozní funkce využívající ochranné úseky podle Dodatku 30A Řádu a modulační spoje pro družicovou rozhlasovou službu v Regionu 2, nebo před nimi nárokovat ochranu. Ostatní využívání tohoto pásma službou kosmického výzkumu jsou v podružné kategorii. 5.511A Využívání pásma 15,43-15,63 GHz družicovou pevnou službou na vzestupném směru je omezeno na modulační spoje negeostacionárních soustav v družicové pohyblivé službě a podléhá koordinaci podle ustanovení č. 9.11A Řádu. 5.511C Stanice provozované v letecké radionavigační službě musí omezit efektivní e.i.r.p. v souladu s Doporučením ITU-R S. 1340-0. Minimální koordinační vzdálenost požadovaná pro ochranu leteckých radionavigačních stanic (platí ustanovení č. 4.10 Řádu) před škodlivým rušením působeným pozemskými stanicemi modulačních spojů a maximální e.i.r.p. vyzařovaný v rovině místního obzoru pozemskou stanicí modulačního spoje musí být v souladu s Doporučením ITU-R S. 1340-0. 5.511E Stanice provozované v radiolokační službě v pásmu 15,4-15,7 GHz nesmí působit škodlivé rušení stanicím provozovaným v letecké radionavigační službě, ani před nimi požadovat ochranu. 5.511F Z důvodu ochrany radioastronomické služby v pásmu 15,35-15,4 GHz nesmí hustota výkonového toku radiolokačních stanic provozovaných v pásmu 15,4-15,7 GHz přesáhnout úroveň -156 dB(W/m2) v sirce pásma 50 MHz v pásmu 15,35-15,4 GHz po více než 2 % času na kterékoliv observatoři radioastronomické služby. 5.513A Aktivní čidla na palubách družic provozovaná v pásmu 17,2-17,3 GHz nesmí působit škodlivé rušení radiolokaci ani jiným službám s přednostním přidělením ani omezovat jejich vývoj. 5.516 Využívání pásma 17,3-18,1 GHz (vzestupný směr) soustavami s geostacionárními družicemi v družicové pevné službě je omezeno na modulační spoje pro družicovou rozhlasovou službu. Využívání pásma 17,3-17,8 GHz v Regionu 2 soustavami v družicové pevné službě (vzestupný směr) je omezeno na geostacionární družice. Co se týká využívání pásma 17,3-17,8 GHz v Regionu 2 modulačními spoji pro družicovou rozhlasovou službu v pásmu 12,2-12,7 GHz, viz Článek 11 Řádu. Využívání pásem 17,3-18,1 GHz (vzestupný směr) v Regionech 1 a 3 a 17,8-18,1 GHz (vzestupný směr) v Regionu 2 soustavami v družicové pevné službě využívajícími negeostacionární dráhy podléhá při koordinaci s ostatními negeostacionárními soustavami v družicové pevné službě použití ustanovení č. 9.12 Řádu. Negeostacionární družicové soustavy v družicové pevné službě nesmí žádat ochranu před geostacionárními sítěmi v družicové pevné službě pracujícími v souladu s Řádem bez ohledu na data, k nimž Radiokomunikační úřad ITU obdržel úplné koordinační a notifikační informace jak za negeostacionární soustavy v pevné službě, tak i za geostacionární soustavy. Ustanovení č. 5.43A Řádu zde neplatí. Negeostacionární soustavy v pevné družicové službě ve shora zmíněných pásmech musí být provozovány tak, že veškeré nepřijatelné rušení, které se objeví při jejich provozu, bude bez prodlení odstraněno. 5.516A V pásmu 17,3-17,7 GHz v Regionu 1 nesmí pozemské stanice družicové pevné služby (sestupný směr) požadovat ochranu před pozemskými stanicemi modulačních spojů v družicové rozhlasové službě pracujícími podle Dodatku 30A Řádu, ani klást jakákoli omezení nebo výhrady ve vztahu k umístění pozemských stanic modulačních spojů v družicové rozhlasové službě kdekoli uvnitř oblasti služby modulačního spoje. 5.516B Níže uvedená pásma jsou určena pro využívání aplikacemi s velkou hustotou přenosů (HDFSS) v družicové pevné službě: 17,3-17,7 GHz \| (sestupný směr) v Regionu 1, ---\|--- 18,3-19,3 GHz \| (sestupný směr) v Regionu 2, 19,7-20,2 GHz \| (sestupný směr) ve všech Regionech, 39,5-40 GHz \| (sestupný směr) v Regionu 1, 40 40,5 GHz \| (sestupný směr) ve všech Regionech, 40,5-42 GHz \| (sestupný směr) v Regionu 2, 47,5-47,9 GHz \| (sestupný směr) v Regionu 1, 48,2-48,54 GHz \| (sestupný směr) v Regionu 1, 49,44-50,2 GHz \| (sestupný směr) v Regionu 1, a 27,5-27,82 GHz \| (vzestupný směr) v Regionu 1, ---\|--- 28,35-28,45 GHz \| (vzestupný směr) v Regionu 2, 28,45-28,94 GHz \| (vzestupný směr) ve všech Regionech, 28,94-29,1 GHz \| (vzestupný směr) v Regionech 2 a 3, 29,25-29,46 GHz \| (vzestupný směr) v Regionu 2, 29,46-30 GHz \| (vzestupný směr) ve všech Regionech 48,2-50,2 GHz \| (vzestupný směr) v Regionu 2. Toto určení nevylučuje využití těchto pásem jinými aplikacemi družicové pevné služby nebo jinými službami, s nimiž sdílejí přednostní přidělení, a v Řádu nezakládá žádné přednosti mezi uživateliuživateli těchto pásem. Správy nechť to vezmou na vědomí při úvahách o správních opatřeních ve vztahu k těmto pásmům. Viz Rezoluci 143. 5.517A Na provoz pozemských stanic v pohybu komunikujících s GSO kosmickými stanicemi družicové pevné služby v pásmech 17,7-19,7 GHz (sestupný směr) a 27,5-29,5 GHz (vzestupný směr) musí být uplatňována ustanovení Rezoluce 169. 5.519 Doplňkové přidělení: Pásma 18,1-18,3 GHz v Regionu 2 a 18,1-18,4 GHz v Regionech 1 a 3 jsou přidělena navíc přednostně družicové meteorologické službě (sestupný směr). Jejich využívání je omezeno na geostacionární družice. 5.520 Využívání pásma 18,1-18,4 GHz družicovou pevnou službou (vzestupný směr) je omezeno na modulační spoje geostacionárních soustav v družicové rozhlasové službě. 5.522A Vysílání v pevné službě a v družicové pevné službě v pásmu 18,6-18,8 GHz jsou omezena na hodnoty stanovené v ustanovení č. 21.5A Řádu, případně v ustanovení č. 21.16.2 Řádu. 5.522B Využívání pásma 18,6-18,8 GHz družicovou pevnou službou je omezeno na geostacionární soustavy a na soustavy s apogeem oběžné dráhy větším než 20 000 km. 5.523A Využívání pásem 18,8-19,3 GHz (sestupný směr) a 28,6-29,1 GHz (vzestupný směr) soustavami s geostacionárními i negeostacionárními družicemi v družicové pevné službě podléhá ustanovení č. 9.11A Řádu a neplatí zde ustanovení č. 22.2 Řádu. Správy, u jejichž geostacionárních soustav koordinace začala před 18. listopadem 1995, nechť spolupracují v co největší míře podle ustanovení č. 9.11A Řádu na jejich koordinaci s negeostacionárními soustavami, o nichž byly Radiokomunikačnímu úřadu ITU doručeny ohlašovací informace před tímto datem, s cílem dosáhnout výsledků přijatelných pro všechny zúčastněné strany. Negeostacionární soustavy nesmí působit nepřijatelné rušení geostacionárním soustavám v družicové pevné službě, u nichž lze považovat úplnou ohlašovací informaci podle Dodatku 4 Řádu za doručenou Radiokomunikačnímu úřadu ITU před 18. listopadem 1995. 5.523B Využívání pásma 19,3-19,6 GHz družicovou pevnou službou (vzestupný směr) je omezeno na modulační spoje pro negeostacionární soustavy v družicové pohyblivé službě. Toto využívání podléhá ustanovení č. 9.11A Řádu, ale ustanovení č. 22.2 Řádu zde neplatí. 5.523C V pásmech 19,3-19,6 GHz a 29,1-29,4 GHz nadále platí ustanovení č. 22.2 Řádu pro modulační spoje negeostacionárních sítí v družicové pohyblivé službě a ty sítě v družicové pevné službě, u nichž lze úplné koordinační nebo ohlašovací informace podle Dodatku 4 Řádu považovat za doručené Radiokomunikačnímu úřadu ITU před 18. listopadem 1995. 5.523D Využívání pásma 19,3-19,7 GHz (sestupný směr) geostacionárními soustavami v družicové pevné službě a modulačními spoji negeostacionárních soustav v družicové pohyblivé službě podléhá ustanovení č. 9.11A Řádu, ne však ustanovení č. 22.2 Řádu. Využívání tohoto pásma ostatními negeostacionárními soustavami v družicové pevné službě a také v případech uvedených v poznámkách č. 5.523C a 5.523E nepodléhá ustanovení č. 9.11A Řádu, ale nadále podléhá postupům podle Článku 9 (kromě ustanovení č. 9.11A Řádu) a Článku 11 Řádu a ustanovení č. 22.2 Řádu. 5.523E V pásmech 19,6-19,7 GHz a 29,4-29,5 GHz nadále platí ustanovení č. 22.2 Řádu pro modulační spoje negeostacionárních sítí v družicové pohyblivé službě a ty sítě v družicové pevné službě, u nichž lze úplné koordinační nebo ohlašovací informace podle Dodatku 4 Řádu považovat za doručené Radiokomunikačnímu úřadu ITU před 21. listopadem 1997. 5.524 Doplňkové přidělení: V Afganistánu, Alžírsku, Saudské Arábii, Bahrajnu, Bruneji Darussalam, Kamerunu, Číně, Republice Kongo, Kostarice, Egyptě, Spojených Arabských Emirátech, Gabonu, Guatemale, Guinei, Indii, Íránu, Iráku, Izraeli, Japonsku, Jordánsku, Kuvajtu, Libanonu, Malajsii, Mali, Maroku, Mauritánii, Nepálu, Nigerii, Omanu, Pákistánu, na Filipínách, v Kataru, Sýrii, Dem. Rep. Kongo. Korejské lid. dem, republice, Singapuru, Somálsku, Súdánu, Jižním Súdánu, Čadu, Togu a Tunisu je pásmo 19,7-21,2 GHz přiděleno navíc přednostně pevné a pohyblivé službě. Toto doplňkové využití nesmí ukládat žádná omezení na hustotu výkonového toku kosmických stanic družicové pevné služby v pásmu 19,7-21,2 GHz a kosmických stanic družicové pohyblivé služby v pásmu 19,7-20,2 GHz pokud přidělení družicové pohyblivé službě je přednostní kategorie. 5.525 Aby se usnadnila meziregionální koordinace mezi soustavami v družicové pohyblivé a družicové pevné službě, budou ty nosné v družicové pohyblivé službě, které jsou nejcitlivější k rušení, v dosažitelné míře situovány ve vyšších částech pásem 19,7-20,2 GHz a 29,5-30 GHz. 5.526 V Regionu 2 v pásmech 19,7-20,2 GHz a 29,5-30 GHz a v Regionech 1 a 3 v pásmech 20,1-20,2 GHz a 29,9-30 GHz mohou soustavy, které jsou jak v družicové pevné službě, tak v družicové pohyblivé službě, zahrnovat spoje mezi pozemskými stanicemi na specifikovaných nebo nespecifikovaných bodech nebo za pohybu prostřednictvím jedné nebo více družic pro koncové nebo mnohobodové komunikace. 5.527 V pásmech 19,7-20,2 GHz a 29,5-30 GHz neplatí pro družicovou pohyblivou službu ustanovení č. 4.10 Řádu. 5.527A Pro provoz pozemských stanic v pohybu komunikujících s družicovou pohyblivou službou platí Rezoluce 156. 5.528 Toto přidělení družicové pohyblivé službě je určeno pro využívání soustavami s anténami majícími úzké svazky a s další vyspělou technologií na kosmických stanicích. Správy provozující soustavy v družicové pohyblivé službě v pásmu 19,7-20,1 GHz v Regionu 2 a v pásmu 20,1-20,2 GHz provedou veškerá uskutečnitelná opatření, aby se zajistila trvalá dostupnost těchto pásem pro správy, které provozují pevné a pohyblivé soustavy v souladu s poznámkou č. 5.524 Řádu. 5.530A Pokud není mezi zainteresovanými správami dohodnuto jinak, žádná stanice správy nesmí v pevné ani pohyblivé službě produkovat hustotu výkonového toku přesahující -120,4 dB(W/(m2MHz)) ve výšce 3 m nad zemí v jakémkoliv bodě území kterékoliv jiné správy Regionu 1 a 3 po více než 20 % času. Pro kalkulace by správy měly používat nejnovější verze Doporučení ITU-R P.452 (viz také nejnovější verze Doporučení ITU-R B0.1898). 5.530B Pro usnadnění rozvoje družicové rozhlasové služby v pásmu 21,4-22 GHz se správy v Regionech 1 a 3 nabádají, aby nenasazovaly stanice v pohyblivé službě a omezovaly nasazování stanic spojů bod-bod v pevné službě. 5.532 Využívání pásma 22,21-22,5 GHz službou družicového průzkumu Země (pasivní) a službou kosmického výzkumu (pasivní) nesmí zatěžovat omezeními pevnou ani pohyblivou službu kromě letecké pohyblivé. 5.532A Pro umístění pozemských stanic ve službě kosmického výzkumu se musí dodržovat separační vzdálenost nejméně 54 km od hranic jednotlivých sousedních států z důvodu ochrany existujícího a budoucího nasazení pevných a pohyblivých služeb, pokud kratší vzdálenost není jinak dohodnuta mezi příslušnými správami. Ustanovení č. 9.17 Řádu a č. 9.18 Řádu zde neplatí. 5.532AB Pásmo 24,25-27,5 GHz je určeno pro využití správami, které mají v úmyslu implementovat zemskou složku Mezinárodních mobilních telekomunikací (IMT). Toto určení předem nevylučuje využívání tohoto pásma jakoukoliv aplikací služeb, jimž je pásmo přiděleno a nezakládá prioritu v Řádu. Platí Rezoluce 242. 5.532B Využívání pásma 24,65-25,25 GHz v Regionu 1 a pásma 24,65-24,75 GHz v Regionu 3 družicovou pevnou službou (vzestupný směr) je omezeno na pozemské stanice používající průměr antény minimálně 4,5 m. 5.535A Využívání pásma 29,1-29,5 GHz družicovou pevnou službou (vzestupný směr) je omezeno na geostacionární soustavy a na modulační spoje negeostacionárních soustav v družicové pohyblivé službě. Toto využívání podléhá ustanovení č. 9.11A Řádu, nepodléhá však ustanovení č. 22.2 Řádu s výjimkou uvedenou v poznámkách č. 5.523C a 5.523E, kde toto využívání nepodléhá ustanovení č. 9.11A Řádu a nadále podléhá postupům podle Článku 9 (s výjimkou ustanovení č. 9.11A Řádu) a Článku 11 Řádu, a ustanovení č. 22.2 Řádu. 5.536 Využívání pásma 25,25-27,5 GHz mezidružicovou službou je omezeno na aplikace v kosmickém výzkumu a v družicovém průzkumu Země a dále na přenosy údajů majících původ v průmyslových a lékařských činnostech v kosmickém prostoru. 5.536A Správy provozující pozemské stanice ve službě družicového průzkumu Země nebo kosmického výzkumu nemohou pro ně vyžadovat ochranu před stanicemi v pevné a pohyblivé službě, .provozovanými jinými správami. Dále nechť jsou pozemské stanice ve službě družicového průzkumu Země nebo kosmického výzkumu provozovány podle nejnovější verze Doporučení ITU-R SA.1862. Platí Rezoluce 242. 5.536B V Alžírsku, Saudské Arábii, Rakousku, Bahrajnu, Belgii, Brazílii, Číně, Korejské republice, Dánsku, Egyptě, Spojených arabských emirátech, Estonsku, Finsku, Maďarsku, Indii, Íránu, Iráku, Irsku, Izraeli, Itálii, Jordánsku, Keni, Kuvajtu, Libanonu, Libyi, Litvě, Moldavsku, Norsku, Omanu, Ugandě, Pákistánu, na Filipínách, v Polsku, Portugalsku, Kataru, Sýrii, Korejské lidově demokratické republice, na Slovensku, v České republice, Rumunsku, ve Spojeném království, v Singapuru, Slovinsku, Súdánu, Švédsku, Tanzanii, Turecku, Vietnamu a v Zimbabwe nesmí v pásmu 25,5-27,0 GHz pozemské stanice provozované ve službě družicového průzkumu Země požadovat ochranu před stanicemi pevné a pohyblivé služby ani omezovat jejich používání a rozvoj. Platí Rezoluce 242. 5.538 Doplňkové přidělení: Pásma 27,500-27,501 GHz a 29,999-30,000 GHz jsou přidělena navíc přednostně družicové pevné službě (sestupný směr) pro majákové přenosy určené k regulaciregulaci výkonu na vzestupné cestě. Tato vysílání na sestupné cestě nesmí překročit ekvivalentní izotropicky vyzářený výkon (e.i.r.p.) +10 dBW ve směrech k sousedním družicím na geostacionární dráze. 5.539 Pásmo 27,5-30 GHz se může využívat družicovou pevnou službou (vzestupný směr) pro zajištění modulačních spojů pro družicovou rozhlasovou službu. 5.540 Doplňkové přidělení: pásmo 27,501-29,999 GHz je přiděleno navíc podružně družicové pevné službě (sestupný směr) pro majákové přenosy určené k regulaciregulaci výkonu na vzestupné cestě. 5.541 V pásmu 28,5-30 GHz je služba družicového průzkumu Země omezena na přenos dat mezi stanicemi, nikoli pro prvotní sběr informací pomocí aktivních nebo pasivních senzorů. 5.541A Modulační spoje negeostacionárních soustav v družicové pohyblivé službě a geostacionární soustavy v pevné družicové službě pracující v pásmu 29,1-29,5 GHz (vzestupný směr) musí používat adaptivní řízení výkonu nebo jiné metody vyrovnávání úniku a to takové, aby vysílání pozemských stanic probíhala s výkonovou úrovní požadovanou pro dodržení jakosti spoje a aby současně byla u obou sítí snížena úroveň vzájemného rušení. Tyto metody platí pro sítě, u nichž se považuje za fakt, že jim příslušející koordinační informace podle Dodatku 4 Řádu obdržel Radiokomunikační úřad ITU po 17. květnu 1996, do doby, než tento stav změní budoucí radiokomunikační konference. Správy, které zašlou koordinační informace podle Dodatku 4 Řádu před tímto datem, se vybízejí, aby tuto techniku využívaly v uskutečnitelné míře. 5.543 Pásmo 29,95-30 GHz může být podružně využíváno mezidružicovými spoji ve službě družicového průzkumu Země pro účely telemetrie, dálkového sledování a ovládání. 5.543B Přidělení pevné službě v pásmu 31-31,3 GHz je určeno pro globální využívání stanicemi na platformách ve velké výšce (HAPS). Toto určení předem nevylučuje využívání tohoto pásma jinými aplikacemi pevné služby nebo jinými službami, jimž je toto pásmo přiděleno na koprimární bázi, ani nezakládá prioritu v Řádu. Takové využívání přidělení pevné službě stanicemi HAPS musí být v souladu s ustanoveními Rezoluce 167. 5.544 V pásmu 31-31,3 GHz platí pro službu kosmického výzkumu omezení hustoty výkonového toku specifikované v Článku 21, tabulce 21-4 Řádu. 5.546 Odlišná kategorie služby: v Saudské Arábii, Arménii, Ázerbájdžánu, Bahrajnu, Bělorusku, Egyptě, Spojených arabských emirátech, Španělsku, Estonsku, Rusku, Gruzii, Maďarsku, Íránu. Izraeli, Jordánsku, Libanonu, Moldavsku, Mongolsku, Omanu, Uzbekistánu, Polsku, Sýrii, Kyrgyzstánu, Rumunsku, Spojeném království, Jižní Africe, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Turecku je pásmo 31,5-31,8 GHz přiděleno přednostně službě pevné a pohyblivé, kromě letecké pohyblivé (viz ustanovení č. 5.33). 5.547 Pásma 31,8-33,4 GHz, 37-40 GHz, 40,5-43,5 GHz, 51,4-52,6 GHz, 55,78-59 GHz a 64-66 GHz jsou k dispozici pro využití v pevné službě aplikacemi s velkou hustotou přenosů (viz Rezoluci 75). Správy nechť toto vezmou v úvahu při rozhodování o správních ustanoveních týkajících se těchto pásem. Správy nechť také podle okolností uváží možná omezení aplikací s velkou hustotou přenosů v pevné službě vzhledem k možnému rozvoji aplikací s velkou hustotou přenosů v družicové pevné službě v pásmech 39,5-40 GHz a 40,5-42 GHz (viz poznámku 5.516B Řádu). 5.547A Správy nechť provedou praktická opatření k minimalizaci potenciálního rušení mezi stanicemi v pevné službě a letadlovými stanicemi v radionavigační službě v pásmu 31,8-33,4 GHz berouce v úvahu provozní potřeby letadlových radiolokačních soustav. 5.548 Při navrhování soustav pro mezidružicovou službu v pásmu 32,3-33 GHz, radionavigační službu v pásmu 32-33 GHz a pro službu kosmického výzkumu (daleký kosmos) v pásmu 31,8-32,3 GHz přijmou správy veškerá nezbytná opatření k zamezení vzájemného škodlivého rušení těchto služeb a vezmou přitom v úvahu bezpečnostní aspekty radionavigační služby (viz Doporučení 707). 5.549A V pásmu 35,5-36 GHz nesmí střední hustota výkonového toku působeného při povrchu Země jakýmkoli čidlem na palubě družice ve službě družicového průzkumu Země (aktivní) nebo službě kosmického výzkumu (aktivní) pro všechny úhly lišící se o více než 0,8° od osy svazku překročit -73 dB(W/m2) v tomto pásmu. 5.550A Pro sdílení pásma 36-37 GHz mezi službou družicového průzkumu Země (pasivní) a pevnou a pohyblivou službou platí Rezoluce 752. 5.550B Pásmo 37-43,5 GHz, nebo jeho části, je určeno pro využívání správami, které mají v úmyslu implementovat zemskou složku Mezinárodních mobilních telekomunikací (IMT). Toto určení předem nevylučuje využívání tohoto pásma jakoukoliv aplikací služeb, jimž je pásmo přiděleno, ani nezakládá prioritu v Řádu. Vzhledem k možnému nasazení pozemských stanic FSS v rozsahu 37,5-42,5 GHz a aplikací s vysokou hustotou v družicové pevné službě v pásmech 39,5-40 GHz v Regionu 1, 40-40,5 GHz ve všech Regionech a 40,5-42 GHz v Regionu 2 (viz poznámku č. 5.516B), správy by měly dále brát v úvahu potenciální omezení pro IMT v těchto pásmech, jak přísluší. Platí Rezoluce 243. 5.550C Využívání pásem 37,5-39,5 GHz (sestupný směr), 39,5-42,5 GHz (sestupný směr), 47,2-50,2 GHz (vzestupný směr) a 50,4-51,4 GHz (vzestupný směr) družicovými systémy NGSO v družicové pevné službě podléhá uplatnění ustanovení č. 9.12 pro koordinaci s ostatními NGSO družicovými systémy v družicové pevné službě ale nikoliv s NGSO systémy v ostatních službách. Platí také Rezoluce 770 a nadále platí i ustanovení č. 22.2. 5.550D Přidělení pevné službě v pásmu 38-39,5 GHz je určeno pro globální využívání správami, které mají v úmyslu implementovat stanice na platformách ve velké výšce (HAPS). Na sestupném směru nesmí pozemní stanice spoje HAPS nárokovat ochranu před stanicemi v pevné, pohyblivé a družicové pevné službě; a ustanovení č. 5.43A neplatí. Toto určení předem nevylučuje využívání tohoto pásma jinými aplikacemi pevné služby, nebo jinými službami, jimž je toto pásmo přiděleno na koprimární bázi, ani nezakládá prioritu v Řádu. Navíc, rozvoj družicové pevné, pevné a pohyblivé služby nesmí být stanicemi HAPS nepřiměřeně omezován. Takové využívání přidělení pevné službě stanicemi HAPS musí být v souladu s ustanoveními Rezoluce 168. 5.550E Využívání pásem 39,5-40 GHz a 40-40,5 GHz družicovými systémy NGSO v družicové pohyblivé službě (sestupný směr) a družicovými systémy NGSO v družicové pevné službě (sestupný směr) podléhá uplatnění ustanovení č. 9.12 pro koordinaci s ostatními NGSO družicovými systémy v družicové pevné a družicové pohyblivé službě, ale nikoliv s NGSO družicovými systémy v ostatních službách. Ustanovení č. 22.2 nadále platí pro družicové systémy NGSO. 5.551H V pásmu 42,5-43,5 GHz nesmí ekvivalentní hustota výkonového toku (epfd) působená všemi kosmickými stanicemi kteréhokoli systému s negeostacionárními družicemi v družicové pevné službě (sestupný směr) nebo v družicové rozhlasové službě provozovaného v pásmu 42-42,5 GHz překročit na stanovišti kterékoli radioastronomické stanice během více než 2 % času následující hodnoty: -230 dB(W/m2) v pásmu širokém 1 GHz a -246 dB(W/m2) v kterýchkoli 500 kHz pásma 42,5-43,5 GHz na stanovišti kterékoli radioastronomické stanice registrované jako teleskop s jedinou anténou; a -209 dB(W/m2) v kterýchkoli 500 kHz pásma 42,5-43,5 GHz na stanovišti kterékoli radioastronomické stanice registrované jako interferometrická stanice s velmi dlouhou základnou (VLBI). Tyto hodnoty epfd budou vyhodnoceny s použitím metodiky stanovené v Doporučení ITU-R S. 1586-1 a referenčního vyzařovacího diagramu a maximálního zisku antény v radioastronomické službě stanovené v Doporučení ITU-R RA. 1631-0 a platí ve všech azimutech a pro elevační úhly větší než minimální provozní úhel radioteleskopu Qmin (chybí-li tento údaj v notifikaci, použije se náhradní hodnota 5°). Tyto hodnoty platí pro každou radioastronomickou stanici, která byla - v provozu před 5. červencem 2003 a byla ohlášena Radiokomunikačnímu úřadu ITU před 4. lednem 2004; nebo - ohlášena před datem, k němuž byly pro kosmickou stanici, pro niž tyto meze platí, doručeny úplné údaje podle Dodatku 4 Řádu pro koordinaci nebo pro ohlášení. Ostatní radioastronomické stanice ohlášené po těchto datech se mohou dožadovat souhlasu od správ, které povolily příslušné kosmické stanice. V Regionu 2 platí Rezoluce 743. Meze uvedené v této poznámce mohou být překročeny na stanovišti radioastronomické stanice kterékoli země, jejíž správa s tím bude souhlasit. 5.5511 Hustota výkonového toku v pásmu 42,5-43,5 GHz působená kteroukoli geostacionární kosmickou stanicí provozovanou v družicové pevné službě (sestupný směr) nebo v družicové rozhlasové službě v pásmu 42-42,5 GHz nesmí na stanovišti kterékoli radioastronomické stanice překročit následující hodnoty: - 137 dB(W/m2) v pásmu širokém 1 GHz a -153 dB(W/m2) v kterýchkoli 500 kHz pásma 42,5-43,5 GHz na stanovišti kterékoli radioastronomické stanice registrované jako teleskop s jedinou anténou; a - 116 dB(W/m2) v kterýchkoli 500 kHz pásma 42,5-43,5 GHz na stanovišti kterékoli radioastronomické stanice registrované jako interferometrická stanice s velmi dlouhou základnou (VLBI). Tyto hodnoty platí pro každou radioastronomickou stanici, která byla - v provozu před 5. červencem 2003 a byla ohlášena Radiokomunikačnímu úřadu ITU před 4. lednem 2004; nebo - ohlášena před datem, k němuž byly pro kosmickou stanici, pro niž tyto meze platí, doručeny úplné údaje podle Dodatku 4 Řádu pro koordinaci nebo pro ohlášení. Ostatní radioastronomické stanice ohlášené po těchto datech se mohou dožadovat souhlasu od správ, které povolily příslušné kosmické stanice. V Regionu 2 platí Rezoluce 743. Meze uvedené v této poznámce mohou být překročeny na stanovišti radioastronomické stanice kterékoli země, jejíž správa s tím bude souhlasit. 5.552 Přidělení spektra pro družicovou pevnou službu v pásmech 42,5-43,5 GHz a 47,2-50,2 GHz pro přenosy ve vzestupném směruje větší než přidělení spektra v pásmu 37,5-39,5 GHz pro přenosy v sestupném směru, a to s cílem umístit ve spektru modulační spoje k rozhlasovým družicím. Správy se naléhavě žádají, aby učinily veškerá dosažitelná opatření k vyhrazení pásma 47,2-49,2 GHz pro modulační spoje družicové rozhlasové služby provozované v pásmu 40,5-42,5 GHz. 5.552A Přidělení pásem 47,2-47,5 GHz a 47,9-48,2 GHz pevné službě je určeno k využívání stanicemi na platformách ve velkých výškách (HAPS). Toto určení předem nevylučuje využívání těchto pásem jakoukoliv aplikací služeb, jimž jsou tato pásma přidělena na koprimární bázi, ani nezakládá prioritu v Řádu. Takové využívání přidělení pevné službě v pásmech 47,2-47,5 GHz a 47,9-48,2 GHz stanicemi HAPS musí být v souladu s ustanoveními Rezoluce 122. 5.553 V pásmech 43,5-47 GHz a 66-71 GHz mohou být provozovány stanice v pozemní pohyblivé službě, pokud nebudou působit škodlivé rušení kosmickým radiokomunikačním službámradiokomunikačním službám, jimž jsou tato pásma přidělena (viz ustanovení č. 5.43 Řádu). 5.553A V Alžírsku, Angole, Bahrajnu, Bělorusku, Beninu, Botswaně, Brazílii, Burkině Faso, na Kapverdských ostrovech, v Korejské republice, na Pobřeží slonoviny, v Chorvatsku, ve Spojených arabských emirátech, v Estonsku, Eswatini, Gabonu, Gambii, Ghaně, Řecku, Guinei, Guinei-Bissau, Maďarsku, Íránu, Iráku, Jordánsku, Kuvajtu, Lesothu, Lotyšsku, Libérii, Litvě, na Madagaskaru, v Malawi, Mali, Maroku, na Mauriciu, v Mauritánii, Mosambiku, Namibii, Nigeru, Nigérii, Omanu, Kataru, Senegalu, na Seychelských ostrovech, v Sierra Leoně, Slovinsku, Súdánu, Jižní Africe, ve Švédsku, Tanzanii, Togu, Tunisku, Zambii a Zimbabwe je pásmo 45,5-47 GHz určeno pro využití správami, které mají v úmyslu implementovat zemskou složku Mezinárodních mobilních telekomunikací (IMT), s přihlédnutím k poznámce č. 5.553. S ohledem na leteckou pohyblivou službu a radionavigační službu je využívání tohoto pásma pro implementaci IMT podmíněno uzavřením dohody podle ustanovení č. 9.21 s dotčenými správami a nesmí působit škodlivé rušení těmto službám, ani požadovat ochranu před těmito službami, Toto určení předem nevylučuje využívání tohoto pásma jakoukoliv aplikací služeb, jimž je toto pásmo přiděleno a nezakládá prioritu v Řádu. Platí Rezoluce 244. 5.554 V pásmech 43,5-47 GHz, 66-71 GHz, 95-100 GHz, 123-130 GHz, 191,8-200 GHz a 252-265 GHz smí navíc pracovat družicové spoje propojující pozemní stanice na specifikovaných pevných bodech, pokud jsou využívány ve spojení s družicovou pohyblivou službou nebo s družicovou radionavigační službou. 5.554A Využívání pásem 47,5-47,9 GHz, 48,2-48,54 GHz a 49,44-50,2 GHz družicovou pevnou službou (sestupný směr) je omezeno na geostacionární družice. 5.555 Doplňkové přidělení: pásmo 48,94-49,04 GHz je přiděleno navíc přednostně radioastronomické službě. 5.555B V pásmu 48,94-49,04 GHz nesmí hustota výkonového toku působená kteroukoli geostacionární kosmickou stanicí v družicové pevné službě (sestupný směr) vysílající v pásmech 48,2-48,54 GHz a 49,44-50,2 GHz na stanovišti kterékoli radioastronomické stanice v kterýchkoli 500 kHz překročit -151,8 dB(W/m2). 5.555C Využívání pásma 51,4-52,4 GHz družicovou pevnou službou (vzestupný směr) je omezeno na sítě GSO. Pozemské stanice jsou omezeny na pozemské stanice typu gateway s minimálním průměrem antény 2,4 metru. 5.556 V pásmech 51,4-54,25 GHz, 58,2-59 GHz a 64-65 GHz mohou být prováděna radioastronomická pozorování podle národních úprav. 5.556A Využívání pásem 54,25-56,9 GHz, 57-58,2 GHz a 59-59,3 GHz mezidružicovou službou je omezeno na geostacionární družice. Hustota výkonového toku působená jedinou stanicí v mezidružicové službě za všech podmínek a pro všechny modulační metody v kterékoli výšce od 0 km do 1000 km nad povrchem Země pro všechny úhly dopadu nesmí překročit -147 dB(W/m2-100 MHz). 5.557A V pásmu 55,78-56,26 GHz je omezena maximální hustota výkonu dodávaného do antény stanice v pevné službě na -26 dB(W/MHz) za účelem ochrany stanic ve službě družicového průzkumu Země (pasivní). 5.558 V pásmech 55,78-58,2 GHz, 59-64 GHz, 66-71 GHz, 122,25-123 GHz, 130-134 GHz, 167-174,8 GHz a 191,8-200 GHz mohou být provozovány stanice v letecké pohyblivé službě, pokud nebudou působit škodlivé rušení mezidružicové službě (viz ustanovení č. 5.43 Řádu). 5.558A Využívání pásma 56,9-57 GHz mezidružicovými soustavami je omezeno na spoje mezi družicemi na geostacionární dráze a na vysílání z negeostacionárních družic na vysokých oběžných dráhách k družicím na nízkých oběžných dráhách. U spojů mezi geostacionárními družicemi nesmí hustota výkonového toku působená jedinou stanicí v kterékoli výšce od 0 km do 1000 km nad povrchem Země za všech podmínek pro všechny modulační metody a pro všechny úhly dopadu překročit -147 dB(W/(m2-100 MHz)). 5.559 V pásmu 59-64 GHz mohou být provozovány letadlové radiolokátory v radiolokační službě, pokud nebudou působit škodlivé rušení mezidružicové službě (viz ustanovení č. 5.43 Řádu). 5.559AA Pásmo 66-71 GHz je určeno pro využívání správami, které mají v úmyslu implementovat zemskou složku Mezinárodních mobilních telekomunikací (IMT). Toto určení předem nevylučuje využívání tohoto pásma jakoukoliv aplikací služeb, jimž je toto pásmo přiděleno, ani nezakládá prioritu v Řádu. Platí Rezoluce 241. 5.559B Využívání pásma 77,5-78 GHz radiolokační službou se omezuje na radary krátkého dosahu pro pozemní aplikace včetně radarů pro motorová vozidla. Technické charakteristiky těchto radarů jsou stanoveny v nejnovější verzi Doporučení ITU-R M.2057. Ustanovení č. 4.10 Řádu zde neplatí. 5.560 V pásmu 78-79 GHz mohou být ve službě družicového průzkumu Země a ve službě kosmického výzkumu přednostně provozovány radiolokátory umístěné na kosmických stanicích. 5.561 V pásmu 74-76 GHz nesmí stanice v pevné, pohyblivé ani rozhlasové službě působit škodlivé rušení stanicím družicové pevné služby nebo stanicím družicové rozhlasové služby pracujícím v souladu s rozhodnutími příslušné konference pověřené plánováním kmitočtových přídělů pro družicovou rozhlasovou službu. 5.561A Pásmo 81-81,5 GHz je přiděleno navíc podružně amatérské a družicové amatérské službě. 5.562 Využívání pásma 94-94,1 GHz službou družicového průzkumu Země (aktivní) a kosmického výzkumu (aktivní) je omezeno na meteorologické radiolokátory na palubách družic. 5.562A V pásmech 94-94,1 GHz a 130-134 GHz mohou vysílání kosmických stanic ve službě družicového průzkumu Země (aktivní) zamířená do hlavního laloku radioastronomické antény poškozovat některé radioastronomické přijímače. S cílem předejít v co největší míře takovým jevům nechť kosmické agentury provozující tyto vysílače a radioastronomické stanice, jichž se to týká, plánují své činnosti společně. 5.562B V pásmech 105-109,5 GHz, 111,8-114,25 GHz a 217-226 GHz je využívání tohoto přidělení omezeno pouze na radioastronomii provozovanou v kosmu. 5.562C Využívání pásma 116-122,25 GHz mezidružicovou službou je omezeno na geostacionární družice. Hustota výkonového toku z jediného zdroje generovaná stanicí v mezidružicové službě za všech podmínek a při kterékoli modulační metodě nesmí jednak v celém rozpětí 0 km až 1000 km nad povrchem Země, jednak v sousedství kterékoli geostacionární pozice obsazené pasivními senzory překročit pro všechny úhly dopadu -148 dB(W/(m2 MHz)). 5.562E Přidělení službě družicového průzkumu Země (aktivní) je omezeno na pásmo 133,5-134 GHz. 5.562H Využívání pásem 174,8-182 GHz a 185-190 GHz mezidružicovou službou je omezeno na geostacionární družice. Hustota výkonového toku z jediného zdroje generovaná stanicí v mezidružicové službě za všech podmínek a při kterékoli modulační metodě nesmí jednak v celém rozpětí 0 km až 1000 km nad povrchem Země, jednak v sousedství kterékoli geostacionární pozice obsazené pasivními senzory překročit pro všechny úhly dopadu -144 dB(W/(m2 MHz)). 5.563A V pásmech 200-209 GHz, 235-238 GHz, 250-252 GHz a 265-275 GHz se ze země provádí pasivní sledování atmosféry za účelem monitorování jejích složek. 5.563B Pásmo 237,9-238 GHz je přiděleno navíc službě družicového průzkumu Země (aktivní) a službě kosmického výzkumu (aktivní) pouze pro družicové radiolokátory oblačnosti. 5.564A Pro provoz aplikací pevné a pozemní pohyblivé služby v pásmech v rozsahu 275-450 GHz platí: Pásma 275-296 GHz, 306-313 GHz, 318-333 GHz a 356-450 GHz jsou určena pro využívání správami k zavádění aplikací pozemní pohyblivé a pevné služby tam, kde specifické podmínky pro ochranu aplikací družicové služby průzkumu Země (pasivní) nejsou zapotřebí. Pásma 296-306 GHz, 313-318 GHz a 333-356 GHz mohou být využívána aplikacemi pevné a pozemní pohyblivé služby pouze pokud jsou stanoveny specifické podmínky k zajištění ochrany aplikací služby družicového průzkumu Země (pasivní) v souladu s Rezolucí 731. V těch částech rozsahu 275-450 GHz, které jsou využívány radioastronomickými aplikacemi, mohou být použity nezbytné specifické podmínky (např. minimální separační vzdálenosti a/nebo vyloučené úhly) k zajištění ochrany radioastronomických observatoří před aplikacemi pozemní pohyblivé a/nebo pevné služby, případ od případu v souladu s Rezolucí 731. Využívání výše uvedených pásem aplikacemi pozemní pohyblivé a pevné služby předem nevylučuje jejich využívání jinými aplikacemi rádiových služeb v rozsahu 275-450 GHz, ani v nich nezakládá prioritu. 5.565 Následující kmitočtová pásma v rozsahu 275-1000 GHz jsou určena pro využívání správami pro aplikace pasivních služeb: - radioastronomická služba: 275-323 GHz, 327-371 GHz, 388-424 GHz, 426-442 GHz, 453-510 GHz, 623-711 GHz, 795-909 GHz a 926-945 GHz; - služba družicového průzkumu Země (pasivní) a služba kosmického výzkumu (pasivní): 275-286 GHz, 296-306 GHz, 313-356 GHz, 361-365 GHz, 369-392 GHz, 397-399 GHz, 409-411 GHz, 416-434 GHz, 439-467 GHz, 477-502 GHz, 523-527 GHz, 538-581 GHz, 611-630 GHz, 634-654 GHz, 657-692 GHz, 713-718 GHz, 729-733 GHz, 750-754 GHz, 771-776 GHz, 823-846 GHz, 850-854 GHz, 857-862 GHz, 866-882 GHz, 905-928 GHz, 951-956 GHz, 968-973 GHz a 985-990 GHz. Využívání spektra v rozsahu 275-1000 GHz pasivními službami nebrání využívání tohoto spektra aktivními službami. Správy, které mají v úmyslu uvolnit kmitočty v rozsahu 275-1000 GHz pro aplikace aktivních služeb, se naléhavě žádají, aby až do doby, než bude pro shora uvedený rozsah 275-1000 GHz sestavena Tabulka přidělení, učinily veškerá uskutečnitelná opatření k ochraně těchto pasivních služeb před škodlivým rušením. Všechny kmitočty v rozsahu 1000-3000 GHz mohou být využívány aktivními i pasivními službami. Oddíl IV. Plán přidělení kmitočtových pásem v České republice (národní kmitočtová tabulka) 1. Přidělená kmitočtová pásma v České republice jsou v národní kmitočtové tabulce rozdělena pro účely civilního využití a necivilního využití pomocí následujících zkratek: C - civilní využití NC - necivilní využití (Ministerstvo obrany pro vojenské účely a ArmádaArmáda České republiky) 2. Formát zápisu zkratky vyjadřuje zařazení do jedné z následujících kategorií: a) velkými písmeny (C nebo NC) se vyjadřuje přednostní užívání daného pásma. Pokud jsou takto uvedeny obě zkratky, je dané pásmo rovnoprávně využíváno na základě koordinace. b) malými písmeny (c nebo ne) se vyjadřuje podružné využívání daného pásma. Takové využívání nemá nárok na ochranu před rušením od přednostních uživatelůuživatelů s výjimkou rušení způsobeného nežádoucím vyzařováním a zároveň nesmí působit rušení přednostnímu využívání. Pokud jsou v daném pásmu dvě nebo více podružných služeb, pak dané pásmo sdílejí rovnoprávně. 3. Při rozhodování o pořadí předností využívání v daném kmitočtovém pásmu vždy rozhoduje nejprve kategorie služby (viz 3. sloupec národní kmitočtové tabulky). 4. Přidělení kmitočtových pásem v národní kmitočtové tabulce vychází z Článku 5 Řádu a má čtyři sloupce: a) ve sloupci „Kmitočtové pásmo“ jsou uvedeny dolní a horní meze pásma; do 27 500 kHz v kilohertzích, od 27,5 MHz do 10 000 MHz v megahertzích, nad 10 GHz v gigahertzích. V tabulce je popsáno přidělení pásem v rozsahu rádiového spektrarádiového spektra od 8,3 kHz do 275 GHz, b) ve sloupci „ČR podle Rádu“ jsou uvedeny radiokomunikační službyradiokomunikační služby, které je možno provozovat na území České republiky podle Článku 5 Řádu, spolu s příslušnými Poznámkami Řádu uvedenými v Kapitole 5, Oddíl III. Kategorie přidělení navíc platících v České republice jsou zapsány s označením Poznámek Řádu lomítky \\5.XXX\\, c) ve sloupci „Přidělení v ČR“ jsou uvedeny radiokomunikační službyradiokomunikační služby, které je povoleno na území České republiky provozovat. Služby jsou doplněny příslušnými Poznámkami Řádu uvedenými v Oddílu III a Národními poznámkami (CZXX) uvedenými v bodě 6. Každé službě je přiřazen číselný kód druhu využití, d) ve sloupci „Využití přidělení“ jsou uvedeny zkratky druhu využití podle bodu 1 nejprve pro přednostní užívání pásma a pak pro podružné užívání pásma podle bodu 2. Ke zkratkám jsou přiřazeny číselné kódy [1] pro civilní využití, [1]* pro vyhrazené civilní využití podle Dodatku 26 Řádu a [2] pro necivilní využití. 5. Poznámky Řádu technické povahy a/nebo platící jen pro část daného pásma uvedené ve sloupci „ČR podle Řádu“ platí ve sloupci „Přidělení v ČR“ jen tehdy, pokud je v něm zapsána příslušná služba. Poznámky Řádu odkazují na: - Články Řádu, které jsou obsaženy ve Svazku I Řádu, nebo na konkrétní ustanovení Článku Řádu (např. ustanovení č. 9.11A je součástí Článku 9 Řádu), - Dodatky Řádu, které jsou obsaženy ve Svazku II Řádu, - Rezoluce Řádu, které obsahuje Svazek III Řádu, - Doporučení ITU-R, obsažená ve Svazku IV Řádu, na které se Řád odkazuje a činí je tak závaznými. Závaznost Doporučení je v souladu s Rezolucí 27(WRC-19) vyjádřena a) formulací, kterou regulatorní text na Doporučení (nebo jeho část) odkazuje. Povinnost dodržet parametry, postupy apod. vyjadřuje použití slova „musí“ (v originále „shall“) označujícího povinnost, tzn. „musí být v souladu s“ nebo „musí splňovat limity“ uváděného Doporučení; b) přesnou a úplnou specifikací Doporučení, tzn. uvedením plného označení, včetně uvedení čísla revize za pomlčkou, např. Doporučení ITU-R M. 1174-4. 6. Kromě Poznámek Řádu uvedených v Kapitole 5, Oddílu III, platí Národní poznámky s následujícím významem: CZ1 Na kmitočtech pevné a pozemní pohyblivé služby zapsaných u Radiokomunikačního úřadu ITU má přednost uživateluživatel, pro kterého byly tyto kmitočty u Radiokomunikačního úřadu ITU zapsány a jsou evidovány Českým telekomunikačním úřadem. CZ2 Neobsazeno CZ3 Harmonizované pásmo NATO CZ4 - Doplňkové přidělení: v kmitočtových úsecích 1 715-1 800 kHz a 1 850-2 000 kHz může být navíc podružně přiděleno až 200 kHz amatérské službě. CZ5 Doplňkové přidělení: kmitočtový úsek 70,1-70,3 MHz je navíc podružně přidělen amatérské službě. CZ6 V úsecích 2 025-2 070 MHz a 2 200-2 245 MHz je přidělení pohyblivé službě vyhrazeno pro přednostní necivilní využití. CZ7 - Doplňkové přidělení: kmitočtový úsek 3 400-3 410 MHz je navíc podružně přidělen amatérské službě. CZ8 - Doplňkové přidělení: kmitočtový úsek 75,5-76 GHz je navíc podružně přidělen amatérské službě a družicové amatérské službě. CZ9 - Pásmo je výhledově určeno pro civilní využití. CZ10 - Pásmo je výhledově určeno pro harmonizované necivilní využití NATO. CZ11 - Kmitočtové pásmo 117,975-137 MHz lze také využívat stanicemi pohyblivé služby určenými pro komunikaci dálkově řídících pilotů bezpilotních letadel se stanicemi letecké pohyblivé služby nebo s jinými stanicemi pohyblivé služby určenými pro komunikaci dálkově řídících pilotů bezpilotních letadel. V takovém případě se tato stanice považuje za letadlovou stanici. 7. Český telekomunikační úřad stanovuje a zveřejňuje technické parametry a podmínky radiokomunikačním službámradiokomunikačním službám, které jsou uvedeny ve sloupci „Přidělení v ČR“, v plánu využití rádiového spektrarádiového spektra, který vydává na základě § 16 odstavce 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů. Oddíl V. Národní kmitočtová tabulka kHz Kmitočtové pásmo\| ČR podle Řádu\| Přidělení v ČR\| Využití přidělení ---\|---\|---\|--- méně než 8,3\| Nepřiděleno 5.53 5.54\| Nepřiděleno 5.53 5.54\| 8,3–9\| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ 5.54A\| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ 5.54A [1]\| [1] C 9–11,3\| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ 5.54A RADIONAVIGAČNÍ\| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ 5.54A [1] RADIONAVIGAČNÍ [1]\| [1] C 11,3–14\| RADIONAVIGAČNÍ\| RADIONAVIGAČNÍ [1]\| [1] C 14–19,95\| PEVNÁ NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.57 5.56\| PEVNÁ CZ1 [1] [2]\| [1] C [2] nc 19,95–20,05\| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ\| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1]\| [1] C 20,05–50,5\| PEVNÁ NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.57 \| PEVNÁ CZ1 [1] [2] NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.57 [1] [2]\| [1] C [2] NC 50,5–70,0\| 5.56\| PEVNÁ CZ1 [1] [2] NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.57 [1]\| [1] C [2] nc 70–72\| RADIONAVIGAČNÍ 5.60\| RADIONAVIGAČNÍ [1] 5.60\| [1] C 72–84\| PEVNÁ NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.57 RADIONAVIGAČNÍ 5.60 5.56\| PEVNÁ CZ1 [1] [2] NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.57 [1] RADIONAVIGAČNÍ 5.60 [1]\| [1] C [2] nc 84–86\| RADIONAVIGAČNÍ 5.60\| RADIONAVIGAČNÍ [1] 5.60\| [1] C 86–90\| PEVNÁ NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.57 RADIONAVIGAČNÍ 5.56\| PEVNÁ CZ1 [1] [2] NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.57 [1] RADIONAVIGAČNÍ [1]\| [1] C [2] nc 90–110\| RADIONAVIGAČNÍ 5.62 Pevná 5.64\| RADIONAVIGAČNÍ 5.62 [1] [2] Pevná [1] 5.64\| [1] C [2] NC 110–112\| PEVNÁ NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.64\| PEVNÁ [1] [2] NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1] RADIONAVIGAČNÍ [1] 5.64\| [1] C [2] nc 112–115\| RADIONAVIGAČNÍ 5.60\| RADIONAVIGAČNÍ 5.60 [1]\| [1] C 115–117,6\| RADIONAVIGAČNÍ 5.60 Pevná Námořní pohyblivá 5.64\| RADIONAVIGAČNÍ 5.60 [1] Pevná [1] Námořní pohyblivá [1] 5.64\| [1] C 117,6–126\| PEVNÁ NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.60 5.64\| PEVNÁ CZ1 [1] [2] NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1] RADIONAVIGAČNÍ 5.60 [1] 5.64\| [1] C [2] nc 126–129\| RADIONAVIGAČNÍ 5.60\| RADIONAVIGAČNÍ 5.60 [1]\| [1] C 129–130\| PEVNÁ NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.60 5.64\| PEVNÁ CZ1 [1] [2] NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1] RADIONAVIGAČNÍ 5.60 [1] 5.64\| [1] C [2] nc 130–135,7\| PEVNÁ NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.64\| PEVNÁ [1] [2] NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1] 5.64\| [1] C [2] nc 135,7– 137,8\| PEVNÁ NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ Amatérská 5.67A 5.67B 5.64\| PEVNÁ [1] NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1] Amatérská 5.67A [1] 5.64\| [1] C 137,8–148,5\| PEVNÁ NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.64\| PEVNÁ [1] NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1] 5.64\| [1] C 148,5–255\| ROZHLASOVÁ\| ROZHLASOVÁ [1] Letecká radionavigační [1]\| [1] C 255–283,5\| ROZHLASOVÁ LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ\| ROZHLASOVÁ [1] LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]\| [1] C [2] NC 283,5–315\| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ (radiomajáky) 5.73 \| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2] NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ (radiomajáky) 5.73 [1] 5.74\| [1] C [2] NC 5.74 315–325\| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ Námořní radionavigační (radiomajáky) 5.73\| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2] Námořní radionavigační (radiomajáky) 5.73 [1]\| [2] NC [1] c 325–405\| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ\| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]\| [1] C [2] NC 405–415\| RADIONAVIGAČNÍ 5.76\| RADIONAVIGAČNÍ [1] [2] 5.76\| [1] C [2] NC 415–435\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79 LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79 [1] LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]\| [1] C [2] NC 435–472\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79 Letecká radionavigační \| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79 [1] 5.82\| [1] C 5.82 472–479\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79 Letecká radionavigační Amatérská 5.80A \| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79 [1] Amatérská 5.80A [1] 5.82 5.80B\| [1] C 5.82 5.80B 479–495\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79 5.79A Letecká radionavigační 5.82\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79 5.79A [1] \| [1] C 5.82 495–505\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.82C\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.82C[1]\| [1] C 505–526,5\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79 5.79A 5.84 LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79 5.79A 5.84 [1] LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2]\| [1] C [2] NC 526,5–1300\| ROZHLASOVÁ\| ROZHLASOVÁ [1]\| [1] C 1300–1606,5\| ROZHLASOVÁ [1]\| [1] C 1606,5–1625\| PEVNÁ NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.90 POZEMNÍ POHYBLIVÁ 5.92\| PEVNÁ [1] [2] NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.90 [1] POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1] [2] 5.92\| [1] C [2] NC 1625–1635\| RADIOLOKAČNÍ\| RADIOLOKAČNÍ [2] CZ1\| [2] NC 1635–1715\| PEVNÁ NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.90 POZEMNÍ POHYBLIVÁ 5.92\| PEVNÁ [1] [2] NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.90 [1] POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1] [2] 5.92 CZ1\| [1] C [2] NC 1715–1800\| PEVNÁ NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.90 POZEMNÍ POHYBLIVÁ Amatérská \\5.96\\ 5.92\| PEVNÁ [1] [2] NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.90 [1] POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1] [2] Amatérská CZ4 [1] 5.92 5.96 CZ1\| [1] C [2] NC 1800–1810\| RADIOLOKAČNÍ\| RADIOLOKAČNÍ [2] \| [2] NC CZ1 1810–1830\| AMATÉRSKÁ 5.98 5.99 5.100\| AMATÉRSKÁ [1] 5.98 5.99 5.100\| [1] C 1830–1850\| AMATÉRSKÁ\| AMATÉRSKÁ [1]\| [1] C 1 850–2000\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé Amatérská \\5.96\\ 5.92 5.103\| PEVNÁ [1] [2] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2] Amatérská CZ 4 [1] 5.92 5.96 5.103 CZ1\| [1] C [2] NC 2000–2025\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) \| PEVNÁ [1] [2] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2] \| [1] C [2] NC 5.92 5.103\| 5.92 5.103 CZ1 2025–2045\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) Pomocná meteorologická 5.104\| PEVNÁ [1] [2] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2] \| [1] C [2] NC 5.92 5.103\| 5.92 5.103 CZ1 2045–2160\| PEVNÁ NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ POZEMNÍ POHYBLIVÁ 5.92\| PEVNÁ [1] [2] NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1] POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1] [2] 5.92 CZ1\| [1] C [2] NC 2160–2170\| RADIOLOKAČNÍ\| RADIOLOKAČNÍ [2] CZ1\| [2] NC 2170–2173,5\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1]\| [1] C 2173,5–2190,5\| POHYBLIVÁ (tíseň a volánívolání) 5.108 5.109 5.110 5.111\| POHYBLIVÁ (tíseň a volánívolání) [1] 5.108 5.109 5.110 5.111\| [1] C 2190,5–2194\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1]\| [1] C 2194–2300\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) 5.92 5.103\| PEVNÁ [1] [2] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2] 5.92 5.103 CZ1\| [1] C [2] NC 2300–2498\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) \| PEVNÁ [1] [2] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2] \| [1] C [2] NC 5.103\| 5.103 CZ1 2498–2501\| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ\| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1]\| [1] C 2501–2502\| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ Kosmického výzkumu\| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1] Kosmického výzkumu [ 1 ]\| [1] C 2502–2625\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) 5.92 5.103\| PEVNÁ [1] [2] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2] 5.92 5.103 CZ1\| [1] C [2] NC 2625–2650\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ 5.92\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1] NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ [1] 5.92\| [1] C 2650–2850\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) 5.92 5.103\| PEVNÁ [1] [2] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2] 5.92 5.103 CZ1\| [1] C [2] NC 2850–3025\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.111 5.115\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) [1] [2] 5.111 5.115\| [1] C [2] NC 3025–3155\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1] [2]\| [2] NC [1] c 3155–3200\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) 5.116\| PEVNÁ [1] [2] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2] 5.116 CZ1\| [1] C [2] NC 3200–3230\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) 5.116\| PEVNÁ [1] [2] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [2] 5.116\| [1] C [2] NC 3230–3400\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.116\| PEVNÁ [1] [2] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2] 5.116 CZ1\| [1] C [2] NC 3400–3500\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R)\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) [1] [2]\| [1] C [2] nc 3500–3800\| AMATÉRSKÁ PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.92\| AMATÉRSKÁ [1] PEVNÁ [1] [2] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2] 5.92 CZ1\| [1] C [2] nc 3800–3900\| PEVNÁ LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) POZEMNÍ POHYBLIVÁ\| PEVNÁ [1] [2] LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1] [2] POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1] [2] CZ1\| [2] NC [1] c 3900–3950\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1] [2]\| [2] NC [1] c 3950–4000\| PEVNÁ ROZHLASOVÁ\| PEVNÁ [1] ROZHLASOVÁ [1]\| [1] C 4000–4063\| PEVNÁ NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.127\| PEVNÁ CZ1 [1] NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.127 [1]\| [1] C 4063–4123\| PEVNÁ 5.128 NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79A 5.109 5.110 5.130 5.131 5.132\| PEVNÁ 5.128 [1] NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79A 5.109 5.110 5.130 [1]\| [1] C 4123–4130\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79A 5.109 5.110 5.130 [1]\| [1] C 4130–4438\| PEVNÁ [1] 5.128 NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.79A 5.109 5.110 5.130 5.131 5.132 [1]\| [1] C 4438–4488\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) Radiolokační 5.132A 5.132B\| PEVNÁ [1] [2] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2] CZ1\| [1] C [2] NC 4488–4650\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R)\| PEVNÁ [1] [2] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2] CZ1\| [1] C [2] NC 4650–4700\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R)\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) [1] [2]\| [1] C [2] nc 4700–4750\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1] [2]\| [2] NC [1] c 4750–4850\| PEVNÁ LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) POZEMNÍ POHYBLIVÁ\| PEVNÁ [1] [2] LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1]* [2] POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1] [2]\| [1] C [1]* c [2] NC 4850–4995\| PEVNÁ POZEMNÍ POHYBLIVÁ\| PEVNÁ [1] [2] POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1] [2] CZ1\| [1] C [2] NC 4995–5003\| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLU\| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1]\| [1] C 5003–5005\| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ Kosmického výzkumu\| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1] Kosmického výzkumu [1]\| [1] C 5005–5060\| PEVNÁ\| PEVNÁ [1] [2]\| [1] C [2] NC 5060–5250\| PEVNÁ Pohyblivá kromě letecké pohyblivé\| PEVNÁ [1] [2] Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [1] [2] CZ1\| [1] C [2] NC 5250–5275\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé Radiolokační 5.132A 5.133A\| PEVNÁ [1] [2] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2] CZ1\| [1] C [2] NC 5275–5351,5\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé\| PEVNÁ [1] [2] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2] CZ1\| [1] C [2] NC 5351,5–5366,5\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé Amatérská 5.133B\| PEVNÁ [1] [2] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2] Amatérská 5.133B [1] CZ1\| [1] C [2] NC 5366,5–5450\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé\| PEVNÁ [1] [2] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2] CZ1\| [1] C [2] NC 5450–5480\| PEVNÁ LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) POZEMNÍ POHYBLIVÁ\| PEVNÁ CZ1 [1] [2] LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1] [2] POZEMNÍ POHYBLIVÁ [2]\| [2] NC [1] c 5480–5680\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.111 5.115\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) [1] [2] 5.111 5.115\| [1] C [2] nc 5680–5730\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) 5.111 5.115\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1] [2] 5.111 5.115\| [2] NC [1] c 5730–5900\| PEVNÁ POZEMNÍ POHYBLIVÁ\| PEVNÁ [1] [2] POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1] [2] CZ1\| [2] NC [1] c 5900–5950\| PEVNÁ 5.136 POZEMNÍ POHYBLIVÁ 5.136 ROZHLASOVÁ 5.134\| PEVNÁ 5.136 [1] ROZHLASOVÁ 5.134 [1]\| [1] C 5950–6200\| ROZHLASOVÁ\| ROZHLASOVÁ [1]\| [1] C 6200–6525\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.109 5.110 5.130 5.132 \| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.109 5.110 5.130 5.132 [1] Pevná [1] 5.137\| [1] C 5.137 6525–6685\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R)\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) [1] [2]\| [1] C [2] nc 6685–6765\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1] [2]\| [2] NC [1] c 6765–7000\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) 5.138\| PEVNÁ [1] [2] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2] 5.138 CZ1\| [1] C [2] NC 7000–7100\| AMATÉRSKÁ DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ 5.140 5.141 5,141A\| AMATÉRSKÁ [1] DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1] 5.140 5.141 5,141A\| [1] C 7100–7200\| AMATÉRSKÁ 5.141A 5.141B\| AMATÉRSKÁ 5.141A 5.141B [1]\| [1] C 7200–7300\| ROZHLASOVÁ\| ROZHLASOVÁ [1]\| [1] C 7300–7400\| ROZHLASOVÁ 5.134 PEVNÁ 5.143 5.143B Pozemní pohyblivá 5.143 5.143B\| ROZHLASOVÁ 5.134 [1] PEVNÁ 5.143 5.143B [1] [2] Pozemní pohyblivá 5.143 5.143B [2]\| [1] C [2] nc 7400–7450\| ROZHLASOVÁ PEVNÁ 5.143B Pozemní pohyblivá 5.143B\| ROZHLASOVÁ [1] PEVNÁ 5.143B CZ1 [1] [2] Pozemní pohyblivá 5.143B [2]\| [1] C [2] nc 7450–8100\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R)\| PEVNÁ [1] [2] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2] CZ1\| [1] C [2] NC 8100–8195\| PEVNÁ NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ\| PEVNÁ CZ1 [1] [2] NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1]\| [1] C [2] NC 8195–8815\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.109 5.110 5.132 5.145 5.111\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.109 5.110 5.132 5.145 [1] 5.111 CZ1\| [1] C 8815–8965\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R)\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) [1] [2]\| [1] C [2] nc 8965–9040\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1] [2]\| [2] NC [1] c 9040–9305\| PEVNÁ\| PEVNÁ [1] [2] CZ1\| [2] NC [1] c 9305–9355\| PEVNÁ Radiolokační 5.145A 5.145B\| PEVNÁ [1] [2] CZ1\| [2] NC [1] c 9355–9400\| PEVNÁ\| PEVNÁ [1] [2] CZ1\| [2] NC [1] c 9400–9500\| PEVNÁ ROZHLASOVÁ 5.134 5.146\| PEVNÁ [1] [2] ROZHLASOVÁ 5.134 [1] 5.146\| [1] C [2] nc 9500–9775\| ROZHLASOVÁ\| ROZHLASOVÁ [1]\| [1] C 9775–9900\| ROZHLASOVÁ \| ROZHLASOVÁ [1] Pevná [1] [2] 5.147\| [1] C [2] nc 5.147 9900–9995\| PEVNÁ\| PEVNÁ [1] [2] CZ1\| [2] NC [1] c 9995–10 003\| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ 5.111\| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1] 5.111\| [1] C 10 003–10 005\| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ Kosmického výzkumu 5.111\| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1] Kosmického výzkumu [1] 5.111\| [1] C 10 005–10 100\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.111\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) [1] [2] 5.111\| [1] C [2] nc 10 100–10 150\| PEVNÁ Amatérská\| PEVNÁ [1] [2] Amatérská [1]\| [1] C [2] NC 10 150–11 175\| PEVNÁ Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R)\| PEVNÁ CZ1 [1] [2] Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2]\| [2] NC [1] c 11 175–11 275\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1]\| [2] NC [1] c 11 275–11 400\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R)\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) [1] [2]\| [1] C [2] nc 11 400–11 600\| PEVNÁ\| PEVNÁ [1] [2] CZ1\| [2] NC [1] c 11 600–11 650\| PEVNÁ ROZHLASOVÁ 5.134 5.146\| PEVNÁ [1] [2] ROZHLASOVÁ 5.134 [1] 5.146\| [1] C [2] nc 11 650–12 050\| ROZHLASOVÁ \| ROZHLASOVÁ [1] Pevná [1] [2] 5.147\| [1] C [2] nc 5.147 12 050–12 100\| PEVNÁ ROZHLASOVÁ 5.134 5.146\| PEVNÁ [1] [2] ROZHLASOVÁ 5.134 [1] 5.146\| [1] C [2] nc 12 100–12 230\| PEVNÁ\| PEVNÁ [1] [2] CZ1\| [1] C [2] nc 12 230–13 200\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.109 5.110 5.132 5.145\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.109 5.110 5.132 5.145 [1] Pevná [1]\| [1] C 13 200–13 260\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1] [2]\| [2] NC [1] c 13 260–13 360\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R)\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) [1] [2]\| [1] C [2] nc 13 360–13 410\| PEVNÁ RADIOASTRONOMICKÁ 5.149\| PEVNÁ [1] [2] RADIOASTRONOMICKÁ [1] 5.149\| [1] C [2] NC 13 410–13 450\| PEVNÁ Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R)\| PEVNÁ CZ1 [1] [2] Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [[2]\| [2] NC [1] c 13 450–13 550\| PEVNÁ Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) Radiolokační 5.132A 5.149A\| PEVNÁ CZ1 [1] [2] Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2]\| [2] NC [1] c 13 550–13 570\| PEVNÁ Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) 5.150\| PEVNÁ CZ1 [1] [2] Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2] 5.150\| [2] NC [1] c 13 570–13 600\| PEVNÁ ROZHLASOVÁ 5.134 Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) 5.151\| PEVNÁ [1] [2] ROZHLASOVÁ 5.134 [1] Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2] 5.151\| [1] C [2] nc 13 600–13 800\| ROZHLASOVÁ\| ROZHLASOVÁ [1] Pevná [1]\| [1] C 13 800–13 870\| PEVNÁ ROZHLASOVÁ 5.134 Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) 5.151\| PEVNÁ [1] [2] ROZHLASOVÁ 5.134 [1] Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2] 5.151\| [1] C [2] nc 13 870–14 000\| PEVNÁ Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R)\| PEVNÁ CZ1 [1] [2] Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2]\| [2] NC [1] c 14 000–14 250\| AMATÉRSKÁ DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ\| AMATÉRSKÁ [1] DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1]\| [1] C 14 250–14 350\| AMATÉRSKÁ 5.152\| AMATÉRSKÁ [1] 5.152\| [1] C 14 350–14 990\| PEVNÁ Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R)\| PEVNÁ CZ1 [1] [2] Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2]\| [2] NC [1] c 14 990–15 005\| KMITOČTOVÝCH NORMÁLU A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ 5.111\| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1] 5.111\| [1] C 15 005–15 010\| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ Kosmického výzkumu\| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1]\| [1] C 15 010–15 100\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1] [2]\| [2] NC [1] c 15 100–15 450\| ROZHLASOVÁ\| ROZHLASOVÁ [1]\| [1] C 15 450–15 600\| ROZHLASOVÁ\| ROZHLASOVÁ [1] Pevná [1]\| [1] C 15 600–15 800\| PEVNÁ ROZHLASOVÁ 5.134 5.146\| PEVNÁ [1] [2] ROZHLASOVÁ 5.134 [1] 5.146\| [1] C [2] nc 15 800–16 100\| PEVNÁ\| PEVNÁ CZ1 [1] [2]\| [2] NC [1] c 16 100–16 200\| PEVNÁ Radiolokační 5.145A 5.145B\| PEVNÁ CZ1 [1] [2]\| [2] NC [1] c 16 200–16 360\| PEVNÁ\| PEVNÁ CZ1 [1] [2]\| [2] NC [1] c 16 360–17 410\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.109 5.110 5.132 5.145\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.109 5.110 5.132 5.145 [1] Pevná CZ1 [1]\| [1] C 17 410–17 480\| PEVNÁ\| PEVNÁ CZ1 [1] [2]\| [2] NC [1] c 17 480–17 550\| PEVNÁ ROZHLASOVÁ 5.134 5.146\| PEVNÁ [1] [2] ROZHLASOVÁ 5.134 [1] 5.146\| [1] C [2] nc 17 550–17 900\| ROZHLASOVÁ\| ROZHLASOVÁ [1] Pevná [1]\| [1] C 17 900–17 970\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R)\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) [1] [2]\| [1] C [2] nc 17 970–18 030\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1] [2]\| [2] NC [1] c 18 030–18 052\| PEVNÁ\| PEVNÁ CZ1 [1] [2]\| [2] NC [1] c 18 052–18 068\| PEVNÁ Kosmického výzkumu\| PEVNÁ CZ1 [1] [2] Kosmického výzkumu [1]\| [2] NC [1] c 18 068–18 168\| AMATÉRSKÁ DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ 5.154\| AMATÉRSKÁ [1] DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1] 5.154\| [1] C 18 168–18 780\| PEVNÁ Pohyblivá kromě letecké pohyblivé\| PEVNÁ CZ1 [1] [2] Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [2]\| [2] NC [1] c 18 780–18 900\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1]\| [1] C 18 900–19 020\| PEVNÁ ROZHLASOVÁ 5.134 5.146\| PEVNÁ [1] [2] ROZHLASOVÁ 5.134 [1] 5.146\| [1] C [2] nc 19 020–19 680\| PEVNÁ\| PEVNÁ CZ1 [1] [2]\| [2] NC [1] c 19 680–19 800\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.132\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.132 [1]\| [1] C 19 800–19 990\| PEVNÁ\| PEVNÁ CZ1 [1] [2]\| [2] NC [1] c 19 990–19 995\| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ Kosmického výzkumu 5.111\| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1] Kosmického výzkumu [1] 5.111\| [1] C 19 995–20 010\| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ 5.111\| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1] 5.111\| [1] C 20 010–21 000\| PEVNÁ Pohyblivá\| PEVNÁ CZ1 [1] [2] Pohyblivá [2]\| [2] NC [1] c 21 000–21 450\| AMATÉRSKÁ DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ\| AMATÉRSKÁ [1] DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1]\| [1] C 21 450–21 850\| ROZHLASOVÁ\| ROZHLASOVÁ [1]\| [1] C 21 850–21 870\| PEVNÁ\| PEVNÁ [1] [2]\| [1] C [2] NC 21 870–21 924\| PEVNÁ 5.155B\| PEVNÁ 5.155B [1] [2]\| [1] C [2] NC 21 924–22 000\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R)\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) [1] [2]\| [1] C [2] nc 22 000–22 855\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.132\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.132 [1]\| [1] C 22 855–23 000\| PEVNÁ\| PEVNÁ CZ1 [1] [2]\| [2] NC [1] c 23 000–23 200\| PEVNÁ Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R)\| PEVNÁ CZ1 [1] [2] Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2]\| [2] NC [1] c 23 200–23 350\| PEVNÁ 5.156A LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR)\| PEVNÁ 5.156A [1] [2] LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [1]* [2]\| [1] C [1]*c [2] NC 23 350–24 000\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.157\| PEVNÁ CZ1 [1] [2] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.157 [1] [2]\| [2] NC [1] c 24 000–24 450\| PEVNÁ POZEMNÍ POHYBLIVÁ\| PEVNÁ CZ1 [1] [2] POZEMNÍ POHYBLIVÁ [2]\| [2] NC [1] c 24 450–24 600\| PEVNÁ POZEMNÍ POHYBLIVÁ Radiolokační 5.132A 5.158\| PEVNÁ CZ1 [1] [2] POZEMNÍ POHYBLIVÁ [2]\| [2] NC [1] c 24 600–24 890\| PEVNÁ POZEMNÍ POHYBLIVÁ\| PEVNÁ CZ1 [1] [2] POZEMNÍ POHYBLIVÁ [2]\| [2] NC [1] c 24 890–24 990\| AMATÉRSKÁ DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ\| AMATÉRSKÁ [1] DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1]\| [1] C 24 990–25 005\| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ\| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1]\| [1] C 25 005–25 010\| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ Kosmického výzkumu\| KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1]\| [1] C 25 010–25 070\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé\| PEVNÁ CZ1 [1] [2] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2]\| [2] NC [1] c 25 070–25 210\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1]\| [1] C 25 210–25 550\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé\| PEVNÁ CZ1 [1] [2] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2]\| [2] NC [1] c 25 550–25 670\| RADIOASTRONOMICKÁ 5.149\| RADIOASTRONOMICKÁ [1] 5.149\| [1] c 25 670–26 100\| ROZHLASOVÁ\| ROZHLASOVÁ [1]\| [1] C 26 100–26 175\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.132\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ 5.132 [1]\| [1] C 26 175–26 200\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé\| PEVNÁ [2] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] CZ1\| [1] C [2] NC 26 200–26 350\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé Radiolokační 5.132A 5.133A\| PEVNÁ [2] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] CZ1\| [1] C [2] NC 26 350–26 957\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé \| PEVNÁ [2] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] CZ1\| [1] C [2] NC 26 957–27 405\| PEVNÁ [1] [2] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2] 5.150\| [1] C [2] nc 27 405–27 500\| 5.150\| PEVNÁ [1] [2] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2] CZ1\| [2] NC [1] c MHz Kmitočtové pásmo\| ČR podle Řádu\| Přidělení v ČR\| Využití přidělení ---\|---\|---\|--- 27,5–28\| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ PEVNÁ POHYBLIVÁ\| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1] PEVNÁ [1] [2] POHYBLIVÁ [1] [2]\| [1] C [2] nc 28–29,7\| AMATÉRSKÁ DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ\| AMATÉRSKÁ [1] DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1]\| [1] C 29,7–30,005\| PEVNÁ POHYBLIVÁ\| POHYBLIVÁ [1] [2]\| [1] C [2] NC 30,005–30,01\| KOSMICKÉHO PROVOZU (identifikace družic) PEVNÁ POHYBLIVÁ KOSMICKÉHO VÝZKUMU\| POHYBLIVÁ [1] [2]\| [1] C [2] NC 30,01–32.875\| PEVNÁ POHYBLIVÁ\| POHYBLIVÁ [1] [2]\| [2] NC [1] c 32,875–35\| PEVNÁ POHYBLIVÁ\| POHYBLIVÁ [1] [2]\| [1] C [2] NC 35–37,5\| PEVNÁ POHYBLIVÁ\| POHYBLIVÁ [1] [2]\| [1] C [2] NC 37,5–38,25\| PEVNÁ POHYBLIVÁ Radioastronomická 5.149\| POHYBLIVÁ [1] [2] Radioastronomická [1] 5.149\| [1] C [2] nc 38,25–39\| PEVNÁ POHYBLIVÁ\| POHYBLIVÁ [1] [2]\| [1] C [2] nc 39–39,5\| PEVNÁ POHYBLIVÁ Radiolokační 5.132A 5.159\| POHYBLIVÁ [1] [2]\| [2] NC [1] c 39,5–39,986\| PEVNÁ POHYBLIVÁ\| POHYBLIVÁ [1] [2]\| [2] NC [1] c 39,986–40,02\| PEVNÁ POHYBLIVÁ Kosmického výzkumu\| POHYBLIVÁ [1] [2] Kosmického výzkumu [1]\| [2] NC [1] c 40,02–40,98\| PEVNÁ POHYBLIVÁ 5.150\| POHYBLIVÁ [1] [2] 5.150\| [1] C [2] nc 40,98–41\| PEVNÁ POHYBLIVÁ Kosmického výzkumu\| POHYBLIVÁ [1] [2] Kosmického výzkumu [1]\| [1] C [2] nc 41–41,015\| POHYBLIVÁ [1] [2]\| [2] NC [1] c 41,015–42\| PEVNÁ POHYBLIVÁ\| POHYBLIVÁ [1] [2]\| [2] NC [1] c \| 42–42,5\| PEVNÁ POHYBLIVÁ Radiolokační 5.132A \\5.161B\\\| POHYBLIVÁ [1] [2]\| [2] NC [1] c 42,5–44\| PEVNÁ POHYBLIVÁ\| POHYBLIVÁ [1] [2]\| [2] NC [1] c 44–46\| PEVNÁ POHYBLIVÁ \\5.162A\\\| POHYBLIVÁ [1] [2]\| [1] c [2] NC 46–47\| PEVNÁ POHYBLIVÁ Radiolokační \\5.162A\\\| PEVNÁ [1] [2] POHYBLIVÁ [1] [2] Radiolokační 5.162A\| [2] NC [1] c 47–48,5\| ROZHLASOVÁ POZEMNÍ POHYBLIVÁ \\5.164\\ Radiolokační \\5.162A\\\| POZEMNÍ POHYBLIVÁ 5.164 [1] [2]\| [2] NC [1] c 48,5–50\| ROZHLASOVÁ POZEMNÍ POHYBLIVÁ \\5.164\\ Radiolokační \\5.162A\\\| POZEMNÍ POHYBLIVÁ 5.164 [1] [2] Radiolokační 5.162A [1]\| [1] C [2] nc 50–50,5\| ROZHLASOVÁ POZEMNÍ POHYBLIVÁ \\5.164\\ AMATÉRSKÁ \\5.166A\\ 5.166B 5.166C 5.166D 5.166E 5.169 5.169A 5.169B Radiolokační \\5.162A\\\| AMATÉRSKÁ 5.166A 5.166B 5.166C 5.166D 5.166E 5.169A 5.169B [1] POZEMNÍ POHYBLIVÁ 5.164 [1] [2] radiolokační 5.162A[1]\| [1] C [2] nc 50,5–52\| ROZHLASOVÁ POZEMNÍ POHYBLIVÁ \\5.164\\ Amatérská 5.166B 5.166C 5.166D 5.166E 5.169 5.169A Radiolokační \\5.162A\\\| POZEMNÍ POHYBLIVÁ 5.164 [1] [2] Amatérská 5.166B 5.166C 5.166D 5.166E 5.169 5.169A [1] Radiolokační 5.162A [1]\| [1] C [2] nc MHz Kmitočtové pásmo\| ČR podle Řádu\| Přidělení v ČR\| \| Využití přidělení\| ---\|---\|---\|---\|---\|--- 52–56,5\| ROZHLASOVÁ POZEMNÍ POHYBLIVÁ \\5.164\\ Radiolokační \\5.162A\\\| POZEMNÍ POHYBLIVÁ 5.164 [1] [2] Radiolokační 5.162A [1]\| \| [1] C [2] NC\| 56,5–58\| POZEMNÍ POHYBLIVÁ 5.164 [1] [2] Radiolokační 5.162A [1]\| \| [1] C [2] NC\| 58–66\| ROZHLASOVÁ POZEMNÍ POHYBLIVÁ \\5.164\\ Radiolokační \\5.162A\\\| POZEMNÍ POHYBLIVÁ 5.164 [1] [2] Radiolokační 5.162A [1]\| \| [1] C [2] NC\| 66–67,5\| POZEMNÍ POHYBLIVÁ 5.164 [1] [2] Radiolokační 5.162A [1]\| \| [2] C [1] nc\| 67,5–68\| POZEMNÍ POHYBLIVÁ 5.164 [1] Radiolokační 5.162A [1]\| \| [1] C\| 68–70\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé\| POHYBLIVÁ [1] [2]\| \| [1] C [2] nc\| 70–70,45\| POHYBLIVÁ [2] Amatérská CZ5 [1]\| \| [2] NC [1] c\| 70,45–73\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2] Radioastronomická [1]\| \| [1] C [2] nc\| 73–74,6\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.149\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2] Radioastronomická [1] 5.149\| \| [1] C [2] nc\| 74,6–74,8\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]\| \| [1] C [2] nc\| 74,8–75,2\| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.180\| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2] 5.180\| \| [1] C [2] NC\| 75,2–75,4\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé\| POHYBLIVÁ [1]\| \| [1] C\| 75,4–76,975\| POHYBLIVÁ [1] [2]\| \| [1] C [2] NC\| 76,975–87,5\| POHYBLIVÁ [1] [2]\| \| [1] C [2] nc\| 87,5–108\| ROZHLASOVÁ\| ROZHLASOVÁ [1]\| \| [1] C\| 108–117,975\| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.197A\| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2] 5.197A\| \| [1] C [2] NC\| 117,975–132\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) \| LETECKÁ POHYBLIVÁ [1] [2] 5.111 5.200 CZ11\| \| [1] C [2] nc\| 132–137\| 5.111 5.200\| LETECKÁ POHYBLIVÁ [1] [2] CZ11\| \| [1] C [2] nc\| 137–137,025\| KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr) 5.203C DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208A 5.208B 5.209 KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) \\5.206\\ Pevná Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) 5.208\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) 5.206 [2] Kosmického provozu (sestupný směr) 5.203C [1] Družicová meteorologická (sestupný směr) [1] DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208A 5.208B 5.209 [2] Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1] Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2] 5.208\| \| [2] NC [1] c\| 137,025– 137,175\| KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr) 5.203C DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) \\5.206\\ Pevná Družicová pohyblivá (sestupný směr) 5.208A 5.208B 5.209 Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) 5.208\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) 5.206 [2] Kosmického provozu (sestupný směr) [1] Družicová meteorologická (sestupný směr) [1] Družicová pohyblivá (sestupný směr) 5.208A 5.208B 5.209 [1] Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2] Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1] 5.208\| \| [2] NC [1] c\| 137,175–137,825\| KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr) 5.203C 5.209A DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208A 5.208B 5.209 KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) \\5.206\\ Pevná Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) 5.208\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) 5.206 [2] DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208A 5.208B 5.209 [2] Kosmického provozu (sestupný směr) 5.203C 5.209A [1] Družicová meteorologická (sestupný směr) [1] Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2] Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1] 5.208\| \| [2] NC [1] c\| 137,825–138\| KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr) 5.203C DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) \\5.206\\ Družicová pohyblivá (sestupný směr) 5.208A 5.208B 5.209 Pevná Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) 5.208\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) 5.206 [2] Kosmického provozu (sestupný směr) [1] 5.203C Družicová meteorologická (sestupný směr) [1] Pohyblivá kromě letecké pohyblivé (R) [2] Družicová pohyblivá (sestupný směr) 5.208A 5.208B 5.209 [2] Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1] 5.208\| \| [2] NC [1] c\| 138–143,6\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) Kosmického výzkumu (sestupný směr) \\5.210\\ 5.211\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [2] Pozemní pohyblivá [2] Kosmického výzkumu (sestupný směr) 5.210 [1]\| \| [2] NC [1] c\| 143,6–143,65\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) 5.211\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [2] Pozemní pohyblivá [2] Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1]\| \| [2] NC [1] c\| 143,65–144\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) Kosmického výzkumu (sestupný směr) \\5.210\\ 5.211\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (OR) [2] Pozemní pohyblivá [2] Kosmického výzkumu (sestupný směr) 5.210 [1]\| \| [2] NC [1] c\| 146–148\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R)\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1]\| \| [1] C\| 144–146\| AMATÉRSKÁ DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ 5.216\| AMATÉRSKÁ [1] DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1]\| \| [1] C\| 148–149,9\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.209 5.218 5.218A 5.219\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.209 [1] 5.218 5.218A 5.219\| \| [1] C\| 149,9–150,05\| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.209 5.220\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.209 5.220 [1]\| \| [1] C\| 150,05–153\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé RADIOASTRONOMICKÁ 5.149\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] 5.149\| \| [1] C\| 153–153,55\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) Pomocná meteorologická\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] Pomocná meteorologická [1]\| \| [1] C\| 153,55–154\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2] Pomocná meteorologická [1]\| \| [1] C [2] NC\| 154–155,5\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) 5.226\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2]\| \| [2] NC [1] c\| 155,5–156,4875\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] [2] 5.226\| \| [1] C [2] nc\| 156,4875–156,5625\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ (tíseň a volání DSC 5.111 5.226 5.227\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ (tíseň a volání DSC) [1] 5.111 5.226 5.227\| \| [1] C\| 156,5625–156,7625\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) 5.226\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé (R) [1] 5.226\| \| [1] C\| 156,7625–156,7875\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.111 5.226 5.228\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1] Družicová pohyblivá (vzestupný směr) [1] 5.226 5.228\| \| [1] C\| 156,7875–156,8125\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ (tíseň a volání) 5.111 5.226\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ (tíseň a volání) [1] 5.111 5.226\| \| [1] C\| 156,8125–156,8375\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.111 5.226 5.228\| NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ [1] Družicová pohyblivá (vzestupný směr) [1] 5.226 5.228\| \| [1] C\| 156,8375–157,1875\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.226\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.226 [1] [2] 5.226 CZ 9\| \| [1] C [2] NC\| 157,1875– 157,3375\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé Družicová námořní pohyblivá 5.208A 5.208B 5.226 5.228AB 5.228AC\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2] Družicová námořní pohyblivá [1] 5.208A 5.208B 5.226 5.228AB 5.228AC CZ9\| \| [1] C [2] NC\| 157,3375–161,7875\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.226\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2] 5.226 CZ 9\| \| [1] C [2] NC\| 161,7875–161,9375\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé Družicová námořní pohyblivá 5.208A 5.208B 5.226 5.228AB 5.228AC\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2] Družicová námořní pohyblivá [1] 5.208A 5.208B 5.226 5.228AB 5.228AC CZ9\| \| [1] C [2] NC\| 161.9375–161,9625\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé Družicová námořní pohyblivá (vzestupný směr) 5.228AA 5.226\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] Družicová námořní pohyblivá (vzestupný směr) 5.228AA [1] 5.226\| \| [1] C\| 161,9625–161,9875\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.228F 5.226 5.228A 5.228B\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.228F [1] 5.226 5.228A 5.228B\| \| [1] C\| 161,9875–162,0125\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé Družicová námořní pohyblivá (vzestupný směr) 5.228AA 5.226\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] Družicová námořní pohyblivá (vzestupný směr) 5.228AA [1] 5.226\| \| [1] C\| 162,0125–162,0375\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.228F 5.226 5.228A 5.228B\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.228F [1] 5.226 5.228A 5.228B\| \| [1] C\| 162,0375–174\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.226\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2] 5.226\| \| [1] C [2] NC\| 174–223\| ROZHLASOVÁ\| ROZHLASOVÁ [1] POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1]\| \| [1] C\| 223–230\| ROZHLASOVÁ Pevná Pohyblivá\| ROZHLASOVÁ [1] POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1]\| \| [1] C\| 230–235\| PEVNÁ POHYBLIVÁ\| POHYBLIVÁ [2]\| \| [2] NC\| 235–242,95\| PEVNÁ POHYBLIVÁ 5.111 5.254 5.256\| POHYBLIVÁ [2]\| \| [2] NC\| 242,95–243,05\| POHYBLIVÁ [1] [2] 5.111 5.254 5.256\| \| [1] C [2] NC\| 243,05–267\| POHYBLIVÁ [2] 5.254\| \| [2] NC\| 267–272\| PEVNÁ POHYBLIVÁ Kosmického provozu (sestupný směr) 5.254 5.257\| POHYBLIVÁ [2] 5.254 5.257\| \| [2] NC\| 272–273\| KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr) PEVNÁ POHYBLIVÁ 5.254\| POHYBLIVÁ [2] 5.254\| \| [2] NC\| 273–312\| PEVNÁ POHYBLIVÁ 5.254\| POHYBLIVÁ [2] 5.254\| \| [2] NC\| 312–315\| PEVNÁ POHYBLIVÁ Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.254 5.255\| POHYBLIVÁ [2] 5.254 5.255\| \| [2] NC\| 315–322\| PEVNÁ POHYBLIVÁ 5.254\| POHYBLIVÁ [2] 5.254\| \| [2] NC\| 322–328,6\| PEVNÁ POHYBLIVÁ RADIOASTRONOMICKÁ 5.149\| POHYBLIVÁ [2] 5.149\| \| [2] NC\| 328,6–335,4\| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.258\| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.258 [1] [2]\| \| [1] C [2] NC\| 335,4–380\| PEVNÁ POHYBLIVÁ 5.254\| POHYBLIVÁ [2] 5.254\| \| [2] NC\| 380–382,25\| POHYBLIVÁ [1] [2] 5.254\| \| [1] C [2] nc\| 382,25–385\| POHYBLIVÁ [1] [2] 5.254\| \| [1] C [2] nc\| 385–387\| POHYBLIVÁ [2] 5.254\| \| [2] NC\| 387–390\| PEVNÁ POHYBLIVÁ Družicová pohyblivá (sestupný směr) 5.208A 5.208B 5.254 5.255\| POHYBLIVÁ [2] 5.208A 5.208B 5.254 5.255\| \| [2] NC\| 390–395\| PEVNÁ POHYBLIVÁ 5.254\| POHYBLIVÁ [1] [2] 5.254\| \| [1] C [2] nc\| 395–399,9\| POHYBLIVÁ [2] 5.254\| \| [2] NC\| 399,9–400,05\| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.209 5.220 5.260A 5.260B\| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ(vzesrupný směr) 5.209 5.220 [1] 5.260A 5.260B\| \| [1] C\| 400,05– 400,15\| DRUŽICOVÁ SLUŽBA KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ 5.261\| DRUŽICOVÁ SLUŽBA KMITOČTOVÝCH NORMÁLŮ A ČASOVÝCH SIGNÁLŮ [1] 5.261\| \| [1] C\| 400,15–401\| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208A 5.208B 5.209 KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) 5.263 Kosmického provozu (sestupný směr) 5.264\| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1] DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) [1] DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) [1] Kosmického provozu (sestupný směr) [1] 5.264\| \| [1] C\| 401–402\| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr) DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (vzestupný směr) DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (vzestupný směr) Pevná Pohyblivá kromě letecké pohyblivé 5.264A 5.264B\| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1] KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr) [1] DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (vzestupný směr) [1] DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (vzestupný směr) [1] 5.264A 5.264B\| \| [1] C\| 402–403\| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (vzestupný směr) DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (vzestupný směr) Pevná Pohyblivá kromě letecké pohyblivé 5.264A 5.264B\| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1] [2] DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (vzestupný směr) [1] DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (vzestupný směr) [1] Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [1] 5.264A 5.264B CZ9\| \| [1] C [2] nc\| 403–405\| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ Pevná Pohyblivá kromě letecké pohyblivé 5.265\| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1] [2]\| \| [1] C [2] nc\| 405–406\| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1] [2] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2] 5.265\| \| [1] C [2] nc\| 406–406,1\| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.265 5.266 5.267\| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) [1] 5.265 5.266 5.267\| \| [1] C\| 406,1–410\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé RADIOASTRONOMICKÁ 5.149 5.265\| POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1] [2] RADIOASTRONOMICKÁ [1] 5.149 5.265\| \| [1] C [2] nc\| 410–420\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé KOSMICKÉHO VÝZKUMU (družice–družice) 5.268\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2] Kosmického výzkumu (družice– družice) 5.268 [1]\| \| [1] C [2] nc\| 420–430\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé Radiolokační\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2] Radiolokační [1]\| \| [1] C [2] nc\| 430–432\| AMATÉRSKÁ RADIOLOKAČNÍ\| AMATÉRSKÁ [1] RADIOLOKAČNÍ [1] [2] Pozemní pohyblivá [1] [2]\| \| [1] C [2] nc\| 432–438\| AMATÉRSKÁ DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ 5.282 RADIOLOKAČNÍ Družicového průzkumu Země (aktivní) 5.279A 5.138 5.280\| AMATÉRSKÁ [1] DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ 5.282 [1] RADIOLOKAČNÍ [1] [2] Družicového průzkumu Země (aktivní) 5.279A [1] [2] Pozemní pohyblivá [1] [2] 5.138\| \| [1] C [2] nc\| 438–440\| AMATÉRSKÁ RADIOLOKAČNÍ\| AMATÉRSKÁ [1] RADIOLOKAČNÍ [1] [2] Pozemní pohyblivá [1] [2]\| \| [1] C [2] NC\| 440–448\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé Radiolokační 5.286\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2] Radiolokační [1] [2] CZ9\| \| [1] C [2] nc\| 448–450\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2] Radiolokační [1] [2] 5.286\| \| [1] C [2] nc\| 450–455\| PEVNÁ POHYBLIVÁ 5.286AA 5.209 5.286 5.286A\| POHYBLIVÁ 5.286AA [1] 5.209 5.286 5.286A\| \| [1] C\| 455–456\| PEVNÁ POHYBLIVÁ 5.286AA 5.209 5.286A\| POHYBLIVÁ 5.286AA [1] 5.209 5.286A\| \| [1] C\| 456–459\| PEVNÁ POHYBLIVÁ 5.286AA 5.287\| POHYBLIVÁ 5.286AA [1] 5.287\| \| [1] C\| 459–460\| PEVNÁ POHYBLIVÁ 5.286AA 5.209 5.286A\| POHYBLIVÁ 5.286AA [1] 5.209 5.286A\| \| [1] C\| 460–470\| PEVNÁ POHYBLIVÁ 5.286AA Družicová meteorologická (sestupný směr) 5.287 5.289\| POHYBLIVÁ 5.286AA [1] 5.287 5.289\| \| [1] C\| 470–694\| ROZHLASOVÁ 5.149 \\5.291A\\ \\5.296\\ 5.306\| ROZHLASOVÁ [1] Radioastronomická 5.306 [1] Pozemní pohyblivá 5.296 [1] Radiolokační 5.291A [1] 5.149\| \| [1] C\| 694–790\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.312A 5.317A ROZHLASOVÁ 5.312\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.312A 5.317A [1]\| \| [1] C\| 790–862\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.316B 5.317A ROZHLASOVÁ\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.316B 5.317A [1]\| \| [1] C\| 862–890\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.317A\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.317A [1] [2]\| \| [1] C [2] nc\| 890–942\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.317A Radiolokační\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.317A [1] [2]\| \| [1] C [2] nc\| 942–960\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.317A\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.317A [1]\| \| [1] C\| 960–1164\| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.328 LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.327A 5.328AA\| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.328 [1] [2] LETECKÁ POHYBLIVÁ 5.327A [1] [2] 5.328AA\| \| [1] C [2] NC\| 1164–1215\| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.328 DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (sestupný směr) (družice–družice) 5.328B 5.328A\| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.328 [1] [2] DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (sestupný směr) (družice–družice) 5.328B [1] [2] 5.328A\| \| [1] C [2] NC\| 1215–1240\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) RADIOLOKAČNÍ DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (sestupný směr) (družice–družice) 5.328B 5.329 5.329A KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) 5.331 5.332\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1] RADIOLOKAČNÍ [1] [2] DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (sestupný směr) (družice–družice) 5.328B 5.329 5.329A [1] [2] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) [1] 5.332\| \| [1] C [2] NC\| 1240–1300\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) RADIOLOKAČNÍ DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (sestupný směr) (družice–družice) 5.328B 5.329 5.329A KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) Amatérská 5.282 5.330 5.331 5.332 5.335A\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1] RADIOLOKAČNÍ [1] [2]] DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (sestupný směr) (družice–družice) 5.328B 5.329 5.329A [1] [2] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) [1] Amatérská [1] 5.282 5.331 5.332 5.335A\| \| [1] C [2] NC\| 1300–1350\| RADIOLOKAČNÍ LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.337 DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (vzestupný směr) 5.149 5.337A\| RADIOLOKAČNÍ [1] [2] LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.337 [1] [2] DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (vzestupný směr) [1] [2] 5.149 5.337A\| \| [1] C [2] NC\| 1350–1400\| PEVNÁ POHYBLIVÁ RADIOLOKAČNÍ Družicového průzkumu Země (pasivní) Kosmického výzkumu (pasivní) 5.149 5.338 5.338A 5.339\| PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ [1] [2] RADIOLOKAČNÍ [1] [2] Družicového průzkumu Země (pasivní) 5.339 [1] Kosmického výzkumu (pasivní) 5.339 [1] 5.149 5.338A\| \| [1] C [2] NC\| 1400–1427\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) RADIOASTRONOMICKÁ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.340 5.341\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1] 5.340 5.341\| \| [1] C\| 1427–1429\| KOSMICKÉHO PROVOZU (vzestupný směr) PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.341A 5.338A 5.341\| KOSMICKÉHO PROVOZU (vzestupný směr) [1] PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2] 5.341A 5.338A 5.341\| \| [2] NC [1] c\| 1429–1452\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.341A 5.338A 5.341\| PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.341A [1] [2] 5.338A 5.341\| \| [1] C [2] NC\| 1452–1492\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé ROZHLASOVÁ DRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ 5.208B 5.341 5.345\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] ROZHLASOVÁ [1] Družicová rozhlasová 5.208B [1] Pevná [1] 5.341 5.345\| \| [1] C\| 1492–1518\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.341A 5.341\| PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.341A [1] [2] 5.341\| \| [2] NC [1] c\| 1518–1525\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.348 5.351A 5.341\| PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2] DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.348 5.351A [1] 5.341\| \| [1] C [2] NC\| 1525–1530\| KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr) PEVNÁ DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208B 5.351A Družicového průzkumu Země Pohyblivá kromě letecké pohyblivé 5.341 5.351 5.354\| KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr) [1] PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208B 5.351A [1] [2] Družicového průzkumu Země [1] Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [1][2] 5.341 5.351 5.354\| \| [1] C [2] nc\| 1530–1535\| KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr) DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208B 5.351A 5.353A Družicového průzkumu Země Pevná Pohyblivá kromě letecké pohyblivé 5.341 5.351 5.354\| KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr) [1] DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr)5.208B 5.351A 5.353A [1] [2] Družicového průzkumu Země [1] Pevná [1] [2] Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [1] [2] 5.341 5.351 5.354\| \| [1] C [2] nc\| 1535–1559\| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208B 5.351A 5.341 5.351 5.353A 5.354 5.356 5.357 5.357A\| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.208B 5.351A [1] [2] 5.341 5.351 5.353A 5.354 5.356 5.357 5.357A\| \| [1] C [2] nc\| 1559–1610\| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (sestupný směr) (družice–družice) 5.208B 5.328B 5.329A 5.341\| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2] DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (sestupný směr) (družice–družice) 5.208B 5.328B 5.329A [1] [2] 5.341\| \| [1] C [2] NC\| 1610–1610,6\| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ Družicového rádiového určování (vzestupný směr) 5.341 5.364 5.366 5.367 5.368 5.371 5.372\| DRUŽICOVÁ LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.367 [1] [2] DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A [1] LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2] Družicového rádiového určování (vzestupný směr) 5.371 [1] [2] 5.341 5.364 5.366 5.368 5.372\| \| [1] C [2] NC\| 1610,6– 1613,8\| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A RADIOASTRONOMICKÁ LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ Družicového rádiového určování (vzestupný směr) 5.149 5.341 5.364 5.366 5.367 5.368 5.371 5.372\| DRUŽICOVÁ LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.367 [1] [2] DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2] Družicového rádiového určování (vzestupný směr) 5.371 [2] 5.149 5.341 5.364 5.366 5.368 5.372\| \| [1] C [2] NC\| 1613,8–1621,35\| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ vzestupný směr) 5.351A LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ Družicová pohyblivá (sestupný směr) 5.208B 5.341 5.364 5.365 5.366 5.367 5.368 5.371 5.372\| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A [1] [2] LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2] Družicová pohyblivá (sestupný směr) 5.208B [1] 5.341 5.364 5.365 5.366 5.367 5.368 5.371 5.372\| \| [1] C [2] NC\| 1621,35– 1626,5\| DRUŽICOVÁ NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.373 5.373A DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ Družicová pohyblivá (sestupný směr) mimo družicovou námořní pohyblivou (sestupný směr) 5.208B 5.341 5.364 5.365 5.366 5.367 5.368 5.371 5.372\| DRUŽICOVÁ NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.373 5.373A [1] DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A [1] [2] LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2] Družicová pohyblivá (sestupný směr) mimo družicovou námořní pohyblivou (sestupný směr) [1] Družicového rádiového určování (vzestupný směr) 5.371 [2] 5.208B 5.341 5.364 5.365 5.366 5.367 5.368 5.372\| \| [1] C [2] NC\| 1626,5– 1645,5\| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A 5.341 5.351 5.353A 5.354 5.357A 5.374 5.375 5.376\| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A [1] [2] 5.341 5.351 5.353A 5.354 5.374\| \| [1] C [2] nc\| 1645,5– 1646,5\| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A [1] [2] 5.341 5.354 5.375\| \| [1] C [2] nc\| 1646,5–1656,5\| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A [1] [2] 5.341 5.351 5.354 5.357A 5.376\| \| [1] C [2] nc\| 1656,5–1660\| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A [1] [2] 5.341 5.351 5.354 5.374\| \| [1] C [2] nc\| 1660–1660,5\| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A RADIOASTRONOMICKÁ 5.149 5.341 5.351 5.354 5.376A\| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A [1] [2] RADIOASTRONOMICKÁ [1] 5.149 5.341 5.351 5.354 5.376A\| \| [1] C [2] nc\| 1660,5–1668\| RADIOASTRONOMICKÁ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) Pevná Pohyblivá kromě letecké pohyblivé 5.149 5.341 5.379A\| RADIOASTRONOMICKÁ [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1] Pevná [2] Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [2] 5.149 5.341 5.379A\| \| [1] C [2] nc\| 1668–1668,4\| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A 5.379B 5.379C RADIOASTRONOMICKÁ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) Pevná Pohyblivá kromě letecké pohyblivé 5.149 5.341 5.379A\| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A 5.379B 5.379C [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1] Pevná [2] Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [2] 5.149 5.341 5.379A\| \| [1] C [2] nc\| 1668,4–1670\| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A 5.379B 5.379C RADIOASTRONOMICKÁ 5.149 5.341 5.379D\| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1] PEVNÁ [1] [2] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2] DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A 5.379B 5.379C [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] 5.149 5.341 5.379D\| \| [1] C [2] NC\| 1670–1675\| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ PEVNÁ DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) POHYBLIVÁ DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A 5.379B 5.341 5.379D 5.380A\| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1] DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) [1] POHYBLIVÁ [1] [2] DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A 5.379B [1] Pevná [2] 5.341 5.379D 5.380A\| \| [1] C [2] nc\| 1675–1690\| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ PEVNÁ DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.341\| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1] PEVNÁ [1] [2] DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) [1] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2] 5.341\| \| [1] C [2] NC\| 1690–1700\| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) Pevná Pohyblivá kromě letecké pohyblivé 5.289 5.341\| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1] DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) [1] Pevná [1] [2] Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [2] 5.289 5.341\| \| [1] C [2] nc\| 1700–1710\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.289 5.341\| PEVNÁ [1] [2] DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) [1] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2] 5.289 5.341\| \| [1] C [2] NC\| 1710–1770\| PEVNÁ POHYBLIVÁ 5.384A 5.388A 5.149 5.341 5.385 5.388\| PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ 5.384A [1] Radioastronomická 5.385 [1] 5.149 5.341\| \| [1] C\| 1770–1790\| PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ 5.384A [1] [2]\| \| [1] C [2] nc\| 1790–1900\| PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ 5.384A 5.388A [1] [2] 5.388\| \| [1] C [2] nc\| 1900–1930\| POHYBLIVÁ 5.388A [1] [2] Pevná [1] 5.388\| \| [1] C [2] nc\| 1930–1970\| PEVNÁ POHYBLIVÁ 5.388A 5.388\| POHYBLIVÁ 5.388A [1] Pevná [1] 5.388\| \| [1] C\| 1970–1980\| PEVNÁ POHYBLIVÁ 5.388A 5.388\| POHYBLIVÁ 5.388A [1] Pevná [1] 5.388\| \| [1] C\| 1980–2010\| PEVNÁ POHYBLIVÁ DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A 5.388 5.389A\| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.351A [1] Pevná [1] Pohyblivá [1] 5.388 5.389A\| \| [1] C\| 2010–2025\| PEVNÁ POHYBLIVÁ 5.388A 5.388\| POHYBLIVÁ 5.388A [1] Pevná [1] 5.388\| \| [1] C\| 2025–2110\| KOSMICKÉHO PROVOZU (vzestupný směr) (družice–družice) DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (vzestupný směr) (družice–družice) PEVNÁ POHYBLIVÁ 5.391 KOSMICKÉHO VÝZKUMU (vzestupný směr) (družice–družice) 5.392\| KOSMICKÉHO PROVOZU (vzestupný směr) (družice–družice) [1] DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (vzestupný směr) (družice–družice) [1] PEVNÁ [1] [2] POHYBLIVÁ 5.391 CZ6 [1] [2] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (vzestupný směr) (družice–družice) [1] 5.392\| \| [1] C [2] NC\| 2110–2120\| PEVNÁ POHYBLIVÁ 5.388A KOSMICKÉHO VÝZKUMU (daleký kosmos) (vzestupný směr) 5.388\| POHYBLIVÁ 5.388A [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (daleký kosmos) (vzestupný směr) [1] Pevná [1] 5.388\| \| [1] C\| 2120–2170\| PEVNÁ POHYBLIVÁ 5.388A 5.388\| POHYBLIVÁ 5.388A [1] Pevná [1] 5.388\| \| [1] C\| 2170–2200\| PEVNÁ POHYBLIVÁ DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.351A 5.388 5.389A\| DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.351A [1] Pevná [1] Pohyblivá [1] 5.388 5.389A\| \| [1] C\| 2200–2290\| KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr) (družice–družice) DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (sestupný směr) (družice–družice) PEVNÁ POHYBLIVÁ 5.391 KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) (družice–družice) 5.392\| KOSMICKÉHO PROVOZU (sestupný směr) (družice–družice) [1] DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (sestupný směr) (družice–družice) [1] PEVNÁ [1] [2] POHYBLIVÁ 5.391 CZ6 [1] [2] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) (družice–družice) [1] 5.392\| \| [1] C [2] NC\| 2290–2300\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé KOSMICKÉHO VÝZKUMU (daleký kosmos) (sestupný směr)\| PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (daleký kosmos) (sestupný směr) [1]\| \| [1] C\| 2300–2450\| PEVNÁ POHYBLIVÁ 5.384A Amatérská Radiolokační 5.150 5.282..5.395\| PEVNÁ [1] [2] POHYBLIVÁ 5.384A [1] [2] Amatérská [1] Družicová amatérská 5.282 [1] 5.150\| \| [1] C [2] nc\| 2450–2483,5\| PEVNÁ POHYBLIVÁ Radiolokační 5.150\| PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ [1] 5.150\| \| [1] C\| 2483,5–2500\| PEVNÁ POHYBLIVÁ DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.351A DRUŽICOVÉHO RADIOVÉHO URČOVÁNÍ (sestupný směr) 5.398 Radiolokační 5.150 5.402\| PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ [1] DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.351A [1] DRUŽICOVÉHO RADIOVÉHO URČOVÁNÍ (sestupný směr) 5.398 [1] 5.150 5.402\| \| [1] C\| 2500–2520\| PEVNÁ 5.410 POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.384A\| PEVNÁ 5.410 [1] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.384A [1]\| \| [1] C\| 2520–2655\| PEVNÁ 5.410 POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.384A DRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ 5.413 5.416 5.339 5.418B 5.418C\| PEVNÁ 5.410 [1] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.384A [1] Družicového průzkumu Země (pasivní) 5.339 [1] Kosmického výzkumu (pasivní) [1] 5.339 5.418B 5.418C\| \| [1] C\| 2655–2670\| PEVNÁ 5.410 POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.384A DRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ 5.208B 5.413 5.416 Družicového průzkumu Země (pasivní) Radioastronomická Kosmického výzkumu (pasivní) 5.149\| PEVNÁ 5.410 [1] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.384A [1] Družicového průzkumu Země (pasivní) [1] Radioastronomická [1] Kosmického výzkumu (pasivní) [1] 5.149\| \| [1] C\| 2670–2690\| PEVNÁ 5.410 POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.384A Družicového průzkumu Země (pasivní) Radioastronomická Kosmického výzkumu (pasivní) 5.149\| PEVNÁ 5.410 [1] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.384A [1] Radioastronomická [1] 5.149\| \| [1] C\| 2690–2700\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) RADIOASTRONOMICKÁ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.340\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1] 5.340\| \| [1] C\| 2700–2900\| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.337 Radiolokační 5.423\| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.337 [1] [2] Radiolokační [1] [2] 5.423\| \| [1] C [2] NC\| 2900–3100\| RADIOLOKAČNÍ 5.424A RADIONAVIGAČNÍ 5.426 5.425 5.427\| RADIOLOKAČNÍ 5.424A [2] RADIONAVIGAČNÍ 5.426 [1] [2] 5.425 5.427\| \| [1] C [2] NC\| 3100–3300\| RADIOLOKAČNÍ Družicového průzkumu Země (aktivní) Kosmického výzkumu (aktivní) 5.149\| RADIOLOKAČNÍ [2] Družicového průzkumu Země (aktivní) [1] Kosmického výzkumu (aktivní) [1] 5.149\| \| [2] NC [1] c\| 3300–3400\| RADIOLOKAČNÍ 5.149\| RADIOLOKAČNÍ [2] 5.149\| \| [2] NC\| 3400–3600\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.430A Radiolokační\| PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.430A [1] Družicová pevná (sestupný směr) [1] Radiolokační [1] [2] CZ7\| \| [1] C [2] nc\| 3600–3800\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) Pohyblivá\| PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ [1] Družicová pevná (sestupný směr) [1]\| \| [1] C\| 3800–4200\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [1] Pohyblivá [1]\| \| [1] C\| 4200–4400\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.436 LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.438 5.437 5.440\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.436 [1] [2] LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.438 [1] [2] 5.437 5.440\| \| [1] C [2] NC\| 4400–4500\| PEVNÁ POHYBLIVÁ\| PEVNÁ [1] [2] POHYBLIVÁ [1] [2]\| \| [2] NC [1] c\| 4500–4800\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.441 POHYBLIVÁ\| PEVNÁ [1] [2] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.441 [1] POHYBLIVÁ [2]\| \| [2] NC [1] c\| 4800–4990\| PEVNÁ POHYBLIVÁ 5.442 Radioastronomická 5.149 5.339\| PEVNÁ [2] POHYBLIVÁ 5.442 [2] Radioastronomická [1] 5.149 5.339\| \| [2] NC [1] c\| 4990–5000\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé RADIOASTRONOMICKÁ Kosmického výzkumu (pasivní) 5.149\| PEVNÁ [2] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2] RADIOASTRONOMICKÁ [1] 5.149\| \| [1] C [2] NC\| 5000–5010\| DRUŽICOVÁ LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.443AA LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (vzestupný směr)\| DRUŽICOVÁ LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.443AA [1] LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2] DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (vzestupný směr) [1] Kosmického výzkumu (pasivní) [1]\| \| [1] C [2] NC\| 5010–5030\| DRUŽICOVÁ LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.443AA LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (vzestupný směr) (družice–družice) 5.328B 5.443B\| DRUŽICOVÁ LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.443AA [1] LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2] DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ (vzestupný směr) (družice–družice) 5.328B 5.443B [1] Kosmického výzkumu (pasivní) [1]\| \| [1] C [2] NC\| 5030–5091\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.443C DRUŽICOVÁ LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.443D LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.444\| LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.443C [1] [2] DRUŽICOVÁ LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.443D [1] LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2] 5.444\| \| [1] C [2] NC\| 5091–5150\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.444A LETECKÁ POHYBLIVÁ 5.444B DRUŽICOVÁ LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.443AA LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.444\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.444A [1] LETECKÁ POHYBLIVÁ 5.444B [1] [2] DRUŽICOVÁ LETECKÁ POHYBLIVÁ (R) 5.443AA [1] LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2] 5.444\| \| [1] C [2] NC\| 5150–5250\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.447A POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.446B LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.446 5.446C 5.447B 5.447C\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.447A [1] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.446B [1] LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2] 5.446 5.446C 5.447B 5.447C\| \| [1] C [2] NC\| 5250–5255\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.447F RADIOLOKAČNÍ KOSMICKÉHO VÝZKUMU 5.447D 5.448A\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.447F [1] RADIOLOKAČNÍ [2] KOSMICKÉHO VÝZKUMU 5.447D [1] 5.448A\| \| [1] C [2] NC\| 5255–5350\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.447F RADIOLOKAČNÍ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) 5.448A\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.447F [1] RADIOLOKAČNÍ [2] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) [1] 5.448A\| \| [1] C [2] NC\| 5350–5460\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) 5.448B RADIOLOKAČNÍ 5.448D LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.449 KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) 5.448C\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) 5.448B [1] RADIOLOKAČNÍ 5.448D [1] [2] LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.449 [1] [2] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) 5.448C [1]\| \| [1] C [2] NC\| 5460–5470\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) RADIOLOKAČNÍ 5.448D RADIONAVIGAČNÍ 5.449 KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) 5.448B\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1] RADIOLOKAČNÍ 5.448D [2] RADIONAVIGAČNÍ 5.449 [2] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) [1] 5.448B\| \| [1] C [2] NC\| 5470–5570\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.450A RADIOLOKAČNÍ 5.450B NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) 5.448B\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.450A [1] RADIOLOKAČNÍ 5.450B [2] NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) [1] 5.448B\| \| [1] C [2] NC\| 5570–5650\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.450A RADIOLOKAČNÍ 5.450B NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ 5.452\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.450A [1] RADIOLOKAČNÍ 5.450B [1] [2] NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ [1] 5.452\| \| [1] C [2] NC\| 5650–5725\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.450A RADIOLOKAČNÍ Amatérská Kosmického výzkumu (daleký kosmos) 5.282\| POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.446A 5.450A [1] RADIOLOKAČNÍ [1] [2] Amatérská [1] Družicová amatérská (vzestupný směr) 5.282 [1]\| \| [1] C [2] NC\| 5725–5830\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) RADIOLOKAČNÍ Amatérská 5.150\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [1] RADIOLOKAČNÍ [2] Amatérská [1] Pohyblivá [1] 5.150\| \| [1] C [2] NC\| 5830–5850\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) RADIOLOKAČNÍ Amatérská Družicová amatérská (sestupný směr) 5.150\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [1] RADIOLOKAČNÍ [2] Amatérská [1] Družicová amatérská (sestupný směr) [1] Pohyblivá [1] 5.150\| \| [1] C [2] NC\| 5850–5925\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) POHYBLIVÁ 5.150\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [1] POHYBLIVÁ [1] 5.150\| \| [1] C\| 5925–6700\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A POHYBLIVÁ 5.149 5.440 5.458\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A [1] POHYBLIVÁ 5.149 5.458\| \| [1] C\| 6700–7075\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) (sestupný směr) 5.441 POHYBLIVÁ Družicového průzkumu Země (pasivní) 5.458 5.458A 5.458B\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) (sestupný směr) 5.441 [1] Družicového průzkumu Země (pasivní) [1] 5.458 5.458A 5.458B\| \| [1] C\| 7075–7145\| PEVNÁ POHYBLIVÁ 5.458\| PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ [1] 5.458\| \| [1] C\| 7145–7190\| PEVNÁ POHYBLIVÁ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (daleký kosmos) (vzestupný směr) Kosmického provozu (vzestupný směr) 5.458\| PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (daleký kosmos) (vzestupný směr) [1] Kosmického provozu (vzestupný směr) [1] 5.458\| \| [1] C\| 7190–7235\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (vzestupný směr) 5.460A 5.460B PEVNÁ POHYBLIVÁ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (vzestupný směr) 5.460 5.458\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (vzestupný směr) 5.460A 5.460B [1] PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (vzestupný směr) 5.460 [1] 5.458\| \| [1] C\| 7235–7250\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (vzestupný směr) 5.460A PEVNÁ POHYBLIVÁ 5.458\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (vzestupný směr) 5.460A [1] PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ [1] 5.458\| \| [1] C\| 7250–7300\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) POHYBLIVÁ 5.461\| PEVNÁ [1] [2] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [2] DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.461 [2] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] CZ10\| \| [1] C [2] NC\| 7300–7375\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.461\| PEVNÁ [1] [2] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [2] DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.461 [2] Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [1] CZ10\| \| [1] C [2] NC\| 7375–7450\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé DRUŽICOVÁ NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.461AA 5.461AB\| PEVNÁ [1] [2] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [2] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] DRUŽICOVÁ NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.461AA 5.461AB [1]\| \| [1] C [2] NC\| 7450–7550\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) 5.461 A POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé DRUŽICOVÁ NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.461AA 5.461AB\| PEVNÁ [1] [2] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [2] DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) 5.461A [1] Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [1] DRUŽICOVÁ NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.461AA 5.461AB [1] CZ10\| \| [1] C [2] NC\| 7550–7750\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé DRUŽICOVÁ NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.461AA 5.461AB\| PEVNÁ [1] [2] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [2] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] DRUŽICOVÁ NÁMOŘNÍ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.461AA 5.461AB [1] CZ10\| \| [1] C [2] NC\| 7750–7900\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.461B\| PEVNÁ [2] DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) 5.461B [1] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2] CZ10\| \| [1] C [2] NC\| 7900–8025\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) POHYBLIVÁ DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.461\| PEVNÁ [2] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [2] POHYBLIVÁ [1] [2] DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) 5.461 [2]\| \| [1] C [2] NC\| 8025–8175\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (sestupný směr) PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) POHYBLIVÁ 5.463 5.462A\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (sestupný směr) [2] PEVNÁ [2] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [2] POHYBLIVÁ 5.463 [1] [2] 5.462A CZ10\| \| [1] C [2] NC\| 8175–8215\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (sestupný směr) PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (vzestupný směr) POHYBLIVÁ 5.463 5.462A\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (sestupný směr) [2] PEVNÁ [2] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [2] DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (vzestupný směr) [1] POHYBLIVÁ 5.463 [1] [2] 5.462A CZ10\| \| [1] C [2] NC\| 8215–8400\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (sestupný směr) PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) POHYBLIVÁ 5.463 5.462A\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (sestupný směr) [2] PEVNÁ [2] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [2] POHYBLIVÁ 5.463 [1] [2] 5.462A CZ10\| \| [1] C [2] NC\| 8400–8500\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) 5.465\| PEVNÁ [2] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [2] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) 5.465 [1]\| \| [1] C [2] NC\| 8500–8550\| RADIOLOKAČNÍ POZEMNÍ POHYBLIVÁ \\5.469\\ RADIONAVIGAČNÍ \\5.469\\\| PEVNÁ [2] POZEMNÍ POHYBLIVÁ 5.469 [1] [2] RADIOLOKAČNÍ [2] RADIONAVIGAČNÍ 5.469 [1] [2] CZ10\| \| [2] NC [1] C\| 8550–8650\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) RADIOLOKAČNÍ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) POZEMNÍ POHYBLIVÁ \\5.469\\ RADIONAVIGAČNÍ \\5.469\\ 5.469A\| PEVNÁ [2] DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1] POZEMNÍ POHYBLIVÁ 5.469 [1] RADIOLOKAČNÍ [2] RADIONAVIGAČNÍ 5.469 [1] [2] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) [1] 5.469A\| \| [1] C [2] NC\| 8650–8750\| RADIOLOKAČNÍ POZEMNÍ POHYBLIVÁ \\5.469\\ RADIONAVIGAČNÍ \\5.469\\\| PEVNÁ [2] POZEMNÍ POHYBLIVÁ 5.469 [1] RADIOLOKAČNÍ [2] RADIONAVIGAČNÍ 5.469 [1] [2]\| \| [1] C [2] NC\| 8750–8850\| RADIOLOKAČNÍ LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.470\| RADIOLOKAČNÍ [1] [2] LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.470 [1] [2]\| \| [1] C [2] NC\| 8850–9000\| RADIOLOKAČNÍ NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ 5.472\| RADIOLOKAČNÍ [1] [2] NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ 5.472 [1]\| \| [1] C [2] NC\| 9000–9200\| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.337 RADIOLOKAČNÍ 5.473A\| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.337 [1] [2] RADIOLOKAČNÍ [1] [2] 5.473A\| \| [1] C [2] NC\| 9200–9300\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) 5.474A 5.474B 5.474C RADIOLOKAČNÍ NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ 5.472 5.474 5.474D\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) 5.474A 5.474B 5.474C [1] RADIOLOKAČNÍ [1] [2] NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ 5.472 [1] 5.474 5.474D\| \| [1] C [2] NC\| 9300–9500\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) RADIOLOKAČNÍ RADIONAVIGAČNÍ 5.475 KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) 5.427 5.474 5.475A 5.475B 5.476A\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1] RADIOLOKAČNÍ [2] RADIONAVIGAČNÍ 5.475 [1] [2] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) [1] 5.427 5.474 5.475A 5.475B 5.476A\| \| [1] C [2] NC\| 9500–9800\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) RADIOLOKAČNÍ RADIONAVIGAČNÍ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) 5.476A\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1] RADIOLOKAČNÍ [1] [2] RADIONAVIGAČNÍ [1] [2] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) [1] 5.476A\| \| [1] C [2] NC\| 9800–9900\| RADIOLOKAČNÍ Družicového průzkumu Země (aktivní) Pevná Kosmického výzkumu (aktivní) 5.478A 5.478B\| RADIOLOKAČNÍ [1] [2] Družicového průzkumu Země (aktivní) [1] Kosmického výzkumu (aktivní) [1] 5.478A 5.478B\| \| [1] C [2] NC\| 9900–10 000\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) 5.474A 5.474B 5.474C RADIOLOKAČNÍ Pevná Družicová meteorologická 5.474D 5.479\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) 5.474A 5.474B 5.474C [1] RADIOLOKAČNÍ [1] [2] Pevná [1] Družicová meteorologická 5.479 [1] 5.474D\| \| [1] C [2] NC\| GHz Kmitočtové pásmo\| ČR podle Řádu\| Přidělení v ČR\| Využití přidělení ---\|---\|---\|--- 10–10,4\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) 5.474A 5.474B 5.474C PEVNÁ POHYBLIVÁ RADIOLOKAČNÍ Amatérská Družicová meteorologická 5.474D 5.479\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) 5.474A 5.474B 5.474C [1] PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ [1] RADIOLOKAČNÍ [2] Amatérská [1] Družicová meteorologická 5.479 [1] 5.474D\| [1] C [2] NC 10,4–10,45\| PEVNÁ POHYBLIVÁ RADIOLOKAČNÍ Amatérská\| PEVNÁ [1] RADIOLOKAČNÍ [2] Amatérská [1] Pohyblivá [1]\| [1] C [2] NC 10,45–10,5\| RADIOLOKAČNÍ Amatérská Družicová amatérská 5.481\| PEVNÁ [1] POZEMNÍ POHYBLIVÁ [1] RADIOLOKAČNÍ [2] Amatérská [1] Družicová amatérská [1] 5.481\| [1] C [2] NC 10,5–10,55\| PEVNÁ POHYBLIVÁ Radiolokační\| PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ [1] Radiolokační [2]\| [1] C [2] nc 10,55–10,6\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé Radiolokační\| PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] Radiolokační [2]\| [1] C [2] nc 10,6–10,68\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé RADIOASTRONOMICKÁ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) Radiolokační 5.149 5.482 5.482A\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1] Radiolokační [2] 5.149 5.482 5.482A\| [1] C [2] nc 10,68–10,7\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) RADIOASTRONOMICKÁ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.340\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.340 [1]\| [1] C 10,7–10,95\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.441 (vzestupný směr) 5.484 POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé\| PEVNÁ [1] [2] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.441 (vzestupný směr) 5.484 [1] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]\| [1] C [2] NC 10,95–11,2\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A 5.484B (vzestupný směr) 5.484 POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé\| PEVNÁ [1] [2] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A 5.484B (vzestupný směr) 5.484 [1] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]\| [1] C [2] nc 11,2–11,45\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.441 (vzestupný směr) 5.484 POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé\| PEVNÁ [1] [2] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.441 (vzestupný směr) 5.484 [1] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]\| [1] C [2] nc 11,45–11,7\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A 5.484B (vzestupný směr) 5.484 POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé\| PEVNÁ [1] [2] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A 5.484B (vzestupný směr) 5.484 [1] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] [2]\| [1] C [2] nc 11,7–12,5\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé ROZHLASOVÁ DRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ 5.492 5.487 5.487A\| DRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ 5.492 [1] Pevná [1] Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [1] 5.487 5.487A\| [1] C 12,5–12,75\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A 5.484B (vzestupný směr)\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A 5.484B (vzestupný směr) [1]\| [1] C 12,75–13,25\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.441 POHYBLIVÁ Kosmického výzkumu (daleký kosmos) (sestupný směr)\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.441 [1] Kosmického výzkumu (daleký kosmos) (sestupný směr) [1]\| [1] C 13,25–13,4\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.497 KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) 5.498A\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1] LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.497 [1] [2] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) [1] 5.498A\| [1] C [2] NC 13,4–13,65\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.499A 5.499B RADIOLOKAČNÍ KOSMICKÉHO VÝZKUMU 5.499C 5.499D Družicová služba kmitočtových normálů a časových signálů (vzestupný směr) 5.499E 5.501B\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.499A 5.499B [1] RADIOLOKAČNÍ [2] KOSMICKÉHO VÝZKUMU 5.499C 5.499D [1] 5.499E 5.501B\| [1] C [2] NC 13,65–13,75\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) RADIOLOKAČNÍ KOSMICKÉHO VÝZKUMU 5.501A Družicová služba kmitočtových normálů a časových signálů (vzestupný směr) 5.501B\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1] RADIOLOKAČNÍ [2] KOSMICKÉHO VÝZKUMU 5.501A [1] 5.501B\| [1] C [2] NC 13,75–14\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.484A RADIOLOKAČNÍ Družicového průzkumu Země Družicová služba kmitočtových normálů a časových signálů (vzestupný směr) Kosmického výzkumu 5.502 5.503\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.484A [1] RADIOLOKAČNÍ [2] Družicového průzkumu Země [1] Kosmického výzkumu [1] 5.502 5.503\| [1] C [2] NC 14–14,25\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A 5.484A 5.484B RADIONAVIGAČNÍ 5.504 Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.504B 5.506A Kosmického výzkumu 5.504A\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A 5.484A 5.484B [1] Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.504B 5.506A [1] Kosmického výzkumu [1] 5.504A\| [1] C 14,25–14,3\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A 5.484A 5.484B RADIONAVIGAČNÍ 5.504 Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.504B 5.506A Kosmického výzkumu 5.504A\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A 5.484A 5.484B [1] Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.504B 5.506A[1] Kosmického výzkumu [1] 5.504A\| [1] C 14,3–14,4\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A 5.484A 5.484B POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.504B 5.506A Družicová radionavigační 5.504A\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A 5.484A 5.484B [1] Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.504B 5.506A[1] Družicová radionavigační [1] 5.504A\| [1] C 14,4–14,47\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A 5.484A 5.484B POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.504B 5.506A Kosmického výzkumu (sestupný směr) 5.504A\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A 5.484A 5.484B [1] Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.504B 5.506A[1] Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1] 5.504A\| [1] C 14,47–14,5\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A 5.484A POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.504B 5.506A Radioastronomická 5.149 5.504A\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.457A 5.484A [1] Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.504B 5.506A[1] Radioastronomická [1] 5.149 5.504A\| [1] C 14,5–14,62\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr 5.509B 5.509C 5.509D 5.509E 5.509F 5.510 POHYBLIVÁ Kosmického výzkumu 5.509G\| PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ [1] Kosmického výzkumu 5.509G [1] Radioastronomická [1]\| [1] C 14,62–14,8\| PEVNÁ [2] POHYBLIVÁ [2]\| [2] NC 14,8–15,23\| PEVNÁ POHYBLIVÁ Kosmického výzkumu Družicového průzkumu Země (pasivní) 5.339\| PEVNÁ [2] POHYBLIVÁ [2] Družicového průzkumu Země (pasivní) 5.339 [1] Radioastronomická [1] Kosmického výzkumu (pasivní) 5.339 [1]\| [2] NC [1] c 15,23–15,35\| PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ [1] Družicového průzkumu Země (pasivní) 5.339 [1] Radioastronomická [1] Kosmického výzkumu (pasivní) 5.339 [1]\| [1] C 15,35–15,4\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) RADIOASTRONOMICKÁ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.340\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1] 5.340\| [1] C 15,4–15,43\| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ RADIOLOKAČNÍ 5.511E 5.511F\| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2] RADIOLOKAČNÍ 5.511E 5.511F [1] [2]\| [1] C [2] NC 15,43–15,63\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.511A LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ RADIOLOKAČNÍ 5.511E 5.511F 5.511C\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.511A [1] LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2] RADIOLOKAČNÍ 5.511E 5.511F [1] [2] 5.511C\| [1] C [2] NC 15,63–15,7\| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ RADIOLOKAČNÍ 5.511E 5.511F\| LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2] RADIOLOKAČNÍ 5.511E 5.511F [1] [2]\| [1] C [2] NC 15,7–16,6\| RADIOLOKAČNÍ\| RADIOLOKAČNÍ [2]\| [2] NC 16,6–17,1\| RADIOLOKAČNÍ Kosmického výzkumu (daleký kosmos) (vzestupný směr)\| RADIOLOKAČNÍ [2] Kosmického výzkumu (daleký kosmos) (vzestupný směr) [1]\| [2] NC [1] c 17,1–17,2\| RADIOLOKAČNÍ\| RADIOLOKAČNÍ [2] POHYBLIVÁ [1]\| [1] C [2] NC 17,2–17,3\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) RADIOLOKAČNÍ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) 5.513A\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1] POHYBLIVÁ [1] RADIOLOKAČNÍ [2] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) [1] 5.513A\| [1] C [2] NC 17,3–17,7\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.516 (sestupný směr) 5.516A 5.516B Radiolokační\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.516 (sestupný směr) 5.516A 5.516B [1] Radiolokační [2]\| [1] C [2] nc 17,7–18,1\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A 5.517A (vzestupný směr) 5.516 POHYBLIVÁ\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A 5.517A (vzestupný směr) 5.516 [1]\| [1] C 18,1–18,4\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A 5.517A (vzestupný směr) 5.520 DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) POHYBLIVÁ 5.519\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A 5.517A (vzestupný směr) 5.520 [1] DRUŽICOVÁ METEOROLOGICKÁ (sestupný směr) 5.519 [1]\| [1] C 18,4–18,6\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A 5.517A POHYBLIVÁ\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A 5.517A [1]\| [1] C 18,6–18,8\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.517A 5.522B POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé Kosmického výzkumu (pasivní) 5.522A\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.517A 5.522B [1] Kosmického výzkumu (pasivní) [1] 5.522A\| [1] C 18,8–19,3\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.517A 5.523A POHYBLIVÁ\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.517A 5.523A [1]\| [1] C 19,3–19,7\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) (vzestupný směr) 5.517A 5.523B 5.523C 5.523D 5.523E POHYBLIVÁ\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) (vzestupný směr) 5.517A 5.523B 5.523C 5.523D 5.523E [1]\| [1] C 19,7–20,1\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A 5.484B 5.516B 5.527A Družicová pohyblivá (sestupný směr)\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A 5.484B 5.516B 5.527A [1] Družicová pohyblivá (sestupný směr) [1]\| [1] C 20,1–20,2\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A 5.484B 5.516B 5.527A DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) 5.525 5.526 5.527 5.528\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.484A 5.484B 5.516B 5.527A [1] DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) [1] 5.525 5.526 5.527 5.528\| [1] C 20,2–21,2\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) Družicová služba kmitočtových normálů a časových signálů (sestupný směr)\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [1] [2] DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) [1] [2] CZ10\| [2] NC [1] c 21,2–21,4\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) PEVNÁ POHYBLIVÁ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ [1] [2] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]\| [1] C [2] nc 21,4–22\| PEVNÁ POHYBLIVÁ DRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ 5.208B 5.530A 5.530B\| POHYBLIVÁ [1] DRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ 5.208B [1] 5.530A 5.530B\| [1] C 22–22,21\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.149\| PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1] 5.149\| [1] C 22,21–22,5\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé RADIOASTRONOMICKÁ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.149 5.532\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1] 5.149 5.532\| [1] C 22,5–22,55\| PEVNÁ POHYBLIVÁ\| PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]\| [1] C 22,55–23,15\| PEVNÁ MEZIDRUŽICOVÁ 5.338A POHYBLIVÁ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) 5.532A 5.149\| PEVNÁ [1] MEZIDRUŽICOVÁ 5.338A [1] POHYBLIVÁ [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) 5.532A [1] 5.149\| [1] C 23,15–23,55\| PEVNÁ MEZIDRUŽICOVÁ 5.338A POHYBLIVÁ\| PEVNÁ [1] MEZIDRUŽICOVÁ 5.338A [1] POHYBLIVÁ [1]\| [1] C 23,55–23,6\| PEVNÁ POHYBLIVÁ\| PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ [1]\| [1] C 23,6–24\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) RADIOASTRONOMICKÁ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.340\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1] 5.340\| [1] C 24–24,05\| AMATÉRSKÁ DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ 5.150\| AMATÉRSKÁ [1] DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1] 5.150\| [1] C 24,05– 24,25\| RADIOLOKAČNÍ Amatérská Družicového průzkumu Země (aktivní) 5.150\| RADIOLOKAČNÍ [1] [2] Amatérská [1] Družicového průzkumu Země (aktivní) [1] Pevná [1] Pohyblivá [1] 5.150\| [1] C [2] NC 24,25–24,45\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.338A 5.532AB\| PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.338A 5.532AB [1]\| [1] C 24,45–24,65\| PEVNÁ MEZIDRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.338A 5.532AB\| PEVNÁ [1] MEZIDRUŽICOVÁ [1] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.338A 5.532AB [1]\| [1] C 24,65–24,75\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.532B MEZIDRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.338A 5.532AB\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.532B [1] MEZIDRUŽICOVÁ [1] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.338A 5.532AB [1]\| [1] C 24,75–25,25\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.532B POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.338A 5.532AB\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.532B [1] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.338A 5.532AB [1]\| [1] C 25,25–25,5\| PEVNÁ MEZIDRUŽICOVÁ 5.536 POHYBLIVÁ 5.338A5.532AB Družicová služba kmitočtových normálů a časových signálů (vzestupný směr)\| PEVNÁ [1] [2] MEZIDRUŽICOVÁ 5.536 [1] POHYBLIVÁ 5.338A5.532AB [1] [2]\| [1] C [2] NC 25,5–26,5\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (sestupný směr) \\5.536B\\ PEVNÁ MEZIDRUŽICOVÁ 5.536 POHYBLIVÁ 5.338A 5.532AB KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) Družicová služba kmitočtových normálů a časových signálů (vzestupný směr) 5.536A\| PEVNÁ [1] [2] MEZIDRUŽICOVÁ 5.536 [1] POHYBLIVÁ 5.338A 5.532AB [1] [2] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) [1] Družicového průzkumu Země (sestupný směr) 5.536B [1] 5.536A\| [1] C [2] NC 26,5–27\| PEVNÁ [1] [2] MEZIDRUŽICOVÁ 5.536 [1] POHYBLIVÁ 5.338A5.532AB [1] [2] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) [1] Družicového průzkumu Země (sestupný směr) 5.536B [1] 5.536A\| [1] C [2] NC 27–27,5\| PEVNÁ MEZIDRUŽICOVÁ 5.536 POHYBLIVÁ 5.338A5.532AB\| PEVNÁ [1] [2] MEZIDRUŽICOVÁ 5.536 [1] POHYBLIVÁ 5.338A5.532AB [1] [2]\| [1] C [2] NC 27,5–28,5\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr)5.484A 5.516B5.517A 5.539 POHYBLIVÁ Družicová pevná (sestupný směr) [1] 5.538 5.540\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr)5.484A 5.516B 5.517A 5.539 [1] Družicová pevná (sestupný směr) [1] Pohyblivá [1] 5.538 5.540\| [1] C 28,5–29,1\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.484A 5.516B 5.517A 5.523A 5.539 POHYBLIVÁ Družicového průzkumu Země (vzestupný směr) 5.541 5.540\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.484A 5.516B 5.517A 5.523A 5.539 [1] Družicového průzkumu Země (vzestupný směr) 5.541 [1] 5.540\| [1] C 29,1–29,5\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.516B 5.517A 5.523C 5.523E 5.535A 5.539 5.541A POHYBLIVÁ Družicového průzkumu Země (vzestupný směr) 5.541 5.540\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.516B 5.517A 5.523C 5.523E 5.535A 5.539 5.541A [1] Družicového průzkumu Země (vzestupný směr) 5.541 [1] 5.540\| [1] C 29,5–29,9\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.484A 5.484B 5.516B 5.527A 5.539 Družicového průzkumu Země (vzestupný směr) 5.541 Družicová pohyblivá (vzestupný směr) 5.540\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.484A 5.484B 5.516B 5.527A 5.539 [1] Družicového průzkumu Země (vzestupný směr) 5.541 [1] Družicová pohyblivá (vzestupný směr) [1] 5.540\| [1] C 29,9–30\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.484A 5.584B 5.516B 5.527A 5.539 DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) Družicového průzkumu Země (vzestupný směr) 5.541 5.543 5.525 5.526 5.527 5.538 5.540\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr)5.484A 5.584B 5.516B 5.527A 5.539 [1] DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) [1] Družicového průzkumu Země (vzestupný směr) 5.541 5.543 [1] 5.525 5.526 5.527 5.538 5.540\| [1] C 30–31\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.338A DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) Družicová služba kmitočtových normálů a časových signálů (sestupný směr)\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.338A [1] [2] DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) [2] CZ10\| [1] C [2] NC 31–31,3\| PEVNÁ 5.338A 5.543B POHYBLIVÁ Družicová služba kmitočtových normálů a časových signálů (sestupný směr) Kosmického výzkumu 5.544 5.545 5.149\| PEVNÁ 5.338A 5.543B [1] POHYBLIVÁ [1] Kosmického výzkumu 5.544 5.545 [1] 5.149\| [1] C 31,3–31,5\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) RADIOASTRONOMICKÁ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.340\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1] 5.340\| [1] C 31,5–31,8\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) RADIOASTRONOMICKÁ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) Pevná Pohyblivá kromě letecké pohyblivé 5.149\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1] Pevná [1] Pohyblivá kromě letecké pohyblivé [1] 5.149\| [1] C 31,8–32\| PEVNÁ 5.547A RADIONAVIGAČNÍ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (daleký kosmos) (sestupný směr) 5.547 5.548\| PEVNÁ 5.547A [1] RADIONAVIGAČNÍ [1] [2] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (daleký kosmos) (sestupný směr) [1] 5.547 5.548\| [1] C [2] NC 32–32,3\| PEVNÁ 5.547A RADIONAVIGAČNÍ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (daleký kosmos) (sestupný směr) 5.547 5.548\| PEVNÁ 5.547A [1] RADIONAVIGAČNÍ [1] [2] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (daleký kosmos) (sestupný směr) [1] 5.547 5.548\| [1] C [2] NC 32,3–33\| PEVNÁ 5.547A MEZIDRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.547 5.548\| PEVNÁ 5.547A [1] MEZIDRUŽICOVÁ [1] RADIONAVIGAČNÍ [1] [2] 5.547 5.548\| [1] C [2] NC 33–33,4\| PEVNÁ 5.547A RADIONAVIGAČNÍ 5.547\| PEVNÁ 5.547A [1] RADIONAVIGAČNÍ [1] [2] 5.547\| [1] C [2] NC 33,4–34,2\| RADIOLOKAČNÍ\| RADIOLOKAČNÍ [1] [2] CZ10\| [2] NC [1] c 34,2–34,7\| RADIOLOKAČNÍ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (daleký kosmos) (vzestupný směr)\| RADIOLOKAČNÍ [1] [2] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (daleký kosmos) (vzestupný směr) [1] CZ10\| [2] NC [1] c 34,7–35,2\| RADIOLOKAČNÍ Kosmického výzkumu\| RADIOLOKAČNÍ [1] [2] Kosmického výzkumu [1] CZ10\| [2] NC [1] c 35,2–35,5\| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ RADIOLOKAČNÍ\| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1] RADIOLOKAČNÍ [2] CZ10\| [2] NC [1] c 35,5–36\| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) RADIOLOKAČNÍ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) 5.549A\| POMOCNÁ METEOROLOGICKÁ [1] DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1] RADIOLOKAČNÍ [2] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) [1] 5.549A CZ10\| [2] NC [1] c 36–37\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) PEVNÁ POHYBLIVÁ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.149 5.550A\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1] 5.149 5.550A\| [1] C 37–37,5\| PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.550B KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) 5.547\| PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.550B [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) [1] 5.547\| [1] C 37,5–38\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.550C POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.550B KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) Družicového průzkumu Země (sestupný směr) 5.547\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.550C [1] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.550B [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (sestupný směr) [1] Družicového průzkumu Země (sestupný směr) [1] 5.547\| [1] C 38–39,5\| PEVNÁ 5.550D DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.550C POHYBLIVÁ 5.550B Družicového průzkumu Země (sestupný směr) 5.547\| PEVNÁ 5.550D [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.550C [1] POHYBLIVÁ 5.550B [1] Družicového průzkumu Země (sestupný směr) [1] 5.547\| [1] C 39,5–40\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.516B 5.550C POHYBLIVÁ 5.550B DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) Družicového průzkumu Země (sestupný směr) 5.547 5.550E\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.516B 5.550C [1] POHYBLIVÁ 5.550B [1] DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) [1] Družicového průzkumu Země (sestupný směr) [1] 5.547 5.550E\| [1] C 40–40,5\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (vzestupný směr) PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.516B 5.550C POHYBLIVÁ 5.550B DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) KOSMICKÉHO VÝZKUMU (vzestupný směr) Družicového průzkumu Země (sestupný směr) 5.550E\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.516B 5.550C [1] POHYBLIVÁ 5.55OB [1] DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (vzestupný směr) [1] Družicového průzkumu Země (sestupný směr) [1] 5.550E\| [1] C 40,5–41\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.550C POZEMNÍ POHYBLIVÁ 5.550B ROZHLASOVÁ DRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ Letecká pohyblivá Námořní pohyblivá 5.547\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.550C [1] POZEMNÍ POHYBLIVÁ 5.550B [1] ROZHLASOVÁ [1] DRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ [1] Letecká pohyblivá [1] Námořní pohyblivá [1] 5.547\| [1] C 41–42,5\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.516B 5.550C POZEMNÍ POHYBLIVÁ 5.550B ROZHLASOVÁ DRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ Letecká pohyblivá [1] Námořní pohyblivá [1] 5.547 5.551H 5.5511\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) 5.516B 5.550C [1] POZEMNÍ POHYBLIVÁ 5.550B [1] ROZHLASOVÁ [1] DRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ [1] Letecká pohyblivá [1] Námořní pohyblivá [1] 5.547 5.551H 5.551l\| [1] C 42,5–43,5\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.552 POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.550B RADIOASTRONOMICKÁ 5.149 5.547\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.552 [1] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.550B [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] 5.149 5.547\| [1] C 43,5–45,5\| POHYBLIVÁ 5.553 5.553A DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ RADIONAVIGAČNÍ DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.554\| POHYBLIVÁ 5.553 5.553A [2] DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ [2] 5.554 CZ10\| [2] NC 45,5–47\| POHYBLIVÁ 5.553 [1] DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ [1] RADIONAVIGAČNÍ [1] DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] 5.554\| [1] C 47–47,2\| AMATÉRSKÁ DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ\| AMATÉRSKÁ [1] DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1]\| [1] C 47,2–47,5\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.550C 5.552 POHYBLIVÁ 5.552A\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.550C 5.552 [1] POHYBLIVÁ [1] 5.552A\| [1] C 47,5–47,9\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.550C 5.552 (sestupný směr) 5.516B 5.554A POHYBLIVÁ\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.550C 5.552 (sestupný směr) 5.516B 5.554A [1] POHYBLIVÁ [1]\| [1] C 47,9–48,2\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.550C 5.552 POHYBLIVÁ 5.552A\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.550C 5.552 [1] POHYBLIVÁ [1] 5.552A\| [1] C 48,2–48,54\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.550C 5.552 (sestupný směr) 5.516B 5.554A 5.555B POHYBLIVÁ\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.550C 5.552 (sestupný směr) 5.516B 5.554A 5.555B [1] POHYBLIVÁ [1]\| [1] C 48,54–49,44\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.550C 5.552 POHYBLIVÁ 5.149 5.340 5.555\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.550C 5.552 [1] POHYBLIVÁ [1] 5.149 5.340 5.555\| [1] C 49,44–50,2\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.338A 5.550C 5 5.552 (sestupný směr) 5.516B 5.554A 5.555B POHYBLIVÁ\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.338A 5.550C 5.552 (sestupný směr) 5.516B 5.554A 5.555B [1] POHYBLIVÁ [1]\| [1] C 50,2–50,4\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.340\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1] 5.340\| [1] C 50,4–51,4\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.338A 5.550C POHYBLIVÁ Družicová pohyblivá (vzestupný směr)\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.338A 5.550C [1] Družicová pohyblivá (vzestupný směr) [1]\| [1] C [2] 51,4– 52,4\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5. 555C POHYBLIVÁ 5.338A 5.547 5.556\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5. 555C [1] POHYBLIVÁ [1] 5.338A 5.547 5.556\| [1] C 52,4–52,6\| PEVNÁ 5.338A POHYBLIVÁ 5.547 5.556\| PEVNÁ 5.338A [1] POHYBLIVÁ [1] 5.547 5.556\| [1] C 52,6–54,25\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.340 5.556\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1] 5.340 5.556\| [1] C 54,25–55,78\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) MEZIDRUŽICOVÁ 5.556A KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]\| [1] C 55,78–56,9\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) PEVNÁ 5.557A MEZIDRUŽICOVÁ 5.556A POHYBLIVÁ 5.558 KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.547\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] PEVNÁ 5.557A [1] MEZIDRUŽICOVÁ 5.556A [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1] 5.547 5.558\| [1] C 56,9–57\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) PEVNÁ MEZIDRUŽICOVÁ 5.558A POHYBLIVÁ 5.558 KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.547\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] PEVNÁ [1] MEZIDRUŽICOVÁ 5.558A [1] POHYBLIVÁ 5.558 [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1] 5.547\| [1] C 57–58,2\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) PEVNÁ MEZIDRUŽICOVÁ 5.556A POHYBLIVÁ 5.558 KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.547\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] PEVNÁ [1] MEZIDRUŽICOVÁ 5.556A [1] POHYBLIVÁ 5.558 [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1] 5.547\| [1] C 58,2–59\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) PEVNÁ POHYBLIVÁ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.547 5.556\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] PEVNÁ [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1] 5.547 5.556\| [1] C 59–59,3\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) PEVNÁ MEZIDRUŽICOVÁ 5.556A POHYBLIVÁ 5.558 RADIOLOKAČNÍ 5.559 KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] PEVNÁ [1] [2] MEZIDRUŽICOVÁ 5.556A [1] POHYBLIVÁ 5.558 [2] RADIOLOKAČNÍ 5.559 [1] [2] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1] CZ10\| [1] C [2] nc 59,3–61\| PEVNÁ MEZIDRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ 5.558 RADIOLOKAČNÍ 5.559 5.138\| PEVNÁ [1] [2] MEZIDRUŽICOVÁ [1] POHYBLIVÁ 5.558 [1] [2] RADIOLOKAČNÍ 5.559 [1] [2] CZ10\| [1] C [2] nc 61–62\| PEVNÁ [1] MEZIDRUŽICOVÁ [1] POHYBLIVÁ 5.558 [1] RADIOLOKAČNÍ 5.559 [1] [2] 5.138\| [1] C [2] nc 62–64\| MEZIDRUŽICOVÁ [1] POHYBLIVÁ 5.558 [1] RADIOLOKAČNÍ 5.559 [1] [2]\| [1] C [2] nc 64–65\| PEVNÁ MEZIDRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé 5.547 5.556\| PEVNÁ [1] MEZIDRUŽICOVÁ [1] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] 5.547 5.556\| [1] C 65–66\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ PEVNÁ MEZIDRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé KOSMICKÉHO VÝZKUMU 5.547\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ [1] PEVNÁ [1] MEZIDRUŽICOVÁ [1] POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU [1] 5.547\| [1] C 66–71\| MEZIDRUZICOVA POHYBLIVÁ 5.553 5.558 5.559AA DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ RADIONAVIGAČNÍ DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.554\| MEZIDRUŽICOVÁ [1] POHYBLIVÁ 5.553 5.558 5.559AA [1] DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ [1] RADIONAVIGAČNÍ [1] [2] DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2] 5.554\| [1] C [2] NC 71–74\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) POHYBLIVÁ DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr)\| PEVNÁ [1] [2] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [2] POHYBLIVÁ [1] [2] DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) [2] CZ10\| [1] C [2] nc 74–76\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) POHYBLIVÁ ROZHLASOVÁ DRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ Kosmického výzkumu (sestupný směr) 5.561\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [1] POHYBLIVÁ [1] ROZHLASOVÁ [1] DRUŽICOVÁ ROZHLASOVÁ [1] Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1] 5.561 CZ8\| [1] C 76–77,5\| RADIOASTRONOMICKÁ RADIOLOKAČNÍ Amatérská Družicová amatérská Kosmického výzkumu (sestupný směr) 5.149\| RADIOASTRONOMICKÁ [1] RADIOLOKAČNÍ [1] [2] Amatérská [1] Družicová amatérská [1] Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1] 5.149\| [1] C [2] nc 77,5–78\| AMATÉRSKÁ DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ RADIOLOKAČNÍ 5.559B Radioastronomická Kosmického výzkumu (sestupný směr) 5.149\| AMATÉRSKÁ [1] DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1] RADIOLOKAČNÍ 5.559B [1] [2] Radioastronomická [1] Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1] 5.149\| [1] C [2] nc 78–79\| RADIOLOKAČNÍ Amatérská Družicová amatérská Radioastronomická Kosmického výzkumu (sestupný směr) 5.149 5.560\| RADIOLOKAČNÍ [1] [2] Amatérská [1] Družicová amatérská [1] Radioastronomická [1] Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1] 5.149 5.560\| [1] C [2] nc 79–81\| RADIOASTRONOMICKÁ RADIOLOKAČNÍ Amatérská Družicová amatérská Kosmického výzkumu (sestupný směr) 5.149\| RADIOASTRONOMICKÁ [1] RADIOLOKAČNÍ [1] [2] Amatérská [1] Družicová amatérská [1] Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1] 5.149\| [1] C [2] nc 81–84\| PEVNÁ 5.338A DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) POHYBLIVÁ DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) RADIOASTRONOMICKÁ Kosmického výzkumu (sestupný směr) 5.149 5.561A\| PEVNÁ 5.338A [1] [2] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [1] [2] POHYBLIVÁ [1] [2] DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) [1] [2] RADIOASTRONOMICKÁ [1] Kosmického výzkumu (sestupný směr) [1] 5.149 5.561A\| [1] C [2] nc 84–86\| PEVNÁ 5.338A DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.561B POHYBLIVÁ RADIOASTRONOMICKÁ 5.149\| PEVNÁ 5.338A [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) 5.561B [1] POHYBLIVÁ [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] 5.149\| [1] C 86–92\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) RADIOASTRONOMICKÁ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.340\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1] 5.340\| [1] C 92–94\| PEVNÁ 5.338A POHYBLIVÁ RADIOASTRONOMICKÁ RADIOLOKAČNÍ 5.149\| PEVNÁ 5.338A [1] [2] POHYBLIVÁ [1] [2] RADIOASTRONOMICKÁ [1] RADIOLOKAČNÍ [1] [2] 5.149\| [1] C [2] nc 94–94,1\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) RADIOLOKAČNÍ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) Radioastronomická 5.562 5.562A\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) [1] [2] RADIOLOKAČNÍ [1] [2] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) [1] Radioastronomická [1] 5.562 5.562A\| [1] C [2] nc 94,1–95\| PEVNÁ POHYBLIVÁ RADIOASTRONOMICKÁ RADIOLOKAČNÍ 5.149\| PEVNÁ [1] [2] POHYBLIVÁ [1] [2] RADIOASTRONOMICKÁ [1] RADIOLOKAČNÍ [1] [2] 5.149\| [1] C [2] nc 95–100\| PEVNÁ POHYBLIVÁ RADIOASTRONOMICKÁ RADIOLOKAČNÍ RADIONAVIGAČNÍ DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.149 5.554\| PEVNÁ [1] [2] POHYBLIVÁ [1] [2] RADIOASTRONOMICKÁ [1] RADIOLOKAČNÍ [2] RADIONAVIGAČNÍ [1] [2] DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] [2] 5.149 5.554\| [1] C [2] nc 100–102\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) RADIOASTRONOMICKÁ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.340 5.341\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1] 5.340 5.341\| [1] C 102–105\| PEVNÁ POHYBLIVÁ RADIOASTRONOMICKÁ 5.149 5.341\| PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] 5.149 5.341\| [1] C 105–109,5\| PEVNÁ POHYBLIVÁ RADIOASTRONOMICKÁ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.562B 5.149 5.341\| PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.562B [1] 5.149 5.341\| [1] C 109,5–111,8\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) RADIOASTRONOMICKÁ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.340 5.341\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1] 5.340 5.341\| [1] C 111,8–114,25\| PEVNÁ POHYBLIVÁ RADIOASTRONOMICKÁ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.562B 5.149 5.341\| PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.562B [1] 5.149 5.341\| [1] C 114,25–116\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) RADIOASTRONOMICKÁ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.340 5.341\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1] 5.340 5.341\| [1] C 116–119,98\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) MEZIDRUŽICOVÁ 5.562C KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.341\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] MEZIDRUŽICOVÁ 5.562C [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1] 5.341\| [1] C 119,98– 122,25\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) MEZIDRUŽICOVÁ 5.562C KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.138 5.341\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] MEZIDRUŽICOVÁ 5.562C [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1] 5.138 5.341\| [1] C 122,25–123\| PEVNÁ MEZIDRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ 5.558 Amatérská 5.138\| PEVNÁ [1] MEZIDRUŽICOVÁ [1] POHYBLIVÁ 5.558 [1] Amatérská [1] 5.138\| [1] C 123–130\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) RADIONAVIGAČNÍ DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ Radioastronomická 5.149 5.554\| DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [1] DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) [1] RADIONAVIGAČNÍ [1] DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] Radioastronomická [1] 5.149 5.554\| [1] C 130–134\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) 5.562E PEVNÁ MEZIDRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ 5.558 RADIOASTRONOMICKÁ 5.149 5.562A\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) 5.562E [1] PEVNÁ [1] MEZIDRUŽICOVÁ [1] POHYBLIVÁ 5.558 [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] 5.149 5.562A\| [1] C 134–136\| AMATÉRSKÁ DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ Radioastronomická\| AMATÉRSKÁ [1] DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1] Radioastronomická [1]\| [1] C 136–141\| RADIOASTRONOMICKÁ RADIOLOKAČNÍ Amatérská Družicová amatérská 5.149\| RADIOASTRONOMICKÁ [1] RADIOLOKAČNÍ [1] Amatérská [1] Družicová amatérská [1] 5.149\| [1] C 141–148,5\| PEVNÁ POHYBLIVÁ RADIOASTRONOMICKÁ RADIOLOKAČNÍ 5.149\| PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] RADIOLOKAČNÍ [1] 5.149\| [1] C 148,5–151,5\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) RADIOASTRONOMICKÁ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.340\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1] 5.340\| [1] C 151,5–155,5\| PEVNÁ POHYBLIVÁ RADIOASTRONOMICKÁ RADIOLOKAČNÍ 5.149\| PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] RADIOLOKAČNÍ [1] 5.149\| [1] C 155,5–158,5\| PEVNÁ POHYBLIVÁ RADIOASTRONOMICKÁ 5.149\| PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] 5.149\| [1] C 158,5–164\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) POHYBLIVÁ DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr)\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [1] POHYBLIVÁ [1] DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (sestupný směr) [1]\| [1] C 164–167\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) RADIOASTRONOMICKÁ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.340\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1] 5.340\| [1] C 167–174,5\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) MEZIDRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ 5.558 5.149\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [1] MEZIDRUŽICOVÁ [1] POHYBLIVÁ 5.558 [1] 5.149\| [1] C 174,5–174,8\| PEVNÁ MEZIDRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ 5.558\| PEVNÁ [1] MEZIDRUŽICOVÁ [1] POHYBLIVÁ 5.558 [1]\| [1] C 174,8–182\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) MEZIDRUŽICOVÁ 5.562H KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] MEZIDRUŽICOVÁ 5.562H [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]\| [1] C 182–185\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) RADIOASTRONOMICKÁ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.340\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1] 5.340\| [1] C 185–190\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) MEZIDRUŽICOVÁ 5.562H KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní)\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] MEZIDRUŽICOVÁ 5.562H [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1]\| [1] C 190–191,8\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.340\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1] 5.340\| [1] C 191,8–200\| PEVNÁ MEZIDRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ 5.558 DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ RADIONAVIGAČNÍ DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.149 5.341 5.554\| PEVNÁ [1] MEZIDRUŽICOVÁ [1] POHYBLIVÁ 5.558 [1] DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ [1] RADIONAVIGAČNÍ [1] DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] 5.149 5.341 5.554\| [1] C 200–209\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) RADIOASTRONOMICKÁ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.340 5.341 5.563A\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1] 5.340 5.341 5.563A\| [1] C 209–217\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) POHYBLIVÁ RADIOASTRONOMICKÁ 5.149 5.341\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [1] POHYBLIVÁ [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] 5.149 5.341\| [1] C 217–226\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) POHYBLIVÁ RADIOASTRONOMICKÁ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.562B 5.149 5.341\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [1] POHYBLIVÁ [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.562B [1] 5.149 5.341\| [1] C 226–231,5\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) RADIOASTRONOMICKÁ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.340\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1] 5.340\| [1] C 231,5–232\| PEVNÁ POHYBLIVÁ Radiolokační\| PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ [1] Radiolokační [1]\| [1] C 232–235\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) POHYBLIVÁ Radiolokační\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [1] POHYBLIVÁ [1] Radiolokační [1]\| [1] C 235–238\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.563A 5.563B\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1] 5.563A 5.563B\| [1] C 238–240\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) POHYBLIVÁ RADIOLOKAČNÍ RADIONAVIGAČNÍ DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (sestupný směr) [1] POHYBLIVÁ [1] RADIOLOKAČNÍ [1] RADIONAVIGAČNÍ [1] DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ [1]\| [1] C 240–241\| PEVNÁ POHYBLIVÁ RADIOLOKAČNÍ\| PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ [1] RADIOLOKAČNÍ [1]\| [1] C 241–248\| RADIOASTRONOMICKÁ RADIOLOKAČNÍ Amatérská Družicová amatérská 5.138 5.149\| RADIOASTRONOMICKÁ [1] RADIOLOKAČNÍ [1] Amatérská [1] Družicová amatérská [1] 5.138 5.149\| [1] C 248–250\| AMATÉRSKÁ DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ Radioastronomická 5.149\| AMATÉRSKÁ [1] DRUŽICOVÁ AMATÉRSKÁ [1] Radioastronomická [1] 5.149\| [1] C 250–252\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) RADIOASTRONOMICKÁ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) 5.340 5.563A\| DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (pasivní) [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] KOSMICKÉHO VÝZKUMU (pasivní) [1] 5.340 5.563A\| [1] C 252–265\| PEVNÁ POHYBLIVÁ DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) RADIOASTRONOMICKÁ RADIONAVIGAČNÍ DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ 5.149 5.554\| PEVNÁ [1] POHYBLIVÁ [1] DRUŽICOVÁ POHYBLIVÁ (vzestupný směr) [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] RADIONAVIGAČNÍ [1] DRUŽICOVÁ RADIONAVIGAČNÍ [1] 5.149 5.554\| [1] C 265–275\| PEVNÁ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) POHYBLIVÁ RADIOASTRONOMICKÁ 5.149 5.563A\| PEVNÁ [1] DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) [1] POHYBLIVÁ [1] RADIOASTRONOMICKÁ [1] 5.149 5.563A\| [1] C 275–3000\| (nepřiděleno) 5.564A 5.565 1) 1.117 Písemnost zaznamenává informace v trvalé podobě a umožňuje uchování a nahlédnutí; může mít podobu rukopisu nebo tiskoviny nebo nehybného obrazu. 2) 1.125, 1.126 a 1.127 V radiokomunikacích obecně vyžaduje duplexní provoz a semiduplexní provoz dva kmitočty; simplexní provoz může užívat jeden nebo dva kmitočty. 3) 2.1 Při práci s Řádem užívá Radiokomunikační úřad ITU-R tyto jednotky: kHz pro kmitočty do 28000 kHz včetně, MHz pro kmitočty nad 28000 kHz do 10500 MHz včetně, GHz pro kmitočty nad 10500 MHz.
Nález Ústavního soudu č. 104/2010 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 104/2010 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 2. března 2010 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení části třicáté zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, týkajících se platů soudců okresních, krajských a vrchních soudů, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu Vyhlášeno 15. 4. 2010, částka 37/2010 * Odůvodnění * I. - Rekapitulace návrhu * II. - Vyjádření účastníků řízení * III. - Replika navrhovatele a doplnění argumentace návrhu * IV. - Informace Ministerstva spravedlnosti a vyjádření navrhovatele * V. - Upuštění od ústního jednání * VI. - Podmínky řízení a rekapitulace výsledků dosavadního přezkumu zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů * VII. - Dikce napadených ustanovení a jejich vztah k zákonu o platu představitelů státní moci * VIII. - Ústavní konformita legislativního procesu * IX. - Hodnocení Ústavního soudu 104 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl dne 2. března 2010 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jiřího Muchy, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného, Elišky Wagnerové a Michaely Židlické o návrhu Městského soudu v Brně, Rooseveltova 16, Brno, za něhož jedná Mgr. Michaela Silnická, předsedkyně senátu Městského soudu v Brně, na zrušení ustanovení bodu 1 písm. a) a b) a bodu 2 čl. XLVIII, o mimořádném opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců v letech 2008 až 2010, části třicáté zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, a to pokud se týká soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění I. Rekapitulace návrhu 1. Ústavní soudÚstavní soud obdržel dne 21. 3. 2008 návrh Městského soudu v Brně na zrušení ustanovení bodu 1 písm. a) a b) a bodu 2 čl. XLVIII, o mimořádném opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců v letech 2008 až 2010, části třicáté zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, pokud se týká soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu. 2. Navrhovatel uvedl, že před ním probíhá řízení o žalobě, jíž se soudce Městského soudu v Brně domáhá vůči České republice – Městskému soudu v Brně zaplacení částky 3 900 Kč z titulu nároku na doplatek platu ve smyslu § 28 až 31 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění platném v rozhodné době, (dále též „zákon o platu představitelů státní moci“) a náhrady výdajů ve smyslu § 32 odst. 1 písm. a) téhož zákona, neboť mu za měsíc leden 2008 nebyl vyplacen celý plat a celá náhrada výdajů (dále též jen „plat“), na jaké by měl nárok. Aplikací ustanovení navržených ke zrušení (dále též „předmětná ustanovení“) dochází k tomu, že pro výpočet platu soudců v období od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2010 se použije platová základna ve výši dosažené k 31. 12. 2007. S účinností od 1. 1. 2008 tak u soudců nedojde ke zvýšení platu, ačkoli se tak mělo stát s ohledem na ustanovení § 3 odst. 2 a 3 zákona o platu představitelů státní moci. 3. Navrhovatel dospěl k závěru, že ustanovení, jejichž aplikací dochází ke zmrazení platu soudců, jsou v rozporu s čl. 1 odst. 1 ve spojení s čl. 82 odst. 1, případně s čl. 2 odst. 1 Ústavy České republiky a dále s ustanovením čl. 1 Listiny základních práv a svobod, a proto řízení o žalobě přerušil a podal Ústavnímu souduÚstavnímu soudu návrh na jejich zrušení. Platové restrikce vůči soudcům označil za nepřípustný zásah do jejich soudcovské nezávislosti a poukázal na ztrátu záruk stability jejich platových poměrů. Uvedl, že zákonodárce formálně jednorázově, avšak v krátkém časovém období pravidelně každoročně na základě obecně formulovaných důvodů usiluje o změnu daných platových pravidel v odměňování soudců – v letech 1997-2001 odnětím dalšího platu za II. pololetí (zákon č. 287/1997 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb.; zákon č. 268/1998 Sb., o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 1998 představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům a členům prezidia Komise pro cenné papíry; zákon č. 308/1999 Sb., o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 1999 a za druhé pololetí roku 2000 představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům a členům prezidia Komise pro cenné papíry; zákon č. 416/2001 Sb., o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 2001 a stanovení výše dalších platů za první a druhé pololetí roku 2002 představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům, členům prezidia Komise pro cenné papíry, zástupci Veřejného ochránce práv a členům bankovní rady České národní banky), v roce 2002 odnětím poloviny dalšího platu za I. a II. pololetí (zákon č. 416/2001 Sb.), v roce 2003 zmrazením platu na léta 2003 až 2005 ukotvením platové základy k 31. 12. 2002, odnětím poloviny dalšího platu za I. a II. pololetí (zákon č. 425/2002 Sb., kterým se pro rok 2003 stanoví mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců a státních zástupců, a kterým se těmto osobám stanoví výše dalších platů za první a druhé pololetí roku 2003) a zkrácením doby, po kterou je poskytován plat při dočasné neschopnosti při výkonu funkce [zákon č. 420/2002 Sb., kterým se zkracuje doba, po kterou je představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům a státním zástupcům poskytován plat při dočasné neschopnosti k výkonu funkce, a kterým se stanoví některá opatření v nemocenském pojištění (péči) a v důchodovém pojištění], v roce 2004 při pokračujícím zmrazení platu odnětím poloviny dalšího platu za I. a II. pololetí (zákon č. 427/2003 Sb., kterým se pro léta 2004, 2005 a 2006 stanoví mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců a státních zástupců, výše dalších platů těchto osob za první a druhé pololetí let 2004, 2005 a 2006, a kterým se mění některé související zákony) a odnětím zbývající poloviny dalšího platu za II. pololetí (zákon č. 590/2004 Sb., o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 2004 představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům a poslancům Evropského parlamentu, zvoleným na území České republiky), v roce 2005 rozpuštěním jednoho z dalších platů a zrušením druhého z nich (zákon č. 626/2004 Sb., o změně některých zákonů v návaznosti na realizaci reformy veřejných financí v oblasti odměňování) a snížením platu v důsledku nového způsobu výpočtu platové základny navázané na trojnásobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře [zákon č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon)]. 4. Platovými restrikcemi dochází podle navrhovatele k neproporcionálnímu protiústavnímu zásahu do legitimního očekávání těch, kterým byly zákonem formulovány podmínky na dobu neurčitou. Výkonná moc při svých legislativních návrzích, ani zákonodárce sám, i přes proklamaci platových omezení ve všech oblastech státní správy nedodržela zásadu proporcionality. Navrhovatel s odkazem na dostupné zdroje namítl, že i když ve státní správě formálně nedošlo ke zvýšení „tabulkových“ platů, přesto bylo ze státního rozpočtu vyčleněno na platy zaměstnanců státní správy nejméně o 1,5 % více finančních prostředků než v roce 2007, pro rok 2008 má dojít ke zvýšení o 4,1 %. U pedagogických pracovníků regionálního školství včetně soukromých a církevních škol, jejichž platy jsou rovněž odvozeny ze státního rozpočtu, byl v roce 2008 zaznamenán plošný nárůst o dalších 1,5 %; z uvedeného vyplývá, že platové restrikce se zdaleka netýkají všech zaměstnanců placených ze státního rozpočtu. 5. Na podporu své argumentace navrhovatel citoval z odůvodnění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 16. 1. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 55/05 (N 9/44 SbNU 103; 65/2007 Sb.) a řadu právních názorů v něm vyjádřených označil za zobecňující teze při posuzování opakujících se změn pravidel odměňování soudců, které však byly přijetím zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů v části zakládající další (dlouhodobou) restrikci platů soudců zcela popřeny. II. Vyjádření účastníků řízení 6. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ve vyjádření k návrhu ze dne 21. srpna 2007, podepsaném předsedou sněmovny Ing. Miloslavem Vlčkem, uvedla, že návrh zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů byl označen jako sněmovní tisk č. 222 a byl projednán rozpočtovým výborem dne 27. června 2007 a dne 8. srpna 2007 a výborem pro zdravotnictví dne 26. června 2007; v obou výborech nebyl podán žádný pozměňovací návrh ani návrh „na jeho zrušení“. Výbor pro sociální politiku se návrhem zákona zabýval dne 28. června 2007 a hlasoval o návrhu na zamítnutí návrhu zákona jako celku. Ve druhém čtení zákona, které proběhlo ve dnech 14. a 15. srpna 2007, nebyl k původnímu článku XLVIII Mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců v letech 2008 až 2010 podán „žádný pozměňovací návrh ani návrh na zamítnutí tohoto článku“. Poslanecká sněmovna uvedla, že návrh zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů schválila dne 21. srpna 2007 a že zákon byl po řádně provedeném zákonodárném procesu podepsán příslušnými ústavními činiteli a vyhlášen ve Sbírce zákonů. 7. Senát Parlamentu České republiky ve vyjádření k návrhu ze dne 13. srpna 2008, podepsaném předsedou Senátu MUDr. Přemyslem Sobotkou, uvedl, že návrh směřuje proti několika ustanovením zákona, kterým se Ústavní soudÚstavní soud již zabýval v řízeních vedených pod sp. zn. Pl. ÚS 24/07, Pl. ÚS 1/08 a Pl. ÚS 2/08, ve kterých přijal rozhodnutí publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 88/2008 Sb., č. 251/2008 Sb. a 166/2008 Sb. [nález sp. zn. Pl. ÚS 24/07 ze dne 31. 1. 2008 (N 26/48 SbNU 303); nález sp. zn. Pl. ÚS 1/08 ze dne 20. 5. 2008 (N 91/49 SbNU 273); nález sp. zn. Pl. ÚS 2/08 ze dne 23. 4. 2008 (N 73/49 SbNU 85)]. K projednání zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů v horní komoře Parlamentu uvedl Senát vše podstatné ve svém vyjádření z listopadu 2007 (řízení pod sp. zn. Pl. ÚS 24/07), a proto v dalším na toto vyjádření, včetně zaslané těsnopisecké zprávy ze schůze Senátu a jeho usnesení, ve kterém vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat, odkázal. Senát upozornil, že z formálního hlediska se ústavností úpravy navržené ke zrušení Ústavní soudÚstavní soud již zabýval v řízení vedeném pod sp. zn. Pl. ÚS 2/08, kdy část třicátá zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů byla zahrnuta v odůvodnění nálezu č. 166/2008 Sb. pod bodem 46 a Ústavní soudÚstavní soud návrh na zrušení této úpravy nálezem zamítl. III. Replika navrhovatele a doplnění argumentace návrhu 8. V replice ze dne 21. října 2008 k vyjádření účastníků řízení navrhovatel nesouhlasil s názorem nastíněným Senátem Parlamentu České republiky, dle něhož ve věci již bylo rozhodnuto, a že pro tuto překážku by Ústavní soudÚstavní soud měl návrh odmítnout. Po stručné chronologii řízení o návrhu na zrušení zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů k návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny a skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky, původně vedeného pod sp. zn. Pl. ÚS 24/07, ze kterého byla rozhodnutím pléna Ústavního souduÚstavního soudu vyloučena k samostatnému projednání část návrhů vedená pod sp. zn. Pl. ÚS 2/08, navrhovatel upozornil, že svým návrhem využil práva vstoupit do tohoto řízení jako vedlejší účastník (§ 35 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu). Poté, co s ním v řízení sp. zn. Pl. ÚS 2/08 nebylo jednáno, navrhovatel dospěl k závěru, že jeho návrh bude projednán samostatně, čemuž nasvědčuje i odůvodnění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu ve věci sp. zn. Pl. ÚS 2/08, odst. 67, ve kterém Ústavní soudÚstavní soud poukázal na zásadu vázanosti petitem návrhu na zrušení právního předpisu a dovodil, že některé ze zákonů upravující nároky různých kategorií zaměstnanců vyjmenovaných v částech 27 až 35 zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů nebyly návrhem napadeny, a proto je Ústavní soudÚstavní soud nemohl zrušit. Navrhovatel má tedy za to, že procesní postup Ústavního souduÚstavního soudu nasvědčuje tomu, že předmětná ustanovení dosud Ústavní soudÚstavní soud nepřezkoumával, a že překážka věci rozsouzené tudíž není v projednávané věci dána. 9. Svoji dosavadní argumentaci v návrhu navrhovatel doplnil konstatováním, že přes proklamace zákonodárce o platových restrikcích ve všech oblastech státní správy došlo v roce 2008 k navýšení finančních prostředků učitelům a tento trend má pokračovat i v roce 2009. V roce 2009 má navíc dojít k navýšení platů státních zaměstnanců plošně o 1,5 %. Tato opatření navrhovatel považuje za nedodržení zásady proporcionality, čímž zároveň nikterak nezpochybňuje nároky jiných skupin osob vyplácených ze státního rozpočtu. V podání ze dne 5. 1. 2009 navrhovatel poukázal na schválený zákon č. 475/2008 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2009, z něhož (resp. pozměňovacích návrhů k němu podaných) vyplývá, že v roce 2009 dojde k navýšení platů prakticky všech skupin státních zaměstnanců, s výjimkou pedagogických pracovníků regionálního školství a ústavních činitelů včetně soudců, u kterých je platová základna pro léta 2008 až 2010 zmrazena. 10. K replice navrhovatele a k doplnění jeho návrhu se Poslanecká sněmovna a Senát Parlamentu České republiky nevyjádřily. 11. V podání ze dne 5. 1. 2009 navrhovatel upozornil na zákon č. 475/2008 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2009, ze kterého (stejně jako z obsahu přílohy č. 2 k usnesení Poslanecké sněmovny č. 965 ze 45. schůze ze dne 10. 12. 2008) vyplývá, že v rámci pozměňovacích návrhů k tomuto zákonu došlo k navýšení platů prakticky všech skupin státních zaměstnanců, a to celkově o 2,7 mld. Kč. Výjimkou byli pedagogičtí pracovníci regionálního školství, u kterých však došlo k opakovanému zvýšení platů v průběhu roku 2008 i pro rok 2009, a ústavních činitelů včetně soudců, u kterých je platová základna pro léta 2008-2010 zmrazena. Navrhovatel opakovaně zdůraznil nedodržení zásady proporcionality a popření proklamací zákonodárce o platových restrikcích ve všech oblastech státní správy. Zopakoval, že nezpochybňuje nároky jiných skupin osob, jejichž plat je vyplácen ze státního rozpočtu, ale jde mu o to, aby poukázal na opakované nedodržování zásady proporcionality platových restrikcí. IV. Informace Ministerstva spravedlnosti a vyjádření navrhovatele 12. Ministerstvo spravedlnosti k žádosti podle § 48 odst. 1 zákona o Ústavním soudu poskytlo dne 12. 3. 2009 Ústavnímu soudu informaci o celkovém průměrném ročním platu, který obdržel soudce okresního, krajského a vrchního soudu, soudce Nejvyššího soudu a soudce Nejvyššího správního soudu dle délky praxe v roce 2007 a v roce 2008: Průměrný měsíční plat soudce (Kč) \| 2007 \| 2008 ---\|---\|--- praxe 6 let\| praxe 30 let\| praxe 6 let\| praxe 30 let OS\| 57 307\| 88 608\| 57 580\| 88 997 KS\| 63 333\| 99 195\| 64 000\| 99 225 VS\| \| 110 939\| \| 111 136 NS\| \| 113 382\| \| 113 525 NSS\| \| 111 843\| \| 112 200 Průměrný roční plat soudce (Kč) \| 2007 \| 2008 ---\|---\|--- praxe 6 let\| praxe 30 let\| praxe 6 let\| praxe 30 let OS\| 687 684\| 1 063 296\| 690 690\| 1 067 964 KS\| 759 996\| 1 190 340\| 768 000\| 1 190 700 VS\| \| 1 331 268\| \| 1 333 632 NS\| \| 1 360 584\| \| 1 362 300 NSS\| \| 1 342 116\| \| 1 346 400 13. K návrhu navrhovatele ministr spravedlnosti JUDr. Jiří Pospíšil uvedl, že není příznivcem odnímání platů soudcům či dalších náležitostí spojených s výkonem soudcovské funkce, a stav, kdy opakovaně dochází k omezování zákonných nároků soudců a od toho se odvíjející řízení o jejich ústavnosti, označil za nepřijatelný, neboť je vyvoláván nežádoucí dojem soustavného soupeření mezi mocí soudní a mocí zákonodárnou a výkonnou o výši odměny za výkon funkcí. Konstatoval, že posouzení otázky, zda je zákonodárná moc oprávněna ve vazbě na vývoj stavu veřejných rozpočtů a vývoj příjmových relací omezit zákonem po určitou dobu zvyšování platu skupině osob odměňovaných z veřejných rozpočtů, je zcela věcí Ústavního souduÚstavního soudu; dle jeho názoru takové opatření, které se navíc netýká pouze soudců, však do principu soudcovské nezávislosti nezasahuje. Ministr spravedlnosti nepovažuje za správný názor, podle kterého je míra nezávislosti soudce bez ohledu na jakékoliv existující objektivní okolnosti přímo závislá na výši hmotného zabezpečení, a zastává názor, že hmotné zabezpečení je pouze jednou z podpůrných podmínek vytvářejících prostředí pro uplatňování principu nezávislosti soudce při výkonu funkce, mezi nímž a podstatou tohoto principu není bezprostřední souvislost. Úroveň hmotného zabezpečení musí nezbytně odrážet i reálné ekonomické poměry státu, v němž je soudnictví jako služba veřejnosti vykonáváno. V závěru svého vyjádření ministr spravedlnosti poukázal na to, že přechodné opatření ve vztahu k platové restrikci se netýká pouze soudců, nýbrž i dalších subjektů, jimž je poskytován plat a další náležitosti spojené s výkonem funkce podle zákona č. 236/1995 Sb. 14. K informaci Ministerstva spravedlnosti navrhovatel v podání ze dne 8. 4. 2009 namítl, že ministerstvo zaměnilo údaje o čistém a hrubém platu soudce, a připojil vlastní srovnání údajů o skutečném hrubém platu soudce s údaji uváděnými ministerstvem (v připojené tabulce označené kurzívou): měsíční plat soudce\| praxe od počátku 6. roku\| praxe od počátku 30. roku ---\|---\|--- okresní soud 2007 (dle navrhovatele)\| 57.500,-Kč\| 85.900,-Kč okresní soud 2007 (dle MSp)\| 57.307,-Kč\| 88.608,-Kč okresní soud 2008 (dle navrhovatele)\| 57.500,- Kč\| 85.900,-KČ okresní soud 2008 (dle MSp)\| 57.580,-Kč\| 88.997,-Kč roční plat soudce\| praxe od počátku 6. roku\| praxe od počátku 30. roku ---\|---\|--- okresní soud 2007 (dle navrhovatele)\| 690.000,-Kč\| 1.030.800,-Kč okresní soud 2007 (dle MSp)\| 687.684,-Kč\| 1.063.296,-Kč okresní soud 2008 (dle navrhovatele)\| 690.000,-Kč\| 1.030.800,-Kč okresní soud 2008 (dle MSp)\| 690.960,-Kč\| 1.067.964,-Kč 15. Navrhovatel uvedl, že plat soudce pro rok 2007 se vypočítá tak, že se určí platová základna dle § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., která podle sdělení Ministerstva práce a sociálních věci č. 582/2006 Sb., o vyhlášení výše platové základny pro určení platu a některých náhrad výdajů podle zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, v roce 2007, představuje částku 56 847 Kč měsíčně, a takto stanovená platová základna se vynásobí platovým koeficientem dle § 28 citovaného zákona; výsledná částka je platem soudce (plat se zaokrouhlí na 100 Kč nahoru). Pro rok 2008 dosahovala výše platové základny soudce výši dosaženou ke dni 31. 12. 2007, z čehož vyplývá, že platová základna, a tudíž i výsledný hrubý plat soudce byly v roce 2008 shodné s rokem 2007. Drobné disproporce v údajích Ministerstva spravedlnosti byly dle navrhovatele zřejmě způsobeny početními chybami. V závěru svého vyjádření navrhovatel vyjádřil domněnku, že uvádět čistý plat je zavádějící, neboť jde o proměnnou veličinu, výše čistého platu je u každého daňového poplatníka jiná a závisí např. na výši tzv. částek odpočitatelných od základu daně apod. 16. Poslanecká sněmovna a Senát Parlamentu České republiky se k informaci Ministerstva spravedlnosti nevyjádřily. 17. V podání ze dne 6. 5. 2009 navrhovatel upozornil, že vláda České republiky schválila návrhy nařízení vlády, kterými se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, nařízení vlády č. 565/2006 Sb., o platových poměrech vojáků z povolání, nařízení vlády č. 566/2006 Sb., o úhradě osobních požitků duchovních církví a náboženských společností, a nařízení vlády č. 125/2009 Sb., kterým se stanoví stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů na rok 2009. Objem zvýšení platů zaměstnancům ve veřejných službách a správě od 1. 6. 2009 o 3,5 % představuje částku 2,4 mld. Kč, což je pro navrhovatele projevem opakovaného nedodržení zásady proporcionality platových restrikcí. 18. V podání ze dne 24. 7. 2009 navrhovatel dále upozornil na přípravu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s mimořádným opatřením při určování výše platu a některých náhrad výdajů představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců, poslanců Evropského parlamentu a státních zástupců v letech 2011 a 2012. Podle návrhu paragrafovaného znění zákona a jeho důvodové zprávy má být změněn zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů v části třicáté čl. XLVIII a v části třicáté první čl. LI s účinností dnem vyhlášení; změna spočívá ve změně čísla „2010“, které má být nahrazeno číslem „2012“. Dále má být s účinností od 1. ledna 2013 změněn zákon o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu tak, že v § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění zákona č. 309/2002 Sb., slovo „trojnásobek“ bude nahrazeno slovem „2,5násobek“. V důvodové zprávě se uvádí, že v roce 2011 by mělo dojít k rozmrazení platů a k jejich skokovému nárůstu v důsledku obnovení valorizačních mechanismů nastavených v roce 2002. Vedle finančního přínosu lze jako přínos označit i mírné sevření nůžek mezi platy hrazenými ze státního rozpočtu, resp. z veřejných zdrojů, a navrhuje se proto: 1) prodloužit zmrazení platových základen do konce roku 2012 2) stanovit trvale výši platové základny jako 2,5násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok již od prvního roku po rozmrazení, tj. již v roce 2013. Navrhovatel uvedl, že si je vědom, že poukazem na zamýšlenou změnu výše uvedených zákonů argumentuje skutečnostmi, o kterých není jisté, zda nastanou, a které se týkají budoucí (a nikoli návrhem napadené) právní úpravy platových poměrů soudců. Má nicméně za to, že z těchto legislativních záměrů je zcela zřejmá opakovaná tendence moci výkonné zasahovat do právní úpravy platových poměrů soudců v jejich neprospěch, a to bez respektování rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu zabývajících se touto oblastí. Navrhovatel upozornil, že navrhovanou změnou má nejen dojít k prodloužení doby zmrazení platů soudců o další dva roky na (prozatím) celkovou dobu 5 let, ale má dojít i k dosud bezprecedentnímu kroku spočívajícímu v reálném snížení platu soudců. Platová základna má klesnout z koeficientu „3“ na koeficient „2,5“, což znamená její snížení o 16,66 %. Navrhovatel též zdůraznil jeden z cílů navrhovaných změn, kterým je dle důvodové zprávy „sevření nůžek“ mezi platy hrazenými ze státního rozpočtu. Z toho vyplývá, že podle předkladatele návrhu, Ministerstva práce a sociálních věcí, se jeví platy soudců jako příliš vysoké oproti ostatním skupinám osob, jejichž příjmy jsou hrazeny ze státního rozpočtu, což je cíl jdoucí výslovně proti závěrům vyjádřeným Ústavním soudemÚstavním soudem v jeho nálezu ze dne 16. 1. 2007 publikovaném ve Sbírce zákonů pod č. 65/2007 Sb. (sp. zn. Pl. ÚS 55/05 – viz výše), na jehož základní teze navrhovatel opětovně poukázal. 19. Dne 24. 8. 2009 ministryně spravedlnosti JUDr. Daniela Kovářová doplnila informaci Ministerstva spravedlnosti o čistém měsíčním a ročním platu soudce v roce 2007 a roce 2008. Uvedla, že při výpočtu bylo postupováno tak, že platová základna, která je dle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 582/2006 Sb. pro rok 2007 i 2008 stejná a činí 56 847 Kč, byla vynásobena odpovídajícím platovým koeficientem podle počtu let započtené doby pro soudce tak, jak bylo Ústavním soudemÚstavním soudem požadováno, tedy od počátku 6. roku započtené doby a od počátku 30. roku započtené doby. Od takto stanoveného hrubého platu byla odečtena daň. 20. V roce 2007 daň činila 61 212 Kč plus 32 % ze základu (tj. z platu stanoveného základnou a koeficientem) přesahujícího 331 200 Kč. Po odečtení této daně byl získán čistý plat „modelového“ soudce v roce 2007. 21. V roce 2008 byla daň stanovena následovně: K hrubému platu (stanoven shodně jako v r. 2007 platovou základnou a koeficientem) bylo připočteno 34 % z tohoto hrubého platu (tj. 25 % na pojistné na sociální zabezpečení a 9 % na kompletní zdravotní pojištění, tedy 34 %, které hradí zaměstnavatel) a byla získána tzv. super hrubá mzda. Ze super hrubé mzdy byla vypočtena 15% daň a její výše odečtena od hrubého platu stanoveného platovou základnou a příslušným koeficientem. Výsledkem byl čistý plat „modelového“ soudce v roce 2008. 22. V připojených tabulkách ministryně spravedlnosti uvedla jednak měsíční čistý plat a jednak roční čistý plat, a to pro všechny požadované kategorie „modelového“ soudce, a v dalším odkázala na vyjádření předcházejícího ministra spravedlnosti ze dne 12. 3. 2009. Měsíční čistý plat modelového soudce (Kč)\| 2007 \| 2008 ---\|---\|--- praxe 6 let\| praxe 30 let\| praxe 6 let\| praxe 30 let OS\| 42 773\| 62 100\| 45 874\| 68 584 KS\| 45 865\| 68 286\| 49 508\| 75 852 VS\| 48 957\| 74 857\| 53 141\| 83 573 NS\| \| 74 857\| \| 83 573 NSS\| \| 74 857\| \| 83 573 Roční čistý plat modelového soudce (Kč)\| 2007 \| 2008 ---\|---\|--- praxe 6 let\| praxe 30 let\| praxe 6 let\| praxe 30 let OS\| 513 279\| 745 211\| 550 496\| 823 015 KS\| 550 391\| 819 434\| 594 102\| 910 228 VS\| 587 494\| 898 292\| 637 698\| 1 002 886 NS\| \| 898 292\| \| 1 002 886 NSS\| \| 898 292\| \| 1 002 886 23. Ústavní soudÚstavní soud zaslal informaci Ministerstva spravedlnosti o celkovém průměrném čistém ročním platu soudců v roce 2007 a 2008 spojenou s vyjádřením ministrů spravedlnosti JUDr. J. Pospíšila a JUDr. D. Kovářové, jakož i vyjádření navrhovatele k informaci ministra spravedlnosti JUDr. J. Pospíšila a doplnění argumentace navrhovatele ze dne 6. 5. a ze dne 24. 7. 2009 Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky; účastníci řízení na tyto informace v soudem stanovené lhůtě nereagovali. 24. K přehledu ministryně spravedlnosti JUDr. D. Kovářové se vyjádřil navrhovatel, který v podání ze dne 22. 9. 2009 upozornil na nepřesnosti ve výpočtu čisté mzdy, ke kterým dle jeho názoru došlo zřejmě neodečtením povinných odvodů, tj. zdravotního a sociálního pojištění. Navrhovatel přesnou výši platu přepočítal za použití tzv. mzdové kalkulačky na internetových stránkách www.mesec.cz a dospěl k následujícím výsledkům: měsíční plat soudce od počátku 30. roku praxe --- \| rok 2007\| rok 2008 soudce přidělen u soudu:\| měsíční plat soudce (hrubý)\| měsíční plat soudce (čistý)\| měsíční čistý plat soudce dle MsP\| měsíční plat soudce (hrubý)\| měsíční plat soudce(čistý)\| měsíční čistý plat soudce dle MsP OS\| 85.900\| 55.425\| 62.100\| 85.900\| 59.832\| 68.584 KS\| 95.000\| 60.832\| 68.286\| 95.000\| 65.950\| 75.852 VS\| 104.600\| 66.544\| 74.857\| 104.600\| 72.400\| 83.573 NS\| 104.600\| 66.544\| 74.857\| 104.600\| 72.400\| 83.573 NSS\| 104.600\| 66.544\| 74.857\| 104.600\| 72.400\| 83.573 roční plat soudce od počátku 6. roku praxe --- \| rok 2007 \| rok 2008 soudce přidělen u soudu:\| roční plat soudce (hrubý)\| roční plat soudce (čistý)\| roční čistý plat soudce dle MsP\| roční plat soudce (hrubý)\| roční plat soudce (čistý) \| roční čistý plat soudce dle MsP OS\| 690.000\| 462.180\| 513.279\| 690.000\| 488.724 \| 550.496 KS\| 744.000\| 494.460\| 550.391\| 744.000\| 525.180\| 594.102 VS\| 799.200\| 527.400\| 587.494\| 799.200\| 562.140\| 637.698 NS\| 1.255.200\| 798.528\| neuveden\| 1.255.200\| 1.025.700\| neuveden NSS\| 1.255.200\| 798.528\| neuveden\| 1.255.200\| 1.025.700\| neuveden roční plat soudce od počátku 30. roku praxe --- \| rok 2007 \| rok 2008 soudce přidělen u soudu:\| roční plat soudce (hrubý)\| roční plat soudce (čistý)\| roční čistý plat soudce dle MsP\| roční plat soudce (hrubý)\| roční plat soudce(čistý)\| roční čistý plat soudce dle MsP OS\| 1.030.800\| 665100\| 745.211\| 1.030.800\| 717984\| 823.015 KS\| 1.140.000\| 729984\| 819.434\| 1.140.000\| 791400\| 910.228 VS\| 1.255.200\| 798528\| 898.292\| 1.255.200\| 868800\| 1.002.886 NS\| 1.255.200\| 798528\| 898.292\| 1.255.200\| 868800\| 1.002.886 NSS\| 1.255.200\| 798528\| 898.292\| 1.255.200\| 868800\| 1.002.886 25. Navrhovatel uvedl, že pro posouzení ústavnosti napadené platové restrikce nemůže být rozhodující čistý plat, ale jedinou srovnatelnou veličinou může být jen plat hrubý. Je tomu tak proto, že všechny odvody, včetně odečitatelných položek ze základu daně, pojištění apod. jsou proměnné a mohou se měnit nejen u každého soudce, ale i v různých časových obdobích, aniž by k těmto legislativním změnám docházelo ve vztahu k zákonu č. 236/1995 Sb. Navrhovatel připustil, že v porovnání let 2007 a 2008 sice došlo ke zvýšení čistého platu soudce, avšak zdůraznil, že ke zvýšení došlo při nezměněném (zmrazeném) hrubém platu. Zvýšení bylo způsobeno snížením daní a jiných odvodů, čímž ovšem došlo ke zvýšení čistého platu nebo mzdy i u všech dalších skupin zaměstnanců placených z veřejných rozpočtů. Pokud by Ústavní soudÚstavní soud přistoupil na argumentaci, že snížením daní došlo ke zvýšení platu, muselo by podle navrhovatele naopak platit i to, že kdyby došlo ke zvýšení daní a tím i poklesu čistého platu, šlo by o nepřípustné snížení platu. V. Upuštění od ústního jednání 26. Podle ustanovení § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud se souhlasem účastníků od ústního jednání upustit, nelze-li od něj očekávat další objasnění věci. Navrhovatel i předseda Senátu Parlamentu České republiky vyslovili podle § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu souhlas s upuštěním od ústního jednání v podáních ze dne 16. 2. 2009 a 25. 2. 2009. Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na výzvu, zda souhlasí s upuštěním od ústního jednání, ve stanovené lhůtě nereagoval, čímž svůj souhlas s upuštěním od ústního jednání podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu ve spojení s ustanoveními § 44 odst. 2 a § 63 zákona o Ústavním soudu vyjádřil mlčky. VI. Podmínky řízení a rekapitulace výsledků dosavadního přezkumu zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů 27. Na základě vyžádaného spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 14 C 37/2008 Ústavní soudÚstavní soud ověřil, že navrhovatel je k podání návrhu aktivně legitimován, neboť návrh souvisí s jeho rozhodovací činností. Dospěl-li navrhovatel k závěru, že napadená zákonná ustanovení jsou v rozporu s ústavním pořádkem, bylo nejen jeho právem, ale i povinností návrh podat (srov. čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky). 28. Pokud navrhovatel zmínil, že s ním Ústavní soudÚstavní soud v předchozích řízení o návrzích na zrušení zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů jako s vedlejším účastníkem nejednal, Ústavní soudÚstavní soud připomíná svoje usnesení ze dne 15. 1. 2008 č. j. Pl. ÚS 24/07-158, kterým rozhodl, že Městský soud v Brně není vedlejším účastníkem řízení, neboť v době podání svého návrhu v listopadu 2007 nebyl oprávněným navrhovatelem ve smyslu § 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. 29. Ústavní soudÚstavní soud dále konstatuje, že projednání návrhu nebrání překážka věci rozsouzené, neboť po obsahové stránce nebyla předmětná ustanovení dosud podrobena přezkumu. 30. Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že v řízení o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny vedeném pod sp. zn. Pl. ÚS 24/07 byla zkoumána legislativní procedura přijetí zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů jako celku a po obsahové stránce přezkoumána část první (změna zákona o daních z příjmů), část druhá (změna zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců), část třetí (změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů), část čtvrtá (změna zákona o dani z přidané hodnoty), část pátá (změna zákona o dani z nemovitostí), část šestá (změna zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí), část sedmá (změna zákona o registračních pokladnách), část osmá (změna zákona o správě daní a poplatků), část devátá (změna zákona č. 545/2005 Sb.), bod 1 v čl. XVII části desáté (změna zákona o správních poplatcích), část jedenáctá (změna zákona o spotřebních daních), část dvanáctá (změna zákona o životním a existenčním minimu), část třináctá (změna zákona o ocenění účastníků boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů), část čtrnáctá (změna zákona o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů), část čtyřicátá pátá (daň ze zemního plynu a některých dalších plynů), části čtyřicátá šestá (daň z pevných paliv), části čtyřicátá sedmá (daň z elektřiny), část padesátá (změna zákona o účetnictví), část padesátá první (zrušovací ustanovení), část padesátá druhá (účinnost) zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Návrh na zrušení zákona či jeho částí byl nálezem zamítnut, další návrhy byly vyloučeny k samostatnému projednání. 31. V řízení vedeném pod sp. zn. Pl. ÚS 1/08 Ústavní soudÚstavní soud rozhodoval o vyloučeném návrhu na zrušení bodů 3 a 4 v článku XVII v části desáté (změna zákona o správních poplatcích), části čtyřicáté (změna zákona o veřejném zdravotním pojištění), části čtyřicáté první (změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění), části čtyřicáté druhé (změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky), části čtyřicáté třetí (změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách), části čtyřicáté osmé (změna zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen) a části čtyřicáté deváté (změna zákona o cenách) zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Návrh byl nálezem zamítnut. 32. V řízení vedeném pod sp. zn. Pl. ÚS 2/08 Ústavní soudÚstavní soud rozhodoval o vyloučeném návrhu na zrušení části patnácté (změna zákona o státní sociální podpoře), části šestnácté (změna zákona o pomoci v hmotné nouzi), části sedmnácté (změna zákona o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení), části osmnácté (změna zákona o sociálních službách), části devatenácté (změna zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců), části dvacáté (změna zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách), části dvacáté první (změna zákona o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění), části dvacáté druhé (změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení), části dvacáté čtvrté (změna zákona o důchodovém pojištění), části dvacáté páté (změna zákona o nemocenském pojištění), části dvacáté šesté (změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění), části dvacáté sedmé (změna zákoníku práce), části dvacáté osmé (změna zákona o vojácích z povolání), části dvacáté deváté (změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů), části třicáté (změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu), části třicáté první (změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců), části třicáté druhé (změna zákona o obcích), části třicáté třetí (změna zákona o krajích), části třicáté čtvrté (změna zákona o hlavním městě Praze), části třicáté páté (změna služebního zákona), části třicáté šesté (změna zákona o zaměstnanosti), části třicáté sedmé (příspěvek na zvýšené životní náklady), části třicáté osmé (změna zákona č. 585/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů), části třicáté deváté (změna zákona o vysokých školách) a části čtyřicáté čtvrté (změna zákona o elektronických komunikacích) zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Z odůvodnění nálezu pak vyplývá, že ve vztahu k části třicáté zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů Ústavní soudÚstavní soud pouze konstatoval změny, jež ustanovení této části přinesla (odst. 46), jejich obsahovým hodnocením se však nezabýval. Nálezem byla zrušena konkrétní ustanovení zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a ve zbývající části byl návrh zamítnut. VII. Dikce napadených ustanovení a jejich vztah k zákonu o platu představitelů státní moci 33. Částí třicátou zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů dochází ke změně zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu. Napadená ustanovení čl. XLVIII zní: Čl. XLVIII Mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců v letech 2008 až 2010 1. Pro určení platu, popřípadě i některých náhrad výdajů, toho, a) kdo je uveden v § 1 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, b) u něhož zvláštní právní předpis stanoví, že je mu plat poskytován jako někomu uvedenému v písmenu a), se v letech 2008 až 2010 použije platová základna ve výši dosažené k 31. prosinci 2007. 2. Ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., se v období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2010 nepoužije. 34. Podle ustanovení § 1 zákona o platu představitelů státní moci se upravuje plat a některé další náležitosti spojené s funkcí ... g) soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu. 35. Ustanovení § 3 odst. 3 téhož zákona určuje platovou základnu, která činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku trojnásobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením. VIII. Ústavní konformita legislativního procesu 36. Podle ustanovení § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., Ústavní soud, kromě posouzení souladu napadeného zákona s ústavními zákony, zjišťuje, zda byl přijat a vydán v mezích Ústavou České republiky stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. 37. Ústavností procedury přijetí a vydání zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů se Ústavní soudÚstavní soud zabýval již v předchozích řízeních. Legislativní proceduru přijetí zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů popsal v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/07 (část VIII.) a zabýval se jí i v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/08 (odst. 83) a nálezu sp. zn. Pl. ÚS 2/08 (odst. 25 a 26). Hodnocení ústavní konformity kompetence a legislativního procesu provedl v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/07 (část X.), nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/08 (odst. 85 a 86) a nálezu sp. zn. Pl. ÚS 2/08 (odst. 28 až 32). Výsledkem jeho hodnocení byl závěr, že zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů byl přijat a vydán v mezích Ústavou České republiky stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. 38. V projednávané věci navrhovatel nenamítal vadu legislativního procesu ani překročení Ústavou České republiky stanovené kompetence zákonodárce, a proto Ústavní soudÚstavní soud s ohledem na principy procesní ekonomie nepovažoval za nutné tuto otázku opakovaně zkoumat a v tomto rozsahu odkazuje na zjištění a závěry, jež byly formulovány ve shora citovaných nálezech. IX. Hodnocení Ústavního soudu IX.a) Dosavadní relevantní judikatura Ústavního soudu 39. Navrhovatel dospěl k závěru, že napadená zákonná ustanovení, stručně řečeno, představují (neproporcionální) restrikci platů soudců rozpornou s čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky, podle něhož je Česká republika svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana, ve spojení s čl. 82 odst. 1 Ústavy České republiky, podle něhož jsou soudci při výkonu své funkce nezávislí a jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat, případně s čl. 2 odst. 1 Ústavy České republiky, v němž se promítá princip dělby státní moci na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní, a dále s ustanovením čl. 1 Listiny základních práv a svobod, které stanoví, že lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech a že základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. 40. Ústavní soudÚstavní soud se ve své rozhodovací praxi opakovaně zabýval případy, kdy byla soudcům jednorázově odnímána, popř. snižována jedna z nárokových složek jejich odměny, aniž by toto snížení bylo kompenzováno nárůstem v jiné nárokové složce. V nálezu ze dne 16. 1. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 55/05 (N 9/44 SbNU 103; 65/2007 Sb.) Ústavní soudÚstavní soud shrnul nosné důvody dosavadní relevantní judikatury1) (odst. 41 až 48), kterou byly formulovány základní zobecňující teze pro posouzení ústavnosti platových restrikcí vůči soudcům. Tyto teze, jakož i základní argumenty, ze kterých Ústavní soudÚstavní soud vycházel při řešení zásahu zákonodárce do oblasti materiálního zajištění soudců, Ústavní soud rekapituloval v odstavcích 49 až 51 nálezu. 41. Ve věci sp. zn. Pl. ÚS 55/05 byl Ústavní soudÚstavní soud poprvé konfrontován s odlišným problémem, a to s opatřením, kterým bylo (pro rok 2003 a 2004) sníženo tempo růstu platů soudců (platy byly „zmrazeny“). Při posouzení, zda tímto opatřením došlo k platové restrikci, či nikoliv, byla pro Ústavní soudÚstavní soud základním kritériem kvantifikace materiálního zabezpečení soudců v podobě úhrnu jejich příjmů v kalendářním roce. Za pravidelný měsíční příjem soudce Ústavní soudÚstavní soud označil plat a víceúčelovou paušální náhradu výdajů; náhrada výdajů sice nemá charakter odměny za výkon funkce, avšak pro její pravidelnost, nezúčtovatelnost a peněžitou formu ji Ústavní soudÚstavní soud pro účely kvantifikace materiálního zajištění soudců jako součást pravidelného příjmu soudce považoval (srov. odst. 54). V nálezu Ústavní soudÚstavní soud sice dospěl k závěru, že »za další formu platové restrikce je ... třeba považovat i zmrazení zákonem předpokládaného růstu příjmů soudců nebo i jiných ústavních činitelů, přičemž např. „trvalé“ zmrazení platů některých představitelů státu by Ústavní soudÚstavní soud nepochybně posuzoval jako krok ústavně nepřípustný« (odst. 55), současně však připomněl, že přestože „tenorem dosavadních precedentů je teze (princip), že platové poměry soudců v širokém smyslu mají být stabilní nesnižovatelnou veličinou, pokud nenastanou zcela výjimečné, mimořádné okolnosti státu“, nelze „z dosavadní judikatury Ústavního souduÚstavního soudu ovšem dovozovat trvalý a nezpochybnitelný nárok na každoroční růst platů soudců“ (odst. 57). Za nesporný pokrok v oblasti odměňování soudců a ostatních představitelů státní moci považoval Ústavní soudÚstavní soud za daného stavu odbourání tzv. dalších platů a jejich „rozpuštění“ do měsíčních platů, aniž by tímto opatřením došlo k meziročnímu poklesu celkového příjmu soudce; za výrazný prvek záruky přiměřeného materiálního zabezpečení soudců z hlediska principu dělby státní moci na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní a požadavku jejich vzájemné vyváženosti považoval i přímou vazbu mezi platem představitelů moci zákonodárné a výkonné na straně jedné a platem soudců na straně druhé. Ústavní soudÚstavní soud rovněž vyjádřil přesvědčení, že konstrukce zákona o platu představitelů státní moci, která s pomocí jednotné platové základny a zákonem stanovených koeficientů zaručuje, že spolu se zvýšením platů představitelů moci zákonodárné a výkonné se ve stejném poměru automaticky zvýší i platy soudců, představuje významnou, v právním řádu vestavěnou pojistku, že poměr v materiálním zabezpečení představitelů jednotlivých mocí bude i v budoucnu zachováván (odst. 59). 42. V tehdejší věci samé Ústavní soudÚstavní soud zjišťoval a zjistil, že příjem soudce se ve sledovaném období od roku 2001 do roku 2006 nesnížil. Naopak roční příjem soudce rostl, a to i v roce 2003 ve srovnání s rokem 2002, přestože příjem soudce za rok 2003 ovlivnil zákon o mimořádném platovém opatření pro rok 20032). V důsledku přijetí zákona o mimořádném platovém opatření pro rok 20043) se sice „hrubý“ příjem soudce v roce 2004 oproti roku 2003 nezvýšil, rozhodující však bylo, že neklesl (odst. 56). Zastavení nárůstu platů soudců pouze na jeden rok nepovažoval Ústavní soudÚstavní soud za platovou restrikci, která by byla v rozporu s ústavními principy demokratického právního státu, dělby státní moci a nezávislosti soudní moci, a proto rozhodl zamítavým nálezem4). IX.b) 43. Napadenými ustanoveními zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů mělo být v letech 2008, 2009 a 2010 zmrazeno tempo růstu platů soudců okresních, krajských a vrchních soudů a soudců Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, kteréžto opatření lze v souladu s právním názorem vyloženým v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/05 považovat za platovou restrikci. Při posouzení ústavnosti tohoto zásahu Ústavní soud vycházel ze základních zobecňujících tezí, jež vyplynuly z jeho dosavadní rozhodovací praxe při posouzení zásahu zákonodárce do oblasti materiálního zajištění soudců a které na tomto místě považuje za potřebné připomenout: Posouzení ústavnosti platových restrikcí vůči soudcům pro konkrétní období konkrétního roku spadá do rámce vymezeného principem soudcovské nezávislosti. Ústavní postavení soudců na straně jedné a představitelů moci zákonodárné a výkonné, zvláště pak státní správy, na straně druhé se vzhledem k principu dělby moci a principu nezávislosti soudců odlišuje, z čehož plyne i rozdílný dispoziční prostor pro zákonodárce k platovým restrikcím vůči soudcům ve srovnání s dispozičním prostorem k takovýmto restrikcím v jiných oblastech veřejné sféry. Zásah do materiálního zabezpečení soudců garantovaného zákonem nesmí být výrazem svévole zákonodárce, nýbrž musí být, vycházeje ze zásady proporcionality, odůvodněn výjimečnými okolnostmi, např. tíživou finanční situací státu, přičemž i za splnění této podmínky musí být zohledněna odlišnost funkce soudců a představitelů moci zákonodárné a výkonné, zvláště pak státní správy; takovýto zásah nesmí zavdat důvod k obavám, nedotýká-li se omezení důstojnosti soudců, příp. není-li výrazem ústavně nepřípustného tlaku moci zákonodárné a moci výkonné na moc soudní. 44. Pokud se týká zmrazení zákonem předpokládaného tempa růstu příjmů soudců, Ústavní soudÚstavní soud tyto teze – jak již uvedeno – doplnil tak, že krátkodobé pozastavení růstu platů soudců nepředstavuje platovou restrikci zasahující do ústavních principů podle čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 1 a čl. 82 odst. 1 Ústavy České republiky. 45. V projednávané věci je Ústavní soudÚstavní soud konfrontován s opakovaným zmrazením tempa růstu platů soudců. Přitom nelze pominout, že s účinností od 1. 1. 2004 došlo ke změně konceptu platové základny, od které se odvíjí plat soudce, a proto se Ústavní soudÚstavní soud zabýval otázkou, zda i tato změna mohla mít vliv na posouzení platových poměrů soudce a jejich restrikci napadeným mimořádným opatřením. 46. Platová základna pro platy představitelů státní moci včetně soudců byla v § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb. původně stanovena jako souhrn nejvyššího platového tarifu a maximální výše osobního příplatku stanoveného zvláštním předpisem pro zaměstnance ministerstev. V roce 1996 činila platová základna 31 200 Kč a základní plat soudce se vypočítal jako součin platové základny a příslušného platového koeficientu, stanoveného v závislosti na odpovědnosti a náročnosti vykonávané funkce, resp. délce soudcovské praxe. Mechanismus výpočtu základního platu soudce vycházejícího z platové základny stejné pro všechny představitele státní moci se nezměnil. Až do konce roku 2002 byla platová základna opakovaně zvyšována v návaznosti na růst nejvyššího (dvanáctého) platového stupně zaměstnanců ministerstev a k 31. 12. 2002 činila 46 440 Kč. 47. V roce 2003 byla platová základna poprvé zmrazena a zůstala na úrovni dosažené k 31. 12. 2002. Stalo se tak zákonem č. 425/2002 Sb., kterým se pro rok 2003 stanoví mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců a státních zástupců, a kterým se těmto osobám stanoví výše dalších platů za první a druhé pololetí roku 2003. Podle jeho ustanovení § 1 byla důvodem pro nezvýšení platové základny v roce 2003 změna právní úpravy platových tarifů a osobního příplatku pro zaměstnance ministerstev od 1. 1. 2003. 48. S účinností od 1. 1. 2004 byl zákonem č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), změněn způsob stanovení platové základny pro určení úrovně platu soudců (a dalších ústavních činitelů). [Od téhož data také došlo nařízením vlády č. 330/2003 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, k zavedení nového platového systému pro zaměstnance veřejných služeb a správy (došlo k rozšíření původních dvanácti platových tříd na šestnáct platových tříd)] Plat ústavních činitelů (a soudců) byl navázán na vývoj mezd v nepodnikatelské sféře a nově bylo stanoveno, že platová základna činí od 1. 1. do 31. 12. kalendářního roku trojnásobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českým statistickým úřadem za předminulý kalendářní rok. Protože tehdejší výše platové základny však byla vyšší než trojnásobek (činila 3,4násobek), byl navržen mechanismus zvyšování platové základny. V rámci reformy veřejných rozpočtů bylo navrženo přibrzdění růstu platů ústavních činitelů (a soudců) a k rychlejšímu dosažení cílového stavu byla platová základna pro rok 2004 zmrazena zákonem č. 427/2003 Sb., kterým se pro rok 2004 stanoví mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, poslanců Evropského parlamentu, soudců a státních zástupců, výše dalšího platu těchto osob za první pololetí roku 2004, a kterým se mění některé související zákony, ve znění pozdějších předpisů; platová základna tedy zůstala na úrovni roku 2002. Zmrazení tempa růstu platové základny v letech 2003 a 2004 bylo předmětem přezkumu Ústavního souduÚstavního soudu (sp. zn. Pl. ÚS 55/05) a Ústavní soudÚstavní soud je aproboval, přestože důvody pozastavení tempa růstu byly odlišné a i výpočet výše platové základny vycházel z jiných kritérií. 49. Ze sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, jimiž se každoročně stanoví platová základna pro určení platu a některých náhrad výdajů podle zákona č. 236/1995 Sb., Ústavní soudÚstavní soud zjistil, že platová základna pro představitele státní moci pro rok 2005 činila 50 400 Kč5), pro rok 2006 představovala 53 283 Kč6) a pro rok 2007 byla stanovena ve výši 56 847 Kč7). 50. Zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů, resp. mimořádným opatřením, které je předmětem ústavněprávního přezkumu, došlo ke zmrazení platů soudců v letech 2008-2010 na úroveň platové základny dosažené k 31. 12. 2007, tj. činí trojnásobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené za rok 2005, tj. 3 x 18 949 Kč, čili 56 847 Kč. 51. Lze tedy shrnout, že hrubý roční plat soudce vypočtený z platové základny roku 2007 sice v roce 2008 nevzrostl, avšak ani neklesl. Ústavní soudÚstavní soud již v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/05 konstatoval, že zastavení nárůstu platů soudců po dobu jednoho roku není restrikcí v rozporu s ústavními principy a v projednávaném případě musel na otázku, zda zastavení nárůstu hrubého platu soudců po dobu tří let (při současném nárůstu skutečného příjmu) je již ústavně nepřípustné, odpovědět rovněž negativně. Po přijetí nové koncepce výpočtu platové základny navázané na průměrnou nominální mzdu fyzických osob v nepodnikatelské sféře (tj. od 1. 1. 2004) došlo poprvé k pozastavení tempa růstu platové základny soudců (a dalších ústavních činitelů) v důsledku reálného překročení trojnásobku průměrné nominální mzdy v nepodnikatelské sféře, v období stanoveném přezkoumávanou právní úpravou je tempo růstu pozastaveno v důsledku reformy veřejných rozpočtů po dobu tří let za situace, kdy průměrná nominální mzda v nepodnikatelské sféře činila podle sdělení ČSÚ v roce 2006 částku 19 786 Kč (částka rozhodná pro výpočet platové základny v roce 2008), v roce 2007 částku 21 117 Kč (rozhodná pro výpočet platové základny v roce 2009) a v roce 2008 částku 22 037 Kč (rozhodná pro výpočet platové základny v roce 2010). 52. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že z hlediska principu dělby státní moci a požadavku jejich vzájemné vyváženosti sice zůstaly pojistky a záruky konstruované zákonem o platu představitelů státní moci zachovány, a pro účely projednávané věci k této otázce v podrobnostech odkazuje na nález sp. zn. Pl. ÚS 55/05 (odst. 59), konstatuje však trend snižování poměru mezi platem soudce (a ostatních ústavních činitelů) k zákonem stanovenému násobku průměrné nominální mzdy v nepodnikatelské sféře. Nicméně mimořádné opatření napadené navrhovatelem nelze posuzovat izolovaně, nýbrž je nezbytné, aby i ve světle právních názorů vyjádřených v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/05 byl zkoumán skutečný dopad do příjmové situace soudců. Ten neměl charakter trvalého snížení materiálního zabezpečení soudce, zvláště uváží-li se i se shora hodnocený (pro reálný soudcovský příjem pozitivní) dopad daňové reformy. 53. Ústavní soudÚstavní soud nepominul argumentaci navrhovatele o přípravě budoucích dalších platových restrikcí. V době od podání projednávaného návrhu byl přijat zákon č. 418/2009 Sb., kterým se mimo jiné mění i zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, tak, že od 1. ledna do 31. prosince 2010 činí plat poslance, představitele, soudce a poslance Evropského parlamentu 96 % platu podle tohoto zákona a podle čl. XLVIII zákona č. 261/2007 Sb. Tato změna ve hmotném zabezpečení soudců s účinností od 1. 1. 2010 však nemůže být relevantní pro posouzení ústavnosti platové úpravy soudců v letech předcházejících, tedy pro rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu v nyní projednávané věci. Další připravovaná novela zákona č. 236/1995 Sb., která by se měla zabývat úpravou výpočtu platové základny od 1. 1. 2011, je dosud ve stadiu příprav a není zřejmé, zda a v jaké podobě bude vůbec Parlamentu České republiky předložena a s jakým výsledkem projednána. 54. Jak Ústavní soudÚstavní soud již dříve vyložil, zásahy zákonodárce do materiálního zabezpečení soudců garantovaného zákonem je třeba hodnotit v rámci chráněném principem jejich nezávislosti. Nezávislost soudců je sice podmíněna jejich morální integritou a odbornou úrovní, je ale zároveň i spjata s jejich přiměřeným materiálním zajištěním; zákaz svévolných platových restrikcí rovněž umožňuje vyloučit různé formy nátlaku na jejich rozhodování. Ústavní soudÚstavní soud je přesvědčen, že v projednávané věci dočasné pozastavení garantovaného nárůstu platů soudců neovlivnilo jejich dosud dosaženou úroveň materiálního zajištění způsobem, jenž by založil pochybnosti o tom, zda nejde o svévolný postup zákonodárce mající za cíl omezení či ztrátu soudcovské nezávislosti. Ústavní soudÚstavní soud tak odlišil pozastavení nárůstu platu soudců od trvalého odnětí platu či jeho části, které již představuje reálný negativní dopad do dosažené úrovně materiálního zajištění soudců; pro posouzení ústavnosti platové restrikce tohoto charakteru již ve své judikatuře vyvodil základní zobecňující teze [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 34/04 ze dne 14. 7. 2005 (N 138/38 SbNU 31; 355/2005 Sb.)]. 55. Shrnuto a jinými slovy řečeno: přezkoumávaná právní úprava nepředstavovala a nepředstavuje ústavně nepřípustné odnětí platu soudců, neboť odnětí a v protikladu k němu stojící (toliko dočasné) zmrazení hrubého příjmu soudců nelze ztotožňovat. To platí tím spíše, že výše materiálního zajištění soudců nezůstala – posuzováno v komplexu zákonné úpravy – ve zkoumaném období zmrazena; ve skutečnosti příjmy soudců doznaly navýšení. 56. Z uvedeného plyne ovšem také, že krok zákonodárce, jímž (by) došlo nikoliv k pozastavení tempa růstu platu soudců, nýbrž k byť i jen částečnému odnětí již dosažené úrovně jejich materiálního zabezpečení, stěží by mohl Ústavní soudÚstavní soud z hlediska principů demokratického právního státu aprobovat. Zvláště to platí, pokud by se ukázalo, že takováto zásadně nepřípustná restrikce zasahuje toliko nebo především příjmové poměry soudců, a nikoliv současně příjmy jiných „služebníků“ státu. K uvedenému je vhodné výslovně připomenout závěry Ústavního souduÚstavního soudu obsažené v jeho nálezu sp. zn. Pl. ÚS 34/048). 57. Ústavní soudÚstavní soud uzavřel, že neshledal důvody ke zrušení ustanovení bodu 1 písm. a) a b) a bodu 2 v čl. XLVIII, o mimořádném opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců v letech 2008 až 2010, části třicáté zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, a to pokud se týká soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, a proto návrh podle ustanovení § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zamítl. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Vlasta Formánková, Pavel Holländer, Vladimír Kůrka a Eliška Wagnerová. 1) Nálezy sp. zn. Pl. ÚS 13/99 (N 125/15 SbNU 191; publ. ve Sbírce zákonů pod č. 233/1999 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 18/99 (N 104/19 SbNU 3; 320/2000 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 16/2000 (N 105/19 SbNU 23; 321/2000 Sb.), sp. zn.. Pl. ÚS 11/02 (N 87/30 SbNU 309; 198/2003 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 9/05 (N 140/38 SbNU 81; 356/2005 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 34/04 (N 138/38 SbNU 31; 355/2005 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 43/04 (N 139/38 SbNU 59; 354/2005 Sb.) 2) Ustanovení § 1 písm. h) a § 3 zákona č. 425/2002 Sb., kterým se pro rok 2003 stanoví mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců a státních zástupců, a kterým se těmto osobám stanoví výše dalších platů za první a druhé pololetí roku 2003 3) Ustanovení § 1 písm. i) a § 3 a 4 zákona č. 427/2003 Sb., kterým se pro rok 2004 stanoví mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, poslanců Evropského parlamentu, soudců a státních zástupců, výše dalšího platu těchto osob za první pololetí roku 2004, a kterým se mění některé související zákony (pozn. red.: původní název tohoto zákona před novelizacemi byl zákon č. 427/2003 Sb., kterým se pro léta 2004, 2005 a 2006 stanoví mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců a státních zástupců, výše dalších platů těchto osob za první a druhé pololetí let 2004, 2005 a 2006, a kterým se mění některé související zákony) 4) Nález sp. zn. Pl. ÚS 55/05 byl publikován ve Sbírce zákonů pod č. 65/2007 Sb. 5) Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 648/2004 Sb. 6) Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 488/2005 Sb. 7) Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 582/2006 Sb. 8) K otázce ústavnosti následného zákonného odejmutí části platu soudců, na který byl před přijetím tohoto opatření dán zákonný nárok, lze vyvodit tyto základní zobecňující teze: \\- posouzení ústavnosti platných restrikcí vůči soudcům pro konkrétní období konkrétního roku spadá do rámce vymezeného principem soudcovské nezávislosti, \\- ústavní postavení soudců na straně jedné a představitelů moci zákonodárné a výkonné, zvláště pak státní správy, na straně druhé se vzhledem k principu dělby moci a principu nezávislosti soudců odlišuje, z čehož plyne i rozdílný dispoziční prostor pro zákonodárce k platovým restrikcím vůči soudcům ve srovnání s dispozičním prostorem k takovýmto restrikcím v jiných oblastech veřejné sféry, \\- zásah do materiálního zabezpečení soudců garantovaného zákonem nesmí být výrazem svévole zákonodárce, nýbrž musí být, vycházeje ze zásady proporcionality, odůvodněn výjimečnými okolnostmi, např. tíživou finanční situací státu, přičemž i za splnění této podmínky musí být zohledněna odlišnost funkce soudů a představitelů moci zákonodárné a výkonné, zvláště pak státní správy; takovýto zásah nesmí zavdat důvod k obavám, nedotýká-li se omezení důstojnosti soudců, příp. není-li výrazem ústavně nepřípustného tlaku moci zákonodárné a moci výkonné na moc soudní. Princip nezávislého soudnictví je jednou z podstatných náležitostí demokratického právního státu (čl. 9 odst. 2 Ústavy České republiky). Požadavek nezávislé justice pramení ze dvou zdrojů: z neutrality soudců jako garance spravedlivého, nestranného a objektivního soudního řízení a ze zajištění práv a svobod jednotlivců soudcem odčleněným od politické moci. Nezávislost soudců je garantována zárukami zvláštního právního postavení (mezi něž nutno zařadit nesesaditelnost, neodvolatelnost, nedotknutelnost), dále zárukami organizační a funkční nezávislosti na orgánech reprezentujících zákonodárnou a zejména výkonnou moc, jakož i oddělením soudnictví od moci zákonodárné a moci výkonné (zejména uplatněním zásady inkompatibility). Z hlediska obsahového je pak soudcovská nezávislost zajištěna vázaností soudců toliko zákonem, tj. vyloučením jakýchkoli prvků subordinace v soudcovském rozhodování. Základními komponenty principu nezávislosti soudnictví se Ústavní soud komplexně zabýval v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 7/02 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 26, nález č. 78; vyhlášen pod č. 349/2002 Sb). Svévolný zásah zákonodárce do oblasti materiálního zajištění soudců, v tom rámci i platové restrikce, nutno do rámce chráněného principem jejich nezávislosti podřadit ze dvou důvodů. Nezávislost soudců je v první řadě podmíněna jejich morální integritou a odbornou úrovní, zároveň ale je spjata i s jejich přiměřeným materiálním zajištěním. Druhým důvodem podřazení zákazu svévolného zásahu do materiálního zajištění soudců (platových restrikcí) do rámce principu jejich nezávislosti je vyloučit možnost, eventualitu nátlaku moci zákonodárné, resp. výkonné na rozhodování soudců. Jinými slovy, vyloučit svévolné zásahy do materiálního zajištění soudců jako eventuální formu „penalizace“ soudců ze strany legislativy a exekutivy, a tím i formy nátlaku na jejich rozhodování.
Vyhláška č. 103/2010 Sb.	Vyhláška č. 103/2010 Sb. Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o právu na informace o životním prostředí Vyhlášeno 15. 4. 2010, datum účinnosti 30. 4. 2010, částka 37/2010 * § 1 - Předmět vyhlášky * § 2 - Témata prostorových dat * § 3 - Podmínky užití prostorových dat a služeb založených na prostorových datech * § 4 - Rozsah průběžně aktualizovaných dat velkého objemu * § 5 - Lhůty pro vytvoření metadat * § 6 - Způsob vedení evidence o veřejném využívání a zpřístupňování prostorových dat * § 7 - Přechodná ustanovení * § 8 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 103/2010 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 103/2010 Sb. Aktuální znění od 9. 10. 2015 (257/2015 Sb.) 103 VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2010 o provedení některých ustanovení zákona o právu na informace o životním prostředí Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 15a písm. a), b), d) až f) zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 380/2009 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 Předmět vyhlášky Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje a) témata prostorových datprostorových dat, b) podmínky užití prostorových datprostorových dat a služeb založených na prostorových datechprostorových datech, c) rozsah průběžně aktualizovaných dat velkého objemu, d) lhůty, ve kterých musí povinný subjektpovinný subjekt nebo jiný poskytovatel prostorových datprostorových dat vytvořit metadata k jím pořízeným prostorovým datůmprostorovým datům a službám založeným na prostorových datechprostorových datech, e) způsob vedení evidence o veřejném využívání a zpřístupňování prostorových datprostorových dat. § 2 Témata prostorových dat [K § 15a písm. a) zákona] Témata prostorových datprostorových dat jsou uvedena v příloze č. 1 k této vyhlášce. § 3 Podmínky užití prostorových dat a služeb založených na prostorových datech [K § 15a písm. b) zákona] (1) Při každém užití prostorových datprostorových dat a služeb založených na prostorových datechprostorových datech se na viditelném místě uvede označeníoznačení povinného subjektupovinného subjektu nebo jiného poskytovatele. OznačenímOznačením je název nebo obchodní firma, popřípadě jméno a příjmení, jde-li o fyzickou osobu, copyright nebo označeníoznačení dat nemající vliv na jejich použitelnost, zejména vodoznak nebo mikroposuny dat. (2) Nabyvatel na požádání poskytne povinnému subjektupovinnému subjektu nebo jinému poskytovateli ukázku nových prostorových datprostorových dat vytvořených nad poskytnutými prostorovými datyprostorovými daty. (3) Pokud povinný subjektpovinný subjekt nebo jiný poskytovatel poskytne prostorová dataprostorová data a služby založené na prostorových datechprostorových datech zdarma, nesmí být na straně nabyvatele cena výsledného prodávaného produktu navýšena o cenu za prostorová dataprostorová data ani služby založené na prostorových datechprostorových datech. (4) Prostorová dataProstorová data a služby založené na prostorových datechprostorových datech se poskytují pouze pro účel sjednaný ve smlouvě, pro další užití dat se vždy uzavírá nová licenční smlouva nebo mění platná smlouva. (5) Nabyvatel zajistí ochranu prostorových datprostorových dat před nepovoleným používáním. (6) Nabyvatel může pověřit třetí stranu zpracováním prostorových datprostorových dat pro potřeby nabyvatele. Pokud je nabyvatel současně zadavatelem veřejné zakázky realizované prostřednictvím třetí strany, je nabyvatel oprávněn pro účely zpracování zadávací dokumentace zpřístupnit nezbytnou část prostorových datprostorových dat této třetí straně. Nabyvatel o poskytnutí dat třetí straně informuje primárního poskytovatele dat. (7) Prostorová dataProstorová data a služby založené na prostorových datechprostorových datech jsou pro účely výběrového řízení nebo plnění zakázky orgánů veřejné správy poskytovány zdarma. (8) Pokud povinný subjektpovinný subjekt nebo jiný poskytovatel za poskytovaná prostorová dataprostorová data nebo služby založené na prostorových datechprostorových datech žádá úplatu, zpracuje podrobný přehled obsahující ceny za prostorová dataprostorová data a služby založené na prostorových datechprostorových datech a za hodinu práce při poskytování jiných služeb, než jsou služby založené na prostorových datechprostorových datech. Přehled cen zpřístupní povinný subjektpovinný subjekt nebo jiný poskytovatel prostřednictvím metadat. § 4 Rozsah průběžně aktualizovaných dat velkého objemu [K § 15a písm. d) zákona] Za průběžně aktualizovaná data velkého objemu jsou považována taková prostorová dataprostorová data, u kterých je nejvýše každých 10 dní aktualizováno alespoň 5 % všech entit v sadě prostorových datprostorových dat, přičemž celkový objem sady prostorových datprostorových dat obsahuje více než deset tisíc entit. § 5 Lhůty pro vytvoření metadat [K § 15a písm. e) zákona] V případě nově vzniklých prostorových datprostorových dat a služeb založených na prostorových datechprostorových datech vytvoří povinný subjektpovinný subjekt nebo jiný poskytovatel metadata současně se vznikem prostorových datprostorových dat nebo služeb založených na prostorových datechprostorových datech. § 6 Způsob vedení evidence o veřejném využívání a zpřístupňování prostorových dat [K § 15a písm. f) zákona] Způsob vedení evidence o veřejném využívání a zpřístupňování prostorových datprostorových dat je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 7 Přechodná ustanovení Povinný subjektPovinný subjekt nebo jiný poskytovatel prostorových dat vytvoží metadata podle § 11b odst. 4 zákona a) do 24. prosince 2010 v případě již existujících prostorových datprostorových dat, jejichž témata jsou uvedena v částech I. a II. přílohy č. 1 k této vyhlášce, b) do 24. prosince 2013 v případě již existujících prostorových datprostorových dat, jejichž témata jsou uvedena v části III. přílohy č. 1 k této vyhlášce. § 8 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jejího vyhlášení. Ministr: Ing. Šebesta v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 103/2010 Sb. TÉMATA PROSTOROVÝCH DAT Povinné subjektyPovinné subjekty prostřednictvím geoportálu zpřístupňují prostorová dataprostorová data odpovídající alespoň jednomu z témat dále uvedených, která povinné subjektypovinné subjekty tvoří, přijímají, spravují nebo aktualizují. Na geoportálu se zpřístupní i jiná prostorová dataprostorová data než ta, jejichž témata jsou dále uvedena, pokud o to povinný subjektpovinný subjekt požádá a pokud jsou splněny technické požadavkytechnické požadavky. Na geoportálu se zpřístupní i prostorová dataprostorová data jiného poskytovatele prostorových datprostorových dat, pokud o to jiný poskytovatel prostorových datprostorových dat požádá nebo tak stanoví jiný právní předpis a pokud jsou splněny technické požadavkytechnické požadavky. ČÁST I. 1. Souřadnicové referenční systémy Systémy umožňující jednoznačné přiřazení polohy prostorovým informacím pomocí soustavy souřadnic (x, y, z) nebo zeměpisné šířky, zeměpisné délky a výšky, které jsou vztažené k polohovému a výškovému geodetickému datu. 2. Systémy geografických souřadnicových sítí Harmonizovaná souřadnicová síť s víceúrovňovým rozlišením, normalizovanou polohou a velikostí buněk souřadnicové sítě a společným počátkem. 3. Zeměpisná jména Názvy oblastí, krajů, okresů, měst, obcíobcí, částí obcíobcí nebo jakýchkoli zeměpisných nebo topografických prvků veřejného zájmu nebo historického významu. 4. Územní správní jednotky Územní správní jednotky, které rozdělují území pro účely státní správy a samosprávy a jsou vymezené hranicí jednoho nebo více souvislých katastrálních územíkatastrálních území. 5. Adresy Poloha nemovitostínemovitostí podle adresních míst, identifikovaných způsobem stanoveným zákonem o základních registrech2). 6. Parcely Území vymezená v katastru nemovitostínemovitostí. 7. Dopravní sítě Silniční dopravní sítě (včetně cyklostezek), železniční, letecké a vodní dopravní sítě a související infrastruktura. Zahrnují spojnice mezi jednotlivými dopravními sítěmi. Zahrnují rovněž transevropskou dopravní síť vymezenou předpisy Evropské unie3). 8. Vodstvo Prvky vodstva, včetně mořských oblastí a všech ostatních s nimi souvisejících vodních těles a prvků, povodí a dílčích povodí podle právních předpisů8) transponujících definice uvedené v předpisu práva Evropské unie9), kterým se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. 9. Chráněná území Území určená nebo spravovaná v rámci mezinárodních smluv, předpisů Evropské unie a právních předpisů České republiky pro dosažení konkrétních cílů jejich ochrany. ČÁST II. 1. Nadmořská výška Digitální výškový model pevniny, povrchu ledovců a oceánů. Zahrnuje nadmořské výšky pevnin, vodní hloubky a pobřežní čáru. 2. Krajinné pokrytí Fyzický a biologický pokryv zemského povrchu, včetně uměle vytvořených ploch, zemědělských oblastí, lesů, přirozených a částečně přirozených oblastí, mokřadů, vodních těles. 3. Ortofotografické zobrazení Georeferencovaná obrazová data pořízená satelitními nebo leteckými senzory. 4. Geologie Geologie charakterizovaná podle složení a struktury. Zahrnuje skalní podloží, zvodně a geomorfologii. ČÁST III. 1. Statistické jednotky Jednotky pro šíření nebo používání statistických informací. 2. Budovy Zeměpisná poloha budov. 3. Půda Půda a její podloží popsané podle hloubky, textury, struktury a obsahu částic a organického materiálu, podílu skeletu, erozí, případně průměrného sklonu svahu a očekávané kapacity jímavosti vody. 4. Využití území Území popsané podle své současné a plánované funkce nebo společensko-hospodářských účelů (např. obytné, průmyslové, obchodní, zemědělské, lesnické, rekreační). 5. Lidské zdraví a bezpečnost Zeměpisné rozložení převládajícího výskytu patologických stavů (např. alergií, rakovin, nemocí dýchacího ústrojí), informace o dopadu na zdraví (biomarkery, pokles plodnosti, epidemie) nebo životní podmínky (např. únava, stres) související přímo (např. znečištění ovzduší, chemikálie, ztenčování ozonové vrstvy, hluk) nebo nepřímo (např. potraviny, geneticky modifikované organismy) s kvalitou životního prostředí. 6. Veřejné služby a služby veřejné správy Zařízení pro provoz kanalizace, nakládání s odpady, zásobování energií a zásobování vodou; správní a sociální státní služby, jako například veřejná správa, zařízení civilní ochrany, školy a nemocnice. 7. Zařízení pro sledování životního prostředí Rozmístění a provoz zařízení pro sledování životního prostředí, která zahrnují pozorování a měření emisí, stavu složek životního prostředí a dalších ukazatelů ekosystému (např. druhové rozmanitosti, ekologické podmínky rostlinstva) orgány veřejné správy nebo jejich jménem. 8. Výrobní a průmyslová zařízení Místa s průmyslovou výrobou, včetně zařízení, na která se vztahuje jiný právní předpis4), a zařízení na jímání vody, těžbu, skladiště a úložiště. 9. Zemědělská a akvakulturní zařízení Vybavení a zařízení zemědělské výroby, včetně zavlažovacích systémů, skleníků a stájí. 10. Rozložení obyvatelstva – demografie Zeměpisné rozložení obyvatelstva, včetně charakteristik obyvatelstva a druhů činnosti, seskupených podle souřadnicové sítě, regionu, správní jednotky nebo jiné analytické jednotky. 11. Správní oblasti, chráněná pásma, regulovaná území a jednotky, za které se podávají zprávy Oblasti spravované, regulované nebo používané pro hlášení na mezinárodní, evropské, celostátní, regionální nebo místní úrovni. Zahrnuje skládky, pásma hygienické ochrany vodních zdrojů, oblasti zranitelné dusičnany, regulované plavební dráhy na moři nebo rozsáhlých vnitrozemských vodních plochách, oblasti pro ukládání odpadů, pásma s omezením hladiny hluku, povolená průzkumná a těžební území, oblasti povodí, příslušné jednotky pro podávání hlášení a pásma pobřežní správy. 12. Oblasti ohrožené přírodními riziky Zranitelné oblasti označené podle přírodního nebezpečí (všechny povětrnostní, hydrologické, seismické a sopečné úkazy, jakož i ničivé požáry, které mohou mít vzhledem ke svému výskytu, závažnosti a četnosti vážný dopad na společnost), např. povodně, sesuvy a sesedání půdy, laviny, lesní požáry, zemětřesení, sopečné výbuchy. 13. Stav ovzduší Fyzikální stav ovzduší. Zahrnuje prostorová dataprostorová data založená na měřeních, modelech nebo jejich kombinaci, jakož i místa měření. 14. Meteorologické jevy Povětrnostní podmínky a jejich měření; srážky, teplota, výpar z půdy a rostlinného pokryvu, rychlost a směr větru. 15. Oceánografické jevy Fyzikální stav oceánů (např. proudy, slanost, výška vln). 16. Mořské oblasti Fyzikální stav moří a slaných vodních útvarů rozdělených do regionů a subregionů se společnými vlastnostmi. 17. Bioregiony Oblasti s poměrně stejnorodými ekologickými podmínkami a společnými vlastnostmi. 18. Stanoviště a biotopy Zeměpisné oblasti vyznačující se zvláštními ekologickými podmínkami, procesy, strukturami a funkcemi důležitými pro život skýtající fyzickou podporu organismům, které v nich žijí. Zahrnují pozemské a vodní oblasti rozlišené podle zeměpisných, abiotických a biotických prvků, přirozené i částečně přirozené povahy. 19. Rozložení druhů Zeměpisné rozložení výskytu živočišných a rostlinných druhů seskupených podle souřadnicové sítě, regionu, správní jednotky nebo jiné analytické jednotky. 20. Energetické zdroje Energetické zdroje, včetně uhlovodíků, vodní energie, bioenergie, sluneční a větrné energie a dalších zdrojů energie, případně včetně informací o hloubce nebo výšce týkajících se rozsahu zdroje. 21. Nerostné suroviny Nerostné suroviny, včetně kovových rud, průmyslových surovin a dalších užitkových nerostů, případně včetně informací o hloubce nebo výšce týkajících se rozsahu zdroje. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 103/2010 Sb. Způsob vedení evidence o veřejném využívání a zpřístupňování prostorových dat I. Pojmy Pro účely této přílohy se rozumí a) pravidly pro metadata prováděcí pravidla přijatá podle předpisů Evropské unie v oblasti zpřístupňování prostorových datprostorových dat pro účely politik životního prostředí5), která stanoví požadavky na vytváření a údržbu metadat pro prostorová dataprostorová data, série prostorových datprostorových dat a služby založené na prostorových datechprostorových datech odpovídající tématům prostorových datprostorových dat uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce, b) pravidly pro interoperabilituinteroperabilitu prováděcí pravidla přijatá podle předpisů Evropské unie v oblasti zpřístupňování prostorových datprostorových dat pro účely politik životního prostředí6), která stanoví technická opatření pro interoperabilituinteroperabilitu, c) pravidly pro služby založené na prostorových datechprostorových datech prováděcí pravidla přijatá podle předpisů Evropské unie v oblasti zpřístupňování prostorových datprostorových dat pro účely politik životního prostředí7), která stanoví požadavky na zřízení a údržbu služeb založených na prostorových datechprostorových datech a povinnosti související s dostupností těchto služeb. II. Způsob vedení evidence (1) Povinný subjektPovinný subjekt nebo jiný poskytovatel vytvoří seznam svých prostorových datprostorových dat a služeb založených na prostorových datechprostorových datech (dále jen „seznam“), které odpovídají tématům prostorových datprostorových dat a které zpřístupňují prostřednictvím geoportálu, a seznam předává Ministerstvu životního prostředí. Prostorová dataProstorová data budou uspořádána podle témat a služby založené na prostorových datechprostorových datech budou uspořádány podle druhu služeb založených na prostorových datechprostorových datech. (2) Povinný subjektPovinný subjekt nebo jiný poskytovatel předává jen ty níže uvedené ukazatele, pro které jsou účinné příslušné přímo použitelné předpisy Evropské unie v oblasti zpřístupňování prostorových datprostorových dat pro účely politik životního prostředí. (3) Evidence a předávané zprávy zpřístupní Ministerstvo životního prostředí na geoportálu. III. Metadata III.a. Sledování existence metadat (1) K posouzení existence metadat pro prostorová dataprostorová data a služby založené na prostorových datechprostorových datech odpovídající tématům prostorových datprostorových dat se použijí tyto ukazatele: a) obecný ukazatel (MDi1), který posuzuje existenci metadat pro prostorová dataprostorová data a služby založené na prostorových datechprostorových datech odpovídající tématům prostorových datprostorových dat, b) specifické ukazatele: 1. MDi1.1, který posuzuje existenci metadat pro prostorová dataprostorová data odpovídající tématům prostorových datprostorových dat uvedeným v části I. přílohy č. 1 k této vyhlášce, 2. MDi1.2, který posuzuje existenci metadat pro prostorová dataprostorová data odpovídající tématům uvedeným v části II. přílohy č. 1 k této vyhlášce, 3. MDi1.3, který posuzuje existenci metadat pro prostorová dataprostorová data odpovídající tématům uvedeným v části III. přílohy č. 1 k této vyhlášce, 4. MDi1.4, který posuzuje existenci metadat pro služby založené na prostorových datechprostorových datech odpovídající tématům prostorových datprostorových dat. (2) Povinný subjektPovinný subjekt nebo jiný poskytovatel pro všechna prostorová dataprostorová data a pro každou službu založenou na prostorových datechprostorových datech uvedenou na seznamu stanoví, zda existují metadata, a prostorovým datůmprostorovým datům nebo službě založené na prostorových datechprostorových datech přidělí tyto hodnoty: a) hodnotu 1, pokud metadata existují, b) hodnotu 0, pokud metadata neexistují. (3) Obecný ukazatel MDi1 se vypočítá vydělením počtu prostorových datprostorových dat a služeb založených na prostorových datechprostorových datech odpovídajících tématům prostorových datprostorových dat, pro něž existují metadata, celkovým počtem prostorových datprostorových dat a služeb založených na prostorových datechprostorových datech odpovídajících tématům prostorových datprostorových dat. (4) Specifické ukazatele se vypočítají takto: a) počet prostorových datprostorových dat odpovídajících tématům uvedeným v části I. přílohy č. 1 k této vyhlášce, pro něž existují metadata, vydělený celkovým počtem prostorových datprostorových dat odpovídajících těmto tématům (MDi1.1), b) počet prostorových datprostorových dat odpovídajících tématům uvedeným v části II. přílohy č. 1 k této vyhlášce, pro něž existují metadata, vydělený celkovým počtem prostorových datprostorových dat odpovídajících těmto tématům (MDi1.2), c) počet prostorových datprostorových dat odpovídajících tématům uvedeným v části III. přílohy č. 1 k této vyhlášce, pro něž existují metadata, vydělený celkovým počtem prostorových datprostorových dat odpovídajících těmto tématům (MDi1.3), d) počet služeb založených na prostorových datechprostorových datech odpovídajících všem tématům prostorových datprostorových dat, pro něž existují metadata, vydělený celkovým počtem služeb založených na prostorových datechprostorových datech odpovídajících těmto tématům (MDi1.4). III.b. Sledování shody metadat s pravidly pro metadata (1) K posouzení shody metadat pro prostorová dataprostorová data a služby založené na prostorových datechprostorových datech odpovídající tématům prostorových datprostorových dat s pravidly pro metadata se použijí tyto ukazatele: a) obecný ukazatel (MDi2), který posuzuje shodu metadat pro prostorová dataprostorová data a služby založené na prostorových datechprostorových datech odpovídající tématům prostorových datprostorových dat s pravidly pro metadata, b) specifické ukazatele: 1. MDi2.1, který posuzuje shodu metadat pro prostorová dataprostorová data odpovídající tématům uvedeným v části I. přílohy č. 1 k této vyhlášce s pravidly pro metadata, 2. MDi2.2, který posuzuje shodu metadat pro prostorová dataprostorová data odpovídající tématům uvedeným v části II. přílohy č. 1 k této vyhlášce s pravidly pro metadata, 3. MDi2.3, který posuzuje shodu metadat pro prostorová dataprostorová data odpovídající tématům uvedeným v části III. přílohy č. 1 k této vyhlášce s pravidly pro metadata, 4. MDi2.4, který posuzuje shodu metadat pro služby založené na prostorových datechprostorových datech odpovídající tématům prostorových datprostorových dat s pravidly pro metadata. (2) Povinný subjektPovinný subjekt nebo jiný poskytovatel pro všechna prostorová dataprostorová data a pro každou službu založenou na prostorových datechprostorových datech uvedenou na seznamu stanoví, zda jsou odpovídající metadata ve shodě s pravidly pro metadata, a přidělí prostorovým datůmprostorovým datům nebo službě založené na prostorových datechprostorových datech tyto hodnoty: a) hodnotu 1, jsou-li odpovídající metadata ve shodě s pravidly pro metadata, b) hodnotu 0, nejsou-li odpovídající metadata ve shodě s pravidly pro metadata. (3) Obecný ukazatel MDi2 se vypočítá vydělením počtu prostorových datprostorových dat a služeb založených na prostorových datechprostorových datech odpovídajících tématům prostorových datprostorových dat, u nichž jsou metadata ve shodě s pravidly pro metadata, celkovým počtem prostorových datprostorových dat a služeb založených na prostorových datechprostorových datech odpovídajících těmto tématům. (4) Specifické ukazatele se vypočítají takto: a) počet prostorových datprostorových dat odpovídajících tématům uvedeným v části I. přílohy č. 1 k této vyhlášce, u nichž jsou metadata ve shodě s pravidly pro metadata, vydělený celkovým počtem prostorových datprostorových dat odpovídajících těmto tématům (MDi2.1), b) počet prostorových datprostorových dat odpovídajících tématům uvedeným v části II. přílohy č. 1 k této vyhlášce, u nichž jsou metadata ve shodě s pravidly pro metadata, vydělený celkovým počtem prostorových datprostorových dat odpovídajících těmto tématům (MDi2.2), c) počet prostorových datprostorových dat odpovídajících tématům uvedeným v části III. přílohy č. 1 k této vyhlášce, u nichž jsou metadata ve shodě s pravidly pro metadata, vydělený celkovým počtem prostorových datprostorových dat odpovídajících těmto tématům (MDi2.3), d) počet služeb založených na prostorových datechprostorových datech odpovídajících všem tématům prostorových datprostorových dat, u nichž jsou metadata ve shodě s pravidly pro metadata, vydělený celkovým počtem služeb založených na prostorových datechprostorových datech (MDi2.4). IV. InteroperabilitaInteroperabilita IV.a. Sledování zeměpisného pokrytí prostorovými datyprostorovými daty (1) K posouzení zeměpisného pokrytí prostorovými datyprostorovými daty odpovídajícími tématům prostorových datprostorových dat se použijí tyto ukazatele: a) obecný ukazatel (DSi1), který posuzuje rozsah území pokrytého prostorovými datyprostorovými daty, b) specifické ukazatele: 1. DSi1.1, který posuzuje rozsah území pokrytého prostorovými datyprostorovými daty odpovídajícími tématům uvedeným v části I. přílohy č. 1 k této vyhlášce, 2. DSi1.2, který posuzuje rozsah území pokrytého prostorovými datyprostorovými daty odpovídajícími tématům uvedeným v části II. přílohy č. 1 k této vyhlášce, 3. DSi1.3, který posuzuje rozsah území pokrytého prostorovými datyprostorovými daty odpovídajícími tématům uvedeným v části III. přílohy č. 1 k této vyhlášce. (2) Pro prostorová dataprostorová data uvedená na seznamu povinný subjektpovinný subjekt nebo jiný poskytovatel stanoví: a) oblast, která má být pokryta danými prostorovými datyprostorovými daty (dále jen „příslušná oblast“), vyjádřenou v km2, b) oblast, která je pokryta danými prostorovými datyprostorovými daty (dále jen „skutečná oblast“), vyjádřenou v km2. (3) Obecný ukazatel DSi1 se vypočítá vydělením součtu skutečných oblastí pokrytých všemi prostorovými datyprostorovými daty odpovídajícími tématům prostorových datprostorových dat součtem příslušných oblastí pro všechna prostorová dataprostorová data odpovídající tématům prostorových datprostorových dat. (4) Specifické ukazatele se vypočítají takto: a) součet skutečných oblastí pokrytých prostorovými datyprostorovými daty odpovídajícími tématům uvedeným v části I. přílohy č. 1 k této vyhlášce vydělený součtem příslušných oblastí prostorových datprostorových dat odpovídajících těmto tématům (DSi1.1), b) součet skutečných oblastí pokrytých prostorovými datyprostorovými daty odpovídajícími tématům uvedeným v části II. přílohy č. 1 k této vyhlášce vydělený součtem příslušných oblastí prostorových datprostorových dat odpovídající těmto tématům (DSi1.2), c) součet skutečných oblastí pokrytých prostorovými datyprostorovými daty odpovídajícími tématům uvedeným v části III. přílohy č. 1 k této vyhlášce vydělený součtem příslušných oblastí prostorových datprostorových dat odpovídajících těmto tématům (DSi1.3). IV.b. Sledování shody prostorových datprostorových dat s pravidly pro interoperabilituinteroperabilitu (1) K posouzení shody prostorových datprostorových dat odpovídajících tématům prostorových datprostorových dat s pravidly pro interoperabilituinteroperabilitu a k posouzení shody jejich odpovídajících metadat s pravidly pro metadata se použijí tyto ukazatele: a) obecný ukazatel (DSi2), který posuzuje shodu prostorových datprostorových dat odpovídajících tématům prostorových datprostorových dat s pravidly pro interoperabilituinteroperabilitu a shodu odpovídajících metadat s pravidly pro metadata, b) specifické ukazatele: 1. DSi2.1, který posuzuje shodu prostorových datprostorových dat odpovídajících tématům uvedeným v části I. přílohy č. 1 k této vyhlášce s pravidly pro interoperabilituinteroperabilitu a shodu odpovídajících metadat s pravidly pro metadata, 2. DSi2.2, který posuzuje shodu prostorových datprostorových dat odpovídajících tématům uvedeným v části II. přílohy č. 1 k této vyhlášce s pravidly pro interoperabilituinteroperabilitu a shodu odpovídajících metadat s pravidly pro metadata, 3. DSi2.3, který posuzuje shodu prostorových datprostorových dat odpovídajících tématům uvedeným v části III. přílohy č. 1 k této vyhlášce s pravidly pro interoperabilituinteroperabilitu a shodu odpovídajících metadat s pravidly pro metadata. (2) Povinný subjektPovinný subjekt nebo jiný poskytovatel stanoví, zda všechna prostorová dataprostorová data uvedená na seznamu jsou ve shodě s pravidly pro interoperabilituinteroperabilitu a zda jejich odpovídající metadata jsou ve shodě s pravidly pro metadata a přidělí tyto hodnoty: a) hodnotu 1 v případě shody prostorových datprostorových dat s pravidly pro interoperabilituinteroperabilitu a jejich odpovídajících metadat s pravidly pro metadata, b) hodnotu 0 v případě neshody prostorových datprostorových dat s pravidly pro interoperabilituinteroperabilitu a jejich odpovídajících metadat s pravidly pro metadata. (3) Obecný ukazatel DSi2 se vypočítá vydělením počtu prostorových datprostorových dat odpovídajících tématům prostorových datprostorových dat, které jsou ve shodě s pravidly pro interoperabilituinteroperabilitu a jejichž odpovídající metadata jsou ve shodě s pravidly pro metadata, celkovým počtem prostorových datprostorových dat odpovídajících těmto tématům. (4) Specifické ukazatele se vypočítají takto: a) počet prostorových datprostorových dat odpovídajících tématům uvedeným v části I. přílohy č. 1 k této vyhlášce, které jsou ve shodě s pravidly pro interoperabilituinteroperabilitu a jejichž odpovídající metadata jsou ve shodě s pravidly pro metadata, vydělený celkovým počtem prostorových datprostorových dat odpovídajících těmto tématům (DSi2.1), b) počet prostorových datprostorových dat odpovídajících tématům uvedeným v části II. přílohy č. 1 k této vyhlášce, které jsou ve shodě s pravidly pro interoperabilituinteroperabilitu a jejichž odpovídající metadata jsou ve shodě s pravidly pro metadata, vydělený celkovým počtem prostorových datprostorových dat odpovídajících těmto tématům (DSi2.2), c) počet prostorových datprostorových dat odpovídajících tématům uvedeným v části III. přílohy č. 1 k této vyhlášce, které jsou ve shodě s pravidly pro interoperabilituinteroperabilitu a jejichž odpovídající metadata jsou ve shodě s pravidly pro metadata, vydělený celkovým počtem prostorových datprostorových dat odpovídajících těmto tématům (DSi2.3). V. Služby založené na prostorových datechprostorových datech V.a. Sledování zpřístupnění metadat prostřednictvím vyhledávacích služeb (1) K posouzení zpřístupnění metadat pro prostorová dataprostorová data a služby založené na prostorových datechprostorových datech odpovídající tématům prostorových datprostorových dat prostřednictvím vyhledávacích služeb se použijí tyto ukazatele: a) obecný ukazatel (NSi1), který posuzuje, v jakém rozsahu je možné vyhledávat prostorová dataprostorová data a služby založené na prostorových datechprostorových datech odpovídající tématům prostorových datprostorových dat na základě jejich odpovídajících metadat prostřednictvím vyhledávacích služeb, b) specifické ukazatele: 1. NSi1.1, který posuzuje, v jakém rozsahu je možné vyhledávat prostorová daat odpovídající tématům prostorových datprostorových dat na základě jejich odpovídajících metadat prostřednictvím vyhledávacích služeb, 2. NSi1.2, který posuzuje, v jakém rozsahu je možné vyhledávat služby založené na prostorových datechprostorových datech odpovídající tématům prostorových datprostorových dat na základě jejich odpovídajících metadat prostřednictvím vyhledávacích služeb. (2) Povinný subjektPovinný subjekt nebo jiný poskytovatel pro všechna prostorová dataprostorová data a každou službu založenou na prostorových datechprostorových datech uvedenou na seznamu stanoví, zda existuje vyhledávací služba, a přidělí prostorovým datůmprostorovým datům nebo službě založené na prostorových datechprostorových datech tyto hodnoty: a) hodnotu 1, pokud vyhledávací služba existuje, b) hodnotu 0, pokud vyhledávací služba neexistuje. (3) Obecný ukazatel NSi1 se vypočítá vydělením počtu prostorových datprostorových dat a služeb založených na prostorových datechprostorových datech odpovídajících tématům prostorových datprostorových dat, u nichž existuje vyhledávací služba, celkovým počtem prostorových datprostorových dat a služeb založených na prostorových datechprostorových datech odpovídajících těmto tématům. (4) Specifické ukazatele se vypočítají takto: a) počet prostorových datprostorových dat odpovídajících tématům prostorových datprostorových dat, u nichž existuje vyhledávací služba, vydělený celkovým počtem prostorových datprostorových dat odpovídajících těmto tématům (NSi1.1), b) počet služeb založených na prostorových datechprostorových datech odpovídajících tématům prostorových datprostorových dat, u nichž existuje vyhledávací služba, vydělený celkovým počtem služeb založených na prostorových datechprostorových datech odpovídajících těmto tématům (NSi1.2). V.b. Sledování zpřístupnění prostorových datprostorových dat prostřednictvím prohlížecích služeb a služeb stahování dat (1) K posouzení zpřístupnění prostorových datprostorových dat odpovídajících tématům prostorových datprostorových dat prostřednictvím prohlížecích služeb a služeb stahování dat se použijí tyto ukazatele: a) obecný ukazatel (NSi2), který posuzuje, v jakém rozsahu je možné prohlížet a stahovat prostorová dataprostorová data odpovídající tématům prostorových datprostorových dat prostřednictvím prohlížecích služeb a služeb stahování dat, b) specifické ukazatele: i) NSi2.1, který posuzuje zpřístupnění prostorových datprostorových dat odpovídajících tématům prostorových datprostorových dat prostřednictvím prohlížecích služeb, ii) NSi2.2, který posuzuje zpřístupnění prostorových datprostorových dat odpovídajících tématům prostorových datprostorových dat prostřednictvím služeb stahování dat. (2) Povinný subjektPovinný subjekt nebo jiný poskytovatel pro všechna prostorová dataprostorová data uvedená na seznamu stanoví, zda existuje prohlížecí služba nebo služba stahování dat, popřípadě obě služby, a přidělí prostorovým datůmprostorovým datům tyto hodnoty: a) pro ukazatel NSi2.1 přidělí hodnotu 1, pokud existuje prohlížecí služba, a hodnotu 0, jestliže takováto služba neexistuje, b) pro ukazatel NSi2.2 přidělí hodnotu 1, pokud existuje služba stahování dat, a hodnotu 0, jestliže takováto služba neexistuje, c) pro ukazatel NSi2 přidělí hodnotu 1, pokud existuje prohlížecí služba i služba stahování dat, a hodnotu 0, jestliže nejméně jedna z těchto služeb neexistuje. (3) Obecný ukazatel NSi2 se vypočítá vydělením počtu prostorových datprostorových dat odpovídajících tématům prostorových datprostorových dat, u nichž existují prohlížecí služby i služby stahování dat, celkovým počtem prostorových datprostorových dat odpovídajících tématům uvedeným v těchto přílohách (NSi2). (4) Specifické ukazatele se vypočítají takto: a) počet prostorových datprostorových dat odpovídajících tématům prostorových datprostorových dat, u nichž existuje prohlížecí služba, vydělený celkovým počtem prostorových datprostorových dat odpovídajících těmto tématům (NSi2.1), b) počet prostorových datprostorových dat odpovídajících tématům prostorových datprostorových dat, u nichž existuje služba stahování dat, vydělený celkovým počtem prostorových datprostorových dat odpovídajících těmto tématům (NSi2.2). V.c. Sledování využívání služeb založených na prostorových datechprostorových datech (1) Využívání služeb založených na prostorových datechprostorových datech se sleduje pomocí těchto ukazatelů: a) obecný ukazatel (NSi3), který posuzuje využívání služeb založených na prostorových datechprostorových datech; b) specifické ukazatele: 1. NSi3.1, který posuzuje využívání vyhledávacích služeb, 2. NSi3.2, který posuzuje využívání prohlížecích služeb, 3. NSi3.3, který posuzuje využívání služeb stahování dat, 4. NSi3.4, který posuzuje využívání transformačních služeb, 5. NSi3.5, který posuzuje využívání služeb umožňujících spuštění služeb založených na prostorových datechprostorových datech. (2) Povinný subjektPovinný subjekt nebo jiný poskytovatel pro jednotlivé služby založené na prostorových datechprostorových datech uvedené na seznamu stanoví roční počet žádostí o tyto služby. (3) Obecný ukazatel NSi3 se vypočítá vydělením součtu ročního počtu žádostí o služby založené na prostorových datechprostorových datech pro všechny služby založené na prostorových datechprostorových datech počtem všech služeb založených na prostorových datechprostorových datech. (4) Specifické ukazatele se vypočítají takto: a) roční počet žádostí o služby pro všechny vyhledávací služby vydělený počtem vyhledávacích služeb (NSi3.1), b) roční počet žádostí o služby pro všechny prohlížecí služby vydělený počtem prohlížecích služeb (NSi3.2), c) roční počet žádostí o služby pro všechny služby stahování dat vydělený počtem služeb stahování dat (NSi3.3), d) roční počet žádostí o služby pro všechny transformační služby vydělený počtem transformačních služeb (NSi3.4), e) roční počet žádostí o služby pro všechny služby umožňující spuštění služeb založených na prostorových datechprostorových datech vydělený počtem těchto služeb (NSi3.5). V.d. Sledování shody služeb založených na prostorových datechprostorových datech s pravidly pro služby založené na prostorových datechprostorových datech (1) K posouzení shody služeb založených na prostorových datechprostorových datech s pravidly pro služby založené na prostorových datechprostorových datech se použijí tyto ukazatele: a) obecný ukazatel (NSi4), který posuzuje shodu všech služeb založených na prostorových s pravidly pro služby založené na prostorových datechprostorových datech, b) specifické ukazatele: 1. NSi4.1, který posuzuje shodu vyhledávacích služeb s pravidly pro služby založené na prostorových datechprostorových datech, 2. NSi4.2, který posuzuje shodu prohlížecích služeb s pravidly pro služby založené na prostorových datechprostorových datech, 3. NSi4.3, který posuzuje shodu služeb stahování dat s pravidly pro služby založené na prostorových datechprostorových datech, 4. NSi4.4, který posuzuje shodu transformačních služeb s pravidly pro služby založené na prostorových datechprostorových datech, 5. NSi4.5, který posuzuje shodu služeb umožňujících spuštění služeb založených na prostorových datechprostorových datech s pravidly pro služby založené na prostorových datechprostorových datech. (2) Povinný subjektPovinný subjekt nebo jiný poskytovatel pro každou službu založenou na prostorových datechprostorových datech uvedenou na seznamu stanoví, zda je ve shodě s pravidly pro služby založené na prostorových datechprostorových datech, a přidělí službě založené na prostorových datechprostorových datech tyto hodnoty: a) hodnotu 1, je-li služba založená na prostorových datechprostorových datech ve shodě s pravidly pro služby založené na prostorových datechprostorových datech, b) hodnotu 0, není-li služba založená na prostorových datechprostorových datech ve shodě s pravidly pro služby založené na prostorových datechprostorových datech. (3) Obecný ukazatel NSi4 se vypočítá vydělením počtu služeb založených na prostorových datechprostorových datech, které jsou ve shodě s pravidly pro služby založené na prostorových datechprostorových datech, celkovým počtem služeb založených na prostorových datechprostorových datech. (4) Specifické ukazatele se vypočítají takto: a) počet vyhledávacích služeb, které jsou ve shodě s pravidly pro služby založené na prostorových datechprostorových datech, vydělený celkovým počtem vyhledávacích služeb (NSi4.1), b) počet prohlížecích služeb, které jsou ve shodě s pravidly pro služby založené na prostorových datechprostorových datech, vydělený celkovým počtem prohlížecích služeb (NSi4.2), c) počet služeb stahování dat, které jsou ve shodě s pravidly pro služby založené na prostorových datechprostorových datech, vydělený celkovým počtem služeb stahování dat (NSi4.3), d) počet transformačních služeb, které jsou ve shodě s pravidly pro služby založené na prostorových datechprostorových datech, vydělený celkovým počtem transformačních služeb (NSi4.4), e) počet služeb umožňujících spuštění služeb založených na prostorových datechprostorových datech, které jsou ve shodě s pravidly pro služby založené na prostorových datechprostorových datech, vydělený celkovým počtem těchto služeb (NSi4.5). 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE). Rozhodnutí Komise (2009/442/ES) ze dne 5. června 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES, pokud jde o sledování a podávání zpráv. 2) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech. 3) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES ze dne 23. července 1996 o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě, v platném znění. 4) Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů. 5) Článek 5 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE). Nařízení Komise (ES) č. 1205/2008 ze dne 3. prosince 2008, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES týkající se metadat. 6) Článek 7 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE). 7) Článek 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE). Nařízení Komise (ES) č. 976/2009 ze dne 19. října 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES, pokud jde o síťové služby. 8) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, ve znění vyhlášky č. 49/2014 Sb., vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod. 9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.
Zákon č. 102/2010 Sb.	Zákon č. 102/2010 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 15. 4. 2010, datum účinnosti 15. 4. 2010, částka 37/2010 * Čl. I - Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 249/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/ * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 15. 4. 2010 102 ZÁKON ze dne 18. března 2010, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 249/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona 490/2009 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Komise 92/70/EHS ze dne 30. července 1992, kterou se stanoví pravidla pro průzkumy prováděné za účelem uznávání chráněných zón ve Společenství. Směrnice Komise 92/90/EHS ze dne 3. listopadu 1992 o stanovení povinností výrobců a dovozců rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů a o stanovení podrobností pro jejich registraci. Směrnice Komise 92/105/EHS ze dne 3. prosince 1992 stanovující míru standardizace rostlinolékařských pasů, užívaných pro přemísťování určitých rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů uvnitř Společenství a stanovující podrobné postupy při vydávání těchto rostlinolékařských pasů a podmínky a podrobné postupy pro jejich nahrazování. Směrnice Komise 93/50/EHS ze dne 24. června 1993, kterou se upřesňují určité rostliny neuvedené v příloze V, části A směrnice Rady č. 77/93/EHS, jejichž producenti nebo sklady či expediční střediska v produkčních oblastech těchto rostlin musejí být zapsáni do úředního registru. Směrnice Komise 93/51/EHS ze dne 24. června 1993, kterou se stanoví pravidla pro přemísťování určitých rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů přes chráněnou zónu a pro přemísťování těchto rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů v rámci chráněné zóny, ze které pocházejí. Směrnice Komise 94/3/ES ze dne 21. ledna 1994 stanovující postup při oznamování zadržení zásilek a škodlivých organismů ze třetích zemí, představujících bezprostřední fytosanitární ohrožení. Směrnice Komise 98/22/ES ze dne 15. října 1998 stanovující minimální požadované podmínky pro provádění rostlinolékařských kontrol rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů pocházejících ze třetích zemí pro kontrolní místa jiná než místa určení. Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich šíření na území Společenství. Směrnice Rady 2002/89/ES ze dne 28. listopadu 2002, kterou se mění směrnice 2000/29/ES o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich šíření na území Společenství. Směrnice Komise 2004/103/ES ze dne 7. října 2004 o kontrolách totožnosti a rostlinolékařských kontrolách rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů uvedených v části B přílohy V směrnice Rady 2000/29/ES, které lze provádět jinde než ve vstupním místě do Společenství nebo v místě v jeho blízkosti, a o podmínkách souvisejících s těmito kontrolami. Směrnice Komise 2008/61/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví podmínky, na základě kterých lze pro pokusné nebo vědecké účely a pro práci ve šlechtění odrůd dovážet některé škodlivé organismy, rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené v přílohách I až V směrnice Rady 2000/29/ES do Společenství nebo některých chráněných zón Společenství nebo je na těchto územích přemísťovat (kodifikované znění). Směrnice Rady 91/414/EHS z 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh. Směrnice Rady 97/57/ES z 22. září 1997 o stanovení přílohy VI Směrnice 91/414/EHS o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh. Směrnice Rady 79/117/EHS z 21. prosince 1978 o zákazu uvádění na trh a používání přípravků na ochranu rostlin s obsahem některých účinných látek.“. 2. V § 8 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Pokud se při přemísťování karanténního materiálu z České republiky na území jiného členského státu Evropské unie vystavuje rostlinolékařský pas, rostlinolékařská správa jej vydá na základě informací uvedených v příslušném oprávnění vydaném odpovědným úředním orgánem pro ochranu rostlin členského státu Evropské unie a doručeném rostlinolékařské správě úřední cestou. Při přemísťování materiálu musí být dodrženy podmínky karanténní izolace.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vlček v. r. Klaus v. r. Fischer v. r.
Zákon č. 101/2010 Sb.	Zákon č. 101/2010 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 15. 4. 2010, datum účinnosti 15. 4. 2010, částka 37/2010 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 19. 9. 2016 (297/2016 Sb.) 101 ZÁKON ze dne 17. března 2010, kterým se mění zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech Čl. II Zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, ve znění zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 306/2009 Sb., se mění takto: 1. V čl. LXXXII bodě 2 se slova „1. července 2011“ nahrazují slovy „1. ledna 2013“. 2. V čl. LXXXII bodě 3 se slova „14. června 2010“ nahrazují slovy „14. prosince 2011“ a slova „31. května 2010“ se nahrazují slovy „30. listopadu 2011“. 3. V čl. LXXXII bodě 4 se slova „15. června 2010 do 30. června 2010“ nahrazují slovy „15. prosince 2011 do 31. prosince 2011“. 4. V čl. LXXXII bodě 5 se slova „1. července 2010“ nahrazují slovy „1. ledna 2012“. 5. V čl. CCIII se za slova „1. ledna 2012,“ vkládají slova „ustanovení čl. LXXXI a čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2012,“ a slova „31. května 2010“ se nahrazují slovy „30. listopadu 2011“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vlček v. r. Klaus v. r. Fischer v. r.
Zákon č. 100/2010 Sb.	Zákon č. 100/2010 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech Vyhlášeno 15. 4. 2010, datum účinnosti 15. 4. 2010, částka 37/2010 * Čl. I - Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 15. 4. 2010 100 ZÁKON ze dne 17. března 2010, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, se mění takto: 1. V § 64 odst. 1, § 65 odst. 3 a 4 a § 66 odst. 3 se slova „12 měsíců“ nahrazují slovy „2 let“. 2. V § 66 odst. 2 a v § 68 odst. 2 písm. a) se číslo „3“ nahrazuje číslem „15“. 3. V § 67 se slova „do 12 měsíců“ nahrazují slovy „nejpozději do 2 let“. 4. V § 68 odst. 1 a 2 se na konci textu úvodní části ustanovení doplňuje slovo „nejpozději“. 5. V § 68 odst. 1 písm. a) se číslo „2“ nahrazuje číslem „14“. 6. V § 68 odst. 1 písm. b) se číslo „4“ nahrazuje číslem „16“. 7. V § 68 odst. 2 písm. b) se číslo „6“ nahrazuje číslem „18“. 8. V § 69 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Vláda stanoví nařízením harmonogram a technický způsob provedení opatření podle § 64 až 68.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vlček v. r. Klaus v. r. Fischer v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 99/2010 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 99/2010 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů Vyhlášeno 12. 4. 2010, částka 36/2010 99 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 29. března 2010 o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 5 odst. 2 zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že rozhodnou částkou pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci je pro období od 1. května 2010 do 30. dubna 2011 částka 23 598 Kč. Ministr: JUDr. Šimerka v. r.
Nařízení vlády č. 97/2010 Sb.	Nařízení vlády č. 97/2010 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 12. 4. 2010, datum účinnosti 27. 4. 2010, částka 36/2010 * Čl. I - Nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, ve znění nařízení vlády č. 578/2004 Sb., nařízení vlády č. 338/2006 Sb. a nařízení vl * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 27. 4. 2010 97 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 22. března 2010, kterým se mění nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 111 odst. 12 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti: Čl. I Nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, ve znění nařízení vlády č. 578/2004 Sb., nařízení vlády č. 338/2006 Sb. a nařízení vlády č. 68/2008 Sb., se mění takto: 1. § 2 včetně poznámek pod čarou č. 2, 3, 7 a 8 zní: „§ 2 (1) Výše hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek činí v územní oblasti s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, 25 % z nákladů na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců2). (2) Jestliže v době podání žádosti o hmotnou podporu určené organizaci5) je žadatelem a) malý podnik3), činí v územní oblasti podle odstavce 1 výše hmotné podpory 45 %, b) střední podnik3), činí v územní oblasti podle odstavce 1 výše hmotné podpory 35 % z nákladů na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců2). (3) V případě rekvalifikace nebo školení zaměstnanců se zdravotním postižením nebo znevýhodněných zaměstnanců podle nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 20087) činí výše hmotné podpory v územní oblasti podle odstavce 1 u a) malých podniků3) 55 %, b) středních podniků3) 45 %, c) velkých podniků8) 35 % z nákladů na rekvalifikaci nebo školení těchto zaměstnanců2). (4) Při stanovení výše hmotné podpory rekvalifikace nebo školení se vychází z předpokládaných nákladů uvedených v dohodě sjednané podle § 111 odst. 7 zákona. 2) Čl. 38 ve spojení s čl. 39 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách), publikované v Úředním věstníku EU L 214 ze dne 9. srpna 2008. 3) Čl. 2 bod 7) ve spojení s Přílohou I. nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008. 7) Čl. 2 bod 18) nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008. 8) Čl. 2 bod 8) ve spojení s Přílohou I. nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008.“. 2. V § 3 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Počet nových pracovních míst v případě zavádění nové výroby se zjišťuje podle průměrného přepočteného počtu zaměstnanců v posledním kalendářním měsíci, který byl podle dohody stanoven pro vytvoření pracovních míst. Nebude-li v tomto období zjištěn dohodnutý počet vytvořených pracovních míst, zjišťuje se počet nových pracovních míst v případě zavádění nové výroby podle průměrného přepočteného počtu zaměstnanců za období 3 kalendářních měsíců následujících po termínu, který byl podle dohody stanoven pro vytvoření pracovních míst. (3) Počet nových pracovních míst v případě rozšíření dosavadní výroby se zjišťuje jako rozdíl mezi průměrným přepočteným počtem zaměstnanců v posledním kalendářním měsíci, který byl podle dohody stanoven pro vytvoření pracovních míst, a průměrným přepočteným počtem zaměstnanců za období 12 kalendářních měsíců předcházejících předložení investičního záměru zaměstnavatelem. Nebude-li uvedeným způsobem zjištěn dohodnutý počet vytvořených pracovních míst, zjistí se počet nových pracovních míst v případě rozšíření dosavadní výroby jako rozdíl mezi průměrným přepočteným počtem zaměstnanců za 3 kalendářní měsíce následující po termínu, který byl podle dohody stanoven pro vytvoření pracovních míst, a průměrným přepočteným počtem zaměstnanců za období 12 kalendářních měsíců předcházejících předložení investičního záměru zaměstnavatelem.“. 3. V § 5 odst. 2 se částka „1 000 000 EUR“ nahrazuje částkou „2 000 000 EUR“. 4. Poznámka pod čarou č. 6 zní: „6) Čl. 6 odst. 1 písm. g) nařízení Komise (ES) č. 800/2008.“. Čl. II Přechodné ustanovení Podle § 3 odst. 2 a 3 nařízení vlády č. 515/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, se postupuje také, a) připadne-li termín, který byl podle dohody stanoven pro vytvoření pracovních míst, do období po dni nabytí účinnosti tohoto nařízení, nebo b) připadl-li termín, který byl podle dohody stanoven pro vytvoření pracovních míst, do období přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení a nebyl-li zjištěn dohodnutý počet pracovních míst podle nařízení vlády č. 515/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.“. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jeho vyhlášení. Předseda vlády: Ing. Fischer, CSc., v. r. Ministr práce a sociálních věcí: JUDr. Šimerka v. r.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 96/2010 Sb.	Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 96/2010 Sb. Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání cenového předpisu 1/2010/FAR o regulaci cen léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely Vyhlášeno 8. 4. 2010, částka 35/2010 96 SDĚLENÍ Ministerstva zdravotnictví ze dne 23. března 2010 o vydání cenového předpisu 1/2010/FAR o regulaci cen léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely Ministerstvo zdravotnictví podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 10. prosince 2009 vydalo cenový předpis 1/2010/FAR o regulaci cenregulaci cen léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely. Cenový předpis je publikován ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví částka 9/2009 ze dne 18. prosince 2009 a nabyl účinnosti dne 31. prosince 2009. Ministryně: Jurásková v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 95/2010 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 95/2010 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně a Dodatku č. 1 ke kolektivní smlouvě vyššího stupně Vyhlášeno 8. 4. 2010, částka 35/2010 95 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 29. března 2010 o závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně a Dodatku č. 1 ke kolektivní smlouvě vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2003 Sb., a zákona č. 255/2005 Sb., sděluje, že kolektivní smlouva vyššího stupně uzavřená dne 9. 1. 2009 mezi Odborovým svazem zaměstnanců sklářského, keramického, bižuterního průmyslu a porcelánu na straně jedné a Asociací sklářského a keramického průmyslu ČR na straně druhé je spolu s Dodatkem č. 1 k této kolektivní smlouvě vyššího stupně s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ - NACE 231, 2341 a 2342. S obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na úřadech práce a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz). Ministr: JUDr. Šimerka v. r.
Vyhláška č. 94/2010 Sb.	Vyhláška č. 94/2010 Sb. Vyhláška o některých veterinárních a hygienických požadavcích na přepravu a zpracování vedlejších živočišných produktů Vyhlášeno 8. 4. 2010, datum účinnosti 1. 6. 2010, částka 35/2010 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Barevné označování obalů, nádob a vozidel využívaných ke shromažďování (sběru) a přepravě vedlejších živočišných produktů * § 3 - Přeprava hnoje * § 4 - Výjimka ze standardů stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie * § 5 - Zrušovací ustanovení * § 6 - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2012 (291/2012 Sb.) 94 VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2010 o některých veterinárních a hygienických požadavcích na přepravu a zpracování vedlejších živočišných produktů Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 182/2008 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., k provedení § 41 odst. 5 písm. a) zákona: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) veterinární a hygienické požadavky na a) barevné označování obalů, nádob a vozidel využívaných ke shromažďování (sběru) a přepravě různých kategorií vedlejších produktů živočišného původu2) (dále jen „vedlejší živočišné produktyživočišné produkty“), jakož i zpracovaných produktů3), b) přepravu hnoje, c) zpracování některých vedlejších živočišných produktůživočišných produktů. § 2 Barevné označování obalů, nádob a vozidel využívaných ke shromažďování (sběru) a přepravě vedlejších živočišných produktů (1) Obaly, nádoby nebo vozidla, určená ke shromažďování (sběru) nebo k přepravě materiálů a) kategorie 1, se označují černou barvou, b) kategorie 2, s výjimkou hnoje a obsahu trávicího traktu, se označují žlutou barvou, c) kategorie 3, se označují zelenou barvou s vysokým obsahem modré, aby bylo zajištěno zřetelné odlišení od ostatních barev. (2) Barevné označení musí být zřetelné a po dobu shromažďování (sběru) a přepravy nesmazatelné. Umísťuje se na povrchu nebo části povrchu obalu, nádoby nebo vozidla, popřípadě na etiketě či symbolu k nim připojené. § 3 Přeprava hnoje Hnůj4), který je přepravován na území České republiky v rámci hospodářstvíhospodářství nebo mezi hospodářstvímhospodářstvím a místem určení, v němž má být využit, nemusí být provázen obchodním dokladem ani veterinárním osvědčením5) a obal, nádoba nebo vozidlo, v němž je přepravován, nemusí být slovně označen slovem „hnůj“6). § 4 Výjimka ze standardů stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie Provozovateli zařízení na kompostování vedlejších živočišných produktůživočišných produktů, zařízení na výrobu bioplynu nebo jiného technického zařízení (dále jen „žadatel“) povolí krajská veterinární správa na základě žádosti použití jiných standardních parametrů zpracování vedlejších živočišných produktůživočišných produktů7) než stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, pokud žadatel prokáže splnění podmínek stanovených v příloze VI kapitole II části C bodu 13a a v příloze VIII kapitole III oddílu II části A bodu 5 písm. c) tohoto nařízení. § 5 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 295/2003 Sb., o konfiskátech živočišného původu, jejich neškodném odstraňování a dalším zpracovávání, se zrušuje. § 6 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení. Ministr: Ing. Šebesta v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu, v platném znění. 2) Čl. 2 bod 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002. 3) Příloha I bod 44 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002. 4) Příloha I bod 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002. 5) Čl. 7 bod 6 a příloha II kapitola III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002. 6) Čl. 7 bod 6 a příloha II kapitola I bod 2 písm. b) bod iv) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002. 7) Příloha VI kapitola II část C bod 13a a příloha VIII kapitola III oddíl II část A bod 5 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002.
Vyhláška č. 93/2010 Sb.	Vyhláška č. 93/2010 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 118/2006 Sb., kterou se určují zastupitelské úřady, kterým budou při volbách do Poslanecké sněmovny hlasovací lístky dodány, a zastupitelské úřady, kterým bude hlasovací lístek zaslán k vytištění nebo rozmnožení přenosovou technikou Vyhlášeno 8. 4. 2010, datum účinnosti 8. 4. 2010, částka 35/2010 * Čl. I - Vyhláška č. 118/2006 Sb., kterou se určují zastupitelské úřady, kterým budou při volbách do Poslanecké sněmovny hlasovací lístky dodány, a zastupitelské úřady, kterým bude hlasovací lístek zaslán k vytištění nebo rozmnožení přenosovou technikou, se mění ta * Čl. II Aktuální znění od 8. 4. 2010 93 VYHLÁŠKA ze dne 24. března 2010, kterou se mění vyhláška č. 118/2006 Sb., kterou se určují zastupitelské úřady, kterým budou při volbách do Poslanecké sněmovny hlasovací lístky dodány, a zastupitelské úřady, kterým bude hlasovací lístek zaslán k vytištění nebo rozmnožení přenosovou technikou Ministerstvo zahraničních věcí stanoví podle § 92 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 204/2000 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 118/2006 Sb., kterou se určují zastupitelské úřady, kterým budou při volbách do Poslanecké sněmovny hlasovací lístky dodány, a zastupitelské úřady, kterým bude hlasovací lístek zaslán k vytištění nebo rozmnožení přenosovou technikou, se mění takto: 1. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 118/2006 Sb. Seznam zastupitelských úřadů, na které budou hlasovací lístky dodány Ankara – velvyslanectví Athény – velvyslanectví Bagdád – velvyslanectví Baku – velvyslanectví Bělehrad – velvyslanectví Berlín – velvyslanectví Bern – velvyslanectví Bratislava – velvyslanectví Brusel – velvyslanectví Budapešť – velvyslanectví Bukurešť – velvyslanectví Canberra – velvyslanectví Doněck – generální konzulát Drážďany – generální konzulát Dublin – velvyslanectví Haag – velvyslanectví Helsinky – velvyslanectví Chicago – generální konzulát Istanbul – generální konzulát Kábul – velvyslanectví Káhira – velvyslanectví Kinshasa – velvyslanectví Kišiněv – velvyslanectví Kodaň – velvyslanectví Kyjev – velvyslanectví Lisabon – velvyslanectví Lógar – konzulární jednatelství Londýn – velvyslanectví Los Angeles – generální konzulát Lublaň – velvyslanectví Lucemburk – velvyslanectví Lvov – generální konzulát Madrid – velvyslanectví Mexico – velvyslanectví Minsk – velvyslanectví Mnichov – generální konzulát Moskva – velvyslanectví New York – generální konzulát Nikósie – velvyslanectví Oslo – velvyslanectví Ottawa – velvyslanectví Paříž – velvyslanectví Podgorica – konzulární jednatelství Priština – velvyslanectví Riga – velvyslanectví Řím – velvyslanectví Sankt Peterburg – generální konzulát Sarajevo – velvyslanectví Skopje – velvyslanectví Sofie – velvyslanectví Stockholm – velvyslanectví Sydney – generální konzulát Tallinn – velvyslanectví Tbilisi – velvyslanectví Tel Aviv – velvyslanectví Tirana – velvyslanectví Toronto – generální konzulát Varšava – velvyslanectví Vatikán – velvyslanectví Vídeň – velvyslanectví Vilnius – velvyslanectví Washington – velvyslanectví Záhřeb – velvyslanectví“. 2. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 118/2006 Sb. Seznam zastupitelských úřadů, kterým bude hlasovací lístek zaslán k vytištění nebo rozmnožení přenosovou technikou Abú Dhabí – velvyslanectví Abuja – velvyslanectví Addis Abeba – velvyslanectví Akkra – velvyslanectví Alžír – velvyslanectví Ammán – velvyslanectví Astana – velvyslanectví Bangkok – velvyslanectví Bejrút – velvyslanectví Bogotá – velvyslanectví Brasília – velvyslanectví Buenos Aires – velvyslanectví Caracas – velvyslanectví Damašek – velvyslanectví Dillí – velvyslanectví Hanoj – velvyslanectví Harare – velvyslanectví Havana – velvyslanectví Hongkong – generální konzulát Islámábád – velvyslanectví Jakarta – velvyslanectví Jekatěrinburg – generální konzulát Kuala Lumpur – velvyslanectví Kuvajt – velvyslanectví Lima – velvyslanectví Manila – velvyslanectví Mumbai – generální konzulát Nairobi – velvyslanectví Peking – velvyslanectví Pchjongjang – velvyslanectví Pretoria – velvyslanectví Rabat – velvyslanectví Rijád – velvyslanectví Saná – velvyslanectví San José – velvyslanectví Santiago de Chile – velvyslanectví Sao Paulo – generální konzulát Soul – velvyslanectví Šanghaj – generální konzulát Taškent – velvyslanectví Teherán – velvyslanectví Tokio – velvyslanectví Tripolis – velvyslanectví Tunis – velvyslanectví Ulánbátar – velvyslanectví“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: PhDr. Kohout v. r.
Vyhláška č. 90/2010 Sb.	Vyhláška č. 90/2010 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou Vyhlášeno 31. 3. 2010, datum účinnosti 31. 3. 2010, částka 33/2010 * Čl. I - Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 31. 3. 2010 90 VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2010, kterou se mění vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 81 odst. 11 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 242/2008 Sb. a zákona č. 49/2009 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 se slova „20. června“ nahrazují slovy „10. června“. 2. V § 2 odstavce 3 až 5 včetně poznámek pod čarou č. 4 až 6 znějí: „(3) V jarním zkušebním období se dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí (dále jen „ústní zkouška společné části“) konají v období od 2. května do začátku zkoušek a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky konaných formou didaktického testu (dále jen „didaktický test“) a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky konaných formou písemné práce (dále jen „písemná práce“) v příslušném školním roce. Didaktický test a písemná práce se konají v období od 25. května do 10. června. Konkrétní termíny konání didaktických testů a písemných prací určí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“)4) nejpozději do 31. března před konáním maturitní zkoušky v následujícím školním roce. Časový rozvrh konání didaktických testů a písemných prací (dále jen „jednotné zkušební schéma“) určí ministerstvo do 31. prosince školního roku, v němž se maturitní zkouška koná; údaje ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Zkoušky profilové části maturitní zkoušky5) se v jarním zkušebním období konají v období od 2. května do začátku didaktických testů a písemných prací podle odstavce 3. Zkoušky konané formou písemné zkoušky (dále jen „písemná zkouška“) a formou praktické zkoušky (dále jen „praktická zkouška“) se konají nejdříve 15. dubna. V případě oborů vzdělání skupiny Umění a užité umění6) se praktické zkoušky konají nejdříve 1. dubna. V případech, kde to povaha zkoušky vyžaduje, je možné praktickou zkoušku konat i v dřívějším termínu. (5) V podzimním zkušebním období se ústní zkoušky společné části konají v období od 1. září do začátku didaktického testu a písemné práce, didaktické testy a písemné práce se konají v období od 15. září do 1. října. Konkrétní termíny konání didaktických testů a písemných prací určí ministerstvo4) nejpozději do 15. srpna před konáním maturitní zkoušky v následujícím kalendářním roce. Jednotné zkušební schéma a místa konání didaktických testů a písemných prací určí ministerstvo nejpozději do 15. srpna před konáním maturitní zkoušky a zveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup. 4) § 80 odst. 1 školského zákona. 5) § 79 odst. 4 a 5 školského zákona. 6) Obory vzdělání skupiny 82 Umění a užité umění s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M podle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění nařízení vlády č. 18/2006 Sb., nařízení vlády č. 224/2007 Sb., nařízení vlády č. 268/2008 Sb., nařízení vlády č. 98/2009 Sb. a nařízení vlády č. 242/2009 Sb.“. 3. V § 22 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 4. V § 22 odstavec 3 zní: „(3) Hodnotitelé předají bez zbytečného odkladu společné hodnocení písemné práce žáka řediteli školy.“. 5. V § 26 odst. 1 se slova „15. června“ nahrazují slovy „17. června“. 6. § 33 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 13 zní: „§ 33 Vydání vysvědčení Ředitel školy na základě výsledků žáka uvedených v protokolech o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka a profilové části maturitní zkoušky žáka vydá žákovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce nejpozději do 20. června pro maturitní zkoušky konané v jarním zkušebním období a nejpozději do 5. listopadu pro maturitní zkoušky konané v podzimním zkušebním období. Maturitní vysvědčení vydává ředitel školy na tiskopisu podle vzoru stanoveného ve vyhlášce o některých dokladech o vzdělání13). 13) Vyhláška č. 223/2005 Sb., o některých dokladech o vzdělání, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministryně: PhDr. Kopicová v. r.
Nařízení vlády č. 88/2010 Sb.	Nařízení vlády č. 88/2010 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 3. 2010, datum účinnosti 15. 4. 2010, částka 31/2010 * Čl. I - Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění nařízení vlády č. 329/2002 Sb., zní: * Čl. II Aktuální znění od 15. 4. 2010 88 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 22. března 2010, kterým se mění nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 12 odst. 1 písm. a), § 12 odst. 4 a § 13 odst. 2 a 4 zákona: Čl. I Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění nařízení vlády č. 329/2002 Sb., zní: „Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 173/1997 Sb. Poř. č.\| Název položky ---\|--- 1\| hasicí přístroje 2\| hasiva (kromě vody bez přísad) 3\| požární hadice 4\| požární proudnice a požární armatury 5\| výrobky určené pro zásahovou činnost jednotek požární ochrany, a to a) žebříky, b) hydraulická vyprošťovací zařízení, c) zásahové požární automobily (s výjimkou automobilů velitelských a vyšetřovacích s největší povolenou hmotností do 2 000 kg, automobilových jeřábů a automobilů vyprošťovacích) a kontejnery, d) požární čerpadla, e) záchranná zařízení pro nouzový únik osob z výšek (seskokové matrace, plachty a záchranné tunely), f) zvedací vaky 6\| prostředky lidové zábavy (zařízení s pohyblivými stanovišti osob, zařízení s omezeně řízeným pohybem osob, zařízení dětských hřišť, zařízení s možností pádu z výšky více než 40 cm, zařízení s možností zvýšené psychické zátěže) “. Čl. II Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jeho vyhlášení. Předseda vlády: Ing. Fischer, CSc., v. r. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Tošovský v. r.
Nařízení vlády č. 87/2010 Sb.	Nařízení vlády č. 87/2010 Sb. Nařízení vlády o stanovení některých podmínek pro poskytování platby na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka Vyhlášeno 31. 3. 2010, datum účinnosti 1. 4. 2010, částka 31/2010 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Žadatel o platbu * § 3 - Žádost o platbu * § 4 - Podmínky poskytnutí platby * § 5 - Snížení platby nebo zamítnutí žádostí * § 6 - Zveřejnění výše plateb * § 7 - Účinnost Aktuální znění od 1. 3. 2017 (49/2017 Sb.) 87 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 22. března 2010 o stanovení některých podmínek pro poskytování platby na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 a § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb.: § 1 Předmět úpravy Toto nařízení upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1) (dále jen „předpis Evropské unie“) některé podmínky poskytování platby na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka (dále jen „platba“) Státním zemědělským intervenčním fondem (dále jen „Fond“). § 2 Žadatel o platbu Žadatelem o platbu (dále jen „žadatel“) je fyzická nebo právnická osoba, která chová krávy v systému s tržní produkcí mléka (dále jen „dojnice“) na hospodářství registrovaném v ústřední evidenci vedené podle plemenářského zákona2) ke dni 31. března kalendářního roku, na který je platba požadována, a která doručí Fondu na jím vydaném formuláři žádost o platbu (dále jen „žádost“) pro příslušný kalendářní rok. § 3 Žádost o platbu (1) Žádost je nutné doručit Fondu na jím vydaném formuláři nejpozději do 15. května příslušného kalendářního roku3). (2) Žádost kromě náležitostí stanovených předpisem Evropské unie4) obsahuje a) seznam a výměru všech půdních bloků (§ 3a odst. 3 zákona o zemědělství), popřípadě dílů půdních bloků (§ 3a odst. 4 zákona o zemědělství) zemědělské půdy evidovaných v evidenci půdy na žadatele podle § 3a až 3k zákona o zemědělství, b) seznam dojnic chovaných žadatelem ke dni 31. března příslušného kalendářního roku, včetně identifikačních čísel a dat narození, systému chovu z hlediska tržní produkce mléka a výpočet velkých dobytčích jednotek; přepočítávací koeficient ke stanovení počtu velkých dobytčích jednotek k platbě na dojnice je 1, c) označení a způsob využití5) všech půdních bloků, popřípadě dílů půdních bloků podle písmene a), d) prohlášení žadatele o tom, že do žádosti uvedl veškerou zemědělskou půdu, kterou užívá a zavazuje se na ní dodržovat podmínky podmíněnosti6) po celý kalendářní rok. (3) Nedílnou součástí žádosti je a) zakreslení půdních bloků, popřípadě dílů půdních bloků podle odstavce 2 písm. a) v mapě půdních bloků, popřípadě dílů půdních bloků, v měřítku 1:10 000 nebo podrobnějším, b) formulář prokazující podíl příjmů nebo výnosů za prodané mléko na celkových příjmech nebo výnosech ze zemědělské výroby podle § 2e odst. 3 písm. a) až e) zákona o zemědělství za kalendářní rok předcházející datu podání žádosti; do celkových příjmů nebo výnosů se nezapočítávají příjmy nebo výnosy z provozu zařízení na zpracování biomasy za účelem výroby energie a paliv z obnovitelných zdrojů, dotace a náhrady škodní události za kalendářní rok předcházející datu podání žádosti, c) kopie dokladů prokazující prodej mléka odběrateli za kalendářní rok předcházející datu podání žádosti. § 4 Podmínky poskytnutí platby (1) Fond platbu poskytne žadateli na celkový počet velkých dobytčích jednotek stanovený podle seznamu dojnic podle § 3 odst. 2 písm. b), pokud podíl příjmů nebo výnosů za prodané mléko na celkových příjmech nebo výnosech ze zemědělské výroby za kalendářní rok předcházející datu podání žádosti je vyšší nebo roven 15 %. (2) Fond poskytne platbu a) v plné výši sazby, pokud podíl příjmů nebo výnosů za prodané mléko na celkových příjmech nebo výnosech ze zemědělské výroby za kalendářní rok předcházející datu podání žádosti je vyšší nebo roven 30 %, žadatel splňuje podmínky stanovené tímto nařízením a po celý kalendářní rok dodržuje podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu stanovené v přílohách č. 2 a 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb., o stanovení požadavků podle aktů a standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu pro oblasti pravidel podmíněnosti a důsledků jejich porušení pro poskytování některých zemědělských podpor, a nenastane-li skutečnost vedoucí ke snížení, popřípadě neposkytnutí platby podle předpisu Evropské unie1), nebo podle § 5, nebo b) v poloviční výši sazby, pokud podíl příjmů nebo výnosů za prodané mléko na celkových příjmech nebo výnosech ze zemědělské výroby za kalendářní rok předcházející datu podání žádosti je vyšší nebo roven 15 % a nižší než 30 %, žadatel splní podmínky stanovené tímto nařízením a dodržuje podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu stanovené v přílohách č. 2 a 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb. a nenastane-li skutečnost vedoucí ke snížení, popřípadě neposkytnutí platby podle předpisu Evropské unie1), nebo podle § 5. (3) Fond poskytne platbu, jestliže celkový počet velkých dobytčích jednotek je nejméně 2 velké dobytčí jednotky. (4) Fond platbu poskytne, jestliže celková částka přímých plateb, o kterou bylo zažádáno nebo která má být poskytnuta před uplatněním snížení a vyloučení z plateb v daném kalendářním roce, je nejméně 100 EUR1). (5) Fond neposkytne platbu na krávu, na kterou je ve stejném kalendářním roce požadována platba na chov krav bez tržní produkce mléka8). (6) Platbu podle odstavců 1 až 4 poskytne Fond pro žádosti podané v roce 2012 a v následujícím období podle jiného právního předpisu19). § 5 Snížení platby nebo zamítnutí žádostí (1) Zjistí-li Fond, že žadatel doručil žádost po lhůtě stanovené v § 3, popřípadě změnu žádosti po lhůtě stanovené předpisem Evropské unie9), platbu sníží, popřípadě žádost zamítne podle předpisů Evropské unie9). (2) Zjistí-li Fond, že počet velkých dobytčích jednotek dojnic chovaných žadatelem ke dni 31. března příslušného kalendářního roku je větší než počet velkých dobytčích jednotek uvedený v žádosti, použije pro výpočet platby počet velkých dobytčích jednotek uvedený v žádosti. (3) Zjistí-li Fond, že počet velkých dobytčích jednotek dojnic chovaných žadatelem ke dni 31. března příslušného kalendářního roku je nižší než počet velkých dobytčích jednotek uvedený v žádosti, platbu sníží, popřípadě žádost zamítne podle předpisů Evropské unie10). (4) Zjistí-li Fond případy nesrovnalostí, pokud jde o systém pro identifikaci a evidenci skotu, platbu sníží, popřípadě žádost zamítne podle předpisů Evropské unie11). (5) Zjistí-li Fond, že žadatel v žádosti podle § 3 neuvedl veškerou plochu v souladu s předpisy Evropské unie12), a rozdíl mezi celkovou plochou uvedenou v žádosti a souhrnem celkové plochy uvedené v žádosti a v žádosti nevykázané je a) vyšší než 3 %, avšak nižší nebo roven 4 % plochy uvedené v žádosti, sníží platbu o 1 %12), b) vyšší než 4 %, avšak nižší nebo roven 5 % plochy uvedené v žádosti, sníží platbu o 2 %12), c) vyšší než 5 % plochy uvedené v žádosti, sníží platbu o 3 %12). (6) Pokud je zjištěný podíl příjmů nebo výnosů za prodané mléko na celkových příjmech nebo výnosech ze zemědělské výroby za kalendářní rok předcházející datu podání žádosti (dále jen „zjištěný podíl“) nižší než podíl příjmů nebo výnosů za prodané mléko na celkových příjmech nebo výnosech ze zemědělské výroby za kalendářní rok předcházející datu podání žádosti uvedený v žádosti (dále jen „deklarovaný podíl“), a rozdíl mezi zjištěným podílem a deklarovaným podílem je a) nejvýše 3 % zjištěného podílu, Fond sníží žadateli příslušnou platbu o 5 % na zjištěný podíl, na nějž žadatel splnil podmínky pro poskytnutí platby, b) vyšší než 3 % a nejvýše 30 % zjištěného podílu, Fond sníží žadateli příslušnou platbu o 20 % na zjištěný podíl, na nějž žadatel splnil podmínky pro poskytnutí platby, c) vyšší než 30 % zjištěného podílu, Fond platbu neposkytne. § 6 Zveřejnění výše plateb Výši sazby plateb podle § 4 zveřejní Fond nejpozději do 30. listopadu příslušného kalendářního roku způsobem umožňujícím dálkový přístup a nejméně v jednom celostátním deníku. § 7 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2010, s výjimkou bodu 11 přílohy k tomuto nařízení, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012. Předseda vlády: Ing. Fischer, CSc., v. r. Ministr zemědělství: Ing. Šebesta v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1120/2009 ze dne 29. října 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu jednotné platby podle hlavy III nařízení Rady (ES) č. 73/2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce. Nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína. 2) Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 282/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb. a zákona č. 130/2006 Sb. 3) Čl. 11 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009. 4) Čl. 12 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009. 5) Čl. 13 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009. 6) Hlava II kapitola 1 nařízení Rady (ES) č. 73/2009, v platném znění. Část II hlava III kapitola III nařízení Komise (ES) č. 1122/2009. 8) § 8 nařízení vlády č. 112/2008 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám, ve znění pozdějších předpisů. 9) Čl. 23 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009. 10) Čl. 65 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009. 11) Čl. 63 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009. 12) Čl. 55 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009. 13) § 2 písm. h) zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 9/2009 Sb. 14) § 7 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 91/2007 Sb. 15) Například § 75 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 218/2004 Sb. 16) Například zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů. 17) § 8 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). 18) Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění pozdějších předpisů. 19) § 7 nařízení vlády č. 60/2012 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory zemědělcům.
Nařízení vlády č. 86/2010 Sb.	Nařízení vlády č. 86/2010 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 112/2008 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám, ve znění nařízení vlády č. 480/2009 Sb. Vyhlášeno 31. 3. 2010, datum účinnosti 1. 4. 2010, částka 31/2010 * Čl. I - Nařízení vlády č. 112/2008 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám, ve znění nařízení vlády č. 480/2009 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 4. 2010 86 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 22. března 2010, kterým se mění nařízení vlády č. 112/2008 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám, ve znění nařízení vlády č. 480/2009 Sb. Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 112/2008 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám, ve znění nařízení vlády č. 480/2009 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1120/2009 ze dne 29. října 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu jednotné platby podle hlavy III nařízení Rady (ES) č. 73/2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce. Nařízení Komise (ES) č. 1121/2009 ze dne 29. října 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o režimy podpory pro zemědělce stanovené v hlavě IV a V uvedeného nařízení. Nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína.“. 2. V § 2 odst. 1 se písmena a) a b) zrušují. Dosavadní písmena c) až h) se označují jako písmena a) až f). 3. § 3 a 4 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 3 a 4 zrušují. 4. V § 5 odst. 1 písm. a) se za slovo „evidenci“ vkládají slova „využití půdy podle uživatelských vztahů (dále jen „evidence“)“. 5. Poznámka pod čarou č. 5 zní: „5) Čl. 124 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 73/2009, v platném znění.“. 6. Poznámka pod čarou č. 8 se zrušuje včetně odkazů na tuto poznámku pod čarou. 7. V § 7 odst. 1 se za slova „chová ovce“ vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 9. 8. Poznámka pod čarou č. 9 zní: „9) Čl. 100 nařízení Rady (ES) č. 73/2009, v platném znění.“. 9. Poznámka pod čarou č. 10 zní: „10) Čl. 109 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 73/2009, v platném znění.“. 10. Poznámka pod čarou č. 11 zní: „11) Čl. 59 a příloha č. IV nařízení Komise (ES) č. 1121/2009.“. 11. V § 8 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 20 zní: „(5) Fond neposkytne žadateli platbu na chov krav bez tržní produkce mléka na krávu, na kterou je ve stejném kalendářním roce požadována platba na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka20). 20) Nařízení vlády č. 87/2010 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování platby na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka.“. 12. V § 11 se číslo „2“ nahrazuje číslem „5“. 13. Poznámka pod čarou č. 13 zní: „13) Čl. 132 nařízení Rady (ES) č. 73/2009, v platném znění.“. 14. V § 12 odst. 2 se slova „3, 4 a“ zrušují. 15. V § 12 odst. 3 až 5 se slova „3 až“ zrušují. 16. V § 12 se číslo „30 %“ nahrazuje číslem „20 %“. 17. Poznámka pod čarou č. 15 zní: „15) Čl. 75 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009.“. 18. V § 13 odstavec 1 zní: „(1) Fond při rozhodování a poskytování platby postupuje podle nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 z 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce uvedených v nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína, a podle tohoto nařízení.“. 19. Poznámka pod čarou č. 16 se zrušuje. Čl. II Přechodné ustanovení Právní vztahy vzniklé podle nařízení vlády č. 112/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2010. Předseda vlády: Ing. Fischer, CSc., v. r. Ministr zemědělství: Ing. Šebesta v. r.
Zákon č. 85/2010 Sb.	Zákon č. 85/2010 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 3. 2010, datum účinnosti 1. 4. 2010, částka 30/2010 * Čl. I - V § 7 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění zákona č. 218/2007 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb., se na konci odstavce 5 doplňuje věta, která včetně poznámky pod čarou č. 28a zní: „Za příjem se dále nepovažuje příjem plynoucí z titul * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 4. 2010 85 ZÁKON ze dne 9. března 2010, kterým se mění zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V § 7 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění zákona č. 218/2007 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb., se na konci odstavce 5 doplňuje věta, která včetně poznámky pod čarou č. 28a zní: „Za příjem se dále nepovažuje příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu smírného urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit28a). 28a) Čl. 37 odst. 1 a čl. 39 a 41 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, uveřejněné pod č. 209/1992 Sb., ve znění Protokolu č. 11 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, kterým se mění kontrolní mechanismus v ní ustavený, uveřejněného pod č. 243/1998 Sb.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Vlček v. r. Klaus v. r. Fischer v. r.
Zákon č. 84/2010 Sb.	Zákon č. 84/2010 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 214/2009 Sb., o státním dluhopisovém programu na úhradu části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2009 a o změně zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 3. 2010, datum účinnosti 31. 3. 2010, částka 30/2010 * Čl. I - V § 1 odst. 2 zákona č. 214/2009 Sb., o státním dluhopisovém programu na úhradu části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2009 a o změně zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 31. 3. 2010 84 ZÁKON ze dne 17. března 2010, kterým se mění zákon č. 214/2009 Sb., o státním dluhopisovém programu na úhradu části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2009 a o změně zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V § 1 odst. 2 zákona č. 214/2009 Sb., o státním dluhopisovém programu na úhradu části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2009 a o změně zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, se částka „23 600 605 000 Kč“ nahrazuje částkou „37 680 190 000 Kč.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vlček v. r. Klaus v. r. Fischer v. r.
Zákon č. 83/2010 Sb.	Zákon č. 83/2010 Sb. Zákon o státním dluhopisovém programu na úhradu části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2010 Vyhlášeno 31. 3. 2010, datum účinnosti 31. 3. 2010, částka 30/2010 * § 1 - Státní dluhopisový program * § 2 - Účinnost Aktuální znění od 31. 3. 2010 83 ZÁKON ze dne 17. března 2010 o státním dluhopisovém programu na úhradu části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2010 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Státní dluhopisový program (1) Účelem státního dluhopisového programu je úhrada části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2010. (2) Maximální rozsah tohoto státního dluhopisového programu je 153 232 954 000 Kč. (3) Veškeré závazky vyplývající z tohoto státního dluhopisového programu budou splaceny nejpozději uplynutím 55 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. § 2 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vlček v. r. Klaus v. r. Fischer v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 82/2010 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 82/2010 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení opakovaného hlasování do zastupitelstva obce Vyhlášeno 29. 3. 2010, částka 29/2010 82 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 24. března 2010 o vyhlášení opakovaného hlasování do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 54 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 17. dubna 2010 opakované hlasování do zastupitelstva obceobce: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Kunějovice\| Plzeň-sever\| Plzeňský Ministr: Ing. Pecina, MBA, v. r.
Vyhláška č. 79/2010 Sb.	Vyhláška č. 79/2010 Sb. Vyhláška o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení Vyhlášeno 29. 3. 2010, datum účinnosti 1. 4. 2010, částka 28/2010 * § 1 - Předmět úpravy * Dispečerské řízení * § 2 - (1) Dispečerské řízení, které slouží k zajištění spolehlivého a bezpečného provozu elektrizační soustavy, zahrnuje: * § 3 - Provozovatel přenosové soustavy, provozovatelé regionálních distribučních soustav, provozovatelé lokálních distribučních soustav, výrobci elektřiny, jejichž výrobny jsou připojeny k přenosové nebo k distribuční soustavě, zákazníci a provozovatelé přenosový * § 4 - (1) Provozovatel přenosové soustavy při řízení toků elektřiny v přenosové soustavě prostřednictvím technického dispečinku dispečersky řídí * § 5 - (1) Provozovatel přenosové soustavy každoročně zveřejňuje: * § 6 - Dispečerské pokyny * § 7 - Provozní instrukce technického dispečinku * § 8 - Operativní pokyny technického dispečinku * § 9 - Příprava provozu přenosové soustavy * § 10 - Operativní řízení provozu přenosové soustavy * § 11 - Hodnocení provozu přenosové soustavy * § 12 - Příprava provozu distribuční soustavy * § 13 - Operativní řízení provozu distribuční soustavy * § 13a - Operativní řízení provozu výroben elektřiny připojených k distribuční soustavě s negarantovaným výkonem * § 14 - Hodnocení provozu distribuční soustavy * § 14a - Údaje pro rozvoj přenosové soustavy * § 14b - Požadavky na technické vybavení výroben elektřiny pro účely dispečerského řízení * § 14c - Způsob a postup stanovení neodebrané elektřiny a náhrady za neodebranou elektřinu při dispečerském řízení * § 15 - Zrušovací ustanovení * § 16 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 79/2010 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 79/2010 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 79/2010 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 79/2010 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 79/2010 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 79/2010 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 79/2010 Sb. č. 8 č. 9 Aktuální znění od 1. 7. 2024 (172/2024 Sb.) 79 VYHLÁŠKA ze dne 18. března 2010 o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 98a odst. 1 písm. b) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb., k provedení § 24 až 26 energetického zákona: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie4) způsoby dispečerského řízení elektrizační soustavyelektrizační soustavy (dále jen „dispečerské řízení“), rozsah a postupy při dispečerském řízení výroben elektřinyvýroben elektřiny, pravidla spolupráce technických dispečinků, termíny a rozsah údajů předávaných provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy pro dispečerské řízení, přípravu provozu přenosové nebo distribuční soustavydistribuční soustavy a pro provoz a rozvoj elektrizační soustavyelektrizační soustavy, vyhodnocování provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy a způsob využívání zařízení pro poskytování podpůrných služebpodpůrných služeb, požadavky na technické vybavení výroben elektřinyvýroben elektřiny pro účely dispečerského řízení a způsob a postup stanovení neodebrané elektřiny a náhrady za neodebranou elektřinu při dispečerském řízení podle § 26 odst. 5 energetického zákona. Dispečerské řízení § 2 (1) Dispečerské řízení, které slouží k zajištění spolehlivého a bezpečného provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy, zahrnuje: a) přípravu provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy, b) operativní řízení provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy a c) hodnocení provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy. (2) Dispečerské řízení provádějí formou pokynu technického dispečinku (dále jen „dispečerský pokyndispečerský pokyn“): a) technický dispečink provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy, b) technické dispečinky provozovatelů distribučních soustavdistribučních soustav 1. přímo připojených k přenosové soustavěpřenosové soustavě (dále jen „regionální distribuční soustavadistribuční soustava“), 2. přímo nepřipojených k přenosové soustavěpřenosové soustavě (dále jen „lokální distribuční soustavadistribuční soustava“). (3) Provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav neprodleně oznamují zřízení svého technického dispečinku technickému dispečinku provozovatele soustavy, ke které je jejich zařízení připojeno. (4) Provozovatelé lokálních distribučních soustavdistribučních soustav při dispečerském řízení a předávání údajů pro dispečerské řízení v případě, že a) mají zřízen technický dispečink a oznámí tuto skutečnost technickému dispečinku provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je jejich distribuční soustavadistribuční soustava připojena, postupují jako provozovatel regionální distribuční soustavydistribuční soustavy, b) nemají zřízen technický dispečink, se považují 1. za zákazníkazákazníka v případě, že k jejich distribuční soustavědistribuční soustavě je připojeno alespoň jedno odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka a není připojena výrobna elektřinyvýrobna elektřiny, 2. za výrobce elektřiny v případě, že k jejich distribuční soustavědistribuční soustavě je připojena alespoň jedna výrobna elektřinyvýrobna elektřiny a není připojeno žádné odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka, nebo 3. za výrobce elektřiny i zákazníkazákazníka v případě, že k jejich distribuční soustavědistribuční soustavě je připojena alespoň jedna výrobna elektřinyvýrobna elektřiny a alespoň jedno odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka. (5) Údaje pro přípravu provozu, operativní řízení provozu a hodnocení provozu přenosové soustavypřenosové soustavy a distribučních soustavdistribučních soustav (dále jen „údaje pro dispečerské řízení“) předávají účastníci trhu s elektřinou předem dohodnutým způsobem. (6) Provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy a provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav postupem podle § 14c stanoví množství neodebrané elektřiny z jednotlivých výroben elektřinyvýroben elektřiny, jejichž výroba elektřiny byla omezena podle § 26 odst. 5 energetického zákona, a provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav předají údaje provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy, který tyto údaje předá operátorovi trhu v termínech platných pro předávání údajů o regulační energiiregulační energii podle jiného právního předpisu2). § 3 Provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy, provozovatelé regionálních distribučních soustavdistribučních soustav, provozovatelé lokálních distribučních soustavdistribučních soustav, výrobci elektřiny, jejichž výrobny jsou připojeny k přenosové nebo k distribuční soustavědistribuční soustavě, zákaznícizákazníci a provozovatelé přenosových soustavpřenosových soustav, s jejichž zařízením je elektrizační soustavaelektrizační soustava propojena, a) spolupracují při zpracování přípravy provozu, při zajišťování činností v operativním řízení, při hodnocení provozu, b) poskytují údaje a data pro přípravu provozu, operativní řízení, hodnocení provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy a její rozvoj, c) poskytují provozovatelům jiných přenosových soustavpřenosových soustav a provozovatelům distribučních soustavdistribučních soustav, se kterými je jejich soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné spolupráce při provozu a rozvoji sítí. § 4 (1) Provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy při řízení toků elektřiny v přenosové soustavěpřenosové soustavě prostřednictvím technického dispečinku dispečersky řídí a) výrobny elektřinyvýrobny elektřiny připojené k přenosové soustavěpřenosové soustavě, b) výrobny elektřinyvýrobny elektřiny a odběrná elektrická zařízení zákazníkůzákazníků připojená k distribuční soustavědistribuční soustavě poskytující provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy podpůrné službypodpůrné služby v rozsahu poskytnuté podpůrné službypodpůrné služby, c) odběrná elektrická zařízení zákazníkůzákazníků, která jsou připojena k přenosové soustavěpřenosové soustavě, a d) technické dispečinky provozovatelů regionálních distribučních soustavdistribučních soustav. (2) Provozovatel regionální distribuční soustavydistribuční soustavy při řízení toků elektřiny v distribuční soustavědistribuční soustavě prostřednictvím technického dispečinku dispečersky řídí a) výrobny elektřinyvýrobny elektřiny připojené k jím řízené distribuční soustavědistribuční soustavě, b) odběrná elektrická zařízení zákazníkůzákazníků, která jsou připojena k jím řízené distribuční soustavědistribuční soustavě, c) technické dispečinky provozovatelů lokálních distribučních soustavdistribučních soustav, jejichž zařízení jsou připojena k jím řízené distribuční soustavědistribuční soustavě, a d) přímá vedenípřímá vedení připojená k jím řízené distribuční soustavědistribuční soustavě. (3) Provozovatel lokální distribuční soustavydistribuční soustavy při řízení toků elektřiny v distribuční soustavědistribuční soustavě, při respektování toků elektřiny mezi distribučními soustavamidistribučními soustavami dispečersky řídí a) výrobny elektřinyvýrobny elektřiny připojené k jím řízené distribuční soustavědistribuční soustavě, b) odběrná elektrická zařízení zákazníkůzákazníků, která jsou připojena k jím řízené distribuční soustavědistribuční soustavě, c) technické dispečinky provozovatelů distribučních soustavdistribučních soustav uvnitř jeho vymezeného územívymezeného území a d) přímá vedenípřímá vedení připojená k jím řízené distribuční soustavědistribuční soustavě. § 5 (1) Provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy každoročně zveřejňuje: a) vybrané technické údaje o přenosové soustavěpřenosové soustavě, b) roční přípravu provozu, zejména rozsah a termíny odstávek zařízení a předpokládané omezení přenosu. (2) Provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy průběžně zveřejňuje: a) předpokládaný a skutečný průběh spotřeby elektřiny v České republice, b) velikost čerpání podpůrných služebpodpůrných služeb a odhad velikosti systémové odchylkyodchylky, c) plánované výměny elektřiny na jednotlivých mezistátních přenosových profilech, d) skutečné toky výkonů na jednotlivých mezistátních přenosových profilech, e) odstávky bloků výroben elektřinyvýroben elektřiny o jednotkovém výkonu větším než 100 MW. (3) Provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy dále zveřejňuje: a) vyhodnocení kmitočtu sítě, b) odchylkuodchylku od plánovaného salda předávaných výkonů, c) vyhodnocení mimořádných provozních událostí, d) vyhodnocení standardu kvality přenosu elektřiny, e) předpokládané možnosti přenosu elektřiny se sousedními přenosovými soustavamipřenosovými soustavami, f) informaci o změně výroby podle § 26 odst. 5 energetického zákona. (4) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy zveřejňuje: a) průběh zatížení distribuční soustavydistribuční soustavy, b) informace o časech vysílání signálů hromadného dálkového ovládání. § 6 Dispečerské pokyny Dispečerskými pokynyDispečerskými pokyny jsou provozní instrukce technického dispečinku nebo operativní pokyny technického dispečinku vydávané provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy. § 7 Provozní instrukce technického dispečinku (1) Provozní instrukce technického dispečinku vydává po projednání s dotčenými účastníky trhu s elektřinou technický dispečink pro přípravu provozu, operativní řízení provozu, hodnocení provozu, mezinárodní spolupráci, spolupráci technických dispečinků pro a) řízení toků elektřiny a bilanci elektrizační soustavyelektrizační soustavy v oblasti 1. regulace kmitočtu a předávaných výkonů, 2. řízení činného a jalového výkonu a řízení napětí, 3. řízení podpůrných služebpodpůrných služeb, 4. usměrňování spotřeby elektřiny, 5. provozu části elektrizační soustavyelektrizační soustavy odpojené od zbytku elektrizační soustavyelektrizační soustavy (dále jen „ostrovní provoz“), 6. změny výroby elektřiny podle § 26 odst. 5 energetického zákona a technického vybavení výroben elektřinyvýroben elektřiny pro dispečerské řízení, b) řešení mimořádných situací a stav nouze v oblasti 1. předcházení stavu nouze a řešení stavu nouze, 2. plánu obrany a plánu obnovy provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy, c) nastavení a provoz automatizovaných systémů dispečerského řízení v oblasti 1. dispečerských řídicích systémů, 2. ochran přenosových a distribučních zařízení, 3. ochran zařízení výroben elektřinyvýroben elektřiny ovlivňujících soustavu, do které je zařízení výrobny připojeno, 4. ochran odběrných elektrických zařízení ovlivňujících soustavu, ke které je odběrné elektrické zařízení připojeno, 5. systémů pro automatická řízení elektrizační soustavyelektrizační soustavy, 6. telekomunikací a zařízení pro přenos dat. (2) Provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy ve spolupráci s provozovateli distribučních soustavdistribučních soustav stanoví provozní instrukcí postupy při dispečerském řízení výroben elektřinyvýroben elektřiny podle § 26 odst. 5 energetického zákona pro řešení bilanční nerovnováhy elektrizační soustavyelektrizační soustavy České republiky. (3) Provozní instrukce se uchovávají po dobu nejméně 5 let od ukončení jejich platnosti. § 8 Operativní pokyny technického dispečinku (1) O vydání a provedení operativního pokynu technického dispečinku (dále jen „operativní pokyn“) provede technický dispečink záznam. Pokud není provedení záznamu zajištěno technickými prostředky, kterými jsou například zvukový záznam, elektronický záznam nebo záznam v řídicím systému, provede se záznam písemně do deníku. Záznamy jsou uchovávány nejméně po dobu 5 let. (2) Operativní pokyn musí být jednoznačný a srozumitelný. V případě pochybnosti o jednoznačnosti a srozumitelnosti operativního pokynu musí být ověřen zpětným dotazem. Po ověření musí být operativní pokyn vykonán vždy, s výjimkou případů, kdy by provedení operativního pokynu vedlo k ohrožení života nebo zdraví osob. (3) V případě, že ten, kterému byl operativní pokyn dán, s jeho provedením nesouhlasí, technický dispečink a ten, kterému byl operativní pokyn dán, provedou písemný záznam, ve kterém popíší důvody nesouhlasu s provedením operativního pokynu. Na základě tohoto záznamu provede technický dispečink vyhodnocení události za účasti toho, kdo s provedením operativního pokynu nesouhlasí. (4) V případě, že není operativní pokyn vykonán z důvodu ohrožení života nebo zdraví osob, technický dispečink a ten, kterému byl operativní pokyn dán, provedou prokazatelný záznam, ve kterém popíší, k jakému ohrožení mohlo dojít a proč nebyl operativní pokyn vykonán. (5) Bez operativního pokynu je možné provést manipulaci pouze v případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví osob. O provedené manipulaci musí být neprodleně informován příslušný technický dispečink, který o provedené manipulaci provede písemný záznam. (6) Automatizované systémy dispečerského řízení používané pro vydávání a předávání operativních pokynů technického dispečinku a pro předávání vstupních údajů jsou samostatnými technologickými systémy s vlastními zabezpečenými rozhraními na jiné informační systémy a technologie. (7) Technický dispečink může při ohrožení života nebo zdraví osob, stavu nouze, předcházení stavu nouze nebo aktivaci nápravného opatření5) nebo opatření plánu obrany soustavy6) nebo omezení využití rezervovaného výkonu výrobny elektřinyvýrobny elektřiny bez náhrady (dále jen „negarantovaný výkonnegarantovaný výkon“) v případě neodkladné potřeby, kdy by postup spočívající ve vydání operativního pokynu nebyl dostatečně rychlý k dosažení svého cíle, provést manipulaci, změnu výkonu výrobny elektřinyvýrobny elektřiny bez trvalé obsluhy nebo změnu spotřeby odběrného elektrického zařízení bez trvalé obsluhy přímo, prostřednictvím automatizovaných systémů dispečerského řízení podle odstavce 6, a to bez vydání operativního pokynu. (8) U výrobny elektřinyvýrobny elektřiny využívající obnovitelný zdroj elektřiny poprvé uvedené do provozu do roku 2000 s instalovaným výkonem do 10 MW včetně a u průtočné malé vodní elektrárny s instalovaným výkonem do 10 MW včetně, která byla připojena k elektrizační soustavěelektrizační soustavě do 27. dubna 2019, se odstavec 7 nepoužije. To neplatí pro výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny, na kterou se uplatní článek 4 odstavec 1 nařízení Komise (EU) 2016/631. § 9 Příprava provozu přenosové soustavy (1) Příprava provozu přenosové soustavypřenosové soustavy obsahuje: a) plán provozu zařízení přenosové soustavypřenosové soustavy zpracovávaný na základě plánu údržby a vypínání těchto zařízení, plánu provozu výroben elektřinyvýroben elektřiny, přípravy provozu distribučních soustavdistribučních soustav a spolupráce se zahraničními provozovateli přenosových soustavpřenosových soustav, b) předpokládaný průběh zatížení, c) kontrolu spolehlivosti provozu přenosové soustavypřenosové soustavy včetně omezení přeshraničních přenosů, d) velikost a strukturu podpůrných služebpodpůrných služeb nezbytných pro spolehlivost provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy a mezinárodního propojení a e) plán vynuceného provozu výroben elektřinyvýroben elektřiny. (2) Přípravu provozu přenosové soustavypřenosové soustavy zpracovává provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy v členění: a) roční příprava, b) měsíční příprava, c) týdenní příprava, d) denní příprava. (3) Podrobnosti zpracování přípravy provozu přenosové soustavypřenosové soustavy včetně předávaných údajů jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce a dále jsou upřesněny ve společné provozní instrukci provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy a provozovatelů regionálních distribučních soustavdistribučních soustav. (4) Údaje nezbytné pro zpracování přípravy provozu předávají provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy a) provozovatelé přenosových soustavpřenosových soustav, se kterými existuje propojení, b) provozovatelé regionálních distribučních soustavdistribučních soustav, c) výrobci elektřiny, jejichž výrobny elektřinyvýrobny elektřiny jsou připojeny k přenosové soustavěpřenosové soustavě, d) zákaznícizákazníci, jejichž odběrná elektrická zařízení jsou připojena k přenosové soustavěpřenosové soustavě, e) poskytovatelé podpůrných služebpodpůrných služeb. § 10 Operativní řízení provozu přenosové soustavy (1) Operativní řízení provozu přenosové soustavypřenosové soustavy zahrnuje: a) aktualizaci denní přípravy provozu v části podpůrných služebpodpůrných služeb, plánovaného provozu výroben elektřinyvýroben elektřiny a plánu zahraniční spolupráce, b) řízení zapojení prvků přenosové soustavypřenosové soustavy pro zajištění přenosu elektřiny a řízení toků elektřiny v přenosové soustavěpřenosové soustavě propojené s elektrizačními soustavamielektrizačními soustavami sousedních států při respektování pravidel propojení, c) regulaci kmitočtu a salda předávaných výkonů mezi soustavami sousedních států, d) řízení odběrných elektrických zařízení zákazníkůzákazníků a výroben elektřinyvýroben elektřiny v rozsahu a podle postupů uvedených v příloze č. 5 k této vyhlášce, e) řízení napětí a toků činných a jalových výkonů v zařízeních přenosové soustavypřenosové soustavy o napěťové úrovni 400 kV a 220 kV, f) řešení poruchových stavů v přenosové soustavěpřenosové soustavě, g) přijímání opatření pro předcházení stavu nouze a pro řešení stavu nouze, h) vydávání a evidenci povolení pro pracovní činnost na zařízení přenosové soustavypřenosové soustavy, i) řádné předávání dispečerské směnové služby pro zajištění kontinuity dispečerského řízení. (2) Operativní řízení provozu přenosové soustavypřenosové soustavy vyžadující součinnost s technickými dispečinky provozovatelů regionálních distribučních soustavdistribučních soustav zahrnuje: a) řízení předávaných výkonů mezi přenosovou soustavoupřenosovou soustavou a distribučními soustavamidistribučními soustavami, b) řešení mimořádných provozních stavů v elektrizační soustavěelektrizační soustavě s cílem co nejrychlejšího obnovení stabilizovaného provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy, c) vypínání a zapínání transformátorů 400/110/10,5 kV a 220/110/10,5 kV, d) řízení napětí a toků činných a jalových výkonů na hranici mezi přenosovou soustavoupřenosovou soustavou a distribučními soustavamidistribučními soustavami v místech s transformací napětí 400/110 kV a 220/110 kV, e) ostrovní provoz, f) řízení výroben elektřinyvýroben elektřiny připojených k distribuční soustavědistribuční soustavě, které poskytují podpůrné službypodpůrné služby pro zajištění systémových služebsystémových služeb, a g) řízení změn zapojení v přenosové soustavěpřenosové soustavě, které mají vliv na provoz distribučních soustavdistribučních soustav, a změn zapojení v distribučních soustaváchdistribučních soustavách, které mají vliv na provoz přenosové soustavypřenosové soustavy. (3) Technický dispečink provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy dává operativní pokyny a) technickým dispečinkům provozovatelů regionálních distribučních soustavdistribučních soustav, výrobcům elektřiny a zákazníkůmzákazníkům při 1. řešení poruchových stavů v přenosové soustavěpřenosové soustavě, 2. přijímání opatření pro předcházení stavu nouze oznamovaném provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy a pro řešení stavu nouze vyhlašovaném provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy, 3. opětovném připojení oblasti v ostrovním provozu k přenosové soustavěpřenosové soustavě, b) výrobcům elektřiny, jejichž výrobny elektřinyvýrobny elektřiny jsou připojeny k přenosové soustavěpřenosové soustavě, 1. pro povolování připojování nebo odpojování výroben elektřinyvýroben elektřiny do nebo z paralelního provozu, 2. ke změně nebo přerušení dodávaného výkonu výrobny elektřinyvýrobny elektřiny podle § 24 odst. 3 písm. d) energetického zákona, 3. ke změně nebo přerušení dodávaného výkonu výrobny elektřinyvýrobny elektřiny za podmínek uvedených ve smlouvě mezi výrobcem elektřiny a provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy, 4. při řízení výrobny elektřinyvýrobny elektřiny v rozsahu poskytnuté podpůrné službypodpůrné služby podle platné denní přípravy provozu a v souladu s uzavřenými smlouvami, 5. k aktivaci nápravného opatření5) nebo k aktivaci opatření plánu obrany soustavy6), včetně omezení dodávaného výkonu výrobny elektřinyvýrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem, c) výrobcům elektřiny a zákazníkůmzákazníkům, jejichž výrobny elektřinyvýrobny elektřiny nebo odběrná elektrická zařízení jsou připojena k distribuční soustavědistribuční soustavě, poskytujícím provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy podpůrné službypodpůrné služby při řízení v rozsahu poskytnuté podpůrné službypodpůrné služby podle platné přípravy provozu a v souladu se smlouvami o jejich poskytování, d) zákazníkůmzákazníkům, jejichž odběrná elektrická zařízení jsou připojena k přenosové soustavěpřenosové soustavě, 1. k omezení nebo přerušení odběru elektřiny podle § 24 odst. 3 písm. c) energetického zákona, 2. pro povolování opětovného připojení odběrného elektrického zařízení k přenosové soustavěpřenosové soustavě, 3. při řízení v rozsahu poskytnuté podpůrné službypodpůrné služby podle platné přípravy provozu a v souladu se smlouvami o jejich poskytování, 4. k aktivaci nápravného opatření5) nebo k aktivaci opatření plánu obrany soustavy6), e) technickým dispečinkům provozovatelů distribučních soustavdistribučních soustav 1. ke změně toků výkonu mezi přenosovou a regionální distribuční soustavoudistribuční soustavou, 2. pro připojení oblasti v ostrovním provozu k přenosové soustavěpřenosové soustavě, 3. ke změně výroby elektřiny podle § 25 odst. 3 písm. d) bodu 10 energetického zákona, 4. k aktivaci nápravného opatření5) v distribuční soustavědistribuční soustavě nebo opatření plánu obrany soustavy6) u výroben elektřinyvýroben elektřiny a odběrných elektrických zařízení zákazníkůzákazníků připojených k distribuční soustavědistribuční soustavě. (4) Postup pro uvolňování z provozu a uvádění do provozu zařízení přenosové soustavypřenosové soustavy, zařízení výroben elektřinyvýroben elektřiny a odběrných elektrických zařízení připojených k přenosové soustavěpřenosové soustavě a způsob vedení evidence povolení pro pracovní činnosti na zařízení přenosové soustavypřenosové soustavy jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce. (5) Postup pro odstraňování poruchových stavů v provozu přenosové soustavypřenosové soustavy je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce. (6) Provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy využívá omezení výkonu dodávaného do přenosové soustavypřenosové soustavy z výroben elektřinyvýroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem v případech pro aktivaci nápravných opatření a opatření plánu obrany soustavy stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví rámcový pokyn pro provoz elektroenergetických přenosových soustavpřenosových soustav7). Postup při využití a rozsah omezení výkonu výroben elektřinyvýroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem sjednává provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy s výrobcem elektřiny. § 11 Hodnocení provozu přenosové soustavy (1) Technický dispečink provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy zpracovává denní, týdenní, měsíční a roční hodnocení provozu přenosové soustavypřenosové soustavy, které obsahuje: a) vyhodnocení skutečného průběhu zatížení elektrizační soustavyelektrizační soustavy, b) vyhodnocení skutečné provozní připravenosti výroben, c) bilance výkonu a energie přenosové soustavypřenosové soustavy a bilance výkonu České republiky, d) vyhodnocení systémových a podpůrných služebpodpůrných služeb, e) vyhodnocení regulační energieregulační energie, f) přehled omezení spotřeby a výroby elektřiny, g) rozbor poruchových stavů v přenosové soustavěpřenosové soustavě a poruchových stavů v distribučních soustaváchdistribučních soustavách, které měly vliv na provoz přenosové soustavypřenosové soustavy, h) vyhodnocení písemných stížností na vydaný operativní pokyn a i) provozně-technické statistiky za elektrizační soustavuelektrizační soustavu. (2) Technický dispečink provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy provádí analýzy mimořádných provozních situací v přenosové soustavěpřenosové soustavě a situací vedoucích k předcházení stavu nouze nebo ke stavu nouze vyhlašovaném provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy, pro jejichž zpracování si může v případě potřeby vyžádat podklady od účastníků trhu s elektřinou, a to i nad rámec pravidelně předávaných údajů. Výsledky analýz předává na vyžádání Ministerstvu průmyslu a obchodu a Energetickému regulačnímu úřadu. (3) Výsledky hodnocení provozu a analýz uchovává provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nejméně po dobu 10 let. § 12 Příprava provozu distribuční soustavy (1) Příprava provozu distribuční soustavydistribuční soustavy obsahuje: a) plán provozu zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy zpracovávaný na základě plánu údržby a vypínání těchto zařízení, plánu provozu výroben elektřinyvýroben elektřiny a přípravy provozu připojených distribučních soustavdistribučních soustav, b) předpokládaný průběh zatížení, bilanci toků energie a bilanci výkonů a využití služeb regulace napětí a jalové energie, c) kontrolu spolehlivosti provozu distribuční soustavydistribuční soustavy včetně případných omezení a d) plán vynuceného provozu výroben elektřinyvýroben elektřiny a plán vynucených ostrovních provozů s dodávkou elektřiny ze zahraničí. (2) Přípravu provozu distribuční soustavydistribuční soustavy zpracovává provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy v členění: a) předpokládaný rozvoj s výhledem na 10 let, b) roční příprava, c) měsíční příprava, d) týdenní příprava, e) denní příprava. (3) Podrobnosti zpracování přípravy provozu distribuční soustavydistribuční soustavy včetně předávaných údajů a zpracování bilancí toků energie a bilancí výkonů jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce. (4) Údaje nezbytné pro zpracování přípravy provozu distribuční soustavydistribuční soustavy předávají provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy a) provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy, b) provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav, c) výrobci elektřiny, jejichž výrobny jsou připojeny k distribuční soustavědistribuční soustavě, d) zákaznícizákazníci, jejichž odběrná elektrická zařízení o napětí vyšším než 1 kV jsou připojena k distribuční soustavědistribuční soustavě, e) poskytovatelé podpůrných služebpodpůrných služeb, f) držitelé licence na obchod s elektřinou. § 13 Operativní řízení provozu distribuční soustavy (1) Operativní řízení provozu distribuční soustavydistribuční soustavy zahrnuje: a) řízení zapojení prvků distribuční soustavydistribuční soustavy pro zajištění distribuce elektřiny a řízení toků elektřiny v distribuční soustavědistribuční soustavě a v propojení s přenosovou soustavoupřenosovou soustavou a ostatními distribučními soustavamidistribučními soustavami, b) řízení napětí a toků činných a jalových výkonů v zařízeních distribuční soustavydistribuční soustavy o napěťové úrovni 110 kV a nižší, c) řešení poruchových stavů v distribuční soustavědistribuční soustavě, d) přijímání opatření pro předcházení stavu nouze a pro řešení stavu nouze v distribuční soustavědistribuční soustavě, e) vydávání a evidenci povolení k zahájení pracovní činnosti na zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy, f) řádné předávání dispečerské směnové služby pro zajištění kontinuity dispečerského řízení. (2) Operativní řízení provozu distribuční soustavydistribuční soustavy vyžadující součinnost s technickými dispečinky provozovatelů distribučních soustavdistribučních soustav, jejichž soustava je připojena k distribuční soustavědistribuční soustavě, zahrnuje: a) řízení toků elektřiny v řízené distribuční soustavědistribuční soustavě při respektování toků výkonů z přenosové soustavypřenosové soustavy a toků výkonů mezi připojenými distribučními soustavamidistribučními soustavami, b) řešení mimořádných provozních stavů v elektrizační soustavěelektrizační soustavě s cílem co nejrychlejšího obnovení stabilizovaného provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy, c) vypínání a zapínání zařízení na hranicích mezi řízenými distribučními soustavamidistribučními soustavami, d) řízení napětí a toků činných a jalových výkonů v zařízení připojených distribučních soustavdistribučních soustav, e) provoz částí elektrizační soustavyelektrizační soustavy v ostrovním provozu, f) řízení změn zapojení v řízené distribuční soustavědistribuční soustavě, které mají vliv na provoz připojených distribučních soustavdistribučních soustav, a změn zapojení v připojené distribuční soustavědistribuční soustavě, které mají vliv na provoz řízené distribuční soustavydistribuční soustavy. (3) Technický dispečink provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy dává operativní pokyny a) technickému dispečinku provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy při provádění prací a při řešení poruchových stavů v polích 110 kV a 10,5 kV transformátorů 400/110/10,5 kV a 220/110/10,5 kV, které vyžadují manipulaci se spínacími prvky 400 kV, 220 kV a 10,5 kV polí transformátorů 400/110/10,5 kV a 220/110/10,5 kV, b) technickému dispečinku provozovatele připojené regionální distribuční soustavydistribuční soustavy při 1. provádění plánovaných prací a při řešení poruchových stavů v jím řízené distribuční soustavědistribuční soustavě, které vyžadují manipulaci se spínacími prvky nebo změnu toku výkonu na hranici soustav, 2. přijímání opatření pro předcházení stavu nouze oznamovaném provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy a pro řešení stavu nouze vyhlašovaném provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy, které vyžadují manipulaci se spínacími prvky nebo změnu toku výkonu na hranici soustav, 3. opětovném připojení oblasti v ostrovním provozu k jím řízené distribuční soustavědistribuční soustavě, c) technickému dispečinku připojené lokální distribuční soustavydistribuční soustavy 1. ke změně toků výkonu mezi jím řízenou distribuční soustavoudistribuční soustavou a připojenou lokální distribuční soustavoudistribuční soustavou, 2. při provádění plánovaných prací a při řešení poruchových stavů v jím řízené distribuční soustavědistribuční soustavě, které vyžadují manipulaci se spínacími prvky nebo změnu toku výkonu na hranici soustav, 3. při přijímání opatření pro předcházení stavu nouze oznamovaném provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy a pro řešení stavu nouze vyhlašovaném provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy, 4. při opětovném připojení oblasti v ostrovním provozu k jím řízené distribuční soustavědistribuční soustavě, 5. ke změně výkonu výroben elektřinyvýroben elektřiny podle § 25 odst. 3 písm. d) bodu 10 energetického zákona, 6. k aktivaci nápravného opatření5) v lokální distribuční soustavědistribuční soustavě nebo opatření plánu obrany soustavy6) u výroben elektřinyvýroben elektřiny a odběrných elektrických zařízení zákazníkůzákazníků připojených k lokální distribuční soustavědistribuční soustavě, d) výrobcům elektřiny, jejichž výrobny jsou připojeny k distribuční soustavědistribuční soustavě, 1. pro povolování připojování nebo odpojování výroben elektřinyvýroben elektřiny do nebo z paralelního provozu, pokud není provozní instrukcí stanoveno jinak, 2. ke změně nebo přerušení dodávaného výkonu výrobny elektřinyvýrobny elektřiny podle § 25 odst. 3 písm. d) bodu 10 energetického zákona, 3. při provádění plánovaných prací a při řešení poruchových stavů v jím řízené distribuční soustavědistribuční soustavě, které vyžadují manipulaci se spínacími prvky nebo změnu toku výkonu, 4. k aktivaci nápravného opatření5) nebo k aktivaci opatření plánu obrany soustavy6), 5. k omezení dodávaného výkonu výrobny elektřinyvýrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem, e) zákazníkůmzákazníkům, jejichž odběrná elektrická zařízení jsou připojena k distribuční soustavědistribuční soustavě nebo v jejichž odběrných místechodběrných místech jsou připojeny výrobny elektřinyvýrobny elektřiny k distribuční soustavědistribuční soustavě, 1. k omezení nebo přerušení odběru elektřiny nebo změně nebo přerušení dodávaného výkonu výrobny podle § 25 odst. 3 písm. c) nebo d) energetického zákona, 2. pro povolování opětovného připojení odběrného elektrického zařízení nebo výrobny elektřinyvýrobny elektřiny s napětím nad 1 kV k distribuční soustavědistribuční soustavě, 3. při provádění plánovaných prací a při řešení poruchových stavů v jím řízené distribuční soustavědistribuční soustavě, které vyžadují manipulaci se spínacími prvky nebo změnu toku výkonu, 4. k aktivaci nápravného opatření5) nebo k aktivaci opatření plánu obrany soustavy6). (4) Postup pro uvolňování a uvádění do provozu zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy, výroben elektřinyvýroben elektřiny s instalovaným výkonem 100 kW a více připojených k distribuční soustavědistribuční soustavě a odběrných elektrických zařízení připojených k distribuční soustavědistribuční soustavě s napětím nad 1 kV a způsob vedení evidence povolení pro pracovní činnosti na zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce. (5) Postup pro odstraňování poruchových stavů v provozu distribuční soustavydistribuční soustavy je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce. (6) Pro provoz vydělených částí distribuční soustavydistribuční soustavy s napětím 110 kV, napájených dodávkami elektřiny ze zahraničí a dodávkami do zahraničí, vydává dispečink provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy s dispečinkem provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy společnou provozní instrukci. (7) Trvalé propojení distribučních soustavdistribučních soustav, při kterém by došlo k paralelnímu propojení přenosových soustavpřenosových soustav sousedních států na napěťové hladině 110 kV, se na základě platných mezinárodních dohod nepřipouští. Výjimkou je krátkodobé propojení pro vytvoření, změnu a zrušení provozu vydělené části distribuční soustavydistribuční soustavy. V tomto případě doba propojení, pokud to podmínky pro provedení manipulací umožní, nepřesáhne 3 minuty. § 13a Operativní řízení provozu výroben elektřiny připojených k distribuční soustavě s negarantovaným výkonem (1) Technický dispečink provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy přednostně před využitím dalších opatření potřebných k řízení přetížení distribuční soustavydistribuční soustavy omezuje výkon výroben elektřinyvýroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem, které jsou připojené k částem distribuční soustavydistribuční soustavy, ve kterých je zajištěno dispečerské řízení distribuční soustavydistribuční soustavy v rozsahu podle přílohy č. 8 k této vyhlášce a u kterých je instalováno a provozováno technické vybavení podle bodu 5 přílohy č. 6 k této vyhlášce, lze-li vzniku proudového přetížení v distribuční soustavědistribuční soustavě předejít nebo již vzniklé proudové přetížení odstranit omezením výkonu těchto výroben elektřinyvýroben elektřiny. (2) Technický dispečink provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy omezuje výkon výroben elektřinyvýroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem nejvýše do úrovně výkonu dodávaného z výrobny elektřinyvýrobny elektřiny do distribuční soustavydistribuční soustavy a souhrnně až do výše sjednané, a není-li sjednána, stanovené maximální využitelné součtové hodnoty omezení výroby elektřiny při využití negarantovaného výkonunegarantovaného výkonu. (3) Technický dispečink provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy rozdělí velikost potřebného omezení výkonu dodávaného do distribuční soustavydistribuční soustavy mezi výrobny elektřinyvýrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem podle aktuálních nebo předpokládaných provozních podmínek a podle toho, omezení výkonu jaké výrobny elektřinyvýrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem nejlépe přispěje k předejití nebo řešení přetížení v distribuční soustavědistribuční soustavě. (4) Výrobce elektřiny omezí výkon výrobny elektřinyvýrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem podle operativního pokynu technického dispečinku provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy nejvýše na a) stanovenou hodnotu výkonu výrobny elektřinyvýrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem při plynulém způsobu regulace výkonu výrobny elektřinyvýrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem, nebo b) stanovenou nebo nejbližší nižší hodnotu od stanovené hodnoty výkonu při stupňovitém způsobu regulace výkonu výrobny elektřinyvýrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem. (5) Operativní pokyn k omezení výkonu výrobny elektřinyvýrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem dodávaného do distribuční soustavydistribuční soustavy vydává technický dispečink provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy na dobu předpokládaného předcházení nebo řešení přetížení v distribuční soustavědistribuční soustavě. (6) Nesplní-li výrobce elektřiny operativní pokyn k omezení výkonu výrobny elektřinyvýrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem do 1 minuty u nesynchronních výrobních modulů nebo do 5 minut u synchronních výrobních modulů, vyzve technický dispečink provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy výrobce elektřiny k okamžitému snížení výkonu výrobny elektřinyvýrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem v rozsahu vydaného operativního pokynu. Neomezí-li výrobce elektřiny výkon výrobny elektřinyvýrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem ani do 5 minut od doručení výzvy k okamžitému omezení výkonu výrobny elektřinyvýrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem podle odstavce 1 a trvá-li nadále potřeba řešení přetížení v distribuční soustavědistribuční soustavě, provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy změní nebo přeruší dodávku elektřiny z výrobny elektřinyvýrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem podle § 25 odst. 3 písm. d) energetického zákona. (7) Technický dispečink provozovatele regionální distribuční soustavyregionální distribuční soustavy informuje o omezení výkonu výroben elektřinyvýroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem technický dispečink provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy, pokud omezení výkonu překročí 50 MW za jím řízenou distribuční soustavudistribuční soustavu. (8) Technický dispečink provozovatele připojené lokální distribuční soustavydistribuční soustavy informuje o omezení výkonu výroben elektřinyvýroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem technický dispečink provozovatele regionální distribuční soustavyregionální distribuční soustavy, pokud omezení výkonu překročí 10 % rezervovaného výkonu v místě připojení lokální distribuční soustavydistribuční soustavy. § 14 Hodnocení provozu distribuční soustavy (1) Technický dispečink provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy zpracovává denní, týdenní, měsíční a roční hodnocení provozu distribuční soustavydistribuční soustavy, které obsahuje: a) vyhodnocení skutečného průběhu zatížení, b) vyhodnocení bilancí toků energie a bilancí výkonů, c) přehled omezení spotřeby a výroby elektřiny, d) rozbor poruchových stavů v distribuční soustavědistribuční soustavě, e) rozbor poruchových stavů v přenosové soustavěpřenosové soustavě a v připojených distribučních soustaváchdistribučních soustavách, které měly vliv na provoz jím řízené distribuční soustavydistribuční soustavy, f) vyhodnocení písemné stížnosti na vydaný dispečerský pokyndispečerský pokyn podle § 7 a g) vybrané provozně-technické statistické údaje distribuční soustavydistribuční soustavy. (2) Technický dispečink provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy provádí analýzy mimořádných provozních situací a situací vedoucích k předcházení stavu nouze nebo ke stavu nouze vyhlašovaném provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy v jím řízené distribuční soustavědistribuční soustavě a pro jejich zpracování si může vyžádat podklady od dotčených účastníků trhu s elektřinou, a to i nad rámec pravidelně předávaných údajů. Výsledky analýz předává na vyžádání Ministerstvu průmyslu a obchodu a Energetickému regulačnímu úřadu. (3) Pro každou výrobnu elektřinyvýrobnu elektřiny připojenou s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem stanoví technický dispečink provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy předpokládanou roční výrobu elektřiny postupem podle přílohy č. 9 k této vyhlášce. Není-li ve smlouvě o připojení výrobny k distribuční soustavědistribuční soustavě sjednaný jiný rozsah využití negarantovaného výkonunegarantovaného výkonu, činí hodnota omezení výroby při využití negarantovaného výkonunegarantovaného výkonu v kalendářním roce 5 % předpokládané roční výroby elektřiny ve výrobně elektřinyvýrobně elektřiny připojené s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem. (4) Technický dispečink provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy pro každé omezení dodávaného výkonu z výrobny elektřinyvýrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem stanoví množství elektřiny nedodané do distribuční soustavydistribuční soustavy jako součin a) rozdílu výkonu dodávaného do distribuční soustavydistribuční soustavy v okamžiku požadovaného zahájení omezení výkonu výrobny elektřinyvýrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem a požadované hodnoty, na kterou měl být výkon výrobny elektřinyvýrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem podle operativního pokynu omezen, a b) doby omezení výkonu výrobny elektřinyvýrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem určené technickým dispečinkem provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, nejvýše však doby, po kterou výrobce elektřiny výkon výrobny elektřinyvýrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem podle operativního pokynu omezil. (5) Pokud má technický dispečink provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy přístup k okamžitým údajům z provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy stanovených systémů instalovaných u výroben elektřinyvýroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem využívajících energii slunečního záření nebo energii větru umožňujících určení množství nedodané elektřiny na základě měření osvitu, rychlosti větru nebo teploty podle bodu 5 písm. b) přílohy č. 6 k této vyhlášce, nebo může-li určit předpokládaný výkon těchto výroben elektřinyvýroben elektřiny z jiného obdobného systému, stanoví se množství elektřiny nedodané do distribuční soustavydistribuční soustavy jako součet součinů a) kladného rozdílu předpokládaného okamžitého výkonu výroben elektřinyvýroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem využívajících energii slunečního záření nebo energii větru v každém vyhodnocovaném časovém období a požadované hodnoty, na kterou měl být výkon výrobny elektřinyvýrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem podle operativního pokynu omezen, a b) doby omezení výkonu výrobny elektřinyvýrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem ve vyhodnocovaném časovém období určené technickým dispečinkem provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, nejvýše však doby, po kterou výrobce elektřiny výkon výrobny elektřinyvýrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem podle operativního pokynu omezil. (6) Roční hodnota omezení výroby elektřiny při využití negarantovaného výkonunegarantovaného výkonu v kalendářním roce nezahrnuje množství elektřiny nedodané do distribuční soustavydistribuční soustavy v důsledku jiného důvodu pro omezení výroby elektřiny, než je omezení výroby elektřiny při využití negarantovaného výkonunegarantovaného výkonu nebo v důsledku přerušení nebo omezení dodávky elektřiny do distribuční soustavydistribuční soustavy z výrobny elektřinyvýrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem, ke kterému je provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy oprávněn podle energetického zákona nebo jiného právního předpisu. (7) Výsledky hodnocení provozu a analýz uchovává provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy nejméně po dobu 10 let. (8) Podrobnosti hodnocení provozu distribuční soustavydistribuční soustavy jsou uvedeny v provozních instrukcích technického dispečinku provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy. § 14a Údaje pro rozvoj přenosové soustavy Pro zpracování plánu rozvoje přenosové soustavypřenosové soustavy předávají provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy každoročně nejpozději do 31. května a) provozovatelé regionálních distribučních soustavdistribučních soustav 1. výsledky zimních měření, to je celostátní zimní měření zatížení provedené třetí středu měsíce ledna v průřezech 3:00, 11:00, 13:00 a 17:00 hod., 2. předpoklad spotřeby elektrické energie a maximálního zatížení v předávacích místech mezi přenosovou soustavoupřenosovou soustavou a distribuční soustavoudistribuční soustavou v jednotlivých letech pro období následujících 10 let, 3. data potřebná pro síťové výpočty ustálených chodů sítí a zkratových poměrů, 4. informace o plánovaném připojení, odpojení nebo o změnách parametrů u výroben elektřinyvýroben elektřiny, zařízení zákazníkůzákazníků, zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy s vlivem na provoz přenosové soustavypřenosové soustavy, b) výrobci elektřiny informace o plánované výstavbě, odstavení nebo o změnách parametrů výroben elektřinyvýroben elektřiny připojených k přenosové soustavěpřenosové soustavě, c) zákaznícizákazníci, jejichž odběrná elektrická zařízení jsou připojena k přenosové soustavěpřenosové soustavě, informace o plánovaném připojení, odpojení nebo o změnách parametrů těchto zařízení majících vliv na provoz přenosové soustavypřenosové soustavy. § 14b Požadavky na technické vybavení výroben elektřiny pro účely dispečerského řízení Požadavky na technické vybavení výroben elektřinyvýroben elektřiny pro účely dispečerského řízení jsou uvedeny v příloze č. 6 k této vyhlášce. § 14c Způsob a postup stanovení neodebrané elektřiny a náhrady za neodebranou elektřinu při dispečerském řízení (1) Pokyn k omezení výroby elektřiny, včetně opětovného obnovení dodávky elektřiny do soustavy, dává technický dispečink provozovatele soustavy, ke které je výrobna elektřinyvýrobna elektřiny připojena. Tento technický dispečink eviduje čas začátku a konce omezení výroby elektřiny. Informaci o čase začátku a konce omezení výroby elektřiny předává technický dispečink lokální distribuční soustavydistribuční soustavy provozovateli regionální distribuční soustavydistribuční soustavy do 8:00 hodin následujícího dne a provozovatel regionální distribuční soustavydistribuční soustavy provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy do 9:30 hodin následujícího dne. Po celou dobu omezení výroby elektřiny je výrobna elektřinyvýrobna elektřiny považována za zařízení pod napětím. (2) Postup předávání údajů mezi technickými dispečinky a postup vypořádání náhrad mezi provozovateli soustav je dohodnut mezi jednotlivými provozovateli soustav. (3) Omezení výroby elektřiny dispečerským řízením výroben elektřinyvýroben elektřiny provádí příslušný provozovatel soustavy v pořadí od největšího výkonu výrobny elektřinyvýrobny elektřiny až do naplnění výše výkonu požadovaného pro dispečerské řízení sjednaného s provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy. (4) Náhrada za neodebranou elektřinu z výroben elektřinyvýroben elektřiny využívajících energii slunečního záření nebo větru je stanovena jako součin množství neodebrané elektřiny stanovené podle přílohy č. 7 k této vyhlášce a ceny za povinný výkup elektřiny, která by výrobci náležela podle data uvedení výrobny elektřinyvýrobny elektřiny do provozu po odečtu nákladů za nevyrobenou elektřinu, kterého by dosáhl v případě neomezení výroby. Výrobcům elektřiny, kteří jsou subjekty odvodu z elektřiny ze slunečního záření, se náhrada sníží o hodnotu odpovídající velikosti tohoto odvodu. Náhrada za neodebranou elektřinu pro ostatní typy obnovitelných zdrojů se stanoví ve výši odpovídající celkovému příjmu výrobce po odečtu nákladů za nevyrobenou elektřinu, kterého by dosáhl v případě neomezení výroby. Při předcházení stavu nouze a za dobu trvání stavu nouze náhrada za neodebranou elektřinu výrobci nepřísluší. (5) Náhrada podle odstavce 4 se snižuje v hodině, kdy je dosaženo záporné ceny elektřiny na denním trhu organizovaném operátorem trhu o absolutní hodnotu součinu množství neodebrané elektřiny v této hodině stanovené podle přílohy č. 7 k této vyhlášce a hodinové ceny. V případech, kdy na denním trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu nedojde k sesouhlasení nabídky a poptávky, nevzniká výrobci v těchto hodinách nárok na náhradu. (6) Pokud po vydání operativního pokynu příslušným technickým dispečinkem k ukončení omezení výroby elektřiny podle § 26 odst. 5 energetického zákona nedojde z příčin na straně výrobce elektřiny ke zpětnému zapnutí výrobny elektřinyvýrobny elektřiny nebo ke zrušení omezení výkonu výrobny elektřinyvýrobny elektřiny, nepřísluší výrobci elektřiny od doby vydání operativního pokynu náhrada za neodebranou elektřinu. § 15 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 220/2001 Sb., o dispečerském řádu elektrizační soustavy České republiky, se zrušuje. § 16 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2010. Ministr: Ing. Tošovský v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 79/2010 Sb. Podrobnosti zpracování přípravy provozu přenosové soustavy včetně předávaných údajů I. Roční příprava provozu přenosové soustavypřenosové soustavy (1) Roční přípravu provozu přenosové soustavypřenosové soustavy zpracovává provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy do 30. listopadu pro následující kalendářní rok. Roční příprava provozu přenosové soustavypřenosové soustavy obsahuje: a) základní schéma zapojení přenosové soustavypřenosové soustavy a zařízení 110 kV regionálních distribučních soustavdistribučních soustav, plán údržby a vypínání zařízení přenosové soustavypřenosové soustavy a zařízení 110 kV regionálních distribučních soustavdistribučních soustav a uvádění nových zařízení do provozu, resp. vyřazování zařízení z provozu, b) předpoklad roční spotřeby elektřiny v elektrizační soustavěelektrizační soustavě, c) předpokládané hodinové diagramy zatížení elektrizační soustavyelektrizační soustavy pro daný rok, d) plán odstávek výrobních zařízení, e) bilanci elektrického výkonu včetně mezinárodní spolupráce, f) výpočet chodu elektrizační soustavyelektrizační soustavy z hlediska spolehlivosti, g) potřebnou velikost a strukturu podpůrných služebpodpůrných služeb sloužících k zabezpečení spolehlivosti provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy, h) možné stavy nesplňující podmínky spolehlivosti provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy a mezinárodního propojení, i) návrh opatření na odstranění stavů nesplňujících podmínky spolehlivosti provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy a mezinárodního propojení, j) kontrolukontrolu vybraných režimů z hlediska chodu sítí, případně kontrolukontrolu statické a dynamické stability sítí, výpočet zkratových poměrů pro daný rok, kontrolukontrolu kapacity transformace 400/110 kV, 220/110 kV a kontrolukontrolu kompenzačních prostředků pro řízení napětí a jalového výkonu, k) omezení v přenosové soustavěpřenosové soustavě mající vliv na provoz výrobních zařízení výrobců elektřiny. (2) Pro roční přípravu provozu přenosové soustavypřenosové soustavy v termínech stanovených společnou provozní instrukcí provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy předávají: a) provozovatelé přenosových soustavpřenosových soustav, se kterými existuje propojení: 1. požadavky na vypnutí mezistátních vedení a na práce v hraničních rozvodnách, 2. informace o uvolňování zařízení z provozu a zpětném uvádění zařízení do provozu mající vliv na provoz přenosové soustavypřenosové soustavy, 3. informace o uvádění nových zařízení do provozu nebo vyřazování zařízení z provozu mající vliv na provoz přenosové soustavypřenosové soustavy, b) provozovatelé regionálních distribučních soustavdistribučních soustav: 1. plán údržby a obnovy zařízení distribučních soustavdistribučních soustav ovlivňující provoz přenosové soustavypřenosové soustavy, 2. požadavky na uvádění do provozu nových zařízení nebo vyřazování z provozu zařízení distribučních soustavdistribučních soustav ovlivňujících provoz přenosové soustavypřenosové soustavy, 3. požadavky na uvolňování zařízení z provozu a zpětného uvádění do provozu zařízení distribučních soustavdistribučních soustav ovlivňujících provoz přenosové soustavypřenosové soustavy, a to podle plánu odstávek těchto zařízení, 4. zkratové příspěvky ze sítě distribuční soustavydistribuční soustavy do přenosové soustavypřenosové soustavy, 5. údaje o předpokládaném provozu výroben elektřinyvýroben elektřiny připojených k distribuční soustavědistribuční soustavě: 5.1. dosažitelný a pohotový výkon výroben elektřinyvýroben elektřiny, nasazený výkon u vodních elektráren a výroben elektřinyvýroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje energie, 5.2. plán odstávek výrobních zařízení, 5.3. technická omezení provozu výrobních zařízení, 5.4. informace o uvádění nových výrobních zařízení do provozu, vyřazování výrobních zařízení z provozu a o změnách parametrů výrobních zařízení, 6. údaje o předpokládané mezinárodní spolupráci vydělených částí distribuční soustavydistribuční soustavy 110 kV, 7. informace o předpokládaném zapojení sítí 110 kV, c) výrobci elektřiny, jejichž výrobny elektřinyvýrobny elektřiny jsou připojeny k přenosové soustavěpřenosové soustavě, a výrobci elektřiny poskytující podpůrné službypodpůrné služby: 1. dosažitelný a pohotový výkon výroben, nasazený výkon u vodních elektráren a výroben elektřinyvýroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje energie, 2. plán odstávek výrobních zařízení, 3. technická omezení provozu výrobních zařízení, 4. informace o uvádění nových výrobních zařízení do provozu, vyřazování výrobních zařízení z provozu a o změnách parametrů výrobních zařízení, d) zákaznícizákazníci, jejichž odběrná elektrická zařízení jsou připojena k přenosové soustavěpřenosové soustavě, informace o plánovaných pracích na jejich odběrných elektrických zařízeních. II. Měsíční příprava provozu přenosové soustavypřenosové soustavy (1) Měsíční přípravu provozu přenosové soustavypřenosové soustavy zpracovává provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy do úterý posledního celého týdne předcházejícího měsíce. Měsíční příprava provozu se zpracovává vždy pro kalendářní měsíc a obsahuje: a) plán údržby a vypínání zařízení přenosové soustavypřenosové soustavy a zařízení 110 kV regionálních distribučních soustavdistribučních soustav a uvádění nových zařízení do provozu a vyřazování zařízení z provozu, b) předpokládané hodinové diagramy zatížení elektrizační soustavyelektrizační soustavy pro daný měsíc, c) plán odstávek výrobních zařízení, d) bilanci elektrického výkonu včetně mezinárodní spolupráce, e) výpočet chodu elektrizační soustavyelektrizační soustavy z hlediska spolehlivosti, f) potřebnou velikost a strukturu podpůrných služebpodpůrných služeb sloužících k zabezpečení spolehlivosti provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy, g) možné stavy nesplňující podmínky spolehlivosti provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy a mezinárodního propojení, h) návrh opatření na odstranění stavů nesplňujících podmínky spolehlivosti provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy a mezinárodního propojení, i) možná omezení pro obchod s elektřinou, j) přehled prací, schválených zkoušek a měření v přenosové soustavěpřenosové soustavě a výrobnách elektřinyvýrobnách elektřiny ovlivňujících provoz přenosové soustavypřenosové soustavy, k) omezení v přenosové soustavěpřenosové soustavě mající vliv na provoz výrobních zařízení výrobců elektřiny. (2) Pro měsíční přípravu provozu přenosové soustavypřenosové soustavy v termínech stanovených společnou provozní instrukcí provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy předávají: a) provozovatelé přenosových soustavpřenosových soustav, se kterými existuje propojení: 1. požadavky na vypnutí mezistátních vedení a na práce v hraničních rozvodnách, 2. informace o uvolňování zařízení z provozu a zpětném uvádění zařízení do provozu mající vliv na provoz přenosové soustavypřenosové soustavy, 3. informace o uvádění nových zařízení do provozu nebo vyřazování zařízení z provozu mající vliv na provoz přenosové soustavypřenosové soustavy, b) provozovatelé regionálních distribučních soustavdistribučních soustav: 1. plán údržby a obnovy zařízení distribučních soustavdistribučních soustav majících vliv na provoz přenosové soustavypřenosové soustavy, 2. požadavky na uvádění do provozu nových zařízení nebo vyřazování z provozu zařízení distribučních soustavdistribučních soustav majících vliv na provoz přenosové soustavypřenosové soustavy, 3. upřesněné požadavky na uvolňování zařízení z provozu a zpětného uvádění do provozu zařízení distribučních soustavdistribučních soustav majících vliv na provoz přenosové soustavypřenosové soustavy, a to podle plánu odstávek těchto zařízení, 4. údaje o předpokládaném provozu výroben elektřinyvýroben elektřiny připojených k distribuční soustavědistribuční soustavě: 4.1. dosažitelný a pohotový výkon výroben elektřinyvýroben elektřiny, nasazený výkon u vodních elektráren a výroben elektřinyvýroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje energie, 4.2. plán odstávek výrobních zařízení, 4.3. technická omezení provozu výrobních zařízení, 4.4. informace o uvádění nových výrobních zařízení do provozu, vyřazování výrobních zařízení z provozu a o změnách parametrů výrobních zařízení, 5. hodinové diagramy spotřeby na vymezených územíchvymezených územích distribučních soustavdistribučních soustav, 6. údaje o předpokládané mezinárodní spolupráci vydělených částí distribuční soustavydistribuční soustavy 110 kV, 7. požadavky na schválení zkoušek a měření ovlivňujících provoz přenosové soustavypřenosové soustavy, 8. informace o předpokládaném zapojení sítí 110 kV, c) výrobci elektřiny, jejichž výrobny elektřinyvýrobny elektřiny jsou připojeny k přenosové soustavěpřenosové soustavě, a výrobci elektřiny poskytující podpůrné službypodpůrné služby: 1. dosažitelný a pohotový výkon výroben, nasazený výkon u vodních elektráren a výroben elektřinyvýroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje energie, 2. plán odstávek výrobních zařízení, 3. technická omezení provozu výrobních zařízení, 4. požadavky na schválení zkoušek a měření ovlivňujících provoz přenosové soustavypřenosové soustavy, 5. informace o uvádění nových výrobních zařízení do provozu, vyřazování výrobních zařízení z provozu a o změnách parametrů výrobních zařízení, d) zákaznícizákazníci, jejichž odběrná elektrická zařízení jsou připojena k přenosové soustavěpřenosové soustavě, informace o plánovaných pracích na jejich odběrných elektrických zařízeních, e) poskytovatelé služeb elektronických komunikací informace o plánovaných pracích, které by mohly ovlivnit dostupnost technických prostředků nezbytných pro řízení přenosové soustavypřenosové soustavy. III. Týdenní příprava provozu přenosové soustavypřenosové soustavy (1) Týdenní přípravu provozu přenosové soustavypřenosové soustavy zpracovává provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy do čtvrtka předcházejícího týdne. Týdenní příprava provozu přenosové soustavypřenosové soustavy se zpracovává vždy pro sedm po sobě následujících dnů od soboty do pátku a obsahuje: a) plán údržby a vypínání zařízení přenosové soustavypřenosové soustavy a zařízení o napětí 110 kV regionálních distribučních soustavdistribučních soustav a uvádění nových zařízení do provozu nebo vyřazování zařízení z provozu, b) předpokládané hodinové diagramy zatížení elektrizační soustavyelektrizační soustavy, c) plán provozu a odstávek výrobních zařízení, d) bilanci elektrického výkonu včetně mezinárodní spolupráce, e) výpočet chodu elektrizační soustavyelektrizační soustavy z hlediska spolehlivosti, f) potřebnou velikost a strukturu podpůrných služebpodpůrných služeb sloužících k zabezpečení spolehlivosti provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy, g) doporučení pro organizování krátkodobého obchodu s podpůrnými službamipodpůrnými službami, h) možné stavy nesplňující podmínky spolehlivosti provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy a mezinárodního propojení, i) návrh opatření na odstranění stavů nesplňujících podmínky spolehlivosti provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy a mezinárodního propojení, j) možná omezení pro obchod s elektřinou, k) přehled prací, schválených zkoušek a měření v přenosové soustavěpřenosové soustavě a výrobnách elektřinyvýrobnách elektřiny ovlivňujících provoz přenosové soustavypřenosové soustavy, l) omezení v přenosové soustavěpřenosové soustavě mající vliv na provoz výrobních zařízení výrobců elektřiny. (2) Pro týdenní přípravu provozu v termínech stanovených společnou provozní instrukcí provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy předávají: a) provozovatelé přenosových soustavpřenosových soustav, se kterými existuje propojení: 1. požadavky na vypnutí mezistátních vedení a na práce v hraničních rozvodnách, 2. informace o uvolňování zařízení z provozu a zpětném uvádění zařízení do provozu mající vliv na provoz přenosové soustavypřenosové soustavy, 3. informace o uvádění nových zařízení do provozu nebo vyřazování zařízení z provozu mající vliv na provoz přenosové soustavypřenosové soustavy, b) provozovatelé regionálních distribučních soustavdistribučních soustav: 1. plán údržby a obnovy zařízení distribučních soustavdistribučních soustav mající vliv na provoz přenosové soustavypřenosové soustavy, 2. požadavky na uvádění do provozu nových zařízení nebo vyřazování z provozu zařízení distribučních soustavdistribučních soustav majících vliv na provoz přenosové soustavypřenosové soustavy, 3. upřesněné požadavky na uvolňování z provozu zařízení a opětovné uvádění do provozu zařízení distribučních soustavdistribučních soustav majících vliv na provoz přenosové soustavypřenosové soustavy, a to podle plánu odstávek těchto zařízení, 4. údaje o předpokládaném provozu výroben elektřinyvýroben elektřiny připojených k distribuční soustavědistribuční soustavě: 4.1. plánovaný diagram výkonu po hodinách na svorkách výrobního zařízení, 4.2. plán odstávek výrobních zařízení, 4.3. technická omezení provozu výrobních zařízení, 4.4. předpokládané hodinové množství elektřiny vyrobené využíváním jednotlivých kategorií obnovitelných zdrojů energie, 4.5. nevyužité provozuschopné výrobní kapacity, 5. hodinové diagramy spotřeby na vymezených územíchvymezených územích distribučních soustavdistribučních soustav, 6. údaje o předpokládané mezinárodní spolupráci vydělených částí distribuční soustavydistribuční soustavy 110 kV, 7. potvrzení nebo aktualizace požadavku na zkoušky a měření ovlivňující provoz přenosové soustavypřenosové soustavy, c) výrobci elektřiny, jejichž výrobny elektřinyvýrobny elektřiny jsou připojeny k přenosové soustavěpřenosové soustavě, a výrobci elektřiny poskytující podpůrné službypodpůrné služby: 1. plánovaný diagram výkonu po hodinách na svorkách výrobního zařízení, 2. plán odstávek výrobních zařízení, 3. technická omezení provozu výrobních zařízení, 4. předpokládané hodinové množství elektřiny z obnovitelných zdrojů energie uplatňujících povinný výkup elektřiny, 5. nevyužité provozuschopné výrobní kapacity, 6. upřesnění schváleného požadavku na zkoušky a měření mající vliv na provoz přenosové soustavypřenosové soustavy, d) zákaznícizákazníci, jejichž odběrná elektrická zařízení jsou připojena k přenosové soustavěpřenosové soustavě, informace o plánovaných pracích na jejich odběrných elektrických zařízeních, e) poskytovatelé podpůrných služebpodpůrných služeb plánované rozložení obchodně sjednaných podpůrných služebpodpůrných služeb na jednotlivá výrobní zařízení nebo odběrná místaodběrná místa, f) poskytovatelé služeb elektronických komunikací informace o plánovaných pracích, které by mohly ovlivnit dostupnost technických prostředků nezbytných pro řízení přenosové soustavypřenosové soustavy. IV. Denní příprava provozu přenosové soustavypřenosové soustavy (1) Denní přípravu provozu přenosové soustavypřenosové soustavy zpracovává provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy do 16 hodin předcházejícího pracovního dne. Denní příprava provozu přenosové soustavypřenosové soustavy se zpracovává vždy pro kalendářní den a obsahuje: a) provozní schéma zapojení přenosové soustavypřenosové soustavy a zařízení o napětí 110 kV regionálních distribučních soustavdistribučních soustav, plán údržby a vypínání zařízení přenosové soustavypřenosové soustavy a zařízení 110 kV regionálních distribučních soustavdistribučních soustav a uvádění nových zařízení do provozu a vyřazování zařízení z provozu, b) předpokládané hodinové diagramy zatížení elektrizační soustavyelektrizační soustavy pro daný den, c) plán provozu a odstávek výrobních zařízení, d) bilanci elektrického výkonu včetně mezinárodní spolupráce, e) výpočet chodu elektrizační soustavyelektrizační soustavy z hlediska spolehlivosti, f) údaje o zajištěných podpůrných službáchpodpůrných službách pro hodiny daného dne, g) možné stavy nesplňující podmínky spolehlivosti provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy a mezinárodního propojení h) návrh opatření na odstranění stavů nesplňujících podmínky spolehlivosti provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy a mezinárodního propojení, i) možná omezení pro obchod s elektřinou, j) přehled prací, schválených zkoušek a měření v přenosové soustavěpřenosové soustavě a výrobnách elektřinyvýrobnách elektřiny ovlivňujících provoz přenosové soustavypřenosové soustavy, k) omezení v přenosové soustavěpřenosové soustavě mající vliv na provoz výrobních zařízení. (2) Pro denní přípravu provozu v termínech stanovených společnou provozní instrukcí provozovateli přenosové soustavypřenosové soustavy předávají: a) provozovatelé přenosových soustavpřenosových soustav, se kterými existuje propojení: 1. požadavky na vypnutí mezistátních vedení a na práce v hraničních rozvodnách, 2. informace o uvolňování zařízení z provozu a zpětném uvádění zařízení do provozu mající vliv na provoz přenosové soustavypřenosové soustavy, 3. informace o uvádění nových zařízení do provozu nebo vyřazování zařízení z provozu mající vliv na provoz přenosové soustavypřenosové soustavy, b) provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav: 1. plán údržby a obnovy zařízení 110 kV distribučních soustavdistribučních soustav, 2. požadavky na uvádění nových zařízení do provozu nebo vyřazování zařízení distribučních soustavdistribučních soustav z provozu majících vliv na provoz přenosové soustavypřenosové soustavy, 3. upřesněné požadavky na uvolňování zařízení z provozu a zpětného uvádění do provozu zařízení distribučních soustavdistribučních soustav majících vliv na provoz přenosové soustavypřenosové soustavy, a to podle plánu odstávek těchto zařízení, 4. údaje o předpokládaném provozu výroben elektřinyvýroben elektřiny připojených k distribuční soustavědistribuční soustavě: 4.1. plánovaný diagram výkonu po hodinách na svorkách výrobního zařízení, 4.2. plán odstávek výrobních zařízení, 4.3. technická omezení provozu výrobních zařízení, 4.4. předpokládané hodinové množství elektřiny vyrobené využitím jednotlivých kategorií obnovitelných zdrojů energie, 4.5. nevyužité provozuschopné výrobní kapacity, 5. hodinové diagramy spotřeby elektřiny na vymezených územíchvymezených územích distribučních soustavdistribučních soustav, 6. údaje o předpokládané mezinárodní spolupráci vydělených částí distribuční soustavydistribuční soustavy 110 kV, 7. potvrzení nebo aktualizace požadavku na zkoušky a měření mající vliv na provoz přenosové soustavypřenosové soustavy, 8. potvrzení nebo aktualizace zapojení sítí 110 kV mající vliv na provoz přenosové soustavypřenosové soustavy, c) výrobci elektřiny, jejichž výrobny elektřinyvýrobny elektřiny jsou připojeny k přenosové soustavěpřenosové soustavě, a výrobci elektřiny poskytující podpůrné službypodpůrné služby: 1. plánované nasazení diagramu výkonu po hodinách na svorkách výrobního zařízení, 2. plán odstávek výrobních zařízení, 3. technická omezení provozu výrobních zařízení, 4. předpokládané hodinové množství elektřiny z obnovitelných zdrojů energie uplatňujících povinný výkup elektřiny, 5. nevyužité provozuschopné výrobní kapacity, 6. upřesnění schváleného požadavku na zkoušky a měření mající vliv na provoz přenosové soustavypřenosové soustavy, d) zákaznícizákazníci, jejichž odběrná elektrická zařízení jsou připojena k přenosové soustavěpřenosové soustavě, informace o plánovaných pracích na jejich odběrných elektrických zařízeních e) poskytovatelé podpůrných služebpodpůrných služeb plánovaný rozpis obchodně sjednaných podpůrných služebpodpůrných služeb na jednotlivá výrobní zařízení nebo odběrná místaodběrná místa, f) poskytovatelé služeb elektronických komunikací informace o plánovaných pracích, které by mohly ovlivnit dostupnost technických prostředků nezbytných pro řízení přenosové soustavypřenosové soustavy. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 79/2010 Sb. Postup pro uvolňování a uvádění do provozu zařízení elektrizační soustavy a k ní připojených elektrických zařízení I. Uvolňování zařízení elektrizační soustavyelektrizační soustavy z provozu a jejich uvádění do provozu (1) Požadavek na uvolnění zařízení a na jeho rozsah se uplatňuje u technického dispečinku, který odpovídá za evidenci povolení pro zahájení pracovní činnosti na tomto zařízení (dále jen „příslušný technický dispečink“). Tento dispečink vydává povolení k uvolnění zařízení z provozu. (2) Požadavek na uvolnění zařízení z provozu se uplatňuje v termínech předepsaných provozními instrukcemi příslušného technického dispečinku, stanovujícími postup přípravy provozu přenosové soustavypřenosové soustavy nebo distribuční soustavydistribuční soustavy. Ve výjimečných případech může být povoleno uvolnění zařízení z provozu bez předchozího zařazení do přípravy provozu v rámci operativního řízení. (3) Povolení k připojení výrobny elektřinyvýrobny elektřiny do paralelního provozu vydává příslušný technický dispečink. V případě, že není povolení vydáno, nelze výrobnu připojit. (4) Postup při uvádění do provozu nových nebo rekonstruovaných zařízení schvaluje příslušný technický dispečink po: a) úspěšném zakončení všech předepsaných a odsouhlasených provozních zkoušek, b) převzetí zařízení provozovatelem tohoto zařízení, c) předání technických údajů, schémat, místních provozních a bezpečnostních předpisů1) a dalších podkladů o zařízení nutných k převzetí zařízení do dispečerského řízení příslušnému technickému dispečinku, d) schválení provozních instrukcí pro dané zařízení příslušným technickým dispečinkem, e) zajištění telefonního spojení, měření, ovládání a signalizace. (5) Přepnutí dálkového ovládání výrobny elektřinyvýrobny elektřiny na místní ovládání je možné pouze se souhlasem příslušného technického dispečinku, který dálkové ovládání provádí. II. Manipulace s prvky zařízení při uvolňování zařízení elektrizační soustavyelektrizační soustavy z provozu a jeho uvádění do provozu (1) Za manipulaci s prvky zařízení při uvolňování zařízení elektrizační soustavyelektrizační soustavy z provozu a jeho uvádění do provozu (dále jen „manipulace“) se považují činnosti, jimiž se mění okamžitý stav zapojení zařízení prostřednictvím vypínačů, odpínačů, odpojovačů a uzemňovačů s výjimkou úkonů vyvolaných působením síťových automatik. Za manipulaci se považuje i regulace napětí, vypnutí a zapnutí automatik opětného zapnutí a automatických záskoků. (2) Příslušný technický dispečink při uvolňování zařízení z provozu a uvádění do provozu a) řídí manipulace na zařízení a provádí jejich evidenci, b) vydává a eviduje pokyny k zajištění vypnutého stavu. (3) Manipulace je prováděna: a) dispečerem prostřednictvím systému dispečerského řízení, b) obsluhou zařízení1) na základě dispečerského pokynudispečerského pokynu, a to neprodleně a v souladu s provozními instrukcemi a místními provozními a bezpečnostními předpisy1). (4) Dispečerský pokynDispečerský pokyn k manipulaci je považován za splněný a) jestliže osoba, která dispečerský pokyndispečerský pokyn obdržela, informuje o provedení manipulace, nebo b) po přijetí informace o provedení pokynu přenesené pomocí automatizovaného systému dispečerského řízení. III. Evidence povolení pro pracovní činnosti na zařízení řízeném příslušným technickým dispečinkem (1) Povolení pro pracovní činnosti vydává a eviduje příslušný technický dispečink. (2) Ukončení pracovní činnosti na zařízení musí být neprodleně ohlášeno příslušnému technickému dispečinku. IV. Spolupráce technických dispečinků při uvolňování zařízení elektrizační soustavyelektrizační soustavy z provozu a jeho uvádění do provozu pro práce vyžadující vzájemnou součinnost (1) V případě, že zařízení, pro které má být vydáno povolení pro pracovní činnost, se nachází mezi prvky, které jsou v dispečerském řízení různých technických dispečinků, zajistí provedení manipulací technický dispečink, v jehož dispečerském řízení jsou vypínací prvky, a to na základě požadavku technického dispečinku, v jehož dispečerském řízení je zařízení, pro které má být vydáno povolení pro pracovní činnost. (2) Technický dispečink, který zajistil provedení manipulací s prvky ve svém dispečerském řízení, předá informaci o provedení manipulací technickému dispečinku, který o jejich provedení požádal. O provedených manipulacích oba technické dispečinky učiní záznam s tím, že tyto manipulace byly provedeny pro uvolnění zařízení elektrizační soustavyelektrizační soustavy pro práce. (3) Technický dispečink, který zajistil provedení požadovaných manipulací, nesmí manipulovat s těmito prvky od okamžiku předání informace o provedení těchto manipulací technickému dispečinku, jež o provedení manipulací požádal. (4) Povolení pro pracovní činnost vydává technický dispečink, v jehož dispečerském řízení je zařízení uvolněné pro práce. (5) Technický dispečink, který vydal povolení pro pracovní činnost, informuje o ukončení pracovní činnosti na zařízení technický dispečink, který na jeho žádost zajistil provedení manipulací. O ukončení pracovní činnosti na zařízení provedou záznam oba technické dispečinky. Zároveň technický dispečink, který vydal povolení pro pracovní činnost, informuje spolupracující technický dispečink o případných změnách technických parametrů zařízení, na kterém byla prováděna pracovní činnost. (6) Pokud se oba spolupracující technické dispečinky nedohodnou jinak, jsou manipulace pro uvedení zařízení elektrizační soustavyelektrizační soustavy do původního zapojení provedeny technickým dispečinkem, který má vypínací prvky v dispečerském řízení, a to na základě požadavku technického dispečinku, v jehož dispečerském řízení je zařízení, pro které bylo vydáno povolení pro pracovní činnost. (7) Stejná pravidla spolupráce platí i v případě, že zařízení, pro které má být vydáno povolení pro pracovní činnost, se nachází mezi prvky, které jsou v dispečerském řízení více než dvou technických dispečinků. Provedení manipulací zajistí technické dispečinky v jejichž dispečerském řízení jsou vypínací prvky, a to na základě požadavku technického dispečinku, v jehož dispečerském řízení je zařízení, pro které má být vydáno povolení pro pracovní činnost. (8) Postup spolupráce technických dispečinků při uvolňování zařízení pro práce vyžadující vzájemnou součinnost může být podle místních podmínek upraven pouze vydáním společné provozní instrukce. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 79/2010 Sb. Postup pro odstraňování poruchových stavů v provozu přenosové soustavy a distribučních soustav (1) Odstraňování poruchových stavů v přenosové nebo distribuční soustavědistribuční soustavě řídí příslušný technický dispečink. (2) Technický dispečink k tomu účelu od účastníků trhu s elektřinou zjišťuje: a) místo, čas a příčinu poruchového stavu, b) které části elektrizační soustavyelektrizační soustavy jsou bez napětí, c) která zařízení jsou přetížena, d) která zařízení jsou poškozena, e) rozsah oddělených částí elektrizační soustavyelektrizační soustavy, f) hodnoty kmitočtu a napětí v oddělených částech elektrizační soustavyelektrizační soustavy, g) přerušení dodávky elektřiny zákazníkůmzákazníkům, h) provozní stav a výkonové možnosti elektráren včetně zajištění vlastní spotřeby, i) vliv poruchy v řízené soustavě na propojené soustavy, j) další okolnosti, které mají souvislost s poruchovým stavem. (3) Při neplánovaném přerušení dodávky elektřiny nebo při dodávce elektřiny nesplňující standardy kvality dodávky elektřiny oznamují dotčení účastníci trhu s elektřinou provozující zařízení s napětím nad 1 kV příslušnému technickému dispečinku a) vypnutí kteréhokoliv z vypínačů vedení, transformátorů a spínačů přípojnic působením ochran, b) zůstalo-li na vypnutém zařízení zpětné napětí, c) hodnoty kmitočtu a napětí při výrazných odchylkáchodchylkách od normálního stavu, d) proudové přetížení zařízení, e) působení automatik opětného zapínání, působení automatického záskoku, f) vznik zemního spojení, g) všechny ostatní provozní okolnosti, například námrazy, bouře, povodně, záplavy, nesymetrické zatížení, pozorovaný zkrat, ostrovní provoz. (4) Při ztrátě spojení s technickým dispečinkem postupuje účastník trhu s elektřinou provozující zařízení s napětím nad 1 kV podle místních provozních a bezpečnostních předpisů1) nebo podle provozní instrukce technického dispečinku. (5) Při ztrátě napětí v soustavách 400 kV, 220 kV a 110 kV jsou vypínány transformátory připojené k těmto napěťovým soustavám bez pokynu příslušného technického dispečinku, není-li stanoveno příslušným technickým dispečinkem jinak. Pokyn k opětovnému zapnutí transformátorů vydává příslušný technický dispečink. (6) Nepřipouští se spínání oddělených částí elektrizační soustavyelektrizační soustavy bez povolení příslušného technického dispečinku. (7) Nepřipouští se zpětné zapnutí automaticky vypnutého vedení umístěného na společných stožárech v případě, kdy je na jednom z nich vydáno povolení pro pracovní činnost příslušným technickým dispečinkem, bez ověření možnosti jeho zapnutí. (8) Nepřipouští se zpětné zapnutí automaticky vypnutého vedení, na kterém je vydáno povolení pro pracovní činnost příslušným technickým dispečinkem pro práce pod napětím nebo v blízkosti části pod napětím, bez ověření možnosti jeho zapnutí. (9) Při odstraňování poruchového stavu je obnovováno napětí přímým nebo postupně opakovaným zapnutím dílčí nebo celé postižené části elektrizační soustavyelektrizační soustavy. (10) Nepřipouští se zpětné připojení výrobny elektřinyvýrobny elektřiny s instalovaným výkonem nad 100 kW odstavené v důsledku poruchového stavu bez povolení příslušného technického dispečinku, k jehož soustavě je výrobna připojena. (11) Při poruchových stavech, kdy došlo k vybočení kmitočtu mimo rozmezí hodnot 49,8 až 50,2 Hz, se nepřipouští provádět změny výkonu obsluhou výrobny elektřinyvýrobny elektřiny bez povolení příslušného technického dispečinku. (12) Při odstraňování poruchových stavů na zařízení, na kterém jsou prováděny práce pod napětím, se postupuje v souladu s provozní instrukcí vydanou příslušným technickým dispečinkem. (13) Při odstraňování rozsáhlých poruchových stavů v přenosové soustavěpřenosové soustavě nebo v distribučních soustaváchdistribučních soustavách se postupuje v souladu s příslušnými havarijními plány. (14) Došlo-li v elektrizační soustavěelektrizační soustavě k odpojení zařízení působením frekvenčních relé, je opětné připojení tohoto zařízení možné pouze se souhlasem příslušného technického dispečinku. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 79/2010 Sb. Podrobnosti zpracování přípravy provozu distribuční soustavy včetně předávaných údajů I. Předpokládaný rozvoj distribuční soustavydistribuční soustavy (1) Předpokládaný rozvoj distribuční soustavydistribuční soustavy se zpracovává každé 3 roky a obsahuje: a) indikaci možných stavů, kdy nejsou splněny podmínky spolehlivosti provozu elektrizační soustavyelektrizační soustavy, b) posouzení rezervovaného výkonu v transformačních stanicích mezi přenosovou a distribuční soustavoudistribuční soustavou vzhledem k předpokládanému vývoji zatížení, c) posouzení rezervovaného výkonu v transformačních stanicích 110/22 kV a 110/35 kV vzhledem k předpokládanému vývoji zatížení, d) indikaci stavů s možným omezením kvality dodávané elektrické energie (napětí, velikost zkratových výkonů), e) očekávanou úroveň zkratových poměrů v distribuční soustavědistribuční soustavě, f) plánované rozvojové záměry včetně harmonogramu jejich realizace. (2) Pro zpracování předpokládaného rozvoje distribuční soustavydistribuční soustavy provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy každoročně nejpozději do 31. května předávají: a) provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy 1. výsledky zimních měření, tj. celostátní zimní měření zatížení provedené třetí středu měsíce ledna v průřezech 3:00, 11:00, 13:00 a 17:00 hod., 2. předpoklad spotřeby elektrické energie a maximálního zatížení v předávacích místech mezi přenosovou a distribuční soustavoudistribuční soustavou v jednotlivých letech pro období následujících 10 let, 3. data potřebná pro síťové výpočty ustálených chodů sítí a zkratových poměrů, b) výrobci elektřiny informace o plánované výstavbě, odstavení nebo změnách parametrů výroben elektřinyvýroben elektřiny připojených k distribuční soustavědistribuční soustavě, c) zákaznícizákazníci, jejichž odběrná elektrická zařízení jsou připojena k distribuční soustavědistribuční soustavě, informace o plánovaném připojení, odpojení nebo změnách parametrů těchto zařízení mající vliv na provoz distribuční soustavydistribuční soustavy, d) provozovatelé lokálních distribučních soustavdistribučních soustav 1. výsledky zimních měření, 2. předpoklad spotřeby elektrické energie a maximálního zatížení v předávacích místech mezi lokální distribuční soustavoudistribuční soustavou a regionální distribuční soustavoudistribuční soustavou v jednotlivých letech pro období následujících 10 let, 3. data potřebná pro síťové výpočty ustálených chodů sítí a zkratových poměrů, 4. informace o plánovaném připojení nových výroben elektřinyvýroben elektřiny, zařízení zákazníkůzákazníků, elektrických vedení a dalších energetických zařízení mající vliv na provoz distribuční soustavydistribuční soustavy. II. Roční příprava provozu distribuční soustavydistribuční soustavy (1) Roční přípravu provozu distribuční soustavydistribuční soustavy zpracovává provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy do 30. listopadu pro následující kalendářní rok. Roční příprava provozu distribuční soustavydistribuční soustavy obsahuje: a) základní schéma zapojení distribuční soustavydistribuční soustavy, plán údržby a vypínání zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy, přenosové soustavypřenosové soustavy a sousedních distribučních soustavdistribučních soustav mající vliv na provoz distribuční soustavydistribuční soustavy, pro niž je roční příprava provozu zpracovávána, a uvádění nových zařízení do provozu nebo vyřazování zařízení z provozu, b) očekávanou výši roční spotřeby elektřiny v distribuční soustavědistribuční soustavě, c) předpokládané minimum a maximum zatížení distribuční soustavydistribuční soustavy pro daný rok, d) plán odstávek výrobních zařízení, e) bilanci elektrického výkonu včetně mezinárodní spolupráce a spolupráce s provozovateli sousedních distribučních soustavdistribučních soustav, f) výpočet chodu distribuční soustavydistribuční soustavy z hlediska spolehlivosti, g) potřebný objem služeb pro řízení napětí a jalových výkonů sloužících k zabezpečení spolehlivosti provozu distribuční soustavydistribuční soustavy, h) možné stavy nesplňující podmínky spolehlivosti provozu distribuční soustavydistribuční soustavy a mezinárodního propojení, i) návrh opatření na odstranění stavů nesplňujících podmínky spolehlivosti provozu distribuční soustavydistribuční soustavy, j) výpočty chodu sítí, případně kontrolu statické a dynamické stability, výpočet zkratových poměrů pro daný rok, kontrolu kapacity transformace z přenosové soustavypřenosové soustavy a možnosti dodávek výkonu ze sousedních distribučních soustavdistribučních soustav, k) omezení v distribuční soustavědistribuční soustavě mající vliv na provoz výrobních zařízení výrobců elektřiny. Upřesnění roční přípravy provozu provede provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy do 31. ledna běžného roku při respektování roční přípravy provozu provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy a ročních příprav provozu ostatních distribučních soustavdistribučních soustav. (2) Pro roční přípravu provozu distribuční soustavydistribuční soustavy v termínech stanovených provozní instrukcí provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy předávají: a) provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy: 1. informace o uvolňování zařízení z provozu a zpětném uvádění zařízení do provozu mající vliv na provoz distribuční soustavydistribuční soustavy, 2. informace o uvádění nových zařízení do provozu nebo vyřazování zařízení z provozu mající vliv na provoz distribuční soustavydistribuční soustavy, 3. zkratové příspěvky ze sítě přenosové soustavypřenosové soustavy do sítě distribuční soustavydistribuční soustavy, pro niž je roční příprava provozu zpracovávána, b) provozovatelé sousedních distribučních soustavdistribučních soustav: 1. plán údržby a obnovy zařízení distribučních soustavdistribučních soustav mající vliv na distribuční soustavudistribuční soustavu, pro niž je roční příprava provozu zpracovávána, 2. požadavky na uvádění nových zařízení distribučních soustavdistribučních soustav do provozu nebo vyřazování zařízení distribučních soustavdistribučních soustav z provozu mající vliv na distribuční soustavudistribuční soustavu, pro niž je roční příprava provozu zpracovávána, 3. zkratové příspěvky ze sítě distribučních soustavdistribučních soustav do sítě distribuční soustavydistribuční soustavy, pro niž je roční příprava provozu zpracovávána, 4. údaje o předpokládané výrobě a maxima a minima spotřeby elektřiny na vymezených územíchvymezených územích lokálních distribučních soustavdistribučních soustav včetně lokální spotřeby výrobců elektřiny, 5. údaje o předpokládané mezinárodní spolupráci vydělených částí distribuční soustavydistribuční soustavy o napětí 110 kV, c) výrobci elektřiny, jejichž výrobny elektřinyvýrobny elektřiny jsou připojeny k distribuční soustavědistribuční soustavě: 1. dosažitelný a pohotový výkon výroben elektřinyvýroben elektřiny, nasazený výkon u vodních elektráren a výroben elektřinyvýroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje energie, 2. plán odstávek výrobních zařízení, 3. technická omezení provozu výrobních zařízení, 4. předpokládaný objem služeb pro řízení napětí a jalových výkonů sloužících k zabezpečení spolehlivosti provozu distribuční soustavydistribuční soustavy, d) zákaznícizákazníci, jejichž odběrné elektrické zařízení je připojeno k distribuční soustavědistribuční soustavě o napětí nad 1 kV, informace o plánovaných pracích na jejich odběrných elektrických zařízeních, e) poskytovatelé služeb elektronických komunikací informace o plánovaných pracích majících vliv na dostupnost technických prostředků nezbytných pro řízení distribuční soustavydistribuční soustavy, f) obchodníci s elektřinou technické údaje uvedené ve smlouvách, jejichž předmětem je dodávka elektřiny, výkonovou náplň regulačních stupňů, v případě dodávek elektřiny do vydělených oblastí na úrovni napětí 110 kV další údaje. III. Měsíční příprava provozu distribuční soustavydistribuční soustavy (1) Měsíční přípravu provozu distribuční soustavydistribuční soustavy zpracovává provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy do úterý posledního celého týdne předcházejícího měsíce. Měsíční příprava provozu distribuční soustavydistribuční soustavy se zpracovává vždy pro kalendářní měsíc a obsahuje: a) plán údržby a vypínání zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy, přenosové soustavypřenosové soustavy a sousedních distribučních soustavdistribučních soustav mající vliv na distribuční soustavydistribuční soustavy, pro niž je měsíční příprava provozu zpracovávána, a uvádění nových zařízení do provozu nebo vyřazování zařízení z provozu, b) předpokládané hodinové diagramy zatížení distribuční soustavydistribuční soustavy pro daný měsíc, c) plán odstávek výrobních zařízení, d) bilanci elektrického výkonu včetně mezinárodní spolupráce a spolupráce se sousedními distribučními soustavamidistribučními soustavami, e) výpočet chodu distribuční soustavydistribuční soustavy z hlediska spolehlivosti, f) možné stavy nesplňující podmínky spolehlivosti provozu distribuční soustavydistribuční soustavy a mezinárodního propojení, g) návrh opatření na odstranění stavů nesplňujících podmínky spolehlivosti provozu distribuční soustavydistribuční soustavy, h) přehled prací, schválených zkoušek a měření v distribuční soustavědistribuční soustavě, výrobnách elektřinyvýrobnách elektřiny a lokálních distribučních soustaváchdistribučních soustavách mající vliv na provoz distribuční soustavydistribuční soustavy, i) možná omezení pro obchod s elektřinou, j) omezení v distribuční soustavědistribuční soustavě mající vliv na provoz výroben elektřinyvýroben elektřiny. (2) Pro měsíční přípravu provozu distribuční soustavydistribuční soustavy v termínech stanovených provozní instrukcí provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy předávají: a) provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy: 1. informace o uvolňování zařízení z provozu a zpětném uvádění do provozu mající vliv na provoz distribuční soustavydistribuční soustavy, 2. informace o uvádění nových zařízení do provozu nebo vyřazování zařízení z provozu mající vliv na provoz distribuční soustavydistribuční soustavy, 3. zkratové příspěvky ze sítě přenosové soustavypřenosové soustavy do sítě distribuční soustavydistribuční soustavy, pro niž je měsíční program zpracováván, pokud dochází ke změnám vůči roční přípravě provozu, b) provozovatelé sousedních distribučních soustavdistribučních soustav: 1. plán údržby a obnovy zařízení distribučních soustavdistribučních soustav mající vliv na distribuční soustavudistribuční soustavu, pro niž je měsíční příprava provozu zpracovávána, 2. požadavky na uvádění nových zařízení distribučních soustavdistribučních soustav do provozu nebo vyřazování zařízení distribučních soustavdistribučních soustav z provozu mající vliv na distribuční soustavudistribuční soustavu, pro niž je měsíční příprava provozu zpracovávána, 3. upřesněné požadavky na uvolňování zařízení distribučních soustavdistribučních soustav z provozu a zpětné uvádění do provozu mající vliv na distribuční soustavudistribuční soustavu, pro niž je měsíční příprava provozu zpracovávána, a to podle plánu odstávek těchto zařízení, 4. požadavek na vypnutí vedení propojující sousední distribuční soustavydistribuční soustavy a na práce v hraničních rozvodnách, 5. upřesněné údaje o předpokládané výrobě elektřiny a hodinové diagramy spotřeby elektřiny na vymezených územíchvymezených územích lokálních distribučních soustavdistribučních soustav nacházejících se na vymezeném územívymezeném území distribuční soustavydistribuční soustavy připojené k přenosové soustavěpřenosové soustavě, pro niž je měsíční příprava provozu zpracovávána, včetně lokální spotřeby výrobců elektřiny, 6. údaje o předpokládané mezinárodní spolupráci včetně vydělených částí distribuční soustavydistribuční soustavy o napětí 110 kV, 7. požadavky na schválení zkoušek a měření mající vliv na provoz distribuční soustavydistribuční soustavy, pro niž je měsíční příprava provozu zpracovávána, 8. požadavky na dodatečný nákup rezervované kapacity distribuce elektřiny, c) výrobci elektřiny, jejichž výrobny elektřinyvýrobny elektřiny jsou připojeny k distribuční soustavědistribuční soustavě: 1. dosažitelný a pohotový výkon výroben, nasazený výkon u vodních elektráren a výroben elektřinyvýroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje energie, 2. plán odstávek výrobních zařízení, 3. technická omezení provozu výrobních zařízení, 4. požadavky na schválení zkoušek a měření mající vliv na provoz distribuční soustavydistribuční soustavy, 5. informace o uvádění nových výrobních zařízení do provozu, vyřazování výrobních zařízení z provozu a změnách parametrů výrobních zařízení, d) zákaznícizákazníci, jejichž odběrné elektrické zařízení je připojeno k distribuční soustavědistribuční soustavě o napětí nad 1 kV: 1. informace o plánovaných pracích na jejich odběrných elektrických zařízeních, 2. požadavky na dodatečný nákup rezervované kapacity distribuce elektřiny, e) poskytovatelé služeb elektronických komunikací informace o plánovaných pracích majících vliv na dostupnost technických prostředků nezbytných pro řízení distribuční soustavydistribuční soustavy, f) obchodníci s elektřinou: 1. upřesněné technické údaje o dodávce elektřiny v případě dodávek elektřiny do vydělených oblastí na úrovni napětí 110 kV, 2. požadavky na dodatečný nákup rezervované kapacity distribuce elektřiny. IV. Týdenní příprava provozu distribuční soustavydistribuční soustavy (1) Týdenní přípravu provozu distribuční soustavydistribuční soustavy zpracovává provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy do čtvrtka předcházejícího týdne. Týdenní příprava provozu distribuční soustavydistribuční soustavy se zpracovává vždy pro sedm po sobě následujících dnů od soboty do pátku a obsahuje: a) ověřené, doplněné a upřesněné hodnoty zpracované v měsíční přípravě provozu, b) plán údržby a vypínání zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy, přenosové soustavypřenosové soustavy a sousedních distribučních soustavdistribučních soustav mající vliv na distribuční soustavudistribuční soustavu, pro niž je týdenní příprava provozu zpracovávána, a uvádění nových zařízení do provozu nebo vyřazování zařízení z provozu, c) předpokládané hodinové diagramy zatížení distribuční soustavydistribuční soustavy, d) plán odstávek výrobních zařízení, e) bilanci elektrického výkonu včetně mezinárodní spolupráce a spolupráce se sousedními distribučními soustavamidistribučními soustavami, f) výpočet chodu distribuční soustavydistribuční soustavy z hlediska spolehlivosti, g) možné stavy nesplňující podmínky spolehlivosti provozu distribuční soustavydistribuční soustavy a mezinárodního propojení, h) návrh opatření na odstranění stavů nesplňujících podmínky spolehlivosti provozu distribuční soustavydistribuční soustavy, i) možná omezení pro obchod s elektřinou, j) přehled prací, schválených zkoušek a měření v distribuční soustavědistribuční soustavě, výrobnách elektřinyvýrobnách elektřiny a lokálních distribučních soustaváchdistribučních soustavách majících vliv na provoz distribuční soustavydistribuční soustavy, k) omezení v distribuční soustavědistribuční soustavě mající vliv na provoz výroben elektřinyvýroben elektřiny. (2) Pro týdenní přípravu provozu distribuční soustavydistribuční soustavy v termínech stanovených provozní instrukcí provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy předávají: a) provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy: 1. informace o uvolňování zařízení z provozu a zpětném uvádění zařízení do provozu mající vliv na provoz distribuční soustavydistribuční soustavy, 2. informace o uvádění nových zařízení do provozu nebo vyřazování zařízení z provozu mající vliv na provoz distribuční soustavydistribuční soustavy, b) provozovatelé sousedních distribučních soustavdistribučních soustav: 1. plán údržby a obnovy zařízení distribučních soustavdistribučních soustav mající vliv na distribuční soustavudistribuční soustavu, pro niž je týdenní příprava provozu zpracovávána, 2. požadavky na uvádění nových zařízení distribučních soustavdistribučních soustav do provozu nebo vyřazování zařízení distribučních soustavdistribučních soustav z provozu mající vliv na distribuční soustavudistribuční soustavu, pro niž je týdenní příprava provozu zpracovávána, 3. upřesněné požadavky na uvolňování zařízení distribučních soustavdistribučních soustav z provozu a zpětném uvádění do provozu mající vliv na distribuční soustavudistribuční soustavu, pro niž je týdenní příprava provozu zpracovávána, a to podle plánu odstávek těchto zařízení, 4. požadavek na vypnutí vedení propojující sousední distribuční soustavydistribuční soustavy a na práce v hraničních rozvodnách, 5. upřesněné údaje o předpokládané výrobě elektřiny a hodinové diagramy spotřeby elektřiny na vymezených územíchvymezených územích lokálních distribučních soustavdistribučních soustav nacházejících se na vymezeném územívymezeném území distribuční soustavydistribuční soustavy připojené k přenosové soustavěpřenosové soustavě, pro niž je týdenní příprava provozu zpracovávána, včetně lokální spotřeby elektřiny výrobců elektřiny, 6. údaje o předpokládané mezinárodní spolupráci vydělených částí distribuční soustavydistribuční soustavy o napětí 110 kV, 7. potvrzení nebo aktualizaci požadavku na zkoušky a měření majících vliv na provoz distribuční soustavydistribuční soustavy, pro niž je týdenní příprava provozu zpracovávána, c) výrobci elektřiny, jejichž výrobny elektřinyvýrobny elektřiny jsou připojeny k distribuční soustavědistribuční soustavě: 1. dosažitelný a pohotový výkon výroben, nasazený výkon u vodních elektráren a výroben elektřinyvýroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje energie, 2. plánované nasazení diagramu výkonu po hodinách na svorkách jednotlivých výrobních zařízení, sumární diagramy výkonu po hodinách na svorkách jednotlivých výrobních zařízení, 3. plán odstávek výrobních zařízení, 4. technická omezení provozu výrobních zařízení, 5. nevyužité provozuschopné výrobní kapacity, 6. předpokládané hodinové množství elektřiny z obnovitelných zdrojů energie uplatňujících povinný výkup elektřiny, 7. potvrzení nebo aktualizace požadavku na zkoušky a měření mající vliv na provoz distribuční soustavydistribuční soustavy, d) zákaznícizákazníci, jejichž odběrné elektrické zařízení je připojeno k distribuční soustavědistribuční soustavě o napětí nad 1 kV, informace o plánovaných pracích na jejich odběrných elektrických zařízeních, e) poskytovatelé služeb elektronických komunikací informace o plánovaných pracích majících vliv na dostupnost technických prostředků nezbytných pro řízení distribuční soustavydistribuční soustavy, f) obchodníci s elektřinou upřesněné údaje o dodávce elektřiny do vydělených oblastí na úrovni napětí 110 kV. V. Denní příprava provozu distribuční soustavydistribuční soustavy (1) Denní přípravu provozu distribuční soustavydistribuční soustavy zpracovává provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy do 14 hodin předcházejícího pracovního dne. Denní příprava provozu distribuční soustavydistribuční soustavy se zpracovává vždy pro kalendářní den a obsahuje: a) ověřené, doplněné a upřesněné hodnoty zpracované v týdenní přípravě provozu distribuční soustavydistribuční soustavy, b) aktualizaci plánu údržby a vypínání zařízení distribuční soustavydistribuční soustavy, přenosové soustavypřenosové soustavy a sousedních distribučních soustavdistribučních soustav mající vliv na distribuční soustavudistribuční soustavu, pro niž je denní příprava provozu zpracovávána, a uvádění nových zařízení do provozu nebo vyřazování zařízení z provozu, c) předpokládané hodinové diagramy zatížení distribuční soustavydistribuční soustavy pro daný den, d) aktualizaci plánu provozu a odstávek výrobních zařízení, e) aktualizaci bilance elektrického výkonu včetně mezinárodní spolupráce a spolupráce se sousedními distribučními soustavamidistribučními soustavami, f) výpočet chodu distribuční soustavydistribuční soustavy z hlediska spolehlivosti, g) možné stavy nesplňující podmínky spolehlivosti provozu distribuční soustavydistribuční soustavy a mezinárodního propojení, h) návrh opatření na odstranění stavů, nesplňujících podmínky spolehlivosti provozu distribuční soustavydistribuční soustavy, i) možná omezení pro obchod s elektřinou, j) přehled prací, schválených zkoušek a měření v distribuční soustavědistribuční soustavě, výrobnách elektřinyvýrobnách elektřiny a lokálních distribučních soustaváchdistribučních soustavách majících vliv na provoz distribuční soustavydistribuční soustavy, k) omezení v distribuční soustavědistribuční soustavě mající vliv na provoz výroben elektřinyvýroben elektřiny. (2) Pro denní přípravu provozu distribuční soustavydistribuční soustavy v termínech stanovených provozní instrukcí provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy předávají: a) provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy: 1. informace o uvolňování zařízení z provozu a zpětném uvádění zařízení do provozu mající vliv na provoz distribuční soustavydistribuční soustavy, 2. informace o uvádění nových zařízení do provozu nebo vyřazování zařízení z provozu mající vliv na provoz distribuční soustavydistribuční soustavy, b) provozovatelé sousedních distribučních soustavdistribučních soustav: 1. aktualizaci plánu údržby a obnovy zařízení distribučních soustavdistribučních soustav mající vliv na distribuční soustavudistribuční soustavu, pro niž je denní příprava provozu zpracovávána, 2. aktualizaci požadavků na uvádění nových zařízení distribučních soustavdistribučních soustav do provozu nebo vyřazování zařízení distribučních soustavdistribučních soustav z provozu mající vliv na distribuční soustavudistribuční soustavu, pro niž je denní příprava provozu zpracovávána, 3. upřesněné požadavky na uvolňování zařízení distribučních soustavdistribučních soustav z provozu a zpětné uvádění do provozu mající vliv na distribuční soustavudistribuční soustavu, pro niž je denní příprava provozu zpracovávána, a to podle plánu odstávek těchto zařízení, 4. aktualizaci požadavků na vypnutí vedení propojující sousední distribuční soustavydistribuční soustavy a na práce v hraničních rozvodnách, 5. upřesněné údaje o předpokládané výrobě elektřiny a hodinové diagramy spotřeby elektřiny na vymezených územíchvymezených územích lokálních distribučních soustavdistribučních soustav nacházejících se na vymezeném územívymezeném území distribuční soustavydistribuční soustavy připojené k přenosové soustavěpřenosové soustavě, pro niž je denní příprava provozu zpracovávána, včetně lokální spotřeby výrobců elektřiny, 6. aktualizaci údajů o předpokládané mezinárodní spolupráci včetně vydělených částí distribuční soustavydistribuční soustavy o napětí 110 kV, 7. aktualizaci požadavků na schválení zkoušek a měření ovlivňujících provoz distribuční soustavydistribuční soustavy, pro niž je denní příprava provozu zpracovávána, c) výrobci elektřiny, jejichž výrobny elektřinyvýrobny elektřiny jsou připojeny k distribuční soustavědistribuční soustavě: 1. aktualizaci předpokládaného dosažitelného nebo pohotového výkonu výroben elektřinyvýroben elektřiny, aktualizaci nasazeného výkonu u vodních elektráren a výroben elektřinyvýroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje energie, 2. plán odstávek výrobních zařízení, 3. technická omezení provozu výrobních zařízení, 4. nevyužité provozuschopné výrobní kapacity, 5. plánované diagramy výkonu po hodinách na svorkách jednotlivých výrobních zařízení, 6. předpokládané hodinového množství elektřiny z obnovitelných zdrojů energie uplatňujících povinný výkup elektřiny, 7. aktualizaci požadavků schválených zkoušek a měření majících vliv na provoz distribuční soustavydistribuční soustavy, d) zákaznícizákazníci, jejichž odběrné elektrické zařízení je připojeno k distribuční soustavědistribuční soustavě o napětí nad 1 kV, informace o změnách plánovaných prací na jejich odběrných elektrických zařízeních, e) poskytovatelé služeb elektronických komunikací informace o plánovaných pracích majících vliv na dostupnost technických prostředků nezbytných pro řízení distribuční soustavydistribuční soustavy, f) obchodníci s elektřinou aktualizaci technických údajů o dodávce elektřiny do vydělených oblastí na úrovni napětí 110 kV. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 79/2010 Sb. Rozsah a postupy při dispečerském řízení výroben elektřiny 1. Při řízení bilanční rovnováhy výkonu v elektrizační soustavěelektrizační soustavě provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy přednostně využívá nástroje dispečerského řízení, kterými jsou a) aktivace smluvně zajištěných podpůrných služebpodpůrných služeb, b) nákup regulační energieregulační energie na vyrovnávacím trhu, c) nákup regulační energieregulační energie ze zahraničí, d) havarijní výpomoc ze zahraničí, e) změny kapacit na vnitrodenní přeshraniční přenosy, f) další smluvně zajištěné nástroje. 2. V případě, že využití nástrojů dispečerského řízení podle předchozího odstavce nepostačuje k zajištění bilanční rovnováhy výkonu v elektrizační soustavěelektrizační soustavě, provádí technický dispečink provozovatele přenosové soustavypřenosové soustavy následující opatření: a) v případě nedostatku výkonu oznamuje předcházení stavu nouze nebo vyhlašuje stav nouze a postupuje podle jiného právního předpisu3), b) v případě přebytku výkonu omezuje výrobu elektřiny ve výrobnách elektřinyvýrobnách elektřiny po nezbytně nutnou dobu a způsobem, který neomezí poskytování podpůrných služebpodpůrných služeb a který neohrozí dodávky tepla z výroben s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla; umožňuje-li to provozní situace, je přednostně zachována výroba elektřiny ve výrobnách využívajících obnovitelné zdroje energie. 3. Využití opatření podle písmene b) předchozího odstavce v případě přebytku výkonu nevylučuje možnost oznámení předcházení stavu nouze nebo vyhlášení stavu nouze. 4. Způsobuje-li přebytek výkonu výroba elektřiny v konkrétních výrobnách elektřinyvýrobnách elektřiny nebo je-li tato výroba příčinou ohrožení bezpečnosti a spolehlivosti elektrizační soustavyelektrizační soustavy nebo její části, omezuje provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy výrobu elektřiny v těchto výrobnách elektřinyvýrobnách elektřiny. 5. Rozsah a postupy při dispečerském řízení výroben elektřinyvýroben elektřiny stanovují provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy a provozovatelé distribučních soustavdistribučních soustav provozními instrukcemi. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 79/2010 Sb. Požadavky na technické vybavení výroben elektřiny pro účely dispečerského řízení 1. Výrobny elektřinyVýrobny elektřiny, které podléhají dispečerskému řízení, musí být vybaveny spínacím prvkem, umožňujícím odpojení od elektrizační soustavyelektrizační soustavy, který musí a) zůstat funkční i po odpojení výrobny od elektrizační soustavyelektrizační soustavy, b) být vybaven dálkovým ovládáním z technického dispečinku provozovatele, k jehož soustavě je výrobna elektřinyvýrobna elektřiny připojena, pokud nelze výrobnu samostatně dálkově ovládat z tohoto dispečinku jiným způsobem, c) být vybaven signalizací stavu, d) být kdykoliv přístupný provozovateli příslušné soustavy, k níž je výrobna elektřinyvýrobna elektřiny připojena. 2. Výrobny elektřinyVýrobny elektřiny podle § 23 odst. 2 písm. q) energetického zákona s instalovaným výkonem od 100 kW včetně do 400 kW jsou vybaveny rozhraním pro přenos dat a pro dispečerské řízení provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které jsou připojeny, umožňujícím splnění požadavků uvedených v odstavci 1 a dále umožňujícím a) řízení dodávaného činného výkonu, b) řízení jalového výkonu a napětí, c) přenosy údajů z měření činného a jalového výkonu a napětí. 3. Výrobny elektřinyVýrobny elektřiny podle § 23 odst. 2 písm. q) energetického zákona s instalovaným výkonem 400 kW a vyšším jsou vybaveny rozhraním pro přenos dat a pro dispečerské řízení provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které jsou připojeny, umožňujícím splnění požadavků uvedených v odstavcích 1 a 2 a dále umožňujícím a) přenosy údajů z měření elektrického proudu, b) přenosy signálů z ochran a poruchové signalizace potřebných pro dispečerské řízení elektrizační soustavyelektrizační soustavy, c) u výroben elektřinyvýroben elektřiny z obnovitelných zdrojů přenosy údajů potřebných pro predikci výroby elektřiny. 4. Provozovatel přenosové soustavypřenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy, ke které je výrobna elektřinyvýrobna elektřiny připojena, nebo má být připojena, stanoví pro konkrétní místo připojení instalovaný výkon a typ výrobny elektřinyvýrobny elektřiny, způsob provedení a parametry technického vybavení výroben elektřinyvýroben elektřiny pro a) zařízení pro statické řízení napětí, b) zařízení pro dynamickou podporu spolupráce výrobny elektřinyvýrobny elektřiny s elektrizační soustavouelektrizační soustavou, c) zařízení pro řízení činného výkonu v závislosti na kmitočtu sítě, d) zařízení pro řízení činného výkonu v závislosti na provozních podmínkách, e) zařízení pro řízení jalového výkonu v závislosti na provozních podmínkách, f) zařízení pro komunikaci a předávání dat při dispečerském řízení. 5. Výrobny elektřinyVýrobny elektřiny připojené k distribuční soustavědistribuční soustavě s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem musí být po dobu trvání závazku ze smlouvy o připojení s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem vybaveny a) funkční dálkovou regulací činného výkonu a přenosem dat podle požadavků provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy; dálkovou regulací činného výkonu není dvoustavový systém, b) systémem umožňujícím stanovení předpokládané výroby elektřiny pro plánování provozu a pro určení nedodané elektřiny na základě měření osvitu, rychlosti větru a teploty podle požadavků provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy, včetně přenosu měřených údajů v reálném čase, c) řídicím systémem umožňujícím omezení činného výkonu až na nulovou hodnotu u nesynchronních výrobních modulů do 1 minuty a u synchronních výrobních modulů do 5 minut od vydání operativního pokynu technickým dispečinkem provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy a zajišťujícím přípustnou odchylkuodchylku skutečného omezeného výkonu nejvýše 5 % od požadované hodnoty omezení výkonu, d) záznamovým zařízením8) spouštěným také v reakci na vydání operativního pokynu technického dispečinku provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy na omezení výkonu výrobny elektřinyvýrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem a e) měřením a dálkovým přenosem okamžitého činného výkonu dodávaného do distribuční soustavydistribuční soustavy v místě připojení. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 79/2010 Sb. Stanovení množství neodebrané elektřiny při dispečerském řízení podle § 26 odst. 5 energetického zákona Množství neodebrané elektřiny z výroben elektřinyvýroben elektřiny využívajících energii slunečního záření nebo větru se stanoví takto: Wne=PinstkvΔt kde Wne množství neodebrané elektřiny při omezení výroby elektřiny [MWh] Pinst instalovaný výkon výrobny elektřinyvýrobny elektřiny stanovený jako součet jmenovitých výkonů fotovoltaických panelů nebo jmenovitých výkonů větrných elektráren [MW] kv korekční součinitel vyjadřující reálné využití instalovaného výkonu výrobny elektřinyvýrobny elektřiny ∆t = (tkp – tzp) doba omezení výroby elektřiny (hod.) tzp čas začátku omezení výroby elektřiny tkp čas konce omezení výroby elektřiny. Hodnoty korekčního součinitele kv jsou pro výrobny elektřinyvýrobny elektřiny využívající energii slunečního záření: 1. v měsíci březnu až říjnu 0,76 2. v měsíci listopadu až únoru 0,6 Hodnota korekčního součinitele kv je pro výrobny elektřinyvýrobny elektřiny využívající energii větru celoročně 0,72. Příloha č. 8 Rozsah dispečerského řízení distribuční soustavy pro využívání omezení výkonu výroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonem Rozsah dispečerského řízení distribuční soustavydistribuční soustavy pro využívání omezení výkonu výroben elektřinyvýroben elektřiny připojených s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem je vymezen na části distribuční soustavydistribuční soustavy s řízením toků elektřiny v reálném čase, měřením a přenosem dat do dispečerského řídicího systému alespoň v tomto rozsahu: a) měření hodnoty a směru toku výkonu ve vývodu, ke kterému je výrobna elektřinyvýrobna elektřiny připojená s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem připojena, nebo b) měření hodnoty a směru toku výkonu ve všech transformacích na vyšší napěťovou hladinu, než je napěťová hladina místa připojení výrobny elektřinyvýrobny elektřiny připojené s negarantovaným výkonemnegarantovaným výkonem. Příloha č. 9 Stanovení doby využití maxima rezervovaného výkonu jednotlivých výroben elektřiny připojených k distribuční soustavě s negarantovaným výkonem a předpokládaná výroba elektřiny v kalendářním roce Část A Doba využití maxima instalovaného výkonu Druh výrobny elektřiny\| TPi– doba ročního využití maxima Pi [hod] ---\|--- Výrobna elektřinyVýrobna elektřiny využívající energii slunečního záření\| 1050 Malá vodní elektrárna\| 4000 Výrobna elektřinyVýrobna elektřiny využívající energii větru\| 2250 Výrobna elektřinyVýrobna elektřiny využívající energii biomasy\| 5000 Výrobna elektřinyVýrobna elektřiny využívající energii bioplynu (bioplynová stanice)\| 7500 Výrobna elektřinyVýrobna elektřiny využívající energii skládkového plynuplynu / kalového plynuplynu\| 5500 Výrobna elektřinyVýrobna elektřiny využívající energii důlního plynuplynu\| 8000 Výrobna elektřinyVýrobna elektřiny využívající energii biomasy – vyrábějící v režimu kombinované výroby elektřiny a tepla\| 3000 Výrobna elektřinyVýrobna elektřiny využívající energii bioplynu – vyrábějící v režimu kombinované výroby elektřiny a tepla\| 4000 Výrobna elektřinyVýrobna elektřiny vyrábějící v režimu kombinované výroby elektřiny a tepla ostatní – instalovaný výkon do 50 kWe\| 6000 Výrobna elektřinyVýrobna elektřiny vyrábějící v režimu kombinované výroby elektřiny a tepla ostatní – instalovaný výkon nad 50 kWe\| 3300 Část B Doba využití maxima rezervovaného výkonu Doba využití maxima rezervovaného výkonu Tr [hod] pro stanovení předpokládané výroby v kalendářním roce se stanoví podle vztahu Tr = TPi . (Pi / PRV) kde je TPi doba využití maxima instalovaného výkonu [hod] Pi instalovaný výkon výrobny elektřinyvýrobny elektřiny [kW] PRV rezervovaný výkon výrobny elektřinyvýrobny elektřiny [kW]. Při výpočtu doba využití maxima rezervovaného výkonu Tr u výrobny elektřinyvýrobny elektřiny, ve které je instalováno zařízení pro ukládání elektřiny, se instalovaný výkon zařízení pro ukládání elektřiny nezapočítává do hodnoty instalovaného elektrického výkonu výrobny elektřinyvýrobny elektřiny. Část C Předpokládaná výroba elektřiny v kalendářním roce Předpokládaná výroba elektřiny v kalendářním roce Aroční [kWh] se stanoví podle vztahu Aroční = Tr . PRV kde je Tr doba využití maxima rezervovaného výkonu [hod] PRV rezervovaný výkon výrobny elektřinyvýrobny elektřiny [kW]. Je-li v jedné výrobně elektřinyvýrobně elektřiny instalováno více druhů zdrojů elektřiny, stanoví se celková předpokládaná výroba elektřiny v kalendářním roce této výrobny elektřinyvýrobny elektřiny jako součet předpokládaných výrob elektřiny v kalendářním roce jednotlivých druhů zdrojů elektřiny. Předpokládaná výroba elektřiny v kalendářním roce pro každý jednotlivý druh zdroje elektřiny této výrobny elektřinyvýrobny elektřiny se stanoví jako součin jeho instalovaného výkonu a jeho doby využití maxima instalovaného výkonu. Doby využití maxima instalovaného výkonu (TPi) výroben elektřinyvýroben elektřiny podle tabulky uvedené v části A této přílohy se pro stanovení doby ročního využití maxima u výrobních zdrojů elektřiny použijí obdobně. 1) ČSN EN 50 110-1 2) Vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů. 3) Vyhláška č. 80/2010 Sb., o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových náležitostech havarijního plánu. 4) Nařízení Komise (EU) 2017/1485 ze dne 2. srpna 2017, kterým se stanoví rámcový pokyn pro provoz elektroenergetických přenosových soustav, v platném znění. 5) Čl. 22 odst. 1 písm. c) bod iv) a odst. 2 nařízení Komise (EU) 2017/1485. 6) Čl. 3 odst. 2 bod 63 nařízení Komise (EU) 2017/1485. 7) Čl. 23 nařízení Komise (EU) 2017/1485. 8) Čl. 15 odst. 6 písm. b) bod i) a ii) nařízení Komise (EU) 2016/631 ze dne 14. dubna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro požadavky na připojení výroben k elektrizační soustavě.
Nařízení vlády č. 78/2010 Sb.	Nařízení vlády č. 78/2010 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 3. 2010, datum účinnosti 1. 4. 2010, částka 28/2010 * ČÁST PRVNÍ - Změna nařízení vlády č. 79/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů * ČÁST DRUHÁ - Změna nařízení vlády č. 45/2009 Sb. * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 4. 2010 78 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 8. března 2010, kterým se mění nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., k provedení § 2c odst. 2 písm. b) tohoto zákona, a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb.: ČÁST PRVNÍ Změna nařízení vlády č. 79/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů Čl. I Nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění nařízení vlády č. 114/2008 Sb., nařízení vlády č. 45/2009 Sb., nařízení vlády č. 83/2009 Sb. a nařízení vlády č. 480/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 2 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno g). 2. V § 4 odst. 2 písm. g) se za slova „užívané výměry“ vkládají slova „a kultury“. 3. V § 4 odst. 7 se slova „a g) nepoužijí“ nahrazují slovem „nepoužije“. 4. V § 5 odst. 5 písm. d) se za slova „3h“ vkládají slova „nebo § 3p“. 5. V § 7 odstavec 9 zní: „(9) Žadatel v žádosti o poskytnutí dotace na příslušný kalendářní rok uvede u každého půdního bloku, popřípadě jeho dílu se zemědělskou kulturou sad, zda žádá o poskytnutí dotace na kulturu sad podle § 13 odst. 1 písm. f), nebo podle § 13 odst. 1 písm. g).“. 6. V § 9 odst. 10 se na konci písmene g) čárka nahrazuje tečkou a písmeno h) se zrušuje. 7. V § 9 odst. 12 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje. 8. V § 9 odst. 14 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje. 9. V § 9 odst. 17 se na konci písmene h) čárka nahrazuje tečkou a písmeno i) se zrušuje. 10. V § 13 odst. 1 písm. c) se slova „, ovocných sadů“ zrušují. 11. V § 13 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) 849 EUR/ha, jde-li o pěstování ovocných sadů v systému ekologického zemědělství podle § 7, které jsou obhospodařovány v režimu intenzivního ovocnářství a jsou tvořeny minimálně 200 kusy ovocných stromů uvedených v příloze č. 17 k tomuto nařízení na hektar nebo minimálně 800 kusy ovocných keřů uvedených v příloze č. 17 k tomuto nařízení na hektar, a to v období od data podání žádosti o poskytnutí dotace do 31. prosince kalendářního roku, g) 510 EUR/ha, jde-li o pěstování ovocných sadů v systému ekologického zemědělství podle § 7, které nejsou uvedeny v písmeni f).“. 12. V § 14 odst. 2 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až j) se označují jako písmena b) až i). 13. V § 15 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až s) se označují jako písmena c) až r). 14. V § 15 písm. c) se bod 4 zrušuje. 15. Doplňuje se nová příloha č. 17, která zní: „Příloha č. 17 k nařízení vlády č. 79/2007 Sb. Seznam druhů ovocných stromů a ovocných keřů [§ 13 odst. 1 písm. f)] Druh ovocného stromu\| Druh ovocného keře ---\|--- Broskvoň\| Angrešt Hrušeň\| Borůvka Jabloň\| Líska obecná Jeřáb černý\| Maliník Jeřáb obecný\| Ostružiník Kaštanovník jedlý\| Rybíz Mandloň\| Meruňka\| Ořešák vlašský\| Slivoň\| Třešeň\| Višeň\| “. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení o žádostech podaných podle nařízení vlády č. 79/2007 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. ČÁST DRUHÁ Změna nařízení vlády č. 45/2009 Sb. Čl. III V čl. II nařízení vlády č. 45/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění nařízení vlády č. 114/2008 Sb., se bod 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení bodu 1. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2010. Předseda vlády: Ing. Fischer, CSc., v. r. Ministr zemědělství: Ing. Šebesta v. r.
Nařízení vlády č. 77/2010 Sb.	Nařízení vlády č. 77/2010 Sb. Nařízení vlády o stanovení některých podmínek pro poskytování podpory v rámci zvláštního opatření na podporu trhu v odvětví mléka a mléčných výrobků Vyhlášeno 29. 3. 2010, datum účinnosti 1. 4. 2010, částka 28/2010 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Žádost o podporu * § 3 - Podmínky poskytnutí podpory * § 4 - Stanovení podpory * § 5 - Zveřejnění výše sazby * § 6 - Neposkytnutí podpory * § 7 - Účinnost Aktuální znění od 1. 4. 2010 77 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 8. března 2010 o stanovení některých podmínek pro poskytování podpory v rámci zvláštního opatření na podporu trhu v odvětví mléka a mléčných výrobků Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb.: § 1 Předmět úpravy Toto nařízení upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1) některé podmínky pro poskytování podpory v rámci zvláštního opatření na podporu trhu v odvětví mléka a mléčných výrobků (dále jen „podpora“) Státním zemědělským intervenčním fondem2) (dále jen „Fond“). § 2 Žádost o podporu (1) Žadatelem o podporu je fyzická nebo právnická osoba (dále jen „žadatel“), která dodala nebo prodala mléko nebo mléčné výrobky podle jiného právního předpisu3) v období od 1. listopadu 2009 do 31. prosince 2009 (dále jen „rozhodné období“). (2) Žadatel doručí Fondu žádost o podporu na Fondem vydaném formuláři nejpozději do 15. dubna 2010. § 3 Podmínky poskytnutí podpory Fond poskytne žadateli podporu za a) mléko žadatelem dodané v rozhodném období schválenému odběrateli v rámci plnění individuálního referenčního množství mléka, které je evidováno za rozhodné období v systému správy mléčných kvót a bylo oznámeno Fondu podle § 13 odst. 1 nařízení vlády č. 244/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek pro uplatnění dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, ve znění nařízení vlády č. 258/2005 Sb. a nařízení vlády č. 293/2007 Sb., b) mléko nebo mléčné výrobky žadatelem prodané v rozhodném období v rámci plnění individuálního referenčního množství mléka pro přímý prodej, které je evidováno za rozhodné období v systému správy mléčných kvót a bylo oznámeno Fondu podle § 13 odst. 2 nařízení vlády č. 244/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek pro uplatnění dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, ve znění nařízení vlády č. 258/2005 Sb. a nařízení vlády č. 293/2007 Sb. § 4 Stanovení podpory (1) Fond stanoví sazbu pro výpočet podpory na základě podílu finančních prostředků stanovených České republice nařízením Komise (EU) č. 1233/2009 ze dne 15. prosince 2009, kterým se stanoví zvláštní opatření na podporu trhu v odvětví mléka a mléčných výrobků, v platném znění, a celkového množství dodaného nebo prodaného mléka nebo mléčných výrobků v kilogramech všemi žadateli podle § 3. (2) Výši podpory žadateli stanoví Fond na základě množství tímto žadatelem dodaného nebo prodaného mléka nebo mléčných výrobků v rozhodném období v kilogramech vynásobeného sazbou stanovenou podle odstavce 1. § 5 Zveřejnění výše sazby Výši sazby stanovenou podle § 4 odst. 1 zveřejní Fond nejpozději do 15. června 2010 způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 6 Neposkytnutí podpory Fond podporu žadateli neposkytne, je-li podpora pro žadatele nižší než 100,- Kč. § 7 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2010. Předseda vlády: Ing. Fischer, CSc., v. r. Ministr zemědělství: Ing. Šebesta v. r. 1) Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů), v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 1233/2009 ze dne 15. prosince 2009, kterým se stanoví zvláštní opatření na podporu trhu v odvětví mléka a mléčných výrobků, v platném znění. 2) Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 35/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb. 3) Nařízení vlády č. 244/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek pro uplatnění dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, ve znění nařízení vlády č. 517/2004 Sb., nařízení vlády č. 258/2005 Sb. a nařízení vlády č. 293/2007 Sb.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 41/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 41/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje oprava v textu Úmluvy o právech dítěte, vyhlášené pod č. 104/1991 Sb. Vyhlášeno 29. 3. 2010, částka 18/2010 41 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje oprava v textu Úmluvy o právech dítěte, vyhlášené pod č. 104/1991 Sb. Ministerstvo zahraničních věcí vyhlašuje opravu v textu Úmluvy o právech dítěte, přijaté dne 20. listopadu 1989 v New Yorku a vyhlášené pod č. 104/1991 Sb. V článku 10 odst. 2 ve druhé větě se slova „čl. 9 odst. 2“ nahrazjí slovy „čl. 9 odst. 1“.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 40/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 40/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o Zápisu o opravě Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství Vyhlášeno 29. 3. 2010, částka 18/2010 * 1\\. ZMĚNY SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O ZALOŽENÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ - a) Strana 27, čl. 1 bod 30 - nový čl. 13a odst. 1 * 2\\. PROTOKOLY, JEŽ MAJÍ BÝT PŘIPOJENY K LISABONSKÉ SMLOUVĚ - Protokol č. 1 * 3\\. SROVNÁVACÍ TABULKY UVEDENÉ V ČLÁNKU 5 LISABONSKÉ SMLOUVY - A. SMLOUVA O EVROPSKÉ UNII 40 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 27. listopadu 2009 byl v Římě podepsán Třetí protokol o opravách Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství1), podepsané v Lisabonu dne 13. prosince 2007, jehož součástí je Zápis o opravě Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství. České znění Zápisu o opravě ve znění uveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie se vyhlašuje současně. OPRAVY ZÁPIS O OPRAVĚ Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, podepsané v Lisabonu dne 13. prosince 2007 (Úřední věstník Evropské unie C 306 ze dne 17. prosince 2007) (2009/C 290/01) Tato oprava byla provedena zápisem o opravě podepsaným v Římě dne 27. listopadu 2009, uloženým u vlády Italské republiky. 1. ZMĚNY SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O ZALOŽENÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ a) Strana 27, čl. 1 bod 30 - nový čl. 13a odst. 1 Místo: „1. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který předsedá Radě pro zahraniční věci, přispívá svými návrhy k vypracovávání společné zahraniční a bezpečnostní politiky a zajišťuje provádění rozhodnutí přijatých Evropskou radou a Radou.“ má být: „1. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který předsedá Radě pro zahraniční věci, přispívá svými návrhy k vytváření společné zahraniční a bezpečnostní politiky a zajišťuje provádění rozhodnutí přijatých Evropskou radou a Radou.“ b) Strana 38, čl. 1 bod 51 Před poslední větu se vkládá tato věta: „Články 34, 35, 37, 38a 39 se zrušují.“ c) Strana 39, čl. 1 bod 56 - nový čl. 48 odst. 5 Místo: „5. Pokud Lisabonskou smlouvu po dvou letech od jejího podpisu ratifikovaly čtyři pětiny členských států a jeden nebo více členských států se při její ratifikaci setkalo s obtížemi, bude se touto otázkou zabývat Evropská rada.“ má být: „5. Pokud smlouvu pozměňující Smlouvy po dvou letech od jejího podpisu ratifikovaly čtyři pětiny členských států a jeden nebo více členských států se při její ratifikaci setkalo s obtížemi, bude se touto otázkou zabývat Evropská rada.“ 2. PROTOKOLY, JEŽ MAJÍ BÝT PŘIPOJENY K LISABONSKÉ SMLOUVĚ Protokol č. 1 a) Strana 167, čl. 1 bod 5 písm. a) Pátá odrážka („— článek 9.1;“) se zrušuje. b) Strana 183, čl. 1 bod 18 písm. f) Místo: „f) v čl. 4 prvním pododstavci se zrušují slova,..., které nejsou schengenským acquis vázány,‘“ má být: „f) v čl. 4 prvním pododstavci se zrušují slova, ..., které nejsou schengenským acquis vázány,‘ a slova veškerá ustanovení tohoto acquis‘ se nahrazují slovy veškerá ustanovení schengenského acquis‘;“. Protokol č. 2 a) Strana 200, čl. 7 odst. 1 Místo: „1. V čl. 38 třetím pododstavci a v čl. 82 třetím pododstavci Smlouvy o ESAE se odkazy na články 141 a 142 nahrazují odkazy na články 226 a 227 Smlouvy o fungování Evropské unie.“ má být: „1. V čl. 38 třetím pododstavci a v čl. 82 čtvrtém pododstavci Smlouvy o ESAE se odkazy na články 141 a 142 nahrazují odkazy na články 226 a 227 Smlouvy o fungování Evropské unie.“ b) Strana 200, článek 7 Vkládá se tento odstavec: „4. V čl. 198 čtvrtém pododstavci písm. c) Smlouvy o ESAE se odkaz na přílohu II Smlouvy o založení Evropského společenství nahrazuje odkazem na přílohu II Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie.“ a dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 3. SROVNÁVACÍ TABULKY UVEDENÉ V ČLÁNKU 5 LISABONSKÉ SMLOUVY A. SMLOUVA O EVROPSKÉ UNII Strana 207, dosavadní číslování Smlouvy o Evropské unii, poznámka pod čarou 16 k hlavě VI Místo: „Hlava VI dosavadní Smlouvy o EU, týkající se policejní a justiční spolupráce v trestních věcech, se nahrazuje kapitolami 1, 4 a 5 části třetí hlavy IV Smlouvy o fungování Evropské unie.“ má být: „Hlava VI dosavadní Smlouvy o EU, týkající se policejní a justiční spolupráce v trestních věcech, se nahrazuje kapitolami 1, 4 a 5 části třetí hlavy IV (nově hlavy V) Smlouvy o fungování Evropské unie.“ 1) Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského splečenství, podepsaná dne 13. prosince 2007 v Lisabonu, včetně Druhého protokolu o opravách Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, podepsaného dne 30. dubna 2008 v Římě, byla vyhlášena pod č. 111/2009 Sb. m. s.
Vyhláška č. 75/2010 Sb.	Vyhláška č. 75/2010 Sb. Vyhláška o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření háďátka bramborového a háďátka nažloutlého a o změně vyhlášky č. 332/2004 Sb., o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce rakoviny bramboru, háďátka bramborového a háďátka nažloutlého Vyhlášeno 26. 3. 2010, datum účinnosti 1. 7. 2010, částka 27/2010 * ČÁST PRVNÍ - OPATŘENÍ K ZABEZPEČENÍ OCHRANY PROTI ZAVLÉKÁNÍ A ŠÍŘENÍ HÁĎÁTKA BRAMBOROVÉHO A HÁĎÁTKA NAŽLOUTLÉHO (§ 1 — § 10) * ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce rakoviny bramboru, háďátka bramborového a háďátka nažloutlého (§ 11 — § 11) * ČÁST TŘETÍ - § 12 (§ 12 — § 12) č. 1 k vyhlášce č. 75/2010 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 75/2010 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 75/2010 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 75/2010 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 75/2010 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 75/2010 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 75/2010 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 75/2010 Sb. Aktuální znění od 1. 3. 2016 (43/2016 Sb.) 75 VYHLÁŠKA ze dne 16. března 2010 o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření háďátka bramborového a háďátka nažloutlého a o změně vyhlášky č. 332/2004 Sb., o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce rakoviny bramboru, háďátka bramborového a háďátka nažloutlého Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 88 odst. 2 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen „zákon“), ve znění zákona č. 249/2008 Sb., k provedení § 71 odst. 1 písm. h) zákona: ČÁST PRVNÍ OPATŘENÍ K ZABEZPEČENÍ OCHRANY PROTI ZAVLÉKÁNÍ A ŠÍŘENÍ HÁĎÁTKA BRAMBOROVÉHO A HÁĎÁTKA NAŽLOUTLÉHO § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává právní předpisy Evropské unie1) a upravuje opatření, která se uplatňují na území České republiky proti zavlékání a šíření háďátka bramborového (Globodera rostochiensis Woll.) a háďátka nažloutlého [Globodera pallida (Stone) Behrens] (dále jen „háďátko“). § 2 Pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí a) hostitelskými rostlinamihostitelskými rostlinami \\- rostlinyrostliny bramboru Solanum tuberosum L., rostlinyrostliny s kořeny papriky Capsicum spp., rajčete jedlého Solanum lycopersicum L. a lilku vejcoplodého Solanum melongena L., b) podezřením z výskytu háďátkapodezřením z výskytu háďátka \\- stav po zjištění příznaků jeho možné přítomnosti na hostitelské rostliněhostitelské rostlině anebo v zemině či jiném pěstebním substrátupěstebním substrátu (dále jen „zemina“) trvající do doby, než je výskyt potvrzen nebo vyvrácen odborným šetřenímodborným šetřením, c) odborným šetřenímodborným šetřením \\- ověření výskytu háďátkavýskytu háďátka včetně ověření jeho patotypu, zjištění původu výskytu háďátkavýskytu háďátka, posouzení možností jeho šíření a případné provedení vymezovacího průzkumu, d) výskytem háďátkavýskytem háďátka \\- zjištění přítomnosti alespoň jedné cysty háďátka ve vzorku zeminy, jejichž životnost byla prokázána biologickým testem nebo nálezem živých embryonů nebo larev tohoto háďátka v cystě, nebo zjištění alespoň jedné háďátkem napadené rostlinyrostliny nebo její části, e) agresivním patotypem háďátka - patotyp háďátka, schopný napadat odrůdy brambor rezistentní proti háďátku bramborovému (Globodera rostochiensis Woll.) patotypu Ro1 a rozmnožovat se na nich, f) odrůdou bramboru rezistentní proti určitému patotypu háďátka - odrůda bramboru, která, je-li pěstována, způsobuje přirozený meziroční pokles populace tohoto patotypu, g) pozemkempozemkem \\- přirozená část zemědělské půdy vymezená druhem půdy nebo oddělená od sousedních pozemkůpozemků rozhraním způsobu využití pozemkupozemku, h) zamořeným pozemkem nebo objektemzamořeným pozemkem nebo objektem \\- pozemekpozemek nebo objekt, na kterém nebo ve kterém byl zjištěn a ověřen výskyt háďátkavýskyt háďátka, i) pozemkem nebo objektem podezřelým ze zamořenípozemkem nebo objektem podezřelým ze zamoření \\- pozemekpozemek nebo objekt, na který nebo do kterého se pravděpodobně rozšířila nebo mohou rozšířit háďátka, j) úředně stanovenou oblastí - katastrální územíkatastrální území mimo uzavřenou pěstební oblast2), k) velkým stravovacím střediskemvelkým stravovacím střediskem – zařízení pro hromadné stravování osob, ve kterém při zužitkování konzumních brambor z území dotčeného mimořádným rostlinolékařským opatřením nařízeným z důvodu výskytu háďátkavýskytu háďátka je zajištěno zpracování odpadů v souladu s bodem C písm. b) přílohy č. 6 k této vyhlášce. § 3 Preventivní opatření (1) Rozmnožovací materiál3) bramboru, určený k uvádění na trhuvádění na trh, je možno pěstovat jen na pozemkupozemku, na kterém byl v souladu s § 10 odst. 1 zákona v době od poslední sklizně brambor do výsadby porostu bramboru určeného k výrobě rozmnožovacího materiálu proveden průzkum výskytu háďátkavýskytu háďátka s negativním výsledkem, a to odběrem a testováním vzorků zeminy z pozemkupozemku podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. Provedení tohoto průzkumu a jeho negativní výsledek je jedním z požadavků na vlastnosti pozemkupozemku, na kterém bude rozmnožovací materiál bramboru pěstován, a je podmínkou pro uznání množitelského porostu bramboru podle jiného zákona4). (2) Farmářskou sadbu bramboru5) je možno pěstovat jen na pozemkupozemku, na kterém byl v souladu s § 10 odst. 1 zákona v době od poslední sklizně brambor do výsadby porostu bramboru určeného k výrobě farmářské sadby proveden průzkum výskytu háďátkavýskytu háďátka s negativním výsledkem, a to odběrem a testováním vzorků zeminy z pozemkupozemku podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. (3) Rostliny určené k pěstováníRostliny určené k pěstování uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce a určené k uvádění na trhuvádění na trh je možno pěstovat jen na pozemkupozemku, na kterém byl v souladu s § 10 odst. 1 zákona v období mezi sklizní poslední plodiny na pozemkupozemku a výsadbou rostlinrostlin uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce proveden průzkum výskytu háďátkavýskytu háďátka s negativním výsledkem, a to odběrem a testováním vzorků zeminy z pozemkupozemku podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. Průzkum může být proveden i dříve, je-li dokladován potvrzením, že výskyt háďátkavýskyt háďátka tímto průzkumem nebyl zjištěn a že hostitelské rostlinyhostitelské rostliny nebyly od doby provedení průzkumu na tomto pozemkupozemku pěstovány. U rostlin určených k pěstovánírostlin určených k pěstování uvedených v bodě 2 přílohy č. 1 k této vyhlášce může být tento průzkum nahrazen ověřením, že: a) za posledních 12 let neexistuje žádný záznam o výskytu háďátkavýskytu háďátka na uvedeném pozemkupozemku založený na výsledcích příslušného úředně schváleného testování, nebo b) existují záznamy o pěstovánípěstování plodin, podle nichž na uvedeném pozemkupozemku nebyly za posledních 12 let pěstovány hostitelské rostlinyhostitelské rostliny. (4) Průzkum podle odstavců 1 až 3 zajišťuje množitel rozmnožovacího materiálu bramboru, pěstitel farmářské sadby bramboru nebo pěstitel rostlin určených k pěstovánírostlin určených k pěstování uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce na své náklady, včetně včasného dodání vzorků do místa jejich rozboru. Odběr půdních vzorků se provádí pod přímým dohledem pracovníka Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „Ústav“), který odebrané vzorky zapečetí úřední plombou. (5) Průzkum podle odstavců 2 a 3 není vyžadován pro pozemekpozemek, kde budou pěstovány rostliny určené k pěstovánírostliny určené k pěstování, které mají být vysázeny v rámci stejného místa produkce v úředně stanovené oblasti, nebo pro pozemekpozemek, kde budou pěstovány rostlinyrostliny uvedené v bodě 2 přílohy č. 1 k této vyhlášce, mají-li být sklizené rostlinyrostliny podrobeny úředně schváleným opatřením uvedeným v bodě A přílohy č. 3 k této vyhlášce. (6) Přechovávání háďátka je v souladu s § 7 odst. 1 zákona zakázáno s výjimkou přechovávání k vědeckým, šlechtitelským nebo diagnostickým účelům, které povoluje Ústav podle § 8 odst. 1 zákona, pokud tím nebudou narušena ochranná opatření při výskytu háďátkavýskytu háďátka ani nevznikne riziko jeho šíření. (7) Ústav potvrzuje rezistenci proti patotypům háďátka, které jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce, a to u odrůd a novošlechtění bramboru přihlášených do zkoušek odrůd bramboru pro registraci, prováděných Ústavem na základě zákona o oběhu osiva a sadby6). (8) Údaje o rezistenci odrůd bramboru proti háďátku včetně jeho patotypů, která byla potvrzena testováním podle odstavce 7, publikuje Ústav v Seznamu odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize České republiky, vydávaném podle zákona o oběhu osiva a sadby7). Údaje o rezistenci odrůd bramboru proti háďátku zároveň Ústav sděluje Evropské komisi (dále jen „Komise“), a to každoročně do 31. ledna, v hlášení se uvádějí druhy, patotypy, skupiny virulence nebo populace, vůči nimž jsou odrůdy rezistentní, stupeň rezistence dle stupnice uvedené v bodě A přílohy č. 4 k této vyhlášce a rok, kdy byla rezistence stanovena. Ústav zveřejní údaje o reakci odrůd bramboru proti háďátku (včetně jeho patotypů) každoročně do 1. března ve Věstníku, a to na základě testování prováděného podle odstavce 7 a údajů, které Ústav obdrží od členských států. § 4 Zjišťování a evidence výskytu háďátka (1) Výskyt háďátkaVýskyt háďátka zjišťuje Ústav průzkumem v souladu s § 10 odst. 1 zákona a soustavnou rostlinolékařskou kontrolou v souladu s § 15 odst. 2 zákona, a to: a) kontrolou porostů hostitelských rostlinhostitelských rostlin, nebo b) odběrem a testováním vzorků zeminy. (2) Rozsah a způsob prohlídky porostů hostitelských rostlinhostitelských rostlin a způsob odběru vzorků rostlinrostlin a zeminy a metody jejich rozboru nebo testování a rozsah použití těchto metod stanovuje Ústav úředním sdělením ve Věstníku na základě vědeckých a statistických zásad a biologie háďátka, s přihlédnutím k systémům produkce hostitelských rostlinhostitelských rostlin a k aktuální situaci ve výskytu anebo k míře rizika zavlečení háďátka. Na pozemcíchpozemcích, kde jsou pěstovány nesadbové brambory, musí rozsah průzkumu výskytu háďátkavýskytu háďátka dosahovat minimálně 0,5 % výměry nesadbových brambor v příslušném roce. (3) Výsledky průzkumu výskytu háďátkavýskytu háďátka oznamuje Ústav písemně jednou ročně ostatním členským státům a Komisi v souladu s § 10 odst. 5 zákona. Výsledky průzkumu na pozemcíchpozemcích, kde byly pěstovány nesadbové brambory, oznamuje Ústav každoročně Komisi do 1. dubna za předcházející vegetační období. (4) Podezření z výskytu nebo potvrzený výskyt háďátkavýskyt háďátka v důsledku selhání nebo změny účinnosti rezistence rezistentní odrůdy bramboru, která souvisí s výjimečnou změnou ve skladbě druhu, patotypu nebo skupiny virulence háďátka, se oznamuje Ústavu v souladu s § 9 a 13 zákona. Ústav zajistí prozkoumání a potvrzení druhu háďátka a případně daného patotypu nebo skupiny virulence. Podrobné informace o těchto výskytech se každoročně písemně předávají Komisi a ostatním členským státům do 31. prosince. § 5 Opatření při zjištění podezření z výskytu háďátka (1) V případě vlastního zjištění nebo ohlášení podezření z výskytu háďátkapodezření z výskytu háďátka Ústav ověří v rámci odborného šetřeníodborného šetření podle § 76 odst. 2 zákona výskyt metodou založenou na vědeckých a statistických zásadách a na znalosti biologie tohoto škodlivého organismuškodlivého organismu s cílem toto podezření potvrdit nebo vyvrátit. (2) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, Ústav až do případného vyvrácení podezření z výskytu nebo do nařízení mimořádných rostlinolékařských opatření na základě výsledku odborného šetřeníodborného šetření provedeného v souladu s § 76 odst. 2 zákona a) zakáže přesun všech partií rostlinrostlin a zeminy pocházejících z pozemkůpozemků nebo objektů, ze kterých byly odebrány vzorky s důvodným podezřením na výskyt háďátkavýskyt háďátka, a z pozemků nebo objektů podezřelých ze zamořenípozemků nebo objektů podezřelých ze zamoření, na které nebo do kterých se pravděpodobně rozšířily nebo mohou rozšířit háďátka, s výjimkou partií rostlinrostlin, které nepředstavují zjistitelné riziko rozšíření háďátka nebo které jsou podrobeny opatření pod dohledem Ústavu, které toto riziko vylučuje, nebo b) nařídí další vhodná opatření odpovídající stupni odhadovaného rizika dalšího možného šíření háďátka s cílem tomuto šíření předejít a zajistí dohled nad přesunem všech ostatních partií hostitelských rostlinhostitelských rostlin uváděných na trh. § 6 Opatření po potvrzení výskytu háďátka (1) Pokud Ústav na základě ověření podezření z výskytu háďátkapodezření z výskytu háďátka podle § 5 odst. 1 potvrdí přítomnost háďátka, provede podle § 76 odst. 2 zákona a podle jiného právního předpisu8) odborné šetřeníodborné šetření se zaměřením na posouzení skutečností stanovených v příloze č. 5 k této vyhlášce včetně ověření, zda se jedná o agresivní patotyp háďátka metodou stanovenou na základě vědeckých a statistických zásad a biologie háďátka a uveřejněnou ve Věstníku, popřípadě provede vymezovací průzkum výskytu háďátkavýskytu háďátka na dalších pozemcíchpozemcích nebo objektech podezřelých z jeho výskytu. (2) Po ukončení odborného šetřeníodborného šetření podle odstavce 1 a v souladu s jeho výsledkem, popřípadě na základě výsledku vymezovacího průzkumu Ústav označí pozemekpozemek nebo objekt za zamořený háďátkem a příslušnou partii bramboru nebo rostlinyrostliny uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce, které pocházejí ze zamořeného pozemku nebo objektuzamořeného pozemku nebo objektu nebo které byly ve styku se zamořenou zeminou, za napadené háďátkem. (3) Zjistí-li se ověřením podle odstavce 1 výskyt agresivního patotypu háďátka, provede Ústav testování jeho virulence a identifikaci, a to metodou, kterou stanoví v souladu s vědeckými a statistickými zásadami a s biologií háďátka a kterou zveřejní ve Věstníku. Informace o tomto výskytu se každoročně nejpozději do 31. prosince předávají Komisi a ostatním členským státům. (4) Potvrdí-li se výskyt háďátkavýskyt háďátka, vymezí Ústav území, do kterého zahrne zamořený pozemek nebo objektzamořený pozemek nebo objekt, a hrozí-li jeho rozšíření mimo tento pozemekpozemek nebo objekt, i ostatní pozemkypozemky anebo objekty podle § 5 odst. 2 písm. a) (dále jen „karanténní území“) v dostatečném rozsahu k zabránění rozšíření háďátka mimo toto území. V karanténním území nařídí Ústav mimořádná rostlinolékařská opatření podle § 7 a 8. (5) Pokud na základě výsledku odborného šetřeníodborného šetření podle odstavce 1 Ústav shledá, že: a) hostitelské rostlinyhostitelské rostliny háďátka ani rostlinyrostliny určené k přesadbě na jiné pozemkypozemky, vypěstované na zamořeném pozemkupozemku nebo v zamořeném objektu, nebudou uváděny na trh, b) zamořený pozemekpozemek anebo objekt není ani nebude využíván k pěstovánípěstování hostitelských rostlinhostitelských rostlin háďátka ani rostlinrostlin určených k přesadbě na jiné pozemkypozemky, popřípadě využíván k jejich skladování v zamořené zemině, se záměrem tyto rostlinyrostliny uvádět na trh a c) ze zamořeného pozemkupozemku anebo objektu nemůže dojít k dalšímu šíření háďátka, karanténní území se nevymezí a od nařízení mimořádných rostlinolékařských opatření se upustí v souladu s § 76 odst. 6 písm. b) zákona. (6) Po negativním výsledku přezkoušení výskytu háďátkavýskytu háďátka na všech zamořených pozemcíchpozemcích a ve všech zamořených objektech v karanténním území podle § 8 odst. 2 Ústav v souladu s § 76 odst. 4 písm. b) zákona zruší mimořádná rostlinolékařská opatření s uvedením skutečností, které byly podkladem k tomuto rozhodnutí. Mimořádná rostlinolékařská opatření proti šíření háďátka § 7 (1) Po potvrzení výskytu háďátkavýskytu háďátka Ústav v souladu s § 11 odst. 1 zákona nařídí v karanténním území odpovídající mimořádná rostlinolékařská opatření podle § 76 odst. 2 písm. a) zákona. (2) Na zamořeném pozemkupozemku, popřípadě v zamořeném objektu v karanténním území a) se musí vyhledávat a likvidovat planě rostoucí hostitelské rostlinyhostitelské rostliny [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona], b) se nesmí pěstovat brambory a rostliny určené k pěstovánírostliny určené k pěstování uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce, s výjimkou případů uvedených v písmeni c), a rostlinyrostliny určené k přesázení na jiné pozemkypozemky, ani tyto rostlinyrostliny uchovávat způsobem, při němž může dojít k jejich kontaktu se zamořenou zeminou [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona], c) je možno pěstovat 1. nesadbové brambory za účelem 1.1. hubení háďátka podle přílohy č. 7 k této vyhlášce [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona], nebo 1.2. přechovávání háďátka k vědeckým, šlechtitelským nebo diagnostickým účelům na základě rozhodnutí Ústavu podle § 8 odst. 1 zákona, 2. v případě výskytu háďátkavýskytu háďátka bramborového (Globodera rostochiensis Woll.) patotypu Ro1 nesadbové brambory rezistentních odrůd proti tomuto patotypu v intervalu stanoveném Ústavem s tím, že pěstitel vždy před výsadbou oznámí pěstovánípěstování brambor včetně odrůdy Ústavu [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona], 3. rostlinyrostliny uvedené v bodě 2 přílohy č. 1 k této vyhlášce za předpokladu, že tyto rostlinyrostliny jsou podrobeny úředně schváleným opatřením uvedeným v bodě A přílohy č. 3 k této vyhlášce [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona]. (3) Ústav povolí v rámci nařízených mimořádných rostlinolékařských opatření pěstovánípěstování brambor na zamořeném pozemkupozemku nebo v zamořeném objektu podle odstavce 2 písm. c) jen tehdy, bude-li vyloučeno nebezpečí rozšíření háďátka, zejména zabezpečením splnění podmínek pro případnou přepravu a zužitkování sklizených brambor, uvedených v příloze č. 8 k této vyhlášce. (4) Na ostatních pozemcíchpozemcích, popřípadě v ostatních objektech v karanténním území se v roce následujícím po roce zjištění výskytu háďátkavýskytu háďátka nesmí pěstovat rozmnožovací materiál bramboru. V dalších letech se na těchto pozemcíchpozemcích mohou pěstovat jen odrůdy bramboru rezistentní proti v místě se vyskytujícímu patotypu háďátka, ale ne častěji na tomtéž pozemkupozemku než jednou za 4 roky [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona]. (5) Partie bramboru označené za napadené háďátkem podle § 6 odst. 2 se mohou použít: a) po uvaření nebo spaření v pařících zařízeních při teplotě nejméně 80 °C po dobu nejméně 15 minut ke krmení nebo konzumaci v hospodářství nebo domácnosti uživatele pozemkupozemku, popřípadě v jiném hospodářství či domácnosti v témže karanténním území [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona], b) k průmyslovému zpracování [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona] ve zpracovatelských závodech v souladu s bodem B přílohy č. 3 k této vyhlášce, tedy v závodech, které jsou vybaveny sedimentačními jímkami pro usazování pevných částic z plavících a pracích vod opatřenými zařízením (ponornou stěnou) zabraňujícím úniku pěny a lehkých částic do odtoku z jímky, c) ke konzumaci ve velkých stravovacích střediscíchvelkých stravovacích střediscích, nepocházejí-li z pozemkupozemku zamořeného agresivním patotypem háďátka [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona], nebo d) ke konzumaci balením upravené pro přímé dodání do místa spotřeby a použití bez přebalování jako konzumní brambory, avšak jen jde-li o rané brambory rezistentní odrůdy proti háďátku a nepocházející z pozemkupozemku zamořeného agresivním patotypem háďátka [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona]. (6) RostlinyRostliny uvedené v bodě 2 přílohy č. 1 k této vyhlášce označené za napadené háďátkem podle § 6 odst. 2 nesmějí být pěstovány, pokud nebyly podrobeny úředně schváleným opatřením uvedených v bodě A přílohy č. 3 k této vyhlášce [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona]. § 8 (1) Brambory pocházející z ostatních pozemkůpozemků či objektů v karanténním území s výskytem agresivního patotypu háďátka se mohou použít a) v témže karanténním území nebo v jiném karanténním území s výskytem téhož patotypu háďátka k jakémukoliv účelu, s výjimkou použití k sázení [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona], b) k průmyslovému zpracování [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona], c) ke konzumaci ve velkých stravovacích střediscíchvelkých stravovacích střediscích [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona], nebo d) ke konzumaci balením upravené pro přímé dodání do místa spotřeby a použití bez přebalování jako konzumní brambory [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona]. (2) Zjistí-li se nový výskyt háďátkavýskyt háďátka v blízkosti pozemkupozemku, na němž se vyrábí rozmnožovací materiál bramboru a který bude jako podezřelý ze zamoření zahrnut do karanténního území, je možno rozmnožovací materiál bramboru z tohoto pozemkupozemku uvádět na trh až po prověrce jeho nezamořenosti Ústavem, a to odběrem a testováním vzorků zeminy z příslušného pozemkupozemku [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona]. (3) Z karanténního území se mohou v rámci uvádění na trhuvádění na trh přemísťovat brambory, rostlinyrostliny uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce a rostlinyrostliny určené k přesázení na jiné pozemkypozemky, dále zemina, statková hnojiva a komposty jen na základě povolení Ústavu, vydaného na žádost příslušné právnické nebo fyzické osoby, a v něm stanovených podmínek. Ústav schválí jen taková místa a způsoby zužitkování přemísťovaného materiálu a stanoví takové podmínky podle přílohy č. 8 k této vyhlášce, aby bylo vyloučeno zjistitelné nebezpečí rozšíření háďátka [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona]. (4) Sadbové brambory a hostitelské rostlinyhostitelské rostliny uvedené v bodě 1 přílohy č. 1 k této vyhlášce označené za napadené háďátkem podle § 6 odst. 2 nesmějí být pěstovány, pokud nebyly dekontaminovány pod dozorem Ústavu za použití odpovídajících metod přijatých v souladu s postupem stanoveným předpisem Evropských společenství9), které vylučují riziko šíření háďátka [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona]. (5) Stroje, dopravní prostředky, nářadí a obuv, popřípadě jiné předmětyjiné předměty, použité a) na zamořeném pozemkupozemku nebo v zamořeném objektu se musí před přemístěním z tohoto pozemkupozemku, popřípadě objektu očistit od zeminy a před použitím na jiném pozemkupozemku či v jiném objektu omýt v karanténním území vodou, a to v místě, odkud nemůže dojít k rozšíření háďátka; jde-li o pozemekpozemek s výskytem agresivního patotypu, musí se dezinfikovat způsobem stanoveným Ústavem v souladu s přílohou č. 6 k této vyhlášce [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona] a b) na ostatních pozemcíchpozemcích a v ostatních objektech v karanténním území musí se před přemístěním mimo toto území očistit od zeminy [§ 76 odst. 1 písm. a) zákona]. Opatření uvedená pod písmeny a) a b) zajišťuje uživatel příslušného pozemkupozemku nebo objektu. § 9 Přezkušování zamořených pozemků a objektů (1) Přezkušování zamořenosti pozemkupozemku nebo objektu označeného za zamořený háďátkem provádí Ústav v souladu s § 76 odst. 4 písm. b) zákona a) nejdříve za 6 let od posledního zjištění výskytu háďátkavýskytu háďátka na tomto pozemkupozemku nebo v tomto objektu nebo od posledního pěstovánípěstování brambor, nebo b) na žádost vlastníka nebo uživatele zamořeného pozemku nebo objektuzamořeného pozemku nebo objektu nejdříve za 3 roky od posledního zjištění výskytu na tomto pozemkupozemku nebo v tomto objektu, byly-li na zamořeném pozemkupozemku uplatněny pod dohledem Ústavu metody jejich hubení uvedené v příloze č. 7 k této vyhlášce, popřípadě byla-li v zamořeném objektu pod dohledem Ústavu provedena jeho asanace nebo v tomto objektu používané zemině uplatněny metody hubení uvedené v příloze č. 7 k této vyhlášce. (2) Nezjistí-li se při přezkušování pozemkupozemku nebo objektu výskyt háďátkavýskyt háďátka, považuje se přezkušovaný pozemekpozemek nebo objekt za nezamořený a Ústav zruší mimořádná rostlinolékařská opatření nařízená podle § 7 a 8. (3) Přezkušování podle odstavce 1 se provádí v souladu s přílohou č. 3 k této vyhlášce bodem C za použití metod uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce. Výsledky přezkušování jsou součástí evidence výskytu háďátkavýskytu háďátka vedené podle § 4 odst. 4. § 10 Přechodné ustanovení Výsledky průzkumů provedených před 1. červencem 2010 mohou být považovány za výsledky průzkumů podle bodu 3 písm. b) a c) přílohy č. 2 k této vyhlášce. ČÁST DRUHÁ Změna vyhlášky o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce rakoviny bramboru, háďátka bramborového a háďátka nažloutlého § 11 Vyhláška č. 332/2004 Sb., o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce rakoviny bramboru, háďátka bramborového a háďátka nažloutlého, se mění takto: 1. V § 1 se slova „, háďátka bramborového (Heterodera rostochiensis = Globodera rostochiensis Woll.) a háďátka nažloutlého [Globodera pallida (Stone) Behrens]“ zrušují. 2. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Rady 69/464/EHS ze dne 8. prosince 1969 o ochraně proti rakovině bramboru.“. 3. § 2 zní: „§ 2 Pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí: a) původcem rakoviny - houba [Synchytrium endobioticum (Schilb.) Perc.], b) hostitelskými rostlinami - brambor (Solanum tuberosum L.), c) podezřením z výskytu původce rakoviny - stav po zjištění příznaků její přítomnosti na hostitelské rostlině anebo v zemině trvající do doby, než je výskyt potvrzen nebo vyvrácen objektivním odborným šetřením, d) odborným šetřením - ověření výskytu rakoviny včetně ověření jejího patotypu, zjištění původu výskytu rakoviny, posouzení možností jejího šíření a případné provedení vymezovacího průzkumu, e) výskytem původce rakoviny - zjištění alespoň jedné původcem rakoviny napadené rostliny nebo její části nebo zjištění trvalých zoosporangií původce rakoviny, f) agresivním patotypem - patotyp původce rakoviny schopný napadat odrůdy brambor rezistentní proti původci rakoviny patotypu 1 a rozmnožovat se na nich, g) odrůdou bramboru rezistentní proti určitému patotypu původce rakoviny - odrůda bramboru, která reaguje na napadení populací tohoto patotypu původce rakoviny způsobem, při němž nevzniká nebezpečí vzniku sekundární infekce, h) zamořeným pozemkem nebo objektem - pozemek nebo objekt, na kterém nebo ve kterém byl zjištěn a ověřen výskyt původce rakoviny, i) pozemkem nebo objektem podezřelým ze zamoření - pozemek nebo objekt, na který nebo do kterého se pravděpodobně rozšířily nebo mohou rozšířit zárodky původce rakoviny, j) velkým stravovacím střediskem - zařízení pro hromadné stravování osob, ve kterém při zužitkování konzumních brambor z území dotčeného mimořádným rostlinolékařským opatřením nařízeným z důvodu výskytu původce rakoviny je zajištěno zpracování odpadů v souladu s bodem C písm. b) přílohy č. 6 k této vyhlášce.“. 4. V § 3 se odstavce 1 a 2 zrušují. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 1 až 3. 5. V § 3 odst. 1 se slova „a háďátka“ a „nebo háďátka“ zrušují. 6. V § 3 odst. 2 se slova „a Ro1 háďátka bramborového (Heterodera rostochiensis = Globodera rostochiensis Woll.)“ a slova „a háďátka“ zrušují. 7. V § 3 odst. 3 se slova „a háďátku“ zrušují a číslo „4“ se nahrazuje číslem „2“. 8. V nadpisu § 4, v § 4 odst. 1 až 4 se slova „a háďátka“ zrušují. 9. V nadpisu § 5, v § 5 odst. 1, odst. 2 písm. a) a b) se slova „nebo háďátka“ zrušují. 10. V nadpisu § 6 se slova „nebo háďátka“ zrušují. 11. V § 6 odst. 1 se slova „nebo háďátka“, „a háďátka“ zrušují. 12. V § 6 odst. 2 se slova „anebo háďátkem“ zrušují. 13. V § 6 odst. 3 se slova „nebo háďátka“ a slova „a háďátka“ zrušují. 14. V § 6 odst. 4 se slova „nebo háďátka“ zrušují. 15. V § 6 odst. 5 písm. a) se slova „a háďátka“ zrušují. 16. V § 6 odst. 5 písm. b), c) a odst. 6 se slova „nebo háďátka“ zrušují. 17. V nadpisu § 7 se slova „a háďátka“ zrušují. 18. V § 7 odst. 1 se slova „nebo háďátka“ zrušují. 19. V § 7 odst. 2 písm. d) bodech 1.1. a 1.3. se slova „nebo háďátka“ zrušují. 20. V § 7 odst. 2 písm. d) se na konci bodu 1.3 středník nahrazuje tečkou a bod 2. se zrušuje. 21. V § 7 odst. 3 a odst. 4 písm. a) a b) se slova „nebo háďátka“ zrušují. 22. V § 7 odst. 5 se slova „anebo háďátkem“ zrušují. 23. V § 7 odst. 5 písm. d), odst. 6, odst. 7 písm. a), odst. 8 a 9 se slova „nebo háďátka“ zrušují. 24. V § 7 odst. 10 písm. a) se slova „či háďátka“ zrušují. 25. V § 7 odst. 11 a 12 se slova „nebo háďátka“ zrušují. 26. V § 8 odst. 1 se slova „nebo háďátkem“ zrušují. 27. V § 8 odst. 1 písm. a) a b), odst. 2 a 3 se slova „nebo háďátka“ zrušují. 28. V § 8 odst. 5 se slova „a háďátka“ zrušují. 29. V příloze č. 1 v nadpisu, v písmenech a), d) a e) se slova „nebo háďátka“ zrušují. 30. V příloze č. 2 v nadpisu se slova „nebo háďátkem“ zrušují. 31. V příloze č. 2 části A větě první se slova „a cysty háďátka“ zrušují. 32. V příloze č. 2 části C větě první se slova „nebo háďátkem“ zrušují. 33. V příloze č. 2 části C písm. b) se slova „nebo háďátka“ zrušují. 34. V příloze č. 2 části C poslední větě se slova „nebo háďátkem“ zrušují. 35. V příloze č. 3 se v nadpisu a v bodech 1, 2 a 4 slova „a háďátka“ zrušují. 36. V příloze č. 4 části A bodu 2 se slova „a háďátko“ a „a háďátka“ zrušují. 37. V příloze č. 4 části A bodu 5 se slova „a háďátkem“ zrušují. 38. V příloze č. 4 části A poslední větě se slova „a háďátko“ zrušují. ČÁST TŘETÍ § 12 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2010. Ministr: Ing. Šebesta v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 75/2010 Sb. Seznam hostitelských a ostatních rostlin 1. Hostitelské rostlinyHostitelské rostliny s kořeny: Capsicum spp., Solanum lycopersicum L., Solanum melongena L. 2. a) Ostatní rostlinyrostliny s kořeny: Allium porrum L., Beta vulgaris L., Brassica spp., Fragaria L., Asparagus officinalis L. b) Cibule, hlízy a oddenky, které nepodléhají úředně schváleným opatřením podle bodu A přílohy č. 3, vyrostlé v zemině, kromě těch, které jsou uváděny do oběhu v takové formě (způsob balení, označení, zapěstování), z níž je patrné, že jsou určeny k prodeji konečným spotřebitelůmspotřebitelům, kteří se v rámci podnikání nezabývají produkcí rostlinrostlin nebo řezaných květin. Allium ascalonicum L., Allium cepa L., Dahlia spp., Gladiolus Tourn. Ex L., Hyacinthus spp., Iris spp., Lilium spp., Narcissus L., Tulipa L. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 75/2010 Sb. Odběr a testování vzorků 1. Odběr a testování vzorků v rámci průzkumu podle § 3 odst. 1 až 3 a) odběr vzorků zahrnuje vzorek zeminy o standardním objemu alespoň 1500 ml zeminy/ha odebraný z nejméně 100 dílčích vzorků (vrypů) na ha v pravoúhlé souřadnicové síti pokrývající celý pozemekpozemek o šířce nejméně 5 metrů a délce nejvíce 20 metrů mezi body odběru vzorků. Celý vzorek se použije pro další zkoumání, tj. pro extrakci cyst, identifikaci druhu a případně i určení patotypu/skupiny virulence; velikost standardního objemu odebraného vzorku se při menší výměře pozemkupozemku nemění; b) testování zahrnuje metody extrakce háďátka popsané v příslušných rostlinolékařských postupech nebo diagnostických protokolech pro Globodera pallida a Globodera rostochiensis: EPPO standardy. 2. Odběr a testování vzorků v rámci průzkumu podle § 4 odst. 2 - průzkum pozemkůpozemků nesadbových brambor a) odběrem vzorků se rozumí: - odběr vzorků popsaný v bodě 1 s minimálním objemem vzorku zeminy nejméně 400 ml/ha, - cílený odběr vzorků nejméně 400 ml zeminy po vizuální prohlídce kořenů s viditelnými příznaky, nebo - odběr vzorků nejméně 400 ml zeminy spojené s hlízami brambor po sklizni za předpokladu, že pozemekpozemek, kde byly brambory pěstovány, lze vysledovat; b) testováním se rozumí testování podle bodu 1. 3. Standardní objem vzorku uvedený v bodě 1 může být snížen na minimálně 400 ml zeminy/ha za předpokladu, že: a) existuje doklad, že v posledních šesti letech před průzkumem nebyly na pozemkupozemku pěstovány a přítomny brambory ani jiné hostitelské rostlinyhostitelské rostliny, b) ve vzorcích o objemu 1500 ml zeminy/ha nebyl během posledních dvou po sobě následujících průzkumech zjištěn výskyt háďátkavýskyt háďátka a po prvním průzkumu nebyly na pozemkupozemku pěstovány brambory ani jiné hostitelské rostlinyhostitelské rostliny s výjimkou těch, pro něž se podle § 3 vyžaduje průzkum, nebo c) při posledním průzkumu, který musel sestávat ze vzorku o objemu nejméně 1500 ml zeminy/ha, nebyl zjištěn výskyt háďátkavýskyt háďátka ani jeho cyst s živým obsahem a na pozemkupozemku nebyly od posledního průzkumu pěstovány brambory ani jiné hostitelské rostlinyhostitelské rostliny s výjimkou těch, pro něž se podle § 3 vyžaduje průzkum. 4. Objem vzorku uvedený v bodě 1 pro pozemkypozemky větší než 8 ha a vzorku uvedeného v bodě 3 pro pozemkypozemky větší než 4 ha může být snížen: a) u standardního objemu uvedeného v bodě 1 se z prvních 8 ha odeberou vzorky o standardním objemu alespoň 1500 ml zeminy/ha, na každý další hektar lze tento objem snížit na nejméně 400 ml zeminy/ha, nebo b) u sníženého objemu uvedeného v bodě 3 se z prvních 4 ha odeberou vzorky o stanoveném objemu minimálně 400 ml zeminy/ha, na každý další hektar lze tento objem dále snížit na nejméně 200 ml zeminy/ha. 5. Vzorky o sníženém objemu uvedené v bodech 3 a 4 se mohou dále používat při následných průzkumech podle § 3 odst. 1 až 3, dokud nebude na daném pozemkupozemku zjištěn výskyt háďátkavýskyt háďátka. 6. Standardní objem vzorku zeminy uvedený v bodě 1 lze snížit na nejméně 200 ml zeminy/ha, pokud se pozemekpozemek nachází v oblasti shledané prostou výskytu háďátkavýskytu háďátka a je označen, udržován a zkoumán v souladu s příslušnými mezinárodními standardy pro fytosanitární opatření. Podrobné údaje o takových oblastech se úředně oznámí Komisi a ostatním členským státům písemně. 7. Minimální objem vzorku zeminy musí být v každém případě 200 ml zeminy na pozemekpozemek. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 75/2010 Sb. Úřední opatření A. Úředně schválenými opatřeními uvedenými v § 3 odst. 5, v § 7 odst. 2 písm. c) bodě 3, v § 7 odst. 6 této vyhlášky a v bodě 2 písm. b) přílohy č. 1 k této vyhlášce jsou: a) odmoření vhodnými metodami tak, že neexistuje zjistitelné riziko šíření háďátka, nebo b) odstranění zeminy omýváním nebo mechanicky tak, že neexistuje zjistitelné riziko šíření háďátka. B. Úředně schválenými opatřeními uvedenými v § 7 odst. 5 písm. b) je dodání do závodu na zpracování nebo třídění s vhodnými a úředně schválenými postupy na odstraňování odpadů, pro něž bylo stanoveno, že zde neexistuje riziko šíření háďátka. C. Úředně schválenými opatřeními uvedenými v § 9 odst. 1 je opětovný úřední odběr vzorků z pozemkupozemku, který byl úředně zaznamenán jako zamořený podle § 6 odst. 2, a testování za použití jedné z metod uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce po uplynutí období minimálně 6 let od pozitivního potvrzení výskytu háďátkavýskytu háďátka nebo od posledního pěstovánípěstování brambor. Toto období může být zkráceno na nejméně 3 roky, pokud byla přijata příslušná úředně schválená ochranná opatření. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 75/2010 Sb. Testování a hodnocení rezistence odrůd brambor A. Stupeň rezistence Stupeň náchylnosti brambor k háďátku se vyčísluje na základě následující standardní bodovací tabulky, jak je uvedeno v § 3 odst. 8 a v příloze č. 7 k této vyhlášce. Počet bodů 9 označuje nejvyšší úroveň rezistence. Relativní náchylnost (%)\| Počet bodů ---\|--- < 1\| 9 1,1-3\| 8 3,1-5\| 7 5,1-10\| 6 10,1-15\| 5 15,1-25\| 4 25,1-50\| 3 50,1-100\| 2 > 100\| 1 B. Protokol testování rezistence 1. Test se provádí v karanténním zařízení buď pod širým nebem, ve sklenících, nebo v klimatizovaných pěstebních komorách. 2. Test se provádí v nádobách obsahujících alespoň jeden litr zeminy (nebo vhodného substrátu). 3. Teplota zeminy v průběhu testu nesmí přesáhnout 25° C a zemina musí být přiměřeným způsobem zavlažována. 4. Při sázení testované nebo kontrolní odrůdy se použije jedno bramborové očko z každé testované nebo kontrolní odrůdy. Doporučuje se ponechání pouze jednoho stonku. 5. Jako kontrolní odrůda se standardní náchylností se v každém testu použije odrůda brambor „Désirée“. Další plně náchylné kontrolní odrůdy místního významu mohou být použity navíc k interním zkouškám. Odrůda se standardní náchylností může být změněna, pokud výzkum ukáže, že jiné odrůdy jsou buď vhodnější nebo dostupnější. 6. K testování na patotypy Ro1, Ro5, Pa1 a Pa3 se použijí následující standardní populace háďátka: Ro1: populace Ecosse Ro5: populace Harmerz Pa1: populace Scottish Pa3: populace Chavornay Do testování mohou být zařazeny jiné populace háďátka místního významu. 7. Identita standardní populace musí být zkontrolována za použití vhodných metod. Doporučuje se, aby se v testovacích předzkouškách používaly nejméně dvě rezistentní odrůdy nebo dva odlišné standardní klony se známou rezistencí. 8. Počáteční dávka inokula háďátka (Pi) sestává z 5 embryonů a/nebo larev na 1 ml použité zeminy či substrátu. Inokulace háďátka se provádí formou cyst nebo kombinovaně jako embryony a/nebo larvy v suspenzi. Doporučuje se, aby počet cyst použitých k inokulaci byl předem ověřen testem líhnutí. 9. Životnost obsahu cyst háďátka používaných jako zdroj inokula musí být nejméně 70 %. Doporučuje se, aby cysty byly 6-24 měsíců staré a po dobu nejméně 4 měsíců bezprostředně před použitím byly přechovávány při teplotě 4 °C. 10. Na každou kombinaci populace háďátka a testované odrůdy brambor musí být nejméně 4 nádoby. Na kontrolní odrůdu se standardní náchylností se doporučuje použít nejméně 10 nádob. 11. Doba trvání testu musí být nejméně 3 měsíce a před jeho ukončením se musí zkontrolovat dostatečná zralost vývoje samičí populace. 12. Cysty háďátka ze všech 4 opakování se extrahují a spočítají pro každou nádobu zvlášť. 13. Populační hustota (Pf) na odrůdě se standardní náchylností na konci testu rezistence se určí tak, že se spočítají cysty ze všech nádob a embryony a larvy nejméně ze 4 nádob. 14. Na kontrolní odrůdě se standardní náchylností musí být dosažena míra množení nejméně 20 x (Pf/Pi). 15. Koeficient odchylek (CV) na kontrolní odrůdě se standardní náchylností nesmí překročit 35 %. 16. Relativní náchylnost testované odrůdy bramboru ve srovnání s kontrolní odrůdou se standardní náchylností se určuje a vyjadřuje v procentech podle vzorce: Pf testované odrůdy / Pf kontrolní odrůdy se standardní náchylností × 100 %. 17. Pokud výsledek testů v prvním roce ukazuje, že odrůda je plně náchylná k danému patotypu (tzn. dosahuje v tabulce podle části A počtu 1 či 2 bodů), nevyžaduje se opakování testů v druhém roce. 18. Výsledky testů musí být potvrzeny alespoň jednou další zkouškou vykonanou v jiném roce. Aritmetický průměr relativní náchylnosti za tyto dva roky se použije k odvození počtu bodů podle standardní bodovací tabulky. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 75/2010 Sb. Obsah odborného šetření po potvrzení výskytu háďátka Odborné šetřeníOdborné šetření podle § 6 odst. 1 je zaměřeno na: a) vymezení zamořeného pozemku nebo objektuzamořeného pozemku nebo objektu a posouzení, hrozí-li odtud nebezpečí šíření háďátka; b) zjištění údajů potřebných pro evidenci výskytu podle § 4 odst. 3 a posouzení, zda byla splněna ohlašovací povinnost podle § 9 zákona a § 6 vyhlášky č. 215/2008 Sb.; c) zjištění skutečného nebo pravděpodobného původu výskytu, zejména s ohledem na možnost přenosu infekce z jiného zamořeného pozemku nebo objektuzamořeného pozemku nebo objektu rozmnožovacím materiálem bramboru či jinými rostlinamirostlinami, mechanizačními prostředky, dopravními prostředky, nářadím, vodní či větrnou erozí, možnost přenosu statkovými hnojivy, sedimenty z pracích vod zpracovatelských a jiných podniků a v souvislosti s historií užívání pozemkupozemku nebo objektu, včetně posouzení četnosti pěstovánípěstování hostitelských rostlinhostitelských rostlin; d) posouzení současných možností šíření háďátka ze zamořeného pozemku nebo objektuzamořeného pozemku nebo objektu s ohledem na - intenzitu zamoření a terénní popřípadě jinou izolaci zamořeného pozemku nebo objektuzamořeného pozemku nebo objektu od jejich okolí, - místa a způsoby skladování a zužitkování sklizně hostitelských rostlinhostitelských rostlin a rostlinrostlin určených k přesadbě na jiné pozemkypozemky, - mechanizační prostředky a nářadí používané na zamořených pozemcíchpozemcích (v zamořených objektech) a jejich použití na dalších pozemcíchpozemcích (v dalších objektech); e) posouzení účelnosti a možnosti eradikaceeradikace háďátka s přihlédnutím k výsledkům šetření podle písmen a) a d) a k ekologickým a hygienickým aspektům případného použití chemických prostředků. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 75/2010 Sb. Asanace a likvidace materiálu zamořeného háďátkem nebo z tohoto zamoření podezřelého A. Chemická asanace Cysty háďátka lze hubit těmito dezinfekčními prostředky: Dezinfekční prostředek\| Koncentrace %\| Minimální doba expozice (v minutách) ---\|---\|--- Kresolum saponatum (trikresol 51,6 %)\| 5\| 15 Louh sodný\| 3 - 5\| 30 Chlornan sodný (15 % aktivního chlóru)\| 10\| 60 Savo (4,5 % aktiv. chlóru)\| 33\| 60 Čpavková voda (24 %)\| 10\| 30 Formalin (formaldehyd 40 %)\| 15\| 30 Před asanací je třeba zamořené předměty a prostory zbavit rostlinných zbytků a zeminy (mechanicky nebo omytím vodou, vysátím průmyslovým vysavačem, vyfoukáním nepřístupných míst strojů a zařízení stlačeným vzduchem a podobně) a rostlinné zbytky a zeminu odstranit v souladu s bodem C této přílohy. Vlastní asanace se provádí máčením v příslušném roztoku nebo postřikem v dávce 0,5 - 1 litr na m2, jímž se ošetřovaný předmět dokonale smáčí. Při rychlém vysychání postřiku na ošetřovaném předmětu (na slunci a větru) je třeba postřik ještě jednou opakovat. Po asanaci se ošetřované předměty, zejména po použití chlornanových přípravků a louhu sodného, omyjí teplou vodou. Při asanaci je nutno dodržovat příslušná hygienická a bezpečnostní opatření, uvedená na etiketách používaných prostředků. B. Asanace horkou vodou a parou Asanace horkou vodou se provádí máčením předmětů po dobu nejméně 30 minut při teplotě vody 65°C nebo 15 minut při teplotě 80°C. K aplikaci páry se používají stabilní nebo přenosné vyvíječe páry. Teplota páry musí být nejméně 80°C a expozice nejméně 30 minut. Při teplotách nad 100°C lze expozici zkrátit až na 15 minut. V případě rašlových pytlů nesmí teplota překročit 85°C. Propařovaný materiál musí být mírně vlhký. C. Odstraňování zamořeného nebo ze zamoření podezřelého materiálu Rostlinné zbytky, obaly, zbytky zeminy, smetky ze skladů apod., zamořené nebo podezřelé ze zamoření háďátkem, je možno: a) spálit, nebo b) uložit do řízené skládky odpadů1), odkud nehrozí nebezpečí případného rozšíření háďátka, nebo do předem vykopané jámy a zahrnout nejméně 50 cm vysokou vrstvou zeminy; pro bezpečnější likvidaci je vhodné předem materiál asanovat podle části A. nebo B. této metodiky nebo jej před zahrnutím zeminou prosypat chlorovým vápnem nebo páleným vápnem v množství 5 kg na m3. Způsob a místo odstraňování materiálu zamořeného háďátkem nebo z tohoto zamoření podezřelého musí schválit Ústav. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 75/2010 Sb. Hubení háďátka v zamořené zemině 1. Hubení háďátka se provádí po souhlasu a pod dohledem Ústavu, kterému vlastník nebo uživatel zamořeného pozemkupozemku či objektu předem oznámí datum provádění jednotlivých zásahů a opatření. 2. Výběr metod hubení a jejich optimální kombinace závisí na místních podmínkách (intenzitě zamoření půdy, velikosti pozemkupozemku, nebezpečí dalšího šíření infekce, ekologické situaci, ekonomických možnostech pěstitele aj.). Základem je asanace půdy chemickými prostředky a pomocí rezistentních odrůd bramboru s nejvyšším stupněm rezistence podle bodu A přílohy č. 4. Metody hubení háďátka zveřejňuje Ústav ve Věstníku a písemně předává Komisi a ostatním členským státům Evropské uniečlenským státům Evropské unie. 3. Účinnost hubení se ověřuje přezkoušením zamořenosti pozemkupozemku či objektu podle § 9. 4. Evidenci o hubení háďátka vede protokolárně Ústav. Protokol obsahuje popis a data všech provedených prací a zakládá se do evidence výskytu háďátkavýskytu háďátka. Příloha č. 8 k vyhlášce č. 75/2010 Sb. Přeprava a zužitkování brambor a jiného materiálu z karanténního území a asanace usazenin v sedimentačních jímkách a na zásobních deponiích zpracovatelských závodů A. Podmínky pro přepravu a zužitkování brambor a jiného materiálu z karanténního území 1. Brambory se přepravují v dopravních prostředcích, z nichž nemůže obsah vypadávat a jejichž úložný prostor lze vyčistit, popřípadě dezinfikovat, a to bez meziskladování a přebalování přímo do místa spotřeby. 2. Po vyložení brambor se úložný prostor použitého dopravního prostředku a použité ohradové palety nebo podobné obaly mechanicky vyčistí a pocházejí-li brambory ze zamořeného pozemkupozemku nebo z karanténního území s výskytem agresivního patotypu, omyjí vodou v místě, odkud se háďátko nemůže šířit. Brambory z pozemkupozemku zamořeného agresivním patotypem se po mechanickém vyčištění a omytí vodou dezinfikují podle přílohy č. 6 části A. Obdobně se vyčistí, popřípadě dezinfikují místa vykládky a skladování brambor. Zbytky zeminy a hlíz se odvezou do řízené skládky odpadů1), schválené z hlediska ochrany proti šíření háďátka Ústavem. 3. Pytle použité k přepravě brambor ze zamořených pozemkůpozemků a z karanténního území s výskytem agresivního patotypu se spálí nebo asanují podle přílohy č. 6 k této vyhlášce. 4. Usazeniny ze sedimentačních jímek zpracovatelských závodů se vyvezou na místa schválená Ústavem. Jejich další použití je možné jen na základě povolení Ústavu a za dodržení jí stanovených podmínek. 5. Usazeniny podle bodu 4 mohou být použity na orné půdě jen po jejich asanaci nebo ověření jejich nezamořenosti háďátkem podle části B této přílohy, a to jen na pozemcíchpozemcích, na nichž nebudou pěstovány brambory dříve než za 2 roky. Opatření podle bodů 1 až 5 se stanoví obdobně a v přiměřeném rozsahu i pro přepravu a zužitkování jiného materiálu, kterým se může přenášet háďátko. B. Asanace usazenin v sedimentačních jímkách a na zásobních deponiích zpracovatelských závodů 1. Po skončení kampaně se sedimenty v jímce udržují úplně pod hladinou vody, a to nejméně do 31. března. 2. Po vypuštění vody z jímky se u jímek opatřených svislými betonovými nebo panelovými stěnami spláchnou vodou stěny jímky nad sedimenty až do výše, kam dosahovala nejvyšší hladina vody. 3. Před začátkem vysychání povrchu sedimentů, nejpozději do 30. dubna, se překryje celá sedimentační jímka černou fólií, která se upevní tak, aby nikde nedošlo k odkrytí sedimentů. 4. Černá fólie se odstraní nejdříve 1. srpna. 5. Tam, kde je nutno vyprazdňovat sedimentační jímky během kampaně, je možno použít černou fólii podle bodů 3 a 4 i k překrytí jejich hromad v místě, kam byly přemístěny. 1) Směrnice Rady 2007/33/ES ze dne 11. června 2007 o ochraně proti cystotvorným háďátkům brambor a o zrušení směrnice 69/465/EHS. 2) § 2 odst. 2 písm. c) a § 7 odst. 4 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 178/2006 Sb. 3) § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 219/2003 Sb., ve znění zákona č. 178/2006 Sb. 4) § 5 odst. 5 zákona č. 219/2003 Sb., ve znění zákona č. 178/2006 Sb. a zákona č. 96/2009 Sb. 5) § 19a zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění zákona č. 554/2005 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb. 6) § 30 zákona č. 219/2003 Sb., ve znění zákona č. 178/2006 Sb. 7) § 33 zákona č. 219/2003 Sb., ve znění zákona č. 178/2006 Sb. 8) § 31 odst. 2 vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů. 9) Články 5 a 7 rozhodnutí Rady 1999/468/ES o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisí. 1) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Usnesení Poslanecké sněmovny č. 72/2010 Sb.	Usnesení Poslanecké sněmovny č. 72/2010 Sb. Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu, kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, přijatému Parlamentem dne 1. prosince 2009 a vrácenému prezidentem republiky dne 15. prosince 2009 Vyhlášeno 24. 3. 2010, částka 26/2010 72 USNESENÍ Poslanecké sněmovny ze dne 9. března 2010 Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu, kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, přijatém Parlamentem dne 1. prosince 2009 a vráceném prezidentem republiky dne 15. prosince 2009. Vlček v. r.
Zákon č. 71/2010 Sb.	Zákon č. 71/2010 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 24. 3. 2010, datum účinnosti 1. 1. 2011, částka 26/2010 * Čl. I - V § 2 zákona č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2011 71 ZÁKON ze dne 1. prosince 2009, kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V § 2 zákona č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 391/2002 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 61/2005 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Dotace ze státního rozpočtu je poskytována Fondu každoročně nejméně ve výši skutečných výdajů určených schváleným rozpočtem Fondu na poskytování nenávratných dotací.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011. Vlček v. r. Fischer v. r.
Usnesení Poslanecké sněmovny č. 70/2010 Sb.	Usnesení Poslanecké sněmovny č. 70/2010 Sb. Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně přijatému Parlamentem dne 1. prosince 2009 a vrácenému prezidentem republiky dne 16. prosince 2009 Vyhlášeno 24. 3. 2010, částka 26/2010 70 USNESENÍ Poslanecké sněmovny ze dne 9. března 2010 Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně, přijatém Parlamentem dne 1. prosince 2009 a vráceném prezidentem republiky dne 16. prosince 2009. Vlček v. r.
Zákon č. 69/2010 Sb.	Zákon č. 69/2010 Sb. Zákon o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně Vyhlášeno 24. 3. 2010, datum účinnosti 24. 3. 2010, částka 26/2010 * § 1 - Letiště Praha-Ruzyně, jakož i veškeré nemovitosti k němu náležející, zejména územně vymezená a vhodným způsobem upravená plocha včetně souboru staveb a zařízení letiště, trvale určená ke vzletům a přistávání letadel a k pohybům letadel s tím souvisejícím1) * § 2 - Účinnost Aktuální znění od 24. 3. 2010 69 ZÁKON ze dne 1. prosince 2009 o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Letiště Praha-Ruzyně, jakož i veškeré nemovitostinemovitosti k němu náležející, zejména územně vymezená a vhodným způsobem upravená plocha včetně souboru staveb a zařízení letiště, trvale určená ke vzletům a přistávání letadel a k pohybům letadel s tím souvisejícím1), smí být jen ve vlastnictví České republiky (dále jen „stát“), anebo právnických osob se sídlem ve státě, v nichž má stát stoprocentní majetkovou účast (stoprocentní podíl)2). § 2 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vlček v. r. Fischer v. r. 1) § 2 odst. 7 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2) Čl. 11 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 39/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 39/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 86/2007 Sb. m. s. Vyhlášeno 24. 3. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 2010, částka 17/2010 * ČLÁNEK 1 - Prováděcí předpis k Úmluvě o udělování evropských patentů se mění takto: * ČLÁNEK 2 - 1. Toto rozhodnutí vstoupí v platnost dne 1. dubna 2010. * ČLÁNEK 3 - Následující přechodná ustanovení se použijí na pozměněná ustanovení. Pokud lhůty stanovené v pozměněném pravidle 36 odst. 1 Úmluvy o udělování evropských patentů uplynou před 1. dubnem 2010, lze rozdělenou přihlášku podat ještě do šesti měsíců od tohoto dn * ČLÁNEK 1 - Prováděcí předpis k Úmluvě o udělování evropských patentů se mění takto: * ČLÁNEK 2 - (1) Ustanovení uvedená v článku 1 tohoto rozhodnutí vstoupí v platnost dne 1. dubna 2010. * ČLÁNEK 1 - Prováděcí předpis k Úmluvě o udělování evropských patentů se mění takto: * ČLÁNEK 2 - Rozhodnutí vstoupí v platnost dne 1. dubna 2010. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 2010 39 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 86/2007 Sb. m. s. Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 25. března 2009 a 27. října 2009 byla v Mnichově přijata rozhodnutí Správní rady Evropské patentové organizace měnící Prováděcí předpis k Úmluvě o udělování evropských patentů1). Rozhodnutí CA/D 2/09 ze dne 25. března 2009 pozměňující pravidlo 36 odst. 1 a 2, pravidlo 57 (a) a pravidlo 135 odst. 2 Prováděcího předpisu k Úmluvě vstupuje v platnost na základě svého článku 2 odst. 1 dne 1. dubna 2010 a tímto dnem vstupuje v platnost i pro Českou republiku. Rozhodnutí CA/D 3/09 ze dne 25. března 2009 pozměňující pravidlo 62a, pravidlo 63, pravidlo 64 odst. 1, pravidlo 69, pravidlo 70a, pravidlo 135 odst. 2, pravidlo 137 a pravidlo 161 Prováděcího předpisu k Úmluvě vstupuje v platnost na základě svého článku 2 odst. 1 dne 1. dubna 2010 a tímto dnem vstupuje v platnost i pro Českou republiku. Rozhodnutí CA/D 20/09 ze dne 27. října 2009 pozměňující pravidlo 161 a pravidlo 164 Prováděcího předpisu k Úmluvě vstupuje v platnost na základě svého článku 2 dne 1. dubna 2010 a tímto dnem vstupuje v platnost i pro Českou republiku. Anglická znění rozhodnutí a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD ROZHODNUTÍ SPRÁVNÍ RADY ZE DNE 25. BŘEZNA 2009 POZMĚŇUJÍCÍ PROVÁDĚCÍ PŘEDPIS K ÚMLUVĚ O UDĚLOVÁNÍ EVROPSKÝCH PATENTŮ (CA/D 2/09) SPRÁVNÍ RADA EVROPSKÉ PATENTOVÉ ORGANIZACE, Majíce na zřeteli, že změny pravidel 36, 57 a 135 Úmluvy o udělování evropských patentů za nezbytné a užitečné vzhledem k poslednímu vývoji, S ohledem na Úmluvu o udělování evropských patentů (EPC), a zejména článek 33 odst. 1 (c), Na návrh prezidenta Evropského patentového úřadu, S ohledem na stanovisko Výboru pro patentové právo, ROZHODLA NÁSLEDOVNĚ: ČLÁNEK 1 Prováděcí předpis k Úmluvě o udělování evropských patentů se mění takto: 1. Pravidlo 36 odst. 1 a 2 se mění takto: „(1) Přihlašovatel může na základě dřívější evropské patentové přihlášky, která je dosud v řízení, podat evropskou rozdělenou přihlášku za předpokladu, že: (a) je rozdělená přihláška podána před uplynutím lhůty dvaceti čtyř měsíců od prvního sdělení průzkumového oddělení v řízení o nejdřívější přihlášce, pro kterou bylo první sdělení vydáno, nebo (b) je rozdělená přihláška podána před uplynutím lhůty dvaceti čtyř měsíců od jakéhokoli sdělení průzkumového oddělení namítajícího u dřívější přihlášky nesplnění požadavků článku 82 za předpokladu, že je tato specifická námitka vznesena poprvé. (2) Rozdělená přihláška musí být podána v jazyce řízení dřívější přihlášky. Pokud dřívější přihláška nebyla v úředním jazyce Evropského patentového úřadu, může být rozdělená přihláška podána v jazyce dřívější přihlášky; překlad do jazyka řízení dřívější přihlášky potom musí být podán do dvou měsíců od podání rozdělené přihlášky. Rozdělená přihláška musí být podána u Evropského patentového úřadu v Mnichově, Haagu nebo Berlíně.“ 2. Pravidlo 57 (a) se mění takto: „(a) zda byl ve lhůtě podán překlad přihlášky požadovaný podle článku 14 odst. 2, podle pravidla 36 odst. 2 druhé věty nebo podle pravidla 40 odst. 3 druhé věty;“ 3. Pravidlo 135 odst. 2 se mění takto: „(2) Pokračování v řízení se vylučuje u lhůt uvedených v článku 121 odst. 4 a lhůt podle pravidla 6 odst. 1, pravidla 16 odst. 1 (a), pravidla 31 odst. 2, pravidla 36, odst. 1 (a), 1 (b) a 2, pravidla 40 odst. 3, pravidla 51 odst. 2 až 5, pravidla 52 odst. 2 a 3, pravidla 55, 56, 58, 59, 64 a pravidla 112 odst. 2.“ ČLÁNEK 2 1. Toto rozhodnutí vstoupí v platnost dne 1. dubna 2010. 2. Pravidlo 36 odst. 1 a 2 pozměněné tímto rozhodnutím se použije na rozdělené přihlášky podané k tomuto dni nebo po něm. ČLÁNEK 3 Následující přechodná ustanovení se použijí na pozměněná ustanovení. Pokud lhůty stanovené v pozměněném pravidle 36 odst. 1 Úmluvy o udělování evropských patentů uplynou před 1. dubnem 2010, lze rozdělenou přihlášku podat ještě do šesti měsíců od tohoto dne. Pokud tyto lhůty poběží ještě k 1. dubnu 2010, potrvají dále alespoň šest měsíců. Na tyto přechodné lhůty se použije pozměněné pravidlo 135 odst. 2 Úmluvy o udělování evropských patentů. V Mnichově, dne 25. března 2009 Za správní radu Předseda Benoit BATTISTELLI PŘEKLAD ROZHODNUTÍ SPRÁVNÍ RADY ZE DNE 25. BŘEZNA 2009 POZMĚŇUJÍCÍ PROVÁDĚCÍ PŘEDPIS K ÚMLUVĚ O UDĚLOVÁNÍ EVROPSKÝCH PATENTŮ (CA/D 3/09) SPRÁVNÍ RADA EVROPSKÉ PATENTOVÉ ORGANIZACE, S ohledem na Úmluvu o udělování evropských patentů (EPC), a zejména článek 33 odst. 1 (c), Na návrh prezidenta Evropského patentového úřadu, S ohledem na stanovisko Výboru pro patentové právo, S přihlédnutím také k článku 1 bodu 3 rozhodnutí správní rady CA/D 2/09 týkajícího se rozdělených přihlášek ROZHODLA NÁSLEDOVNĚ: ČLÁNEK 1 Prováděcí předpis k Úmluvě o udělování evropských patentů se mění takto: 1. Následující nové pravidlo 62a se vkládá do Části IV, Hlavy II: “Pravidlo 62a Přihlášky obsahující více nezávislých nároků (1) Je-li Evropský patentový úřad toho názoru, že podané nároky nevyhovují pravidlu 43 odst. 2, vyzve přihlašovatele, aby ve lhůtě dvou měsíců označil nároky, které vyhovují pravidlu 43 odst. 2, na jejichž základě má být provedena rešerše. Pokud přihlašovatel takové označení nedodá ve lhůtě, rešerše se provede na základě prvního nároku v každé kategorii. (2) Průzkumové oddělení vyzve přihlašovatele, aby omezil nároky na předmět, který byl podroben rešerši, ledaže zjistí, že námitka podle odst. 1 nebyla oprávněná.“ 2. Pravidlo 63 se mění v tomto znění takto: “Pravidlo 63 Neúplná rešerše (1) Je-li Evropský patentový úřad toho názoru, že evropská patentová přihláška nevyhovuje ustanovením úmluvy natolik, že nelze ve vztahu ke všem nebo k některým nárokovaným předmětům vynálezu provést smysluplnou rešerši na stav techniky, vyzve přihlašovatele, aby ve lhůtě dvou měsíců podal sdělení, v němž označí předmět, který má být podroben rešerši. (2) Není-li sdělení podle odst. 1 podáno ve lhůtě nebo není-li dostatečné pro odstranění nedostatku uvedeného v odst. 1, Evropský patentový úřad buď vydá odůvodněné prohlášení uvádějící, že evropská patentová přihláška nevyhovuje ustanovením úmluvy natolik, že nelze ve vztahu ke všem nebo k některým nárokovaným předmětům vynálezu provést smysluplnou rešerši na stav techniky, nebo, pokud to lze, vyhotoví částečnou zprávu o rešerši. Odůvodněné prohlášení nebo částečná zpráva o rešerši se považují pro účely dalšího řízení za zprávu o evropské rešerši. (3) Po vyhotovení částečné zprávy o rešerši průzkumové oddělení vyzve přihlašovatele, aby omezil nároky na předmět, který byl podroben rešerši, ledaže zjistí, že námitka podle odst. 1 nebyla oprávněná.“ 3. Pravidlo 64 odst. 1 se mění v tomto znění takto: „(1) Je-li Evropský patentový úřad toho názoru, že evropská patentová přihláška nevyhovuje požadavku jednotnosti vynálezu, vyhotoví částečnou zprávu o rešerši pro ty části přihlášky, které se týkají toho vynálezu nebo skupiny vynálezů ve smyslu článku 82, které jsou v patentových nárocích uvedeny na prvním místě. Přihlašovateli sdělí, že má-li zpráva o evropské rešerši zahrnovat i další vynálezy, musí být ve lhůtě dvou měsíců za každý vynález zaplacen nový poplatek za rešerši. Zpráva o evropské rešerši se vyhotoví pro ty části přihlášky, které se týkají vynálezů, pro něž byly zaplaceny poplatky za rešerši.“ 4. Pravidlo 69 se mění v tomto znění takto: “Pravidlo 69 Informace o zveřejnění (1) Evropský patentový úřad sdělí přihlašovateli datum, kdy bylo v Evropském patentovém věstníku oznámeno zveřejnění zprávy o evropské rešerši, a upozorní jej v tomto sdělení na ustanovení pravidla 70 odst. 1, článku 94 odst. 2 a pravidla 70a odst. 1. (2) Je-li ve sdělení uvedeno datum zveřejnění podle odst. 1, které je pozdější než skutečné datum zveřejnění, je toto pozdější datum rozhodné, pokud jde o lhůty uvedené v pravidle 70 odst. 1 a pravidle 70a odst. 1, pokud chyba není očividná.“ 5. Následující nové pravidlo 70a se vkládá do Části IV, Hlavy IV: “Pravidlo 70a Odpověď na rozšířenou zprávu o evropské rešerši (1) V posudku, který doplňuje zprávu o evropské rešerši, Evropský patentový úřad umožní přihlašovateli vyjádřit se k rozšířené zprávě o evropské rešerši a případně jej vyzve, aby odstranil všechny nedostatky uvedené v posudku, který doplňuje zprávu o evropské rešerši, a upravil popis, nároky a výkresy ve lhůtě uvedené v pravidle 70 odst. 1. (2) V případě uvedeném v pravidle 70 odst. 2 nebo je-li vyhotovena zpráva o dodatečné evropské rešerši k evropské patentové přihlášce podle Smlouvy o patentové spolupráci, Evropský patentový úřad umožní přihlašovateli vyjádřit se k rozšířené zprávě o evropské rešerši a případně jej vyzve, aby odstranil všechny nedostatky uvedené v posudku, který doplňuje zprávu o evropské rešerši, a upravil popis, nároky a výkresy ve lhůtě stanovené pro upřesnění jeho stanoviska, zda si přeje pokračovat v řízení. (3) Nevyhoví-li přihlašovatel výzvě nebo neodpoví-li na ni podle odstavce 1 nebo 2, přihláška se považuje za vzatou zpět.“ 6. Pravidlo 135 odst. 2 se mění v tomto znění takto: „(2) Pokračování v řízení se vylučuje u lhůt uvedených v článku 121 odst. 4 a lhůt podle pravidla 6 odst. 1, pravidla 16 odst. 1 (a), pravidla 31 odst. 2, pravidla 36 odst. 1 (a), 1 (b) a 2, pravidla 40 odst. 3, pravidla 51 odst. 2 až 5, pravidla 52 odst. 2 a 3, pravidla 55, 56, 58, 59, 62a, 63, 64 a pravidla 112 odst. 2.“ 7. Pravidlo 137 se mění v tomto znění takto: “Pravidlo 137 Změny v evropské patentové přihlášce (1) Není-li stanoveno jinak, nemůže přihlašovatel měnit popis, patentové nároky nebo výkresy evropské patentové přihlášky dříve, než obdržel zprávu o evropské rešerši. (2) Přihlašovatel může společně se svými vyjádřeními, opravami nebo změnami učiněnými v odpovědi na sdělení Evropského patentového úřadu podle pravidla 70a odst. 1 nebo 2, nebo pravidla 161 odst. 1 z vlastního popudu změnit popis, patentové nároky a výkresy. (3) Žádnou další změnu nemůže bez souhlasu průzkumového oddělení provést. (4) Podává-li přihlašovatel jakékoli změny uvedené v odst. 1 až 3, musí je označit a uvést jejich oporu v přihlášce, jak byla podána. Zjistí-li průzkumové oddělení nesplnění jednoho nebo druhého požadavku, může požádat o odstranění tohoto nedostatku ve lhůtě jednoho měsíce. (5) Pozměněné patentové nároky se nemohou týkat předmětu, který nebyl podroben rešerši a který není spojen s původně nárokovaným vynálezem nebo skupinou vynálezů tak, aby tvořily jedinou obecnou vynálezeckou myšlenku. Nemohou se také týkat předmětu, který nebyl podroben rešerši podle pravidla 62a nebo pravidla 63.“ 8. Pravidlo 161 se mění v tomto znění takto: “Pravidlo 161 Změna přihlášky (1) Jedná-li Evropský patentový úřad jako orgán pro mezinárodní rešerši a, je-li podán návrh podle článku 31 Smlouvy o patentové spolupráci, rovněž jako orgán pro mezinárodní předběžný průzkum evropské patentové přihlášky podle Smlouvy o patentové spolupráci, umožní přihlašovateli vyjádřit se k písemnému posudku orgánu pro mezinárodní rešerši nebo ke zprávě o mezinárodním předběžném průzkumu a případně jej vyzve, aby odstranil všechny nedostatky uvedené v písemném posudku nebo ve zprávě o mezinárodním předběžném průzkumu a upravil popis, nároky a výkresy ve lhůtě jednoho měsíce od příslušného sdělení. Nevyhoví-li přihlašovatel výzvě nebo neodpoví-li na ni podle první věty, přihláška se považuje za vzatou zpět. (2) Vyhotoví-li Evropský patentový úřad zprávu o dodatečné evropské rešerši k evropské patentové přihlášce podle Smlouvy o patentové spolupráci, lze v přihlášce jednou provést změny ve lhůtě jednoho měsíce od sdělení, v němž je přihlašovatel v tomto smyslu informován. Pozměněná přihláška bude základem pro dodatečnou evropskou rešerši.“ ČLÁNEK 2 (1) Ustanovení uvedená v článku 1 tohoto rozhodnutí vstoupí v platnost dne 1. dubna 2010. (2) Nové pravidlo 62a, pravidlo 63, pozměněné v článku 1 odst. 2 tohoto rozhodnutí, nové pravidlo 70a a pravidlo 137, pozměněné v článku 1 odst. 7 tohoto rozhodnutí, se použijí na evropské patentové přihlášky, pro které je zpráva o evropské rešerši nebo zpráva o dodatečné evropské rešerši vyhotovena dne 1. dubna 2010 nebo později. (3) Pravidlo 161 pozměněné v článku 1 odst. 8 tohoto rozhodnutí se použije na evropské patentové přihlášky v případě, že sdělení podle nynějšího znění pravidla 161 nebylo vydáno před datem 1. dubna 2010. V Mnichově, dne 25. března 2009 Za správní radu Předseda Benoit BATTISTELLI PŘEKLAD ROZHODNUTÍ SPRÁVNÍ RADY ZE DNE 27. ŘÍJNA 2009 POZMĚŇUJÍCÍ PROVÁDĚCÍ PŘEDPIS K ÚMLUVĚ O UDĚLOVÁNÍ EVROPSKÝCH PATENTŮ (CA/D 20/09) SPRÁVNÍ RADA EVROPSKÉ PATENTOVÉ ORGANIZACE, S ohledem na Úmluvu o udělování evropských patentů (EPC), a zejména článek 33 odst. 1 (c), Na návrh prezidenta Evropského patentového úřadu, S ohledem na stanovisko Výboru pro patentové právo, ROZHODLA TAKTO: ČLÁNEK 1 Prováděcí předpis k Úmluvě o udělování evropských patentů se mění takto: 1. Pravidlo 161 Úmluvy o udělování evropských patentů, jak bylo přijato na 117. zasedání Správní rady (CA/D 3/09), se mění v tomto znění takto: “Pravidlo 161 Změna přihlášky (1) Jedná-li Evropský patentový úřad jako orgán pro mezinárodní rešerši a, je-li podán návrh podle článku 31 Smlouvy o patentové spolupráci, rovněž jako orgán pro mezinárodní předběžný průzkum evropské patentové přihlášky podle Smlouvy o patentové spolupráci, umožní přihlašovateli vyjádřit se k písemnému posudku orgánu pro mezinárodní rešerši nebo ke zprávě o mezinárodním předběžném průzkumu a případně jej vyzve, aby odstranil všechny nedostatky uvedené v písemném posudku nebo ve zprávě o mezinárodním předběžném průzkumu a upravil popis, nároky a výkresy ve lhůtě jednoho měsíce od příslušného sdělení. Vyhotovil-li Evropský patentový úřad zprávu o doplňkové mezinárodní rešerši, vydá podle první věty výzvu ohledně vysvětlení stanovených podle Pravidla 45bis.7 odst. (e) Smlouvy o patentové spolupráci. Nevyhoví-li přihlašovatel výzvě nebo neodpoví-li na ni podle první nebo druhé věty, přihláška se považuje za vzatou zpět. (2) Vyhotoví-li Evropský patentový úřad zprávu o dodatečné evropské rešerši k evropské patentové přihlášce podle Smlouvy o patentové spolupráci, lze v přihlášce jednou provést změny ve lhůtě jednoho měsíce od sdělení, v němž je přihlašovatel v tomto smyslu informován. Pozměněná přihláška bude základem pro dodatečnou evropskou rešerši.“ 2. Pravidlo 164 Úmluvy o udělování evropských patentů se mění v tomto znění takto: “Pravidlo 164 Posouzení jednotnosti vynálezu Evropským patentovým úřadem (1) Dojde-li Evropský patentový úřad k závěru, že podlohy přihlášky, které mají sloužit jako podklad pro dodatečnou evropskou rešerši, nesplňují podmínky jednotnosti vynálezu, zpráva o dodatečné evropské rešerši se vypracuje pouze pro ty části přihlášky, které se týkají vynálezu, nebo skupiny vynálezů ve smyslu článku 82, který je v patentových nárocích uveden jako první. (2) Zjistí-li průzkumové oddělení, že podlohy přihlášky, které mají sloužit jako podklad pro řízení o udělení evropského patentu, nesplňují podmínky jednotnosti vynálezu nebo že se žádá ochrana pro vynález, na který se nevztahuje zpráva o mezinárodní rešerši, případně zpráva o doplňkové mezinárodní rešerši nebo zpráva o dodatečné evropské rešerši, průzkumové oddělení vyzve přihlašovatele, aby přihlášku omezil na jeden vynález, na nějž se vztahuje zpráva o mezinárodní rešerši, zpráva o doplňkové mezinárodní rešerši nebo zpráva o dodatečné evropské rešerši.“ ČLÁNEK 2 Rozhodnutí vstoupí v platnost dne 1. dubna 2010. V Mnichově, dne 27. října 2009 Za správní radu Předseda Alberto CASADO CERVIÑO 1) Úmluva o udělování evropských patentů byla přijata v Mnichově dne 5. října 1973 a ve znění platném k 13. prosinci 2007 byla vyhlášena pod č. 86/2007 Sb. m. s. Rozhodnutí Správní rady Evropské patentové organizace měnící Prováděcí předpis k Úmluvě o udělování evropských patentů přijatá v Mnichově dne 6. března 2008 a 21. října 2008 byla vyhlášena pod č. 10/2009 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 38/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 38/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Českou republikou změny Přílohy III Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu Vyhlášeno 24. 3. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 2. 2009, částka 16/2010 * 1\\. rozhodla změnit přílohu III Rotterdamské úmluvy a zařadit do tří sloupců za zápis „toxafen“ následující chemické látky: - Chemická látkaPříslušné/á číslo/a CASKategorieVšechny sloučeniny tributylcínu, včetně:pesticidytributylcín oxidCAS 56-35-9tributylcín fluoridCAS 1983-10-4tributylcín metakrylátCAS 2155-70-6tributylcín benzoátCAS 4342-36-3tributylcín chloridCAS 1461 -22-9tr * 2\\. Rozhodla, že tato změna vstoupí v platnost pro všechny smluvní strany 1. února 2009. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 2. 2009 38 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 31. října 2008 byla v Římě na 4. zasedání Konference smluvních stran Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu1) přijata změna Přílohy III Rotterdamské úmluvy. Se změnou Přílohy III vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky podepsal dne 7. října 2009 listinu o přijetí změny Přílohy III Českou republikou. Změna Přílohy III vstoupila v platnost na základě článku 22 odst. 5c) Rotterdamské úmluvy dne 1. února 2009 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění změny Přílohy III a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD RC-4/5: Zařazení sloučenin tributylcínu do přílohy III Úmluvy Konference smluvních stran, bere na vědomí a oceňuje práci Výboru pro přezkum chemických látek, zvážila doporučení Výboru pro přezkum chemických látek, aby sloučeniny tributylcínu byly podřízeny postupu předchozího souhlasu a zařazeny do přílohy III Rotterdamské úmluvy, vyjádřila uspokojení nad tím, že byly splněny všechny požadavky pro zářazení do přílohy III Rotterdamské úmluvy, 1. rozhodla změnit přílohu III Rotterdamské úmluvy a zařadit do tří sloupců za zápis „toxafen“ následující chemické látky: Chemická látka\| Příslušné/á číslo/a CAS\| Kategorie ---\|---\|--- Všechny sloučeniny tributylcínu, včetně:\| \| pesticidy tributylcín oxid\| CAS 56-35-9\| tributylcín fluorid\| CAS 1983-10-4\| tributylcín metakrylát\| CAS 2155-70-6\| tributylcín benzoát\| CAS 4342-36-3\| tributylcín chlorid\| CAS 1461 -22-9\| tributylcín linoleát\| CAS 24124-25-2\| tributylcín naftenát\| CAS 85409-17-2\| 2. Rozhodla, že tato změna vstoupí v platnost pro všechny smluvní strany 1. února 2009. 1) Rotterdamská úmluva o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu přijatá v Rotterdamu dne 10. září 1998 byla vyhlášena pod č. 94/2005 Sb. m. s. Změny přílohy III Rotterdamské úmluvy a Příloha VI Rotterdamské úmluvy přijaté v Ženevě dne 24. září 2004 byly vyhlášeny pod č. 35/2006 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 37/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 37/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 500/1992 Sb. Vyhlášeno 24. 3. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 24. 3. 2010, částka 16/2010 * Čl.úvodní - I. Mezinárodní měnový fond je založen a bude působit podle ustanovení této Dohody, jak byla původně přijata a později změněna. * Čl.I - Cíle * Čl.II - Členství * Čl.III - Kvóty a úpisy * Čl.IV - Závazky ve vztahu ke kursovým soustavám * Čl.V - Operace a transakce Fondu * Čl.VI - Převody kapitálu * Čl.VII - Doplňování měn a nedostatkové měny * Čl.VIII - Všeobecné závazky členů * Čl.IX - Status, imunity a přednostní práva * Čl.X - Vztahy k jiným mezinárodním organizacím * Čl.XI - Vztahy k nečlenským zemím * Čl.XII - Organizace a správa * Čl.XIII - Úřadovny a ukládací místa * Čl.XIV - Opatření pro přechodné období * Čl.XV - Zvláštní práva čerpání * Čl.XVI - Všeobecná správa a Správa zvláštních práv čerpání * Čl.XVII - Účastníci a jiní držitelé zvláštních práv čerpání * Čl.XVIII - Přidělování a rušení zvláštních práv čerpání * Čl.XIX - Operace a transakce ve zvláštních právech čerpání * Čl.XX - Správa zvláštních práv čerpání, úrok a poplatky * Čl.XXI - Řízení Všeobecné správy a Správy zvláštních práv čerpání * Čl.XXII - Všeobecné závazky účastníků * Čl.XXIII - Zastavení operací a transakcí ve zvláštních právech čerpání * Čl.XXIV - Ukončení účasti * Čl.XXV - Zrušení Správy zvláštních práv čerpání * Čl.XXVI - Vystoupení z Fondu * Čl.XXVII - Opatření pro případ nouze * Čl.XXVIII - Změny stanov * Čl.XXIX - Výklad ustanovení Dohody * Čl.XXX - Vysvětlení použitých výrazů * Čl.XXXI - Závěrečná ustanovení * Příl.A * Příl.B * Příl.C * Příl.D * Příl.E * Příl.F * Příl.G * Příl.H * Příl.I * Příl.J * Příl.K L Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 24. 3. 2010 37 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 500/1992 Sb. Ministerstvo zahraničních věcí vyhlašuje anglické znění Dohody o Mezinárodním měnovém fondu1) a její překlad do českého jazyka, který nahrazuje český překlad Dohody vyhlášený pod č. 500/1992 Sb. Dohoda o Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj, Dohoda o Mezinárodní finanční korporaci, Dohoda o Mezinárodním sdružení pro rozvoj a Dohoda o Mnohostranné agentuře pro investiční záruky, které byly vyhlášeny pod č. 500/1992 Sb., zůstávají nezměněny. PŘEKLAD Mezinárodní měnový fond Články Dohody Vlády, jejichž jménem je tato Dohoda podepsána, se dohodly takto: Čl.úvodní I. Mezinárodní měnový fond je založen a bude působit podle ustanovení této Dohody, jak byla původně přijata a později změněna. II. Aby se Fondu umožnilo řídit jeho operace a transakce, bude ve Fondu zřízena Všeobecná správa a Správa zvláštních práv čerpání. Členství ve Fondu bude opravňovat k účasti ve Správě zvláštních práv čerpání. III. Operace a transakce připuštěné podle této Dohody budou řízeny Všeobecnou správou, která podle ustanovení této Dohody pozůstává z Účtu všeobecných zdrojů, Zvláštního výplatního účtu a z Ukládacího účtu, přičemž však operace a transakce zahrnující zvláštní práva čerpání budou řízeny Správou zvláštních práv čerpání. Čl.I Cíle Cíle Mezinárodního měnového fondu jsou: I. Podporovat mezinárodní měnovou součinnost stálou institucí, která zabezpečí mechanismus konzultací a spolupráce v mezinárodních měnových otázkách. II. Usnadňovat rozmach a vyrovnaný růst mezinárodního obchodu a přispívat tak k podpoře a udržování vysokého stupně zaměstnanosti a reálného důchodu i k rozvoji výrobních zdrojů všech členů jakožto prvořadých cílů hospodářské politiky. III. Podporovat kursovou stabilitu, udržovat řádná devizová ujednání mezi členy a čelit konkurenčnímu znehodnocování měny. IV. Napomáhat při ustanovení mnohostranné soustavy plateb pro běžné transakce mezi členy a při odstraňování devizových omezení, která brání rozvoji světového obchodu. V. Dodávat členům důvěru tím, že jim budou za přiměřených jistot dočasně přístupné všeobecné zdroje Fondu, a poskytovat jim takto možnost napravit poruchy ve vyrovnanosti jejich platebních bilancí, aniž by se Fond uchyloval k opatřením škodlivým národní či mezinárodní prosperitě. VI. V souladu s tím, co bylo uvedeno, zkracovat trvání a zmírňovat stupeň nerovnováhy v mezinárodních platebních bilancích členů. Fond se bude řídit při každém svém jednání a při všech rozhodnutích cíli uvedenými v tomto článku. Čl.II Členství ČÁST 1. Původní členové Původními členy Fondu budou státy zastoupené na Měnové a finanční konferenci Spojených národů, jejich vlády přijmou členství před 31. prosincem 1945. ČÁST 2. Ostatní členové Členství bude přístupno jiným zemím v době a za podmínek, jaké může stanovit Sbor guvernérů. Tyto podmínky, včetně podmínek pro úpisy, budou spočívat na zásadách shodných s podmínkami uplatněnými vůči ostatním zemím, které již jsou členy. Čl.III Kvóty a úpisy ČÁST 1. Kvóty a placení úpisů Každému členu bude určena kvóta vyjádřená ve zvláštních právech čerpání. Kvóty členů zastoupených na Měnové a finanční konferenci Spojených národů, kteří přijmou členství před 31. prosincem 1945, budou ve výši podle přílohy A. Kvóty ostatních členů budou stanoveny Sborem guvernérů. Úpis každého člena se bude rovnat jeho kvótě a bude zaplacen v plné výši Fondu u vhodného ukládacího místa. ČÁST 2. Úpravy kvót a) Sbor guvernérů provede v obdobích ne delších než pět let celkové přezkoumání kvót členů, a bude-li to považovat za vhodné, navrhne jejich úpravu. Může také, jestliže to pokládá za účelné, uvažovat v kterékoli jiné podobě o úpravě jednotlivé kvóty na žádost příslušného člena. b) Fond může kdykoli navrhnout zvýšení kvót těch členů Fondu, kteří byli členy ke dni 31. srpna 1975, v poměru k jejich kvótám k tomuto datu v úhrnné částce nepřevyšující částky převedené podle článku V, části 12f), i) a j) ze Zvláštního výplatního účtu na Účet všeobecných zdrojů. c) K jakékoli změně kvót je zapotřebí osmdesátipětiprocentní většiny všech hlasů. d) Kvóta člena se nezmění, dokud člen s tím neprojeví souhlas a dokud nezaplatí, nejde-li o případ, kdy se zaplacení předpokládá podle části 3b) tohoto článku. ČÁST 3. Placení při změnách kvót a) Každý člen, který souhlasí se zvýšením své kvóty podle části 2a) tohoto článku, zaplatí Fondu ve lhůtě jím stanovené dvacet pět procent zvýšení ve zvláštních právech čerpání. Sbor guvernérů však může stanovit, že úhrady mohou být prováděny na stejném základě pro všechny členy vcelku nebo částečně v měnách jiných členů určených Fondem s jejich souhlasem nebo ve vlastní měně člena. Neúčastník zaplatí v měnách jiných členů výslovně stanovených Fondem a s jejich souhlasem část zvýšení odpovídající podílu, který mají platit účastníci ve zvláštních právech čerpání. Zůstatek zvýšení zaplatí člen ve své vlastní měně. Držba měny některého člena Fondem se nezvýší nad úroveň, při níž by podléhala poplatkům podle článku V, části 8b) (II) v důsledku plateb jinými členy podle tohoto ustanovení. b) U každého člena, který souhlasí se zvýšením své kvóty podle části 2b) tohoto článku, se předpokládá, že zaplatil Fondu částku úpisu, která odpovídá takovému zvýšení. c) Jestliže člen souhlasí se snížením své kvóty, Fond uhradí členu během šedesáti dnů částku odpovídající snížení. Úhradu Fond provede v měně člena a v takové částce zvláštních práv čerpání nebo měn jiných určených členů s jejich souhlasem, aby se zabránilo snížení držby měny Fondem pod novou kvótou; za výjimečných okolností Fond však může snížit svou držbu měny pod novou kvótu úhradou členovi v jeho vlastní měně. d) Sedmdesátiprocentní většina všech hlasů se vyžaduje k jakémukoli rozhodnutí podle shora uvedeného odstavce a) s výjimkou stanovení doby a určení měn podle uvedeného ustanovení. ČÁST 4. Nahrazování měny cennými papíry Fond přijme na Účet všeobecných zdrojů od kteréhokoli člena místo jakékoli části jeho měny, která podle úsudku Fondu není potřebná pro jeho operace a transakce, poukázky nebo obdobné dluhopisy, vydané členem či jeho ukládacím místem určeným podle článku XIII, části 2; takové ukládací cenné papírycenné papíry budou neobchodovatelné, bezúročné a splatné v jejich jmenovité hodnotě na požádání připsáním ve prospěch účtu Fondu u určeného ukládacího místa. Tato část se vztahuje nejen na měnu upisovanou členy, nýbrž také na jakoukoli měnu jinak dlužnou Fondu nebo jím získanou a určenou ve prospěch Účtu všeobecných zdrojů. Čl.IV Závazky ve vztahu ke kursovým soustavám ČÁST 1. Všeobecné závazky členů Jako uznání toho, že stěžejním posláním mezinárodní měnové soustavy je vytvářet mechanismus, který usnadňuje směnu zboží, služeb a kapitálu mezi zeměmi a který podporuje zdravý hospodářský růst, a že hlavním záměrem je trvalý rozvoj řádných základních podmínek nutných pro finanční a hospodářskou stabilitu, se každý člen zavazuje spolupracovat s Fondem a s ostatními členy k zabezpečování řádných devizových soustav a k podpoře stabilní soustavy devizových kursů. Každý člen zejména: I. bude s náležitým přihlédnutím ke svým podmínkám usilovat o takové zaměření své hospodářské a finanční politiky, aby byl podporován řádný hospodářský růst za přiměřené cenové stability; II. bude dbát o podporu stability posilováním náležitých základních hospodářských a finančních podmínek i měnové soustavy, která by nevedla ke vzniku nahodilých poruch; III. vyvaruje se manipulací s devizovými kursy nebo s mezinárodní měnovou soustavou, kterými by znemožňoval dosažení účinné nápravy platebních bilancí anebo těžil z výhod z nekalé soutěženekalé soutěže na úkor ostatních členů; a IV. bude provádět devizovou politiku v souladu se závazky podle této části. ČÁST 2. Všeobecné uspořádání devizových kursů a) Každý člen oznámí Fondu do třiceti dnů ode dne druhé úpravy této Dohody devizovou kursovou soustavu, kterou zamýšlí uplatňovat, aby splnil závazky podle části 1 tohoto článku, a bude neprodleně oznamovat jakékoli změny ve své kursové soustavě. b) Podle povahy mezinárodní měnové soustavy, jak převládala k 1.lednu 1976, mohou kursové soustavy zahrnovat: I. udržování hodnoty měny člena a podle jeho volby ve vztahu ke zvláštním právům čerpání nebo k odlišnému všeobecnému jmenovateli jinému než zlato, nebo II. společnou soustavu, kterou členové udržují hodnotu svých měn ve vztahu k hodnotě měny nebo měn jiných členů, nebo III. jiné kursové uspořádání podle volby člena. c) V souladu s vývojem mezinárodní měnové soustavy může Fond většinou osmdesáti pěti procent všech hlasů přijmout opatření o všeobecném kursovém uspořádání, aniž by se omezilo právo členů na kursovou soustavu podle vlastní volby, odpovídající cílům Fondu i závazkům podle části 1 tohoto článku. ČÁST 3. Dohled na kursové uspořádání a) Fond bude dohlížet na mezinárodní měnovou soustavu, aby zajišťoval její účinnost, jakož i na to, jak se každý člen vypořádává se svými závazky podle části 1 tohoto článku. b) K plnění svých funkcí podle předchozího odstavce a) bude Fond vykonávat pevný dohled nad politikou devizových kursů členů a přijme v tomto směru potřebné zásady jako směrnici pro všechny členy. Každý člen poskytne Fondu nezbytné informace pro takový dohled a na žádost Fondu projedná s ním otázky kursové politiky. Zásady přijaté Fondem budou odpovídat společnému uspořádání, podle něhož členové udržují hodnotu svých měn ve vztahu k hodnotám měny či měn ostatních členů, stejně tak jako jinému kursovému uspořádání podle volby člena, odpovídajícímu cílům Fondu a části 1 tohoto článku. Zásady budou respektovat vnitřní sociální a celkovou politiku členů a při jejich uplatňování bude Fond brát náležitý zřetel na podmínky členů. ČÁST 4. Parity Fond může rozhodnout osmdesátipětiprocentní většinou všech hlasů, že mezinárodní hospodářské podmínky dovolují, aby byla zavedena široce uplatňovaná soustava kursového uspořádání, spočívající ve stálých, ale upravovatelných paritách. Fond přijme takové rozhodnutí na základě náležité stability světové ekonomiky a vezme přitom v úvahu cenové pohyby a tempa rozvoje ekonomik členů. Rozhodnutí učiní s přihlédnutím k vývoji mezinárodní měnové soustavy - se zvláštním zřetelem k zdrojům likvidity a v zájmu zajištění účinného působení soustavy parit, jakož i se zřetelem na ujednání, podle něhož členové jak s přebytkovostí, tak i se schodkovitostí platebních bilancí přistoupí k rozhodnému pohotovému, účinnému a souměrnému opatření pro dosažení rovnováhy, jakož i na podkladě ujednání o intervencích a postupu při řešení nerovnováhy. Po přijetí takového rozhodnutí oznámí Fond členům, že se uplatňují ustanovení Přílohy C. ČÁST 5. Zvláštní měny na územích člena a) Při opatření člena v otázkách jeho měny podle tohoto článku se bude mít za to, že se vztahuje na jednotlivé měny všech území, vůči nimž člen přijal tuto Dohodu podle článku XXXI, části 2g), pokud člen neprohlásí, že se tato opatření vztahují buď jen ne měnu mateřského území, nebo jen na jednu či více jmenovitě uvedených zvláštních měn, nebo na měnu mateřského území i na jednu či více jmenovitě uvedených zvláštních měn. b) Při jednání Fondu podle tohoto článku se bude mít za to, že se vztahuje na všechny měny člena podle předchozího odstavce a), pokud Fond neprohlásí jinak. Čl.V Operace a transakce Fondu ČÁST 1. Instituce jednající s Fondem Každý člen bude jednat s Fondem jen prostřednictvím svého ministerstva financí, ústřední bankybanky, stabilizačního fondu anebo jiné podobné finanční instituce a Fond bude jednat jen s těmito institucemi nebo jejich prostřednictvím. ČÁST 2. Vymezení operací a transakcí Fondu a) Pokud není v této Dohodě ustanoveno jinak, transakce na účet Fondu budou omezeny jen na ty, jimiž mají být členovi z jeho podnětu opatřena ze všeobecných zdrojů Fondu zvláštní práva čerpání nebo měny jiných členů, vedené na Účtě všeobecných zdrojů směnou za měnu člena, který požaduje odkup. b) Fond může na požádání rozhodnout o poskytnutí finančních a technických služeb, včetně správy zdrojů, jimiž přispěli členové, pokud je to v souladu s cíli Fondu. Operace zahrnuté do takových poskytovaných finančních služeb nepůjdou na účet Fondu. Ze služeb podle tohoto odstavce nevznikne členovi žádný závazek, pokud s tím neprojeví souhlas. ČÁST 3. Podmínky pro používání všeobecných zdrojů Fondu a) Fond přijme směrnice o používání svých všeobecných zdrojů včetně směrnic pro ujednání o pohotových zdrojích nebo podobné dohody a může přijmout zvláštní směrnice, které členům pomohou řešit jejich problémy platební bilance způsobem odpovídajícím ustanovení této Dohody a budou skýtat přiměřené jistoty pro dočasné použití všeobecných zdrojů Fondu. b) Člen bude oprávněn odkoupit měny jiných členů od Fondu za odpovídající částku své vlastní měny za těchto podmínek: I. použití všeobecných zdrojů Fondu členem bude v souladu s ustanoveními této Dohody a se směrnicemi vydanými na jejich podkladě; II. člen doloží, že potřebuje provést odkup pro řešení stavu své platební bilance nebo rezerv, popř. jejich vývoje; III. navrhovaný odkup bude buď odkupem rezervní tranše anebo bude v takovém rozsahu, aby u Fondu držba měny člena, který provádí odkup, nepřesáhla dvě stě procent jeho kvóty; IV. Fondu nedošla dříve prohlášení podle části 5 tohoto článku, podle článku VI, části 1 nebo článku XXVI, části 2a), že člen, který požaduje odkup, není způsobilý používat všeobecné zdroje Fondu. c) Fond prozkoumá žádost o odkup, aby rozhodl, zda navrhovaný odkup by byl ve shodě s ustanoveními této Dohody a se směrnicemi přijatými k jejímu provedení s tím, že k žádostem o odkup rezervní tranše nebudou vznášeny výhrady. d) Fond přijme směrnice se stanovením postupu pro výběr měn určených k prodeji, přičemž po projednání se členy vezme v úvahu stav platební bilance a stav rezerv členů i vývoj na devizových trzích, jakož i žádoucí posilování výhledově vyrovnaných pozic ve Fondu; jestliže některý člen doloží, že navrhuje odkup měny jiného člena, protože kupující člen chce získat za svou měnu odpovídající částku nabízenou tímto dalším členem, bude oprávněn odkoupit měnu tohoto dalšího člena, pokud Fond neprohlásí podle článku VII, část 3, že držba takové měny se stala nedostatkovou. e) I. Každý člen zajistí, že zůstatky jeho měny odkupované od Fondu jsou zůstatky volně použitelné měny, nebo že mohou být směněny v době odkupu za volně použitelnou měnu podle jeho volby a při devizovém kursu mezi těmito dvěma měnami, který odpovídá kursu mezi nimi na základě článku XIX, části 7a). II. Každý člen, jehož měna se od Fondu odkupuje nebo získává směnou za měnu odkoupenou od Fondu, bude spolupracovat s Fondem i s dalšími členy, aby se umožnilo, že takové zůstatky budou směněny v době odkupu za volně použitelné měny ostatních členů. III. Směna měny která není volně použitelná, bude podle bodu I. provedena členem, jehož měna se odkupuje, pokud se tento člen a kupující člen nedohodnou na jiném postupu. IV. Člen kupující od Fondu volně použitelnou měnu dalšího člena a požadující směnit ji za další volně použitelnou měnu, provede směnu s jiným členem, jestliže si tak tento člen přeje. Směna se provede za volně použitelnou měnu vybranou druhým členem při kursu podle bodu I. vpředu. f) Fond může dohodnout podle schválených směrnic a postupů, že místo měn ostatních členů poskytne účastníkovi, který provádí odkup podle této části, zvláštní práva čerpání. ČÁST 4. Prominutí podmínek Fond může podle svého uvážení a za podmínek, které zabezpečují jeho zájmy, prominout kteroukoli z podmínek stanovených v části 3b) (III) a (IV) tohoto článku, zejména jde-li o členy, o nichž je známo, že se vystříhali rozsáhlého nebo stálého používání všeobecných zdrojů Fondu. Při promíjení podmínek Fond uváží periodické nebo výjimečné požadavky člena domáhajícího se prominutí. Fond vezme též v úvahu ochotu člena dát v zástavu jako vedlejší zajištění přijatelná aktiva, která mají podle názoru Fondu dostatečnou hodnotu, aby chránila jeho zájmy, a může zástavu takového vedlejšího zajištění požadovat jako podmínku pro prominutí. ČÁST 5. Nezpůsobilost používat všeobecné zdroje Fondu Kdykoli má Fond za to, že člen používá všeobecné zdroje Fondu způsobem, který odporuje jeho cílům, předloží členovi zprávu o svých názorech a stanoví přiměřenou lhůtu k odpovědi. Po předložení této zprávy může Fond omezit používání všeobecných zdrojů tímto členem. Nedojde-li do stanovené lhůty od člena odpověď, nebo je-li došlá odpověď neuspokojující, může Fond nadále omezovat členovi používání všeobecných zdrojů Fondu nebo může člena, když jej přiměřeně vyrozuměl, prohlásit za nezpůsobilého používat všeobecné zdroje Fondu. ČÁST 6. Jiné odkupy a prodeje zvláštních práv čerpání Fondem a) Fond může přijmout zvláštní práva čerpání nabídnutá účastníkem za odpovídající částku měn jiných členů. b) Fond může poskytnout účastníkovi na jeho žádost zvláštní práva čerpání za odpovídající částku měn jiných členů. Držba členovy měny Fondem nepřevýší jako důsledek těchto transakcí úroveň, při níž by držba podléhala poplatkům podle části 8b) (II) tohoto článku. c) Měny poskytnuté nebo přijaté Fondem podle této části budou vybírány podle směrnic, které vezmou v úvahu zásady části 3d) či 7i) tohoto článku. Fond může přistoupit k transakcím podle této části jedině tehdy, jestliže člen, jehož měnu Fond poskytuje nebo přijímá, souhlasí s takovým použitím své měny. ČÁST 7. Zpětný odkup vlastní měny z držby Fondu a) Člen bude oprávněn kdykoli odkoupit zpět svou měnu z držby Fondu, která podléhá poplatkům podle části 8b) tohoto článku. b) Od člena, který provedl odkup podle části 3 tohoto článku, se bude zpravidla očekávat, že přistoupí ke zpětnému odkupu své měny z držby Fondu, která vyplývá z odkupu a podléhá poplatkům podle části 8b) tohoto článku, jakmile se zlepší jeho platební bilance a stav rezerv. Člen přistoupí ke zpětnému odkupu této držby, jestliže podle směrnic o zpětném odkupu, které Fond přijme, a po projednání s ním Fond prohlásí, že má přistoupit ke zpětnému odkupu vzhledem k tomu, že se zlepšila jeho platební bilance a stav rezerv. c) Člen, který provedl odkup podle části 3 tohoto článku, provede zpětný odkup své měny z držby Fondu, která vyplývá z odkupu a podléhá poplatkům podle části 8b) tohoto článku, a to však nejpozději do pěti let po dni, k němuž byl proveden odkup. Fond může předepsat, aby zpětný odkup člen prováděl ve splátkách ve lhůtě od tří do pěti let po dni odkupu. Fond může osmdesáti pěti procentní většinou všech hlasů pozměnit období pro zpětný odkup podle tohoto odstavce a jakékoli období takto přijaté bude uplatňováno vůči všem členům. d) Fond může osmdesáti pěti procentní většinou všech hlasů přijmout jiné lhůty, než jak je uvedeno v předchozím odstavci c), které budou platit stejně pro všechny členy ke zpětným odkupům držby měny nabyté Fondem podle zvláštní směrnice o použití jeho všeobecných zdrojů. e) Člen přistoupí v souladu se směrnicemi, které Fond přijme sedmdesáti procentní většinou všech svých hlasů, ke zpětnému odkupu své měny z držby Fondu, jejíž nabytí nevyplynulo z odkupů a držba podléhá poplatkům podle části 8b) (II) tohoto článku. f) Rozhodnutí, kterým se stanoví, že podle směrnice o použití všeobecných zdrojů Fondu bude období pro zpětný odkup podle předchozích odstavců c) nebo d) kratší, než jak je stanoveno podle uvedené směrnice, se bude vztahovat jen na držbu, kterou Fond nabyl po dni účinnosti takového rozhodnutí. g) Na žádost člena může Fond odložit datum splatnosti závazku zpětného odkupu, avšak nikoli nad hranici lhůt podle odstavců c) nebo d) výše či podle směrnic přijatých Fondem podle odstavce e) výše, pokud Fond nerozhodne sedmdesáti procentní většinou všech hlasů, že delší období ke zpětnému odkupu, které odpovídá dočasnému použití všeobecných zdrojů Fondu, je odůvodněné proto, že vyrovnání závazku ke dni splatnosti by členovi vyvolalo mimořádné obtíže. h) Směrnice Fondu podle části 3d) tohoto článku mohou být doplněny ustanovením, podle něhož může Fond rozhodnout po projednání se členem, že odprodá podle části 3b) tohoto článku svou držbu měny tohoto člena, u kterého nedošlo ke zpětnému odkupu v souladu s touto částí 7, aniž by tím byla dotčena jakákoli jiná opatření, k nimž může Fond přistoupit podle kteréhokoli jiného ustanovení této Dohody. i) Všechny zpětné odkupy podle této části se budou uhrazovat zvláštními právy čerpání nebo měnami jiných členů určených Fondem. Pokud jde o měny, které mají být použity členy při zpětných odkupech, Fond přijme směrnice a pravidla o postupu, v nichž bude přihlédnuto k zásadám v části 3d) tohoto článku. Držba měny některého člena Fondem, které se používá ke zpětnému odkupu, nepřevýší zpětným odkupem úroveň, při níž by podléhala poplatkům podle části 8b) (II) tohoto článku. j) I. Jestliže měna některého člena výslovně určená podle předchozího odstavce i) není volně použitelnou měnou, pak takový člen zajistí, že ji může člen provádějící zpětný odkup získat v době tohoto odkupu za volně použitelnou měnu podle výběru člena, jehož měna byla zahrnuta mezi určené měny. Směna měny podle tohoto opatření se uskuteční při devizovém kursu mezi těmito dvěma měnami, který odpovídá kursu mezi nimi na základě článku XIX, části 7a). k) II. Každý člen, jehož měna byla určena Fondem pro zpětné odkupy, bude spolupracovat s Fondem i s jinými členy, aby umožnil těm členům, kteří provádějí zpětný odkup, získat v době tohoto odkupu určenou měnu za volně použitelné měny jiných členů. III. Směna podle odstavce j) (I) výše se provede se členem, jehož měna je k tomu určena, pokud se tento člen spolu s členem provádějícím zpětný odkup nedohodne na odlišném postupu. IV. Jestliže člen provádějící zpětný odkup si přeje získat v době tohoto odkupu volně použitelnou měnu dalšího člena určeného Fondem podle odstavce i) výše, obdrží ji, požaduje-li tak jiný člen, od tohoto jiného člena za volně použitelnou měnu při kursu, na který se vztahuje odstavec j) (I) vpředu. Fond může stanovit předpisy o volně použitelné měně, která má být opatřována směnou. ČÁST 8. Poplatky a) I. Fond uloží manipulační poplatek členovi při koupi zvláštních práv čerpání nebo měny jiného člena z Účtu všeobecných zdrojů za jeho vlastní měnu, při čemž Fond může stanovit nižší manipulační poplatek na odkupy v rámci rezervní tranšeodkupy v rámci rezervní tranše než na ostatní koupě. Správní poplatek na odkupy rezervní tranše nepřevýší půl procenta. II. Fond může uložit poplatek na ujednání o pohotových zdrojích nebo na podobné dohody. Fond může rozhodnout, že poplatek za ujednání bude vyrovnán správním poplatkem ukládaným podle předchozího odstavce (I) při koupích podle tohoto ujednání. b) Fond bude ukládat poplatky na své průměrné denní zůstatky členovy měny na Účtě všeobecných zdrojů v těchto případech: I. byly získány podle směrnic, které se vztahují na případy vylučování podle článku XXX c) nebo II. převyšují částku členovy kvóty po vyloučení kterýchkoli zůstatků, na něž se vztahuje předchozí odstavec (I). Sazby poplatku se budou obvykle zvyšovat v časových pásmech za dobu, po kterou držba zůstatků trvá. c) Jestliže člen neprovede zpětný odkup vyžadovaný podle části 7 tohoto článku, může Fond po jednání s ním o snížení své držby jeho měny uložit takové poplatky na svou držbu členovy měny, u níž mělo dojít ke zpětnému odkupu, jak Fond považuje za přiměřené. d) K rozhodnutí o sazbách poplatků podle odstavců a) a b) výše, které budou jednotné pro všechny členy, a podle předchozího odstavce c) se vyžaduje sedmdesáti procentní většina všech hlasů. e) Člen bude platit všechny poplatky ve zvláštních právech čerpání, při čemž Fond může členovi povolit ve výjimečných případech úpravu poplatků v měnách jiných členů, stanovených Fondem po projednání s nimi, nebo v jeho vlastní měně. Držba měny některého člena Fondem přitom nepřevýší z důvodů platů podle tohoto opatření úroveň, při nichž by již podléhala poplatkům podle b) (II) výše. ČÁST 9. Odměny a) Fond uhradí odměnu za částku, o kterou procento kvóty předepsané podle dalších odstavců b) a c) převyšuje průměrné denní zůstatky členovy měny v držbě Fondu na Účtě všeobecných zdrojů, nejde-li o zůstatky získané podle směrnic, které vedou k jejich vyloučení podle článku XXX c). Sazba odměny, kterou Fond stanoví většinou sedmdesáti procent všech hlasů, je stejná pro všechny členy a nebude vyšší než úroková sazba podle článku XX, části 3, avšak ani nižší než čtyři pětiny této úrokové sazby. Při stanovení sazby odměny vezme Fond v úvahu sazby poplatků podle části 8b) tohoto článku V. b) Procento kvóty uplatňované pro účely předchozího odstavce a) se stanoví takto: I. pro každého člena, který se stal členem před druhou úpravou této Dohody, procento kvóty odpovídající sedmdesáti pěti procentům jeho kvóty ke dni účinnosti druhé změny Dohody, a pro každého člena, který se stal členem po druhé úpravě Dohody, procento kvóty vypočítané jako podíl součtu částek, které odpovídají procentům kvóty, jež se uplatňují vůči ostatním členům ke dni, k němuž se začalo členství takového člena, a součtu kvót ostatních členů k témuž dni; plus II. částky, které zaplatil Fondu ve měně či ve zvláštních právech čerpání podle článku III, části 3a) vpředu ode dne určeného podle předchozího odstavce b) (I); mínus III. částky, které obdržel od Fondu v měně či ve zvláštních právech čerpání podle článku III, části 3c) ode dne určeného podle b) (I) výše. c) Fond může na podkladě rozhodnutí sedmdesáti procentní většiny všech hlasů zvýšit každému členovi dosavadní procento kvóty uplatňované pro účely uvedené v odstavci a) I. až do procentní sazby nepřesahující sto procent, která bude stanovena pro každého člena na základě stejných kritérií pro všechny členy, nebo II. do výše sta procent pro všechny členy. d) Odměna se uhradí ve zvláštních právech čerpání, pokud se Fond nebo člen nerozhodnou, že se úhrada členovi provede v jeho vlastní měně. ČÁST 10. Výpočty a) Hodnota položek jmění Fondu na účtech Všeobecné správy se vyjadřuje ve zvláštních právech čerpání. b) Veškeré výpočty, které se týkají měn členů při uplatňování ustanovení této Dohody s výjimkou článku IV a přílohy C, se budou provádět při kursech, za nichž Fond zúčtovává tyto měny podle části 11 tohoto článku. c) Do výpočtu částek měny týkajících se kvóty při uplatňování této Dohody nebude zahrnována měna, která je na Zvláštním výplatním účtě nebo na Ukládacím účtě. ČÁST 11. Udržování hodnoty a) Hodnota měn členů na Účtě všeobecných zdrojů bude udržována ve zvláštních právech čerpání v souladu s devizovými kursy podle článku XIX části 7a). b) K úpravě výše měny člena v držbě Fondu se ve shodě s touto částí přikročí v případech, kdy se tato měna použije v některé operaci či transakci mezi Fondem a dalším členem, a tehdy, jestliže tak může rozhodnout Fond nebo požádat člen. Úhrady Fondu nebo Fondem podle takové úpravy se provedou během přiměřené doby po dni úpravy podle rozhodnutí Fondu a kdykoli jindy na požádání člena. ČÁST 12. Ostatní operace a transakce a) Ve všech svých směrnicích a rozhodnutích podle této části bude Fond veden cíli vytyčenými v článku VIII části 7 a záměrem zabraňovat řízení ceny zlata na trhu či stanovení jeho pevné ceny. b) Rozhodnutí Fondu o účasti na operacích či transakcích podle dalších odstavců c), d) a e) budou přijímána na základě většiny osmdesáti pěti procent veškerých hlasů. c) Fond může prodat zlato za měnu kteréhokoli člena po poradě se členem, za jehož měnu se zlato prodává, za předpokladu, že držba členovy měny Fondem na Účtě všeobecných zdrojů nepřevýší tímto prodejem úroveň, při níž by členové podléhali poplatkům podle části 8 b) (II) tohoto článku bez souhlasu člena, a za předpokladu, že Fond na žádost člena smění v době prodeje takovou část získané měny za měnu jiného člena, aby se tím předešlo takovému zvýšení. Směna některé měny za měnu jiného člena se provede po projednání s tímto členem a nesmí vést ke zvýšení držby měny tohoto člena u Fondu nad úroveň, při níž by členové podléhali poplatkům podle části 8 b) (II) tohoto článku. Z hlediska směn stanoví Fond směrnice a postupy, při nichž vezme v úvahu zásady uplatněné v části 7, (I) tohoto článku. Prodeje některému členovi podle tohoto opatření budou realizovány za cenu sjednanou pro každou transakci na základě cen na trhu. d) Fond může přijmout od člena platy ve zlatě místo zvláštních práv čerpání či měny při kterýchkoli operacích nebo transakcích podle této Dohody. Platy Fondu podle tohoto opatření budou za cenu sjednanou pro každou operaci či transakci na základě cen na trhu. e) Fond může odprodat zlato, které je v jeho držbě ke dni účinnosti druhé úpravy této Dohody, těm členům, kteří byli členy k 31. srpnu 1975 a kteří souhlasí s jeho odkupem, v poměru k jejich kvótám k tomuto datu. Jestliže Fond zamýšlí odprodat zlato podle c) výše k účelu uvedenému podle f) (II) dále, může prodat každému členovi z rozvojových zemí, který je chce odkoupit, takovou část zlata, jež by v případě koupě podle c) tvořila přebytek, jaký by mu mohl být jinak přidělen podle f) (III). Zlato, jež by mohlo být podle tohoto opatření prodáno členovi, který byl prohlášen za nezpůsobilého používat všeobecné zdroje Fondu podle části 5 tohoto článku, mu bude prodáno až po zrušení takové nezpůsobilosti, pokud Fond nerozhodne učinit takový prodej dříve. Prodej zlata členovi podle tohoto odstavce e) se uskuteční za jeho měnu a za cenu odpovídající v době prodeje 0,888671 gramu ryzího zlata za jednotku zvláštního práva čerpání. f) Kdykoli Fond prodá podle odstavce c) zlato, které je v jeho držbě ke dni druhé úpravy této Dohody půjde částka výtěžku odpovídající ke dni prodeje 0,888671 gramu ryzího zlata za jednotku zvláštního práva čerpání na Účet všeobecných zdrojů a s výjimkou, kdy Fond rozhodne jinak podle odstavce g) dále, půjde jakýkoli rozdíl na Zvláštní výplatní účet. Tato aktiva na Zvláštním výplatním účtě budou vedena odděleně od ostatních účtů Všeobecné správy a mohou být kdykoli použita: I. k převodům na Účet všeobecných zdrojů k okamžitému použití pro operace a transakce, k nimž je dáno zmocnění podle jiných opatření této Dohody, než uvádí tato část; II. k operacím a transakcím, k nimž není dáno zmocnění podle jiných opatření této Dohody, avšak jsou v souladu s cíli Fondu. Podle tohoto odstavce f) (II) může být poskytnuta za zvláštních podmínek pomoc pro potřeby platební bilance členům z rozvojových zemí, kteří jsou v obtížném postavení; pro tento účel vezme Fond v úvahu úroveň důchodu na obyvatele; III. členům z rozvojových zemí, kteří byli členy 31.8.1975, k přídělu v poměru podle jejich kvót té části aktiv, kterou Fond rozhodne použít pro účely podle předchozího odstavce (II), jak odpovídá poměru kvót těchto členů ke dni přídělu k úhrnu kvót všech členů ke stejnému datu, a to za předpokladu, že příděl podle tohoto opatření členovi, který byl prohlášen za nezpůsobilého používat všeobecné zdroje Fondu podle části 5 tohoto článku, se provede, až nezpůsobilost pomine, pokud Fond nerozhodne přistoupit k přídělu dříve. K rozhodnutí o použití aktiv podle odstavce (I) výše se vyžaduje sedmdesáti procentní většina všech hlasů a rozhodnutí podle (II) a (III) výše osmdesáti pěti procentní většina všech hlasů. g) Fond může rozhodnout osmdesátipětiprocentní většinou všech hlasů, že část rozdílu, na který se vztahuje odstavec f) výše, se převede na Ukládací účet v souladu s opatřeními článku XII části 6 f). h) Až do použití uvedeného v odstavci f) může Fond ukládat měnu některého člena, kterou má na Zvláštním výplatním účtě, do obchodovatelných dluhopisů tohoto člena nebo do obchodovatelných dluhopisů mezinárodních finančních organizací. Příjmy z takové investice i úroky přijaté podle f) (II) výše jdou na Zvláštní výplatní účet. K žádnému ukládání takových prostředků nedojde bez souhlasu člena, jehož měna je použita k zamýšlenému investování. Fond bude investovat jen do dluhopisů ve zvláštních právech čerpání nebo v měně k tomu použité. i) Na správní výdaje Zvláštního výplatního účtu hrazené z Účtu všeobecných zdrojů bude čas od času Účet všeobecných zdrojů kryt převodem ze Zvláštního výplatního účtu na základě rozumného odhadu takových výdajů. j) Zvláštní výplatní účet se uzavře v případě likvidace Fondu a může být uzavřen před likvidací Fondu na základě rozhodnutí většinou sedmdesáti procent všech hlasů. Při uzavření účtu z důvodu likvidace Fondu budou jakákoli aktiva na tomto účtě rozdělena podle ustanovení Přílohy K. Při jeho uzavření před likvidací Fondu budou k bezprostřednímu použití pro operace a transakce. Sedmdesátiprocentní většinou všech hlasů může Fond přijmout pravidla a předpisy pro správu Zvláštního výplatního účtu. Čl.VI Převody kapitálu ČÁST 1. Používání všeobecných zdrojů Fondu ke kapitálovým převodům a) Člen nesmí používat všeobecné zdroje Fondu ke krytí velkého nebo trvalého úniku kapitálu s výjimkou ustanovení části 2 tohoto článku a Fond může vyzvat člena, aby uplatněním dohledu zabránil takovému používání všeobecných zdrojů Fondu. Opomene-li člen po obdržení takové výzvy uplatnit vhodná kontrolní opatření, může ho Fond prohlásit za nezpůsobilého používat všeobecné zdroje Fondu. b) Nic v této části nemá vést k výkladu, že se má I. zabraňovat používání všeobecných zdrojů Fondu ke kapitálovým transakcím přiměřeného rozsahu potřebným k rozvoji vývozu nebo k běžnému průběhu obchodní, bankovní či jiné takové činnosti, nebo že se má II. působit na kapitálové pohyby, které jsou hrazeny z vlastních zdrojů člena, přičemž se však členové zavazují, že takové kapitálové pohyby budou v souladu s cíli Fondu. ČÁST 2. Zvláštní ustanovení pro převody kapitálu Člen bude oprávněn přistoupit k odkupu rezervní tranše ke krytí kapitálových převodů. ČÁST 3. Kontrola kapitálových převodů Členové mohou vykonávat takovou kontrolu, jaká je nezbytná k úpravám mezinárodních kapitálových pohybů, avšak žádný člen nesmí vykonávat tuto kontrolu způsobem, kterým by se omezovaly platy za běžné transakce nebo jimiž by se nepatřičně zdržovaly převody k vyrovnávání závazků s výjimkou ustanovení článku VII, části 3 b) a článku XIV, části 2. Čl.VII Doplňování měn a nedostatkové měny ČÁST 1. Opatření k doplňování měn v držbě Fondu Pokládá-li Fond za účelné doplnit svou držbu měny kteréhokoli člena na Účtě všeobecných zdrojů, může učinit některé nebo obě z těchto opatření: I. navrhnout členovi, aby zapůjčil svou měnu Fondu za předpokladů a podmínek sjednaných mezi Fondem a členem, nebo aby si Fond se souhlasem člena vypůjčil takovou měnu z jiného zdroje buď na území člena nebo mimo ně, avšak žádný člen není povinen poskytnout takové půjčky Fondu anebo souhlasit, aby si Fond vypůjčil jeho měnu z jakéhokoli jiného zdroje; II. žádat, aby člen, jde-li o účastníka, prodal svou měnu Fondu za zvláštní práva čerpání z Účtu všeobecných zdrojů ve shodě s článkem XIX, části 4. Při doplňování zdrojů ve zvláštních právech čerpání věnuje Fond patřičnou pozornost zásadám o určování designací podle článku XIX, části 5. ČÁST 2. Všeobecný nedostatek měny Zjistí-li Fond, že se vytváří všeobecný nedostatek určité měny, může to oznámit členům a vydat zprávu, uvádějící příčiny tohoto nedostatku a obsahující doporučení, jak jej odstranit. Zástupce člena, o jehož měnu jde, se zúčastní přípravy zprávy. ČÁST 3. Nedostatek měnové držby Fondu a) Bude-li Fondu zřejmé, že poptávka po měně některého člena vážně ohrožuje schopnost Fondu opatřovat tuto měnu, prohlásí Fond oficiálně, ať již vydal či nikoli zprávu podle části 2 tohoto článku, takovou měnu za nedostatkovou a bude napříště přidělovat svou pohotovou a doplňovanou zásobu nedostatkové měny s patřičným zřetelem na poměrné potřeby členů, na všeobecnou mezinárodní hospodářskou situaci a všechny jiné důležité okolnosti. Fond také vydá zprávu o svém postupu. b) Formální prohlášení podle předchozího odstavce a) bude působit jako zmocnění kteréhokoli člena, aby po poradě s Fondem dočasně omezil volnost devizových operací v nedostatkové měně. Bez újmy ustanovení článku IV a Přílohy C bude mít člen plnou volnost při stanovení druhu takových omezení; tato omezení však nepřesáhnou nezbytnou míru k omezení poptávky po nedostatkové měně na zásobu, kterou příslušný člen má nebo která mu připlývá; omezení se uvolní a zruší, jakmile to podmínky dovolí. c) Zmocnění podle předchozího odstavce b) zanikne, kdykoli Fond prohlásí oficiálně, že dotyčná měna již není považována za nedostatkovou. ČÁST 4. Uplatnění omezovacích opatření Každý člen, který ukládá omezení týkající se měny kteréhokoli jiného člena podle ustanovení části 3 b) tohoto článku, má s pochopením uvážit námitky jiného člena týkající se provádění takových omezení. ČÁST 5. Účinek jiných mezinárodních dohod na omezení Členové souhlasí s tím, že se nebudou dovolávat závazků z úmluv uzavřených před touto Dohodou s jiným členem takovým způsobem, který by bránil provádět ustanovení tohoto článku. Čl.VIII Všeobecné závazky členů ČÁST 1. Úvod Dodatkem k závazkům převzatým podle ostatních článků této Dohody se každý člen podrobuje závazkům stanoveným v tomto článku. ČÁST 2. Upuštění od omezování běžných platů a) Bez újmy ustanovení článku VII, části 3 b) a článku XIV, části 2 nebude žádný člen bez souhlasu Fondu ukládat omezení platů a převodů v běžných mezinárodních transakcích. b) Na území žádného z členů nelze vynutit uzavření devizových kontraktů, které se týkají měny kteréhokoli člena a jsou v rozporu s předpisy devizové správy tohoto člena, udržovanými v platnosti nebo zaváděnými v souladu s touto Dohodou. Kromě toho mohou členové ve vzájemné dohodě spolupracovat na opatřeních v zájmu zvýšení účinnosti předpisů devizového řízení kteréhokoli člena za předpokladu, že taková opatření a úpravy jsou v souladu s touto Dohodou. ČÁST 3. Upuštění od diskriminačních měnových praktik Žádný člen se nesmí podílet nebo dovolit svým finančním institucím, na něž se vztahuje článek V, část 1, aby se účastnily jakýchkoli diskriminačních měnových opatření nebo praktik plurality kursů, ať v rámci podle ustanovení článku IV či mimo něj nebo ustanovení předepsaných Přílohou C nebo podle ní - kromě případů, k nimž jej zmocňuje tato Dohoda, nebo které byly schváleny Fondem. Jestliže v době, kdy tato Dohoda vstoupí v platnost, jsou taková opatření a praktiky uplatňovány, je příslušný člen povinen konzultovat s Fondem, jak je postupně odstranit, pokud nejsou udržovány v platnosti nebo zaváděny podle článku XIV, části 2, v kterémžto případě bude použito ustanovení části 3 uvedeného článku. ČÁST 4. Směnitelnost zůstatků měny v zahraniční držbě a) Každý člen bude kupovat zůstatky své měny, které jsou v držbě jiného člena, jestliže tento člen žádající odkup doloží, I. že zůstatky určené k odkupu byly získány nedávno jako výsledek běžných transakcí; nebo II. že jejich směna je zapotřebí k platům za běžné transakce. Kupující člen bude mít možnost volby platit buď ve zvláštních právech čerpání - s výhradou ustanovení článku XIX, části 4, nebo v měně člena, který požaduje odkup. b) Závazek uvedený v odstavci a) výše neplatí, jestliže I. směnitelnost zůstatků byla omezena podle části 2 tohoto článku nebo článku VI, části 3; II. zůstatky se nahromadily jako výsledek transakcí uskutečněných dříve, než byla členem odstraněna omezení udržovaná v platnosti nebo zaváděná podle článku XIV, části 2; III. zůstatky byly získány v rozporu s devizovými předpisy člena, od něhož se požaduje jejich odkup; IV. měna člena, který požaduje odkup, byla prohlášena za nedostatkovou podle článku VII, části 3 a); nebo V. člen, který byl požádán o odkup, není z jakéhokoli důvodu oprávněn kupovat od Fondu měny jiných členů za svou vlastní měnu. ČÁST 5. Dodávání informací a) Fond může požadovat, aby členové poskytovali takové informace, které považuje za nutné pro svou činnost, a to jako minimum nutné pro účinné plnění povinností Fondu, včetně údajů o národní ekonomice týkajících se těchto otázek: I. oficiální držba 1. zlata, 2. deviz, a to doma i v zahraničí; II. držba 1. zlata, 2. deviz doma i v zahraničí u bankovních a finančních institucí jiných než oficiálních; III. těžba zlata; IV. vývoz a dovoz zlata podle zemí určení a původu; V. celkové vývozy a dovozy zboží vyjádřené v hodnotách domácí měny podle zemí určení a původu; VI. mezinárodní platební bilance zahrnující 1. obchod se zbožím a služby, 2. transakce se zlatem, 3. známé kapitálové transakce a 4. ostatní položky; VII. stav mezinárodních investic, tj. investic na území člena s vlastnictvím v zahraničí a investic v zahraničí s vlastnictvím osob na jeho území, pokud je možno tyto informace poskytnout; VIII. národní důchod; IX. cenové indexy, tj. indexy velkoobchodních i maloobchodních cen zboží a cen vývozních i dovozních; X. nákupní a prodejní kursy cizích měn; XI. řízení devizového hospodářství, tj. vyčerpávající popis devizových opatření platných v době přijetí členství ve Fondu a podrobnosti pozdějších změn, jakmile nastanou; a XII. pokud existují oficiální clearingové dohody, uvést podrobné údaje o částkách určených k zúčtování, které vyplývají z obchodních a finančních transakcí, a o délce doby, po kterou takové nedoplatky nebyly vyrovnány. b) Při požadování informací Fond uváží měnící se schopnost členů poskytovat žádané údaje. Členové nebudou povinni poskytovat informace do takových podrobností, že by se tím prozrazovaly záležitosti jednotlivců nebo obchodních společností. Členové se však zavazují, že dodají vyžádané informace tak podrobné a přesné, jak to lze provést a vyhnou se pokud možno pouhým odhadům. c) Na podkladě dohody se členy si může Fond zajistit další informace. Má plnit funkci ústředí pro sběr a výměnu informací o měnových a finančních otázkách a usnadňovat tak přípravu studií, které mají pomoci členům při zpracovávání rozvojových opatření sledujících cíle Fondu. ČÁST 6. Porady mezi členy o existujících mezinárodních dohodách Tam, kde je člen podle této Dohody oprávněn, aby za zvláštních a dočasných okolností, které jsou v ní uvedeny, udržoval nebo zaváděl omezení devizových transakcí, a tam, kde jsou mezi členy jiné závazky uzavřené před touto Dohodou, které odporují uplatňováním takových omezení, se strany zúčastněné na takových závazcích společně poradí, aby učinily vzájemně přijatelné úpravy, jak bude nezbytné. Ustanovení tohoto článku nebudou na újmu účinnosti článku VII, části 5. ČÁST 7. Povinnost spolupracovat v otázkách rezervních hodnot Každý člen se zavazuje spolupracovat s Fondem i s jinými členy, aby se zajistilo, že směrnice člena týkající se rezervních hodnot budou v souladu se záměry podpořit lepší mezinárodní dohled na mezinárodní likviditu a vytvářet ze zvláštního práva čerpání hlavní složku rezerv v mezinárodní měnové soustavě. Čl.IX Status, imunity a přednostní práva ČÁST 1. Účel článku Fondu budou přiznány na území každého člena status, imunity a přednostní práva, jak je uvedeno v tomto článku, aby mohl plnit funkce, kterými je pověřen. ČÁST 2. Status Fondu Fond je plnoprávnou právnickou osobou a je oprávněn zejména: I. uzavírat smlouvy; II. nabývat nemovitý a movitý majetek a nakládat jím; a III. vést právní řízení. ČÁST 3. Soudní imunita Fond, jeho majetek a aktiva, kdekoli se nacházejí v držbě kterýchkoli subjektů, požívá imunity proti jakémukoli soudnímu řízení, pokud se výslovně nevzdá své imunity pro případ některého soudního jednání nebo podle podmínek některé smlouvy. ČÁST 4. Imunita proti jiným opatřením Majetek a aktiva Fondu, kdekoli se nacházejí a v držbě kterýchkoli subjektů, jsou chráněny před prohlídkou, zabavením, propadnutím, vyvlastněním nebo před jakýmkoli jiným způsobem zajištění správním řízením nebo zákonodárným jednáním. ČÁST 5. Nedotknutelnost archivů Archivy Fondu jsou nedotknutelné. ČÁST 6. Osvobození aktiv od omezení Všechen majetek a aktiva Fondu, pokud je jich zapotřebí k provádění činnosti podle této Dohody, budou osvobozeny od jakéhokoli druhu omezení, úprav, kontrol nebo moratorií. ČÁST 7. Přednostní právo pro přepravu zpráv S oficiálními zprávami Fondu bude členy nakládáno stejně jako s oficiálními zprávami jiných členů. ČÁST 8. Imunity a výsady funkcionářů a zaměstnanců Všichni guvernéři, výkonní ředitelé, jejich náměstkové, členové výborů, zástupci ustanovení podle článku XII, části 3 j), poradci kterékoli z předchozích osob, funkcionáři a zaměstnanci Fondu I. budou požívat imunity v případě soudního procesu vzniklého z jednání, která uskutečnili ve své oficiální funkci s výjimkou případu, kdy se Fond této imunity vzdal; II. nejsou-li místními státními příslušníky, budou ve stejné míře zproštěni omezení, jaká se uplatňují proti přistěhovalcům; budou vyňati z předpisů o registraci cizinců a z povinnosti vojenské služby a dostane se jim stejných úlev vůči devizovým omezením jako se přiznávají pro obdobné hodnosti zástupcům, úředníkům a zaměstnancům jiných členů; III. bude jím poskytnuto stejné zacházení, pokud jde o cestovní úlevy, jako se přiznávají pro obdobné hodnosti členskými zeměmi zástupcům, úředníkům a zaměstnancům jiných členů. ČÁST 9. Osvobození od daní a) Fond, jeho aktiva, majetek, příjmy, jakož i jeho operace a transakce vyplývající z této Dohody, budou osvobozeny od jakéhokoli zdanění a od veškerých cel. Fond bude také osvobozen od povinnosti vybírat nebo platit jakoukoli daň či clo. b) Platy a jiné příjmy vyplácené Fondem výkonným ředitelům, jejich náměstkům, úředníkům nebo zaměstnancům Fondu, kteří nejsou státními občany, místními občany, místními poddanými nebo jinými místními státními příslušníky, nepodléhají zdanění. c) Dluhopisy nebo cenné papírycenné papíry vydané Fondem a které jsou v držbě kterýchkoli subjektů, a to včetně dividendy nebo úroku z nich, nebudou podléhat žádnému zdanění, I. které by diskriminovalo takovou obligaci nebo cenný papírcenný papír jen pro jejich původ, nebo II. jestliže jediným zákonným důvodem takového zdanění je místo nebo měna, ve které jsou vydány, splatny nebo placeny, nebo umístění kterékoli úřadovny nebo obchodního pracoviště Fondu. ČÁST 10. Uplatnění tohoto článku Každý člen provede podle potřeby na svých územích opatření, aby v rámci svého právního řádu uplatnil zásady tohoto článku, a vyrozumí Fond o podrobnostech opatření, která učinil. Čl.X Vztahy k jiným mezinárodním organizacím Fond bude spolupracovat v rámci této Dohody s kteroukoli všeobecnou mezinárodní organizací i s veřejnými mezinárodními organizacemi, které mají specializované funkce v příbuzných oborech. Jakákoli ujednání o takové spolupráci, která by mohla vyvolat jakoukoli změnu některého ustanovení této Dohody, se mohou uskutečnit jen po úpravě této Dohody podle článku XXVIII. Čl.XI Vztahy k nečlenským zemím ČÁST 1. Závazky týkající se vztahů k nečlenským zemím Každý člen se zavazuje I. že se nezúčastní ani nedovolí, aby některá z jeho finančních institucí uvedených v článku V, části 1 se účastnila jakýchkoli transakcí s nečlenem anebo s osobami na územích nečlenů, které by odporovaly ustanovením této Dohody nebo cílům Fondu; II. že nebude spolupracovat s nečlenem nebo s osobami na území nečlena v činnostech, které by odporovaly ustanovením této Dohody nebo cílům Fondu; III. že bude spolupracovat s Fondem, aby na jeho územích byla uplatňována vhodná opatření, která by zabránila takovým transakcím s nečleny nebo osobami na jejich územích, jež by odporovaly ustanovením této Dohody nebo cílům Fondu. ČÁST 2. Omezení při transakcích s nečlenskými zeměmi Nic v této Dohodě neomezuje právo kteréhokoli člena provádět omezení devizových transakcí s nečleny nebo s osobami na jejich území, pokud Fond neshledá, že taková omezení jsou na újmu zájmů členů a odporují cílům Fondu. Čl.XII Organizace a správa ČÁST 1. Struktura Fondu Fond bude pozůstávat ze Sboru guvernérů, z Výkonného sboru, z vedoucího ředitele a z aparátu a kromě toho z Rady, jestliže Sbor guvernérů rozhodne většinou osmdesáti pěti procent všech hlasů, že budou uplatněna ustanovení Přílohy D. ČÁST 2. Sbor guvernérů a) Veškerá oprávnění podle této Dohody, která nejsou přímo vyhrazena Sboru guvernérů, Výkonnému sboru nebo vedoucímu řediteli, přísluší Sboru guvernérů. Sbor guvernérů se skládá z guvernérů a jejich náměstků, z nichž vždy po jednom jmenuje každý člen způsobem, jak bude určeno. Každý guvernér a každý náměstek bude působit v těchto funkcích až do doby, dokud nedojde k ustavení nástupce. Náměstek nesmí hlasovat - s výjimkou nepřítomnosti svého guvernéra. Sbor guvernérů zvolí jednoho z guvernérů za svého předsedu. b) Sbor guvernérů může zmocnit Výkonný sbor k výkonu kteréhokoli svého oprávnění - s výjimkou těch, která jsou touto Dohodou vyhrazena přímo Sboru guvernérů. c) Sbor guvernérů bude konat schůze, jak sám stanoví, nebo jaké budou svolány Výkonným sborem. Schůze Sboru guvernérů budou svolány, kdykoli o to požádá patnáct členů či členové, kteří mají čtvrtinu všech hlasů. d) K právoplatnému usnesení kterékoli schůze Sboru guvernérů se vyžaduje přítomnost většiny guvernérů s nejméně dvěma třetinami všech hlasů. e) Každý guvernér bude oprávněn odevzdat tolik hlasů, kolik jich bylo přiznáno podle části 5 tohoto článku členovi, který jej jmenoval. f) Sbor guvernérů může stanovit jednací řád, podle něhož Výkonný sbor může dát hlasovat o určité otázce guvernérů, aniž by se svolávala schůze jeho sboru, domnívá-li se, že takový postup je v plném zájmu Fondu. g) Sbor guvernérů a Výkonný sbor mohou přijmout v rozsahu daného zmocnění taková pravidla a předpisy, jaké budou nutné či vhodné k řízení činnosti Fondu. h) Guvernéři a jejich náměstci budou vykonávat své funkce bez náhrady ze strany Fondu, který jim však nahradí přiměřené výlohy vzniklé jejich účastí na schůzích. i) Sbor guvernérů určí odměnu, která má být placena výkonným ředitelům a jejich náměstkům a plat i smluvní pracovní podmínky vedoucího ředitele. j) Sbor guvernérů i Výkonný sbor mohou ustavit takové výbory, jaké považují za vhodné. Členství ve výborech nemusí být omezeno na guvernéry nebo výkonné ředitele či jejich náměstky. ČÁST 3. Výkonný sbor a) Výkonný sbor bude odpovědný za řízení činnosti Fondu a v souvislosti s tím bude vykonávat všechna oprávnění přenesená na něj Sborem guvernérů. b) Výkonný sbor bude pozůstávat z výkonných ředitelů s vedoucím ředitelem jako jeho předsedou. Z výkonných ředitelů I. pět bude jmenováno pěti členy, kteří mají největší kvóty; a II. patnáct bude voleno ostatními členy. Pro každou pravidelnou volbu výkonných ředitelů může Sbor guvernérů osmdesáti pěti procentní většinou všech hlasů zvýšit nebo snížit počet výkonných ředitelů podle (II) tohoto odstavce. Počet výkonných ředitelů uvedený v odstavci (II) bude snížen o jednoho nebo o dva v případě, jsou-li jmenováni výkonní ředitelé podle dalšího odstavce c), pokud Sbor guvernérů nerozhodne osmdesáti pěti procentní většinou všech hlasů, že toto snížení by bránilo účinnému plnění funkcí Výkonného sboru nebo výkonných ředitelů anebo ohrožovalo žádoucí rovnováhu ve Výkonném sboru. c) Jestliže při druhé nebo některé další pravidelné volbě výkonných ředitelů nebudou mezi členy oprávněnými jmenovat výkonné ředitele podle odstavce b) (I) dva takoví, u nichž držba jejich měn u Fondu na účtě všeobecných zdrojů v průběhu předchozích dvou let v průměru klesla pod jejich kvóty o největší úhrnnou částku vyjádřenou ve zvláštním právu čerpání, pak jeden z nich nebo podle okolností oba tito členové budou oprávněni jmenovat výkonného ředitele. d) Volby volených výkonných ředitelů se budou konat v dvouletých obdobích podle ustanovení Přílohy E, doplněné takovými předpisy, které Fond považuje za vhodné. Ke každé pravidelné volbě výkonných ředitelů může Sbor guvernérů provést úpravu měnící poměr hlasů požadovaných k volbě výkonných ředitelů podle ustanovení Přílohy E. e) Každý výkonný ředitel jmenuje náměstka s plným oprávněním jednat za něho v jeho nepřítomnosti. Jsou-li výkonní ředitelé, kteří náměstky jmenovali, přítomni, mohou se náměstkové účastnit schůzí avšak nesmějí hlasovat. f) Výkonní ředitelé budou zastávat funkci do doby, dokud nebudou jmenováni nebo zvoleni jejich nástupci. Uprázdní-li se funkce voleného výkonného ředitele dříve než devadesát dní před koncem období, na něž byl zvolen, bude na zbytek období zvolen jiný výkonný ředitel členy, kteří volili dřívějšího výkonného ředitele. Ke zvolení se vyžaduje většina odevzdaných hlasů. Dokud nebude funkce obsazena, bude jí vykonávat náměstek dřívějšího výkonného ředitele v rozsahu jeho oprávnění - s výjimkou jmenování náměstka. g) Výkonný sbor bude v činnosti nepřetržitě, bude zasedat v hlavní úřadovně Fondu a bude se scházet tak často, jak to bude činnost Fondu vyžadovat. h) K platnému usnesení jakékoli schůze Výkonného sboru se vyžaduje většina výkonných ředitelů zastupujících nejméně polovinu všech hlasů. i) I. Každý jmenovaný výkonný ředitel bude oprávněn odevzdat tolik hlasů, kolik jich bylo podle části 5 tohoto článku přiznáno členovi, který ho jmenoval. II. Jestliže hlasy přiznané členovi, který jmenuje výkonného ředitele podle odstavce c) byly odevzdány výkonným ředitelem společně s hlasy přiznanými jiným členům v důsledku poslední pravidelné volby výkonných ředitelů, člen se může dohodnout s každým z ostatních členů, že počet hlasů, které mu byly přiznány, může být odevzdán jmenovaným výkonným ředitelem. Člen, který sjedná takovou dohodu, se neúčastní na volbě výkonných ředitelů. III. Každý zvolený výkonný ředitel bude oprávněn odevzdávat tolik hlasů, kolika jich byl sám zvolen. IV. V případech, kdy se uplatní ustanovení části 5 b) tohoto článku, bude počet hlasů, který by byl jinak výkonný ředitel oprávněn odevzdat, přiměřeně zvýšen nebo snížen. Všechny hlasy, které je výkonný ředitel oprávněn odevzdat, budou odevzdány jako jednotka v celku. j) Sbor guvernérů přijme pravidla, podle nichž člen, který není oprávněn jmenovat výkonného ředitele, podle odstavce b), může vyslat zástupce, aby se účastnil kterékoli schůze Výkonného sboru, v níž se bude projednávat žádost tohoto člena nebo záležitost, která se ho zvlášť týká. ČÁST 4. Vedoucí ředitel a aparát a) Výkonný sbor zvolí vedoucího ředitele, který nezastává funkci guvernéra nebo výkonného ředitele. Vedoucí ředitel zastává funkci předsedy Výkonného sboru, avšak nebude mít hlasovací právo s výjimkou rozhodujícího hlasu v případě rovnosti hlasů. Může se účastnit schůzí Sboru guvernérů, ale nebude na takových schůzích hlasovat. Vedoucí ředitel přestane vykonávat svou funkci, jakmile tak rozhodne Výkonný sbor. b) Vedoucí ředitel bude vedoucím činného aparátu Fondu a bude řídit pod vedením Výkonného sboru běžnou činnost Fondu. Při všeobecné kontrole Výkonného sboru bude však odpovědný za organizaci, přijímání a propouštění zaměstnanců Fondu. c) Vedoucí ředitel a zaměstnanci Fondu budou při výkonu svých funkcí plně vázáni svými povinnostmi jen vůči Fondu a vůči žádnému jinému orgánu mimo něj. Každý člen Fondu musí respektovat mezinárodní povahu této povinnosti a zdržet se všech pokusů ovlivňovat kohokoli z aparátu při výkonu těchto funkcí. d) Při jmenování zaměstnanců bude vedoucí ředitel se zřetelem k svrchované důležitosti dbát při výběru pracovníků aparátu o co nejvyšší úroveň jejich výkonnosti a odborné způsobilosti a přihlížet náležitě k tomu, aby tento výběr se uskutečňoval podle možnosti na nejširší zeměpisné základně. ČÁST 5. Hlasování a) Každý člen bude mít dvě stě padesát hlasů a jeden další hlas za každou část své kvóty rovnající se sto tisíci zvláštních práv čerpání. b) Kdykoli bude třeba hlasování podle článku V, části 4 nebo 5 bude mít každý člen počet hlasů, k němuž je oprávněn podle předchozího odstavce a), avšak s těmito úpravami: I. připočte se jeden hlas za ekvivalent každých čtyři sta tisíc zvláštních práv čerpání čistých prodejů jeho měny ze všeobecných zdrojů až do dne, kdy se hlasuje, nebo II. odečte se jeden hlas za ekvivalent každých čtyři sta tisíc zvláštních práv čerpání z jeho čistých nákupů podle článku V, části 3 b) a f) až do dne, kdy se hlasuje, a to za předpokladu, že se ani o čistých nákupech ani o čistých prodejích nebude mít nikdy za to, že přesahuji částku rovnající se kvótě příslušného člena. c) Všechna rozhodnutí Fondu se budou přijímat většinou odevzdaných hlasů, pokud není výslovně stanoveno jinak. ČÁST 6. Rezervy, rozdělování čistého výnosu a ukládání (investování) a) Fond ročně rozhodne, jaká část jeho čistého výnosu bude připsána všeobecné rezervě nebo zvláštní rezervě a jaká případná část bude rozdělena. b) Fond může použít zvláštní rezervu k jakémukoli účelu, pro nějž může použít všeobecnou rezervu - s výjimkou jejího rozdělení. c) Dojde-li k rozdělení čistého výnosu kteréhokoli roku, půjde ve prospěch všech členů v poměru k jejich kvótám. d) Fond může kdykoli rozhodnout sedmdesáti procentní většinou všech hlasů o rozdělení jakékoli části všeobecné rezervy. Jakékoli takové rozdělení jde ve prospěch členů v poměru k jejich kvótám. e) Platy podle předchozích odstavců c) a d) se budou konat ve zvláštních právech čerpání, pokud buď Fond nebo člen by nerozhodl, že plat členovi se má uskutečnit v jeho vlastní měně. f) I. Fond může založit Ukládací účet pro účely tohoto oddílu f). Aktiva ukládacího účtu budou vedena odděleně od ostatních účtů Všeobecné správy. II. Fond může rozhodnout, že bude převádět na Ukládací účet část výtěžků z prodeje zlata podle článku V, části 12 g), a může sedmdesáti procentní většinou všech hlasů rozhodnout o převodu měn v držbě na Účtě všeobecných zdrojů na Ukládací účet pro účely okamžitého ukládání.Částka těchto převodů nepřevýší celkovou částku všeobecné rezervy a zvláštní rezervy v době rozhodování. III. Fond může ukládat měnu některého člena v držbě na Ukládacím účtě do obchodovatelných dluhopisů tohoto člena nebo do dluhopisů mezinárodních finančních organizací. K žádné takové investici nedojde bez souhlasu člena, jehož měny je k investování použito. Fond bude ukládat prostředky jen do dluhopisů v hodnotách zvláštních práv čerpání nebo v hodnotách měny použité k investování. IV. Výnosy z ukládání prostředků mohou být investovány v souladu s ustanoveními tohoto oddílu f). Výnosy neinvestované budou ponechány na Ukládacím účtě nebo mohou být použity ke krytí výdajů s vedením činnosti Fondu. V. Fond může použít měnu některého člena, kterou má na Ukládacím účtě, k získávání měn potřebných ke krytí výdajů s vedením činnosti Fondu. VI. V případě likvidace Fondu bude Ukládací účet uzavřen a před likvidací Fondu může být uzavřen nebo částka ukládání může být snížena sedmdesáti procentní většinou všech hlasů. Stejnou většinou sedmdesáti procent hlasů může Fond stanovit předpisy a řády ohledně správy Ukládacího účtu, které budou v souladu s oddíly (VII), (VIII) a (IX). VII. Po uzavření Ukládacího účtu z důvodu likvidace Fondu budou jakákoli aktiva na tomto účtě rozdělena podle ustanovení Přílohy K za předpokladu, že část těchto aktiv, odpovídající poměru aktiv převedených na tento účet podle článku V, části 12 g) k úhrnu aktiv převedených na tento účet, bude považována za aktiva na Zvláštním výplatním účtě a bude rozdělena podle Přílohy K, odstavec 2 a) (II). VIII. Po uzavření Ukládacího účtu před likvidací Fondu bude část aktiv udržovaných na tomto účtě, odpovídající poměru aktiv převedených na tento účet podle článku V, část 12 g) k úhrnu aktiv na tomto účtě, převedena na Zvláštní výplatní účet, jestliže nebyl ještě uzavřen, a zůstatek aktiv udržovaných na Ukládacím účtě se převede na Účet všeobecných zdrojů pro okamžité použití v operacích a transakcích. IX. Po snížení částky ukládané Fondem bude část snížení, odpovídající poměru aktiv převedených na Ukládací účet podle článku V, části 12 g) k úhrnu aktiv, na tomto účtě, převedena na Zvláštní výplatní účet, jestliže ještě nebyl uzavřen, a zůstatek snížení se převede na Účet všeobecných zdrojů pro okamžité použití v operacích a transakcích. ČÁST 7. Uveřejňování zpráv a) Fond bude uveřejňovat výroční zprávu obsahující jeho přezkoušený závěrečný účet a bude vydávat v tříměsíčních nebo kratších obdobích úhrnný výkaz o svých operacích a transakcích a svých držbách zvláštních práv čerpání, zlata a měn členů. b) Fond může uveřejňovat jiné takové zprávy, uzná-li to za žádoucí pro plnění svých cílů. ČÁST 8. Oznamování stanovisek členům Fond bude mít kdykoli právo oznamovat neformálně kterémukoli členovi svá stanoviska k jakékoli otázce, která se vyskytne v souvislosti s touto Dohodou. Fond může rozhodnout sedmdesáti procentní většinou všech hlasů, že zveřejní zprávu podanou některému členovi ohledně jeho měnových a hospodářských poměrů i vývojových tendencí, které by mohly vyvolat vážnou nerovnováhu v mezinárodní platební bilanci členů. Není-li tento člen oprávněn jmenovat výkonného ředitele, bude oprávněn k zastoupení podle části 3 j) tohoto článku. Fond nebude zveřejňovat zprávu zahrnující změny v základní struktuře hospodářské organizace členů. Čl.XIII Úřadovny a ukládací místa ČÁST 1. Umístění úřadoven Ústředí Fondu bude umístěno na území člena, který má největší kvótu a jednatelství nebo pobočky mohou být zřízeny na územích ostatních členů. ČÁST 2. Ukládací místa a) Každá členská země určí svou ústřední bankubanku jako ukládací místo pro veškerou držbu Fondu měny této země, anebo nemá-li ústřední bankubanku, určí takový jiný ústav, který bude pro Fond přijatelný. b) Fond může udržovat jiná aktiva včetně zlata u ukládacích míst, která určí pět členů s největšími kvótami, a u jiných určených ukládacích míst, která si může Fond zvolit. Zpočátku bude alespoň polovina držeb Fondu u ukládacího místa, které určí člen, na jehož území má Fond svou hlavní úřadovnu, a nejméně čtyřicet procent držby bude u ukládacích míst určených zbývajícími čtyřmi výše uvedenými členy. Všechny převody zlata Fondem se však budou provádět s náležitým zřetelem na přepravní náklady a na předpokládané potřeby Fondu. V naléhavém případě může Výkonný sbor převést veškeré zásoby zlata Fondu nebo jakoukoli jejich část na kterékoli místo, kde se jim může dostat dostatečné ochrany. ČÁST 3. Záruky za aktiva Fondu Každý člen přejímá záruky za všechna aktiva Fondu proti ztrátám vzniklým z neplnění nebo z prodlení ukládacího místa, které stanovil. Čl.XIV Opatření pro přechodné období ČÁST 1. Oznámení Fondu (notifikace) Každý člen oznámí Fondu, zda zamýšlí použít přechodná opatření v části 2 tohoto článku nebo zda je připraven převzít závazky článku VIII, část 2, 3 a 4. Člen, který bude uplatňovat přechodná opatření, oznámí Fondu, jakmile bude připraven převzít tyto závazky. ČÁST 2. Devizová omezení Člen, který oznámil Fondu, že zamýšlí uplatňovat přechodná opatření podle tohoto ustanovení, může bez újmy ustanovení kterýchkoli jiných článků této Dohody zachovávat a upravovat podle měnících se poměrů omezení platů a převodů k běžným mezinárodním transakcím, které byly v účinnosti ke dni, kdy se stal členem. Členové však budou brát ve své devizové politice trvalý zřetel na cíle Fondu a jakmile to podmínky dovolí, učiní všechna možná opatření k rozvoji takových obchodních a finančních ujednání s ostatními členy, která usnadní mezinárodní platy a podporu pevné soustavy devizových kursů. Členové zejména zruší omezení zachovávaná podle této části, jakmile se přesvědčí, že budou s to vyrovnávat platební bilanci i bez takových omezení způsobem, který nebude nepřiměřeně ztěžovat jejich přístup k všeobecným zdrojům Fondu. ČÁST 3. Činnost Fondu ve vztahu k omezením Fond bude vydávat roční zprávy o omezeních, která jsou v platnosti podle části 2 tohoto článku. Každý člen, který dosud zachovává omezení neslučitelná s článkem VIII, části 2, 3 nebo 4, se bude ročně radit s Fondem, pokud jde o jejich další platnost. Považuje-li to v mimořádných případech za nutné, Fond může upozornit kteréhokoli člena, že jsou vhodné podmínky pro odvolání určitého omezení nebo pro všeobecné upuštění od omezení, která jsou neslučitelná s kterýmikoli jinými články této Dohody. Členovi bude dána přiměřená lhůta k odpovědi na takové upozornění. Jestliže Fond shledá, že člen trvá na zavedených omezeních, která jsou neslučitelná s cíli Fondu, bude vůči tomuto členovi uplatněn článek XXVI, část 2 a). Čl.XV Zvláštní práva čerpání ČÁST 1. Oprávnění přidělovat zvláštní práva čerpání Ke krytí potřeby, jakkoli a kdykoli vznikne, je Fond oprávněn přidělovat jako doplněk k existujícím rezervním hodnotám zvláštní práva čerpání členům, kteří jsou účastníky Správy zvláštních práv čerpání. ČÁST 2. Hodnocení zvláštního práva čerpání Metoda hodnocení zvláštního práva čerpání bude určena Fondem sedmdesáti procentní většinou všech hlasů; pokud by šlo o změnu bude se ke schválení vyžadovat osmdesáti pěti procentní většina všech hlasů. Čl.XVI Všeobecná správa a Správa zvláštních práv čerpání ČÁST 1. Oddělování operací a transakcí Všechny operace a transakce zahrnující zvláštní práva čerpání se vedou prostřednictvím Správy zvláštních práv čerpání. Veškeré ostatní operace a transakce na účet Fondu připuštěné touto Dohodou nebo podle ní jsou vedeny prostřednictvím Všeobecné správy. Operace a transakce podle článku XVII, část 2 se vedou jak prostřednictvím Všeobecné správy, tak Správy zvláštních práv čerpání. ČÁST 2. Oddělování aktiv a majetku Veškerá aktiva a majetek Fondu - s výjimkou zdrojů spravovaných podle článku V, část 2 b) - budou ve Všeobecné správě vedena odděleně tak, že aktiva a majetek nabyté podle článku XX, část 2 a článků XXIV a XXV, jakož i podle Příloh H a I budou v držbě Správy zvláštních práv čerpání. Žádná aktiva či majetek v držbě jedné správy nelze použít k úhradě nebo krytí pasív, závazků nebo ztrát Fondu vzniklých při provádění operací a transakcí druhé správy s výjimkou případu, kdy výlohy spojené s činností Správy zvláštních práv čerpání budou hrazeny Fondem ze Všeobecné správy, které budou kryty čas od času ve zvláštních právech čerpání dávkami podle článku XX, části 4 na základě uváženého odhadu takových výloh. ČÁST 3. Záznamy a informace Veškeré změny v držbě zvláštních práv čerpání nabudou platnost až účetním zápisem Fondu ve Správě zvláštních práv čerpání. Účastníci budou oznamovat Fondu, podle jakých ustanovení této Dohody jsou zvláštní práva čerpání používána. Fond může od účastníků požadovat, aby mu poskytli takové další informace, jak považuje za nutné pro plnění svých funkcí. Čl.XVII Účastníci a jiní držitelé zvláštních práv čerpání ČÁST 1. Účastníci Každý člen Fondu, který uloží Fondu dokument svědčící o tom, že přejímá všechny závazky účastníka Správy zvláštních práv čerpání v souladu se svými zákony a že učinil všechna opatření nezbytná k tomu, aby mohl plnit všechny tyto závazky, se stane účastníkem Správy zvláštních práv čerpání ke dni, kdy došlo k uložení dokumentu; žádný člen se však nestane účastníkem dříve, než opatření této Dohody vztahující se výlučně na Správu zvláštních práv čerpání nabudou účinnosti a dokumenty byly deponovány podle této části členy, na něž připadá alespoň sedmdesát pět procent celkového úhrnu kvót. ČÁST 2. Fond jako držitel Fond může mít v držbě zvláštní práva čerpání na Účtě všeobecných zdrojů a může je přijímat a používat při operacích a transakcích vedených prostřednictvím Účtu všeobecných zdrojů s účastníky podle ustanovení této Dohody nebo s určenými držiteli podle hledisek a podmínek stanovených podle části 3 tohoto článku. ČÁST 3. Jiní držitelé Fond může určit: I. za držitele nečleny, kteří nejsou účastníky, instituce vykonávající funkce ústřední bankybanky pro více než jednoho člena a jiné oficiální orgány; II. předpoklady a podmínky, za nichž může být určeným držitelům povoleno, že mohou mít v držbě zvláštní práva čerpání a mohou je přijímat i používat při operacích a transakcích s účastníky a jinými určenými držiteli; a III. předpoklady a podmínky, za nichž se účastníci a Fond mohou prostřednictvím Účtu všeobecných zdrojů účastnit operací a transakcí ve zvláštních právech čerpání s určenými držiteli. K rozhodnutí podle (I) této části se vyžaduje většina osmdesáti pěti procent všech hlasů. Předpoklady a podmínky, které Fond urči, musí být v souladu s ustanoveními této Dohody a s účinným působením Správy zvláštních práv čerpání. Čl.XVIII Přidělování a rušení zvláštních práv čerpání ČÁST 1. Zásady a hlediska upravující přidělování a rušení a) Ve všech svých rozhodnutích týkajících se přidělování nebo rušení zvláštních práv čerpání bude Fond usilovat, aby kryl celkovou dlouhodobou potřebu v rozsahu, jak a kdy vzniká, doplňováním existujících rezervních hodnot takovým způsobem, aby se podpořilo dosažení jeho cílů a zabraňovalo hospodářské stagnaci a deflaci, stejně tak jako nadměrné poptávce a inflaci ve světě. b) Při prvním rozhodnutí o přídělu zvláštních práv čerpání bude vzat v úvahu jako zvláštní hledisko společný názor, že je obecně třeba doplnit rezervy a dosáhnout lepší rovnováhy platebních bilancí, jakož i že půjde pravděpodobně o účinnější působení vyrovnávacího procesu v budoucnosti. ČÁST 2. Přidělování a rušení a) Rozhodnutí Fondu přidělit nebo zrušit zvláštní práva čerpání se budou vztahovat na základní období, která budou na sebe navazovat a budou pětiletá. První základní období začne dnem prvního rozhodnutí o přídělu zvláštních práv čerpání nebo takovým pozdějším datem, jak bude stanoveno tímto rozhodnutím. Kterékoli příděly nebo rušení se budou konat v ročních intervalech. b) Sazby, za nichž se mají příděly uskutečňovat, budou vyjadřovány v procentech čistých souhrnných přídělů zvláštních práv čerpáníčistých souhrnných přídělů zvláštních práv čerpání k datu každého rozhodnutí o zrušení. Procenta budou stejná pro všechny účastníky. c) Ve svých rozhodnutích, týkajících se kteréhokoli základního období, může Fond, bez zřetele k předchozímu odstavci a) a b) stanovit, že I. trvání základního období bude jiné než pět let; nebo že II. přidělování či rušení se budou uskutečňovat v jiných než ročních intervalech; nebo že III. základem pro přidělování či rušení budou kvóty nebo čisté souhrnné příděly k jiným datům než ke dni rozhodnutí o přídělu nebo zrušení. d) Člen, který se stane účastníkem až po začátku základního období, obdrží příděly od následujícího základního období poté, kdy se stal účastníkem, pokud Fond nerozhodne, že nový účastník obdrží přiděly již od nejbližšího přídělu poté, kdy se stal účastníkem. Jestliže Fond rozhodne, že člen, který se stává účastníkem během základního období, obdrží příděly za zbytek tohoto základního období, a účastník nebyl členem k datům stanoveným podle předchozích odstavců b) nebo c), Fond určí základ, podle něhož se budou tyto příděly účastníkovi uskutečňovat. e) Účastník obdrží příděly zvláštních práv čerpání na základě kteréhokoli rozhodnutí o přídělech, s výjimkou případů, I. kdy guvernér nehlasoval za účastníka ve prospěch rozhodnutí; a II. kdy účastník oznámil Fondu písemně před prvním přídělem zvláštních práv čerpání podle tohoto rozhodnutí, že si nepřeje, aby mu byla podle něho přidělována zvláštní práva čerpání. Fond může na žádost účastníka rozhodnout, že se zrušuje platnost oznámení, týkající se přídělů zvláštních práv čerpání, k nimž by došlo po takovém zrušení. f) Jestliže ke dni účinnosti jakéhokoli zrušení je částka zvláštních práv čerpání, která je v držbě některého účastníka, menší než jeho podíl ze zvláštních práv čerpání, která mají být zrušena, vyrovná účastník svůj záporný zůstatek urychleně, jak mu to stav jeho hrubých rezerv dovoluje, a bude se v souvislosti s tím konzultovat s Fondem. Zvláštní práva čerpání, získaná účastníkem po dni účinnosti zrušení, budou použita na vyrovnání jeho záporného zůstatku a zrušena. ČÁST 3. Nepředvídaný závažný vývoj Fond může změnit sazby nebo období přidělování či rušení během zbytku základního období nebo změnit délku některého základního období, popř. započít nové základní období, kdykoli shledá takový postup za žádoucí z důvodu nepředvídaného závažného vývoje. ČÁST 4. Rozhodnutí o přídělech a zrušeních a) Rozhodnutí podle části 2 a), b) a c) nebo části 3 tohoto článku budou přijímána Sborem guvernérů na základě návrhů vedoucího ředitele odsouhlasených ve Výkonném sboru. b) Před předložením jakéhokoli návrhu a poté, když se ujistil, že bude v souladu s ustanoveními části 1 a) tohoto článku, provede vedoucí ředitel takové konzultace, které mu umožní zjistit, že je ze strany účastníků široká podpora tohoto návrhu. Před předložením návrhu na první příděl se vedoucí ředitel kromě toho ujistí, že byla splněna ustanovení části 1 b) tohoto článku a že je mezi účastníky široká podpora započetí přídělů; návrh na první příděl předloží ihned po zřízení Správy zvláštních práv čerpání, jakmile se přesvědčil o splnění uvedených předpokladů. c) Vedoucí ředitel předloží návrhy I. nejpozději šest měsíců před koncem každého základního období; II. kdykoli se přesvědčí, že jsou splněna ustanovení předchozího odstavce b), jestliže nebylo přijato žádné rozhodnutí o přídělu nebo zrušení pro základní období; III. považuje-li podle části 3 tohoto článku za žádoucí změnit sazbu nebo intervaly přídělů nebo rušení či změnit délku základního období nebo počátek nového základního období; nebo IV. během šesti měsíců od požadavku Sboru guvernérů nebo Výkonného sboru; pokud však vedoucí ředitel zjistí podle předchozích bodů (I), (III) nebo (IV), že nebyl podán žádný návrh, který považuje za odpovídající ustanovením části 1 tohoto článku a který by měl širokou podporu mezi účastníky podle předchozího odstavce b), předloží zprávu Sboru guvernérů a Výkonnému sboru. d) K rozhodnutím podle části 2 a), b) a c) nebo části 3 tohoto článku s výjimkou rozhodnutí podle článku 3 o snížení sazeb přídělu se vyžaduje osmdesátipětiprocentní většina všech hlasů. Čl.XIX Operace a transakce ve zvláštních právech čerpání ČÁST 1. Použití zvláštních práv čerpání Zvláštní práva čerpání se mohou používat při operacích a transakcích, které jsou touto Dohodou nebo na jejím základě povoleny. ČÁST 2. Operace a transakce mezi účastníky a) Účastník bude oprávněn používat svá zvláštní práva čerpání k tomu, aby získal odpovídající částku měny od účastníka určeného podle části 5 tohoto článku. b) Účastník může svá zvláštní práva čerpání použít v dohodě s jiným účastníkem k tomu, aby od něho získal odpovídající částku měny. c) Fond může většinou sedmdesátí procent všech hlasů určit operace, které je účastník oprávněn provádět v dohodě s jiným účastníkem za takových předpokladů a podmínek, jaké Fond považuje za vhodné. Tyto předpoklady a podmínky musí být v souladu s účinným působením Správy zvláštních práv čerpání a se správným používáním zvláštních práv čerpání podle této Dohody. d) Fond může vznést námitky vůči účastníkovi, který se podílí na některé operací či transakci podle b) nebo c) této části, která by mohla být podle názoru Fondu prejudiciální pro postup při určování podle zásad části 5 tohoto článku nebo která je jinak neslučitelná s článkem XXII. Proti účastníkovi, který setrvá na sjednávání takových operací či transakci, se uplatní článek XXIII, část 2 b). ČÁST 3. Požadavek potřeby a) Předpokládá se, že účastník bude používat svá zvláštní práva čerpání v transakcích podle části 2 a) tohoto článku s výjimkou případů stanovených v jeho dalším odstavci c) jen tehdy, jestliže u něho jde o potřeby vyplývající z platební bilance nebo stavu či vývoje jeho rezerv a nikoli jen o pouhý záměr změnit skladbu svých rezerv. b) Používání zvláštních práv čerpání nebude pozastaveno z důvodu pouhého předpokladu podle předchozího odstavce a), Fond však může vznést námitky vůči účastníkovi, který nesplňuje tento předpoklad. Účastník, který bude pokračovat v porušování tohoto předpokladu, bude podléhat ustanovení článku XXIII, část 2 b). c) Fond může upustit od předpokladu podle odstavce a) shora u jakékoli transakce, při níž účastník použije zvláštního práva čerpání k tomu, aby získal odpovídající částku měny od účastníka určeného podle části 5 tohoto článku, což by přispělo k obnovení držby zvláštních práv čerpání druhého účastníka podle části 6 a) tohoto článku, aby předešel nebo snížil záporný zůstatek druhého účastníka nebo aby vyrovnal důsledky zanedbání druhého účastníka při plnění předpokladu uvedeného v odstavci a) této části. ČÁST 4. Povinnost zajišťovat měnu a) Účastník určený Fondem podle části 5 tohoto článku zajistí na požádání účastníkovi, který použije zvláštní práva čerpání podle části 2 a) tohoto článku, volně použitelnou měnu. Povinnost účastníka zabezpečit takto měnu nepřesáhne mez, při níž držba zvláštních práv čerpání by překročila dvojnásobek čistých souhrnných přídělů nebo by přesáhla takovou vyšší hranici, jaká může být sjednána mezi účastníkem a Fondem. b) Účastník může zajistit měnu nad úroveň závazného limitu nebo jakékoli vyšší sjednané hranice. ČÁST 5. Určování účastníků k zajišťování měny a) Fond zajistí, aby byl účastník s to použít svá zvláštní práva čerpání určením účastníkům, kteří budou takto povoláni, aby za stanovené částky zvláštních práv čerpání zajišťovali měnu pro účely podle části 2 a) a 4 tohoto článku. Určování těchto účastníků se bude provádět podle dále uvedených všeobecných zásad, doplňovaných takovými dalšími zásadami, které Fond může čas od času přijmout: I. Účastník může být určen (dezignován), jestliže stav jeho platební bilance i hrubých rezerv je dostatečně velký, přičemž však není vyloučena možnost, aby u některého účastníka se silnou rezervní pozicí došlo k dezignaci i tehdy, jestliže jeho platební bilance je mírně schodková. Účastníci budou určováni tak, aby se mezi nimi podporovalo čas od času vyrovnané rozdělení držby zvláštních práv čerpání. II. Účastníci budou určováni v zájmu toho, aby přispívali k obnovování držby zvláštních práv čerpání podle části 6 a) tohoto článku, snižovali záporné zůstatky takové držby nebo aby vyrovnávali důsledky zanedbání plnění předpokladu podle části 3 a) tohoto článku. III. Při určování účastníků bude Fond dávat obvykle přednost těm, kteří potřebují získat zvláštní práva čerpání, aby se splnily cíle dezignace podle (II) shora. b) Aby se podle potřeby podpořilo postupně vyrovnané rozdělení držby zvláštních práv čerpání podle předchozího odstavce a) (I), bude Fond uplatňovat pravidla pro určování podle Přílohy F nebo taková pravidla, která mohou být přijata podle dalšího odstavce c). c) Pravidla pro určování mohou být kdykoli přezkoumána a podle potřeby mohou být přijata i nová pravidla. Pokud nedojde k přijetí nových pravidel, budou nadále uplatňována pravidla platná v době jejich revize. ČÁST 6. Obnova držby zvláštních práv čerpání a) Účastníci, kteří používají svá zvláštní práva čerpání, budou obnovovat jejich držbu podle pravidel pro obnovu stanovených v Příloze G nebo podle takových pravidel, která mohou být přijata podle dalšího odstavce b). b) Pravidla pro obnovu držby mohou být kdykoli přezkoumána a podle potřeby mohou být přijata i nová pravidla. Dokud nedojde k přijetí nových pravidel, nebo jestliže bylo přijato rozhodnutí o zrušení pro obnovu držby, budou nadále uplatňována pravidla platná v době jejich revize. K rozhodování o přijetí, o změnách či o zrušení pravidel se vyžaduje sedmdesátiprocentní většina všech hlasů. ČÁST 7. Devizové kursy a) S výjimkou podle následujícího odstavce b) budou devizové kursy pro transakce mezi účastníky podle části 2 a) a b) tohoto článku takové, aby účastníci používající zvláštní práva čerpání obdrželi stejnou hodnotu, ať jde o jakékoli opatřované měny a kterékoli účastníky; Fond vydá předpisy k uplatnění této zásady. b) Fond může osmdesáti pěti procentní většinou všech hlasů přijmout opatření, podle nichž může za výjimečných okolností většinou sedmdesáti procent všech hlasů pověřit účastníky zúčastněné na transakcích podle části 2 b) tohoto článku, aby se dohodli na jiných kursech, než pro které platí předchozí odstavec a). c) Fond bude konzultovat s účastníkem postup pro stanovení devizových kursů jeho měny. d) Při uplatňování tohoto ustanovení se pojem účastník vztahuje i na končícího účastníka. Čl.XX Správa zvláštních práv čerpání, úrok a poplatky ČÁST 1. Úrok Fond bude vyplácet každému držiteli z částky jeho držby zvláštních práv čerpání úroky, a to při stejné sazbě pro všechny držitele. Fond uhradí jejich splatnou částku každému držiteli bez ohledu na to, zda poplatky, které Fond obdržel na krytí k zaplacení úroků, jsou postačující, či nikoli. ČÁST 2. Poplatky Fondu budou zaplaceny každým účastníkem poplatky při stejné sazbě pro všechny účastníky z částky jeho čistých souhrnných přídělů zvláštních práv čerpáníčistých souhrnných přídělů zvláštních práv čerpání, zvýšené o jakýkoli záporný zůstatek nebo nezaplacené poplatky. ČÁST 3. Sazba úroků a poplatků Úrokovou sazbu určí Fond většinou sedmdesáti procent všech hlasů. Sazba poplatků bude stejná jako úroková sazba. ČÁST 4. Ukládání dávek Bude-li rozhodnuto o úhradách podle článku XVI, část 2, Fond uloží za tím účelem dávky při stejné sazbě pro všechny účastníky z jejich čistých souhrnných přídělů. ČÁST 5. Placení úroků, poplatků a dávek Úroky, poplatky a dávky budou placeny ve zvláštních právech čerpání. Účastník, který potřebuje zvláštní práva čerpání k zaplacení jakéhokoli poplatku nebo dávky, bude povinen i oprávněn je získat za měnu přijatelnou pro Fond na základě transakce s Fondem prostřednictvím Účtu všeobecných zdrojů. Nebude-li možno získat dostatečná zvláštní práva čerpání tímto způsobem, bude účastník povinen i oprávněn je získat na základě volně použitelné měny od některého účastníka, kterého Fond určí. Zvláštní práva čerpání, která účastník získá po splatnosti platby, budou použita na úhradu jím nezaplacených poplatků a zrušena. Čl.XXI Řízení Všeobecné správy a Správy zvláštních práv čerpání a) Všeobecná správa a Správa zvláštních práv čerpání budou řízeny v souladu s článkem XII těmito ustanoveními: I. Při schůzích nebo rozhodnutích Sboru guvernérů o otázkách vztahujících se výlučně na Správu zvláštních práv čerpání budou pro účely svolávání schůzí a určování, zda je k platnému usnesení k dispozici potřebná účast nebo zda některé usnesení je přijato požadovanou většinou, brány v úvahu jen požadavky nebo počty a hlasy přítomných guvernérů jmenovaných členy, kteří jsou účastníky. II. K rozhodnutím Výkonného sboru o otázkách vztahujících se výlučně na Správu zvláštních práv čerpání budou oprávněni hlasovat jen výkonní ředitelé jmenovaní účastníky nebo výkonní ředitelé volení alespoň jedním členem, který je účastníkem. Každý z těchto výkonných ředitelů bude oprávněn odevzdat počet hlasů přidělených členovi, který je účastníkem a který ho jmenoval, nebo přidělených členů, kteří jsou účastníky a jejichž hlasy byl výkonný ředitel zvolen. Při rozhodování o tom, zda je k platnosti usnesení potřebná účast nebo zda některé usnesení je přijato požadovanou většinou, se budou brát v úvahu jen přítomní výkonní ředitelé, jmenovaní nebo volení členy, kteří jsou účastníky, s hlasy přidělenými členům, kteří jsou účastníky. Pro účely tohoto ustanovení je na základě dohody podle článku XII, části 3 i) (II) sjednané členem, který je účastníkem, oprávněn jmenovaný výkonný ředitel hlasovat za takového člena a odevzdat i počet jemu přidělených hlasů. III. O otázkách všeobecného řízení a správy Fondu včetně úhrad podle článku XVI, část 2 a o jakýchkoli otázkách, ať se týkají obou správ anebo jen Správy zvláštních práv čerpání, bude rozhodováno tak, jako by se vztahovaly výlučně na Všeobecnou správu. Rozhodnutí o metodách hodnocení zvláštního práva čerpání, přijímání a držbě zvláštních práv čerpání na Účtě všeobecných zdrojů Všeobecné správy i jejich používání a ostatní rozhodnutí týkající se operací a transakcí, vedených prostřednictvím jak Účtu všeobecných zdrojů Všeobecné správy, tak Správy zvláštních práv čerpání, budou přijímána většinami vyžadovanými k rozhodnutí o otázkách vztahujících se výlučně na každou z těchto správ. V rozhodnutí o otázkách týkajících se Správy zvláštních práv čerpání se bude tato skutečnost takto vyznačovat. b) Kromě výsad a imunit, které jsou přiznávány podle článku IX této Dohody, nebude vybírána žádná daň jakéhokoli druhu na zvláštní práva čerpání nebo na operace či transakce ve zvláštních právech čerpání. c) O výkladu ustanovení této Dohody v záležitostech týkajících se výlučně Správy zvláštních práv čerpání rozhodne Výkonný sbor ve shodě s článkem XXIX a) jen na požádání účastníka. Jakmile Výkonný sbor učinil rozhodnutí v otázce interpretace týkající se výlučně Správy zvláštních práv čerpání, může jen účastník požadovat, aby taková otázka byla předložena Sboru guvernérů podle článku XXIX b). Sbor guvernérů rozhodne, zda guvernér, jmenovaný členem, který není účastníkem, bude oprávněn hlasovat ve výboru ve věci výkladu ustanovení o otázkách týkajících se výlučně Správy zvláštních práv čerpání. d) Kdykoli vznikne neshoda mezi Fondem a účastníkem, který ukončil svou účast ve Správě zvláštních práv čerpání, nebo mezi Fondem a kterýmkoli účastníkem během likvidace Správy zvláštních práv čerpání v jakékoli záležitosti vyplývající výlučně z účastí ve Správě zvláštních práv čerpání, bude tento rozpor předložen k rozhodnutí ve shodě s postupem podle článku XXIX c). Čl.XXII Všeobecné závazky účastníků Kromě závazků převzatých ve vztahu ke zvláštním právům čerpání podle ostatních článků této Dohody přejímá každý účastník závazek spolupracovat s Fondem a s ostatními účastníky, aby se usnadnilo účinné působení Správy zvláštních práv čerpání a správné používání zvláštních práv čerpání podle této Dohody a v souladu s cílem učinit zvláštní právo čerpání základní složkou rezerv v mezinárodní měnové soustavě. Čl.XXIII Zastavení operací a transakcí ve zvláštních právech čerpání ČÁST 1. Opatření pro případ nouze V případě naléhavé potřeby nebo vzniku nepředvídaných okolností, ohrožujících činnosti Fondu ve věcí Správy zvláštních práv čerpání může Výkonný sbor osmdesáti pěti procentní většinou všech hlasů pozastavit na určité období, nejdéle však na jeden rok účinnost kterýchkoli ustanovení, týkajících se operací a transakcí ve zvláštních právech čerpání a uplatní se pak ustanovení článku XXVII, část 1 b), c) a d). ČÁST 2. Nesplnění závazků a) Jestliže Fond shledá, že účastník nesplnil své závazky podle článku XIX, část 4, bude pozastaveno právo účastníka používat zvláštní práva čerpání, pokud Fond nerozhodne jinak. b) Jestliže Fond shledá, že účastník nesplnil jakýkoli jiný závazek, týkající se zvláštních práv čerpání, může Fond pozastavit právo účastníka používat zvláštní práva čerpání, která získá po rozhodnutí o této suspenci. c) Budou přijata opatření (předpisy) k zajištění toho, aby postihem kteréhokoli účastníka podle předchozích odstavců a) nebo b) byl takový účastník neprodleně zpraven o stížnosti proti němu, a bude mu dána přiměřená příležitost, aby zaujal stanovisko k tomuto případu ústně i písemně. Kdykoli byl účastník takto zpraven o došlé stížnosti podle odstavce a) této části, nebude používat zvláštní práva čerpání až do vyřízení stížnosti. d) Pozastavení podle odstavců a) nebo b) shora nebo omezení podle předchozího odstavce c) nezbavuje účastníka povinnosti zajišťovat měnu podle článku XIX, část 4. e) Fond může kdykoli odvolat pozastavení podle odstavců a) nebo b), přičemž však pozastavení uložená účastníkovi podle odstavce b) pro nesplnění závazků podle článku XIX, část 6 a) skončí až za sto osmdesát dnů po uplynutí prvního kalendářního čtvrtletí, během něhož účastník splnil své závazky o obnovování držby. f) Právo účastníka používat svá zvláštní práva čerpání nebude pozastaveno z důvodů, že se stal nezpůsobilý používat všeobecné zdroje Fondu podle článku V, část 5, článku VI, část 1, nebo článku XXVI, část 2 a). Ustanovení článku XXVI, část 2 se nepoužije v případě, kdy účastník nesplnil některý závazek týkající se zvláštních práv čerpání. Čl.XXIV Ukončení účasti ČÁST 1. Právo ukončit účast a) Kterýkoli účastník může kdykoli ukončit svou účast na Správě zvláštních práv čerpání předáním písemné výpovědi Fondu v jeho ústředí. Ukončení nabude účinnosti dnem, kdy Fond obdržel výpověď. b) Odvolává-li účastník členství ve Fondu, má se za to, že souběžně s tím skončila jeho účast na Správě zvláštních práv čerpání. ČÁST 2. Vypořádání při ukončení účasti a) Jakmile účastník ukonči svou účast na Správě zvláštních práv čerpání, budou zastaveny všechny operace a transakce tímto účastníkem ve zvláštních právech čerpání, pokud nebudou jinak povoleny na podkladě dohody sjednané podle odstavce c), aby se usnadnilo vypořádání, nebo jak je stanoveno v částech 3, 5 a 6 tohoto článku či v Příloze H. Úroky a poplatky dospělé do dne ukončení, jakož i dávky uložené před tímto dnem, avšak nezaplacené, budou uhrazeny ve zvláštních právech čerpání. b) Fond je povinen proplatit všechna zvláštní práva čerpání, která jsou v držbě končícího účastníka, a tento účastník je povinen uhradit Fondu částku rovnající se jeho čistému souhrnnému přídělu a jakékoli jiné částky, které jsou splatné a vyplývají z jeho účasti na Správě zvláštních práv čerpání. Tyto závazky se vůči sobě navzájem vyrovnají a částka zvláštních práv čerpání, která je v držbě končícího účastníka a která se použije na vyrovnání jeho uhrazovaného závazku Fondu, bude zrušena. c) Vypořádání se provede s náležitou operativností na základě ujednání mezi končícím účastníkem a Fondem u všech závazků končícího účastníka nebo Fondu po vyrovnání podle předchozího odstavce b). Jestliže se nedosáhne urychleného ujednání o vypořádání, uplatní se ustanovení Přílohy H. ČÁST 3. Úrok a poplatky Po dni ukončení účasti uhradí Fond úrok z jakéhokoli nevyrovnaného zůstatku zvláštních práv čerpání, které je v držbě účastníka, a končící účastník uhradí poplatky za jakýkoli nevyrovnaný zůstatek, který dluží Fondu, ve lhůtách a za sazby, jak jsou stanoveny v článku XX. Úhrada se provede ve zvláštních právech čerpání. Končící účastník bude oprávněn získat zvláštní práva čerpání k zaplacení poplatků nebo dávek za volně použitelnou měnu v transakci s některým účastníkem určeným Fondem nebo od kteréhokoli jiného držitele na základě dohody, popř. bude oprávněn použít k tomu zvláštní práva čerpání, která získá jako úrok v transakci s kterýmkoli účastníkem určeným podle článku XIX, část 5, nebo s kterýmkoli jiným držitelem na základě dohody. ČÁST 4. Vypořádání závazku vůči Fondu Měna, kterou Fond dostane od končícího účastníka, bude Fondem použita k proplacení zvláštních práv čerpání, která jsou v držbě účastníků, v poměru k částce, o kterou držba zvláštních práv čerpání každého účastníka převyšuje jeho čistý souhrnný příděl v době, kdy Fond měnu obdrží. Takto proplacená zvláštní práva čerpání a zvláštní práva čerpání, která obdrží končící účastník podle ustanovení Dohody k úhradě jakékoli platby splatné podle ujednání o vypořádání nebo podle Přílohy H a vyrovnané takovou splátkou, budou zrušena. ČÁST 5. Vypořádání závazku vůči končícímu účastníkovi Kdykoli Fond bude požádán o proplacení zvláštních práv čerpání, která jsou v držbě končícího účastníka, učiní tak v měně poskytnuté účastníky, které určí Fond. Tito účastníci budou určeni podle zásad článku XIX, část 5. Každý určený účastník opatří podle své volby měnu končícího účastníka nebo volně použitelnou měnu Fondu a obdrží odpovídající částku zvláštních práv čerpání. Končící účastník však může použít svá zvláštní práva čerpání, aby od kteréhokoli účastníka získal svou vlastní měnu, volně použitelnou měnu nebo jakoukoli jinou hodnotu, jestliže to Fond připustí. ČÁST 6. Transakce účtu všeobecných zdrojů Aby se usnadnilo vypořádání s končícím účastníkem, může Fond rozhodnout, že končící účastník: I. použije jakákoli zvláštní práva čerpání ve své držbě po vyrovnání podle části 2 b) tohoto článku, jestliže mají být proplacena, v transakci s Fondem vedené prostřednictvím Účtu všeobecných zdrojů, aby získal svou vlastní měnu nebo volně použitelnou měnu podle volby Fondu; nebo II. obdrží zvláštní práva čerpání v transakci s Fondem vedené prostřednictvím Účtu všeobecných zdrojů za měnu přijatelnou Fondu, aby vyrovnal jakékoli poplatky nebo splátku, vyplývající z ujednání nebo z ustanovení Přílohy H. Čl.XXV Zrušení Správy zvláštních práv čerpání a) Správa zvláštních práv čerpání může být zrušena jen na podkladě rozhodnutí Sboru guvernérů. Jestliže v případě naléhavosti Výkonný sbor dojde k závěru, že zrušení Správy zvláštních práv čerpání bude nezbytné, může dočasně pozastavit příděly či zrušení jakož i všechny operace a transakce ve zvláštních právech čerpání až do rozhodnutí Sboru guvernérů. Rozhodnutí Sboru guvernérů zrušit Fond povede ke zrušení jak Všeobecné správy, tak i Správy zvláštních práv čerpání. b) Jestliže Sbor guvernérů se rozhodne zrušit Správu zvláštních práv čerpání, ustanou veškeré příděly či zrušení i veškeré operace a transakce ve zvláštních právech čerpání a činnosti Fondu týkající se Správy zvláštních práv čerpání - s výjimkou nahodilých případů pořádkové povahy či vyrovnání povinnosti účastníků i Fondu týkajících se zvláštních práv čerpání; skončí také veškeré závazky Fondu i účastníků podle této Dohody, týkající se zvláštních práv čerpání - s výjimkou těch, které jsou stanoveny v tomto článku, v článku XX, v článku XXI d), v článku XXIV, v článku XXIX c) a v Příloze H, nebo v kterémkoli ujednání uzavřeném podle článku XXIV - s výhradou ustanovení odstavce 4 Přílohy H a ustanovení Přílohy I. c) Při zrušení Správy zvláštních práv čerpání budou úroky a poplatky, které se nahromadily do dne likvidace, a dávky, které byly uloženy před tímto datem a nebyly zaplaceny, uhrazeny ve zvláštních právech čerpání. Fond bude povinen proplatit všechna zvláštní práva čerpání, pokud jsou u jejích držitelů, a každý účastník bude povinen uhradit Fondu částku odpovídající jeho čistému souhrnnému přídělu zvláštních práv čerpáníčistému souhrnnému přídělu zvláštních práv čerpání a takové další částky, pokud jsou dlužné a splatné z titulu jeho účasti na Správě zvláštních práv čerpání. d) Likvidace Správy zvláštních práv čerpání se provede podle ustanovení Přílohy I. Čl.XXVI Vystoupení z Fondu ČÁST 1. Právo člena vystoupit Kterýkoli člen může kdykoli vystoupit z Fondu, jestliže doručí písemnou výpověď Fondu jeho hlavní úřadovně. Vystoupení nabývá účinnosti dnem přijetí výpovědi. ČÁST 2. Nucené vystoupení a) Jestliže člen neplní některé ze svých závazků podle této Dohody, může Fond prohlásit člena za nezpůsobilého používat všeobecné zdroje Fondu. Žádné ustanovení v této části nelze považovat za omezení ustanovení článku V, část 5, nebo článku VI, část 1. b) Jestliže i po uplynutí přiměřené lhůty setrvává člen v neplnění kteréhokoli ze svých závazků podle této Dohody, může být takový člen vyzván rozhodnutím Sboru guvernérů přijatým většinou guvernérů zastupujících osmdesát pět procent všech hlasů, aby se vzdal členství ve Fondu. c) Budou přijaty předpisy, které zajistí, aby před přijetím opatření proti kterémukoli členovi podle odstavců a) nebo b) byl člen v přiměřené lhůtě vyrozuměn o stížnosti proti němu a byla mu dána přiměřená příležitost zaujmout své stanovisko jak ústně, tak i písemně. ČÁST 3. Vypořádání účtů s vystupujícím členem Vystoupí-li člen z Fondu, skončí běžné operace a transakce Fondu v jeho měně a vypořádání všech účtů mezi ním a Fondem bude provedeno s náležitou operativností na základě dohody mezi ním a Fondem. Nebude-li urychleně dosaženo dohody, uplatní se při vypořádání účtů ustanovení Přílohy J. Čl.XXVII Opatření pro případ nouze ČÁST 1. Dočasné pozastavení a) V případě naléhavé potřeby nebo vzniku nepředvídaných okolností ohrožujících činnosti Fondu může Výkonný sbor osmdesáti pěti procentní většinou všech hlasů pozastavit na dobu nejdéle jednoho roku účinnost kteréhokoli z těchto ustanovení: I. Článek V, část 2, 3, 7, 8 a (I) a e); II. Článek VI, část 2; III. Článek XI, část 1; IV. Příloha C, odstavec 5. b) Pozastavení účinnosti ustanovení podle předchozího odstavce a) nesmí trvat déle než jeden rok, pokud Sbor guvernérů osmdesáti pěti procentní většinou všech hlasů neprodlouží tuto sistaci o další období, ne však delší než dva roky, jestliže shledá, že podle odstavce a) nadále trvá stav naléhavé potřeby či nepředvídaných okolností. c) Výkonný sbor může kdykoli většinou všech hlasů takové pozastavení ukončit. d) Fond může přijmout pravidla týkající se rozhodování o některém ustanovení během období, v němž jeho účinnost byla pozastavena. ČÁST 2. Zrušení Fondu a) Fond může být zrušen jen na podkladě rozhodnutí Sboru guvernérů. Jestliže v případě naléhavosti Výkonný sbor dojde k závěru, že zrušení Fondu se jeví nezbytné, může dočasně pozastavit až do rozhodnutí Sboru guvernérů veškeré operace a transakce. b) Rozhodne-li Sbor guvernérů, že Fond má být zrušen, přestane Fond ihned vykonávat jakoukoli činnost - s výjimkou nahodilých případů pořádkové povahy k vyinkasování a likvidaci svých aktiv i k vypořádání svých pasív a všechny závazky členů podle této Dohody skončí kromě těch, které jsou uvedeny v tomto článku, v článku XXIX c), v Příloze J, odstavec 7 a v Příloze K. c) Likvidace se provede podle ustanovení Přílohy K. Čl.XXVIII Změny stanov a) Každý návrh na úpravu této Dohody ať podaný členem, guvernérem nebo Výkonným sborem - bude předán předsedovi Sboru guvernérů, který návrh předloží Sboru guvernérů. Bude-li navržená změna schválena Sborem guvernérů, Fond se dotáže oběžníkem nebo telegramem všech členů, zda navrženou změnu přijímají. Přijmou-li navrženou změnu tři pětiny členů mající osmdesát pět procent všech hlasů, Fond osvědčí tuto skutečnost oficiální zprávou zaslanou všem členům. b) Bez újmy ustanovení předchozího odstavce a) se vyžaduje souhlas všech členů v případě každé změny, která upravuje: I. právo vystoupit z Fondu (článek XXVI, část 1); II. ustanovení, podle něhož změnu v členské kvótě nelze učinit bez členova souhlasu [článek III, část 2 d) ]; a III. ustanovení, podle něhož není přípustná změna parity členovy měny, pokud by to sám člen nenavrhl (Příloha C, odstavec 6). c) Změny nabudou účinnosti pro všechny členy tři měsíce po dni oficiálního oznámení, pokud v oběžníku nebo v telegramu nebyla určena kratší lhůta. Čl.XXIX Výklad ustanovení Dohody a) Jakákoli otázka výkladu ustanovení této Dohody, která vyvstane ve vztahu mezi kterýmkoli členem a Fondem nebo mezi kterýmikoli členy Fondu, bude předložena k rozhodnutí Výkonnému sboru. Jestliže se otázka v konkrétním případě týká některého člena, který není oprávněn jmenovat výkonného ředitele, bude takový člen oprávněn jmenovat zástupce podle článku XII, část 3 j). b) Pokud Výkonný sbor učiní rozhodnutí podle předchozího odstavce a), může kterýkoli člen požadovat ve lhůtě tří měsíců ode dne rozhodnutí, aby byla otázka předložena Sboru guvernérů, jehož rozhodnutí bude konečné. Každá otázka předložená Sboru guvernérů bude posuzována výborem Sboru guvernérů, zřízeným pro výklad Dohody. Každý člen výboru bude mít jeden hlas. Sbor guvernérů stanoví jak skladbu členů, tak i postup a požadovanou většinu při hlasování výboru. Rozhodnutí tohoto výboru bude posuzováno jako rozhodnutí Sboru guvernérů, pokud Sbor guvernérů nerozhodne většinou osmdesáti pěti procent hlasů jinak. Až do rozhodnutí Sboru guvernérů může Fond, pokud to považuje za nutné, jednat na základě rozhodnutí Výkonného sboru. c) Kdykoli dojde k rozporu mezi Fondem a některým členem, který vystoupil, nebo mezi Fondem a kterýmkoli členem během likvidace Fondu, bude takový rozpor předložen k rozhodnutí rozhodčímu soudu, složenému ze tří rozhodců, z nichž jednoho bude jmenovat Fond, druhého člen nebo vystupující člen, a třetího - jako vrchního rozhodce, pokud se strany nedohodnou jinak - bude jmenovat prezident Mezinárodního soudního dvora nebo jiný takový orgán, který může být určen opatřením Fondu. Vrchní rozhodce bude zmocněn k řešení všech otázek postupu řízení, jestliže v nich dojde mezi stranami k rozporu. Čl.XXX Vysvětlení použitých výrazů Při výkladu ustanovení této Dohody se bude Fond a jeho členové řídit těmito ustanoveními: a) Držba měny některého člena Fondem na Účtě všeobecných zdrojů bude zahrnovat jakékoli cenné papírycenné papíry přijaté Fondem podle článku III, část 4. b) Dohodou o pohotových zdrojíchDohodou o pohotových zdrojích se rozumí rozhodnutí Fondu, kterým je členovi zajištěno, že může uskutečnit podle podmínek takového rozhodnutí odkupy z účtu Všeobecných zdrojů během stanoveného období a do výše stanovené částky. c) Odkupem v rámci rezervní tranšeOdkupem v rámci rezervní tranše se rozumí odkup zvláštních práv čerpání nebo měny jiného člena za vlastní měnu, aniž by to mělo za následek, že držba členovy měny Fondem na Účtě všeobecných zdrojů převýší členovu kvótu, přičemž však Fond může pro účely sledované touto definicí vyloučit odkupy a držby I. podle směrnic o použití jeho všeobecných zdrojů ke kompenzačnímu financování výkyvů ve vývozech; II. podle směrnic o použití jeho všeobecných zdrojů při financování příspěvků pro mezinárodní nárazníkové zásoby surovin; a III. podle jiných směrnic o použití všeobecných zdrojů, o nichž Fond rozhodne osmdesáti pěti procentní většinou všech hlasů, že u nich má dojít k vyloučení. d) Platbami za běžné transakce se rozumějí platby, které neslouží k převodu kapitálu a zahrnují bez jakéhokoli omezení 1. všechny platby splatné v souvislosti se zahraničním obchodem, jinými běžnými obchody, včetně služeb a bankovních operací i obvyklých krátkodobých úvěrů; 2. splatné platby takového druhu jako jsou úroky z půjček a čistý důchod z jiných investic; 3. platby nevelkého rozsahu na umořování půjček a na odpisy přímých investic; 4. nevelké úhrady na výlohy spojené s výživou rodiny. Fond může stanovit po poradě se členy, jichž se to týká, zda určité zvláštní transakce mají být považovány za běžné nebo za kapitálové transakce. e) Čistým souhrnným přídělem Zvláštních práv čerpáníČistým souhrnným přídělem Zvláštních práv čerpání se rozumí celková částka zvláštních práv čerpání, která byla přidělena účastníkovi po odečtení jeho podílu na zvláštních právech čerpání, zrušených podle článku XVIII, část 2 a). f) Volně použitelná měna znamená měnu některého člena, která podle rozhodnutí Fondu I. se skutečně široce používá v platbách při mezinárodních transakcích a II. je předmětem rozsáhlého obchodování na hlavních devizových trzích. g) Členství k 31. srpnu 1975 se přizná každému členovi, který je získal i po tomto datu, ale na základě rozhodnutí o přijetí, které bylo schváleno Sborem guvernérů před uvedeným datem. h) Transakcemi Fondu se rozumějí směny měnových hodnot Fondem za jiné měnové hodnoty. Operacemi Fondu se rozumějí jiná použití nebo přijímání měnových hodnot Fondem. i) Transakcemi ve zvláštních právech čerpání se rozumějí směny zvláštních práv čerpání za jiné měnové hodnoty. Operacemi ve zvláštních právech čerpání se rozumějí jiná použití zvláštních práv čerpání. Čl.XXXI Závěrečná ustanovení ČÁST 1. Nabytí účinnosti Tato Dohoda vstoupí v platnost, jakmile bude podepsána jménem států, které mají šedesát pět procent všech kvót uvedených v Příloze A, a jakmile budou jejich jménem uloženy listiny uvedené v části 2 a) tohoto článku; v žádném případě však tato Dohoda nevstoupí v platnost před 1. květnem 1945. ČÁST 2. Podpisy a) Každý stát, jehož jménem je tato Dohoda podepsána, uloží u vlády Spojených států amerických listinu prohlašující, že schválil tuto Dohodu podle svých zákonů a že podnikl všechna potřebná opatření k tomu, aby mohl plnit všechny své závazky podle této Dohody. b) Každý stát se stane členem Fondu ode dne, kdy bude jeho jménem uložena listina uvedená v předchozím odstavci a), členství však nevznikne, dokud tato Dohoda nevstoupí v platnost podle části 1 tohoto článku. c) Vláda Spojených států amerických vyrozumí vlády všech států, jejichž jména jsou uvedena v Příloze A, a vlády všech států, jejichž členství bude schváleno podle článku II, část 2, o všech podpisech této Dohody a o uložení všech listin, na něž se vztahuje odstavec a) této části. d) Každý stát zašle v době, kdy bude tato Dohoda jeho jménem podepsána, vládě Spojených států amerických k úhradě správních výloh Fondu jednu setinu procenta svého celkového úpisu ve zlatě nebo v dolarech Spojených států amerických. Vláda Spojených států amerických povede tyto prostředky na zvláštním vkladovém účtě a převede je Sboru guvernérů Fondu, jakmile bude svolána ustavující schůze. Jestliže tato Dohoda nevstoupí v platnost do 31. prosince 1945, vrátí vláda Spojených států amerických tyto prostředky státům, které jí je zaslaly. e) Tato Dohoda bude otevřena k podpisu do 31. prosince 1945 ve Washingtonu jménem vlád zemí, jejichž jména jsou uvedena v Příloze A. f) Po 31. prosinci 1945 může být tato Dohoda podepsána jménem vlád kterýchkoli států, jejichž členství bylo schváleno podle článku II část 2. g) Podpisem této Dohody ji všechny státy přijímají jak za sebe, tak jménem a ve vztahu ke všem svým koloniím, zámořským územím, ke všem územím pod svou ochranou, svrchovaností, či pod svou mocí i ke všem územím, vůči nimž vykonávají mandát. h) Odstavec d) nabude účinnosti vůči každému signatářskému státu dnem jeho podpisu. (Podpisy a doložka o uložení listin jsou uvedeny podle textu článku XX původních článků Dohody): Dáno ve Washingtonu v jediném vyhotovení, které zůstane uloženo v archivech vlády Spojených států amerických, která zašle ověřené opisy všem státům, jejichž jména jsou uvedena v Příloze A, a všem státům, jejichž členství bylo schváleno podle článku II, část 2. Příl.A Kvóty (v mil. dolarů Spojených států amerických) Austrálie\| 200 ---\|--- Belgie\| 225 Bolívie\| 10 Brazílie\| 150 Československo\| 125 Čína\| 550 Dánsko\| ) Dominikánská republika \| 5 Ekvádor\| 5 Egypt\| 45 El Salvador\| 2,5 Etiopie\| 6 Filipíny\| 10 Francie\| 450 Guatemala\| 5 Haiti\| 5 Honduras\| 2,5 Chile\| 50 Indie\| 400 Irák\| 8 Írán\| 25 Island\| 1 Jihoafrická unie\| 100 Jugoslávie\| 60 Kanada\| 300 Kolumbie\| 50 Kostarika\| 5 Kuba\| 50 Libérie\| 0,5 Lucembursko\| 10 Mexiko\| 90 Nikaragua\| 2 Nizozemí\| 275 Norsko\| 50 Nový Zéland\| 50 Panama\| 0,5 Paraguay\| 2 Peru\| 25 Polsko\| 125 Řecko\| 40 Spojené království\| 1300 Spojené státy americké\| 2750 Svaz sovětských socialistických republik\| 1200 Uruguay\| 15 Venezuela\| 15 ) Kvóta Dánska bude Fondem stanovena, jakmile dánská vláda prohlásí svou ochotu podepsat tuto Dohodu, avšak ještě před tím, než dojde k podpisu. Příl.B Přechodná opatření týkající se zpětného odkupu, úhrady dodatečných úpisů, zlata a některých provozních záležitostí 1. Závazky ke zpětnému odkupu, které vznikly podle článku V, část 7 b) před dnem druhé úpravy této Dohody a které zůstávají neuhrazeny k tomuto datu, musí být uhrazeny nejpozději ke dni nebo ve lhůtách, k nimž musely být vypořádány závazky podle ustanovení této Dohody před její druhou úpravou. 2. Každý závazek, který má být Fondu uhrazen ve zlatě k zpětnému odkupu či jako úpis a který zůstává neuhrazen ke dni druhé úpravy této Dohody, bude vyrovnán zvláštními právy čerpání, Fond však může stanovit, že takové platby mohou být vykonány zcela nebo zčásti v měnách jiných členů určených Fondem. Neúčastník vyrovná závazek, který musí být podle tohoto ustanovení uhrazen ve zvláštních právech čerpání, měnami jiných členů určených Fondem. 3. K účelům předchozího odstavce 2 se bude 0,888671 gramů ryzího zlata rovnat jednomu zvláštnímu právu čerpání a částka měny splatná podle předchozího odstavce 2 bude určena na tomto základě a na základě hodnoty měny vyjádřené zvláštními právy čerpání ke dni vypořádání. 4. Přesahuje-li držba měny některého člena ve Fondu sedmdesát pět procent členovy kvóty ke dni druhé úpravy této Dohody a nepodléhá-li zpětnému odkupu podle odstavce 1 výše, bude odkoupena zpět podle těchto pravidel: I. Držby, které vyplynuly z odkupu, budou odkoupeny zpět podle směrnice o používání všeobecných zdrojů Fondu, podle níž se odkup uskutečnil. II. Ostatní držba bude odkoupena zpět nejpozději do čtyř let po dni druhé úpravy této Dohody. 5. Zpětné odkupy podle odstavce 1 výše, které nepodléhají ustanovení odstavce 2, zpětné odkupy podle předchozího odstavce 4 a jakékoli určení měn podle odstavce 2 výše musí být v souladu s článkem V, část 7 i). 6. Veškeré řády a předpisy, sazby, postupy a rozhodnutí, jež platí ke dni druhé úpravy této Dohody, zůstanou v platnosti až do jejich změn podle ustanovení této Dohody. 7. Pokud opatření podle ustanovení dalších odstavců a) a b) nebyla splněna do dne druhé úpravy této Dohody, Fond a) odprodá z držby ryzího zlata, kterou měl k 31. srpnu 1975 až do 25 miliónů uncí těm členům, kteří byli členy k tomuto dni a kteří souhlasí s jeho koupí, a to v poměru podle jejich kvót k tomuto datu. Prodej členovi podle tohoto odstavce a) se provede za jeho měnu a za cenu odpovídající v době prodeje jednotce zvláštního práva čerpání za 0,888671 gramu ryzího zlata, a b) odprodá z držby ryzího zlata, kterou měl 31. srpna 1975 až do 25 miliónů uncí ve prospěch členů z rozvojových zemí, kteří byly členy k tomuto dni, a to však za předpokladu, že část jakýchkoli zisků nebo přebytkové hodnoty zlata, která odpovídá podílu kvóty takového člena k 31. 8. 1975 z úhrnu kvót všech členů k tomuto dni, bude převedena přímo každému takovému členovi. Ustanovení článku V, část 12 c) o tom, že Fond bude provádět konzultace se členem, aby získal jeho souhlas nebo aby za určitých okolností směnil měnu některého člena za měny jiných členů, se uplatní ve vztahu ke měně, kterou Fond obdržel na základě prodejů zlata podle tohoto opatření, tudíž na rozdíl od jiných prodejů některému členovi za jeho vlastní měnu a vedených na Účtě všeobecných zdrojů. Na základě prodejů zlata podle tohoto bodu 7 bude částka výnosů v měnách přijatých protihodnotou v době prodeje při poměru jednotky zvláštního práva čerpání za 0,888671 gramů ryzího zlata připsána na Účet všeobecných zdrojů a ostatní hodnoty v držbě Fondu podle vypořádání ve shodě s předchozím odstavcem b) budou vedeny odděleně od všeobecných zdrojů Fondu. Aktiva, která po ukončeném uspořádání podle předchozího odstavce b) zůstávají k dispozici Fondu, budou převedeny na Zvláštní výplatní účet. Příl.C Parity 1. Fond vyrozumí členy, že pro účely této Dohody mohou být podle článku IV, část 1, 3, 4 a 5 a podle této přílohy stanoveny parity ve vztahu k zvláštnímu právu čerpání nebo ve vztahu k jinému takovému společnému jmenovateli určenému Fondem. Společným jmenovatelem nebude zlato nebo některá měna. 2. Člen, který zamýšlí stanovit paritu své měny, navrhne paritu Fondu v přiměřené době po oznámení podle předchozího odstavce 1. 3. Každý člen, který nezamýšlí stanovit paritu své měny podle odstavce 1 výše, bude konzultovat s Fondem a zajišťovat, aby jeho kursová uspořádání byla v souladu s cíli Fondu a aby byla přiměřená z hlediska plnění jeho závazků podle článku IV, část 1. 4. V přiměřené době po obdržení návrhu Fond schválí návrh parity nebo vznese proti němu námitky. Navržená parita nenabude účinnosti z hlediska cílů této Dohody, jestliže Fond proti ní vznese námitky, a člen bude podléhat ustanovením předchozího odstavce 3. Fond nevznese námitky z důvodů zaměření vnitřní sociální či celkové politiky člena, který paritu navrhuje. 5. Každý člen, který má paritu pro svou měnu, se zavazuje, že bude uplatňovat vhodná opatření v souladu s touto Dohodou, aby zajistil, že maximální a minimální kursy pohotových devizových transakcí, k nimž dochází na jeho územích, mezi jeho měnou a měnami jiných členů udržujících parity, se nebudou od parity odchylovat o více než čtyři a půl procenta nebo o takové jiné rozpětí nebo jiná rozpětí, jež může Fond stanovit osmdesátipětiprocentní většinou všech hlasů. 6. Člen nebude navrhovat změnu parity své měny s výjimkou případů, kdy jde o nápravu základní nerovnováhy, nebo aby jí předešel. Změna se může uskutečnit jen na návrh člena a jen po konzultací s Fondem. 7. Jakmile dojde k návrhu změny, Fond odsouhlasí navrženou paritu nebo proti ní vznese námitky v přiměřené době po obdržení návrhu. Fond projeví souhlas, jestliže je ubezpečen, že změna je nutná, aby se napravila základní nerovnováha nebo aby se ji zabránilo. Fond nevznese námitky z důvodu zaměření vnitřní sociální či celkové politiky člena, který změnu navrhuje. Navržená změna nenabude účinnosti z hlediska cílů této Dohody, jestliže Fond vznese námitky. Pokud některý člen změní paritu své měny i přes námitky Fondu, bude takový člen podléhat ustanovení článku XXVI, část 2. Postup Fondu musí odrazovat člena od udržování nerealistické parity. 8. Parita členovy měny stanovená podle této Dohody přestane platit pro účely této Dohody, jestliže člen podá Fondu zprávu, že zamýšlí tuto paritu ukončit. Fond může vznést námitky proti ukončení parity, rozhodne-li tak osmdesáti pěti procentní většina všech hlasů. Ukončí-li některý člen paritu své měny i přes námitku Fondu, bude člen podléhat ustanovení článku XXVI, část 2. Parita stanovená podle této Dohody přestane platit pro účely této Dohody, jestliže člen ukončí paritu i přes námitku Fondu, nebo jestliže Fond shledá, že člen neudržuje kursy u podstatné části devizových transakcí podle odstavce 5 výše; takové zjištění však Fond nemůže učinit dříve, dokud o něm nejednal se členem a pokud by mu nedal šedesát dnů předem upozornění o svém úmyslu. 9. Skončila-li platnost parity měny některého člena podle předchozího odstavce 8, člen přistoupí ke konzultacím s Fondem a bude zajišťovat, aby jeho kursová uspořádání byla v souladu s cíli Fondu a odpovídala plnění jeho závazků podle článku IV, část 1. 10. Člen, u jehož měny skončila platnost parity podle odstavce 8 výše, může kdykoli navrhnout novou paritu své měny. 11. Bez újmy ustanovení odstavce 6 výše může Fond většinou sedmdesáti procenty všech hlasů učinit jednotné poměrné změny všech parit, jestliže je společným jmenovatelem zvláštní právo čerpání a jestliže změny nepostihnou hodnotu zvláštního práva čerpání. Parita měny člena nebude však měněna podle tohoto ustanovení, jestliže člen do sedmi dnů poté, co Fond učinil toto opatření, sdělí Fondu, že si nepřeje, aby parita jeho měny byla takovým opatřením měněna. Příl.D Rada 1. a) Každý člen, který jmenuje výkonného ředitele a každá skupina členů, jejichž počet hlasů je vyjádřen hlasy voleného výkonného ředitele, bude jmenovat do Rady jednoho člena rady, který bude ve funkci guvernéra, ministra jako člena vlády, nebo ve funkci srovnatelného postavení a který může jmenovat až sedm svých pomocníků. Sbor guvernérů může osmdesáti pěti procentní většinou všech hlasů změnit počet těchto pomocníků, které je možno ustanovit. Člen rady nebo pomocník bude vykonávat funkci až do nového ustanovení nebo do nejbližší pravidelné volby výkonných ředitelů, jestliže k ní dojde dříve. b) Výkonní ředitelé - nebo v jejich nepřítomnosti jejich náměstci - a pomocníci členů Rady budou oprávněni účastnit se schůze Rady, pokud Rada nerozhodne, že jde o zasedání omezené na členy Rady. Každý člen a každá skupina členů, která jmenuje člena Rady, bude jmenovat náměstka, který bude oprávněn účastnit se jednání Rady, není-li člen Rady přítomen, a bude oprávněn za člena Rady jednat. 2. a) Rada bude dohlížet na řízení a úpravu mezinárodní měnové soustavy, včetně pokračujícího procesu rovnovážnosti a vývoje celkové likvidity, a v této souvislosti bude prověřovat a sledovat průběh převodů reálných zdrojů rozvojovým zemím. b) Rada bude posuzovat návrhy podle článku XXVIII a) na změny článků Dohody. 3. o sboru podle těchto ustanovení: článek XII, část 2 c), f), g), a j); článek XVIII, část 4 a) a část 4 c) (IV); článek XXIII, část 1; a článek XXVII, část 1 a). b) Při rozhodování Rady o otázkách týkajících se výlučně Správy zvláštních práv čerpání budou oprávněni hlasovat jen členové Rady jmenovaní členem, který je účastníkem, nebo skupinou členů, z nichž je alespoň jeden účastníkem. Každý z těchto členů Rady bude oprávněn odevzdat počet hlasů přidělených členovi, který je účastníkem, jenž ho jmenoval, nebo členům, kteří jsou účastníky ve skupině členů, která ho jmenovala, a může odevzdat hlasy a) Sbor guvernérů může přenést na Radu oprávnění vykonávat jakákoli práva Sboru guvernérů s výjimkou těch práv, která jsou touto Dohodou vyhrazena přímo Sboru guvernérů. b) Každý člen Rady bude oprávněn odevzdat počet hlasů přidělených podle článku XII, část 5 členovi nebo skupině členů, kterými byl jmenován. Člen Rady jmenovaný skupinou členů může odevzdat odděleně hlasy přidělené každému členu ve skupině. Jestliže počet hlasů přidělených některému členovi nemůže být odevzdán výkonným ředitelem, člen může sjednat se členem Rady, aby odevzdal počet hlasů přidělených tomuto členovi. c) Rada nebude provádět žádnou činnost vyplývající z oprávnění převáděných na ní Sborem guvernérů, která je neslučitelná s jakýmkoli opatřením přijatým Sborem guvernérů a Výkonný sbor nebude provádět žádnou činnost vyplývající z oprávnění převáděných na něj Sborem guvernérů, která je neslučitelná s jakýmkoli opatřením přijatým buď Sborem guvernérů nebo Radou. 4. Rada určí některého člena Rady jako předsedu, schválí pravidla, která považuje za nutná nebo vhodná pro výkon svých funkcí, a bude rozhodovat o jakémkoli hledisku svého postupu. Rada bude konat schůze, jak bude odpovídat jejím závěrům, či jak budou svolány Výkonným sborem. 5. a) Rada bude mít oprávnění, která odpovídají oprávněním Výkonnéhpřidělené některému účastníkovi, s nímž byla sjednána úmluva podle poslední věty odstavce 3 b) výše. c) Rada může stanovit předpisem postup, podle něhož může být Výkonnému sboru uděleno právo členů Rady hlasovat o určité otázce bez schůze Rady, jestliže podle názoru Výkonného sboru musí být přijato Radou nějaké opatření, které nesnese odklad až do příští schůze Rady a které nevyžaduje svolání zvláštní schůze. d) Článek IX, část 8 se vztahuje na členy Rady, jejich náměstky a pomocníky a na kteroukoli jinou osobu oprávněnou účastnit se schůze Rady. e) K účelům ustanovení odstavce b) a odstavce 3 b) výše bude dohoda sjednaná některým členem nebo členem, který je účastníkem podle článku XII, část 3 i) (II) opravňovat člena Rady k hlasování a k odevzdání počtu hlasů, které jsou takovému členovi přiděleny. 6. První větě článku XII, část 2 a) je třeba rozumět tak, že se vztahuje také na Radu. Příl.E Volba výkonných ředitelů 1. Volba volených výkonných ředitelů se bude konat hlasováním guvernérů, kteří jsou k volbě oprávněni. 2. Při hlasování o výkonných ředitelích, kteří mají být zvoleni, odevzdá každý guvernér oprávněný k hlasování pro jednu osobu všechny hlasy, k nimž je oprávněn podle článku XII, část 5 a). Patnáct osob, které dostanou největší počet hlasů, se stane výkonnými řediteli za předpokladu, že žádná osoba, která dostane méně než čtyři procenta všech hlasů, které mohou být odevzdány (způsobilé hlasy), nebude považována za zvolenou. 3. Nebude-li při prvním hlasování zvoleno patnáct osob, přistoupí se k druhému hlasování, při němž budou hlasovat jen a) ti guvernéři, kteří při prvním hlasování odevzdali hlas pro osobu, která nebyla zvolena, a b) ti guvernéři, o jejichž hlasech odevzdaných pro zvolenou osobu se má podle dalšího odstavce 4) zato, že o ně byl zvýšen počet hlasů odevzdaných pro tuto osobu nad devět procent způsobilých hlasů. Jestliže při druhém hlasování je více kandidátů, než počet výkonných ředitelů, kteří mají být zvoleni, osoba, která dostala při prvním hlasování nejmenší počet hlasů, nebude už dále volitelná. 4. Při posuzování toho, zda u hlasů odevzdaných některým guvernérem, se má předpokládat, že o ně byl zvýšen celkový počet hlasů odevzdaných pro některou osobu nad devět procent hlasů, se bude mít u těchto devíti procent hlasů za to, že zahrnují především hlasy guvernéra, který odevzdal největší počet hlasů pro takovou osobu, pak hlasy guvernéra, který odevzdal další největší počet hlasů, a tak dále, až se dosáhne devíti procent. 5. O kterémkoli guvernérovi, z jehož hlasů musí být část započítána, aby se zvýšil celkový počet hlasů pro některou osobu nad čtyři procenta, se bude mít za to, že odevzdal všechny svoje hlasy pro takovou osobu, i když tím celkový počet hlasů pro takovou osobu převýší devět procent. 6. Jestliže po druhém hlasování nebude zvoleno patnáct osob, budou se konat další kola hlasování podle stejných zásad, až dojde ke zvolení patnácti osob; po zvolení čtrnácti osob však může být patnáctá zvolena prostou většinou zbývajících členů, a bude se mít za to, že byla zvolena všemi takovými hlasy. Příl.F Určování účastníků (dezignace) Během prvního základního období budou pro určování účastníků platit tato pravidla: a) Účastníci, kteří jsou způsobilí, aby byli určováni podle článku XIX, část 5 a) (I), budou určováni k takovým částkám, které podpoří v průběhu doby vyrovnání relací mezi držbou zvláštních práv čerpání účastníků nad úrovní jejich čistých úhrnných přídělů a jejich oficiálními rezervami zlata a deviz. b) Při uplatňování předchozího odstavce a) se bude postupovat tak, aby účastníci, kteří jsou způsobilí k dezignaci, byli určováni I. v poměru k jejich oficiálním rezervám zlata a deviz, jsou-li relace uvedené v předchozím odstavci a) vyrovnané; a II. takovým způsobem, aby se postupně snížil rozdíl mezi relacemi uvedenými v předchozím odstavci a), které jsou nízké, a relacemi, které jsou vysoké. Příl.G Obnovování držby (rekonstituce) 1. Během prvního základního období budou pro obnovování držby platit tato pravidla: a) I. Účastník bude užívat a obnovovat svou držbu zvláštních práv čerpání tak, že za pět let po prvním přídělu a poté ke konci každého kalendářního čtvrtletí nebude průměr jeho celkové denní držby zvláštních práv za uplynulé pětileté období menší než třicet procent průměru jeho denního čistého úhrnného přídělu zvláštních práv čerpání za totéž období. II. Za dva roky po prvním přídělu a poté ke konci každého kalendářního měsíce provede Fond pro každého účastníka propočet k zjištění toho, zda a v jakém rozsahu potřebuje účastník získat zvláštní práva čerpání mezi datem propočtu a koncem pětiletého období, aby se vypořádal s požadavkem stanoveným podle předchozího odstavce a) (I). Fond stanoví předpisem, podle jakých základů se budou tyto propočty provádět a s přihlédnutím k časovému pořadí určování účastníků podle článku XIX, část 5 a) (II), aby se jim umožnilo plnit požadavky podle předchozího odstavce a) (I). III. Fond dá účastníkovi zvláštní upozornění, jestliže propočty podle předchozího odstavce a) (II) naznačují, že je nepravděpodobné, že účastník bude s to se vypořádat s požadavkem odstavce a) (I), pokud nepřestane používat zvláštní práva čerpání na zbytek období, na něž se propočet podle odstavce a) (II) vztahoval. IV. Účastník, který potřebuje obstarat zvláštní práva čerpání ke splnění tohoto závazku, bude povinen i oprávněn je získat za měnu přijatelnou pro Fond transakcí s Fondem vedenou na Účtě všeobecných zdrojů. Jestliže tímto způsobem nemohou být získána dostatečná zvláštní práva čerpání ke splnění tohoto závazku, bude účastník povinen i oprávněn získat je za volně použitelnou měnu od účastníka, kterého Fond určí. b) Účastníci budou náležitě dbát na to, že je žádoucí udržovat v průběhu doby vyrovnaný vztah mezi jejich držbou zvláštních práv čerpání a jejich ostatními rezervami. 2. Zanedbá-li účastník dodržování pravidel o obnovování držby, Fond stanoví, zda okolnosti opravňují či nikoli pozastavení podle článku XXIII, část 2 b). Příl.H Ukončení účasti 1. Jestliže závazek zbývající po vyrovnání podle článku XXIV, část 2 b) zní ve prospěch končícího účastníka a jestliže mezi Fondem a končícím účastníkem nebude do šesti měsíců ode dne ukončení dosaženo dohody o vypořádání, Fond vypořádá tento zůstatek zvláštních práv čerpání ve stejných pololetních splátkách nejdéle do pěti let ode dne ukončení. Fond uhradí tento zůstatek podle svého rozhodnutí, buď a) tím, že končícímu účastníku zaplatí částkami poskytnutými Fondu zbývajícími účastníky podle článku XXIV, část 5, nebo b) povolením, aby končící účastník mohl použít svá zvláštní práva čerpání k získání své vlastní měny nebo některé volně použitelné měny od účastníka určeného Fondem z Účtu všeobecných zdrojů nebo od kteréhokoli jiného držitele. 2. Jestliže zůstatek po vyrovnání podle článku XXIV, část 2 b) zní ve prospěch Fondu a nebude dosaženo dohody o vypořádání do šesti měsíců ode dne ukončení, vyrovná končící účastník tento závazek do tří let ode dne ukončení ve stejných pololetních splátkách nebo během takového delšího období, jak může být stanoveno Fondem. Končící účastník vypořádá tento závazek podle rozhodnutí Fondu, buď a) zaplacením Fondu ve volně použitelné měně, nebo b) získáním zvláštních práv čerpání z Účtu všeobecných zdrojů podle článku XXIV, část 6, nebo dohodou s účastníkem určeným Fondem či od jiného držitele a vyrovnáním dlužné splátky těmito zvláštními právy čerpání. 3. Splátky podle předchozího odstavce 1 nebo 2 budou splatné šest měsíců po dni ukončení a poté v šestiměsíčních obdobích. 4. Jestliže by došlo během šesti měsíců ode dne, kdy účastník ukončí svou účast, ke zrušení Správy zvláštních práv čerpání podle článku XXV, bude vypořádání mezi Fondem a vládou končícího účastníka provedeno podle článku XXV a Přílohy I. Příl.I Postup při likvidaci Správy zvláštních práv čerpání 1. Dojde-li ke zrušení Správy zvláštních práv čerpání, vyrovnají účastníci své závazky vůči Fondu v deseti pololetních splátkách nebo během takového delšího období, jaké je podle rozhodnutí Fondu nutné, a to v některé volně použitelné měně a v měnách účastníků s držbou zvláštních práv čerpání, která mají být uhrazena formou splátek až do výše takového vyrovnání, jak bylo určeno Fondem. První pololetní platba se vykoná šest měsíců po rozhodnutí zrušit Správu zvláštních práv čerpání. 2. Jestliže bylo rozhodnuto zrušit Fond během šesti měsíců ode dne rozhodnutí o zrušení Správy zvláštních práv čerpání, nepřistoupí se k likvidaci Správy zvláštních práv čerpání, pokud nebudou zvláštní práva čerpání na Účtě všeobecných zdrojů rozdělena podle tohoto pravidla: Po rozdělení provedeném podle 2 a) a 2 b) Přílohy K přidělí Fond svá zvláštní práva čerpání, která má na Účtě všeobecných zdrojů, mezi všechny členy, kteří jsou účastníky, v poměru k částkám dlužným každému účastníkovi po rozdělení podle uvedeného oddílu 2 b). Aby určil částky připadající na každého člena k rozdělení zbytku své držby v každé měně podle oddílu 2 d) Přílohy K, odpočte Fond rozdělení zvláštních práv čerpání účinné podle tohoto pravidla. 3. S částkami, které Fond obdrží podle odstavce 1 této přílohy uhradí Fond zvláštní práva čerpání jejich držitelům tímto způsobem a v tomto pořadí: a) Zvláštní práva čerpání v držbě členů, kteří ukončili svou účast více než šest měsíců přede dnem, kdy Sbor guvernérů rozhodl o zrušení Správy zvláštních práv čerpání, budou proplacena podle podmínek dohody, uzavřené podle článku XXIV nebo podle Přílohy H. b) Zvláštní práva čerpání držitelů, kteří nejsou účastníky, budou proplacena před zvláštními právy čerpání v držbě účastníků, a to poměrně k částce držby každým držitelem. c) Fond stanoví podíl zvláštních práv čerpání, který má v držbě každý účastník, v poměru k jeho čistému souhrnnému přídělu. Fond především vyrovná zvláštní práva čerpání účastníků s největším podílem, a to až do úrovně druhého největšího podílu; Fond pak vyrovná zvláštní práva čerpání v držbě těchto účastníků podle jejich čistých souhrnných přídělů, až jsou podíly sníženy na úroveň třetího největšího podílu; tento postup bude pokračovat, až bude částka, která je pro vyrovnání k dispozici vyčerpána. 4. Každá částka, kterou je účastník oprávněn obdržet při vypořádání podle předchozího odstavce 3, bude použita k vyrovnání jakékoli částky, která má být placena podle odstavce 1. 5. Během likvidace bude Fond platit úrok z částek zvláštních práv čerpání, která jsou u jejich držitelů, a každý účastník bude platit poplatky z čistého souhrnného přídělu zvláštních práv čerpáníčistého souhrnného přídělu zvláštních práv čerpání, sníženého o částku jakýchkoli plateb, konaných podle odstavce 1. Sazba úroku a poplatků, jakož i doba úhrady budou stanoveny Fondem. Úroky a poplatky se budou platit podle možnosti ve zvláštních právech čerpání. Účastník, který nemá postačující držbu zvláštních práv čerpání, bude platit měnou určenou Fondem. Zvláštní práva čerpání, přijatá na poplatky ve výši nezbytné k úhradě správních výloh, se nepoužijí k placení úroků, ale převedou se Fondu a budou proplacena nejdříve, a to měnami používanými Fondem na krytí jeho výloh. 6. Pokud je některý účastník v prodlení s kteroukoliv platbou požadovanou podle odstavce 1 nebo 5 výše, nebudou mu vyplaceny žádné částky podle předchozích odstavců 3 nebo 5. 7. Jestliže po konečných platbách účastníků nemá každý účastník, který není v prodlení, ve své držbě zvláštní práva čerpání ve stejném poměru ke svému čistému souhrnnému přídělu, pak ti účastníci, kteří mají nižší podíl, odkoupí od účastníků s vyšším podílem takové částky podle opatření Fondu učiněného tak, aby podíl jejich držby zvláštních práv čerpání byl stejný. Každý účastník, který je v prodlení, zaplatí Fondu svou vlastní měnou částku odpovídající svému závazku. Fond rozdělí tuto měnu i jakékoli zbývající nároky mezi účastníky v poměru k částce zvláštních práv čerpání v držbě každého z nich a tato zvláštní práva čerpání budou zrušena. Fond pak uzavře účetní knihy Správy zvláštních práv čerpání a veškeré závazky Fondu vyplývající z přídělů zvláštních práv čerpání a činnost Správy zvláštních práv čerpání přestane. 8. Každý účastník, jehož měna je přidělena jiným účastníkům podle této přílohy, ručí za neomezené použití takové měny kdykoli na nákup zboží nebo k zaplacení částek, které jsou splatné jemu nebo osobám na jeho územích. Každý takto zavázaný účastník souhlasí, že nahradí jiným účastníkům jakoukoli ztrátu vyplývající z rozdílu mezi hodnotou, za níž Fond přiděloval jeho měnu podle této přílohy, a hodnotou realizovanou takovým účastníkem při disponování s jeho měnou. Příl.J Vypořádání účtů s vystupujícími členy 1. Při vypořádání účtů ve vztahu k Účtu všeobecných zdrojů se postupuje podle odstavců 1 až 6 této přílohy. Fond bude povinen vyplatit vystupujícímu členovi částku rovnající se jeho kvótě zvětšenou o jakékoli částky, které mu Fond dluží, a zmenšenou o jakékoli částky, které sám dluží Fondu včetně poplatků vznikajících po dni jeho vystoupení, přičemž však se žádná platba nebude konat do šesti měsíců ode dne vystoupení. Platby se budou konat v měně vystupujícího člena a za tím účelem může Fond převést na Účet všeobecných zdrojů držbu členovy měny na Zvláštním výplatním účtě nebo na Ukládacím účtě za odpovídající částku měn jiných členů na Účtě všeobecných zdrojů vybraných Fondem s jejich souhlasem. 2. Jestliže Fond nemá dostatek měny vystupujícího člena, aby vyplatil čistou částku, kterou členovi dluhuje, uhradí zůstatek ve volně použitelné měně nebo takovým způsobem, jak bude dohodnuto. Nedojde-li mezi Fondem a vystupujícím členem k dohodě do šesti měsíců ode dne vystoupení, bude vystupujícímu členovi částka jeho měny v držbě Fondu vyplacena bez odkladů. Jakýkoli splatný zůstatek bude uhrazen v deseti pololetních splátkách během následujících pěti let. Každá taková splátka bude placena podle volby Fondu buď v měně vystupujícího člena, získané po jeho vystoupení, nebo ve volně použitelné měně. 3. Nedodrží-li Fond některou splátku, kterou dluží podle předchozích odstavců, bude vystupující člen oprávněn požadovat, aby Fond uhradil splátku v jakékoli měně ze své držby s výjimkou kterékoli měny, která byla prohlášena za nedostatkovou podle článku VII části 3. 4. Jestliže Fond má v držbě větší množství měny vystupujícího člena než je mu dlužen, a nedosáhne-li se do šesti měsíců ode dne vystoupení dohody o způsobu vypořádání účtů, bude dřívější člen povinen proplatit takové překročení měny ve volně použitelné měně. Úhrada se provede při kursu, při němž by Fond prodal takové měny v době vystoupení z Fondu. Vystupující člen dokončí splácení během pěti let ode dne vystoupení nebo během takového delšího období, které může stanovit Fond, přičemž však od něho nebude požadováno, aby splácel v kterémkoli půlročním období víc než jednu desetinu nadměrné držby své měny, kterou měl Fond ke dni jeho vystoupení, zvýšenou o další získanou měnu tohoto člena během takového pololetního období. Nesplní-li člen tento závazek, může Fond likvidovat řádným způsobem na kterémkoli trhu částku měny, která měla být splacena. 5. Každý člen, který si přeje získat měnu člena, který vystoupil, nabude ji koupí od Fondu v rozsahu, v jakém má takový člen přístup ke všeobecným zdrojům Fondu a v jakém je taková měna dostupná podle předchozího odstavce 4. 6. Vystupující člen ručí za neomezené použití měny převáděné podle předchozích odstavců 4 a 5, a to kdykoli na nákup zboží nebo k placení částek, které jsou dlužné jemu nebo osobám na jeho územích. Nahradí Fondu jakoukoli ztrátu vyplývající z rozdílu mezi hodnotou své měny vůči zvláštnímu právu čerpání ke dni vystoupení a mezi hodnotou Fondem realizovanou vůči zvláštnímu právu čerpání při disponování podle předchozích odstavců 4 a 5. 7. Má-li vystupující člen vůči Fondu dlužný závazek v důsledku transakcí vedených prostřednictvím Zvláštního výplatního účtu podle článku V, část 12 f) (II), bude tento dluh vyrovnán podle podmínek závazku. 8. Má-li Fond v držbě měnu vystupujícího člena na Zvláštním výplatním účtě nebo na Ukládacím účtě, může Fond směnit řádným způsobem na kterémkoli trhu za měny členů zůstatky měny vystupujícího člena na každém účtě s použitím ustanovení odstavce 1 a výtěžky směny částky na každém účtě budou dále na něm vedeny. Ustanovení odstavce 5 a první věta odstavce 6 se uplatní na měnu vystupujícího člena. 9. Jestliže má Fond na Zvláštním účtě ve shodě s článkem V, část 12 h) nebo na Ukládacím účtě dluhopisy vystupujícího člena, může si je podržet až do dne splatnosti nebo s nimi nakládat dříve. Předchozí odstavec 8 se vztahuje na výnosy z takové realizace. 10. Jestliže by Fond zahájil likvidaci podle článku XXVII, část 2 během šesti měsíců ode dne, k němuž člen vystupuje, budou účty mezi Fondem a příslušným státem vypořádány podle článku XXVII, část 2 a Přílohy K. Příl.K Likvidační řízení 1. V případě likvidace budou mít přednost při rozdělování aktiv Fondu ostatní jeho pasíva před splácením úpisů. Při vyrovnávání každého takového pasíva použije Fond svá aktiva v tomto pořadí: a) měna, v níž je závazek splatný; b) zlato; c) všechny ostatní měny, pokud je to proveditelné v poměru ke kvótám členů. 2. Po úhradě pasív Fondu podle předchozího odstavce 1 bude zůstatek aktiv Fondu přidělen a rozdělen takto: a) I. Fond propočítá hodnotu zlata, které má v držbě k 31. srpnu 1975 a které dále drží ke dni rozhodnutí o likvidaci. Propočet se provede v souladu s odstavcem 9 níže a také na základě jednoho zvláštního práva čerpání za 0,888671 gramu ryzího zlata ke dni likvidace. Ekvivalent zlata odpovídající rozdílu mezi první, dříve uvedenou hodnotou, a druhou, další uvedenou hodnotou bude přidělen těm členům, kteří byli členy k 31. srpnu 1975, a to v poměru k jejich kvótám k tomuto dni. II. Fond přidělí všechna aktiva, která má na Zvláštním výplatním účtě ke dni rozhodnutí o zrušení, těm členům, kteří byli členy k 31. srpnu 1975, a to v poměru k jejich kvótám k tomuto dni. Každý druh aktiva bude přidělen poměrně členům. b) Fond přidělí svá zbývající aktiva ve zlatě mezi členy, jejichž měny v držbě Fondu dosahují nižších částek než jejich kvóty, a to poměrně k částkám - nikoli však nad ně - jimiž jejich kvóty převyšují držbu Fondu v jejich měnách. c) Fond přidělí každému členovi polovinu držby Fondu v jeho měně; takový příděl však nesmí přesahovat padesát procent jeho kvóty. d) Fond rozdělí své držby zlata a každé měny I. mezi všechny členy v poměru k částkám - ale nikoli nad ně - dlužným každému členovi po přídělech podle odstavce b) a c) za předpokladu, že k přídělu podle odstavce 2 a) se nebude přihlížet pro určení dlužných částek, a II. jakýkoli nadbytek držby zlata a měny mezi všechny členy v poměru k jejich kvótám. 3. Každý člen vykoupí držby své měny přidělené ostatním členům podle předchozího odstavce 2 d) a dohodne se s Fondem do tří měsíců po rozhodnutí o likvidaci na řádném postupu při takovém výkupu. 4. Nedohodne-li se člen s Fondem během tříměsíční lhůty uvedené v předchozím odstavci 3, použije Fond měn jiných členů, přidělených tomuto členu podle ustanovení odstavce 2 d) výše k výkupu měny takového člena, přidělené jiným členům. Všechny částky měny přidělené členovi, který se nedohodl, budou použity podle možnosti k výkupu jeho měny přidělené členům, kteří sjednali s Fondem dohodu podle předchozího odstavce 3. 5. Jestliže se člen dohodl s Fondem podle odstavce 3, použije Fond měny jiných členů přidělených tomuto členovi podle odstavce 2 d) k výkupu měny tohoto člena přidělené jiným členům, kteří uzavřeli s Fondem dohody podle odstavce 3 výše. Každá částka takto vykoupená bude placena ve měně člena, jemuž byla přidělena. 6. Po splnění postupu podle předchozích odstavců vyplatí Fond každému členu zbývající měny, které má v držbě, na jeho účet. 7. Každý člen, jehož měna byla přidělena jiným členům podle předchozího odstavce 6, vykoupí takovou měnu ve měně člena požadujícího výkup, nebo takovým jiným způsobem, na jakém se mohou vzájemně dohodnout. Nedohodnou-li se příslušní členové jinak, dokončí výkup člen, který je k tomu zavázán, během pěti let ode dne přídělu, nebude se však na něm požadovat, aby vykoupil v kterémkoli pololetním období více než jednu desetinu částky přidělené každému jinému členu. Nesplní-li člen tento závazek, může být částka měny, která měla být vykoupena, likvidována řádným způsobem na kterémkoli trhu. 8. Každý člen, jehož měna byla přidělena jiným členům podle odstavce 6, ručí za neomezené používání takové měny kdykoli k nákupu zboží nebo úhradám částek dlužných jemu nebo osobám na jeho územích. Každý člen s takovýmto závazkem souhlasí s tím, že nahradí ostatním členům jakoukoli ztrátu, která by vyplynula z rozdílu mezi hodnotou jeho měny vůči zvláštnímu právu čerpání ke dni rozhodnutí o zrušení Fondu a mezi hodnotou vůči zvláštnímu právu čerpání, realizovanou takovými členy při disponování s jeho měnou. 9. Fond určí hodnotu zlata podle této přílohy na základě cen na trhu. 10. U kvót se bude mít pro účely této přílohy za to, že byly zvýšeny v plném rozsahu, do něhož mohly být zvýšeny podle článku III, část 2 b) této Dohody. Příloha L \\- Pozastavení hlasovacích práv V případě pozastavení hlasovacích práv člena podle článku XXVI, odst. 2 písm. b) se použijí následující ustanovení: 1. Člen není oprávněn: (a) účastnit se schvalování navrhovaných změn této Dohody, a nezapočítává se ani do celkového počtu členů za tímto účelem, s výjimkou změn, k jejichž přijetí se vyžaduje souhlas všech členů podle článku XXVIII písm. b), nebo které se týkají výhradně Správy zvláštních práv čerpání; (b) jmenovat guvernéra a jeho alternáta, jmenovat nebo účastnit se jmenování člena Rady a jeho alternáta, ani jmenovat, volit nebo účastnit se volby výkonného ředitele. 2. Počet hlasů předělených dotčenému členu se neuplatní v žádném z orgánů Fondu. Nezapočítávají se při výpočtu celkových hlasovacích práv, vyjma pro účely přijetí navrhované změny týkající se výlučně Správy zvláštních práv čerpání. 3. (a) Guvernér a jeho alternát jmenovaní dotčeným členem pozbývají své funkce. (b) Člen Rady a jeho alternát jmenovaní dotčeným členem, nebo na jejichž jmenování se dotčený člen podílel, pozbývají své funkce s tím, že pokud byl tento poradce oprávněn uplatnit počet hlasů přidělený jiným členům, jejichž hlasovací práva nebyla pozastavena, jmenují tito ostatní členové jiného člena Rady a jeho alternáta podle přílohy D a do doby, než bude provedeno toto jmenování, budou člen Rady a jeho alternát zastávat svou funkci, nejvýše však po dobu třiceti dní od data pozastavení hlasovacích práv. (c) Výkonný ředitel jmenovaný nebo zvolený dotčeným členem, nebo jehož volby se dotčený člen účastnil, pozbývá své funkce, ledaže byl oprávněn uplatnit počet hlasů přidělený jiným členům, jejichž hlasovací práva nebyla pozastavena. V takovém případě: (i) jestliže do následující řádné volby výkonných ředitelů zbývá více než devadesát dní, zvolí tito ostatní členové většinou hlasů jiného výkonného ředitele na zbývající část funkčního období; do uskutečnění této volby bude výkonný ředitel zastávat svou funkci, nejvýše však po dobu třiceti dní od data pozastavení hlasovacích práv; (ii) jestliže do následující řádné volby výkonných ředitelů nezbývá více než devadesát dní, bude výkonný ředitel zastávat svou funkci po zbývající část funkčního období. 4. Dotčený člen je oprávněn vyslat svého zástupce, aby se účastnil veškerých zasedání Rady guvernérů, Rady nebo Rady výkonných ředitelů, nikoli však jakéhokoli zasedání jejich výborů, pokud se projednává žádost předložená dotčeným členem nebo záležitost, která se dotčeného člena zvlášť týká. 1) Dohoda o Mezinárodním měnovém fondu, podepsaná jménem České a Slovenské Federativní Republiky dne 20. září 1990 ve Washingtonu, byla vyhlášena pod č. 500/1992 Sb.
Nařízení vlády č. 68/2010 Sb.	Nařízení vlády č. 68/2010 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci Vyhlášeno 19. 3. 2010, datum účinnosti 1. 5. 2010, částka 25/2010 * Čl. I - Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 5. 2010 68 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 22. února 2010, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci Vláda nařizuje podle § 21 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), a k provedení zákoníku práce: Čl. I Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se doplňují věty „Směrnice Rady 92/85/ES ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (desátá směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/361/EHS). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci.“. 2. V § 1 odst. 1 písm. d) se za slovo „olovem,“ vkládají slova „chemickými látkami, které se vstřebávají kůží nebo sliznicí, a chemickými látkami nebo prachem, které mají dráždivý účinek na kůži,“. 3. V § 1 odstavec 2 zní: „(2) Na práce vykonávané na pracovišti, které není nebo je jen částečně chráněno před venkovními vlivy (dále jen „venkovní pracoviště“), se nevztahují podmínky upravené v § 36 až 38, 41, 42, 47, 51, 52 a v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části C. Za venkovní pracoviště se považuje i pracoviště v podzemí.“. 4. V § 1 odst. 3 se číslo „6,“ zrušuje. 5. V § 2 odst. 1 se za slovo „olovo“ vkládají slova „, prach“. 6. V § 3 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Zátěž teplem při práci je určena množstvím metabolického tepla vznikajícího svalovou prací a faktory prostředí, kterými se rozumí teplota vzduchu ta, výsledná teplota kulového teploměru tg, rychlost proudění vzduchu va a relativní vlhkost vzduchu Rh.“. 7. V § 3 odst. 1 se za větu šestou vkládá věta „Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce je upravena v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části B, tabulkách č. 1a až 2c odděleně pro aklimatizovaného nebo neaklimatizovaného zaměstnance a podle pohlaví.“. 8. V § 3 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 7a zní: „(2) Zátěž teplem při práci se na nevenkovním pracovišti hodnotí podle průměrné operativní teploty, kterou se rozumí teplota vypočtená z měřené teploty vzduchu, výsledné teploty kulového teploměru a rychlosti proudění vzduchu za osmihodinovou směnu jako časově vážený nebo podle vypočtené teploty z jednotlivých měřených časových intervalů, jde-li o pracoviště s měnícími se teplotami. Operativní teplotu lze za podmínky rychlosti proudění vzduchu va menší než 0,2 m.s-1 přímo nahradit výslednou teplotou kulového teploměru. Pokud rozdíl mezi výslednou teplotou kulového teploměru a teplotou vzduchu měřenou na pracovišti není větší než 3 °C, lze vypočtenou operativní teplotu přímo nahradit teplotou vzduchu. K průběžnému nebo opakovanému sledování úrovně tepelné zátěže při práci, která již byla vyhodnocena na základě měření podle metodiky upravující měření mikroklimatických parametrů pracovního prostředí a vnitřního prostředí staveb, uveřejňované ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, je možno použít jen měření teploty vzduchu kalibrovaným teploměrem, který splňuje požadavky zvláštního právního předpisu7a). Měření teploty vzduchu se provádí na místech, kde bylo provedeno předchozí měření výsledné teploty podle metodiky uvedené ve větě čtvrté. Ověřené výsledky se považují za validní, pokud se nezměnily podmínky určující podíl sálavé složky tepelné zátěže a podíl energetického výdeje zaměstnanců na jejich tepelné zátěži. 7a) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.“. 9. V § 3 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Na venkovním pracovišti se zátěž teplem hodnotí podle výsledné teploty kulového teploměru.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 10. V § 3 se odstavec 5 zrušuje. 11. § 4 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 7b zní: „§ 4 Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce, režim práce a bezpečnostních přestávek a výpočet ztráty tekutin (1) Dlouhodobě a krátkodobě únosné doby práce aklimatizovaného a neaklimatizovaného zaměstnance v osmihodinové směně se určí odečtením z tabulek č. 1a až 2c v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části B a platí i pro zátěž teplem zjištěnou pomocí operativní teploty. (2) Nelze-li provést odečet z tabulek 1a až 2c v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení z důvodu jiných zadávacích parametrů, kterými jsou jiná rychlost proudění vzduchu nebo jiný tepelný odpor oděvu clo, stanoví se dlouhodobě a krátkodobě únosné doby práce pomocí výpočtu tepelné bilance podle české technické normy o ergonomii tepelného prostředí7b) nebo na základě měření teploty tělesného jádra, teploty kůže a srdeční frekvence. Metoda měření teploty tělesného jádra, teploty kůže a srdeční frekvence není použitelná pro posouzení zátěže teplem u zaměstnance, který musí používat speciální ochranný reflexní oděv, oděv s aktivním chlazením a větráním nebo oděv nepromokavý. 7b) ČSN EN ISO 7933 Ergonomie tepelného prostředí – Analytické stanovení a interpretace tepelného stresu pomocí výpočtu předpovídané tepelné zátěže.“. 12. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní: „§ 4a Ztráta tekutin (1) Ztráta tekutin při zátěži teplem upravená v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 1 je stanovená podle třídy práce určené příslušným energetickým výdejem a platí pro teplotu upravenou v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2 nepřekračující však její navýšení o více než 4 °C. Prokáže-li se měřením teploty vzduchu kalibrovaným teploměrem7a) překročení tohoto navýšení, zvyšuje se náhrada ztráty tekutin ze 70 % na 80 %. (2) Zjištění ztráty tekutin při zátěži teplem se provede měřením jen tehdy, jde-li o práci vykonávanou ve speciálním ochranném reflexním oděvu, oděvu s aktivním chlazením a větráním, v pracovním oděvu, který omezuje odpařování potu, nebo je-li práce vykonávaná v prostředí, v němž je relativní vlhkost pracovního ovzduší vyšší než 80 %.“. 13. § 5 včetně nadpisu zní: „§ 5 Minimální opatření k ochraně zdraví, bližší požadavky na způsob organizace práce (1) Při práci na nevenkovním i venkovním pracovišti musí být zajištěno dodržení hodnot dlouhodobě a krátkodobě únosné doby práce podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části B, tabulek č. 1a až 2c. (2) Dodržení hodnot dlouhodobě a krátkodobě únosné doby práce se zajišťuje střídáním pracovních cyklů (c) a bezpečnostní přestávky (tp). Počet pracovních cyklů (c) a délka bezpečnostní přestávky (tp) se vypočte podle postupu upraveného v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části B. Režim práce a odpočinku musí být stanoven i v případě, že dlouhodobě únosná práce tsm upravená v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části B, tabulkách č. 1a až 2c je kratší nebo delší než osmihodinová směna. (3) Je-li ztráta tekutin za osmihodinovou směnu u zaměstnance rovna nebo vyšší než 4 litry, stanoví se dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce individuálním výpočtem7b). (4) Při práci, při níž teploty povrchu pevného materiálu překračují hodnoty upravené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části E, musí být zajištěno, aby nechráněná kůže zaměstnance s ním nepřicházela do přímého styku. (5) Dlouhodobě a krátkodobě únosné doby práce v zátěži teplem na pracovištích hlubinných dolů a stanovení režimu práce a odpočinku na těchto pracovištích upravuje příloha č. 1 k tomuto nařízení, část C.“. 14. § 6 včetně nadpisu zní: „§ 6 Hygienický limit, jeho zjišťování a hodnocení, bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů (1) Zátěž chladem při práci se hodnotí z hlediska její únosnosti pro zaměstnance ve směně. Na nevenkovním pracovišti se chladová zátěž hodnotí podle operativní nebo výsledné teploty; na venkovním pracovišti se hodnotí podle teploty vzduchu korigované účinkem proudícího vzduchu podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části D. (2) Zaměstnanec může být vystaven zátěži chladem pouze tehdy, vykonává-li práci na nevenkovním pracovišti, na němž musí být udržována operativní teplota nižší, než je teplota upravená v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 3, nebo vykonává-li práci odpovídající energetickému výdeji 106 W.m-2 a vyššímu na venkovním pracovišti, na němž je minimální teplota vzduchu upravená v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části D. (3) Teplota vzduchu korigovaná účinkem proudícího vzduchu je upravena v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části D.“. 15. § 7 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 8 zní: „§ 7 Minimální opatření k ochraně zdraví, bližší hygienické požadavky na pracoviště (1) Jestliže udržovaná operativní nebo výsledná teplota nebo korigovaná teplota vzduchu na pracovišti poklesne pod 4 °C, musí být zaměstnanec vybaven pracovními rukavicemi chránícími před chladem. (2) Pro práci v zátěži chladem se poskytuje pracovní oděv, který musí mít takové tepelně izolační vlastnosti, které postačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organizmu vyjádřených teplotou tělesného jádra (36 až 37 °C), a pracovní obuv chránící před chladem. Pro stanovení potřebných tepelně izolačních vlastností pracovního oděvu, postačujících k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organizmu, se postupuje podle příslušné technické normy o ergonomii tepelného prostředí8). Jestliže tepelně izolační vlastnosti pracovního oděvu nepostačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek organizmu při práci vykonávané při udržované operativní teplotě nižší, než je minimální teplota upravená v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 3, nebo na pracovišti, na němž je operativní teplota 4 °C a nižší, má zaměstnanec právo na bezpečnostní přestávku v ohřívárně. (3) Při práci v chladové zátěži, vykonávané při operativní nebo výsledné teplotě nebo korigované teplotě 4 °C a nižší, musí být v ohřívárně zajištěno vybavení pro prohřívání rukou. (4) Ohřívárna se nezřizuje pro práci vykonávanou při minimální operativní nebo výsledné teplotě upravené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 3 nebo korigované teplotě vyšší než 10 °C, spojenou s manipulací s materiálem vyžadujícím přímý kontakt tepelně nechráněné kůže ruky, jehož teplota je 10 °C a nižší; zaměstnanci však musí být umožněno v průběhu směny prohřívání rukou. (5) Při udržované operativní nebo výsledné teplotě vzduchu nižší, než je minimální teplota upravená v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 3, nebo korigované teplotě upravené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části D musí být práce zaměstnance upravena tak, aby doba jejího nepřetržitého trvání při teplotě od 13 do 4 °C nepřesáhla 3 hodiny, při teplotě vzduchu od 4 do -10 °C 2 hodiny a při teplotě vzduchu od -10 do -30 °C 75 minut. Bezpečnostní přestávky mezi jednotlivými úseky nepřetržité práce v chladové zátěži musí trvat nejméně 10 minut. (6) Práce musí být upravena tak, aby zaměstnanec nekonal práci na pracovišti, na kterém je korigovaná teplota vzduchu nižší než -30 °C, nejde-li o naléhavé provádění oprav, odvracení nebezpečí pro život nebo zdraví, při živelních a jiných mimořádných událostech; ochrana zdraví zaměstnanců se pro tyto účely zajišťuje střídáním zaměstnanců nebo jinou organizací práce podle konkrétních podmínek práce. (7) Vstupy do hal, které se využívají pro práci vykonávanou po dobu delší než 4 hodiny za směnu (dále jen „trvalá práce“) a během pracovní doby se otevírají přímo do venkovního prostoru, musí být zabezpečeny proti vnikání chladného vzduchu v zimním kalendářním období. 8) ČSN EN ISO 9920 Ergonomie tepelného prostředí – hodnocení tepelné izolace oděvu a odporu oděvu při odpařování.“. 16. § 8 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 8a a 9 zní: „§ 8 Bližší podmínky poskytování ochranných nápojů (1) K ochraně zdraví před účinky zátěže teplem nebo chladem se poskytuje zaměstnanci ochranný nápoj. Ochranný nápoj musí být zdravotně nezávadný a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru, může však obsahovat látky zvyšující odolnost organizmu. Množství alkoholu v něm nesmí překročit 1 hmotnostní procento; ochranný nápoj pro mladistvého zaměstnance však nesmí obsahovat alkohol. Ochranný nápoj chránící před zátěží teplem se poskytuje v množství odpovídajícím nejméně 70 % tekutin a minerálních látek ztracených z organizmu za osmihodinovou směnu potem a dýcháním, pokud v tomto nařízení není stanoveno jinak. Ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje teplý, v množství alespoň půl litru za osmihodinovou směnu. Při ztrátě tekutin z organizmu potem a dýcháním nepřesahující hygienický limit 1,25 litru za osmihodinovou směnu se ochranný nápoj neposkytuje. (2) Náhrada ztráty tekutin a minerálních látek prostřednictvím ochranného nápoje se uplatňuje v případě, že jde o práce zařazené podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1 do třídy IIb a vyšší nebo je-li měřením doloženo, že při dané práci dochází ke ztrátě tekutin vyšší než hygienický limit podle odstavce 1. (3) V případě, že jde o práci zařazenou podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1 do třídy IIb nebo IIIa, se jako ochranný nápoj poskytuje balená přírodní minerální voda slabě mineralizovaná, balená pramenitá voda nebo balená kojenecká voda nebo voda splňující obdobné mikrobiologické, fyzikální a chemické požadavky jako u jmenovaných balených vod. (4) U prací zařazených podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1 do tříd IIIb až V se jako ochranný nápoj poskytuje přírodní minerální voda středně mineralizovaná nebo voda s obdobnou celkovou mineralizací. (5) Ochranný nápoj chránící před zátěží teplem se dále poskytuje při trvalé práci v zátěži teplem zařazené podle zákona o ochraně veřejného zdraví9) do kategorie čtvrté. (6) Ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje při práci na a) pracovišti, kde musí být udržována operativní nebo výsledná teplota nižší, než je teplota upravená v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 3, nebo b) venkovním pracovišti, na němž korigovaná teplota vzduchu je nižší než 4 °C. 8a) Vyhláška č. 423/2001 Sb., kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních). 9) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 17. V § 21 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Před odstraňováním“ nahrazují slovy „Při odstraňování“. 18. V § 21 odst. 4 se za slova „úrovně azbestu v pracovním ovzduší“ vkládají slova „, nejde-li o práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu“. 19. § 22 včetně nadpisu zní: „§ 22 Vymezení celkové fyzické zátěže Za celkovou fyzickou zátěž se považuje zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami, při které je zatěžováno více než 50 % svalové hmoty.“. 20. § 23 včetně nadpisu zní: „§ 23 Hygienický limit, zjišťování a hodnocení celkové fyzické zátěže (1) Celková fyzická zátěž se posuzuje z hlediska energetické náročnosti práce pomocí hodnot energetického výdeje vyjádřených v netto hodnotách a pomocí hodnot srdeční frekvence. (2) Hygienickými limity celkové fyzické zátěže se rozumí hodnoty energetického výdeje směnové průměrné, směnové přípustné, minutové přípustné, průměrné roční a dále přípustné hodnoty srdeční frekvence přepočtené na průměrnou osmihodinovou směnu. Za průměrnou osmihodinovou směnu se pokládá směna vypočtená jako časově vážený průměr z naměřených hodnot jednotlivých pracovních operací, vykonávaných v měnících se časových pracovních expozicích, jimiž jsou týdenní expozice rozdělené jinak než na 5 osmihodinových směn, menší počet směn než 5 za pracovní týden, proměnlivý počet hodin za pracovní týden nebo proměnlivý druh pracovních operací. (3) Průměrné a přípustné hygienické limity pro hodnoty energetického výdeje při práci s celkovou fyzickou zátěží podle odstavce 2 jsou upraveny odděleně podle pohlaví a věku v příloze č. 5 k tomuto nařízení, části A, tabulkách č. 1 až 3. (4) Přípustné hygienické limity pro hodnotu srdeční frekvence při práci s celkovou fyzickou zátěží jsou upraveny v příloze č. 5 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 4. Pro mladistvé se přípustné hodnoty srdeční frekvence při práci nestanoví. (5) Jde-li o práci ve směnách delších než osmihodinových, odpovídá hodnota navýšení v procentech skutečné době výkonu práce; u směny dvanáctihodinové a delší nesmí být průměrné směnové hodnoty energetického výdeje navýšeny o více než 20 %.“. 21. § 25 včetně nadpisu zní: „§ 25 Hygienický limit lokální svalové zátěže (1) Při hodnocení lokální svalové zátěže se zjišťují a posuzují vynakládané svalové síly, počty pohybů a pracovní polohy končetin v závislosti na rozsahu statické a dynamické složky práce při práci v průměrné osmihodinové směně. (2) Hygienickými limity lokální svalové zátěže se rozumí hodnoty směnové průměrné a směnové přípustné, hodnoty lokální svalové zátěže s převahou dynamické nebo statické složky, která se vyjadřuje v procentech maximální svalové síly (Fmax) přepočtené na osmihodinovou směnu. Hygienickým limitem lokální svalové zátěže jsou dále počty pohybů drobných svalů prstů a ruky a průměrné minutové počty pohybů drobných svalů prstů a ruky za osmihodinovou směnu, minutové průměrné a přípustné přepočtené na průměrnou osmihodinovou směnu. (3) Hygienické limity pro průměrné směnově vážené hodnoty vynakládaných svalových sil vyjádřené v procentech maximální svalové síly (Fmax) jsou upraveny v příloze č. 5 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 5. (4) Průměrný hygienický limit pro počet vynakládaných svalových sil v rozmezí 55 až 70 % Fmax u práce s převahou dynamické složky je 600krát za průměrnou osmihodinovou směnu při použité frekvenci měření vynakládaných svalových sil jedenkrát za sekundu. (5) Přípustný hygienický limit pro použitou svalovou sílu jako pravidelnou součást výkonu práce u práce s převažující dynamickou složkou je 70 % Fmax a u práce s převažující statickou složkou je 45 % Fmax. Průměrný hygienický limit se nestanoví. (6) Průměrnými hygienickými limity lokální svalové zátěže se rozumí průměrné směnové a průměrné minutové počty pohybů ruky a předloktí v průměrné osmihodinové směně vztažené na průměrnou směnovou časově váženou hodnotu procentně vyjádřené maximální svalové síly (Fmax) upravené v příloze č. 5 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 6. (7) Přípustný hygienický limit pro průměrné minutové počty pohybů drobných svalů ruky a prstů při průměrné směnové hodnotě vynakládaných svalových sil 3 % Fmax je 110 pohybů za minutu a při průměrně směnové hodnotě vynakládaných svalových sil 6 % Fmax je 60 pohybů za minutu. Průměrný hygienický limit se nestanoví. (8) Jde-li o práci ve směnách delších než osmihodinových, odpovídá hodnota navýšení v procentech skutečné době výkonu práce; u směny dvanáctihodinové a delší nesmí být průměrný celosměnový počet vynakládaných svalových sil v rozmezí 55 až 70 % Fmax a směnové hodnoty celosměnových a minutových počtů pohybů ruky a předloktí navýšeny o více než 20 %. (9) Měření a hodnocení lokální svalové zátěže je upraveno v příloze č. 5 k tomuto nařízení, části B.“. 22. Za § 25 se vkládá nový § 25a, který včetně nadpisu zní: „§ 25a Minimální opatření k ochraně zdraví při práci s celkovou fyzickou a lokální svalovou zátěží Práce spojená s celkovou fyzickou zátěží a lokální svalovou zátěží, překračující hygienické limity, musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.“. 23. § 26 včetně nadpisu zní: „§ 26 Hodnocení pracovní polohy Zdravotní riziko pracovní polohy se hodnotí při trvalé práci vykonávané zaměstnancem, zejména provádí-li opakující se pracovní úkony, při nichž si nemůže pracovní polohu volit sám, ale tato je přímo závislá na konstrukci stroje, uspořádání pracovního místa a pracoviště a charakteru prováděné práce.“. 24. § 27 včetně nadpisu zní: „§ 27 Hodnocení zdravotního rizika, bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovní postupy (1) Hygienickými limity pracovní polohy se rozumí hodnoty směnové průměrné a směnové přípustné přepočtené na průměrnou osmihodinovou směnu. Hodnocení zdravotního rizika pracovní polohy se provádí na základě jejího zařazení mezi přijatelnou, podmíněně přijatelnou a nepřijatelnou pracovní polohu podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení, části C, bodů 1 až 3. (2) Při hodnocení pracovní polohy se používá dvoukrokový systém. První krok zahrnuje hodnocení poloh jednotlivých částí těla podle úhlů, druhý krok určuje podmínky práce, za kterých lze pracovní polohu označenou v prvním kroku za podmíněně přijatelnou zařadit mezi pracovní polohu přijatelnou nebo pracovní polohu nepřijatelnou mezi pracovní polohu podmíněně přijatelnou. (3) Průměrný hygienický limit v nepřijatelné pracovní poloze je 30 minut v osmihodinové průměrné směně. Doba trvání jednotlivých nepřijatelných pracovních poloh nesmí být delší než 1až 8 minut v závislosti na typu pracovní polohy. Hodnocení doby trvání jednotlivých nepřijatelných pracovních poloh se provádí podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení, části C, obrázků č. 1 až 4. (4) Průměrný hygienický limit v podmíněně přijatelné pracovní poloze je 160 minut v osmihodinové průměrné směně. Doba trvání jednotlivých podmíněně přijatelných pracovních poloh pak nesmí být delší než 1až 8 minut v závislosti na typu pracovní polohy. Hodnocení doby trvání jednotlivých podmíněně přijatelných pracovních poloh se provádí podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení, části C, obrázků č. 1 až 4. (5) Jde-li o práci ve směnách delších než osmihodinových, odpovídá hodnota navýšení v procentech skutečné době výkonu práce; u směny dvanáctihodinové a delší nesmí být průměrný hygienický limit práce v podmíněně přijatelné a nepřijatelné pracovní poloze navýšen o více než 20 % nad stanovený časový limit.“. 25. Za § 27 se vkládá nový § 27a, který včetně nadpisu zní: „§ 27a Minimální opatření k ochraně zdraví při práci v podmíněně přijatelných a nepřijatelných pracovních polohách Práce spojená se zaujímáním podmíněně přijatelných a nepřijatelných pracovních poloh překračující stanovené hygienické limity musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.“. 26. § 29 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 13 zní: „§ 29 Hodnocení zdravotního rizika, hygienické limity, bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovní postupy a informace k ochraně zdraví (1) Hodnocení zdravotního rizika při ruční manipulaci s břemenem zahrnuje mimo posouzení hmotnosti ručně manipulovaného břemene, kumulativní hmotnosti a vynakládaného energetického výdeje i vyhodnocení pracovních podmínek, za kterých k ruční manipulaci dochází. (2) Hygienickými limity ruční manipulace s břemenem se rozumí hodnoty směnové průměrné a směnové přípustné přepočtené na průměrnou osmihodinovou směnu. (3) Přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene přenášeného mužem při občasném zvedání a přenášení je 50 kg, při častém zvedání a přenášení 30 kg. Při práci vsedě je přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene mužem 5 kg. (4) Průměrný hygienický limit pro celosměnovou kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen v průměrné osmihodinové směně mužem je 10 000 kg. (5) Přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene přenášeného ženou při občasném zvedání a přenášení je 20 kg, při častém zvedání a přenášení 15 kg. Při práci vsedě je přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene ženou 3 kg. (6) Průměrný hygienický limit pro celosměnovou kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen v průměrné osmihodinové směně ženou je 6 500 kg. (7) Občasným zvedáním a přenášením břemene se rozumí přerušované zvedání a přenášení břemene nepřesahující souhrnně 30 minut v průměrné osmihodinové směně. Častým zvedáním a přenášením břemene se rozumí zvedání a přenášení břemene přesahující souhrnně 30 minut v průměrné osmihodinové směně. Uvedená celková doba přenášení a zvedání břemene v průměrné osmihodinové směně je průměrným hygienickým limitem. (8) Hygienické limity pro přípustné hodnoty energetického výdeje při ruční manipulaci s břemeny pro muže a ženy jsou upraveny v příloze č. 5 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 1. (9) Hmotnost břemen a podmínky ruční manipulace s břemeny těhotnými ženami, kojícími ženami, matkami do konce devátého měsíce po porodu a mladistvými jsou upraveny zvláštním právním předpisem13). (10) Přípustný hygienický limit pro tlačné a tažné síly při manipulaci s břemenem pomocí jednoduchého bezmotorového prostředku je a) pro muže tlačné 310 N a tažné 280 N, b) pro ženy tlačné 250 N a tažné 220 N. Průměrný hygienický limit se nestanoví. (11) Jde-li o práci ve směnách delších než osmihodinových, odpovídá hodnota navýšení v procentech skutečné době výkonu práce; je-li doba výkonu práce 12 hodin a delší, nesmí být průměrný hygienický limit pro práci s ruční manipulací s břemenem navýšen o více než 20 %. 13) Vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání.“. 27. V § 30 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Práce spojená s ruční manipulací s břemenem překračující stanovené hygienické limity musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.“. 28. V § 33 se slova „nepřetržité práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců“ nahrazují slovy „od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců“. 29. V § 35 se slova „nepřetržité práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců“ nahrazují slovy „od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců“. 30. V § 39 odstavec 1 zní: „(1) Pokud je při trvalé práci zařazené jako riziková podle zákona o ochraně veřejného zdraví9) nezbytné nepřetržité používání osobních ochranných pracovních prostředků k omezení působení rizikového faktoru nebo při trvalé práci musí zaměstnanec povinně osobní ochranný pracovní prostředek používat z jiného důvodu a tento ochranný pracovní prostředek ztěžuje zaměstnanci pohyb, dýchání, vidění a jiné fyziologické funkce, musí být během práce zařazeny bezpečnostní přestávky, při nichž může zaměstnanec odložit osobní ochranný pracovní prostředek. Za ztěžování pohybu, dýchání, vidění a jiných fyziologických funkcí se nepovažuje stav odpovídající pocitu omezení, které je vnímáno individuálně, nebo stav, při němž míra omezení nebrání základnímu využívání fyziologické funkce. První přestávka se zařazuje nejpozději po 2 hodinách od započetí výkonu práce v trvání nejméně 15 minut, následné přestávky se zařazují nejpozději po každých dalších 2 hodinách výkonu práce v trvání nejméně 10 minut, poslední přestávka nejméně v trvání 10 minut se zařazuje nejpozději 1 hodinu před ukončením směny.“. 31. § 40 včetně nadpisu zní: „§ 40 Teplota na pracovišti (1) Na pracovišti, kde je vykonávána trvalá práce, s výjimkou pracoviště s udržovanou operativní nebo výslednou teplotou nebo na venkovním pracovišti musí být zajištěno dodržování požadavků na mikroklimatické podmínky v kalendářním roce upravených v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 3. Na pracovišti, na němž je vykonávána práce třídy I a IIa upravená v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 1, nesmí být rozdíly teplot vzduchu mezi úrovní hlavy a kotníků více než 3 °C. (2) Není-li dodržena požadovaná hodnota teploty upravená v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 3, musí být doba výkonu práce rozvržena tak, aby nebyly překračovány hodnoty dlouhodobě a krátkodobě únosné doby práce upravené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části B, v tabulkách 1a až 2c nebo hodnoty vypočtené podle české technické normy o ergonomii tepelného prostředí7a).“. 32. V § 41 odstavec 1 zní: „(1) Na pracovišti musí být k ochraně zdraví zaměstnance zajištěna dostatečná výměna vzduchu přirozeným nebo nuceným větráním. Množství vyměňovaného vzduchu se určuje s ohledem na vykonávanou práci a její fyzickou náročnost tak, aby bylo, pokud je to možné, zajištěno dodržování mikroklimatických podmínek upravených v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 3 již od počátku směny.“. 33. § 43 se zrušuje. 34. V § 45 odstavec 9 zní: „(9) Osvětlovací otvory, osvětlovací soustavy zajišťující umělé osvětlení a části vnitřních prostor pracoviště odrážející světlo musí být pravidelně čištěny a trvale udržovány v takovém stavu, aby vlastnosti osvětlení byly zachovány. Osvětlovací otvory včetně ochranných prvků musí umožňovat jejich bezpečné používání, údržbu a čištění a nesmí ohrožovat další osoby zdržující se v objektu nebo v jeho okolí během údržby a čištění. Zaměstnanci musí být umožněno manipulovat s okny nebo světlíky, pokud jsou otevíratelné, otevírat, zavírat, nastavovat nebo zajišťovat z podlahy bezpečným způsobem; jsou-li otevřeny, musí být zajištěny v takové poloze, aby se předešlo riziku úrazu.“. 35. V § 45 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který včetně poznámky pod čarou č. 18 zní: „(10) Na pracovišti bez technologického zdroje prachu a chemických látek se čištění provádí minimálně jednou za 2 roky, na pracovišti s technologickým zdrojem prachu a chemických látek jako sekundárních produktů z technologického procesu se čištění provádí zpravidla dvakrát ročně a na pracovišti s technologickým zdrojem prachu a chemických látek jako nedílné součásti technologického procesu se čištění provádí zpravidla čtyřikrát ročně. Lhůty pro čištění se mohou rovněž stanovit podle činitele znečištění upraveného v české technické normě pro denní a umělé osvětlení18). 18) ČSN 73 0580-1 – Denní osvětlení budov. ČSN EN 12464-1 Osvětlení pracovních prostorů Část 1: Vnitřní pracovní prostory. ČSN EN 12464-2 Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 2: Venkovní pracovní prostory.“. Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 11. 36. V § 54 odstavec 5 zní: „(5) Pokud vzhledem k povaze práce není nezbytná po jejím ukončení celková očista těla, musí být pro zaměstnance zajištěna umývárna nebo dostačující počet umyvadel s tekoucí teplou vodou. Obklady stěn sprchy a umývárny musí být provedeny do výšky 2 m. Sprcha a umývárna se umisťují v samostatných místnostech, odděleně podle pohlaví, a pokud je to možné tak, aby navazovaly přímo dveřmi na šatnu. Na pracovišti do 5 zaměstnanců celkem lze používání umývárny nebo sprchy muži a ženami oddělit časově. Pro pracoviště, na němž se vykonává práce s olovem, karcinogeny kategorie 1, mutageny kategorie 1, azbestem a vědomá činnost s biologickými činiteli skupiny 2, 3 nebo 4, se umísťuje průchozí sprcha mezi šatnou pro pracovní a civilní oděv – hygienická smyčka. Hygienická smyčka se dále zřizuje pro pracoviště, na němž se vykonává práce při činnostech epidemiologicky závažných9), u níž je požadována nebo nezbytná očista celého těla před započetím nebo po ukončení práce z důvodu zamezení kontaminace pracovního prostředí nebo zaměstnance. Požadavky na počet umyvadel a sprch podle míry znečištění kůže a pracovního oděvu zaměstnance při práci jsou upraveny v příloze č. 10 k tomuto nařízení, tabulce č. 2 a odpovídají nejpočetněji zastoupené směně.“. 37. V části třetí se za hlavu sedmou doplňuje nová hlava osmá, která včetně nadpisu zní: „HLAVA VIII POŽADAVKY NA MALOVÁNÍ A ÚKLID § 55a Úklid Úklid pracovišť, sanitárních zařízení a pomocných zařízení se provádí denně. § 55b Malování (1) Na pracovišti bez technologického zdroje prachu a chemických látek a jiných zdrojů znečištění a jeho sanitárních a pomocných zařízení se provádí malování minimálně jednou za 8 let. (2) Na pracovišti s technologickým zdrojem prachu a chemických látek jako sekundárních produktů z technologického procesu a jiných zdrojů znečištění a jeho sanitárních a pomocných zařízení se provádí malování minimálně jednou za 6 let. (3) Na pracovišti s technologickým zdrojem prachu a chemických látek jako nedílné součástí technologického procesu a jeho sanitárních a pomocných zařízení se provádí malování minimálně jednou za 2 roky. (4) Lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 se prodlužují o 2 roky, pokud se jedná o pracoviště do 5 zaměstnanců celkem. (5) Odstavce 1 až 4 se nevztahují na pracoviště v podzemí hlubinných dolů.“. 38. V příloze č. 1 k tomuto nařízení část A včetně nadpisu a vysvětlivek zní: „Část A Přípustné hodnoty a hodnocení zátěže teplem Třídy práce podle celkového průměrného energetického výdeje (M) vyjádřené v brutto hodnotách a ztráta tekutin za osmihodinovou směnu Tabulka č. 1: Třída práce\| Druh práce\| M(W.m-2)\| Ztráta tekutin v litrech za osmihodinovou směnu ---\|---\|---\|--- I\| Práce vsedě s minimální celotělovou pohybovou aktivitou, kancelářské administrativní práce, kontrolní činnost v dozornách a velínech, psaní na stroji, práce s PC, laboratorní práce, sestavovaní nebo třídění drobných lehkých předmětů.\| ≤ 80\| 0,90 IIa\| Práce převážně vsedě spojená s lehkou manuální prací rukou a paží, řízení osobního vozidla a některých drážních vozidel, přesouvání lehkých břemen nebo překonávání malých odporů, automatizované strojní opracovávání a montáž malých lehkých dílců, kusová práce nástrojářů a mechaniků, práce pokladní.\| 81 až 105\| 1,00 IIb\| Práce spojená s řízením nákladního vozidla, traktoru, autobusu, trolejbusu, tramvaje a některých drážních vozidel a práce řidičů spojená s vykládkou a nakládkou. Převažující práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou - dělnice v potravinářské výrobě, mechanici, prodavači, lakýrníci dělníci v ocelárně, valcíři hutních materiálů, strojní opracování a montáž středně těžkých dílců, práce na ručním lisu., svařování, soustružení, strojové vrtání, tažení nebo tlačení lehkých vozíků, práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou spojená s přenášením břemen do 10 kg.\| 106 až 130\| 1,4 IIIa\| Práce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin občas v předklonu nebo vkleče, chůze - údržba strojů, mechanici, obsluha koksové baterie, práce ve stavebnictví - ukládání panelů na stavbách pomocí mechanizace, skladníci s občasným přenášením břemen do 15 kg, řezníci na jatkách, zpracování masa, pekaři, malíři pokojů, operátoři poloautomatických strojů, montážní práce na montážních linkách v automobilovém průmyslu, výroba kabeláže pro automobily, obsluha válcovacích tratí v kovoprůmyslu, hutní údržba, průmyslové žehlení prádla, čištění oken, ruční úklid velkých ploch, strojní výroba v dřevozpracujícím průmyslu.\| 131 až 160\| 2,2 IIIb\| Práce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin, trupu, chůze, práce ve stavebnictví při tradiční výstavbě, čištění menších odlitků sbíječkou a broušením, příprava forem na 15 až 50 kg odlitky, foukači skla při výrobě velkých kusů, obsluha gumárenských lisů, práce na lisu v kovárnách, chůze po zvlněném terénu bez zátěže, zahradnické práce a práce v zemědělství.\| 161 až 200\| 2,6 IVa\| Práce spojená s rozsáhlou činností svalstva trupu, horních i dolních končetin - práce ve stavebnictví, práce s lopatou ve vzpřímené poloze, přenášení břemen o váze 25 kg, práce se sbíječkou, práce v lesnictví s jednomužnou motorovou pilou, svoz dřeva, práce v dole – chůze po rovině a v úklonu do 15°, práce ve slévárnách, čištění a broušení velkých odlitků, příprava forem pro velké odlitky, strojní kování menších kusů, plnění tlakových nádob plyny.\| 201 až 250\| 3* IVb\| Práce spojené s rozsáhlou a intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin - práce na pracovištích hlubinných dolů – ražba, těžba, doprava, práce v lomech, práce v zemědělství s vysokým podílem ruční práce, strojní kování větších kusů.\| 251 až 300\| 3* V\| Práce spojené s rozsáhlou a velmi intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin-transport těžkých břemen např. pytlů s cementem, výkopové práce, práce sekerou při těžbě dřeva, chůze v úklonu 15 až 30°, ruční kování velkých kusů, práce na pracovištích hlubinných dolů s ruční ražbou v nízkých profilech důlních děl.\| 301 a více\| 3* Vysvětlivka k tabulce č. 1: Práce neuvedené v tabulce se zařazují s ohledem na druh práce obdobného charakteru. * Ztráta tekutin třídy IVa až V zůstává konstantní a není ovlivněna energetickým výdejem. Požadavky na teplotu vzduchu ta pro účely poskytování ochranného nápoje při zátěži teplem podle třídy práce a energetického výdeje Tabulka č. 2 Teplota vzduchu tamax při vlhkosti vzduchu do 70 % Rh a rychlosti proudění vzduchu va do 1 m.s-1 --- Třída práce\| M (W.m-2)\| ta max °C I\| ≤ 80\| 34 IIa\| 81 až 105\| 34 IIb\| 106 až 130\| 26 IIIa\| 131 až 160\| 24 IIIb\| 161 až 200\| 24 IVa\| 201 až 250\| 24 IVb\| 250 až 300\| 24 V\| 301 a více\| 24 Požadavky na mikroklimatické podmínky na nevenkovním pracovišti s neudržovanou teplotou po celý kalendářní rok* Tabulka č. 3 Třída práce \| M (W.m-2) \| Operativní teplota to(°C) Výsledná teplota kulového teploměru tg(°C) \| va (m.s-1) \| Rh (%) ---\|---\|---\|---\|--- to min nebo tg min\| to max nebo tgmax\| 30 až 70 I\| ≤ 80\| 20\| 28 \| 0,1 až 0,2 II a\| 81 až 105\| 18\| 27 \| 0,1 až 0,2 II b\| 106 až 130\| 14\| 26 \| 0,2 až 0,3 III a\| 131 až 160\| 10\| 26\| 0,2 až 0,3 III b\| 161 až 200\| 10\| 26\| 0,2 až 0,3 IVa\| 201 až 250\| 10\| 26\| 0,2 až 0,3 IVb\| 250 až 300\| 10\| 26\| 0,2 až 0,3 V\| 301 a více\| 10\| 26\| 0,2 až 0,3 Vysvětlivky k tabulce č. 3: to min a tg min je platná pro tepelný odpor oděvu 1 clo (clo je jednotka tepelně izolační vlastnosti oděvu a vypočítává se podle ČSN EN ISO 9920), to max a tg max je platná pro tepelný odpor oděvu 0,5 clo, va je rychlost proudění vzduchu, Rh je relativní vlhkost. * Jde buď o průměrné hodnoty celosměnové nebo průměrné hodnoty odpovídající části směny s rozdílnými tepelnými podmínkami.“. 39. V příloze č. 1 k tomuto nařízení, části B text nad tabulkou č. 1a včetně nadpisu části zní: „Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce a výpočet režimu práce a bezpečnostních přestávek při zátěži teplem Režim práce a bezpečnostních přestávek se vypočítá tak, že nejprve se stanoví počet pracovních cyklů. Počet pracovních cyklů (c) je dán podílem dlouhodobě a krátkodobě únosné doby práce, přičemž počet cyklů se zaokrouhluje na nejblíže vyšší celé číslo: c=tsmmintmaxmin Mezi jednotlivými pracovními cykly musí být zajištěny bezpečnostní přestávky na odpočinek (tp). Délka přestávek se vypočítá podle vzorce: tp=480-tsmc-1min.“. 40. V příloze č. 1 k tomuto nařízení, část D zní: „Část D Teplota vzduchu ta korigovaná podle rychlosti jeho proudění Proudění vzduchu m.s-1\| Teplota vzduchu ta (°C) ---\|--- +4\| -1\| -7\| -12\| -16\| -23\| -29 1,8\| +4\| -1\| -7\| -12\| -16\| -23\| -29 2,2\| +3\| -3\| -9\| -15\| -21\| -26\| -32 4,5\| -2\| -9\| -15\| -23\| -30\| -36\| -43 6,7\| -6\| -13\| -21\| -28\| -38\| -43\| -50“. 41. V příloze č. 5 k tomuto nařízení, části A se slova nad tabulkou č. 1 „Hygienické limity energetického výdeje při práci s celkovou fyzickou zátěží“ nahrazují slovy „Přípustné a průměrné hygienické limity energetického výdeje při práci s celkovou fyzickou zátěží“ a v tabulkách č. 1 až 3 ve sloupci „Energetický výdej“ se za slovo „Roční“ doplňuje slovo „průměrný“. 42. V příloze č. 5 k tomuto nařízení, části A se slova nad tabulkou č. 4 „Hygienické limity hodnot srdeční frekvence při práci s celkovou fyzickou zátěží“ nahrazují slovy „Přípustné hygienické limity pro hodnoty srdeční frekvence při práci s celkovou fyzickou zátěží“. 43. V příloze č. 5 k tomuto nařízení, části A, tabulka č. 5 včetně nadpisu zní: „Přípustné hygienické limity pro průměrnou směnovou časově váženou hodnotu % Fmax Tabulka č. 5 Přípustné hodnoty v % Fmax pro muže a ženy při práci s převahou: --- Převážně dynamické složky\| Převážně statické složky Celosměnově průměrné\| Celosměnově průměrné 30\| 10 Vysvětlivka k tabulce č. 5: F max (maximální svalová síla) je síla, kterou je schopen zaměstnanec osoba dosáhnout při maximálním volním úsilí vynakládaném konkrétními svalovými skupinami v definované pracovní poloze. Statickou složkou se rozumí zátěž bez pohybu při svalovém stahu v délce trvání 3 sekund a více nebo jako zátěž spojená s pohybem svalových struktur bez odpočinkových časů. Převaha statické práce znamená, že statické úkony jsou prováděny v průměrné osmihodinové směně po dobu delší než 4 hodiny.“. 44. V příloze č. 5 k tomuto nařízení, části A, tabulka č. 6 včetně nadpisu zní: „Průměrné hygienické limity pro směnové a minutové počty pohybů ruky a předloktí za průměrnou osmihodinovou směnu Tabulka č. 6 % Fmax\| Průměrný počet pohybů za průměrnou osmihodinovou směnu\| Průměrný minutový počet pohybů za průměrnou osmihodinovou směnu ---\|---\|--- 7\| 27 600\| 58 8\| 24 300\| 51 9\| 21 800\| 44 10\| 19 800\| 41 11\| 18 100\| 37 12\| 16 700\| 34 13\| 15 500\| 32 14\| 14 000\| 29 15\| 13 500\| 28 16\| 12 700\| 26 17\| 12 000\| 25 18\| 11 400\| 24 19\| 10 900\| 23 20\| 10 400\| 22 21\| 10 000\| 21 22\| 9 600\| 20 23\| 9 300\| 19 24\| 9 000\| 19 25\| 8 700\| 18 26\| 8 400\| 18 27\| 8 100\| 17 28\| 7 800\| 17 29\| 7 500\| 16 30\| 7 200\| 15 31\| 6 900\| 15 32\| 6 600\| 14 33\| 6 300\| 14 34\| 6 000\| 13 35\| 5 800\| 12 36\| 5 600\| 12 37\| 5 400\| 11 38\| 5 200\| 11 39\| 5 000\| 10 40\| 4 800\| 10 41\| 4 600\| 10 42\| 4 400\| 9 43\| 4 200\| 9 44\| 4 000\| 9 45\| 3 800\| 8 46\| 3 600\| 8 47\| 3 400\| 7 48\| 3 200\| 7 49\| 3 000\| 7 50\| 2 700\| 7 51\| 2 400\| 7 52\| 2 100\| 7 53\| 1 800\| 7.“. 45. V příloze č. 5 k tomuto nařízení, části B, text pod nadpisem „Hodnocení lokální svalové zátěže“ zní: „1. Analýza pracovních podmínek zahrnuje zejména: a) popis práce se sledováním časových faktorů práce, b) režim práce a odpočinku v průběhu konání práce (zvláště u sezónních prací), c) rozbor režimu práce uvnitř pracovních operací, délku trvání úkonů, doby odpočinku, d) plnění výkonových norem, nárazové práce s velkou silovou zátěží, e) vyhodnocení podílu zátěže svalstva malých svalových skupin na celkové zátěži, f) vytipování nárazových prací s velkou silovou zátěží, g) zaujímání nefyziologických pracovních poloh, h) manipulační rovinu a pohybový prostor, i) umístění ovládacích prvků stroje nebo technického zařízení, j) používané pracovní nástroje a nářadí, k) manipulovaný materiál. 2. Hodnocení lokální svalové zátěže musí vždy zahrnovat údaje, zda a) v průběhu doby výkonu práce nepřesahují svalové síly krátkodobé limitní hodnoty (v % maximální svalové síly, % Fmax), b) hodnota celosměnového časově váženého průměru vynakládaných svalových sil nepřesahuje limitní hodnoty, c) četnost pohybů za minutu a za dobu výkonu práce v závislosti na velikosti vynakládaných svalových sil nepřekračuje dané limitní hodnoty.“. 46. V příloze č. 5 k tomuto nařízení, části C, tabulka pod obrázkem č. 1 zní: „KROK 1: --- NEPŘIJATELNÁ POLOHA Statická poloha trupu\| Předklon trupu větší než 60°. Záklon bez opory celého těla. Výrazný úklon či pootočení trupu větší než 20°. Dynamická poloha Trupu\| Předklon trupu větší než 60° při frekvenci pohybů větší nebo rovné 2/min. Výrazný úklon trupu či pootočení větší než 20° při frekvenci pohybů větší nebo rovné 2/min. PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÁ POLOHA Statická poloha\| Předklon trupu 40 až 60 ° bez opory trupu (KROK 2 A). Zákon trupu s oporou těla (KROK 2 B). Výrazný úklon či rotace větší 10° a menší než 20°. Dynamická poloha\| Předklon trupu větší než 60° při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 C). Výrazný úklon trupu do stran větší než 20° při frekvenci pohybů menší než 2/min. (KROK 2 A). Záklon trupu při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 C). KROK 2:\| A) Přijatelná, jestliže doba držení v této poloze je kratší než maximálně přijatelný čas držení (v minutách). B) Přijatelná, jestliže je opora trupu (zádová opěra). C) Nepřijatelná, jestliže stroj je používán po dobu delší než polovinu pracovní směny.“. 47. V příloze č. 5 k tomuto nařízení, části C, tabulka pod obrázkem č. 2 zní: „KROK 1: --- NEPŘIJATELNÁ POLOHA Statická poloha\| Předklon hlavy větší než 25° bez podpory trupu. Záklon hlavy bez podpory celé hlavy. Úklon a rotace hlavy větší než 15°. Dynamická poloha\| Úklon a rotace hlavy větší než 15° s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/min. Předklon hlavy větší než 25° při frekvenci pohybů větší nebo rovné 2/min. Záklon hlavy s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/min. PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÁ POLOHA Statická poloha\| Předklon hlavy 25 až 40° s podporou celého trupu (KROK 2 A). Dynamická poloha\| Předklon hlavy 25 až 40° při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 B). Záklon hlavy do 15° při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 B). Úklony a rotace hlavy do 15° s frekvencí menší než 2/min (KROK 2 B). KROK 2:\| A) Musí být dodržen maximálně přijatelný čas držení. B) Nepřijatelná, je-li stroj používán po dobu delší než polovinu pracovní směny.“. 48. V příloze č. 5 k tomuto nařízení, části C, tabulka pod obrázkem č. 3 zní: „KROK 1: --- NEPŘIJATELNÁ POLOHA Statická poloha\| Nevhodná poloha paže (zpětné ohnutí paže, krajní zevní rotace paže, zvednuté rameno). Vzpažení paže větší než 60°. Extrémní polohy kloubů horních končetin, jejichž rozsah se blíží maximálnímu rozpětí. Dynamická poloha\| Vzpažení paže větší než 60° při frekvenci pohybu větší nebo rovné 2/min. Zapažení při frekvenci pohybu větší nebo rovné 2/min. Polohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálním rozpětím s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/min. PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÁ POLOHA Statická poloha\| Vzpažení paže 40 až 60°, jestliže paže není podepřena (KROK 2 A). Dynamická poloha\| Vzpažení paže 40 až 60° při frekvenci pohybů větší nebo rovné 2/min (KROK 2 A, B). Zapažení při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 B). Polohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálním rozpětím s frekvencí pohybů menší než 2/min. KROK 2:\| A) Musí být dodržen maximálně přijatelný čas držení. B) Nepřijatelná, je-li stroj používán po dobu delší než polovinu pracovní směny.“. 49. V příloze č. 5 k tomuto nařízení, části C, tabulka pod obrázkem č. 4 zní: „KROK 1: --- NEPŘIJATELNÉ POLOHY Statické polohy\| Extrémní flexe kolena, extrémní dorzální/plantární flexe v kotníku. Extrémní polohy kloubů dolních končetin, jejichž rozsah se blíží maximálnímu rozpětí. Nevhodné polohy dolních končetin (extrémní flexe kolene, extrémní dorzální a palmární flexe v kotníku, vnitřní nebo zevní rotace kloubů dolních končetin). Dynamické polohy\| Polohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálním rozpětím s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/min. Vnitřní a zevní a rotace kloubů dolních končetin spojená s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/ min. PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÉ POLOHY Dynamické polohy\| Polohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálnímu rozpětí s frekvencí pohybů menší než 2/min (KROK 2). Vnitřní a zevní a rotace kloubů spojená s frekvencí pohybů menší než 2/ min. KROK 2:\| Nepřijatelné, je-li stroj používán po dobu delší než 4 hodiny.“. 50. V příloze č. 5 k tomuto nařízení, části C, tabulka pod nadpisem „OSTATNÍ ČÁST TĚLA“ včetně vysvětlivky zní: „KROK 1: --- NEPŘIJATELNÉ POLOHY Statické polohy\| Extrémní polohy kloubů. Dynamické polohy\| Polohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálním rozpětím s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/min. PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÉ POLOHY Statické polohy\| Práce vleže, v kleče, v dřepu (KROK 2 ) Dynamické polohy\| Polohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálnímu rozpětí s frekvencí pohybů menší než 2/min (KROK 2 ). KROK 2:\| Nepřijatelné, je-li stroj používán po dobu delší než 4 hodiny. Vysvětlivka: Statickou pracovní polohou se rozumí poloha udržovaná déle než 4 sekundy podle ČSN EN 1005-4+A1.“. 51. Příloha č. 6 se zrušuje. 52. V příloze č. 10, tabulce č. 2 se slova „epidemiologicky závažných“ nahrazují slovy „epidemiologicky závažnýchb)“ a na konci textu vysvětlivky se doplňuje vysvětlivka „b)“, která zní: „b) Požadavek na počet sprch k počtu zaměstnanců, jsou-li zřízeny při činnostech epidemiologicky závažných.“. 53. V příloze č. 10, tabulce č. 2 ve sloupci „Druh práce“ ve čtvrtém řádku se slova „, práce při výrobě potravin, výrobě kosmetických prostředků“ zrušují. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Předseda vlády: Ing. Fischer, CSc., v. r. Ministryně zdravotnictví: Jurásková v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 36/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 36/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dodatkového protokolu k Dohodě mezi Rakouskou republikou, Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Finskou republikou, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Portugalskou republikou, Španělským královstvím, Švédským královstvím, Evropským společenstvím pro atomovou energii a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o provádění čl. III odst. 1 a 4 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní Vyhlášeno 19. 3. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 10. 2009, částka 15/2010 * Článek 1 - Ustanovení dohody o uplatňování záruk se vůči tomuto protokolu uplatňují v rozsahu odpovídajícím a slučitelném s tímto protokolem. V případě rozporu mezi ustanoveními dohody o uplatňování záruk a ustanoveními tohoto protokolu se použijí ustanovení protokol * Článek 2 - a) Každý stát poskytne agentuře prohlášení obsahující informace uvedené v níže uvedených bodech i), ii), iv), ix) a x). Společenství poskytne agentuře prohlášení obsahující informace uvedené v bodech v), vi) a vii). Každý stát a Společenství poskytnou agen * Článek 3 - a) Každý stát nebo Společenství, popřípadě oba, poskytují agentuře informace uvedené v čl. 2 písm. a) bodu i), iii), iv), v), vi) písm. a), vii) a x) a v čl. 2 písm. b) bodu i) ve lhůtě 180 dnů ode dne, kdy tento protokol vstoupí v platnost. * Článek 4 - Následující ustanovení jsou použitelná ve spojitosti s prováděním doplňkového přístupu na základě článku 5 tohoto protokolu: * Článek 5 - Každý stát poskytne agentuře přístup ke: * Článek 6 - V případě, že je uplatňován článek 5, může agentura provádět následující činnosti: * Článek 7 - a) Na žádost jednoho ze států přijme agentura a tento stát opatření, kterými se má podle tohoto protokolu řídit přístup tak, aby se zabránilo šíření citlivých informací týkajících se šíření, dodržování bezpečnostních požadavků a požadavků na fyzickou ochra * Článek 8 - Žádné ustanovení tohoto protokolu nebrání státu, aby poskytl agentuře přístup i na další místa, kromě míst uvedených v článcích 5 a 9, nebo aby požádal agenturu o provedení ověřovacích činností v některém konkrétním místě. agentura bezodkladně učiní vše, c * Článek 9 - Pro účely odběru vzorků ze životního prostředí v rozsáhlé oblasti zajistí každý stát agentuře přístup na místa, která určí agentura, přičemž se tím rozumí, že pokud dotyčný stát není schopen poskytnout tento přístup, vynaloží veškeré rozumné úsilí, aby vyh * Článek 10 - a) Agentura informuje dotyčný stát, popřípadě i Společenství, o: * Článek 11 - a) i) Generální ředitel oznamuje Společenství a státům, že Rada schválila jmenování kteréhokoli úředníka do funkce zárukového inspektora. Pokud Společenství neoznámí generálnímu řediteli, že tohoto pracovníka do funkce zárukového inspektora odmítá, do tří * Článek 12 - Každý stát poskytne ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy za tímto účelem obdržel žádost, příslušná trvalá vstupní a výstupní víza nebo, pokud je to nezbytné, tranzitní víza umožňující jmenovanému inspektorovi, který je v dotyčné žádosti uveden, aby mu umož * Článek 13 - a) Pokud se stát nebo Společenství nebo podle okolností agentura vyjádří, že je nezbytné upřesnit v pomocných opatřeních, jakým způsobem mají být prováděna opatření stanovená tímto protokolem, dohodne se tento stát nebo tento stát a Společenství a agentura * Článek 14 - a) Každý stát povolí a bude chránit volnou komunikaci agentury mezi inspektory agentury v tomto státě a sídlem nebo regionálními úřady agentury pro úřední účely, včetně bezobslužného i obslužného přenosu informací získaných prostřednictvím kontejnmentových * Článek 15 - a) Agentura prosazuje přísný režim, který má zajistit účinnou ochranu proti vyzrazení obchodních, technologických a průmyslových tajemství a ostatních utajovaných skutečností, se kterými je seznámena, včetně skutečností, se kterými se seznámí při provádění * Článek 16 - a) Přílohy tohoto protokolu jsou jeho nedílnou součástí. S výjimkou pro účely změn příloh I a II se výrazem „protokol“ tak, jak je používán v této listině, rozumí protokol společně s přílohami. * Článek 17 - a) Tento protokol vstupuje v platnost dnem, kdy agentura obdrží od Společenství a států písemná oznámení, že byly splněny jejich požadavky pro vstup v platnost. * Článek 18 - Pro účely tohoto protokolu se rozumí: * PŘÍLOHA 1 * PŘÍLOHA II * PŘÍLOHA III Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 10. 2009 36 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 22. září 1998 byl ve Vídni podepsán Dodatkový protokol k Dohodě mezi Rakouskou republikou, Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Finskou republikou, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Portugalskou republikou, Španělským královstvím, Švédským královstvím, Evropským společenstvím pro atomovou energii a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o provádění čl. III odst. 1 a 4 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní1). S Dodatkovým protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky podepsal dne 19. listopadu 2008 listinu o přístupu České republiky k Dodatkovému protokolu. Dodatkový protokol vstoupil v platnost podle svého článku 17 odst. a) dne 30. dubna 2004. Pro Českou republiku vstoupil v platnost podle téhož ustanovení dne 1. října 2009. České znění Dodatkového protokolu ve znění uveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie se vyhlašuje současně. DODATKOVÝ PROTOKOL k Dohodě mezi Rakouskou republikou, Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Finskou republikou, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Portugalskou republikou, Španělským královstvím, Švédským královstvím, Evropským společenstvím pro atomovou energii a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o provádění čl. III odst. 1 a 4 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní () (oznámeno pod číslem KOM(1998) 314) (1999/188/Euratom) PREAMBULE VZHLEDEM K TOMU, že Rakouská republika, Belgické království, Dánské království, Finská republika, Spolková republika Německo, Řecká republika, Irsko, Italská republika, Lucemburské velkovévodství, Nizozemské království, Portugalská republika, Španělské království a Švédské království (dále jen „státy“) a Evropské společenství pro atomovou energii (dále jen „Společenství“) jsou smluvními stranami dohody mezi státy, Společenstvím a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (dále jen „agentura“) o provádění čl. III odst. 1 a 4 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (dále jen „dohoda o uplatňování záruk“), která vstoupila v platnost dnem 21. února 1977; UVĚDOMUJÍCE SI přání mezinárodního společenství, aby se i nadále podporovalo jaderné nešíření prostřednictvím posilování efektivnosti a zlepšováním účinnosti systému záruk agentury; PŘIPOMÍNAJÍCE, že agentura musí při uplatňování záruk přihlížet k nutnosti zabránit narušování hospodářského a technologického rozvoje ve Společenství nebo mezinárodní spolupráce v oblasti mírových jaderných činností, dodržovat platné předpisy týkající se zdraví, bezpečnosti, fyzické ochrany a ostatních otázek bezpečnosti, jakož i práv jednotlivců přijímat veškerá potřebná opatření na ochranu obchodních, technologických a průmyslových tajemství, jakož i dalších utajovaných skutečností, se kterými byla seznámena; VZHLEDEM K TOMU, že četnost a intenzita činností popsaných v tomto protokolu je považována za minimálně slučitelnou s cílem posilování efektivity a zlepšování účinnosti záruk agentury, SE SPOLEČENSTVÍ, STÁTY A AGENTURA DOHODLY TAKTO: VZTAH MEZI PROTOKOLEM A DOHODOU O UPLATŇOVÁNÍ ZÁRUK Článek 1 Ustanovení dohody o uplatňování záruk se vůči tomuto protokolu uplatňují v rozsahu odpovídajícím a slučitelném s tímto protokolem. V případě rozporu mezi ustanoveními dohody o uplatňování záruk a ustanoveními tohoto protokolu se použijí ustanovení protokolu. USTANOVENÍ O POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ Článek 2 a) Každý stát poskytne agentuře prohlášení obsahující informace uvedené v níže uvedených bodech i), ii), iv), ix) a x). Společenství poskytne agentuře prohlášení obsahující informace uvedené v bodech v), vi) a vii). Každý stát a Společenství poskytnou agentuře prohlášení obsahující informace uvedené v bodech iii) a viii). i) Všeobecný popis kdekoli prováděných výzkumných a vývojových činností vztahujících se k jadernému palivovému cyklu, při kterých není používán jaderný materiál, které jsou financovány, výslovně povoleny nebo kontrolovány dotyčným státem či prováděny jeho jménem, jakož i informace o umístění těchto činností. ii) Informace určené agenturou v závislosti na předpokládaném posílení účinnosti a zlepšení výkonnosti, na kterém se dotyčné státy dohodly, o důležitých provozních činnostech z pohledu záruk v jaderných zařízeních a místech mimo jaderná zařízení, kde je běžně používán jaderný materiál. iii) Všeobecný popis každé budovy v rámci každé lokality, včetně jejího určení, a pokud to nevyplývá z tohoto popisu, i včetně jejího vybavení. Popis musí obsahovat mapu lokality. iv) Popis rozsahu operací pro každé místo, které se zabývá činnostmi uvedenými v příloze I tohoto protokolu. v) Informace upřesňující umístění, provozní status a přibližnou roční výrobní kapacitu uranových dolů a závodů na uranový a thoriový koncentrát v každém státě a skutečnou roční produkci těchto dolů a závodů. Společenství sdělí na žádost agentury skutečnou roční produkci jednotlivých dolů nebo závodů. Sdělování těchto informací nevyžaduje podrobnou evidenci jaderného materiálu. vi) Dále uvedené informace týkající se výchozího materiálu, který nedosáhl složení a čistoty vhodné pro výrobu paliva nebo pro isotopické obohacování: a) množství, chemické složení, použití nebo zamýšlené použití tohoto materiálu, ať již pro jaderné účely či nikoli, pro všechna místa ve státech, kde se tento materiál nachází v množství převyšujícím 10 tun uranu nebo 20 tun thoria a souhrnně pro ostatní místa, kde se nacházejí množství převyšující 1 tunu, pokud jsou tato množství v souhrnu v případě skupiny států vyšší než 10 tun uranu nebo 20 tun thoria. Sdělování těchto informací nevyžaduje podrobnou evidenci jaderného materiálu; b) množství, chemické složení a určení každého vývozu tohoto materiálu ze států do států mimo Společenství pro výhradně nejaderné účely v množstvích převyšujících: 1) deset tun uranu nebo při opakovaných vývozech uranu do stejného státu, z nichž žádný nedosahuje deseti tun, ale které v souhrnu za kalendářní rok množství deseti tun přesahují; 2) dvacet tun thoria nebo při opakovaných vývozech thoria do stejného státu, z nichž žádná nedosahuje dvaceti tun, ale které v souhrnu za kalendářní rok množství dvaceti tun přesahují; c) množství, chemické složení, současné umístění a použití nebo zamýšlené použití každého dovozu tohoto materiálu do států ze zemí mimo Společenství pro výhradně nejaderné účely v množstvích převyšujících: 1) deset tun uranu nebo při opakovaných vývozech uranu do stejného státu, z nichž žádný nedosahuje deseti tun, ale které v souhrnu za kalendářní rok množství deseti tun přesahují; 2) dvacet tun thoria nebo při opakovaných vývozech thoria do stejného státu, z nichž žádná nedosahuje dvaceti tun, ale které v souhrnu za kalendářní rok množství dvaceti tun přesahují, přičemž se rozumí, že poskytování těchto informací se nevyžaduje v případě materiálu, který je určen pro nejaderné použití, pokud se již nachází v konečné formě nejaderného použití. vii) a) informace o množství, použití a umístění jaderného materiálu, který nepodléhá zárukám na základě článku 37 dohody o uplatňování záruk; b) informace o množství (které mohou být ve formě odhadů) a použití jaderného materiálu v každém místě, které na základě čl. 36 písm. b) dohody o uplatňování záruk nepodléhá zárukám, ale který se dosud nenachází v konečné formě nejaderného použití, pokud jeho množství přesahují množství uvedená v článku 37 dohody o uplatňování záruk. Sdělování těchto informací nevyžaduje podrobnou evidenci jaderného materiálu. viii) Informace o umístění nebo dalším zpracování středně nebo vysoce radioaktivních odpadů obsahujících plutonium, vysoce obohacený uran nebo uran 233, ve vztahu ke kterým byly záruky ukončeny podle článku 11 dohody o uplatňování záruk. Pro účely tohoto bodu nezahrnuje výraz „další zpracování“ změny obalů tohoto odpadu nebo jeho úpravy při skladování a ukládání, kromě separace částic. ix) Následující informace o speciálních jaderných zařízeních a nejaderných materiálech, které jsou uvedeny v příloze II: a) pro každý vývoz těchto zařízení nebo materiálu mimo Společenství: identifikační údaje, množství, místo zamýšleného použití ve státě určení a datum nebo podle okolností předpokládané datum vývozu; b) na výslovnou žádost agentury potvrzení informací, které agentuře sdělil stát mimo Společenství a které se týkají vývozu těchto zařízení a materiálu do dovážejícího státu ze strany vyvážejícího státu. x) Všeobecné plány pro následující období deseti let, které se týkají vývoje jaderného palivového cyklu (včetně plánovaných výzkumných a vývojových činností vztahujících se k jadernému palivovému cyklu), pokud byly schváleny příslušnými orgány státu. b) Každý stát učiní vše, co je přiměřeně možné, aby poskytl agentuře následující informace: i) všeobecný popis kdekoli prováděných výzkumných a vývojových činností vztahujících se k jadernému palivovému cyklu, při kterých není používán jaderný materiál a které se týkají konkrétně obohacování, přepracovávání jaderného paliva nebo zpracování středně nebo vysoce aktivního odpadu obsahujícího plutonium, vysoce obohacený uran nebo uran 233 a které jsou financovány, výslovně povoleny nebo kontrolovány dotyčným státem či provozovány jeho jménem. Pro účely tohoto bodu nezahrnuje výraz „zpracování“ středně nebo vysoce aktivního odpadu změny obalů tohoto odpadu nebo jeho úpravy při skladování a ukládání, kromě separace částic; ii) všeobecný popis činností a totožnost osoby nebo subjektu provádějícího tyto činnosti v místech, která agentura určila mimo lokalitu a která by podle stanoviska agentury mohla být funkčně spojena s činnostmi této lokality. Tyto informace se poskytují na výslovnou žádost agentury. Uvedené informace se sdělují na poradě s agenturou a ve stanovené době. c) Na žádost agentury poskytne stát nebo Společenství, popřípadě oba, další podrobnosti nebo objasní jakékoli informace sdělené podle tohoto článku, v rozsahu odpovídajícím účelu záruk. Článek 3 a) Každý stát nebo Společenství, popřípadě oba, poskytují agentuře informace uvedené v čl. 2 písm. a) bodu i), iii), iv), v), vi) písm. a), vii) a x) a v čl. 2 písm. b) bodu i) ve lhůtě 180 dnů ode dne, kdy tento protokol vstoupí v platnost. b) Každý stát nebo Společenství, popřípadě oba, poskytují agentuře do 15. května každého roku aktualizované informace uvedené v písm. a) týkající se období za předcházející kalendářní rok. Pokud dříve poskytnuté informace zůstávají nezměněny, každý stát nebo Společenství, popřípadě oba, tuto skutečnost oznámí. c) Společenství poskytuje agentuře do 15. května každého roku informace uvedené v čl. 2 písm. a) v bodu i) písm. b) a c) týkající se období za předcházející kalendářní rok. d) Každý stát poskytuje agentuře čtvrtletně informace uvedené v čl. 2 písm. a) bodu ix) písm. a). Tyto informace se poskytují ve lhůtě 60 dnů následujících po uplynutí každého čtvrtletí. e) Každý stát poskytuje agentuře informace uvedené v čl. 2 písm. a) bodu viii) 180 dnů před uskutečněním dalšího zpracování a do 15. května každého roku informace o změnách míst za období předcházejícího kalendářního roku. f) Každý stát a agentura zvolí termín a četnost poskytování informací uvedených v čl. 2 písm. a) bodu ii). g) Každý stát poskytuje agentuře informace uvedené v čl. 2 písm. a) bodu ix) písm. b) ve lhůtě 60 dnů od podání žádosti agenturou. DOPLŇKOVÝ PŘÍSTUP Článek 4 Následující ustanovení jsou použitelná ve spojitosti s prováděním doplňkového přístupu na základě článku 5 tohoto protokolu: a) Agentura se nesnaží mechanicky nebo systematicky ověřovat informace uvedené v článku 2, avšak má právo přístupu k: i) jakémukoli místu uvedenému v čl. 5 písm. a) bodu i) nebo ii) na základě výběru s cílem ujistit se o nepřítomnosti nedeklarovaného jaderného materiálu a činností; ii) jakémukoli místu uvedenému v čl. 5 písm. b) a c) tak, aby vyřešila nejasnosti týkající se správnosti a úplnosti informací sdělovaných v souladu s článkem 2 a aby vyřešila případné nesrovnalosti týkající se těchto informací; iii) jakémukoli místu uvedenému v č. 5 písm. a) bodu iii) v takovém rozsahu tak, aby mohla agentura pro účely záruk potvrdit prohlášení Společenství, popřípadě členského státu, o vyřazení z provozu jaderného zařízení nebo místa mimo jaderné zařízení, kde je běžně používán jaderný materiál. b) i) S výhradou dále uvedeného bodu ii) předá agentura oznámení o přístupu dotyčnému členskému státu nebo v případě přístupu na základě čl. 5 písm. a) nebo podle čl. 5 písm. c), v případě, že se jedná o jaderný materiál, dotyčnému členskému státu a Společenství 24 hodin předem. ii) V případě přístupu k jakémukoli místu v rámci lokality, který je požadován v souvislosti s technickou inspekcí za účelem ověření údajů nebo ad hoc inspekcí nebo pravidelných inspekcí v této lokalitě, činí lhůta předběžného oznámení, pokud o to agentura požádá, minimálně dvě hodiny, přičemž za výjimečných okolností může být i kratší než dvě hodiny. c) Předběžné oznámení musí mít písemnou formu a musí zde být uvedeny důvody přístupu a činností, které mají být prováděny během tohoto přístupu. d) V případě nejasností nebo nesrovnalostí umožní agentura dotyčnému státu, popřípadě Společenství, tyto nejasnosti nebo nesrovnalosti objasnit a usnadnit tak jejich řešení. Tato možnost se poskytuje před tím, než je požádáno o přístup, pokud agentura nemá za to, že odložením přístupu by mohl být dotčen předmět žádosti o přístup. V žádném případě agentura nevyvozuje závěry týkající se těchto nejasností nebo nesrovnalostí, dokud nebyla dotyčnému státu, popřípadě Společenství, tato možnost poskytnuta. e) Přístup se uskutečňuje pouze v běžné pracovní době, ledaže dotyčný stát souhlasí s jinou dobou. f) Dotyčný stát nebo, v případě přístupu na základě čl. 5 písm. a) nebo na základě čl. 5 písm. c), pokud jde o jaderný materiál, dotyčný stát a Společenství mají právo, aby inspektory agentury doprovázeli zástupci dotyčného státu, popřípadě inspektoři Společenství, pod podmínkou, že to pro inspektory agentury nebude znamenat ztrátu času ani jim nebude jinak bráněno ve výkonu jejich funkcí. Článek 5 Každý stát poskytne agentuře přístup ke: a) i) každému místu v rámci lokality; ii) každému místu uvedenému v čl. 2 písm. a) bodu v) až viii); iii) každému jadernému zařízení vyřazenému z provozu nebo místu mimo jaderná zařízení vyřazenému z provozu, kde byl běžně používán jaderný materiál; b) každému jinému místu, než které je uvedeno v písm. a) bodu i), které dotyčný stát určil na základě čl. 2 písm. a) bodu i), písm. a) bodu iv), písm. a) bodu ix) písm. b) nebo čl. 2 písm. b), přičemž se rozumí, že pokud dotyčný stát není schopen poskytnout tento přístup, učiní vše, co je přiměřeně nezbytné, aby vyhověl požadavkům agentury, a to bezodkladně a jinými způsoby; c) jakémukoli jinému místu, než které je uvedeno pod písm. a) a b), které agentura vymezila pro účely odběru vzorků ze životního prostředí v daném místě, přičemž se rozumí, že pokud dotyčný stát není schopen poskytnout tento přístup, učiní vše, co je přiměřeně nezbytné, aby vyhověl požadavkům agentury, a to bezodkladně a jinými způsoby. Článek 6 V případě, že je uplatňován článek 5, může agentura provádět následující činnosti: a) v případě přístupu poskytnutého v souladu s čl. 5 písm. a) bodem i) nebo s písm. a) bodem iii): vizuální pozorování; odběr vzorků ze životního prostředí; používání přístrojů pro detekci a měření radiace; používání pečetí a jiných identifikačních a ochranných zařízení vymezených v pomocných opatřeních; a dalších účelová opatření, která se ukázala jako technicky proveditelná a jejichž používání schválila Rada guvernérů (dále jen „Rada“) po konzultacích s agenturou, Společenstvím a dotyčným státem; b) v případě přístupu poskytnutého v souladu s čl. 5 písm. a) bodem ii): vizuální pozorování; počítání položek jaderného materiálu; nedestruktivní měření a odběr vzorků; používání přístrojů na detekci a měření radiace; kontrola záznamů týkajících se množství, původu a použití materiálu, odběr vzorků ze životního prostředí a další účelová opatření, která se ukázala jako technicky proveditelná a jejichž používání schválila Rada po konzultacích s agenturou, Společenstvím a dotyčným státem; c) v případě přístupu poskytnutého v souladu s čl. 5 písm. b): vizuální pozorování; odběr vzorků ze životního prostředí; používání přístrojů na detekci a měření radiace; kontrola záznamů týkajících se výroby a odesílání, které jsou důležité z pohledu záruk a další účelová opatření, která se ukázala jako technicky proveditelná a jejichž používání schválila Rada po konzultacích s agenturou, Společenstvím a dotyčným státem; d) v případě přístupu poskytnutého v souladu s čl. 5 písm. c): odběr vzorků ze životního prostředí a pokud výsledky neumožňují vyřešit nejasnosti nebo nesrovnalosti na místě stanoveném podle čl. 5 písm. c), použití vizuálního pozorování na tomto místě a přístrojů pro detekci a měření radiace a podle toho s čím souhlasil dotyčný stát, a pokud se jedná o jaderný materiál, rovněž i Společenství, i uplatnění dalších účelových opatření. Článek 7 a) Na žádost jednoho ze států přijme agentura a tento stát opatření, kterými se má podle tohoto protokolu řídit přístup tak, aby se zabránilo šíření citlivých informací týkajících se šíření, dodržování bezpečnostních požadavků a požadavků na fyzickou ochranu. Tato opatření nebrání agentuře pokračovat v nezbytných činnostech, které mají zajistit spolehlivé zajišťování nepřítomnosti nedeklarovaného jaderného materiálu a činností v dotyčném místě, včetně řešení jakýchkoli problémů týkajících se přesnosti a úplnosti informací uvedených v článku 2 nebo jakýchkoli nesrovnalostí týkajících se těchto informací. b) Při poskytování informací uvedených v článku 2 může stát agenturu informovat o místech v rámci lokality nebo místě, k nimž může být přístup upraven zvláštními předpisy. c) Až do po vstupu v platnost pomocných opatření, která jsou v případě potřeby nezbytná, může stát souladu s písmenem a) využívat přístupu upraveného zvláštními předpisy. Článek 8 Žádné ustanovení tohoto protokolu nebrání státu, aby poskytl agentuře přístup i na další místa, kromě míst uvedených v článcích 5 a 9, nebo aby požádal agenturu o provedení ověřovacích činností v některém konkrétním místě. agentura bezodkladně učiní vše, co je přiměřeně možné, aby vyhověla takové žádosti. Článek 9 Pro účely odběru vzorků ze životního prostředí v rozsáhlé oblasti zajistí každý stát agentuře přístup na místa, která určí agentura, přičemž se tím rozumí, že pokud dotyčný stát není schopen poskytnout tento přístup, vynaloží veškeré rozumné úsilí, aby vyhověl požadavkům agentury v jiných místech. Agentura o tento přístup nepožádá, dokud Rada po konzultacích s agenturou a dotyčným státem neschválí využívání odběru vzorků ze životního prostředí v rozsáhlé oblasti a příslušná prováděcí opatření. Článek 10 a) Agentura informuje dotyčný stát, popřípadě i Společenství, o: i) činnostech provedených podle tohoto protokolu, včetně činností týkajících se jakýchkoli nejasností nebo nesrovnalostí, na které agentura dotyčný stát, popřípadě Společenství, upozornily, do šedesáti dnů od provedení těchto činností; ii) výsledcích činností týkajících se jakýchkoli nejasností nebo nesrovnalostí, na které agentura dotyčný stát, popřípadě Společenství, upozornily, jakmile to bude možné a v každém případě do třiceti dnů poté, co agentura tyto výsledky získala. b) Agentura informuje dotyčný stát a Společenství o závěrech, které učinila na základě činností prováděných podle tohoto protokolu. Tyto závěry se sdělují jednou ročně. JMENOVÁNÍ INSPEKTORŮ AGENTURY Článek 11 a) i) Generální ředitel oznamuje Společenství a státům, že Rada schválila jmenování kteréhokoli úředníka do funkce zárukového inspektora. Pokud Společenství neoznámí generálnímu řediteli, že tohoto pracovníka do funkce zárukového inspektora odmítá, do tří měsíců ode dne přijetí oznámení o rozhodnutí Rady o jeho jmenování, je inspektor takto oznámený Společenství a státům považován za inspektora jmenovaného za státy. ii) Generální ředitel buď jako odpověď na žádost, kterou podalo Společenství, anebo z vlastního podnětu neprodleně informuje Společenství a státy, že jmenování jakéhokoli úředníka do funkce inspektora za státy bylo zrušeno. b) Oznámení uvedené v písm. a) se považuje za Společenstvím a státy přijaté sedm dnů poté, co jej agentura doporučeně odeslala Společenství a státům. VÍZA Článek 12 Každý stát poskytne ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy za tímto účelem obdržel žádost, příslušná trvalá vstupní a výstupní víza nebo, pokud je to nezbytné, tranzitní víza umožňující jmenovanému inspektorovi, který je v dotyčné žádosti uveden, aby mu umožnil vstup a pobyt na území dotyčného státu pro účely výkonu jeho funkce. Jakákoli vyžadovaná víza musí platit minimálně po dobu jednoho roku a podle potřeby se obnovují tak, aby pokrývala období trvání jmenování inspektora pro státy. POMOCNÁ OPATŘENÍ Článek 13 a) Pokud se stát nebo Společenství nebo podle okolností agentura vyjádří, že je nezbytné upřesnit v pomocných opatřeních, jakým způsobem mají být prováděna opatření stanovená tímto protokolem, dohodne se tento stát nebo tento stát a Společenství a agentura o pomocných opatřeních do devadesáti dnů ode dne, kdy tento protokol vstoupí v platnost, nebo pokud se potřeba těchto pomocných opatření projeví až po vstupu tohoto protokolu v platnost, do devadesáti dnů od data takového vyjádření. b) Až do vstupu potřebných pomocných opatření v platnost, je agentura oprávněna uplatňovat opatření stanovená tímto protokolem. KOMUNIKAČNÍ SYSTÉMY Článek 14 a) Každý stát povolí a bude chránit volnou komunikaci agentury mezi inspektory agentury v tomto státě a sídlem nebo regionálními úřady agentury pro úřední účely, včetně bezobslužného i obslužného přenosu informací získaných prostřednictvím kontejnmentových nebo dozorovacích nebo měřících zařízení agentury. Agentura má po konzultaci s dotyčným státem právo používat přímé komunikační systémy zřízené na mezinárodní úrovni, včetně satelitních systémů a jiných komunikačních prostředků, které se v dotyčném státě nepoužívají. Na žádost jednoho ze států nebo agentury se podmínky provádění tohoto odstavce v dotyčném státě, pokud jde o bezobslužný i obslužný přenos informací získaných prostřednictvím kontejnmentových nebo dozorovacích nebo měřících zařízení agentury, upřesní v pomocných opatřeních. b) Při komunikaci a přenosu informací uvedených v písmenu a) se náležitě zohledňuje potřeba chránit vyhrazené nebo citlivé skutečnosti týkající se majetku nebo obchodu a projektové údaje, které stát považuje za zvláště citlivé. OCHRANA UTAJOVANÝCH SKUTEČNOSTÍ Článek 15 a) Agentura prosazuje přísný režim, který má zajistit účinnou ochranu proti vyzrazení obchodních, technologických a průmyslových tajemství a ostatních utajovaných skutečností, se kterými je seznámena, včetně skutečností, se kterými se seznámí při provádění tohoto protokolu. b) Součástí režimu uvedeného v písmenu a) jsou zejména následující předpisy: i) obecné zásady a s nimi spojená opatření pro nakládání s utajovanými skutečnostmi; ii) pracovní řád zaměstnanců ve spojitosti s ochranou utajovaných skutečností; iii) postupy stanovené pro případ porušení nebo údajného porušení utajení. c) Režim uvedený v písmenu a) pravidelně schvaluje a reviduje Rada. PŘÍLOHY Článek 16 a) Přílohy tohoto protokolu jsou jeho nedílnou součástí. S výjimkou pro účely změn příloh I a II se výrazem „protokol“ tak, jak je používán v této listině, rozumí protokol společně s přílohami. b) Seznam činností uvedených v příloze I a seznam zařízení a materiálů uvedených v příloze II může měnit Rada po poradě s otevřenou pracovní skupinou odborníků, kterou zřizuje. Každý taková změna nabývá účinnosti čtyři měsíce poté, co ji Rada přijala. c) Příloha III tohoto protokolu upřesňuje, jak mají Společenství a státy provádět opatření tohoto protokolu. VSTUP V PLATNOST Článek 17 a) Tento protokol vstupuje v platnost dnem, kdy agentura obdrží od Společenství a států písemná oznámení, že byly splněny jejich požadavky pro vstup v platnost. b) Státy a Společenství mohou kdykoli před tím, než tento protokol vstoupí v platnost, prohlásit, že budou tento protokol uplatňovat prozatímně. c) Generální ředitel neprodleně oznámí všem členským státům agentury jakékoli prohlášení o prozatímním uplatňování protokolu. DEFINICE Článek 18 Pro účely tohoto protokolu se rozumí: a) „výzkumnými a vývojovými činnostmi vztahujícími se k jadernému palivovému cyklu“ činnosti, které se konkrétně týkají jakýchkoli aspektů postupu nebo systémů spojených s některými z následujících činností nebo zařízení: — konverze jaderného materiálu, — obohacování jaderného materiálu, — výroba jaderného paliva, — reaktory, — kritická zařízení, — přepracovávání jaderného paliva, — zpracování (s výjimkou změn obalů nebo úpravy změny obalů tohoto odpadu nebo jeho úpravy při skladování a ukládání, kromě separace částic) středně nebo vysoce aktivního odpadu obsahujícího plutonium, vysoce obohacený uran nebo uran 233, s výjimkou činností vztahujících se k teoretickému nebo základnímu vědeckému výzkumu nebo k výzkumu a vývoji průmyslových aplikací radioisotopů, lékařských, hydrologických a zemědělských aplikací, dopadů na zdraví a životní prostředí a zdokonalování údržby; b) „lokalitou“ se rozumí oblast vymezená Společenstvím a státem v příslušných projektových údajích týkajících se jaderného zařízení, včetně uzavřených jaderných zařízení, a v příslušných informacích týkajících se místa mimo jaderná zařízení, kde se běžně používá jaderný materiál, včetně uzavřených míst mimo jaderná zařízení, kde se běžné používá jaderný materiál (to se netýká míst s horkými komorami nebo míst, kde byly prováděny činnosti spojené s konverzí, obohacováním, výrobou nebo zpracováním paliva.) Lokalita zahrnuje také všechna zařízení nacházející se v bezprostředním okolí jaderného zařízení nebo místa za účelem poskytování nebo využívání základních služeb, včetně: horkých komor pro zpracování ozářených materiálů neobsahujících jaderný materiál; zařízení na zpracování, skladování a ukládání odpadu a budov vztahujícím se ke zvláštním činnostem, které dotyčný stát určí podle čl. 2 písm. a) bodu iv); c) „jaderným zařízením vyřazeným z provozu“ nebo „místem mimo jaderná zařízení vyřazeným z provozu“ zařízení nebo místo, ze kterého byly odstraněny zanechané konstrukce a zařízení nezbytná pro jeho provoz byla odstraněna nebo vyřazena z provozu takovým způsobem, že již nejsou použitelná pro ukládání jaderného materiálu a nemůže již sloužit pro účely manipulace s jaderným materiálem, ani jeho zpracovávání a jiného používání; d) „uzavřeným jaderným zařízením“ nebo „uzavřeným místem mimo jaderná zařízení“ zařízení nebo místo, kde byl provoz zastaven a odkud byl jaderný materiál odstraněn, avšak které nebylo vyřazeno z provozu; e) „vysoce obohaceným uranem“ uran obsahující 20 % a více isotopu uranu 235; f) „odběrem vzorků ze životního prostředí v daném místě“ odběry vzorků ze životního prostředí (např. vzduch, voda, vegetace, půda, stěry) v místě vymezeném Agenturou a v jeho bezprostřední blízkosti, které mají agentuře pomoci při rozhodování o nepřítomnosti nedeklarovaného jaderného materiálu nebo jaderných činností v uvedeném místě; g) „odběrem vzorků z životního prostředí v rozsáhlé oblasti“ odběr vzorků ze životního prostředí (např. vzduch, voda, vegetace, půda, stěry) v komplexu míst vymezených agenturou, které mají agentuře pomoci při rozhodování o nepřítomnosti nedeklarovaného jaderného materiálu nebo jaderných činností v rozsáhlé oblasti; h) „jaderným materiálem“ jakýkoli výchozí nebo zvláštní štěpný materiál vymezený v článku XX stanov. Výraz výchozí materiál se nevtahuje na rudy nebo zbytky rud. Jestliže po vstupu tohoto protokolu v platnost Rada na základě článku XX stanov určí další materiály a připojí je k seznamu materiálů považovaných za výchozí nebo zvláštní štěpné materiály, nabývá toto stanovení účinnosti na základě tohoto protokolu až poté, co jej Společenství a státy schválí; i) „jaderným zařízením“: i) reaktor, kritické jaderné zařízení, závod na konverzi, závod na výrobu jaderného paliva, přepracovatelský závod, závod na separaci isotopů nebo samostatné skladovací zařízení; ii) jakékoli místo, kde je běžně používán jaderný materiál v množství převyšujícím jeden efektivní kilogram; j) „místem mimo jaderná zařízení“ jakékoli zařízení nebo místo, které není jaderným zařízením, kde je běžně používán jaderný materiál v množství převyšujícím jeden efektivní kilogram. Hecho en Viena, por duplicado, el veintidós de septiembre de mil novecientos noventa y ocho, en las lenguas alemana, danesa, española, finesa, francesa, griega, inglesa, italiana, neerlandesa, portuguesa y sueca siendo cada uno de estos textos igualmente auténtico, si bien, en caso de discrepancia, harán fe los textos acordados en las lenguas oficiales de la Junta de gobernadores del OIEA. Udfærdiget i Wien den toogtyvende september nittenhundrede og otteoghalvfems i to eksemplarer på dansk, engelsk, finsk, fransk, græsk, italiensk, nederlandsk, portugisisk, spansk, svensk og tysk med samme gyldighed for alle versioner, idet teksterne på de officielle IAEA-sprog dog har fortrinsstilling i tilfælde af uoverensstemmelser. Geschehen zu Wien am 22. September 1998 in zwei Urschriften in dänischer, deutscher, englischer, finnischer, französischer, griechischer, italienischer, niederländischer, portugiesischer, schwedischer und spanischer Sprache, wobei jeder Wortlaut gleichermaßen verbindlich, im Fall von unterschiedlichen Auslegungen jedoch der Wortlaut in den Amtssprachen des Gouverneursrats der Internationalen Atomenergie-Organisation maßgebend ist. ‘Eγινε στη Βιέννη εις διπλούν, την 22η ημέρα του Σεπτεμβρίου 1998, στη δανική, ολλανδική, αγγλική, φινλανδική, γαλλική, γερμανική, ελληνική, ιταλική, πορτογαλική, ισπανική και σουηδική γλώσσα· τα κείμενα σε όλες τις ανωτέρω γλώσσες είναι εξίσου αυϑεντικά, εκτός από περίπτωση απόκλισης, οπότε υπερισχύουν τα κείμενα που έχουν συνταχϑεί στις επίσημες γλώσσες του Διοικητικού Συμβουλίου του Διεϑνούς Οργανισμού Ατομικής Ενέργειας. Done at Vienna in duplicate, on the twenty second day of September 1998 in the Danish, Dutch, English, Finnish, French, German, Greek, Italian, Portuguese, Spanish and Swedish languages, the texts of which are equally authentic except that, in case of divergence, those texts concluded in the official languages of the IAEA Board of Governors shall prevail. Fait à Vienne, en deux exemplaires le 22 septembre 1998 en langues allemande, anglaise, danoise, espagnole, finnoise, française, grecque, italienne, néerlandaise, portugaise et suédoise; tous ces textes font également foi sauf que, en cas de divergence, les versions conclues dans les langues officielles du Conseil des gouverneurs de l’AIEA prévalent. Fatto a Vienna in duplice copia, il giorno 22 del mese di settembre 1998 nelle lingue danese, finnico, francese, greco, inglese, italiano, olandese, portoghese, spagnolo, svedese e tedesco, ognuna delle quali facente ugualmente fede, ad eccezione dei testi conclusi nelle lingue ufficiali del Consiglio dei governatori dell’AIEA che prevalgono in caso di divergenza tra i testi. Gedaan te Wenen op 22 september 1998, in tweevoud, in de Deense, de Duitse, de Engelse, de Finse, de Franse, de Griekse, de Italiaanse, de Nederlandse, de Portugese, de Spaanse en de Zweedse taal, zijnde alle teksten gelijkelijk authentiek, met dien verstande dat in geval van tegenstrijdigheid de teksten die zijn gesloten in de officiële talen van de IOAE bindend zijn. Feito em Viena em duplo exemplar, aos vinte e dois de Setembro de 1998 em língua alemã, dinamarquesa, espanhola, finlandesa, francesa, grega, inglesa, italiana, neerlandesa, portuguesa e sueca; todos os textos fazem igualmente fé mas, em caso de divergência, prevalecem aqueles textos que tenham sido estabelecidos em línguas oficiais do Conselho dos Governadores da AIEA. Tehty Wienissä kahtena kappaleena 22 päivänä syyskuuta 1998 tanskan, hollannin, englannin, suomen, ranskan, saksan, kreikan, italian, portugalin, espanjan ja ruotsin kielellä; kaikki kieliversiot ovat yhtä todistusvoimaisia, mutta eroavuuden ilmetessä on noudatettava niitä tekstejä, jotka on tehty Kansainvälisen atomienergiajärjestön hallintoneuvoston virallisilla kielillä. Utfärdat i Wien i två exemplar den 22 september 1998 på danska, engelska, finska, franska, grekiska, italienska, nederländska, portugisiska, spanska, svenska och tyska språken, varvid varje språkversion skall äga lika giltighet, utom ifall de skulle skilja sig åt då de texter som ingåtts på IAEA:s styrelses officiella språk skall ha företräde. Por el Gobierno del Reino de Bélgica For Kongeriget Belgiens regering Für die Regierung des Königreichs Belgien Για την κυβέρνηση τον Βασιλείου τον Βελγίου For the Government of the Kingdom of Belgium Pour le gouvernement du Royaume de Belgique Per il governo del Regno del Belgio Voor de regering van het Koninkrijk België Pelo Governo do Reino da Bélgica Belgian kuningaskunnan hallituksen puolesta För Konungariket Belgiens regering 21kB Mireille CLAEYS Por el Gobierno del Reino de Dinamarca For Kongeriget Danmarks regering Für die Regierung des Königreichs Dänemark Για την κυβέρνηση τον Βασιλείον του Δανίας For the Government of the Kingdom of Denmark Pour le gouvernement du Royaume de Danemark Per il governo del Regno di Danimarca Voor de regering van het Koninkrijk Denemarken Pelo Governo do Reino da Dinamarca Tanskan kuningaskunnan hallituksen puolesta För Konungariket Danmarks regering 42kB Henrik WØHLK Por el Gobierno de la República Federal de Alemania For Forbundsrepublïkken Tysklands regering Für die Regierung der Bundesrepublik Deutschland Για την κυβέρνηση της ΟμοσπονΒιακής Δημοκρατίας της Γερμανίας For the Government of the Federal Republic of Germany Pour le gouvernement de la République fédérale d’Allemagne Per il governo della Repubblica federale di Germania Voor de regering van de Bondsrepubliek Duitsland Pelo Governo da República Federal da Alemanha Saksan liittotasavallan hallituksen puolesta För Förbundsrepubliken Tysklands regering 14kB Karl BORCHARD 21kB Helmut STAHL Por el Gobierno de la República Helénica For Den Hellenske Republiks regering Für die Regierung der Griechischen Republik Για την κυβέρνηση της Ελληνικής Δημοκρατίας For the Government of the Hellenic Republic Pour le gouvernement de la République hellénique Per il governo della Repubblica ellenica Voor de regering van de Helleense Republiek Pelo Governo da República Helénica Helleenien tasavallan hallituksen puolesta För Republiken Greklands regering 32kB Emmanuel FRAGOULIS Por el Gobierno del Reino de España For Kongeriget Spaniens regering Für die Regierung des Königreichs Spanien Για την κυβέρνηση του Βασιλείου της Ισπανίας For the Government of the Kingdom of Spain Pour le gouvernement du Royaume d’Espagne Per il governo del Regno di Spagna Voor de regering van het Koninkrijk Spanje Pelo Governo do Reino de Espanha Espanjan kuningaskunnan hallituksen puolesta För Konungariket Spaniens regering 40kB ad referendum Antonio ORTIZ GARCÍA Por el Gobierno de Irlanda For Irlands regering Für die Regierung Irlands Για την κυβέρνηση της Ιρλανδίας For the Government of Ireland Pour le gouvernement de l’Irlande Per il governo dell'Irlanda Voor de regering van Ierland Pelo Governo da Irlanda Irlannin hallituksen puolesta För Irlands regering 20kB Thelma M. DORAN Por el Gobierno de la República Italiana For Den Italienske Republiks regering Für die Regierung der Italienischen Republik Για την κυβέρνηση της Ιταλικής Δημοκρατίας For the Government of the Italian Republic Pour le gouvernement de la République italienne Per il governo della Repubblica italiana Voor de regering van de Italiaanse Republiek Pelo Governo da República Italiana Italian tasavallan hallituksen puolesta För Republiken Italiens regering 15kB Vincenzo MANNO Por el Gobierno del Gran Ducado de Luxemburgo For Storhertugdømmet Luxembourgs regering Für die Regierung des Großherzogtums Luxemburg Για την κυβέρνηση του Μεγάλου Δουκάτου του Δουξεμβούργου For the Government of the Grand Duchy of Luxembourg Pour le gouvernement du Grand-Duché de Luxembourg Per il governo del Granducato di Lussemburgo Voor de regering van het Groothertogdom Luxemburg Pelo Governo do Grão-Ducado do Luxemburgo Luxemburgin suurherttuakunnan hallituksen puolesta För Storhertigdömet Luxemburgs regering 24kB Georges SANTER Por el Gobierno del Reino de los Países Bajos For Kongeriget Nederlandenes regering Für die Regierung des Königreichs der Niederlande Για την κυβέρνηση τον Βασιλείου των Κάτω Χωρών For the Government of the Kingdom of the Netherlands Pour le gouvernement du Royaume des Pays-Bas Per il governo del Regno dei Paesi Bassi Voor de regering van het Koninkrijk der Nederlanden Pelo Governo do Reino dos Países Baixos Alankomaiden kuningaskunnan hallituksen puolesta För Konungariket Nederländernas regering 36kB Hans A.F.M. FÖRSTER Por el Gobierno de la República de Austria For Republikken Østrigs regering Für die Regierung der Republik Österreich Για την κυβέρνηση της Δημοκρατίας της Aυστρίας For the Government of the Republic of Austria Pour le gouvernement de la République d’Autriche Per il governo della Repubblica d’Austria Voor de regering van de Republiek Oostenrijk Pelo Governo da República da Áustria Itävallan tasavallan hallituksen puolesta För Republiken Österrikes regering 43kB Irene FREUDENSCHUSS-REICHL Por el Gobierno de la República Portuguesa For Den Portugisiske Republiks regering Für die Regierung der Portugiesischen Republik Για την κυβέρνηση της Πορτογαλικής Δημοκρατίας For the Government of the Portuguese Republic Pour le gouvernement de la République portugaise Per il governo della Repubblica portoghese Voor de regering van de Portugese Republiek Pelo Governo da República Portuguesa Portugalin tasavallan hallituksen puolesta För Republiken Portugals regering 31kB Álvaro José Costa DE MENDONÇA E MOURA Por el Gobierno de la República de Finlandia For Republïkken Finlands regering Für die Regierung der Republik Finnland Για την κυβέρνηση της Φινλανδικής Δημοκρατίας For the Government of the Republic of Finland Pour le gouvernement de la République de Finlande Per il governo della Repubblica di Finlandia Voor de regering van de Republiek Finland Pelo Governo da República da Finlândia Suomen tasavallan hallituksen puolesta För Republiken Finlands regering 45kB Eva-christina MÄKELÄINEN Por el Gobierno del Reino de Suecia For Kongeriget Sveriges regering Für die Regierung des Königreichs Schweden Για την κυβέρνηση τον Βασιλείου της Σονηδίας For the Government of the Kingdom of Sweden Pour le gouvernement du Royaume de Suède Per il governo del Regno di Svezia Voor de regering van het Koninkrijk Zweden Pelo Governo do Reino da Suécia Ruotsin kuningaskunnan hallituksen puolesta För Konungariket Sveriges regering 34kB Björn SKALA Por la Comunidad Europea de la Energia Atómica For Det Europæiske Atomenergifællesskab Für die Europäische Atomgemeinschaft Για την Ευρωπαίκή Κοινότητα Ατομικής Ενέργειας For the European Atomic Energy Community Pour la Communauté européenne de l’énergie atomique Per la Comunità europea dell’energia atomica Voor de Europese Gemeenschap voor Atoomenergie Pela Comunidade Europeia da Energia Atómica Euroopan atomienergiayhteisön puolesta För Europeiska atomenergigemenskapen 22kB Lars-erik LUNDIN Por el Organismo Internacional de Energia Atómica For Den Internationale Atomenergiorganisation Für die Internationale Atomenergie-Organisation Για τον Διεϑνή Οργανισμό Ατομικής Ενέργειας For the International Atomic Energy Agency Pour l’Agence internationale de l’énergie atomique Per l’Agenzia internazionale dell’energia atomica Voor de Internationale Organisatie voor Atoomenergie Pela Agência Internacional da Energia Atómica Kansainvälisen atomienergiajärjestön puolesta För Internationella atomenergiorganet 17kB Mohamed ELBARADEI PŘÍLOHA 1 Seznam činností uvedený v čl. 2 písm. a) bodu iv) protokolu i) Výroba rotorových válců odstředivek nebo montáž plynových odstředivek. Rotorovými válci odstředivky se rozumí se rozumí tenkostěnné válce popsané v bodu 5.1.1 písm. b) přílohy II. Plynovými odstředivkami se rozumí odstředivky popsané v úvodní poznámce k bodu 5.1 přílohy II. ii) Výroba difúzních přepážek. Difúzními přepážkami se rozumí tenké porézní filtry popsané v bodu 5.3.1 písm. a) přílohy II. iii) Výroba nebo montáž systémů založených na laserové technologii. Systémy založenými na laserové technologii se rozumí systémy zahrnující položky popsané v bodu 5.7 přílohy II. iv) Výroba nebo montáž elektromagnetických separátorů isotopů. Elektromagnetickými separátory isotopů se rozumí položky uvedené v bodu 5.9.1 přílohy II obsahující iontové zdroje popsané v bodu 5.9.1 písm. a) přílohy II. v) Výroba nebo montáž kolon nebo zařízení pro extrakci. Kolonami nebo zařízením pro extrakci se rozumí položky popsané v bodech 5.6.1, 5.6.2, 5.6.3, 5.6.5, 5.6.6, 5.6.7 a 5.6.8 přílohy II. vi) Výroba aerodynamických separačních trysek nebo vírových trubic. Aerodynamickými separačními tryskami nebo vírovými trubicemi se rozumí separační trysky nebo vírové trubice popsané v bodech 5.5.1 a 5.5.2 přílohy II. vii) Výroba nebo montáž systémů tvorby uranové plazmy. Systémy tvorby uranové plazmy se rozumí systémy pro tvorbu uranové plazmy popsané v bodu 5.8.3 přílohy II. viii) Výroba zirkoniových trubek. Zirkoniovými trubkami se rozumí trubky popsané v bodu 1.6 přílohy II. ix) Výroba nebo úprava těžké vody nebo deuteria. Těžkou vodou nebo deuteriem se rozumí deuterium, těžká voda (oxid deuteria) a jakákoli jiná sloučenina deuteria, ve které je poměr atomů deuteria k atomům vodíku větší než 1: 5 000. x) Výroba grafitu nukleární čistoty. Grafitem nukleární čistoty se rozumí grafit o čistotě vyšší než 5 ppm borového ekvivalentu a o hustotě vyšší než 1,50 g/cm3. xi) Výroba kontejnerů pro ozářené palivo. Kontejnerem pro ozářené palivo se rozumí obalový soubor pro přepravu nebo skladování ozářeného paliva, který poskytuje chemickou, tepelnou a radiační ochranu a odvádí rozpadové teplo při manipulaci, přepravě nebo skladování. xii) Výroba regulačních tyčí jaderného reaktoru. Regulačními tyčemi jaderného reaktoru se rozumí tyče popsané v bodu 1.4 přílohy II. xiii) Výroba nádrží a nádob zabezpečených proti dosažení kritičnosti. Nádržemi a nádobami zabezpečenými proti dosažení kritičnosti se rozumí položky popsané v bodech 3.2 a 3.4 přílohy II. xiv) Výroba strojů na dělení palivových článků. Stroji na dělení palivových článků se rozumí zařízení popsaná v bodu 3.1 přílohy II. xv) Stavba horkých komor. Horkými komorami se rozumí komory nebo vzájemně propojené komory o celkovém objemu minimálně 6 m3 se stíněním odpovídajícím ekvivalentu 0,5 m betonu nebo větším, s hustotou 3,2 g/cm3 nebo větší, vybavené zařízením pro dálkové ovládání. PŘÍLOHA II Seznam vybraných zařízení a nejaderných materiálů podléhajících ohlašování dovozů a vývozů v souladu s čl. 2 písm. a) bodem ix) 1. REAKTORY A ZAŘÍZENÍ K PROVOZU REAKTORŮ 1.1 Kompletní jaderné reaktory Jaderné reaktory, které jsou schopné udržovat kritickou řízenou řetězovou reakci štěpení, kromě reaktorů nulového výkonu. Reaktory nulového výkonu jsou definovány jako reaktory s projektovanou maximální roční produkcí plutonia nepřesahující 100 g. Vysvětlující poznámka Pod výraz „jaderný reaktor“ se zahrnují položky, které jsou umístěny uvnitř reaktorové nádoby nebo jsou s ní přímo spojeny, zařízení řídící výkon aktivní zóny a komponenty, které obsahují, obvykle přicházející do přímého kontaktu s chladivem aktivní zóny jaderného reaktoru nebo řídící jeho oběh. Z této položky není možné vyloučit reaktory, které lze modifikovat tak, aby ročně produkovaly podstatně více než 100 g plutonia. Reaktory konstruované pro trvalý provoz na významné úrovni výkonu bez ohledu na jejich kapacitu produkce plutonia se za „reaktory nulového výkonu“ nepovažují. 1.2 Reaktorové tlakové nádoby Kompletní kovové nádoby nebo jejich hlavní dílensky vyrobené části, které jsou speciálně konstruované nebo upravené pro umístění aktivní zóny jaderného reaktoru definovaného v bodu 1.1 a které jsou schopné odolávat provoznímu tlaku chladiva primárního okruhu. Vysvětlující poznámka Vrchlík tlakové reaktorové nádoby je pod bod 1.2 zahrnován jako hlavní dílensky vyráběná součást reaktorové nádoby. Vestavby jaderných reaktorů (např. nosné konstrukce aktivní zóny a jiná vnitřní zařízení nádoby, vodící trubky regulačních tyčí, tepelná stínění, tlumící mezistěny, deskové rošty aktivní zóny, difuzorové desky apod.) obvykle dodávají jaderní dodavatelé. V některých případech jsou některé vnitřní nosné komponenty zahrnovány pod výrobu tlakových nádob. Tyto položky mají rozhodující význam pro bezpečnost a spolehlivost provozu jaderného reaktoru (a jsou tedy i zárukou a spolehlivostí jaderného dodavatele), a proto by jejich dodávka, kromě dodávky základního vybavení vlastního reaktoru, neměla být běžnou praxí. To je důvodem, proč je tento způsob dodávky považován za nepravděpodobný, ačkoli oddělená dodávka těchto jednotlivých, speciálně konstruovaných nebo upravených kritických, rozsáhlých a nákladných položek není z dotyčné oblasti vyloučena. 1.3 Zavážecí stroje pro reaktory Manipulační zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená pro zavážení nebo vyjímání paliva z jaderného reaktoru definovaného v bodu 1.1, která jsou schopna uskutečňovat výměnu paliva za provozu nebo používat technicky složité prvky pro jeho umísťování nebo nasměrování a která umožňují provedení komplexu operací probíhajících při výměně paliva v průběhu odstávky jaderného reaktoru, kdy obvykle není možné přímé pozorování nebo přístup k palivu. 1.4 Regulační tyče reaktoru Speciálně konstruované nebo upravené tyče pro řízení změn reaktivity v jaderném reaktoru definovaném v bodu 1.1. Vysvětlující poznámka Tato položka kromě části absorbující neutrony zahrnuje rovněž i její nosné nebo závěsné konstrukce, jsou-li dodávány odděleně. 1.5 Tlakové trubky reaktoru Trubky, které jsou speciálně konstruované nebo upravené pro pojmutí palivových článků a primárního chladiva jaderného reaktoru definovaného v bodu 1.1 při provozním tlaku vyšším než 5,1 MPa (740 psi). 1.6 Zirkoniové trubky Kovové zirkonium a jeho slitiny ve formě trubek nebo trubkových sestav, které jsou speciálně konstruovány nebo upraveny pro použití v jaderném reaktoru definovaném v bodu 1.1, v množství přesahujícím pro kteroukoli zemi příjemce 500 kg kdykoli v průběhu dvanácti měsíců, a jejichž váhový poměr hafnia a zirkonia je menší než 1: 500. 1.7 Čerpadla primárního chladiva Čerpadla speciálně konstruovaná nebo upravená pro zajišťování oběhu primárního chladiva jaderných reaktorů definovaných v bodu 1.1. Vysvětlující poznámka Speciálně konstruovaná nebo upravená čerpadla mohou zahrnovat komplikované těsnící nebo vícenásobné těsnící systémy určené k prevenci úniků primárního chladiva, hermetická motorová čerpadla a centroběžná čerpadla. Tato definice zahrnuje čerpadla kategorie NC-1 nebo odpovídajících standardů. 2. NEJADERNÉ MATERIÁLY URČENÉ PRO JADERNÉ REAKTORY 2.1 Deuterium a těžká voda Deuterium, těžká voda (oxid deuteria) a jiné sloučeniny deuteria, jejichž poměr atomů deuteria k atomům vodíku převyšuje 1:5 000, určené pro použití v jaderném reaktoru definovaném v bodu 1.1, v množství přesahujícím 200 kg atomů deuteria pro kteroukoli zemi příjemce kdykoli v průběhu dvanácti měsíců. 2.2 Grafit nukleární čistoty Grafit o čistotě lepší než 5 ppm borového ekvivalentu a o hustotě vyšší než 1,50 g/cm3, určený pro použití v jaderném reaktoru definovaném v bodu 1.1, v množství přesahujícím 3 × 104 kg (30 tun) pro kteroukoli zemi příjemce kdykoli v průběhu dvanácti měsíců. Poznámka Pro účely ohlašování vláda rozhodne, zda jsou vývozy grafitu odpovídajícího výše uvedené specifikaci určeny pro použití v jaderném reaktoru či nikoli. 3. ZÁVODY NA PŘEPRACOVÁNÍ OZÁŘENÝCH PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ A ZAŘÍZENÍ SPECIÁLNĚ KONSTRUOVANÁ NEBO UPRAVENÁ K TOMUTO ÚČELU Úvodní poznámka Přepracováním ozářeného jaderného paliva se separuje plutonium a uran od vysoce radioaktivních štěpných produktů a od dalších transuranových prvků. Této separace může být dosaženo pomocí rozdílných technologických postupů. V průběhu let se stal nejpoužívanějším a uznávaným proces Purex. Proces Purex zahrnuje rozpuštění ozářeného jaderného paliva v kyselině dusičné, po kterém následuje separace uranu a štěpných produktů pomocí kapalinové extrakce za použití směsi tributylfosfátu v organickém rozpouštědle. Jednotlivé Purexové závody používají podobné technologické operace: sekání ozářených palivových článků, rozpouštění paliva, kapalinovou extrakci a skladování technologických roztoků. Mohou existovat také zařízení pro termickou denitraci dusičnanu uranu, pro konverzi dusičnanu plutonia na oxid nebo na kov a pro úpravu kapalných odpadů štěpných produktů do takové formy, která je vhodná pro dlouhodobé skladování nebo pro uložení. Avšak specifické typy a uspořádání zařízení, ve kterých se tyto operace provádějí, se mohou v různých Purexových závodech lišit z několika důvodů, mezi něž patří druh a množství ozářeného paliva určeného pro přepracování a zamýšleného naložení s regenerovanými materiály, jakož i filosofie bezpečnosti a údržby, které jsou součástí projektu závodu. Pod výraz „závod na přepracování ozářených palivových článků“ jsou zahrnována zařízení a komponenty, které běžně přicházejí do přímého kontaktu a přímo řídí toky ozářeného paliva a hlavní toky jaderného materiálu a technologických roztoků štěpných produktů. Tyto procesy, včetně kompletních systémů pro konverzi plutonia a výrobu kovového plutonia, mohou být označeny jako opatření zabraňující dosažení kritičnosti (např. pomocí úpravy geometrického uspořádání), ozáření (např. pomocí stínění) a nebezpečí toxicity (například prostřednictvím ochranného kontejnmentu). Položky odpovídající pojmu „zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená“ pro přepracování ozářených palivových článků zahrnují: 3.1 Stroje na dělení ozářených palivových článků Úvodní poznámka Toto zařízení rozrušuje povlak paliva a připravuje tak ozářený jaderný materiál k rozpouštění. Nejčastěji jsou používány speciálně konstruované kovové nůžky, ale mohou být použita i moderní zařízení, jakými jsou např. lasery. Dálkově ovládaná zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená pro použití ve výše uvedeném závodě na přepracování ozářeného jaderného paliva, která jsou určena pro rozřezávání, sekání nebo stříhání ozářených palivových kazet, svazků nebo proutků. 3.2 Rozpouštěcí nádrže Úvodní poznámka Rozsekané vyhořelé palivo obvykle postupuje do rozpouštěcích nádrží. V těchto nádobách zabezpečených proti dosažení kritičnosti je ozářený jaderný materiál rozpouštěn v kyselině dusičné a zbytky povlaku paliva jsou z technologického toku odstraněny. Nádrže zabezpečené proti dosažení kritičnosti (např. malého průměru, prstencového nebo deskového provedení) speciálně konstruované nebo upravené pro použití ve výše uvedeném závodě na přepracování ozářeného jaderného paliva, jsou určeny pro rozpouštění ozářeného jaderného paliva a jsou odolné vůči horkým, vysoce korozivním kapalinám a mohou být dálkově plněny a obsluhovány. 3.3 Kapalinové extraktory a zařízení pro kapalinovou extrakci Úvodní poznámka Do kapalinových extraktorů vstupuje jak roztok ozářeného paliva z rozpouštěcích nádrží, tak i organické roztoky, které separují uran, plutonium a štěpné produkty. Zařízení pro kapalinovou extrakci je obvykle konstruováno tak, aby splňovalo přísné provozní parametry, jako je dlouhá provozní životnost bez nároků na údržbu nebo snadná vyměnitelnost, jednoduchost provozu a ovládání a flexibilita při změnách technologických podmínek. Speciálně konstruované nebo upravené kapalinové extraktory, jako jsou náplňové a pulsní kolony, mísící a usazovací nádrže nebo odstředivkové extraktory, jsou určeny pro používání v závodě na přepracování ozářeného jaderného paliva. Kapalinové extraktory musí být odolné vůči korozi kyselinou dusičnou. Kapalinové extraktory jsou obvykle vyráběny podle extrémně přísných norem (včetně speciálního svařování, kontroly, zajištění jakosti a řízení jakosti) z nízkouhlíkatých korozivzdorných ocelí, titanu, zirkonia a jiných vysoce kvalitních materiálů. 3.4 Nádoby na uskladnění chemikálií nebo zásobníky Úvodní poznámka Výsledkem extrakce jsou tři hlavní toky technologických roztoků. Nádoby na uskladnění nebo zásobníky jsou pro další zpracování všech tří toků používány takto: a) roztok čistého dusičnanu uranu je koncentrován odpařováním a postupuje do procesu denitrace, kde je převáděn na oxid uranu. Tento oxid se znovu používá v jaderném palivovém cyklu; b) vysoce radioaktivní roztok štěpných produktů je obvykle koncentrován odpařováním a skladuje se jako kapalný koncentrát. Tento koncentrát může být následně odpařen a převeden do formy, která je vhodná pro jeho skladování nebo uložení; c) roztok čistého dusičnanu plutonia je koncentrován a skladován až do jeho předání do dalšího stupně technologického procesu. Zejména nádoby na uskladnění nebo zásobníky pro roztoky plutonia jsou konstruovány tak, aby se předešlo problémům kritičnosti vyplývajícím ze změn v koncentraci a formě tohoto technologického toku. V závodě na přepracování ozářeného paliva se používají speciálně konstruované nebo upravené nádoby na uskladnění nebo zásobníky. Tyto nádoby na uskladnění nebo zásobníky musí být odolné vůči korozi kyselinou dusičnou. Jsou obvykle vyráběny z takových materiálů, jako jsou nízkouhlíkaté korozivzdorné oceli, titan nebo zirkonium nebo jiné vysoce kvalitní materiály. Nádoby na uskladnění nebo zásobníky mohou být konstruovány pro dálkové ovládání a údržbu a mohou mít následující parametry umožňující řízení jaderné kritičnosti: 1) stěny nebo vnitřní konstrukce odpovídající minimálně borovému ekvivalentu 2 % nebo 2) maximální průměr 175 mm (7 in) pro válcové nádoby nebo 3) maximální šířka 75 mm (3 in) pro každou deskovou nebo prstencovou nádobu. 3.5 Systémy konverze dusičnanu plutonia na oxid Úvodní poznámka Ve většině přepracovatelských závodů je konečným procesem konverze roztoku dusičnanu plutonia na oxid plutoničitý. Tento proces zahrnuje následující hlavní úkony: dávkování, skladování a kalibraci, srážení a oddělení pevné a kapalné fáze, žíhání, manipulaci s produktem, větrání, hospodaření s odpady a řízení technologického procesu. Kompletní systémy speciálně konstruované nebo upravené pro konverzi dusičnanu plutonia na oxid plutoničitý, jsou zvláště uzpůsobené k tomu, aby zabránily dosažení kritičnosti, vyloučily vliv radiace a minimalizovaly nebezpečí toxicity. 3.6 Systémy na výrobu kovového plutonia z oxidu plutoničitého Úvodní poznámka Tento proces, který může být součástí přepracovatelského závodu, zahrnuje fluoraci oxidu plutoničitého, obvykle pomocí vysoce korozívního fluorovodíku, jejímž produktem je fluorid plutoničitý, který je následně redukován vysoce čistým vápníkem na kovové plutonium a strusku obsahující fluorid vápenatý. Tento proces zahrnuje následující hlavní úkony: fluoraci (například za použití zařízení vyrobeného z drahých kovů nebo jimi obloženého), redukci kovem (například za použití keramických kelímků), regeneraci strusky, manipulaci s produktem, větrání, hospodaření s odpady a řízení technologického procesu. Kompletní systémy speciálně konstruované nebo upravené pro výrobu kovového plutonia jsou zvláště uzpůsobené k tomu, aby zabránily dosažení kritičnosti, vyloučily vliv radiace a minimalizovaly nebezpečí toxicity. 4. ZÁVODY NA VÝROBU PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ „Závody na výrobu palivových článků“ zahrnují zařízení, která: a) obvykle přicházejí od přímého kontaktu nebo bezprostředně zpracovávají či řídí výrobní tok jaderného materiálu; b) hermeticky utěsňují jaderný materiál uvnitř povlaku. 5. ZÁVODY NA SEPARACI ISOTOPŮ URANU A ZAŘÍZENÍ JINÁ NEŽ ANALYTICKÉ PŘÍSTROJE, SPECIÁLNĚ KONSTRUOVANÁ NEBO UPRAVENÁ K TOMUTO ÚČELU Položky odpovídající pojmu „zařízení jiná než analytické přístroje, speciálně konstruovaná nebo upravená“ pro separaci isotopů uranu zahrnují: 5.1 Plynové odstředivky, montážní celky a komponenty speciálně konstruované nebo upravené pro použití v plynových odstředivkách Úvodní poznámka Plynová odstředivka obvykle sestává z tenkostěnného válce nebo válců o průměru 75 mm (3“) až 400 mm (16“) umístěných ve vakuovém prostředí a točících se kolem své vertikální osy vysokou obvodovou rychlostí, řádově 300 m/s nebo větší. Aby se dosáhlo tak vysoké rychlosti, musí mít konstrukční materiály rotačních komponentů vysokou pevnost v poměru k hmotnosti. Aby se snížila nevyváženost chodu, musí být montážní celek rotoru, a tedy i jeho jednotlivé komponenty, být vyrobeny s velmi malými tolerancemi. Na rozdíl od jiných odstředivek se plynová odstředivka pro obohacování uranu vyznačuje rotorovou komorou s rotujícím kotoučovým deflektorem nebo deflektory a stacionární sestavou trubek pro přivádění a odběr plynného UF6, opatřenou alespoň třemi oddělenými kanály, z nichž dva jsou spojeny s lopatkami sahajícími od osy rotoru k obvodu rotorové komory. Ve vakuovém prostředí se rovněž nachází řada kritických položek, které se neotáčejí a které, ačkoli jsou speciálně konstruovány, není obtížné vyrobit a které ani nejsou vyráběny ze zvláštních materiálů. Nicméně zařízení na plynové odstřeďování vyžadují velký počet těchto komponentů, a tak toto množství může být důležitým vodítkem pro jejich konečné použití. 5.1.1 Rotační komponenty a) Kompletní rotorové sestavy Tenkostěnné válce nebo řada mezi sebou propojených tenkostěnných válců, které jsou vyrobeny z některého z materiálů s vysokým poměrem pevnosti k hustotě popsaných ve vysvětlivce k tomuto oddílu. Pokud jsou válce mezi sebou propojeny, je spojů docíleno pružnými vlnovci nebo prstenci, které jsou popsány v bodu 5.1.1 písm. c). Rotor je opatřen vnitřním deflektorem nebo deflektory a koncovými uzávěry popsanými v bodech 5.1.1 písm. d) a 5.1.1 písm. e). Kompletní montážní sestava však může být dodávána pouze částečně smontovaná. b) Rotorové válce Speciálně konstruované nebo upravené tenkostěnné válce s tloušťkou stěny 12 mm (0,5“) nebo i méně, o průměru 75 mm (3“) až 400 mm (16“) vyrobené z některého z materiálů s vysokým poměrem pevnosti k hustotě popsaných ve vysvětlivce k tomuto oddílu. c) Prstence nebo vlnovce Komponenty speciálně konstruované nebo upravené, které umožňují umístit podpůrnou konstrukci rotorového válce nebo mezi sebou spojit řadu rotorových válců. Vlnovec je svinutý krátký válec s maximální tloušťkou stěny 3 mm (0,12“) o průměru 75 mm (3“) až 400 mm (16“) vyrobený z některého z materiálů s vysokým poměrem pevnosti k hustotě popsaných ve vysvětlivce k tomuto oddílu. d) Deflektory Kotoučové komponenty o průměru 75 mm (3“) až 400 mm (16“), speciálně konstruované nebo upravené tak, aby mohly být namontovány uvnitř rotorového válce odstředivky, určené k oddělení odběrové komory od hlavní separační komory, a v některých případech nepomáhající cirkulaci plynného UF6 uvnitř hlavní separační komory rotorového válce, vyrobené z některého z materiálů s vysokým poměrem pevnosti k hustotě popsaných ve vysvětlivce k tomuto oddílu. e) Vrchní/spodní koncové uzávěry Kotoučové komponenty o průměru 75 mm (3“) až 400 mm (16“), speciálně konstruované nebo upravené k uzavření konců rotorového válce a udržující UF6 uvnitř rotorového válce, které v některých případech také fungují jako opěry, udržují nebo obsahují jako integrální součást horní ložisko (vrchní uzávěr) nebo nesou rotační části motoru a spodní ložisko (spodní uzávěr). Jsou vyrobeny z některého z materiálů s vysokým poměrem pevnosti k hustotě popsaných ve vysvětlující poznámce k tomuto oddílu. Vysvětlující poznámka Pro rotační komponenty odstředivek jsou používány následující materiály: a) vysokopevnostní oceli, jejichž mez pevnosti v tahu se rovná 2,05 × 109 N/m2 (300 000 psi) nebo více; b) slitiny hliníku, jejichž mez pevnosti v tahu se rovná 0,46 × 109 N/m2 (67 000 psi) nebo více; c) vláknité materiály, vhodné pro použití v kompozitních strukturách, s měrným modulem rovným 12,3 × 106 m a měrnou mezí pevnosti v tahu rovnající se 0,3 × 106 m nebo vyšší („měrným modulem“ se rozumí Youngův modul v N/m2 dělený měrnou hmotností v N/m3; „měrnou mezí pevnosti v tahu“ se rozumí mez pevnosti v tabu v N/m2 dělená měrnou hmotností v N/m3). 5.1.2 Nepohyblivé komponenty a) Magnetická závěsná ložiska Speciálně konstruované nebo upravené ložiskové sestavy sestávající z prstencových magnetů zavěšených uvnitř pouzdra, které obsahuje tlumící médium. Pouzdro je vyrobeno z materiálu odolného vůči UF6 (viz vysvětlivka k bodu 5.2). Magnetické dvojice s pólovými nástavci nebo druhým magnetem jsou spojeny s vrchním uzávěrem popsaným v bodu 5.1.1 písm. e). Magnet může mít prstencový tvar, přičemž maximální poměr mezi vnějším a vnitřním průměrem je menší nebo roven 1,6:1. Magnet může mít počáteční permeabilitu minimálně 0,15 H/m (120 000 jednotek v soustavě CGS), minimální remanenci 98,5 % nebo více a energetický výtěžek větší než 80 kJ/m3 (107 gauss-oerstedů). Kromě obvyklých materiálových vlastností je nezbytné, aby byla odchylka magnetické osy od osy geometrické omezena velmi malými tolerancemi (menšími než 0,1 nebo 0,004 in) nebo aby byl uplatněn zvláštní požadavek na homogenitu materiálu magnetu. b) Ložiska/tlumiče Speciálně konstruovaná nebo upravená ložiska složená ze sestavy otočného čepu/víčka montované na tlumiči. Otočný čep je obvykle kalená ocelová hřídel s polokoulí na jednom konci a s prostředkem na upevnění ke spodnímu koncovému uzávěru popsanému v bodu 5.1.1 písm. e) na konci druhém. Na hřídel může být připojeno i hydrodynamické ložisko. Víčko má formu pelety s polokulovitým důlkem na jednom z povrchů. Tyto komponenty jsou často dodávány odděleně od tlumiče. c) Molekulární vývěvy Speciálně konstruované nebo upravené válce, které mají strojově obrobené nebo protlačované šroubovité drážky a vnitřní obrobené otvory. Typické rozměry jsou následující: vnitřní průměr 75 mm (3“) až 400 mm (16“), tloušťka stěny minimálně 10 mm (0,4“) s poměrem délky k průměru 1:1 nebo větším. Drážky mají typický pravoúhlý průřez a hloubku 2 mm (0,08“) nebo více. d) Statory motorů Speciálně konstruované nebo upravené prstencové statory pro vysokorychlostní mnohofázové střídavé hysterezní (nebo relunktační) motory, upravené pro synchronní provoz ve vakuu v kmitočtovém rozsahu 600-2 000 Hz a výkonovém rozsahu 50-1 000 VA. Statory sestávají z multifázového vinutí na jádru z laminovaných železných plechů s malými ztrátami složeného z tenkých plechů o tloušťce 2 mm (0,08“) nebo menší. e) Pouzdra odstředivek Komponenty speciálně konstruované nebo upravené pro umístění sestavy rotorových válců plynové odstředivky. Pouzdra sestávají z pevného válce s tloušťkou stěn do 30 mm (1,2“) s přesně opracovanými koncovými částmi pro umístění ložisek, a s jednou nebo více montážními přírubami. Opracované koncové části jsou vzájemně rovnoběžné a kolmé k podélné ose válce s odchylkou menší nebo rovnou 0,05 stupně. Pouzdro může být rovněž voštinového typu pro uložení několika rotorových válců. Pouzdra jsou vyrobena z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jsou jimi chráněna. f) Lopatky Trubky o vnitřním průměru do 12 mm (0,5“) speciálně konstruované nebo upravené pro extrakci plynného UF6 z rotorového válce na základě efektu Pitotovy trubice (s otvorem orientovaným do směru obvodového proudu plynu uvnitř rotoru, například pomocí ohnutí konce radiálně umístěné trubice), které lze upevnit k centrálnímu systému odvodu plynu. Trubky jsou vyrobeny z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jsou jimi chráněny. 5.2 Pomocné systémy, zařízení a komponenty speciálně konstruované nebo upravené pro obohacovací závody s plynovými odstředivkami Úvodní poznámka Pomocné systémy, zařízení a komponenty pro obohacovací závody s plynovými odstředivkami jsou systémy zajišťující přívod UF6 do odstředivek a spojení jednotlivých odstředivek do kaskád nebo stupňů, což umožňuje postupný nárůst obohacení a odvádění „produktu“ a „zbytků“ UF6 z odstředivek, jakož i zařízení potřebná pro pohon odstředivek nebo pro řízení závodu. Obvykle se UF6 odpařuje z pevné fáze ve vyhřívaných autoklávech a poté je v plynné formě rozváděn do odstředivek přes potrubí kaskádovitých kolektorů. „Produkt“ a „zbytky“ plynného UF6 proudící z odstředivek rovněž prochází přes potrubí kaskádovitých kolektorů do vymrazovacích odlučovačů pracujících při teplotě 203 K (-70 °C), kde kondenzují a jsou pak převáděny do kontejnerů vhodných pro přepravu nebo skladování. Protože obohacovací závod sestává z mnoha tisíc odstředivek uspořádaných v kaskádách, obsahuje mnoho kilometrů potrubního systému kaskádovitých kolektorů zahrnujících tisíce svarů s mnohokrát se opakujícím uspořádáním. Zařízení, komponenty a potrubní systémy jsou vyráběny tak, aby vyhověly požadavkům norem na velmi vysoké vakuum a čistotu. 5.2.1 Napájecí systémy/systémy pro odvádění produktu a zbytků Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy zahrnují: — napájecí autoklávy (nebo stanice) používané pro přivádění UF6 do odstředivkových kaskád při tlacích až do 100 kPa (15 psi) a průtocích 1 kg/h nebo větších, — desublimátory (nebo vymrazovací odlučovače) používané k odvádění UF6 z kaskád při tlacích a do 3 kPa (0,5 psi). Desublimátory mohou být chlazeny na teplotu 203 K (-70 °C) a ohřívány na teplotu 343 K (+70 °C), — stanice „produktu“ a „zbytků“ používané k plnění UF6 do kontejnerů. Tato zařízení a potrubí jsou celá zhotovena z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jsou takovými materiály obložena (viz vysvětlivka k tomuto odstavci) a vyrobena tak, aby vyhověla požadavkům norem na velmi vysoké vakuum a čistotu. 5.2.2 Strojové potrubní systémy kolektorů Speciálně konstruované nebo upravené potrubní systémy a systémy kolektorů pro dopravu UF6 uvnitř odstředivkových kaskád. Potrubní síť je obvykle typu „trojitého“ kolektorového systému, kde je každá odstředivka spojena s každým z kolektorů. Toto uspořádání se mnohokrát opakuje. Vše je zhotoveno z materiálů odolných vůči korozi UF6 (viz úvodní poznámka k bodu 5.2) a vyrobeno tak, aby systémy vyhovovaly požadavkům norem na velmi vysoké vakuum a čistotu. 5.2.3 Hmotnostní spektrometry pro analýzu UF6/Iontové zdroje Speciálně konstruované nebo upravené magnetické nebo kvadrupólové hmotnostní spektrometry schopné uskutečňovat „on-line“ odběr vzorků přiváděného materiálu z proudů plynného UF6, „produktu“ nebo „zbytků“, které mají všechny tyto charakteristiky: 1. jednotková rozlišovací schopnost pro atomovou hmotnost vyšší než 320; 2. iontové zdroje vyrobené z nichromu nebo monelu či niklu nebo těmito materiály povlakované; 3. iontové zdroje s ionizací elektronovým ostřelováním; 4. kolektorový systém vhodný pro provádění isotopické analýzy. 5.2.4 Měniče kmitočtu Měniče kmitočtu speciálně konstruované nebo upravené pro napájení statorů motorů definovaných v bodu 5.1.2 písm. d) nebo části, komponenty a montážní subsystémy takových měničů kmitočtu, které mají všechny tyto charakteristiky: 1. vícefázový výstup v kmitočtové oblasti 600-2 000 Hz, 2. vysoká stabilita (s regulací kmitočtu vyšší než 0,1 %), 3. nízká harmonická deformace (méně než 2 %), 4. účinnost vyšší než 80 %. Vysvětlující poznámka Výše uvedené položky buď přicházejí do přímého kontaktu s plynným UF6 v technologickém procesu, anebo přímo regulují odstředivky a průtok plynu od odstředivky k odstředivce a z kaskády do kaskády. Mezi materiály odolné vůči korozi UF6 patří korozivzdorná ocel, hliník, hliníkové slitiny, nikl nebo jeho slitiny s obsahem niklu minimálně 60 %. 5.3 Speciálně konstruované nebo upravené montážní celky a komponenty pro použití při obohacování plynovou difúzí Úvodní poznámka Při metodě separace isotopů plynovou difúzí tvoří hlavní technologické zařízení speciální porézní bariéry pro plynovou difúzi, výměníky tepla pro chlazení plynu (který se stlačováním ohřívá), uzavírací a regulační ventily a potrubní sítě. Vzhledem k tomu, že technologie plynové difúze je založena na použití hexafluoridu uranu (UF6), musí být veškeré povrchy zařízení, potrubí a přístrojů (které přicházejí do kontaktu s plynem) vyrobeny z materiálů, které zůstávají při styku s UF6 stabilní. Závod na plynovou difúzi vyžaduje velký počet těchto celků, takže množství může být důležitou indikací konečného použití. 5.3.1 Plynové difúzní přepážky a) Speciálně konstruované nebo upravené tenké porézní filtry o velikosti pórů v rozmezí 100 až 1 000 A (angström), tloušťce 5 mm (0,02“) nebo menší a v případě trubkového tvaru o průměru 25 mm (1“) nebo menším vyrobené z kovových, polymerních nebo keramických materiálů odolných vůči korozi UF6. b) Speciálně upravené sloučeniny nebo prášky pro výrobu těchto filtrů. Takové sloučeniny a prášky obsahují nikl nebo jeho slitiny s minimálním obsahem niklu 60 %, oxid hlinitý nebo vůči UF6 plně odolné fluorované uhlovodíkové polymery o čistotě 99,9 % nebo více, o velikosti částic menší než 10-5 m a s vysokým stupněm uniformity velikosti částic, které jsou speciálně upraveny pro výrobu plynových difúzních přepážek. 5.3.2 Skříně difuzorů Speciálně konstruované nebo upravené, hermeticky utěsněné válcové nádoby o průměru větším než 300 mm (12“) a výšce nad 900 mm (35“) nebo pravoúhlé nádoby srovnatelných rozměrů, které mají jednu přivádějící a dvě odtokové přípojky o průměru větším než 500 mm (2“), ve kterých jsou umístěny difúzní přepážky. Tyto nádoby jsou vyrobeny nebo uvnitř obloženy materiály odolnými vůči korozi UF6 a jsou projektovány pro instalaci v horizontální nebo vertikální poloze. 5.3.3 Kompresory a plynová dmychadla Speciálně konstruované nebo upravené axiální, odstředivé nebo objemové kompresory nebo plynová dmychadla s minimálním sacím výkonem 1 m3/min UF6 a výtlačným tlakem až do několika set kPa (100 psi), projektované pro dlouhodobou práci v prostředí UF6 s elektrickým motorem nebo bez něj o odpovídajícím výkonu, jakož i jednotlivé montážní celky těchto kompresorů a plynových dmychadel. Tyto kompresory a plynová dmychadla mají poměr tlaků 2:1 až 6:1 a jsou vyrobeny z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jsou jimi obloženy. 5.3.4 Těsnění hřídele Speciálně konstruovaná nebo upravená vakuová těsnění, která zajišťují utěsnění vstupních a výstupních přírub, sloužící k utěsnění hřídele spojující rotor kompresoru nebo plynového dmychadla s poháněcím motorem a zajišťující spolehlivé utěsnění vnitřní komory kompresoru nebo plynového dmychadla, které jsou naplněny UF6. Taková těsnění jsou obvykle projektována na rychlost průniku vyrovnávacího plynu dovnitř menší než 1 000 cm3/min (60 in3/min). 5.3.5 Výměníky tepla pro chlazení UF6 Speciálně konstruované nebo upravené výměníky tepla vyrobené z materiálů odolných vůči korozi UF6 (kromě korozivzdorných ocelí) nebo z mědi a popřípadě i kombinací těchto kovů nebo jimi povlakované. Jsou navrženy pro maximální rychlost změny tlaku v důsledku úniků menších než 10 Pa (0,0015 psi) za hodinu při tlakovém rozdílu 100 kPa (15 psi). 5.4 Speciálně konstruované nebo upravené pomocné systémy, zařízení a komponenty pro použití v závodech na obohacování plynovou difúzí Úvodní poznámka Pomocné systémy, zařízení a komponenty pro obohacovací závody používající plynovou difúzi zahrnují systémy pro dávkování UF6 do separačních jednotek a propojení jednotlivých celků mezi sebou k vytvoření kaskád, což umožňuje postupně dosáhnout vyššího obohacení a odvádění „produktu“ a „zbytků“ UF6 z difúzních kaskád. Vzhledem k velké setrvačnosti procesu v difúzních kaskádách vede jakékoli přerušení jejich činnosti a zvláště jejich odstavení k vážným následkům. Proto je v závodech na obohacování plynovou difúzí velmi důležité přísné a nepřetržité udržování vakua ve všech technologických systémech, automatické havarijní ochrany a přesné automatické regulace proudu plynu. Všechny tyto důvody vedou k nutnosti vybavit závod velkým počtem speciálních měřících, regulačních a řídících systémů. Obvykle UF6 sublimuje z válců umístěných uvnitř autoklávů a poté je v plynné formě rozváděn potrubním systémem kaskádovitých kolektorů do místa vstupu. Toky „produktu“ a „zbytků“ plynného UF6 proudící z výstupních míst jsou dopravovány rovněž potrubním systémem kaskádovitých kolektorů do studených jímek nebo kompresorových stanic, ve kterých je plynný UF6 zkapalňován před jeho následným převedením do vhodných kontejnerů určených pro transport nebo skladování. Protože obohacovací závod sestává z velkého počtu plynových difúzních montážních systémů uspořádaných do kaskád, obsahuje mnoho kilometrů potrubních systémů kaskádovitých kolektorů zahrnujících tisíce svarů s mnohokrát se opakujícím uspořádáním. Zařízení, komponenty a potrubní systémy jsou vyráběny tak, aby vyhověly požadavkům norem na velmi vysoké vakuum a čistotu. 5.4.1 Napájecí systémy/systémy pro odvádění produktu a zbytků Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy schopné provozu při maximálním tlaku 300 kPa (45 psi) zahrnující: — napájecí autoklávy (nebo systémy) používané pro přivádění UF6 do kaskád plynové difúze, — desublimátory (vymrazovací nádoby) používané pro odvádění UF6 z kaskád plynové difúze, — zkapalňovací stanice, ve kterých je plynný UF6 z kaskád stlačován, chlazen, a tak převáděn do kapalné formy, — stanice „produktu“ a „zbytků“ používané k plnění do kontejnerů. 5.4.2 Potrubní systémy kolektorů Speciálně konstruované nebo upravené potrubní systémy a systémy kolektorů pro dopravu UF6 uvnitř kaskád plynové difúze. Tato potrubní síť je obvykle projektována se „zdvojeným“ systémem kolektorů, kde je každá jednotka spojena s každým z kolektorů. 5.4.3 Vakuové systémy a) Speciálně konstruované nebo upravené rozsáhlé vakuové kolektory, sběrné potrubí a vakuové vývěvy se sacím výkonem 5 m3/min (17,5 ft3/min) nebo větším. b) Vakuové vývěvy speciálně konstruované pro práci v prostředí obsahujícím UF6 vyrobené z hliníku, niklu nebo ze slitin z obsahem niklu převyšujícím 60 % nebo těmito materiály povlakované. Tyto vývěvy mohou být provedeny buď jako rotační, anebo objemové. Mohou mít ucpávky a těsnění z fluorovaných uhlovodíkových polymerů a mohou používat speciální provozní kapaliny. 5.4.4 Speciální uzavírací a regulační ventily Speciálně konstruované nebo upravené uzavírací ventily s ručním nebo automatickým ovládáním a regulační vlnovcové ventily o průměru 40 až 1 500 mm (1,5 až 59“) vyrobené z materiálů odolných vůči UF6 pro instalaci v hlavních i pomocných systémech obohacovacích závodů založených na metodě plynové difúze. 5.4.5 Hmotnostní spektrometry pro analýzu UF6/Iontové zdroje Speciálně konstruované nebo upravené magnetické nebo kvadrupólové hmotností spektrometry schopné uskutečňovat „on-line“ odběr vzorků přiváděného materiálu z proudů UF6, produktu nebo zbytků, které mají všechny následující charakteristiky: 1. jednotková rozlišovací schopnost pro atomovou hmotnost vyšší než 320; 2. iontové zdroje vyrobené z nichromu nebo monelu či niklu nebo těmito materiály povlakované; 3. iontové zdroje s ionizací elektronovým ostřelováním; 4. kolektorový systém vhodný pro provádění isotopické analýzy. Vysvětlující poznámka Výše uvedené položky buď přicházejí do přímého kontaktu s plynným UF6 v technologickém procesu, anebo přímo regulují průtok v kaskádách. Všechny povrchy, které přicházejí do kontaktu s technologickým plynem, jsou vyrobeny z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi potaženy. Pro účely odstavců, které se týkají položek plynové difúze, zahrnují materiály korozivzdornou ocel, hliník, hliníkové slitiny, nikl nebo slitiny obsahující maximálně 60 % niklu a plně fluorované uhlovodíkové polymery odolné vůči UF6. 5.5 Speciálně konstruované nebo upravené systémy, zařízení a komponenty pro použití v obohacovacích závodech založených na aerodynamickém procesu Úvodní poznámka V procesu aerodynamického obohacování se směs plynného UF6 a lehkého plynu (vodík nebo helium) stlačuje a poté prochází přes separační elementy, přičemž k isotopické separaci dochází v důsledku vzniku velkých odstředivých sil v zakřivené geometrii stěn. Úspěšně byly vyvinuty dva procesy tohoto typu: proces separačních trysek a proces vírových trubic. Hlavním komponentem separačního stupně obou těchto procesů jsou válcové nádoby, do kterých se umísťují speciální separační elementy (trysky nebo vírové trubice), plynové kompresory a výměníky tepla odvádějící kompresní teplo. Aerodynamický závod vyžaduje řadu těchto stupňů, takže množství může být důležitou indikací konečného použití. Jelikož aerodynamický proces používá UF6, musí být povrchy nádob veškerých zařízení, potrubí a nástrojů (které přicházejí do kontaktu s plynem) vyrobeny z materiálů, které zůstávají při kontaktu s UF6 nezměněny. Vysvětlující poznámka Položky uvedené v tomto odstavci buď přicházejí do přímého kontaktu s plynným UF6 v technologickém procesu, anebo přímo regulují průtok v kaskádách. Všechny povrchy, které přicházejí do kontaktu s technologickým plynem, jsou vyrobeny z materiálů odolných vůči UF6 nebo jsou jimi chráněny. Pro účely odstavců týkajících se položek aerodynamického obohacování zahrnují materiály odolné vůči korozi UF6 měď, korozivzdornou ocel, hliník, hliníkové slitiny, nikl nebo slitiny obsahující minimálně 60 % niklu a plně fluorované uhlovodíkové polymery odolné vůči korozi UF6. 5.5.1 Separační trysky Speciálně konstruované nebo upravené separační trysky nebo jejich montážní celky. Separační trysky se skládají ze štěrbinových zakřivených kanálů s poloměrem zakřivení menším než 1 mm (obvykle mezi 0,1 až 0,05 mm) odolných vůči korozi UF6. Uvnitř trysky je břit, který rozděluje plyn proudící tryskou na dvě frakce. 5.5.2 Vírové trubice Speciálně konstruované nebo upravené vírové trubice nebo jejich montážní celky. Vírové trubice jsou cylindrické nebo kónické zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo takovými materiály chráněné o průměru mezi 0,5 a 4 cm a poměrem délky k průměru 20:1 nebo méně. Trubice mají jeden nebo více tangenciálních vstupních otvorů. Na jednom nebo obou koncích mohou být trubice opatřeny tryskami. Vysvětlující poznámka Plyn vstupuje do vírové trubice tangenciálně na jednom konci nebo přes vířící lopatky nebo přes četné tangenciální otvory po obvodu trubky. 5.5.3 Kompresory a plynová dmychadla Speciálně konstruované nebo upravené axiální, odstředivé nebo objemové kompresory nebo plynová dmychadla vyrobená z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo takovými materiály chráněná se sacím výkonem 2 m3/min směsi UF6 a nosného plynu (vodík nebo helium) nebo větším. Vysvětlující poznámka Tyto kompresory a plynová dmychadla mají poměr tlaků obvykle mezi 1,2:1 až 6:1. 5.5.4 Těsnění hřídele Speciálně konstruovaná nebo upravená vakuová těsnění zajišťující utěsnění vstupních a výstupních přírub sloužících k utěsnění hřídele spojující rotor kompresoru nebo plynového dmychadla s poháněcím motorem a zajišťující spolehlivou hermetizaci proti úniku technologického plynu nebo nasávání vzduchu nebo těsnícího plynu do vnitřní komory kompresoru nebo plynového dmychadla, která je naplněná směsí UF5 a nosného plynu. 5.5.5 Výměníky tepla pro chlazení plynu Speciálně konstruované nebo upravené výměníky tepla zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné. 5.5.6 Pouzdra separačních elementů Speciálně konstruovaná nebo upravená pouzdra separačních elementů zhotovená z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněná, ve kterých jsou umístěny vírové trubice nebo separační trysky. Vysvětlující poznámka Tato pouzdra mohou tvořit speciálně konstruované nebo upravené válcové nádoby o průměru větším než 300 mm a délce větší než 900 mm nebo pravoúhlé nádoby srovnatelných rozměrů. Tyto nádoby mohou být navrženy pro instalaci v horizontální nebo vertikální poloze. 5.5.7 Napájecí systémy/systémy pro odvádění produktu a zbytků Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy nebo zařízení obohacovacích závodů zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné zahrnující: a) napájecí autoklávy, pece nebo systémy používané k přivádění UF6 do obohacovacího procesu; b) desublimátory (nebo vymrazovací nádoby) používané k odvádění UF6 z procesu obohacování k jeho dalšímu přemístění následně po ohřevu; c) solidifikační nebo zkapalňovací stanice používané k odvedení UF6 z obohacovacího procesu stlačováním plynného UF6 a jeho převáděním do pevné nebo kapalné formy; d) stanice „produktu“ a „zbytků“ používané k plnění UF6 do kontejnerů. 5.5.8 Potrubní systémy kolektorů Speciálně konstruované nebo upravené potrubní systémy kolektorů pro dopravu UF6 uvnitř aerodynamických kaskád zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné. Tato potrubní síť je obvykle projektována se zdvojeným systémem kolektorů, kde každá jednotka nebo skupina jednotek je spojena s každým z kolektorů. 5.5.9 Vakuové systémy a vakuové vývěvy a) Speciálně konstruované nebo upravené vakuové systémy s minimálním sacím výkonem 5 m3/min sestávající z vakuového sběrného potrubí, vakuových kolektorů a vakuových vývěv projektovaných pro provoz v prostředí obsahujícím UF6. b) Vakuové vývěvy speciálně konstruované nebo upravené pro provoz v prostředí obsahujícím UF6 vyrobené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo takovými materiály chráněné. Tyto vývěvy mohou používat těsnění z fluorovaných uhlovodíkových polymerů a speciální provozní kapaliny. 5.5.10 Speciální uzavírací a regulační ventily Speciálně konstruované nebo upravené uzavírací a regulační vlnovcové ventily vyrobené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné s ručním nebo automatickým ovládáním o průměru 40 až 1 500 mm, které se instalují na hlavních i pomocných systémech aerodynamických obohacovacích závodů. 5.5.11 Hmotnostní spektrometry pro analýzu UF6/Iontové zdroje Speciálně konstruované nebo upravené magnetické nebo kvadrupólové hmotnostní spektrometry schopné uskutečňovat „on-line“ odběr vzorků přiváděného materiálu z proudů UF6, produktu nebo zbytků, které mají všechny následující charakteristiky: 1. jednotková rozlišovací schopnost pro atomovou hmotnost vyšší než 320; 2. iontové zdroje vyrobené z nichromu nebo monelu či niklu nebo těmito materiály povlakované; 3. iontové zdroje s ionizací elektronovým ostřelováním; 4. kolektorový systém vhodný pro provádění isotopické analýzy. 5.5.12 Systémy separace UF6 a nosného plynu Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro separaci UF6 a nosného plynu (vodík nebo helium). Vysvětlující poznámka Tyto systémy jsou projektovány za účelem snížení obsahu UF6 v nosném plynu do hodnoty 1 ppm nebo nižší a mohou obsahovat následující zařízení: a) kryogenní výměníky tepla a kryoseparátory dosahující teplot -120 °C nebo nižších; b) kryogenní vymrazovací jednotky dosahující teplot -120 °C nebo nižších; c) separační trysky nebo vírové trubice k separaci UF6 a nosného plynu; d) vymrazovací nádoby pro UF6 dosahující teplot -20° nebo nižších. 5.6 Speciálně konstruované nebo upravené systémy, zařízení a komponenty používané v obohacovacích závodech založených na chemické nebo iontové výměně Úvodní poznámka Malý rozdíl hmotností isotopů uranu vyvolává malé změny v rovnováhách chemických reakcí, které mohou být využity jak základ procesů separace isotopů. Úspěšně byly vyvinuty dva procesy: chemická výměna kapalina-kapalina a iontová výměna pevná fáze-kapalina. V procesu chemické výměny kapalina-kapalina dochází k protiproudému kontaktu dvou nemísitelných kapalných fází (vodní a organické) s výsledným kaskádovým efektem mnoha tisíc separačních stupňů. Vodní fázi tvoří roztok chloridu uranu v kyselině chlorovodíkové; organická fáze je složena z roztoku chloridu uranu v organickém rozpouštědle obsahujícím extrahovadlo. Extraktory používané v separačních kaskádách mohou být výměníkové kapalinové kolony (např. pulsní kolony se síťovými etážemi) nebo kapalinové odstředivkové extraktory. Pro splnění požadavků na zpětný tok (reflux) je na obou koncích separační kaskády nutná chemická konverze (oxidace a redukce). Hlavním problémem konstrukce je vyloučení kontaminace technologických toků kovovými ionty. Proto se používají kolony a potrubí vyrobené z plastů, povlakované plasty (včetně flurovaných polymerů) anebo skleněné nebo sklem chráněné. Na speciálních ionexech nebo adsorbentech, které zajišťují rychlou výměnu iontů, se dosahuje obohacení uranu v procesu iontové výměny mezi pevnou a kapalnou fází. Roztok uranu v kyselině chlorovodíkové a jiná chemická činidla procházejí přes válcové obohacovací kolony s náplní adsorbentu. Aby bylo možné zajistit odvádění uranu z adsorbentu a jeho návrat zpět do toku kapaliny a shromažďování „produktu“ a „zbytků“, je pro kontinuální proces nezbytný refluxní systém. To se uskutečňuje použitím vhodných redukčně-oxidačních chemických činidel, která se plně regenerují v oddělných vnějších okruzích a která mohou být regenerovány částečně uvnitř vlastních separačních kolon. Přítomnost horkých koncentrovaných roztoků kyseliny chlorovodíkové v technologickém procesu vyžaduje, aby zařízení bylo vyrobeno ze speciálních korozivzdorných materiálů nebo jimi bylo chráněno. 5.6.1 Kapalinové výměníkové kolony (chemická výměna) Protiproudé kapalinové kolony s mechanickým pohonem (tj. pulsní kolony se síťovými etážemi, talířové kolony s vratným pohybem a kolony s vnitřními turbínovými míchadly) speciálně konstruované nebo upravené pro obohacování uranu při použití procesu chemické výměny. Pro zajištění odolnosti vůči korozi koncentrovanými roztoky kyseliny chlorovodíkové jsou tyto kolony a jejich vestavby vyrobeny z vhodných plastů (jako fluorované polymery) nebo skla nebo jsou jimi chráněny. Projektovaná zádrž na náplni filtru je krátká (30 sekund nebo méně). 5.6.2 Kapalinové odstředivkové extraktory (chemická výměna) Speciálně konstruované nebo upravené kapalinové odstředivkové extraktory pro obohacování uranu při použití procesu chemické výměny. Takové extraktory využívají rotaci k dosažení disperze organického a vodního toku a následně odstředivé síly k separaci těchto fází. Pro zajištění odolnosti vůči korozi kyselinou chlorovodíkovou jsou tyto extraktory vyrobeny z vhodných plastů (jako fluorované polymery) nebo obloženy sklem. Projektovaná zádrž v odstředivkových extraktorech je krátká (30 sekund nebo méně). 5.6.3 Systémy a zařízení k redukci uranu (chemická výměna) a) Speciálně konstruované nebo upravené elektrochemické redukční kyvety k redukci uranu z jednoho valenčního stavu do jiného pro účely obohacení uranu při použití procesu chemické výměny. Materiály kyvet, které přicházejí do kontaktu s technologickými roztoky, musí být odolné vůči korozi koncentrovanými roztoky kyseliny chlorovodíkové. Vysvětlující poznámka Katodové části kyvet musí být projektovány tak, aby neumožňovaly zpětnou oxidaci uranu do jeho vyšších valenčních stavů. K udržení uranu v katodové části mohou mít kyvety nepropustné diafragmatické membrány ze speciálního kationy vyměňujícího materiálu. Katodu tvoří vhodný pevný vodič jakým je např. grafit. b) Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro extrakci U4+ z organického toku u výstupu z kaskády, regulování koncentrace kyseliny a napájení elektrochemických redukčních kyvet. Vysvětlující poznámka Tyto systémy se skládají ze zařízení na extrakci rozpouštědel, která slouží k převedení U4+ z organického toku do vodního roztoku, z odpařovacího nebo jiného zařízení pro úpravu a regulaci pH roztoku a z čerpadel nebo jiných transportních zařízení zajišťujících zásobování elektrochemických redukčních kyvet. Hlavním problémem celé konstrukce je vyloučení kontaminace vodního toku určitými kovovými ionty. Proto jsou ty části systému, které přicházejí do kontaktu s technologickými toky, vyrobeny z vhodných materiálů (jako sklo, fluorované polymery, polyfenylsulfát, polyethersulfon a grafit impregnovaný pryskyřicí) nebo jsou jimi chráněny. 5.6.4 Systémy pro přípravu napájecích roztoků (chemická výměna) Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro přípravu napájecích roztoků vysoce čistého chloridu uranu pro obohacovací závody založené na chemické výměně. Vysvětlující poznámka Tyto systémy obsahují zařízení pro čištění rozpouštědly nebo čištění pomocí iontové výměny elektrolytické redukce U6+ nebo U4+ na U3+. Tyto systémy produkují roztoky chloridu uranu obsahující pouze malé množství kovových nečistot řádově v jednotkách ppm jako chrom, železo, vanad, molybden a jiné dvojmocné nebo vícevalenční kationy. Konstrukčními materiály částí systému zpracovávajícího vysoce čistý U3+ jsou sklo, fluorované polymery, polyfenylsulfát, polyethersulfon nebo jimi povlakované materiály a grafit impregnovaný pryskyřicí. 5.6.5 Systémy oxidace uranu (chemická výměna) Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro oxidaci U3+ na U4+ před zpětným přiváděním uranu do separační kaskády v procesu obohacování založeném na chemické výměně. Vysvětlující poznámka Tyto systémy mohou zahrnovat taková zařízení jako: a) zařízení pro mísení chlóru a kyslíku s kapalinou vytékající ze zařízení na separaci isotopů a extrakci výsledného U4+ do ochuzeného organického toku a zpětně přiváděného z výstupního konce kaskády; b) zařízení, které odděluje vodu od kyseliny chlorovodíkové takovým způsobem, že voda i koncentrovaná kyselina chlorovodíková mohou být znovu vráceny do technologického procesu na odpovídajících místech. 5.6.6 Rychle reagující iontoměniče na bázi pryskyřic/adsorbentů (iontová výměna) Speciálně konstruované nebo upravené iontoměniče na bázi pryskyřic nebo adsorbentů s rychlou kinetikou výměny pro obohacování uranu založené na procesu iontové výměny, včetně porézních makro-síťovaných pryskyřic nebo nosičů se strukturou tenkých vrstev, ve kterých jsou aktivní skupiny účastnící se chemické výměny soustředěny pouze na povrchu neaktivního porézního nosiče nebo na kompozitních materiálech vhodného tvaru, které mohou být částice nebo vlákna. Tyto iontoměniče na bázi pryskyřic/adsorbentů mají průměr 0,2 mm nebo méně a musí být chemicky odolné vůči koncentrovaným roztokům kyseliny chlorovodíkové a musí mít dostatečnou pevnost, která zabrání jejich opotřebení a degradaci ve výměníkových kolonách. Tyto pryskyřice/adsorbenty jsou speciálně navrženy tak, aby dosahovaly velmi rychlé kinetiky výměny isotopů uranu (poločas výměny je menší než 10 sekund) a mohou být provozovány při teplotách v intervalu 100 až 200 °C. 5.6.7 Kolony pro iontovou výměnu (iontová výměna) Válcové kolony o průměru větším než 1 000 mm pro umístění náplně iontoměničů na bázi pryskyřic/adsorbentů speciálně konstruované nebo upravené pro obohacování uranu založeného na procesu iontové výměny. Tyto kolony jsou zhotoveny z materiálů (jako titan, fluorouhlíkové plasty) odolných vůči korozi koncentrovanými roztoky kyseliny chlorovodíkové nebo jsou jimi chráněny a mohou být provozovány při teplotách v intervalu 100 až 200 °C a tlacích nad 0,7 MPa (102 psi). 5.6.8 Regenerační systémy pro iontovou výměnu (iontová výměna) a) Speciálně konstruované nebo upravené systémy chemické nebo elektrochemické redukce pro regeneraci chemického redukčního činidla nebo činidel používaných v obohacovacích kaskádách při iontové výměně uranu. b) Speciálně konstruované nebo upravené systémy chemické nebo elektrochemické oxidace pro regeneraci oxidačních činidel používaných v obohacovacích kaskádách při iontové výměně uranu. Vysvětlující poznámka V procesu obohacování iontovou výměnou může být jako redukující kationt použit například trojmocný titan (Ti3+). V tomto případě by redukční systém redukoval Ti4+, a tak regeneroval Ti3+. V tomto procesu může být jako oxidant použito trojmocné železo (Fe3+). V tomto případě by oxidační systém oxidoval Fe2+, a tak regeneroval Fe3+. 5.7 Speciálně konstruované nebo upravené systémy, zařízení a komponenty obohacovacích závodů založených na laserové technologii Úvodní poznámka Současné systémy procesu obohacování založeného na laserové technologii lze rozdělit do dvou kategorií: ty, u kterých jsou technologickým médiem páry atomárního uranu, a ty, u kterých jsou technologickým médiem páry uranové sloučeniny. Běžná nomenklatura takových procesů zahrnuje: pro první kategorii -laserovou separaci par atomárního uranu (AVLIS nebo SILVA); pro druhou kategorii - molekulární laserovou isotopickou separaci (MLIS nebo MOLIS) a chemickou reakci vyvolanou selektivní aktivací laserem (CRISLA). Systémy, zařízení a komponenty pro laserové obohacování zahrnují: a) zařízení pro dodávání par kovového uranu (pro selektivní foto-ionizaci) nebo par uranové sloučeniny (pro foto-disociaci nebo chemickou aktivaci); b) sběrné zařízení pro obohacený nebo ochuzený kovový uran jako „produkt“ a „zbytky“ první kategorie a sběrné zařízení pro komponenty disociace nebo reakce jako „produkt“ a nedotčený materiál jako „zbytky“ druhé kategorie; c) technologické laserové systémy pro selektivní excitaci atomů nebo molekul obsahujících uran 235; d) zařízení pro přípravu vstupujícího materiálu a konverzi produktu. Složitost spektroskopie atomů nebo sloučenin uranu si může vyžádat začlenění kterékoliv z dostupných laserových technologií. Vysvětlující poznámka Mnohé položky uvedené v tomto odstavci přicházejí do bezprostředního kontaktu s plynným nebo kapalným kovovým uranem nebo s technologickým plynem sestávajícím z UF6 nebo směsi UF6 s jiným plynem. Veškeré povrchy, které přicházejí do kontaktu s uranem nebo s UF6, jsou zhotoveny nebo chráněny korozivzdornými materiály. Pro účely tohoto bodu, který se týká obohacování na základě laserových technologií, zahrnují materiály odolné vůči korozi plynným kapalným kovovým uranem nebo uranovými slitinami grafit povlakovaný oxidem yttria a tantal, materiály odolné vůči korozi UF6, měď, korozivzdornou ocel, hliník, hliníkové slitiny, nikl nebo niklové slitiny s obsahem niklu minimálně 60 % a plně fluorované uhlovodíkové polymery odolné vůči UF6. 5.7.1 Systémy odpařování uranu (AVLIS) Speciálně konstruované nebo upravené odpařovací systémy, jejichž součástí jsou vysoce výkonná elektronová děla s užitečným výkonem na terčíku minimálně 2,5 kW/cm. 5.7.2 Systémy manipulace s kapalným kovovým uranem (AVLIS) Speciálně konstruované nebo upravené systémy používané při manipulaci s roztaveným kovovým uranem nebo jeho slitinami sestávající z kelímků a zařízení na chlazení kelímků. Vysvětlující poznámka Kelímky a jiné části tohoto systému, které přicházejí do kontaktu s roztaveným uranem nebo jeho slitinami, jsou vyrobeny z vhodných žáruvzdorných a korozivzdorných materiálů nebo jsou jimi chráněny. Vhodné materiály zahrnují tantal, grafit povlakovaný oxidem yttria, grafit povlakovaný jinými oxidy vzácných zemin. 5.7.3 Montážní celky kolektorů „produktu“ a „zbytků“ kovového uranu (AVLIS) Speciálně konstruované nebo upravené montážní celky kolektorů pro kovový uran v kapalné nebo pevné formě. Vysvětlující poznámka Komponenty těchto montážních celků jsou vyrobeny ze žáruvzdorných materiálů odolných vůči korozi parami kovového uranu nebo roztaveným uranem (takovým jako je např. grafit povlakovaný oxidem yttria nebo tantal) nebo jsou jimi chráněny. Zahrnují potrubí, ventily, fitinky, „žlábky“, průchodky, výměníky tepla a sběrné deskové elektrody pro magnetickou, elektrostatickou nebo jinou separační metodu. 5.7.4 Pouzdra separačních modulů (AVLIS) Speciálně konstruované nebo upravené válcové nebo pravoúhlé nádoby pro umístění zdroje par uranu, elektronového děla a kolektorů „produktu“ a „zbytků“. Vysvětlující poznámka Tato pouzdra mají celou řadu otvorů pro umístění průchodek pro přívod elektřiny a vody, oken pro laserový svazek paprsků, připojení vakuové vývěvy a čidel systému diagnostiky a monitorování. Jsou opatřena prostředky pro jejich otevírání a uzavírání umožňující výměnu vnitřních komponentů. 5.7.5 Nadzvukové expanzní trysky (MLIS) Speciálně konstruované nebo upravené nadzvukové expanzní trysky pro chlazení směsi UF6 a nosného plynu na teplotu 150 K a nižší, které jsou odolné vůči korozi UF6. 5.7.6 Kolektory produktu - pentafluoridu uranu (MLIS) Speciálně konstruované nebo upravené kolektory pevného produktu - pentafluoridu uranu (UF5) - sestávající z filtru, kolektorů nárazového nebo cyklónového typu nebo jejich kombinace, které jsou odolné vůči korozívnímu působení prostředí UF5/UF6. 5.7.7 Kompresory pro nosný plyn/UF6 (MLIS) Speciálně konstruované nebo upravené kompresory pro směsi UF6 a nosného plynu projektované pro dlouhodobý provoz v prostředí UF6. Komponenty těchto kompresorů, které přicházejí do kontaktu s technologickým plynem, jsou zhotoveny z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jsou jimi chráněny. 5.7.8 Těsnění hřídelí (MLIS) Speciálně konstruovaná nebo upravená vakuová těsnění s utěsněnými vstupními a výstupními přírubami, pro utěsnění hřídelí spojujících rotory kompresorů s hnacími motory a zajišťující spolehlivou hermetizaci pro úniku technologického plynu nebo nasávání vzduchu nebo těsnícího plynu do vnitřní komory kompresoru, která je naplněna směsí UF6 a nosného plynu. 5.7.9 Systémy fluorace (MLIS) Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro fluoraci UF5 (v pevné fázi) na UF6 (plyn). Vysvětlující poznámka Tyto systémy jsou konstruovány pro fluoraci shromážděného práškového UF5 na UF6, který se následně shromažďuje v kontejnerech produktu nebo bezprostředně napájí jednotky MLIS, kde se dodatečně obohacuje. V jednom z možných postupů se reakce fluorace může uskutečňovat v rámci systému separace isotopů a UF6 odebírá bezprostředně z kolektorů „produktu“. V jiném z postupů se práškový UF5 může odebírat nebo převádět z kolektorů „produktu“ do vhodné reakční nádoby na fluoraci (například reaktor s fluidní vrstvou, šnekový reaktor nebo spalovací věžový reaktor). V obou případech se dále používá zařízení pro skladování a přepravu fluoru (nebo jiného vhodného fluoračního činidla) a zařízení pro shromažďování a přepravu UF6. 5.7.10 Hmotnostní spektrometry pro analýzu UF6/Iontové zdroje (MLIS) Speciálně konstruované nebo upravené magnetické nebo kvadrupólové hmotností spektrometry schopné uskutečňovat „on-line“ odběr vzorků přiváděného materiálu z proudů plynného UF6, produktu nebo zbytků, které mají všechny následující charakteristiky: 1. jednotková rozlišovací schopnost pro atomovou hmotnost vyšší než 320; 2. iontové zdroje vyrobené z nichromu nebo monelu či niklu, nebo těmito materiály povlakované; 3. iontové zdroje s ionizací elektronovým ostřelováním; 4. kolektorový systém vhodný pro provádění isotopické analýzy. 5.7.11 Napájecí systémy/systémy pro odvádění produktu a zbytků (MLIS) Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy nebo zařízení obohacovacích závodů zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné, které zahrnují: a) napájecí autoklávy, pece nebo systémy používané k přivádění UF6 do obohacovacího procesu; b) desublimátory (nebo vymrazovací nádoby) používané k odvádění UF6 z procesu obohacování pro jeho následující převod ohříváním; c) solidifikační nebo zkapalňovací stanice používané k odvádění UF6 z obohacovacího procesu prostřednictvím stlačování plynného UF6 a jeho převáděním do pevné nebo kapalné formy; d) stanice „produktu“ a „zbytků“ používané k plnění UF6 do kontejnerů. 5.7.12 Systémy pro separaci UF6 a nosného plynu (MLIS) Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy pro separaci UF6 od nosného plynu. Nosným plynem může být dusík, argon nebo jiný plyn. Vysvětlující poznámka Tyto systémy mohou zahrnovat následující zařízení: a) kryogenní výměníky tepla a kryoseparátory dosahující teplot -120 °C nebo nižších; b) kryogenní vymrazovací jednotky dosahující teplot -120 °C nebo nižších; c) vymrazovací nádoby pro UF6 destilující při teplotách -20° nebo nižších. 5.7.13 Laserové systémy (AVLIS, MLIS a CRISLA) Lasery nebo laserové systémy speciálně konstruované nebo upravené pro separaci isotopů uranu. Vysvětlující poznámka Lasery a komponenty laserů důležité v procesech obohacování založených na laserech obvykle sestávají ze dvou laserů: laseru na bázi mědi a barvivového laseru. Laserový systém MLIS sestává obvykle z laseru na bázi CO2 nebo excimérového laseru a optické víceprůchodové kyvety s rotujícími zrcadly na obou koncích. Lasery nebo laserové systémy pro oba procesy vyžadují dlouhodobě stabilizované kmitočtové spektrum. 5.8 Speciálně konstruované nebo upravené systémy a komponenty pro použití v obohacovacích závodech založených na plazmové separaci Úvodní poznámka V procesu plazmové separace prochází plazma uranových iontů elektrickým polem nastaveným na rezonanční kmitočet iontů 235U, které proto preferenčně absorbují energii a zvětšují průměr svých spirálových orbit. Ionty s trajektorií většího průměru jsou zachycovány a tvoří produkt obohacený 235U. Plazma, kterou tvoří ionizované páry uranu, se nachází ve vakuové komoře se silným magnetickým polem vytvořeným supravodivým magnetem. Hlavní technologické systémy tohoto procesu zahrnují systém generace uranové plazmy, separační modul se supravodivým magnetem a systémy odvádění a shromažďování kovu ve formě „produktu“ a „zbytků“. 5.8.1 Mikrovlnné silové zdroje a antény Speciálně konstruované nebo upravené mikrovlnné silové zdroje a antény pro generaci nebo urychlování iontů, které mají následující charakteristiky: kmitočet převyšující 30 GHz a průměrný výkon pro tvorbu iontů větší než 50 kW. 5.8.2 Iontové excitační cívky Speciální konstruované nebo upravené vysokofrekvenční cívky soužící pro excitaci iontů při kmitočtech převyšujících 100 kHz vhodné pro průměrný výkon vyšší než 40 kW. 5.8.3 Systémy tvorby uranové plazmy Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro tvorbu uranové plazmy, které mohou obsahovat vysokovýkonná elektronová děla (strip nebo scan) s užitečným výkonem na terčíku větším než 2,5 kW/cm. 5.8.4 Systémy pro manipulaci s kapalným kovovým uranem Speciálně konstruované nebo upravené systémy používané při manipulaci s roztaveným kovovým uranem nebo jeho slitinami sestávající z kelímků a zařízení na chlazení kelímků. Vysvětlující poznámka Kelímky a jiné části tohoto systému, které přicházejí do kontaktu s roztaveným uranem nebo jeho slitinami, jsou vyrobeny z vhodných žáruvzdorných a korozivzdorných materiálů. Vhodnými materiály jsou tantal, grafit povlakovaný oxidem yttria, grafit povlakovaný jinými oxidy vzácných zemin nebo jejich směsmi. 5.8.5 Montážní celky kolektorů „produktu“ a „zbytků“ kovového uranu Speciálně konstruované nebo upravené montážní celky kolektorů pro kovový uran v pevné formě. Tyto montážní celky jsou vyrobeny ze žáruvzdorných materiálů odolných vůči korozi parami kovového uranu jako je grafit povlakovaný oxidy yttria nebo tantal, popřípadě jsou jimi chráněny. 5.8.6 Pouzdra separačních modulů Speciálně konstruované nebo upravené válcové nádoby pro umístění zdroje par uranu, vysokofrekvenční cívky a kolektorů „produktu“ a „zbytků“. Vysvětlující poznámka Tato pouzdra mají celou řadu otvorů pro umístění průchodek pro přívod elektřiny, připojení difúzní vývěvy a čidel systémů diagnostiky a monitorování. Jsou opatřena prostředky pro jejich otevírání a uzavírání umožňujícími výměnu vnitřních komponentů a jsou vyrobena z vhodných nemagnetických materiálů např. austenitické korozivzdorné oceli. 5.9 Speciálně konstruované nebo upravené systémy, zařízení a komponenty obohacovacích závodů založených na technologii elektromagnetického obohacování Úvodní poznámka V elektromagnetickém procesu jsou ionty kovového uranu získané ionizací vstupní suroviny - soli (obvykle UCl4) urychlovány a procházejí magnetickým polem, které působí tak, že ionty různých isotopů sledují různé trajektorie. Hlavní komponenty elektromagnetického separátu isotopů zahrnují: magnetické pole pro vychýlení svazku iontů/separaci isotopů, iontový zdroj se svým urychlovacím systémem a systém pro shromažďování oddělených isotopů. Pomocné systémy tohoto procesu zahrnují systém elektrického napájení magnetu, vysokonapěťový systém iontového zdroje, vakuový systém a extenzívní chemické systémy pro regeneraci produktu a čištění/recyklování komponentů. 5.9.1 Elektromagnetické separátory isotopů Elektromagnetické separátory isotopů speciálně konstruované nebo upravené pro separaci isotopů uranu a zařízení a komponenty určené k tomuto účelu, mezi něž patří zejména: a) Iontové zdroje Jednoduché nebo vícenásobné zdroje iontů uranu sestávající ze zdroje par, ionizátoru a urychlovače svazku, vyrobené z vhodných materiálů, jakými je např. grafit, korozivzdorná ocel nebo měď, které jsou schopné poskytnout celkový proud svazku 50 mA nebo větší. b) Kolektory iontů Desky kolektorů sestávající ze dvou nebo více štěrbin a sběrných komůrek speciálně konstruované nebo upravené pro shromažďování iontových svazků obohaceného a ochuzeného uranu a vyrobené z vhodných materiálů, jakými je např. grafit nebo korozivzdorná ocel. c) Vakuová pouzdra Speciálně konstruovaná nebo upravená pouzdra pro elektromagnetické separátory vyrobené z vhodných materiálů, jakými jsou austenitická korozivzdorná ocel a projektovaná pro provoz při tlaku 0,1 Pa nebo nižším. Vysvětlující poznámka Pouzdra jsou speciálně konstruovaná pro umístění iontových zdrojů, sběrných desek a výstelek chlazených vodou a mají zařízení pro připojení difúzní vývěvy a pro otevírání a uzavírání těchto zařízení, aby se umožnilo vyjmutí a opětovná instalace vnitřních komponentů. d) Pólových nástavců magnetu Speciálně konstruované nebo upravené pólové nástavce magnetu o průměru větším než 2 m používané pro udržení konstantního magnetického pole uvnitř magnetického separátoru isotopů a pro přenos magnetického pole mezi dvěma sousedícími separátory. 5.9.2 Vysokonapěťové zdroje Speciálně konstruované nebo upravené vysokonapěťové zdroje pro iontové zdroje vyznačující se všemi následujícími charakteristikami: schopnost nepřetržitého provozu, výstupní napětí 20 000 V nebo více, výstupní proud 1 A nebo větší a regulace napětí lepší než 0,01 % v průběhu 8 hodin. 5.9.3 Zdroje pro napájení elektromagnetů Speciálně konstruované nebo upravené výkonné stejnosměrné zdroje pro napájení magnetů vyznačující se všemi následujícími charakteristikami: schopnost nepřetržitě dodávat výstupní proud 500 A nebo větší při napětí 1 000 V nebo více s proudovou nebo napěťovou regulací napětí lepší než 0,01 % v průběhu 8 hodin. 6. ZÁVODY A VÝROBU NEBO ÚPRAVU KONCENTRACE TĚŽKÉ VODY, DEUTERIA A JEHO SLOUČENIN A ZAŘÍZENÍ SPECIÁLNĚ KONSTRUOVANÁ NEBO UPRAVENÁ K TOMUTO ÚČELU Úvodní poznámka Těžká voda může být vyráběna různými postupy. Dva postupy však prokázaly svou komerční životaschopnost. První je založen na výměnném procesu voda - sirovodík (GS proces) a druhý na výměnném procesu amoniak - vodík. GS proces je založen na výměně vodíku a deuteria mezi vodou a sirovodíkem v řadě kolon, které jsou provozovány tak, že jejich horní sekce je studená a spodní sekce je horká. Voda protéká kolonami shora dolů, zatímco plynný sirovodík proudí ode dna kolon k jejich horní části. K lepšímu promíchání plynu a vody slouží řada perforovaných pater. Deuterium přechází do vody v nízkých teplotách a do sirovodíku při vysokých. Plyn nebo voda obohacené deuteriem jsou odváděny z prvního stupně kolon do kontaktu horké a studené sekce a tento proces se opakuje i v kolonách následujících stupňů. Produkt z posledního stupně, voda obohacená deuteriem do koncentrace 30 % deuteria, je dopravován do destilační jednotky, kde je vyráběna těžká voda reaktorové kvality, tj. 99,75 % oxid deuteria. Pomocí procesu výměny mezi amoniakem a vodíkem lze extrahovat deuterium ze syntézního plynu při jeho kontaktu s kapalným amoniakem za přítomnosti katalyzátoru. Syntézní plyn je přiváděn do výměnných kolon a do konvertoru amoniaku. V kolonách plyn proudí ode dna k horní části, zatímco kapalný amoniak stéká shora dolů. Deuterium přechází z vodíku obsaženého v syntézním plynu do amoniaku, kde se koncentruje. Amoniak se potom přivádí do krakovacího zařízení na dno kolony, kde se koncentruje. Amoniak se potom přivádí do krakovacího zařízení na dno kolony, zatímco plyn proudí do horní části konvertoru amoniaku. Další obohacování probíhá v následujících stupních a těžká voda vhodná pro použití v jaderném reaktoru se vyrábí v konečné fázi destilací. Výchozí syntézní plyn může být poskytován závodem na výrobu amoniaku, který může být postaven jako součást závodu na výrobu těžké vody využívající výměny amoniak - vodík. Zdrojem pro získání deuteria při výměnném procesu amoniak - vodík může být rovněž obyčejná voda. Mnohá klíčová zařízení pro závody na výrobu těžké vody využívajících procesu GS nebo procesu výměny mezi amoniakem a vodíkem jsou stejná jako v některých provozech chemického průmyslu a průmyslu zpracování ropy. To platí především pro malé závody využívající GS proces. Nicméně jen málo položek bývá „běžně dostupných ke koupi“. GS proces i výměnný proces amoniak - vodík vyžadují manipulaci s velkým množstvím hořlavých, korozívních a toxických kapalin při zvýšených tlacích. V souvislosti s tím je vyžadován velmi pečlivý výběr a specifikace materiálů při stanovení projekčních a provozních norem pro závody a zařízení, využívající výše uvedené procesy, s cílem zajištění jejich dlouhodobé životnosti, vysoké bezpečnosti a spolehlivosti. Volba velikosti závodu závisí především na ekonomické stránce a potřebách. Většina položek by tedy byla upravována podle požadavků zákazníka. Závěrem je třeba poznamenat, že v obou výměnných procesech (proces GS a proces založený na výměnné reakci amoniak - vodík) mohou být části zařízení, které nejsou jednotlivě speciálně konstruovány nebo upraveny pro výrobu těžké vody, smontovány do systémů, které jsou speciálně konstruovány nebo upraveny pro tuto výrobu. Příkladem takových systémů je výroba katalyzátoru používaného ve výměnném procesu amoniak - vodík a destilace vody používaná ke konečnému koncentrování těžké vody do úrovně reaktorové kvality. Zařízení, která jsou speciálně konstruovaná nebo upravená pro výrobu těžké vody, využívající buď výměnný proces voda - sirovodík nebo amoniak - voda zahrnují následující: 6.1 Kolony pro výměnu voda - sirovodík Pro výrobu těžké vody založené na procesu výměny mezi vodou a sirovodíkem jsou speciálně konstruovány nebo upraveny výměnné kolony vyrobené z měkké nelegované oceli (např. ASTM A516) o průměru 6-9 m (20-39'), schopné pracovat při tlacích 2 MPa (300 psi) a více a s přípustnou tolerancí 6 mm a více na možný korozní úbytek. 6.2 Dmychadla a kompresory Jednostupňová nízkotlaká odstředivková dmychadla nebo kompresory (tj. 0,2 MPa nebo 30 psi) speciálně konstruovaná nebo upravená pro cirkulaci sirovodíkového plynu (tj. plynu obsahujícího více než 70 % H2S) při výrobě těžké vody založené na výměnné procesu voda - sirovodík. Tato dmychadla nebo kompresory mají minimální výkon 56 m3/s (120 000 SCFM), pracují při tlacích 1,8 MPa (260 psi) a více a jsou opatřena těsněním vhodným pro práci v prostředí vlhkého H2S. 6.3 Kolony pro výměnu amoniak - vodík Výměnné kolony o minimální výšce 35 m (114,3') a průměru 1,5 m - 2,5 m (4,9-8,2') schopné pracovat při tlacích 15 MPa (225 psi) speciálně konstruované nebo upravené pro výrobu těžké vody na výměnném procesu amoniak - vodík Tyto kolony mají v axiálním směru alespoň jeden přírubový otvor o stejném průměru jako vnitřní válcová část, přes který může být vkládáno nebo vyjímáno vnitřní zařízení kolony. 6.4 Vnitřní zařízení kolon a patrová čerpadla Vnitřní zařízení a patrová čerpadla kolon speciálně konstruovaná nebo upravená pro kolony na výrobu těžké vody založené na výměnném procesu amoniak - vodík. Vnitřní zařízení kolon tvoří speciálně konstruovaná patra reaktorů, která zajišťují co nejlepší kontakt mezi plynem a kapalinou. Patrová čerpadla jsou speciálně konstruovaná ponorná čerpadla určená pro cirkulaci kapalného amoniaku uvnitř kontaktního patra a pro dopravu amoniaku do pater kolon. 6.5 Krakovací zařízení amoniaku Krakovací zařízení s minimálním pracovním tlakem 3 MPa (450 psi) speciálně konstruovaná nebo upravovaná pro výrobu těžké vody založené na výměnném procesu amoniak - vodík. 6.6 Infračervené absorpční analyzátory Infračervené absorpční anatalyzátory schopné provádět „on-line“ analýzu poměru vodík/deuterium při koncentracích deuteria 90 % a výše. 6.7 Zařízení pro katalytické spalování Zařízení pro katalytické spalování, tj. převod plynného obohaceného deuteria na těžkou vodu, speciálně konstruovaná nebo upravená pro výrobu těžké vody založené na výměnném procesu amoniak - vodík. 7. ZÁVODY NA KONVERZI URANU A ZAŘÍZENÍ SPECIÁLNĚ KONSTRUOVANÁ NEBO UPRAVENÁ K TOMUTO ÚČELU Úvodní poznámka Závody a systémy na konverzi uranu mohou provádět jednu nebo více transformací uranu z jedné jeho chemické formy do jiné, k nimž patří: konverze uranových rudných koncentrátů na UO3, konverze UO3 na UO2, konverze oxidů uranu na UF4 nebo UF6, konverze UF4 na UF6, konverze UF6 na UF4, konverze UF4 na kovový uran a konverze fluoridů uranu na UO2. Mnohé klíčové položky zařízení závodů na konverzi uranu se shodují se zařízením pro jiné oblasti chemického průmyslu. Typy zařízení používaných v těchto procesech mohou například zahrnovat: pece, rotační sušárny, fluidní reaktory, spalovací věžové reaktory, kapalinové odstředivky, destilační kolony a kolony pro extrakci kapalina - kapalina. Avšak jen málo z těchto položek je „běžně dostupných“, většina z nich bývá upravena podle požadavků a specifikací zákazníka. V některých případech je nutno brát v úvahu speciální projektové a konstrukční požadavky spojené s korozními vlastnostmi používaných chemických látek (HF, F2, ClF3 a fluoridy uranu). Závěrem je nutné uvést, že ve všech procesech konverze uranu jsou používána speciálně konstruovaná nebo upravená zařízení, která mohou být smontována z jednotlivých dílů a částí, které jednotlivě nejsou speciálně konstruovány nebo upraveny pro konverzi uranu. 7.1 Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi uranových rudných koncentrátů na UO3 Vysvětlující poznámka Konverze uranových rudných koncentrátů na UO3 může být prováděna rozpuštěním rudy v kyselině dusičné a extrahováním čistého uranylnitrátu za použití takového rozpouštědla jako je tributylfosfát. Uranyl nitrát je dále konvertován na UO3 buď pomocí koncentrace a denitrifikace, anebo neutralizace plynným amoniakem za vzniku diuranátu amonného, který je následně filtrován, sušen a žíhán. 7.2 Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UO3 na UF6 Vysvětlující poznámka Konverze UO3 na UF6 může být prováděna přímou fluridací. Tento proces vyžaduje zdroj plynného fluoru nebo trifluoridu chloru. 7.3 Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UO3 na UO2 Vysvětlující poznámka Konverze UO3 na UO2 může být prováděna redukcí UO3 krakovaným plynným amoniakem nebo vodíkem. 7.4 Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UO2 na UF4 Vysvětlující poznámka Konverze UO2 na UF4 může být prováděna na základě reakce UO2 s plynným fluorovodíkem (HF) při teplotách 300-500 °C. 7.5 Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UF4 na UF6 Vysvětlující poznámka Konverze UF4 na UF6 je prováděna exotermickou reakcí s fluorem ve věžových reaktorech. UF6 je kondenzován z horkých výtokových plynů při průchodu přes studenou jímku ochlazenou na -10 °C. Tento proces vyžaduje zdroj plynného fluoru. 7.6 Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UF4 na kovový uran Vysvětlující poznámka Konverze UF6 na kovový uran je prováděna redukcí hořčíkem (velké dávky) nebo vápníkem (malé dávky). Tato reakce probíhá při teplotách nad bodem tavení uranu (1 130 °C). 7.7 Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UF6 na UO2 Vysvětlující poznámka Konverze UF6 na UO2 může být prováděna jedním ze tří procesů. V prvním je UF6 redukován a hydrolyzován na UO2 za použití vodíku a páry. Ve druhém procesu je UF6 hydrolyzován rozpuštěním ve vodě, přidáním amoniaku je vysrážen diuranát amonný, který je následně redukován na UO2 vodíkem při teplotě 820 °C. Ve třetím procesu reagují UF6, CO2 aNH3 ve vodě a vysráží se uhličitan amoniumuraniltrikarbonát. Při reakci amoniumuraniltrikarbonátu s párou a vodíkem při teplotě 500-600 °C vzniká UO2 Konverze UF6 na UO2 je často prováděna jako první stupeň v závodech na výrobu paliva. 7.8 Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro konverzi UF6 na UF4 Vysvětlující poznámka Konverze UF6 na UF4 je prováděna redukcí vodíkem. PŘÍLOHA III Pokud se opatření tohoto protokolu vztahují na jaderný materiál, který Společenství ohlásilo, a aniž je dotčen článek 1 tohoto protokolu, spolupracuje agentura a Společenství s cílem zjednodušit provádění těchto opatření a zabránit jakékoli zbytečné duplicitě činností. Společenství sdělí agentuře informace týkající se převodů jak pro jaderné, tak pro nejaderné účely z každého státu do jiného členského státu Společenství a takových převodů do každého státu z jiného členského státu Společenství, které odpovídají informacím sdělovaným podle čl. 2 písm. a) bodu vi) písm. b) a podle čl. 2 písm. a) bodu vi) písm. c) týkajícím se vývozů a dovozů základního materiálu, který ještě nemá složení a čistotu vhodnou pro výrobu paliv nebo pro isotopické obohacování. Každý stát poskytuje agentuře informace týkající se převodů z jiného a do jiného členského státu Společenství, které odpovídají informacím o speciálních jaderných zařízeních a nejaderném materiálu uvedené v příloze II tohoto protokolu, které mají být poskytovány podle čl. 2 písm. a) bodu ix) písm. b) v případě vývozů, a na výslovnou žádost agentury podle čl. 2 písm. a) bodu ix) písm. b) v případě dovozů. Pokud jde o Společné výzkumné středisko Společenství, přijme Společenství rovněž opatření, která tento protokol ukládá státům, popřípadě za úzké spolupráce se státem, na jehož území zařízení střediska sídlí. Kontaktní výbor ustavený podle čl. 25 písm. a) protokolu uvedeného v článku 26 dohody o uplatňování záruk se rozšíří tak, aby se umožnila účast zástupcům států a výbor se přizpůsobil novým skutečnostem vyplývajícím z tohoto protokolu. Pouze pro účely provádění tohoto protokolu a aniž by tím byly dotčeny jednotlivé pravomoci a odpovědnosti Společenství a jeho členských států, každý stát, který se rozhodne pověřit Komisi Evropských společenství prováděním některých ustanovení, za které nesou podle tohoto protokolu odpovědnost státy, informuje o této skutečnosti ostatní strany protokolu průvodním dopisem. Komise Evropských společenství informuje ostatní strany protokolu o přijetí jakéhokoli rozhodnutí takové povahy. 1) Dohoda mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Evropským společenstvím pro atomovou energii a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o provádění čl. III odst. 1 a 4 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní podepsaná v Bruselu dne 5. dubna 1973 byla vyhlášena pod č. 35/2010 Sb. m. s. Smlouva o nešíření jaderných zbraní přijatá v Londýně, Moskvě a Washingtonu dne 1. července 1968 byla vyhlášena pod č. 61/1974 Sb. () Dne 8. června 1998 Rada schválila, aby Komise jménem Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Společenství“) sjednala tento dodatkový protokol k Dohodě mezi třinácti členskými státy Společenství, které nevlastní jaderné zbraně, Společenstvím a MAAE (zveřejněno v Úř. věst. L 51, částce 21 dne 22. února 1978 jako dokument INFCIRC/193 MAAE ze dne 14. září 1973), jakož i dodatkové protokoly k Dohodě mezi Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, Společenstvím a MAAE (zveřejněno jako dokument INFCIRC/263 MAAE v říjnu 1978) a k Dohodě mezi Francií, Společenstvím a MAEE (zveřejněno jako dokument INFCIRC/290 v prosinci 1981). Všechny tyto tři dodatkové protokoly byly podepsány dotyčnými stranami ve Vídni dne 22. září 1998. Znění jednotlivých protokolů jsou k nahlédnutí na internetové adrese: http://europa.eu.int/en/comm/dgl7/nuclear/nuchome.htm.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 35/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 35/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Evropským společenstvím pro atomovou energii a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o provádění čl. III odst. 1 a 4 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní Vyhlášeno 19. 3. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 10. 2009, částka 15/2010 * ČÁST 1 - ZÁKLADNÍ ZÁVAZEK * ČÁST II - ÚVOD * Článek 1 - Tento protokol blíže vymezuje některá ustanovení dohody, a zejména stanoví podmínky a prostředky, na základě kterých se uskutečňuje spolupráce při používání záruk podle této dohody tak, aby se vyloučila nadbytečná duplicita činností týkajících se záruk Spo * Článek 2 - Společenství shromažďuje informace o zařízeních a o jaderném materiálu mimo zařízení, které mají být podle dohody poskytovány agentuře na základě schváleného indikativního dotazníku, který tvoří přílohu dodatkových ujednání. * Článek 3 - Agentura a Společenství společně provádějí přezkoumání projektových údajů uvedených v čl. 46 písm. a) až f) dohody a zahrnou schválené výsledky těchto zkoumání do dodatkových ujednání. Ověřování projektových údajů stanovených v článku 48 dohody provádí age * Článek 4 - Při poskytování informací agentuře podle článku 2 tohoto protokolu předá Společenství rovněž informace o metodách inspekce, které navrhuje použít, a úplné návrhy, včetně odhadů inspekčních úsilí pro běžné inspekce jako přílohy k dodatkovým ujednáním týkají * Článek 5 - Přípravu příloh k dodatkovým ujednáním provádí Společenství společně s agenturou. * Článek 6 - Společenství shromažďuje zprávy od provozovatelů, vede centrální evidenci na základě těchto zpráv a provádí technickou a evidenční kontrolu a analýzu přijatých informací. * Článek 7 - Po splnění úkolů uvedených v článku 6 tohoto protokolu vypracuje Společenství každý měsíc zprávy o změnách inventury a předá ji agentuře ve lhůtách stanovených dodatkovými ujednáními. * Článek 8 - Společenství dále zašle agentuře zprávy o materiálové bilanci a soupisy fyzické inventury s četností, která závisí na četnosti provádění fyzické inventury podle vymezení v dodatkových ujednáních. * Článek 9 - Forma a struktura zpráv uvedených v článcích 7 a 8 tohoto protokolu jsou podle dohody agentury a Společenství vymezeny v dodatkových ujednáních. * Článek 10 - Běžné inspekční činnosti Společenství a agentury, včetně inspekcí uvedených v článku 84 dohody, budou pro účely dohody koordinovány podle článků 11 až 23 tohoto protokolu. * Článek 11 - Při stanovení skutečného počtu, intenzity, trvání, časového rozvržení a způsobu provedení inspekcí agenturou se pro každé zařízení bere podle článků 79 a 80 dohody v úvahu inspekční činnost vykonávaná Společenstvím v rámci jeho mezinárodního systému záruk * Článek 12 - Inspekční úsilí podle dohody se pro každé zařízení určují pomocí kritérií vymezených v článku 81 dohody. Tato kritéria budou uplatňována podle pravidel a metod uvedených v dodatkových ujednáních, které byly využity pro výpočet inspekčních úsilí v případě z * Článek 13 - Tato inspekční úsilí vyjádřená jako schválený odhad skutečných inspekčních úsilí, která mají být provedena, se uvedou v dodatkových ujednáních společně s příslušnými popisy ověřovacích přístupů a oblastí působnosti inspekcí, které mají Společenství a agent * Článek 14 - a) Inspekce agentury jsou s výhradou článku 13 tohoto protokolu prováděny současně s inspekčními činnostmi Společenství. Inspektoři agentury jsou přítomni při provádění určitých inspekcí Společenství. * Článek 15 - Všeobecný rozvrh a plán inspekcí Společenství podle dohody vypracuje Společenství ve spolupráci s agenturou. * Článek 16 - Agentura a Společenství předem schválí přítomnost inspektorů agentury při provádění určitých inspekcí Společenstvím pro každý typ zařízení a v nezbytném rozsahu pro jednotlivá zařízení. * Článek 17 - Z toho důvodu, aby bylo agentuře umožněno rozhodnout se na základě požadavků na statistické reprezentativní vzorky o přítomnosti při určité inspekci prováděné Společenstvím, poskytne Společenství agentuře předem výkaz o počtu, druzích a obsahu položek, kte * Článek 18 - Agentura a Společenství předem schválí technické postupy obecně pro každý typ zařízení a v nezbytném rozsahu pro jednotlivá zařízení, zejména s ohledem na: * Článek 19 - Dohody o koordinaci inspekcí vymezené pro každý typ zařízení v dodatkových ujednáních slouží jako základ pro dohody o koordinaci vymezené pro každé zařízení v příloze k dodatkovému ujednání. * Článek 20 - Podle článku 19 tohoto protokolu přijmou úředníci Společenství a agentury, jmenovaní za tímto účelem, zvláštní koordinační opatření v záležitostech vymezených pro dané zařízení v příloze k dodatkovému ujednání. * Článek 21 - Společenství postoupí agentuře své pracovní materiály o těch inspekcích, při kterých byli přítomni inspektoři agentury, a inspekční zprávy všech ostatních inspekcí provedených Společenstvím podle dohody. * Článek 22 - Vzorky jaderného materiálu pro agenturu jsou vybírány ze stejných, namátkově vybraných dávek položek jako pro Společenství a jsou odebírány společně se vzorky Společenství, s výjimkou případu, kdy zachování nejnižší praktické úrovně inspekčních úsilí agent * Článek 23 - Četnost fyzických inventur, které mají provozovatelé zařízení provádět a které mají být ověřovány pro účely záruk, bude v souladu s četností stanovenou v dodatkových ujednáních jako směrodatná četnost. Jsou-li doplňující činnosti související s fyzickými in * Článek 24 - Kdykoli může agentura dosáhnout cílů svých inspekcí ad hoc stanovených v dohodě prostřednictvím sledování inspekčních činností inspektorů Společenství, učiní tak. * Článek 25 - a) Za účelem usnadnit používání dohody a tohoto protokolu bude zřízen styčný výbor složený ze zástupců Společenství a agentury. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 10. 2009 35 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 5. dubna 1973 byla v Bruselu podepsána Dohoda mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Evropským společenstvímspolečenstvím pro atomovou energii a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o provádění čl. III odst. 1 a 4 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní1). S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky podepsal dne 19. listopadu 2008 listinu o přístupu České republiky k Dohodě. Dohoda vstoupila v platnost podle svého článku 25 odst. a) dne 21. února 1977. Pro Českou republiku vstoupila v platnost podle článku 23 odst. a) písm. i) a ii) dne 1. října 2009. Ode dne vstupu v platnost této Dohody se na základě článku 23 odst. b) Dohody pozastavuje použití záruk podle Dohody mezi Českou republikou a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o uplatňování záruk na základě Smlouvy o nešíření jaderných zbraní2) a Dodatkového protokolu k Dohodě mezi Českou republikou a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o uplatňování záruk na základě Smlouvy o nešíření jaderných zbraní3). České znění Dohody ve znění uveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie se vyhlašuje současně. DOHODA mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Evropským společenstvím pro atomovou energii a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o provádění čl. III odst. 1 a 4 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (78/164/Euratom) VZHLEDEM K TOMU, že Belgické království, Spolková republika Německo, Irsko, Lucemburské velkovévodství a Nizozemské království (dále jen „státy“) jsou signatáři Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (dále jen „smlouva“), která byla předložena k podpisu v Londýně, Moskvě a Washingtonu dne 1. července 1968 a která vstoupila v platnost dnem 5. března 1970; PŘIPOMÍNAJÍCE, že podle čl. IV odst. 1 smlouvy nesmí být nic v uvedené smlouvě vykládáno tak, aby se to dotýkalo nezadatelného práva všech smluvních stran rozvíjet bez diskriminace a v souladu s články I a II uvedené smlouvy výzkum, výrobu a využití jaderné energie pro mírové účely; PŘIPOMÍNAJÍCE, že podle čl. IV odst. 2 smlouvy se všechny smluvní strany zavazují napomáhat co nejúplnější výměně zařízení, materiálů, vědeckých a technických informací k mírovému využití jaderné energie a že mají právo podílet se na takovéto výměně; PŘIPOMÍNAJÍCE dále, že ve smyslu téhož odstavce budou smluvní strany, které k tomu mají předpoklady, rovněž spolupracovat k tomu, aby přispěly, jednotlivě nebo společně s jinými státy nebo mezinárodními organizacemi, k dalšímu rozvoji mírového využití jaderné energie, zejména na územích smluvních stran nevlastnících jaderné zbraně; VZHLEDEM K TOMU, že čl. III odst. 1 smlouvy stanoví, že každá smluvní strana nevlastnící jaderné zbraně se zavazuje přijmout záruky uvedené v dohodě, o které se bude jednat a která bude uzavřena s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (dále jen „agentura“) v souladu se Statutem agentury (dále jen „statut“) a systémem záruk agentury výlučně k ověřování plnění závazků, které přijala v souladu s uvedenou smlouvou, s cílem zabránit neoprávněnému převodu jaderné energie z mírového využití na jaderné zbraně nebo jiná jaderná výbušná zařízení; VZHLEDEM K TOMU, že čl. III odst. 4 stanoví, že smluvní strany nevlastnící jaderné zbraně uzavřou s agenturou dohody za účelem splnění požadavků uvedeného článku individuálně nebo spolu s jinými státy v souladu se statutem; VZHLEDEM K TOMU, že státy jsou členy Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) (dále jen „Společenství“) a převedly na společné orgány Evropských společenství kontrolní, výkonné a soudní pravomoci, které tyto orgány vykonávají v rámci svých oprávnění v oblastech své působnosti a které mohou bezprostředně nabýt účinku v právních systémech členských států; VZHLEDEM K TOMU, že v tomto institucionálním rámci je úkolem Společenství zajistit, zejména prostřednictvím vhodných záruk, aby jaderné materiály nebyly zneužity k jiným účelům, než pro které byly určeny, a od data vstupu smlouvy v platnost na území států se od Společenství bude vyžadovat, aby se prostřednictvím systému záruk vytvořeného Smlouvou o Euratomu ujistilo, že výchozí a zvláštní štěpný materiál není při všech mírových jaderných činnostech na území členských států zneužit pro jaderné zbraně nebo jiná jaderná výbušná zařízení; VZHLEDEM K TOMU, že tyto záruky zahrnují poskytování informací Společenství o základních technických vlastnostech jaderných zařízení, vedení a předkládání provozních záznamů umožňujících evidenci jaderných materiálů ve Společenství jako celku, o inspekcích prováděných úředníky Společenství a o systému sankcí; VZHLEDEM K TOMU, že úkolem Společenství je navázání vztahů s jinými zeměmi a mezinárodními organizacemi, které mohou podporovat pokrok při využití jaderné energie pro mírové účely, a jeho výlučným oprávněním je převzít v dohodě s třetím státem nebo s mezinárodní organizací zvláštní závazky týkající se záruk; VZHLEDEM K TOMU, že mezinárodní systém záruk agentury uvedený ve smlouvě obsahuje zejména ustanovení o předkládání údajů o projektech jaderných zařízení agentuře, uchovávání záznamů, předávání zpráv o veškerém jaderném materiálu podléhajícím zárukám agentuře, o inspekcích prováděných inspektory agentury, o požadavcích na vytvoření a vedení evidence a provádění kontroly jaderného materiálu státem a o opatřeních týkajících se ověřování toho, zda nedošlo k jeho zneužití; VZHLEDEM K TOMU, že agentura má s ohledem na svou odpovědnost vyplývající ze statutu a na svůj vztah k Valnému shromáždění a Radě bezpečnosti OSN odpovědnost zajistit mezinárodnímu společenství, aby byl podle smlouvy používán účinný systém záruk; POZNAMENÁVAJÍCE, že státy, které byly při podpisu smlouvy členy Společenství, daly při této příležitosti najevo, že záruky stanovené v článku III odst. 1 smlouvy by měly být uvedena v dohodě o ověřování mezi Společenstvím, státy a agenturou a být vymezeny tak, aby práva a povinnosti států a Společenství nebyly dotčeny; VZHLEDEM K TOMU, že Rada guvernérů agentury (dále jen „rada“) schválila ucelený soubor vzorových ustanovení o struktuře a obsahu dohod mezi agenturou a státy, jehož použití je v souvislosti se smlouvou vyžadováno jako základ pro sjednávání dohod o zárukách mezi agenturou a smluvními stranami nevlastnícími jaderné zbraně; VZHLEDEM K TOMU, že agentura je na základě čl. IIIA odst. 5 statutu oprávněna použít na žádost smluvních stran záruky vůči jakýmkoli dvoustranným či vícestranným ujednáním nebo na žádost státu vůči jakékoli činnosti státu v oblasti atomové energie; VZHLEDEM K TOMU, že přáním agentury, Společenství a států je vyhnout se nadbytečným duplicitám v činnostech týkajících se záruk, SE TEDY NYNÍ AGENTURA, SPOLEČENSTVÍ A STÁTY DOHODLY TAKTO: ČÁST 1 ZÁKLADNÍ ZÁVAZEK Článek 1 Na základě čl. III odst. 1 smlouvy se státy zavazují přijmout záruky v souladu s podmínkami této smlouvy pro veškerý výchozí nebo zvláštní štěpný materiál při všech mírových jaderných činnostech na územích pod svou ochranou nebo při činnostech prováděných kdekoli pod jejich kontrolou s výlučným záměrem ověřit, zda tento materiál není zneužit pro jaderné zbraně nebo jiná jaderná výbušná zařízenízařízení. POUŽITÍ ZÁRUK Článek 2 Agentura je oprávněna a povinna zajistit, aby záruky byly používány v souladu s podmínkami této dohody na veškerý výchozí nebo zvláštní štěpný materiál při všech mírových jaderných činnostech na územích pod ochranou států nebo při činnostech prováděných kdekoli pod jejich kontrolou s výlučným záměrem ověřit, zda tento materiál není zneužit na jaderné zbraně nebo jiná jaderná výbušná zařízenízařízení. Článek 3 a) SpolečenstvíSpolečenství se při používání záruk na výchozí a zvláštní štěpný materiál zavazuje při všech mírových jaderných činnostech na území států ke spolupráci s agenturou v souladu s podmínkami této dohody za účelem zjištění, zda tento výchozí a zvláštní štěpný materiál není zneužit na jaderné zbraně nebo jiná jaderná výbušná zařízenízařízení. b) Agentura uplatní své záruky v souladu s podmínkami této dohody tak, aby při zjišťování, zda jaderný materiáljaderný materiál nebyl zneužit z mírového využití na jaderné zbraně nebo jiná jaderná výbušná zařízenízařízení, byla schopna ověřit výsledky systému záruk SpolečenstvíSpolečenství. Ověřovací činnost agentury zahrnuje mimo jiné nezávislá měření a sledování prováděná agenturou v souladu s postupy vymezenými v této dohodě. Při svém ověřování agentura věnuje patřičnou pozornost účinnosti systému záruk SpolečenstvíSpolečenství v souladu s podmínkami této dohody. SPOLUPRÁCE MEZI AGENTUROU, SPOLEČENSTVÍM A STÁTY Článek 4 Agentura, SpolečenstvíSpolečenství a státy spolupracují v rozsahu, v jakém se to každé smluvní strany týká, za účelem toho, aby bylo usnadněno provádění záruk stanovených v této dohodě a zamezení nežádoucí duplicity činností, které se těchto opatření týkají. PROVÁDĚNÍ ZÁRUK Článek 5 Záruky uvedené v této dohodě jsou prováděny způsobem, který je zaměřen na: a) odstranění překážek hospodářského a technického rozvoje ve SpolečenstvíSpolečenství nebo mezinárodní spolupráce v oblasti mírových jaderných činností, včetně mezinárodní výměny jaderného materiálujaderného materiálu; b) vyloučení nepřípustného zasahování do mírových jaderných činností ve SpolečenstvíSpolečenství, a zejména do provozu zařízenízařízení a c) soulad se zvyklostmi obezřetného řízení vyžadovanými pro hospodárné a bezpečné provádění jaderných činností. Článek 6 a) Agentura přijme všechna preventivní opatření na ochranu obchodního a průmyslového tajemství a jiných důvěrných informacídůvěrných informací, se kterými se seznámila při provádění této dohody. b) i) Agentura nezveřejní nebo nesdělí žádnému státu, organizaci nebo osobě žádnou informaci získanou v souvislosti s prováděním této dohody, s výjimkou případů, kdy mohou být specifické informace o provádění dohody předávány radě a těm zaměstnancům agentury, u nichž je znalost těchto informací nezbytná pro výkon jejich úředních povinností v souvislosti se zárukami, avšak pouze v rozsahu nezbytném k tomu, aby agentura mohla plnit své povinnosti při provádění této dohody. ii) Souhrnné informace o jaderném materiálujaderném materiálu podléhajícím zárukám podle této dohody mohou být zveřejněny na základě rozhodnutí rady za předpokladu, že s tím státy, kterých se to bezprostředně týká, nebo SpolečenstvíSpolečenství souhlasí, a v rozsahu, v jakém se to obou smluvních stran jednotlivě týká. Článek 7 a) Při provádění záruk podle této dohody se věnuje maximální pozornost technickému rozvoji v oblasti záruk, vynaloží se veškeré úsilí k zajištění optimální návratnosti nákladů a uplatní se zásada účinného zabezpečení toku jaderného materiálujaderného materiálu podléhajícího zárukám podle této dohody s využitím nástrojů a jiných technických metod na určitých strategických místech v rozsahu, jaký dovoluje současná nebo budoucí technologie. b) Za účelem zajištění optimální návratnosti nákladů budou využity tyto prostředky: i) kontrola celistvosti kontejnmentu jako prostředek pro vymezení oblastí materiálové bilanceoblastí materiálové bilance pro účely evidence; ii) statistické metody a namátkový odběr vzorků pro hodnocení toku jaderného materiálujaderného materiálu a iii) soustředění ověřovacích postupů na ty fáze jaderného palivového cyklu, které zahrnují výrobu, zpracování, použití nebo skladování jaderného materiálujaderného materiálu, ze kterého by mohly být snadno vyrobeny jaderné zbraně nebo jiná jaderná výbušná zařízenízařízení, a minimalizaci ověřovacích postupů v případě ostatního jaderného materiálujaderného materiálu za podmínky, že to nebrání provádění této dohody. USTANOVENÍ O INFORMOVANÍ AGENTURY Článek 8 a) Za účelem zajištění účinného uplatňování záruk podle této dohody poskytne SpolečenstvíSpolečenství v souladu s ustanoveními uvedenými v této dohodě agentuře informace týkající se jaderného materiálujaderného materiálu podléhajícího těmto zárukám a vlastností zařízenízařízení významných pro uplatnění záruk vůči tomuto materiálu. b) i) Agentura vyžaduje pouze minimální množství informací a údajů slučitelných s výkonem jejích povinností podle této dohody. ii) Informacemi o zařízenízařízení jsou minimální informace nezbytné pro uplatňování záruk vůči jadernému materiálujadernému materiálu, který podléhá opatřením podle této dohody. c) Požádá-li o to SpolečenstvíSpolečenství, je agentura připravena přezkoumat v zařízeníchzařízeních SpolečenstvíSpolečenství projektové údaje, které SpolečenstvíSpolečenství považuje za zvlášť citlivé. Tyto údaje nemusí být fyzicky předány agentuře za předpokladu, že zůstanou snadno přístupné pro další přezkoumání agenturou v zařízeníchzařízeních SpolečenstvíSpolečenství. INSPEKTOŘI AGENTURY Článek 9 a) i) Agentura zajistí souhlas SpolečenstvíSpolečenství a států se jmenováním inspektorů Agentury pro jednotlivé státy. ii) Má-li SpolečenstvíSpolečenství na základě návrhu na jmenování nebo kdykoli po jmenování proti jmenování námitky, navrhne agentura SpolečenstvíSpolečenství a státům jedno nebo více alternativních jmenování. iii) Pokud by v důsledku toho, že SpolečenstvíSpolečenství opakovaně odmítlo schválit jmenování inspektorů agentury, bylo bráněno inspekcím, které mají být provedeny podle této dohody, projedná toto odmítnutí rada za předpokladu, že jí odmítnutí předloží generální ředitel agentury (dále jen „generální ředitel“) se záměrem, aby přijala vhodné opatření. b) SpolečenstvíSpolečenství a dotyčné státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby inspektoři agentury mohli účinně vykonávat své funkce podle této dohody. c) Návštěvy a činnosti inspektorů agentury budou organizovány tak, i) aby se minimalizovaly případné obtíže a rušivé vlivy pro SpolečenstvíSpolečenství, státy a pro mírové jaderné činnosti, které jsou předmětem inspekce a ii) aby se zajistila ochrana průmyslového tajemství nebo jiných důvěrných informacídůvěrných informací, se kterými se inspektoři agentury seznámí. VÝSADY A IMUNITY Článek 10 Každý stát použije ve vztahu k agentuře, včetně jejího majetku, fondů a aktiv, a vůči inspektorům a ostatním úředníkům vykonávajícím funkce podle této dohody příslušná ustanovení Dohody o výsadách a imunitách Mezinárodní agentury pro atomovou energii. SPOTŘEBA NEBO ROZŘEDĚNÍ JADERNÉHO MATERIÁLU Článek 11 Uplatňování záruk na jaderný materiáljaderný materiál podle této dohody skončí, stanoví-li SpolečenstvíSpolečenství a agentura, že materiál byl spotřebován nebo byl rozředěn takovým způsobem, že není dále použitelný pro žádnou jadernou činnost významnou z hlediska záruk nebo že se stal prakticky zpětně nezískatelným. PŘEVOD JADERNÉHO MATERIÁLU Z ÚZEMÍ STÁTŮ Článek 12 SpolečenstvíSpolečenství uvědomí agenturu o převodech jaderného materiálujaderného materiálu podléhajícího zárukám podle této dohody z území států v souladu s touto dohodou. Záruky podle této dohody týkající se jaderného materiálujaderného materiálu skončí poté, co přijímající stát převezme odpovědnost za materiál podle této dohody. Agentura uchovává záznamy o každém převodu, a popřípadě i o opětovném použití záruk na převedený jaderný materiáljaderný materiál. USTANOVENÍ O JADERNÉM MATERIÁLU, KTERÝ MÁ BÝT POUŽIT PŘI NEJADERNÝCH ČINNOSTECH Článek 13 V případech, kdy má být jaderný materiáljaderný materiál podléhající zárukám podle této dohody použit při nejaderných činnostech, jako je např. výroba slitin nebo keramiky, dohodne SpolečenstvíSpolečenství s agenturou před tím, než je materiál takto použit, podmínky, za kterých je možné ukončit uplatňování záruk týkajících se tohoto materiálu podle této dohody. NEPOUŽITÍ ZÁRUK NA JADERNÝ MATERIÁL, KTERÝ MÁ BÝT POUŽIT PŘI NEMÍROVÝCH ČINNOSTECH Článek 14 Má-li stát v úmyslu uskutečnit svůj záměr využívat jaderný materiáljaderný materiál, na který se vztahují záruky podle této dohody, při jaderné činnosti, která nevyžaduje použití záruk podle této dohody, použijí se tyto postupy: a) SpolečenstvíSpolečenství a stát uvědomí agenturu o této činnosti a stát přitom upřesní: i) že použití jaderného materiálujaderného materiálu při nezakázané vojenské činnosti není v rozporu s převzatým závazkem státu, pokud se jedná o záruky agentury, podle nichž se materiál použije pouze při mírové jaderné činnosti a ii) že během období, kdy nebudou uplatňovány záruky podle této dohody, nebude jaderný materiáljaderný materiál použit pro výrobu jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízenízařízení; b) agentura a SpolečenstvíSpolečenství přijmou ujednání o tom, že záruky podle této dohody nebudou uplatňovány pouze po dobu, po kterou je jaderný materiáljaderný materiál používán pro takovou činnost. Taková ujednání vymezí v co největším možném rozsahu dobu nebo podmínky, kdy nebudou záruky uplatňovány. V každém případě budou záruky podle této dohody opětovně použity, jakmile bude jaderný materiáljaderný materiál opětovně zaveden do mírové jaderné činnosti. Agentura bude průběžně informována o celkovém množství a složení tohoto materiálu v dotyčném státě nebo státech a o každém převodu takového materiálu z tohoto státu nebo těchto států a c) každé takové ujednání bude přijato v dohodě s agenturou. Taková dohoda bude učiněna co nejrychleji a bude se vztahovat pouze na záležitosti, jako jsou mimo jiné předběžná a procesní ustanovení a úprava o předkládání zpráv; nezahrnuje však žádný souhlas nebo utajované skutečnosti o vojenské činnosti nebo se nevztahuje na použití jaderného materiálujaderného materiálu při takové činnosti. FINANČNÍ OTÁZKY Článek 15 Agentura, SpolečenstvíSpolečenství a státy hradí výdaje, které vzniknou při plnění jejich příslušných povinností vyplývajících z této dohody. Vzniknou-li však SpolečenstvíSpolečenství, státům nebo osobám pod jejich ochranou mimořádné výdaje v důsledku zvláštního požadavku agentury, uhradí agentura tyto výdaje za předpokladu, že s tím předem vyslovila souhlas. V každém případě hradí agentura náklady na všechna dodatečná měření nebo odběry vzorků, které mohou inspektoři agentury požadovat. ODPOVĚDNOST TŘETÍ STRANĚ ZA JADERNOU ŠKODU Článek 16 SpolečenstvíSpolečenství a státy zajistí, aby za účelem provádění této dohody byla agentuře a jejím úředníkům poskytnuta stejná ochrana proti odpovědnosti třetí strany za jadernou škodu, včetně jakéhokoli pojištění nebo jiného finančního zajištění, která je podle jejich právních a správních předpisů poskytována státním příslušníkům těchto států. MEZINÁRODNÍ ODPOVĚDNOST Článek 17 Veškeré nároky SpolečenstvíSpolečenství nebo států uplatňované proti agentuře nebo nároky agentury uplatňované proti SpolečenstvíSpolečenství nebo státům, týkající se všech škod vzniklých v důsledku uplatňování záruk podle této dohody a jiných škod než škod vzniklých v důsledku jaderné nehody, se budou řídit mezinárodním právem. OPATŘENÍ SOUVISEJÍCÍ S OVĚŘOVÁNÍM, ZDA NEDOŠLO K NEOPRÁVNĚNÉMU PŘEVEDENÍ Článek 18 Rozhodne-li rada na základě zprávy generálního ředitele, že opatření SpolečenstvíSpolečenství nebo státu, podle toho, které ze stran se to jednotlivě týká, je nezbytné a naléhavé proto, aby se zajistilo ověření, zda jaderný materiáljaderný materiál podléhající zárukám podle této dohody nebyl neoprávněně převeden na jaderné zbraně nebo jiná jaderná výbušná zařízenízařízení, může rada vyzvat SpolečenstvíSpolečenství nebo tento stát, aby neprodleně přijaly požadované opatření bez ohledu na to, zda byly použity postupy, jimiž se řídí urovnávání sporů podle článku 22. Článek 19 Zjistí-li rada po přezkoumání významných informací, které jí sdělil generální ředitel, že agentura není schopna ověřit, zda nedošlo k neoprávněnému převedení jaderného materiálujaderného materiálu podléhajícího zárukám podle této dohody na jaderné zbraně nebo jiná jaderná výbušná zařízenízařízení, může předložit zprávu podle čl. XII odst. C statutu, a popřípadě rovněž přijmout jiná opatření uvedená v tomto odstavci. Při přijímání takových opatření vezme rada v úvahu stupeň jistoty zajišťované použitými zárukami a nabídne SpolečenstvíSpolečenství a státu v rozsahu, v jakém se to obou stran jednotlivě týká, každou rozumnou příležitost poskytnout radě doplňující nezbytná ujištění. VÝKLAD A PROVÁDĚNÍ DOHODY A UROVNÁVÁNÍ SPORŮ Článek 20 Na žádost agentury, SpolečenstvíSpolečenství nebo státu se konají konzultace o všech otázkách, které vzniknou při výkladu nebo provádění této dohody. Článek 21 SpolečenstvíSpolečenství a státy mají právo požadovat, aby všechny otázky, které vzniknou při výkladu nebo provádění této dohody, byly posouzeny radou. Rada vyzve SpolečenstvíSpolečenství a dotyčný stát k účasti na projednávání každé takové otázky. Článek 22 Každý spor, který vznikne při výkladu nebo provádění této dohody, s výjimkou sporů o nálezu rady podle článku 19 nebo opatření přijatých radou na základě takového nálezu, a který není urovnán jednáním nebo jiným postupem schváleným agenturou, SpolečenstvímSpolečenstvím a státy, bude na žádost kteréhokoli z nich předložen rozhodčímu soudu složenému z pěti rozhodců. SpolečenstvíSpolečenství a státy jmenují dva rozhodce, agentura jmenuje rovněž dva rozhodce a takto jmenovaní čtyři rozhodci zvolí pátého, který se stane předsedou. Pokud SpolečenstvíSpolečenství a státy nebo agentura do 30 dnů po podání žádosti o rozhodčí řízení nejmenují každý po dvou rozhodcích, může SpolečenstvíSpolečenství nebo agentura požádat předsedu Mezinárodního soudního dvora, aby tyto rozhodce jmenoval. Stejný postup se použije v případě, že do 30 dnů po jmenování nebo ustanovení čtvrtého rozhodce nebyl zvolen pátý rozhodce. Většina členů rozhodčího soudu tvoří kvórum a všechna jeho rozhodnutí vyžadují souhlas alespoň tří rozhodců. Pravidla rozhodčího řízení jsou stanovena soudem. Rozhodnutí soudu jsou závazná pro agenturu, SpolečenstvíSpolečenství a dotyčné státy. PŘISTOUPENÍ K DOHODĚ Článek 23 a) Tato dohoda vstoupí v platnost pro státy nevlastnící jaderné zbraně, které jsou smluvními stranami smlouvy a které se stanou členy SpolečenstvíSpolečenství, jestliže: i) příslušný stát oznámí agentuře, že byly ukončeny vnitřní postupy pro vstup této dohody v platnost a ii) SpolečenstvíSpolečenství oznámí agentuře, že je v situaci, kdy mohou být použity jeho záruky vůči tomuto státu pro účely této dohody. b) V případech, kdy dotyčný stát uzavřel s agenturou jiné dohody o použití záruk agentury v době, kdy tato dohoda vstoupila v tomto státě v platnost, bude použití záruk agentury podle těchto dohod pozastaveno po dobu platnosti této dohody, avšak za předpokladu, že závazek státu obsažený v těchto dohodách, že se předměty podléhající těmto dohodám nepoužijí pro vojenské účely, bude i nadále platit. ZMĚNY DOHODY Článek 24 a) Agentura, SpolečenstvíSpolečenství a státy projednají na žádost kteréhokoli z nich změny této dohody. b) Všechny změny vyžadují dohodu agentury, SpolečenstvíSpolečenství a států. c) Generální ředitel neprodleně oznámí všem členským státům agentury každou změnu této dohody. VSTUP V PLATNOST A DOBA PLATNOSTI DOHODY Článek 25 a) Tato dohoda vstupuje v platnost dnem, ke kterému agentura obdrží od SpolečenstvíSpolečenství a států písemná oznámení o tom, že byly splněny jejich vnitřní postupy pro vstup dohody v platnost. Generální ředitel neprodleně oznámí všem členským státům agentury, že dohoda vstoupila v platnost. b) Tato dohoda zůstane v platnosti po dobu, po kterou budou státy smluvními stranami smlouvy. PROTOKOL Článek 26 Protokol připojený k této dohodě tvoří její nedílnou součást. Výrazem „dohoda“ se ve smyslu tohoto dokumentu rozumí dohoda a protokol společně. ČÁST II ÚVOD Článek 27 Účelem této části dohody je v případě potřeby stanovit postupy, které mají být použity při provádění ustanovení části I o zárukách. CÍL ZÁRUK Článek 28 Cílem postupů týkajících se záruk stanovených v této dohodě je včas odhalit neoprávněné převedení významného množství jaderného materiálujaderného materiálu z mírových jaderných činností na výrobu jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízenízařízení nebo použití k neznámým účelům a možnost rychlé takové zneužití odhalit a odradit od něj. Článek 29 K dosažení cíle uvedeného v článku 28 se využije evidence materiálu jako záruka základního významu a kontroly celistvosti kontejnmentových a dozorovacích opatření jako důležitých doplňujících opatření. Článek 30 Technickým závěrem ověřovacích činností provedených agenturou je prohlášení pro každou oblast materiálové bilanceoblast materiálové bilance o množství materiálu, který nebyl po určitou dobu evidován s uvedením mezních hodnot přesnosti vykazovaného množství. SYSTÉM ZÁRUK SPOLEČENSTVÍ Článek 31 Při provádění svých ověřovacích činností agentura plně využívá v souladu s článkem 3 systém záruk SpolečenstvíSpolečenství. Článek 32 Systém evidence a kontroly jaderného materiálujaderného materiálu SpolečenstvíSpolečenství podle této dohody je založen na struktuře oblastí materiálové bilanceoblastí materiálové bilance. SpolečenstvíSpolečenství při používání svých záruk využívá a v nezbytném rozsahu přijímá tato opatření vymezená v dodatkových ujednáních: a) systém měření pro stanovení množství přijatého, vyrobeného, odeslaného, ztraceného nebo jinak odstraněného jaderného materiálujaderného materiálu ze zásob a pro stanovení množství obsaženého v inventuře; b) vyhodnocování přesnosti a správnosti měření a odhad chyb měření; c) postupy pro zjišťování, přezkoumání a hodnocení rozdílů mezi měřeními odesilatele a příjemce; d) postupy pro provedení fyzické inventuryfyzické inventury; e) postupy pro hodnocení nahromadění nezměřených zásob a nezměřených ztrát; f) systém záznamů a zpráv vykazující inventuru jaderného materiálujaderného materiálu pro každou oblast materiálové bilanceoblast materiálové bilance a změny inventuryzměny inventury, včetně příjmů do oblasti materiálové bilanceoblasti materiálové bilance a převodů z ní; g) opatření zajišťující, že evidenční postupy a úpravy jsou prováděny správně a h) postupy pro podávání zpráv agentuře v souladu s články 59 až 65 a články 67 až 69. Článek 33 Záruky podle této dohody se nevztahují na materiál během těžby nebo zpracování rud. Článek 34 a) Je-li jakýkoli materiál obsahující uran nebo thorium, který nedosáhl stupně jaderného palivového cyklu popsaného v písmenu c), přímo či nepřímo vyvážen do státu nevlastnícího jaderné zbraně, který není smluvní stranou této dohody, informuje SpolečenstvíSpolečenství agenturu o jeho množství, složení a místu určení, ledaže je materiál jednoznačně vyvážen pro nejaderné účely. b) Je-li jakýkoli materiál obsahující uran nebo thorium, který nedosáhl stupně jaderného palivového cyklu popsaného v písmenu c), dovážen do států, informuje SpolečenstvíSpolečenství agenturu o množství a složení tohoto materiálu, ledaže je materiál jednoznačně dovážen pro nejaderné účely. c) Opustí-li jakýkoli jaderný materiáljaderný materiál, který je podle svého složení a čistoty vhodný pro výrobu jaderného paliva nebo pro isotopické obohaceníobohacení, zařízenízařízení nebo výrobní proces, nebo, je-li takový jaderný materiáljaderný materiál či jakýkoli jiný jaderný materiáljaderný materiál vznikající v dalším stupni jaderného palivového cyklu dovážen do států, podléhá tento jaderný materiáljaderný materiál jiným zárukám uvedeným v této dohodě. UKONČENÍ ZÁRUK Článek 35 a) Záruky pro jaderný materiáljaderný materiál podle této dohody skončí za podmínek uvedených v článku 11. V případech, kdy nejsou splněny podmínky tohoto článku, avšak SpolečenstvíSpolečenství usoudí, že obnovitelnost zbytků jaderného materiálujaderného materiálu podléhajícího zárukám podle této dohody není v daném čase proveditelná nebo vhodná, konzultují agentura a SpolečenstvíSpolečenství použití vhodných záruk. b) Záruky pro jaderný materiáljaderný materiál podle této dohody skončí za podmínek uvedených v článku 13, jestliže agentura a SpolečenstvíSpolečenství shodně stanoví, že tento jaderný materiáljaderný materiál je prakticky nezískatelný. VYJMUTÍ ZE ZÁRUK Článek 36 Na žádost SpolečenstvíSpolečenství vyjme agentura ze záruk podle této dohody tento jaderný materiáljaderný materiál: a) zvláštní štěpný materiál, je-li použit v gramech nebo v menším množství jako čidlo v přístrojích; b) jaderný materiáljaderný materiál, je-li použit při nejaderných činnostech v souladu s článkem 13 za předpokladu, že tento materiál je zpětně získatelný a c) plutonium s koncentrací izotopů plutonia - 238 přesahující 80 %. Článek 37 Na žádost SpolečenstvíSpolečenství vyjme agentura ze záruk podle této dohody jaderný materiáljaderný materiál, který by jim jinak podléhal, za předpokladu, že celkové množství jaderného materiálujaderného materiálu, který byl vyjmut ve státech v souladu s tímto článkem nikdy nepřesáhne: a) celkově jeden kilogram zvláštního štěpného materiálu, který může obsahovat jednu či více z následujících položek: i) plutonium; ii) uran s obohacenímobohacením 0,2 (20 %) a vyšším, přičemž je možné vzít v úvahu vynásobení hmotnosti uranu jeho obohacenímobohacením a iii) uran s obohacenímobohacením nižším než 0,2 (20 %) a vyšším než je obohaceníobohacení přírodního uranu, přičemž je možné vzít v úvahu vynásobení hmotnosti uranu pětinásobkem druhé mocniny jeho obohaceníobohacení; b) celkově 10 tun přírodního uranu a ochuzeného uranu s obohacenímobohacením vyšším než 0,005 (0,5 %); c) 20 tun ochuzeného uranu s obohacenímobohacením 0,005 (0,5 %) a nižším a d) 20 tun thoria nebo taková větší množství, která mohou být radou stanovena pro jednotné použití. Článek 38 Má-li být jaderný materiáljaderný materiál, který byl vyjmut ze záruk zpracován nebo skladován společně s jaderným materiálemjaderným materiálem podléhajícím zárukám podle této dohody, přijmou se opatření pro opětovné uplatnění záruk. DODATKOVÁ UJEDNÁNÍ Článek 39 SpolečenstvíSpolečenství uzavře s agenturou dodatková ujednání, která jí v nezbytné míře umožní plnit závazky podle této dohody účinným a efektivním způsobem, a podrobně vymezí, jak mají být prováděny postupy stanovené v této dohodě. Dodatková ujednání mohou být rozšířena nebo pozměněna na základě dohody mezi agenturou a SpolečenstvímSpolečenstvím, aniž se změní tato dohoda. Článek 40 Dodatková ujednání vstoupí v platnost současně se vstupem této dohody v platnost nebo co nejdříve poté. Agentura, SpolečenstvíSpolečenství a státy vynaloží veškeré úsilí k dosažení toho, aby dodatková ujednání vstoupila v platnost do 90 dnů po vstupu této dohody v platnost; prodloužení této lhůty vyžaduje dohodu mezi agenturou, SpolečenstvímSpolečenstvím a státy. SpolečenstvíSpolečenství neprodleně poskytne agentuře údaje nezbytné pro uzavření dodatkových ujednání. Po vstupu této dohody v platnost je agentura oprávněna použít postupy stanovené v dohodě pro jaderný materiáljaderný materiál uvedený v inventurním soupisu podle článku 41, přestože dodatková ujednání ještě nevstoupila v platnost. INVENTURA Článek 41 Na základě výchozí zprávy uvedené v článku 62 zavede agentura jednotnou inventuru veškerého jaderného materiálujaderného materiálu nacházejícího se na území států a podléhajícího zárukám podle této dohody bez ohledu na jeho původ a povede inventuru na základě následných zpráv a výsledků svých ověřovacích činností. Kopie inventury budou zpřístupněny SpolečenstvíSpolečenství v dohodnutých časových intervalech. PROJEKTOVÉ ÚDAJE Obecná ustanovení Článek 42 Podle článku 8 poskytuje SpolečenstvíSpolečenství projektové údaje stávajících zařízenízařízení agentuře v průběhu projednávání dodatkových ujednání. Lhůta pro poskytování projektových údajů nových zařízenízařízení je vymezena v dodatkových ujednáních a tyto údaje jsou poskytovány co nejdříve před umístěním jaderného materiálujaderného materiálu v novém zařízenízařízení. Článek 43 Projektové údaje, které mají být poskytnuty agentuře ke každému zařízenízařízení, zahrnují: a) identifikaci zařízenízařízení s uvedením jeho obecného charakteru, účelu, projektované kapacity výroby a zeměpisného umístění, názvu a adresy, které se mohou používat v běžném obchodním styku; b) popis všeobecného uspořádání zařízenízařízení, v rozumném rozsahu, se zřetelem na formu, umístění a tok jaderného materiálujaderného materiálu a na všeobecné rozmístění částí zařízenízařízení důležitých pro využití, výrobu nebo zpracování jaderného materiálujaderného materiálu; c) popis funkcí zařízenízařízení týkajících se evidence jaderného materiálujaderného materiálu, celistvosti kontejnmentových a dozorovacích opatření; d) popis stávajících a navrhovaných postupů v zařízenízařízení pro evidenci a kontrolu jaderného materiálujaderného materiálu, zejména se zřetelem na oblasti materiálové bilanceoblasti materiálové bilance vytvořené provozovatelem zařízenízařízení, měření toku jaderného materiálujaderného materiálu a postupy pro provádění fyzické inventuryfyzické inventury. Článek 44 Ostatní údaje o každém zařízenízařízení, které jsou významné pro uplatnění záruk podle této dohody, se agentuře rovněž poskytnou, jestliže tak stanoví dodatková ujednání. SpolečenstvíSpolečenství poskytne agentuře doplňující informace o zdravotních a bezpečnostních opatřeních, která má agentura sledovat a která musí dodržovat její inspektoři v zařízenízařízení. Článek 45 Agentura obdrží od SpolečenstvíSpolečenství k ověření změny projektových údajů, které jsou významné pro uplatňování záruk, a bude informována o jakýchkoli změnách údajů poskytnutých podle článku 44, a to v dostatečném předstihu, aby mohly být upřesněny záruky uplatňované podle této dohody. Článek 46 Účel posouzení projektových údajů Projektové údaje poskytnuté agentuře se použijí pro tyto účely: a) pro dostatečně podrobné určení povahy zařízenízařízení a charakteristiky jaderného materiálujaderného materiálu, které jsou významné pro uplatňování záruk na jaderný materiáljaderný materiál, za účelem usnadnění ověřování; b) pro stanovení oblastí materiálové bilanceoblastí materiálové bilance používaných pro účely evidence podle této dohody a výběru strategických bodůstrategických bodů, jež jsou klíčovými měřicími bodyklíčovými měřicími body pro stanovení toku a zásob jaderného materiálujaderného materiálu; při stanovení těchto oblastí materiálové bilanceoblastí materiálové bilance se mimo jiné použijí tato kritéria: i) velikost oblasti materiálové bilanceoblasti materiálové bilance závisí na přesnosti, s níž lze materiálovou bilanci vytvořit; ii) při stanovení oblasti materiálové bilanceoblasti materiálové bilance se při každé příležitosti využije výhody kontroly celistvosti kontejnmentových nebo dozorovacích opatření, aby se tak napomohlo zajištění úplnosti měření toku jaderného materiálujaderného materiálu, čímž by se zjednodušilo použití záruk, a aby se úsilí při měření soustředilo na klíčové měřicí bodyklíčové měřicí body; iii) na žádost SpolečenstvíSpolečenství nebo dotyčného státu může být vytvořena zvláštní oblast materiálové bilanceoblast materiálové bilance stávajícího procesu, který zahrnuje ekonomicky citlivé informace; c) pro stanovení časového rozvrhu a postupů provedení fyzické inventuryfyzické inventury jaderného materiálujaderného materiálu pro účely evidence podle této dohody; d) pro stanovení požadavků na záznamy a zprávy a stanovení postupů pro vyhodnocení záznamů; e) pro stanovení požadavků a postupů ověřování množství a umístění jaderného materiálujaderného materiálu a f) výběr vhodných kombinací způsobů a techniky kontroly celistvosti kontejnmentových a dozorovacích opatření a výběr strategických bodůstrategických bodů, ve kterých mají být použity. Výsledky posouzení projektových údajů budou v podobě, v jaké byly schváleny agenturou a SpolečenstvímSpolečenstvím, zahrnuty do dodatkových ujednání. Článek 47 Opětovné posouzení projektových údajů V případě změn provozních podmínek, technického rozvoje záruk nebo zkušeností získaných při uplatňování ověřovacích postupů se opětovně posoudí projektové údaje za účelem pozměnění opatření přijatého podle článku 46. Článek 48 Ověřování projektových údajů Agentura může ve spolupráci se SpolečenstvímSpolečenstvím a s dotyčným státem vyslat do zařízenízařízení inspektory, aby ověřili projektové údaje poskytnuté agentuře podle článků 42 až 45 pro účely uvedené v článku 46. INFORMACE O JADERNÉM MATERIÁLU UMÍSTĚNÉM MIMO ZAŘÍZENÍ Článek 49 Má-li být jaderný materiáljaderný materiál obvykle využíván mimo zařízenízařízení, poskytne SpolečenstvíSpolečenství agentuře tyto informace: a) všeobecný popis použití jaderného materiálujaderného materiálu, jeho zeměpisné umístění, jméno a adresu uživatele používané v běžném obchodním styku a b) všeobecný popis stávajících a plánovaných postupů pro evidenci a kontrolu jaderného materiálujaderného materiálu podle vymezení v dodatkových ujednáních. Agentura je SpolečenstvímSpolečenstvím včas informována o každé změně informací, které jí byly poskytnuty podle tohoto článku. Článek 50 Informace poskytnuté agentuře podle článku 49 mohou být podle svého významu použity rovněž pro účely uvedené v čl. 46 písm. b) až písm. f). SYSTÉM ZÁZNAMŮ Obecná ustanovení Článek 51 SpolečenstvíSpolečenství zajistí, aby pro každou oblast materiálové bilanceoblast materiálové bilance byly vedeny záznamy. Záznamy, které mají být vedeny, jsou popsány v dodatkových ujednáních. Článek 52 SpolečenstvíSpolečenství přijme opatření, aby bylo inspektorům agentury usnadněno přezkoumání záznamů, zejména nejsou-li záznamy vedeny v angličtině, francouzštině, ruštině nebo španělštině. Článek 53 Záznamy se uchovávají po dobu alespoň pěti let. Článek 54 Záznamy podle situace sestávají z: a) evidenčních záznamů o veškerém jaderném materiálujaderném materiálu podléhajícím zárukám podle této dohody a b) provozních záznamů pro zařízenízařízení obsahující tento jaderný materiáljaderný materiál. Článek 55 Systém měření, na kterém jsou založeny záznamy používané pro přípravu zpráv, musí odpovídat nejnovějším mezinárodním standardům nebo jim musí být svou kvalitou rovnocenný. Evidenční záznamy Článek 56 V evidenčních záznamech se pro každou oblast materiálové bilanceoblast materiálové bilance uvádějí tyto údaje: a) všechny změny inventuryzměny inventury tak, aby bylo možno kdykoli zpracovat dokladovou inventuru; b) všechny výsledky měření, které se používají ke stanovení fyzické inventuryfyzické inventury a c) všechny úpravy a opravyopravy, které byly provedeny v souvislosti se změnami inventuryzměnami inventury, knižními inventurami a fyzickými inventuramifyzickými inventurami. Článek 57 Evidenční záznamy o všech změnách inventuryzměnách inventury a o fyzické inventuřefyzické inventuře uvádějí o každé dávcedávce jaderného materiálujaderného materiálu: identifikaci materiálu, údaje o dávcedávce a výchozí údajevýchozí údaje. Záznamy o každé dávcedávce jaderného materiálujaderného materiálu se vedou odděleně pro uran, thorium a plutonium. U každé změny inventuryzměny inventury se uvádí datum změny inventuryzměny inventury a v případě potřeby rovněž původní oblast materiálové bilanceoblast materiálové bilance a přijímající oblast materiálové bilanceoblast materiálové bilance nebo příjemce. Článek 58 Provozní záznamy V provozních záznamech se u každé oblasti materiálové bilanceoblasti materiálové bilance uvádějí tyto údaje: a) provozní údaje, které se používají ke stanovení změn v množství a ve složení jaderného materiálujaderného materiálu; b) údaje získané z kalibrací nádrží a kontrolně měřicích přístrojů, údaje o odběru vzorků a analýzách, postupy pro kontrolu kvality měření a odvozené odhady náhodných a systematických chyb; c) popis činností uskutečněných při přípravě a provedení fyzické inventuryfyzické inventury a pro zajištění její správnosti a úplnosti a d) popis opatření provedených ke zjištění příčiny a velikosti jakékoli náhodné nebo nezměřené ztráty, která by mohla vzniknout. SYSTÉM ZPRÁV Obecná ustanovení Článek 59 SpolečenstvíSpolečenství poskytne agentuře zprávy, které jsou podrobně popsány v článcích 60 až 65 a článcích 67 až 69, o jaderném materiálujaderném materiálu podléhajícím zárukám podle této dohody. Článek 60 Nestanoví-li dodatková ujednání jinak, vypracovávají se zprávy v angličtině, francouzštině, ruštině nebo španělštině. Článek 61 Zprávy jsou založeny na záznamech vedených v souladu s články 51 až 58 a sestávají popřípadě z evidenčních zpráv a zvláštních zpráv. Evidenční zprávy Článek 62 SpolečenstvíSpolečenství poskytne agentuře výchozí zprávu o veškerém jaderném materiálujaderném materiálu podléhajícím zárukám podle této dohody. Výchozí zpráva bude odeslána agentuře do 30 dnů po posledním dni kalendářního měsíce, ve kterém tato dohoda vstoupí v platnost, a bude odrážet stav k poslednímu dni tohoto měsíce. Článek 63 SpolečenstvíSpolečenství poskytne agentuře pro každou oblast materiálové bilanceoblast materiálové bilance tyto evidenční zprávy: a) zprávy o změnách inventuryzměnách inventury uvádějící všechny změny inventuryzměny inventury jaderného materiálujaderného materiálu. Zprávy se odesílají co nejdříve, v každém případě však ve lhůtách stanovených v dodatkových ujednáních a b) zprávy o materiálové bilanci uvádějící materiálovou bilanci založenou na fyzické inventuřefyzické inventuře jaderného materiálujaderného materiálu, který se skutečně nachází v oblasti materiálové bilanceoblasti materiálové bilance. Tyto zprávy se odesílají co nejdříve, v každém případě však ve lhůtách stanovených v dodatkových ujednáních. Zprávy jsou založeny na údajích dostupných ke dni podání zprávy a v případě potřeby mohou být opraveny k pozdějšímu datu. Článek 64 Ve zprávách o změnách inventuryzměnách inventury se pro každou dávkudávku jaderného materiálujaderného materiálu uvádějí identifikační a dávkové údaje, datum změny inventuryzměny inventury, a popřípadě rovněž původní oblast materiálové bilanceoblast materiálové bilance a přijímající oblast materiálové bilanceoblast materiálové bilance nebo příjemce. K těmto zprávám se přikládají stručné poznámky, které: a) vysvětlují změny inventuryzměny inventury na základě provozních údajů obsažených v provozních záznamech stanovených v čl. 58 písm. a) a b) popisují podle dodatkových ujednání plánovaný provozní program, zejména provedení fyzické inventuryfyzické inventury. Článek 65 SpolečenstvíSpolečenství oznámí každou změnu inventuryzměnu inventury, úpravu a opravuopravu, buď pravidelně v souhrnném soupisu, anebo samostatně. Změny inventuryZměny inventury se oznamují podle dávekdávek. Podle dodatkových ujednání mohou být malé změny inventuryzměny inventury jaderného materiálujaderného materiálu, jakým je např. převedení analytických vzorků, sloučeny do jedné dávkydávky a oznámeny jako jedna změna inventuryzměna inventury. Článek 66 Agentura poskytne SpolečenstvíSpolečenství pro potřebu dotyčných smluvních stran pro každou oblast materiálové bilanceoblast materiálové bilance pololetní výkaz o knižní inventuře jaderného materiálujaderného materiálu podléhajícího zárukám podle této dohody, který je založen na zprávách o změnách inventuryzměnách inventury za období uvedené v každém takovém výkazu. Článek 67 Nedohodla-li se agentura se SpolečenstvímSpolečenstvím jinak, obsahují zprávy o materiálové bilanci tyto údaje: a) počáteční soupis fyzické inventuryfyzické inventury; b) změny inventuryzměny inventury (nejprve přírůstky, poté úbytky); c) konečnou knižní inventuru; d) rozdíly mezi odesilatelem a příjemcemrozdíly mezi odesilatelem a příjemcem; e) upravenou konečnou knižní inventuru; f) konečný soupis fyzické inventuryfyzické inventury a g) nezapočitatelný materiálnezapočitatelný materiál. Ke každé zprávě o materiálové bilanci se přikládá soupis fyzické inventuryfyzické inventury, v němž je uveden seznam všech dávekdávek odděleně a identifikace materiálu a dávkové údaje pro každou z dávekdávek. Článek 68 Zvláštní zprávy SpolečenstvíSpolečenství vypracuje neprodleně zvláštní zprávy v případě, že: a) nějaká neobvyklá nehoda nebo okolnost vede SpolečenstvíSpolečenství k důvodné domněnce, že došlo nebo mohlo dojít ke ztrátě jaderného materiálujaderného materiálu, která přesahuje limity stanovené pro tento účel v dodatkových ujednáních nebo b) celistvost kontejnmentu jaderného materiálujaderného materiálu se do té míry neočekávaně změnila ve srovnání s údaji stanovenými v dodatkových ujednáních, že bylo umožněno neoprávněné odebrání jaderného materiálujaderného materiálu. Článek 69 Upřesnění a vysvětlení zpráv Na žádost agentury poskytne SpolečenstvíSpolečenství upřesnění nebo vysvětlení všech zpráv v rozsahu, v jakém je to významné pro účely záruk podle této dohody. INSPEKCE Článek 70 Obecná ustanovení Agentura je oprávněna provádět inspekce uvedené v této dohodě. Účel inspekcí Článek 71 Agentura může provádět inspekce ad hoc za účelem: a) ověření informací obsažených ve výchozí zprávě o jaderném materiálujaderném materiálu podléhajícím zárukám podle této dohody a zjištění a ověření změn stavu, které pro předmětné zařízenízařízení nastaly od data vypracování výchozí zprávy do data vstupu dodatkových ujednání pro dané zařízenízařízení v platnost a b) zjištění, a popřípadě ověření množství a složení jaderného materiálujaderného materiálu, podléhajícího zárukám podle této dohody v souladu s články 93 a 96, před jeho převedením ze států nebo při jeho převádění do států, s výjimkou převodů uskutečněných v rámci SpolečenstvíSpolečenství. Článek 72 Agentura může provádět běžné inspekce za účelem: a) ověření, zda jsou zprávy v souladu se záznamy; b) ověření umístění, identity, množství a složení veškerého jaderného materiálujaderného materiálu podléhajícího zárukám podle této dohody a c) ověření informací o možných důvodech pro nezapočtení materiálu, rozdílech mezi odesilatelem a příjemcemrozdílech mezi odesilatelem a příjemcem a nepřesnostech v knižní inventuře. Článek 73 Podle postupů uvedených v článku 77 může agentura provádět zvláštní inspekce: a) za účelem ověření informací uvedených ve zvláštních zprávách nebo b) usoudí-li agentura, že informace poskytnuté SpolečenstvímSpolečenstvím, včetně vysvětlení ze strany SpolečenstvíSpolečenství a informací získaných z běžných inspekcí, nepostačují k tomu, aby agentura mohla plnit své závazky podle této dohody. Za zvláštní inspekci se považuje inspekce, která doplňuje běžná inspekční úsilí prováděná podle této dohody, nebo která kromě přístupu uvedeného v článku 76 pro inspekce ad hoc nebo běžné inspekce zahrnuje právo přístupu k dodatečným informacím nebo místům či k oběma. Rozsah inspekcí Článek 74 Pro účely vymezené v článcích 71 až 73 může agentura: a) přezkoumávat záznamy vedené podle článků 51 až 58; b) provádět nezávislá měření veškerého jaderného materiálujaderného materiálu podléhajícího zárukám podle této dohody; c) ověřovat funkčnost a kalibraci přístrojů a jiných měřicích a kontrolních zařízenízařízení; d) uplatňovat a využívat opatření pro dozorování a kontrolu celistvosti kontejnmentu a e) používat jiné objektivní metody, o nichž bylo prokázáno, že jsou technicky proveditelné. Článek 75 V rámci článku 74 má agentura možnost: a) sledovat, zda jsou vzorky pro výpočet materiálové bilance odebírány v klíčových měřicích bodechklíčových měřicích bodech v souladu s postupy pro získávání reprezentativních vzorků, sledovat nakládání se vzorky a jejich analýzy a získávat duplikáty těchto vzorků; b) sledovat, zda měření jaderného materiálujaderného materiálu v klíčových měřicích bodechklíčových měřicích bodech pro výpočet materiálové bilance jsou reprezentativní, a sledovat kalibraci používaných přístrojů a zařízenízařízení; c) dohodnout se SpolečenstvímSpolečenstvím a v nezbytném rozsahu s dotyčným státem, že v případě potřeby: i) budou provedena doplňující měření a odebrány doplňující vzorky pro potřeby agentury; ii) bude provedena analýza standardních analytických vzorků agentury; iii) budou použity vhodné platné standardy pro kalibraci přístrojů a jiných zařízenízařízení a iv) budou provedeny jiné kalibrace; d) sjednat využití svých vlastních zařízenízařízení pro nezávislá měření a sledování, a je-li to sjednáno a vymezeno v dodatkových ujednáních, dohodnout instalaci takového zařízenízařízení; e) používat své pečeti a jiná identifikační a značkovací zařízenízařízení pro kontejnment, je-li to sjednáno a vymezeno v dodatkových ujednáních a f) dohodnout se SpolečenstvímSpolečenstvím nebo s dotyčným státem zaslání vzorků odebraných pro potřebu agentury. Právo přístupu za účelem inspekce Článek 76 a) Pro účely vymezené v čl. 71 písm a) a do doby stanovení strategických bodůstrategických bodů v dodatkových ujednáních mají inspektoři agentury přístup do všech míst, která výchozí zpráva nebo inspekce provedená v souvislosti s touto zprávou označují za místa, kde se nachází jaderný materiáljaderný materiál podléhající zárukám podle této dohody. b) Pro účely vymezené v čl. 71 písm. b) mají inspektoři agentury přístup do všech míst, o kterých byla agentura informována v souladu s čl. 92 písm. d) bodem iii) nebo čl. 95 písm. d) bodem iii). c) Pro účely vymezené v článku 72 mají inspektoři přístup pouze do strategických bodůstrategických bodů stanovených v dodatkových ujednáních a k záznamům vedeným podle článků 51 až 58. d) Usoudí-li SpolečenstvíSpolečenství, že výjimečné okolnosti vyžadují další omezení přístupu agentury, přijmou SpolečenstvíSpolečenství a agentura neprodleně opatření, která agentuře umožní plnit závazky v souvislosti se zárukami v rámci těchto omezení. Generální ředitel o každé takové dohodě uvědomí radu. Článek 77 Za okolností, které mohou vést ke zvláštním inspekcím pro účely vymezené v článku 73, vedou SpolečenstvíSpolečenství a agentura neprodleně vzájemné konzultace. Na základě těchto konzultací agentura může: a) provádět inspekce nad rámec běžných inspekcí podle této dohody a b) po dohodě se SpolečenstvímSpolečenstvím získat právo přístupu k dalším informacím nebo místům vedle těch, které jsou uvedeny v článku 76. Rozdílné názory se řeší v souladu s články 21 a 22. Pokud má opatření SpolečenstvíSpolečenství nebo státu v rozsahu, v jakém se to obou stran jednotlivě týká, zásadní význam a je naléhavé, použije se článek 18. Četnost a intenzita běžných inspekcí Článek 78 S využitím optimálního časového rozvrhu se počet, intenzita a trvání běžných inspekcí udržuje na minimu odpovídajícím účinnému uplatňování postupů v rámci záruk stanovených v této dohodě a dostupné inspekční zdroje podle této dohody se využívají optimálně a co nejhospodárněji. Článek 79 Agentura může provést jednu běžnou inspekci ročně v případě zařízenízařízení a oblastí materiálové bilanceoblastí materiálové bilance mimo zařízenízařízení, podle toho, co je větší, s obsahem, nebo ročním obratem jaderného materiálujaderného materiálu, přesahujícím pět efektivních kilogramůefektivních kilogramů. Článek 80 V zařízeníchzařízeních s obsahem nebo ročním obratem přesahujícím pět efektivních kilogramůefektivních kilogramů vychází počet, intenzita, trvání, časový rozvrh a způsoby provedení běžných inspekcí z předpokladu, že inspekční režim v maximálním nebo pouze omezeném počtu případů nebude intenzivnější, než je nezbytné a dostatečné pro udržení kontinuity poznatků o toku a zásobách jaderného materiálujaderného materiálu, a maximální inspekční úsilí pro běžné inspekce se pro taková zařízenízařízení stanoví tímto způsobem: a) pro reaktory a zapečetěná skladovací zařízenízařízení je maximální úhrn objemu běžných inspekcí za rok stanoven jako jedna šestina člověko-roku inspekce v případě každého takového zařízenízařízení; b) pro jiná zařízenízařízení než reaktory a zapečetěná skladovací zařízenízařízení obsahující plutonium nebo uran obohacený na více než 5 % je maximální úhrn objemu běžných inspekcí za rok stanoven pro každé takové zařízenízařízení 30×√E člověko-dnů inspekce, kde E je podle toho, co je větší, stav zásob nebo roční obrat jaderného materiálujaderného materiálu, vyjádřený v efektivních kilogramechefektivních kilogramech. Maximum stanovené pro jakékoli takové zařízenízařízení však musí být menší než 1,5 člověko-roku inspekce; c) pro zařízenízařízení, na která se nevztahují písmena a) nebo b), je maximální úhrn objemu běžných inspekcí za rok stanoven tak, že je povolena jedna třetina člověko-roku inspekce plus 0,4 × E člověko-dnů inspekce pro každé takové zařízenízařízení, kde E je podle toho, co je větší, stav zásob nebo roční obrat jaderného materiálujaderného materiálu, vyjádřený v efektivních kilogramechefektivních kilogramech. Smluvní strany této dohody se mohou dohodnout na změně hodnot pro maximální objem inspekcí vymezený v tomto článku, stanoví-li rada, že taková změna je důvodná. Článek 81 S výhradou článků 78 až 80 zahrnují kritéria, která mají být použita pro stanovení skutečného počtu, intenzity, trvání, časového rozvrhu a způsobu provedení běžných inspekcí v případě jakéhokoli zařízenízařízení: a) formu jaderného materiálujaderného materiálu, zejména je-li v hromadné formě nebo obsažený v několika oddělených položkách; jeho chemické složení a v případě uranu stupeň obohaceníobohacení, ať je nízký nebo vysoký, a dostupnost materiálu; b) účinnost záruk SpolečenstvíSpolečenství, včetně rozsahu, v jakém jsou provozovatelé zařízení funkčně nezávislí na systému záruk SpolečenstvíSpolečenství; rozsah, v jakém byla SpolečenstvímSpolečenstvím provedena opatření vymezená v článku 32; rychlost, s jakou jsou zprávy poskytovány agentuře; soulad těchto zpráv s nezávislým ověřováním agentury; množství a přesnost nezapočitatelného materiálunezapočitatelného materiálu podle ověření provedeného agenturou; c) charakteristické znaky jaderného palivového cyklu ve státech, zejména počet a druhy zařízenízařízení obsahujících jaderný materiáljaderný materiál podléhající zárukám podle této dohody, charakteristiky těchto zařízenízařízení významné pro záruky podle této dohody, zvláště stupeň celistvosti kontejnmentu; rozsah, v jakém konstrukce zařízenízařízení usnadňuje ověřování toku a zásob jaderného materiálujaderného materiálu; rozsah, v jakém mohou být informace z různých oblastí materiálové bilanceoblastí materiálové bilance uvedeny do vzájemných souvislostí; d) vzájemnou mezinárodní závislost, zejména rozsah, v jakém je jaderný materiáljaderný materiál přijímán z jiných států nebo odesílán do jiných států k využití nebo ke zpracování; všechny související ověřovací činnosti prováděné agenturou; rozsah, v jakém jsou jaderné činnosti v jednotlivých státech ve vzájemných souvislostech s jadernými činnostmi v ostatních státech a e) technický vývoj v oblasti záruk, včetně využití statistických metod a náhodného odběru vzorků pro vyhodnocení toku jaderného materiálujaderného materiálu. Článek 82 Agentura a SpolečenstvíSpolečenství povedou vzájemné konzultace, dojde-li SpolečenstvíSpolečenství k názoru, že objem inspekcí na konkrétním zařízenízařízení je nedostatečný. Ohlášení inspekcí Článek 83 Agentura předem ohlásí SpolečenstvíSpolečenství a dotyčným státům příjezd inspektorů agentury do zařízenízařízení nebo do oblastí materiálové bilanceoblastí materiálové bilance mimo zařízenízařízení tímto způsobem: a) u inspekcí ad hoc podle čl. 71 písm. b) alespoň 24 hodin předem; u inspekcí podle čl. 71 písm. a) a rovněž u činností uvedených v článku 48 alespoň týden předem; b) u zvláštních inspekcí podle článku 73 co nejdříve po konzultacích agentury se SpolečenstvímSpolečenstvím podle článku 77, přičemž se má za to, že ohlášení příjezdu inspektorů obvykle tvoří součást konzultací a c) u běžných inspekcí podle článku 72 alespoň 24 hodin předem v případě zařízenízařízení uvedených v čl. 80 písm. b) a zapečetěných skladovacích zařízenízařízení obsahujících plutonium nebo uran obohacený na více než 5 % a týden předem ve všech ostatních případech. Ohlášení inspekce obsahuje jména inspektorů agentury a uvádí zařízenízařízení nebo oblasti materiálové bilanceoblasti materiálové bilance mimo zařízenízařízení, která mají být navštívena, a dobu, po kterou bude inspekce trvat. Mají-li přijet inspektoři agentury z jiného státu, ohlásí agentura předem rovněž místo a čas jejich příjezdu do států. Článek 84 Bez ohledu na článek 83 může agentura jako doplňující opatření provádět bez předchozího ohlášení část běžných inspekcí podle článku 80 v souladu se zásadou namátkového odběru vzorků. Při provádění neohlášených inspekcí bere agentura plně v úvahu pracovní program, který jí byl poskytnut podle čl. 64 písm. b). Kromě toho, v případech, kdy je to možné, a na základě pracovního programu sděluje agentura pravidelně SpolečenstvíSpolečenství a dotyčným státům svůj všeobecný program ohlášených a neohlášených inspekcí, který vymezuje obecné termíny předpokládaných inspekcí. Při provádění jakýchkoli neohlášených inspekcí vynaloží agentura úsilí, aby minimalizovala veškeré praktické obtíže SpolečenstvíSpolečenství a dotyčných států a provozovatelů zařízenízařízení, přičemž má na zřeteli příslušná ustanovení článků 44 a 89. Obdobně SpolečenstvíSpolečenství a dotyčné státy vynaloží veškeré úsilí k usnadnění úkolu inspektorů agentury. Jmenování inspektorů agentury Článek 85 Pro jmenování inspektorů agentury se použijí tyto postupy: a) generální ředitel písemně sdělí SpolečenstvíSpolečenství a dotyčným státům jméno, kvalifikaci, státní příslušnost a hodnost každého úředníka agentury, kterého navrhuje na jmenování inspektorem agentury pro tyto státy, včetně dalších údajů, které mohou být významné; b) SpolečenstvíSpolečenství oznámí generálnímu řediteli do 30 dnů po obdržení takového návrhu, zda tento návrh schvaluje; c) generální ředitel může jmenovat každého úředníka, který byl SpolečenstvímSpolečenstvím a státy schválen za inspektora agentury pro tyto státy, a oznámí tato jmenování SpolečenstvíSpolečenství a státům a d) generální ředitel neprodleně oznámí na žádost SpolečenstvíSpolečenství nebo z vlastního podnětu SpolečenstvíSpolečenství a státům odmítnutí jmenování kteréhokoli úředníka za inspektora agentury pro tyto státy. Postupy pro jmenování inspektorů agentury, které jsou nezbytné k činnostem podle článku 48 a k provedení inspekcí ad hoc podle čl. 71 písm. a), však musí být ukončeny do 30 dnů po vstupu této dohody v platnost. Jeví-li se takové jmenování v uvedené lhůtě nemožné, jsou inspektoři agentury pro takové účely jmenováni dočasně. Článek 86 Státy co nejrychleji udělí nebo obnoví příslušná nezbytná víza každému inspektorovi agentury jmenovanému podle článku 85. Jednání a návštěvy inspektorů agentury Článek 87 Při výkonu svých odpovědností podle článku 48 a článků 71 až 75 vykonávají inspektoři agentury své funkce tak, aby nevytvářeli překážky nebo nezpůsobovali prodlení při výstavbě, uvedení zařízenízařízení do provozu nebo provozu zařízenízařízení, nebo neovlivňovali jejich bezpečnost. Inspektoři agentury zejména sami neprovozují žádná zařízenízařízení ani nenařizují personálu zařízenízařízení provedení jakýchkoli operací. Usoudí-li inspektoři agentury, že podle článků 74 a 75 má provozovatel v zařízenízařízení provést zvláštní provozní opatření, požádají jej o jejich provedení. Článek 88 Vyžadují-li inspektoři agentury v souvislosti s prováděním inspekcí provedení služeb dostupných v dotyčném státě, včetně použití vybavení, usnadní dotyčný stát a SpolečenstvíSpolečenství inspektorům agentury obstarání těchto služeb a použití tohoto vybavení. Článek 89 SpolečenstvíSpolečenství a dotyčné státy mají právo, aby inspektoři agentury byli během svých inspekcí doprovázeni jejich vlastními inspektory, popřípadě jinými zástupci, za předpokladu, že inspektoři agentury tím nebudou zdržováni nebo jinak omezováni při výkonu svých funkcí. OZNÁMENÍ AGENTURY O JEJÍCH OVĚŘOVACÍCH ČINNOSTECH Článek 90 Agentura sdělí SpolečenstvíSpolečenství pro potřeby dotyčných smluvních stran tyto informace: a) výsledky svých inspekcí, a to v intervalech stanovených v dodatkových ujednáních a b) závěry vyplývající z jejích ověřovacích činností. PŘEVODY DO STÁTŮ A ZE STÁTŮ Článek 91 Obecná ustanovení Jaderný materiálJaderný materiál, který podléhá zárukám podle této dohody nebo u kterého se vyžaduje, aby podléhal zárukám podle této dohody, převáděný do států nebo ze států se pro účely této dohody považuje za materiál, za který nese odpovědnost SpolečenstvíSpolečenství a dotyčný stát: a) v případě převodů do států od doby, kdy tuto odpovědnost přestává nést stát, ze kterého je materiál převáděn, avšak nejpozději do okamžiku, kdy materiál dosáhne místa svého určení a b) v případě převodu ze států do doby, kdy přijímající stát přebere tuto odpovědnost, avšak nejpozději do okamžiku, kdy jaderný materiáljaderný materiál dosáhne místa svého určení. Okamžik, v kterém dojde k přenesení odpovědnosti, se stanoví v souladu s příslušnými dohodami, které jsou uzavřeny SpolečenstvímSpolečenstvím a dotyčným státem na jedné straně a mezi státem, do kterého nebo ze kterého je jaderný materiáljaderný materiál převáděn, na straně druhé. SpolečenstvíSpolečenství ani stát se nepovažují za strany nesoucí odpovědnost pouze kvůli skutečnosti, že jaderný materiáljaderný materiál je přepravován na území státu nebo přes toto území nebo že je přepravován na lodi pod vlajkou státu nebo v letadle státu. Převody ze států Článek 92 a) SpolečenstvíSpolečenství oznámí agentuře každý zamýšlený převod jaderného materiálujaderného materiálu podléhajícího zárukám podle této dohody ze států, přesahuje-li zásilka jeden efektivní kilogramefektivní kilogram, nebo v případě zařízenízařízení obvykle převádějících značná množství do jednoho státu v zásilkách, z nichž žádná nepřesahuje jeden efektivní kilogramefektivní kilogram, stanoví-li to dodatková ujednání. b) Toto oznámení se předá agentuře po uzavření smluv o převodu a ve lhůtě stanovené dodatkovými ujednáními. c) Agentura a SpolečenstvíSpolečenství se mohou dohodnout na odlišných postupech pro předběžné oznámení. d) Oznámení vymezuje: i) identifikaci, a je-li to možné i očekávané množství a složení převáděného jaderného materiálujaderného materiálu a oblast materiálové bilanceoblast materiálové bilance, ze které materiál pochází; ii) stát, pro který je jaderný materiáljaderný materiál určen; iii) datum, ke kterému bude jaderný materiáljaderný materiál připraven k odeslání, a místa, kde má být materiál připraven k odeslání; iv) pravděpodobná data odeslání a přijetí jaderného materiálujaderného materiálu a v) místo převodu, od kterého přijímající stát převezme odpovědnost za jaderný materiáljaderný materiál pro účely této dohody a pravděpodobné datum dosažení tohoto místa. Článek 93 Oznámení uvedené v článku 92 musí být provedeno tak, aby agentuře umožnilo provést v případě potřeby inspekci ad hoc pro identifikaci, popřípadě ověření množství a složení jaderného materiálujaderného materiálu před jeho převodem ze státu, s výjimkou převodu v rámci SpolečenstvíSpolečenství, a přeje-li si to agentura nebo vyžaduje-li to SpolečenstvíSpolečenství, opatřit jaderný materiáljaderný materiál pečetí poté, kdy je tento materiál připraven k odeslání. V žádném případě však nesmí dojít k prodlení s převodem jaderného materiálujaderného materiálu na základě opatření přijatého nebo zamýšleného agenturou podle takového oznámení. Článek 94 Nepodléhá-li jaderný materiáljaderný materiál na území přijímajícího státu zárukám agentury, přijme SpolečenstvíSpolečenství opatření zaměřená na to, aby do tří měsíců ode dne, kdy přijímající stát převzal odpovědnost za jaderný materiáljaderný materiál, obdržela agentura potvrzení přijímajícího státu o takovém převodu. Převody do států Článek 95 a) SpolečenstvíSpolečenství oznámí agentuře každý očekávaný převod jaderného materiálujaderného materiálu podléhajícího zárukám podle této dohody do států, přesahuje-li zásilka jeden efektivní kilogramefektivní kilogram, nebo v případě zařízenízařízení, do kterých jsou obvykle převáděna významná množství z jednoho státu v zásilkách, z nichž žádná nepřesahuje jeden efektivní kilogramefektivní kilogram, stanoví-li to dodatková ujednání. b) Očekávaný příjezd jaderného materiálujaderného materiálu se agentuře oznámí co nejdříve a v každém případě ve lhůtách stanovených dodatkovými ujednáními. c) Agentura a SpolečenstvíSpolečenství se mohou dohodnout na odlišných postupech pro předběžné oznámení. d) Oznámení vymezuje: i) identifikaci, a je-li to možné i očekávané množství a složení jaderného materiálujaderného materiálu; ii) místo převodu, od kterého SpolečenstvíSpolečenství a dotyčný stát převezmou odpovědnost za jaderný materiáljaderný materiál pro účely této dohody a pravděpodobné datum dosažení tohoto místa a iii) datum očekávaného příjezdu a místo a datum rozbalení jaderného materiálujaderného materiálu. Článek 96 Oznámení uvedené v článku 95 musí být učiněno tak, aby agentuře umožnilo v případě potřeby provést inspekci ad hoc pro identifikaci, popřípadě ověření množství a složení jaderného materiálujaderného materiálu převáděného do států v době rozbalení zásilky, s výjimkou převodů ve SpolečenstvíSpolečenství. Nesmí však dojít k prodlení s rozbalením zásilky žádným opatřením přijatým nebo zamýšleným agenturou na základě tohoto oznámení. Článek 97 Zvláštní zprávy SpolečenstvíSpolečenství podává zvláštní zprávu podle článku 68 v případě, že jakákoli neobvyklá událost nebo okolnost vede SpolečenstvíSpolečenství k názoru, že při převodu jaderného materiálujaderného materiálu do států nebo ze států dochází nebo by mohlo dojít ke ztrátě jaderného materiálujaderného materiálu, včetně vzniku značného prodlení při jeho převodu. DEFINICE Článek 98 Pro účely této dohody se rozumí: 1. A. SpolečenstvímSpolečenstvím: a) právnická osoba založená Smlouvou o založení Evropského společenstvíspolečenství pro atomovou energii (Euratom), smluvní strana této dohody a b) území, na kterých platí smlouva o Euratomu. B. Státy státy nevlastnící jaderné zbraně, členové SpolečenstvíSpolečenství, smluvní strany této dohody. 2. A. Úpravou zápis do evidenčního záznamu nebo zpráva vykazující rozdíl mezi odesilatelem a příjemcemrozdíl mezi odesilatelem a příjemcem nebo nezapočitatelný materiálnezapočitatelný materiál. B. Ročním obratem pro účely článků 79 a 80 množství jaderného materiálujaderného materiálu převáděného ročně ze zařízenízařízení pracujícího na projektovanou kapacitu výroby. C. DávkouDávkou část jaderného materiálujaderného materiálu, se kterou se nakládá jako s jednotkou pro účely evidence v klíčovém měřicím boděklíčovém měřicím bodě a jejíž množství a složení je vymezeno prostřednictvím jedné sady specifikací nebo měření. Jaderný materiálJaderný materiál může být v hromadné formě nebo být obsažen v řadě samostatných položek. D. Údaji o dávcedávce celková hmotnost každého prvku jaderného materiálujaderného materiálu a u uranu a plutonia popřípadě rovněž jejich izotopické složení. Evidenčními jednotkami jsou: a) obsah plutonia v gramech; b) obsah celkového množství uranu v gramech a obsah uranu-235 plus uranu-233 v uranu obohaceném těmito izotopy v gramech a c) obsah thoria, přírodního uranu nebo ochuzeného uranu v kilogramech. Pro účely zpráv se hmotnost jednotlivých položek v dávcedávce sečte a poté se zaokrouhlí na nejbližší jednotku. E. Knižní inventurou oblasti materiálové bilanceKnižní inventurou oblasti materiálové bilance algebraický součet poslední fyzické inventuryfyzické inventury dotyčné oblasti materiálové bilanceoblasti materiálové bilance a všech změn inventuryzměn inventury vzniklých po poslední fyzické inventuřefyzické inventuře. F. OpravouOpravou zápis do evidenčního záznamu nebo zprávy, kterým se napravuje zjištěná chyba nebo který odráží kvalitnější měření množství, které bylo dříve zapsáno do záznamu nebo do zprávy. U každé opravyopravy musí být současně určen zápis, ke kterému se vztahuje. G. Efektivním kilogramemEfektivním kilogramem zvláštní jednotka používaná pro jaderný materiáljaderný materiál podléhající zárukám. Množství v efektivních kilogramechefektivních kilogramech se vypočítá tak, že se zjistí: a) u plutonia jeho hmotnost v kilogramech; b) u uranu s obohacenímobohacením 0,01 (1 %) a vyšším jeho hmotnost v kilogramech násobená druhou mocninou jeho obohaceníobohacení; c) u uranu s obohacenímobohacením nižším než 0,01 (1 %), ale vyšším než 0,005 (0,5 %), jeho hmotnost v kilogramech násobená 0,0001 a d) u ochuzeného uranu s obohacenímobohacením 0,005 (0,5 %) nebo nižším a u thoria jejich hmotnost v kilogramech násobená 0,000 05. H. ObohacenímObohacením poměr kombinované hmotnosti izotopů uranu-233 a uranu-235 k celkové hmotnosti příslušného uranu. I. ZařízenímZařízením: a) reaktor, kritické jaderné zařízenízařízení, konverzní závod, závod na výrobu jaderného paliva, závod na přepracování vyhořelého jaderného paliva, závod na separaci izotopů nebo samostatné skladovací zařízenízařízení, nebo b) kterékoli místo, ve kterém je běžně používán jaderný materiáljaderný materiál v množstvích větších než jeden efektivní kilogramefektivní kilogram. J. Změnou inventuryZměnou inventury přírůstek nebo úbytek jaderného materiálujaderného materiálu v oblasti materiálové bilanceoblasti materiálové bilance vyjádřený jako dávkadávka; tato změna zahrnuje jednu z těchto položek: a) Přírůstky: i) dovoz; ii) vnitrostátní příjmy: příjmy v rámci států, z jiných oblastí materiálové bilanceoblastí materiálové bilance, z činností nepodléhajících zárukám, příjmy v bodu, kde se začínají uplatňovat záruky; iii) jaderná výroba: výroba zvláštního štěpného materiálu v reaktoru a iv) zpětný převod: opětovné použití záruk na jaderný materiáljaderný materiál, který byl předtím vyjmut z evidence v důsledku svého použití nebo množství. b) Úbytky: i) vývoz; ii) vnitrostátní zásilky: zásilky v rámci států do jiné oblasti materiálové bilanceoblasti materiálové bilance nebo při činnosti nepodléhající zárukám (nemírová činnost); iii) jaderné ztráty: ztráta jaderného materiálujaderného materiálu způsobená jeho přeměnou na jiný prvek (jiné prvky) nebo isotop (isotopy) v důsledku jaderných reakcí; iv) změřený odpad: jaderný materiáljaderný materiál, který byl změřen nebo odhadnut na základě měření a se kterým bylo nakládáno takovým způsobem, že není vhodný pro další jaderné využití; v) zadržený odpad: jaderný materiáljaderný materiál vyrobený při zpracování nebo vzniklý při provozní havárii, který je v té době považován za neobnovitelný, avšak je uskladněn; vi) vyjmutí: vyjmutí jaderného materiálujaderného materiálu ze systému záruk v důsledku jeho využití nebo množství a vii) jiná ztráta: např. ztráta při havárii (tj. nenahraditelná a neúmyslná ztráta jaderného materiálujaderného materiálu jako výsledek provozní havárie) nebo krádeže. K. Klíčovým měřicím bodemKlíčovým měřicím bodem místo, kde se jaderný materiáljaderný materiál nachází v takovém stavu, že může být změřen za účelem stanovení toku materiálu nebo stavu zásob. Klíčové měřicí bodyKlíčové měřicí body tedy zahrnují vstupy a výstupy (včetně změřených odpadů) a skladování v oblastech materiálové bilanceoblastech materiálové bilance, avšak neomezují se pouze na tyto položky. L. Člověko-rokem inspekce pro účely článku 80 úhrn 300 člověko-dnů, přičemž jeden člověko-den je den, po který má inspektor kdykoli přístup do zařízenízařízení po dobu nepřesahující celkem osm hodin. M. Oblastí materiálové bilanceOblastí materiálové bilance taková oblast v zařízenízařízení nebo mimo ně, v níž: a) může být stanoveno množství jaderného materiálujaderného materiálu při každém převodu do oblasti materiálové bilanceoblasti materiálové bilance nebo z oblasti materiálové bilanceoblasti materiálové bilance a b) v ouladu se stanovenými postupy může být v případě potřeby provedena fyzická inventurafyzická inventura jaderného materiálujaderného materiálu v každé oblasti materiálové bilanceoblasti materiálové bilance za účelem stanovení materiálové bilance pro použití záruk agentury. N. Nezapočitatelným materiálemNezapočitatelným materiálem rozdíl mezi fyzickou a knižní inventurou. O. Jaderným materiálemJaderným materiálem jakýkoli výchozí nebo zvláštní štěpný materiál podle vymezení v článku XX statutu. Výraz „výchozí materiál“ nelze vykládat jako označení rudy nebo zbytku rudy. Všechna ustanovení rady podle článku XX statutu, která po vstupu této dohody v platnost rozšiřují škálu materiálů posuzovaných jako výchozí materiál nebo zvláštní štěpný materiál, jsou podle této dohody účinná pouze po jejich přijetí SpolečenstvímSpolečenstvím a státy. P. Fyzickou inventurouFyzickou inventurou souhrn všech měřených nebo odvozených odhadů množství dávekdávek jaderného materiálujaderného materiálu, který se v určité době nachází v oblasti materiálové bilanceoblasti materiálové bilance, získaný v souladu se zvláštními postupy. Q. Rozdílem mezi odesilatelem a příjemcemRozdílem mezi odesilatelem a příjemcem rozdíl mezi množstvím jaderného materiálujaderného materiálu v dávcedávce, stanoveným v odesílající oblasti materiálové bilanceoblasti materiálové bilance a množstvím naměřeným v přijímající oblasti materiálové bilanceoblasti materiálové bilance. R. Výchozími údajiVýchozími údaji údaje zaznamenané v průběhu měření nebo kalibrace nebo údaje použité k odvození empirických vztahů, které identifikují jaderný materiáljaderný materiál a poskytují údaje o dávcedávce. Výchozí údajeVýchozí údaje mohou obsahovat např. hmotnost složek, konverzní faktory pro stanovení hmotnosti prvku, zvláštní tíhu, koncentraci prvků, izotopické poměry, vztah mezi objemem a údaji na tlakoměru a vztah mezi vyrobeným plutoniem a vyrobenou energií. S. Strategickým bodemStrategickým bodem místo vybrané v průběhu přezkoumávání projektových údajů, v němž se za obvyklých podmínek a ve spojení s informacemi získanými ze všech strategických bodůstrategických bodů společně získávají a ověřují informace nutné a postačující k provádění činností týkajících se záruk; strategický bodstrategický bod může zahrnovat kterékoli místo, v němž se provádějí klíčová měření týkající se výpočtu materiálové bilance a vykonávají se opatření týkající se celistvosti kontejnmentových a dozorovacích opatření. PROTOKOL Článek 1 Tento protokol blíže vymezuje některá ustanovení dohody, a zejména stanoví podmínky a prostředky, na základě kterých se uskutečňuje spolupráce při používání záruk podle této dohody tak, aby se vyloučila nadbytečná duplicita činností týkajících se záruk SpolečenstvíSpolečenství. Článek 2 SpolečenstvíSpolečenství shromažďuje informace o zařízeníchzařízeních a o jaderném materiálujaderném materiálu mimo zařízenízařízení, které mají být podle dohody poskytovány agentuře na základě schváleného indikativního dotazníku, který tvoří přílohu dodatkových ujednání. Článek 3 Agentura a SpolečenstvíSpolečenství společně provádějí přezkoumání projektových údajů uvedených v čl. 46 písm. a) až f) dohody a zahrnou schválené výsledky těchto zkoumání do dodatkových ujednání. Ověřování projektových údajů stanovených v článku 48 dohody provádí agentura ve spolupráci se SpolečenstvímSpolečenstvím. Článek 4 Při poskytování informací agentuře podle článku 2 tohoto protokolu předá SpolečenstvíSpolečenství rovněž informace o metodách inspekce, které navrhuje použít, a úplné návrhy, včetně odhadů inspekčních úsilí pro běžné inspekce jako přílohy k dodatkovým ujednáním týkajícím se zařízenízařízení a oblastí materiálové bilanceoblastí materiálové bilance mimo zařízenízařízení. Článek 5 Přípravu příloh k dodatkovým ujednáním provádí SpolečenstvíSpolečenství společně s agenturou. Článek 6 SpolečenstvíSpolečenství shromažďuje zprávy od provozovatelů, vede centrální evidenci na základě těchto zpráv a provádí technickou a evidenční kontrolu a analýzu přijatých informací. Článek 7 Po splnění úkolů uvedených v článku 6 tohoto protokolu vypracuje SpolečenstvíSpolečenství každý měsíc zprávy o změnách inventuryzměnách inventury a předá ji agentuře ve lhůtách stanovených dodatkovými ujednáními. Článek 8 SpolečenstvíSpolečenství dále zašle agentuře zprávy o materiálové bilanci a soupisy fyzické inventuryfyzické inventury s četností, která závisí na četnosti provádění fyzické inventuryfyzické inventury podle vymezení v dodatkových ujednáních. Článek 9 Forma a struktura zpráv uvedených v článcích 7 a 8 tohoto protokolu jsou podle dohody agentury a SpolečenstvíSpolečenství vymezeny v dodatkových ujednáních. Článek 10 Běžné inspekční činnosti SpolečenstvíSpolečenství a agentury, včetně inspekcí uvedených v článku 84 dohody, budou pro účely dohody koordinovány podle článků 11 až 23 tohoto protokolu. Článek 11 Při stanovení skutečného počtu, intenzity, trvání, časového rozvržení a způsobu provedení inspekcí agenturou se pro každé zařízenízařízení bere podle článků 79 a 80 dohody v úvahu inspekční činnost vykonávaná SpolečenstvímSpolečenstvím v rámci jeho mezinárodního systému záruk v souladu s tímto protokolem. Článek 12 Inspekční úsilí podle dohody se pro každé zařízenízařízení určují pomocí kritérií vymezených v článku 81 dohody. Tato kritéria budou uplatňována podle pravidel a metod uvedených v dodatkových ujednáních, které byly využity pro výpočet inspekčních úsilí v případě zvláštních příkladů přiložených k dodatkovým ujednáním. Tato pravidla a metody jsou za účelem zohlednění nového technického pokroku v oblasti záruk a získaných zkušeností pravidelně aktualizována podle článku 7 dohody. Článek 13 Tato inspekční úsilí vyjádřená jako schválený odhad skutečných inspekčních úsilí, která mají být provedena, se uvedou v dodatkových ujednáních společně s příslušnými popisy ověřovacích přístupů a oblastí působnosti inspekcí, které mají SpolečenstvíSpolečenství a agentura provést. Tato inspekční úsilí tvoří za obvyklých provozních podmínek a za níže uvedených předpokladů skutečné maximální inspekční úsilí v zařízenízařízení podle dohody: a) nepřetržitá platnost informací o zárukách SpolečenstvíSpolečenství uvedených v článku 32 dohody podle bližšího určení v dodatkových ujednáních; b) nepřetržitá platnost informací poskytovaných agentuře podle článku 2 tohoto protokolu; c) nepřetržité poskytování zpráv ze strany SpolečenstvíSpolečenství podle článků 60, 61, 63 až 65 a 67 až 69 této dohody podle bližšího určení v dodatkových ujednáních; d) nepřetržitá platnost dohod o koordinaci inspekcí podle článků 10 až 23 tohoto protokolu podle bližšího určení v dodatkových ujednáních a e) uplatnění inspekčních úsilí SpolečenstvíSpolečenství v souladu s dodatkovými ujednáními pro dané zařízenízařízení a v souladu s tímto článkem. Článek 14 a) Inspekce agentury jsou s výhradou článku 13 tohoto protokolu prováděny současně s inspekčními činnostmi SpolečenstvíSpolečenství. Inspektoři agentury jsou přítomni při provádění určitých inspekcí SpolečenstvíSpolečenství. b) Může-li agentura při běžných inspekcích dosáhnout cílů uvedených v dohodě, provádějí inspektoři agentury s výhradou písmene a) článků 74 a 75 dohody prostřednictvím sledování inspekčních činností inspektorů SpolečenstvíSpolečenství, avšak za předpokladu, že: i) s ohledem na inspekční činnosti inspektorů agentury, které mají být prováděny jiným způsobem než prostřednictvím sledování inspekčních činností inspektorů SpolečenstvíSpolečenství a které lze předpokládat, jsou blíže určeny v dodatkových ujednáních a ii) v průběhu inspekce mohou inspektoři agentury provádět inspekční činnosti jiným způsobem než prostřednictvím sledování inspekčních činností inspektorů SpolečenstvíSpolečenství, shledají-li, že je to zásadní a naléhavé, a nemůže-li agentura dosáhnout při svých běžných inspekcích cíle jinak, a tato skutečnost nebyla předvídána. Článek 15 Všeobecný rozvrh a plán inspekcí SpolečenstvíSpolečenství podle dohody vypracuje SpolečenstvíSpolečenství ve spolupráci s agenturou. Článek 16 Agentura a SpolečenstvíSpolečenství předem schválí přítomnost inspektorů agentury při provádění určitých inspekcí SpolečenstvímSpolečenstvím pro každý typ zařízenízařízení a v nezbytném rozsahu pro jednotlivá zařízenízařízení. Článek 17 Z toho důvodu, aby bylo agentuře umožněno rozhodnout se na základě požadavků na statistické reprezentativní vzorky o přítomnosti při určité inspekci prováděné SpolečenstvímSpolečenstvím, poskytne SpolečenstvíSpolečenství agentuře předem výkaz o počtu, druzích a obsahu položek, které mají být předmětem inspekce, a to na základě informací, které byly SpolečenstvíSpolečenství poskytnuty provozovatelem zařízenízařízení. Článek 18 Agentura a SpolečenstvíSpolečenství předem schválí technické postupy obecně pro každý typ zařízenízařízení a v nezbytném rozsahu pro jednotlivá zařízenízařízení, zejména s ohledem na: a) stanovení metod pro namátkový výběr statistických reprezentativních vzorků a b) kontrolu a stanovení standardů. Článek 19 Dohody o koordinaci inspekcí vymezené pro každý typ zařízenízařízení v dodatkových ujednáních slouží jako základ pro dohody o koordinaci vymezené pro každé zařízenízařízení v příloze k dodatkovému ujednání. Článek 20 Podle článku 19 tohoto protokolu přijmou úředníci SpolečenstvíSpolečenství a agentury, jmenovaní za tímto účelem, zvláštní koordinační opatření v záležitostech vymezených pro dané zařízenízařízení v příloze k dodatkovému ujednání. Článek 21 SpolečenstvíSpolečenství postoupí agentuře své pracovní materiály o těch inspekcích, při kterých byli přítomni inspektoři agentury, a inspekční zprávy všech ostatních inspekcí provedených SpolečenstvímSpolečenstvím podle dohody. Článek 22 Vzorky jaderného materiálujaderného materiálu pro agenturu jsou vybírány ze stejných, namátkově vybraných dávekdávek položek jako pro SpolečenstvíSpolečenství a jsou odebírány společně se vzorky SpolečenstvíSpolečenství, s výjimkou případu, kdy zachování nejnižší praktické úrovně inspekčních úsilí agentury nebo snížení těchto úsilí na co nejnižší možnou úroveň vyžaduje nezávislé odebrání agenturou v souladu s tím, co bylo předem dohodnuto a blíže určeno v dodatkových ujednáních. Článek 23 Četnost fyzických inventurfyzických inventur, které mají provozovatelé zařízenízařízení provádět a které mají být ověřovány pro účely záruk, bude v souladu s četností stanovenou v dodatkových ujednáních jako směrodatná četnost. Jsou-li doplňující činnosti související s fyzickými inventuramifyzickými inventurami považovány za zásadní, budou projednány styčným výborem uvedeným v článku 25 tohoto protokolu a před svým prováděním budou schváleny. Článek 24 Kdykoli může agentura dosáhnout cílů svých inspekcí ad hoc stanovených v dohodě prostřednictvím sledování inspekčních činností inspektorů SpolečenstvíSpolečenství, učiní tak. Článek 25 a) Za účelem usnadnit používání dohody a tohoto protokolu bude zřízen styčný výbor složený ze zástupců SpolečenstvíSpolečenství a agentury. b) Výbor se schází alespoň jednou ročně: i) aby zejména přezkoumal účinnost koordinačních dohod uvedených v tomto protokolu, včetně schválených odhadů inspekčních úsilí; ii) aby přezkoumal vývoj metod a postupů v oblasti záruk a iii) aby zvážil všechny problémy, se kterými se na výbor obrací pravidelné zasedání uvedené v písmenu c). c) Výbor se schází pravidelně na nižší úrovni, aby konkrétně a v potřebném rozsahu projednal působení koordinačních dohod uvedených v tomto protokolu v jednotlivých zařízeníchzařízeních, které s přihlédnutím k technickému a provoznímu rozvoji zahrnuje aktualizaci schválených odhadů inspekčních úsilí s ohledem na změny v obratu, změny inventuryzměny inventury a změny v provozních programech zařízenízařízení a používání inspekčních postupů při různých typech běžných inspekčních úsilí a v obecné rovině požadavky na odběr statistických reprezentativních vzorků. Jakékoli otázky, které nemohou být uspokojivě vyřešeny, budou předloženy zasedání uvedenému v písmenu b). d) Pokud při uplatňování článku 13 tohoto protokolu vzniknou problémy, zejména dojde-li agentura k názoru, že podmínky blíže určené v tomto článku nebyly splněny, koná se co nejdříve bez ohledu na naléhavá opatření, která by mohla být požadována podle dohody, zasedání výboru na příslušné úrovni za účelem vyhodnocení situace a projednání opatření, která mají být přijata. Není-li možné problém vyřešit, může výbor předložit smluvním stranám vhodné návrhy, zejména s ohledem na změnu odhadů inspekčních úsilí pro běžné inspekční činnosti. e) V případě potřeby vypracuje výbor návrhy související s otázkami, které vyžadují souhlas smluvních stran. 1) Smlouva o nešíření jaderných zbraní přijatá v Londýně, Moskvě a Washingtonu dne 1. července 1968 byla vyhlášena pod č. 61/1974 Sb. 2) Dohoda mezi Českou republikou a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o uplatňování záruk na základě Smlouvy o nešíření jaderných zbraní podepsaná ve Vídni dne 18. září 1996 byla oznámena pod č. 68/1998 Sb. 3) Dodatkový protokol k Dohodě mezi Českou republikou a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o uplatňování záruk na základě Smlouvy o nešíření jaderných zbraní podepsaný ve Vídni dne 28. září 1999 byl vyhlášen pod č. 74/2003 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 34/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 34/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o účasti České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky v Evropském hospodářském prostoru Vyhlášeno 19. 3. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 6. 12. 2005, částka 14/2010 * ČLÁNEK 1 - 1. Česká republika, Estonská republika, Kyperská republika, Lotyšská republika, Litevská republika, Maďarská republika, Republika Malta, Polská republika, Republika Slovinsko a Slovenská republika se stávají smluvními stranami Dohody o EHP a dále se označu * ČLÁNEK 2 - 1) ÚPRAVY HLAVNÍHO TEXTU DOHODY O EHP: * ČLÁNEK 3 - 1. Veškeré změny a doplňky přijaté orgány Společenství, které byly začleněny do Dohody o EHP a které vyplývají z Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republi * ČLÁNEK 4 - 1. Ujednání uvedená v příloze B této dohody se včleňují do Dohody o EHP a stávají se její součástí. * ČLÁNEK 5 - Kterákoli smluvní strana této dohody může přednést jakoukoli otázku týkající se výkladu nebo použití této dohody Smíšenému výboru EHP. Smíšený výbor EHP tuto otázku prošetří a pokusí se nalézt přijatelné řešení zajišťující kvalitní fungování Dohody o EHP. * ČLÁNEK 6 - 1. Tato dohoda musí být ratifikována nebo schválena stávajícími smluvními stranami a novými smluvními stranami v souladu s jejich vlastními postupy. Ratifikační nebo schvalovací listiny budou uloženy v generálním sekretariátu Rady Evropské unie. * ČLÁNEK 7 - Tato dohoda, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, islandském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, norském, polském, portugalském, řeckém, slovenském, slo * I. Dohodu o účasti České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky v Evropském hospodářském prostoru (dále jen * II. následující dokumenty, které se připojují k Dohodě: - příloha A: Seznam uvedený v článku 3 Dohody; * 1\\. Důkaz o původu řádně vydaný státem ESVO nebo novou smluvní stranou v rámci preferenční dohody uzavřené mezi státy ESVO a novou smluvní stranou nebo v rámci jednostranných právních předpisů státu ESVO nebo nové smluvní strany se považuje za důkaz o prefe - a) že důkaz o původu a přepravní doklady byly vydány nejpozději jeden den před vstupem Dohody v platnost, * 2\\. Státy ESVO na straně jedné a Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Slovensko na straně druhé jsou oprávněny zachovat povolení, jimiž byl udělen status „schválených vývozců“ v rámci dohod uzavřených mezi státy ESVO na * 3\\. Žádosti o následné ověření důkazu o původu vydaného podle preferenčních dohod a dohod uvedených v odstavcích 1 a 2 přijímají příslušné orgány států ESVO a nových smluvních stran po dobu tří let od vydání daného důkazu o původu a tyto orgány je mohou pod * ČÁST I - CÍLE A ZÁSADY * ČÁST II - VOLNÝ POHYB ZBOŽÍ * ČÁST III - VOLNÝ POHYB OSOB, SLUŽEB A KAPITÁLU * ČÁST IV - HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ A DALŠÍ SPOLEČNÁ PRAVIDLA * ČÁST V - HORIZONTÁLNÍ USTANOVENÍ SOUVISEJÍCÍ SE ČTYŘMI SVOBODAMI * ČÁST VI - SPOLUPRÁCE MIMO ČTYŘI SVOBODY * ČÁST VII - INSTITUCIONÁLNÍ USTANOVENÍ * ČÁST VIII - FINANČNÍ MECHANISMY * ČÁST IX - OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ * 1\\. ÚVODNÍ ČÁSTI AKTŮ - Preambule aktů, na něž se odkazuje, nejsou přizpůsobeny pro účely Dohody. Přihlíží se k nim v míře nezbytné pro přesný výklad a uplatňování ustanovení obsažených v těchto aktech v rámci Dohody. * 2\\. USTANOVENÍ O VÝBORECH ES - Postupy, ujednání o orgánech nebo jiná ustanovení týkající se výborů ES obsažená v aktech, na něž se odkazuje, jsou uvedeny v článcích 81, 100 a 101 Dohody a v protokolu 31. * 3\\. USTANOVENÍ, KTERÁ STANOVÍ POSTUPY PRO PŘIZPŮSOBENÍ NEBO ZMĚNY AKTŮ SPOLEČENSTVÍ - Stanoví-li akty, na něž se odkazuje, postupy Společenství pro jejich přizpůsobení, rozšíření nebo změnu nebo pro rozvoj nových politik, iniciativ nebo opatření Společenství, použijí se odpovídající postupy rozhodování stanovené v Dohodě. * 4\\. VÝMĚNA INFORMACÍ A POSTUPY OZNAMOVÁNÍ - a) Má-li členský stát ES sdělit informace Komisi ES, sděluje stát ESVO tyto informace Kontrolnímu úřadu ESVO a Stálému výboru států ESVO. Totéž platí, pokud mají tyto informace předávat příslušné orgány. Komise ES a Kontrolní úřad ESVO si vyměňují informac * 5\\. POSTUPY POSUZOVÁNÍ A SESTAVOVÁNÍ ZPRÁV - Má-li Komise ES nebo jiný orgán ES připravit na základě aktu, na nějž se odkazuje, zprávu, prohlášení nebo obdobný dokument, připraví Kontrolní úřad ESVO nebo Stálý výbor, není-li rozhodnuto jinak, zároveň zprávu, prohlášení nebo jiný obdobný dokument týka * 6\\. ZVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ - a) Má-li členský stát ES na základě aktu, na nějž se odkazuje, zveřejnit určité informace o skutečnostech, postupech a podobně, zveřejní rovněž státy ESVO v souladu s Dohodou odpovídajícím způsobem takové informace. * 7\\. PRÁVA A POVINNOSTI - Vzájemná práva a povinnosti členských států ES, jejich veřejných subjektů, jejich podniků nebo jednotlivců se považují za práva a povinnosti smluvních stran, přičemž strany jsou samy tvořeny příslušnými orgány, veřejnými subjekty, podniky nebo jednotlivci. * 8\\. ODKAZY NA ÚZEMÍ - Kdykoli akty, na něž se odkazuje, zmiňují území „Společenství“ nebo „společného trhu“, chápe se pro účely Dohody jako území smluvních stran vymezené v článku 126 Dohody. * 9\\. ODKAZY NA STÁTNÍ PŘÍSLUŠNÍKY ČLENSKÝCH STÁTŮ ES - Kdykoli akt, na nějž se odkazuje, zmiňuje státní příslušníky ES, považují se pro účely Dohody za státní příslušníky států ESVO. * 10\\. ODKAZY NA JAZYKY - Zavádí-li akt, na nějž se odkazuje, vůči členským státům ES, jejich veřejným subjektům, jejich podnikům nebo jednotlivcům práva a povinnosti týkající se používání některého úředního jazyka ES, považují se odpovídající práva a povinnosti týkající se použití * 11\\. VSTUP V PLATNOST A PROVÁDĚNÍ AKTŮ - Ustanovení o vstupu v platnost nebo o provádění aktů, na něž se odkazuje v přílohách Dohody, se pro účely dohody nepoužijí. Lhůty a data, které se použijí pro státy ESVO pro vstup v platnost a provádění aktů, na něž se odkazuje, vyplývají ze dne vstupu v p * 12\\. URČENÍ AKTŮ SPOLEČENSTVÍ * 1\\. Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto protokolu, je Lichtenštejnsko oprávněno dočasně zachovat cla fiskalní povahy pro výrobky spadající do sazebních kódů uvedených v připojené tabulce s výhradou dodržení podmínek článku 14 Dohody. Pokud jde o sazební kódy 0 * 2\\. Je-li v Lichtenštejnsku zahájena výroba výrobků obdobných výrobkům uvedeným v tabulce, musí být clo fiskální povahy, kterému tento výrobek podléhá, zrušeno. * 3\\. Smíšený výbor EHP posoudí situaci před koncem roku 1996. - TABULKA * 1\\. Článek 16 Dohody se použije nejpozději dne 1. ledna 1995 pro tyto státní monopoly obchodní povahy: - — rakouský solný monopol, * 2\\. Článek 16 Dohody se použije rovněž na víno (číslo HS 22.04). * Článek 1 - 1. Aniž je dotčen dodatek 1 tohoto protokolu, odstraní státy ESVO od vstupu Dohody v planost dovozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem na výrobky uvedené v tabulce I dodatku 2 tohoto protokolu. * Článek 2 - 1. Společenství odstraní ke dni vstupu Dohody v platnost dovozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem na výrobky uvedené v tabulce II dodatku 2. * Článek 3 - Články 1 a 2 se uplatní pro produkty pocházející ze smluvních stran. Pravidla původu jsou uvedena v protokolu 4. * Článek 4 - 1. Zrušuje se podpora odvětví rybolovu poskytovaná ze státních zdrojů, která narušuje hospodářskou soutěž. * Článek 5 - Smluvní strany přijmou nezbytná opatření, aby všechna rybářská plavidla plující pod vlajkou ostatních smluvních stran měla stejný přístup k přístavům a zařízením prvního stupně obchodu, jakož i k souvisejícímu technickému zařízení a vybavení, jako jejich p * Článek 6 - Nedojde-li ke dni vstupu Dohody v platnost k nezbytné právní úpravě vyhovující smluvním stranám, může být jakýkoli sporný bod předložen Smíšenému výboru EHP. Nedojde-li k dohodě, použije se obdobně článek 114 Dohody. * Článek 7 - Ustanovení dohod uvedených v dodatku 3 jsou nadřazena ustanovením tohoto protokolu, pokud poskytují státům ESVO příznivější obchodní režimy než tento protokol. * Článek 1 - Finsko je dočasně oprávněno zachovat pro tyto výrobky svůj stávající režim. Nejpozději 31. prosince 1992 předloží Finsko konečný časový rozvrh pro odstranění těchto výjimek. * Článek 2 - 1. Lichtenštejnsko je oprávněno zachovat cla na dovoz těchto výrobků: * Článek 3 - 1. Švédsko je oprávněno uplatňovat pro následující produkty až do 31. prosince 1993 množstevní omezení dovozu, jsou-li nezbytná pro zamezení vážného narušení švédského trhu. * Článek 1 - Definice * Článek 2 - Oblast působnosti * Článek 3 - Namátkové kontroly a formality * Článek 4 - Veterinární pravidla * Článek 5 - Rostlinolékařská pravidla * Článek 6 - Přenesení pravomocí * Článek 7 - Uznávání kontrol a dokladů * Článek 8 - Provozní doba hraničních přechodů * Článek 9 - Expresní jízdní pruhy * Článek 10 - Spolupráce mezi orgány * Článek 11 - Oznamování nových kontrol a formalit * Článek 12 - Plynulost provozu * Článek 13 - Správní pomoc * Článek 14 - Konzultační skupiny * Článek 15 - Platební nástroje * Článek 16 - Vztah k jiným dohodám a vnitrostátním právním předpisům * Článek 1 - Definice * Článek 2 - Oblast působnosti * Článek 3 - Pomoc na žádost * Článek 4 - Pomoc bez vyžádání * Článek 5 - Doručování a oznamování * Článek 6 - Forma a obsah žádostí o pomoc * Článek 7 - Vyřizování žádostí * Článek 8 - Forma sdělovaných informací * Článek 9 - Výjimky z povinnosti poskytnout pomoc * Článek 10 - Povinnost zachovávat důvěrnost informací * Článek 11 - Používání informací * Článek 12 - Znalci a svědci * Článek 13 - Výdaje na pomoc * Článek 14 - Provádění * Článek 15 - Doplňková povaha protokolu * Článek 1 - Tento protokol se vztahuje na výrobky, jež jsou zahrnuty do dvoustranných dohod o volném obchodu (dále jen „dohody o volném obchodu“) uzavřených mezi Evropským společenstvím uhlí a oceli a jeho členskými státy na jedné straně a jednotlivými státy ESVO na s * Článek 2 - 1. Nestanoví-li tento protokol jinak, nejsou dohody o volném obchodu dotčeny. Dohoda o EHP se použije, pokud se nepoužijí dohody o volném obchodu. Pokud se nadále uplatňují zásadní ustanovení dohod o volném obchodu, používají se rovněž institucionální usta * Článek 3 - Smluvní strany nezavedou žádná omezení ani správní a technické předpisy, jež by mohly v obchodu mezi smluvními stranami narušit volný pohyb výrobků, na něž se vztahuje tento protokol. * Článek 4 - Základní pravidla hospodářské soutěže týkající se nakládání s výrobky, na něž se vztahuje tento protokol, jsou uvedena v protokolu 25 Dohody o EHP. Sekundární právní předpisy jsou uvedeny v protokolu 21 a v příloze XIV Dohody o EHP. * Článek 5 - Smluvní strany uplatňují pravidla pro podporu ocelářského průmyslu. Uznávají zejména odůvodněnost pravidel Společenství pro podporu ocelářského průmyslu uvedených v rozhodnutí Komise č. 322/89/ESUO, jehož použitelnost skončí dne 31. prosince 1991, a přijím * Článek 6 - 1. Smluvní strany si vyměňují informace o trzích. Státy ESVO vyvinou veškeré úsilí, aby zajistily, že výrobci, spotřebitelé a obchodníci s ocelí budou tyto informace poskytovat. * Článek 7 - Smluvní strany berou na vědomí, že pravidla původu stanovená v protokolu 3 dohod o volném obchodu uzavřených mezi Evropským hospodářským společenstvím a jednotlivými státy ESVO jsou nahrazena protokolem 4 Dohody o EHP. * Článek 1 - Ustanovení Dohody a jejích příloh o volném pohybu osob mezi členskými státy ES a státy ESVO se uplatňují s výhradou přechodných ustanovení stanovených v tomto protokolu. * Článek 5 - 1. Lichtenštejnsko na jedné straně a členské státy ES a ostatní státy ESVO na straně druhé si mohou do 1. ledna 1998 zachovat své vnitrostátní předpisy podmiňující vstup, pobyt a zaměstnání státních příslušníků členských států ES a ostatních států ESVO na * Článek 6 - 1. Lichtenštejnsko může do 1. ledna 1998 zachovat platnost vnitrostátních předpisů omezujících profesní mobilitu sezónních pracovníků včetně předpisů ukládajících pracovníkům opustit území Lichtenštejnska po skončení platnosti jejich sezónního povolení nej * Článek 7 - Lichtenštejnsko může ponechat v platnosti: * Článek 8 - 1. Lichtenštejnsko po podpisu Dohody nepřijme vedle omezení podle článků 2 až 7 žádná jiná omezující opatření týkající se vstupu, zaměstnání a pobytu pracovníků a samostatně výdělečně činných osob na jejich území. * Článek 9 - 2. Na konci přechodného období stanoveného pro Lichtenštejnsko přezkoumají smluvní strany společně přechodná opatření s náležitým přihlédnutím ke zvláštní zeměpisné poloze Lichtenštejnska. * Článek 10 - Během přechodných období budou nadále uplatňovány dvoustranné dohody, nestanoví-li Dohoda pro občany členských států ES a států ESVO příznivější ustanovení. * Článek 11 - Pro účely tohoto protokolu mají v něm uvedené výrazy „sezónní pracovník“ a „příhraniční pracovník“ význam, který jim dávají vnitrostátní právní předpisy Lichtenštejnska v okamžiku podpisu Dohody. * Článek 1 - Pro účely tohoto protokolu a nařízení (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, na osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství (Úř. věst. L * Článek 2 - Po dobu platnosti povolení má sezónní pracovník nárok na dávky v nezaměstnanosti podle lichtenštejnských právních předpisů za stejných podmínek jako státní příslušník Lichtenštejnska a v souladu s nařízením (EHS) č. 1408/71. * Článek 3 - Část příspěvků na pojištění pro případ nezaměstnanosti placených sezónními pracovníky hradí Lichtenštejnsko státům bydliště těchto pracovníků takto: * Článek 5 - Platnost tohoto protokolu je omezena na délku přechodných období vymezených v protokolu 15. * 1\\. Článkem 34 Dohody není dotčeno přijetí právních předpisů nebo uplatňování opatření smluvních stran upravujících přístup třetích zemí k jejich trhům. - Veškeré právní předpisy přijaté v oblasti působnosti Dohody jsou projednávány postupy stanovenými v Dohodě a smluvní strany usilují o vypracování odpovídajících pravidel EHP. * 2\\. Pro definici oprávněných osob podle článku 34 se uplatní hlava I Obecného programu pro odstranění omezení svobody usazování (Úř. věst. 2, 15.1.1962, s. 36/62) se stejnými právními účinky jako ve Společenství. * 1\\. smluvní strana, která rozhodne o sledování činností některých třetích zemí na trhu nákladní námořní dopravy, o tom uvědomí Společný výbor EHP a může ostatním smluvním stranám navrhnout, aby se této akce účastnily; * 2\\. smluvní strana, která se rozhodne provést diplomatické kroky ve třetí zemi, jež omezuje nebo hrozí omezením volného přístupu na trh nákladní zaoceánské námořní dopravy, o tom uvědomí Společný výbor. Ostatní smluvní strany se mohou rozhodnout, že se k tě * 3\\. smluvní strana, která zamýšlí přijmout opatření vůči třetí zemi nebo vlastníkům lodí ze třetí země například jako reakci na nekalé cenové praktiky některých z vlastníků lodí, kteří provozují nákladní námořní dopravu, nebo na omezení či hrozbu omezení př * 4\\. smluvní strana, která zamýšlí sjednat systémy sdílení nákladu uvedené v čl. 5 odst. 1 a v článku 6 nařízení Rady (EHS) č. 4055/86 (Úř. věst. L 378, 31.12.1986, s. 1) nebo rozšířit působnost zmíněného nařízení na státní příslušníky některé třetí země v s * 5\\. informace uvedené v bodech 1 až 4 musí být poskytovány, je-li to možné, ve lhůtách, které umožní smluvním stranám koordinovat své akce; * 6\\. smluvní strany se mohou na žádost některé z nich konzultovat otázky týkající se námořní dopravy, které jsou projednávány v rámci mezinárodních organizací, změny ve vztazích mezi smluvními stranami a třetími zeměmi v oblasti námořní dopravy, jakož i fung * 1\\. Smluvní strany si vzájemně poskytují volný přístup ke svým vnitrozemským vodním cestám. V případě Rýna a Dunaje přijmou smluvní strany veškerá nezbytná opatření, aby současně zavedly právo volného přístupu a svobodu usazování v oblasti dopravy po vnitro * 2\\. Dohody, které zaručují všem smluvním stranám vzájemně volný přístup k vnitrozemským vodním cestám na území ostatních smluvních stran, budou vypracovány v rámci příslušných mezinárodních organizací před 1. lednem 1996 s ohledem na závazky vyplývající z p * 3\\. Veškeré předpisy Společenství použitelné pro dopravu po vnitrozemským vodních cestách se použijí pro státy ESVO, které v té době budou mít přístup k vnitrozemským vodním cestám Společenství, ode dne vstupu Dohody v platnost a pro ostatní státy ESVO jakm * Článek 1 - Dohoda mezi státy ESVO svěří Kontrolnímu úřadu ESVO obdobné pravomoci a funkce, jaké vykonává v době podpisu Dohody Komise ES pro účely uplatňování pravidel hospodářské soutěže podle Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství a Smlouvy o zalo * Článek 2 - Budou-li postupy podle části VII Dohody přijaty nové prováděcí předpisy k čl. 1 odst. 2 písm. e) a článků 53 až 60 Dohody, jakož i k protokolu 25 nebo změny aktů uvedených v článku 3 tohoto protokolu, budou provedeny odpovídající změny v dohodě o zřízení K * Článek 3 - 1. Kromě aktů vyjmenovaných v příloze XIV Dohody jsou pravomoci a funkce svěřené Komisi ES pro účely uplatňování pravidel hospodářské soutěže podle Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství uvedeny v těchto aktech: * Článek 4 - 1. Dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě uvedené v čl. 53 odst. 1 Dohody, ke kterým dojde po vstupu Dohody v platnost a pro které zúčastněné osoby hodlají uplatňovat čl. 53 odst. 3 Dohody, musí být oznámeny příslušnému kontrolnímu úřadu podle člán * Článek 5 - 1. Dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě uvedené v čl. 53 odst. 1 Dohody existující ke dni vstupu Dohody v platnost a pro něž strany hodlají použít čl. 53 odst. 3 Dohody, musí být oznámeny příslušnému kontrolnímu úřadu v souladu s článkem 56, prot * Článek 6 - Vydá-li příslušný kontrolní úřad rozhodnutí podle čl. 53 odst. 3 Dohody, určí v něm den, kdy rozhodnutí nabude účinku. Tento den může předcházet dni oznámení, jde-li o dohody, rozhodnutí sdružení podniků nebo jednání ve vzájemné shodě spadající do působnos * Článek 7 - 1. Pokud dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě uvedené v čl. 53 odst. 1 Dohody existující ke dni vstupu Dohody v platnost a oznámené ve lhůtě uvedené v čl. 5 odst. 1 tohoto protokolu nesplňují požadavky čl. 53 odst. 3 Dohody a zúčastněné podniky n * Článek 8 - Žádosti a oznámení podané Komisi ES přede dnem vstupu Dohody v platnost se považují za odpovídající ustanovením Dohody o žádostech a oznámeních. * Článek 9 - Pokuty za porušení čl. 53 odst. 1 Dohody nelze ukládat za jednání, ke kterému došlo před oznámením dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, na které se vztahují články 5 a 6 tohoto protokolu a které byly oznámeny ve lhůtách stanovených v těchto článc * Článek 10 - Smluvní strany zajistí, aby do šesti měsíců po vstupu Dohody v platnost byla přijata opatření zabezpečující, že úředníkům Kontrolního úřadu ESVO a Komise ES bude poskytnuta nezbytná pomoc, která jim umožní provádět šetření podle Dohody. * Článek 11 - Pokud jde o dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě existující ke dni vstupu Dohody v platnost a spadající do působnosti čl. 53 odst. 1 Dohody, nepoužije se zákaz podle čl. 53 odst. 1, pokud jsou tyto dohody, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shod * Článek 12 - Pokud jde o dohody, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě existující ke dni vstupu Dohody v platnost a spadající do působnosti čl. 53 odst. 1 Dohody, nepoužije se zákaz podle čl. 53 odst. 1 ode dne vstupu Dohody v platnost, pokud jsou tyt * Článek 13 - Dohody, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, na které se vztahuje individuální výjimka podle čl. 85 odst. 3 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství před vstupem Dohody v platnost, budou i nadále vyňaty z působnosti usta * Článek 1 - Pro účely přidělování jednotlivých případů podle článku 56 Dohody se „podnikem“ rozumí každý subjekt vykonávající činnosti obchodní nebo hospodářské povahy. * Článek 2 - Ve smyslu článku 56 Dohody se „obratem“ rozumí částky získané prodejem výrobků a poskytováním služeb dotčenými podniky, které odpovídají jejich běžné činnosti, během posledního účetního období na území, na něž se vztahuje Dohoda, po odečtení prodejních sle * Článek 3 - Místo obratu se použije: * Článek 4 - 1. Odchylně od definice obratu pro účely článku 56 Dohody, obsažené v článku 2 tohoto protokolu, je rozhodný obrat tvořen, * Článek 5 - 1. Týká-li se jednotlivý případ výrobků spadajících do oblasti působnosti protokolu 25, představuje rozhodný obrat pro přidělení těchto případů obrat dosažený z těchto výrobků. * Článek 1 - Kontrolní úřad ESVO a Komise ES si na žádost některého z kontrolních úřadů vyměňují informace a konzultují se o otázkách obecné politiky. * Článek 2 - V případech uvedených v čl. 56 odst. 1 písm. b) a c), odst. 2 druhé větě a odst. 3 Dohody si Kontrolní úřad ESVO a Komise ES v rozumné lhůtě předávají oznámení a stížnosti, pokud není zřejmé, že byly zaslány oběma kontrolním úřadům. Budou se také vzájemně * Článek 3 - V případech uvedených v čl. 56 odst. 1 písm. b) a c), odst. 2 druhé větě a odst. 3 Dohody konzultuje příslušný kontrolní úřad druhý kontrolní úřad, pokud * Článek 4 - V případech uvedených v čl. 56 odst. 1 písm. b) a c), odst. 2 druhé větě a odst. 3 Dohody předá příslušný kontrolní úřad druhému kontrolnímu úřadu úřední dopis, kterým se uzavírá spis anebo zamítá stížnost. * Článek 5 - V případech uvedených v čl. 56 odst. 1 písm. b) a c), odst. 2 druhé větě a odst. 3 Dohody přizve příslušný kontrolní úřad druhý kontrolní úřad, aby byl zastoupen při slyšení dotčených podniků. Toto pozvání se rovněž zašle státům, které spadají do pravomoci * Článek 6 - V případech uvedených v čl. 56 odst. 1 písm. b) a c), odst. 2 druhé větě a odst. 3 Dohody příslušný kontrolní úřad včas informuje druhý kontrolní úřad o dni zasedání poradního výboru a zašle mu související dokumentaci. * Článek 7 - V případech uvedených v čl. 56 odst. 1 písm. b) a c), odst. 2 druhé větě a odst. 3 Dohody může kontrolní úřad, který není příslušný rozhodnout o případu podle článku 56, žádat v každé fázi řízení o opisy hlavních dokumentů předložených příslušnému kontroln * Článek 8 - 1. Při odesílání žádosti o informace podniku nebo sdružení podniků usazenému na území druhého kontrolního úřadu zašle příslušný kontrolní úřad, jak je vymezen v článku 56 Dohody, současně opis této žádosti druhému kontrolnímu úřadu. * Článek 9 - 1. Informace získané na základě tohoto protokolu lze použít pouze pro účely řízení podle článků 53 a 54 Dohody. * Článek 10 - 1. Pro oznámení dohody zašlou podniky oznámení příslušnému kontrolnímu úřadu podle článku 56 Dohody. Stížnosti lze zasílat kterémukoli z obou kontrolních úřadů. * Článek 11 - Dnem podání žádosti nebo oznámení se rozumí den jejich obdržení Komisí ES nebo Kontrolním úřadem ESVO nezávisle na tom, který z nich je příslušný věc rozhodnout podle článku 56 Dohody. Jsou-li však žádost nebo oznámení zaslány doporučeně, považují se za po * Článek 12 - Pokud jde o oznámení, žádosti a stížnosti mohou si podniky pro styk s Kontrolním úřadem ESVO a s Komisí ES vybrat kterýkoli z úředních jazyků států ESVO a Evropského společenství. Platí to rovněž pro všechny fáze řízení bez ohledu na to, zda bylo zahájeno * Článek 1 - 1. Kontrolní úřad ESVO a Komise ES si na žádost některého z kontrolních úřadů vyměňují informace a společně konzultují otázky obecné politiky. * Článek 2 - 1. Spolupráce probíhá v souladu s tímto protokolem, * Článek 3 - 1. Komise ES předá Kontrolnímu úřadu ESVO do tří pracovních dnů kopie oznámení o případech uvedených v čl. 2 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a co nejrychleji kopie hlavních dokladů, která jí byly předány nebo které vydala. * Článek 4 * Článek 5 - 1. V případech uvedených v čl. 2 odst. 1 a odst. 2 písm. a) uvědomí Komise ES v rozumné lhůtě Kontrolní úřad ESVO o dni zasedání Poradního výboru ES pro spojování podniků a předá mu související dokumenty. * Článek 6 - 1. Komise ES může rozhodnutím, které neprodleně oznámí dotčeným podnikům, příslušným orgánům členských států Společenství a Kontrolnímu úřadu ESVO, vrátit dotčenému státu ESVO případ oznámeného spojení, pokud touto operací hrozí, že bude vytvořeno nebo pos * Článek 7 - 1. Aniž je dotčena výlučná příslušnost Komise ES řešit spojování podniků na úrovni Společenství v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 4064/89 ze dne 21. prosince 1989 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 1, ve znění opravy v Úř. věst * Článek 8 - 1. Komise ES může při plnění svých úkolů, které jí byly svěřeny pro provedení článku 57, získávat veškeré nezbytné informace od Kontrolního úřadu ESVO a od států ESVO. * Článek 9 - 1. Informace získané na základě tohoto protokolu lze využít pouze pro účely postupu podle článku 57 Dohody. * Článek 10 - 1. Podniky zašlou svá oznámení příslušnému kontrolnímu úřadu podle čl. 57 odst. 2 Dohody. * Článek 11 - Dnem podání oznámení se rozumí den jeho obdržení příslušným kontrolním úřadem. * Článek 12 - 1. Pokud jde o oznámení, jsou podniky oprávněny vybrat si pro styk s Kontrolním úřadem ESVO a Komisí ES kterýkoli z úředních jazyků státu ESVO nebo Společenství. To platí rovněž pro všechny stupně řízení. * Článek 13 - Pokud jde o lhůty a další procesní otázky, uplatní se pro spolupráci mezi Komisí ES a Kontrolním úřadem ESVO a státy ESVO rovněž prováděcí pravidla k článku 57 Dohody, nestanoví-li tento protokol jinak. * Článek 14 - Článek 57 Dohody se nevztahuje na spojení podniků, která jsou předmětem dohody nebo zveřejnění nebo ke kterým došlo cestou nabytí před vstupem Dohody v platnost. Nepoužije se v žádném případě pro spojení, která jsou předmětem řízení zahájeného z podnětu vn * Článek 1 - 1. Jsou zakázány veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě související s výrobky uvedenými v protokolu 14, které by mohly ovlivnit obchod mezi smluvními stranami, pokud by mohly na území, na něž se vztahuje Dohoda * Článek 2 - 1. Každá operace vyžaduje předběžné povolení příslušného kontrolního úřadu uvedeného v článku 56 Dohody, s výhradou odstavce 3 tohoto článku, je-li jejím přímým nebo nepřímým účinkem na území, na které se vztahuje Dohoda, jako výsledek činnosti jakékoli os * Článek 3 - Pro účely článků 1 a 2 a pro účely informací požadovaných pro jejich uplatňování a řízení s nimi související se „podnikem“ rozumí každý podnik, který vykonává výrobní činnost v odvětví uhlí nebo oceli na území, na něž se vztahuje Dohoda, jakož i podnik neb * Článek 4 - Příloha XIV Dohody. obsahuje zvláštní ustanovení provádějící zásady uvedené v článcích 1 a 2. * Článek 5 - Kontrolní úřad ESVO a Komise ES zajistí uplatňování zásad uvedených v článcích 1 a 2 tohoto protokolu v souladu s ustanoveními provádějícími články 1 a 2 uvedenými v protokolu 21 a v příloze XIV Dohody. * Článek 6 - O jednotlivých případech uvedených v článcích 1 a 2 tohoto protokolu rozhodne Komise ES nebo Kontrolní úřad ESVO v souladu s článkem 56 Dohody. * Článek 7 - Aby byla zavedena a zachována jednotná kontrola hospodářské soutěže v celém EHP a podporováno stejnorodé provádění, uplatňování a výklad ustanovení Dohody, spolupracují příslušné orgány v souladu s protokolem 23. * a) k výměně informací a názorů o otázkách obecné politiky, jako je provádění, uplatňování a výklad předpisů o státní podpoře stanovených Dohodou, dochází pravidelně nebo na žádost některého z kontrolních úřadů; * b) Komise ES a Kontrolní úřad ESVO pravidelně provádějí šetření o státních podporách ve státech spadajících do jejich pravomoci. Zprávy ze šetření jsou zpřístupněny druhému kontrolnímu úřadu; * c) je-li pro programy nebo případy státní podpory zahájen postup uvedený v čl. 93 odst. 2 prvním a druhém pododstavci Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství nebo odpovídající postup stanovený dohodou mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního * d) kontrolní úřady se vzájemně neprodleně informují o všech přijatých rozhodnutích; * e) zahájení postupu uvedeného v písmenu c) a rozhodnutí uvedená v písmenu d) příslušný kontrolní úřad zveřejní; * f) aniž je dotčen tento protokol, poskytují si Komise ES a Kontrolní úřad ESVO na žádost druhého kontrolního úřadu případ od případu informace a vyměňují si názory zejména na programy a případy státní podpory; * g) informace získané při uplatňování písmene f) se považují za důvěrné. * Článek 1 - Podstata ochrany * Článek 2 - Vyčerpání práv * Článek 3 - Patenty Společenství * Článek 4 - Polovodičové výrobky * Článek 5 - Mezinárodní smlouvy * Článek 6 - Jednání týkající se Všeobecné dohody o clech a obchodu * Článek 7 - Vzájemné informování a konzultace * Článek 8 - Přechodná ustanovení * Článek 9 - Pravomoc * 1\\. Zřizuje se konference zástupců vnitrostátních statistických organizací smluvních stran, Statistického úřadu Evropských společenství (Eurostat) a Úřadu statistického poradce států ESVO (ÚSP ESVO). Má za úkol vést statistickou spolupráci, připravovat prog * 2\\. Ode dne vstupu Dohody v platnost se státy ESVO zapojí do činností zařazených do plánů přednostních akcí v oblasti statistických informací (1). - Státy ESVO na tyto akce finančně přispívají podle čl. 82 odst. 1 písm. a) Dohody a finančních nařízení k němu. * 3\\. Statistické informace týkající se oblastí, na které se vztahuje Dohoda a které oznamují státy ESVO, koordinuje ÚSP ESVO, který je předává Eurostatu. Uchovávání a zpracování údajů se provádí v Eurostatu. * 4\\. Eurostat a ÚSP ESVO přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily šíření statistik o EHP pro různé uživatele a veřejnost. * 5\\. Státy ESVO uhradí Eurostatu dodatečné náklady vznikající uchováváním, zpracováním a šířením údajů poskytovaných těmito zeměmi v souladu s Dohodou. Částky, které mají být uhrazeny, stanoví pravidelně Smíšený výbor EHP. * 6\\. Důvěrné statistické údaje lze používat pouze pro statistické účely. * Článek 1 - Výzkum a technický rozvoj * Článek 2 - Informační služby * Článek 3 - Životní prostředí * Článek 4 - Všeobecné a odborné vzdělávání a mládež * Článek 5 - Sociální politika * Článek 6 - Ochrana spotřebitelů * Článek 7 - Malé a střední podniky * Článek 8 - Cestovní ruch * Článek 9 - Audiovizuální odvětví * Článek 10 - Civilní ochrana * Článek 1 - Postup pro stanovení výše finanční účasti států ESVO * Článek 2 - Poskytování příspěvků států ESVO * Článek 3 - Úpravy v souvislosti s prováděním rozpočtu * Článek 4 - Přezkum * Článek 5 - Podmínky provádění * Článek 6 - Informování * Článek 7 - Kontrola * Článek 8 - Údaj HDP, který se bere v úvahu pro výpočet činitele úměrnosti * 1\\. Je-li spor předložen rozhodčímu řízení, určí se tři rozhodci, nerozhodnou-li strany ve sporu jinak. * 2\\. Každá z obou stran sporu určí ve lhůtě 30 dnů jednoho rozhodce. * 3\\. Dva určení rozhodci jmenují vzájemnou dohodou jednoho vrchního rozhodce, který je státním příslušníkem jiné smluvní strany než určení rozhodci. Pokud se rozhodci do dvou měsíců po svém určení nedohodnou, bude vrchní rozhodce vybrán ze seznamu sedmi osob * 4\\. Nerozhodnou-li smluvní strany jinak, přijme rozhodčí soud vlastní jednací řád. Rozhoduje většinou hlasů. * Článek 1 - Je-li při projednávání věci před soudem státu ESVO vznesena otázka výkladu ustanovení Dohody, která jsou v podstatě totožná s ustanoveními smluv o založení Evropských společenství v platném znění nebo s ustanoveními aktů přijatých na základě těchto smluv, * Článek 2 - Stát ESVO, který má v úmyslu tento protokol využít, oznámí depozitáři Dohody a Soudnímu dvoru ES, v jakém rozsahu a jakým postupem se tento protokol použije pro jeho soudy. * Článek 3 - Depozitář oznámí smluvním stranám veškerá oznámení podle článku 2. * Článek 1 - Společný parlamentní výbor EHP zřízený článkem 95 Dohody je tvořen a vykonává své funkce v souladu s ustanoveními Dohody a těchto stanov. * Článek 2 - Společný parlamentní výbor EHP se skládá ze 66 členů. * Článek 3 - Společný parlamentní výbor EHP volí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Funkční období předsedy výboru trvá jeden rok a vykonává je střídavě člen jmenovaný Evropským parlamentem a člen jmenovaný parlamentem některého státu ESVO. * Článek 4 - Plenární zasedání Společného parlamentního výboru EHP se koná dvakrát za rok, střídavě ve Společenství a v některém státě ESVO. Na každém zasedání výbor rozhodne, kde se bude konat příští plenární zasedání. Mimořádná zasedání se mohou konat, pokud tak rozh * Článek 5 - Společný parlamentní výbor EHP přijme svůj jednací řád dvoutřetinovou většinou svých členů. * Článek 6 - Náklady účasti ve Společném parlamentním výboru EHP nese parlament, který člena jmenoval. * 1\\. Vědecký výbor pro potraviny - (rozhodnutí Komise 74/234/EHS) * 2\\. Farmaceutický výbor - (rozhodnutí Komise 75/320/EHS) * 3\\. Vědecký veterinární výbor - (rozhodnutí Komise 81/651/EHS) * 4\\. Výbor pro dopravní infrastrukturu - (rozhodnutí Komise 78/174/EHS) * 5\\. Správní komise pro sociální zabezpečení migrujících pracovníků - (nařízení Komise (EHS) č. 1408/71) * 6\\. Styčný výbor pro praní peněz - (směrnice Rady 91/308/EHS) * 7\\. Poradní výbor pro restriktivní praktiky a dominantní postavení - (nařízení Rady (EHS) č. 17/62) * 8\\. Poradní výbor pro kontrolu spojování podniků - (nařízení rady (EHS) č. 4064/89) * Článek 1 - 1. Finanční mechanismus poskytuje finanční pomoc pro rozvoj a strukturální přizpůsobení regionů uvedených v článku 4 jednak formou slev úroků, jednak formou přímých grantů. * Článek 2 - 1. Slevy úroků stanovené v článku 1 se uplatňuje na půjčky poskytované Evropskou investiční bankou, a je-li to možné, v ECU. * Článek 3 - 1. Celková výše grantů podle článku 1, které jsou předmětem závazku ve stejných splátkách, činí pro období pěti let od 1. července 1993 500 milionů ECU. Pokud Dohoda o EHP vstoupí v platnost po uvedeném dni, trvá toto období pět let ode dne vstupu v platno * Článek 4 - 1. Finanční pomoc podle článku 1 se omezuje na projekty prováděné veřejnými orgány a veřejnými nebo soukromými podniky v Řecku, na ostrově Irsko, v Portugalsku a v těch regionech Španělska, které jsou uvedeny v dodatku. Podíl každého regionu na celkovém ob * Článek 5 - Státy ESVO uzavře s Evropskou investiční bankou a Komisí ES ujednání, která vzájemně považují za vhodná pro zajištění řádného fungování finančního mechanismu. V této souvislosti budou rovněž stanoveny náklady spojené se správou tohoto mechanismu. * Článek 6 - Evropská investiční banka má právo účastnit se jako pozorovatel zasedání Smíšeného výboru EHP, jsou-li na pořad jednání zařazeny otázky související s finančním mechanismem, které se jí týkají. * Článek 7 - Smíšený výbor EHP může podle potřeby rozhodnout o dalších předpisech pro provádění finančního mechanismu. * 1\\. Při ratifikaci Dohody o EHP má Norské království právo vyjmout území Svalbardu z oblasti působnosti Dohody. * 2\\. Využije-li Norské království tohoto práva, budou pro území Svalbardu nadále platit stávající dohody platné pro Svalbard, tj. Smlouva o založení Evropského sdružení volného obchodu, Dohoda mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím o * 1\\. 373 R 2805: nařízení Komise (EHS) č. 2805/73 ze dne 12. října 1973, kterým se stanoví seznam jakostních bílých vín stanovených pěstitelských oblastí a dovážených jakostních bílých vín obsahujících určité procento oxidu siřičitého a kterým se zavádějí ně - — 373 R 3548: nařízení Komise (EHS) č. 3548/73 ze dne 21. prosince 1973 (Úř. věst. L 361, 29.12.1973, s. 35), * 2\\. 374 R 2319: nařízení Komise (EHS) č. 2319/74 ze dne 10. září 1974, kterým se stanoví některé pěstitelské oblasti, které mohou vyrábět víno s přirozeným obsahem alkoholu nejvýše 17 % objemových (Úř. věst. L 248, 11.9.1974, s. 7). * 3\\. 378 R 1972: nařízení Komise (EHS) č. 1972/78 ze dne 16. srpna 1978, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro enologické postupy (Úř. věst. L 226, 17.8.1978, s. 11), ve znění: - — 380 R 0045: nařízení Komise (EHS) č. 45/80 ze dne 10. ledna 1980 (Úř. věst. L 7, 11.1.1980, s. 12). * 4\\. 379 R 0358: nařízení Rady (EHS) č. 358/79 ze dne 5. února 1979 o šumivých vínech vyráběných ve Společenství, vymezených v bodě 13 přílohy II nařízení (EHS) č. 337/79 (Úř. věst. L 54, 5.3.1979, s. 130), ve znění: - — 379 R 2383: nařízení Rady (EHS) č. 2383/79 ze dne 29. října 1979 (Úř. věst. L 274, 31.10.1979, s. 8), * 5\\. 383 R 2510: nařízení Rady (EHS) č. 2510/83 ze dne 7. září 1983, kterým se stanoví výjimky z některých ustanovení pro obsah těkavých kyselin v některých vínech (Úř. věst. L 248, 8.9.1983, s. 16, ve znění opravy v Úř. věst. L 265, 28.9.1983, s. 22). * 6\\. 384 R 2394: nařízení Komise (EHS) č. 2394/84 ze dne 20. srpna 1984, kterým se pro vinařský hospodářský rok 1984/85 a 1985/86 stanoví podmínky používání iontoměničové pryskyřice a prováděcí pravidla pro přípravu rektifikovaného moštového koncentrátu (Úř. - — 385 R 0888: nařízení Komise (EHS) č. 888/85 ze dne 2. dubna 1985 (Úř. věst. L 96, 3.4.1985, s. 14), * 7\\. 385 R 3309: nařízení Rady (EHS) č. 3309/85 ze dne 18. listopadu 1985, který se stanoví obecná pravidla pro označování a obchodní úpravu šumivých vín a šumivých vín dosycených oxidem uhličitým (&Uacute;ř. věst. L 320, 29.11.1985, s. 9, ve znění oprav - — 385 R 3805: nařízení Rady (EHS) č. 3805/85 ze dne 20. prosince 1986 (Úř. věst. L 367, 31.12.1985, s. 39), * 8\\. 385 R 3803: nařízení Rady (EHS) č. 3803/85 ze dne 20. prosince 1985 o stanovení původu španělského červeného vína a sledování obchodu s ním (Úř. věst. L 367, 31.12.1985, s. 36). * 9\\. 385 R 3804: nařízení Rady (EHS) č. 3804/85 ze dne 20. prosince 1985, kterým se stanoví seznam vinařských oblastí v některých španělských regionech, kde stolní vína mohou mít přirozený obsah alkoholu nižší, než požaduje Společenství (Úř. věst. L 367, 31. * 10\\. 386 R 0305: nařízení Komise (EHS) č. 305/86 ze dne 12. února 1986 o nejvyšším přípustném celkovém obsahu oxidu siřičitého ve vínech pocházejících ze Společenství, která byla vyrobena před 1. zářím 1986, jakož i ve vínech dovezených během přechodného ob * 11\\. 386 R 1627: nařízení Rady (EHS) č. 1627/86 ze dne 6. května 1986, kterým se stanoví pravidla pro označování speciálních vín, pokud jde o uvádění obsahu alkoholu (Úř. věst. L 144, 29.5.1986, s. 4). * 12\\. 386 R 1888: nařízení Komise (EHS) č. 1888/86/EHS ze dne 18. června 1986 o nejvyšším přípustném obsahu oxidu siřičitého v některých šumivých vínech pocházejících ze Společenství a vyrobených před 1. září 1986 a po přechodné období v dovážených šumivých * 13\\. 386 R 2094: nařízení Komise (EHS) č. 2094/86 ze dne 3. července 1986, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro používání kyseliny vinné ke snížení obsahu kyselin určených vinařských produktů v některých regionech zóny A (Úř. věst. L 180, 4.7.1986, s. 1 - — 386 R 2736: nařízení Komise (EHS) č. 2736/86 (Úř. věst. L 252, 4.9.1986, s. 15). * 14\\. 386 R 2707: nařízení Komise (EHS) č. 2707/86 ze dne 28. srpna 1986, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro označování a obchodní úpravu šumivých vín a šumivých vín dosycených oxidem uhličitým (Úř. věst. L 246, 30.8.1986, s. 71), ve znění: - — 386 R 3378: nařízení Komise (EHS) č. 3378/86 ze dne 4. listopadu 1986 (Úř. věst. L 310, 5.11.1986, s. 5), * 15\\. 387 R 0822: nařízení Rady (EHS) č. 822/87 ze dne 16. března 1987 o společné organizaci trhu s vínem (Úř. věst. L 84, 27.3.1987, s. 1), ve znění opravy v Úř. věst. L 284, 19.10.1988, s. 65, a ve znění: - — 387 R 1390: nařízení Rady (EHS) č. 1390/87 ze dne 18. května 1987 (Úř. věst. L 133, 22.5.1987, s. 3), * 16\\. 387 R 0823: nařízení Rady (EHS) č. 823/87 ze dne 16. března 1987, kterým se stanoví zvláštní ustanovení pro jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí (Úř. věst. L 84, 27.3.1987, s. 59), ve znění: - — 389 R 2043: nařízení Rady (EHS) č. 2043/89 ze dne 19. června 1989 (Úř. věst. L 202, 14.7.1989, s. 1), * 17\\. 387 R 1069: nařízení Komise (EHS) č. 1069/87 ze dne 15. dubna 1987, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro uvádění obsahu alkoholu na etiketách speciálních vín (Úř. věst. L 104, 16.4.1987, s. 14). * 18\\. 388 R 3377: nařízení Komise (EHS) č. 3377/88 ze dne 28. října 1988, kterým se Spojené království za určitých podmínek opravňuje k povolení dalšího zvýšení obsahu alkoholu některých stolních vín (Úř. věst. L 296, 29.10.1988, s. 69). * 19\\. 388 R 4252: nařízení Rady (EHS) č. 4252/88 ze dne 21. prosince 1988 o výrobě a uvádění na trh likérových vín vyráběných ve Společenství (Úř. věst. L 373, 21.12.1988, s. 59), ve znění: - — 390 R 1328: nařízení (EHS) č. 1328/86 ze dne 14. května 1990 (Úř. věst. L 132, 23.5.1990, s. 24). * 20\\. 389 R 0986: nařízení Komise (EHS) č. 986/89 ze dne 10. dubna 1989 o průvodních dokladech při přepravě vinařských produktů a evidenčních knihách vedených v odvětví vína (Úř. věst. L 106, 18.4.1989, s. 1), ve znění: - — 389 R 2600: nařízení Komise (EHS) č. 2600/89 ze dne 25. srpna 1989 (Úř. věst. L 261, 29.8.1989, s. 15), * 21\\. 389 R 2202: nařízení Komise (EHS) č. 2202/89 ze dne 20. července 1989, kterým se vymezují „řezání“, „vinifikace“, „stáčírna“ a „stáčení do lahví“ (Úř. věst. L 209, 21.7.1989, s. 31). * 22\\. 389 R 2392: nařízení Rady (EHS) č. 2392/89 ze dne 24. července 1989, kterým se stanoví obecná pravidla pro označování a obchodní úpravu vína a hroznového moštu (Úř. věst. L 232, 9.8.1989, s. 13), ve znění: - — 389 R 3886: nařízení Rady (EHS) č. 3886/89 ze dne 11. prosince 1989 (Úř. věst. L 378, 27.12.1989, s. 12). * 23\\. 389 R 3677: nařízení Rady (EHS) č. 3677/89 ze dne 7. prosince 1989 o celkovém obsahu alkoholu a o celkovém obsahu kyselin některých dovážených jakostních vín a o zrušení nařízení (EHS) č. 2931/80 (Úř. věst. L 360, 9.12.1989, s. 1), ve znění: - — 390 R 2178: nařízení Rady (EHS) č. 2178/90 ze dne 24. července 1990 (Úř. věst. L 198, 28.7.1990, s. 9). * 24\\. 390 R 0743: nařízení Komise (EHS) č. 743/90 ze dne 28. března 1990, kterým se stanoví odchylky od některých ustanovení týkajících se obsahu těkavých kyselin v některých vínech (Úř. věst. L 82, 29.3.1990, s. 20). * 25\\. 390 R 2676: nařízení Komise (EHS) č. 2676/90 ze dne 17. září 1990, kterým se stanoví metody Společenství používané pro rozbor vín (Úř. věst. L 272, 3.10.1990, s. 1). * 26\\. 390 R 3201: nařízení Komise (EHS) č. 3201/90 ze dne 16. října 1990, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro označování a obchodní úpravu vína a hroznového moštu (Úř. věst. L 309, 8.11.1990, s. 1, ve znění opravy v Úř. věst. L 272, 3.10.1991, s. 47). - Pro účely Dohody se nařízení upravuje takto: * 27\\. 390 R 3220: nařízení Komise (EHS) č. 3320/90 ze dne 7. listopadu 1990, kterým se stanoví podmínky pro použití některých enologických postupů stanovených v nařízení Rady EHS č. 822/87 (Úř. věst. 308/22, 8.11.1990, s. 22). * 28\\. 390 R 3825: nařízení Komise (EHS) č. 3825/90 ze dne 19. prosince 1990 o přechodných opatřeních použitelných od 1. ledna do 1. září 1991 v odvětví vína v Portugalsku (Úř. věst. L 366, 29.12.1990, s. 56). - Pro účely Dohody se nařízení upravuje takto: * I. Dohoda o Evropském hospodářském prostoru; * II. níže uvedené dokumenty, které se připojují k Dohodě o Evropském hospodářském prostoru: * 1\\. Společné prohlášení o vypracování společných zpráv podle odstavce 5 protokolu 1 o horizontálních přizpůsobeních * 2\\. Společné prohlášení o dohodách o vzájemném uznávání a ochraně označování vín a lihovin * 3\\. Společné prohlášení o přechodném období pro vystavování nebo vypracování dokumentů o dokladu o původu * 4\\. Společné prohlášení k článku 10 a čl. 14 odst. 1 protokolu 11 Dohody * 5\\. Společné prohlášení o elektrických přístrojích používaných v lékařství * 6\\. Společné prohlášení o státních příslušnících Islandské republiky, kteří jsou držiteli diplomu odborného lékaře, odborného zubního lékaře, veterinárního lékaře, farmaceuta, praktického lékaře nebo architekta vydaného ve třetí zemi * 7\\. Společné prohlášení o státních příslušnících Islandské republiky, kteří jsou držiteli diplomu udělovaného po ukončení nejméně tříletého vyššího odborného vzdělání získaného v třetí zemi * 8\\. Společné prohlášení o silniční přepravě zboží * 9\\. Společné prohlášení o pravidlech hospodářské soutěže * 10\\. Společné prohlášení k čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody * 11\\. Společné prohlášení k čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody * 12\\. Společné prohlášení o podporách poskytovaných strukturálními fondy ES nebo jinými finančními nástroji * 13\\. Společné prohlášení k písmenu c) protokolu 27 k Dohodě * 14\\. Společné prohlášení o stavbách lodí * 15\\. Společné prohlášení o postupech použitelných v případech, kdy se státy ESVO na základě článku 76 a části VI Dohody a odpovídajících protokolů plně účastní výborů ES * 16\\. Společné prohlášení o spolupráci v kulturních záležitostech * 17\\. Společné prohlášení o spolupráci v boji proti nedovolenému obchodu s kulturním zbožím * 18\\. Společné prohlášení o zapojení odborníků Společenství do práce výborů států ESVO nebo výborů zřízených Kontrolním úřadem ESVO * 19\\. Společné prohlášení k článku 103 Dohody * 20\\. Společné prohlášení k protokolu 35 Dohody * 21\\. Společné prohlášení o finančním mechanismu * 22\\. Společné prohlášení o vztahu mezi Dohodou o EHP a stávajícími dohodami * 23\\. Společné prohlášení o dohodnutém výkladu čl. 4 odst. 1 a 2 protokolu 9 o obchodu s rybami a jinými mořskými produkty * 24\\. Společné prohlášení o uplatňování celních úlev pro některé zemědělské produkty * 25\\. Společné prohlášení o rostlinolékařských otázkách * 26\\. Společné prohlášení o vzájemné pomoci mezi kontrolními úřady v oblasti lihovin * 27\\. Společné prohlášení k protokolu 47 o odstranění technických překážek obchodu s vínem * 28\\. Společné prohlášení o úpravě celních úlev a zvláštním režimu Španělska a Portugalska * 29\\. Společné prohlášení o dobrých životních podmínkách zvířat * 30\\. Společné prohlášení o harmonizovaném systému * 1\\. Prohlášení vlád členských států ES a států ESVO o usnadňování hraničních kontrol * 2\\. Prohlášení vlád členských států ES a států ESVO o politickém dialogu * 1\\. Prohlášení vlád Finska, Islandu, Norska a Švédska o lihových monopolech * 2\\. Prohlášení vlády Lichtenštejnska o lihovém monopolu * 3\\. Prohlášení Evropského společenství o vzájemné spolupráci v celních věcech * 4\\. Prohlášení vlád států ESVO o volném pohybu lehkých užitkových vozidel * 5\\. Prohlášení vlády Lichtenštejnska o odpovědnosti za výrobek * 6\\. Prohlášení vlády Lichtenštejnska o zvláštní situaci země * 7\\. Prohlášení vlády Rakouska o ochranných opatřeních * 8\\. Prohlášení Evropského společenství * 9\\. Prohlášení vlády Islandu o používání ochranných opatření podle Dohody o EHP * 13\\. Prohlášení vlády Rakouska o audiovizuálních službách * 14\\. Prohlášení vlády Lichtenštejnska o správní pomoci * 15\\. Prohlášení Evropského společenství * 18\\. Prohlášení vlády Norska o přímé vykonatelnosti rozhodnutí orgánů ES týkajících se finančních povinností určených podnikům se sídlem v Norsku * 19\\. Prohlášení Evropského společenství * 20\\. Prohlášení vlády Rakouska o výkonu rozhodnutí orgánů ES týkajících se finančních povinností na jeho území * 21\\. Prohlášení Evropského společenství * 22\\. Prohlášení Evropského společenství o stavbě lodí * 23\\. Prohlášení vlády Irska k protokolu 28 o duševním vlastnictví — mezinárodních smlouvách * 24\\. Prohlášení vlád států ESVO o Chartě základních sociálních práv pracovníků * 25\\. Prohlášení vlády Rakouska k provádění článku 5 směrnice 76/207/EHS týkající se noční práce * 26\\. Prohlášení Evropského společenství * 27\\. Prohlášení Evropského společenství o právech států ESVO před Soudním dvorem ES * 28\\. Prohlášení Evropského společenství o právech právníků ze států ESVO podle práva Společenství * 29\\. Prohlášení Evropského společenství o účasti odborníků států ESVO ve výborech ES s významem pro EHP k provedení článku 100 Dohody * 30\\. Prohlášení Evropského společenství k článku 103 Dohody * 31\\. Prohlášení vlád států ESVO k čl. 103 odst.1 Dohody * 32\\. Prohlášení Evropského společenství o tranzitu v odvětví rybolovu * 33\\. Prohlášení Evropského společenství a vlád Rakouska, Finska, Lichtenštejnska a Švédska o produktech z velryb * 35\\. Prohlášení Evropského společenství o dvoustranných dohodách * 37\\. Prohlášení vlády Rakouska k dohodě mezi EHS a Rakouskou republikou o silniční a železniční přepravě zboží * 38\\. Prohlášení vlád států ESVO o finančním mechanismu ESVO * 39\\. Prohlášení vlád států ESVO o soudu prvního stupně * a) Po dobu dvou let od vstupu Dohody o EHP v platnost přijímají příslušné celní orgány Společenství a Rakouska, Finska, Islandu, Norska a Švédska jako platný doklad o původu ve smyslu protokolu 4 k Dohodě o EHP následující dokumenty uvedené v článku 13 pro - i) osvědčení EUR.1 včetně dlouhodobých osvědčení předem opatřených razítkem příslušného celního úřadu vyvážejícího státu; * b) Po dobu šesti měsíců od vstupu Dohody o EHP v platnost přijímají celní orgány Společenství a Rakouska, Finska, Islandu, Norska a Švédska jako platný doklad o původu ve smyslu protokolu 4 k Dohodě o EHP následující dokumenty uvedené v článku 8 protokolu - i) faktury doplněné prohlášením vývozce uvedeným v příloze V protokolu 3 vystaveným v souladu s článkem 13 zmíněného protokolu; a * c) Žádosti o následnou kontrolu dokumentů uvedených v písmenech a) a b) přijímají příslušné celní orgány Společenství a Rakouska, Finska, Islandu, Norska a Švédska po dobu dvou let od vystavení a vypracování dotyčných dokumentů obsahujících doklad o původu * 1\\. Třebaže státy ESVO nepřevezmou acquis communautaire o politice rybolovu, rozumí se, že, odkazuje-li se na podporu poskytovanou ze státních prostředků, musí smluvní strany hodnotit narušování hospodářské soutěže ve smyslu článků 92 a 93 Smlouvy o EHS ve * 2\\. Třebaže státy ESVO nepřevezmou acquis communautaire o politice rybolovu, rozumí se, že odkazuje-li se na právní předpisy o organizaci trhu, je každé narušení hospodářské soutěže způsobené zmíněnými právními předpisy hodnoceno podle zásad acquis communau * a) právní předpisy o organizacích výrobců jsou v souladu se zásadami acquis communautaire týkajícími se - — založení z podnětu producentů, * b) vztahují-li se pravidla organizací producentů i na producenty, kteří nejsou jejich členy, použijí se ustanovení odpovídající článku 7 nařízení (EHS) č. 3687/91; * c) existují-li nebo zavádějí-li se předpisy o zásazích na podporu cen, odpovídají ustanovením hlavy III nařízení (EHS) č. 3687/91. * a) Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP týkající se acquis a ostatní rozhodnutí, akty, stanoviska atd. orgánů EHP - Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP týkající se acquis se zveřejňují v devíti úředních jazycích ve zvláštním oddílu Úředního věstníku ES věnovaném EHP. Toto zveřejnění slouží pro tři společné jazyky. Dotčená rozhodnutí se rovněž zveřejňují v dodatku EHP v úřed * b) Informace ESVO s významem pro ES - Informace od států ESVO, od Kontrolního úřadu ESVO, od Stálého výboru států ESVO a od Soudu ESVO, které se například týkají hospodářské soutěže, státní podpory, veřejných zakázek a technických norem, se zveřejňují v devíti úředních jazycích ES ve zvláštním * c) Informace ES s významem pro ESVO - Informace pocházející z ES a jeho členských států, které se například týkají hospodářské soutěže, státní podpory, veřejných zakázek a technických norem, se zveřejní v devíti úředních jazycích ES v Úředním věstníku ES. Toto zveřejnění rovněž slouží jako zve * a) výzvy ESVO se zasílají nejméně v jednom z jazyků Společenství Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství (OPOCE); stanovisko upřesňuje, ve kterých jazycích ES je výzva závazná; * b) OPOCE zveřejní celé závazné znění v Úředním věstníku a v databázi Tenders Electronic Daily (TED); souhrn důležitých prvků je zveřejněn v ostatních úředních jazycích Společenství; * c) OPOCE zveřejní zadání veřejných zakázek výzvou ESVO v řadě S Úředního věstníku ES spolu se zadáním veřejných zakázek výzvou ES a ve lhůtách stanovených v aktech, na které odkazuje příloha XVI; * d) státy ESVO se zavazují zajistit, aby výzvy byly předávány OPOCE v některém úředním jazyce Společenství včas, aby za podmínky, že bude dodržena povinnost OPOCE překládat výzvy do úředních jazyků Společenství a zveřejňovat je v Úředním věstníku a v TED ve * e) zasílaná zadání veřejných zakázek výzvou ESVO dodržují vzor výzev přiložených k aktům, na něž odkazuje příloha XVI; k zavedení účinného a včasného systému překládání a zveřejňování však státy ESVO berou na vědomí, že se jim doporučuje vypracovat vlastní * f) smlouvy podepsané v letech 1988 a 1989 Komisí ES prostřednictvím OPOCE a zájemců ze Švédska, Norska, Finska, Švýcarska a Rakouska o zveřejňování zadání veřejných zakázek na dodávky výzvou ESVO, na něž se vztahuje dohoda GATT o veřejných zakázkách, jsou * g) finanční hlediska tohoto systému zveřejňování jsou předmětem samostatného ujednání, které se vztahuje na všechna zveřejnění s významem pro EHP. * 1\\. Výbor pro statistické programy Evropských společenství - zřízený: * 2\\. Výbor pro měnovou a finanční statistiku a statistiku platební bilance - zřízený: * 3\\. Výbor pro statistickou důvěrnost - zřízený: * 4\\. Výbor pro harmonizaci výpočtu hrubého domácího produktu v tržních cenách - zřízený: * 5\\. Poradní výbor pro statistické informace v hospodářské a sociální oblasti * 1\\. Aby byla právní stejnorodost v rámci EHP posílena otevřením možností zásahu států ESVO a Kontrolního úřadu ESVO před Soudním dvorem ES, změní Společenství články 20 a 37 statutu Soudního dvora a Soudu prvního stupně Evropských společenství. * 2\\. Kromě toho Společenství přijme nezbytná opatření, aby státy ESVO měly stejná práva jako členské státy ES podle čl. 9 odst. 9 nařízení (EHS) č. 4064/89, pokud jde o provádění čl. 2 odst. 2 písm. b) a článku 6 protokolu 24 Dohody o EHP. * 1\\. Plně respektujíce výsledek švýcarského referenda ze dne 6. prosince 1992, litují smluvní strany Dohody o EHP, že v důsledku švýcarské neúčasti nemůže být EHP uskutečněn mezi původně zamýšlenými smluvními stranami. * 2\\. Smluvní strany Dohody o EHP vzaly na vědomí, že švýcarské orgáby ponechaly otevřenou možnost budoucí účasti na EHP. Uvítají švýcarskou účast v EHP a budou připraveny zahájit jednání, pokud Švýcarsko podá žádost podle článku 128 Dohody o EHP ve znění Pro * 3\\. Pozdější účast Švýcarska v EHP by měla být založena na výsledcích stanovených v původní Dohodě o EHP a dvoustranných dohodách vyjednaných současně a na případných následných změnách těchto dohod. * 8\\. 390 L 0547: směrnice Rady 90/547/EHS a * 9\\. 391 L 0296: směrnice Rady 91/296/EHS * 1\\. 389 R 4064: nařízení Rady (EHS) č. 4064/89 * ČLÁNEK 1 - Norské království se zavazuje zřídit finanční mechanismus ke snižování sociálních a hospodářských rozdílů v Evropském hospodářském prostoru. Cílem tohoto mechanismu je přispět k upevňování schopností nových členských států plně se účastnit vnitřního trhu r * ČLÁNEK 2 - Celková výše finančního příspěvku uvedeného v článku 1 činí 567 milionů eur, jež budou uvolňovány k závazku v ročních tranších po 113,4 milionu eur po dobu od 1. května 2004 do 30. dubna 2009. * ČLÁNEK 3 - Uvedené granty budou dostupné pro projekty ve stejných odvětvích jako jsou ta, na která se vztahuje finanční mechanismus EHP, avšak přednost budou mít projekty v oblasti * ČLÁNEK 4 - Norský příspěvek v podobě grantů nesmí přesáhnout 60 % nákladů projektu, kromě projektů jinak financovaných ze státního, regionálního nebo místního rozpočtu, u nichž tento příspěvek nesmí přesáhnout 85 % celkových nákladů. V žádném případě nesmějí být přek * ČLÁNEK 5 - Prostředky budou přijímajícím státům (České republice, Estonsku, Kypru, Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, Maltě, Polsku, Slovinsku a Slovensku) poskytnuty podle tohoto rozdělovacího klíče: * ČLÁNEK 6 - S cílem přerozdělit veškeré zbývající nevyužité finanční prostředky na vysoce prioritní projekty kteréhokoliv přijímajícího státu se provede revize v listopadu 2006 a znovu v listopadu 2008. * ČLÁNEK 7 - Finanční příspěvek podle článku 1 bude úzce koordinován s příspěvkem států ESVO poskytovaným za základě finančního mechanismu EHP. * ČLÁNEK 8 - Norský finanční mechanismus spravuje norská vláda nebo subjekt norskou vládou určený. * ČLÁNEK 9 - Tato dohoda bude ratifikována nebo schválena smluvními stranami v souladu s jejich vlastními postupy. Ratifikační nebo schvalovací listiny budou uloženy v generálním sekretariátu Rady Evropské unie. * ČLÁNEK 1 - Znění Dohody, příloh a protokolů tvořících její nedílné součásti a závěrečného aktu a k němu připojených prohlášení bude vyhotoveno v českém, estonském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, polském, slovenském a slovinském jazyce a tato znění budou m * ČLÁNEK 2 - Zvláštní ustanovení použitelná pro dovoz některých ryb a produktů rybolovu pocházejících z Islandu do Společenství jsou uvedena v tomto protokolu a v jeho příloze. * ČLÁNEK 3 - Pro zmrazené řezy ze sleďů (motýlkovité řezy - vykuchaní podélně rozříznutí sledi) se vytvoří podpoložka TARIC kódu KN 0304 90 22, pro kterou bude platit totéž preferenční celní opatření, jaké je stanoveno pro produkty kódu KN 0304 20 75, aby zmrazené řezy * ČLÁNEK 4 - Tento protokol bude ratifikován nebo schválen smluvními stranami v souladu s jejich vlastními postupy. Ratifikační nebo schvalovací listiny budou uloženy v generálním sekretariátu Rady Evropské unie. * ČLÁNEK 5 - Tento protokol je sepsán ve dvojím vyhotovení v jazyce anglickém, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, norském, polském, portugalském, řeckém, slovenském, slovinském, * ČLÁNEK 1 - Znění Dohody, příloh a protokolů tvořících její nedílné součásti a závěrečného aktu a k němu připojených prohlášení bude vyhotoveno v českém, estonském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, polském, slovenském a slovinském jazyce a tato znění budou m * ČLÁNEK 2 - Zvláštní ustanovení použitelná pro dovoz některých ryb a produktů rybolovu pocházejících z Norska do Společenství jsou uvedena v tomto protokolu a v jeho příloze. * ČLÁNEK 3 - Pro zmrazené řezy ze sleďů (motýlkovité řezy - vykuchaní podélně rozříznutí sledi) se vytvoří podpoložka TARIC kódu KN 0304 90 22, pro kterou bude platit totéž preferenční celní opatření, jaké je stanoveno pro produkty kódu KN 0304 20 75, aby zmrazené řezy * ČLÁNEK 4 - Tento protokol bude ratifikován nebo schválen smluvními stranami v souladu s jejich vlastními postupy. Ratifikační nebo schvalovací listiny budou uloženy v generálním sekretariátu Rady Evropské unie. * ČLÁNEK 5 - Tento protokol je sepsán ve dvojím vyhotovení v jazyce anglickém, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, norském, polském, portugalském, řeckém, slovenském, slovinském, * A. Dopis Norského království - Vážený pane, * PŘÍLOHA A * PŘÍLOHA B * PŘÍLOHA II * PŘÍLOHA III * PŘÍLOHA IV * PŘÍLOHA V * PŘÍLOHA VI * PŘÍLOHA VII * PŘÍLOHA VIII * PŘÍLOHA IX * PŘÍLOHA X * PŘÍLOHA XI * PŘÍLOHA XII * PŘÍLOHA XIII * PŘÍLOHA XIV * PŘÍLOHA XV * PŘÍLOHA XVI * PŘÍLOHA XVII * PŘÍLOHA XVIII * PŘÍLOHA XIX * PŘÍLOHA XX * PŘÍLOHA XXII * PŘÍLOHA * PŘÍLOHA Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 6. 12. 2005 34 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 14. října 2003 byla v Lucemburku podepsána Dohoda o účasti České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky v Evropském hospodářském prostoru. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Dohodu ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena v generálním sekretariátu Rady Evropské unie, depozitáře Dohody, dne 10. června 2004. Dohoda se v souladu se svým článkem 6 odst. 3 a na základě Rozhodnutí Rady Evropské unie č. 368/2004 ze dne 30. března 20041) předběžně prováděla od 1. května 2004. Dohoda vstoupila v platnost v souladu s článkem 6 odst. 3 dne 6. prosince 2005 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku. České znění Dohody včetně českého znění Dohody o EHP ve znění uveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie, Dohody mezi Norským královstvím a Evropským společenstvím o norském finančním mechanismu pro období let 2004–2009, Dodatkového protokolu k Dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandskou republikou v důsledku přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii, Dodatkového protokolu k Dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím v důsledku přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii, Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Norským královstvím o některých zemědělských produktech, se vyhlašují současně. DOHODA O ÚČASTI ČESKÉ REPUBLIKY, ESTONSKÉ REPUBLIKY, KYPERSKÉ REPUBLIKY, LOTYŠSKÉ REPUBLIKY, LITEVSKÉ REPUBLIKY, MAĎARSKÉ REPUBLIKY, REPUBLIKY MALTA, POLSKÉ REPUBLIKY, REPUBLIKY SLOVINSKO A SLOVENSKÉ REPUBLIKY V EVROPSKÉM HOSPODÁŘSKÉM PROSTORU EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ, BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO, ŘECKÁ REPUBLIKA, ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ, FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA, IRSKO, ITALSKÁ REPUBLIKA, LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ, NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ, RAKOUSKÁ REPUBLIKA, PORTUGALSKÁ REPUBLIKA, FINSKÁ REPUBLIKA, ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA, (dále jen „členské státy ES“), ISLANDSKÁ REPUBLIKA, LICHTENŠTEJNSKÉ KNÍŽECTVÍ, NORSKÉ KRÁLOVSTVÍ, (dále jen „státy ESVO“), (společně dále jen „stávající smluvní strany“), a ČESKÁ REPUBLIKA, ESTONSKÁ REPUBLIKA, KYPERSKÁ REPUBLIKA, LOTYŠSKÁ REPUBLIKA, LITEVSKÁ REPUBLIKA, MAĎARSKÁ REPUBLIKA, REPUBLIKA MALTA, POLSKÁ REPUBLIKA, REPUBLIKA SLOVINSKO, SLOVENSKÁ REPUBLIKA, VZHLEDEM K TOMU, že dne 16. dubna 2003 byla v Aténách podepsána Smlouva o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii (dále jen „Smlouva o přistoupení“); VZHLEDEM K TOMU, že podle článku 128 Dohody o Evropském hospodářském prostoru podepsané v Portu dne 2. května 1992 požádá každý evropský stát, který se stane členem Společenství, aby se stal smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“); VZHLEDEM K TOMU, že Česká republika, Estonská republika, Kyperská republika, Lotyšská republika, Litevská republika, Maďarská republika, Republika Malta, Polská republika, Republika Slovinsko a Slovenská republika požádaly, aby se staly smluvními stranami Dohody o EHP; VZHLEDEM K TOMU, že podmínky této účasti podléhají dohodě mezi stávajícími smluvními stranami a žadatelskými státy; SE ROZHODLY uzavřít tuto dohodu: ČLÁNEK 1 1. Česká republika, Estonská republika, Kyperská republika, Lotyšská republika, Litevská republika, Maďarská republika, Republika Malta, Polská republika, Republika Slovinsko a Slovenská republika se stávají smluvními stranami Dohody o EHP a dále se označují jako „nové smluvní strany“. 2. Od okamžiku vstupu této dohody v platnost se ustanovení Dohody o EHP, ve znění rozhodnutí Smíšeného výboru EHP přijatých před 1. listopadem 2002, stávají závaznými pro nové smluvní strany za stejných podmínek jako pro stávající smluvní strany a za podmínek stanovených v této dohodě. 3. Přílohy této dohody tvoří její nedílnou součást. ČLÁNEK 2 1) ÚPRAVY HLAVNÍHO TEXTU DOHODY O EHP: a) Preambule: seznam smluvních stran se nahrazuje tímto: „EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ, BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, ČESKÁ REPUBLIKA, DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO, ESTONSKÁ REPUBLIKA, ŘECKÁ REPUBLIKA, ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ, FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA, IRSKO, ITALSKÁ REPUBLIKA, KYPERSKÁ REPUBLIKA, LOTYŠSKÁ REPUBLIKA, LITEVSKÁ REPUBLIKA, LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ, MAĎARSKÁ REPUBLIKA, REPUBLIKA MALTA, NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ, RAKOUSKÁ REPUBLIKA, POLSKÁ REPUBLIKA, PORTUGALSKÁ REPUBLIKA, REPUBLIKA SLOVINSKO, SLOVENSKÁ REPUBLIKA, FINSKÁ REPUBLIKA, ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA, A ISLANDSKÁ REPUBLIKA, LICHTENŠTEJNSKÉ KNÍŽECTVÍ, NORSKÉ KRÁLOVSTVÍ,'“. b) Článek 2: i) znění písmene b) se nahrazuje tímto: „„státy ESVO“ se rozumějí Islandská republika, Lichtenštejnské knížectví a Norské království;“; ii) v písmenu c) se zrušují slova „a Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli“; iii) doplňuje se nové písmeno, které zní: „d) „aktem o přistoupení ze dne 16. dubna 2003“ se rozumí Akt o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie, přijatý v Aténách dne 16. dubna 2003.“ c) Článek 109: v odstavci 1 se zrušuje čárka a slova „Smlouvou o založení Evropského společenství uhlí a oceli“. d) Článek 117: článek 117 se nahrazuje tímto: „Ustanovení, kterými se řídí finanční mechanismy, jsou stanovena v protokolu 38 a protokolu 38a.“ e) Článek 121: zrušuje se písmeno c). f) Článek 126: odstavec 1 se mění takto: i) zrušují se slova „a Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli“; ii) slova „zmíněných smlouvách“ se nahrazují slovy „zmíněné smlouvě“; iii) slova „Rakouské republiky, Finské republiky, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švédského království“ se nahrazují slovy „Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví a Norského království“. g) Článek 129: i) v odstavci 1 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní: „Na základě rozšíření Evropského hospodářského prostoru mají znění této dohody v českém, estonském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, polském, slovenském a slovinském jazyce stejnou platnost.“; ii) v odstavci 1 se nový třetí pododstavec nahrazuje tímto: „Znění aktů uvedených v přílohách mají stejnou platnost v anglickém, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském jazyce, jak jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie, a vyhotoví se za účelem jejich ověření i v islandském a norském jazyce a zveřejní se v Dodatku EHP k Úřednímu věstníku Evropské unie.“ 2) ÚPRAVY PROTOKOLŮ K DOHODĚ O EHP a) Protokol 36: v článku 2 se první pododstavec nahrazuje tímto: „Smíšený parlamentní výbor EHP se skládá z 24 členů.“ b) Nový protokol 38a: za protokol 38 se vkládá nový protokol 38a, který zní: „PROTOKOL 38A O FINANČNÍM MECHANISMU EHP ČLÁNEK 1 Státy ESVO přispívají ke zmírnění hospodářských a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru financováním grantů na investiční a rozvojové projekty v prioritních odvětvích uvedených v článku 3. ČLÁNEK 2 Celková výše finančního příspěvku uvedeného v článku 1 činí 600 milionů eur, jež budou uvolňovány k závazku v ročních tranších po 120 milionech eur po dobu od 1. května 2004 do 30. dubna 2009. ČLÁNEK 3 1. Uvedené granty budou dostupné pro projekty v těchto prioritních odvětvích: a) ochrana životního prostředí včetně životního prostředí člověka, mj. snižováním znečištění ovzduší a podporou využívání obnovitelných zdrojů energie, b) podpora udržitelného rozvoje zlepšeným využíváním a řízením zdrojů, c) uchovávání evropského kulturního dědictví včetně veřejné dopravy a obnovy měst, d) rozvoj lidských zdrojů, mj. podporou vzdělávání a odborné přípravy, posilováním správních kapacit místní samosprávy či jejích orgánů nebo posilováním veřejných služeb jimi poskytovaných, jakož i posilováním demokratických procesů, které tomu napomáhají, e) zdravotnictví a péče o děti. 2. Vědecký výzkum může být způsobilý pro toto financování, pokud se zaměřuje na jedno nebo více prioritních odvětví. ČLÁNEK 4 1. Příspěvek ESVO v podobě grantů nesmí přesáhnout 60 % nákladů projektu, kromě projektů jinak financovaných ze státního, regionálního nebo místního rozpočtu, u nichž tento příspěvek nesmí přesáhnout 85 % celkových nákladů. V žádném případě nesmějí být překročeny stropy pro spolufinancování stanovené Společenstvím. 2. Musí být dodržena platná pravidla o státní podpoře. 3. Komise Evropských společenství u navrhovaných projektů prošetří, zda jsou slučitelné s cíli Společenství. 4. Odpovědnost států ESVO za tyto projekty se omezuje na poskytnutí finančních prostředků podle dohodnutého plánu. Nepřebírají žádné závazky vůči třetím osobám. ČLÁNEK 5 Prostředky budou přijímajícím státům (České republice, Estonsku, Kypru, Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, Maltě, Polsku, Portugalsku, Řecku, Slovinsku, Slovensku a Španělsku) poskytovány podle tohoto rozdělovacího klíče: Přijímající stát\| Podíl celkového příspěvku ---\|--- Česká republika\| 8,09 % Estonsko\| 1,68 % Řecko\| 5,71 % Španělsko\| 7,64 % Kypr\| 0,21 % Lotyšsko\| 3,29 % Litva\| 4,50 % Maďarsko\| 10,13 % Malta\| 0,32 % Polsko\| 46,80 % Portugalsko\| 5,22 % Slovinsko\| 1,02 % Slovensko\| 5,39 % ČLÁNEK 6 S cílem přerozdělit veškeré zbývající nevyužité finanční prostředky na vysoce prioritní projekty kteréhokoli přijímajícího státu se provede revize v listopadu 2006 a znovu v listopadu 2008. ČLÁNEK 7 1. Finanční příspěvek podle tohoto protokolu bude úzce koordinován s dvoustranným příspěvkem, který bude poskytovat Norsko na základě norského finančního mechanismu. 2. Státy ESVO zejména zajistí, aby se u obou finančních mechanismů uvedených v předchozím odstavci postupovalo podle stejných postupů pro uplatňování. 3. Veškeré důležité změny politiky soudržnosti Společenství budou vzaty v úvahu tak, jak bude považováno za vhodné. ČLÁNEK 8 1. Státy ESVO zřídí výbor, jenž bude finanční mechanismus EHP spravovat. 2. Další prováděcí pravidla k finančnímu mechanismu EHP vydají státy ESVO podle potřeby. 3. Správní náklady budou hrazeny z celkové částky uvedené v článku 2. ČLÁNEK 9 Po uplynutí pětiletého období, a aniž jsou dotčena práva a povinnosti stanovené touto Dohodou, prošetří smluvní strany s přihlédnutím k článku 115 Dohody, nakolik je potřebné řešit v rámci Evropského hospodářského prostoru hospodářské a sociální rozdíly. ČLÁNEK 10 Pokud se některý z přijímajících států uvedených v článku 5 nestane smluvní stranou Dohody ke dni 1. května 2004 nebo pokud dojde v Evropském hospodářském prostoru ke změnám členství pilíře ESVO, upraví se tento protokol podle potřeby.“ c) Nový protokol 44: následující text se vkládá jako protokol 44: „PROTOKOL 44 O OCHRANNÝCH MECHANISMECH OBSAŽENÝCH V AKTU O PŘISTOUPENÍ ZE DNE 16. DUBNA 2003 1. Použití článku 112 Dohody na všeobecnou hospodářskou ochrannou doložku a na ochranné mechanismy obsažené v některých přechodných ujednáních v oblasti volného pohybu osob a silniční dopravy Článek 112 Dohody se použije také v situacích popsaných nebo uvedených v článku 37 aktu o přistoupení ze dne 16. dubna 2003 a u ochranných mechanismů obsažených v přechodných úpravách pod záhlavím „Přechodné období“ v příloze V (Volný pohyb pracovníků) a v příloze VIII (Právo usazování), v bodu 30 (směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES) přílohy XVIII (Ochrana zdraví a bezpečnost při práci, pracovní právo a rovné zacházení pro muže a ženy) a v bodu 26c (nařízení Rady (EHS) č. 3118/93) přílohy XIII (Doprava) se stejnými lhůtami, působností a účinky, jak jsou stanoveny v těchto ustanoveních. 2. Ochranná doložka pro vnitřní trh Všeobecný rozhodovací proces stanovený Dohodou se vztahuje také na rozhodnutí přijímaná Komisí Evropských společenství při uplatňování článku 38 aktu o přistoupení ze dne 16. dubna 2003.“ ČLÁNEK 3 1. Veškeré změny a doplňky přijaté orgány Společenství, které byly začleněny do Dohody o EHP a které vyplývají z Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie (dále jen „akt o přistoupení ze dne 16. dubna 2003“), se stávají součástí Dohody o EHP. 2. Za tímto účelem se do bodů příloh a protokolů k Dohodě o EHP, které obsahují odkaz na akty přijímané dotyčnými orgány Společenství, vkládá tato odrážka: „- [číslo CELEX]: Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie, přijatého dne 16. dubna 2003.“ 3. Je-li odrážka uvedená v odstavci 2 první odrážkou daného bodu, předcházejí jí čárka a slova „ve znění:“. 4. Příloha A této dohody obsahuje seznam bodů příloh a protokolů k Dohodě o EHP, do kterých má být vložen text uvedený v odstavcích 2 a 3. 5. Vyžadují-li akty, které budou začleněny do Dohody o EHP přede dnem vstupu této dohody v platnost, úpravy z důvodu účasti nových smluvních stran a tyto nezbytné úpravy nejsou uvedeny v této dohodě, budou tyto úpravy provedeny postupy stanovenými v Dohodě o EHP. ČLÁNEK 4 1. Ujednání uvedená v příloze B této dohody se včleňují do Dohody o EHP a stávají se její součástí. 2. Kterékoli z ujednání obsažených v aktu o přistoupení ze dne 16. dubna 2003, které má důsledky pro Dohodu o EHP a které není uvedeno v příloze B této dohody, bude řešeno postupy stanovenými v Dohodě o EHP. ČLÁNEK 5 Kterákoli smluvní strana této dohody může přednést jakoukoli otázku týkající se výkladu nebo použití této dohody Smíšenému výboru EHP. Smíšený výbor EHP tuto otázku prošetří a pokusí se nalézt přijatelné řešení zajišťující kvalitní fungování Dohody o EHP. ČLÁNEK 6 1. Tato dohoda musí být ratifikována nebo schválena stávajícími smluvními stranami a novými smluvními stranami v souladu s jejich vlastními postupy. Ratifikační nebo schvalovací listiny budou uloženy v generálním sekretariátu Rady Evropské unie. 2. Vstupuje v platnost stejným dnem jako Smlouva o přistoupení za podmínky, že do tohoto dne budou uloženy všechny ratifikační nebo schvalovací listiny k této dohodě a že následující související dohody a protokoly vstoupí v platnost současně: a) Dohoda mezi Norským královstvím a Evropským společenstvím o norském finančním mechanismu pro období let 2004 - 2009, b) Dodatkový protokol k Dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandskou republikou v důsledku přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii, c) Dodatkový protokol k Dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím v důsledku přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii a d) Dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Norským královstvím o některých zemědělských produktech. 3. Neuloží-li všechny nové smluvní strany včas své ratifikační nebo schvalovací listiny této dohody, vstoupí tato dohoda v platnost pro státy, které tak učiní. V tom případě rozhodne Rada EHP neprodleně o úpravách této dohody a případně Dohody o EHP. ČLÁNEK 7 Tato dohoda, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, islandském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, norském, polském, portugalském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění v těchto jazycích mají stejnou platnost, bude uložena v generálním sekretariátu Rady Evropské unie, který předá její ověřený opis vládě každé ze smluvních stran této dohody. Pour le Royaume de Belgique Voor het Koninkrijk België Für das Königreich Belgien 52kB Cette signature engage également la Communauté française, la Communauté flamande, la Communauté germanophone, la Région wallonne, la Région flamande et la Région de Bruxelles-Capitale. Deze handtekening verbindt eveneens de Vlaamse Gemeenschap, de Franse Gemeenschap, de Duitstalige Gemeenschap, het Vlaamse Gewest, het Waalse Gewest en het Brussels Hoofdstedelijk Gewest. Diese Unterschrift bindet zugleich die Deutschsprachige Gemeinschaft, die Flämische Gemeinschaft, die Franzosische Gemeinschaft, die Wallonische Region, die Flämische Region und die Region Brüssel-Hauptstadt. For Kongeriget Danmark 39kB Für die Bundesrepublik Deutschland 33kB Για την Ελληνική Δημοκρατία 23kB Por el Reino de España 52kB Pour la République française 22kB Thar ceann Na hÉireann For Ireland 37kB Per la Repubblica italiana 84kB Pour le Grand-Duché de Luxembourg 29kB Voor het Koninkrijk der Nederlanden 86kB Für die Republik Österreich 64kB Pela República Portuguesa 19kB Suomen tasavallan puolesta För Republiken Finland 51kB För Konungariket Sverige 49kB For the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland 49kB Por la Comunidad Europea For Det Europæiske Fællesskab Für die Europäische Gemeinschaft Για την Ευρωπαϊκή Κοινότητα For the European Community Pour la Communauté européenne Per la Comunità europea Voor de Europese Gemeenschap Pela Comunidade Europeia Euroopan yhteisön puolesta På Europeiska gemenskapens vägnar 143kB Fyrir hönd Lyðveldisinş Íslands 52kB Für das Fürstentum Liechtenstein 25kB For Kongeriket Norge 49kB Za Českou republiku 92kB Eesti Vabariigi nimel 50kB Για την Κυπριακή Δημοκρατία 56kB Latvijas Republikas vārdā 46kB Lietuvos Respublikos vardu 44kB A Magyar Köztársaság nevében 19kB Gћar-Repubblika ta’ Malta 47kB Za Rzeczpospolita Polska 56kB Za Republiko Slovenijo 53kB Za Slovenskú republiku 75kB PŘÍLOHA A Seznam uvedený v článku 3 Dohody ČÁST I AKTY UVEDENÉ V DOHODĚ O EHP POZMĚNĚNÉ AKTEM O PŘISTOUPENÍ ZE DNE 16. DUBNA 2003 Odrážka uvedená v čl. 3 odst. 2 se vkládá v přílohách Dohody o EHP a protokolech k ní na tato místa: v příloze I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy), kapitole 1 (Veterinární předpisy): - část 1.1, bod 4 (směrnice Rady 97/78/ES), - část 1.1,bod 5 (směrnice Rady 91/496/EHS), - část 1.2, bod 16 (rozhodnutí Komise 93/13/EHS), - část 1.2, bod 67 (rozhodnutí Komise 97/73 5/ES), - část 1.2, bod 71 (nařízení Komise (ES) č. 2629/97), - část 3.1, bod 1 (směrnice Rady 85/51 l/EHS), - část 3.1, bod 3 (směrnice Rady 80/217/EHS), - část 3.1, bod 4 (směrnice Rady 92/35/EHS), - část 3.1, bod 5 (směrnice Rady 92/40/EHS), - část 3.1, bod 6 (směrnice Rady 92/66/EHS), - část 3.1, bod 7 (směrnice Rady 93/53/EHS), - část 3.1, bod 8 (směrnice Rady 95/70/ES), - část 3.1, bod 9 (směrnice Rady 92/119/EHS), - část 3.1, bod 9a (směrnice Rady 2000/75/ES), - část 4.1, bod 1 (směrnice Rady 64/432/EHS), - část 4.1, bod 3 (směrnice Rady 90/426/EHS), - část 4.1, bod 4 (směrnice Rady 90/539/EHS), - část 4.1, bod 9 (směrnice Rady 92/65/EHS), - část 5.1, bod 1 (směrnice Rady 72/461/EHS), - část 5.1, bod 4 (směrnice Rady 92/46/EHS), - část 5.1, bod 5 (směrnice Rady 91/495/EHS), - část 5.1, bod 6 (směrnice Rady 92/45/EHS), - část 5.1, bod 7 (směrnice Rady 92/118/EHS), - část 6.1, bod 1 (směrnice Rady 64/433/EHS), - část 6.1, bod 2 (směrnice Rady 71/118/EHS), - část 6.1, bod 4 (směrnice Rady 77/99/EHS), - část 6.1, bod 7 (směrnice Rady 89/437/EHS), - část 6.1, bod 8 (směrnice Rady 91/493/EHS), - část 6.1, bod 11 (směrnice Rady 92/46/EHS), - část 6.1, bod 13 (směrnice Rady 91/495/EHS), - část 6.1, bod 14 (směrnice Rady 92/45/EHS), - část 6.1, bod 15 (směrnice Rady 92/118/EHS), - část 6.2, bod 17 (rozhodnutí Rady 93/383/EHS), - část 6.2, bod 39 (rozhodnutí Komise 98/536/ES), - část 7.1, bod 2 (směrnice Rady 96/23/ES), - část 7.2, bod 14 (rozhodnutí Komise 98/179/ES), - část 8.1, bod 2 (směrnice Rady 90/426/EHS), - část 8.1, bod 3 (směrnice Rady 90/539/EHS), - část 8.1, bod 8 (směrnice Rady 71/118/EHS), - část 8.1, bod 11 (směrnice Rady 91/493/EHS), - část 8.1, bod 13 (směrnice Rady 92/46/EHS), - část 8.1, bod 14 (směrnice Rady 92/45/EHS), - část 8.1, bod 15 (směrnice Rady 92/65/EHS), - část 8.1, bod 16 (směrnice Rady 92/118/EHS), - část 8.1, bod 17 (směrnice Rady 77/96/EHS), - část 9.1, bod 9 (rozhodnutí Komise 2000/50/ES); v příloze II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace): A. v kapitole I (Motorová vozidla): - bod 1 (směrnice Rady 70/156/EHS), - bod 2 (směrnice Rady 70/157/EHS), - bod 3 (směrnice Rady 70/220/EHS), - bod 4 (směrnice Rady 70/221/EHS), - bod 8 (směrnice Rady 70/388/EHS), - bod 9 (směrnice Rady 71/127/EHS), - bod 10 (směrnice Rady 71/320/EHS), - bod 11 (směrnice Rady 72/245/EHS), - bod 14 (směrnice Rady 74/61/EHS), - bod 16 (směrnice Rady 74/408/EHS), - bod 17 (směrnice Rady 74/483/EHS), - bod 19 (směrnice Rady 76/114/EHS), - bod 22 (směrnice Rady 76/757/EHS), - bod 23 (směrnice Rady 76/75 8/EHS), - bod 24 (směrnice Rady 76/759/EHS), - bod 25 (směrnice Rady 76/760/EHS), - bod 26 (směrnice Rady 76/761/EHS), - bod 27 (směrnice Rady 76/762/EHS), - bod 29 (směrnice Rady 77/538/EHS), - bod 30 (směrnice Rady 77/539/EHS), - bod 31 (směrnice Rady 77/540/EHS), - bod 32 (směrnice Rady 77/541/EHS), - bod 36 (směrnice Rady 78/318/EHS), - bod 39 (směrnice Rady 78/932/EHS), - bod 44 (směrnice Rady 88/77/EHS), - bod 45a (směrnice Rady 91/226/EHS), - bod 45r (směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/20/ES), - bod 45t (směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/28/ES), - bod 45za (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/24/ES); B. v kapitole II (Zemědělské a lesnické traktory): - bod 1 (směrnice Rady 74/150/EHS), - bod 7 (směrnice Rady 75/322/EHS), - bod 11 (směrnice Rady 77/536/EHS), - bod 13 (směrnice Rady 78/764/EHS), - bod 17 (směrnice Rady 79/622/EHS), - bod 20 (směrnice Rady 86/298/EHS), - bod 22 (směrnice Rady 87/402/EHS), - bod 23 (směrnice Rady 89/173/EHS); C. v kapitole IV (Přístroje pro domácnost): - bod 4a (směrnice Komise 94/2/ES), - bod 4b (směrnice Komise 95/12/ES), - bod 4c (směrnice Komise 95/13/ES), - bod 4d (směrnice Komise 96/60/ES), - bod 4f (směrnice Komise 97/17/ES); D. v kapitole VIII (Tlakové nádoby): - bod 2 (směrnice Rady 76/767/EHS). E. v kapitole IX (Měřicí přístroje): - bod 1 (směrnice Rady 71/316/EHS), - bod 5 (směrnice Rady 71/347/EHS), - bod 6 (směrnice Rady 71/348/EHS), - bod 12 (směrnice Rady 75/106/EHS); F. v kapitole XI (Textilie): - bod 4b (směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/74/ES); G. v kapitole XII (Potraviny): - bod 18 (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES), - bod 24 (směrnice Komise 80/590/EHS), - bod 47 (směrnice Rady 89/108/EHS), - bod 54a (směrnice Komise 91/321/EHS), - bod 54b (nařízení Rady (EHS) č. 2092/91), - bod 54w (směrnice Komise 1999/21/ES), - bod 54zh (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/3 6/ES), - bod 54zn (nařízení Komise (ES) č. 466/2001), - bod 54zs (směrnice Rady 2001/114/ES); H. v kapitole XIV (Hnojiva): - bod 1 (směrnice Rady 76/116/EHS); I. v kapitole XV (Nebezpečné látky): - bod 1 (směrnice Rady 67/548/EHS); J. v kapitole XVI (Kosmetické prostředky): - bod 9 (směrnice Komise 95/17/ES); K. v kapitole XIX (Obecná ustanovení v oblasti technických překážek obchodu): - bod 1 (směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES), - bod 3b (nařízení Rady (EHS) č. 339/93), - bod 3e (směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/11/ES), - bod 3g (směrnice Rady 69/493/EHS); L. v kapitole XXIV (Stroje): - bod la (směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/68/ES); M. v kapitole XXVII (Lihoviny): - bod 1 (nařízení Rady (EHS) č. 1576/89); v příloze IV (Energetika): - bod 7 (směrnice Rady 90/377/EHS), - bod 8 (směrnice Rady 90/547/EHS), - bod 9 (směrnice Rady 91/296/EHS), - bod 11b (směrnice Komise 95/12/ES), - bod 11c (směrnice Komise 95/13/ES), - bod 11d (směrnice Komise 96/60/ES), - bod 11f (směrnice Komise 97/17/ES); v příloze V (Volný pohyb pracovníků): - bod 3 (směrnice Rady 68/360/EHS); v příloze VI (Sociální zabezpečení): - bod 1 (nařízení Rady (ES) č. 1408/71), - bod 2 (nařízení Rady (ES) č. 574/72), - bod 3.18 (rozhodnutí č. 117), - bod 3.19 (rozhodnutí č. 118), - bod 3.27 (rozhodnutí č. 136), - bod 3.37 (rozhodnutí č. 150); v příloze VII (Vzájemné uznávání odborných kvalifikací): - bod 1 a (směrnice Rady 92/5 l/EHS), - bod 2 (směrnice Rady 77/249/EHS), - bod 2a (směrnice Rady 98/5/ES), - bod 4 (směrnice Rady 93/16/EHS), - bod 8 (směrnice Rady 77/452/EHS), - bod 10 (směrnice Rady 78/686/EHS), - bod 11 (směrnice Rady 78/687/EHS), - bod 12 (směrnice Rady 78/1026/EHS), - bod 14 (směrnice Rady 80/154/EHS), - bod 17 (směrnice Rady 85/433/EHS), - bod 18 (směrnice Rady 85/384/EHS); v příloze IX (Finanční služby): - bod 2 (první směrnice Rady 73/239/EHS), - bod 11 (první směrnice Rady 79/267/EHS), - bod 13 (směrnice Rady 77/92/EHS), - bod 14 (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES); v příloze XI (Telekomunikační služby): - bod 5i (směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES); v příloze XIII (Doprava): - bod 1 (nařízení Rady (EHS) č. 1108/70), - bod 3 (nařízení Rady (EHS) č. 281/71), - bod 5 (rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES), - bod 7 (nařízení Rady (EHS) č. 1017/68), - bod 13 (směrnice Rady 92/106/EHS), - bod 18a (směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES). - bod 19 (směrnice Rady 96/26/ES), - bod 21 (nařízení Rady (EHS) č. 3821/85), - bod 24a (směrnice Rady 91/439/EHS), - bod 24c (směrnice Rady 1999/37/ES), - bod 26a (nařízení Rady (EHS) č. 881/92), - bod 32 (nařízení Rady (EHS) č. 684/92), - bod 33c (nařízení Komise (EHS) č. 2121/98), - bod 37 (směrnice Rady 91/440/EHS), - bod 39 (nařízení Rady (EHS) č. 1192/69), - bod 46a (směrnice Rady 91/672/EHS), - bod 47 (směrnice Rady 82/714/EHS), - bod 49 (rozhodnutí Komise 77/527/EHS), - bod 50 (nařízení Rady (EHS) č. 4056/86), - bod 64a (nařízení Rady (EHS) č. 2408/92), - bod 66c (směrnice Rady 93/65/EHS), - bod 66f (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/30/ES); v příloze XIV (Hospodářská soutěž): - bod 2 (nařízení Komise (ES) č. 2790/99), - bod 4b (nařízení Komise (ES) č. 1400/2002), - bod 5 (nařízení Komise (ES) č. 240/96), - bod 6 (nařízení Komise (ES) č. 2658/2000), - bod 7 (nařízení Komise (ES) č. 2659/2000), - bod 10 (nařízení Rady (EHS) č. 1017/68), - bod 11 (nařízení Rady (EHS) č. 4056/86), - bod 11b (nařízení Komise (EHS) č. 1617/93), - bod 11c (nařízení Komise (ES) č. 823/2000); v příloze XVI (Veřejné zakázky): - bod 2 (směrnice Rady 93/37/EHS), - bod 3 (směrnice Rady 93/36/EHS), - bod 4 (směrnice Rady 93/38/EHS), - bod 5a (směrnice Rady 92/13/EHS), - bod 5b (směrnice Rady 92/50/EHS); v příloze XVII (Duševní vlastnictví): - bod 6 (nařízení Rady (EHS) č. 1768/92), - bod 6a (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1610/96); v příloze XX (Životní prostředí): - bod 2fa (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001), - bod 19a (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES), - bod 21aa (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000); v příloze XXI (Statistika): - bod 1c (nařízení Komise (ES) č. 2702/98), - bod 1f (nařízení Komise (ES) č. 1227/1999), - bod 1g (nařízení Komise (ES) č. 1228/1999), - bod 6 (směrnice Rady 80/1119/EHS), - bod 7 (směrnice Rady 80/1177/EHS), - bod 7c (směrnice Rady 95/57/ES), - bod 7f (nařízení Rady (ES) č. 1172/98), - bod 24 (nařízení Rady (EHS) č. 837/90), - bod 24a (nařízení Rady (EHS) č. 959/93), - bod 25b (nařízení Rady (EHS) č. 2018/93), - bod 26 (směrnice Rady 90/377/EHS); v příloze XXII (Právo obchodních společností): - bod 1 (první směrnice Rady 68/15 l/EHS), - bod 2 (druhá směrnice Rady 77/9l/EHS), - bod 3 (třetí směrnice Rady 78/855/EHS), - bod 4 (čtvrtá směrnice Rady 78/660/EHS), - bod 6 (sedmá směrnice Rady 83/349/EHS), - bod 9 (dvanáctá směrnice Rady v oblasti práva obchodních společností 89/667/EHS); v Protokolu 21 o provádění pravidel hospodářské soutěže platných pro podniky: - čl. 3 odst. 1 bod 2 (nařízení Komise (ES) č. 447/98), - čl. 3 odst. 1 bod 7 (nařízení Rady (EHS) č. 1017/68), - čl. 3 odst. 1 bod 11 (nařízení Rady (EHS) č. 4056/86); v Protokolu 26 o pravomocích a funkcích Kontrolního úřadu ESVO v oblasti státních podpor: - článek 2 (nařízení Rady (ES) č. 659/1999); v Protokolu 31 o spolupráci v určitých oblastech mimo čtyři svobody: - poznámka pod čarou (nařízení Rady (EHS) č. 337/75) k čl. 4 odst. 6 (výchova, vzdělávání a mládež), - poznámka pod čarou (nařízení Rady (EHS) č. 1365/75) k čl. 5 odst. 10 (sociální politika), - sedmá odrážka (rozhodnutí Rady 2000/819/ES) čl. 7 odst. 5 (podniky, podnikání, malé a střední podniky). ČÁST II OSTATNÍ ZMĚNY PŘÍLOH DOHODY O EHP V přílohách Dohody o EHP se provádějí tyto změny: V příloze I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) kapitole 1 (Veterinární předpisy): v bodu 4 části 1.1 podkapitoly 1 (směrnice Rady 97/78/ES) se dosavadní body 16 a 17 v úpravě b) označují jako body 26 a 27. V příloze II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace): V kapitole XII (Potraviny): v bodu 54zs (směrnice Rady 2001/114/ES) se dosavadní písmeno k), které se doplňuje do přílohy II, označuje jako písmeno za). V příloze V (Volný pohyb pracovníků): 1) v bodu 3 (směrnice Rady 68/360/ES) se úprava e) bod ii) nahrazuje tímto: „ii) poznámky pod čarou se nahrazují tímto: „1 Belgickém, britském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, irském, islandském, italském, kyperském, lichtenštejnském, litevském, lotyšském, lucemburském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, norském, polském, portugalském, rakouském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském - podle země, která povolení vydává.“ „2 Belgičtí, britští, čeští, dánští, estonští, finští, francouzští, irští, islandští, italští, kyperští, lichtenštejnští, litevští, lotyšští, lucemburští, maďarští, maltští, němečtí, nizozemští, norští, polští, portugalští, rakouští, řečtí, slovenští, slovinští, španělští a švédští - podle země, která povolení vydává.“; 2) v bodu 7 (rozhodnutí Komise 93/569/EHS) se slova „Rakousko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko“ nahrazují slovy: „Island a Norsko“. V příloze VI (Sociální zabezpečení): 1) úpravy v bodu 1 (nařízení Rady (ES) č. 1408/71) se mění takto: a) v úpravách h), i), j), k), l),m), p), q), r), t) a v) se dosavadní body P, Q a R označují jako body ZA, ZB a ZC; b) seznam v úpravě n) se nahrazuje tímto: „301. ISLAND - BELGIE Žádná úmluva. 302. ISLAND - ČESKÁ REPUBLIKA Žádná úmluva. 303. ISLAND - DÁNSKO Článek 10 Severské úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 15. června 1992. 304. ISLAND - NĚMECKO Žádná úmluva. 305. ISLAND - ESTONSKO Žádná úmluva. 306. ISLAND - ŘECKO Žádná úmluva. 307. ISLAND - ŠPANĚLSKO Žádná úmluva. 308. ISLAND - FRANCIE Žádná úmluva. 309. ISLAND - IRSKO Žádná úmluva. 310. ISLAND - ITÁLIE Žádná úmluva. 311. ISLAND - KYPR Žádná úmluva. 312. ISLAND - LOTYŠSKO Žádná úmluva. 313. ISLAND - LITVA Žádná úmluva. 314. ISLAND - LUCEMBURSKO Žádná úmluva. 315. ISLAND - MAĎARSKO Žádná úmluva. 316. ISLAND - MALTA Žádná úmluva. 317. ISLAND - NIZOZEMSKO Žádná úmluva. 318. ISLAND - RAKOUSKO Žádné. 319. ISLAND - POLSKO Žádná úmluva. 320. ISLAND - PORTUGALSKO Žádná úmluva. 321. ISLAND - SLOVINSKO Žádná úmluva. 322. ISLAND - SLOVENSKO Žádná úmluva. 323. ISLAND - FINSKO Článek 10 Severské úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 15. června 1992. 324. ISLAND - ŠVÉDSKO Článek 10 Severské úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 15. června 1992. 325. ISLAND - SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ Žádné. 326. ISLAND - LICHTENŠTEJNSKO Žádná úmluva. 327. ISLAND - NORSKO Článek 10 Severské úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 15. června 1992. 328. LICHTENŠTEJNSKO - BELGIE Žádná úmluva. 329. LICHTENŠTEJNSKO - ČESKÁ REPUBLIKA Žádná úmluva. 330. LICHTENŠTEJNSKO - DÁNSKO Žádná úmluva. 331. LICHTENŠTEJNSKO - NĚMECKO Ustanovení čl. 4 odst. 2 Úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 7. dubna 1977 ve znění Dodatkové úmluvy č. 1 ze dne 11. srpna 1989, pokud jde o platby peněžních dávek osobám majícím bydliště ve třetím státě. 332. LICHTENŠTEJNSKO - ESTONSKO Žádná úmluva. 333. LICHTENŠTEJNSKO - ŘECKO Žádná úmluva. 334. LICHTENŠTEJNSKO - ŠPANĚLSKO Žádná úmluva. 335. LICHTENŠTEJNSKO - FRANCIE Žádná úmluva. 336. LICHTENŠTEJNSKO - IRSKO Žádná úmluva. 337. LICHTENŠTEJNSKO - ITÁLIE Ustanovení čl. 5 druhé věty Úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 11. listopadu 1976, pokud jde o platby peněžních dávek osobám majícím bydliště ve třetím státě. 338. LICHTENŠTEJNSKO - KYPR Žádná úmluva. 339. LICHTENŠTEJNSKO - LOTYŠSKO Žádná úmluva. 340. LICHTENŠTEJNSKO - LITVA Žádná úmluva. 341. LICHTENŠTEJNSKO - LUCEMBURSKO Žádná úmluva. 342. LICHTENŠTEJNSKO - MAĎARSKO Žádná úmluva. 343. LICHTENŠTEJNSKO - MALTA Žádná úmluva. 344. LICHTENŠTEJNSKO - NIZOZEMSKO Žádná úmluva. 345. LICHTENŠTEJNSKO - RAKOUSKO Článek 4 Úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 23. září 1998. 346. LICHTENŠTEJNSKO - POLSKO Žádná úmluva. 347. LICHTENŠTEJNSKO - PORTUGALSKO Žádná úmluva. 348. LICHTENŠTEJNSKO - SLOVINSKO Žádná úmluva. 349. LICHTENŠTEJNSKO - SLOVENSKO Žádná úmluva. 350. LICHTENŠTEJNSKO - FINSKO Žádná úmluva. 351. LICHTENŠTEJNSKO - ŠVÉDSKO Žádná úmluva. 352. LICHTENŠTEJNSKO - SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ Žádná úmluva. 353. LICHTENŠTEJNSKO - NORSKO Žádná úmluva. 354. NORSKO - BELGIE Žádná úmluva. 355. NORSKO - ČESKÁ REPUBLIKA Žádná úmluva. 356. NORSKO - DÁNSKO Článek 10 Severské úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 15. června 1992. 357. NORSKO - NĚMECKO Žádná úmluva. 358. NORSKO - ESTONSKO Žádná úmluva. 359. NORSKO - ŘECKO Ustanovení čl. 16 odst. 5 Úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 12. června 1980. 360. NORSKO - ŠPANĚLSKO Žádná úmluva. 361. NORSKO - FRANCIE Žádné. 362. NORSKO - IRSKO Žádná úmluva. 363. NORSKO - ITÁLIE Žádné. 364. NORSKO - KYPR Žádná úmluva. 365. NORSKO - LOTYŠSKO Žádná úmluva. 366. NORSKO - LITVA Žádná úmluva. 367. NORSKO - LUCEMBURSKO Žádné. 368. NORSKO - MAĎARSKO Žádné. 369. NORSKO - MALTA Žádná úmluva. 370. NORSKO - NIZOZEMSKO Ustanovení čl. 5 odst. 2 Úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 13. dubna 1989. 371. NORSKO - RAKOUSKO a) Ustanovení čl. 5 odst. 2 Úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 27. srpna 1985. b) Článek 4 uvedené úmluvy, pokud jde o osoby mající bydliště ve třetím státě. c) Bod II závěrečného protokolu k uvedené úmluvě, pokud jde o osoby mající bydliště ve třetím státě. 372. NORSKO - POLSKO Žádná úmluva. 373. NORSKO - PORTUGALSKO Článek 6 Úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 5. června 1980. 374. NORSKO - SLOVINSKO Žádné. 375. NORSKO - SLOVENSKO Žádná úmluva. 376. NORSKO - FINSKO Článek 10 Severské úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 15. června 1992. 377. NORSKO - ŠVÉDSKO Článek 10 Severské úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 15. června 1992. 378. NORSKO - SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ Žádné.“; c) seznam v úpravě o) se nahrazuje tímto: „301. ISLAND - BELGIE Žádná úmluva. 302. ISLAND - ČESKÁ REPUBLIKA Žádná úmluva. 303. ISLAND - DÁNSKO Žádné. 304. ISLAND - NĚMECKO Žádná úmluva. 305. ISLAND - ESTONSKO Žádná úmluva. 306. ISLAND - ŘECKO Žádná úmluva. 307. ISLAND - ŠPANĚLSKO Žádná úmluva. 308. ISLAND - FRANCIE Žádná úmluva. 309. ISLAND - IRSKO Žádná úmluva. 310. ISLAND - ITÁLIE Žádná úmluva. 311. ISLAND - KYPR Žádná úmluva. 312. ISLAND - LOTYŠSKO Žádná úmluva. 313. ISLAND - LITVA Žádná úmluva. 314. ISLAND - LUCEMBURSKO Žádná úmluva. 315. ISLAND - MAĎARSKO Žádná úmluva. 316. ISLAND - MALTA Žádná úmluva. 317. ISLAND - NIZOZEMSKO Žádná úmluva. 318. ISLAND - RAKOUSKO Článek 4 Úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 18. listopadu 1993. 319. ISLAND - POLSKO Žádná úmluva. 320. ISLAND - PORTUGALSKO Žádná úmluva. 321. ISLAND - SLOVINSKO Žádná úmluva. 322. ISLAND - SLOVENSKO Žádná úmluva. 323. ISLAND - FINSKO Žádné. 324. ISLAND - ŠVÉDSKO Žádné. 325. ISLAND - SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ Žádné. 326. ISLAND - LICHTENŠTEJNSKO Žádná úmluva. 327. ISLAND - NORSKO Žádné. 328. LICHTENŠTEJNSKO - BELGIE Žádná úmluva. 329. LICHTENŠTEJNSKO - ČESKÁ REPUBLIKA Žádná úmluva. 330. LICHTENŠTEJNSKO - DÁNSKO Žádná úmluva. 331. LICHTENŠTEJNSKO - NĚMECKO Ustanovení čl. 4 odst. 2 Úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 7. dubna 1977, ve znění Dodatkové úmluvy č. 1 ze dne 11. srpna 1989, pokud jde o platby peněžních dávek osobám majícím bydliště ve třetím státě. 332. LICHTENŠTEJNSKO - ESTONSKO Žádná úmluva. 333. LICHTENŠTEJNSKO - ŘECKO Žádná úmluva. 334. LICHTENŠTEJNSKO - ŠPANĚLSKO Žádná úmluva. 335. LICHTENŠTEJNSKO - FRANCIE Žádná úmluva. 336. LICHTENŠTEJNSKO - IRSKO Žádná úmluva. 337. LICHTENŠTEJNSKO - ITÁLIE Ustanovení čl. 5 druhé věty Úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 11. listopadu 1976, pokud jde o platby peněžních dávek osobám majícím bydliště ve třetím státě. 338. LICHTENŠTEJNSKO - KYPR Žádná úmluva. 339. LICHTENŠTEJNSKO - LOTYŠSKO Žádná úmluva. 340. LICHTENŠTEJNSKO - LITVA Žádná úmluva. 341. LICHTENŠTEJNSKO - LUCEMBURSKO Žádná úmluva. 342. LICHTENŠTEJNSKO - MAĎARSKO Žádná úmluva. 343. LICHTENŠTEJNSKO - MALTA Žádná úmluva. 344. LICHTENŠTEJNSKO - NIZOZEMSKO Žádná úmluva. 345. LICHTENŠTEJNSKO - RAKOUSKO Článek 4 Úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 23. září 1998. 346. LICHTENŠTEJNSKO - POLSKO Žádná úmluva. 347. LICHTENŠTEJNSKO - PORTUGALSKO Žádná úmluva. 348. LICHTENŠTEJNSKO - SLOVINSKO Žádná úmluva. 349. LICHTENŠTEJNSKO - SLOVENSKO Žádná úmluva. 350. LICHTENŠTEJNSKO - FINSKO Žádná úmluva. 351. LICHTENŠTEJNSKO - ŠVÉDSKO Žádná úmluva. 352. LICHTENŠTEJNSKO - SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ Žádná úmluva. 353. LICHTENŠTEJNSKO - NORSKO Žádná úmluva. 354. NORSKO - BELGIE Žádná úmluva. 355. NORSKO - ČESKÁ REPUBLIKA Žádná úmluva. 356. NORSKO - DÁNSKO Žádné. 357. NORSKO - NĚMECKO Žádná úmluva. 358. NORSKO - ESTONSKO Žádná úmluva. 359. NORSKO - ŘECKO Žádné. 360. NORSKO - ŠPANĚLSKO Žádná úmluva. 361. NORSKO - FRANCIE Žádné. 362. NORSKO - IRSKO Žádná úmluva. 363. NORSKO - ITÁLIE Žádné. 364. NORSKO - KYPR Žádná úmluva. 365. NORSKO - LOTYŠSKO Žádná úmluva. 366. NORSKO - LITVA Žádná úmluva. 367. NORSKO - LUCEMBURSKO Žádné. 368. NORSKO - MAĎARSKO Žádné. 369. NORSKO - MALTA Žádná úmluva. 370. NORSKO - NIZOZEMSKO Ustanovení čl. 5 odst. 2 Úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 13. dubna 1989. 371. NORSKO - RAKOUSKO a) Ustanovení čl. 5 odst. 2 Úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 27. srpna 1985. b) Článek 4 uvedené úmluvy, pokud jde o osoby mající bydliště ve třetím státě. c) Bod II závěrečného protokolu k uvedené úmluvě, pokud jde o osoby mající bydliště ve třetím státě. 372. NORSKO - POLSKO Žádná úmluva. 373. NORSKO - PORTUGALSKO Žádné. 374. NORSKO - SLOVINSKO Žádné. 375. NORSKO - SLOVENSKO Žádná úmluva. 376. NORSKO - FINSKO Žádné. 377. NORSKO - ŠVÉDSKO Žádné. 378. NORSKO - SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ Žádné.“; d) v úpravě s) se dosavadní písmeno g) označuje jako písmeno j); e) v úpravě u) se dosavadní body 13, 14 a 15 označují jako body 17, 18 a 19; 2) úpravy v bodu 2 (nařízení Rady (ES) č. 574/72) se mění takto: a) v úpravách a), b), c), f), h), i), l), m) a n) se dosavadní body P, Q a R označují jako body ZA, ZB a ZC; b) v úpravách d) a e) se slova „K. RAKOUSKO“ nahrazují slovy „R. RAKOUSKO“; c) seznam v úpravě g) se nahrazuje tímto: „301. ISLAND - BELGIE Nepoužije se. 302. ISLAND - ČESKÁ REPUBLIKA Žádná úmluva. 303. ISLAND - DÁNSKO Článek 23 Severské úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 15. června 1992: dohoda o vzájemném zřeknutí se náhrad na základě čl. 36 odst. 3, čl. 63 odst. 3 a čl. 70 odst. 3 nařízení (výdaje na věcné dávky v nemoci a mateřství, při pracovních úrazech a nemocech z povolání a dávky v nezaměstnanosti) a čl. 105 odst. 2 prováděcího nařízení (náklady na správní kontroly a lékařské prohlídky). 304. ISLAND - NĚMECKO Nepoužije se. 305. ISLAND - ESTONSKO Žádná úmluva. 306. ISLAND - ŘECKO Nepoužije se. 307. ISLAND - ŠPANĚLSKO Nepoužije se. 308. ISLAND - FRANCIE Nepoužije se. 309. ISLAND - IRSKO Nepoužije se. 310. ISLAND - ITÁLIE Nepoužije se. 311. ISLAND - KYPR Žádná úmluva. 312. ISLAND - LOTYŠSKO Žádná úmluva. 313. ISLAND - LITVA Žádná úmluva. 314. ISLAND - LUCEMBURSKO Žádné. 315. ISLAND - MAĎARSKO Žádná úmluva. 316. ISLAND - MALTA Žádná úmluva. 317. ISLAND - NIZOZEMSKO Výměna dopisů ze dnů 25. dubna a 26. května 1995 ohledně čl. 36 odst. 3 a čl. 63 odst. 3 nařízení o zřeknutí se úhrady nákladů na věcné dávky v nemoci a mateřství, při pracovních úrazech a nemocech z povolání ve smyslu kapitol 1 a 4 hlavy III nařízení 1408/71, s výjimkou čl. 22 odst. 1 písm. c) a čl. 55 odst. 1 písm. c). 318. ISLAND - RAKOUSKO Ujednání ze dne 21. června 1995 o náhradě nákladů v oblasti sociálního zabezpečení. 319. ISLAND - POLSKO Žádná úmluva. 320. ISLAND - PORTUGALSKO Nepoužije se. 321. ISLAND - SLOVINSKO Žádná úmluva. 322. ISLAND - SLOVENSKO Žádná úmluva. 323. ISLAND - FINSKO Článek 23 Severské úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 15. června 1992: dohoda o vzájemném zřeknutí se náhrad na základě čl. 36 odst. 3, čl. 63 odst. 3 a čl. 70 odst. 3 nařízení (výdaje na věcné dávky v nemoci a mateřství, při pracovních úrazech a nemocech z povolání a dávky v nezaměstnanosti) a čl. 105 odst. 2 prováděcího nařízení (náklady na správní kontroly a lékařské prohlídky). 324. ISLAND - ŠVÉDSKO Článek 23 Severské úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 15. června 1992: dohoda o vzájemném zřeknutí se náhrad na základě čl. 36 odst. 3, čl. 63 odst. 3 a čl. 70 odst. 3 nařízení (výdaje na věcné dávky v nemoci a mateřství, při pracovních úrazech a nemocech z povolání a dávky v nezaměstnanosti) a čl. 105 odst. 2 prováděcího nařízení (náklady na správní kontroly a lékařské prohlídky). 325. ISLAND - SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ Žádné. 326. ISLAND - LICHTENŠTEJNSKO Nepoužije se. 327. ISLAND - NORSKO Článek 23 Severské úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 15. června 1992: dohoda o vzájemném zřeknutí se náhrad na základě čl. 36 odst. 3, čl. 63 odst. 3 a čl. 70 odst. 3 nařízení (výdaje na věcné dávky v nemoci a mateřství, při pracovních úrazech a nemocech z povolání a dávky v nezaměstnanosti) a čl. 105 odst. 2 prováděcího nařízení (náklady na správní kontroly a lékařské prohlídky). 328. LICHTENŠTEJNSKO - BELGIE Nepoužije se. 329. LICHTENŠTEJNSKO - ČESKÁ REPUBLIKA Žádná úmluva. 330. LICHTENŠTEJNSKO - DÁNSKO Nepoužije se. 331. LICHTENŠTEJNSKO - NĚMECKO Žádné. 332. LICHTENŠTEJNSKO - ESTONSKO Žádná úmluva. 333. LICHTENŠTEJNSKO - ŘECKO Nepoužije se. 334. LICHTENŠTEJNSKO - ŠPANĚLSKO Nepoužije se. 335. LICHTENŠTEJNSKO - FRANCIE Nepoužije se. 336. LICHTENŠTEJNSKO - IRSKO Nepoužije se. 337. LICHTENŠTEJNSKO - ITÁLIE Žádné. 338. LICHTENŠTEJNSKO - KYPR Žádná úmluva. 339. LICHTENŠTEJNSKO - LOTYŠSKO Žádná úmluva. 340. LICHTENŠTEJNSKO - LITVA Žádná úmluva. 341. LICHTENŠTEJNSKO - LUCEMBURSKO Nepoužije se. 342. LICHTENŠTEJNSKO - MAĎARSKO Žádná úmluva. 343. LICHTENŠTEJNSKO - MALTA Žádná úmluva. 344. LICHTENŠTEJNSKO - NIZOZEMSKO Články 2 až 6 Dohody ze dne 27. listopadu 2000 o zúčtování nákladů v oblasti sociálního zabezpečení. 345. LICHTENŠTEJNSKO - RAKOUSKO Ujednání ze dne 14. prosince 1995 o náhradě nákladů v oblasti sociálního zabezpečení. 346. LICHTENŠTEJNSKO - POLSKO Žádná úmluva. 347. LICHTENŠTEJNSKO - PORTUGALSKO Nepoužije se. 348. LICHTENŠTEJNSKO - SLOVINSKO Žádná úmluva. 349. LICHTENŠTEJNSKO - SLOVENSKO Žádná úmluva. 350. LICHTENŠTEJNSKO - FINSKO Nepoužije se. 351. LICHTENŠTEJNSKO - ŠVÉDSKO Nepoužije se. 352. LICHTENŠTEJNSKO - SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ Nepoužije se. 353. LICHTENŠTEJNSKO - NORSKO Nepoužije se. 354. NORSKO - BELGIE Nepoužije se. 355. NORSKO - ČESKÁ REPUBLIKA Žádná úmluva. 356. NORSKO - DÁNSKO Článek 23 Severské úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 15. června 1992: dohoda o vzájemném zřeknutí se náhrad na základě čl. 36 odst. 3, čl. 63 odst. 3 a čl. 70 odst. 3 nařízení (výdaje na věcné dávky v nemoci a mateřství, při pracovních úrazech a nemocech z povolání a dávky v nezaměstnanosti) a čl. 105 odst. 2 prováděcího nařízení (náklady na správní kontroly a lékařské prohlídky). 357. NORSKO - NĚMECKO Článek 1 Úmluvy ze dne 28. května 1999 o zřeknutí se náhrady výdajů na věcné dávky v nemoci a mateřství, při pracovních úrazech a nemocech z povolání a nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky. 358. NORSKO - ESTONSKO Žádná úmluva. 359. NORSKO - ŘECKO Žádné. 360. NORSKO - ŠPANĚLSKO Nepoužije se. 361. NORSKO - FRANCIE Žádné. 362. NORSKO - IRSKO Nepoužije se. 363. NORSKO - ITÁLIE Žádné. 364. NORSKO - KYPR Žádná úmluva. 365. NORSKO - LOTYŠSKO Žádná úmluva. 366. NORSKO - LITVA Žádná úmluva. 367. NORSKO - LUCEMBURSKO Články 2 až 4 Ujednání ze dne 19. března 1998 o úhradě nákladů v oblasti sociálního zabezpečení. 368. NORSKO - MAĎARSKO Žádné. 369. NORSKO - MALTA Žádná úmluva. 370. NORSKO - NIZOZEMSKO Výměna dopisů ze dnů 13. ledna 1994 a 10. června 1994 ohledně čl. 36 odst. 3 a čl. 63 odst. 3 nařízení 1408/71 (zřeknutí se úhrady nákladů na věcné dávky poskytované podle podmínek kapitol 1 a 4 hlavy III nařízení 1408/71, s výjimkou čl. 22 odst. 1 písm. c) a čl. 55 odst. 1 písm. c), a nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky zmíněných v článku 105 nařízení 574/72.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 67/2010 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 67/2010 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Vyhlášeno 16. 3. 2010, částka 24/2010 67 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 26. února 2010 o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, byly u něj uloženy v období od 1. 2. 2010 do 22. 2. 2010 tyto kolektivní smlouvy vyššího stupně: 1. Dodatek č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně ze dne 15. 12. 2009, uzavřený mezi Odborovým svazem KOVO a Asociací leteckých výrobců. 2. Dodatek č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně ze dne 30. 12. 2009, uzavřený mezi Odborovým svazem pracovníků obchodu a Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR na období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010. 3. Dodatek č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně ze dne 27. 1. 2010, uzavřený mezi Odborovým svazem zaměstnanců sklářského, keramického, bižuterního průmyslu a porcelánu a Asociací sklářského a keramického průmyslu ČR. Dodatek nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2010. 4. Kolektivní smlouva vyššího stupně ze dne 28. 1. 2010, uzavřená mezi Odborovým svazem KOVO a Asociací leteckých výrobců na období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010. Ministr: JUDr. Šimerka v. r.
Nález Ústavního soudu č. 66/2010 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 66/2010 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 9. února 2010 ve věci návrhu na zrušení vyhlášky č. 618/2006 Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy, nebo jejích jednotlivých ustanovení Vyhlášeno 16. 3. 2010, částka 24/2010 * Odůvodnění * I. - Vymezení věci a rekapitulace návrhu * II. - Vyjádření účastníka řízení a stanovisko navrhovatele * III. - Další podklady řízení a stanovisko navrhovatele * IV. - Aktivní legitimace navrhovatele, účastenství a vedlejší účastenství * V. - Znění napadené vyhlášky č. 618/2006 Sb. * VI. - Ústní jednání * VII. - Vztah k návrhu sp. zn. Pl. ÚS 52/06 * VIII. - Věcné posouzení * IX. - Varia * X. - Závěr 66 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl dne 9. února 2010 v plénu ve složení Stanislav Balík, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na zrušení vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 618/2006 Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy, alternativně na zrušení jejích jednotlivých ustanovení, za účasti Ministerstva zdravotnictví jako účastníka řízení takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění I. Vymezení věci a rekapitulace návrhu 1. Ústavní soudÚstavní soud obdržel návrh skupiny 45 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále též jen „navrhovatel“), která požaduje zrušení vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 618/2006 Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy, a to podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a § 64 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“). Podle navrhovatele byla napadená vyhláška č. 618/2006 Sb. vydána v rozporu s ústavním principem odpovědnosti vlády Parlamentu, zejm. ve vztahu k institutu vyslovení důvěry dle čl. 68 odst. 3 a 4 Ústavy, v rozporu s omezeními plynoucími z Ústavy vládě, která byla prozatímně pověřena vykonáváním svých funkcí do jmenování nové vlády [čl. 62 písm. d) Ústavy], a v rozporu se zmocňujícím ustanovením § 17 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“), čímž má být zároveň porušen princip právní jistoty (čl. 1 odst. 1 Ústavy) a nezbytnost zákonného podkladu pro akty veřejné moci [čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“)]. 2. Navrhovatel v prvním sledu poukazuje na to, že vyhláška č. 618/2006 Sb. byla připravena a vydána v době, kdy bylo ministerstvo řízeno členem vlády, která nezískala důvěru Poslanecké sněmovny. Poukazuje na to, že vláda Mirka Topolánka jmenovaná dne 4. září 2006 předstoupila podle čl. 68 odst. 3 Ústavy před Poslaneckou sněmovnu, v níž však při hlasování dne 3. října 2006 důvěru nezískala (čl. 68 odst. 4 Ústavy). V důsledku odepření vyslovení důvěry této vládě Poslaneckou sněmovnou se pak vláda usnesla dne 11. října 2006 na podání demise (čl. 73 odst. 2 Ústavy) a prezident republiky téhož dne tuto demisi přijal [čl. 62 písm. a), čl. 73 odst. 3 Ústavy]. Prezident republiky pak současně pověřil tuto vládu podle čl. 62 písm. d) Ústavy vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády. Novou vládu pak prezident republiky jmenoval dne 9. ledna 2007. 3. Dále zdůrazňuje, že „základním rysem vztahu legislativy a exekutivy“ v ústavním systému České republiky jako demokratické parlamentní republiky je ústavní princip, podle něhož se bezvýjimečně „odvozuje trvání každé vlády od Poslanecké sněmovny“ (čl. 73 odst. 2 věta druhá Ústavy), resp. od jí explicitně vyslovené důvěry (čl. 73 odst. 2 věta první Ústavy). Podle navrhovatele jde o vyjádření vztahu odpovědnosti vlády vůči Poslanecké sněmovně (čl. 68 odst. 1 Ústavy). Uvedený princip je podle názoru navrhovatele relevantní právě za situace, kdy je vláda ve stavu demise při současném pověření k vykonávání svých funkcí prozatímně. Ačkoliv Ústava neobsahuje konkrétní pozitivní či negativní výčet pravomocí „prozatímní vlády“, neznamená to podle názoru navrhovatele, že taková vláda může uplatňovat své pravomoci ve stejném rozsahu, jako by šlo o vládu s důvěrou Poslanecké sněmovny. Tato pověřená vláda musí dbát „na zachování elementární substance způsobu demokratického vládnutí v parlamentní republice“, který má být vyjádřen právě slovem prozatímně užitým v čl. 62 písm. d) Ústavy. 4. Svůj názor, že vláda ve shora uvedeném postavení musí omezit výkon svých funkcí na „nezbytné minimum“, navrhovatel podporuje odkazem na názor právní doktríny (Pavlíček, V. – Hřebejk, J. Ústava a ústavní řád České republiky, 1. díl. Linde, Praha, 1998, s. 221 n.). Rovněž navrhovatel poukazuje na pokus novelizovat Ústavu návrhem z roku 1999 (sněm. tisk č. 359), který ovšem nebyl schválen, neboť Senát návrh zamítl. Kromě jiného měl tento návrh výslovně omezovat postavení vlády v demisi a postavení nově jmenované vlády, o jejíž žádosti o vyslovení důvěry se dosud Poslanecká sněmovna neusnesla. 5. Navrhovatel dále uvádí, že vláda Mirka Topolánka si v době od 4. září 2006 do 9. ledna 2007 žádné limity nestanovila, naopak k výkonu svých pravomocí přistupovala zcela bez hranic, což se projevilo v rozsahu vlastní normotvorby vlády i ministerstev v uvedeném období a v počtu zásadních návrhů zákonů předložených Poslanecké sněmovně. Jedním z dokladů překročení ústavních limitů vlády bez důvěry Poslanecké sněmovny má být právě napadená vyhláška č. 618/2006 Sb., pro jejíž vydání navrhovatel nespatřuje žádný naléhavý důvod. Jejím cílem mělo být toliko „negovat“ právní stav založený vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 290/2006 Sb., kterou se vydává rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví o rámcových smlouvách podle § 17 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, která byla vydána předchozím ministrem MUDr. Davidem Rathem, který byl – na rozdíl od ministra MUDr. Tomáše Julínka – členem vlády, jež důvěru Poslanecké sněmovny požívala. 6. Ve druhém sledu navrhovatel namítá rozpor napadené vyhlášky č. 618/2006 Sb. se zákonem č. 48/1997 Sb. Navrhovatel uvádí, že Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno podle § 17 odst. 3 věty čtvrté zákona č. 48/1997 Sb. učinit rozhodnutí, pokud mezi účastníky dohodovacího řízení nedojde k dohodě o obsahu rámcové smlouvy do šesti měsíců nebo pokud předložená rámcová smlouva odporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu. Toto rozhodnutí o rámcových smlouvách ministerstvo učinilo - dle názoru navrhovatele - při splnění zákonných podmínek dne 7. června 2006 a vyhlásilo jej ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví v částce 5/2006 v části Závazná opatření pod č. 1. Znění jednotlivých rámcových smluv jsou uvedena v přílohách k tomuto rozhodnutí. Dne 7. června 2006 vydalo Ministerstvo zdravotnictví vyhlášku č. 290/2006 Sb., která nabyla platnosti i účinnosti dnem jejího vyhlášení, tj. 16. června 2006. Také v přílohách této vyhlášky jsou obsaženy rámcové smlouvy pro zdravotní pojišťovny a zdravotnická zařízení. 7. Dle námitek navrhovatele byla za této situace napadená vyhláška č. 618/2006 Sb. vydána v rozporu s ustanovením § 17 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., neboť rámcové smlouvy upravené napadenou vyhláškou nebyly předmětem dohodovacího řízení mezi zástupci svazů zdravotních pojišťoven a zástupci příslušných skupinových smluvních zdravotnických zařízení zastupovaných jejich zájmovými sdruženími, neboť toto dohodovací řízení, svolané dle přesvědčení navrhovatele dne 6. prosince 2005, nedospělo k dohodě a bez úspěchu skončilo uplatněním pravomoci ministerstva přijmout příslušné rozhodnutí. 8. Ministerstvo zdravotnictví tedy za těchto podmínek nebylo zmocněno k vydání vyhlášky č. 618/2006 Sb., neboť dohodovací řízení zahájené dne 6. 12. 2005 nedospělo ve lhůtě 6 měsíců k dohodě, přičemž z následných „setkání vybraných občanských sdružení se zástupci zdravotních pojišťoven“ nemohla taková dohoda vzejít, neboť se již o řádné dohodovací řízení nejednalo. K „setkání“, které bylo následně prezentováno jako dohodovací řízení, navíc ani nebyla některá občanská sdružení zastupující na základě plných mocí větší množství zdravotnických zařízení přizvána. 9. Vydáním napadené vyhlášky č. 618/2006 Sb. tak mělo být zasaženo do „nabytých práv“ vyplývajících ze smluv o poskytování zdravotní péče uzavřených na základě rámcových smluv dle vyhlášky č. 290/2006 Sb. Po vydání dřívější vyhlášky mělo být na straně zdravotnických zařízení založeno veřejné subjektivní právo vůči zdravotním pojišťovnám na uzavření individuálních smluv v intencích vyhlášky č. 290/2006 Sb., čehož některá zdravotnická zařízení využila. Ustanovení § 3 vyhlášky č. 618/2006 Sb., podle něhož se smlouvy uzavřené podle dosavadních právních předpisů „uvedou do souladu s touto vyhláškou do 31. prosince 2007“, se podle navrhovatele příčí principu právní jistoty (čl. 1 odst. 1 Ústavy) a zákonným limitům veřejné moci (čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 Listiny). 10. Navrhovatel tedy požaduje, aby Ústavní soudÚstavní soud rozhodl, že „vyhláška č. 618/2006 Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy, se zrušuje dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů.“. II. Vyjádření účastníka řízení a stanovisko navrhovatele 11. Ústavní soudÚstavní soud požádal o vyjádření účastníka řízení, tedy Ministerstvo zdravotnictví (dále též jen „ministerstvo“) jakožto orgán, který napadený předpis vydal (§ 69 odst. 1 věta první zákona o Ústavním soudu). 12. Ministerstvo vyslovilo názor, že vydání napadené vyhlášky č. 618/2006 Sb. nebylo v rozporu s Ústavou, přičemž nesouhlasí ani s názorem, že by vydání uvedeného předpisu nebylo „nezbytné ani naléhavé“. Především poukazuje na to, že předchozí vyhláška č. 290/2006 Sb. byla vydána bez naplnění podmínek předpokládaných ustanovením § 17 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., tj. aniž by bylo v zákonné lhůtě 6 měsíců dokončeno dohodovací řízení. Skutečnost, že pro vydání vyhlášky č. 290/2006 Sb. nejsou dány zákonné důvody z důvodu nedokončeného dohodovacího řízení, byla konstatována i ve stanovisku Pracovní komise pro právo soukromé Legislativní rady vlády a Pracovní komise pro veřejné právo I Legislativní rady vlády. Cílem ministerstva při vydání vyhlášky č. 618/2006 Sb. pak bylo napravit tento stav, v němž se široký rozsah práv a povinností dotčených subjektů řídil nezákonně vydaným právním předpisem, a rámcové smlouvy upravit tak, aby tato úprava odpovídala výsledkům dohodovacího řízení, v souladu s reálnými možnostmi smluvních stran i systému veřejného zdravotního pojištění a s veřejným zájmem. 13. Dále ministerstvo uvádí, že nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, podle jehož názoru bylo dohodovací řízení k vyhlášce č. 290/2006 Sb. svoláno dne 6. prosince 2005 a ve lhůtě šesti měsíců nedospělo k výsledku jednání. Podle názoru ministerstva bylo dohodovací řízení k rámcovým smlouvám řádně svoláno Svazem zdravotních pojišťoven, a to teprve na den 3. ledna 2006. Z toho dovozuje, že šestiměsíční lhůta stanovená zákonem před vydáním vyhlášky č. 290/2006 Sb. neuplynula, a nedošlo tedy k naplnění právní skutečnosti, s níž zákon č. 48/1997 Sb. spojuje vznik pravomoci ministerstva učinit rozhodnutí. 14. Jednání dne 6. prosince 2005 bylo Lékařským odborovým klubem – Českým svazem lékařů (dále jen „LOK-SČL“) svoláno „v segmentech ambulantních specialistů a praktických lékařů“, přičemž v segmentu ambulantních specialistů se účastníci dohodli, že se jedná nikoliv o první kolo dohodovacího řízení, nýbrž pouze o přípravnou schůzku, v segmentu praktických lékařů nebyli obesláni všichni poskytovatelé a svolané jednání nelze považovat za řádné první kolo dohodovacího řízení ve smyslu § 17 zákona č. 48/1997 Sb. V tomto rovněž ministerstvo odkazuje na odůvodnění návrhu na zrušení vyhlášky č. 290/2006 Sb. vedeného pod sp. zn. Pl. ÚS 52/06. 15. K tvrzení navrhovatele, že některá sdružení nebyla o dohodovacím řízení informována, poukazuje ministerstvo na znění § 17 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., v němž se hovoří o „zástupcích příslušných skupinových smluvních zdravotnických zařízení zastupovaných svými zájmovými sdruženími“ bez konkrétního vymezení, o jaké subjekty se jedná. Tvrzení navrhovatele o nevyrozumění některých konkrétních subjektů označuje ministerstvo za prokazatelně nepravdivá. Z prezenční listiny závěrečného jednání dohodovacího řízení ze dne 21. června 2006 vyplývá, že zástupce České lékařské komory – o. s. (dále jen „ČLK, o. s.“), Mgr. B., i zástupce LOK-SČL, MUDr. O., byli až do samého závěru jednání účastni. V segmentu praktických lékařů a praktických lékařů pro děti podle názoru ministerstva nepanovala na straně zástupců poskytovatelů jednomyslnost. Vzhledem k předchozí dohodě, jejímiž účastníky byly i ČLK, o. s., a LOK-SČL, v souladu s níž byla v případě rozporu rozhodující síla mandátů vyjádřená plnými mocemi, a vzhledem ke skutečnosti, že uzavřenou dohodu podpořil jak Svaz praktických lékařů a praktických dětských lékařů (více než 2000 plných mocí), tak i oba svazy zdravotních pojišťoven, je artikulovaný nesouhlas výše zmíněných subjektů, disponujících cca 200 plnými mocemi, pro dosažení dohody irelevantní. 16. Konečně ministerstvo uvádí, že ustanovení § 3 vyhlášky č. 618/2006 Sb. nelze interpretovat tak, že by mělo přímo zasahovat do v dobré víře již nabytých práv, nýbrž „stanovuje úmysl (cíl), resp. deklaruje výsledek dohodovacího řízení přizpůsobit tyto smlouvy“ právnímu rámci upravenému ve vyhlášce č. 618/2006 Sb. Dřívější vyhláška č. 290/2006 Sb. podle názoru ministerstva zcela voluntaristicky upravila předmětné vztahy v rozporu s reálnými možnostmi systému veřejného zdravotního pojištění, kdy by tyto vztahy nebylo možné prakticky změnit. Tento stav považuje ministerstvo za rozporný s veřejným zájmem ve smyslu § 17 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. Vzhledem k uvedenému ministerstvo navrhlo, aby Ústavní soudÚstavní soud návrh zamítl. 17. Ke svému vyjádření ministerstvo připojilo „zápis ze zahajovacího dne společného jednání účastníků Dohodovacího řízení o rámcových smlouvách“ ze dne 3. 1. 2006; „zápis z pokračování úvodního společného jednání účastníků Dohodovacího řízení o rámcových smlouvách zahájeného dne 3. 1. 2006“ ze dne 17. 1. 2006; „zápis z druhého pokračování úvodního společného jednání účastníků Dohodovacího řízení o rámcových smlouvách zahájeného dne 3. 1. 2006“ ze dne 28. 2. 2006; „zápis ze závěrečného dne společného jednání účastníků Dohodovacího řízení o rámcových smlouvách“ ze dne 21. 6. 2006; dále prezenční listiny jako přílohy k těmto zápisům; dále stanovisko Pracovní komise pro právo soukromé Legislativní rady vlády k návrhu vyhlášky Ministerstva zdravotnictví, kterou se vydávají rámcové smlouvy, ze dne 22. května 2006 a stanovisko Pracovní komise pro veřejné právo I Legislativní rady vlády k návrhu vyhlášky Ministerstva zdravotnictví, kterou se vydávají rámcové smlouvy, ze dne 15. května 2006. Obě stanoviska jsou ve vztahu k návrhu (budoucí) vyhlášky č. 290/2006 Sb. negativní, a to pro nedostatek zákonného zmocnění ve smyslu ustanovení § 17 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. na straně ministerstva. 18. Navrhovatel v písemné replice k vyjádření ministerstva uvedl, že na návrhu trvá, neboť vláda, resp. ministerstva měla v rozhodné době poměřovat uplatňování veřejné moci ze své strany se základním materiálním ústavním principem prozatímního výkonu svých funkcí, tj. toliko v nezbytných a neodkladných případech a jen po dobu výrazně nepřekračující dobu funkce „vlády v demisi“. V rámci tohoto omezení mělo ministerstvo vyčkat rozhodnutí o návrhu na zrušení vyhlášky č. 290/2006 Sb. v řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem sp. zn. Pl. ÚS 52/06. Rovněž navrhovatel znovu opakuje, že podepsáním nových smluv podle vyhlášky č. 618/2006 Sb. bylo zasaženo do již v dobré víře nabytých práv na straně fyzických a právnických osob – provozovatelů nestátních zdravotnických zařízení. Proto Ústavnímu souduÚstavnímu soudu navrhuje zrušit vyhlášku celou nebo alespoň v těch ustanoveních, která budou shledána rozporná s ústavním pořádkem. 19. Ve vyžádaném doplňujícím stanovisku (ze dne 2. února 2010) uvedlo Ministerstvo zdravotnictví, že není a nikdy nebylo účastníkem dohodovacího řízení podle § 17 odst. 3, resp. odst. 2, s ohledem na znění tehdy účinné, zákona č. 48/1997 Sb., a proto se nemůže podrobněji vyjádřit k organizačním otázkám dohodovacího řízení. Dne 14. prosince 2005, jak plyne z přiložené kopie, obdrželo ministerstvo prostřednictvím elektronické pošty (na adresu mzdr@mzdr.cz) pozvánku na „jednání Dohodovacího řízení k rámcovým smlouvám“, z níž obsahově plyne, že na den 3. ledna 2006 od 9:00 hodin je svoláno jednání dohodovacího řízení v budově OP VZP Praha, Na Perštýně 6. Řádnost svolání a průběhu dohodovacího řízení ministerstvo dovozuje např. z programu jednání, který obsahoval prezenci účastníků s doložením oprávnění k zastupování, projednání a schválení jednacího řádu, stanovení zástupců pro jednání a stanovení termínů jednání dohodovacího řízení, též z účasti zástupce ministerstva na jednáních dohodovacího řízení. Uvedlo dále, že výsledky dohodovacího řízení byly ministerstvu předloženy v zákonné lhůtě šesti měsíců. Ke svému vyjádření připojilo ministerstvo v kopiích následující podklady (dle požadavku soudce zpravodaje, pozn. Ústavní soudÚstavní soud): „zápis z dohodovacího řízení k Rámcové smlouvě pro segment zdravotnických zařízení poskytujících zdravotní péči praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost ze dne 6. prosince 2005“, podepsaný předsedajícím MUDr. M. K., ověřený dvěma ověřovateli s písemně připojenou výhradou; dále „zápis z jednání, které LOK SČL svolal k dohodovacímu řízení k Rámcové smlouvě pro zdravotnická zařízení poskytující ambulantní specializovanou péči a péči ženských lékařů ze dne 6. prosince“, podepsaný předsedající MUDr. J. V. a dvěma ověřovateli zápisu; dále prezenční listinu, v níž jsou rukou přeškrtnuta slova „Dohodovací řízení o rámcové smlouvě“ a nahrazena slovem „Jednání“, dále uvozenou slovy „6. 12. 2005 v 15 hodin pro zdravotnická zařízení poskytující ambulantní specializovanou péči a péči ženských lékařů“ (2 listy); dále prezenční listinu, v níž je rukou přeškrtnuta celá hlavička ve znění „Dohodovací řízení o rámcové smlouvě 6. 12. 2005 v 15 hodin pro zdravotnická zařízení poskytující péči praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost“ (3 listy); dále „jednací řád k dohodovacímu řízení o rámcových smlouvách“ datovaný 23. 11. 1998 (3 listy); dále sdělení MUDr. Jiřího Beka, prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven České republiky, kterým (v příloze) předkládá dohodnuté rámcové smlouvy ministerstvu, datováno 30. června 2006, opatřeno razítkem podatelny ministerstva s datem 30. 6. 2006; a dále výše uvedenou pozvánku na jednání dohodovacího řízení. III. Další podklady řízení a stanovisko navrhovatele 20. Ústavní soudÚstavní soud si stejně jako v řízení sp. zn. Pl. ÚS 52/06 vyžádal vyjádření amicorum curiae České lékařské komory a Všeobecné zdravotní pojišťovny, a dále Svazu zdravotních pojišťoven České republiky coby svolavatele dohodovacího řízení. 21. Česká lékařská komora (dále jen „ČLK“) prostřednictvím prezidenta MUDr. Milana Kubka k návrhu uvedla, že „je možno potvrdit, že dohodovací řízení k rámcové smlouvě bylo svoláno a konalo se dne 6. 12. 2005, přičemž toto dohodovací řízení nedospělo k dohodě a skončilo uplatněním pravomoci Ministerstva zdravotnictví přijmout příslušné rozhodnutí, které by dohodu v dohodovacím řízení nahradilo.“. ČLK dále uvedla, že podle jejích informací po vydání vyhlášky č. 290/2006 Sb. před vydáním vyhlášky č. 618/2006 Sb. se dohodovací řízení nekonalo. Sama ČLK se jako profesní organizace zřízená zákonem č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů, dohodovacího řízení neúčastní. Zároveň, pokud je ČLK známo, v případě konání dohodovacího řízení jedná velmi netransparentně tzv. mandátová komise, pročež není možno spolehlivě ověřit, kolika plnými mocemi disponují konkrétní sdružení poskytovatelů zdravotní péče, a Ministerstvo zdravotnictví rovněž odmítá zjednat nápravu. Ve shodě s navrhovatelem považují pravidlo obsažené v § 3 vyhlášky č. 618/2006 Sb. za zásah do již nabytých práv a soukromoprávních obchodních vztahů. ČLK dále doporučila vyžádat si stanoviska dalších občanských sdružení poskytovatelů zdravotní péče. 22. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (dále též jen „VZP“) prostřednictvím ředitele MUDr. Pavla Horáka, CSc., MBA, oproti tomu ve svém vyjádření zdůraznila, že „iniciační“ jednání svolané na den 6. prosince 2005 LOK-SČL nelze považovat za zahájení dohodovacího řízení o rámcových smlouvách, neboť to konstatovala většina účastníků jednání, a z jednání naopak vyplynula dohoda, že řádné jednání dohodovacího řízení bude svoláno na nejbližší možný termín, nejpozději v lednu 2006, a to formou inzerátu v některých periodikách. Dohodovací řízení tak bylo zahájeno dne 3. ledna 2006, neboť na tento den svolal Svaz zdravotních pojišťoven České republiky zahajovací jednání. Pro řádnou informovanost poskytovatelů zdravotní péče byla pozvánka na toto jednání zveřejněna také v Hospodářských novinách a Zdravotnických novinách. Vyhlášku č. 290/2006 Sb. tak ministerstvo vydalo dne 7. června 2006, tedy ještě v průběhu dohodovacího řízení, a tudíž bez zákonného zmocnění. Právní nejistota plynoucí z tohoto stavu vyústila v návrh Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, aby vyhlášku č. 290/2006 Sb. zrušil, a rovněž ve vydání vyhlášky č. 618/2006 Sb., která reagovala na výsledek dohodovacího řízení, jehož bylo dosaženo v zákonem předpokládané šestiměsíční lhůtě. Ve vztahu k námitce týkající se povinnosti uvést obsah stávajících smluv do souladu s obsahem rámcové smlouvy VZP poukazuje na ustanovení § 17 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., kde zákonodárce výslovně uvádí, že smlouva uzavřená mezi „zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením se řídí rámcovou smlouvou“. V souhrnu tedy VZP vyjadřuje s námitkami navrhovatele nesouhlas a doporučuje oslovit v této věci rovněž Svaz zdravotních pojišťoven, který byl svolavatelem dohodovacího řízení a má k dispozici podklady pro podporu veškerých tvrzení obsažených ve vyjádření VZP. 23. Ústavní soudÚstavní soud, s ohledem na přílohy vyjádření ministerstva, si od Legislativní rady vlády dále vyžádal stanovisko Pracovní komise pro veřejné právo I Legislativní rady vlády k návrhu (budoucí) vyhlášky č. 618/2006 Sb. ze dne 18. prosince 2006, které obsahuje připomínky legislativně-technického charakteru. 24. Navrhovatel v písemném vyjádření ke shora uvedeným skutečnostem, zejm. k vyjádření amicorum curiae doplnil, že se ztotožňuje se stanoviskem ČLK a nesouhlasí se stanoviskem VZP. Zopakoval, že před vydáním vyhlášky č. 618/2006 Sb. se řádné dohodovací řízení nekonalo a určitá setkání ministra MUDr. Tomáše Julínka a jeho náměstků s určitými politicky jemu nakloněnými občanskými sdruženími poskytovatelů zdravotní péče nelze považovat za řádné dohodovací řízení. Rovněž navrhovatel znovu upozorňuje na stav, kdy uvedeným postupem ministerstva měli různé postavení lékaři, kteří uzavírali smlouvy v různém období podle různých vyhlášek. Ustanovení § 3 vyhlášky č. 618/2006 Sb. považuje nadále za rozporné s čl. 1 a čl. 4 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, neboť podzákonným právním předpisem je uložena povinnost v rozporu s již uzavřenými smlouvami mezi soukromoprávními subjekty. 25. Svaz zdravotních pojišťoven České republiky (dále též jen „SZP ČR“) prostřednictvím Ing. Ladislava Friedricha, CSc., prezidenta, ve svém písemném vyjádření především uvedl, že dohodovací řízení k rámcovým smlouvám bylo svoláno standardně v souladu se zákonem č. 48/1997 Sb. na den 3. ledna 2006. Svolavatelem dohodovacího řízení byl SZP ČR. Pro řádnou informovanost poskytovatelů zdravotní péče byla pozvánka na uvedené jednání zveřejněna i v Hospodářských novinách a ve Zdravotnických novinách. Na zahajovacích jednáních, za účasti zástupců poskytovatelů všech segmentů zdravotní péče, došlo k projednání a schválení procesních pravidel pro jednání dohodovacího řízení („jednací řád dohodovacího řízení o rámcových smlouvách“). Ve vztahu k jednání konanému dne 6. prosince 2005 uvádí SZP ČR, že zástupci dotčených segmentů i svazů zdravotních pojišťoven konstatovali, že nepokládají toto setkání za zahájení dohodovacího řízení k rámcovým smlouvám. Bylo zároveň dohodnuto, že řádné dohodovací řízení pro všechny segmenty bude svoláno právě SZP ČR. SZP ČR již dne 30. listopadu 2005 informoval předsedu LOK-SČL, že nepovažuje dohodovací řízení svolané na den 6. prosince 2005 za platné, neboť bylo svoláno subjektem, který nesplňuje zákonem stanovené podmínky pro svolání dohodovacího řízení. Dále SZP ČR uvádí, že dohodovací řízení zahájené dne 3. ledna 2006 dospělo k dosažení dohody v celém rozsahu znění rámcových smluv. Výsledky dohodovacího řízení o rámcových smlouvách byly předány ministerstvu ve lhůtě 6 měsíců od zahájení dohodovacího řízení o rámcové smlouvě za jednotlivé segmenty. Závěrem připojil SZP ČR sdělení, že dle vyhlášky č. 618/2006 Sb. jsou od 1. ledna 2007 uzavírány všemi zdravotními pojišťovnami smluvní vztahy se zdravotnickými zařízeními o poskytování a úhradě zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. 26. Ve vztahu k uvedeným tvrzením zaslal SZP ČR Ústavnímu souduÚstavnímu soudu v kopiích tyto listiny (kromě těch, které již dříve do spisu založilo ministerstvo): dopis MUDr. Jiřího Beka, prezidenta SZP ČR, datovaný dne 30. listopadu 2005, adresovaný MUDr. Milanu Kubkovi, předsedovi LOK-SČL, kterým je vyjádřen názor, že postup LOK-SČL je v rozporu se zákonem a že svolání dohodovacího řízení je neplatné; inzerát „Pozvánka na jednání Dohodovacího řízení o rámcových smlouvách“ otištěný v Hospodářských novinách ve středu 14. prosince 2005; „jednací řád k dohodovacímu řízení o rámcových smlouvách“ s datem účinnosti 28. února 2006; sdělení MUDr. Jiřího Beka, prezidenta SZP ČR, kterým (v příloze) předkládá dohodnutou rámcovou smlouvu pro segment lékárenské zdravotní péče, opatřeno razítkem podatelny Ministerstva zdravotnictví s datem 5. června 2006; dopis MUDr. Vladimíra Drymla, náměstka ministra zdravotnictví, datovaný dne 3. července 2006, kterým se na vědomí SZP ČR dává stanovisko ministerstva k „protestu“ ve věci vydání vyhlášky č. 290/2006 Sb.; dopis MUDr. Vladimíra Drymla, náměstka ministra zdravotnictví, datovaný 4. července 2006, kterým jsou SZP ČR vraceny zaslané rámcové smlouvy a zasílána listina nadepsaná „seznam zmocnitelů s počtem plných mocí pro dohodovací řízení k hodnotám bodu, výši úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních omezení objemu poskytnuté zdravotní péče pro rok 2007“, obsahující tabulku s „názvy zmocněnců“ a „počtem hlasů“, nedatováno, č.j. POJ 2195a/17, podpis nečitelný; a text „rámcové smlouvy pro zdravotnická zařízení lékárenské péče a zdravotní pojišťovny“, nedatováno, každá z deseti stran parafována čtyřikrát (nečitelné). IV. Aktivní legitimace navrhovatele, účastenství a vedlejší účastenství 27. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že návrh byl podán oprávněným subjektem v souladu s § 64 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu, v daném případě skupinou 45 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Jedná se o návrh přípustný (§ 66 zákona o Ústavním soudu a contrario). 28. Za účastníka řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů považuje zákon o Ústavním soudu v ustanovení § 69 odst. 1 toho, kdo jiný právní předpis, jehož zrušení je navrhováno, vydal. V tomto případě je účastníkem řízení Ministerstvo zdravotnictví. 29. V souladu s ustanovením § 69 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zaslal soudce zpravodaj návrh rovněž veřejnému ochránci práv s výzvou, aby tento sdělil, zda vstupuje do řízení jako vedlejší účastník. Veřejný ochránce práv odpověděl v zákonné lhůtě, že do řízení nevstupuje. 30. Pro úplnost Ústavní soudÚstavní soud dodává, že zákon o Ústavním soudu je z hlediska vymezení účastníků řízení a vedlejších účastníků řízení postaven na zásadě legality, tj. příslušné subjekty získávají takové postavení přímo ze zákona. Dalším subjektům Ústavní soud nemůže přiznat postavení vedlejších účastníků, což ovšem neznamená, že si v rámci dokazování nemůže opatřit vyjádření dalších subjektů. Tyto subjekty jsou i v judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu označováni jako amici curiae. Podobně jako ve věcně souvisejícím řízení sp. zn. Pl. ÚS 52/06 oslovil Ústavní soudÚstavní soud Českou lékařskou komoru a Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, vzhledem k postavení svolavatele dohodovacího řízení v lednu 2006 dále Svaz zdravotních pojišťoven České republiky. Vzhledem k obsahu jejich vyjádření již Ústavní soudÚstavní soud nepovažoval za nutné zjišťovat stanovisko dalších aktérů dohodovacího řízení, jak bylo navrhováno. V. Znění napadené vyhlášky č. 618/2006 Sb. 31. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 618/2006 Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy, ze dne 20. prosince 2006, s účinností od 1. ledna 2007, byla publikována ve Sbírce zákonů v částce 193, ročník 2006, která byla rozeslána dne 30. prosince 2006. 32. Znění napadené vyhlášky je následující: »Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 17 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 117/2006 Sb. a zákona č. 245/2006 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 Rámcové smlouvy pro zdravotní pojišťovny1) (dále jen „pojišťovny“) a zdravotnická zařízení2) poskytující 1. zdravotní péči praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost, 2. ambulantní specializovanou péči, s výjimkou zdravotnických zařízení poskytujících fyzioterapii (odbornost 902 a 9183)) a ergoterapii, a pro zdravotnická zařízení poskytující péči ženských lékařů (odbornost 603 a 6043)) a klinickou logopedii, 3. ambulantní péči zubních lékařů, 4. zdravotní péči v nemocnicích, odborných léčebných ústavech, odborných dětských léčebnách a ozdravovnách a léčebnách dlouhodobě nemocných, 5. ambulantní diagnostickou péči (odbornosti 222, 801, 802, 804, 805, 807, 809, 812 až 819, 822 a 8233)), 6. domácí zdravotní péči, fyzioterapii (odbornost 902 a 9183)), ergoterapii, porodní asistenci, ortoptikou a pleoptickou péči, 7. zdravotnickou záchrannou službu a dopravu, 8. lékárenskou péči, 9. lázeňskou péči jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 9 této vyhlášky. § 2 Vyhláška č. 290/2006 Sb., kterou se vydává rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví o rámcových smlouvách podle § 17 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, se zrušuje. § 3 Smlouvy uzavřené podle dosavadních právních předpisů se uvedou do souladu s touto vyhláškou do 31. prosince 2007. § 4 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007. Ministr: MUDr. Julínek v. r.«. (Pozn.: Následují přílohy č. 1 až 9, jejichž znění není účelné vzhledem k podstatě námitek do textu tohoto nálezu přebírat.) VI. Ústní jednání 33. Ústavní soudÚstavní soud se obrátil na navrhovatele a účastníka řízení s žádostí o vyjádření, zda souhlasí s upuštěním od ústního jednání. Účastník řízení vyslovil podle § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu souhlas. Navrhovatel uvedl, že s upuštěním od ústního jednání nesouhlasí. 34. Během ústního jednání před Ústavním soudemÚstavním soudem dne 9. února 2010 zástupce navrhovatele nejprve omluvil nepřítomnost poslance MUDr. Davida Ratha jeho odjezdem na zahraniční cestu. Dále shrnul svou argumentaci do tří okruhů. Jednak zdůraznil, že považuje za ústavně nekonformní, pokud vláda toliko prozatímní činila kroky, které svými důsledky přesahují volební období. Dále uvedl, že po vydání vyhlášky č. 290/2006 Sb. před vydáním vyhlášky č. 618/2006 Sb. mělo proběhnout řádné šestiměsíční dohodovací řízení, což se nestalo. Zpochybnil rovněž průběh jednání, které ministerstvo před vydáním napadené vyhlášky považovalo za dohodovací řízení. Konečně k § 3 napadené vyhlášky vyslovil zástupce navrhovatele pochybnost o tom, zda je možné „podzákonným předpisem uložit soukromoprávním subjektům [...] aby do určitého termínu změnili obsah své smlouvy.“. Zástupce navrhovatele to považuje „za bezprecedentní zásah do soukromoprávních vztahů“, přičemž zdravotnická zařízení jsou zároveň vystavena tlaku zdravotních pojišťoven. Řešením situace mělo být nové dohodovací řízení, z něhož by vzešly rámcové smlouvy, které by byly určujícími pro smluvní vztahy, avšak až po uplynutí doby, na kterou byly sjednány smlouvy stávající. 35. Závěrem zástupce navrhovatele tlumočil stanovisko poslance MUDr. Davida Ratha. V této části vystoupení zástupce navrhovatele uvedl, že význam smluvního vztahu mezi zdravotnickým zařízením a pojišťovnou má ve velké části Evropské unie charakter „trvalý“, časově neomezený. V současném systému volbu, který lékař bude pečovat o pojištěnce konkrétní pojišťovny, nečiní pojištěnec, nýbrž „úředník zdravotní pojišťovny“. Po uplynutí doby smluvního vztahu pojišťovna může bez udání důvodu oznámit, že dále nebude kontraktovat se zdravotnickým zařízením. To měl být hlavní důvod, proč bývalý ministr MUDr. David Rath chtěl zabezpečit „trvalou“ smlouvu. Případný krach lékaře nemá být v rukou úředníka zdravotní pojišťovny, nýbrž v rukou pojištěnců, kteří od lékaře odešli. Zástupce navrhovatele rovněž uvedl, že z osobní zkušenosti ví o případech, kdy se lékař bojí žalovat zdravotní pojišťovnu, neboť by s ním nebyla na další období uzavřena smlouva. Tento princip byl rovněž obsažen i v návrhu zákona iniciovaném poslancem MUDr. Davidem Rathem, který však pro veto prezidenta republiky nenabyl platnosti. Naproti tomu bylo v zájmu lobbistických skupin a bývalého ministra MUDr. Tomáše Julínka, aby systém zdravotního pojištění ovládly velké řetězce, tlumočil zástupce stanovisko poslance MUDr. Davida Ratha. Závěrem zástupce navrhovatele zdůraznil svůj návrh, pokud nebude vyhláška zrušena jako celek, aby byl zrušen samostatně § 3 vyhlášky. 36. V průběhu ústního jednání dále místopředsedkyně Eliška Wagnerová položila upřesňující otázku, zda ustanovení § 3 představuje jediný rozdíl mezi oběma vyhláškami. Zástupce navrhovatele uvedl, že nikoliv a že rozdíl je v přílohách vyhlášek, které obsahují rozdílnou úpravu doby trvání smluvního vztahu. Dále místopředsedkyně Eliška Wagnerová doplnila dotaz, zda zdravotní pojišťovny mají konkrétní kritéria, podle kterých rozhodují o uzavření smlouvy s konkrétním lékařem. Zástupce navrhovatele odkázal na ustanovení zákona č. 48/1997 Sb., která upravují rámcová kritéria a výběrová řízení, jejichž výsledky však nejsou pro zdravotní pojišťovny závazné. K dotazu, zda je pojišťovny v praxi dodržují, uvedl zástupce navrhovatele konkrétní případ z roku 2006, kdy se tak nestalo, v jiných případech je naopak respektují. Zástupce ministerstva k tomu uvedl, že tato problematika se týká zákona č. 48/1997 Sb., nikoliv nyní projednávané vyhlášky. K dotazu předsedy Pavla Rychetského, proč ministerstvo změnilo systém smluv z doby neurčité na dobu určitou, zástupce ministerstva doplnil, že se jedná o zabezpečení určitých kontrolních mechanismů pojišťoven a racionální opatření v rámci cyklů, které se ve zdravotnickém systému opakují. K upřesnění místopředsedkyně Wagnerové, zda se jednalo o úvahu politickou, zástupce ministerstva uvedl, že pokud mu je známo, tak nikoliv. K dotazu soudce Jiřího Nykodýma, ve kterých segmentech došlo k dohodě na obsahu rámcových smluv, zástupce ministerstva uvedl, že ve všech. 37. Ve svém závěrečném přednesu zástupce ministerstva konstatoval, že projednávaná vyhláška byla přijata v řádném legislativním procesu na základě výsledků dohodovacího řízení. Kromě jiného považuje předešlou vyhlášku č. 290/2006 Sb. za přijatou v rozporu s legislativními pravidly vlády, neboť existovaly rozpory vyslovené dvěma pracovními komisemi Legislativní rady vlády. Navrhl Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, aby návrh na zrušení vyhlášky zamítnul. VII. Vztah k návrhu sp. zn. Pl. ÚS 52/06 38. Před samotným věcným posouzením návrhu považuje Ústavní soudÚstavní soud za vhodné připomenout podstatu návrhu sp. zn. Pl. ÚS 52/06 na zrušení vyhlášky č. 290/2006 Sb., neboť tento návrh s nyní projednávanou věcí materiálně úzce souvisí a vychází z velké části ze stejného skutkového základu. Navrhovatel a ministerstvo v nyní projednávané věci prezentují zrcadlově obrácenou argumentaci oproti řízení sp. zn. Pl. ÚS 52/06. Aktuální navrhovatel v podstatě převzal právní závěry ministerstva z řízení sp. zn. Pl. ÚS 52/06 a ministerstvo nyní (kromě jiného) prezentuje námitky skupiny senátorů z řízení sp. zn. Pl. ÚS 52/06. 39. Důvodem pro zrušení vyhlášky č. 290/2006 Sb. měl být nedostatek zákonného zmocnění. Ministerstvo podle názoru tehdejšího navrhovatele vydalo vyhlášku č. 290/2006 Sb. v době, kdy ještě nebylo skončeno dohodovací řízení zahájené dne 3. ledna 2006 a dosud neuplynula (marně) šestiměsíční lhůta předpokládaná ustanovením § 17 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. pro to, aby ministerstvo „učinilo rozhodnutí“. 40. Po vydání nyní napadené vyhlášky č. 618/2006 Sb. Ústavní soudÚstavní soud podle ustanovení § 67 odst. 1 zákona o Ústavním soudu řízení sp. zn. Pl. ÚS 52/06 dne 16. ledna 2007 usnesením zastavil (pozn. red.: usnesení je dostupné na http://nalus.usoud.cz), neboť právní předpis, jehož zrušení bylo navrhováno, pozbyl platnosti (srov. § 2 vyhlášky č. 618/2006 Sb.). VIII. Věcné posouzení 41. Podle ustanovení § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je úkolem Ústavního soudu v řízení o kontrole jiných právních předpisů posuzovat obsah jiného právního předpisu z hlediska jeho souladu s ústavními zákony a se zákony a zjišťovat, zda byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. V nyní projednávané věci navrhovatel předkládá v zásadě dvě skupiny námitek, z nichž první směřuje k nedostatku ústavního zmocnění a druhá k nedostatku zákonné kompetence ministerstva k vydání napadené vyhlášky. 42. V této projednávané věci se námitky kryjí s posloupností kroků ustáleného přezkumného algoritmu, na jehož základě Ústavní soudÚstavní soud nejdříve zkoumá proceduru a podmínky pro vydání napadeného právního předpisu a následně obsahový soulad s Ústavou a zákony. VIII./a Pravomoc k vydání vyhlášky podle čl. 79 odst. 3 ve světle čl. 62 písm. d) Ústavy 43. Ústavní soudÚstavní soud ve své dřívější judikatuře [nález ze dne 9. října 2003 sp. zn. IV. ÚS 150/01 (N 117/31 SbNU 57); nález ze dne 20. října 2004 sp. zn. Pl. ÚS 52/03 (N 152/35 SbNU 117; 568/2004 Sb.)] vyložil pojmový rozdíl mezi pravomocí a kompetencí orgánu veřejné moci. V pozdějším z výše uvedených nálezů uvedl, že „[p]ravomocí státního orgánu je třeba chápat samotnou realizaci státní moci v příslušné formě (tj. ve formě normotvorné nebo individuálně rozhodovací), zatímco kompetence jsou již zcela konkrétním věcným vymezením otázek realizovaných v procesu výkonu pravomoci. Pod tímto úhlem pohledu je třeba vykládat čl. 79 odst. 3 Ústavy, a to tak, že pravomoc ministerstev a jiných správních úřadů, popřípadě orgánů územní samosprávy, vydávat odvozené sekundární právní předpisy je založena právě již čl. 79 odst. 3 Ústavy. Jedná se o právní normu, která v obecné rovině zakládá pravomoc orgánů exekutivy k tvorbě sekundárních právních norem za podmínky, že realizace této pravomoci je konkretizována v zákoně ve vztahu k určité kompetenci (k určité zákonem vymezené části výkonu státní moci). Jinými slovy, pravomoc exekutivy vydávat podzákonné právní normy je založena přímo v Ústavě, nikoliv v úpravě zákonné. Zákonné zmocnění, které odpovídá požadavkům uvedeným v čl. 79 odst. 3 Ústavy, je pak naplněním této pravomoci co do rozsahu a obsahu (kompetence).“. 44. Dále Ústavní soudÚstavní soud konkretizoval i pohnutky k výše uvedeným úvahám: „Důvodem zakotvení této pravomoci přímo v Ústavě je skutečnost, že se jedná o klíčovou otázku dělby moci mezi mocí legislativní a exekutivní v oblasti normotvorné. Ustanovení čl. 79 odst. 3 Ústavy tak na jedné straně vytváří pravomoc exekutivy k odvozené normotvorbě a stanoví tak vlastně její limity ve vztahu k moci zákonodárné, na druhé straně je třeba toto ustanovení vnímat tak, že rovněž poskytuje ochranu moci výkonné před protiústavními zásahy ze strany moci zákonodárné. Dovedeno do důsledku, pokud by normotvorná pravomoc exekutivy byla konstituována toliko zákonem, byla by v přímé dispozici zákonodárce, čímž by moc zákonodárná sama o sobě mohla zasahovat do pravomoci orgánů moci výkonné, například tak, že by takovou pravomoc exekutivě zcela odňala.“. I pozdější judikatura Ústavního souduÚstavního soudu v řízení o návrhu na zrušení jiného právního předpisu z naznačené koncepce vychází (srov. např. nález ze dne 16. prosince 2008 sp. zn. Pl. ÚS 28/06, publ. pod č. 69/2009 Sb.; nález ze dne 26. května 2009 sp. zn. Pl. ÚS 40/08, publ. pod č. 241/2009 Sb.). 45. V žádné z uvedených věcí nebyl Ústavní soudÚstavní soud konfrontován otázkou výkladu čl. 62 písm. d) Ústavy ve vztahu k normotvorné kompetenci exekutivy a své dosavadní závěry formuloval ve vztahu k aktům exekutivy z jiných ústavněprávních hledisek (zejm. čl. 1, čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 Listiny, ochrana základních práv aj.). Ustanovení článku 62 písm. d) Ústavy stanovuje, že prezident republiky [...] pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády (kurzíva Ústavní soudÚstavní soud). Navrhovatel z výkladu pojmu „prozatímně“ v kontextu „principů parlamentarismu“ dovozuje v zásadě správně ústavní omezení vlády, která se netěší důvěře Poslanecké sněmovny, resp. omezení ministerstev, která jsou řízena členy takové vlády. 46. V první řadě považuje Ústavní soudÚstavní soud za nutné rozlišit, nakolik se navrhovatelovy námitky váží k normotvorné činnosti vlády (čl. 78 Ústavy) a nakolik k normotvorné činnosti ministerstev (čl. 79 odst. 3 Ústavy), neboť sám navrhovatel tuto distinkci hlouběji nereflektuje. Vláda a ministerstva jsou totiž exekutivními útvary – s ohledem na ústavní úpravu pravomoci vydávat podzákonné právní předpisy – podstatně odlišnými. 47. Zatímco vláda je v čl. 78 Ústavy zmocněna vydávat nařízení k provedení zákona a v jeho mezích, aniž by však k takovému aktu potřebovala výslovné zákonné zmocnění, ministerstva a jiné správní úřady tak mohou dle čl. 79 odst. 3 Ústavy činit na základě zákona, v jeho mezích a toliko, jsou-li k tomu zákonem zmocněny. 48. Z tohoto pohledu tedy Ústavní soudÚstavní soud důsledně odlišuje postavení vlády na jedné straně a ministerstev na straně druhé, byť oba tyto orgány čerpají pravomoc k vydávání prováděcích předpisů přímo z Ústavy. Ústavní soudÚstavní soud zároveň zdůrazňuje, že předmětem posouzení v této věci není primárně otázka obecného (negativního či pozitivního) stanovení pravomocí vlády, která vládne (dosud nebo již) bez důvěry Poslanecké sněmovny. 49. K postavení samotné vlády se v této věci Ústavní soudÚstavní soud vyjadřuje toliko s ohledem na konkrétní námitky navrhovatele. Především je zřejmé, že takové omezení normotvorby neplyne z explicitního textu Ústavy, a to ani ve vztahu k vládě ani ve vztahu k ministerstvu a jinému správnímu úřadu. Institut pověření vlády „v demisi“ prozatímním výkonem jejích funkcí dle čl. 62 písm. d) Ústavy vychází z koncepce nutnosti permanentního působení výkonné moci, kdy v právním státě není žádoucí, aby kterákoliv moc ve státě nebyla po určitou dobu svým vrcholným orgánem vykonávána. 50. Koncept předem omezené pravomoci prozatímní vlády, typicky vyloučením určitých aktů z její pravomoci, v sobě nese riziko, že rigidní - nebo při stanovení mezí relativních (či neurčitých) naopak nejisté - hranice takového omezení ztíží řádné fungování celé moci výkonné, a to jak při plnění každodenních úkolů, tak při plnění mezinárodních závazků, zejm. těch plynoucích z členství v Evropské unii a v dalších mezinárodních organizacích. Toto nebezpečí nabývá na významu v případech, kdy ke jmenování prozatímní vlády dochází častěji nebo kdy je takový dočasný orgán nucen fungovat delší dobu. 51. Oproti tomu nelze opomenout argumenty opačné, které se opírají především o praktický význam odpovědnosti vlády Poslanecké sněmovně (čl. 68 odst. 1 Ústavy), projevující se mimo jiné v institutu vyslovení „důvěry“ (čl. 68 odst. 3 Ústavy). Je zřejmé, že oproti vládě s plnou důvěrou Poslanecké sněmovny je v otázce legitimity a politického oprávnění vláda prozatímní po nezískání důvěry (čl. 68 odst. 3 Ústavy), ale i vláda, které byla posléze vyslovena nedůvěra (čl. 72 odst. 1 Ústavy), v pozici odlišné. Vlády v obou těchto situacích totiž nenesou plnou ústavní odpovědnost a nevystavují se již hlavní sankci ze strany Poslanecké sněmovny, kterou je právě (další) vyslovení nedůvěry. Nepoužitelným je tudíž jeden z hlavních instrumentů systému brzd a protivah, které zajišťují vyvážené vztahy mezi mocemi a jejich vzájemnou kontrolu. Rovněž politický mandát vlády je zpochybněn, neboť ani v jednom z výše uvedených případů nelze spolehlivě hovořit o reflexi politických zájmů většiny voličů (na půdorysu rozložení politických sil v Poslanecké sněmovně). Konečně lze argumentovat i obavami z účelových kroků prozatímní vlády, které by při zneužití pravomocí mohly vést k prodlužování své vlastní existence. 52. Pro futuro Ústavní soudÚstavní soud podotýká, jakkoliv se v této věci jedná o závěr reagující především na širší námitky navrhovatele, že výše nastíněné obecné úvahy týkající se postavení samotné prozatímní vlády jsou nutně ústavně omezujícím faktorem, který se musí projevit restriktivním přístupem k výkonu jak pravomoci vydávat nařízení dle čl. 78 Ústavy, tak při dalších aktech vládnutí, zejména pokud by nesly zásadní a nevratné důsledky. 53. Avšak konkrétní a všeobecně aplikovatelné meze plynoucí vládě či ministerstvům z pověření dle čl. 62 písm. d) Ústavy (přesněji z jejich vztahu odpovědnosti k Poslanecké sněmovně) nelze stanovit s konečnou platností na základě abstraktních (až spekulativních) úvah, nýbrž toliko s přihlédnutím k aktuálním okolnostem případu předloženého Ústavnímu souduÚstavnímu soudu v budoucnu a právě konkrétním vztahům mezi mocí výkonnou a zákonodárnou. Závěry Ústavního souduÚstavního soudu tak vždy budou muset reagovat na různorodost (nepředvídatelnost) právních či právně-politických aktů orgánů exekutivy. 54. V této souvislosti nemůže Ústavní soudÚstavní soud opomenout, že charakter jednání orgánů moci výkonné, přičemž samozřejmě sebekontrola jakékoliv státní moci je žádoucí, je rovněž dán proměnlivým stupněm právní a politické kultury ve státě a celé společnosti, což se může projevit výrazně např. i v eventualitě politického sebeomezení vlády, jež sama zohlední politické rozložení sil, resp. svou faktickou legitimitu. Ostatně ani vláda s plnou důvěrou Poslanecké sněmovny nemůže se svou pravomocí vydávat nařízení nakládat libovolně, nýbrž toliko v intencích prováděného zákona, resp. Ústavy. Ani zmocnění ministerstva dle čl. 79 odst. 3 Ústavy nesmí být zneužito k jiným cílům, než Ústava a zákon předpokládají, zejména pak v ústavní rovině k jakékoliv normotvorné konkurenci mezi mocí výkonnou a zákonodárnou, v praktické rovině k politickému boji. 55. Při hodnocení legitimity a mezí ústavního zmocnění v konkrétním případě budou rovněž hrát významnou roli i postupně zformované ústavní zvyklosti. Každopádně teprve dlouhodobě praktikovaný ústavní postup, který odpovídá hodnotovému a institucionálnímu konsenzu ústavních orgánů a opakovaně potvrzuje určitou interpretaci ustanovení Ústavy, lze považovat za ústavní zvyklost, kterou by se daly kroky prozatímní vlády poměřovat. Ta však nyní ze skutečností, které byly Ústavnímu souduÚstavnímu soudu předloženy, dostatečně konkrétně neplyne. 56. Tomu, že by vztahy mezi prozatímní vládou a Poslaneckou sněmovnou byly ovládány dostatečně konkrétně artikulovanými ústavními zvyklostmi, nenasvědčuje ani historický pokus českého ústavodárce, který zakotvení konkrétních omezení pro prozatímně pověřenou vládu i členy této vlády řízená ministerstva zvažoval. Příslušný návrh novely Ústavy včetně doplnění jejího čl. 75, dle něhož by taková vláda mohla činit „pouze opatření, která nesnesou odkladu“, však nebyl přijat (sněmovní tisk č. 359 z roku 1999; předloha schválena Poslaneckou sněmovnou dne 28. ledna 2000, zamítnuta Senátem dne 29. března 2001). 57. Přes výše uvedené konstatování existence ústavně omezujících faktorů ve vztahu k vládě prozatímně pověřené dle čl. 62 písm. d) Ústavy není řešením vládní krize přenášení politické kontroly prozatímní exekutivy na Ústavní soudÚstavní soud, jehož pravomoci zejm. ve vztahu k přezkumu normotvorby exekutivy, případně ve vztahu k rozsahu kompetencí státních orgánů, jsou v Ústavě taxativně vymezeny. Režim prozatímní vlády klade odpovědnost především na samotnou Poslaneckou sněmovnu, které je tak dán (časový) prostor k vytvoření dostatečné politické většiny pro vyslovení důvěry nové stabilní vládě. Výkon poslaneckého mandátu totiž není v libovolné dispozici poslance nebo politické strany, nýbrž musí být směřován k naplnění Ústavy, resp. jí předpokládaných postupů. Ústavní soudÚstavní soud v obdobné souvislosti hovoří o „ústavním tlaku na spojení vyslovení nedůvěry (resp. odepření vyslovení důvěry) vládě s vědomím ústavních důsledků v případě absence nové parlamentní většiny schopné vytvořit vládu“ (nález ze dne 10. září 2009 sp. zn. Pl. ÚS 27/09, publ. pod č. 318/2009 Sb.). 58. Ani při postupu prezidenta podle dle čl. 62 písm. d) Ústavy nejsou dotčeny – nemohou být opomenuty – zbývající kontrolní mechanismy, kterým je ministr z Ústavy podřízen. „Nositelem ústavně politické odpovědnosti za činnost ministerstva je příslušný ministr, který je v tomto směru kontrolován běžnými prostředky parlamentní demokracie, jako jsou interpelace (čl. 53 odst. 1, 2 Ústavy), citační právo Poslanecké sněmovny a jejích orgánů nebo vyšetřovací komise (čl. 30, čl. 38 odst. 2 Ústavy). Dalším kontrolním mechanismem, kterým je sledována činnost a volán k ústavněprávní odpovědností ministr, je i možnost jeho odvolání z funkce. Podle čl. 74 Ústavy tento kontrolní mechanismus přísluší předsedovi vlády (návrh na odvolání ministra) a prezidentovi republiky (odvolání samotné),“ jak uvedl Ústavní soudÚstavní soud již v nálezu ze dne 13. září 1994 sp. zn. Pl. ÚS 9/94 (N 40/2 SbNU 7; 207/1994 Sb.). 59. Zvláště ve vztahu k normotvorné pravomoci ministerstva řízeného ministrem, který je členem vlády pověřené dle čl. 62 písm. d) Ústavy, Ústavní soudÚstavní soud dále konstatuje, že určujícími aspekty posouzení věci je konstrukce ustanovení čl. 79 odst. 3 Ústavy, které má jiný účel než generální zmocnění vlády dle čl. 78 Ústavy, a charakter zákonné zmocňovací normy (část VIII./b nálezu). 60. V nyní posuzovaných souvislostech totiž nelze pominout tato specifika podzákonné normotvorby ústředních orgánů státní správy, která již sama o sobě jako restrikce ve vztahu ke zmocnění působí: a) Prostřednictvím podmínky zákonného zmocnění (čl. 79 odst. 3 Ústavy) je existence či neexistence takového zmocnění vždy v dispozici zákonodárce. V tomto ohledu - při respektu k vyvažování vztahů mezi mocí výkonnou a zákonodárnou - zde není naléhavá potřeba vyvozovat zvláštní ústavní omezení ministerstva či jiného správního orgánu pro jejich podzákonnou normotvorbu v ústavním pořádku, když rozhodnutí o existenci či neexistenci konkrétního zmocnění vždy závisí na vůli zákonodárce. Je to výhradně Parlament, který v konkrétní věci shledá nezbytnost, příp. vhodnost vydání podzákonného předpisu pro řádné provedení zákona. Přiznání či případně odebrání takového zmocnění nesleduje (nemá sledovat) jiné cíle než řádné provedení zákona, přičemž tento jediný obecný cíl je z podstaty věci nezávislým na ústavních (politických) vztazích mezi Parlamentem a vládou. Zákonné zmocnění dle své konkrétní formulace obsahuje více či méně v praxi povinnost zmocněného orgánu prováděcí předpis vydat (část VIII./b nálezu), aby zákon mohl vyvolávat zamýšlené účinky. b) Zákonem vymezená specialita takové normotvorby svědčí pro odlišné funkční pojetí [srov. též dílčí vymezení působnosti ministerstev oproti „řídící, kontrolní a sjednocovací“ úloze vlády dle zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „kompetenční zákon“)]. Při respektování dělby moci (restriktivní výklad zákonného zmocnění) a principu právní jistoty je (a má být) zmocnění pro vydání právního předpisu natolik přesné a konkrétní co do svého rozsahu, obsahu a účelu, že ministerstvo či jiný správní orgán nemá možnost se od zákonných limitů odchýlit a uplatnit tak např. svou vlastní právní (politickou) vůli vzdor Parlamentu. Takový požadavek na zákonné zmocnění, aby co nejpřesněji vymezovalo obsah, účel a rozsah úpravy lze dovodit z principu předvídatelnosti práva založeného na čl. 1 odst. 1 Ústavy [srov. např. nález ze dne 12. března 2008 sp. zn. Pl. ÚS 83/06 (N 55/48 SbNU 629; 116/2008 Sb.)]. Nerespektování některého ze tří prvků zmocňovací normy vede k závěru o nedostatku zákonného zmocnění k vydání prováděcího předpisu. c) Ministerstva a jiné správní úřady nemají přímou existenční vazbu - na rozdíl od vlády - na politickou vůli (důvěru) Poslanecké sněmovny. Ministr je odpovědný vládě, Poslanecké sněmovně toliko zprostředkovaně. Pro zásadně odlišné postavení vlády na jedné straně a ministerstev a jiných správních úřadů na straně druhé v pojednávané otázce podzákonné normotvorby svědčí i systematika Ústavy, resp. zařazení ministerstev ve vztahu k ústavnímu zmocnění v čl. 79 odst. 3 Ústavy na stejnou úroveň jako „jiné správní úřady“. Pokud by existence vládní krize s následným postupem prezidenta dle čl. 62 písm. d) Ústavy měla znamenat ústavněprávní omezení normotvorné pravomoci dle čl. 79 odst. 3 Ústavy, z něhož ústavní základ své pravomoci čerpají výše uvedené orgány, musela by se (hypoteticky) uvedená omezení dotknout všech těchto orgánů, které jsou z hlediska zmocnění k vydávání předpisů v postavení totožném. Za stejných (ústavních) podmínek jako ministerstva přitom vydávají podzákonné předpisy i uvedené „jiné správní úřady“, resp. „ústřední orgány státní správy“ (§ 2 odst. 1 kompetenčního zákona). Jmenování předsedy takového úřadu činí prezident na návrh vlády (Český statistický úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže) nebo vláda sama (§ 2 odst. 3 kompetenčního zákona) bez další ingerence Poslanecké sněmovny. Ani normotvorná pravomoc těchto ústředních orgánů státní správy na úrovni ministerstev není Ústavou podmíněna existencí vlády, která získala důvěru Poslanecké sněmovny dle čl. 68 odst. 3 Ústavy. To samozřejmě při zachování standardních restrikcí, které jsou na podzákonnou normotvorbu kladeny. 61. Z výše uvedeného uzavírá Ústavní soudÚstavní soud, že ústavně zakotvená pravomoc ministerstva k vydávání podzákonných právních předpisů dle čl. 79 odst. 3 Ústavy není ex constitutione zvláštním způsobem omezena – co do rozsahu a obsahu – za situace, kdy je ministerstvo řízeno ministrem, který je členem vlády prozatímně pověřené výkonem jejích funkcí dle čl. 62 písm. d) Ústavy. Pro posouzení každého individuálního případu (normativního aktu) se však vždy důsledně uplatní obecné požadavky na delegovanou normotvorbu, která se musí pohybovat toliko v restriktivně interpretovaných mezích obsahu, rozsahu a – zejména – účelu zmocňovací normy. Tímto postupem lze vyloučit takové normativní akty ministerstva, které by sledovaly jiný účel než řádné provedení zákona a do právního předpisu by např. zahrnovaly takový (politický) obsah, který by se příčil ústavněprávnímu sankčnímu účelu předchozího nevyslovení důvěry (čl. 68 odst. 3 Ústavy), resp. vyslovení nedůvěry (čl. 72 odst. 1 Ústavy) takové následně prozatímně jmenované vládě. Tyto skutečnosti se promítnou i do referenčních hledisek při eventuálním řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem, jehož judikatura může v budoucnu bezpochyby v konkrétních případech přispívat k limitování prozatímně pověřených vlád. VIII./b Zákonné zmocnění dle ustanovení § 17 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. 62. Druhý okruh námitek navrhovatele se týká údajné absence zákonného zmocnění na straně ministerstva, resp. překročení zmocnění plynoucího z ustanovení § 17 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. 63. Ve své judikatuře Ústavní soudÚstavní soud důsledně potvrzuje, že prováděcí předpis je čl. 79 odst. 3 Ústavy vázán pouze k takové podrobnější úpravě, jež se pohybuje „na základě a v mezích zákona“ [srov. nález ze dne 11. října 1995 sp. zn. Pl. ÚS 3/95 (N 59/4 SbNU 91; 265/1995 Sb.)]. Rovněž v již citovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 52/03 v duchu principu rozhraničení moci výkonné a moci zákonodárné Ústavní soud uvedl, že koncepce obsažená v Ústavě však počítá s tím, že zákonodárce formou obyčejných zákonů tuto (v čl. 79 odst. 3 Ústavy založenou) pravomoc nevytváří, naopak mu Ústava pouze svěřuje možnost exekutivu zmocnit v konkrétním případě k její realizaci v podobě konkrétní kompetence. Tuto kompetenci (ve smyslu věcného vymezení otázek realizovaných v procesu výkonu pravomoci) je pak konkrétní exekutivní orgán povinen realizovat na základě a v mezích zákona, který jej k vytvoření sekundární právní normy zmocnil. 64. Ve vztahu k přezkumu ústavní konformity odvozené normotvorby exekutivy na základě zákonného zmocnění již Ústavní soudÚstavní soud rovněž vymezil praktické aspekty přezkumu [srov. nález ze dne 14. února 2001 sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 (N 30/21 SbNU 261; 96/2001 Sb.); nález ze dne 16. října 2001 sp. zn. Pl. ÚS 5/01 (N 149/24 SbNU 79; 410/2001 Sb.) aj.]: ■ nařízení musí být vydáno oprávněným subjektem, ■ nařízení nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu, ■ musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru nařízení). 65. V prvních dvou uvedených bodech navrhovatel vyhlášku č. 618/2006 Sb. nerozporuje, namítá však, že nebyly splněny podmínky zákonného zmocnění pro vydání podzákonného právního předpisu („zřejmá vůle zákonodárce“ dle výše uvedené terminologie). 66. Znění zmocňovacího ustanovení § 17 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. je následující: »§ 17 [...] (3) Smlouva podle odstavce 1 uzavřená mezi zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením se řídí rámcovou smlouvou, která je výsledkem dohodovacího řízení mezi zástupci svazů zdravotních pojišťoven a zástupci příslušných skupinových smluvních zdravotnických zařízení zastupovaných svými zájmovými sdruženími. Jednotlivé rámcové smlouvy jsou předkládány Ministerstvu zdravotnictví, které je posoudí z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem na zajištění kvality a dostupnosti zdravotní péče, fungování systému zdravotnictví a jeho stability v rámci finančních možností systému veřejného zdravotního pojištění (dále jen „veřejný zájem“), a poté je vydá jako vyhlášku. Jestliže před ukončením platnosti smlouvy nedojde k uzavření smlouvy nové, bude platnost smlouvy prodloužena až do doby, než bude uzavřena nová rámcová smlouva. Pokud mezi účastníky dohodovacího řízení nedojde k dohodě o obsahu rámcové smlouvy do šesti měsíců nebo pokud předložená rámcová smlouva odporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu, je oprávněno učinit rozhodnutí Ministerstvo zdravotnictví. Rámcová smlouva obsahuje vždy ustanovení, které se týká doby účinnosti, způsobu a důvodu ukončení smlouvy podle odstavce 1 s tím, že smlouvu je možno ukončit vždy k 1. lednu následujícího roku, přičemž výpovědní lhůta musí být nejméně šest měsíců. Tato výpovědní lhůta neplatí v případech, že v důsledku závažných okolností nelze rozumně očekávat další plnění smlouvy. Dále rámcová smlouva musí obsahovat způsob provádění úhrady poskytované zdravotní péče, práva a povinnosti účastníků smlouvy podle odstavce 1, pokud nejsou stanoveny zákonem, obecné podmínky kvality a účelnosti poskytování zdravotní péče, podmínky nezbytné pro plnění smlouvy podle odstavce 1, kontrolní mechanismus kvality poskytované péče a správnosti účtovaných částek, jakož i povinnost vzájemného sdělování údajů nutných ke kontrole plnění smlouvy o poskytování zdravotní péče, způsob a důvody ukončení smlouvy podle odstavce 1, ustanovení o rozhodčím řízení. [...]«. 67. Z uvedeného tedy plyne, že ministerstvo je zákonem zmocněno jednat ve dvou případech: 1) je-li výsledkem dohodovacího řízení rámcová dohoda, tuto posoudí z hlediska jejího souladu s právními předpisy a veřejným zájmem na zajištění kvality a dostupnosti zdravotní péče, fungování systému zdravotnictví a jeho stability v rámci finančních možností systému veřejného zdravotního pojištění a následně vyhlásí jako vyhlášku, nebo 2) pokud mezi účastníky dohodovacího řízení nedojde k dohodě o obsahu rámcové smlouvy do šesti měsíců nebo pokud předložená rámcová smlouva odporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu, je oprávněno „učinit rozhodnutí“. 68. Ústřední zásadu uvedeného zmocnění spatřuje Ústavní soudÚstavní soud v zákonodárcem zakotvené prioritě dohody, která má být výsledkem dohodovacího řízení. Účelem dohodovacího řízení je dosáhnout společným postupem dohody na obsahu rámcových smluv, nikoliv marně vyčerpat šestiměsíční lhůtu a umožnit tak další postup ministerstva, jehož přímé zmocnění nastupuje toliko subsidiárně. S ohledem na tento preferovaný účel je nutno vykládat i další podmínky a náležitosti dohodovacího řízení, resp. interpretovat samotnou zmocňovací normu. V rozporu s touto prioritou by bylo např. takové stanovení podmínek pro průběh dohodovacího řízení, které by objektivně a reálně znemožňovaly dosáhnout jakéhokoliv zákonem předvídaného konsenzu (např. stanovením nesplnitelných procedurálních pravidel dohodovacího řízení, bezvýhradného požadavku jednomyslnosti všech i např. procedurálních hlasování apod.). 69. V nyní posuzované věci ministerstvo vychází z naplnění podmínek pod bodem 1), zatímco navrhovatel tvrdí, že před vydáním napadené vyhlášky č. 618/2006 Sb. k příslušnému (novému) dohodovacímu řízení nedošlo, není zde tedy ani výsledek v podobě rámcové smlouvy, neboť jediné dohodovací řízení, které vydání napadené vyhlášky předcházelo, skončilo marným uplynutím šestiměsíční lhůty. 70. K uvedené otázce Ústavní soudÚstavní soud nejprve konstatuje, že v této věci je navrhovatelem - s ohledem na charakter jeho námitek - postaven před rozporná skutková tvrzení, které mají základ ve sporném zahájení a průběhu dohodovacího řízení podle § 17 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. Ve vztahu ke zjištění naplnění podmínek § 17 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. může být ve světle námitek navrhovatele předmětem přezkumu toliko posouzení, zda byly předložené rámcové smlouvy „výsledkem dohodovacího řízení“ a zda tento „výsledek dohodovacího řízení“ byl ministerstvu předložen v zákonné lhůtě šesti měsíců. Tyto skutečnosti se jeví jako klíčové pro argumentaci navrhovatele. Toliko při splnění těchto podmínek je zmocňovací ustanovení „aktivováno“ ve prospěch ministerstva, které dále předložené rámcové smlouvy obsahově posoudí (dle kritérií stanovených v § 17 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb.) a (bez vlastních obsahových změn) připraví k publikaci. 71. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu byla předložena řada materiálů, které mají skutkově dokumentovat průběh dohodovacího řízení, jež Ústavní soudÚstavní soud přezkoumal v rozsahu potřebném pro zjištění, zda byla splněna podmínka pro vydání podzákonného předpisu ministerstvem (podmíněné zmocnění). Především ve vztahu k projednávané věci konstatuje, že ze „zápisu ze zahajovacího dne společného jednání účastníků Dohodovacího řízení o rámcových smlouvách“ ze dne 3. ledna 2006 plyne zcela zřetelně, že svolavatelem dohodovacího řízení byl SZP ČR, přičemž většina zástupců zdravotních pojišťoven i poskytovatelů zdravotní péče jasně vyjádřila přesvědčení, že se jedná o první kolo jednání v rámci dohodovacího řízení. Námitka některých účastníků jednání, že první jednání „v segmentu ambulantní specializované péče a praktických lékařů“ proběhlo již dne 6. prosince 2005, byla na jednání vznesena, ale většinou přítomných nebyla akceptována, neboť se podle nich mělo jednat o přípravné jednání. Dobrá víra účastníků v řádnost dohodovacího řízení, jehož jsou účastni, a společný postup objektivně vedoucí k naplnění předpokládaného účelu dohodovacího řízení jsou patrny i ze zápisů ze setkání dalších, včetně jednání závěrečného (17. ledna 2006, 28. února 2006, 21. června 2006). K tomu Ústavní soudÚstavní soud podotýká, že ze zápisů plynou např. i další související sporné otázky, např. zda si účastníci dohodovacího řízení mohou vytvořit jednací řád či zda je možné schvalování návrhů většinou či pouze jednomyslně (hlasování konsenzuální). K těmto vnitřním otázkám organizace dohodovacího řízení se Ústavní soudÚstavní soud nehodlá vyjadřovat, tedy alespoň potud, pokud je aktéry zachována zákonodárcem zamýšlená podstata dohodovacího řízení, které se vytvoření jednacího řádu ani (v některých hlasováních) uplatněný princip schvalování většinou (příp. při racionálním stanovení určité váhy hlasu) nepříčí. Tyto principy jsou totiž nepochybně reflektovány v mnoha dalších ustanoveních napříč českým právem, včetně předpisů procesních a jednacích. 72. Uvedený závěr o zahájení dohodovacího řízení dne 3. ledna 2006 je pak dále podporován i dalšími listinami, zejména kroky, které vedly k pozvání účastníků na 3. ledna 2006 (jedním z nich je i pozvánka adresovaná ministerstvu a inzerát uveřejněný v Hospodářských novinách). Rovněž i na samotném „jednání“, které se konalo dne 6. prosince 2005, se většina účastníků shodla na tom, že se nejedná o zahájení dohodovacího řízení, a to z konkrétních důvodů. Tento názor, jak plyne z příslušného zápisu, vyjádřili „SZP ČR, Otevřený svaz zdravotních pojišťoven ČR, SPL ČR, SPLDD ČR, APRIMED, PRIVALAB“. Opačný názor, tedy že dohodovací řízení bylo řádně zahájeno, zastávali toliko „LOK SČL, ČLK – o. s.“. Ze zápisu ze dne 6. prosince 2005 pořízeného na jednání „pro zdravotnická zařízení poskytující ambulantní specializovanou péči a péči ženských lékařů“ plyne závěr obdobný. Z uvedených zápisů v souhrnu Ústavní soudÚstavní soud dovodil, že již na jednáních dne 6. prosince 2005 byla tato jednání většinou přítomných považována za nestandardní, „iniciační“, a tedy nikoliv řádná (zahajovací) jednání dohodovacího řízení, a to výslovně i s odkazem na obavy ze zpochybnění „řádného legislativního postupu“. 73. K tomu Ústavní soudÚstavní soud dále uvádí, že i kdyby (hypoteticky) většina účastníků dohodovacího řízení dospěla k subjektivnímu závěru o tom, že dohodovací řízení bylo zahájeno již dne 6. prosince 2005, nevyhovoval by takový postup – myšlen následný postup ministerstva, která vydalo vyhlášku č. 290/2006 Sb. – objektivně smyslu zmocňovacího ustanovení § 17 odst. 3 věty čtvrté zákona č. 48/1997 Sb., neboť zákonodárce zjevně předpokládá rovné postavení všech účastníků dohodovacího řízení, a tedy i možnost jejich účasti na dohodovacím řízení po celých (maximálně) šest měsíců. Taková interpretace podmínek pro zahájení dohodovacího řízení, která by spustila běh řízení a tím i šestiměsíční lhůty toliko aktem jednoho segmentu poskytovatelů zdravotní péče (resp. pouhým formálním aktem „svolání“ dohodovacího řízení, aniž by jednání bylo provázeno odpovídajícím obsahem), by založila nerovnost jednotlivých poskytovatelů, neboť – jak by tomu bylo bývalo v tomto případě – by ostatní účastníci dohodovacího řízení měli pro dosažení dohody zákonnou lhůtu zkrácenu o bezmála jeden měsíc, teoreticky však o dobu ještě libovolně delší (neboť, stručně řečeno, ostatní „segmenty“ by do řízení byly přizvány až v jeho průběhu). Takové pojetí nesvědčí zákonné konstrukci priority dohody účastníků, neboť nepředvídatelná faktická manipulace s délkou dohodovacího řízení může mít nepochybně vliv na průběh celého dohodovacího řízení, včetně rizika, že pod větším časovým tlakem zákonem předpokládaného výsledku nebude dosaženo vůbec. 74. V tomto řízení Ústavnímu souduÚstavnímu soudu již nepřísluší hodnotit postup ministerstva, které již dne 7. června 2006 vydalo vyhlášku č. 290/2006 Sb. Nemůže však přehlédnout, že před jejím vydáním mělo ministerstvo k dispozici (kromě jiného) negativní stanoviska dvou pracovních komisí Legislativní rady vlády, která upozorňovala dílem na „neskončení dohodovacího řízení“. Mělo (mohlo a mělo mít) rovněž průběžnou informaci o vývoji řízení a o zcela většinovém názoru účastníků dohodovacího řízení. Toliko na okraj – s ohledem na formulaci subsidiárního zmocnění dle § 17 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. – připomíná Ústavní soudÚstavní soud své závěry vyslovené v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/99 ze dne 23. května 2000 (N 73/18 SbNU 135; 167/2000 Sb.), v němž se zabýval rozporem mezi obsahem generálního zmocnění vlády v čl. 78 Ústavy a konkrétním zmocňujícím ustanovením § 17 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb. (ve znění tehdy účinném), které ukládalo vládě „rozhodnout“ (za určitých okolností) o hodnotách bodu a výši úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění. 75. Z ministerstvu zaslaného sdělení prezidenta SZP ČR ze dne 30. června 2006, zejména z razítka podatelny ministerstva, dále vyplynulo, že výsledek dohodovacího řízení byl ve lhůtě šesti měsíců od zahájení dohodovacího řízení (3. ledna 2006) předložen ministerstvu dne 30. června 2006, resp. ve vztahu k rámcové smlouvě týkající se lékárenské zdravotní péče již dne 5. června 2006, přičemž poslední den lhůty určené počtem měsíců připadl na 3. červenec 2006. Datování příslušných protokolů o výsledku dohodovacího řízení (v rozmezí 1. června až 29. června 2006) logicky předchází datu jejich doručení ministerstvu. Tedy podmínka stanovující předložení výsledku dohodovacího řízení ministerstvu ve lhůtě šesti měsíců byla splněna. 76. Před vydáním napadené vyhlášky č. 618/2006 Sb. tedy mělo ministerstvo k dispozici přinejmenším ve lhůtě šesti měsíců předložený výsledek dohodovacího řízení zahájeného dne 3. ledna 2006, včetně souvisejících protokolů a výsledného textu rámcových smluv, z příslušných zápisů plynoucí informaci o průběhu dohodovacího řízení, včetně data jeho zahájení, dále stanoviska pracovních komisí Legislativní rady vlády jak k návrhu vyhlášky č. 290/2006 Sb., tak k návrhu (budoucí) vyhlášky č. 618/2006 Sb. Tyto skutečnosti (kromě jiného) ministerstvo hodnotilo ve vztahu k naplnění podmínek daných zmocňovacím ustanovením. Závěr, že dohodovací řízení skončilo shodou na textu rámcových smluv, které byly ministerstvu předloženy, je zcela přiléhavý, a Ústavní soudÚstavní soud na něm tedy ničeho nemění. 77. Z textu zákona a účelu samotného dohodovacího řízení, které není konstruováno nikterak jako fakultativní institut, dovozuje Ústavní soudÚstavní soud, že zmocněný orgán, při splnění dalších zákonem stanovených předpokladů, má povinnost výsledek dohodovacího řízení respektovat. Rovněž z předpokladu racionálního a ekonomického zákonodárce lze dovodit, že do zmocňovací normy (§ 17 odst. 3 věta druhá zákona č. 48/1997 Sb.) nebude vložen poměrně složitý institut dohodovacího řízení, které by probíhalo po dobu několika měsíců, samoúčelně, tedy takovým způsobem, kdy by ministerstvo (nyní i navzdory textu normy) mělo možnost úvahy, zda zmocnění k vydání dohodnutých rámcových smluv ve vyhlášce využije, či nikoliv. Teoretická možnost této úvahy by z dohodovacího řízení učinila toliko poradní institut a setřela by rozdíly mezi oběma zmocňovacími normami reflektovanými v postupech pod body 1) a 2) (výše). 78. Legislativní technika zmocňovacích norem nepochybně umožňuje zákonodárci jasně vyjádřit, zda norma obsahuje povinnost či pouhou možnost zmocněného prováděcí předpis vydat [„Kompetenční pravidlo určuje (...) zda zmocněný subjekt má povinnost vydávat za stanovených podmínek normotvorné akty, anebo zda se mu to pouze povoluje“ – viz Weinberger, O. Norma a instituce. Úvod do teorie práva. Masarykova univerzita, Brno, 1995, str. 77.]. K tomu Ústavní soudÚstavní soud tedy poukazuje na výše uvedené úvahy a kogentní charakter ustanovení § 17 odst. 3 věty druhé zákona č. 48/1997 Sb., dle něhož ministerstvo jednotlivé rámcové smlouvy „[...] vydá jako vyhlášku“. 79. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že za tohoto stavu ministerstvo z mezí zmocňovacího ustanovení § 17 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. nevybočilo, pokud rámcové smlouvy, které byly v zákonné lhůtě předloženy jako výsledek řádně dokončeného dohodovacího řízení, s ohledem na zákonnou prioritu takového postupu vydalo jako vyhlášku č. 618/2006 Sb. Tento postup je především zmocňovacím ustanovením přímo předpokládán, a jsou-li naplněna i další kritéria stanovená § 17 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., nedává toto ustanovení ministerstvu možnost dalšího uvážení (kogentní imperativní norma), a to ani pokud je ministerstvo řízeno ministrem, který je členem vlády pověřené prezidentem podle čl. 62 písm. d) Ústavy. VIII./c Další námitky navrhovatele 80. Další námitky navrhovatele zejm. ve vztahu k průběhu dohodovacího řízení nepovažuje Ústavní soudÚstavní soud za relevantní, včetně tvrzení, že LOK-SČL a ČLK, o. s., nebyly na závěrečné jednání pozvány. I pokud by takové formální pochybení bylo prokázáno, nic to nemění na skutečnosti, že zástupci těchto subjektů na závěrečném jednání přítomni byli, jak vyplývá z příslušného zápisu a prezenční listiny a na což zároveň poukazuje ministerstvo. 81. K implicitně obsažené námitce navrhovatelů, zpochybňující samostatně zrušení předchozí vyhlášky ustanovením § 2 vyhlášky č. 618/2006 Sb., konstatuje Ústavní soudÚstavní soud, že ukončením dohodovacího řízení a předložením jednotlivých rámcových smluv ministerstvu pozbyla vyhláška č. 290/2006 Sb. (nyní bez ohledu na nedostatek zákonného zmocnění pro její vydání) i „materiální předpoklad své existence“ (srov. jednu z nosných myšlenek nálezu ze dne 20. října 2004 sp. zn. Pl. ÚS 52/03 – viz výše). V tomto případě je legislativně logické a odpovídající principu ochrany právní jistoty, že dřívější právní úprava je novou právní úpravou (stejného rozsahu) derogována. 82. Právní zástupce navrhovatele ve svém závěrečném přednesu znovu zdůraznil alternativní petit – návrh na zrušení § 3 napadené vyhlášky – s argumentací, že jde o ustanovení, které s retroaktivními účinky nutí poskytovatele zdravotní péče ke změně již uzavřených smluv na dobu neurčitou na smlouvy časově omezené (zpravidla na osm let), a tak nepřípustně zasahuje do smluvní autonomie. Z příloh napadené vyhlášky však vyplývá, že nově dohodnuté rámcové smlouvy sice obsahují ve vztahu ke všem segmentům poskytovatelů této péče ujednání o sjednání smluv na dobu určitou, avšak vždy s dovětkem „pokud se smluvní strany nedohodnou jinak“. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že v této formě nejde o takový zásah do již uzavřených smluv a smluvní volnosti, který by vyžadoval derogační zásah Ústavního souduÚstavního soudu. Problém rovnosti smluvních stran a jejich smluvní volnosti je v daném případě mnohem intenzivněji ovlivněn fakticky nerovným vztahem mezi zdravotními pojišťovnami na straně jedné a poskytovateli zdravotní péče na straně druhé, který však není řešitelný na úrovni podzákonné normy, jakou je napadená vyhláška. Ve vztahu k namítanému „zásahu do nabytých práv“ kromě toho poukazuje Ústavní soudÚstavní soud především na nekonkrétnost takové námitky. K tomu je možno na okraj poznamenat, že rovněž ministerstvo ve svém vyjádření uvádí, že ustanovení § 3 vyhlášky č. 618/2006 Sb. „nelze chápat v tom smyslu, že by mělo zasahovat do již v dobré víře nabytých práv.“. 83. V této souvislosti lze především poukázat na ustálenou judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu, který se otázkou ochrany nabytých práv a zpětné účinnosti právní normy zabýval ve své rozhodovací praxi opakovaně. V řadě svých nálezů zdůraznil, že ke znakům právního státu neoddělitelně patří princip právní jistoty a ochrany důvěry občanů v právo, který v sobě zahrnuje i zákaz retroaktivity právních norem, resp. jejich retroaktivního výkladu [srov. např. nález sp. zn. IV. ÚS 215/94 ze dne 8. 6. 1995 (N 30/3 SbNU 227); nález sp. zn. Pl. ÚS 21/96 ze dne 4. 2. 1997 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.); nález sp. zn. Pl. ÚS 33/01 ze dne 12. 3. 2002 (N 28/25 SbNU 215; 145/2002 Sb.) a další]. Ke střetu staré a nové právní úpravy se Ústavní soudÚstavní soud vyslovil např. též v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 21/96, ve kterém podrobil princip retroaktivity právních norem analýze a vyjádřil zde názor, že obecně v takovém případě platí nepravá retroaktivita, tj. od účinnosti nové právní normy se i právní vztahy vzniklé podle zrušené právní normy řídí právní normou novou. Vznik právních vztahů existujících před nabytím účinnosti nové právní normy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonané právní úkony se řídí zrušenou právní normou (důsledkem opačné interpretace střetu právních norem by byla pravá retroaktivita). Ústavní soud setrvává na stanovisku, že z hlediska právní jistoty je nepravá retroaktivita akceptovatelná. 84. Pro použití pozdější právní úpravy je vždy nutno přijmout takový výklad, který šetří smysl a podstatu základního práva. Je případně věcí obecných soudů, aby při posouzení eventuálních sporů přijaly výklad respektující ústavní ochranu již vzniklému nároku [srov. např. nález ze dne 15. prosince 2004 sp. zn. I. ÚS 344/04 (N 191/35 SbNU 497)]. Dovolává-li se navrhovatel principu ochrany nabytých práv, odkazuje tedy Ústavní soudÚstavní soud na případné individuální soudní spory před obecnými soudy, neboť o těchto nárocích nelze rozhodnout v řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem (tedy obdobně jako ve věci sp. zn. Pl. ÚS 52/03). 85. Z uvedeného ustanovení § 3 vyhlášky č. 618/2006 Sb. – při použití výše nastíněných interpretačních metod – tedy neplyne, že by mělo vyvolávat nepřípustné retroaktivní účinky do již skutečně nabytých práv, příp. že by tento výklad zastávalo samotné ministerstvo. Princip ochrany již nabytých práv nezahrnuje prvek naprosté neměnnosti související právní úpravy do budoucna. K uvedenému Ústavní soudÚstavní soud pro úplnost k účelu rámcových smluv podle zákona č. 48/1997 Sb. dále podotýká, že podstatou tohoto institutu není realizace autonomie vůle (smluvní volnosti) smluvních stran. Právní povinnost respektovat rámcové smlouvy vzešlé z dohodovacího řízení a řádně vyhlášené především neplyne ze zpochybněného ustanovení § 3 vyhlášky č. 618/2006 Sb., nýbrž přímo ze zákona č. 48/1997 Sb., a to z ustanovení § 17 odst. 3 věty první („Smlouva podle odstavce 1 uzavřená mezi zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením se řídí rámcovou smlouvou“). 86. K širší argumentaci, kterou zástupce navrhovatele uplatnil při ústním jednání formálně ve vztahu k ustanovení § 3 vyhlášky č. 618/2006 Sb., konstatuje Ústavní soudÚstavní soud, že se svou podstatou míjí s petitem a mezemi přezkumu provedeného Ústavním soudemÚstavním soudem v tomto řízení. Předmětem posouzení Ústavního souduÚstavního soudu nyní především nebyla celková koncepce vztahu zdravotnických zařízení a zdravotních pojišťoven (tedy celá řada institutů v zákoně č. 48/1997 Sb.) ani konstrukce výběrových řízení směřujících k vytvoření sítě zdravotnických zařízení prostřednictvím individuálních smluv s jednotlivými zdravotnickými zařízeními (§ 46 až 52 zákona č. 48/1997 Sb.), ačkoliv tento proces, který předchází vytvoření smluvního vztahu, navrhovatel hodnotí jako problematický. V této souvislosti proto ani není obsahem úvah Ústavního souduÚstavního soudu to, zda existence pětileté, resp. osmileté doby trvání smluvního vztahu, příp. smluvení doby neurčité, má vůbec nějakou ústavněprávní relevanci. Přesněji řečeno, nebylo navrhovatelem ani tvrzeno, že by určitá doba trvání smluvního vztahu byla ústavně zaručena. Variabilitu v tomto aspektu oproti tomu naopak přímo předpokládá zmocňovací ustanovení § 17 odst. 3 věty páté zákona č. 48/1997 Sb., které mj. stanovuje, že „[r]ámcová smlouva obsahuje vždy ustanovení, které se týká doby účinnosti [...]“, tedy v nynějším znění každopádně neobsahuje zákonný požadavek, aby rámcové smlouvy byly uzavírány na dobu neurčitou. Pokud ministerstvo v první polovině roku 2006 před skončením dohodovacího řízení dospělo k vlastní (politické) úvaze, že délka trvání individuálních smluv by neměla být z různých důvodů do budoucna časově omezena, což Ústavnímu souduÚstavnímu soudu nyní nepřísluší věcně posuzovat, je přesto nutno i na dřívější vyhlášku č. 290/2006 Sb. bezpodmínečně vztahovat požadavek existence zákonného zmocnění. 87. Ústavní soudÚstavní soud znovu připomíná, že vzhledem ke konstrukci zmocňovacího ustanovení § 17 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. je zásadně povinností jakéhokoliv (pozdějšího) ministra, resp. ministerstva, při splnění dalších podmínek vydat rámcové smlouvy vzešlé z dohodovacího řízení jako vyhlášku. V tomto Ústavní soudÚstavní soud nepřistoupil na argumentaci navrhovatele, který naznačoval politický (či jiný zájmový) účel vydání napadené vyhlášky č. 618/2006 Sb., nota bene pokud bylo prokázáno, že dohodovací řízení bylo zahájeno v době, kdy objektivně nebylo možno předpokládat výsledek pozdějších voleb do Poslanecké sněmovny a (politické) složení budoucí vlády. Konkrétní výsledek dohodovacího řízení – který je obsahem vyhlášky č. 618/2006 Sb. – byl výsledkem vůle jiného orgánu než ministra a byl znám více než dva měsíce před tím, než byl MUDr. Tomáš Julínek jmenován ministrem. IX. Varia 88. Ústavní soudÚstavní soud považoval za nadbytečné provádět dokazování ve vztahu ke chronologii ústavních kroků spojených se jmenováním vlád a procesu vyslovování důvěry Poslaneckou sněmovnou v letech 2006 a 2007, neboť se jedná o skutečnosti obecně známé. Rovněž se jevilo jako nadbytečné vyžadovat další stanoviska účastníků dohodovacího řízení, včetně těch, která ve svých písemných podáních doporučoval navrhovatel. 89. Zároveň Ústavní soudÚstavní soud neshledal důvody pro přednostní projednání věci dle § 39 zákona o Ústavním soudu, neboť tvrzený nedostatek legitimity (v rovině ústavního zmocnění) pro vydání vyhlášky č. 618/2006 Sb. již v době podání návrhu nebyl – s ohledem na obecné tenze mezi orgány dělícími se o moc – nikterak palčivým, neboť dne 9. ledna 2007 byla jmenována nová vláda Mirka Topolánka, která dne 19. ledna 2007 získala důvěru Poslanecké sněmovny. Ministerstvo vedené členem vlády, která získala důvěru Poslanecké sněmovny, dle svého vyjádření nepociťovalo vyhlášku č. 618/2006 Sb. jako protiústavní přesah předchozí „prozatímní“ exekutivy do své vlastní kompetence, naopak ji hájilo. Zároveň by ani případné přednostní (v řádu měsíců) zrušení napadené vyhlášky č. 618/2006 Sb. bylo bývalo objektivně neodstranilo stav, kdy reálně existovaly dvě skupiny zdravotnických zařízení se smlouvami, které se řídily různými rámcovými smlouvami dle doby účinnosti obou vyhlášek. Zrušením napadené vyhlášky by ani „neobživla“ právní úprava předchozí, tedy ani dřívější rámcové smlouvy, k nimž se obsahově navrhovatel klonil. Zároveň by nebyla dotčena platnost již uzavřených smluv. A konečně Ústavní soudÚstavní soud nezjistil naléhavost ani z tvrzeného zásahu napadené vyhlášky do již nabytých práv, neboť existence takových zásahů v návrhu nebyla nijak doložena, argumentace navrhovatele se pohybovala toliko v rovině obecných obav a posouzení tvrzených individuálních nároků nemohlo být předmětem tohoto řízení. X. Závěr 90. Ústavní soudÚstavní soud tedy neshledal rozpor napadené vyhlášky nebo její části s ústavním pořádkem nebo zákonem, pročež návrh na zrušení napadené vyhlášky podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zamítl. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Eliška Wagnerová a Jan Musil.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 33/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 33/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o opravách článku 3 odst. 1 a 3 Změny Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu Vyhlášeno 15. 3. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 3. 2010, částka 13/2010 * Článek 3: - Vstup v Platnost Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 3. 2010 33 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 10. dubna 1994 provedl generální tajemník OSN opravu článku 3 odst. 1 a 3 Změny Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu1), přijaté v Kodani dne 25. listopadu 1992. Anglické znění opravy článku 3 odst. 1 a 3 Změny Montrealského protokolu a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ ZMĚNA MONTREALSKÉHO PROTOKOLU O LÁTKÁCH, KTERÉ POŠKOZUJÍ OZÓNOVOU VRSTVU, PŘIJATÁ NA ČTVRTÉM ZASEDÁNÍ SMLUVNÍCH STRAN V KODANI 25. LISTOPADU 1992 ZPRÁVA O OPRAVĚ ORIGINÁLU ZMĚNY GENERÁLNÍ TAJEMNÍK OSN, konaje ve funkci depozitáře změny Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozónovou vrstvu, schválené na čtvrtém zasedání stran v Kodani 25.října 1992, JELIKOŽ se ukázalo že originál změny (arabský, čínský, anglický, francouzský, ruský a španělský) obsahuje chybu, JELIKOŽ ověřené kopie originálu uvedené změny byly předány všem dotčeným státům s oznámením depozitáře C.N.428.1992.SMLOUVY-12 ze dne 22. března 1993, JELIKOŽ do konce lhůty 90 dnů od data tohoto oznámení nebyly sděleny žádné námitky, PROVEDL požadovanou opravu originálu uvedené změny, která je vyznačena v příloze k tomuto zápisu, a tato oprava se vztahuje také na ověřené kopie změny ze dne 7. července 1993. NA DŮKAZ ČEHOŽ jsem já, Ralph Zacklin, ředitel a zástupce náměstka generálního tajemníka pro řízení Úřadu pro právní otázky, podepsal tuto zprávu. V hlavním sídle OSN v New Yorku dne 10. dubna 1994. Ralph Zacklin C.N. 96. 1994.SMLOUVY-3 (příloha) Článek 3: Vstup v Platnost 1. Tato změna vstupuje v platnost dnem 1. ledna 1994 za předpokladu, že státy nebo organizace pro regionální hospodářskou integraci, které jsou stranami Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozónovou vrstvu, uloží nejméně 20 listin o ratifikaci, přijetí, schválení této změny nebo o přistoupení k ní. 3. Po vstupu této změny v platnost podle odstavce 1 vstupuje tato změna v platnost pro každou další smluvní stranu Protokolu devadesátým dnem po dni uložení její listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení. 1) Změna Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatá v Kodani dne 25. listopadu 1992, byla vyhlášena pod č. 111/2003 Sb. m. s. Oprava článku 2 odst. 5 bis Změny Montrealského protokolu byla vyhlášena pod č. 32/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 32/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 32/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o opravě článku 2 odst. 5 bis Změny Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu Vyhlášeno 15. 3. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 3. 2010, částka 13/2010 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 3. 2010 32 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 30. března 1994 provedl generální tajemník OSN opravu článku 2 odst. 5 bis Změny Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu1), přijaté v Kodani dne 25. listopadu 1992. Anglické znění opravy článku 2 odst. 5 bis Změny Montrealského protokolu a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ ZMĚNA MONTREALSKÉHO PROTOKOLU O LÁTKÁCH, KTERÉ POŠKOZUJÍ OZÓNOVOU VRSTVU, PŘIJATÁ NA ČTVRTÉM ZASEDÁNÍ SMLUVNÍCH STRAN V KODANI 25. LISTOPADU1992 ZPRÁVA O OPRAVĚ ORIGINÁLU ZMĚNY GENERÁLNÍ TAJEMNÍK OSN, konaje ve funkci depozitáře změny Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozónovou vrstvu, přijaté na čtvrtém zasedání stran v Kodani 25. listopadu 1992, JELIKOŽ se ukázalo, že originál změny obsahuje chybu, JELIKOŽ příslušná navržená oprava byla sdělena všem zainteresovaným státům oznámením depozitáře C.N.360.1993.SMLOUVY-6 dne 30. prosince 1993, JELIKOŽ do konce lhůty 90 dnů od data tohoto oznámení nebyly sděleny žádné námitky, PROVEDL požadovanou opravu originálu uvedené změny, která je vyznačena v příloze k tomuto zápisu, a tato oprava se vztahuje také na ověřené kopie změny ze dne 7. července 1993. NA DŮKAZ ČEHOŽ jsem já, Hans Corell, náměstek generálního tajemníka, právní poradce, podepsal tento zápis. V hlavním sídle OSN v New Yorku dne 30. března 1994. Hans Corell C.N.279.1994.SMLOUVY-8 (příloha) V odstavci 5 bis článku 2 v odpovídajícím jazyce: nahradit\| tímto ---\|--- Anglický jazyk strany, která převádí\| strany, která přijímá 1) Změna Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatá v Kodani dne 25. listopadu 1992, byla vyhlášena pod č. 111/2003 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 31/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 31/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Přílohy D Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu Vyhlášeno 15. 3. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 27. 5. 1992, částka 13/2010 * 1\\. Klimatizace vozidel a nákladních aut (bez ohledu zda je nebo není jejich součástí) * 2\\. Domácí a komerční chladící a větrací/ohřevná zařízení*** - např. lednice * 3\\. Aerosolové výrobky kromě lékařských aerosolů * 4\\. Přenosné hasicí přístroje * 5\\. Izolační desky, panely a obaly potrubí * 6\\. Prepolymery Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 27. 5. 1992 31 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že ve dnech 19. – 21. června 1991 byla v Nairobi na 3. zasedání stran Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu1), přijata Příloha D Montrealského protokolu. Příloha D Montrealského protokolu vstoupila v platnost na základě článku 10 odst. 2 písm. c) Vídeňské úmluvy na ochranu ozonové vrstvy2) dne 27. května 1992 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění Přílohy D Montrealského protokolu a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD C.N.227.1991.SMLOUVY-7 (příloha) Příloha V Nová příloha k Montrealskému protokolu Příloha D * Seznam výrobků obsahujících regulované látky uvedené v Příloze A (přijato v souladu s odstavcem 3 článku 4) 1. Klimatizace vozidel a nákladních aut (bez ohledu zda je nebo není jejich součástí) 2. Domácí a komerční chladící a větrací/ohřevná zařízení* např. lednice mrazáky odvlhčovače vzduchu chladiče vody stroje na výrobu ledu větráky a tepelná čerpadla 3. Aerosolové výrobky kromě lékařských aerosolů 4. Přenosné hasicí přístroje 5. Izolační desky, panely a obaly potrubí 6. Prepolymery 1) Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatý v Montrealu dne 16. září 1987, byl vyhlášen pod č. 109/2003 Sb. m. s. Změna Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatá v Londýně dne 29. června 1990, byla vyhlášena pod č. 110/2003 Sb. m. s. Změna Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatá v Kodani dne 25. listopadu 1992, byla vyhlášena pod č. 111/2003 Sb. m. s. Změna Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatá v Montrealu dne 17. září 1997, byla vyhlášena pod č. 112/2003 Sb. m. s. Změna Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, přijatá v Pekingu dne 3. prosince 1999, byla vyhlášena pod č. 113/2003 Sb. m. s. Úpravy Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, byly vyhlášeny pod č. 17–22/2009 Sb. m. s. 2) Vídeňská úmluva na ochranu ozonové vrstvy, přijatá ve Vídni dne 22. března 1985, byla vyhlášena pod č. 108/2003 Sb. m. s. * Tato příloha byla přijata třetím zasedáním stran v Nairobi, 19. - 21. června 1991, jak vyžaduje ustanovení odstavce 3 článku 4 Protokolu. Neplatí, pokud jsou přepravovány jako zásilky pro potřeby osobní či domácnosti nebo v podobných nekomerčních situacích, které jsou obvykle vyloučeny z celní kontroly. * Pokud obsahují regulované látky v Příloze A jako je chladivo a/nebo izolační materiál výrobku.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 30/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 30/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Tádžikistán na straně druhé, s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii Vyhlášeno 15. 3. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2010, částka 13/2010 * Článek 1 - Bulharská republika a Rumunsko se stávají stranami Dohody o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Tádžikistán na straně druhé, podepsané v Lucemburku dne * Článek 2 - Tento protokol tvoří nedílnou součást dohody. * Článek 3 - 1. Tento protokol schválí Společenství, Rada Evropské unie jménem členských států a Republika Tádžikistán podle svých vlastních postupů. * Článek 4 - 1. Tento protokol vstupuje v platnost stejným dnem jako dohoda, pokud všechny listiny o schválení budou uloženy k uvedenému dni. * Článek 5 - 1. Znění dohody, závěrečného aktu a všech dokumentů k němu připojených jsou vypracována v jazyce bulharském a rumunském. * Článek 6 - Tento protokol je sepsán ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenské Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2010 30 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 24. června 2008 byl v Bruselu podepsán a Rozhodnutím Rady Evropské unie a Komise č. 2009/990/ES, Euratom ze dne 17. listopadu 20091) uzavřen Protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Tádžikistán na straně druhé, s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii2). Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 4 odst. 1 dne 1. ledna 2010 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku. České znění Protokolu ve znění uveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie se vyhlašuje současně. PROTOKOL k dohodě o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Tádžikistán na straně druhé, s ohledem na přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÁ REPUBLIKA, ČESKÁ REPUBLIKA, DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO, ESTONSKÁ REPUBLIKA, IRSKO, ŘECKÁ REPUBLIKA, ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ, FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA, ITALSKÁ REPUBLIKA, KYPERSKÁ REPUBLIKA, LOTYŠSKÁ REPUBLIKA, LITEVSKÁ REPUBLIKA, LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ, MAĎARSKÁ REPUBLIKA, REPUBLIKA MALTA, NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ, RAKOUSKÁ REPUBLIKA, POLSKÁ REPUBLIKA, PORTUGALSKÁ REPUBLIKA, RUMUNSKO, REPUBLIKA SLOVINSKO, SLOVENSKÁ REPUBLIKA, FINSKÁ REPUBLIKA, ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA, dále jen „členské státy“, zastoupené Radou Evropské unie, a EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ A EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII, dále jen „Společenství“ zastoupená Radou Evropské unie a Evropskou komisí, na jedné straně, a REPUBLIKA TÁDŽIKISTÁN na straně druhé, pro účely tohoto protokolu dále jen „strany“, S OHLEDEM NA ustanovení Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Českou republikou, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Estonskou republikou, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Polskou republikou, Portugalskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Bulharskou republikou a Rumunskem o přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii, která byla podepsána v Lucemburku dne 25. dubna 2005 a uplatňuje se ode dne 1. ledna 2007, VZHLEDEM K nové situaci ve vztazích mezi Republikou Tádžikistán a Evropskou unií vyplývající z přistoupení dvou nových členských států k EU, která otevírá možnosti a přináší výzvy pro spolupráci mezi Republikou Tádžikistán a Evropskou unií, BEROUCE V ÚVAHU přání stran zajistit dosažení a provádění cílů a zásad dohody o partnerství a spolupráci, SE DOHODLY TAKTO: Článek 1 Bulharská republika a Rumunsko se stávají stranami Dohody o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Tádžikistán na straně druhé, podepsané v Lucemburku dne 11. října 2004, (dále jen „dohoda“) a přijímají a berou na vědomí, stejně jako ostatní členské státy Společenství, znění dohody i společných prohlášení, výměn dopisů a prohlášení Republiky Tádžikistán připojených k závěrečnému aktu podepsanému ve stejný den. Článek 2 Tento protokol tvoří nedílnou součást dohody. Článek 3 1. Tento protokol schválí Společenství, Rada Evropské unie jménem členských států a Republika Tádžikistán podle svých vlastních postupů. 2. Strany si vzájemně oznámí dokončení příslušných postupů uvedených v předchozím odstavci. Listiny o schválení se uloží u generálního sekretariátu Rady Evropské unie. Článek 4 1. Tento protokol vstupuje v platnost stejným dnem jako dohoda, pokud všechny listiny o schválení budou uloženy k uvedenému dni. 2. Pokud všechny listiny o schválení k uvedenému dni uloženy nebudou, vstupuje protokol v platnost prvním dnem prvního měsíce následujícího po uložení poslední listiny o schválení. 3. Pokud všechny listiny o schválení tohoto protokolu nebudou uloženy ke dni vstupu dohody v platnost, je tento protokol od uvedeného dne uplatňován prozatímně. Článek 5 1. Znění dohody, závěrečného aktu a všech dokumentů k němu připojených jsou vypracována v jazyce bulharském a rumunském. 2. Uvedená znění se připojují k tomuto protokolu a mají stejnou platnost jako znění v ostatních jazycích, ve kterých byly sepsány dohoda, závěrečný akt a dokumenty k němu připojené. Článek 6 Tento protokol je sepsán ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a tadžickém, přičemž všechna znění mají stejnou platnost. Съставено в Брюксел на двадесет и четвърти юни две хиляди и осма година. Hecho en Bruselas, el veinticuatro de junio de dosmile ocho. V Bruselu dne dvacátého čtvrtého června dva tisíce osm. Udfærdiget i Bruxelles den fireogtyvende juni to tusind og otte. Geschehen zu Brüssel am vierundzwanzigsten Juni zweitausendacht. Kahe tuhande kaheksanda aasta juunikuu kahekümne neljandal päeval Brüsselis. ’Eγινε στις Βρυξέλλες, στις είκοσι τέσσερις Ιουνίου δύο χιλιάδες οκτώ. Done at Brussels on the twenty-fourth day of June in the year two thousand and eight. Fait à Bruxelles, le vingt-quatre juin deux mille huit. Fatto a Bruxelles, addì ventiquattro giugno duemilaotto. Bríselē, divtūkstoš astotā gada divdesmit ceturtajā jūnijā. Priimta du tūkstančiai aštuntų metų birželio dvidešimt ketvirtą dieną Briuselyje. Kelt Brüsszelben, a kétezer-nyolcadik év június huszonnegyedik napján. Maghmul fi Brussell, fl-erbgha u ghoxrin jum ta’ Ġunju tas-sena elfejn u tmienja. Gedaan te Brussel, de vierentwintigste juni tweeduizend acht. Sporządzono w Brukseli dnia dwudziestego czwartego czerwca roku dwa tysiące ósmego. Feito em Bruxelas, em vinte e quatro de Junho de dois mil e oito. Încheiat la Bruxelles, la douăzeci şi patru iunie două mii opt. V Bruseli dňa dvadsiateho štvrtého júna dvetisícosem. V Bruslju, dne štiriindvajsetega junija leta dva tisoč osem. Tehty Brysselissä kahdentenakymmenentenäneljäntenä päivänä kesäkuuta vuonna kaksituhattakahdeksan. Som skedde i Bryssel den tjugofjärde juni tjugohundraåtta. За държавите-членки Por los Estados miembros Za členské státy For medlemsstaterne Für die Mitgliedstaaten Liikmesriikide nimel Για τα κράτη μέλη For the Member States Pour les États membres Per gli Stati membri Dalībvalstu vārdā Valstybių narių vardu A tagállamok részéről Ghall-Istati Membri Voor de lidstaten W imieniu państw członkowskich Pelos Estados-Membros Pentru statele membre Za členské štáty Za dŕžave članice Jäsenvaltioiden puolesta På medlemsstaternas vägnar Аз Љониби Давлатіьои Аъзо 25kB За Европсйската общност Por las Comunidades Europeas Za Evropská společenství For De Europæiske Fællesskaber Für die Europäischen Gemeinschaften Euroopa ühenduste nimel Για τις Ευρωπαϊκές Κοινότητες For the European Communities Pour les Communautés européennes Per le Comunità europee Eiropas Kopienu vārdā Europos Bendrijų vardu Az Európai Közösségek részéről Ghall-Komunitajiet Ewropej Voor de Europese Gemeenschappen W imieniu Wspólnot Europejskich Pelas Comunidades Europeias Pentru Comunitatea Europeană Za Európske spoločenstvá Za Evropski skupnosti Euroopan yhteisöjen puolesta På Europeiska gemenskapernas vägnar Аз Љониби Иттињоди Аврупо 55kB За Република Таджикистан Por la República de Tayikistán Za Republiku Tádžikistán For Republikken Tadsjikistan Für die Republik Tadschikistan Tadžikistani Vabariigi nimel Για τη Δημοκρατια του Τατζικισταν For the Republic of Tajikistan Pour la République du Tadjikistan Per la Repubblica del Tagikistan Tadžikistānas Republikas vārdā Tadžikistano Respublikos vardu A Tádzsik Köztársaság részéről Ghar-Repubblika tat-Taġikistan Voor de Republiek Tadzjikistan W imieniu Republiki Tadżykistanu Pela República do Tajiquistão Pentru Republica Tadjikistan Za Tadžickú republiku Za Republiko Tadžikistan Tadžikistanin tasavallan puolesta För republiken Tadzjikistan Аз Љониби Љумнурин Тољикистон 24kB 1) Úř. věstník L 350, 29. 12. 2009, s. 52. 2) Dohoda o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tádžickou republikou na straně druhé, podepsaná dne 11. října 2004 v Lucemburku byla vyhlášena pod č. 29/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 29/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 29/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tádžickou republikou na straně druhé Vyhlášeno 15. 3. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 2. 2010, částka 13/2010 * Článek 1 - Tímto se zakládá partnerství mezi Společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Tádžickou republikou na straně druhé. Cíle tohoto partnerství jsou: * HLAVA I - OBECNÉ ZÁSADY * HLAVA II - POLITICKÝ DIALOG * HLAVA III - OBCHOD SE ZBOŽÍM * HLAVA IV - USTANOVENÍ O PODNIKÁNÍ A INVESTICÍCH * HLAVA V - LEGISLATIVNÍ SPOLUPRÁCE * HLAVA VI - HOSPODÁŘSKÁ SPOLUPRÁCE * HLAVA VII - SPOLUPRÁCE V OTÁZKÁCH DEMOKRACIE A LIDSKÝCH PRÁV * HLAVA VIII - SPOLUPRÁCE PŘI PREVENCI PROTIPRÁVNÍCH ČINNOSTÍ A PŘI PREVENCI A KONTROLE NEDOVOLENÉHO PŘISTĚHOVALECTVÍ * HLAVA IX - KULTURNÍ SPOLUPRÁCE * HLAVA X - FINANČNÍ SPOLUPRÁCE * HLAVA XI - INSTITUCIONÁLNÍ, OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ * Článek 1 - Definice * 1\\. Strany potvrzují svou vzájemnou shodu na tom, že otázka ovládání závisí na skutkových okolnostech konkrétního případu. * 2\\. Společnost se například považuje za „ovládanou“ jinou společností, a tedy za její dceřinou společnost, jestliže: - — druhá společnost drží přímo nebo nepřímo většinu hlasovacích práv, nebo * 3\\. Strany nepovažují výčet kritérií uvedený v odstavci 2 za vyčerpávající. * 1\\. Za účelem jeho správného výkladu a praktického používání se strany dohodly na tom, že výraz „zvlášť naléhavé případy“ uvedený v článku 94 této dohody označuje případy jejího závažného porušení jednou ze stran. Za závažné porušení této dohody se považuje - a) vypovězení této dohody, které není přípustné podle obecných pravidel mezinárodního práva, * 2\\. Strany se dohodly, že za „vhodná opatření“ uvedená v článku 94 se považují opatření přijatá v souladu s mezinárodním právem. Jestliže jedna strana přijme opatření v případě zvláštní naléhavosti podle článku 94, může se druhá strana uchýlit k postupu pro * A. Dopis vlády Tádžické republiky - Vážený pane, * B. Dopis Evropské společenství - Vážený pane, * PŘÍLOHA I * PŘÍLOHA II * PŘÍLOHA III * PŘÍLOHA IV Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 2. 2010 29 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 11. října 2004 byla v Lucemburku podepsána Dohoda o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tádžickou republikou na straně druhé. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident ji ratifikoval. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 100 dne 1. února 2010 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku. Dohoda podle svého článku 100 nahradila dnem vstupu v platnost ve vztazích mezi Tádžickou republikou a Evropským společenstvím Dohodu mezi Evropským hospodářským společenstvím a Svazem sovětských socialistických republik o obchodu a hospodářské a obchodní spolupráci, podepsanou v Bruselu dne 18. prosince 19891). České znění Dohody ve znění uveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie se vyhlašuje současně. DOHODA O PARTNERSTVÍ A SPOLUPRÁCI kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tádžickou republikou na straně druhé BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, ČESKÁ REPUBLIKA, DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO, ESTONSKÁ REPUBLIKA, ŘECKÁ REPUBLIKA, ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ, FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA, IRSKO, ITALSKÁ REPUBLIKA, KYPERSKÁ REPUBLIKA, LOTYŠSKÁ REPUBLIKA, LITEVSKÁ REPUBLIKA, LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ, MAĎARSKÁ REPUBLIKA, REPUBLIKA MALTA, NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ, RAKOUSKÁ REPUBLIKA, POLSKÁ REPUBLIKA, PORTUGALSKÁ REPUBLIKA, REPUBLIKA SLOVINSKO, SLOVENSKÁ REPUBLIKA, FINSKÁ REPUBLIKA, ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA, smluvní strany Smlouvy o založení Evropského společenství a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, dále jen „členské státy“, a EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ A EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII, dále jen „Společenství“, na jedné straně a TÁDŽICKÁ REPUBLIKA na straně druhé, PAMĚTLIVY vazeb mezi Společenstvím a jeho členskými státy a Tádžickou republikou a společně sdílených hodnot, UZNÁVAJÍCE, že Společenství a Tádžická republika si přejí posílit tyto vazby a vytvořit partnerství a spolupráci, které by upevnily a rozšířily vztahy navázané v minulosti, zejména Dohodou mezi Evropským hospodářským společenstvím a Evropským společenstvím pro atomovou energii a Svazem sovětských socialistických republik o obchodu a obchodní a hospodářské spolupráci, podepsanou dne 18. prosince 1989, BEROUCE V ÚVAHU vůli Společenství a jeho členských států a Tádžické republiky upevňovat politické a hospodářské svobody, které tvoří samý základ partnerství, UZNÁVAJÍCE v této souvislosti, že podpora nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Tádžické republiky přispěje k zachování míru a stability ve Střední Asii, BEROUCE V ÚVAHU vůli stran podporovat mezinárodní mír a mezinárodní bezpečnost a mírové řešení sporů a spolupracovat za tímto účelem v rámci Organizace spojených národů a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), VZHLEDEM k pevnému odhodlání Společenství a jeho členských států a Tádžické republiky naplňovat v plném rozsahu všechny zásady a ustanovení obsažené v Závěrečném aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE), v závěrečných dokumentech z následných zasedání v Madridu a ve Vídni, v dokumentu bonnské konference KBSE o hospodářské spolupráci, v Pařížské chartě pro novou Evropu, v helsinském dokumentu KBSE z roku 1992 pod názvem „Výzvy ke změně“ a v jiných základních dokumentech OBSE, PŘESVĚDČENY o prvořadé důležitosti právního státu a dodržování lidských práv, zejména práv osob náležejících k menšinám, vytvoření pluralitního systému se svobodnými a demokratickými volbami a ekonomické liberalizace zaměřené na vytvoření tržního hospodářství, PŘESVĚDČENY, že plné uplatňování této dohody o partnerství a spolupráci je jednak závislé na pokračování a dosažení politických, hospodářských a právních reforem v Tádžické republice a na zavádění faktorů, které jsou nezbytné pro spolupráci, zejména v souvislosti se závěry Bonnské konference KBSE, a jednak k nim rovněž přispívá, PŘEJÍCE SI podpořit pokračování procesu vnitřního usmíření, započatého v Tádžické republice na základě moskevských mírových dohod, PŘEJÍCE SI v oblastech, na které se vztahuje tato dohoda, povzbuzovat proces regionální spolupráce se sousedními zeměmi za účelem podpory prosperity a stability v regionu, PŘEJÍCE SI zahájit a rozvíjet pravidelný politický dialog o dvoustranných a mezinárodních otázkách společného zájmu, UZNÁVAJÍCE A PODPORUJÍCE vůli Tádžické republiky navázat úzkou spolupráci s evropskými orgány, BEROUCE V ÚVAHU nezbytnost podporovat investice v Tádžické republice, zejména v odvětví energetiky a vodního hospodářství, potvrzujíce oddanost Společenství a jeho členských států a Tádžické republiky Evropské energetické chartě a plnému provádění Smlouvy o energetické chartě a Protokolu k energetické chartě o energetické účinnosti a souvisejících ekologických hlediscích, BEROUCE V ÚVAHU ochotu Společenství poskytnout potřebnou sociální a hospodářskou spolupráci a technickou pomoc, která zahrnuje i boj proti chudobě, MAJÍCE NA ZŘETELI prospěšnost dohody pro postupné prohloubení přátelských vztahů mezi Tádžickou republikou a širší zónou spolupráce v Evropě a v sousedních regionech, jakož i její postupné zapojení do otevřeného mezinárodního obchodního systému, BEROUCE V ÚVAHU závazek smluvních stran liberalizovat obchod v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) a že Společenství vítá záměr Tádžické republiky přistoupit k WTO, VĚDOMY SI potřeby zlepšit podmínky, které ovlivňují podnikání a investice, a podmínky v oblastech jako usazování společností, zaměstnanost, poskytování služeb a pohyb kapitálu, PŘESVĚDČENY o tom, že tato dohoda vytvoří nové klima pro jejich hospodářské vztahy, a zejména pro rozvoj obchodu a investic, které jsou nezbytné pro ekonomickou restrukturalizaci a technickou modernizaci, PŘEJÍCE SI zahájit úzkou spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí, berouce přitom v úvahu vzájemnou závislost stran v této oblasti, UZNÁVAJÍCE, že spolupráce při prevenci a kontrole nedovoleného přistěhovalectví, mezinárodního organizovaného zločinu a obchodu s drogami a při boji proti terorismu představují prioritní cíle této dohody, PŘEJÍCE SI zahájit kulturní spolupráci a spolupráci v oblasti vzdělávání a rozvíjet výměnu informací, SE DOHODLY TAKTO: Článek 1 Tímto se zakládá partnerství mezi Společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Tádžickou republikou na straně druhé. Cíle tohoto partnerství jsou: — podporovat nezávislost a svrchovanost Tádžické republiky, — podporovat úsilí Tádžické republiky při upevňování její demokracie a při rozvoji jejího hospodářství a dokončení přechodu k tržnímu hospodářství, — poskytnout vhodný rámec pro politický dialog mezi stranami, který umožňuje rozvoj úzkých politických vztahů, — podporovat obchod a investice, zejména v odvětví energetiky a vodního hospodářství, a harmonické hospodářské vztahy mezi stranami a tím podpořit jejich udržitelný hospodářský rozvoj, — vytvořit základ pro spolupráci v oblasti legislativní, hospodářské, sociální, finanční, civilní vědecké, technologické a kulturní. HLAVA I OBECNÉ ZÁSADY Článek 2 Dodržování demokracie a základních lidských práv, jak jsou vymezena především Všeobecnou deklarací lidských práv, Chartou Organizace spojených národů, Helsinským závěrečným aktem a Pařížskou chartou pro novou Evropu, je základem vnitřní a zahraniční politiky stran a představuje zásadní prvek této dohody. Článek 3 Strany se domnívají, že je pro jejich budoucí prosperitu a stabilitu nezbytné, aby nové nezávislé státy vzniklé rozpuštěním Svazu sovětských socialistických republik (dále jen „nezávislé státy bývalého Sovětského svazu“) udržovaly a rozvíjely vzájemnou spolupráci v souladu se zásadami Helsinského závěrečného aktu a s mezinárodním právem a v duchu dobrých sousedských vztahů, a pro podporu tohoto procesu vyvinou veškeré úsilí. HLAVA II POLITICKÝ DIALOG Článek 4 Mezi stranami se zavádí pravidelný politický dialog, který mají v úmyslu rozvíjet a prohlubovat. Doprovází a upevňuje sbližování mezi Společenstvím a Tádžickou republikou, podporuje politické, sociální a hospodářské změny probíhající v této zemi a přispívá k vytvoření nových forem spolupráce. Politický dialog: — posiluje vazby mezi Tádžickou republikou a Společenstvím a jeho členskými státy, a tím i společenstvím demokratických národů. Hospodářské sbližování dosažené na základě této dohody povede k intenzivnějším politickým vztahům, — povede k rostoucímu sbližování postojů k mezinárodním otázkám společného zájmu a tím zvýší bezpečnost a stabilitu v regionu, — předpokládá, že strany budou usilovat o spolupráci v otázkách významných pro dodržování zásad demokracie a respektování, ochranu a podporu lidských práv, zejména práv osob náležejících k menšinám, a v případě potřeby o těchto otázkách pořádají konzultace. Strany považují šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, státy i nestátními subjekty, za jednu z nejvážnějších hrozeb, které ohrožují mezinárodní stabilitu a bezpečnost. Strany se tedy dohodly, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů tím, že na vnitrostátní úrovni budou dohlížet na úplné respektování a provádění závazků, ke kterým se smluvně zavázaly v rámci mezinárodních smluv a dohod o odzbrojení a nešíření, jakož i na další své mezinárodní závazky v této oblasti. Strany se dohodly, že toto ustanovení tvoří základní prvek této dohody a bude součástí politického dialogu, který bude tyto prvky doprovázet a přispívat k jejich rozvoji. Strany se dále dohodly, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů tím, že: — přijmou opatření, aby podepsaly nebo ratifikovaly všechny ostatní související mezinárodní nástroje nebo k nim přistoupily aby plně je uplatňovaly, — zavedou účinný systém vnitrostátních kontrol při vývozu, které se budou týkat vývozu i tranzitu zboží spojeného se zbraněmi hromadného ničení, včetně kontroly konečného použití z hlediska zbraní hromadného ničení u technologií dvojího použití, a zavedou účinné sankce pro případ porušení vývozních kontrol. Tento dialog může probíhat na regionálním základě. Článek 5 Na úrovni ministrů probíhá politický dialog v rámci Rady pro spolupráci zřízené článkem 77 a při dalších příležitostech podle vzájemné dohody. Článek 6 Další postupy a mechanismy politického dialogu zavedou strany především v těchto formách: — pravidelná setkání na úrovni vyšších úředníků mezi zástupci Společenství a jeho členských států na jedné straně a zástupci Tádžické republiky na straně druhé, — plné využívání diplomatické cesty mezi stranami, zejména vhodných kontaktů na dvoustranné i mnohostranné úrovni, včetně při zasedáních Organizace spojených národů, OBSE či jiných organizací, — jakékoli jiné prostředky, včetně možnosti setkání odborníků, které mohou přispět k upevnění a rozvoji politického dialogu. HLAVA III OBCHOD SE ZBOŽÍM Článek 7 1. Strany si vzájemně udělí doložku nejvyšších výhod ve všech oblastech, které se týkají: — dovozních a vývozních cel a poplatků, včetně metod výběru těchto cel a poplatků, — ustanovení o celním odbavení, tranzitu, skladech a překládce, — daní a ostatních vnitrostátních poplatků jakéhokoli druhu, které se přímo nebo nepřímo vztahují na dovážené zboží, — způsobů platby a převodu těchto plateb, — předpisů upravujících prodej, nákup, dopravu, distribuci a používání zboží na vnitrostátním trhu. 2. Odstavec 1 se nevztahuje na: a) výhody poskytnuté s cílem vytvořit celní unii nebo zónu volného obchodu nebo na základě vytvoření takové unie nebo zóny, b) výhody poskytnuté určitým zemím v souladu s pravidly WTO a s dalšími mezinárodními dohodami ve prospěch rozvojových zemí, c) výhody poskytnuté sousedním zemím za účelem usnadnění příhraničního styku. 3. Odstavec 1 se nepoužije během přechodného období, které skončí pět let po vstupu v platnost této dohody, na výhody stanovené v příloze I, které Tádžická republika poskytuje jiným státům vzešlým z rozpuštění SSSR. Článek 8 1. Strany souhlasí s tím, že nezbytnou podmínkou pro dosažení cílů této dohody je zásada svobody tranzitu zboží. V této souvislosti každá strana zajistí přes své území neomezený tranzit zboží pocházejícího z celního území nebo určeného pro celní území druhé strany. 2. Mezi oběma stranami platí pravidla stanovená v čl. V odst. 2, 3, 4 a 5 GATT 1994. 3. Pravidly stanovenými v tomto článku nejsou dotčena zvláštní pravidla dohodnutá mezi stranami, která platí pro zvláštní odvětví, zejména dopravu, nebo zvláštní výrobky. Článek 9 Aniž jsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z mezinárodních smluv o dočasném dovozu zboží, jimiž jsou obě strany vázány, poskytne každá strana druhé straně osvobození od dovozních cel a poplatků na dočasně dovezené zboží, a to v případech a podle postupů stanovených jakoukoli jinou mezinárodní smlouvou v této oblasti, kterou je strana vázána, a v souladu se svými právními předpisy. Je třeba vzít v úvahu podmínky, za nichž dotyčná strana přijala závazky vyplývající z takové smlouvy. Článek 10 1. Zboží pocházející z Tádžické republiky se dováží do Společenství bez množstevních omezení a opatření s rovnocenným účinkem, aniž jsou dotčeny články 12, 15 a 16 této dohody. 2. Zboží pocházející ze Společenství se dováží do Tádžické republiky bez množstevních omezení a opatření s rovnocenným účinkem, aniž jsou dotčeny články 12, 15 a 16 této dohody. Článek 11 Obchod se zbožím se mezi stranami uskutečňuje za tržní ceny. Článek 12 1. Pokud je určitý výrobek dovážen na území jedné ze stran v takovém zvýšeném množství nebo za takových podmínek, že to způsobuje nebo hrozí způsobit újmu domácím výrobcům podobných nebo přímo si konkurujících výrobků, mohou Společenství nebo Tádžická republika, podle toho, které strany se tato situace týká, přijmout vhodná opatření v souladu s následujícími podmínkami a postupy. 2. Před přijetím jakýchkoli opatření nebo v případech, na které se vztahuje odstavec 4, co nejdříve po jejich přijetí poskytne Společenství nebo Tádžická republika Radě pro spolupráci všechny potřebné informace s cílem najít řešení přijatelné pro obě strany, jak je uvedeno v hlavě XI. 3. Jestliže strany nedosáhnou dohody na základě takových konzultací do 30 dnů po informování Rady pro spolupráci o akcích za účelem vyřešení situace, může strana, která požádala o konzultace, omezit dovoz dotyčných výrobků nebo přijmout jiná vhodná opatření v takovém rozsahu a po takovou dobu, jaká je nezbytná pro zabránění škodě nebo pro její napravení. 4. Za kritických okolností, kdy by odklad způsobil těžko napravitelné škody, mohou strany přijmout opatření před uskutečněním konzultací, avšak za podmínky, že konzultace budou navrženy bezprostředně po přijetí těchto opatření. 5. Při výběru opatření podle tohoto článku upřednostní strany taková opatření, která co nejméně narušují dosažení cílů této dohody. 6. Tímto článkem není nijak dotčeno přijetí antidumpingových nebo vyrovnávacích opatření kteroukoli ze stran v souladu s článkem VI GATT 1994, s Dohodou o provádění článku VI GATT 1994, s Dohodou o subvencích a vyrovnávacích opatřeních nebo se souvisejícími vnitrostátními právními předpisy. Článek 13 Strany se zavazují upravit ustanovení této dohody o vzájemném obchodu se zbožím podle okolností, zejména podle situace vzniklé budoucím přistoupením Tádžické republiky k WTO. Rada pro spolupráci může stranám doporučit takové úpravy, které mohou být v případě přijetí provedeny na základě dohody stran v souladu s jejich postupy. Článek 14 Tato dohoda nevylučuje zákazy nebo omezení dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží odůvodněné veřejnou mravností, veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností, ochranou zdraví a života lidí a zvířat nebo ochranou rostlin, ochranou přírodních zdrojů, ochranou národního bohatství umělecké, historické nebo archeologické hodnoty nebo ochranou duševního, průmyslového nebo obchodního vlastnictví nebo předpisy týkajícími se zlata a stříbra. Tyto zákazy nebo omezení však nesmějí sloužit jako prostředky svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi stranami. Článek 15 Obchod s textilními výrobky podle kapitol 50 až 63 kombinované nomenklatury upravuje samostatná dvoustranná dohoda. Po ukončení platnosti uvedené dohody se na textilní výrobky bude vztahovat tato dohoda. Článek 16 Obchod s jaderným materiálem se řídí ustanoveními Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii. V případě potřeby upraví obchod s jaderným materiálem zvláštní dohoda uzavřená mezi Evropským společenstvím pro atomovou energii a Tádžickou republikou. HLAVA IV USTANOVENÍ O PODNIKÁNÍ A INVESTICÍCH KAPITOLA I Pracovní podmínky Článek 17 1. S výhradou právních předpisů, podmínek a postupů platných v každém členském státě usilují Společenství a členské státy o to, aby zajistily, že státní příslušníci Tádžické republiky dovoleně pobývající a zaměstnaní na území členského státu nebudou diskriminováni na základě státní příslušnosti ve srovnání s vlastními státními příslušníky dotčeného členského státu, pokud jde o pracovní podmínky, odměnu nebo propuštění ze zaměstnání. 2. S výhradou právních předpisů, podmínek a postupů platných v Tádžické republice usiluje Tádžická republika o to, aby zajistila, že státní příslušníci členského státu dovoleně pobývající a zaměstnaní na území Tádžické republiky nebudou diskriminováni na základě státní příslušnosti ve srovnání s jejími vlastními státními příslušníky, pokud jde o pracovní podmínky, odměnu nebo propuštění ze zaměstnání. Článek 18 Rada pro spolupráci posoudí, jakým způsobem lze zlepšit pracovní podmínky podnikatelů v souladu s mezinárodními závazky stran, zejména závazky uvedenými v dokumentu bonnské konference KBSE. Článek 19 Rada pro spolupráci vydává doporučení pro provádění článků 17 a 18. KAPITOLA II Podmínky pro usazování a činnost společností Článek 20 1. Společenství a jeho členské státy poskytnou při usazování tádžických společností ve smyslu čl. 22 písm. d) zacházení, které není méně příznivé než zacházení poskytované společnostem kterékoli třetí země. 2. Aniž jsou dotčeny výhrady uvedené v příloze II, poskytnou Společenství a jeho členské státy pro činnost dceřiných společností tádžických společností usazených na svém území zacházení, které není méně příznivé než zacházení poskytované pro činnost společností Společenství. 3. Společenství a jeho členské státy poskytnou pro činnost poboček tádžických společností usazených na svém území zacházení, které není méně příznivé než zacházení poskytované pro činnost poboček společností z kterékoli třetí země. 4. Tádžická republika poskytne při usazování společností Společenství ve smyslu čl. 22 písm. d) zacházení, které není méně příznivé než zacházení poskytované tádžickým společnostem nebo společnostem kterékoli třetí země, podle toho, které je příznivější. 5. Tádžická republika poskytne pro činnost dceřiných společností nebo poboček společností Společenství usazených na svém území zacházení, které není méně příznivé než zacházení poskytované tádžickým společnostem nebo jejich pobočkám, nebo společnostem nebo pobočkám společností kterékoli třetí země, podle toho, které je příznivější. Článek 21 1. Článek 20 se nevztahuje na leteckou, vnitrozemskou vodní a námořní dopravu. 2. Pokud však jde o činnosti, které provozují lodní dopravci při poskytování služeb mezinárodní námořní dopravy, včetně kombinované dopravy, která zahrnuje námořní dopravu, umožní každá strana společnostem druhé strany podnikatelskou přítomnost na svém území formou dceřiných společností nebo poboček, a to za podmínek usazování a činnosti, které nejsou méně příznivé než podmínky, které poskytla svým vlastním společnostem nebo dceřiným společnostem či pobočkám společností kterékoli třetí země, podle toho, které jsou výhodnější. Mezi tyto činnosti patří mimo jiné: a) uvádění na trh a prodej služeb námořní dopravy a souvisejících služeb prostřednictvím přímého styku se zákazníky, od cenových nabídek až po fakturaci, bez ohledu na to, zda jsou tyto služby poskytovány nebo nabízeny samotným dodavatelem služeb nebo je poskytují dodavatelé služeb, se kterými má prodejce služeb uzavřeny stálé obchodní dohody; b) nákup a využívání všech dopravních nebo souvisejících služeb, včetně služeb všech druhů vnitrostátní dopravy, zejména vnitrozemské vodní, silniční a železniční dopravy, které jsou nezbytné pro zajištění integrovaných služeb, a to na vlastní účet nebo na účet zákazníků (a k dalšímu prodeji zákazníkům); c) příprava podkladů pro přepravní, celní nebo jiné doklady týkající se původu a povahy přepravovaného zboží; d) poskytování obchodních informací všemi prostředky, včetně počítačových informačních systémů a elektronické výměny dat (s výhradou nediskriminačních omezení v oblasti elektronických komunikací); e) uzavírání obchodních dohod, včetně kapitálové účasti a zaměstnávání pracovníků vybraných na místě (nebo zahraničních pracovníků s výhradou příslušných ustanovení této dohody) s místním lodním dopravcem; f) jednání jménem společností, mimo jiné při organizování zastávek plavidla, nebo je-li to třeba, při převzetí nákladu. Článek 22 Pro účely této dohody se: a) „společností Společenství“, popř. „tádžickou společností“, rozumí obchodní společnost, která byla založena v souladu s právními předpisy členského státu, popř. Tádžické republiky, a která má své sídlo, správní ústředí nebo hlavní provozovnu na území Společenství, popř. na území Tádžické republiky. Pokud však společnost založená v souladu s právními předpisy členského státu, popř. Tádžické republiky, má na území Společenství, popř. Tádžické republiky, pouze své sídlo, považuje se za společnost Společenství, popř. tádžickou společnost, pokud má její činnost skutečnou a nepřetržitou vazbu s hospodářstvím jednoho z členských států, popř. Tádžické republiky; b) „dceřinou společností“ rozumí společnost, která je první společností účinně ovládána; c) „pobočkou“ společnosti rozumí provozovna, která nemá právní subjektivitu, budí dojem trvalosti, např. jako rozšíření mateřské společnosti, má své vedení a je materiálně vybavena pro sjednávání obchodů se třetími osobami, takže tyto osoby, ačkoli vědí, že v případě potřeby existuje právní vazba s mateřskou společností, jejíž správní ústředí se nachází v zahraničí, nemusí jednat přímo s touto mateřskou společností, ale mohou uzavírat obchody v provozovně, která je rozšířením mateřské společnosti; d) „usazováním“ rozumí právo společností Společenství nebo tádžických společností, jak jsou vymezeny v písmenu a), zahájit hospodářskou činnost vytvořením dceřiných společností a poboček v Tádžické republice nebo ve Společenství; e) „činností“ rozumí vykonávání hospodářských činností; f) „hospodářskými činnostmi“ rozumí průmyslové nebo obchodní činnosti a výkon svobodných povolání. Pokud jde o mezinárodní námořní dopravu, včetně kombinované dopravy, která se zčásti skládá z dopravy námořní, státní příslušníci členských států, popř. Tádžické republiky, usazení mimo Společenství, popř. Tádžickou republiku, a společnosti provozující lodní dopravu usazené mimo Společenství, popř. Tádžickou republiku, a ovládané státními příslušníky členského státu, popř. státními příslušníky Tádžické republiky, požívají výhod plynoucích z této kapitoly a z kapitoly III, pokud jsou jejich plavidla registrovaná v tomto členském státě, popř. v Tádžické republice, a to v souladu s odpovídajícími právními předpisy těchto států. Článek 23 1. Bez ohledu na další ustanovení této dohody se straně nebrání v tom, aby přijala ochranná opatření, včetně opatření na ochranu investorů, vkladatelů, pojistníků nebo osob, vůči nimž má poskytovatel finančních služeb fiduciární povinnost, či opatření pro zajištění integrity a stability finančního systému. V případech, kdy tato opatření nejsou v souladu s ustanoveními této dohody, nesmí být používána jako prostředek, jak se vyhnout závazkům strany vyplývajícím z této dohody. 2. Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že by strana měla povinnost zveřejnit informace o obchodech a účetnictví jednotlivých zákazníků nebo jakékoli důvěrné nebo chráněné informace, které mají veřejné subjekty. 3. Pro účely této dohody se „finančními službami“ rozumějí činnosti uvedené v příloze III. Článek 24 Ustanovení této dohody nebrání tomu, aby strana přijala opatření nezbytná k tomu, aby zabránila obcházení svých opatření ohledně přístupu třetích zemí na svůj trh za pomoci ustanovení této dohody. Článek 25 1. Bez ohledu na kapitolu I této hlavy je společnost Společenství usazená na území Tádžické republiky, popř. tádžická společnost usazená na území Společenství, oprávněna zaměstnávat nebo mít zaměstnány prostřednictvím jedné ze svých dceřiných společností nebo poboček, v souladu s právními předpisy platnými v hostitelské zemi usazení, na území Tádžické republiky, popř. Společenství, zaměstnance, kteří jsou státními příslušníky členských států Společenství, popř. Tádžické republiky, za předpokladu, že takoví zaměstnanci jsou klíčovým personálem, jak je definován v odstavci 2 a že jsou zaměstnáni výhradně těmito společnostmi, dceřinými společnostmi nebo pobočkami. Povolení k pobytu a pracovní povolení platí pro tyto zaměstnance pouze po dobu výkonu tohoto zaměstnání. 2. Klíčovým personálem výše uvedených společností (dále jen „organizace“) jsou „osoby převedené v rámci společnosti“, jak jsou vymezeny v písmenu c), které náležejí do následujících kategorií, a to za předpokladu, že organizace je právnickou osobou a že dotčené osoby jí byly zaměstnány nebo byly společníky (nikoli většinovými akcionáři) této organizace alespoň po dobu jednoho roku před tímto převedením: a) vedoucí pracovníci organizace, kteří především řídí podnik a kteří jsou pod obecným dohledem a vedením představenstva či akcionářů nebo rovnocenných osob a jejichž úkoly spočívají v — řízení podniku, jeho oddělení či útvaru, — dohledu nad prací a kontroly práce ostatních kontrolních, odborných nebo vedoucích zaměstnanců, — osobním oprávnění přijímat a propouštět zaměstnance nebo doporučovat jejich přijetí a propuštění a v přijímání jiných opatření ohledně zaměstnanců; b) osoby pracující v organizaci, které mají mimořádné znalosti nepostradatelné pro služby poskytované podnikem, jeho výzkumné vybavení, technologie nebo řízení. Posouzení těchto znalostí může odrážet kromě znalostí specifických pro podnik také vysokou úroveň kvalifikace související s druhem práce nebo obchodu, které vyžadují zvláštní technické znalosti, včetně členství v profesích vyžadujících povolení; c) „osobou převedenou v rámci společnosti“ se rozumí fyzická osoba, která pracuje v organizaci na území strany a která je dočasně převedena v souvislosti s výkonem hospodářských činností na území druhé strany; dotčená organizace musí mít hlavní provozovnu na území strany a převedení se musí uskutečnit do podniku (pobočky, dceřiné společnosti) této organizace skutečně provádějícího podobné hospodářské činnosti na území druhé strany. Článek 26 1. Strany vynaloží veškeré úsilí, aby se vyhnuly přijímání takových opatření nebo vykonávání takových činností, které by zpřísnily podmínky pro usazování a činnost společností obou stran navzájem ve srovnání se situací existující ke dni předcházejícímu dni podpisu této dohody. 2. Tento článek se nedotýká článku 34: případy uvedené v článku 34 se řídí výlučně jeho ustanoveními. 3. V duchu partnerství a spolupráce a v souvislosti s článkem 40 informuje vláda Tádžické republiky Společenství o svých záměrech předložit nové právní předpisy nebo přijmout nové správní předpisy, jež mohou zpřísnit podmínky pro usazování a činnost dceřiných společností a poboček společností Společenství v Tádžické republice ve srovnání se situací existující ke dni předcházejícímu dni podpisu této dohody. Společenství může od Tádžické republiky požadovat návrhy těchto právních nebo správních předpisů a vést o nich konzultace. 4. V případech, kdy by zavedení nových právních či správních předpisů Tádžickou republikou zpřísnilo podmínky pro činnost dceřiných společností a poboček společností Společenství usazených v Tádžické republice ve srovnání se situací existující ke dni podpisu této dohody, nebudou se tyto právní či správní předpisy po dobu tří let od jejich vstupu v platnost vztahovat na dceřiné společnosti a pobočky již usazené v Tádžické republice v okamžiku vstupu tohoto předpisu v platnost. KAPITOLA III Přeshraniční poskytování služeb mezi Společenstvím a Tádžickou republikou Článek 27 1. V souladu s touto kapitolou se strany zavazují podniknout kroky nezbytné k tomu, aby společnostem Společenství a tádžickým společnostem, které jsou usazeny na území strany, která není totožná se stranou osoby, pro niž jsou služby určeny, postupně dovolily poskytovat služby, a vezmou přitom v úvahu rozvoj odvětví služeb na území obou stran. 2. Rada pro spolupráci vydá doporučení pro provádění odstavce 1. Článek 28 Strany spolupracují s cílem rozvíjet tržně orientované odvětví služeb v Tádžické republice. Článek 29 1. Strany se zavazují účinně provádět zásadu neomezeného přístupu na mezinárodní námořní trh a k mezinárodní námořní dopravě na obchodním základě. a) Výše uvedeným ustanovením nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z Úmluvy OSN o Kodexu jednání liniových konferencí, které platí pro jednu nebo druhou stranu této dohody. Linie, které nejsou členy konference, mohou provozovat svou činnost v soutěži s konferencí, pokud dodržují zásadu korektní hospodářské soutěže na obchodním základě. b) Strany potvrzují svůj závazek zachovat prostředí svobodné soutěže jako základní rys obchodu s volně loženým pevným a kapalným nákladem. 2. Při provádění zásad uvedených v odstavci 1 strany: a) nebudou od vstupu této dohody v platnost používat žádná ustanovení o sdílení nákladu, která jsou součástí dvoustranných dohod uzavřených mezi členskými státy Společenství a bývalým Sovětským svazem; b) nezavedou do budoucích dvoustranných dohod s třetím zeměmi ujednání o sdílení nákladu, kromě výjimečných situací, kdy by společnosti provozující liniovou námořní dopravu z jedné ze stran této dohody jinak neměly účinnou příležitost ucházet se o obchod do dotčené třetí země a z ní; c) v budoucích dvoustranných dohodách zakáží systém sdílení nákladu v případě volně loženého pevného a kapalného nákladu; d) při vstupu této dohody v platnost zruší všechna jednostranná opatření, správní, technické a ostatní překážky, které by mohly mít omezující nebo diskriminační účinky na svobodné poskytování služeb v mezinárodní námořní dopravě. 3. Každá strana zejména poskytne lodím provozovaným státními příslušníky nebo společnostmi druhé strany mimo jiné zacházení ne méně příznivé, než jaké poskytuje vlastním lodím, pokud jde o přístup do přístavů otevřených mezinárodní dopravě, využívání infrastruktury a pomocných námořních služeb těchto přístavů, a dále pokud jde o související poplatky, celní vybavení a určení přístaviště a infrastruktury pro nakládku a vykládku. Článek 30 S cílem zajistit koordinovaný rozvoj dopravy mezi stranami přizpůsobený jejich obchodním potřebám mohou být podmínky pro vzájemný přístup na trh a pro poskytování služeb v silniční, železniční a vnitrozemské vodní dopravě, a případně i v letecké dopravě, upraveny zvláštními dohodami, které budou v případě potřeby sjednány stranami po vstupu této dohody v platnost. KAPITOLA IV Obecná ustanovení Článek 31 1. Tato hlava se použije s výhradou omezení odůvodněných veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností nebo veřejným zdravím. 2. Nepoužijí se na činnosti, které jsou na území kterékoli strany spojeny, byť i příležitostně, s výkonem veřejné moci. Článek 32 Pro účely této hlavy nebrání žádné ustanovení této dohody stranám v používání jejich právních a správních předpisů, které upravují vstup a pobyt, práci, pracovní podmínky, usazování fyzických osob a poskytování služeb za předpokladu, že je nebudou používat takovým způsobem, aby omezily nebo odstranily výhody vzniklé kterékoli straně na základě určitého ustanovení této dohody. Tímto ustanovením není dotčeno používání článku 31. Článek 33 Kapitoly II, III a IV se vztahují rovněž na společnosti, které jsou společně ovládány a výlučně vlastněny tádžickými společnostmi a společnostmi Společenství. Článek 34 Zacházení ohledně odvětví nebo opatření upravených ve Všeobecné dohodě o obchodu službami (GATS), které poskytne jedna strana druhé straně podle této dohody, nesmí být jeden měsíc před dnem vstupu GATS v platnost příznivější než zacházení poskytnuté touto první stranou na základě ustanovení GATS, a to pokud jde o každé odvětví či dílčí odvětví služeb a způsob jejich poskytování. Článek 35 Pro účely kapitol II, III a IV se nepřihlíží k zacházení poskytnutému Společenstvím, jeho členskými státy nebo Tádžickou republikou na základě závazků sjednaných v dohodách o hospodářské integraci v souladu se zásadami článku V GATS. Článek 36 1. Doložka nejvyšších výhod udělená v souladu s touto hlavou se nevztahuje na daňová zvýhodnění, která strany poskytují nebo budou poskytovat v budoucnosti na základě dohod o zamezení dvojího zdanění nebo jiných daňových ujednání. 2. Ustanovení této hlavy nelze vykládat tak, že by bránila stranám podle daňových ustanovení dohod o zamezení dvojího zdanění a jiných daňových ujednání nebo podle domácích daňových předpisů přijímat nebo uplatňovat opatření zaměřená na zabránění daňovým únikům a vyhýbání se daňové povinnosti. 3. Ustanovení této hlavy nelze vykládat tak, že by při uplatňování jejich daňových předpisů bránila členským státům nebo Tádžické republice rozlišovat mezi daňovými poplatníky, kteří nejsou ve shodné situaci, zejména pokud jde o místo pobytu. Článek 37 Aniž je dotčen článek 24, nelze žádné ustanovení kapitol II, III a IV vykládat tak, že by opravňovalo: — státní příslušníky členských států vstupovat nebo pobývat na území Tádžické republiky a státní příslušníky Tádžické republiky vstupovat nebo pobývat na území Společenství v jakémkoli postavení, zejména jako akcionář nebo společník ve společnosti, vedoucí pracovník nebo zaměstnanec této společnosti či dodavatel nebo příjemce služeb, — dceřiné společnosti nebo pobočky tádžických společností ve Společenství k tomu, aby zaměstnávaly nebo daly zaměstnat na území Společenství státní příslušníky Tádžické republiky, — dceřiné společnosti nebo pobočky společností Společenství v Tádžické republice k tomu, aby zaměstnávaly nebo daly zaměstnat na území Tádžické republiky státní příslušníky členských států, — tádžické společnosti nebo dceřiné společnosti nebo pobočky tádžických společností ve Společenství poskytovat tádžické státní příslušníky, aby pracovali pro jiné osoby a pod vedením těchto osob na základě dočasných pracovních smluv, — společnosti Společenství nebo tádžické dceřiné společnosti nebo pobočky společností Společenství poskytovat státní příslušníky členských států na základě dočasných pracovních smluv. KAPITOLA V Běžné platby a kapitál Článek 38 1. Strany se zavazují, že povolí veškeré platby na běžném účtu platební bilance ve volně směnitelné měně mezi rezidenty Společenství a Tádžické republiky spojené s pohybem zboží, služeb nebo osob prováděným v souladu s touto dohodou. 2. Pokud jde o transakce na kapitálovém účtu platební bilance, počínaje dnem vstupu této dohody v platnost strany zajistí volný pohyb kapitálu týkající se přímých investic uskutečněných ve společnostech, které byly založeny v souladu s právními předpisy hostitelské země, investic uskutečněných v souladu s kapitolou II a likvidace a repatriace těchto investic a veškerého zisku z nich pocházejícího. 3. Aniž je dotčen odstavec 2 nebo 5, počínaje vstupem této dohody v platnost nebudou zaváděna nová devizová omezení v souvislosti s pohybem kapitálu a běžnými platbami s ním spojenými mezi rezidenty Společenství a Tádžické republiky a nedojde ke zpřísnění platných předpisů. 4. Strany povedou konzultace za účelem usnadnění pohybu druhů kapitálu jiných než uvedených v odstavci 2 mezi Společenstvím a Tádžickou republikou, aby podpořily cíle této dohody. 5. Dokud nebude dosaženo plné směnitelnosti tádžické měny ve smyslu článku VIII Článků Dohody o Mezinárodním měnovém fondu (MMF), může Tádžická republika v rámci tohoto článku za výjimečných okolností uplatnit devizová omezení spojená s poskytnutím nebo přijetím krátkodobých a střednědobých finančních úvěrů, a to v takovém rozsahu, v jakém jsou tato omezení zavedena vůči Tádžické republice při poskytnutí těchto úvěrů a v jakém jsou přípustná na základě statusu Tádžické republiky v MMF. Tádžická republika uplatní tato omezení nediskriminačním způsobem. Omezení musí narušovat naplňování této dohody co možná nejméně. O zavedení a o všech změnách těchto opatření informuje Tádžická republika bezodkladně Radu pro spolupráci. 6. Pokud za výjimečných okolností vzniknou nebo hrozí kvůli volnému pohybu kapitálu mezi Společenstvím a Tádžickou republikou vážné obtíže při provádění devizové nebo měnové politiky ve Společenství nebo v Tádžické republice, může Společenství, nebo Tádžická republika, aniž jsou tím dotčeny odstavce 1 a 2, na dobu nejvýše šesti měsíců přijmout ochranná opatření ohledně pohybů kapitálu mezi Společenstvím a Tádžickou republikou, jestliže jsou tato opatření bezpodmínečně nezbytná. KAPITOLA VI Ochrana duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví Článek 39 1. Na základě tohoto článku a přílohy IV pokračuje Tádžická republika ve zlepšování ochrany práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví tak, aby do konce pátého roku po vstupu této dohody v platnost zajistila úroveň ochrany podobnou té, která existuje ve Společenství, včetně účinných prostředků k prosazení těchto práv. 2. Do konce pátého roku po vstupu této dohody v platnost přistoupí Tádžická republika k mnohostranným smlouvám o právech duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví, které jsou uvedeny v odstavci 1 přílohy IV, jichž jsou členské státy smluvními stranami nebo které členské státy fakticky uplatňují podle odpovídajících ustanovení těchto smluv. Při provádění tohoto ustanovení poskytne Společenství veškerou možnou podporu. HLAVA V LEGISLATIVNÍ SPOLUPRÁCE Článek 40 1. Strany uznávají, že důležitou podmínkou pro posílení hospodářských vztahů mezi Tádžickou republikou a Společenstvím je sblížení stávajících a budoucích právních předpisů Tádžické republiky s právem Společenství. Tádžická republika se snaží zajistit, aby se její právní předpisy postupně staly slučitelnými s právními předpisy Společenství. 2. Sbližování právních předpisů se týká zejména těchto oblastí: celní právo, právo obchodních společností, bankovní právo a právo ostatních finančních služeb, účetnictví a daně obchodních společností, duševní vlastnictví, ochrana zaměstnanců na pracovišti, finanční služby, pravidla hospodářské soutěže včetně souvisejících otázek a postupů ovlivňujících obchod, zadávání veřejných zakázek, ochrana zdraví a života lidí, zvířat a rostlin, životní prostředí, ochrana spotřebitelespotřebitele, nepřímé zdanění, technické předpisy a normy, právní a správní předpisy pro oblast jaderné technologie, doprava a elektronické komunikace. 3. Společenství poskytne Tádžické republice technickou pomoc pro provádění těchto opatření, která může mimo jiné zahrnovat: — výměnu odborníků, — včasné poskytování informací, zejména o dotčených právních předpisech, — organizování seminářů, — vzdělávání pracovníků zabývajících se návrhy a prováděním právních předpisů, — pomoc při překladech právních předpisů Společenství v dotčených odvětvích. 4. Strany se dohodly, že prozkoumají prostředky uplatňování svých právních předpisů o hospodářské soutěži sladěným způsobem v případech, kde je dotčen obchod mezi nimi. HLAVA VI HOSPODÁŘSKÁ SPOLUPRÁCE Článek 41 1. Společenství a Tádžická republika zahájí hospodářskou spolupráci s cílem přispět k procesu hospodářské reformy a obnovy a k udržitelnému rozvoji Tádžické republiky. Tato spolupráce upevní stávající hospodářské vazby ve prospěch obou stran. 2. Politiky a další opatření jsou připravovány tak, aby podpořily hospodářské a společenské reformy a restrukturalizaci hospodářského a obchodního systému v Tádžické republice, a řídí se požadavky udržitelnosti a harmonického společenského rozvoje; současně se do nich v plném rozsahu začlení ohledy na životní prostředí a boj proti chudobě. 3. Za tímto účelem se spolupráce soustředí zejména na hospodářský a společenský rozvoj, na rozvoj lidských zdrojů, podporu podnikání (včetně privatizace, investic a rozvoje finančních služeb), na zemědělství a potravinářství (včetně bezpečnosti potravin), vodní hospodářství, energetiku (včetně vodních elektráren) a civilní jadernou bezpečnost, ochranu zdraví a boj proti chudobě, dopravu, poštovní služby, elektronické komunikace, cestovní ruch, ochranu životního prostředí, přeshraniční činnosti a regionální spolupráci. 4. Zvláštní pozornost je věnována opatřením, která umožní posílení ekonomického potenciálu Tádžické republiky a regionální spolupráce. 5. Ve vhodných případech mohou být hospodářská spolupráce a další formy spolupráce upravené v této dohodě podporovány technickou pomocí poskytnutou Společenstvím, přičemž se vezmou v úvahu odpovídající nařízení Rady Společenství týkající se technické pomoci nezávislým státům bývalého Sovětského svazu, priority dohodnuté v rámcovém programu týkajícím se technické pomoci, kterou poskytuje Společenství Střední Asii, a jejího uplatňování v Tádžické republice, a stanovené koordinační a prováděcí postupy. Tádžická republika může také využívat další programy Společenství v souladu s odpovídajícími nařízeními přijatými Radou. Článek 42 Spolupráce v oblasti obchodu se zbožím a službami Strany vzájemně spolupracují s cílem zajistit, aby mezinárodní obchod Tádžické republiky probíhal v souladu s pravidly WTO. Společenství poskytne Tádžické republice za tímto účelem technickou pomoc. Tato spolupráce zahrnuje konkrétní otázky přímo související se zjednodušením obchodu, zejména s cílem pomoci Tádžické republice harmonizovat své právní a správní předpisy s pravidly WTO, a tak co nejdříve splnit podmínky přistoupení k této organizaci. Mezi ně patří: — vytváření obchodní politiky a s tím související otázky, včetně plateb a clearingových mechanismů, — vypracování návrhů souvisejících právních předpisů. Článek 43 Průmyslová spolupráce 1. Spolupráce se zaměří zejména na podporu: — rozvoje podnikatelských vztahů mezi hospodářskými subjekty obou stran, včetně malých a středních podniků, — účasti Společenství na úsilí Tádžické republiky o restrukturalizaci průmyslu, — zlepšení řízení, — zlepšení jakosti průmyslových výrobků a jejich přizpůsobení mezinárodním normám, — rozvoje výkonné výrobní a zpracovatelské kapacity v odvětví surovin, — rozvoje vhodných obchodních pravidel a praktik včetně uvádění výrobků na trh, — ochrany životního prostředí, — konverze zbrojního průmyslu, — odborné přípravy zaměstnanců. 2. Tímto článkem není dotčeno uplatňování pravidel Společenství v oblasti hospodářské soutěže, která platí pro podniky. Článek 44 Podpora a ochrana investic 1. S přihlédnutím k pravomocem a působnosti Společenství a členských států usiluje spolupráce o vytvoření prostředí příznivého domácímu i zahraničnímu soukromému investování, především vytvořením lepších podmínek pro ochranu investic, pro převod kapitálu a výměnu informací o investičních příležitostech. 2. Mezi cíle spolupráce patří zejména: — ve vhodných případech uzavření dohod mezi členskými státy a Tádžickou republikou o zamezení dvojího zdanění, — vytvoření příznivých podmínek pro získání zahraničních investic do tádžického hospodářství, — vypracování stabilního a přiměřeného obchodního práva a podmínek obchodu a výměna informací o zákonech, jiných předpisech a správních postupech v oblasti investic, — výměna informací o investičních příležitostech, mimo jiné ve formě obchodních veletrhů, výstav, obchodních týdnů a jiných akcí. Článek 45 Veřejné zakázky Strany spolupracují, aby vyvinuly podmínky pro otevřené a konkurenční zadávaní zakázek na dodávky zboží a služeb, zejména prostřednictvím nabídkového řízení. Článek 46 Spolupráce v oblasti norem a posuzování shody 1. Spolupráce mezi stranami podporuje vyrovnání s mezinárodně sjednanými kritérii, zásadami a pokyny, které se dodržují v oblasti metrologie, norem a posuzování shody, aby se usnadnil pokrok směrem k vzájemnému uznávání posuzování shody a aby se zlepšila jakost tádžických výrobků. 2. Za tímto účelem strany usilují o spolupráci při projektech technické pomoci, které: — podpoří vhodnou spolupráci s organizacemi a institucemi, které se specializují v těchto oblastech, — podpoří používání technických předpisů Společenství a uplatňování evropských norem a postupů posuzování shody, — umožní předávání zkušeností a technických informací v oblasti řízení jakosti. Článek 47 Hornictví a suroviny 1. Strany se zaměří na zvýšení investic a obchodu v oblasti hornictví a surovin, včetně neželezných kovů. 2. Spolupráce se zaměří zejména na: — výměnu informací o rozvoji v odvětví hornictví a v odvětví neželezných kovů, — vytvoření právního rámce pro spolupráci, — obchodní otázky, — přijetí a uplatňování právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, — odbornou přípravu, — bezpečnost v těžebním průmyslu. Článek 48 Spolupráce v oblasti vědy a techniky 1. Strany podporují spolupráci v oblasti civilního vědeckého výzkumu a techického vývoje na základě vzájemné výhodnosti a s přihlédnutím k dostupnosti zdrojů na základě přiměřeného přístupu ke svým programům a s výhradou vhodné úrovně účinné ochrany práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví. 2. Spolupráce v oblasti vědy a techniky zahrnuje: — výměnu vědeckých a technických informací, — společné činnosti v rámci vědeckého výzkumu a technického vývoje, — činnosti odborné přípravy a programy mobility pro vědce, výzkumníky a techniky obou stran zapojené do vědeckého výzkumu a technického vývoje. Pokud má tato spolupráce formu činností zahrnujících vzdělávání nebo odbornou přípravu, uskutečňuje se v souladu s článkem 49. Na základě dohody mohou obě strany spolupracovat oblasti vědy a techniky jinými formami. Při uskutečňování této spolupráce se věnuje zvláštní pozornost přesunu vědců, inženýrů, výzkumníků a techniků, kteří jsou nebo byli zapojeni do výzkumu nebo výroby zbraní hromadného ničení, do jiných odvětví. 3. Spolupráce podle tohoto článku se uskutečňuje na základě zvláštních ujednání sjednaných a uzavřených v souladu s postupy přijatými každou ze stran a obsahujících, mimo jiné, vhodná ustanovení o právech duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví. Článek 49 Vzdělávání a odborná příprava 1. Strany spolupracují s cílem zvýšit úroveň všeobecného vzdělání a odborné kvalifikace v Tádžické republice, a to jak ve veřejném, tak i v soukromém sektoru. 2. Spolupráce se zaměří zejména na: — modernizaci systémů vyššího vzdělávání a odborné přípravy v Tádžické republice, včetně systému certifikace vysokoškolských vzdělávacích institucí a vysokoškolských diplomů, — odbornou přípravu vedoucích pracovníků ve veřejném i soukromém sektoru a státních úředníků v prioritních oblastech, které budou určeny, — spolupráci mezi vzdělávacími institucemi a mezi vzdělávacími institucemi a podniky, — mobilitu učitelů, absolventů škol, správních zaměstnanců, mladých vědců a výzkumníků a mladých lidí, — podporu výuky v oblasti evropských studií v rámci příslušných institucí, — výuku jazyků Společenství, — postgraduální odbornou přípravu konferenčních tlumočníků, — odbornou přípravu novinářů, — odbornou přípravu školitelů. 3. Případná účast jedné strany v různých programech v oblasti vzdělávání a odborné přípravy druhé strany se bude posuzovat v souladu s jejími vlastními postupy a v případech potřeby se následně vytvoří institucionální rámec a plány spolupráce vycházející z účasti Tádžické republiky v programu Společenství TEMPUS. Článek 50 Zemědělství a potravinářství Cílem spolupráce v této oblasti je uskutečnění agrární reformy a reformy agrárních struktur, modernizace, privatizace a restrukturalizace zemědělství, živočišné výroby, potravinářství a odvětví služeb v Tádžické republice, rozvoj domácích a zahraničních trhů pro tádžické produkty za podmínek zajišťujících ochranu životního prostředí a s přihlédnutím k nezbytnosti zlepšit zabezpečení dodávek potravin a také rozvoj zemědělského průmyslu, zpracování a distribuce zemědělských produktů. Strany mají rovněž za cíl postupné sbližování tádžických norem s technickými předpisy Společenství ohledně průmyslových a zemědělských potravinářských produktů, včetně hygienických a rostlinolékařských norem. Článek 51 Energetika 1. Spolupráce se uskutečňuje v rámci zásad tržního hospodářství a Evropské energetické charty a rozvíjí se ve světle postupující integrace evropských energetických trhů. 2. Spolupráce se soustředí na formulaci a rozvoj energetické politiky. Mimo jiné zahrnuje: — zlepšení v oblasti řízení a regulace odvětví energetiky v souladu s tržním hospodářstvím, — zlepšení dodávek energie, včetně bezpečnosti dodávek, způsobem, který je příznivý z ekonomického i ekologického hlediska, — podpora úspor energie a energetické účinnosti a provedení Protokolu k energetické chartě o energetické účinnosti a souvisejících ekologických hlediscích, — modernizace energetické infrastruktury, — zlepšení energetických technologií při dodávce a konečné spotřebě pro všechny druhy energie, — řízení a technickou odbornou přípravu v odvětví energetiky, — přepravu a přenos energetických materiálů a produktů, — zavedení celé řady institucionálních, právních, daňových a dalších podmínek, které jsou nezbytné pro podporu zvýšení obchodu a investic v odvětví energetiky, — rozvoj vodních elektráren a dalších obnovitelných zdrojů energie. 3. Strany si vyměňují odpovídající informace o investičních projektech v odvětví energetiky, a zejména v oblasti výroby energetických zdrojů a výstavby a obnovy ropovodů a plynovodů nebo jiných prostředků pro přepravu energetických produktů. Strany přikládají zvláštní důležitost spolupráci u investic v odvětví energetiky a způsobu jejich regulace. Spolupracují s cílem co nejúčinněji provést ustanovení hlavy IV a článku 44, pokud jde o investice v odvětví energetiky. Článek 52 Životní prostředí a lidské zdraví 1. Majíce na paměti Evropskou energetickou chartu a prohlášení z konference v Lucernu z dubna 1993 a z konference v Sofii z roku 1995 s přihlédnutím ke Smlouvě o energetické chartě, a zejména k jejímu článku 19, a k Protokolu k energetické chartě o energetické účinnosti a souvisejících ekologických hlediscích strany rozvíjejí a upevňují svou spolupráci v oblasti životního prostředí a zdraví obyvatelstva. 2. Spolupráce se zaměřuje na ochranu životního prostředí a boj proti všem formám znečišťování a zahrnuje zejména: — účinné sledování znečištění a hodnocení životního prostředí; systém informací o stavu životního prostředí, — boj proti místnímu, regionálnímu a přeshraničnímu znečišťování ovzduší a vody, — obnovu životního prostředí, — udržitelnou, účinnou a z hlediska životního prostředí šetrnou výrobu a využití energie, — bezpečnost průmyslových zařízení, — klasifikaci chemikálií a bezpečné zacházení s nimi, — kvalitu vody, — snižování produkce odpadu, jeho recyklaci a bezpečné odstranění, provádění Basilejské úmluvy, až bude podepsána, — dopad zemědělství na životní prostředí, půdní eroze, chemické znečištění, — ochrana lesů, — zachování biologické rozmanitosti, chráněných oblastí a udržitelného využívání a řízení biologických zdrojů, — územní plánování, včetně plánování výstavby a urbanistického plánování, — využívání ekonomických a daňových nástrojů, — změnu globálního klimatu, — vzdělávání v oblasti životního prostředí a uvědomělý vztah k němu, — provádění Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, uzavřené v Espoo, až bude podepsána. 3. Spolupráce se uskutečňuje prostřednictvím: — plánování postupu v případě katastrof a jiných nouzových situací, — výměny informací a odborníků, včetně informací a odborníků zabývajících se přenosem čistých technologií a bezpečným a životnímu prostředí příznivým využíváním biotechnologií, — činností společného výzkumu, — sbližování právních předpisů s normami Společenství, — spolupráce na regionální, včetně spolupráce v rámci Evropské agentury pro životní prostředí, a na mezinárodní úrovni, — rozvoje strategií, zejména týkajících se globálních a klimatických otázek a zaměřených na dosažení udržitelného rozvoje, — studií o vlivu na životní prostředí. 4. Strany usilují o rozvoj spolupráce v otázkách lidského zdraví, a zejména prostřednictvím technické pomoci při předcházení infekčním nemocem a boji proti nim a při ochraně matek a malých dětí. Článek 53 Doprava Strany rozvíjejí a upevňují svou spolupráci v oblasti dopravy. Cílem této spolupráce je mimo jiné restrukturalizace a modernizace dopravních systémů a sítí v Tádžické republice; rozvoj a případné zabezpečení slučitelnosti dopravních systémů v souvislosti s rozvojem globálnějšího dopravního systému; identifikace a zpracování prioritních projektů a úsilí o přilákání investic potřebných pro jejich uskutečnění. Spolupráce zahrnuje: — modernizaci řízení a provozu silniční dopravy, železnic a letišť, — modernizaci a rozvoj infrastruktury silnic, železnic, letišť a vodních cest a pomocných systémů navigace včetně modernizace hlavních tras společného zájmu a transevropských spojení pro výše uvedené druhy dopravy, zejména v souvislosti s projektem TRACECA, — podporu a rozvoj kombinované dopravy, — podporu společných programů výzkumu a vývoje, — přípravu legislativního a institucionálního rámce pro rozvoj a provádění dopravní politiky mimo jiné zaměřené na privatizaci odvětví dopravy, — zjednodušení postupů pro všechny formy dopravy v této oblasti. Článek 54 Elektronické komunikace a poštovní služby Smluvní strany v rámci svých pravomocí a působnosti rozšíří a upevní spolupráci v těchto oblastech: — vypracování politik a pokynů pro rozvoj odvětví elektronických komunikací a poštovních služeb, — formulace zásad tarifní politiky a marketingu v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb, — uskutečnění převodu technologie a know-how, včetně evropských technických norem a certifikačních systémů, — podpora rozvoje projektů pro elektronické komunikace a poštovní služby a získávání investic, — zvýšení účinnosti a kvality poskytování elektronických komunikačních a poštovních služeb, mimo jiné prostřednictvím liberalizace činností dílčích odvětví, — pokročilé používání elektronických komunikací, zejména v oblasti elektronického převodu finančních prostředků, — řízení elektronických komunikačních sítí a jejich optimalizace, — vhodný regulační základ pro poskytování elektronických komunikačních a poštovních služeb a pro využívání spektra rádiových kmitočtů, — odborná příprava v oblasti elektronických komunikačních a poštovních služeb pro činnost v tržních podmínkách. Článek 55 Finanční služby a daňové instituce 1. Cílem spolupráce v oblasti finančních služeb je především usnadnit zapojení Tádžické republiky do všeobecně přijímaného systému vzájemného vypořádání. Technická pomoc se zaměří na: — rozvoj akciového trhu a trhu s cennými papírycennými papíry, — rozvoj bankovních služeb, rozvoj společného trhu úvěrových zdrojů, zapojení Tádžické republiky do všeobecně přijímaného systému vzájemného vypořádání, — rozvoj pojišťovacích služeb, které by mimo jiné vytvořily příznivý rámec pro účast společností Společenství při zakládání společných podniků v odvětví pojišťovnictví v Tádžické republice, jakož i rozvoj pojištění vývozních úvěrů. Tato spolupráce přispěje zejména k rozvoji vztahů mezi stranami v oblasti finančních služeb. 2. Strany spolupracují na rozvoji daňového systému a daňových institucí v Tádžické republice. Tato spolupráce zahrnuje výměnu informací a zkušeností v daňové oblasti a odbornou přípravu pracovníků podílejících se na vytváření a provádění daňové politiky. Článek 56 Restrukturalizace a privatizace podniků Strany uznávají, že privatizace má zásadní význam pro udržitelnou hospodářskou obnovu zásadní důležitost, a dohodly se na spolupráci při rozvoji nezbytného institucionálního, právního a metodického rámce. Zvláštní pozornost bude věnována spořádanosti a průhlednosti průběhu privatizačního procesu, výměně informací a zkušeností a vhodné odborné přípravě v investiční politice. Technická pomoc se zaměří zejména na: — další rozvoj institucionální základny v rámci vlády Tádžické republiky s účelem pomoci při stanovení a řízení procesu privatizace, — další rozvoj privatizační strategie vlády Tádžické republiky, včetně právního rámce a prováděcích mechanismů, — podporu tržních přístupů k využití a požívání půdy, — restrukturalizaci podniků, které dosud nejsou připraveny na privatizaci, — rozvoj soukromého podnikání, zejména v oblasti malých a středních podniků, — rozvoj investičních fondů. Cílem této spolupráce je přispět k podpoře investic Společenství v Tádžické republice. Článek 57 Regionální rozvoj 1. Strany posílí spolupráci v oblasti regionálního rozvoje a územního plánování. 2. Za tímto účelem strany podporují výměnu informací o regionální politice a politice územního plánování a o metodách vypracovávání regionálních politik mezi státními, regionálními a místními orgány, přičemž zvláštní důraz se klade na rozvoj znevýhodněných oblastí. Dále podporují přímé styky mezi odpovídajícími regionálními a veřejnými organizacemi, které odpovídají za plánování regionálního rozvoje, mimo jiné s cílem vyměňovat si informace o způsobech, jak podporovat regionální rozvoj. Článek 58 Spolupráce v sociální oblasti 1. V oblasti zdraví a bezpečnosti rozvíjejí strany vzájemnou spolupráci s cílem zlepšit, mimo jiné, úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků. Tato spolupráce zahrnuje: — vzdělávání a odbornou přípravu v otázkách zdraví a bezpečnosti, přičemž se zvláštní pozornost věnuje vysoce rizikovým odvětvím činnosti, — rozvoj a podporu preventivních opatření pro boj proti nemocem z povolání a proti jiným onemocněním souvisejícím s prací, — prevenci vážných nehod a nakládání s jedovatými chemikáliemi, — výzkum rozvoje informací a znalostí o pracovním prostředí a zdraví a bezpečnosti pracovníků. 2. V oblasti zaměstnanosti zahrnuje spolupráce zejména technickou pomoc při: — optimalizaci trhu práce, — modernizaci služeb zaměřených na hledání zaměstnání a poradenských služeb, — plánování a řízení programů restrukturalizace, — podpoře rozvoje místní zaměstnanosti, — výměně informací o programech pružného zaměstnání, zejména programů motivujících k samostatné výdělečné činnosti a podporujících podnikání. 3. Strany věnují zvláštní pozornost spolupráci v oblasti sociální ochrany, kam náleží zejména spolupráce při plánování a provádění reforem sociální ochrany v Tádžické republice. Cílem těchto reforem je vyvinout v Tádžické republice metody ochrany, které jsou vlastní tržnímu hospodářství a zahrnují všechny významné formy sociální ochrany. Článek 59 Cestovní ruch Strany posílí a rozvinou vzájemnou spolupráci, která zahrnuje: — usnadnění cestovního ruchu, — rozšíření toku informací, — převod know-how, — prostudování možností pro společné činnosti, — spolupráci mezi oficiálními orgány cestovního ruchu, včetně přípravy propagačních materiálů, — odbornou přípravu pro rozvoj cestovního ruchu. Článek 60 Malé a střední podniky 1. Strany usilují o rozvoj a posílení malých a středních podniků a jejich sdružení a o spolupráci mezi malými a středními podniky ve Společenství a v Tádžické republice. 2. Spolupráce zahrnuje technickou pomoc, a to především v těchto oblastech: — rozvoj právního rámce pro malé a střední podniky, — rozvoj vhodné infrastruktury pro podporu malých a středních podniků, podpora komunikace mezi malými a středními podniky jak v rámci Tádžické republiky, tak mimo ni, školení malých a středních podniků v dovednostech nezbytných pro získání přístupu k financování, — odborná příprava v oblastech marketingu, účetnictví a kontroly jakosti výrobků. Článek 61 Informace a komunikace Strany podporují vývoj moderních metod nakládání s informacemi, včetně médií, a podporují účinnou vzájemnou výměnu informací. Za prioritu se považují programy zaměřené na poskytování základních informací o Společenství a Tádžické republice široké veřejnosti, včetně případného přístupu do databází při plném dodržování práv duševního vlastnictví. Článek 62 Ochrana spotřebitele Strany zahájí úzkou spolupráci zaměřenou na dosažení slučitelnosti svých systémů ochrany spotřebitelespotřebitele. Tato spolupráce zahrnuje zejména výměnu informací o legislativní činnosti a o institucionální reformě, vytvoření stálých systémů vzájemného informování o nebezpečných výrobcích, zlepšení informovanosti spotřebitelespotřebitele zejména o cenách a vlastnostech nabízených produktů a služeb, rozvoj výměn mezi zástupci zájmů spotřebitelůspotřebitelů, větší slučitelnost politik ochrany spotřebitelespotřebitele a organizaci seminářů a odborných stáží. Článek 63 Cla 1. Cílem spolupráce je zajistit dodržování všech předpisů, které mají být přijaty v souvislosti s obchodem a poctivým obchodem, a dosáhnout sblížení celního systému Tádžické republiky s celním systémem Společenství. 2. Spolupráce zahrnuje zejména: — výměnu informací, — zdokonalování pracovních metod, — zavedení kombinované nomenklatury a jednotného správního dokladu, — zjednodušení kontrol a formalit při přepravě zboží, — podporu zavádění moderních celních informačních systémů, — organizování seminářů a odborných stáží. Technická pomoc se poskytuje podle potřeby. 3. Aniž jsou tím dotčeny jiné formy spolupráce uvedené v této dohodě, zejména v hlavě VIII, je vzájemná pomoc mezi správními orgány stran v celních záležitostech upravena v protokolu připojeném k této dohodě. Článek 64 Spolupráce v oblasti statistiky Cílem spolupráce v této oblasti je vyvinutí výkonného statistického systému, který poskytuje spolehlivé statistiky potřebné pro podporu a sledování procesu sociální a hospodářské reformy a pro přispění k rozvoji soukromého podnikání v Tádžické republice. Strany spolupracují zejména v těchto oblastech: — přizpůsobení tádžického statistického systému mezinárodním metodám, normám a klasifikaci, — výměna statistických informací, — poskytování makroekonomických a mikroekonomických statistických informací, které jsou nezbytné pro provádění a řízení hospodářských reforem. Společenství poskytne k tomuto účelu Tádžické republice technickou pomoc. Článek 65 Ekonomie Strany usnadní proces sociální a hospodářské reformy a koordinaci hospodářské politiky vzájemnou spoluprací směřující k lepšímu pochopení základních prvků svých hospodářství a plánu a provádění hospodářské politiky v tržním hospodářství. Za tímto účelem si strany vyměňují informace o makroekonomických výkonech a výhledech. Společenství poskytne technickou pomoc s cílem: — pomoci Tádžické republice v procesu hospodářské reformy poskytnutím odborného poradenství a technické pomoci, — podporovat spolupráci mezi ekonomy k urychlení převodu know-how nezbytného pro návrh hospodářské politiky a zajistit značné rozšíření výzkumu souvisejícího s touto politikou, — zlepšit schopnost Tádžické republiky vytvářet ekonomické modely. HLAVA VII SPOLUPRÁCE V OTÁZKÁCH DEMOKRACIE A LIDSKÝCH PRÁV Článek 66 Strany spolupracují ve všech otázkách ohledně zavádění a upevňování demokratických institucí, včetně institucí, které jsou třeba k posílení právního státu a ochrany lidských práv a základních svobod v souladu s mezinárodním právem a se zásadami OBSE. Tato spolupráce se uskutečňuje formou programů technické pomoci, které jsou zaměřeny mimo jiné na pomoc při přípravě návrhů odpovídajících právních a správních předpisů, uplatňování těchto předpisů, fungování soudnictví, role státu v otázkách justice a na fungování volebního systému. Ve vhodných případech může být jejich součástí i odborná příprava. Strany podporují styky a výměny mezi svými státními, regionálními a soudními orgány, členy parlamentů a nevládními organizacemi. HLAVA VIII SPOLUPRÁCE PŘI PREVENCI PROTIPRÁVNÍCH ČINNOSTÍ A PŘI PREVENCI A KONTROLE NEDOVOLENÉHO PŘISTĚHOVALECTVÍ Článek 67 Strany zahájí spolupráci zaměřenou na prevenci protiprávních činností, například: — protiprávní činnosti v oblasti hospodářství, včetně korupce, — protiprávních transakcí s různým zbožím, včetně průmyslového odpadu, a nedovoleného obchodu se zbraněmi, — padělání. Spolupráce ve výše uvedených oblastech vychází ze vzájemných konzultací a z úzké součinnosti. Bude poskytnuta technická a správní pomoc včetně pomoci v těchto oblastech: — vypracování vnitrostátních právních předpisů v oblasti prevence protiprávních činností, — zakládání informačních center, — zvýšení výkonnosti organizací zabývajících se prevencí protiprávních činností, — odborná příprava zaměstnanců a rozvoj výzkumné infrastruktury, — vypracování vzájemně přijatelných opatření zabraňujících protiprávním činnostem. Článek 68 Praní peněz 1. Strany se dohodly, že je nezbytné vynaložit úsilí a spolupracovat, aby se zabránilo zneužívání jejich finančních systémů k legalizaci výnosů z trestné činnosti obecně, a zejména z trestných činůtrestných činů souvisejících s drogami. 2. Spolupráce v této oblasti zahrnuje správní a technickou pomoc za účelem vypracování vhodných norem zaměřených proti praní peněz, které jsou rovnocenné s normami, jež v této oblasti přijalo Společenství a mezinárodní fóra, včetně Financial Action Task Force (FATF). Článek 69 Boj proti drogám V rámci svých pravomocí a působnosti spolupracují strany při zvyšování účinnosti a výkonnosti politik a opatření zaměřených proti nedovolené výrobě a distribuci a omamných a psychotropních látek a obchodu s nimi, včetně prevence zneužívání prvotních chemických látek, a dále při podpoře prevence a snižování poptávky po drogách. Pokud jde o kontrolu chemických prekursorů a jiných základních látek používaných k nedovolené výrobě omamných a psychotropních látek na základě norem přijatých Společenstvím a příslušnými mezinárodními orgány, například orgány Chemical Action Task Force (CATF). Spolupráce v této oblasti je založena na vzájemných konzultacích a úzké koordinaci mezi stranami, pokud jde o cíle a opatření, která je nutno přijmout v různých oblastech souvisejících s drogami. Článek 70 Spolupráce v oblasti přistěhovalectví 1. Strany potvrzují důležitost, kterou přisuzují společnému řízení migračních proudů mezi svými územími. Aby posílily svou spolupráci, zahájí široký dialog o všech otázkách týkajících se migrace, zejména nedovoleného přistěhovalectví, převaděčství a obchodu s lidmi, jakož i zahrnutí otázek migrace do vnitrostátních strategií sociálního a hospodářského rozvoje oblastí původu migrantů. 2. Spolupráce bude založena na vyhodnocení specifických potřeb, které bude probíhat na základě vzájemné konzultace stran a bude provedena v souladu s platnými právními předpisy Společenství a vnitrostátními právními předpisy. Zaměří se zejména na: a) hlubší příčiny migrace, b) vypracování a provedení vnitrostátních právních předpisů a postupů v otázce mezinárodní ochrany, aby splňovaly podmínky Ženevské úmluvy z roku 1951 o právním postavení uprchlíků a protokolu k ní z roku 1967 a ostatních souvisejících mezinárodních nástrojů a aby byla zajištěna zásada nenavracení, c) pravidla pro přijímání, práva a postavení vpuštěných osob, rovné zacházení a integraci oprávněně pobývajících cizích státních příslušníků, vzdělávání a odbornou přípravu a opatření boje proti rasismu a xenofobii, d) vypracování účinné preventivní politiky proti nedovolenému přistěhovalectví, převaděčství a obchodu s lidmi, včetně otázky prostředků boje proti zločineckým sítím a organizacím převaděčů a obchodníků s lidmi a ochrany obětíobětí před tímto typem obchodu, e) návrat osob protiprávně se zdržujících na území některého státu a jejich zpětné přebírání za lidských a důstojných podmínek, včetně podpory dobrovolného návratu, v souladu s odstavcem 3, f) oblast víz, zejména v otázkách společného zájmu, g) oblast kontrol na hranicích, zejména pokud jde o organizaci, odbornou přípravu, osvědčenou praxi a veškerá jiná opatření uplatňovaná v terénu a popřípadě poskytnutí vybavení při zohlednění možného dvojího užití tohoto vybavení. 3. V rámci spolupráce vedoucí k prevenci a zvládnutí nedovoleného přistěhovalectví se strany dohodly, že přijmou zpět své nedovolené přistěhovalce. Za tímto účelem: — Tádžická republika souhlasí se zpětným přebíráním svých státních příslušníků, kteří se protiprávně zdržují na území členského státu, a to na žádost tohoto členského státu a bez dalších formalit, — a každý členský stát Evropské unie souhlasí se zpětným přebíráním svých státních příslušníků, kteří se protiprávně zdržují na území Tádžické republiky, a to na její žádost a bez dalších formalit. Členské státy Evropské unie a Tádžické republiky vybaví své státní příslušníky doklady totožnosti vhodnými pro tyto účely. Strany se dohodly, že na požádání jedné z nich a v co nejkratší době uzavřou dohodu upravující konkrétní závazky Tádžické republiky a členských států Evropského společenství týkající se zpětného přebírání, včetně povinnosti přebírat zpět státní příslušníky jiných zemí a osoby bez státní příslušnosti. Pro účely této dohody se „stranami“ rozumí Evropské společenství, všechny členské státy a Tádžická republika. Článek 71 Boj proti terorismu Strany potvrzují důležitost boje proti terorismu a v souladu s mezinárodními dohodami a svými právními předpisy se dohodly na spolupráci při prevenci a potlačování teroristických činů. Spolupracují zejména: — v rámci plného provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1373 a jiných rezolucí OSN, mezinárodních smluv a jiných mezinárodních nástrojů v této věci, — výměnou informací o teroristických skupinách a jejich podpůrných sítích v souladu s mezinárodním a vnitrostátním právem, — výměnou názorů na prostředky a metody používané při boji proti terorismu včetně technických oblastí a odborné přípravy a výměnou zkušeností s prevencí terorismu. HLAVA IX KULTURNÍ SPOLUPRÁCE Článek 72 Strany se zavazují podporovat, povzbuzovat a usnadňovat kulturní spolupráci. Ve vhodných případech mohou být předmětem spolupráce programy kulturní spolupráce Společenství nebo takové programy jednoho či více členských států a lze rozvíjet další činnosti společného zájmu. HLAVA X FINANČNÍ SPOLUPRÁCE Článek 73 Za účelem dosažení cílů této dohody a v souladu s články 74, 75 a 76 využívá Tádžická republika dočasnou finanční pomoc poskytovanou Společenstvím jako technickou pomoc formou grantů. Článek 74 Tato finanční pomoc se poskytuje v rámci programu TACIS a v souladu s odpovídajícím nařízením Rady. Tádžická republika může také využívat další typy pomoci Společenství podle svých potřeb. Zvláštní pozornost bude věnována koncentraci pomoci, koordinaci pomocných nástrojů a vazbě mezi různými typy humanitární pomoci, pomoci na obnovu a rozvojové pomoci Společenství. Boj proti chudobě bude začleněn do programů Společenství. Článek 75 Cíle a oblasti finanční pomoci Společenství se určí v rámcovém programu odrážejícím priority dohodnuté mezi Společenstvím a Tádžickou republikou, přičemž se přihlédne k potřebám Tádžické republiky, k absorpčním schopnostem odvětví a k postupu reformy. Strany o tom informují Radu pro spolupráci. Článek 76 Za účelem umožnění optimálního využití dostupných zdrojů zajistí strany, aby se příspěvky pomoci Společenství poskytovaly v úzké součinnosti s příspěvky z jiných zdrojů, kterými jsou například členské státy, další země a mezinárodní organizace, jako například Mezinárodní bankabanka pro obnovu a rozvoj a Evropská bankabanka pro obnovu a rozvoj. HLAVA XI INSTITUCIONÁLNÍ, OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 77 Zřizuje se Rada pro spolupráci, která dohlíží na provádění této dohody. Schází se pravidelně na ministerské úrovni. Schází se ve lhůtách, které si sama určí, a nejméně jednou za dva roky. Zkoumá veškeré důležité otázky vznikající v rámci této dohody a veškeré další dvoustranné nebo mezinárodní otázky společného zájmu pro dosažení cílů této dohody. Rada pro spolupráci může také po dohodě stran vydávat vhodná doporučení. Článek 78 1. Rada pro spolupráci se skládá z členů Rady Evropské unie a členů Komise Evropských společenství na jedné straně a z členů vlády Tádžické republiky na straně druhé. 2. Rada pro spolupráci přijme svůj jednací řád. 3. Funkci předsedy Rady pro spolupráci střídavě vykonává zástupce Společenství a člen vlády Tádžické republiky. Článek 79 1. Radě pro spolupráci je při výkonu jejích funkcí nápomocen Výbor pro spolupráci složený ze zástupců členů Rady Evropské unie a členů Komise Evropských společenství na jedné straně a ze zástupců vlády Tádžické republiky na straně druhé, zpravidla na úrovni vyšších úředníků. Funkci předsedy Výboru pro spolupráci střídavě vykonává Společenství a Tádžická republika. Rada pro spolupráci ve svém jednacím řádu stanoví povinnosti Výboru pro spolupráci, mezi něž patří příprava zasedání Rady pro spolupráci, a dále stanoví způsob práce výboru. 2. Rada pro spolupráci může přenést jakoukoli ze svých pravomocí na Výbor pro spolupráci, který zajišťuje kontinuitu mezi jednotlivými zasedáními Rady pro spolupráci. Článek 80 Rada pro spolupráci může rozhodnout o vytvoření dalších zvláštních výborů nebo orgánů, které jí mohou být nápomocny při výkonu jejích funkcí, a určí jejich složení a povinnosti, jakož i způsob jejich práce. Článek 81 Při zkoumání otázek vzniklých v rámci této dohody ve vztahu k ustanovení, které se týká článku nekteré z dohod zakládajících WTO, přihlíží Rada pro spolupráci v co největší míře k výkladu, který k dotyčnému článku obecně zastávají členové WTO. Článek 82 Zřizuje se Parlamentní výbor pro spolupráci. Představuje fórum členů tádžického parlamentu a Evropského parlamentu, kde se scházejí a vyměňují si názory, zejména na otázky týkající se politického dialogu na parlamentní úrovni. Schází se ve lhůtách, které si sám určí. Článek 83 1. Parlamentní výbor pro spolupráci se skládá z členů Evropského parlamentu na jedné straně a z členů tádžického parlamentu na straně druhé. 2. Parlamentní výbor pro spolupráci přijme svůj jednací řád. 3. Parlamentnímu výboru pro spolupráci střídavě předsedá Evropský parlament a tádžický parlament v souladu s ustanoveními přijatými v jeho jednacím řádu. Článek 84 Parlamentní výbor pro spolupráci může od Rady pro spolupráci požadovat významné informace týkající se provádění této dohody; Rada pro spolupráci výboru tyto informace následně předá. Parlamentní výbor pro spolupráci bude informován o doporučeních Rady pro spolupráci. Parlamentní výbor pro spolupráci může Radě pro spolupráci vydávat doporučení. Článek 85 1. V rámci působnosti této dohody se každá ze stran zavazuje, že zajistí, aby fyzické a právnické osoby druhé strany měly bez diskriminace ve srovnání s jejími vlastními státními příslušníky přístup k příslušným soudům a správním orgánům stran, aby mohly hájit svá osobní a majetková práva, včetně práv týkajících se duševního, průmyslového nebo obchodního vlastnictví. 2. V rámci svých pravomocí a působnosti strany: — povzbudí přijetí rozhodčího řízení pro řešení sporů vzniklých na základě obchodních transakcí a spolupráce, které provedly hospodářské subjekty Společenství a Tádžické republiky, — souhlasí s tím, že v případech, kdy se spor předloží k rozhodčímu řízení, si každá strana sporu, s výjimkou případů, kdy předpisy rozhodčího centra vybraného smluvními stranami stanoví jinak, může zvolit svého vlastního rozhodce bez ohledu na jeho státní příslušnost a že předsedající třetí rozhodce nebo jediný rozhodce může být státním příslušníkem třetího státu, — doporučí svým hospodářským subjektům, aby si po vzájemné dohodě vybraly právo, jímž se řídí jejich smlouvy, — podpoří použití rozhodčích pravidel vypracovaných Komisí OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL) a podpoří vedení rozhodčího řízení v rozhodčím centru signatářského státu Úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů uzavřené dne 10. června 1958 v New Yorku. Článek 86 Tato dohoda nebrání straně, aby v rámci svých pravomocí a působnosti přijala opatření: a) která považuje za nezbytná pro zabránění úniku informací v rozporu s jejími zásadními bezpečnostními zájmy, b) která se týkají výroby zbraní, střeliva nebo válečného materiálu nebo obchodu s nimi nebo výzkumu, vývoje nebo výroby nezbytné pro obranné účely za předpokladu, že tato opatření nenarušují podmínky hospodářské soutěže, pokud jde o výrobky, které nejsou výhradně určeny pro vojenské účely, c) která považuje za zásadní pro vlastní bezpečnost v případě závažných vnitřních nepokojů ohrožujících zachování práva a pořádku, v době války nebo vážného mezinárodního napětí představujícího hrozbu války nebo z důvodu plnění závazků přijatých k zachování míru a mezinárodní bezpečnosti, d) která považuje za nezbytná pro dodržování svých mezinárodních povinností a závazků při kontrole průmyslového zboží a technologií dvojího užití. Článek 87 1. V oblastech upravených touto dohodou, a aniž jsou dotčena zvláštní opatření v ní obsažená: — úprava uplatňovaná Tádžickou republikou vůči Společenství nesmí působit diskriminaci mezi členskými státy, jejich státními příslušníky nebo jejich společnostmi či podniky, — úprava uplatňovaná Společenstvím vůči Tádžické republice nesmí působit diskriminaci mezi státními příslušníky Tádžické republiky nebo jejími společnostmi či podniky. 2. Odstavcem 1 není dotčeno právo stran uplatňovat odpovídající ustanovení svých daňových předpisů vůči daňovým poplatníkům, kteří nejsou ve shodné situaci, pokud jde o místo pobytu. Článek 88 1. Kterákoli strana může předložit Radě pro spolupráci jakýkoli spor ohledně provádění nebo výkladu této dohody. 2. Rada pro spolupráci může urovnat tento spor formou doporučení. 3. V případě, že spor není možné urovnat podle odstavce 2, může kterákoli ze stran oznámit druhé straně jmenování dohodce; druhá strana poté musí do dvou měsíců jmenovat druhého dohodce. Při používání tohoto postupu se Společenství a členské státy považují za jednu stranu sporu. Třetího dohodce jmenuje Rada pro spolupráci. Doporučení dohodců se přijmou většinou hlasů. Tato doporučení nejsou pro strany závazná. Článek 89 Strany souhlasí s tím, že na žádost jedné ze stran bezodkladně zahájí a vhodnými cestami povedou konzultace a projednají veškeré záležitosti, které se týkají výkladu nebo provádění této dohody či dalších souvisejících hledisek vztahů mezi nimi. Tímto článkem nejsou žádným způsobem dotčeny ani ovlivněny články 12, 88 a 94. Rada pro spolupráci může stanovit procesní pravidla pro urovnávání sporů. Článek 90 Zacházení poskytnuté Tádžické republice podle této dohody nesmí být v žádném případě příznivější než zacházení, které si členské státy poskytují navzájem. Článek 91 Pro účely této dohody se výrazem „strany“ rozumí Tádžická republika na jedné straně a na straně druhé Společenství, členské státy nebo Společenství a členské státy v souladu s jejich příslušnými pravomocemi. Článek 92 Smlouva o energetické chartě a protokoly k ní se po svém vstupu v platnost použijí na otázky upravené v této dohodě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je to v nich stanoveno. Článek 93 Tato dohoda se uzavírá na počáteční období deseti let, po jehož uplynutí se automaticky prodlužuje vždy o rok, pokud ji žádná ze stran šest měsíců před uplynutím její platnosti písemným oznámením druhé straně nevypoví. Článek 94 1. Strany přijmou veškerá obecná nebo zvláštní opatření potřebná ke splnění svých závazků podle této dohody. Dohlížejí na to, aby bylo dosaženo cílů vyjádřených v této dohodě. 2. Domnívá-li se některá ze stran, že druhá strana neplní své závazky vyplývající z této dohody, může přijmout vhodná opatření. Předtím, s výjimkou zvlášť naléhavých případů, poskytne Radě pro spolupráci všechny související informace, které jsou nezbytné pro důkladné posouzení situace s cílem nalézt řešení přijatelné pro obě strany. Při výběru opatření musí být dána přednost těm, která nejméně naruší fungování této dohody. Tato opatření se na žádost druhé strany bezodkladně oznámí Radě pro spolupráci. Článek 95 Přílohy I, II, III a IV a protokol tvoří nedílnou součást této dohody. Článek 96 Dokud nebude dosaženo rovnocenných práv pro jednotlivce a hospodářské subjekty na základě této dohody, nejsou touto dohodou dotčena práva jim poskytnutá na základě stávajících dohod mezi jedním nebo více členskými státy na jedné straně a Tádžickou republikou na straně druhé, s výjimkou oblastí, které náležejí do pravomoci Společenství, a aniž jsou dotčeny závazky členských států vyplývající z této dohody v oblastech, které náleží do jejich pravomoci. Článek 97 Tato dohoda se na jedné straně vztahuje na území, na která se vztahují Smlouvy o založení Evropského společenství a o založení Evropského společenství pro atomovou energii, za podmínek stanovených v těchto smlouvách, a na straně druhé na území Tádžické republiky. Článek 98 Depozitářem této dohody je generální tajemník Rady Evropské unie. Článek 99 Prvopis této dohody, sepsaný v jazyce anglickém, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, německém, nizozemském, polském, portugalském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a tádžickém, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude uložen u generálního tajemníka Rady Evropské unie. Článek 100 Tuto dohodu schválí strany v souladu se svými postupy. Tato dohoda vstoupí v platnost prvním dnem druhého měsíce, který následuje po dni, kdy strany oznámí generálnímu tajemníkovi Rady Evropské unie, že postupy uvedené v prvním pododstavci byly dokončeny. Svým vstupem v platnost, a pokud se týká vztahů mezi Tádžickou republikou a Společenstvím, nahrazuje tato dohoda Dohodu mezi Evropským hospodářským společenstvím a Svazem sovětských socialistických republik o obchodu a hospodářské a obchodní spolupráci, podepsanou v Bruselu dne 18. prosince 1989. Článek 101 V případě, že do dokončení postupů nezbytných pro vstup této dohody v platnost, začnou být použitelné určité části této dohody na základě prozatímní dohody mezi Společenstvím a Tádžickou republikou, souhlasí strany s tím, že za těchto okolností se výrazem „den vstupu této dohody v platnost“ označuje den, kdy vstoupí v platnost prozatímní dohoda. Hecho en Luxemburgo, el once de octubre del dos mil cuatro. V Lucemurku dne jedenáctého října dva tisíce čtyři. Udfærdiget i Luxembourg den elevte oktober to tusind og fire. Geschehen zu Luxemburg am elften Oktober zweitausendundvier. Kahe tuhande neljanda aasta oktoobrikuu üheteistkümnendal päeval Luxembourgis. ’Eγινε στο Λουξεμβούργο, στις ένδεκα Οκτωβρίου δύο χιλώδες τέσσερα. Done at Luxembourg on the eleventh day of October in the year two thousand and four. Fait à Luxembourg, le onze octobre deux mille quatre. Fatto a Lussembourgo, addi’ undici ottobre duemilaquattro. Luksemburgā, divi tūkstoši ceturtā gada vienpadsmitajā oktobrī. Priimta du tūkstančiai ketvirtų metų spalio vienuoliktą dieną Liuksemburge. Kelt Luxembourgban, a kétezer-negyedik év október havának tizenegyedik napján. Maghmul fil-Lussemburgu fil-hdax-il jum ta’ Ottubru fis-sena elfejn u erbgha. Gedaan te Luxemburg, de elfde oktober tweeduizendvier. Sporządzono w Luksemburgu dnia jedenastego października roku dwutysięcznego czwartego. Feito em Luxemburgo, em onze de Outubro de dois mil e quatro. V Luxemburgu jedenásteho októbra dvetisícštyri. V Luxembourgu, enajstega oktobra dva tisoč štiri. Tehty Luxemburgissa yhdentenätoista päivänä lokakuuta vuonna kaksituhattaneljä. Som skedde i Luxemburg den elfte oktober tjugohundrafyra. Ин Созишнома дар шахри Люксембург 11 октябри соли 2004 ба имзо расид. Pour le Royaume de Belgique Voor het Koninkrijk België Für das Königreich Belgien 49kB Cette signature engage également la Communauté française, la Communauté flamande, la Communauté germanophone, la Région wallone, la Région flamande et la Région de Bruxelles-Capitale. Deze handtekening verbindt eveneens de Vlaamse Gemeenschap, de Franse Gemeenschap, de Duitstalige Gemeenschap, het Vlaamse Gewest, het Waals Gewest en het Brussels Hoofdstedelijk Gewest. Diese Unterschrift bindet zugleich die Deutschsprachige Gemeinschaft, die Flämische Gemeinschaft, die Französisch Gemeinschaft, die Wallonische Region, die Flämische Region und die Region Brüssel-Hauptstadt. Za Českou republiku 45kB På Kongeriget Danmarks vegne 43kB Für die Bundesrepublik Deutschland 18kB Eesti Vabariigi nimel 35kB Για την Ελληνική Δημοκρατία 43kB Por el Reino de España 28kB Pour la République française 38kB Thar cheann Na hÉireann For Ireland 48kB Per la Repubblica italiana 44kB Για την Κυπριακή Δημοκρατία 38kB Latvijas Republikas vārdā 45kB Lietuvos Respublikos vardu 28kB Pour le Grand-Duché de Luxembourg 18kB A Magyar Köztársaság részéről 12kB Ghar-Repubblika ta’ Malta 32kB Voor het Koninkrijk der Nederlanden 38kB Für die Republik Österreich 34kB W imieniu Rzeczypospolitej Polskiej 21kB Pela República Portuguesa 31kB Za Republiko Slovenijo 23kB Za Slovenskú republiku 27kB Suomen tasavallan puolesta För Republiken Finland 28kB För Konungariket Sverige 36kB For the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland 25kB Por las Comunidades Europeas Za Evropská společenství For De Europæiske Fællesskaber Für die Europäischen Gemeinschaften Euroopa ühenduste nimel Για τις Ευρωπαϊκές Κοινότητες For the European Communities Pour les Communautés européennes Per le Comunità europee Eiropas Kopienu vārdā Europos Bendrijų vardu Az Európai Közösségek részéről Ghall-Komunitajiet Ewropej Voor de Europese Gemeenschappen W imieniu Wspólnot Europejskich Pelas Comunidades Europeias Za Európske spoločenstvá Za Evropske skupnosti Euroopan yhteisöjen puolesta På Europeiska gemenskapernas vägnar 57kB Аз чониби Чумхурии Точикистон 54kB SEZNAM PŘIPOJENÝCH DOKUMENTŮ Příloha I Informativní seznam výhod poskytovaných Tádžickou republikou nezávislým státům bývalého Sovětského svazu v souladu s čl. 7 odst. 3 Příloha II Výhrady Společenství v souladu s čl. 21 odst. 2 Příloha III Finanční služby podle čl. 23 odst. 3 Příloha IV Smlouvy o duševním, průmyslovém a obchodním vlastnictví podle článku 39 Protokol o vzájemné správní pomoci v celních záležitostech. PŘÍLOHA I INFORMATIVNÍ SEZNAM VÝHOD POSKYTOVANÝCH TÁDŽICKOU REPUBLIKOU NEZÁVISLÝM STÁTŮM BÝVALÉHO SOVĚTSKÉHO SVAZU V SOULADU S ČL. 7 ODST. 3. 1. Běloruská republika, Republika Kazachstán, Kyrgyzská republika, Ruská federace: neuplatňují se cla. 2. Na zboží přepravované v souladu s dohodami o průmyslové spolupráci se zeměmi Společenství nezávislých států se nevztahuje daň. 3. Osvědčení o shodě u sériové výroby, na jehož základě se vydává vnitrostátní osvědčení o shodě, se uznává ve všech zemích Společenství nezávislých států. 4. Existuje zvláštní systém běžných plateb se všemi zeměmi Společenství nezávislých států. 5. Existují zvláštní podmínky tranzitu dohodnuté se všemi zeměmi Společenství nezávislých států. PŘÍLOHA II VÝHRADY SPOLEČENSTVÍ V SOULADU S ČL. 21 ODST. 2 Hornictví V některých členských státech se může požadovat koncese pro důlní a těžební činnost v případě společností, které nejsou ovládány subjekty Společenství. Rybolov Přístup k biologickým zdrojům a lovištím v mořských vodách nacházejících se pod svrchovaností a jurisdikcí členských států Společenství a jejich vytěžování jsou možné pouze pro rybářská plavidla plující pod vlajkou členského státu Společenství a registrovaná na území Společenství, pokud není stanoveno jinak. Nákup nemovitostí V některých členských státech podléhá omezením nákup nemovitostínemovitostí společnostmi, které nejsou společnostmi Společenství. Audiovizuální služby včetně rozhlasu Národní zacházení v oblasti výroby a distribuce, včetně vysílání a dalších forem přenosu pro veřejnost, může být vyhrazeno pro audiovizuální díla, která splňují určitá kritéria původu, což ale vylučuje rozhlasovou vysílací infrastrukturu pro přenos takových audiovizuálních děl. Služby svobodných povolání Služby vyhrazené fyzickým osobám, které jsou státními příslušníky členských států. Za určitých podmínek mohou tyto osoby zakládat společnosti. Zemědělství V některých členských státech se neuplatňuje národní zacházení pro společnosti, které nejsou ovládány subjekty Společenství a které chtějí založit zemědělský podnik. Nákup vinic společnostmi, které nejsou ovládány subjekty Společenství, podléhá oznámení, popř. povolení. Služby tiskových kanceláří V některých členských státech platí omezení pro zahraniční účast v nakladatelstvích a v rozhlasových a televizních společnostech. PŘÍLOHA III FINANČNÍ SLUŽBY PODLE ČL. 23 ODST. 3. Finanční službou je každá služba finanční povahy, kterou nabízí poskytovatel finančních služeb strany. Mezi finanční služby patří tyto činnosti: A. Veškeré služby pojišťovací a služby související s pojištěním 1. Přímé pojištění (včetně soupojištění): i) životní ii) jiné než životní. 2. Zajištění a retrocese. 3. Zprostředkování pojištění, například služby makléřů a agentů. 4. Pomocné služby související s pojištěním, například služby v oborech poradenství, pojistné matematiky, posuzování rizika a likvidace škody. B. Bankovní a jiné finanční služby (kromě pojištění) 1. Přijímání vkladů a jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti. 2. Půjčky všech druhů, včetně spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, hypotečního úvěru, faktoringu a financování obchodních operací. 3. Finanční leasing. 4. Veškeré služby plateb a převodů peněz, včetně kreditních a debetních karet, cestovních šeků a bankovních směnek. 5. Poskytování záruk a příslibů. 6. Obchodování na vlastní účet nebo na účet klientů, na burze, mimoburzovním trhu nebo jinak: a) s nástroji peněžního trhu (šeky, směnky, vkladové listy atd.), b) s peněžními prostředky v cizích měnách, c) s deriváty, jako jsou mimo jiné termínované obchody a opce, d) s kurzovými a úrokovými nástroji, například swapy či forwardovými termínovými smlouvami, e) s převoditelnými cennými papírycennými papíry, f) s ostatními obchodovatelnými nástroji a finančními aktivy, včetně drahých kovů. 7. Účast při emisích všech druhů cenných papírůcenných papírů, včetně upisování a umisťování jako zástupce (veřejně nebo soukromě) a poskytování souvisejících služeb. 8. Peněžní makléřství. 9. Správa aktiv, jako například správa hotovosti nebo portfolia, všechny formy správy kolektivního investování, správa penzijních fondů, služby úschovy, uložení a správy. 10. Zúčtovací a clearingové služby pro finanční aktiva, včetně cenných papírůcenných papírů, derivátových produktů a dalších obchodovatelných nástrojů. 11. Poradenské, zprostředkovací a další pomocné finanční služby pro všechny činnosti uvedené v bodech 1 až 10, včetně úvěrových referencí a analýz o úvěrové důvěryhodnosti, investičního a portfoliového průzkumu a poradenství, poradenství při akvizicích a v otázkách restrukturalizace a strategie společností. 12. Poskytování a přenos finančních informací, zpracování finančních údajů a s tím související software od poskytovatelů jiných finančních služeb. Z definice finančních služeb jsou vyloučeny tyto činnosti: a) činnosti centrálních bankbank nebo jiných veřejných institucí v rámci provádění měnové politiky a politiky směnných kurzů; b) činnosti prováděné centrálními bankamibankami, státními subjekty, ministerstvy nebo veřejnými institucemi na účet vlády nebo s vládní zárukou, s výjimkou případů, kdy tyto činnosti mohou provádět poskytovatelé finančních služeb v soutěži s těmito veřejnými subjekty; c) činnosti, které tvoří součást zákonného systému sociálního nebo důchodového zabezpečení, s výjimkou případů, kdy tyto činnosti mohou provádět poskytovatelé finančních služeb v soutěži s veřejnými subjekty nebo soukromými institucemi. PŘÍLOHA IV SMLOUVY O DUŠEVNÍM, PRŮMYSLOVÉM A OBCHODNÍM VLASTNICTVÍ PODLE ČLÁNKU 39 1. Čl. 39 odst. 2 se vztahuje na tyto mnohostranné smlouvy: — Mezinárodní úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových organizací (Řím, 1961), — Protokol k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek (Madrid, 1989), — Mezinárodní úmluva na ochranu nových odrůd rostlin (Ženevský akt, 1991) 2. Rada pro spolupráci může doporučit, aby se čl. 39 odst. 2 vztahoval na další mnohostranné smlouvy. Hrozí-li v oblasti duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví obtíže, které ovlivňují obchodní podmínky, uskuteční se na žádost kterékoli strany naléhavé konzultace, jejichž cílem je dosažení vzájemně uspokojivého řešení. 3. Strany potvrzují význam, který přikládají závazkům vzniklým na základě těchto mnohostranných smluv: — Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví (Stockholmský akt, 1967, pozměněn v roce 1979), — Smlouva o patentové spolupráci (Washington, 1970, ve znění z roku 1979, pozměněna v roce 1984), — revidovaná Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl (1886, naposledy pozměněná v roce 1979), — Smlouva o známkovém právu (Ženeva, 1994). 4. Od vstupu této dohody v platnost poskytne Tádžická republika společnostem a státním příslušníkům Společenství v oblasti uznávání a ochrany duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví zacházení, které není méně příznivé než zacházení poskytnuté kterékoli třetí zemi na základě dvoustranných dohod. 5. Odstavec 4 se nevztahuje na výhody poskytnuté Tádžickou republikou třetí zemi na základě účinné vzájemnosti a na výhody poskytnuté Tádžickou republikou jiné zemi bývalého SSSR. PROTOKOL o vzájemné správní pomoci v celních záležitostech Článek 1 Definice Pro účely tohoto protokolu se rozumí: a) „celními předpisy“ všechny právní a správní předpisy platné na území smluvních stran, které upravují dovoz, vývoz, tranzit zboží a jeho umístění do určitého celního režimu, včetně opatření pro zákaz, omezení a kontrolu přijatých těmito stranami; b) „dožadujícím orgánem“ příslušný správní orgán, který byl pro tento účel určen smluvní stranou a který podává žádost o pomoc v celních záležitostech; c) „dožádaným orgánem“ příslušný správní orgán, který byl pro tento účel určen smluvní stranou a který obdrží žádost o pomoc v celních záležitostech; d) „osobními údajiosobními údaji“ veškeré informace týkající se určitého nebo určitelného jednotlivce; e) „operací porušující celní předpisy“ jakékoli porušení či pokus o porušení celních předpisů. Článek 2 Oblast působnosti 1. Smluvní strany si vzájemně pomáhají v oblastech spadajících do jejich pravomoci při zajišťování správného uplatňování celních předpisů, zejména za účelem prevence, vyšetřování a stíhání operací porušujících tyto předpisy, a to způsobem a za podmínek stanovených v tomto protokolu. 2. Pomoc v celních záležitostech, jak je upravena v tomto protokolu, se vztahuje na správní orgány stran, které jsou příslušné pro provádění tohoto protokolu. Nejsou jí dotčeny předpisy, jimiž se řídí vzájemná pomoc v trestních věcech. Nevztahuje se ani na informace získané při výkonu pravomocí na základě žádosti soudního orgánu, s výjimkou případů, kdy uvedený orgán sdělení těchto informací povolí. Článek 3 Pomoc na žádost 1. Na žádost dožadujícího orgánu mu dožádaný orgán poskytne všechny potřebné informace, které dožadujícímu orgánu umožní zajistit správné uplatňování celních předpisů, včetně informací o zjištěných nebo plánovaných operacích, které porušují nebo by mohly porušovat tyto předpisy. 2. Na žádost dožadujícího orgánu mu dožádaný orgán sdělí: a) zda bylo zboží vyvezené z území jedné smluvní strany řádně dovezeno na území druhé smluvní strany, a případně uvede celní režim, do kterého bylo zboží propuštěno, b) zda bylo zboží dovezené na území jedné smluvní strany řádně dovezeno na území druhé smluvní strany, a případně uvede celní režim, do kterého bylo zboží propuštěno. 3. Na žádost dožadujícího orgánu podnikne dožádaný orgán v rámci svých právních předpisů nezbytné kroky, které zajistí zvláštní sledování: a) fyzických nebo právnických osob, u kterých existuje důvodné podezření, že provádějí nebo prováděly operace porušující celní předpisy, b) míst, kde se zboží skladuje nebo může skladovat způsobem, který vyvolává důvodné podezření, že je určeno pro operace porušující celní předpisy, c) pohybů zboží, který vyvolává důvodné podezření, že toto zboží je určeno pro operace porušující celní předpisy, d) dopravních prostředků, u kterých existuje důvodné podezření, že byly nebo mohou být použity při operacích porušujících celní předpisy. Článek 4 Pomoc bez žádosti V souladu se svými právními předpisy a ostatními právními nástroji si strany z vlastního podnětu navzájem poskytnou pomoc bez předchozí žádosti, považují-li to za nezbytné pro správné uplatňování celních předpisů, zejména pokud získají informace o: — činnostech, které představují nebo se jeví jako operace porušující celní předpisy a které mohou být předmětem zájmu druhé smluvní strany, — nových způsobech nebo metodách používaných při provádění operací porušujících celní předpisy, — zboží, o němž je známo, že je předmětem operací porušujících celní předpisy, — fyzických nebo právnických osobách, u kterých existuje důvodné podezření, že se podílejí nebo podílely na operacích porušujících celní předpisy, — dopravních prostředcích, u kterých existuje důvodné podezření, že byly, jsou nebo mohou být použity při operacích porušujících celní předpisy. Článek 5 Oznámení a doručení Na žádost dožadujícího orgánu přijme dožádaný orgán v souladu se svými právními předpisy veškerá opatření nezbytná pro: — doručení všech dokumentů a — oznámení všech rozhodnutí dožadujícího orgánu, která spadají do oblasti působnosti tohoto protokolu, adresátovi bydlícímu nebo usazenému na jeho území. Na žádosti o doručení nebo oznámení se v tomto případě použije čl. 6 odst. 3. Článek 6 Forma a obsah žádostí o pomoc 1. Žádosti podle tohoto protokolu se podávají písemně. K žádosti se přikládají doklady potřebné k jejímu vyřízení. V případě potřeby lze z důvodů naléhavosti přijmout i ústní žádost, která však musí být bezodkladně potvrzena písemně. 2. Žádosti podle odstavce 1 obsahují tyto informace: a) dožadující orgán podávající žádost, b) požadované opatření, c) předmět a důvod žádosti, d) dotčené právní předpisy a jiné právní skutečnosti, e) co nejpřesnější a nejúplnější údaje o fyzických nebo právnických osobách, které jsou cílem šetření, f) přehled významných skutečností a dosud provedených šetření. 3. Žádosti se podávají v úředním jazyce dožádaného orgánu nebo v jazyce pro něj přijatelném. 4. Pokud žádost nesplňuje formální náležitosti, lze žádat o její opravu nebo doplnění; lze však nařídit předběžná opatření. Článek 7 Vyřizování žádostí 1. Za účelem vyhovění žádosti o pomoc dožádaný orgán v rámci své pravomoci a dostupných zdrojů postupuje tak, jako by jednal z vlastního ponětu nebo na žádost jiných orgánů téže strany, to znamená, že předá informace, které již má k dispozici, a provede odpovídající šetření nebo zajistí jejich provedení. Toto ustanovení platí rovněž pro každý jiný orgán, kterému dožádaný orgán žádost předal podle tohoto protokolu, protože nemohl konat sám. 2. Žádosti o pomoc se vyřizují v souladu s právními předpisy a ostatními právními nástroji dožádané strany. 3. Náležitě zmocnění úředníci smluvní strany mohou se souhlasem druhé strany a za podmínek jí stanovených získat od úředníků dožádaného orgánu nebo jiného orgánu, za který dožádaný orgán odpovídá, informace o operacích, které porušují nebo mohou porušit celní předpisy, pokud tyto informace dožadující orgán potřebuje pro účely tohoto protokolu. 4. Úředníci strany mohou být, po dohodě s druhou smluvní stranou a za jí stanovených podmínek, přítomni vyšetřováním prováděným na území této druhé strany. Článek 8 Forma předávaných informací 1. Dožádaný orgán seznámí dožadující orgán s výsledky vyšetřování ve formě dokumentů, ověřených kopií, zpráv a podobně. 2. Dokumenty podle odstavce 1 lze nahradit elektronicky zpracovanými informacemi v jakékoli formě plnícími stejný účel. 3. Originály dokumentů a spisů jsou požadovány, pouze pokud by ověřené kopie byly nedostačující. Předané originály jsou vráceny co nejdříve. Článek 9 Výjimky z povinnosti poskytnout pomoc 1. Strany mohou odmítnout poskytnutí pomoci stanovené v tomto protokolu, pokud by její poskytnutí: a) pravděpodobně ohrozilo svrchovanost Tádžické republiky nebo členského státu, který byl požádán o pomoc podle tohoto protokolu, nebo b) pravděpodobně ohrozilo veřejný pořádek, bezpečnost nebo jiné zásadní zájmy, zejména v případech uvedených v čl. 10 odst. 2, nebo c) představovalo porušení průmyslového, obchodního nebo profesního tajemství. 2. Dožádaný orgán může poskytnutí pomoci odložit, jestliže by narušilo probíhající vyšetřování, stíhání nebo řízení. V tom případě se dožádaný orgán s dožadujícím orgánem dohodne, zda je pomoc možná za předpokladů nebo podmínek, které může dožádaný orgán vyžadovat. 3. Žádá-li dožadující orgán o pomoc, kterou by sám nemohl poskytnout, byl-li by o ni požádán, upozorní na tuto skutečnost ve své žádosti. O způsobu, jak naložit s takovou žádostí, rozhodne dožádaný orgán. 4. Rozhodnutí o odmítnutí pomoci a jeho odůvodnění se bezodkladně oznámí dožadujícímu orgánu. Článek 10 Výměna informací a zachování důvěrnosti 1. Všechny údaje sdělené v jakékoli formě na základě tohoto protokolu jsou důvěrné nebo vyhrazené povahy v závislosti na předpisech platných v každé ze stran. Vztahuje se na ně úřední utajení a požívají ochrany poskytované informacím stejného druhu podle odpovídajících právních předpisů strany, která je obdržela, a odpovídajících předpisů použitelných pro orgány Společenství. 2. Výměnu osobních údajůosobních údajů lze provádět pouze v případě, že se strana získávající tyto údaje zaváže chránit je alespoň způsobem rovnocenným ochraně pro takový případ ve straně, která údaje poskytla. 3. Získané informace lze použít pouze pro účely tohoto protokolu. Žádá-li jedna strana o použití těchto informací pro jiné účely, musí si vyžádat předchozí písemný souhlas orgánu, který informace poskytl. Tyto informace mohou rovněž podléhat omezením, která tento orgán stanoví. 4. Odstavec 3 nebrání využití informací v soudním nebo správním řízení, které je následně zahájeno pro porušení celních předpisů. Toto použití informací se ihned oznámí příslušnému orgánu, který informace poskytl. 5. Strany mohou ve svých protokolech, zprávách a svědeckých výpovědích a v soudním řízení a stíhání použít jako důkazy informace získané a dokumenty konzultované v souladu s tímto protokolem. Článek 11 Znalci a svědci 1. Úředník dožádaného orgánu může být pověřen, aby v mezích uděleného pověření vystoupil jako znalec nebo svědek v soudním nebo správním řízení týkajícím se záležitostí uvedených v tomto protokolu v pravomoci druhé strany a aby předložil předměty, dokumenty nebo jejich ověřené kopie, kterých je pro řízení třeba. Předvolání k takovému řízení musí výslovně uvést, v jaké záležitosti a v jaké funkci nebo postavení bude úředník vyslechnut. 2. Pověřenému úředníkovi se poskytne ochrana, kterou zaručují stávající právní předpisy úředníkům dožadujícího orgánu na jeho území. Článek 12 Náklady pomoci Strany se vzdávají všech vzájemných nároků na náhradu nákladů vzniklých podle tohoto protokolu, s výjimkou případných nákladů na znalce a svědky a nákladů na tlumočníky a překladatele, kteří nejsou zaměstnáni ve veřejné službě. Článek 13 Uplatňování 1. Uplatňování tohoto protokolu se svěřuje ústředním celním orgánům Tádžické republiky na jedné straně a příslušným útvarům Komise Evropských společenství, případně celním orgánům členských států na straně druhé. Ty rozhodnou o všech praktických opatřeních a ujednáních, které jsou nezbytné pro provádění tohoto protokolu, přičemž vezmou v úvahu platné předpisy v oblasti ochrany údajů. Mohou doporučit příslušným orgánům změny, které by podle jejich názoru měly být v tomto protokolu provedeny. 2. Strany se vzájemně konzultují a následně se informují o podrobnostech prováděcích předpisů, které jsou přijaty v souladu s tímto protokolem. Článek 14 Jiné dohody 1. Vzhledem k pravomocem Evropského společenství a členských států ustanovení tohoto protokolu: — nedotýkají se povinností přijatých smluvními stranami v rámci jakékoli mezinárodní smlouvy, — doplňují dohody o vzájemné pomoci, které byly nebo budou uzavřeny mezi členskými státy a Tádžickou republikou, a — nedotýkají se předpisů, které upravují předávání informací získaných v oblastech působnosti této dohodoy, jež by mohly mít význam pro Společenství, mezi příslušnými útvary Komise a příslušnými orgány členských států. 2. Odchylně od odstavce 1 mají ustanovení této dohody přednost před ustanoveními dohod o vzájemné spolupráci, které byly nebo budou uzavřeny mezi členskými státy a Tádžickou republikou, pokud jsou ustanovení těchto dohod neslučitelná s tímto protokolem. 3. K otázkám použitelnosti tohoto protokolu povedou smluvní strany konzultace, aby záležitost vyřešily v rámci Výboru pro spolupráci zřízeného článkem 79 této dohody. ZÁVĚREČNÝ AKT Zplnomocnění zástupci: BELGICKÉHO KRÁLOVSTVÍ, ČESKÉ REPUBLIKY, DÁNSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO, ESTONSKÉ REPUBLIKY, ŘECKÉ REPUBLIKY, ŠPANĚLSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY, IRSKA, ITALSKÉ REPUBLIKY, KYPERSKÉ REPUBLIKY, LOTYŠSKÉ REPUBLIKY, LITEVSKÉ REPUBLIKY, LUCEMBURSKÉHO VELKOVÉVODSTVÍ, MAĎARSKÉ REPUBLIKY, MALTSKÉ REPUBLIKY, NIZOZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, RAKOUSKÉ REPUBLIKY, POLSKÉ REPUBLIKY, PORTUGALSKÉ REPUBLIKY, REPUBLIKY SLOVINSKO, SLOVENSKÉ REPUBLIKY, FINSKÉ REPUBLIKY, ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA, smluvních stran Smlouvy o založení EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ a Smlouvy o založení EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII, dále jen „členské státy“, a EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ A EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII, dále jen „Společenství“, na jedné straně a zplnomocnění zástupci TÁDŽICKÉ REPUBLIKY na straně druhé, kteří se sešli v Lucemburku dne 11. října 2004 k podpisu Dohody o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tádžickou republikou na straně druhé (dále jen „dohoda“), přijali tyto dokumenty: dohodu včetně příloh a tento protokol: Protokol o vzájemné správní pomoci v celních záležitostech. Zplnomocnění zástupci členských států a Společenství a zplnomocnění zástupci Tádžické republiky přijali následující společná prohlášení připojená k tomuto závěrečnému aktu: Společné prohlášení o osobních údajích. Společné prohlášení k článku 5 dohody. Společné prohlášení k článku 13 dohody. Společné prohlášení k pojmu „ovládání“ v čl. 22 písm. b) a článku 33. Společné prohlášení k článku 32 dohody. Společné prohlášení k článku 39 dohody. Společné prohlášení k článku 94 dohody. Zplnomocnění zástupci členských států Společenství a zplnomocnění zástupci Tádžické republiky vzali na vědomí prohlášení Komise a Rady Evropské unie o doložce o návratu a zpětném přebírání nedovolených přistěhovalců (článek 70) připojené k tomuto závěrečnému aktu. Zplnomocnění zástupci členských států a Společenství a zplnomocnění zástupci Tádžické republiky vzali dále na vědomí následující výměnu dopisů připojenou k tomuto závěrečnému aktu: Výměna dopisů mezi Společenstvím a Tádžickou republikou o usazování společností. Hecho en Luxemburgo, el once de octubre del dos mil cuatro. V Lucemurku dne jedenáctého října dva tisíce čtyři. Udfærdiget i Luxembourg den elevte oktober to tusind og fire. Geschehen zu Luxemburg am elften Oktober zweitausendundvier. Kahe tuhande neljanda aasta oktoobrikuu üheteistkümnendal päeval Luxembourgis. ’Eγινε στο Λουξεμβούργο, στις ένδεκα Οκτωβρίου δύο χιλώδες τέσσερα. Done at Luxembourg on the eleventh day of October in the year two thousand and four. Fait à Luxembourg, le onze octobre deux mille quatre. Fatto a Lussembourgo, addi’ undici ottobre duemilaquattro. Luksemburgā, divi tūkstoši ceturtā gada vienpadsmitajā oktobrī. Priimta du tūkstančiai ketvirtų metų spalio vienuoliktą dieną Liuksemburge. Kelt Luxembourgban, a kétezer-negyedik év október havának tizenegyedik napján. Maghmul fil-Lussemburgu fil-hdax-il jum ta’ Ottubru fis-sena elfejn u erbgha. Gedaan te Luxemburg, de elfde oktober tweeduizendvier. Sporządzono w Luksemburgu dnia jedenastego października roku dwutysięcznego czwartego. Feito em Luxemburgo, em onze de Outubro de dois mil e quatro. V Luxemburgu jedenásteho októbra dvetisícštyri. V Luxembourgu, enajstega oktobra dva tisoč štiri. Tehty Luxemburgissa yhdentenätoista päivänä lokakuuta vuonna kaksituhattaneljä. Som skedde i Luxemburg den elfte oktober tjugohundrafyra. Ин Созишнома дар шахри Люксембург 11 октябри соли 2004 ба имзо расид. Pour le Royaume de Belgique Voor het Koninkrijk België Für das Königreich Belgien 49kB Cette signature engage également la Communauté française, la Communauté flamande, la Communauté germanophone, la Région wallone, la Région flamande et la Région de Bruxelles-Capitale. Deze handtekening verbindt eveneens de Vlaamse Gemeenschap, de Franse Gemeenschap, de Duitstalige Gemeenschap, het Vlaamse Gewest, het Waals Gewest en het Brussels Hoofdstedelijk Gewest. Diese Unterschrift bindet zugleich die Deutschsprachige Gemeinschaft, die Flämische Gemeinschaft, die Französisch Gemeinschaft, die Wallonische Region, die Flämische Region und die Region Brüssel-Hauptstadt. Za Českou republiku 45kB På Kongeriget Danmarks vegne 43kB Für die Bundesrepublik Deutschland 18kB Eesti Vabariigi nimel 35kB Για την Ελληνική Δημοκρατία 43kB Por el Reino de España 28kB Pour la République française 38kB Thar cheann Na hÉireann For Ireland 48kB Per la Repubblica italiana 44kB Για την Κυπριακή Δημοκρατία 38kB Latvijas Republikas vārdā 45kB Lietuvos Respublikos vardu 28kB Pour le Grand-Duché de Luxembourg 18kB A Magyar Köztársaság részéről 12kB Ghar-Repubblika ta’ Malta 32kB Voor het Koninkrijk der Nederlanden 38kB Für die Republik Österreich 34kB W imieniu Rzeczypospolitej Polskiej 21kB Pela República Portuguesa 31kB Za Republiko Slovenijo 23kB Za Slovenskú republiku 27kB Suomen tasavallan puolesta För Republiken Finland 28kB För Konungariket Sverige 36kB For the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland 25kB Por las Comunidades Europeas Za Evropská společenství For De Europæiske Fællesskaber Für die Europäischen Gemeinschaften Euroopa ühenduste nimel Για τις Ευρωπαϊκές Κοινότητες For the European Communities Pour les Communautés européennes Per le Comunità europee Eiropas Kopienu vārdā Europos Bendrijų vardu Az Európai Közösségek részéről Ghall-Komunitajiet Ewropej Voor de Europese Gemeenschappen W imieniu Wspólnot Europejskich Pelas Comunidades Europeias Za Európske spoločenstvá Za Evropske skupnosti Euroopan yhteisöjen puolesta På Europeiska gemenskapernas vägnar 57kB Аз чониби Чумхурии Точикистон 54kB SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O OSOBNÍCH ÚDAJÍCH Strany jsou si při používání této dohody vědomy nutnosti vhodné ochrany fyzických osob při zpracovávání osobních údajůosobních údajů a volném pohybu takových údajů. SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ K ČLÁNKU 5 Dohodnou-li se smluvní strany, že okolnosti vyžadují setkání na nejvyšší úrovni, taková setkání se mohou uskutečnit ad hoc. SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ K ČLÁNKU 13 Dokud Tádžická republika nepřistoupí k WTO, strany konají konzultace ve Výboru pro spolupráci o politice dovozních cel Tádžické republiky, včetně změn celní ochrany. Tyto konzultace se nabízejí především před zvýšením celní ochrany. SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ K POJMU „OVLÁDÁNÍ“ V ČL. 22 PÍSM. B) A ČLÁNKU 33 1. Strany potvrzují svou vzájemnou shodu na tom, že otázka ovládání závisí na skutkových okolnostech konkrétního případu. 2. Společnost se například považuje za „ovládanou“ jinou společností, a tedy za její dceřinou společnost, jestliže: — druhá společnost drží přímo nebo nepřímo většinu hlasovacích práv, nebo — druhá společnost má právo jmenovat nebo odvolávat většinu členů správního orgánu, řídícího orgánu nebo dozorčího orgánu a je současně akcionářem nebo společníkem dceřiné společnosti. 3. Strany nepovažují výčet kritérií uvedený v odstavci 2 za vyčerpávající. SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ K ČLÁNKU 32 Samotnou skutečnost, že je požadováno vízum pro fyzické osoby určitých stran a že pro fyzické osoby jiných stran se vízum nepožaduje, nelze považovat za skutečnost omezující nebo odstraňující výhody vyplývající z určitého závazku. SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ K ČLÁNKU 39 Strany souhlasí s tím, že pro účely této dohody se za duševní, průmyslové a obchodní vlastnictví považují zejména autorská práva včetně autorských práv k počítačovým programům a práva příbuzná, práva k patentům, průmyslovým vzorům, zeměpisným označením včetně označení původu, ochranným známkám výrobků a služeb, topografiím integrovaných obvodů a dále ochrana proti nekalé soutěžinekalé soutěži, jak je uvedena v článku 10bis Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, a ochrana nezveřejněných informací o know-how. SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ K ČLÁNKU 94 1. Za účelem jeho správného výkladu a praktického používání se strany dohodly na tom, že výraz „zvlášť naléhavé případy“ uvedený v článku 94 této dohody označuje případy jejího závažného porušení jednou ze stran. Za závažné porušení této dohody se považuje: a) vypovězení této dohody, které není přípustné podle obecných pravidel mezinárodního práva, nebo b) porušení zásadních prvků této dohody uvedených v článku 2. 2. Strany se dohodly, že za „vhodná opatření“ uvedená v článku 94 se považují opatření přijatá v souladu s mezinárodním právem. Jestliže jedna strana přijme opatření v případě zvláštní naléhavosti podle článku 94, může se druhá strana uchýlit k postupu pro řešení sporů. PROHLÁŠENÍ KOMISE A RADY EVROPSKÉ UNIE O USTANOVENÍ O NÁVRATU A ZPĚTNÉM PŘEBÍRÁNÍ NEDOVOLENÝCH PŘISTĚHOVALCŮ (ČLÁNEK 70) Článkem 70 není dotčeno vnitřní rozložení pravomocí mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy, pokud jde o uzavírání dohod o zpětném přebírání. VÝMĚNA DOPISŮ mezi Evropským společenstvím a Tádžickou republikou o usazování společností A. Dopis vlády Tádžické republiky Vážený pane, dovoluji si odvolat se na dohodu o partnerství a spolupráci parafovanou dne 16. prosince 2003. Jak jsem již zdůraznil v průběhu jednání, poskytuje Tádžická republika společnostem Společenství, které jsou usazeny a vyvíjejí svou činnost v Tádžické republice, svým způsobem výsadní postavení. Vysvětlil jsem, že tento postoj odráží vůli Tádžické republiky všemi prostředky podporovat usazování společností Společenství v Tádžické republice. V této věci si Vám dovoluji potvrdit, že během období mezi dnem parafování této dohody a dnem vstupu v platnost příslušných článků upravujících usazování společností nepřijme Tádžická republika opatření nebo předpisy, které by ve srovnání se situací stávající ke dni parafování této dohody mohly vést k diskriminaci nebo k prohloubení stávající diskriminace společností Společenství ve srovnání s tádžickými společnostmi nebo společnostmi z třetí země. Byl bych Vám zavázán, kdybyste potvrdil přijetí tohoto dopisu. Přijměte prosím, vážený pane, ujištění o mé nejhlubší úctě. Za vládu Tádžické republiky B. Dopis Evropské společenství Vážený pane, děkuji Vám za dopis s dnešním datem tohoto znění: „dovoluji si odvolat se na dohodu o partnerství a spolupráci parafovanou dne 16. prosince 2003. Jak jsem již zdůraznil v průběhu jednání, poskytuje Tádžická republika společnostem Společenství, které jsou usazeny a vyvíjejí svou činnost v Tádžické republice, svým způsobem výsadní postavení. Vysvětlil jsem, že tento postoj odráží vůli Tádžické republiky všemi prostředky podporovat usazování společností Společenství v Tádžické republice. V této věci si Vám dovoluji potvrdit, že během období mezi dnem parafování této dohody a dnem vstupu v platnost příslušných článků upravujících usazování společností nepřijme Tádžická republika opatření nebo předpisy, které by ve srovnání se situací stávající ke dni parafování této dohody mohly vést k diskriminaci nebo k prohloubení stávající diskriminace společností Společenství ve srovnání s tádžickými společnostmi nebo společnostmi z třetí země. Byl bych Vám zavázán, kdybyste potvrdil přijetí tohoto dopisu.“ Potvrzuji přijetí tohoto dopisu. Přijměte prosím, vážený pane, ujištění o mé nejhlubší úctě. Za Evropské společenství 1) Úř. věstník L 68, 15. 3. 1990, s. 3.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 28/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 28/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje nové úplné znění Dohody o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP) Vyhlášeno 15. 3. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 16. 2. 2009, částka 12/2010 * Hlava I - SPECIALIZOVANÉ DOPRAVNÍ A PŘEPRAVNÍ PROSTŘEDKY * Hlava II - POUŽITÍ SPECIALIZOVANÝCH DOPRAVNÍCH A PŘEPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ * Hlava III - RŮZNÁ USTANOVENÍ * Hlava IV - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 1 2 3 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 16. 2. 2009 28 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se nahrazují sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 61/1983 Sb., č. 54/1998 Sb., č. 92/2000 Sb. m. s. a č. 64/2004 Sb. m. s. o sjednání Dohody o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP) Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že na zasedáních Pracovní skupiny pro přepravu zkazitelných potravin Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů byly v letech 2004–2009 vypracovány a schváleny návrhy změn a doplňků Dohody o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP)1). Návrhy změn a doplňků Dohody ATP a jejích příloh vstoupily v platnost podle článku 18 odst. 6 Dohody dne 6. prosince 2009 a tímto dnem vstoupily v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění Dohody ATP a jejích příloh ve znění platném od 6. prosince 2009 a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD DOHODA O MEZINÁRODNÍCH PŘEPRAVÁCH ZKAZITELNÝCH POTRAVIN A O SPECIALIZOVANÝCH PROSTŘEDCÍCH URČENÝCH PRO TYTO PŘEPRAVY (ATP) PŘEDMLUVA Dohoda o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP) uzavřená v Ženevě 1, září 1970 vstoupila v platnost 21. Listopadu 1976. Dohoda a její přílohy jsou jsou od doby jejího vstupu v platnost pravidelně měněny a doplňovány Pracovní skupinou (WP.11) Výboru pro vnitrozemskou dopravu Evropské hospodářské komise. Územní platnost ATP je dohodou mezi státy a není stanoven žádný společný donucovací orgán. Silniční kontroly jsou v praxi prováděny smluvními stranami a žádné spory nemohou být výsledkem právních postihů národními orgány provinilců porušujících národní předpisy. ATP sama nepředpisuje žádné sankce. V době publikace jsou smluvními státy: Albánie, Andora, Azerbajdžán, Bělorusko, Belgie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česká Republika, Černá Hora, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Gruzie, Holandsko, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kazachstán, Lotyšsko, Litva, Luxemburg, Maďarsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Maroko, Moldavsko, Monako, Německo, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Ruská Federace, Řecko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Spojené království, Spojené Státy Americké, Tunisko, Ukrajina, Uzbekistán. ATP se vztahuje na přepravy probíhající po území nejméně dvou výše uvedených smluvních států. Kromě toho množství zemí převzalo ATP za základ svých národních předpisů. Dodatečné praktické informace Jakýkoliv dotaz týkající se uplatnění ATP musí být směřován relevantnímu příslušnému orgánu. Dodatečné informace mohou být též získány na webových stranách Evropské hospodářské komise, Transportní divize, na následující stránce: http://www.unece.org/trans/main/wp11/atp.html Tyto průběžně doplňované informace obsahují: - Stav ATP - Depozitární sdělení (např. nové smluvní strany, změny, nebo opravy právních textů) - Publikační údaje (opravy, publikace nových změn) - Seznam a detaily pověřených autorit a Zkušebních stanic ATP. Dále uvedený text obsahuje vlastní dohodu a její přílohy s nejnovějšími změnami platnými od 6. prosince 2009. OBSAH\| Strana ---\|--- DOHODA O MEZINÁRODNÍCH PŘEPRAVÁCH ZKAZITELNÝCH POTRAVIN A O SPECIALIZOVANÝCH PROSTŘEDCÍCH URČENÝCH PRO TYTO PŘEPRAVY (ATP)\| 1 Příloha 1 DEFINICE A NORMY SPECIALIZOVANÝCH PROSTŘEDKŮ PRO PŘEPRAVU ZKAZITELNÝCH POTRAVIN\| 11 1\\. Izotermický dopravní nebo přepravní prostředek\| 11 2\\. Chlazený dopravní nebo přepravní prostředek\| 11 3\\. Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek\| 11 4\\. Vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek\| 12 Příloha 1, dodatek 1 USTANOVENÍ O KONTROLE IZOTERMICKÝCH, CHLAZENÝCH, CHLADÍCÍCH A MRAZÍCÍCH A VYHŘÍVACÍCH DOPRAVNÍCH NEBO PŘEPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ Z HLEDISKA JEJICH SOULADU S NORMAMI PŘEDEPSANÝMI V TÉTO PŘÍLOZE\| 13 Příloha 1, dodatek 2 METODY A POSTUPY MĚŘENÍ A KONTROLY IZOLAČNÍCH VLASTNOSTÍ A ÚČINNOSTI CHLADICÍCH NEBO VYTÁPĚCÍCH ZAŘÍZENÍ SPECIALIZOVANÝCH DOPRAVNÍCH A PŘEPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ URČENÝCH K PŘEPRAVĚ ZKAZITELNÝCH POTRAVIN\| 17 A. DEFINICE A OBECNÁ USTANOVENÍ\| 17 B. IZOLAČNÍ VLASTNOSTI ZAŘÍZENÍ\| 18 Metody zjišťování součinitele „K“\| 18 Kontrola izolačních vlastností dopravních a přepravních prostředků v provozu\| 21 C. ÚČINNOST TEPELNÉHO ZAŘÍZENÍ DOPRAVNÍCH A PŘEPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ\| 22 Zkušební metody pro určení účinnosti tepelného zařízení dopravních a přepravních prostředků\| 22 Chlazené dopravní a přepravní prostředky\| 22 Chladicí a mrazící dopravní a přepravní prostředky\| 23 Vyhřívací dopravní a přepravní prostředky\| 24 Protokoly o zkouškách\| 25 Kontrola účinnosti tepelných zařízení dopravních a přepravních prostředků v provozu\| 25 Přechodná ustanovení pro nové dopravní a přepravní prostředky\| 27 D. MĚŘENÍ SKUTEČNÉHO CHLADICÍHO VÝKONU W0 CHLADICÍ JEDNOTKY PŘI ODMRAZENÉM VÝPARNÍKU\| 27 Měřicí přístroje\| 28 Zkušební podmínky\| 29 Metody zkoušek\| 29 Zvláštní opatření\| 30 Kontroly\| 30 Protokoly o zkoušce\| 30 Vzory protokolů o zkoušce VZOR č. 1 A\| 31 VZOR č. 1 B\| 33 VZOR č. 2 A\| 35 VZOR č. 2 B\| 37 VZOR č. 3\| 39 VZOR č. 4 A\| 40 VZOR č. 4 B\| 42 VZOR č. 4 C\| 45 VZOR č. 5\| 47 VZOR č. 6\| 50 VZOR č. 7\| 52 VZOR č. 8\| 54 VZOR č. 9\| 56 VZOR č. 10\| 58 Příloha 1, dodatek 3\| 63 A. Vzor tiskopisu osvědčení o tom, že dopravní nebo přepravní prostředek vyhovuje, jak je stanoveno v odstavci 4 dodatku 1 k příloze 1\| 63 B. Certifikační štítek osvědčující, že dopravní nebo přepravní prostředek vyhovuje, jak je uvedeno v ustanovení 4 dodatku 1 k příloze 1\| 65 Příloha 1, dodatek 4 ROZLIŠOVACÍ ZNAČKY NA SPECIALIZOVANÝCH DOPRAVNÍCHA PŘEPRAVNÍCH PROSTŘEDCÍCH\| 67 Příloha 2 VÝBĚR DOPRAVNÍHO NEBO PŘEPRAVNÍHO PROSTŘEDKU A TEPLOTNÍ PODMÍNKY PRO PŘEPRAVU HLUBOKO ZMRAZENÝCH A ZMRAZENÝCH POTRAVIN\| 69 Příloha 2, dodatek 1 MONITOROVÁNÍ TEPLOT VZDUCHU PŘI PŘEPRAVĚ HLUBOKO ZMRAZENÝCH POTRAVIN\| 71 Příloha 2, dodatek 2 POSTUP PRO VÝBĚR VZORKŮ A MĚŘENÍ TEPLOT PŘI PŘEPRAVĚ ZCHLAZENÝCH, ZMRAZENÝCH A HLUBOKO ZMRAZENÝCH ZKAZITELNÝCH POTRAVIN\| 73 Příloha 3 VÝBĚR DOPRAVNÍHO NEBO PŘEPRAVNÍHO PROSTŘEDKU A TEPLOTNÍ PODMÍNKY, KTERÉ SE MUSÍ DODRŽET PRO PŘEPRAVU CHLAZENÝCH POTRAVIN \| 77 DOHODA O MEZINÁRODNÍCH PŘEPRAVÁCH ZKAZITELNÝCH POTRAVIN A O SPECIALIZOVANÝCH PROSTŘEDCÍCH URČENÝCH PRO TYTO PŘEPRAVY (ATP) SMLUVNÍ STRANY, PŘEJÍCE SI zlepšit podmínky pro zachování jakosti zkazitelných potravin po dobu jejich přepravy, zejména v mezinárodním obchodu, MAJÍCE ZA TO, že zlepšení těchto podmínek může přispět k rozvoj obchodu se zkazitelnými potravinami, DOHODLY SE takto: Hlava I SPECIALIZOVANÉ DOPRAVNÍ A PŘEPRAVNÍ PROSTŘEDKY Článek 1 Dopravní a přepravní prostředky pro mezinárodní přepravu zkazitelných potravin, které neodpovídají definicím a normám stanoveným v příloze 1 této Dohody, nesmějí být označovány jako „izotermické“, „chlazené“, „chladící a mrazící“ nebo „vyhřívací“. Článek 2 Smluvní strany přijmou nezbytná opatření pro to, aby se podle ustanovení dodatků 1, 2, 3 a 4 k příloze 1 této Dohody kontrolovalo a ověřovalo, zda dopravní a přepravní prostředky uvedené v článku 1 této Dohody vyhovují uvedeným normám. Každá smluvní strana uzná platnost osvědčení o tom, že dopravní nebo přepravní prostředky vyhovují uvedeným normám, které byly vydány podle bodu 4 dodatku 1 k příloze 1 této Dohody příslušným orgánem jiné smluvní strany. Každá smluvní strana může uznat platnost osvědčení vydaných podle dodatků 1 a 2 k příloze 1 této Dohody příslušným orgánem státu, který není smluvní stranou této Dohody. Hlava II POUŽITÍ SPECIALIZOVANÝCH DOPRAVNÍCH A PŘEPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ PRO MEZINÁRODNÍ PŘEPRAVU URČITÝCH ZKAZITELNÝCH POTRAVIN Článek 3 1. Ustanovení článku 4 této Dohody se použije při každé přepravě na účet třetích osob nebo vlastní účet vykonané výhradně - podle ustanovení odstavce 2 tohoto článku - buď železniční, nebo silniční dopravou, anebo oběma těmito druhy dopravy, - hluboko zmrazených a zmrazených potravin, - potravin vyjmenovaných v příloze 3 této Dohody, i když nejsou hluboko zmrazené ani zmrazené, jestliže místo, kde zboží anebo přepravní prostředek, v němž se přepravuje, je nakládáno do železničního nebo silničního vozidla, a místo, kde zboží, nebo přepravní prostředek, v němž se přepravuje, je vykládáno z tohoto vozidla, jsou ve dvou různých státech a místo vykládky je na území smluvní strany. Jestliže přeprava zahrnuje jednu nebo více námořních přeprav kromě těch, které jsou uvedeny v odstavci 2 tohoto článku, každá suchozemská přeprava se posuzuje odděleně. 2. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se použije také při námořních přepravách do vzdálenosti menší než 150 km za podmínky, že zboží zůstává bez překládky v prostředcích použitých pro přepravu, nebo přepravy suchozemské a že námořním přepravám předchází nebo po nich následuje jedna nebo několik suchozemských přeprav uvedených v odstavci 1 tohoto článku, anebo že tyto námořní přepravy se uskutečňují mezi dvěma přepravami suchozemskými. 3. Nehledě k ustanovením uvedeným v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, smluvní strany nemusí použít ustanovení článku 4 této Dohody při přepravách potravin, které nejsou určeny k lidské spotřebě. Článek 4 1. Pro přepravy zkazitelných potravin, vyjmenovaných v přílohách 2 a 3 této Dohody, se musí použít prostředků uvedených v článku 1 Této Dohody, ledaže by s ohledem na teplotu předpokládanou v průběhu celé přepravy tento požadavek zřejmě nebyl nutný pro dodržení teplotních podmínek uvedených v přílohách 2 a 3 této Dohody. Tento prostředek je třeba vybrat a používat tak, aby v průběhu celé přepravy mohly být dodrženy teplotní podmínky předepsané v uvedených přílohách. Kromě toho je třeba učinit všechna vhodná opatření, zejména pokud se týká teploty potravin v době nakládky a pokud se týká mrazení nebo opětovného mrazení během přepravy nebo jiných nezbytných operací. Ustanovení tohoto odstavce se ovšem použije jen potud, pokud nejsou v rozporu s mezinárodními závazky týkajícími se mezinárodních přeprav a vznikajícími smluvním stranám ze smluv, které budou platit v době, kdy vstoupí v platnost tato Dohoda, anebo ze smluv, které je nahradí. 2. Jestliže během přepravy, na kterou se vztahují ustanovení této Dohody, nebyla dodržena ustanovení odstavce 1 tohoto článku, (a) nesmí nikdo disponovat s potravinami na území smluvní strany po skončení přepravy, pokud příslušné orgány této smluvní strany neuznají, že povolení takové dispozice je v souladu s hygienickými požadavky, a pokud nejsou dodrženy podmínky, které mohou být stanoveny těmito orgány při vydání povolení; (b) každá smluvní strana může s ohledem na hygienické nebo veterinární požadavky, a pokud to není v rozporu s jinými mezinárodními závazky uvedenými v poslední větě odstavec 1 tohoto článku, zakázat dovoz potravin na své území, anebo tento dovoz vázat na podmínky, které stanoví. 3. Dodržovat ustanovení odstavce 1 tohoto článku je povinností dopravců, kteří provozují dopravu na účet třetích osob, pouze v takovém rozsahu, v jakém na sebe vzali závazek obstarat nebo poskytnout služby nezbytné pro splnění těchto ustanovení, a pokud plnění těchto ustanovení závisí na provedení těchto služeb. Jestliže jiné fyzické nebo právnické osoby na sebe vzaly povinnost obstarat, nebo poskytnou služby nezbytné pro splnění ustanovení této Dohody, jsou povinny zabezpečit jejich splnění v tom rozsahu, v jakém je toto splnění závislé na provedení služeb, které se zavázaly obstarat nebo poskytnout. 4. Během přeprav, na něž se vztahují ustanovení této Dohody a při nichž místo nakládky je na území smluvní strany, je za splnění ustanovení odstavce 1 tohoto článku, s výhradou ustanovení odstavce 3 tohoto článku, odpovědná - při přepravě na účet třetích osob fyzická nebo právnická osoba, která je podle přepravního dokladu odesílatelem, a není-li přepravní doklad, fyzická nebo právnická osoba, která s dopravcem uzavřela přepravní smlouvu; - v ostatních případech fyzická nebo právnická osoba, která provádí přepravu. Hlava III RŮZNÁ USTANOVENÍ Článek 5 Ustanovení této Dohody se nepoužije na suchozemské přepravy v kontejnerech bez překládky věcí, jestliže těmto přepravám předchází nebo po nich následuje námořní přeprava jiná, než které jsou uvedeny v odstavci 2 článku 3 této Dohody. Článek 6 1. Každá smluvní strana přijme všechna vhodná opatření, aby zabezpečila dodržování ustanovení této Dohody. Příslušné orgány smluvních stran se budou vzájemně informovat o opatřeních obecné povahy přijatých za tím účelem. 2. Zjistí-li smluvní strana porušení Dohody, jehož se dopustí osoba, která má bydliště na území jiné smluvní strany, nebo uloží-li takové osobě sankci, uvědomí orgány státní správy prvé strany orgány státní správy druhé strany o zjištěném porušení a uložení sankce. Článek 7 Smluvní strany si vyhrazují právo uzavírat dvoustranné nebo mnohostranné dohody, jejichž ustanovení, vztahující se jak na specializované prostředky, tak na teploty, na nichž se musí udržovat určité potraviny během přepravy, mohou být zejména s ohledem na zvláštní klimatické podmínky přísnější než ustanovení této Dohody. Těchto ustanovení se bude používat pouze při mezinárodních přepravách mezi smluvními stranami, které uzavřely dvoustranné nebo mnohostranné dohody uvedené v tomto článku. Tyto dohody se zašlou generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, který je rozešle smluvním stranám této Dohody, nezúčastněným na těchto dohodách. Článek 8 Nedodržení ustanovení této Dohody se nedotýká ani existence ani platnosti smluv uzavřených k provedení přepravy. Hlava IV ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 9 1. Členské státy Evropské hospodářské komise a státy, přijaté do Komise s poradním hlasem podle odstavce 8 mandátu této Komise se mohou stát smluvními stranami této Dohody (a) jejím podpisem, (b) ratifikací po jejím podpisu s výhradou její ratifikace, nebo (c) přístupem k ní. 2. Státy oprávněné zúčastnit se některých prací Evropské hospodářské komise podle odstavce 11 mandátu této Komise mohou se stát smluvními stranami této Dohody tím, že k ní přistoupí poté, kdy vstoupí v platnost. 3. Tato dohoda bude otevřena k podpisu do 31. května 1971 včetně. Po tomto datu bude otevřena pro přístup. 4. Ratifikace nebo přístup se uskuteční uložením příslušné listiny u generálního tajemníka Organizace spojených národů. Článek 10 1. Každý stát může při podpisu této Dohody bez výhrady ratifikace nebo při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu nebo kdykoli později prohlásit v oznámení zaslaném generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, že Dohody se nepoužívá při přepravách prováděných na všech jeho územích ležících mimo Evropu nebo na kterémkoli z nich. Jestliže oznámení bylo učiněno poté, kdy Dohoda vstoupila v platnost pro stát, který učinil oznámení, ztrácí Dohoda použitelnost a při přepravách na území nebo územích uvedených v oznámení po uplynutí devadesáti dní ode dne, kdy generální tajemník obdržel toto oznámení. Nové smluvní strany, přistupující k ATP od 30. dubna 1999 a uplatňující odstavec 1 tohoto článku, nejsou oprávněny vznášet jakékoli námitky k návrhům změn v souladu s postupem uvedeným v článku 18, odstavci 2. 2. Každý stát, který učinil prohlášení podle odstavce 1 tohoto článku, může kdykoli později prohlásit oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, že Dohody se bude používat při přepravách na území uvedeném v oznámení zaslaném podle odstavce 1 tohoto článku, a Dohody se začne používat při přepravách na uvedeném území po uplynutí sto osmdesáti dní ode dne, kdy generální tajemník obdržel toto oznámení. Článek 11 1. Tato Dohoda vstoupí v platnost rok po tom, kdy pět ze států uvedených v odstavci 1 článku 9 podepsalo Dohodu bez výhrady ratifikace nebo uložilo své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu. 2. Pro každý stát, který ratifikuje tuto Dohodu nebo k ní přistoupí po tom, kdy ji pět států podepsalo bez výhrady ratifikace nebo uložilo své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, vstoupí tato dohoda v platnost rok po uložení jeho ratifikační listiny nebo listiny o přístupu. Článek 12 1. Každá smluvní strana může vypovědět tuto Dohodu oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. 2. Výpověď nabude účinnosti po uplynutí patnácti měsíců ode dne, kdy generální tajemník obdržel oznámení o výpovědi. Článek 13 Tato Dohoda pozbude platnosti, jestliže po jejím vstupu v platnost počet smluvních stran bude menší než pět v průběhu jakéhokoli období dvanácti za sebou jdoucích měsíců. Článek 14 1. Každý stát může při podpisu této Dohody bez výhrady rafitikace nebo při uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu nebo kdykoli později prohlásit v oznámení zaslaném generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, že této Dohody se bude používat na všech územích nebo na některém z území, která zastupuje v mezinárodních vztazích. Této Dohody s bude používat na území nebo na územích uvedených v oznámení počínaje devadesátým dnem poté, kdy generální tajemník obdržel toto oznámení, a nevstoupila-li Dohoda do tohoto dne ještě v platnost, počínaje dnem, kdy vstoupila v platnost. 2. Každý stát, který učinil prohlášení podle odstavce 1 tohoto článku, že této Dohody se bude používat na území, které zastupuje v mezinárodních vztazích, může vypovědět tuto Dohodu podle jejího článku 12, pokud se týká tohoto území. Článek 15 1. Každý spor mezi dvěma nebo několika smluvními stranami o výklad nebo použití této Dohody se pokud možno bude řešit jednáním mezi nimi. 2. Každý spor, který nebyl vyřešen jednáním, bude podroben arbitráži, jestliže o to požádá jedna ze smluvních stran zúčastněných ve sporu, a za tím účelem bude předložen jednomu nebo několika arbitrům vybraným dohodou mezi spornými stranami. Jestliže do tří měsíců ode dne žádosti o arbitráž strany zúčastněné ve sporu nedospěly k dohodě o výběru arbitra nebo arbitrů, může kterákoli z těchto smluvních stran požádat generálního tajemníka Organizace spojených národů o určení jediného arbitra, kterému se spor odevzdá k rozhodnutí. 3. Rozhodnutí arbitra nebo arbitrů určených podle předcházejícího odstavce bude pro smluvní strany zúčastněné ve sporu závazné. Článek 16 1. Každý stát může při podpisu nebo ratifikaci této Dohody nebo při přístupu k ní prohlásit, že se necítí vázán odstavci 2 a 3 článku 15 této Dohody. Ostatní smluvní strany nebudou vázány těmito odstavci vůči smluvní straně, která učinila takovou výhradu. 2. Každá smluvní strana, která učinila výhradu podle odstavce 1 tohoto článku, může kdykoli tuto výhradu odvolat oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. 3. S výjimkou výhrady učiněné podle odstavce 1 tohoto článku nejsou přípustné žádné jiné výhrady k této Dohodě. Článek 17 1. Po uplynutí tříleté platnosti této Dohody může kterákoli smluvní strana požádat oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů o svolání konference za účelem revize této Dohod. Generální tajemník vyrozumí o této žádosti všechny smluvní strany a svolá revizní konferenci, sdělí-li mu nejméně jedna třetina smluvních stran svůj souhlas s touto žádostí do 4 měsíců ode dne, kdy generální tajemník odeslal vyrozumění. 2. Je-li svolána konference podle odstavce 1 tohoto článku, vyrozumí o tom generální tajemník všechny smluvní strany a vyzve je, aby do tří měsíců předložily návrhy, o jejichž projednání na konferenci žádají. Generální tajemník rozešle nejméně tři měsíce před zahájením konference všem smluvním stranám předběžný pořad jednání konference spolu s textem těchto návrhů. 3. Generální tajemník pozve na každou konferenci svolanou podle tohoto článku všechny státy uvedené v odstavci 1 článku 9 této Dohody, jakož i státy, které se staly smluvními stranami podle odstavce 2 uvedeného článku 9. Článek 18 1. Každá smluvní strana může navrhnout jednu nebo několik změn této Dohody. Text každého pozměňovacího návrhu se zašle generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, který jej rozešle všem smluvním stranám a uvědomí o něm ostatní státy uvedené v odstavci 1 článku 9 této Dohody. Generální tajemník může též navrhovat změny k této Dohodě nebo k jejím přílohám, které mu byly předány Pracovní skupinou pro přepravu zkazitelných potravin Výboru pro vnitrozemskou dopravu Evropské hospodářské komise. 2. Během šestiměsíční lhůty ode, kdy generální tajemník rozeslal pozměňovací návrh, může každá smluvní strana sdělit generálnímu tajemníkovi, (a) že má námitky proti pozměňovacímu návrhu, nebo (b) že, i když zamýšlí návrh přijmout, nejsou v její zemi ještě splněny podmínky nezbytné pro jeho přijetí. 3. Pokud smluvní strana, která zaslala sdělení uvedené v odstavci 2 (b) tohoto článku, neoznámí generálnímu tajemníkovi, že pozměňovací návrh přijímá, může během devíti měsíců po uplynutí šestiměsíční lhůty předepsané pro sdělení stanoviska předložit proti pozměňovacímu návrhu námitky. 4. Byla-li proti pozměňovacímu návrhu podána námitka za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, pokládá se pozměňovací návrh za nepřijatý a je neúčinný. 5. Nebyla-li proti pozměňovacímu návrhu podána žádná námitka za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, pokládá se pozměňovací návrh za přijatý od níže uvedeného data: (a) jestliže žádná ze smluvních stran nezaslala sdělení generálnímu tajemníkovi uvedené v odstavci 2 (b) tohoto článku, po uplynutí šestiměsíční lhůty uvedené v odstavci 2 tohoto článku; (b) jestliže nejméně jedna smluvní strana zaslala generálnímu tajemníkovi sdělení uvedené v odstavci 2 (b) tohoto článku, od dřívějšího z těchto dvou dat: - data, kdy všechny smluvní strany, které takové sdělení zaslaly, oznámily generálnímu tajemníkovi, že pozměňovací návrh přijímají; tímto datem však je datum uplynutí šestiměsíční lhůty uvedené v odstavci 2 tohoto článku, jestliže všechna sdělení o přijetí pozměňovacího návrhu byla oznámena do uplynutí této lhůty; - data uplynutí devítiměsíční lhůty uvedené v odstavci 3 tohoto článku. 6. Každý pozměňovací návrh pokládaný za přijatý vstupuje v platnost za šest měsíců od tata, od kterého se pokládá za přijatý. 7. Generální tajemník vyrozumí co možné nejdříve všechny smluvní strany o tom, zda byla podána námitka proti pozměňovacímu návrhu podle odstavce 2 (a) tohoto článku nebo zda jedna nebo několik smluvních stran zaslaly sdělení podle odstavce 2 (b) tohoto článku. Jestliže jedna nebo několik smluvních stran zaslaly takové sdělení, vyrozumí generální tajemník všechny smluvní strany o tom, zda smluvní strana nebo strany, které takové sdělení zaslaly, podaly námitky proti pozměňovacímu návrhu nebo jej schválily. 8. Nezávisle na způsobu projednávání pozměňovacích návrhů stanoveném v odstavcích 1 až 6 tohoto článku, mohou být přílohy a dodatky k této Dohodě změněny jen dohodou mezi příslušnými orgány státní správy všech smluvních stran. Jestliže orgán státní správy smluvní strany prohlásí, že podle jejího právního řádu jeho souhlas závisí na tom, obdrž-li zvláštní pověření, nebo na souhlasu zákonodárného orgánu, nebude se souhlas této smluvní strany ke změně přílohy pokládat za daný, dosud tato smluvní strana neoznámí generálnímu tajemníkovi, že obdržela potřebné pověření nebo souhlas. V dohodě mezi příslušnými orgány státní správy může být stanoveno, že v přechodném období dosavadní přílohy zůstávají zcela nebo částečně v platnosti současně s novými přílohami. Generální tajemník určí datum, kterým vstoupí v platnost nová znění vyplývající z těchto změn. Článek 19 Kromě oznámení uvedených v článcích 17 a 18 této Dohody vyrozumívá generální tajemník Organizace spojených národů státy uvedené v odstavci 1 článku 9 této Dohody, jakož i státy, které se staly smluvními stranami podle odstavce 2 článku 9 této Dohody: (a) o podpisech, ratifikacích a přístupech podle článku 9; (b) o datech, kdy tato Dohoda vstoupí v platnost podle článku 11; (c) o výpovědích podle článku 12; (d) o pozbytí platnosti této Dohody podle článku 13; (e) o oznámeních, která obdržel podle článku 10 a 14; (f) o prohlášeních a oznámeních, která obdržel podle odstavců 1 a 2 článku 16; (g) o vstupu v platnost každého oprávněného doplňku podle článku 18. Článek 20 Po 31. květnu 1971 bude originál Dohody uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů, který rozešle ověřené shodné opisy všem státům uvedeným v odstavcích 1 a 2 článku 9 toho Dohody. NA DŮKAZ toho podepsaní, řádně k tomu zmocnění, podepsali tuto Dohodu. DÁNO v Ženevě prvého září tisíc devět set sedmdesát v jediném výtisku v anglickém, francouzském a ruském jazyce, přičemž všechna tři znění mají stejnou platnost. Příloha 1 DEFINICE A NORMY SPECIALIZOVANÝCH PROSTŘEDKŮ PRO PŘEPRAVU ZKAZITELNÝCH POTRAVIN 1/ 1. Izotermický dopravní nebo přepravní prostředek. Dopravní nebo přepravní prostředek, jehož skříň 2/ je sestavena z tepelně izolovaných stěn včetně dveří, podlahy a střechy, umožňujících zamezení výměny tepla mezi vnitřním a vnějším povrchem skříně tak, aby podle celkového součinitele prostupu tepla (součinitel „K“) mohl být dopravní nebo přepravní prostředek zařazen do jedné z níže uvedených dvou kategorií: IN = Izotermický dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací charakterizovaný součinitelem „K“ nejvýše 0,7 W/m2.K IR = Izotermický dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací charakterizovaný součinitelem“K“ nejvýše 0,4 W/m2.K a stěnami o tloušťce nejméně 45 mm pro dopravní, nebo přepravní prostředek o šířce větší než 2,50 m. Definice součinitele „K“ a popis metody používané k jeho měření jsou uvedeny v dodatku 2 k této příloze. 2. Chlazený dopravní nebo přepravní prostředek. Izotermický dopravní nebo přepravní prostředek, který při použití zdroje chladu (přírodní led s přidáváním nebo bez přidávání soli; eutektické desky; suchý led s regulací jeho sublimace nebo bez ní; zkapalněné plyny s regulací jejich vypařování nebo bez ní atd.) jiného, než je strojní nebo „absorpční“ zařízení umožňuje, při vnější teplotě + 30 °C, snižovat a následně udržovat teplotu uvnitř prázdné skříně - na úrovni nejvýše + 7 oC ve třídě A; - na úrovni nejvýše - 10 °C ve třídě B; - na úrovni nejvýše - 20 °C ve třídě C a - na úrovni nejvýše 0 °C ve třídě D, Jestliže má zařízení jednu nebo několik komor, nádob nebo nádrží pro chladící látku, musí: být konstruovány tak, aby je bylo možno plnit nebo doplňovat zvenčí, a mít objem odpovídající ustanovením odstavce 34 dodatku 2 k příloze 1. Součinitel „K“ dopravních nebo přepravních prostředků tříd B a C nesmí převyšovat 0,40 W/m2.K. 3. Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek. Izotermický dopravní nebo přepravní prostředek se strojním chladicím zařízením vlastním nebo společným pro několik přepravních prostředků (mechanické kompresorové soustrojí, „absorpční“ zařízení atd.), které umožňuje při průměrné vnější teplotě + 30 °C snížit vnitřní teplotu prázdné skříně a trvale ji pak udržet takto: Pro třídy A, B a C na libovolně zvolené, prakticky stálé úrovni teploty ti v mezích stanovených pro tři třídy: Třída A - Dopravní nebo přepravní prostředek se strojním chladicím zařízením umožňujícím volit ti v mezích + 12 °C až 0 °C včetně; Třída B - Dopravní nebo přepravní prostředek se strojním chladicím zařízením umožňujícím volit ti v mezích + 12 °C až - 10 °C včetně; Třída C - Dopravní nebo přepravní prostředek se strojním chladicím zařízením umožňujícím volit ti v mezích + 12 °C F - 20 °C včetně. Pro třídy D, E a F na určité, prakticky stálé úrovni teploty ti do mezních velikostí stanovených pro tři třídy: Třída D - Dopravní nebo přepravní prostředek se strojním chladících zařízením umožňujícím, aby teplota ti byla 0 °C nebo nižší Třída E - Dopravní nebo přepravní prostředek se strojním chladícím zařízením umožňujícím, aby teplota ti byla - 10 °C nebo nižší. Třída F - Dopravní nebo přepravní prostředek se strojní chladícím zařízením umožňujícím, aby teplota ti byla -20 °C nebo nižší. Součinitel „K“ dopravních nebo přepravních prostředků tříd B, C, E a F musí být v každém případě roven nebo nižší než 0,40 W/m2.K. 4. Vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek. Izotermický dopravní nebo přepravní prostředek vybavený vytápěcím zařízením umožňujícím zvýšit teplotu uvnitř prázdné skříně a pak ji udržet bez dodatečného přívodu tepla po dobu nejméně 12 hodin na prakticky stálé úrovni nejméně + 12 °C při následující průměrné vnější teplotě: - 10 °C pro vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek třídy A; - 20 °C pro vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek třídy B; Součinitel „K“ zařízení třídy B musí být v každém případě roven nebo nižší, než 0,40 W/m2.K. Příloha 1, dodatek 1 USTANOVENÍ O KONTROLE IZOTERMICKÝCH, CHLAZENÝCH, CHLADÍCÍCH A MRAZÍCÍCH A VYHŘÍVACÍCH DOPRAVNÍCH NEBO PŘEPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ Z HLEDISKA JEJICH SOULADU S NORMAMI PŘEDEPSANÝMI V TÉTO PŘÍLOZE 1. Kontroly souladu s požadavky předepsanými v této příloze musí být prováděny: (a) před uvedením dopravního nebo přepravního prostředku do provozu; (b) periodicky, nejméně jednou za šest let; (c) kdykoliv o to požádá příslušný orgán státní správy. Kromě případů uvedených v bodech 27 a 46 dodatku 2 k této příloze se kontroly, zda dopravní a přepravní prostředky vyhovují normám předepsaným v této příloze, provádějí ve zkušebních stanicích určených nebo schválených příslušným orgánem státní správy země, v níž je dopravní nebo přepravní prostředek registrován nebo evidován, pokud kontrola dopravního nebo přepravního prostředku samého nebo jeho prototypu uvedená výše pod bodem(a) nebyla již provedena zkušební stanicí určenou nebo schválenou příslušným orgánem státní správy země, ve které byl tento prostředek vyroben. 2. (a) Schvalování nových dopravních a přepravních prostředků určitého typu sériově vyráběných je možno provádět na základě zkoušky vzorku téhož typu. Pokud vzorek podrobený této zkoušce vyhovuje podmínkám stanovených pro danou kategorii, považuje se protokol o zkoušce za osvědčení o schválení daného typu. Doba platnosti tohoto osvědčení končí uplynutím šestiletého období. Doba platnosti protokolu o zkoušce musí být určena měsícem a rokem. (b) Příslušný orgán učiní opatření k zajištění kontroly, zda výroba dalších dopravních a přepravních prostředků odpovídá schválenému typu. K tomu účelu je možno provádět kontroly zkouškou vzorků dopravních nebo přepravních prostředků vybraných namátkově z výrobních sérií. (c) Dopravní nebo přepravní prostředek se považuje za dopravní nebo přepravní prostředek stejného typu jako vzorek podrobený zkoušce pouze v tom případě, vyhovuje-li těmto minimálním podmínkám: (i) Jedná-li se o izotermické dopravní a přepravní prostředky, přičemž zkušebním vzorkem může být izotermický, chlazený, chladící a mrazicí nebo vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek, konstrukce je obdobná, a zejména izolační materiál i způsob izolace je stejné; tloušťka izolačního materiálu není menší než tloušťka izolačního materiálu dopravního nebo přepravního prostředku sloužícího za zkušební vzorek; vnitřní zařízení jsou stejná nebo jednodušší; počet dveří a počet příklopů a ostatních otvorů musí být stejný nebo nižší; a plocha vnitřního povrchu skříně se neliší o více než o ± 20 %; (ii) Jedná-li se o chlazené dopravní a přepravní prostředky, přičemž zkušebním vzorkem musí být chlazený dopravní nebo přepravní prostředek, - podmínky uvedené v podbodu (i) shora musí být dodrženy; - vnitřní větrací zařízení musí být obdobné; - zdroj chladu musí být stejný; a - zásoba chladu na jednotku vnitřního povrchu musí být větší nebo stejná; (iii) Jedná-li se o chladicí a mrazicí dopravní a přepravní prostředky, přičemž zkušebním vzorkem musí být buď (a) chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek, - podmínky uvedené v podbodu (i) shora musí být splněny; a - výkon strojního chladicího zařízení na jednotku vnitřního povrchu musí být za stejných teplotních podmínek větší nebo stejný; nebo (b) isolovaný dopravní nebo přepravní prostředek, který je určen pro pozdější zamontování strojní chladicí jednotky a který je zkompletován ve všech detailech, s vymontovanou strojní chladicí jednotkou, ale s otvorem pro ni vyplněným během měření součinitele prostupu tepla „K“ uzavíracími panely stejné tloušťky stěny a stejného typu izolace, jaká je na přední stěně. V tomto případě: - podmínky uvedené v podbodu (i) shora musí být splněny; a - výkon strojní chladicí jednotky montované do izolovaného zkušebního vzorku musí splňovat ustanovení přílohy 1, dodatku 2, odstavce 38. (iv) Jedná-li se o vyhřívací dopravní a přepravní prostředky, přičemž zkušebním vzorkem může být izotermický nebo vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek, - podmínky uvedené v podbodu (i) shora jsou dodrženy; - zdroj tepla je stejný; a - výkon topného zařízení na jednotku vnitřního povrchu je větší nebo stejný. (d) Přesáhne-li během tříletého období série dopravních prostředků 100 kusů, musí příslušný orgán stanovit, jaká část z těchto dopravních nebo přepravních prostředků se musí podrobit zkouškám. 3. Metody a postupy, které je třeba použít při kontrole, zda dopravní a přepravní prostředky vyhovují normám předepsaným v této příloze, jsou uvedeny v dodatku 2 k této příloze. 4. Osvědčení o tom, že dopravní nebo přepravní prostředky vyhovují normám předepsaným v této příloze, vydává příslušný orgán na formuláři, který odpovídá vzoru uvedenému v dodatku 3 k této příloze. V případě, že dopravní nebo přepravní prostředek je převeden do jiné země, která je smluvní stranou dohody ATP, musí být vybaven dále uvedenými doklady, na jejichž základě příslušný orgán země, ve které má být tento prostředek registrován nebo hlášen, vydá osvědčení ATP: (a) v každém případě protokolem o zkoušce, a to dopravního nebo přepravního prostředku samotného nebo v případě sériové výroby zkušebního vzorku; (b) v každém případě osvědčením ATP vydaným příslušným orgánem země výroby nebo v případě převedení dopravního nebo přepravního prostředku z provozu příslušným orgánem země jeho registrace. Takové osvědčení bude považováno za prozatímní osvědčení v nezbytném případě s platností tři měsíce; (c) v případě sériově vyrobeného dopravního nebo přepravního prostředku osvědčením technické specifikace obsahujícím tytéž technické údaje, které jsou předepsány pro obsah protokolu o zkoušce tohoto prostředku sepsaném nejméně v jednom ze tří oficiálních jazyků. V případě dopravního nebo přepravního prostředku převedeného potom, co již byl používán, může být tento prostředek podroben vizuální kontrole za účelem potvrzení jeho identity před vydáním osvědčení o shodnosti příslušným orgánem země, ve které má být registrován nebo hlášen. Osvědčení nebo jeho ověřená fotokopie musí být uložena během přepravy v dopravním nebo přepravním prostředku a předložena kdykoli o to požádají kontrolní orgány. Pokud však je certifikační štítek uvedený v dodatku 3 k této příloze upevněn na dopravním nebo přepravním prostředku, musí být tento štítek uznáván za rovnocenný osvědčení ATP. Tento certifikační štítek musí být sejmut, jakmile dopravní nebo přepravní prostředek přestane splňovat požadavky uvedené v této příloze. Může-li být dopravní nebo přepravní prostředek označen jako náležející do některé kategorie nebo třídy pouze podle přechodných ustanovení uvedených v odstavci 5 této přílohy 1, omezí se lhůta platnosti osvědčení vydaného pro tento dopravní nebo přepravní prostředek na dobu stanovenou v přechodných ustanoveních. 5. Na dopravních a přepravních prostředcích se umístní rozlišovací značky a údaje podle ustanovení dodatku 4 k této příloze. Musí však být odstraněny, jakmile dopravní nebo přepravní prostředek přestane odpovídat normám uvedeným v této příloze. 6. Izotermické skříně „izotermických“, „chlazených“, „chladicích a mrazicích“ nebo „vyhřívacích“ dopravních prostředků a jejich tepelná zařízení musí výrobce opatřit trvalým identifikačním štítkem, který musí být umístněn na přístupném, viditelném místě, na části neumožňující jeho sejmutí. Musí být snadno kontrolovatelný, bez použití nářadí. Na izolovaných skříních musí být umístněno z vnější strany. Na výrobním štítku musí být uvedeny alespoň tyto údaje): Stát výrobce nebo mezinárodní poznávací značka; Jméno nebo firma výrobce; Typ (číslice a/nebo písmena); Sériové číslo; Měsíc a rok výroby. Příloha 1, dodatek 2 METODY A POSTUPY MĚŘENÍ A KONTROLY IZOLAČNÍCH VLASTNOSTÍ A ÚČINNOSTI CHLADICÍCH NEBO VYTÁPĚCÍCH ZAŘÍZENÍ SPECIALIZOVANÝCH DOPRAVNÍCH A PŘEPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ URČENÝCH K PŘEPRAVĚ ZKAZITELNÝCH POTRAVIN A. DEFINICE A OBECNÁ USTANOVENÍ 1. Součinitel „K“: Celkový součinitel prostupu tepla (součinitel „K“), charakterizující izotermické vlastnosti dopravních nebo přepravních prostředků, je definován tímto vztahem: k=WS.ΔT kde W je tepelný příkon, nebo chladící výkon potřebný při setrvalém teplotním režimu uvnitř skříně, jejíž střední povrch je roven S, pro udržení absolutního rozdílu ΔT mezi střední vnitřní teplotou Ti, a střední vnější teplotou Te, jestliže je střední vnější teplota Te stálá. 2. Střední povrch skříně "S" je geometrický průměr vnitřního povrchu Si a vnějšího povrchu Se skříně: S=Si.Se Velikost obou povrchů Si a Se se určuje s přihlédnutím k zvláštnostem konstrukce skříně nebo k nerovnostem povrchu, jako je např. zaoblení, podběhy atd. a tyto zvláštnosti nebo nerovnosti se zaznamenávají do příslušné rubriky dále uvedeného zkušebního protokolu; jestliže však má skříň povrch z vlnitého plechu, hledaný povrch se určí jako rovinný průmět tohoto povrchu, nikoli tedy jako povrch rozvinutý do roviny. 3. Má-li skříň tvar rovnoběžnostěnu, určí se střední vnitřní teplota skříně (Ti) jako aritmetický průměr teplot naměřených ve vzdálenosti 10 cm od stěn v těchto 12 místech: (a) v osmi vnitřních rozích skříně; a (b) ve středech čtyř vnitřních ploch skříně s největším plošným obsahem. Nemá-li skříň tvar rovnoběžnostěnu, je třeba 12 míst měření určit co nejúčelněji podle tvaru skříně. 4. Má-li skříň tvar rovnoběžnostěnu, určí se střední vnější teplota skříně (Te) jako aritmetický průměr teplot naměřených ve vzdálenosti 100 cm od stěny těchto 12 místech: (a) v osmi vnějších rozích skříně; (b) ve středech čtyř vnějších ploch skříně s největším plošným obsahem. Nemá-li skříň tvar rovnoběžnostěnu, je třeba 12 míst měření určit co nejúčelněji podle tvaru skříně. 5. Střední teplota stěn skříně je aritmetický průměr střední vnější teploty skříně a střední vnitřní teploty skříně Te+Ti2 6. Střední vnější a střední vnitřní teploty skříně měřené po nepřetržitou dobu nejméně 12 hodin nesmějí kolísat o více než ± 0,3 K a tyto teploty nesmějí kolísat o více než ± 1,0 K během předcházejících 6 hodin. Rozdíl mezi topným výkonem měřeným během dvou period trvajících nejméně 3 hodiny před začátkem a nejméně 3 hodiny po skončení zmíněné nepřetržité doby, a oddělené nejméně 6 hodinami, nesmí být větší než 3 %. Střední hodnoty teplot a tepelného výkonu po dobu nejméně 6 hodin nepřetržité zkušební doby se použijí pro výpočet součinitele prostupu tepla „K“. Střední vnitřní a vnější teploty na začátku a na konci výpočetní doby trvající nejméně 6 hodin nesmějí kolísat o více než 0,2 K. B. IZOLAČNÍ VLASTNOSTI ZAŘÍZENÍ Metody zjišťování součinitele „K“ (a) Zařízení mimo cisterny určené k přepravě kapalných potravin 7. Součinitel „K“ se zjišťuje za setrvalého teplotního režimu metodou vnitřního chlazení nebo metodou vnitřního ohřevu. V obou těchto případech se prázdný dopravní nebo přepravní prostředek umísťuje do izotermické komory. 8. Nezávisle na zvolené metodě se musí v izotermické komoře během všech zkoušek udržovat rovnoměrná a stálá teplota s tolerancí nejvýše ± 0,5 °C na takové úrovni, aby rozdíl mezi teplotou uvnitř dopravního nebo přepravního prostředku a teplotou v izotermické komoře byl 25 ± 2 °C, přičemž střední teplota stěn skříní se musí udržovat + 20 ± 0,5 °C. Po dobu jednoho roku po vstupu této změny v platnost/ pověřené zkušební stanice mohou korigovat výpočet naměřené hodnoty součinitele prostupu tepla „K“ a uvažovat střední teplotu stěn skříně + 20 °C. 9. Při zjišťování celkového součinitele prostupu tepla (součinitele „K“) metodou vnitřního chlazení se musí rosný bod v prostoru izotermické komory udržovat na úrovni + 25 ± 2 °C. Vzduch ve zkušební komoře v průběhu zkoušky ať již metodou vnitřního chlazení, nebo metodou vnitřního ohřevu, musí nepřetržitě proudit tak, aby jeho rychlost ve vzdálenosti 10 cm od stěn byla 1 až 2 m/s. 10. Při použití zkušební metody vnitřního chlazení se uvnitř skříně umístí jeden nebo několik výměníků tepla. Povrch těchto výměníků musí být takový, aby při průchodu tekutiny o teplotě ne nižší než 0 °C */ střední vnitřní teplota skříně po dosažení setrvalého teplotního režimu zůstala nižší než + 10 °C. Při použití zkušební metody vnitřního ohřevu se užívají elektrické ohřívače (elektrické odpory atd.). Výměníky tepla nebo elektrické ohřívače se vybaví ventilátory dodávajícími dostatečný výkon pro 40 až 70 násobnou výměnu vzduchu za hodinu vztaženou na prázdný objem zkoušené skříně a dostatečný rozvod vzduchu kolem všech vnitřních povrchů zkoušené skříně zabezpečující, aby největší rozdíl mezi teplotami na libovolných dvou ze 12 míst uvedených výše v bodě 3 tohoto dodatku nebyl po dosažení setrvalého teplotního režimu větší než 2 K. 11. Přístroje na měření teploty chráněné před přímým sáláním se umísťují vně a uvnitř skříně na místech vyjmenovaných v bodech 3 a 4 tohoto dodatku. 12. Uvedou se v činnost zařízení na výrobu a rozvod chladu nebo tepla a pro měření tepelného výkonu a termického ekvivalentu větrací zařízení přivádějící do pohybu vzduch. Ztráty v elektrických vodičích mezi zařízením měřícím tepelný příkon a zkoušenou skříní musí být zjištěny měřením nebo výpočtem a odečteny od celkového naměřeného tepelného příkonu. 13. Po dosažení setrvalého teplotního režimu nesmí být maximální rozdíl mezi teplotami nejchladnějšího a nejteplejšího místa na vnějším povrchu skříně větší než 2 K. 14. Střední vnější teplota a střední vnitřní teplota skříně se musí zjišťovat nejméně čtyřikrát za hodinu. (b) Cisterny určené pro přepravy kapalných potravin 15. Níže popsaná metoda se týká výhradně cisteren s jednou nebo několika komorami, určených pouze pro přepravy kapalných potravin, například mléka. Každá komora těchto cisteren musí mít nejméně jedno plnící a jedno výpustné hrdlo. Má-li cisterna několik komor, musí být jedna od druhé oddělena neizolovanými vertikálními dělícími přepážkami (příčkami). 16. Měření součinitele „K“ se provádí při setrvalém teplotním režimu metodou vnitřního ohřevu prázdné cisterny umístěné v izotermické komoře. 17. V průběhu zkoušky se musí rovnoměrná a stálá střední teplota izotermické komory ustálit a udržovat s tolerancí ± 0,5 °C na takové úrovni, aby rozdíl mezi vnitřní teplotou skříně a teplotou v izotermické komoře byl nejvýše 25 ± 2 °C s průměrnou teplotou stěn skříně udržovanou na hodnotě + 20 ± 0,5 °C. Po dobu jednoho roku po vstupu této změny v platnost / pověřené zkušební stanice mohou korigovat výpočet naměřené hodnoty součinitele prostupu tepla „K“ a uvažovat střední teplotu stěn skříně + 20 °C. 18. Vzduch v komoře se neustále udržuje v pohybu tak, aby jeho rychlost ve vzdálenosti 10 cm od stěn byla 1 až 2 m/s. 19. Uvnitř cisterny se umísťuje elektrické topné zařízení (odpory apod.). Má-li cisterna několik komor, umístí se elektrické topné zařízení do každé z nich. Tyto elektrické topné zařízení mají ventilátory, jejichž výkon postačuje k tomu, aby rozdíl mezi maximální a minimální teplotou uvnitř každé komory po dosažení setrvalého teplotního režimu nebyl větší než 3 K. Má-li cisterna několik komor, nesmí se střední teplota nejchladnější komory lišit od střední teploty nejteplejší komory o více než 2 K, přičemž se teploty měří tak, jak je stanoveno v bodě 20 tohoto dodatku. 20. Přístroje na měření teplot, chráněné před přímým sáláním, se umísťují uvnitř a vně cisterny ve vzdálenosti 10 cm od stěny takto: (a) Není-li cisterna rozdělena na komory, měří se teplota alespoň v těchto 12 místech: Na 4 koncích dvou na sebe kolmých průměrů, jednoho horizontálního a druhého vertikálního, v blízkosti každého z obou den; Na 4 koncích dvou na sebe kolmých průměrů skloněných pod úhlem 45° k horizontále v příčné rovině cisterny. (b) Je-li cisterna rozdělena na několik komor, měří se nejvyšší teplota v těchto místech: u obou krajních komor alespoň Na koncích horizontálního průměru v blízkosti dna a na koncích vertikálního průměru v blízkosti přepážky; a u každé z ostatních komor alespoň Na koncích průměru skloněného pod úhlem 45° k horizontále v blízkosti jedné z přepážek a na koncích průměru kolmého k předchozímu v blízkosti druhé přepážky. Střední vnitřní teplotou a střední vnější teplotou cisterny je aritmetický průměr všech hodnot naměřených uvnitř cisterny a všech hodnot naměřených vně cisterny. V cisternách s několika komorami je střední vnitřní teplotou každé komory aritmetický průměr hodnot naměřených v této komoře, přičemž počet těchto naměřených hodnot nesmí být menší než čtyři. 21. Uvedou se v činnost zařízení na ohřívání a proudění vzduchu, pro měření tepelného výkonu a tepelného ekvivalentu větracího zařízení uvádějícího vzduch do pohybu. 22. Po dosažení setrvalého teplotního režimu nesmí být maximální rozdíl mezi teplotami nejteplejšího a nejchladnějšího místa na vnějším povrchu cisterny větší než 2 K. 23. Střední vnější teplota a střední vnitřní teplota se musí zjišťovat nejméně čtyřikrát za hodinu. (c) Ustanovení platná pro všechny typy izolovaných zařízení (i) Kontrola součinitele „K“ 24. Není-li cílem zkoušek určení součinitele „K“, nýbrž pouze kontrola, je-li tento součinitel pod určitou hranicí, mohou být zkoušky prováděné podle bodu 7 až 23 tohoto dodatku ukončeny, jakmile se provedenými měřeními prokáže, že součinitel „K“ odpovídá stanoveným podmínkám. (ii) Přesnost měření součinitele „K“ 25. Zkušební stanice musí být vybaveny nezbytným zařízením a přístroji, které zaručí určení součinitele „K“ s maximální chybou měření ± 10 % při použití metody vnitřního chlazení a ± 5 % při použití metody vnitřního ohřevu. (iii) Protokoly o zkouškách 26. Protokol sestávající z Části 1 odpovídající dále uvedenému vzoru č. 1 A nebo 1 B; a Části 2 odpovídající dále uvedenému vzoru č. 2 A nebo 2 B musí být sepsán o každé zkoušce dopravního nebo přepravního prostředku Kontrola izolačních vlastností dopravních a přepravních prostředků v provozu 27. Pro kontrolu izolačních vlastností každého dopravního nebo přepravního prostředku, který je v provozu, uvedenou v bodě 1(b) a 1(c) dodatku 1 k této příloze, mohou příslušné orgány: buď se rozhodnout pro metody popsané v bodech 7 až 25 tohoto dodatku; nebo jmenovat znalce, aby posoudili, zda daný dopravní nebo přepravní prostředek může zůstat v té nebo oné kategorii izotermických dopravních nebo přepravních prostředků. Tito znalci musí posoudit následující skutečnosti a své závěry učinit na základě těchto kontrol: (a) Celková kontrola dopravního nebo přepravního prostředku Tato kontrola se provede formou prohlídky dopravního nebo přepravního prostředku podle tohoto pořadí umožňující zjistit: (i) Výrobní štítek připevněný výrobcem (ii) celkové konstrukční řešení izolujícího pláště, (iii) způsob provedení izolace, (iv) druh a stav stěn, (v) stav opotřebení izotermické skříně, (vi) tloušťku stěn a sepsat všechny připomínky týkající se izolačních vlastností dopravního nebo přepravního prostředku. Pro tento účel mohou znalci požadovat demontáž jednotlivých dílů z dopravního nebo přepravního prostředku a předložení všech dokladů nezbytných pro jeho kontrolu (schémata, protokoly o zkouškách, popisy, účty atd.). (b) Kontrola těsnosti skříně (nevztahuje se na cisternové zařízení) Vizuální kontrolu provede osoba, která vstoupí do dopravního nebo přepravního prostředku umístěného na jasně osvětlené ploše. Lze použít libovolnou metodu, která poskytne přesnější výsledky. (c) Výsledky (i) Lze-li závěry týkající se celkového stavu skříně pokládat za uspokojivé, může dopravní nebo přepravní prostředek zůstat v provozu jako izotermický dopravní nebo přepravní prostředek své původní kategorie v dalším období avšak ne delším tří let. Nejsou-li závěry znalce nebo znalců uspokojivé, dopravní nebo přepravní prostředek může zůstat v provozu, ale jedině za podmínky, že úspěšně obstojí při zkouškách ve zkušební stanici podle bodů 7 až 25 tohoto dodatku; v tomto případě může zůstat v provozu v dalším šestiletém období. (ii) Jedná-li se o zařízení se zesílenou izolací a závěry znalce nebo znalců uvádějí, že tento prostředek je nevhodný pro další provoz ve své původní třídě, ale vhodný pro další provoz jako prostředek s normální izolací, pak může zůstat v provozu ve vhodné třídě po další tři roky. V tomto případě musí být vhodně změněny rozlišovací značky (uvedené v dodatku 4 této přílohy). (iii) Jedná-li se o dopravní nebo přepravní prostředky určitého typu sériově vyráběné, splňující podmínky bodu 2 dodatku 1 k této příloze a patřící témuž vlastníku (provozovateli), je možno kromě kontroly každého dopravního nebo přepravního prostředku provést měření součinitele „K“ nejméně u jednoho procenta těchto dopravních nebo přepravních prostředků podle bodů 7 až 27 tohoto dodatku. Jsou-li výsledky této kontroly a měření vyhovující, mohou všechny tyto dopravní nebo přepravní prostředky zůstat v provozu jako izotermické dopravní nebo přepravní prostředky své původní kategorie v dalším šestiletém období. (d) Protokoly o zkouškách Protokol sestávající z části 1 odpovídající dále uvedenému vzoru č. 1 A; a části 2 odpovídající dále uvedenému vzoru č. 3 musí být sepsán o každé zkoušce zařízení znalcem. C. ÚČINNOST TEPELNÉHO ZAŘÍZENÍ DOPRAVNÍCH A PŘEPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ Zkušební metody pro určení účinnosti tepelného zařízení dopravních a přepravních prostředků 28. Účinnost tepelného zařízení dopravních a přepravních prostředků se určuje metodami popsanými v odstavcích 29 až 44 tohoto dodatku. Chlazené dopravní a přepravní prostředky 29. Prázdný dopravní nebo přepravní prostředek se umístí do izotermické komory, v níž je třeba udržovat rovnoměrnou a stálou střední teplotu + 30 °C ± 0,5 K. Vzduch v komoře se uvádí do pohybu, jak je popsáno výše v bodě 9 tohoto dodatku. 30. Přístroje na měření teploty, chráněné před přímým sáláním, se umístí uvnitř a vně skříně tak, jak je uvedeno v bodech 3 a 4 tohoto dodatku. 34. (a) Do dopravního nebo přepravního prostředku, s výjimkou dopravních a přepravních prostředků s nesnímatelnými eutektickými deskami a dopravních a přepravních prostředků chlazených zkapalněným plynem, se naplní obvyklé, nebo maximální množství chladiva předepsané výrobcem, je-li střední vnitřní teplota skříně rovna střední vnější teplotě skříně (+ 30 °C). Dveře, příklopy a ostatní otvory se zakryjí a zařízení k vnitřnímu větrání dopravního nebo přepravního prostředku, pokud je, se zapne na maximální výkon. Kromě toho se v nových dopravních nebo přepravních prostředcích uvede uvnitř skříně v činnost vytápěcí zařízení o topném výkonu rovnajícím se 35 % tepla prostupujícího stěnami v podmínkách setrvalého teplotního režimu, a to když je dosaženo teploty předepsané pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků. Během zkoušky není přípustné žádné dodatečné plnění chladicí látky. (b) Zkouška dopravních a přepravních prostředků s nesnímatelnými eutektickými deskami musí zahrnovat předběžnou fázi zmrazování eutektického roztoku. Za tím účelem, jakmile střední vnitřní teplota skříně i teplota desek dosáhnou střední vnější teploty (+ 30 °C), uzavřou se dveře i ostatní otvory a uvede se v činnosti zařízení pro vychlazování desek na dobu následujících 18 hodin. Pracuje-li zařízení pro vychlazování desek v automatických cyklech, prodlužuje se celkový zkušební provoz tohoto zařízení na 24 hodin. U nových dopravních a přepravních prostředků se po zastavení vychlazovacího zařízení uvede uvnitř skříně v činnost vytápěcí zařízení o topném výkonu rovnajícím se 35 % tepla prostupujícího stěnami v podmínkách setrvalého teplotního režimu, a to když je dosaženo teploty předepsané pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků. Během zkoušky není přípustné znovuzmrazení roztoku. c) U dopravních a přepravních prostředků vybavených systémem chlazení zkapalněným plynem je nutno dodržet tento zkušební postup: jakmile střední vnitřní teplota skříně dosáhne hodnoty střední vnější teploty (+ 30 °C), naplní se nádrže určené pro zkapalněný plyn do úrovně předepsané výrobcem. Potom se dveře, příklopy a ostatní otvory zakryjí jako v podmínkách normálního provozu a zařízení k vnitřnímu větrání dopravního nebo přepravního prostředku, pokud je, se zapne na maximální výkon. Termostat se seřídí na teplotu, která je nejvýše o 2 °C nižší než mezní teplota stanovená pro danou třídu dopravních, nebo přepravních prostředků. Během ochlazování skříně se současně doplňuje spotřebovaný zkapalněný plyn. Tento proces probíhá po dobu, která je rovna kratšímu z těchto dvou časových úseků: buď době mezi začátkem ochlazování a okamžikem, kdy bylo poprvé dosaženo teploty předepsané pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků, nebo době tří hodin od počátku ochlazování. V dalším průběhu zkoušky se uvedené nádrže už nedoplňují. U nových dopravních a přepravních prostředků se po dosažení teploty předepsané pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků uvede uvnitř skříně v činnost vytápěcí zařízení o topném výkonu rovnajícím se 35 % tepla prostupujícího stěnami v podmínkách setrvalého teplotního režimu. 32. Střední vnější teplotu, jakož i střední vnitřní teplotu skříně, je třeba měřit nejméně každých 30 minut. 33. Zkouška trvá 12 hodin od okamžiku, kdy střední vnitřní teplota skříně dosáhla dolní meze předepsané pro třídu, do níž má dopravní nebo přepravní prostředek náležet (A = + 7 °C; B = - 10 °C; C = - 20°C; D = 0 °C), u dopravních a přepravních prostředků s nesnímatelnými eutektickými deskami od okamžiku vypnutí vychlazovacího zařízení. Výsledek zkoušky se považuje za uspokojivý, jestliže střední vnitřní teplota nepřesáhne v průběhu těchto 12 hodin uvedenou dolní mez. Chladicí a mrazící dopravní a přepravní prostředky 34. Zkouška se provádí za podmínek uvedených v odstavcích 29 a 30 tohoto dodatku. 35. Jakmile střední vnitřní teplota skříně dosáhne vnější teploty (+ 30 °C), dveře, příklopy a ostatní otvory se uzavřou a chladicí zařízení včetně vnitřní ventilace (pokud je) se uvede v činnost s maximálním výkonem. Kromě toho se u nových dopravních a přepravních prostředků uvede ve skříni v činnost vytápěcí zařízení o topném výkonu rovnajícím se 35 % tepla prostupujícího stěnami v podmínkách setrvalého teplotního režimu, a to když je dosaženo teploty předepsané pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků. 36. Střední vnější teplotu a střední vnitřní teplotu skříně je třeba měřit nejméně každých 30 minut. 37. Zkouška trvá 12 hodin od okamžiku, kdy střední vnitřní teplota skříně dosáhla: buď spodní meze stanovené pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků, jedná-li se o třídy A, B a C (A = 0 °C; B = - 10 °C; C = - 20 °C); nebo nejméně horní meze stanovené pro danou třídu, jedná-li se o třídy D, E a F (D = 0 °C; E = - 10 °C; F = - 20 °C). Výsledek zkoušky se pokládá za uspokojivý, jestliže je chladicí zařízení schopno udržet předepsané teplotní podmínky po dobu těchto 12 hodin, přičemž se intervaly automatického odtávání chladicí jednotky neberou v úvahu. 38. Jestliže chladicí zařízení s veškerým svým vybavením prošlo samostatnou zkouškou pro určení svého užitečného chladicího výkonu za předepsané teploty a bylo příslušným orgánem shledáno vyhovujícím, může být tento dopravní nebo přepravní prostředek uznán za chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek bez jakékoli zkoušky účinnosti, jestliže chladicí výkon zařízení za setrvalého teplotního režimu je vyšší než tepelné ztráty prostupem stěnami skříně příslušné třídy dopravních a přepravních prostředků znásobené součinitelem 1,75. 39. Jestliže se strojní chladicí jednotka nahradí jednotkou jiného typu, může příslušný orgán: (a) požadovat, aby dopravní nebo přepravní prostředek byl podroben měření a kontrole, předepsaným v bodech 34 až 37; nebo (b) se přesvědčit o tom, že užitečný chladicí výkon nové chladicí jednotky za teploty předepsané pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků je stejný nebo vyšší než užitečný chladicí výkon původní jednotky; nebo (c) se přesvědčit o tom, že užitečný chladicí výkon nové jednotky vyhovuje ustanovením bodu 38. Vyhřívací dopravní a přepravní prostředky 40. Prázdný dopravní nebo přepravní prostředek se umístí v izotermické komoře, ve které se udržuje rovnoměrná a stálá teplota na nejnižší možné úrovni. Vzduch v komoře se uvádí do pohybu za podmínek stanovených v odstavci 9 tohoto dodatku. 41. Přístroje na měření teploty, chráněné před přímým sáláním, se umístí vně i uvnitř skříně v místech určených v odstavcích 3 a 4 tohoto dodatku. 42. Dveře, příklopy a jiné otvory se uzavřou a vytápěcí zařízení včetně vnitřní ventilace (je-li instalována) se uvede v činnost s maximálním výkonem. 43. Střední vnější teplotu a střední vnitřní teplotu skříně je třeba měřit nejméně každých 30 minut. 44. Zkouška trvá 12 hodin od okamžiku, kdy rozdíl mezi střední vnitřní teplotou skříně a střední vnější teplotou skříně dosáhl hodnoty odpovídající podmínkám stanoveným pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků, přičemž se tato hodnota zvyšuje o 35 % u nových dopravních a přepravních prostředků. Výsledky zkoušky se považují za vyhovující, jestliže je vytápěcí zařízení schopno udržet předepsaný rozdíl teplot po dobu těchto 12 hodin. Protokoly o zkouškách 45. Protokol sestávající z části 1 odpovídající dále uvedenému vzoru č.1 A nebo 1 B, pokud nebyla zpracována již pro protokol o zkoušce podle odstavce bodu 26; a části 3 odpovídající dále uvedenému vzoru č. 4 A, 4 B, 4 C, 5 nebo 6 a musí být sepsán o každé zkoušce dopravního nebo přepravního prostředku. Kontrola účinnosti tepelných zařízení dopravních a přepravních prostředků v provozu 46. Pro kontrolu účinnosti tepelného zařízení každého chlazeného, chladicího a mrazicího nebo vyhřívacího dopravního nebo přepravního prostředku, který je v provozu, uvedeného v bodě 1(b) a 1(c) dodatku 1 této přílohy, mohou příslušné orgány: buď se rozhodnout pro metody popsané v odstavcích 29 až 44 tohoto dodatku; nebo jmenovat znalce a zplnomocnit je k použití následujících ustanovení: (a) Chlazené dopravní a přepravní prostředky jiné než s eutektickými deskami Ověřuje se, zda je možno vnitřní teplotu prázdného dopravního nebo přepravního prostředku, nejprve vyrovnanou s vnější teplotou, přivést na mezní teplotu předepsanou touto přílohou pro třídu, do níž tento dopravní nebo přepravní prostředek náleží, a udržet ji pod zmíněnou mezní teplotou po dobu “t“, takabyt≥12∆T∆T'kde ΔT představuje rozdíl mezi + 30 °C a zmíněnou mezní teplotou, a ΔT' rozdíl mezi střední vnější teplotou během zkoušky a zmíněnou mezní teplotou, při vnější teplotě nejméně + 15 °C. Jsou-li výsledky vyhovující, může tento dopravní nebo přepravní prostředek zůstat v provozu jako chlazený dopravní nebo přepravní prostředek v původně stanovené třídě na další období nejvýše tří let. (b) Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředky Ověřuje se, zda je možno při vnější teplotě nejméně + 15 °C vnitřní teplotu prázdného dopravního nebo přepravního prostředku, který byl předtím vyhřát nebo ochlazen na teplotu rovnou vnější teplotě, upravit za dobu nejvýše 6 hodin takto: ve třídách A, B nebo C na minimální teplotu předepsanou pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků touto přílohou; ve třídách D, E nebo F na mezní teplotu předepsanou pro danou třídu dopravních a přepravních prostředků touto přílohou. Jsou-li výsledky zkoušek vyhovující, mohou tyto dopravní nebo přepravní prostředky zůstat v provozu jako chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředky v původně stanovené třídě na další období nejvýše tří let. (c) Vyhřívací dopravní a přepravní prostředky Ověřuje se, zda lze dosáhnout a po dobu nejméně 12 hodin udržet rozdíl mezi vnitřní teplotou dopravního nebo přepravního prostředku a vnější teplotou, předepsaný v této příloze, který určuje třídu, do které dopravní nebo přepravní prostředek náleží (rozdíl 22 K pro třídu A a 32 K pro třídu B). Jsou-li výsledky zkoušek vyhovující, mohou tyto dopravní a přepravní prostředky zůstat v provozu jako vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředky v původně stanovené třídě na další období nejvýše tří let. (d) Teplotní měřící body Přístroje na měření teploty, chráněné před přímým sáláním, se umístí uvnitř a vně skříně. Pro měření vnitřní teploty skříně (Ti) nejméně 2 měřící body se umístní do skříně v maximální vzdálenosti 50 cm od čelní stěny, 50 cm od zadních dveří, ve výšce minimálně 15 cm a maximálně 20 cm nad plochu podlahy. Pro měření vnější teploty skříně (Te) nejméně 2 měřící body se umístní ve vzdálenosti nejméně 10 cm od vnějších stěn, nejméně 20 cm od vstupu vzduchu do kondenzátoru jednotky. Výsledné hodnoty musí být vzaty z teplejšího bodu uvnitř a studenějšího bodu vně skříně. (e) Společná ustanovení pro chlazené, chladicí a mrazicí a vyhřívací dopravní a přepravní prostředky (i) Nejsou-li výsledky zkoušek vyhovující, mohou chlazené, chladicí a mrazicí nebo vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředky zůstat v provozu v původně stanovené třídě pouze za podmínky, že úspěšně projdou zkouškami ve zkušební stanici podle bodů 29 až 44 této přílohy; v tomto případě mohou zůstat v provozu v původně stanovené třídě na další období šesti let. (ii) Jedná-li se o chlazené, chladicí a mrazicí nebo vyhřívací dopravní a přepravní prostředky určitého typu sériově vyráběné, odpovídající ustanovením odstavce 2 dodatku 1 k této příloze a patřící témuž vlastníku (provozovateli), pak kromě kontroly tepelných zařízení provedené za účelem zjištění, zda jejich povšechný stav je uspokojivý, lze provést ve zkušební stanici kontrolu funkční účinnosti chladicích nebo vytápěcích zařízení nejméně u 1 % těchto dopravních nebo přepravních prostředků podle ustanovení odstavců 29 až 44 tohoto dodatku. Jsou-li výsledky těchto kontrol vyhovující, mohou všechny uvedené dopravní a přepravní prostředky zůstat v provozu v původně stanovené třídě na další období šesti let. (f) Protokoly o zkouškách Protokol sestávající z části 1 odpovídající dále uvedenému vzoru č. 1 A, pokud nebyla zpracována již pro protokol o zkoušce podle bodu 27 (d); a části 3 odpovídající dále uvedenému vzoru č. 7, 8 nebo 9 musí být sepsán o každé zkoušce dopravního nebo přepravního prostředku znalcem. Přechodná ustanovení pro nové dopravní a přepravní prostředky 47. Po dobu čtyř let ode dne vstupu této Dohody v platnost podle ustanovení odstavce 1 článku 11, není možno vzhledem k nedostatečnému počtu zkušebních stanic stanovit účinnost tepelných zařízení dopravních nebo přepravních prostředků metodami popsanými v odstavcích 29 až 44 tohoto dodatku, může být kontrola, zda nové chlazené, chladicí a mrazicí nebo vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředky odpovídají normám předepsaným v této příloze, provedena podle ustanovení bodu 46 tohoto dodatku. D. MĚŘENÍ SKUTEČNÉHO CHLADICÍHO VÝKONU Wo CHLADICÍ JEDNOTKY PŘI ODMRAZENÉM VÝPARNÍKU 48. Je-li jednotka dopravního, nebo přepravního zařízení připevněna na kalorimetrický box, nebo izolovanou skříň a pracuje-li kontinuálně, její výkon je: Wo = Wj \\+ U. ΔT kde: U je tepelná ztráta kalorimetru, nebo izolovaného boxu ve Watech /°C ΔT je rozdíl mezi střední vnitřní teplotou Ti a střední vnější teplotou Te kalorimetru, nebo izolované skříně (K); Wj je teplo rozptýlené ventilátorem topného zařízení tak, aby každý teplotní rozdíl byl udržen v rovnováze. 49. Chladicí jednotka je připevněna buď na kalorimetrický box, nebo k dopravnímu nebo přepravnímu prostředku. V každém případě je před měřením výkonu změřen celkový prostup tepla při jedné střední teplotě stěny. Aritmetický korekční faktor založený na zkušenostech zkušební stanice se volí takový, aby byla vzata v úvahu průměrná teplota stěn při každé vyrovnané teplotě během zjišťování skutečného chladícího výkonu. Pro získání maximální přesnosti se doporučuje přednostně používat kalibrovanou kalorimetrickou skříň. Musí se používat měření a postupy uvedené v předchozích odstavcích 1 až 14; je však dostačující měřit U přímo, hodnota tohoto součinitele se pak určí podle vztahu: U=WΔTm kde W je tepelná energie (ve wattech) spotřebovaná vnitřním topením a ventilátory; ΔTm je rozdíl mezi střední vnitřní teplotou Ti a střední vnější teplotou Te; U je tepelný tok na stupeň rozdílu mezi teplotou vzduchu vně a uvnitř kalorimetrické skříně nebo přepravního prostředku měřený při namontované chladící jednotce. Kalorimetrická skříň nebo jednotka dopravního nebo přepravního prostředku se umístí do zkušební komory. Jestliže se použije kalorimetrická skříň, U.ΔT nesmí být větší než 35 % celkového tepelného toku Wo. Kalorimetrická skříň nebo jednotka dopravního nebo přepravního prostředku musí být se zesílenou izolací. 50. Dále uvedená metoda smí být v případě nezbytnosti použita pro zkušební vzorek a pro zkoušení sériově vyráběných dopravních a přepravních prostředků. V tomto případě skutečný chladící výkon se určuje vynásobením hmotnostního toku (m) chladiva a rozdílem entalpie mezi výstupem par chladiva z jednotky (ho) a kapalinou na vstupu do jednotky (hi). Pro zjištění skutečného chladicího výkonu se odečítá topný výkon přenášený ventilátory pro cirkulaci vzduchu (Wf). Je obtížné měřit Wf, jestliže ventilátory pro cirkulaci vzduchu jsou poháněna vnějším motorem: v tomto případě se metoda entalpie nedoporučuje. Jestliže jsou ventilátory poháněny elektrickými motory, elektrická energie se měří vhodnými přístroji s přesností ± 3 %. Hmotnostní tok chladiva se měří s přesností ± 3 %. Tepelná bilance se určuje podle vzorce: Wo = (ho \\- hi) m - Wf Vhodné metody jsou uvedeny v normách ISO 971, BS 3122, DIN, NEN atd. Elektrický ohřívač je umístěn uvnitř dopravního nebo přepravního prostředku pro zajištění tepelné rovnováhy. 51. Měřící přístroje Zkušební stanice musí být vybaveny přístroji pro měření hodnoty U s přesností ± 5 %. Tepelná ztráta únikem vzduchu nesmí být větší než 5 % celkového prostupu tepla stěnami kalorimetrické skříně nebo dopravních nebo přepravních prostředků. Chladicí výkon musí být stanoven s přesností ± 5 %. Měřicí přístroje kalorimetrické skříně nebo chladicí jednotky dopravního nebo přepravního prostředku musí odpovídat přístrojům uvedeným v předchozích odstavcích 3 a 4. Musí být měřeny: (a) Teploty vzduchu: Nejméně čtyři teploměry rovnoměrně rozmístěny ve vstupu výparníku; Nejméně čtyři teploměry rovnoměrně rozmístěné ve výstupu výparníku; Nejméně čtyři teploměry rovnoměrně rozmístěné ve vstupu(ech) vzduchu do chladicí jednotky; Teploměry musí být chráněny proti sálání (radiačnímu teplu). Přesnost systému měřícího teploty musí být ± 0,2 K. (b) Spotřeba energie: Přístroje musí zajistit měření elektrické energie nebo spotřeby paliva chladicí jednotky. Elektrická energie a spotřeba paliva musí být stanovena s přesností ± 0,5 %. (c) Rychlost otáček: Přístroje musí zajistit měření rychlosti otáček kompresorů a ventilátorů nebo jejich záznam pro výpočet, pokud jejich přímé měření není možné. Rychlost otáček musí být měřena s přesností ± 1 %. (d) Tlak: Tlakoměry s vysokou přesností (± 1 %) musí být připojeny ke kondenzátoru a výparníku a ke vstupu kompresoru, jestliže výparník je vybaven regulátorem tlaku. (e) Množství tepla: Tepelný tok vháněný ventilátory pro vnitřní ohřev vybavenými elektrickými reostaty nesmí přesáhnout 1 W/cm2 a topné jednotky musí být chráněny obaly s nízkým vyzařováním. Spotřeba elektrické energie musí být stanovena s přesností ± 0,5 %. 52. Zkušební podmínky (i) Průměrná teplota vzduchu ve vstupu(ech) do chladicí jednotky musí být udržována na úrovni 30 °C ± 0,5 K. Maximální rozdíl mezi teplotami v nejteplejších a nejchladnějších bodech nesmí přesáhnout 2 K. (ii) Uvnitř kalorimetrické skříně nebo dopravního nebo přepravního prostředku (ve vstupu vzduchu do výparníku): musí být tři úrovně teploty mezi - 25 °C a + 12 °C v závislosti na charakteristikách chladicí jednotky, jedna úroveň teploty musí odpovídat minimu předepsanému pro třídu požadovanou výrobcem s tolerancí ± 1K. Střední vnitřní teplota musí být udržována s tolerancí ± 0,5 K. Během měření chladícího výkonu tepelné ztráty kalorimetrické skříně nebo dopravního nebo přepravního prostředku musí být udržovány na konstantní úrovni s tolerancí ± 1 %. Při předávání chladicí jednotky ke zkouškám musí jeho výrobce současně předložit: - dokumentaci popisující jednotku, která má být zkoušena; - technickou dokumentaci obsahující parametry, které jsou nejdůležitější pro činnost jednotky, a specifikující přípustný rozsah; - charakteristiky série zkoušeného zařízení; a - druh(y) energie, který(é) musí být použita(y) při zkoušce. 53. Metody zkoušek Zkouška musí být rozdělena do dvou hlavních částí, chladicí fáze a měření skutečného chladícího výkonu při třech zvyšujících se úrovních teploty. (a) Chladící fáze; počáteční teplota kalorimetrické skříně nebo dopravního nebo přepravního prostředku musí 30 °C ± 3 K poté snížena na - 25 °C pro třídu -20 °C, -13 °C pro třídu -10 °C, nebo -2 °C pro třídu 0 °C. (b) Měření skutečného chladícího výkonu při každé úrovni vnitřní teploty. První zkouška musí být prováděna při každé teplotě nejméně po dobu čtyř hodin řízené termostatem (chladicí jednotky) pro vyrovnání přestupu tepla mezi vnitřkem a vnějškem kalorimetrické skříně nebo dopravního nebo přepravního prostředku. Druhá zkouška musí být prováděna s vypnutým termostatem pro stanovení maximálního chladícího výkonu chladicí jednotky, při kterém topný výkon zařízení pro vnitřní ohřev udržuje ustálené podmínky při každé úrovni teploty podle ustanovení v odstavci 52. Trvání druhé zkoušky nesmí být kratší než čtyři hodiny. Před změnou jedné úrovně teploty za jinou se musí skříň nebo jednotka ručně odmrazit. Jestliže chladicí jednotka může být poháněna více než jednou formou energie, pak se musí zkoušky opakovat s každým zdrojem energie. Jestliže je kompresor poháněn motorem vozidla, pak musí být zkouška provedena jak při minimálních, tak při nominálních otáčkách kompresoru udaných výrobcem. Jestliže je kompresor poháněn od pohybu vozidla, pak musí být zkouška provedena při jmenovitých otáčkách kompresoru udaných výrobcem. Stejný postup musí být dodržen při metodě entalpie uvedené v odstavci 50, avšak v tomto případě musí být též měřena ztráta tepla ventilátorem výparníku při každé úrovni teploty. 54. Zvláštní opatření Jsou-li zkoušky skutečného chladicího výkonu prováděny s odpojeným termostatem chladicí jednotky, musí být dodržena tato zvláštní opatření: jestliže je dopravní nebo přepravní prostředek vybaven vstřikovacím systémem horkého plynu, pak musí být během zkoušky vypnut; jestliže je chladicí jednotka vybavena automatickým řízením, které odpojuje jednotlivé válce (pro přizpůsobení chladicího výkonu chladicí jednotky příkonu od motoru), pak zkouška musí být provedena s počtem válců vhodným pro danou teplotu. 55. Kontroly Musí být ověřeno, zda byly použity metody uvedené ve zkušebním protokolu, a dále: (i) zda odmrazovací systém a termostat správně fungují; (ii) zda rychlost cirkulace vzduchu odpovídá údajům výrobce. Jestliže se má měřit průtok vzduchu chladicí jednotky, musí být použity metody vhodné pro měření celkového průtoku. Doporučuje se použití jedné z relevantních stávajících norem, např. BS 848, ISO 5801, AMCA 210-85, DIN 24163, NFE 36101, NF X10.102, DIN 4796. (iii) zda chladicí látka (chladivo) použitá při zkouškách odpovídá údajům výrobce. 56. Chladicí výkon pro účely ATP je takový, který zabezpečuje střední teplotu na vstupu do výparníku. Přístroje měřící teplotu musí být chráněny před sáláním.. 57. Protokoly o zkoušce Protokol o zkoušce vhodného typu musí být vystaven podle dále uvedeného vzoru č. 10. VZOR č. 1 A 649kB VZOR č. 1 B 615kB VZOR č. 2 A 660kB VZOR č. 2 B 585kB VZOR č. 3 368kB VZOR č. 4 A 609kB VZOR č. 4 B 847kB VZOR č. 4 C 586kB VZOR č. 5 797kB VZOR č. 6 607kB VZOR č. 7 616kB VZOR č. 8 536kB VZOR č. 9 534kB VZOR č. 10 1.3MB Příloha 1, dodatek 3 101kB 70kB 80kB 77kB Příloha 1, dodatek 4 ROZLIŠOVACÍ ZNAČKY NA SPECIALIZOVANÝCH DOPRAVNÍCH A PŘEPRAVNÍCH PROSTŘEDCÍCH Rozlišovací značky předepsané v odstavci 5 dodatku 1 k této příloze sestávají z velkých latinských písmen barvy tmavomodré na bílém podkladě. Výška písmen musí být nejméně 100 mm pro rozlišovací značky a nejméně 50 mm pro data uplynutí platnosti. Pro speciální dopravní a přepravní prostředky, jako jsou dodávkové automobily, jejichž hmotnost nepřesahuje 3.5 t, výška písmen může být 50 mm pro rozlišovací značky a nejméně 25 mm pro data uplynutí platnosti. Rozlišovací značky a značky s uplynutím doby platnosti musí být umístěny na obou stranách skříně v horních předních rozích. Značky musí být tyto: Dopravní nebo přepravní prostředek: \| Rozlišovací značky: ---\|--- Izotermický dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací\| IN Izotermický dopravní nebo přepravní prostředek ze zesílenou izolací\| IR Chlazený dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací třídy A\| RNA Chlazený dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací třídy A\| RRA Chlazený dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy B\| RRB Chlazený dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy C\| RRC Chlazený dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací třídy D\| RND Chlazený dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy D\| RRD Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací třídy A\| FNA Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy A\| FRA Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy B\| FRB Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy C\| FRC Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací třídy D\| FND Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy D\| FRD Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy E\| FRE Chladicí a mrazicí dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy F\| FRF Vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek s normální izolací třídy A\| CNA Vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy A\| CRA Vyhřívací dopravní nebo přepravní prostředek se zesílenou izolací třídy B\| CRB Má-li dopravní nebo přepravní prostředek snímatelné nebo nesamostatné tepelné zařízení a existují-li zvláštní podmínky pro použití tepelného zařízení, doplní se rozlišovací značky písmenem X v dále uvedených případech. 1. PRO CHLAZENÉ DOPRAVNÍ A PŘEPRAVNÍ PROSTŘEDKY: Kde eutektické desky musí být umístěny v jiné komoře pro mrazení. 2. PRO CHLADICÍ A MRAZICÍ DOPRAVNÍ A PŘEPRAVNÍ PROSTŘEDKY 2.1 Kde kompresor je poháněn motorem vozidla 2.2 Kde chladicí jednotka jako celek nebo její část je snímatelná, což by bránilo její provozuschopnosti. Pod výše uvedenými rozlišovacími značkami musí být uvedeno datum skončení doby platnosti osvědčení vydaného pro dopravní nebo přepravní prostředek (měsíc, rok), které je zapsáno v rubrice 8 části A dodatku 3 k této příloze. Vzor: 4kB\| 02 = měsíc (únor)\| ) ukončení doby platnosti ---\|---\|--- 2011 = rok\| ) osvědčení Příloha 2 VÝBĚR DOPRAVNÍHO NEBO PŘEPRAVNÍHO PROSTŘEDKU A TEPLOTNÍ PODMÍNKY PRO PŘEPRAVU HLUBOKO ZMRAZENÝCH A ZMRAZENÝCH POTRAVIN 1. Pro přepravu dále uvedených zmrazených a hluboko zmrazených potravin musí být vybrán a použit takový dopravní nebo přepravní prostředek, aby během přepravy maximální teplota potravin v kterékoli jejich části nepřekročila dále předepsanou teplotu. Dopravní nebo přepravní prostředek používaný pro přepravu hluboko zmrazených potravin, kromě železničního vozu, musí být vybaven zařízením uvedeným v dodatku 1 k této příloze. Pokud se však musí přistoupit k ověření teploty potravin, musí to být provedeno podle postupu uvedeného v dodatku 2 k této příloze. 2. Během nakládky, přepravy a vykládky musí být dodržena v kterékoli části nákladu teplota potravin předepsaná nebo nižší. 3. Jestliže je nezbytné otevřít dopravní nebo přepravní prostředek, např. za účelem provedení kontroly, je nutno zajistit, aby potraviny nebyly vystaveny postupu nebo podmínkám, které jsou v rozporu s ustanoveními této přílohy a Mezinárodní konvence o harmonizaci hraničních kontrol zboží. 4. V průběhu určitých operací, jako je odmrazování výparníku strojního chladicího zařízení, je přípustné krátkodobé zvýšení teploty povrchu potravin části nákladu, např. v blízkosti výparníku, nepřevyšující 3 °C příslušné teploty. Zmrzlina\| \\- 20 °C ---\|--- Zmrazené nebo hluboko zmrazené ryby, výrobky z ryb, měkkýši, korýši a všechny jiné hluboko zmrazené potraviny\| \\- 18 °C Všechny zmrazené potraviny (kromě másla)\| \\- 12 °C Máslo\| \\- 10 °C Zmrazené nebo hluboko zmrazené potraviny uvedené dále určené k okamžitému dalšímu zpracování: 1/ Máslo Koncentrovaná ovocné šťáva Příloha 2, dodatek 1 MONITOROVÁNÍ TEPLOT VZDUCHU PŘI PŘEPRAVĚ HLUBOKO ZMRAZENÝCH POTRAVIN Dopravní nebo přepravní prostředek musí být vybaven vhodným registračním přístrojem pro monitorování v častých a pravidelných intervalech teplot vzduchu stanovených pro hluboko zmrazené potraviny určené pro osobní spotřebu. Měřicí přístroje musí být schváleny příslušnými orgány země, a dokumentace musí být dostupná ke schválení příslušným orgánem ATP. Měřicí přístroje musí vyhovovat normám EN 12830 (Záznamníky teplot pro transport, skladování a distribuci chlazených, mražených a hluboce / rychle zmražených potravin a zmrzlin - Zkoušky, výkon, vhodnost) a EN 13486 (Záznamníky teplot a teploměry pro transport, skladování a distribuci chlazených, mražených a hluboce / rychle zmražených potravin a zmrzlin - Periodické přezkoušení). Údaje o teplotách získané tímto způsobem musí být označeny datem a uchovány dopravcem po dobu nejméně jednoho roku nebo déle podle charakteru potravin. Měřicí přístroje musí vyhovět podmínkám této přílohy jeden rok po datu, kdy toto nařízení vešlo v platnost. Před tímto datem již nainstalované měřicí zařízení, které ale nesplňuje výše uvedenou normu, může být používáno do 31. prosince 2009. Příloha 2, dodatek 2 POSTUP PRO VÝBĚR VZORKŮ A MĚŘENÍ TEPLOT PŘI PŘEPRAVĚ ZCHLAZENÝCH, ZMRAZENÝCH A HLUBOKO ZMRAZENÝCH ZKAZITELNÝCH POTRAVIN A. VŠEOBECNÉ POKYNY 1. Kontrola a měření teplot uvedené v přílohách 2 a 3 musí být provedeny tak, aby potraviny nebyly vystaveny nežádoucím podmínkám s hlediska bezpečnosti a kvality potravin. Měření teplot potravin musí být provedeno s minimálním zdržením a minimálním přerušením průběhu přepravy. 2. Kontrola a měření, uvedené v odstavci 1, musí být prováděny před nakládkou nebo vykládkou. Tyto postupy nesmějí být normálně používány během přepravy, ledaže by existovaly vážné pochybnosti o vhodnosti teplot potravin s teplotami uváděnými v přílohách 2 a 3. 3. Pokud je to možné, kontrola musí přihlédnout k údajům získaným monitorovacími zařízeními (přístroji) během jízdy před výběrem těch naložených zkazitelných potravin pro vzorkovací a měřící postupy. Přistoupit k měření teplot potravin se musí pouze v tom případě, pokud existují rozumné pochybnosti o dodržení řízení teploty během přepravy. 4. Pokud je vybrána část nákladu, musí být použito především nedestruktivní měření (mezi krabicemi nebo mezi kusy). Pouze pokud výsledky nedestruktivního měření nejsou v souladu s teplotami uvedenými v přílohách 2 a 3 (se zřetelem k dovoleným tolerancím), smějí být provedena destruktivní měření. Pokud zásilky nebo krabice byly otevřeny kontrolou, ale nebyly provedeny žádné další kroky, musí být znovu uzavřeny s údaji o čase, datu, místu kontroly s úředním razítkem kontrolního orgánu. B. VÝBĚR VZORKŮ 5. Typy kusů vybraných jako vzorky pro měření teploty musí být takové, že jejich teplota je reprezentativní pro nejteplejší bod zásilky. 6. Pokud je nezbytné vybrat vzorky během přepravy z naložené zásilky, musí být odebrány dva vzorky z horní části a spodní části zásilky umístěné u okrajů každých otevřených dveří nebo křídel dveří. 7. Pokud jsou odebírány vzorky během vykládky zásilky, musí být odebrány čtyři vzorky z jednoho dále uvedeného místa: - vrchní a spodní části zásilky umístěné u okrajů otevřených dveří; - horního zadního rohu zásilky (tj. nejdelší vzdálenosti od chladicí jednotky); - středu zásilky; - středu předního povrchu zásilky (tj. nejbližší chladicí jednotce); - horního a dolního rohu předního povrchu zásilky (tj. nejbližší zpětnému vstupu vzduchu do chladicí jednotky). 8. V případě zchlazených potravin uvedených v příloze 3 musí být vzorky odebrány z nejchladnějšího místa pro zjištění, že během přepravy nedojde ke zmrazení. C. MĚŘENÍ TEPLOTY ZKAZITELNÝCH POTRAVIN 9. Před měřením musí být měřicí čidlo předchlazeno na teplotu co možno nejbližší teplotě potravin. I. Zchlazené potraviny 10. Nedestruktivní měření: Měření mezi krabicemi nebo kusy musí být provedeno čidlem s plochou hlavou, která zaručuje dobrý styk, malou tepelnou hmotou s vysokou tepelnou vodivostí. Je-li čidlo umístěno mezi krabicemi nebo kusy potravin, musí být zajištěn dostatečný přítlak zabezpečující dobrý tepelný styk a dostatečná vložená délka čidla musí zajistit minimální snížení vodivosti. 11. Destruktivní měření: Musí být použito čidlo s tuhou silnou stopkou a ostrým hrotem vyrobené z materiálu, který se dá snadno čistit a desinfikovat. Čidlo musí být vloženo do středu kusu potravin a zaznamenávána teplota až po dosažení ustálené teploty. II. Zmrazené a hluboko zmrazené potraviny 12. Nedestruktivní měření: Tentýž postup jako uvedený v předchozím odstavci 10. 13. Destruktivní měření: Teplotní čidlo není zkonstruováno pro vniknutí do zmrazených potravin. Je proto nezbytné vytvořit v potravině otvor, do kterého se zasune čidlo. Otvor se musí vytvořit penetračním nástrojem s ostrým kovovým hrotem takovým, jako je prorážeč ledu, ruční svidřík nebo vrták, předchlazeným na teplotu potraviny. Průměr otvoru musí být takový, aby byl zajištěn těsný styk s čidlem. Hloubka, do které se čidlo zasunuje, je závislá na typu potraviny: (i) Pokud to rozměry potraviny dovolují, čidlo se zasune do hloubky 2,5 cm od povrchu potraviny; (ii) Pokud není možno použít postupu uvedeného v předchozím pododstavci (i) vzhledem k rozměrům potraviny, čidlo musí být zasunuto do hloubky od povrchu rovnající se troj až čtyřnásobku průměru čidla; (iii) Vytvoření otvoru v některých potravinách vzhledem k jejich rozměrům nebo složení, např. v kusovitých potravinách, není možné nebo praktické. V těchto případech musí být určena vnitřní teplota kusu s potravinami vložením vhodného čidla s ostrou stopkou do středu kusu pro změření teploty ve styku s potravinami. Po zasunutí čidla se musí odečíst teplota až po dosažení ustálené teploty. D. VĚCNÉ POKYNY PRO MĚŘÍCÍ SYSTÉM 14. Měřící systém (čidlo a monitor) použitý pro měření teploty musí splňovat dále uvedené požadavky: (i) Čas pro dosažení 90 % rozdílu mezi počáteční a konečnou odečtenou teplotou musí být tři minuty; (ii) 1/ Systém musí zajistit přesnost odečítání teploty ± 0,5 °C v rozsahu teplot - 20 °C až + 30 °C; (iii) 1/ Přesnost měření se nesmí měnit v průběhu měření o více než 0,3 °C při okolní teplotě v rozsahu - 20 °C až + 30 °C; / (iv) Škála stupnice systému musí být členěna po 0,1 oC; (v) 1/ Přesnost systému musí být kontrolována v pravidelných intervalech/; (vi) Systém musí mít platný kalibrační certifikát pověřeného orgánu; (vii) Elektrické části systému musí být chráněny proti nežádoucím účinkům kondenzace vlhkosti; (viii) Systém musí být robustní (pevný) a odolný proti nárazům. E. PŘÍPUSTNÉ TOLERANCE MĚŘENÍ TEPLOTY 15. Přípustné tolerance při uvádění naměřených teplot: (i) Provozní - v případě zmrazených a hluboko zmrazených potravin krátkodobé zvýšení teploty o 3 °C nad dovolenou teplotu je v příloze 2 povoleno pro povrchovou teplotu potravin; (ii) Metodologické - nedestruktivní měření může udat rozdíl mezi teplotou udávanou a skutečnou měřené potraviny nejvýše 2 °C, zejména s přihlédnutím k tloušťce lepenky v případě balené potraviny. Tato tolerance se nevztahuje na destruktivní měření teploty. Příloha 3 VÝBĚR DOPRAVNÍHO NEBO PŘEPRAVNÍHO PROSTŘEDKU A TEPLOTNÍ PODMÍNKY, KTERÉ SE MUSÍ DODRŽET PRO PŘEPRAVU CHLAZENÝCH POTRAVIN A. VŠEOBECNÉ POKYNY 1. Pro přepravu dále uvedených chlazených potravin musí být vybrán a použit takový dopravní nebo přepravní prostředek, aby během přepravy maximální teplota potravin v kterékoli jejich části nepřekročila předepsanou teplotu. Je-li uskutečněna kontrola teploty potravin, musí se tak dík podle postupu uvedenému v dodatku 2, přílohy 2 této Dohody. 2. Proto maximální teplota potravin v kterékoli jejich části nesmí překročit níže předepsanou teplotu během nakládky, převozu i vykládky. 3. Je-li nezbytné otevřít dopravní nebo přepravní prostředek, např. k provedení inspekce, je nezbytné se ujistit, že potraviny nebudou vystaveny procedurám, nebo podmínkám, které by byly v rozporu s cíly této přílohy a také s Mezinárodní konvencí o harmonizaci hraničních kontrol zboží. 4. Kontrola teploty potravin specifikovaná v této příloze nesmí mít za následek zmražení jakékoliv části těchto potravin. \| Maximální teplota: ---\|--- I. Čerstvé mléko 1/\| \\+ 6 °C II. Červené maso 2/ a vysoká zvěřina (Jiné, než čerstvé vnitřnosti)\| \\+ 7 °C III. Masné výrobky 3/, pasterizované mléko, čerstvé mléčné produkty (jogurt, smetana, čerstvý sýr 4/ ), Předvařené potraviny (maso, ryby, zelenina), K jídlu připravená čerstvá zelenina a zeleninové výrobky 5/, rybí výrobky 3/ dále neuvedené\| buď + 6 °C, nebo teplota uvedená na etiketě, nebo v přepravních dokumentech IV. Zvěřina (jiná, než vysoká), drůbež 2/\| \\+ 4 °C V. Čerstvé vnitřnosti 2/\| \\+ 3 °C VI. Sekané maso 2/\| buď + 2 °C, nebo teplota uvedená na etiketě, nebo v přepravních dokumentech VII. Čerstvé ryby, měkkýši a korýši 6/\| v tajícím ledu, nebo při teplotě tajícího ledu 1) Dohoda o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP) přijatá v Ženevě dne 1. září 1970 byla vyhlášena pod č. 61/1983 Sb. Změny Příloh 1, 2 a 3 Dohody ATP schválené v letech 1970–1997 byly vyhlášeny pod č. 54/1998 Sb. Změny Dohody ATP a Přílohy 1 schválené v letech 1997–1998 byly vyhlášeny pod č. 92/2000 Sb. m. s. Změny Dohody ATP schválené v letech 1998–2003 byly vyhlášeny pod č. 64/2004 Sb. m. s. 1/ Železniční vozy, nákladní automobily, přívěsy, návěsy, kontejnery a jiné podobné dopravní a přepravní prostředky 2/ V případě cisteren se v této definici rozumí pod pojmem „skříň“ vlastní cisterna ) Tyto požadavky platí pro nové štítky. Musí být garantováno přechodné období tří měsíců od doby, kdy vstoupí tento požadavek v platnost. / Datem vstupu v platnost je 22. únor 1996 **/ aby nedošlo k namrzání 1/ Teplota uvedených zmrazených a hluboko zmrazených potravin určených pro okamžité další zpracování v místě určení smí být postupně zvyšována během přepravy tak, aby dosáhla v místě určení nejvýše teploty určené odesilatelem uvedené v přepravním dokladu. Tato teplota nesmí být vyšší než maximální teplota předepsaná pro tentýž druh potravin v příloze 3. Přepravní doklad musí uvádět název potraviny, zda je hluboko zmrazená nebo zmrazená a že je určena pro okamžité další zpracování v místě určení. Taková přeprava musí být prováděna dopravním nebo přepravním prostředkem schváleným dle ATP bez použití tepelného zařízení pro zvýšení teploty potravin. 1/ Postup bude stanoven. 1/ Je-li mléko sváženo z farem k okamžitému zpracování, může teplota během přepravy dosáhnout teploty + 10 °C. 2/ Bez úpravy. 3/ S výjimkou potravin upravených solením, uzením, sušením nebo sterilizací. 4/ „Čerstvým sýrem“ se rozumí nevyzrálý sýr, který je připraven k požívání krátce po vyrobení a který má omezenou konzervační dobu. 5/ Čerstvá zelenina, která byla slisovaná, nebo byla její velikost jiným způsobem zredukovaná, mimo toho, že byla pouze omyta, očištěna, nebo rozpůlena. 6/ S výjimkou živých ryb, měkkýšů a korýšů
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 27/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 27/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje oprava sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 8/2010 Sb. m. s. Vyhlášeno 15. 3. 2010, částka 11/2010 27 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje oprava sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 8/2010 Sb. m. s. Ministerstvo zahraničních věcí vyhlašuje opravu svého sdělení č. 8/2010 Sb. m. s. o Druhé dodatkové úmluvě o vydávání mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými, podepsané v Praze dne 16. května 2006. Třetí odstavec sdělení Ministerstva zahraničních věcí má správně znít: „Dodatková úmluva vstupuje v platnost na základě svého článku 17 odst. 1 a na základě článku 22 odst. 1 Dohody o vydávání mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými2) dne 1. února 2010.“
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 26/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 26/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje oprava sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/2010 Sb. m. s. Vyhlášeno 15. 3. 2010, částka 11/2010 26 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje oprava sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/2010 Sb. m. s. Ministerstvo zahraničních věcí vyhlašuje opravu svého sdělení č. 7/2010 Sb. m. s. o Dodatkové úmluvě o vzájemné právní pomoci v trestních věcech mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými, podepsané v Praze dne 16. května 2006. Třetí odstavec sdělení Ministerstva zahraničních věcí má správně znít: „Dodatková úmluva vstupuje v platnost na základě svého článku 11 odst. 1 a na základě článku 18 odst. 1 Dohody o vzájemné právní pomoci mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými2) dne 1. února 2010.“
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 25/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 25/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje oprava sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 6/2010 Sb. m. s. Vyhlášeno 15. 3. 2010, částka 11/2010 25 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje oprava sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 6/2010 Sb. m. s. Ministerstvo zahraničních věcí vyhlašuje opravu svého sdělení č. 6/2010 Sb. m. s. o Dohodě o vydávání mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými, podepsané ve Washingtonu dne 25. června 2003. Třetí odstavec sdělení Ministerstva zahraničních věcí má správně znít: „Dohoda vstupuje v platnost na základě svého článku 22 odst. 1 dne 1. února 2010 a tímto dnem vstupuje v platnost i pro Českou republiku.“
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 24/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 24/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje oprava sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 5/2010 Sb. m. s. Vyhlášeno 15. 3. 2010, částka 11/2010 24 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje oprava sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 5/2010 Sb. m. s. Ministerstvo zahraničních věcí vyhlašuje opravu svého sdělení č. 5/2010 Sb. m. s. o Dohodě o vzájemné právní pomoci mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými, podepsané ve Washingtonu dne 25. června 2003. Třetí odstavec sdělení Ministerstva zahraničních věcí má správně znít: „Dohoda vstupuje v platnost na základě svého článku 18 odst. 1 dne 1. února 2010 a tímto dnem vstupuje v platnost i pro Českou republiku.“
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 23/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 23/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Kyrgyzské republiky o leteckých službách Vyhlášeno 15. 3. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 14. 3. 2006, částka 11/2010 * Článek 1 - (Definice) * Článek 2 - (Přepravní práva) * Článek 3 - (Určení a provozní oprávnění) * Článek 4 - (Odvolání a pozastavení provozního oprávnění) * Článek 5 - (Uplatňování zákonů, předpisů a postupů) * Článek 6 - (Ochrana letectví) * Článek 7 - (Bezpečnost letectví) * Článek 8 - (Celní ustanovení) * Článek 9 - (Užívání letišť a leteckých zařízení) * Článek 10 - (Tranzit) * Článek 11 - (Prodej služeb a převod finančních prostředků) * Článek 12 - (Tarify) * Článek 13 - (Kapacita) * Článek 14 - (Společné označování linek) * Článek 15 - (Letové řády) * Článek 16 - (Zastoupení leteckého podniku) * Článek 17 - (Pozemní odbavování) * Článek 18 - (Poskytování údajů) * Článek 19 - (Konzultace) * Článek 20 - (Změny) * Článek 21 - (Řešení sporů) * Článek 22 - (Registrace) * Článek 23 - (Ukončení platnosti) * Článek 24 - (Vstup v platnost) * PŘÍLOHA Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 14. 3. 2006 23 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 29. dubna 2004 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Kyrgyzské republiky o leteckých službách. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 24 dne 14. března 2006. České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Kyrgyzské republiky o leteckých službách Vláda České republiky a vláda Kyrgyzské republiky, dále uváděné jako „smluvní strany“; jsouce stranami Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, otevřené k podpisu v Chicagu dne sedmého prosince 1944, a vedeny přáním sjednat dohodu za účelem rozvíjení leteckých služeb mezi a za územími jejich států, se dohodly takto: Článek 1 (Definice) Pro účely této dohody, pokud z textu nevyplývá jinak: (a) výraz “Úmluva“ znamená Úmluvu o mezinárodním civilním letectví otevřenou k podpisu v Chicagu dne sedmého prosince 1944 a zahrnuje jakoukoli přílohu přijatou podle článku 90 této Úmluvy a jakoukoli změnu příloh nebo Úmluvy podle jejích článků 90 a 94, pokud tyto přílohy a změny byly přijaty oběma smluvními stranami; (b) výraz “letecké úřady“ znamená v případě České republiky Ministerstvo dopravy, a v případě Kyrgyzské republiky Ministerstvo dopravy a spojů nebo, v obou případech, kterýkoli jiný orgán právně zmocněný k provádění funkcí vykonávaných uvedenými leteckými úřady; (c) výraz “určený letecký podnik“ znamená každý letecký podnik, který jedna smluvní strana písemně určila druhé smluvní straně a který je podle článku 3 této dohody oprávněn provozovat dohodnuté služby na stanovených linkách podle článku 2 odstavce (1) této dohody; (d) výrazy “území“, “letecká dopravní služba“, “mezinárodní letecká dopravní služba“, “letecký podnik“ a “přistání pro potřeby nikoli obchodní“ mají význam, který je pro ně příslušně stanoven v článcích 2 a 96 Úmluvy; (e) výraz “kapacita“ ve vztahu k dohodnutým službám znamená nabízenou sedadlovou kapacitu letadla používaného při těchto službách, násobenou počtem frekvencí provozovaných tímto letadlem v daném období na lince nebo úseku linky; (f) výraz “Příloha“ znamená Přílohu k této dohodě a její změny provedené v souladu s ustanoveními článku 20 této dohody. Příloha tvoří nedílnou součást této dohody a všechna odvolání na tuto dohodu, pokud není výslovně stanoveno jinak, zahrnují zmíněnou Přílohu. Článek 2 (Přepravní práva) (1) Každá smluvní strana poskytuje druhé smluvní straně práva stanovená v této dohodě za účelem zřízení a provozování mezinárodních leteckých dopravních služeb určeným leteckým podnikem nebo leteckými podniky na linkách stanovených v příslušné části Přílohy. Tyto služby a linky jsou dále nazývány “dohodnuté služby“ a “stanovené linky“. (2) Podle ustanovení této dohody bude určený letecký podnik nebo letecké podniky každé smluvní strany využívat při provozování dohodnutých služeb na stanovených linkách následující práva: (a) létat bez přistání přes území státu druhé smluvní strany; (b) přistávat na území státu druhé smluvní strany pro potřeby nikoli obchodní; (c) nakládat a vykládat na území státu druhé smluvní strany v místech stanovených v Příloze cestující, zavazadla a zboží včetně poštovních zásilek, odděleně nebo v kombinaci, určené nebo pocházející z místa nebo míst na území státu první smluvní strany; a (d) nakládat a vykládat na území třetích států v místech stanovených v Příloze cestující, zavazadla a zboží včetně poštovních zásilek, odděleně nebo v kombinaci, určené nebo pocházející z míst na území státu druhé smluvní strany, stanovených v Příloze. (3) Letecké podniky každé smluvní strany, jiné než ty, které jsou určené podle článku 3 této dohody, budou také užívat práva stanovená v odstavci (2) (a) a (b) tohoto článku. (4) V odstavci (2) tohoto článku nemůže být nic považováno za udělení práva určenému leteckému podniku nebo podnikům jedné smluvní strany nakládat na území státu druhé smluvní strany cestující, zavazadla a zboží včetně poštovních zásilek za úplatu nebo nájemné s určením pro jiné místo na území státu této druhé smluvní strany. Článek 3 (Určení a provozní oprávnění) (1) Každá smluvní strana bude mít právo určit letecký podnik nebo letecké podniky za účelem provozu dohodnutých služeb pro svoji potřebu a odvolat určení kteréhokoli leteckého podniku nebo nahradit dříve určený jiným leteckým podnikem. Toto určení bude provedeno písemným oznámením mezi leteckými úřady obou smluvních stran. Nebude-li mezi leteckými úřady obou smluvních stran výslovně dohodnuto jinak, nebude pro každou jednotlivou linku určeno více než jeden určený letecký podnik z každé smluvní strany. (2) Letecký úřad, který obdržel oznámení o určení, udělí bez prodlení, podle ustanovení odstavce (3) a (4) tohoto článku, určenému leteckému podniku druhé smluvní strany potřebná provozní oprávnění. (3) Letecký úřad jedné smluvní strany může požadovat, aby letecký podnik určený druhou smluvní stranou prokázal, že je schopen plnit podmínky stanovené zákony a předpisy, které tento úřad uplatňuje na provoz mezinárodních leteckých dopravních služeb v souladu s ustanoveními Úmluvy. (4) Letecký úřad každé smluvní strana bude mít právo odmítnout přijmout určení leteckého podniku a odmítnout udělit provozní oprávnění uvedené v odstavci (2) tohoto článku, nebo uložit takové podmínky, které považuje za nezbytné pro výkon práv stanovených v článku 2 této dohody, kdykoli smluvní strana nemá důkaz, že podstatná část vlastnictví a skutečná kontrola tohoto leteckého podniku náleží druhé smluvní straně nebo občanům jejího státu. (5) Jakmile byl letecký podnik určen a oprávněn podle tohoto článku, může v plném nebo částečném rozsahu provozovat dohodnuté služby k nimž byl určen za předpokladu, že tarify a letové řády stanovené podle ustanovení článků 12 a 15 této dohody jsou pro tyto služby v platnosti. Článek 4 (Odvolání a pozastavení provozního oprávnění) (1) Letecký úřad každé smluvní strany bude mít právo zrušit provozní oprávnění nebo pozastavit výkon práv stanovených v článku 2 této dohody určenému leteckému podniku druhé smluvní strany nebo uložit pro využívání těchto práv, dočasně nebo trvale, podmínky, které považuje za nezbytné, jestliže tento letecký podnik: (a) neprokáže leteckému úřadu smluvní strany, která poskytuje práva, způsobilost plnit podmínky stanovené zákony a předpisy, které v souladu s Úmluvou tento úřad uplatňuje; nebo (b) neprokáže, že podstatná část vlastnictví a skutečná kontrola patří státu smluvní strany, která určila letecký podnik, nebo občanům jejího státu; nebo (c) jiným způsobem neprovozuje dohodnuté služby v souladu s podmínkami stanovenými touto dohodou. (2) Pokud nebude nutné provést okamžitá opatření k zabránění dalšího porušování výše uvedených zákonů a předpisů, budou práva uvedená v odstavci (1) tohoto článku uplatněna pouze po konzultaci s leteckým úřadem druhé smluvní strany. Pokud nebude leteckými úřady dohodnuto jinak, budou tyto konzultace mezi leteckými úřady obou smluvních stran zahájeny do šedesáti (60) dnů od data požadavku učiněného kterýmkoli leteckým úřadem. Článek 5 (Uplatňování zákonů, předpisů a postupů) (1) Při vstupu, pobytu a výstupu z území státu jedné smluvní strany musí být dodržovány leteckými podniky druhé smluvní strany zákony, předpisy a postupy státu této smluvní strany, vztahující se na provoz a navigaci letadel. (2) Zákony, předpisy a postupy státu jedné smluvní strany, týkající se vstupu, pobytu, tranzitu nebo výstupu cestujících, posádek, zavazadel a zboží včetně poštovních zásilek z území jejího státu, jako jsou zákony, předpisy a postupy týkající se vstupu, výstupu, přistěhovalectví, pasů, cel, měnových, karanténních, zdravotních nebo hygienických opatření, se budou vztahovat na cestující, posádky, zavazadla, zboží a poštovní zásilky dopravované letadlem určeného leteckého podniku druhé smluvní strany při vstupu nebo výstupu nebo pobytu na území státu první smluvní strany. (3) Při uplatňování celních, přistěhovaleckých, karanténních a podobných předpisů nebude žádná smluvní strana dávat přednost svým vlastním nebo kterýmkoli jiným leteckým podnikům před leteckým podnikem druhé smluvní strany, provozujícím podobné mezinárodní letecké dopravní služby. Článek 6 (Ochrana letectví) (1) Smluvní strany si navzájem znovu potvrzují v souladu se svými právy a povinnostmi podle mezinárodního práva, že jejich závazek chránit bezpečnost civilního letectví před nezákonnými činy, tvoří nedílnou součást této dohody. (2) Smluvní strany budou zejména jednat v souladu s ustanoveními Úmluvy o trestných a některých jiných činech spáchaných na palubě letadla, podepsané v Tokiu 14. září 1963, Úmluvy o potlačení protiprávního zmocnění se letadel, podepsané v Haagu 16. prosince 1970, Úmluvy o potlačení protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví, podepsané v Montrealu 23. září 1971 a Protokolu o potlačení protiprávních činů násilí na letištích sloužících mezinárodnímu civilnímu letectví, podepsaného v Montrealu 24. února 1988 a jakékoli jiné mnohostranné smlouvy upravující ochranu letectví, která je závazná pro obě smluvní strany. (3) Smluvní strany si na požádání vzájemně poskytnou veškerou nutnou pomoc k zabránění činům nezákonného zmocnění se civilních letadel a jiných nezákonných činů proti bezpečnosti těchto letadel, jejich cestujících a posádek, letišť a leteckých navigačních zařízení a jakémukoli jinému ohrožení bezpečnosti civilního letectví. (4) Smluvní strany budou, ve svých vzájemných vztazích, jednat v souladu s ustanoveními o ochraně letectví stanovenými Mezinárodní organizací pro civilní letectví a označovanými jako Přílohy k Úmluvě v rozsahu, ve kterém jsou tato bezpečnostní opatření platná vůči smluvním stranám; budou vyžadovat, aby provozovatelé letadel jejich registrace nebo provozovatelé letadel, kteří mají hlavní sídlo obchodní činnosti nebo stálé sídlo na území jejich států, a provozovatelé letišť na území jejich států jednali v souladu s takovými ustanoveními o ochraně letectví. (5) Každá smluvní strana souhlasí s tím, že může být požadováno, aby její provozovatelé letadel dodržovali ustanovení o ochraně letectví uvedená výše v odstavci (4) vyžadovaná druhou smluvní stranou pro vstup, výstup a pobyt na území jejího státu. (6) Každá smluvní strana zajistí, že na území jejího státu budou účinně uplatňována odpovídající opatření k ochraně letadel a kontrole cestujících, posádek, příručních zavazadel, zapsaných zavazadel, zboží a palubních zásob před a v průběhu nastupování a nakládání. (7) Každá smluvní strana bude také s porozuměním posuzovat jakýkoli požadavek druhé smluvní strany na přiměřená bezpečnostní opatření za účelem čelit určité hrozbě. (8) Dojde-li ke spáchání činu nebo hrozbě spáchání činu nezákonného zmocnění se civilního letadla nebo jiného nezákonného činu proti bezpečnosti takového letadla, jeho cestujících a posádky, letišť nebo navigačních zařízení, smluvní strany si vzájemně pomohou usnadňováním předávání zpráv a jinými příslušnými opatřeními, směřujícími k rychlému a bezpečnému ukončení takového činu nebo hrozby. (9) Má-li smluvní strana opodstatněné důvody se domnívat, že se druhá smluvní strana odchýlila od ustanovení tohoto článku na ochranu letectví, letecký úřad této smluvní strany může požádat o neodkladné konzultace s leteckým úřadem druhé smluvní strany. Nedosažení uspokojivé dohody do jednoho (1) měsíce od data takové žádosti bude důvodem k uplatnění článku 4 této dohody. Bude-li to vyžadovat vážná nepředvídatelná situace, může kterákoli smluvní strana provést prozatímní opatření před uplynutím měsíční lhůty. Článek 7 (Bezpečnost letectví) (1) Osvědčení o letové způsobilosti, osvědčení o kvalifikaci a průkazy vydané nebo potvrzené jednou ze smluvních stran a dosud mající platnost budou uznány za platné druhou smluvní stranou pro provoz dohodnutých služeb za předpokladu, že tato osvědčení a průkazy alespoň odpovídají nebo jsou přísnější než minimální normy, stanovené podle Úmluvy. (2) Každá smluvní strana si však vyhrazuje právo odmítnout uznat jako platné pro účely letů nad územím svého státu osvědčení o kvalifikaci a průkazy vydané jejím vlastním státním příslušníkům druhou smluvní stranou nebo jiným státem. (3) Každá smluvní strana může kdykoli požádat o konzultace týkající se bezpečnostních norem přijatých druhou smluvní stranou v kterékoli oblasti vztahující se na posádky, letadla a jejich provoz. Takové konzultace se uskuteční do třiceti (30) dnů ode dne požádání. (4) Jestliže po těchto konzultacích jedna smluvní strana shledá, že druhá smluvní strana neúčinně udržuje a vykonává v kterékoli oblasti bezpečnostní normy alespoň na minimální úrovni stanovené vdaném období Úmluvou, tato smluvní strana oznámí druhé smluvní straně svá zjištění a opatření považovaná za nezbytná k tomu, aby bylo dosaženo souladu s těmito minimálními normami a druhá smluvní strana učiní příslušná opravná opatření. Neuskutečnění příslušných opravných opatření druhou smluvní stranou do patnácti (15) dnů, nebo v delší lhůtě která může být dohodnuta, bude důvodem pro uplatnění článku 4 této dohody. (5) Nehledě na povinnosti uvedené v článku 33 Úmluvy je dohodnuto, že jakékoli letadlo provozované leteckým podnikem jedné smluvní strany, nebo jeho jménem na základě smlouvy o leasingu, na službách do nebo z území státu jiné smluvní strany může, v době kdy se nachází na území státu druhé smluvní strany, být podrobeno inspekci oprávněnými zástupci státu druhé smluvní strany, na palubě i zvenku za účelem ověření jak platnosti dokladů letadla a jeho posádky, tak i zjevného stavu letadla a jeho vybavení (dále v tomto článku nazývané „inspekce na stojánce“), za předpokladu, že to nepovede k nepřiměřenému zpoždění. (6) Jestliže jakákoli inspekce na stojánce nebo série inspekcí na stojánce povede: (a) k vážným obavám, že letadlo nebo provozování letadla neodpovídají minimálním normám stanoveným v daném období Úmluvou, nebo (b) k vážným obavám, že jsou neúčinně udržovány a vykonávány v kterékoli oblasti bezpečnostní normy stanovené v daném období Úmluvou, smluvní strana provádějící inspekci bude, pro účely článku 33 Úmluvy, mít právo svobodně prohlásit, že požadavky, na základě kterých byla vydána nebo uznána za platná osvědčení nebo průkazy týkající se daného letadla nebo jeho posádky, nebo požadavky za kterých má být letadlo provozováno, neodpovídají nebo nejsou vyšší minimální normy stanovené Úmluvou. (7) V případě, že přístup k provedení inspekce letadla na stojánce, provozovaného leteckým podnikem jedné smluvní strany nebo jeho jménem v souladu s odstavcem (5) tohoto článku, je odepřen zástupcem tohoto leteckého podniku nebo leteckých podniků, bude mít druhá smluvní strana právo svobodně usoudit, že vznikly vážné obavy popsané v odstavci (6) tohoto článku a učinit závěry v něm uvedené. (8) Každá smluvní strana si vyhrazuje právo okamžitě pozastavit nebo upravit provozní oprávnění leteckému podniku nebo leteckým podnikům druhé smluvní strany v případě, že usoudí, ať již na základě inspekce na stojánce, série inspekcí na stojánce, odepření přístupu k inspekci na stojánce, konzultací nebo jiných zjištění, že okamžitá opatření jsou nezbytná pro bezpečný provoz leteckého podniku. (9) Jakékoli opatření jedné smluvní strany podle odstavců (4) nebo (8) tohoto článku bude přerušeno jakmile přestanou trvat důvody, pro které bylo zavedeno. Článek 8 (Celní ustanovení) (1) Každá smluvní strana osvobodí určený letecký podnik druhé smluvní strany od dovozních omezení, cla, nepřímých daní, inspekčních poplatků a jiných celostátních a místních dávek a poplatků pokud jde o letadla, pohonné hmoty, mazadla, spotřebitelný technický materiál, náhradní díly včetně motorů, obvyklé vybavení letadla, zásoby letadla a potraviny (včetně alkoholu, tabáku, nápojů a jiných výrobků určených v omezeném množství k prodeji cestujícím za letu) a jiné věci, které jsou určeny k použití výhradně v souvislosti s provozem nebo obsluhou letadla určeného leteckého podniku druhé smluvní strany provozujícího dohodnuté služby, stejně tak jako tiskopisy letenek, leteckých nákladních listů, jakýkoli tištěný materiál nesoucí znaky společnosti a obvyklý náborový materiál bezplatně rozšiřovaný tímto určeným leteckým podnikem. (2) Osvobození udělená podle tohoto článku se budou vztahovat na položky uvedené v odstavci (1) tohoto článku: (a) dovezené na území státu jedné smluvní strany určeným leteckým podnikem druhé smluvní strany nebo jeho jménem; (b) ponechané na palubě letadla určeného leteckého podniku jedné smluvní strany od příletu až do odletu z území státu druhé smluvní strany; a (c) vzaté na palubu letadla určeného leteckého podniku jedné smluvní strany na území státu druhé smluvní strany a určené k použití při provozu dohodnutých služeb; a to bez ohledu na to, zda tyto položky jsou používány nebo spotřebovány zcela nebo zčásti na území státu smluvní strany, která poskytuje výjimku, za předpokladu, že takové položky nebudou zcizovány na území státu této smluvní strany. (3) Obvyklé palubní vybavení letadla, stejně tak jako materiál a zásoby obvykle uložené na palubě letadla určeného leteckého podniku kterékoli smluvní strany mohou být vyloženy na území státu druhé smluvní strany pouze se souhlasem celního úřadu na tomto území. V takovém případě mohou být uloženy pod celním dohledem tohoto celního úřadu do doby než budou znovu vyvezeny, nebo s nimi bude naloženo jinak v souladu s celními předpisy. (4) Osvobození poskytnutá tímto článkem pokud jde o spotřebitelný technický materiál, náhradní díly včetně motorů a obvyklé palubní vybavení se budou vztahovat i na situace, kdy určený letecký podnik kterékoli smluvní strany vstoupí v ujednání s jinými leteckými podniky o zápůjčce nebo přenechání na území státu druhé smluvní strany za předpokladu, že takové jiné letecké podniky požívají podobná osvobození od druhé smluvní strany. Článek 9 (Užívání letišť a leteckých zařízení) (1) Poplatky uložené na území státu první smluvní strany určenému leteckému podniku druhé smluvní strany za použití letišť, leteckých navigačních a jiných zařízení nebudou vyšší než poplatky ukládané jakémukoli letadlu první strany téže kategorie vykonávajícímu podobné mezinárodní letecké dopravní služby. (2) Žádná smluvní strana při užívání letišť, letových cest, leteckých provozních služeb a s nimi souvisejících zařízení nacházejících se pod její kontrolou neposkytne výhody svému vlastnímu nebo jinému leteckému podniku před leteckým podnikem druhé smluvní strany, konajícímu podobné mezinárodní letecké dopravní služby. (3) Každá smluvní strana bude podporovat konzultace o uživatelských poplatcích mezi svými orgány oprávněnými k vyměřování poplatků a leteckými podniky, používajícími služby a zařízení provozovaná těmito orgány vyměřujícími poplatky; bude-li to praktické učiní tak prostřednictvím organizací zastupujících tyto letecké podniky. Jakékoli návrhy na změny těchto poplatků budou předány uživatelům v přiměřené lhůtě, aby měli možnost vyjádřit své stanovisko dříve než budou změny uskutečněny. Každá smluvní strana dále doporučí svým oprávněným orgánům a uživatelům vyměňovat si informace týkající se poplatků. Článek 10 (Tranzit) Cestující v přímém tranzitu přes území státu smluvní strany, neopouštějící část letiště určenou pro takový účel, budou podrobeni, s výjimkou ustanovení o ochraně civilního letectví uvedených v článku 6 této dohody, a plnění úkolu zabránit nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami, jen zjednodušené kontrole. Zavazadla a zboží v tranzitu budou osvobozeny od cla a jiných poplatků. Článek 11 (Prodej služeb a převod finančních prostředků) (1) Na základě oznámení leteckému úřadu první smluvní strany a po příslušné obchodní registraci v souladu se zákony a předpisy státu této první smluvní strany bude mít určený letecký podnik nebo letecké podniky druhé smluvní strany právo volně prodávat své letecké dopravní služby na území státu první smluvní strany; buď přímo nebo podle svého uvážení prostřednictvím svých zprostředkovatelů, a kterákoli osoba bude moci svobodně zakoupit tuto přepravu v místní měně nebo v jakékoli volně směnitelné měně běžně vykupované bankamibankami na daném území. (2) Určené letecké dopravní podniky smluvních stran budou mít právo přepočítat a převést na území svého státu přebytek příjmů nad místními výdaji získaný na území státu druhé smluvní strany ve volně směnitelné měně. Přepočet a převod bude uskutečněn bez omezení podle převládajícího tržního devizového kurzu pro tyto transakce, platného v den převodu. V případě, že převládající tržní devizový kurz neexistuje, přepočet a převod bude uskutečněn bez omezení podle úředního přepočítacího kurzu, platného v den převodu. Skutečný převod bude proveden bez prodlení a nebude podléhat jakýmkoli poplatkům s výjimkou obvyklých poplatků vybíraných bankamibankami za služby při těchto transakcích. (3) V případě, že platby mezi smluvními stranami budou upraveny zvláštní dohodou, bude použita tato zvláštní dohoda. Článek 12 (Tarify) (1) Výraz “tarif“, užívaný dále, znamená ceny nebo poplatky, které mají být zaplaceny za přepravu cestujících, zavazadel a zboží (s výjimkou náhrad a podmínek za přepravu poštovních zásilek) a podmínky, za kterých se tyto ceny nebo poplatky používají, včetně provizí placených při přepravě za zprostředkovatelské služby, poplatky a podmínky za jakékoli vedlejší služby k této přepravě, které jsou nabízeny leteckými podniky a rovněž zahrnuje jakékoli podstatné výhody poskytované v souvislosti s přepravou. (2) Tarify používané určeným leteckým podnikem kterékoli smluvní strany pro dopravu do nebo z území státu druhé smluvní strany budou stanoveny v přiměřené výši, přičemž bude náležitě přihlíženo ke všem významným činitelům, jako jsou náklady na provoz, přiměřený zisk a povaha služeb, jako je rychlost a cestovní pohodlí, sazby zprostředkovatelských odměn, tarify jiných leteckých podniků a jiné obchodní úvahy na daném trhu. (3) Letecké úřady obou smluvních stran budou považovat za nepřijatelné tarify, které jsou nepřiměřeně diskriminující, nepřiměřeně vysoké nebo omezující přepravu vzhledem k zneužití dominantního postavení, nebo uměle nízké vzhledem k přímé nebo nepřímé dotaci či podpoře, nebo mají za následek cenový dumping; a vydají k nim rozhodnutí. (4) Tarify stanovené v odstavci (2) tohoto článku budou dle možnosti dohodnuty leteckými podniky obou smluvních stan. (5) Dohody dle odstavce (4) výše mohou, pokud možno, být dosaženy prostřednictvím mechanismu určování cen v rámci Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA). (6) Takto stanovené tarify budou předloženy ke schválení leteckým úřadům smluvních stran nejméně třicet (30) dnů před navrhovaným datem účinnosti; ve zvláštních případech může být tento časový limit zkrácen v závislosti na souhlasu uvedených úřadů. (7) Pokud se určené letecké podniky nemohou dohodnout na žádném z těchto tarifů nebo pokud z jiných důvodů nemohou být tarify stanoveny dle odstavce (4) tohoto článku, nebo letecký úřad jedné smluvní strany oznámí leteckému úřadu druhé smluvní strany svoji nespokojenost s kterýmkoli navrhovaným tarifem dohodnutým v souladu s ustanoveními odstavce (4) tohoto článku, budou letecké úřady smluvních stran usilovat o dohodnutí tarifu. (8) Pokud se letecké úřady nemohou dohodnout na schválení kteréhokoli tarifu stanoveného v souladu s odstavcem (6) výše nebo na stanovení tarifu dle odstavce (7), budou smluvní strany usilovat o dohodnutí tarifů. (9) Žádný tarif nemůže vstoupit v platnost dokud není schválen leteckými úřady obou smluvních stran. (10) Tarify stanovené dle ustanovení tohoto článku zůstanou v platnosti dokud nebudou stanoveny nové tarify dle ustanovení tohoto článku. (11) Letecké úřady obou smluvních stran nebudou požadovat předložení tarifu ke schválení v případě tarifu pro dopravu zboží mezi místy na územích států smluvních stran, avšak určené letecké podniky je budou registrovat nejméně čtrnáct (14) dní před navrhovaným datem účinnosti u leteckých úřadů obou smluvních stran za účelem posouzení podle odstavce (3) tohoto článku. Pokud neobdrží příslušný určený letecký podnik oznámení o nesouhlasu s výše uvedenými tarify pro dopravu zboží od leteckého úřadu smluvní strany na území jehož státu doprava zboží začíná do osmi (8) dnů od registrace, takto registrované tarify pro dopravu zboží nabudou účinnosti k uvedenému datu zavedení. Článek 13 (Kapacita) (1) Určené letecké podniky každé smluvní strany budou mít řádnou a stejnou příležitost k provozu leteckých dopravních služeb na jakékoli lince stanovené v Příloze k této dohodě. (2) Při provozování dohodnutých služeb budou určené letecké podniky každé smluvní strany brát v úvahu zájmy určených leteckých podniků druhé smluvní strany, aby nedošlo k nevhodnému ovlivňování služeb, které tyto podniky zajišťují na zcela nebo zčásti shodných linkách. (3) Dohodnuté služby provozované určenými leteckými podniky smluvních stran budou v úzkém vztahu k požadavkům veřejnosti na dopravu na stanovených linkách a budou mít za přednostní cíl poskytnout, při přiměřeném využití prostoru, kapacitu odpovídající současným a rozumně očekávaným požadavkům na dopravu cestujících a/nebo zboží včetně poštovních zásilek, pocházejících z nebo určených pro území státu smluvní strany, která určila letecký podnik. Zabezpečení dopravy cestujících a/nebo zboží včetně poštovních zásilek, jak naložených tak vyložených v těch místech stanovených linek, která se nacházejí na územích jiných států než toho, který určil letecký podnik, bude provedeno v souladu s obecnými zásadami, že kapacita bude ve vztahu k: (a) dopravním požadavkům na území a z území státu smluvní strany, která určila letecký podnik; (b) dopravním požadavkům oblasti, kterou dohodnuté služby prolétávají po přihlédnutí k dopravním službám provozovaným leteckými podniky jiných států této oblasti; a (c) požadavkům vyplývajícím z provozu leteckých podniků. Článek 14 (Společné označování linek) (1) Při provozování nebo nabízení k prodeji leteckých služeb na stanovených linkách může každý určený letecký podnik jedné smluvní strany vstoupit do ujednání o vyblokování prostoru (blocked-space) a společném označování linek (code-sharing) s: (a) leteckým podnikem nebo podniky kterékoli smluvní strany; (b) leteckým podnikem nebo podniky třetí strany. Pokud by třetí strana neoprávnila nebo nedovolila srovnatelné ujednání mezi leteckými podniky druhé smluvní strany a jinými leteckými podniky na službách do, z a přes třetí zemi, mají smluvní strany právo nepřijmout taková ujednání. (2) Výše uvedená ustanovení však podléhají podmínce, že všechny letecké podniky takových ujednání: (a) mají příslušná přepravní práva a splňují zásady této dohody, (b) splňují požadavky uplatňované na taková ujednání leteckými úřady obou smluvních stran. (3) Požaduje se, aby letecké podniky užívající společné označení předložily návrh code-sharing a blocked-space ujednám leteckým úřadům obou smluvních stran nejméně čtyřicet pět (45) dnů před navrhovaným datem jejich zavedení. Tato code-sharing a blocked-space ujednání podléhají schválení leteckých úřadů obou smluvních stran. Článek 15 (Letové řády) (1) Letecký podnik určený jednou smluvní stranou předloží nejméně čtyřicet pět (45) dnů před zahájením služeb leteckému úřadu druhé smluvní strany ke schválení svůj zamýšlený letový řád, uvádějící počet frekvencí, typ letadla, časy, cestovní uspořádám a počet míst nabízených veřejnosti a období platnosti letového řádu. Tentýž postup bude platit pro jakoukoli změnu letového řádu. (2) Pokud určený letecký podnik požaduje provozovat doplňkové lety k letům uvedeným v letových řádech, bude žádat povolení od leteckého úřadu druhé smluvní strany. Takový požadavek bude obvykle předložen alespoň dva pracovní dny před provedením takových letů. Článek 16 (Zastoupení leteckého podniku) (1) Určený letecký podnik jedné smluvní strany bude mít povoleno na základě reciprocity vyslat a udržovat na území státu druhé smluvní strany svého zástupce, obchodní, technický a jiný odborný personál přiměřeně potřebný k provozování dohodnutých služeb. (2) Zástupce a personál budou podléhat právním předpisům platným na území státu druhé smluvní strany. (3) Určené letecké podniky obou smluvních stran, podle právních předpisů platných na příslušném území, budou mít právo zřizovat na území státu druhé smluvní strany kancelář nebo kanceláře na podporu letecké dopravy a k prodeji leteckých dopravních služeb. Článek 17 (Pozemní odbavování) (1) Na základě reciprocity udělí každá smluvní strana každému určenému leteckému podniku druhé smluvní strany právo vybrat si na území státu druhé smluvní strany k částečnému nebo úplnému provádění pozemních odbavovacích služeb kteréhokoli agenta z odbavovacích agentů oprávněných příslušnými orgány druhé smluvní strany k poskytování těchto služeb. (2) Kromě oprávnění uvedeného v odstavci (1) tohoto článku může každý určený letecký podnik provádět své vlastní pozemní odbavení pokud jde o odbavení cestujících k letu. Toto právo bude podléhat pouze omezením vyplývajícím z požadavků na bezpečnost provozu a ochranu před nezákonnými činy a nezahrnuje právo k pozemním odbavovacím službám na letištní straně letiště. Pokud důvody bezpečnosti provozu a ochrany před nezákonnými činy brání vlastnímu pozemnímu odbavení uvedenému v tomto odstavci, musí být takové pozemní odbavovací služby bez zvýhodnění nebo diskriminace dostupné každému leteckému podniku, který poskytuje podobné mezinárodní letecké dopravní služby. (3) Určený letecký podnik jedné smluvní strany může také poskytovat pozemní odbavovací služby podle odstavce (2) tohoto článku zcela nebo zčásti pro jiné letecké podniky létající na totéž letiště na území státu druhé smluvní strany. Článek 18 (Poskytování údajů) Letecký úřad každé smluvní strany na požádání poskytne, nebo zajistí, aby jím určený letecký podnik poskytl leteckému úřadu druhé smluvní strany periodické statistické údaje nebo jiné podobné údaje týkající se přepravy uskutečněné určeným leteckým podnikem na linkách stanovených v této dohodě v rozsahu, který může být rozumně požadován za účelem posouzení provozování dohodnutých služeb. Článek 19 (Konzultace) (1) Letecké úřady obou smluvních stran budou v duchu úzké spolupráce čas od času ve spojení, které se může uskutečnit jednáním nebo písemně, aby zajistily úzkou spolupráci ve všech záležitostech ovlivňujících provádění této dohody. (2) Každá smluvní strana může kdykoli požádat o konzultace ke kterémukoli problému, týkajícímu se této dohody. Tyto konzultace budou zahájeny ve lhůtě šedesáti (60) dnů od data doručení žádosti druhou smluvní stranou, pokud není smluvními stranami dohodnuto jinak. Článek 20 (Změny) (1) Jestliže kterákoli ze smluvních stran považuje za žádoucí změnit jakékoli ustanovení této dohody, vstoupí tato změna, jestliže je dohodnuta mezi smluvními stranami, v platnost po potvrzení výměnou diplomatických nót. Datum výměny nót bude datum doručení pozdější z těchto dvou nót. (2) Změny v Příloze k této dohodě mohou být dohodnuty přímo mezi leteckými úřady smluvních stran. Budou prozatímně prováděny od data dohodnutého těmito leteckými úřady a vstoupí v platnost po potvrzení výměnou diplomatických nót. (3) Jestliže vstoupí v platnost obecná mnohostranná úmluva o mezinárodní letecké dopravě dotýkající se vztahů mezi oběma smluvními stranami, bude tato dohoda pozměněna tak, aby odpovídala ustanovením takové mnohostranné úmluvy v rozsahu, ve kterém byla tato ustanovení přijata oběma smluvními stranami. Článek 21 (Řešení sporů) (1) V případě sporu, vyplývajícího z výkladu nebo provádění této dohody, se ho v prvé řadě vynasnaží letecké úřady smluvních stran vyřešit jednáním. (2) Nedosáhnou-li letecké úřady dohody, bude spor řešen jednáním mezi smluvními stranami. (3) Jestliže se smluvním stranám nepodaří dosáhnout vyřešení sporu jednáním, mohou jej postoupit takové osobě nebo orgánu, na kterém se shodnou, k poradnímu posudku nebo k vydání závazného rozhodnutí podle toho, jak se smluvní strany dohodnou, nebo bude, na základě žádosti kterékoliv smluvní strany, předložen k rozhodnutí rozhodčímu soudu tří rozhodců. (4) Tento rozhodčí soud bude ustaven následovně: každá smluvní strana jmenuje jednoho člena a tito dva členové se poté dohodnou a jmenují státního příslušníka třetího státu jako předsedu. Členové budou jmenováni do dvou měsíců a předseda do tří měsíců od data, ke kterému kterákoli smluvní strana informovala druhou smluvní stranu o svém záměru předložit spor rozhodčímu soudu. (5) Nebudou-li lhůty stanovené výše v odstavci (4) dodrženy, může kterákoli smluvní strana, nebude-li jakékoli jiné příslušné ujednání, požádat prezidenta Rady Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), aby učinil nezbytná jmenování. Je-li prezident občanem státu některé ze smluvních stran nebo cokoliv mu jinak brání ve vykonání tohoto úkolu, učiní nezbytná jmenování viceprezident, který ho zastupuje. (6) Rozhodčí soud dosáhne svých rozhodnutí většinou hlasů. Jeho rozhodnutí budou závazná pro smluvní strany. Každá smluvní strana hradí náklady na svého člena stejně tak jako své zastoupení při rozhodčím řízení; náklady na předsedu a jakékoli jiné náklady ponesou smluvní strany rovným dílem. Ve všech ostatních záležitostech rozhodčí soud stanoví svůj vlastní postup. Článek 22 (Registrace) Tato dohoda a jakékoli její následné změny budou registrovány u Mezinárodní organizace pro civilní letectví. Článek 23 (Ukončení platnosti) Kterákoli smluvní strana může kdykoli oznámit písemně diplomatickou cestou druhé smluvní straně své rozhodnutí ukončit platnost této dohody. Takové oznámení bude zároveň zasláno Mezinárodní organizaci pro civilní letectví. Platnost Dohody v takovém případě skončí dvanáct (12) měsíců po datu doručení oznámení druhé smluvní straně, nebude-li před uplynutím tohoto období oznámení o ukončení vzato zpět na základě dohody mezi smluvními stranami. V případě, že chybí potvrzení o přijetí druhou smluvní stranou, bude oznámení považováno za doručené čtrnáct (14) dnů poté, kdy bylo doručeno Mezinárodní organizaci pro civilní letectví. Článek 24 (Vstup v platnost) Tato dohoda vstoupí v platnost v den přijetí posledního písemného oznámení potvrzujícího splnění vnitrostátních procedur. Dáno v Praze dne 29. dubna 2004 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, kyrgyzském, ruském a anglickém, přičemž všechny texty jsou stejně autentické. V případě sporu bude rozhodující anglický text. Za vládu České republiky Jiří Kubínek v.r. náměstek ministra dopravy České republiky Za vládu Kyrgyzské republiky Aizat Ajikeev v.r. náměstek ministra dopravy a spojů Kyrgyzské republiky PŘÍLOHA A. Letecký podnik(y) určený vládou České republiky má právo provozovat pravidelné služby na následujících linkách v obou směrech: Počáteční místa\| Mezilehlá místa\| Místa určení\| Místa za ---\|---\|---\|--- místa v České republice\| místa ve třetích zemích\| Biškek a další místa v Kyrgyzské republice\| místa ve třetích zemích B. Letecký podnik(y) určený vládou Kyrgyzské republiky má právo provozovat pravidelné služby na následujících linkách v obou směrech: Počáteční místa\| Mezilehlá místa\| Místa určení\| Místa za ---\|---\|---\|--- místa v Kyrgyzské republice\| místa ve třetích zemích\| Praha a další místa v České republice\| místa ve třetích zemích Poznámky: 1. Mezilehlá místa, místa určení na území států smluvních stran, která nejsou uvedena v této Příloze, budou stanovena jednáními mezi leteckými úřady smluvních stran. 2. Právo určených leteckých podniků přepravovat cestující, zboží a poštu mezi místy na území druhé smluvní strany a místy v třetích zemích podléhá dohodě mezi leteckými úřady smluvních stran. 3. „Místa za“ budou stanovena jednáními mezi leteckými úřady smluvních stran. 4. Na počátku provozu určené letecké podniky každé smluvní strany budou moci provozovat ne více než tři frekvence týdně kterýmkoli typem letadla. Každé další zvýšení frekvencí podléhá schválení leteckými úřady obou smluvních stran.
Vyhláška č. 64/2010 Sb.	Vyhláška č. 64/2010 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 10. 3. 2010, datum účinnosti 10. 3. 2010, částka 23/2010 * Čl. I - Vyhláška č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 101/1999 Sb., vyhlášky č. * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III Aktuální znění od 10. 3. 2010 64 VYHLÁŠKA ze dne 24. února 2010, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo dopravy stanoví podle § 102 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 146/2000 Sb., zákona č. 258/2002 Sb., zákona č. 225/2006 Sb. a zákona č. 301/2009 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 101/1999 Sb., vyhlášky č. 244/2003 Sb., vyhlášky č. 359/2006 Sb. a vyhlášky č. 410/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 17 zní: „(1) Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie17) a provádí ve věcech civilního letectví ustanovení zákona o a) zápisech do leteckého rejstříku, včetně přistavení letadla ke kontrole letové způsobilosti, schvalování typu výrobku, letadlových částí, leteckých pozemních zařízení, kódovaných zařízení a přidělování letadlových adres, b) udělení oprávnění k vývoji, projektování, výrobě, instalaci, opravě, zkoušení a údržbě výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení, včetně odborných znalostí fyzických osob, které se touto činností zabývají, c) podmínkách pro činnost a výcvik leteckého personálu a podmínkách pro uznávání průkazu způsobilosti člena leteckého personálu vydaného jiným členským státem Evropské unie, d) technických a provozních podmínkách letišť, jejich zřizování, provozování a osvědčování jejich způsobilosti, e) podmínkách pro využívání ploch vymezených v územně plánovací dokumentaci ke vzletům a přistáním a charakteristikách ploch, které lze využít ke vzletům a přistáním stanovených druhů letadel při provozování stanovených leteckých činností, f) náležitostech zprávy o hlukové situaci na letišti, g) podmínkách pro využívání vzdušného prostoru České republiky, h) charakteristikách jednotlivých druhů leteckých služeb a činností, kterými se zajišťuje jejich poskytování, i) podmínkách vedení databáze údajů o terénu a překážkách a předávání údajů do databáze, j) leteckých nehodách a incidentech, včetně opatření k jejich předcházení a vzoru průkazu odborně způsobilé fyzické osoby podle § 55b zákona, k) podmínkách vydání licence, osvědčení leteckého dopravce, povolení k provozování leteckých prací a povolení k provozování letecké činnosti pro vlastní potřebu, l) podmínkách užívání sportovního létajícího zařízení, včetně náležitostí žádosti o pověření k výkonu státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení, m) vzorech průkazů kontrolních pracovníků při výkonu státního dozoru a vzoru protokolu podle § 91a odst. 3 zákona a zprávy podle § 91a odst. 4 zákona, n) rozsahu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla a výši poplatků za některé úkony prováděné Úřadem. 17) Směrnice Rady ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání licencí pro výkon funkcí v civilním letectví (91/670/EHS). Směrnice Rady 94/56/ES ze dne 21. listopadu 1995, kterou se zavádějí základní zásady pro vyšetřování nehod a nahodilých událostí. Směrnice Rady 96/67/ES ze dne 15. října 1996 o přístupu na trh odbavovacích služeb na letištích Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/30/ES ze dne 26. března 2002 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/36/ES ze dne 21. dubna 2004 o bezpečnosti letadel třetích zemí, která používají letiště Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/23/ES ze dne 5. dubna 2006 o licenci řídícího letového provozu Společenství. Směrnice Komise 2008/49/ES ze dne 16. dubna 2008, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/36/ES, pokud jde o provádění prohlídek na odbavovací ploše u letadel, která používají letiště Společenství.“. 2. V § 1a odst. 4 písm. c) se slova „a dokladem o zaplacení pojistného“ zrušují. 3. V § 1a se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Při převodu vlastnictví k letadlu zapsanému v leteckém rejstříku se přiloží stejnopis nebo ověřená kopie dokladu osvědčujícího nabytí letadla. (8) Při změně provozovatele letadla zapsaného v leteckém rejstříku se přiloží souhlas vlastníka letadla se změnou provozovatele letadla.“. 4. V § 8b odst. 4 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 5. Za § 8d se vkládají nové § 8e až 8n, které včetně nadpisů znějí: „Kvalifikace k řízení letového provozu § 8e (K § 22d odst. 4 zákona) (1) Druhy kvalifikací k řízení letového provozu jsou a) letištní řízení vizuální (ADV), b) letištní řízení přístrojové (ADI), c) přibližovací řízení procedurální (APP), d) přibližovací řízení přehledové (APS), e) oblastní řízení procedurální (ACP), f) oblastní řízení přehledové (ACS). (2) Letištní řízení vizuální (ADV) spočívá ve výkonu činností při poskytování letových provozních služeb pro letištní provoz na letišti, které nemá vydané postupy pro přiblížení či odlety za použití navigačních přístrojů. (3) Letištní řízení přístrojové (ADI) spočívá ve výkonu činností při poskytování letových provozních služeb pro letištní provoz na letišti, které má vydané postupy pro přiblížení či odlety za použití navigačních přístrojů. (4) Přibližovací řízení procedurální (APP) spočívá ve výkonu činností při poskytování letových provozních služeb pro přistávající, odlétající či přelétající letadlo bez použití přehledového zařízení. (5) Přibližovací řízení přehledové (APS) spočívá ve výkonu činností při poskytování letových provozních služeb pro přistávající, odlétající či přelétající letadlo za pomoci přehledového zařízení. (6) Oblastní řízení procedurální (ACP) spočívá ve výkonu činností při poskytování letových provozních služeb pro letadlo bez použití přehledového zařízení. (7) Oblastní řízení přehledové (ACS) spočívá ve výkonu činností při poskytování letových provozních služeb pro letadlo za pomoci přehledového zařízení. § 8f (1) S kvalifikacemi podle § 8e odst. 1 písm. b), d) a f) je spojena alespoň jedna z následujících zvláštních podmínek výkonu těchto kvalifikací (dále jen „zvláštní podmínka“) a) pro výkon letištního řízení přístrojového 1. řízení z řídicí věže (TWR), 2. řízení pozemního pohybu (GMC), 3. přehledový systém pozemního pohybu (GMS), 4. řízení za letu (AIR), 5. radar (RAD), b) pro výkon přibližovacího řízení přehledového 1. radar (RAD), 2. přesný přibližovací radar (PAR), 3. přiblížení přehledovým radarem (SRA), 4. automatický závislý přehledový systém (ADS), 5. terminální řízení (TCL), c) pro výkon oblastního řízení přehledového 1. radar (RAD), 2. automatický závislý přehledový systém (ADS), 3. terminální řízení (TCL). (2) Zvláštní podmínkou řízení z řídicí věže (TWR) se rozumí řízení vzletů, přistání, provozu na letištním okruhu a provozu na provozní ploše tam, kde je letištní řízení poskytováno z jednoho pracoviště. (3) Zvláštní podmínkou řízení pozemního pohybu (GMC) se rozumí řízení provozu na provozní ploše vyjma vzletů a přistání. (4) Zvláštní podmínkou přehledový systém pozemního pohybu (GMS) se rozumí řízení provozu na provozní ploše za pomoci pozemního přehledového systému. Tato zvláštní podmínka je udělována v kombinaci se zvláštní podmínkou řízení pozemního pohybu nebo řízení z řídicí věže. (5) Zvláštní podmínkou řízení za letu (AIR) se rozumí řízení vzletů, přistání a provozu na letištním okruhu. (6) Zvláštní podmínkou radar (RAD) se rozumí při výkonu a) letištního řízení přístrojového poskytování letištní služby řízení za pomoci přehledového radaru, b) přibližovacího řízení přehledového poskytování přibližovací služby řízení za použití primárního nebo sekundárního přehledového radaru, c) oblastního řízení přehledového poskytování oblastní služby řízení za použití přehledového radaru. (7) Zvláštní podmínkou přesný přibližovací radar (PAR) se rozumí řízení přiblížení za použití přesného přibližovacího radaru pro letadlo v konečné fázi přiblížení na přistávací dráhu. Tato zvláštní podmínka je udělována v kombinaci se zvláštní podmínkou radar. (8) Zvláštní podmínkou přiblížení přehledovým radarem (SRA) se rozumí řízení přiblížení přehledovým radarem pro letadlo v konečné fázi přiblížení na přistávací dráhu. Tato zvláštní podmínka je udělována v kombinaci se zvláštní podmínkou radar. (9) Zvláštní podmínkou automatický závislý přehledový systém (ADS) se rozumí při výkonu a) přibližovacího řízení přehledového poskytování přibližovací služby řízení za použití automatického závislého přehledového systému, b) oblastního řízení přehledového poskytování oblastní služby řízení za použití automatického závislého přehledového systému. (10) Zvláštní podmínkou terminální řízení (TCL) se rozumí poskytování služby řízení letového provozu za pomoci jakéhokoli přehledového zařízení letadlu pohybujícímu se v koncové řízené oblasti nebo v přilehlých sektorech. Tato zvláštní podmínka je udělována v kombinaci se zvláštní podmínkou radar nebo automatický závislý přehledový systém. § 8g Obsahové a formální náležitosti průkazu způsobilosti řídícího letového provozu a řídícího letového provozu-žáka a druhy vyznačovaných údajů (K § 22e odst. 4 zákona) (1) Průkaz způsobilosti řídícího letového provozu a řídícího letového provozu-žáka obsahuje a) název orgánu vydávajícího průkaz způsobilosti, b) název průkazu způsobilosti, c) pořadové číslo průkazu způsobilosti arabskými číslicemi přidělené Úřadem, d) jméno, popřípadě jména a příjmení držitele, e) datum a místo narození držitele, f) místo trvalého pobytu držitele, g) státní příslušnost držitele, h) jazykovou znalost a datum jejího prvního osvědčení a datum konce její platnosti, i) podpis držitele, j) název příslušné kvalifikace podle ustanovení § 8e a datum jejího prvního vydání a datum konce její platnosti, k) podpis úředníka vydávajícího průkaz způsobilosti a datum vydání, l) razítko orgánu vydávajícího průkaz způsobilosti. (2) Průkaz způsobilosti řídícího letového provozu obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 ještě název zvláštní podmínky podle § 8f, místní doložku, v případě provozního instruktora kvalifikaci provozního instruktora a data jejich prvního vydání a data konce jejich platnosti. (3) Položky uvedené v odstavci 1 písm. a) až l) a odstavci 2 jsou uvedeny též v anglickém jazyce. (4) Průkaz řídícího letového provozu a řídícího letového provozu-žáka je vyroben z papírové karty nebo z jiného vhodného materiálu bílé barvy, přičemž rozměr každé stránky průkazu je jedna osmina formátu A4. (5) Vzor průkazu způsobilosti řídícího letového provozu a řídícího letového provozu-žáka je stanoven v příloze č. 11 k této vyhlášce. Jazyková znalost § 8h (K § 22f odst. 1 zákona) Obsah hodnotící stupnice je stanoven v příloze č. 12 k této vyhlášce. § 8i (K § 22f odst. 6 zákona) (1) Úřad jmenuje pro provedení zkoušky ověřující znalost anglického jazyka komisi sestávající ze dvou zkoušejících, z nichž alespoň jeden je držitelem průkazu způsobilosti řídícího letového provozu, jehož jazyková znalost odpovídá minimálně stupni 5 hodnotící stupnice. (2) Metodika provedení zkoušky musí v plné míře splňovat požadavek prokázání způsobilosti porozumět mluvenému slovu a psanému textu a prokázání schopnosti vést efektivně komunikaci v anglickém jazyce jak ve standardních, tak neobvyklých pracovně provozních situacích při řízení letového provozu. O průběhu zkoušky je pořizován zvukový záznam. (3) Při vedení ústní zkoušky se posuzuje, zda žadatel a) je schopen vést ústní komunikaci s vizuálním a nevizuálním kontaktem, zda přesně a srozumitelně komunikuje o běžných, konkrétních a s činností řídícího letového provozu a řídícího letového provozu-žáka souvisejících tématech, b) používá vhodné jazykové prostředky pro výměnu zpráv a rozpoznávání a řešení nedorozumění v obecném nebo s činností řídícího letového provozu nebo řídícího letového provozu-žáka souvisejícím kontextu, c) úspěšně zvládá řešení jazykových úkolů vznikajících při komplikacích nebo neočekávaném vývoji událostí, k nimž dochází v situacích souvisejících s činností řídícího letového provozu, a d) používá dialekt či přízvuk srozumitelný pro leteckou veřejnost. (4) Pokud komise nedospěje k jednoznačnému závěru o stupni jazykové znalosti, Úřad nebo pověřená osoba podle § 22 odst. 4 zákona jmenuje třetího zkoušejícího, který o stupni jazykové znalosti rozhodne na základě posouzení zvukového záznamu zkoušky, a jeho rozhodnutí je konečné. § 8j Způsob účasti na průběžném výcviku a rozsah výkonu řízení letového provozu k prodloužení platnosti místní doložky (K § 22g odst. 3 zákona) (1) Řídící letového provozu se účastní průběžného výcviku potřebného k prodloužení platnosti místní doložky a) ověřenou pravidelnou docházkou na výuku, alespoň po dobu stanovenou v plánu výcviku podle § 22j odst. 2 písm. d) zákona, a b) úspěšným vykonáním přezkoušení v intervalech stanovených v § 8m odst. 2. (2) Rozsah výkonu řízení letového provozu, potřebného k prodloužení platnosti místní doložky, u řídícího letového provozu nesmí být na jednotlivých stanovištích v období 6 kalendářních měsíců kratší, než je šestinásobek počtu hodin směny, která musí trvat alespoň 10 hodin. U provozního instruktora se rozsah výkonu řízení letového provozu snižuje o počet hodin, kdy prováděl výcvik na provozních pracovištích, pro které je prodloužení požadováno, nejvíce však o jednu třetinu rozsahu výkonu řízení letového provozu podle věty první. Výcvik řídícího letového provozu, řídícího letového provozu-žáka a provozního instruktora § 8k (K § 22h odst. 2 zákona) (1) Vstupní výcvik je souborem teoretických a praktických cvičení, které vedou k vydání průkazu způsobilosti řídícího letového provozu-žáka. (2) Místní výcvik je souborem teoretických a praktických cvičení zajišťujících schopnost držitele průkazu způsobilosti řídícího letového provozu-žáka využít odborné způsobilosti získané ve vstupním výcviku pro určité pracoviště daného stanoviště pro poskytování letových provozních služeb. (3) Průběžný výcvik je souborem teoretických a praktických cvičení udržujících a obnovujících schopnosti a dovednosti držitele průkazu způsobilosti řídícího letového provozu. (4) Výcvik provozních instruktorů je souborem teoretických a praktických cvičení zajišťujících schopnost držitele průkazu způsobilosti řídícího letového provozu provádět výcvik řídícího letového provozu nebo řídícího letového provozu–žáka na stanovišti při poskytování letových provozních služeb ve skutečném provozu. § 8l (1) Vstupní výcvik zahrnuje tyto předměty a) právní předpisy z oblasti letectví a technicko-provozní předpisy upravující vlastní řízení letového provozu, b) řízení letového provozu včetně postupů spolupráce mezi řízením letového provozu pro civilní létání a pro vojenské účely, c) meteorologii, d) navigaci, e) konstrukci letadel, aerodynamiku letu a komunikaci, včetně dorozumívání mezi řídícím letového provozu a pilotem, f) zvládání zátěžových situací z hlediska faktorů ovlivňujících lidské chování, g) technické vybavení a systémy pro vlastní řízení letového provozu, h) profesní prostředí zahrnující vztah k veřejnosti, charakteristiku vojenských a civilních aktivit ve vzdušném prostoru České republiky a vliv leteckého provozu na životní prostředí, i) zajištění bezpečnosti poskytovaných služeb řízení letového provozu, včetně systémů řízení bezpečnosti, a zvládání neobvyklých a nouzových situací, včetně selhání systémů, j) jazykovou znalost, včetně specifické terminologie a radiotelefonní frazeologie. (2) Vstupní výcvik je organizován a veden způsobem, který zajistí, že řídící letového provozu-žák je na základě získaných znalostí a dovedností způsobilý v průběhu místního výcviku na určitém stanovišti podle pokynů provozního instruktora řídit letový provoz takové složitosti a hustoty, který je na daném stanovišti obvyklý. § 8m (1) Odborná způsobilost účastníka vstupního výcviku a řídícího letového provozu-žáka v průběhu místního výcviku je ověřována průběžným hodnocením a závěrečnou zkouškou znalostí a dovedností. (2) Odborná způsobilost držitele průkazu způsobilosti řídícího letového provozu je ověřována alespoň jednou za 36 měsíců v podmínkách simulovaného provozu a skutečného provozu tam, kde to podmínky provozu dovolí. V simulovaném provozu se ověřuje znalost nouzových postupů. Simulovaného provozu se může též využívat k ověřování znalostí a dovedností při velké zátěži v případech, kdy ověření způsobilosti v podmínkách skutečných nevyhovuje z důvodu nízké hustoty letového provozu. Konkrétní způsob provádění přezkoušení odborné způsobilosti je popsán v plánu výcviku. (3) Výcvik provozního instruktora je ověřován závěrečnou zkouškou znalostí a dovedností. (4) O výsledku závěrečné zkoušky podle odstavců 1 a 3 a o výsledku přezkoušení podle odstavce 2 je vydáno osvědčení. (5) Náležitosti osvědčení o hodnocení výsledků výcviku jsou a) jméno, popřípadě jména, a příjmení a případný akademický titul a vědecká hodnost účastníka výcviku, b) datum a místo narození účastníka výcviku, c) datum zahájení výcviku, d) druh absolvovaného výcviku, e) datum konání závěrečné zkoušky a datum vydání osvědčení, f) výsledek závěrečné zkoušky a g) podpis zkoušejícího a otisk úředního razítka s malým státním znakem. (6) Úřad na žádost osoby, která nedosáhla požadovaných výsledků výcviku podle § 8k odst. 1 až 4, ověří výsledek provedené závěrečné zkoušky přezkoušením žadatele a o výsledku mu vydá osvědčení. Za tímto účelem Úřad zřizuje tříčlennou zkušební komisi. Zkušební komisi tvoří alespoň jeden zaměstnanec Úřadu a další osoby, které jsou oprávněny provádět zkoušky v rámci příslušného výcviku a které se nepodílely na závěrečné zkoušce, jejíž výsledek je ověřován. Zkušební komise bez zbytečného odkladu podrobí žadatele přezkoušení za srovnatelných podmínek, za jakých byla provedena závěrečná zkouška, jejíž výsledek je ověřován. Žádost o ověření výsledku provedené závěrečné zkoušky lze podat do 15 dnů ode dne vydání osvědčení podle odstavce 4. (7) Náležitosti osvědčení o ověření výsledku provedené závěrečné zkoušky jsou a) jméno, popřípadě jména, a příjmení a případný akademický titul a vědecká hodnost účastníka výcviku, b) datum a místo narození účastníka výcviku, c) druh absolvované zkoušky, d) datum konání ověření výsledku závěrečné zkoušky, e) výsledek závěrečné zkoušky a f) podpisy členů zkušební komise a otisk úředního razítka s malým státním znakem. § 8n Náležitosti plánu výcviku (K § 22j odst. 7 zákona) Náležitosti plánu výcviku jsou uvedeny v příloze č. 13 k této vyhlášce.“. 6. V § 9 odst. 2 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d). 7. V § 11 písm. b) se slova „rejstříkovou nebo“ nahrazují slovem „jeho“. 8. § 13 a 14 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 5 až 8 znějí: „§ 13 Podmínky pro využívání ploch vymezených v územně plánovací dokumentaci ke vzletům a přistáním (K § 35 odst. 1 zákona) (1) Plochy vymezené v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí o využití území mohou být využity pouze a) ke vzletům a přistáním letounů, vrtulníků, letadel s kolmým vzletem a přistáním a s tím souvisejícím činnostem za účelem provozování obchodní letecké dopravy, b) ke vzletům a přistáním letounů, vrtulníků, letadel s kolmým vzletem a přistáním, balonů a letadel bez pilota a s tím souvisejícím činnostem za účelem provozování leteckých prací vymezených v § 20 odst. 1, c) k provozování vyhlídkových letů vrtulníky a balony, d) za účelem provozování letecké činnosti pro vlastní potřebu, e) za účelem rekreačního a sportovního létání, f) k nácviku vzletu a přistání vrtulníků, letadel s kolmým vzletem a přistáním, balonů a letadel bez pilota, pokud je tento nácvik součástí osnovy pro výcvik, nebo g) při výcvikových letech letadel k provádění leteckých zemědělských a hasebních prací prováděných z těchto ploch. (2) Plochy vymezené v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí o využití území lze využít k činnostem uvedeným v odstavci 1 písm. a) až d) pouze za podmínky, že využití takovéto plochy je součástí udělené licence k provozování obchodní letecké dopravy, povolení k provozování leteckých prací nebo povolení k provozování letecké činnosti pro vlastní potřebu. (3) Pro účely rekreačního a sportovního létání lze využít plochy vymezené v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí o využití území za podmínky, že pilot využívající tuto plochu má celkový nálet alespoň 100 hodin. Pokud bude z této plochy prováděna intenzivní letová činnost, provozovatel plochy, pokud plocha nemá provozovatele, provozovatel letadla informuje o letové činnosti příslušný obecní úřad před jejím vlastním zahájením. Intenzivní letovou činností se rozumí provádění více jak 3 vzletů a přistání jedním provozovatelem za týden. (4) Před zahájením leteckých činností vymezených v odstavci 1 ověří velitel letadla podle údajů uvedených v letové příručce letadla a v provozní příručce provozovatele leteckých činností, zda je plocha vymezená v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí o využití území způsobilá ke vzletu, přistání a s tím souvisejícím činnostem a zda je využívání této plochy k letecké činnosti v souladu se souvisejícími zvláštní právními předpisy5). (5) Vzlety a přistání mohou být prováděny pouze ve dne podle pravidel letu za viditelnosti určených příslušnými předpisy6) a vyslovil-li s využíváním plochy k tomuto účelu souhlas provozovatel plochy. Toto ustanovení se nevztahuje na neplánovaná přistání kluzáků, balonů a na činnosti konané v naléhavém veřejném zájmu, například lety záchranné služby, hašení požárů. § 14 Charakteristika ploch, vymezení druhů letadel a leteckých činností, při kterých lze ke vzletům a přistáním využít jakékoliv plochy (K § 35 odst. 3 zákona) (1) Plochy, které nejsou letištěm ani plochami vymezenými v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí o využití území určenými ke vzletům a přistáním letadel, mohou být využity pouze a) ke vzletům a přistáním vrtulníků a s tím souvisejícím činnostem za účelem provozování obchodní letecké dopravy, b) ke vzletům a přistáním letounů, vrtulníků, letadel s kolmým vzletem a přistáním, balonů a letadel bez pilota a s tím souvisejícím činnostem za účelem provozování leteckých prací vymezených v § 20 odst. 1, c) k provozování vyhlídkových letů balony, d) za účelem provozování letecké činnosti pro vlastní potřebu, e) za účelem rekreačního a sportovního létání, f) k nácviku vzletu a přistání balonů a letadel bez pilota, pokud je tento nácvik součástí osnovy pro výcvik, g) při výcvikových letech letadel k provádění leteckých zemědělských a hasebních prací prováděných z těchto ploch, nebo h) v případě stavu nouze nebo naléhavém veřejném zájmu, například lety záchranné služby, hašení požárů. (2) Plochy, které nejsou letištěm ani plochami vymezenými v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí o využití území určenými ke vzletům a přistáním letadel, lze využít k činnostem uvedeným v odstavci 1 písm. a) až d) pouze za podmínky, že využití takovéto plochy je součástí udělené licence k provozování obchodní letecké dopravy, povolení k provozování leteckých prací nebo povolení k provozování letecké činnosti pro vlastní potřebu a že k využívání plochy k letecké činnosti byl písemně udělen souhlas vlastníkem plochy, a v případě, že je plocha již provozována k letecké činnosti podle jiných předpisů, také provozovatelem plochy. (3) Pro účely rekreačního a sportovního létání lze využít plochy, které nejsou letištěm ani plochami vymezenými v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí o využití území určenými ke vzletům a přistáním letadel, pouze za podmínky, že k využívání plochy k letecké činnosti byl písemně udělen souhlas vlastníkem plochy, a v případě, že je plocha již provozována k letecké činnosti podle jiných předpisů, také provozovatelem plochy a za podmínky, že pilot využívající tuto plochu má celkový nálet alespoň 100 hodin. (4) Pokud bude z plochy, která není letištěm ani plochou vymezenou v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí o využití území určenou ke vzletům a přistáním letadel, prováděna intenzivní letová činnost podle § 13 odst. 3, provozovatel nebo pilot letadla informuje o letové činnosti příslušný obecní úřad před jejím vlastním zahájením. (5) Ke vzletům a přistáním lze využít pouze ploch, a) které jsou mimo obytné území obce, b) které jsou mimo území národního parku, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky, pokud k využívání území národního parku, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky nedal souhlas příslušný úřad ochrany přírody7), c) jejichž vzdálenost od obytných budov je nejméně 100 m, d) jejichž rozměry a povrch odpovídají požadavkům stanoveným v letové příručce letadla a v provozní příručce provozovatele leteckých činností, k jehož vzletu a přistání má být plocha využívána, e) které jsou mimo území pásem hygienické ochrany vodních zdrojů a chráněných oblastí přirozené akumulace vody, pokud se k využívání území pásem hygienické ochrany vodních zdrojů a chráněných oblastí přirozené akumulace vody kladně nevyjádřil příslušný vodoprávní úřad8). (6) Přistání, vzlety a související činnosti mohou být prováděny pouze a) ve dne podle pravidel letu za viditelnosti určených příslušnými předpisy5), b) umožňují-li to zvláštní předpisy5), c) nenacházejí-li se ve vzdálenosti menší než 50 m od letadla na zemi osoby, které nejsou účastny na provozu letadla. (7) Ustanovení odstavce 5 písm. a) a c) se nevztahují na provoz vrtulníků s podvěsem při stavebně montážních pracích a na lety balonů. V takovém případě provozovatel vrtulníku s podvěsem o provádění stavebně montážních prací předem informuje příslušný obecní úřad, včetně předložení návrhu na zajištění bezpečnosti třetích osob na leteckém provozu nezúčastněných. Ustanovení odstavce 5 písm. a), b), c) a e) a odstavce 6 písm. a) se nevztahují na letecké činnosti konané v naléhavém veřejném zájmu, například na lety záchranné služby, hašení požárů. 5) Například zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, Úmluva č. 147/1947 Sb., ve znění vyhlášky č. 29/1957 Sb. 6) Úmluva č. 147/1947 Sb., ve znění vyhlášky č. 29/1957 Sb. - Přílohy č. 2, 3, 6 a 11. 7) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 9. § 15 a 16 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 9 až 11 a 18 znějí: „Charakteristika částí vzdušného prostoru České republiky, v nichž může být létání omezeno nebo zakázáno, podmínky pro omezení nebo zákaz a pro vyhrazení částí vzdušného prostoru a náležitosti žádosti o vyhrazení (K § 44 odst. 6 zákona) § 15 (1) Část vzdušného prostoru, v němž může být z důvodů zajištění obrany státu, z bezpečnostních důvodů nebo z důvodů ochrany životního prostředí a zdraví lidí omezena nebo zakázána letová činnost, je vymezena horizontálními a vertikálními hranicemi prostoru, kde jsou umístěny objekty, v němž se nalézají oblasti nebo se provádějí činnosti, které vyžadují ochranu. (2) Úřad může zakázat užívání části vzdušného prostoru nad územím, které vyžaduje trvalou nebo dlouhodobou ochranu. Trvalou nebo dlouhodobou ochranu vyžadují území a) národní kulturní památky Pražského hradu9), b) s výskytem objektů určených pro obranu státu, c) s výskytem objektů jaderných zařízení, d) s výskytem objektů se zbrojní a chemickou výrobou s nebezpečným provozem, e) s výskytem objektů určených pro kosmický výzkum, f) zvlášť chráněná území podle zvláštních právních předpisů10). (3) Úřad může na dobu nezbytně nutnou omezit užívání části vzdušného prostoru nad územím, které vyžaduje ochranu. Ochranu vyžadují území, a) v nichž jsou prováděny letecké záchranné práce při mimořádných událostech11) nebo jiných nebezpečích vyžadujících zajištění bezpečnosti zasahujících letadel, b) o jehož ochranu požádá Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo dopravy ve veřejném zájmu a z důvodů hodných zvláštního zřetele. (4) Úřad podle § 44 odst. 5 zákona, nebo civilně-vojenské pracoviště pro uspořádání vzdušného prostoru podle § 44 odst. 4 písm. a) a b) zákona může dočasně vyhradit části vzdušného prostoru pro jednoho uživatele nebo kategorii uživatelů k činnostem, které z důvodu zajištění bezpečnosti vyžadují ochranu. Jedná se o tyto činnosti a) vojenský výcvik, b) výcvik Policie České republiky, c) výroba a zkoušení letadel, d) lety kluzáků, při kterých není možné dodržet meteorologické podmínky pro let za viditelnosti, e) letecká veřejná vystoupení, f) letecké soutěže, kde to charakter činnosti vyžaduje, g) výsadková činnost. § 16 (1) Žádost o dočasné vyhrazení části vzdušného prostoru České republiky podle § 44 odst. 5 zákona předloží žadatel Úřadu nejpozději 60 dnů přede dnem, od něhož je vyhrazení požadováno. (2) Žádost o dočasné vyhrazení části vzdušného prostoru České republiky mimo náležitosti podle zvláštního právního předpisu1a) obsahuje a) účel a charakter činnosti, pro kterou je vyhrazení vyžadováno, b) časové vymezení vyhrazení; datum a čas zahájení a ukončení činnosti, pro kterou je vyhrazení vyžadováno, časy se uvádí podle jednotného světového času, c) prostorové vymezení vyhrazení pomocí zeměpisných souřadnic ve Světovém geodetickém referenčním systému 1984 (WGS84)18) a doplněné o místopisné označení každého bodu podle letecké mapy Mezinárodní organizace pro civilní letectví v měřítku 1 : 500 000, d) výškové vymezení vyhrazení uváděné v hladinách používaných v letectví; letové hladiny, nadmořské výšky nebo výšky nad zemí, e) identifikaci subjektu odpovědného za vydání povolení vstupu či průletu vyhrazeným prostorem, včetně telefonického spojení, volacího znaku a používaného kmitočtu. (3) Přílohou žádosti podle odstavce 2 je mapový zákres nebo schéma prostoru požadovaného k vyhrazení v elektronické podobě. (4) Požadavek na dočasné vyhrazení části vzdušného prostoru podle § 44 odst. 4 písm. a) zákona a) se předkládá civilně-vojenskému pracovišti pro uspořádání vzdušného prostoru alespoň 7 pracovních dnů přede dnem požadovaného vyhrazení, b) splňuje obsahové a formální náležitosti stanovené v Letecké informační příručce, c) bere v úvahu již existující rozdělení vzdušného prostoru, d) co možná nejméně omezuje ostatní uživatele vzdušného prostoru. (5) Požadavek na dočasné vyhrazení části vzdušného prostoru podle § 44 odst. 4 písm. b) zákona se předkládá civilně-vojenskému pracovišti pro uspořádání vzdušného prostoru ve lhůtách a formě stanovené v Letecké informační příručce. (6) U opakovaných požadavků stejného žadatele, které požadují stejné, případně obdobné dočasné vyhrazení části vzdušného prostoru České republiky, a u požadavků, které požadují dočasné vyhrazení části vzdušného prostoru České republiky ve více jak třech dnech po sobě jdoucích, se rozsah 24 hodin počítá v kterýchkoliv třech kalendářních dnech po sobě jdoucích, přičemž náhradní termín pro vyhrazení, je-li v požadavku uveden, se do celkové doby nezapočítává. (7) V případě, že dočasně vyhrazená část vzdušného prostoru České republiky zasahuje do již existujícího omezení ve vzdušném prostoru, tedy omezeného prostoru (R), dočasně vyhrazeného prostoru (TSA), dočasně rezervovaného prostoru (TRA), řízených okrsků a koncových řízených oblastí civilních a vojenských letišť nebo stálých tratí letových provozních služeb publikovaných v Letecké informační příručce, nebo znemožní provedení příletu nebo odletu motorového letadla nebo motorového sportovního létajícího zařízení na letiště nebo z letiště nebo na plochu nebo z plochy registrované podle § 84d odst. 1 zákona publikované v Letecké informační příručce a letecké mapě Mezinárodní organizace pro civilní letectví v měřítku 1 : 500 000, je podmínkou vyhrazení zajištění přednosti podle stupňů priority a) stupeň 1, který je určený pro omezené prostory nad vojenskými výcvikovými prostory, řízené okrsky a koncové řízené oblasti civilních a vojenských letišť, dočasně vyhrazené prostory pro účely vojenského výcviku, dočasně rezervované prostory pro účely vojenského výcviku, stálé tratě letových provozních služeb, b) stupeň 2, který je určený pro ostatní omezené prostory pro účely vojenského výcviku, c) stupeň 3, který je určený pro letiště a pro plochy podle § 84d zákona, d) stupeň 4, který je určený pro omezené prostory jiných než vojenských uživatelů, e) stupeň 5, který je určený pro kondicionální tratě letových provozních služeb. 9) Nařízení vlády č. 147/1999 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky. 10) Například zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 18) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.“. 10. V § 16a odst. 8 se slovo „tuzemský“ zrušuje. 11. Za § 16f se vkládají nové § 16g a 16h, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 19 znějí: „Databáze údajů o terénu a překážkách (K § 51a odst. 11 zákona) § 16g (1) V databázi údajů o terénu a překážkách, jejímž správcem je Ministerstvo dopravy nebo osoba pověřená vedením databáze (dále jen „správce databáze“), jsou uchovávány údaje, které předává Ministerstvo obrany a provozovatel letiště způsobilého přijetí letu podle přístrojů (dále jen „poskytovatel údajů“). (2) Databáze údajů o terénu a překážkách se skládá z a) databáze údajů o terénu, která obsahuje digitální soubory dat zobrazujících povrch terénu ve formě průběžných hodnot výšky nad mořem ve všech bodech definované sítě vztažené k horizontálnímu a vertikálnímu referenčnímu systému, a b) databáze údajů o překážkách, která obsahuje digitální soubory dat popisující pevné, trvalé nebo dočasné, přírodou nebo člověkem vytvořené objekty, které mohou být nebezpečné pro letecký provoz. Každý bod sítě a každá překážka jsou popsány výhradně pomocí charakteristik uvedených v příloze č. 14 k této vyhlášce. V databázi údajů o terénu nesmějí být zahrnuty překážky. (3) Z území celé České republiky se předávají údaje o terénu a údaje o překážkách, jejichž výška nad zemí přesahuje 100 m. Údaje se předávají v rozsahu, který je uveden v příloze č. 14, s četností a s vlastnostmi, které jsou uvedeny v příloze č. 15 k této vyhlášce. (4) Údaje o překážkách se předávají z území a) letiště způsobilého přijetí letu podle přístrojů vymezeného obdélníkem o šířce 255 m na každou stranu od osy vzletové a přistávací dráhy a délce pásu vzletové a přistávací dráhy a předpolí, tam kde je zřízeno, jestliže jejich výška přesahuje 3 m, b) kruhového tvaru o poloměru 45 km od vztažného bodu letiště způsobilého přijetí letu podle přístrojů, v rozsahu, který je uveden v příloze č. 14, s četností a s vlastnostmi, které jsou uvedeny v příloze č. 15 k této vyhlášce. (5) Údaje o terénu se předávají z území a) letiště způsobilého přijetí letu podle přístrojů, b) kruhového tvaru o poloměru 45 km od vztažného bodu letiště způsobilého přijetí letu podle přístrojů, s výjimkou území podle písmene a), v rozsahu, který je uveden v příloze č. 14, s četností a s vlastnostmi, které jsou uvedeny v příloze č. 15 k této vyhlášce. (6) Z části území vymezeného v odstavci 4 písm. b) nebo odstavci 5 písm. b), ve které je zakázán letový provoz z důvodu vysokého terénu nebo překážek, nebo která obsahuje jiná místní omezení uvedená v Letecké informační příručce, lze předávání údajů o překážkách a terénu provádět se souhlasem Úřadu podle odstavce 3. (7) Z území letiště způsobilého přijetí letu podle přístrojů vymezeného obdélníkem o šířce 60 m na každou stranu osy vzletové a přistávací dráhy a délce 900 m od prahu dráhy, měřeno podél prodloužené osy dráhy proti směru přistání, schválené pro přesné přiblížení II. nebo III. kategorie, nebo kde provozovatel letiště vyžaduje detailní informace o terénu a překážkách, se předávají údaje o terénu a překážkách v rozsahu, který je uveden v příloze č. 14, s četností a s vlastnostmi, které jsou uvedeny v příloze č. 15 k této vyhlášce. V případě, že se ve vzdálenosti větší než 900 m od prahu dráhy nachází hornatý terén nebo jiné pro zajištění bezpečnosti leteckého provozu význačné překážky, délka území se přiměřeně prodlouží, maximálně však na 2 000 m. § 16h (K § 51a odst. 11 zákona) (1) Údaje uchovávané v databázi jsou vedeny v digitální podobě a jsou zpracovány ve Světovém geodetickém referenčním systému 1984 (WGS84) a Výškovém systému baltském – po vyrovnání (Bpv)18). Údaje o terénu jsou vedeny ve formátu stanoveném normami řady ISO 19 100 a údaje o překážkách v mezinárodním formátu pro výměnu leteckých informací (AIXM). (2) Správce databáze vede a průběžně aktualizuje údaje uchovávané v databázi v souladu se změnami obdrženými od poskytovatele údajů. (3) Právnická osoba žádající o pověření podle § 51a odst. 2 zákona k žádosti doloží a) pověření k poskytování letecké informační služby, b) osvědčení vydané podle přímo použitelného předpisu Evropské unie19), c) certifikát systému řízení jakosti ISO 9001, d) návrh vnitřních předpisů, které obsahují postupy při vedení databáze a postupy pro pravidelné školení zaměstnanců zajištujících vedení databáze v dané problematice, e) návrh vnitřních předpisů, které budou popisovat zajištění zálohování a archivaci údajů, jejich dostupnost a ochranu před změnou, poškozením, zničením, ztrátou nebo zcizením, a f) návrh vnitřních předpisů, kterými se stanoví nastavení přístupových práv a povinnosti uživatelů a administrátorů databáze, a postupy, které se užijí při narušení bezpečnosti databáze. (4) Ministerstvo obrany předává správci databáze na technickém nosiči dat a) údaje podle § 16g odst. 3 v digitální podobě zpracované ve Světovém geodetickém referenčním systému 1984 (WGS84) a Výškovém systému baltském - po vyrovnání (Bpv)18) v rozsahu a formátu, ve kterém je pořizuje pro plnění úkolů obrany státu, a s četností a s vlastnostmi, které jsou uvedeny v příloze č. 15 k této vyhlášce, b) základní státní mapová díla, tematická státní mapová díla, ostatní kartografická díla nebo jejich části vytvářené Ministerstvem obrany pro plnění úkolů obrany státu, a to jen v rozsahu 1. potřebném pro vedení databáze a zabezpečení jednotné tvorby map zveřejňovaných v Letecké informační příručce a 2. specifikovaném smlouvou mezi Ministerstvem obrany a správcem databáze, pro tvorbu letecké mapy Mezinárodní organizace pro civilní letectví 1 : 500 000. (5) Ministerstvo obrany předává správci databáze na technickém nosiči dat a) údaje o překážkách, jejichž výška nad zemí přesahuje 60 m, z území vymezeného podle § 16g odst. 4 písm. b), b) údaje o terénu z území vymezeného podle § 16g odst. 5 písm. b), v digitální podobě zpracované ve Světovém geodetickém referenčním systému 1984 (WGS84) a Výškovém systému baltském – po vyrovnání (Bpv)18) v rozsahu a formátu, ve kterém je pořizuje pro plnění úkolů obrany státu, a s četností a s vlastnostmi, které jsou uvedeny v příloze č. 15 k této vyhlášce. Tyto údaje Ministerstvo obrany předává, jen je-li to možné. (6) Provozovatel letiště způsobilého přijetí letu podle přístrojů předává správci databáze na technickém nosiči dat a) údaje podle § 16g odst. 4 písm. a) a odst. 5 písm. a) v podobě a formátu podle odstavce 1, b) údaje podle § 16g odst. 7 v podobě a formátu podle odstavce 1, pokud se z tohoto území pořizují. (7) V Letecké informační příručce se zveřejňují v listinné podobě údaje o překážkách podle § 16g odst. 3 a v digitální podobě údaje podle § 16g odst. 5 písm. b). 19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb).“. Dosavadní § 16g až 16k se označují jako § 16i až 16l. 12. Za § 16k se vkládá nový § 16l, který včetně nadpisu zní: „§ 16l Vzor průkazu odborně způsobilé fyzické osoby podle § 55b zákona (K § 55b odst. 7 zákona) Vzor průkazu odborně způsobilé fyzické osoby podle § 55b zákona je uveden v příloze č. 16 k této vyhlášce.“. Dosavadní § 16l se označuje jako § 16m. 13. V § 18 odst. 1 se v úvodní části ustanovení v první větě slovo „tuzemský“ zrušuje. 14. V § 18 odst. 1 se v úvodní části ustanovení v druhé větě slovo „tuzemský“ zrušuje. 15. V § 18 odst. 1 písm. b) se slovo „rejstříkovou“ nahrazuje slovem „poznávací“. 16. V § 18 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „tuzemský“ zrušuje. 17. V § 18 odst. 2 písm. b) se slovo „tuzemského“ zrušuje. 18. V § 19 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Zahraniční letecký dopravce, který provozuje pravidelnou obchodní leteckou dopravu, uvede v žádosti o schválení letového řádu všechny plánované lety do a z České republiky.“. 19. V § 20 se odstavce 2 a 3 zrušují. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2. 20. V § 21 odst. 1 písm. c) se slovo „rejstříkovou“ nahrazuje slovem „poznávací“. 21. V § 22 písm. c) se slovo „počet“ nahrazuje slovy „poznávací značky“. 22. V § 23 odst. 1 písm. c) se slovo „rejstříkovou“ nahrazuje slovem „poznávací“. 23. Za § 29 se vkládá nový § 29a, který včetně nadpisu zní: „§ 29a Státní dozor (K § 90 odst. 4 zákona) (1) Průkaz k výkonu státního dozoru v civilním letectví obsahuje a) název orgánu vydávajícího průkaz, b) pořadové číslo průkazu, c) jméno, popřípadě jména, a příjmení držitele průkazu, d) datum narození držitele průkazu, e) datum vydání průkazu, f) informaci o oprávnění držitele průkazu, g) podpis zástupce orgánu vydávajícího průkaz a h) razítko orgánu vydávajícího průkaz. (2) Položky uvedené v odstavci 1 písm. a) až h) jsou uvedeny též v anglickém jazyce. (3) Vzor průkazu k výkonu státního dozoru v civilním letectví je uveden v příloze č. 17 k této vyhlášce.“. Dosavadní § 29a se označuje jako § 29b. 24. § 29b zní: „29b (K § 91a odst. 12 zákona) Vzor protokolu podle § 91a odst. 3 zákona a vzor zprávy podle § 91a odst. 4 zákona je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce.“. 25. V příloze č. 2 bodě 1. se položka 1.1.2 zrušuje. Dosavadní položky 1.1.3 až 1.1.17 se označují jako položky 1.1.2 až 1.1.16. 26. V příloze č. 2 bodě 1. položce č. 1.1.5 se slovo „letounů“ zrušuje. 27. V příloze č. 2 bodě 1. se položky 1.1.6 a 1.1.7 zrušují. Dosavadní položky 1.1.8 až 1.1.16 se označují jako položky 1.1.6 až 1.1.14. 28. V příloze č. 2 bodě 1. se položky 1.1.8 a 1.1.9 zrušují. Dosavadní položky 1.1.10 až 1.1.14 se označují jako položky 1.1.8 až 1.1.12. 29. V příloze č. 2 bodě 1. se položka 1.1.9 včetně poznámky 1 zrušuje. Dosavadní položky 1.1.10 až 1.1.12 se označují jako položky 1.1.9 až 1.1.11. Dosavadní poznámky 2 a 3 se označují jako poznámky 1 a 2. 30. V příloze č. 2 bodě 1. položce 1.1.9 se slova „I. typu“ včetně odkazu na poznámku pod čarou zrušují. 31. V příloze č. 2 bodě 1. položce 1.2.1 se slovo „(L1)“ zrušuje. 32. V příloze č. 2 bodě 1. položce 1.2.2 se slovo „(L1)“ zrušuje. 33. V příloze č. 2 bodě 1. se podbod 1.3 včetně nadpisu a položek 1.3.1, 1.3.2, 1.3.2.1 a 1.3.2.2 zrušuje. Dosavadní položka 1.3.3 se označuje jako položka 1.2.7. Dosavadní podbod 1.4 se označuje jako podbod 1.3. 34. V příloze č. 2 bodě 2. podbodu 2.3 se slovo „, ULL“ zrušuje. 35. V příloze č. 2 bodě 2. se podbod 2.4 zrušuje. Dosavadní podbody 2.5 a 2.6 se označují jako podbody 2.4 a 2.5. 36. V příloze č. 2 bodě 2. se podbod 2.5 zrušuje. 37. V příloze č. 2 se bod 3. včetně nadpisu a všech podbodů zrušuje. Dosavadní body 4. až 10. se označují jako body 3. až 9. 38. V příloze č. 2 bod 3. zní: „Akrobatické vystoupení a ochranná pásma“. 39. V příloze č. 2 bodě 3. se podbody 3.3 a 3.4 zrušují. 40. V příloze č. 2 se bod 4. a podbod 4.1 zrušují. Dosavadní podbod 4.2 se označuje jako podbod 3.3. Dosavadní body 5. až 9. se označují jako body 4. až 8. 41. V příloze č. 2 se bod 4. včetně nadpisu a všech podbodů zrušuje. Dosavadní body 5. až 8. se označují jako body 4. až 7. 42. V příloze č. 2 bodě 4. se podbod 4.1 zrušuje. Dosavadní podbody 4.2 až 4.5 se označují jako podbody 4.1 až 4.4. 43. V příloze č. 2 bodě 4. se podbod 4.3 včetně nadpisu a položek 4.3.1 až 4.3.4 zrušuje. Dosavadní položka 4.3.5 se označuje jako podbod 4.3. 44. V příloze č. 2 bodě 4. se podbod 4.4 včetně nadpisu, všech položek a poznámky zrušuje. 45. V příloze č. 2 bodě 6. podbodě 6.6 se slovo „ECU“ nahrazuje slovem „EUR“. 46. V příloze č. 2 bodě 7. se podbod 7.2 zrušuje. Dosavadní podbod 7.3 se označuje jako podbod 7.2. 47. V příloze č. 2 bodě 7. podbodě 7.2 se částka „600 Kč“ nahrazuje částkou „1 500 Kč“. 48. Příloha č. 10 zní: „Příloha č. 10 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. Vzor protokolu podle § 91a odst. 3 zákona 730kB Vzor zprávy podle § 91a odst. 4 zákona 1MB “. 49. Za přílohu č. 10 se doplňují přílohy č. 11 až 17, které znějí: „Příloha č. 11 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. Průkaz způsobilosti řídícího letového provozu a řídícího letového provozu-žáka (K § 22e odst. 4 zákona) Vzor průkazu způsobilosti řídícího letového provozu 901kB Vzor průkazu způsobilosti řídícího letového provozu-žáka 698kB Příloha č. 12 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. Hodnotící stupnice jazykových znalostí (K § 22f odst. 1 zákona) Úroveň\| Výslovnost Používá dialekt nebo způsob výslovnosti srozumitelný pro leteckou veřejnost \| Struktura Relevantní gramatické struktury a větné vzorce jsou determinovány funkcemi jazyka, adekvátními danému úkolu \| Slovní zásoba\| Plynulost\| Porozumění\| Komunikace ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Expertní 6\| Výslovnost, přízvuk, rytmus a intonace, i když mohou být ovlivněny rodným jazykem či regionálními variantami jazyka, téměř nikdy neovlivňují snadnost dorozumění.\| Základní i složité gramatické struktury a větné vzorce jsou důsledně dobře ovládány.\| Rozsah slovní zásoby a její přesnost jsou dostatečné pro efektivní komunikaci o širokém rozsahu známých či neznámých témat. Slovní zásoba je idiomatická, s rozlišením jemných významových rozdílů a citlivá na jazykový styl.\| Schopnost obšírně a plynně hovořit. Mění rychlost řeči ze stylistických důvodů, např. pro zdůraznění důležité části. Spontánně používá vhodná strukturující a spojovací slova v řeči.\| Porozumění je přesné téměř ve všech souvislostech a zahrnuje porozumění jazykovým a kulturním zvláštnostem.\| Snadno komunikuje téměř ve všech situacích. Vnímá verbální i neverbální podněty a vhodně na ně reaguje. Rozšířená 5\| Výslovnost, přízvuk, rytmus a intonace, i když mohou být ovlivněny rodným jazykem či regionálními variantami jazyka, zřídka ovlivňují snadnost dorozumění.\| Základní gramatické struktury a větné vzorce jsou důsledně dobře ovládány. Pokouší se o složitější struktury, ale s chybami, které někdy ovlivňují význam sdělení.\| Rozsah slovní zásoby a přesnost jsou dostatečné pro efektivní komunikaci o běžných, konkrétních a s prací souvisejících tématech. Parafrázuje důsledně a úspěšně. Slovní zásoba je někdy idiomatická.\| Schopnost obšírně hovořit poměrně snadno o známých tématech, ale neumí měnit rychlost řeči jako stylistický prostředek. Je schopen používat vhodné jazykové prostředky pro zajištění koheze a koherence textu.\| Porozumění je přesné o běžných, konkrétních a s prací souvisejících tématech a je většinou přesné, je-li mluvčí konfrontován s jazykovými či situačními komplikacemi či neočekávaným sledem událostí. Je schopen porozumět širokému rozsahu řečových variant (dialektu nebo způsobu řeči) či jazykových stylů.\| Reakce jsou okamžité, odpovídající a věcné. Účinně řídí vztah mluvčího a posluchače. Provozní 4\| Výslovnost, přízvuk, rytmus a intonace jsou ovlivněny rodným jazykem či regionálními variantami jazyka, ale pouze někdy ovlivňují snadnost dorozumění.\| Základní gramatické struktury a větné vzorce jsou používány tvořivě a obvykle jsou dobře ovládány. Mohou se vyskytnout chyby, zejména v neobvyklých a neočekávaných situacích, ale jen zřídka ovlivňují význam sdělení.\| Rozsah slovní zásoby a přesnost jsou obvykle dostatečné pro efektivní komunikaci o běžných, konkrétních a s prací souvisejících tématech. Schopnost často úspěšně parafrázovat při nedostatku slovní zásoby v neobvyklých a neočekávaných situacích.\| Schopnost vytvářet souvislé úseky promluvy. Hovoří ve vhodném tempu. Příležitostně může dojít ke ztrátě plynulosti při přechodu z nacvičené či formulkové řeči do spontánní komunikace, nebrání to však efektivní komunikaci. Schopnost omezeně používat strukturující a spojovací slova v řeči. Textová výplň nepůsobí rušivě.\| Porozumění je většinou přesné o běžných, konkrétních a s prací souvisejících tématech, je-li použitý způsob řeči či řečová varianta dostatečně srozumitelná pro mezinárodní komunitu uživatelů. Je-li mluvčí konfrontován s jazykovými či situačními komplikacemi či s neočekávaným vývojem událostí, porozumění může být pomalejší nebo jsou potřeba vysvětlující postupy.\| Reakce jsou obvykle okamžité, odpovídající a věcné. Zahajuje a udržuje komunikaci, i když se vyrovnává s neočekávaným vývojem událostí. Možná nedorozumění řeší přiměřeně jazykovými prostředky sloužícími k ověření, potvrzení a objasnění. Přípravná provozní 3\| Výslovnost, přízvuk, rytmus a intonace jsou ovlivněny rodným jazykem či regionálními variantami jazyka a často ovlivňují snadnost dorozumění.\| Základní gramatické struktury a větné vzorce spojené s předvídatelnými situacemi nejsou vždy dobře ovládány. Chyby často ovlivňují význam sdělení.\| Rozsah a přesnost slovní zásoby jsou často dostatečné pro komunikaci o běžných, konkrétních a s prací souvisejících tématech, ale rozsah je omezený a výběr slov je často nevhodný. Často neschopnost úspěšně parafrázovat, pokud chybí slovní zásoba.\| Vytváří souvislé úseky promluvy, ale frázování a pauzy jsou často nevhodné. Váhání či pomalost toku jazyka mohou bránit efektivní komunikaci. Textová výplň někdy působí rušivě.\| Porozumění je často přesné o běžných, konkrétních a s prací souvisejících tématech, je-li použit způsob řeči či řečová varianta dostatečně srozumitelná pro mezinárodní komunitu uživatelů. Nemusí porozumět jazykovým či situačním komplikacím či při neočekávaném vývoji událostí.\| Reakce jsou někdy okamžité, odpovídající a věcné. Schopnost zahájit a udržovat komunikaci s přiměřenou snadností o známých tématech a v předvídatelných situacích. Obvykle neodpovídající při řešení neočekávaného vývoje událostí. Základní 2\| Výslovnost, přízvuk, rytmus a intonace jsou velmi ovlivněny rodným jazykem či regionálními variantami jazyka a obvykle ovlivňují snadnost dorozumění.\| Prokazuje pouze omezené zvládnutí velmi jednoduchých naučených gramatických struktur a větné vzorce.\| Omezený rozsah slovní zásoby se skládá pouze z osamocených výrazů a naučených frází.\| Schopnost tvořit pouze velmi krátké, samostatné nesouvislé úseky řeči s častými pauzami a rušivým použitím textové výplně při hledáni výrazů a při výslovnosti méně známých slov.\| Porozumění je omezeno na samostatné ojedinělé naučené fráze, jsou-li pečlivě a pomalu vyslovovány.\| Reakce jsou pomalé a doba odezvy nepřiměřená. Komunikace je omezena na jednoduché rutinní výměny. Přípravná základní 1\| Zvládá na nižší než základní úrovni.\| Zvládá na nižší než základní úrovni.\| Zvládá na nižší než základní úrovni.\| Zvládá na nižší než základní úrovni.\| Zvládá na nižší než základní úrovni.\| Zvládá na nižší než základní úrovni. Příloha č. 13 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. Náležitosti plánu výcviku (K § 22j odst. 5 zákona) Plán výcviku zejména obsahuje následující oblasti úpravy a) cíle a obsahovou náplň jednotlivých druhů výcviku včetně charakteristiky znalostí a získaných dovedností, které by měl absolvent během výcviku nabýt, b) vlastní organizaci jednotlivých druhů výcviku, zejména personální a materiální zabezpečení výuky včetně typů používaných simulátorů, dostatečného množství výukových materiálů, učeben a kvalifikovaných vyučujících, c) vlastní osnovu výcviku jednotlivých druhů výcviku včetně doby jejich trvání, průběžného přezkušování získaných znalostí, způsobu pravidelných hodnocení a způsobu vedení výcvikové dokumentace, včetně její archivace, d) způsob a intervaly pravidelného prokazování způsobilosti udržení si kvalifikace k řízení letového provozu, e) způsob a formu vedení záznamů o výcviku a prokazování způsobilosti udržení si kvalifikace k řízení letového provozu. Příloha č. 14 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. Rozsah údajů uchovávaných v databázi (K § 51a odst. 11 zákona) A. Údaje o terénu\| získávání ---\|--- Oblast pokrytí\| povinné Identifikace původce (originátora) dat\| povinné Způsob získání\| povinné Rozteč bodů\| povinné Horizontální referenční systém\| povinné Horizontální rozlišení\| povinné Horizontální přesnost\| povinné Horizontální stupeň věrohodnosti\| povinné Horizontální poloha\| povinné Výška nad mořem\| povinné Vztažná výška nad mořem\| povinné Vertikální referenční systém\| povinné Vertikální rozlišení\| povinné Vertikální přesnost\| povinné Vertikální stupeň věrohodnosti\| povinné Typ plochy\| volitelné Zaznamenaná plocha\| povinné Úroveň proniknutí\| volitelné Známé odchylky\| volitelné Integrita\| povinné Označení data a času\| povinné Použitá měřicí jednotka\| povinné B. Údaje o překážkách\| získávání Oblast pokrytí\| povinné Identifikace původce (originátora) dat\| povinné Identifikace překážky\| povinné Horizontální přesnost\| povinné Horizontální stupeň věrohodnosti\| povinné Horizontální poloha\| povinné Horizontální rozlišení\| povinné Horizontální rozsah\| povinné Horizontální referenční systém\| povinné Výška nad mořem\| povinné Výška nad zemí\| volitelné Vertikální přesnost\| povinné Vertikální stupeň věrohodnosti\| povinné Vertikální rozlišení\| povinné Vertikální referenční systém\| povinné Druh překážky\| povinné Geometrický druh\| povinné Integrita\| povinné Označení data a času\| povinné Použitá měřicí jednotka\| povinné Účinnost\| volitelné Osvětlení\| povinné Označení\| povinné Příloha č. 15 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. Vlastnosti údajů o terénu a překážkách (K § 51a odst. 11 zákona) Vlastnosti údajů o terénu \| Území vymezené podle § 16g odst. 3\| Území vymezené podle § 16g odst. 5 písm. a) a b)\| Území vymezené podle § 16g odst. 7 ---\|---\|---\|--- Rozteč bodů\| nejvíce 3 obloukové vteřiny (přibližně 90 m)\| nejvíce 1 oblouková vteřina (přibližně 30 m)\| nejvíce 0,3 obloukové vteřiny (přibližně 9 m) Vertikální přesnosta)\| 0 až 30 m\| 0 až 3 mg)\| 0 až 1 m Vertikální rozlišeníb)\| 1 m\| 0,1 m\| 0,1 m Horizontální přesnostc)\| 0 až 50 m\| 0 až 5 m\| 0 až 2,5 m Stupeň věrohodnostid)\| 90 % nebo lepší\| 90 % nebo lepší\| 90 % nebo lepší Integritae)\| 0 až 1 x 10-3\| 0 až 1 x 10-5\| 0 až 1 x 10-5 Četnost předávání\| 1 ročně, u význačné změny bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů.f)\| 1 ročně, u význačné změny bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů.f)\| 1 ročně, u význačné změny bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů.f) a) Hodnota vertikální přesnosti udává maximální vertikální vzdálenost mezi změřenou a skutečnou vertikální polohou měřeného bodu. b) Hodnota vertikálního rozlišení udává tvar čísla v jakém se vertikální poloha měřeného bodu zaznamená. (Např. pokud je hodnota vertikálního rozlišení stanovená na 0,01 m, je zapotřebí vertikální polohu uvést s přesností a zaokrouhlením na 2 desetinná místa. Pokud je změřená hodnota např. 100 m, bude uvedena jako 100,00 m; nebo pokud je změřená jako 52,548 m, bude uvedena jako 52,55 m.) c) Hodnota horizontální přesnosti udává maximální horizontální vzdálenost mezi změřenou a skutečnou horizontální polohou měřeného bodu. d) Hodnota stupně věrohodnosti udává procentuálně vyjádřenou pravděpodobnost, že údaje splňují požadavky na horizontální a vertikální přesnost. e) Hodnota integrity udává maximální počet nezjistitelných chyb, které postihly údaj v databázi v době od vstupu údaje nebo od jeho autorizované změny. (Např. integrita 3 x 10-8 znamená, že nezjistitelná chyba nesmí být očekávána ve více jak 3 záznamech z celkem 100 000 000 pořízených záznamů.) f) Význačnou změnou se rozumí zjištěná změna výšky nad mořem minimálně 2 bodů sítě modelu terénu o hodnotu větší než je vertikální přesnost pro danou kategorii území nebo aktualizace takového údaje jehož neznalost by mohla mít negativní vliv na bezpečnost leteckého provozu (např. horizontální poloha, výška nad mořem, výška nad zemí a další). g) Údaje o terénu předávané Ministerstvem obrany dosahují menší přesnosti v oblastech trvalých lesních porostů. Vlastnosti údajů o překážkách \| Území vymezené podle § 16g odst. 3\| Území vymezené podle § 16g odst. 4 písm. a) a b)\| Území vymezené podle § 16g odst. 7 ---\|---\|---\|--- Vertikální přesnosta)\| 0 až 3 m\| 0 až 3 m\| 0 až 1 m Vertikální rozlišeníb)\| 1 m\| 0,1 m8)\| 0,1 m Horizontální přesnostc)\| 0 až 50 m\| 0 až 5 m\| 0 až 2,5 m Stupeň věrohodnostid)\| 90 % nebo lepší\| 90 % nebo lepší\| 90 % nebo lepší Integritae)\| 0 až 1 x 10-3\| 0 až 1 x 10-5\| 0 až 1 x 10-5 Četnost předávání\| 1 ročně, u význačné změny bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů.f)\| 1 ročně, u význačné změny bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů.f)\| 1 ročně, u význačné změny bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů.f) a) Hodnota vertikální přesnosti udává maximální vertikální vzdálenost mezi změřenou a skutečnou vertikální polohou měřeného bodu. b) Hodnota vertikálního rozlišení udává tvar čísla v jakém se vertikální poloha měřeného bodu zaznamená. (Např. pokud je hodnota vertikálního rozlišení stanovená na 0,01 m, je zapotřebí vertikální polohu uvést s přesností a zaokrouhlením na 2 desetinná místa. Pokud je změřená hodnota např. 100 m, bude uvedena jako 100,00 m; nebo pokud je změřená jako 52,548 m, bude uvedena jako 52,55 m.) c) Hodnota horizontální přesnosti udává maximální horizontální vzdálenost mezi změřenou a skutečnou horizontální polohou měřeného bodu. d) Hodnota stupně věrohodnosti udává procentuálně vyjádřenou pravděpodobnost, že údaje splňují požadavky na horizontální a vertikální přesnost. e) Hodnota integrity udává maximální počet nezjistitelných chyb, které postihly údaj v databázi v době od vstupu údaje nebo od jeho autorizované změny. (Např. integrita 3 x 10-8 znamená, že nezjistitelná chyba nesmí být očekávána ve více jak 3 záznamech z celkem 100 000 000 pořízených záznamů.) f) Význačnou změnou se rozumí zjištění nové překážky, nebo aktualizace takového údaje jehož neznalost by mohla mít negativní vliv na bezpečnost leteckého provozu (např. horizontální poloha, výška nad mořem, výška nad zemí a další). Údaje o dočasné stavbě se předávají, jestliže doba její dočasnosti přesáhne 120 dnů. g) Údaje o překážkách předávané Ministerstvem obrany mají vertikální rozlišení 1 m. Příloha č. 16 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. Průkaz odborně způsobilé fyzické osoby podle § 55b zákona (K § 55b odst. 7 zákona) 693kB Příloha č. 17 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. Průkaz k výkonu státního dozoru v civilním letectví (K § 90 odst. 4 zákona) 1.4MB “. Čl. II Přechodné ustanovení Čl. I bod 5 ustanovení § 8i odst. 1 se vztahuje na vojenský letecký personál od 1. ledna 2012. Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: Ing. Slamečka, MBA, v. r.
Vyhláška č. 62/2010 Sb.	Vyhláška č. 62/2010 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 278/1998 Sb., k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 5. 3. 2010, datum účinnosti 20. 3. 2010, částka 22/2010 * Čl. I - Vyhláška č. 278/1998 Sb., k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., ve znění vyh * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 20. 3. 2010 62 VYHLÁŠKA ze dne 23. února 2010, kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 278/1998 Sb., k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo financí stanoví podle § 4 odst. 5 a 7 a § 7a odst. 10 zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., zákona č. 282/2002 Sb., zákona č. 23/2006 Sb. a zákona č. 293/2009 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 278/1998 Sb., k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 88/2000 Sb., vyhlášky č. 355/2001 Sb., vyhlášky č. 29/2003 Sb. a vyhlášky č. 407/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 4 se slova „9,5 %“ nahrazují slovy „8 %“. 2. § 8 včetně nadpisu zní: „§ 8 Způsob výpočtu dorovnávání úrokových rozdílů (K § 7a odst. 10 zákona) (1) Úrokový rozdíl se vypočítává podle vzorce takto: ÚÚÚÚR=JÚxRfix100xDs360-JÚxRt+Mb100xDs360, kde ÚR – úrokový rozdíl JÚ – jistina úvěru Rfix – pevná úroková sazba Ds – počet dní úročeného salda jistiny úvěru v zúčtovacím období Rt – pohyblivá úroková sazba Mb – odměna banky vývozce. (2) Pro účely stanovení pevné úrokové sazby se použije pevná referenční úroková sazba vyhlašovaná měsíčně Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, a to a) platná v den podpisu úvěrové smlouvy mezi bankou vývozce a dlužníkem, nebo b) platná v den fixace úrokové sazby bankou vývozce v období do 120 dní před podpisem úvěrové smlouvy a navýšena o 0,20 % ročně, pokud se banka vývozce prokazatelně k takové sazbě v uvedené lhůtě zavázala. (3) Pro účely stanovení pohyblivé úrokové sazby se použije při poskytnutí úvěru v eurech sazba EURIBOR, respektive při poskytnutí úvěru v amerických dolarech sazba LIBOR pro šestiměsíční depozita na mezibankovním trhu, zveřejněná agenturou Reuters a platná pro první den čerpání úvěru, respektive první den splácení úvěru, dle příslušné smlouvy o vývozním úvěru, a pro první den každého šestiměsíčního období čerpání či splácení úvěru. (4) Pro účely stanovení jistiny úvěru se použije v období a) čerpání vývozního úvěru vážený průměr výše úvěru čerpaného za příslušné nejdéle šestiměsíční období, b) splácení vývozního úvěru hodnota jistiny k rozhodnému dni, a to 1. k datu zahájení splácení vývozního úvěru s tím, že banka vývozce je pro první splátkové období oprávněna provést konsolidaci dosud nesplacených úroků a jejich případnou kapitalizaci do jistiny, a 2. k prvnímu dni každého šestiměsíčního splátkového období je stanovena hodnota jistiny pro toto splátkové období. (5) Pro účely přepočtu úrokového rozdílu na české koruny se použije kurz devizového trhu České národní banky pro eura nebo americké dolary platný k poslednímu dni příslušného úrokového období, ze kterého se úrokový rozdíl počítá. Výsledná částka se zaokrouhluje na celé tisíce. (6) Vzor způsobu výpočtu dorovnání úrokových rozdílů je uveden v příloze č. 2.“. 3. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní: „§ 8a Odměna banky vývozce Odměna banky vývozce se stanovuje přirážkou ve výši 0,50 % ročně k pohyblivé úrokové sazbě pro exportní úvěry o hodnotě jistiny nad 10 milionů eur nebo jejich ekvivalentu v amerických dolarech a ve výši 0,70 % ročně pro všechny exportní úvěry o hodnotě jistiny do 10 milionů eur včetně, nebo jejich ekvivalentu v amerických dolarech.“. 4. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 278/1998 Sb. 108kB Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení. Ministr: Ing. Janota v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 22/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 22/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 19/2007 Sb. m. s. o vyhlášení nového znění Přípojku C – Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID) Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) Vyhlášeno 3. 3. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2009, částka 10/2010 * 1.1.3.4 V nadpisu namísto „v omezených množstvích“ uvést: * 1.3.2.4 Namísto stávajícího textu uvést: * 1.6.2 Pozměnit nadpis na: * 1.7.1 Doplnit nadpis následovně * 2.2.7 Doplňte 2.2.7 v následujícím znění: * 2.3.5 Vypustit. * 2.3.6 Přečíslovat na 2.3.5. * 3.4 Pozměnit nadpis do tohoto znění: * 4.1.4.4 Vypuštěno. * 4.1.9.3 Kusy obsahující štěpné látky * 5.1.5.1 Vypuštěno. * 5.1.5.2 až * 5.1.5.3 se stávají 5.1.5.1 až 5.1.5.2. * 6.1.5 [netýká se anglické verze] * 6.2 Upravit Kapitolu 6.2 následujícím způsobem: * 6.3 V tomto nadpisu nahradit „látky“ výrazem: * 6.3.2 Pozměnit nadpis do tohoto znění: * 6.3.3 Pozměnit nadpis do tohoto znění: * 6.5.6 [netýká se anglické verze] * 6.5.6.14 Protokol o zkoušce * 6.6.5 [netýká se anglické verze] * ČÁST 1 - Kapitola 1.1 * ČÁST 2 - Kapitola 2.1 * ČÁST 3 - Pozměnit nadpis do tohoto znění: * ČÁST 4 - Kapitola 4.1 * ČÁST 5 - Kapitola 5.1 * ČÁST 6 - Kapitola 6.1 * ČÁST 7 - Kapitola 7.1 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2009 22 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 19/2007 Sb. m. s. o vyhlášení nového znění Přípojku C – Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID) Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)1) Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že ve dnech 19. – 23. listopadu 2007 v Záhřebu na 44. zasedání komise odborníků pro přepravu nebezpečných věcí a dne 16. května 2008 v Bernu na 45. zasedání komise odborníků pro přepravu nebezpečných věcí byly přijaty změny Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID), který je Přípojkem C k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF). Změny Řádu vstoupily v platnost na základě článku 35 § 3 Úmluvy dne 1. ledna 2009 a tímto dnem vstoupily v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění změn Řádu a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašuje současně. PŘEKLAD 6kB\| ORGANISATION INTERGOUVERNEMENTALE POUR LES TRANSPORTS INTERNATIONAUX FERROVIAIRES ---\|--- ZWISCHENSTAATLICHE ORGANISATION FÜR DEN INTERNATIONALEN EISENBAHNWERKEHR INTERGOVERNMENTAL ORGANISATION FOR INTERNATIONAL CARRIAGE OTIF/RID/NOT/2009 --- 30\\. červen 2008 Originál:anglický/neměcky/francouzsky Sdělení platné od 1. ledna 2009 pro RID Text přijatý 44. (Záhřeb, 19. až 23. listopad 2007) a 45. zasedáním komise odborníků pro přepravu nebezpečných věcí (16. květen 2008, Bern) s nabytím platnosti od 1. ledna 2009. OBSAH 1.1.3.4 V nadpisu namísto „v omezených množstvích“ uvést: „v omezených nebo vyňatých množstvích“. Doplnit nový pododdíl 1.1.3.7 v tomto znění: „1.1.3.7 Vynětí z platnosti pro přepravu lithiových baterií 1.3.2.4 Namísto stávajícího textu uvést: „1.3.2.4 (Vypuštěno)“. 1.6.2 Pozměnit nadpis na: „Tlakové nádoby a nádoby pro třídu 2“. 1.7.1 Doplnit nadpis následovně „1.7.1 Rozsah a použití“ Doplnit nové oddíly 1.8.6 a 1.8.7: „1.8.6 Administrativní dozor nad prováděním posuzování shody, periodických prohlídek a mimořádných kontrol popsaných v 1.8.7 1.8.7 Postupy pro posuzování shody a periodickou prohlídku 2.2.7 Doplňte 2.2.7 v následujícím znění: “2.2.7 Třída 7: Radioaktivní látky 2.2.7.1 Definice 2.2.7.2 Klasifikace 2.2.7.2.1 Všeobecné předpisy 2.2.7.2.2 Určení úrovně aktivity 2.2.7.2.3 Stanovení dalších materiálových charakteristik 2.2.7.2.4 Klasifikace kusů nebo nebalené látky 2.2.7.2.5 Zvláštní ujednání 2.3.5 Vypustit. 2.3.6 Přečíslovat na 2.3.5. Část 3 Pozměnit nadpis do tohoto znění: „Část 3 Seznamy nebezpečných věcí, zvláštní ustanovení a vynětí z platnosti pro omezená a vyňatá množství“. 3.4 Pozměnit nadpis do tohoto znění: „3.4 Nebezpečné věci balené v omezených množstvích“. Vložit novou kapitolu 3.5 v tomto znění: „3.5 Nebezpečné věci balené ve vyňatých množstvích 3.5.1 Vyňatá množství 3.5.2 Obaly 3.5.3 Zkoušky pro kusy 3.5.4 Značení kusů 3.5.5 Maximální počet kusů ve voze nebo kontejneru 3.5.6 Dokumentace 4.1.4.4 Vypuštěno. 4.1.9.3 Kusy obsahující štěpné látky 5.1.5.1 Vypuštěno. 5.1.5.2 až 5.1.5.3 se stávají 5.1.5.1 až 5.1.5.2. Vložit nový 5.1.5.3: „5.1.5.3 Určení přepravního indexu (TI) a indexu kritické bezpečnosti (CSI) Doplnit nový oddíl 5.3.6: „5.3.6 Značka pro látky ohrožující životní prostředí“ 6.1.5 [netýká se anglické verze] 6.2 Upravit Kapitolu 6.2 následujícím způsobem: „6.2 Požadavky na konstrukci a zkoušení tlakových nádob, aerosolových rozprašovačů, malých nádobek obsahujících plyn (plynové kartuše) a palivové článkové kartuše obsahující zkapalněný hořlavý plyn 6.2.1 Všeobecné požadavky 6.2.1.1 Výroba a konstrukce 6.2.1.2 Materiály 6.2.1.3 Provozní výstroj 6.2.1.4 Schvalováni tlakových nádob 6.2.1.5 První prohlídka a zkouška 6.2.1.6 Periodická prohlídka a zkouška 6.2.1.7 Požadavky na výrobce 6.2.1.8 Požadavky na inspekční organizace 6.2.2 Požadavky na UN tlakové nádoby 6.2.2.1 Konstrukce, výroba a první prohlídka a zkouška 6.2.2.2 Materiály 6.2.2.3 Provozní výstroj 6.2.2.4 Periodická prohlídka a zkouška 6.2.2.5 Systém posuzování shody a schvalování pro výrobu tlakových nádob 6.2.2.6 Systém schvalování pro periodickou prohlídku a zkoušku tlakových nádob 6.2.2.7 Značení UN tlakových nádob pro vícenásobné použití 6.2.2.8 Značení UN tlakových lahví pro jedno použití 6.2.2.9 Ekvivalentní postupy pro stanovení shody a periodické prohlídky a zkoušky 6.2.3 Všeobecné požadavky na tlakové nádoby bez UN 6.2.3.1 Výroba a konstrukce 6.2.3.2 (Vyhrazeno) 6.2.3.3 Provozní výstroj 6.2.3.4 První prohlídka a zkouška 6.2.3.5 Periodická prohlídka a zkouška 6.2.3.6 Schvalování tlakových nádob 6.2.3.7 Požadavky na výrobce 6.2.3.8 Požadavky na inspekční organizace 6.2.3.9 Značení tlakových nádob pro vícenásobné použití 6.2.3.10 Značení tlakových nádob pro jedno použití 6.2.4 Požadavky na tlakové lahve neoznačené UN, vyrobené, zkonstruované a odzkoušené podle norem 6.2.5 Požadavky pro tlakové nádoby dle UN-neoznačené, nevyrobené, zkonstruované a odzkoušené podle norem 6.2.5.1 Materiály 6.2.5.2 Provozní výstroj 6.2.5.3 Kovové lahve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky láhví 6.2.5.4 Dodatečná ustanovení vztahující se na tlakové nádoby z hliníkových slitin pro plyny stlačené, zkapalněné plyny, rozpuštěné plyny a pro plyny, které nejsou pod tlakem a jsou předmětem zvláštních požadavků (vzorky plynů) stejně jako předměty obsahující plyn pod tlakem jiné než aerosolové rozprašovače a malé nádoby obsahující plyn (plynové kartuše) 6.2.5.5 Tlakové nádoby v kompozitních materiálech 6.2.5.6 Uzavřené kryogenní nádoby 6.2.6 Všeobecné požadavky na aerosolové rozprašovače, malé nádobky, obsahující plyn (plynové kartuše) a palivové články obsahující zkapalněný hořlavý plyn 6.2.6.1 Výroba a konstrukce 6.2.6.2 Hydraulická tlaková zkouška 6.2.6.3 Zkouška těsnosti 6.2.6.4 Odkazy na normy 6.3 V tomto nadpisu nahradit „látky“ výrazem: „infekční látky kategorie A“ 6.3.2 Pozměnit nadpis do tohoto znění: „6.3.2 Požadavky na balení“ 6.3.3 Pozměnit nadpis do tohoto znění: „6.3.3 Kód pro stanovení typu obalů“ Vložit nový 6.3.4 a 6.3.5: „6.3.4 Značení 6.3.5 Požadavky na zkoušení obalů“ 6.5.6 [netýká se anglické verze] Vložit nový: „6.5.6.13 Zkouška vibrací“ Vložit nový 6.5.6.14: 6.5.6.14 Protokol o zkoušce 6.6.5 [netýká se anglické verze] PŘEDMLUVA Mezi členské státy za „Dánsko,“ vložit: „Estonsko,“. Mezi členskými státy namísto „Makedonie (FYR)“ uvést: „bývalá Jugoslávská republika Makedonie“. ČÁST 1 Kapitola 1.1 1.1.3.1 V odstavci (a) doplnit novou druhou větu v tomto znění: „Pokud jsou tyto věci hořlavými kapalinami přepravovanými v opakovaně plnitelných nádobách naplněných soukromými osobami nebo pro tyto osoby, nesmí celkové množství překročit 60 litrů na nádobu.“ V Poznámce namísto „2.2.7.1.2“ uvést: „1.7.1.4 “. [Vyplývající změna s ohledem na 1.7.1.4] 1.1.3.2 (c) Pozměnit první větu do tohoto znění: „plynů skupin A a O (podle 2.2.2.1), jestliže tlak plynu v nádobě nebo cisterně při teplotě 20 °C nepřevyšuje 200 kPa (2 bary) a jestliže plyn není zkapalněným nebo hluboce zchlazeným zkapalněným plynem.“ 1.1.3.4 V nadpisu namísto „v omezených množstvích“ uvést: „v omezených nebo vyňatých množstvích“. 1.1.3.4.2 Vypustit: „balené v omezených množstvích“. Přesunout Poznámku za nadpis 1.1.3.4 a namísto „2.2.7.12“ uvést: „1.7.1.4 “. [Vyplývající změna s ohledem na 1.7.1.4] Vložit nový odstavec 1.1.3.4.3 v tomto znění: „1.1.3.4.3 Některé nebezpečné věci mohou podléhat vynětím z platnosti, pokud jsou splněny podmínky kapitoly 3.5.“ 1.1.3.6.3 V Tabulce u přepravní kategorie 3 vložit nový řádek ve sloupci (2) v tomto znění: „Třída 4.3: UN 3476“. V Tabulce u přepravní kategorie 3, ve sloupci (2) pro třídu 8 namísto „a 3028“ uvést: ,„3028 a 3477“. Pozměnit první odrážku za Tabulkou do tohoto znění: „- pro předměty celková (brutto) hmotnost v kilogramech (pro předměty třídy 1, čistá (netto) hmotnost výbušné látky v kilogramech; pro nebezpečné věci ve strojích a zařízeních vyjmenovaných v RID, celkové množství nebezpečných věcí v nich obsažených v kilogramech nebo litrech, jak je to vhodné);“. Vložit následující dodatečnou změnu: V tabulce u přepravní kategorie 1 ve sloupci (2) u „třídy 2“ za „TOC“ doplnit odkaz na poznámku pod čarou . Doplnit nový pododdíl 1.1.3.7 v tomto znění: „1.1.3.7 Vynětí z platnosti pro přepravu lithiových baterií Ustanovení uvedená v RID se nevztahují na: (a) Lithiové baterie instalované v dopravních prostředcích provádějících přepravu a určené pro jejich pohon nebo pro provoz kteréhokoli z jejich zařízení; (b) Lithiové baterie obsažené v zařízení pro provoz tohoto zařízení, používané nebo určené k použití během přepravy (např. laptop).“ 1.1.4.4 V poznámce vypustit konec poslední věty „a příslušné písemné pokyny podle oddílu 5.4.3 ADR.“ Kapitola 1.2 1.2.1 V definici pro “Aerosol nebo Aerosolový rozprašovač“ namísto “6.2.4“ uvést: “6.2.6 “. [Změna vztahující se k definici pojmu „přeprava“ se netýká anglického textu.] V definici pojmu „Kontejner“: • doplnit novou, pátou odrážku ve znění: „- mající vnitřní objem nejméně 1 m3, s výjimkou kontejnerů pro přepravu radioaktivních látek.“ • Netýká se českého překladu • Netýká se českého překladu • V Poznámce za definicí doplnit: „Kontejner však smí být použit jako obal pro přepravu radioaktivních látek.“ V Poznámce za definicí pojmu „Ucelená zásilka“ vypustit: „, viz 2.2.7.2“. Slova „výlučné použití“ musí být napsána kurzívou. V definici „GHS“ namísto „první“ a „ST/SG/AC.10/30/Rev.1“ uvést: „druhé“ a „ST/SG/AC.10/30/Rev.2“. V definici pojmu „Kontejner velký“ vypustit Poznámku a pozměnit (a) do tohoto znění: „(a) kontejner, který nesplňuje definici malého kontejneru,“. V definici pojmu „Příručka zkoušek a kritérií“ namísto „dokumentu ST/SG/AC.10/11/Rev.4/Amend.1“ uvést: „dokumentů ST/SG/AC.10/11/Rev.4/Amend.1 a ST/SG/AC.10/11/Rev.4/Amend.2“. V definici pojmu „Nejvyšší provozní tlak (přetlak)“, Poznámka 2, namísto „6.2.1.3.3.5“ uvést: „6.2.1.3.6.5 “. V definici pojmu „Kus“ se začátek poslední věty upravuje takto: „S výjimkou přepravy radioaktivních látek se tento pojem...“. V Poznámce za „2.2.7.2“ doplnit: „, 4.1.9.11 a kapitola 6.4“. V definici pojmu „Obal“ vypustit Poznámku a pozměnit text definice do tohoto znění: „Obal“ jedna nebo více nádob a všechny jiné součásti nebo materiály nezbytné k tomu, aby nádoby mohly plnit svou obalovou funkci a jiné bezpečnostní funkce.“ Pozměnit definici pojmu „Kontejner malý“ do tohoto znění: „Kontejner malý“ kontejner, který má buď kterýkoli celkový vnější rozměr (délku, šířku nebo výšku) menší než 1,5 m, nebo vnitřní objem nejvýše 3 m3;“ Vypustit Poznámku za definicí. V definici pojmu „Přepravní doklad“ namísto „nákladní list ve smyslu smlouvy o používání (viz – Jednotné právní předpisy pro smlouvy o používání vozů v mezinárodní železniční přepravě (CUV – Přípojek D Úmluvy COTIF))“ uvést: „vozový list podle Všeobecné smlouvy o používání vozů (VSP)3“. Doplnit novou poznámku pod čarou 3: „3 Vydání z 1. července 2006, uveřejněno sekretariátem VSP, Avenue des Arts, 53, BE-1000 Brusel.“ Stávající poznámky pod čarou 3 až 10 se mění na poznámky 4 až 11. V definici pojmu „Vzorové předpisy OSN“ namísto „čtrnáctému“ a „(ST/SG/AC.10/1/Rev.14)“ uvést: „patnáctému“ a „(ST/SG/AC.10/1/Rev.15)“. Doplnit v českém překladu definici „Ucelená zásilka“: „Ucelená zásilka“ každý náklad, který pochází od jednoho odesilatele, kterému je vyhrazeno výlučné použití velkého kontejneru, přičemž všechny ložné operace jsou prováděny podle pokynů odesilatele nebo příjemce. V poznámce za definicí pojmu „Vozová zásilka“ vypustit: „, viz 2.2.7.2“. Slova „výlučné použití“ musí být napsána kurzívou. Vložit následující nové definice v abecedním pořadí: „ADN“ Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách; „Dávková intenzita“ pro přepravu látek třídy 7 je odpovídající velikost dávky vyjádřená v milisievertech za hodinu; „Index kritické bezpečnosti (CSI)“ přidělený kusu, přepravnímu obalovému souboru nebo kontejneru se štěpnými látkami pro přepravu látek třídy 7 je číslo, pomocí kterého se omezuje nahromadění kusů, přepravních obalových souborů nebo kontejnerů obsahujících štěpné látky; „Kontejnmentový systém“ pro přepravu látek třídy 7 je soubor částí obalu specifikovaný konstruktérem, který má zabránit unikání radioaktivních látek během přepravy, „Materiál živočišného původu“ jsou těla mrtvých zvířat (kadávery), části zvířecích těl nebo krmiva pro zvířata; „Nejvyšší normální provozní tlak“ pro přepravu látek třídy 7 je nejvyšší přetlak při průměrné výšce nad hladinou moře, který může vzniknout v kontejnmentovém systému v průběhu jednoho roku za teplotních podmínek a slunečního záření odpovídajících okolním podmínkám, bez odvětrávání, vnějšího chlazení pomocným systémem nebo provozních kontrol během přepravy, „Posuzování (hodnocení) shody“ je proces ověřování shody výrobku podle ustanovení oddílů 1.8.6 a 1.8.7 vztahujících se na schvalování konstrukčního typu, dohled nad výrobou a na první prohlídku a zkoušku; „Přepravní index (TI)“ přidělený kusu, přepravnímu obalovému souboru nebo kontejneru, nebo nezabalené látce LSA-I nebo nezabalenému předmětu SCO-I pro přepravu látek třídy 7 je číslo, kterého se používá ke kontrole expozice záření; „Radioaktivní obsah“ pro přepravu látek třídy 7 jsou radioaktivní látky spolu se všemi kontaminovanými nebo aktivovanými tuhými látkami, kapalinami a plyny uvnitř obalu; „Schválení“ „Vícestranné schválení“ pro přepravu látek třídy 7 je schválení, které bylo uděleno příslušným orgánem buď země původu vzoru, nebo země odeslání, podle toho, co je relevantní, a také příslušným orgánem každého státu, přes který nebo do kterého má být příslušná zásilka přepravena. Pojem „přes nebo do“ výslovně vylučuje „nad“, tj. schvalovací a oznamovací předpisy se nevztahují na zemi, nad níž jsou radioaktivní látky přepravovány letadlem, pokud není v této zemi podle letového řádu zastávka; „Jednostranné schválení“ pro přepravu látek třídy 7 je schválení vzoru, které uděluje jen příslušný orgán země původu vzoru; Není-li země původu členským státem COTIF, musí být toto schválení uznáno příslušným orgánem prvního členského státu COTIF, který přijde se zásilkou do styku (viz 6.4.22.6). „Uzavírající systém“ pro přepravu látek třídy 7 je konstruktérem specifikovaný a příslušným orgánem uznaný soubor štěpných látek a částí obalů, který je určen pro udržení kritické bezpečnosti; „Výlučné použití“ pro přepravu látek třídy 7 je výhradní použití vozu nebo velkého kontejneru jediným odesílatelem, přičemž všechny postupy nakládky a vykládky před přepravou, během přepravy a po přepravě jsou prováděny podle pokynů odesilatele nebo příjemce; [Vyplývající změny viz v definici „Ucelená zásilka“ a „vozová zásilka“.] „Vzor“ pro přepravu látek třídy 7 je popis radioaktivní látky zvláštní formy, nízkodisperzní radioaktivní látky, kusu nebo obalu, který umožňuje jejich úplnou identifikaci. Popis může obsahovat specifikace, konstrukční výkresy, zprávy, ze kterých je zřejmý soulad s právními předpisy, a jinou relevantní dokumentaci; „Žadatel“ je v případě posuzování (hodnocení) shody výrobce nebo jeho oprávněný zástupce v členském státě. V případě periodických zkoušek a mimořádných prohlídkách a zkouškách se žadatelem rozumí zhotovitel, provozovatel nebo jejich oprávněný zástupce v členském státě; POZNÁMKA: Výjimečně smí o posouzení (hodnocení) shody požádat třetí strana (např. provozovatel podle definice v oddílu 1.2.1). V definici pojmu „žadatel“ by měla být slova „posuzování shody“ napsána kurzívou. Kapitola 1.3 1.3.1 Ze stávající Poznámky se stává Poznámka 1. Doplnit následující nové poznámky: „2 : (Vyhrazeno) 3 : O školení ke třídě 7, viz též pododdíl 1.7.2.5. 4 : Školení musí být provedeno před převzetím úkolů týkajících se přepravy nebezpečných věcí.“ 1.3.2.4 Namísto stávajícího textu uvést: „1.3.2.4 (Vypuštěno)“. Kapitola 1.4 1.4.2.2.1 (d) Na konec doplnit novou poznámku ve znění: „POZNÁMKA: Cisterny, bateriové vozy a MEGC však smějí být přepravovány po uplynutí tohoto data za podmínek uvedených v 4.1.6.10 (v případě bateriových vozů a MEGC obsahujících jako články tlakové nádoby), 4.2.4.4, 4.3.2.4.4, 6.7.2.19.6, 6.7.3.15.6 nebo 6.7.4.14.6.“ Změnit poznámku pod čarou 7 (předtím poznámka pod čarou 6) na: ”7 Vydání vyhlášky UIC účinné od 1. ledna 2009.“ Kapitola 1.6 1.6.1.1 Namísto “30. června 2007“ a „31. prosince 2006“ uvést: „30. června 2009“ a „31. prosince 2008“. V poznámce pod čarou 9 (stávající poznámka 8) namísto „1. ledna 2005“ uvést: „1. ledna 2007“. Vložit nové pododdíly: „1.6.1.12 (Vyhrazeno) 1.6.1.13 Pro vozy poprvé registrované, nebo které byly uvedeny do provozu před 1. lednem 2009, mohou zůstat vyměnitelné číslice a písmena na tabulkách, jakož i oranžové označení podle ustanovení 5.3.2.2.1 a 5.3.2.2.2 platných do 31. prosince 2008 zachovány bez ohledu na směřování vozu a smějí být používány až do 31. prosince 2009. 1.6.1.14 Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) vyrobené před 1. lednem 2011 podle předpisů platných do 31. prosince 2010 a odpovídající konstrukčnímu typu, který neprošel vibrační zkouškou podle pododdílu 6.5.6.13, smějí být dále používány. 1.6.1.15 Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) vyrobené, rekonstruované nebo opravené před 1. lednem 2011 nemusí být označeny nejvyšším dovoleným stohovacím zatížením podle odstavce 6.5.2.2.2. Takové IBC, které nejsou označeny podle 6.5.2.2.2, smějí být dále používány po 31. prosinci 2010, avšak musí být označeny podle 6.5.2.2.2, jsou-li rekonstruovány nebo opraveny po tomto datu. 1.6.1.16 Zvířecí materiál napadený původci nemocí zařazenými do kategorie B, jinými než jsou ti, kteří by byli přiřazeni ke kategorii A, pokud by byli v kulturách (viz odstavec 2.2.62.1.12.2), smí být přepravován podle předpisů stanovených příslušným orgánem až do 31. prosince 2014.12 12 Předpisy pro mrtvá infikovaná zvířata jsou obsaženy např. v nařízení (ES) č. 1774/2002 Evropského parlamentu a Rady ze 3. října 2002 stanovícím zdravotní pravidla týkající se živočišných vedlejších produktů, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (Úřední věstník Evropských společenství č. L 273 z 10. října 2002, str. 1). 1.6.1.17 Látky tříd 1 až 9, jiné než jsou látky přiřazené k UN číslům 3077 nebo 3082, pro které nebyla použita klasifikační kritéria uvedená v 2.2.9.1.10 a které nejsou označeny podle 5.2.1.8 a podle 5.3.6, smějí být dále přepravovány až do 31. prosince 2010 bez použití ustanovení týkajících se přepravy látek ohrožujících životní prostředí. 1.6.1.18 Ustanovení oddílů 3.4.9 až 3.4.13 nemusí být používána dříve než od 1. ledna 2011.“ 1.6.2 Pozměnit nadpis na: „Tlakové nádoby a nádoby pro třídu 2“. 1.6.2.4 Namísto “6.2.3“ uvést: “6.2.5 “. 1.6.2.5 Namísto “, které již nejsou uvedeny v 6.2.2 nebo 6.2.5“ uvést: “(viz 6.2.4) podle ustanovení RID, která platila v té době“. Doplnit nový pododdíl v tomto znění: „1.6.2.6 Tlakové nádoby pro jiné látky, než jsou látky třídy 2, vyrobené před 1. červencem 2009 podle ustanovení uvedených v 4.1.4.4 platných do 31. prosince 2008, které však neodpovídají ustanovením uvedeným v 4.1.3.6 platným od 1. ledna 2009, smějí být dále používány, pokud jsou dodržena ustanovení uvedená v 4.1.4.4 platná do 31. prosince 2008.“ Doplnit nové přechodné ustanovení v tomto znění: „1.6.2.7 Členské státy smějí dále používat ustanovení podle 6.2.1.4.1 až 6.2.1.4.4 platná do 31. prosince 2008 namísto ustanovení 1.8.6 a 1.8.7 a 6.2.2.9, 6.2.3.6 až 6.2.3.8 až do 30. června 2011.“ 1.6.3.20 Změnit „a zvláštní ustanovení TE15 uvedená v 6.8.4.(b) účinná od 1. ledna 2003“ na: „účinná od 1. ledna 2003 a zvláštní ustanovení TE15 v 6.8.4.(b) účinná od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2006“. 1.6.3.23 Namísto stávajícího textu uvést:: „1.6.3.23 (Vypuštěno)“. 1.6.3.25 Přidat následný odstavec: Písmeno „L“ vyžadované podle 6.8.2.5.2 se nemusí uvádět až do první prohlídky a zkoušky po 1. lednu 2009.“ 1.6.3.27 V druhé odrážce písmen (a) a (b) namísto textu „látek kapalných, tříd 3 až 8, jimž“ uvést: „látek tříd 3 až 8 přepravovaných v kapalném stavu a látek, jimž“. V písmenu (a) namísto: „k 1. lednu 2011“ uvést: „nejpozději do 31. prosince 2010“. Na konec písmene (a) vložit následující odstavec: „Avšak pro cisternové vozy a bateriové vozy, které se mají podrobit periodické prohlídce a zkoušce podle odstavce 6.8.2.4.2 nebo 6.8.3.4.6 mezi 1. lednem 2011 a 31. prosincem 2012, smí být toto dodatečné opatření výstrojí provedeno nejpozději do 31. prosince 2012.“ 1.6.3.31 Pozměnit text do tohoto znění: „1.6.3.31 Cisternové vozy a cisterny tvořící prvky bateriových vozů zkonstruované a vyrobené podle technických předpisů, které byly uznávány v době jejich výroby podle ustanovení 6.8.2.7, která platila v té době, smějí být dále používány.“ 1.6.3.32 V posledním odstavci namísto: „k 1. lednu 2015“ uvést: „nejpozději do 31. prosince 2014“. Doplnit nové přechodné ustanovení v tomto znění: „1.6.3.33 Cisternové vozy a bateriové vozy pro plyny třídy 2 vyrobené před 1. lednem 1986 podle předpisů platných do 31. prosince 1985, a které neodpovídají ustanovením uvedeným v 6.8.3.1.6 týkajících se nárazníků, smějí být dále používány.“ 1.6.3.34 (Vyhrazeno) 1.6.3.35 Členské státy nemusí aplikovat požadavky podle 1.8.6, 1.8.7. a zvláštních ustanovení TA4 a TT9 oddílu 6.8.4 před 1. červencem 2011.“ „1.6.3.33 až 1.6.3.40 (Vyhrazeno)“ se pozměňují na: „1.6.3.36 až 1.6.3.40 (Vyhrazeno)“ 1.6.4.9 Pozměnit text do tohoto znění: „1.6.4.9 Cisternové kontejnery a MEGC zkonstruované a vyrobené podle technických norem, které byly uznávány v době jejich výroby podle ustanovení uvedených v 6.8.2.7, která platila v té době, smějí být dále používány.“ 1.6.4.12 Vypustit druhou, třetí a čtvrtou větu. Stávající poznámky pod čarou 12 až 16 se mění na poznámky 13 až 17. 1.6.4.13 Změnit „a zvláštní ustanovení TE15 uvedená v 6.8.4.(b) účinná od 1. ledna 2003“ na: „účinná od 1. ledna 2003 a zvláštní ustanovení TE15 v 6.8.4.(b) účinná od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2006“. 1.6.4.15 Vypustit první větu. 1.6.4.16 Namísto stávajícího textu uvést:: „1.6.4.16 (Vypuštěno)“. 1.6.4.18 Pozměnit začátek na: „Pro cisternové kontejnery a MEGC vyrobené“. 1.6.4.30 Vypustit první větu. Doplnit následující nové pododdíly: „1.6.4.31 Pro látky, u nichž je ve sloupci (11) tabulky A kapitoly 3.2 uvedeno zvláštní ustanovení TP 35, smí být až do 31. prosince 2014 dále používán pokyn pro přemístitelné cisterny T 14 předepsaný v RID platném do 31. prosince 2008. 1.6.4.32 Pokud byla nádrž cisternového kontejneru již před 1. lednem 2009 rozdělena přepážkami nebo peřejníky na oddíly o vnitřním objemu nejvýše 7.500 litrů, nemusí být vnitřní objem nádrže doplněn symbolem „S“ v údajích vyžadovaných odstavcem 6.8.2.5.1 až do provedení příští periodické prohlídky podle odstavce 6.8.2.4.2. 1.6.4.33 Bez ohledu na ustanovení odstavce 4.3.2.2.4, cisternové kontejnery určené pro přepravu zkapalněných plynů nebo hluboce zchlazených zkapalněných plynů, které splňují platné konstrukční požadavky RID, ale byly před 1. červencem 2009 rozděleny přepážkami nebo peřejníky na oddíly o vnitřním objemu větším než 7.500 litrů, smějí být dále plněny do více než 20 % a méně než 80 % svého vnitřního objemu.“ 1.6.4.34 Členské státy nemusí používat ustanovení oddílů 1.8.6, 1.8.7 a zvláštních ustanovení TA4 a TT9 oddílu 6.8.4 před 1. červencem 2011.“ 1.6.6.1 V prvním odstavci namísto „2.2.7.7“ uvést: „2.2.7.2.2, 2.2.7.2.4.1, 2.2.7.2.4.4, 2.2.7.2.4.5, 2.2.7.2.4.6, zvláštním ustanovení 336 kapitoly 3.3 a 4.1.9.3“. 1.6.6.2.1 Namísto „pododdílu 2.2.7.7“ uvést: „2.2.7.2.2, 2.2.7.2.4.1, 2.2.7.2.4.4, 2.2.7.2.4.5, 2.2.7.2.4.6, zvláštním ustanovení 337 kapitoly 3.3 a 4.1.9.3“. 1.6.6.2.2 Namísto „2.2.1.7“ uvést: „2.2.7.2.2, 2.2.7.2.4.1, 2.2.7.2.4.4, 2.2.7.2.4.5, 2.2.7.2.4.6, zvláštním ustanovení 337 kapitoly 3.3 a 4.1.9.3“. Kapitola 1.7 V nadpisu této kapitoly se nahradí slovo “požadavky“ slovem “opatření“ 1.7.1 Doplnit nadpis následovně “1.7.1 Rozsah a použití“ Doplnit následující poznámky pod nadpis “POZNÁMKA 1 : V případě nehod nebo událostí v průběhu přepravy radioaktivních látek, musí být plněna nouzová opatření k ochraně osob, majetku a životního prostředí tak jak je stanoveno relevantními národními a/nebo mezinárodními organizacemi. Příslušné směrnice jsou obsaženy v dokumentu “Plánování a příprava havarijní odezvy při nehodách zahrnující radioaktivní látky“, bezpečnostní norma Safety Standard Series N. TS-G-1.2 (ST-3), vydaná IAEA, Vídeň (2002). 2 : Bezpečnostní postupy musí zahrnovat možnost přítomnosti jiných nebezpečných látek, které mohou ovlivnit reakci mezi obsahem zásilky a životním prostředím v případě nehody.“ 1.7.1.1 V poslední větě za „Vysvětlující materiál“, vložit: vydání z roku 1996 podle TS-R-1“. 1.7.1.3 [Netýká se anglického textu] Vložte nové pododdíly 1.7.1.4 a 1.7.1.5 ve znění jak následuje: „1.7.1.4 Opatření RID se neuplatní u následujících přeprav: a) Radioaktivní látky, které jsou integrální součástí dopravních prostředků; b) Radioaktivní látky, které jsou přepravovány uvnitř podniku, kde podléhají příslušným bezpečnostním předpisům platným v tomto podniku a kde přeprava neprobíhá po veřejných komunikacích nebo po dráze; c) Radioaktivní látky, které jsou implantovány nebo vloženy do organizmu osob nebo živých zvířat pro diagnostické nebo terapeutické účely; d) Radioaktivní látky ve výrobcích určených ke spotřebě, které obdržely příslušné schválení příslušného orgánu, pokud následuje jejich prodej koncovému uživateli; e) Přírodní látky a rudy obsahující radionuklidy, které se v přírodě vyskytují a které nejsou určeny ke zpracování pro použití těchto radionuklidů za předpokladu, že koncentrace aktivity těchto látek nepřevyšuje 10-ti násobek hodnot uvedených v 2.2.7.2.2.1 (b) nebo vypočtené v souladu s 2.2.7.2.2.2 až 2.2.7.2.2.6; f) Neradioaktivní tuhé předměty s radioaktivními látkami přítomnými na jakémkoli povrchu v množstvích nepřevyšujícím mezní hodnotu stanovenou v definici “kontaminace“ v 2.2.7.1.2. 1.7.1.5 Zvláštní ustanovení pro přepravu vyjmutých kusů Vyjmuté kusy, tak jak je specifikováno v 2.2.7.2.4.1, musí podléhat pouze následujícím ustanovením části 5 až 7: a) platná ustanovení požadavků specifikovaných v 5.1.2, 5.1.3.2, 5.1.4, 5.2.1.2, 5.2.1.7.1 až 5.2.1.7.3, 5.2.1.9, 5.4.1.1.1 (a), (g) a (h) a 7.5.11 CW 33 (5.2); b) požadavky na vyjmuté kusy specifikované v 6.4.4; a c) pokud vyjmutý kus obsahuje štěpný materiál, bude použita jedna z výjimek uvedených v 2.2.7.2.3.5 a budou uplatněny požadavky 6.4.7.2. Vyjmuté kusy podléhají relevantním ustanovením všech ostatních částí RID.“ Doplnit 1.7.2.2. a 1.7.2.3 v následujícím znění: „1.7.2.2 Osobní dávky musí být nižší, než jsou příslušné dávkové limity. Ochrana a bezpečnost musí být optimalizovány tak, aby velikost individuálních dávek, počet osob vystavených záření a pravděpodobnost zdraví škodlivého záření byly udrženy tak nízké, jak je to jen rozumně dosažitelné s přihlédnutím k ekonomickým a sociálním faktorům kromě toho, že individuálně obdržené dávky budou omezeny dávkovými limity. Musí být zvolen strukturalizovaný systematický postup na vztahy mezi přepravou a ostatními činnostmi. 1.7.2.3 Povaha a rozsah měření použité v programu se musí vztahovat k závažnosti a pravděpodobnosti radiačního ozáření. Program musí zahrnovat požadavky uvedené v 1.7.2.2., 1.7.2.4 až 1.7.2.7. Programové dokumenty musí být k dispozici na vyžádání, pro inspekci příslušného orgánu.“ 1.7.2.4 Přidat na konec následující novou poznámku “POZNÁMKA: Pro profesní expozici vyplývající z přepravních aktivit, kde se předpokládá, že efektivní dávka pravděpodobně nepřekročí 1 mSv za rok, není požadováno vypracovávání zvláštních pracovních postupů, podrobného monitorování, programů vyhodnocování dávek nebo uchovávání individuálních záznamů.“ Doplnit následující nový 1.7.2.5 „1.7.2.5 Pracovníci (viz 7.5.11, CW 33 Poznámka 3) musí absolvovat odpovídající školení zahrnující radiační ochranu včetně monitorovacích opatření za účelem omezení jejich pracovního ozáření a ozáření jiných osob, které by mohly být dotčeny jejich činností.“ 1.7.3 [Netýká se anglického textu] 1.7.4.1 Vypustit “zásilky radioaktivních látek“ a nahradit “příslušné požadavky RID“ výrazem “požadavky RID aplikovatelné pro radioaktivní látky“. Kapitola 1.8 1.8.3.2 V písmenu (b) namísto textu “2.2.7.1.2, jakož i v kapitolách 3.3 a 3.4“ uvést: „1.7.1.4, jakož i v kapitolách 3.3, 3.4 a 3.5“. 1.8.3.13 V páté odrážce změnit „a 1223“ na: „, 1223, 3475 a letecké palivo klasifikováno pod UN čísly 1268 nebo 1863“. Na konec přidat nový odstavec: Osvědčení o školení bezpečnostního poradce vydané před 1. lednem 2009 pro UN 1202, 1203, a 1223 je také platné pro UN 3475 a letecká paliva klasifikovaná pod UN čísly 1268 nebo 1863.“ Doplnit nové oddíly 1.8.6 a 1.8.7: „1.8.6 Administrativní dozor nad prováděním posuzování shody, periodických prohlídek a mimořádných kontrol popsaných v 1.8.7 1.8.6.1 Příslušný orgán může schválit inspekční organizace pro posuzování shody, periodické prohlídky, mimořádné prohlídky a zkoušky a dohled nad vlastní inspekční službou, jak je uvedeno v oddílu 1.8.7. 1.8.6.2 Příslušný orgán musí zajistit monitorování inspekčních organizací a musí zrušit nebo omezit platnost uděleného schválení, pokud zjistí, že schválená organizace již neplní podmínky schválení a požadavky v 1.8.6.4 nebo nedodržuje postupy uvedené v ustanoveních RID. 1.8.6.3 Je-li platnost schválení zrušena nebo omezena, nebo pokud inspekční organizace zastavila svou činnost, musí příslušný orgán učinit příslušné kroky k tomu, aby se zajistilo, že její dokumentace bude buď zpracována jinou inspekční organizací, nebo bude k dispozici. 1.8.6.4 Inspekční organizace musí: (a) Mít k dispozici personál s organizační strukturou, který je schopný, vyškolený, kompetentní a způsobilý vykonávat uspokojivě své technické funkce; (b) Mít přístup ke vhodným a přiměřeným technickým prostředkům a vybavení; (c) Pracovat nestranně a bez jakéhokoli vlivu, který by mohl takové činnosti bránit; (d) Zajistit důvěrnost obchodních a vlastnických aktivit výrobce a jiných organizací; (e) Udržovat jasný odstup mezi vlastními činnostmi inspekční organizace a ostatními činnostmi, které k nim nemají vztah; (f) Mít dokumentovaný systém kvality; (g) Zajistit, aby byly prováděny zkoušky a prohlídky specifikované v příslušné normě a v RID; a (h) Udržovat účinný a přiměřený dokumentační a záznamový systém podle 1.8.7. Inspekční organizace musí být kromě toho akreditována podle normy EN ISO/IEC 17020:2004, jak je specifikováno v 6.2.3.6 a TA4 a TT9 oddílu 6.8.4. Inspekční organizace, která zahajuje novou činnost smí být schválena prozatímně. Před prozatímním schválením musí příslušný orgán ověřit, zda inspekční organizace plní požadavky normy EN ISO/IEC 17020:2004. Inspekční organizace musí být akreditována v prvním roce své činnosti, aby byla schopna pokračovat v této nové činnosti. 1.8.7 Postupy pro posuzování shody a periodickou prohlídku POZNÁMKA: V tomto oddílu „příslušná organizace“ znamená organizaci určenou v 6.2.2.9 k certifikaci UN tlakových nádob, v pododdílu 6.2.3.6 ke schvalování jiných tlakových nádob, než jsou UN tlakové nádoby, a ve zvláštních ustanoveních TA4 a TT9 oddílu 6.8.4. 1.8.7.1 Všeobecná ustanovení 1.8.7.1.1 Postupy v oddílu 1.8.7 se musí použít podle tabulky v 6.2.3.6 při schvalování jiných tlakových nádob, než jsou UN tlakové nádoby, a podle zvláštních ustanovení TA4 a TT9 v 6.8.4 při schvalování cisteren, bateriových vozů a MEGC. Postupy v oddílu 1.8.7 se mohou použít podle tabulky v 6.2.2.9 při certifikaci UN tlakových nádob. 1.8.7.1.2 Každá žádost o: (a) schválení konstrukčního typu podle 1.8.7.2; nebo (b) dohled nad výrobou podle 1.8.7.3 a první prohlídku a zkoušku podle 1.8.7.4; nebo (c) periodickou prohlídku a mimořádnou prohlídku a zkoušku podle 1.8.7.5 musí být podána žadatelem u jediného příslušného orgánu, jeho zástupce nebo schválené inspekční organizace podle jeho vlastní volby. 1.8.7.1.3 Žádost musí obsahovat: (a) Jméno a adresu žadatele; (b) V případě posuzování shody, není-li žadatel výrobcem, jméno a adresu výrobce; (c) Písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného příslušného orgánu, jeho zástupce nebo inspekční organizace; (d) Příslušnou technickou dokumentaci uvedenou v 1.8.7.7; (e) Prohlášení dovolující příslušnému orgánu, jeho zástupci nebo inspekční organizaci z inspekčních důvodů vstup do objektů výroby, inspekce, zkoušení a skladování a poskytující jim všechny potřebné informace. 1.8.7.1.4 Pokud může žadatel splnit požadavky příslušného orgánu nebo jej zastupující inspekční organizace splnění podmínek 1.8.7.6, smí si žadatel zřídit vlastní inspekční službu, která smí provádět část nebo všechny prohlídky a zkoušky, je-li to uvedeno v 6.2.2.9 nebo 6.2.3.6. 1.8.7.2 Schválení konstrukčního typu 1.8.7.2.1 Žadatel musí: (a) V případě tlakových nádob dát k dispozici příslušné organizaci reprezentativní vzorky zamýšlené výroby. Příslušná organizace si může vyžádat další vzorky, vyžaduje-li si to zkušební program; (b) V případě cisteren, bateriových vozů nebo MEGC umožnit přístup k prototypu pro zkoušení konstrukčního typu. 1.8.7.2.2 Příslušná organizace musí: (a) Prozkoumat technickou dokumentaci uvedenou v 1.8.7.7.1 a ověřit, zda konstrukce odpovídá příslušným ustanoveními RID a že prototyp nebo prototypová série byl(y) vyrobeny ve shodě s technickou dokumentací a je (jsou) typovou konstrukcí; (b) Provést prohlídky a dohlížet na zkoušky předepsané RID, aby se zjistilo, zda byly použity a dodrženy předpisy a zda postupy použité výrobcem odpovídají předpisům; (c) Zkontrolovat certifikát(y) vystavený(é) výrobcem (výrobci) materiálů vzhledem k platným ustanovením RID; (d) Pokud je to aplikovatelné, schválit postupy pro trvalá spojení konstrukčních částí nebo zkontrolovat, zda byly předem schváleny, a ověřit si, že personál provádějící trvalé spojení konstrukčních částí a nedestruktivní zkoušky je kvalifikovaný nebo schválený; (e) Dohodnout se žadatelem místo a zkušební laboratoře, kde se mají provést prohlídky a potřebné zkoušky. Příslušná organizace vydá žadateli protokol o posouzení konstrukčního typu. 1.8.7.2.3 Pokud konstrukční typ vyhovuje všem platným ustanovením, vydá příslušný orgán, jeho zástupce nebo inspekční organizace osvědčení o schválení konstrukčního typu. Toto osvědčení musí obsahovat: (a) Název a adresu vydávající instituce; (b) Název a adresu výrobce; (c) Odvolávku na vydání RID a normy použité pro posouzení konstrukčního typu; (d) Jakékoli požadavky vyplývající z posouzení; (e) Údaje nezbytné pro identifikaci konstrukčního typu a modifikace, jak je definováno příslušnou normou; a (f) Odvolávku na protokol(y) o posouzení konstrukčního typu. K osvědčení musí být přiložen seznam příslušných částí technické dokumentace (viz 1.8.7.7.1). 1.8.7.3 Dohled nad výrobou 1.8.7.3.1 Výrobní proces musí být podroben ze strany příslušné organizace dohledu, aby se zajistilo, že je výrobek vyráběn ve shodě s ustanoveními schválení konstrukčního typu. 1.8.7.3.2 Žadatel musí učinit všechna potřebná opatření, aby zajistil, že výrobní proces vyhovuje platným ustanovením RID a osvědčení o schválení konstrukčního typu a jeho přílohám. 1.8.7.3.3 Příslušná organizace musí: (a) Ověřit shodu s technickou dokumentací uvedenou v 1.8.7.7.2; (b) Ověřit si, že výrobní proces produkuje výrobky, které odpovídají předpisům a dokumentací, která se jich týká; (c) Ověřit zpětnou zjistitelnost materiálů a zkontrolovat certifikát(y) materiálů vzhledem ke specifikacím; (d) Pokud je to aplikovatelné, ověřit si, že personál provádějící trvalé spojení konstrukčních částí a nedestruktivní zkoušky je kvalifikovaný nebo schválený; (e) Dohodnout se žadatelem na místě, kde se mají provést prohlídky a potřebné zkoušky; a (f) Zaznamenat výsledky svého dohledu. 1.8.7.4 První prohlídka a zkouška 1.8.7.4.1 Žadatel musí: (a) Umístit značky uvedené v RID; a (b) Dodat příslušné organizaci technickou dokumentaci uvedenou v 1.8.7.7. 1.8.7.4.2 Příslušná organizace musí: (a) Provést potřebné prohlídky a zkoušky za účelem ověření, že výrobek je vyráběn v souladu se schválením konstrukčního typu a příslušnými předpisy; (b) Zkontrolovat certifikáty dodané výrobci provozní výstroje vůči provozní výstroji; (c) Vydat žadateli protokol o první prohlídce a zkoušce týkající se provedených detailních zkoušek a ověření a ověřenou technickou dokumentaci; a (d) Vystavit písemné osvědčení o shodě výroby a umístit svou registrační značku, pokud výroba vyhovuje předpisům. Osvědčení a protokol mohou být společné pro více jednotek téhož konstrukčního typu (skupinové osvědčení nebo skupinový protokol). 1.8.7.4.3 Osvědčení musí obsahovat alespoň: (a) Název a adresu příslušné organizace; (b) Název a adresu výrobce a název a adresu žadatele, pokud není výrobcem; (c) Odvolávku na vydání RID a normy použité pro první prohlídky a zkoušky; (d) Výsledky prohlídek a zkoušek; (e) Údaje pro identifikaci zkontrolovaného (zkontrolovaných) výrobku(ů), alespoň sériové číslo, nebo pro láhve, které nejsou opakovaně plnitelné, číslo výrobní série; a (f) Číslo schválení konstrukčního typu. 1.8.7.5 Periodická prohlídka a mimořádné prohlídky a zkoušky Příslušná organizace musí: (a) Provést identifikaci a ověřit shodu s dokumentací; (b) Provést prohlídky a dohlížet na zkoušky, aby zkontrolovala, zda jsou dodrženy předpisy; (c) Vydat protokoly o výsledcích prohlídek a zkoušek, které mohou být společné pro více jednotek; a (d) Zajistit, aby byly umístěny vyžadované značky. 1.8.7.6 Dohled nad vlastní inspekční službou žadatele 1.8.7.6.1 Žadatel musí: (a) Realizovat vlastní inspekční službu se systémem kvality pro prohlídky a zkoušky dokumentovanou podle 1.8.7.7.5 a podléhající dohledu; (b) Plnit povinnosti vyplývající ze systému kvality, jak byl schválen, a zajistit, aby zůstal uspokojivý a účinný; (c) Přidělit k provádění vlastní inspekční služby vyškolený a kompetentní personál; a (d) Umístit registrační značku inspekční organizace, kde je to náležité. 1.8.7.6.2 Inspekční organizace musí provést první audit. Je-li uspokojivý, vydá inspekční organizace pověření na období nejdéle tří let. Musí být splněna tato ustanovení: (a) Tento audit musí potvrdit, že prohlídky a zkoušky provedené na výrobku jsou v souladu s předpisy RID; (b) Inspekční organizace může pověřit vlastní inspekční službu žadatele, aby umístila registrační značku inspekční organizace na každý schválený výrobek; (c) Pověření může být prodlouženo po uspokojivém auditu v posledním roce před skončením jeho platnosti. Nová doba platnosti započne od data skončení platnosti pověření; a (d) Auditoři inspekční organizace musí být schopni provést posouzení shody výrobku spadajícího pod systém kvality. 1.8.7.6.3 Inspekční organizace musí provést během trvání platnosti pověření periodické audity, aby se ubezpečila, že žadatel udržuje a používá systém kvality. Musí být splněna tato ustanovení: (a) V období 12 měsíců musí být provedeny nejméně dva audity; (b) Inspekční organizace může vyžadovat dodatečné kontroly, školení, technické změny, modifikace systému kvality, může omezit nebo zakázat prohlídky a zkoušky, které má provádět žadatel; (c) Inspekční organizace musí posoudit jakékoli změny v systému kvality a rozhodnout, zda pozměněný systém kvality ještě vyhovuje požadavkům prvního auditu, nebo zda se vyžaduje jeho zcela nové posouzení; (d) Auditoři inspekční organizace musí být schopni provést posouzení shody výrobku spadajícího pod systém kvality; a (e) Inspekční organizace musí žadateli poskytnout kontrolní nebo auditorskou zprávu, a pokud byla provedena zkouška, zkušební protokol. 1.8.7.6.4 V případech nesouladu s platnými předpisy musí inspekční organizace zabezpečit, že budou učiněna nápravná opatření. Nejsou-li nápravná opatření učiněna v náležité lhůtě, inspekční organizace dočasně pozastaví platnost oprávnění nebo odejme oprávnění vlastní inspekční službě provádět její činnosti. Oznámení o dočasném pozastavení platnosti nebo odejmutí oprávnění musí být zasláno příslušnému orgánu. Žadatel musí obdržet zprávu obsahující podrobné důvody pro rozhodnutí učiněná inspekční organizací. 1.8.7.7 Dokumentace Technická dokumentace musí umožnit posouzení, zda jsou dodrženy příslušné předpisy. 1.8.7.7.1 Dokumenty pro schválení konstrukčního typu Žadatel musí poskytnout, příslušné podklady: (a) Seznam norem použitých pro konstrukci a výrobu; (b) Popis konstrukčního typu včetně všech modifikací; (c) Pokyny podle příslušného sloupce tabulky A kapitoly 3.2, nebo seznam nebezpečných věcí, které se mají přepravovat, pro dotyčné výrobky; (d) Výkres nebo výkresy celkové sestavy; (e) Detailní výkresy, včetně rozměrů použitých pro výpočty, výrobku, provozní výstroje, konstrukční výstroje, značení a/nebo označení bezpečnostními značkami nezbytné pro ověření shody; (f) Poznámky k výpočtům, výsledky a závěry; (g) Seznam provozní výstroje s příslušnými technickými údaji a informacemi k pojistným zařízením včetně výpočtu odlehčovací kapacity, pokud je to relevantní; (h) Seznam materiálu vyžadovaného v normě pro výrobu, použitého pro každou část, podskupinu, vnitřní povlak, provozní a konstrukční výstroj a odpovídající specifikace materiálů nebo odpovídající prohlášení o souladu s RID; (i) Schválenou kvalifikaci procesu trvalých spojení; (j) Popis procesu(ů) tepelného zpracování; a (k) Postupy, popisy a záznamy o všech příslušných zkouškách uvedených v normách nebo RID pro schválení konstrukčního typu a pro výrobu. 1.8.7.7.2 Dokumenty pro dohled nad výrobou Žadatel musí poskytnout, příslušné podklady: (a) Dokumenty uvedené v odstavci 1.8.7.7.1; (b) Výrobní postupy včetně zkušebních postupů; (c) Výrobní záznamy; (d) Schválené kvalifikace pracovníků provádějících trvalá spojení; (e) Schválené kvalifikace pracovníků provádějících nedestruktivní zkoušky; (f) Protokoly o destruktivních a nedestruktivních zkouškách; (g) Záznamy o tepelném zpracování; a (h) Kalibrační záznamy. 1.8.7.7.3 Dokumenty pro první prohlídku a zkoušky Žadatel musí poskytnout, příslušné podklady: (a) Dokumenty uvedené v odstavcích 1.8.7.7.1 a 1.8.7.7.2; (b) Certifikáty materiálu výrobku a všech podskupin; (c) Prohlášení o shodě a certifikáty materiálu provozní výstroje; a (d) Prohlášení o shodě včetně popisu výrobku a všech modifikací odvozených ze schválení konstrukčního typu. 1.8.7.7.4 Dokumenty pro periodické prohlídky a mimořádné prohlídky a zkoušky Žadatel musí poskytnout, příslušné podklady: (a) Pro tlakové nádoby dokumenty obsahující zvláštní požadavky, pokud to normy pro výrobu a pro periodické prohlídky a zkoušky vyžadují; (b) Pro cisterny: (i) dokumentaci cisterny (pasport); a (ii) jeden nebo více dokumentů uvedených v 1.8.7.7.1 až 1.8.7.7.3. 1.8.7.7.5 Dokumenty pro hodnocení vlastní inspekční služby Žadatel o vlastní inspekční službu musí dát k dispozici dokumentaci k systému kvality, jak je to náležité: (a) Organizační strukturu a odpovědnosti; (b) Příslušné pokyny pro prohlídku a zkoušku, kontrolu kvality, zajištění kvality a operační postupy a systematické činnosti, které budou prováděny; (c) Záznamy o kvalitě, jako jsou inspekční zprávy, testovací údaje, kalibrační údaje a certifikáty; (d) Výsledky auditů k zajištění účinného fungování systému kvality vyplývající z auditů podle 1.8.7.6; (e) Postup popisující, jak jsou plněny požadavky zákazníka a předpisů; (f) Postup pro kontrolu dokumentů a jejich revizi; (g) Postupy pro nevyhovující výrobky; a (h) Školicí programy a kvalifikační postupy pro příslušný personál. 1.8.7.8 Výrobky vyrobené, schválené, prohlížené a zkoušené podle norem Požadavky 1.8.7.7 se považují za splněné, použijí-li se příslušné dále uvedené normy: Příslušný pododdíl a odstavec\| Číslo normy\| Název dokumentu ---\|---\|--- 1.8.7.7.1 až 1.8.7.7.4\| EN 12972:2007\| Cisterny pro přepravu nebezpečných věcí – Zkoušení, prohlídky a značení kovových cisteren Kapitola 1.9 1.9.1 V poslední odrážce před slovo „území“ vložit slovo: „celém“. Kapitola 1.10 1.10.4 Na konec první věty vložit: „vyjma výbušných látek a předmětů třídy 1 podtřídy 1.4, UN čísel 0104, 0237, 0255, 0267, 0289, 0361, 0365, 0366, 0440, 0441, 0455, 0456 a 0500.“ 1.10.5 V záhlaví tabulky doplnit odkaz na poznámku pod čarou „(c)“ za „Cisterna (l)“. Tato poznámka pod čarou zní: „(c) Hodnota uvedená v tomto sloupci platí pouze tehdy, je-li přeprava v cisternách podle kapitoly 3.2, tabulky A, sloupce (10) nebo (12) dovolena. Pro látky, které není dovoleno v cisternách přepravovat, pokyny uvedené v tomto sloupci neplatí.“ V záhlaví tabulky doplnit odkaz na poznámku pod čarou „(d)“ za „Volně ložená látka (kg)“. Tato poznámka pod čarou zní: „(d) Hodnota uvedená v tomto sloupci platí pouze tehdy, je-li přeprava ve volně loženém stavu podle kapitoly 3.2, tabulky A, sloupce (10) nebo (17) dovolena. Pro látky, které není dovoleno ve volně loženém stavu přepravovat, instrukce uvedená v tomto sloupci neplatí." Do tabulky doplnit nový, čtvrtý řádek pro třídu 1 ve znění: Třída\| Podtřída\| Látka nebo předmět\| Množství ---\|---\|---\|--- Cisterna (l)(c)\| Volně ložená látka (kg)(d)\| Kusy (kg) \| 1.4\| Výbušné látky a předměty UN čísel 0104,0237, 0255, 0267, 0289, 0361, 0365, 0366,0440, 0441, 0455, 0456 a 0500\| (a)\| (a)\| 0 V tabulce u třídy 3, položky pro „Znecitlivěné výbušné kapaliny“ ve čtvrtém sloupci („Cisterna (l)“) namísto „(a)“ uvést: „0“. V tabulce pozměnit druhou položku pro třídu 5.1 následovně. Třída\| Podtřída\| Látka nebo předmět\| Cisterna (I)(c)\| Volně ložená látka (kg)(d)\| Kusy (kg) ---\|---\|---\|---\|---\|--- \| \| Chloristany, dusičnan amonný, hnojiva obsahující dusičnan amonný a emulze nebo suspenze nebo gely obsahující dusičnan amonný\| 3000\| 3000\| (b) ČÁST 2 Kapitola 2.1 Doplnit nový odstavec v tomto znění: „2.1.3.5.5 Je-li látka, která se má přepravovat, odpad se složením, které není přesně známo, smí být její přiřazení k UN číslu a obalové skupině podle 2.1.3.5.2 založeno na znalosti odesilatele odpadu, včetně všech dostupných technických a bezpečnostních údajů, jak jsou vyžadovány platnou legislativou pro bezpečnost a životní prostředí1. V případě pochybnosti musí být zvolena nejvyšší úroveň nebezpečí. Jestliže je však možno na základě znalosti složení odpadu a fyzikálních a chemických vlastností jeho identifikovaných složek dokázat, že vlastnosti odpadu neodpovídají vlastnostem obalové skupiny I, smí být odpad zařazen pod nejvhodnější j.n. položku obalové skupiny II. Tento postup nesmí být použit pro odpady obsahující látky zmíněné v 2.1.3.5.3, látky třídy 4.3, látky případu zmíněného v 2.1.3.7 ani pro látky, které nejsou připuštěny k přepravě podle 2.2.x.2. 1 Takovou legislativou je např. rozhodnutí Komise 2000/532/ES z 3. května 2000 nahrazující rozhodnutí 94/3/ES stanovící seznam odpadů na základě článku 1(a) směrnice Rady 75/442/EHS o odpadech (nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES (Úřední věstník Evropských společenství č. L 114 z 27. dubna 2006, strana 9)) a rozhodnutí Rady 94/904/ES stanovící seznam nebezpečných odpadů na základě článku 1(4) směrnice Rady 91/689/EHS o nebezpečných odpadech (Úřední věstník Evropských společenství č. L 226 z 6. září 2000, strana 3).“ 2.1.3.8 Pozměnit do tohoto znění: „Látky tříd 1 až 9, jiné než jsou látky přiřazené k UN číslům 3077 nebo 3082, splňující kritéria 2.2.9.1.10 se navíc ke svým nebezpečím tříd 1 až 9 považují za látky ohrožující životní prostředí. Jiné látky splňující kritéria 2.2.9.1.10 se přiřadí k UN číslům 3077 nebo 3082, jak je to náležité.“ Kapitola 2.2 Oddíl 2.2.1 2.2.1.1.7.5 Upravit formulaci Poznámky 2 následovně: “Poznámka 2 : “Výbušková slož” se v této tabulce vztahuje na pyrotechnické slože v práškové formě nebo pyrotechnické díly předmětů zábavní pyrotechniky, které se používají k vytváření zvukového efektu nebo jako trhavá nebo startovací náložka, vyjma toho, když se Zkouškou série 2(c)(i) “Time/pressure test“ Příručky zkoušek a kriterií prokáže, že čas nárůstu tlaku je delší než 8 ms pro 0,5 g pyrotechnické slože. Do tabulky pod “Puma kulová nebo válcová/přebitý moždíř, puma v moždíři" vložit následující novou třetí položku: Typ\| Obsahuje:/ Synonymum:\| Definice\| Specifikace\| Klasifikace ---\|---\|---\|---\|--- \| \| \| Barevná puma: s > 25% výbuškové slože jako volný prášek a/nebo s třeskovým efektem\| 1.1 G 2.2.1.1.8 Do “PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ, TÍSŇOVÉ, lodní” přidat na konec: “0505, 0506” Do “PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ, DÝMOVÉ” přidat na konec: ”0507” 2.2.1.1.8 V poznámce 2. změnit „Sloupec (2)“ na: „Sloupec 1“. Oddíl 2.2.2 2.2.2.3 U klasifikačního kódu „6F“ doplnit následující nové položky: „3478 ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ, obsahující zkapalněný hořlavý plyn nebo 3478 ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍCH, obsahující zkapalněný hořlavý plyn nebo 3478 ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ BALENÉ SE ZAŘÍZENÍMI, obsahující zkapalněný hořlavý plyn 3479 ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ, obsahující vodík v kovovém hydridu nebo 3479 ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍCH, obsahující vodík v kovovém hydridu nebo 3479 ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ BALENÉ SE ZAŘÍZENÍMI, obsahující vodík v kovovém hydridu“. Oddíl 2.2.3 2.2.3.1.5 Na začátku namísto „a nežíravé“ uvést: „nežíravé a životní prostředí neohrožující“. Oddíl 2.2.41 2.2.41.1.9 (e) změnit „(viz pozn. 2)“ na: „(viz pozn. 3)“. 2.2.41.1.18 Namísto „a 3380“ uvést: „, 3380 a 3474“. 2.2.41.3 Pod „Znecitlivěné tuhé výbušné látky bez vedlejšího nebezpečí“, klasifikační kód D, UN 3344, vložit za „PENTAERYTHRITOLTETRANITRÁT“: „(PENTAERYTHRITOLTETRANITRÁT, PETN)“. Oddíl 2.2.42 2.2.42.1.5 V Poznámce 3 namísto „2.3.6“ uvést: „2.3.5“. Oddíl 2.2.43 2.2.43.1.5 V Poznámce namísto „2.3.6“ uvést: „2.3.5“. 2.2.43.2 Vypustit: „látky reagující s vodou, hořlavé, přiřazené k UN číslu 3132, tuhé“ a „a tuhé látky reagující s vodou, schopné samoohřevu, přiřazené k UN číslu 3135“. 2.2.43.3 U „WF2“, UN čísla 3132 vypustit: „(nepřipuštěna k přepravě, viz 2.2.43.2)“. U „WS“, UN čísla 3135 vypustit: „(nepřipuštěna k přepravě, viz 2.2.43.2)“. Oddíl 2.2.52 2.2.52.4 V tabulce pozměnit dále uvedené položky takto: Organický peroxid\| \| Sloupec\| Změna ---\|---\|---\|--- terc-AMYLPEROXY-3,5,5- TRIMETHYLHEXANOÁT\| \| Způsob balení\| Namísto „OP5“ uvést „OP7“. \| Číslo\| Namísto „3101“ uvést „3105“. DIKUMYLPEROXID (Koncentrace >52-100)\| 1\\. řádek\| Inertní tuhá látka\| Vypustit: „< 57“. DI-(2-ETHYLHEXYL) PEROXYDIKARBONAT (Koncentrace ≤ 62 jako stabilní disperze ve vodě)\| 3\\. řádek\| Číslo\| Namísto „3117“ uvést „3119“. DI-(2-ETHYLHEXYL) PEROXYDIKARBONAT (Koncentrace ≤ 52 jako stabilní disperze ve vodě)\| 4\\. řádek\| \| Vypustit [netýká se českého překladu]\| \| \| [netýká se českého překladu]\| \| \| [netýká se českého překladu]\| \| \| Do tabulky vložit následující nové položky: Organický peroxid\| (2)\| (3)\| (4)\| (5)\| (6)\| (7)\| (8)\| (9) ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- terc-AMYL PEROXYNEO- DEKANOAT\| ≤ 47\| ≥ 53\| \| \| \| \| 3119\| zakázáno terc-BUTYLPEROXY-3,5,5- TRIMETHYLHEXANOAT\| ≤ 42\| \| \| ≥ 58\| \| OP7\| 3106\| KUMYLPEROXYNEO- DEKANOAT\| ≤ 87\| ≥ 13\| \| \| \| \| 3115\| zakázáno 2,2-DI-(terc- AMYLPEROXY)BUTAN\| ≤ 57\| ≥ 43\| \| \| \| OP7\| 3105\| 1,1-DI-(terc- BUTYLPEROXY)- CYKLOHEXAN\| ≤ 72\| \| ≥ 28\| \| \| OP5\| 3103\| (30) 1,1-DI-(terc- BUTYLPEROXY)- CYKLOHEXAN + terc- BUTYLPEROXY-2- ETHYLHEXANOAT\| ≤ 43 + ≥ 16\| ≥ 41\| \| \| \| OP7\| 3105\| 1,1-DI-(terc- BUTYLPEROXY)-3,3,5- TRIMETHYLCYKLOHEXAN\| ≥ 90\| \| ≥ 10\| \| \| OP5\| 3103\| (30) DI-2,4-DICHLORBENZOYL PEROXID\| ≤ 52 jako pasta\| \| \| \| \| \| 3118\| zakázáno 3-HYDROXY-1,1- DIMETHYLBUTYL PEROXYNEODEKANOAT\| ≤ 77\| ≥ 23\| \| \| \| \| 3115\| zakázáno 3-HYDROXY-1,1-DIMETHYLBUTYL PEROXYNEODEKANOAT\| ≤ 52 jako stabilní disperze ve vodě\| \| \| \| \| \| 3119\| zakázáno 3-HYDROXY-1,1- DIMETHYLBUTYL PEROXYNEODEKANOAT\| ≤ 52\| ≥ 48\| \| \| \| \| 3117\| zakázáno METHYLISOPROPYL KETON PEROXID(Y)\| viz pozná mku (31)\| ≥ 70\| \| \| \| OP8\| 3109\| (31) 3,3,5,7,7-PENTAMETHYL- 1,2,4-TRIOXEPAN\| ≤ 100\| \| \| \| \| OP8\| 3107\| Za tabulkou doplnit následující nové poznámky: „(30) Ředidlo typu B s bodem varu > 130°C. (31) Aktivní kyslík ≤ 6.7 %.“ Oddíl 2.2.62 2.2.62.1.5.6 Přečíslovat stávající Poznámku na Poznámku 1. V Poznámce 1 (stávající Poznámce) za text „zjišťování protilátek u lidí nebo zvířat“ doplnit: „pokud není žádná obava z infekce (např. vyhodnocení imunity vyvolané vakcínou, diagnostikování autoimunní nemoci atd.)“. Doplnit novou Poznámku 2 v tomto znění: „2 : Pro leteckou dopravu musí obaly pro vzorky vyňaté podle tohoto odstavce splňovat podmínky uvedené pod písmeny (a) až (c).“ 2.2.62.1.11.2 Doplnit na konec před poznámky: „Pro přiřazení se mohou vzít v úvahu mezinárodní, regionální nebo vnitrostátní katalogy odpadů.“ 2.2.62.1.12.2 Pozměnit do tohoto znění: „2.2.62.1.12.2 Zvířecí materiál obsahující původce nemocí kategorie A nebo původce nemocí, kteří by byli přiřazeni ke kategorii A jen v kulturách, musí být přiřazen k UN 2814 nebo UN 2900, jak je to náležité. Zvířecí materiál obsahující původce nemocí kategorie B, jiné než původce nemocí, kteří by byli přiřazeni ke kategorii A, pokud by byli v kulturách, musí být přiřazen k UN 3373.“ Oddíl 2.2.7 Doplňte 2.2.7 v následujícím znění: “2.2.7 Třída 7: Radioaktivní látky 2.2.7.1 Definice 2.2.7.1.1 Radioaktivní látky jsou jakékoliv látky obsahující radionuklidy, ve kterých jak hmotnostní aktivita, tak i celková aktivita v zásilce převyšuje hodnoty uvedené v bodech 2.2.7.2.2.1 a 2.2.7.2.2.6 2.2.7.1.2 Kontaminace Kontaminace - přítomnost radioaktivní látky na povrchu v množstvích více než 0.4 Bq/cm2 pro beta a gama zářiče a nízkotoxické alfa zářiče, nebo 0.04 Bq/cm2 pro všechny ostatní alfa zářiče. Nefixovaná kontaminace - kontaminace, která může být odstraněna z povrchu za běžných podmínek během přepravy. Fixovaná kontaminace - jakákoliv jiná kontaminace než nefixovaná kontaminace. 2.2.7.1.3 Definice specifických termínů A1 a A2 A1 \\- je hodnota aktivity radioaktivních látek zvláštní formy uvedená v tabulce 2.2.7.7.2.1 nebo odvozená podle 2.2.7.2.2.2, která se používá pro určení mezních hodnot aktivity pro účely požadavků RID. A2 \\- je hodnota aktivity radioaktivních látek, jiných než jsou radioaktivní látky zvláštní formy, která je uvedena v tabulce 2.2.7.7.2.1 nebo odvozena podle pododdílu 2.2.7.2 a která se používá pro určení mezních hodnot aktivity pro účely požadavků RID. Látka s nízkou specifickou aktivitou (LSA) - je radioaktivní látka, která má ze své povahy omezenou specifickou aktivitu, nebo radioaktivní látka, pro kterou platí mezní hodnoty odhadované střední specifické aktivity. Při stanovení odhadované střední specifické aktivity se neberou v úvahu vnější stínící materiály obklopující LSA. Neozářené thorium - thorium, které obsahuje nejvýše 10-7 g uranu-233 na gram thoria-232, Neozářený uran - uran, který obsahuje nejvýše 2x103 Bq plutonia na gram uranu-235, nejvýše 9x106 Bq štěpných produktů na gram uranu-235 a nejvýše 5x10-3 g uranu-236 na gram uranu-235. Nízkodisperzní radioaktivní látka je buď tuhá radioaktivní látka, nebo tuhá radioaktivní látka v uzavřené kapsli, která má omezenou schopnost se rozptylovat a není v práškovité formě. Nízkotoxické alfa zářiče jsou: přírodní uran, ochuzený uran, přírodní thorium, uran-235 nebo uran-238, thorium-232, thorium-228 a thorium-230, jsou-li tyto obsaženy v rudách nebo fyzikálních nebo chemických koncentrátech, nebo alfa zářiče s poločasem rozpadu méně než 10 dní. Povrchově kontaminovaný předmět (SCO) - tuhý předmět, který sám není radioaktivní, ale na jehož povrchu je rozptýlena radioaktivní látka. Radioaktivní látka zvláštní formy - je a) nerozptýlitelná tuhá radioaktivní látka; nebo b) těsně uzavřené pouzdro, obsahující radioaktivní látku. Specifická aktivita radionuklidu - aktivita radionuklidu vztažená na jednotku hmotnosti tohoto nuklidu. Specifická aktivita látky je aktivita vztažená na jednotku hmotnosti této látky, ve které je radionuklid v podstatě rovnoměrně rozptýlen. Štěpné látky jsou uran-233, uran-235, plutonium-239, plutonium-241, nebo jakákoliv kombinace z těchto radionuklidů. Vyjmuty z této definice jsou: a) neozářený přírodní uran nebo neozářený ochuzený uran; a b) přírodní uran nebo ochuzený uran, které byly ozářeny výhradně v tepelných reaktorech. Uranem - přírodním, ochuzeným, obohaceným se rozumí: Přírodní uran je uran (včetně chemicky separovaného), ve kterém se vyskytují izotopy uranu (v množství cca 99.28% hmot. uranu-238, a cca 0.72% hmot. uranu-235). Ochuzený uran je uran s menším hmotnostním podílem uranu-235 než má přírodní uran. Obohacený uran je uran s vyšším hmotnostním (procentním) podílem uranu-235 než 0.72%. Ve všech případech se vyskytuje nepatrný hmotnostní podíl uranu-234. 2.2.7.2 Klasifikace 2.2.7.2.1 Všeobecné předpisy 2.2.7.2.1.1 Radioaktivní látky musí být přirazeny k jednomu z UN čísel definovanému v Tabulce 2.2.7.2.1.1 v závislosti na úrovni aktivity radionuklidů obsažených v kusu, štěpných nebo jiných než štěpných vlastností těchto radionuklidů, typu kusu, který byl předán k přepravě, a povahy nebo formy obsahu kusu nebo zvláštních ujednání řídících přepravní operace v souladu s opatřeními stanovenými v 2.2.7.2.2 až 2.2.7.2.5. Tabulka 2.2.7.2.1.1 Přiřazení UN čísel Vyjmuté kusy (1.7.1.5) --- UN 2908\| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS – PRÁZDNÝ OBAL UN 2909\| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS – VÝROBKY Z PŘÍRODNÍHO URANU nebo OCHUZENÉHO URANU nebo PŘÍRODNÍHO THORIA UN 2910\| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS – OMEZENÁ MNOŽSTVÍ UN 2911\| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS – PŘÍSTROJE nebo VÝROBKY Látky s nízkou hmotnostní aktivitou 2.2.7.2.3.1 UN 2912\| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, S NÍZKOU SPECIFICKOU HMOTNOSTNÍ AKTIVITOU (LSA-I) jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná UN 3321\| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, S NÍZKOU SPECIFICKOU AKTIVITOU (LSA-II), jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná UN 3322\| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, S NÍZKOU SPECIFICKOU AKTIVITOU (LSA-III), jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná UN 3324\| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, S NÍZKOU SPECIFICKOU AKTIVITOU (LSA-II), ŠTĚPNÁ UN 3325\| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, S NÍZKOU SPECIFICKOU AKTIVITOU (LSA-III), ŠTĚPNÁ Povrchově kontaminované předměty (2.2.7.2.3.2) UN 2913\| LÁTKA, RADIOAKTIVNÍ - POVRCHOVĚ KONTAMINOVANÉ PŘEDMĚTY (SCO-I nebo SCO-II), jiné než štěpné nebo vyjmuté štěpné 3326\| RADIOAKTIVNÍ LÁTKA, POVRCHOVĚ KONTAMINOVANÉ PŘEDMĚTY (SCO-I nebo SCO-II), ŠTĚPNÉ Kusy typu A (2.2.7.2.4.4) UN 2915\| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU A jiná než zvláštní formy, jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná UN 3327\| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU A, ŠTĚPN Á, jiné než zvláštní formy UN 3333\| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU A, ZVLÁŠTNÍ FORMY, ŠTĚPNÁ UN 3332\| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU A, ZVLÁŠTNÍ FORMY, jiné než štěpná nebo vyjmutá štěpná Kusy typu B(U) (2.2.7.2.4.6) UN 2916\| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU B (U), jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná UN 3328\| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU B (U), ŠTĚPNÁ Kusy typu B(M) (2.2.7.2.4.6) UN 2917\| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU B (M), jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná UN 3329\| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU B (M), ŠTĚPNÁ Kusy typu C (2.2.7.2.4.6) UN 3323\| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU C, jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná UN 3330\| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, KUS TYPU C, ŠTĚPNÁ Zvláštní podmínky (2.2.7.2.5) UN 2919\| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, PŘEPRAVOVANÁ ZA ZVLÁŠTNÍCH PODMÍNEK, jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná UN 3331\| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, PŘEPRAVOVANÁ ZA ZVLÁŠTNÍCH PODMÍNEK, ŠTĚPNÁ Hexafluorid uranu (2.2.7.2.4.5) UN 2977\| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, HEXAFLUORID URANU, ŠTĚPNÁ UN 2978\| LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, HEXAFLUORID URANU, jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná 2.2.7.2.2 Určení úrovně aktivity 2.2.7.2.2.1 V tabulce 2.2.7.2.2.1 jsou uvedeny následující základní hodnoty pro jednotlivé radionuklidy: (a) A1 a A2 v TBq; (b) koncentrace aktivity pro vyjmuté látky v Bq/g; a (c) mezní hodnoty aktivity pro vyjmuté zásilky v Bq. Tabulka 2.2.7.2.2.1 Základní hodnoty aktivity jednotlivých radionuklidů [Vložit stávající Tabulku 2.2.7.7.2.1) s poznámkami (a) - (g)] 2.2.7.2.2.2 Stanovení základních hodnot zmíněných v tabulce 2.2.7.2.2.1 pro jednotlivé radionuklidy, které nejsou v tabulce 2.2.7.2.2.1 uvedeny, se vyžaduje vícestranné schválení. Jestliže je známa chemická forma každého radionuklidu, je přípustné použít hodnotu A2 vypočtenou s použitím dávkového koeficientu pro příslušný typ absorpce plícemi (retence) podle doporučení Mezinárodní komise pro radiologickou ochranu (International Commission of Radiological Protection), bude-li zohledněna chemická forma každého radionuklidu jak za normálních, tak i havarijních podmínek přepravy. Alternativně se smějí použít bez schválení příslušného orgánu pro radionuklidy hodnoty uvedené v tabulce 2.2.7.2.2.2. Tabulka 2.2.7.2.2.2 Základní hodnoty aktivity radionuklidy a směsi radionuklidů pro neznámé Radioaktivní obsah\| A1\| A2\| Meze hmotnostní aktivity pro vyjmuté látky\| Meze aktivity pro vyjmuté zásilky ---\|---\|---\|---\|--- \| [TBq]\| [TBq]\| [Bq/g]\| [Bq] Je známa pouze přítomnost radionuklidů emitujících záření beta nebo gama\| 0.1\| 0.02\| 1 x 101\| 1 x 104 Je známa přítomnost nuklidů emitujících záření alfa, ale není známa přítomnost neutronových zářičů\| 0.2\| 9 x 10-5\| 1 x 10-1\| 1 x 103 Je známa přítomnost neutronových zářičů nebo nejsou dostupné žádné údaje\| 0.001\| 9 x 10-5\| 1 x 10-1\| 1 x 103 2.2.7.2.2.3 Při stanovení hodnot A1 a A2 pro radionuklid neobsažený v tabulce 2.2.7.2.2.1 se jednoduchá radioaktivní rozpadová řada, v níž jsou radionuklidy obsaženy v poměru, ve kterém se vyskytují v přírodě, a v níž žádný dceřiný radionuklid nemá poločas rozpadu delší než 10 dní, nebo delší než poločas rozpadu mateřského radionuklidu, považuje za jednotlivý radionuklid; v tomto případě je třeba vzít v úvahu aktivitu a použít hodnoty A1 nebo A2 odpovídající mateřskému nuklidu v řadě. U radioaktivní rozpadové řady, v níž má kterýkoli dceřiný nuklid poločas rozpadu buď delší než 10 dnů, nebo větší než mateřský radionuklid, je nutno považovat mateřský radionuklid a takové dceřiné nuklidy za směsi různých nuklidů. 2.2.7.2.2.4 K určování základních hodnot pro směsi radionuklidů, kde základní hodnoty jednotlivých radionuklidů jsou uvedeny v tabulce 2.2.7.2.2.1, platí vztah: Xm=1∑if(i)X(i) kde: f(i) je podíl aktivity nebo specifické aktivity příslušného radionuklidu i ve směsi; X(i) je příslušná hodnota A1 nebo A2 nebo mez specifické aktivity pro vyjmutou látku nebo mez aktivity pro vyjmutou zásilku pro příslušný radionuklid i; a Xm je odvozená hodnota z hodnot A1 nebo A2 nebo specifické aktivity pro vyjmutou látku nebo z meze aktivity pro vyjmutou zásilku v případě směsi. 2.2.7.2.2.5 Je-li známa identita každého radionuklidu, ale nejsou-li známy hodnoty aktivity některých radionuklidů, mohou být radionuklidy seskupeny do skupin a nejnižší hodnota aktivity v každé skupině může být použita při výpočtech podle vzorců uvedených v bodech 2.2.7.2.2.4 a 2.2.7.2.4.4. Skupiny mohou být vytvořeny na základě celkové alfa aktivity a celkové beta/gama aktivity, pokud jsou známy; k výpočtu se používá nejnižších hodnot jak pro zářiče alfa tak pro zářiče beta/gama. 2.2.7.2.2.6 Pro jednotlivé radionuklidy nebo směsi radionuklidů, pro které nejsou k dispozici příslušné údaje, se použijí hodnoty uvedené v tabulce 2.2.7.2.2.2. 2.2.7.2.3 Stanovení dalších materiálových charakteristik 2.2.7.2.3.1 Látky s nízkou specifickou aktivitou (LSA) 2.2.7.2.3.1.1 (Vyhrazeno) 2.2.7.2.3.1.2 Látky LSA se rozdělují do tří skupin: (a) LSA-I (i) uranové a thoriové rudy, koncentráty těchto rud a další rudy obsahující přírodně se vyskytující radionuklidy, které jsou určeny ke zpracování pro využití těchto radionuklidů; (ii) přírodní uran, ochuzený uran, přírodní thorium nebo jejich sloučeniny nebo směsi, za předpokladu, že nebyly ozářeny a jsou tuhé nebo kapalné; (iii) radioaktivní látku, pro niž je hodnota A2 neomezena s výjimkou štěpné látky v množstvích, která nejsou vyňata z požadavků na štěpnou látku podle 2.2.7.2.3.5; nebo (iv) další radioaktivní látky, ve kterých je aktivita zcela rozptýlena a stanovená průměrná specifická aktivita nepřekračuje třicetinásobek hodnoty stanovené podle 2.2.7.2.2.1 až 2.2.7.2.2.6, s výjimkou štěpné látky v množstvích, která nejsou vyňata z požadavků na štěpnou látku podle 2.2.7.2.3.5; (b) LSA-II (i) voda s tritiem 0 koncentraci do 0,8 TBq/l; nebo (ii) další látky, ve kterých je aktivita zcela rozptýlena a stanovená průměrná specifická aktivita nepřevyšuje 10-4 A2/g pro tuhé látky a plyny a 10-5 A2/g pro kapaliny; (c) LSA-III Tuhé látky (t.j. zpevněné odpady, aktivované materiály) s výjimkou prášků, v nichž současně: (i) ) radioaktivní látka je zcela rozptýlena v tuhé látce nebo v tuhých předmětech nebo je v podstatě rovnoměrně rozptýlena v kompaktní pojivé látce (jako je beton, bitumen, keramika apod.); (ii) radioaktivní látka je relativně nerozpustná nebo je vázána v relativně nerozpustném podkladu, takže ani v případě ztráty funkčnosti obalového souboru by ztráta radioaktivních látek z jednoho obalu loužením ve vodě po dobu sedm dní nepřesáhla 0,1 A2; a (iii) stanovená průměrná hmotnostní aktivita tuhé látky bez stínícího materiálu nepřekračuje 2.10-3 A2/g. 2.2.7.2.3.1.3 Látky LSA-III musí být tuhými látkami takové povahy, že jestliže by se celkový obsah kusu podrobil zkoušce uvedené v 2.2.7.2.3.1.4, aktivita ve vodě by nepřekročila 0,1 A2. 2.2.7.2.3.1.4 Látky LSA-III se zkoušejí následovně: Vzorek tuhé látky představující úplný obsah kusu (ne méně) musí být na sedm dní ponořený do vody (ke stanovení vychovatelnosti) při pokojové teplotě. Objem vody použité ke zkoušce musí být takový, aby na konci sedmidenního zkušebního období zaručoval, že volný objem neabsorbované a nezreagované vody bude přinejmenším dosahovat 10 % objemu samotného vzorku tuhé látky. Voda musí mít počáteční pH 6 - 8 a maximální měrnou vodivost 1mS/m při 20°C. Celková aktivita volného objemu vody musí být měřena po skončení sedmidenní zkoušky. 2.2.7.2.3.1.5 Důkaz o dodržení požadovaných kritérií podle 2.2.7.2.3.1.4 musí být v souladu s 6.4.12.1 a 6.4.12.2. 2.2.7.2.3.2 Povrchově kontaminovaný předmět (SCO) SCO se zařazují do jedné ze dvou skupin: (a) SCO-I: tuhý předmět, na kterém: (i) nefixovaná kontaminace na přístupném povrchu o ploše průměrně 300 cm2 (nebo na celé ploše, je-li menší než 300 cm2) nepřekračuje 4 Bq/cm2 u beta a gama zářičů a alfa zářičů s nízkou toxicitou, nebo 0.4 Bq/cm2 u všech ostatních alfa zářičů; a (ii) fixovaná kontaminace na přístupném povrchu o ploše průměrně 300 cm2 (nebo na celé ploše, je-li menší než 300 cm2) nepřekračuje 4 x 104 Bq/cm2 u beta a gama zářičů a alfa zářičů s nízkou toxicitou, nebo 4 x 103 Bq/cm2 u všech ostatních alfa zářičů; a (iii) součet nefixované a fixované kontaminace na nepřístupném povrchu větším než 300 cm2 (nebo na celé ploše, je-li menší než 300 cm2) nepřekračuje 4 x 104 Bq/cm2 u beta a gama zářičů a alfa zářičů s nízkou toxicitou, nebo 4 x 103 Bq/cm2 u všech ostatních alfa zářičů; (b) SCO-II: tuhý předmět, na jehož povrchu překračuje fixovaná nebo nefixovaná kontaminace meze uvedené v (a), a na kterém: (i) nefixovaná kontaminace na přístupném povrchu o ploše větší než 300 cm2 (nebo na celé ploše, je-li menší než 300 cm2) nepřekračuje 400 Bq/cm2 u beta a gama zářičů a alfa zářičů s nízkou toxicitou, nebo 40 Bq/cm2 u všech ostatních alfa zářičů; a (ii) fixovaná kontaminace na přístupném povrchu na ploše větší než 300 cm2 (nebo na celé ploše, je-li menší než 300 cm2) nepřekračuje 8 x 105 Bq/cm2 u beta a gama zářičů a alfa zářičů s nízkou toxicitou nebo 8 x 104 Bq/cm2 u všech ostatních alfa zářičů; a (iii) součet nefixované a fixované kontaminace na nepřístupném povrchu o ploše větší než 300 cm2 (nebo na celé ploše, je-li menší než 300 cm2) nepřekračuje 8 x 105 Bq/cm2 u beta a gama zářičů a alfa zářičů s nízkou toxicitou nebo 8 x 104 Bq/cm2 u všech ostatních alfa zářičů. 2.2.7.2.3.3 Radioaktivní látky zvláštní formy 2.2.7.2.3.3.1 Radioaktivní látka zvláštní formy musí mít alespoň jeden rozměr nejméně 5 mm. Pokud uzavřené pouzdro obsahuje část radioaktivní látky zvláštní formy, pouzdro musí být vyrobeno tak, aby je bylo možno otevřít pouze destrukcí. Vzor radioaktivní látky zvláštní formy vyžaduje jednostranné schválení. 2.2.7.2.3.3.2 Radioaktivní látka zvláštní formy musí být takové povahy, nebo musí být vyrobena tak, aby po provedených zkouškách podle 2.2.7.2.3.3.4 až 2.2.7.2.3.3.8 splňovala následující požadavky: (a) nepraskne nebo se nerozdrtí v průběhu zkoušek na náraz, tlak a ohyb podle 2.2.7.2.3.3.5 (a), (b), (c) a 2.2.7.2.3.3.6(a); (b) neroztaví se nebo se nerozptýlí při tepelných zkouškách specifikovaných v 2.2.7.2.3.3.5 (d) nebo 2.2.7.2.3.3.6 (b); a (c) aktivita vody při stanovení vyluhovatelnosti podle 2.2.7.2.3.3.7. a 2.2.7.2.3.3.8 nepřekročí 2 kBq; nebo u uzavřených zářičů rychlost objemového úniku při zkoušce hodnotící objemový únik, specifikovaný v publikaci Mezinárodní organizace pro standardizaci: „Radiační ochrana - uzavřené radioaktivní zářiče - metody zkoušek netěsnosti, ISO 9987:1992 E, ISO, Ženeva, 1992“, nepřekročí příslušnou mez stanovenou příslušným orgánem. 2.2.7.2.3.3.3 Důkaz o dodržení požadovaných kritérií podle 2.2.7.2.3.3.2 musí být v souladu s 6.4.12.1 a 6.4.12.2. 2.2.7.2.3.3.4 Vzorky, které obsahují nebo simulují radioaktivní látku zvláštní formy, musí být podrobeny pádové zkoušce, zkoušce nárazem, ohýbací zkoušce a tepelné zkoušce podle 2.2.7.2.3.3.5 nebo alternativně zkoušce podle 2.2.7.2.3.3.6. Pro každou z těchto zkoušek může být použit jiný vzorek. Po každé zkoušce musí být provedeno stanovení vyluhovatelnosti nebo test rychlosti objemového úniku daného vzorku pomocí metody, která nesmí být méně citlivá než metody specifikované v 2.2.7.2.3.3.7 pro nerozptýlitelnou tuhou látku nebo podle bodu 2.2.7.2.3.3.8 pro zapouzdřenou látku. 2.2.7.2.3.3.5 Závazné zkušební metody jsou: (a) Pádová zkouška: Vzorek musí padnout na podložku (terč) z výšky 9 m. Podložka musí odpovídat definici v 6.4.14; (b) Zkouška průrazem: vzorek musí být umístěn na plátu olova, podepřeném hladkou tuhou plochou a musí do něj narazit plochou přední stranou tyč z měkké oceli tak, aby způsobila náraz odpovídající důsledku nárazu hmoty 1,4 kg padající volným pádem z 1 m. Spodní část tyče musí mít průměr 25 mm s hranami zaoblenými na poloměr (3,0 ± 0,3) mm. Olovo o tvrdosti 3,5 - 4,5 podle Vickersovy stupnice a o tloušťce nejvýše 25 mm musí překrývat plochu větší, než činí plocha vzorku. Pro každý náraz musí být použit nový olověný povrch. Tyč musí na vzorek narazit v místě předpokládaného největšího poškození; (c) Zkouška ohybem se musí provádět pouze pro dlouhé a tenké zdroje, které mají minimální délku 10 cm a současně poměr délky k minimální šířce činí nejméně 10. Vzorek musí být pevně uchycen tak, aby jedna jeho polovina vyčnívala přes okraj uchycení. Orientace vzorku musí být taková, aby došlo k jeho maximálnímu poškození, když na jeho volný konec narazí přední plocha ocelové tyče. Ocelová tyč musí na vzorek narazit tak, aby způsobila náraz odpovídající důsledku nárazu hmoty 1,4 kg padající volným pádem z 1 m. Spodní část tyče musí mít průměr 25 mm s hranami zaoblenými na poloměr (3,0 ± 0,3) mm; (d) Tepelná zkouška: Vzorek musí být ohříván na vzduchu na teplotu 800 °C, na této teplotě musí být udržován 10 minut a po té se musí nechat vychladnout. 2.2.7.2.3.3.6 Vzorky, které obsahují nebo simulují radioaktivní látku uzavřenou v hermetickém pouzdru, nemusí být prověřovány: (a) zkouškami předepsanými v bodech 2.2.7.2.3.3.5 (a) a (b), za předpokladu, že hmotnost radioaktivní látky zvláštní formy je: (i) menší než 200 g a alternativně jsou vystaveny zkoušce nárazem 4. třídy, předepsané v publikaci Mezinárodní organizace pro standardizaci ISO 2919:1999 „Radiační ochrana – Uzavřené radioaktivní zářiče – Všeobecné požadavky a klasifikace"; nebo (ii) menší než 500 g a alternativně jsou vystaveny zkoušce nárazem 5. třídy, předepsané v publikaci Mezinárodní organizace pro standardizaci ISO 2919:1999 „Radiační ochrana – Uzavřené radioaktivní zářiče – Všeobecné požadavky a klasifikace”; a (b) zkouškou, předepsanou v 2.2.7.2.3.3.5 (d), za předpokladu, že alternativně jsou vystaveny teplotní zkoušce 6. třídy, předepsané v publikaci Mezinárodní organizace pro standardizaci: ISO 2919:1999 „Radiační ochrana – Uzavřené radioaktivní zářiče – Všeobecné požadavky a klasifikace". 2.2.7.2.3.3.7 Pro vzorky obsahující nebo simulující nerozptýlitelnou tuhou látku, musí být stanovení vyluhovatelnosti prováděno následovně: (a) vzorek musí být na sedm dní ponořený do vody (ke stanovení vyluhovatelnosti) při pokojové teplotě. Objem vody použité ke zkoušce musí být takový, aby na konci sedmidenního zkušebního období zaručoval, že volný objem neabsorbované a nezreagované vody bude při nejmenším dosahovat 10% objemu samotného vzorku tuhé látky. Voda musí mít počáteční pH 6-8 a maximální vodivost 1 mS/m při 20 °C; (b) voda se vzorkem se musí poté ohřát na teplotu 50 ± 5 °C a tato teplota musí být udržována po dobu 4 hodin; (c) potom musí být stanovena aktivita vody; (d) nato musí být vzorek ponechán v klidném ovzduší po dobu sedmi dnů při minimální teplotě 30 °C a minimální relativní vlhkosti 90%; (e) následně musí být vzorek ponořen do vody o stejné specifikaci jako v bodě (a) výše a tato voda se musí poté ohřát na teplotu 50 ± 5 °C a, tato teplota musí být udržována po dobu 4 hodin; (f) nakonec musí být stanovena aktivita vody. 2.2.7.2.3.3.8 Pro vzorky obsahující nebo simulující radioaktivní látku uzavřenou v hermetickém pouzdru, musí být provedeno buď stanovení vyluhovatelnosti, nebo rychlosti objemového úniku, a to následujícím způsobem: (a) Vyluhovací zkouška musí sestávat z následujících kroků: (i) vzorek musí být ponořený do vody při pokojové teplotě. Voda musí mít počáteční pH 6-8 a maximální vodivost 1 mS/m při 20 °C; (ii) voda se vzorkem se musí poté ohřát na teplotu 50 ± 5 °C a tato teplota musí být udržována po dobu 4 hodin; (iii) potom musí být stanovena aktivita vody; (iv) nato musí být vzorek ponechán v klidném ovzduší po dobu sedmi dnů při minimální teplotě 30 °C a minimální relativní vlhkosti 90%; (v) postup podle bodů (i), (ii) a (iii) musí být opakován. (b) Alternativní stanovení rychlosti objemového úniku musí zahrnovat kteroukoliv ze zkoušek, předepsaných v publikaci Mezinárodní organizace pro standardizaci: „Radiační ochrana – uzavřené radioaktivní zářiče – metody zkoušek netěsnosti, ISO 9987:1992, které jsou přijatelné pro příslušný orgán. 2.2.7.2.3.4 Radioaktivní látky s nízkou rozptýlitelností 2.2.7.2.3.4.1 Konstrukce radioaktivní látky s malou rozptýlitelností podléhá vícestrannému schválení. Radioaktivní látka s malou rozptýlitelností musí být takové povahy, aby celkové množství této radioaktivní látky v kusu splnilo následující požadavky: (a) hodnota příkonu dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 3 m od nestíněné radioaktivní látky nesmí překročit hodnotu 10 mSv/h; (b) po provedení testů specifikovaných v 6.4.20.3 a 6.20.4, nesmí aktivita uvolněných aerosolů ve formě plynné nebo tuhých částic překročit, až do aerodynamického ekvivalentu průměru 100 μm, hodnotu 100 A2. Pro každou zkoušku může být použit zvláštní vzorek; a (c) po provedení zkoušky podle 2.2.7.2.3.1.4, aktivita ve vodě nesmí nepřekročit 100 A2. Při tomto testu musí být vzato v úvahu poškození v důsledku zkoušek uvedených v bodu (b). 2.2.7.2.3.4.2 Radioaktivní látka s malou rozptýlitelností musí být zkoušena následovně: Vzorek obsahující nebo simulující radioaktivní látku s malou rozptýlitelností musí být podroben rozšířené tepelné zkoušce specifikované v 6.4.20.3 a nárazové zkoušce specifikované v 6.4.20.4. Pro každou ze zkoušek může být použit jiný vzorek. Po každé zkoušce musí být vzorek podroben vyluhovací zkoušce specifikované v 2.2.7.2.3.1.4. Po každé zkoušce musí být stanoveno, zda jsou naplněny aplikovatelné požadavky uvedené v 2.2.7.2.3.4.1. 2.2.7.2.3.4.3 Důkaz o dodržení požadovaných kritérií podle 2.2.7.2.3.4.1 a 2.2.7.2.3.4.2 musí být v souladu s 6.4.12.1 a 6.4.12.2. 2.2.7.2.3.5 Štěpná látka Kusy obsahující štěpné látky musí být klasifikovány podle závazného údaje Tabulky 2.2.7.2.1.1 pro štěpnou látku, ledaže by tento splňoval jednu z podmínek uvedených v (a) až (d) tohoto bodu. V rámci jedné dodávky smí být uplatněna pouze jedna výjimka. (a) Hmotnostní mez na dodávku je stanovena níže uvedenou rovnicí: íšěýáhmotnosturanu-235(g)X+hmotnostostatníchštěpnýchlátek(g)Y<1 kde X a Y jsou hmotnostní meze definované v tabulce 2.2.7.2.3.5 za předpokladu, že nejmenší vnější rozměr každé radioaktivní zásilky je nejméně 10 cm a navíc: (i) každý individuální kus obsahuje nejvýše 15 g štěpné látky, toto hmotnostní omezení se aplikuje na dodávku nebalené látky na jednom voze; nebo (ii) štěpné látky jsou homogenní vodné roztoky nebo jejich směsi, kde poměr štěpných nuklidů vůči vodíku je menší než 5% hmotnostních; nebo (iii) nejvýše 5 g štěpné látky je obsaženo v libovolném desetilitrovém objemu. Berylium ani deuterium nesmí být přítomné v množstvích překračujících 1% použitého limitního množství zásilky dle tabulky 2.2.7.2.3.5 vyjma deuteria v přírodní koncentraci vodíku. (b) uran obohacený maximálně na 1% hmotnosti uranu-235 a s celkovým obsahem plutonia a uranu-233 nepřevyšujícím 1% hmotnosti uranu-235 za předpokladu, že štěpná látka je rozložena zcela homogenně v celém objemu. Navíc, je-li uran-235 ve formě kovu, oxidu nebo karbidu, nesmí být uspořádán ve tvaru mříže; (c) kapalné roztoky dusičnanu uranylu s uranem obohaceným maximálně na 2% hmotnosti uranu-235, přičemž celkový obsah plutonia a uranu-233 nesmí přesáhnout 0,002% hmotnosti uranu a minimální poměr počtu atomů dusíku k počtu atomů uranu (N/U) musí být 2; (d) kusy, individuálně, obsahující plutonium o celkové hmotnosti nejvýše 1 kg, přičemž nejvýše 20% hmotnosti plutonia smí být tvořeno izotopy plutonia-239, plutonia-241 nebo jakoukoliv kombinací těchto radionuklidů. Tabulka 2.2.7.2.3.5 Hmotnostní meze na dodávku pro vyjmutí z požadavků na radioaktivní zásilky obsahující štěpné látky Štěpná látka\| Hmotnost štěpné látky (g) smíšené s látkami majícími průměrnou hustotu vodíkových atomů nižší nebo rovnou hustotě vodíkových atomů ve vodě\| Hmotnost štěpné látky (g) smíšené s látkami majícími průměrnou hustotu vodíkových atomů vyšší než hustota vodíkových atomů ve vodě ---\|---\|--- Uran–235 (X)\| 400\| 290 Další štěpné látky (Y)\| 250\| 180 2.2.7.2.4 Klasifikace kusů nebo nebalené látky Množství radioaktivní látky v kusu nesmí překročit příslušné meze, jak je uvedeno v následujícím. 2.2.7.2.4.1 Klasifikace jako vyjmutý kus 2.2.7.2.4.1.1 Kusy mohou být klasifikovány jako vyjmuté pokud: (a) Jsou prázdnými obaly, které obsahovaly radioaktivní látku; (b) Obsahují výrobky nebo přístroje v omezeném množství; (c) Obsahují výrobky vyrobené z přírodního uranu, ochuzeného uranu nebo přírodního thoria; nebo (d) Obsahují radioaktivní látku v omezeném množství. 2.2.7.2.4.1.2 Kus, který obsahuje radioaktivní látky, může být klasifikován jako vyjmutý kus pokud dávkový příkon na libovolném místě jeho vnějšího povrchu nepřevyšuje 5 μSv/h. Tabulka 2.2.7.2.4.1.2 Meze aktivity pro vyjmuté kusy Fyzikální stav obsahu (skupenství)\| Přístroj nebo výrobek\| Látky – meze pro radioaktivní kusy(a) ---\|---\|--- Meze pro předměty(a)\| Meze pro radioaktivní kusy(a) (1)\| (2)\| (3)\| (4) Tuhé látky\| \| \| zvláštní forma\| 10-2 A1\| A1\| 10-3 A1 jiné\| 10-2A2\| A2\| 10-3A2 Kapaliny\| 10-3A2\| 10-1 A2\| 10-4A2 Plyny\| \| \| tritium\| 2 x 10-2 A2\| 2 x 10-1 A2\| 2 x 10-2 A2 zvláštní forma\| 10-3 A1\| 10-2 A1\| 10-3 A1 jiné\| 10-3A2\| 10-3A2\| 10-3A2 (a) Pro směsi radionuklidů, viz 2.2.7.2.2.4 až 2.2.7.2.2.6. 2.2.7.2.4.1.3 Radioaktivní látky, které jsou uzavřeny v přístroji nebo obsaženy ve výrobku, nebo tvoří součást těchto předmětů, mohou být klasifikovány jako UN 2911 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS – PŘÍSTROJE nebo VÝROBKY, pokud: (a) příkon dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 10 cm od libovolného místa vnějšího povrchu nebaleného přístroje nebo výrobku není vyšší než 0,1 mSv/h; a (b) každý přístroj nebo výrobek je opatřen nápisem „RADIOAKTIVNÍ” („RADIOACTIVE“) s výjimkou: (i) hodin nebo zařízení opatřených značením provedeným barvami světélkujícími na základě radioluminiscence; (ii) spotřebního zboží majícího povolení příslušného úřadu podle 1.7.1.4 (d) nebo nepřesahujícího limity aktivity pro vyjmuté kusy uvedené v tabulce 2.2.7.2.2.1 (sloupec 5), za předpokladu, že takové výrobky jsou přepravovány v obalovém souboru, který je označen nápisem „Radioaktivní“ na vnitřním povrchu takovým způsobem, že toto upozornění na přítomnost radioaktivní látky je viditelné po otevření obalu; a (c) radioaktivní látka je úplně uzavřena neaktivními součástmi (přitom zařízení, jehož jediným účelem je obsahovat radioaktivní látku nelze považovat za přístroj nebo výrobek ve výše uvedeném smyslu); a (d) platí limity specifikované ve sloupcích 2. a 3. tabulky 2.2.7.2.4.1.2 pro každou jednotlivou položku a každý kus. 2.2.7.2.4.1.4 Radioaktivní látka, jejíž aktivita nepřekračuje meze stanovené ve sloupci 4 tabulky 2.2.7.2.4.1.2, může být klasifikována jako UN 2910 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS - OMEZENÁ MNOŽSTVÍ, pokud: (a) kus udrží svůj radioaktivní obsah za podmínek běžné přepravy; a (b) kus je na vnitřním povrchu obalu opatřen nápisem „RADIOAKTIVNÍ” („RADIOACTIVE“), takže při jeho otevření je viditelné upozornění na přítomnost radioaktivní látky. 2.2.7.2.4.1.5 Prázdný obal, který obsahoval radioaktivní látky, a jeho aktivita nepřekračuje meze stanovené ve sloupci 4 tabulky 2.2.7.2.4.1.2, může být klasifikován jako UN 2908 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS - PRÁZDNÝ OBAL, pokud (a) je v bezvadném stavu a je bezpečně uzavřen; (b) vnější povrch každé jeho součásti z uranu nebo thoria je uzavřen neaktivním pláštěm z kovového nebo jiného tuhého materiálu; (c) úroveň nefixované kontaminace na jeho vnitřním povrchu o ploše větší než 300 cm2 nepřekračuje: (i) 400 Bq/cm2 pro beta a gama zářiče a nízkotoxické alfa zářiče; a (ii) 40 Bq/cm2 pro všechny ostatní alfa zářiče; a (d) veškeré bezpečnostní značky, které na něm mohly být umístěny v souladu s 5.2.2.1.11.1, jsou zakryty, znehodnoceny nebo odstraněny. 2.2.7.2.4.1.6 Výrobky vyrobené z přírodního uranu, ochuzeného uranu nebo přírodního thoria a výrobky, ve kterých jsou jedinými radioaktivními látkami neozářený přírodní uran, neozářený ochuzený uran nebo neozářené přírodní thorium, mohou být klasifikovány jako UN 2909 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, VYJMUTÝ KUS - VÝROBKY Z PŘÍRODNÍHO URANU nebo OCHUZENÉHO URANU nebo PŘÍRODNÍHO THORIA za předpokladu, že vnější povrch uranu nebo thoria je uzavřen v neaktivním plášti z kovu nebo jiného tuhého materiálu. 2.2.7.2.4.2 Klasifikace jako látka s nízkou specifickou aktivitou (LSA) Radioaktivní látka může být zatříděna jako látka LSA pouze za předpokladu, že jsou splněny podmínky dle 2.2.7.2.3.1 a 4.1.9.2. 2.2.7.2.4.3 Klasifikace jako povrchově kontaminovaný předmět (SCO) Radioaktivní látka může být zatříděna jako SCO za předpokladu, že jsou splněny podmínky dle 2.2.7.2.3.2. a 4.1.9.2. 2.2.7.2.4.4 Klasifikace jako kus typu A Kusy obsahující radioaktivní látky mohou být zatříděny jako kus typu A za předpokladu dodržení následujících podmínek: Kusy typu A nesmí obsahovat aktivity vyšší než: (a) hodnotu A1; pro radioaktivní látku zvláštní formy; nebo (b) hodnotu A2; pro všechny ostatní radioaktivní látky. Pro směsi radionuklidů, jejichž identita a příslušné aktivity jsou známy, platí následující podmínka pro radioaktivní látky kusu typu A: ∑iB(i)A1(i)+∑jC(j)A2(j)≤1 kde: B(i) je aktivita radionuklidu i jako radioaktivní látky zvláštní formy; A1 (i) je hodnota A1 pro radionuklid i; C(j) je aktivita radionuklidu j jako radioaktivní látky jiné než radioaktivní látka zvláštní formy; a A2(j) je hodnota A2 pro radionuklid j. 2.2.7.2.4.5 Klasifikace hexafluoridu uranu Hexafluorid uranu může být přiřazen pouze k položce UN 2977 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, HEXAFLUORID URANU, ŠTĚPNÁ, nebo 2978 LÁTKA RADIOAKTIVNÍ, HEXAFLUORID URANU, jiná než štěpná nebo vyjmutá štěpná 2.2.7.2.4.5.1 Kusy obsahující hexafluorid uranu nesmí obsahovat: (a) hexafluorid uranu o hmotnosti odlišné od hmotnosti stanovené v rozhodnutí o typovém schválení kusu; (b) hexafluorid uranu o hmotnosti větší než takové, která umožňuje volný objem menší než 5% v kusu při maximální teplotě kusu, jak je popsáno pro systémy toho zařízení, kde se bude s kusem nakládat; nebo (c) hexafluorid uranu v jiném než tuhém skupenství nebo za vnitřního tlaku vyššího než je tlak atmosférický při předání k přepravě. 2.2.7.2.4.6 Zatřídění jako kusy typu B(U), typu B(M) nebo typu C 2.2.7.2.4.6.1 Kusy, které nejsou zatříděny podle 2.2.7.2.4 (2.2.7.2.4.1 až 2.2.7.2.4.5) musí být zatříděny v souladu s rozhodnutím o typovém schválení kusu vydaným příslušným orgánem v zemi původu nebo konstrukce vzoru. 2.2.7.2.4.6.2 Kus může být zatříděn jako kus typu B(U) pouze pokud neobsahuje: (a) vyšší aktivity než ty, které byly povoleny pro daný konstrukční typ; (b) jiné radionuklidy než které byly povoleny pro daný konstrukční typ; nebo (c) radioaktivní obsah ve formě nebo chemickém či fyzikálním stavu jiném, než který byl povolen pro daný konstrukční typ; jak je popsáno v rozhodnutí o typovém schválení. 2.2.7.2.4.6.3 Kus může být zatříděn jako kus typu B(M) pouze pokud neobsahuje: (a) vyšší aktivity než ty, které byly povoleny pro daný konstrukční typ; (b) jiné radionuklidy než které byly povoleny pro daný konstrukční typ; nebo (c) radioaktivní obsah ve formě nebo chemickém či fyzikálním stavu jiném, než který byl povolen pro daný konstrukční typ; jak je popsáno v rozhodnutí o typovém schválení. 2.2.7.2.4.6.4 Kus může být zatříděn jako kus typu C pouze pokud neobsahuje: (a) vyšší aktivity než ty, které byly povoleny pro daný konstrukční typ; (b) jiné radionuklidy než které byly povoleny pro daný konstrukční typ; nebo (c) radioaktivní obsah ve formě nebo chemickém či fyzikálním stavu jiném, než který byl povolen pro daný konstrukční typ; jak je popsáno v rozhodnutí o typovém schválení. 2.2.7.2.5 Zvláštní ujednání Radioaktivní látka musí být zatříděna jako přepravovaná podle zvláštního ujednání když je určena k přepravě v souladu s 1.7.4.“ Oddíl 2.2.8 Poznámky pod čarou 8 až 10 se pozměňují na poznámky pod čarou 7 až 9. 2.2.8.1.6 (c) V první větě druhé odrážky namísto „rychlost koroze na ocelových“ uvést: „rychlost koroze buď na ocelových,“. Na konec první věty druhé odrážky vložit text: „zkouší-li se na obou materiálech.“ Na konec připojit novou poznámku: „Poznámka: Pokud první zkouška buď na oceli, nebo hliníku ukáže, že je zkoušená látka korozivní, nevyžaduje se již následná zkouška na tom druhém kovu.“ Oddíl 2.2.9 2.2.9.1.7 Vložit následující novou první větu: „Pojem „lithiová baterie“ zahrnuje všechny články a baterie obsahující lithium v jakékoli formě.“ Na začátku druhé věty (stávající první věty) vypustit slova: „Lithiové články a baterie“. 2.2.9.1.9 Vypustit předcházející nadpis („Látky ohrožující životní prostředí“) a tento pododdíl pozměnit do tohoto znění: „2.2.9.1.9 (Vypuštěno)“. 2.2.9.1.10 Pozměnit do tohoto znění: „2.2.9.1.10 Látky ohrožující životní prostředí (vodní prostředí) 2.2.9.1.10.1 Všeobecné definice 2.2.9.1.10.1.1 Látky ohrožující životní prostředí zahrnují, mimo jiné, kapalné nebo tuhé látky znečišťující vodní prostředí a roztoky a směsi takových látek (jako jsou přípravky a odpady). Pro účely 2.2.9.1.10, „látka“ znamená chemické prvky a jejich sloučeniny v přírodním stavu nebo získané výrobním procesem, včetně jakékoli přísady potřebné k zachování stálosti produktu a jakýchkoli nečistot pocházejících z použitého procesu, ale s výjimkou jakéhokoli rozpouštědla, které může být odděleno bez ovlivnění stálosti látky nebo změny jejího složení. 2.2.9.1.10.1.2 Vodní prostředí může být posuzováno ve smyslu vodních organizmů, které žijí ve vodě a vodního ekosystému, jehož jsou součástí.10 Proto je základem pro identifikaci nebezpečí vodní toxicita látky nebo směsi, i když tato může být modifikována dalšími informacemi o degradačním nebo bioakumulačním chování. 10 To se netýká látek znečišťujících vodu, u nichž může být nutné posoudit účinky nad rámec vodního prostředí, jako jsou dopady na lidské zdraví atd. 2.2.9.1.10.1.3 I když je následující klasifikační postup určen k použití pro všechny látky a směsi, uznává se, že v některých případech, např. u kovů nebo špatně rozpustných anorganických sloučenin, bude nutný speciální návod11. 11 Tento návod je možno nalézt v příloze 10 GHS. 2.2.9.1.10.1.4 Pro akronymy nebo pojmy používané v tomto oddílu platí následující definice: - BCF: Faktor biokoncentrace; - BOD: Biochemická potřeba kyslíku; - COD: Chemická potřeba kyslíku; - GLP: Dobré laboratorní praktiky; - EC50: účinná koncentrace látky, která způsobí 50% maximální reakce; - ErC50: EC50 ve smyslu brzdění růstu; - Kow: rozdělovací koeficient oktanol/voda; - LC50 (50% smrtelná koncentrace): koncentrace látky ve vodě, která způsobí smrt 50% (poloviny) ve skupině pokusných zvířat; - L(E)C50: LC50 nebo EC50; - NOEC: koncentrace, u níž se nezjistí žádný účinek; - OECD Směrnice pro zkoušení OECD – Test Guidelines publikované Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). 2.2.9.1.10.2 Definice a požadavky na údaje 2.2.9.1.10.2.1 Základními prvky pro klasifikaci látek ohrožujících životní prostředí (vodní prostředí) jsou: - Akutní vodní toxicita; - Bioakumulační potenciál nebo aktuální bioakumulace; - Degradace (biotická nebo abiotická) pro organické chemikálie; a - Chronická vodní toxicita. 2.2.9.1.10.2.2 Zatímco se upřednostňují údaje z mezinárodně harmonizovaných zkušebních metod, v praxi se smějí používat také údaje z vnitrostátních metod, kde jsou považovány za rovnocenné. Všeobecně mohou být za rovnocenné údaje považovány údaje o toxicitě sladkovodních a mořských druhů a mají být přednostně získány za použití Směrnic pro zkoušení OECD nebo jejich ekvivalentu podle zásad dobrých laboratorních praktik (GLP). Nejsou-li takové údaje k dispozici, musí být klasifikace založena na nejlepších disponibilních údajích. 2.2.9.1.10.2.3 Akutní vodní toxicita se normálně stanoví za použití rybích druhů 96 hodin LC50 (Směrnice pro zkoušení OECD 203 nebo ekvivalent), korýšovitých druhů 48 hodin EC50 (Směrnice pro zkoušení OECD 202 nebo ekvivalent) a/nebo vodních řas 72 nebo 96 hodin EC50 (Směrnice pro zkoušení OECD 201 nebo ekvivalent). Tyto druhy se považují za náhrady pro všechny vodní organizmy. Údaje z jiných druhů, jako je lemna, smějí být rovněž vzaty v úvahu, je-li vhodná zkušební metodologie. 2.2.9.1.10.2.4 Bioakumulace znamená čistý výsledek absorpce, přeměny a vyloučení látky v organizmu v důsledku vystavení jejímu působení všemi cestami (tj. vzduchem, vodou, usazeninou/půdou a potravou). Bioakumulační potenciál se normálně stanoví za použití rozdělovacího koeficientu oktanol/voda, obvykle vyjadřovaného jako log Kow, stanoveného podle Směrnice pro zkoušení OECD 107 nebo 117. Zatímco toto představuje bioakumulační potenciál, poskytuje experimentálně zjištěný faktor biokoncentrace (BCF) lepší důkaz a musí být používán přednostně, pokud je k dispozici. BCF se stanoví podle Směrnice pro zkoušení OECD 305. 2.2.9.1.10.2.5 Environmentální degradace může být biotická nebo abiotická (např. hydrolýza) a použitá kritéria odrážejí tuto skutečnost. Snadná biodegradace se nejsnadněji definuje použitím zkoušek OECD pro biologickou odbouratelnost (Směrnice pro zkoušení OECD 301 (A-F)). Překročení úrovně v těchto zkouškách smí být považováno za důkaz rychlé degradace ve většině vodních prostředí. Vzhledem k tomu, že toto jsou sladkovodní zkoušky, je zahrnuto také použití výsledků ze Směrnice pro zkoušení OECD 306, která je vhodnější pro mořské prostředí. Nejsou-li takové údaje k dispozici, potom se poměr BOD5 (5 dní)/COD ≥ 0,5 považuje za důkaz rychlé degradace. Abiotická degradace, jako je hydrolýza, primární degradace, jak abiotická, tak i biotická, degradace v nevodních mediích a prokázaná rychlá degradace v životním prostředí smějí být brány v úvahu při definování rychlé odbouratelnosti12. 12 Zvláštní návod k interpretaci údajů poskytuje kapitola 4.1 a příloha 9 ke GHS. Látky jsou považovány za rychle odbouratelné v životním prostředí, jsou-li splněna následující kritéria: (a) Při pozorováních snadné biodegradace po dobu 28 dní je dosaženo následujících úrovní degradace: (i) zkoušky založené na rozpuštěném organickém uhlíku: 70%; (ii) zkoušky založené na ztrátě kyslíku nebo vyvíjení oxidu uhličitého: 60% teoretického maxima; Těchto úrovní biodegradace musí být dosaženo do 10 dní od počátku degradace, kteréhožto bodu je dosaženo v době, kdy bylo odbouráno 10% látky; nebo (b) V těch případech, kdy jsou k dispozici pouze údaje BOD a COD, je-li poměr BOD5/COD ≥ 0,5; nebo (c) Je-li k dispozici jiný přesvědčivý vědecký důkaz, který může prokázat, že látka nebo směs může být odbourána (bioticky a/nebo abioticky) ve vodním prostředí na úroveň nad 70% v období 28 dní. 2.2.9.1.10.2.6 Chronická toxicita – údaje jsou méně dostupné než akutní údaje a rozsah zkušebních postupů je méně standardizován. Údaje získané podle Směrnice pro zkoušení OECD 210 (ryby v počátečním stádiu života) nebo 211 (rozmnožování dafnií) a 201 (zábrana růstu řas) mohou být akceptovány. Je dovoleno použít také jiné uznané a mezinárodně akceptované zkoušky. Musí být použity „Koncentrace, u nichž se nezjistí žádný účinek“ (NOEC) nebo jiné ekvivalentní L(E)Cx. 2.2.9.1.10.3 Kategorie a kritéria klasifikace látek Látky musí být klasifikovány jako „látky ohrožující životní prostředí (vodní prostředí)“, jestliže vyhovují kritériím pro kategorii Akutní 1, Chronická 1 nebo Chronická 2 podle následujících tabulek: Akutní toxicita Kategorie: Akutní 1\| ---\|--- Akutní toxicita:\| 96 hodin LC50 (pro ryby)\| ≤ 1 mg/l a/nebo 48 hodin EC50 (pro korýše)\| ≤ 1 mg/l a/nebo 72 nebo 96 hodin ErC50 (pro řasy nebo jiné vodní rostliny)\| 1 mg/l Chronická toxicita Kategorie: Chronická 1\| ---\|--- Akutní toxicita:\| 96 hodin LC50 (pro ryby)\| ≤ 1 mg/l a/nebo 48 hodin EC50 (pro korýše)\| ≤ 1 mg/l a/nebo 72 nebo 96 hodin ErC50 (pro řasy nebo jiné vodní rostliny)\| 1 mg/l a látka není rychle odbouratelná a/nebo log Kow ≥ 4 (ledaže experimentálně zjištěná BCF<500) Kategorie: Chronická 2\| ---\|--- Akutní toxicita:\| 96 hodin LC50 (pro ryby)\| > 1 až ≥ 10 mg/l a/nebo 48 hodin EC50 (pro korýše)\| > 1 až ≤ 10 mg/l a/nebo 72 nebo 96 hodin ErC50 (pro řasy nebo jiné vodní rostliny)\| > 1 až ≤ 10 mg/l a látka není rychle odbouratelná a/nebo log Kow ≥ 4 (ledaže experimentálně zjištěná BCF< 500), pokud není chronická toxicita NOEC > 1 mg/l Dále uvedený klasifikační postupový diagram ukazuje postup, který je nutno dodržet: 42kB a Nejnižší hodnota 96 hodin LC50, 48 hodin EC50, nebo 72 hodin nebo 96 hodin ErC50, je přiměřena. 2.2.9.1.10.4 Kategorie a kritéria klasifikace směsí 2.2.9.1.10.4.1 Klasifikační systém pro směsi zahrnuje klasifikační kategorie, které jsou používány pro látky, tj. akutní kategorii 1 a chronické kategorie 1 a 2. Za účelem využití všech disponibilních údajů pro klasifikaci nebezpečí směsi pro vodní prostředí se vychází z následujícího předpokladu, který se použije, kde je to náležité: „Významné složky“ směsi jsou ty složky, které jsou přítomny v koncentraci 1% (hmotnosti) nebo vyšší, pokud neexistuje domněnka (např. v případě velmi toxických složek), že složka přítomná v koncentraci nižší než 1% může být přesto významná pro klasifikaci směsi z hlediska jejích nebezpečí pro vodní prostředí. 2.2.9.1.10.4.2 Přístup ke klasifikaci nebezpečí pro vodní prostředí je víceúrovňový a je závislý na druhu disponibilních informací pro vlastní směs a pro její složky. Prvky víceúrovňového přístupu zahrnují: (a) klasifikaci založenou na vyzkoušených směsích; (b) klasifikaci založenou na překlenovacích zásadách; (c) použití „součtu klasifikovaných složek“ a/nebo „aditivního vzorce“. Dále uvedený obrázek 2.2.9.1.10.4.2 ukazuje postup, který je nutno dodržet: Obrázek 2.2.9.1.10.4.2 Víceúrovňový přístup ke klasifikaci směsí z hlediska jejich akutních a chronických nebezpečí pro vodní prostředí 59kB 2.2.9.1.10.4.3 Klasifikace směsí, jsou-li k dispozici údaje pro kompletní směs 2.2.9.1.10.4.3.1 Pokud byla směs jako celek podrobena zkoušce za účelem zjištění její vodní toxicity, musí být zařazena podle kritérií, která byla schválena pro látky, avšak pouze pro akutní toxicitu. Klasifikace je založena na údajích pro ryby, korýše a řasy/rostliny. Klasifikace směsí za použití údajů LC50 nebo EC50 pro směs jako celek není možná pro chronické kategorie, neboť jsou nutné jak údaje o toxicitě, tak i údaje o úhynu, a nejsou žádné údaje o odbouratelnosti a bioakumulaci pro směsi jako celek. Není možné použít kritéria pro chronickou klasifikaci, neboť údaje ze zkoušek odbouratelnosti a bioakumulace směsí nemohou být interpretovány; ty mají smysl pouze pro jednotlivé látky. 2.2.9.1.10.4.3.2 Jsou-li k dispozici údaje ze zkoušek akutní toxicity (LC50 nebo EC50) pro směs jako celek, musí být tyto údaje, jakož i informace týkající se klasifikace složek z hlediska chronické toxicity, použity k doplnění klasifikace zkoušené směsi, jak je uvedeno dále. Jsou-li k dispozici také údaje o chronické (dlouhodobé) toxicitě (NOEC), musí být použity k tomu navíc: (a) L(E)C50 (LC50 nebo EC50) zkoušené směsi ≤ 1 mg/l a NOEC zkoušené směsi ≤ 1,0 mg/l nebo neznámá: - zařadit směs do kategorie akutní 1; - použít přístup součtu klasifikovaných složek (viz 2.2.9.1.10.4.6.3 a 2.2.9.1.10.4.6.4) pro chronickou klasifikaci (chronická 1, 2 nebo není nutná chronická klasifikace); (b) L(E)C50 zkoušené směsi ≤ 1 mg/l a NOEC zkoušené směsi > 1,0 mg/l - zařadit směs do kategorie akutní 1; - použít přístup součtu klasifikovaných složek (viz odstavce 2.2.9.1.10.4.6.3 a 2.2.9.1.10.4.6.4) pro klasifikaci do kategorie chronická 1. Není-li směs zařazena do kategorie chronická 1, není nutná chronická klasifikace; (c) L(E)C50 zkoušené směsi > 1 mg/l nebo nerozpustná ve vodě a NOEC zkoušené směsi ≤ 1,0 mg/l nebo neznámá: - není nutná klasifikace z hlediska akutní toxicity; - použít přístup součtu klasifikovaných složek (viz odstavce 2.2.9.1.10.4.6.3 a 2.2.9.1.10.4.6.4) pro chronickou klasifikaci nebo chronická klasifikace není nutná; (d) L(E)C50 zkoušené směsi > 1 mg/l nebo nerozpustná ve vodě a NOEC zkoušené směsi > 1,0 mg/l: - není nutná klasifikace z hlediska akutní ani chronické toxicity. 2.2.9.1.10.4.4 Překlenovací zásady 2.2.9.1.10.4.4.1 Pokud směs sama nebyla podrobena zkoušce ke zjištění jejího nebezpečí pro vodní prostředí, ale existují dostatečné údaje o jednotlivých složkách a podobných zkoušených směsích, aby přiměřeným způsobem charakterizovaly nebezpečí této směsi, musí se tyto údaje použít v souladu s následujícími schválenými překlenovacími pravidly. Tímto se zajišťuje, aby se při klasifikačním procesu využilo k charakteristice nebezpečí směsi v co největším možném rozsahu disponibilních údajů, bez nutnosti dodatečných zkoušek na zvířatech. 2.2.9.1.10.4.4.2 Ředění 2.2.9.1.10.4.4.2.1 Je-li směs vytvořena zředěním jiné klasifikované směsi nebo látky ředidlem, které má stejnou nebo nižší klasifikaci z hlediska nebezpečí pro vodní prostředí, než nejméně toxická původní složka, a od něhož se neočekává, že ovlivní nebezpečí pro vodní prostředí jiných složek, musí být směs klasifikována jako rovnocenná s původní směsí nebo látkou. 2.2.9.1.10.4.4.2.2 Je-li směs vytvořena zředěním jiné klasifikované směsi nebo látky vodou nebo jiným zcela netoxickým materiálem, musí být toxicita směsi vypočtena z původní směsi nebo látky. 2.2.9.1.10.4.4.3 Dávkování Klasifikace jedné výrobní šarže komplexní směsi z hlediska nebezpečí pro vodní prostředí musí být považována za v podstatě rovnocennou klasifikaci jiné výrobní šarže téhož obchodního produktu, vyráběného týmž výrobcem nebo pod kontrolou téhož výrobce, pokud není důvodu věřit, že došlo k významné změně, takže se změnila klasifikace šarže z hlediska jejího nebezpečí pro vodní prostředí. Pokud k tomuto dojde, je nutná nová klasifikace. 2.2.9.1.10.4.4.4 Koncentrace směsí, které jsou zařazeny do nej přísnějších klasifikačních kategorií (chronická 1 a akutní 1) Je-li směs klasifikována jako chronická 1 a/nebo akutní 1 a složky směsi, které jsou klasifikovány jako chronická 1 a/nebo akutní 1, jsou ještě více koncentrovány, musí být více koncentrovaná směs zařazena do stejné klasifikační kategorie jako původní směs bez dodatečných zkoušek. 2.2.9.1.10.4.4.5 Interpolace uvnitř jedné kategorie toxicity Jestliže jsou směsi A a B v téže klasifikační kategorii a je vytvořena směs C, v níž mají toxikologicky aktivní složky koncentrace mezilehlé mezi koncentracemi složek ve směsích A a B, potom musí být směs C v téže kategorii jako A a B. Je třeba upozornit, že totožnost složek ve všech třech směsích je stejná. 2.2.9.1.10.4.4.6 V podstatě podobné směsi Jsou-li dány následující předpoklady: (a) dvě směsi: (i) A + B; (ii) C + B; (b) koncentrace složky B je stejná v obou směsích; (c) koncentrace složky A ve směsi (i) se rovná koncentraci složky C ve směsi (ii); (d) klasifikace pro A a C jsou k dispozici a jsou stejné, tj. jsou v téže kategorii nebezpečí a neočekává se, že ovlivní vodní toxicitu B, potom není nutno zkoušet směs (ii), je-li směs (i) již charakterizována zkouškami a obě směsi jsou zařazeny do téže kategorie. 2.2.9.1.10.4.5 Klasifikace směsí, jsou-li k dispozici údaje pro všechny složky nebo jen pro některé složky směsi 2.2.9.1.10.4.5.1 Klasifikace směsi musí být založena na součtu klasifikace jejích složek. Procentní podíl složek klasifikovaných jako „akutní“ nebo „chronická“ bude zahrnut přímo do součtové metody. Detaily součtové metody jsou popsány v 2.2.9.1.10.4.6.1 až 2.2.9.1.10.4.6.4. 2.2.9.1.10.4.5.2 Směsi jsou často vytvořeny jak ze složek, které jsou klasifikovány (jako akutní 1 a/nebo chronická 1,2), tak i ze složek, pro které jsou k dispozici dostatečné údaje ze zkoušek. Jsou-li k dispozici dostatečné údaje ze zkoušek pro více než jednu složku ve směsi, vypočte se celková toxicita těchto složek použitím následujícího aditivního vzorce a vypočtená toxicita se použije k tomu, aby se této části směsi přiřadilo nebezpečí akutní toxicity, které se následně použije při aplikaci součtové metody. ∑CiL(E)C50m=∑nCiL(E)C50i kde: Ci = koncentrace složky i (procento hmotnosti); L(E)C50i = (mg/l) LC50 nebo EC50 pro složku i; n = počet složek, i se pohybuje od 1 do n; L(E)C50m = L(E)C50 části směsi s údaji ze zkoušek. 2.2.9.1.10.4.5.3 Při použití aditivního vzorce pro část směsi je vhodnější vypočítat toxicitu této části směsi tak, že se pro každou látku použijí hodnoty toxicity, které se vztahují ke stejným druhům (tj. rybám, dafniím nebo řasám), a pak se použije nejvyšší toxicita (nejnižší hodnota) (tj. použít nejcitlivější z těchto tří druhů). Nejsou-li však k dispozici údaje o toxicitě pro každou složku od stejných druhů, musí být hodnota toxicity pro každou složku zvolena stejným způsobem, jakým jsou voleny hodnoty toxicity pro klasifikaci látek, tj. použije se nejvyšší toxicita (od nejcitlivějšího pokusného organizmu). Vypočtená akutní toxicita pak musí být použita pro klasifikaci této části směsi jako akutní 1 za použití stejných kritérií, jaká jsou popsána pro látky. 2.2.9.1.10.4.5.4 Jestliže je směs klasifikována více než jen jedním způsobem, musí se použít ta metoda, která dává nejkonzervativnější výsledek. 2.2.9.1.10.4.6 Součtová metoda 2.2.9.1.10.4.6.1 Klasifikační postup Všeobecně převažuje přísnější klasifikace pro směsi nad méně přísnou klasifikací, např. klasifikace chronická 1 převažuje nad klasifikací chronická 2. V důsledku toho je klasifikační postup již ukončen, je-li výsledkem klasifikace kategorie chronická 1. Přísnější klasifikace než chronická 1 není možná a proto není nutné podstoupit další klasifikační postup. 2.2.9.1.10.4.6.2 Klasifikace do kategorie akutní 1 2.2.9.1.10.4.6.2.1 V úvahu se musí vzít všechny složky klasifikované jako akutní 1. Je-li součet těchto složek nejméně 25%, musí být celá směs klasifikována jako kategorie akutní 1. Je-li výsledkem výpočtu klasifikace směsi jako kategorie akutní 1, klasifikační postup je ukončen. 2.2.9.1.10.4.6.2.2 Klasifikace směsí z hlediska akutních nebezpečí založená na tomto součtu klasifikovaných složek je sumarizována v tabulce 2.2.9.1.10.4.6.2.2 dále. Tabulka 2.2.9.1.10.4.6.2.2: Klasifikace směsi z hlediska akutních nebezpečí, založená na součtu klasifikovaných složek Součet složek klasifikovaných jako:\| Směs je klasifikována jako: ---\|--- Akutní 1 x M(a) ≥ 25 %\| Akutní 1 (a) K vysvětlení součinitele M viz 2.2.9.1.10.4.6.4. 2.2.9.1.10.4.6.3 Klasifikace do kategorií chronická 1,2 2.2.9.1.10.4.6.3.1 Zaprvé se berou v úvahu všechny složky klasifikované jako chronické 1. Je-li součet těchto složek nejméně 25%, musí být směs klasifikována jako kategorie chronická 1. Je-li výsledkem výpočtu klasifikace směsi jako kategorie chronická 1, klasifikační postup je ukončen. 2.2.9.1.10.4.6.3.2 V případech, kdy směs není klasifikována jako chronická 1, uváží se klasifikace směsi jako chronické 2. Směs musí být klasifikována jako chronická 2, jestliže desetinásobek součtu všech složek klasifikovaných jako chronické 1 plus součet všech složek klasifikovaných jako chronické 2 je nejméně 25%. Je-li výsledkem výpočtu klasifikace směsi jako kategorie chronická 2, klasifikační postup je ukončen. 2.2.9.1.10.4.6.3.3 Klasifikace směsí z hlediska chronických nebezpečí založená na tomto součtu klasifikovaných složek je sumarizována v tabulce 2.2.9.1.10.4.6.3.3 dále. Tabulka 2.2.9.1.10.4.6.3.3: Klasifikace směsi z hlediska chronických nebezpečí, založená na součtu klasifikovaných složek Součet složek klasifikovaných jako:\| Směs je klasifikována jako: ---\|--- Chronická 1 x M(a) ≥ 25 %\| Chronická 1 (M x 10 x Chronická 1) + Chronická 2 ≥ 25 %\| Chronická 2 (a) K vysvětlení součinitele M viz 2.2.9.1.10.4.6.4. 2.2.9.1.10.4.6.4 Směsi s velmi toxickými složkami Složky akutní kategorie 1 s toxicitami značně pod 1 mg/l mohou ovlivnit toxicitu směsi a dává se jim při použití přístupu součtové klasifikace zvýšená váha. Jestliže směs obsahuje složky klasifikované jako kategorie akutní 1 nebo chronická 1 musí se aplikovat vícevrstvý přístup popsaný v 2.2.9.1.10.4.6.2 a 2.2.9.1.10.4.6.3 za použití váženého součtu získaného vynásobením koncentrací složek akutní kategorie 1 součinitelem, namísto jen pouhého sečtení procentních podílů. To znamená, že koncentrace „Akutní 1“ v levém sloupci tabulky 2.2.9.1.10.4.6.2.2 a koncentrace „Chronická 1“ v levém sloupci tabulky 2.2.9.1.10.4.6.3.3 se vynásobí příslušným násobným součinitelem. Násobné součinitele, které se musí použít pro tyto složky, jsou definovány za použití hodnoty toxicity, jak je to sumárně uvedeno v tabulce 2.2.9.1.10.4.6.4 dále. Z tohoto důvodu musí být osoba klasifikující směs, která obsahuje složky akutní 1 a/nebo chronická1, informována o hodnotě součinitele M, aby mohla použít součtovou metodu. Alternativně smí být použit aditivní vzorec (viz 2.2.9.1.10.4.5.2), pokud jsou k dispozici údaje o toxicitě pro všechny velmi toxické složky ve směsi a existuje přesvědčivý důkaz, že všechny ostatní složky, včetně těch, pro něž nejsou k dispozici specifické údaje o akutní toxicitě, mají malou nebo nemají žádnou toxicitu a nepřispívají významným způsobem k nebezpečí, které směs představuje pro životní prostředí. Tabulka 2.2.9.1.10.4.6.4: Násobné součinitele pro velmi toxické složky směsí Hodnota L(E)C50\| Násobný součinitel (M) ---\|--- 0.1 < L(E)C50 ≤ 1\| 1 0.01 < L(E)C50 ≤ 0.1\| 10 0.001 < L(E)C50 ≤ 0.01\| 100 0.0001 < L(E)C50 ≤ 0.001\| 1000 0.00001 < L(E)C50 ≤ 0.0001\| 10000 (pokračuje v intervalech součinitele 10)\| 2.2.9.1.10.4.6.5 Klasifikace směsí se složkami bez použitelných informací V případě, že nejsou pro jednu nebo více důležitých složek žádné použitelné informace o jejich akutním a/nebo chronickém nebezpečí pro vodní prostředí, usuzuje se, že směsi nemůže být přisouzena(y) definitivní kategorie nebezpečí (a). V této situaci se směs klasifikuje na základě známých složek jen s dodatečným prohlášením, že “x procent směsi sestává ze složky (složek) neznámého nebezpečí pro vodní prostředí“. 2.2.9.1.10.5 Látky nebo směsi nebezpečné vodnímu prostředí jinak neklasifikované pod RID 2.2.9.1.10.5.1 Látky nebo směsi nebezpečné vodnímu prostředí jinak neklasifikované pod RID musí být pojmenovány: UN 3070 LÁTKA OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, TUHÁ, J.N. nebo UN 3082 LÁTKA OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, KAPALNÁ, J.N. Musí být přiřazeny k obalové skupině III. 2.2.9.1.10.5.2 Bez ohledu na ustanovení odstavce 2.2.9.1.10, (a) látky, které nemohou být přiřazeny k jiným položkám, než jsou UN čísla 3077 a 3082 ve třídě 9, nebo k jiným položkám ve třídách 1 až 8, ale které jsou uvedeny ve směrnici Rady 67/548/EHS z 27. června 1967 o sbližování právních a správních předpisů, týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných věcí13, v pozdějším znění, jako látky, kterým bylo přiděleno písmeno N “Nebezpečné životnímu prostředí“ (R50; R50/53; R51/53); a (b) roztoky a směsi (jako jsou přípravky a odpady) látek, kterým bylo přiděleno písmeno N „Nebezpečné životnímu prostředí“ (R50; R50/53; R51/53) ve směrnici Rady 67/548/EHS, v pozdějším znění, a které podle směrnice 1999/45/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 31. května 1999 o sbližování právních a správních předpisů členských států, týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravků14, v pozdějším znění, mají také přiděleno písmeno N “Nebezpečné životnímu prostředí“ (R50; R50/53; R51/53) a které nemohou být přiřazeny k jiným položkám, než jsou UN čísla 3077 a 3082 ve třídě 9, nebo k jiným položkám ve třídách 1 až 8; musí být přiřazeny k UN číslům 3077 nebo 3082 třídy 9, jak je to náležité. 13 Úřední věstník Evropských společenství, č. L 196 ze dne 16. srpna 1967, str. 1 -5. 14 Úřední věstník Evropských společenství, č. L 200 ze dne 30. července 1999, str. 1 - 68.“ 2.2.9.1.11 Poznámka pod čarou 13 se mění na 15. 2.2.9.1.15 Pozměnit text do tohoto znění: „2.2.9.1.15 Je-li to udáno ve sloupci (4) tabulky A kapitoly 3.2, jsou látky a předměty třídy 9 přiřazeny k jedné z následujících obalových skupin podle svého stupně nebezpečnosti: Obalová skupina II: středně nebezpečné látky; Obalová skupina III: málo nebezpečné látky.“ 2.2.9.3 Pozměnit položky u klasifikačního kódu M 4 do tohoto znění: „3090 BATERIE LITHIOVÉ KOVOVÉ (včetně baterií ze slitin lithia) 3091 BATERIE LITHIOVÉ KOVOVÉ OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍ (včetně baterií ze slitin lithia) nebo 3091 BATERIE LITHIOVÉ KOVOVÉ BALENÉ SE ZAŘÍZENÍM (včetně baterií ze slitin lithia) 3480 BATERIE LITHIUM-IONTOVÉ (včetně baterií lithium-polymerových) 3481 BATERIE LITHIUM-IONTOVÉ OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍCH (včetně baterií lithium-polymerových) nebo 3481 BATERIE LITHIUM-IONTOVÉ BALENÉ SE ZAŘÍZENÍMI (včetně baterií lithium-polymerových)“. Kapitola 2.3 2.3.5 Vypustit. 2.3.6 Přečíslovat na 2.3.5, Namísto „Obr. 2.3.6“ uvést: „Obr. 2.3.5“ (dvakrát). ČÁST 3 Pozměnit nadpis do tohoto znění: „Část 3 Seznamy nebezpečných věcí, zvláštní ustanovení a vynětí z platnosti pro omezená a vyňatá množství“. Kapitola 3.2 3.2.1 Ve třetím odstavci vysvětlující poznámky ke sloupci (5) namísto „2.2.7.8.4“ uvést: „5.15.3.4“. Ve vysvětlující poznámce ke sloupci (7) namísto „Sloupec 7“ uvést: „Sloupec (7a)“. Na konci druhé odrážky vysvětlující poznámky ke sloupci (7a) vypustit text v závorkách. Za vysvětlující poznámkou ke sloupci (7a) vložit novou vysvětlující poznámku: „Sloupec (7b) „Vyňatá množství“ Tento sloupec obsahuje alfanumerický kód s následujícím významem: - „E0“ znamená, že pro nebezpečné věci zabalené ve vyňatých množstvích neplatí žádné vynětí z platnosti ustanovení RID; - všechny ostatní alfanumerické kódy začínající písmenem „E“ znamenají, že ustanovení RID neplatí, pokud jsou splněny podmínky uvedené v kapitole 3.5“ Ve vysvětlující poznámce ke sloupci (8) vypustit poslední odrážku. Kapitola 3.2 Tabulka A Doplnit zvláštní ustanovení „274“ všude tam, kde je ve sloupci (6) uvedeno zvláštní ustanovení „61“, kromě UN čísla 3048. [Tato změna se týká všech obalových skupin pro následující UN čísla: 2588, 2757–2764, 2771, 2772, 2775–2784, 2786, 2787, 2902, 2903, 2991-2998, 3005, 3006, 3009-3021, 3024-3027, 3345-3352.] Přečíslovat sloupec (7) na „(7a)“ a vložit nový sloupec (7b). Vložit společné záhlaví pro oba sloupce (7a) a (7b) v tomto znění: „Omezená a vyňatá množství --- 3.4.6/3.5.1.2 (7a)\| (7b)“ Doplnit „E0“ ve sloupci (7b) pro: - Všechny věci třídy 1, kromě UN čísel 0020, 0021, 0074, 0113, 0114, 0129, 0130, 0135, 0224 a 0473; - Všechny věci třídy 5.2, kromě UN čísel 3111 až 3120; - Všechny věci třídy 6.2; - Všechny věci třídy 7; - Všechny věci třídy 2, jimž byla ve sloupci (5) přiřazena jen bezpečnostní značka 2.1; - Všechny věci třídy 2, jimž byla ve sloupci (5) přirazena bezpečnostní značka 2.3 (s jinou bezpečnostní značkou nebo bez ní); - Všechny věci třídy 2, jimž byly ve sloupci (5) přiřazeny bezpečnostní značky „2.2 + 5.1“, a UN čísla 1044, 1950 (pokud to nebylo zohledněno již v pátém a šestém odseku), 2037 (pokud to nebylo zohledněno již v pátém a šestém odseku), 2857 a 3164; - UN čísla 1204, 2059 (4x), 3064, 3256, 3269 (3x), 3343, 3357, 3379 a 3473 ve třídě 3; - Všechny věci třídy 3, obalové skupiny I, jimž byly ve sloupci (5) přiřazeny bezpečnostní značky „3 + 6.1“, „3 + 8“ nebo „3 + 6.1 + 8“; - Všechny věci třídy 4.1, obalové skupiny I, a UN čísla 2304, 2448, 2555, 2556, 2557, 2907, 3176 (obalových skupin II a III), 3221 až 3230, 3319 a 3344; - Všechny věci třídy 4.2, obalové skupiny I; - Všechny věci třídy 4.3, obalové skupiny I, a UN číslo 3292; - Všechny věci třídy 5.1, obalové skupiny I, a UN čísla 2426 a 3356; - UN čísla 1600, 1700, 2016, 2017, 2312 a 3250 třídy 6.1; - Všechny věci třídy 8, obalové skupiny I, a UN čísla 1774, 2028, 2215 (ROZTAVENÝ), 2576, 2794, 2795, 2800, 2803, 2809 a 3028; - UN čísla 2990, 3072, 3090, 3091, 3245 (2x), 3257, 3258, 3268 a 3316 (2x) třídy 9. Doplnit „E1“ ve sloupci (7b) pro: - Všechny věci třídy 2, jimž byla ve sloupci (5) přiřazena jen bezpečnostní značka 2.2, kromě těch věcí, jimž bylo již přiřazeno „E0“, a kromě UN čísla 1043; - Všechny věci třídy 3, obalové skupiny III, jimž byla ve sloupci (5) přiřazena jen bezpečnostní značka 3, kromě UN čísel 2059, 3256 a 3269; - Všechny věci třídy 3, obalové skupiny III, jimž byly ve sloupci (5) přiřazeny bezpečnostní značky „3 + 6.1“ nebo „3 + 8“; - Všechny věci třídy 4.1, obalové skupiny III, kromě UN čísel 2304, 2448 a 3176; - Všechny věci třídy 4.2, obalové skupiny III; - Všechny věci třídy 4.3, obalové skupiny III; - Všechny věci třídy 5.1, obalové skupiny III; - Všechny věci třídy 6.1, obalové skupiny III; - Všechny věci třídy 8, obalové skupiny III, kromě UN čísel 2215 (ROZTAVENÝ), 2803 a 2809; - Všechny věci třídy 9, obalové skupiny III, kromě UN čísel 3257, 3258, 3268 a 3316. Doplnit „E2“ ve sloupci (7b) pro: - Všechny věci třídy 3, obalové skupiny II, jimž byla ve sloupci (5) přiřazena jen bezpečnostní značka 3, kromě UN čísel 1204, 2059, 3064, 3269 a 3357; - Všechny věci třídy 3, obalové skupiny II, jimž byly ve sloupci (5) přiřazeny bezpečnostní značky „3 + 6.1“, „3 + 6.1 + 8“ nebo „3 + 8“; - Všechny věci třídy 4.1, obalové skupiny II, kromě UN čísel 2555, 2556, 2557, 2907, 3176, 3319 a 3344; - Všechny věci třídy 4.2, obalové skupiny II; - Všechny věci třídy 4.3, obalové skupiny II, kromě UN čísla 3292; - Všechny věci třídy 5.1, obalové skupiny II, kromě UN čísla 3356; - Všechny věci třídy 8, obalové skupiny II, kromě UN čísel 1774, 2028 a 2576; - Všechny věci třídy 9, obalové skupiny II, kromě UN čísel 3090, 3091 a 3316. Doplnit „E3“ ve sloupci (7b) pro: - Všechny věci třídy 3, obalové skupiny I, jimž byla ve sloupci (5) přiřazena jen bezpečnostní značka 3, kromě UN čísel 2059 a 3379. Doplnit „E4“ ve sloupci (7b) pro: - Všechny věci třídy 6.1, obalové skupiny II, kromě UN čísel 1600, 1700, 2016, 2017, 2312 a 3250. Doplnit „E5“ ve sloupci (7b) pro: - Všechny věci třídy 6.1, obalové skupiny I. Vypustit PR1 až PR7 všude, kde se objevuje ve sloupci (8). U položek, pro které je ve sloupci (7a) uvedeno „LQ7“, namísto „MP15“ uvést „MP19“ vždy, kdy se objevuje ve sloupci (9b). [Platí pro obalovou skupinu III a následujících UN čísel: 1556, 1583, 1591, 1593, 1597, 1599, 1602, 1656, 1658, 1686, 1710, 1718, 1719, 1731, 1755, 1757, 1760, 1761, 1783, 1787, 1788, 1789, 1791, 1793, 1805, 1814, 1819, 1824, 1835, 1840, 1848, 1851, 1887, 1888, 1897, 1902, 1903, 1908, 1935, 1938, 2021, 2024, 2030, 2205, 2206, 2209, 2225, 2235, 2269, 2272, 2273, 2274, 2279, 2289, 2290, 2294, 2299, 2300, 2311, 2320, 2321, 2326, 2327, 2328, 2431, 2432, 2433, 2470, 2491, 2496, 2501, 2504, 2511, 2515, 2518, 2525, 2533, 2564, 2565, 2580, 2581, 2582, 2586, 2609, 2656, 2661, 2664, 2667, 2669, 2672, 2677, 2679, 2681, 2688, 2689, 2693, 2730, 2732, 2735, 2739, 2747, 2753, 2785, 2788, 2790, 2801, 2810, 2815, 2817, 2818, 2819, 2820, 2821, 2829, 2831, 2837, 2849, 2872, 2873, 2874, 2902, 2903, 2904, 2922, 2937, 2941, 2942, 2946, 2991, 2992, 2993, 2994, 2995, 2996, 2997, 2998, 3005, 3006, 3009, 3010, 3011, 3012, 3013, 3014, 3015, 3016, 3017, 3018, 3019, 3020, 3025, 3026, 3055, 3066, 3082, 3140, 3141, 3142, 3144, 3145, 3172, 3264, 3265, 3266, 3267, 3276, 3278, 3280, 3281, 3282, 3287, 3293, 3320, 3347, 3348, 3351, 3352, 3410, 3411, 3412, 3413, 3414, 3415, 3418, 3421, 3422, 3424, 3426, 3429, 3434, 3440, 3471 a 3472] Vypustit „TP9“ vždy, když se objevuje ve sloupci (11), kromě UN čísla 3375. Vypustit „TP12“ vždy, když se objevuje ve sloupci (11). Pro všechny plyny třídy 2, které je dovoleno přepravovat v cisternách RID, vložit ve sloupci (13): „TA4 TT9“. Pozměnit tabulku A následovně: UN číslo\| Sloupec\| Změna ---\|---\|--- 0411\| (2)\| [netýká se anglického znění] 1017\| (3b)\| Namísto „2TC“ uvést: „2TOC“. \| (5)\| Za „2.3“ vložit: „+ 5.1“. \| (20)\| Namísto „268“ uvést: „265“. 1052\| (13)\| Vložit: „TA4 TT9“. Vypustit: „TM5“. 1057\| (6)\| Doplnit: „654“. 1067\| (13)\| Vypustit: „TE25“. 1076\| (13)\| Vypustit: „TE25“. 1092\| (10)\| Namísto „T14“ uvést: „T22“. (11)\| Doplnit: „TP35“. 1098\| (10)\| Namísto „T14“ uvést: „T20“. (11)\| Doplnit: „TP35“. 1143\| (10)\| Namísto „T14“ uvést: „T20“. (11)\| Doplnit: „TP35“. 1162\| (8)\| Namísto „P001 IBC02“ uvést: „P010“. (10)\| Namísto „T7“ uvést: „T10“. (11)\| Doplnit: „TP7“. 1163\| (10)\| Namísto „T14“ uvést: „T20“. (11)\| Doplnit: „TP35“. 1170\| (6)\| Vypustit: „330“ (dvakrát). 1183\| (9a)\| Doplnit: „RR7“. (10)\| Namísto „T10“ uvést: „T14“. 1185\| (10)\| Vložit: „T22“. (11)\| Vložit: „TP2“ 1196\| (8)\| Namísto „P001 IBC02“ uvést: „P010“. (10)\| Namísto „T7“ uvést: „T10“. (11)\| Doplnit: „TP7“. 1204\| (6)\| Vložit: „601“. 1238\| (10)\| Namísto „T14“ uvést: „T22“. (11)\| Doplnit: „TP35“. 1239\| (10)\| Namísto „T14“ uvést: „T22“. (11)\| Doplnit: „TP35“. 1242\| (9a)\| Doplnit: „RR7“. (10)\| Namísto „T10“ uvést: „T14“. 1244\| (10)\| Namísto „T14“ uvést: „T22“. (11)\| Doplnit: „TP35“. 1250\| (4)\| Namísto „I“ uvést: „II“. \| (7a)\| Namísto „LQ3“ uvést: „LQ4“. \| (8)\| Namísto „P001“ uvést: „P010“. \| (9b)\| Namísto „MP7 MP17“ uvést: „MP19“. \| (10)\| Namísto „T11“ uvést: „T10“. \| (11)\| Doplnit: „TP7“. \| (12)\| Namísto „L10CH“ uvést: „L4BH“. \| (13)\| Vypustit všechna zvláštní ustanovení. \| (15)\| Namísto „1“ uvést: „2“. \| (19)\| Doplnit: „CE7“. 1251\| (19a)\| Doplnit: „RR7“. 1295\| (19a)\| Doplnit: „RR7“. 1298\| (8)\| Namísto „P001 IBC02“ uvést: „P010“. \| (10)\| Namísto „T7“ uvést: „T10“. \| (11)\| Doplnit: „TP7“. 1305\| (4)\| Namísto „l“ uvést: „ll“. \| (7a)\| Namísto „LQ3“ uvést: „LQ4“. \| (8)\| Namísto „P001“ uvést: „P010“. \| (9b)\| Namísto „MP7 MP17“ uvést: „MP19“. \| (10)\| Namísto „T11“ uvést: „T10“. \| (11)\| Doplnit: „TP7“. \| (12)\| Namísto „L10CH“ uvést: „L4BH“. \| (13)\| Vypustit všechna zvláštní ustanovení. \| (15)\| Namísto „1“ uvést: „2“. \| (19)\| Doplnit: „CE7“. 1344\| (2)\| Za „TRINITROFENOL“ vložit: „(KYSELINA PIKROVÁ)“. 1389\| (9a)\| Doplnit: „RR8“. 1391\| (9a)\| Doplnit: „RR8“ (dvakrát). 1411\| (9a)\| Doplnit: „RR8“. 1421\| (9a)\| Doplnit: „RR8“. 1473\| (16)\| Vložit: „W11“. 1474\| (6)\| Vložit: „332“. 1484\| (16)\| Vložit: \| \| „W11“. 1485\| (16)\| Vložit: „W11“. 1487\| (16)\| Vložit: „W11“. 1488\| (16)\| Vložit: „W11“. 1490\| (16)\| Vložit: „W11“. 1493\| (16)\| Vložit: „W11“. 1494\| (16)\| Vložit: „W11“. 1495\| (16)\| Vložit: „W11“. 1512\| (16)\| Vložit: „W11“. 1514\| (16)\| Vložit: „W11“. 1569\| (10)\| Namísto „T3“ uvést: „T20“. (11)\| Namísto „TP33“ uvést: „TP2“. 1595\| (10)\| Namísto „T14“ uvést: „T20“. (11)\| Doplnit: „TP35“. 1614\| (9a)\| Namísto „RR3“ uvést: „RR10“. 1647\| (10)\| Vložit: „T20“. (11)\| Vložit: „TP2“. 1695\| (10)\| Namísto „T14“ uvést: „T20“. (11)\| Doplnit: „TP35“. 1724\| (8)\| Namísto „P001 IBC02“ uvést: „P010“. (10)\| Namísto „T7“ uvést: „T10“. (11)\| Doplnit: „TP7“. 1728\| (8)\| Namísto „P001 IBC02“ uvést: „P010“. (10)\| Namísto „T7“ uvést: „T10“. (11)\| Doplnit: „TP7“. 1744\| (8)\| Namísto „P601“ uvést: „P804“. (9a)\| Vypustit: „PP82“. 1747\| (8)\| Namísto „P001 IBC02“ uvést: „P010“. (10)\| Namísto „T7“ uvést: „T10“. (11)\| Doplnit: „TP7“. 1751\| (16)\| Vložit: „W11“. 1752\| (10)\| Namísto „T14“ uvést: „T20“. \| (11)\| Doplnit: „TP35“. 1753\| (8)\| Namísto „P001 IBC02“ uvést: „P010“. \| (10)\| Namísto „T7“ uvést: „T10“. \| (11)\| Doplnit: „TP7“. 1762\| (8)\| Namísto „P001 IBC02“ uvést: „P010“. \| (10)\| Namísto „T7“ uvést: „T10“. \| (11)\| Doplnit: „TP7“. 1763\| (8)\| Namísto „P001 IBC02“ uvést: „P010“. \| (10)\| Namísto „T7“ uvést: „T10“. \| (11)\| Doplnit: „TP7“. 1766\| (8)\| Namísto „P001 IBC02“ uvést: „P010“. \| (10)\| Namísto „T7“ uvést: „T10“. \| (11)\| Doplnit: „TP7“. 1767\| (8)\| Namísto „P001 IBC02“ uvést: „P010“. (10)\| Namísto „T7“ uvést: „T10“. (11)\| Doplnit: „TP7“. 1769\| (8)\| Namísto „P001 IBC02“ uvést: „P010“. \| (10)\| Namísto „T7“ uvést: „T10“. \| (11)\| Doplnit: „TP7“. 1771\| (8)\| Namísto „P001 IBC02“ uvést: „P010“. \| (10)\| Namísto „T7“ uvést: „T10“. \| (11)\| Doplnit: „TP7“. 1781\| (8)\| Namísto „P001 IBC02“ uvést: „P010“. \| (10)\| Namísto „T7“ uvést: „T10“. \| (11)\| Doplnit: „TP7“. 1784\| (8)\| Namísto „P001 IBC02“ uvést: „P010“. \| (10)\| Namísto „T7“ uvést: „T10“. (11)\| Doplnit: „TP7“. 1790 (s více než 85% fluoro vodíku)\| (13)\| Vložit: „TA4 TT9“. Vypustit: „TM5“. 1799\| (8)\| Namísto „P001 IBC02“ uvést: „P010“. \| (10)\| Namísto „T7“ uvést: „T10“. \| (11)\| Doplnit: „TP7“. 1800\| (8)\| Namísto „P001 IBC02“ uvést: „P010“. \| (10)\| Namísto „T7“ uvést: „T10“. \| (11)\| Doplnit: „TP7“. 1801\| (8)\| Namísto „P001 IBC02“ uvést: „P010“. \| (10)\| Namísto „T7“ uvést: „T10“. \| (11)\| Doplnit: „TP7“. 1804\| (8)\| Namísto „P001 IBC02“ uvést: „P010“. \| (10)\| Namísto „T7“ uvést: „T10“. \| (11)\| Doplnit: „TP7“. 1809\| (10)\| Namísto „T14“ uvést: „T20“. \| (11)\| Doplnit: „TP35“. 1816\| (8)\| Namísto „P001 IBC02“ uvést: „P010“. \| (10)\| Namísto „T7“ uvést: „T10“. \| (11)\| Doplnit: „TP7“. 1818\| (7a)\| Namísto „LQ22“ uvést: „LQ0“. \| (8)\| Namísto „P001 IBC02“ uvést: „P010“. \| (10)\| Namísto „T7“ uvést: „T10“. 1851, OS II a III\| (9a)\| Vypustit: „PP6“. 1928\| (9a)\| Doplnit: „RR8“. 1987\| (6)\| Vypustit: „330“ (třikrát). 1993\| (6)\| Vypustit: „330“ (sedmkrát). 1994\| (10)\| Vložit: „T22“. \| (11)\| Vložit: „TP2“. 2031, OS II\| (2)\| Za „obsahující“ doplnit: „nejméně 65 %, ale“. \| (5)\| Vložit: „+ 5.1“. \| (9a)\| Doplnit: „B15“. \| (20)\| Namísto „80“ uvést: „85“. 2059, OS II\| (8)\| Za „P001“ vložit: „IBC02“ (dvakrát). 2059, OS III\| (8)\| Za „P001“ vložit: „IBC03“. 2212\| (16)\| Vložit: „W11“. 2334\| (10)\| Namísto „T14“ uvést: „T20“. \| (11)\| Doplnit: „TP35“. 2337\| (10)\| Namísto „T14“ uvést: „T20“. \| (11)\| Doplnit: „TP35“. 2434\| (8)\| Namísto „P001 IBC02“ uvést: „P010“. \| (10)\| Namísto „T7“ uvést: „T10“. \| (11)\| Doplnit: „TP7“. 2435\| (8)\| Namísto „P001 IBC02“ uvést: „P010“. \| (10)\| Namísto „T7“ uvést: „T10“. \| (11)\| Doplnit: „TP7“. 2437\| (8)\| Namísto „P001 IBC02“ uvést: „P010“. \| (10)\| Namísto „T7“ uvést: „T10“. \| (11)\| Doplnit: „TP7“. 2465\| (16)\| Vložit: „W11“. 2468\| (16)\| Vložit: „W11“. 2480\| (10)\| Vložit: „T22“. \| (11)\| Namísto „T7“ uvést: „T10“. \| (12)\| Vložit: „L15CH“. \| (13)\| Vložit: „TU14 TU15 TU38 TE21 TE22 TE25“. 2481\| (12)\| Vložit: „L15CH“. \| (13)\| Vložit: „TU 14 TU 15 TU38 TE21 TE22 TE25“. 2590\| (16)\| Vložit: „W11“. 2627\| (16)\| Vložit: „W11“. 2646\| (10)\| Namísto „T14“ uvést: „T20“. \| (11)\| Doplnit: „TP35“. 2811, OS I\| (16)\| Vložit: „W10 W12“. 2813, OS I\| (10)\| Vložit: „T9“. \| (11)\| Vložit: „TP7 TP33“. \| (12)\| Vložit: „S10AN L10DH“. \| (13)\| Vložit: „TU4 TU14 TU22 TU38 TE21 TE22 TM2“. 2814, (třetí položka)\| (2)\| Namísto „(pouze mrtvá těla zvířat (kadáver))“ uvést: „(pouze zvířecí materiál)“. (8)\| Vypustit: „P099“. 2823\| (9a)\| Vložit: „B3“. 2900 (třetí položka)\| (2)\| Namísto „(pouze mrtvá těla zvířat (kadáver) a odpady)“ uvést: „(pouze zvířecí materiál)“. (8)\| Vypustit: „P099“. 2908\| (8)\| Namísto „Viz 2.2.7“ uvést: „Viz 1.7“. 2909\| (8)\| Namísto „Viz 2.2.7“ uvést: „Viz 1.7“. 2911\| (8)\| Namísto „Viz 2.2.7“ uvést: „Viz 1.7“. 2913\| (6)\| Vložit: „336“. 2916\| (6)\| Vložit: „337“. 2917\| (6)\| Vložit: „337“. 2921, OS I\| (16)\| Vložit: „W10“. 2923, OS I\| (16)\| Vložit: „W10“. 2928, OS I\| (16)\| Vložit: „W10“. 2930, OS I\| (16)\| Vložit: „W10“. 2969\| (16)\| Vložit: „W11“. 2985\| (8)\| Namísto „P001 IBC02“ uvést: „P010“. \| (10)\| Namísto „T11“ uvést: „T14“. \| (11)\| Doplnit: „TP7“. 2986\| (8)\| Namísto „P001 IBC02“ uvést: „P010“. \| (10)\| Namísto „T11“ uvést: „T14“. \| (11)\| Doplnit: „TP7“. 2987\| (8)\| Namísto „P001 IBC02“ uvést: „P010“. \| (11)\| Doplnit: „TP7“. 2988\| (9a)\| Doplnit: „RR7“. \| (10)\| Namísto „T10“ uvést: „T14“. 3023\| (10)\| Namísto „T14“ uvést: „T20“. \| (11)\| Doplnit: „TP35“. 3048\| (6)\| Vypustit: „61“. 3077\| (6)\| Namísto „274 601“ uvést: „274 335 601“. \| (10)\| Doplnit: „BK1 BK2“. \| (17)\| Namísto „VW9“ uvést: „VW1“. 3082\| (6)\| Namísto „274 601“ uvést: „274 335 601“. \| (9a)\| Vložit: „PP1“. 3090\| (2)\| Pozměnit do tohoto znění: „BATERIE LITHIOVÉ, KOVOVÉ (včetně baterií se slitinami lithia)“. 3091\| (2)\| Pozměnit do tohoto znění: „BATERIE LITHIOVÉ, KOVOVÉ, OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍCH nebo BATERIE LITHIOVÉ, KOVOVÉ, BALENÉ SE ZAŘÍZENÍMI (včetně baterií se slitinami lithia)“. 3129, OS I\| (9a)\| Doplnit: „RR7 RR8“. \| (10)\| Vložit: „T14“. \| (11)\| Vložit: „TP2 TP7“. 3129, OS II\| (9a)\| Doplnit: „RR7 RR8“. \| (10)\| Vložit: „T11“. \| (11)\| Vložit: „TP2“. 3129, OS III\| (10)\| Vložit: „T7“. \| (11)\| Vložit: „TP1“. 3130, OS I a II\| (9a)\| Doplnit: „RR8“ (dvakrát). 3131, OS I\| (10)\| Vložit: „T9“. \| (11)\| Vložit: „TP7 TP33“. \| (12)\| Vložit: „S10AN L10DH“. \| (13)\| Vložit: „TU4 TU14 TU22 TU38 TE21 TE22 TM2“. 3132\| (1) až (20)\| Vypustit stávající položky. 3135\| (1) až (20)\| Vypustit stávající položky. 3148, OS I\| (9a)\| Doplnit: „RR8“ \| (10)\| Vložit: „T9“. \| (11)\| Vložit: „TP2 TP7“.. 3148, OS II\| (9a)\| Doplnit: „RR8“ \| (10)\| Vložit: „T7“. \| (11)\| Vložit: „TP2“ 3148, OSIII\| (10)\| Vložit: „T7“. \| (11)\| Vložit: „TP1“. 3152\| (16)\| Vložit: „W11“. 3247\| (16)\| Vložit: „W11“. 3248, OS II a III\| (9a)\| Vypustit: „PP6“. 3249, OS II a III\| (9a)\| Vypustit: „PP6“. 3269\| (6)\| Doplnit: 340“ (třikrát). 3288, OS I\| (16)\| Vložit: „W10 W12“. 3290, OS I\| (16)\| Vložit: „W10“. 3316\| (6)\| Doplnit: „340“ (dvakrát). 3321\| (6)\| Vložit: „336“. 3322\| (6)\| Vložit: „336“. 3324\| (6)\| Vložit: „336“. 3325\| (6)\| Vložit: „336“. 3326\| (6)\| Vložit: „336“. 3328\| (6)\| Vložit: „337“. 3329\| (6)\| Vložit: „337“. 3344\| (2)\| Upravit oficiální pojmenování pro přepravu tak, aby odpovídalo UN 0411 a 0150. 3357\| (7a)\| Namísto „LQ4“ uvést: „LQ0“. 3361\| (8)\| Namísto „P001 IBC02“ uvést: „P010“. \| (10)\| Namísto „T11“ uvést: „T14“. \| (11)\| Doplnit: „TP7“. 3362\| (8)\| Namísto „P001 IBC02“ uvést: „P010“. \| (10)\| Namísto „T11“ uvést: „T14“. \| (11)\| Doplnit: „TP7“. 3391\| (20)\| Namísto „333“ uvést: „43“. 3393\| (20)\| Namísto „X333“ uvést: „X432“. 3432\| (9a)\| Vedle „IBC08“ vložit: „B4“. \| (16)\| Vložit: „W11“. 3444, OS II\| (16)\| Vložit: „W11“. 3468\| (2)\| Na konec doplnit“ „nebo VODÍK V METALHYDRIDOVÉM ZÁSOBNÍKOVÉM SYSTÉMU OBSAŽENÉM V ZAŘÍZENÍCH nebo VODÍK V METALHYDRIDOVÉM ZÁSOBNÍKOVÉM SYSTÉMU BALENÉM SE ZAŘÍZENÍMI“. 3473\| (2)\| Pozměnit do tohoto znění: „ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ nebo ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍCH nebo ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ BALENÉ SE ZAŘÍZENÍMI, obsahující hořlavé kapaliny“. \| (8)\| Namísto „P003“ uvést: „P004“. \| (9a)\| Vypustit: „PP88“. Vložit následující nové položky: UN číslo\| Pojmenování a popis\| Třída\| Klasifi-kační kód\| Obalo-vá skupi-na\| Bez-peč-nostní značka\| Zvláš-tní usta-novení\| Omezené a vyňaté množství\| Obaly\| Přemístitelné cisterny a kontejnery pro volně ložené látky\| Cisterny RID\| Pře-pravní kate-gorie\| Zvláštní ustanovení pro přepravu\| Spěš-nina\| Identifi-kační číslo nebez-pečnos-ti ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Poky-ny pro balení\| Zvláš-tní usta-novení pro obaly\| Usta-novení o spole-čném balení\| Poky-ny\| Zvláš-tní usta-novení\| Kód cister-ny\| Zvláš-tní usta-novení\| kusů\| ve volně lože-ném stavu\| naklád-ku vyklád-ku a mani-pulaci (1)\| (2)\| (3a)\| (3b)\| (4)\| (5)\| (6)\| (7a)\| (7b)\| (8)\| (9a)\| (9b)\| (10)\| (11)\| (12)\| (13)\| (15)\| (16)\| (17)\| (18)\| (19)\| (20) 0505\| PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ, TÍSŇOVÉ, lodní\| 1\| 1.4G\| \| 1.4\| \| LQ0\| E0\| P135\| \| MP23 MP24\| \| \| \| \| 2\| W2\| \| CW1\| \| 1.4G 0506\| PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ, TÍSŇOVÉ, lodní\| 1\| 1.4S\| \| 1.4\| \| LQ0\| E0\| P135\| \| MP23 MP24\| \| \| \| \| 4\| W2\| \| CW1\| CE1\| 1.4S 0507\| PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ, DÝMOVÉ\| 1\| 1.4S\| \| 1.4\| \| LQ0\| E0\| P135\| \| MP23 MP24\| \| \| \| \| 4\| W2\| \| CW1\| CE1\| 1.4S 0508\| 1-HYDROXYBENZOTRIA-ZOL, BEZVODÝ, suchý nebo vlhčený méně než 20 % hm. vody\| 1\| 1.3C\| \| (+13)\| \| LQ0\| E0\| P114b\| PP48 PP50\| MP20\| \| \| \| \| 1\| W2 W3\| \| CW1\| \| 1.30 2031\| KYSELINA DUSIČNÁ, jiná než dýmavá, obsahující méně než 65 % kyseliny\| 8\| C1\| II\| 8\| \| LQ22\| E2\| P001 IBC02\| PP81 B15\| MP15\| T8\| TP2\| L4BN\| \| 2\| \| \| \| CE6\| 80 3132\| LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, TUHÁ, HOŘLAVÁ, J.N.\| 4.3\| WF2\| I\| 4.3+4.1\| 274\| LQ0\| E0\| P403 IBC99\| \| MP2\| \| \| \| \| 0\| W1\| \| CW23\| \| X482 3132\| LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, TUHÁ, HOŘLAVÁ, J.N.\| 4.3\| WF2\| II\| 4.3+4.1\| 274\| LQ11\| E2\| P410 IBC04\| \| MP14\| T3\| TP33\| SGAN L4DH\| TU14 TE21 TM2\| 0\| W1\| \| CW23\| \| 423 3132\| LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, TUHÁ, HOŘLAVÁ, J.N.\| 4.3\| WF2\| III\| 4.3+4.1\| 274\| LQ12\| E1\| P410 IBC06\| \| MP14\| T1\| TP33\| SGAN L4DH\| TU14 TE21 TM2\| 0\| W1\| \| CW23\| \| 423 3135\| LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, TUHÁ, SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, J.N.\| 4.3\| WS\| I\| 4.3+4.2\| 274\| LQ0\| E0\| P403\| \| MP2\| \| \| \| \| 1\| W1\| \| CW23\| \| X423 3135\| LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, TUHÁ, SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, J.N.\| 4.3\| WF2\| II\| 4.3+4.2\| 274\| LQ11\| E2\| P410 IBC05\| \| MP14\| T3\| TP33\| SGAN L4DH\| TU14 TE21 TM2\| 2\| W1\| \| CW23\| \| 423 3135\| LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, TUHÁ, SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, J.N.\| 4.3\| WF2\| III\| 4.3+4.2\| 274\| LQ12\| E1\| P410 IBC08\| B4\| MP14\| T1\| TP33\| SGAN L4DH\| TU14 TE21 TM2\| 3\| W1\| \| CW23\| \| 423 3373\| BIOLOGICKÁ LÁTKA, KATEGORIE B (pouze zvířecí materiál)\| 6.2\| I4\| \| 6.2\| 319\| LQ0\| E0\| P650\| \| \| T1 BK1 BK2\| TP1\| L4BH\| TU15 TU37\| -\| \| \| \| CE14\| 606 3474\| 1-HYDROXYBENZOTRI-AZOL, BEZVODÝ, VLHČENÝ nejméně 20 % hm. vody\| 4.1\| D\| I\| 4.1\| \| LQ0\| E0\| P406\| PP48\| MP2\| \| \| \| \| 1\| W1\| \| \| \| 40 3475\| SMĚS ETHANOLU A BENZÍNU nebo SMĚS ETHANOLU A PALIVA PRO ZÁŽEHOVÉ MOTORY, s více než 10 % ethanolu\| 3\| F1\| II\| 3\| 333\| LQ4\| E2\| P001 IBC02\| \| MP19\| T4\| TP1\| LGBF\| TU9\| 2\| \| \| \| CE7\| 33 3476\| ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ nebo ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍ nebo ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ BALENÉ SE ZAŘÍZENÍM, obsahující látky reagující s vodou\| 4.3\| W3\| \| 4.3\| 328 334\| LQ10 LQ11\| E0\| P004\| \| \| \| \| \| \| 3\| W1\| \| CW23\| CE2\| 423 3477\| ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ nebo ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍ nebo ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ BALENÉ SE ZAŘÍZENÍM, obsahující žíravé látky\| 8\| C11\| \| 8\| 328 334\| LQ12 LQ13\| E0\| P004\| \| \| \| \| \| \| 3\| \| \| \| CE8\| 80 3478\| ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ nebo ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍ nebo ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ BALENÉ SE ZAŘÍZENÍM, obsahující zkapalněný hořlavý plyn\| 2\| 6F\| \| 2.1\| 328 338\| LQ1\| E0\| P004\| \| \| \| \| \| \| 2\| \| \| CW9 CW12\| CE3\| 23 3479\| ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ nebo ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍ nebo ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ BALENÉ SE ZAŘÍZENÍM, obsahující vodík v hydridech kovů\| 2\| 6F\| \| 2.1\| 328 339\| LQ1\| E0\| P004\| \| \| \| \| \| \| 2\| \| \| CW9 CW12\| CE3\| 23 3480\| BATERIE LITHIUM-IONTOVÉ (včetně baterií lithium-polymerových)\| 9\| M4\| II\| 9\| 188 230 310 636\| LQ0\| E0\| P903 P903a P903b\| \| \| \| \| \| \| 2\| \| \| \| CE2\| 90 3481\| BATERIE LITHIUM-IONTOVÉ OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍCH nebo BATERIE LITHIUM-IONTOVÉ\| 9\| M4\| II\| 9\| 188 230 636\| LQ0\| E0\| P903 P903a P903b\| \| \| \| \| \| \| 2\| \| \| \| CE2\| 90 \| BALENÉ SE ZAŘÍZENÍMI (včetně baterií lithium-polymerových)\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Tabulka B Vložit následující nové položky: Pojmenování a popis\| UN číslo\| Poznámka\| Kód NHM ---\|---\|---\|--- ETHANOL A BENZIN, SMĚS s více než 10% ethanolu\| 3475\| \| 272200 272400 ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍCH, obsahující žíravé látky\| 3477\| \| 847+++ ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍCH, obsahující hořlavé kapaliny\| 3473\| \| 847+++ ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍCH, obsahující vodík v kovovém hydridu\| 3479\| \| 847+++ ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍCH, obsahující zkapalněný hořlavý plyn\| 3478\| \| 847+++ ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍCH, obsahující látky reagující s vodou\| 3476\| \| 847+++ ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ obsahující žíravé látky\| 3477\| \| 8473++ ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ obsahující vodík v kovovém hydridu\| 3479\| \| 8473++ ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ obsahující zkapalněný hořlavý plyn\| 3478\| \| 8473++ ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ obsahující látky reagující s vodou\| 3476\| \| 8473++ ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ BALENÉ SE ZAŘÍZENÍMI, obsahující žíravé látky\| 3477\| \| 847+++ ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ BALENÉ SE ZAŘÍZENÍMI, obsahující hořlavé kapaliny\| 3473\| \| 847+++ ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ BALENÉ SE ZAŘÍZENÍMI, obsahující vodík v kovovém hydridu\| 3479\| \| 847+++ ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ BALENÉ SE ZAŘÍZENÍMI, obsahující zkapalněný hořlavý plyn\| 3478\| \| 847+++ ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ BALENÉ SE ZAŘÍZENÍMI, obsahující látky reagující s vodou\| 3476\| \| 847+++ VODÍK V METALHYDRIDOVÉM ZÁSOBNÍKOVÉM SYSTÉMU OBSAŽENÉM V ZAŘÍZENÍCH\| 3468\| \| 285000 VODÍK V METALHYDRIDOVÉM ZÁSOBNÍKOVÉM SYSTÉMU BALENÉM SE ZAŘÍZENÍMI\| 3468\| \| 285000 1-HYDROXYBENZOTRIAZOL, BEZVODY, suchý nebo vlhčený méně než 20% hm. vody\| 0508\| \| 293390 1-HYDROXYBENZOTRIAZOL, BEZVODY, VLHČENÝ nejméně 20% hm. vody\| 3474\| \| 293390 BATERIE S IONTY LITHIA OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍCH (včetně ionto-lithiových polymerových baterií)\| 3481\| \| 847+++ BATERIE S IONTY LITHIA (včetně ionto-lithiových polymerových baterií)\| 3480\| \| 850780 BATERIE S IONTY LITHIA BALENÉ SE ZAŘÍZENÍMI (včetně ionto-lithiových polymerových baterií)\| 3481\| \| 847+++ PENTAERYTHRITOLTETRANITRÁT SMĚS, ZNECITLIVĚNÁ, TUHÁ, J.N., s více než 10% hm., ale nejvýše 20% hm. PETN\| 3344\| \| 292090 PETN SMĚS ZNECITLIVĚNÁ, TUHÁ, J.N.,s více než 10% hm., ale nejvýše 20% hm. PETN\| 3344\| \| 292090 KYSELINA PIKROVÁ, VLHČENÁ nejméně 30 % hm. vody\| 1344\| \| 290899 PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ, TÍSŇOVÉ, lodní\| 0505\| \| 360490 PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ, TÍSŇOVÉ, lodní\| 0506\| \| 360490 PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ, DÝMOVÉ\| 0507\| \| 360490 Pozměnit tabulku B takto: Pojmenování a popis\| UN číslo\| ---\|---\|--- ZÁSOBNÍKY DO PALIVOVÝCH ČLÁNKŮ obsahující hořlavé kapaliny\| 3473\| Ve sloupci „Kód NHM“ namísto „850680“ uvést: „8473++“. BATERIE LITHIOVÉ\| 3090\| Pozměnit pojmenování do tohoto znění: „BATERIE LITHIOVÉ, KOVOVÉ (včetně baterií se slitinami lithia)“. BATERIE LITHIOVÉ OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍCH\| 3091\| Pozměnit pojmenování do tohoto znění: „BATERIE LITHIOVÉ, KOVOVÉ, OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍCH (včetně baterií se slitinami lithia)“. BATERIE LITHIOVÉ BALENÉ SE ZAŘÍZENÍMI\| 3091\| Pozměnit pojmenování do tohoto znění: „BATERIE LITHIOVÉ, KOVOVÉ, BALENÉ SE ZAŘÍZENÍMI (včetně baterií se slitinami lithia)“. LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, TUHÁ, HOŘLAVÁ, J.N.\| 3132\| Ve sloupci „Poznámka“ vypustit: „Přeprava zakázána“. Ve sloupci „Kód NHM“ vložit: „++++++“. LÁTKA REAGUJÍCÍ S VODOU, TUHÁ, SCHOPNÁ SAMOOHŘEVU, J.N.\| 3135\| Ve sloupci „Poznámka" vypustit: „Přeprava zakázána“. Ve sloupci „Kód NHM“ vložit: „++++++“. Kapitola 3.3 3.3.1 SP 188 Na začátku namísto „Lithiové články“ uvést: „Články“. Pod (a) namísto „je ekvivalentní obsah lithia nejvýše 1,5 g“ uvést: „je watthodinová zatížitelnost nejvýše 20 Wh“. Pod (b) namísto „je celkový ekvivalentní obsah lithia nejvýše 8 g“ uvést: „je watthodinová zatížitelnost nejvýše 100 Wh. Baterie s ionty lithia podléhající tomuto ustanovení musí mít na vnější skříni vyznačenu watthodinovou zatížitelnost, kromě těch, které byly vyrobeny před 1. lednem 2009, které mohou být přepravovány v souladu s tímto zvláštním ustanovením a bez tohoto značení, až do 31. prosince 2010“. Písmena (d) a (e) nahradit následujícími novými písmeny (d) až (i): „(d) Články a baterie, s výjimkou těch, které jsou zabudovány v zařízeních, musí být zabaleny ve vnitřních obalech, které zcela uzavírají článek nebo baterii. Články a baterie musí být chráněny tak, aby se zamezilo zkratům. Toto zahrnuje ochranu proti dotyku s vodivými materiály uvnitř téhož obalu, který by mohl vést ke zkratu. Vnitřní obaly musí být zabaleny do pevných vnějších obalů, které vyhovují ustanovením pododdílů 4.1.1.1, 4.1.1.2 a 4.1.1.5; (e) Články a baterie, které jsou zabudovány v zařízeních, musí být chráněny před poškozením a zkratem a zařízení musí být vybaveno účinnými prostředky zabraňujícímu jeho náhodnému uvedení do činnosti. Jsou-li baterie zabudovány v zařízeních, musí být tato zařízení zabalena do pevných vnějších obalů vyrobených z vhodného materiálu přiměřené pevnosti a konstrukce vzhledem k vnitřnímu objemu obalů a jejich zamýšlenému použití, ledaže je baterii poskytnuta rovnocenná ochrana zařízením, v němž je obsažena; (f) S výjimkou kusů obsahujících nejvýše čtyři články zabudované v zařízení nebo nejvýše dvě baterie zabudované v zařízení musí mít každý kus následující označení: (i) označení, že kus obsahuje články nebo baterie „LITHIUM KOV“ nebo „LITHIUM IONT“, jak je to náležité; (ii) upozornění, že se s kusem musí manipulovat opatrně a že při poškození kusu existuje nebezpečí hořlavosti; (iii) upozornění, že se v případě poškození kusu musí použít speciální postupy, včetně prohlídky a přebalení, pokud je to nutné; a (iv) telefonní číslo pro doplňkové informace; (g) Každá zásilka jednoho nebo více kusů označených podle (f) musí být doprovázena dokladem obsahujícím: (i) informaci, že kus obsahuje články nebo baterie „LITHIUM KOV“ nebo „LITHIUM IONT“, jak je to náležité; (ii) upozornění, že se s kusem musí manipulovat opatrně a že při poškození kusu existuje nebezpečí hořlavosti; (iii) upozornění, že se v případě poškození kusu musí použít speciální postupy, včetně prohlídky a přebalení, pokud je to nutné; a (iv) telefonní číslo pro doplňkové informace; (h) S výjimkou případů, kdy jsou baterie zabudovány do zařízení, musí být každý kus schopen odolat zkoušce volným pádem z výšky 1,2 m ve všech orientacích bez poškození článků nebo baterií v něm obsažených, bez posunutí obsahu, které by dovolilo, aby se dostaly do styku baterie s baterií (nebo článek s článkem), a bez uvolnění obsahu; a (i) S výjimkou případů, kdy jsou baterie zabudovány do zařízení nebo s nimi zabaleny, nesmějí kusy překročit 30 kg celkové (brutto) hmotnosti.“ V poslední větě vypustit: „, s výjimkou článků s ionty lithia, pro které se „ekvivalentní obsah lithia“ v gramech vypočítá jako 0,3násobek jmenovité kapacity v ampérhodinách“. Vložit nový poslední odstavec v tomto znění: „Existují zvláštní položky pro baterie s kovem lithia a pro baterie s ionty lithia, aby se usnadnila přeprava těchto baterií jednotlivými způsoby přepravy a aby se umožnila aplikace rozdílných činností při zásazích v nouzových situacích.“ SP 198 Namísto „a 3066“ uvést: ,„ 3066, 3469 a 3470“. SP 199 Namísto „se považují za nerozpustné. Viz normu ISO 3711:1990 „Barviva na bázi chromátu a chromomolybdátu olova – požadavky a zkoušky“.“ uvést: „(viz normu ISO 3711:1990 „Barviva na bázi chromátu a chromomolybdátu olova – požadavky a zkoušky“) se považují za nerozpustné a nepodléhají předpisům RID, pokud nesplňují kritéria pro zařazení do jiné třídy.“ SP 201 Doplnit následující poznámku: „POZNÁMKA: K odpadovým zapalovačům shromažďovaným jednotlivě viz kapitolu 3.3, zvláštní ustanovení 654.“ SP 230 [netýká se anglické verze] SP 236 V poslední větě namísto „sloupci (7)“ uvést: „sloupci 7(a)“. SP 251 Na konci prvního odstavce namísto „sloupci (7)“ uvést: „sloupci 7(a)“. V posledním odstavci za slova „limity množství“ doplnit: „pro omezená množství“. V posledním odstavci namísto „sloupci (7)“ uvést: „sloupci 7(a)“. SP 289 [Netýká se českého překladu]. SP 290 Namísto „2.2.7.9.1“ uvést: „1.7.1.5 “. SP 307 Pod (b) za slovo „dolomitem“ doplnit: „a/nebo minerálním síranem vápenatým“. SP 310 V první větě namísto „lithiových článků“ uvést: „článků“ (dvakrát). SP 328 Pozměnit do tohoto znění: „328 Tato položka se vztahuje na zásobníky do palivových článků včetně těch, které jsou obsaženy v zařízeních nebo jsou baleny se zařízeními. Zásobníky do palivových článků, které jsou zamontovány nebo jsou nedílnou součástí systému palivových článků, se považují za obsažené v zařízeních. Zásobník do palivových článků je nádoba, v níž je obsaženo palivo pro jeho vypouštění do palivového článku ventilem (ventily), který(é) řídí průtok paliva do palivového článku. Zásobníky do palivových článků, včetně těch, které jsou obsaženy v zařízeních, musí být zkonstruovány a vyrobeny tak, aby se zamezilo úniku paliva za normálních podmínek přepravy. Konstrukční typy zásobníků do palivových článků používajících jako paliva kapaliny musí projít zkouškou vnitřním tlakem při tlaku 100 kPa (přetlak) bez úniku obsahu. S výjimkou zásobníků do palivových článků obsahujících vodík v kovovém hydridu, které musí vyhovovat zvláštnímu ustanovení 339, musí každý konstrukční typ zásobníku do palivového článku dokázat projít zkouškou volným pádem z výšky 1,2 metrů na tvrdý povrch v orientaci, při níž může nej pravděpodobněji dojít k selhání zádržného systému, bez jakéhokoli úniku obsahu. SP 330 Pozměnit do tohoto znění: „330 (Vypuštěno).“ Za změnu týkající se zvláštního ustanovení 330 vložit: „331 – 499 (Vyhrazeno)“ se pozměňuje na: „341 – 499 (Vyhrazeno)“. SP 636 Pozměnit do tohoto znění: „636 (a) Články obsažené v zařízeních nesmí být možno během přepravy vybít tak, aby napětí v otevřeném obvodu kleslo pod 2 volty nebo pod dvě třetiny napětí nevybitého článku, podle toho, která hodnota je nižší. (b) Použité lithiové články a baterie o celkové (hrubé) hmotnosti nejvýše 500 g na každý článek nebo baterii, shromážděné k likvidaci a podávané k přepravě ze spotřebitelského sběrného místa do mezilehlého zpracovatelského objektu, společně s jinými nelithiovými články nebo bateriemi, nepodléhají žádným jiným ustanovením RID, pokud splňují následující podmínky: (i) Jsou dodržena ustanovení pokynu pro balení P903b; (ii) Je zaveden systém zajištění kvality, aby bylo zajištěno, že celkové množství lithiových článků nebo baterií na vůz nebo velký kontejner nepřekročí 333 kg; (iii) Kusy musí být opatřeny nápisem: “POUŽITÉ LITHIOVÉ ČLÁNKY“. Doplnit následující nová zvláštní ustanovení: „331 (Vyhrazeno).“ „332 Dusičnan hořečnatý, hexahydrát nepodléhá předpisům RID. 333 Směsi ethanolu a benzinu pro použití v zážehových motorech (např. v automobilech, stacionárních motorech a jiných motorech) musí být přiřazeny k této položce bez ohledu na změny těkavosti. 334 Zásobník do palivových článků smí obsahovat aktivátor, pokud je vybaven dvěma nezávislými prostředky k zamezení neúmyslného smíchání s palivem během přepravy. 335 Směsi tuhých látek, které nepodléhají předpisům RID, a kapalin nebo tuhých látek ohrožujících životní prostředí musí být zařazeny pod UN 3077 a smějí být přepravovány pod touto položkou, pokud není viditelná žádná volná kapalina v době, kdy je látka nakládána, nebo v době, kdy je uzavírán obal nebo vůz nebo kontejner. Každý vůz nebo kontejner musí být těsný, je-li použit pro přepravu látek ve volně loženém stavu. Je-li viditelná volná kapalina v době, kdy je směs nakládána, nebo v době, kdy je uzavírán obal nebo vůz nebo kontejner, musí být směs zařazena pod UN 3082. Těsně uzavřené balíčky a předměty obsahující méně než 10 ml kapaliny ohrožující životní prostředí, nasáklé v tuhém materiálu, ale bez volné kapaliny v balíčku nebo předmětu, nebo obsahující méně než 10 g tuhé látky ohrožující životní prostředí nepodléhají předpisům RID. 336 Jeden kus s nehořlavou tuhou látkou LSA-II nebo LSA-III nesmí při přepravě leteckou dopravou obsahovat aktivitu větší než 3 000 A2. 337 Kusy typu B(U) a typu B(M) nesmějí při přepravě leteckou dopravou obsahovat aktivity větší než jsou následující: (a) pro nízkodisperzní radioaktivní látky: jak je dovoleno pro vzor kusu podle specifikace v osvědčení o schválení; (b) pro radioaktivní látky zvláštní formy: 3 000 A1 nebo 100 000 A2, podle toho, která z těchto dvou hodnot je nižší; (c) pro všechny ostatní radioaktivní látky: 3 000 A2. 338 Každý zásobník do palivových článků přepravovaný pod touto položkou a zkonstruovaný k tomu, aby obsahoval zkapalněný hořlavý plyn, musí: (a) být schopen odolat bez úniku obsahu nebo prasknutí tlaku rovnajícímu se nejméně dvojnásobku rovnovážného tlaku obsahu při 55 °C; (b) neobsahovat více než 200 ml zkapalněného hořlavého plynu s tenzí par nepřekračující 1 000 kPa při 55 °C; a (c) projít úspěšně zkouškou v lázni s horkou vodou předepsanou v 6.2.6.3.1. 339 Zásobníky do palivových článků obsahující vodík v kovovém hydridu přepravované pod touto položkou nesmějí mít hydraulický vnitřní objem větší než 120 ml. Tlak v zásobníku do palivových článků nesmí překročit 5 MPa při 55 °C. Konstrukční typ musí odolat bez úniku obsahu nebo roztržení tlaku rovnajícímu se dvojnásobku výpočtového tlaku zásobníku při 55 °C, nebo tlaku o 200 kPa vyššímu než je výpočtový tlak zásobníku při 55 °C, podle toho, který z nich je vyšší. Tlak, při kterém se tato zkouška provádí, je zmíněn ve zkoušce volným pádem a ve vodíkové cyklační zkoušce jako „minimální tlak při roztržení pláště“. Zásobníky do palivových článků musí být plněny podle postupů stanovených výrobcem. Výrobce musí ke každému zásobníku do palivových článků poskytnout následující informace: (a) inspekční postupy, které je třeba provést před prvním plněním a před opakovaným plněním zásobníku do palivových článků; (b) bezpečnostní opatření a potenciální nebezpečí, které je třeba si uvědomit; (c) metodu pro určení okamžiku, kdy bylo dosaženo jmenovitého vnitřního objemu; (d) minimální a maximální tlakový rozsah; (e) minimální a maximální teplotní rozsah; a (f) jakékoli další požadavky, které je třeba dodržet při prvním plnění a opakovaném plnění včetně druhu zařízení, které je třeba používat pro první plnění a opakované plnění. Zásobníky do palivových článků musí být konstruovány a vyrobeny tak, aby se zamezilo úniku paliva za normálních podmínek přepravy. Každý konstrukční typ zásobníku, včetně zásobníků, které jsou nedílnou součástí palivového článku, musí být s úspěchem podroben následujícím zkouškám: Zkouška volným pádem Zkouška volným pádem z výšky 1.8 metru na tvrdý povrch ve čtyřech různých orientacích: (a) vertikálně, na konec obsahující montážní jednotku s uzavíracím ventilem; (b) vertikálně, na konec protilehlý montážní jednotce s uzavíracím ventilem; (c) horizontálně, na ocelový hrot o průměru 38 mm, s ocelovým hrotem v poloze nahoru; a (d) pod úhlem 45° na konec obsahující montážní jednotku s uzavíracím ventilem. Nesmí dojít k žádnému úniku, který se zjišťuje za použití roztoku mýdlových bublin nebo jinými rovnocennými prostředky na všech možných místech netěsnosti, když je zásobník naplněn na svůj jmenovitý plnicí tlak. Zásobník do palivových článků pak musí být hydrostaticky natlakován až do své destrukce. Zaznamenaný tlak při roztržení musí překročit 85% minimálního tlaku při roztržení pláště. Zkouška ohněm Zásobník do palivových článků naplněný do svého jmenovitého vnitřního objemu vodíkem musí být podroben zkoušce vložením do ohně. Konstrukční typ zásobníku, který smí zahrnovat jako nedílnou součást pojistné odvětrávací zařízení, je považován za vyhovující při zkoušce ohněm, jestliže: (a) vnitřní tlak poklesne na nulový přetlak bez prasknutí zásobníku; nebo (b) zásobník odolá ohni po dobu nejméně 20 minut bez prasknutí. Vodíková cyklační zkouška Tato zkouška je určena k tomu, aby se zajistilo, že během používání zásobníku do palivových článků nebudou překročeny meze výpočtového napětí zásobníku. Zásobník do palivových článků musí být podroben tlakovým cyklům od nejvýše 5% jmenovité kapacity vodíku do nejméně 95% jmenovité kapacity vodíku a zpět k nejvýše 5% jmenovité kapacity vodíku. Pro plnění musí být použit jmenovitý plnicí tlak a teploty musí být udržovány v rozmezí provozních teplot. Musí být provedeno nejméně 100 tlakových cyklů. Po cyklační zkoušce musí být zásobník do palivových článků naplněn a musí být změřen objem vody vytlačené zásobníkem. Konstrukční typ zásobníku se považuje za úspěšně prošlý vodíkovou cyklační zkouškou, jestliže objem vody vytlačený cyklovaným zásobníkem nepřevýší objem vody vytlačené necyklovaným zásobníkem naplněným do 95% jmenovité kapacity a natlakovaným do 75% minimálního tlaku při roztržení pláště. Zkouška těsnosti ve výrobě Každý zásobník do palivových článků musí být podroben kontrolní zkoušce těsnosti při 15 °C ± 5 °C za natlakování na jeho jmenovitý plnicí tlak. Nesmí dojít k žádnému úniku, který se zjišťuje za použití roztoku mýdlových bublin nebo jinými rovnocennými prostředky na všech možných místech netěsnosti. Každý zásobník do palivových článků musí být trvale označen následujícími údaji: (a) jmenovitým plnicím tlakem v MPa; (b) sériovým číslem výrobce zásobníků do palivových článků nebo unikátním identifikačním číslem; a (c) datem ukončení použitelnosti založeném na maximální provozní životnosti (rok ve čtyřech číslicích; měsíc ve dvou číslicích). 340 Chemické soupravy, soupravy první pomoci a soupravy polyesterové pryskyřice obsahující nebezpečné věci ve vnitřních obalech, které nepřekračují množstevní limity pro vyňatá množství platné pro jednotlivé látky, jak je to udáno ve sloupci (7b) tabulky A kapitoly 3.2, smějí být přepravovány podle kapitoly 3.5. Látky třídy 5.2, i když nejsou jednotlivě dovoleny jako vyňatá množství ve sloupci (7b) tabulky A kapitoly 3.2, jsou dovoleny v takových soupravách a je jim přiřazen kód E2 (viz 3.5.1.2). „654 Odpadové zapalovače shromažďované jednotlivě a zasílané podle odstavce 5.4.1.1.3 smějí být přepravovány pod touto položkou za účelem likvidace. Nemusí být chráněny proti neúmyslnému vyprázdnění za podmínky, že jsou učiněna opatření, aby se zamezilo nebezpečnému nárůstu tlaku a nebezpečné atmosféře. Odpadové zapalovače, s výjimkou těch, které jsou netěsné nebo silně deformované, musí být baleny podle pokynu pro balení P003. Kromě toho platí následující ustanovení: - musí se používat jen tuhé obaly o maximálním vnitřním objemu 60 litrů; - obaly musí být naplněny vodou nebo jakýmkoli jiným vhodným ochranným materiálem, aby se předešlo zapálení; - za normálních podmínek přepravy musí být všechna zažehovací zařízení zapalovačů plně pokryta ochranným materiálem; - obaly musí být dostatečně odvětrávány, aby se předešlo vytvoření hořlavé atmosféry a nárůstu tlaku; - kusy musí být přepravovány jen v odvětrávaných nebo otevřených vozech nebo kontejnerech. Netěsné nebo silně deformované zapalovače musí být přepravovány v záchranných obalech za podmínky, že jsou učiněna vhodná opatření k tomu, aby nedošlo k nebezpečnému nárůstu tlaku. POZNÁMKA: Na odpadové zapalovače se nevztahuje zvláštní ustanovení 201 ani zvláštní ustanovení pro balení PP84 a RR5 pokynu pro balení P002 v 4.1.4.1.“ Kapitola 3.4 3.4 Pozměnit nadpis do tohoto znění: „Kapitola 3.4 Nebezpečné věci balené v omezených množstvích“. 3.4.2 , 3.4.3 , 3.4.4 a 3.4.5 Namísto „sloupci (7)“ uvést: „sloupci (7a)“. 3.4.3 (b) Namísto „6.2.1.2 a 6.2.4.1 až 6.2.4.3“ uvést: „6.2.5.1 a 6.2.6.1 až 6.2.6.3“. Doplnit následující nové oddíly: „3.4.8 Ustanovení (a) pododdílu 5.2.1.9 o umístění orientačních šipek na kusy; (b) pododdílu 5.1.2.1 (b) o umístění orientačních šipek na přepravní obalové soubory; a (c) pododdílu 7.5.1.5 o orientaci kusů platí též pro kusy a přepravní obalové soubory přepravované podle této kapitoly. 3.4.9 Odesilatelé nebezpečných věcí balených v omezených množstvích musí před přepravou, která nezahrnuje námořní dopravu, informovat dopravce o celkové (brutto) hmotnosti takových věcí, které se mají odesílat. Nakládci nebezpečných věcí balených v omezených množstvích musí dodržet ustanovení oddílů 3.4.10 až 3.4.12 týkající se označování. 3.4.10 (a) Vozy přepravující kusy s nebezpečnými věcmi v omezených množstvích musí být označeny podle oddílu 3.4.12 na obou bočních stranách, s výjimkou případu, kdy jsou již umístěny velké bezpečnostní značky podle oddílu 5.3.1. (b) Velké kontejnery přepravující kusy s nebezpečnými věcmi v omezených množstvích musí být označeny podle oddílu 3.4.12 na všech čtyřech stranách, s výjimkou případu, kdy jsou již umístěny velké bezpečnostní značky podle oddílu 5.3.1. Jestliže označení umístěné na velkých kontejnerech není z vnější strany vozu, který je přepravuje, viditelné, musí být stejné označení umístěno na obou bočních stranách vozu. 3.4.11 Od označení uvedených v oddílu 3.4.10 může být upuštěno, jestliže celková (brutto) hmotnost kusů obsahujících nebezpečné věci balené v omezených množstvích nepřekračuje 8 tun na vůz nebo velký kontejner. 3.4.12 Označení musí sestávat z nápisu „LTD QTY“ 2 provedeného černými písmeny o výšce nejméně 65 mm na bílém podkladu. 2 Písmena „LTD QTY“ jsou zkratkou anglických slov „Limited Quantity“. 3.4.13 Pro přepravu v dopravním řetězci zahrnujícím námořní přepravu jsou přípustná také označení podle kapitoly 3.4 IMDG Code. Vložit novou kapitolu 3.5 v tomto znění: „Kapitola 3.5 Nebezpečné věci balené ve vyňatých množstvích 3.5.1 Vyňatá množství 3.5.1.1 Vyňatá množství nebezpečných věcí určitých tříd, jiných než předmětů, splňující ustanovení této kapitoly nepodléhají žádným jiným ustanovením RID s výjimkou: (a) předpisů o školení v kapitole 1.3; (b) klasifikačních postupů a kriterií pro obalové skupiny v části 2; (c) předpisů o balení pododdílů 4.1.1.1, 4.1.1.2, 4.1.1.4 a 4.1.1.6. POZNÁMKA: V případě radioaktivních látek platí předpisy pro radioaktivní látky ve vyjmutých kusech v pododdílu 1.7.1.5. 3.5.1.2 Nebezpečné věci, které smějí být přepravovány ve vyňatých množstvích podle ustanovení této kapitoly, jsou ukázány ve sloupci (7b) tabulky A kapitoly 3.2 pomocí následujícího alfanumerického kódu: Kód\| Nejvyšší čisté množství na vnitřní obal (v gramech pro tuhé látky a v ml pro kapaliny a plyny)\| Nejvyšší čisté množství na vnější obal (v gramech pro tuhé látky a v ml pro kapaliny a plyny, nebo součet gramů a ml v případě smíšeného balení) ---\|---\|--- E0\| Není dovoleno jako vyňaté množství E1\| 30\| 1000 E2\| 30\| 500 E3\| 30\| 300 E4\| 1\| 500 E5\| 1\| 300 Pro plyny se objemem udaným pro vnitřní obaly míní hydraulický vnitřní objem vnitřní nádoby a objemem udaným pro vnější obaly se míní celkový hydraulický vnitřní objem všech vnitřních obalů v jednom vnějším obalu. 3.5.1.3 Jsou-li nebezpečné věci ve vyňatých množstvích, jimž jsou přiděleny rozdílné kódy, baleny společně, musí být celkové množství na vnější obal omezeno na to množství, které odpovídá nejpřísnějšímu kódu. 3.5.2 Obaly Obaly používané pro přepravu nebezpečných věcí ve vyňatých množstvích musí splňovat následující požadavky: (a) Vnitřní obal a každý vnitřní obal musí být vyroben z plastu (s minimální tloušťkou 0.2 mm, je-li používán pro kapaliny) nebo ze skla, porcelánu, kameniny, keramického materiálu nebo kovu (viz též 4.1.1.2) a uzávěr každého vnitřního obalu musí být bezpečně držen na svém místě drátem, páskou nebo jiným účinným prostředkem; každá nádoba mající hrdlo s lisovanými šroubovými závity musí mít těsné víčko závitového typu. Uzávěr musí být odolný vůči obsahu; (b) Každý vnitřní obal musí být bezpečně zabalen do meziobalu s fixačním materiálem takovým způsobem, aby se za normálních podmínek přepravy nemohl rozbít, být proražen nebo propouštět svůj obsah. Meziobal musí úplně udržet obsah v případě rozbití nebo úniku, bez ohledu na orientaci kusu. Pro kapaliny musí meziobal obsahovat dostatek absorpčního materiálu k pohlcení celého obsahu vnitřního obalu. V takových případech může být absorpčním materiálem fixační materiál. Nebezpečné věci nesmějí nebezpečně reagovat s fixačním nebo absorpčním materiálem ani s materiálem obalů, ani redukovat celistvost nebo funkci materiálů; (c) Meziobal musí být bezpečně zabalen do pevného tuhého vnějšího obalu (ze dřeva, lepenky nebo jiného stejně pevného materiálu); (d) Každý typ kusu musí vyhovovat ustanovením v oddílu 3.5.3; (e) Každý kus musí být takové velikosti, aby na něm bylo dostatek místa pro všechna potřebná označení; a (f) Smějí se používat přepravní obalové soubory a smějí obsahovat také kusy s nebezpečnými věcmi nebo věci nepodléhající předpisům RID. 3.5.3 Zkoušky pro kusy 3.5.3.1 Kompletní kus, tak jak je připraven k přepravě, s vnitřními obaly naplněnými do nejméně 95% jejich vnitřního objemu pro tuhé látky nebo 98% pro kapaliny, musí být schopen odolat, což se dokáže zkouškou, která je náležitě zdokumentována, bez rozbití nebo úniku z kteréhokoli vnitřního obalu a bez významného snížení účinnosti: (a) Pádům na pevný, nepružný, rovný a vodorovný povrch z výšky 1.8 m: (i) Má-li vzorek tvar bedny, musí padnout v každé z následujících orientací: - naplocho na dno; - naplocho na víko (horní stranu); - naplocho na nejdelší stranu; - naplocho na nejkratší stranu; - na roh; (ii) Má-li vzorek tvar sudu, musí padnout v každé z následujících orientací: - diagonálně na horní hranu, s těžištěm přímo nad bodem nárazu; - diagonálně na hranu dna; - naplocho na boční stranu; POZNÁMKA: Každý z výše uvedených pádů může být proveden na různých, ale identických kusech. (b) Síle působící na horní povrch po dobu 24 hodin, rovnající se celkové hmotnosti identických kusů, jsou-li nastohovány do výšky 3 m (včetně vzorku). 3.5.3.2 Pro účely zkoušení smějí být látky, které se mají přepravovat v obalu, nahrazeny jinými látkami, pokud by to neznehodnotilo výsledky zkoušek. Je-li v případě tuhých látek použita jiná látka, musí mít stejné fyzikální charakteristiky (hmotnost, velikost zrn atd.) jako látka, která se má přepravovat. Je-li při zkouškách pádem pro kapaliny použita jiná látka, měly by být její relativní hustota (měrná hmotnost) a viskozita obdobné relativní hustotě (měrné hmotnosti) a viskozitě látky, která se má přepravovat. 3.5.4 Značení kusů 3.5.4.1 Kusy obsahující vyňatá množství nebezpečných věcí připravené podle této kapitoly musí být trvanlivě a čitelně označeny značkou uvedenou v pododdílu 3.5.4.2. První nebo jediné číslo bezpečnostní značky udané ve sloupci (5) tabulky A kapitoly 3.2 pro každou z nebezpečných věcí obsažených v kusu musí být uvedeno na této značce. Pokud není název odesilatele nebo příjemce uveden jinde na kusu, musí být tato informace uvedena na této značce. 3.5.4.2 Rozměry značky musí být nejméně 100 mm x 100 mm. 573kB Značka pro vyňatá množství Šrafování a symbol ve stejné barvě, černé nebo červené, na bílém nebo vhodném kontrastním podkladu Na tomto místě musí být uvedeno první nebo jediné číslo bezpečnostní značky udané ve sloupci (5) tabulky A kapitoly 3.2. ** Na tomto místě musí být uveden název odesilatele nebo příjemce, pokud není uveden jinde na kusu. 3.5.4.3 Přepravní obalový soubor obsahující nebezpečné věci ve vyňatých množstvích musí být opatřen označením vyžadovaným podle pododstavce 3.5.4.1, pokud nejsou taková označení na kusech uvnitř přepravního obalového souboru jasně viditelná. 3.5.5 Maximální počet kusů ve voze nebo kontejneru Počet kusů ve voze nebo kontejneru nesmí překročit 1000. 3.5.6 Dokumentace Jestliže nebezpečné věci ve vyňatých množstvích doprovází doklad(y), (jako jsou nákladní list, letecký nákladní list nebo nákladní list CMR/CIM), musí alespoň jeden z těchto dokladů obsahovat prohlášení „NEBEZPEČNÉ VĚCI VE VYŇATÝCH MNOŽSTVÍCH“ a údaj o počtu kusů.“ ČÁST 4 Kapitola 4.1 4.1.1 V poznámce pod nadpisem za „P201“ doplnit: „a LP02“. 4.1.1.10 V poslední větě před tabulkou vypustit slovo: „Kovové“. 4.1.1.16 Namísto „ 6.2.5.8, 6.2.5.9,“ uvést: „6.2.2.7, 6.2.2.8,“. 4.1.1.19.6 V sloupci (3a) Tabulky pro UN číslo 2054 změnit „3“ na: „8“ 4.1.2.2 V prvním odstavci nahradit písmena (a), (b) a (c) odrážkami (text zůstává beze změny). 4.1.3.6.1 V posledním odstavci vypustit: „a v oddíle 4.1.4.4“. 4.1.3.6.4 Na konci druhého odstavce namísto „ 4.1.6.8 (a) až (f)“ uvést: „4.1.6.8 (a) až (e)“. 4.1.4.1 P001 Pozměnit začátek zvláštního ustanovení pro balení PP 1 do tohoto znění: „Pro UN čísla 1133, 1210, 1263 a 1866 a pro lepidla, tiskařské barvy, pomocné látky k výrobě tiskařských barev, barvy, pomocné látky k výrobě barev a roztoky pryskyřic, které jsou přiřazeny k UN 3082, nemusí kovové nebo plastové obaly pro látky obalových skupin II a III v množstvích nejvýše 5 litrů na obal vyhovět zkouškám kapitoly 6.1, pokud jsou přepravovány:“. Pozměnit PP 6 do tohoto znění: „PP 6 (Vypuštěno)“. P 002 Pozměnit PP 6 do tohoto znění: „PP 6 (Vypuštěno)“. Doplnit následující poznámku ke zvláštním ustanovením pro balení PP 84 a RR 5: „POZNÁMKA: K odpadovým zapalovačům shromažďovaným jednotlivě viz kapitolu 3.3, zvláštní ustanovení 654.“ P 003 Pozměnit PP 88 do tohoto znění: „PP 88 (Vypuštěno)“. P 099 Před slova „příslušným orgánem“ vložit text: „pro tyto věci“. Na konec doplnit následující novou větu: „Kopie schválení příslušného orgánu musí doprovázet každou zásilku, nebo přepravní doklad musí obsahovat zápis, že byl obal schválen příslušným orgánem.“ P 114b Doplnit následující nové zvláštní ustanovení pro balení: „PP 48\| Pro UN číslo 0508 se nesmějí používat kovové obaly.“ ---\|--- Ve zvláštním ustanovení pro balení PP 50 namísto „Pro UN čísla 0160 a 0161“ uvést: „Pro UN čísla 0160, 0161 a 0508“. Ve zvláštním ustanovení pro balení PP 50 namísto „se nevyžadují“ uvést: „nejsou nutné“. P 200 V odstavci (2) doplnit na konec následující text: „Zařízeními pro vyrovnávání tlaku musí být vybaveny UN tlakové nádoby používané pro přepravu UN 1013 oxidu uhličitého a UN 1070 oxidu dusného (rajského plynu).“ V odstavci (5) (b) pozměnit druhou větu do tohoto znění: „Použití jiných zkušebních tlaků a stupňů plnění než těch, které jsou uvedeny v tabulce je dovoleno, s výjimkou případů, kdy platí zvláštní ustanovení pro balení „o“, za podmínky, že (i) je splněno kritérium zvláštního ustanovení pro balení „r“, pokud platí; nebo (ii) je splněno výše uvedené kritérium ve všech ostatních případech.“ V odstavci (8) namísto „6.2.1.6“ uvést: „6.2.1.6 a popřípadě 6.2.3.5“. Pozměnit odstavec (10) takto: -[netýká se českého překladu] - Pozměnit zvláštní ustanovení pro balení „n“ do tohoto znění: „n : Láhve a jednotlivé láhve ve svazku lahví nesmějí obsahovat více než 5 kg plynu. Jsou-li svazky lahví obsahující UN 1045 fluor, stlačený rozděleny do skupin lahví podle zvláštního ustanovení pro balení „k“, smí každá skupina obsahovat nejvýše 5 kg plynu.“ - Vložit nové zvláštní ustanovení pro balení „r“ v tomto znění: „r : Stupeň plnění tohoto plynu musí být omezen tak, aby v případě, že dojde k úplnému rozkladu, tlak nepřekročil dvě třetiny zkušebního tlaku tlakové nádoby.“ Stávající zvláštní ustanovení pro balení „r“ se mění na „ra“. - Doplnit nový odstavec na konec zvláštního ustanovení pro balení „z“ v tomto znění: „Směsi obsahující UN 2192 germanovodík (german), jiné než směsi do 35% germanu ve vodíku nebo dusíku nebo do 28% germanu v héliu nebo argonu, musí být plněny do takového tlaku, aby v případě, že dojde k úplnému rozkladu germanu, nebyly překročeny dvě třetiny zkušebního tlaku tlakové nádoby.“ V odstavci (11), v tabulce namísto „EN 1439:2005 (kromě 3.5 a přílohy C)“ uvést: „EN 1439:2008 (kromě 3.5 a přílohy G)“. Ve sloupci „Název normy“ pozměnit název této normy do tohoto znění: „Zařízení pro LPG a příslušenství – Postupy pro kontrolu lahví na LPG před, během a po naplnění“. Pozměnit tabulku 1 takto: - Ve sloupci „Zkušební tlak“ pro UN 1660 namísto „200“ uvést: „225“. - Ve sloupci „Nejvyšší provozní tlak“ pro UN 1660 namísto „50“ uvést: „33“. Pozměnit tabulku 2 takto: - Všude, kde je uvedeno zvláštní ustanovení pro balení „r“, je nutno je nahradit „ra“. - Ve sloupci „Klasifikační kód“ pro UN 1017 namísto „2TC“ uvést: „2TOC“. - Ve sloupci „Zkušební tlak/stupeň plnění“ pro UN 2189 uvést: Zkušební tlak, bary\| Stupeň plnění ---\|--- 200\| 1.08 - Ve sloupci „Stupeň plnění“ pro UN 2192 namísto „1.02“ uvést: „0.064“. - Ve sloupci „Zvláštní ustanovení pro balení“ pro UN 2192 před „ra“ vložit „r“. - Ve sloupci „Zvláštní ustanovení pro balení“ pro UN 2203 vypustit: „d,“ (dvakrát).. - Ve sloupci „Zvláštní ustanovení pro balení“ pro UN 2676 před „ra“ vložit „r,“. - Pozměnit hodnoty ve sloupci „Stupeň plnění“ na tyto hodnoty: UN číslo\| Název a popis\| Zkušební tlak, bary\| Stupeň plnění ---\|---\|---\|--- 1011\| BUTAN\| 10\| 0.52 1013\| OXID UHLIČITÝ\| 190\| 0.68 1013\| OXID UHLIČITÝ\| 250\| 0.76 1020\| CHLORPENTAFLUORETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 115)\| 25\| 1.05 1022\| CHLORTRIFLUORMETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 13)\| 250\| 1.11 1035\| ETHAN\| 120\| 0.30 1035\| ETHAN\| 300\| 0.40 1048\| BROMOVODÍK, BEZVODÝ\| 60\| 1.51 1080\| FLUORID SÍROVÝ\| 70\| 1.06 1080\| FLUORID SÍROVÝ\| 140\| 1.34 1080\| FLUORID SÍROVÝ\| 160\| 1.38 1962\| ETHYLEN\| 300\| 0.38 1973\| CHLORDIFLUORMETHAN A CHLORPENTAFLUORETHAN, SMĚS s konstantním bodem varu, s cca 49% chlordifluormethanu (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 502)\| 31\| 1.01 1976\| OKTAFLUORCYKLOBUTAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK RC 318)\| 11\| 1.32 1982\| TETRAFLUORMETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 14)\| 200\| 0,71 1982\| TETRAFLUORMETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 14)\| 300\| 0,90 1984\| TRIFLUORMETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 23)\| 190\| 0.88 1984\| TRIFLUORMETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 23)\| 250\| 0.96 2035\| 1,1,1-TRIFLUORETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 143a)\| 35\| 0.73 2036\| XENON\| 130\| 1.28 2193\| HEXAFLUORETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 116)\| 200\| 1.13 2196\| FLUORID WOLFRAMOVÝ\| 10\| 3.08 2198\| FLUORID FOSFOREČNÝ\| 300\| 1.25 2424\| OKTAFLUORPROPAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 218)\| 25\| 1.04 2454\| FLUORMETHAN (METHYLFLUORID) (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 41)\| 300\| 0.63 2599\| CHLORTRIFLUORMETHAN A TRIFLUORMETHAN, AZEOTROPNÍ SMĚS s cca 60% chlortrifluormethanu (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 503)\| 31\| 0.12 2599\| CHLORTRIFLUORMETHAN A TRIFLUORMETHAN, AZEOTROPNÍ SMĚS s cca 60% chlortrifluormethanu (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 503)\| 42\| 0.17 2599\| CHLORTRIFLUORMETHAN A TRIFLUORMETHAN, AZEOTROPNÍ SMĚS s cca 60 % chlortrifluormethanu (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 503)\| 100\| 0.64 - Pozměnit hodnoty ve sloupcích „Zkušební tlak“ a „Stupeň plnění“ takto: UN číslo\| Název a popis\| Zkušební tlak, bary,\| Stupeň plnění ---\|---\|---\|--- stávající\| pozměněný 1005\| AMONIAK (ČPAVEK), BEZVODÝ\| 33\| 29\| 0.54 1018\| CHLORDIFLUORMETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 22)\| 29\| 27\| beze změny 1021\| 1-CHLOR-1,2,2,2- TETRAFLUORETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 124)\| 12\| 11\| beze změny 1027\| CYKLOPROPAN\| 20\| 18\| 0.55 1028\| DICHLORDIFLUORMETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 12)\| 18\| 16\| beze změny 1030\| 1,1-DIFLUORETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 152a)\| 18\| 16\| beze změny 1053\| SIROVODÍK\| 55\| 48\| beze změny 1077\| PROPEN\| 30\| 27\| beze změny 1079\| OXID SIŘIČITÝ\| 14\| 12\| beze změny 1978\| PROPAN\| 25\| 23\| 0.43 2204\| SULFID KARBONYLU (KARBONYLSULFID)\| 26\| 30\| 0.87 2676\| ANTIMONOVODÍK (STIBIN)\| 20\| 200\| 0.49 3159\| 1,1,1,2-TETRAFLUORETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 134a)\| 22\| 18\| 1.05 3220\| PENTAFLUORETHAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 125)\| 36\| 35\| 0.87 3296\| HEPTAFLUORPROPAN (PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 227)\| 15\| 13\| 1.21 3338\| PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 407A (difluormethan, pentafluorethan a 1,1,1,2-tetrafluorethan, zeotropní směs s cca 20 % difluormethanu a 40 % pentafluorethanu)\| 36\| 32\| beze změny 3339\| PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 407B (difluormethan, pentafluorethan a 1,1,1,2-tetrafluorethan, zeotropní směs s cca 10 % difluormethanu a 70 % pentafluorethanu)\| 38\| 33\| beze změny 3340\| PLYN JAKO CHLADICÍ PROSTŘEDEK R 407C (difluormethan, pentafluorethan a 1,1,1,2-tetrafluorethan, zeotropní směs s cca 23 % difluormethanu a 25 % pentafluorethanu)\| 35\| 30\| beze změny P 203 V odstavci (9) namísto „6.2.1.6“ uvést: „6.2.1.6 a popřípadě 6.2.3.5“. P 400 V první větě vypustit: „(viz také tabulku v 4.1.4.4)“. P 401 V první větě vypustit: „(viz také tabulku v 4.1.4.4)“. Na konec doplnit: „Zvláštní ustanovení pro balení specifické pro RID a ADR: --- RR 7\| Pro UN čísla 1183, 1242, 1295 a 2988 však musí být tlakové nádoby podrobeny zkouškám každých pět let.“ P 402 V první větě vypustit: „(viz také tabulku v 4.1.4.4)“. Doplnit následující nová zvláštní ustanovení pro balení specifická pro RID a ADR: „RR 7\| Pro UN číslo 3129 však musí být tlakové nádoby podrobeny zkouškám každých pět let. ---\|--- RR 8\| Pro UN čísla 1389, 1391, 1411, 1421, 1928, 3129, 3130 a 3148 však musí být tlakové nádoby podrobeny první zkoušce a periodickým zkouškám při zkušebním tlaku nejméně 1 MPa (10 barů).“ P 406 Doplnit následující nové zvláštní ustanovení pro balení: „PP 48\| Pro UN číslo 3474 nesmějí být používány kovové obaly.“ ---\|--- P 601 V odstavci (2) vypustit: „nebo, jen pro UN číslo 1744, z polyvinylidenfluoridu (PVDF),“. Pozměnit PP 82 do tohoto znění: „PP 82 (Vypuštěno)“. Pozměnit zvláštní ustanovení pro balení specifické pro RID a ADR RR 3 do tohoto znění: „RR3 (Vypuštěno)“. Doplnit následující nová zvláštní ustanovení pro balení specifická pro RID a ADR: „RR 7\| Pro UN číslo 1251 však musí být tlakové nádoby podrobeny zkouškám každých pět let. ---\|--- RR 10\| Látky UN čísla 1614, pokud jsou úplně pohlceny inertním porézním materiálem, musí být zabaleny do kovových nádob o vnitřním objemu nejvýše 7.5 litrů, vložených do dřevěných beden takovým způsobem, aby nemohly přijít do styku jedna s druhou. Nádoby musí být zcela vyplněny porézním materiálem, který se nesmí setřást nebo vytvořit nebezpečné dutiny ani po dlouhodobém používání nebo nárazem, ani při teplotách až do 50°C.“ P 620 Pozměnit odstavec (b) do tohoto znění: „(b) Tuhého vnějšího obalu. Nejmenší vnější rozměr nesmí být menší než 100 mm.“ V dodatečném požadavku 2 (b) namísto „6.3.1.1“ uvést: „6.3.3 “. Vložit následující nový dodatečný požadavek 4: „4 Alternativní obaly pro přepravu zvířecího materiálu smějí být povoleny příslušným orgánem země původu(a) podle ustanovení pododdílu 4.1.8.7. (a) Není-li země původu členským státem COTIF, příslušný orgán prvního členského státu COTIF dotčeného zásilkou.“ P 621 V druhé větě vypustit: „a zvláštní ustanovení oddílu 4.1.8“. P 650 V odstavci (6) namísto „podle pododdílu 6.3.2.5, jak je uvedeno v 6.3.2.2 až 6.3.2.4“ uvést: „podle pododdílu 6.3.5.3, jak je uvedeno v 6.3.5.2“. V odstavci (9) (a) doplnit následující poznámku: „Poznámka: Je-li použit suchý led, nemusí se dodržet žádné požadavky (viz 2.2.9.1.14). Je-li použit kapalný dusík, je dostačující vyhovět kapitole 3.3, zvláštnímu ustanovení 593.“ Na konec doplnit: „Dodatečný požadavek --- Alternativní obaly pro přepravu zvířecího materiálu smějí být povoleny příslušným orgánem země původu(a) podle ustanovení pododdílu 4.1.8.7. (a) Není-li země původu členským státem COTIF, příslušný orgán prvního členského státu COTIF dotčeného zásilkou.“ P 801 Za „ustanovení 4.1.1“ vložit: „,kromě 4.11.3,“. P 903 V první větě namísto „a 3091“ uvést: „3091, 3480 a 3481“. Před „články a baterie“ vypustit slovo „lithiové“ (dvakrát). P 903a V první větě namísto „a 3091“ uvést: ,„3091, 3480 a 3481“. V první odrážce za „ustanovení 4.1.1“ vložit: „, kromě 4.11.3,“. P 903b Pozměnit do tohoto znění: „P 903b\| POKYN PRO BALENÍ \| P 903b ---\|---\|--- Tento pokyn platí pro použité články a baterie UN čísel 3090, 3091, 3480 a 3481. Použité lithiové články a baterie o celkové (brutto) hmotnosti nejvýše po 500 g pro každý, shromažďované za účelem jejich odstranění, smějí být přepravovány spolu s jinými použitými nelithiovými bateriemi nebo samotné, aniž by byly jednotlivě chráněny, za těchto podmínek: (1) V sudech 1H2 nebo bednách 4H2 vyhovujících parametrům obalové skupiny II pro tuhé látky; (2) V sudech 1A2 nebo bednách 4A vybavených polyetylenovým pytlem a vyhovujících parametrům obalové skupiny II pro tuhé látky. Polyetylenový pytel \| \\- musí mít odolnost proti nárazu nejméně 480 gramů jak v souběžných, tak i kolmých rovinách vzhledem k délce pytle; \\- musí mít tloušťku nejméně 500 mikronů s elektrickým měrným odporem více než 10 megaohmů a mírou nasákavosti vody po dobu 24 hodin při 25 °C nižší než 0.01%; \\- musí být uzavřen a \\- smí být použit pouze jednou; (3) Ve sběrných vanách o celkové (brutto) hmotnosti nižší než 30 kg, vyrobených z nevodivého materiálu, které splňují všeobecné podmínky uvedené v 4.1.1.1, 4.1.1.2 a 4.1.1.5 až 4.1.1.8. Dodatečné požadavky: Volný prostor v obalu musí být vyplněn fixačním materiálem. Od fixačního materiálu smí být upuštěno, je-li obal úplně vyplněn polyetylenovým pytlem a pytel je uzavřen. Hermeticky uzavřené obaly musí být opatřeny odvětrávacím zařízením podle 4.1.1.8. Odvětrávací zařízení musí být zkonstruováno tak, aby přetlak způsobený plyny nepřekročil 10 kPa.“ Vložit následující nové pokyny pro balení P 004, P 010 a P 804: „P 004\| POKYN PRO BALENÍ \| P 004 ---\|---\|--- Tento pokyn platí pro UN čísla 3473, 3476, 3477, 3478 a 3479. Jsou dovoleny následující obaly, pokud jsou dodržena všeobecná ustanovení pododdílů 4.1.1.1, 4.1.1.2, 4.1.1.3, 4.1.1.6 a oddílu 4.1.3: (1) Pro zásobníky do palivových článků obaly vyhovující parametrům obalové skupiny II; a (2) Pro zásobníky do palivových článků obsažené v zařízeních nebo balené se zařízeními pevné vnější obaly. Velká robustní zařízení (viz pododdíl 4.1.3.8) obsahující zásobníky do palivových článků smějí být přepravována bez obalu. Jsou-li zásobníky do palivových článků baleny se zařízeními, musí být zabaleny do vnitřních obalů, nebo uloženy ve vnějším obalu s fixačním materiálem nebo dělicí stěnou (stěnami) tak, aby zásobníky do palivových článků byly chráněny proti poškození, které může být způsobeno pohybem nebo uložením obsahu ve vnějším obalu. Zásobníky do palivových článků, které jsou zabudovány v zařízeních, musí být chráněny proti zkratu a celý systém musí být chráněn proti nechtěnému uvedení do činnosti. „P 010\| POKYN PRO BALENÍ\| P 010 ---\|---\|--- Dovoleny jsou následující obaly, pokud jsou splněna všeobecná ustanovení pro balení dle 4.1.1 a 4.1.3: Skupinové obaly Vnitřní obaly\| Vnější obaly\| Nejvyšší čistá (netto) hmotnost (viz 4.1.3.3) Sklo 1 litr Ocel 40 litrů\| Sudy z oceli (1A2) z plastu (1H2) z překližky (1D) z lepenky (1G)\| 400 kg 400 kg 400 kg 400 kg Bedny z oceli (4A) z přírodního dřeva (4C1, 4C2) z překližky (4D) z rekonstituovaného dřeva (4F) z lepenky (4G) z pěnového plastu (4H1) z tuhého plastu (4H2)\| 400 kg 400 kg 400 kg 400 kg 400 kg 60 kg 400 kg Samostatné obaly:\| Nejvyšší vnitřní objem (viz 4.1.3.3) Sudy\| z oceli, s neodnímatelným víkem (1A1)\| 450 litrů Kanystry\| z oceli, s neodnímatelným víkem (3A1)\| 60 litrů Kompozitní obaly\| plastová nádoba v ocelových sudech (6HA1)\| 250 litrů „P 804\| \| \| POKYN PRO BALENÍ\| P 804 ---\|---\|---\|---\|--- Tento pokyn platí pro UN číslo 1744. Jsou dovoleny následující obaly, pokud jsou dodržena všeobecná ustanovení oddílů 4.1.1 a 4.1.3 a obaly jsou hermeticky utěsněny: (1) Skupinové obaly o nejvyšší celkové (brutto) hmotnosti 25 kg sestávající z \| \\- jednoho nebo více skleněných vnitřních obalů o nejvyšším vnitřním objemu každého z nich 1.3 litru, naplněných do nejvýše 90% jejich vnitřního objemu, jejichž uzávěry musí být drženy na svém místě prostředky schopnými zabránit jejich povolení nebo uvolnění v důsledku nárazu nebo vibrací během přepravy, po jednom uložených do \\- do nádob z kovu nebo tuhého plastu spolu s fixačním a savým materiálem dostatečným k tomu, aby pohltil celý obsah skleněného vnitřního obalu (obalů), dále zabalených do \\- do vnějších obalů 1A2, 1B2, 1N2, 1H2, 1D, 1G, 4A, 4B, 4C1, 4C2, 4D, 4F, 4G nebo 4H2. (2) Skupinové obaly sestávající z vnitřních obalů z kovu nebo z polyvinylidenfluoridu (PVDF) o vnitřním objemu nepřesahujícím 5 litrů, jednotlivě zabalených se savým materiálem dostatečným k tomu, aby pohltil obsah, a s inertním fixačním materiálem do vnějších obalů 1A2, 1B2, 1N2, 1H2, 1D, 1G, 4A, 4B, 4C1, 4C2, 4D, 4F, 4G nebo 4H2 o nejvyšší celkové (brutto) hmotnosti 75 kg. Vnitřní obaly nesmějí být naplněny více než do 90 % svého vnitřního objemu. Uzávěr každého vnitřního obalu musí být fyzicky držen na svém místě prostředky schopnými zabránit jeho povolení nebo uvolnění v důsledku nárazu nebo vibrací během přepravy. (3) Obaly sestávající z: Vnějších obalů: Ocelové nebo plastové sudy s odnímatelným víkem (1A2 nebo 1H2) odzkoušené podle požadavků na zkoušky v 6.1.5 s hmotností odpovídající hmotnosti zkompletovaného kusu, buď jako obal určený k vložení vnitřních obalů, nebo jako samostatný obal určený pro tuhé látky nebo kapaliny, a náležitě označené; Vnitřních obalů: Sudy a kompozitní obaly (1A1, 1B1, 1N1, 1H1 nebo 6HA1) splňující požadavky kapitoly 6.1 pro samostatné obaly, za dodržení následujících podmínek: (a)\| Zkouška hydraulickým tlakem musí být provedena tlakem nejméně 300 kPa (3 bary) (přetlak); (b)\| Konstrukční a výrobní zkoušky těsnosti musí být provedeny zkušebním tlakem 30 kPa (0,3 baru); (c)\| Musí být izolovány od vnějšího sudu použitím inertního, nárazy tlumícího fixačního materiálu, který obklopuje vnitřní obal ze všech stran; (d)\| Jejich vnitřní objem nesmí přesáhnout 125 litrů; (e)\| Uzávěry musí být šroubového typu, které jsou: \| (i)\| fyzicky drženy na svém místě prostředky schopnými zabránit povolení nebo uvolnění uzávěru v důsledku nárazu nebo vibrací během přepravy; \| (ii)\| opatřeny těsnicím víčkem; (f)\| Vnější a vnitřní obaly musí být periodicky podrobeny prohlídce vnitřku a zkoušce těsnosti podle pododstavce (b) v intervalech nejvýše dva a půl roku; a (g)\| Vnější a vnitřní obaly musí být opatřeny jasně čitelným a trvalým značením obsahujícím: \| (i)\| datum (měsíc, rok) první zkoušky a poslední periodické zkoušky a prohlídky vnitřního obalu; a \| (ii)\| jméno nebo autorizovanou značku znalce, který provedl zkoušky a prohlídky; (4) Tlakové nádoby, pokud jsou dodržena všeobecná ustanovení v 4.1.3.6. (a)\| Musí být podrobeny první zkoušce a periodickým zkouškám každých 10 let tlakem nejméně 1MPa (10 barů) (přetlak); (b)\| Musí být podrobeny periodicky prohlídce vnitřku a zkoušce těsnosti v intervalech nejvýše dva a půl roku; (c)\| Nesmějí být vybaveny zařízením pro vyrovnávání tlaku; (d)\| Každá tlaková nádoba musí být uzavřena zátkou nebo ventilem (ventily) opatřeným(i) sekundárním uzavíracím prostředkem; a (e)\| Výrobní materiály pro tlakové nádoby, ventily, zátky, výpustné kloboučky a těsnění se musí snášet mezi sebou navzájem a s obsahem.“ 4.1.4.2 IBC 01, IBC 02 a IBC 03 Vypustit dodatečný požadavek. IBC 02 Doplnit nové zvláštní ustanovení pro balení v tomto znění: „B15\| Pro látky UN čísla 2031 s více než 55% kyseliny dusičné je povolená doba používání IBC z tuhého plastu a kompozitních IBC s vnitřní nádobou z tuhého plastu dva roky od data jejich výroby.“ ---\|--- IBC 99 Před slova „příslušným orgánem“ vložit text: „pro tyto věci“. Na konec doplnit následující novou větu: „Kopie schválení příslušného orgánu musí doprovázet každou zásilku, nebo přepravní doklad musí obsahovat zápis, že byl obal schválen příslušným orgánem.“ IBC 520 U UN 3109, položky pro „terc-BUTYLPEROXY-3,5,5-TRIMETHYLHEXANOÁT, nejvýše 32% v ředidle typu A“ (třetí položka) namísto „32%“ uvést: „37%“. Vložit následující nové položky: UN číslo\| Organický peroxid\| Typ IBC\| Maximální množství (litry/kg) ---\|---\|---\|--- 3109\| terc-BUTYLPEROXYBENZOÁT, nejvýše 32% v ředidle typu A\| 31A\| 1250 3109\| 1,1-DI-(terc-BUTYLPEROXY) CYKLOHEXAN, nejvýše 37% v ředidle typu A\| 31A\| 1250 IBC 620 V druhé větě vypustit: „a zvláštní ustanovení 4.1.8“. 4.1.4.3 LP 99 Před slova „příslušným orgánem“ vložit text: „pro tyto věci“. Na konci vypustit: „(viz 4.1.3.7)“. Na konec doplnit následující novou větu: „Kopie schválení příslušného orgánu musí doprovázet každou zásilku, nebo přepravní doklad musí obsahovat zápis, že byl obal schválen příslušným orgánem.“ LP 621 V druhé větě vypustit: „a zvláštní ustanovení 4.1.8“. 4.1.4.4 Změnit následovně: „4.1.4.4 (Vypuštěno)“. 4.1.6 Vypustit poznámku. 4.1.6.2 Vypustit druhou a třetí větu („Tlakové nádoby na UN 1001 acetylen....snášenlivé s tlákovými nádobami.“). 4.1.6.4 Namísto „6.2.16“ uvést: „6.2.1.6 a popřípadě 6.2.3.5“. 4.1.6.8 Vypustit odstavec (d) a přečíslovat příslušně odstavce (e) a (f). Doplnit následující novou větu do nového pododstavce (e): „Pro UN tlakové nádoby musí být obal, tak jak je připraven k přepravě, schopen vyhovět při zkoušce volným pádem uvedené v 6.1.5.3 parametrům obalové skupiny l.“ 4.1.6.10 Namísto „6.2.16“ uvést: „6.2.1.6 a popřípadě 6.2.3.5“. 4.1.6.14 V tabulce vypustit odvolávku na normu „EN 1795:1997“. V tabulce, ve sloupci „Číslo normy“ namísto „ISO 11621:1997“ uvést: „ISO 11621:2005“. V tabulce namísto „EN 13152:2001“ uvést: „EN 13152:2001 + A1:2003“. V tabulce namísto „EN 13153:2001“ uvést: „EN 13153:2001 +A1:2003“. V tabulce, ve sloupci „Číslo“ namísto „EN 962:1996/A2:2000“ uvést: „EN 962:1996 + A2:2000“. 4.1.8.2 Namísto „kapaliny musí být plněny do obalů, včetně IBC, které“ uvést: „kapaliny musí být plněny jen do obalů, které“. 4.1.8.3 V první větě vypustit: „Pro UN čísla 2814 a 2900“. V druhé větě vypustit: „a přiřazení k UN číslům 2814 nebo 2900“. 4.1.8.4 Vypustit slovo: „důkladně“ A za slovo „sterilizován“ vložit: „aby se odstranilo jakékoli nebezpečí“. 4.1.8.5 Nahradit textem stávajícího 6.3.2.8. Doplnit následující nové pododdíly: „4.1.8.6 Pododdíly 4.1.8.1 až 4.1.8.5 se vztahují pouze na infekční látky kategorie A (UN čísel 2814 a 2900). Nevztahují se na UN 3373 BIOLOGICKÁ LÁTKA, KATEGORIE B (viz pokyn pro balení P 650 v 4.1.4.1), ani na UN 3291 ODPAD KLINICKÝ, NESPECIFIKOVANÝ, J.N. nebo ODPAD (BIO)MEDICINSKÝ, J.N. nebo ODPAD MEDICÍNSKÝ REGULOVANÝ, J.N. 4.1.8.7 Pro přepravu zvířecího materiálu nesmějí být používány obaly nebo IBC, které nejsou konkrétně dovoleny v příslušném pokynu pro balení pro přepravu látky nebo předmětu, pokud nejsou zvlášť schváleny příslušným orgánem země původu3 a za podmínky, že (a) alternativní obal splňuje všeobecná ustanovení této části; (b) pokud tak stanoví pokyn pro balení udaný ve sloupci (8) tabulky A kapitoly 3.2, alternativní obal splňuje ustanovení části 6; (c) příslušný orgán země původu3 rozhodne, že alternativní obal poskytuje alespoň stejnou úroveň bezpečnosti, jako kdyby látka byla zabalena podle metody uvedené v příslušném pokynu pro balení, udaném ve sloupci (8) tabulky A kapitoly 3.2; a (d) kopie schválení příslušného orgánu doprovází každou zásilku, nebo přepravní doklad obsahuje zápis, že alternativní obal byl schválen příslušným orgánem. 3 Není-li země původu členským státem COTIF, příslušný orgán prvního členského státu COTIF dotčeného zásilkou.“ 4.1.9.1.1 Nahradit “2.2.7.7.1“ za: “2.2.7.2.2, 2.2.7.2.4.1, 2.2.7.2.4.4, 2.2.7.2.4.5, 2.2.7.2.4.6, zvláštní ustanovení 336 kapitoly 3.3. a 4.1.9.3“ Doplnit na konec: “Typy kusů radioaktivních látek dle RID jsou: (a) Vyjmutý kus (viz 1.7.1.5); (b) Průmyslový kus typu 1 (Typ IP-1); (c) Průmyslový kus typu 2 (Typ IP-2); (d) Průmyslový kus typu 3 (Typ IP-3); (e) Kus typu A; (f) Kus typu B(U); (g) Kus typu B(M); (h) Kus typu C. Kusy obsahující štěpnou látku nebo hexafluorid uranu jsou předmětem dodatečných požadavků.“ 4.1.9.1.3 Doplnit první větu následně: “Kus, jiný než vyjmutý kus, nesmí obsahovat žádné jiné položky než ty, které jsou nezbytné pro používání radioaktivní látky“ Vložit následující nové odstavce 4.1.9.1.6 až 4.1.9.1.11: “4.1.9.1.6 Před první přepravou jakéhokoli kusu s radioaktivní látkou musí být splněny následující požadavky: (a) přesahuje-li projektovaný přetlak zádržného systému 35 kPa, musí být zajištěno, aby zádržný systém každého kusu odpovídal schváleným požadavkům projektu vzhledem ke schopnosti tohoto systému zachovat si celistvost při vystavení takovému tlaku; (b) pro každý kus typu B(U), B(M) a C a pro každý kus obsahující štěpnou látku musí být zajištěno, aby efektivnost stínění a zádržného systému, a pokud je to zapotřebí, vlastnosti přenosu tepla a účinnost omezujícího systému, byly v rámci mezních hodnot, použitelných pro schválený konstrukční typ nebo v něm popsaných; (c) každý kus, který obsahuje štěpnou látku a do kterého byly účelově přidány neutronové jedy jako jeho součást, musí být podroben zkouškám ke zjištění přítomnosti a rozmístění těchto neutronových jedů, aby byla splněna ustanovení 6.4.11.1. 4.1.9.1.7 Před každým odesláním jakéhokoli kusu musí být splněny následující požadavky: (a) Pro jakýkoliv kus musí být zaručeno, že všechny požadavky specifikované v příslušných ustanoveních RID byly splněny; (b) musí být zajištěno, aby všechny zdvihací úchyty, nesplňující podmínky uvedené v 6.4.2.2, byly odstraněny nebo byly jiným způsobem učiněny nepouživatelnými pro zdvihání kusu v souladu s 6.4.2.3; (c) pro každý kus, pro který se vyžaduje schválení příslušným orgánem, musí být zajištěno, že všechny podmínky stanovené v osvědčení o schválení byly splněny; (d) každý kus typu B(U), B(M) a C nesmí být přepravován dříve, než dosáhne podmínek rovnováhy dostatečně blízkých podmínkám odpovídajícím požadavkům na teplotu a tlak při přepravě, pokud se nejedná o výjimku z těchto požadavků obsaženou v jednostranném schválení; (e) pro každý kus typu B(U), B(M) a C musí být kontrolou a/nebo vhodnými zkouškami prověřeno, že všechny uzávěry, ventily a jiné otvory kontejmentového systému, jimiž by mohl unikat radioaktivní obsah, jsou vhodným způsobem uzavřeny a popřípadě utěsněny způsobem, u něhož bylo prokázáno, že splňuje požadavky uvedené v 6.4.8.8 a 6.4.10.3; (f) každá radioaktivní látka zvláštní formy musí splňovat všechny podmínky stanovené v osvědčení o schválení a všechny odpovídající požadavky RID; (g) pro kusy obsahující štěpnou látku musí být zajištěno provedení měření popsaného v 6.4.11.4 (b) a zkoušky k prokázání uzavřenosti každého kusu podle 6.4.11.7, pokud to přichází v úvahu; (h) každý kus s malou rozptýlitelností radioaktivní látky musí splňovat všechny podmínky stanovené v osvědčení o schválení a všechny odpovídající požadavky RID. 4.1.9.1.8 Odesilatel musí mít k dispozici kopii všech pokynů s ohledem na správné uzavření kusu a všech opatření pro přípravu přepravy dříve, než bude přeprava provedena podle podmínek rozhodnutí o povolení. 4.1.9.1.9 S výjimkou přepravy za výlučného použití, žádný kus nebo přepravní obalový soubor nesmí překročit přepravní index 10 a nesmí překročit index bezpečné podkritičnosti 50. 4.1.9.1.10 S výjimkou přepravy kusů a přepravních obalových souborů za podmínek výlučného použití specifikovaných v 7.5.11, CW 33 (3.5) (a), nesmí příkon dávkového ekvivalentu kusu nebo přepravního obalového souboru překročit 2 mSv/h. 4.1.9.1.11 Maximální hodnota příkonu dávkového ekvivalentu na jakémkoliv místě vnějšího povrchu kusu nebo přepravního obalového souboru nesmí překročit 10 mSv/h.“ 4.1.9.2.3 V (b) nahradit “2.2.7.2“ “2.2.7.1.2“ V (c) nahradit “2.2.7.5 (a) (i) “2.2.7.2.3.2 (a) (i)“. Vložit nový pododdíl 4.1.9.3 v následujícím znění: “4.1.9.3 Kusy obsahující štěpné látky S výjimkou látek nezatříděných jako štěpné v souladu s 2.2.7.2.3.5, kusy obsahující štěpné látky nesmí obsahovat: (a) hmotnost štěpné látky odlišnou od té, která byla určena pro daný konstrukční typ; (b) jakékoliv radionuklidy nebo štěpné látky odlišné od těch, které byly určeny pro daný konstrukční typ; nebo (c) radioaktivní obsah v podobě fyzikální nebo chemickém stavu nebo ve speciálním uspořádání jiném, než které byly určeny pro daný konstrukční typ; jak je uvedeno v rozhodnutích o jejich schválení.“ 4.1.10.4 MP 21 Poznámka pod čarou 3 se stává poznámkou pod čarou 4. MP 24 Vložit tři nové řádky pro UN čísla 0505, 0506 a 0507: - pro UN 0505 musí být doplněno písmeno B do průsečíku s UN čísly 0054, 0186, 0191, 0194, 0195, 0197, 0238, 0240, 0312, 0373, 0405, 0428, 0429, 0430, 0431, 0432, 0506 a 0507; - pro UN 0506 musí být doplněno písmeno B do průsečíku s UN čísly 0054, 0186, 0191, 0194, 0195, 0197, 0238, 0240, 0312, 0373, 0405, 0428, 0429, 0430, 0431, 0432, 0505 a 0507; - pro UN 0507 musí být doplněno písmeno B do průsečíku s UN čísly 0054, 0186, 0191, 0194, 0195, 0197, 0238, 0240, 0312, 0373, 0405, 0428, 0429, 0430, 0431, 0432, 0505 a 0506. Vložit v souladu s tím tri nové sloupce odpovídající třem novým řádkům. Kapitola 4.2 4.2.1.9.6 (a) [netýká se anglického znění] 4.2.5.3 TP 12 Upravte znění následovně: „TP 12 (Vypuštěno)“. Vložit následující nové zvláštní ustanovení TP 35: „TP 35 Pokyn pro přemístitelné cisterny T 14 uvedený v RID platném do 31. prosince 2008 smí být dále používán do 31. prosince 2014. Kapitola 4.3 4.3.2.2.4 Upravit znění následovně: „4.3.2.2.4\| (Vyhrazeno)\| Pokud nejsou nádrže pro přepravu látek v kapalném stavu nebo zkapalněné plyny nebo hluboce zchlazené zkapalněné plyny rozděleny přepážkami nebo peřejníkovými stěnami (vlnolamy) do oddílů o objemu nejvýše 7500 I, pak musí být plněny, buďto nejméně na 80%, nebo nejvíce na 20% svého objemu. ---\|---\|--- \| \| Toto ustanovení se nevztahuje na: \| \| \\- kapaliny s kinematickou viskozitou při 20°C nejméně 2 680 mm2/s; \| \| \\- rozpuštěné látky s kinematickou viskozitou při teplotě plnění nejméně 2 680 mm2/s \| \| \\- UN 1963 HELIUM, HLUBOCE ZCHLAZENÉ, KAPALNÉ a UN 1966 VODÍK, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ.“ 4.3.2.3.2 Poznámka pod čarou 4 se stává poznámkou pod čarou 3.“ 4.3.3.2.5 Ve sloupci „Klasifikační kód“ tabulky nahraďte pro UN 1017 údaj „2 TC“ za: „2 TOC“. 4.3.3.3.2 Upravit znění závěru následovně: „… (viz vyhláška UIC 5734 (Technické podmínky pro konstrukci cisternových vozů)). 4 7\\. vydání vyhlášky UIC účinné od 1.října 2008.“ 4.3.3.4.1 (a) Upravit znění druhé věty následovně: „U cisternových vozů pro víceúčelové použití je zejména nutné ověřit, zda jsou na obou podélných stranách vozu viditelné a způsobem uvedeným v 6.8.3.5.7 bezpečně připevněné sklopné tabule.“ ČÁST 5 Kapitola 5.1 5.1.2.1 (a) Pozměnit text za (ii) do tohoto znění: „pokud UN čísla a bezpečnostní značky charakterizující všechny nebezpečné věci obsažené v přepravním obalovém souboru nejsou viditelné, s výjimkou požadavků uvedených v 5.2.2.1.11. Je-li pro různé kusy vyžadováno stejné UN číslo nebo stejná bezpečnostní značka...(zbytek textu beze změny)“. 5.1.3.2 „Cisterny a IBC“ změnit: „Obaly, včetně velkých nádob pro volně ložené látky (IBC) a cisterny“; 5.1.5.1 Vypustit; 5.1.5.2 až 5.1.5.3.3 se stávají „5.1.5.1 až 5.1.5.2.3“; 5.1.5.1.1 (stávající 5.1.5.2.1) změnit „(5.1.5.2.2 a 5.1.5.2.3)“ na: „(5.1.5.1.2 a 5.1.5.13)“. „(5.1.5.2.4)“ změnit na: „(5.1.5.1.4)“; 5.1.5.1.2 v odstavci 5.1.5.2.2 v posledním odstavci změnit „(viz 5.1.5.3.1)“ na: „(viz 5.1.5.2.1)“; 5.1.5.2.1 (stávající 5.1.5.3.1) v odstavci (c) změnit „(viz 5.1.5.2.2)“ na: „(viz 5.15.12)“; 5.1.5.2.2 (stávající 5.15.3.2) druhou větu vypustit; Doplnit nový pododdíl: „5.1.5.3 Určení přepravního indexu (TI) a indexu kritické bezpečnosti (CSI) 5.1.5.3.1 Přepravní index (TI) pro kus, přepravní obalový soubor nebo kontejner nebo pro nebalené látky LSA-I, nebo nebalené předměty SCO-I je třeba zjistit podle následujícího postupu: (a) Nejvyšší dávkovou intenzitu v milisievertech za hodinu (mSv/h) je třeba zjistit ve vzdálenosti 1 m od vnějších povrchů kusu, přepravního obalového souboru, kontejneru nebo nebalené látky LSA-I nebo předmětu SCO-I. Zjištěnou hodnotu je třeba znásobit 100; toto číslo je pak přepravním indexem. U rud uranu a thoria a jejich koncentrátů je možno pro nejvyšší dávkové intenzity na každém bodu zjistit ve vzdálenosti 1 m od vnějších ploch nákladu následující hodnoty: 0.4 mSv/h pro rudy a fyzikální koncentráty uranu a thoria; 0.3 mSv/h pro chemické koncentráty thoria; 0.02 mSv/h pro chemické koncentráty uranu vyjma hexafluoridu uranu; (b) pro cisterny, kontejnery a nebalené látky LSA-I a předměty SCO-I je třeba dle (a) zjištěnou hodnotu vynásobit odpovídajícím faktorem z tabulky 5.1.5.3.1; (c) Hodnotu zjištěnou dle (a) a (b) je třeba zaokrouhlit nahoru na jedno desetinné místo (např. 1.13 se zaokrouhlí na 1.2) vyjma, že se smí dosadit hodnota 0.05 nebo menší, či se zaokrouhlí na nulu. Tabulka 5.1.5.3.1: Multiplikační faktory pro cisterny, kontejnery a nebalené LSA-I a SCO-I Plocha nákladu (a)\| násobný činitel ---\|--- Plocha nákladu ≤ 1 m2\| 1 1 m2<plocha nákladu ≤ 5 m2\| 2 5 m2<plocha nákladu ≤ 20 m2\| 3 20 m2<plocha nákladu\| 10 (a) Největší naměřená plocha příčného průřezu nákladu. 5.1.5.3.2 Přepravní index pro každý přepravní obalový soubor, každý kontejner nebo každý vůz se stanoví, buď součtem přepravních indexů všech obsažených kusů, nebo přímým měřením dávkové intenzity, vyjma případu přepravních obalových souborů, které mají nestabilní formu, kdy se přepravní index stanoví pouze součtem přepravních indexů všech kusů. 5.1.5.3.3 Pro každý přepravní obalový soubor nebo pro každý kontejner je třeba zjistit index kritické bezpečnosti (CSI), který je součtem CSI všech obsažených kusů. Stejný postup se použije i pro stanovení celkové hodnoty CSI u jedné zásilky nebo u jednoho vozu. 5.1.5.3.4 Kusy a přepravní obalové soubory musí být zařazeny do jedné z kategorií l-BÍLÁ, ll-ŽLUTÁ nebo lll-ŽLUTÁ v souladu s podmínkami stanovenými v tabulce 5.1.5.3.4 a dle následujících ustanovení: (a) Při určení příslušné kategorie pro kus nebo přepravní obalový soubor musí být zohledněn jak přepravní index, tak dávková intenzita na povrchu. Splňuje-li přepravní index podmínky pro jednu kategorii, ale dávková intenzita na povrchu podmínky pro jinou kategorii, potom se kus nebo přepravní obalový soubor zařadí do vyšší kategorie. Pro tento účel se nahlíží na kategorii l-BÍLÁ jako na nejnižší kategorii; (b) Přepravní index se určuje v souladu s postupem stanoveným v 5.1.5.3.1 a 5.1.5.3.2; (c) Je-li dávková intenzita na povrchu větší než 2 mSv/h, musí být kus nebo přepravní obalový soubor přepravován za výlučného použití a podle ustanovení 7.5.11, CW 33 (3.5) (a); (d) Je-li kus přepravován na základě zvláštního ujednání, musí být zařazen do kategorie lll- ŽLUTÁ, pokud není stanoveno jinak příslušným orgánem země původu vzoru v osvědčení o schválení (viz 2.2.7.2.4.6); (e) Přepravní obalový soubor, který obsahuje kusy přepravované na základě zvláštního ujednání, musí být zařazen do kategorie lll-ŽLUTÁ, pokud není stanoveno jinak příslušným orgánem země původu vzoru v osvědčení o schválení (viz 2.2.7.2.4.6). Tabulka 5.1.5.3.4: Kategorie kusů a přepravních obalových souborů \| Podmínky\| Kategorie ---\|---\|--- Přepravní index (TI)\| Nejvyšší dávková intenzita v kterémkoli bodě vnějšího povrchu 0 (a)\| nejvýše 0.005 mSv/h\| l-BÍLÁ více než 0, avšak nejvýše 1 (a)\| více než 0.005 mSv/h, avšak nejvýše 0.5 mSv/h\| II-ŽLUTÁ více než 1, avšak nejvýše 10\| více než 0.5 mSv/h, avšak nejvýše 2 mSv/h\| III-ŽLUTÁ více než 10\| více než 2 mSv/h, avšak nejvýše10 mSv/h\| III-ŽLUTÁ (b) (a) Není-li naměřený přepravní index větší než 0.05, smí být jeho hodnota v souladu s odstavcem 5.1.5.3.1 (c) zaokrouhlena na nulu. (b) Musí být přepravován také za výlučného použití.“ 5.1.5.4 V poznámce 1 „(viz 5.1.5.2.4 (a))“ změnit na: „(viz 5.1.5.1.4 (a))“; V poznámce 2 „(viz 5.1.5.2.4 (b))“ změnit na: „(viz 5.1.5.1.4 (b))“; V poznámce 3 „(viz 5.1.5.2)“ změnit na: „(viz 5.1.5.1)“. V posledním sloupci tabulky „5.1.5.2.4 (b)“, „5.1.5.3.1 (a)“ „5.1.5.3.1 (b)“ a „5.1.5.2.2“ změnit na: „5.1.5.1.4 (b) (pětkrát)“, „5.1.5.2.1 (a) (osmkrát)“, „5.1.5.2.1 (b) (jedenkrát)“ a „5.1.5.1.2 (třikrát)“; Kapitola 5.2 5.2.1.6 V poznámce 1 odkaz na „6.2.1.7“ změnit na: „6.2.2.7“; V poznámce 2 odkaz na „6.2.1.8“ změnit na: „6.2.2.8“; 5.2.1.8 Vložit: „5.2.1.8 Zvláštní ustanovení pro označování látek ohrožujících životní prostředí 5.2.1.8.1 Kusy obsahující látky ohrožující životní prostředí splňující kritéria uvedená v 2.2.9.1.10 musí být trvanlivě označeny značkou pro látky ohrožující životní prostředí vyobrazenou v 5.2.1.8.3, s výjimkou samostatných obalů a skupinových obalů obsahujících vnitřní obaly s: - obsahem nejvýše 5 litrů pro kapaliny, nebo - obsahem nejvýše 5 kg pro tuhé látky. 5.2.1.8.2 Značka pro látky ohrožující životní prostředí musí být umístěna v bezprostřední blízkosti označení vyžadovaného podle 5.2.1.1 Požadavky uvedené v 5.2.1.2 a 5.2.1.4 musí být splněny. 5.2.1.8.3 Značka pro látky ohrožující životní prostředí musí odpovídat dále uvedenému obrázku. Její rozměry musí být 100 mm x 100 mm, kromě případu, kdy kusy jsou takových rozměrů, že mohou být opatřeny jen menšími značkami. 5kB Symbol (ryba a strom): černé na bílém nebo vhodném kontrastním podkladu“. 5.2.1.9.2 (a) Vypustit: „uzavřených“; 5.2.2.1.11.1 V první větě „Kromě požadavků na velké kontejnery a cisterny podle 5.3.1.1.3“ změnit na: „Kromě případů, kdy jsou podle 5.3.1.1.3 použity zvětšené bezpečnostní značky, každý kus, …“; V první větě změnit „(viz 2.2.7.8.4)“ na: „(viz 5.1.5.3.4)“. 5.2.2.1.11.2 V odstavci (a) (i) „2.2.7.7.2.1“ změnit na: „2.2.7.2.2.1“; V odstavci (d) „viz 2.2.7.6.1.1 a 2.2.7.6.1.2“ změnit na: „Číslo potvrzené podle 5.1.5.3.1 a 5.1.5.3.2“; 5.2.2.2.1 Doplnit novou druhou větu: „Odpovídající vzory, které jsou předepsány pro jiné druhy dopravy, s minimálními odchylkami, které neovlivňují zřejmý význam bezpečnostní značky, jsou rovněž povoleny“; 5.2.2.2.1.1 Nahradit „Bezpečnostní značky jsou opatřeny uvnitř po celé délce svého obvodu čarou stejné barvy jako symbol ve vzdálenosti 5 mm od jejich okraje.“ novým zněním: „Musí být opatřeny čárou, která vede paralelně s okrajem ve vzdálenosti 5 mm. V horní polovině musí mít čára stejnou barvu, jako má symbol, a ve spodní polovině musí mít stejnou barvu jakou má číslice ve spodním rohu.“; 5.2.2.2.1.2 V prvním odstavci změnit „normě ISO 7225:1994“ na: „normě ISO 7225:2005“. V druhém odstavci „normou ISO 7225“ nahradit: „normou ISO 7225:2005“. 5.2.2.2.1.3 Nahradit novým textem: „5.2.2.2.1.3 S výjimkou bezpečnostních značek pro podtřídy 1.4, 1.5 a 1.6 třídy 1 musí horní polovina bezpečnostní značky obsahovat obrazový symbol a dolní polovina musí obsahovat: (a) pro třídy 1, 2, 3, 5.1, 5.2, 7, 8 a 9 číslo třídy; (b) pro třídy 4.1, 4.2 a 4.3 číslici „4“; (c) pro třídy 6.1 a 6.2 číslici „6“. Bezpečnostní značky smějí obsahovat text, jako je UN číslo nebo slova popisující nebezpečí (např. „flammable“) podle 5.2.2.2.1.5, pokud tento text nezakrývá nebo nesnižuje význam jiných informací, které musí být na bezpečnostní značce. 5.2.2.2.1.4 Nahradit novým textem: „5.2.2.2.1.4 Vyjma podtříd 1.4, 1.5 a 1.6 je kromě toho u bezpečnostních značek třídy 1 ve spodní polovině nad číslicí třídy uvedeno číslo podtřídy a písmeno skupiny snášenlivosti látky nebo předmětu. U bezpečnostních značek podtříd 1.4, 1.5 a 1.6 je v horní polovině uvedeno číslo podtřídy a ve spodní polovině číslice třídy a písmeno skupiny snášenlivosti.“ 5.2.2.2.1.6 Na konci odstavce (b) vypustit: „a“ Doplnit nový odstavec (c): „(c) bezpečnostní značky pro třídu 5.2, u které může být symbol proveden v bílé barvě; a“ Stávající odstavec „(c)“ se stává odstavcem „(d)“. 5.2.2.2.2 Pod bezpečnostními značkami č. 2.1 změnit „5.2.2.2.1.6 (c)“ na: „5.2.2.2.1.6 (d)“. Kapitola 5.3 Doplnit nový odstavec 5.3.1.1.6: „5.3.1.1.6 Pokud jsou velké bezpečnostní značky umísťovány na sklopných tabulích, musí být tyto sklopné tabule tak konstruovány a zajištěny, aby bylo vyloučeno jakékoliv překlopení nebo uvolnění z držáků během přepravy (zvláště z důvodů nárazů nebo nepředvídatelných činností).“ 5.3.1.7.1 (a) Doplnit nové znění: „(a) Mít velikost nejméně 250 mm x 250 mm s čárou, která probíhá paralelně k okraji ve vzdálenosti 12.5 mm. V horní polovině musí mít čára stejnou barvu jako symbol, a ve spodní polovině stejnou barvu jako číslice ve spodním rohu;“ 5.3.2.1.5 Doplnit novou poznámku: „POZNÁMKA: Tento odstavec se nemusí uplatňovat pro označování krytých vozů nebo vozů s plachtami s oranžovými tabulkami, které přepravují cisterny o nejvyšším vnitřním objemu 3000 l.“ 5.3.2.2.1 Doplnit na konci prvního odstavce: „Musí zůstat upevněny bez ohledu na směřování vozu.“ 5.3.2.2.2 Na konci doplnit následující text: „Vyměnitelné číslice a písmena na tabulkách, kterými jsou vytvořena identifikační čísla nebezpečnosti a UN čísla musí zůstat během přepravy a bez ohledu na směřování vozu na svém místě.“ Doplnit nový 5.3.2.2.5: „5.3.2.2.5 Jestliže oranžová tabulka nebo dle 5.3.2.2.1 možná uvedená alternativa označení je umístěna na sklopných tabulích, musí být tyto sklopné tabule konstruovány a zajištěny tak, že je vyloučeno jakékoliv překlopení nebo uvolnění z držáků během přepravy (zvláště z důvodů nárazů nebo nepředvídatelných činností).“ 5.3.2.3.1 [netýká se české verze]; 5.3.2.3.2 Doplnit popis pro identifikační čísla nebezpečnosti 423 a X423 následovně: „423 Tuhá látka, reagující s vodou, vyvíjející hořlavé plyny, nebo hořlavá tuhá látka, která reaguje s vodou, vyvíjející hořlavé plyny, nebo látka tuhá samozápalná, která reaguje s vodou, vyvíjející hořlavé plyny X423 Tuhá látka, nebezpečně reagující s vodou a vyvíjející hořlavé plyny, nebo hořlavá látka tuhá, která nebezpečně reaguje s vodou a vyvíjející hořlavé plyny, nebo samozápalná tuhá látka, která nebezpečně reaguje s vodou a vyvíjející hořlavé plyny3“. Po záznamu „43“ doplnit nový záznam: „X432 Samozápalná (pyroforní) tuhá látka, reagující nebezpečně s vodou a vyvíjející hořlavé plyny3“. Doplnit nový oddíl 5.3.6: „5.3.6 Značka pro látky ohrožující životní prostředí Jestliže podle ustanovení oddílu 5.3.1 je předepsáno umístění velké bezpečnostní značky, musí být velké kontejnery, MEGC, cisternové kontejnery, přemístitelné cisterny a vozy s látkami ohrožujícími životní prostředí, která odpovídají kritériím 2.2.9.1.10, označeny značkou, která odpovídá vyobrazenému označení v 5.2.1.8.3 pro látky ohrožující životní prostředí. Pro označení je třeba rovněž dodržet ustanovení oddílu 5.3.1 pro velké bezpečnostní značky.“ Kapitola 5.4 5.4.1 Poznámku pod nadpisem vypustit. 5.4.1.1.1 (f) Doplnit poznámku 1. a 2: „POZNÁMKA: 1 : (Vyhrazeno). „POZNÁMKA: 2 : Pro nebezpečné věci v přístrojích nebo zařízeních, které jsou blíže popsány v RID, znamená uváděné množství, celkové množství v nich obsažených nebezpečných věcí v kilogramech, resp. litrech.“ 5.4.1.1.3 Doplnit následující odstavce: „Pokud je předepsáno označení podle 5.3.2.1, je třeba výraz „ODPAD“ umístit před identifikační číslo nebezpečnosti, viz. 5.4.1.1.1 (j), např. - „ODPAD, 33, UN 1993 LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N. (toluen a etylalkohol), 3, II“, nebo - „ODPAD, 33, UN 1993 LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N. (toluen a etylalkohol), 3, OS II“. Při uplatnění ustanovení pro odpady dle 2.1.3.5.5 je třeba oficiální pojmenování pro přepravu doplnit následovně: „ODPAD PODLE 2.1.3.5.5“, (např. „UN 3264 LÁTKA ŽÍRAVÁ, KAPALNÁ, KYSELÁ, ANORGANICKÁ J.N., 8, II, ODPAD PODLE 2.1.3.5.5“). Dle kapitoly 3.3, zvláštního ustanovení 274 předepsané technické pojmenování nemusí být doplněno.“ Doplnit nový odstavec 5.4.1.1.6.4 v následujícím znění: „5.4.1.1.6.4 Při přepravě cisternových vozů, snímatelných cisteren, bateriových vozů, cisternových kontejnerů a MEGC podle ustanovení odstavce 4.3.2.4.4 je nutno v přepravním dokladu poznamenat: „PŘEPRAVA PODLE 4.3.2.4.4“. 5.4.1.1.9 Vypustit poslední pododdíl. Nové znění: „5.4.1.1.11 Zvláštní ustanovení pro přepravu velkých nádob pro volně ložené látky (IBC) nebo přemístitelných cisteren po uplynutí data platnosti poslední periodické prohlídky nebo zkoušky Pro přepravy dle 4.1.2.2 (b), 6.7.2.19.6 (b), 6.7.3.15.6 (b) nebo 6.7.4.14.6 (b) je třeba v přepravním dokladu poznamenat: „PŘEPRAVA PODLE 4.1.2.2 (b)“, „PŘEPRAVA PODLE 6.7.2.19.6 (b)“, „PŘEPRAVA PODLE 6.7.3.15.6 (b)“, nebo „PŘEPRAVA PODLE 6.7.4.14.6 (b)“ jak je to vhodné.“ 5.4.1.1.12 Nahradit „1. LEDNEM 2007“ za: „1. LEDNEM 2009“. 5.4.1.4.2 Nové znění poznámky pod čarou 6: „6 Pro použití tohoto dokumentu mohou být uplatněna odpovídající Doporučení EHK OSN Pracovní skupiny pro zjednodušení formalit v mezinárodního obchodu (UN/CEFACT), zejména Doporučení č. 1 (United Nations Layout Key for Trade Documents - Návrh klíče pro obchodní dokumenty Spojených národů) (EHK OSN/TRADE/137, vydání 81.3), UN Layout Key for Trade Documents – Guidelines for Applications (Návrh klíče pro obchodní dokumenty – Návod k použití) (EHK OSN/TRADE/270, vydání z roku 2002), Doporučení č. 11 (Aspekty dokumentace mezinárodní přepravy nebezpečných věcí) (EHK SN/TRADE/204, vydání 96.1 – jsou přepracovávány) a Doporučení č. 22 (Návrh klíče pro standardní pokyny pro zásilky) (EHK OSN /TRADE/168, vydání z roku 1989). Viz rovněž Summary of Trade Facilitation Recommendations (Souhrn Doporučení pro usnadnění obchodu) (EHK OSN /TRADE/346, vydání z roku 2006) a United Nations Trade Data Elements Directory (Seznam obchodních prvků OSN) (UNTDED) (EHK OSN/TRADE/362, vydání z roku 2005).“ 5.4.2 V poznámce pod čarou 8, na konci 5.4.2.2 doplnit novou větu: „Faksimile podpisu jsou možné, pokud odpovídající zákony a předpisy právoplatnost těchto podpisů uznávají.“ V poznámce pod čarou 8 doplnit: „5.4.2.3 Pokud je dopravci poskytnuta dokumentace pro nebezpečné věci za pomoci techniky elektronického zpracování dat (EDP), nebo elektronické výměny dat (EDI), může (mohou) být podpis(-y) nahrazen(y) udáním jména (jmen) (za pomoci velkých písmen) osob(y) zmocněné(ých) k podpisu.“ Kapitola 5.5 5.5.2.2 Na konci se doplní: „Výstražná značka, která je předepsána podle tohoto pododdílu musí být na voze, kontejneru nebo cisterně umístěna tak dlouho, než jsou splněna následující ustanovení: (a) Zaplynovaný vůz, kontejner nebo cisterna byl odvětrán tak, že škodlivé koncentrace zaplynovaného prostředku byly odstraněny; a (b) Zaplynované věci nebo látky byly vyloženy“. 5.5.2.3 Ve vyobrazení výstražné značky před „NEVSTUPOVAT“, doplnit: „VYVĚTRÁNO DNE: [datum *]“. ČÁST 6 Kapitola 6.1 6.1.1.4 Přidat na konec novou Poznámku: „POZNÁMKA: ISO 16106:2006 „Obaly - Přeprava obalů pro nebezpečné věci - Obaly pro nebezpečné věci, velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) a velké obaly - Návody pro aplikaci ISO 9001“ poskytuje přijatelný návod pro předepsané postupy, který má být dodržen.“ 6.1.2.6 Vložit novou následující Poznámku po seznamu: „POZNÁMKA: Plastové materiály budou zahrnovat jiné polymerní materiály, jako je guma.“ 6.1.3.1 V písmenu (a) (i), nahradit text po symbolu následně: „Tento symbol se nesmí použít pro jiné účely nežli pro ty, které zaručují, že obal je v souladu s odpovídajícími požadavky v Kapitole 6.1, 6.2, 6.3, 6.5 nebo 6.6. Tento symbol nesmí být použit pro obaly, které odpovídají zjednodušeným podmínkám 6.1.1.3, 6.1.5.3.1 (e) a 6.1.5.3.5 (c), 6.1.5.4, 6.1.5.5.1 a 6.1.5.6 (viz rovněž (ii) níže). Pro kovové obaly s vytlačovaným značením mohou být namísto symbolu použita velká písmena „UN“; nebo“. Upravit v písmenu (a) (ii) následně: „Symbol „RID/ADR“ pro kompozitní obaly (sklo, porcelán nebo kamenina) a obaly z lehkého kovu splňující zjednodušené podmínky (viz 6.1.1.3, 6.1.5.3.1 (e), 6.1.5.3.5 (c), 6.1.5.4, 6.1.5.5.1 a 6.1.5.6); POZNÁMKA: Obaly nesoucí toto označení jsou schváleny pro přepravní procesy železniční a silniční přepravy a přepravy říční, které jsou předmětem předpisů RID, ADR a ADN. Tyto obaly nejsou nutně přijímány k přepravě jinými způsoby doprav, které jsou upraveny jinými předpisy.“ 6.1.5 [netýká se anglické verze] 6.1.5.1.1. Nahradit „a schválený příslušným orgánem“ výrazem: „povolujícím umístění označení a musí být příslušným orgánem schválen“ 6.1.5.1.2 Nahradit první větu následovně: „Každý konstrukční typ obalu musí před použitím úspěšně projít testy předepsanými v této Kapitole.“ 6.1.5.3.1 [netýká se anglické verze] 6.1.5.3.4 Upravit následovně: „6.1.5.3.4 Dopadová plocha Dopadová plocha musí být nepružná s horizontálním povrchem a musí být: - dostatečně celistvá (integrální), aby se s ní nedalo pohybovat - hladká a s povrchem bez místních poškození, které by mohly ovlivnit výsledky zkoušek, - dostatečně pevná, aby nebyla za podmínek zkoušky deformovatelná a aby nebyla během testů náchylná k poškození, a - dostatečně velká, aby bylo zajištěno, že zkoušený obal dopadne na povrch.“ 6.1.5.3.5 [netýká se anglické verze] Kapitola 6.2 Upravit Kapitolu 6.2 následujícím způsobem: „Kapitola 6.2 Požadavky na konstrukci a zkoušení tlakových nádob, aerosolových rozprašovačů, malých nádobek obsahujících plyn (plynové kartuše) a palivové článkové kartuše obsahující zkapalněný hořlavý plyn 6.2.1 Všeobecné požadavky POZNÁMKA: Aerosolové rozprašovače, malé nádobky obsahující plyn (plynové kartuše) a palivové článkové kartuše obsahující zkapalněné hořlavé plyny nejsou předmětem požadavků kapitoly 6.2.1 až 6.2.5. 6.2.1.1 Výroba a konstrukce 6.2.1.1.1 Tlakové nádoby a jejich uzávěry musí být navrženy, vyrobeny, zkoušeny a vybaveny takovým způsobem, aby odolávaly všem podmínkám, včetně únavy, kterým budou vystaveny během normálních podmínek přepravy a používání. 6.2.1.1.2 (Vyhrazeno) 6.2.1.1.3 V žádném případě nesmí být tloušťka stěny menší nežli ta, která je specifikovaná v technických normách pro výrobu a konstrukci. 6.2.1.1.4 Pro svařované tlakové nádoby se musí použít pouze kovy dobře svařovatelné. 6.2.1.1.5 Tlaková zkouška láhví, trubkových nádob, tlakových sudů a svazků láhví musí splňovat podmínky pokynu pro balení P200 ve 4.1.4.1. Zkušební tlak pro uzavřené kryogenní nádoby musí splňovat pokyn pro balení P203 ve 4.1.4.1 6.2.1.1.6 Tlakové nádoby ve svazcích musí být strukturálně podepřeny a spojeny v jednotku. Tlakové nádoby musí být zajištěny tak, aby se zabránilo jejich pohybu vzhledem ke strukturální sestavě a vzhledem k pohybu, který by mohl mít za následek koncentraci místních škodlivých napětí. Různá příslušenství (např. různé ventily a měřiče tlaku) musí být vyrobeny a zkonstruovány tak, aby byly chráněny před nárazem a před silami, se kterými se obaly při provozu setkávají. Příslušenství (sběrná a rozdělovací potrubí) musejí mít nejméně stejný zkušební tlak, jako láhve. Pro toxické zkapalněné plyny, musí mít každá tlaková nádoba izolační ventil, který zajistí, že každá tlaková nádoba může být plněna samostatně a dále zaručí, že během přepravy nedojde ke vzájemné výměně obsahu tlakových nádob. POZNÁMKA: Toxické zkapalněné plyny mají klasifikační kódy 2T, 2TF, 2TC, 2TO, 2TFC nebo 2TOC. 6.2.1.1.7 Je třeba se vyvarovat styku rozdílných kovů, který může mít za následek poškození vlivem galvanického působení. 6.2.1.1.8 Dodatečné požadavky na konstrukci uzavřených kryogenních nádob pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny. 6.2.1.1.8.1 Mechanické vlastnosti použitého kovu musí být stanoveny pro každou tlakovou nádobu, rovněž musí být stanovena rázová pevnost a koeficient ohybu. POZNÁMKA: Pro rázovou pevnost jsou detaily zkušebních požadavků, které je možno použít, uvedeny v 6.8.5.3 6.2.1.1.8.2 Tlakové nádoby musí být tepelně izolovány. Tepelná izolace musí být chráněna před nárazy pláštěm. Pokud je prostor mezi tlakovou nádobou a pláštěm vzduchoprázdný (vakuová izolace), musí být ochranný plášť navržen tak, aby vydržel vnější tlak, nejméně 100 kPa (1 bar), vypočtený podle uznávaného technického kódu, nebo vypočteného kritického vnějšího destrukčního tlaku (před zhroucením), který není menší nežli přetlak 200 kPa (2 bary), bez trvalé deformace. Pokud je plášť plynotěsně uzavřen (např. při vakuové izolaci), musí být nějakým zařízením zajištěno, aby při nedostatečné plynotěsnosti tlakové nádoby nebo jejích výstrojních součástí v izolační vrstvě nevznikal nebezpečný tlak. Zařízení musí zabránit proniknutí vlhkosti do izolace. 6.2.1.1.8.3 Uzavřené kryogenní nádoby určené pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů majících při atmosférickém tlaku bod varu – 182 °C, nesmějí obsahovat materiály, které mohou nebezpečným způsobem reagovat s kyslíkem, nebo s prostředím obohaceným kyslíkem, pokud jsou tyto materiály umístěny v částech tepelné izolace, kde existuje riziko kontaktu s kyslíkem nebo s kapalinou obohacenou kyslíkem. 6.2.1.1.8.4 Uzavřené kryogenní nádoby musí být vyrobeny a konstruovány s vhodným zvedacím a zabezpečovacím zařízením. 6.2.1.1.9 Dodatečné požadavky na konstrukci tlakových nádob pro acetylen Tlakové nádoby pro UN 1001 acetylen, rozpuštěný, a UN 3374 acetylen bez rozpouštědla, musí být plněny porézním materiálem, rovnoměrně rozloženým a typu, který splňuje požadavky zkoušek specifikovaných příslušným orgánem a který: (a) Je kompatibilní s tlakovou nádobou a nevytváří škodlivé nebo nebezpečné látky buďto s acetylenem nebo s rozpouštědlem, v případě UN 1001; a (b) Je schopný zabránit rozkladu acetylenu v porézním materiálu. V případě UN 1001, musí se rozpouštědlo snášet s tlakovou nádobou. 6.2.1.2 Materiály 6.2.1.2.1 Konstrukční materiály tlakových nádob a jejich uzávěry, které jsou v přímém styku s nebezpečnými látkami, nesmí být těmito látkami napadány nebo zeslabeny a nesmí být příčinou nebezpečného efektu jako katalytická reakce nebo reakce s nebezpečnými látkami. 6.2.1.2.2 Tlakové nádoby a jejich uzávěry musí být vyrobeny z materiálů specifikovaných ve výrobních a konstrukčních technických normách a v odpovídající pokynům pro balení látky určené k přepravě v tlakové nádobě. Materiály musí být odolné proti lomu způsobenému křehkostí a vůči popraskání vlivem koroze, jak je stanoveno ve výrobních a konstrukčních technických normách. 6.2.1.3 Provozní výstroj 6.2.1.3.1 Ventily, potrubí a jiná příslušenství vystavená tlaku, s výjimkou tlakových uvolňovacích zařízení, musí být navržena a zkonstruována tak, aby tlak při prasknutí byl nejméně 1.5 násobkem zkušebního tlaku tlakové nádoby. 6.2.1.3.2 Provozní výstroj musí být vytvořena nebo navržena tak, aby zabránila nebezpečí, která by mohla vzniknout uvolněním obsahu tlakové nádoby během normálních podmínek při manipulaci a přepravě. Různá potrubí vedoucí k uzavíracím ventilům musí být dostatečně flexibilní, aby chránila ventily a potrubí před namáháním nebo uvolněním obsahu tlakových nádob. Plnící a vyprazdňovaní ventily a všechna ochranná víčka musí být schopna zajištění proti neúmyslnému otevření. Ventily musí být chráněny, jak je specifikováno v 4.1.6.8. 6.2.1.3.3 Tlakové nádoby, které nejsou schopné ruční manipulace nebo válení, musí být vybaveny příslušenstvím (skluznicemi, úchyty, řemeny) které zajistí, že mohou být bezpečně manipulovány mechanickými prostředky a musí být uzpůsobeny tak, aby nebyla narušena jejich pevnost, ani aby nezpůsobily nepřiměřená napětí tlakové nádoby. 6.2.1.3.4 Jednotlivé tlakové nádoby musí být vybaveny tlakovým uvolňovacím zařízením, jak je to specifikováno v ustanovení pokynu pro balení P200 (2) v 4.1.4.1 nebo v 6.2.1.3.6.4 a 6.2.1.3.6.5. Takové zařízení musí být navrženo tak, aby zabránilo vnikání cizího materiálu, úniku plynu a vzniku jakéhokoliv nebezpečného nadměrného tlaku. Pokud je tlakové uvolňovací zařízením na vícenásobných horizontálních tlakových nádobách naplněných hořlavým plynem, musí být uspořádáno tak, aby plyn volně unikal do otevřeného prostoru a tím se zabránilo jakémukoliv působení unikajícího plynu na vlastní tlakovou nádobu za normálních podmínek přepravy. 6.2.1.3.5 Tlakové nádoby, jejichž plnění se měří objemově, musí být vybaveny ukazatelem hladiny. 6.2.1.3.6 Dodatečné požadavky na uzavřené kryogenní nádoby 6.2.1.3.6.1 Každý plnící a vyprazdňovaní otvor v uzavřené kryogenní nádobě používané pro přepravu hořlavých hluboce zchlazených zkapalněných plynů, musí být opatřen nejméně dvěma vzájemně nezávislými za sebou umístěnými uzavíracími zařízeními, první bude uzavírací ventil, druhé je víčko nebo rovnocenné zařízení. 6.2.1.3.6.2 Části potrubí, které mohou být na obou koncích uzavřeny, kde se může zadržet kapalný produkt, musí být opatřeny automatickým zařízením pro vyrovnávání tlaku, aby se zabránilo vzniku nadměrného tlaku v potrubí. 6.2.1.3.6.3 Každé připojení k uzavřené kryogenní nádobě musí být zřetelně označeno uvedením své funkce (např. plynná nebo kapalná fáze). 6.2.1.3.6.4 Zařízení pro vyrovnávání tlaku 6.2.1.3.6.4.1 Každá uzavřená kryogenní nádoba musí být vybavena nejméně jedním zařízením pro vyrovnávání tlaku. Toto zařízení musí být takového typu, aby odolávalo dynamickým silám včetně rázové vlny. 6.2.1.3.6.4.2 Uzavřené kryogenní nádoby mohou mít, navíc, průtržný kotouč paralelně s jedním nebo více nastavitelnými pružinovými pojistnými ventily, aby byly splněny požadavky 6.2.1.3.6.5. 6.2.1.3.6.4.3 Připojení zařízení pro vyrovnávání tlaku musí mít dostatečné rozměry umožňující neomezené odpouštění požadovaného množství zařízením pro vyrovnávání tlaku. 6.2.1.3.6.4.4 Veškeré přívody zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být v podmínkách maximálního plnění umístěny v parním prostoru uzavřené kryogenní nádoby a zařízení musí být uspořádána takovým způsobem, aby se zajistilo, že unikající pára se odpustí bez omezení. 6.2.1.3.6.5 Kapacita a nastavení zařízení pro vyrovnávání tlaku POZNÁMKA: Pokud se týká zařízení pro vyrovnávání tlaku uzavřených kryogenních nádob, znamená maximální povolený pracovní tlak (MAWP) maximální povolený účinný přetlak na vrchu naplněné uzavřené kryogenní nádoby ve své provozní poloze včetně nejvyššího účinného tlaku během plnění a vyprazdňování. 6.2.1.3.6.5.1 Zařízení pro vyrovnávání tlaku se musí otevírat automaticky při tlaku ne menším nežli MAWP a musí být plně otevřeno při tlaku rovném 110% MAWP. Po odpuštění musí uzavírat při tlaku ne nižším nežli 10% pod tlakem, při kterém odpouštění začíná a při všech nižších tlacích musí zůstat uzavřeno. 6.2.1.3.6.5.2 Průtržné kotouče musí být nastaveny tak, aby praskly při jmenovitém tlaku, který je nižší nežli zkušební tlak nebo 150% MAWP 6.2.1.3.6.5.3 V případě ztráty vakua ve vakuové izolované uzavřené kryogenní nádobě musí být kombinovaná kapacita všech zabudovaných zařízení pro vyrovnávání tlaku (natolik) dostatečná, aby tlak (včetně akumulace) uvnitř uzavřené kryogenní nádoby nepřekročil 120% MAWP. 6.2.1.3.6.5.4 Požadovaná kapacita zařízení pro vyrovnávání tlaku musí být vypočtena podle stanoveného technického předpisu, uznaného příslušným orgánem1. 6.2.1.4 Schvalováni tlakových nádob 6.2.1.4.1 Shoda tlakových nádob musí být vyhodnocována v čase výroby, jak to požaduje příslušný orgán. Tlakové nádoby musí být podrobeny prohlídkám, zkouškám a musí být schválena inspekčním orgánem. Technická dokumentace musí obsahovat úplnou specifikaci konstrukce a stavby a úplnou dokumentaci o výrobě a zkoušení. 6.2.1.4.2 Systém zajištění kvality musí být v souladu s požadavky příslušného orgánu. 1 viz např. CGA Publikace S-1.2-2003 „Normy pro tlakové uvolňovací zařízení Část 2 - Pressure Relief Device Standards Part 2– Cargo a Portable Tanks for Compressed Gates „ and S-1.1-2003 „ Pressure Relief Device Standards – Part 1 – Cylinders for Compressed Gases“. 6.2.1.5 První prohlídka a zkouška 6.2.1.5.1 Nové tlakové nádoby, jiné nežli uzavřené kryogenní nádoby, musí být podrobeny zkouškám a prohlídkám během a po výrobě podle příslušných konstrukčních norem, které musí obsahovat následující: Na přiměřeném vzorku tlakových nádob: (a) Zkoušení mechanických vlastností konstrukčních materiálů; (b) Ověření minimální tloušťky stěny; (c) Ověření homogenity materiálu pro každou výrobní šarži; (d) Prohlídku vnějšího a vnitřního stavu tlakových nádob; (e) Prohlídku závitů hrdla; (f) Ověření souladu s konstrukční normou; Pro všechny nádoby: (g) Hydraulická tlaková zkouška. Tlakové nádoby musí vydržet zkušební tlak bez expanze větší než přípustný v konstrukční specifikaci; POZNÁMKA: Se souhlasem příslušného orgánu, může být hydraulická tlaková zkouška nahrazena zkouškou používající plyn, kde taková operace neznamená žádné nebezpečí. (h) Prohlídku a vyhodnocení výrobních závad a buďto jejich oprava nebo označení tlakových nádob za nepoužitelné. V případě svařovaných tlakových nádob, musí být věnována zvláštní pozornost kvalitě svárů; (i) Prohlídku označení na tlakových nádobách; (j) Tlakové nádoby určené k přepravě UN čísla 1001 rozpuštěného acetylenu, a UN čísla 3374 acetylenu bez rozpouštědla, musí být navíc podrobeny prohlídce, aby byla zajištěna odpovídající instalace a stav porézního materiálu a, pokud je to vhodné, množství rozpouštědla. 6.2.1.5.2 Na přiměřeném vzorku uzavřených kryogenních nádob musí být provedeny prohlídky a zkoušky specifikované v 6.2.1.5.1 (a), (b) a (d) a (f). Svary musí být, navíc, podrobeny prohlídce pomocí radiografické, ultrazvukové nebo jiné vhodné nedestruktivní zkušební metody na vzorku uzavřených kryogenních nádob podle příslušné výrobní a konstrukční normy. Tato prohlídka svárů se nepoužívá pro plášť. Navíc všechny uzavřené kryogenní nádoby musí podstoupit první prohlídky a zkoušky specifikované v 6.2.1.5.1 (g), (h) a (i), a po kompletaci zkoušku těsnosti a zkoušku funkční způsobilosti provozní výstroje. 6.2.1.6 Periodická prohlídka a zkouška 6.2.1.6.1 Opakovaně plnitelné tlakové nádoby, jiné nežli kryogenní nádoby, musí být podrobeny periodickým prohlídkám a zkouškám příslušným orgánem podle dále uvedených požadavků: (a) Vnější přezkoumání tlakové nádoby, výstroje a vnějšího značení; (b) Vnitřní přezkoumání tlakové nádoby (např. prohlídkou vnitřního stavu, prohlídkou tloušťky stěny); (c) Ověření závitů, zda nedošlo k jejich korozi nebo zda jsou odstraněna příslušenství; (d) Hydraulická tlaková zkouška, pokud je to nutné, ověření charakteristik materiálu vhodnými zkouškami; (e) Ověření provozní výstroje jiných příslušenství a vyrovnávacích zařízení, pokud mají být uvedena v činnost. POZNÁMKA 1 : Se souhlasem příslušného orgánu, může být zkouška hydraulickým přetlakem nahrazena zkouškou s použitím plynu, pokud není tento postup nebezpečný. 2 : Se souhlasem příslušného orgánu, může být zkouška láhví hydraulickým tlakem nahrazena ekvivalentní zkouškou na základě akustické emise nebo kombinací akustické emise a zkoušky ultrazvukem. 3 : Pro frekvence periodických prohlídek a zkoušek viz pokyny pro balení P200 v 4.1.4.1. 6.2.1.6.2 U tlakových nádob určených pro přepravu podle UN čísla 1001 acetylen, rozpuštěný a UN čísla 3374 acetylen bez rozpouštědla musí být provedena pouze kontrola podle 6.2.1.6.1 (a), (c) a (e). Navíc musí být zkontrolován stav porézního materiálu (praskliny, volný prostor v horní části, uvolnění a usazení) 6.2.1.7 Požadavky na výrobce 6.2.1.7.1 Výrobce musí být technicky schopný a musí vlastnit veškeré prostředky požadované pro úspěšnou výrobu tlakových nádob, zvláště kvalifikovaný personál pro: (a) Dohled nad celým výrobním procesem; (b) Pro provedení spojů materiálů; a (c) Pro provedení příslušných zkoušek. 6.2.1.7.2 Zkouška odbornosti výrobce musí být ve všech případech vykonána inspekčním organizací pověřenou příslušným orgánem země schválení. 6.2.1.8 Požadavky na inspekční organizace 6.2.1.8.1 Inspekční organizace musí být nezávislé na výrobních podnicích a kompetentní pro provedení zkoušek, prohlídek a požadovaných schválení. 6.2.2 Požadavky na UN tlakové nádoby Navíc k obecným požadavkům oddílu 6.2.1, musí UN tlakové nádoby splňovat požadavky tohoto oddílu, včetně příslušných norem. 6.2.2.1 Konstrukce, výroba a první prohlídka a zkouška 6.2.2.1.1 Následující normy se používají pro výrobu, konstrukci a první prohlídku a zkoušku UN láhví, s výjimkou kdy inspekční požadavky jsou vztaženy k systému posuzování shody a schválení musí být podle 6.2.2.5: ISO 9809-1:1999\| Plynové lahve – opakovaně plnitelé, bezešvé ocelové láhve na plyny – Návrh, konstrukce a zkouška- Část 1: Kalené a temperované ocelové láhve s pevností v tahu menší než 1 100MPa POZNÁMKA: Poznámka týkající se F faktoru v oddílu 7.3 této normy nesmí být použita pro UN láhve. ---\|--- ISO 9809-2:2000\| Plynové lahve -Bezešvé ocelové plynové lahve pro vícenásobné použití-Návrh, konstrukce a zkoušení- Část 2: Kalené a temperované ocelové lahve s pevností v tahu větší nebo rovnou 1100 MPa ISO 9809-3:2000\| Plynové lahve. Bezešvé ocelové plynové lahve pro vícenásobné použití-Návrh, konstrukce a zkoušení- Část 3 Normalizované ocelové lahve. ISO 7866:1999\| Plynové lahve - bezešvé opakovaně plnitelé lahve ze slitin hliníku- Návrh, konstrukce a zkoušení POZNÁMKA: Poznámka týkající se F faktoru v oddílu 7.2 normy se nepoužívá UN lahve. Slitina hliníku 6351A – T6 nebo ekvivalentní nebude schválena. ISO 11118:1999\| Lahve na plyny – kovové lahve na plyn na jedno použití – Specifikace a zkušební metody ISO 11119-1:2002\| Plynové lahve kompozitní konstrukce - Specifikace a zkušební metody – Část 1 Kompozitní lahve na plyn ovinuté obručí ISO 11119-2:2002\| Plynové lahve kompozitní konstrukce - Specifikace a zkušební metody - Část 2 Plně ovinuté, vláknem zesílené kompozitní lahve na plyny s kovovou vložkou snižující zatížení ISO 11119-3:2002\| Plynové lahve kompozitní konstrukce – Specifikace a zkušební metody. Část 3: Plně ovinuté vláknem zesílené kompozitní plynové lahve s kovovou nebo nekovovou vložkou snižující zatížení POZNÁMKA 1 : Ve výše uvedených referenčních normách musí být kompozitní lahve označeny pro neomezenou provozní životnost. 2 : Po prvních 15 letech provozu, mohou být kompozitní láhve vyrobené dle těchto norem schválený pro rozšířený provoz příslušným orgánem, který je zodpovědný za původní schválení láhví, a který založí svoje rozhodnutí na informaci z testu, kterou mu poskytne výrobce, nebo vlastník nebo uživatel. 6.2.2.1.2 Následující norma se používá pro výrobu, konstrukci a první prohlídku a zkoušku UN trubkových nádob, s výjimkou případu, kdy požadavky na prohlídku vztažené na systém posuzování shody a schválení musí být podle 6.2.2.5: ISO 11120:1999\| Plynové láhve – bezešvé ocelové trubky pro přepravu stlačených plynů pro vícenásobné použití s vodní kapacitou mezi 150 l a 3 000 l – Návrh a konstrukce POZNÁMKA: Poznámka týkající se F faktoru v oddílu 7.1 této normy se pro UN trubkové nádoby nepoužívá ---\|--- 6.2.2.1.3 Následující norma se používá pro výrobu, konstrukci a první prohlídku a zkoušku UN acetylenových láhví, s výjimkou případu, kdy požadavky na prohlídku vztažené na systém posuzování shody a schválení musí být podle 6.2.2.5: Pro tlakové nádoby: ISO 9809-1:1999\| Plynové lahve – bezešvé ocelové lahve na plyny pro vícenásobné použití – Výroba, konstrukce a zkoušení – Část 1: Kalené a temperované ocelové lahve na plyny s pevností v tahu menší než 1 100 MPa. POZNÁMKA: Poznámka týkající se F faktoru v oddílu 7.3 této normy se pro UN lahve nepoužívá. ---\|--- ISO 9809-3:2000\| Plynové lahve – Bezešvé ocelové lahve na plyny pro vícenásobné použití – Výroba, konstrukce a zkoušení – Část 3: Normalizované ocelové lahve Pro porézní materiály v láhvi: ISO 3807-1:2000\| Láhve na acetylen- Základní požadavky – Část 1: Láhve bez tavných zátek ---\|--- ISO 3807-1:2000\| Láhve na acetylen- Základní požadavky – Část 2: Láhve s tavnými zátkami 6.2.2.1.4 Následující norma se používá pro výrobu, konstrukci a první prohlídku a zkoušku UN kryogenních láhví, s výjimkou případu, kdy požadavky na prohlídku vztažené na systém posuzování shody a schválení musí být podle 6.2.2.5 ISO 21029-1:2004\| Kryogenní nádoby - přemístitelné, vakuově izolované nádoby s objemem nejvýše 1 000 litrů Část 1: Výroba, inspekce, zkouška ---\|--- 6.2.2.2 Materiály Navíc, k materiálovým požadavkům specifikovaným v normách pro výrobu, konstrukci a k veškerým omezením specifikovaným v příslušném pokynu pro balení pro přepravovaný plyn(y), (např. pokyn pro balení P200 podle 4.1.4.1), se ke kompatibilitě materiálu použijí následující normy: ISO 11114-1:1997\| Přemístitelné plynové láhve - Kompatibilita láhve a materiálů pro ventily s obsahem plynu – Část 1: Kovové materiály ---\|--- ISO 11114-2:2000\| Přemístitelné plynové láhve - Kompatibilita láhve a materiálů pro ventily s obsahem plynu – Část 2: Nekovové materiály POZNÁMKA: Omezení týkající se ISO 11114 – 1 na ocelové slitiny o vysoké nejzazší úrovni pevnosti do 1 100 MPa, se neaplikují na UN číslo 2203 silany. 6.2.2.3 Provozní výstroj Na uzávěry a jejich ochranu se aplikují následující normy: ISO 11117:1998\| Plynové lahve – Ochranná víčka ventilů a ochrana ventilů pro průmyslové a lékařské plynové lahve. Návrh, konstrukce a zkoušky ---\|--- ISO 10297:2006\| Přemístitelné plynové lahve - lahvové ventily- Specifikace a typ zkoušek POZNÁMKA: Verze EN této ISO normy splňuje požadavky a je možno ji rovněž použít 6.2.2.4 Periodická prohlídka a zkouška Na periodické prohlídky a zkoušky UN láhví se aplikují následující normy: ISO 6406:2005\| Periodická inspekce a zkouška bezešvých ocelových plynových lahví ---\|--- ISO 10461:2005 + A1:2006\| Bezešvé plynové láhve ze slitiny hliníku - Periodická inspekce a zkouška ISO 10462:2005\| Plynové lahve - Přemístitelné lahve pro rozpuštěný acetylen - Periodická inspekce a zkouška ISO 11623:2002\| Přemístitelné plynové lahve - periodická inspekce a zkouška kompozitních plynových lahví 6.2.2.5 Systém posuzování shody a schvalování pro výrobu tlakových nádob 6.2.2.5.1 Definice Pro účely tohoto pododdílu: Systém posouzení shody znamená systém příslušného orgánu ke schválení výrobce, pro schválení konstrukčního typu tlakové nádoby, schválení systému kvality výrobce a schválení inspekčních organizací; Konstrukční typ znamená návrh konstrukce tlakové nádoby, jak je specifikován speciální normou pro tlakovou nádobu, Ověřit znamená potvrdit zkouškou, nebo předpisem objektivní důkaz, že předepsané požadavky byly splněny. 6.2.2.5.2 Všeobecné požadavky Příslušný orgán 6.2.2.5.2.1 Příslušný orgán, schvalující tlakovou nádobu musí schválit systém posouzení shody, aby zaručil, že tlaková nádoba splňuje požadavky RID. V případech, kdy příslušný orgán, který schvaluje tlakovou nádobu, není příslušným orgánem v zemi výroby, musí být na tlakové láhvi vyznačena země výroby (viz 6.2.2.7 a 6.2.2.8). Příslušný orgán země schválení musí na žádost předložit důkaz potvrzující dodržení shody s tímto systémem svému protějšku v zemi užití. 6.2.2.5.2.2 Příslušný orgán může delegovat své funkce v systému posuzování shody úplně nebo částečně. 6.2.2.5.2.3 Příslušný orgán musí zajistit, že je k dispozici platný seznam schválených inspekčních organizací a jejich identifikačních značek a schválených výrobců a jejich identifikačních značek. Inspekční organizace 6.2.2.5.2.4 Inspekční organizace musí být schválena příslušným orgánem pro prohlídku a zkoušku tlakových nádob a musí: (a) Mít personál s organizační strukturou, způsobilý, vyškolený, kompetentní a zručný k uspokojivému výkonu jeho technických funkcí; (b) Mít přístup k vhodnému a odpovídajícímu vybavení a výstroji; (c) Pracovat nestranně a být oproštěn od jakéhokoliv vlivu, který by mu v tom mohl bránit; (d) Zajistit důvěrnost obchodních a vlastnických aktivit výrobce a jiných organizací; (e) Udržovat jasnou hranici mezi aktuálními funkcemi inspekčního orgánu a funkcemi nesouvisející; (f) Používat zdokumentovaný systém kvality; (g) Zajistit provedení zkoušek a prohlídek specifikovaných v odpovídající normě na tlakovou nádobu a v RID; (h) Udržovat účinný a vhodný systém zpráv a uchování dle 6.2.2.5.6. 6.2.2.5.2.5 Inspekční organizace musí provádět schválení konstrukčního typu, výrobní prohlídky a zkoušky tlakové nádoby a certifikaci k ověření shody s odpovídající normou pro tlakovou nádobu, (viz 6.2.2.5.4 a 6.2.2.5.5) Výrobce 6.2.2.5.2.6 Výrobce musí: (a) Používat dokumentovaný systémem kvality podle 6.2.2.5.3; (b) Žádat o schválení konstrukčního typu podle 6.2.2.5.4; (c) Vybrat inspekční organizaci ze seznamu schválených inspekčních organizací vedenou příslušným orgánem země schválení; a (d) Uchovávat záznamy podle 6.2.2.5.6. Zkušební laboratoř 6.2.2.5.2.7 Zkušební laboratoř musí mít: (a) Personál s organizační strukturou, v dostatečném počtu, kompetentní a zkušený; a (b) Vhodná a odpovídající zařízení a vybavení k provádění zkoušek požadovaných výrobní normou ke spokojenosti inspekční organizace 6.2.2.5.3 Systém kvality výrobce 6.2.2.5.3.1 Systém kvality musí obsahovat všechny prvky, požadavky a předpisy převzaté výrobcem. Spravování, postupy a instrukce musí být systematicky a přehledně zdokumentovány písemnou formou. Musí zejména obsahovat odpovídající popisy: (a) Organizační strukturu a zodpovědnosti personálu vzhledem ke konstrukci a kvalitě výrobku; (b) Kontroly konstrukčního typu a techniky ověřování procesů a postupů použitých při konstruování tlakových nádob; (c) Odpovídající výroby tlakových nádob, kontroly kvality, zajištění kvality a instrukcí operačního procesu, které budou používány; (d) Záznamů o kvalitě, jako inspekční zprávy a zkušební a kalibrační data; (e) Rozborů managementu k zajištění účinné činnosti systému kvality vycházející z auditů podle 6.2.2.5.3.2; (f) Procesu popisujícího, jak jsou plněny požadavky zákazníka; (g) Způsobu kontroly dokumentů a jejich revize; (h) Prostředků ke kontrole neodpovídajících tlakových nádob, nakoupených komponent a finálních materiálů; a (i) Školících programů a kvalifikačních postupů pro příslušné zaměstnance. 6.2.2.5.3.2 Audit systému kvality Systém kvality musí být nejdříve (vy)hodnocen k určení, zda jsou splněny požadavky uvedené v 6.2.2.5.3.1 ke spokojenosti příslušného orgánu. Výrobce musí být seznámen s výsledky auditu. Sdělení musí obsahovat závěry auditu a veškerá nápravná opatření. Periodické audity musí být prováděny ke spokojenosti příslušného orgánu, aby se zajistilo, že výrobce dodržuje a používá systém kvality. Zprávy o periodických auditech musí být poskytnuty výrobci. 6.2.2.5.3.3 Dodržování systému kvality Výrobce musí dodržovat systém kvality tak, jak je schválen, aby zůstal přiměřený a účinný. Výrobce musí oznámit příslušnému orgánu všechny zamýšlené změny schváleného systému kvality. Navržené změny musí být vyhodnoceny, aby se stanovilo, zda rozšířený systém kvality bude splňovat požadavky uvedené v 6.2.2.5.3.1. 6.2.2.5.4 Schvalovací proces První schválení konstrukčního typu 6.2.2.5.4.1 První schválení konstrukčního typu se musí skládat ze schválení systému kvality výrovce a schválení návrhu k výrobě tlakové nádoby. Žádost o první schválení konstrukčního typu musí splňovat požadavky 6.2.2.5.4.6 a 6.2.2.5.4.9 6.2.2.5.4.2 Výrobce, který chce vyrábět tlakové nádoby podle normy pro tlakové nádoby a RID musí požádat, obdržet a uchovávat certifikát o schválení konstrukčního typu dle postupu uvedeného 6.2.2.5.4.9 vydaný příslušným orgánem v zemi schválení pro nejméně jeden konstrukční typ. Tento certifikát musí být na žádost předložen příslušnému orgánu země užití. 6.2.2.5.4.3 Žádost musí být vypracována pro každý výrobní prostředek a musí obsahovat: (a) Jméno a registrovanou adresu výrobce, a pokud je žádost předložena autorizovaným reprezentantem, také jeho jméno a adresu; (b) Adresu výrobního zařízení – závodu (je-li rozdílná od výše uvedené); (c) Jméno a titul osoby (osob) zodpovědné za systém kvality; (d) Označení tlakové nádoby a příslušné normy pro tlakovou nádobu; (e) Podrobnosti jakéhokoliv odmítnutí schválení podobné žádosti jiným příslušným orgánem; (f) Identita inspekční organizace pro schválení konstrukčního typu; (g) Dokumentace o výrobním závodě, jak je specifikována pod 6.2.2.5.3.1; a (h) Technickou dokumentaci vyžadovanou pro schválení konstrukčního typu, která umožní ověření shody tlakových nádob s požadavky odpovídající normy pro tlakovou nádobu. Technická dokumentace musí pokrýt konstrukci a způsob výroby a musí obsahovat, pokud se týká důležitosti pro stanovení, nejméně následující: (i) normu pro návrh tlakové nádoby, konstrukční a výrobní výkresy ukazující komponenty a výkresy drobné montáže, pokud existují; (ii) popisy a vysvětlení nutná pro pochopení výkresů a uvažované použití tlakových nádob (iii) seznam norem nutný pro úplnou definici výrobního procesu; (iv) konstrukční výpočty a specifikaci materiálu; a (v) zkušební zprávy schválení konstrukčního typu, popisující výsledky šetření a testů provedených podle 6.2.2.5.4.9. 6.2.2.5.4.4 Počáteční audit podle 6.2.2.5.3.2 bude proveden ke spokojenosti příslušného orgánu. 6.2.2.5.4.5 Pokud je výrobci schválení odepřeno, musí příslušný orgán poskytnout pro toto odmítnutí písemně podrobné zdůvodnění. 6.2.2.5.4.6 Následně po schválení, budou příslušnému orgánu poskytnuty změny k informaci předané podle 6.2.2.5.4.3 vztahující se k původnímu schválení. Následná schválení konstrukčního typu 6.2.2.5.4.7 Žádost o následné schválení konstrukčního typu musí splňovat požadavky 6.2.2.5.4.8 a 6.2.2.5.4.9, pokud je výrobce vlastníkem počátečního schválení konstrukčního typu. V tomto případě systém kvality výrobce podle 6.2.2.5.3 musel být schválen během počátečního schválení konstrukčního typu a musí být použitelný pro nový návrh. 6.2.2.5.4.8 Žádost musí zahrnovat: (a) Jméno a adresu výrobce, a pokud je žádost předána autorizovanému zástupci i jeho jméno a adresu; (b) Podrobnosti jakéhokoliv odmítnutí podobné žádosti jiným příslušným orgánem; (c) Důkaz, že schválení počátečního konstrukčního typu bylo povoleno; a (d) Technickou dokumentaci, jak je popsána v 6.2.2.5.4.3 (h). Postup pro schválení konstrukčního typu 6.2.2.5.4.9 Inspekční organizace musí: (a) Přezkoumat technickou dokumentaci, aby ověřila že: (i) návrh je v souladu s odpovídajícími ustanoveními normy; a (ii) prototyp byl vyroben podle technické dokumentace a je pro návrh representativní; (b) Ověřit, že výrobní prohlídky byly provedeny tak, jak je požadováno podle 6.2.2.5.5; (c) Vybrat tlakové nádoby z prototypové výroby a dohlížet nad zkouškami těchto tlakových nádob, jak se to vyžaduje pro schválení konstrukčního typu; (d) Provést nebo nechat provést prohlídky a zkoušky specifikované v normě pro tlakovou nádobu, aby se zjistilo, že: (i) norma byla použita a splněna, a (ii) postupy použité výrobcem splňují požadavky normy; a (e) Zajistit, aby různé typy schvalovacích šetření (řízení) a zkoušek byly provedeny správně a úplně. Po úspěšném provedení zkoušek prototypu a po úspěšném splnění všech použitelných požadavků 6.2.2.5.4 musí být vydán schvalovací certifikát, který bude obsahovat jméno, adresu výrobce, výsledky a závěry šetření (řízení) a data nutná pro identifikaci konstrukčního typu. Pokud je výrobci schválení odepřeno, musí příslušný orgán poskytnout podrobné písemné zdůvodnění tohoto zamítnutí. 6.2.2.5.4.10 Změna schválených konstrukčních typů Výrobce musí buď: (a) Informovat vydávající příslušný orgán, o změnách schváleného konstrukčního typu a tam, kde takové změny nepředstavují nový návrh, jak je specifikováno v normě pro tlakovou nádobu; nebo, (b) Žádat následné schválení konstrukčního typu a tam, kde takové změny představují nový návrh podle odpovídající normy pro tlakovou nádobu. Tento dodatečný návrh musí být dán ve formě rozšíření původního certifikátu konstrukčního návrhu. 6.2.2.5.4.11 Na žádost musí příslušný orgán sdělit všem dalším příslušným orgánům informace týkající se schválení konstrukčního typu, změn schválení a odejmutých schválení. 6.2.2.5.5 Výrobní prohlídka a certifikace Všeobecné požadavky Inspekční organizace, nebo její delegát musí provést prohlídku a certifikaci každé tlakové nádoby. Inspekční organizace vybraná výrobcem pro prohlídku a zkoušení během výroby, musí být rozdílná od inspekční organizace použité pro schvalovací zkoušení konstrukčního typu. Tam, kde může být ke spokojenosti inspekční organizace předvedeno, že výrobce vyškolil kompetentní inspektory, nezávislé na výrobě, může být prohlídka provedena těmito inspektory. V tomto případě musí výrobce uchovat zprávy o školení inspektorů. Inspekční organizace musí ověřit, že prohlídky provedené výrobcem a zkoušky provedené na těchto tlakových nádobách, jsou plně v souladu s normou a požadavky RID. Pokud je zjištěn nesoulad v souvislosti s touto prohlídkou a o zkoušení bylo rozhodnuto, tak povolení k provádění prohlídky pro inspektory výrobce může být odebráno. Výrobce musí po schválení inspekční organizací napsat prohlášení o shodě s certifikovaným typem. Umístění certifikační značky na tlakovou nádobu se považuje za prohlášení, že tlaková nádoba splňuje příslušné normy pro tlakové nádoby a požadavky systému posuzování shody a RID. Inspekční organizace musí umístit certifikační značku nebo deleguje na výrobce, aby umístil certifikační značku a registrační značku inspekční organizace na každou schválenou tlakovou nádobu. Certifikát shody, podepsaný inspekční organizací a výrobcem, musí být vydán předtím, než-li je tlaková nádoba naplněna. 6.2.2.5.6 Záznamy Schválení konstrukčního typu a certifikát o záznamech dodržení shody musí být uchovány u výrobce a u inspekční organizace po dobu nejméně 20 let. 6.2.2.6 Systém schvalování pro periodickou prohlídku a zkoušku tlakových nádob 6.2.2.6.1 Definice Pro účely tohoto pododdílu: Schvalovací systém znamená systém příslušného orgánu pro schvalování organizací provádějících vstupní, periodickou prohlídku a zkoušku tlakových nádob (dále uváděných jako „organizace periodické prohlídky a zkoušky“), včetně schválení systému kvality této organizace. 6.2.2.6.2 Všeobecné požadavky Příslušný orgán 6.2.2.6.2.1 Příslušný orgán musí vytvořit schvalovací systém, aby zajistil, že periodická prohlídka a zkouška tlakových nádob splňuje požadavky RID. V případech, kdy příslušný orgán, který schvaluje organizaci provádějící periodickou prohlídku a zkoušku tlakové nádoby není příslušným orgánem v zemi schvalující výrobu tlakové nádoby, musí být značení periodické prohlídky a zkoušky schvalující země uvedeno ve značení tlakové nádoby (viz 6.2.2.7). Příslušný orgán země schválení pro periodickou prohlídku a zkoušku, musí na žádost předložit protistraně v zemi použití důkaz prokazující soulad s tímto systémem schvalování včetně zpráv o periodické prohlídce a zkoušce. Příslušný orgán země schválení může ukončit platnost schvalovacího certifikátu podle 6.2.2.6.4.1, pokud důkaz prokáže nesoulad se schvalovacím systémem. 6.2.2.6.2.2 Příslušný orgán může delegovat svoje funkce ve schvalovacím systému vcelku nebo částečně. 6.2.2.6.2.3 Příslušný orgán musí zajistit dostupnost aktuálního seznamu schválených organizací provádějících periodické prohlídky a zkoušky s jejich identifikačními čísly. Organizace periodické prohlídky a zkoušky 6.2.2.6.2.4 Organizace periodické inspekce a zkoušky musí být schválena příslušným orgánem a musí: (a) Mít personál s organizační strukturou, způsobilý, vyškolený, kompetentní a zručný k uspokojivému výkonu jeho technických funkcí; (b) Mít přístup k vhodnému a odpovídajícímu vybavení a výstroji; (c) Pracovat nestranně a být oproštěna od jakéhokoliv vlivu, který by mu v tom mohl bránit; (d) Zajistit důvěrnost obchodních a vlastnických aktivit výrobce a jiných organizací; (e) Zachovávat jasnou hranici mezi aktuálními funkcemi inspekční organizace a funkcemi nesouvisejícími; (f) Používat zdokumentovaný systém kvality podle 6.2.2.6.3; (g) Požádat o schválení podle 6.2.2.6.4; (h) Zajistit provádění periodické prohlídky a zkoušky dle 6.2.2.6.5; a (i) Udržovat účinný a vhodný systém zpráv a uchování dle 6.2.2.6.6. 6.2.2.6.3 Systém kvality a audit organizace periodické prohlídky a zkoušky 6.2.2.6.3.1 Systém kvality Systém kvality musí obsahovat všechny prvky, požadavky a předpisy přijaté organizací periodické prohlídky a zkoušky. Spravování, postupy a instrukce musí být systematicky a přehledně zdokumentovány písemnou formou. Systém kvality musí obsahovat: (a) Popis organizační struktury a odpovědností; (b) Příslušnou prohlídku a zkoušku, kontrolu kvality, zajištění kvality a instrukce pro činnosti, které budou používány; (c) Záznamy o kvalitě, jako jsou zprávy o prohlídce, zkušební a kalibrační data a certifikáty; (d) Posudky managementu na zajištění účinné činnosti systému kvality vzniklé na základě auditů podle 6.2.2.6.3.2; (e) Postup kontroly dokumentů a jejich revize; (f) Prostředky ke kontrole neodpovídajících tlakových nádob; a (g) Školící programy a kvalifikační postupy pro příslušný personál. 6.2.2.6.3.2 Audit Organizace periodické prohlídky o zkoušky a její systém kvality musí být podroben auditu, aby se zjistilo, zdali splňuje požadavky RID ke spokojenosti příslušného orgánu. Audit musí být proveden jako součást počátečního schvalovacího procesu (viz 6.2.2.6.4.3). Audit může být vyžádán jako součást postupu pro změnu schválení (viz 6.2.2.6.4.6). Periodické audity musí být provedeny ke spokojenosti příslušného orgánu, aby se zajistilo, že organizace periodické prohlídky a zkoušky stále splňuje požadavky RID. Organizace periodické prohlídky a zkoušky musí být seznámena s výsledky auditu. Oznámení musí obsahovat všechny závěry auditu a veškeré požadované opravné činnosti. 6.2.2.6.3.3 Zachování systému kvality Organizace periodické prohlídky a zkoušky musí zachovat systém kvality tak, jak byl schválen, aby zůstal odpovídající a účinný. Organizace periodické prohlídky a zkoušky musí příslušnému orgánu oznámit, že schválený systém kvality je bez jakýchkoliv změn, podle postupu pro změny schvalování uvedené v 6.2.2.6.4.6 6.2.2.6.4 Schvalovací proces pro periodické prohlídky a zkoušky První schválení 6.2.2.6.4.1 Organizace chtějící vykonávat periodické prohlídky a zkoušky tlakových nádob podle normy pro tlakovou nádobu a RID, musí požádat, získat a uchovat schvalovací certifikát vydaný příslušným orgánem. Tento písemný souhlas musí být, na požádání, předložen příslušnému orgánu země použití. 6.2.2.6.4.2 Žádost musí být podána pro každou organizaci chtějící provádět periodickou prohlídku a zkoušku a musí obsahovat: (a) Jméno a adresu organizace pro periodické prohlídky a zkoušky, a pokud je žádost předložena autorizovaným zástupcem, jeho jméno a adresu; (b) Adresu každého zařízení provádějícího periodickou prohlídku a zkoušku; (c) Jméno a titul osoby (osob) zodpovědné za systém kvality; (d) Označení tlakových nádob, periodickou prohlídkou a zkušební metodou a příslušnými normami pro tlakové nádoby splňujícími systém kvality; (e) Dokumentaci každého zařízení, vybavení, a systému kvality, jak je specifikován v 6.2.2.6.3.1; (f) Záznamy o kvalifikaci a o školení pro periodickou prohlídku a zkoušku a zkušební personál; a (g) Podrobnosti o jakémkoli zamítnutí schválení podobné žádosti jiným příslušným orgánem. 6.2.2.6.4.3 Příslušný orgán musí: (a) Prověřit dokumentaci, aby ověřil, že postupy jsou v souladu s požadavky odpovídajících norem pro tlakové nádoby a RID; a (b) Provést audit podle 6.2.2.6.3.2, aby ověřil, zda prohlídky a zkoušky jsou prováděny podle požadavků příslušných norem pro tlakovou nádobu a RID, ke spokojenosti příslušného orgánu. 6.2.2.6.4.4 Když byl audit úspěšně proveden a všechny příslušné požadavky 6.2.2.6.4 byly splněny, musí být vydán schvalovací certifikát. Ten musí obsahovat jméno organizace periodické prohlídky a zkoušky, registrovanou značku, adresu každého zařízení a data nezbytná pro identifikaci jejích schvalovacích činností (např. označení tlakových nádob, normy pro periodickou prohlídku a zkušební postupy). 6.2.2.6.4.5 Pokud je organizaci pro periodické prohlídky a zkoušky schválení odepřeno, musí příslušný orgán poskytnout písemně podrobné zdůvodnění tohoto odmítnutí. Modifikace schvalování organizací pro periodickou prohlídku a zkoušku 6.2.2.6.4.6 Po schválení, musí organizace periodické prohlídky a zkoušky oznámit vydávajícímu příslušnému orgánu veškeré změny týkající se informace uvedené pod 6.2.2.6.4.2 mající vztah k prvnímu schválení. Modifikace musí být vyhodnoceny, aby se určilo, zda-li požadavky příslušných norem pro tlakové nádoby a RID budou splněny. Může být vyžádán audit podle 6.2.2.6.3.2. Příslušný orgán musí tyto změny přijmout nebo je písemnou formou zamítnout, a pokud je to nutné, vydat rozšířený schvalovací certifikát. 6.2.2.6.4.7 Na žádost musí příslušný orgán sdělit všem dalším příslušným orgánům informace týkající se prvních schválení, změn ve schváleních a odejmutí schválení. 6.2.2.6.5 Certifikace periodické prohlídky a zkoušky Žádost o značení periodické prohlídky a zkoušky na tlakové nádobě bude považována jako prohlášení, že tlaková nádoba splňuje příslušné normy pro tlakové nádoby a požadavky RID. Organizace periodické prohlídky a zkoušky musí připevnit označení periodické prohlídky a zkoušky, včetně své registrované značky na každou schválenou tlakovou nádobu, (viz 6.2.2.7.6) Zpráva potvrzující, že tlaková nádoba úspěšně prošla periodickou prohlídkou a zkouškou musí být vydána organizací periodické prohlídky a zkoušky před jejím naplněním. 6.2.2.6.6 Zprávy Organizace periodické prohlídky a zkoušky musí uchovávat zprávy o tlakových nádobách a zkouškách (jak úspěšně prošlých, tak i těch které neprošly) včetně místa zkušebního zařízení po dobu nejméně 15 let. Vlastník tlakové nádoby musí uchovávat identickou zprávu až do další periodické prohlídky a zkoušky, pokud tlaková nádoba není vyloučena z provozu. 6.2.2.7 Značení UN tlakových nádob pro vícenásobné použití UN tlakové nádoby pro vícenásobné použití musí být označeny jasně a čitelně certifikačními provozními a výrobními značkami. Tyto značky musí být na tlakové nádobě trvale připevněny (např. vyraženy, vyryty nebo vyleptány). Označení musí být na rameni, na horním konci nebo na hrdle tlakové nádoby nebo na trvale připojené součásti tlakové nádoby (např. přivařený límec nebo korozi odolná destička přivařená na vnějším plášti kryogenní nádoby). S výjimkou obalového UN symbolu musí být minimální rozměr těchto značek 5 mm pro tlakové nádoby s průměrem větším nebo rovným 140 mm a 2,5 mm pro tlakové nádoby s průměrem menším nežli 140 mm. Minimální rozměr UN symbolu pro balení musí být 10 mm pro tlakové nádoby s průměrem větším nebo rovným 140 mm a 5 mm pro tlakové nádoby s průměrem menším než 140 mm. 6.2.2.7.1 Budou použita následující certifikační označení: (a) Symbol Spojených národů pro balení 2kB Tento symbol nesmí být použit pro jiné účely než k potvrzení, že obal splňuje příslušné požadavky kapitoly 6.1, 6.2, 6.3, 6.5 nebo 6.6. Tento symbol nesmí být použit pro tlakové nádoby, které splňují pouze požadavky 6.2.3 až 6.2.5 (viz 6.2.3.9). (b) Technická norma (např. ISO 9809-1) použitá pro návrh, výrobu a zkoušení; (c) Znak(y) identifikující zemi schválení, jak je udáno pomocí rozlišujících znaků motorových vozidel v mezinárodní přepravě 2; 2 Viz Rozlišovací značky pro motorová vozidla v mezinárodním provozu předepsaná Vídeňskou Úmluvou o silničním provozu (1968). POZNÁMKA: Země schválení se rozumí země, která schválila organizaci, která provedla prohlídku jednotlivé nádoby při výrobě. (d) Identifikační značka nebo cejch inspekční organizace, která je u příslušného orgánu v zemi schvalující značení zaregistrována; (e) Datum první prohlídky, rok (čtyři číslice) následované měsícem (2 číslice) oddělené lomítkem (např. „/“); 6.2.2.7.2 Budou použita následná provozní označení: (f) Zkušební tlak v barech, kterému předchází písmena „PH“ a následují písmena „BAR“; (g) Hmotnost prázdné tlakové nádoby včetně všech trvale připojených integrálních částí (např. hrdlo, kroužek, patní kroužek atd.) v kilogramech následované písmeny „KG“. Tato hmotnost nesmí zahrnovat hmotnost ventilu, čepičky ventilu nebo ochrany ventilu, žádný povlak nebo v případě acetylenu porézní materiál. Hmotnost musí být vyjádřena třemi platnými číslicemi, poslední číslice se zaokrouhluje nahoru. Pro lahve s hmotností menší než 1kg musí být hmotnost vyjádřena dvěma platnými číslicemi, poslední číslice se zaokrouhluje nahoru. V případě tlakových nádob pro UN číslo 1001 acetylen, rozpuštěný a UN číslo 3374 acetylen, bez rozpouštědla, bude po desetinné čárce nejméně jedno desetinné místo a dvě číslice pro tlakové nádoby menší než 1 kg; (h) Minimální zaručená tloušťka stěny v mm, následovaná písmeny „MM“. Toto značení se nevyžaduje pro tlakové nádoby s vnitřním objemem menším nebo rovným 1 litr nebo pro kompozitní lahve nebo pro uzavřené kryogenní nádoby; (i) V případě tlakových nádob pro stlačené plyny, UN číslo 1001 acetylen, rozpuštěný a UN číslo 3374 acetylen, bez rozpouštědla, pracovní tlak v barech, kterému předcházejí písmena „PW“. V případě uzavřených kryogenních nádob nejvyšší povolený provozní tlak předcházejí písmena „MAWP“; (j) V případě tlakových nádob na zkapalněné plyny a zchlazené zkapalněné plyny, hydraulický vnitřní objem, vyjádřený na tři platné číslice, poslední číslice se zaokrouhluje dolů, po kterém následuje písmeno „L“. Pokud hodnota minimálního nebo jmenovitého hydraulického vnitřního objemu je celé číslo, nemusí být číslice za desetinnou čárkou uvedeny; (k) V případě tlakových nádob pro UN číslo 1001, acetylen, rozpuštěný, celková hmotnost prázdné tlakové nádoby, připojení a příslušenství, které se během plnění neodnímají, jakýkoliv povlak, porézní materiál, rozpouštědlo a saturační plyn vyjádřené na tři platné číslice, (poslední číslice se zaokrouhluje dolů) následovaná písmeny „KG“. Nejméně jedno desetinné místo musí být za desetinnou čárkou. Pro tlakové nádoby menší než 1 kg, musí být hmotnost vyjádřena na dvě desetinná místa, poslední číslice se zaokrouhluje dolů; (l) V případě tlakových nádob pro UN číslo 3374 acetylen, bez rozpouštědla, celková hmotnost prázdné tlakové nádoby, připojení a příslušenství, které se během plnění neodnímají, jakýkoliv povlak a porézní materiál vyjádřené na tři platné číslice, poslední číslice zaokrouhlená směrem dolů následovaná písmeny „KG“. Hmotnost musí být vyjádřena nejméně na jedno desetinné místo. Pro tlakové nádoby, jejichž hmotnost je menší než 1 kg, musí být hmotnost vyjádřena na dvě desetinná místa, poslední číslice se zaokrouhluje směrem dolů; 6.2.2.7.3 Budou použita následná výrobní značení: (m) Označení závitu lahve (např. 25E). Tato značka se nevyžaduje pro uzavřené kryogenní nádoby; (n) Značka výrobce registrovaná příslušným orgánem. Pokud země výroby není stejná jako země schválení, musí značce výrobce předcházet značka(y) identifikující zemi výroby, jak je udána pomocí rozlišujících znaků pro motorová vozidla dle Úmluvy o silničním provozu2. Značka země a značka výrobce musí být odděleny mezerou nebo lomítkem; (o) Sériové číslo přidělené výrobcem; (p) V případě ocelových tlakových nádob a kompozitních tlakových nádob s ocelovou vložkou, určených pro přepravu plynů s rizikem vodíkového zkřehnutí, písmeno „H“ udávající snášenlivost oceli (viz ISO 11114-1:1997). 6.2.2.7.4 Výše uvedená značení musí být umístěna ve třech skupinách: - Výrobní značky budou v horní skupině a musí se objevit následně v pořadí uvedeném v 6.2.2.7.3. - Provozní značky podle 6.2.2.7.2 musí být ve skupině uprostřed a zkušební tlak (f) musí být bezprostředně za pracovním tlakem (i), pokud je předepsán. - Certifikační značky musí být ve spodní skupině a musí být uvedeny v pořadí daném v 6.2.2.7.1 Následující příklad je použitelný pro značení plynové lahve. 13kB 6.2.2.7.5 Ostatní značení jsou povolena na jiných plochách mimo boční stěny za předpokladu, že jsou umístěna na málo namáhaných plochách a ne v rozměrech a do hloubky, které by mohly způsobit škodlivé koncentrace napětí. V případě uzavřených kryogenních nádob, může být toto značení na oddělené destičce připevněné k vnějšímu plášti. Taková značení nesmějí být v rozporu s povinným značením. 6.2.2.7.6 Navíc k předchozímu značení musí být každá nádoba určená pro vícenásobné použití, která splňuje požadavky periodické prohlídky a zkoušky, podle 6.2.2.4 opatřena značením uvádějícím: (a) Označení určující zemi pověřující organizaci periodickou prohlídku a zkouškou. Toto označení se nevyžaduje, pokud je tato organizace schválena příslušným orgánem země schvalující výrobu; (b) Registrovanou značku organizace pověřenou příslušným orgánem pro provádění technických prohlídek a zkoušky; (c) Datum periodické prohlídky a zkoušky, rok, (dvě číslice), následované měsícem (dvě číslice) oddělené lomítkem (např. „/“). Pro označení roku je možno použít čtyři číslice. Výše uvedené znaky se objeví v následujícím pořadí. 6.2.2.7.7 Pro acetylenové lahve, se souhlasem příslušného orgánu, mohou být data většiny nedávných periodických prohlídek a značka organizace periodické prohlídky, vyraženy na prstenci upevněném na lahvi pomocí ventilu. Prstenec musí být umístěn tak, aby mohl být odstraněn pouze odpojením ventilu od lahve. 6.2.2.8 Značení UN tlakových lahví pro jedno použití UN tlakové lahve pro jedno použití musí být zřetelně a viditelně označeny certifikací a specifickým označením pro plynovou nebo tlakovou nádobu. Tyto značky musí být trvale připevněny (např. nastříkány pomocí šablony, vyraženy, vyryty nebo vyleptány) na tlakové nádobě. S výjimkou použití šablony, musí být značky na rameni, horním konci nebo na hrdle tlakové nádoby nebo na trvale připevněné součásti tlakové nádoby (např. přivařeném límci). S výjimkou obalového symbolu UN a nápisu „ZNOVU NEPLNIT", musí být minimální rozměr značek 5 mm pro tlakové nádoby o průměru větším nebo rovným 140 mm a 2,5 mm pro tlakové nádoby o průměru menším než 140 mm. Minimální rozměr obalového symbolu UN musí být 10 mm pro tlakové nádoby o průměru větším nebo rovným 140 mm a 5 mm pro tlakové nádoby o průměru menším než 140 mm. Nejmenší rozměr nápisu „ZNOVU NEPLNIT“ musí být 5 mm. 6.2.2.8.1 Značky uvedené v 6.2.2.7.1 až 6.2.2.7.3 musí být použity s výjimkou (g), (h) a (m). Sériové číslo (o) může být nahrazeno číslem šarže. Navíc, slova „ZNOVU NEPLNIT“ se vyžadují s velikostí písmen nejméně 5 mm na výšku. 6.2.2.8.2 Požadavky 6.2.2.7.4 se použijí. POZNÁMKA: Pro tlakové lahve na jedno použití je možno, kvůli jejich rozměru, nahradit toto značení nálepkou. 6.2.2.8.3 Jiná značení se povolují za předpokladu, že jsou provedena na plochách s nízkým napětím mimo boční stěny a nemají takový rozměr, aby mohly způsobit škodlivé koncentrace napětí. Takové značky nesmějí být v rozporu s povinným označením. 6.2.2.9 Ekvivalentní postupy pro stanovení shody a periodické prohlídky a zkoušky Pro UN tlakové nádoby se považují požadavky podle 6.2.2.5 a 6.2.2.6 za splněné, pokud se použijí následující postupy: Postup\| Příslušná organizace ---\|--- Typ schválení (1.8.7.2)\| Xa Dohled nad výrobou (1.8.7.3)\| Xa nebo IS První prohlídka a zkouška (1.8.7.4)\| Xa nebo IS Periodická prohlídka (1.8.7.5)\| Xa nebo Xb nebo IS Xa znamená příslušný orgán, jeho zástupce, nebo inspekční organizaci podle 1.8.6.4 a akreditovaný podle EN ISO/IEC 17020:2004 typ A. Xb znamená inspekční organizaci podle 1.8.6.4 a akreditovanou podle EN ISO/IEC 17020:2004 typ B IS znamená vnitřní inspekční službu žadatele pod dohledem inspekční organizace dle 1.8.6.4 a akreditovanou podle EN ISO/IEC 17020:2004 typ A. Vnitřní inspekční služba musí být nezávislá na postupu návrhu, výrobních operacích a opravách (údržbě). 6.2.3 Všeobecné požadavky na tlakové nádoby bez UN 6.2.3.1 Výroba a konstrukce 6.2.3.1.1 Tlakové nádoby a jejich uzávěry nenavržené, nezkonstruované, nekontrolované, neodzkoušené a neschválené podle požadavků 6.2.2 musí být navrženy, zkonstruovány kontrolovány, odzkoušeny a schváleny podle všeobecných požadavků 6.2.1 doplněných nebo upravených podle požadavků tohoto oddílu a těch uvedených v 6.2.4 nebo 6.2.5. 6.2.3.1.2 Kdykoliv je to možné musí být tloušťka stěny stanovena výpočtem, pokud je to potřeba experimentální analýzou napětí. Jinak může být tloušťka stěny stanovena experimentálně. K zajištění bezpečnosti tlakové nádoby musí být použity příslušné výpočty při návrhu tlakového pláště a podpůrných komponent. Minimální tloušťka stěny k odolání tlaku musí být vypočtena se zvláštním zřetelem na: - vypočtené tlaky, které nesmí být menší než zkušební tlak; - vypočtené teploty dovolující vhodné limity bezpečnosti; - maximální napětí a koncentrace špičkového napětí, tam, kde je to nutné; - faktory spojené s vlastnostmi materiálu. 6.2.3.1.3 Pro svařené tlakové nádoby, mohou být použity pouze kovy s kvalitní svařitelností, jejichž rázová pevnost při teplotě okolí–20 °C, může být zaručena. 6.2.3.1.4 Pro uzavřené kryogenní nádoby pevně stanovená rázová pevnost podle 6.2.1.1.8.1 bude odzkoušena tak, jak je to stanoveno v 6.8.5.3. 6.2.3.2 (Vyhrazeno) 6.2.3.3 Provozní výstroj 6.2.3.3.1 Provozní výstroj musí splňovat 6.2.1.3. 6.2.3.3.2 Otvory Tlakové sudy mohou být vybaveny otvory pro plnění a vyprazdňování a dalšími otvory určenými pro měřiče hladiny, měřiče tlaku nebo odpouštěcí zařízení. Počet otvorů musí být udržován na minimu v souladu s bezpečností práce. Tlakové sudy mohou být vybaveny rovněž otvorem pro prohlídku, který musí být uzavřen účinným uzávěrem. 6.2.3.3.3 Výstroj (příslušenství) (a) Pokud jsou lahve vybaveny zařízením proti válení, nesmí být toto zařízení integrální částí čepičky ventilu; (b) Tlakové sudy schopné válení musí být vybaveny valivými obručemi, nebo být jinak chráněny proti nebezpečí v důsledku válení (např. korozi odolným kovem nastříkaným na povrch tlakové nádoby); (c) Svazky lahví musí být vybaveny vhodným příslušenstvím (zařízením) umožňujícím bezpečnou manipulaci a přenášení; (d) Pokud jsou instalovány měřiče hladiny, měřiče tlaku nebo uvolňovacího zařízení, musí být chráněny stejným způsobem, jak se to vyžaduje pro ventily v 4.1.6.8. 6.2.3.4 První prohlídka a zkouška 6.2.3.4.1 Nové tlakové nádoby musí být podrobeny zkoušení a prohlídce v průběhu výroby a po výrobě podle požadavků 6.2.1.5 s výjimkou, že 6.2.1.5.1 (g) bude nahrazen následujícím způsobem: (g) Zkouška hydraulickým přetlakem. Tlakové nádoby musí vydržet zkušební tlak bez toho, aby došlo k trvalé deformaci nebo ke zjevným prasklinám. 6.2.3.4.2 Specifické ustanovení použitelné pro tlakové nádoby z hliníkových slitin (a) Navíc k první prohlídce požadované podle 6.2.1.5.1 je nutné zkoušet kvůli možné vnitro krystalické korozi vnitřní stěny tlakových nádob vyrobených z hliníkové slitiny obsahující měď, nebo z hliníkové slitiny používajících hořčík a mangan pokud je obsah manganu je větší než 3.5% nebo obsah manganu pokud je nižší než 0.5%; (b) V případě slitiny hliník/měď musí být zkouška provedena výrobcem, v době schvalování nové slitiny příslušným orgánem; během výroby bude potom zkouška opakována pro každé lití slitiny; (c) V případě slitiny hliník/hořčík bude zkouška provedena výrobcem, v době schvalování nové slitiny a mimo výrobní proces příslušným orgánem. Během výroby musí být potom zkouška opakována pro každou změnu ve složení slitiny. 6.2.3.5 Periodická prohlídka a zkouška 6.2.3.5.1 Periodická prohlídka a zkouška musí být v souladu s 6.2.1.6.1. POZNÁMKA: Se souhlasem příslušného orgánu země, která vydala tento typ schválení, může být nahrazena zkouška hydraulickým tlakem každé svařované ocelové nádoby určené pro přepravu plynů UN číslo 1965, uhlovodíky plynné směs, zkapalněná, jinde nejmenovaná, s objemem pod 6.5 I jinou zkouškou zajišťující stejnou úroveň bezpečnosti. 6.2.3.5.2 Uzavřené kryogenní nádoby musí být podrobeny periodickým prohlídkám a zkouškám organizací autorizovanou příslušným orgánem v souladu s periodicitou definovanou v pokynu pro balení P203 podle 4.1.4.1, aby se ověřil vnější stav, stav a provoz tlakových uvolňovacích zařízení a aby byly odzkoušeny na těsnost při 90% maximálního pracovního tlaku. Zkouška těsnosti musí být provedena s plynem obsaženým v tlakové nádobě nebo s inertním plynem. Ověření musí být provedeno pomocí tlakoměru nebo měřením pomocí vakua. Tepelnou izolace není třeba odstraňovat. 6.2.3.6 Schvalování tlakových nádob 6.2.3.6.1 Postupy pro stanovení shody a periodické prohlídky oddílu 1.8.7 musí být provedeny příslušnou organizací podle následující tabulky: Postup\| Příslušná organizace ---\|--- Typ schválení (1.8.7.2)\| Xa Dohled nad výrobou (1.8.7.3)\| Xa nebo IS První prohlídka a zkouška (1.8.7.4)\| Xa nebo IS Periodická prohlídka (1.8.7.5)\| Xa nebo Xb nebo IS Stanovení shody ventilů a jejich příslušenství mající přímou bezpečnostní funkci může být provedeno po oddělení od nádob a postup pro stanovení shody musí být nejméně tak přísný, jako ten, který podstoupila tlaková nádoba, ke které jsou připojeny. Xa znamená příslušný orgán, jeho zástupce nebo inspekční organizaci dle 1.8.6.4 a akreditovanou podle EN ISO/IEC 17020:2004 typ A. Xb znamená inspekční organizaci podle 1.8.6.4 a akreditovanou podle EN ISO/IEC 17020:2004 typ B IS znamená vnitřní inspekční službu žadatele pod dohledem inspekční organizace podle 1.8.6.4 a akreditovanou podle EN ISO/IEC 17020:2004 typ A. Inspekční služba uvnitř musí být nezávislá na procesu návrhu, výrobních operacích a údržbě. 6.2.3.6.2 Pokud země schválení není členským státem COTIF nebo smluvní stranou ADR, musí být příslušným orgánem uvedeným v 6.2.1.7.2 příslušný orgán členského státu COTIF nebo smluvní strany ADR. 6.2.3.7 Požadavky na výrobce 6.2.3.7.1 Musí být splněny odpovídající požadavky uvedené v 1.8.7. 6.2.3.8 Požadavky na inspekční organizace Musí být splněny požadavky uvedené v 1.8.6. 6.2.3.9 Značení tlakových nádob pro vícenásobné použití 6.2.3.9.1 Značení musí být v souladu s pododdílem 6.2.2.7 s následujícími obměnami. 6.2.3.9.2 Obalový symbol Spojených národů, specifikovaný v 6.2.2.7.1 (a) se nesmí používat. 6.2.3.9.3 Požadavky 6.2.2.7.2 (j) musí být nahrazeny následovně: (j) Hydraulický vnitřní objem tlakové nádoby v litrech následována písmenem „L“. V případě tlakových nádob pro zkapalněné plyny musí být hydraulický vnitřní objem v litrech vyjádřen třemi platnými číslicemi, poslední se zaokrouhluje dolů. Pokud je hodnota minimálního nebo hydraulického vnitřního objemu celé číslo, je možno číslice za desetinnou čárkou vynechat. 6.2.3.9.4 Značky specifikované v 6.2.2.7.2 (g) a (h) a 6.2.2.7.3 (m) nejsou vyžadovány pro tlakové nádoby pro UN číslo 1965 uhlovodíky plynné směs, zkapalněná, jinde nejmenovaná. 6.2.3.9.5 Pokud se označuje datum podle 6.2.2.7.6 (c), nemusí být udán měsíc pro plyny, mající interval mezi periodickými inspekcemi 10 let nebo více (viz pokyny pro balení P200 a P203 podle 4.1.4.1). 6.2.3.9.6 V souladu s 6.2.2.7.6 mohou být značky vyryty na prstenec z vhodného materiálu připevněný k lahvi, když je nainstalován ventil a který je odnímatelný pouze odpojením ventilu od lahve. 6.2.3.10 Značení tlakových nádob pro jedno použití 6.2.3.10.1 Značení musí být v souladu s 6.2.2.8 s výjimkou, že obalový symbol Spojených národů specifikovaný v 6.2.2.7.1 (a) nesmí být použit. 6.2.4 Požadavky na tlakové lahve neoznačené UN, vyrobené, zkonstruované a odzkoušené podle norem POZNÁMKA: Osoby nebo organizace určené v normách jako zodpovědné podle RID musí splňovat požadavky RID. Podle data konstrukce tlakové nádoby musí být normy níže uvedené v tabulce použity podle údajů ve sloupci (4), aby byly splněny požadavky Kapitoly 6.2 s odkazem v sloupci (3) nebo mohou být použity, jak je uvedeno ve sloupci (5). Požadavky Kapitoly 6.2 s odkazem ve sloupci (3) musí být ve všech případech nadřazeny. Jestliže je v seznamu více nežli jedna norma jako povinná pro použití stejných požadavků, musí být použita pouze jedna z nich, ale v úplném znění, pokud není v tabulce níže specifikováno jinak. Číslo normy\| Název dokumentu\| Použitelné pod-oddíly a odstavce\| Povinné použití pro tlakové nádoby zkonstruované\| Použití schválená pro tlakové nádoby zkonstruované ---\|---\|---\|---\|--- (1)\| (2)\| (3)\| (4)\| (5) pro materiály EN 1797- 1:1998\| Kryogenní nádoby - slučitelnost Plyn/materiál\| 6.2.1.2\| \| Mezi 1.7.2001 a 30.6.2003 EN 1797:2001\| Kryogenní nádoby - slučitelnost Plyn/materiál\| 6.2.1.2\| Od 1.1.2009\| Před 1.1.2009 EN ISO 11114- 1:1997\| Přemístitelné plynové lahve - slučitelnost lahve a materiálu ventilu s obsahem plynu. Část 1 Nekovové materiály\| 6.2.1.2\| Od 1.1.2009\| Před 1.1.2009 EN ISO 11114- 2:2000\| Přemístitelné plynové lahve - slučitelnost lahve a materiálu ventilu s obsahem plynu. Část 2 - nekovové materiály\| 6.2.1.2\| Od 1.1.2009\| Před 1.1.2009 EN ISO 11114- 4:2005 (mimo metody C v 5.3)\| Přemístitelné plynové lahve - slučitelnost lahve a materiálu ventilu s obsahem plynu. Část 4 - zkušební metody pro výběr kovových materiálů odolných vůči vodíkovému zkřehnutí\| 6.2.1.2\| Od 1.1.2009\| Před 1.1.2009 EN 1252 - 1:1998\| Kryogenní lahve- Materiály - Část 1 Požadavky na houževnatost pro teploty pod - 80 °C\| 6.2.1.2\| \| Mezi 1.7.2001 a 30.6.2003 pro značení EN 1442:1998 +AC: 1999\| Přemístitelné svařované ocelové lahve na vícenásobné použití pro zkapalněný ropný plyn (LPG) - Návrh a konstrukce\| 6.2.2.7\| \| Před 1.7.2003 EN 1251- 1:2000\| Kryogenní nádoby - Přemístitelné vakuově izolované s ne více nežli 1000 I objemu - Část 1: Základní požadavky\| 6.2.2.7\| \| Před 1.7.2003 EN 1089- 1:1996\| Přemístitelné plynové lahve. Identifikace plynové lahve (s výjimkou LPG) Část 1: značení razením\| 6.2.2.7\| \| Před 1.7.2003 pro výrobu a konstrukci Příloha I, Části 1-3 k 84/525/EEC\| Příkaz rady pro přiblížení zákonů Členských států vztahující se na bezešvé ocelové lahve na plyn, publikovaný v Office Journal of the European Communities No.L 300 z 19.11.1984\| 6.2.3.1 6.2.3.4\| Od 1.1.2009\| Před 1.1.2009 Příloha I, Části 1-3 k 84/526/EEC\| Příkaz rady pro přiblížení zákonů Členských států vztahující se na bezešvé hliníkové lahve bez slitin na plyn,publikovaný v Office Journal of the European Communities No.L 300 z 19.11.1984\| 6.2.3.1 6.2.3.4\| Od 1.1.2009\| Před 1.1.2009 Příloha I, Části 1-3 k 84/527/EEC\| Příkaz rady pro přiblížení zákonů Členských států vztahující se na svařované ocelové lahve bez slitin na plyn,publikovaný v Office Journal of the European Communities No.L 300 z 19.11.1984\| 6.2.3.1 6.2.3.4\| Od 1.1.2009\| Před 1.1.2009 EN 1442:1998 + AC:1999\| Přemístitelné,svařované ocelové lahve na zkapalněné uhlovodíky (LPG) pro vícenásobné použití - Návrh a konstrukce\| 6.2.3.1 6.2.3.4\| \| Mezi 1.1.2001 a 30.6.2007 EN 1442:1998 + A2:2005\| Přemístitelné svařované ocelové lahve na zkapalněné uhlovodíky (LPG) pro vícenásobné použití - Návrh a konstrukce\| 6.2.3.1 6.2.3.4\| Mezi 1.1.2009 a 31.12.2010(a)\| Před 1.1.2009 EN 1442:2006+ A1:2008\| Přemístitelné ocelové lahve na zkapalněné uhlovodíky (LPG)pro vícenásobné použití - Návrh a konstrukce\| 6.2.3.1 6.2.3.4\| Od 1.1.2011\| Před 1.1.2011 EN 1800:1998+ AC:1999\| Přemístitelné plynové lahve- lahve pro acetylen - Základní požadavky a definice\| 6.2.1.1.9\| Mezi 1.1.2009 a 31.12.2010(a)\| Před 1.1.2009 EN 1800: 2006\| Přemístitelné plynové lahve- lahve pro acetylen - Základní požadavky a definice a zkoušení\| 6.2.1.1.9\| Od 1.1.2011\| Před 1.1.2011 EN 1964 -1:1999\| Přemístitelné lahve na plyn-Specifikace pro návrh a konstrukci přemístitelných bezešvých ocelových lahví na plyn pro vícenásobné použití s kapacitou od 5 litrů až do 150 litrů - Část 1: Lahve vyrobené s hodnotou Rm menší než 1 100 MPa\| 6.2.3.1 6.2.3.4\| Od 1.1.2009\| Před 1.1.2009 EN 1975:1999 (mimo Přílohy 6)\| Přemístitelné lahve na plyn- Specifikace pro návrh a konstrukci přemístitelných bezešvých hliníkových lahví a lahví ze slitin hliníku na plyn pro vícenásobné použití s kapacitou od 0,5 litrů až do 150 litrů\| 6.2.3.1 6.2.3.4\| \| Před 1.7.2005 EN 1975:1999+ A1:2003\| Přemístitelné láhve na plyny - Specifikace pro návrh a konstrukci přemístitelných bezešvých lahví z hliníku a ze slitin hliníku pro vícenásobné použití s kapacitou od 0.5 litru do 150 litrů\| 6.2.3.1 a 6.2.3.4\| Od 1.1.2009\| Před 1.1.2009 EN ISO 11120:1999\| Lahve na plyny - bezešvé ocelové trubky pro přepravu stlačeného plynu pro vícenásobné použití s vodní kapacitou mezi 150 litry a 3000 litry - Návrh, konstrukce a zkoušení\| 6.2.3.1 a 6.2.3.4\| Od 1.1.2009\| Před 1.1.2009 EN 1964-3:2000\| Přemístitelné láhve na plyny -Specifikace pro návrh a konstrukci přemístitelných bezešvých lahví z oceli pro vícenásobné použití s kapacitou od 0.5 litru do 150 litrů - část 3: Lahve vyrobené z nerezové oceli s Rm hodnotou nižší než 1 100 MPa\| 6.2.3.1 a 6.2.3.4\| Od 1.1.2009\| Před 1.1.2009 EN 12862:2000\| Přemístitelné láhve na plyny - Specifikace pro návrh a konstrukci přemístitelných svařovaných lahví ze slitin hliníku pro vícenásobné použití\| 6.2.3.1 a 6.2.3.4\| Od 1.1.2009\| Před 1.1.2009 EN 1251-2:2000\| Kryogenní nádoby - přemístitelné, vakuově izolované s objemem nejvíce 1000 litrů - Část 2: Návrh, výroba, inspekce a zkouška\| 6.2.3.1 a 6.2.3.4\| Od 1.1.2009\| Před 1.1.2009 EN 12257:2002\| Přemístitelné tlakové lahve kompozitní lahve bezešvé, opásané obručí\| 6.2.3.1 a 6.2.3.4\| Od 1.1.2009\| Před 1.1.2009 EN 12807:2001 (mimo přílohu A)\| Přemístitelné, na tvrdo pájené ocelové lahve pro vícenásobné použití pro zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG) - Návrh a konstrukce\| 6.2.3.1 a 6.2.3.4\| Od 1.1.2009\| Před 1.1.2009 EN 1964 - 2:2001\| Přemístitelné láhve na plyny- Specifikace pro návrh a konstrukci přemístitelných bezešvých lahví z oceli pro vícenásobné použití s kapacitou od 0.5 litru do 150 litrů - část 2: Lahve vyrobené z bezešvé oceli s Rm větším nebo rovným 1100 MPa\| 6.2.3.1 a 6.2.3.4\| Od 1.1.2009\| Před 1.1.2009 EN 13293:2002\| Přemístitelné láhve na plyny - Specifikace pro návrh a konstrukci přemístitelných bezešvých h lahví z oceli pro vícenásobné použití z uhlíkové a manganové oceli s vodní kapacitou až do 0.5 litru pro stlačené zkapalněné a rozpuštěné plyny a až do 1 litru pro oxid uhličitý\| 6.2.3.1 a 6.2.3.4\| Od 1.1.2009\| Před 1.1.2009 EN 13322- 1:2003\| Přemístitelné lahve na plyny - Svařované ocelové lahve pro vícenásobné použití - Návrh a konstrukce - Část 1: Svařovaná ocel\| 6.2.3.1 a 6.2.3.4\| \| Před 1.7.2007 EN 13322- 1:2003 + A1:2006\| Přemístitelné lahve na plyn - svařované ocelové lahve pro vícenásobné použití - Návrh a konstrukce - Část 1: Svařovaná ocel\| 6.2.3.1 a 6.2.3.4\| Od 1.1.2009\| Před 1.1.2009 EN 13322 - 2:2003\| Přemístitelné lahve na plyn- svařované ocelové lahve pro vícenásobné použití - Návrh a konstrukce - Část 2: Svařovaná nerezová ocel\| 6.2.3.1 a 6.2.3.4\| \| Před 1.7.2007 EN 13322- 2:2003 + A1:2006\| Přemístitelné lahve na plyn- svařované ocelové lahve pro vícenásobné použití- Návrh a konstrukce - Část 2: Svařovaná nerezová ocel\| 6.2.3.1 a 6.2.3.4\| Od 1.1.2009\| Před 1.1.2009 EN 12245:2002\| Přemístitelné lahve na plyn - Plně zabalené kompozitní lahve\| 6.2.3.1 a 6.2.3.4\| Od 1.1.2009\| Před 1.1.2009 EN 12205:2001\| Přemístitelné lahve na plyn - Kovové lahve na plyn pro jedno použití\| 6.2.3.1, 6.2.3.4\| Od 1.1.2009\| Před 1.1.2009 EN 13110:2002\| Přemístitelné svařované hliníkové lahve na zkapalněné uhlovodíky (LPG) pro vícenásobné použití - Návrh a konstrukce\| 6.2.3.1, 6.2.3.4 a 6.2.3.9\| Od 1.1.2009\| Před 1.1.2009 EN 14427:2004\| Přemístitelné plně zabalené kompozitní na zkapalněné uhlovodíkové plyny pro vícenásobné použití - Návrh a konstrukce POZNÁMKA: Norma se používá pouze pro lahve vybavené zařízením na vyrovnávání tlaku\| 6.2.3.1, 6.2.3.4 a 6.2.3.9\| \| Před 1.7.2007 EN 14427:2004 + A1:2005\| Přemístitelné plně zabalené kompozitní na zkapalněné uhlovodíkové plyny pro vícenásobné použití - Návrh a konstrukce POZNÁMKA 1: Norma se používá pouze pro lahve vybavené zařízením na vyrovnávání tlaku POZNÁMKA 2: V 5.2.9.2.1 a 5.2.9.3.1, musí být láhev i plášť podrobeny zkoušce na prasknutí pokud neprokáže poškození stejné nebo horší nežli jsou kriteria pro zamítnutí.\| 6.2.3.1, 6.2.3.4 a 6.2.3.9\| Od 1.1.2009\| Před 1.1.2009 EN 414208:2004\| Přemístitelné lahve na plyny- Specifikace provařované ocelové sudy s kapacitou až do 1000 litrů pro přepravu plynů - Návrh a konstrukce\| 6.2.3.1, 6.2.3.4 a 6.2.3.9\| Od 1.1.2009\| Před 1.1.2009 EN 14140:2003\| Přemístitelné svařované ocelové lahve pro zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG) pro vícenásobné použití - Alternativní návrh a konstrukce\| 6.2.3.1, 6.2.3.4 a 6.2.3.9\| Mezi 1.1.2009 a 31.12.2010(a)\| Před 1.1.2009 EN 14140:2003 + A1:2006\| LPG vybavení a příslušenství - Přemístitelné svařované ocelové lahve pro LPG pro vícenásobné použití - Alternativní návrh a konstrukce\| 6.2.3.1, 6.2.3.4 a 6.2.3.9\| Od 1.1.2011\| Před 1.1.2011 EN 13769:2003\| Přemístitelné lahve na plyny - Svazky lahví - Návrh, výroba, identifikace a zkoušení\| 6.2.3.1, 6.2.3.4 a 6.2.3.9\| \| Před 1.7.2007 EN 13769:2003 + A1: 2005\| Přemístitelné lahve na plyn - Svazky lahví - Návrh, výroba, identifikace a zkoušení\| 6.2.3.1, 6.2.3.4 a 6.2.3.9\| Od 1.1.2009\| Před 1.1.2009 EN 14638-1:2006\| Přemístitelné lahve na plyn - Svařované nádoby s kapacitou nepřevyšující 150 litrů pro vícenásobné plnění - Část 1: Svařované austenitické bezešvé nerezové ocelové lahve vyrobené pro návrh vyrovnaný experimentálními postupy\| 6.2.3.1 a 6.2.3.4\| Od 1.1.2011\| Před 1.1.2011 EN 14893:2006 + AC:2007\| LPG vybavení a příslušenství - Přemístitelné LPG svařované ocelové Tlakové sudy s kapacitou mezi 150 litry a 1000 litry.\| 6.2.3.1 a 6.2.3.4\| Od 1.1.2011\| Před 1.1.2011 pro uzávěry EN 849:1996 (mimo přílohu A)\| Přemístitelné lahve na plyny - lahvové ventily. Specifikace a typ zkoušení\| 6.2.3.1\| \| Před 1.7.2003 EN 849:1996/ A2:2001\| Přemístitelné lahve na plyny - lahvové ventily. Specifikace a typ zkoušení\| 6.2.3.1\| \| Před 1.7.2007 EN ISO 10297:2006\| Přemístitelné lahve na plyny - lahvové ventily. Specifikace a typ zkoušení\| 6.2.3.1\| Od 1.1.2009\| Před 1.1.2009 EN 13152:2001\| Specifikace a zkoušení LPG- lahvové ventily- samouzávěry\| 6.2.3.3\| \| Mezi 1.7.2005 a 31.12.2010 EN 13153:2001 + A1:2003\| Specifikace a zkoušení LPG - lahvové ventily - samouzávěry\| 6.2.3.3\| Od 1.1.2011\| Před 1.1.2011 EN 13153:2001\| Specifikace a zkoušení LPG - lahvové ventily - ovládané ručně\| 6.2.3.3\| \| Mezi 1.7.2005 a 31.12.2010 EN 13153:2001 + A1:2003\| Specifikace a zkoušení LPG - lahvové ventily - ovládané ručně\| 6.2.3.3\| Od 1.1.2011\| Před 1.1.2011 pro periodickou prohlídku a zkoušku EN 1251-3:2000\| Kryogenní nádoby - Přemístitelné, vakuově izolované, s objemem ne větším nežli 1000 litrů - Část 3: Požadavky na provoz\| 6.2.3.5\| Od 1.1.2009\| Před 1.1.2009 EN 1968:2002 (mimo přílohy B)\| Přemístitelné plynové lahve - Periodická inspekce a zkoušení bezešvých ocelových plynových lahví\| 6.2.3.5\| \| Před 1.7.2007 EN 1968:2002 +A1:2005 (mimo přílohy B)\| Přemístitelné plynové lahve - Periodická inspekce a zkoušení bezešvých ocelových plynových lahví\| 6.2.3.5\| Od 1.1.2009\| Před 1.1.2009 EN 1802:2002 (mimo přílohy B)\| Přemístitelné plynové lahve Periodická inspekce a zkoušení bezešvých plynových lahví z hliníkových slitin\| 6.2.3.5\| Od 1.1.2009\| Před 1.1.2009 EN 12863:2002\| Přemístitelné plynové lahve - Periodická inspekce a údržba lahví na rozpuštěný acetylen POZNÁMKA: V této normě „počáteční inspekce se rozumí jako první periodická inspekce po schválení nové acetylenové lahve\| 6.2.3.5\| \| Před 1.7.2007 EN 12863:2002 + A1:2005\| Přemístitelné plynové lahve - Periodická inspekce a údržba lahví na rozpuštěný acetylen POZNÁMKA: V této normě „počáteční inspekce se rozumí jako první periodická inspekce po schválení nové acetylenové lahve\| 6.2.3.5\| od 1.1.2009\| Před 1.1.2009 EN 1803:2002 (mimo přílohu B)\| Přemístitelné plynové lahve - periodická inspekce a zkouška svařovaných ocelových plynových lahví.\| 6.2.3.5\| od 1.1.2009\| Před 1.1.2009 EN ISO 11623:2002 (mimo doložky 4)\| Přemístitelné lahve na plyny - periodická inspekce a zkouška kompozitních plynových lahví\| 6.2.3.5\| od 1.1.2009\| Před 1.1.2009 EN 14189:2003\| Přemístitelné plynové lahve inspekce a údržba ventilů v době periodické inspekce plynových lahví\| 6.2.3.5\| od 1.1.2009\| Před 1.1.2009 EN 14876:2007\| Přemístitelné plynové lahve - periodické inspekce a zkoušky ocelových svařovaných tlakových sudů\| 6.2.3.5\| od 1.1.2011\| Před 1.1.2011 EN 14912:2005\| LPG vybaven a příslušenství - inspekce a údržba LPG lahvových ventilů v průběhu periodické inspekce lahví\| 6.2.3.5\| od 1.1.2011\| Před 1.1.2011 (a) Pokud je použití jiné normy schváleno ve sloupci (5) pro stejné účely pro tlakové nádoby zkonstruované ve stejném období. 6.2.5 Požadavky pro tlakové nádoby dle UN-neoznačené, nevyrobené, zkonstruované a odzkoušené podle norem Při uvážení vědeckého a technického pokroku nebo tam, kde není uvedena žádná norma v seznamu v 6.2.2 nebo 6.2.4, nebo která by pojednávala o specifických aspektech neuvedených v seznamu norem v 6.2.2 nebo 6.2.4 může příslušný orgán připustit používání technického předpisu se stejnou úrovní bezpečnosti. Příslušný orgán musí předat na sekretariát OTIF seznam technických předpisů, které připouští. Seznam musí zahrnovat následující podrobnosti: název a datum předpisu, účel předpisu a podrobnosti, kde je možno ho získat. Sekretariát musí tuto informaci zpřístupnit na svých webových stránkách. Požadavky 6.2.1, 6.2.3 a následující požadavky však musí být splněny. POZNÁMKA: Pro tento oddíl musí být odkazy k technickým normám uvedeným v 6.2.1 považovány jako odkazy k technickým předpisům. 6.2.5.1 Materiály Následující ustanovení obsahují příklady materiálů, které mohou být použity pro splnění požadavků na materiály podle 6.2.1.2: (a) Uhlíková ocel pro stlačené, zkapalněné hluboce zchlazené zkapalněné plyny a rozpuštěné plyny a pro látky, které nejsou látkami třídy 2, a jsou uvedeny v seznamu v Tabulce 3 pokynů pro balení P200 v 4.1.4.1; (b) Slitinová ocel (speciální ocele), nikl, slitiny niklu (jako Monelův kov) pro stlačené, zkapalněné, hluboce zchlazené zkapalněné plyny a rozpuštěné plyny a pro látky, které nejsou látkami třídy 2, a jsou uvedeny v Tabulce 3 pokynů pro balení P200 podle 4.1.4.1; (c) Měď pro: (i) plyny s klasifikačními kódy 1A, 1O, 1F a 1TF, jejichž plnící tlak se vztahuje na teplotu 15 °C a nepřekročí 2 MPa (20 bar); (ii) plyny s klasifikačním kódem 2A a také UN číslo 1033 dimethylether; UN číslo 1037 ethylchlorid; UN číslo 1063 methylchlorid; UN číslo 1079 oxid siřičitý; UN číslo 1085 vinylbromid; UN číslo 1086 vinylchlorid a UN číslo 3300 ethylenoxid; a oxid uhličitý, směs s více než 87% ethylenoxidu; (iii) plyny s klasifikačním kódem 3A, 3O a 3F; (d) Hliníkové slitiny: viz speciální požadavek „a“ pokynu pro balení P200 (10) dle 4.1.4.1 (e) Kompozitní materiály pro stlačené, zkapalněné, hluboce zchlazené zkapalněné plyny a rozpuštěné plyny; (f) Syntetické materiály pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny; a (g) Sklo pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny s klasifikačním kódem 3A jiné než UN číslo 2187 oxid uhličitý, hluboce zchlazený, zkapalněný nebo jeho směsi a plyny s klasifikačním kódem 30. 6.2.5.2 Provozní výstroj (Vyhrazeno) 6.2.5.3 Kovové lahve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky láhví Při tlakové zkoušce nesmí napětí v kovu v nejvíce namáhaném bodě tlakové nádoby překročit 77% zaručené minimální meze průtažnosti (Re) „Mez průtažnosti“ znamená napětí, při kterém došlo k trvalému prodloužení o dvě tisíciny (tj. 0.2%), nebo pro austenitické oceli, 1% kontrolní délky na zkušebním vzorku. POZNÁMKA: V případě plechu osa tahu zkušebního vzorku musí být v pravém úhlu ve směru válcování. Trvalé prodloužení při prasknutí bude měřeno na zkušebním vzorku, na kterém kontrolní délka „l“ je rovna pětinásobku poloměru „d“ (l = 5d), pokud jsou použity zkušební vzorky obdélníkového průřezu, musí být kontrolní délka vypočtena podle vztahu: l=5.65F0 kde F0 označuje počáteční plochu průřezu zkušebního vzorku. Tlakové nádoby a jejich uzávěry musí být vyrobeny z vhodných materiálů, které musí být odolné proti křehkému lomu a proti trhlinové korozi při napětí mezi -20 °C a + 50 °C. Sváry musí být provedeny profesionálně a musí poskytovat nejvyšší bezpečnost. 6.2.5.4 Dodatečná ustanovení vztahující se na tlakové nádoby z hliníkových slitin pro plyny stlačené, zkapalněné plyny, rozpuštěné plyny a pro plyny, které nejsou pod tlakem a jsou předmětem zvláštních požadavků (vzorky plynů) stejně jako předměty obsahující plyn pod tlakem jiné než aerosolové rozprašovače a malé nádoby obsahující plyn (plynové kartuše) 6.2.5.4.1 Materiál tlakových nádob ze slitin hliníku, které mají být akceptovány, musí splňovat následující požadavky \| A\| B\| C\| D ---\|---\|---\|---\|--- Pevnost v tahu, Rm, v MPa ( = N/ mm2)\| 49 až 186\| 196 až 372\| 196 až 372\| 343 až 490 Mez průtažnosti, Re v MPa (= N/mm2) (trvalé prodloužení λ=0.2 %)\| 10 až 167\| 59 až 314\| 137 až 334\| 206 až 412 Trvalé prodloužení při lomu (l = 5d) v procentech\| 12 až 40\| 12 až 30\| 12 až 30\| 11 až 16 Zkouška na ohyb (původní průměr d = n x e, kde e je tloušťka zkušebního vzorku)\| n = 5 (Rm ≤ 98) n = 6 (RM > 98)\| n = 6 (Rm ≤ 325) n = 7 (RM > 325)\| n = 6 (Rm ≤ 325) n = 7 (RM > 325)\| n = 7 (Rm ≤ 392) n = 8 (RM > 392) Sériové číslo Hliníkové Asociace (a)\| 1000\| 5000\| 6000\| 2000 (a) viz „Aluminium Standards and Data“, páté vydání leden 1976, vydáno Aluminium Association, 750, Third Avenue, New York Aktuální vlastnosti budou záviset na složení dané slitiny a na konečném provedení tlakové nádoby, ale pro jakoukoliv slitinu musí být tloušťka tlakové nádoby vypočtena podle jednoho ze dvou následujících vzorců: e=PMPaxD2xRe1.30+PMPaneboe=PbarxD20xRe1.30+Pbar kde e = minimální tloušťka stěny tlakové nádoby, v mm PMPa= zkušební tlak, v MPa Pbar = zkušební tlak, v bar D = jmenovitý vnější průměr tlakové nádoby, v mm a Re = minimální zaručená mez průtažnosti. při 0.2% trvalého prodloužení, v MPa (= N/mm2) Navíc, hodnota minimální zaručené meze průtažnosti (Re) dosazená do vzorce nesmí být žádném případě větší nežli 0.85 násobek hodnoty minimální zaručené pevnosti v tahu (Rm), při jakémkoli typu použité slitiny. POZNÁMKA 1 : Výše uvedené charakteristiky jsou založeny na dřívější zkušenosti s následujícími materiály použitými pro tlakové nádoby: Sloupec A:\| Hliník, ryzí, čistota 99%; ---\|--- Sloupec B:\| Slitiny hliníku a hořčíku; Sloupec C:\| Slitiny hliníku, křemíku a hořčíku, jako ISO/R209-AI-Si-Mg (Aluminium Association 6351); Sloupec D:\| Slitiny hliníku, mědi a hořčíku. 2 : Trvalé prodloužení při přetržení se měří pomocí zkušebních vzorků kruhového průměru, ve kterých standardní délka „l“ je rovna pětinásobku průměru „d“ (l=5d); pokud se použije zkušební vzorek obdélníkového průřezu, standardní délka se vypočte ze vzorce: l=5,65F0 kde F0 je počáteční průřez zkušebního vzorku 3 : (a) Zkouška ohybem (viz schéma) musí být provedena na vzorku získaném vyseknutím dvou stejných částí tloušťky 3e, ale v žádném případě menší nežli 25 mm, kruhové sekce válce. Vzorky musí být strojně obrobeny všude kromě hran; (b) Zkouška ohybem musí být provedena mezi jádrem o průměru (d) a dvěma kruhovými podpěrami oddělenými mezerou o velikosti (d + 3e) Během zkoušky musí být vnitrní čela oddělena mezerou ne větší než-li je průměr jádra; (c) Vzorek nesmí vykazovat trhliny, pokud byl ohnut směrem do nitra okolo jádra, dokud jsou vnitřní čela oddělena mezerou, ne větší nežli je průměr jádra; (d) Poměr (n) mezi průměrem jádra a tloušťkou vzorku musí být v souladu s hodnotami uvedenými v Tabulce. SCHÉMA ZKOUŠKY OHYBEM 15kB 6.2.5.4.2 Hodnota nejnižšího minimálního prodloužení je přijatelná za předpokladu, že doplňující zkouška schválená příslušným orgánem země, ve které je tlaková nádoba vyrobena, prokáže, že bezpečnost přepravy je zajištěna na stejné úrovni, jako v případě tlakových nádob zkonstruovaných tak, aby splnily vlastnosti uvedené v Tabulce 6.2.5.4.1 (viz rovněž EN 1975:1999+ A1:2003). 6.2.5.4.3 Tloušťka stěny tlakové nádoby v nejslabším bodě musí být následující: - kde je průměr tlakové nádoby menší než 50 mm, nejméně 1.5 mm; - kde je průměr tlakové nádoby od 50 do 150 mm, nejméně 2 mm; a - kde je průměr tlakové nádoby větší než 150 mm, nejméně 3 mm. 6.2.5.4.4 Dna tlakových nádob musí mít profil polokruhý, eliptický nebo „ve tvaru držadla košíku“ část, které musí poskytovat stejný stupeň bezpečnosti, jako těleso tlakové nádoby. 6.2.5.5 Tlakové nádoby v kompozitních materiálech Pro lahve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky lahví, které využívají kompozitní materiál, musí být konstrukce taková, aby minimální poměr tlaku prasknutí (tlak při prasknutí dělený zkušebním tlakem) je: - 1.67 pro tlakové nádoby s obručemi; - 2.00 pro plně ovinuté tlakové nádoby. 6.2.5.6 Uzavřené kryogenní nádoby Na konstrukci uzavřených kryogenních nádob pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny se použijí následující požadavky: 6.2.5.6.1 Pokud se použijí nekovové materiály, musí odolat křehkému lomu při nejnižší provozní teplotě tlakové nádoby včetně její výstroje. 6.2.5.6.2 Zařízení na odpouštění tlaku musí být konstruovány takovým způsobem, aby pracovala bez chyby i při jejich nejnižších provozních teplotách. Jejich funkční spolehlivost při této teplotě musí být stanovena a ověřena zkoušením každého zařízení nebo vzorku zařízení stejného konstrukčního typu. 6.2.5.6.3 Ventily a zařízení pro odpouštění tlaku pro tlakové nádoby musí být navrženy takovým způsobem, aby se zabránilo vystřikování kapaliny. 6.2.6 Všeobecné požadavky na aerosolové rozprašovače, malé nádobky, obsahující plyn (plynové kartuše) a palivové články obsahující zkapalněný hořlavý plyn 6.2.6.1 Výroba a konstrukce 6.2.6.1.1 Aerosolové rozprašovače (UN číslo 1950, aerosoly) obsahující pouze plyn nebo směs plynů, malé nádobky obsahující plyn (plynové kartuše) (UN číslo 2037), musí být vyrobeny z kovu. Tento požadavek se nepoužívá pro aerosoly a malé nádobky obsahující plyn (plynové kartuše) s maximálním objemem 100 ml pro UN číslo 1011 butan. Ostatní aerosolové rozprašovače (UN číslo 1950 aerosoly) musí být vyrobeny z kovu, syntetického materiálu nebo ze skla. Nádobky vyrobené z kovu o vnějším průměru nejméně 40 mm, musí mít dno vyduté. 6.2.6.1.2 Vnitřní objem nádobek vyrobených z kovu nesmí překročit 1000 ml, nádobek ze syntetického materiálu nebo skleněné nesmí překročit 500 ml. 6.2.6.1.3 Každý typ nádobek (aerosolové rozprašovače nebo kartuše) musí, před uvedením do provozu, vyhovět hydraulické tlakové zkoušce provedené podle 6.2.6.2. 6.2.6.1.4 Uvolňovací ventily a rozprašovací zařízení aerosolových rozprašovačů (UN číslo 1950, aerosoly) a ventilů UN číslo 2037 na malých nádobkách obsahujících plyn (plynových kartuších) musí zajistit, aby nádobky byly těsně uzavřeny, a musí být chráněny proti nahodilému otevření. Ventily a rozprašovací zařízení, která se uzavírají pouze pomocí vnitřního tlaku, nejsou povoleny. 6.2.6.1.5 Vnitřní tlak při 50 °C nesmí překročit ani dvě třetiny zkušebního tlaku ani 1.32 MPa (13.2 barů). Aerosolové rozprašovače a malé nádobky obsahující plyn (plynové kartuše) musí být naplněny takovým způsobem, aby při 50 °C nebyl překročen 95% jejich obsahu. 6.2.6.2 Hydraulická tlaková zkouška 6.2.6.2.1 Vnitřní tlak, který bude použit (zkušební tlak) musí být 1.5 násobkem vnitřního tlaku při 50 °C s minimálním tlakem1 MPa (10 barů) 6.2.6.2.2 Hydraulická tlaková zkouška musí být provedena na nejméně pěti prázdných nádobkách pro každý typ: (a) dokud se nedosáhne předepsaného zkušebního tlaku, při kterém nedošlo k úniku, ani k vizuální trvalé deformaci; a (b) dokud nedojde k úniku nebo k prasknutí; vyduté dno, pokud je, musí povolit první a nádobka nesmí vykázat únik nebo popraskání, dokud se nedosáhne tlaku, který je 1.2 násobkem zkušebního tlaku. 6.2.6.3 Zkouška těsnosti 6.2.6.3.1 Malé nádobky obsahující plyn (plynové kartuše) a palivové kartuše obsahující zkapalněný hořlavý plyn 6.2.6.3.1.1 Každá nádobka nebo palivová kartuše musí vyhovět zkoušce těsnosti v horké vodní lázni. 6.2.6.3.1.2 Teplota lázně a trvání zkoušky musí být takové, aby vnitřní tlak v každé nádobce nebo v kartuši palivového článku dosáhl nejméně 90% vnitřního tlaku, který bude dosažen při 55 °C. Pokud je však obsah citlivý na teplo nebo pokud nádobka nebo palivová kartuše jsou vyrobeny z plastu, který při této teplotě měkne, musí být teplota lázně od 20 °C do 30 °C. Navíc, jedna nádobka nebo palivová kartuše z každých 2 000, musí být odzkoušena při 55 °C. 6.2.6.3.1.3 Nesmí dojít k žádnému úniku nebo k trvalé deformaci nádobky nebo palivové kartuše s výjimkou, že plastová nádobka nebo plynová kartuše může být deformována vlivem změknutí, za předpokladu, že nedochází k úniku. 6.2.6.3.2 Aerosolové rozprašovače Každý naplněný aerosolový rozprašovač musí být podroben zkoušce v horké vodní lázni nebo ve schválené alternativní lázni. 6.2.6.3.2.1 Zkouška v horké vodní 6.2.6.3.2.1.1 Teplota vodní lázně a délka trvání zkoušky musí být takové, aby vnitřní tlak dosáhl tlaku, který bude dosažen při 55 °C (50 °C, pokud kapalná fáze nepřekročí 95% objemu aerosolového rozprašovače při 50 °C). Pokud je obsah citlivý na teplo nebo pokud je aerosolový rozprašovač vyroben z plastu, který měkne při této zkušební teplotě, musí být teplota lázně nastavena na hodnotu mezi 20 °C a 30 °C ale, navíc, jeden aerosolový rozprašovač ze 2 000 musí být odzkoušen při vyšší teplotě. 6.2.6.3.2.1.2 Nesmí dojít k úniku ani k trvalé deformaci aerosolového rozprašovače s výjimkou případu, že plastový aerosolový rozprašovač může být deformován vlivem změknutí, za předpokladu, že nedochází k úniku. 6.2.6.3.2.2 Alternativní metody Se souhlasem příslušného orgánu mohou být použity alternativní metody, které poskytnou stejnou úroveň bezpečnosti za předpokladu, že jsou splněny požadavky podle 6.2.6.3.2.2.1, 6.2.6.3.2.2.2 a 6.2.6.3.2.2.3. 6.2.6.3.2.2.1 Systém kvality Plniči aerosolových rozprašovačů a výrobci komponent musí mít systém kvality. Systém kvality musí zavést postupy pro zajištění, že všechny aerosolové rozprašovače, které vykazují únik nebo jsou zdeformovány, jsou odmítnuty a nejsou nabízeny pro přepravu. Systém kvality musí obsahovat: (a) popis organizační struktury a zodpovědností; (b) příslušnou prohlídku a zkoušku, kontrolu kvality, zajištění kvality a instrukce pro provozní postupy, které budou použity; (c) záznamy o kvalitě, jako jsou zprávy o prohlídce, zkušební a kalibrační data a certifikáty; (d) posudek managementu, pro zajištění účinné funkce systému kvality; (e) postup kontroly dokumentů a jejich revize; (f) prostředky pro kontrolu neslučitelných aerosolových rozprašovačů; (g) školící programy a kvalifikační postupy pro příslušný personál; a (h) postupy k zajištění finálního výrobku před poškozením. První audit a periodické audity musí být provedeny ke spokojenosti příslušného orgánu. Tyto audity musí zajistit, že schvalovaný systém je a zůstane přiměřený a účinný. Jakékoliv navrhované změny schváleného systému musí být oznámeny příslušnému orgánu předem. 6.2.6.3.2.2.2 Zkoušení aerosolových rozprašovačů tlakem a na těsnost před plněním Každý prázdný aerosolový rozprašovač musí být podroben tlaku, který je rovný nebo převyšuje maximálně očekávaný tlak naplněného aerosolového rozprašovače při 55 °C. (50 °C pokud kapalná fáze nepřekročí 95% objemu nádobky při 50 °C). Toto musí představovat nejméně dvě třetiny navrhovaného tlaku aerosolového rozprašovače. Pokud některý aerosolový rozprašovač vykazuje známky úniku s rychlostí stejnou nebo větší než 3.3 x 10-2 mbar.l.s-1 při zkušebním tlaku, deformaci nebo jiné poškození, musí být vyřazen. 6.2.6.3.2.2.3 Zkoušení aerosolových rozprašovačů po plnění Před plněním musí plnič zajistit, že lemovací zařízení je nastaveno příslušným způsobem a že je použit určený hnací plyn. U každého naplněného aerosolového rozprašovače musí být stanovena jeho hmotnost a musí být odzkoušen na těsnost. Zařízení na zjišťování netěsnosti musí být dostatečně citlivé, aby zjistilo únik rychlostí 2.0 x 10 -3 mbar.l.s-1 při 20 °C. Každý naplněný aerosolový rozprašovač, který vykazuje známky úniku, deformace nebo nadměrné hmotnosti, musí být vyřazen. 6.2.6.3.3 Se souhlasem příslušného orgánu, aerosoly a nádobky, malé, obsahující farmaceutické výrobky a nehořlavé plyny, které mají být sterilní, ale mohou být naopak vodní lázní nepříznivě ovlivněny, nejsou předmětem 6.2.6.3.1 a 6.2.6.3.2 pokud: (a) Jsou vyrobeny s oprávněním národního zdravotního úřadu, a pokud to příslušný orgán vyžaduje, řídí se zásadami Good Manufactiring Praktice (GMP), vytvořenými Světovou Zdravotnickou Organizací (WHO)4; a (b) Ekvivalentní úrovně bezpečnosti je dosaženo tím, že výrobce použije alternativní metody pro stanovení úniku a odolnosti vůči tlaku, jako je detekce pomocí helia a vodní lázně, se statistickým vzorkem nejméně 1 ze 2 000, z každé výrobní šarže. 6.2.6.4 Odkazy na normy Požadavky tohoto oddílu lze pokládat za splněné, pokud jsou následující normy s nimi v souladu: - pro aerosolové rozprašovače (UN číslo 1950 aerosoly): Příloha k Směrnici Rady 75/324/EHS5, jak je to rozšířeno Směrnicí komise 94/1/ES6 - pro UN číslo 2037, malé nádobky obsahující plyn (plynové kartuše) obsahující UN číslo 1965 uhlovodíky, plynné, směs, zkapalněná, j.n.: EN 417:2003 Plynové nádobky pro jedno použití na zkapalněné ropné plyny s nebo bez ventilu pro použití s přenosnými přístroji - Konstrukce, prohlídky, zkoušení a značení. 4 Publikace WHO: “Zajištění kvality farmaceutik. Souhrn směrnic a souvisejících materiálů. Díl 2: Správná výrobná praxe a inspekce“ („Quality assurance of pharmaceuticals. A kompendium of guidelines and related materials. Volume 2: Good manufacturing practices and inspection“). 5 Směrnice Rady 75/324/EHS z 20 května 1975 o přiblížení zákonů členských států vztahující se na aerosolové rozprašovače, uvedená v Official Journal of the European Communities č. L 147 z 9. června 1975. 6 Směrnice komise 94/1/ES z 6 ledna 1994, přijímající některé technické podrobnosti Směrnice Rady 75/324/EHS o přiblížení zákonů přidružených členských států pro aerosolové rozprašovače uvedená v Official Journal of European Communities č. L.23 ze 28. ledna 1994. Kapitola 6.3 V tomto nadpisu nahradit „látky“ výrazem: „infekční látky kategorie A“ 6.3.1 až 6.3.3 Upravit následovně: „6.3.1 Všeobecně 6.3.1.1 Požadavky této Kapitoly se použijí pro obaly určené k přepravě infekčních látek Kategorie A“ 6.3.2 Požadavky na balení 6.3.2.1 Požadavky na balení v tomto oddílu jsou založeny na obalech (balení), jak je specifikováno 6.1.4, běžně používané. Aby byl vzat v úvahu pokrok ve vědě a v technologii, není žádná námitka pro používání obalů (balení) mající odlišnost od těch, které jsou uvedeny v této Kapitole za předpokladu, že jsou stejně účinné, přijatelné pro příslušný orgán a schopná úspěšně projít zkouškami popsanými v 6.3.5. Způsoby zkoušení, jiné než-li uvedené v RID, jsou přijatelné za předpokladu, že jsou uznány příslušným orgánem. 6.3.2.2 Obaly musí být vyrobeny a odzkoušeny podle programu zajištění kvality, který uspokojí příslušný orgán, aby se zajistilo, že každý obal splňuje požadavky této Kapitoly. POZNÁMKA: ISO 16106:2006 „Obaly - Obaly pro přepravu nebezpečných látek - Balení nebezpečných látek, velké nádoby pro volně ložené látky (IBC), a velké obaly - Návody pro používání ISO 9001“ poskytuje přijatelný návod pro postupy, které je nutno používat. 6.3.2.3 (text stávající 6.3.1.3) 6.3.3 Kód pro stanovení typu obalů 6.3.3.1 Kódy k označení typů obalů jsou stanoveny v 6.1.2.7. 6.3.3.2 Písmena „U“ nebo „W“ mohou následovat po kódu obalu. Písmeno „U“ označuje speciální obal splňující požadavky 6.3.5.1.6. Písmeno „W“ označuje, že obal, ačkoli je stejného typu určeného tímto kódem, je vyroben odlišně od způsobu uvedeného v 6.1.4 a je považován jako ekvivalentní podle požadavků 6.3.2.1“ Doplnit nový oddíl 6.3.4 a 6.3.5: „6.3.4 Značení POZNÁMKA 1 : Značení udává, že obal, který ho nese, odpovídá úspěšně odzkoušenému konstrukčnímu typu a je v souladu s požadavky této kapitoly vztahujícími se na výrobu, nikoliv na používání obalu. 2 : Značení je určeno jako podpora výrobcům obalů, rekondicionovatelům, uživatelům obalů, dopravcům a legislativním orgánům. 3 : Značení ne vždy poskytuje všechny podrobnosti o úrovních zkoušek atd. a tyto je třeba vzít v úvahu, např. odkazem na zkušební certifikát, záznamy o zkoušce nebo na registr úspěšně odzkoušených obalů. 6.3.4.1 Každý obal určený pro použití podle RID musí nést značení, která jsou trvalá, čitelná a umístěná na místě a v takové velikosti v poměru k obalu, aby byla snadno viditelná. Pro obaly s hrubou (brutto) hmotností vyšší nežli 30 kg, značení nebo jeho duplikát se musí objevit na horní části nebo na straně obalu. Písmena, číslice a symboly musí být nejméně 12 mm vysoké, s výjimkou obalů s objemem 30 litrů nebo o objemu 30 kg, nebo méně, kde mohou být nejméně 6 mm vysoké a pro obaly s objemem 5 litrů nebo 5 kg nebo méně, kdy budou mít odpovídající rozměr. 6.3.4.2 (Text stávající 6.3.1.1, s následujícími změnami:) Na začátku nahradit „6.3.2 „ výrazem: „6.3.5 “. V (a), doplnit na konec: „tento symbol se nepoužívá pro žádné jiné účely než jako potvrzení, že obal splňuje odpovídající požadavky Kapitoly 6.1, 6.2, 6.3, 6.5, nebo 6.6;“ V (g) nahradit „6.3.2.9“ výrazem: „6.3.5.1.6“. Na konci, vypustit text po odstavcích (a) až (g). 6.3.4.3 Značení musí být používáno v pořadí uvedeném v 6.3.4.2 (a) až (g), každý prvek značení požadovaný v tomto odstavci musí být jasně oddělen, např. pomocí lomítka nebo mezery tak, aby byl jasně identifikovatelný. Příklady, viz 6.3.4.4. Každé dodatečné značení schválené příslušným orgánem musí ještě umožnit, aby části značky byly správně identifikovatelné podle 6.3.4.1. 6.3.4.4 (Text stávající 6.3.1.2, s následujícími změnami:) Ve značení, nahradit „01“ výrazem: „06“. Nahradit „6.3.11“ výrazem: „6.3.4.2“ (dvakrát). 6.3.5 (Záhlaví stávající 6.3.2) 6.3.5.1 Provedení a frekvence zkoušek 6.3.5.1.1 Konstrukční typ každého obalu musí být odzkoušen, jak je to ukázáno v tomto oddílu, podle postupů vypracovaných příslušným orgánem povolujícím umístění značek a musí být schválen příslušným orgánem. 6.3.5.1.2 Každý konstrukční typ obalu musí před použitím úspěšně projít zkouškami předepsanými v této Kapitole. Konstrukční typ obalu je definován svým návrhem, rozměrem, typem materiálu a tloušťkou, způsobem konstrukce a balením, ale může zahrnovat různé povrchové úpravy. Obsahuje rovněž obaly, které se od konstrukčního typu liší pouze svou menší konstrukční výškou. 6.3.5.1.3 Zkoušky musí být opakovány také na výrobních vzorcích v intervalech stanovených příslušným orgánem. 6.3.5.1.4 Zkoušky musí být také opakovány po každé změně, která mění konstrukci, materiál nebo způsob konstrukce obalu. 6.3.5.1.5 (Text stávající 6.3.2.7 s následujícími změnami:) Nahradit „z vnitřních obalů nebo z vnitřních obalů o nižší čisté (netto) hmotnosti“ výrazem: „nebo nižší čisté (netto) hmotnosti primárních nádob“. Vypustit: „, pytle“. 6.3.5.1.6 (Text stávající 6.3.2.9, s následujícími změnami:) Na začátku nahradit: - „Vnitřní“ výrazem: „Primární“, - „střední (sekundární)“ výrazem: „sekundární“, - „vnější“ výrazem: „tuhý vnější“. V (a) nahradit: - „střední/vnější obal kombinace „výrazem: „tuhý vnější obal“, - „6.3.2.3“ výrazem: „6.3.5.2.2“, - „vnitřní“ výrazem: „primární“. V (b) nahradit: - „vnitřní“ výrazem: „primární“ (dvakrát). V (c) nahradit: - „vnitřní“ výrazem: „primární“ (sedmkrát), - „střední“ výrazem: „sekundární“ (dvakrát). Doplnit „mezery“ na konec. V (d) nahradit: - „vnější“ výrazem: „tuhý vnější“, - „vnitřní nádoby“ výrazem: „obaly“. V (e), nahradit: - „vnitřní“ výrazem: „primární“ (dvakrát). V (f) nahradit: - „vnější“ výrazem: „tuhý vnější", - „vnitřní“ výrazem: „primární“ (dvakrát). Doplnit na konec následující odstavec (g) ve znění: „(g) navíc ke značení předepsanému v 6.3.4.2 (a) až (f), musí být obaly označeny podle 6.3.4.2 (g)“. 6.3.5.1.7 Příslušný orgán může kdykoli vyžadovat důkaz, pomocí zkoušek podle tohoto oddílu, že sériově vyráběné obaly splňují požadavky zkoušek konstrukčního typu. 6.3.5.1.8 Za předpokladu, že platnost výsledků zkoušek není ovlivněna schválením příslušného orgánu, může být na jednom vzorku provedeno několik zkoušek. 6.3.5.2 Příprava obalů pro zkoušky 6.3.5.2.1 (Text stávající 6.3.2.2, s následujícími změnami:) Nahradit „98% objemu“ výrazem: „nejméně 98 % jeho objemu“. Doplnit novou Poznámku v následujícím znění na konec: „POZNÁMKA: Výraz voda zahrnuje voda/mrazuvzdorný roztok s minimální specifickou hmotností 0.95 při zkoušce při teplotě -18 °C.“ 6.3.5.2.2 Zkoušky a počet vyžadovaných vzorků Zkoušky požadované pro typy Typ obalu (a)\| \| Požadované zkoušky ---\|---\|--- Pevný vnější obal\| Primární obal\| Vodní postřiky 6.3.5.3.6.1\| Redukce teploty 6.3.5.3.6.2\| Volný pád 6.3.5.3\| Další pády 6.3.5.3.6.3\| Průraz 6.3.5.4\| Stohování 6.1.5.6 Plast\| Ostatní\| Počet vzorků\| Počet vzorků\| Počet vzorků\| Počet vzorků\| Počet vzorků\| Počet vzorků Lepenková bedna\| X\| \| 5\| 5\| 10\| Požaduje se jeden vzorek, když obsahuje suchý led\| 2\| požadují se 3 vzorky, když se zkouší na “U“ značku jak je uvedeno v 6.3.5.1.6 pro speciální požadavky \| X\| 5\| 0\| 5\| 2 Lepenkový sud\| X\| \| 3\| 3\| 6\| 2 \| X\| 3\| 0\| 3\| 2 Plastová bedna\| X\| \| 0\| 5\| 5\| 2 \| X\| 0\| 5\| 5\| 2 Plastový sud/kanystr\| X\| \| 0\| 3\| 3\| 2 \| X\| 0\| 3\| 3\| 2 Bedny z ostatních materiálů\| X\| \| 0\| 5\| 5\| 2 \| X\| 0\| 3\| 5\| 2 Sudy/kanystry z ostatních materiálů\| X\| \| 0\| 3\| 3\| 2 \| X\| 0\| 0\| 3\| 2 (a) „Typ obalu“ kategorizuje obaly pro účely zkoušek podle druhu obalů a jejich materiálových vlastností. POZNÁMKA 1 : V případech, kdy je primární nádoba vyrobena ze dvou nebo více matriálů, musí být odpovídající zkoušce podroben materiál, který je nejvíce náchylný k poškození. 2 : „Materiál sekundárního obalu se nebere v úvahu, pří výběru zkoušky nebo kondicionování pro zkoušku. Vysvětlení pro používání Tabulky: Jestliže se obal, který má být zkoušen skládá z vnější lepenkové bedny s primární nádobou z plastu, musí zkoušku vodním sprašováním (viz 6.3.5.3.6.1) podstoupit pět vzorků ještě před zkouškou na volný pád a dalších pět vzorků musí být kondicionováno při -18 °C (viz 6.3.5.3.6.2) před zkouškou volným pádem. Jestliže je obal určen pro suchý led, potom další jeden vzorek musí být podroben zkoušce volným pádem, pětkrát, po kondicionování, dle 6.3.5.3.6.3. Obaly připravené jako pro přepravu musí být podrobeny zkouškám podle 6.3.5.3 a 6.3.5.4. Pro vnější obaly se záhlaví Tabulky vztahuje na lepenku nebo podobné materiály, jejichž funkce může být rychle ovlivněna vlhkostí; plasty, které mohou při nízkých teplotách křehnout; a ostatní materiály, jako kovy, jejichž provedení není vlhkostí nebo teplotou ovlivněno. 6.3.5.3 Zkouška volným pádem 6.3.5.3.1 Vzorky musí být podrobeny zkoušce volným pádem z výšky 9 m na nepružnou, vodorovnou, hladkou a tuhou plochu podle 6.1.5.3.4. 6.3.5.3.2 Když jsou vzorky tvaru bedny, musí být zkoušeno pět vzorků podle následujících orientací: (a) naplocho na základnu; (b) naplocho na vrchní část; (c) naplocho na nejdelší stranu; (d) naplocho na nejkratší stranu; (e) na roh. 6.3.5.3.3 Tam, kde mají vzorky tvar sudu, budou zkoušeny tři vzorky podle jedné z následujících orientací: (a) diagonálně na horní hranu sudu, s centrem gravitace přímo nad bodem nárazu; (b) diagonálně na spodní hranu; (c) na plochu pláště. 6.3.5.3.4 Zatímco byly vzorky uvolněny v požadované orientaci, přijímá se, že z aerodynamických důvodů nemusí být náraz v této orientaci. 6.3.5.3.5 Po příslušné sekvenci pádů, nesmí dojít k úniku z primární nádoby (nádob), která musí zůstat chráněna fixačním/absorpčním materiálem v sekundárním obalu. 6.3.5.3.6 Speciální příprava zkušebního vzorku na zkoušku volným pádem 6.3.5.3.6.1 Lepenka – zkouška vodním sprejem Vnější obaly z lepenky: Vzorek musí být podroben vodnímu sprejování, které simuluje vystavení dešti přibližně 5 cm za hodinu po dobu nejméně jedné hodiny. Potom bude podroben zkoušce popsané v 6.3.5.3.1. 6.3.5.3.6.2 Plastové materiály – kondicionování za studena Primární nádoby z plastu nebo vnější obaly: Teplota zkušebního vzorku a jeho obsah musí být snížena na –18 °C, nebo méně, po dobu nejméně 24 hodin, v rozmezí 15 minut po vyjmutí z tohoto prostředí musí být zkušební vzorek podroben zkoušce popsané v 6.3.5.3.1. Pokud vzorek obsahuje suchý led, doba kondicionování se sníží na 4 hodiny. 6.3.5.3.6.3 Obaly určené pro suchý led – Dodatečná zkouška volným pádem Pokud je obal určen pro suchý led, musí být provedena dodatečná zkouška ke zkoušce volným pádem uvedené v 6.3.5.3.1 a pokud je to nutné dle 6.3.5.3.6.1 nebo 6.3.5.3.6.2. Jeden vzorek musí být uložen tak, aby veškerý suchý led vysublimoval, a potom je tento vzorek podroben zkoušce pádem v jedné z orientací popsaných v 6.3.5.3.2. Zvolí se ta, kde je nejvyšší pravděpodobnost poškození obalu. 6.3.5.4 Zkouška průrazem 6.3.5.4.1 Obaly s hrubou hmotností 7 kg nebo méně (Text stávající 6.3.2.6 (a) s následující změnou:) Nahradit „nepřevyšující 38 mm“ výrazem: „z 38 mm“. 6.3.5.4.2 Obaly s hrubou (brutto) hmotností převyšující 7 kg (Text stávající 6.3.2.6 (b), s následujícími změnami:) Ve čtvrté větě, nahradit „primární nádoba (y) a vnější povrch“ výrazem: „střed primární nádoby (nádob) a vnější povrch“. V páté větě před „při vertikálním volném pádu“, vložit: „se svým horním čelem nejnižší“. V předposlední větě, nahradit „ocelová trubka pronikne“ výrazem: „ocelová tyč byla schopna proniknout“. V poslední větě, nahradit „nedojde k žádnému úniku“ výrazem: „proniknutí sekundárního obaluje přijatelné za předpokladu, že nedojde k úniku“. 6.3.5.5 (záhlaví stávající 6.3.3) 6.3.5.5.1 (Text stávající 6.3.3.1, s následujícími změnami:) Na začátku před „protokol o zkoušce“, vložit: „psaný“. Ve 4. odrážce nahradit „protokolu o zkoušce“: „zkoušky a protokolu“. V 8. odrážce změnit následovně: „8. Obsah zkoušek;“. 6.3.5.5.2 (Text stávající 6.3.3.2)“ Kapitola 6.4 6.4.5.4.1 (b) Doplnit následující: “(b) Jsou navrženy tak, aby splňovaly požadavky předepsané pro obalovou skupinu I nebo II v kapitole 6.1; a“ 6.4.5.4.2 Na začátku vypustit: “Cisternové kontejnery a“. Doplnit odstavec (b) v následujícím znění: „(b) Jsou navrženy tak, aby splňovaly požadavky předepsané v kapitole 6.7, a jsou způsobilé odolávat zkušebnímu tlaku 265 kPa; a“. Na konci písmene (c) vypustit: “cisternové kontejnery nebo“. 6.4.5.4.3 Vypustit: “a cisternové kontejnery“ Nahradit “pokud odpovídají normám nejméně rovnocenným těm, které jsou uvedeny v 6.4.5.4.2“ výrazem: “pokud: (a) Odpovídají požadavkům 6.4.5.1; (b) Jsou navrženy tak, aby splňovaly požadavky předepsané v kapitole 6.8; a (c) Jsou navrženy tak, aby jakékoliv dodatečné stínění (opláštění), které je použito, bylo schopné odolávat statickému a dynamickému zatížení vyplývajícím z manipulačních a běžných přepravních podmínek přepravy a preventivně 20% zvýšení maximálního příkonu dávkového ekvivalentu na jakémkoliv vnějším povrchu cisterny.“ 6.4.5.4.4 V první větě za “kontejner“, vložit: “trvale uzavřené povahy“. 6.4.5.4.5 (b) Doplnit text před (i) a (ii) následovně: “(b) jsou navrženy tak, aby splňovaly požadavky předepsané v Kapitole 6.5 pro obalovou skupinu I nebo II, a u kterých byly provedeny zkoušky předepsané v této kapitole, ale s pádovou zkouškou provedenou ve směru předpokládaného největšího poškození:“ 6.4.8.8 Nahradit “2.2.7.7.2.4 až 2.2.7.7.2.6“ výrazem: “2.2.7.2.2.4 až 2.2.7.2.2.6“. 6.4.8.14 Doplnit následující znění: “6.4.8.14 Kus obsahující radioaktivní látku s nízkou rozptýlitelností musí být navržen tak, aby jakákoliv vlastnost přidaná k radioaktivní látce s nízkou rozptýlitelností, která není její součástí, nebo jakékoliv vnitřní součásti obalu nemohly nepříznivě ovlivnit technické parametry radioaktivní látky s nízkou rozptýlitelností.“ 6.4.10.3 Nahradit “2.2.7.7.2.4 až 2.2.7.7.2.6“ výrazem: “2.2.7.2.2.4 až 2.2.7.2.2.6“. 6.4.11.2 V první větě nahradit “tohoto odstavce“ výrazem: “2.2.7.2.3.5“. Vypustit (a) až (d) a Tabulku 6.4.11.2. 6.4.11.11 a 6.4.11.12 Nahradit ““N“ musí být podkritické“ výrazem: ““N“ kusů musí být podkritické“. Doplnit nový pododdíl v následujícím znění: “6.4.11.13 Index bezpečné podkritičnosti (CSI) pro radioaktivní zásilky obsahující štěpné látky se získá dělením čísla 50 menším ze dvou hodnot „N“, odvozených v 6.4.11.11 A 6.4.11.12 (tj. CSI = 50/N). Hodnota indexu bezpečné podkritičnosti z hlediska zachování podkritického stavu může být nula za předpokladu, že neomezený počet kusů je podkritický (tj., že N se prakticky rovná nekonečnu v obou případech).“ 6.4.12.1 Nahradit “2.2.7.3.3, 2.2.7.3.4, 2.2.7.4.1, 2.2.7.4.2“ výrazem: “2.2.7.2.3.1.3, 2.2.7.2.3.1.4, 2.2.7.2.3.3.1, 2.2.7.2.3.3.2, 2.2.7.2.3.4.1, 2.2.7.2.3.4.2“. 6.4.12.2 Nahradit “2.2.7.3.3, 2.2.7.3.4, 2.2.7.4.1, 2.2.7.4.2“ výrazem: “2.2.7.2.3.1.3, 2.2.7.2.3.1.4, 2.2.7.2.3.3.1, 2.2.7.2.3.3.2, 2.2.7.2.3.4.1, 2.2.7.2.3.4.2“. 6.4.14 Nahradit “2.2.7.4.5 (a)“ výrazem: “2.2.7.2.3.3.5 (a)“. 6.4.22.2 a 6.4.22.3 Nahradit “5.1.5.3.1“ výrazem: “5.1.5.2.1“ 6.4.23.2 (c) Nahradit “5.1.5.3.1“ výrazem: “5.1.5.2.1“. 6.4.23.14 V odstavci (h) nahradit “5.1.5.2.2“ výrazem: “5.1.5.1.2“. V odstavci (o) před “6.4.8.5“ vložit: “6.4.8.4,“. 6.4.23.15 Doplnit na konec: “podle 1.6.6.2.1, 1.6.6.2.2, 6.4.22.2, 6.4.22.3, 6.4.22.4“. Kapitola 6.5 6.5.2.1.1 (a) Vložit následující novou větu po symbolu: „Tento symbol se nesmí používat pro žádný jiný účel, nežli pro potvrzení, že obal je v souladu s odpovídajícími požadavky kapitoly 6.1, 6.2, 6.3, 6.5 nebo 6.6.“ 6.5.2.2.1 Přidat následující novou položku k Tabulce s následující poznámkou pod čarou (b): Dodatečné značení\| Typ materiálu IBC ---\|--- Kov\| Pevný plast\| Kompozit\| Lepenka\| Dřevo Maximální povolená stohovací zátěž (b)\| x\| x\| x\| x\| x ”(b) Viz 6.5.2.2.2. Toto i dodatečné značení se musí použít pro všechny IBC vyrobené, opravené nebo zrekonstruované od 1. ledna 2011 (viz rovněž 1.6.1.15)“ Přidat nový 6.5.2.2.2 v následujícím znění: „6.5.2.2.2 Maximální povolená stohovací zátěž použitelná, pokud je IBC v užívání, musí být znázorněna na symbolu následujícím způsobem 6kB Symbol nesmí být menší než 100 mm x 100 mm a musí být trvanlivý a jasně čitelný. Písmena a číslice udávající hmotnost musí být nejméně 12 mm vysoké. Hmotnost vyznačená nad symbolem nesmí překročit zatížení vložené (nařízené) během zkoušky konstrukčního typu (viz 6.5.6.6.4) dělené 1.8. POZNÁMKA: Ustanovení 6.5.2.2.2 se musí použít pro všechny IBC vyrobené, opravené nebo rekonstruované od 1. ledna 2011 (viz rovněž 1.6.1.15).“ Stávající 6.5.2.2.2 až 6.5.2.2.4 se stanou 6.5.2.2.3 až 6.5.2.2.5 6.5.4.1 Na konec první věty přidat novou Poznámku v následujícím znění: POZNÁMKA: ISO 16106:2006 „Obaly - Přepravní obaly pro nebezpečné věci – Obaly pro nebezpečné věci, velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) a velké obaly - Návody pro používání ISO 9001“ poskytuje dostatečný návod pro postupy, které je možno používat“. 6.5.4.4.2 V první větě po „vhodná zkouška na těsnost“, doplnit: „nejméně stejně účinné jako zkouška předepsaná v 6.5.6.7.3“. Po odstavcích (a) a (b), nahradit „Pro tuto zkoušku nemusí mít IBC své otvory vybaveny.“ výrazem: „Pro tuto zkoušku musí být IBC vybavena primárním uzávěrem dna.“ 6.5.4.5.5 Přečíslovat jako 6.5.4.4.4. 6.5.5.4.6 Vypustit Poznámku. 6.5.6 [netýká se anglické verze] 6.5.6.1.1 Nahradit první větu následovně: „Každý konstrukční typ IBC musí úspěšně vyhovět zkouškám předepsaným v této Kapitole před jeho použitím a před schválením příslušným orgánem povolujícím umístění značky.“ 6.5.6.2.1 Nahradit „6.5.6.12“ výrazem: „6.5.6.13“. 6.5.6.2.4 Nahradit „6.5.6.13“ výrazem: „6.5.6.14“. 6.5.6.3.7 Doplnit Tabulku následovně: Typ IBC zkouška\| Vibrace(f)\| Zdvih zdola\| Zdvih shora(a)\| Stohová-vání(b)\| Těsnost\| Hydrau-lický tlak\| Volný pád\| Roztržení\| Překocení\| Vztyčo-vání(c) ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Kov:\| -\| 1\\. (a)\| 2.\| 3.\| -\| -\| 4\\. (e)\| -\| -\| - 11A\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| 11B\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| 11N\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| 21A\| -\| 1\\. (a)\| 2.\| 3.\| 4.\| 5.\| 6\\. (e)\| -\| -\| - 21B\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| 21N\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| 31A\| 1.\| 2\\. (a)\| 3.\| 4.\| 5.\| 6.\| 7\\. (e)\| -\| -\| - 31B\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| 31N\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Flexi-bilní(d)\| -\| -\| x (c)\| x\| -\| -\| x\| x\| x\| x Tuhé plasty\| -\| \| 2.\| 3.\| -\| -\| 4.\| -\| -\| - 11H1\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| 11H2\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| 21H1\| -\| 1\\. (a)\| 2.\| 3.\| 4.\| 5.\| 6.\| -\| -\| - 21H2\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| 31H1 31H2\| 1.\| 2\\. (a)\| 3.\| 4.(g)\| 5.\| 6.\| 7.\| -\| -\| - Kompo-zitní\| -\| 1\\. (a)\| 2.\| 3.\| -\| -\| 4\\. (e)\| -\| -\| - 11HZ1\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| 11HZ2\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| 21HZ1\| -\| 1\\. (a)\| 2.\| 3.\| 4.\| 5.\| 6.\| -\| -\| - 21HZ2\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| 31HZ1 31HZ2\| 1.\| 2\\. (a)\| 3.\| 4.(g)\| 5.\| 6.\| 7.(e)\| -\| -\| - Lepenkové\| -\| 1.\| -\| 2.\| -\| -\| 3.\| -\| -\| - Dřevěné\| -\| 1.\| -\| 2.\| -\| -\| 3.\| -\| -\| - Vložit novou poznámku pod čarou (f) po Tabulce, následovně: „(f) Pro zkoušku vibrací musí být použita jiná IBC stejného konstrukčního typu“. Přejmenovat stávající poznámku „f“ jako „g“. 6.5.6.5.5 (a) Doplnit následujícím způsobem: „(a) IBC kovové, z pevného plastu a kompozitní: IBC zůstává bezpečná za normálních podmínek přepravy, nevykazuje žádnou pozorovatelnou trvalou deformaci, včetně základní palety, pokud tato existuje, a žádnou ztrátu obsahu;“ 6.5.6.7.3 Vypustit poslední větu. 6.5.6.9.3 Upravit první větu následovně: „IBC bude podrobena zkoušce pádem svou základnou na nepružný, vodorovný, plochý, masivní a tuhý povrch podle požadavků 6.1.5.3.4, takovým způsobem, aby se zajistilo, že bod nárazu je taková část základny IBC, která je považována za nejzranitelnější.“ 6.5.6.9.5 Přidat nový odstavec (d) v následujícím znění: „(d) Všechny IBC: žádné poškození, které způsobí, že IBC nebude bezpečná pro sběr, nebo nakládání, a nedojde k žádné ztrátě obsahu. Navíc, musí být IBC schopna zdvihnutí s pomocí vhodných prostředků, pokud zůstane po dobu pěti minut mezi podlahou a IBC volný prostor.“ 6.5.6.13 , 6.5.6.13.1 a 6.5.6.13.2 se stanou 6.5.6.14, 6.5.6.14.1 a 6.5.6.14.2, Vložit nový 6.5.6.13 v tomto znění: „6.5.6.13 Zkouška vibrací 6.5.6.13.1 Použitelnost Pro všechny IBC používané pro kapaliny, jako zkouška konstrukčního typu. POZNÁMKA: Tato zkouška se použije pro konstrukční typy IBC vyrobené po 31. prosinci 2010 (viz rovněž 1.6.1.14). 6.5.6.13.2 Příprava IBC pro zkoušku Vzorek IBC bude vybrán náhodně a musí být vybaven a uzavřen jako pro přepravu. IBC musí být naplněn vodou na nejméně 98% svého maximálního objemu. 6.5.6.13.3 Zkušební metoda a doba trváni 6.5.6.13.3.1 IBC musí být umístěna ve středu plošiny zkušebního přístroje s vertikální, sinusoidální, dvojitou amplitudou (posunutí vrchol – vrchol) 25 mm ± 5%. Je – li to nutné, musí být omezující zařízení k plošině připevněna, aby se zabránilo vodorovnému pohybu vzorku z plošiny bez omezení vertikálního pohybu. 6.5.6.13.3.2 Zkouška musí být provedena po dobu jedné hodiny s frekvencí, která způsobí, že část základny IBC se přechodně zvedne od vibrující plošiny po část každého cyklu o takový stupeň, že může být kovová vložka na ni přerušovaně zcela vložena, mezi nejméně jeden bod základny IBC a zkušební plošinu. Frekvence mohou být upraveny po nastavení počátečního stupně tak, aby se obal nedostal do rezonance. Zkušební frekvence ale musí pokračovat, aby dovolila umístění kovové vložky pod IBC, jak je to popsáno v tomto odstavci. Schopnost vkládat kovovou vložku mezi IBC a vibrační plošinu je pro úspěšné projití testu podstatná. Aby bylo možno zkoušku provést, musí být kovová vložka použitá pro tuto zkoušku nejméně 1.6 mm silná, 50 mm široká a musí mít dostatečnou délku, aby mohla být vložena minimálně 100 mm mezi IBC a vibrační plošinu. 6.5.6.13.4 Kriteria pro vyhovění zkoušce Nesmí být pozorován žádný únik ani popraskání. Navíc, nesmí být pozorován žádný zlom nebo poškození konstrukčních prvků, jako jsou prasklé sváry nebo poškozené fixační prvky“. Kapitola 6.6 6.6.1.2 Přidat na konec novou Poznámku v následujícím znění: „POZNÁMKA: ISO 16106:2006 „Obaly - Přepravní obaly pro nebezpečné věci - Obaly pro nebezpečné věci, velké nádoby pro volně ložené látky (IBC), velké obaly – Návody pro používání ISO 9001“ poskytuje přijatelný návod pro postupy, které je nutno sledovat“. 6.6.3.1 (a) Vložit po symbolu novou větu v následujícím znění: „Tento symbol se nesmí použít pro účely jiné nežli jako potvrzení, že obal splňuje odpovídající požadavky uvedené v kapitole 6.1, 6.2, 6.3, 6.5 nebo 6.6“. 6.6.5 [netýká se anglické verze] 6.6.5.1.1 Nahradit „a schválené příslušným orgánem“: „příslušným orgánem povolujícím umístění značky a musí tímto příslušným orgánem být schválen.“ 6.6.5.1.2 Nahradit první větu: „Každý konstrukční typ velkého obalu musí před použitím úspěšně projít zkouškami předepsanými v této kapitole.“ 6.6.5.3.4.3 Upravit první větu po nadpisu následovně: „Velký obal musí být puštěn na nepružný, vodorovný, plochý, masivní a tuhý povrch podle požadavků 6.1.5.3.4 takovým způsobem, aby se zajistilo, že bod nárazu je v té části základny velkého obalu, kterou je možno považovat za nejvíce zranitelnou.“ Kapitola 6.7 6.7.2.20.2 Vypustit: „Název přepravovaných látek a nejvyšší střední teplota volně ložené látky, pokud je vyšší než 50 °C“; 6.7.2.1 , 6.7.3.1 a 6.7.4.1 V definici pro „přemístitelnou cisternu“ v předposlední větě “vozidlo nebo loď“ nahradit: „vozidlo, vůz, nebo námořní nebo vnitrozemská vodní plavidla“. 6.7.4.14.4 netýká se české verze; 6.7.4.14.5 Doplnit: „6.7.4.14.5 (Vypuštěno)“. 6.7.5.2.1 V poslední větě nahradit „dopravní jednotka nebo loď“ výrazem: „vozidlo, vůz, nebo námořní nebo vnitrozemská vodní plavidla“. 6.7.5.2.3 Nahradit “6.2.5“: „6.2.1 a 6.2.2“. 6.7.5.2.9 Nahradit „6.2.5.2“: „6.2.2.1 “. Nahradit „(viz 6.2.3)“: „(viz 6.2.5)“. 6.7.5.3.2 V poslední větě nahradit „izolovány ventilem v sestavě s vnitřním objemem nejvýše 3000 litrů.“: „rozdělené do skupin s objemem nejvýše 3000 litrů, které jsou odděleny ventilem.“. 6.7.5.4.1 Nahradit „vybaveny ventilem, který dělí komory o objemu nejvýše 3000 litrů. Každá komora musí být vybavena“ na: „rozděleny do skupin s objemem nejvýše 3000 l, které jsou odděleny ventilem“. Kapitola 6.8 6.8.2.1.4 Doplnit na začátek následovně: „Nádrže musí být zkonstruovány a vyrobeny v souladu s požadavky norem, které jsou uvedeny v 6.8.2.6, nebo s požadavky technických předpisů uznaných příslušným orgánem dle 6.8.2.7, podle kterých je určen materiál a tloušťka stěny stanovena s přihlédnutím k nejvyšším a nejnižším plnicím a provozním teplotám, avšak musí být dodrženy minimální požadavky uvedené v 6.8.2.1.6 až 6.8.2.1.26.“; 6.8.2.1.23 Doplnit text pro hodnotu „λ= 0.8“ následovně: „λ = 0.8: svary musí být, pokud je to možné, prohlédnuty vizuálně z obou stran a podrobeny namátkové nedestruktivní zkoušce. Zkoušce se podrobí všechny svary tvaru “T“, přičemž celková délka kontrolovaných svarů nesmí být nižší než 10% součtu délek všech svarů podélných, obvodových a radiálních svarů (ve dnech nádrží);“ 6.8.2.2.1 V druhém odstavci „odstavce 1.1.10 vyhlášky UIC 573 z 1. ledna 1999 (Technické podmínky pro konstrukci cisternových vozů)“ nahradit: „bodu 1.1.10 vyhlášky UIC 5735 (Technické podmínky pro konstrukci cisternových vozů) 5 7\\. vydání vyhlášky UIC, která platí od 1. října 2008.“ Stávající poznámky pod čarou 5 až 17 se stávají poznámkami pod čarou „6 až 18“; Vložit nový odstavec po “požadavky odstavce 6.8.2.1.1“: „Potrubí musí být provedena, konstruována, vyrobena a montována tak, aby se zabránilo nebezpečí poškození, které by mohlo být zapříčiněno tepelnou roztažnosti, příp. smrštěním, mechanickými otřesy a vibracemi.“ 6.8.2.4.2 Doplnit následující: „6.8.2.4.2 Nádrže a jejich výstroj se musí podrobit periodickým prohlídkám a zkouškám nejpozději každých 8 roků\| 5 roků. ---\|--- Tyto periodické prohlídky a zkoušky musí zahrnovat: - Prohlídku vnějšího a vnitřního stavu; - Zkoušku těsnosti nádrže s výstrojí dle 6.8.2.4.3, jakož i zkoušku funkčnosti veškeré výstroje; - Hydraulickou tlakovou zkoušku10 (pro použitelný zkušební tlak nádrží a komor viz 6.8.2.4.1). Plášť tepelné nebo jiné izolace smí být sejmut pouze v rozsahu nutném pro spolehlivé posouzení charakteristik nádrže. U nádrží určených k přepravě práškovitých nebo zrnitých látek může být se souhlasem znalce schváleného příslušným orgánem od periodických hydraulických zkoušek upuštěno a mohou být nahrazeny zkouškami těsnosti podle odstavce 6.8.2.4.3 při vnitřním tlaku nejméně rovném nejvyššímu provoznímu tlaku.“ Poznámka pod čarou 10 (dříve poznámka pod čarou 9) se nemění. 6.8.2.4.3 Doplnit následující: „6.8.2.4.3 Nádrže a jejich výstroj se musí podrobit mezidobým zkouškám nejpozději každé(-ých) 4 roky\| 2,5 roku ---\|--- po první zkoušce a každé periodické zkoušce mezidobým zkouškám. Tyto mezidobé zkoušky smějí být provedeny v průběhu 3 měsíců před nebo po stanoveném datu. V každém případě může být mezidobá zkouška provedena kdykoliv před stanoveným datem. Pokud je mezidobá zkouška provedena více jak 3 měsíce před stanoveným datem, pak musí být příští mezidobá zkouška provedena nejpozději 4 roky po tomto datu.\| 2,5 roku ---\|--- Tyto mezidobé zkoušky musí zahrnovat zkoušku těsnosti nádrže s výstrojí, jakož i zkoušku funkčnosti veškeré výstroje. Pro tento účel musí být cisterna vystavena vnitřním tlaku nejméně rovnému nejvyššímu provoznímu tlaku. U cisteren určených k přepravě kapalin nebo tuhých práškovitých nebo zrnitých látek je třeba provést zkoušku těsnosti, pokud je prováděna plynem, tlakem, který je minimálně roven 25% nejvyššího provozního tlaku. V žádném případě nesmí být tlak nižší než 20 kPa (0.2 bar) (přetlak). U cisteren vybavených větracími systémy a pojistným zařízením chránícím obsah před rozlitím při převrácení cisterny, se musí zkušební tlak rovnat statickému tlaku naplněné látky. Zkouška těsnosti se musí provést zvlášť na každé komoře komorových nádrží.“ 6.8.2.4.4 Na konci doplnit: „Pokud by se měla provést mimořádná zkouška, která splňuje ustanovení 6.8.2.4.2, může být tato mimořádná zkouška považována za periodickou zkoušku. Pokud se provede mimořádná zkouška, která splňuje ustanovení 6.8.2.4.3, může být tato mimořádná zkouška považována za mezidobou zkoušku.“ 6.8.2.4.5 Ve druhé větě, po „těchto operacích“ vložit: „v případech negativních výsledků zkoušek.“ Ve třetí větě po „kód cisterny“ vložit: „a alfanumerické kódy zvláštních ustanovení“. 6.8.2.5.1 Doplnit sedmou odrážku následovně: „- vnitřní objem nádrže13 – u vícečlánkových nádrží vnitřní objem každého článku13 –, \| následován symbolem “S“, pokud jsou nádrže nebo články rozdělena(y) za pomoci vlnolamů na oddíly o vnitřním objemu nejvýše 7500 l;“ ---\|--- V deváté odrážce vypustit Poznámku. 6.8.2.5.2 Přidat následující větu na konec osmé odrážky v levém sloupci: „Pokud následná zkouška je zkouška podle 6.8.2.4.3, za datem musí být písmeno „L“.“ 6.8.2.6 Doplnit následující: „6.8.2.6 Požadavky na cisterny, které jsou konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle norem POZNÁMKA: Osoby nebo organizace uvedené v normách jako odpovědné podle RID musí splňovat požadavky RID. V následující Tabulce uvedené normy musí být použity v závislosti od uvedeného času konstrukce cisterny ve sloupci (4) nebo mohou být použity v závislosti od uvedeného času konstrukce ve sloupci (5), aby byly splněny podmínky kapitoly 6.8 uvedené ve sloupci (1). Rozhodující jsou v každém případě ustanovení kapitoly 6.8 ze sloupce (1). Pokud jako závazné je uvedeno více norem pro uplatnění stejných ustanovení, je třeba uplatnit pouze jednu z těchto norem, vždy však všechna ustanovení této normy, pokud v následující tabulce není uvedeno něco jiného. Použitelné pro pododdíly a odstavce\| Číslo normy\| Název dokumentu\| Právní závaznost pro cisterny, které budou vyráběny\| Schválené použití pro cisterny, které budou vyráběny ---\|---\|---\|---\|--- (1)\| (2)\| (3)\| (4)\| (5) Pro všechny cisterny 6.8.2.1\| EN 14025:2003 +AC:2005\| Cisterny pro přepravu nebezpečných věcí – Kovové tlakové cisterny – Konstrukce a výroba\| \| Mezi 1. lednem 2005 a 30. červnem 2009 6.8.2.1\| EN 14025:2008\| Cisterny pro přepravu nebezpečných věcí – Kovové tlakové cisterny – Konstrukce a výroba\| Od 1. července 2009\| Před 1. červencem 2009 6.8.2.2.1\| EN 14432:2006\| Cisterny pro přepravu nebezpečných věcí – Výstroj pro cisterny pro přepravu kapalných chemických výrobků – Ventily pro vypouštění výrobků a výměnu plynů\| Od 1. ledna 2011\| Před 1. lednem 2011 6.8.2.2.1\| EN 14433:2006\| Cisterny pro přepravu nebezpečných věcí – Výstroj pro cisterny pro přepravu kapalných chemických výrobků – Spodní ventily\| Od 1. ledna 2011\| Před 1. lednem 2011 Pro prohlídky a zkoušky 6.8.2.4 6.8.3.4\| EN 12972:2001 (s výjimkou příloh D a E)\| Cisterny pro přepravu nebezpečných věcí – Zkoušky, prohlídky a označení kovových cisteren\| Mezi 1. lednem 2009 a 31. prosincem 2010a)\| Mezi 1. lednem 2003 a 31. prosincem 2008 6.8.2.4 6.8.3.4\| EN 12972:2007\| Cisterny pro přepravu nebezpečných věcí – Zkoušky, prohlídky a označení kovových cisteren\| Od 1. ledna 2011\| Před 1. lednem 2011 Pro cisterny s nejvyšším provozním tlakem nepřevyšujícím 50 kPa a určené pro přepravu látek, pro které je uveden kód cisterny s písmenem „G“ ve sloupci (12) tabulky A kapitoly 3.2 6.8.2.1\| EN 13094:2004\| Cisterny pro přepravu nebezpečných věcí – Kovové cisterny s provozním tlakem nejvýše 0,5 bar – Konstrukce a výroba\| \| Mezi 1. lednem 2005 a 31. prosincem 2009 Pro cisterny určené pro přepravu kapalných ropných výrobků a jiných nebezpečných látek třídy 3 s tlakem par nepřesahujícím 110 KPa při 50 °C a benzinu a které nemají jako vedlejší nebezpečí toxicitu nebo žíravost 6.8.2.1\| EN 13094:2008\| Cisterny pro přepravu nebezpečných věcí – Kovové cisterny s provozním tlakem nejvýše 0,5 bar – Konstrukce a výroba\| Od 1. ledna 2010\| Před 1. lednem 2010 a) Za předpokladu, že ve sloupci (5) je pro cisterny, které byly konstruovány a vyrobeny ve stejném časovém období, je povoleno uplatnění jiné normy pro stejný účel. 6.8.2.7 Vypustit první a druhý odstavec. Doplnit třetí odstavec (nově první) následovně: „Pro případy akceptace vědeckého a technického pokroku, nebo pro případy, kdy v 6.8.2.6 nejsou uvedeny relevantní normy, nebo pro zohlednění zvláštních aspektů, které nejsou zohledněny v žádné z norem uváděných v 6.8.2.6, může příslušný orgán schválit použití určitých technických předpisů, které zabezpečí zachování stejné úrovně bezpečnosti. Cisterny však musí splňovat minimální požadavky oddílu 6.8.2.“ 6.8.3.1.5 Vložit nový nadpis v tomto znění: „Jiná ustanovení pro konstrukci cisternových vozů a bateriových vozů“. Nahradit „6.2.3.1“: „6.2.5.3 “. Za odstavec 6.8.3.1.5 vložit nový nadpis s následujícím textem: „Ostatní ustanovení pro konstrukci a výrobu cisternových a bateriových vozů“ Vložit nový odstavec: „6.8.3.1.6 Cisternové a bateriové vozy musí být vybaveny nárazníky s minimální dynamickou pracovní absorpcí 70 kJ. Tyto podmínky neplatí pro cisternové vozy a bateriové vozy, které jsou vybaveny prvky pro absorpci energie dle definice v 6.8.4, zvláštní ustanovení TE 22.“\| (Vyhrazeno) ---\|--- 6.8.3.2.3 Doplnit na začátek následující: „Všechny otvory pro plnění a všechny otvory pro vyprazdňování cisteren ...“; 6.8.3.2.11 Na konci doplnit novou větu: „Podmínky 6.8.2.1.7 neplatí pro cisterny s vakuovou izolací“. 6.8.3.4.6 Doplnit následující: „6.8.3.4.6 Odchylně od podmínek uvedených v 6.8.2.4 se periodické prohlídky a zkoušky podle 6.8.2.4.2 musí provádět: (a)\| minimálně každé 4 roky\| minimálně každých 2,5 roku ---\|---\|--- v případě cisteren určených pro přepravu UN číslo 1008 fluoridu boritého, UN číslo 1017 chlóru, UN číslo 1048 bromovodíku, bezvodého, UN číslo 1050 chlorovodíku, bezvodého, UN číslo 1053 sirovodíku, nebo UN číslo 1079 oxidu siřičitého; (b) nejpozději každých 8 roků po uvedení do provozu a potom každých 12 let v případě cisteren určených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů; Mezidobé zkoušky dle 6.8.2.4.3 je třeba provést nej později šest let po každé periodické prohlídce.\| Na žádost příslušného orgánu může být provedena zkouška těsnosti, nebo mezidobá zkouška podle 6.8.2.4.3, mezi dvěma po sobě následujícími prohlídkami. ---\|--- Pokud nádrž, její příslušenství, potrubí a části výstroje byly zkoušeny odděleně, musí být cisterna po její kompletní montáži podrobena zkoušce těsnosti.“; 6.8.3.4.13 Nahradit „6.2.16“ na: „6.2.1.6, případně 6.2.3.5“; 6.8.3.4.16 V druhé větě, po „těchto operacích (činnostech)“, vložit: „v případě negativních výsledků.“; 6.8.3.5.7 V levém sloupci doplnit novou vetu na konec: Sklopné tabule musí být konstruovány a být schopny zajištění tak, aby bylo vyloučeno jakékoliv jejich překlopení, nebo uvolnění z držáků během přepravy (zvláště z důvodu nárazů nebo nechtěné manipulace).“\| (Vyhrazeno) ---\|--- 6.8.3.5.13 Nahradit „6.2.1.7“ na: „6.2.2.7 “. 6.8.4 TE 11 Na konci doplnit novou větu: „Bezpečnostní ventil, který zabrání vniknutí cizích látek, splňuje také tyto požadavky.“ TE 22 Doplnit následující: „TE 22\| Aby se minimalizoval rozsah škod při prudkém najetí nebo nehodě, musí cisternové vozy pro látky, které jsou přepravovány v kapalném stavu a pro plyny, jakož i bateriové vozy být schopny pohltit energii o velikosti nejméně 800 kJ na každém konci vozu elastickými nebo plastickými deformacemi definovaných součástí spodku vozu nebo pomocí podobného postupu (např. dosazením „cash“ prvků). Schopnost pohlcení energie se zjistí za pomoci nárazu na rovné koleji.\| (Vyhrazeno) ---\|---\|--- Pohlcení energie plastickými deformacemi musí nastat až za podmínek, které jsou mimo rozsah normálního železničního provozu (nárazová rychlost je větší než 12 km/h, nebo síla pohltit energii na každém nárazníku je vyšší jak 1500 kN).\| ---\|--- Při pohlcení energie nejvýše do 800 kJ na každém konci vozu nesmí dojít k žádnému proniknutí sil do nádrže, které by mohlo vést k viditelné, trvalé deformaci nádrže.\| Podmínky tohoto zvláštního ustanovení se považují za splněné, jestliže jsou uplatňovány body 1.4 a 1.1.6 vyhlášky UIC 57319 (Technické požadavky pro konstrukci cisternových vozů).\| 19 7\\. vydání vyhlášky UIC, která platí od 1. října 2008.“\| TE 25 (a) V 9. odrážce, nahradit „vyhláška UIC 573“: „vyhlášky UIC 57319 Technické požadavky pro konstrukci cisternových vozů“. 19 7\\. vydání vyhlášky UIC, která platí od 1. října 2008.“ Vložit nová zvláštní ustanovení: „TA 4 Postupy pro posuzování shody dle 1.8.7 musí být provedeny příslušným orgánem, jím pověřeným zástupcem, nebo dle 1.8.6.4 inspekční organizací akreditovanou podle EN ISO/IEC 17020:2004, typ A.“ „TT9 Pro prohlídky a zkoušky (včetně dozoru nad výrobou) musí být uplatněny postupy oddílu 1.8.7 příslušným orgánem, jím pověřeným zástupcem, nebo dle 1.8.6.4 inspekční organizací akreditovanou podle EN ISO/IEC 17020:2004, typ A.“ Kapitola 6.10 6.10.3.7 (a) Doplnit následovně: (a) nástavec je opatřen vnitřním nebo vnějším uzavíracím zařízením upevněným přímo na nádrži, nebo přímo ke kolenu trubky, které je přivařeno k nádrži; mezi nádrží, nebo kolenem trubky a vnějším uzavíracím zařízením smí být umístěn otočný věnec, pokud tento otočný věnec je umístěn v oblasti, kde je chráněn a ovládací zařízení vnějšího uzavíracího zařízení je chráněno krytem nebo jiným zařízením proti nebezpečí odtržení z důvodu vnějších namáhání;“ ČÁST 7 Kapitola 7.1 7.1.7 Oddíl 7.1.7 – netýká se české verze; [týká se jen anglické verze] Kapitola 7.3 7.3.2.6 V nadpisu změnit „Odpady“ na: „Věci“. 7.3.2.6.1 Změnit text před odstavcem (a): „7.3.2.6.1 Materiál živočišného původu třídy 6.2 Materiál živočišného původu, který obsahuje infekční látky (UN čísel 2814, 2900 a 3373), je dovoleno přepravovat v kontejnerech pro volně ložené látky, pokud jsou splněny následující podmínky:“. Na začátku odstavce (a) „Pro odpady UN čísla 2814 a 2900 jsou dovoleny kontejnery pro volně ložené látky“ změnit na: „Kontejnery pro volně ložené látky“; Odstavec (c) nově zní: „(c) Materiál živočišného původu musí být důkladně napuštěn vhodným desinfekčním prostředkem, dříve než dojde k nakládce pro přepravu.“; Na začátku odstavce (d) „Odpady UN čísla 2814 a 2900 v kontejneru pro volně ložené látky s plachtou“ změnit na: „Kontejnery pro volně ložené látky s plachtou“; V odstavci (e) vypustit: „použité pro přepravu odpadů UN čísla 2814 a 2900“; Za odstavcem (e) doplnit novou Poznámku: „POZNÁMKA: Příslušnými národními zdravotními orgány mohou být stanoveny další doplňkové podmínky.“ Kapitola 7.5 Pod nadpisem vložit Poznámku: „POZNÁMKA: Ve smyslu této kapitoly se považuje nasazení/naložení kontejneru, kontejneru pro volně ložené látky, cisternového kontejneru, přemístitelné cisterny nebo silničního vozidla na vůz za nakládku a sesazení/vyložení za vykládku.“ 7.5.1.1 Doplnit první pododstavec: „Pro nakládku věcí musí být dodrženy požadavky platné pro odesílací stanici tak, aby nebyly v rozporu s požadavky této kapitoly.“ Vypustit druhý pododstavec. 7.5.1.2 Doplnit následující: „7.5.1.2 Nakládka nesmí začít, jestliže: – kontrola dokladů, nebo – vizuální kontrola vozu nebo velkého(-ých) kontejneru(-ů), kontejneru(-ů) pro volně ložené látky, cisternového(-ých) kontejneru(-ů), přemístitelné(-ých) cisterny (cisteren) nebo silničního(-ch) vozidla(-el), jakož i jejich používané vybavení pro nakládku a vykládku, ukáže, že vůz, velký kontejner, kontejner pro volně ložené látky, cisternový kontejner, přemístitelná cisterna nebo silniční vozidlo nebo jejich vybavení nevyhovují právním předpisům.“ 7.5.1.3 Na začátek vložit nový pododstavec: „S vykládkou se nesmí začít, jestliže dříve jmenované kontroly vykazují závady, které by mohly zpochybnit bezpečnost nebo zabezpečení vykládky.“ 7.5.2.1 V tabulce 7.5.2.1 doplnit v následujících řádcích a sloupcích „X“: – řádek „5.2“ a sloupec „5.2 +1“, – řádek „5.2+1“ a sloupec „5.2“. V poznámce (4) k tabulce, změnit: „a anorganickými dusičnany třídy 5.1 (UN čísla 1942 a 2067)“ na: „(UN čísel 1942 a 2067), dusičnanů alkalických kovů (např. UN 1486) a dusičnanů kovů alkalických zemin (např. UN 1454)“; 7.5.3 Doplnit následující: „7.5.3 Ochranná vzdálenost Každý vůz nebo velký kontejner, který obsahuje látky nebo předměty třídy 1 a je opatřen velkými bezpečnostními značkami podle vzoru 1, 1.5 nebo 1.6, musí být v soupravě vlaku oddělen od vozů nebo velkých kontejnerů, které jsou opatřeny velkými bezpečnostními značkami podle vzoru 2.1, 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1 nebo 5.2 ochrannou vzdáleností. Podmínky této ochranné vzdálenosti jsou splněny, pokud je prostor/vzdálenost mezi talíři nárazníků vozu, nebo stěnou velkého kontejneru a talíři nárazníků jiného vozu, nebo stěnou jiného velkého kontejneru: (a) nejméně 18 metrů; nebo (b) je vzdálenost (odstup) vyplněna 2-dvouosými nebo jedním 4 či víceosým vozem.“ 7.5.11 CW 30 Nahradit „v cisternových vozech nebo cisternových kontejnerech“: „v cisternových vozech, přemístitelných cisternách nebo cisternových kontejnerech“. Kapitola 7.7 7.7 Doplnit na konec následující: „…smějí být přepravovány pouze tehdy, pokud lze na ně uplatnit ustanovení uvedená v 1.1.3.1 (a) nebo (b), 1.1.3.2 (b), (d) nebo (f) nebo 1.1.3.3 nebo 1.13.7“. 1) Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) přijatá dne 9. května 1980 v Bernu byla vyhlášena pod č. 8/1985 Sb., změny Úmluvy přijaté v roce 1989 a 1990 byly vyhlášeny pod č. 61/1991 Sb. a č. 251/1991 Sb. Dne 20. prosince 1990 byl v Bernu přijat Protokol o změnách Úmluvy COTIF vyhlášený pod č. 274/1996 Sb. Dne 3. června 1999 byl ve Vilniusu přijat Protokol o změně Úmluvy COTIF, vyhlášený pod č. 49/2006 Sb. m. s., jehož součástí je nové znění Úmluvy COTIF ve znění pozměňovacího Protokolu z r. 1999.
Vyhláška č. 60/2010 Sb.	Vyhláška č. 60/2010 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 468/2003 Sb., o stanovení vzorce pro výpočet extraktu původní mladiny před zakvašením a metodách určení extraktu původní mladiny Vyhlášeno 2. 3. 2010, datum účinnosti 1. 4. 2010, částka 21/2010 * Čl. I - Vyhláška č. 468/2003 Sb., o stanovení vzorce pro výpočet extraktu původní mladiny před zakvašením a metodách určení extraktu původní mladiny, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 4. 2010 60 VYHLÁŠKA ze dne 15. února 2010, kterou se mění vyhláška č. 468/2003 Sb., o stanovení vzorce pro výpočet extraktu původní mladiny před zakvašením a metodách určení extraktu původní mladiny Ministerstvo financí stanoví podle § 139 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 37/2008 Sb. a zákona č. 292/2009 Sb., k provedení § 81 odst. 3 zákona: Čl. I Vyhláška č. 468/2003 Sb., o stanovení vzorce pro výpočet extraktu původní mladiny před zakvašením a metodách určení extraktu původní mladiny, se mění takto: 1. V nadpisu vyhlášky se slova „před zakvašením“ zrušují. 2. § 1 včetně nadpisu zní: „§ 1 Vzorec pro výpočet extraktu původní mladiny Extrakt původní mladiny se stanoví výpočtem podle velkého Ballingova vzorce uvedeného v příloze této vyhlášky.“. 3. V příloze č. 1 se bod 2 zrušuje. Dosavadní bod 3 se označuje jako bod 2. 4. V příloze č. 1 vyhlášky nadpisu bodu 2 se slovo „vzorcům“ nahrazuje slovem „vzorci“, slova „před zakvašením“ se zrušují, za slovy „stanovené v destilátu pyknometricky, popřípadě denzitometricky“ se čárka nahrazuje tečkou a slova „K – korekční činitel, který je stanoven v příloze č. 2 k této vyhlášce.“ se zrušují. 5. Příloha č. 2 vyhlášky se zrušuje a zároveň se v označení přílohy č. 1 zrušují slova „č. 1“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2010. Ministr: Ing. Janota v. r.
Zákon č. 59/2010 Sb.	Zákon č. 59/2010 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 2. 3. 2010, datum účinnosti 1. 4. 2010, částka 21/2010 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o spotřebních daních * ČÁST TŘETÍ - Čl. IV Aktuální znění od 1. 12. 2013 (307/2013 Sb.) 59 ZÁKON ze dne 5. února 2010, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o spotřebních daních Čl. I Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 292/2009 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS. Směrnice Rady 95/59/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků, ve znění směrnice Rady 1999/81/ES ze dne 29. července 1999, kterou se mění směrnice 92/79/EHS o sbližování daní z cigaret, směrnice 92/80/EHS o sbližování daní z jiných tabákových výrobků než cigaret a směrnice 95/59/ES o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků, a směrnice Rady 2002/10/ES ze dne 12. února 2002, kterou se mění směrnice 92/79/EHS, 92/80/EHS a 95/59/ES, pokud jde o strukturu a sazby spotřební daně z tabákových výrobků. Směrnice Rady 92/79/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z cigaret, ve znění směrnice Rady 1999/81/ES ze dne 29. července 1999, kterou se mění směrnice 92/79/EHS o sbližování daní z cigaret, směrnice 92/80/EHS o sbližování daní z jiných tabákových výrobků než cigaret a směrnice 95/59/ES o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků, směrnice Rady 2002/10/ES ze dne 12. února 2002, kterou se mění směrnice 92/79/EHS, 92/80/EHS a 95/59/ES, pokud jde o strukturu a sazby spotřební daně z tabákových výrobků, a směrnice Rady 2003/117/ES ze dne 5. prosince 2003, kterou se mění směrnice 92/79/EHS a 92/80/EHS, s cílem povolit Francouzské republice prodloužené uplatňování nižších sazeb spotřební daně na tabákové výrobky uvolněné ke spotřebě na Korsice. Směrnice Rady 92/80/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z jiných tabákových výrobků než cigaret, ve znění směrnice Rady 1999/81/ES ze dne 29. července 1999, kterou se mění směrnice 92/79/EHS o sbližování daní z cigaret, směrnice 92/80/EHS o sbližování daní z jiných tabákových výrobků než cigaret a směrnice 95/59/ES o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků, směrnice Rady 2002/10/ES ze dne 12. února 2002, kterou se mění směrnice 92/79/EHS, 92/80/EHS a 95/59/ES, pokud jde o strukturu a sazby spotřební daně z tabákových výrobků, a směrnice Rady 2003/117/ES ze dne 5. prosince 2003, kterou se mění směrnice 92/79/EHS a 92/80/EHS, s cílem povolit Francouzské republice prodloužené uplatňování nižších sazeb spotřební daně na tabákové výrobky uvolněné ke spotřebě na Korsice. Směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů. Směrnice Rady 92/84/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování sazeb spotřební daně z alkoholu a alkoholických nápojů. Směrnice Rady 95/60/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daňovém značení plynových olejů a petroleje. Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, pokud jde o možnost některých členských států uplatňovat u energetických produktů a elektřiny dočasné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění, a směrnice Rady 2004/75/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, pokud jde o možnost Kypru uplatňovat u energetických produktů a elektřiny dočasné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění.“. 2. V § 2 odst. 1 písm. b) se slova „příslušným právním předpisem Evropských společenství1a)“ nahrazují slovy „směrnicí Rady o obecné úpravě spotřebních daní1a)“. Poznámka pod čarou č. 1a zní: „1a) Směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS.“. 3. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) třetím územím území uvedené v odstavcích 3 a 4.“. 4. V § 2 odst. 2 se slova „Irska a“ nahrazují slovem „Irska,“ a na konci textu odstavce 2 se doplňují slova „a výsostná území Spojeného království Akrotiri a Dhekelia se považují za území Kypru“. 5. V § 2 se doplňují odstavce 3 až 6, které znějí: „(3) Za třetí země se pro účely tohoto zákona považují také území, za jejichž zahraniční vztahy odpovídá členský stát, území Kanárských ostrovů, francouzských zámořských departementů, Alandských ostrovů a britských Normanských ostrovů. (4) Za třetí země se pro účely tohoto zákona považují také území ostrova Helgoland, území Büsingen, Ceuta, Melilla, Livigno, Campione d´Italia a italské vnitrozemské vody jezera Lugano. (5) Náležitosti stanovené celními předpisy Evropských společenství pro vstup vybraných výrobků na celní území Evropského společenství se použijí obdobně na vstup vybraných výrobků na celní území Evropského společenství z území uvedených v odstavci 3. (6) Náležitosti stanovené celními předpisy Evropských společenství pro výstup vybraných výrobků z celního území Evropského společenství se použijí obdobně na výstup vybraných výrobků z celního území Evropského společenství na území uvedená v odstavci 3.“. 6. V § 3 písmeno b) zní: „b) dovozem vstup vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství, pokud tyto vybrané výrobky nejsou při vstupu na daňové území Evropského společenství propuštěny do režimu s podmíněným osvobozením od cla, a také propuštění těchto vybraných výrobků z režimu s podmíněným osvobozením od cla,“. Poznámka pod čarou č. 3a se zrušuje. 7. V § 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které včetně poznámek pod čarou č. 3b a 3c zní: „c) režimem s podmíněným osvobozením od cla kterýkoliv ze zvláštních režimů stanovených v nařízení Rady, kterým se vydává celní kodex Společenství, v souvislosti s celním dohledem, jemuž podléhají vybrané výrobky, které nejsou zbožím Evropského společenství3b), při vstupu na celní území Evropského společenství, dočasné uskladnění, svobodná celní pásma nebo svobodné celní sklady, jakož i kterýkoliv z režimů uvedených v nařízení Rady, kterým se vydává celní kodex Společenství3c), 3b) Článek 4 odst. 8 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství. 3c) Článek 84 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.“. Dosavadní písmena c) až t) se označují jako písmena d) až u). 8. V § 3 písm. e) se za slovo „výrobků“ vkládají slova „, na něž se nevztahuje režim s podmíněným osvobozením od cla,“. 9. V § 3 písm. i) se slova „od daně z jiného“ nahrazují slovy „od daně dopravované z jiného“. 10. V § 3 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které včetně poznámky pod čarou č. 6a zní: „k) oprávněným odesílatelem právnická nebo fyzická osoba, která dopravuje vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z místa dovozu do daňového skladu, oprávněnému příjemci v jiném členském státě, do místa vývozu v jiném členském státě nebo příjemci v jiném členském státě podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní6a); tato osoba musí být na daňovém území České republiky provozovatelem daňového skladu podle § 3 písm. h), 6a) Článek 12 odst. 1 směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS.“. Dosavadní písmena k) až u) se označují jako písmena l) až v). 11. V § 3 písm. l) se doplňuje bod 4, který zní: „4. každé skladování nebo doprava vybraných výrobků, u nichž se neprokáže, že se jedná o výrobky zdaněné, nebo pokud se neprokáže způsob jejich nabytí oprávněně bez daně,“. 12. V § 3 písmeno s) zní: „s) ztrátou nebo znehodnocením v důsledku prokazatelně nepředvídatelné a neodvratitelné události takové znehodnocení, úplné zničení nebo nenahraditelná ztráta vybraných výrobků, kdy v důsledku prokazatelně nepředvídatelné a neodvratitelné události nemohou být tyto vybrané výrobky předmětem daně podle tohoto zákona,“. 13. V § 3 písm. t) se slova „fyzické osobě“ nahrazují slovy „právnické nebo fyzické osobě, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost,“. 14. V § 3 písm. u) bodech 2 a 3 se slova „; výrobou podle tohoto bodu není smíchání minerálních olejů již uvedených do volného daňového oběhu v běžných nádržích motorových dopravních prostředků (§ 63 odst. 2) na čerpacích stanicích10a)“ nahrazují slovy „, s výjimkou činností podle § 45 odst. 12“. 15. V § 4 odst. 1 písm. a) se slova „daňovým zástupcem (§ 23a)“ nahrazují slovy „oprávněným odesílatelem“ a slova „zničením anebo jiným“ a slova „(dále jen „znehodnocení“)“ se zrušují. 16. V § 4 odst. 1 písm. c) se slova „§ 14 odst. 2 a 4, § 55“ nahrazují slovy „§ 15, 15a, 56“. 17. V § 4 odst. 1 písmeno d) zní: „d) která poskytla zajištění daně při dopravě vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, při níž došlo k porušení tohoto režimu [§ 9 odst. 3 písm. f) a § 28]; za daň společně a nerozdílně odpovídá také právnická nebo fyzická osoba, která se na porušení tohoto režimu podílela, pokud si byla tohoto porušení vědoma nebo pokud lze důvodně předpokládat, že si ho vědoma být měla,“. 18. V § 4 odst. 1 písm. f) se slova „ve větším množství,“ nahrazují slovy „, aniž prokáže, že se jedná o vybrané výrobky pro osobní spotřebu, nebo“ a za slovo „daně“ se vkládají slova „; za daň společně a nerozdílně odpovídá také právnická nebo fyzická osoba, která se na uvedeném skladování nebo dopravě podílela“. 19. V § 4 odst. 1 písm. h) se slova „§ 33 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 33 odst. 3“, slova „§ 33 odst. 3“ se nahrazují slovy „§ 33 odst. 2“, za slovo „zástupce“ se vkládají slova „nebo pokud ustanovený daňový zástupce neplní povinnosti v § 33 odst. 6“ a slova „tato osoba“ se nahrazují slovy „příjemce (§ 33 odst. 1)“. 20. V § 4 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) V případě uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu odpovídá společně a nerozdílně za daň kromě plátce daně uvedeného v odstavci 1 písm. a) také právnická nebo fyzická osoba, jejímž jménem byly vybrané výrobky do volného daňového oběhu uvedeny. V případě, že uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu bylo neoprávněné, odpovídá za daň společně a nerozdílně také právnická nebo fyzická osoba, která se na tomto neoprávněném uvedení do volného daňového oběhu podílela. (4) V případě dovozu odpovídá společně a nerozdílně za daň kromě plátce daně uvedeného v odstavci 1 písm. b) bodě 1 také právnická nebo fyzická osoba, jejímž jménem byly vybrané výrobky dovezeny. V případě, že dovoz vybraných výrobků byl neoprávněný, odpovídá za daň společně a nerozdílně také právnická nebo fyzická osoba, která se na tomto dovozu podílela.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6. 21. V § 4 odst. 5 úvodní část ustanovení zní: „Pro účely odstavce 1 písm. f) se za množství vybraných výrobků pro osobní spotřebu považuje množství, které nepřesahuje u“. 22. V § 4 odst. 5 písm. a) se za slova „olejů“ a „včetně“ vkládá čárka. 23. V § 4 odst. 5 písm. c) se slova „konzumního lihu a“ zrušují. 24. Poznámka pod čarou č. 11 zní: „11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89.“. 25. V § 4 odst. 5 písmeno h) zní: „h) cigarillos nebo doutníků o hmotnosti nejvýše 3 g/kus 400 kusů,“. 26. V § 4 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Pro posouzení, zda se v případě podle odstavce 1 písm. f) jedná o vybrané výrobky pro osobní spotřebu nebo pro účely podnikání, se použije ustanovení odstavce 5. Zároveň se pro tyto účely použije ustanovení § 32 odst. 2, 4 a 5 obdobně.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 27. V § 5 na konci odstavce 1 se slova „jedná-li se o jejich větší množství (§ 4 odst. 3)“ nahrazují slovy „nejedná-li se o vybrané výrobky pro osobní spotřebu (§ 4 odst. 6, § 32 odst. 2, 4 a 5)“. 28. V § 5 odst. 7 se slova „fyzické osobě s“ nahrazují slovy „právnické nebo fyzické osobě se sídlem nebo“ a za slova „České republiky (§ 33)“ se vkládají slova „, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost“. 29. V § 9 odst. 3 písm. a) a d) se slova „ke ztrátě nebo znehodnocení nedošlo prokazatelně v důsledku nepředvídatelné a neodvratitelné události“ nahrazují slovy „se nejedná o ztrátu nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s)“. 30. V § 9 odst. 3 písm. e) se slova „vybraných výrobků u těchto plátců,“ nahrazují slovy „, že plátce vybrané výrobky po nějakou dobu držel, nebo že je drží,“. 31. V § 9 odst. 3 písm. i) se slova „fyzické osobě“ nahrazují slovy „právnické nebo fyzické osobě, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost,“. 32. V § 11 odst. 1 písm. d) se za slova „dopravovány z jiného členského státu“ vkládají slova „nebo z místa dovozu na daňovém území České republiky“ a slova „s průvodními doklady podle § 26, které vystaví odesílatel, a“ se zrušují. 33. V § 11 odst. 1 písm. e) se slovo „průvodními“ zrušuje a slova „§ 26, které vystaví odesílatel“ se nahrazují slovy „§ 27 nebo 27c“. 34. V § 11 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) dovezené ze třetích zemí, pokud jsou tyto vybrané výrobky v rámci omezení a za podmínek stanovených mezinárodními smlouvami s těmito zeměmi osvobozeny od daně z přidané hodnoty, g) dovezené mezinárodními organizacemi nebo jejich členy, pokud jsou tyto vybrané výrobky v rámci omezení a za podmínek stanovených mezinárodními úmluvami zakládajícími tyto organizace, popřípadě dohodami o umístění jejich sídla, osvobozeny od daně z přidané hodnoty.“. 35. V § 11 se na konci textu odstavce 4 slova „odst. 1“ zrušují. 36. V § 12 odst. 3 a § 13 odst. 1 se slova „a 98“ nahrazují slovy „, § 98 a 105a“. 37. V § 13 odst. 22 písm. d), § 19 odst. 1 písm. a), § 19 odst. 5, § 59 odst. 5 a 8 a § 78 odst. 3 se slova „§ 3 písm. f)“ nahrazují slovy „§ 3 písm. g)“. 38. V § 13 odst. 25 se slova „a § 98 pro víno“ nahrazují slovy „, § 98 pro víno a meziprodukty a § 105a pro tabákové výrobky“. 39. V § 14 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena na daňovém území České republiky a tyto výrobky byly dopraveny“ nahrazují slovy „dopraví vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky“. 40. V § 14 odst. 2 písmeno d) zní: „d) předloží doklad o 1. zaplacení daně v členském státě určení, 2. zaplacení daně v členském státě, ve kterém došlo ke ztrátě během dopravy nebo ve kterém byla ztráta během dopravy zjištěna, pokud se nejedná o ztrátu nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s), nebo 3. skutečnosti, že vybraný výrobek není v členském statě určení předmětem daně nebo že je od daně osvobozen, vydaný příslušnými orgány členského státu určení,“. 41. V § 14 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „V případě ztráty během dopravy, s výjimkou ztráty nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s), musí být nárok na vrácení daně doložen také dokladem o tom, že daň byla zaplacena v členském státě, ve kterém ke ztrátě došlo nebo ve kterém byla ztráta zjištěna.“. 42. V § 14 odst. 4 se slova „, daňovým zástupcům podle § 3 písm. q)“ zrušují a slova „zničení vybraných výrobků v důsledku nepředvídatelné a neodvratitelné události“ se nahrazují slovy „ztrátě nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s)“. 43. V § 14 odst. 9 se slovo „až“ nahrazuje slovy „, 56 až“. 44. V § 14 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na osoby, kterým byla vrácena daň z vybraných výrobků podle § 15 nebo 15a, pokud uvedené osoby tyto vybrané výrobky vyvezly nebo dopravily nebo zaslaly do jiného členského státu.“. 45. V § 15 odst. 8 a v § 32 odst. 3 se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“. 46. V § 15 se na konci odstavce 12 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) za rodinné příslušníky osob uvedených v odstavci 1 písm. e) nebo f) podávají daňové přiznání tyto osoby.“. 47. V § 15 odst. 15 se slova „a § 54 až 57“ nahrazují slovy „, 15a, 54, 56 až 57“. 48. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 24a zní: „§ 15a Vracení daně ozbrojeným silám členských států NATO s výjimkou ozbrojených sil České republiky (1) V rozsahu, v jakém ozbrojené síly vysílajícího státu24a), případně Organizace Severoatlantické smlouvy nakoupí zdaněné vybrané výrobky pro použití těchto výrobků těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobování jejich jídelen, vznikne ozbrojeným silám vysílajícího státu nárok na vrácení daně. (2) Zaplacená daň se vrací ozbrojeným silám vysílajícího státu maximálně do výše 500 000 Kč za kalendářní rok. Tento limit se nepoužije pro minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. a) a b) nebo podle § 45 odst. 2 písm. c) až e) a j) pro služební vozidla, letadla a lodě na daňové území České republiky, kdy se zaplacená daň vrací bez omezení. (3) Zaplacená daň se vrací civilním zaměstnancům doprovázejícím ozbrojené síly vysílajícího státu maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok. (4) Do limitu pro vrácení daně stanoveného v odstavcích 2 a 3 se započítává i výše daně připadající na vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 11 odst. 1 písm. a) nebo d) dopravené z jiného členského státu nebo dovezené ozbrojeným silám nebo civilním zaměstnancům doprovázejícím ozbrojené síly vysílajícího státu ve stejném zdaňovacím období, kterého se uplatňovaný nárok týká. (5) Nárok na vrácení daně se prokazuje daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji podle § 5. (6) Vojenské orgány ozbrojených sil24a) vysílajícího státu uplatní nárok na vrácení daně podle odstavce 1 za vojenský personál a civilní zaměstnance vysílajícího státu prostřednictvím Ministerstva obrany u celního úřadu, do jehož územní působnosti patří městská část Praha 1, a to na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. (7) Vojenské orgány ozbrojených sil vysílajícího státu mají pro účel vracení daně postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat. (8) Celní úřad daň vrátí prostřednictvím Ministerstva obrany do 30 kalendářních dní ode dne následujícího po dni, kdy byl nárok na vrácení daně uplatněn. Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn u celního úřadu uvedeného v odstavci 6 nejpozději posledního dne šestého kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém se nákup podle odstavce 1 uskutečnil. (9) Z vybraných výrobků, u kterých byl uplatněn nárok na vrácení daně a které byly zapůjčeny, zastaveny nebo postoupeny za úplatu nebo bezúplatně, je vojenský orgán, který nárok na vrácení daně uplatnil, povinen zaplatit daň prostřednictvím Ministerstva obrany celnímu úřadu uvedenému v odstavci 6 ve výši daně na tyto výrobky připadající, a to do konce kalendářního měsíce, ve kterém tato skutečnost nastala. (10) Osoby uvedené v odstavcích 2 a 3, které uplatnily nárok na vrácení daně podle tohoto ustanovení, nemohou uplatnit nárok na vrácení daně pro stejné vybrané výrobky podle § 14, 15, 54, 56 až 57. 24a) Zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky.“. 49. V § 19 odst. 1 písm. b) se slova „(§ 24 a 25) a pro vývoz (§ 27 a 35)“ nahrazují slovy „a vývoz (§ 24 až 27f)“. 50. V § 19 odst. 4 se slova „a 7“ zrušují. 51. V § 19 odstavce 6 a 7 znějí: „(6) Na vybrané výrobky, na které se vztahuje režim s podmíněným osvobozením od cla, se nevztahují ustanovení upravující režim podmíněného osvobození od daně. (7) V případech podle § 13 odst. 22 písm. d) jsou vybrané výrobky osvobozené od daně na základě zvláštního povolení umístěné v prostorově ohraničeném místě, pro které nabylo právní moci rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu podle § 20, uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.“. 52. V § 19 se odstavec 8 zrušuje. Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 8. 53. V § 23 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) obchodní firmu nebo název, sídlo a údaje o registraci k dani v jiném členském státě dodavatele z jiného členského státu, je-li právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo pobytu a údaje o registraci k dani v jiném členském státě dodavatele z jiného členského státu, je-li fyzickou osobou; tyto údaje budou potvrzeny příslušným správcem daně.“. 54. § 23a se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 27a, 27b včetně odkazů na tyto poznámky pod čarou zrušuje. 55. § 24 až 27 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 27c až 27e, 28 a 28a znějí: „§ 24 Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky (1) Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 58a), a) z daňového skladu do jiného daňového skladu, do místa vývozu nebo do místa přímého dodání, s výjimkou dopravy vybraných výrobků osobám podle § 11 odst. 1 písm. d), b) z místa dovozu do daňového skladu, do místa vývozu nebo do místa přímého dodání s výjimkou dopravy vybraných výrobků osobám podle § 11 odst. 1 písm. d). (2) Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat pouze tehdy, jestliže provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel poskytne zajištění daně ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit při uvedení dopravovaných vybraných výrobků do volného daňového oběhu, pokud tento zákon nestanoví jinak [§ 58 odst. 2, 3, 4 a § 58 odst. 5 písm. a)]. Pokud provozovatel odesílajícího daňového skladu poskytl zajištění daně pro provozování daňového skladu, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků s výjimkou dopravy podle odstavce 1 písm. b). Výjimka se nepoužije pro případ, kdy oprávněný odesílatel je provozovatelem daňového skladu, do kterého jsou vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovány. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu vybraných výrobků rozhodne celní úřad místně příslušný tomuto daňovému skladu. Pokud zajištění daně podle § 21 nepokrývá daň připadající na množství vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně, je provozovatel odesílajícího daňového skladu povinen poskytnout další zajištění daně tak, aby odpovídalo výši daně připadající na množství dopravovaných vybraných výrobků. Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány oprávněným odesílatelem, poskytuje se zajištění daně pro každou dopravu zvlášť, a to převodem nebo složením finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem. Po dobu zajištění daně poskytnutého podle tohoto odstavce nevzniká nárok na úrok z částky složené na tomto depozitním účtu. Daň se považuje za zajištěnou ode dne připsání příslušné částky na tento účet. Pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti daně stanovené tímto zákonem, použije celní úřad zajištění daně na úhradu daně včetně jejího příslušenství. (3) Celní úřad může na žádost provozovatele odesílajícího daňového skladu nebo oprávněného odesílatele udělit souhlas s tím, aby zajištění daně poskytl dopravce, provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo vlastník vybraných výrobků, pokud s tím dopravce, provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo vlastník vybraných výrobků písemně souhlasí. (4) Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. a) je zahájena okamžikem, kdy tyto výrobky opustí daňový sklad, ze kterého jsou odeslány. Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b) je zahájena okamžikem propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu. Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b) může být zahájena pouze po obdržení specifického správního referenčního kódu (dále jen „referenční kód“) podle § 26 odst. 4 nebo po splnění podmínek uvedených v § 27c odst. 1. (5) Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně do daňového skladu nebo do místa přímého dodání je ukončena okamžikem převzetí vybraných výrobků příjemcem. Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně do místa vývozu je ukončena potvrzením elektronického průvodního dokladu pomocí elektronického systému pro dopravu a sledování vybraných výrobků podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení elektronického systému27c) (dále jen „elektronický systém“) výstupním pohraničním celním úřadem. Je-li příjemcem vybraných výrobků provozovatel daňového skladu, je povinen v případě ukončení dopravy tyto výrobky zapsat do evidence podle § 37 nebo 38 a, pokud se nejedná o ukončení dopravy v místě přímého dodání, umístit je bezodkladně do daňového skladu. (6) Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků a doprava byla ukončena, celní úřad, kterému bylo poskytnuto zajištění daně, rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní poté, co odesílatel prokáže skutečnost, že byly podmínky přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně splněny (§ 27a, 27b, 27d, 27e nebo 27f), a zajištění daně vrátí osobě, která zajištění daně poskytla. (7) Provozovatel daňového skladu nebo oprávněný odesílatel, který odesílá vybrané výrobky do daňového skladu nebo do místa vývozu, může prostřednictvím elektronického systému změnit místo určení nebo příjemce vybraných výrobků. V tomto případě postupuje podle § 27 odst. 7. (8) Zahájenou dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nelze v jejím průběhu rozdělit podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní27d). § 25 Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně mezi členskými státy (1) Vybrané výrobky lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat mezi členskými státy, pokud vybrané výrobky jsou dopravovány z daňového skladu umístěného a) v jiném členském státě nebo od oprávněného odesílatele z jiného členského státu 1. provozovateli daňového skladu nebo oprávněnému příjemci, jimž bylo vydáno povolení na daňovém území České republiky, 2. do místa vývozu vybraných výrobků na daňovém území České republiky, nebo 3. příjemci podle § 11 odst. 1 písm. d) nebo e), b) na daňovém území České republiky, nebo oprávněným odesílatelem z místa dovozu na daňovém území České republiky 1. do daňového skladu nebo oprávněnému příjemci v jiném členském státě, 2. do místa vývozu vybraných výrobků v jiném členském státě, 3. příjemci podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní6a) v jiném členském státě, c) v jiném členském státě, oprávněným odesílatelem z jiného členského státu přes daňové území České republiky 1. do daňového skladu nebo oprávněnému příjemci v jiném členském státě, 2. do místa vývozu vybraných výrobků v jiném členském státě, 3. příjemci podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní6a) v jiném členském státě. (2) Vybrané výrobky může z místa dovozu na daňovém území České republiky dopravovat v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce 1 písm. b) pouze provozovatel daňového skladu. Pokud oprávněný odesílatel po uložení pokuty dále neplní povinnosti stanovené tímto zákonem, celní úřad uvedený v § 26 odst. 3 písm. b) nevydá tomuto oprávněnému odesílateli referenční kód podle § 26 odst. 4 pro dopravu z místa dovozu v režimu podmíněného osvobození od daně podle § 27c odst. 2 po dobu dvou let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty. (3) Jsou-li vybrané výrobky dopravovány podle odstavce 1 písm. b), provozovatel daňového skladu nebo oprávněný odesílatel je povinen poskytnout zajištění daně ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit při uvedení dopravovaných vybraných výrobků do volného daňového oběhu, pokud tento zákon nestanoví jinak [§ 58 odst. 5 písm. b)]. Zajištění musí být platné pro všechny členské státy. Pokud provozovatel odesílajícího daňového skladu poskytl zajištění daně pro provozování daňového skladu, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků s výjimkou případu, kdy jako oprávněný odesílatel dopravuje vybrané výrobky z místa dovozu na daňovém území České republiky. Celní úřad může na žádost provozovatele daňového skladu nebo oprávněného odesílatele udělit souhlas s tím, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník vybraných výrobků, pokud s tím dopravce nebo vlastník vybraných výrobků písemně souhlasí. Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány oprávněným odesílatelem z místa dovozu na daňovém území České republiky, poskytuje se zajištění daně pro každou dopravu zvlášť. Ve věci zajištění daně pro dopravu se postupuje podle § 24 odst. 2. (4) Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b) je zahájena okamžikem, kdy tyto výrobky opustí daňový sklad, ze kterého jsou odeslány, nebo okamžikem propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu. Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b) bodů 1 a 2 může být zahájena pouze po obdržení referenčního kódu podle § 26 odst. 4 nebo v případě nedostupnosti elektronického systému po splnění podmínek uvedených v § 27c odst. 1. Doprava vybraných výrobků podle odstavce 1 písm. b) bodu 3 může být zahájena pouze s osvědčením o osvobození od daně uvedeném v nařízení Komise o osvědčení o osvobození od spotřební daně17a). (5) Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce 1 písm. a) bodů 1 a 3 je ukončena okamžikem převzetí vybraných výrobků příjemcem. Je-li příjemcem vybraných výrobků provozovatel daňového skladu, je povinen v případě ukončení dopravy tyto výrobky zapsat do evidence podle § 37, 38 nebo 39 a, pokud se nejedná o ukončení dopravy v místě přímého dodání, umístit je bezodkladně do daňového skladu. Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 je ukončena potvrzením elektronického průvodního dokladu výstupním pohraničním celním úřadem. (6) Provozovatel daňového skladu nebo oprávněný příjemce mohou ukončit dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 také jejich přijetím v místě přímého dodání. (7) Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků a doprava byla ukončena, celní úřad rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní poté, co potvrdí příjemci skutečnost, že byly podmínky přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně splněny (§ 27a, 27b, 27d, 27e nebo 27f), a zajištění daně vrátí osobě, která zajištění daně poskytla. (8) Provozovatel daňového skladu nebo oprávněný odesílatel, který odesílá vybrané výrobky z daňového území České republiky do daňového skladu, oprávněnému příjemci nebo do místa vývozu v jiném členském státě, může prostřednictvím elektronického systému změnit místo určení nebo příjemce vybraných výrobků. V tomto případě postupuje podle § 27 odst. 7. (9) Zahájenou dopravu vybraných výrobků podle odstavce 1 nelze v jejím průběhu rozdělit podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní27d). § 26 Návrh elektronického průvodního dokladu při zahájení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně (1) Vybrané výrobky mohou být dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně pouze s elektronickým průvodním dokladem. To se netýká dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle § 27c až 27f nebo § 100 nebo dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně osobám uvedeným v § 11 odst. 1 písm. d) nebo osobám uvedeným ve směrnici Rady o obecné úpravě spotřebních daní27e). (2) Provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel vyhotoví návrh elektronického průvodního dokladu pomocí elektronického systému. (3) Návrh elektronického průvodního dokladu zašle pomocí elektronického systému a) provozovatel odesílajícího daňového skladu celnímu úřadu místně příslušnému pro daňový sklad, b) oprávněný odesílatel celnímu úřadu, který rozhoduje o propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu. (4) Celní úřad uvedený v odstavci 3 ověří správnost a platnost údajů uvedených v návrhu elektronického průvodního dokladu. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými či neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti provozovatele odesílajícího daňového skladu nebo oprávněného odesílatele. Nevykazuje-li návrh elektronického průvodního dokladu vady, přidělí celní úřad uvedený v odstavci 3 tomuto návrhu referenční kód a sdělí jej provozovateli odesílajícího daňového skladu nebo oprávněnému odesílateli bezodkladně poté, co bude splněna podmínka zajištění daně podle § 24 odst. 2 nebo 3 nebo § 25 odst. 3 a podmínka označení vybraných výrobků podle § 41 odst. 7. (5) Celní úřad uvedený v odstavci 3 je oprávněn kromě ověření správnosti a platnosti údajů uvedených v návrhu elektronického průvodního dokladu podle odstavce 4 provést fyzickou kontrolu, zda údaje uvedené v tomto návrhu odpovídají skutečnosti. (6) Náležitosti návrhu elektronického průvodního dokladu jsou uvedeny v nařízení Komise, kterým se provádí směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní28). § 27 Elektronický průvodní doklad při zahájení dopravy a během dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně (1) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 1 nebo podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 3 s výjimkou dopravy vybraných výrobků osobám uvedeným ve směrnici Rady o obecné úpravě spotřebních daní27e), nebo je uskutečňována podle § 25 odst. 6, celní úřad uvedený v § 26 odst. 3 odešle elektronický průvodní doklad bezodkladně příslušným orgánům jiného členského státu, ve kterém má být doprava ukončena. Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 24 do daňového skladu nebo do místa přímého dodání, celní úřad uvedený v § 26 odst. 3 odešle elektronický průvodní doklad bezodkladně provozovateli daňového skladu, který je v elektronickém průvodním dokladu uveden jako příjemce. (2) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bod 1 nebo odst. 6, nebo příjemci podle § 11 odst. 1 písm. e), celní úřad, který obdržel od příslušného orgánu jiného členského státu elektronický průvodní doklad, odešle tento doklad bezodkladně příjemci uvedenému na tomto dokladu a celnímu úřadu místně příslušnému pro místo, ve kterém má být doprava ukončena, je-li tento celní úřad odlišný od celního úřadu, který tento doklad obdržel. (3) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 2, celní úřad uvedený v § 26 odst. 3 odešle elektronický průvodní doklad bezodkladně a) příslušným orgánům členského státu, v němž je podáno vývozní celní prohlášení podle nařízení Rady, kterým se vydává celní kodex Společenství28a), není-li tímto členským státem Česká republika, nebo b) celnímu úřadu, který rozhoduje o propuštění dopravovaných vybraných výrobků do režimu vývozu, je-li místo výstupu z daňového území Evropského společenství na daňovém území České republiky. (4) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 2, celní úřad, který obdržel od příslušného orgánu jiného členského státu elektronický průvodní doklad, propustí dopravované vybrané výrobky do režimu vývozu a odešle tento doklad bezodkladně pohraničnímu celnímu úřadu, je-li tento celní úřad odlišný od celního úřadu, který elektronický průvodní doklad obdržel. (5) Provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel je povinen předat listinný stejnopis elektronického průvodního dokladu nebo obchodní doklad, ve kterém je uveden referenční kód, osobě, která vybrané výrobky fyzicky dopravuje. V průběhu dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně je tato osoba povinna předložit příslušný doklad na vyžádání celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství oprávněnému podle § 41. (6) Provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel může zrušit elektronický průvodní doklad nejpozději do okamžiku zahájení dopravy podle § 24 odst. 4 nebo § 25 odst. 4. (7) Provozovatel odesílajícího daňového skladu, který poskytl zajištění daně, nebo oprávněný odesílatel, který poskytl zajištění daně, může v průběhu dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně změnit příjemce nebo místo ukončení dopravy, pokud se nejedná o dopravu osobám uvedeným v § 11 odst. 1 písm. e). Změna se provede postupem uvedeným v nařízení Komise, kterým se provádí směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní28). 27c) Článek 1 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1152/2003/ES ze dne 16. června 2003 o zavedení elektronického systému pro přepravu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani. 27d) Článek 23 směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS. 27e) Článek 12 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS. 28) Nařízení Komise č. 684/2009 ze dne 24. července 2009 kterým se provádí směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní. 28a) Článek 161 odst. 5 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.“. Poznámka pod čarou č. 29 se zrušuje. 56. Za § 27 se vkládají nové § 27a až 27f, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 28b znějí: „§ 27a Elektronický průvodní doklad při ukončení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně (1) Po přijetí vybraných výrobků přijímajícím daňovým skladem, oprávněným příjemcem nebo v místě přímého dodání podle § 24 odst. 1 písm. b) nebo § 25 odst. 6 předloží tito příjemci nejdéle do 5 pracovních dní po ukončení dopravy podle § 24 nebo § 25 odst. 1 písm. a) bodu 1 oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně pomocí elektronického systému celnímu úřadu místně příslušnému místu přijetí vybraných výrobků. Ztráty a znehodnocení, ke kterým došlo v průběhu dopravy, s výjimkou ztrát nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s), příjemce uvede v oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně. Náležitosti oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně stanoví nařízení Komise, kterým se provádí směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní28). (2) Po přijetí vybraných výrobků osobami uvedenými v § 11 odst. 1 písm. e) předloží tito příjemci nejdéle do 5 pracovních dní po ukončení dopravy podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 3 oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně pomocí elektronického systému a osvědčení o osvobození od spotřební daně celnímu úřadu místně příslušnému podle sídla nebo místa pobytu. Nemá-li příjemce sídlo nebo místo pobytu na daňovém území České republiky, předloží toto oznámení celnímu úřadu, který má v územní působnosti městskou část Praha 1. Ztráty a znehodnocení, ke kterým došlo v průběhu dopravy, s výjimkou ztrát nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s), příjemce uvede v oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně. Náležitosti oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně stanoví nařízení Komise, kterým se provádí směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní28). Náležitosti osvědčení o osvobození od spotřební daně stanoví nařízení Komise o osvědčení o osvobození od spotřební daně17a). (3) Po přijetí vybraných výrobků osobami uvedenými v § 11 odst. 1 písm. d) předloží tito příjemci nejdéle do 5 pracovních dní po ukončení dopravy podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 3 osvědčení o osvobození od spotřební daně celnímu úřadu, který má v územní působnosti městskou část Praha 1. Náležitosti osvědčení o osvobození od spotřební daně stanoví nařízení Komise o osvědčení o osvobození od spotřební daně17a). (4) Celní úřad podle odstavce 1, 2 nebo 3 ověří správnost a platnost údajů uvedených v oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými či neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti příjemce uvedeného v odstavci 1, 2 nebo 3 a stanoví lhůtu, ve které tento příjemce nedostatky odstraní. Pokud oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně neobsahuje vady, potvrdí celní úřad podle odstavce 1 nebo 2 příjemci skutečnost, že byly podmínky přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně splněny. (5) Celní úřad podle odstavce 1, 2 nebo 3 je oprávněn kromě ověření správnosti a platnosti údajů uvedených v oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce 4 provést fyzickou kontrolu, zda údaje uvedené v tomto oznámení odpovídají skutečnosti. (6) Celní úřad podle odstavce 1 nebo 2 zašle oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně příslušným orgánům jiného členského státu odeslání. Celní úřad podle odstavce 3 sdělí příslušným orgánům jiného členského státu odeslání, že doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně osobám uvedeným v § 11 odst. 1 písm. d) byla ukončena. (7) Pokud jsou vybrané výrobky dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně z daňového území České republiky do jiného členského státu podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 1 nebo 3, zašle celní úřad místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně obdržené z jiného členského státu odesílateli bezodkladně po jeho obdržení. (8) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 24, celní úřad podle odstavce 1 zašle oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně přímo odesílateli. § 27b Elektronické doklady při vývozu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně (1) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 2, vyhotoví pohraniční celní úřad potvrzení o výstupu vybraných výrobků z daňového území Evropského společenství. Potvrzení zašle celnímu úřadu, který na daňovém území České republiky propustil vybrané výrobky do režimu vývozu. Tento celní úřad ověří správnost a platnost údajů uvedených v potvrzení. Neobsahuje-li potvrzení vady, zašle oznámení o vývozu vybraných výrobků v elektronickém systému příslušným orgánům jiného členského státu odeslání. Ztráty a znehodnocení, ke kterým došlo v průběhu dopravy, s výjimkou ztrát nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s), celní úřad, který na daňovém území České republiky propustil vybrané výrobky do režimu vývozu, uvede v oznámení o vývozu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně. Náležitosti oznámení o vývozu vybraných výrobků stanoví nařízení Komise, kterým se provádí směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní28). (2) Pokud je doprava uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 2, celní úřad místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků zašle oznámení o vývozu vybraných výrobků z daňového území Evropského společenství, které obdržel z jiného členského státu, odesílateli. (3) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně do místa vývozu uskutečňována podle § 24 odst. 1, vyhotoví pohraniční celní úřad potvrzení o výstupu vybraných výrobků z daňového území Evropského společenství. Potvrzení zašle celnímu úřadu, který propustil vybrané výrobky do režimu vývozu. Tento celní úřad ověří správnost a platnost údajů uvedených v potvrzení. Neobsahuje-li potvrzení vady, zašle oznámení o vývozu vybraných výrobků odesílateli. Ztráty a znehodnocení, ke kterým došlo v průběhu dopravy, s výjimkou ztrát nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s), uvede celní úřad, který na daňovém území České republiky propustil vybrané výrobky do režimu vývozu, v oznámení o vývozu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně. § 27c Nedostupnost elektronického systému při zahájení dopravy a během dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně (1) Pokud je elektronický systém v době do okamžiku zahájení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nedostupný, zahájí provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel takovou dopravu pouze po splnění následujících podmínek: a) vybrané výrobky jsou dopravovány s dokladem, který obsahuje stejné údaje jako návrh elektronického průvodního dokladu podle § 26, b) před zahájením dopravy o této skutečnosti uvědomí celní úřad uvedený v § 26 odst. 3 písm. a) nebo b) a předloží tomuto celnímu úřadu kopii dokladu uvedeného v písmeni a), c) zajistí daň podle § 24 odst. 2 nebo 3 nebo § 25 odst. 3, d) poskytne informace o důvodech nedostupnosti v případě, že za tuto nedostupnost elektronického systému nese odpovědnost. (2) Doprava vybraných výrobků s dokladem podle odstavce 1 písm. a) může být zahájena pouze se souhlasem celního úřadu uvedeného v odstavci 1 písm. b). (3) Bezodkladně po obnovení dostupnosti elektronického systému odesílatel podle odstavce 1 předloží celnímu úřadu uvedenému v odstavci 1 písm. b) návrh elektronického průvodního dokladu v souladu s § 26 odst. 2. (4) Celní úřad uvedený v odstavci 1 písm. b) ověří správnost a platnost údajů uvedených v návrhu elektronického průvodního dokladu, zejména porovnáním údajů uvedených v dokladu podle odstavce 1 písm. a) s návrhem elektronického průvodního dokladu podle odstavce 3. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými či neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti odesílatele podle odstavce 1 a stanoví lhůtu, ve které tento odesílatel nedostatky odstraní. Nevykazuje-li návrh elektronického průvodního dokladu vady, celní úřad uvedený v odstavci 1 písm. b) přidělí tomuto návrhu referenční kód a sdělí jej odesílateli podle odstavce 1. Elektronický průvodní doklad poté nahradí doklad podle odstavce 1 písm. a). Dále se postupuje v souladu s ustanoveními § 26 a 27. (5) Do okamžiku, kdy je návrhu elektronického průvodního dokladu přidělen referenční kód, který je sdělen odesílateli podle odstavce 1, považuje se doprava vybraných výrobků za uskutečňovanou v režimu podmíněného osvobození od daně za použití dokladu podle odstavce 1 písm. a). (6) Odesílatel vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uvedený v odstavci 1 je povinen uchovávat doklad uvedený v odstavci 1 písm. a) po dobu 10 let ode dne zahájení dopravy, které se týká. (7) V případě nedostupnosti elektronického systému podle odstavce 1 provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel sdělí celnímu úřadu uvedenému v odstavci 1 písm. b) změny podle § 27 odst. 7 ještě před jejich uskutečněním, a to pomocí datové zprávy nebo použitím přenosových technik podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní28b). Dále se postupuje v souladu s ustanoveními odstavců 3 až 5. (8) Nedostupností elektronického systému se rozumí stav, kdy přístupové komunikační prostředky celního úřadu k elektronickému systému jsou nefunkční nebo kdy je nefunkční elektronický systém sám o sobě. § 27d Nedostupnost elektronického systému při ukončení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně (1) Pokud je doprava v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 3, s výjimkou dopravy k příjemci podle § 11 odst. 1 písm. d), a podle § 24 odst. 1, s výjimkou dopravy do místa vývozu, a pokud příjemce vybraných výrobků nemůže předložit oznámení o přijetí vybraných výrobků pomocí elektronického systému podle § 27a odst. 1 nebo 2 nebo § 27b odst. 1 z důvodu a) nedostupnosti elektronického systému v místě přijetí vybraných výrobků, b) nedostupnosti elektronického systému v místě odeslání vybraných výrobků z jiného členského státu, pokud příjemce do okamžiku přijetí vybraných výrobků neobdržel elektronický průvodní doklad s přiděleným specifickým správním referenčním kódem, nebo c) nedostupnosti elektronického systému v místě odeslání vybraných výrobků na daňovém území České republiky, pokud nebylo možno do okamžiku přijetí vybraných výrobků použít postup podle § 27c odst. 3 až 5, použije doklad obsahující stejné údaje jako oznámení o přijetí vybraných výrobků. Tento doklad se považuje za potvrzení ukončení dopravy. Příjemce jej bezodkladně předloží celnímu úřadu místně příslušnému místu přijetí vybraných výrobků. (2) Pokud příjemce do konce dne, kdy byly vybrané výrobky přijaty, nepředloží z důvodů uvedených v odstavci 1 celnímu úřadu místně příslušnému místu přijetí vybraných výrobků oznámení o přijetí vybraných výrobků pomocí elektronického systému, celní úřad zašle kopii dokladu uvedeného v odstavci 1 příslušným orgánům členského státu odeslání nebo odesílateli podle odstavce 1 na daňovém území České republiky. (3) Celní úřad místně příslušný podle místa přijetí vybraných výrobků předá doklad podle odstavce 1 příslušným orgánům členského státu odeslání z jiného členského státu. (4) Bezodkladně po obnovení dostupnosti elektronického systému předloží příjemce oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle § 27a odst. 1 nebo 2 nebo § 27b odst. 1. Dále se použije postup podle ustanovení § 27c odst. 3 až 5. § 27e Nedostupnost elektronického systému při vývozu (1) Pokud v případech podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 2 nebo v případech vývozu vybraných výrobků podle § 24 odst. 1 z důvodů nedostupnosti elektronického systému v České republice nebo z důvodů uvedených v § 27d odst. 1 písm. b) nebo c) nelze vyhotovit oznámení o vývozu vybraných výrobků z daňového území Evropského společenství, vyhotoví celní úřad, který propustil vybrané výrobky do režimu vývozu, doklad, který obsahuje stejné údaje jako toto oznámení a který potvrzuje, že doprava byla ukončena. (2) Celní úřad uvedený v odstavci 1 zašle doklad podle odstavce 1 příslušným orgánům členského státu odeslání nebo odesílateli na daňovém území České republiky, pokud nelze vyhotovit oznámení o vývozu vybraných výrobků do konce dne, kdy celní úřad uvedený v odstavci 1 obdržel potvrzení o výstupu vybraných výrobků z daňového území Evropského společenství od pohraničního celního úřadu, jsou-li tyto celní úřady odlišné, nebo kdy vybrané výrobky vystoupily z daňového území Evropského společenství. (3) V případě dopravy podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 2 celní úřad místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků předá kopii dokladu podle odstavce 1 vyhotoveného příslušným orgánem jiného členského státu vývozu odesílateli. (4) Pokud je nedostupnost elektronického systému podle odstavce 1 odstraněna, uplatní se postup podle § 27b. (5) Pokud v případech podle § 25 odst. 1 písm. a) bodu 2 nebo v případech vývozu vybraných výrobků podle § 24 odst. 1 nelze prokázat ukončení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně oznámením o vývozu vybraných výrobků ani z důvodu nedostupnosti elektronického systému, ani z důvodů uvedených v § 27d odst. 1 písm. b) nebo c), celní úřad uvedený v odstavci 1 vyhotoví náhradní oznámení o vývozu vybraných výrobků, které nahradí tento doklad. Náhradní oznámení o vývozu vybraných výrobků pak zašle příslušným orgánům členského státu odeslání nebo odesílateli na daňovém území České republiky. § 27f Náhradní doklady při dopravě vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně (1) Pokud je doprava v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 3 nebo § 24 odst. 1, s výjimkou dopravy k příjemci podle § 11 odst. 1 písm. d) a s výjimkou dopravy do místa vývozu podle § 24 odst. 1, a pokud příjemce vybraných výrobků nemůže předložit oznámení o přijetí vybraných výrobků pomocí elektronického systému podle § 27a odst. 1 nebo 2 nebo § 27b z důvodů jiných než uvedených v § 27d odst. 1, takže tyto skutečnosti nelze prokázat postupy stanovenými v případě nedostupnosti elektronického systému, je příjemce povinen předložit celnímu úřadu místně příslušnému místu přijetí vybraných výrobků náhradní doklad o přijetí vybraných výrobků, který musí obsahovat stejné údaje jako oznámení o přijetí vybraných výrobků. (2) Neobsahuje-li náhradní doklad o přijetí vybraných výrobků vady, celní úřad uvedený v odstavci 1 zašle tento doklad příslušným orgánům členského státu odeslání nebo v případě dopravy podle § 24 odst. 1 celnímu úřadu místně příslušnému pro odesílatele. Celní úřad místně příslušný pro odesílatele pak zašle tento doklad přímo odesílateli. (3) V případě dopravy podle § 25 odst. 1 písm. b) s výjimkou osob uvedených ve směrnici Rady o obecné úpravě spotřebních daní27e) celní úřad příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků, který obdrží náhradní doklad o přijetí vybraných výrobků od příslušných orgánů jiného členského státu, posoudí tento doklad a v případě jeho uznání zaznamená ukončení dopravy do elektronického systému. 28b) § 21 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 57. V § 28 odstavec 1 zní: „(1) K porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy dojde, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2, jestliže u dopravovaných vybraných výrobků není ve stanovené lhůtě ukončena jejich doprava do daňového skladu, oprávněnému příjemci, na místo přímého dodání, na místo vývozu, osobě uvedené v § 11 odst. 1 písm. d) nebo e) nebo příjemci podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní6a) v jiném členském státě.“. 58. V § 28 odst. 2 se slova „nepředvídatelné a neodvratitelné události“ nahrazují slovy „ztráty nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s) nebo v důsledku ztrát ve smyslu § 49 odst. 15 nebo § 71 odst. 2“ a za slovo „skladu“ se vkládají slova „nebo místu dovozu, ze kterého byla doprava zahájena,“. 59. V § 28 odst. 3 se slova „tento zákon nestanoví jinak (§ 28 odst. 8)“ nahrazují slovy „odstavec 9 nestanoví jinak“. 60. V § 28 odst. 5 se slova „z daňového skladu umístěného“ nahrazují slovem „zahájené“. 61. V § 28 odst. 6 se slova „se nachází odesílající daňový sklad“ nahrazují slovy „byla doprava zahájena“. 62. V § 28 odstavec 7 zní: „(7) Pokud byly vybrané výrobky dopravovány na daňovém území České republiky podle § 24 odst. 1 a příjemce neprokáže nebo celní úřad, který rozhodl o propuštění těchto vybraných výrobků do režimu vývozu, nepotvrdí ve lhůtě čtyř měsíců ode dne odeslání vybraných výrobků, že vybrané výrobky a) byly dodány na místo určení, b) vystoupily z daňového území Evropského společenství, nebo c) byly zcela zničeny nebo znehodnoceny v důsledku ztráty nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s), považují se tyto vybrané výrobky za vyjmuté z režimu podmíněného osvobození od daně. O tom, že dosud nebylo potvrzeno, že u odeslaných vybraných výrobků došlo ke splnění podmínek uvedených v písmenech a) nebo b), uvědomí odesílající provozovatel daňového skladu celní úřad místně příslušný tomuto daňovému skladu nejpozději do dvou měsíců ode dne zahájení dopravy. Oprávněný odesílatel uvědomí o této skutečnosti ve stejné lhůtě celní úřad, který rozhodl o propuštění těchto vybraných výrobků do režimu volného oběhu.“. 63. V § 28 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Pokud byly vybrané výrobky dopravovány z daňového území České republiky podle § 25 odst. 1 písm. b) a příjemce z jiného členského státu neprokáže nebo příslušný orgán jiného členského státu vývozu nepotvrdí ve lhůtě čtyř měsíců ode dne odeslání vybraných výrobků, že vybrané výrobky a) byly dodány na místo určení, b) vystoupily z daňového území Evropského společenství, c) byly zcela zničeny nebo znehodnoceny v důsledku ztráty nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s), nebo d) nebyly dodány na místo určení z důvodu porušení režimu podmíněného osvobození od daně, ke kterému došlo při dopravě mimo daňové území České republiky, považují se tyto vybrané výrobky za vyjmuté z režimu podmíněného osvobození od daně. O tom, že dosud nebylo potvrzeno, že u odeslaných vybraných výrobků došlo ke splnění podmínek uvedených v písmenech a), b) nebo c), uvědomí odesílající provozovatel daňového skladu celní úřad místně příslušný tomuto daňovému skladu nejpozději do dvou měsíců ode dne zahájení dopravy. Oprávněný odesílatel uvědomí o této skutečnosti ve stejné lhůtě celní úřad, který rozhodl o propuštění těchto vybraných výrobků do režimu volného oběhu.“. (6) Dosavadní odstavce 8 až 10 se označují jako odstavce 9 až 11. 64. V § 28 odstavec 9 zní: „(9) Pokud plátce uvedený v § 4 odst. 1 písm. d) nevěděl nebo nemohl vědět, že vybrané výrobky dopravované v režimu podmíněného osvobození od daně nebyly dodány na místo určení, může do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o této skutečnosti uvědoměn celním úřadem místně příslušným daňovému skladu, ze kterého byla doprava zahájena, nebo celním úřadem, který rozhodl o propuštění těchto vybraných výrobků do režimu volného oběhu, prokázat, že doprava byla ukončena v souladu s § 24 odst. 5 nebo § 25 odst. 5 nebo že došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy na území jiného členského státu.“. 65. V § 28 se odstavec 10 zrušuje. Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 10. 66. V § 28 odst. 10 se slova „vydání průvodního dokladu“ nahrazují slovy „zahájení dopravy“ a číslo „6“ se nahrazuje číslem „5“. 67. V § 28 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) Pokud bylo zjištěno porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy v jiném členském státě a následně se ve lhůtě tří let ode dne zahájení dopravy zjistí, že k tomuto porušení došlo na daňovém území České republiky, postupuje se podle odstavce 4. Po zaplacení daně uvědomí celní úřad o této skutečnosti příslušné orgány členského státu, ve kterém bylo porušení režimu podmíněného osvobození od daně během dopravy zjištěno.“. 68. V § 29 odst. 2 se za slova „kdy částka daně“ vkládají slova „zaplacená podle odstavce 3, 6 nebo 8“. 69. V § 29 se doplňují odstavce 6 až 10, které znějí: „(6) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě a určených pro účely podnikání na daňovém území České republiky k jejich ztrátě nebo znehodnocení, postupuje se podle § 4 odst. 1 písm. d) a § 28 odst. 4, 5, 10 a 11 obdobně. To neplatí, pokud se jedná o ztrátu nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s). V takovém případě správce daně rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne prokázání této skutečnosti. (7) Ustanovení § 29 se nepoužijí pro vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě a) dopravované přes daňové území České republiky do dalšího členského státu, nebo b) umístěné na palubě letadla při mezipřistání na daňovém území České republiky, pokud při této dopravě nedojde ke ztrátě nebo znehodnocení vybraných výrobků. (8) Zjistí-li se na daňovém území České republiky, že během dopravy vybraných výrobků podle odstavce 7 došlo k jejich ztrátě nebo znehodnocení, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky bez ohledu na to, zda došlo k jejich ztrátě nebo znehodnocení na daňovém území České republiky, nebo zda není možné určit, kde k této skutečnosti došlo. To neplatí, pokud se jedná o ztrátu nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s). (9) Celní úřad poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém byla doprava zahájena, informaci o vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republiky. Zároveň poskytne informaci o této skutečnosti příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava ukončena. (10) Zjistí-li se na daňovém území České republiky, že během dopravy vybraných výrobků podle odstavce 7 došlo k jejich ztrátě nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s), celní úřad poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava ukončena, informaci o této skutečnosti.“. 70. V § 30 odstavec 2 zní: „(2) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě a dopravované přes daňové území České republiky do tohoto jiného členského státu pro účely podnikání lze dopravovat pouze se zjednodušeným průvodním dokladem a po vhodné trase. Jsou-li tyto vybrané výrobky dopravovány uvedeným způsobem často a pravidelně, lze je na základě sjednané dvoustranné dohody s tímto jiným členským státem dopravovat bez zjednodušeného průvodního dokladu.“. 71. V § 30 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky a dopravované přes území jiného členského státu na daňové území České republiky pro účely podnikání lze dopravovat pouze se zjednodušeným průvodním dokladem a po vhodné trase. Jsou-li tyto vybrané výrobky dopravovány uvedeným způsobem často a pravidelně, lze je na základě sjednané dvoustranné dohody s tímto jiným členským státem dopravovat bez zjednodušeného průvodního dokladu.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 72. V § 31 se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí: „(6) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky a určených pro účely podnikání v jiném členském státě k jejich ztrátě nebo znehodnocení, postupuje se podle § 4 odst. 1 písm. d) a § 28 odst. 4, 5 a 10 obdobně. To neplatí, pokud se jedná o ztrátu nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s). (7) Celní úřad poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava ukončena, informaci o vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republiky. (8) Zjistí-li se na daňovém území České republiky, že během dopravy vybraných výrobků došlo k jejich ztrátě nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s), celní úřad poskytne příslušnému daňovému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava ukončena, informaci o této skutečnosti.“. 73. V § 32 odst. 2 se za slovo „úvahu“ vkládá slovo „zejména“. 74. V § 32 odstavec 4 zní: „(4) Za množství vybraných výrobků pro osobní spotřebu pro účely tohoto ustanovení se považuje množství uvedené v § 4 odst. 5.“. 75. V § 33 odstavec 1 zní: „(1) Jsou-li vybrané výrobky, které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě, zasílány fyzickou nebo právnickou osobou nebo na její účet a tato osoba má v tomto jiném členském státě místo pobytu nebo sídlo, a to právnické nebo fyzické osobě se sídlem nebo s místem pobytu na daňovém území České republiky, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost, povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká na daňovém území České republiky.“. 76. V § 33 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 16 se označují jako odstavce 2 až 15. 77. V § 33 odst. 2 se slova „fyzické osobě podle odstavce 2“ nahrazují slovy „právnické nebo fyzické osobě podle odstavce 1“ a slova „§ 3 písm. r)“ se nahrazují slovy „§ 3 písm. t)“. 78. V § 33 odst. 3 se slova „fyzickou osobou podle odstavce 2“ nahrazují slovy „právnickou nebo fyzickou osobou podle odstavce 1, které jsou vybrané výrobky zasílány“. 79. V § 33 odst. 4 písm. b) se za slovo „příjmení,“ vkládají slova „sídlo nebo“ a slova „fyzické osoby podle odstavce 2“ se nahrazují slovy „právnické nebo fyzické osoby podle odstavce 1, které jsou vybrané výrobky zasílány“. 80. V § 33 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 až 15 se označují jako odstavce 5 až 14. 81. V § 33 odst. 5 se slova „fyzickou osobou podle odstavce 2“ nahrazují slovy „právnickou nebo fyzickou osobou podle odstavce 1, které jsou vybrané výrobky zasílány,“. 82. V § 33 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Pokud daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků nesplní povinnosti uvedené v odstavci 4, přechází povinnost daň přiznat a zaplatit na právnickou nebo fyzickou osobu podle odstavce 1, která zaslané vybrané výrobky přijala.“. Dosavadní odstavce 6 až 14 se označují jako odstavce 7 až 15. 83. V § 33 odst. 7 se za slova „částka daně“ vkládají slova „zaplacená podle odstavce 5, 6 nebo 15“. 84. V § 33 odst. 9 se slova „fyzických osobách“ nahrazují slovy „právnických nebo fyzických osobách podle odstavce 1“ a číslo „5“ se nahrazuje číslem „4“. 85. V § 33 odst. 12 se slova „potvrzení o zaplacení daně“ zrušují, na konci textu odstavce se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena a) až c), která znějí: „a) potvrzení o zaplacení daně podle odstavce 5 nebo 6, b) potvrzení o zaplacení daně podle odstavce 15, nebo c) potvrzení o tom, že při dopravě zasílaných vybraných výrobků došlo na daňovém území České republiky ke ztrátě nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s).“. 86. V § 33 odst. 13 a odst. 14 se slova „fyzické osobě“ nahrazují slovy „právnické nebo fyzické osobě se sídlem nebo“ a za slovo „státu“ se vkládají slova „, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost“. 87. V § 33 se za odstavec 14 vkládají nové odstavce 15 až 17, které znějí: „(15) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků zasílaných na daňové území České republiky z jiného členského státu, nebo zasílaných z daňového území České republiky do jiného členského státu k jejich ztrátě nebo znehodnocení, postupuje se podle odstavce 8 a podle § 4 odst. 1 písm. d) a § 28 odst. 4, 5 a 10 obdobně. To neplatí, pokud se jedná o ztrátu nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s). V takovém případě správce daně rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne prokázání této skutečnosti, pokud bylo takové zajištění daně poskytnuto podle odstavce 4. (16) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků zasílaných z daňového území České republiky do jiného členského státu k jejich ztrátě nebo znehodnocení, celní úřad poskytne příslušnému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava zasílaných vybraných výrobků ukončena, informaci o vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republiky. (17) Dojde-li během dopravy vybraných výrobků zasílaných z daňového území České republiky do jiného členského státu k jejich ztrátě nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s), celní úřad poskytne příslušnému orgánu členského státu, ve kterém má být doprava ukončena, informaci o této skutečnosti.“. Dosavadní odstavec 15 se označuje jako odstavec 18. 88. V § 33a odstavec 12 zní: „(12) Povolení zaniká a) zánikem právnické osoby, je-li daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků právnickou osobou, b) úmrtím daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků za mrtvého, c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek daňového zástupce pro zasílání vybraných výrobků, d) dnem zániku živnostenského oprávnění21), e) odvoláním plné moci fyzickou nebo právnickou osobou zasílající vybrané výrobky z jiného členského státu na daňové území České republiky, která tuto plnou moc udělila, nebo f) vypovězením plné moci daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků.“. 89. V § 33a se doplňuje odstavec 13, který zní: „(13) Celní ředitelství odejme povolení vydané daňovému zástupci pro zasílání vybraných výrobků, jestliže a) pominuly důvody, na jejichž základě bylo vydáno, b) daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků po vydání povolení neplní povinnosti, které jsou podmínkou pro jeho vydání, nebo nevede řádně účetnictví nebo evidenci podle § 33 odst. 9, nebo jinak porušuje povinnosti daňového zástupce a ani uložení pokuty nevedlo k nápravě, c) daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků o odnětí povolení požádá, nebo d) daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezdůvodně nepřijímá vybrané výrobky.“. 90. V § 34 se odstavce 2 až 5 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 91. V § 34 se slova „nachází-li se v celním řízení nebo ve svobodném celním pásmu nebo ve svobodném celním skladu na daňovém území České republiky“ nahrazují slovy „do režimu s podmíněným osvobozením od cla“. 92. V § 36 odst. 1, 4 a 5 se za slova „na palubách letadel“ vkládají slova „během letu“. 93. V § 36 odst. 3 se slovo „bezprostřední“ zrušuje a za slovo „zemi“ se vkládají slova „nebo na třetím území“. 94. V § 37 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) přijatých v místě přímého dodání, f) vydaných z místa přímého dodání.“. 95. V § 37 odst. 2 se na konci textu písmen b) a d) doplňují slova „; místo přímého dodání, je-li toto místo odlišné od místa daňového skladu“. 96. V § 37 odst. 2 písmeno f) zní: „f) údaje, které jsou uvedeny v dokladech podle § 27, § 27a, § 27b nebo § 27f, pokud tyto údaje již nejsou uvedeny podle písmen a) až e).“. 97. V § 37 odst. 3 se slovo „, převzetí“ zrušuje a na konci odstavce 3 se doplňuje věta „Zápis do evidence po převzetí vybraných výrobků musí být učiněn bezodkladně po ukončení jejich dopravy.“. 98. V § 38 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) přijatých v místě přímého dodání, e) vydaných z místa přímého dodání.“. 99. § 39a včetně nadpisu zní: „§ 39a Evidence vedená oprávněným odesílatelem (1) Oprávněný odesílatel uvedený v § 3 písm. k) je povinen vést evidenci vybraných výrobků přijatých k dopravě z místa dovozu a vybraných výrobků, u kterých byla doprava z místa dovozu ukončena. (2) V evidenci podle odstavce 1 musí být v členění podle jednotlivých druhů vybraných výrobků uvedeny a) obchodní názvy vybraných výrobků přijatých k dopravě z místa dovozu, množství v měřicích jednotkách a datum zahájení dopravy, b) obchodní názvy vybraných výrobků, u kterých byla doprava z místa dovozu ukončena, množství v měřicích jednotkách a datum ukončení dopravy. (3) Pro vedení evidence platí § 37 odst. 3 a 4 obdobně.“. 100. V § 41 odst. 1 se slovo „23a,“ zrušuje. 101. V § 41 odst. 4 se za slova „uvedených v“ vkládá slovo „elektronických“ a za slova „nebo v“ se vkládá slovo „ostatních“. 102. V § 41 odst. 5 se za slova „§ 134e“ vkládají slova „a 134f“ a slova „§ 134l“ se nahrazují slovy „§ 134p a 134q“. 103. V § 41 odst. 7 se slova „vydává souhlas se zahájením dopravy podle § 24 a 25“ nahrazují slovy „přiděluje referenční kód podle § 26 odst. 4 nebo který je místně příslušný podle místa zahájení dopravy vybraných výrobků osvobozených od daně“ a na konci odstavce se doplňuje věta „V případě nedostupnosti elektronického systému při zahájení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně přechází toto oprávnění na celní úřad uvedený v § 27c odst. 1 písm. b).“. 104. V § 42 odst. 1 písm. a) se číslo „26“ nahrazuje slovy „27 a 27c“, slova „100 a 100a“ se nahrazují slovy „100 nebo 100a“ a slova „24 a“ se zrušují. 105. V § 42 odst. 1 písm. b) se slova „ve větším množství (§ 4 odst. 3)“ zrušují a na konci textu písmene b) se doplňují slova „, nejedná-li se o vybrané výrobky pro osobní spotřebu (§ 4 odst. 6, § 32 odst. 2, 4 a 5)“. 106. V § 42 odst. 2 se slova „ve větším množství (§ 4 odst. 3)“ nahrazují slovy „a nejedná se o vybrané výrobky pro osobní spotřebu (§ 4 odst. 6, § 32 odst. 2, 4 a 5)“. 107. V § 43 odst. 1 se slova „daňovému zástupci podle § 23a,“ nahrazují slovy „oprávněnému odesílateli podle § 3 písm. k),“ a číslo „8“ se nahrazuje číslem „7“. 108. V § 45 odst. 2 písmeno c) zní: „c) směsi minerálních olejů uvedených v odstavci 1 písm. b) určené jako palivo pro pohon vznětových motorů s metylestery řepkového oleje, přičemž podíl metylesteru řepkového oleje musí činit nejméně 30 % objemových všech látek ve směsi obsažených,“. 109. V § 45 se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) Za výrobu minerálních olejů se nepovažuje a) smíchání minerálních olejů již uvedených do volného daňového oběhu v běžných nádržích motorových dopravních prostředků (§ 63 odst. 2) na čerpacích stanicích10a), b) smíchání minerálních olejů již uvedených do volného daňového oběhu ve skladovacích nádržích čerpacích stanic10a), pokud se jedná o minerální oleje, u nichž již byla spotřební daň zaplacena a jejichž sazba daně není nižší než sazba daně vzniklé směsi.“. 110. V § 48 odst. 14 se slovo „včetně“ zrušuje. 111. V § 49 odst. 14 a 17 se slova „§ 3 písm. p)“ nahrazují slovy „§ 3 písm. r)“. 112. V § 50 odstavec 4 zní: „(4) Odesílatel je povinen před zahájením dopravy minerálních olejů osvobozených od daně uvědomit o tom celní úřad, který je místně příslušný podle místa zahájení dopravy. Pokud je splněna podmínka zajištění daně podle odstavce 2 nebo 3 a podmínka označení vybraných výrobků podle § 41 odst. 7 a celní úřad nemá proti zahájení dopravy námitek, odesílatel může zahájit dopravu. Celní úřad může stanovit lhůtu, do které má být doprava ukončena, a trasu, po které mají být minerální oleje dopravovány.“. 113. V § 50 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Celní úřad uvedený v odstavci 4 je oprávněn rozhodnout o tom, že souhlas se zahájením dopravy může vydávat zaměstnanec odesílatele. (6) Pokud se změní během dopravy minerálních olejů osvobozených od daně místo určení nebo příjemce, je odesílatel povinen bezodkladně oznámit tuto změnu celnímu úřadu uvedenému v odstavci 4. Odesílatel je rovněž povinen bezodkladně zajistit zaznamenání změny v dokladu podle § 6.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 7 a 8. 114. § 55 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 37 zrušuje. 115. V § 56 odst. 1 se slova „§ 15 a 55“ nahrazují slovy „§ 15 nebo 15a“. 116. V § 56a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Toto ustanovení se nevztahuje na osoby, kterým byla vrácena daň z ostatních benzinů podle § 15 nebo 15a.“. 117. V § 57 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Toto ustanovení se nevztahuje na osoby, kterým byla vrácena daň z uvedených minerálních olejů podle § 15 nebo 15a.“. 118. V § 57 odst. 2 se slovo „vinařství“ nahrazuje slovem „vinohradnictví“. 119. V § 58 odstavec 5 zní: „(5) Při dopravě minerálních olejů produktovodem se zajištění daně nevyžaduje, jestliže se doprava uskutečňuje a) výhradně na daňovém území České republiky, nebo b) mezi Českou republikou a jiným členským státem výhradně za předpokladu, pokud s tím příslušné orgány jiného členského státu souhlasí.“. 120. V § 58a se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 121. V § 59 odst. 4 se věta poslední zrušuje. 122. V § 60 odst. 1 se za slova „nebo g)“ vkládají slova „ve volném daňovém oběhu“ a slova „, pokud nejsou provozovateli daňového skladu“ se zrušují. 123. V § 60 odst. 3 se slova „jsou oprávněny“ nahrazují slovem „nesmějí“, slova „pouze těm“ se zrušují, slova „uvedeným v odstavci 1 nebo 2“ se zrušují a slova „předloží k nahlédnutí“ se nahrazují slovem „nemají“. 124. V § 60 odstavec 4 zní: „(4) Právnické nebo fyzické osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2 jsou povinny vést evidenci podle § 40. Právnické nebo fyzické osoby, které plní zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) do tlakových nádob o hmotnosti náplně do 40 kg včetně, s výjimkou pevně zabudovaných nádrží motorových vozidel, jsou povinny používat schválený měřicí systém10) (dále jen „hmotnostní průtokoměr“), jehož neoddělitelnou součástí je elektronická evidence vydaných zkapalněných ropných plynů, která musí být správná, úplná, průkazná, zaručující trvalost záznamů a umožňující výpis z tohoto systému. Hmotnostní průtokoměr musí být umístěn tak, aby evidoval množství plněných zkapalněných ropných plynů a musí být po celou dobu opatřen závěrami místně příslušného celního úřadu. Povinnost používat hmotnostní průtokoměr podle tohoto ustanovení se nevztahuje na právnické nebo fyzické osoby, které plní výhradně zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e).“. 125. V § 60 odst. 6 se slova „nebo daňovým zástupcem podle § 3 písm. q)“ zrušují. 126. V § 60 odst. 11 se slova „právnická nebo fyzická“ zrušují, slova „1 nebo 2 odesílateli prokáže, že“ se nahrazují číslem „10“ a slova „a v případě, když zajištění daně poskytuje na základě souhlasu celního úřadu odesílatel“ se zrušují. 127. V § 60 se odstavec 14 zrušuje. 128. § 62a se včetně nadpisu zrušuje. 129. V § 67 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „; na líh zvláštně denaturovaný v souladu s požadavky jiného členského státu, který je obsažen ve výrobku, se pohlíží jako na nedenaturovaný, pokud je zjištěno daňové zneužití tohoto výrobku. Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství zamítne nárok na osvobození od daně nebo zruší již udělené osvobození od daně postupem podle směrnice o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů47a)“. Poznámka pod čarou č. 47a zní: „47a) Čl. 27 bod 5 směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů.“. 130. V § 79 se odstavec 5 zrušuje. 131. V § 81 odstavec 2 zní: „(2) Koncentrace piva se vyjadřuje v hmotnostních procentech jako procentní obsah extraktu původní mladiny, který se stanoví výpočtem podle velkého Ballingova vzorce.“. 132. V § 81 odst. 3 se slova „a upravený“ zrušují. 133. V § 85 odst. 1 se za slovo „celé“ vkládá slovo „hmotnostní“ a slova „ze které bylo pivo vyrobeno, před zakvašením“ nahrazují slovy „které bylo stanoveno podle § 81 odst. 2“. 134. V § 85 odst. 3 se slova „vyjádřené v procentech“ zrušují a za slova „výše procenta koncentrace“ se vkládá slovo „piva“. 135. V § 85 odst. 4 se za slova „vyjádřená v“ vkládá slovo „hmotnostních“. 136. V § 91 odst. 3 se za slova „za koncentraci“ vkládá slovo „piva“ a za slova „vyjádřenou v“ se vkládá slovo „hmotnostních“. 137. V § 100 odst. 1 se slovo „průvodního“ zrušuje a slova „(§ 26)“ se nahrazují slovy „uvedeného v § 27 nebo 27c“. 138. V § 100 odst. 2 se slovo „průvodního“ zrušuje. 139. V § 105 odstavec 1 zní: „(1) Od daně jsou osvobozeny tabákové výrobky určené k použití pro zkoušky týkající se kvality výrobku a zkoušky související se zabezpečením kvality měření, nebo nezbytné výrobní zkoušky za podmínky, že tyto tabákové výrobky budou v průběhu zkoušek prokazatelně spotřebovány, zničeny nebo znehodnoceny, a to v technologicky odůvodněném množství. Zkoušky mohou být prováděny pouze v laboratořích akreditovaných podle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025 pro předmět zkoušení tabák nebo tabákové výrobky.“. 140. V § 105 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Od daně jsou osvobozeny také tabákové výrobky odebrané jako vzorky celním úřadem.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 141. V § 105 odst. 3 se slova „odstavce 1“ nahrazují slovy „tohoto ustanovení“. 142. Za § 105 se vkládá nový § 105a, který včetně nadpisu zní: „§ 105a Zvláštní povolení na přijímání a užívání tabákových výrobků osvobozených od daně Tabákové výrobky osvobozené od daně podle § 105 odst. 2 se přijímají a užívají bez zvláštního povolení.“. 143. V § 107 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Tabákové výrobky nemusí být uvedeny do volného daňového oběhu v uzavřeném jednotkovém balení, pokud jsou osvobozeny od daně podle § 105.“. 144. V § 107 odst. 5 větě první se slovo „Jednotkové“ nahrazuje slovy „Uzavřené jednotkové“ a za slova „kusů cigaret“ se vkládají slova „s výjimkou uzavřených jednotkových balení cigaret osvobozených od daně podle § 105“. 145. V § 109 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „s výjimkou tabákových výrobků osvobozených od daně podle § 105“. 146. § 109a se včetně nadpisu zrušuje. 147. V § 114 odst. 7 se slovo „které“ nahrazuje slovy „pokud jsou osvobozeny od daně podle § 11 odst. 1 nebo § 105, nebo pokud“. 148. V § 119 odst. 6 písm. b) se slova „nepředvídatelné a neodvratitelné události“ nahrazují slovy „ztráty nebo znehodnocení ve smyslu § 3 písm. s)“, a to v obou případech. 149. § 135i zní: „§ 135i (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) prodá zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) v rozporu s § 60 odst. 5, nebo b) zahájí dopravu zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) v rozporu s § 60 odst. 11. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč.“. 150. Za § 135i se vkládají nové § 135j až 135l, které znějí: „§ 135j (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) 1. v rozporu s § 60 odst. 3 vydá osobám, které nemají povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů podle § 60a odst. 1, nebo 2. neuvede do režimu podmíněného osvobození od daně podle § 60 odst. 8, nebo b) zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) 1. prodá v rozporu s § 60 odst. 5, 6 nebo 7, nebo 2. dopravuje v rozporu s § 60 odst. 9. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu dále tím, že a) jako osoba uvedená v § 60 odst. 1 nebo 2 v rozporu s § 60 odst. 4 nevede evidenci podle § 40, nebo b) zahájí dopravu zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) v rozporu s § 60 odst. 11. (3) Za správní delikt podle odstavce 1 nebo 2 se uloží pokuta od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč. § 135k (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 79 odst. 4 na daňovém území České republiky dopravuje líh obecně denaturovaný podle zákona o lihu52) určený pro výrobu minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. c) až e), g), h) a j) nebo pro výrobu etyl-terciál-butyl-éteru bez zjednodušeného průvodního dokladu. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 100 000 Kč. § 135l (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle a) § 135, § 135a odst. 1 písm. a), § 135b odst. 1 písm. a) až e), g) až i), § 135b odst. 2 a § 135c projednávají orgány uvedené v § 115 odst. 1 písm. c) a d) a v prvním stupni též orgány uvedené v § 115 odst. 1 písm. a), b) a e), b) § 135e odst. 1 a § 135f odst. 1 projednávají orgány uvedené v § 134k odst. 1 písm. c) a v prvním stupni též orgány uvedené v § 134k odst. 1 písm. a) a b), c) § 135g odst. 1 a § 135h odst. 1 a 2 projednávají orgány uvedené v § 134v odst. 1 písm. c) a v prvním stupni též orgány uvedené v § 134v odst. 1 písm. a) a b), d) § 135a odst. 1 písm. b) až k), § 135b odst. 1 písm. f), § 135j odst. 1 a § 135k odst. 1 projednávají pouze celní úřady nebo celní ředitelství. (5) Je-li k projednání správního deliktu příslušných více správních orgánů, správní delikt projedná ten z nich, který porušení povinnosti nebo zákazu zjistí jako první, a je-li zahájeno správní řízení, tak ten správní orgán, který správní řízení zahájil nejdříve. (6) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby67) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (7) Pokuta je splatná do 30 dní ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena. Pokuty vybírá orgán, který je uložil. Pokuty vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. Rozhodnutí o uložení pokuty lze vykonat do 5 let po uplynutí lhůty určené pro její zaplacení.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pokud orgány jiného členského státu Evropské unie v období od 1. dubna 2010 do 31. prosince 2010 využijí možnosti dané čl. 46 směrnice Rady č. 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS dopravovat vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně za použití náležitostí stanovených směrnicí Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění platném k 31. prosinci 2009, postupuje se při uskutečňování nebo ukončování takové dopravy podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a která nebyla ukončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uskutečňuje nebo ukončuje podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Pokud při dopravě vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a která nebyla ukončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně, postupuje se podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Doprava vybraných výrobků již uvedených do volného daňového oběhu uskutečňovaná podle § 29 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro kterou bylo poskytnuto zajištění daně přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a která nebyla ukončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uskutečňuje nebo ukončuje podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Doprava vybraných výrobků již uvedených do volného daňového oběhu uskutečňovaná podle § 31 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a u které po jejím ukončení vznikne plátci nárok na vrácení daně podle § 14 odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdříve ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se uskutečňuje podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V takovém případě se při uplatnění nároku na vrácení daně podle § 14 odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Při zasílání vybraných výrobků již uvedených do volného daňového oběhu z jiného členského státu na daňové území České republiky uskutečňovaném podle § 33 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro které daňový zástupce pro zasílání vybraných výrobků poskytl zajištění daně přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a které nebylo ukončeno přijetím zasílaných vybraných výrobků do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uskutečňuje podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Při zasílání vybraných výrobků již uvedených do volného daňového oběhu z daňového území České republiky do jiného členského státu uskutečňovaném podle § 33 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které bylo celnímu úřadu oznámeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a u kterého po jeho ukončení vznikne plátci nárok na vrácení daně podle § 14 odst. 3 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdříve ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se uskutečňuje podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V takovém případě se při uplatnění nároku na vrácení daně podle § 14 odst. 3 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Vybrané výrobky uvedené v § 19 odst. 6 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a umístěné v daňovém skladu podle § 19 odst. 7 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně. 9. Platnost povolení daňových zástupců vydaných podle § 23a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona s výjimkou těch povolení, pro jejichž držitele byla zahájena doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně přede dnem účinnosti tohoto zákona. Platnost takových povolení zaniká dnem posledního přijetí těchto výrobků. Zánikem povolení není dotčena povinnost držitelů povolení přiznat a zaplatit daň, která vznikla v důsledku přijetí vybraných výrobků. 10. Řízení ve věci zajištění, propadnutí a zabrání vybraných výrobků a dopravních prostředků podle § 42 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které bylo započato přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebylo ukončeno, se dokončí podle ustanovení zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně všech příslušných lhůt, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 11. Vznikne-li nárok na vrácení daně podle § 55 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a je-li uplatněn nejdříve ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Čl. IV Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2010, s výjimkou ustanovení části prvé čl. I bodu 124, které nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Vlček v. r. Klaus v. r. Fischer v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 21/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 21/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o spolupráci v oblasti ochrany lesa proti šíření lýkožrouta smrkového přes hranice států na území Šumavy mezi Ministerstvem životního prostředí České republiky a Spolkovým ministerstvem zemědělství, lesního hospodářství, životního prostředí a vodního hospodářství Rakouské republiky Vyhlášeno 2. 3. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 13. 10. 2009, částka 9/2010 * Článek I - Tato Dohoda o spolupráci v oblasti ochrany lesa proti šíření lýkožrouta smrkového přes hranice států na území Šumavy (dále jen „Dohoda“) stanoví způsob provádění a rozsah účinných opatření proti dalšímu šíření lýkožrouta smrkového podél společné hranice če * Článek II - Při zohlednění cenných porostů v oblasti Šumavy bylo do roku 2007 dohodou stanoveno, že účinná opatření proti šíření lýkožrouta smrkového budou prováděna na českém území v rámci ochranného pásu B, C a D o šířce 200 m podél společné hranice. Pokud jde o pás * Článek III - Pokud jde o lýkožrouta smrkového v Národním parku Šumava, existují tři následující kategorie managementu (viz přílohu 1): * Článek IV - Do čtrnácti (14) dnů po vstupu této Dohody v platnost jmenuje každé z ministerstev svého zástupce odpovědného za spolupráci při provádění dohodnutých opatření a vzájemném provozním dohledu nad těmito opatřeními. * Článek V - Příslušní zástupci se budou navzájem informovat o prováděných opatřeních alespoň jednou měsíčně. Tyto informace mohou být předávány elektronickou poštou v anglickém jazyce, jakož i v českém či německém jazyce, od 15. dubna do 15. listopadu každého roku. * Článek VI - Řízení plnění následujících úkolů stanovených touto Dohodou provádí společný šestičlenný výbor (dále jen „výbor“): * Článek VII - Výbor provede první kontrolní den na jaře nejpozději do 15. května běžného roku a druhý kontrolní den na podzim nejpozději do 15. října běžného roku. Jarní kontrolní den bude svolán českou stranou a podzimní kontrolní den rakouskou stranou. * Článek VIII - Pokud příslušný zástupce zjistí, že došlo k porušení Dohody, předloží své požadavky příslušnému zástupci druhé strany. Nebude-li dosaženo dohody o nápravě, příslušný zástupce informuje členy výboru jmenované za svou stranu. * Článek IX - Obě strany budou provádět sledování podle dohodnuté metodiky a opatření stanovených během jarního kontrolního dne v relevantní oblasti podle článku I a v jejím okolí na svém území a výsledky sledování budou sděleny příslušným zástupcům podle článku V. * Článek X - Tato Dohoda se uzavírá na dobu neurčitou. * PŘÍLOHA 1 - KATALOG OPATŘENÍ č. 2 č. 3 č. 4 č. 5 č. 6 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 13. 10. 2009 21 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 13. října 2009 byla ve Vídni podepsána Dohoda o spolupráci v oblasti ochrany lesa proti šíření lýkožrouta smrkového přes hranice států na území Šumavy mezi Ministerstvem životního prostředí České republiky a Spolkovým ministerstvem zemědělství, lesního hospodářství, životního prostředí a vodního hospodářství Rakouské republiky. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku X dnem podpisu. Anglické znění Dohody a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD DOHODA O SPOLUPRÁCI V OBLASTI OCHRANY LESA PROTI ŠÍŘENÍ LÝKOŽROUTA SMRKOVÉHO PŘES HRANICE STÁTŮ NA ÚZEMÍ ŠUMAVY MEZI MINISTERSTVEM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY A SPOLKOVÝM MINISTERSTVEM ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ, ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ RAKOUSKÉ REPUBLIKY Ministerstvo životního prostředí České republiky a Spolkové ministerstvo zemědělství, lesního hospodářství, životního prostředí a vodního hospodářství a Rakouské republiky, dále jen „strany“, se zavazují ■ uznávat práva a povinnosti každé strany chránit životní prostředí, přírodu a lesy v souladu s vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy Společenství, a respektovat jiné mezinárodní závazky; ■ uvědomovat si odpovědnost za zachování a podporu biologické rozmanitosti lesních stanovišť pro stávající a budoucí generace; ■ mít na paměti hospodářské a společenské potřeby udržitelného lesního hospodářství mimo chráněné oblasti; ■ respektovat právo na ochranu majetku; ■ uvědomovat si odpovědnost za zajištění bezpečnosti pro veřejnost; ■ brát ohled na skutečnost, že důsledky různých událostí mohou mít dlouhodobé dopady, i dopady přesahující hranice zemí; ■ zajišťovat intenzívní monitoring a včasná účinná opatření ve vymezených sektorech (viz příloha 1) podél společné hranice v oblastech Trojmezí a Smrčina; ■ respektovat výsledky všech předchozích jednání a kontrol v terénu (zejména jednání konaného dne 30. dubna 2008 v Linci, Rakouská republika, následujících společných kontrol podél státní hranice, uskutečněných dne 8. září 2008 a dne 5. listopadu 2008, a závěrů česko-rakouského jednání ve Vimperku, České republice, ze dne 23. března 2009); a dohodly se takto: Článek I Tato Dohoda o spolupráci v oblasti ochrany lesa proti šíření lýkožrouta smrkového přes hranice států na území Šumavy (dále jen „Dohoda“) stanoví způsob provádění a rozsah účinných opatření proti dalšímu šíření lýkožrouta smrkového podél společné hranice českého Národního parku Šumava a rakouských lesů v soukromém vlastnictví v oblasti mezi Trojmezím a Smrčinou. Rozsah a způsob provádění těchto opatření na české straně je vymezen podle jednotlivých sektorů A, B, C a D v Katalogu opatření (příloha 1 této Dohody). Grafické vymezení příslušné oblasti je uvedeno v mapách RS-20090409-02 až Rs-20090409-06 (přílohy č. 2, 3, 4, 5 a 6) společně s kategorií managementu. Rozsah a způsob provádění těchto opatření (včasné kácení, zpracování a zásahově-technická manipulace s napadenými stromy) na rakouské straně podél celé hranice s českým Národním parkem Šumava je realizován podle rakouských právních předpisů a na české straně podle českých právních předpisů. Veškerá opatření budou rovněž zohledňovat cíle českého Národního parku Šumava, jakož i Evropsky významné lokality (SAC) a Ptačí oblasti (SPA) Šumava (Natura 2000) s cílem zachování hodnot přírodního prostředí Šumavy. Obě strany budou respektovat příslušné vnitrostátní právní předpisy a právní předpisy Společenství, jakož i jiné mezinárodní závazky. Článek II Při zohlednění cenných porostů v oblasti Šumavy bylo do roku 2007 dohodou stanoveno, že účinná opatření proti šíření lýkožrouta smrkového budou prováděna na českém území v rámci ochranného pásu B, C a D o šířce 200 m podél společné hranice. Pokud jde o pásy B a D, může výbor (uvedený v článku VI této Dohody) rozhodnout o dalších případných opatřeních. Podél společné hranice v pásu C bude do 1. května 2010 vymezena nárazníková oblast na rakouské straně, která rovněž zahrnuje 200-metrovou zónu pro společná opatření. Veškerá opatření v rámci ochranného pásu o šířce 200 m na obou stranách budou založena na rozhodnutích výboru. Stávající Katalog opatření je založen na závěrech dvoustranného jednání ve Vimperku, České republice, dne 23. března 2009. Cílem podpůrných opatření je zajistit sledování stavu území a objektivní podkladové údaje pro návrhy dalších kroků v nadcházejících letech, včetně případného vyloučení části porostů na rakouském území z hospodářského využití na základě mezinárodně uznávaných smluv. Článek III Pokud jde o lýkožrouta smrkového v Národním parku Šumava, existují tři následující kategorie managementu (viz přílohu 1): a) bez zásahu b) nedestruktivní opatření - kombinované zpracování vyvrácených a zlomených stromů po napadení lýkožroutem (odkornění apod.), odstranění kůry ze stojících napadených stromů a feromonové lapače c) tradiční preventivní opatření - včasné kácení napadených smrků, stromové lapáky, lapače apod. Článek IV Do čtrnácti (14) dnů po vstupu této Dohody v platnost jmenuje každé z ministerstev svého zástupce odpovědného za spolupráci při provádění dohodnutých opatření a vzájemném provozním dohledu nad těmito opatřeními. Článek V Příslušní zástupci se budou navzájem informovat o prováděných opatřeních alespoň jednou měsíčně. Tyto informace mohou být předávány elektronickou poštou v anglickém jazyce, jakož i v českém či německém jazyce, od 15. dubna do 15. listopadu každého roku. Článek VI Řízení plnění následujících úkolů stanovených touto Dohodou provádí společný šestičlenný výbor (dále jen „výbor“): a) schvalování metodiky sledování výskytu lýkožrouta smrkového; b) dohled nad prováděním monitoringu; c) schvalování prováděných opatření; d) řešení jakýchkoli sporů; e) dokumentování úkolů podle článku VI body a) až d) v anglickém, jakož i v českém či německém jazyce. Každé z ministerstev jmenuje tři členy a alespoň jednoho náhradníka. Členy výboru musí být za Českou republiku: ředitel správy Národního parku, zástupce Chráněné krajinné oblasti Šumava a zástupce Ministerstva životního prostředí, a za Rakouskou republiku: zástupce Spolkového ministerstva zemědělství, lesního hospodářství, životního prostředí a vodního hospodářství, zástupce Hornorakouské zemské vlády (lesní správy) a zástupce soukromých rakouských vlastníků lesů. Strany jmenují členy výboru do čtrnácti (14) dnů po vstupu této Dohody v platnost. Výbor přijímá rozhodnutí na základě konsenzu. Článek VII Výbor provede první kontrolní den na jaře nejpozději do 15. května běžného roku a druhý kontrolní den na podzim nejpozději do 15. října běžného roku. Jarní kontrolní den bude svolán českou stranou a podzimní kontrolní den rakouskou stranou. Jarní kontrolní den bude zaměřen na předložení rozboru výsledků monitoringu a opatření prováděných v minulém roce, jakož i na určení opatření, jež budou prováděna v běžném roce. Kontrola na místě bude provedena bezprostředně na základě návrhu příslušných zástupců. Součástí podzimního kontrolního dne bude předložení výsledků monitoringu a prováděných opatření, jakož i hodnotící zprávy o sledování a prováděných opatřeních, a kontrolách na místě. Pro každý kontrolní den (jarní či podzimní) poskytne odpovědná strana zprávu obsahující hodnocení provádění této Dohody v anglickém jazyce, jakož i v českém či německém jazyce. Článek VIII Pokud příslušný zástupce zjistí, že došlo k porušení Dohody, předloží své požadavky příslušnému zástupci druhé strany. Nebude-li dosaženo dohody o nápravě, příslušný zástupce informuje členy výboru jmenované za svou stranu. Každá ze stran je oprávněna svolat mimořádné zasedání výboru. Mimořádné zasedání výboru se bude konat ve státě, který vznesl příslušnou žádost. Výbor je povinen se sejít a určit opatření k nápravě na svém zasedání do čtrnácti (14) dnů ode dne zaslání pozvánek elektronickou poštou. Článek IX Obě strany budou provádět sledování podle dohodnuté metodiky a opatření stanovených během jarního kontrolního dne v relevantní oblasti podle článku I a v jejím okolí na svém území a výsledky sledování budou sděleny příslušným zástupcům podle článku V. Článek X Tato Dohoda se uzavírá na dobu neurčitou. Každá strana je povinna oznámit druhé straně elektronickou poštou jakoukoli změnu svého zastoupení do sedmi (7) dnů od takové změny. Tato Dohoda může být měněna pouze formou písemného dodatku schváleného oběma stranami. Tato Dohoda nepřipouští vznesení jakýchkoli nároků na náhradu škody podle občanského práva kteroukoli ze stran. Každá ze stran může tuto Dohodu písemně vypovědět; v takovém případě Dohoda zaniká uplynutím šesti měsíců ode dne doručení písemné výpovědi druhé straně. Tato Dohoda vstupuje v platnost dnem podpisu oběma stranami. Podepsáno ve Vídni, dne 13.10.2009,ve dvou stejnopisech s platností originálu v anglickém jazyce. Ladislav Miko v. r. ministr životního prostředí České republiky Nikolaus Berlakovich v. r. spolkový ministr zemědělství, lesního hospodářství, životního prostředí a vodního hospodářství Rakouské republiky PŘÍLOHA 1 \\- KATALOG OPATŘENÍ PŘÍLOHA MEZIRESORTNÍHO UJEDNÁNÍ O SPOLUPRÁCI K ZAMEZENÍ DALŠÍHO PŘESHRANIČNÍHO ŠÍŘENÍ LÝKOŽROUTA SMRKOVÉHO NA ŠUMAVĚ MEZI MINISTERSTVEM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY A SPOLKOVÝM MINISTERSTVEM ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ RAKOUSKÉ REPUBLIKY Katalog opatření byl vypracován na základě společného pracovního jednání českého a rakouského Smluvního partnera. Cílem je zabránit prostřednictvím podpůrných opatření (intenzívní sledování [monitoring] a včasně provedená účinná bodová opatření) v definovaných sektorech podél společné hranice v oblasti Trojmezí a Smrčiny (sledované území) dalšímu šíření lýkožrouta smrkového do lesů na obou stranách hranice. Bude tak činěno s co největším zohledněním cílů českého NP Šumava a s co největší šetrností vůči postiženým cenným lesním porostům na Šumavě. Příslušné evropské a mezinárodní dohody budou Smluvními partnery respektovány. I. Vymezení území I a Rakouská republika Podél celé rakouské hranice s Národním parkem Šumava bude rozsah a způsob provedení dohodnutých opatření implementován podle rakouské legislativy. I b Česká republika ⮚ Území je rozděleno do čtyř sektorů A, B, C, D dle převládajících společenstev typů přírodních stanovišť (TPS - evropské soustavy Natura 2000): Sektor A - Třístoličník - Trojmezí - Plechý (I. zóna 124, viz. příloha 2) - převládají Acidofilní smrčiny (TPS - 9410) Sektor B - pod Plechým přes 1/10 až pod Hraničník (I. zóna 124 - část, I. zóna 127, I. zóna 129, I. zóna 131, viz. příloha 2) - převládají Acidofilní bučiny (TPS - 9110 Bučiny asociace Luzulo Fagetum) Sektor C - mezi Hraničníkem a Smrčinou (I. zóna 132, viz. příloha 2) - převládají Acidofilní smrčiny (TPS - 9410) Sektor D - od Smrčiny na Zvonkovou (viz. příloha 2) - převládají Acidofilní bučiny (TPS - 9110 Bučiny asociace Luzulo Fagetum) a nepřírodní biotopy. ⮚ Sektory jsou vymezeny následujícími základními jednotkami rozdělení lesa: Sektor A - Třístoličník - Trojmezí - Plechý ODD: 48, 47, 25, 24, 73, 72A, 71A, B, C, 70, 5 (viz. příloha 3) Sektor B - pod Plechým přes 1/10 až pod Hraničník ODD: 4, 3, 2, 1, 164, 163, 162 (viz. příloha 4) Sektor C - mezi Hraničníkem a Smrčinou ODD: 149, 150, 151D (viz. příloha 5) Sektor D - od Smrčiny na Zvonkovou ODD: 151 A, B, C, 148, 147A, C, 146 B, 139, 140, 141, 138, 137 (viz. příloha 6) II. Plánovaná opatření II a Plánovaná opatření na rakouské straně Na straně rakouského Smluvního partnera jsou zásahy proti lýkožroutu smrkovému prováděny po celém průběhu hranice s NP Šumava v souladu s platnými rakouskými zákonnými ustanoveními (včasné kácení, zpracování a zásahově-technická manipulace s napadenými stromy). II b Plánovaná opatření na české straně ⮚ V částech sektorů B, C, D ležících mimo 200m ochranné pásmo budou uplatňovány v konkrétních lokalitách kategorie managementu dle vymezení v mapových přílohách 4, 5, 6. ■ zajištění účinné a efektivní ochrany lesa v ochranném pásu v sektorech B a D; jsou uplatňována opatření kategorie managementu M2, M1 nebo M0 (konkrétně viz přílohy 4 a 6), ■ v sektoru C jsou v ochranném pásu 200m podél společné hranice uplatňována opatření kategorie managementu M1 (viz příloha 5). ⮚ V sektoru A nejsou prováděna žádná opatření proti lýkožroutu smrkovému (kategorie managementu M0). ⮚ Plánovaná opatření jsou rozdělena do tří základních kategorií managementu M0, M1, M2 a odstupňována s ohledem na ochranu ekosystémů. Pro každou jednotku plánování - porostní skupinu je stanoven pouze jeden ze základních kategorií managementu. Podrobné znázornění kategorií managementů v rámci vymezených sektorů A, B, C, D zobrazují mapové přílohy (viz. přílohy 3 - 6). ⮚ V rámci kategorie managementu M0 - nejsou prováděna žádná opatření proti lýkožroutu smrkovému (pouze monitoring a výzkum) (např. příloha 3 - sektor A, v mapách zobrazeny červenou mřížkou). ⮚ V rámci kategorie managementu M1 - jsou prováděna následující opatření: ■ loupání stojících kůrovcových stromů (v případě nezajištění dostatečné kapacity této technologie bude zajištěno pokácením a odkorněním především v 200m pásu), ■ asanace odkorněním ležících vývratů a zlomů po nalétnutí kůrovcem, ■ lapače a dovezené neotrávené lapáky na odvozní místa (např. příloha 4, příloha 5, příloha 6, v mapách zobrazeny fialovou svislou šrafou). ⮚ V rámci kategorie managementu M2 - jsou prováděna následující opatření: ■ kácení a asanace aktivních kůrovcových stromů, ■ asanace odkorněním vývratů a zlomů, ■ loupání stojících kůrovcových stromů (ve výjimečných případech ochrany prioritních biotopů - N2000), ■ lapače a lapáky (např. příloha 4, příloha 6, v mapách zobrazeny modrou vodorovnou šrafou). ⮚ V rámci všech kategorií budou v rámci Projektu bezpečná Šumava káceny a asanovány kůrovcem napadené rizikové stromy do vzdálenosti stromové délky od turisticky značených tras1). III. Další doplňková opatření ⮚ Další opatření budou plánována na základě podkladů zjištěných při opakovaném monitoringu stavu lesa, monitoringu výskytu přirozené obnovy a monitoringu šíření lýkožrouta smrkového. Tato šetření mají za cíl zajistit dostatečné množství podkladů pro volbu vhodného managementu nepoškozujícího cenné ekosystémy a zároveň respektovat společné dohody se sousedícími soukromými vlastníky lesů. ⮚ Ve vymezeném území pokračují provozní zkoušky výzkumu: „Monitoring výskytu a cíleného využívání entomopatogenních hub přirozeně asociovaných s populacemi lýkožrouta smrkového ve smrčinách NP a CHKO Šumava“ pod vedením prof. Ing. Zdeňka Landy z Jihočeské university v Českých Budějovicích a za odborné spoluúčasti Ing. Rastislava Jakuše PhD., ve spolupráci s pracovníky Správy NP a CHKO Šumava. Dále bude realizován přeshraniční projekt monitoringu šíření kůrovce v této oblasti. ⮚ Je realizován podrobný monitoring přirozeného zmlazení a opakovaný biomonitoring lesa. ⮚ Souběžně s výše uvedenými projekty bude Správa NP a CHKO Šumava realizovat opatření projektu Bezpečná Šumava, zajišťující ochranu zdraví a života návštěvníků NP pohybujících se na značených turistických stezkách. ⮚ Časový harmonogram a praktická realizace veškerých aktivit (výzkum, monitoring stavu a prováděná opatření) na straně českého Smluvního partnera budou předběžně konzultovány s nominovanými rakouskými zástupci na společných setkáních. ⮚ Cílem podpůrných opatření je zajistit monitoring stavu území a objektivní podklady pro návrh dalšího postupu v příštích letech, včetně případného vyjmutí části porostů na rakouském území z hospodářského využívání na základě mezinárodně respektovaných úmluv (Natura 2000). Příloha č. 2 8.5MB Příloha č. 3 11.9MB Příloha č. 4 10.6MB Příloha č. 5 10.5MB Příloha č. 6 8.7MB 1) Směrnice č. 4/2005 k realizaci opatření ke snížení rizik vázaných na existenci stojící odumřelé dřevní hmoty v NP Šumava
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 20/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 20/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Ázerbájdžánské republiky o spolupráci v oblasti obrany Vyhlášeno 2. 3. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 11. 2. 2010, částka 9/2010 * ČLÁNEK 1 - Cíl a předmět Dohody * ČLÁNEK 2 - Definice * ČLÁNEK 3 - Oblasti spolupráce * ČLÁNEK 4 - Formy spolupráce * ČLÁNEK 5 - Roční plány spolupráce * ČLÁNEK 6 - Status vojenského a civilního personálu * ČLÁNEK 7 - Ochrana informací * ČLÁNEK 8 - Financování spolupráce * ČLÁNEK 9 - Dohled nad prováděním Dohody * ČLÁNEK 10 - Spory * ČLÁNEK 11 - Závěrečná ustanovení * ČLÁNEK 12 - Vstup v platnost Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 11. 2. 2010 20 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 1. října 2009 byla v Baku podepsána Dohoda mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Ázerbájdžánské republiky o spolupráci v oblasti obrany. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 12 odst. 1 dne 11. února 2010. České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. DOHODA MEZI MINISTERSTVEM OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY A MINISTERSTVEM OBRANY ÁZERBÁJDŽÁNSKÉ REPUBLIKY O SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY DOHODA MEZI MINISTERSTVEM OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY A MINISTERSTVEM OBRANY ÁZERBÁJDŽÁNSKÉ REPUBLIKY O SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY Ministerstvo obrany České republiky a Ministerstvo obrany Ázerbájdžánské republiky, dále jen „smluvní strany“, berouce v úvahu potřebu přispívat k posilování míru, důvěry a stability a k rozvoji vztahů mezi evropskými státy a státy na celém světě, a v duchu Charty Spojených národů, Helsinského závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a Pařížské Charty pro novou Evropu, považujíce spolupráci v oblasti obrany za životně důležitý prvek bezpečnosti a stabilizace a mající zvláštní význam pro spolupráci při přetváření a zlepšování systému bezpečnosti ve světě, zamýšlejíce posílit své přátelské vztahy a přejíce si doplňovat a posilovat spolupráci v oblastech společného zájmu, působíce v rámci svých pravomocí, se dohodly na následujícím: ČLÁNEK 1 Cíl a předmět Dohody 1. Tato Dohoda vytyčí obecná ustanovení týkající se obranné spolupráce mezi smluvními stranami, založené na zásadách rovnosti, partnerství a vzájemné výhodnosti. 2. Spolupráce mezi smluvními stranami v rámci této Dohody bude prováděna v souladu s jejich vnitrostátním právem, obecně uznávanými principy a normami mezinárodního práva a mezinárodními závazky České republiky a Ázerbájdžánské republiky. 3. Obranná spolupráce bude rozvíjena v oblastech a podobách určených v této Dohodě. ČLÁNEK 2 Definice Pro účely této Dohody: 1. „Spolupráce“ znamená spolupráci v oblasti obrany. 2. „Vojenský personál“ znamená příslušníky ozbrojených sil států smluvních stran. 3. „Civilní personál“ znamená civilní zaměstnance států smluvních stran. 4. „Vysílající strana“ znamená smluvní stranu vysílající svůj personál na území státu druhé smluvní strany v souladu s ustanoveními této Dohody. 5. „Přijímající strana“ znamená smluvní stranu přijímající personál vysílající strany v souladu s ustanoveními této Dohody. ČLÁNEK 3 Oblasti spolupráce 1. Spolupráce mezi smluvními stranami může zahrnovat následující oblasti: 1) výměna zkušeností v oblasti obranného plánování ve státech smluvních stran; 2) výměna zkušeností získaných při činnostech v programu „Partnerství pro mír“, při mírových a humanitárních misích a jiných operacích mezinárodních organizací na podporu míru nebo při boji proti terorismu; 3) organizace ozbrojených sil, struktura a logistické zabezpečení vojenských jednotek, personální politika a řízení; 4) vojenské vzdělávání a výcvik vojenského personálu; 5) technické aspekty modernizace výzbroje a vojenského vybavení, kterým jsou ozbrojené síly států smluvních stran vybaveny, výměna zkušeností v této oblasti; 6) používání informačních systémů, informačních a komunikačních technologií ozbrojenými silami států smluvních stran; 7) spolupráce v oblasti civilně-vojenské spolupráce a krizového plánování; 8) spolupráce v rámci Akčního plánu individuálního partnerství a procesu plánování a hodnocení mezi Ázerbájdžánskou republikou a NATO. 2. Konkrétní záležitosti vztahující se ke spolupráci ve výše zmíněných a dalších dohodnutých oblastech budou upraveny zvláštními ujednáními mezi smluvními stranami. ČLÁNEK 4 Formy spolupráce 1. Spolupráce mezi smluvními stranami bude prováděna zejména v následujících formách: 1) setkání ministrů obrany a jiných funkcionářů ministerstev obrany a ozbrojených sil států smluvních stran; 2) výměna zkušeností na expertní úrovni; 3) vojensko-politické konzultace, konference a semináře; 4) setkávání delegací generálních štábů za účelem výměny informací o rozvoji ozbrojených sil států smluvních stran a vymezení podmínek spolupráce; 5) účast na vojenských vzdělávacích a výcvikových programech; 6) účast v misích na udržení míru a v humanitárních operacích; 7) výměna informací, dokumentace a výcvikového materiálu. 2. Ministři obrany povedou podle potřeby rozhovory o otázkách společného zájmu. 3. Ministři obrany států smluvních stran mohou také pověřit jiné orgány jim podřízené, aby udržovaly kontakt a aby se podílely na provádění ustanovení této Dohody. ČLÁNEK 5 Roční plány spolupráce 1. Základem spolupráce pro daný rok je oboustranně schválený roční plán spolupráce. 2. Příspěvky a návrhy na roční plán spolupráce budou vytvořeny do 1. září roku předcházejícího roku, na který je plán připravován. 3. Roční plán spolupráce bude schválen a podepsán oprávněnými zástupci smluvních stran do 1. listopadu roku předcházejícího roku, na který je plán připravován. 4. Roční plán spolupráce stanoví jednotlivé aktivity, jejich druh, termín, místo a počet účastníků, jako i odpovědné orgány smluvních stran. 5. Schválené roční plány spolupráce mohou být měněny na základě souhlasu smluvních stran. ČLÁNEK 6 Status vojenského a civilního personálu Status vojenského a civilního personálu státu jedné smluvní strany během jeho pobytu na území státu druhé smluvní strany pro účely účasti na aktivitách v rámci této Dohody bude vymezen ustanoveními mezinárodních smluv, kterými jsou smluvní strany vázány, nebo dvoustranných smluv sjednaných smluvními stranami. ČLÁNEK 7 Ochrana informací Smluvní strany zajistí bezpečnost informací získaných v rámci spolupráce podle této Dohody, budou je chránit v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a zaručují, že tyto informace nezveřejní ani nepředají třetí straně bez předchozího písemného souhlasu smluvní strany, která informace poskytla. ČLÁNEK 8 Financování spolupráce 1. Financování aktivit spolupráce bude prováděno v souladu s následujícími zásadami: 1) Vysílající strana poskytne a uhradí náklady: a) na přepravu na území a z území státu přijímající strany; b) na dokumenty požadované úřady státu přijímající strany pro vstup a opuštění jeho území. 2) Přijímající strana poskytne a uhradí náklady: a) stravování a ubytování; b) přepravy v rámci programu pobytu. 2. V naléhavých případech poskytne přijímající strana vojenskému a civilnímu personálu vysílající strany lékařské a zubařské ošetření. Náklady tohoto ošetření budou hrazeny v souladu s vnitrostátním právem státu přijímající strany. 3. Smluvní strany se mohou dohodnout na jiných zásadách financování, než jsou uvedeny v odstavci 1, formou zvláštních ujednání. 4. Finanční zásady vztahující se ke studiu ve vojenských vzdělávacích institucích nebo na vojenských akademiích, jakož i vztahující se k vedení vojenských cvičení, výcviku nebo mírových operací, budou vymezeny ve zvláštních ujednáních. ČLÁNEK 9 Dohled nad prováděním Dohody Orgány spolupráce a dohledu nad prováděním této Dohody jsou: - za českou smluvní stranu: Sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany; - za ázerbájdžánskou smluvní stranu: Odbor mezinárodní vojenské spolupráce Ministerstva obrany. ČLÁNEK 10 Spory Spory mezi smluvními stranami ohledně výkladu nebo provádění této Dohody budou řešeny výhradně jednáním a konzultacemi smluvních stran. ČLÁNEK 11 Závěrečná ustanovení Doplňky a změny této Dohody budou přijímány po vzájemném schválení smluvních stran obsaženém ve zvláštních protokolech, které budou nedílnou součástí této Dohody. Tyto protokoly budou vstupovat v platnost v souladu s postupem uvedeným v odstavci 1 článku 12 této Dohody. ČLÁNEK 12 Vstup v platnost 1. Tato Dohoda vstoupí v platnost třicátého dne po dni doručení posledního písemného oznámení, zaslaného smluvními stranami diplomatickou cestou, ohledně splnění vnitrostátních postupů požadovaných pro její vstup v platnost. Tato Dohoda je uzavírána na dobu neurčitou. 2. Smluvní strany mohou tuto Dohodu písemně vypovědět diplomatickou cestou. Tato Dohoda pozbude platnosti 6 měsíců od doručení výpovědi. Dáno v Baku dne 1. října 2009 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, ázerbájdžánském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě nesrovnalosti při výkladu této Dohody je rozhodující anglické znění. Za Ministerstvo obrany České republiky MUDr. Martin Barták v. r. místopředseda vlády a ministr obrany Za Ministerstvo obrany Ázerbájdžánské republiky Safar Abijev v. r. ministr obrany
Vyhláška č. 58/2010 Sb.	Vyhláška č. 58/2010 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 89/2006 Sb., o bližších podmínkách pěstování geneticky modifikované odrůdy Vyhlášeno 26. 2. 2010, datum účinnosti 26. 2. 2010, částka 20/2010 * Čl. I - Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES. * Čl. II - Vyhláška č. 89/2006 Sb., o bližších podmínkách pěstování geneticky modifikované odrůdy, se mění takto: * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 26. 2. 2010 58 VYHLÁŠKA ze dne 16. února 2010, kterou se mění vyhláška č. 89/2006 Sb., o bližších podmínkách pěstování geneticky modifikované odrůdy Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 2i odst. 4 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb.: Čl. I Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES. Čl. II Vyhláška č. 89/2006 Sb., o bližších podmínkách pěstování geneticky modifikované odrůdy, se mění takto: 1. V nadpisu § 2 se slova „písm. a)“ zrušují. 2. § 4 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 4 zní: „§ 4 Rozsah poskytování informací o pěstování geneticky modifikované odrůdy [K § 2i odst. 1 a odst. 2 písm. d) zákona] (1) Údaje poskytované uživateli půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, nacházejícího se ve vzdálenosti stanovené pro jednotlivé plodiny v § 5, fyzickou nebo právnickou osobou, která hodlá pěstovat v příslušném kalendářním roce na půdním bloku, popřípadě dílu půdního bloku geneticky modifikovanou odrůdu3), jsou a) jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo obchodní firma, včetně místa podnikání a adresa místa trvalého pobytu, je-li oznamovatelem fyzická osoba, b) název nebo obchodní firma a právní forma, včetně sídla, popřípadě umístnění organizační složky na území České republiky, je-li oznamovatelem právnická osoba, c) název plodiny, d) identifikační kód příslušného geneticky modifikovaného organismu4), e) identifikační kód půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, na kterém bude pěstována geneticky modifikovaná odrůda, f) předpokládaná výměra plochy, na které bude pěstována geneticky modifikovaná odrůda, g) předpokládané datum zahájení pěstování geneticky modifikované odrůdy, h) informace o tom, zda bude provedeno obsetí, včetně jeho rozsahu. (2) Údaje poskytované Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“) fyzickou nebo právnickou osobou, která pěstuje v příslušném kalendářním roce geneticky modifikovanou odrůdu3) na půdním bloku, popřípadě dílu půdního bloku, jsou a) jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo obchodní firma, včetně místa podnikání a adresa místa trvalého pobytu, je-li oznamovatelem fyzická osoba, b) název nebo obchodní firma a právní forma, včetně sídla, popřípadě umístnění organizační složky na území České republiky, je-li oznamovatelem právnická osoba, c) identifikační číslo, pokud je přiděleno, d) registrační číslo uživatele půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, podle evidence půdy podle uživatelských vztahů, pokud je přiděleno, e) název plodiny, f) identifikační kód příslušného geneticky modifikovaného organismu4), g) identifikační kód půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, na kterém je pěstována geneticky modifikovaná odrůda, h) výměra plochy, na které je pěstována geneticky modifikovaná odrůda, i) zakreslení pěstování geneticky modifikované odrůdy v mapě půdních bloků, popřípadě dílů půdních bloků, v měřítku 1 : 10 000 nebo v měřítku podrobnějším, v případě, že se plocha pěstování geneticky modifikované odrůdy neshoduje s půdním blokem, popřípadě dílem půdního bloku, j) datum zahájení pěstování geneticky modifikované odrůdy, k) informace o tom, zda bylo provedeno obsetí, včetně jeho rozsahu. (3) Údaje podle odstavce 2 lze podat na formuláři vydaném ministerstvem. 4) Čl. 3 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES.“. 3. V § 5 se za slova „geneticky modifikovanou odrůdou,“ vkládají slova „nebo od místa pěstování geneticky modifikované odrůdy téže plodiny s odlišným identifikačním kódem4),“. 4. V nadpisu § 6 se slova „písm. f)“ nahrazují slovy „písm. e)“. 5. Příloha zní: „Příloha k vyhlášce č. 89/2006 Sb. Vzdálenosti, lhůty a rozsah obsetí stanovené pro jednotlivé plodiny při pěstování geneticky modifikované odrůdy Plodina\| Brambor\| Kukuřice\| Sója ---\|---\|---\|--- Vzdálenost mezi půdním blokem, popřípadě dílem půdního bloku, při poskytování informací, v případě, že se nejedná o režim ekologického zemědělství\| do 20 m\| do 140 m\| do 20 m Vzdálenost mezi půdním blokem, popřípadě dílem půdního bloku, při poskytování informací, v případě, že se jedná o režim ekologického zemědělství\| do 40 m\| do 400 m\| do 40 m Lhůta pro poskytování informací před předpokládaným zahájením pěstování geneticky modifikované odrůdy\| do 1.3. příslušného kalendářního roku\| do 1.3. příslušného kalendářního roku\| do 1.3. příslušného kalendářního roku Minimální vzdálenosti pěstování geneticky modifikované odrůdy, v případě, že se nejedná o režim ekologického zemědělství, a mezi stejnými plodinami s odlišným identifikačním kódem4)\| 3 m; na počátku i na konci sázené partie nejméně 10 m v šíři sazeče\| 70 m\| 10 m Minimální vzdálenosti pěstování geneticky modifikované odrůdy, v případě, že se jedná o režim ekologického zemědělství\| 20 m\| 200 m\| 20 m Rozsah obsetí stejnou plodinou, která není geneticky modifikovaná, v případě, že se nejedná o režim ekologického zemědělství\| -\| 1 řada obsetí v minimální šíři 0,7 m nahrazuje 2 m minimální vzdálenosti\| - Rozsah obsetí stejnou plodinou, která není geneticky modifikovaná, v případě, že se jedná o režim ekologického zemědělství\| -\| 1 řada obsetí v minimální šíři 0,7 m nahrazuje 2 m minimální vzdálenosti; nejvíce však lze nahradit 100 m minimální vzdálenosti\| - “. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: Ing. Šebesta v. r.
Vyhláška č. 57/2010 Sb.	Vyhláška č. 57/2010 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů Vyhlášeno 26. 2. 2010, datum účinnosti 1. 4. 2010, částka 20/2010 * Čl. I - Vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, se mění takto: * Čl. II - Podle § 4 odst. 5 vyhlášky č. 64/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se postupuje od 1. května 2010. * Čl. III Aktuální znění od 1. 5. 2010 57 VYHLÁŠKA ze dne 12. února 2010, kterou se mění vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 29 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon): Čl. I Vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se za slova „odst. 2“ vkládá slovo „školského“. 2. V § 2 odst. 1 písm. a) se za slova „školském zařízení“ vkládají slova „zasahující alespoň do 2 po sobě jdoucích vyučovacích dnů“. 3. V § 2 odst. 4 se slova „nezpůsobí nepřítomnost žáka ve škole nebo školském zařízení“ nahrazují slovy „není uveden v odstavci 1“. 4. V § 2 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu aktualizuje záznam o úrazu a) pokud byla poskytnuta náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem, nebo b) v případě smrtelného úrazu, pokud k úmrtí došlo po vyhotovení záznamu o úrazu.“. 5. V § 3 odst. 4 se slova „inspektorátu bezpečnosti práce“ nahrazují slovy „oblastnímu inspektorátu práce“. 6. V § 4 odst. 1 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 7. V § 4 odst. 1 písm. b) a § 4 odst. 2 písm. c) se slova „příslušnému inspektorátu České školní inspekce“ nahrazují slovy „České školní inspekci“. 8. V § 4 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slova „§ 3“ vkládají slova „nebo aktualizaci záznamu podle § 2 odst. 6 písm. b)“. 9. V § 4 se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí: „(3) Škola a školské zařízení zasílají záznamy o úrazu a jejich aktualizaci též zřizovateli na základě jeho písemné výzvy. (4) Podle odstavců 1 a 2 se nepostupuje, jedná-li se o aktualizaci záznamu o úrazu podle § 2 odst. 6 písm. a). Škola nebo školské zařízení vždy k 30. září vyrozumí Českou školní inspekci o aktualizacích záznamů o úrazu podle § 2 odst. 6 písm. a) v uplynulém školním roce. Vyrozumění podle věty druhé obsahuje pořadové číslo a školní rok vyhotovení každého záznamu o úrazu, který byl v uplynulém školním roce aktualizován, a údaj o důvodu aktualizace. (5) Záznam o úrazu a vyrozumění o aktualizacích záznamů o úrazu podle odstavce 4 se zasílá České školní inspekci v elektronickém formuláři.“. 10. Příloha zní: „Příloha k vyhlášce č. 64/2005 Sb. 467kB “. Čl. II Podle § 4 odst. 5 vyhlášky č. 64/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se postupuje od 1. května 2010. Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2010, s výjimkou čl. I bodu 7, který nabývá účinnosti dnem 1. května 2010. Ministryně: PhDr. Kopicová v. r.
Vyhláška č. 56/2010 Sb.	Vyhláška č. 56/2010 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 76/2005 Sb., o stanovení způsobu výpočtu rozdílu mezi příjmy pojistného na důchodové pojištění a výdaji na dávky důchodového pojištění Vyhlášeno 26. 2. 2010, datum účinnosti 26. 2. 2010, částka 20/2010 * Čl. I - V § 4 odst. 2 vyhlášky č. 76/2005 Sb., o stanovení způsobu výpočtu rozdílu mezi příjmy pojistného na důchodové pojištění a výdaji na dávky důchodového pojištění, se slova „koeficientu 0,8642“ nahrazují slovy „koeficientu 0,9241 pro výpočet za rok 2009 a 20 * Čl. II Aktuální znění od 26. 2. 2010 56 VYHLÁŠKA ze dne 23. února 2010, kterou se mění vyhláška č. 76/2005 Sb., o stanovení způsobu výpočtu rozdílu mezi příjmy pojistného na důchodové pojištění a výdaji na dávky důchodového pojištění Ministerstvo financí stanoví podle § 36 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb. a zákona č. 26/2008 Sb.: Čl. I V § 4 odst. 2 vyhlášky č. 76/2005 Sb., o stanovení způsobu výpočtu rozdílu mezi příjmy pojistného na důchodové pojištění a výdaji na dávky důchodového pojištění, se slova „koeficientu 0,8642“ nahrazují slovy „koeficientu 0,9241 pro výpočet za rok 2009 a 2010 a koeficientu 0,9524 pro výpočet za rok 2011 a následující roky“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: Ing. Janota v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 19/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 19/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy o správě nedoplatků mezi členskými státy Evropské unie a Evropskou investiční bankou upravující postupy pro platby a náhrady na základě záruk členských států ve prospěch Evropské investiční banky Vyhlášeno 26. 2. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 7. 10. 2008, částka 8/2010 * Článek 1 - Definice pojmů * Článek 2 - Rozsah působnosti Smlouvy * Článek 3 - Platební podmínky * Článek 4 - Postup po vymožení příslušných částek * Článek 5 - Odměna Banky * Článek 6 - Zproštění povinnosti správy * Článek 7 - Daně a výdaje * Článek 8 - Rozhodné právo a příslušnost soudů * Článek 9 - Změny * Článek 10 - Oznámení * Článek 11 - Podpis Smlouvy 1 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 7. 10. 2008 19 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 7. října 2008 byla jménem České republiky podepsána Smlouva o správě nedoplatků mezi Belgickým královstvím, Bulharskou republikou, Českou republikou, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Estonskou republikou, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Maďarskou republikou, Maltou, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Polskou republikou, Portugalskou republikou, Rumunskem, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska a Evropskou investiční bankoubankou upravující postupy pro platby a náhrady na základě záruk členských států ve prospěch Evropské investiční bankybanky. Smlouva vstoupila v platnost pro Českou republiku na základě svého článku 11 odst. 11.01 dne 7. října 2008. Anglické znění Smlouvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD SMLOUVA O SPRÁVĚ NEDOPLATKŮ mezi Belgickým královstvím Bulharskou republikou Českou republikou Dánským královstvím Spolkovou republikou Německo Estonskou republikou Řeckou republikou Španělským královstvím Francouzskou republikou Irskem Italskou republikou Kyperskou republikou Lotyšskou republikou Litevskou republikou Lucemburským velkovévodstvím Maďarskou republikou Maltou Nizozemským královstvím Rakouskou republikou Polskou republikou Portugalskou republikou Rumunskem Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou Finskou republikou Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska a EVROPSKOU INVESTIČNÍ BANKOU upravující postupy pro platby a náhrady na základě Záruk členských států ve prospěch EVROPSKÉ INVESTIČNÍ BANKY BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÁ REPUBLIKA, ČESKÁ REPUBLIKA, DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO, ESTONSKÁ REPUBLIKA, ŘECKÁ REPUBLIKA, ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ, FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA, IRSKO, ITALSKÁ REPUBLIKA, KYPERSKÁ REPUBLIKA, LOTYŠSKÁ REPUBLIKA, LITEVSKÁ REPUBLIKA, LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ, MAĎARSKÁ REPUBLIKA, MALTA, NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ, RAKOUSKÁ REPUBLIKA, POLSKÁ REPUBLIKA, PORTUGALSKÁ REPUBLIKA, RUMUNSKO, REPUBLIKA SLOVINSKO, SLOVENSKÁ REPUBLIKA, FINSKÁ REPUBLIKA, ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA jednající prostřednictvím příslušných orgánů uvedených v Příloze této Smlouvy a zastoupené příslušnými signatáři uvedenými na podpisových stranách (každý z nich dále jen „Ručitel“ a společně „Ručitelé“ nebo „„Členské státy“) a Evropská investiční banka se sídlem na adrese 100, boulevard Konrad Adenauer, L-2950 Lucemburk Kirchberg, Lucemburské velkovévodství, zastoupená panem Philippem Maystadtem, prezidentem (dále jen „Banka“) VZHLEDEM K TOMU, ŽE: 1\\. Ručitelé jsou smluvními stranami Smlouvy o záruce uzavřené s Bankou dne [datum] (dále jen „Smlouva o záruce“ nebo „Záruka“) týkající se Úvěrů poskytnutých Bankou z jejích vlastních zdrojů podle Vnitřní dohody ze dne 17. července 2006 (dále jen „Vnitřní dohoda z Cotonou II“) týkající se financování pomoci Společenství podle víceletého finančního rámce na období 2008 až 2013 v souladu s Dohodou o partnerství podepsanou v Cotonou (v Beninu) dne 23. června 2000 mezi Evropským Společenstvím a jeho členskými státy a státy Afriky, Karibiku a Tichomoří, v revidovaném znění z Lucemburku ze dne 25. června 2005 (dále jen „Dohoda o partnerství z Cotonou II“) a o poskytnutí finanční pomoci zámořským zemím a územím, na něž je použitelná část čtvrtá Smlouvy o ES podle rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území (dále jen „Rozhodnutí o přidružení“) (společně dále jen „Rámec z Cotonou“). 2\\. Smlouva o záruce upravuje přechod práv a právních prostředků Banky vůči Zajištěnému dlužníku na Ručitele v rozsahu platby, již uhradí Ručitelé podle Smlouvy o záruce. 3\\. Ručitelé a Banka zamýšlejí touto smlouvou (která je ve Smlouvě o záruce označena jako „Smlouva o správě nedoplatků z Cotonou II“) stanovit předpisy a postupy při vymáhání pohledávek týkajících se Subrogovaných částek. 4\\. Touto Smlouvou se rovněž provádí Smlouva o záruce, jež stanoví, že v případech, kdy na Ručitele přejdou práva a právní prostředky Banky ve vztahu k jakémukoli Úvěru, Banka a Ručitel uzavřou smlouvu upravující správu a řízení Úvěru Bankou. Tato Smlouva nevylučuje právo Banky a Ručitelů uzavřít zvláštní smlouvu o správě jednotlivých Úvěrů. SE PROTO NYNÍ SMLUVNÍ STRANY DOHODLY TAKTO: Článek 1 Definice pojmů V této Smlouvě: „Smlouvou“ se rozumí tato Smlouva o správě nedoplatků. „Datem uplatnění záruky“ se rozumí den, kdy jsou Ručitelé vyzváni k plnění podle Smlouvy o záruce. „Směnným kurzem platným k Datu uplatnění záruky“ se ve vztahu k jakékoli měně rozumí směnný kurz mezi eurem a příslušnou měnou zveřejněný Evropskou centrální bankoubankou ve 14:00 hod frankfurtského času 5 Pracovních dní EIB před Datem uplatnění záruky. Pojem „Dlužník“ má význam stanovený ve Smlouvě o záruce. „Datem splatnosti dlužné částky“ se rozumí datum splatnosti částky, již dluží Zajištěný dlužník podle Smlouvy o úvěru a ve vztahu k níž nebyla obdržena žádná úhrada. „Nesplacenou částkou“ se rozumí částka, již dluží Zajištěný dlužník podle Smlouvy o úvěru a u níž uplynulo datum splatnosti. „Pracovním dnem EIB“ se rozumí den, kdy BankaBanka provozuje svou běžnou činnost v Lucemburku. Pojem „Financující operace EIB“ má význam stanovený ve Smlouvě o záruce. Pojem „Smlouva o záruce“, resp. „Záruka“ má význam stanovený v prvním úvodním ustanovení. Pojem „Zajištěný dlužník“ má význam stanovený ve Smlouvě o záruce. „Záruční platbou“ se rozumí platba Zajištěných částek uhrazená Ručitelem BanceBance podle Smlouvy o záruce. Pojem „Zajištěná částka (Zajištěné částky)“ má význam stanovený ve Smlouvě o záruce. Pojem „Hostitelská země“ má význam stanovený ve Smlouvě o záruce. Pojem „Úvěr“ má význam stanovený ve Smlouvě o záruce. Pojem „Smlouva o úvěru“ má význam stanovený ve Smlouvě o záruce. „Účtem na krytí úvěrových ztrát“, resp. „LLCA“ se rozumí účet v euro, který má být zřízen BankouBankou na jméno Ručitelů, jehož cílem je zmírnění rizik přebíraných členskými státy podle Záruky, a jenž má být spravován v souladu s platnými obchodními podmínkami stanovenými řídícími orgány BankyBanky, ve znění poslední novelizace přijaté dne 12. června 2007. LLCA bude financován (i) z příjmu plynoucího z použití platného ocenění rizik, ve znění schváleném řídícími orgány BankyBanky v souladu s jejími platnými vnitřními předpisy, na Financující operace EIB ve státech Afriky, Karibiku a Tichomoří, s výjimkou Dostatečně zajištěných smluv o úvěru definovaných podle Smlouvy o záruce, (ii) Vymožených částek a (iii) kreditního úroku vypočteného na základě denní úrokové sazby určené a oznámené BankouBankou v souladu s platnými zásadami stanovenými řídícími orgány BankyBanky, splatného měsíčně. Na vrub účtu LLCA se připisují (i) Záruční platby podle této Smlouvy a (ii) Poplatek za vymáhání pohledávek, za předpokladu, že na účtu je dostatek prostředků. „Účtem členského státu pro případ uplatnění záruky“, resp. „MSCA“ se rozumí účet v euro, který má být zřízen BankouBankou na jméno každého Ručitele a spravován v souladu s platnými obchodními podmínkami stanovenými řídícími orgány BankyBanky, ve znění poslední novelizace přijaté dne 12. června 2007. Na vrub účtů MSCA se připisují (i) Záruční platby podle této Smlouvy, (ii) debetní úrok, splatný měsíčně, vypočtený na základě denní úrokové sazby určené a oznámené BankouBankou v souladu s platnými zásadami stanovenými řídícími orgány BankyBanky a (iii) Poplatek za vymáhání pohledávek. Ve prospěch účtu připisují Ručitelé (i) částky odpovídající očekávaným Záručním platbám podle Smlouvy o záruce, (ii) částky odpovídající jakémukoli zápornému zůstatku a přirostlému debetnímu úroku, a BankaBanka (iii) Vymožené částky a (iv) kreditní úrok, splatný měsíčně, vypočtený na základě denní úrokové sazby určené a oznámené BankouBankou v souladu s platnými zásadami stanovenými řídícími orgány BankyBanky. „Poplatkem za vymáhání pohledávek“, resp. „Poplatkem“ se rozumí poplatek definovaný v článku 5 této Smlouvy. „Vymoženými částkami“ se rozumí část Subrogované částky, jež byla skutečně vymožena BankouBankou a uhrazena BanceBance. „Směnným kurzem platným k Datu vymožení“ se rozumí směnný kurz mezi euro a měnou částky vymožené ve vztahu k Nesplacené částce zveřejněný Evropskou centrální bankoubankou ve 14:00 hod frankfurtského času 5 Pracovních dní EIB po datu, kdy byla příslušná částka vymožena a je BanceBance volně k dispozici. Pojem „Nezávislá záruka“ má význam stanovený ve Smlouvě o záruce. Pojem „Nezávislý ručitel“ má význam stanovený ve Smlouvě o záruce. „Částkou, u níž Ručitelé vstupují do práv BankyBanky (Subrogovanou částkou)“ se rozumí částka, na niž mají Ručitelé nárok na základě platby, kterou uhradili BanceBance podle Záruky. V této Smlouvě, nevyplývá-li z kontextu něco jiného: (a) nadpisy jsou uváděny pouze pro přehlednost a nemají vliv na výklad této Smlouvy. (b) výrazy vyjadřující jednotné číslo zahrnují i číslo množné a naopak; a (c) odkazem na článek, smluvní stranu či přílohu se rozumí odkaz na příslušný článek, smluvní stranu či přílohu této Smlouvy. Článek 2 Rozsah působnosti Smlouvy 2.01 Tato Smlouva stanoví předpisy a postupy při vymáhání pohledávek týkajících se Subrogovaných částek. 2.02 Tato Smlouva se vztahuje na jakoukoli Záruku poskytnutou Ručiteli BanceBance ve vztahu k Zajištěným částkám, pokud se na tom Ručitelé a BankaBanka výslovně písemně dohodnou. Každá smluvní strana se tímto zavazuje takovou dohodu uzavřít, s výhradou jakéhokoli dodatku k této Smlouvě případně následně uzavřeného smluvními stranami. 2.03 Každý Ručitel potvrzuje své závazky vyjádřené ve Smlouvě o záruce a pověřuje BankuBanku, aby spravovala Subrogované částky pro účely vymáhání v souladu s příslušnými ustanoveními této Smlouvy. Článek 3 Platební podmínky 3.01 Vznikne-li Nesplacená částka podle Smlouvy o úvěru a tato částka není uhrazena ve lhůtě přibližně 5 měsíců, BankaBanka uplatní Záruku ve vztahu k této částce. 3.02 BankaBanka uplatní Záruku ve vztahu k Zajištěné částce v souladu s příslušnými ustanoveními a podle příslušných ustanovení Smlouvy o záruce. Zajištěná částka požadovaná Bankou na základě Záruky bude vyjádřena v euro a vypočtena s použitím Směnného kurzu platného k Datu uplatnění záruky. Ručitelé uhradí Zajištěnou částku ve lhůtě stanovené ve Smlouvě o záruce. 3.03 BankaBanka použije k uhrazení Zajištěné částky finanční prostředky uložené na účtu LLCA k Datu uplatnění záruky. Pokud finanční prostředky na účtu LLCA nepostačují k úhradě Zajištěné částky v plné výši, BankaBanka vybere k Datu uplatnění záruky z každého účtu MSCA příslušnou částku poměrně podle podílu jednotlivých Ručitelů stanoveného ve Smlouvě o záruce. K jakémukoli vzniklému zápornému zůstatku na účtu MSCA přirůstá a je z něj splatný debetní úrok. Každý Ručitel je povinen uhradit BanceBance jakýkoli záporný zůstatek na svém účtu MSCA vzniklý na základě uplatnění záruky, a to ve lhůtě, v jaké jsou Ručitelé povinni uhradit Zajištěnou částku, stanovené ve Smlouvě o záruce. Debetní úrok přirostlý k účtům MSCA uhradí Ručitelé nejpozději do 31. prosince každého roku. 3.04 BankaBanka vystaví ve vztahu ke každému uplatnění Záruky výpis z účtu, v němž oznámí Ručiteli částky, jež použila z účtu LLCA a účtů MSCA na úhradu Zajištěných částek, a výsledný zůstatek účtů LLCA a MSCA. 3.05 Do 30. dubna každého roku předloží BankaBanka každému Ručiteli zprávu, v níž uvede: (i) demonstrativní výhled předpokládaných uplatnění Záruky podle Smlouvy o záruce na stávající kalendářní rok; (ii) řízení ve věci vymáhání pohledávky zahájené (zahájená) jménem Ručitele v předchozím kalendářním roce; a (iii) výpis z účtu LLCA a MSCA (včetně jakýchkoli přirostlých úroků). BankaBanka dále předloží Ručitelům výpis z účtu v elektronické podobě pří každém pohybu na účtu LLCA a MSCA. Článek 4 Postup po vymožení příslušných částek 4.01 Ve všech případech, kdy na Ručitele přešla práva a právní prostředky BankyBanky na základě platby uhrazené podle Smlouvy o záruce, Banka bez zbytečného odkladu zahájí jménem a za Ručitele proces vymáhání dotčené částky. 4.02 BankaBanka postupuje při vymáhání Subrogované částky způsobem odpovídajícím péči řádného hospodáře uplatňované při vymáhání jakýchkoli částek v souvislosti s projekty financovanými BankouBankou bez Záruky Ručitelů. 4.03 Jestliže BankaBanka vymůže na účet Ručitelů jakoukoli část Subrogované částky, bezodkladně splatí na účet LLCA částku odpovídající částkám použitým z účtu LLCA na úhradu Nesplacené částky, a to po odečtení Poplatku podle článku 5. Jakákoli zbývající částka bude zaplacena na účty MSCA poměrně podle podílu příslušného členského státu stanoveného ve Smlouvě o záruce, a to po odečtení Poplatku stanoveného v článku 5. BankaBanka v případě potřeby převede vymoženou částku na euro a za tímto účelem použije Směnný kurz platný k Datu vymožení. 4.04 Jestliže v případech uvedených v článku 5.05 Smlouvy o záruce došlo ke snížení hodnoty vkladu nebo rovnocenného finančního aktiva v době, kdy se tento vklad nebo finanční aktivum, které poskytl Zajištěný dlužník na úvěry v hostitelské zemi, a jež představují Subrogovanou částku, stanou převoditelnými nebo konvertibilními, Banka na žádost Ručitelů uplatní jakákoli práva a právní prostředky, jež jí byly svěřeny na základě a podle rámcové smlouvy uzavřené mezi BankouBankou a Hostitelskou vládou, aby se vynasnažila vymoci částku, o kterou se snížila hodnota dotčeného vkladu či aktiva. 4.05 S výhradou pokynů Zajištěného dlužníka může BankaBanka použít jakoukoli částku vymoženou ve vztahu k Nesplacené částce dlužné příslušným Zajištěným dlužníkem na úhradu této nebo jakékoli jiné Nesplacené částky dlužné příslušným Zajištěným dlužníkem. Za tímto účelem může BankaBanka provést konverze měn, jež bude považovat za potřebné. Článek 5 Odměna Banky 5.01 Jako protiplnění za služby BankyBanky poskytnuté Ručitelům podle této Smlouvy, a zejména jakékoli vzniklé riziko spojené s fluktuací směnných kurzů, uhradí každý Ručitel BanceBance samostatně svůj příslušný podíl na Poplatku za vymáhání pohledávek. Poplatek se vypočte v sazbě 2 % ročně, případně změněné a oznámené BankouBankou v souladu s platnými zásadami stanovenými řídícími orgány BankyBanky, a účtuje se za každý den z nesplacené výše každé Zajištěné částky po odečtení jakýchkoli vymožených částek. Je splatný za období od data splatnosti Nesplacené částky do data, kdy BankaBanka vymůže poslední neuhrazenou část nesplacené částky. Poplatek se vypočte na základě měsíce, který má 30 dní, a roku, který má 360 dní. Poplatek je splatný v jediné splátce ke každému datu, kdy je vymožena jakákoli část Zajištěné částky. Poplatek je splatný v euro a vypočte se s použitím Směnného kurzu platného k Datu vymožení. 5.02 Pět let po datu vstupu této Smlouvy v platnost a poté ve vhodných pravidelných intervalech BankaBanka navrhne, pokud to bude považovat za vhodné, změnu sazby pro výpočet Poplatku uvedeného v tomto článku 5. Při této změně budou zohledněny změny objemu práce spojené s plněním této Smlouvy a jiné relevantní faktory. Změna sazby může být provedena formou jejího zvýšení či snížení. Jakékoli snížení sazby nabývá účinnosti okamžitě. Jakékoli zvýšení sazby nabude účinnosti poté, co BankaBanka obdrží souhlas 75 % Ručitelů, počítáno podle váhy jejich hlasů vypočtené způsobem stanoveným v článku 9. Ručitelé bez řádného důvodu neodmítnou udělit tento souhlas ani jej neudělí opožděně. Článek 6 Zproštění povinnosti správy 6.01 BankaBanka bude zproštěna svých povinností spravovat Subrogovanou částku v níže uvedených případech: a) jestliže Ručitelé rozhodnutím, jež podpoří Ručitelé, kterým náleží nejméně 75 % hodnoty souhrnného nároku Ručitelů na Subrogovanou částku stanoveného podle článku 9, zmocní BankuBanku, aby přerušila/zastavila další související úkony, s výjimkou poukázání vymožených částek; nebo b) jestliže BankaBanka odvolá své závazky ve vztahu k Subrogované částce sdělením učeným Ručitelům, vydaným kdykoli po (i) 12. výročí data splatnosti nebo (ii) datu spadajícím 9 měsíců od data splatnosti poslední řádné splátky podle příslušné Smlouvy o úvěru, podle toho, která z těchto událostí nastane později. 6.02 Pro účely tohoto článku 6 BankaBanka pozastaví úkony vůči Zajištěnému dlužníkovi od data, kdy obdrží souhlas dostatečného počtu Ručitelů představujících požadovanou většinu nebo, případně, od data, kdy BankaBanka oznámí Ručitelům odvolání svých závazků s tím, že pozastavením není dotčena povinnost BankyBanky zachovat odpovědnost Zajištěného dlužníka za Nesplacenou částku ani povinnost BankyBanky vést účty související s Nesplacenou částkou podle této Smlouvy. BankaBanka bezodkladně vyrozumí Ručitele o pozastavení dalších úkonů. Pozastavení je nevratné. 6.03 Jestliže je BankaBanka zproštěna svého závazku usilovat o vymožení Subrogované částky, Ručitelé uhradí zbývající Poplatek, na nějž vznikl nárok do data zproštění. Jestliže je však BankaBanka zproštěna svého závazku spojeného se Subrogovanou částkou z důvodu všeobecného programu oddlužení, např. podle programu pro vysoce zadlužené chudé země, je Poplatek za vymáhání pohledávek splatný v sazbě 1% ročně, případně změněné a oznámené BankouBankou v souladu s platnými zásadami stanovenými řídícími orgány BankyBanky, namísto sazby uvedené v článku 5. Zbývající Poplatek je splatný a bude připsán na vrub účtu LLCA a/nebo účtů MSCA 2 měsíce po datu, kdy zanikl závazek BankyBanky, jež BankaBanka oznámí Ručitelům. Článek 7 Daně a výdaje 7.01 Ručitelé odškodní BankuBanku ve vztahu k veškerým daním uhrazeným BankouBankou při plnění jejích povinností podle této Smlouvy. BankaBanka vyúčtuje jakoukoli případnou úhradu daní z jiných zdrojů. 7.02 Vedle jakéhokoli poplatku splatného podle článku 5 Ručitelé nahradí BanceBance veškeré vnější náklady přiměřeně vynaložené BankouBankou, a to poměrně podle svých příslušných podílů na Zajištěných částkách až do výše celkového limitu 2 % Nesplacené částky stanoveného v článku 1.01 Smlouvy o záruce. Uvedený limit neplatí v případech, kdy BankaBanka Ručitelům předem písemně oznámí, že vynaloží výdaje, jež mohou přesáhnout stanovený limit, avšak podle jejího názoru zvýší čistou vymoženou částku. Tato náhrada je omezena na výdaje na zajištění poradenství a služeb, jež personál BankyBanky není schopen přiměřeně poskytnout, od třetích osob. BankaBanka může odečíst tyto výdaje z jakékoli částky vymožené ve vztahu k jakékoli Subrogované částce. Předkládá Ručitelům vyúčtování. Závazky Ručitelů jsou podmíněny tím, že BankaBanka se nejprve po dobu 90 dní neúspěšně pokoušela získat náhradu výdajů od Zajištěného dlužníka. Nehledě na platbu od Ručitelů bude BankaBanka nadále usilovat o získání náhrady od Zajištěného dlužníka. Článek 8 Rozhodné právo a příslušnost soudů 08.01 Práva a povinnosti smluvních stran této Smlouvy se řídí všeobecnými zásadami, které jsou společné právním řádům členských států. Jakýkoli spor mezi smluvními stranami této Smlouvy, který nebyl bezodkladně vyřešen smírem, se předloží k rozhodnutí Soudnímu dvoru Evropských společenství podle článku 238 Smlouvy o ES. Článek 9 Změny 09.01 Jakýkoli dodatek k této Smlouvě bude uzavřen se souhlasem BankyBanky a na základě souhlasného rozhodnutí 75 % Ručitelů, počítáno podle váhy jejich hlasů vypočtené s odkazem na příslušnou percentuální odpovědnost každého Ručitele stanovenou v příloze 2 Smlouvy o záruce. Každý Ručitel samostatně souhlasí s tím, aby byl vázán jakýmkoli takto přijatým dodatkem. Článek 10 Oznámení 10.01 Oznámení a jiná sdělení podle této Smlouvy o záruce určená Ručitelům nebo Bance se zasílají faxem nebo doporučeným dopisem na adresu příjemce uvedenou níže: Oznámení určená Ručiteli:\| Jeho příslušná adresa uvedená v příloze 1 ---\|--- Oznámení určená BanceBance:\| 100, boulevard Konrad Adenauer L-2950 Lucemburk Jakákoli změna výše uvedených adres je účinná až po jejím oznámení v písemné formě ostatním smluvním stranám. Odůvodnění a přílohy tvoří nedílnou součást této Smlouvy. Článek 11 Podpis Smlouvy 11.01 Tato Smlouva se stává závaznou ve vztahu ke každému Ručiteli ihned poté, co ji platně podepíše. 11.02 Autentické znění této Smlouvy je v jazyce anglickém, francouzském a německém. Tato Smlouva bude podepsána ve dvaceti osmi stejnopisech s platností originálu v každé ze tří autentických jazykových verzí. 11.03 BankaBanka bude mít v držení veškeré originální stejnopisy, dokud Smlouvu o záruce nepodepíší všechny smluvní strany této Smlouvy. NA DŮKAZ ČEHOŽ každá ze smluvních stran této Smlouvy podepsala tuto Smlouvu prostřednictvím svého oprávněného signatáře v příslušný níže uvedený den. 15kB 37kB 39kB 37kB 19kB 39kB 20kB Příloha 1 Seznam adres pro účely článku 10 BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ:\| Service Public Fédéral Finances ---\|--- \| Administration de la Trésorerie \| Questions Financières Internationales et Européennes \| 30, avenue des Arts \| B-1040 Bruxelles \| BULHARSKÁ REPUBLIKA\| \| ČESKÁ REPUBLIKA:\| \| DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ:\| Udenrigsministeriet \| Asiatisk Plads 2 \| DK - 1448 - Copenhagen K \| \| SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO:\| Bundesministerium der Finanzen, \| Referat EA2 \| Wilhelmstrasse 97 \| D-10117 Berlin \| ESTONSKÁ REPUBLIKA:\| \| ŘECKÁ REPUBLIKA:\| Ministry of Economy and Finance, \| General Accounting Office of the State \| 25th Directorate \| 25, Panepistimiou str \| GR-10165 Athens \| \| ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ:\| Ministerio de Economía y Hacienda, \| Dirección General del Tesoro y Política Financiera, \| Servicio de Avales \| Paseo del Prado, Num. 6, \| E-28014 Madrid \| FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA:\| Ministère de l’économie, des finances et de l’industrie: \| Direction du Trésor, \| 139, rue de Bercy, \| Code Télédoc 559 \| F-75572 Paris Cedex 12 \| IRSKO:\| Department of Finance \| International Financial Institutions Section \| South Block \| Government Buildings \| Upper Merrion Street \| Ireland - Dublin 2 \| ITALSKÁ REPUBLIKA:\| Ministero dell’Economia e delle Finanze, \| Dipartimento del Tesoro, \| Rapporti Finanziari Internazionali - Ufficio XI \| Via XX Settembre, 97, \| I -00187 Rome \| KYPERSKÁ REPUBLIKA:\| \| LOTYŠSKÁ REPUBLIKA:\| \| LITEVSKÁ REPUBLIKA:\| \| LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ:\| Ministère des Finances, \| 3, rue de la Congrégation, \| L-2931 Luxembourg \| MAĎARSKÁ REPUBLIKA:\| \| MALTA:\| \| NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ:\| Ministerie van Financiën, \| Prinses Beatrixlaan 512 \| NL-2511 CW Den Haag \| The Netherlands \| RAKOUSKÁ REPUBLIKA:\| Wirtschaftspolitik EU \| Angelegenheiten und Internationale Finanzinstitutionen \| Bundesministerium für Finanzen, \| Hintere Zollamtsstrasse 2b \| A-1030 Wien \| POLSKÁ REPUBLIKA:\| \| PORTUGALSKÁ REPUBLIKA:\| Ministério das Finanças, \| Direcçāo Geral do Tesouro \| Rua da Alfândega, 5-1° andar \| P-1194 Lisboa \| RUMUNSKO:\| \| REPUBLIKA SLOVINSKO:\| \| SLOVENSKÁ REPUBLIKA:\| \| FINSKÁ REPUBLIKA:\| ULKOASIAINMINISTERIÖ \| Department for Development Policy \| Unit for General Development Policy and Planning \| Katajanokanlaituri 3 \| FIN - 00161 Helsinki \| ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ:\| Ministry of Finance, \| International Department \| Drottninggatan 21 \| S-10333 Stockholm \| SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA:\| The Head of European Union Department, \| Department for International Development, \| 1 Palace Street \| London SW 1E 5HE \| United Kingdom
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 18/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 18/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy o záruce mezi členskými státy Evropské unie a Evropskou investiční bankou týkající se úvěrů, jež má poskytnout Evropská investiční banka na financování investičních projektů ve státech Afriky, Karibiku a Tichomoří a v zámořských zemích a na zámořských územích Vyhlášeno 26. 2. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 7. 10. 2008, částka 8/2010 * A. V této Smlouvě o záruce: - „Dostatečně zajištěnou smlouvou o úvěru (ASLA)“ se rozumí jakákoli Smlouva o úvěru, u níž podle názoru Banky existuje dostatečné zajištění kryjící úvěrová rizika, a o níž Banka na základě svého uvážení písemně prohlásí Ručitelům, že se jedná o Dostatečně z * B. Následující pojmy mají význam uvedený v příslušných níže uvedených bodech odůvodnění, článcích a přílohách: - PojemBod odůvodnění, článek nebo přílohaRozhodčí soudOddíl 4 přílohy 3Rozhodnutí o přidruženíPrvní bod odůvodněnízávaznýOddíl 4 přílohy 3vykonatelnýOddíl 4 přílohy 3Rámec z CotonouČtvrtý bod odůvodněníVnitřní dohoda z Cotonou IIPrvní bod odůvodněníDohoda o * ČLÁNEK 1 - Rozsah Záruky * ČLÁNEK 2 - Uplatnění Záruky * ČLÁNEK 3 - Platební podmínky podle Záruky * ČLÁNEK 4 - Úvěrové podmínky, správa a informace * ČLÁNEK 5 - Přechod práv * ČLÁNEK 6 - Daně a výdaje * ČLÁNEK 7 - Použitelná právní úprava * ČLÁNEK 8 - Příslušnost soudů * ČLÁNEK 9 - Důvěrnost * ČLÁNEK 10 - Oznámení a sdělení * ČLÁNEK 11 - Podpis Smlouvy o záruce 1 2 3 4 5 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 7. 10. 2008 18 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 7. října 2008 byla jménem České republiky podepsána Smlouva o záruce mezi Belgickým královstvím, Bulharskou republikou, Českou republikou, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Estonskou republikou, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Maďarskou republikou, Maltou, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Polskou republikou, Portugalskou republikou, Rumunskem, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska a Evropskou investiční bankoubankou týkající se úvěrů, jež má poskytnout Evropská investiční bankabanka na financování investičních projektů ve státech Afriky, Karibiku a Tichomoří a v zámořských zemích a na zámořských územích. Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 11 odst. 11.01 dne 7. října 2008. Anglické znění Smlouvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD SMLOUVA O ZÁRUCE mezi Belgickým královstvím Bulharskou republikou Českou republikou Dánským královstvím Spolkovou republikou Německo Estonskou republikou Řeckou republikou Španělským královstvím Francouzskou republikou Irskem Italskou republikou Kyperskou republikou Lotyšskou republikou Litevskou republikou Lucemburským velkovévodstvím Maďarskou republikou Maltou Nizozemským královstvím Rakouskou republikou Polskou republikou Portugalskou republikou Rumunskem Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou Finskou republikou Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska a EVROPSKOU INVESTIČNÍ BANKOU týkající se úvěrů, jež má poskytnou Evropská investiční banka na financování investičních projektů ve státech Afriky, Karibiku a Tichomoří a v zámořských zemích a na zámořských územích MEZI: BELGICKÝM KRÁLOVSTVÍM, BULHARSKOU REPUBLIKOU, ČESKOU REPUBLIKOU, DÁNSKÝM KRÁLOVSTVÍM, SPOLKOVOU REPUBLIKOU NĚMECKO, ESTONSKOU REPUBLIKOU, ŘECKOU REPUBLIKOU, ŠPANĚLSKÝM KRÁLOVSTVÍM, FRANCOUZSKOU REPUBLIKOU, IRSKEM, ITALSKOU REPUBLIKOU, KYPERSKOU REPUBLIKOU, LOTYŠSKOU REPUBLIKOU, LITEVSKOU REPUBLIKOU, LUCEMBURSKÝM VELKOVÉVODSTVÍM, MAĎARSKOU REPUBLIKOU, MALTOU, NIZOZEMSKÝM KRÁLOVSTVÍM, RAKOUSKOU REPUBLIKOU, POLSKOU REPUBLIKOU, PORTUGALSKOU REPUBLIKOU, RUMUNSKEM REPUBLIKOU SLOVINSKO, SLOVENSKOU REPUBLIKOU, FINSKOU REPUBLIKOU, ŠVÉDSKÝM KRÁLOVSTVÍM, SPOJENÝM KRÁLOVSTVÍM VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA jednajícími prostřednictvím příslušných orgánů uvedených v příloze 1 této Smlouvy (dále jen „Záruka“) a zastoupených příslušnými signatáři uvedenými na podpisových stranách (každý z výše uvedených států dále jen „Ručitel“ a společně „Ručitelé“ nebo „Členské státy“) na straně jedné, a Evropskou investiční bankou se sídlem na adrese 100, boulevard Konrad Adenauer, L-2950 Lucemburk Kirchberg, Lucemburské velkovévodství, zastoupenou panem Philippem Maystadtem, prezidentem (dále jen „Banka“) na straně druhé. VZHLEDEM K TOMU, ŽE: 1\\. Ručitelé přijali určité závazky působit jako ručitelé v článku 4 Vnitřní dohody ze dne 17. července 2006 (dále jen „Vnitřní dohoda z Cotonou II“) týkající se financování pomoci Společenství podle víceletého finančního rámce na období 2008 až 2013 v souladu s Dohodou o partnerství podepsanou v Cotonou (v Beninu) dne 23. června 2000 mezi Evropským Společenstvím a jeho členskými státy a státy Afriky, Karibiku a tichomoří, v revidovaném znění z Lucemburku ze dne 25. června 2005 (dále jen „Dohoda o partnerství z Cotonou II“) a o poskytnutí finanční pomoci zámořským zemím a územím, na něž je použitelná část čtvrtá Smlouvy o ES podle rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území (dále jen „Rozhodnutí o přidružení“). 2\\. S ohledem na předchozí bod odůvodnění Rada guvernérů Banky povolila dne 31. května 2006 poskytnutí úvěrů zvláštních zdrojů Banky na investiční projekty zahrnuté do víceletého finančního rámce na období 2008 až 2013 v celkové výši až 2 miliardy eur podle Dohody o partnerství z Cotonou II a 30 milionů eur podle Rozhodnutí o přidružení. 3\\. Výše uvedené zmocnění Rady guvernérů Banky bylo vydáno pod podmínkou, že úvěry poskytnuté na základě Smluv s Bankou uzavřených podle Vnitřní dohody z Cotonou II budou zajištěny uspokojivou zárukou ze strany Ručitelů a že úvěry poskytnuté na financování investičních projektů podle Vnitřní dohody z Cotonou II budou vyhovovat obvyklým kritériím Banky pro poskytování úvěrů z jejích vlastních zdrojů. 4\\. Článek 4 Vnitřní dohody z Cotonou II stanoví, že tato Záruka bude omezena na 75 % celkové výše úvěrů poskytnutých Bankou podle veškerých Smluv o úvěru uzavřených podle Dohody o partnerství z Cotonou II a Rozhodnutí o přidružení (společně dále je „Rámec z Cotonou“). 5\\. Citovaný článek 4 dále stanoví, že členské státy ručí podle této Záruky poměrně podle výše svých vkladů do základního kapitálu Banky. Článek 4.1 statutu Banky stanoví příslušný podíl každého členského státu na základním kapitálu Banky. 6\\. Ve vztahu ke Smlouvám o úvěru, u nichž existuje dostatečné zajištění úvěrových rizik (definované níže), kryje tato Záruka pouze Politická rizika definovaná v příloze 3. 7\\. Ručitelé a Banka zamýšlejí, aby v případech, kdy na Ručitele přejdou práva a právní prostředky Banky ve vztahu k jakémukoli Úvěru, Banka na žádost Ručitelů spravovala a řídila Smlouvu o úvěru, jež není plněna, v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy o správě nedoplatků z Cotonou II (definované níže). 8\\. [Ručitelé a Banka se dohodli, že před podpisem Smlouvy o správě nedoplatků z Cotonou II se na veškerá opatření směřující k vymáhání pohledávek přijatá Bankou ve vztahu ke Smlouvám o úvěru, na něž se vztahuje tato Záruka a nové obchodní podmínky pro operace z vlastních zdrojů ve státech Afriky, Karibiku a Tichomoří schválené Správní radou Banky dne 12.června 2007, použije smlouva o správě nedoplatků uzavřená mezi členskými státy a Bankou dne 8. dubna 2002.] SE PROTO SMLUVNÍ STRANY DOHODLY TAKTO: Definice A. V této Smlouvě o záruce: „Dostatečně zajištěnou smlouvou o úvěru (ASLA)“ se rozumí jakákoli Smlouva o úvěru, u níž podle názoru BankyBanky existuje dostatečné zajištění kryjící úvěrová rizika, a o níž BankaBanka na základě svého uvážení písemně prohlásí Ručitelům, že se jedná o Dostatečně zajištěnou smlouvu o úvěru. Na takto definované Dostatečně zajištěné Smlouvy o úvěru se tato Záruka vztahuje pouze co se týče Politických rizik definovaných v příloze 3. „Dlužníkem“ se rozumí jakýkoli příjemce Úvěru od BankyBanky poskytnutého v rámci Vnitřní dohody z Cotonou II nebo Rozhodnutí o přidružení. „Smlouvou o správě nedoplatků z Cotonou II“ se rozumí smlouva, jež bude uzavřena mezi Ručiteli a BankouBankou, kterou se stanoví předpisy a postupy při vymáhání pohledávek BankouBankou ve vztahu k částkám, na něž mají Ručitelé nárok na základě plateb, jež uhradili BanceBance podle této Záruky. „Pokyny pro řízení úvěrových rizik“ se rozumí pokyny BankyBanky pro řízení úvěrových rizik platné pro operace z vlastních zdrojů mimo Evropskou unii a, případně, pokyny BankyBanky pro řízení úvěrových rizik platné pro Evropskou unii, ve znění pozdějších novelizací, dodatků, doplňků a změn přijatých BankouBankou. „Financujícími operacemi EIB“ se rozumí Úvěr rozšířený BankouBankou na způsobilé investiční projekty prováděné v Hostitelském státě zvláštních zdrojů BankyBanky a v souladu s jejími pravidly a postupy, zajištěný podle Rámce z Cotonou, který se řídí Smlouvou o úvěru uzavřenou mezi BankouBankou a Dlužníkem. „Zajištěným dlužníkem“ se rozumí Dlužník nebo jeho Nezávislý ručitel. „Zajištěnou částkou (Zajištěnými částkami)“ se rozumí jakýkoli závazek krytý touto Zárukou sestávající z jistiny, úroku, provizí, slibů odškodnění, poplatků, výdajů a dalšího příslušenství a jakákoli jiná částka, již Zajištěný dlužník kdykoli dluží BanceBance na základě Úvěru nebo Nezávislé záruky. „Hostitelskou vládou“ se rozumí aktuálně existující orgány nebo jakékoli nástupnické orgány, jež účinně ovládají část nebo celé území Hostitelského státu či jakéhokoli dílčího politického či územního celku, nebo jakýkoli jiný správní orgán daného státu s tím, že tento pojem zahrnuje jakýkoli subjekt nacházející se uvnitř nebo vně Hostitelského státu, jemuž je podle právního řádu Hostitelského státu svěřena regulační pravomoc. „Hostitelským státem“ se rozumí každý ze států uvedených v Rámci z Cotonou. „Úvěrem“ se rozumí poskytnutí peněžních prostředků BankouBankou Dlužníkovi ve formě úvěru nebo dluhopisu nebo jakéhokoli rovnocenného nástroje přijatelného pro BankuBanku jako náhrada za úvěr v souladu s Pokyny pro řízení úvěrových rizik, podle ustanovení Smlouvy o úvěru. „Smlouvou o úvěru“ se rozumí podepsaná smlouva uzavřená mezi BankouBankou a Dlužníkem, jež stanoví podmínky použitelné na Financující operace EIB ve formě Úvěru. „Účtem na krytí úvěrových ztrát“, resp. „LLCA“ se rozumí účet v euro, který má být zřízen BankouBankou na jméno Ručitelů, financován z příjmu plynoucího z použití ocenění rizik na Financující operace EIB, s výjimkou Dostatečně zajištěných smluv o úvěru, a spravován v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy o správě nedoplatků z Cotonou II. „Nezávislou zárukou“ se rozumí záruka vydaná třetí stranou ve prospěch BankyBanky, zejména akreditiv či ručitelské prohlášení vydané v souvislosti s poskytnutím Úvěru Dlužníkovi s tím, že tento pojem zahrnuje jakýkoli závazek jakékoli třetí strany, jež je společně odpovědná za veškeré závazky Zajištěného dlužníka vůči BanceBance nebo jejich část ve vztahu k Úvěru poskytnutému BankouBankou. „Nezávislým ručitelem“ se rozumí subjekt, jenž vystavil Nezávislou záruku jménem Dlužníka. B. Následující pojmy mají význam uvedený v příslušných níže uvedených bodech odůvodnění, článcích a přílohách: Pojem\| Bod odůvodnění, článek nebo příloha ---\|--- Rozhodčí soud\| Oddíl 4 přílohy 3 Rozhodnutí o přidružení\| První bod odůvodnění závazný\| Oddíl 4 přílohy 3 vykonatelný\| Oddíl 4 přílohy 3 Rámec z Cotonou\| Čtvrtý bod odůvodnění Vnitřní dohoda z Cotonou II\| První bod odůvodnění Dohoda o partnerství z Cotonou II\| První bod odůvodnění Politická rizika\| Článek 2.03 Projekt\| Oddíl 4 přílohy 3 Projektová smlouva\| Oddíl 4 přílohy 3 Příslušná smluvní strana\| Oddíl 4 přílohy 3 V této Smlouvě o záruce, nevyplývá-li z kontextu něco jiného: (a) nadpisy jsou uváděny pouze pro přehlednost a nemají vliv na výklad této Smlouvy o záruce. (b) výrazy vyjadřující jednotné číslo zahrnují i číslo množné a naopak; (c) odkazem na článek, smluvní stranu či přílohu se rozumí odkaz na příslušný článek, smluvní stranu či přílohu této Smlouvy o záruce. ČLÁNEK 1 Rozsah Záruky 1.01 V rozsahu svého podílu stanoveného v příloze 2, a aniž by byla dotčena ustanovení článku 2.02, každý Ručitel, jako hlavní dlužník a nikoli pouze jako jistotu, tímto neodvolatelně: a) ručí, v souladu s níže stanovenými podmínkami, za přesné a úplné splnění veškerých finančních závazků každého Zajištěného dlužníka ve vztahu k Úvěrům poskytnutým BankouBankou z jejích vlastních zdrojů podle Rámce z Cotonou, přičemž se vzdává jakéhokoli práva na vznesení námitek. b) zavazuje se uhradit jakoukoli výší Zajištěné částky, již dluží Zajištěný dlužník BanceBance, a to na výzvu BankyBanky, v euro a v souladu s ustanoveními článku 3. 1.02 Závazek Ručitelů stanovený v článku 1.01 výše se vztahuje na veškeré Financující operace EIB uzavřené podle Vnitřní dohody z Cotonou II, ve vztahu k nimž byla uzavřena příslušná Smlouva o úvěru podle víceletého finančního rámce pro období 2008 až 2013. 1.03 A. Aniž by byly dotčeny Dostatečně zajištěné smlouvy o úvěru podle článku 2.03, kryje tato Záruka veškerá rizika. B. Celková odpovědnost Ručitelů podle této Záruky týkající se Rámce z Cotonou je omezena na 75 % celkové výše úvěrů poskytnutých BankouBankou podle Rámce z Cotonou, jež podléhají níže uvedeným maximálním částkám, jmenovitě: ■ 2 miliardy eur pro Dohodu o partnerství z Cotonou II; a ■ 30 milionů eur pro Rozhodnutí o přidružení. 1.04 Závazky Ručitelů podle této Záruky zanikají k tomu z níže uvedených okamžiků, který nastane dříve: (i) v okamžiku úplného splacení Zajištěných částek; nebo (ii) 31\\. prosince 2010, za předpokladu, že: (a) k tomuto datu bude tato Záruka nahrazena novou Smlouvou o záruce týkající se Vnitřní dohody z Cotonou II za podmínek uspokojivých pro Ručitele a BankuBanku; a (b) nehledě na tento zánik závazků se budou na Ručitele nadále vztahovat veškeré povinnosti a závazky vyplývající z této Záruky ve vztahu k veškerým Zajištěným částkám. ČLÁNEK 2 Uplatnění Záruky 2.01 Tuto Záruku lze uplatnit, pokud Zajištěný dlužník neuhradí, zcela nebo zčásti, jakoukoli Zajištěnou částku k datu její splatnosti. Nezohledňují se žádné částky obdržené či získané BankouBankou pro účely splacení Zajištěné částky, jestliže je jejich užití BankouBankou jakýmkoli způsobem omezeno. 2.02 Před uplatněním této Záruky v případě, kdy Zajištěný dlužník neuhradí, zcela nebo zčásti, jakoukoli Zajištěnou částku k datu její splatnosti, oznámí BankaBanka Ručitelům v přiměřeném předstihu svůj úmysl uplatnit tuto Záruku ve vztahu k dotčené Zajištěné částce. Aby se zamezilo pochybnostem, povinnosti BankyBanky podle tohoto článku 2.02 se v žádném případě nevykládají jako odkládací podmínka vynutitelnosti závazků Ručitelů podle článku 1.01. 2.03 Avšak v případě smluv krytých Nezávislými zárukami, o nichž BankaBanka Ručitelům písemně prohlásí, že se jedná o Dostatečně zajištěné smlouvy o úvěru, lze tuto Záruku uplatnit pouze pokud, z důvodu vzniku některé z událostí uvedených v příloze 3 (dále jen „Politické riziko“): (i) Zajištěný dlužník není schopen uhradit, nebo BankaBanka není schopna přijmout, Zajištěnou částku k datu její splatnosti; nebo (ii) Nezávislý ručitel není schopen vybrat částky, jež mu mají být uhrazeny ve vztahu k Zajištěné částce s tím, že: (a) jakákoli výzva k úhradě vydaná Nezávislým ručitelem na základě platby, již uhradil jménem Zajištěného dlužníka, musí být předložena BanceBance nejpozději do 2 let po (xx) stanoveném smluvním datu poslední splátky podle příslušné smlouvy nebo (yy) v případě dobrovolného či povinného předčasného splacení příslušného Úvěru, příslušném datu předčasné splatnosti; a (b) tato Záruka je omezena na částku, již by BankaBanka nebo, případně, Nezávislý ručitel, mohli obdržet, pokud by nedošlo k Politickému riziku. 2.04 Nezávislý ručitel může předložit BanceBance předběžnou výzvu k úhradě podle Nezávislé záruky v případech uvedených v oddíle 4, druhém odstavci, písm. b) přílohy 3, pokud během dvouleté promlčecí doby stanovené v článku 2.03, bodě (ii) této Smlouvy o záruce ještě neuplynula lhůta k výkonu rozhodčího nálezu uvedená v citovaném článku. Tato předběžná výzva neopravňuje BankuBanku předložit výzvu k úhradě podle této Záruky, avšak slouží pouze jako prostředek k přerušení promlčecí lhůty stanovené v článku 2.03, bodě (ii) této Smlouvy o záruce. Jakákoli zbývající část promlčecí lhůty začíná opět běžet v okamžiku uplynutí lhůty pro výkon rozhodčího nálezu stanovené v oddíle 4, druhém odstavci, písm. b) přílohy 3. BankaBanka vyrozumí Ručitele o jakýchkoli předběžných výzvách k úhradě předložených Nezávislým ručitelem. 2.05 A. S výhradou ustanovení bodu B níže je rozhodnutí BankyBanky o tom, zda nastalo Politické riziko, konečné a závazné. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti 15 kalendářních dní po příslušném oznámení Ručitelům. B. Jestliže většina Ručitelů, měřeno podle procentního podílu stanoveného v příloze 2, dá BanceBance pokyn, aby napadla tvrzení Zajištěného dlužníka, že nastalo Politické riziko, BankaBanka provede tyto pokyny podle svých závazků vyplývajících ze Smlouvy o správě nedoplatků. Ručitelé a BankaBanka jsou však vzájemně vázáni jakýmkoli pravomocným rozhodnutím příslušného soudu či rozhodčího soudu ve sporu mezi BankouBankou a Zajištěným dlužníkem, kterým se určuje, zda nastalo Politické riziko. BankaBanka pravidelně informuje Ručitele o stavu jakýchkoli takových řízení. 2.06 BankaBanka vyrozumí Ručitele o každém případu Politického rizika a o jakékoli neshodě mezi BankouBankou a Zajištěným dlužníkem ohledně vzniku Politického rizika. 2.07 Záruku lze rovněž uplatnit v případě, že Zajištěný dlužník uhradí, nebo BankaBanka prostřednictvím uplatnění Nezávislé záruky obdrží, platbu, již BankaBanka nemůže z jakéhokoli důvodu neomezeně použít nebo nad níž nemá nerušenou kontrolu. ČLÁNEK 3 Platební podmínky podle Záruky 3.01 Ručitelé hradí BanceBance částky požadované BankouBankou v euro. V částkách požadovaných BankouBankou budou zohledněny jakékoli finanční prostředky, jež může BankaBanka použít z Účtu na krytí úvěrových ztrát ve vztahu k nesplacené Zajištěné částce. Účet na krytí úvěrových ztrát bude spravován v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy o správě nedoplatků z Cotonou II a s platnými obchodními podmínkami stanovenými řídícími orgány BankyBanky, ve znění poslední novelizace přijaté dne 12. června 2007. 3.02 Platební závazky Ručitele podle této Smlouvy o záruce se hradí v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy o správě nedoplatků z Cotonou II a, v každém případě, budou uhrazeny nejpozději do 3 let po písemné výzvě BankyBanky učiněné podle Záruky. 3.03 BankaBanka nebude na žádném jednotlivém Ručiteli požadovat úhradu jakékoli splatné částky, aniž by zároveň, a podle poměru stanoveného v příloze 2, vyzvala ostatní Ručitele k uhrazení příslušné částky podle této Záruky. Jestliže BankaBanka rozhodne, že nastalo Politické riziko, může BankaBanka předložit tuto výzvu k úhradě, a Ručitelé jsou povinni výzvě vyhovět, i pokud Ručitelé pověřili BankuBanku ve smyslu přepokládaném v článku 2.05 B. ČLÁNEK 4 Úvěrové podmínky, správa a informace 4.01 BankaBanka řídí veškeré Úvěry, na něž se vztahuje tato Záruka, v souladu se správnou bankovní praxí a standardními kritérii a postupy uplatňovanými BankouBankou, zejména v souladu s jejími Pokyny pro řízení úvěrových rizik, ve znění pozdějších novelizací, přičemž provádí obvyklé kontroly. Při vymáhání jakékoli Zajištěné částky od jakéhokoli Zajištěného dlužníka či z jakéhokoli zajištění postupuje BankaBanka s péčí řádného hospodáře. Obchodní podmínky použitelné na Úvěry, na něž se vztahuje tato Záruka, jsou definovány v souladu s platnými zásadami a pokyny stanovenými řídícími orgány BankyBanky, ve znění poslední novelizace přijaté dne 12. června 2007. 4.02 Ručitelé tímto opravňují BankuBanku, aby Zajištěnému dlužníku poskytla jednu či více dodatečných lhůt, a obecně aby změnila podmínky příslušné smlouvy s jakýmkoli Zajištěným dlužníkem, přičemž nesmí překročit rozsah Rámce z Cotonou. 4.03 BankaBanka předloží Ručitelům dvakrát ročně, k 31. lednu a k 31. červenci: (i) informační list podle vzoru uvedeného v příloze 4, obsahující údaje o Smlouvách o úvěru, na něž se vztahuje tato Záruka, platné k 31. prosinci a 30. červnu; a (iii) limity pro dodržování pravidel obezřetnosti, podle vzoru uvedeného v příloze 5, jež jsou definovány v souladu s platnými zásadami a pokyny stanovenými řídícími orgány BankyBanky, ve znění poslední novelizace přijaté dne 12. června 2007. 4.04 BankaBanka vyrozumí Ručitele o jakékoli skutečnosti či okolnosti, jež podle jejího názoru nejsou dosud všeobecně známé, a na jejichž základě bude podle názoru BankyBanky pravděpodobně předložena výzva k úhradě podle této Záruky. BankaBanka není povinna takové informace zjišťovat. ČLÁNEK 5 Přechod práv 5.01 V rozsahu jakékoli platby uhrazené Ručitelem BanceBance podle této Záruky přecházejí na něj veškerá práva BankyBanky, včetně práv vyplývajících ze zajištění, ve vztahu k jejím pohledávkám za Zajištěnými dlužníky. Toto právo na přechod práv nelze uplatnit na újmu BankyBanky. 5.02 V každé Nezávislé záruce BankaBanka vyloučí jakýkoli nárok Nezávislého ručitele na příspěvek vůči Ručitelům a jakékoli jiné právo Nezávislého ručitele požadovat jakékoli plnění od Ručitelů. BankaBanka odškodní Ručitele ve vztahu k jakékoli odpovědnosti vůči Nezávislým ručitelům vyplývající z této Záruky. 5.03 Jestliže na Ručitele přešla práva BankyBanky, bude BankaBanka na žádost Ručitelů spravovat a řídit příslušné pohledávky podle článku 5.01 v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy o správě nedoplatků z Cotonou II. 5.04 [Ručitelé a BankaBanka se dohodli, že před podpisem Smlouvy o správě nedoplatků z Cotonou II se na veškerá opatření směřující k vymáhání pohledávek přijatá BankouBankou ve vztahu ke Smlouvám o úvěru, na něž se vztahuje tato Záruka a nové obchodní podmínky pro operace z vlastních zdrojů ve státech Afriky, Karibiku a Tichomoří schválené Správní radou BankyBanky dne 12.června 2007, použije smlouva o správě nedoplatků uzavřená mezi členskými státy a BankouBankou dne 8. dubna 2002.] 5.05 V rámci přechodu práv se v případě vzniku rizika Nepřevedení měny, definovaného v příloze 3, použije následující ustanovení: V případě, že se Zajištěná částka stane splatnou a Zajištěný dlužník složí, za podmínek přijatelných pro BankuBanku, kauci v měně předmětné Zajištěné částky nebo ekvivalentní finanční prostředky ve prospěch BankyBanky v místní měně nebo v měně Úvěru či v jakékoli jiné volně směnitelné měně, avšak dotčená kauce nebo finanční prostředky nejsou převoditelné či směnitelné, Ručitelé tímto opravňují BankuBanku, aby pohledávku Ručitelů ve vztahu k části Zajištěné částky odpovídající výši kauce nebo jiných finančních prostředků omezila na tuto kauci či finanční prostředky. ČLÁNEK 6 Daně a výdaje 6.01 Jakékoli finanční poplatky a jiné výdaje vynaložené v souvislosti s uzavřením, plněním nebo uplatněním této Záruky hradí Ručitelé poměrně podle svých příslušných podílů stanovených v příloze 2. 6.02 Ručitelé odškodní BankuBanku ve vztahu k veškerým daním a výdajům uhrazeným BankouBankou při vymáhání Zajištěných částek v souladu se Smlouvou o správě nedoplatků z Cotonou II nebo, před jejím přijetím, v souladu se Smlouvou o správě nedoplatků uzavřenou mezi členskými státy a BankouBankou dne 8. dubna 2002. ČLÁNEK 7 Použitelná právní úprava 7.01 Tato Záruka se řídí a vykládá v souladu se všeobecnými zásadami, které jsou společné právním řádům členských států. ČLÁNEK 8 Příslušnost soudů 8.01 Jakýkoli spor mezi smluvními stranami této Smlouvy o záruce, který nebyl bezodkladně vyřešen smírem, se předloží k rozhodnutí Soudnímu dvoru Evropských společenství podle článku 238 Smlouvy o ES. ČLÁNEK 9 Důvěrnost 9.01 S ohledem na skutečnost, že některé informace vyměněné v souvislosti s touto Zárukou mohou být důvěrné a v některým případech mohou být i obchodně citlivé, zavazují se BankaBanka i Ručitelé, že bez předchozího písemného souhlasu ostatních nesdělí žádné třetí osobě žádné informace poskytnuté kterékoli z těchto smluvních stran v souvislosti s touto Zárukou. Tímto závazkem však není dotčeno poskytnutí informací vyžadovaných ze zákona nebo na základě příkazu příslušného soudu. ČLÁNEK 10 Oznámení a sdělení 10.01 Oznámení a jiná sdělení podle této Záruky určená Ručitelům nebo BanceBance se zasílají doporučeným dopisem nebo jiným uznávaným komunikačním prostředkem na adresu příjemce uvedenou níže: Oznámení určená Ručiteli:\| Jeho příslušná adresa uvedená v příloze 1 ---\|--- Oznámení určená BanceBance:\| [] 100, boulevard Konrad Adenauer L-2950 Lucemburk Jakákoli změna výše uvedených adres je účinná až po jejím oznámení v písemné formě ostatním smluvním stranám. Odůvodnění a tři přílohy tvoří nedílnou součást této Smlouvy o záruce. ČLÁNEK 11 Podpis Smlouvy o záruce 11.01 Tato Smlouva o záruce se stává závaznou ve vztahu ke každému Ručiteli ihned poté, co ji platně podepíše. 11.02 Autentické znění této Smlouvy o záruce je v jazyce anglickém, francouzském a německém. Tato Smlouva o záruce bude podepsána ve dvaceti osmi stejnopisech s platností originálu v každé ze tří autentických jazykových verzí. 11.03 BankaBanka bude mít v držení veškeré originální stejnopisy, dokud Smlouvu o záruce nepodepíší všechny smluvní strany Smlouvy o záruce. NA DŮKAZ ČEHOŽ každá ze smluvních stran této Smlouvy podepsala tuto Smlouvu o záruce prostřednictvím svého oprávněného signatáře v příslušný níže uvedený den. 6kB 38kB 37kB 39kB 34kB 39kB 23kB Příloha 1 Seznam adres pro účely článku 10 BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ:\| Service Public Fédéral Finances ---\|--- \| Administration de la Trésorerie \| Questions Financières Internationales et Européennes \| 30, avenue des Arts \| B-1040 Bruxelles \| BULHARSKÁ REPUBLIKA\| \| ČESKÁ REPUBLIKA:\| Ministerstvo Financí \| Evropská unie a mezinárodní vztahy \| Letenská 15 \| CZ -118 10 Praha 1 \| DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ:\| Udenrigsministeriet \| Asiatisk Plads 2 \| DK - 1448 - Copenhagen K \| SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO:\| Bundesministerium der Finanzen, \| Referat EA2 \| Wilhelmstrasse 97 \| D-10117 Berlin \| ESTONSKÁ REPUBLIKA:\| \| ŘECKÁ REPUBLIKA:\| Ministry of Economy and Finance, \| General Accounting Office of the State \| 25th Directorate \| 25, Panepistimiou str \| GR-10165 Athens \| ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ:\| Ministerio de Economía y Hacienda, \| Dirección General del Tesoro y Política Financiera, \| Servicio de Avales \| Paseo del Prado, Num. 6, \| E-28014 Madrid \| FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA:\| Ministère de l’économie, des finances et de l’indu: \| Direction du Trésor, \| 139, rue de Bercy, \| Code Télédoc 559 \| F-75572 Paris Cedex 12 \| IRSKO:\| Department of Finance \| International Financial Institutions Section \| South Block \| Government Buildings \| Upper Merrion Street \| Ireland - Dublin 2 \| ITALSKÁ REPUBLIKA:\| Ministero dell’Economia e delle Finanze, \| Dipartimento del Tesoro, \| Rapporti Finanziari Internazionaii - Ufficio XI \| Via XX Settembre, 97, \| I -00187 Rome \| KYPERSKÁ REPUBLIKA:\| \| LITEVSKÁ REPUBLIKA:\| \| \| LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ:\| Ministère des Finances, \| 3, rue de la Congrégation, \| L-2931 Luxembourg MAĎARSKÁ REPUBLIKA:\| \| MALTA:\| \| \| NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ:\| Ministerie van Financiën, \| Prinses Beatrixlaan 512 \| NL-2511 CW Den Haag \| The Netherlands \| RAKOUSKÁ REPUBLIKA:\| Wirtschaftspolitik EU \| Angelegenheiten und Internationale Finanzinstitutionen \| Bundesministerium für Finanzen, \| Hintere Zollamtsstrasse 2b \| A-1030 Wien \| POLSKÁ REPUBLIKA:\| \| PORTUGALSKÁ REPUBLIKA:\| Ministério das Finanças, \| Direcçāo Geral do Tesouro \| Rua da Alfāndega, 5-1° andar \| P-1194 Lisboa RUMUNSKO:\| \| REPUBLIKA SLOVINSKO:\| \| SLOVENSKÁ REPUBLIKA:\| \| \| FINSKÁ REPUBLIKA:\| Ulkoasiainministeriö \| Department for Development Policy \| Unit for General Development Policy and Planning \| Katajanokanlaituri 3 \| FIN - 00161 Helsinki \| ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ:\| Ministry of Finance, \| International Department \| Drottninggatan 21 \| S-10333 Stockholm \| SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA:\| The Head of European Union Department, \| Department for international Development, \| 1 Palace Street \| London SW 1E 5HE \| United Kingdom Příloha 2 Příslušný podíl Ručitelů1 Kapitál Banky upsaný členskými státy takto:\| 164 808 169 000,00\| ---\|---\|--- Německo\| 26.649.532.500,00\| 16,170031% Francie\| 26.649.532.500,00\| 16,170031% Itálie\| 26.649.532.500,00\| 16,170031% Spojené království\| 26.649.532.500,00\| 16,170031% Španělsko\| 15.989.719.500,00\| 9,702019% Belgie\| 7.387.065.000,00\| 4,482220% Nizozemsko\| 7.387.065.000,00\| 4,482220% Švédsko\| 4.900.585.500,00\| 2,973509% Dánsko\| 3.740.283.000,00\| 2,269477% Rakousko\| 3.666.973.500,00\| 2,224995% Polsko\| 3.411.263.500,00\| 2,069839% Finsko\| 2.106.816.000,00\| 1,278344% Řecko\| 2.003.725.500,00\| 1,215793% Portugalsko\| 1.291.287.000,00\| 0,783509% Česká republika\| 1.258.785.500,00\| 0,763788% Maďarsko\| 1.190.868.500,00\| 0,722579% Irsko\| 935.070.000,00\| 0,567369% Rumunsko\| 863.514.500,00\| 0,523951% Slovensko\| 428.490.500,00\| 0,259993% Slovinsko\| 397.815.000,00\| 0,241381% Bulharsko\| 290.917.500,00\| 0,176519% Litva\| 249.617.500,00\| 0,151459% Lucembursko\| 187.015.500,00\| 0,113475% Kypr\| 183.382.000,00\| 0,111270% Lotyšsko\| 152.335.000,00\| 0,092432% Estonsko\| 117.640.000,00\| 0,071380% Malta\| 69.804.000,00\| 0,042355% \| \| 100,00000% Příloha 3 DEFINICE POLITICKÝCH RIZIK JMENOVITĚ NEPŘEVEDENÍ MĚNY, VYVLASTNĚNÍ, VÁLKA ČI OBČANSKÉ NEPOKOJE A ODEPŘENÍ SPRAVEDLNOSTI PŘI PORUŠENÍ SMLOUVY 1. NEPŘEVEDENÍM MĚNY se rozumí: jakýkoli akt Hostitelské vlády, jenž přímo nepřímo brání Zajištěnému dlužníku směnit peněžní prostředky v místní měně na měnu Smlouvy o úvěru či na volně směnitelnou měnu či jinou měnu, již BankaBanka považuje za přijatelnou, nebo mu brání převést dotčenou místní měnu či měnu, na níž byla místní měna směněna, mimo Hostitelský stát za účelem (i) uhrazení jakékoli Zajištěné částky, (ii) přijetí jakékoli Zajištěné částky v dohodnuté měně a v souladu s dohodnutými podmínkami, nebo (iii) výběru jakékoli Zajištěné částky, jež byla řádně uhrazena; a jakékoli opominutí Hostitelské vlády učinit úkon směřující k provedení či umožnění této směny či převodu BankouBankou či Zajištěným dlužníkem nebo jménem BankyBanky či Zajištěného dlužníka; s výhradou, že: (a) Zajištěný dlužník je schopen volně a zákonně používat v Hostitelském státě místní měnu či jinou měnu, na níž byla místní měna převedena; a (b) dotčený Zajištěný dlužník nebo, případně, BankaBanka se po dobu 30 dní neúspěšně pokoušeli všemi přiměřenými prostředky splnit zákonné formální náležitosti nezbytné k provedení předmětného převodu či směny. 2. VYVLASTNĚNÍM se rozumí: jakékoli opatření přijaté, nařízené, povolené, ratifikované nebo schválené Hostitelskou vládou, jež je správním či soudním úkonem a představuje vyvlastnění ve smyslu tohoto oddílu 2. Opatření představuje akt vyvlastnění ve smyslu tohoto oddílu 2, jestliže: (a) brání Zajištěnému dlužníku uhradit Zajištěnou částku a v jeho důsledku dojde k neplnění povinností, jež trvá po dobu 90 dní; nebo (b) zbavuje po dobu 90 dní Nezávislého ručitele nebo Banku jejich práv jako věřitele vyplývajících ze zajištění závazku nebo obchodních záruk za splacení ve vztahu k plánovaným platbám, jež se staly splatnými z jiného důvodu než v důsledku vzniku některého z rizik uvedených v této příloze; nebo (c) zbavuje Nezávislého ručitele nebo BankuBanku po dobu 90 dní práva použít peněžní prostředky uložené v místní nebo zahraniční měně u finančního ústavu v Hostitelském státě ze strany Nezávislého ručitele či BankyBanky nebo na jejich účet pro účely výběru plánovaných plateb. Za akt vyvlastnění se nepovažuje žádné opatření Hostitelského státu, které představuje všeobecně platné nediskriminační opatření přijaté v dobré víře, jaká správní orgány obvykle přijímají ve veřejném zájmu, například za účelem zajištění veřejné bezpečnosti, zvýšení příjmu z daní, ochrany životního prostředí či regulace hospodářské činnosti, ledaže by cílem tohoto opatření Hostitelské vlády byla konfiskace. Porušení smluvní povinnosti vůči Zajištěnému dlužníku ze strany Hostitelské vlády samo o sobě nepředstavuje opatření směřující k vyvlastnění. 3. VÁLKOU ČI OBČANSKÝMI NEPOKOJI se rozumí: jakýkoli akt války (vyhlášené či nevyhlášené), revoluce, povstání, občanské války, vzpoury či sociálních nepokojů, terorismu či sabotáže, v jehož přímém a okamžitém důsledku (i) není Zajištěný dlužník schopen uhradit Zajištěnou částku po dobu 90 dní nebo (ii) nejsou Nezávislý ručitel nebo BankaBanka schopni po dobu 90 dní vybrat prostředky řádně uhrazené ve vztahu k Zajištěné částce nebo přijmout Zajištěnou částku v příslušné měně a způsobem stanoveným ve smlouvě. Aby se jednalo o akt války či občanských nepokojů, musí být dotčeným aktem v každém případě sledován v první řadě politický cíl. Tento oddíl 3 se nevztahuje na akty provedené především za účelem podpory cílů v oblasti práce, zaměstnanosti, zájmů studentů či jiných nepolitických cílů. Lhůty v délce 30 či 90 dní uvedené v oddílech 1, 2 a 3 této přílohy se nepoužijí, jestliže k porušení platební povinnosti, zbavení oprávnění nebo nemožnosti výběru došlo v důsledku prodloužení některé z událostí uvedených v této příloze, jejichž existence byla řádně potvrzena během předchozího porušení platební povinnosti, u nějž již byly uplatněny výše uvedené lhůty. 4. ODEPŘENÍM SPRAVEDLNOSTI PŘI PORUŠENÍ SMLOUVY se rozumí: vypovězení nebo porušení Projektové smlouvy (definované níže) ze strany Hostitelské vlády, pokud toto vypovězení či porušení buď: (i) brání Zajištěnému dlužníkovi plnit jeho povinnosti vůči BanceBance či podstatně přispívá k tomu, že Zajištěný dlužník není schopen plnit své povinnosti vůči BanceBance; nebo (ii) brání BanceBance nebo Nezávislému ručiteli realizovat celou hodnotu zajištění přijatého ve vztahu k příjmům nebo jinému prospěchu vyplývajícímu z jakéhokoli zajišťovacího práva spojeného s Projektovou smlouvou. Použitelnost tohoto ustanovení je omezena na případy, kdy rozhodčí soud vydá pravomocný, závazný a vykonatelný rozhodčí nález, kterým přizná náhradu škody ve vztahu k nároku Příslušné smluvní strany na náhradu škody z porušení či vypovězení smlouvy; za předpokladu, že: (a) rozhodčí nález zní na konkrétní peněžitou částku a je vydán z důvodu porušení smluvního závazku vyplývajícího z Projektové smlouvy, či z důvodu vypovězení Projektové smlouvy, ze strany Hostitelské vlády; (b) příslušná smluvní strana přiměřeně usilovala o vyčerpání veškerých právních prostředků proti Hostitelské vládě za účelem výkonu rozhodčího nálezu po dobu 180 po sobě následujících dní od vydání rozhodčího nálezu; Nezávislý ručitel může předložit BanceBance předběžnou výzvu k úhradě, jestliže během dvouleté promlčecí doby stanovené v článku 2.03 bodě (ii) této Smlouvy tato lhůta ještě neuplynula. Tato předběžná výzva neopravňuje BankuBanku předložit výzvu k úhradě podle této Záruky, avšak slouží pouze jako prostředek k přerušení promlčecí lhůty stanovené v článku 2.02 bodě (ii) této Smlouvy o záruce. Jakákoli zbývající část promlčecí lhůty začíná opět běžet v okamžiku uplynutí lhůty pro výkon rozhodčího nálezu stanovené v oddíle 4, druhém odstavci, písm. b) přílohy 3. BankaBanka vyrozumí Ručitele o jakýchkoli předběžných výzvách k úhradě předložených Nezávislým ručitelem; (c) odmítnutí Hostitelské vlády vykonat rozhodčí nález je svévolné a/nebo diskriminační. Pro tyto účely: (a) „Rozhodčím soudem“ se rozumí jakýkoli rozhodčí soud či senát, bez ohledu na místo jeho založení, který je nezávislý na Hostitelské vládě, je na základě příslušných ustanovení Projektové smlouvy zmocněn k vydání pravomocného, závazného a vykonatelného nálezu ohledně nároku Příslušné smluvní strany podle Projektové smlouvy, a jeho nález je vykonatelný v Hostitelském státě podle Úmluvy z New Yorku o uznávání a výkonu rozhodčích nálezů; (b) Rozhodčí nález se považuje za „závazný“, jestliže zakládá zákonná práva stran ve vztahu k předmětu jejich sporu; (c) Rozhodčí nález se považuje za „vykonatelný“, jestliže rozhodčí soud, který nález vydal, nebo jakýkoli jiný příslušný orgán neodložil nebo nevyloučil vykonatelnost dotčeného nálezu; (d) Nález rozhodčího soudu se považuje za „pravomocný“, jestliže uplynula lhůta pro podání odvolání či jiného opravného prostředku proti tomuto nálezu, aniž by bylo podáno přijatelné odvolání či jiný opravný prostředek; (e) „Projektem“ se rozumí projekt spadající pod Rámec z Cotonou a popsaný ve Zprávě o projektovém úvěru; (f) „Projektovou smlouvou“ se rozumí smlouva, dohoda či závazné ujednání mezi Příslušnou smluvní stranou a Hostitelskou vládou, která se přímo týká Projektu, má podle přiměřeného stanoviska BankyBanky rozhodující vliv na finanční či technickou životaschopnost Projektu a zahrnuje, jako ilustrační výčet, kterýkoli z níže uvedených druhů smluv či ujednání, jmenovitě dodavatelské smlouvy, odběratelské smlouvy, smlouvy o dotacích, uživatelské smlouvy, koncese, licence k užití nebo mechanismy stanovení cen; (g) „Příslušnou smluvní stranou“ se rozumí Dlužník nebo mateřská či dceřiná společnost Dlužníka nacházející se ve stejném státě jako Dlužník. Příslušná smluvní strana nebo Nezávislý ručitel jsou povinni vynaložit veškeré přiměřené úsilí, aby vyčerpali veškeré dostupné právní prostředky proti Hostitelské vládě za účelem výkonu rozhodčího nálezu, nebo aby zajistili, že Příslušná smluvní strana nebo Nezávislý ručitel, kteří mohou takové právní prostředky uplatnit, tyto právní prostředky uplatnili. V každé smlouvě se Zajištěným dlužníkem bude vyhrazeno právo BankyBanky stanovit opatření, jež mají Příslušná smluvní strana nebo Nezávislý ručitel přijmout nebo zajistit jejich přijetí za účelem výkonu rozhodčího nálezu týkajícího se nároku z porušení či vypovězení smlouvy. BankaBanka není povinna požadovat po jakékoli smluvní straně přijetí opatření, jež jsou podle jejího názoru nepřiměřená s ohledem na jejich pravděpodobný přínos. BankaBanka se může zavázat, že jakémukoli Zajištěnému dlužníku nahradí přiměřené náklady na řízení o výkonu rozhodčího nálezu. Ručitelé nahradí BanceBance jakékoli takto vynaložené náklady. 5. VŠEOBECNÁ VÝLUKA Žádný z níže uvedených aktů či rizik neopravňuje k uplatnění této Záruky: • jakýkoli akt Hostitelského státu, s nímž Zajištěný dlužník nebo, v případech uvedených v oddíle 4 této přílohy, Příslušná smluvní strana svobodně souhlasili nebo pokud převládající příčina takového aktu spočívá v nezákonném či nepřiměřeném jednání Zajištěného dlužníka či Příslušné smluvní strany; • jakékoli výše definované Politické riziko, jež jednoznačně převažovalo k datu, kdy BankaBanka podepsala příslušnou Smlouvu o úvěru nebo smlouvu o zajištění, a mělo k tomuto datu účinky uvedené v této příloze. Příloha 4 SMLOUVA O ZÁRUCE MEZI ČLENSKÝMI STÁTY A EIB ZE DNE DD/MM/RR TÝKAJÍCÍ SE ÚVĚRŮ POSKYTOVANÝCH EIB Z JEJÍCH VLASTNÍCH ZDROJŮ PODLE FINANČNÍCH PROTOKOLŮ 69kB Příloha 5 Pololetní informační list ke dni [31. 12. RR] [30. 6. RR] o Limitech pro dodržování pravidla obezřetnosti*) 72kB 1 Viz pátý bod odůvodnění
Sdělení Ministerstva financí č. 55/2010 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 55/2010 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky Dluhopisu České republiky, 2010–2015, 3,40 % Vyhlášeno 25. 2. 2010, částka 19/2010 55 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 18. února 2010, jímž se určují emisní podmínky Dluhopisu České republiky, 2010 – 2015, 3,40 % Ministerstvo financí vydává státní dluhopisy v souladu s § 25 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“) a určuje emisní podmínky Dluhopisu České republiky, 2010 – 2015, 3,40 %: 1. Základní charakteristika dluhopisů: Emitent: Česká republika zastoupená Ministerstvem financí Název: Dluhopis České republiky, 2010 – 2015, 3,40 % Zkrácený název: ČR, 3,40 %, 15 Pořadové číslo emise: 60. Jmenovitá hodnota: Kč 10 000 Forma dluhopisu: cenný papírcenný papír na doručitele Podoba dluhopisu: zaknihovaný cenný papírcenný papír Datum emise: 1. března 2010 Datum splatnosti: 1. září 2015 Úrokový výnos: kupon s pevnou úrokovou sazbou 3,40 % p. a. Zdanění úrokových výnosů: podle právních předpisů České republiky ISIN: CZ 0001002737 Kupon č. 1 odtržený, ISIN: CZ0000702337 Kupon č. 2 odtržený, ISIN: CZ0000702345 Kupon č. 3 odtržený, ISIN: CZ0000702352 Kupon č. 4 odtržený, ISIN: CZ0000702360 Kupon č. 5 odtržený, ISIN: CZ0000702378 Jistina odtržená, ISIN: CZ0000702329 Dluhopisy jsou ve smyslu § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů, které vydání státních dluhopisů umožňují. 2. Dluhopisy znějí na doručitele a jsou vydávány v zaknihované podobě. Evidenci vlastníků vede Středisko cenných papírůcenných papírů. 3. Dluhopisy mohou nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí. Repatriace výnosů a splacené jmenovité hodnoty do zahraničí budou prováděny dle právních předpisů České republiky. 4. Emitent předloží návrh na přijetí dluhopisů k obchodování na hlavním trhu Burzy cenných papírůcenných papírů Praha, a. s. 5. Rozhodný den pro výplatu výnosu z dluhopisu předchází o jeden měsíc dnu splatnosti výnosu z dluhopisu. Datum ex-kupon je den následující po rozhodném dnu a je stanoveno na 2. srpna. Úrokový výnos obdrží vždy investor, který je vlastníkem dluhopisu 1. srpna počínaje rokem 2011. Úrokový výnos za první výnosové období od data vydání do 1. září 2011 obdrží investor, který je vlastníkem dluhopisu 1. srpna 2011. 6. Dluhopisy jsou úročeny pevnou úrokovou sazbou ve výši 3,40 % p. a. Úrokové výnosy jsou vypláceny jedenkrát ročně, a to vždy k 1. září počínaje rokem 2011. Připadne-li den výplaty výnosu na den, který není pracovním dnem, bude výplata provedena první následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odsunutí platby. 7. Převoditelnost dluhopisů ve Středisku cenných papírůcenných papírů začíná dnem připsání dluhopisů na účty prvních vlastníků. Posledním dnem, kdy bude docházet k převodům cenných papírůcenných papírů na účtech ve Středisku cenných papírůcenných papírů, je 1. srpen 2015. 8. Výpočet poměrné části úroku probíhá na bázi jednoho roku o 360 dnech a 12 měsíců po 30 dnech (BCK – standard 30E/360). Poměrná část úrokového výnosu je do ceny dluhopisu započítávána od data emise. 9. Dluhopisy budou vydávány po jednotlivých částech (tranších). Primární prodej 1. tranše bude proveden formou americké aukce pořádané Českou národní bankoubankou pro skupinu přímých účastníků dne 24. února 2010. Další investoři se mohou aukce zúčastnit prostřednictvím přímých účastníků. Oznámení o aukci a seznam přímých účastníků budou předem zveřejněny. Primární prodej dalších tranší bude prováděn za stejných podmínek. Emisní lhůta končí dnem 1. srpna 2015. 10. Jednotlivé objednávky předané do aukce přímými účastníky jsou uspokojovány postupně od nejvyšší nabízené ceny. Pokud při postupném uspokojování objednávek s určitou nabízenou cenou přesáhne uspokojený objem objednávek objem dluhopisů, který emitent prodává, jsou objednávky s touto nabízenou cenou uspokojeny pouze částečně. Dluhopisy jsou prodávány za nabízené ceny. 11. Celkový předpokládaný objem emise dluhopisů je 50 000 000 000 Kč. Dluhopisy mohou být vydány v menším nebo ve větším objemu v souladu s § 11 zákona o dluhopisech v rozsahu, který bude odpovídat vývoji a struktuře financování schodku státního rozpočtu. Objem emise může být zvýšen maximálně na 65 000 000 000 Kč. 12. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků ke dni vydání těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor's je na úrovni A+, společností Moody's na úrovni A1. 13. Oddělení práva na výnos dluhopisu podle § 18 zákona o dluhopisech je umožněno. 14. Ministerstvo financí prohlašuje, že dluží každému majiteli dluhopisu jmenovitou hodnotu dluhopisu. Dluhopisy budou spláceny ve jmenovité hodnotě ke dni 1. září 2015. Od tohoto dne končí úročení dluhopisů. Jmenovitá hodnota dluhopisu spolu s posledním úrokovým výnosem bude vyplacena investorovi, který je vlastníkem dluhopisu dne 1. srpna 2015. Připadne-li den splátky jistiny na den, který není pracovním dnem, bude výplata provedena první následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odsunutí platby. 15. Veškerá práva spojená s dluhopisy a s kupony k nim vydanými se ve smyslu § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé. 16. Ministerstvo financí se zavazuje, že zabezpečí výplatu úrokových výnosů z dluhopisů a splatí jmenovitou hodnotu dluhopisů jejich majitelům podle těchto emisních podmínek. Platebním místem je Česká národní bankabanka. Kupony a jistiny dluhopisů jsou vypláceny bezhotovostním převodem, příp. v hotovosti, dle instrukcí vlastníka dluhopisu. Platební místo zveřejní způsob, jakým budou výplata kuponu a splacení jmenovité hodnoty provedeny. 17. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky. 18. Oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů budou publikována v Hospodářských novinách nebo jiném obdobně zaměřeném deníku, běžně dostupném v České republice a způsobem umožňujícím dálkový přístup. 19. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, bude rozhodující verze česká. Ministr: Ing. Janota v. r.
Vyhláška č. 53/2010 Sb.	Vyhláška č. 53/2010 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky Vyhlášeno 25. 2. 2010, datum účinnosti 12. 3. 2010, částka 19/2010 * Čl. I - Vyhláška č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky, se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 12. 3. 2010 53 VYHLÁŠKA ze dne 11. února 2010, kterou se mění vyhláška č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky Ministerstvo vnitra stanoví podle § 24 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 237/2000 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky, se mění takto: 1. V § 1 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Technické podmínky stanovené pro požární techniku uvedenou v odstavci 1 písm. b) a c) se vztahují pouze na jednotky hasičských záchranných sborů krajů a na jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 2. Přílohy č. 1 až 3 včetně poznámek pod čarou č. 2 až 6 znějí: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 35/2007 Sb. TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO ZÁSAHOVÝ POŽÁRNÍ AUTOMOBIL 1. Technické podmínky zásahového požárního automobilu splňují požadavky ČSN EN 1846-1, ČSN EN 1846-2, ČSN EN 1846-3, ČSN EN 1777, ČSN EN 14043, ČSN EN 14044, ČSN EN 1028-1, ČSN EN 1028-2, ČSN EN 14466, ČSN 07 8304, ČSN 38 9427, ČSN 38 9409. 2. V zásahovém požárním automobilu lze použít požární příslušenství, které splňuje požadavky českých technických norem a harmonizovaných českých technických norem upravujících technické podmínky součástí požárního příslušenství, pokud nejsou v této vyhlášce stanoveny jiné technické podmínky. Technické podmínky hydraulického vyprošťovacího zařízení, je-li umístěno v zásahovém požárním automobilu, splňují požadavky ČSN EN 13204. 3. Technické podmínky zásahového požárního automobilu podle odst. 1 a jeho požárního příslušenství a technické podmínky hydraulického vyprošťovacího zařízení podle odst. 2 se považují za splněné, je-li prokázáno provedení posouzení shody podle jiného právního předpisu2). 4. Pokud se používá požární kontejner ke stejnému účelu jako zásahový požární automobil, vztahují se na něj technické podmínky stanovené pro zásahový požární automobil. 5. Provedení zásahového požárního automobilu se podle rozsahu vybavení požárním příslušenstvím člení na a) základní (Z), b) speciální 1. redukované (R), 2. rozšířené (V), 3. technické (T), 4. pro hašení (H), 5. pro hašení lesních požárů (LP), 6. pro velkoobjemové hašení (VH), 7. s požárním čerpadlem (PC), 8. s motorovou stříkačkou (MS), 9. chemické (CH), 10. ropné (N). Speciální provedení zásahového požárního automobilu jsou uvedena v tabulce č. 1. Pokud není uvedeno jinak, platí technické podmínky pro všechna provedení zásahového požárního automobilu. Tabulka č. 1 \| Zásahový požární automobil\| Provedení speciální ---\|---\|--- 1.\| Dopravní automobil (DA)\| \| \| T\| \| \| \| \| MS\| \| 2.\| Automobilová stříkačka (AS)\| R\| \| T\| \| \| \| \| \| \| 3.\| Cisternová automobilová stříkačka (CAS)\| R\| \| T\| \| LP\| VH\| \| \| \| 4.\| Pěnový hasicí automobil (PHA)\| R\| \| \| \| \| VH\| \| \| \| 5.\| Plynový hasicí automobil (PLHA)\| R\| \| T\| \| \| \| \| \| \| 6.\| Práškový hasicí automobil (PRHA)\| R\| \| \| \| \| \| \| \| \| 7.\| Kombinovaný hasicí automobil (KHA)\| R\| \| \| \| \| \| \| \| \| 8.\| Rychlý zásahový automobil (RZA)\| R\| \| T\| H\| \| \| \| \| \| 9.\| Automobilový žebřík (AZ)\| \| \| \| \| \| \| PC\| \| \| 10.\| Automobilová plošina (AP)\| \| \| \| \| \| \| PC\| \| \| 11.\| Hadicový automobil (HA)\| R\| \| \| \| \| \| PC\| \| \| 12.\| Technický automobil (TA)\| R\| \| \| \| \| \| \| \| CH\| N 13.\| Protiplynový automobil (PPLA)\| R\| \| \| \| \| \| \| \| \| 14.\| Velitelský automobil (VEA)\| \| V\| \| \| \| \| \| \| \| 15.\| Vyšetřovací automobil (VA)\| \| V\| \| \| \| \| \| \| \| 16.\| Vyprošťovací automobil (VYA)\| \| V\| \| \| \| \| \| \| \| 17.\| Automobilový jeřáb (AJ)\| \| V\| \| \| \| \| \| \| \| 18.\| Automobilová cisterna (AC)\| \| \| \| \| \| \| PC\| \| \| 6. Není-li v technických podmínkách zásahového požárního automobilu podle přílohy č. 2 nebo 3 stanoveno jinak, platí technické podmínky uvedené v této příloze. 7. Instruktážní nebo příkazový nápis na zásahovém požárním automobilu a jeho příslušenství je uveden v českém jazyce a použitý symbol je stanoven podle ČSN ISO 7000(01 8024) a podle ISO/DIS 10085:2000. 8. Zásahový požární automobil je vybaven úložným prostorem s úchytnými prvky, ve kterých je upevněno požární příslušenství uvedené v tabulce č. 2. Uvedené počty a parametry požárního příslušenství jsou stanoveny jako minimální. Tabulka č. 2 Název\| Hmotnostní třída1\| Jednotka ---\|---\|--- L\| M\| S Lékárnička velikost II2, 3\| 1\| 1\| 1\| ks Lékárnička velikost III2, 4, 5\| 1\| 1\| 1\| ks Přenosný hasicí přístroj práškový s hasicí schopností 34A a zároveň 183B6\| 1\| 1\| 1\| ks Ruční svítilna4\| 2\| \| \| ks Ruční vyprošťovací nástroj\| 1\| 1\| 1\| ks Rukavice lékařské pro jednorázové použití nesterilní7\| 12\| 12\| 12\| pár Vyprošťovací nůž (řezák) na bezpečnostní pásy\| 2\| 2\| 2\| ks Doplňující poznámky k tabulce č. 2: 1. Hmotnostní třídy L, M a S definuje ČSN EN 1846-1. 2. Lékárnička je vybavena podle přílohy č. 14 vyhlášky č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. 3. Platí pro zásahové požární automobily s počtem nejvýše tři sedadla. 4. Platí pro zásahové požární automobily s počtem čtyři a více sedadel. 5. Lékárnička velikost III je rozšířena o sadu Kramerových dlah, fixační krční límec, rozvírač úst a popáleninový balíček bez Kendalovy roušky. 6. Minimální požadavky na hasicí schopnost stanoví část 4 ČSN EN 3-7+A1; hasicí přístroj je v provedení pro umístění v zásahovém požárním automobilu. 7. V zásahovém požárním automobilu se sedmi a více sedadly jsou nejméně 2 páry na každé sedadlo. 9. Zásahový požární automobil je uzpůsoben k průběžnému dobíjení akumulátorových baterií pomocí prvků umístěných v prostoru pro řidiče nebo v blízkosti místa nástupu řidiče do zásahového požárního automobilu. U zásahového požárního automobilu s vestavěnou výpočetní technikou, kde je nutný připojovací konektor pro kabelový přenos dat z automobilu do počítačové sítě a naopak, je konektor umístěn v blízkosti místa pro napojení průběžného dobíjení. Připojovací místa jsou konstruována tak, aby byla přístupná osobám stojícím na zemi, a jsou viditelně označena. 10. Zásahový požární automobil je vybaven motorem o měrném výkonu nejméně 11 kW.1000 kg-1 (11 W.kg-1) největší technicky přípustné hmotnosti. Rychlý zásahový automobil lehké hmotnostní třídy a střední hmotnostní třídy, velitelský automobil lehké hmotnostní třídy a vyšetřovací automobil lehké hmotnostní třídy jsou vybaveny motorem o měrném výkonu nejméně 20 kW.1000 kg-1 největší technicky přípustné hmotnosti. 11. Elektrický proud je v zásahovém požárním automobilu odebírán z celé akumulátorové baterie; při použití více akumulátorových baterií je elektrický proud odebírán z celé sestavy akumulátorových baterií. 12. Zásahový požární automobil má pro užití komunikačního prostředku provedenou úpravu elektrických rozvodů a prostoru konečné montáže. Jeho elektroinstalace umožňuje provoz při veškerých režimech automobilu a prostor pro konečnou montáž umožňuje dostatečný přístup k instalovanému zařízení a jeho jistícím prvkům. 13. Napájení komunikačního prostředku elektrickou energií s napětím 12 V, je zajištěno pomocí měniče napětí elektrického proudu, pokud je stejnosměrné napětí elektrického proudu rozvodu automobilu vyšší, než 13,5 V. Pro napájení každého radiového zařízení je použit samostatně jištěný měnič napětí elektrického proudu; radiové zařízení je za měničem napětí samostatně jištěno pojistkou. 14. Pokud konstrukce zásahového požárního automobilu vyžaduje průběžné doplňování energií, je přípojný prvek umístěn tak, aby byl dobře přístupný, rychle a snadno ovladatelný z prostoru pro řidiče nebo z místa blízkého nástupu řidiče do automobilu. 15. Zásahový požární automobil je vpředu osazen světlomety do mlhy. 16. Zásahový požární automobil je osazen přípojnými a úchytnými prvky pro současné umístění nejméně dvou požárních světlometů k osvětlení místa zásahu. Tyto prvky pro světlomety mohou být nahrazeny osvětlovacím stožárem nebo obdobným osvětlovacím zařízením s příslušným energetickým zdrojem. Energetický zdroj tvoří vložená nebo pevně zabudovaná elektrocentrála nebo generátor s pohonem od motoru zásahového požárního automobilu. Kabina osádky 17. Podle konstrukčního provedení kabiny osádky se antény vozidlových komunikačních prostředků umísťují tak, aby byla zajištěna jejich dostatečná elektrická protiváha, tvořená kovovou konstrukcí střechy kabiny osádky nebo ukostřenou folií na nekovové konstrukci střechy kabiny osádky. 18. Antény vozidlových komunikačních prostředků se na kabině osádky umísťují v takové vzdálenosti od konstrukčních prvků, zařízení, jiných prostředků a navzájem tak, aby činnost k nim připojených komunikačních prostředků nebyla konstrukčními prvky, zařízeními a jinými prostředky ovlivněna, a aby se neovlivňovaly navzájem. 19. Umístěním antén vozidlových komunikačních prostředků a činností k nim připojených komunikačních prostředků nesmí být ovlivněna činnost zařízení a jiných prostředků zásahového požárního automobilu. 20. Kabina osádky pro čtyři a více osob umožňuje montáž topení nezávislého na chodu motoru a jízdě. 21. Osvětlení ke čtení dokumentace na místě velitele osádky je konstruováno tak, aby neoslňovalo ani neomezovalo řidiče při řízení automobilu. 22. V zásahovém požárním automobilu jsou nejméně dvě sedadla pro osádku. Při větším počtu sedadel pro osádku jsou tato umístěna tak, aby umožňovala sedět pouze čelem nebo zády ke směru jízdy. Všechna sedadla jsou vybavena opěrkami hlavy. 23. Součástí zásahového požárního automobilu je zvláštní výstražné světelné zařízení modré barvy doplněné zvukovým výstražným zařízením (dále jen „zvláštní výstražné zařízení“), které umožňuje reprodukci mluveného slova. U zásahového požárního automobilu lehké, střední a těžké hmotnostní třídy je světelná část zvláštního výstražného zařízení umístěna i na zádi karosérie. Účelová nástavba 24. Uzamykatelné prvky dveří a uzávěrů úložného prostoru účelové nástavby jsou vybaveny zámky se shodným klíčem. 25. Požární příslušenství opatřené spalovacím motorem vložené do zásahového požárního automobilu, které lze používat bez vyjmutí, má nezávisle na lidské obsluze vyvedeny výfukové plyny mimo prostor karosérie a mimo prostor obsluhy a má zajištěno chlazení stanovené výrobcem. 26. Karosérie účelové nástavby zásahového požárního automobilu je konstruována tak, aby umožnila snadný a bezpečný přístup k veškerému příslušenství. Umístění požárního příslušenství včetně povinné výbavy automobilu je provedeno tak, aby každou položku bylo možné vyjmout samostatně, bez vyjmutí jiné, pokud toto příslušenství není uloženo v přepravních zásuvkách nebo na odklopných či posuvných prvcích. 27. Účelová nástavba je konstruována tak, aby umožnila bezpečný přístup k místům určeným ke kontrole a doplňování provozních kapalin a náplní. 28. Zásahový požární automobil podle bodů 3, 4, 5, 7 a 8 tabulky č. 1 je vybaven nejméně jedním zařízením pro prvotní zásah, které umožňuje do 30 sekund provést účinný zásah ve vzdálenosti nejméně 20 m. Toto zařízení pro a) cisternovou automobilovou stříkačku a pěnový hasicí automobil je tvořeno 1. izolovanou požární hadicí o světlosti 52 mm a délce 20 m uloženou v lůžku nebo na navijáku, která trvale spojuje výtlačné hrdlo požárního čerpadla s proudnicí pro hašení vodou i pěnou, 2. průtokovým navijákem s hadicí podle ČSN EN 1947 a připojenou proudnicí, naviják umožňuje stříkání i s částečně odvinutou hadicí, nebo 3. pevně zabudovanou lafetovou proudnicí s ovládáním uzávěru vtoku z místa obsluhy a s proudnicí umožňující stříkání vodou nebo pěnou, b) plynový hasicí automobil a kombinovaný hasicí automobil je tvořeno hadicí s proudnicí, která je pevně spojena s tlakovým zdrojem plynného hasiva, c) rychlý zásahový automobil je tvořeno průtokovým navijákem s hadicí a připojenou proudnicí, který umožňuje stříkání i s částečně odvinutou hadicí při tlaku nejméně 4 MPa, průtoku nejméně 20 l.min-1 na proudnici, a to ve vzdálenosti nejméně 20 m od zařízení a nepřetržitě po dobu delší než 5 minut. 29. Veškeré programovatelně nebo automaticky ovládané armatury účelové nástavby pro rozvod hasiva jsou vybaveny nouzovým ručním ovládáním, přístupným bez demontáže krycích prvků nebo jiných součástí. 30. Stupně a plošiny pro snazší přístup k požárnímu příslušenství jsou konstruovány tak, aby umožňovaly bezpečné vyjmutí požárního příslušenství z účelové nástavby. Za tím účelem jsou doplněny o madla. 31. Ovládací prvek a zajišťovací mechanizmus pro uložení požárního příslušenství je konstruován tak, aby jej bylo možné ovládat v zásahových rukavicích pro hasiče. 32. Zvláštní výstražné zařízení nebo rozměrné požární příslušenství uložené nad kabinou osádky nebo nad účelovou nástavbou zásahového požárního automobilu lehké, střední a těžké hmotnostní třídy s podvozkem kategorie 2 a 3 o celkové výšce větší než 2000 mm, které převyšuje kabinu osádky nebo účelovou nástavbu o více než 200 mm, je opatřeno ochranným prvkem proti zachycení větví, který neomezuje jeho užití a funkčnost. 33. Tlaková nádoba, zařízení vybavené tlakovou nádobou nebo hasicí přístroj jsou v zásahovém požárním automobilu uloženy v úchytech v poloze svislé nebo v poloze vodorovné. Při vodorovné poloze úchytu jsou uloženy příčně. 34. Na vnitřní straně uzávěru úložného prostoru je umístěn čitelný seznam požárního příslušenství. Při osazení skříně roletami je seznam umístěn ve skříních u uzávěrů. U skříně s více otvory je seznam umístěn u každého otvoru. 35. Na zadní stěně účelové nástavby zásahového požárního automobilu, určeného k zásahové činnosti na pozemních komunikacích, jsou umístěny nejméně dva kusy oranžových blikajících světel, které jsou určeny pro označení požárního automobilu na místě zásahu jakožto překážky silničního provozu3). Umístěny jsou tak, aby při zásahu nebyly zakryty žádnou částí zasahujícího zásahového požárního automobilu. Ovládání a signalizace činnosti oranžových blikajících světel jsou umístěny v zorném poli řidiče. Konstrukce oranžových blikajících světel vylučuje jejich použití během jízdy. Barevná úprava a nápisy 36. Zásahový požární automobil je proveden jednotně v jasně červené barvě. Zvýrazňující prvek tvoří bílý vodorovný pruh po bocích, případně po obvodu karosérie. Pro jeho zvýraznění jsou použity reflexní pruhy4). Další zvýrazňující prvek u zásahového požárního automobilu hmotnostní třídy M a S tvoří bílé provedení předního nárazníku. 37. Bílý vodorovný pruh má výšku nejméně 200 mm a nejvíce 350 mm. Bílý vodorovný pruh je umístěn na bočních plochách kabiny osádky a jeho horní liniová část je situována pod okny. Na něj navazuje pruh o stejné výšce umístěný na karosérii účelové nástavby, pokud je opatřena pevnou karosérií a je v červené barevné úpravě. V místech s nesouvislým povrchem nebo jinou povrchovou úpravou kabiny osádky a karosérie účelové nástavby je bílý vodorovný pruh přerušen. Bílý vodorovný pruh může být zúžen v místě, kde do něj zasahuje blatník, prosklení dveří nebo čelní okno. 38. Vnitřní úložný prostor účelové nástavby je proveden v barvě světlého odstínu. 39. Nápis s uvedením sponzora je umístěn na pravé straně karosérie v její zadní části tak, aby horní hrana nápisu byla cca 50 mm pod podélným zvýrazňujícím pruhem nebo pod úrovní prostoru pro okna u osobních automobilů. Nápis je uveden na samolepicí fólii o ploše nejvíce 0,08 m2. 40. Karosérie účelové nástavby požárního kontejneru je označena symbolem charakterizujícím jeho hlavní vybavení podle vzoru č. 1 této přílohy. Velikost strany symbolu je 250 mm. Symbol je umístěn vpravo nahoře na přední a zadní straně karosérie. Karosérie účelové nástavby zásahového požárního automobilu podle bodu 2, 3, 4, 5, 6, 7, 11, 12 a 13 tabulky č. 1 je označena tímto symbolem vpravo nahoře na zadní straně karosérie. 41. Zásahový požární automobil se označuje textem umístěným na boku ve střední části bílého zvýrazňujícího pruhu, výška písmen činí nejméně 100 mm a nejvíce polovinu výšky pruhu. Text tvoří zkratka popisující: a) druh zásahového požárního automobilu, b) hodnotu hlavního výkonového, popřípadě rozměrového parametru účelové nástavby nebo údaj o množství zásoby hasiva, c) hmotnostní třídu, d) kategorii zásahového požárního automobilu, e) provedení zásahového požárního automobilu podle rozsahu požárního příslušenství u zásahového požárního automobilu podle bodu 3 této přílohy. Údaj podle písmena c) se uvádí za pomlčkou. 42. Nápis použitý na zásahovém požárním automobilu je proveden kolmým písmem písmeny velké abecedy. Přitom šíře písmena je 4/7 výšky písmena a tloušťka čáry 1/7 výšky písmena. Mezera mezi písmeny je 1/7, mezera mezi slovy 4/7 a mezera mezi řádky 8/7 výšky písmena. 43. Nápis na bílé ploše je proveden v barvě černé a nápis na červené ploše je proveden v barvě bílé; to se nevztahuje na nápis tvořící součást znaku jednotky požární ochrany. Symboly vybavení požární techniky Vzor č. 1 1MB a) Stříkačka (čerpadlo) 979kB b) Pěnomet 1MB c) Odsávač kouře 1022kB d) Zdroj elektrické energie 1MB e) Osvětlovací zařízení 1MB f) Vysokotlaké hasicí zařízení 1.1MB g) Práškové hasicí zařízení 1.5MB h) Plynové hasicí zařízení 1.3MB i) Likvidace chemických látek 1.1MB j) Likvidace radioaktivních látek 1.2MB k) Dekontaminační zařízení 1MB l) Likvidace ropných látek 1.3MB m) Protiplynová zařízení 1.2MB n) Práce na vodě 1.5MB o) Hadice 1.1MB p) Hydraulické vyprošťovací zařízení 1.2MB r) Spojovací zařízení 1.1MB s) Týlové zařízení Příloha č. 2 k vyhlášce č. 35/2007 Sb. TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO DOPRAVNÍ AUTOMOBIL 1. Konstrukce dopravního automobilu umožňuje přepravu jednotky požární ochrany na místo zásahu nebo přepravu osob při plnění úkolů na úseku ochrany obyvatelstva5). Provedení 2. Dopravní automobil v provedení základním může být doplněn požárním přívěsem pro uložení požárního příslušenství pro zásah. 3. Konstrukce dopravního automobilu v provedení speciálním technickém umožňuje provádění záchranných prací nebo prací při plnění úkolů na úseku ochrany obyvatelstva. 4. Konstrukce dopravního automobilu v provedení speciálním s motorovou stříkačkou umožňuje provádět a) požární zásah vodou, střední nebo těžkou pěnou, a to z volného vnějšího zdroje nebo z vnějšího tlakového zdroje vody, b) dálkovou dopravu vody za použití přenosné motorové stříkačky, 5. Dopravní automobil v provedení speciálním s motorovou stříkačkou a přívěs pro hašení „PH“ jsou vybaveny přenosnou motorovou stříkačkou6) a) o jmenovitém výkonu 750 l.min-1 (DA 7,5), b) o jmenovitém výkonu 1000 l.min-1 (DA 10), nebo c) o jmenovitém výkonu 1500 l.min-1 (DA 15). Hodnota jmenovitého výkonu vychází z ČSN EN 1028-1 a je charakterizována jmenovitým tlakem 10 bar a jmenovitým průtokem (l.min-1). Podvozek 6. Hnací náprava dopravního automobilu v provedení speciálním s motorovou stříkačkou a v provedení speciálním technickém je vybavena uzávěrkou diferenciálu nebo obdobným zařízením. 7. Dopravní automobil je vybaven závěsným zařízením pro tažení požárního přívěsu. Kabina osádky 8. Kabina osádky dopravního automobilu je vybavena nejméně 6 sedadly. Požární příslušenství 9. Dopravní automobil a přívěs pro hašení jsou vybaveny úložným prostorem s úchytnými prvky, ve kterých je upevněno základní požární příslušenství definované v tabulce č. 1. Uvedené počty a parametry požárního příslušenství jsou stanoveny jako minimální. Tabulka č. 1 Název\| Provedení\| Jednotka ---\|---\|--- Z\| T\| MS\| PH Cestářské koště\| \| 1\| 1\| \| ks Dýchací přístroj s min. zásobou 1600 l vzduchu1, 2\| \| 4\| 4\| \| ks Hadicový držák v obalu\| \| \| 4\| 2\| ks Hadicový můstek\| \| \| 2\| 2\| ks Hydrantový nástavec\| \| \| 1\| 1\| ks Izolovaná požární hadice 52x20 m\| \| \| 6\| 4\| ks Izolovaná požární hadice 75x20 m\| \| \| 8\| 5\| ks Izolovaná požární hadice 75x5 m\| \| \| 1\| \| ks Klíč k nadzemnímu hydrantu\| \| \| 1\| 1\| ks Klíč k podzemnímu hydrantu\| \| \| 1\| 1\| ks Klíč na hadice a armatury 75/52\| \| \| 2\| 2\| ks Klíč na sací hadice\| \| \| 2\| 2\| ks Kombinovaná proudnice 52\| \| \| 2\| 2\| ks Krumpáč\| \| 1\| 1\| \| ks Lékárnička velikost III3\| 1\| 1\| 1\| \| ks Lopata\| \| 2\| 2\| \| ks Motorová řetězová pila s výkonem 2,7 kW a délkou řetězové lišty 380 mm s příslušenstvím, mimo provedení „Hobby“\| \| 1\| 1\| \| ks Nádoba na pohonné hmoty a olej k motorové řetězové pile\| \| 1\| 1\| \| ks Nádoba nebo nádoby na pěnidlo o celkovém objemu\| \| \| 40\| \| litr Náhradní tlaková láhev\| \| \| 2\| \| ks Objímka na izolovanou požární hadici 52 v obalu\| \| \| 4\| 4\| ks Objímka na izolovanou požární hadici 75 v obalu\| \| \| 4\| 4\| ks Pákové kleště\| \| 1\| 1\| 1\| ks Pěnotvorná proudnice na střední pěnu\| \| \| 1\| \| ks Pěnotvorná proudnice na těžkou pěnu\| \| \| 1\| \| ks Ploché páčidlo\| \| 1\| 1\| 1\| ks Požární sekera bourací\| \| 1\| 1\| 1\| ks Požární světlomet s kloubovým držákem\| \| 2\| 2\| \| ks Proudnice 75\| \| \| 1\| 1\| ks Přechod 110/75\| \| \| 1\| 1\| ks Přechod 75/52\| \| \| 4\| 2\| ks Přenosná motorová stříkačka podle ČSN EN 14466\| \| \| 1\| 1\| ks Přenosný hasicí přístroj práškový s hasicí schopností 34A a zároveň 183B4\| 1\| 1\| 1\| \| ks Přenosný hasicí přístroj CO2 s hasicí schopností 89B4\| 1\| 1\| 1\| \| ks Přenosný kulový kohout\| \| \| 1\| 1\| ks Přenosný přiměšovač\| \| \| 1\| \| ks Přenosný zásahový žebřík pro hasiče pro nejméně dvě osoby s dostupnou výškou 8 m\| \| 1\| 1\| \| ks Přetlakový ventil\| \| \| 1\| 1\| ks Příslušenství k přenosné motorové stříkačce\| \| \| 1\| 1\| ks Rozdělovač\| \| \| 1\| 1\| ks Ruční pila na dřevo\| \| 1\| 1\| \| ks Ruční svítilna\| 2\| 4\| 4\| 2\| ks Rukavice proti tepelným rizikům do 600° C\| \| \| 2\| \| pár Rukavice lékařské pro jednorázové použití nesterilní\| 12\| 12\| 12\| \| pár Sací hadice, celková délka sady 10 m\| \| \| 1\| 1\| sada Sací koš\| \| \| 1\| 1\| ks Savice přiměšovače\| \| \| 1\| \| ks Sběrač 2 x 75\| \| \| 1\| \| ks Skříňka s nástroji\| \| 1\| 1\| 1\| ks Tlumnice\| \| \| 1\| \| ks Trhací hák\| \| 1\| 1\| \| ks Ventilové lano na vidlici\| \| \| 1\| 1\| ks Vyprošťovací nůž (řezák) na bezpečnostní pásy\| 1\| 1\| 1\| \| ks Vytyčovací páska červeno-bílá 100 m\| 1\| 1\| 1\| \| ks Záchranná a evakuační nosítka\| \| 1\| 1\| \| ks Záchytné lano na vidlici\| \| \| 1\| 1\| ks Doplňující poznámky k tabulce č. 1: 1. Autonomní dýchací přístroj na stlačený vzduch s otevřeným okruhem (izolační dýchací přístroj). U jednotky sboru dobrovolných hasičů obce nebo sboru dobrovolných hasičů podniku lze použít dýchací přístroj s min. zásobou 1400 l vzduchu. 2. Dopravní automobil nemusí být vybaven dýchacími přístroji ani příslušnými úchyty, pro uložení dýchacích přístrojů však musí být vymezena prostorová a hmotnostní rezerva s vyznačenými kotevními body. 3. Lékárnička velikost III je rozšířena o sadu Kramerových dlah, fixační krční límec, rozvírač úst a popáleninový balíček bez Kendalovy roušky. 4. Minimální požadavky na hasicí schopnost stanoví část 4 ČSN EN 3-7+A1; hasicí přístroj je v provedení pro umístění v automobilu. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 35/2007 Sb. TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO CISTERNOVOU AUTOMOBILOVOU STŘÍKAČKU 1. Konstrukce cisternové automobilové stříkačky umožňuje a) přepravu jednotky požární ochrany, b) dálkovou dopravu vody, c) požární zásah vodou z vlastní nádrže, z vnějšího volného zdroje a z vnějšího tlakového zdroje vody, d) požární zásah střední a těžkou pěnou s výjimkou cisternové automobilové stříkačky v provedení speciálním pro hašení lesních požárů, a to z volného vnějšího zdroje pěnidla a s výjimkou cisternové automobilové stříkačky v provedení speciálním redukovaném z vlastní nádrže na pěnidlo, e) provedení záchranných prací. 2. Konstrukce čerpacího zařízení cisternové automobilové stříkačky umožňuje a) zavodnění sacího vedení 1. z vlastní nádrže, 2. z vnějšího zdroje, b) stříkání 1. tlakovou vodou s pracovním tlakem, který nepřekročí hodnotu 1,7 MPa, 2. tlakovou vodou z vysokotlaké části požárního čerpadla se jmenovitým tlakem 4 MPa na čerpadle a s průtokem hasiva na konci hadice nejméně 150 l.min-1 s výjimkou cisternové automobilové stříkačky v provedení speciálním redukovaném a v provedení speciálním pro velkoobjemové hašení, 3. vodou s přísadami, například se smáčedly, 4. střední a těžkou pěnou, s výjimkou cisternové automobilové stříkačky v provedení speciálním pro hašení lesních požárů, c) plnění vlastní nádrže, d) napojení na vnější tlakový zdroj vody. Provedení 3. Cisternová automobilová stříkačka je vybavena požárním čerpadlem a) o jmenovitém výkonu 750 l.min-1 (CAS 7,5), b) o jmenovitém výkonu 1000 l.min-1 (CAS 10), c) o jmenovitém výkonu 1500 l.min-1 (CAS 15), d) o jmenovitém výkonu 2000 l.min-1 (CAS 20), e) o jmenovitém výkonu 3000 l.min-1 (CAS 30), f) o jmenovitém výkonu 4000 l.min-1 (CAS 40), nebo g) o jmenovitém výkonu 6000 l.min-1 (CAS 60). Hodnota jmenovitého výkonu vychází z ČSN EN 1028-1, tab. 4 a je charakterizována jmenovitým tlakem 10 bar a jmenovitým průtokem (l.min-1) po zabudování do cisternové automobilové stříkačky. Nachází-li se jmenovitý výkon požárního čerpadla mezi hodnotami podle písmen a) až g), požární čerpadlo se zařadí do kategorie požárních čerpadel s nejbližším nižším jmenovitým výkonem. 4. Cisternová automobilová stříkačka v provedení speciálním technickém kromě požadavků stanovených pro cisternovou automobilovou stříkačku v provedení základním splňuje následující požadavky a) má účelovou nástavbu vybavenou osvětlovacím stožárem nebo obdobným osvětlovacím zařízením s příslušným energetickým zdrojem, b) je v přední části vybavena lanovým navijákem s tažnou sílou nejméně 35 kN pro střední a těžkou hmotnostní třídu a nejméně 20 kN pro lehkou hmotnostní třídu, c) zadní část účelové nástavby je uzpůsobená pro případnou montáž úchytného prvku pro uložení vyjímatelného kolového hadicového navijáku, určeného pro tvoření dopravního hadicového vedení 75 o délce nejméně 100 m. 5. Cisternová automobilová stříkačka v provedení speciálním pro hašení lesních požárů splňuje následující požadavky a) má pohon všech náprav, každá náprava je vybavena uzávěrkou diferenciálu nebo obdobným zařízením, b) střední a těžká hmotnostní třída je v přední části vybavena lanovým navijákem s tažnou sílou nejméně 35 kN. 6. Cisternová automobilová stříkačka v provedení speciálním pro velkoobjemové hašení splňuje následující požadavky a) má pohon všech náprav, každá náprava je vybavena uzávěrkou diferenciálu nebo obdobným zařízením, b) má nádrž na vodu o objemu nejméně 8000 l, c) je konstruována pro použití dvěma osobami. Kabina osádky 7. Kabina osádky cisternové automobilové stříkačky je vybavena nejméně a) 6 sedadly u provedení základního, b) 4 sedadly u provedení speciálního redukovaného nebo u provedení speciálního technického, c) 3 sedadly u provedení speciálního pro hašení lesních požárů, d) 2 sedadly u provedení speciálního pro velkoobjemové hašení. Podvozek 8. Podvozek pro smíšený a terénní provoz je konstruován tak, aby umožnil pohon přední nápravy a nejméně jedné zadní nápravy, užití uzávěrky diferenciálu nebo obdobného zařízení alespoň na jedné hnací nápravě. Čerpací zařízení 9. Čerpací zařízení tvoří požární čerpadlo, zavodňovací zařízení požárního čerpadla, ventily, kohouty a rozvody hasiva. Čerpací zařízení má pohon nezávislý na souběžné činnosti a pohonu ostatních zařízení. 10. Čerpací zařízení má výtlačná hrdla se spojkami 75 mm. Výtlačná hrdla jsou vyvedena na obě strany čerpacího zařízení, mimo prostor obsluhy čerpacího zařízení. Počet výtlačných hrdel na každé straně odpovídá jmenovitému výkonu požárního čerpadla. U požárního čerpadla se jmenovitým výkonem 1500 l.min-1 a vyšším jsou na každou stranu vyvedena nejméně dvě výtlačná hrdla. 11. Čerpací zařízení je opatřeno zpětnou klapkou k ochraně sacích hadic před poškozením tlakem a zařízením na odtlakování hadicového vedení pod tlakem, připojeného na výtlačné hrdlo čerpacího zařízení. 12. Výtlačné hrdlo vysokotlaké části čerpacího zařízení je vyvedeno do zařízení pro prvotní zásah a je osazeno nezáměnnou spojkou. 13. Sací hrdlo požárního čerpadla je závitové 110 mm, 125 mm nebo 150 mm. Jmenovité parametry požárního čerpadla se jmenovitým výkonem 750 až 3000 l.min-1 jsou dosažitelné při sání jedním sacím hrdlem. 14. Účelovou nástavbu lze mimo sací a výtlačná hrdla požárního čerpadla také osadit tlakovými hrdlovými spojkami 52 mm. 15. Sací a výtlačné hrdlo čerpacího zařízení a plnicí hrdlo nádrže jsou vyvedena tak, aby neomezovala obsluhu čerpacího zařízení a bezpečný pohyb strojníka; vzdálenost spodní hrany od země je nejméně 500 mm. Sací hrdlo je vyvedeno dozadu nebo na obě strany účelové nástavby. 16. Čerpací zařízení a rozvod hasiva jsou konstruovány tak, aby umožňovaly jejich snadné odvodnění vypouštěcími kohouty soustředěnými na přístupném místě. Jmenovitá světlost kohoutu je nejméně 4 mm. 17. Obslužné místo čerpacího zařízení je konstruováno tak, aby bylo snadno a bezpečně přístupné a osvětlené neoslňujícím světlem. 18. Obslužné místo čerpacího zařízení je vybaveno a) ukazatelem množství hasiv v nádržích v hodnotách nejméně 1/4, 2/4, 3/4 a 4/4, b) ukazatelem otáček požárního čerpadla s vyznačenou hodnotou maximálních otáček, c) přípojnými body pro dodatečnou montáž nejméně reproduktoru pro odposlech analogové radiostanice. 19. Čerpací zařízení a nádrže na hasiva jsou chráněny proti zamrznutí při jízdě a za provozu na místě. 20. Čerpací zařízení je konstruováno tak, aby nedošlo k jeho znečištění a mechanickému poškození při jízdě a provozu. 21. Pohon čerpacího zařízení umožňuje zapnutí i při volnoběžném chodu motoru cisternové automobilové stříkačky. Dále pohon čerpacího zařízení umožňuje vypnutí i při částečném zatížení čerpacího zařízení. Signalizace zapnutí pohonu čerpacího zařízení je umístěna v zorném poli řidiče. Zařízení pro výrobu pěny 22. Zařízení pro výrobu pěny tvoří zejména a) pevně vestavěná nádrž nebo nevestavěné nádoby na pěnidlo, b) přiměšovací zařízení, c) příslušné potrubí s ventily a kohouty, d) čerpadlo k plnění nádrže nebo nádrží na pěnidlo se zdrojem nezávislým na pohonu čerpacího zařízení, a to u cisternové automobilové stříkačky s nádrží nebo nádržemi na pěnidlo většími než 400 l. 23. Zařízení pro výrobu pěny umožňuje stříkání nejméně jedním proudem těžké pěny. 24. Zařízení pro výrobu pěny je konstruováno tak, aby umožňovalo přimísení v rozsahu od 0 do 6 % plynule nebo skokově po 1 %. Procento přimísení je signalizováno v zorném poli obsluhy čerpacího zařízení. Nádrž na hasivo 25. Nádrž na hasivo je konstrukčně upravena tak, aby a) umožňovala úplné vypuštění hasiva, b) nebyla poškozena přetlakem při maximálním plnění hasivem, c) nebyla poškozena podtlakem při maximálním odběru hasiva, d) hasivo při jízdě nevytékalo, e) umožňovala průběžné doplňování nádrže na vodu z vnějšího zdroje. 26. Plnicí zařízení nádrže na vodu je tvořeno nejméně jedním potrubím o průměru 75 mm se spojkami 75 mm a zpětnou klapkou nebo kohoutem, případně zařízením zabraňujícím zpětnému vytékání vody z nádrže. 27. Mezi nádrží na vodu a čerpacím zařízením je filtr z nekorodujícího síta o průměru ok nejvíce 5 mm. 28. Nádrž na vodu je vybavena tlumícími přepážkami. Rozpojitelné spoje na tlumicích přepážkách jsou zajištěny proti samovolnému uvolnění. 29. Pevně zabudovaná nádrž na vodu má objem nejméně 1700 l. 30. Pevně zabudovaná nádrž nebo nádrže na pěnidlo mají objem o velikosti nejméně 6 % objemu pevně zabudované nádrže na vodu. Pevně zabudovaná nádrž na pěnidlo a pevně zabudované zařízení pro výrobu pěny nemusí být součástí účelové nástavby cisternové automobilové stříkačky v provedení speciálním redukovaném nebo v provedení speciálním pro hašení lesních požárů. 31. Průměr průlezného otvoru do nádrže na hasivo s objemem 1000 l a větším je nejméně 450 mm. Povrchová úprava 32. Čerpací zařízení, rozvody a armatury umístěné v účelové nástavbě jsou opatřeny světlým krycím nátěrem nebo antikorozní úpravou. Požární příslušenství 33. Cisternová automobilová stříkačka je vybavena úložným prostorem s úchytnými prvky, ve kterých je upevněno požární příslušenství uvedené v tabulce č. 1. Uvedené počty a parametry požárního příslušenství jsou stanoveny jako minimální. Tabulka č. 1 Název\| Provedení\| Jednotka ---\|---\|--- Z\| R\| T\| LP\| VH Cestářské koště\| 1\| \| 1\| \| \| ks Dalekohled\| 1\| \| 1\| 1\| 1\| ks Detekční přístroj hořlavých plynů a par (explozimetr kalibrovaný na metan)1\| 1\| \| 1\| \| \| ks Dýchací přístroj s min. zásobou 1600 l vzduchu2\| shodně s počtem sedadel\| ks Džberová stříkačka nebo obdobné hasicí zařízení\| 1\| \| 1\| 1\| \| ks Ejektor ležatý\| 1\| 1\| 1\| \| \| ks Elektrické kalové čerpadlo 400 V s výtlačným hrdlem 52, výkonem 2,3 kW\| \| \| 1\| \| \| ks Elektrocentrála 230/400 V, 4,5 kW, krytí IP 44\| \| \| 1\| \| \| ks Hadicový držák v obalu\| 4\| 4\| 2\| 1\| \| ks Hadicový můstek\| 2\| 2\| 2\| \| 2\| ks HVZ - hadice o délce 20 m k propojení nástroje s pohonnou jednotkou\| \| \| 2\| \| \| ks HVZ - motorová pohonná jednotka hydraulického vyprošťovacího zařízení pro současnou činnost dvou vyprošťovacích nástrojů\| \| \| 1\| \| \| ks HVZ - přímočarý teleskopický rozpínací nástroj - stojka v základním stavu nejvíce 600 mm s pracovním zdvihem 570 mm\| \| \| 1\| \| \| ks HVZ - rozpínací nástroj s čelistmi s rozpínací vzdáleností 600 mm a rozpínací silou 30 kN podle ČSN EN 13204\| \| \| 1\| \| \| ks HVZ - ruční pohonná jednotka hydraulického vyprošťovacího zařízení\| \| \| 1\| \| \| ks HVZ - řetězový úvazek\| \| \| 1\| \| \| pár HVZ - stabilizační podpěry a klíny\| \| \| 1\| \| \| sada HVZ - střihací nástroj na pedály\| \| \| 1\| \| \| ks HVZ - střihací nástroj s minimálním rozevřením 150 mm a se schopností stříhání podle kategorie G ČSN EN 13204\| \| \| 1\| \| \| ks HVZ - zachycovač airbagů pro opakované použití\| \| \| 1\| \| \| ks Hydrantový nástavec\| 1\| 1\| 1\| \| 1\| ks Izolovaná požární hadice 75x5 m\| 2\| 2\| 2\| 1\| 2\| ks Izolovaná požární hadice 52x20 m\| 8\| 8\| 6\| 6\| 6\| ks Izolovaná požární hadice 75x20 m\| 8\| 8\| 6\| \| 10\| ks Izolované požární hadice 25 v celkové délce sady 100 m\| \| \| \| 1\| \| sada Kanálová rychloucpávka\| 1\| \| 1\| \| \| ks Kbelík 10 l\| 1\| 1\| 1\| 1\| \| ks Klíč k nadzemnímu hydrantu\| 1\| 1\| 1\| \| 1\| ks Klíč k podzemnímu hydrantu\| 1\| 1\| 1\| \| 1\| ks Klíč na hadice a armatury 75/52\| 2\| 2\| 2\| 2\| 2\| ks Klíč na sací hadice\| 2\| 2\| 2\| \| 2\| ks Kombinovaná proudnice 52 pro plný a roztříštěný proud\| 2\| 2\| 2\| 1\| 1\| ks Krumpáč\| 1\| 1\| 2\| 1\| 1\| ks Lékárnička velikost II\| \| \| \| 1\| 1\| ks Lékárnička velikost III\| 1\| 1\| 1\| \| \| ks Lopata\| 2\| 2\| 3\| 2\| 1\| ks Motorová kotoučová (rozbrušovací) pila s výkonem 3,7 kW a kotoučem o průměru 250 mm s příslušenstvím, mimo provedení „Hobby“\| \| \| 1\| \| \| ks Motorová řetězová pila s výkonem 2,7 kW a délkou řetězové lišty 380 mm s příslušenstvím, mimo provedení „Hobby“\| 1\| \| 1\| 1\| \| ks Nádoba na pohonné hmoty a olej k motorové kotoučové pile\| \| \| 1\| \| \| ks Nádoba na pohonné hmoty a olej k motorové řetězové pile\| 1\| \| 1\| 1\| \| ks Motykosekera\| 1\| \| 1\| 1\| \| ks Nádoba na úkapy\| 1\| \| 1\| \| \| ks Nádoba nebo nádoby na pěnidlo4\| \| 1\| \| 1\| \| ks Náhradní tlaková láhev5\| 50 % z počtu dýchacích přístrojů, nejméně 2 ks Nízkoprůtažné lano6 s opláštěným jádrem typu A 30 m, průměrem min. 10 mm\| 2\| 2\| 2\| \| \| ks Nízkoprůtažné lano6 s opláštěným jádrem typu A 60 m, průměrem min. 10 mm\| 1\| 1\| 1\| \| \| ks Objímka na izolovanou požární hadici 52 v obalu\| 4\| 4\| 4\| 4\| 4\| ks Objímka na izolovanou požární hadici 75 v obalu\| 4\| 4\| 4\| 4\| 4\| ks Pákové kleště\| 1\| \| 1\| 1\| 1\| ks Papírové ručníky\| 1\| 1\| 1\| \| 1\| balení Pěnotvorná proudnice na střední pěnu7\| 1\| \| 1\| \| 1\| ks Pěnotvorná proudnice na těžkou pěnu\| 1\| 1\| 1\| \| 1\| ks Ploché páčidlo\| 1\| 1\| 1\| \| 1\| ks Plovoucí čerpadlo\| 1\| \| 1\| 1\| \| ks Plynotěsný protichemický ochranný oděv typu 1a podle ČSN EN 943-18\| 4\| \| 4\| \| \| ks Požární sekera bourací\| 1\| 1\| 1\| 1\| 1\| ks Požární světlomet s kloubovým držákem, není-li použit osvětlovací stožár\| 2\| 2\| 2\| 2\| 2\| ks Prodlužovací kabel 230 V, 25 m na navijáku\| 1\| \| 2\| \| \| ks Prodlužovací kabel 400 V, 25 m na navijáku\| \| \| 1\| \| \| ks Protichemický ochranný oděv typu 3 podle ČSN EN 14605 pro opakované použití\| \| 3\| \| \| \| ks Proudnice 25 s uzávěrem\| \| \| \| 2\| \| Proudnice 52 s uzávěrem\| 1\| 1\| \| 1\| 1\| ks Proudnice 75\| 1\| 1\| \| \| 2\| ks Průtokový kartáč na mytí s hadicí 25x10 m\| 1\| \| 1\| \| \| ks Přechod 110/75\| 1\| \| \| \| \| ks Přechod 52/25\| 1\| \| \| 3\| \| ks Přechod 75/52\| 2\| 2\| 2\| 2\| 2\| ks Přenosná lafetová proudnice\| \| \| \| \| 1\| ks Přenosné výstražné světlo oranžové barvy\| 1\| \| 1\| \| \| ks Přenosný hasicí přístroj práškový s hasicí schopností 34A a zároveň 183B9\| 1\| 1\| 1\| 1\| 1\| ks Přenosný hasicí přístroj CO2 s hasicí schopností 89B9\| 1\| 1\| 1\| \| \| ks Přenosný kulový kohout\| 1\| \| 1\| \| 2\| ks Přenosný přiměšovač\| 1\| 1\| 1\| \| 1\| ks Přenosný záchranný a zásahový žebřík pro hasiče pro tři osoby s dostupnou výškou min. 8 m\| 1\| 1\| 1\| \| 1\| ks Přetlakový ventil\| 1\| 1\| 1\| 1\| 1\| ks Přetlakový ventilátor, jmenovitý výkon 12.000 m3.h-1\| 1\| \| 1\| \| \| ks Přikrývka (deka) v obalu\| 1\| \| 1\| \| \| ks Pytel polyetylénový\| 5\| \| 5\| \| \| ks Rozdělovač\| 1\| 1\| 1\| 1\| 1\| ks Ruční svítilna\| 4\| 2\| 4\| 2\| 2\| ks Rukavice proti tepelným rizikům do 600° C\| 2\| 2\| 2\| \| \| pár Rukavice lékařské pro jednorázové použití nesterilní\| 15\| 10\| 15\| 10\| 10\| pár Rýč\| \| \| \| 1\| \| ks Sací hadice, celková délka sady 10 m\| 1\| 1\| 1\| \| 1\| ks Sací koš\| 1\| 1\| 1\| \| 1\| ks Sací nástavec na pěnidlo\| 1\| \| 1\| \| 1\| ks Savice přiměšovače\| 1\| 1\| 1\| \| \| ks Sběrač 2 x 75\| 1\| 1\| 1\| 1\| 1\| ks Skříňka s elektrotechnickými nástroji\| 1\| \| 1\| \| \| sada Skříňka s nástroji\| 1\| 1\| 1\| \| 1\| sada Tekuté mýdlo 500 ml\| 1\| 1\| 1\| \| 1\| ks Termofólie 2x2 m\| 1\| 1\| 2\| \| \| ks Tlumnice\| \| \| \| 1\| \| ks Trhací hák\| 1\| 1\| 1\| 1\| 1\| ks Ventilové lano na vidlici\| 1\| 1\| 1\| \| 1\| ks Vyprošťovací nůž (řezák) na bezpečnostní pásy\| 2\| 2\| 2\| 1\| 1\| ks Vytyčovací páska 100 m\| 1\| 1\| 1\| \| 1\| ks Záchranné a evakuační nosítka\| 1\| 1\| 1\| \| \| ks Záchranný kyslíkový přístroj\| 1\| \| 1\| \| \| ks Záchytné lano na vidlici\| 1\| 1\| 1\| \| 1\| ks Doplňující poznámky k tabulce č. 1: 1. Rozsah měření 0-5 % obj. metanu (0-100 % dolní meze výbušnosti metanu). 2. Autonomní dýchací přístroj na stlačený vzduch s otevřeným okruhem (izolační dýchací přístroj). U jednotky sboru dobrovolných hasičů obce nebo sboru dobrovolných hasičů podniku lze použít dýchací přístroj s min. zásobou 1400 l vzduchu. 3. Lékárnička velikost III je rozšířena o sadu Kramerových dlah, fixační krční límec, rozvírač úst a popáleninový balíček bez Kendalovy roušky. 4. Platí, pokud cisternová automobilová stříkačka není vybavena vestavěnou nádrží na pěnidlo; minimální množství pěnidla u provedení speciálního pro hašení lesních požárů odpovídá nejméně 1 % a u provedení speciálního redukovaného 3 % objemu pevně zabudované nádrže na vodu. 5. U jednotky sboru dobrovolných hasičů obce nebo sboru dobrovolných hasičů podniku lze použít dýchací přístroj s minimální zásobou 1400 l vzduchu. 6. Technické parametry stanoví ČSN EN 1891. 7. S průtokem nejméně 200 l.min.-1 roztoku při jmenovitých podmínkách. 8. U jednotky sboru dobrovolných hasičů obce nebo sboru dobrovolných hasičů podniku lze plynotěsné protichemické ochranné oděvy nahradit neplynotěsnými protichemickými ochrannými oděvy. 9. Minimální požadavky na hasicí schopnost stanoví část 4 ČSN EN 3-7+A1; hasicí přístroj je v provedení pro umístění v automobilu. 34. Pokud je v cisternové automobilové stříkačce umístěna elektrocentrála, s výjimkou provedení speciálního technického, pak její výkon je nejméně 3,5 kW a krytí nejméně IP 44. 35. Nejméně čtyři izolované požární hadice 52x20 m u cisternové automobilové stříkačky v provedení základním a v provedení speciálním technickém jsou po dvou uloženy v přenosných kazetách na hadice. 36. Prostorová a hmotnostní rezerva pro uložení nadstandardního požárního příslušenství je situována v přední pravé části účelové nástavby, u cisternové automobilové stříkačky v provedení speciálním technickém může být situována i do jiných částí účelové nástavby. 37. Cisternová automobilová stříkačka je vybavena pěnotvornou proudnicí na těžkou pěnu podle jmenovitého výkonu požárního čerpadla, a to při jmenovitém výkonu a) 750 l.min-1 a 1000 l.min-1 proudnicí s průtokem roztoku nejméně 300 l.min-1, b) 1500 l.min-1 a 2000 l.min-1 proudnicí s průtokem roztoku nejméně 600 l.min-1, c) 3000 l.min-1, 4000 l.min-1 a 6000 l.min-1 proudnicí s průtokem roztoku nejméně 1200 l.min-1. 38. Na automobilovou stříkačku, pěnový hasicí automobil, kombinovaný hasicí automobil a ostatní zásahové požární automobily s požárním čerpadlem podle ČSN EN 1028-1 se vztahuje ustanovení této přílohy v bodech 3, 9, 11, 13, 15 až 17, 18b, 19 až 21. 2) § 13 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 45 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). 4) Předpis Evropské hospodářské komise č. 48 - Jednotná ustanovení pro homologaci vozidel z hlediska montáže zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci. 5) § 70 odst. 5 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb. a zákona č. 237/2000 Sb. 6) Vyhláška č. 255/1999 Sb., o technických podmínkách věcných prostředků požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pro požární techniku zařazenou do vybavení jednotek požární ochrany přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky platí technické podmínky stanovené dosavadním právním předpisem. 2. Výroba požární techniky zahájená přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se dokončí podle dosavadního právního předpisu. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jejího vyhlášení. Ministr: Ing. Pecina, MBA, v. r.
Nařízení vlády č. 51/2010 Sb.	Nařízení vlády č. 51/2010 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 147/1999 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky Vyhlášeno 25. 2. 2010, datum účinnosti 1. 7. 2010, částka 19/2010 * Čl. I - V bodě 3 přílohy k nařízení vlády č. 147/1999 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, písmeno a) zní: * Čl. II Aktuální znění od 1. 7. 2010 51 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 8. února 2010, kterým se mění nařízení vlády č. 147/1999 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky Vláda nařizuje podle § 4 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči: Čl. I V bodě 3 přílohy k nařízení vlády č. 147/1999 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, písmeno a) zní: „a) --- Název:\| Koněspřežní železnice České Budějovice - Linec (česká část) Popis:\| soubor budov, terénních úprav a dalších nemovitých objektů, vybudovaných k provozování koněspřežní železnice České Budějovice - Linec, včetně jejich pozůstatků, na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou pozemku parcelní číslo 165 v katastrálním území České Budějovice 1, pozemku parcelní číslo 139 v katastrálním území České Budějovice 7, pozemkové parcely č. 706 v katastrálním území Včelná, stavebních parcel č. 87, 115 v katastrálním území Kamenný Újezd, stavební parcely č. 78 v katastrálním území Chlumec-část obce: Krnín, stavební parcely č. 97 v katastrálním území Chodeč-Zvíkov, a objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| České Budějovice Obec:\| České Budějovice Katastrální území:\| České Budějovice 1 Pozemky, parcelní čísla:\| 25, 165 (část) Budovy, čísla popisná:\| 23, 141 Katastrální území:\| České Budějovice 3 Pozemek, parcelní číslo:\| 4408 Budova, číslo popisné:\| 1847 Katastrální území:\| České Budějovice 7 Pozemek, parcelní číslo:\| 139 Budova, číslo popisné:\| 44 Obec:\| Včelná Katastrální území:\| Včelná Pozemek, parcelní číslo:\| 706 Budova, číslo popisné:\| 242 Obec:\| Kamenný Újezd Katastrální území:\| Kamenný Újezd Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcely: 115, 122 pozemkové parcely: 2926/1 (část), 2926/3 (část), 2926/22 (část) Budova, číslo popisné:\| 87 Budova, číslo evidenční:\| 16 Katastrální území:\| Krasejovka Pozemek, parcelní číslo:\| pozemková parcela: 968/1 (část) Okres:\| Český Krumlov Obec:\| Chlumec Katastrální území:\| Chlumec Pozemek, parcelní číslo:\| stavební parcela: 78 Budova, číslo popisné:\| 9 (část obce: Krnín) Obec:\| Dolní Třebonín Katastrální území:\| Dolní Svince Pozemek, parcelní číslo:\| pozemková parcela: 693/1 (část) Obec:\| Velešín Katastrální území:\| Prostřední Svince - Holkov Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcely: 34, 40/1, 40/2, 51/2 pozemkové parcely: 914/11 (část), 1018, 1020/7, 1020/8 Budovy, čísla popisná:\| 8, 18, 36, (část obce: Holkov) Katastrální území:\| Velešín Pozemky, parcelní čísla:\| pozemkové parcely: 1803/1 (část), 1803/2 Obec:\| Zvíkov Katastrální území:\| Chodeč - Zvíkov Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcela: 97 pozemková parcela: 3514/2 (část) Budova, číslo popisné:\| 18 (část obce: Zvíkov) Obec:\| Netřebice Katastrální území:\| Dlouhá Pozemek, parcelní číslo:\| pozemková parcela: 1594/1 (část) Obec:\| Střítež Katastrální území:\| Střítež u Kaplice Pozemek, parcelní číslo:\| pozemková parcela: 2681/3 (část) Obec:\| Kaplice Katastrální území:\| Žďár u Kaplice Pozemek, parcelní číslo:\| pozemková parcela: 1336/1 (část) Obec:\| Omlenice Katastrální území:\| Stradov u Kaplice Pozemek, parcelní číslo:\| pozemková parcela: 990/1 (část) Obec:\| Bujanov Katastrální území:\| Suchdol u Bujanova Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcela: 80 pozemkové parcely: 1641/1 (část), 2114/1 (část) Budova, číslo popisné:\| 20 (část obce: Bujanov) Obec:\| Rožmitál na Šumavě Katastrální území:\| Hněvanov Pozemek, parcelní číslo:\| pozemková parcela: 1884/1 (část) Obec:\| Dolní Dvořiště Katastrální území:\| Trojany u Dolního Dvořiště Pozemky, parcelní čísla:\| pozemkové parcely: 27/1 (část), 221/1 (část), 221/3 (část), 221/4 (část), 298/1 (část), 298/3 (část), 298/4 (část) Katastrální území:\| Dolní Dvořiště Pozemky, parcelní čísla:\| pozemkové parcely: 2101/3, 2101/4, 2101/6, 789/1 (část) Katastrální území:\| Rybník u Dolního Dvořiště Pozemky, parcelní čísla:\| pozemkové parcely: 154/1 (část), 154/2 (část) Katastrální území:\| Jenín Pozemky, parcelní čísla:\| pozemkové parcely: 2233/1 (část), 2584 (část), 2642/1 (část), 2662 (část), 2738/1 (část), 2854/2, 2854/3, 2854/5, 2854/9 (část), 2854/15,“. Čl. II Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2010. Předseda vlády: v z. PhDr. Kohout v. r. místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Ministr kultury: prof. Riedlbauch v. r.
Nařízení vlády č. 50/2010 Sb.	Nařízení vlády č. 50/2010 Sb. Nařízení vlády o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky Vyhlášeno 25. 2. 2010, datum účinnosti 1. 7. 2010, částka 19/2010 * § 1 - Prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky * § 2 - Pro zabezpečení ochrany nemovitých národních kulturních památek prohlášených tímto nařízením se stanovuje tato podmínka: rozsah zastavěných ploch, tvar terénu, popřípadě výšková úroveň a skladba zástavby se nesmějí měnit, pokud by tím byly poškozeny kultur * § 3 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 50/2010 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 50/2010 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2021 (430/2020 Sb.) 50 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 8. února 2010 o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky Vláda nařizuje podle § 4 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči: § 1 Prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky (1) Za národní kulturní památky se prohlašují tyto nemovité kulturní památky: a) v Jihočeském kraji 1. Zemědělská usedlost čp. 3 v Krníně, 2. Zámek Vimperk, 3. Zemský hřebčinec v Písku; b) v Jihomoravském kraji 1. Hotel Avion v Brně, 2. Klášter cisterciaček Porta coeli v Předklášteří, 3. Archeologické naleziště Dolní Věstonice – Pavlov, 4. Větrný mlýn v Kuželově; c) v Karlovarském kraji 1. Císařské lázně v Karlových Varech, 2. Kostel sv. Máří Magdalény v Karlových Varech, 3. Lázeňská kolonáda v Mariánských Lázních; d) v Královéhradeckém kraji 1. Dům čp. 92 „Dřevěnka“ v Úpici, 2. Vodní elektrárna – přehrada Les Království v Bílé Třemešné; e) v Libereckém kraji 1. Hospodářský dvůr zámku v Zákupech, 2. Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova; f) v Moravskoslezském kraji Budova bývalé přádelny s dílnou vzorkovny-dezinatura včetně strojního vybavení v areálu továrny Alois Larisch v Krnově; g) v Olomouckém kraji Vila Primavesi v Olomouci; h) v Pardubickém kraji 1. Kostel sv. Bartoloměje v Kočí u Chrudimi, 2. Zámek s opevněním v Pardubicích, 3. Krematorium v Pardubicích, 4. Kostel sv. Jakuba Většího v Poličce s rodnou světničkou Bohuslava Martinů; i) v Plzeňském kraji 1. Zámek Červené Poříčí, 2. Klášter premonstrátek v Chotěšově, 3. Vodní hamr Dobřív, 4. Jízdárna ve Světcích; j) v hlavním městě Praze 1. Dům U Černé Matky Boží v Praze na Starém Městě, 2. Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech, 3. Čistírna odpadních vod v Praze v Bubenči; k) ve Středočeském kraji Park a zámek v Průhonicích; l) v Ústeckém kraji Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě; m) v kraji Vysočina 1. Štáflova chalupa v Havlíčkově Brodě, 2. Klášter premonstrátů v Želivě; n) ve Zlínském kraji 1. Hřbitov ve Střílkách, 2. Fojtství ve Velkých Karlovicích. (2) Za národní kulturní památky se prohlašují tyto movité kulturní památky: a) v Jihočeském kraji Závišův kříž z kláštera ve Vyšším Brodě; b) v Jihomoravském kraji Světelský oltář; c) v Moravskoslezském kraji Železniční motorový vůz M 290.001 – „Slovenská strela“; d) v hlavním městě Praze Zlomek latinského překladu Kroniky tak řečeného Dalimila; e) v kraji Vysočina Přemyslovský krucifix z Jihlavy. (3) Umístění, popis a prostorová identifikace národních kulturních památek podle odstavce 1 jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení. (4) Názvy, čísla v rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek České republiky (dále jen „ústřední seznam“), charakteristiky a trvalé umístění národních kulturních památek podle odstavce 2 jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení. (5) Národní památkový ústav vyznačí národní kulturní památky podle odstavce 1 vždy do 2 vyhotovení kopií katastrální mapykatastrální mapy a ve lhůtě 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení 1 vyhotovení uloží do ústředního seznamu a 1 vyhotovení zašle krajskému úřadu, v jehož působnosti se národní kulturní památka podle odstavce 1 nachází. (6) Pokud se v příloze č. 1 k tomuto nařízení uvádí v prostorových identifikačních znacích část pozemku, rozumí se jí ta jeho část, která je zakreslena v kopiích katastrální mapykatastrální mapy podle odstavce 5. § 2 Pro zabezpečení ochrany nemovitých národních kulturních památek prohlášených tímto nařízením se stanovuje tato podmínka: rozsah zastavěných ploch, tvar terénu, popřípadě výšková úroveň a skladba zástavby se nesmějí měnit, pokud by tím byly poškozeny kulturní hodnoty národní kulturní památky. § 3 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2010. Předseda vlády: v z. PhDr. Kohout v. r. místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Ministr kultury: prof. Riedlbauch v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 50/2010 Sb. Umístění, popis a prostorová identifikace nemovitých národních kulturních památek prohlášených tímto nařízením a) v Jihočeském kraji 1. --- Název:\| Zemědělská usedlost čp. 3 v Krníně Popis:\| areál venkovské usedlosti tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku, s výjimkou budov a jiných nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Český Krumlov ObecObec:\| Chlumec Katastrální územíKatastrální území:\| Chlumec Pozemek, parcelní číslo:\| stavební parcela: 4 Budova, číslo popisné:\| 3 2. Název:\| Zámek Vimperk Popis:\| areál zámku tvořený budovami, jinými nemovitými objekty a jejich pozůstatky na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou budov a jiných nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Prachatice ObecObec:\| Vimperk Katastrální územíKatastrální území:\| Vimperk Pozemky, parcelní čísla:\| 362, 363, 369, 370, 372, 373, 374, 375, 381 Budova, číslo popisné:\| 20 3. Název:\| Zemský hřebčinec v Písku Popis:\| areál hřebčince tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou budov a jiných nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Písek ObecObec:\| Písek Katastrální územíKatastrální území:\| Písek Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcely: 1076, 1077, 1080, 4797, 6452, 7102 pozemkové parcely: 1500/1, 1500/2, 1500/3, 1501, 1502, 1503, 1504, 2584 Budova, číslo popisné:\| 479 b) v Jihomoravském kraji 1. --- Název:\| Hotel Avion v Brně Popis:\| budova hotelu na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Brno-město ObecObec:\| Brno Katastrální územíKatastrální území:\| Město Brno Pozemek, parcelní číslo:\| 563 Budova, číslo popisné:\| 150 2. Název:\| Klášter cisterciaček Porta coeli v Předklášteří Popis:\| areál kláštera tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou budov a jiných nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Brno-venkov ObecObec:\| Předklášteří Katastrální územíKatastrální území:\| Předklášteří Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcely: 1, 2/1, 2/2, 2/3, 2/4, 3, 4, 6, 7, 8/1, 8/2, 9 pozemkové parcely: 1, 2/1, 2/3, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 11, 12, 13, 14, 15, 786 Budovy, čísla popisná:\| 1001, 1002 3. Název:\| Archeologické naleziště Dolní Věstonice – Pavlov Popis:\| paleolitické archeologické naleziště na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku s výjimkou těch částí pozemku, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Břeclav ObecObec:\| Pavlov Katastrální územíKatastrální území:\| Pavlov u Dolních Věstonic Pozemek, parcelní číslo:\| 5655 4. Název:\| Větrný mlýn v Kuželově Popis:\| budova větrného mlýna na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Hodonín ObecObec:\| Kuželov Katastrální územíKatastrální území:\| Kuželov Pozemek, parcelní číslo:\| stavební parcela: 109 Budova, číslo popisné:\| 148 c) v Karlovarském kraji 1. --- Název:\| Císařské lázně v Karlových Varech Popis:\| lázeňská budova na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Karlovy Vary ObecObec:\| Karlovy Vary Katastrální územíKatastrální území:\| Karlovy Vary Pozemek, parcelní číslo:\| 902 Budova, číslo popisné:\| 306 2. Název:\| Kostel sv. Máří Magdalény v Karlových Varech Popis:\| areál kostela tvořený budovou a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Karlovy Vary ObecObec:\| Karlovy Vary Katastrální územíKatastrální území:\| Karlovy Vary Pozemky, parcelní čísla:\| 1, 2 Budova, číslo popisné:\| 1 3. Název:\| Lázeňská kolonáda v Mariánských Lázních Popis:\| lázeňské kolonáda na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Mariánské Lázně ObecObec:\| Mariánské Lázně Katastrální územíKatastrální území:\| Mariánské Lázně Pozemek, parcelní číslo:\| stavební parcela: 29 d) v Královéhradeckém kraji 1. --- Název:\| Dům čp. 92 „Dřevěnka“ v Úpici Popis:\| budova na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Trutnov ObecObec:\| Úpice Katastrální územíKatastrální území:\| Úpice Pozemek, parcelní číslo:\| stavební parcela: 115/1 Budova, číslo popisné:\| 92 2. Název:\| Vodní elektrárna - přehrada Les Království v Bílé Třemešné Popis:\| areál přehrady a vodní elektrárny tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích nebo pod pozemky vymezenými prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou pozemků parcelní čísla 268, 1233, 1234, 1236, 1245, 1246, 1247/1, 1247/2, 1247/4, 1247/5 v katastrálním územíkatastrálním území Bílá Třemešná, pozemků parcelní čísla 59/4, 117 v katastrálním územíkatastrálním území Nový Nemojov, pozemků parcelní čísla 477/3, 477/6, 977/2, 977/3 v katastrálním územíkatastrálním území Verdek a budov a jiných nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Trutnov ObecObec:\| Bílá Třemešná Katastrální územíKatastrální území:\| Bílá Třemešná Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcely: 261, 262, 265, 266, 268 pozemkové parcely: 1216/3 (část), 1217 (část), 1233, 1234, 1235 (část), 1236, 1245, 1246, 1247/1, 1247/2, 1247/4, 1247/5 Budovy, čísla popisná:\| 236, 282 Katastrální územíKatastrální území:\| Nový Nemojov Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcely: 27, 28, 29 pozemkové parcely: 59/4, 117 Katastrální územíKatastrální území:\| Verdek Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcely: 191, 192 pozemkové parcely: 477/3, 477/6, 977/2, 977/3 e) v Libereckém kraji 1. --- Název:\| Hospodářský dvůr zámku v Zákupech Popis:\| areál hospodářského dvora tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou budov a jiných nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Česká Lípa ObecObec:\| Zákupy Katastrální územíKatastrální území:\| Zákupy Pozemky, parcelní čísla:\| 262, 271, 978 Budova, číslo popisné:\| 3 2. Název:\| Dlaskův statek v Dolankách u Turnova Popis:\| areál statku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou pozemku parcelní číslo 451 Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Semily ObecObec:\| Turnov Katastrální územíKatastrální území:\| Bukovina u Turnova Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcela: 85 pozemkové parcely: 448, 451 Budova, číslo popisné:\| 12 f) v Moravskoslezském kraji Název:\| Budova bývalé prádelny s dílnou vzorkovny-dezinatura včetně strojního vybavení v areálu továrny Alois Larisch v Krnově ---\|--- Popis:\| budova na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky a ucelený soubor 15 věcí movitého strojního vybavení vzorkovny-dezinatury (1. prstencový skácí stroj JOSEPHY, 2. prstencový skácí stroj JOSEPHY, 3. útkovací soukací stroj HACOBA, 4. dřevěné snovadlo – 2 ks, 5. vytloukací strojek pro karty na vazbu, 6. ruční žakárový stav „dvoustovka“, 5 korů / 1000 nití, 7. ruční žakárový stav „dvoustovka“, 6 korů / 1200 nití, 8. listový mechanický člunkový stav SCHWABE, 8-listový, 9. listový mechanický člunkový stav SCHWABE, 12-listový, 10. žakárový mechanický člunkový stav SCHWABE „čtyřstovka“, 5 korů / 2000 nití, 11. žakárový mechanický člunkový stav SCHWABE „čtyřstovka“, 8 korů / 3200 nití; 12. vytloukací strojek pro útkovou záměnu, 13. vytloukací strojek pro karty na vazbu, 14. stůl na sešívání karet pro útkovou záměnu, 15. stůl na sešívání karet), trvale uložený v uvedené budově Prostorové identifikační znaky: Nemovité: Okres:\| Bruntál ObecObec:\| Krnov Katastrální územíKatastrální území:\| Krnov – Horní Předměstí Pozemek, parcelní číslo:\| 13/1 g) v Olomouckém kraji Název:\| Vila Primavesi v Olomouci ---\|--- Popis:\| areál vily tvořený budovou a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Olomouc ObecObec:\| Olomouc Katastrální územíKatastrální území:\| Olomouc-město Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcela: 650 pozemková parcela: 232 Budova, číslo popisné:\| 224 h) v Pardubickém kraji 1. --- Název:\| Kostel sv. Bartoloměje v Kočí u Chrudimi Popis:\| areál kostela tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Chrudim ObecObec:\| Kočí Katastrální územíKatastrální území:\| Kočí Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcela: 43 pozemková parcela: 75 2. Název:\| Zámek s opevněním v Pardubicích Popis:\| areál zámku s opevněním tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou pozemků 393/1, 393/2, 426/2, 431, 447 a budov a jiných nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Pardubice ObecObec:\| Pardubice Katastrální územíKatastrální území:\| Pardubice Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcely: 1, 2/1, 2/2, 3 pozemkové parcely: 393/1, 393/2, 426/2, 431, 436, 437, 439, 446, 447 Budovy, čísla popisná:\| 1, 2, 3, 4 3. Název:\| Krematorium v Pardubicích Popis:\| budova krematoria na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Pardubice ObecObec:\| Pardubice Katastrální územíKatastrální území:\| Pardubice Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcela: 1884 pozemková parcela: 2396/1 (část) Budova, číslo popisné:\| 990 4. Název:\| Kostel sv. Jakuba Většího v Poličce s rodnou světničkou Bohuslava Martinů Popis:\| budova kostela na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Svitavy ObecObec:\| Polička Katastrální územíKatastrální území:\| Polička Pozemek, parcelní číslo:\| stavební parcela: 19 Budova, číslo popisné:\| 236 i) v Plzeňském kraji 1. --- Název:\| Zámek Červené Poříčí Popis:\| areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou budov a jiných nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Klatovy ObecObec:\| Červené Poříčí Katastrální územíKatastrální území:\| Červené Poříčí Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcely: 1/1, 143 pozemkové parcely: 101/1, 101/2, 103 Budova, číslo popisné:\| 1 2. Název:\| Klášter premonstrátek v Chotěšově Popis:\| areál kláštera tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou budov a jiných nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Plzeň-jih ObecObec:\| Chotěšov Katastrální územíKatastrální území:\| Chotěšov Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcely: 4/1, 4/2, 4/3, 4/4, 4/5, 4/6, 5, 6, 7, 151/1, 151/2 pozemkové parcely: 14, 16, 17, 92/1, 92/2, 92/4, 92/5, 742/2 Budovy, čísla popisná:\| 1, 69, 166, 167, 168, 169 3. Název:\| Vodní hamr Dobřív Popis:\| areál hamru tvořený budovou a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Rokycany ObecObec:\| Dobřív Katastrální územíKatastrální území:\| Dobřív Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcela: 80 pozemkové parcely: 1401, 1516/1 4. Název:\| Jízdárna ve Světcích Popis:\| budova jízdárny na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Tachov ObecObec:\| Tachov Katastrální územíKatastrální území:\| Tachov Pozemek, parcelní číslo:\| stavební parcela: 3525 j) v hlavním městě Praze 1. --- Název:\| Dům U Černé Matky Boží v Praze na Starém Městě Popis:\| budova na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Praha ObecObec:\| Praha Katastrální územíKatastrální území:\| Staré Město Pozemek, parcelní číslo:\| 565 Budova, číslo popisné:\| 569 2. Název:\| Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech Popis:\| budova kostela na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Praha ObecObec:\| Praha Katastrální územíKatastrální území:\| Vinohrady Pozemky, parcelní čísla:\| 2457, 2458 3. Název:\| Čistírna odpadních vod v Praze v Bubenči Popis:\| areál čistírny včetně technologického vybavení tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, s výjimkou budov a jiných nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Praha ObecObec:\| Praha Katastrální územíKatastrální území:\| Bubeneč Pozemky, parcelní čísla:\| 1719, 1720/1 Budova, číslo popisné:\| 199 k) ve Středočeském kraji Název:\| Park a zámek v Průhonicích ---\|--- Popis:\| Starý zámek, Nový zámek, kostel Narození Panny Marie, park, vrátnice, rybárna, hájovna u Babku, hájovna zvaná Welzovna, hájovna u Kučerů, hájovna U zlatého bažanta, Česká chalupa, alpský srub, strážní domek zvaný Wachhaus, gloriet, ohrazení, kašna, studna, terasa se schodištěm, kaple Jména Panny Marie a jiné nemovité objekty, které jsou kulturními památkami, na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Praha-východ ObecObec:\| Dobřejovice Katastrální územíKatastrální území:\| Dobřejovice Pozemek, parcelní číslo:\| pozemková parcela: 701 Okres:\| Praha-západ ObecObec:\| Jesenice Katastrální územíKatastrální území:\| Zdiměřice u Prahy Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcela: 15 pozemkové parcely: 334/2, 351/2, 361/2, 363/1, 363/2, 367/2, 373/1, 377/1, 377/2, 377/3, 377/4, 377/5, 377/6, 402/2, 402/4, 402/5, 402/6, 490/2 (část), 491 (část) Okres:\| Praha-západ ObecObec:\| Průhonice Katastrální územíKatastrální území:\| Průhonice Pozemky, parcelní čísla:\| 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 15, 16/1, 16/2, 17, 18, 19, 20, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 724, 754, 755, 756, 757, 758, 759, 760, 761, 762, 763, 765/1, 765/2, 766/1, 766/2, 767, 768, 769, 770, 771, 772, 773, 774, 775, 776/1, 776/2, 777, 778, 779, 780/1, 780/2, 781, 782, 783, 784, 785, 786, 787, 788, 796, 880/1 (část), 977, 978, 979, 980, 981, 982, 983, 984, 985/1, 985/2, 986, 987/1, 987/2, 988/1, 988/2, 988/3, 989/1, 989/2, 990, 991, 992, 993, 997, 998/1, 998/2, 1000, 1001, 1002, 1003, 1004, 1005, 1006/1, 1006/2, 1006/3, 1006/4, 1006/5, 1007/1, 1007/2, 1007/3, 1008, 1009, 1010, 1011, 1012, 1013, 1014, 1015, 1016, 1017, 1018, 1023, 1024, 1025, 1026, 1027, 1028/1, 1028/2, 1029/1, 1029/2, 1031, 1032, 1033, 1034/1, 1034/2, 1034/3, 1034/4, 1034/5, 1034/6, 1034/7, 1034/8, 1034/9, 1034/10, 1034/13, 1034/14, 1034/15, 1034/16, 1034/17, 1035/1, 1035/2, 1036/1, 1036/2, 1037/1 (část), 1042/1, 1042/2, 1043, 1044, 1045, 1048, 1049, 1050, 1051, 1052, 1053, 1054, 1055, 1056, 1057, 1058, 1059, 1060, 1061, 1062, 1063, 1064, 1065, 1066, 1067, 1068, 1069, 1070, 1071, 1072, 1073, 1074, 1075, 1076, 1077, 1078, 1079, 1080, 1081, 1082, 1083, 1084, 1085, 1086, 1087, 1088, 1089, 1090, 1091, 1092, 1093, 1094, 1095, 1096, 1097, 1098, 1099, 1100, 1101, 1102, 1103, 1104, 1105, 1106, 1107, 1108, 1109, 1110, 1111, 1112, 1113, 1114, 1115, 1116, 1117, 1118, 1119, 1120 Budovy, čísla popisná:\| 1, 2, 58, 64, 90, 363 (vše v části obceobce Průhonice) Poznámka:\| Zpracováno podle právního stavu ke dni 1. července 2020. l) v Ústeckém kraji Název:\| Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě ---\|--- Popis:\| budova kostela na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Most ObecObec:\| Most Katastrální územíKatastrální území:\| Most I Pozemek, parcelní číslo:\| 162 m) v kraji Vysočina 1. --- Název: \| Štáflova chalupa v Havlíčkově Brodě Popis:\| budova na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně pozemku parcelní číslo 221, s výjimkou pozemku parcelní číslo 2259/22 Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Havlíčkův Brod ObecObec:\| Havlíčkův Brod Katastrální územíKatastrální území:\| Havlíčkův Brod Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcela: 221 pozemková parcela: 2259/22 Budova, číslo popisné:\| 2015 2. Název:\| Klášter premonstrátů v Želivě Popis:\| areál kláštera premonstrátů tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou pozemků parcelní čísla 221, 222 a budov a jiných nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Pelhřimov ObecObec:\| Želiv Katastrální územíKatastrální území:\| Želiv Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcely: 89/2, 89/3, 89/4, 89/5, 89/8, 89/11, 89/12, 89/13, 89/14, 89/15, 89/16, 89/18, 89/19, 90, 91, 380, 381, 464 pozemkové parcely: 221, 222, 226, 230, 234, 235, 236, 238, 239, 241/1, 241/2, 241/3, 244, 1390 Budovy, čísla popisná:\| 1, 52, 55, 93, 115, 117, 118, 122, 213 n) ve Zlínském kraji 1. --- Název:\| Hřbitov ve Střílkách Popis:\| areál hřbitova tvořený budovou a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Kroměříž ObecObec:\| Střílky Katastrální územíKatastrální území:\| Střílky Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcela: 69 pozemková parcela: 208 2. Název:\| Fojtství ve Velkých Karlovicích Popis:\| areál fojtství tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku, s výjimkou budov a jiných nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Vsetín ObecObec:\| Velké Karlovice Katastrální územíKatastrální území:\| Velké Karlovice Pozemek, parcelní číslo:\| stavební parcela: 57 Budova, číslo popisné:\| 23 Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 50/2010 Sb. Názvy, čísla v rejstříku ústředního seznamu, charakteristiky a trvalé umístění movitých národních kulturních památek prohlášených tímto nařízením a) v Jihočeském kraji --- Název:\| Závišův kříž z kláštera ve Vyšším Brodě Číslo v rejstříku ústředního seznamu:\| 51236/33-4236 Charakteristika:\| zlatnická práce ze 2. čtvrtiny 13. století Trvalé umístění:\| v klášteře cisterciáků ve Vyšším Brodě, obecobec a katastrální územíkatastrální území Vyšší Brod, okres Český Krumlov b) v Jihomoravském kraji Název:\| Světelský oltář Číslo v rejstříku ústředního seznamu:\| 27171/7-340 Charakteristika:\| dřevěný pozdněgotický oltář z doby po roce 1517 Trvalé umístění:\| v kostele sv. Barbory v Adamově, obecobec a katastrální územíkatastrální území Adamov, okres Blansko c) v Moravskoslezském kraji Název:\| Železniční motorový vůz M 290.001 – „Slovenská strela“ Číslo v rejstříku ústředního seznamu:\| 89003/38-8264 Charakteristika:\| železniční motorový vůz vyrobený v roce 1936 v závodě koncernu Ringhoffer-Tatra s.s. v Kopřivnici Trvalé umístění:\| ve sbírkách Regionálního muzea v Kopřivnici, o.p.s. – Technické muzeum Tatra, obecobec a katastrální územíkatastrální území Kopřivnice, okres Nový Jičín d) v hlavním městě Praze Název:\| Zlomek latinského překladu Kroniky tak řečeného Dalimila Číslo v rejstříku ústředního seznamu:\| 103342 Charakteristika:\| část iluminovaného rukopisu z 1. poloviny 14. století Trvalé umístění:\| v historickém fondu Národní knihovny České republiky v Praze e) v kraji Vysočina Název:\| Přemyslovský krucifix z Jihlavy Číslo v rejstříku ústředního seznamu:\| 90013/37-26582 Charakteristika:\| dřevěná socha ukřižovaného Krista z 1. poloviny 14. století Trvalé umístění:\| v kostele sv. Ignáce v Jihlavě, obecobec a katastrální územíkatastrální území Jihlava, okres Jihlava
Úplné znění zákona č. 49/2010 Sb.	Úplné znění zákona č. 49/2010 Sb. Úplné znění zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), jak vyplývá z pozdějších změn Vyhlášeno 23. 2. 2010, částka 18/2010 * ČÁST PRVNÍ - POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (§ 1 — § 24) * ČÁST DRUHÁ - § 25 až 27 (§ 25 až 27 — § 25 až 27) * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 28 — § 28) č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb. č. 2 k zákonu č. 100/2001 Sb. č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. č. 3a k zákonu č. 100/2001 Sb. č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb. č. 5 k zákonu č. 100/2001 Sb. č. 6 k zákonu č. 100/2001 Sb. č. 7 k zákonu č. 100/2001 Sb. č. 8 k zákonu č. 100/2001 Sb. č. 9 k zákonu č. 100/2001 Sb. 49 PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 93/2004 Sb., zákonem č. 163/2006 Sb., zákonem č. 186/2006 Sb., zákonem č. 216/2007 Sb., zákonem č. 124/2008 Sb., zákonem č. 223/2009 Sb. a zákonem č. 436/2009 Sb. ZÁKON o posuzování vlivů na životní prostředí Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ HLAVA I POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V ČESKÉ REPUBLICE Díl 1 Úvodní ustanovení § 1 Předmět úpravy (1) Zákon v souladu s právem Evropských společenství1) upravuje posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví (dále jen „posuzování vlivů na životní prostředí“) a postup fyzických osob, právnických osob, správních úřadů a územních samosprávných celků (obcíobcí a krajů) při tomto posuzování. (2) Posuzování vlivů na životní prostředí podléhají v tomto zákoně vymezené záměry a koncepce, jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí. (3) Účelem posuzování vlivů na životní prostředí je získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů1a), a přispět tak k udržitelnému rozvoji společnosti1b). Tento podklad je jedním z podkladů v řízeních podle zvláštních právních předpisů1a). § 2 Rozsah posuzování Posuzují se vlivy na veřejné zdraví a vlivy na životní prostředí, zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky, vymezené zvláštními právními předpisy2) a na jejich vzájemné působení a souvislosti. § 3 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí a) záměrem stavby, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, b) koncepcí strategie, politiky, plány nebo programy zpracované nebo zadané orgánem veřejné správy a následně orgánem veřejné správy schvalované nebo ke schválení předkládané, c) dotčeným územím území, jehož životní prostředí a obyvatelstvo by mohlo být závažně ovlivněno provedením záměru nebo koncepce, d) dotčeným územním samosprávným celkem územní samosprávný celek, jehož správní obvod alespoň zčásti tvoří dotčené území, e) dotčeným správním úřadem správní úřad, který hájí zájmy chráněné zvláštními právními předpisy2) a jehož správní obvod alespoň zčásti tvoří dotčené území, a Česká inspekce životního prostředí, f) příslušným úřadem Ministerstvo životního prostředí (§ 21) nebo orgán kraje v přenesené působnosti, v jehož územně správním obvodu je navržen záměr nebo pro jehož územně správní obvod je zpracovávána koncepce (§ 22). Díl 2 Posuzování vlivů záměru na životní prostředí § 4 Předmět posuzování vlivů záměru na životní prostředí (1) Předmětem posuzování podle tohoto zákona jsou a) záměry uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorii I a změny těchto záměrů, pokud změna záměru vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhne příslušné limitní hodnoty, je-li uvedena; tyto záměry a změny záměrů podléhají posuzování vždy, b) změny záměru uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorii I, pokud má být významně zvýšena jeho kapacita a rozsah nebo pokud se významně mění jeho technologie, řízení provozu nebo způsob užívání a nejedná-li se o změny podle písmene a); tyto změny záměrů podléhají posuzování, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení, c) záměry uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorii II a změny těchto záměrů, pokud změna záměru vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhne příslušné limitní hodnoty, je-li uvedena, nebo pokud má být významně zvýšena jeho kapacita a rozsah nebo pokud se významně mění jeho technologie, řízení provozu nebo způsob užívání; tyto záměry a změny záměrů podléhají posuzování, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení, d) záměry uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, které nedosahují příslušných limitních hodnot, jsou-li uvedeny (dále jen „podlimitní záměr“) a příslušný úřad stanoví, že budou podléhat zjišťovacímu řízení; tyto záměry podléhají posuzování, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení, e) stavby, činnosti a technologie, které podle stanoviska orgánu ochrany přírody vydaného podle zvláštního právního předpisu2a) mohou samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti; tyto stavby, činnosti a technologie podléhají posuzování, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení. (2) Předmětem posuzování podle tohoto zákona dále není záměr, popřípadě jeho část, o kterém rozhodne vláda v případě nouzového stavu, stavu ohrožení a válečného stavu3), z naléhavých důvodů obrany nebo plnění mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a v případě, kdy záměr slouží k bezprostřednímu odvrácení důsledků nebo ke zmírnění nepředvídatelné události, která by mohla vážně ohrozit zdraví, bezpečnost, majetek obyvatelstva nebo životní prostředí. O záměrech, které podléhají posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky podle § 11, tak nelze stanovit. U záměru vyloučeného podle věty první tohoto odstavce je vláda povinna a) o tomto rozhodnutí spolu s odůvodněním informovat přiměřeně podle § 16 veřejnost, b) zvážit možnost jiného posouzení jeho vlivu na životní prostředí za účasti veřejnosti a o výsledcích tohoto posouzení informovat podle § 16 veřejnost, c) před vydáním rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů1a) informovat Evropskou komisi o důvodech vyloučení podle věty první tohoto odstavce a poskytnout jí informace zveřejněné v rámci případného posouzení podle písmene b). § 5 Způsob posuzování vlivů záměru na životní prostředí (1) Posuzování zahrnuje zjištění, popis, posouzení a vyhodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů provedení i neprovedení záměru na životní prostředí. (2) Při posuzování vlivů záměru na životní prostředí se vychází ze stavu životního prostředí v dotčeném území v době oznámení záměru. V dlouhodobém záměru se jeho jednotlivé etapy posuzují samostatně a v kontextu vlivů záměru jako celku. (3) Při posuzování záměru se hodnotí vlivy na životní prostředí při jeho přípravě, provádění, provozování i jeho ukončení, popřípadě důsledky jeho likvidace a dále sanace nebo rekultivace území, pokud povinnost sanace nebo rekultivace stanoví zvláštní právní předpis1a). Posuzuje se běžné provozování i možnost havárie4). (4) Posuzování záměru zahrnuje i návrh opatření k předcházení nepříznivým vlivům na životní prostředí provedením záměru, k vyloučení, snížení, zmírnění nebo minimalizaci těchto vlivů, popřípadě ke zvýšení příznivých vlivů na životní prostředí provedením záměru, a to včetně vyhodnocení předpokládaných účinků navrhovaných opatření. § 6 Oznámení (1) Ten, kdo hodlá provést záměr (dále jen „oznamovatel“), je povinen předložit oznámení záměru (dále jen „oznámení“) příslušnému úřadu. Pokud je záměr navrhován na území více krajů, zasílá oznamovatel oznámení Ministerstvu životního prostředí (dále jen „ministerstvo“). V tomto případě ministerstvo rozhodne o tom, který krajský úřad je příslušný k provedení posouzení, a postoupí mu neprodleně oznámení k dalšímu řízení. (2) Pokud se jedná o podlimitní záměr, je oznamovatel povinen předložit jeho oznámení písemně v jednom vyhotovení nebo elektronickou datovou zprávou, která je opatřena zaručeným elektronickým podpisemelektronickým podpisem4a). Náležitosti oznámení podlimitního záměru stanoví příloha č. 3a k tomuto zákonu. (3) Příslušný úřad na základě oznámení podlimitního záměru a s přihlédnutím k zásadám uvedeným v příloze č. 2 k tomuto zákonu sdělí do 15 dnů oznamovateli, zda bude podlimitní záměr podléhat zjišťovacímu řízení a zároveň toto sdělení zveřejní na internetu. (4) Oznamovatel je povinen předložit oznámení záměru písemně a na technickém nosiči dat, popřípadě zaslat elektronickou poštou (dále jen „v elektronické podobě“), a to v počtu vyhotovení stanoveném dohodou s příslušným úřadem. Náležitosti oznámení záměru podle § 4 odst. 1 písm. a), b), c) a e) stanoví příloha č. 3 k tomuto zákonu. Pokud se jedná o záměr, který podléhá posouzení podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, musí oznamovatel vždy uvést nástin studovaných hlavních variant a stěžejní důvody pro jeho volbu vzhledem k vlivu na životní prostředí. (5) Oznamovatel může předložit oznámení s obsahem a rozsahem podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu, a to v počtu vyhotovení stanoveném dohodou s příslušným úřadem. U záměrů a změn záměrů podle § 4 odst. 1 písm. a), b) a c) může oznamovatel předložit místo oznámení dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí (dále jen „dokumentace“) podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu; v tomto případě se dále postupuje podle § 8. U záměrů, které podléhají posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky podle § 11, se oznámení předkládá vždy. (6) Pokud oznámení splňuje náležitosti podle odstavce 4 nebo odstavce 5 věty první, zajistí příslušný úřad do 7 pracovních dnů ode dne jeho obdržení zveřejnění informace o oznámení podle § 16 a na internetu vždy zveřejní alespoň textovou část oznámení. Příslušný úřad v téže lhůtě zašle kopii oznámení s žádostí o vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Orgán kraje v přenesené působnosti (dále jen „orgán kraje“) v téže lhůtě zašle kopii oznámení ministerstvu. (7) Každý může zaslat své písemné vyjádření k oznámení příslušnému úřadu do 20 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřad nemusí přihlížet. § 7 Zjišťovací řízení (1) Cílem zjišťovacího řízení je upřesnění informací, které je vhodné uvést do dokumentace, a to se zřetelem na a) povahu konkrétního záměru nebo druhu záměru, b) faktory životního prostředí uvedené v § 2, které mohou být provedením záměru ovlivněny, c) současný stav poznatků a metody posuzování. U záměrů a změn záměrů uvedených v § 4 odst. 1 písm. b), c), d) a e) je cílem zjišťovacího řízení také zjištění, zda záměr nebo jeho změna má významný vliv na životní prostředí, případně zda záměr může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, a zda bude posuzován podle tohoto zákona. (2) Zjišťovací řízení se zahajuje na podkladě oznámení a provádí se podle zásad (kritérií) uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Při určování, zda záměr nebo změna záměru má významné vlivy na životní prostředí, přihlíží příslušný úřad vždy k a) povaze a rozsahu záměru a jeho umístění, b) okolnosti, zda záměr nebo změna záměru svou kapacitou dosahuje příslušných limitních hodnot uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorie II, c) obdrženým vyjádřením veřejnosti, dotčených správních úřadů a dotčených územních samosprávných celků. (3) Zjišťovací řízení ukončí příslušný úřad nejdéle do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení podle § 16. Příslušný úřad po ukončení zjišťovacího řízení neprodleně zašle jeho odůvodněný písemný závěr oznamovateli a zveřejní jej podle § 16. (4) Pokud bylo předloženo oznámení s náležitostmi podle přílohy č. 4 a příslušný úřad neobdržel žádné odůvodněné nesouhlasné vyjádření k němu, může v závěru podle odstavce 3 stanovit, že dokumentaci není třeba zpracovávat a oznámení se považuje za dokumentaci. V opačném případě příslušný úřad na základě vyjádření podle předchozí věty ve svém závěru podle odstavce 3 stanoví, jak je třeba oznámení dopracovat tak, aby mohlo nahradit dokumentaci. (5) V závěru podle odstavce 3 může příslušný úřad navrhnout zpracování variant řešení záměru, které se zpravidla liší umístěním, kapacitou, použitou technologií či okamžikem provedení, jestliže je jejich provedení prokazatelně účelné a z technických hledisek možné. § 8 Dokumentace (1) Nejde-li o postup podle § 6 odst. 5, zajistí oznamovatel na základě oznámení, vyjádření k oznámení podle § 6 odst. 7 a závěru zjišťovacího řízení podle § 7 zpracování dokumentace v písemné podobě v počtu vyhotovení stanoveném dohodou s příslušným úřadem a v elektronické podobě. V odůvodněných případech, zejména z technických a ekonomických důvodů, může příslušný úřad upustit od elektronické podoby mapových, obrazových, popřípadě i grafických příloh dokumentace. Náležitosti dokumentace jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu. (2) Pokud příslušný úřad dojde k závěru, že dokumentace neobsahuje náležitosti na základě tohoto zákona, vrátí ji do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla doručena, oznamovateli; jinak ji v téže lhůtě zašle k vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům a zajistí zveřejnění informace o dokumentaci podle § 16 a na internetu zveřejní vždy alespoň textovou část dokumentace. Příslušný úřad bez zbytečného odkladu doručí dokumentaci zpracovateli posudku o vlivech záměru na životní prostředí (dále jen „posudek“). (3) Každý se může vyjádřit k dokumentaci u příslušného úřadu, a to písemně do 30 dnů od zveřejnění informace o dokumentaci. K vyjádřením zaslaným po lhůtě nemusí úřad přihlížet. (4) Příslušný úřad doručí došlá vyjádření neprodleně po jejich obdržení zpracovateli posudku. (5) Příslušný úřad může na základě obdržených vyjádření k dokumentaci nebo na základě doporučení zpracovatele posudku, nejdéle však do 40 dnů ode dne, kdy byla dokumentace záměru doručena zpracovateli posudku, vrátit oznamovateli tuto dokumentaci k přepracování nebo doplnění. (6) V případě vrácení dokumentace podle odstavce 5 se s doplněnou nebo přepracovanou dokumentací nakládá podle odstavce 2. Příslušný úřad doplněnou nebo přepracovanou dokumentaci předá neprodleně zpracovateli posudku. Doplnění dokumentace může být zasláno k vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům a zveřejněno podle § 16 až současně s posudkem. § 9 Posudek (1) Příslušný úřad smluvně zajistí zpracování posudku osobou k tomu oprávněnou podle § 19 (dále jen „zpracovatel posudku“). (2) Zpracovatel posudku zpracuje tento posudek na základě dokumentace, popřípadě oznámení a všech podaných vyjádření k nim. Náležitosti posudku jsou uvedeny v příloze č. 5 k tomuto zákonu. (3) Doba pro zpracování posudku nesmí být delší než 60 dnů ode dne, kdy byla dokumentace včetně všech obdržených vyjádření k ní zpracovateli posudku doručena. Tato lhůta může být v odůvodněných, zejména složitých, případech překročena, nejdéle však o dalších 30 dnů. (4) Pokud si zpracovatel posudku vyžádá dílčí podklady k ověření údajů o vlivech provedení záměru na životní prostředí od jiných odborníků, je povinen tuto skutečnost v posudku uvést. Ten, kdo se podílel na zpracování oznámení nebo dokumentace, se nemůže ani dílčím způsobem zúčastnit na zpracování posudku. (5) Zpracovatel posudku nesmí posuzovanou dokumentaci přepracovávat ani ji doplňovat. (6) Oznamovatel je povinen na vlastní náklady poskytnout zpracovateli posudku podklady, které byly použity pro zpracování dokumentace, a další údaje nezbytné pro zpracování posudku, a to do 5 pracovních dnů ode dne, kdy obdržel žádost zpracovatele posudku. (7) Zpracovatel posudku zašle posudek příslušnému úřadu v dohodnutém počtu, termínu a formě. Pokud posudek splňuje náležitosti podle odstavce 2, zašle jej příslušný úřad do 10 pracovních dnů ode dne jeho obdržení oznamovateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. V téže lhůtě zveřejní posudek na internetu a zajistí zveřejnění informace o posudku záměru podle § 16. Pokud posudek nesplňuje náležitosti podle tohoto zákona, příslušný úřad jej vrátí do 10 pracovních dnů ode dne obdržení zpracovateli posudku k doplnění nebo přepracování. (8) K posudku je každý oprávněn zaslat příslušnému úřadu písemné vyjádření ve lhůtě do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o něm, popřípadě se k němu vyjádřit na veřejném projednání podle odstavce 9. K vyjádřením zaslaným po uplynutí této lhůty nemusí příslušný úřad při dalším postupu přihlížet. (9) Příslušný úřad může upustit od konání veřejného projednání dokumentace a posudku podle § 17, neobdržel-li žádné odůvodněné nesouhlasné vyjádření k dokumentaci. (10) Zpracovatel posudku vypořádá obdržená písemná vyjádření k posudku a vyjádření z veřejného projednání a na jejich základě popřípadě upraví návrh stanoviska. Toto vypořádání předá spolu s návrhem stanoviska příslušnému úřadu do 10 dnů po uplynutí lhůty podle odstavce 8. § 10 Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (1) Příslušný úřad vydá na základě dokumentace, popřípadě oznámení, posudku a veřejného projednání podle § 9 odst. 9 a vyjádření k nim uplatněných stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (dále jen „stanovisko“) ve lhůtě do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro vyjádření k posudku. Náležitosti stanoviska jsou uvedeny v příloze č. 6 k tomuto zákonu. (2) Příslušný úřad zašle stanovisko do 7 pracovních dnů od jeho vydání oznamovateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. V téže lhůtě zveřejní stanovisko na internetu a zajistí jeho zveřejnění podle § 16. (3) Stanovisko je odborným podkladem pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů1a). Stanovisko předkládá oznamovatel jako jeden z podkladů pro navazující řízení nebo postup podle těchto předpisů. Platnost stanoviska je 5 let ode dne jeho vydání. Platnost může být na žádost oznamovatele prodloužena o 5 let, a to i opakovaně, pokud oznamovatel písemně prokáže, že nedošlo k podstatným změnám realizace záměru, podmínek v dotčeném území, k novým znalostem souvisejícím s věcným obsahem dokumentace a vývoji nových technologií využitelných v záměru. Tato lhůta se přerušuje, pokud bylo zahájeno navazující řízení podle zvláštních právních předpisů1a). (4) Správní úřad, který vydává rozhodnutí nebo opatření podle zvláštních právních předpisů1a) (dále jen „rozhodnutí“), zveřejní žádost o vydání tohoto rozhodnutí, a to vždy alespoň na internetu. Při svém rozhodování bere vždy v úvahu obsah stanoviska. Bez stanoviska nelze vydat rozhodnutí nebo opatření nutná k provedení záměru v žádném správním ani jiném řízení nebo v jiném postupu podle zvláštních právních předpisů1a). V těchto řízeních a postupech je příslušný úřad dotčeným správním úřadem. Při svém rozhodování bere správní úřad vždy v úvahu obsah stanoviska. Jsou-li ve stanovisku uvedeny konkrétní požadavky týkající se ochrany životního prostředí, zahrne je do svého rozhodnutí; v opačném případě uvede důvody, pro které tak neučinil nebo učinil jen částečně. Rozhodnutí musí vždy obsahovat odůvodnění. (5) V případě, že záměr uvedený v příloze č. 1 kategorie II a změna záměru podle § 4 odst. 1 nebudou posuzovány podle tohoto zákona, platí ustanovení odstavce 4 obdobně i pro závěr zjišťovacího řízení. Díl 3 Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí § 10a Předmět posuzování vlivů koncepce na životní prostředí (1) Předmětem posuzování vlivů koncepce na životní prostředí (dále jen „posuzování koncepce“) podle tohoto zákona jsou a) koncepce, které stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1, zpracovávané v oblasti zemědělství, lesního hospodářství, myslivosti, rybářství, nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, energetiky, průmyslu, dopravy, odpadového hospodářství, telekomunikací, cestovního ruchu, územního plánování, regionálního rozvoje a životního prostředí včetně ochrany přírody, koncepce, u nichž nutnost jejich posouzení, s ohledem na možný vliv na životní prostředí, vyplývá ze zvláštního právního předpisu, a dále koncepce spolufinancované z prostředků fondů Evropských společenství; tyto koncepce podléhají posuzování vždy, pokud je dotčené území tvořeno územním obvodem více než jedné obceobce, b) koncepce podle písmena a), u nichž je dotčené území tvořeno územním obvodem pouze jedné obceobce, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení podle § 10d, c) změny koncepcí podle písmen a) a b), pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení podle § 10d. (2) Předmětem posuzování podle tohoto zákona nejsou a) koncepce zpracovávané pouze pro účely obrany státu, b) koncepce zpracovávané pro případ mimořádných událostí, při kterých dochází k závažnému a bezprostřednímu ohrožení životního prostředí, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob4e), c) finanční a rozpočtové koncepce. § 10b Způsob posuzování vlivů koncepce na životní prostředí (1) Posuzování koncepce zahrnuje zjištění, popis a zhodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů provedení i neprovedení koncepce a jejích cílů, a to pro celé období jejího předpokládaného provádění. (2) Posuzování koncepce vychází ze stavu životního prostředí v dotčeném území v době podání oznámení o zpracování koncepce (dále jen „oznámení koncepce“), s přihlédnutím ke vlivům jiných koncepcí nebo záměrů, které budou uskutečněny před provedením koncepce nebo v průběhu jejího provádění, popřípadě jejichž provedení je zamýšleno. (3) Při posuzování koncepce podle tohoto zákona mohou být využity údaje z jiného posuzování, pokud odpovídají údajům podle tohoto zákona. (4) Při posuzování koncepce se navrhují a posuzují opatření k předcházení nepříznivých vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, k vyloučení, snížení, zmírnění nebo kompenzaci těchto vlivů, popřípadě ke zvýšení příznivých vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví provedením koncepce, včetně vyhodnocení předpokládané účinnosti navrhovaných opatření. Je-li koncepce řešena ve variantách, je nutné posuzování podle tohoto zákona provést pro všechny varianty. § 10c Oznámení koncepce (1) Ten, kdo předkládá podnět ke zpracování koncepce (dále jen „předkladatel“), je povinen předložit oznámení koncepce příslušnému úřadu v listinné a v elektronické podobě. Náležitosti oznámení koncepce stanoví příloha č. 7 k tomuto zákonu. (2) Pokud oznámení koncepce splňuje náležitosti podle odstavce 1, zašle příslušný úřad do 10 dnů ode dne jeho obdržení kopii tohoto oznámení k vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. V téže lhůtě zveřejní oznámení na internetu a zajistí zveřejnění informace o oznámení podle § 16. Orgán kraje v téže lhůtě zašle kopii oznámení ministerstvu. (3) Každý může zaslat své písemné vyjádření k oznámení koncepce příslušnému úřadu ve lhůtě do 20 dnů ode dne jeho zveřejnění. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřad nepřihlíží. § 10d Zjišťovací řízení (1) Cílem zjišťovacího řízení je upřesnění obsahu a rozsahu vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví (dále jen „vyhodnocení“). U koncepce uvedené v § 10a odst. 1 písm. b) a c) je cílem zjišťovacího řízení také zjištění, zda koncepce nebo změna koncepce bude posuzována podle tohoto zákona. (2) Příslušný úřad provede zjišťovací řízení na podkladě oznámení, vyjádření k němu obdržených a podle kritérií uvedených v příloze č. 8 k tomuto zákonu a ukončí jej nejpozději do 35 dnů ode dne zveřejnění oznámení koncepce písemným závěrem zjišťovacího řízení. (3) Pokud koncepce podléhá posuzování podle tohoto zákona, příslušný úřad v závěru zjišťovacího řízení stanoví a) obsah a rozsah vyhodnocení, včetně požadavku na zpracování v úvahu přicházejících variant koncepce, b) v jakém počtu vyhotovení má být příslušnému úřadu předán návrh koncepce. (4) V závěru zjišťovacího řízení příslušný úřad dále navrhne průběh posuzování koncepce včetně konání veřejného projednání. (5) Nejde-li o koncepci podle odstavce 3, je příslušný úřad povinen uvést v závěru zjišťovacího řízení důvody, pro které není posuzování podle tohoto zákona požadováno. (6) Příslušný úřad zašle závěr zjišťovacího řízení neprodleně předkladateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům a zároveň jej zveřejní podle § 16. § 10e Průběh posuzování vlivů koncepce na životní prostředí (1) Předkladatel je povinen do 30 dnů ode dne obdržení závěru zjišťovacího řízení zajistit osobu oprávněnou ke zpracování vyhodnocení podle § 19 (dále jen „posuzovatel“) a informovat o tom příslušný úřad, který tuto informaci neprodleně zveřejní na internetu. (2) Předkladatel je povinen spolupracovat s posuzovatelem při zpracování vyhodnocení, zejména mu předávat vyjádření došlá v průběhu zpracování návrhu koncepce. (3) Za úplné a objektivní zpracování vyhodnocení je odpovědný posuzovatel. Náležitosti vyhodnocení jsou uvedeny v příloze č. 9 k tomuto zákonu. (4) Posuzovatel je oprávněn požadovat informace nezbytné pro zpracování vyhodnocení u předkladatele, příslušného úřadu, dotčených správních úřadů a dotčených územních samosprávných celků a ty jsou povinny mu informace v potřebném rozsahu poskytnout. Odmítnout poskytnutí informace je možné pouze za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy4c). § 10f Návrh koncepce (1) Předkladatel je povinen předat příslušnému úřadu návrh koncepce v listinné a v elektronické podobě. Nedílnou součástí návrhu koncepce je vyhodnocení zpracované posuzovatelem. (2) Pokud vyhodnocení obsahuje náležitosti podle přílohy č. 9, zašle příslušný úřad návrh koncepce do 10 dnů ode dne, kdy mu byl doručen, k vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. V téže lhůtě zveřejní návrh koncepce na internetu a zajistí zveřejnění informace o návrhu koncepce podle § 16. Pokud vyhodnocení neobsahuje náležitosti podle přílohy č. 9, vrátí jej příslušný úřad k doplnění. (3) Předkladatel je povinen zveřejnit informaci o místě a času konání veřejného projednání návrhu koncepce na své úřední desce, na internetu a nejméně ještě jedním v dotčeném území obvyklým způsobem (například v tisku apod.), a to nejméně 10 dnů před jeho konáním. Současně je povinen o místě a času konání tohoto veřejného projednání informovat příslušný úřad. (4) Veřejné projednání návrhu koncepce nemůže být konáno dříve než po uplynutí 30 dnů ode dne předložení návrhu koncepce příslušnému úřadu. Předkladatel je povinen nejpozději do 5 dnů ode dne konání veřejného projednání návrhu koncepce zaslat zápis z tohoto veřejného projednání příslušnému úřadu a současně jej zveřejnit na internetu. (5) Každý může zaslat své písemné vyjádření k návrhu koncepce příslušnému úřadu nejpozději do 5 dnů ode dne konání veřejného projednání návrhu koncepce. V téže lhůtě může zaslat předkladatel příslušnému úřadu své písemné vyjádření k vyhodnocení. K vyjádřením zaslaným po lhůtě příslušný úřad nepřihlíží. (6) Na veřejné projednání návrhu koncepce se nevztahuje § 17 odst. 1 až 6. § 10g Stanovisko k návrhu koncepce (1) Příslušný úřad vydá na základě návrhu koncepce, vyjádření k němu podaných a veřejného projednání stanovisko k posouzení vlivů provádění koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví (dále jen „stanovisko ke koncepci“) ve lhůtě do 30 dnů ode dne obdržení zápisu z veřejného projednání návrhu koncepce. (2) Příslušný úřad může ve svém stanovisku vyjádřit nesouhlas s návrhem koncepce z hlediska možných negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, dále může navrhnout jeho doplnění, popřípadě navrhnout kompenzační opatření a opatření ke sledování vlivů provádění koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. (3) Příslušný úřad stanovisko ke koncepci neprodleně po jeho vydání zašle předkladateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům a zároveň jej zveřejní podle § 16. (4) Bez stanoviska ke koncepci nemůže být koncepce schválena. Schvalující orgán je povinen zohlednit požadavky a podmínky vyplývající ze stanoviska ke koncepci, popřípadě pokud toto stanovisko požadavky a podmínky obsahuje a do koncepce nejsou zahrnuty nebo jsou zahrnuty pouze zčásti, je schvalující orgán povinen svůj postup odůvodnit. (5) Schvalující orgán je povinen zveřejnit schválenou koncepci, odůvodnění podle odstavce 4 a opatření pro zajištění sledování a rozboru vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví podle § 10h. O tomto zveřejnění je povinen do 7 pracovních dnů informovat příslušný úřad, dotčené správní úřady a dotčené územní samosprávné celky. § 10h Sledování a rozbor vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví (1) Předkladatel je povinen zajistit sledování a rozbor vlivů schválené koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. Pokud zjistí, že provádění koncepce má nepředvídané závažné negativní vlivy na životní prostředí nebo veřejné zdraví, je povinen zajistit přijetí opatření k odvrácení nebo zmírnění takových vlivů, informovat o tom příslušný úřad a dotčené správní úřady a současně rozhodnout o změně koncepce. (2) Dotčené správní úřady v rámci své působnosti podle zvláštních právních předpisů2) sledují vlivy schválené koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví a jsou oprávněny podat podnět ke změně koncepce, nelze-li v dohodě se schvalujícím orgánem nepředvídané závažné negativní vlivy podle odstavce 1 odvrátit nebo zmírnit jinak. § 10i Zvláštní ustanovení pro posuzování vlivů politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí (1) Při posuzování vlivů politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí se postupuje podle stavebního zákona4b) a v rozsahu podle odstavců 2 až 5; předkladatel je pořizovatel politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace. (2) Regulační plán, který stanoví podmínky pro provedení záměru podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, se posuzuje jako záměr podle dílu 2 tohoto zákona. (3) Ministerstvo a orgán kraje jako dotčené orgány ve smyslu stavebního zákona při pořizování politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace stanoví požadavky na obsah a rozsah vyhodnocení vlivů na životní prostředí včetně zpracování možných variant řešení, a pokud vyhodnocení vlivů na životní prostředí neobsahuje náležitosti podle stavebního zákona4d), jsou oprávněny požadovat jeho dopracování. Při pořizování územního plánu stanoví orgán kraje na základě kritérií uvedených v příloze č. 8 k tomuto zákonu jako dotčený orgán ve smyslu stavebního zákona požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí. (4) Zpracovatelem vyhodnocení vlivů na životní prostředí může být pouze osoba k tomu oprávněná podle § 19. (5) Schvalující orgán je povinen ve svém usnesení o schválení politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace zdůvodnit, jak zohlednil podmínky vyplývající ze stanoviska k vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Toto usnesení je povinen zveřejnit. § 10j Zvláštní ustanovení pro posuzování vlivů koncepce na životní prostředí, pokud je koncepce zpracovávána ústředním správním úřadem (1) Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí, která je zpracovávána ústředním správním úřadem podle zvláštního zákona a jež je předkládána vládě ke schválení, zajišťuje ministerstvo. (2) Ústřední správní úřad je povinen zajistit vyhodnocení návrhu koncepce posuzovatelem podle § 19 a zveřejnit návrh koncepce na internetu, včetně informace, kdy a kde je možno do něj nahlížet. Náležitosti posouzení stanoví příloha č. 9. (3) Každý může zaslat své písemné vyjádření k návrhu koncepce ministerstvu ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění. K vyjádřením zaslaným po lhůtě ministerstvo nepřihlíží. (4) Ministerstvo ve spolupráci s ústředním správním úřadem vyhodnotí došlá vyjádření a připomínky z veřejného projednání a na základě jejich vyhodnocení vydá stanovisko k návrhu koncepce. (5) Náklady spojené s posuzováním vlivů na životní prostředí hradí ústřední správní úřad, který koncepci předkládá k posouzení. (6) Mezistátní posuzování vlivů na životní prostředí se přiměřeně řídí § 11 až 14a. HLAVA II POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘESAHUJÍCÍCH HRANICE ČESKÉ REPUBLIKY § 11 Předmět posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky (1) Předmětem posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky (dále jen „mezistátní posuzování“) je a) záměr uvedený v příloze č. 1, záměr dle § 4 odst. 1 písm. d) a e) a koncepce podle tohoto zákona, pokud dotčené území může zasahovat i mimo území České republiky, b) záměr uvedený v příloze č. 1, záměr dle § 4 odst. 1 písm. d) a e) nebo koncepce podle tohoto zákona, pokud o takové posuzování stát, jehož území může být zasaženo závažnými vlivy na životní prostředí (dále jen „dotčený stát“), požádá, c) záměr a koncepce, které mají být prováděné na území jiného státu (dále jen „stát původu“) a které mohou mít závažný vliv na životní prostředí na území České republiky. (2) Příslušný úřad postupuje při mezistátním posuzování ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí. (3) Orgán kraje je povinen v případě záměru uvedeného v příloze č. 1 sloupci B postoupit jeho posuzování ministerstvu, jestliže zjistí, že se jedná o záměr podle odstavce 1. Dále je povinen postoupit posuzování koncepce ministerstvu, jestliže zjistí, že jde o koncepci podle odstavce 1. § 12 Způsob mezistátního posuzování (1) Při mezistátním posuzování se postupuje podle hlavy I tohoto zákona, pokud ustanovení hlavy II tohoto zákona nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, postup při mezistátním posuzování nestanoví jinak. Lhůty pro vyjádření při mezistátním posuzování může ministerstvo prodloužit až o 30 dnů, požádá-li o to dotčený stát. Ostatní lhůty se v takovém případě prodlouží přiměřeně. (2) Při pochybnostech o tom, zda se mezistátní posuzování řídí předpisy platnými na území dotčeného státu nebo předpisy platnými na území státu původu, se postupuje podle právních předpisů platných na území státu původu, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. (3) Stát původu a dotčený stát na žádost kteréhokoliv z nich určí, zda bude provedena poprojektová analýza, a pokud ano, pak v jakém rozsahu, a to s přihlédnutím k možnému významnému nepříznivému vlivu záměru přesahujícímu státní hranice, který byl předmětem mezistátního posuzování. Jakákoliv poprojektová analýza bude zahrnovat především stálé pozorování důsledků provedení záměru a určení jakéhokoliv nepříznivého vlivu přesahujícího státní hranice. Tato stálá pozorování a určení vlivu lze provádět za účelem dosažení těchto cílů: a) monitorování dodržování podmínek stanovených v rozhodnutích, popřípadě opatřeních podle zvláštních právních předpisů1a) a účinnosti zmírňujících opatření, b) přezkoumávání vlivů záměru a vypořádat se s nejasnostmi vzniklými v průběhu poprojektové analýzy, c) ověření předchozích prognóz s cílem využití získaných poznatků při provádění obdobných záměrů v budoucnosti. (4) Pokud má stát původu nebo dotčený stát na základě poprojektové analýzy oprávněné důvody usuzovat, že zde existuje významný nepříznivý vliv přesahující státní hranice, nebo pokud byly zjištěny faktory, které by mohly mít za následek takovýto vliv, bude okamžitě informovat druhý stát. Stát původu a dotčený stát po dohodě následně stanoví nezbytná opatření na snížení nebo vyloučení tohoto vlivu. § 13 Mezistátní posuzování záměru prováděného na území České republiky (1) Pokud ministerstvo zjistí, že se jedná o záměr podle § 11 odst. 1 písm. a), nebo jestliže dotčený stát o posuzování záměru požádal podle § 11 odst. 1 písm. b), zašle do 5 pracovních dnů dotčenému státu k vyjádření oznámení spolu s údaji o průběhu posuzování podle tohoto zákona a informacemi o navazujících rozhodnutích, která mohou být podle zvláštních právních předpisů1a) přijata. (2) Pokud obdržené vyjádření dotčeného státu k zaslanému oznámení obsahuje požadavek zúčastnit se mezistátního posuzování, ministerstvo si od dotčeného státu vyžádá údaje o stavu životního prostředí na jeho dotčeném území. Ministerstvo zašle tyto údaje do 5 pracovních dnů ode dne jejich obdržení oznamovateli k využití při zpracování dokumentace, která se v případě mezistátního posuzování vypracovává vždy, a dále je poskytne zpracovateli posudku. (3) Ministerstvo do 20 dnů po obdržení dokumentace doručí tuto dokumentaci dotčenému státu a nabídne mu předběžné projednávání, zejména je-li dokumentace zpracována ve variantách, včetně sdělení opatření na zmírnění závažných vlivů přesahujících státní hranice (dále jen „konzultace“). Pokud dotčený stát projeví o konzultaci zájem, ministerstvo se konzultace zúčastní. Ministerstvo předem neprodleně, nejpozději však do 5 dnů ode dne stanovení termínu konzultace, informuje o místě a času konzultace oznamovatele a jeho prostřednictvím zpracovatele dokumentace. Ti jsou pak povinni se konzultace rovněž zúčastnit. Informaci o konzultaci je ministerstvo povinno zveřejnit podle § 16. (4) Ministerstvo do 5 pracovních dnů po obdržení vyjádření dotčeného státu k dokumentaci toto vyjádření doručí zpracovateli posudku jako podklad pro hodnocení záměru. (5) Ministerstvo vyjádření dotčeného státu zapracuje do stanoviska nebo v něm uvede důvody neuvedení tohoto vyjádření ve svém stanovisku nebo jeho uvedení jen zčásti. (6) Ministerstvo je povinno zaslat dotčenému státu stanovisko do 15 dnů ode dne jeho vydání. Dále je povinno mu zaslat žádosti o vydání navazujících rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů1a) a tato rozhodnutí, a to do 15 dnů ode dne jejich obdržení. Tyto žádosti a rozhodnutí jsou správní úřady povinny zaslat ministerstvu na podkladě požadavku uvedeném ve stanovisku nebo na podkladě žádosti. § 14 Mezistátní posuzování záměru prováděného mimo území České republiky (1) Pokud ministerstvo obdrží oznámení záměru nebo se jinak dozví o záměru, který bude prováděn na území státu původu, je povinno do 5 pracovních dnů po jeho obdržení zveřejnit informaci o takovém oznámení podle § 16 a zašle je dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům k vyjádření. (2) K oznámení podle odstavce 1 je každý oprávněn zaslat ministerstvu písemné vyjádření do 15 dnů ode dne zveřejnění informace o tomto oznámení. Ministerstvo všechna vyjádření spolu se svým vyjádřením zašle státu původu do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení podle odstavce 1. (3) Ministerstvo na žádost státu původu sdělí údaje o stavu životního prostředí na dotčeném území České republiky, a to do 30 dnů ode dne obdržení této žádosti, pokud tomu nebrání zvláštní právní předpis5). (4) Pokud ministerstvo obdrželo dokumentaci a případnou nabídku ke konzultaci od státu původu, zašle tuto dokumentaci k vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům a zveřejní informaci o této dokumentaci podle § 16. (5) Každý je oprávněn k dokumentaci uvedené v odstavci 4 zaslat ministerstvu písemné vyjádření do 15 dnů ode dne zveřejnění informace o této dokumentaci. Ministerstvo všechna vyjádření spolu se svým vyjádřením a informací, že se případně konzultace zúčastní, zašle státu původu do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o dokumentaci podle odstavce 4. (6) Pokud ministerstvo včas obdrží informaci o místě a času veřejného projednání konaného na území státu původu, zveřejní ji podle § 16. (7) Pokud ministerstvo obdrží závěry státu původu o posouzení záměru a o rozhodnutí státu původu na podkladě následných řízení, informaci o tomto závěru, popřípadě o rozhodnutí zveřejní podle § 16 do 15 dnů ode dne jejich obdržení. § 14a Mezistátní posuzování koncepce prováděné na území České republiky (1) Pokud ministerstvo zjistí, že se jedná o koncepci podle § 11 odst. 1 písm. a), nebo jestliže dotčený stát o mezistátní posuzování požádal podle § 11 odst. 1 písm. b), zašle návrh koncepce do 10 dnů ode dne jeho obdržení dotčenému státu k vyjádření. Současně ministerstvo nabídne dotčenému státu konzultaci, zejména pokud je návrh koncepce zpracován ve variantách. (2) Pokud obdržené vyjádření dotčeného státu k zaslanému návrhu koncepce obsahuje požadavek zúčastnit se mezistátního posuzování, ministerstvo si od dotčeného státu vyžádá údaje o stavu životního prostředí na jeho dotčeném území. Ministerstvo zašle tyto údaje do 5 pracovních dnů ode dne jejich obdržení předkladateli a posuzovateli. (3) Pokud dotčený stát projeví o konzultaci zájem, ministerstvo se konzultace zúčastní. Ministerstvo předem neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne stanovení termínu konzultace, informuje o místě a času konzultace předkladatele a jeho prostřednictvím posuzovatele. Ti jsou pak povinni se konzultace rovněž zúčastnit. Informaci o konzultaci je ministerstvo povinno zveřejnit podle § 16. (4) Ministerstvo vyjádření dotčeného státu ke konečnému návrhu koncepce zapracuje do stanoviska ke koncepci nebo v něm uvede důvody neuvedení tohoto vyjádření nebo jeho uvedení jen zčásti. Stanovisko ke koncepci zašle ministerstvo dotčenému státu do 10 dnů ode dne jeho vydání. (5) Schvalující orgán je povinen zaslat ministerstvu jedno vyhotovení koncepce do 30 dnů ode dne jejího schválení spolu s dalšími informacemi podle § 10g odst. 5. Ministerstvo je povinno schválenou koncepci a tyto informace do 7 pracovních dnů zaslat dotčenému státu. § 14b Mezistátní posuzování koncepce prováděné mimo území České republiky (1) Pokud ministerstvo obdrží návrh koncepce, která bude prováděna na území státu původu a případnou nabídku ke konzultaci od státu původu, je povinno do 20 dnů od jejího obdržení zveřejnit informaci o návrhu koncepce podle § 16 a zaslat návrh koncepce dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům k vyjádření. (2) K návrhu koncepce podle odstavce 1 je každý oprávněn zaslat ministerstvu písemné vyjádření do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o návrhu koncepce. Ministerstvo všechna vyjádření spolu se svým vyjádřením a informací, že se případně konzultace zúčastní, zašle státu původu do 40 dnů ode dne zveřejnění informace o návrhu koncepce. (3) Ministerstvo na žádost státu původu sdělí údaje o stavu životního prostředí na dotčeném území České republiky, a to do 30 dnů ode dne obdržení této žádosti, pokud tomu nebrání zvláštní právní předpis5). (4) Pokud ministerstvo včas obdrží informaci o místě a času veřejného projednání konaného na území státu původu, zveřejní ji podle § 16. (5) Ministerstvo zveřejní podle § 16 informaci o schválení koncepce do 15 dnů ode dne obdržení takové informace od státu původu. Pokud ministerstvo obdrží od státu původu schválenou koncepci, zveřejní ji na internetu do 20 dnů ode dne obdržení. HLAVA III USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ Díl 1 Ustanovení společná § 15 Předběžné projednání Příslušný úřad a dotčené správní úřady jsou povinny, pokud je o to oznamovatel nebo předkladatel požádá ještě před předložením oznámení podle § 6 nebo oznámení podle § 10c, projednat s oznamovatelem nebo předkladatelem uvažovaný záměr včetně případných variant řešení záměru nebo koncepci a doporučit mu předběžné projednání s dalšími dotčenými správními úřady, dotčenými územními samosprávnými celky, popřípadě s dalšími subjekty. Příslušný úřad a dotčené správní úřady jsou povinny na žádost oznamovatele nebo předkladatele mu poskytnout informace o životním prostředí podle zvláštního právního předpisu6). § 16 Zveřejnění informací o dokumentech pořízených v průběhu posuzování a o veřejných projednáních (1) Příslušný úřad zajistí zveřejnění informace o a) oznámení a o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet, b) místě a času konání veřejného projednání podle tohoto zákona, c) vrácení dokumentace k přepracování nebo doplnění, d) dokumentaci a o tom, kdy a kde je možno do ní nahlížet, e) posudku a o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet, f) oznámení koncepce a o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet, g) návrhu koncepce a o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet, h) konzultaci při mezistátním posuzování. (2) Příslušný úřad dále zajistí zveřejnění závěru zjišťovacího řízení, stanoviska a stanoviska ke koncepci. (3) Příslušný úřad zajistí zveřejnění informací a stanovisek uvedených v odstavcích 1 a 2 a) na úředních deskách dotčených územních samosprávných celků, b) na internetu, a c) nejméně ještě jedním v dotčeném území obvyklým způsobem (například v místním tisku, rozhlase apod.). (4) Za den zveřejnění se považuje den, kdy došlo k vyvěšení informace a stanoviska podle odstavců 1 a 2 na úřední desce dotčeného kraje. Dotčené územní samosprávné celky jsou povinny informace a stanoviska podle odstavců 1 a 2 neprodleně vyvěsit na své úřední desce po dobu nejméně 15 dnů a vyrozumět o tom příslušný úřad. (5) Z informací a stanovisek zveřejňovaných podle odstavců 1 a 2 se vypouštějí údaje, které nelze podle zvláštních právních předpisů5) zveřejňovat. § 17 Veřejné projednání (1) Příslušný úřad je povinen zveřejnit informaci o veřejném projednání podle § 16 nejméně 5 dnů před jeho konáním. (2) Příslušný úřad je povinen zajistit, aby se veřejné projednání konalo nejpozději 5 dnů po uplynutí lhůty pro vyjádření k posudku. (3) Příslušný úřad může ukončit veřejné projednání v případě neúčasti oznamovatele nebo zpracovatele dokumentace nebo posudku. (4) Pokud příslušný úřad veřejné projednání ukončil podle odstavce 3, je povinen stanovit místo a čas nového veřejného projednání, a to nejdéle do 5 pracovních dnů ode dne ukončení veřejného projednání. Za den konání veřejného projednání se pak považuje den konání nového veřejného projednání; ostatní lhůty se přiměřeně prodlužují. (5) Příslušný úřad pořizuje z veřejného projednání zápis obsahující zejména údaje o účasti a závěry z projednání a dále z něj pořizuje úplný těsnopisný nebo zvukový záznam. (6) Příslušný úřad je povinen zaslat zápis z veřejného projednání oznamovateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům a zveřejnit jej na internetu. (7) Předmětem veřejného projednávání nejsou skutečnosti chráněné zvláštními právními předpisy5). § 18 Náklady spojené s posuzováním vlivů na životní prostředí (1) Náklady spojené s posuzováním vlivů záměrů na životní prostředí, s výjimkou nákladů spojených s veřejným projednáním a zveřejňováním, hradí oznamovatel. Náklady spojené s posuzováním vlivů koncepce na životní prostředí, s výjimkou nákladů spojených se zveřejňováním, hradí předkladatel. (2) Náklady spojené s veřejným projednáním podle § 9 odst. 9 tohoto zákona a náklady spojené se zveřejňováním podle tohoto zákona nese příslušný úřad, zvýšené náklady spojené s mezistátním posuzováním nese ministerstvo. Náklady spojené s překlady dokumentace, posudku nebo návrhu koncepce a náklady spojené s tlumočením hradí oznamovatel nebo předkladatel. (3) Zpracovateli posudku náleží za zpracování posudku odměna stanovená podle obchodního zákoníku, kterou mu uhradí příslušný úřad na podkladě smlouvy uzavřené podle § 9 odst. 1. Příslušný úřad vyúčtuje částku, která se rovná výši odměny uhrazené zpracovateli posudku, do 15 dnů po uplynutí lhůty pro vyjádření k posudku k úhradě oznamovateli. Oznamovatel je povinen vyúčtovanou částku zaplatit příslušnému úřadu do 10 dnů ode dne obdržení vyúčtování jako součást nákladů posuzování uvedených v odstavci 1. Pokud vyúčtovanou částku oznamovatel v uvedené lhůtě nezaplatí, příslušný úřad stanovisko podle § 10 nevydá; v takovém případě může příslušný úřad vydat stanovisko až po zaplacení vyúčtované částky. Prodlení z důvodu nezaplacení vyúčtované částky oznamovatelem se nezapočítává do lhůty stanovené v § 10 odst. 1 a 2. § 19 Autorizace ke zpracování dokumentace a posudku (1) Zpracovávat dokumentaci, posudek, oznámení předkládané podle § 7 odst. 4 a zpracovávat vyhodnocení jsou oprávněny jen fyzické osoby, které jsou držiteli autorizace. Právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání se může zavazovat k vypracování těchto dokumentů jen tehdy, pokud pro ni tuto činnost zabezpečuje fyzická osoba, která je držitelem autorizace. U záměrů uvedených v příloze č. 1 kategorii I a dále u ostatních záměrů, pokud se tak stanoví v závěru zjišťovacího řízení, musí být část dokumentace týkající se posuzování vlivů na veřejné zdraví zpracována osobou, která je držitelem osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví. Osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví uděluje a odnímá Ministerstvo zdravotnictví. (2) Zpracovatel posudku je povinen posoudit dokumentaci objektivně a v plném rozsahu. Zpracování dokumentů uvedených v odstavci 1 je povinen zajistit držitel autorizace v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí podle odstavce 1 věty první. (3) Podmínkou udělení autorizace je bezúhonnostbezúhonnost, odborná způsobilost, praxe v oboru v délce nejméně 3 let, jakož i plná způsobilost k právním úkonům. (4) Odborná způsobilost se prokazuje a) dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání alespoň bakalářského studijního programu, a b) dokladem o vykonané zkoušce odborné způsobilosti. (5) Za bezúhonnou se považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena za trestný čintrestný čin, který souvisí s autorizovanou činností podle tohoto zákona. BezúhonnostBezúhonnost se prokazuje dokladem o bezúhonnostibezúhonnosti, kterým je výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce, u cizinců obdobný doklad státu, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž má trvalé bydliště, nebo čestné prohlášení v případě, že stát, jehož je občanem, takový doklad nevydává. Ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnostibezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu7) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Autorizaci pro oblast posuzování vlivů na životní prostředí uděluje a odnímá ministerstvo po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví. (7) Autorizace se uděluje na dobu 5 let. Autorizace se v případě, že se nezměnily podmínky, za nichž byla udělena, prodlužuje o dalších 5 let, pokud o to držitel autorizace požádá alespoň 6 měsíců před uplynutím doby, na kterou byla autorizace udělena. (8) Udělená autorizace nepřechází na jinou fyzickou osobu. (9) Ministerstvo odejme autorizaci fyzické osobě, pokud závažným způsobem nebo opakovaně poruší tento zákon, opakovaně neplní povinnosti vyplývající z rozhodnutí o udělení autorizace nebo dojde-li ke změně podmínek, za kterých byla autorizace udělena. (10) Rozhodnutí o udělení a o odejmutí autorizace se vydává ve správním řízení podle správního řádu8). Autorizace pro zpracování dokumentace, posudku, oznámení předkládaného podle § 7 odst. 4 a vyhodnocení vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb. (11) Rozhodnutí o autorizaci zaniká a) uplynutím doby, na kterou byla vydána, b) rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace, c) smrtí fyzické osoby, které byla autorizace udělena, nebo jejím prohlášením za mrtvou. (12) Úplatu spojenou se zkouškou odborné způsobilosti ve výši 3 000 Kč uhradí uchazeč o tuto zkoušku předem na účet příspěvkové organizace nebo organizační složky státu, kterou ministerstvo pověřilo zajišťováním zkoušky odborné způsobilosti. Tuto úplatu uhradí i za opakovanou zkoušku. (13) Ministerstvo stanoví vyhláškou bližší podmínky odborné způsobilosti, postup při jejich ověřování a postup při udělování a odnímání autorizace. Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem stanoví vyhláškou bližší podmínky odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví, postup při jejich ověřování a postup při udělování a odnímání osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví. (14) Rozhodnutí o autorizaci se nevyžaduje u osoby, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie a na území České republiky hodlá dočasně vykonávat činnost uvedenou v odstavci 1, pokud prokáže, že a) je státním příslušníkem členského státu Evropské unie, b) je oprávněna k výkonu činnosti uvedené v odstavci 1 podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie. (15) O nesplnění požadavků pro výkon činnosti uvedené v odstavci 1 vydá ministerstvo rozhodnutí ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu byly předloženy úplné doklady o splnění podmínek podle odstavce 14 písm. a) a b). (16) Pokud nebylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 15, činnost podle odstavce 1 může být vykonávána nejdéle po dobu 1 roku ode dne následujícího po dni, kdy uplynula lhůta pro vydání tohoto rozhodnutí. Díl 2 Výkon státní správy v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí § 20 Státní správu v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí vykonávají a) ministerstvo, b) orgány kraje. § 21 Ministerstvo a) je ústředním správním úřadem v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí, b) vykonává vrchní státní dozor v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí, c) zajišťuje posuzování záměrů uvedených v příloze č. 1 sloupcích A a u záměrů, jejichž oznamovatelem je Ministerstvo obrany, i ve sloupcích B a jejich změn, d) zajišťuje posuzování koncepcí v případech, kdy dotčené území tvoří celé území krajeúzemí kraje nebo zasahuje na území více krajů nebo na území národního parku nebo chráněné krajinné oblasti8a) nebo pokud dotčené území tvoří území celého státu, e) poskytuje Evropské komisi v souladu s právními předpisy Evropských společenství informace v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí, f) zajišťuje mezistátní posuzování záměrů a koncepcí, g) zajišťuje posuzování dalších záměrů, u kterých je příslušný orgán kraje, pokud si tuto působnost v jednotlivém případě vyhradilo, h) vede souhrnnou evidenci všech zahajovaných posuzování a evidenci všech vydaných závěrů zjišťovacích řízení a stanovisek, i) uděluje a odnímá autorizaci, j) vede a jedenkrát ročně zveřejňuje ve svém věstníku seznam držitelů autorizace, k) do konce února každého roku zveřejňuje seznam posudků a jejich zpracovatelů a dále seznam koncepcí a jejich posuzovatelů za předchozí kalendářní rok, l) vydává stanovisko k vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje na životní prostředí a stanovisko k vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje na životní prostředí. § 22 Orgány kraje Orgány kraje a) zajišťují posuzování záměrů uvedených v příloze č. 1 sloupcích B a jejich změn a záměrů uvedených v § 4 odst. 1 písm. d) a e), b) zajišťují posuzování koncepcí v případech, kdy dotčené území zasahuje výlučně do územního obvodu kraje, není-li příslušné ministerstvo podle § 21 písm. d), c) vedou evidenci jimi vydaných stanovisek a zasílají jedno vyhotovení každého jimi vydaného závěru zjišťovacího řízení a stanoviska ministerstvu k souhrnné evidenci, d) do konce února každého roku zveřejňují seznam posudků a jejich zpracovatelů a dále seznam koncepcí a jejich posuzovatelů za předchozí kalendářní rok, e) vydávají stanovisko k vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí. § 23 Ostatní společná ustanovení (1) Příslušný úřad, dotčené správní úřady a dotčené územní samosprávné celky jsou povinny dokumenty zpracované v rámci posuzování podle tohoto zákona zpřístupnit podle zvláštních právních předpisů6). (2) Odpadl-li nebo změnil-li se důvod posuzování, příslušný úřad v posuzování nepokračuje a ukončí jej. (3) V případě důvodných pochybností o záměru a o zařazení záměru do příslušné kategorie nebo do příslušného sloupce podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, popřípadě o rozsahu dotčeného území je rozhodující vyjádření ministerstva, které musí být vydáno nejpozději do 15 dnů ode dne doručení podnětu k vyjádření ministerstvu. (4) Ministerstvo si v odůvodněných případech může vyhradit posuzování záměru nebo koncepce, k jejichž posouzení je příslušný orgán kraje. Ministerstvo může v odůvodněných případech po dohodě s orgánem kraje přenést posuzování záměru podle § 21 písm. c) nebo posuzování koncepce podle § 21 písm. d) na orgán kraje, pokud to může přispět k rychlosti a hospodárnosti posouzení. (5) Dotčeným správním úřadem při posuzování vlivů na životní prostředí podle tohoto zákona je z hlediska vlivů na veřejné zdraví Ministerstvo zdravotnictví pro záměry a koncepce přesahující rámec kraje a územně příslušné krajské hygienické stanice v ostatních případech. (6) Dotčeným správním úřadem při posuzování vlivů na životní prostředí podle tohoto zákona z hlediska záměrů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, kategorii I bodě 2.5, bodech 3.2 až 3.5 a kategorii II bodě 3.5 je Státní úřad pro jadernou bezpečnost. (7) Příslušný úřad může upustit od posuzování záměru v případě, kdy je provedení záměru nutné ke zmírnění nebo odvrácení důsledků událostí, které závažně a bezprostředně ohrožují životní prostředí, zdraví, bezpečnost nebo majetek obyvatelstva. Povinnosti uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) až c) zde platí obdobně. (8) Příslušný úřad uchovává veškeré podklady zpracované při posuzování vlivů na životní prostředí podle tohoto zákona po dobu 10 let od vydání stanoviska. Po uplynutí této lhůty se postupuje podle zvláštních právních předpisů10). (9) Místně příslušná jednotka občanského sdružení nebo obecně prospěšné společnosti, jejímž předmětem činnosti je ochrana veřejných zájmů chráněných podle zvláštních právních předpisů11), (dále jen „občanské sdružení“) nebo obec dotčená záměrem se stává účastníkem navazujících řízení podle zvláštních právních předpisů1a), pokud a) podala ve lhůtách stanovených tímto zákonem písemné vyjádření k oznámení, dokumentaci nebo posudku, b) příslušný úřad ve svém stanovisku podle § 10 odst. 1 uvedl, že toto vyjádření zcela nebo zčásti do svého stanoviska zahrnul, a c) správní úřad rozhodující v navazujícím řízení nerozhodl, že veřejné zájmy, které občanské sdružení hájí, nejsou v navazujícím řízení dotčeny. (10) Občanské sdružení nebo obecně prospěšná společnost, jejichž předmětem činnosti je ochrana životního prostředí, veřejného zdraví nebo kulturních památek, nebo obec dotčená záměrem, pokud podaly ve lhůtách stanovených tímto zákonem písemné vyjádření k dokumentaci nebo posudku, se mohou žalobou z důvodu porušení tohoto zákona domáhat zrušení navazujícího rozhodnutí vydaného v řízení podle zvláštních právních předpisů1a), postupem podle soudního řádu správního11a). Odkladný účinek žaloby je vyloučen. (11) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob a průběh veřejného projednání, zveřejňování informací a stanovisek a postupu při zajištění zpracování posudku podle tohoto zákona. (12) Na území hlavního města Prahy a) působnost, kterou tento zákon svěřuje orgánu kraje, vykonává Magistrát hlavního města Prahy, b) úkony, které podle tohoto zákona provádí obecobec, zabezpečuje městská část hlavního města Prahy. (13) Na řízení podle tohoto zákona se nevztahuje správní řád8), pokud tento zákon nestanoví jinak. (14) Hodnocení důsledků plánů a záměrů na území evropsky významných lokalit a oblastí ochrany ptactva podle zvláštního právního předpisu není tímto zákonem dotčeno. Díl 3 Ustanovení přechodná § 24 (1) Oprávněná osoba, která získala osvědčení podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 499/1992 Sb., o odborné způsobilosti pro posuzování vlivů na životní prostředí a o způsobu a průběhu veřejného projednání posudku, se považuje za držitele autorizace podle § 19. (2) Posouzení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. ČÁST DRUHÁ § 25 až 27 Těmito ustanoveními byly novelizovány jiné zákony. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST § 28 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002. Příloha č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb. KATEGORIE I (záměry vždy podléhající posouzení) ZÁMĚR\| Sloupec A\| Sloupec B ---\|---\|--- 1.1 Trvalé odlesnění nebo zalesnění nelesního pozemku o ploše od 25 ha.\| \| X 1.2 Odběr vody nebo převod vody mezi povodími nebo mezi dílčími částmi povodí, pokud množství odebírané nebo převáděné vody přesahuje 100 mil. m3 za rok nebo pokud dlouhodobý průměrný průtok v povodí, odkud se voda převádí, přesahuje 2 000 mil. m3 za rok v případě, že objem převedené vody přesahuje 5 % tohoto průtoku.\| X\| 1.3 Čerpání podzemní vody nebo umělé doplňování zásob podzemní vody v objemu 10 mil. m3/rok a více.\| X\| 1.4 Přehrady, nádrže a jiná zařízení určená k zadržování nebo k akumulaci vody a v ní rozptýlených látek, jestliže objem zadržované nebo akumulované vody přesahuje 10 mil. m3.\| X\| 1.5 Čistírny odpadních vod s kapacitou nad 100 tis. ekvivalentních obyvatel a kanalizace pro více než 50 000 napojených obyvatel.\| \| X 1.6 Projekty vodohospodářských úprav nebo jiných opatření ovlivňujících odtokové poměry (např. odvodnění, závlahy, protierozní ochrana, terénní úpravy, lesnicko-technické meliorace, atd.) na ploše nad 50 ha.\| X\| 1.7 Chov hospodářských zvířat s kapacitou nad 180 dobytčích jednotek (1 dobytčí jednotka = 500 kg živé hmotnosti).\| \| X 1.8 Kafilerie nebo veterinární asanační ústavy.\| \| X 2.1 Těžba ropy v množství nad 50 t/den a zemního plynu v množství nad 50 000 m3/den.\| X\| 2.2 Těžba Černého uhlí – nový dobývací prostor.\| X\| 2.3 Těžba ostatních nerostných surovin – nový dobývací prostor; těžba ostatních nerostných surovin nad 1 000 000 tun/rok; těžba rašeliny na ploše 150 ha a více.\| X\| 2.4 Úprava černého a hnědého uhlí – vsázka nad 3 mil. tun/rok.\| \| X 2.5 Uran – těžba (včetně změny a ukončení těžby) a úprava uranové rudy (chemická úprava a jiné technologie, odkaliště a kalová pole).\| X\| 3.1 Zařízení ke spalování paliv s tepelným výkonem nad 200 MW.\| X\| 3.2 Zařízení s jadernými reaktory (včetně jejich demontáže nebo konečného uzavření) s výjimkou výzkumných zařízení, jejichž maximální výkon nepřesahuje 1 kW kontinuální tepelné zátěže.\| X\| 3.3 Zařízení na konverzi, obohacování nebo výrobu jaderného paliva.\| X\| 3.4 Zařízení určená pro zpracování vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva nebo vysoce aktivních radioaktivních odpadů.\| X\| 3.5 Zařízení určená pro konečné uložení, konečné zneškodnění nebo dlouhodobé skladování plánované na více než 10 let vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva a dále radioaktivních odpadů na jiném místě, než na kterém jsou vyprodukovány.\| X\| 3.6 Nadzemní vedení elektrické energie o napětí nad 110 kV a délce nad 15 km.\| X\| 3.7 Dálkové produktovody pro dopravu plynu, ropy, páry a dalších látek o délce nad 20 km a průměru nad 800 mm.\| X\| 4.1 Pražení, aglomerace a slinování (sintrování) kovových rud.\| \| X 4.2 Zařízení k výrobě surového železa a oceli, včetně kontinuálního odlévání.\| X\| 4.3 Zařízení k výrobě neželezných surových kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin pomocí metalurgických, chemických nebo elektrolytických procesů.\| X\| 4.4 Povrchová úprava kovů nebo plastů včetně lakoven, s kapacitou nad 500 tis. m2/rok celkové plochy úprav.\| X\| 5.1 Průmyslové závody na: a) výrobu buničiny ze dřeva nebo podobných vláknitých materiálů, b) výrobu papíru a lepenek s výrobní kapacitou vyšší než 200 tun za den.\| X\| 6.1 Cementárny, vápenky nebo výroba magnezitu.\| X\| 6.2 Zařízení k těžbě azbestu; zařízení ke zpracování a přeměně azbestu a výrobků obsahujících azbest: a) na azbestocementové výrobky s roční produkcí nad 20 tis. tun konečných výrobků, b) pro třecí materiály s roční produkcí nad 50 tun konečných výrobků, c) pro další používání azbestu nad 200 tun/rok.\| X\| 7.1 Tepelné nebo chemické zpracování uhlí, popřípadě bitumenových břidlic, včetně výroby uhlíku vysokoteplotní karbonizací uhlí nebo elektrografitu vypalováním nebo grafitizací.\| X\| 7.2 Rafinerie ropy nebo primární zpracování ropných produktů.\| X\| 7.3 Zařízení k výrobě základních organických a anorganických chemikálií (například uhlovodíky, kyseliny, zásady, oxidy, soli, chlór, amoniak, apod.).\| X\| 7.4 Průmyslová výroba farmaceutických produktů chemickou nebo biochemickou cestou.\| \| X 7.5 Zařízení k výrobě biocidů, pesticidů a průmyslových hnojiv.\| X\| 7.6 Zařízení k výrobě výbušin a regenerace nebo destrukce výbušných látek.\| \| X 7.7 Zařízení na skladování ropy a ropných a chemických produktů s kapacitou nad 100 tis. tun.\| X\| 7.8 Nové zařízení k výrobě oxidu titaničitého nebo zařízení k jeho výrobě, pokud je kapacita zvýšena o 15 tis. t/rok a více.\| X\| 9.1 Novostavby železničních drah delší 1 km.\| X\| 9.2 Letiště se vzletovou a přistávací dráhou v délce 2 100 m a více.\| X\| 9.3 Novostavby, rozšiřování a přeložky dálnic a rychlostních silnic.\| X\| 9.4 Novostavby, rozšiřování a přeložky silnic nebo místních komunikací o čtyřech a více jízdních pruzích, včetně rozšíření nebo přeložek stávajících silnic nebo místních komunikací o dvou nebo méně jízdních pruzích na silnice nebo místní komunikace o čtyřech a více jízdních pruzích, o délce 10 km a více.\| X\| 9.5 Vodní cesty včetně jezů a ostatních vzdouvacích zařízení a mol pro nakládání a vykládání na břeh nebo přístavy pro vnitrozemskou vodní dopravu pro plavbu lodí s výtlakem nad 1 350 tun.\| X\| 10.1 Zařízení k odstraňování nebezpečných odpadů.\| X\| 10.2 Zařízení k odstraňování ostatních odpadů s kapacitou nad 30 000 t/rok.\| X\| KATEGORIE II (záměry vyžadující zjišťovací řízení) ZÁMĚR\| Sloupec A\| Sloupec B ---\|---\|--- 1.1 Trvalé nebo dočasné odlesnění plochy od 5 do 25 ha.\| \| X 1.2 Restrukturalizace pozemků v krajině, využívání neobdělávaných pozemků nebo polopřirozených oblastí k intenzivnímu zemědělskému využívání, uvedení zemědělské půdy do klidu na ploše od 10 ha.\| \| X 1.3 Vodohospodářské úpravy nebo jiné úpravy ovlivňující odtokové poměry (např. odvodnění, závlahy, protierozní ochrana, terénní úpravy, lesnicko-technické meliorace, atd.) na ploše od 10 do 50 ha.\| \| X 1.4 Úpravy toků a opatření proti povodním významně měnící charakter toku a ráz krajiny.\| \| X 1.5 Chov hospodářských zvířat s kapacitou od 50 do 180 dobytčích jednotek (1 dobytčí jednotka = 500 kg živé hmotnosti).\| \| X 1.6 Rybníky určené k chovu ryb s obsádkou při zarybnění nad 10 t živé hmotnosti.\| \| X 1.7 Přehrady, nádrže a jiná zařízení určená k zadržování nebo k akumulaci vody a v ní rozptýlených látek, pokud nepřísluší do kategorie I a pokud objem zadržované nebo akumulované vody přesahuje 100 000 m3 nebo výška hradící konstrukce přesahuje 10 m nad základovou spárou.\| \| X 1.8 Odběr vody nebo převod vody mezi povodími nebo mezi dílčími částmi povodí, pokud je množství odebírané nebo převáděné vody od 10 do 100 mil. m3 za rok, nebo pokud dlouhodobý průměrný průtok v povodí, odkud se voda převádí, je od 200 do 2 000 mil. m za rok v případě, že objem převedené vody přesahuje 5 % tohoto průtoku; čerpání podzemní vody nebo umělé doplňování zásob podzemní vody v objemu od 1 do 10 mil. m3 za rok.\| \| X 1.9 Čistírny odpadních vod s kapacitou od 10 000 do 100 000 ekvivalentních obyvatel, kanalizace od 5 000 do 50 000 napojených obyvatel nebo průmyslové kanalizace o průměru větším než 500 mm.\| \| X 2.1 Těžba uhlí nad 100 000 t/rok.\| X\| 2.2 Lignit – těžba nad 200 000 t/rok.\| \| X 2.3 Těžba a úprava rud včetně odkališť, kalových polí, hald a odvalů (chemické, biologické a jiné technologie).\| X\| 2.4 Zvýšení povrchové těžby nerostných surovin nad 1 000 000 tun/rok.\| X\| 2.5 Těžba nerostných surovin 10 000 až 1 000 000 tun/rok; těžba rašeliny na ploše do 150 ha.\| \| X 2.6 Těžba v korytech nebo údolních nivách vodních toků.\| \| X 2.7 Úprava černého a hnědého uhlí – vsázka 1 až 3 mil. tun/rok.\| \| X 2.8 Odkaliště, kalová pole, haldy a odvály při úpravě nerudních surovin.\| \| X 2.9 Budování podzemních prostor pro skladování nebo umístění technologických zařízení (provozů) od 10 000 m3.\| X\| 2.10 Zneškodňování odpadů ukládáním do přírodních nebo umělých horninových struktur a prostor.\| \| X 2.11 Hloubkové vrty pro ukládání radioaktivního nebo nebezpečného odpadu, hloubkové vrty geotermální, hloubkové vrty pro zásobování vodou u vodovodů, s výjimkou vrtů pro výzkum stability půdy.\| X\| 3.1 Zařízení ke spalování paliv o jmenovitém tepelném výkonu od 50 do 200 MW.\| X\| 3.2 Větrné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem vyšším než 500 kWe nebo s výškou stojanu přesahující 35 metrů.\| \| X 3.3 Vodní elektrárny s celkovým instalovaným výkonem výrobny nad 50 MWe.\| X\| 3.4 Vodní elektrárny s celkovým instalovaným výkonem výrobny od 10 MWe do 50 MWe.\| \| X 3.5 Zařízení ke zpracování a skladování radioaktivního odpadu (záměry neuvedené v kategorii I).\| X\| 3.6 Vedení elektrické energie od 110 kV, pokud nepřísluší do kategorie I.\| X\| 3.7 Produktovody pro dopravu plynu, ropy, páry a dalších látek o délce větší než 5 km a průměru 300 – 800 mm (včetně dálkových vodovodů), pokud nepřísluší do kategorie T.\| \| X 3.8 Zásobníky zemního plynu a jiných hořlavých plynů s kapacitou nad 10 000 m3.\| X\| 3.9 Povrchové zásobníky fosilních paliv s kapacitou nad 10 000 t.\| \| X 4.1 Průmyslové provozy na zpracování železných kovů, včetně válcování za tepla, kování kladivy a pokovování; provozy na tavení, včetně slévání či legování, neželezných kovů kromě vzácných kovů, včetně recyklovaných produktů – kovového šrotu, jeho rafinace a lití.\| \| X 4.2 Povrchová úprava kovů a plastických materiálů včetně lakoven, od 10 000 do 500 000 m2/rok celkové plochy úprav.\| \| X 4.3 Strojírenská nebo elektrotechnická výroba s výrobní plochou nad 10 000 m2 \\- výroba a opravy motorových vozidel, drážních vozidel, cisteren, lodí, letadel; testovací lavice motorů, turbin nebo reaktorů; stálé tratě pro závodění a testování motorových vozidel; výroba železničních zařízení; tváření výbuchem.\| \| X 5.1 Impregnace dřeva při použití chemických látek v množství od 1 000 t/rok.\| \| X 5.2 Výroba dřevovláknitých, dřevotřískových, pilinových desek nebo překližek a dýh s kapacitou od 10 000 m2/rok.\| \| X 5.3 Výroba nábytku s kapacitou vstupu suroviny nad 10 000 m3/rok.\| \| X 5.4 Textilní úpravny nebo barvírny se spotřebou vybraných nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků (vysoce toxických, toxických, zdraví škodlivých, žíravých, dráždivých, senzibilizujících, karcinogenních, mutagenních, toxických pro reprodukci, nebezpečných pro životní prostředí11b)) nad 3 000 t/rok.\| \| X 5.5 Koželužny s kapacitou zpracované vstupní suroviny nad 10 000 t/rok.\| \| X 5.6 Polygrafické provozy se spotřebou vybraných nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků (vysoce toxických, toxických, zdraví škodlivých, žíravých, dráždivých, senzibilizujících, karcinogenních, mutagenních, toxických pro reprodukci, nebezpečných pro životní prostředí11b)) nad 1 t/rok.\| \| X 5.7 Průmyslové závody na výrobu papíru a lepenek (projekty nezařazené v kategorii I).\| \| X 5.8 Zařízení na výrobu a zpracování celulózy.\| \| X 6.1 Průmyslová výroba keramických produktů vypalováním, zejména střešních tašek, cihel, žáruvzdorných cihel, dlaždic, kameniny nebo porcelánu s kapacitou od 25 000 t/rok.\| \| X 6.2 Výroba stavebních hmot a výrobků neuvedených v kategorii I ani v předchozím bodě s kapacitou nad 25 000 t/rok; zařízení na výrobu azbestu a výrobků obsahujících azbest (záměry neuvedené v kategorii 1).\| \| X 6.3 Výroba skla, skelných a umělých vláken s kapacitou nad 10 000 m2/rok nebo nad 7 000 t/rok.\| \| X 6.4 Zařízení k tavení nerostných látek, včetně výroby minerálních vláken s kapacitou od 7 000 t/rok.\| \| X 6.5 Obalovny živičných směsí.\| \| X 7.1 Výroba nebo zpracování polymerů a syntetických kaučuků, výroba a zpracování výrobků na bázi elastomerů s kapacitou nad 100 tun/rok.\| X\| 7.2 Výroba mýdel, surfaktantů, detergentů a nátěrových hmot nad 200 t/rok.\| \| X 7.3 Ostatní chemické výroby s produkcí od 100 t/rok.\| \| X 7.4 Zařízení pro skladování ropy nebo ropných produktů s kapacitou 5 000 až 100 000 t.\| X\| 7.5 Zařízení pro skladování ostatních chemických látek neuvedených v kategorii I ani v kategorii II s kapacitou od 5 000 t nebo od 1 000 m3.\| \| X 7.6 Ostatní zařízení k výrobě oxidu titaničitého (záměr neuvedený v kategorii I v bodě 7.8).\| X\| 8.1 Výrobny nealkoholických nápojů s kapacitou od 50 000 hl/rok výrobků.\| \| X 8.2 Pivovary s kapacitou od 100 000 hl/rok výrobků a sladovny s kapacitou od 50 000 t/rok výrobků.\| \| X 8.3 Škrobárny s kapacitou od 50 000 t/rok výrobků.\| \| X 8.4 Lihovary nebo pálenice s kapacitou od 5 000 hl/rok výrobků.\| \| X 8.5 Drožďárny s kapacitou výroby droždí od 1 000 t/rok.\| \| X 8.6 Cukrovary s kapacitou zpracované suroviny od 150 000 t/rok.\| \| X 8.7 Výroba rostlinných nebo živočišných olejů nebo tuků s kapacitou od 20 000 t/rok výrobků.\| \| X 8.8 Zpracování mléka od 50 000 hl/rok.\| \| X 8.9 Balírny a konzervárenské závody s kapacitou od 100 000 t/rok výrobků.\| \| X 8.10 Výroba cukrovinek a sirupů s kapacitou od 10 000 t/rok.\| \| X 8.11 Jatka, masokombináty a zařízení na zpracování ryb (včetně výroby rybí moučky a rybích olejů) s kapacitou od 5 000 t/rok výrobků.\| \| X 9.1 Novostavby, rozšiřování a přeložky silnic všech tříd a místních komunikací T. a II. třídy (záměry neuvedené v kategorii I).\| \| X 9.2 Novostavby (záměry neuvedené v kategorii I), rekonstrukce, elektrizace nebo modernizace železničních drah; novostavby nebo rekonstrukce železničních a intermodálních zařízení a překladišť.\| \| X 9.3 Tramvajové, podzemní nebo speciální dráhy včetně lanovek.\| \| X 9.4 Vodní cesty včetně jezů a ostatních vzdouvacích zařízení a mol pro nakládání a vykládání na břeh nebo přístavy pro vnitrozemskou vodní dopravu.\| X\| 9.5 Letiště se vzletovou a přistávací dráhou do 2 100 m.\| \| X 10.1 Zařízení ke skladování, úpravě nebo využívání nebezpečných odpadů; zařízení k fyzikálně-chemické úpravě, energetickému využívání nebo odstraňování ostatních odpadů.\| \| X 10.2 Krematoria.\| \| X 10.3 Odkaliště, kalová pole, haldy a odvály, pokud nejsou uvedeny v jiném bodě této přílohy.\| \| X 10.4 Skladování vybraných nebezpečných chemických látek a chemických přípravků (vysoce toxických, toxických, zdraví škodlivých, žíravých, dráždivých, senzibilizujících, karcinogenních, mutagenních, toxických pro reprodukci, nebezpečných pro životní prostředí11b)) a pesticidů v množství nad 1 t; kapalných hnojiv, farmaceutických výrobků, barev a laků v množství nad 100 t.\| \| X 10.5 Skladování železného šrotu (včetně vrakovišť) nad 1 000 t.\| \| X 10.6 Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3 000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu.\| \| X 10.7 Sjezdové tratě, lyžařské vleky, lanovky a související zařízení.\| \| X 10.8 Sportovní areály na ploše nad 1 ha, golfová hřiště, motokrosové, cyklokrosové a cyklotrialové areály mimo území chráněná podle zvláštních právních předpisů.\| \| X 10.9 Rekreační přístavy na jachty a malé čluny.\| \| X 10.10 Rekreační a sportovní areály, hotelové komplexy a související zařízení v územích chráněných podle zvláštních právních předpisů12).\| X\| 10.11 Rekreační areály, hotelové komplexy a související zařízení na ploše nad 1 ha.\| \| X 10.12 Stálé kempy a místa na karavany s celkovou kapacitou nad 50 ubytovaných.\| \| X 10.13 Tématické areály na ploše nad 5 000 m2.\| \| X 10.14 Záměry uvedené v kategorii I určené výhradně nebo převážně k rozvoji a zkoušení nových metod nebo výrobků.\| X\| Příloha č. 2 k zákonu č. 100/2001 Sb. Zásady pro zjišťovací řízení Při zjišťovacím řízení příslušný úřad na základě dostupných podkladů a informací zjišťuje, zda a v jakém rozsahu může záměr vážně ovlivnit životní prostředí a obyvatelstvo. Používá přitom následující kritéria, která charakterizují na jedné straně vlastní záměr a příslušné zájmové území, na druhé straně z toho vyplývající významné potenciální vlivy na obyvatelstvo a životní prostředí. I. CHARAKTERISTIKA ZÁMĚRU Parametry záměru musí být zváženy zejména s ohledem na 1. velikost, 2. kumulaci jeho vlivů s vlivy jiných známých záměrů (realizovaných, připravovaných, uvažovaných), 3. využívání přírodních zdrojů, 4. produkci odpadů, 5. znečišťování životního prostředí a vlivy na veřejné zdraví, 6. rizika havárií zejména vzhledem k navrženému použití látek a technologií. II. UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU Parametry území, které může být ovlivněno záměrem, musí být zváženy zejména s ohledem na 1. dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání, 2. relativní zastoupení, kvalitu a schopnost regenerace přírodních zdrojů, 3. schopnost přírodního prostředí snášet zátěž se zvláštní pozorností na a) územní systém ekologické stability krajiny, b) zvláště chráněná území, c) území přírodních parků, d) významné krajinné prvky, e) území historického, kulturního nebo archeologického významu, f) území hustě zalidněná, g) území zatěžovaná nad míru únosného zatížení (včetně starých zátěží). III. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Potenciálně významné vlivy záměru musí být zváženy ve vztahu ke kritériím uvedeným v bodech I. a II. zejména s ohledem na 1. rozsah vlivů (zasažené území a populaci), 2. povahu vlivů vzhledem k jejich přesahování státních hranic, 3. velikost a složitost vlivů, 4. pravděpodobnost vlivů, 5. dobu trvání, frekvenci a vratnost vlivů. Příloha č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. Náležitosti oznámení A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1. Obchodní firma 2. IČ 3. Sídlo (bydliště) 4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele B. ÚDAJE O ZÁMĚRU I. Základní údaje 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 2. Kapacita (rozsah) záměru 3. Umístění záměru (kraj, obecobec, katastrální územíkatastrální území) 4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí 6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků 9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat II. Údaje o vstupech (například zábor půdy, odběr a spotřeba vody, surovinové a energetické zdroje) III. Údaje o výstupech (například množství a druh emisí do ovzduší, množství odpadních vod a jejich znečištění, kategorizace a množství odpadů, rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií) C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 1. Výčet nejzávažnějších environmetálních charakteristik dotčeného území 2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) 2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci 3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice 4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů 5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU (pokud byly předloženy) Údaje podle kapitol B, C, D, F a G se uvádějí v přiměřeném rozsahu pro každou oznamovatelem předloženou variantu řešení záměru F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE 1. Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení 2. Další podstatné informace oznamovatele G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU H. PŘÍLOHA Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. Datum zpracování oznámení: Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele oznámení a osob, které se podílely na zpracování oznámení: Podpis zpracovatele oznámení: Příloha č. 3a k zákonu č. 100/2001 Sb. Oznámení podlimitního záměru 482kB Příloha č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb. Náležitosti dokumentace ČÁST A ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1. Obchodní firma 2. IČ 3. Sídlo (bydliště) 4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele ČÁST B ÚDAJE O ZÁMĚRU I. Základní údaje 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 2. Kapacita (rozsah) záměru 3. Umístění záměru (kraj, obecobec, katastrální územíkatastrální území) 4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí 6. Popis technického a technologického řešení záměru 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků 9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat II. Údaje o vstupech 1. Půda (například druh, třída ochrany, velikost záboru) 2. Voda (například zdroj vody, spotřeba) 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje (například druh, zdroj, spotřeba) 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu (například potřeba souvisejících staveb) III. Údaje o výstupech 1. Ovzduší (například přehled zdrojů znečišťování, druh a množství emitovaných škodlivin, způsoby a účinnost zachycování znečišťujících látek) 2. Odpadní vody (například přehled zdrojů odpadních vod, množství odpadních vod a místo vypouštění, vypouštěné znečištění, čistící zařízení a jejich účinnost) 3. Odpady (například přehled zdrojů odpadů, kategorizace a množství odpadů, způsoby nakládání s odpady) 4. Ostatní (například hluk a vibrace, záření, zápach, jiné výstupy - přehled zdrojů, množství emisí, způsoby jejich omezení) 5. Doplňující údaje (například významné terénní úpravy a zásahy do krajiny) ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území (například územní systémy ekologické stability krajiny, zvláště chráněná území, přírodní parky, významné krajinné prvky, území historického, kulturního nebo archeologického významu, území hustě zalidněná, území zatěžovaná nad míru únosného zatížení, staré ekologické zátěže, extrémní poměry v dotčeném území) 2. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území (například ovzduší a klima, voda, půda, horninové prostředí a přírodní zdroje, fauna a flóra, ekosystémy, krajina, obyvatelstvo, hmotný majetek, kulturní památky) 3. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení ČÁST D KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti 1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů 2. Vlivy na ovzduší a klima 3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky 4. Vlivy na povrchové a podzemní vody 5. Vlivy na půdu 6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje 7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy 8. Vlivy na krajinu 9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace ČÁST E POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU (pokud byly předloženy) Údaje podle částí B, C, D, F, G a H se uvádějí v přiměřeném rozsahu pro každou oznamovatelem předloženou variantu řešení záměru. ČÁST F ZÁVĚR ČÁST G VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ČÁST H PŘÍLOHY Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace (ke skutečnostem jiným a novým vzhledem k oznámení) a dále například přílohy mapové, obrazové a grafické. Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. Datum zpracování dokumentace: Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele dokumentace a osob, které se podílely na zpracování dokumentace: Podpis zpracovatele dokumentace: Příloha č. 5 k zákonu č. 100/2001 Sb. Náležitosti posudku I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1. Název záměru 2. Kapacita (rozsah) záměru 3. Umístění záměru (kraj, obecobec, katastrální územíkatastrální území) 4. Obchodní firma oznamovatele 5. IČ oznamovatele 6. Sídlo (bydliště) oznamovatele II. POSOUZENÍ DOKUMENTACE (OZNÁMENÍ) 1. Úplnost dokumentace (oznámení) 2. Správnost údajů uvedených v dokumentaci (oznámení) včetně použitých metod hodnocení 3. Pořadí variant (pokud byly předloženy) z hlediska vlivů na životní prostředí 4. Hodnocení významných vlivů záměru na životní prostředí přesahujících státní hranice III. POSOUZENÍ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU S OHLEDEM NA DOSAŽENÝ STUPEŇ POZNÁNÍ POKUD JDE O ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ IV. POSOUZENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V. VYPOŘÁDÁNÍ VŠECH OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ K DOKUMENTACI (OZNÁMENÍ) VI. CELKOVÉ POSOUZENÍ AKCEPTOVATELNOSTI ZÁMĚRU Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VII. NÁVRH STANOVISKA Datum zpracování posudku: Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele posudku a osob, které se podílely na zpracování posudku: Podpis zpracovatele posudku: Autorizace ke zpracování posudku: Příloha č. 6 k zákonu č. 100/2001 Sb. Náležitosti stanoviska I. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1. Název záměru 2. Kapacita (rozsah) záměru 3. Umístění záměru (kraj, obecobec, katastrální územíkatastrální území) 4. Obchodní firma oznamovatele 5. IČ oznamovatele 6. Sídlo (bydliště) oznamovatele II. PRŮBĚH POSUZOVÁNÍ 1. Oznámení (zpracovatel, datum předložení) 2. Dokumentace (zpracovatel, datum předložení) 3. Posudek (zpracovatel, datum předložení) 4. Veřejné projednání (místo, datum konání) 5. Celkové hodnocení procesu posuzování včetně účasti veřejnosti 6. Seznam subjektů, jejichž vyjádření jsou ve stanovisku zčásti nebo zcela zahrnuta III. HODNOCENÍ ZÁMĚRU 1. Souhrnná charakteristika předpokládaných vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti 2. Hodnocení technického řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání pokud jde o znečišťování životního prostředí 3. Návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů záměru na životní prostředí včetně povinností a podmínek pro sledování a rozbor vlivů na životní prostředí 4. Pořadí variant (pokud byly předloženy) z hlediska vlivů na životní prostředí 5. Vypořádání vyjádření k dokumentaci (oznámení) a k posudku 6. Stanovisko příslušného úřadu z hlediska přijatelnosti vlivů záměru na životní prostředí s uvedením podmínek pro realizaci záměru, popřípadě zdůvodnění nepřijatelnosti záměru. Datum vydání stanoviska: Otisk razítka příslušného úřadu: Jméno, příjmení a podpis pověřeného zástupce příslušného úřadu: Příloha č. 7 k zákonu č. 100/2001 Sb. Náležitosti oznámení koncepce A. ÚDAJE O PŘEDKLADATELI 1. Název organizace 2. IČ, bylo-li přiděleno 3. Sídlo (bydliště) 4. Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail oprávněného zástupce předkladatele B. ÚDAJE O KONCEPCI 1. Název 2. Obsahové zaměření (osnova) 3. Charakter 4. Zdůvodnění potřeby pořízení 5. Základní principy a postupy (etapy) řešení 6. Hlavní cíle 7. Přehled uvažovaných variant řešení 8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry 9. Předpokládaný termín dokončení 10. Návrhové období 11. Způsob schvalování C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ 1. Vymezení dotčeného území 2. Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny 3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území 4. Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE 1. Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky 2. Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce 3. Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví 4. Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. Datum zpracování oznámení koncepce Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail osob(y), která(é) se podílela(y) na zpracování oznámení koncepce Podpis oprávněného zástupce předkladatele Příloha č. 8 k zákonu č. 100/2001 Sb. Kritéria pro zjišťovací řízení 1. Obsah koncepce, zejména s ohledem na: a. účelnost stanovených variant řešení k dosažení sledovaných cílů koncepce; b. míru, v jaké koncepce stanoví rámec pro záměry a jiné činnosti, a to buď vzhledem k jejich umístění, povaze, velikosti a provozním podmínkám nebo z hlediska požadavků na přírodní zdroje; c. míru, v jaké ovlivňuje jiné koncepce; d. význam koncepce pro začlenění požadavků na ochranu životního prostředí a veřejné zdraví, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje; e. vliv koncepce na udržitelný rozvoj dotčeného území (včetně sociálně-ekonomických aspektů); f. problémy životního prostředí a veřejného zdraví, které jsou závažné pro koncepci; g. význam koncepce pro implementaci požadavků vyplývajících z právních předpisů Evropského společenství týkajících se životního prostředí a veřejného zdraví (např. plány a programy v oblasti odpadového hospodářství nebo ochrany vod). 2. Charakteristika vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví a charakteristika dotčeného území, zejména s ohledem na: a. pravděpodobnost, dobu trvání, četnost a vratnost vlivu; b. kumulativní a synergickou povahu vlivu; c. přeshraniční povahu vlivu; d. rizika pro životní prostředí a veřejné zdraví vyplývající z provedení koncepce (např. při přírodních katastrofách, haváriích); e. závažnost a rozsah vlivu (počet obyvatel, který by mohl být pravděpodobně zasažen); f. důležitost a zranitelnost oblasti, která by mohla být zasažena, s ohledem na: i. zvláštní přírodní charakteristiku nebo kulturní dědictví, ii. hustotu obyvatel, osídlení a míru urbanizace, iii. překročení norem kvality životního prostředí nebo mezních hodnot, g. dopad na oblasti nebo krajiny s uznávaným statusem ochrany na národní, komunitární nebo mezinárodní úrovni. 3. Předpokládaný přínos posouzení koncepce ve vztahu k posouzení jiných koncepcí zpracovávaných na odlišných úrovních v téže oblasti. Příloha č. 9 k zákonu č. 100/2001 Sb. Náležitosti vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví 1. Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím. 2. Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce. 3. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy. 4. Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí (např. oblasti vyžadující ochranu podle zvláštních právních předpisů). 5. Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci, a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení. 6. Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí. 7. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce. 8. Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné know-how). 9. Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu koncepce na životní prostředí. 10. Popis plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce. 11. Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu. 12. Vlivy koncepce na veřejné zdraví. 13. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů. 14. Souhrnné vypořádání vyjádření obdržených ke koncepci z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. 15. Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke koncepci. * * * 1. Zákon č. 93/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), nabyl účinnosti dnem 1. května 2004. 2. Zákon č. 163/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb., nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (27. dubna 2006). 3. Zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007. 4. Zákon č. 216/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (22. srpna 2007). 5. Zákon č. 124/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. července 2008. 6. Zákon č. 223/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o volném pohybu služeb, nabyl účinnosti dnem 28. prosince 2009. 7. Zákon č. 436/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (11. prosince 2009). Předseda vlády: Ing. Fischer, CSc., v. r. 1) Směrnice Rady ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (85/337/EHS). Směrnice Rady 97/11/ES ze dne 3. března 1997, kterou se mění směrnice 85/337/EHS o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti při tvorbě různých plánů a programů, které se vztahují k životnímu prostředí. Směrnice 2001/42/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí. 1a) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 1b) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. 2) Například zákon č. 44/1988 Sb., zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší). 2a) § 45h a 45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. 3) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti státu, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb. 4) Například zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů. 4a) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů. 4e) Například zákon č. 254/2001 Sb. 4c) Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4b) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4d) § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. 5) Například občanský zákoník, obchodní zákoník, trestní řád, zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb. 6) Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. 8a) Zákon č. 114/1992 Sb. 10) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 11a) § 65 až 78 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. 11b) Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 12) Například zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 254/2001 Sb. a zákon č. 20/1987 Sb.
Nález Ústavního soudu č. 48/2010 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 48/2010 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 19. ledna 2010 ve věci návrhu na zrušení § 76g a § 220 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 23. 2. 2010, částka 18/2010 * Odůvodnění * I. - Rekapitulace návrhu * II. - Průběh řízení před Ústavním soudem a rekapitulace vyjádření účastníků řízení * III. - Petit návrhu a dikce napadeného právního předpisu * IV. - Ústavní konformita legislativního procesu * V. - Vlastní posouzení návrhu * VI. - Formulace výroku derogačního nálezu a jeho právní následky 48 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl dne 19. ledna 2010 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský (soudce zpravodaj), Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu obchodní společnosti TV PRODUCTS CZ, s. r. o., IČ 26061333, se sídlem Rybná 669/04, 110 00 Praha 1, na zrušení § 76g a § 220 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení takto: I. Ustanovení § 220 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, je v části, která umožňuje změnu usnesení, jímž byl soudem prvního stupně odmítnut nebo zamítnut návrh na vydání předběžného opatření nebo jímž bylo řízení o tomto návrhu zastaveno, v kontextu nyní platného a účinného občanského soudního řádu v rozporu se zásadou rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. II. Ustanovení § 220 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, se ruší dnem 1. dubna 2011. III. Dokud bude § 220 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, v účinnosti, nevztahuje se na usnesení, kterým bylo soudem prvního stupně rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí návrhu na vydání předběžného opatření nebo kterým bylo řízení o tomto návrhu zastaveno. IV. Návrh na zrušení § 76g zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, se zamítá. Odůvodnění I. Rekapitulace návrhu 1. Včas a řádně podanou ústavní stížností se navrhovatelka domáhala, aby Ústavní soudÚstavní soud zrušil nálezem usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. května 2008 č. j. 3 Cmo 52/2008-52 pro tvrzené porušení čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 96 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“). Řízení o ústavní stížnosti je vedeno pod sp. zn. II. ÚS 2100/08. S návrhem na zrušení uvedeného usnesení se domáhala rovněž zrušení § 76g a § 220 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, pro rozpor s čl. 37 odst. 3 Listiny a s čl. 96 odst. 1 Ústavy. 2. Žalobou ze dne 3. ledna 2008 se společnosti Studio Moderna, s. r. o., a Studio Moderna SA domáhaly vůči navrhovatelce a společnostem BESTSELLER, s. r. o., a Nodus Technologies, spol. s r. o., uložení povinnosti zdržet se užívání blíže specifikovaných označení či provozu blíže specifikovaných internetových stránek. S žalobou byl spojen rovněž návrh na vydání předběžného opatření, kterým se žalobkyně domáhaly stanovení většiny povinností, jež jsou obsaženy v petitu žalobního návrhu. Ve vztahu k navrhovatelce byl návrh na uložení povinností předběžným opatřením totožný s vlastním žalobním petitem. Usnesením ze dne 10. ledna 2008 zamítl Městský soud v Praze návrh na vydání předběžného opatření. Uvedené rozhodnutí bylo doručeno pouze právnímu zástupci žalobkyň. Dne 30. ledna 2008 podaly žalobkyně proti tomuto rozhodnutí odvolání, které bylo následně doplněno podáními ze dne 21. března 2008 a 1. dubna 2008. Napadeným rozhodnutím rozhodl Vrchní soud v Praze tak, že vyhověl návrhu na vydání předběžného opatření ve vztahu ke všem žalovaným společnostem. Dne 30. června 2008 bylo uvedené rozhodnutí doručeno žalované (TV PRODUCTS CZ, s. r. o., tj. navrhovatelka v řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem). 3. Podstatou argumentace navrhovatelky je ve stručnosti tvrzení, že v důsledku jejího vyloučení z druhého stupně posouzení věci (odvolacího řízení) ve věci návrhu na vydání předběžného opatření v případě, kdy soud prvního stupně návrh zamítl, se žalobci dostává nenáležité ochrany, neboť může ve svém návrhu tvrdit cokoli o porušení svých práv žalovaným v prvním i druhém stupni, a žalovanému přitom není poskytnuta žádná ochrana, resp. možnost obrany proti těmto tvrzením a rozhodnutím, a to ani poté, kdy sám soud pochybuje o oprávněnosti nároků žalobce. Opětovným vyjádřením navrhovatele předběžného opatření dochází podle navrhovatelky de facto k prolomení zásady prvoinstančního rozhodování rozhodovat o návrhu na nařízení předběžného opatření bez slyšení účastníků řízení podle § 75c odst. 3 občanského soudního řádu, čehož důsledkem je i úplné „vynechání“ žalované z řízení. Navrhovatelce tak nebyla poskytnuta možnost oponovat rozhodnutí orgánu prvního stupně, na svou obranu uvést další tvrzení a vysvětlení a reagovat na jednotlivá tvrzení soudu v případě, kdy dojde k zamítnutí návrhu soudem prvního stupně. Pokud by naopak soud prvního stupně žalobci vyhověl, měla by navrhovatelka v odvolacím řízení stejná práva jako žalobce. Dále navrhovatelka uvádí, že v odvolacím řízení není důvod prosazovat snahu o maximální ochranu navrhovatele (na rozdíl od řízení před soudem prvního stupně) v případě, že poskytnutí této ochrany již bylo žalobci odepřeno zamítavým usnesením. Takovýto závěr nelze založit ani na hypotetické úvaze o tom, že žalovaný by mohl blíže neurčeným způsobem mařit předběžné opatření, když v prvním stupni nařízeno nebylo a žalobce soudu mohl veškeré rozhodující skutečnosti sdělit již předtím. Navrhovatelka v této souvislosti polemizuje s právními závěry Ústavního souduÚstavního soudu obsaženými v usnesení ze dne 3. prosince 2007 sp. zn. IV. ÚS 2959/07, v němž Ústavní soudÚstavní soud nedospěl k závěru o porušení základních práv v důsledku nedoručování rozhodnutí o zamítnutí nebo odmítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření žalovanému. Z uvedených důvodů tedy navrhovatelka tvrdí, že jejím vyloučením z odvolacího řízení došlo k porušení zásady rovnosti účastníků řízení podle čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny a čl. 96 odst. 1 Ústavy (uvedené ustanovení je v ústavní stížnosti nesprávně označeno jako čl. 69 odst. 1 Ústavy). Rovněž v něm spatřuje porušení zásady dvojinstančnosti řízení, k čemuž dodává, že tuto zásadu je potřebné posoudit z hlediska zásady rovnosti účastníků řízení. Občanský soudní řád totiž neumožňuje žalovanému podání řádného opravného prostředku proti nařízení předběžného opatření v odvolacím řízení, zatímco navrhovateli je právo apelace rozhodnutí přiznáno v celém rozsahu. 4. S ústavní stížností byl spojen rovněž návrh na zrušení § 76g a § 220 odst. 3 občanského soudního řádu. V návaznosti na výše uvedenou argumentaci navrhovatelka tvrdí, že ustanovení § 76g občanského soudního řádu, podle něhož se žalovaný nedozví o zamítnutí nebo odmítnutí návrhu na předběžné opatření a o možnosti podání odvolání ze strany žalobce, má za následek popření zásady rovnosti účastníků řízení v neprospěch žalovaného. Pokud je navrhovateli přiznáno právo apelace proti rozhodnutí a vyjádření svého názoru k němu, o němž odvolací soud jedná a rozhoduje, pak by stejné právo mělo být přiznáno v odvolacím řízení i osobě, které se má předběžným opatřením uložit povinnost. Dále tvrdí, že v důsledku § 220 odst. 3 občanského soudního řádu je soud nucen postupovat takovým způsobem, že žalovanému znemožní realizaci jeho práva domáhat se revize rozhodnutí, kterým je mu uložena povinnost. Na rozdíl od navrhovatele je mu tak upřeno právo využít všechny řádné a mimořádné prostředky. Aplikace obou ustanovení přitom může mít za přímý následek neodčinitelný zásah do práva účastníka řízení na rovnocenné zacházení a práva na spravedlivý proces. Pokud totiž dojde k nařízení předběžného opatření, žalovaný sice bude mít možnost později se k věci vyjádřit, jeho tvrzení však budou posuzována v kontextu řízení a rozhodování ve věci samé, replikována žalobcem a samotný fakt existence nařízení povinnosti neovlivní a nezvrátí. II. Průběh řízení před Ústavním soudem a rekapitulace vyjádření účastníků řízení 5. Usnesením ze dne 23. června 2009 č. j. II. ÚS 2100/08-49 dospěl II. senát Ústavního souduÚstavního soudu k závěru, že uplatněním § 76g a § 220 odst. 3 občanského soudního řádu nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, pročež návrh navrhovatelky na zrušení napadených ustanovení postoupil k rozhodnutí plénu Ústavního souduÚstavního soudu podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy. 6. Ústavní soudÚstavní soud si vyžádal spisovou dokumentaci a vyzval účastníky řízení, aby se vyjádřili k návrhu na zrušení napadených ustanovení. K vyjádření vyzval i Ministerstvo spravedlnosti, a to s ohledem na jeho působnost ve vztahu k soudům. 7. Senát ve svém vyjádření podepsaném jeho předsedou Přemyslem Sobotkou shrnul legislativní proces v Senátu ve vztahu k návrhu zákona novelizujícího občanský soudní řád, kterým bylo znění tohoto zákona doplněno o § 76f (později přeznačen zákonem č. 135/2006 Sb. na § 76g) a § 220 odst. 3 a který byl po svém schválení publikován jako zákon č. 59/2005 Sb. 8. Poslanecká sněmovna ve svém vyjádření podepsaném její místopředsedkyní Miroslavou Němcovou shrnula legislativní proces ve vztahu k zákonu č. 59/2005 Sb., jakož i k zákonu č. 135/2006 Sb. V této souvislosti uvedla, že obě novely zákona byly schváleny potřebnou většinou poslanců Poslanecké sněmovny, byly podepsány příslušnými ústavními činiteli a byly řádně vyhlášeny. Zároveň vyjádřila stanovisko, že zákonodárný sbor jednal v přesvědčení, že přijatý zákon je v souladu s Ústavou a právním řádem. 9. Ministerstvo spravedlnosti ve svém vyjádření uznalo, že v případě nařízení předběžného opatření odvolacím soudem k odvolání navrhovatele bude toto rozhodnutí pravomocné, aniž by se proti němu mohl odvolat ten, komu je jím ukládána povinnost. Předseda senátu je však i přesto povinen podle § 77 odst. 2 občanského soudního řádu zrušit předběžné opatření, pokud pominou důvody, pro které bylo nařízeno. Účastník, jemuž je předběžným nařízením něco uloženo, je oprávněn kdykoli podat návrh na zrušení předběžného opatření s tím, že důvody pro které bylo nařízeno, pominuly, resp. nikdy neexistovaly. 10. Ve vztahu k tvrzenému rozporu napadených ustanovení s čl. 37 odst. 3 Listiny ministerstvo uvedlo, že řízení o nařízení předběžného opatření je de facto zajišťovacím institutem svého druhu, a nikoli kontradiktorním řízením, přičemž možnost trvání předběžného opatření je vázána na podání návrhu na zahájení řízení ve věci samé, v němž bude závazně rozhodnuto o právech a povinnostech účastníků řízení. Všechny zásady vyjádřené v ústavních zákonech je třeba v konkrétním řízení vždy posuzovat jako celek, a nikoli je hodnotit jednotlivě. V daném případě je podle Ministerstva spravedlnosti třeba dojít k závěru, že nad zásadou rovnosti zbraní, která se plně uplatní v řízení ve věci samé, převažuje zásada vyjádřená v čl. 36 odst. 1 Listiny. Nemá-li být toto ustanovení pouhou proklamací práva jednotlivců, musí být v praxi naplnitelný i jeho smysl, a tím je zcela bezpochyby umožnění jednotlivcům reálně se svých práv v soudním řízení domoci. Pokud by však neexistoval účinný prostředek pro zatímní řešení poměrů mezi účastníky do doby vydání závazného rozhodnutí, mohlo by docházet k tomu, že soud sice žalobci jeho práva přizná, ale fakticky je již dobrovolně ani výkonem rozhodnutí nebude možné realizovat. Závěrem vyslovilo Ministerstvo spravedlnosti přesvědčení, že napadená ustanovení jsou v souladu s ústavním pořádkem. 11. Od ústního jednání Ústavní soudÚstavní soud v souladu s § 44 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, upustil, neboť dospěl k závěru, že od něj nebylo lze očekávat další objasnění věci, a účastníci řízení s upuštěním od ústního jednání vyslovili souhlas. III. Petit návrhu a dikce napadeného právního předpisu 12. Navrhovatelka se návrhem domáhá zrušení § 76g a § 220 odst. 3 občanského soudního řádu v platném znění. 13. Ustanovení § 76g občanského soudního řádu zní: „Byl-li návrh na nařízení předběžného opatření zamítnut nebo odmítnut nebo bylo-li řízení o návrhu zastaveno, doručuje se usnesení jen navrhovateli. Stejnopis usnesení je třeba odeslat navrhovateli, popřípadě jeho zástupci ve lhůtě 3 dnů ode dne vyhlášení nebo vydání usnesení.“. 14. Ustanovení § 220 odst. 3 občanského soudního řádu zní: „Nejsou-li podmínky pro potvrzení usnesení, jímž bylo rozhodnuto o předběžném opatření, nebo jiného usnesení, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé, nebo pro jejich zrušení podle § 219a odst. 1, odvolací soud je změní.“. IV. Ústavní konformita legislativního procesu 15. Podle § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., zjišťuje Ústavní soud v řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů, zda napadený zákon nebo jiný právní předpis byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Při tomto posouzení přitom vyšel z vyjádření účastníků řízení, jakož i z veřejně dostupných informačních zdrojů na www.psp.cz a www.senat.cz. 16. Z uvedených podkladů Ústavní soudÚstavní soud zjistil, že návrh zákona (sněmovní tisk 643, Poslanecká sněmovna, 4. volební období, 2002–2006), který byl posléze vyhlášen pod č. 59/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, jímž bylo do občanského soudního řádu vtěleno napadené ustanovení § 76g (do změny provedené zákonem č. 135/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím, původně označené jako § 76f) a ustanovení § 220 odst. 3, byl Poslaneckou sněmovnou schválen dne 26. listopadu 2004 usnesením č. 1399 (hlasování č. 169). Ze 189 přítomných poslanců hlasovalo pro návrh 183, proti 3. Senát projednal návrh zákona (senátní tisk 467, Senát, 4. funkční období, 2002–2004) dne 5. ledna 2005, přičemž vyjádřil usnesením č. 31 (hlasování č. 13) vůli nezabývat se návrhem zákona. Ze 64 přítomných senátorů hlasovalo pro přijetí tohoto usnesení 41 senátorů, proti 5. Dne 13. ledna 2005 byl zákon doručen prezidentovi republiky, který jej 20. ledna 2005 podepsal. 17. Návrh zákona (sněmovní tisk 828, Poslanecká sněmovna, 4. volební období, 2002–2006), který byl vyhlášen pod č. 135/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím, byl Poslaneckou sněmovnou schválen poté, co byl Senátem (senátní tisk 197, Senát, 5. funkční období, 2004–2006) na základě usnesení č. 312 ze dne 26. ledna 2006 (hlasování č. 28) vrácen s pozměňovacím návrhy. Dne 14. března 2006 Poslanecká sněmovna setrvala usnesením č. 2267 (hlasování č. 142) na znění návrhu, který byl postoupen Senátu. Z přítomných 176 poslanců hlasovalo pro 139, proti 15. Zákon byl doručen prezidentovi republiky dne 22. března 2006 a podepsán dne 31. března 2006. 18. Vzhledem k tomu, že navrhovatelka nenamítala vadu legislativního procesu ani překročení Ústavou stanovené kompetence zákonodárce, a s ohledem na principy procesní ekonomie Ústavní soudÚstavní soud dál nezkoumal ústavní konformitu legislativního procesu a uspokojil se s uvedeným formálním ověřením jeho průběhu na základě výše uvedených podkladů. V. Vlastní posouzení návrhu 19. Ústavní soudÚstavní soud se zabýval tvrzeným rozporem napadených ustanovení se zásadou rovnosti účastníků řízení ve smyslu čl. 37 odst. 3 Listiny. 20. Předběžné opatření představuje procesní prostředek, který umožňuje ještě před rozhodnutím obecného soudu ve věci samé stanovit účastníkovi řízení povinnost, je-li třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Účelem předběžného opatření je tedy zatímní úprava práv a povinností, která nevylučuje, že ochrana práv účastníka řízení bude konečným rozhodnutím ve věci poskytnuta, zajišťuje však, aby takovéto konečné rozhodnutí mohlo mít vůbec reálný význam (srov. usnesení ze dne 23. února 2005 sp. zn. IV. ÚS 601/03, přístupné na http://nalus.usoud.cz). 21. Ačkoliv dochází předběžným opatřením pouze k dočasné úpravě právních vztahů, jedná se o rozhodnutí, které, jak vyplývá i z ustálené judikatury Ústavního souduÚstavního soudu, je způsobilé zasáhnout do základních práv a svobod jednotlivce (srov. např. nález ze dne 10. listopadu 1999 sp. zn. II. ÚS 221/98, N 158/16 SbNU 171, nebo nález ze dne 21. listopadu 2001 sp. zn. IV. ÚS 189/01, N 178/24 SbNU 327). Uložení určité povinnosti tímto způsobem se totiž v závislosti na předmětu řízení před obecným soudem může zásadním způsobem dotýkat právního postavení účastníka řízení, jakož i zasahovat do jeho základních práv a svobod. Typicky si lze představit omezení vlastnického práva účastníka řízení předběžným opatřením v důsledku stanovení povinnosti zdržet se určitého nakládání s předmětem řízení. Předběžné opatření však může představovat i zásah do práv vztahujících se k právu na soudní a jinou právní ochranu. V této souvislosti Ústavní soudÚstavní soud podotýká, že základní práva obsažená v hlavě páté Listiny se promítají nejen ve vztahu k posouzení soudního řízení jako celku, nýbrž je jejich prizmatem nezbytné posuzovat i jednotlivé části řízení před obecnými soudy. Není přitom nezbytně nutné, aby požadavky plynoucí z jednotlivých ústavně zaručených procesních práv působily ve stejné intenzitě ve všech jeho částech. Omezení základních procesních práv ale nemůže být svévolné a musí brát zřetel na to, že účelem soudního řízení je poskytování ochrany subjektivním právům jednotlivce. Porušení procesních práv účastníka řízení se tak může negativně promítnout do jiných jeho základních práv, přičemž takovýto zásah může mít přímý a z hlediska dalšího řízení neodčinitelný charakter (srov. usnesení ze dne 30. října 2006 sp. zn. IV. ÚS 394/06, přístupné na http://nalus.usoud.cz). 22. Princip rovnosti účastníků řízení představuje stěžejní zásadu spravedlivého procesu. Své normativní vyjádření nachází především v čl. 37 odst. 3 Listiny a čl. 96 odst. 1 Ústavy a na úrovni podústavního práva je pro civilní řízení zakotven v § 18 občanského soudního řádu, přičemž se promítá i do řady dalších ustanovení tohoto zákona. Tento ústavní princip garantuje rovné postavení účastníků soudního řízení co do práv, jež účastníkům určitého typu řízení přiznává právní řád (srov. nález ze dne 21. srpna 2008 sp. zn. II. ÚS 657/05, přístupný na http://nalus.usoud.cz). Obdobným způsobem je tento princip interpretován i v ustálené judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, který za součást práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) považuje zásadu „rovnosti zbraní“. Z této zásady tento soud dovozuje, že každé procesní straně má být dána přiměřená možnost přednést svou záležitost, včetně důkazů, za podmínek, jež ji nestaví do podstatně nevýhodnější situace, než ve které je její protistrana (rozsudek ze dne 27. října 1993 ve věci Dombo Beheer B. V. proti Nizozemí, č. 14448/88, bod 33). 23. Vycházeje z uvedených postulátů, Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že princip rovnosti účastníků řízení působí i ve vztahu k řízení o nařízení předběžného opatření jako dílčí části soudního řízení, a to především s ohledem na možnost uložení povinnosti, která se může významným způsobem dotknout právního postavení žalovaného subjektu. Má-li tedy být předběžným opatřením uložena povinnost, musí mít účastníci řízení možnost ve srovnatelném rozsahu uplatnit před soudem svá tvrzení i námitky ve vztahu k předmětnému návrhu, které se relevantním způsobem promítnou do úvahy soudu ve vztahu k posouzení důvodnosti návrhu. 24. Postavení účastníků řízení o nařízení předběžného opatření na úrovni jednoduchého (podústavního) práva vykazuje řadu specifik ve srovnání s řízením ve věci samé. Podle § 74 odst. 2 občanského soudního řádu jsou účastníky kromě navrhovatele i ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samu. V řízení před soudem prvního stupně ale není návrh doručen ostatním účastníkům řízení. Soud totiž o tomto návrhu rozhoduje bez nařízení veřejného slyšení, přičemž k doručení ostatním účastníkům řízení přistoupí pouze v případě, že návrhu alespoň částečné vyhoví. 25. Napadené ustanovení § 76g občanského soudního řádu tím zakládá výjimku z obecné úpravy doručování usnesení podle § 168 odst. 2 tohoto zákona, neboť ačkoliv proti takovémuto rozhodnutí je přípustné odvolání, není v případě zastavení nebo odmítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření nebo v případě zastavení řízení o takovémto návrhu doručováno jiným účastníkům než navrhovateli. Podle tvrzení navrhovatelky je dán rozpor § 76g občanského soudního řádu s čl. 37 odst. 3 Listiny v důsledku omezení možnosti uplatnění opravného prostředku proti usnesení, kterým se nařizuje předběžné opatření. Proti usnesení soudu prvního stupně totiž může účastník řízení podat odvolání, což ale v případě, že soudem prvního stupně nebylo návrhu vyhověno, znamená, že toto odvolání bude moci podat pouze navrhovatel. Jen jemu totiž bylo usnesení soudu prvního stupně doručeno. S uvedenou argumentací se ale Ústavní soud neztotožnil, pročež rovněž nepřisvědčil tvrzenému rozporu tohoto ustanovení se zásadou rovnosti účastníků řízení. 26. Ze zásady rovnosti účastníků řízení totiž nelze vyvozovat abstraktní postulát, že všichni účastníci řízení musí v každém okamžiku řízení současně disponovat určitým procesním prostředkem. V případě některých procesních prostředků plyne naopak z jejich povahy a účelu, že jejich uplatnění může být v dispozici pouze jedné strany. Tak tomu bude i v případě návrhu na předběžné opatření, neboť toto opatření slouží k zaručení projednatelnosti nároku a účinnosti případného poskytnutí soudní ochrany. Pokud zákonodárce umožnil v případech, na které dopadá právě napadený § 76g občanského soudního řádu, aby žalobce mohl uplatnit opravný prostředek proti rozhodnutí soudu první instance, byl jeho postup odůvodněn zájmem na účinné ochraně subjektivního práva žalobce. Doručením rozhodnutí soudu prvního stupně též žalovanému by se žalovanému signalizovala uvedená procesní aktivita žalobce a poskytoval určitý časový prostor k úkonům, které by mohly účinnost případně následně vydaného předběžného opatření zmařit (usnesení ze dne 3. prosince 2007 sp. zn. IV. ÚS 2959/07, přístupné na http://nalus.usoud.cz). Nelze proto v samotném nedoručení tohoto rozhodnutí žalovanému, které ve své podstatě zabezpečuje účelnost odvolání žalobce, spatřovat porušení zásady rovnosti účastníků řízení. Takovýto výklad by přitom postrádal smysl nejen ve vztahu k zájmu žalobce, nýbrž i ve vztahu k žalovanému, neboť ten by mohl jen stěží mít zájem na podání odvolání proti usnesení, kterým soud návrh na vydání předběžného opatření zamítl (takové odvolání by muselo být shledáno subjektivně nepřípustným). Z hlediska zásady rovnosti účastníků řízení je navíc potřebné zdůraznit, že vůči jakémukoliv tvrzení nebo důkazu, který žalobce vznesl ve vztahu k návrhu předběžného opatření a který by mohl mít význam pro rozhodnutí obecného soudu ve věci samé, se může žalovaný vyjádřit v rámci soudního řízení. Z uvedených důvodů Ústavní soudÚstavní soud neshledal rozpor § 76g občanského soudního řádu se zásadou rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny. 27. Pokud jde o napadené ustanovení § 220 odst. 3 občanského soudního řádu, toto ustanovení stanoví, že nejsou-li splněny podmínky pro potvrzení usnesení, kterým bylo rozhodnuto o předběžném opatření, nebo jiného usnesení, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé, nebo pro jejich zrušení podle § 219a odst. 1, odvolací soud je změní. Ústavní soudÚstavní soud v této souvislosti zdůrazňuje, že protiústavnost tohoto ustanovení není namítána obecně k omezení možnosti kasace rozhodnutí odvolacím soudem na případy podle § 219a odst. 1 občanského soudního řádu, nýbrž pouze ve vztahu k těm případům, kdy odvolání směřuje proti rozhodnutí o předběžném opatření, jež se podle § 76g občanského soudního řádu nedoručuje ostatním účastníkům řízení. Napadené ustanovení proto Ústavní soudÚstavní soud přezkoumal pouze v tomto rozsahu. 28. Jak již bylo uvedeno výše, předběžné opatření je způsobilé významným způsobem zasáhnout do základních práv a svobod účastníka řízení. Dostát povinnosti plynoucí ze zásady rovnosti účastníků řízení znamená, že v rámci soudního řízení musí být garantována možnost uplatnit svá tvrzení takovým způsobem, aby žádná procesní strana nebyla podstatně znevýhodněna z hlediska vlastního posouzení obecného soudu v rámci řízení. Zákonná úprava řízení o nařízení předběžného opatření tedy musí vytvořit procesní prostor, aby při reflektování účelu předběžného opatření byla současně zachována dotčenému účastníkovi řízení reálná možnost ochrany jeho práv ve vztahu k nařízenému předběžnému opatření, a to zejména s ohledem na to, že soudní řízení není omezeno lhůtou, což znamená, že předběžné opatření může vyvolávat účinky po nikoli zanedbatelnou dobu do pravomocného ukončení řízení. 29. Posouzení souladu § 220 odst. 3 občanského soudního řádu ve vztahu k řízení o nařízení předběžného opatření z hlediska zásady rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny tedy předpokládá zodpovězení otázky, zda současná právní úprava umožňuje účastníkovi řízení, kterému byla předběžným opatřením uložena povinnost, uplatnit jeho tvrzení a námitky v obdobném rozsahu, jaký měl navrhovatel, bez ohledu na to, bylo-li předběžné opatření nařízeno soudem prvního nebo druhého stupně. Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že tomu tak není. 30. Předtím Ústavní soudÚstavní soud zkoumal, zda možnost pro uplatnění tvrzení žalovaného je nebo může být dána během samotného odvolacího řízení, a to především z hlediska § 210 odst. 1 a § 214 odst. 2 písm. c) občanského soudního řádu. Obě ustanovení se vztahují k odvolacímu řízení, přičemž ve své podstatě vytvářejí prostor pro to, aby ostatní účastníci řízení mohli v řízení uplatnit svá tvrzení. Podle prvního uvedeného ustanovení doručí předseda senátu odvolání ostatním účastníkům pouze v případě, jedná-li se o rozsudek nebo o usnesení ve věci samé. V ostatních případech, jako je tomu v případě předběžného opatření, soud odvolání nedoručuje. K uvedenému ustanovení Ústavní soudÚstavní soud opakovaně uvedl v souvislosti s rozhodováním o odvolání pouze proti výroku o náhradě nákladů řízení, že ačkoliv z něj „nevyplývá povinnost soudu doručovat opisy odvolání směřující proti nikoliv meritorním rozhodnutím ostatním účastníkům, to však neznamená, že tak soud prvního stupně nemůže učinit na základě úvahy (ústavně souladné) o vhodnosti a účelnosti takového opatření s ohledem na okolnosti případu nebo specifikum věci“ (nález ze dne 26. září 2005 sp. zn. IV. ÚS 310/05, N 180/38 SbNU 443). Obdobně se vyslovil ve vztahu k možnosti nenařídit jednání podle § 214 odst. 2 písm. e) občanského soudního řádu v případě, kdy se odvolání týká pouze nákladů řízení. V daném případě se však jedná o odlišnou situaci, než o jakou se jednalo v případě odvolacího řízení týkajícího se toliko náhrady nákladů řízení. 31. Jak již bylo uvedeno výše, předběžné opatření vytváří předpoklad pro účinnou ochranu subjektivních práv účastníka před soudem. Účinnost této ochrany je dána tím, že tímto opatřením se lze urychleně domoci stanovení povinnosti vůči žalovanému, v důsledku čehož lze zamezit ohrožení pozdějšího výkonu soudního rozhodnutí, resp. tím lze zamezit případným negativním důsledkům do právní sféry navrhovatele, ke kterým by mohlo dojít v důsledku nemožnosti výkonu jeho práv až do rozhodnutí soudu ve věci samé. Požadavek rychlosti, jakož i překvapivosti z hlediska předvídatelnosti uložení předběžného opatření dotčenému účastníkovi řízení umožňuje efektivnost uvedeného procesního prostředku. Vyloučení těchto požadavků by znemožnilo účinnost tohoto prostředku při soudní ochraně subjektivních práv, a tedy by se negativním způsobem promítlo do základního práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny, jež předpokládá existenci právních prostředků pro účinnou ochranu subjektivních práv. Pokud by soud zaslal odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým nevyhověl návrhu na nařízení předběžného opatření, ostatním účastníkům řízení nebo pokud by nařídil jednání ve smyslu § 214 odst. 2 písm. c) občanského soudního řádu, fakticky by tím v řadě případů znemožnil reálné dosažení ochrany práv formou předběžného opatření, neboť žalovaný by mohl svým postupem znemožnit dosažení jeho účelu. Takovýto postup obecného soudu je tedy vyloučen z povahy předběžného nařízení, a lze uzavřít, že výkladem a aplikací § 210 odst. 1 a § 214 odst. 2 písm. c) občanského soudního řádu nelze s ohledem na účel předběžného opatření zabezpečit možnost žalovaného uplatnit jeho procesní práva. 32. Možnost pro uplatnění tvrzení a námitek žalovaného přitom není dána ani následně po rozhodnutí odvolacího soudu, kterým nařídí předběžné opatření. Za přiměřený procesní prostředek nelze považovat ani případný podnět ke zrušení předběžného opatření soudem ve smyslu § 77 odst. 2 občanského soudního řádu. Toto ustanovení v podstatě podmiňuje trvání předběžného opatření trváním důvodů, pro které bylo nařízeno. Soud je podle tohoto ustanovení povinen předběžné opatření zrušit, pokud podle jeho názoru pominou důvody jeho nařízení. Již z uvedeného je zřejmé, že jakýkoliv podnět ve vztahu k soudu by nemohl docílit přezkoumání zákonnosti předběžného opatření v době jeho nařízení, neboť podle uvedeného ustanovení soud posuzuje aktuální trvání těchto podmínek, a nikoliv to, zda tyto podmínky byly dány v době nařízení. 33. Za těchto okolností tedy Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že současná právní úprava nevytváří procesní prostor pro účastníka řízení, jemuž je v důsledku změny usnesení soudu prvního stupně odvolacím soudem podle § 220 odst. 3 občanského soudního řádu stanovena předběžným opatřením povinnost, aby mohl v obdobném rozsahu jako žalobce chránit svá práva v řízení před soudem. V důsledku právní úpravy je tak na úrovni jednoduchého (podústavního) práva založen rozpor s ústavní zásadou rovnosti účastníků řízení, což může v případě aplikace této právní úpravy vést k porušení základního práva účastníka řízení plynoucího z uvedené zásady. 34. Ústavní soudÚstavní soud z hlediska čl. 37 odst. 3 Listiny nedospěl k závěru, že vyloučení možnosti zrušit rozhodnutí soudu prvního stupně o předběžném nařízení ve smyslu napadeného § 220 odst. 3 občanského soudního řádu lze samo o sobě považovat za protiústavní. V případě, že soud prvního stupně nevyhověl alespoň částečně návrhu na nařízení předběžného opatření, však právě nemožnost kasace tohoto rozhodnutí odvolacím soudem při absenci jiného prostředku ochrany práva žalovaného účastníka řízení brání poskytnutí ochrany jeho základnímu právu v řízení před obecnými soudy ve smyslu čl. 4 Ústavy. Napadené ustanovení je tedy z výše uvedených důvodů v rozporu se zásadou rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny a současně čl. 6 odst. 1 Úmluvy. VI. Formulace výroku derogačního nálezu a jeho právní následky 35. Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že s ohledem na výše uvedené důvody je § 220 odst. 3 občanského soudního řádu v rozporu s čl. 37 odst. 3 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy. V této souvislosti ale znovu uvádí, že důvody vyslovení tohoto rozporu se vztahují pouze na případy, v nichž odvolání směřuje proti usnesení soudu prvního stupně, kdy byl návrh na nařízení předběžného opatření zamítnut nebo odmítnut nebo kterým bylo řízení o návrhu zastaveno, a odvolací soud dospěje k názoru, že toto usnesení má být změněno tak, že se návrhu alespoň částečně vyhoví. Ústavní soudÚstavní soud si je vědom, že derogační důvod se vztahuje pouze na dílčí právní normu obsaženou v tomto ustanovení, přesto však s ohledem na jeho pravomoc mu nepřísluší derogačním výrokem reformulovat toto ustanovení, např. tím způsobem, že by přistoupil pouze k jeho zrušení v části vztahující se výslovně k předběžnému opatření, tedy v části vymezené slovy „usnesení, jímž bylo rozhodnuto o předběžném opatření, nebo“ (srov. nález ze dne 30. listopadu 2004 sp. zn. Pl. ÚS 15/04, N 180/35 SbNU 391, 45/2005 Sb.). Vedle toho, pokud by Ústavní soud zrušil toto ustanovení jen ve slovech „usnesení, jímž bylo rozhodnuto o předběžném opatření, nebo“, bylo by i nadále rozhodnutí o předběžném opatření podřaditelné pod torzo textu § 220 odst. 3 občanského soudního řádu, neboť jde nepochybně o „usnesení, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé“. Částečná derogace by proto nevedla k odstranění protiústavního stavu. Navíc by nechtěným důsledkem této derogace bylo též vyloučení možnosti změny napadeného usnesení i v situaci, kdy bylo v prvním stupni návrhu na vydání předběžného opatření alespoň částečně vyhověno, povinnému bylo usnesení doručeno a podal proti němu odvolání. Na takovou procesní situaci derogační důvod v žádném případě nedopadá. 36. Je věcí zákonodárce, aby rozhodl o tom, jakou právní úpravu rozhodování o předběžném opatření přijme, jež by odstranila tímto nálezem vymezený ústavní deficit. Ústavní soudÚstavní soud znovu zdůrazňuje, že ten vyvstává v kontextu s celou právní úpravou předběžného opatření v občanském soudním řádu a zde se projevil úplnou absencí práva být slyšen a úplnou absencí možností právní obrany žalované strany proti předběžnému opatření, jímž byla této straně uložena povinnost až soudem druhého stupně, na rozdíl od navrhovatele a na rozdíl od situace, jaká by nastala, pokud by předběžné opatření nařídil již soud prvního stupně. Ústavní soudÚstavní soud k tomu dodává, že tento nález nelze vykládat tím způsobem, že jediným možným řešením je absolutizace možnosti kasace rozhodnutí soudu prvního stupně v předmětném odvolacím řízení. V tomto smyslu zákonodárce není omezen, přičemž si lze z jeho strany představit i jiná řešení, např. rozšíření důvodů pro podání návrhu na zrušení předběžného opatření podle § 77 odst. 2 občanského soudního řádu či zavedení úplně nového procesního prostředku, jímž by mohla povinná strana dosáhnout slyšení ve věci nařízeného předběžného opatření, předložení svého pohledu na věc a přezkoumání nařízeného předběžného opatření v krátkém čase. Lze uvažovat též o kombinaci s možností autoremedury v případě opravného prostředku navrhovatele proti zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření soudem prvního stupně, a tedy s následným otevřením možnosti žalovaného podat odvolání k soudu druhého stupně. Pouze pro úplnost Ústavní soudÚstavní soud zmiňuje i možnost rozšíření dovolání na situace, kdy předběžné opatření nařídí soud druhého stupně změnou usnesení soudu prvního stupně, toto řešení však zřejmě není vhodné systémově a s ohledem na požadavek rychlosti řízení o předběžném opatření. Ústavní soudÚstavní soud dodává, že pozornost by si ostatně zasloužilo komplexní přehodnocení procesní právní úpravy předběžných opatření s důslednou reflexí ústavních principů a ústavně zaručených základních práv, zejména rozlišení funkcí a účelů různých předběžných opatření v různých typech řízení a z toho odpovídajících procesních odlišností u jednotlivých typů předběžných opatření. Nynější právní úprava se i při srovnání s právní úpravou v jiných zemích jeví jako nepromyšlená. 37. Ústavní soudÚstavní soud zde ilustrativně poukazuje například na procesní právní úpravy v sousedních, z hlediska právní kultury nám blízkých zemích. Rakouský exekuční řád (Exekutionsordnung, RGB1 1896/79, § 378 až 402) například zakotvuje zvláštní procesní prostředky obrany nejen žalobci, jemuž nebylo vyhověno, ale i žalovanému, jemuž byla předběžným opatřením uložena povinnost, tzv. odpor (Widerspruch) a rekurs (Rekurs), přičemž oba prostředky umožňují v různých procesních situacích žalovanému, aby mohl být slyšen a dosáhnout přezkoumání předběžného opatření (stručně a zjednodušeně řečeno, odpor přísluší v případě, že žalovaný neměl možnost se před nařízením předběžného opatření k věci vyjádřit, rekurs v případě, že tuto možnost měl, nebo pokud byl návrh zamítnut – pak právo rekursu přísluší žalobci). Německý občanský soudní řád (Zivilprozessordnung ze dne 30. 1. 1877, RGB1. S. 83, nově vyhlášen ve znění ze dne 5. 12. 2005, BGB1.I S. 3202, § 916 až 945) obdobně také rozlišuje více procesních prostředků obrany obou stran sporu proti rozhodnutí o předběžném opatření – odvolání (Berufung), odpor (Widerspruch) žalovaného proti usnesení o nařízení předběžného opatření či okamžitá stížnost (sofortige Beschwerde) žalobce proti usnesení o zamítnutí návrhu. I zde je zmiňovaný odpor nástrojem, jímž žalovaný realizuje své právo být slyšen v situaci, kdy mu to nebylo umožněno před rozhodnutím (tj. zde před nařízením předběžného opatření). 38. Z důvodu významu uvedeného ustanovení pro rozhodování odvolacích soudů a skutečnosti, že derogační důvod tohoto ustanovení dopadá pouze na některé případy jeho aplikace, rozhodl Ústavní soudÚstavní soud podle § 70 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., že uvedené ustanovení se ruší až dnem 1. dubna 2011. Tím je pro zákonodárce vytvořen dostatečný prostor pro přijetí ústavně konformní právní úpravy. Do této doby zůstává uvedené ustanovení aplikovatelným, s výjimkou případů, na které dopadá derogační důvod tohoto ustanovení, a tedy v nichž by aplikace tohoto ustanovení vedla k porušení základního práva dotčených účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy. 39. V této souvislosti Ústavní soudÚstavní soud dodává, že posouzení souladu zákona nebo jiného právního předpisu v řízení podle § 64 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se nepromítá pouze do roviny platnosti právního předpisu, nýbrž i do roviny jeho aplikovatelnosti. Ústava samotná neomezuje ochranu základních práv a svobod v případě, kdy důvod jejich porušení spočívá v aplikaci protiústavní právní normy, pouze na zrušení takovéto právní normy Ústavním soudemÚstavním soudem, nýbrž předpokládá promítnutí právních závěrů Ústavního souduÚstavního soudu i ve vztahu k aplikaci takovéto právní normy orgány veřejné moci. Tento závěr je zřejmý z konstantní judikatury Ústavního souduÚstavního soudu, která připouští přezkum i zrušeného zákona na návrh obecného soudu podle čl. 95 odst. 2 Ústavy v případě, že tento soud dospěje k závěru o jeho rozporu s ústavním pořádkem (nález ze dne 10. ledna 2001 sp. zn. Pl. ÚS 33/2000, N 5/21 SbNU 29, 78/2001 Sb.; nález ze dne 6. února 2007 sp. zn. Pl. ÚS 38/06, N 23/44 SbNU 279, 87/2007 Sb.; nález ze dne 29. ledna 2008 sp. zn. Pl. ÚS 72/06, N 23/48 SbNU 263; 291/2008 Sb.). V takovém případě totiž není rozhodné, zda byl uvedený zákon zrušen, ale zda je právní norma obsažená v jeho znění stále aplikovatelná a zda posouzení otázky ústavnosti je nezbytným předpokladem pro rozhodnutí soudu ve věci samé. 40. I v daném případě tak nelze opomenout, že v řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů rozhoduje Ústavní soudÚstavní soud v první řadě o ústavnosti předmětné právní normy. Pokud v řízení na návrh podle čl. 95 odst. 2 Ústavy rozhoduje Ústavní soudÚstavní soud o ústavnosti již zrušených zákonů, je důsledkem výroku o rozporu s ústavním pořádkem neaplikovatelnost předmětného zákonného ustanovení (nález ze dne 7. dubna 2009 sp. zn. Pl. ÚS 35/08, 151/2009 Sb.). Je tedy zřejmé, že tento účinek se musí uplatnit i v případech, kdy se jedná o posouzení ústavnosti stále platného zákona. Navzdory stanovení pozdějšího dne zrušení napadeného ustanovení jsou tedy obecné soudy oprávněny neaplikovat § 220 odst. 3 občanského soudního řádu v případech, kdy by takováto aplikace znamenala změnu usnesení soudu prvního stupně, který zamítl nebo odmítl návrh na nařízení předběžného opatření nebo kterým bylo zastaveno řízení o takovémto návrhu, v tom smyslu, že by v důsledku této změny bylo alespoň částečně vyhověno návrhu. Aplikováním tohoto ustanovení by totiž porušily základní právo žalovaného vyplývající ze zásady rovnosti účastníků řízení ve smyslu čl. 37 odst. 3 Listiny. 41. Ústavní soudÚstavní soud tedy uzavírá, že § 220 odst. 3 občanského soudního řádu je v rozporu s čl. 37 odst. 3 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy, pročež rozhodl podle § 70 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., že se toto ustanovení ruší, přičemž vykonatelnost tohoto výroku podle § 58 odst. 1 zákona o Ústavním soudu odložil na pozdější den, aby měl zákonodárce potřebný prostor pro přijetí komplexní ústavně konformní právní úpravy. Protože odklad vykonatelnosti derogačního výroku za současně přetrvávající přítomnosti derogačního důvodu vyvolává v aplikační praxi velké napětí, byl nucen Ústavní soud toto napětí odstranit prozatímní úpravou v podobě interpretativního výroku pod bodem III. Konečně návrh na zrušení § 76g občanského soudního řádu podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu Ústavní soud jako nedůvodný zamítl. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujala k rozhodnutí pléna soudkyně Ivana Janů.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 17/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 17/2010 Sb. m. s. Rozhodnutí Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Programu spolupráce v oblasti kultury, školství, vědy a sportu mezi vládou České republiky a vládou Peruánské republiky na léta 2010–2012 Vyhlášeno 23. 2. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 20. 11. 2009, částka 7/2010 * Článek 1 - Spolupráce v oblasti kultury * Článek 2 - Divadlo, hudba a tanec * Článek 3 - Výtvarné umění * Článek 4 - Kulturní dědictví, muzea a galerie * Článek 5 - Autorské právo * Článek 6 - Neprofesionální umění, tradiční lidová kultura a umělecké aktivity dětí a mládeže * Článek 7 - Audiovize * Článek 8 - Literatura a knižní kultura * Článek 9 - UNESCO * Článek 10 - Výměny výstav * Článek 11 - Výměna odborníků z oblasti kultury * Článek 12 - Rozvoj kontaktů v oblasti vzdělávání * Článek 13 - Výměna informací a publikací * Článek 14 - Přímé meziuniverzitní dohody * Článek 15 - Stipendia * Článek 16 - Doklady o vzdělání * Článek 17 - Věda, výzkum, vývoj a inovace * Článek 18 - Mládež * Článek 19 - Sport * Článek 20 - Výměna odborníků * Článek 21 - (1) Vysílající smluvní strana předloží kandidatury na stipendia podle článku 15 tohoto Programu spolupráce na formulářích přijímající smluvní strany obsahujících i požadavky na dokumentaci do 30. září pro kandidáty české strany a do 31. března pro kandidát * Článek 22 - (1) Vysílající smluvní strana sdělí přijímající smluvní straně diplomatickou cestou návrh na vyslání svých expertů, vědců, výzkumných pracovníků a stipendistů podle článků 11, 12 a 17 tohoto Programu spolupráce nejpozději tři (3) měsíce před datem zahájení * Článek 23 - Tento Program spolupráce nevylučuje možnost uskutečnění dalších akcí a výměn, jejichž realizaci v oblasti kultury, vzdělávání, vědy, mládeže a sportu budou smluvní strany považovat za důležitou. Na těchto aktivitách se smluvní strany dohodnou diplomatickou * Článek 24 - Zástupci smluvních stran se setkají v posledním roce platnosti tohoto Programu spolupráce, aby společně vyhodnotili plnění jeho závazků. * Článek 25 - (1) Koordinace všech aktivit se uskuteční diplomatickou cestou. * Článek 26 - Tento Program spolupráce vstupuje v platnost dnem podpisu a zůstane v platnosti do 31. prosince 2012. Po vzájemné dohodě smluvních stran diplomatickou cestou může být platnost prodloužena o jeden (1) rok. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 20. 11. 2009 17 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 20. listopadu 2009 byl v Limě podepsán Program spolupráce v oblasti kultury, školství, vědy a sportu mezi vládou České republiky a vládou Peruánské republiky na léta 2010–2012. Program vstoupil v platnost na základě svého článku 26 dnem podpisu. České znění Programu se vyhlašuje současně. PROGRAM SPOLUPRÁCE V OBLASTI KULTURY, ŠKOLSTVÍ, VĚDY A SPORTU MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU PERUÁNSKÉ REPUBLIKY NA LÉTA 2010–2012 Vláda České republiky a vláda Peruánské republiky (dále jen „smluvní strany“), vedeny přáním rozvíjet a prohlubovat současné přátelské vztahy mezi státy smluvních stran a podnítit vzájemné porozumění mezi českým a peruánským národem, a v souladu s Kulturní dohodou mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Peruánské republiky, podepsanou v Limě dne 14. října 1974, se dohodly takto: Kultura Článek 1 Spolupráce v oblasti kultury Smluvní strany budou podporovat přímou spolupráci mezi českými a peruánskými tvůrci, profesními sdruženími, institucemi a organizacemi, které působí ve státech smluvních stran, ve všech oblastech kultury. Článek 2 Divadlo, hudba a tanec Smluvní strany budou podporovat uvádění divadelní, hudební a taneční tvorby českých a peruánských autorůautorů, se zvláštním přihlédnutím k tvorbě současných autorůautorů, a budou dle svých možností a na zásadách vzájemnosti podporovat účast českých a peruánských umělců, odborníků a uměleckých souborů na významných divadelních, hudebních a tanečních akcích pořádaných ve státech smluvních stran. Článek 3 Výtvarné umění Smluvní strany budou podporovat přímou spolupráci mezi českými a peruánskými institucemi a organizacemi působícími ve státech smluvních stran v oblasti výtvarného umění a dle svých možností rovněž uvádění tvorby českých a peruánských výtvarných umělců na významných akcích konaných ve státech smluvních stran. Článek 4 Kulturní dědictví, muzea a galerie (1) Smluvní strany budou v rámci svých kompetencí spolupracovat v oblasti ochrany movitého, nemovitého i nehmotného kulturního dědictví České republiky a Peruánské republiky, budou se vzájemně informovat jak o právních předpisech týkajících se kulturního dědictví obou zemí, tak o případné aplikovatelné kazuistice, a budou si vyměňovat zkušenosti z této oblasti. (2) Smluvní strany budou podporovat přímou spolupráci mezi českými a peruánskými muzei a galeriemi, jakož i dalšími institucemi a organizacemi působícími ve státech smluvních stran v oblasti vytváření, uchování a prezentace muzejních a galerijních sbírek jako nedílné součásti movitého kulturního dědictví České republiky a Peruánské republiky. (3) Smluvní strany budou podporovat přímou spolupráci institucí a organizací, na které odkazuje odstavec 2, za účelem přípravy a realizace společných výstav, účasti jejich odborníků na konferencích, sympoziích, vědeckých projektech, výzkumech a dalších podobných aktivitách. (4) Smluvní strany budou podporovat výměnu odborníků institucí a organizací, na které odkazuje odstavec 2, a výměnu informací z oblasti muzeologie a muzeografie. (5) Smluvní strany budou podporovat činnost vedoucí k evidenci, dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví České republiky a Peruánské republiky a budou si vyměňovat informace o činnosti v této oblasti. (6) Smluvní strany budou v souladu s normami mezinárodního práva, vnitrostátními právními předpisy platnými v České republice a v Peruánské republice a v mezích svých kompetencí společně bránit nelegálnímu obchodu a vývozu kulturních a paleontologických statků a prostřednictvím potřebných opatření bránit jejich dovozu a vývozu z těch států, ze kterých byly zcizeny nebo nelegálně vyvezeny, tak, jako budou bránit nabytí a obchodování na svém území s těmi předměty, které by mohly být dovezeny v rozporu s vnitrostátními předpisy smluvních stran, a budou si vyměňovat vzájemné informace a zkušenosti v této oblasti. Článek 5 Autorské právo Smluvní strany zajistí ochranu práva autorského a práv s ním souvisejících v souladu s vnitrostátními právními předpisy platnými v obou státech a v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými jsou státy smluvních stran vázány. Článek 6 Neprofesionální umění, tradiční lidová kultura a umělecké aktivity dětí a mládeže Smluvní strany budou podporovat přímou spolupráci českých a peruánských institucí a organizací působících ve státech smluvních stran v oblasti neprofesionálního umění, tradiční lidové kultury a uměleckých aktivit dětí a mládeže a v rámci svých možností rovněž účast českých a peruánských umělců, souborů, porotců a seminaristů z oblasti neprofesionálního umění, tradiční lidové kultury a uměleckých aktivit dětí a mládeže na významných akcích konaných ve státech smluvních stran. Článek 7 Audiovize Smluvní strany budou podporovat přímou spolupráci českých a peruánských institucí a organizací působících ve státech smluvních stran v oblasti médií a audiovize a v rámci svých možností rovněž účast českých a peruánských umělců a odborníků na mezinárodních filmových festivalech týkajících se dalších druhů audiovizuální produkce pořádaných ve státech smluvních stran. Článek 8 Literatura a knižní kultura (1) Smluvní strany budou podporovat aktivity vedoucí ke vzájemné znalosti národních literatur. (2) Smluvní strany budou podporovat přímou spolupráci českých a peruánských knihoven, literárních muzeí a kulturních a vzdělávacích institucí, zvláště pak spolupráci v oblasti nových technologií, jejímž účelem je zpřístupňování této části kulturního dědictví České republiky a Peruánské republiky veřejnosti. (3) Smluvní strany budou v rámci svých možností podporovat výměnu knihovníků a informačních pracovníků uskutečňovanou prostřednictvím jejich účasti na kongresech, seminářích, kurzech a dalších odborně zaměřených akcích. (4) Smluvní strany budou v rámci svých možností podporovat výměnu odborníků a spolupráci v oblastech týkajících se konzervování, restaurování, digitalizace a šíření písemného kulturního dědictví. (5) Smluvní strany budou v rámci svých možností podporovat vzájemnou výměnu publikací, zejména titulů zaměřených na kulturu státu druhé smluvní strany, a společné projekty v oblasti podpory čtenářství. (6) Smluvní strany budou prostřednictvím specializovaných programů podporovat překládání děl české literatury do španělského jazyka a děl peruánské literatury do českého jazyka. Článek 9 UNESCO Smluvní strany budou v rámci svých možností podporovat spolupráci České komise pro UNESCO a Peruánské komise pro UNESCO, zejména pak v oblasti ochrany a propagace kulturního dědictví. Článek 10 Výměny výstav Výměny výstav se budou uskutečňovat na základě organizačních a finančních pravidel dohodnutých přímo jejich organizátory případ od případu. Článek 11 Výměna odborníků z oblasti kultury (1) Smluvní strany si v době platnosti tohoto Programu spolupráce mohou vyměňovat odborníky působící v oblasti kultury, každoročně však nejvíce pět odborníků z české strany a pět odborníků z peruánské strany, k pobytům v délce nepřesahující v souhrnu 30 dní v každé zemi. (2) Výměna odborníků z oblasti kultury se bude dle tohoto Programu spolupráce uskutečňovat v souladu s vnitrostátními právními předpisy platnými v České republice a v Peruánské republice a dle organizačních a finančních pravidel uvedených v článku 22 tohoto Programu spolupráce. Vzdělávání, věda, mládež a sport Článek 12 Rozvoj kontaktů v oblasti vzdělávání (1) Smluvní strany budou přispívat k rozvoji kontaktů mezi vzdělávacími organizacemi České republiky a Peruánské republiky. Rovněž budou podporovat rozvoj vzájemných kontaktů i prostřednictvím návštěv svých vládních delegací s cílem přispět ke spolupráci obou národů a šíření informací o jejich minulosti i současnosti. (2) Smluvní strany si budou vyměňovat odborné pracovníky v oblasti vzdělávání z ministerstev školství svých států a pedagogické dokumenty ke vzájemnému informování o procesech modernizace vzdělávací soustavy. Článek 13 Výměna informací a publikací Pro usnadnění spolupráce mezi vzdělávacími institucemi smluvní strany určí příslušné úřady, které budou na požádání zajišťovat výměnu informativního materiálu a publikací o školském systému a o vysokých školách. Článek 14 Přímé meziuniverzitní dohody Smluvní strany budou podněcovat sjednávání dohod, které budou podporovat výměnu zkušeností umožňující lepší vzájemné poznávání. V tomto smyslu budou podporovat kontakty vysokoškolských vzdělávacích institucí, které mohou uzavírat přímé dohody zaměřené na výměny učitelů a odborníků k přednáškám, kurzům, seminářům a k účasti na výzkumných projektech. Článek 15 Stipendia Smluvní strany si v rámci svých možností a na základě principu reciprocity nabídnou oficiální cestou maximálně 3 stipendia ročně pro studenty akreditovaných magisterských a doktorských studijních programů veřejných vysokých škol ke krátkodobému studijnímu pobytu na veřejných vysokých školách. Minimální délka jednoho studijního pobytu je tři (3) měsíce a maximální délka je devět (9) měsíců. Článek 16 Doklady o vzdělání Uznávání dokladů o vzdělání, vydaných ve státě jedné smluvní strany, ve státě druhé smluvní strany podléhá právním předpisům státu této druhé smluvní strany. Článek 17 Věda, výzkum, vývoj a inovace (1) Smluvní strany budou podporovat spolupráci v oblasti vědy, výzkumu, vývoje a inovace. V tomto smyslu budou napomáhat navazování a rozvoji kontaktů mezi příslušnými orgány svých států, jakož i výměnám expertů, vědců, výzkumných pracovníků a stipendistů ke studijním, výzkumným a konzultačním pobytům a k účasti na vědeckých setkáních mezinárodního charakteru, která se budou konat ve státech smluvních stran. (2) Smluvní strany budou napomáhat rozvoji spolupráce v oblasti vědy, výzkumu, vývoje a inovace, která bude uskutečňována prostřednictvím: a) společných projektů výzkumu, vývoje a inovace, b) výměny expertů, vědců, výzkumných pracovníků a stipendistů za účelem předávání vědeckých a technických znalostí a zkušeností, provádění přednáškové činnosti a seznamování se s výsledky vědy a techniky, c) stáží expertů, vědců, výzkumných pracovníků a stipendistů, uskutečňovaných v rámci společných projektů výzkumu, vývoje a inovace, d) dalších forem spolupráce, na nichž se smluvní strany dohodnou diplomatickou cestou. (3) Provádění spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje a inovace bude na české straně zajišťovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a na peruánské straně Národní rada vědy, techniky a inovace (CONCYTEC). Článek 18 Mládež (1) Smluvní strany budou podporovat výměnu informací a dokumentů z oblasti mládeže na vládní i nevládní úrovni. (2) Smluvní strany budou podporovat navázání a rozvoj přímých kontaktů mezi mládežnickými organizacemi za účelem výměny zkušeností a možností výměn mládeže. Článek 19 Sport Smluvní strany budou podporovat spolupráci mezi příslušnými orgány v oblasti tělesné výchovy a sportu a výměnu informací v této oblasti. Konkrétní aktivity jsou v kompetenci sportovních organizací působících ve státech smluvních stran. Článek 20 Výměna odborníků Smluvní strany si budou vyměňovat odborníky z oblastí uvedených v článcích 12 a 17 tohoto Programu spolupráce. Celková doba pobytů nepřesáhne deset (10) týdnů ročně a jednotlivé pobyty nebudou delší než čtrnáct (14) dní. Organizační a finanční pravidla Článek 21 (1) Vysílající smluvní strana předloží kandidatury na stipendia podle článku 15 tohoto Programu spolupráce na formulářích přijímající smluvní strany obsahujících i požadavky na dokumentaci do 30. září pro kandidáty české strany a do 31. března pro kandidáty peruánské strany v roce, který předchází danému akademickému roku. (2) Přijímající smluvní strana do tří (3) měsíců po obdržení dokumentace oznámí, zda navržení kandidáti byli přijati, název instituce, kde svůj pobyt uskuteční, datum jeho zahájení a výši stipendia. (3) Vysílající smluvní strana sdělí přesné datum příjezdu stipendistů nejméně dva (2) týdny předem. Článek 22 (1) Vysílající smluvní strana sdělí přijímající smluvní straně diplomatickou cestou návrh na vyslání svých expertů, vědců, výzkumných pracovníků a stipendistů podle článků 11, 12 a 17 tohoto Programu spolupráce nejpozději tři (3) měsíce před datem zahájení plánovaného pobytu. V návrhu uvede: a) jméno a příjmení expertů, vědců, výzkumných pracovníků a stipendistů, jejich profesní životopis a čísla pasů, b) návrh programu činnosti, kterou tito experti, vědci, výzkumní pracovníci a stipendisté hodlají uskutečnit, a název instituce či organizace, která v přijímajícím státě tuto jejich činnost odborně zabezpečí, c) návrh termínu uskutečnění pobytu, d) odkaz k článku Programu spolupráce, na jehož základě se výměna uskutečňuje, e) další informace, o které přijímající smluvní strana požádá. (2) Přijímající smluvní strana oznámí vysílající smluvní straně své stanovisko k přijetí navrhovaných expertů, vědců, výzkumných pracovníků a stipendistů spolu s určením data zahájení pobytu nejpozději jeden (1) měsíc před datem zahájení pobytu. (3) Vysílající smluvní strana oznámí přijímající smluvní straně přesné datum a čas příjezdu a odjezdu a způsob dopravy expertů, vědců, výzkumných pracovníků a stipendistů nejpozději tři (3) týdny před datem zahájení pobytu. (4) Vysílající smluvní strana uhradí expertům, vědcům, výzkumným pracovníkům a stipendistům náklady na mezinárodní cestovné do místa pobytu a zpět a náklady na uzavření cestovního pojištění pro případ náhlého onemocnění či úrazu. (5) Vyžaduje-li to schválený program pobytu, uhradí přijímající smluvní strana přijímaným expertům, vědcům, výzkumným pracovníkům a stipendistům náklady na místní dopravu, vyjma městské hromadné dopravy. (6) Přijímající smluvní strana poskytne přijímaným expertům, vědcům, výzkumným pracovníkům a stipendistům ubytování hotelového typu a částku na stravné a kapesné dle svých platných vnitrostátních právních předpisů. (7) Česká smluvní strana stipendistům vyslaným podle článku 15 tohoto Programu spolupráce poskytne: a) bezplatné studium za stejných podmínek jako občanům svého státu, b) měsíční stipendium dle příslušného znění českého stipendijního programu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky na podporu studia cizinců na veřejných vysokých školách v České republice, c) možnost ubytování ve vysokoškolských kolejích a stravování v menzách za stejných podmínek jako občanům svého státu. (8) Peruánská smluvní strana stipendistům vyslaným podle článku 15 tohoto Programu spolupráce poskytne: a) bezplatné studium za stejných podmínek jako občanům svého státu, b) měsíční stipendium dle svých platných vnitrostátních právních předpisů, c) možnost ubytování ve vysokoškolských kolejích a stravování v menzách za stejných podmínek jako občanům svého státu. (9) Přijímající smluvní strana přijme k pobytu dle tohoto Programu spolupráce jen ty experty, vědce, výzkumné pracovníky a stipendisty, kteří budou mít sjednáno řádné cestovní pojištění pro případ náhlého onemocnění či úrazu. Za tím účelem vysílající smluvní strana předloží přijímající smluvní straně kopii dokladu o sjednání řádného cestovního pojištění expertů, vědců, výzkumných pracovníků a stipendistů pro případ náhlého onemocnění či úrazu, jakmile je jí známo přesné datum příjezdu a odjezdu vysílaných osob. Zdravotní péče bude vždy poskytována podle právních předpisů přijímajícího smluvního státu. Závěrečná ustanovení Článek 23 Tento Program spolupráce nevylučuje možnost uskutečnění dalších akcí a výměn, jejichž realizaci v oblasti kultury, vzdělávání, vědy, mládeže a sportu budou smluvní strany považovat za důležitou. Na těchto aktivitách se smluvní strany dohodnou diplomatickou cestou. Článek 24 Zástupci smluvních stran se setkají v posledním roce platnosti tohoto Programu spolupráce, aby společně vyhodnotili plnění jeho závazků. Článek 25 (1) Koordinace všech aktivit se uskuteční diplomatickou cestou. (2) Jakékoli pochybnosti, problémy nebo obtíže, které by vznikly při výkladu nebo realizaci tohoto Programu spolupráce, budou smluvní strany řešit diplomatickou cestou. Článek 26 Tento Program spolupráce vstupuje v platnost dnem podpisu a zůstane v platnosti do 31. prosince 2012. Po vzájemné dohodě smluvních stran diplomatickou cestou může být platnost prodloužena o jeden (1) rok. Dáno v Limě dne 20. 11. 2009 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a španělském, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za vládu České republiky PhDr. Věra Zemanová v. r. mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně České republiky v Peruánské republice Za vládu Peruánské republiky Liliana Tamara Cino de Silva v. r. vrchní ředitelka pro zahraniční kulturní politiku Ministerstva zahraničních věcí
Sdělení Ministerstva financí č. 47/2010 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 47/2010 Sb. Sdělení Ministerstva financí o vydání výměru MF č. 02/2010, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2010 Vyhlášeno 17. 2. 2010, částka 17/2010 47 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 3. února 2010 o vydání výměru MF č. 02/2010, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2010 Ministerstvo financí podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 28. ledna 2010 vydalo výměr MF č. 02/2010, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2010. Výměr je publikován v Cenovém věstníku částka 2/2010 ze dne 28. ledna 2010 a nabyl účinnosti dnem 1. února 2010. Ministr: Ing. Janota v. r.
Vyhláška č. 44/2010 Sb.	Vyhláška č. 44/2010 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin Vyhlášeno 17. 2. 2010, datum účinnosti 17. 2. 2010, částka 17/2010 * Čl. I - Vyhláška č. 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 17. 2. 2010 44 VYHLÁŠKA ze dne 5. února 2010, kterou se mění vyhláška č. 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 39 zákona č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), (dále jen „zákon“): Čl. I Vyhláška č. 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, se mění takto: 1. V § 1 odstavec 10 včetně poznámky pod čarou č. 4 zní: „(10) Reprodukční materiál lze uvádět do oběhu pouze tehdy, jestliže nevykazuje napadení škodlivými organismy4). Reprodukční materiál, u kterého bylo zjištěno napadení škodlivými organismy4) podléhajícími mimořádným rostlinolékařským opatřením, musí být z dalšího použití prokazatelně vyloučen. 4) Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 2 odst. 2 větě druhé a v § 2 odst. 3 větě druhé se slova „kódem oblasti provenience a číselným kódem výškového pásma“ nahrazují slovy „pětimístným kódem, kde na prvním místě je znak 9 a další čtyři místa jsou tvořena pořadovým číslem nově vzniklého oddílu, přiděleným osobou pověřenou ministerstvem“. 3. V § 2 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 5 odst. 4 zákona, je přípustné sloučit oddíly uvnitř kategorie identifikovaného reprodukčního materiálu nebo uvnitř kategorie selektovaného reprodukčního materiálu pocházejícího z jediné uznané jednotky rozdílného roku zrání, přičemž je zapotřebí uvést příslušné roky zrání a podíl reprodukčního materiálu připadajícího na jednotlivé roky.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 4. V § 3 odst. 2 se číslo „14“ nahrazuje číslem „14a“. 5. V § 3 odst. 3 se věta první zrušuje. 6. V § 5 odst. 5 se slova „Části B průvodního listu (průvodní štítky)“ nahrazují slovy „Obě části průvodního listu“. 7. V § 5 se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 5a zní: „(6) Pokud je dodavatel oprávněn k vystavování rostlinolékařských pasů podle jiného právního předpisu4), slouží průvodní list a průvodní štítek jako rostlinolékařský pas5a) u rodů nebo druhů dřevin stanovených tímto předpisem. 5a) § 15 vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů.“. 8. V § 13 odst. 2 větě první se slovo „obnovy“ nahrazuje slovem „osnovy“. 9. V § 13 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Kód označení genové základny přiděluje pověřená osoba.“. 10. V § 14 odst. 1 písm. a) se za slova „jméno a příjmení“ vkládají slova „, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, místo a okres narození,“. 11. V § 14 odst. 1 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje. 12. V § 14 odst. 2 písm. f) se za slovo „příjmení“ vkládají slova „, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, místo a okres narození“. 13. V § 14 odst. 2 se na konci písmene h) čárka nahrazuje tečkou a písmeno i) se zrušuje. 14. V § 15 odst. 4 písm. c) a odst. 5 písm. b) se slova „15. listopadu“ nahrazují slovy „30. listopadu“. 15. V § 15 odst. 6 úvodní část ustanovení zní: „O každém oddílu reprodukčního materiálu, který má v držení do 30. listopadu kalendářního roku nebo který uvedl do oběhu do 30. listopadu kalendářního roku, předkládá dodavatel pověřené osobě do 15. prosince tohoto kalendářního roku záznamy o“. 16. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 29/2004 Sb. Parametry výsadby schopného sadebního materiálu obvyklé obchodní jakosti \| Semenáčky \| Sazenice \| Poloodrostky ---\|---\|---\|--- Číselný znak \| 1 \| 2 \| 3 \| 4 \| 5 \| 6 \| 7 \| 8 \| 9 \| 10 Rozpětí výšky nadzemní části (cm) \| 10-14 \| 15-25 \| 26-50 \| 51-80 \| 15-25 \| 26-35 \| 36-50 \| 51-70 \| 51-80 \| 81-120 \| Tloušťka a)\| Max. věk \| Tloušťka a)\| Max. věk \| Tloušťka a)\| Max. věk \| Tloušťka a)\| Max. věk \| Tloušťka a)\| Max věk b)\| Tloušťka a)\| Max. věk b)\| Tloušťka a)\| Max. věk b)\| Tloušťka a)\| Max. věk b)\| Tloušťka a)\| Max. věk b)\| Tloušťka a)\| Max. věk b) Borovice černá \| 3 \| 2 \| -\| -\| -\| -\| -\| -\| 4 \| 2 \| 5 \| 3 \| 6 \| 4 \| \| \| 8 \| 4 \| -\| \\- Borovice kleč \| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| \\- \| 4 \| \\- \| 5 \| -\| -\| \| \| -\| -\| -\| \\- Borovice lesní \| 3 \| 2 \| 4 \| 2 \| -\| -\| -\| -\| 4 \| 3 \| 5 \| 3 \| 6 \| 3 \| \| \| 7 \| 4 \| -\| \\- Douglaska tisolistá \| -\| -\| 3 c)\| 2 \| -\| -\| -\| -\| -\| \\- \| 4 \| 3 \| 5 \| 3 \| \| \| 7 \| 4 \| -\| \\- Jedle bělokorá \| \\- \| \\- \| \\- \| \\- \| \\- \| \\- \| \\- \| \\- \| 5 \| 5 \| 6 \| 6 \| 7 \| 6 \| \| \| 8 \| 7 \| -\| \\- Jedle obrovská \| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| \\- \| 6 \| 4 \| 7 \| 5 \| \| \| 8 \| 5 \| -\| \\- Modřín opadavý \| \\- \| \\- \| 3 \| 1 \| 4 \| 2 \| \\- \| \\- \| \\- \| \\- \| 4 \| 3 \| 5 \| 3 \| 6 \| 4 \| 7 \| 4 \| 8 \| 5 Smrk ztepilý f)\| \\- \| \\- \| 4 c)\| 2 \| \\- \| \\- \| \\- \| \\- \| \\- \| \\- \| 5 e)\| 5 \| 6 \| 5 \| 7 \| 5 \| 8 \| 5 \| 10 \| 5 Buk lesní, habr obecný, duby \| \\- \| \\- \| \\- \| \\- \| 5 d)\| 2 \| \\- \| \\- \| 4 \| 2 \| 5 \| 4 \| 6 \| 4 \| 7 \| 4 \| 9 \| 5 \| 11 \| 6 Lípy \| \\- \| \\- \| \\- \| \\- \| 6 \| 2 \| \\- \| \\- \| \\- \| \\- \| 7 \| 3 \| 8 \| 4 \| 9 \| 4 \| 10 \| 5 \| 11 \| 6 Javory, jasany, jilmy \| \\- \| \\- \| \\- \| \\- \| 4 \| 2 \| \\- \| \\- \| 4 \| 2 \| 5 \| 4 \| 6 \| 4 \| 7 \| 4 \| 9 \| 5 \| 10 \| 6 Olše, břízy, jeřáby \| \\- \| \\- \| \\- \| \\- \| 3 \| 2 \| 4 \| 3 \| \\- \| \\- \| 4 \| 2 \| 5 \| 3 \| 6 \| 3 \| 7 \| 3 \| 10 \| 4 POZNÁMKY: Výška nadzemní části - U semenáčků a sazenic o minimální výšce 10 cm, resp. 15 cm (číselný znak 1, 2 a 5) je tolerance výšky nadzemní části až o 5 cm povolena pouze směrem nahoru s výjimkou borovice lesní a borovice černé, kde se připouští tolerance výšky nadzemní části také směrem dolů, a to až o 3 cm. U všech ostatních rozpětí výšky nadzemní části je povolena tolerance směrem nahoru i dolů až o 5 cm. Tloušťka kořenového krčku - U všech rozpětí výšek nadzemní části při splnění ostatních parametrů kvality, určených pro dané výškové rozpětí, je u nejmenší tloušťky kořenového krčku povolena 10 % tolerance směrem dolů s výjimkou krytokořenných semenáčků z výsevů do pěstebních obalů, pěstovaných po dobu maximálně jednoho roku (s vyloučením nepřípustných vad dle Přílohy č. 5), u nichž je povolena tolerance nejmenší tloušťky kořenového krčku směrem dolů až o 1 mm. Obojí uvedené tolerance nejsou povoleny v případech, kdy je minimální tloušťka kořenového krčku stanovena na 3 mm. \| ODKAZY A JEJICH SPECIFIKACE: a) nejmenší tloušťka kořenového krčku v mm b) při pěstování sadebního materiálu z 8. a 9. lesního vegetačního stupně lze zvýšit maximální věk o 1 rok c) pouze krytokořenné semenáčky, prostokořenné semenáčky se nepřipouští d) při výšce nadzemní části do 35 cm se u prostokořenných semenáčků připouští tloušťka kořenového krčku 4 mm e) u krytokořenných sazenic smrku ztepilého z výsevů do pěstebních obalů, pěstovaných po dobu maximálně dva roky (s vyloučením nepřípustných vad dle Přílohy č. 5), se připouští nejmenší tloušťka kořenového krčku 4 mm bez další tolerance směrem dolů f) Vzhledem ke geneticky podmíněné růstové variabilitě je u sazenic smrku ztepilého původem z 8. lesního vegetačního stupně hlavním kritériem výsadbyschopnosti tloušťka kořenového krčku při dodržení ostatních parametrů kvality. U všech rozpětí výšek nadzemní části sazenic se připouští tolerance 10 cm nahoru i dolů.“.\| 17. V příloze č. 3 se pro dřeviny dub, buk, javor a jasan u sazenic o výšce nadzemní části 15 – 35 cm text „2:1“ nahrazuje textem „1:1“. 18. V příloze č. 4 se text „50+“ nahrazuje textem „100+“. 19. Příloha č. 7 zní: „Příloha č. 7 k vyhlášce č. 29/2004 Sb. Vzorec označování věku a způsobu pěstování sadebního materiálu Způsob pěstování je označen graficky, kde první číslo značí počet vegetačních období před školkováním, podřezáváním nebo přesazením do obalu, druhé číslo značí počet vegetačních období po tomto zásahu (obojí s přesností na 0,5 roku). Součet čísel ve vzorci udává dobu pěstování ve školce s výjimkou řízkovanců topolu, u nichž byla seříznuta nadzemní část. Symboly grafického označení: \\+ je označeno školkování nebo přesazení do obalu; \\- je označeno podřezání kořenů; f pěstování v umělém krytu (fóliovník, skleník, pařeniště); k pěstování v obalu (krytokořenný sadební materiál); p přirozené zmlazení; z zakořeňování; r řízkovanec; t řízkovanec topolu; s štěpovanec (roubovanec nebo očkovanec); e explantát (in vitro). Příklady označení sadebního materiálu: PŘÍKLAD 1 0,5-0,5 je jednoletá prostokořenná sazenice vypěstovaná v nekryté minerální půdě; prostokořennému semenáčku byl v průběhu vegetačního období podřezán kořenový systém PŘÍKLAD 2 f1+k1 je dvouletá krytokořenná sazenice; jednoletý prostokořenný semenáček vypěstovaný v umělém krytu byl přesazen do obalu, ve kterém byla rostlina pěstována 1 rok PŘÍKLAD 3 r1+k1 je dvouletá krytokořenná sazenice získaná vegetativním množením řízkováním; jeden rok zakořeňovaná rostlina byla přesazena do obalu, ve kterém byla pěstována 1 rok PŘÍKLAD 4 fk1+2-1+k1 je pětiletý krytokořenný odrostek; jednoletý krytokořenný semenáček vypěstovaný v umělém krytu byl přeškolkován do nekryté minerální půdy, po dvou letech byl rostlině podřezán kořenový systém, po třech letech byla rostlina vyzvednuta a přesazena do obalu, ve kterém byla pěstována 1 rok PŘÍKLAD 5 2+0 je dvouletý prostokořenný semenáček vypěstovaný v nekryté minerální půdě PŘÍKLAD 6 p+0 je semenáček vyzvednutý z přirozeného zmlazení (věk neuvádíme) PŘÍKLAD 7 t1+2 je prostokořenná sazenice topolů získaná řízkováním s jednoletou nadzemní částí (po prvním roce seříznutá) a dvouletou podzemní částí PŘÍKLAD 8 p+z1 je prostokořenná sazenice; semenáček, který byl vyzvednut z přirozeného zmlazení, 1 rok zakořeňoval (věk neuvádíme) PŘÍKLAD 9 p+2 je prostokořenná sazenice; semenáček vyzvednutý z přirozeného zmlazení byl na dva roky zaškolován (věk neuvádíme) PŘÍKLAD 10 f1+0 je jednoletý prostokořenný semenáček pěstovaný v umělém krytu“. 20. Příloha č. 10 zní: „Příloha č. 10 k vyhlášce č. 29/2004 Sb. 541kB “. 21. Příloha č. 11a se zrušuje. 22. Přílohy č. 12 až 14 znějí: „Příloha č. 12 k vyhlášce č. 29/2004 Sb. 912kB Příloha č. 13 k vyhlášce č. 29/2004 Sb. 1009kB Příloha č. 14 k vyhlášce č. 29/2004 Sb. 878kB “. 23. Za přílohu č. 14 se doplňuje příloha č. 14a, která zní: „Příloha č. 14a k vyhlášce č. 29/2004 Sb. 979kB “. 24. Přílohy č. 16 až 18 znějí: „Příloha č. 16 k vyhlášce č. 29/2004 Sb. 1.4MB Příloha č. 17 k vyhlášce č. 29/2004 Sb. 1.3MB Příloha č. 18 k vyhlášce č. 29/2004 Sb. 1.2MB “. 25. V příloze č. 19 se doplňují body 6 a 7, které znějí: „6. Porosty fenotypové třídy C Porosty fenotypové třídy C vykazují průměrné hospodářské hodnoty a méně uspokojivý zdravotní stav. U dřevin vyjmenovaných v § 3 odstavec 2 zákona se z porostů této kategorie nesklízí osivo (tyto porosty je však možno obnovovat přirozenou obnovou), u ostatních dřevin se sbírá, jsou-li uznány jako zdroj identifikovaný. 7. Porosty fenotypové třídy D Porosty fenotypové třídy D jsou geneticky a hospodářsky nevhodné (podprůměrné hospodářské hodnoty), případně porosty se zřetelně zhoršeným zdravotním stavem nebo se znatelně zhoršenou stabilitou. Nesklízí se z nich osivo a není je možno obnovovat přirozenou obnovou; tyto porosty je nutno postupně obnovovat a nahrazovat je porosty geneticky hodnotnějšími.“. 26. V příloze č. 20 bod 4.) se slova „hodnoty znaku: dle Přílohy č. 4 k vyhlášce č. 83/1996 Sb. - trojmístný znak“ nahrazují slovy „maximálně trojmístný znak přidělený pověřenou osobou“. 27. V příloze č. 20 bod 9.) zní: „9. ) Označení uznaných jednotek nacházejících se v genové základně (hodnoty označení: G = symbol genové základny, 999-1 = pětimístný kód přidělený pověřenou osobou).“. 28. Příloha č. 21 zní: „Příloha č. 21 k vyhlášce č. 29/2004 Sb. 793kB “. 29. V příloze č. 22 se doplňuje bod 6, který zní: „6. Druhová čistota: V případě úzce spřízněných druhů dřevin (např. porosty dubu letního a zimního) se posuzuje druhová čistota (zastoupení jednotlivých druhů v porostu).“. 30. Příloha č. 24 zní: „Příloha č. 24 k vyhlášce č. 29/2004 Sb. 829kB “. 31. V příloze č. 25 se část „Příloha k žádosti o uznání zdroje selektovaného reprodukčního materiálu“ včetně vysvětlivek zrušuje. 32. Příloha č. 26 zní: „Příloha č. 26 k vyhlášce č. 29/2004 Sb. Požadavky pro uznání zdrojů k produkci kvalifikovaného reprodukčního materiálu 1. Semenné sady (1) Dokumentace (lokalizace sadu, druh dřeviny, kvalita výchozích jedinců - ortetů, cíl, plán křížení a polohové schéma, komponenty a údaje o jejich provenienci, izolace, stanovištní podmínky) a jakákoliv změna těchto parametrů musí být schváleny a registrovány pověřenou osobou. (2) Příslušné klony jsou vybírány pro své výjimečné znaky, zvláštní pozornost je věnována kritériím: a) Věk a vývojový stupeň: porosty musí být složeny ze stromů, jejichž věk a vývojový stupeň umožňují použití výběrových kritérií. b) Přizpůsobivost: musí být zřejmé, že porost je přizpůsoben ekologickým podmínkám v oblasti provenience. c) Zdravotní stav a odolnost: stromy v porostech nesmí být napadeny škodlivými organismy a musí být odolné vůči nepříznivým stanovištním a klimatickým podmínkám v místě výskytu, s výjimkou škod způsobených znečištěním životního prostředí. d) Objem produkce: pro uznání vybraných porostů musí být objem produkce dřevní hmoty v normálním případě vyšší než je střední hodnota platná pro srovnatelné ekologické a hospodářské podmínky. e) Jakost dřeva: v některých případech může být podstatným kritériem při výběru. f) Tvar a habitus: stromy v porostech musí vykazovat obzvlášť dobré morfologické znaky, zejména přímost a kruhovitost kmene, dobrý tvar a velikost větví a dobrou schopnost přirozeného vyvětvování. Nadto vidlicovité a spirálovitě rostlé kmeny by se měly vyskytovat v malé míře. (3) Příslušné klony nebo rodiny musejí nebo musely být vysázeny podle plánu schváleného pověřenou osobou a vypracovaného tak, aby každá jeho komponenta byla určena. (4) Výchovné zásahy v semenných sadech musí být popsány společně s výběrovými kritérii, která při nich byla použita, a registrovány pověřenou osobou. (5) Semenné sady je nutno obhospodařovat a reprodukční materiál v nich sklízet tak, aby bylo dosaženo cíle semenného sadu. V případě semenných sadů určených k produkci umělých kříženců je třeba analýzou prokázat procentuální podíl kříženců na reprodukčním materiálu. 2. Rodiče rodiny (1) Rodiče rodiny jsou vybírány pro své výjimečné znaky, zejména kritéria uvedená v bodu 1 odst. 2, nebo pro svou kombinační schopnost. (2) Cíl, plán křížení, metoda opylení, komponenty, izolace, místo a jakákoliv změna těchto parametrů musí být schváleny a registrovány pověřenou osobou. (3) Identita, počet a podíl rodičů ve směsi musí být schváleny a registrovány pověřenou osobou. (4) V případě rodičů rodiny určených k produkci umělých kříženců je třeba analýzou prokázat procentuální podíl kříženců na reprodukčním materiálu. 3. Klony (1) Ortety používané k produkci klonů jsou vybírány pro své výjimečné znaky, zejména kritéria uvedená v bodu 1 odst. 2. (2) Klony musí být identifikovatelné na základě rozlišovacích znaků schválených a registrovaných pověřenou osobou. (3) Kvalita klonů se stanoví na základě zkušeností nebo byla prokázána dostatečně dlouho trvajícími pokusy. (4) Uznávání klonů členským státem je omezeno maximálním počtem let nebo maximálním počtem vegetativních potomků (ramet). 4. Směsi klonů (1) Směsi klonů musí splňovat požadavky stanovené v bodu 3 odst. 1, 2 a 3. (2) Identita, počet a podíly klonů obsažených ve směsi, výběrová metoda a výchozí klony musí být schváleny a registrovány pověřenou osobou. Každá směs klonů musí vykazovat dostatečnou genetickou různorodost. (3) Uznávání členským státem je omezeno maximálním počtem let nebo maximálním počtem vegetativních potomků (ramet).“. 33. Příloha č. 27b zní: „Příloha č. 27b k vyhlášce č. 29/2004 Sb. 769kB “. 34. Příloha č. 31 zní: „Příloha č. 31 k vyhlášce č. 29/2004 Sb. 692kB “. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: Ing. Šebesta v. r.
Úplné znění zákona č. 43/2010 Sb.	Úplné znění zákona č. 43/2010 Sb. Úplné znění zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, jak vyplývá z pozdějších změn Vyhlášeno 16. 2. 2010, částka 16/2010 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 4) * ČÁST DRUHÁ - ÚČAST NA POJIŠTĚNÍ (§ 5 — § 10) * ČÁST TŘETÍ - ZÁKLADNÍ POJMY (§ 11 — § 27) * ČÁST ČTVRTÁ - DŮCHODY (§ 28 — § 67a) * ČÁST PÁTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ (§ 68 — § 104) * ČÁST ŠESTÁ - SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 105 — § 110) k zákonu č. 155/1995 Sb. 43 PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 134/1997 Sb., zákonem č. 289/1997 Sb., zákonem č. 224/1999 Sb., zákonem č. 18/2000 Sb., zákonem č. 118/2000 Sb., zákonem č. 132/2000 Sb., zákonem č. 220/2000 Sb., zákonem č. 116/2001 Sb., zákonem č. 188/2001 Sb., zákonem č. 353/2001 Sb., zákonem č. 198/2002 Sb., zákonem č. 263/2002 Sb., zákonem č. 264/2002 Sb., zákonem č. 362/2003 Sb., zákonem č. 424/2003 Sb., zákonem č. 425/2003 Sb., zákonem č. 85/2004 Sb., zákonem č. 281/2004 Sb., zákonem č. 359/2004 Sb., zákonem č. 436/2004 Sb., zákonem č. 562/2004 Sb., zákonem č. 168/2005 Sb., zákonem č. 361/2005 Sb., zákonem č. 377/2005 Sb., zákonem č. 24/2006 Sb., zákonem č. 109/2006 Sb., zákonem č. 189/2006 Sb., zákonem č. 264/2006 Sb., zákonem č. 267/2006 Sb., nálezem Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákonem č. 152/2007 Sb., zákonem č. 181/2007 Sb., zákonem č. 261/2007 Sb., zákonem č. 296/2007 Sb., zákonem č. 178/2008 Sb., zákonem č. 305/2008 Sb., zákonem č. 306/2008 Sb., zákonem č. 382/2008 Sb., zákonem č. 479/2008 Sb., zákonem č. 41/2009 Sb., zákonem č. 108/2009 Sb., zákonem č. 158/2009 Sb. a zákonem č. 303/2009 Sb. ZÁKON o důchodovém pojištění Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Rozsah působnosti (1) Tento zákon upravuje důchodové pojištění (dále jen „pojištění“) pro případ stáří, invalidity a úmrtí živitele [§ 4 odst. 1 písm. c) a d)]. (2) Organizaci a provádění pojištění, povinnosti pojištěných osob, příjemců dávek a zaměstnavatelů a jejich odpovědnost v pojištění a pojistné na pojištění (dále jen „pojistné“) upravují zvláštní zákony1). (3) Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropských společenství v oblasti pojištění1a). § 2 Účast na pojištění (1) Účast na pojištění je povinná pro fyzické osoby (dále jen „osoby“) uvedené v § 5. Pojištění se mohou dobrovolně účastnit též osoby uvedené v § 6. (2) Pojištěncem se pro účely pojištění rozumí osoba, která je nebo byla účastna pojištění. § 3 Způsobilost osob v právních vztazích pojištění (1) Způsobilost osoby mít v právních vztazích pojištění práva a povinnosti vzniká narozením a zaniká smrtí, popřípadě prohlášením za mrtvého. (2) Způsobilost osoby vlastními právními úkony nabývat v právních vztazích pojištění práv a brát na sebe povinnosti vzniká dosažením zletilosti2), pokud se dále nestanoví jinak. Způsobilost být účastníkem řízení o přiznání invalidního důchodu [§ 4 odst. 1 písm. b)] vzniká ukončením povinné školní docházky; přiznáním tohoto důchodu vzniká způsobilost podle věty první a trvá až do dosažení zletilosti. O omezení a zbavení způsobilosti k právním úkonům platí obdobně ustanovení občanského zákoníku. (3) Osoba, která nemá způsobilost k právním úkonům podle odstavce 2, musí být zastoupena zákonným zástupcem; kdo je zákonným zástupcem nezletilých, stanoví zvláštní zákon3). § 4 Druhy důchodů a jejich výše (1) Z pojištění se poskytují tyto důchody: a) starobní, b) invalidní, c) vdovský a vdovecký, d) sirotčí. (2) Výše důchodu se skládá ze základní výměry a z procentní výměry. Základní výměra se stanoví pevnou částkou a procentní výměra se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu, jde-li o důchody uvedené v odstavci 1 písm. a) a b), nebo z procentní výměry důchodu zemřelého, jde-li o důchody uvedené v odstavci 1 písm. c) a d). ČÁST DRUHÁ ÚČAST NA POJIŠTĚNÍ HLAVA PRVNÍ OKRUH POJIŠTĚNÝCH OSOB § 5 (1) Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastni a) zaměstnanci v pracovním poměru, b) příslušníci PoliciePolicie České republiky, Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Celní správy České republiky a Hasičského záchranného sboru České republiky5), vojáci z povolání 5a) a státní zaměstnanci podle služebního zákona5b), c) členové družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, d) osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v písmenech g) až i), e) osoby samostatně výdělečně činné, f) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti, g) soudci, h) členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, ch) poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu, i) prezident republiky, členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, předseda Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv, j) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, k) pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu5a), nebo kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu5b), l) osoby ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce, m) osoby, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole (dále jen „střední škola“) nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let v období před rokem 2010, n) osoby vedené v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci28), a v rozsahu nejvýše tří let též po dobu, po kterou jim tato podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleží, s tím, že tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod, doba, po kterou podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležela před dosažením věku 55 let, se do ní započítává v rozsahu nejvýše 1 roku a nezapočítává se do ní doba účasti na pojištění podle § 6 odst. 1 písm. a) a odst. 2 a doba výkonu výdělečné činnosti, která podle zvláštního právního předpisu nebrání (není překážkou) zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání28a), a to i když tato činnost zakládá účast na pojištění, o) osoby se zdravotním postižením zařazené v teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, p) osoby konající vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě5), q) osoby konající civilní službu, r) osoby pečující osobně o dítě ve věku do čtyř let, s) osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost5c), pokud spolu žijí v domácnosti5d); podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu, t) poživatelé invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně [§ 39 odst. 2 písm. c)] z českého pojištění, a to do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32; za poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně [§ 39 odst. 2 písm. c)] se pro účely účasti na pojištění považují též osoby, které nepobírají tento důchod, avšak splňují podmínky nároku na tento důchod a pobírají výsluhový příspěvek podle zvláštních zákonů6), u) osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala jejich účast na nemocenském pojištění podle zvláštního právního předpisu5e), po dobu trvání dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, kterou si nepřivodily úmyslně, pokud tato dočasná pracovní neschopnostdočasná pracovní neschopnost vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu5e), po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu5f) v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu5e), po dobu trvání podpůrčí doby u ošetřovného a po dobu trvání podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství v období před porodem, v) pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů, w) společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, x) členové družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, jejíž výše je předem určena, pokud výkon této činnosti není podle stanov družstva považován za výkon práce pro družstvo. (2) Za zaměstnance v pracovním poměru [odstavec 1 písm. a)] se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik. (3) zrušen (4) zrušen (5) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na osoby, které jsou zaměstnanci zahraničního zaměstnavatele a jsou činni v České republice ve prospěch tohoto zaměstnavatele; zahraničním zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnavatel, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení. § 6 (1) Pojištění jsou účastny též osoby starší 18 let, jestliže podaly přihlášku k účasti na pojištění a účast na pojištění se týká doby jejich a) vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, pokud jim po dobu této evidence nenáleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, b) soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, c) výdělečné činnosti v cizině po 31. prosinci 1995, jedná-li se o osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. a), c) a e); za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem, d) výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy uzavřené s vysílající organizací podle zvláštního právního předpisu6a); za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem, e) činnosti v České republice ve prospěch zahraničního zaměstnavatele, jde-li o osoby uvedené v § 5 odst. 5; za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem, f) výkonu funkce poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky, g) pobytu v cizině, po kterou následovaly svého manžela, který v cizině působil v diplomatických službách České republiky. (2) Pojištění jsou účastny též ostatní osoby starší 18 let, jestliže podaly přihlášku k účasti na pojištění. Účast na pojištění osob uvedených ve větě první je však možná v rozsahu nejvýše deseti let; za dobu přede dnem podání přihlášky je přitom účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu jednoho roku bezprostředně před tímto dnem. § 7 Podle tohoto zákona se přiznává invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně též osobám, které nebyly účastny pojištění, avšak splňují podmínky stanovené tímto zákonem (§ 42 odst. 1). HLAVA DRUHÁ PODMÍNKY ÚČASTI NA POJIŠTĚNÍ Díl první Podmínky účasti zaměstnanců a dalších skupin osob vykonávajících pracovní nebo obdobnou činnost § 8 (1) Osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až l) a v) a odst. 2 jsou účastny pojištění podle tohoto zákona, pokud jsou účastny nemocenského pojištění podle zvláštního právního předpisu5e). Podmínka účasti na nemocenském pojištění se pro účely věty první považuje za splněnou po dobu, po kterou trvá přerušení nemocenského pojištění7a). (2) Osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. w) a x) jsou účastny pojištění podle tohoto zákona v těch kalendářních měsících, v nichž jim byl zúčtován příjem započitatelný do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného z činnosti uvedené v § 5 odst. 1 písm. w) a x) aspoň ve výši rozhodného příjmu. Rozhodný příjem činí jednu čtvrtinu součinu všeobecného vyměřovacího základu (§ 17 odst. 2) za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na pojištění, a přepočítacího koeficientu (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; rozhodný příjem se zaokrouhluje na celé stokoruny směrem nahoru. Byl-li příjem uvedený ve větě první zúčtován až po ukončení činností uvedených v § 5 odst. 1 písm. w) a x), považuje se za zúčtovaný v posledním kalendářním měsíci výkonu těchto činností. (3) Účast na pojištění v případě výkonu více právních vztahů uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až d), f) až l), v) až x) se posuzuje samostatně v každém tomto právním vztahu. Díl druhý Podmínky účasti osob samostatně výdělečně činných § 9 (1) Pojištění jsou účastny osoby samostatně výdělečně činné [§ 5 odst. 1 písm. e)], pokud vykonávají samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky a splňují dále stanovené podmínky. Za samostatnou výdělečnou činnost vykonávanou na území České republiky se považuje i samostatná výdělečná činnost prováděná mimo území České republiky, jestliže je vykonávána na základě oprávnění k výkonu takové činnosti vyplývajícího z právních předpisů České republiky. (2) Za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely pojištění považuje osoba, která ukončila povinnou školní docházku a dosáhla věku aspoň 15 let a a) vykonává samostatnou výdělečnou činnost, nebo b) spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení8). (3) Výkonem samostatné výdělečné činnosti podle odstavce 2 písm. a) se rozumí a) podnikání v zemědělství, je-li fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu evidována podle zvláštního zákona9), b) provozování živnostiživnosti na základě oprávnění provozovat živnostživnost podle zvláštního zákona10), c) činnost společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti vykonávaná pro tuto společnost11), d) výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů12), s výjimkou činnosti, z níž příjmy jsou podle zvláštního právního předpisu samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně6b), e) výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů13), která není uvedena v písmenech a) až d), a výkon činnosti mandatáře konané na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku13a); podmínkou zde je, že tyto činnosti jsou konány mimo vztah zakládající účast na nemocenském pojištění, a jde-li o činnost mandatáře, též to, že mandátní smlouva nebyla uzavřena v rámci jiné samostatné výdělečné činnosti. Za výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů se vždy považuje činnost znalců, tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů, zprostředkovatelů kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce podle zvláštních právních předpisů a insolvenčního správceinsolvenčního správce, popřípadě dalšího správce, f) výkon činností neuvedených v písmenech a) až e) a vykonávaných vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu14); za výkon těchto činností se však nepovažuje pronájem nemovitostínemovitostí (jejich částí) a movitých věcí15). (4) Osoba samostatně výdělečně činná je účastna pojištění jen jednou, i když vykonává několik činností uvedených v odstavci 3, popřípadě spolupracuje při výkonu několika těchto činností nebo současně koná činnosti podle odstavce 2 písm. a) a b). (5) Kde se dále hovoří o samostatné výdělečné činnosti, rozumí se tím též spolupráce při výkonu této činnosti [odstavec 2 písm. b)]. (6) Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce a) vykonávala zaměstnání (odstavec 8 věta první), b) měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod, c) měla nárok na rodičovský příspěvek15b) nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)5c), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s osobou samostatně výdělečně činnou v domácnosti5d), není-li osobou blízkou, d) vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, nebo e) byla nezaopatřeným dítětem podle § 20 odst. 3 písm. a). (7) Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v těch kalendářních měsících, v nichž po celý měsíc byla vykonávána samostatná výdělečná činnost a současně trvaly skutečnosti uvedené v odstavci 6; jestliže samostatná výdělečná činnost byla vykonávána jen po část kalendářního měsíce, považuje se samostatná výdělečná činnost za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud po tu část kalendářního měsíce, po kterou byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, tyto skutečnosti současně trvaly. Trváním skutečností podle věty první se rozumí též trvání jen některých skutečností uvedených v odstavci 6. (8) Zaměstnáním se rozumí činnost zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců a jde-li o osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. w) a x), účast na důchodovém pojištění. Pečuje-li o osobu, která je závislá na péči jiné osoby [odstavec 6 písm. c)], více osob současně, považuje se samostatná výdělečná činnost za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost u té osoby samostatně výdělečně činné, která byla určena písemnou dohodou všech osob, které pečují o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost)5c), za osobu pečující v největším rozsahu; nedojde-li k této dohodě, považuje se samostatná výdělečná činnost za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost u té osoby samostatně výdělečně činné, která podle rozhodnutí příslušného orgánu sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu15e) pečuje o osobu, která je závislá na péči jiné osoby, v největším rozsahu. Skutečnosti o vedlejší samostatné výdělečné činnosti uvedené v odstavci 6 písm. a) a c) až e) musí osoba samostatně výdělečně činná doložit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž podala přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti podle zvláštního zákona17) za kalendářní rok, za který chce být považována za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. (9) Samostatná výdělečná činnost se považuje za hlavní samostatnou výdělečnou činnost v období, ve kterém se podle odstavců 6 až 8 samostatná výdělečná činnost nepovažuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. § 10 (1) Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce účastna pojištění po dobu, po kterou vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost. (2) Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce účastna pojištění po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti dosáhl v kalendářním roce aspoň rozhodné částky; rozhodná částka činí 2,4násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu (§ 17 odst. 2) za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na pojištění, a přepočítacího koeficientu (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Byla-li v kalendářním roce vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost i vedlejší samostatná výdělečná činnost, stanoví se příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti tak, že se příjem ze samostatné výdělečné činnosti dosažený v kalendářním roce vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla podle § 9 odst. 7 aspoň po část měsíce vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost. Za výkon samostatné výdělečné činnosti a vedlejší samostatné výdělečné činnosti se pro účely stanovení příjmu podle věty druhé nepovažuje kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství jako osoba samostatně výdělečně činná; za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské osobám samostatně výdělečně činným nevyplácí. Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona považuje daňový základ osoby samostatně výdělečně činné určený podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti17b). Rozhodná částka se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. (3) Rozhodná částka se sníží o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost, a za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství jako osoba samostatně výdělečně činná; za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské osobám samostatně výdělečně činným nevyplácí. Dvanáctina uvedená ve větě první se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. (4) Osoba samostatně výdělečně činná, která vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a nesplňuje podmínky účasti na pojištění podle odstavců 2 a 3, je v kalendářním roce účastna pojištění, jestliže se přihlásila k účasti na pojištění za tento rok; lhůty pro podání přihlášky k účasti na pojištění stanoví zvláštní zákony1). Ustanovení věty první platí obdobně i pro část kalendářního roku, v němž účast na pojištění vznikla nebo zanikla podle odstavce 5 nebo 6 anebo v němž vedlejší samostatná výdělečná činnost nebyla vykonávána po celý rok. (5) Účast osoby samostatně výdělečně činné na pojištění vzniká dnem 1. ledna kalendářního roku, ve kterém byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 1 až 3 nebo za který se přihlásila k účasti na pojištění podle odstavce 4, anebo prvním dnem kalendářního měsíce, v jehož průběhu se z vedlejší samostatné výdělečné činnosti, která nezakládá účast na pojištění, stala hlavní samostatná výdělečná činnost, nejdříve však dnem, v němž začala vykonávat (znovu vykonávat) samostatnou výdělečnou činnost; účast na pojištění nemůže přitom vzniknout přede dnem, od kterého je oprávněna samostatnou výdělečnou činnost vykonávat. (6) Účast osoby samostatně výdělečně činné na pojištění zaniká dnem 31. prosince kalendářního roku, ve kterém byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 1 až 3 nebo za který se přihlásila k účasti na pojištění podle odstavce 4, anebo posledním dnem kalendářního měsíce, v jehož průběhu se z hlavní samostatné výdělečné činnosti stala vedlejší samostatná výdělečná činnost, která nezakládá účast na pojištění. Účast na pojištění osoby samostatně výdělečně činné však zaniká nejpozději dnem, a) kterým osoba samostatně výdělečně činná ukončila samostatnou výdělečnou činnost. Za ukončení samostatné výdělečné činnosti se považuje vždy přerušení této činnosti, a to ode dne přerušení této činnosti, pokud po měsíci, v němž došlo k tomuto přerušení, trvalo toto přerušení aspoň šest kalendářních měsíců po sobě jdoucích; to neplatí, byla-li samostatná výdělečná činnost přerušena z důvodů uvedených v odstavci 3 větě první, b) kterým zaniklo osobě samostatně výdělečně činné oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, c) od kterého byl osobě samostatně výdělečně činné pozastaven výkon její činnosti. ČÁST TŘETÍ ZÁKLADNÍ POJMY HLAVA PRVNÍ DOBA POJIŠTĚNÍ A NÁHRADNÍ DOBA POJIŠTĚNÍ § 11 (1) Dobou pojištění je po 31. prosinci 1995 doba účasti na pojištění a) osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až l), v) až x) a odst. 2, za kterou bylo v České republice zaplaceno pojistné, b) osob uvedených v § 6, za kterou bylo v České republice zaplaceno pojistné, a to nejdříve ode dne zaplacení pojistného. (2) Za dobu pojištění uvedenou v odstavci 1 písm. a) se u osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až l) a v) a odst. 2 nepovažuje kalendářní měsíc, ve kterém nebyly dosaženy příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona17) proto, že tyto osoby nevykonávaly činnost zakládající účast na pojištění, pokud nešlo o omluvné důvody; za omluvné důvody se považují skutečnosti uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a). Podmínka zaplacení pojistného uvedená v odstavci 1 písm. a) se považuje za splněnou v případě, kdy pojistné nebylo zaplaceno jen proto, že v kalendářním roce osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) dosáhla stanoveného maximálního vyměřovacího základu pro pojistné17c), a v případě, kdy zaměstnavatel pojistné na pojištění neodvedl, ačkoliv byl povinen toto pojistné odvést, pokud se dále nestanoví jinak; zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba zaměstnávající pojištěnce v pracovním poměru a dalších pracovních vztazích, nebo k níž je pojištěnec v jiném právním vztahu zakládajícím účast na pojištění podle tohoto zákona, jakož i organizační složka státu16a). Za dobu pojištění uvedenou v odstavci 1 písm. a) se u osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a), d), f), w) a x) nepovažuje kalendářní měsíc, za který jejich zaměstnavatel neodvedl pojistné, které byl povinen odvést, je-li tímto zaměstnavatelem obchodní společnost nebo družstvo a tyto osoby byly v takovém kalendářním měsíci současně společníky této společnosti anebo členy statutárního orgánu nebo dozorčí rady této společnosti nebo družstva; pro účely části věty před středníkem se za dlužné pojistné nepovažuje dlužné penále. Ustanovení věty třetí neplatí, bylo-li pojistné dlužné za kalendářní měsíc zaplaceno do tří let ode dne splatnosti tohoto pojistného. Byl-li osobám uvedeným ve větě třetí přiznán důchod, popřípadě z důvodu úmrtí těchto osob byl přiznán vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod, a při přiznání tohoto důchodu nebyla započítána podle věty třetí doba pojištění z důvodu neodvedení pojistného, přihlédne se k této době, jen bylo-li dlužné pojistné uhrazeno za prosinec kalendářního roku, do něhož spadá kalendářní měsíc, za který nebylo dlužné pojistné odvedeno, nebo bylo-li dlužné pojistné uhrazeno za poslední kalendářní měsíc před přiznáním důchodu, za který obchodní společnost nebo družstvo dlužily pojistné, anebo za poslední kalendářní měsíc, v němž byl pojištěnec osobou uvedenou ve větě třetí; dlužné pojistné musí být přitom uhrazeno nejpozději do 3 let ode dne splatnosti tohoto pojistného. Za dobu pojištění uvedenou v odstavci 1 písm. a) se u osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až k) a v) a v odstavci 2 považuje též doba, po kterou podle pravomocného rozhodnutí soudu trval nadále jejich právní vztah zakládající účast na pojištění, pokud podle tohoto rozhodnutí došlo ke skončení tohoto vztahu neplatně a pokud by jinak byla, kdyby nedošlo k neplatnému skončení tohoto vztahu, splněna podmínka uvedená v § 8; podmínka zaplacení pojistného se přitom považuje za splněnou, přičemž ustanovení věty třetí až páté tím není dotčeno. (3) Dobou pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e) je též a) v kalendářním roce, do něhož spadá den, od něhož se přiznává důchod (dále jen „rok přiznání důchodu“), doba před tímto dnem, jestliže tyto osoby zaplatily do dne podání žádosti o přiznání důchodu zálohy na pojistné splatné do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž byla podána tato žádost, b) kalendářní rok, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu, pokud byly za tento kalendářní rok zaplaceny zálohy na pojistné splatné za tento rok a doplatek na pojistném ještě nebyl splatný přede dnem podání žádosti o přiznání důchodu. § 12 (1) Náhradní dobou pojištění je po 31. prosinci 1995 doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. m) až u); podmínkou pro to, aby se tato doba účasti na pojištění hodnotila jako náhradní doba pojištění, je, že byla získána na území České republiky a že doba pojištění trvala aspoň jeden rok. U doby uvedené v § 5 odst. 1 písm. r) se nevyžaduje péče o dítě na území České republiky. Podmínkou pro to, aby se doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. s) hodnotila jako náhradní doba pojištění, je, že o době osobní péče o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost)5c), rozhodl příslušný orgán sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu17c). (2) Nestanoví-li se v tomto zákoně jinak, hodnotí se pro vznik nároku na důchod a výši procentní výměry důchodu náhradní doba pojištění stejně jako doba pojištění. § 13 (1) Za dobu pojištění se považují též doby zaměstnání získané před 1. lednem 1996 podle předpisů platných před tímto dnem, s výjimkou doby studia po dosažení věku 18 let; jde-li však o dobu zaměstnání v cizině před 1. květnem 1990, hodnotí se tato doba, jen pokud bylo za ni zaplaceno pojistné, a to nejdříve ode dne zaplacení pojistného. (2) Za náhradní dobu pojištění se považují též náhradní doby získané před 1. lednem 1996 podle předpisů platných před tímto dnem a doba pobírání důchodu za výsluhu let. Za náhradní dobu pojištění se považuje též doba studia získaná před 1. lednem 1996 podle předpisů platných před tímto dnem, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let. § 14 (1) Kryjí-li se doby pojištění navzájem, započte se pro stanovení celkové doby pojištění pro vznik nároku na důchod a výši procentní výměry důchodu jen ta doba, jejíž zápočet je pro pojištěnce výhodnější; totéž platí, kryjí-li se navzájem náhradní doby pojištění nebo doba pojištění a náhradní doba pojištění. (2) Tutéž dobu péče o dítě podle § 5 odst. 1 písm. r) nelze započítat současně více osobám; pečovalo-li o dítě současně více osob, započte se tato péče jako náhradní doba pojištění té osobě, která pečovala v největším rozsahu. Ustanovení předchozí věty platí obdobně i při péči podle § 5 odst. 1 písm. s). HLAVA DRUHÁ VÝPOČTOVÝ ZÁKLAD § 15 Výpočtovým základem je osobní vyměřovací základ (§ 16), pokud nepřevyšuje částku 10 500 Kč. Převyšuje-li osobní vyměřovací základ částku 10 500 Kč, stanoví se výpočtový základ tak, že částka 10 500 Kč se počítá v plné výši, z částky osobního vyměřovacího základu nad 10 500 Kč do 27 000 Kč se počítá 30 % a z částky osobního vyměřovacího základu nad 27 000 Kč se počítá 10 %. § 16 (1) Osobní vyměřovací základ je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období (§ 18). Tento průměr se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období; jsou-li v rozhodném období vyloučené doby (odstavce 4 až 6), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. (2) Roční vyměřovací základ pojištěnce se stanoví jako součin úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok a koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu (§ 17 odst. 1). Úhrn vyměřovacích základů pojištěnce za jednotlivý kalendářní rok po roce 2007 nesmí být vyšší než maximální vyměřovací základ pro pojistné17c) stanovený pro tento rok; do tohoto úhrnu se však nezapočítávají vyměřovací základy osoby dobrovolně účastné pojištění. (3) Vyměřovacím základem pojištěnce za dobu po 31. prosinci 1995 je vyměřovací základ pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona17) a za dobu před 1. lednem 1996 hrubý výdělek stanovený pro účely důchodového zabezpečení podle předpisů platných před 1. lednem 1996. Vyměřovací základ pro stanovení pojistného a hrubý výdělek se považují za vyměřovací základ pojištěnce podle věty první nejdříve ode dne zaplacení pojistného, jde-li o pojištěnce, u nichž pro započtení doby pojištění před 1. lednem 1996 byla v předpisech platných před tímto dnem stanovena podmínka zaplacení pojistného, a o pojištěnce, u nichž pro započtení doby pojištění po 31. prosinci 1995 je v § 11 odst. 1 stanovena podmínka zaplacení pojistného; ustanovení § 11 odst. 2 věty druhé, a jde-li o dobu po 30. červnu 2002, též věty třetí a čtvrté, platí zde obdobně. Do vyměřovacího základu pojištěnce se zahrnuje náhrada mzdy, platu nebo jiného příjmu započitatelného do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona17) nebo hrubého výdělku náležející v případě uvedeném v § 11 odst. 2 větě páté v kalendářních měsících, za které náležela. Do vyměřovacího základu pojištěnce za dobu po 31. prosinci 1995 se pro účely stanovení ročního vyměřovacího základu zahrnuje též náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání)18) a náhrada za ztrátu na služebním příjmu (platu) po skončení neschopnosti k službě19). Jde-li o pojištěnce uvedeného v § 6, který platí pojistné za kalendářní rok předcházející o více než jeden rok kalendářnímu roku, ve kterém je pojistné placeno, upraví se vyměřovací základ, z něhož je toto pojistné placeno, tak, že se vynásobí koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je všeobecný vyměřovací základ (§ 17 odst. 2) za kalendářní rok, za který se pojistné platí, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém bylo pojistné zaplaceno, vynásobený přepočítacím koeficientem (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. (4) Vyloučenými dobami jsou před 1. lednem 1996 doby, které se podle předpisů platných před tímto dnem vylučovaly při zjišťování hrubých výdělků pro účely výpočtu průměrného měsíčního výdělku, a doby uvedené v písmenu j); přitom doby studia po dosažení věku 18 let jsou vyloučenými dobami pouze v rozsahu, v jakém se považují za náhradní dobu pojištění. Vyloučenými dobami jsou po 31. prosinci 1995, pokud se nekryjí s dobou účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), dobou pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, dobou pojištění podle § 11 odst. 1 písm. b), nebo dobou, za kterou náležely náhrady uvedené v odstavci 3 větě čtvrté, doby a) dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpůsobil úmyslně, pokud dočasná pracovní neschopnostdočasná pracovní neschopnost vznikla nejpozději v poslední den ochranné lhůty podle zvláštního právního předpisu5e), doby karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu5f), doby, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo jiného člena domácnosti podle zvláštního právního předpisu5e), nejde-li o osoby, které nemají nárok na ošetřovné, nejvýše však v rozsahu prvních 9 kalendářních dnů potřeby ošetřování nebo péče, popřípadě prvních 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, a doby před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu do dne, který bezprostředně předcházel dni porodu, b) pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, popřípadě plného invalidního důchodu, nebo pobírání starobního důchodu; přitom se za pobírání těchto důchodů považuje i vyplácení obdobných důchodů od cizozemského nositele pojištění, c) po které pojištěnec byl poplatníkem pojistného na pojištění, nelze-li zjistit výši jeho vyměřovacích základů, d) výkonu vojenské služby v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě5), a výkonu civilní služby, e) účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. r) a s), f) studia uvedené v § 5 odst. 1 písm. m), a jde-li o stanovení osobního vyměřovacího základu pro výpočet invalidního důchodu, též doby soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních 6 let tohoto studia po dosažení věku 18 let, g) účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. n), h) teoretické a praktické přípravy pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osoby se zdravotním postižením28), ch) ode dne přiznání důchodu do konce roku přiznání důchodu, jde-li o případy uvedené v § 18 odst. 2 a 3, a doby před dosažením 18 let věku, jde-li o případy uvedené v § 18 odst. 2, i) za něž byly podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů vyplaceny mzdové nároky v nižší částce, než náležely, j) za něž v případě uvedeném v § 11 odst. 2 větě šesté nebyla náhrada mzdy, platu nebo jiného příjmu započitatelného do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona17) přiznána soudem. (5) Činí-li součet vyloučených dob uvedených v odstavci 4 větě druhé písm. f) a h) více než 1825 kalendářních dnů, omezí se počet těchto vyloučených dob nad 1825 kalendářních dnů na jednu polovinu. (6) Doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e) uvedená v § 11 odst. 3 písm. b) se považuje za vyloučenou dobu do zjištění výše pojistného podle skutečného příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. (7) Jestliže zaměstnavatel pojištěnci započitatelný příjem do vyměřovacího základu a) zúčtoval v plném rozsahu, zahrnuje se tento příjem do vyměřovacího základu, a to i když tento příjem nebyl pojištěnci v plném rozsahu vyplacen; v tomto případě se ustanovení odstavce 4 písm. i) nepoužije a do vyměřovacího základu se nezahrnují ani mzdové nároky uspokojené úřadem práce, b) zúčtoval v částečném rozsahu, je celá doba, za kterou nebyl zúčtován příjem započitatelný do vyměřovacího základu, vyloučenou dobou podle odstavce 4 písm. i); v tomto případě se do vyměřovacího základu nezahrnují částky příjmu vyplacené zaměstnavatelem ani mzdové nároky uspokojené úřadem práce, c) nezúčtoval, použije se ustanovení odstavce 4 písm. i); v tomto případě se do vyměřovacího základu nezahrnují mzdové nároky uspokojené úřadem práce. (8) Doby uvedené v odstavci 4 větě druhé písm. a) až j) se považují za vyloučené doby, i když se kryjí s dobou účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), s dobou pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, nebo s dobou, za kterou náležely náhrady uvedené v odstavci 3 větě čtvrté, pokud o to pojištěnec nebo jiný oprávněný požádá; příjmy dosažené v takto určených vyloučených dobách se do vyměřovacího základu nezahrnují. Postup podle věty první se týká pouze celého časového úseku, po který se doby uvedené ve větě první vzájemně kryjí. Způsob podání žádosti podle věty první a lhůty, v nichž lze žádost podat, stanoví zvláštní právní předpis19b). (9) Osobní vyměřovací základ, roční vyměřovací základ pojištěnce a výpočtový základ se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. § 17 (1) Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu se stanoví jako podíl všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, vynásobeného přepočítacím koeficientem (odstavec 4), a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ; tento koeficient se stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa. Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu činí vždy nejméně hodnotu 1. (2) Výši všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok stanoví vláda nařízením do 30. září následujícího kalendářního roku, a to ve výši průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za kalendářní rok; výše všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok nesmí být přitom nižší než výše všeobecného vyměřovacího základu za bezprostředně předcházející kalendářní rok. (3) Pro stanovení ročního vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o jeden rok předchází roku přiznání důchodu, a za rok přiznání důchodu činí koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu vždy hodnotu 1. (4) Přepočítací koeficient se stanoví jako podíl průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, který o jeden rok předchází roku přiznání důchodu, a průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu. Výši přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, stanoví vláda nařízením do 30. září kalendářního roku, ve kterém stanoví tento všeobecný vyměřovací základ. Přepočítací koeficient činí vždy nejméně hodnotu 1; tento koeficient se stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa. § 18 (1) Rozhodným obdobím pro stanovení osobního vyměřovacího základu je období 30 kalendářních roků bezprostředně před rokem přiznání důchodu, pokud se dále nestanoví jinak. Do rozhodného období se nezahrnují kalendářní rok, ve kterém pojištěnec dosáhl 18 let věku, a kalendářní roky předcházející. (2) Pokud roku přiznání důchodu bezprostředně předchází kalendářní rok, v němž pojištěnec dosáhl 18 let věku, jsou rozhodným obdobím tyto dva kalendářní roky. Přiznává-li se důchod ode dne, který spadá do kalendářního roku, v němž pojištěnec dosáhl 18 let věku, je rozhodným obdobím tento kalendářní rok. Podle předchozích vět se postupuje, pokud doba mezi dosažením 18 let věku a dnem, od kterého se přiznává důchod, přesahuje 30 dnů, a není-li celá doba mezi 18. rokem věku a dnem, od kterého se přiznává důchod, vyloučenou dobou. (3) Pokud doba mezi dosažením 18 let věku a dnem, od kterého se přiznává důchod, nepřesahuje 30 dnů, nebo je-li celá doba mezi 18. rokem věku a dnem, od kterého se přiznává důchod, vyloučenou dobou, anebo přiznává-li se důchod pojištěnci mladšímu 18 let, jsou rozhodným obdobím rok přiznání důchodu a předcházející kalendářní roky, v nichž měl pojištěnec vyměřovací základ. (4) Do rozhodného období se nezahrnují kalendářní roky před rokem 1986. Není-li však v takovém rozhodném období aspoň pět kalendářních roků s vyměřovacím základem pojištěnce (§ 16 odst. 3 a 8), prodlužuje se rozhodné období před rok 1986 postupně tak, aby zahrnovalo ještě jeden takový rok, nejvýše však kalendářní rok bezprostředně následující po roce, v němž pojištěnec dosáhl věku 18 let. (5) Pokud počet kalendářních roků zahrnutých do rozhodného období podle odstavců 1 a 4 je nižší, než se stanoví v odstavci 1 větě první, je rozhodným obdobím tento nižší počet kalendářních roků. § 19 (1) Starobní a invalidní důchod pojištěnce, který pobírá nebo pobíral některý z těchto důchodů nebo plný invalidní nebo částečný invalidní důchod, popřípadě důchod za výsluhu let, nesmí být vyměřen z nižšího výpočtového základu, než kolik činí výpočtový základ stanovený podle § 15 z osobního vyměřovacího základu, z něhož byl dřívější důchod vyměřen, vynásobeného koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, a přepočítacího koeficientu (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za poslední kalendářní rok rozhodného období, z něhož byl zjištěn osobní vyměřovací základ při přiznání dřívějšího důchodu. Pokud dřívější důchod nebyl vyměřen z vyměřovacích základů stanovených za rozhodné období (§ 18), postupuje se podle věty první s tím, že ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku přiznání dřívějšího důchodu; jestliže tento dřívější důchod nebyl vyměřen z výpočtového základu, považuje se za osobní vyměřovací základ všeobecný vyměřovací základ, z něhož byl tento důchod vyměřen, vynásobený přepočítacím koeficientem pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Pokud pojištěnec pobíral více důchodů, použije se nejvyšší výpočtový základ stanovený podle věty první a druhé. Koeficient podle věty první se stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa. Ustanovení § 16 odst. 9 platí zde obdobně. (2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně v případě, že dřívější důchod byl vyměřen z průměrného měsíčního výdělku podle předpisů platných před 1. lednem 1996, s tím, že průměrný měsíční výdělek se považuje za osobní vyměřovací základ; rozhodující je přitom průměrný měsíční výdělek neomezený podle těchto předpisů a rozhodné období podle těchto předpisů, z něhož byl tento průměrný měsíční výdělek zjištěn. Pokud dřívější důchod nebyl vyměřen z průměrného měsíčního výdělku stanoveného za rozhodné období, postupuje se podle odstavce 1 věty první s tím, že ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku přiznání dřívějšího důchodu. § 19a (1) Starobní a invalidní důchod pojištěnce, který získal aspoň 15 roků náhradní doby pojištění za dobu účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. s) nebo § 102a (dále jen „náhradní doba péče o závislou osobu“), nesmí být vyměřen z nižšího výpočtového základu, než kolik činí výpočtový základ stanovený podle § 15 z osobního vyměřovacího základu vypočteného podle odstavců 2 a 3 a podle § 16. (2) U pojištěnce uvedeného v odstavci 1 se náhradní doba péče o závislou osobu pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu považuje a) za vyloučenou dobu, a to i když se kryje s dobou účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), s dobou pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, nebo s dobou, za kterou náležely náhrady uvedené v § 16 odst. 3 větě čtvrté, nebo b) za dobu pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zohledňují pro účely ročního vyměřovacího základu, a to podle toho, co je pro tohoto pojištěnce výhodnější; postup podle písmene a) se přitom týká pouze celého časového úseku, po který se uvedené doby vzájemně kryjí. (3) Za příjem pojištěnce uvedeného v odstavci 1 se pro účely odstavce 2 písm. b) považuje a) po 31. prosinci 2006 částka odpovídající výši příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách osoby, o kterou pojištěnec osobně pečoval. Úhrn těchto částek za kalendářní rok se přičítá k ročnímu vyměřovacímu základu pojištěnce stanovenému za tento kalendářní rok podle § 16 odst. 2 věty první, b) před 1. lednem 2007 za kalendářní rok částka 96 000 Kč vynásobená koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za rok 2007; netrvala-li náhradní doba péče o závislou osobu celý kalendářní rok, snižuje se částka vypočtená podle části věty před středníkem úměrně. Koeficient podle věty první se stanoví s přesností na 4 platná desetinná místa. Částka za kalendářní rok podle věty první se přičítá k úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce za tento kalendářní rok uvedenému v § 16 odst. 2 větě první. HLAVA TŘETÍ DALŠÍ POJMY § 20 Dítě (1) Dítětem se pro účely tohoto zákona rozumí dítě vlastní nebo osvojené, a pokud se dále nestanoví jinak, též dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů. (2) Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu nebo na základě dohody rodičů schválené soudem, dítě manžela, nemá-li druhý z rodičů rodičovskou zodpovědnost, a dítě manžela, zemřel-li druhý rodič dítěte nebo není-li znám. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dále dítě, jež bylo převzato do péče na základě rozhodnutí orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo dřívějšího příslušného orgánu o svěření dítěte do péče budoucího osvojitele nebo do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem19c), a dítě, jež bylo převzato do péče na základě předběžného opatření vydaného v rámci řízení o svěření dítěte do výchovy19d). (3) Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 21 až 23), b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat výdělečnou činnost. (4) Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. (5) Za povinnou školní docházku20) se pro účely tohoto zákona považuje též a) pokračování žáků, kteří po splnění povinné školní docházky nezískali základní vzdělání, v základním vzdělávání20a), desátý ročník základního vzdělávání v základní škole speciální20b), pokračování žáků se zdravotním postižením v základním vzdělávání20c) a kurz pro získání základního vzdělání organizovaný základní nebo střední školou ve formě denní výuky, který navštěvují osoby mladší 26 let, které nezískaly základní vzdělání20d), b) období školních prázdnin bezprostředně navazujících na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky, pokud dítě po celý kalendářní měsíc nevykonává výdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 27 ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, nestalo-li se studentem střední školy. (6) Za nezaopatřené dítě se nepovažuje dítě, které je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání § 21 (1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se pro účely tohoto zákona považuje a) studium na středních a vysokých školách v České republice21), s výjimkou dálkového, distančního, večerního a kombinovaného studia, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno alespoň v rozsahu uvedeném v § 27 nebo pobírá-li podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, a studia po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil; za studium na středních a vysokých školách v České republice se považuje též studium na středních a vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních a vysokých školách v České republice, b) teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osob se zdravotním postižením28) prováděná podle předpisů o zaměstnanosti21a). (2) Středními školami se pro účely tohoto zákona rozumí střední školy a konzervatoře, jsou-li zapsány do rejstříku škol a školských zařízení21b). Střední školy zřizované ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti se považují za střední školy i po dobu, po kterou nejsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení21c). (3) Studiem na vysokých školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu21d). § 22 (1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole podle § 21 písm. a) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit. (2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu, b) doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v měsíci květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku34), v němž byla taková zkouška konána; to platí též, bylo-li v měsíci květnu nebo červnu konáno absolutorium, c) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia nebo dobu uvedenou v písmenu b), pokud dítě po celý kalendářní měsíc nevykonává výdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 27 ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, nestalo-li se studentem vysoké školy; to neplatí, pokud poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo za trvání služebního poměru osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. b). § 23 (1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole podle § 21 písm. a) začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium. (2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také a) doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu, b) kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole, pokud dítě po celý tento měsíc nevykonává výdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 27 ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, c) doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole; to platí obdobně, jde-li o studium uvedené v § 21 odst. 3. § 24 Osoby blízké Za osoby blízké se pro účely tohoto zákona považují manželé, příbuzní v řadě přímé, děti uvedené v § 20 odst. 1, sourozenci, zeť, snacha a manžel rodiče, a to kteréhokoli z manželů. § 25 Pracovní úraz a nemoc z povolání (1) Pracovním úrazem se pro účely tohoto zákona rozumí úraz, který utrpěl pojištěnec při činnosti zakládající účast na pojištění a který se za pracovní nebo služební považuje podle pracovněprávních předpisů nebo předpisů upravujících služební poměry platných v době vzniku plné nebo částečné invalidity následkem tohoto úrazu. Za pracovní úraz se považuje též úraz, který pojištěnec utrpěl při přípravě k obraně České republiky nebo pojištěnec, který není vojákem z povolání ani vojákem v další službě5), při výkonu služby v ozbrojených silách České republiky anebo pojištěnec při výkonu činnosti prováděné v rámci civilní služby podle pokynů osoby, u níž se koná civilní služba, nebo v přímé souvislosti s takovým výkonem; to platí obdobně pro onemocnění vzniklé při výkonu těchto služeb. (2) Kde se v tomto zákoně dále hovoří o pracovním úrazu, rozumí se tím též nemoc z povolání. Prováděcí předpis stanoví, které nemoci se považují za nemoci z povolání. § 26 Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti pojištěnce významné pro jeho pracovní schopnost, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 1 rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než 1 rok. § 27 Výdělečná činnost Výdělečnou činností se rozumí činnost osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až l), v) až x) vykonávaná v rozsahu, který zakládá účast na pojištění. ČÁST ČTVRTÁ DŮCHODY HLAVA PRVNÍ STAROBNÍ DŮCHOD Díl první Podmínky nároku na starobní důchod § 28 Pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl stanoveného věku, popřípadě splňuje další podmínky stanovené v tomto zákoně. § 29 (1) Pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně a) 25 let a dosáhl aspoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod (dále jen „důchodový věk“) před rokem 2010, b) 26 let a dosáhl důchodového věku v roce 2010, c) 27 let a dosáhl důchodového věku v roce 2011, d) 28 let a dosáhl důchodového věku v roce 2012, e) 29 let a dosáhl důchodového věku v roce 2013, f) 30 let a dosáhl důchodového věku v roce 2014, g) 31 let a dosáhl důchodového věku v roce 2015, h) 32 let a dosáhl důchodového věku v roce 2016, i) 33 let a dosáhl důchodového věku v roce 2017, j) 34 let a dosáhl důchodového věku v roce 2018, k) 35 let a dosáhl důchodového věku po roce 2018. (2) Pojištěnec má nárok na starobní důchod též, jestliže nesplnil podmínky podle odstavce 1 a získal dobu pojištění nejméně a) 15 let a dosáhl před rokem 2010 věku aspoň 65 let, b) 16 let a dosáhl v roce 2010 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození, c) 17 let a dosáhl v roce 2011 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození, d) 18 let a dosáhl v roce 2012 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození, e) 19 let a dosáhl v roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození, f) 20 let a dosáhl po roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození. (3) Pojištěnec, který nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 1 písm. g) až k), má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl důchodového věku po roce 2014 a získal aspoň 30 let doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1. (4) Pojištěnec, který nesplňuje podmínky stanovené v odstavcích 1, 2 nebo 3, má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl věku 65 let a splnil podmínky nároku na invalidní důchod stanovené v § 38 písm. a) nebo b). (5) Do doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod podle odstavce 1 písm. b) až k) a odstavce 2 písm. b) až f) se náhradní doby pojištění, s výjimkou náhradních dob pojištění uvedených v § 5 odst. 1 písm. p), r) a s) a obdobných dob podle předpisů platných před 1. lednem 1996, započítávají pouze v rozsahu 80 %; počet dnů náhradních dob pojištění stanovený podle části věty před středníkem se přitom zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru. § 30 zrušen § 31 (1) Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže získal dobu pojištění stanovenou podle § 29 odst. 1 nebo 3 a a) dosáhl alespoň věku 60 let, pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let, nebo b) do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 3 roky, pokud jeho důchodový věk je nižší než 63 let. (2) Starobní důchod podle odstavce 1 se přizná nejdříve ode dne podání žádosti o přiznání tohoto důchodu. Za den vzniku nároku na starobní důchod podle odstavce 1 se považuje den, od něhož je tento důchod přiznán. (3) Přiznání starobního důchodu podle odstavců 1 a 2 vylučuje nárok na starobní důchod podle § 29. § 32 (1) Důchodový věk činí a) u mužů 60 let, b) u žen 1. 53 let, pokud vychovaly alespoň pět dětí, 2. 54 let, pokud vychovaly tři nebo čtyři děti, 3. 55 let, pokud vychovaly dvě děti, 4. 56 let, pokud vychovaly jedno dítě, nebo 5. 57 let, jde-li o pojištěnce narozené před rokem 1936. (2) U pojištěnců narozených v období let 1936 až 1968 se důchodový věk stanoví podle přílohy k tomuto zákonu. Stanoví-li se podle této přílohy důchodový věk s přičtením kalendářních měsíců, považuje se za důchodový věk věk dosažený v posledním přičteném kalendářním měsíci v den, který se číslem shoduje se dnem narození pojištěnce; neobsahuje-li takto určený měsíc takový den, považuje se za důchodový věk ten věk, který je dosažen v posledním dni posledního přičteného kalendářního měsíce. (3) U pojištěnců narozených po roce 1968 činí důchodový věk a) u mužů 65 let, b) u žen 1. 62 let, pokud vychovaly alespoň 4 děti, 2. 63 let, pokud vychovaly 3 děti, 3. 64 let, pokud vychovaly 2 děti, 4. 65 let. (4) Podmínka výchovy dítěte pro nárok ženy na starobní důchod je splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu deseti roků. Pokud se však žena ujala výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku, je podmínka výchovy dítěte splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti aspoň po dobu pěti roků; to však neplatí, pokud žena před dosažením zletilosti dítěte přestala o dítě pečovat. Díl druhý Výše starobního důchodu § 33 (1) Výše základní výměry starobního důchodu činí 2 170 Kč měsíčně. (2) Výše procentní výměry starobního důchodu se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu podle doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod a podle doby pojištění získané po vzniku nároku na tento důchod. Do doby pojištění získané do 18 let věku a po vzniku nároku na starobní důchod se nezahrnují náhradní doby pojištění. Výše procentní výměry starobního důchodu činí nejméně 770 Kč měsíčně. § 34 (1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29, činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5 % výpočtového základu měsíčně. Do doby pojištění se pro účely předchozí věty započítávají náhradní doby pojištění pouze v rozsahu 80 %, s výjimkou náhradních dob pojištění za dobu účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. p), r) a s) a obdobných dob podle předpisů platných před 1. lednem 1996; počet dnů náhradních dob pojištění stanovený podle části věty před středníkem se přitom zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru. (2) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se zvyšuje pojištěnci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3 a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, za každých 90 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu. Doba kratší než 90 kalendářních dnů, která nebyla zhodnocena podle předchozí věty jako doba pojištění, se přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na starobní důchod, pokud se tak získá celý rok doby pojištění, a to v rozsahu potřebném pro toto přičtení; na žádost pojištěnce se doba uvedená ve větě první nezvýší podle věty první a přičte se k době pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod, a to v rozsahu uvedeném v žádosti pojištěnce. Za výkon výdělečné činnosti se pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu nepovažují doby pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti v práci a doby uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a). (3) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se zvyšuje pojištěnci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3 a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a pobíral přitom starobní důchod ve výši poloviny podle § 37 odst. 1, za každých 180 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu. Ustanovení odstavce 2 věty třetí platí zde obdobně. (4) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se zvyšuje pojištěnci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3 a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a pobíral přitom starobní důchod v plné výši podle § 37 odst. 1, za každých 360 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 0,4 % výpočtového základu. Nárok na zvýšení procentní výměry starobního důchodu podle věty první má pojištěnec vždy po 2 letech, pokud výdělečná činnost trvala nepřetržitě po tuto dobu, nebo po skončení výdělečné činnosti; za nepřetržité trvání výdělečné činnosti se považuje i to, kdy na kalendářní den skončení výdělečné činnosti bezprostředně navazuje kalendářní den, v němž výdělečná činnost znovu vznikla. Ustanovení odstavce 2 věty třetí platí zde obdobně. (5) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se zvyšuje pojištěnci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 2 a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, za každý celý rok doby pojištění získané do dosažení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3 o 1,5 % výpočtového základu; po dosažení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3 se výše procentní výměry starobního důchodu zvyšuje podle odstavce 2. (6) Celým rokem doby pojištění se pro účely tohoto zákona rozumí 365 kalendářních dnů. § 35 Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 odst. 4, se stanoví podle § 41 odst. 2. § 36 (1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31, se stanoví podle § 34 odst. 1 s tím, že tato výše se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku o a) 0,9 % výpočtového základu za období prvních 720 kalendářních dnů, b) 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne; výše procentní výměry po tomto snížení však nesmí být nižší, než je částka uvedená v § 33 odst. 2 větě třetí. (2) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se pojištěnci, který po vzniku nároku na tento důchod do dosažení důchodového věku vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, přepočte po skončení této výdělečné činnosti na žádost tak, že se doba této výdělečné činnosti po dni, od kterého byl přiznán starobní důchod, přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod a současně se o tuto dobu zkrátí doba, za kterou se snižovala výše procentní výměry starobního důchodu podle odstavce 1. Pro zvýšení procentní výměry za dobu výdělečné činnosti vykonávané po dosažení důchodového věku platí ustanovení § 34 odst. 2 obdobně. Díl třetí Souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti § 37 (1) Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29, náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost v plné výši nebo ve výši poloviny; polovina starobního důchodu se vyplácí na základě žádosti pojištěnce. Polovinou starobního důchodu se rozumí polovina základní výměry a polovina procentní výměry; v případě, že se starobní důchod nevyplácí v plné výši z důvodu souběhu s jiným důchodem podle § 59, rozumí se polovinou starobního důchodu polovina procentní výměry vyplácené podle § 59. (2) Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31, nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost nebo je poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci; ode dne dosažení důchodového věku se posuzují podmínky pro výplatu starobního důchodu obdobně podle odstavce 1. HLAVA DRUHÁ INVALIDNÍ DŮCHOD Díl první Podmínky nároku na invalidní důchod § 38 Pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu. § 39 (1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. (2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. (3) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. (4) Při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace34b) pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. (5) Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. (6) Za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. (7) Pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení [odstavec 4 písm. c)], jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. (8) Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se určuje v celých číslech. § 40 (1) Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku a) do 20 let méně než jeden rok, b) od 20 let do 22 let jeden rok, c) od 22 let do 24 let dva roky, d) od 24 let do 26 let tři roky, e) od 26 let do 28 let čtyři roky a f) nad 28 let pět roků. (2) Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti roků před vznikem invalidity. U pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity; potřebná doba pojištění činí přitom 10 roků. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v kterémkoliv období deseti roků dokončeném po vzniku invalidity; u pojištěnce mladšího 24 let činí přitom potřebná doba pojištění dva roky. (3) Pro účely splnění podmínky potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se za dobu pojištění považuje též doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. n) a dále doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice, a to před dosažením 18 let věku, nejdříve však po ukončení povinné školní docházky, a po dosažení věku 18 let po dobu prvních 6 let tohoto studia. Díl druhý Výše invalidního důchodu § 41 (1) Výše základní výměry invalidního důchodu činí 2 170 Kč měsíčně. (2) Výše procentní výměry invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění a) 0,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, b) 0,75 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, c) 1,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně; ustanovení § 33 odst. 2 věty druhé a třetí a § 34 odst. 1 věty druhé platí zde obdobně. (3) Při změně stupně invalidity se nově stanoví výše invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity. Nová výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví jako součin procentní výměry invalidního důchodu, který náležel ke dni, který předchází dni, od něhož došlo ke změně stupně invalidity, a koeficientu, který se vypočte jako podíl procentní sazby výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění uvedené v odstavci 2, která odpovídá novému stupni invalidity, a procentní sazby výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění uvedené v odstavci 2, která odpovídá dosavadnímu stupni invalidity. Koeficient podle věty první se stanoví s přesností na 4 platná desetinná místa. (4) Pro výši procentní výměry invalidního důchodu podle odstavce 2 se jako doba pojištění uvedená v § 11 a v § 13 odst. 1 započítává v rozsahu stanoveném v odstavci 5 i dopočtená doba, kterou je doba ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku uvedeného v § 32; u žen se přitom bere v úvahu důchodový věk stanovený pro ženy, které nevychovaly žádné dítě, a u mužů se bere v úvahu důchodový věk stanovený pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítě. Dopočtená doba se však nezapočítává, jestliže invalidita vznikla následkem úmyslného poškození zdraví, které si pojištěnec způsobil nebo nechal způsobit, nebo poškození zdraví pojištěnce, které vzniklo jako následek jeho úmyslného trestného činutrestného činu. (5) Dopočtená doba se započte a) plně, je-li období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod kryto dobou českého pojištění nebo vznikla-li invalidita následkem pracovního úrazu anebo doba, která není kryta dobou českého pojištění, je kratší 1 roku, vznikla-li invalidita před 28. rokem věku pojištěnce, 2 let, vznikla-li invalidita od dosažení věku 28 let do 40. roku věku pojištěnce, nebo 3 let, vznikla-li invalidita od dosažení věku 40 let pojištěnce, b) ve sníženém rozsahu, nejsou-li splněny podmínky uvedené v písmenu a); v tomto případě se krátí dopočtená doba v poměru délky dob pojištění získaných v českém pojištění v období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod k době, která uplynula od dosažení 18 let věku do dne vzniku nároku na invalidní důchod, s tím, že po tomto krácení se počet dnů dopočtené doby zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru; pro účely stanovení délky dopočtené doby se za dobu pojištění považuje též doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice po dosažení věku 18 let po dobu prvních 6 let tohoto studia. Díl třetí Invalidní důchod a jeho výše v mimořádných případech § 42 (1) Na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně má nárok též osoba, která dosáhla aspoň 18 let věku, má trvalý pobyt na území České republiky a je invalidní pro invaliditu třetího stupně, jestliže tato invalidita vznikla před dosažením 18 let věku a tato osoba nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu (§ 40). Za invaliditu třetího stupně se pro účely věty první považuje též takové omezení tělesných, smyslových nebo duševních schopností, které má za následek neschopnost soustavné přípravy k pracovnímu uplatnění. Při posuzování invalidity pro účely nároku na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně podle věty první se neprovádí srovnání se stavem, který byl u osoby uvedené ve větě první před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (§ 39 odst. 3 věta druhá). (2) Výše procentní výměry invalidního důchodu osoby uvedené v odstavci 1 činí měsíčně 45 % výpočtového základu; pro účely stanovení výpočtového základu se za osobní vyměřovací základ považuje všeobecný vyměřovací základ, který o dva roky předchází roku přiznání invalidního důchodu, vynásobený přepočítacím koeficientem (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Pro výši základní výměry tohoto důchodu platí § 41 odst. 1 obdobně. (3) Procentní výměra invalidního důchodu náleží pojištěnci mladšímu 28 let, který splnil podmínky nároku na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nejméně ve výši stanovené podle odstavce 2, na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně nejméně ve výši poloviny částky stanovené podle odstavce 2 a na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně nejméně ve výši třetiny částky stanovené podle odstavce 2, je-li invalidní důchod přiznáván před 18. rokem věku nebo je-li období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod kryto dobou pojištění nebo doba, která není kryta dobou pojištění, je kratší jednoho roku; přitom se pro tyto účely za dobu pojištění považuje i doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice po ukončení povinné školní docházky do dosažení věku 18 let a po dosažení věku 18 let po dobu prvních 6 let tohoto studia, doba, po kterou byl pojištěnec veden v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, a náhradní doba pojištění, i když doba pojištění netrvala ani jeden rok. (4) Pojištěnci, který ke dni vzniku nároku na invalidní důchod získal aspoň 15 roků doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1, náleží procentní výměra invalidního důchodu nejméně ve výši stanovené podle odstavce 2, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nejméně ve výši poloviny částky stanovené podle odstavce 2, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, a nejméně ve výši třetiny částky stanovené podle odstavce 2, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. HLAVA TŘETÍ zrušena § 43 až 48 zrušeny HLAVA ČTVRTÁ VDOVSKÝ A VDOVECKÝ DŮCHOD Díl první Podmínky nároku na vdovský a vdovecký důchod § 49 (1) Vdova má nárok na vdovský důchod po manželovi, který a) byl poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, nebo b) splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu. (2) Vdovec má nárok na vdovecký důchod po manželce, která splňovala podmínky uvedené v odstavci 1. § 50 (1) Vdovský důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela. (2) Po uplynutí doby uvedené v odstavci 1 má vdova nárok na vdovský důchod, jestliže a) pečuje o nezaopatřené dítě, b) pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)5c), c) pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)5c), d) je invalidní ve třetím stupni, nebo e) dosáhla alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší. (3) Dítětem podle odstavce 2 písm. a) a b) se rozumí dítě, které má po zemřelém nárok na sirotčí důchod, a dítě, které bylo v rodině zemřelého vychováváno, jde-li o vlastní (osvojené) dítě vdovy nebo bylo-li dítě aspoň jedním z nich převzato do dne smrti manžela do trvalé péče nahrazující péči rodičů. (4) Nárok na vdovský důchod vznikne znovu, jestliže se splní některá z podmínek uvedených v odstavci 2 do pěti roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod. (5) Nárok na vdovský důchod zaniká uzavřením nového manželství. Zanikne-li nárok na vdovský důchod podle předchozí věty, náleží vdově částka ve výši 12 měsíčních splátek vdovského důchodu, na který měla vdova nárok ke dni zániku nároku na vdovský důchod; tato částka se vyplatí nejpozději do tří měsíců ode dne zániku nároku na vdovský důchod. (6) Nárok na vdovský důchod zaniká dnem právní moci rozhodnutí soudu o tom, že vdova úmyslně způsobila smrt manžela jako pachatelka, spolupachatelka nebo účastnice trestného činutrestného činu. (7) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro nárok vdovce na vdovecký důchod. Díl druhý Výše vdovského a vdoveckého důchodu § 51 (1) Výše základní výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí 2 170 Kč měsíčně. (2) Výše procentní výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí 50 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok manžel (manželka) v době smrti. (3) Výše procentní výměry vdovského a vdoveckého důchodu, na který vznikl znovu nárok podle § 50 odst. 4, nesmí být nižší než procentní výměra vdovského nebo vdoveckého důchodu, která náležela ke dni zániku nároku na tento důchod. HLAVA PÁTÁ SIROTČÍ DŮCHOD Díl první Podmínky nároku na sirotčí důchod § 52 (1) Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, zemřel-li a) rodič (osvojitel) dítěte, nebo b) osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, a dítě na ni bylo v době její smrti převážně odkázáno výživou, kterou nemohli ze závažných důvodů zajistit jeho rodiče, jestliže rodič (osvojitel) nebo osoba uvedená v písmenu b) byli poživateli starobního nebo invalidního důchodu nebo ke dni smrti splnili podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřeli následkem pracovního úrazu. (2) Osiřelé nezaopatřené dítě má za splnění podmínek stanovených v odstavci 1 nárok na sirotčí důchod po každém z rodičů (osvojitelů) nebo osobě uvedené v odstavci 1 písm. b). (3) Nárok na sirotčí důchod nevzniká po pěstounovi nebo jeho manželovi. (4) Nárok na sirotčí důchod zaniká osvojením. Pokud oboustranně osiřelé dítě osvojí jen jedna osoba, zaniká nárok na ten sirotčí důchod, který náležel po osobě, kterou osvojitel nahradil. Dojde-li ke zrušení osvojení, vznikne nárok na sirotčí důchod znovu, a to ve výši, v jaké by náležel, kdyby byl vyplácen ke dni zrušení osvojení. (5) Pro nárok na sirotčí důchod platí § 50 odst. 6 přiměřeně. Díl druhý Výše sirotčího důchodu § 53 (1) Výše základní výměry sirotčího důchodu činí 2 170 Kč měsíčně. (2) Výše procentní výměry sirotčího důchodu činí 40 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti. (3) Zanikl-li nárok na sirotčí důchod proto, že dítě přestalo být nezaopatřené a nárok na sirotčí důchod vznikl znovu, neboť podmínka nezaopatřenosti byla znovu splněna, nesmí být výše procentní výměry sirotčího důchodu nižší než procentní výměra sirotčího důchodu, která náležela ke dni zániku nároku na tento důchod. HLAVA ŠESTÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DŮCHODECH Díl první Nárok na důchod a jeho výplatu § 54 (1) Nárok na důchod vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Nárok na výplatu důchodu vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na důchod a na jeho výplatu a podáním žádosti o přiznání nebo vyplácení důchodu. (3) Procentní výměra a základní výměra důchodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru; přitom se výše důchodu vypočtená ke dni vzniku nároku na důchod zaokrouhluje zvlášť. § 55 (1) Nárok na důchod nezaniká uplynutím času. (2) Nárok na výplatu důchodu nebo jeho části zaniká, není-li dále uvedeno jinak, uplynutím pěti let ode dne, za který důchod nebo jeho část náleží. Lhůta podle předchozí věty neplyne po dobu řízení o důchodu, po dobu řízení o prohlášení osoby za mrtvou, jde-li o nárok na výplatu vdovského, vdoveckého nebo sirotčího důchodu po této osobě, a po dobu, po kterou osobě, která musela mít opatrovníka, nebyl opatrovník ustanoven. Lhůta podle věty první neplyne rovněž po dobu, po kterou trvalo řízení o neplatnosti skončení právního vztahu zakládajícího účast na pojištění (§ 11 odst. 2 věta pátá). § 56 (1) Zjistí-li se, že a) nárok na důchod nebo na jeho výplatu zanikl, důchod se odejme nebo jeho výplata se zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen, b) důchod byl přiznán nebo je vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen, anebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, důchod se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží. Důchod nebo jeho zvýšení se přitom doplatí nejvýše pět let nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na důchod nebo jeho zvýšení; pro běh této lhůty platí § 55 odst. 2 věta druhá a třetí obdobně. Důchod nebo jeho zvýšení se však doplatí ode dne, od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží, v případě, že důchod nebyl přiznán nebo byl vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen, anebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, v důsledku nesprávného postupu orgánu sociálního zabezpečení, c) důchod byl přiznán nebo je vyplácen ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byl přiznán nebo se vyplácí neprávem, důchod se sníží nebo odejme nebo jeho výplata se zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen, d) se změnily skutečnosti rozhodné pro výši důchodu nebo pro nárok na jeho výplatu, postupuje se obdobně podle ustanovení písmene b) nebo c). (2) Byla-li výplata invalidního důchodu zastavena pro nedostavení se pojištěnce ke kontrolní lékařské prohlídce nebo nepodrobení se vyšetření zdravotního stavu a zjistí-li se, že pojištěnec přestal být invalidním již před zastavením výplaty důchodu, tento důchod nenáleží ode dne zastavení jeho výplaty. Zjistí-li se, že pojištěnec přestal být invalidním až po zastavení výplaty důchodu, důchod nenáleží ode dne, kterým pojištěnec přestal být invalidním. (3) Zanikl-li nárok na důchod nebo jeho výplatu, popřípadě část výplaty, pro přiznání jiného důchodu, zúčtují se částky jiného důchodu náležející ode dne jeho přiznání s částkami dosavadního důchodu vyplacenými za tutéž dobu. (4) Po zjištění výše vyměřovacího základu pro pojistné u osob samostatně výdělečně činných podle skutečného příjmu ze samostatné výdělečné činnosti se výše důchodu přepočte se zřetelem k výši tohoto vyměřovacího základu, a to ode dne přiznání důchodu; byl-li důchod vyplácen ve vyšší nebo nižší výměře, než náleží po tomto přepočtu, vyplacené částky důchodu se zúčtují s částkami důchodu náležejícími v nové výši. § 57 Pro nárok na výplatu částky podle § 50 odst. 5 věty druhé platí obdobně ustanovení o nároku na důchod a jeho výplatu, s výjimkou ustanovení o podání žádosti. Díl druhý Souběh nároků na důchody a jejich výplatu § 58 Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů téhož druhu nebo na výplatu starobního nebo invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod, a to vyšší; to však neplatí, jde-li o nárok na sirotčí důchody podle § 52 odst. 2. Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního nebo invalidního důchodu ve stejné výši, vyplácí se důchod, který si pojištěnec zvolil. Dnem úpravy výplat důchodů pro souběh zanikají nároky na důchody, které se nevyplácejí. § 59 (1) Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního nebo invalidního důchodu a na výplatu vdovského nebo vdoveckého důchodu anebo sirotčího důchodu, vyplácí se nejvyšší důchod v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první) a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry, nestanoví-li se jinak v odstavci 2. Podle předchozí věty se postupuje obdobně, jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu vdovského nebo vdoveckého důchodu a sirotčího důchodu. Je-li výše několika důchodů stejná, krátí se podle věty první nejdříve sirotčí důchod a poté vdovský nebo vdovecký důchod. Má-li oboustranně osiřelé dítě nárok na dva sirotčí důchody, vyplácí se vyšší sirotčí důchod v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první) a nižší sirotčí důchod se vyplácí ve výši procentní výměry; je-li výše obou sirotčích důchodů stejná, vyplácí se jeden sirotčí důchod v plné výši a druhý sirotčí důchod ve výši procentní výměry. Má-li oboustranně osiřelé dítě nárok na dva sirotčí důchody, považuje se pro účely vět první až třetí za sirotčí důchod úhrn sirotčích důchodů po úpravě podle věty čtvrté. (2) Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního důchodu zvýšeného za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod (§ 34 odst. 2, § 35 odst. 2 a § 36 odst. 2) a na výplatu vdovského nebo vdoveckého důchodu, odečte se pro účely posouzení výše důchodů z procentní výměry starobního důchodu zvýšení za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod, a je-li zbylá část procentní výměry starobního důchodu nižší než procentní výměra vdovského nebo vdoveckého důchodu, vyplácí se vdovský nebo vdovecký důchod v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první) a starobní důchod se vyplácí ve výši zvýšení tohoto důchodu za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod a jedné poloviny zbylé části procentní výměry. § 60 Při úpravě důchodů pro souběh podle § 59 se vychází z výše jednotlivých důchodů po zaokrouhlení podle § 54 odst. 3; výše důchodů po úpravě pro souběh se zaokrouhluje rovněž podle § 54 odst. 3. § 61 (1) Vyplácí-li se poživateli důchodu důchod vypočtený se zřetelem k mezinárodní smlouvě podle poměru dob získaných v České republice k celkově získané době (dále jen „dílčí důchod“), stanoví se základní výměra a procentní výměry dílčího důchodu v poměru těchto dob, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva. (2) Při úpravě dílčího důchodu pro souběh podle § 59 a 60 se vychází z výše základní výměry a procentní výměry dílčího důchodu po úpravě podle odstavce 1. (3) Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu více dílčích důchodů, vyplácí se nejvyšší procentní výměra v plné výši a z nižších procentních výměr se vyplácí polovina; základní výměra se vyplácí jen u toho dílčího důchodu, k němuž náleží vyšší základní výměra. (4) Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu dílčího důchodu a jiného důchodu z českého důchodového pojištění, vyplácí se u tohoto jiného důchodu základní výměra v plné výši a základní výměra dílčího důchodu se nevyplácí; z procentních výměr těchto důchodů se vyplácí v plné výši vyšší procentní výměra a nižší procentní výměra se vyplácí ve výši poloviny. Díl třetí Přeměna invalidního důchodu na starobní důchod § 61a (1) Nárok na invalidní důchod zaniká dnem, kterým jeho poživatel dosáhl věku 65 let; tímto dnem vzniká tomuto poživateli nárok na starobní důchod. (2) Starobní důchod, na který vznikl nárok podle odstavce 1, náleží ve výši, v jaké náležel dosavadní invalidní důchod. Pro účely zvyšování tohoto starobního důchodu podle § 67 se za den přiznání starobního důchodu považuje den, od něhož byl přiznán dosavadní invalidní důchod. (3) Nárok na starobní důchod podle odstavce 1 nevylučuje nárok na starobní důchod podle § 29 odst. 1, 2 nebo 3. Díl čtvrtý Přechod nároku na důchody § 62 (1) Nárok na důchod a nárok na výplatu důchodu nelze postoupit ani dát do zástavy. (2) Dohodu o srážkách z důchodu lze uzavřít jen pro pohledávky na výživném a na příspěvku na výživu a na úhradu přeplatku na důchodu, a to až do částky, kterou lze srazit výkonem rozhodnutí. (3) Pro výkon rozhodnutí srážkami z důchodu platí ustanovení zvláštního zákona o výkonu soudních rozhodnutí srážkami ze mzdy24). § 63 (1) Zemřel-li oprávněný po uplatnění nároku na dávku důchodového pojištění, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nároku na částky splatné do dne smrti oprávněného postupně manželka (manžel), děti a rodiče, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti v domácnosti. Podmínka žití v domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém. (2) Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněného, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněného, členům jeho rodiny podle pořadí a za podmínek stanovených v odstavci 1. (3) Nároky přecházející na osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 nejsou předmětem dědictví; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob. Díl pátý Vyplácení důchodů § 64 (1) Příjemcem důchodu je oprávněný nebo jeho zákonný zástupce anebo zvláštní příjemce. Kdo je zvláštní příjemce, stanoví zvláštní zákon25). (2) Důchody se vyplácejí v hotovosti. Na základě žádosti příjemce důchodu se důchod poukazuje na účet příjemce u bankybanky v České republice nebo pobočky zahraniční bankybanky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice; je-li příjemcem důchodu oprávněný, poukazuje se důchod na účet jeho manžela (manželky) u bankybanky v České republice nebo pobočky zahraniční bankybanky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice, pokud o to oprávněný plátce důchodu požádá na předepsaném tiskopise a má-li v době, kdy o tento způsob výplaty požádá, právo disponovat s peněžními prostředky na takovém účtu. Podmínkou výplaty důchodu oprávněnému na účet jeho manžela (manželky) je souhlas manžela (manželky) s tímto způsobem výplaty; manžel (manželka) oprávněného je povinen vrátit plátci důchodu splátky důchodu oprávněného poukázané na takový účet po dni úmrtí oprávněného. (3) Požádá-li příjemce dávky o změnu způsobu výplaty důchodu, je plátce důchodu povinen provést takovou změnu nejpozději od splátky důchodu splatné ve třetím kalendářním měsíci po kalendářním měsíci, v němž byla uplatněna žádost o změnu způsobu výplaty důchodu. Je-li důchod vyplácen na účet manžela (manželky) u bankybanky v České republice nebo pobočky zahraniční bankybanky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice podle odstavce 2 věty druhé, neodpovídá plátce důchodu za škodu, která oprávněnému vznikne právním úkonem manžela (manželky) jako majitele účtu, jehož důsledkem je omezení nebo zánik práva oprávněného disponovat s peněžními prostředky na takovém účtu, ani za škodu, která oprávněnému vznikne, zanikne-li takový účet v důsledku úmrtí manžela (manželky). (4) Příjemce důchodu vypláceného v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence hradí náklady plátce důchodu za poukazy splátek důchodu vyplácených v pravidelných lhůtách. Věta první však neplatí v případě, že oprávněnému byl důchod přiznán před 1. lednem 2010 a tomuto oprávněnému trvá od 31. prosince 2009 nepřetržitě nárok na alespoň 1 důchod. Plátce důchodu je povinen výši nákladů uvedených ve větě první zveřejnit. § 65 (1) Invalidní důchod se nevyplácí po dobu výplaty nemocenského a po dobu poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny25a) nebo sníženého platu nebo snížené odměny (dále jen „náhrada mzdy“) v době dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, pokud den vzniku invalidity spadá do období dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, které jsou důvodem výplaty nemocenského nebo pobírání náhrady mzdy. Pro účely věty první se za výplatu nemocenského považují i dny, po které se nemocenské nevyplácí z důvodu porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce25b), a za pobírání náhrady mzdy se považují i první 3 dny, po které se náhrada mzdy nevyplácí25c), a dny, po které se náhrada mzdy neposkytuje z důvodu porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce25d). (2) Invalidní důchod pro invaliditu následkem úrazu (onemocnění) uvedeného v § 25 odst. 1 větě druhé se vyplácí nejdříve po skončení služby, za jejíhož výkonu došlo k tomuto úrazu (onemocnění). § 66 (1) Osobám, které nemají na území České republiky trvalý pobyt nebo které se na území České republiky obvykle nezdržují, se vyplácí důchod ve výši odpovídající době pojištění a náhradní době pojištění získaným na území České republiky. (2) Za osoby, které se na území České republiky obvykle nezdržují, se považují osoby, které v cizině pobývají v kalendářním roce po dobu alespoň 270 dnů. HLAVA SEDMÁ ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODŮ § 67 (1) Vyplácené důchody se zvyšují v závislosti na růstu úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem (dále jen „růst cen“) v období stanoveném podle odstavce 5 a na růstu indexu reálné mzdy (dále jen „růst reálné mzdy“) v období stanoveném podle odstavce 6. (2) Důchody se zvyšují od splátky důchodu splatné v lednu (dále jen „pravidelný termín“), pokud zvýšení důchodu stanovené podle odstavce 4 činí aspoň 2 %. (3) Důchody se zvyšují mimo pravidelný termín (dále jen „mimořádný termín“), pokud v období stanoveném podle odstavce 5 růst cen dosáhl aspoň 5 %. Důchody se podle věty první zvyšují od splátky důchodu splatné v pátém kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %. (4) Zvýšení důchodů se stanoví tak, aby u průměrného starobního důchodu činilo částku odpovídající nejméně 100 % růstu cen zjištěného v období podle odstavce 5 a dále též částku odpovídající nejméně jedné třetině růstu reálné mzdy zjištěného v období podle odstavce 6. (5) Období pro zjišťování růstu cen se stanoví tak, že prvním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc následující po posledním kalendářním měsíci období pro zjišťování růstu cen použitého při předchozím zvýšení důchodů, a posledním měsícem tohoto období je při zvýšení důchodů a) v pravidelném termínu červenec kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá pravidelný termín zvýšení důchodů, b) v mimořádném termínu kalendářní měsíc, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %. (6) Období pro zjišťování růstu reálné mzdy se stanoví tak, že prvním rokem tohoto období je kalendářní rok následující po posledním kalendářním roce období pro zjišťování růstu reálné mzdy použitého při předchozím zvýšení důchodů, při kterém bylo přihlédnuto k růstu reálné mzdy, a posledním rokem tohoto období je kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení důchodů. Pokud je ve stanoveném období růst reálné mzdy stanovený podle odstavce 9 nižší než 1, přihlédne se k růstu reálné mzdy až při tom zvýšení důchodů, při kterém je ve stanoveném období růst reálné mzdy stanovený podle odstavce 9 vyšší než 1. (7) Jestliže se po splnění podmínky pro zvýšení důchodů v pravidelném termínu splní v srpnu kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá pravidelný termín zvýšení důchodů, podmínka pro zvýšení důchodů v mimořádném termínu, zvýší se důchody pouze jednou a zvýšení důchodů podle růstu cen se stanoví podle růstu cen zjištěného v období stanoveném podle odstavce 5 písm. a) i v období stanoveném podle odstavce 5 písm. b). Jestliže se podmínky pro zvýšení důchodů v pravidelném termínu a pro zvýšení důchodů v mimořádném termínu splní současně v červenci, zvýší se důchody jen v mimořádném termínu. (8) Podle odstavců 2 a 3 se zvyšují důchody přiznané ode dne, který spadá do období před prvním dnem kalendářního měsíce, do něhož spadá termín zvýšení důchodů. (9) Růst cen se zjišťuje podle přírůstku úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem vypočteného z originálních bazických indexů spotřebitelských cen zjištěných Českým statistickým úřadem; růst cen se stanoví jako podíl výše tohoto indexu v posledním měsíci období pro zjišťování růstu cen a výše tohoto indexu v měsíci, který bezprostředně předchází prvnímu měsíci tohoto období. Růst reálných mezd se stanoví jako podíl, v jehož čitateli je podíl všeobecného vyměřovacího základu za poslední kalendářní rok období pro zjišťování růstu reálné mzdy a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu roku tohoto období, a ve jmenovateli je podíl průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem vypočteného z originálních bazických indexů spotřebitelských cen zjištěných Českým statistickým úřadem za poslední kalendářní rok tohoto období a uvedeného průměrného ročního indexu za kalendářní rok, který bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu roku tohoto období. Průměrný starobní důchod se zjišťuje podle údajů České správy sociálního zabezpečení jako průměrná výše všech starobních důchodů, které nejsou vypláceny v souběhu s jiným důchodem (§ 59) a jejichž výplata byla prováděna za poslední kalendářní měsíc období pro zjišťování růstu cen stanoveného podle odstavce 5. (10) Zvýšení důchodů stanoví vláda nařízením; jde-li o zvýšení důchodů v pravidelném termínu, stanoví vláda zvýšení důchodů do 30. září kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá pravidelný termín zvýšení důchodů, a jde-li o zvýšení důchodů v mimořádném termínu, stanoví vláda zvýšení důchodů do 50 dnů od posledního dne kalendářního měsíce, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %. § 67a Procentní výměra vypláceného důchodu se zvyšuje o 2 000 Kč měsíčně ode dne, kdy poživatel důchodu dosáhl věku 100 let. Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, zvyšuje se podle věty první procentní výměra starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu. ČÁST PÁTÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ HLAVA PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 68 O nárocích na důchody, které vznikly před 1. lednem 1996 a o nichž nebylo do tohoto dne pravomocně rozhodnuto, a o přiznání, odnětí nebo změně výše těchto důchodů za dobu před 1. lednem 1996, i když o nich již bylo pravomocně rozhodnuto, se rozhodne s odchylkami dále uvedenými podle předpisů platných před 1. lednem 1996. § 69 (1) Podle tohoto zákona se od 1. ledna 1996 posuzují i nároky na důchody, jejichž podmínky stanovené tímto zákonem byly splněny před tímto dnem a nezakládaly nárok na důchody podle dříve platných předpisů, pokud není dále stanoveno jinak; za den vzniku nároku se v těchto případech považuje 1. leden 1996. (2) Nárok na vdovský důchod podle odstavce 1 vznikne jen v případě, že manžel vdovy zemřel po 31. prosinci 1990. (3) Nárok na vdovecký důchod podle odstavce 1 vznikne jen v případě, že manželka vdovce zemřela po 31. prosinci 1990; pro vznik nároku se nevyžaduje, aby manželka splnila ke dni smrti podmínku potřebné doby zaměstnání. Výše vdoveckého důchodu se stanoví podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995. § 70 Důchody starobní, invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí, přiznané před 1. lednem 1996, se považují za starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody podle tohoto zákona, a to ve výši, v níž náležely ke dni 31. prosince 1995, včetně zvýšení důchodu o pevnou částku podle zvláštních zákonů26) (dále jen „zvýšení o pevnou částku“), pokud se dále nestanoví jinak. § 71 (1) Výše starobního, plného invalidního a částečného invalidního důchodu, na který vznikne nárok v době od 1. ledna 1996 do 31. prosince 2005, nesmí být nižší než výše důchodu, která by náležela, kdyby důchod byl přiznán podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995 v rozsahu uvedeném v odstavci 4, a to včetně zvýšení, která by náležela k tomuto důchodu pouze k tomuto dni. Pro účely porovnání výší starobních, plných invalidních a částečných invalidních důchodů podle věty první se výší těchto důchodů rozumí procentní výměry těchto důchodů. Výše základní výměry starobního, plného invalidního a částečného invalidního důchodu, pokud se jejich výše stanoví po 31. prosinci 1995 s použitím předpisů platných před 1. lednem 1996, se stanoví podle předpisů platných ke dni, od něhož se přiznává důchod; přitom v této výši základní výměry důchodu je zahrnuto zvýšení o pevnou částku. (2) Získal-li pojištěnec alespoň jeden rok zaměstnání, které bylo podle předpisů platných před 1. červnem 1992 zařazeno do I. (II.) pracovní kategorie nebo do I. (II.) kategorie funkcí, postupuje se při stanovení výše starobního, plného invalidního a částečného invalidního důchodu podle odstavce 1, vznikne-li nárok na důchod v době od 1. ledna 1996 do 31. prosince 2018. V období po 31. prosinci 2005 se podle věty první postupuje jen na žádost pojištěnce. (3) Odstavce 1 a 2 platí obdobně pro stanovení výše důchodu zjišťované pro vyměření vdovského, vdoveckého nebo sirotčího důchodu. (4) Pro stanovení výše důchodů uvedených v odstavcích 1 a 2 podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995 se použije ustanovení těchto předpisů o průměrném měsíčním výdělku, včetně určení rozhodného období pro jeho výpočet, o výši důchodu a o nejvyšší a nejnižší výměře důchodu, s výjimkou ustanovení o úpravě důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu, a s výjimkou ustanovení umožňujícího na základě žádosti pojištěnce požádat po 31. prosinci 1990 o vyměření výše důchodu podle předpisů platných před 1. říjnem 1988; přitom při určení výdělků za dobu po 31. prosinci 1995 se postupuje podle § 16 odst. 3 a 4 a při určení dopočtené doby se postupuje podle § 41 odst. 4. (5) Ke starobnímu, plnému invalidnímu a částečnému invalidnímu důchodu přiznanému po 31. prosinci 1995, na který vznikl nárok před 1. lednem 1996, náleží ode dne přiznání zvýšení podle § 2 zákona č. 76/1995 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995; to však neplatí, stanoví-li se výše starobního důchodu podle § 72 odst. 1. HLAVA DRUHÁ JEDNOTLIVÉ DRUHY DÁVEK Starobní důchod § 72 (1) Výše starobního důchodu pojištěnců, kteří splnili podmínky pro nárok na tento důchod před 1. lednem 1996, jsou po vzniku nároku na tento důchod nepřetržitě zaměstnáni ke dni 31. prosince 1995 a nepobírali tento důchod ani jeho část, se stanoví podle předpisů platných po 31. prosinci 1995. Tato výše však nesmí být nižší než výše stanovená podle předpisů platných před 1. lednem 1996; ustanovení § 71 odst. 1, 2 a 4 platí zde obdobně. (2) Nárok na starobní důchod podle tohoto zákona nevznikne, byl-li před 1. lednem 1996 přiznán starobní důchod, s výjimkou starobního důchodu přiznaného podle zákona č. 39/1994 Sb., o předčasném poskytování starobního důchodu a o změně zákonů na úseku zaměstnanosti. § 73 (1) Starobní důchody včetně důchodů přiznaných podle zákona č. 39/1994 Sb., o předčasném poskytování starobního důchodu a o změně zákonů na úseku zaměstnanosti, nebo podle předchozích obdobných předpisů (dále jen „předčasně poskytované starobní důchody“), přiznané před 1. lednem 1996, se po dobu další výdělečné činnosti konané po vzniku nároku na tento důchod vyplácejí po 31. prosinci 1995 za podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Jestliže poživatel starobního důchodu nesplňuje ke dni 1. ledna 1996 podmínky uvedené v § 37 a v době předcházející splátce důchodu splatné v březnu 1996 nedovrší věk, od něhož se mu podle § 37 vyplácí starobní důchod bez omezení, je poživatel tohoto důchodu povinen tuto skutečnost oznámit plátci důchodu do osmi dnů ode dne účinnosti tohoto zákona. Ohlašovací povinnost podle předchozí věty nemá poživatel starobního důchodu, jestliže ukončí výdělečnou činnost (samostatnou výdělečnou činnost) v době předcházející splátce důchodu splatné v březnu 1996. (3) Ohlašovací povinnost podle odstavce 2 má i zaměstnavatel poživatele důchodu uvedeného v odstavci 2. (4) Výplata důchodu v případech uvedených v odstavci 2 nenáleží od splátky důchodu splatné v březnu 1996, je-li poživatel starobního důchodu výdělečně činný. § 74 Nároky na snížení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod podle předpisů platných před 1. lednem 1996 po odpracování stanovené doby zaměstnání v I. pracovní kategorii nebo v I. (II.) kategorii funkcí zůstávají zachovány do 31. prosince 2018. Snížená věková hranice pro vznik nároku na starobní důchod se přitom považuje pro účely tohoto zákona za důchodový věk. § 74a (1) U pojištěnců, kteří vykonávali před 1. lednem 1993 aspoň po dobu 10 let zaměstnání při těžbě, průzkumu a zpracování uranové rudy, které bylo podle předpisů účinných před 1. lednem 1969 zařazeno mezi zaměstnání I. pracovní kategorie zakládající nárok na starobní důchod při dosažení věku aspoň 55 let, činí důchodový věk 50 let, pokud tito pojištěnci nastoupili do zaměstnání v uranovém průmyslu na pracovištích s rizikem ionizujícího záření před 1. lednem 1969 a věku 50 let dosáhli po 30. červnu 2006. (2) U pojištěnců, kteří vykonávali před 1. lednem 1993 aspoň po dobu 10 let zaměstnání při těžbě, průzkumu a zpracování uranové rudy, které bylo podle předpisů účinných před tímto dnem zařazeno mezi zaměstnání I. pracovní kategorie zakládající nárok na starobní důchod při dosažení věku aspoň 55 let, činí důchodový věk 55 let, pokud tohoto věku dosáhli po 30. červnu 2006 a nesplňují podmínky uvedené v odstavci 1. Za zaměstnání při těžbě, průzkumu a zpracování uranové rudy se pro účely věty první nepovažuje zaměstnání v hornictví vykonávané pod spodní úrovní nadloží a na skrývce v povrchových dolech (lomech) na radioaktivní suroviny. § 75 Předčasně poskytovaný starobní důchod přiznaný před 1. lednem 1996 se považuje za starobní důchod uvedený v § 30 s tím, že nárok poživatele předčasně poskytovaného starobního důchodu přiznaného od 21. března 1994 do 31. prosince 1995 na přepočet starobního důchodu do dosažení potřebného věku stanoveného pro vznik nároku na starobní důchod zůstává zachován; tento věk se posuzuje podle tohoto zákona. Výše tohoto důchodu při tomto přepočtu se stanoví podle tohoto zákona s tím, že ustanovení § 71 odst. 1 a 4 platí zde obdobně; zvýšení starobního důchodu za dobu pojištění po vzniku nároku na tento důchod po 31. prosinci 1995 se však stanoví podle tohoto zákona. § 76 (1) Nároky na snížení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod podle nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 557/1990 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu některým horníkům, zůstávají zachovány do 31. prosince 2000. Ustanovení § 74 věty druhé platí zde obdobně. Výše starobního důchodu podle věty první se stanoví podle tohoto zákona s tím, že pro výši a výplatu tohoto důchodu platí § 37 a § 71 odst. 1 a 4 obdobně. Výše procentní výměry starobního důchodu podle věty první se zvyšuje podle § 34 odst. 2 po dosažení 55 let věku. Nárok na snížení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod podle předpisu uvedeného ve větě první vzniká též pojištěncům, kteří dosáhli 50 let do 31. prosince 2010, pokud splňují ostatní podmínky stanovené v tomto předpisu; přitom se nevyžaduje, aby ke splnění podmínek stanovených v § 2 odst. 2 písm. c) tohoto předpisu došlo v souvislosti se snížením nejvyšší přípustné expozice. (2) Poživatel starobního důchodu přiznaného podle odstavce 1 nemá nárok na starobní důchod podle tohoto zákona. § 76a Procentní výměra starobního důchodu, který je přiznáván po 30. červnu 2006 pojištěncům, jejichž důchodový věk byl stanoven podle § 74a odst. 1 nebo § 76 odst. 1, a pojištěncům, kteří vykonávali před 1. lednem 1993 aspoň po dobu 15 let zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech (popřípadě 10 let, jde-li o takové zaměstnání v uranových dolech), které bylo podle předpisů účinných před tímto dnem zařazeno mezi zaměstnání I. pracovní kategorie zakládající nárok na starobní důchod při dosažení věku aspoň 55 let, se zvyšuje ode dne přiznání tohoto důchodu podle předpisů o zvýšení důchodů, které nabyly účinnosti v období od 1. ledna 1996 do dne, který předchází dni, od něhož se přiznává tento důchod. Zvýšení podle věty první však spolu s procentní výměrou důchodu nesmí přesáhnout nejvyšší výměru, která se stanoví tak, že nejvyšší částka výše důchodu podle § 4 odst. 1 věty druhé zákona č. 76/1995 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995, se zvýší podle předpisů o zvýšení důchodů, které nabyly účinnosti v období od 1. ledna 1996 do dne, který předchází dni, od něhož se přiznává starobní důchod. Zvýšení podle věty první a druhé se stanoví tak, jako kdyby starobní důchod byl přiznán ke dni 31. prosince 1995. § 77 Při zvýšení starobního důchodu přiznaného před 1. lednem 1996 za dobu pojištění po vzniku nároku na tento důchod po 31. prosinci 1995 se za výpočtový základ považuje průměrný měsíční výdělek, z něhož byl tento důchod vyměřen. Plný invalidní a částečný invalidní důchod § 78 Poživateli plného invalidního důchodu přiznaného před 1. lednem 1996, který ke dni 31. prosince 1995 dosáhl aspoň věku o deset let nižšího, než je jeho důchodový věk stanovený podle tohoto zákona [§ 32, 74, 76 a § 94 písm. a)], lze odejmout tento důchod nejdříve od splátky důchodu splatné v lednu 1997, a to jen za podmínek stanovených předpisy platnými před 1. lednem 1996, jestliže byl tento plný invalidní důchod přiznán pro invaliditu způsobenou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, pro který jeho poživatel mohl vykonávat soustavné zaměstnání, avšak jen zcela nepřiměřené jeho dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního zaměstnání. § 79 Jestliže poživatel plného invalidního důchodu přiznaného před 1. lednem 1996 vykonává po 31. prosinci 1995 výdělečnou činnost v cizině nebo samostatnou výdělečnou činnost, s výjimkou samostatné výdělečné činnosti vykonávané za zcela mimořádných podmínek [§ 39 odst. 1 písm. b)], je povinen tuto skutečnost oznámit plátci důchodu do osmi dnů ode dne účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 73 odst. 2 věta druhá, odst. 3 a 4 platí zde přiměřeně. § 80 U částečného invalidního důchodu přiznaného před 1. červencem 1995 se posuzuje v roce 1996 výplata tohoto důchodu podle § 46 na základě průměrného měsíčního příjmu z výdělečné činnosti zakládající účast na pojištění poživatele tohoto důchodu, kterého dosáhl v roce 1995; přitom se nepřihlíží k příjmům před přiznáním částečného invalidního důchodu. Do doby uvedené v § 47 odst. 6 a 7 se považuje podmínka výplaty částečného invalidního důchodu ve výši podle § 46 odst. 1 písm. a) za splněnou. § 80a a 80b zrušeny § 81 Je-li poživatel částečného invalidního důchodu, s výjimkou částečného invalidního důchodu uvedeného v § 44 odst. 2 přiznaného před 1. lednem 1996, výdělečně činný po 31. prosinci 1995 v cizině, je povinen tuto skutečnost oznámit plátci důchodu do osmi dnů ode dne účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 73 odst. 2 věta druhá, odst. 3 a 4 platí zde přiměřeně. Důchod vdovský a vdovecký § 82 (1) Byl-li vdovský důchod přiznán před 1. lednem 1996 a ke dni 1. ledna 1996 vdova nesplňuje žádnou z podmínek stanovenou tímto zákonem, zůstává nárok na vdovský důchod zachován, pokud jsou splněny podmínky nároku na vdovský důchod stanovené předpisy platnými ke dni 31. prosince 1995. (2) Došlo-li k zániku nároku na vdovský důchod před 1. lednem 1996, vznikne nárok na vdovský důchod znovu, splní-li se po 31. prosinci 1995 podmínky nároku na vdovský důchod stanovené předpisy platnými ke dni 31. prosince 1995, a to ve lhůtě a ve výši stanovené těmito předpisy. (3) Vdovský důchod podle odstavců 1 a 2 se považuje za vdovský důchod podle tohoto zákona s tím, že nárok na vdovský důchod zanikne, nebude-li vdova splňovat podmínky nároku na tento důchod stanovené tímto zákonem ani předpisy platnými ke dni 31. prosince 1995. § 82a (1) Byla-li výše vdovského důchodu, na který vznikl (znovu vznikl) nárok před 1. lednem 1996 nebo na který znovu vznikl nárok po 31. prosinci 1995 podle § 82 odst. 2, omezena pro souběh s nárokem na výplatu starobního nebo invalidního důchodu podle předpisů o sociálním zabezpečení platných před 1. lednem 199635a), zvyšuje se procentní výměra vdovského důchodu o částku odpovídající rozdílu mezi vyplácenou výší a výší bez takového omezení, včetně zvýšení podle předpisů o zvýšení důchodů náležejících od přiznání vdovského důchodu do dne, od kterého se úprava podle tohoto ustanovení provede. Zvýšení o částku rozdílu náleží jen v době, ve které omezení výše vdovského důchodu podle předchozí věty trvá. (2) Nebyl-li vdovský důchod z důvodu uvedeného v předchozím odstavci vyplácen, postupuje se obdobně s tím, že za den přiznání vdovského důchodu se považuje den, kdy na takový vdovský důchod vznikl (znovu vznikl) nárok. (3) Pro zjišťování výše vdovského důchodu pro účely stanovení částky rozdílu se nepoužijí ustanovení předpisů o sociálním zabezpečení platná před 1. lednem 1996 o a) nejvyšších přípustných výměrách úhrnu důchodu při souběhu starobního nebo invalidního důchodu a vdovského důchodu a o snížení výše vdovského důchodu pro jejich překročení35a), b) částce, kterou nesmí při zvýšení důchodu přesáhnout nejvyšší výměra úhrnu důchodu stanovená pro souběh starobního nebo invalidního důchodu a vdovského důchodu po takovém zvýšení. Výše starobního nebo invalidního důchodu přitom zůstává nedotčena; zvýšení starobního důchodu za dobu dalšího zaměstnání po vzniku nároku na tento důchod se však považuje za součást starobního důchodu a zvýšení podle písmene b) za součást starobního nebo invalidního důchodu i tehdy, byla-li podle předpisů platných před 1. lednem 1996 součástí úhrnu důchodu. Pokud by při stanovení částky rozdílu podle předchozích vět výše starobního nebo invalidního důchodu bez zvýšení o pevnou částku a vdovského důchodu, která by náležela ke dni 31. prosince 1995, přesáhla částku stanovenou v § 4 odst. 1 zákona č. 76/1995 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995, sníží se výše vdovského důchodu tak, aby úhrn důchodu takovou částku k uvedenému dni nepřesáhl. Ustanovení § 93 odst. 2 není postupu podle tohoto ustanovení na překážku. (4) Ustanovení předchozích odstavců se užije obdobně, byla-li výše vdovského důchodu omezena pro souběh s nárokem na výplatu důchodu za výsluhu let, který se podle § 89 odst. 1 považuje od 1. ledna 1996 za částečný invalidní důchod nebo za starobní důchod, nebo nebyl-li vdovský důchod z téhož důvodu vyplácen. (5) Zvýšení vdovského důchodu o částku rozdílu se provede na žádost a nejdříve od splátky důchodu splatné po 1. červenci 2006. Lhůta pro vydání rozhodnutí stanovená zvláštním předpisem35b) se u žádostí uplatněných do 31. října 2006 prodlužuje o 90 dnů. (6) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i pro vdovecké důchody. § 83 Vdově, která po 31. prosinci 1995 splňuje podmínky nároku na vdovský důchod a jíž není vdovský důchod vyplácen ke dni 31. prosince 1995 pro souběh s příjmem nebo je jí z tohoto důvodu vyplácen vdovský důchod v nižší částce, se na žádost začne vyplácet vdovský důchod nejdříve od splátky důchodu splatné v lednu 1996, a to ve výši odpovídající měsíční částce, která by náležela ke dni 31. prosince 1995, po přičtení všech zvýšení, na která vznikl nárok do tohoto dne, včetně zvýšení o pevnou částku, pokud by toto zvýšení náleželo k vdovskému důchodu ke dni 31. prosince 1995. § 84 (1) Vdovský důchod vdovy, jejíž manžel zemřel po 31. prosinci 1990 a které byl podle předpisů platných před 1. lednem 1996 přiznán tento důchod ve výši výživného proto, že nežila s manželem delší dobu před jeho smrtí ve společné domácnosti a jejíž manželství přestalo plnit svou společenskou funkci, se na žádost nejdříve od splátky důchodu splatné v lednu 1996 stanoví ve výši, v jaké by náležel bez takového omezení ke dni 31. prosince 1995 podle předpisů platných před 1. lednem 1996. Nárok na úpravu výše vdovského důchodu vzniká i v případě, že vdovský důchod nebyl vyplácen pro souběh s příjmem. (2) Vdovský důchod rozvedené ženy náležející ke dni 31. prosince 1995 se po tomto datu považuje za vdovský důchod podle tohoto zákona; ustanovení § 82 platí obdobně. § 85 Došlo-li k zániku nároku na vdovský nebo vdovecký důchod před 1. lednem 1996 nebo došlo-li k zániku nároku na takové důchody po 31. prosinci 1995, ale jde o důchody, které byly přiznány podle předpisů platných před 1. lednem 1996, a osoba splnila některou z podmínek nároku na vdovský nebo vdovecký důchod stanovenou tímto zákonem do pěti let od zániku nároku na takový důchod, vznikne nárok na vdovský nebo vdovecký důchod za podmínek podle tohoto zákona, pokud již nevznikl nárok na vdovský důchod podle § 82 odst. 2; přitom výše vdovského důchodu se stanoví podle tohoto zákona a výše vdoveckého důchodu se stanoví podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995. Sirotčí důchod § 86 Došlo-li k zániku nároku na sirotčí důchod před 1. lednem 1996 nebo došlo-li k zániku nároku na sirotčí důchod po 31. prosinci 1995, ale sirotčí důchod byl přiznán podle předpisů platných před 1. lednem 1996, a po 31. prosinci 1995 se splní některá z podmínek stanovených v § 52, vznikne nárok na sirotčí důchod za podmínek a ve výši podle tohoto zákona. § 87 Dojde-li po 31. prosinci 1995 k osvojení dítěte, které pobírá sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte přiznaný podle předpisů platných před 1. lednem 1996, považuje se za procentní výměru sirotčího důchodu po jednom z rodičů polovina procentní výměry sirotčího důchodu oboustranně osiřelého dítěte. § 88 Sirotčí důchod vyplácený podle předpisů platných před 1. lednem 1996 do vlastních rukou pojištěnci, který ke dni 1. ledna 1996 nenabyl zletilosti, se vyplácí do jeho rukou i nadále; po dobu výplaty tohoto důchodu má tento pojištěnec způsobilost uvedenou v § 3 odst. 2. § 89 Důchod za výsluhu let (1) Důchod za výsluhu let přiznaný podle předpisů platných před účinností tohoto zákona se ve výši, v jaké náležel ke dni 31. prosince 1995, považuje od 1. ledna 1996 za částečný invalidní důchod, a jestliže jeho poživatel dosáhl ke dni 31. prosince 1995 důchodového věku uvedeného v § 32 odst. 1, za starobní důchod. (2) U důchodů uvedených v odstavci 1 se za základní výměru důchodu považuje částka 680 Kč měsíčně a za procentní výměru důchodu se považuje zbylá část důchodu za výsluhu let. Částečný invalidní důchod uvedený v odstavci 1 se v roce 1996 podle § 46 odst. 1 písm. b) a c) neupravuje. § 90 Důchod manželky (1) Důchod manželky přiznaný podle předpisů platných před účinností tohoto zákona se považuje od 1. ledna 1996 za a) starobní důchod, jestliže jeho poživatelka dosáhla ke dni 31. prosince 1995 věku aspoň 65 let, nebo b) plný invalidní důchod, jestliže jeho poživatelka nedosáhla tohoto věku. (2) U důchodů uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) se za základní výměru důchodu považuje zvýšení důchodu manželky o pevnou částku a za procentní výměru důchodu se považuje výše důchodu manželky bez zvýšení o pevnou částku. (3) Dnem účinnosti tohoto zákona nárok na důchod manželky zaniká. (4) Důchody uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b) vyplácí orgán, který vyplácel důchod manželky. § 91 Sociální důchod (1) Sociální důchod přiznaný podle předpisů platných před účinností tohoto zákona se ve výši, v jaké náležel ke dni 31. prosince 1995, považuje od 1. ledna 1996 za a) starobní důchod, jestliže jeho poživatel dosáhl ke dni 31. prosince 1995 věku aspoň 65 let, nebo b) plný invalidní důchod, jestliže jeho poživatel nedosáhl tohoto věku. (2) U důchodů uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) se za základní výměru důchodu považuje částka 680 Kč měsíčně a za procentní výměru důchodu se považuje zbylá část sociálního důchodu. (3) Vyplácí-li se sociální důchod ke dni 31. prosince 1995 spolu s jiným důchodem, slučuje se od 1. ledna 1996 tento jiný důchod bez zvýšení o pevnou částku s procentní výměrou (odstavec 2) důchodu uvedeného v odstavci 1 písm. a) nebo b) a nárok na tento jiný důchod sloučením zaniká. (4) Byl-li ke dni 31. prosince 1995 na sociální důchod vyšší než 1 359 Kč měsíčně odkázán též rodinný příslušník poživatele sociálního důchodu, postupuje se přiměřeně podle § 92 odst. 2 a 3. (5) Dnem účinnosti tohoto zákona nárok na sociální důchod zaniká. § 92 Úprava důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu (1) Byl-li starobní, plný invalidní, vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte upraven ke dni 31. prosince 1995 proto, že byl jediným zdrojem příjmu důchodce podle předpisů platných před 1. lednem 1996, slučuje se částka zvýšení odpovídající této úpravě důchodu dnem 1. ledna 1996 s tímto důchodem. Je-li důchodci vypláceno současně více důchodů, slučuje se částka zvýšení odpovídající uvedené úpravě s důchodem starobním, plným invalidním nebo částečným invalidním, a jde-li o poživatele vdovského nebo vdoveckého důchodu, který nemá nárok na žádný z uvedených důchodů a náleží mu současně sirotčí důchod, slučuje se s důchodem vdovským nebo vdoveckým. (2) Byl-li starobní nebo invalidní důchod upraven ke dni 31. prosince 1995 proto, že byl jediným zdrojem příjmu důchodce a jeho rodinného příslušníka, který je poživatelem důchodu, slučuje se s důchodem podle odstavce 1 polovina částky odpovídající tomuto zvýšení, pokud rodinným příslušníkem důchodce není nezaopatřené dítě, a druhá polovina částky zvýšení se dnem 1. ledna 1996 slučuje s důchodem tohoto rodinného příslušníka. Jestliže rodinným příslušníkem důchodce je nezaopatřené dítě, slučuje se s důchodem poživatele takto upraveného důchodu celá částka zvýšení z důvodu jediného zdroje příjmu, a to způsobem uvedeným v odstavci 1. (3) Byl-li starobní nebo invalidní důchod upraven ke dni 31. prosince 1995 proto, že byl jediným zdrojem příjmu důchodce a jeho rodinného příslušníka, který není poživatelem důchodu, a částka zvýšení podle odstavce 1 činí aspoň 680 Kč měsíčně, vzniká tomuto rodinnému příslušníku, pokud není nezaopatřeným dítětem, nárok na starobní nebo plný invalidní důchod podle podmínek stanovených v § 91 odst. 1; částka zvýšení ve výši 680 Kč měsíčně se přitom stává základní výměrou důchodu rodinného příslušníka a částka zvýšení přesahující 680 Kč měsíčně se ve výši jedné poloviny stává procentní výměrou důchodu rodinného příslušníka a ve výši druhé poloviny se přičítá k procentní výměře důchodu poživatele důchodu, jemuž byl důchod upraven podle odstavce 1. Důchod, na který vznikl rodinnému příslušníku nárok podle věty první, vyplácí orgán, který dosud vyplácel důchod upravený proto, že byl jediným zdrojem příjmu důchodce. Pokud částka zvýšení podle odstavce 1 nedosahuje 680 Kč měsíčně nebo rodinným příslušníkem důchodce je nezaopatřené dítě, slučuje se s důchodem poživatele důchodu upraveného podle odstavce 1 celá částka zvýšení z důvodu jediného zdroje příjmu, a to způsobem uvedeným v odstavci 1. (4) Dnem účinnosti tohoto zákona nárok na zvýšení důchodu z důvodu jediného zdroje příjmu zaniká. § 93 Souběh nároků na důchody (1) Došlo-li při souběhu nároků na výplatu důchodů podle předpisů platných před 1. lednem 1996 k omezení úhrnu vyplácených důchodů nejvyššími výměrami stanovenými pevnými částkami a po 31. prosinci 1995 zanikne nárok na některý z důchodů, a tím odpadne důvod pro takový souběh důchodů, začne se důchod, byla-li jeho výše takto omezena nebo nebyl-li vyplácen pro souběh s jiným důchodem vůbec, vyplácet ve výši, která by náležela, kdyby takový důchod byl podle předpisů platných před 1. lednem 1996 vyplácen samostatně, a to včetně všech zvýšení, která by k němu od jeho přiznání náležela, jestliže to tyto předpisy umožňovaly. (2) Souběh nároků na výplatu důchodů, k němuž došlo před 1. lednem 1996 nebo k němuž nedošlo proto, že se důchod nevyplácel, avšak nárok na důchod trval, se posuzuje po 31. prosinci 1995 podle předpisů platných před 1. lednem 1996, a to i když po 31. prosinci 1995 dojde k zániku nároku na výplatu na některý z těchto důchodů, pokud nárok na tento důchod trval. Zvýšení starobního důchodu za dobu pojištění po vzniku nároku na tento důchod po 31. prosinci 1995 se však stanoví podle tohoto zákona. § 94 Nároky účastníků odboje Pojištěncům, které předpisy platné ke dni 31. prosince 1995 považovaly za účastníky odboje, se pro nároky na důchody vzniklé po 31. prosinci 1995 zachovává nárok na a) snížení věkové hranice pro nárok na starobní důchod; ustanovení § 74 věty druhé platí zde obdobně, b) zvýšení starobního a invalidního důchodu o pevné částky za každý započatý rok odbojové činnosti, c) stanovení nejnižší výměry důchodu v pevných částkách, a to v rozsahu a za podmínek stanovených předpisy platnými před 1. lednem 1996; zvýšení o pevné částky podle písmene b) se přitom přičítá k procentní výměře důchodu. § 95 Výše důchodu vypláceného do ciziny Byly-li při vyměření důchodu podle předpisů platných před 1. lednem 1996 započteny i doby zaměstnání (pojištění) před 1. květnem 1990, studia po 30. dubnu 1990 a náhradní doby, pokud uvedené doby byly získány v cizině, sníží se procentní výměra důchodu o částku rovnající se částce důchodu za doby získané v cizině a základní výměra důchodu se sníží v tom procentním poměru, v jakém byla snížena procentní výměra důchodu, jestliže se poživatel takového důchodu vystěhuje po 31. prosinci 1995 do státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení. § 96 Další dávky poskytované důchodcům Dávky uvedené v § 184 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, a příplatky k důchodům členů zemědělských družstev se vyplatí naposledy za měsíc prosinec 1995; dnem účinnosti tohoto zákona nárok na ně zaniká. Poživatelům těchto dávek nebo příplatků náleží jednorázová částka ve výši odpovídající dvacetičtyřnásobku měsíční částky dávky nebo příplatku, v jaké náležely ke dni 31. prosince 1995. § 97 Výplata jednorázových částek Jednorázové částky náležející podle § 96 se vyplatí na žádost do tří měsíců ode dne jejího podání; pro nárok na výplatu těchto částek platí obdobně ustanovení o nároku na důchod a jeho výplatu, s výjimkou ustanovení o podání žádosti. § 98 Příplatek k důchodu Příplatek k důchodu podle § 25 odst. 7 a 8 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb., a podle § 24 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 267/1992 Sb., přiznaný po 31. prosinci 1995, se slučuje s procentní výměrou důchodu, ke kterému náleží, a tvoří s důchodem nadále jeden celek. Zánikem nároku na důchod, s nímž byl příplatek k důchodu sloučen, však není dotčen nárok na tento příplatek podle zákona o soudní rehabilitaci a zákona o mimosoudních rehabilitacích. HLAVA TŘETÍ ZÁKLADNÍ A PROCENTNÍ VÝMĚRA DŮCHODŮ PŘIZNANÝCH PODLE PŘEDPISŮ PLATNÝCH PŘED 1. LEDNEM 1996 § 99 (1) Zvýšení o pevnou částku se u důchodu přiznaného podle předpisů platných před 1. lednem 1996 považuje za základní výměru důchodu (§ 4 odst. 2 věta první). (2) Výše důchodu přiznaného podle předpisů platných před 1. lednem 1996 bez zvýšení o pevnou částku se považuje za procentní výměru důchodu (§ 4 odst. 2 věta první). (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i pro důchody přiznané podle § 71 a § 72 odst. 1 věty druhé podle předpisů platných před 1. lednem 1996. (4) Pobírá-li důchodce ke dni 1. ledna 1996 více důchodů, považuje se základní výměra uvedená v odstavci 1 za základní výměru starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu; za základní výměru vdovského nebo vdoveckého důchodu se považuje, jen jde-li o souběh tohoto důchodu se sirotčím důchodem. (5) Základní výměra důchodu přiznaného po 31. prosinci 1995 podle předpisů platných před 1. lednem 1996 se stanoví ve výši, v jaké náleží podle předpisů platných ke dni, od něhož se důchod přiznává. § 100 Procentní výměra plných invalidních důchodů přiznaných před 1. lednem 1996 osobám uvedeným v § 42 odst. 1, která nedosahuje výše stanovené podle § 42 odst. 2, se upraví bez žádosti na tuto výši od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 1995; přitom se pro tyto účely považuje za přiznání tohoto důchodu 1. leden 1996. § 101 U dílčích důchodů přiznaných před 1. lednem 1996 se za základní výměru považuje zvýšení o pevnou částku. HLAVA ČTVRTÁ ÚČAST NA POJIŠTĚNÍ NĚKTERÝCH OSOB A HODNOCENÍ NĚKTERÝCH DOB § 102 Do 31. prosince 1998 jsou účastni pojištění interní vědečtí aspiranti; pro hodnocení účasti na pojištění interních vědeckých aspirantů jako doby pojištění platí § 11 obdobně. § 102a (1) Účast osoby pečující o dítě ve věku do 18 let, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, a osoby pečující osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let, pokud spolu žijí v domácnosti, na důchodovém pojištění před 1. lednem 2007 se posuzuje podle právních předpisů platných před tímto dnem. (2) Účast osob pobírajících dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění, z něhož byly tyto dávky vypláceny, před 1. lednem 2009 se posuzuje podle právních předpisů platných před tímto dnem. § 102b Účast poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území České republiky, přede dnem, kterým začíná volební období Evropského parlamentu v roce 2009, na pojištění se posuzuje podle právních předpisů platných před tímto dnem. § 103 Účast osob samostatně výdělečně činných na pojištění podle tohoto zákona vzniká nejdříve od 1. ledna 1996; účast osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících osob na důchodovém zabezpečení před 1. lednem 1996 se posuzuje podle předpisů platných před tímto dnem. § 104 (1) Doba péče o dítě před 1. lednem 1996 se hodnotí za podmínek stanovených předpisy platnými před tímto dnem jako náhradní doba (§ 13 odst. 2) v rozsahu stanoveném tímto zákonem [§ 5 odst. 1 písm. r)]; tato doba se v rozsahu, který přesahuje náhradní dobu podle předpisů platných před 1. lednem 1996, považuje za vyloučenou dobu uvedenou v § 16 odst. 4 větě první. (2) Doby zaměstnání před 1. lednem 1996, u nichž podle předpisů platných před tímto dnem byla stanovena podmínka, aby zakládaly nemocenské pojištění36), se považují za dobu pojištění (§ 13 odst. 1), jen pokud zakládaly nemocenské pojištění v době svého trvání. ČÁST ŠESTÁ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 105 (1) U prezidenta republiky se pro účast na pojištění a hodnocení doby pojištění považuje za splněnou podmínka účasti na nemocenském pojištění (§ 8) a zaplacení pojistného [§ 11 odst. 1 písm. a) a odst. 2]. Za vyměřovací základ (§ 16 odst. 3) se u prezidenta republiky považuje jeho měsíční plat27). (2) Doba výkonu funkce poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky, se ode dne, kterým začíná volební období Evropského parlamentu v roce 2009, považuje za vyloučenou dobu (§ 16 odst. 4). § 105a Převod důchodových práv ve vztahu k důchodovému systému Evropských společenství (1) Pojištěnci, kteří se stali úředníky nebo ostatními zaměstnanci Evropských společenství nebo jejich institucí a ukončili v České republice výdělečnou činnost, mají nárok na převedení důchodových práv získaných v České republice do důchodového systému Evropských společenství nebo jejich institucí (dále jen „důchodový systém Evropských společenství“), pokud jim nebyl přiznán starobní nebo invalidní důchod z českého důchodového pojištění. Důchodovými právy podle věty první se rozumí finanční částka stanovená jako pojistněmatematický ekvivalent v závislosti na získané době pojištění a vyměřovacích základech. Převodem důchodových práv zaniká nárok na zápočet těch dob pojištění a vyměřovacích základů v českém důchodovém pojištění, které byly použity pro stanovení finanční částky podle věty druhé. (2) Stala-li se osoba po skončení služby nebo zaměstnání v Evropských společenstvích nebo jejich institucích, která byla po dobu této služby nebo zaměstnání účastna důchodového systému Evropských společenství, pojištěncem v českém důchodovém pojištění, má nárok na převedení důchodových práv získaných v důchodovém systému Evropských společenství do českého důchodového pojištění; tato důchodová práva se převedou prostřednictvím doby pojištění stanovené s přihlédnutím k délce doby služby nebo zaměstnání v Evropských společenstvích nebo jejich institucích, která založila účast v důchodovém systému Evropských společenství, a vyměřovacích základů stanovených za tuto dobu. (3) Převody důchodových práv podle odstavců 1 a 2 se provádějí na žádost pojištěnce. (4) Vláda stanoví nařízením bližší podmínky a způsob převodu důchodových práv podle odstavců 1 a 2 a způsob výpočtu finanční částky podle odstavce 1 a určení dob pojištění a vyměřovacích základů odpovídajících důchodovým právům získaným v důchodovém systému Evropských společenství podle odstavce 2. § 105b Pobírání dávek nemocenského pojištění (péče) v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény Za pobírání dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění (péči), z něhož jsou tyto dávky vypláceny [§ 5 odst. 1 písm. u)], za pobírání nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných (§ 10 odst. 2 a 3), za pobírání dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem [§ 11 odst. 2 věta první a § 16 odst. 4 písm. a)] a za dobu poskytování nemocenského přiznaného na podkladě nemocenského pojištění (péče) (§ 65 odst. 1) se v roce 2008 pro účely tohoto zákona považuje též období prvních 3 kalendářních dnů v rámci trvání dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, po které se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění (péči) neposkytuje, a období prvních 3 dnů v rámci trvání dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti (neschopnosti ke službě nebo neschopnosti k výkonu funkce) nebo karantény, po které se podle zvláštních právních předpisů neposkytuje plat, služební příjem nebo odměna. § 106 Vztah k jiným právním předpisům Pokud je v jiných právních předpisech uveden pojem „důchodové zabezpečení“, rozumí se tím důchodové pojištění podle tohoto zákona, nevyplývá-li z povahy věci něco jiného. Ustanovení předchozí věty se nevztahuje na zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a předpisy vydané k jeho provedení. Zmocňovací ustanovení § 107 (1) Vláda stanoví nařízením a) výši všeobecných vyměřovacích základů za jednotlivé kalendářní roky (§ 17 odst. 2) před rokem 1996 a výši přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 1994 (§ 17 odst. 4), a to podle údajů Českého statistického úřadu o průměrné měsíční mzdě za tyto jednotlivé kalendářní roky, b) které nemoci se považují za nemoci z povolání, a seznam těchto nemocí. (2) Vláda může zvýšit nařízením částky stanovené v § 15; zvýšení těchto částek se provádí od 1. ledna. (3) Vláda zvýší nařízením částky základní výměry důchodů uvedené v § 33 odst. 1, § 41 odst. 1, § 45 odst. 1, § 51 odst. 1 a § 53 odst. 1, pokud byly zvýšeny základní výměry vyplácených důchodů, a to o částky, o které byly zvýšeny základní výměry vyplácených důchodů. Vláda zvýší nařízením procentní výměry důchodů přiznávaných v tom kalendářním roce, v němž byly zvýšeny procentní výměry vyplácených důchodů v mimořádném termínu, a to tak, jak byly zvýšeny procentní výměry vyplácených důchodů, které byly přiznány v tomto kalendářním roce před zvýšením důchodů v mimořádném termínu. (4) Vláda může nařízením stanovit, že u pojištěnců, kteří začali před 1. lednem 1993 vykonávat zaměstnání v hornictví, uvedené v § 76a větě první, se důchodový věk s přihlédnutím k délce zaměstnání v hornictví stanoví v nižších věkových hranicích, než jsou věkové hranice stanovené podle tohoto zákona, podmínky pro stanovení těchto nižších věkových hranic, přičemž tyto nižší věkové hranice a podmínky pro jejich stanovení nebudou stanoveny výhodněji, než tomu bylo podle právních předpisů účinných k 31. prosinci 1992, a dále způsob, jak se toto zaměstnání vykonávané po 31. prosinci 1992 prokazuje; zaměstnavatelé, kteří po 31. prosinci 1992 zaměstnávali tyto pojištěnce, jsou přitom povinni výkon tohoto zaměstnání potvrzovat. Vláda dále může stanovit, jakým způsobem se přepočtou starobní důchody pojištěnců uvedených ve větě první, kteří splnili podmínky pro stanovení těchto nižších věkových hranic. § 108 (1) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou, a) okruh dob, které se též započítávají do potřebné doby péče o dítě pro splnění podmínky výchovy dítěte pro nárok na starobní důchod, a kdy se tato podmínka považuje rovněž za splněnou, b) způsob posouzení a procentní míry poklesu pracovní schopnosti, co se rozumí zcela mimořádnými podmínkami, za nichž je pojištěnec, jehož pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 %, schopen výdělečné činnosti, a způsob zhodnocení a využití zachované pracovní schopnosti podle § 39 odst. 4 písm. e), c) co se rozumí výdělečnou činností v cizině a způsob přepočtu příjmů z výdělečné činnosti v cizině na českou měnu, d) postup při zjišťování ročního vyměřovacího základu pojištěnce ve vztahu k vyloučeným dobám. (2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí může vyhláškou stanovit, které další studium, popřípadě výuka, se pro účely důchodového pojištění považuje z důvodu svého rozsahu a úrovně za studium na středních nebo vysokých školách. § 109 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. § 1 odst. 3 a 4, § 2 odst. 2 až 4, § 6, § 7 písm. a), § 8 až 52, § 54 až 69, § 73 odst. 4, v § 94 odst. 1 slova „důchodového zabezpečení a“, § 98, § 100, § 102 odst. 1 část věty první za středníkem, v § 104 odst. 2 slova „důchodového zabezpečení“, § 110, § 122 odst. 1 až 5, § 129 až 141, v § 145 odst. 6 slova „§ 122 odst. 1 až 3 a 5 a“, § 146 až 175, v § 177a odst. 1 slova „§ 6 odst. 2 a 3, § 8 odst. 1, § 9 odst. 2, § 12 odst. 2, 3 a 7, § 19 odst. 3, § 23 odst. 3, § 37 odst. 3, § 41 odst. 2, § 44 odst. 2, § 48 odst. 2, § 54 odst. 9, § 59 odst. 3“, slova „§ 100 odst. 2“ a slova „§ 120 odst. 7, § 131 odst. 3 a § 142 odst. 5“ a v § 177a odst. 2 slova „kteří občané mají v důchodovém zabezpečení práva a povinnosti jako pracovníci v pracovním poměru, bližší podmínky jejich účasti na tomto zabezpečení, které další doby se považují za doby zaměstnání a náhradní doby, co se považuje za dobu zaměstnání v cizině, které osoby se považují za blízké osoby, co se považuje za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, za zvlášť ulehčené pracovní podmínky a mimořádné podmínky pro nárok na invalidní a částečný invalidní důchod, podstatný pokles výdělku a bližší úpravu jednotlivých podmínek invalidity a částečné invalidity, úpravu srovnatelného výdělku o přepočítací koeficient“, slova „kdy je občan částečně, převážně nebo úplně bezmocný“ a slova „a podmínky poskytování úrazových důchodů, zaopatřovacích požitků vojenských a válečných poškozenců, přídavků za zranění a příspěvků přiznaných podle § 6 zákona č. 16/1947 Sb., které byly přiznány podle předpisů platných před 1. lednem 1957“ zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona České národní rady č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb., 2. § 24 odst. 3 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 118/1995 Sb., 3. zákon č. 46/1991 Sb., o zvyšování důchodů, ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., 4. zákon č. 246/1991 Sb., o druhém zvýšení důchodů v roce 1991, 5. zákon č. 116/1992 Sb., o zvýšení důchodů v roce 1992, 6. zákon České národní rady č. 547/1992 Sb., o zvýšení důchodů v roce 1993, 7. zákon č. 255/1993 Sb., o druhém zvýšení důchodů v roce 1993 a o zvýšení důchodů přiznávaných v roce 1994, ve znění zákona č. 183/1994 Sb., 8. čl. V zákona č. 235/1992 Sb., o zrušení pracovních kategorií a o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení, 9. zákon č. 39/1994 Sb., o předčasném poskytování starobního důchodu a o změně zákonů na úseku zaměstnanosti, 10. zákon č. 41/1994 Sb., o zvýšení důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu, a sociálních důchodů, 11. zákon č. 183/1994 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1994 a v roce 1995, ve znění zákona č. 76/1995 Sb., s výjimkou § 14, 12. zákon č. 76/1995 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995, 13. nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 231/1990 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a hranic nízkých důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu, 14. nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 257/1990 Sb., o přechodném snížení výše pojistného na sociální zabezpečení pro osoby vykonávající uměleckou činnost. § 110 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996. Příloha k zákonu č. 155/1995 Sb. Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1968 Rok narození \| Důchodový věk činí u ---\|--- mužů \| žen s počtem vychovaných děti 0\| 1\| 2\| 3\| 4\| 5 a více 1936\| 60r+2m\| 57r\| 56r\| 55r\| 54r\| 54r\| 53r 1937\| 60r+4m\| 57r\| 56r\| 55r\| 54r\| 54r\| 53r 1938\| 60r+6m\| 57r\| 56r\| 55r\| 54r\| 54r\| 53r 1939\| 60r+8m\| 57r+4m\| 56r\| 55r\| 54r\| 54r\| 53r 1940\| 60r+10m\| 57r+8m\| 56r+4m\| 55r\| 54r\| 54r\| 53r 1941\| 61r\| 58r\| 56r+8m\| 55r+4m\| 54r\| 54r\| 53r 1942\| 61r+2m\| 58r+4m\| 57r\| 55r+8m\| 54r+4m\| 54r+4m\| 53r 1943\| 61r+4m\| 58r+8m\| 57r+4m\| 56r\| 54r+8m\| 54r+8m\| 53r+4m 1944\| 61r+6m\| 59r\| 57r+8m\| 56r+4m\| 55r\| 55r\| 53r+8m 1945\| 61r+8m\| 59r+4m\| 58r\| 56r+8m\| 55r+4m\| 55r+4m\| 54r 1946\| 61r+10m\| 59r+8m\| 58r+4m\| 57r\| 55r+8m\| 54r+8m\| 54r+4m 1947\| 62r\| 60r\| 58r+8m\| 57r+4m\| 56r\| 56r\| 54r+8m 1948\| 62r+2m\| 60r+4m\| 59r\| 57r+8m\| 56r+4m\| 56r+4m\| 55r 1949\| 62r+4m\| 60r+8m\| 59r+4m\| 58r\| 56r+8m\| 56r+8m\| 55r+4m 1950\| 62r+6m\| 61r\| 59r+8m\| 58r+4m\| 57r\| 57r\| 55r+8m 1951\| 62r+8m\| 61r+4m\| 60r\| 58r+8m\| 57r+4m\| 57r+4m\| 56r 1952\| 62r+10m\| 61r+8m\| 60r+4m\| 59r\| 57r+8m\| 57r+8m\| 56r+4m 1953\| 63r\| 62r\| 60r+8m\| 59r+4m\| 58r\| 58r\| 56r+8m 1954\| 63r+2m\| 62r+4m\| 61r\| 59r+8m\| 58r+4m\| 58r+4m\| 57r 1955\| 63r+4m\| 62r+8m\| 61r+4m\| 60r\| 58r+8m\| 58r+8m\| 57r+4m 1956\| 63r+6m\| 63r\| 61r+8m\| 60r+4m\| 59r\| 59r\| 57r+8m 1957\| 63r+8m\| 63r+4m\| 62r\| 60r+8m\| 59r+4m\| 59r+4m\| 58r 1958\| 63r+10m\| 63r+8m\| 62r+4m\| 61r\| 59r+8m\| 59r+8m\| 58r+4m 1959\| 64r\| 64r\| 62r+8m\| 61r+4m\| 60r\| 60r\| 58r+8m 1960\| 64r+2m\| 64r+2m\| 63r\| 61r+8m\| 60r+4m\| 60r+4m\| 59r 1961\| 64r+4m\| 64r+4m\| 63r+4m\| 62r\| 60r+8m\| 60r+8m\| 59r+4m 1962\| 64r+6m\| 64r+6m\| 63r+8m\| 62r+4m\| 61r\| 61r\| 59r+8m 1963\| 64r+8m\| 64r+8m\| 64r\| 62r+8m\| 61r+4m\| 61r+4m\| 60r 1964\| 64r+10m\| 64r+10m\| 64r+4m\| 63r\| 61r+8m\| 61r+8m\| 60r+4m 1965\| 65r\| 65r\| 64r+8m\| 63r+4m\| 62r\| 62r\| 60r+8m 1966\| 65r\| 65r\| 65r\| 63r+8m\| 62r+4m\| 62r\| 61r 1967\| 65r\| 65r\| 65r\| 64r\| 62r+8m\| 62r\| 61r+4m 1968\| 65r\| 65r\| 65r\| 64r\| 63r\| 62r\| 61r+8m Vysvětlivky: „r“ znamená rok „m“ znamená kalendářní měsíc * * 1. Zákon č. 134/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1998, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 37 a 70 a čl. VI odst. 1, která nabyla účinnosti dnem vyhlášení (26. června 1997). 2. Zákon č. 289/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (2. prosince 1997), s výjimkou ustanovení čl. I bodů 1 až 3, 5 až 7, 11 a 13 a čl. V odst. 1 a 4, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 1998, a ustanovení čl. I bodů 4 a 8 až 10 a čl. V odst. 2, která nabyla účinnosti dnem 1. července 1998. 3. Zákon č. 224/1999 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ozbrojených silách České republiky a zákona o zajišťování obrany České republiky, nabyl účinnosti dnem 1. prosince 1999. 4. Zákon č. 18/2000 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Veřejném ochránci práv, nabyl účinnosti dnem nabytí účinnosti zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv (28. února 2000). 5. Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení (1. července 2000), s výjimkou části páté bodu 4, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001. 6. Zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001. 7. Zákon č. 220/2000 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001. 8. Zákon č. 116/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. července 2001. 9. Zákon č. 188/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. července 2001. 10. Zákon č. 353/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou části sedmé, která nabyla účinnosti dnem vyhlášení (5. října 2001). 11. Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003. 12. Zákon č. 263/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení (1. července 2002). 13. Zákon č. 264/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po dni vyhlášení (1. července 2002). 14. Zákon č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2005. 15. Zákon č. 424/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2004. 16. Zákon č. 425/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2004. 17. Zákon č. 85/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004). 18. Zákon č. 281/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (7. května 2004). 19. Zákon č. 359/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony v souvislosti se stanovením platu a dalších náležitostí poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území České republiky, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (15. června 2004). 20. Zákon č. 436/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti, nabyl účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. října 2004). 21. Zákon č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2005. 22. Zákon č. 168/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. června 2005). 23. Zákon č. 361/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. října 2005. 24. Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (29. září 2005). 25. Zákon č. 24/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. února 2006). 26. Zákon č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách, nabyl účinnosti dnem 1. července 2006, s výjimkou ustanovení čl. IX a X, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2007. 27. Zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007. 28. Zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007, s výjimkou čl. LXVI a LXVI, které nabyly účinnosti dnem 1. července 2006. 29. Zákon č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008, s výjimkou části deváté čl. IX bodu 4, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2006. 30. Nález Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášený pod č. 405/2006 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. července 2007. 31. Zákon č. 152/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. července 2007, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 3 a 4, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2008. 32. Zákon č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení (1. srpna 2007). 33. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008. 34. Zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008, s výjimkou ustanovení čl. LV, které nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2009. 35. Zákon č. 178/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (28. května 2008). 36. Zákon č. 305/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2009, s výjimkou ustanovení čl. V bodu 24 a čl. VI bodu 2, která nabyla účinnosti dnem jeho vyhlášení (21. srpna 2008). 37. Zákon č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2010, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 71 a čl. II bodu 14, která nabyla účinnosti dnem nabytí účinnosti zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (1. ledna 2009), ustanovení čl. I bodu 12, které nabývá účinnosti dnem nabytí účinnosti zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů (1. ledna 2013), a ustanovení čl. I bodu 21 a čl. II bodu 15, která nabyla účinnosti dnem 1. července 2009. 38. Zákon č. 382/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2009. 39. Zákon č. 479/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. července 2009, s výjimkou ustanovení čl. X, které nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2010. 40. Zákon č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2010, s výjimkou ustanovení čl. XXIV, které nabylo účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. března 2009). 41. Zákon č. 108/2009 Sb., o jednorázové peněžní částce nahrazující příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek k důchodu a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. července 2009). 42. Zákon č. 158/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti 30 dnů po jeho vyhlášení (4. července 2009). 43. Zákon č. 303/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím statutu poslanců Evropského parlamentu, nabyl účinnosti prvním dnem volebního období Evropského parlamentu, které začalo v roce 2009 (19. září 2009). Předseda vlády: Ing. Fischer, CSc., v. r. 1) Zákon ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb. Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb. 1a) Například Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, Nařízení Rady (ES) č. 859/2003, kterým se rozšiřují ustanovení Nařízení (EHS) č. 1408/71 a Nařízení (EHS) č. 574/72 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato ustanovení ještě nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti. 2) § 8 odst. 2 občanského zákoníku. 3) Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 132/1982 Sb. a zákona č. 234/1992 Sb. 5) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. 5a) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. 5b) Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 5a) § 44 až 47 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. 5b) § 40a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 168/2005 Sb. 28) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 28a) § 25 odst. 3 až 5 zákona č. 435/2004 Sb. 5) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. 5c) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 5d) § 115 občanského zákoníku. 6) § 33 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění zákona č. 226/1992 Sb. § 116 až 119 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb. § 119 až 123 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě. 5e) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 5f) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 6a) Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě). 7a) § 10 odst. 9 zákona č. 187/2006 Sb. 8) § 13 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 259/1994 Sb. a zákona č. 149/1995 Sb. 9) § 2f zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 10 a 13 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). 11) § 76 a násl. a § 93 a násl. obchodního zákoníku. 12) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb., zákona č. 468/1991 Sb. a zákona č. 318/1993 Sb. 6b) § 7 odst. 8 a § 36 odst. 2 písm. e) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 13) Např. zákon ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii, zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a o Komoře daňových poradců České republiky, zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, zákon ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb. a zákona č. 275/1994 Sb. 13a) § 566 až 575 obchodního zákoníku. 14) § 7 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 586/1992 Sb. 15) § 9 odst. 1 písm. a) a b) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 259/1994 Sb. 15b) § 30 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 15e) § 6 odst. 4 písm. a) bod 13 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 152/2007 Sb. 17) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 17b) § 5b odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 305/2008 Sb. 17c) § 15a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 261/2007 Sb. 16a) § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. 17c) § 6 odst. 4 písm. a) bod 12 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 109/2006 Sb. 18) § 195 a § 206 odst. 2 zákoníku práce. 19) Např. § 92 odst. 2 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., § 106 odst. 2 zákona č. 154/1994 Sb. 19b) § 83 odst. 3 a § 86 odst. 5 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. 19c) § 45b odst. 2 a § 69 odst. 1 a 2 zákona o rodině. § 19 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. 19d) § 45 zákona o rodině. 20) § 36 až 43 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 20a) § 55 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. 20b) § 46 odst. 3 a § 48 zákona č. 561/2004 Sb. 20c) § 55 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. 20d) § 55 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb. 21) Zákon č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 49/1994 Sb., zákona č. 256/1994 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb. Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb., zákona č. 46/1994 Sb. a zákona č. 192/1994 Sb. 21a) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 21b) § 141 až 159 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 21c) § 186 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. 21d) § 45 až 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). 34) § 25 a 38 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb. 34b) § 108 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 24) § 276 a násl. občanského soudního řádu. 25) § 118 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 160/1995 Sb. 25a) § 192 odst. 1 věta první a § 194 zákoníku práce. 25b) § 125 zákona č. 187/2006 Sb. 25c) § 192 odst. 1 věta druhá zákoníku práce. 25d) § 192 odst. 5 zákoníku práce. 26) Zákon č. 183/1994 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1994 a v roce 1995. Zákon č. 76/1995 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995. 35a) Například § 56 odst. 2 až 5, § 64 odst. 5, § 139 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., ve znění účinném ke dni 31. prosince 1995, a obdobná ustanovení předcházejících předpisů. 35b) § 71 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 36) § 8 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. 27) § 6 čl. II odst. 1 zákona ČNR č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 14/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 14/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé o přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii Vyhlášeno 16. 2. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 11. 2009, částka 5/2010 * Článek 1 - Bulharská republika a Rumunsko se stávají stranami Dohody o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé, podepsané v Lucemburku * Článek 2 - Tento protokol tvoří nedílnou součást dohody. * Článek 3 - 1. Tento protokol schválí Společenství, Rada Evropské unie jménem členských států a Ázerbájdžánská republika podle svých vlastních postupů. * Článek 4 - 1. Tento protokol vstupuje v platnost prvním dnem prvního měsíce následujícího po uložení poslední listiny o schválení. * Článek 5 - 1. Znění dohody, závěrečného aktu a všech dokumentů k němu připojených, jakož i protokolu dohody ze dne 18. května 2004 jsou vypracována v jazyce bulharském a rumunském. * Článek 6 - Tento protokol je sepsán ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenské Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 11. 2009 14 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 9. prosince 2008 byl v Bruselu na základě Rozhodnutí Rady Evropské unie č. 2009/173/ES ze dne 5. června 20071) podepsán Protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé2) o přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii. Protokol se na základě svého článku 4 odst. 2 prozatímně prováděl od 1. ledna 2007. Na základě odst. 1 téhož článku vstoupil v platnost dne 1. listopadu 2009 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku. České znění Protokolu ve znění uveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie se vyhlašuje současně. PROTOKOL K DOHODĚ O PARTNERSTVÍ A SPOLUPRÁCI mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé o přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÁ REPUBLIKA, ČESKÁ REPUBLIKA, DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO, ESTONSKÁ REPUBLIKA, ŘECKÁ REPUBLIKA, ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ, FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA, IRSKO, ITALSKÁ REPUBLIKA, KYPERSKÁ REPUBLIKA, LOTYŠSKÁ REPUBLIKA, LITEVSKÁ REPUBLIKA, LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ, MAĎARSKÁ REPUBLIKA, REPUBLIKA MALTA, NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ, RAKOUSKÁ REPUBLIKA, POLSKÁ REPUBLIKA, PORTUGALSKÁ REPUBLIKA, RUMUNSKO, REPUBLIKA SLOVINSKO, SLOVENSKÁ REPUBLIKA, FINSKÁ REPUBLIKA, ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA, dále jen „členské státy“, zastoupené Radou Evropské unie, a EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ A EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII, dále jen „Společenství“, zastoupená Radou Evropské unie a Evropskou komisí, na jedné straně, a ÁZERBÁJDŽÁNSKÁ REPUBLIKA na straně druhé, pro účely tohoto protokolu dále jen „strany“, S OHLEDEM NA ustanovení Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Českou republikou, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Estonskou republikou, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Polskou republikou, Portugalskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Bulharskou republikou a Rumunskem o přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii, která byla podepsána v Lucemburku dne 25. dubna 2005 a uplatňuje se ode dne 1. ledna 2007, VZHLEDEM K nové situaci ve vztazích mezi Ázerbájdžánskou republikou a Evropskou unií vyplývající z přistoupení dvou nových členských států k EU, která otevírá možnosti a přináší výzvy pro spolupráci mezi Ázerbájdžánskou republikou a Evropskou unií, BEROUCE V ÚVAHU přání stran zajistit dosažení a provádění cílů a zásad dohody o partnerství a spolupráci, SE DOHODLY TAKTO: Článek 1 Bulharská republika a Rumunsko se stávají stranami Dohody o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé, podepsané v Lucemburku dne 22. dubna 1996, která vstoupila v platnost dne 1. července 1999, (dále jen „dohoda“), a uplatňují a berou na vědomí, stejně jako ostatní členské státy, znění dohody jakož i společných prohlášení, výměn dopisů a prohlášení Ázerbájdžánské republiky připojených k závěrečnému aktu podepsanému ve stejný den a protokolu k dohodě ze dne 18. května 2004. Článek 2 Tento protokol tvoří nedílnou součást dohody. Článek 3 1. Tento protokol schválí Společenství, Rada Evropské unie jménem členských států a Ázerbájdžánská republika podle svých vlastních postupů. 2. Strany si vzájemně oznámí dokončení příslušných postupů uvedených v předchozím odstavci. Listiny o schválení se uloží u generálního sekretariátu Rady Evropské unie. Článek 4 1. Tento protokol vstupuje v platnost prvním dnem prvního měsíce následujícího po uložení poslední listiny o schválení. 2. Tento protokol je uplatňován prozatímně ode dne 1. ledna 2007 až do svého vstupu v platnost. Článek 5 1. Znění dohody, závěrečného aktu a všech dokumentů k němu připojených, jakož i protokolu dohody ze dne 18. května 2004 jsou vypracována v jazyce bulharském a rumunském. 2. Uvedená znění se připojují k tomuto protokolu a mají stejnou platnost jako znění v ostatních jazycích, ve kterých byly sepsány dohoda, závěrečný akt a dokumenty k němu připojené, jakož i protokol k dohodě ze dne 18. května 2004. Článek 6 Tento protokol je sepsán ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a ázerbájdžánském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost. Съставено в Брюксел на девети декември две хиляди и осма година. Hecho en Bruselas, el nueve de diciembre de dos mil ocho. V Bruselu dne devátého prosince dva tisíce osm. Udfærdiget i Bruxelles den niende december to tusind og otte. Geschehen zu Brüssel am neunten Dezember zweitausendacht. Kahe tuhande kaheksanda aasta detsembrikuu üheksandal päeval Brüsselis. ’Eγινε στις Βρυξέλλες, στις εννέα Δεκεμβρίου δύο χιλιάδες οκτώ. Done at Brussels on the ninth day of December in the year two thousand and eight. Fait à Bruxelles, le neuf décembre deux mille huit. Fatto a Bruxelles, addì nove dicembre duemilaotto. Briselē, divtūkstoš astotā gada devītajā decembri. Priimta du tūkstančiai aštuntų metų gruodžio devintą dieną Briuselyje. Kelt Brüsszelben, a kétezer-nyolcadik év december havának kilencedik napján. Magћmul fi Brussell, fid-disa jum ta’Diċembru tas-sena elfejn u tmienja. Gedaan te Brussel, de negende december tweeduizend acht. Sporządzono w Brukseli, dnia dziewiątego grudnia roku dwa tysiące ósmego. Feito em Bruxelas, em nove de Dezembro de dois mil e oito. Adoptat la Bruxelles la nouă decembrie două mii opt. V Bruseli deviateho decembra dvetisícosem. V Bruslju, dne devetega decembra leta dva tisoč osem. Tehty Brysselissä yhdeksäntenä päivänä joulukuuta vuonna kaksituhattakahdeksan. Som skedde i Bryssel den nionde december tjugohundraåtta. Brüssel şərtərində doqquz dekabr iki min səkkizinci il tarixində imzalanmişdır. За дьржавите-членки Por los Estados miembros 5kB For medlemsstaterne Für die Mitgliedstaaten Liikmesriikide nimel Για τα κράτη μέλη For the Member States Pour les États membres Per gli Stati membri Dalīvalstu vārdā Valstybių narių vardu A tagállamok részéről Għall-Istati Membri Voor de lidstaten W imieniu państw członkowskich Pelos Estados-Membros Pentru statele membre Za členské štáty Za države članice Jäsenvaltioiden puolesta På medlemsstaternas vägnar Üzv dövlətlər adından За Европейската общност Por las Comunidades Europeas 11kB For De Europæiske Fællesskaber Für die Europäischen Gemeinschaften Euroopa ühenduste nimel Για τις Ευρωπαϊκές Κοινότητες For the European Communities Pour les Communautés européennes Per le Comunità europee Eiropas Kopienu vārdā Europos Bendrijų vardu Az Európai Közösségek részéről Gћall-Komunitajiet Ewropej Voor de Europese Gemeenschappen W imieniu Wspólnot Europejskich Pelas Comunidades Europeias Pentru Comunitatea Europeană Za Európske spoločenstvá Za Evropske skupnosti Euroopan yhteisöjen puolesta På Europeiska gemenskapernas vägnar Avropa Birliyi adından За Република Азербайджан Por la República de Azerbaiyán Za Ázerbájdžánskou republiku For Republikken Aserbajdsjan Für die Republik Aserbaidschan Aserbaidžaani Vabariigi nimel Για τη Δημοκρατία του Αζερμπαϊτζάν For the Republic of Azerbaijan Pour la République d’Azerbaïdjan Per la Repubblica dell’Azerbaigian Azerbaidžānas Republikas vārdā AzerbaidÞano Respublikos vardu Azerbajdzsán részéről Għar-Repubblika ta’ l-Ażerbajġan Voor de Republiek Azerbeidzjan W imieniu Republiki Azerbejdżanu Pela República do Azerbaijão Pentru República Azerbaidjan Za Azerbajdžanskú republiku Za Azerbajdžansko republiko Azerbaidžanin tasavallan puolesta På Republiken Azerbajdzjans vägnar Azərbaycan Respublikası adından 7kB 1) Úř. věstník L 62, 6. 3. 2009, s. 7. 2) Dohoda o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé podepsaná dne 22. dubna 1996 byla vyhlášena pod č. 11/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 13/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 13/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé, kterým se rozšiřuje působnost dohody o partnerství a spolupráci na dvoustranný obchod s textilními výrobky s přihlédnutím k ukončení platnosti dvoustranné textilní dohody Vyhlášeno 16. 2. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 11. 2007, částka 5/2010 * Článek 1 - Dohoda o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé (dále jen „dohoda o partnerství a spolupráci“) se mění takto: * Článek 2 - Tento protokol je nedílnou součástí dohody o partnerství a spolupráci. * Článek 3 - Tento protokol vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po dni podepsání. * Článek 4 - Tento protokol je vyhotoven ve dvou prvopisech ve všech úředních jazycích smluvních stran, přičemž všechna znění jsou stejně závazná. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 11. 2007 13 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 16. října 2007 byl v Lucemburku na základě Rozhodnutí Rady Evropské unie č. 2007/35/ES ze dne 22. ledna 20071) podepsán Protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé2), kterým se rozšiřuje působnost dohody o partnerství a spolupráci na dvoustranný obchod s textilními výrobky s přihlédnutím k ukončení platnosti dvoustranné textilní dohody. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 3 dne 1. listopadu 2007 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku. České znění Protokolu ve znění uveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie se vyhlašuje současně. PROTOKOL k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé, kterým se rozšiřuje působnost dohody o partnerství a spolupráci na dvoustranný obchod s textilními výrobky s přihlédnutím k ukončení platnosti dvoustranné textilní dohody EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ na jedné straně a ÁZERBÁJDŽÁNSKÁ REPUBLIKA na straně druhé, Vzhledem k těmto důvodům: (1) Dohoda o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé (dále jen „dohoda o partnerství a spolupráci“) vstoupila v platnost dne 1. července 1999. (2) Proběhla jednání, aby se zajistilo, že se zásady stanovené v dohodě o partnerství a spolupráci, které se vztahují na obchod s jiným zbožím, formálně rozšíří také na obchod s textilními výrobky. (3) Je třeba přijmout odpovídající změny dohody o partnerství a spolupráci, SE DOHODLY TAKTO: Článek 1 Dohoda o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé (dále jen „dohoda o partnerství a spolupráci“) se mění takto: 1. V článku 12 se zrušuje odkaz na článek 17. 2. Článek 17 se zrušuje. Článek 2 Tento protokol je nedílnou součástí dohody o partnerství a spolupráci. Článek 3 Tento protokol vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po dni podepsání. Článek 4 Tento protokol je vyhotoven ve dvou prvopisech ve všech úředních jazycích smluvních stran, přičemž všechna znění jsou stejně závazná. 1) Úř. věstník L 17, 24. 1. 2007, s. 13. 2) Dohoda o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé podepsaná dne 22. dubna 1996 byla vyhlášena pod č. 11/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 12/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 12/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně, a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé, aby se přihlédlo k přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii Vyhlášeno 16. 2. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 11. 2005, částka 5/2010 * Článek 1 - Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko a Slovensko jsou stranami Dohody o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ázerbá * Článek 2 - Aby se zohlednil nedávný institucionální vývoj v rámci Evropské unie, souhlasí strany s tím, že se po uplynutí doby platnosti Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli považují odkazy na Evropské společenství uhlí a oceli ve stávajících ustan * Článek 3 - Tento protokol tvoří nedílnou součást dohody. * Článek 4 - 1. Tento protokol bude schválen Společenstvími, Radou Evropské unie jménem členských států a Ázerbájdžánskou republikou v souladu s jejich postupy. * Článek 5 - 1. Tento protokol vstupuje v platnost stejným dnem jako smlouva o přistoupení z roku 2003 za předpokladu, že budou před uvedeným dnem uloženy všechny schvalovací listiny tohoto protokolu. * Článek 6 - Znění dohody, závěrečného aktu a všech dokumentů k němu připojených jsou vypracována v jazyce českém, estonském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, polském, slovenském a slovinském. * Článek 7 - Tento protokol byl sepsán v dvojím vyhotovení v jazyce anglickém, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, řeckém, slovenském, slovinském, španělsk Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 11. 2005 12 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 18. května 2004 byl v Bruselu na základě Rozhodnutí Rady Evropské unie č. 2006/452/ES ze dne 29. dubna 20041) podepsán Protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně, a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé2), aby se přihlédlo k přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii. Protokol se na základě svého článku 5 odst. 3 prozatímně prováděl od 1. května 2004. Na základě odst. 2 téhož článku vstoupil v platnost dne 1. listopadu 2005 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku. České znění Protokolu ve znění uveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie se vyhlašuje současně. PROTOKOL k Dohodě o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé, aby se přihlédlo k přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, ČESKÁ REPUBLIKA, DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO, ESTONSKÁ REPUBLIKA, ŘECKÁ REPUBLIKA, ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ, FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA, IRSKO, ITALSKÁ REPUBLIKA, KYPERSKÁ REPUBLIKA, LOTYŠSKÁ REPUBLIKA, LITEVSKÁ REPUBLIKA, LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ, MAĎARSKÁ REPUBLIKA, REPUBLIKA MALTA, NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ, RAKOUSKÁ REPUBLIKA, POLSKÁ REPUBLIKA, PORTUGALSKÁ REPUBLIKA, REPUBLIKA SLOVINSKO, SLOVENSKÁ REPUBLIKA, FINSKÁ REPUBLIKA, ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA, dále jen „členské státy“, zastoupené Radou Evropské unie, a EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ A EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII, dále jen „Společenství“, zastoupená Radou Evropské unie a Evropskou komisí, na jedné straně a ÁZERBÁJDŽÁNSKÁ REPUBLIKA na straně druhé, S OHLEDEM NA přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska k Evropské unii dne 1. května 2004, SE DOHODLY NA TĚCHTO USTANOVENÍCH: Článek 1 Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko a Slovensko jsou stranami Dohody o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé, podepsané v Lucemburku dne 22. dubna 1996 (dále jen „dohoda“), a stejným způsobem jako ostatní členské státy Společenství přijímají a berou na vědomí znění dohody a dokumentů k ní připojených. Článek 2 Aby se zohlednil nedávný institucionální vývoj v rámci Evropské unie, souhlasí strany s tím, že se po uplynutí doby platnosti Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli považují odkazy na Evropské společenství uhlí a oceli ve stávajících ustanoveních dohody za odkazy na Evropské společenství, které převzalo veškerá práva a povinnosti Evropského společenství uhlí a oceli. Článek 3 Tento protokol tvoří nedílnou součást dohody. Článek 4 1. Tento protokol bude schválen Společenstvími, Radou Evropské unie jménem členských států a Ázerbájdžánskou republikou v souladu s jejich postupy. 2. Strany si navzájem oznámí ukončení odpovídajících postupů uvedených v předchozím odstavci. Schvalovací listiny budou uloženy u Generálního sekretariátu Rady Evropské unie. Článek 5 1. Tento protokol vstupuje v platnost stejným dnem jako smlouva o přistoupení z roku 2003 za předpokladu, že budou před uvedeným dnem uloženy všechny schvalovací listiny tohoto protokolu. 2. Pokud před uvedeným dnem nebudou uloženy všechny schvalovací listiny tohoto protokolu, vstoupí protokol v platnost prvním dnem prvního měsíce následujícího po dni uložení poslední schvalovací listiny. 3. Pokud nebudou všechny schvalovací listiny uloženy před 1. květnem 2004, bude se tento protokol prozatímně používat s účinkem od 1. května 2004. Článek 6 Znění dohody, závěrečného aktu a všech dokumentů k němu připojených jsou vypracována v jazyce českém, estonském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, polském, slovenském a slovinském. Tato znění se připojují (1) k tomuto protokolu a mají stejnou platnost jako znění v ostatních jazycích, ve kterých byly sepsány dohoda, závěrečný akt a dokumenty k němu připojené. Článek 7 Tento protokol byl sepsán v dvojím vyhotovení v jazyce anglickém, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a ázerbájdžánském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost. Hecho en Bruselas, el dieciocho de mayo de dos mil cuatro. V Bruselu dne osmnáctého května dva tisíce čtyři. Udfærdiget i Bruxelles den attende maj to tusind og fire. Geschehen zu Brüssel am achtzehnten Mai zweitausendundvier. Kahe tuhande neljanda aasta maikuu kaheksateistkümnendal päeval Brüsselis ’Eγινε στις Βρυξέλλες, στις δέκα οκτώ Μαΐου δύο χιλιάδες τέσσερα. Done at Brussels on the eighteenth day of May in the year two thousand and four. Fait à Bruxelles, le dix-huit mai deux mille quatre. Fatto a Bruxelles, addì diciotto maggio duemilaquattro. Briselē, divi tūkstoši ceturtā gada astoņpadsmitajā maijā. Priimta du tūkstančiai ketvirtų metų gegužės aštuonioliktą dieną Briuselyje. Kelt Brüsszelben, a kétezer-negyedik év május havának tizennyolcadik napján. Maghmul fi Brussel, nhar it-tmintax ta’ Mejju, 2004 Gedaan te Brussel, de achttiende mei tweeduizend vier. Sporządzono w Brukseli, dnia osiemnastego maja roku dwa tysiące czwartego Feito em Bruxelas, em dezoito de Maio de dois mil e quatro. V Bruseli dňa osemnásteho mája dvetisícštyri V Bruslju, dne osemnajstega maja leta dva tisoč štiri. Tehty Brysselissä kahdeksantenatoista päivänä toukokuuta vuonna kaksituhattaneljä. Som skedde i Bryssel den artonde maj tjugohundrafyra. Brusseldə iki min dördüncü ilin mayın on səkkizində imzalanmışdır. Por los Estados miembros 5kB For medlemsstaterne Für die Mitgliedstaaten Liikmesriikide nimel Για τα κράτη μέλη For the Member States Pour les États membres Per gli Stati membri Dalībvalstu vārdā Valstybių narių vardu A tagállamok részéről Gћall-Istati Membri Voor de lidstaten W imieniu Państw Członkowskich Pelos Estados-Membros Za členské štáty Za države članice Jäsenvaltioiden puolesta På medlemsstaternas vägnar Üzv dövlətlər adından Por las Comunidades Europeas 7kB For De Europæiske Fællesskaber Für die Europäischen Gemeinschaften Euroopa ühenduste nimel Για τις Ευρωπαϊκές Κοινότητες For the European Communities Pour les Communautés européennes Per le Comunità europee Eiropas Kopienu vārdā Europos Bendrijų vardu Az Európai Közösségek részéről Gћall-Komunitajiet Ewropej Voor de Europese Gemeenschappen W imieniu Wspólnot Europejskich Pelas Comunidades Europeias Za Európske spoločenstvá Za Evropske skupnosti Euroopan yhteisöjen puolesta På Europeiska gemenskapernas vägnar Avropa Birliyi adından Por la República de Azerbaiyán 6kB For Republikken Aserbajdsjan Für die Republik Aserbaidschan Aserbaidžaani Vabariigi nimel Για τη Δημοκρατία του Αζερμπαϊτζάν For the Republic of Azerbaijan Pour la République d’Azerbaïdjan Per la Repubblica dell’Azerbaigian Azerbaidžānas Republikas vārdā Azerbaidžano Respublikos vardu Azerbajdzsán részéről Gћar-Repubblika ta’ l-Ażerbajġan Voor de Republiek Azerbeidzjan W imieniu Republiki Azerbejdżanskiej Pela República do Azerbaijão Za Azerbajdžanskú republiku Za Azerbajdžansko republiko Azerbaidžanin tasavallan puolesta På Republiken Azerbajdzjans vägnar Azərbaycan Respublikası adından 1) Úř. věstník L 185, 6. 7. 2006, s. 1. 2) Dohoda o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé podepsaná dne 22. dubna 1996 byla vyhlášena pod č. 11/2010 Sb. m. s. (1) České, estonské, litevské, lotyšské, maďarské, maltské, polské, slovenské a slovinské znění dohody bude zveřejněno později ve zvláštním vydání Úředního věstníku.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 11/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 11/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé Vyhlášeno 16. 2. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 5. 2004, částka 5/2010 * Článek 1 - Tímto se zakládá partnerství mezi Společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé. Cíle tohoto partnerství jsou: * HLAVA I - OBECNÉ ZÁSADY * HLAVA II - POLITICKÝ DIALOG * HLAVA III - OBCHOD SE ZBOŽÍM * HLAVA IV - USTANOVENÍ O PODNIKÁNÍ A INVESTICE * HLAVA VIII - SPOLUPRÁCE PŘI PREVENCI PROTIPRÁVNÍCH ČINNOSTÍ A PŘI PREVENCI A KONTROLE * Článek 1 - Definice * Článek 2 - Oblast působnosti * Článek 3 - Pomoc na žádost * Článek 4 - Pomoc bez žádosti * Článek 5 - Oznámení a doručení * Článek 6 - Forma a obsah žádostí o pomoc * Článek 7 - Vyřizování žádosti * Článek 8 - Forma předávaných informací * Článek 9 - Výjimky z povinnosti poskytnout pomoc * Článek 10 - Výměna informací a zachování důvěrnosti * Článek 11 - Znalci a svědci * Článek 12 - Náklady pomoci * Článek 13 - Uplatňování * Článek 14 - Doplňkovost * 1\\. Strany potvrzují svoji vzájemnou shodu na tom, že otázka ovládání závisí na skutkových okolnostech konkrétního případu. * 2\\. Společnost se například považuje za společnost „ovládanou“ jinou společností, a tedy za její dceřinou společnost, jestliže: - — druhá společnost drží přímo nebo nepřímo většinu hlasovacích práv, nebo * 3\\. Obě strany nepovažují výčet kritérií uvedený v odstavci 2 za vyčerpávající. * 1\\. Za účelem správného výkladu a jeho praktického používání se strany dohodly na tom, že výraz „zvlášť naléhavé případy“ uvedený v článku 98 této dohody označuje případy jejího závažného porušení jednou ze stran. Za závažné porušení této dohody se považuje - a) vypovězení této smlouvy, které není přípustné podle obecných pravidel mezinárodního práva; nebo * 2\\. Strany se dohodly, že za „vhodná opatření“ uvedená v článku 98 se považují opatření přijatá v souladu s mezinárodním právem. Jestliže jedna strana přijme opatření v případě zvláštní naléhavosti podle článku 98, může se druhá strana uchýlit k postupu pro * A. Dopis od vlády Ázerbájdžánské republiky - Vážený pane, * B. Dopis od Evropského společenství * PŘÍLOHA I * PŘÍLOHA II * PŘÍLOHA III * PŘÍLOHA IV * PŘÍLOHA V Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 5. 2004 11 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 22. dubna 1996 byla v Lucemburku podepsaná Dohoda o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé. Česká republika se stala smluvním státem Dohody na základě článku 6 odst. 6 Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie1). Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 104 dne 1. července 1999. Pro Českou republiku vstoupila v platnost na základě článku 6 odst. 6 Aktu o podmínkách přistoupení dne 1. května 2004. Dohoda podle svého článku 104 nahradila dnem vstupu v platnost ve vztazích mezi Ázerbájdžánskou republikou a Evropským společenstvím Dohodu mezi Evropským hospodářským společenstvím, Evropským společenstvím pro atomovou energii a Svazem sovětských socialistických republik o obchodu a hospodářské a obchodní spolupráci, podepsanou v Bruselu dne 18. prosince 19892). České znění Dohody ve znění uveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie se vyhlašuje současně. DOHODA O PARTNERSTVÍ A SPOLUPRÁCI mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé () BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO, ŘECKÁ REPUBLIKA, ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ, FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA, IRSKO, ITALSKÁ REPUBLIKA, LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ, NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ, RAKOUSKÁ REPUBLIKA, PORTUGALSKÁ REPUBLIKA, FINSKÁ REPUBLIKA, ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA, smluvní strany Smlouvy o založení Evropského společenství, Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, (dále jen „členské státy“) a EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ, EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ UHLÍ A OCELI a EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII (dále jen „Společenství“) na jedné straně a ÁZERBÁJDŽÁNSKÁ REPUBLIKA na straně druhé, PAMĚTLIVY vazeb mezi Společenstvím a jeho členskými státy a Ázerbájdžánskou republikou a společně sdílených hodnot, UZNÁVAJÍCE, že Společenství a Ázerbájdžánská republika si přejí posílit tyto vazby a vytvořit partnerství a spolupráci, které by upevnily a rozšířily vztahy navázané v minulosti, zejména Dohodou mezi Evropským hospodářským společenstvím a Evropským společenstvím pro atomovou energii a Svazem sovětských socialistických republik o obchodu a obchodní a hospodářské spolupráci, podepsanou dne 18. prosince 1989, která se od rozpuštění SSSR používá přiměřeně na dvoustranné vztahy mezi Evropskými společenstvími a každým z nezávislých států bývalého Sovětského svazu, BEROUCE V ÚVAHU závazek Společenství a jeho členských států a Ázerbájdžánské republiky upevňovat politické a hospodářské svobody, které tvoří samotný základ partnerství, UZNÁVAJÍCE v této souvislosti, že podpora nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ázerbájdžánské republiky přispěje k zachování míru a stability v Evropě, BEROUCE V ÚVAHU závazek stran podporovat mezinárodní mír a bezpečnost a mírové řešení sporů a spolupracovat za tímto účelem v rámci Organizace spojených národů a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), PŘEJÍCE SI v oblastech, na které se vztahuje tato dohoda, povzbuzovat proces regionální spolupráce se sousedními zeměmi za účelem podpory prosperity a stability v regionu, a zejména iniciativy zaměřené na podporu spolupráce a vzájemné důvěry mezi nezávislými státy bývalého Sovětského svazu v zakavkazském regionu a dalšími sousedními státy, VZHLEDEM k pevnému odhodlání Společenství a jeho členských států a Ázerbájdžánské republiky naplňovat v plném rozsahu všechny zásady a ustanovení obsažené v Závěrečném aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE), v závěrečných dokumentech z následných zasedání v Madridu a ve Vídni, v dokumentu bonnské konference KBSE o hospodářské spolupráci, v Pařížské chartě pro novou Evropu, v helsinském dokumentu KBSE z roku 1992 pod názvem „Výzvy ke změně“ a v ostatních základních dokumentech OBSE, PŘESVĚDČENY o prvořadé důležitosti právního státu a dodržování lidských práv, zejména práv osob náležejících k menšinám, vytvoření pluralitního systému se svobodnými a demokratickými volbami a ekonomické liberalizace zaměřené na vytvoření tržního hospodářství, PŘESVĚDČENY, že plné uplatňování této dohody o partnerství a spolupráci je jednak závislé na pokračování a dosažení politických, hospodářských a právních reforem v Ázerbájdžánské republice a na zavádění faktorů, které jsou nezbytné pro spolupráci, zejména v souvislosti se závěry bonnské konference KBSE, a jednak k nim rovněž přispívá, PŘEJÍCE SI zahájit a rozvíjet pravidelný politický dialog o dvoustranných, regionálních a mezinárodních otázkách společného zájmu, UZNÁVAJÍCE A PODPORUJÍCE přání Ázerbájdžánské republiky zahájit úzkou spolupráci s evropskými orgány, BEROUCE V ÚVAHU nezbytnost podporovat investice v Ázerbájdžánské republice, zejména v odvětví energetiky, a v této souvislosti i význam, který přikládá Společenství a jeho členské státy rovným podmínkám pro dopravu a vývoz energetických výrobků; potvrzujíce oddanost Společenství a jeho členských států a Ázerbájdžánské republiky Evropské energetické chartě a plnému uplatňování Smlouvy o energetické chartě a Protokolu k energetické chartě o energetické účinnosti a souvisejících ekologických hlediscích, BEROUCE V ÚVAHU ochotu Společenství poskytnout potřebnou hospodářskou spolupráci a technickou pomoc, MAJÍCE NA ZŘETELI prospěšnost dohody pro postupné prohloubení přátelských vztahů mezi Ázerbájdžánskou republikou a širší zónou spolupráce v Evropě a v sousedních regionech, jakož i její postupné zapojení do otevřeného mezinárodního systému, BEROUCE V ÚVAHU závazek smluvních stran liberalizovat obchod v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO), VĚDOMY SI potřeby zlepšit podmínky, které ovlivňují podnikání a investice, a podmínky v oblastech jako usazování společností, zaměstnanost, poskytování služeb a pohyb kapitálu, PŘESVĚDČENY o tom, že tato dohoda vytvoří nové klima pro jejich hospodářské vztahy, a zejména pro rozvoj obchodu a investic, které jsou nezbytné pro ekonomickou restrukturalizaci a technickou modernizaci, PŘEJÍCE SI zahájit úzkou spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí, přičemž berou v úvahu vzájemnou závislost stran v této oblasti, UZNÁVAJÍCE, že spolupráce při prevenci a kontrole nedovoleného přistěhovalectví tvoří jeden z hlavních cílů této dohody, PŘEJÍCE SI zahájit kulturní spolupráci a rozvíjet výměnu informací, SE DOHODLY NA TĚCHTO USTANOVENÍCH: Článek 1 Tímto se zakládá partnerství mezi Společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé. Cíle tohoto partnerství jsou: — poskytnout vhodný rámec pro politický dialog mezi stranami, který umožňuje rozvoj úzkých politických vztahů, — podporovat úsilí Ázerbájdžánské republiky při upevňování její demokracie a při rozvoji jejího hospodářství a dokončení přechodu k tržnímu hospodářství, — podporovat obchod, investice a harmonické hospodářské vztahy mezi stranami, a tím podpořit jejich udržitelný hospodářský rozvoj, — vytvořit základ pro spolupráci v oblasti legislativní, hospodářské, sociální, finanční, civilní vědecké, technické a kulturní. HLAVA I OBECNÉ ZÁSADY Článek 2 Dodržování demokracie, zásad mezinárodního práva a lidských práv, jak jsou vymezeny především Chartou Organizace spojených národů, Helsinským závěrečným aktem a Pařížskou chartou pro novou Evropu, a dodržování zásad tržního hospodářství, vyjádřených zejména v dokumentech bonnské konference KBSE, je základem vnitřní a zahraniční politiky stran a představuje zásadní prvek partnerství a této dohody. Článek 3 Strany se domnívají, že je pro jejich budoucí prosperitu a stabilitu nezbytné, aby nové nezávislé státy vzniklé rozpuštěním Svazu sovětských socialistických republik (dále jen „nezávislé státy bývalého Sovětského svazu“) udržovaly a rozvíjely vzájemnou spolupráci v souladu se zásadami Helsinského závěrečného aktu a s mezinárodním právem a v duchu dobrých sousedských vztahů, a pro podporu tohoto procesu vyvinou veškeré úsilí. Článek 4 Strany podle potřeby posuzují změnu okolností v Ázerbájdžánské republice, zejména ohledně místních hospodářských podmínek a provádění tržně orientovaných hospodářských reforem. Rada pro spolupráci může stranám vydat doporučení o vývoji kterékoli části této dohody vzhledem k těmto okolnostem. HLAVA II POLITICKÝ DIALOG Článek 5 Mezi stranami se zavádí pravidelný politický dialog, který mají v úmyslu rozvíjet a prohlubovat. Doprovází a upevňuje sbližování mezi Společenstvím a Ázerbájdžánskou republikou, podporuje politické a hospodářské změny probíhající v této zemi a přispívá k vytváření nových forem spolupráce. Politický dialog: — posiluje vazby mezi Ázerbájdžánskou republikou a Společenstvím a jeho členskými státy, a tím i společenstvím demokratických národů. Hospodářské sbližování dosažené na základě této dohody povede k intenzivnějším politickým vztahům, — povede k rostoucímu sbližování postojů k mezinárodním otázkám společného zájmu, a tím zvýší bezpečnost a stabilitu v regionu a podpoří budoucí rozvoj nezávislých států bývalého Sovětského svazu v Zakavkazsku, — předpokládá, že strany budou usilovat o spolupráci v otázkách významných pro posílení stability a bezpečnosti v Evropě, dodržování zásad demokracie a respektování a podporu lidských práv, zejména práv osob náležejících k menšinám, a že v případě potřeby o těchto otázkách pořádají konzultace. Tento dialog může probíhat na regionálním základě s cílem přispět k vyřešení regionálních konfliktů a napětí. Článek 6 Na úrovni ministrů probíhá politický dialog v rámci Rady pro spolupráci zřízené článkem 78 a při dalších příležitostech podle vzájemné dohody. Článek 7 Další postupy a mechanismy politického dialogu zavedou strany především v těchto formách: — pravidelná setkání na úrovni vyšších úředníků mezi zástupci Společenství a jeho členských států na jedné straně a zástupci Ázerbájdžánské republiky na straně druhé, — plné využití diplomatické cesty mezi stranami, včetně vhodných kontaktů na dvoustranné i mnohostranné úrovni, jako například při zasedáních Organizace spojených národů či OBSE, — jakékoli jiné prostředky, včetně možnosti setkání odborníků, které mohou přispět k upevnění a k rozvoji tohoto dialogu. Článek 8 Na parlamentní úrovni probíhá politický dialog v rámci Parlamentního výboru pro spolupráci zřízeného článkem 83. HLAVA III OBCHOD SE ZBOŽÍM Článek 9 1. Strany si vzájemně udělí doložku nejvyšších výhod ve všech oblastech, které se týkají: — dovozních a vývozních cel a poplatků, včetně metod výběru těchto cel a poplatků, — ustanovení o celním odbavení, tranzitu, skladech a překládce, — daní a ostatních vnitrostátních poplatků jakéhokoliv druhu, které se přímo nebo nepřímo vztahují na dovážené zboží, — způsobů platby a převodu těchto plateb, — předpisů upravujících prodej, nákup, dopravu, distribuci a používání zboží na vnitrostátním trhu. 2. Odstavec 1 se nevztahuje na: a) výhody poskytnuté s cílem vytvořit celní unii nebo zónu volného obchodu nebo na základě vytvoření této unie nebo zóny; b) výhody poskytnuté určitým zemím v souladu s pravidly WTO a s dalšími mezinárodními dohodami ve prospěch rozvojových zemí; c) výhody poskytnuté sousedním zemím za účelem usnadnění příhraničního styku. 3. Odstavec 1 se použije během přechodného období, které končí dnem 31. prosince 1998 nebo dnem přistoupení Ázerbájdžánské republiky k WTO, nastane-li dříve, pro výhody stanovené v příloze I, které Ázerbájdžánská republika poskytuje jiným státům vzešlým z rozpuštění SSSR. Článek 10 1. Strany souhlasí s tím, že zásada svobody tranzitu zboží je nezbytnou podmínkou pro dosažení cílů této dohody. V této souvislosti každá strana zajistí přes své území neomezený tranzit zboží pocházejícího z celního území nebo určeného pro celní území druhé strany. 2. Mezi oběma stranami platí pravidla stanovená v čl. V odst. 2, 3, 4 a 5 GATT. 3. Pravidly stanovenými v tomto článku nejsou dotčena zvláštní pravidla dohodnutá stranami, která platí pro zvláštní odvětví, zejména dopravu, nebo zvláštní výrobky, ani článek 90. Článek 11 Aniž jsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z mezinárodních smluv o dočasném dovozu zboží, jimiž jsou obě strany vázány, poskytne kromě toho každá strana druhé straně osvobození od dovozních cel a poplatků na dočasně dovezené zboží, a to v případech a podle postupů stanovených jakoukoliv jinou mezinárodní smlouvou v této oblasti, kterou je strana vázána, a v souladu se svými právními předpisy. Je třeba vzít v úvahu podmínky, za nichž dotyčná strana přijala závazky vyplývající z takové smlouvy. Článek 12 1. Zboží pocházející z Ázerbájdžánské republiky se dováží do Společenství bez množstevních omezení, aniž jsou dotčeny články 14, 17 a 18 této dohody. 2. Zboží pocházející ze Společenství se dováží do Ázerbájdžánské republiky bez množstevních omezení a opatření s rovnocenným účinkem, aniž jsou dotčeny články 14, 17 a 18 této dohody. Článek 13 Obchod se zbožím se mezi stranami uskutečňuje za tržní ceny. Článek 14 1. Pokud je určitý výrobek dovážen na území jedné ze stran v takovém zvýšeném množství nebo za takových podmínek, že to způsobuje nebo hrozí způsobit újmu domácím výrobcům podobných nebo přímo si konkurujících výrobků, mohou Společenství nebo Ázerbájdžánská republika, podle toho, které strany se tato situace týká, přijmout vhodná opatření v souladu s následujícími podmínkami a postupy. 2. Před přijetím jakýchkoliv opatření nebo v případech, na které se vztahuje odstavec 4, co nejdříve po jejich přijetí poskytne Společenství nebo Ázerbájdžánská republika Radě pro spolupráci všechny potřebné informace s cílem najít řešení přijatelné pro obě strany, jak je uvedeno v hlavě XI. 3. Jestliže strany nedosáhnou dohody na základě takových konzultací do 30 dnů po informování Rady pro spolupráci o akcích za účelem vyřešení situace, může strana, která požádala o konzultace, omezit dovoz dotyčných výrobků nebo přijmout jiná vhodná opatření v takovém rozsahu a po takovou dobu, jaká je nezbytná pro zabránění škodě nebo pro její napravení. 4. Za kritických okolností, kdy by odklad způsobil těžko napravitelné škody, mohou strany přijmout opatření před uskutečněním konzultací, avšak za podmínky, že konzultace budou navrženy bezprostředně po přijetí těchto opatření. 5. Při výběru opatření podle tohoto článku upřednostní strany taková opatření, která co nejméně narušují dosažení cílů této dohody. 6. Tímto článkem není nijak dotčeno přijetí antidumpingových nebo vyrovnávacích opatření kteroukoliv ze stran v souladu s článkem VI GATT, s Dohodou o provádění článku VI GATT, s Dohodou o výkladu a provádění článků VI, XVI a XXIII GATT nebo se souvisejícími vnitrostátními právními předpisy. Článek 15 Strany se zavazují upravit ustanovení této dohody o vzájemném obchodu se zbožím podle okolností, včetně situace vzniklé přistoupením Ázerbájdžánské republiky k WTO. Rada pro spolupráci může stranám doporučit takové úpravy, které mohou být v případě přijetí provedeny na základě dohody stran v souladu s jejich postupy. Článek 16 Tato dohoda nevylučuje zákazy nebo omezení dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží odůvodněné veřejnou mravností, veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností, ochranou zdraví a života lidí a zvířat nebo ochranou rostlin, ochranou přírodních zdrojů, ochranou národního bohatství umělecké, historické nebo archeologické hodnoty nebo ochranou duševního, průmyslového nebo obchodního vlastnictví nebo předpisy týkajícími se zlata a stříbra. Tyto zákazy nebo omezení však nesmějí sloužit jako prostředky svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi stranami. Článek 17 Tato hlava se nevztahuje na obchod s textilními výrobky kapitol 50 až 63 kombinované nomenklatury. Obchod s těmito výrobky upravuje samostatná dohoda parafovaná dne 18. prosince 1995 a prozatímně používaná od 1. ledna 1996 a případné následné dohody. Článek 18 1. Obchod s výrobky, na které se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli, se řídí touto hlavou, kromě článku 12. 2. Zřizuje se kontaktní skupina pro otázky uhlí a oceli složená ze zástupců Společenství na jedné straně a zástupců Ázerbájdžánské republiky na straně druhé. Kontaktní skupina si pravidelně vyměňuje informace o všech otázkách souvisejících s uhlím a ocelí, které jsou předmětem zájmu obou stran. Článek 19 Obchod s jaderným materiálem se řídí ustanoveními Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii. V případě potřeby upraví obchod s jaderným materiálem zvláštní dohoda, která bude uzavřena mezi Evropským společenstvím pro atomovou energii a Ázerbájdžánskou republikou. HLAVA IV USTANOVENÍ O PODNIKÁNÍ A INVESTICE KAPITOLA I PRACOVNÍ PODMÍNKY Článek 20 1. S výhradou právních předpisů, podmínek a postupů platných v každém členském státě usilují Společenství a členské státy o to, aby zajistily, že ázerbájdžánští státní příslušníci dovoleně zaměstnaní na území členského státu nebudou diskriminováni na základě státní příslušnosti ve srovnání s vlastními státními příslušníky dotčeného členského státu, pokud jde o pracovní podmínky, odměnu nebo propuštění ze zaměstnání. 2. S výhradou právních předpisů, podmínek a postupů platných v Ázerbájdžánské republice Ázerbájdžánská republika zajistí, že státní příslušníci členského státu dovoleně zaměstnaní na jejím území nebudou diskriminováni na základě státní příslušnosti ve srovnání s jejími vlastními státními příslušníky, pokud jde o pracovní podmínky, odměnu nebo propuštění ze zaměstnání. Článek 21 Rada pro spolupráci posoudí, jakým způsobem lze zlepšit pracovní podmínky podnikatelů v souladu s mezinárodními závazky stran, zejména závazky uvedenými v dokumentu bonnské konference KBSE. Článek 22 Rada pro spolupráci vydává doporučení pro provádění článků 20 a 21. KAPITOLA II PODMÍNKY PRO USAZOVÁNÍ A ČINNOST SPOLEČNOSTÍ Článek 23 1. Společenství a jeho členské státy poskytnou při usazování ázerbájdžánských společností ve smyslu čl. 25 písm. d) zacházení, které není méně příznivé než zacházení poskytované kterékoliv třetí zemi. 2. Aniž jsou dotčeny výhrady uvedené v příloze IV, poskytnou Společenství a jeho členské státy pro činnost dceřiných společností ázerbájdžánských společností usazených na svém území zacházení, které není méně příznivé než zacházení poskytované pro činnost společností Společenství. 3. Společenství a jeho členské státy poskytnou pro činnost poboček ázerbájdžánských společností usazených na svém území zacházení, které není méně příznivé než zacházení poskytované pro činnost poboček společností z kterékoliv třetí země. 4. Aniž jsou dotčeny výhrady uvedené v příloze V, poskytne Ázerbájdžánská republika při usazování společností Společenství ve smyslu čl. 25 písm. d) zacházení, které není méně příznivé než to, které poskytuje ázerbájdžánským společnostem nebo společnostem kterékoliv třetí země, podle toho, které z nich je příznivější, a poskytne pro činnost dceřiných společností a poboček společností Společenství usazených na svém území zacházení, které není méně příznivé než to, které poskytuje pro činnost vlastních společností či poboček nebo pro činnost společností či poboček kterékoliv třetí země, podle toho, které z nich je příznivější. Článek 24 1. Aniž je dotčen článek 100, nevztahuje se článek 23 na leteckou, vnitrozemskou vodní a námořní dopravu. 2. Pokud jde však o následující činnosti, které provozují lodní dopravci při poskytování služeb mezinárodní námořní dopravy, včetně kombinované dopravy, která zahrnuje námořní dopravu, umožní každá strana společnostem druhé strany podnikatelskou přítomnost na svém území formou dceřiných společností nebo poboček, a to za podmínek usazování a činnosti, které nejsou méně příznivé než podmínky, které poskytuje svým vlastním společnostem nebo dceřiným společnostem či pobočkám společností kterékoliv třetí země, podle toho, které z nich jsou výhodnější, v souladu s právními a správními předpisy platnými na území každé strany. 3. Mezi tyto činnosti patří mimo jiné: a) uvádění na trh a prodej služeb námořní dopravy a souvisejících služeb prostřednictvím přímého styku se zákazníky, od cenových nabídek až po fakturaci, bez ohledu na to, zda jsou tyto služby poskytovány nebo nabízeny samotným dodavatelem služeb nebo je poskytují dodavatelé služeb, se kterými má prodejce služeb uzavřeny stálé obchodní dohody; b) nákup a využívání všech dopravních nebo souvisejících služeb, včetně služeb všech druhů vnitrostátní dopravy, zejména vnitrozemské vodní, silniční a železniční dopravy, které jsou nezbytné pro zajištění integrovaných služeb, a to na vlastní účet nebo na účet zákazníků (a k dalšímu prodeji zákazníkům); c) příprava podkladů pro přepravní, celní nebo jiné doklady týkající se původu a povahy přepravovaného zboží; d) poskytování obchodních informací všemi prostředky, včetně počítačových informačních systémů a elektronické výměny dat (s výhradou nediskriminačních omezení v oblasti telekomunikací); e) uzavírání obchodních dohod, včetně kapitálové účasti a zaměstnávání pracovníků vybraných na místě (nebo zahraničních pracovníků s výhradou příslušných ustanovení této dohody) s místním lodním dopravcem; f) jednání jménem společností, mimo jiné při organizování zastávek plavidla nebo, je-li to třeba, při převzetí nákladu. Článek 25 Pro účely této dohody se: a) „společností Společenství“, popř. „ázerbájdžánskou společností“, rozumí obchodní společnost, která byla založena v souladu s právními předpisy členského státu, popř. Ázerbájdžánské republiky, a která má své sídlo, správní ústředí nebo hlavní provozovnu na území Společenství, popř. na území Ázerbájdžánské republiky. Pokud však společnost založená v souladu s právními předpisy členského státu, popř. Ázerbájdžánské republiky, má na území Společenství, popř. Ázerbájdžánské republiky, pouze své sídlo, považuje se za společnost Společenství, popř. ázerbájdžánskou společnost, pokud má její činnost skutečnou a nepřetržitou vazbu s hospodářstvím jednoho z členských států, popř. Ázerbájdžánské republiky; b) „dceřinou společností“ rozumí společnost, která je první společností účinně ovládána; c) „pobočkou“ společnosti rozumí provozovna, která nemá právní subjektivitu, budí dojem trvalosti, např. jako rozšíření mateřské společnosti, má své vedení a je materiálně vybavena pro sjednávání obchodů se třetími osobami, takže tyto osoby, ačkoliv vědí, že v případě potřeby existuje právní vazba s mateřskou společností, jejíž správní ústředí se nachází v zahraničí, nemusí jednat přímo s touto mateřskou společností, ale mohou uzavírat obchody v provozovně, která je rozšířením mateřské společnosti; d) „usazováním“ rozumí právo společností Společenství nebo ázerbájdžánských společností, jak jsou vymezeny v písmenu a), zahájit hospodářskou činnost vytvořením dceřiných společností a poboček v Ázerbájdžánské republice nebo ve Společenství; e) „činností“ rozumí vykonávání hospodářských činností; f) „hospodářskými činnostmi“ rozumějí průmyslové či obchodní činnosti a výkon svobodných povolání. Pokud jde o mezinárodní námořní dopravu, včetně kombinované dopravy, která se zčásti skládá z dopravy námořní, státní příslušníci členských států, popř. Ázerbájdžánské republiky, usazení mimo Společenství, popř. Ázerbájdžánskou republiku, a společnosti provozující lodní dopravu usazené mimo Společenství, popř. Ázerbájdžánskou republiku, a ovládané státními příslušníky členského státu, popř. státními příslušníky Ázerbájdžánské republiky, požívají výhod plynoucích z této kapitoly a z kapitoly III, pokud jsou jejich plavidla registrovaná v tomto členském státě, popř. v Ázerbájdžánské republice, v souladu s odpovídajícími právními předpisy těchto států. Článek 26 1. Bez ohledu na další ustanovení této dohody se straně nebrání v tom, aby přijala ochranná opatření, včetně opatření na ochranu investorů, vkladatelů, pojistníků nebo osob, vůči nimž má poskytovatel finančních služeb fiduciární povinnost, či opatření pro zajištění integrity a stability finančního systému. V případech, kdy tato opatření nejsou v souladu s ustanoveními této dohody, nesmějí být používána jako prostředek, jak se vyhnout závazkům strany vyplývajícím z této dohody. 2. Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že by strana měla povinnost zveřejnit informace o obchodech a účetnictví jednotlivých zákazníků nebo jakékoliv důvěrné nebo chráněné informace, které mají veřejné subjekty. 3. Pro účely této dohody se „finančními službami“ rozumějí činnosti uvedené v příloze III. Článek 27 Ustanovení této dohody nebrání tomu, aby strana přijala opatření nezbytná k tomu, aby zabránila obcházení svých opatření ohledně přístupu třetích zemí na svůj trh za pomoci ustanovení této dohody. Článek 28 1. Bez ohledu na kapitolu I této hlavy je společnost Společenství usazená na území Ázerbájdžánské republiky, popř. ázerbájdžánská společnost usazená na území Společenství, oprávněna zaměstnávat nebo mít zaměstnány prostřednictvím jedné ze svých dceřiných společností nebo poboček, v souladu s právními předpisy platnými v hostitelské zemi usazení, na území Ázerbájdžánské republiky, popř. Společenství, zaměstnance, kteří jsou státními příslušníky členských států Společenství, popř. Ázerbájdžánské republiky, za předpokladu, že takoví zaměstnanci jsou klíčovým personálem, jak je definován v odstavci 2, a že jsou zaměstnáni výlučně těmito společnostmi nebo pobočkami. Povolení k pobytu a pracovní povolení platí pro tyto zaměstnance pouze po dobu výkonu tohoto zaměstnání. 2. Klíčovým personálem výše uvedených společností (dále jen „organizace“) jsou „osoby převedené v rámci společnosti“, jak jsou vymezeny v písmenu c) a které náležejí do následujících kategorií, a to za předpokladu, že organizace je právnickou osobou a že dotčené osoby jí byly zaměstnány nebo byly společníky (nikoliv většinovými akcionáři) této organizace alespoň po dobu jednoho roku před tímto převedením: a) vedoucí pracovníci organizace, kteří především řídí podnik a kteří jsou pod všeobecným dohledem a vedením představenstva či akcionářů nebo rovnocenných osob a jejichž úkoly spočívají v: — řízení podniku, jeho oddělení či útvaru, — dohledu nad prací a kontroly práce ostatních kontrolních, odborných nebo vedoucích zaměstnanců, — osobním oprávnění přijímat a propouštět zaměstnance nebo doporučovat jejich přijetí a propuštění a v přijímání jiných opatření ohledně zaměstnanců; b) osoby pracující v organizaci, které mají mimořádné znalosti nepostradatelné pro služby poskytované podnikem, jeho výzkumné vybavení, technologie nebo řízení. Posouzení těchto znalostí může odrážet kromě znalostí specifických pro podnik také vysokou úroveň kvalifikace související s druhem práce nebo obchodu, které vyžadují zvláštní technické znalosti, včetně členství v profesích vyžadujících povolení; c) „osobou převedenou v rámci společnosti“ se rozumí fyzická osoba, která pracuje v organizaci na území strany a která je dočasně převedena v souvislosti s výkonem hospodářských činností na území druhé strany; dotčená organizace musí mít hlavní provozovnu na území strany a převedení se musí uskutečnit do podniku (pobočky, dceřiné společnosti) této organizace skutečně provádějícího podobné hospodářské činnosti na území druhé strany. Článek 29 1. Strany vynaloží veškeré úsilí, aby se vyhnuly přijímání takových opatření nebo vykonávání takových činností, které by zpřísnily podmínky pro usazování a činnost společností obou stran navzájem ve srovnání se situací existující ke dni předcházejícímu dni podpisu této dohody. 2. Tento článek se nedotýká článku 37: případy uvedené v článku 37 se řídí výlučně jeho ustanoveními. 3. V duchu partnerství a spolupráce a v souvislosti s článkem 43 informuje ázerbájdžánská vláda Společenství o svých záměrech předložit nové právní předpisy nebo přijmout nové správní předpisy, jež mohou zpřísnit podmínky pro usazování a činnost dceřiných společností a poboček společností Společenství v Ázerbájdžánské republice ve srovnání se situací existující ke dni předcházejícímu dni podpisu této dohody. Společenství může od Ázerbájdžánské republiky požadovat návrhy těchto právních nebo správních předpisů a vést o nich konzultace. 4. V případech, kdy by zavedení nových právních či správních předpisů zpřísnilo podmínky pro činnost dceřiných společností a poboček společností Společenství usazených v Ázerbájdžánské republice ve srovnání se situací existující ke dni podpisu této dohody, nebudou se tyto předpisy po dobu tří let od jejich vstupu v platnost vztahovat na dceřiné společnosti a pobočky již usazené v Ázerbájdžánské republice v okamžiku vstupu tohoto předpisu v platnost. KAPITOLA III PŘESHRANIČNÍ POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB MEZI SPOLEČENSTVÍM A ÁZERBÁJDŽÁNSKOU REPUBLIKOU Článek 30 1. V souladu s touto kapitolou se strany zavazují podniknout kroky nezbytné k tomu, aby společnostem Společenství a ázerbájdžánským společnostem, které jsou usazeny na území strany, která není totožná se stranou osoby, pro niž jsou služby určeny, postupně dovolily poskytovat služby, a vezmou přitom v úvahu rozvoj odvětví služeb na území obou stran. 2. Rada pro spolupráci vydá doporučení pro provádění odstavce 1. Článek 31 Strany spolupracují s cílem rozvíjet tržně orientované odvětví služeb v Ázerbájdžánské republice. Článek 32 1. Strany se zavazují účinně provádět zásadu neomezeného přístupu na mezinárodní námořní trh a k mezinárodní námořní dopravě na obchodním základě: a) výše uvedeným ustanovením nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z Úmluvy OSN o Kodexu jednání liniových konferencí, které platí pro jednu nebo druhou stranu této dohody. Linie, které nejsou členy konference, mohou provozovat svou činnost v soutěži s konferencí, pokud dodržují zásadu korektní hospodářské soutěže na obchodním základě; b) strany potvrzují svůj závazek zachovat prostředí svobodné soutěže jako základní rys obchodu s volně loženým pevným a kapalným nákladem. 2. Při provádění zásad uvedených v odstavci 1 strany: a) nebudou od vstupu této dohody v platnost používat žádná ustanovení o sdílení nákladu, která jsou součástí dvoustranných dohod uzavřených mezi členskými státy Společenství a bývalým Sovětským svazem; b) nezavedou do budoucích dvoustranných dohod se třetími zeměmi ujednání o sdílení nákladu, kromě výjimečných situací, kdy by společnosti provozující liniovou námořní dopravu z jedné ze stran této dohody jinak neměly účinnou příležitost ucházet se o obchod do dotyčné třetí země a z ní; c) v budoucích dvoustranných dohodách zakáží systém sdílení nákladu v případě volně loženého pevného a kapalného nákladu; d) při vstupu této dohody v platnost zruší všechna jednostranná opatření, správní, technické a ostatní překážky, které by mohly mít omezující nebo diskriminační účinky na svobodné poskytování služeb v mezinárodní námořní dopravě. 3. Každá strana mimo jiné poskytne lodím provozovaným státními příslušníky nebo společnostmi druhé strany zacházení ne méně příznivé, než jaké poskytuje svým vlastním lodím, pokud jde o přístup do přístavů otevřených mezinárodnímu obchodu, používání infrastruktury a pomocných námořních služeb těchto přístavů a dále pokud jde o související poplatky a dávky, celní úlevy a přidělování kotvišť a zařízení pro nakládku a vykládku. 4. Státní příslušníci a společnosti Společenství poskytující služby mezinárodní námořní dopravy mohou svobodně poskytovat služby mezinárodní říčně-námořní dopravy na vnitrozemských vodních cestách Ázerbájdžánské republiky a naopak. Článek 33 S cílem zajistit koordinovaný rozvoj dopravy mezi stranami přizpůsobený jejich obchodním potřebám mohou být podmínky pro vzájemný přístup na trh a pro poskytování služeb v silniční, železniční a vnitrozemské vodní dopravě, a případně i v letecké dopravě, upraveny zvláštními dohodami, které budou v případě potřeby sjednány stranami po vstupu této dohody v platnost. KAPITOLA IV OBECNÁ USTANOVENÍ Článek 34 1. Tato hlava se použije s výhradou omezení odůvodněných veřejným zájmem, veřejnou bezpečností nebo veřejným zdravím. 2. Nepoužije se na činnosti, které jsou na území kterékoliv strany spojeny, byť i příležitostně, s výkonem veřejné moci. Článek 35 Pro účely této hlavy nebrání žádné ustanovení této dohody stranám v používání jejich právních a správních předpisů, které upravují vstup a pobyt, práci, pracovní podmínky, usazování fyzických osob a poskytování služeb za předpokladu, že je nebudou používat takovým způsobem, aby omezily nebo odstranily výhody vzniklé kterékoli straně na základě určitého ustanovení této dohody. Tímto ustanovením není dotčeno používání článku 34. Článek 36 Kapitoly II, III a IV se vztahují rovněž na společnosti, které jsou společně ovládány a výlučně vlastněny ázerbájdžánskými společnostmi a společnostmi Společenství. Článek 37 Zacházení ohledně odvětví nebo opatření upravených ve Všeobecné dohodě o obchodu službami (GATS), které poskytne jedna strana druhé straně podle této dohody, nesmí být jeden měsíc před dnem vstupu GATS v platnost příznivější než zacházení poskytnuté touto první stranou na základě ustanovení GATS, a to pokud jde o každé odvětví či dílčí odvětví služeb a způsob jejich poskytování. Článek 38 Pro účely kapitol II, III a IV se nepřihlíží k zacházení poskytnutému Společenstvím, jeho členskými státy nebo Ázerbájdžánskou republikou na základě závazků sjednaných v dohodách o hospodářské integraci v souladu se zásadami článku V GATS. Článek 39 1. Doložka nejvyšších výhod udělená v souladu s touto hlavou se nevztahuje na daňová zvýhodnění, která strany poskytují nebo budou poskytovat v budoucnosti na základě dohod o zamezení dvojího zdanění nebo jiných daňových ujednání. 2. Ustanovení této hlavy nelze vykládat tak, že by bránila stranám podle daňových ustanovení dohod o zamezení dvojího zdanění a jiných daňových ujednání nebo podle domácích daňových předpisů přijímat nebo uplatňovat opatření zaměřená na zabránění daňovým únikům a vyhýbání se daňové povinnosti. 3. Ustanovení této hlavy nelze vykládat tak, že by při uplatňování jejich daňových předpisů bránila členským státům nebo Ázerbájdžánské republice rozlišovat mezi daňovými poplatníky, kteří nejsou ve shodné situaci, zejména pokud jde o místo pobytu. Článek 40 Aniž je tím dotčen článek 28, nelze žádné ustanovení kapitol II, III a IV vykládat tak, že by opravňovalo: — státní příslušníky členských států vstupovat nebo pobývat na území Ázerbájdžánské republiky a státní příslušníky Ázerbájdžánské republiky vstupovat nebo pobývat na území Společenství v jakémkoli postavení, zejména jako akcionář nebo společník společnosti, vedoucí pracovník nebo zaměstnanec této společnosti či dodavatel nebo příjemce služeb, — dceřiné společnosti nebo pobočky ázerbájdžánských společností ve Společenství k tomu, aby zaměstnávaly nebo daly zaměstnat na území Společenství státní příslušníky Ázerbájdžánské republiky, — dceřiné společnosti nebo pobočky společností Společenství v Ázerbájdžánské republice k tomu, aby zaměstnávaly nebo daly zaměstnat na území Ázerbájdžánské republiky státní příslušníky členských států, — ázerbájdžánské společnosti nebo dceřiné společnosti nebo pobočky ázerbájdžánských společností ve Společenství poskytovat ázerbájdžánské státní příslušníky, aby pracovali pro jiné osoby a pod jejich vedením na základě dočasných pracovních smluv, — společnosti Společenství nebo ázerbájdžánské dceřiné společnosti nebo pobočky společností Společenství poskytovat státní příslušníky členských států na základě dočasných pracovních smluv. KAPITOLA V BĚŽNÉ PLATBY A KAPITÁL Článek 41 1. Strany se zavazují, že povolí veškeré běžné platby ve volně směnitelné měně mezi rezidenty Společenství a Ázerbájdžánské republiky spojené s pohybem zboží, služeb nebo osob prováděným v souladu s touto dohodou. 2. Pokud jde o transakce na kapitálovém účtu platební bilance, počínaje dnem vstupu této dohody v platnost strany zajistí volný pohyb kapitálu týkající se přímých investic uskutečněných ve společnostech, které byly založeny v souladu s právními předpisy hostitelské země, investic uskutečněných v souladu s kapitolou II a likvidace a repatriace těchto investic a veškerého zisku z nich pocházejícího. 3. Odstavec 2 nebrání Ázerbájdžánské republice v uplatňování omezení přímých investic do zahraničí ázerbájdžánskými rezidenty. Tato omezení se nevztahují na dceřiné společnosti a pobočky společností Společenství. Strany se dohodly, že pět let po vstupu této dohody v platnost budou konzultovat další trvání těchto omezení a vezmou v úvahu všechny důležité měnové, daňové a finanční aspekty. 4. Aniž je tím dotčen odstavec 2 nebo 6, počínaje vstupem této dohody v platnost nebudou zaváděna nová devizová omezení v souvislosti s pohybem kapitálu a běžnými platbami s ním spojenými mezi rezidenty Společenství a Ázerbájdžánské republiky a nedojde ke zpřísnění platných předpisů. 5. Strany povedou konzultace za účelem usnadnění pohybu druhů kapitálu jiných než uvedených v odstavci 2 mezi Společenstvím a Ázerbájdžánskou republikou, aby podpořily cíle této dohody. 6. Dokud nebude dosaženo plné směnitelnosti ázerbájdžánské měny ve smyslu článku VIII Článků Dohody o Mezinárodním měnovém fondu (MMF), může Ázerbájdžánská republika v rámci tohoto článku za výjimečných okolností uplatnit devizová omezení spojená s poskytnutím nebo přijetím krátkodobých a střednědobých finančních úvěrů, a to v takovém rozsahu, v jakém jsou tato omezení zavedena vůči Ázerbájdžánské republice při poskytnutí těchto úvěrů a v jakém jsou přípustná na základě statusu Ázerbájdžánské republiky v MMF. Ázerbájdžánská republika uplatní tato omezení nediskriminačním způsobem. Omezení musí narušovat naplňování této dohody co možná nejméně. O zavedení a o všech změnách těchto opatření informuje Ázerbájdžánská republika bezodkladně Radu pro spolupráci. 7. Pokud ve výjimečných případech vzniknou nebo hrozí kvůli pohybu kapitálu mezi Společenstvím a Ázerbájdžánskou republikou vážné obtíže při provádění devizové nebo měnové politiky ve Společenství nebo v Ázerbájdžánské republice, může Společenství nebo Ázerbájdžánská republika, aniž jsou tím dotčeny odstavce 1 a 2, na dobu nejvýše šesti měsíců přijmout ochranná opatření ohledně pohybu kapitálu mezi Společenstvím a Ázerbájdžánskou republikou, jestliže tato opatření jsou bezpodmínečně nezbytná. KAPITOLA VI OCHRANA DUŠEVNÍHO, PRŮMYSLOVÉHO A OBCHODNÍHO VLASTNICTVÍ Článek 42 1. Na základě tohoto článku a přílohy II pokračuje Ázerbájdžánská republika ve zlepšování ochrany práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví tak, aby do konce pátého roku po vstupu této dohody v platnost zajistila úroveň ochrany podobnou té, která existuje ve Společenství, včetně účinných prostředků k prosazení těchto práv. 2. Do konce pátého roku po vstupu této dohody v platnost přistoupí Ázerbájdžánská republika k mnohostranným smlouvám o právech duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví, které jsou uvedeny v odstavci 1 přílohy II, jichž jsou členské státy smluvními stranami nebo které členské státy fakticky uplatňují podle odpovídajících ustanovení těchto smluv. HLAVA V LEGISLATIVNÍ SPOLUPRÁCE Článek 43 1. Strany uznávají, že důležitou podmínkou pro posílení hospodářských vztahů mezi Ázerbájdžánskou republikou a Společenstvím je sblížení stávajících a budoucích právních předpisů Ázerbájdžánské republiky s právem Společenství. Ázerbájdžánská republika se snaží zajistit, aby její právní předpisy byly postupně slučitelné s právními předpisy Společenství. 2. Sbližování právních předpisů se týká zejména těchto oblastí: celní právo, právo obchodních společností, bankovní právo, účetnictví a daně obchodních společností, duševní vlastnictví, ochrana pracovníků na pracovišti, finanční služby, pravidla hospodářské soutěže, veřejné zakázky, ochrana zdraví a života lidí, zvířat a rostlin, životní prostředí a předpisy upravující vytěžování a využívání přírodních zdrojů, ochrana spotřebitelespotřebitele, nepřímé zdanění, technické předpisy a normy, právní a správní předpisy pro oblast jaderné technologie a doprava. 3. Společenství poskytne Ázerbájdžánské republice technickou pomoc pro provádění těchto opatření, která může mimo jiné zahrnovat: — výměnu odborníků, — včasné poskytování informací, zejména o dotčených právních předpisech, — organizování seminářů, — vzdělávací činnosti, — pomoc při překladech právních předpisů Společenství v dotčených odvětvích. 4. Strany se dohodly, že prozkoumají prostředky uplatňování svých právních předpisů o hospodářské soutěži sladěným způsobem v případech, kde je dotčen obchod mezi nimi. HLAVA VI HOSPODÁŘSKÁ SPOLUPRÁCE Článek 44 1. Společenství a Ázerbájdžánská republika zahájí hospodářskou spolupráci s cílem přispět k procesu hospodářské reformy a obnovy a k udržitelnému rozvoji Ázerbájdžánské republiky. Tato spolupráce upevní stávající hospodářské vazby ve prospěch obou stran. 2. Politiky a další opatření jsou připravovány tak, aby podpořily hospodářské a společenské reformy a restrukturalizaci hospodářského a obchodního systému v Ázerbájdžánské republice, a řídí se požadavky udržitelnosti a harmonického společenského rozvoje; současně se do nich v plném rozsahu začlení ohledy na životní prostředí. 3. Za tímto účelem se spolupráce soustředí zejména na hospodářský a společenský rozvoj, na rozvoj lidských zdrojů, podporu podnikání (včetně privatizace, investic a rozvoje finančních služeb), na zemědělství a potravinářství, energetiku, dopravu, cestovní ruch, ochranu životního prostředí, regionální spolupráci a na měnovou politiku. 4. Zvláštní pozornost je třeba věnovat opatřením, která jsou v souladu s platnými právními předpisy Ázerbájdžánské republiky a která umožní posílení spolupráce mezi nezávislými státy bývalého Sovětského svazu v zakavkazském regionu a spolupráce s dalšími sousedními státy s cílem podporovat harmonický rozvoj regionu. 5. Ve vhodných případech mohou být hospodářská spolupráce a další formy spolupráce upravené v této dohodě podporovány technickou pomocí poskytnutou Společenstvím, přičemž se vezmou v úvahu odpovídající nařízení Rady Společenství týkající se technické pomoci nezávislým státům bývalého Sovětského svazu, priority dohodnuté v rámcovém programu týkajícím se technické pomoci, kterou poskytuje Společenství Ázerbájdžánské republice, a stanovené koordinační a prováděcí postupy. Článek 45 Spolupráce v oblasti obchodu se zbožím a službami Strany vzájemně spolupracují s cílem zajistit, aby mezinárodní obchod Ázerbájdžánské republiky probíhal v souladu s pravidly WTO. Tato spolupráce zahrnuje konkrétní otázky přímo související se zjednodušením obchodu, zejména: — vytváření obchodní politiky a s tím související otázky, včetně plateb a clearingových mechanismů, — vypracování návrhů souvisejících právních předpisů, — pomoc při přípravě vstupu Ázerbájdžánské republiky do WTO. Článek 46 Průmyslová spolupráce 1. Spolupráce se zaměří především na podporu: — budování podnikatelských vztahů mezi hospodářskými subjekty obou stran, — účasti Společenství na úsilí Ázerbájdžánské republiky o restrukturalizaci průmyslu, — zlepšení řízení, — rozvoje vhodných tržně orientovaných obchodních pravidel a praktik, jakož i převodu know-how, — ochrany životního prostředí. 2. Tímto článkem není dotčeno uplatňování pravidel Společenství v oblasti hospodářské soutěže, která platí pro podniky. Článek 47 Stavebnictví Strany spolupracují v oblasti stavebního průmyslu. Tato spolupráce má zejména za cíl modernizovat a restrukturalizovat odvětví stavebnictví v Ázerbájdžánské republice v souladu se zásadami tržního hospodářství a s ohledem na související hlediska zdraví, bezpečnosti a životního prostředí. Článek 48 Podpora a ochrana investic 1. S přihlédnutím k pravomocem a působnosti Společenství a členských států usiluje spolupráce o vytvoření prostředí příznivého domácímu i zahraničnímu soukromému investování, především vytvořením lepších podmínek pro ochranu investic, pro převod kapitálu a výměnu informací o investičních příležitostech. 2. Mezi cíle spolupráce patří zejména: — ve vhodných případech uzavření dohod mezi členskými státy a Ázerbájdžánskou republikou o podpoře a ochraně investic, — ve vhodných případech uzavření dohod mezi členskými státy a Ázerbájdžánskou republikou o zamezení dvojího zdanění, — vytvoření příznivých podmínek pro získání zahraničních investic do ázerbájdžánského hospodářství, — vypracování stabilního a přiměřeného obchodního práva a podmínek obchodu a výměna informací o zákonech, jiných předpisech a správních postupech v oblasti investic, — výměna informací o investičních příležitostech, mimo jiné ve formě obchodních veletrhů, výstav, obchodních týdnů a jiných akcí. Článek 49 Veřejné zakázky Strany spolupracují, aby vyvinuly podmínky pro otevřené a konkurenční zadávaní zakázek na dodávky zboží a služeb, zejména prostřednictvím nabídkového řízení. Článek 50 Spolupráce v oblasti norem a posuzování shody 1. Spolupráce mezi stranami podporuje vyrovnání s mezinárodně sjednanými kritérii, zásadami a pokyny, které se dodržují v oblasti jakosti. Požadovaná opatření usnadní pokrok směřující k vzájemnému uznávání v oblasti posuzování shody a ke zlepšení jakosti ázerbájdžánských výrobků. 2. Za tímto účelem strany usilují o spolupráci při projektech technické pomoci, které: — podpoří vhodnou spolupráci s organizacemi a institucemi, které se specializují v těchto oblastech, — podpoří používání technických předpisů Společenství a uplatňování evropských norem a postupů posuzování shody, — umožní předávání zkušeností a technických informací v oblasti řízení jakosti. Článek 51 Hornictví a suroviny 1. Strany mají za cíl zvýšit investice a obchod v oblasti hornictví a surovin. 2. Spolupráce se zaměří zejména na: — výměnu informací o rozvoji v odvětví hornictví a v odvětví neželezných kovů, — vytvoření právního rámce pro spolupráci, — obchodní otázky, — přijetí a uplatňování právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, — odbornou přípravu, — bezpečnost v těžebním průmyslu. Článek 52 Spolupráce v oblasti vědy a techniky 1. Strany podporují spolupráci v oblasti civilního vědeckého výzkumu a technického vývoje na základě vzájemné výhodnosti a s přihlédnutím k dostupnosti zdrojů na základě přiměřeného přístupu ke svým programům a s výhradou vhodné úrovně účinné ochrany práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví. 2. Spolupráce v oblasti vědy a techniky zahrnuje: — výměnu vědeckých a technických informací, — společné činnosti v rámci vědeckého výzkumu a technického vývoje, — činnosti odborné přípravy a programy mobility pro vědce, výzkumníky a techniky obou stran zapojené do vědeckého výzkumu a technického vývoje. Pokud má tato spolupráce formu činností zahrnujících vzdělávání nebo odbornou přípravu, uskutečňuje se v souladu s článkem 53. Na základě dohody mohou obě strany spolupracovat v oblasti vědy a techniky jinými formami. 3. Spolupráce podle tohoto článku se uskutečňuje na základě zvláštních ujednání sjednaných a uzavřených v souladu s postupy přijatými každou ze stran a obsahujících, mimo jiné, vhodná ustanovení o právech duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví. Článek 53 Vzdělávání a odborná příprava 1. Strany spolupracují s cílem zvýšit úroveň všeobecného vzdělávání a odborné kvalifikace v Ázerbájdžánské republice, a to jak ve veřejném, tak i v soukromém sektoru. 2. Spolupráce se zaměří zejména na: — modernizaci systémů vyššího vzdělávání a odborné přípravy v Ázerbájdžánské republice, včetně systému certifikace vysokoškolských vzdělávacích institucí a vysokoškolských diplomů, — odbornou přípravu vedoucích pracovníků ve veřejném i soukromém sektoru a státních úředníků v prioritních oblastech, které budou určeny, — spolupráci mezi vzdělávacími institucemi a mezi vzdělávacími institucemi a podniky, — mobilitu učitelů, absolventů škol, správních zaměstnanců, mladých vědců a výzkumníků a mladých lidí, — podporu výuky v oblasti evropských studií v rámci příslušných institucí, — výuku jazyků Společenství, — postgraduální odbornou přípravu konferenčních tlumočníků, — odbornou přípravu novinářů, — odbornou přípravu školitelů, — výměnu metod výuky, která podpoří používání moderních didaktických programů a prostředků. 3. Případná účast jedné strany v různých programech v oblasti vzdělávání a odborné přípravy druhé strany se bude posuzovat v souladu s jejími vlastními postupy a v případech potřeby se následně vytvoří institucionální rámec a plány spolupráce vycházející z účasti Ázerbájdžánské republiky v programu Společenství TEMPUS. Článek 54 Zemědělství a potravinářství Cílem spolupráce v této oblasti je uskutečnění agrární reformy, modernizace, privatizace a restrukturalizace zemědělství, potravinářství a odvětví služeb v Ázerbájdžánské republice, rozvoj domácích a zahraničních trhů pro Ázerbájdžánské produkty za podmínek zajišťujících ochranu životního prostředí a s přihlédnutím k nezbytnosti zlepšit zabezpečení dodávek potravin a také rozvoj zemědělského průmyslu, zpracování a distribuce zemědělských produktů. Strany mají rovněž za cíl postupné sbližování Ázerbájdžánských norem s technickými předpisy Společenství ohledně průmyslových a zemědělských potravinářských produktů, včetně hygienických a rostlinolékařských norem. Článek 55 Energetika 1. Spolupráce se uskutečňuje v rámci zásad tržního hospodářství a Evropské energetické charty a s ohledem na Smlouvu o energetické chartě a na Protokol o energetické účinnosti a souvisejících ekologických hlediscích a rozvíjí se ve světle postupující integrace evropských energetických trhů. 2. Spolupráce mimo jiné zahrnuje: — formulaci a rozvoj energetické politiky, — zlepšení v oblasti řízení a regulace odvětví energetiky v souladu s tržním hospodářstvím, — zlepšení dodávek energie, včetně bezpečnosti dodávek, způsobem, který je příznivý z ekonomického i ekologického hlediska, — podporu úspor energie a energetické účinnosti a provedení Protokolu k energetické chartě o energetické účinnosti a souvisejících ekologických hlediscích, — modernizaci energetické infrastruktury, — zlepšení energetických technologií při dodávce a konečné spotřebě pro všechny druhy energie, — řízení a technickou odbornou přípravu v odvětví energetiky, — přepravu a přenos energetických materiálů a produktů, — zavedení řady institucionálních, právních, daňových a dalších podmínek, které jsou nezbytné pro podporu zvýšení obchodu a investic v odvětví energetiky, — rozvoj vodních elektráren a dalších obnovitelných zdrojů energie. 3. Strany si vyměňují odpovídající informace o investičních projektech v odvětví energetiky, zejména o projektech souvisejících s výstavbou a opravami ropovodů a plynovodů nebo jiných prostředků pro přepravu energetických produktů. Spolupracují s cílem co nejúčinněji provést ustanovení hlavy IV a článku 48, pokud jde o investice v odvětví energetiky. Článek 56 Životní prostředí 1. Majíce na paměti Evropskou energetickou chartu a prohlášení z konference v Lucernu z dubna 1993 a s přihlédnutím ke Smlouvě o energetické chartě, zejména k jejímu článku 19, a k Protokolu k energetické chartě o energetické účinnosti a souvisejících ekologických hlediscích strany rozvíjejí a upevňují svou spolupráci v oblasti životního prostředí a zdraví obyvatelstva. 2. Spolupráce se zaměřuje na boj proti zhoršování životního prostředí a zahrnuje zejména: — účinné sledování znečištění a hodnocení životního prostředí; systém informací o stavu životního prostředí, — boj proti místnímu, regionálnímu a přeshraničnímu znečišťování ovzduší a vody, — obnovu životního prostředí, — udržitelnou, účinnou a z hlediska životního prostředí šetrnou výrobu a využití energie, — ekologickou bezpečnost průmyslových zařízení, — klasifikaci chemikálií a bezpečné zacházení s nimi, — kvalitu vody, — snižování produkce odpadu, jeho recyklaci a bezpečné odstranění, provádění Basilejské úmluvy, — dopad zemědělství, půdní eroze a chemického znečištění na životní prostředí, — ochranu a obnovu lesů, — zachování biologické rozmanitosti, chráněných oblastí a udržitelného využívání a řízení biologických zdrojů, — územní plánování, včetně plánování výstavby a urbanistického plánování, — využívání ekonomických a daňových nástrojů, — změnu globálního klimatu, — vzdělávání v oblasti životního prostředí a uvědomělý vztah k němu, — technickou pomoc při obnově zón zasažených radioaktivitou a zabývání se souvisejícími zdravotními a sociálními problémy, — provádění Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, uzavřené v Espoo. 3. Spolupráce se uskutečňuje zejména prostřednictvím: — plánování postupu v případě katastrof a jiných nouzových situací, — výměny informací a odborníků, včetně informací a odborníků zabývajících se přenosem čistých technologií a bezpečným a životnímu prostředí příznivým využíváním biotechnologií, — činností společného výzkumu, — zlepšování právních předpisů sbližováním s normami Společenství, — odborné přípravy v oblasti životního prostředí a institucionálního posílení, — spolupráce na regionální úrovni, včetně spolupráce v rámci Evropské agentury pro životní prostředí, a na mezinárodní úrovni, — rozvoje strategií, zejména týkajících se globálních a klimatických otázek a zaměřených na dosažení udržitelného rozvoje, — studií o vlivu na životní prostředí, — ekologické monitorování. Článek 57 Doprava Strany rozvíjejí a upevňují svou spolupráci v oblasti dopravy. Cílem této spolupráce je mimo jiné restrukturalizace a modernizace dopravních systémů a sítí v Ázerbájdžánské republice a rozvoj a případně zabezpečení slučitelnosti dopravních systémů v souvislosti s rozvojem globálnějšího dopravního systému. Zvláštní pozornost se věnuje tradičním dopravním spojením mezi nezávislými státy bývalého Sovětského svazu v zakavkazském regionu a mezi ostatními sousedními státy. Spolupráce se zaměří na: — modernizaci řízení a provozu silniční dopravy, železnic, přístavů a letišť, — modernizaci a rozvoj infrastruktury železnic, vodních cest, silnic, přístavů, letišť a letecké navigace včetně modernizace hlavních tras společného zájmu a transevropských spojení pro výše uvedené druhy dopravy, zejména v souvislosti s projektem Traceca, a odbornou přípravu v uvedených oblastech, — podporu a rozvoj kombinované dopravy, — podporu společných programů výzkumu a vývoje, — přípravu legislativního a institucionálního rámce pro rozvoj a provádění dopravní politiky mimo jiné zaměřené na privatizaci odvětví dopravy. Článek 58 Poštovní služby a telekomunikace Smluvní strany v rámci svých pravomocí a působnosti rozšíří a upevní spolupráci v těchto oblastech: — vypracování politik a pokynů pro rozvoj odvětví telekomunikací a poštovních služeb, — formulace zásad tarifní politiky a marketingu v oblasti telekomunikací a poštovních služeb, — uskutečnění převodu technologie a know-how, včetně evropských technických norem a certifikačních systémů, — podpora rozvoje projektů pro telekomunikace a poštovní služby a získávání investic, — zvýšení účinnosti a kvality poskytování telekomunikačních a poštovních služeb, mimo jiné prostřednictvím liberalizace činností dílčích odvětví, — pokročilé používání telekomunikací, zejména v oblasti elektronického převodu finančních prostředků, — řízení telekomunikačních sítí a jejich optimalizace, — vhodný regulační základ pro poskytování telekomunikačních a poštovních služeb a pro využívání spektra rádiových kmitočtů, — odborná příprava v oblasti telekomunikačních a poštovních služeb pro činnost v tržních podmínkách. Článek 59 Finanční služby Cílem spolupráce je především usnadnit zapojení Ázerbájdžánské republiky do všeobecně přijímaného systému vzájemného vypořádání. Technická pomoc se zaměří na: — rozvoj moderního systému soukromých, zejména obchodních bank a finančních služeb, rozvoj společného trhu úvěrových zdrojů, zapojení Ázerbájdžánské republiky do všeobecně přijímaného systému vzájemného vypořádání, — rozvoj daňového systému a jeho institucí v Ázerbájdžánské republice, výměnu zkušeností a odbornou přípravu pracovníků, — rozvoj pojišťovacích služeb, které by mimo jiné vytvořily příznivý rámec pro účast společností Společenství při zakládání společných podniků v odvětví pojišťovnictví v Ázerbájdžánské republice, jakož i rozvoj pojištění vývozních úvěrů. Tato spolupráce přispěje zejména k rozvoji vztahů mezi Ázerbájdžánskou republikou a členskými státy v odvětví finančních služeb. Článek 60 Restrukturalizace a privatizace podniků Strany uznávají, že privatizace má zásadní význam pro udržitelnou hospodářskou obnovu, a dohodly se na spolupráci při rozvoji nezbytného institucionálního, právního a metodického rámce. Za tímto účelem bude poskytována technická pomoc, která umožní provádění privatizačního programu schváleného ázerbájdžánským parlamentem. Zvláštní pozornost bude věnována spořádanosti a průhlednosti privatizačního procesu. Technická pomoc se zaměří zejména na: — rozvoj institucionální základny v rámci ázerbájdžánské vlády, která bude schopná stanovit a řídit proces privatizace, — vytvoření databáze podniků, — vytváření společností z podniků, — rozvoj systému hromadné privatizace, která bude usilovat o převod majetku na obyvatelstvo na základě systému kupónů, — rozvoj systému pro registraci kapitálových účastí, — rozvoj systému pro prodej určitých podniků, které není vhodné zařadit do programu hromadné privatizace, prostřednictvím veřejného nabídkového řízení, — restrukturalizaci podniků, které dosud nejsou připraveny na privatizaci, — rozvoj soukromého podnikání, zejména v oblasti malých a středních podniků. Cílem této spolupráce je přispět k revitalizaci ázerbájdžánského hospodářství, podpořit zahraniční investice a rozvoj vztahů mezi Ázerbájdžánem a členskými státy. Článek 61 Regionální rozvoj 1. Strany posílí vzájemnou spolupráci v oblasti regionálního rozvoje a územního plánování. 2. Za tímto účelem strany podporují výměnu informací o regionální politice a politice územního plánování a o metodách vypracovávání regionálních politik mezi státními, regionálními a místními orgány ve Společenství a jeho členských státech a v Ázerbájdžánské republice, přičemž zvláštní důraz se klade na rozvoj znevýhodněných oblastí. Dále podporují přímé styky mezi výše uvedenými orgány a regionálními a veřejnými organizacemi, které odpovídají za plánování regionálního rozvoje, mimo jiné s cílem vyměňovat si metody a způsoby, jak podporovat regionální rozvoj. Článek 62 Spolupráce v sociální oblasti 1. V oblasti zdraví a bezpečnosti rozvíjejí strany vzájemnou spolupráci s cílem zlepšit úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků. Spolupráce se zaměří na tyto oblasti: — vzdělávání a odbornou přípravu v otázkách zdraví a bezpečnosti, přičemž se zvláštní pozornost věnuje vysoce rizikovým odvětvím činnosti, — rozvoj a podporu preventivních opatření pro boj proti nemocem z povolání a proti jiným onemocněním souvisejícím s prací, — prevenci vážných nehod a nakládání s jedovatými chemikáliemi, — výzkum zaměřený na vypracování základu poznatků o pracovním prostředí a o zdraví a bezpečnosti pracovníků. 2. V oblasti zaměstnanosti zahrnuje spolupráce zejména technickou pomoc při: — optimalizaci trhu práce, — modernizaci služeb zaměřených na hledání zaměstnání a poradenských služeb, — plánování a řízení programů restrukturalizace, — podpoře rozvoje místní zaměstnanosti, — výměně informací o programech pružného zaměstnání, včetně programů motivujících k samostatné výdělečné činnosti a podporujících podnikání. 3. Strany věnují zvláštní pozornost spolupráci v oblasti sociální ochrany, kam náleží zejména spolupráce při plánování a provádění reforem sociální ochrany v Ázerbájdžánské republice. Tyto reformy v Ázerbájdžánské republice mají za cíl vyvinout metody ochrany, které jsou vlastní tržnímu hospodářství a zahrnují všechny formy sociální ochrany. Článek 63 Cestovní ruch Strany rozšíří a rozvinou vzájemnou spolupráci, která zahrnuje: — usnadnění cestovního ruchu, — rozšíření toku informací, — převod know-how, — prostudování možností pro společné činnosti, — spolupráci mezi oficiálními orgány cestovního ruchu, — odbornou přípravu pro rozvoj cestovního ruchu. Článek 64 Malé a střední podniky 1. Strany usilují o rozvoj a posílení malých a středních podniků a jejich sdružení a spolupráce mezi malými a středními podniky ve Společenství a v Ázerbájdžánské republice. 2. Spolupráce zahrnuje technickou pomoc, a to především v těchto oblastech: — rozvoj legislativního rámce pro malé a střední podniky, — rozvoj vhodné infrastruktury (agentura pro podporu malých a středních podniků, komunikace, pomoc při vytvoření fondu pro malé a střední podniky), — rozvoj podnikatelských zón, — odborná příprava v oblastech marketingu, účetnictví a kontroly jakosti výrobků. Článek 65 Informace a komunikace Strany podporují vývoj moderních metod nakládání s informacemi, včetně médií, a podporují účinnou vzájemnou výměnu informací. Za prioritu se považují programy zaměřené na poskytování základních informací o Společenství a Ázerbájdžánské republice široké veřejnosti, včetně případného přístupu do databází při plném dodržování práv duševního vlastnictví. Článek 66 Ochrana spotřebitele Strany zahájí úzkou spolupráci zaměřenou na dosažení slučitelnosti svých systémů ochrany spotřebitelespotřebitele. Tato spolupráce zahrnuje zejména výměnu informací o legislativní činnosti a o institucionální reformě, vytvoření stálých systémů vzájemného informování o nebezpečných výrobcích, zlepšení informovanosti spotřebitelespotřebitele zejména o cenách a vlastnostech nabízených produktů a služeb, rozvoj výměny mezi zástupci zájmů spotřebitelůspotřebitelů, větší slučitelnost politik ochrany spotřebitelespotřebitele a organizaci seminářů a odborných stáží. Článek 67 Cla 1. Cílem spolupráce je zaručit dodržování všech předpisů, které mají být přijaty v souvislosti s obchodem a s poctivým obchodem, a dosáhnout sblížení celního systému Ázerbájdžánské republiky s celním systémem Společenství. 2. Spolupráce zahrnuje zejména: — výměnu informací, — zdokonalení pracovních metod, — zavedení kombinované nomenklatury a jednotného správního dokladu, — vzájemné propojení mezi tranzitními režimy Společenství a Ázerbájdžánské republiky, — usnadnění kontrol a formalit při přepravě zboží, — podporu zavádění moderních celních informačních systémů, — organizaci seminářů a odborných stáží. Technická pomoc se poskytne v případech potřeby. 3. Aniž jsou tím dotčeny jiné formy spolupráce uvedené v této dohodě, zejména v článcích 72 a 74, je vzájemná pomoc mezi správními orgány stran v celních záležitostech upravena v protokolu připojeném k této dohodě. Článek 68 Spolupráce v oblasti statistiky Cílem spolupráce v této oblasti je vyvinutí výkonného statistického systému, který poskytuje spolehlivé statistiky potřebné pro podporu a sledování procesu hospodářské reformy a pro přispění k rozvoji soukromého podnikání v Ázerbájdžánské republice. Spolupráce zahrnuje rovněž otázku ochrany důvěrnosti. Strany spolupracují zejména v těchto oblastech: — přizpůsobení Ázerbájdžánského statistického systému mezinárodním metodám, normám a klasifikaci, — výměna statistických informací, — poskytování makroekonomických a mikroekonomických statistických informací, které jsou nezbytné pro provádění a řízení hospodářských reforem. Společenství poskytne k tomuto účelu Ázerbájdžánské republice technickou pomoc. Článek 69 Ekonomie Strany usnadní proces hospodářské reformy a koordinaci hospodářské politiky vzájemnou spoluprací směřující k lepšímu pochopení základních prvků svých hospodářství a plánu a provádění hospodářské politiky v tržním hospodářství. Za tímto účelem si strany vyměňují informace o makroekonomických výkonech a výhledech. Společenství poskytne technickou pomoc s cílem: — pomoci Ázerbájdžánské republice v procesu hospodářské reformy poskytnutím odborného poradenství a technické pomoci, — podporovat spolupráci mezi ekonomy k urychlení převodu know-how nezbytného pro návrh hospodářské politiky a zajistit značné rozšíření výzkumu souvisejícího s touto politikou. Článek 70 Měnová politika Na žádost ázerbájdžánských orgánů poskytne Společenství technickou pomoc určenou na podporu úsilí Ázerbájdžánské republiky o posílení jejího měnového systému a zavedení plné směnitelnosti její měny. Tato spolupráce zahrnuje technickou pomoc při vypracování a provádění měnové a úvěrové politiky Ázerbájdžánské republiky, která bude plně koordinována s mezinárodními finančními institucemi, při odborné přípravě zaměstnanců a při rozvoji finančních trhů, včetně burzy. Obsahuje rovněž neformální výměnu informací o zásadách a fungování Evropského měnového systému a o nařízeních Společenství ohledně finančních trhů a pohybu kapitálu. HLAVA VII SPOLUPRÁCE V OTÁZKÁCH DEMOKRACIE A LIDSKÝCH PRÁV Článek 71 Strany spolupracují ve všech otázkách ohledně založení a upevňování demokratických institucí, zejména těch, které jsou třeba pro posílení právního státu a ochrany lidských práv a základních svobod v souladu s mezinárodním právem a se zásadami OBSE. Tato spolupráce se uskutečňuje formou programů technické pomoci, které jsou zaměřeny mimo jiné na pomoc při přípravě příslušných právních a správních předpisů, uplatňování těchto předpisů, fungování soudnictví, roli státu v otázkách justice a na fungování volebního systému. Ve vhodných případech může být jejich součástí i odborná příprava. Strany podporují styky a výměny mezi svými státními, regionálními a soudními orgány, členy parlamentů a nevládními organizacemi. HLAVA VIII SPOLUPRÁCE PŘI PREVENCI PROTIPRÁVNÍCH ČINNOSTÍ A PŘI PREVENCI A KONTROLE NEDOVOLENÉHO PŘISTĚHOVALECTVÍ Článek 72 Strany zahájí spolupráci zaměřenou na prevenci protiprávních činností, například: — protiprávní činnosti v oblasti hospodářství, včetně korupce, — protiprávních transakcí s různým zbožím, včetně průmyslového odpadu, — padělání. Spolupráce ve výše uvedených oblastech vychází ze vzájemných konzultací a z úzké součinnosti. Lze poskytnout technickou a správní pomoc včetně pomoci v těchto oblastech: — vypracování vnitrostátních právních předpisů v oblasti prevence protiprávních činností, — zakládání informačních center, — zvýšení výkonnosti organizací zabývajících se prevencí protiprávních činností, — odborná příprava zaměstnanců a rozvoj výzkumné infrastruktury, — vypracování vzájemně přijatelných opatření zabraňujících protiprávním činnostem. Článek 73 Praní peněz 1. Strany se dohodly, že je nezbytné vynaložit úsilí a spolupracovat, aby se zabránilo zneužívání jejich finančních systémů k legalizaci výnosů z trestné činnosti obecně, a zejména z trestných činůtrestných činů souvisejících s drogami. 2. Spolupráce v této oblasti zahrnuje správní a technickou pomoc za účelem vypracování vhodných norem zaměřených proti praní peněz, které jsou rovnocenné s normami, jež v této oblasti přijalo Společenství a mezinárodní fóra, včetně Financial Action Task Force (FATF). Článek 74 Boj proti drogám V rámci svých pravomocí a působnosti spolupracují strany při zvyšování účinnosti a výkonnosti politik a opatření zaměřených proti nedovolené výrobě a distribuci omamných a psychotropních látek a obchodu s nimi, včetně prevence zneužívání chemických prekurzorů, a dále při podpoře prevence a snižování poptávky po drogách. Spolupráce v této oblasti je založena na vzájemných konzultacích a úzké koordinaci stran, pokud jde o cíle a strategie v různých oblastech souvisejících s drogami. Článek 75 Nedovolené přistěhovalectví 1. Členské státy a Ázerbájdžánská republika se dohodly na spolupráci za účelem prevence a kontroly nedovoleného přistěhovalectví. Za tímto účelem: — Ázerbájdžánská republika souhlasí se zpětným přebíráním svých státních příslušníků, kteří se protiprávně zdržují na území členského státu, a to na žádost tohoto členského státu a bez dalších formalit, — a členský stát souhlasí se zpětným přebíráním svých státních příslušníků, jak jsou vymezeni pro účely Společenství, kteří se protiprávně zdržují na území Ázerbájdžánské republiky, a to na její žádost a bez dalších formalit. Pro tyto účely členské státy a Ázerbájdžánská republika zároveň vybaví své státní příslušníky vhodnými průkazy totožnosti. 2. Ázerbájdžánská republika souhlasí s tím, že na žádost členských států s nimi uzavře dvoustranné dohody upravující konkrétní závazky týkající se zpětného přebírání, včetně závazku přebírat zpět státní příslušníky jiných zemí a osoby bez státní příslušnosti, kteří na území tohoto členského státu přijeli z Ázerbájdžánské republiky nebo kteří přijeli na území Ázerbájdžánské republiky z tohoto členského státu. 3. Rada pro spolupráci posoudí, jaké další společné úsilí lze vyvinout pro prevenci a kontrolu nedovoleného přistěhovalectví. HLAVA IX KULTURNÍ SPOLUPRÁCE Článek 76 Strany se zavazují podporovat, povzbuzovat a usnadňovat kulturní spolupráci. Ve vhodných případech mohou být předmětem spolupráce programy kulturní spolupráce Společenství nebo takové programy jednoho či více členských států a lze rozvíjet další činnosti společného zájmu. Spolupráce může zahrnovat zejména: — výměnu informací a zkušeností ohledně ochrany a udržování památek a historických míst (architektonického dědictví), — kulturní výměnu mezi institucemi, umělci a dalšími lidmi pracujícími v oblasti umění. HLAVA X FINANČNÍ SPOLUPRÁCE V OBLASTI TECHNICKÉ POMOCI Článek 77 Za účelem dosažení cílů této dohody a v souladu s články 78, 79 a 80 využívá Ázerbájdžánská republika dočasnou finanční pomoc poskytovanou Společenstvím jako technickou pomoc formou grantů. Cílem této pomoci je urychlit ekonomickou transformaci Ázerbájdžánské republiky. Článek 78 Tato finanční pomoc se poskytuje v rámci programu TACIS upraveném v odpovídajícím nařízení Rady. Článek 79 Cíle a oblasti finanční pomoci Společenství se určí v rámcovém programu odrážejícím stanovené priority dohodnuté stranami, přičemž se přihlédne k potřebám Ázerbájdžánské republiky, k absorpčním schopnostem odvětví a k postupu reformy. Strany o tom informují Radu pro spolupráci. Článek 80 Za účelem umožnění optimálního využití dostupných zdrojů zajistí strany, aby se příspěvky technické pomoci Společenství poskytovaly v úzké součinnosti s příspěvky z jiných zdrojů, kterými jsou například členské státy, další země a mezinárodní organizace, jako například Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj a Evropská banka pro obnovu a rozvoj. HLAVA XI INSTITUCIONÁLNÍ, OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 81 Zřizuje se Rada pro spolupráci, která dohlíží na provádění této dohody. Schází se jednou za rok na úrovni ministrů. Zkoumá veškeré důležité otázky vznikající v rámci této dohody a veškeré další dvoustranné nebo mezinárodní otázky společného zájmu pro dosažení cílů této dohody. Rada pro spolupráci může také po dohodě stran vydávat vhodná doporučení. Článek 82 1. Rada pro spolupráci se skládá z členů Rady Evropské unie a členů Komise Evropských společenství na jedné straně a z členů vlády Ázerbájdžánské republiky na straně druhé. 2. Rada pro spolupráci přijme svůj jednací řád. 3. Funkci předsedy Rady pro spolupráci střídavě vykonává zástupce Společenství a člen vlády Ázerbájdžánské republiky. Článek 83 1. Radě pro spolupráci je při výkonu jejích funkcí nápomocen Výbor pro spolupráci složený ze zástupců členů Rady Evropské unie a členů Komise Evropských společenství na jedné straně a ze zástupců vlády Ázerbájdžánské republiky na straně druhé, zpravidla na úrovni vyšších úředníků. Funkci předsedy Výboru pro spolupráci střídavě vykonává Společenství a Ázerbájdžánská republika. Rada pro spolupráci ve svém jednacím řádu stanoví povinnosti Výboru pro spolupráci, mezi něž patří příprava zasedání Rady pro spolupráci, a dále stanoví způsob práce výboru. 2. Rada pro spolupráci může přenést jakoukoliv ze svých pravomocí na Výbor pro spolupráci, který zajišťuje kontinuitu mezi jednotlivými zasedáními Rady pro spolupráci. Článek 84 Rada pro spolupráci může rozhodnout o vytvoření dalších zvláštních výborů nebo orgánů, které jí mohou být nápomocny při výkonu jejích funkcí, a určí jejich složení a povinnosti, jakož i způsob jejich práce. Článek 85 Při zkoumání otázek vzniklých v rámci této dohody ve vztahu k ustanovením, která se odvolávají na články GATT/WTO, přihlíží Rada pro spolupráci v co největší míře k výkladu, který k dotyčnému článku obecně zastávají členové WTO. Článek 86 Zřizuje se Parlamentní výbor pro spolupráci. Představuje fórum pro členy ázerbájdžánského parlamentu a Evropského parlamentu, kde se scházejí a vyměňují si názory. Schází se ve lhůtách, které si sám určí. Článek 87 1. Parlamentní výbor pro spolupráci se skládá z členů Evropského parlamentu na jedné straně a z členů ázerbájdžánského parlamentu na straně druhé. 2. Parlamentní výbor pro spolupráci přijme svůj jednací řád. 3. Parlamentnímu výboru pro spolupráci střídavě předsedá Evropský parlament a ázerbájdžánský parlament v souladu s ustanoveními přijatými v jeho jednacím řádu. Článek 88 Parlamentní výbor pro spolupráci může od Rady pro spolupráci požadovat významné informace o provádění této dohody; Rada výboru tyto informace následně předá. Parlamentní výbor pro spolupráci bude informován o doporučeních Rady pro spolupráci. Parlamentní výbor pro spolupráci může Radě pro spolupráci vydávat doporučení. Článek 89 1. V rámci působnosti této dohody se každá ze stran zavazuje, že zajistí, aby fyzické a právnické osoby druhé strany měly bez diskriminace ve srovnání s jejími vlastními státními příslušníky přístup k příslušným soudům a správním orgánům stran, aby mohly hájit svá osobní a majetková práva, včetně práv týkajících se duševního, průmyslového nebo obchodního vlastnictví. 2. V mezích svých pravomocí a působnosti strany: — povzbudí přijetí rozhodčího řízení pro řešení sporů vzniklých na základě obchodních transakcí a spolupráce, které provedly hospodářské subjekty Společenství a Ázerbájdžánské republiky, — souhlasí s tím, že v případech, kdy se spor předloží k rozhodčímu řízení, si každá strana sporu, s výjimkou případů, kdy předpisy rozhodčího centra vybraného smluvními stranami stanoví jinak, může zvolit svého vlastního rozhodce bez ohledu na jeho státní příslušnost a že předsedající třetí rozhodce nebo jediný rozhodce může být státním příslušníkem třetího státu, — doporučí svým hospodářským subjektům, aby si po vzájemné dohodě vybrali právo, jímž se řídí jejich smlouvy, — podpoří použití rozhodčích pravidel vypracovaných Komisí OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL) a podpoří vedení rozhodčího řízení v rozhodčím centru signatářského státu Úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů uzavřené dne 10. června 1958 v New Yorku. Článek 90 Tato dohoda nebrání straně, aby přijala opatření: a) která považuje za nezbytná pro zabránění úniku informací v rozporu s jejími zásadními bezpečnostními zájmy; b) která se týkají výroby zbraní, střeliva nebo válečného materiálu nebo obchodu s nimi nebo výzkumu, vývoje nebo výroby nezbytné pro obranné účely za předpokladu, že tato opatření nenarušují podmínky hospodářské soutěže, pokud jde o výrobky, které nejsou výhradně určeny pro vojenské účely; c) která považuje za zásadní pro vlastní bezpečnost v případě závažných vnitřních nepokojů ohrožujících zachování práva a pořádku, v době války nebo vážného mezinárodního napětí představujícího hrozbu války nebo z důvodu plnění závazků přijatých k zachování míru a mezinárodní bezpečnosti; d) která považuje za nezbytná pro dodržování svých mezinárodních povinností a závazků při kontrole průmyslového zboží a technologií dvojího užití. Článek 91 1. V oblastech upravených touto dohodou, a aniž jsou dotčena zvláštní opatření v ní obsažená: — úprava uplatňovaná Ázerbájdžánskou republikou vůči Společenství nesmí působit diskriminaci mezi členskými státy, jejich státními příslušníky nebo jejich společnostmi či podniky, — úprava uplatňovaná Společenstvím vůči Ázerbájdžánské republice nesmí působit diskriminaci mezi Ázerbájdžánskými státními příslušníky nebo jejími společnostmi či podniky. 2. Odstavcem 1 není dotčeno právo stran uplatňovat odpovídající ustanovení svých daňových předpisů vůči daňovým poplatníkům, kteří nejsou ve shodné situaci, pokud jde o místo pobytu. Článek 92 1. Kterákoli strana může předložit Radě pro spolupráci jakýkoli spor ohledně provádění nebo výkladu této dohody. 2. Rada pro spolupráci může urovnat tento spor formou doporučení. 3. V případě, že spor není možné urovnat podle odstavce 2, může kterákoli ze stran oznámit druhé straně jmenování dohodce; druhá strana poté musí do dvou měsíců jmenovat druhého dohodce. Při používání tohoto postupu se Společenství a členské státy považují za jednu stranu sporu. Třetího dohodce jmenuje Rada pro spolupráci. Doporučení dohodců se přijmou většinou hlasů. Tato doporučení nejsou pro strany závazná. 4. Rada pro spolupráci může stanovit procesní pravidla urovnávání sporů. Článek 93 Strany souhlasí s tím, že na žádost jedné ze stran bezodkladně zahájí a vhodnými cestami povedou konzultace a projednají veškeré záležitosti, které se týkají výkladu nebo provádění této dohody a dalších souvisejících hledisek vztahů mezi nimi. Tímto článkem nejsou žádným způsobem dotčeny ani ovlivněny články 14, 92 a 98. Článek 94 Zacházení poskytnuté Ázerbájdžánské republice na základě této dohody nesmí být v žádném případě příznivější než zacházení, které si členské státy poskytují navzájem. Článek 95 Pro účely této dohody se výrazem „strany“ rozumí Ázerbájdžánská republika na jedné straně a na straně druhé Společenství, členské státy nebo Společenství a členské státy v souladu s jejich pravomocemi. Článek 96 Smlouva o energetické chartě a protokoly k ní se po svém vstupu v platnost použijí na otázky upravené v této dohodě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je to v nich stanoveno. Článek 97 Tato dohoda se uzavírá na počáteční období deseti let. Poté se automaticky prodlužuje vždy o rok, pokud ji žádná ze stran šest měsíců před uplynutím její platnosti písemným oznámením druhé straně nevypoví. Článek 98 1. Strany přijmou veškerá obecná nebo zvláštní opatření potřebná ke splnění svých závazků podle této dohody. Dohlížejí na to, aby bylo dosaženo cílů vyjádřených v této dohodě. 2. Domnívá-li se některá ze stran, že druhá strana neplní své závazky vyplývající z této dohody, může přijmout vhodná opatření. Předtím, avšak s výjimkou zvlášť naléhavých případů, poskytne Radě pro spolupráci všechny související informace, které jsou nezbytné pro důkladné posouzení situace s cílem nalézt řešení přijatelné pro obě strany. Při výběru opatření musí být dána přednost těm, která nejméně naruší fungování této dohody. Tato opatření se na žádost druhé strany bezodkladně oznámí Radě pro spolupráci. Článek 99 Přílohy I, II, III, IV a V a protokol tvoří nedílnou součást této dohody. Článek 100 Dokud nebude dosaženo rovnocenných práv pro jednotlivce a hospodářské subjekty na základě této dohody, nejsou touto dohodou dotčena práva jim poskytnutá na základě stávajících dohod mezi jedním nebo více členskými státy na jedné straně a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé, s výjimkou oblastí, které náležejí do pravomoci Společenství, a aniž jsou dotčeny závazky členských států vyplývající z této dohody v oblastech, které náležejí do jejich pravomoci. Článek 101 Tato dohoda se na jedné straně vztahuje na území, na které se vztahují Smlouvy o založení Evropského společenství, o založení Evropského společenství uhlí a oceli a o založení Evropského společenství pro atomovou energii, za podmínek stanovených v těchto smlouvách, a na straně druhé na území Ázerbájdžánské republiky. Článek 102 Depozitářem této dohody je generální tajemník Rady Evropské unie. Článek 103 Prvopis této dohody sepsaný v jazyce anglickém, dánském, finském, francouzském, italském, německém, nizozemském, portugalském, řeckém, španělském, švédském a ázerbájdžánském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude uložen u generálního tajemníka Rady Evropské unie. Článek 104 Tuto dohodu schválí strany v souladu se svými postupy. Tato dohoda vstoupí v platnost prvním dnem druhého měsíce, který následuje po dni, kdy strany oznámí generálnímu tajemníkovi Rady Evropské unie, že postupy uvedené v prvním pododstavci byly dokončeny. Svým vstupem v platnost, a pokud se týká vztahů mezi Ázerbájdžánskou republikou a Společenstvím, nahrazuje tato dohoda Dohodu mezi Evropským hospodářským společenstvím, Evropským společenstvím pro atomovou energii a Svazem sovětských socialistických republik o obchodu a hospodářské a obchodní spolupráci, podepsanou v Bruselu dne 18. prosince 1989. Článek 105 V případě, že do dokončení postupů nezbytných pro vstup této dohody v platnost začnou být použitelné určité části této dohody na základě prozatímní dohody mezi Společenstvím a Ázerbájdžánskou republikou, souhlasí strany s tím, že za těchto okolností se výrazem „den vstupu této dohody v platnost“ označuje den, kdy vstoupí v platnost prozatímní dohoda. Hecho en Luxemburgo, el veintidós de abril de mil novecientos noventa y seis. Udfærdiget i Luxembourg, den toogtyvende april nitten hundrede og seksoghalvfems. Geschehen zu Luxemburg am zweiundzwanzigsten April neunzehnhundertsechsundneunzig. ’Eγινε στο Λουξεμβούργο, στις είκοσι δύο Απριλίου χίλια εννιακόσια ενενήντα έξι. Done at Luxembourg on the twenty-second day of April in the year one thousand nine hundred and ninety-six. Fait à Luxembourg, le vingt-deux avril mil neuf cent quatre-vingt-seize. Fatto a Lussemburgo, addì ventidue aprile millenovecentonovantasei. Gedaan te Luxemburg, de tweeëntwintigste april negentienhonderd zesennegentig. Feito no Luxemburgo, em vinte e dois de Abril de mil novecentos e noventa e seis. Tehty Luxemburgissa kahdentenakymmenentenätoisena päivänä huhtikuuta vuonna tuhatyhdeksänsataayhdeksänkymmentäkuusi. Som skedde i Luxemburg den tjugoandra april nittonhundranittiosex. Иjирми ики апрел мин доггуз jүз дохсан алтынчы ил тарихда Лүксембург шаьринде имзаланмышдыр - 4kB Voor het Koninkrijk België Für das Königreich Belgien Cette signature engage également la Communauté française, la Communauté flamande, la Communauté germanophone, la Région wallonne, la Région flamande et la Région de Bruxelles-Capitale. Deze handtekening verbindt eveneens de Vlaamse Gemeenschap, de Franse Gemeenschap, de Duitstalige Gemeenschap, het Vlaamse Gewest, het Waalse Gewest en het Brusselse Hoofdstedelijke Gewest. Diese Unterschrift verbindet zugleich die Deutschsprachige Gemeinschaft, die Flämische Gemeinschaft, die Französische Gemeinschaft, die Wallonische Region, die Flämische Region und die Region Brüssel-Hauptstadt. 10kB 4kB 8kB 8kB 6kB Thar ceann na hÉireann 6kB 7kB 5kB 5kB 8kB 4kB Suomen tasavallan puolesta 7kB 5kB 9kB Por las Comunidades Europeas For De Europæiske Fællesskaber Für die Europäischen Gemeinschaften Για τις Ευρωπαϊκές Κοινότητες 10kB Pour les Communautés européennes Per le Comunità europee Voor de Europese Gemeenschappen Pelas Comunidades Europeias Euroopan yhteisöjen puolesta För Europeiska gemenskaperna 5kB SEZNAM PŘILOŽENÝCH DOKUMENTŮ Příloha I Informativní seznam výhod poskytovaných Ázerbájdžánskou republikou nezávislým státům bývalého Sovětského svazu v souladu s čl. 9 odst. 3 Příloha II Smlouvy o duševním, průmyslovém a obchodním vlastnictví podle článku 42 Příloha III Finanční služby podle čl. 26 odst. 3 Příloha IV Výhrady Společenství v souladu s čl. 23 odst. 2 Příloha V Výhrady Ázerbájdžánské republiky v souladu s čl. 23 odst. 4 Protokol o vzájemné pomoci mezi správními orgány v celních záležitostech PŘÍLOHA I INFORMATIVNÍ SEZNAM VÝHOD POSKYTOVANÝCH ÁZERBÁJDŽÁNSKOU REPUBLIKOU NEZÁVISLÝM STÁTŮM BÝVALÉHO SOVĚTSKÉHO SVAZU V SOULADU S ČL. 9 ODST. 3 1. Neuplatňují se žádná dovozní cla. 2. Neuplatňují se žádná vývozní cla, pokud se jedná o zboží dodané v rámci ročních dvoustranných ujednání o obchodu a spolupráci uzavřených mezi těmito státy, a to v rámci nomenklatury v nich stanovené. 3. Při dovozu se neuplatňuje DPH. 4. Při dovozu se neuplatňují žádné spotřební daně. PŘÍLOHA II SMLOUVY O DUŠEVNÍM, PRŮMYSLOVÉM A OBCHODNÍM VLASTNICTVÍ PODLE ČLÁNKU 42 1. Čl. 42 odst. 2 se vztahuje na tyto mnohostranné smlouvy: — Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl (Pařížský akt, 1971), — Mezinárodní úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových organizací (Řím, 1961), — Protokol k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek (Madrid, 1989), — Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek (Ženeva, 1977, ve znění z roku 1979), — Budapešťská smlouva o mezinárodním uznávání uložení mikroorganismů k účelům patentového řízení (1977, pozměněna v roce 1980), — Mezinárodní úmluva na ochranu nových odrůd rostlin (Ženevský akt, 1991). 2. Rada pro spolupráci může doporučit, aby se čl. 42 odst. 2 vztahoval na další mnohostranné smlouvy. Hrozí-li v oblasti duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví obtíže, které ovlivňují obchodní podmínky, uskuteční se na žádost kterékoli strany naléhavé konzultace, jejichž cílem je dosažení vzájemně uspokojivého řešení. 3. Strany potvrzují význam, který přikládají závazkům vzniklým na základě těchto mnohostranných smluv: — Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví (Stockholmský akt, 1967, pozměněn v roce 1979), — Madridská dohoda o mezinárodním zápisu ochranných známek (Stockholmský akt, 1967, pozměněna v roce 1979), — Smlouva o patentové spolupráci (Washington, 1970, ve znění z roku 1979, pozměněna v roce 1984). 4. Od vstupu této dohody v platnost poskytne Ázerbájdžánská republika společnostem a státním příslušníkům Společenství v oblasti uznávání a ochrany duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví zacházení, které není méně příznivé než zacházení poskytnuté kterékoliv třetí zemi na základě dvoustranných dohod. 5. Odstavec 4 se nevztahuje na výhody poskytované Ázerbájdžánskou republikou třetí zemi na základě účinné vzájemnosti a na výhody poskytované Ázerbájdžánskou republikou jiné zemi bývalého SSSR. PŘÍLOHA III FINANČNÍ SLUŽBY PODLE ČL. 26 ODST. 3 Finanční službou je každá služba finanční povahy, kterou nabízí poskytovatel finančních služeb strany. Mezi finanční služby patří tyto činnosti: A. Veškeré služby pojišťovací a služby související s pojištěním 1. Přímé pojištění (včetně soupojištění): i) životní, ii) jiné než životní. 2. Zajištění a retrocese. 3. Zprostředkování pojištění, například služby makléřů a agentů. 4. Pomocné služby související s pojištěním, například služby v oborech poradenství, pojistné matematiky, posuzování rizika a likvidace škody. B. Bankovní a jiné finanční služby (kromě pojištění) 1. Přijímání vkladů a jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti. 2. Půjčky všech druhů, včetně spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru, hypotečního úvěru, faktoringu a financování obchodních transakcí. 3. Finanční leasing. 4. Veškeré služby plateb a převodů peněz, včetně kreditních a debetních karet, cestovních šeků a bankovních směnek. 5. Poskytování záruk a příslibů. 6. Obchodování na vlastní účet nebo na účet klientů, na burze, mimoburzovním trhu nebo jinak: a) s nástroji peněžního trhu (šeky, směnky, vkladové listy atd.); b) s peněžními prostředky v cizích měnách; c) s derivátovými produkty, například termínovanými obchody a opcemi; d) s kurzovými a úrokovými nástroji, například swapy či forwardovými termínovými smlouvami; e) s převoditelnými cennými papírycennými papíry; f) s ostatními obchodovatelnými nástroji a finančními aktivy, včetně drahých kovů. 7. Účast při emisích všech druhů cenných papírůcenných papírů, včetně upisování a umísťování jako zástupce (veřejně nebo soukromě) a poskytování souvisejících služeb. 8. Peněžní makléřství. 9. Správa aktiv, jako například správa hotovosti nebo portfolia, všechny formy správy kolektivního investování, správa penzijních fondů, služby úschovy, uložení a správy. 10. Zúčtovací a clearingové služby pro finanční aktiva, včetně cenných papírůcenných papírů, derivátových produktů a dalších obchodovatelných nástrojů. 11. Poradenské, zprostředkovací a další pomocné finanční služby pro všechny činnosti uvedené v bodech 1 až 10, včetně úvěrových referencí a analýz o úvěrové důvěryhodnosti, investičního a portfoliového průzkumu a poradenství, poradenství při akvizicích a v otázkách restrukturalizace a strategie společností. 12. Poskytování a přenos finančních informací, zpracování finančních údajů a s tím související software od poskytovatelů jiných finančních služeb. Z definice finančních služeb jsou vyloučeny tyto činnosti: a) činnosti centrálních bank nebo jiných veřejných institucí v rámci provádění měnové politiky a politiky směnných kurzů; b) činnosti prováděné centrálními bankami, státními subjekty, ministerstvy nebo veřejnými institucemi na účet vlády nebo s vládní zárukou, s výjimkou případů, kdy tyto činnosti mohou provádět poskytovatelé finančních služeb v soutěži s těmito veřejnými subjekty; c) činnosti, které tvoří součást zákonného systému sociálního nebo důchodového zabezpečení s výjimkou případů, kdy tyto činnosti mohou provádět poskytovatelé finančních služeb v soutěži s veřejnými subjekty nebo soukromými institucemi. PŘÍLOHA IV VÝHRADY SPOLEČENSTVÍ V SOULADU S ČL. 23 ODST. 2 Hornictví V některých členských státech se může požadovat koncese pro důlní a těžební činnost v případě společností, které nejsou ovládány subjekty Společenství. Rybolov Přístup k biologickým zdrojům a lovištím v mořských vodách nacházejících se pod svrchovaností a jurisdikcí členských států Společenství a jejich vytěžování jsou možné pouze pro rybářská plavidla plující pod vlajkou členského státu Společenství a registrovaná na území Společenství, pokud není stanoveno jinak. Nákup nemovitostí V některých členských státech podléhá omezením nákup nemovitostínemovitostí společnostmi, které nejsou společnostmi Společenství. Audiovizuální služby včetně rozhlasu Národní zacházení v oblasti výroby a distribuce, včetně vysílání a dalších forem přenosu pro veřejnost, může být vyhrazeno pro audiovizuální díla, která splňují určitá kritéria původu. Telekomunikační služby včetně mobilních a satelitních služeb Vyhrazené služby V některých členských státech je omezen přístup na trh, pokud jde o doplňkové služby a infrastrukturu. Služby svobodných povolání Služby vyhrazené fyzickým osobám, které jsou státními příslušníky členských států. Za určitých podmínek mohou tyto osoby zakládat společnosti. Zemědělství V některých členských státech se neuplatňuje národní zacházení pro společnosti, které nejsou ovládány subjekty Společenství a které chtějí založit zemědělský podnik. Nákup vinic společnostmi, které nejsou ovládány subjekty Společenství, podléhá oznámení, popř. povolení. Služby tiskových kanceláří V některých členských státech platí omezení pro zahraniční účast v nakladatelstvích a v rozhlasových a televizních společnostech. PŘÍLOHA V VÝHRADY ÁZERBÁJDŽÁNSKÉ REPUBLIKY V SOULADU S ČL. 23 ODST. 4 Využívání půdního podloží a přírodních zdrojů, včetně průzkumu a výroby, těžba Průzkum a produkce uhlovodíkových zdrojů a těžba některých rud a kovů mohou vyžadovat koncesi. Rybolov Pro rybolov je nezbytné povolení od příslušného vládního orgánu. Lov Pro lov je nezbytné povolení od příslušného vládního orgánu. Nákup nemovitostí (nemovitého majetku) Zahraničním společnostem není dovoleno nakupovat pozemky. Společnosti si však mohou pozemky dlouhodobě pronajímat. Bankovní služby Celkový kapitál bank vlastněných zahraničními subjekty nesmí překročit stanovené procento celkového kapitálu v domácím bankovním systému. Ázerbájdžán se zavazuje, že nesníží pro ázerbájdžánské dceřiné společnosti a pobočky společností Společenství strop, který omezuje celkový podíl zahraničního kapitálu v ázerbájdžánském bankovním systému a který platí v den parafování této dohody, ledaže je takové opatření nezbytné v rámci programů MMF pro Ázerbájdžán. Nejpozději do pěti let ode dne podepsání této dohody zváží Ázerbájdžán možnost zvýšit tento strop s ohledem na odpovídající měnové, fiskální a finanční úvahy, úvahy ohledně platební bilance a na stav bankovního systému Ázerbájdžánské republiky. Telekomunikační služby a služby hromadných sdělovacích prostředků Na zahraniční účast se mohou vztahovat určitá omezení. Služby svobodných povolání Fyzické osoby, které nejsou ázerbájdžánskými státními příslušníky, nemohou vykonávat některé činnosti nebo tyto vykonávání těchto činností podléhá omezením či zvláštním požadavkům. Historické budovy a památky Činnosti v této oblasti podléhají omezením. Uplatňování výhrad v této příloze nesmí v žádném případě vést k zacházení, které by bylo méně příznivé než zacházení poskytnuté společnostem jakékoli třetí země. PROTOKOL o vzájemné pomoci mezi správními orgány v celních záležitostech Článek 1 Definice Pro účely tohoto protokolu se rozumí a) „celními předpisy“ všechny právní a správní předpisy platné na území stran, které upravují dovoz, vývoz, tranzit zboží a jeho umístění do určitého celního režimu, včetně opatření pro zákaz, omezení a kontrolu; b) „dožadujícím orgánem“ příslušný správní orgán, který byl pro tento účel určen stranou a který podává žádost o pomoc v celních záležitostech; c) „dožádaným orgánem“ příslušný správní orgán, který byl pro tento účel určen stranou a který obdrží žádost o pomoc v celních záležitostech; d) „osobními údajiosobními údaji“ informace týkající se určitého nebo určitelného jednotlivce. Článek 2 Oblast působnosti 1. Strany si vzájemně pomáhají v oblastech spadajících do jejich pravomoci při prevenci, zjišťování a vyšetřování porušení celních předpisů, a to způsobem a za podmínek, které jsou stanoveny v tomto protokolu. 2. Pomoc v celních záležitostech, jak je upravena v tomto protokolu, se vztahuje na správní orgány stran, které jsou příslušné pro provádění tohoto protokolu. Nejsou jí dotčeny předpisy, jimiž se řídí vzájemná pomoc v trestních věcech. Ani se nevztahuje na informace získané při výkonu pravomocí na základě žádosti soudního orgánu, pokud s tím tento orgán nesouhlasí. Článek 3 Pomoc na žádost 1. Na žádost dožadujícího orgánu mu dožádaný orgán poskytne všechny potřebné informace, které dožadujícímu orgánu umožní zajistit správné uplatňování celních předpisů, včetně informací o oznámených nebo plánovaných operacích, které porušují nebo by mohly porušovat tyto předpisy. 2. Na žádost dožadujícího orgánu dožádaný orgán sdělí, zda zboží vyvezené z území jedné strany bylo řádně dovezeno na území druhé strany, a v případě potřeby informuje o celním režimu tohoto zboží. 3. Na žádost dožadujícího orgánu dožádaný orgán v rámci svých právních předpisů podnikne nezbytné kroky, které zajistí sledování a) fyzických nebo právnických osob, u kterých existuje důvodné podezření, že porušují nebo porušily celní předpisy; b) míst, kde se zboží skladuje způsobem, který vyvolává důvodné podezření, že je určeno pro operace porušující celní předpisy; c) pohybů zboží, které jsou oznámeny jako potenciálně podezřelé z porušování celních předpisů; d) dopravních prostředků, u kterých existuje důvodné podezření, že byly, jsou nebo by mohly být použity při operacích porušujících celní předpisy. Článek 4 Pomoc bez žádosti V souladu se svými právními předpisy a ostatními právními nástroji si strany navzájem poskytnou pomoc bez předchozí žádosti, považují-li to za nezbytné pro správné uplatňování celních předpisů, zejména pokud získají informace o: — operacích, které představují nebo které se jeví jako porušení těchto předpisů, a které mohou být předmětem zájmu druhé smluvní strany, — nových způsobech nebo metodách používaných při provádění těchto operací, — zboží, o němž je známo, že je předmětem porušování celních předpisů, — fyzických nebo právnických osobách, u kterých existuje důvodné podezření, že porušují nebo porušily celní předpisy, — dopravních prostředcích, u kterých existuje důvodné podezření, že byly, jsou nebo by mohly být použity při operacích porušujících celní předpisy. Článek 5 Oznámení a doručení Na žádost dožadujícího orgánu podnikne dožádaný orgán v souladu se svými právními předpisy všechny nezbytné kroky k tomu, aby zajistil: — doručení všech dokumentů, — oznámení všech rozhodnutí, které patří do působnosti tohoto protokolu, adresátovi bydlícímu nebo usazenému na jeho území. Na žádost se v tomto případě vztahuje čl. 6 odst. 3. Článek 6 Forma a obsah žádostí o pomoc 1. Žádosti podle tohoto protokolu se podávají písemně. K žádosti se přikládají doklady potřebné k jejímu vyřízení. V případě potřeby lze z důvodů naléhavosti přijmout i ústní žádost, která však musí být bezodkladně potvrzena písemně. 2. Žádosti podle odstavce 1 obsahují tyto informace: a) dožadující orgán podávající žádost; b) požadované opatření; c) předmět a důvod žádosti; d) dotčené právní předpisy a jiné právní skutečnosti; e) co nejpřesnější a nejúplnější údaje o fyzických nebo právnických osobách, které jsou cílem šetření; f) přehled významných skutečností a dosud provedených šetření, s výjimkou případů uvedených v článku 5. 3. Žádosti se podávají v úředním jazyce dožádaného orgánu nebo v jazyce pro něj přijatelném. 4. Pokud žádost nesplňuje formální náležitosti, lze žádat o její opravu nebo doplnění; lze však nařídit předběžná opatření. Článek 7 Vyřizování žádosti 1. Za účelem vyhovění žádosti o pomoc dožádaný orgán v rámci svých pravomocí a dostupných zdrojů postupuje tak, jako by jednal z vlastního podnětu nebo na žádost jiných orgánů téže strany, to znamená, že předá informace, které již má k dispozici, provede odpovídající šetření nebo zajistí jejich provedení. Toto ustanovení platí rovněž pro správní útvar, kterému dožádaný orgán žádost předal, protože nemohl konat sám. 2. Žádosti o pomoc se vyřizují v souladu s právními a správními předpisy dožádané strany. 3. Náležitě zmocnění úředníci strany mohou se souhlasem druhé strany a za podmínek jí stanovených získat od úředníků dožádaného orgánu nebo jiného orgánu, za který dožádaný orgán odpovídá, informace o operacích, které porušují nebo mohou porušit celní předpisy, pokud tyto informace dožadující orgán potřebuje pro účely tohoto protokolu. 4. Úředníci strany mohou být, po dohodě s druhou zúčastněnou stranou a za jí stanovených podmínek, přítomni vyšetřováním prováděným na území této druhé strany. Článek 8 Forma předávaných informací 1. Dožádaný orgán seznámí dožadující orgán s výsledky vyšetřování ve formě dokumentů, ověřených kopií, zpráv a podobně. 2. Dokumenty podle odstavce 1 lze nahradit elektronicky zpracovanými informacemi v jakékoli formě plnícími stejný účel. Článek 9 Výjimky z povinnosti poskytnout pomoc 1. Strany mohou odmítnout poskytnutí pomoci stanovené v tomto protokolu, pokud by její poskytnutí: a) pravděpodobně ohrozilo svrchovanost Ázerbájdžánské republiky nebo členského státu, který byl požádán o pomoc na základě tohoto protokolu; nebo b) pravděpodobně ohrozilo veřejný pořádek, bezpečnost nebo jiné zásadní zájmy, zejména v případech uvedených v čl. 10 odst. 2; nebo c) se týkalo měnových nebo daňových předpisů jiných, než jsou celní předpisy; nebo d) představovalo porušení průmyslového, obchodního nebo profesního tajemství. 2. Žádá-li dožadující orgán o pomoc, kterou by sám nemohl poskytnout, byl-li by o ni požádán, upozorní na tuto skutečnost ve své žádosti. O způsobu, jak naložit s takovou žádostí, rozhodne dožádaný orgán. 3. Rozhodnutí o odmítnutí pomoci a jeho odůvodnění se bezodkladně oznámí dožadujícímu orgánu. Článek 10 Výměna informací a zachování důvěrnosti 1. Všechny informace sdělené v jakékoliv formě na základě tohoto protokolu jsou důvěrné nebo vyhrazené povahy v závislosti na předpisech platných v každé ze stran. Vztahuje se na ně úřední tajemství a požívají ochrany poskytované informacím stejného druhu podle odpovídajících právních předpisů strany, která je obdržela, a odpovídajících předpisů použitelných pro orgány Společenství. 2. Výměnu osobních údajůosobních údajů lze provádět pouze v případě, že se strana získávající tyto údaje zaváže chránit je alespoň způsobem rovnocenným ochraně pro takový případ ve straně, která údaje poskytla. 3. Získané informace lze použít pouze pro účely tohoto protokolu. Žádá-li jedna strana o použití těchto informací pro jiné účely, musí si vyžádat předchozí písemný souhlas orgánu, který informace poskytl. Tyto informace mohou rovněž podléhat omezením, která tento orgán stanoví. 4. Odstavec 3 nebrání využití informací v soudním nebo správním řízení, které je následně zahájeno pro porušení celních předpisů. Příslušnému orgánu, který poskytl informace, se toto použití informací oznámí. 5. Strany mohou ve svých protokolech, zprávách a svědeckých výpovědích a v soudním řízení a stíhání použít jako důkazy informace získané a dokumenty konzultované v souladu s tímto protokolem. Článek 11 Znalci a svědci 1. Úředník dožádaného orgánu může být pověřen, aby v mezích uděleného pověření vystoupil jako znalec nebo svědek v soudním nebo správním řízení týkajícím se záležitostí uvedených v tomto protokolu v pravomoci druhé strany a aby předložil předměty, dokumenty nebo jejich ověřené kopie, kterých je pro řízení třeba. Předvolání k takovému řízení musí výslovně uvést, v jaké záležitosti a v jaké funkci nebo postavení bude úředník vyslechnut. 2. Pověřenému úředníkovi se poskytne ochrana zaručená stávajícími právními předpisy, které platí pro úředníky dožadujícího orgánu na jeho území. Článek 12 Náklady pomoci Strany se vzdávají všech vzájemných nároků na náhradu nákladů vzniklých podle tohoto protokolu, s výjimkou případných nákladů na znalce a svědky a nákladů na tlumočníky a překladatele, kteří nejsou zaměstnáni ve veřejné službě. Článek 13 Uplatňování 1. Uplatňování tohoto protokolu se svěřuje ústředním celním orgánům Ázerbájdžánské republiky na jedné straně a příslušným útvarům Komise Evropských společenství, případně celním orgánům členských států na straně druhé. Ty rozhodnou o všech praktických opatřeních a ujednáních, které jsou nezbytné pro provádění tohoto protokolu, přičemž vezmou v úvahu platné předpisy v oblasti ochrany údajů. Mohou doporučit příslušným orgánům změny, které by podle jejich názoru měly být v tomto protokolu provedeny. 2. Strany se vzájemně konzultují a následně se informují o podrobnostech prováděcích předpisů, které jsou přijaty v souladu s tímto protokolem. Článek 14 Doplňkovost Aniž je dotčen článek 10, nejsou žádnými dohodami o vzájemné pomoci, které byly uzavřeny mezi jedním nebo více členskými státy a Ázerbájdžánskou republikou, dotčeny předpisy Společenství, které upravují předávání informací získaných v celních záležitostech, na nichž by mohlo mít Společenství zájem, mezi příslušnými útvary Komise Evropských společenství a celními orgány členských států. ZÁVĚREČNÝ AKT Zplnomocnění zástupci: BELGICKÉHO KRÁLOVSTVÍ, DÁNSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO, ŘECKÉ REPUBLIKY, ŠPANĚLSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY, IRSKA, ITALSKÉ REPUBLIKY, LUCEMBURSKÉHO VELKOVÉVODSTVÍ, NIZOZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, RAKOUSKÉ REPUBLIKY, PORTUGALSKÉ REPUBLIKY, FINSKÉ REPUBLIKY, ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA, smluvních stran Smlouvy o založení Evropského společenství, Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, (dále jen „členské státy“) a EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ, EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ UHLÍ A OCELI a EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII (dále jen „Společenství“) na jedné straně a zplnomocnění zástupci ÁZERBÁJDŽÁNSKÉ REPUBLIKY na straně druhé, kteří se sešli v Lucemburku dne dvacátého druhého dubna tisíc devět set devadesát šest k podpisu Dohody o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé (dále jen „dohoda“), přijali tyto dokumenty: dohodu včetně příloh a tento protokol: Protokol o vzájemné pomoci mezi správními orgány v celních záležitostech Zplnomocnění zástupci členských států a Společenství a zplnomocnění zástupci Ázerbájdžánské republiky přijali následující společná prohlášení připojená k tomuto závěrečnému aktu: Společné prohlášení ke dvanáctému bodu preambule dohody Společné prohlášení k článku 4 dohody Společné prohlášení k článku 6 dohody Společné prohlášení k článku 15 dohody Společné prohlášení k pojmu „ovládání“ uvedenému v čl. 25 písm. b) a v článku 36 Společné prohlášení k článku 35 dohody Společné prohlášení k článku 42 dohody Společné prohlášení k článku 55 dohody Společné prohlášení k článku 98 dohody Zplnomocnění zástupci členských států a Společenství a zplnomocnění zástupci Ázerbájdžánské republiky dále vzali na vědomí prohlášení francouzské vlády ohledně jejích zámořských zemí a území připojené k tomuto závěrečnému aktu. Zplnomocnění zástupci členských států a Společenství a zplnomocnění zástupci Ázerbájdžánské republiky zároveň vzali na vědomí následující výměnu dopisů připojenou k tomuto závěrečnému aktu: Výměna dopisů mezi Společenstvím a Ázerbájdžánskou republikou o usazování společností Hecho en Luxemburgo, el veintidós de abril de mil novecientos noventa y seis. Udfærdiget i Luxembourg, den toogtyvende april nitten hundrede og seksoghalvfems. Geschehen zu Luxemburg am zweiundzwanzigsten April neunzehnhundertsechsundneunzig. ’Eγινε στο Λουξεμβούργο, στις είκοσι δύο Απριλίου χίλια εννιακόσια ενενήντα έξι. Done at Luxembourg on the twenty-second day of April in the year one thousand nine hundred and ninety-six. Fait à Luxembourg, le vingt-deux avril mil neuf cent quatre-vingt-seize. Fatto a Lussemburgo, addì ventidue aprile millenovecentonovantasei. Gedaan te Luxemburg, de tweeëntwintigste april negentienhonderd zesennegentig. Feito no Luxemburgo, em vinte e dois de Abril de mil novecentos e noventa e seis. Tehty Luxemburgissa kahdentenakymmenentenätoisena päivänä huhtikuuta vuonna tuhatyhdeksänsataayhdeksänkymmentäkuusi. Som skedde i Luxemburg den tjugoandra april nittonhundranittiosex. Иjирми ики апрел мин доггуз jүз дохсан алтынчы ил тарихда Лүксембург шаьринде имзаланмышдыр - 4kB Voor het Koninkrijk België Für das Königreich Belgien Cette signature engage également la Communauté française, la Communauté flamande, la Communauté germanophone, la Région wallonne, la Région flamande et la Région de Bruxelles-Capitale. Deze handtekening verbindt eveneens de Vlaamse Gemeenschap, de Franse Gemeenschap, de Duitstalige Gemeenschap, het Vlaamse Gewest, het Waalse Gewest en het Brusselse Hoofdstedelijke Gewest. Diese Unterschrift verbindet zugleich die Deutschsprachige Gemeinschaft, die Flämische Gemeinschaft, die Französische Gemeinschaft, die Wallonische Region, die Flämische Region und die Region Brüssel-Hauptstadt. 11kB 4kB 10kB 8kB 6kB Thar ceann na hÉireann 6kB 6kB 5kB 5kB 7kB 4kB Suomen tasavallan puolesta 7kB 5kB 8kB Por las Comunidades Europeas For De Europæiske Fællesskaber Für die Europäischen Gemeinschaften Για τις Ευρωπαϊκές Κοινότητες 9kB Pour les Communautés européennes Per le Comunità europee Voor de Europese Gemeenschappen Pelas Comunidades Europeias Euroopan yhteisöjen puolesta För Europeiska gemenskaperna 5kB Společná deklarace ke dvanáctému bodu preambule Strany potvrzují, že dvanáctý bod preambule této dohody nenaznačuje určení toho, přes které země jiné než Ázerbájdžán se mají energetické výrobky dopravovat. Společné prohlášení k článku 4 Při posuzování změny okolností v Ázerbájdžánské republice podle článku 4 projednají strany důležité změny, které mohou mít významný vliv na budoucí rozvoj Ázerbájdžánu. Může jít o přistoupení Ázerbájdžánu k WTO, Radě Evropy nebo jiným mezinárodním organizacím nebo přistoupení k některé regionální celní unii nebo některé formě dohody o regionální integraci. Společné prohlášení k článku 6 Shodnou-li se strany na tom, že tyto okolnosti jsou dostatečným důvodem pro schůzky na nejvyšší úrovni, zorganizují se ad hoc. Společné prohlášení k článku 15 Dokud Ázerbájdžánská republika nevstoupí do WTO, strany pokračují v rámci Výboru pro spolupráci v konzultacích o jejich politice dovozních cel, včetně změn v celní ochraně. Tyto konzultace se nabídnou především před zvýšením celní ochrany. Společné prohlášení k pojmu „ovládání“ v čl. 25 písm. b) a v článku 36 1. Strany potvrzují svoji vzájemnou shodu na tom, že otázka ovládání závisí na skutkových okolnostech konkrétního případu. 2. Společnost se například považuje za společnost „ovládanou“ jinou společností, a tedy za její dceřinou společnost, jestliže: — druhá společnost drží přímo nebo nepřímo většinu hlasovacích práv, nebo — druhá společnost má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu a současně je akcionářem nebo společníkem dceřiné společnosti. 3. Obě strany nepovažují výčet kritérií uvedený v odstavci 2 za vyčerpávající. Společné prohlášení k článku 35 Samotnou skutečnost, že je požadováno vízum pro fyzické osoby určitých stran a že pro fyzické osoby jiných stran se vízum nepožaduje, nelze považovat za skutečnost omezující nebo odstraňující výhody vyplývající z určitého závazku. Společné prohlášení k článku 42 Strany souhlasí s tím, že pro účely této dohody se za duševní, průmyslové a obchodní vlastnictví považují zejména autorská práva, včetně autorských práv k počítačovým programům a práva příbuzná, práva k patentům, průmyslovým vzorům, zeměpisným označením včetně označení původu, ochranným známkám výrobků a služeb, topografiím integrovaných obvodů a dále ochrana proti nekalé soutěžinekalé soutěži, jak je uvedena v článku 10bis Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, a ochrana nezveřejněných informací o know-how. Společná deklarace o článku 55 Ustanovení čl. 55 odst. 3 nevyžaduje, aby některá ze stran poskytovala informace důvěrné povahy. Společné prohlášení k článku 98 1. Za účelem správného výkladu a jeho praktického používání se strany dohodly na tom, že výraz „zvlášť naléhavé případy“ uvedený v článku 98 této dohody označuje případy jejího závažného porušení jednou ze stran. Za závažné porušení této dohody se považuje: a) vypovězení této smlouvy, které není přípustné podle obecných pravidel mezinárodního práva; nebo b) porušení zásadních prvků této dohody uvedených v článku 2. 2. Strany se dohodly, že za „vhodná opatření“ uvedená v článku 98 se považují opatření přijatá v souladu s mezinárodním právem. Jestliže jedna strana přijme opatření v případě zvláštní naléhavosti podle článku 98, může se druhá strana uchýlit k postupu pro řešení sporů. Prohlášení francouzské vlády ohledně jejích zámořských zemí a území Francouzská republika bere na vědomí, že dohoda o partnerství a spolupráci s Ázerbájdžánskou republikou se nevztahuje na zámořské země a území přidružené k Evropskému společenství na základě Smlouvy o založení Evropského společenství. VÝMĚNA DOPISŮ mezi Společenstvím a Ázerbájdžánskou republikou o usazování společností A. Dopis od vlády Ázerbájdžánské republiky Vážený pane, dovoluji si odvolat se na Dohodu o partnerství a spolupráci parafovanou dne 19. prosince 1995. Jak jsem již zdůraznil v průběhu jednání, poskytuje Ázerbájdžánská republika společnostem Společenství, které jsou usazeny a vyvíjejí svou činnost v Ázerbájdžánské republice, svým způsobem výsadní postavení. Vysvětlil jsem, že tento postoj odráží vůli Ázerbájdžánské republiky všemi prostředky podporovat usazování společností Společenství v Ázerbájdžánské republice. V této věci si Vám dovoluji potvrdit, že během období mezi dnem parafování této dohody a dnem vstupu v platnost příslušných článků upravujících usazování společností Ázerbájdžánská republika nepřijme opatření nebo předpisy, které by ve srovnání se situací stávající ke dni parafování této dohody mohly vést k diskriminaci nebo k prohloubení stávající diskriminace společností Společenství ve srovnání s Ázerbájdžánskými společnostmi nebo společnostmi z třetí země. Byl bych Vám zavázán, kdybyste potvrdil přijetí tohoto dopisu. Přijměte prosím, vážený pane, ujištění o mé nejhlubší úctě. Za vládu Ázerbájdžánské republiky B. Dopis od Evropského společenství Vážený pane, děkuji Vám za dopis s dnešním datem tohoto znění: „dovoluji si odvolat se na Dohodu o partnerství a spolupráci parafovanou dne 19. prosince 1995. Jak jsem již zdůraznil v průběhu jednání, poskytuje Ázerbájdžánská republika společnostem Společenství, které jsou usazeny a vyvíjejí svou činnost v Ázerbájdžánské republice, svým způsobem výsadní postavení. Vysvětlil jsem, že tento postoj odráží vůli Ázerbájdžánské republiky všemi prostředky podporovat usazování společností Společenství v Ázerbájdžánské republice. V této věci si Vám dovoluji potvrdit, že během období mezi dnem parafování této dohody a dnem vstupu v platnost příslušných článků upravujících usazování společností Ázerbájdžánská republika nepřijme opatření nebo předpisy, které by ve srovnání se situací stávající ke dni parafování této dohody mohly vést k diskriminaci nebo k prohloubení stávající diskriminace společností Společenství ve srovnání s Ázerbájdžánskými společnostmi nebo společnostmi z třetí země. Byl bych Vám zavázán, kdybyste potvrdil přijetí tohoto dopisu. Přijměte prosím, vážený pane, ujištění o mé nejhlubší úctě.“ Potvrzuji přijetí tohoto dopisu. Přijměte prosím, vážený pane, ujištění o mé nejhlubší úctě. Za Evropské společenství 1) Akt o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie, přijatý dne 16. dubna 2003 v Athénách byl vyhlášen pod č. 44/2004 Sb. m. s. 2) Úř. věstník L 68, 15. 3. 1990, s. 3. () Dohoda vypracovaná v jedenácti úředních jazycích Evropské unie (v jazyce španělském, dánském, německém, řeckém, anglickém, francouzském, italském, nizozemském, portugalském, finském, švédském) byla zveřejněna v Úředním věstníku L 246, 17.09.1999, s. 3 Jazyková znění v jazyce českém, estonském, lotyšském, litevském, maďarském, maltském, polském, slovenském a slovinském se zveřejňují v tomto svazku zvláštního vydání z roku 2004.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 42/2010 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 42/2010 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Vyhlášeno 12. 2. 2010, částka 15/2010 42 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 1. února 2010 o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, byly u něj uloženy v období od 21. 12. 2009 do 31. 1. 2010 tyto kolektivní smlouvy vyššího stupně: 1. Kolektivní smlouva vyššího stupně pro rok 2010 uzavřená mezi Odborovým svazem dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství a Svazem zaměstnavatelů Malá Voda Česká republika dne 1. 12. 2009. 2. Dodatek č. 2 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně ze dne 14. 3. 2007, uzavřený dne 21. 12. 2009 mezi Zaměstnavatelským svazem důlního a naftového průmyslu a Odborovým svazem energetiky a hornictví. 3. Kolektivní smlouva vyššího stupně pro odvětví textilního, oděvního a kožedělného průmyslu na rok 2010 uzavřená mezi Asociací textilního-oděvního-kožedělného průmyslu a Odborovým svazem pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy dne 6. 1. 2010. 4. Dodatek č. 2 Kolektivní smlouvy vyššího stupně ze dne 29. 1. 2009, uzavřený dne 17. 12. 2009 mezi Českomoravskou elektrotechnickou asociací a Odborovým svazem KOVO na období od 1. 1. 2009 – 31. 12. 2010. 5. Dodatek č. 3 Kolektivní smlouvy vyššího stupně ze dne 29. 1. 2009, uzavřený dne 17. 12. 2009 mezi Českomoravskou elektrotechnickou asociací a Odborovým svazem KOVO na období od 1. 1. 2009 – 31. 12. 2010. 6. Kolektivní smlouva vyššího stupně pro rok 2010 ze dne 17. 12. 2009 uzavřená mezi Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy – Sekcí silničního hospodářství a Svazem dopravy České republiky – Sekcí silničního hospodářství. 7. Kolektivní smlouva vyššího stupně pro rok 2010 (pro a. s. a s. r. o.) ze dne 17. 12. 2009 uzavřená mezi Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy – Sekcí silničního hospodářství a Svazem dopravy České republiky – Sekcí silničního hospodářství. 8. Dodatek č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně ze dne 9. 1. 2009, uzavřený dne 14. 1. 2009 mezi Českým svazem zaměstnavatelů v energetice, Odborovým svazem ECHO a Českým odborovým svazem energetiků. Ministr: JUDr. Šimerka v. r.
Vyhláška č. 41/2010 Sb.	Vyhláška č. 41/2010 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 540/2005 Sb., o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice Vyhlášeno 12. 2. 2010, datum účinnosti 27. 2. 2010, částka 15/2010 * Čl. I - Vyhláška č. 540/2005 Sb., o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 27. 2. 2010 41 VYHLÁŠKA ze dne 4. února 2010, kterou se mění vyhláška č. 540/2005 Sb., o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice Energetický regulační úřad stanoví podle § 98a odst. 2 písm. c) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 540/2005 Sb., o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice, se mění takto: 1. V § 1 se slovo „lhůt“ nahrazuje slovy „postupy a lhůty“. 2. § 2 včetně nadpisu zní: „§ 2 Základní pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí a) přerušením přenosu nebo distribuce elektřiny – stav v odběrném nebo předávacím místě účastníka trhu s elektřinou, při kterém není přenosová nebo distribuční soustava schopna dopravovat do tohoto místa elektřinu; za přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny není považován stav, jehož příčinou je elektrické zařízení zákazníka nebo elektrická přípojka, která není ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a není provozovatelem distribuční soustavy provozována podle § 45 odst. 6 energetického zákona, nebo společné elektrické zařízení v nemovitosti, b) dlouhodobým přerušením – přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny s dobou trvání delší než 3 minuty, c) plánovaným přerušením – přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny při provádění plánovaných prací na zařízení přenosové nebo distribuční soustavy nebo v jejich ochranném pásmu podle § 24 odst. 3 písm. c) bodu 6 a odst. 5 a § 25 odst. 4 písm. c) bodu 5 a odst. 6 energetického zákona, d) ukončením přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny – okamžik obnovení schopnosti přenosové nebo distribuční soustavy dopravovat do odběrného nebo předávacího místa účastníka trhu s elektřinou elektřinu v množství a kvalitě podle technických norem a uzavřených smluv; ukončením přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny se rozumí i stav náhradního napájení odběrného nebo předávacího místa včetně případného omezení množství dodávané elektřiny, které je sjednáno ve smlouvě o distribuci elektřiny nebo ve smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny, e) dodavatelem sdružené služby – výrobce nebo obchodník s elektřinou, který na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dodává elektřinu zákazníkovi.“. 3. § 3 včetně nadpisu zní: „§ 3 Obecná ustanovení (1) Kvalita dodávek a služeb souvisejících s regulovanými činnostmi v elektroenergetice a její parametry jsou vyjádřeny prostřednictvím standardů přenosu nebo distribuce elektřiny, standardů dodávek a ukazateli nepřetržitosti přenosu nebo distribuce elektřiny. (2) Za nedodržení standardů se nepovažuje, jestliže příslušný držitel licence neprovede úkony a postupy vyžadované standardy ve stanovených lhůtách z důvodu, že a) daný účastník trhu s elektřinou ve lhůtě stanovené pro dodržení standardu učiní projev vůle, ze kterého jednoznačně vyplývá požadavek provést tyto úkony a postupy ve lhůtě delší, než je lhůta stanovená standardem, b) daný účastník trhu s elektřinou prokazatelně neposkytne součinnost nezbytnou k dodržení standardu, c) není spravedlivě možné požadovat od příslušného držitele licence dodržení standardu, zejména v důsledku vzniku živelních událostí nebo havárií na zařízení přenosové nebo distribuční soustavy, nebo d) nastal stav nouze nebo jsou prováděny činnosti bezprostředně zamezující jeho vzniku. (3) Ustanovení této vyhlášky o standardech přenosu nebo distribuce elektřiny a standardech dodávek elektřiny vztahující se na zákazníka a o výši náhrad pro zákazníka se použijí obdobně na výrobce, pokud odebírá elektřinu z přenosové nebo distribuční soustavy, a nestanoví-li tato vyhláška jinak, též na provozovatele lokální distribuční soustavy, pokud odebírá elektřinu pro krytí ztrát v jeho distribuční soustavě a pro vlastní potřebu. (4) Lhůty pro splnění standardů na území hlavního města Prahy podle § 5 a 7 se vztahují na provozovatele distribuční soustavy, k jehož distribuční soustavě je na území hlavního města Prahy připojena většina odběrných míst jeho zákazníků.“. 4. V § 4 odstavce 1 až 4 znějí: „(1) Náhradu podle této vyhlášky uplatňuje a) zákazník za nedodržení standardu distribuce elektřiny u provozovatele distribuční soustavy, k jehož soustavě je jeho předávací nebo odběrné místo připojeno a má sjednanou smlouvu na distribuci elektřiny, b) zákazník za nedodržení standardu dodávek elektřiny u dodavatele nebo dodavatele sdružené služby, který na základě příslušné smlouvy dodává elektřinu zákazníkovi, c) žadatel podle § 11 za nedodržení standardu přenosu nebo distribuce elektřiny u provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy, u kterého žádá o připojení, d) dodavatel nebo dodavatel sdružené služby za nedodržení standardu distribuce elektřiny u provozovatele soustavy, k jehož soustavě je připojeno předávací nebo odběrné místo zákazníka, kterému na základě příslušné smlouvy dodává elektřinu. (2) Sjedná-li zákazník s dodavatelem sdružené služby smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, uplatňuje zákazník standardy přenosu nebo distribuce elektřiny a náhrady za jejich nedodržení u dodavatele sdružené služby, v takovém případě se lhůty pro splnění standardů podle § 9, 13, 15 a 17 prodlužují o 2 pracovní dny. V případě standardů podle § 5, 7 nebo 8 může zákazník nahlásit vznik události přímo u provozovatele soustavy, ke které je připojeno jeho odběrné místo. (3) Uplatňuje-li náhradu za nedodržení standardu u provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy dodavatel sdružené služby, hradí provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy náhradu tomuto dodavateli sdružené služby. Současně s uplatněním náhrady za nedodržení standardu podle předchozí věty postupuje dodavatel sdružené služby provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy uplatněnou žádost zákazníka o poskytnutí náhrady. (4) Náhradu lze uplatnit a) při nedodržení standardů podle § 5, 7, § 9 až 17, § 19 a 20 do 60 kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, ve kterém uplynula lhůta podle standardů, b) při nedodržení standardu podle § 6 do 60 kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, ve kterém mělo být podle standardu omezení nebo přerušení distribuce elektřiny započato nebo ukončeno, c) při nedodržení standardu podle § 18 do 60 kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, ve kterém byla schůzka se zákazníkem dohodnuta, aniž by provozovatel distribuční soustavy postupoval podle § 18 odst. 2.“. 5. V nadpisu části druhé a třetí se slovo „garantované“ zrušuje. 6. § 5 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1 a 2 zní: „§ 5 Standard ukončení přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny (1) Standardem ukončení přerušení distribuce elektřiny je ukončení přerušení distribuce elektřiny, mimo přerušení plánovaného, v odběrném nebo předávacím místě provozovatele lokální distribuční soustavy nebo zákazníka, a to ve lhůtě do a) 18 hodin v síti distribuční soustavy s napěťovou úrovní do 1 kV a 12 hodin v síti distribuční soustavy s napěťovou úrovní do 1 kV na území hlavního města Prahy, b) 12 hodin v sítích distribuční soustavy s napěťovou úrovní nad 1 kV a 8 hodin v síti distribuční soustavy s napěťovou úrovní nad 1 kV na území hlavního města Prahy. (2) Lhůta podle odstavce 1 počíná okamžikem, kdy se provozovatel distribuční soustavy dozvěděl o vzniku přerušení distribuce elektřiny nebo kdy vznik přerušení distribuce elektřiny mohl a měl zjistit. (3) Jestliže dojde u zákazníka ke vzniku několika dlouhodobých přerušení distribuce elektřiny vzniklých v důsledku téže události, je standard ukončení přerušení distribuce elektřiny dodržen, je-li doba mezi začátkem prvního dlouhodobého přerušení distribuce elektřiny a koncem posledního dlouhodobého přerušení distribuce elektřiny, které vzniklo v důsledku téže události, ale nebylo způsobeno nutnými manipulacemi pro uvedení distribuční soustavy do zapojení před poruchou, kratší než lhůta podle odstavce 1. (4) Standardem ukončení přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny z výrobny elektřiny připojené do přenosové nebo distribuční soustavy je obnova schopnosti přenosové nebo distribuční soustavy přenášet nebo distribuovat elektřinu z předávacího místa výrobny elektřiny ve lhůtě 48 hodin od okamžiku, kdy se provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy dozvěděl o vzniku přerušení nebo kdy vznik přerušení mohl a měl zjistit. (5) Za nedodržení standardu ukončení přerušení distribuce elektřiny podle odstavce 1 poskytuje provozovatel distribuční soustavy zákazníkovi náhradu ve výši 10 % z jeho roční platby za distribuci, maximálně však a) 6 000 Kč v sítích do 1 kV, b) 12 000 Kč v sítích nad 1 kV do 52 kV, c) 120 000 Kč v sítích nad 52 kV. (6) Pro účely stanovení výše náhrady se roční platbou za distribuci rozumí na napěťových hladinách velmi vysokého napětí a vysokého napětí součet posledních 12 měsíčních fakturovaných plateb za použití sítí a za rezervovanou kapacitu. V případě nového odběru elektřiny na napěťových hladinách velmi vysokého napětí a vysokého napětí je základem pro výpočet roční platby za distribuci sjednané roční množství dodané elektřiny a sjednaná výše rezervované kapacity. Na napěťové hladině nízkého napětí se roční platbou za distribuci rozumí součet částek za stálé měsíční platby podle jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před měřicím zařízením a položek za distribuci elektřiny ve vysokém a nízkém tarifu, účtované v poslední fakturované platbě z ročního odečtu měřicího zařízení. V případě fakturace distribuce elektřiny za období kratší než 12 měsíců se platba poměrným způsobem upraví podle příslušného typového diagramu dodávek podle jiného právního předpisu, který stanoví pravidla tvorby, přiřazení a užití typových diagramů dodávek elektřiny1). V případě nového odběru elektřiny na hladině nízkého napětí je základem pro výpočet roční platby za distribuci průměrná roční spotřeba v distribuční sazbě vztažená k jmenovité proudové hodnotě hlavního jističe před měřicím zařízením podle výkazů tarifních statistik zpracovávaných podle jiného právního předpisu2). 1) Vyhláška č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů. 2) Vyhláška č. 408/2009 Sb., o náležitostech a členění regulačních výkazů včetně jejich vzorů a pravidlech pro sestavování regulačních výkazů.“. 7. V § 6 odst. 1, § 7 odst. 1, § 8 a § 12 odst. 1 se slovo „konečným“ zrušuje. 8. V § 6 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 9. V § 6 odst. 2, § 7 odst. 3, § 9 odst. 3, § 10, § 12 odst. 5, § 13 odst. 2, § 17 odst. 2, § 18 odst. 2, § 19 odst. 2 a § 20 odst. 2 se slovo „konečnému“ zrušuje. 10. V § 6 odst. 2 se slova „podle platného cenového rozhodnutí a rezervované kapacity a množství elektrické práce dodané v předchozím ročním účetním období“ nahrazují slovy „obdobně podle § 5 odst. 6“. 11. V § 6 odst. 2 písm. a) a § 12 odst. 5 písm. a) se číslo „5 000“ nahrazuje číslem „6 000“. 12. V § 6 odst. 2 písm. b), § 11 odst. 2 písm. c) a § 12 odst. 5 písm. b) se číslo „10 000“ nahrazuje číslem „12 000“. 13. V § 6 odst. 2 písm. c), § 11 odst. 2 písm. b), § 12 odst. 5 písm. b) a § 16 odst. 3 písm. c) se číslo „100 000“ nahrazuje číslem „120 000“. 14. V § 7 odst. 1 se za slovo „hodin“ vkládají slova „, na území hlavního města Prahy do 4 hodin,“. 15. V § 7 odst. 1 a 2, § 9 odst. 1 a 2, § 12 odst. 4, § 13 včetně nadpisu, § 14 odst. 1, § 17 odst. 1, § 18 odst. 1, § 19 odst. 2 a § 20 odst. 1 se slovo „konečného“ zrušuje. 16. V § 7 odst. 2 se slova „6 hodin“ nahrazují slovy „podle odstavce 1“ a číslo „5“ se nahrazuje číslem „6“. 17. V § 7 odst. 3, § 9 odst. 3, § 10 odst. 2, § 11 odst. 2 písm. b), § 13 odst. 2 písm. a), § 14 odst. 2 písm. a), § 16 odst. 3 písm. b) a § 19 odst. 2 písm. a) se číslo „1 000“ nahrazuje číslem „1 200“. 18. V § 8 včetně nadpisu a nadpisu § 9, § 9 odst. 1 až 3, nadpisu § 10, § 10 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 se slovo „elektřiny“ nahrazuje slovem „napětí“. 19. V § 8 se slova „se rozumí“ nahrazují slovem „je“. 20. V § 9 odst. 3, § 13 odst. 2 písm. a), § 14 odst. 2 písm. a), § 16 odst. 3 písm. a) a § 19 odst. 2 písm. a) se číslo „25 000“ nahrazuje číslem „30 000“. 21. V § 10 odst. 2, § 11 odst. 2 písm. a), § 12 odst. 5 písm. a) a § 16 odst. 3 písm. b) se číslo „50 000“ nahrazuje číslem „60 000“. 22. V § 11 odst. 2 písm. a), § 16 odst. 3 písm. a), § 17 odst. 2 a § 20 odst. 2 se číslo „500“ nahrazuje číslem „600“. 23. V § 11 odst. 2 písm. c) se číslo „500 000“ nahrazuje číslem „600 000“. 24. V § 12 odst. 1 a 2 se slova „nebo splnil“ nahrazují slovy „a splnil“ a v § 12 odst. 4 se slova „podle zvláštního právního předpisu4)“ včetně poznámky pod čarou č. 4 zrušují. 25. V § 12 odst. 4, § 13 odst. 1 a § 18 odst. 1 se slovo „konečný“ zrušuje. 26. V § 12 odst. 4, nadpisu § 13, § 13 odst. 2, nadpisu § 14, § 14 odst. 2, nadpisu § 19 a § 19 odst. 2 se slovo „obnovy“ nahrazuje slovy „ukončení přerušení“. 27. V § 13 odst. 1, nadpisu § 13 a nadpisu § 14 se slova „po přerušení distribuce elektřiny“ zrušují. 28. V § 13 odstavec 1 zní: „(1) Standardem ukončení přerušení distribuce elektřiny z důvodu prodlení zákazníka nebo dodavatele sdružené služby s úhradou plateb za poskytnutou distribuci je ukončení přerušení distribuce elektřiny do předávacího nebo odběrného místa zákazníka ve lhůtě 2 pracovních dnů následujících po dni, ve kterém zákazník nebo dodavatel sdružené služby uhradil všechny své splatné platby za poskytnutou distribuci, nebo ve kterém uzavřel provozovatel distribuční soustavy se zákazníkem nebo dodavatelem sdružené služby dohodu o splácení dlužných plateb.“. 29. V § 13 odst. 2 a § 14 odst. 2 se slova „po přerušení distribuce elektřiny nebo odpojení“ zrušují. 30. V § 13 odst. 2 písm. b), § 14 odst. 2 písm. b), § 16 odst. 3 písm. c) a § 19 odst. 2 písm. b) se číslo „3 000“ nahrazuje číslem „3 600“. 31. V § 13 odst. 2 písm. b), § 14 odst. 2 písm. b) a § 19 odst. 2 písm. b) se číslo „75 000“ nahrazuje číslem „90 000“. 32. V § 14 odstavec 1 zní: „(1) Standardem ukončení přerušení distribuce elektřiny na žádost dodavatele nebo dodavatele sdružené služby je ukončení přerušení distribuce elektřiny do předávacího nebo odběrného místa zákazníka ve lhůtě 2 pracovních dnů následujících po dni, ve kterém provozovatel distribuční soustavy obdržel od dodavatele nebo dodavatele sdružené služby písemný požadavek na ukončení přerušení distribuce elektřiny do předávacího nebo odběrného místa zákazníka.“. 33. § 15 včetně nadpisu zní: „§ 15 Standard výměny měřicího zařízení a vyrovnání plateb (1) Standardem výměny měřicího zařízení a vyrovnání plateb je a) výměna měřicího zařízení do 15 kalendářních dnů ode dne, kdy provozovatel distribuční soustavy obdržel písemnou žádost zákazníka o výměnu měřicího zařízení, b) zajištění přezkoušení měřicího zařízení tak, aby ve lhůtě do 60 kalendářních dnů ode dne výměny měřicího zařízení provozovatel distribuční soustavy písemně informoval zákazníka o výsledku přezkoušení měřicího zařízení, a c) vypořádání rozdílu v platbách do 10 dnů ode dne, ve kterém uplynula lhůta podle písmene b) v případech, že byl zjištěn přeplatek v uhrazených platbách; je-li vypořádání plateb provedeno prostřednictvím provozovatele poštovní služby, považuje se lhůta za splněnou, je-li v této lhůtě provozovatelem distribuční soustavy příslušná částka ve prospěch dodavatele, dodavatele sdružené služby nebo zákazníka poukázána. (2) Za nedodržení standardu výměny měřicího zařízení a vyrovnání plateb poskytuje příslušný provozovatel distribuční soustavy zákazníkovi náhradu ve výši 600 Kč za každý den prodlení, nejvýše však 24 000 Kč.“. 34. V § 17 odst. 2 a § 20 odst. 2 se číslo „20 000“ nahrazuje číslem „24 000“. 35. V § 18 včetně nadpisu se slova „s konečným“ nahrazují slovem „se“. 36. V § 18 odst. 3 se číslo „2 000“ nahrazuje číslem „2 400“. 37. V nadpisu § 19 a v § 19 odst. 2 se slova „po přerušení dodávky“ zrušují. 38. V § 19 odstavec 1 zní: „(1) Standardem zajištění ukončení přerušení dodávky elektřiny z důvodu prodlení zákazníka s úhradou plateb za odebranou elektřinu je zajištění ukončení přerušení dodávky elektřiny do odběrného místa zákazníka ve lhůtě 2 pracovních dnů následujících po dni, ve kterém zákazník uhradil všechny své splatné platby za odebranou elektřinu, nebo ve kterém uzavřel s dodavatelem dohodu o splácení dlužných plateb.“. 39. V § 20 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Spočívá-li důvod reklamace vyúčtování dodávky elektřiny ve vyúčtování distribuce elektřiny a dodavatel nebo dodavatel sdružené služby ve lhůtě podle odstavce 1 písm. a) reklamuje vyúčtování distribuce elektřiny podle § 17, lhůty podle odstavce 1 po dobu vyřizování reklamace vyúčtování distribuce elektřiny neběží.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 40. Část čtvrtá včetně nadpisu zní: „ČÁST ČTVRTÁ POSTUPY PRO VYKAZOVÁNÍ DODRŽOVÁNÍ KVALITY DODÁVEK A SLUŽEB § 21 Ukazatele nepřetržitosti přenosu nebo distribuce elektřiny (1) Provozovatel přenosové soustavy a provozovatel distribuční soustavy vede záznamy o všech dlouhodobých přerušeních přenosu nebo distribuce elektřiny v jím provozované soustavě. (2) Ukazateli nepřetržitosti distribuce elektřiny jsou a) průměrný počet přerušení distribuce elektřiny u zákazníků v hodnoceném období, b) průměrná souhrnná doba trvání přerušení distribuce elektřiny u zákazníků v hodnoceném období, c) průměrná doba trvání jednoho přerušení distribuce elektřiny u zákazníků v hodnoceném období. (3) Ukazateli nepřetržitosti přenosu elektřiny jsou a) průměrná doba trvání jednoho přerušení přenosu elektřiny v kalendářním roce, b) nedodaná elektrická energie v kalendářním roce. (4) Provozovatel distribuční soustavy vypočítává ukazatele nepřetržitosti distribuce elektřiny uvedené v § 21 odst. 2. Provozovatel přenosové soustavy vypočítává ukazatele nepřetržitosti přenosu elektřiny uvedené v § 21 odst. 3. (5) Provozovatel přenosové soustavy vypočítává ukazatele nepřetržitosti přenosu elektřiny ze všech přerušení přenosu elektřiny ukončených v daném kalendářním roce, a to souhrnně za všechny napěťové hladiny. Provozovatel distribuční soustavy vypočítává ukazatele nepřetržitosti distribuce elektřiny z přerušení distribuce elektřiny ukončených v hodnoceném období nebo v kalendářním roce, a to samostatně pro jednotlivé kategorie přerušení distribuce elektřiny a pro jednotlivé napěťové hladiny a celou distribuční soustavu. Kategorie přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce. Způsob výpočtu ukazatelů nepřetržitosti přenosu elektřiny nebo distribuce elektřiny je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce.“. 41. § 22 včetně nadpisu se zrušuje. 42. § 23 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 8 a 9 zní: „§ 23 Vykazování dosahované úrovně kvality přenosu nebo distribuce elektřiny a dodávek elektřiny a souvisejících služeb (1) Držitel licence zpracuje do 31. března následujícího kalendářního roku souhrnnou zprávu o a) dosažené úrovni kvality distribuce elektřiny a souvisejících služeb za předchozí kalendářní rok, včetně porovnání s předcházejícím obdobím, podle přílohy č. 6 k této vyhlášce, jde-li o provozovatele distribuční soustavy, b) dosažené úrovni nepřetržitosti přenosu elektřiny za předchozí kalendářní rok, včetně porovnání s předcházejícím obdobím, podle přílohy č. 7 k této vyhlášce, jde-li o provozovatele přenosové soustavy, c) dodržování standardů dodávek v předchozím kalendářním roce podle přílohy č. 8 k této vyhlášce, jde-li o dodavatele. (2) Provozovatel regionální distribuční soustavy8) předkládá v termínu podle odstavce 1 Úřadu v listinné i elektronické podobě souhrnnou zprávu podle odstavce 1 písm. a) a zároveň ji zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Provozovatel lokální distribuční soustavy9) zveřejní souhrnnou zprávu podle odstavce 1 písm. a) způsobem umožňujícím dálkový přístup a předkládá ji na vyžádání Úřadu. (3) Provozovatel přenosové soustavy předkládá v termínu podle odstavce 1 Úřadu v listinné i elektronické podobě souhrnnou zprávu podle odstavce 1 písm. b) a zároveň ji zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Dodavatel s více jak 90 000 zákazníky předkládá v termínu podle odstavce 1 Úřadu v listinné i elektronické podobě souhrnnou zprávu podle odstavce 1 písm. c) a zároveň ji zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Dodavatel s méně než 90 000 zákazníky zveřejní souhrnnou zprávu podle odstavce 1 písm. c) způsobem umožňujícím dálkový přístup a předkládá ji na vyžádání Úřadu. (5) Provozovatel regionální distribuční soustavy zpracovává měsíční zprávu o dodržování standardů distribuce elektřiny ve formě výkazů, jejichž vzory jsou uvedeny v přílohách č. 9 až 24 k této vyhlášce. Dodavatel s více jak 90 000 zákazníky zpracovává měsíční zprávu o dodržování standardů dodávek elektřiny ve formě výkazů, jejichž vzory jsou uvedeny v přílohách č. 25 a 26 k této vyhlášce. Provozovatel regionální distribuční soustavy a dodavatel předkládá měsíční zprávy Úřadu v elektronické podobě vždy do 90 dnů od posledního dne období, za které se výkaz zpracovává. (6) Úřad do 31. května následujícího kalendářního roku zpracuje a zveřejní zprávu o dosažené úrovni nepřetržitosti přenosu nebo distribuce elektřiny v Energetickém regulačním věstníku a způsobem umožňujícím dálkový přístup. (7) Dodavatel předkládá a zveřejňuje zprávu podle odstavců 4 a 5 za kalendářní rok, ve kterém dodával elektřinu více než 90 000 zákazníků nebo takového počtu zákazníků v průběhu roku dosáhl. 8) § 2 odst. 1 písm. p) vyhlášky č. 541/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9) § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 541/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 43. Přílohy č. 4 až 26 znějí: „Příloha č. 4 k vyhlášce č. 540/2005 Sb. KATEGORIE PŘERUŠENÍ PŘENOSU NEBO DISTRIBUCE ELEKTŘINY A. Podle doby trvání se přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny dělí na 1. dlouhodobé – s dobou trvání delší než 3 minuty, 2. krátkodobé – s dobou trvání alespoň 1 sekunda a současně ne delší než 3 minuty. B. Podle příčiny se přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny dělí na 1. neplánované - přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny, které není plánovaným přerušením. Neplánované přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny se dále dělí na 1.1. poruchové - přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny při vzniku a odstraňování poruchy na zařízení provozovatele přenosové soustavy podle § 24 odst. 3 písm. d) bodu 7 energetického zákona nebo provozovatele distribuční soustavy podle § 25 odst. 4 písm. c) bodu 6 energetického zákona a přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny způsobené chybným nebo bezdůvodným vypnutím zařízení přenosové nebo distribuční soustavy jejím provozovatelem. Poruchové přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny se dále dělí na 1.1.1. způsobené poruchou mající původ v zařízení přenosové nebo distribuční soustavy provozovatele soustavy nebo jejím provozu 1.1.1.1.1. za obvyklých povětrnostních podmínek – přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny způsobené poruchou, které není přerušením přenosu nebo distribuce elektřiny způsobeným poruchou za nepříznivých povětrnostních podmínek 1.1.1.1.2. za nepříznivých povětrnostních podmínek – přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny způsobené vlivem nepříznivých povětrnostních podmínek, jestliže provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy takovou skutečnost do 10 pracovních dnů ode dne, ve kterém k přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny došlo, oznámí a prokáže Úřadu 1.1.2. způsobené v důsledku zásahu nebo jednání třetí osoby 1.2. vynucené - přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny z důvodů podle § 24 odst. 3 písm. c) bodu 1 nebo § 25 odst. 4 písm. c) bodu 1 energetického zákona 1.3. mimořádné - přerušení přenosu nebo distribuce při stavech nouze nebo předcházení stavu nouze podle § 24 odst. 3 písm. c) bodu 2 nebo § 25 odst. 4 písm. c) bodu 2 energetického zákona 1.4. v důsledku události mimo přenosovou nebo distribuční soustavu provozovatele soustavy a u výrobce 2. plánované – přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny podle § 2 písm. c) vyhlášky. C. Číselné kódy kategorií přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny podle příčiny pro účely vykazování Kategorie přerušení\| Číselné označení pro vykazování ---\|--- 1.\| neplánované\| 1.1.\| \| poruchové\| 1.1.1.\| \| způsobené poruchou mající původ v zařízení přenosové nebo distribuční soustavy provozovatele soustavy nebo jejím provozu\| 1.1.1.1.\| \| za obvyklých povětrnostních podmínek\| 11 1.1.1.2.\| za nepříznivých povětrnostních podmínek\| 16 1.1.2.\| způsobené v důsledku zásahu nebo jednání třetí osoby\| 12 1.2.\| vynucené\| 15 1.3.\| mimořádné\| 14 1.4.\| v důsledku události mimo soustavu a u výrobce\| 13 2.\| plánované\| 2 Příloha č. 5 k vyhlášce č. 540/2005 Sb. VÝPOČET UKAZATELŮ NEPŘETRŽITOSTI PŘENOSU NEBO DISTRIBUCE ELEKTŘINY Pravidla uvedená v této příloze se vztahují na kteroukoliv kategorii přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny podle přílohy č. 4 k vyhlášce nebo jejich sjednocení. U vypočtených numerických hodnot musí být zřejmé, které kategorie přerušení se hodnota týká. Událostí se pro účely výpočtů rozumí stav v přenosové nebo distribuční soustavě, který vedl k přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny dané kategorie na napěťové hladině. Ukazatele se vypočítávají pouze z dlouhodobých přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny. Začátkem přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny pro výpočet ukazatelů je okamžik, kdy se provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy dozvěděl o vzniku přerušení nebo kdy vznik přerušení mohl a měl zjistit. 1. Vztahy pro výpočet ukazatelů nepřetržitosti distribuce elektřiny a) Hladinové ukazatele Průměrný počet přerušení distribuce elektřiny u zákazníků na napěťové hladině h v hodnoceném období SAIFIh=∑njhjNsh, kde \| h\| je označení hodnocené napěťové hladiny (nn, vn nebo vvn)1), ---\|---\|--- j\| je pořadové číslo události v hodnoceném období, njh\| je celkový počet zákazníků přímo napájených z napěťové hladiny h, jimž bylo způsobeno přerušení distribuce elektřiny dané kategorie v důsledku j-té události, Nsh\| je celkový počet zákazníků přímo napájených z napěťové hladiny h ke konci předchozího kalendářního roku. Průměrná souhrnná doba trvání přerušení distribuce elektřiny u zákazníků na napěťové hladině h v hodnoceném období SAIDIh=∑tsjjNsh, kde \| tsj\| je součet všech dob trvání přerušení distribuce elektřiny v důsledku j-té události u jednotlivých zákazníků přímo napájených z napěťové hladiny h, jimž byla přerušena distribuce elektřiny, stanovený jako: ---\|---\|--- tsj=∑jtji.njhi, kde \| i \| je pořadové číslo manipulačního kroku v rámci j-té události, ---\|---\|--- tji\| je doba trvání i-tého manipulačního kroku v rámci j-té události, njhi\| je počet zákazníků přímo napájených z napěťové hladiny h, jimž bylo způsobeno přerušení distribuce elektřiny dané kategorie v i-tém manipulačním kroku j-té události. Průměrná doba trvání jednoho přerušení distribuce elektřiny u zákazníků na napěťové hladině h v hodnoceném období CAIDIh=SAIDIhSAIFIh. b) Systémové ukazatele Průměrný počet přerušení distribuce elektřiny u zákazníků v soustavě v hodnoceném období SAIFIs=∑h=nn;vn;vvn∑njhjNs, kde \| Ns\| je celkový počet zákazníků v soustavě (na hladinách nn, vn a vvn) ke konci předchozího kalendářního roku. ---\|---\|--- Průměrná souhrnná doba trvání přerušení distribuce elektřiny u zákazníků v soustavě v hodnoceném období SAIDIs=∑h=nn;vn;vvn∑tsjjNs, Průměrná doba trvání jednoho přerušení distribuce elektřiny u zákazníků v soustavě v hodnoceném období CAIDIs=SAIDIsSAIFIs. 2. Vztahy pro výpočet ukazatelů nepřetržitosti přenosu elektřiny Průměrná doba trvání jednoho přerušení přenosu elektřiny v roce tph=∑i=1ntin, kde \| i \| je pořadové číslo přerušení přenosu elektřiny v hodnoceném roce, ---\|---\|--- n \| je roční počet přerušení přenosu elektřiny, ti\| je doba trvání i-tého přerušení přenosu elektřiny. Nedodaná elektrická energie v roce Wned=∑i=1ntiPned,i, kde \| Pned,i\| je výkon dopravovaný účastníkovi trhu s elektřinou do předávacího místa z přenosové soustavy, ve kterém došlo k i-tému přerušení přenosu elektřiny, těsně před tímto přerušením. ---\|---\|--- Příloha č. 6 k vyhlášce č. 540/2005 Sb. Vzor Souhrnná zpráva o dosažené úrovni kvality distribuce elektřiny a souvisejících služeb 1.1MB Příloha č. 7 k vyhlášce č. 540/2005 Sb. Vzor Souhrnná zpráva o dosažené úrovni nepřetržitosti přenosu elektřiny 382kB Příloha č. 8 k vyhlášce č. 540/2005 Sb. Vzor Souhrnná zpráva o dodržování standardů dodávek 346kB Příloha č. 9 k vyhlášce č. 540/2005 Sb. Vzor Výkaz standardu ukončení přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny 286kB Příloha č. 10 k vyhlášce č. 540/2005 Sb. Vzor Výkaz standardu ukončení přerušení přenosu nebo distribuce elektřiny - s žádostí o náhradu 125kB Příloha č. 11 k vyhlášce č. 540/2005 Sb. Vzor Výkaz standardu dodržení plánovaného omezení nebo přerušení distribuce elektřiny 268kB Příloha č. 12 k vyhlášce č. 540/2005 Sb. Vzor Výkaz standardu dodržení plánovaného omezení nebo přerušení distribuce elektřiny - s žádostí o náhradu 189kB Příloha č. 13 k vyhlášce č. 540/2005 Sb. Vzor Výkaz standardu výměny poškozené pojistky 267kB Příloha č. 14 k vyhlášce č. 540/2005 Sb. Vzor Výkaz standardu výměny poškozené pojistky - s žádostí o náhradu 185kB Příloha č. 15 k vyhlášce č. 540/2005 Sb. Vzor Výkaz standardu lhůty pro vyřízení reklamace na kvalitu napětí 270kB Příloha č. 16 k vyhlášce č. 540/2005 Sb. Vzor Výkaz standardu lhůty pro odstranění příčin snížené kvality napětí 279kB Příloha č. 17 k vyhlášce č. 540/2005 Sb. Vzor Výkaz standardu zaslání stanoviska k žádosti o připojení zařízení žadatele k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě 302kB Příloha č. 18 k vyhlášce č. 540/2005 Sb. Vzor Výkaz standardu umožnění přenosu nebo distribuce elektřiny 269kB Příloha č. 19 k vyhlášce č. 540/2005 Sb. Vzor Výkaz standardu ukončení přerušení distribuce elektřiny z důvodu prodlení zákazníka nebo dodavatele sdružené služby s úhradou plateb za poskytnutou distribuci elektřiny 305kB Příloha č. 20 k vyhlášce č. 540/2005 Sb. Vzor Výkaz standardu ukončení přerušení distribuce elektřiny na žádost dodavatele nebo dodavatele sdružené služby 301kB Příloha č. 21 k vyhlášce č. 540/2005 Sb. Vzor Výkaz standardu výměny měřicího zařízení a vyrovnání plateb 268kB Příloha č. 22 k vyhlášce č. 540/2005 Sb. Vzor Výkaz standardu předávání údajů o měření 256kB Příloha č. 23 k vyhlášce č. 540/2005 Sb. Vzor Výkaz standardu lhůty pro vyřízení reklamace vyúčtování distribuce elektřiny 283kB Příloha č. 24 k vyhlášce č. 540/2005 Sb. Vzor Výkaz standardu dodržení termínu schůzky se zákazníkem 274kB Příloha č. 25 k vyhlášce č. 540/2005 Sb. Vzor Výkaz standardu zajištění ukončení přerušení dodávky elektřiny z důvodu prodlení zákazníka s úhradou plateb za odebranou elektřinu 302kB Příloha č. 26 k vyhlášce č. 540/2005 Sb. Vzor Výkaz standardu lhůty pro vyřízení reklamace vyúčtování dodávky elektřiny 286kB “. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Předseda: Ing. Fiřt v. r. 1) Konkrétní numerické hodnoty se uvádějí s dolním indexem nn, vn nebo vvn (místo obecného indexu h použitého v uvedených vztazích) podle toho, jaké napěťové hladiny zákazníků se hodnota týká.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 10/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 10/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením Vyhlášeno 12. 2. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 3. 5. 2008, částka 4/2010 * Článek 1 - Účel * Článek 2 - Definice * Článek 3 - Obecné zásady * Článek 4 - Obecné závazky * Článek 5 - Rovnost a nediskriminace * Článek 6 - Ženy se zdravotním postižením * Článek 7 - Děti se zdravotním postižením * Článek 8 - Zvyšování povědomí * Článek 9 - Přístupnost * Článek 10 - Právo na život * Článek 11 - Rizikové situace a humanitární krize * Článek 12 - Rovnost před zákonem * Článek 13 - Přístup ke spravedlnosti * Článek 14 - Svoboda a osobní bezpečnost * Článek 15 - Ochrana proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání * Článek 16 - Ochrana před vykořisťováním, násilím a zneužíváním * Článek 17 - Ochrana osobní integrity * Článek 18 - Svoboda pohybu a státní občanství * Článek 19 - Nezávislý způsob života a zapojení do společnosti * Článek 20 - Osobní mobilita * Článek 21 - Svoboda projevu a přesvědčení a přístup k informacím * Článek 22 - Respektování soukromí * Článek 23 - Respektování obydlí a rodiny * Článek 24 - Vzdělávání * Článek 25 - Zdraví * Článek 26 - Habilitace a rehabilitace * Článek 27 - Práce a zaměstnávání * Článek 28 - Přiměřená životní úroveň a sociální ochrana * Článek 29 - Účast na politickém a veřejném životě * Článek 30 - Účast na kulturním životě, rekreace, volný čas a sport * Článek 31 - Statistika a získávání dat * Článek 32 - Mezinárodní spolupráce * Článek 33 - Provádění a monitorování na vnitrostátní úrovni * Článek 34 - Výbor pro práva osob se zdravotním postižením * Článek 35 - Zprávy smluvních stran * Článek 36 - Posuzování zpráv * Článek 37 - Spolupráce smluvních stran s Výborem * Článek 38 - Vztah Výboru s jinými orgány * Článek 39 - Zpráva Výboru * Článek 40 - Konference smluvních stran * Článek 41 - Depozitář * Článek 42 - Podpis * Článek 43 - Souhlas se závazností * Článek 44 - Organizace regionální integrace * Článek 45 - Vstup v platnost * Článek 46 - Výhrady * Článek 47 - Změny * Článek 48 - Vypovězení * Článek 49 - Přístupný formát * Článek 50 - Platná znění Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 3. 5. 2008 (44/2010 Sb. m. s.), po opravě 10 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 13. prosince 2006 byla v New Yorku přijata Úmluva o právech osob se zdravotním postižením. Jménem České republiky byla Úmluva podepsána v New Yorku dne 30. března 2007. S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Úmluvu ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Úmluvy, dne 28. září 2009. Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 45 odst. 1 dne 3. května 2008. Pro Českou republiku vstoupila v platnost podle odst. 2 téhož článku dne 28. října 2009. Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Úmluva o právech osob se zdravotním postižením Preambule Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, a) majíce na zřeteli, že podle zásad vyhlášených v Chartě Organizace spojených národů je uznání přirozené důstojnosti a hodnoty a rovných a nezcizitelných práv všech členů lidské rodiny základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, b) uznávajíce, že Organizace spojených národů ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v mezinárodních paktech o lidských právech prohlásila a dohodla se na tom, že každému příslušejí všechna v nich stanovená práva a svobody, a to bez jakýchkoliv rozdílů, c) znovu potvrzujíce všestrannost, nedělitelnost a vzájemnou závislost a souvislost všech lidských práv a základních svobod a potřebu zaručit osobám se zdravotním postižením plné užívání těchto práv a svobod bez diskriminace, d) majíce na zřeteli Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace, Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen, Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, Úmluvu o právech dítěte a Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin, e) uznávajíce, že zdravotní postižení je pojem, který se vyvíjí a který je výsledkem vzájemného působení mezi osobami s postižením a bariérami v postojích a v prostředí, které brání jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti, na rovnoprávném základě s ostatními, f) uznávajíce význam zásad a hlavních směrů politiky obsažených ve Světovém akčním plánu pro osoby se zdravotním postižením a ve Standardních pravidlech pro vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením a jejich vliv na podporu, formulaci a hodnocení politiky, plánů, programů a opatření na vnitrostátní, regionální a mezinárodní úrovni zaměřených na další vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením, g) zdůrazňujíce význam zohlednění problematiky zdravotního postižení jako nedílné součásti příslušných strategií udržitelného rozvoje, h) uznávajíce rovněž, že diskriminace jakékoli osoby na základě zdravotního postižení je porušením přirozené důstojnosti a hodnoty lidské bytosti, i) uznávajíce rovněž různorodost osob se zdravotním postižením, j) uznávajíce potřebu podporovat a chránit lidská práva všech osob se zdravotním postižením, včetně těch, které potřebují vyšší míru podpory, k) vyjadřujíce znepokojení, že navzdory těmto různým nástrojům a závazkům, osoby se zdravotním postižením ve všech částech světa čelí i nadále bariérám, které jim brání v rovnoprávném zapojení do společnosti, a jsou porušována jejich lidská práva, l) uznávajíce význam mezinárodní spolupráce pro zlepšování životních podmínek osob se zdravotním postižením v každé zemi a zejména v zemích rozvojových, m) uznávajíce hodnotu stávajícího a potencionálního přínosu osob se zdravotním postižením k celkovému prospěchu a rozmanitosti jejich společenství a vědouce, že podpora plného užívání lidských práv a základních svobod osobami se zdravotním postižením a jejich plné začlenění povede k jejich většímu pocitu sounáležitosti a k významnému urychlení lidského, sociálního a hospodářského rozvoje společnosti a na odstranění chudoby, n) uznávajíce význam, jaký má pro osoby se zdravotním postižením osobní nezávislost a samostatnost, včetně svobody volby, o) domnívajíce se, že osoby se zdravotním postižením by měly mít příležitost se aktivně zapojovat do rozhodovacích procesů o politikách a programech, zejména těch, které se jich přímo týkají, p) vyjadřujíce znepokojení nad obtížnými podmínkami osob se zdravotním postižením, které jsou vystavovány mnohonásobným a závažným formám diskriminace na základě rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního, etnického, domorodého nebo sociálního původu, majetku, rodu, věku nebo jiného postavení, q) uznávajíce, že ženy a dívky se zdravotním postižením jsou často vystavovány, doma i mimo domov, většímu riziku násilí, zranění nebo zneužívání, zanedbávání nebo nedbalému zacházení, týrání nebo vykořisťování, r) uznávajíce, že děti se zdravotním postižením by měly plně užívat všechna lidská práva a základní svobody na rovnoprávném základě s ostatními dětmi, a majíce na zřeteli závazky, které za tímto účelem přijaly státy, které jsou smluvní stranou Úmluvy o právech dítěte, s) zdůrazňujíce potřebu začlenit hledisko rovnoprávnosti mužů a žen do všech snah o podporu plného užívání lidských práv a základních svobod osobami se zdravotním postižením, t) upozorňujíce na skutečnost, že většina osob se zdravotním postižením žije v podmínkách chudoby, a v tomto ohledu uznávajíce naléhavou potřebu zabývat se nepříznivým dopadem chudoby na osoby se zdravotním postižením, u) majíce na paměti, že pro dosažení plné ochrany osob se zdravotním postižením, zejména během ozbrojených konfliktů a zahraniční okupace, je nezbytné dodržovat podmínky míru a bezpečnosti založené na plném uznání účelů a zásad obsažených v Chartě Organizace spojených národů a na dodržování platných nástrojů v oblasti lidských práv, v) uznávajíce význam přístupnosti fyzického, sociálního, hospodářského a kulturního prostředí, přístupu ke zdravotní péči a vzdělání a k informacím a komunikaci, aby osoby se zdravotním postižením mohly plně užívat všechna lidská práva a základní svobody, w) uvědomujíce si, že jedinec mající povinnosti vůči dalším jedincům a ke společenství, k němuž náleží, je vázán odpovědností usilovat o prosazování a dodržování práv uznaných v Mezinárodní listině lidských práv, x) přesvědčeny, že rodina je přirozenou a základní jednotkou společnosti a má právo na ochranu ze strany společnosti a státu a že osobám se zdravotním postižením a jejich rodinným příslušníkům by měla být poskytována nezbytná ochrana a pomoc, aby rodiny měly možnost přispívat k plnému a rovnému užívání práv osobami se zdravotním postižením, y) přesvědčeny, že komplexní a ucelená mezinárodní úmluva na podporu a ochranu práv a důstojnosti osob se zdravotním postižením přispěje významným způsobem k odstranění hlubokého sociálního znevýhodnění osob se zdravotním postižením a na základě rovných příležitostí podpoří jejich účast ve všech oblastech občanského, politického, hospodářského, sociálního a kulturního života v rozvinutých i rozvojových zemích, se dohodly na následujícím: Článek 1 Účel Účelem této úmluvy je podporovat, chránit a zajišťovat plné a rovné užívání všech lidských práv a základních svobod všemi osobami se zdravotním postižením a podporovat úctu k jejich přirozené důstojnosti. Osoby se zdravotním postižením zahrnují osoby mající dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které v interakci s různými překážkami může bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními. Článek 2 Definice Pro účely této úmluvy: „komunikace“ zahrnuje řeč, zobrazení textu, Braillovo písmo, dotekovou komunikaci, zvětšené písmo, přístupná multimediální zařízení, jakož i psaný jazyk, zvukové systémy, jednoduchou formu řeči, digitalizovaný hlas a augmentativní a alternativní způsoby, prostředky a formáty komunikace, včetně dostupných informačních a komunikačních technologií; „jazyk“ zahrnuje mluvený a znakový jazyk a další formy nonverbální komunikace; „diskriminace na základě zdravotního postižení“ znamená jakékoli činění rozdílu, vyloučení nebo omezení provedené na základě zdravotního postižení, jehož cílem nebo důsledkem je narušit nebo zrušit uznání, užívání nebo uplatnění, na rovnoprávném základě s ostatními, všech lidských práv a základních svobod v politické, hospodářské, sociální, kulturní, občanské nebo jiné oblasti. Zahrnuje všechny formy diskriminace, včetně odepření přiměřené úpravy; „přiměřená úprava“ znamená nezbytné a odpovídající změny a úpravy, které nepředstavují nepřiměřené nebo nadměrné zatížení, a které jsou prováděny, pokud to konkrétní případ vyžaduje, s cílem zaručit osobám se zdravotním postižením uplatnění nebo užívání všech lidských práv a základních svobod na rovnoprávném základě s ostatními; „univerzální design“ znamená navrhování výrobků, vybavení, programů a služeb tak, aby je mohly v co největší míře využívat všechny osoby bez nutnosti úprav nebo specializovaného designu. „Univerzální design“ nevylučuje podpůrné pomůcky pro určité skupiny osob se zdravotním postižením, pokud jsou zapotřebí. Článek 3 Obecné zásady Úmluva je založena na následujících zásadách: a) respektování přirozené důstojnosti, osobní nezávislosti, zahrnující také svobodu volby, a samostatnosti osob; b) nediskriminace; c) plné a účinné zapojení a začlenění do společnosti; d) respektování odlišnosti a přijímání osob se zdravotním postižením jako součásti lidské různorodosti a přirozenosti; e) rovnost příležitostí; f) přístupnost; g) rovnoprávnost mužů a žen; h) respektování rozvíjejících se schopností dětí se zdravotním postižením a jejich práva na zachování identity. Článek 4 Obecné závazky 1. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, se zavazují zajistit a podporovat plnou realizaci všech lidských práv a základních svobod všem osobám se zdravotním postižením bez jakékoli diskriminace na základě zdravotního postižení. Za tímto účelem se státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zavazují: a) přijmout veškerá odpovídající legislativní, administrativní a jiná opatření pro provádění práv uznaných v této úmluvě; b) přijmout veškerá odpovídající opatření, včetně opatření legislativních, s cílem změnit nebo zrušit existující zákony, předpisy, zvyklosti a praktiky, které jsou zdrojem diskriminace vůči osobám se zdravotním postižením; c) zohlednit ochranu a podporu lidských práv osob se zdravotním postižením ve všech politikách a programech; d) zdržet se jakéhokoli jednání nebo postupu, jež je v rozporu s touto úmluvou a zajistit, aby veřejné orgány a instituce jednaly v souladu s touto úmluvou; e) přijmout veškerá odpovídající opatření k odstranění diskriminace na základě zdravotního postižení ze strany jakékoli osoby, organizace nebo soukromé firmy; f) provádět nebo podporovat výzkum a vývoj univerzálně navrhovaných výrobků, služeb, vybavení a zařízení podle definice v článku 2 této úmluvy tak, aby vyžadovaly minimální přizpůsobení a náklady při uspokojování specifických potřeb osob se zdravotním postižením, podporovat jejich dostupnost a využití a podporovat zařazení univerzálního designu do vytvářených norem a směrnic; g) provádět nebo podporovat výzkum a vývoj a podporovat dostupnost a využití nových technologií, včetně informačních a komunikačních technologií, kompenzačních pomůcek, zařízení a podpůrných technologií vhodných pro osoby se zdravotním postižením a upřednostňovat technologie za dostupnou cenu; h) poskytovat osobám se zdravotním postižením přístupné informace o kompenzačních pomůckách, zařízeních a podpůrných technologiích, včetně nových technologií, jakož i o jiných formách pomoci, podpůrných službách a zařízeních; i) podporovat školení odborníků a zaměstnanců, kteří pracují s osobami se zdravotním postižením, o právech uznaných v této úmluvě, s cílem zlepšit poskytování pomoci a služeb zaručených těmito právy. 2. Pokud jde o hospodářská, sociální a kulturní práva, státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, se zavazují uskutečnit taková opatření v maximálním rozsahu svých prostředků a v případě potřeby i v rámci mezinárodní spolupráce, s cílem dosáhnout postupně plné realizace těchto práv, aniž jsou dotčeny závazky stanovené touto úmluvou, které jsou na základě mezinárodního práva bezprostředně aplikovatelné. 3. Při vytváření a provádění legislativy a politik za účelem provádění této úmluvy, stejně jako při rozhodování o dalších otázkách týkajících se osob se zdravotním postižením, budou státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, konzultovat tuto problematiku s osobami se zdravotním postižením, i s dětmi se zdravotním postižením, a budou s nimi aktivně spolupracovat prostřednictvím organizací je zastupujících. 4. Nic v této úmluvě nebude mít dopad na ustanovení, která ve větší míře napomáhají realizaci práv osob se zdravotním postižením a která mohou být obsažena v právním řádu státu, který je smluvní stranou této úmluvy, nebo v mezinárodním právu, jež je pro takový stát závazné. V žádném státě, který je smluvní stranou této úmluvy, nelze omezovat nebo porušovat kterékoli ze základních lidských práv a svobod uznaných nebo existujících v tomto státě na základě zákona, úmluv, předpisů nebo zvyklosti pod záminkou, že tato úmluva uvedená práva nebo svobody neuznává, nebo je uznává v menším rozsahu. 5. Ustanovení této úmluvy se vztahují na všechny části federálních států bez jakýchkoli omezení nebo výjimek. Článek 5 Rovnost a nediskriminace 1. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, uznávají, že všechny osoby jsou před zákonem a ze zákona rovnoprávné a mají právo na rovnost před zákonem a stejná práva vyplývající ze zákona bez jakékoli diskriminace. 2. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zakazují veškerou diskriminaci na základě zdravotního postižení a zaručují osobám se zdravotním postižením rovnoprávnou a účinnou právní ochranu před diskriminací z jakýchkoli důvodů. 3. S cílem podpořit rovnoprávnost a odstranit diskriminaci, státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přijmou veškerá příslušná opatření pro zajištění poskytování přiměřené úpravy. 4. Specifická opatření, která jsou nezbytná k urychlení nebo dosažení faktické rovnoprávnosti osob se zdravotním postižením, se nepovažují podle této úmluvy za diskriminaci. Článek 6 Ženy se zdravotním postižením 1. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, uznávají, že ženy a dívky se zdravotním postižením jsou vystaveny mnohonásobným formám diskriminace, a přijmou vhodná opatření, aby jim zajistily plné a rovné užívání všech lidských práv a základních svobod. 2. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přijmou veškerá příslušná opatření k zajištění plného rozvoje, pokroku a posilování postavení žen, aby jim zaručily uplatnění a užívání lidských práv a základních svobod stanovených touto úmluvou. Článek 7 Děti se zdravotním postižením 1. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přijmou veškerá nezbytná opatření, aby dětem se zdravotním postižením zaručily plné užívání všech lidských práv a základních svobod na rovnoprávném základě s ostatními dětmi. 2. Při jakékoliv činnosti týkající se dětí se zdravotním postižením musí být předním hlediskem nejlepší zájem dítěte. 3. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zabezpečují dětem se zdravotním postižením, na rovnoprávném základě s ostatními dětmi, právo svobodně vyjadřovat své vlastní názory ve všech záležitostech, které se jich dotýkají, přičemž se jejich názorům musí věnovat náležitá pozornost odpovídající jejich věku a zralosti, a při realizaci tohoto práva jim poskytují pomoc přiměřenou jejich zdravotnímu postižení a věku. Článek 8 Zvyšování povědomí 1. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, se zavazují přijmout okamžitá, účinná a odpovídající opatření s cílem: a) zvyšovat povědomí v celé společnosti, i na úrovni rodiny, o situaci osob se zdravotním postižením, a podporovat respektování práv a důstojnosti osob se zdravotním postižením; b) bojovat proti stereotypům, předsudkům a škodlivým praktikám ve vztahu k osobám se zdravotním postižením, včetně těch, které se týkají pohlaví nebo věku, ve všech oblastech života; c) podporovat povědomí o schopnostech a přínosu osob se zdravotním postižením. 2. Opatření přijímaná za tímto účelem zahrnují: a) Iniciování a vedení účinných veřejných osvětových kampaní s cílem: i) vychovávat k vnímavosti k právům osob se zdravotním postižením; ii) podporovat pozitivní vnímání osob se zdravotním postižením a lepší společenské povědomí v tomto směru; iii) podporovat uznání dovedností, zásluh a schopností osob se zdravotním postižením a jejich přínosu na pracovišti i na trhu práce; b) výchovu k respektování práv osob se zdravotním postižením na všech úrovních vzdělávací soustavy, zejména výchovu všech dětí, od jejich útlého věku; c) podporu všech sdělovacích prostředků při zobrazování osob se zdravotním postižením způsobem, který je v souladu s účelem této úmluvy; d) podporu osvětových programů týkajících se osob se zdravotním postižením a jejich práv. Článek 9 Přístupnost 1. S cílem umožnit osobám se zdravotním postižením žít nezávisle a plně se zapojit do všech oblastí života společnosti, přijmou státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, příslušná opatření k zajištění přístupu osob se zdravotním postižením, na rovnoprávném základě s ostatními, k hmotným životním podmínkám, dopravě, informacím a komunikaci, včetně informačních a komunikačních technologií a systémů, a k dalším zařízením a službám dostupným nebo poskytovaným veřejnosti, a to v městských i venkovských oblastech. Tato opatření, která budou zahrnovat identifikaci a odstraňování překážek a bariér bránících přístupnosti, se budou týkat, mimo jiné: a) budov, dopravní sítě, dopravy a dalších vnitřních i venkovních zařízení, včetně škol, obytných budov, zdravotnických zařízení a pracovišť; b) informačních, komunikačních a dalších služeb, včetně elektronických služeb a záchranných služeb. 2. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přijmou také příslušná opatření, jejichž cílem bude: a) vypracovat a vyhlásit minimální vnitrostátní standardy a normy pro zajištění přístupnosti zařízení a služeb dostupných nebo poskytovaných veřejnosti a kontrolovat jejich provádění; b) zajistit, aby soukromé subjekty, které provozují zařízení a služby dostupné nebo poskytované veřejnosti, braly v úvahu všechna hlediska přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením; c) zajistit pro zainteresované osoby školení o problémech v přístupnosti, kterým čelí osoby se zdravotním postižením; d) vybavit budovy a další veřejně přístupná zařízení značením v Braillově písmu a ve snadno čitelných a srozumitelných formách; e) zajistit různé formy asistence a prostředníky, včetně průvodců, předčitatelů a profesionálních tlumočníků znakového jazyka, k usnadnění přístupu do budov a dalších veřejně přístupných zařízení; f) podporovat další vhodné formy asistence a podpory pro osoby se zdravotním postižením s cílem zajištění jejich přístupu k informacím; g) podporovat přístup osob se zdravotním postižením k novým informačním a komunikačním technologiím a systémům, včetně internetu; h) podporovat plánování, vývoj, výrobu a distribuci informačních a komunikačních technologií a systémů již v rané fázi způsobem, který zajistí jejich přístupnost za vynaložení minimálních nákladů. Článek 10 Právo na život Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, znovu potvrzují, že každá lidská bytost má přirozené právo na život, a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění účinného užívání tohoto práva osobami se zdravotním postižením na rovnoprávném základě s ostatními. Článek 11 Rizikové situace a humanitární krize Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přijmou, v souladu se svými závazky podle mezinárodního práva, včetně mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva v oblasti lidských práv, veškerá nezbytná opatření k zajištění ochrany a bezpečnosti osob se zdravotním postižením v rizikových situacích, včetně ozbrojených konfliktů, humanitárních krizí a přírodních katastrof. Článek 12 Rovnost před zákonem 1. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, znovu potvrzují, že osoby se zdravotním postižením mají kdekoli právo na uznání jejich osoby jako subjektu práva. 2. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, uznávají, že osoby se zdravotním postižením mají, na rovnoprávném základě s ostatními, právní způsobilost ve všech oblastech života. 3. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přijmou odpovídající opatření, aby umožnily osobám se zdravotním postižením přístup k asistenci, kterou mohou pro uplatnění této právní způsobilosti potřebovat. 4. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zajistí, aby všechna opatření, která se týkají uplatnění právní způsobilosti, poskytovala, v souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv, odpovídající a účinné záruky zamezující zneužití. Tyto záruky musí zajistit, aby opatření týkající se uplatnění právní způsobilosti respektovala práva, vůli a preference dané osoby, zabraňovala konfliktu zájmů a nevytvářela prostor pro nežádoucí ovlivňování, byla přiměřená a odpovídala situaci dané osoby, byla uplatňována po nejkratší možnou dobu a podléhala pravidelnému přezkumu odpovědným, nezávislým a nestranným orgánem nebo soudem. Tyto záruky musí být rovněž přiměřené stupni, jakým uvedená opatření ovlivňují práva a zájmy dané osoby. 5. S výhradou ustanovení tohoto článku, státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přijmou veškerá odpovídající a účinná opatření, aby osobám se zdravotním postižením zajistily rovné právo vlastnit nebo dědit majetek, spravovat své finanční záležitosti a mít rovný přístup k bankovním půjčkám, hypotékám a dalším formám finančních úvěrů, a zajistí, aby osoby se zdravotním postižením nebyly svévolně zbavovány svého majetku. Článek 13 Přístup ke spravedlnosti 1. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zajistí osobám se zdravotním postižením účinný přístup ke spravedlnosti na rovnoprávném základě s ostatními, mimo jiné i prostřednictvím procedurálních a věku odpovídacích úprav, s cílem usnadnit jim účinné plnění jejich role jako přímých nebo nepřímých účastníků a svědků při všech soudních řízeních, a to i ve fázi vyšetřování a předběžného řízení. 2. S cílem napomoci zajištění účinného přístupu osob se zdravotním postižením ke spravedlnosti, budou státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, podporovat odpovídající proškolení osob, které pracují v oblasti justiční správy, včetně pracovníků policiepolicie a vězeňské službyvězeňské služby. Článek 14 Svoboda a osobní bezpečnost 1. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zajistí, aby osoby se zdravotním postižením, na rovnoprávném základě s ostatními: a) užívaly práva na svobodu a osobní bezpečnost; b) nebyly zbavovány svobody nezákonným nebo svévolným způsobem, aby každé zbavení svobody bylo v souladu se zákonem a aby existence zdravotního postižení nebyla za žádných okolností důvodem ke zbavení svobody. 2. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zajistí, aby osoby se zdravotním postižením, které byly jakýmkoli postupem zbaveny svobody, měly právo, na rovnoprávném základě s ostatními, na záruky uznávané mezinárodním právem v oblasti lidských práv a bylo s nimi zacházeno v souladu s cíli a zásadami této úmluvy, včetně poskytnutí přiměřené úpravy. Článek 15 Ochrana proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání 1. Nikdo nemůže být podroben mučení nebo krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. A především, nikdo nesmí být podroben bez vlastního svobodného souhlasu lékařským nebo vědeckým pokusům. 2. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přijmou veškerá účinná legislativní, administrativní, soudní nebo jiná opatření, aby na rovnoprávném základě s ostatními zabránily mučení, krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání osob se zdravotním postižením. Článek 16 Ochrana před vykořisťováním, násilím a zneužíváním 1. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přijmou veškerá příslušná legislativní, administrativní, sociální, vzdělávací a jiná opatření, aby chránily osoby se zdravotním postižením, doma i mimo domov, před všemi formami vykořisťování, násilí a zneužívání, a to i s ohledem na jejich genderový aspekt. 2. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přijmou také veškerá odpovídající opatření, aby zabránily všem formám vykořisťování, násilí a zneužívání tím, že zajistí, mimo jiné, vhodné formy genderově senzitivní a věku odpovídající asistence a podpory pro osoby se zdravotním postižením, jejich rodiny a pečovatele, včetně poskytování informací a edukačních služeb o způsobech předcházení, rozpoznání a nahlášení případů vykořisťování, násilí a zneužívání. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zajistí, aby podpůrné služby odpovídaly věku, pohlaví a typu zdravotního postižení. 3. S cílem zabránit výskytu všech forem vykořisťování, násilí a zneužívání, státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zajistí, aby všechna zařízení a programy pro osoby se zdravotním postižením byly účinně monitorovány nezávislými orgány. 4. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přijmou veškerá odpovídající opatření, zahrnující i poskytování podpůrných služeb, aby podpořily tělesné, kognitivní a duševní zotavení, rehabilitaci a opětovné sociální začlenění osob se zdravotním postižením, které se staly oběťmioběťmi jakékoli formy vykořisťování, násilí nebo zneužívání. Toto zotavení a opětovné začlenění probíhá v prostředí, které podporuje zdraví, duševní pohodu, sebeúctu, důstojnost a nezávislost dané osoby a bere v úvahu i specifické potřeby ve vztahu k pohlaví a věku. 5. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přijmou účinnou legislativu a politiku, zaměřenou mimo jiné i na problematiku žen a dětí a zajistí, aby případy vykořisťování, násilí a zneužívání osob se zdravotním postižením byly identifikovány, vyšetřovány a v případně potřeby i trestně stíhány. Článek 17 Ochrana osobní integrity Každá osoba se zdravotním postižením má právo na zachování vlastní fyzické a duševní integrity na rovnoprávném základě s ostatními. Článek 18 Svoboda pohybu a státní občanství 1. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, uznávají právo osob se zdravotním postižením na svobodu pohybu, svobodu zvolit si místo pobytu a právo na státní občanství, na rovnoprávném základě s ostatními, a zajistí, aby osoby se zdravotním postižením: a) měly právo nabývat a měnit státní občanství a nebyly zbavovány svého státního občanství svévolně nebo na základě zdravotního postižení; b) nebyly na základě zdravotního postižení zbavovány své způsobilosti získat, vlastnit a využívat doklady prokazující jejich státní občanství nebo jiné doklady totožnosti, nebo využívat příslušných úředních postupů, jako je například imigrační řízení, které by jim mohly usnadnit uplatnění práva na svobodu pohybu; c) mohly opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní; d) nebyly zbavovány, svévolně nebo na základě zdravotního postižení, práva vstoupit do své vlastní země. 2. Děti se zdravotním postižením jsou registrovány ihned po narození a mají od narození právo na jméno, právo na státní občanství a, pokud je to možné, právo znát své rodiče a právo na jejich péči. Článek 19 Nezávislý způsob života a zapojení do společnosti Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, uznávají rovné právo všech osob se zdravotním postižením žít v rámci společenství, s možnostmi volby na rovnoprávném základě s ostatními, a přijmou účinná a odpovídající opatření, aby osobám se zdravotním postižením usnadnily plné užívání tohoto práva a jejich plné začlenění a zapojení do společnosti, mimo jiné tím, že zajistí, aby: a) osoby se zdravotním postižením měly možnost si zvolit, na rovnoprávném základě s ostatními, místo pobytu, kde a s kým budou žít a nebyly nuceny žít ve specifickém prostředí; b) osoby se zdravotním postižením měly přístup ke službám poskytovaným v domácím prostředí, rezidenčním službám a dalším podpůrným komunitním službám, včetně osobní asistence, která je nezbytná pro nezávislý způsob života a začlenění do společnosti a zabraňuje izolaci nebo segregaci; c) komunitní služby a zařízení určená široké veřejnosti byly přístupné, na rovnoprávném základě s ostatními, i osobám se zdravotním postižením a braly v úvahu jejich potřeby. Článek 20 Osobní mobilita Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přijmou účinná opatření k zajištění osobní mobility osob se zdravotním postižením s maximální možnou mírou nezávislosti, mimo jiné tím, že: a) umožní osobní mobilitu osob se zdravotním postižením takovou formou a v takovém čase, které si samy zvolí, a to za přijatelnou cenu; b) umožní osobám se zdravotním postižením přístup ke kvalitním kompenzačním pomůckám, zařízením, podpůrným technologiím a k různým formám asistence a prostředníků, mimo jiné i tím, že je učiní finančně dostupnými; c) zajistí osobám se zdravotním postižením a odbornému personálu, který s nimi pracuje, proškolení v otázkách týkajících se mobility; d) motivují subjekty, které vyrábějí kompenzační pomůcky, zařízení a podpůrné technologie, aby přihlížely ke všem aspektům mobility osob se zdravotním postižením. Článek 21 Svoboda projevu a přesvědčení a přístup k informacím Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přijmou veškerá příslušná opatření, aby osobám se zdravotním postižením zajistily možnost uplatnění jejich práva na svobodu projevu a přesvědčení, včetně svobody vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky na rovnoprávném základě s ostatními, a to prostřednictvím všech forem komunikace dle vlastní volby, v souladu s definicí v článku 2 této úmluvy. Za tímto účelem státy, které jsou smluvní stranou úmluvy: a) poskytují informace určené široké veřejnosti osobám se zdravotním postižením v přístupných formátech a technologiích vhodných pro různé typy zdravotního postižení, a to bez prodlení a dodatečných výdajů; b) uznávají a umožňují osobám se zdravotním postižením používání znakových jazyků, Braillova písma, augmentativní a alternativní komunikace a všech ostatních přístupných prostředků, způsobů a formátů komunikace dle jejich vlastní volby při úředních jednáních; c) požadují od soukromých subjektů, které poskytují služby široké veřejnosti, mimo jiné prostřednictvím internetu, aby poskytovaly informace a služby v přístupných a využitelných formátech pro osoby se zdravotním postižením; d) podporují hromadné sdělovací prostředky, včetně poskytovatelů informací na internetu, aby zpřístupnily své služby osobám se zdravotním postižením; e) uznávají a podporují užívání znakových jazyků. Článek 22 Respektování soukromí 1. Žádná osoba se zdravotním postižením, bez ohledu na místo svého pobytu nebo prostředí, ve kterém žije, nesmí být vystavena svévolnému nebo nezákonnému zasahování do soukromého života, do rodiny, domova nebo korespondence, či jiných typů komunikace, ani nezákonným útokům na svou čest a pověst. Osoby se zdravotním postižením mají právo na zákonnou ochranu proti takovým zásahům nebo útokům. 2. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zachovávají důvěrnost osobních informací a informací týkajících se zdravotní a rehabilitační péče o osoby se zdravotním postižením, na rovnoprávném základě s ostatními. Článek 23 Respektování obydlí a rodiny 1. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přijmou účinná a odpovídající opatření k odstranění diskriminace osob se zdravotním postižením ve všech záležitostech týkajících se manželství, rodiny, rodičovství a osobních vztahů na rovnoprávném základě s ostatními, s cílem zajistit: a) uznání práva všech osob se zdravotním postižením, které dosáhnou věku pro uzavření manželství, uzavřít sňatek a založit rodinu na základě svobodného a plného souhlasu budoucích manželů; b) uznání práva osob se zdravotním postižením svobodně a zodpovědně rozhodnout o počtu svých dětí a jejich věkovém odstupu, stejně jako práva na přístup k věku odpovídajícím informacím, sexuální výchově a výchově k plánovanému rodičovství, a na poskytnutí nezbytných prostředků, které by jim umožnily uvedená práva realizovat; c) zachování reprodukčních schopností osob se zdravotním postižením, včetně dětí, na rovnoprávném základě s ostatními. 2. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zaručí práva a povinnosti osob se zdravotním postižením pokud jde o opatrovnictví, poručnictví, svěřenectví a adopci dětí nebo obdobné instituty, jestliže existují ve vnitrostátní legislativě; ve všech případech musí být předním hlediskem nejlepší zájem dítěte. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, poskytují osobám se zdravotním postižením při plnění jejich rodičovských povinností odpovídající podporu. 3. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zajistí, aby děti se zdravotním postižením měly rovná práva na život v rodinném prostředí. S cílem realizovat tato práva a předcházet ukrývání, opouštění, zanedbávání a segregaci dětí se zdravotním postižením se státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zavazují poskytovat dětem se zdravotním postižením a jejich rodinám včasné a komplexní informace, služby a podporu. 4. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zajistí, aby dítě nebylo odděleno od svých rodičů proti jejich vůli, vyjma případů, kdy příslušné úřady na základě soudního rozhodnutí a v souladu s platným právem a v příslušném řízení rozhodnou, že takové oddělení je potřebné v nejlepším zájmu dítěte. Dítě nesmí být za žádných okolností odděleno od rodičů z důvodu jeho zdravotního postižení nebo zdravotního postižení jednoho či obou rodičů. 5. Pokud nejsou nejbližší příbuzní schopni pečovat o dítě se zdravotním postižením, státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, vyvinou veškeré úsilí k zajištění náhradní péče v rámci širší rodiny, a pokud to není možné, v rámci společenství v rodinném prostředí. Článek 24 Vzdělávání 1. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, uznávají právo osob se zdravotním postižením na vzdělání. S cílem realizovat toto právo bez diskriminace a na základě rovných příležitostí, státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zajistí začleňující vzdělávací systém na všech úrovních a celoživotní vzdělávání zaměřené na: a) plný rozvoj lidského potenciálu a smyslu pro vlastní důstojnost a uvědomění si vlastní hodnoty, stejně jako na posilování úcty k lidským právům, základním svobodám a lidské různorodosti; b) rozvoj osobnosti, nadání a kreativity osob se zdravotním postižením, jakož i jejich duševních a tělesných schopností, v co největší možné míře; c) účinné zapojení osob se zdravotním postižením do života ve svobodné společnosti. 2. Při uskutečňování tohoto práva státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zajistí aby: a) osoby se zdravotním postižením nebyly z důvodu svého postižení vyloučeny ze všeobecné vzdělávací soustavy a aby děti se zdravotním postižením nebyly z důvodu svého postižení vyloučeny z bezplatného a povinného základního vzdělávání nebo středního vzdělávání; b) osoby se zdravotním postižením měly na rovnoprávném základě s ostatními přístup k začleňujícímu, kvalitnímu a bezplatnému základnímu vzdělávání a střednímu vzdělávání v místě, kde žijí; c) byla jim poskytována přiměřená úprava podle individuálních potřeb; d) osobám se zdravotním postižením byla v rámci všeobecné vzdělávací soustavy poskytována nezbytná podpora umožňující jejich účinné vzdělávání; e) účinná opatření individualizované podpory byla realizována v prostředí, které v souladu s cílem plného začlenění maximalizuje vzdělávací pokroky a sociální rozvoj. 3. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, umožní osobám se zdravotním postižením získat praktické a sociální dovednosti, které by usnadnily jejich plné a rovné zapojení do systému vzdělávání a do života společnosti. Za tímto účelem přijmou státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, příslušná opatření a zejména: a) umožní studium Braillova písma, alternativního písma a augmentativních a alternativních způsobů, prostředků a formátů komunikace, rozvoj orientačních schopností a mobility, jakož i vzájemnou podporu ze strany osob v rovnocenné situaci a poradenství; b) umožní studium znakového jazyka a podporu jazykové identity společenství neslyšících; c) zajistí, aby nevidomým, neslyšícím a hluchoslepým osobám, a zejména dětem, bylo poskytováno vzdělávání v jazycích a způsobech a prostředcích komunikace, které jsou pro dotyčnou osobu nejvhodnější, a v prostředích, která maximalizují vzdělávací pokroky a sociální rozvoj. 4. S cílem přispět k zajištění realizace tohoto práva, státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přijmou příslušná opatření pro zaměstnávání učitelů, včetně učitelů se zdravotním postižením, kteří ovládají znakový jazyk a/nebo Braillovo písmo, a pro přípravu odborníků a pracovníků, kteří působí na všech úrovních vzdělávání. Tato příprava bude zahrnovat informace o problematice zdravotního postižení a využívání vhodných augmentativních a alternativních způsobů, prostředků a formátů komunikace, vzdělávacích technik a materiálů přizpůsobených potřebám osob se zdravotním postižením. 5. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zajistí, aby osoby se zdravotním postižením měly možnost přístupu k obecnému terciárnímu vzdělávání, odborné přípravě na výkon povolání, vzdělávání dospělých a celoživotnímu vzdělávání bez diskriminace a na rovnoprávném základě s ostatními. Za tímto účelem státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zajistí, aby osobám se zdravotním postižením byla poskytována přiměřená úprava. Článek 25 Zdraví Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, uznávají, že osoby se zdravotním postižením mají právo na dosažení nejvýše možné úrovně zdraví bez diskriminace na základě zdravotního postižení. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přijmou veškerá příslušná opatření, aby osobám se zdravotním postižením zajistily přístup ke zdravotním službám, i léčebné rehabilitaci, které jsou genderově senzitivní. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, především: a) poskytují osobám se zdravotním postižením stejnou nabídku, kvalitu a standard bezplatné nebo dostupné zdravotní péče a programů, které jsou poskytovány ostatním, včetně péče v oblasti sexuální a reprodukční medicíny a obecných programů v oblasti veřejného zdraví; b) poskytují zdravotní služby, které osoby se zdravotním postižením, i děti a starší osoby, potřebují specificky z důvodu svého zdravotního postižení, a to včetně včasné detekce a intervence, pokud je vhodná, a dále služby určené k minimalizaci nebo prevenci dalšího zdravotního postižení; c) poskytují zdravotní služby pokud možno co nejblíže místu bydliště dané osoby, a to včetně venkovských oblastí; d) vyžadují, aby pracovníci ve zdravotnictví poskytovali osobám se zdravotním postižením péči stejné kvality jako ostatním a na základě svobodného a informovaného souhlasuinformovaného souhlasu; za tímto účelem státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, mimo jiné, zvyšují povědomí o lidských právech, důstojnosti, nezávislosti a potřebách osob se zdravotním postižením prostřednictvím vzdělávacích aktivit a zveřejňováním etických norem pro státní i soukromou zdravotní péči; e) zakazují diskriminaci osob se zdravotním postižením v přístupu ke zdravotnímu pojištění a životnímu pojištění, pokud toto pojištění umožňuje vnitrostátní legislativa; uvedená pojištění budou poskytována regulérním a přiměřeným způsobem; f) zamezují diskriminačnímu odepření poskytnutí zdravotní péče nebo služeb nebo potravy a tekutin na základě zdravotního postižení. Článek 26 Habilitace a rehabilitace 1. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přijmou účinná a vhodná opatření, mimo jiné prostřednictvím vzájemné podpory osob v rovnocenné situaci, aby umožnily osobám se zdravotním postižením dosáhnout a udržet si co nejvyšší úroveň samostatnosti, uplatnit v plné míře tělesné, duševní, sociální a profesní schopnosti a dosáhnout plného začlenění a zapojení do všech aspektů života společnosti. Za tímto účelem státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, organizují, posilují a rozšiřují komplexní habilitační a rehabilitační služby a programy, především v oblasti zdravotní péče, zaměstnanosti, vzdělávání a sociálních služeb, takovým způsobem, aby tyto služby a programy: a) začínaly pokud možno co nejdříve a byly založeny na multidisciplinárním posouzení individuálních potřeb a předností; b) podporovaly zapojení a začlenění do společnosti a všech oblastí jejího života, byly dobrovolné a dostupné pro osoby se zdravotním postižením co nejblíže místu jejich bydliště, a to včetně venkovských oblastí. 2. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, podporují rozvoj vstupního a soustavného vzdělávání odborníků a pracovníků habilitačních a rehabilitačních služeb. 3. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, podporují dostupnost, znalost a využívání kompenzačních pomůcek a technologií určených pro osoby se zdravotním postižením, které usnadňují habilitaci a rehabilitaci. Článek 27 Práce a zaměstnávání 1. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, uznávají právo osob se zdravotním postižením na práci na rovnoprávném základě s ostatními; patří sem zejména právo na možnost živit se prací svobodně zvolenou nebo přijatou na trhu práce a v pracovním prostředí, které je otevřené, začleňující a přístupné osobám se zdravotním postižením. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zabezpečují a podporují realizaci práva na práci, mimo jiné i pro osoby, u kterých dojde ke vzniku zdravotního postižení v průběhu zaměstnání, přijímáním příslušných opatření, včetně opatření legislativních, s cílem zejména: a) zakázat diskriminaci na základě zdravotního postižení ve všech otázkách týkajících se kterékoli formy zaměstnávání, včetně podmínek náboru, přijímání a zaměstnávání pracovníků, setrvání v zaměstnání, profesního postupu a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; b) chránit, na rovnoprávném základě s ostatními, práva osob se zdravotním postižením na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky, včetně rovných příležitostí a rovného odměňování za práci rovnocenné hodnoty, na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, včetně ochrany před obtěžováním, a na nápravu křivd; c) zajistit osobám se zdravotním postižením možnost uplatňovat svá pracovní a odborová práva na rovnoprávném základě s ostatními; d) umožnit osobám se zdravotním postižením účinný přístup k programům obecného odborného a profesního poradenství, ke službám zprostředkování práce a odborné přípravě na výkon povolání i dalšímu vzdělávání; e) podporovat pracovní příležitosti a profesní postup osob se zdravotním postižením na trhu práce, jakož i asistenci při hledání, získávání a udržení si zaměstnání a při návratu do práce; f) podporovat příležitosti k samostatné výdělečné činnosti, soukromému podnikání, rozvíjení činnosti družstev a zahájení vlastního podnikání; g) zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve veřejném sektoru; h) podporovat zaměstnávání osob se zdravotním postižením v soukromém sektoru prostřednictvím vhodné politiky a opatření, která mohou zahrnovat programy pozitivní diskriminace, pobídky a další opatření; i) zajistit, aby osobám se zdravotním postižením byla poskytována přiměřená úprava na pracovišti; j) podporovat u osob se zdravotním postižením získávání pracovních zkušeností na otevřeném trhu práce; k) podporovat pracovní a profesní rehabilitaci osob se zdravotním postižením, stejně jako programy zaměřené na udržení pracovního místa a návrat do zaměstnání. 2. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zajistí, aby osoby se zdravotním postižením nebyly drženy v otroctví nebo nevolnictví a byly chráněny, na rovnoprávném základě s ostatními, před nucenou nebo povinnou prací. Článek 28 Přiměřená životní úroveň a sociální ochrana 1. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, uznávají právo osob se zdravotním postižením na přiměřenou životní úroveň pro ně a jejich rodiny, zahrnujíce v to dostatečnou výživu, ošacení a bydlení, a na neustálé zlepšování životních podmínek, a podniknou odpovídající kroky, aby zabezpečily a podpořily realizaci tohoto práva bez diskriminace na základě zdravotního postižení. 2. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, uznávají právo osob se zdravotním postižením na sociální ochranu a na užívání tohoto práva bez diskriminace na základě zdravotního postižení a podniknou odpovídající kroky, aby zabezpečily a podpořily realizaci tohoto práva, včetně opatření: a) na zajištění rovného přístupu osob se zdravotním postižením k nezávadné vodě a vhodným a dostupným službám, kompenzačním pomůckám a další pomoci související s uspokojováním potřeb vztahujících se ke zdravotnímu postižení; b) na zajištění přístupu osob se zdravotním postižením, a zejména žen, dívek a starších osob se zdravotním postižením, k programům sociální ochrany a snížení chudoby; c) na zajištění přístupu osob se zdravotním postižením a jejich rodin žijících v podmínkách chudoby k pomoci od státu s úhradou výdajů souvisejících se zdravotním postižením, včetně odpovídajícího proškolení, poradenství, finanční pomoci a respitní péče; d) na zajištění přístupu osob se zdravotním postižením k programům sociálního bydlení; e) na zajištění rovného přístupu osob se zdravotním postižením k důchodovým dávkám a programům. Článek 29 Účast na politickém a veřejném životě Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zaručí osobám se zdravotním postižením politická práva a příležitost užívat tato práva na rovnoprávném základě s ostatními, a zavazují se: a) zajistit, aby se osoby se zdravotním postižením mohly účinně a plně, na rovnoprávném základě s ostatními, podílet na politickém a veřejném životě, přímo nebo prostřednictvím svobodně volených zástupců, včetně práva a možnosti volit a být volen, mimo jiné tím, že: i) zaručí, aby byly volební postupy, zařízení a materiály vhodné, přístupné a snadno srozumitelné a použitelné; ii) chrání právo osob se zdravotním postižením hlasovat v tajném hlasování ve volbách a veřejných referendech bez zastrašování, kandidovat ve volbách, účinně zastávat úřad a vykonávat všechny veřejné funkce na všech úrovních řízení státu a umožňují používání podpůrných a nových technologií, pokud je to vhodné; iii) zaručují svobodné vyjadřování vůle osob se zdravotním postižením jako voličů a za tímto účelem jim v případě potřeby umožňují, na jejich vlastní žádost, asistenci při hlasování prostřednictvím osoby dle jejich vlastní volby; b) aktivně podporovat prostředí, v němž se mohou osoby se zdravotním postižením účinně a plně, bez diskriminace a na rovnoprávném základě s ostatními, podílet na řízení veřejných záležitostí, a napomáhat jejich účasti ve veřejném životě, včetně: i) účasti v nevládních organizacích a sdruženích zapojených do veřejného a politického života země a účasti na činnosti a řízení politických stran; ii) zakládání organizací osob se zdravotním postižením, aby je zastupovaly na mezinárodní, vnitrostátní, regionální a místní úrovni, a sdružování se v nich. Článek 30 Účast na kulturním životě, rekreace, volný čas a sport 1. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, uznávají právo osob se zdravotním postižením účastnit se kulturního života společnosti na rovnoprávném základě s ostatními a přijmou veškerá odpovídající opatření, aby osoby se zdravotním postižením: a) měly přístup ke kulturním materiálům v přístupných formátech; b) měly přístup k televizním programům, filmům, divadelním a jiným kulturním činnostem v přístupných formátech; c) měly přístup na místa určená pro kulturní aktivity, jako jsou divadla, muzea, kina, knihovny a služby pro turisty a, v co největší možné míře, přístup k historickým památkám a významným místům národního kulturního dědictví. 2. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přijmou odpovídající opatření, aby poskytly osobám se zdravotním postižením příležitost rozvíjet a využívat jejich tvůrčí, umělecký a intelektuální potenciál, a to nejen ve svůj vlastní prospěch, ale také pro obohacení celé společnosti. 3. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, podniknou, v souladu s mezinárodním právem, veškeré odpovídající kroky s cílem zajistit, aby zákony na ochranu duševního vlastnictví nevytvářely nepřiměřené nebo diskriminační překážky bránící přístupu osob se zdravotním postižením ke kulturním materiálům. 4. Osoby se zdravotním postižením mají právo, na rovnoprávném základě s ostatními, na uznání a podporu své specifické kulturní a jazykové identity, včetně znakového jazyka a kultury neslyšících. 5. S cílem umožnit osobám se zdravotním postižením podílet se, na rovnoprávném základě s ostatními, na rekreační, zájmové a sportovní činnosti, přijmou státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, odpovídající opatření, která: a) podnítí a podpoří co nejširší zapojení osob se zdravotním postižením do běžných sportovních aktivit na všech úrovních; b) zajistí, aby osoby se zdravotním postižením měly možnost organizovat a rozvíjet speciální sportovní a zájmové aktivity a účastnit se jich, a za tímto účelem podporují poskytování odpovídajícího výcviku, školení a prostředků, na rovnoprávném základě s ostatními; c) zajistí, aby osoby se zdravotním postižením měly přístup na sportoviště a do rekreačních a turistických zařízení; d) zajistí, aby děti se zdravotním postižením měly na rovnoprávném základě s ostatními dětmi přístup k účasti ve hře, k rekreačním, zájmovým a sportovním činnostem, včetně účasti na uvedených činnostech v rámci školy; e) zajistí, aby osoby se zdravotním postižením měly přístup ke službám osob a institucí podílejících se na organizaci rekreační, turistické, zájmové a sportovní činnosti. Článek 31 Statistika a získávání dat 1. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, se zavazují shromažďovat odpovídající informace, včetně statistických dat a výsledků výzkumů, které jim umožní formulovat a provádět politiky zaměřené na plnění závazků podle této úmluvy. Postupy získávání a uchovávání těchto informací musí respektovat: a) zákonem stanovené záruky, včetně záruk vyplývajících ze zákonů o ochraně osobních údajůosobních údajů, s cílem zajistit důvěrnost dat a respektování soukromí osob se zdravotním postižením; b) mezinárodně uznávané normy na ochranu lidských práv a základních svobod a etické principy získávání dat a využívání statistických údajů. 2. Informace shromážděné v souladu s tímto článkem budou dle potřeby dále členěny a využívány jako nástroj pro hodnocení plnění závazků stanovených touto úmluvou ze strany států, které jsou smluvní stranou této úmluvy, a dále k identifikaci a odstraňování bariér, kterým osoby se zdravotním postižením čelí při uplatňování svých práv. 3. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, převezmou odpovědnost za distribuci těchto statistických dat a zajistí jejich přístupnost pro osoby se zdravotním postižením a další osoby. Článek 32 Mezinárodní spolupráce 1. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, uznávají význam mezinárodní spolupráce a jejího rozvoje pro podporu vnitrostátního úsilí při naplňování účelu a cílů této úmluvy, a přijmou v tomto směru odpovídající a účinná opatření na mezistátní úrovni a případně v partnerské spolupráci s příslušnými mezinárodními a regionálními organizacemi a občanskou společností, zejména organizacemi osob se zdravotním postižením. Uvedená opatření by mohla, mimo jiné, zahrnovat: a) dohled nad tím, zda mezinárodní spolupráce, včetně mezinárodních rozvojových programů, je začleňující a přístupná osobám se zdravotním postižením; b) usnadnění a podporu budování kapacit, mimo jiné prostřednictvím výměny a sdílení informací, zkušeností, vzdělávacích programů a osvědčených postupů; c) usnadnění výzkumné spolupráce a přístup k vědeckým a technickým poznatkům; d) poskytování přiměřené odborné a hospodářské pomoci, pokud je to vhodné, včetně skrze usnadnění přístupu k přístupným a podpůrným technologiím a jejich sdílení a prostřednictvím transferu technologií. 2. Ustanoveními tohoto článku není dotčena povinnost státu, který je smluvní stranou této úmluvy, plnit své závazky podle této úmluvy. Článek 33 Provádění a monitorování na vnitrostátní úrovni 1. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, ustanoví v rámci státní správy a v souladu s vlastní strukturou řízení jedno nebo několik kontaktních míst pro záležitosti týkající se provádění této úmluvy; pro usnadnění souvisejících aktivit týkajících se různých oblastí a úrovní zváží zřízení nebo ustanovení koordinačního mechanismu v rámci státní správy. 2. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, v souladu se svým právním a správním systémem zachovávají, posilují, ustanovují nebo zřizují na vnitrostátní úrovni systém, který sestává z jednoho nebo několika nezávislých mechanismů, pokud je to vhodné, na podporu, ochranu a monitorování provádění této úmluvy. Při ustanovování nebo zřizování uvedených mechanismů zohledňují státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, zásady týkající se postavení a činnosti vnitrostátních institucí na ochranu a podporu lidských práv. 3. Občanská společnost, zvláště osoby se zdravotním postižením a organizace je zastupující, se účastní procesu monitorování a aktivně se na něm podílejí. Článek 34 Výbor pro práva osob se zdravotním postižením 1. Zřizuje se Výbor pro práva osob se zdravotním postižením (dále jen „Výbor“), který vykonává níže stanovené funkce. 2. Výbor se skládá ke dni vstupu v platnost této úmluvy z dvanácti odborníků. Poté, co dojde k dalším šedesáti ratifikacím nebo přistoupením k úmluvě, se počet členů Výboru zvýší o dalších šest, čímž dosáhne maximálního počtu osmnácti členů. 3. Členové Výboru vykonávají funkci jako soukromé osoby a jsou osobami s výraznými morálními kvalitami a uznávanými schopnostmi a zkušenostmi v oblastech, které jsou předmětem této úmluvy. Při nominaci svých kandidátů jsou státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, vyzývány, aby braly náležitý zřetel na ustanovení článku 4 odst. 3 této úmluvy. 4. Členové Výboru jsou voleni státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přičemž je brán zřetel na spravedlivé zeměpisné rozdělení, zastoupení různých forem civilizace a hlavních právních systémů, vyvážené zastoupení podle zásady rovnoprávnosti žen a mužů a účast odborníků se zdravotním postižením. 5. Členové Výboru jsou voleni tajným hlasováním ze seznamu osob navržených státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, z řad jejich státních příslušníků na zasedáních konference států, které jsou smluvní stranou této úmluvy. Na těchto zasedáních, na nichž dvě třetiny států, které jsou smluvní stranou této úmluvy, tvoří kvorum, jsou za členy Výboru zvoleny ty osoby, které obdrží největší počet hlasů a absolutní většinu hlasů přítomných a hlasujících zástupců států, které jsou smluvní stranou této úmluvy. 6. První volby se konají nejpozději do šesti měsíců ode dne vstupu této úmluvy v platnost. Nejméně čtyři měsíce přede dnem konání každých voleb zašle generální tajemník Organizace spojených národů státům, které jsou smluvní stranou této úmluvy, dopis se žádostí, aby do dvou měsíců předložily své návrhy na členství ve Výboru. Generální tajemník pak připraví seznam všech takto navržených osob v abecedním pořadí s udáním států, které je navrhly, a předloží jej státům, které jsou smluvní stranou této úmluvy. 7. Členové Výboru jsou voleni na období čtyř let. Mohou být zvoleni nejvýše dvakrát. Funkční období šesti členů Výboru zvolených v prvních volbách však uplyne na konci druhého roku; neprodleně po prvních volbách vylosuje předseda na zasedání zmíněném v odst. 5 tohoto článku jména těchto šesti členů. 8. Volba šesti dalších členů Výboru proběhne v rámci řádných voleb, v souladu s příslušnými ustanoveními tohoto článku. 9. Jestliže člen Výboru zemře nebo odstoupí nebo oznámí, že z jakéhokoli důvodu nemůže dále plnit své povinnosti ve Výboru, stát, který je smluvní stranou této úmluvy a který jej navrhl, jmenuje pro výkon funkce po zbytek funkčního období jiného odborníka s odpovídající kvalifikací a splňujícího požadavky stanovené v příslušných ustanoveních tohoto článku. 10. Výbor vypracuje vlastní jednací řád. 11. Generální tajemník Organizace spojených národů poskytne personál a zařízení potřebné k účinnému plnění funkcí Výboru podle této úmluvy a svolá jeho první zasedání. 12. Se souhlasem Valného shromáždění obdrží členové Výboru zřízeného podle této úmluvy odměnu z prostředků Organizace spojených národů za podmínek, o nichž rozhodne Valné shromáždění s ohledem na význam činnosti Výboru. 13. Členové Výboru mají právo na výhody, výsady a imunity expertů Organizace spojených národů, jak jsou zakotveny v Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů. Článek 35 Zprávy smluvních stran 1. Každý stát, který je smluvní stranou této úmluvy, předloží Výboru prostřednictvím generálního tajemníka OSN komplexní zprávu o opatřeních přijatých za účelem plnění svých závazků podle této úmluvy a o pokroku dosaženém v tomto ohledu do dvou let ode dne, kdy se stal smluvní stranou této úmluvy. 2. Následně předkládají státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, nejméně každé čtyři roky doplňující zprávy a další zprávy, kdykoli si je Výbor vyžádá. 3. Výbor rozhoduje o směrnicích týkajících se obsahu zpráv. 4. Stát, který je smluvní stranou této úmluvy a který předložil Výboru komplexní úvodní zprávu, nemusí ve svých doplňujících zprávách opakovat informace poskytnuté dříve. Při přípravě zpráv pro Výbor jsou státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, vyzývány, aby tak činily v rámci otevřeného a transparentního procesu a braly náležitý zřetel na ustanovení uvedené v článku 4 odst. 3 této úmluvy. 5. Ve zprávách mohou být uvedeny skutečnosti a obtíže ovlivňující stupeň plnění závazků podle této úmluvy. Článek 36 Posuzování zpráv 1. Každá zpráva je posuzována Výborem, který podle svého uvážení vypracuje ke zprávě návrhy a obecná doporučení a zašle je příslušnému státu. Stát, který je smluvní stranou této úmluvy, může v odpovědi Výboru zaslat jakékoliv informace, které považuje za důležité. Výbor může od států, které jsou smluvní stranou této úmluvy, požadovat další informace týkající se provádění této úmluvy. 2. Je-li stát, který je smluvní stranou této úmluvy, ve značném časovém prodlení s předložením zprávy, může Výbor vyrozumět dotyčný stát, který je smluvní stranou této úmluvy, o požadavku přezkoumat provádění této úmluvy v uvedeném státě na základě hodnověrných informací, které má Výbor k dispozici, pokud nedojde k předložení příslušné zprávy do tří měsíců ode dne vyrozumění. Výbor vyzve dotyčný stát, který je smluvní stranou této úmluvy, k účasti na uvedeném přezkoumání. V případě, že dotyčný stát, který je smluvní stranou této úmluvy, odpoví předložením příslušné zprávy, použijí se ustanovení odst. 1 tohoto článku. 3. Generální tajemník OSN zpřístupní zprávy všem státům, které jsou smluvní stranou této úmluvy. 4. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, své zprávy zpřístupní široké veřejnosti ve vlastní zemi a usnadní přístup k návrhům a obecným doporučením k těmto zprávám. 5. Výbor podle svého uvážení postupuje specializovaným agenturám, fondům a programům Organizace spojených národů a dalším příslušným orgánům zprávy států, které jsou smluvní stranou této úmluvy, obsahující žádost nebo informaci o potřebnosti odborného poradenství a pomoci, spolu s případnými poznámkami a doporučeními Výboru k uvedeným žádostem nebo informacím. Článek 37 Spolupráce smluvních stran s Výborem 1. Každý stát, který je smluvní stranou této úmluvy, spolupracuje s Výborem a je nápomocen jeho členům při plnění jejich mandátu. 2. V rámci vzájemných vztahů se státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, Výbor bere náležitý zřetel na způsoby a prostředky zvyšování vnitrostátní kapacity pro provádění této úmluvy, a to i prostřednictvím mezinárodní spolupráce. Článek 38 Vztah Výboru s jinými orgány Pro zajištění účinného provádění této úmluvy a podpory mezinárodní spolupráce v oblasti upravené touto úmluvou: a) mají specializované agentury a jiné orgány Organizace spojených národů právo být přítomny při projednávání provádění těch ustanovení úmluvy, která spadají do oblasti jejich působnosti. Výbor může podle své úvahy vyzvat specializované agentury a jiné příslušné orgány, aby poskytly odborné poradenství k provádění úmluvy v oblastech spadajících do jejich působnosti. Výbor může vyzvat specializované agentury a další orgány Organizace spojených národů, aby předložily zprávy o provádění úmluvy v oblastech jejich činnosti; b) při výkonu svého mandátu Výbor konzultuje, pokud je to vhodné, i další příslušné orgány zřízené mezinárodními smlouvami o lidských právech, s cílem zajistit návaznost příslušných směrnic, návrhů a obecných doporučení týkajících se zpráv a zamezit duplikaci a přesahům při výkonu jejich funkcí. Článek 39 Zpráva Výboru Výbor předkládá každé dva roky Valnému shromáždění a Hospodářské a sociální radě zprávu o své činnosti a může předkládat návrhy a obecná doporučení vycházející ze zpráv a informací, které obdržel od států, které jsou smluvní stranou této úmluvy. Uvedené návrhy a obecná doporučení budou zahrnuty do zprávy Výboru, spolu s případnými komentáři států, které jsou smluvní stranou této úmluvy. Článek 40 Konference smluvních stran 1. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, se pravidelně scházejí na konferenci států, které jsou smluvní stranou této úmluvy, aby posoudily všechny záležitosti týkající se provádění této úmluvy. 2. Nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy tato úmluva vstoupí v platnost, svolá generální tajemník OSN konferenci států, které jsou smluvní stranou této úmluvy. Následná jednání svolává generální tajemník OSN jednou za dva roky nebo na základě rozhodnutí konference států, které jsou smluvní stranou této úmluvy. Článek 41 Depozitář Depozitářem této úmluvy je generální tajemník Organizace spojených národů. Článek 42 Podpis Tato úmluva je otevřena k podpisu všem státům a organizacím regionální integrace v sídle Organizace spojených národů v New Yorku od 30. března 2007. Článek 43 Souhlas se závazností Tato úmluva podléhá ratifikaci signatářskými státy a formálnímu potvrzení signatářskými organizacemi regionální integrace. Zůstává otevřena k přistoupení všem státům nebo organizacím regionální integrace, které úmluvu nepodepsaly. Článek 44 Organizace regionální integrace 1. „Organizací regionální integrace“ se rozumí organizace ustanovená svrchovanými státy daného regionu, na kterou její členské státy převedly kompetence v záležitostech upravovaných touto úmluvou. Uvedené organizace oznámí ve svých listinách o formálním potvrzení nebo přistoupení rozsah svých kompetencí v záležitostech upravovaných touto úmluvou. Následně informují depozitáře o jakékoli podstatné změně v rozsahu svých kompetencí. 2. Odkazy v této úmluvě na „státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy“ se vztahují na uvedené organizace v rámci rozsahu jejich kompetencí. 3. Pro účely čl. 45 odst. 1, a čl. 47 odst. 2 a 3, se žádná listina uložená organizací regionální integrace nezapočítává. 4. Organizace regionální integrace mohou v záležitostech, které spadají do jejich kompetence, vykonávat své hlasovací právo na konferenci států, které jsou smluvní stranou této úmluvy, s počtem hlasů, který se rovná počtu jejích členských států, které jsou smluvní stranou této úmluvy. Uvedená organizace nevykonává své hlasovací právo, pokud některý z jejích členských států vykonává své právo, a naopak. Článek 45 Vstup v platnost 1. Tato úmluva vstoupí v platnost třicátý den po datu uložení dvacáté ratifikační listiny nebo listiny o přistoupení. 2. Pro každý stát nebo organizaci regionální integrace, který/á úmluvu ratifikuje, formálně potvrdí nebo k ní přistoupí po uložení dvacáté ratifikační listiny nebo listiny o přistoupení, vstoupí úmluva v platnost třicátý den po uložení jeho/její ratifikační listiny nebo listiny o přistoupení. Článek 46 Výhrady 1. Výhrady neslučitelné s předmětem a účelem této úmluvy nejsou povoleny. 2. Výhrady mohou být kdykoli odvolány. Článek 47 Změny 1. Kterýkoli stát, který je smluvní stranou této úmluvy, může navrhnout změnu úmluvy a předložit ji generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. Generální tajemník poté seznámí s navrhovanými změnami státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, se žádostí o vyjádření, zda jsou pro svolání konference států, které jsou smluvní stranou této úmluvy, jež by návrh posoudila a rozhodla o něm. Generální tajemník svolá tuto konferenci pod záštitou Organizace spojených národů, vysloví-li se do čtyř měsíců od data oznámení pro její uspořádání alespoň jedna třetina států, kterou jsou smluvní stranou úmluvy. Jakákoli změna přijatá dvoutřetinovou většinou států, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přítomných a hlasujících na konferenci, bude generálním tajemníkem předložena Valnému shromáždění ke schválení a následně k přijetí všem státům, které jsou smluvní stranou této úmluvy. 2. Změna přijatá a schválená v souladu s odst. 1 tohoto článku vstoupí v platnost třicátý den poté, co počet uložených listin o přijetí dosáhne dvou třetin z počtu států, které jsou smluvní stranou úmluvy v den přijetí změny. Změna poté vstoupí v platnost pro každý stát, který je smluvní stranou této úmluvy, třicátý den po uložení jeho vlastní listiny o přijetí. Změna je závazná pouze pro ty státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy a které změnu přijaly. 3. Rozhodne-li tak konference států, které jsou smluvní stranou této úmluvy, na základě konsensu, vstoupí v platnost změna, přijatá a schválená v souladu s odst. 1 tohoto článku, která se týká výlučně článků 34, 38, 39 a 40, pro všechny státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, třicátý den poté, co počet uložených listin o přijetí dosáhne dvou třetin z počtu států, které jsou smluvní stranou úmluvy v den přijetí změny. Článek 48 Vypovězení Stát, který je smluvní stranou této úmluvy, může tuto úmluvu vypovědět písemným oznámením generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. Vypovězení nabude účinnosti jeden rok ode dne, ve kterém bylo doručeno generálnímu tajemníkovi. Článek 49 Přístupný formát Text této úmluvy bude dostupný v přístupných formátech. Článek 50 Platná znění Arabské, čínské, anglické, francouzské, ruské a španělské znění této úmluvy má stejnou platnost. Na důkaz toho níže podepsaní zmocněnci, kteří jsou k tomu řádně pověřeni svými vládami, podepsali tuto úmluvu.
Vyhláška č. 39/2010 Sb.	Vyhláška č. 39/2010 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 522/2006 Sb., o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě Vyhlášeno 11. 2. 2010, datum účinnosti 26. 2. 2010, částka 14/2010 * Čl. I - Vyhláška č. 522/2006 Sb., o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 26. 2. 2010 39 VYHLÁŠKA ze dne 29. ledna 2010, kterou se mění vyhláška č. 522/2006 Sb., o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě Ministerstvo dopravy stanoví podle § 41 odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 304/1997 Sb., zákona č. 150/2000 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 34 odst. 1 a § 38a odst. 3 zákona: Čl. I Vyhláška č. 522/2006 Sb., o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě, se mění takto: 1. § 1 včetně poznámek pod čarou č. 2 a 2a) zní: „§ 1 Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství2) a v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství2a) upravuje jednotné postupy, systém a předmět kontrol a státního odborného dozoru v silniční dopravě (dále jen „kontrola“) a stanoví vzor paměťové kontrolní karty. 2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES o minimálních podmínkách pro provedení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS. Směrnice Komise 2004/112/ES, kterou se přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 95/50/ES o jednotných postupech kontroly při silniční přepravě nebezpečných věcí. Směrnice Komise 2009/4/ES o protiopatřeních na předcházení a odhalování manipulace se záznamy tachografů, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES o minimálních podmínkách pro provedení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS. Směrnice Komise 2009/5/ES, kterou se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES o minimálních podmínkách pro provedení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě. 2a) Rozhodnutí Komise 2009/810/ES, kterým se stanoví jednotný formulář zprávy uvedený v článku 17 nařízení (ES) č. 561/2006.“. 2. V § 2 odst. 2 písm. a) se za slovo „vyhlášce“ vkládají slova „a zařízení pro kontrolu digitálního podpisu, podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství3a), připojeného k údajům spolu s programovým vybavením pro ověření a kontrolu digitálního podpisu, jakož i pro vyhotovení podrobného profilu rychlosti vozidel před kontrolou jejich záznamového zařízení,“. Poznámka pod čarou č. 3a) zní: „3a) Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém zařízení v silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, příloha IB, kapitola I, písm. r).“. 3. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) řádné fungování záznamového zařízení, zejména na zjištění, zda nedochází ke zneužití záznamového zařízení, karty řidiče nebo záznamových listů, g) odhalení instalace přístroje nebo používání takového přístroje, který by mohl zničit, odstranit, nebo pozměnit údaje nebo rychlost jejich přenosu, nebo přístroje, který má zasahovat do elektronického přenosu dat mezi součástmi záznamového zařízení.“. 4. V § 5 odstavec 1 zní: „(1) Kontrolní orgán provede kontrolu v provozovně dopravce vždy a) při zjištění porušení povinnosti, které spadá do skupiny F, G 1 až G 10, I nebo J podle přílohy č. 8 k této vyhlášce a pokud je klasifikováno jako velmi závažné, nebo b) při zjištění porušení povinností, která spadají do skupin B, C nebo D podle přílohy č. 8 k této vyhlášce, jsou klasifikována jako velmi závažná a pokud zároveň byla zjištěna u dopravce opakovaně.“. 5. V § 5 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) V případě zjištění porušení povinností neuvedených v odstavci 1 provede kontrolní orgán kontrolu v provozovně dopravce, vyžaduje-li to počet a závažnost zjištěných porušení uvedených v příloze č. 8 k této vyhlášce.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 6. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 522/2006 Sb. 366kB “. 7. Příloha č. 3 zní: „Příloha č. 3 k vyhlášce č. 522/2006 Sb. 1. SILNIČNÍ KONTROLY 1.1. Počet vozidel zastavených za účelem silniční kontroly podle typu silnice a země registrace vozidla, z toho se závadou Typ silnice\| A\| B\| BG\| CY\| CZ\| D\| DK\| E\| EST\| F\| FIN\| GB\| GR\| HU\| I\| IRL ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 1\| 2\| 1\| 2\| 1\| 2\| 1\| 2\| 1\| 2\| 1\| 2\| 1\| 2\| 1\| 2\| 1\| 2\| 1\| 2\| 1\| 2\| 1\| 2\| 1\| 2\| 1\| 2\| 1\| 2 Dálnice\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Silnice\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Místní komunikace\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Typ silnice\| LT\| LV\| M\| NL\| P\| PL\| RO\| S\| SK\| SLO\| FL\| IS\| NO\| CH\| ostatní\| CELKEM 1\| 2\| 1\| 2\| 1\| 2\| 1\| 2\| 1\| 2\| 1\| 2\| 1\| 2\| 1\| 2\| 1\| 2\| 1\| 2\| 1\| 2\| 1\| 2\| 1\| 2\| 1\| 2\| 1\| 2\| 1\| 2 Dálnice\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Silnice\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Místní komunikace\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| 1 - Počet zkontrolovaných vozidel 2 - Z toho počet vozidel se závadou 1.2. Počet zkontrolovaných řidičů na silnicích podle země registrace vozidla a hlavního druhu přepravy, z toho se závadou Hlavní druh přepravy\| ČR\| EU/EHP/Švýcarsko\| Třetí země ---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 1\| 2\| 1\| 2 Přeprava osob\| \| \| \| \| \| Přeprava nákladu\| \| \| \| \| \| CELKEM\| \| \| \| \| \| 1 - Počet zkontrolovaných řidičů 2 - Z toho počet se závadou 1.3. Počet pracovních dnů řidičů zkontrolovaných na silnicích podle hlavního druhu přepravy a země registrace vozidla, z toho se závadou Hlavní druh přepravy\| ČR\| EU/EHP/Švýcarsko\| Třetí země ---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 1\| 2\| 1\| 2 Přeprava osob\| \| \| \| \| \| Přeprava nákladu\| \| \| \| \| \| CELKEM\| \| \| \| \| \| 1 - Počet zkontrolovaných pracovních dnů řidičů 2 - Z toho počet se závadou 1.4. Počet zkontrolovaných vozidel podle typu tachografu Typ tachografu\| ČR\| EU/EHP/Švýcarsko\| Třetí země ---\|---\|---\|--- Analógový\| \| \| Digitální\| \| \| Nevybaven \| \| \| CELKEM\| \| \| 1.5. Počet zkontrolovaných zahraničních dopravců provozujících kabotáž \| EU/EHP/Švýcarsko\| Třetí země ---\|---\|--- Počet zkontrolovaných zahraničních dopravců\| \| Počet zjištěných porušení\| \| 1.6. Kontrola přepravy nebezpečných věcí \| Místo registrace vozidel\| Celkem ---\|---\|--- ČR\| EU/EHP/ Švýcarsko\| Třetí země Počet dopravních jednotek kontrolovaných vzhledem k obsahu nákladu (a ADR)\| \| \| \| Počet dopravních jednotek neodpovídajících ADR\| \| \| \| Počet odstavených dopravních jednotek\| \| \| \| Počet zaznamenaných porušení povinností při přepravě nebezpečných věcí podle rizikových kategorií\| Riziková kategorie I\| \| \| \| Riziková kategorie II\| \| \| \| Riziková kategorie III\| \| \| \| Počet řešení a sankcí podle druhu\| Napomenutí\| \| \| \| Kauce\| \| \| \| Pokuta\| \| \| \| Předání podnětů do správního řízení\| \| \| \| Jiné\| \| \| \| 1.7. Porušení - počet a druh porušení zjištěných na silnicích (N – nařízení, Z – zákon č. 111/1994 Sb.) \| Druh porušení\| Přeprava osob\| Přeprava nákladu ---\|---\|---\|--- ČR\| EU/EHP/ Švýcarsko\| Třetí země\| ČR\| EU/EHP/ Švýcarsko\| Třetí země N 561/2006, čl. 6\| Doba řízení: \\- denní limit \\- týdenní limit \\- dvoutýdenní limit\| \| \| \| \| \| N 561/2006, čl. 6\| Chybějící záznamy o jiné práci a/nebo pracovní pohotovosti\| \| \| \| \| \| N 561/2006, čl. 7\| Bezpečnostní přestávky (doba řízení delší než 4,5 hod. bez přestávky nebo příliš krátká přestávka)\| \| \| \| \| \| N 561/2006, čl. 8\| Doby odpočinku: \\- denní minimum \\- týdenní minimum\| \| \| \| \| \| N 561/2006, čl. 10 a 26\| Záznamy o době řízení: - záznamové listy za běžný den a předchozích 28 dnů\| \| \| \| \| \| N 3821/85 čl. 15 odst. 8, čl. 16\| Záznamové zařízení: \\- nesprávné fungování \\- zneužití nebo manipulace záznamového zařízení\| \| \| \| \| \| N 3821/85 čl. 15 odst. 2 a odst. 5\| Nevyplněný nebo nesprávně vyplněný záznam, list, záznam, list je použit delší dobu než je povoleno\| \| \| \| \| \| Z § 9 odst. 2 písm.b), § 30,§ 33a\| Ve vozidle chybí doklad o oprávnění k podnikání, eurolicence nebo vstupní povolení\| \| \| \| \| \| Z § 3 odst. 3 ve znění § 1b vyhlášky č. 478/2000\| Řidič nepředložil doklad o tom, že v kontrolovaném období neřídil\| \| \| \| \| \| Z § 9 odst. 1\| Vozidlo je nesprávně označeno nebo není označeno vůbec\| \| \| \| \| \| \| Ostatní\| \| \| \| \| \| 2. KONTROLY V PROVOZOVNÁCH DOPRAVCŮ 2.1. Počet zkontrolovaných řidičů a počet zkontrolovaných pracovních dnů řidičů v provozovnách dopravců, z toho se závadou Druh přepravy\| Počet zkontrolovaných řidičů\| Počet zkontrolovaných pracovních dnů ---\|---\|--- 1\| 2\| 1\| 2 I. Typologie Přeprava osob\| \| \| \| Přeprava nákladu\| \| \| \| II. Typologie\| Přeprava pro cizí potřeby\| \| \| \| Přeprava pro vlastní potřeby\| \| \| \| 1 - Počet zkontrolovaných řidičů a pracovních dnů řidičů 2 - Z toho počet se závadou 2.2. Porušení - počet a druh zjištěných porušení v provozovnách dopravců (N - nařízení, Z - zákon č. 111/1994 Sb.) Článek\| Druh porušení\| Přeprava osob\| Přeprava nákladu ---\|---\|---\|--- N 561/2006, čl. 6\| Doba řízení: \\- denní limit \\- týdenní limit \\- dvoutýdenní limit\| \| N 561/2006, čl. 6\| Chybějící záznamy o jiné práci a/nebo pracovní pohotovosti\| \| N 561/2006, čl. 7\| Bezpečnostní přestávky (doba řízení delší než 4,5 hod. bez přestávky nebo příliš krátká přestávka)\| \| N 561/2006, čl. 8\| Doby odpočinku: \\- denní minimum \\- týdenní minimum\| \| N 3821/85 čl. 14 odst. 2\| Záznamy o době řízení: \\- 1 rok pro uchovávání údajů\| \| N 3821/85 čl. 15 odst. 8, čl. 16\| Záznamové zařízení: \\- nesprávné fungování \\- zneužití nebo manipulace záznamového zařízení\| \| Z § 9 odst. 1\| Vozidlo je nesprávně označeno nebo není označeno vůbec\| \| \| Ostatní\| \| 2.3. Počet zkontrolovaných dopravců a řidičů podle velikosti vozového parku dopravce Velikost vozového parku\| Počet zkontrolovaných dopravců\| Počet zkontrolovaných řidičů\| Počet zjištěných porušení ---\|---\|---\|--- 1\| \| \| 2–5\| \| \| 6–10\| \| \| 11–20\| \| \| 21–50\| \| \| 51–200\| \| \| 201–500\| \| \| Více než 500\| \| \| 2.4. Kontrola přepravy nebezpečných věcí \| Dopravce\| Odesílatel\| Celkem ---\|---\|---\|--- Počet kontrol\| \| \| Počet dopravních jednotek neodpovídajících ADR\| \| \| Počet znehybněných dopravních jednotek\| \| \| Počet zaznamenaných porušení povinností při přepravě nebezpečných věcí\| Riziková kategorie I\| \| \| Riziková kategorie II\| \| \| Riziková kategorie III\| \| \| Počet řešení a sankcí podle druhu\| Předání podnětů do správního řízení\| \| \| Jiné\| \| \| “. 8. Příloha č. 5 zní: „Příloha č. 5 k vyhlášce č. 522/2006 Sb. 362kB “. 9. Příloha č. 8 zní: „Příloha č. 8 k vyhlášce č. 522/2006 Sb. 1. Skupiny porušení nařízení (ES) č. 561/2006 č.\| Právní základ\| Druh porušení\| Úroveň závažnosti() ---\|---\|---\|--- VZP\| ZP\| MP A\| Posádka\| \| \| A1\| Čl. 5 odst. 1\| Nedodržení minimálního věku průvodčích\| \| X\| B\| Doba řízení\| \| \| B1\| Čl. 6 odst. 1\| Překročení denní doby řízení v trvání 9 hodin, pokud není povoleno prodloužení této doby na 10 hodin\| 9 h<...<10 h\| \| \| X B2\| 10 h<...<11 h\| \| X\| B3\| 11 h<...\| X\| \| B4\| Překročení prodloužené denní doby řízení v trvání 10 hodin, pokud je povoleno prodloužení\| 10 h<...<11 h\| \| \| X B5\| 11 h<...<12 h\| \| X\| B6\| 12 h<...\| X\| \| B7\| Čl. 6 odst. 2\| Překročení týdenní doby řízení\| 56 h<...<60 h\| \| \| X B8\| 60 h<...<70 h\| \| X\| B9\| 70 h<...\| X\| \| B10\| Čl. 6 odst. 3\| Překročení celkové doby řízení za období 2 po sobě následujících týdnů\| 90 h<...<100 h\| \| \| X B11\| 100 h<...<112 h 30\| \| X\| B12\| 112 h 30<...\| X\| \| C\| Přestávky\| \| \| C1\| Článek 7\| Překročení nepřerušené doby řízení\| 4 h 30<...<5 h\| \| \| X C2\| 5 h<...<6 h\| \| X\| C3\| 6 h<...\| X\| \| D\| Doby odpočinku\| \| \| D1\| Čl. 8 odst. 2\| Nedostatečná doba denního odpočinku v délce kratší než 11 hodin, pokud není povolena zkrácená doba denního odpočinku\| 10 h<...<11 h\| \| \| X D2\| 8 h 30b<...<10 h\| \| X\| D3\| ...<8 h 30\| X\| \| D4\| \| Nedostatečná zkrácená doba denního odpočinku v délce kratší než 9 hodin, pokud je zkrácení povoleno\| 8 h<...<9 h\| \| \| X D5\| 7 h<...<8 h\| \| X\| D6\| ...<7 h\| X\| \| D7\| Nedostatečné rozdělení doby denního odpočinku na části kratší než 3h + 9h\| 3 h + [8 h<...<9 h]\| \| \| X D8\| 3 h + [7 h<...<8 h]\| \| X\| D9\| 3 h + [...<7 h]\| X\| \| D10\| Čl. 8 odst. 5\| Nedostatečná doba denního odpočinku v délce kratší než 9 hodin v případě řízení vozidla více řidiči\| 8 h<...<9 h\| \| \| X D11\| 7 h<...<8 h\| \| X\| D12\| ...<7 h\| X\| \| D13\| Čl. 8 odst. 6\| Nedostatečná zkrácená doba týdenního odpočinku v délce kratší než 24 hodin\| 22 h<...<24 h\| \| \| X D14\| 20 h<...<22 h\| \| X\| D15\| ...<20 h\| X\| \| D16\| Nedostatečná doba týdenního odpočinku v délce kratší než 45 hodin, pokud není povolena zkrácená doba týdenního odpočinku\| 42 h<...<45 h\| \| \| X D17\| 36 h<...<42 h\| \| X\| D18\| ...<36 h\| X\| \| E\| Druhy platby\| \| \| E1\| Čl. 10 odst. 1\| Souvislost mezi mzdou a ujetou vzdáleností nebo množstvím přepravovaného zboží\| X\| \| () VZP = velmi závažné porušení/ZP = závažné porušení/MP = menší porušení. 2. Skupiny porušení nařízení (EHS) č. 3821/85 č.\| Právní základ\| Druh porušení\| Úroveň závažnosti() ---\|---\|---\|--- VZP\| ZP\| MP F\| Montáž záznamového zařízení\| \| \| F1\| Čl. 3 odst. 1\| Není zabudováno a nepoužívá se žádné typově schválené záznamové zařízení\| X\| \| G\| Používání záznamového zařízení, karty řidiče nebo záznamového listu\| \| \| G1\| Článek 13\| Nesprávné fungování záznamového zařízení (například: záznamové zařízení nebylo řádně zkontrolováno, kalibrováno a zapečetěno)\| X\| \| G2\| Nesprávné používání záznamového zařízení (nepoužívá se platná karta řidiče, úmyslné zneužití, ...)\| X\| \| G3\| Čl. 14 odst. 1\| Řidiči při sobě nemají dostatečný počet záznamových listů\| \| X\| G4\| Vzor záznamového listu nebyl schválen\| \| X\| G5\| Řidiči při sobě nemají dost papíru na výtisky\| \| \| X G6\| Čl. 14 odst. 2\| Podnik neuchovává záznamové listy, výtisky a stažené údaje\| X\| \| G7\| Čl. 14 odst. 4\| Řidič je držitelem více než jedné platné karty řidiče\| X\| \| G8\| Čl. 14 odst. 4\| Řidič používá kartu řidiče, která není jeho vlastní platnou kartou řidiče\| X\| \| G9\| Čl. 14 odst. 4\| Používání karty řidiče, která je vadná nebo jejíž platnost uplynula\| X\| \| G10\| Čl. 14 odst. 5\| Zaznamenané a uchované údaje nejsou k dispozici po dobu alespoň 365 dní\| X\| \| G11\| Čl. 15 odst. 1\| Používání špinavých nebo poškozených listů nebo karet řidiče, přičemž údaje jsou čitelné\| \| \| X G12\| Používání špinavých nebo poškozených listů nebo karet řidiče, přičemž údaje nejsou čitelné\| X\| \| G13\| Řidič nepožádá o náhradu poškozené, nefunkční, ztracené nebo odcizené karty řidiče do 7 kalendářních dní\| \| X\| G14\| Čl. 15 odst. 2\| Nesprávné používání záznamových listů / karet řidiče\| X\| \| G15\| Nepovolené vyjmutí listů nebo karty řidiče, které má vliv na zaznamenávání příslušných údajů\| X\| \| G16\| Nepovolené vyjmutí listů nebo karty řidiče, které nemá vliv na zaznamenané údaje\| \| \| X G17\| Záznamový list nebo karta řidiče se používají po delší dobu, než na kterou byly určeny, přičemž nedošlo ke ztrátě údajů\| \| \| X G18\| Záznamový list nebo karta řidiče se používají po delší období, než na které byly určeny, přičemž došlo ke ztrátě údajů\| X\| \| G19\| V případě potřeby nebyly údaje zadány ručně\| X\| \| G20\| Nebyl použit správný list nebo karta řidiče byla vložena do nesprávného otvoru v tachografu (při řízení vozidla více řidiči)\| X\| \| G21\| Čl. 15 odst. 3\| Čas zaznamenaný na listě nesouhlasí s úředním časem v zemi registrace vozidla\| \| X\| G22\| Nesprávné používání přepínacího mechanismu\| X\| \| H\| Vyplňování údajů\| \| \| H1\| Čl. 15 odst. 5\| Na záznamovém listě chybí příjmení\| X\| \| H2\| Na záznamovém listě chybí křestní jméno\| X\| \| H3\| Na záznamovém listě chybí datum, kdy používání listu začíná nebo končí\| \| X\| H4\| Na záznamovém listě chybí místo, kde používání listu začíná nebo končí\| \| \| X H5\| Na záznamovém listě chybí registrační značka\| \| \| X H6\| Na záznamovém listě chybí údaje počítadla ujetých kilometrů (na začátku cesty)\| \| X\| H7\| Na záznamovém listě chybí údaje počítadla ujetých kilometrů (na konci cesty)\| \| \| X H8\| Na záznamovém listě chybí čas změny vozidla\| \| \| X H9\| Čl. 15 odst. 5a\| Do záznamového zařízení není zapsán symbol země\| \| \| X I\| Předkládání informací\| \| \| I1\| Čl. 15 odst. 7\| Odmítnutí kontroly\| X\| \| I2\| Čl. 15 odst. 7\| Neschopnost předložit záznamy za běžný den\| X\| \| I3\| Neschopnost předložit záznamy za předchozích 28 dní\| X\| \| I4\| Neschopnost předložit záznamy v kartě řidiče, pokud je řidič jejím držitelem\| X\| \| I5\| Neschopnost předložit ruční záznamy a výtisky pořízené během běžného dne a předchozích 28 dní\| X\| \| I6\| Neschopnost předložit kartu řidiče\| X\| \| I7\| \| Neschopnost předložit výtisky pořízené během běžného dne a předchozích 28 dní\| X\| \| J\| Podvodné jednání\| \| \| J1\| Čl. 15 odst. 8\| Padělání, potlačování nebo ničení údajů zaznamenaných na záznamovém listu, uchovávaných v záznamovém zařízení nebo na kartě řidiče nebo na výstupních sestavách vytisknutých záznamovým zařízením\| X\| \| J2\| Manipulace se záznamovým zařízením, záznamovým listem nebo kartou řidiče, která může mít za následek padělání údajů a/nebo vytisknutých informací\| X\| \| J3\| Ve vozidle se nachází přístroj umožňující padělat údaje a/nebo vytisknuté informace (přepínač/kabel ...)\| X\| \| K\| Porucha\| \| \| K1\| Čl. 16 odst. 1\| Oprava nebyla provedena schváleným pracovníkem nebo dílnou\| X\| \| K2\| Oprava nebyla provedena během cesty\| \| X\| L\| Ruční zadávání údajů do výtisků\| \| \| L1\| Čl. 16 odst. 2\| V době, kdy je záznamové zařízení neschopné provozu nebo nefunguje správně, řidič neuvede všechny údaje o časových úsecích, které záznamovým zařízením nebyly nadále zaznamenávány\| X\| \| L2\| Na prozatímním listu chybí číslo karty řidiče a/nebo jméno řidiče a/nebo číslo řidičského průkazu\| X\| \| L3\| Na prozatímním listu chybí podpis\| \| X\| L4\| Čl. 16 odst. 3\| Ztráta nebo krádež karty řidiče nebyla formálně oznámena příslušným orgánům členského státu, v němž ke krádeži došlo\| X\| \| () VZP = velmi závažné porušení / ZP = závažné porušení / MP = menší porušení. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení. Ministr: Ing. Slamečka, MBA, v. r.
Vyhláška č. 38/2010 Sb.	Vyhláška č. 38/2010 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 11. 2. 2010, datum účinnosti 11. 2. 2010, částka 14/2010 * Čl. I - Vyhláška č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění vyhlášky č. 83/2000 Sb., vyhlášky č. 186/2005 Sb., vyhlášky č. 6/2006 Sb., vyhlášky č. 38/2006 Sb., vyhlášky č. 173/2009 Sb. a vyhlášky č. 388/2009 Sb., * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 11. 2. 2010 38 VYHLÁŠKA ze dne 29. ledna 2010, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo dopravy stanoví podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb. a zákona č. 118/2004 Sb., k provedení § 9 odst. 1, § 10 odst. 2 a 6 a § 18 odst. 2 tohoto zákona: Čl. I Vyhláška č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění vyhlášky č. 83/2000 Sb., vyhlášky č. 186/2005 Sb., vyhlášky č. 6/2006 Sb., vyhlášky č. 38/2006 Sb., vyhlášky č. 173/2009 Sb. a vyhlášky č. 388/2009 Sb., se mění takto: 1. Na konci textu poznámky pod čarou č. 1 se doplňují slova „Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/100/ES ze dne 16. září 2009 o vzájemném uznávání lodních osvědčení plavidel vnitrozemské plavby.“. 2. V § 6 odstavec 4 zní: „(4) Lodním osvědčením malého plavidla musí být vybavena malá plavidla podle § 2 odst. 1 písm. b) podléhající evidenci, přičemž malá plavidla podléhající evidenci a určená k plavbě v zahraničí za účelem rekreace jejich provozovatele musí být vybavena mezinárodním osvědčením pro rekreační plavidla. Vzor lodního osvědčení malého plavidla je uveden v příloze č. 5 této vyhlášky. Vzor mezinárodního osvědčení pro rekreační plavidla je uveden v příloze č. 6 této vyhlášky.“. 3. V příloze č. 1 bodu 3.03.1 se číslo „4.02“ nahrazuje číslem „3.02“. 4. V příloze č. 1 bodu 3.05.1 se číslo „4.01.2“ nahrazuje číslem „3.01.2“. 5. V příloze č. 1 bodu 4.10.1 se číslo „5.07“ nahrazuje číslem „4.07“. 6. V příloze č. 1 bodu 5.08.1 se číslo „9.20“ nahrazuje číslem „9.19“. 7. V příloze č. 1 bodu 7.02.6 se číslo „3.04.3“ nahrazuje číslem „2.04.3“. 8. V příloze č. 1 bodu 7.05.1 se slova „17.02.1 písm. d)“ nahrazují slovy „17.02.1 písm. c)“. 9. V příloze č. 1 bodu 7.13.1 se číslo „7.13.1“ nahrazuje číslem „6.13.1“. 10. V příloze č. 1 bodu 9.02.3 se číslo „6.04“ nahrazuje číslem „5.04“. 11. V příloze č. 1 bodu 10.03b.2 písm. a) se slova „3.03 a 3.04“ nahrazují slovy „4.03 a 4.04“. 12. V příloze č. 1 bodu 14.13.1 se číslo „15.15.9“ nahrazuje číslem „15.15.8“. 13. V příloze č. 1 bodu 15.01.1 písm. a) se číslo „3.02.1“ nahrazuje číslem „2.02.1“. 14. V příloze č. 1 bodu 15.01.1 písm. b) se slova „4.01 až 4.03“ nahrazují slovy „3.01 až 3.03“. 15. V příloze č. 1 bodu 15.01.1 písm. c) se slova „8.08.2 věta 2 a 8.08.7“ nahrazují slovy „7.08.2 věta 2 a 7.08.7“. 16. V příloze č. 1 bodu 15.03.11 a v obrázku se všechna čísla „13.03.4“ nahrazují čísly „15.03.4“. 17. V příloze č. 1 bodu 15.08.1 se číslo „7.08“ nahrazuje číslem „6.08“. 18. V příloze č. 1 bodu 15.08.3 písm. c) se číslo „7.09.1“ nahrazuje číslem „6.09.1“. 19. V příloze č. 1 bodu 15.15.7 se číslo „15.15.7“ nahrazuje číslem „15.15.6“. 20. V příloze č. 1 bodu 15a.04.5 se číslo „15.15.7“ nahrazuje číslem „15.15.6“. 21. V příloze č. 1 bodu 21.02.3 se číslo „22.02.2“ nahrazuje číslem „21.02.2“ a číslo „22.03.2“ se nahrazuje číslem „21.03.2“. 22. V příloze č. 1 bodu 21.03.1 písm. c) se číslo „22.02.1“ nahrazuje číslem „21.02.1“. 23. V příloze č. 1 bodu 21.03.2 se číslo „22.03.3“ nahrazuje číslem „21.03.3“. 24. V příloze č. 1 bodu 21.04.1 se číslo „22.01.2“ nahrazuje číslem „21.01.2“. 25. V příloze č. 1 bodu 22.01.1 se slova „Státní plavební správa“ nahrazují slovy „Ten kdo provádí technickou prohlídku“. 26. V příloze č. 1 bodu 22.02.1 se číslo „3.02“ nahrazuje číslem „2.02.1“. 27. V příloze č. 1 bodu 22a.03.1 se číslo „22.13.2“ nahrazuje číslem „22a.03.2“, číslo „22.12.2“ se zrušuje a slova „kapitoly 3 až 15“ se nahrazují slovy „kapitoly 2 až 15“. 28. V příloze č. 1 bodu 22a.07.3 se číslo „22.11“ nahrazuje číslem „22a.11“. 29. V příloze č. 1 se bod „22ba10.1“ označuje jako bod „22a.10.1“. 30. V příloze č. 1 bodu 23.09.1 se slova „odstavce 1.1 nebo 1.2“ nahrazují slovy „kap. 23.09.1.1 nebo 23.09.1.2“. 31. V příloze č. 1 bodu 24.02.2 písm. a) se za číslo „5.01.3“ vkládají slova „na samostatné hydraulické nádrže podle kap. 5.02.1,“, číslo „6.03.8“ se nahrazuje slovy „6.03.7 a kap. 6.04.2,“, za číslo „7.05.13,“ se vkládají slova „kap. 7.06,“, za číslo „9.01.3,“ se vkládají slova „kap. 9.02.1 až 9.02.3, kap. 9.12.3 písm. b), kap. 9.13, kap. 9.14.3 věty druhé, kap. 9.15.2, kap. 9.15.10, kap. 10.01,“ a za číslo „15.09.10,“ se vkládají slova „kap. 15.11.9, kap. 15.11.17,“. 32. V příloze č. 1 bodu 24.02.2 písm. e) se číslo „5.061“ nahrazuje slovy „5.06.1, kap. 5.08.1,“, za číslo „9.05.4,“ se vkládají slova „kap. 9.12.2 písm. d), kap. 9.19,“ a za číslo „15.02.10,“ se vkládají slova „kap. 15.06.6 písm. c) na žádné únikové cesty přes kuchyně, kap. 15.06.7,“. 33. V příloze č. 1 bodu 24.02.2 písm. g) se za slova „požadavky“ vkládají slova „kap. 5.02.1, 5.03.1 na zdvojené řídící ventily u hydraulických pohonných jednotek a samostatné potrubí pro druhou pohonnou jednotku u hydraulických pohonných jednotek,“. 34. V příloze č. 1 bodu 24.02.2 písm. j) se slova „věta druhá“ za číslem 9.01.1 zrušují, číslo „9.20“ se nahrazuje číslem „9.19“, číslo „9.21“ se nahrazuje číslem „9.20“ a za slova „2.03.1 písm. a),“ se vkládají slova „kap. 4.06.1,“. 35. V příloze č. 1 bodu 24.02.2 písm. k) se za čísla „1.1.1995“ vkládají slova „a požadavky kap. 6.04.2 u plavidel, jejichž kormidelna byla uspořádána k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru a u nichž lze směru pohybu dosáhnout přímo z kormidelny“. 36. V příloze č. 1 bodu 24.02.2 písm. m) se za číslo „15.02.15,“ vkládají slova „kap. 15.03.7 a 15.03.8,“, slova „15.06.6 písm. b) až d)“ se nahrazují slovy „15.06.6 písm. b) a d)“, slova „kap. 15.06.7,“ a slova „věta druhá“ za číslem 15.11.12. se zrušují a slova „kap. 15.11.17, kap. 15.11.17,“ se nahrazují slovy „kap. 15.11.16,“. 37. V příloze č. 1 bodu 24.02.2 písm. r) se druhé číslo „6.12.1“ nahrazuje číslem „6.12.2“, za číslo „9.11.4,“ se vkládají slova „kap. 11.07.2 a 11.07.3,“, za číslo „11.13,“ se vkládají slova „kap. 15.01.1 písm. c),“ a za číslo „15.02.12,“ se vkládají slova „15.06.6 písm. c) na žádné únikové cesty přes strojovny,“. 38. V příloze č. 1 bodu 24.02.2 písm. q) se číslo „6.07.2“ nahrazuje číslem „6.02.2“. 39. V příloze č. 1 se na konci textu bodu 24.02.2 doplňují písmena u) a v), která znějí: „u) požadavky kap. 11.04 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. lednu 2035 u plavidel, jejichž kýl byl položen po 31. prosinci 1994, u ostatních plavidel v provozu při obnově celého nákladového prostoru. v) požadavky kap. 15.03.9, kap. 17.05.2 a 17.05.3 po přestavbě plavidla.“. 40. V příloze č. 1 bod 24.02.3 zní: „24.02.3 Je-li určitá část plavidla v provozu měněna nebo přestavována, příslušné ustanovení kap. 24.02.2 se ve vztahu k této určité části plavidla nepoužije. Náhrada stávající části za část se stejnou technologií nebo část stejného typu nepředstavuje výměnu podle předchozí věty.“. 41. V příloze č. 1 bodu 24.03.2 písm. c) se za číslo „15.04,“ vkládají slova „kap. 15.05,“. 42. V příloze č. 1 bodu 24.03.2 se na konci textu doplňuje písmeno d), které zní: „d) požadavky kap. 6.05.2 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla.“. 43. V příloze č. 1 bodu 24.03.5 se slova „písm. a)“ zrušují. 44. V příloze č. 1 bodu 24.03.6 se číslo „15.11.2“ nahrazuje číslem „15.11.12“. 45. Dosavadní body 24.06.1 až 24.06.14 se označují jako body 24.05.1 až 24.05.14. 46. V příloze č. 1 bodu 24.05.12 se číslo „10.03a“ nahrazuje číslem „11.13“. 47. V příloze č. 1 bodu 24.05.13 písm. a) se číslo „15.09“ nahrazuje číslem „15.09.1“. 48. V příloze č. 1 bodu 24.05.13 písm. b) se za slova „15.09.5 písm. b), c), f), i),“ vkládají slova „kap. 15.09.10,“ a za číslo „15.11.17,“ se vkládají slova „kap. 15.15.8 na poplašné systémy,“. 49. V příloze č. 1 bodu 24.05.13 písm. d) se číslo „15.03.15“ nahrazuje číslem „15.03.10“, mezi slova „15.06.9 písm. a) až c), písm. e)“ a slova „poslední věty“ se vkládá slovo „a“ a za slova „15.06.10 písm. b) věty druhé,“ se vkládají slova „kap. 15.26.13,“. 50. V příloze č. 1 se na začátek bodu 24.05.13 písm. e) vkládají slova „kap. 15.06.6 písm. c) na žádné únikové cesty přes kuchyně, kap. 15.07,“. 51. V příloze č. 1 bodu 24.05.13 písm. f) se za slova „15.06.6 písm. c)“ vkládají slova „na žádné únikové cesty přes strojovny,“. 52. V příloze č. 1 se na konci bodu 24.05.13 doplňují písmena h) a i), která znějí: „h) kap. 15.03.1 až 15.03.6 při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. lednu 2045 a při zvýšení největšího přípustného počtu cestujících. i) požadavky kap. 15.03.9, po přestavbě plavidla.“. 53. V příloze č. 1 se na konci bodu 24.05 doplňují body 24.05.15 až 24.05.19, které znějí: „24.05.15 Pevné požární soustavy s CO2, které byly instalovány v období mezi 1. lednem 1995 a 31. březnem 2003, jsou i nadále povoleny, pokud splňují čl. 10.03 odst. 5 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31. března 2002. 24.05.16 Doporučení Ústřední komise pro plavbu na Rýně vydaná v období mezi 1. lednem 1995 a 31. březnem 2002 k čl. 10.03 odst. 5 nařízení o inspekci lodní plavby na Rýnu ve znění platném ke dni 31. března 2002 jsou i nadále platná do vystavení nebo do obnovení Osvědčení Společenství po 1. 1. 2035. 24.05.17 Kap. 10.05.2 písm. a) do vystavení nebo do obnovení Osvědčení Společenství po 1. lednu 2035 platí pouze tehdy, byla-li tato zařízení instalována na plavidlech, jejichž kýl byl položen po 1. říjnu 1992. 24.05.18 U osobních lodí, jimž bylo osvědčení vydáno před 1. lednem 2006 a které byly vybaveny kolektivními záchrannými prostředky podle kap. 15.09.5 před 1. lednem 2006, se tyto prostředky považují za alternativu k osobním záchranným prostředkům. 24.05.19 U osobních lodí, jimž bylo osvědčení vydáno před 1. lednem 2006 a které byly vybaveny kolektivními záchrannými prostředky podle kap. 15.09.6 před 1. lednem 2006, se tyto prostředky považují za alternativu k osobním záchranným prostředkům až do vystavení nebo do obnovení Osvědčení Společenství po 1. lednu 2010.“. 54. V příloze č. 1 bodu 24.06.4 se slova „a 24.04.5“ zrušují. 55. V příloze č. 1 bodu 24.06.13 písm. a) se slova „15.09 věty první“ nahrazují slovy „15.09.1 věty první a druhé“. 56. V příloze č. 1 bodu 24.06.13 písm. c) se číslo „15.15.9“ nahrazuje číslem „15.15.8“. 57. V příloze č. 1 bodu 24.06.13 písm. d) se číslo „15.03.15“ nahrazuje číslem „15.03.1“, číslo „150.6.9“ se nahrazuje číslem „15.06.9“ a slova „věty druhé“ za číslem 15.11.12 se zrušují. 58. V příloze č. 1 bod 24.06.14 zní: „24.06.14 Je-li určitá část plavidla v provozu měněna nebo přestavována, příslušná ustanovení kap. 24.05.5 až 24.05.13 se ve vztahu k této určité části plavidla nepoužije. Náhrada stávající části za část se stejnou technologií nebo část stejného typu nepředstavuje výměnu podle předchozí věty.“. 59. V příloze č. 1 bodu 24.07 se číslo „24.07“ nahrazuje číslem „24.06“. 60. V příloze č. 1 bodu 24.07.1 se číslo „24.07.1“ nahrazuje číslem „24.06.1“. 61. V příloze č. 1 bodu 24a.04.5 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“. 62. V příloze č. 1 bodu 24a.05.1 se číslo „24.07“ nahrazuje číslem „24.06“. 63. V příloze č. 2 bodu 1.01.5 ve druhé větě se za slova „se nevztahuje“ vkládají slova „, s výjimkou rekreačních plavidel a vodních skútrů,“. 64. Za přílohu č. 4 se doplňují přílohy č. 5 a 6, které znějí: „Příloha č. 5 459kB Příloha č. 6 556kB “. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: Ing. Slamečka, MBA, v. r.
Úplné znění zákona č. 36/2010 Sb.	Úplné znění zákona č. 36/2010 Sb. Úplné znění zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, jak vyplývá z pozdějších změn Vyhlášeno 9. 2. 2010, částka 12/2010 * ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 110) * ČÁST DRUHÁ - PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 111 — § 113) č. 2 k zákonu č. 235/2004 Sb. č. 3 k zákonu č. 235/2004 Sb. č. 4 k zákonu č. 235/2004 Sb. 36 PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 635/2004 Sb., zákonem č. 669/2004 Sb., zákonem č. 124/2005 Sb., zákonem č. 215/2005 Sb., zákonem č. 217/2005 Sb., zákonem č. 377/2005 Sb., zákonem č. 441/2005 Sb., zákonem č. 545/2005 Sb., zákonem č. 109/2006 Sb., zákonem č. 230/2006 Sb., zákonem č. 319/2006 Sb., zákonem č. 172/2007 Sb., zákonem č. 261/2007 Sb., zákonem č. 270/2007 Sb., zákonem č. 296/2007 Sb., zákonem č. 124/2008 Sb., zákonem č. 126/2008 Sb., zákonem č. 302/2008 Sb., zákonem č. 87/2009 Sb., zákonem č. 281/2009 Sb., zákonem č. 362/2009 Sb. a zákonem č. 489/2009 Sb. ZÁKON o dani z přidané hodnoty Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje daň z přidané hodnoty (dále jen „daň“). Daň se uplatňuje na zboží, nemovitostinemovitosti a služby za podmínek stanovených tímto zákonem. § 2 Předmět daně (1) Předmětem daně je a) dodání zboží nebo převod nemovitostinemovitosti anebo přechod nemovitostinemovitosti v dražbě (dále jen „převod nemovitostinemovitosti“) za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku, b) poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku, c) pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie (dále jen „členský stát“) za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou k dani, d) dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku. (2) Předmětem daně však není pořízení zboží z jiného členského státu, s výjimkou pořízení nového dopravního prostředku nebo zboží, které je předmětem spotřební daně, a) jestliže dodání tohoto zboží v tuzemsku by bylo osvobozeno od daně podle § 68 odst. 1 až 9, b) pokud je pořízení zboží uskutečněno osobou osvobozenou od uplatňování daně podle § 6 nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání a která není plátcem nebo osobou identifikovanou k dani, nejedná se o pořízení zboží podle písmene a), a celková hodnota pořízeného zboží bez daně nepřekročila v běžném kalendářním roce částku 326 000 Kč a tato částka nebyla ani překročena v předcházejícím kalendářním roce; do stanovené částky se nezapočítává hodnota nového dopravního prostředku a hodnota zboží, které je předmětem spotřební daně, při pořízení z jiného členského státu, nebo c) jestliže se jedná o pořízení použitého zboží, uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti při dodání obchodníkem z jiného členského státu, pokud je dodání tohoto zboží předmětem daně s použitím zvláštního režimu v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy tohoto zboží, obdobně jako v § 90. (3) Plnění, která jsou předmětem daně, jsou zdanitelnými plněními, pokud nejsou osvobozena od daně. § 3 Územní působnost (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) tuzemskem území České republiky, b) třetí zemí území mimo území Evropského společenství, c) územím Evropského společenství území stanovené příslušným právním předpisem Evropských společenství1). (2) Pro účely tohoto zákona se považují za třetí zemi také tato území Evropského společenství, která jsou součástí celního území Evropského společenství a) hora Athos, b) Kanárské ostrovy, c) francouzské zámořské departementy, d) Ålandy, e) Normanské ostrovy. (3) Pro účely tohoto zákona se považují za třetí zemi také tato území Evropského společenství, která nejsou součástí celního území Evropského společenství a) ostrov Helgoland, b) území Büsingen, c) Ceuta, d) Melilla, e) Livigno, f) Campione d´ Italia, g) italské vody jezera Lugano. (4) Území Monackého knížectví se pro účely tohoto zákona považuje za území Francouzské republiky a území ostrova Man se považuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, území Akrotiri a Dhekelie se považují za území Kypru. § 4 Vymezení základních pojmů (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) úplatou částka v penězích nebo v platebních prostředcích nahrazujících peníze nebo hodnota poskytnutého nepeněžitého plnění, b) jednotkovou cenou cena za měrnou jednotku množství zboží nebo cena za službu anebo nemovitostnemovitost, c) daní na vstupu daň, která je obsažena v částce za přijaté plnění, daň z poskytnuté úplaty, daň při dovozu zboží, daň při pořízení zboží, daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, daň při poskytnutí služby zahraniční osobou, daň přiznaná podle § 92a, nebo daň přiznaná při poskytnutí služby podle § 10k, d) daní při dovozu zboží daň, kterou je při dovozu zboží do tuzemska povinna zaplatit osoba, které vznikla daňová povinnost podle § 23, e) daní při pořízení zboží daň, kterou je povinen přiznat pořizovatel při pořízení zboží z jiného členského státu, f) daní při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě daň, kterou je povinen přiznat plátce, kterému byly poskytnuty služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, g) daní při poskytnutí služby zahraniční osobou daň, kterou je povinen přiznat plátce, kterému byly poskytnuty služby zahraniční osobou povinnou k dani, nebo prostřednictvím provozovny umístěné ve třetí zemi, h) daní na výstupu daň, kterou je plátce povinen přiznat ze základu daně za uskutečněné zdanitelné plnění, z přijaté úplaty, daň při dovozu zboží, daň při pořízení zboží, daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, daň při poskytnutí služby zahraniční osobou, daň přiznaná podle § 92a, nebo daň přiznaná při poskytnutí služby podle § 10k, i) odpočtem daně daň na vstupu, popřípadě krácená podle § 76, j) osvobozením od daně bez nároku na odpočet daně osvobození od daně u plnění podle § 51, ve vztahu k nimž nelze uplatnit nárok na odpočet daně, k) osvobozením od daně s nárokem na odpočet daně osvobození od daně u plnění podle § 63, u nichž lze uplatnit nárok na odpočet daně, l) vlastní daňovou povinností daňová povinnost, kdy daň na výstupu převyšuje odpočet daně za zdaňovací období, m) nadměrným odpočtem daňová povinnost, kdy odpočet daně převyšuje daň na výstupu za zdaňovací období, n) daňovou povinností vlastní daňová povinnost nebo nadměrný odpočet, o) zvýšením daňové povinnosti zvýšení vlastní daňové povinnosti nebo snížení nadměrného odpočtu, p) snížením daňové povinnosti snížení vlastní daňové povinnosti nebo zvýšení nadměrného odpočtu, q) dotací k ceně přijaté finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona, z rozpočtu cizího státu, z grantů Evropského společenství či dle programů obdobných, pokud je příjemci dotace stanovena povinnost poskytovat plnění se slevou z ceny a výše slevy se váže k jednotkové ceně plnění; za dotaci k ceně se nepovažuje zejména dotace k výsledku hospodaření a na pořízení dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku, r) správcem daně je příslušný finanční úřad; při dovozu zboží je správcem daně příslušný celní úřad s výjimkou případů, kdy daňová povinnost při dovozu zboží vzniká plátci podle § 23 odst. 3 a 4, s) plátcem osoba povinná k dani, o které tak stanoví tento zákon v § 94, nebo osoba, která byla registrována k dani v tuzemsku podle § 95a, t) osobou identifikovanou k dani osoba, o které tak stanoví tento zákon v § 96, u) osobou registrovanou k dani v jiném členském státě osoba, které bylo přiděleno daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty v rámci obchodování mezi členskými státy, v) zahraniční osobou osoba, která nemá na území Evropského společenství sídlo, místo podnikání ani místo pobytu, w) místem pobytu adresa místa trvalého pobytu nebo místa pobytu fyzické osoby, popřípadě místo, kde se převážně zdržuje, x) místem podnikání adresa fyzické osoby povinné k dani zapsaná jako místo podnikání v obchodním rejstříku nebo jiné obdobné evidenci, popřípadě místo jejího pobytu, y) provozovnou místo, které má stálé personální a materiální vybavení, jehož prostřednictvím uskutečňuje osoba povinná k dani své ekonomické činnosti, z) bytovým domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena, rodinným domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena, a v níž jsou nejvýše 3 samostatné byty, nejvýše 2 nadzemní a 1 podzemní podlaží a podkroví, a bytem soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení. (2) Zbožím jsou věci movité, elektřina, teplo, chlad, plyn a voda. Za zboží se nepovažují peníze a cenné papírycenné papíry. Za zboží se dále považují a) bankovky a mince české měny při jejich dodání výrobcem České národní bancebance, nebo při jejich pořízení z jiného členského státu, nebo jejich dovoz Českou národní bankoubankou, b) bankovky, státovky a mince české nebo cizí měny prodávané pro sběratelské účely za ceny vyšší, než je jejich nominální hodnota nebo přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle směnného kurzu vyhlašovaného Českou národní bankoubankou, c) cenné papírycenné papíry v listinné podobě při jejich dodání výrobcem emitentovi v tuzemsku, nebo při jejich pořízení z jiného členského státu nebo jejich dovozu a vývozu jako výrobku. (3) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí a) dopravním prostředkem vozidlo nebo jiný prostředek anebo zařízení určené k přepravě osob nebo zboží z jednoho místa na jiné a obvykle užívané k uskutečnění přepravní služby, b) novým dopravním prostředkem 1. vozidlo určené k provozu na pozemních komunikacích s obsahem válců větším než 48 cm3 nebo s výkonem větším než 7,2 kW, pokud bylo dodáno do 6 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu nebo má najeto méně než 6 000 km, 2. loď delší než 7,5 m, pokud byla dodána do 3 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu nebo má najeto v případě pozemního motorového vozidla do 6 měsíců, ode dne prvního uvedení do provozu, nebo má najeto méně než 100 hodin, s výjimkou námořních lodí užívaných k obchodní, průmyslové, rybářské nebo záchranářské činnosti, nebo 3. letadlo o maximální vzletové hmotnosti větší než 1 550 kg, pokud bylo dodáno do 3 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu nebo má nalétáno méně než 40 hodin, s výjimkou letadel využívaných leteckými společnostmi pro mezinárodní leteckou přepravu, c) obchodním majetkem souhrn majetkových hodnot, který slouží nebo je určen osobě povinné k dani k uskutečňování ekonomických činností a o kterém je tato osoba povinna účtovat nebo jej evidovat, d) majetkem vytvořeným vlastní činností obchodní majetek, kterým je dlouhodobý nehmotný a dlouhodobý hmotný majetek včetně nedokončeného majetku a zásoby, oceněný vlastními náklady nebo reprodukční pořizovací cenou podle zvláštního právního předpisu2), e) osobním automobilem dopravní prostředek, který má v technickém osvědčení4) nebo technickém průkazu zapsanou kategorii M1 nebo M1G; pokud zápis kategorie chybí, vymezuje se tato kategorie zvláštním právním předpisem4a), f) nájmem věci i podnájem věci, g) prodejem podniku prodej podniku nebo části podniku, tvořící organizační složku podniku, podle zvláštního právního předpisu5); za prodej podniku se považuje rovněž vydražení podniku nebo jeho organizační složky ve veřejné dražbě. (4) Pro účely tohoto zákona se pro přepočet cizí měny na české koruny použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankoubankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, popřípadě přiznat osvobození od daně s výjimkou přepočtu cizí měny na českou měnu pro účely stanovení základu daně při dovozu zboží podle § 38, kdy se použije kurz stanovený podle celních předpisů nebo pro účely osvobození od daně podle § 71b a 71e, kdy se použije kurz stanovený v § 71b odst. 6. HLAVA II UPLATŇOVÁNÍ DANĚ Díl 1 Daňové subjekty § 5 Osoby povinné k dani (1) Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, pokud tento zákon nestanoví v § 5a jinak. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti. (2) Ekonomickou činností uvedenou v odstavci 1 se pro účely tohoto zákona rozumí soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a soustavné činnosti vykonávané podle zvláštních právních předpisů, zejména nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelů, jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců. Za ekonomickou činnost se také považuje využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně. Samostatně uskutečňovanou ekonomickou činností není činnost zaměstnanců nebo jiných osob, kteří mají uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem, na základě níž vznikne mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracovněprávní vztah, případně činnosti osob, které jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti podle zvláštního právního předpisu6) nebo jako příjmy, z nichž je uplatňována zvláštní sazba daně podle zvláštního právního předpisu7). (3) Stát, kraje, obceobce, organizační složky státu, krajů a obcíobcí, dobrovolné svazky obcíobcí, hlavní město Praha a jeho městské části a právnické osoby založené nebo zřízené zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu7a) se při výkonu působností v oblasti veřejné správy nepovažují za osoby povinné k dani, a to i v případě, kdy za výkon těchto působností vybírají úplatu7b). Pokud však uskutečňováním některých z těchto výkonů došlo podle rozhodnutí příslušného orgánu k výraznému narušení hospodářské soutěže, považuje se, pokud jde o tento výkon, za osobu povinnou k dani, a to ode dne nabytí právní moci vydaného rozhodnutí. Osoba podle věty první se však vždy považuje za osobu povinnou k dani, pokud uskutečňuje činnosti uvedené v příloze č. 3. (4) Za samostatnou osobu povinnou k dani se pro účely tohoto zákona považuje organizační složka státu, která je účetní jednotkou, a v hlavním městě Praze jak hlavní město Praha, tak i každá jeho městská část. Skupina § 5a (1) Skupinou se pro účely tohoto zákona rozumí skupina spojených osob se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která je registrována k dani jako plátce podle § 95a. Pokud mají osoby, které jsou součástí skupiny (dále jen „členové skupiny“) sídlo, místo podnikání nebo provozovnu mimo tuzemsko, nejsou tyto jejich části součástí skupiny. Skupina se považuje za samostatnou osobu povinnou k dani. Každá osoba může být členem pouze jedné skupiny a člen skupiny nesmí být současně účastníkem sdružení na základě smlouvy o sdružení10) nebo jiné obdobné smlouvy. (2) Spojenými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí kapitálově spojené osoby nebo jinak spojené osoby. (3) Kapitálově spojenými osobami jsou osoby, z nichž se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob, a přitom tento podíl představuje alespoň 40 % základního kapitálu nebo 40 % hlasovacích práv těchto osob. (4) Jinak spojenými osobami jsou osoby, na jejichž vedení se podílí alespoň jedna shodná osoba. § 5b (1) Pro účely tohoto zákona jedná za skupinu její zastupující člen. Zastupujícím členem se rozumí člen skupiny se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, který je oprávněn k jednání za skupinu. Pokud ve skupině není člen se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, může být zastupujícím členem kterýkoli člen skupiny. (2) Členové skupiny odpovídají společně a nerozdílně za povinnosti skupiny vyplývající z daňových zákonů. Za tyto povinnosti skupiny odpovídají i po jejím zrušení nebo po jejich vystoupení ze skupiny, a to za období, ve kterém byli členy skupiny. § 5c (1) Práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona osobám, které se staly členy skupiny, přecházejí na skupinu dnem registrace skupiny. (2) Práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona osobě, která přistoupila ke skupině, přecházejí na skupinu dnem přistoupení této osoby. (3) Práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona skupině přecházejí na osoby, které jsou členy skupiny ke dni zrušení registrace skupiny, dnem jejího zrušení, a to v rozsahu, v jakém se vztahují k plněním uskutečněným nebo přijatým jednotlivými členy skupiny. Nelze-li takto přechod práv a povinností stanovit, určí při zrušení registrace skupiny rozsah, v jakém tyto práva a povinnosti přecházejí, členové skupiny dohodou. (4) Práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona skupině přecházejí na osobu, jejíž členství ve skupině je zrušeno, dnem zrušení jejího členství, a to v rozsahu, v jakém se vztahují k plněním uskutečněným nebo přijatým touto osobou. Nelze-li takto přechod práv a povinností stanovit, určí při zrušení členství této osoby rozsah, v jakém tyto práva a povinnosti přecházejí, skupina a člen skupiny, jehož členství je rušeno, dohodou. § 6 Osoby osvobozené od uplatňování daně (1) Osoba povinná k dani, která má sídlo nebo místo podnikání v tuzemsku, je osvobozena od uplatňování daně, pokud její obrat nepřesáhne částku 1 000 000 Kč za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 94). (2) Obratem se pro účely tohoto zákona rozumí souhrn úplat bez daně, včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, kterými jsou dodání zboží, převod nemovitostinemovitosti a poskytnutí služby, s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za a) zdanitelné plnění, b) plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo c) plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. Do obratu se nezahrnuje úplata z prodeje hmotného majetku7c) a odpisovaného nehmotného majetku7c) nebo pozemků, které jsou dlouhodobým hmotným majetkem7d), o kterých osoba povinná k dani účtuje nebo o kterých vede evidenci. Díl 2 Místo plnění § 7 Místo plnění při dodání zboží a převodu nemovitosti (1) Místem plnění při dodání zboží, pokud je dodání zboží uskutečněno bez odeslání nebo přepravy, je místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje. (2) Místem plnění při dodání zboží, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno osobou, která uskutečňuje dodání zboží, nebo osobou, pro kterou se uskutečňuje dodání zboží, nebo zmocněnou třetí osobou, je místo, kde se zboží nachází v době, kdy odeslání nebo přeprava zboží začíná. Pokud však odeslání nebo přeprava zboží začíná ve třetí zemi, za místo plnění při dovozu zboží a následného dodání zboží osobou, která dovoz zboží uskutečnila, se považuje členský stát, ve kterém vznikla daňová povinnost při dovozu zboží. (3) Pokud je dodání zboží spojeno s jeho instalací nebo montáží osobou, která zboží dodává, nebo jí zmocněnou třetí osobou, za místo plnění se považuje místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno. (4) Pokud však zboží je dodáno na palubě lodě, letadla nebo vlaku během přepravy osob uskutečněné na území Evropského společenství, za místo plnění se považuje místo zahájení přepravy osob. Zpáteční přeprava se považuje za samostatnou přepravu. (5) Pro účely odstavce 4 se rozumí a) místem zahájení přepravy osob první místo, kde mohly nastoupit osoby na území Evropského společenství, b) místem ukončení přepravy osob poslední místo, kde mohly vystoupit osoby na území Evropského společenství, c) přepravou osob uskutečněnou na území Evropského společenství část přepravy uskutečněná bez zastávky ve třetí zemi mezi místem zahájení a ukončení přepravy osob. (6) Místem plnění při převodu nemovitostinemovitosti je místo, kde se nemovitostnemovitost nachází. § 7a Místo plnění při dodání plynu a elektřiny (1) Místem plnění při dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nebo při dodání elektřiny obchodníkovi je místo, kde má obchodník sídlo, místo podnikání nebo kde má provozovnu, pro kterou je toto zboží dodáno. (2) Obchodníkem se pro účely tohoto ustanovení rozumí osoba povinná k dani, která nakupuje plyn nebo elektřinu zejména za účelem jejich dalšího prodeje a její vlastní spotřeba tohoto zboží je zanedbatelná. (3) Místem plnění při dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nebo při dodání elektřiny jiné osobě než osobě uvedené v odstavci 1 je místo, kde osoba, které je zboží dodáno, toto zboží spotřebuje. Pokud osoba, které je takto zboží dodáno, nespotřebuje všechno dodané zboží, považuje se za místo plnění pro toto nespotřebované zboží místo, kde má tato osoba, které je zboží dodáno, sídlo, místo podnikání, místo pobytu nebo kde má provozovnu, pro kterou je toto zboží dodáno. § 8 Místo plnění při zasílání zboží (1) Za místo plnění při zasílání zboží podle § 18 se považuje místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy osobě, pro kterou se dodání uskutečňuje. (2) Pokud je zboží při zasílání zboží odesláno nebo přepraveno z třetí země a dovoz zboží je uskutečněn plátcem, který uskutečňuje zasílání zboží, do jiného členského státu, než ve kterém je ukončení odeslání nebo přepravy zboží osobě, které má být dodáno, považuje se zboží za odeslané nebo přepravené z členského státu, do kterého byl dovoz zboží uskutečněn. (3) Pokud je však při zasílání zboží podle § 18 dodáno zboží, s výjimkou zboží, které je předmětem spotřební daně, je místem plnění místo stanovené podle § 7 odst. 2, jestliže celková hodnota dodaného zboží do členského státu bez daně nepřekročí v jednom kalendářním roce částku stanovenou tímto členským státem a tato částka nebyla ani překročena v předcházejícím kalendářním roce. (4) Pokud plátce při zasílání zboží podle § 18, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska, nepřekročí celkovou hodnotu dodaného zboží podle odstavce 3, může oznámit správci daně, že za místo plnění považuje místo stanovené podle odstavce 1. Obdobně se postupuje, pokud je zasílání zboží uskutečněno z jiného členského státu do tuzemska. Podle odstavce 1 je plátce povinen při stanovení místa plnění postupovat nejméně 2 následující po sobě jdoucí kalendářní roky ode dne oznámení. § 9 Základní pravidla pro stanovení místa plnění při poskytnutí služby (1) Místem plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani je místo, kde má tato osoba sídlo nebo místo podnikání. Pokud je však tato služba poskytnuta provozovně osoby povinné k dani, nacházející se v jiném místě, než kde je její sídlo nebo místo podnikání, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna. (2) Místem plnění při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani je místo, kde má osoba poskytující službu sídlo nebo místo podnikání. Pokud je však tato služba poskytnuta prostřednictvím provozovny osoby povinné k dani, nacházející se v jiném místě, než kde je její sídlo nebo místo podnikání, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna. (3) Pro účely stanovení místa plnění při poskytnutí služby se za osobu povinnou k dani považuje a) osoba povinná k dani ve vztahu ke všem službám, které jí jsou poskytnuty, i když jsou poskytnuty pro činnost, která není předmětem daně, b) osoba identifikovaná k dani nebo právnická osoba nepovinná k dani, která je osobou registrovanou k dani v jiném členském státě. (4) Základní pravidlo pro stanovení místa plnění při poskytnutí služby podle odstavců 1 a 2 se použije, pokud tento zákon nestanoví jinak. § 10 Místo plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovitosti Místem plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovitostinemovitosti, včetně služby znalce, odhadce a realitní kanceláře, služby ubytovací, udělení práv na užívání nemovitostinemovitosti a služby při přípravě a koordinaci stavebních prací, jako jsou služby architekta a stavebního dozoru, je místo, kde se nemovitostnemovitost nachází. § 10a Místo plnění při poskytnutí přepravy osob Místem plnění při poskytnutí služby přepravy osob je místo, kde se příslušný úsek přepravy uskutečňuje. § 10b Místo plnění při poskytnutí služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání, zábavy a podobných služeb Místem plnění při poskytnutí služby vztahující se ke kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací, zábavní nebo podobné akci, jako je veletrh nebo výstava, včetně přímo související služby, jakož i služby organizátora této akce, je místo, kde se tato akce skutečně koná. § 10c Místo plnění při poskytnutí stravovací služby (1) Místem plnění při poskytnutí stravovací služby je místo, kde je tato služba skutečně poskytnuta. (2) Pokud je však poskytnuta stravovací služba na palubě lodi nebo letadla anebo ve vlaku během úseku přepravy osob uskutečněného na území Evropského společenství, je místem plnění místo zahájení přepravy osob. (3) Pro účely odstavce 2 se rozumí a) úsekem přepravy osob uskutečněným na území Evropského společenství úsek přepravy uskutečněný bez zastávky ve třetí zemi mezi místem zahájení a místem ukončení přepravy osob, b) místem zahájení přepravy osob místo prvního plánovaného nastoupení osob na území Evropského společenství po případném přerušení cesty ve třetí zemi, c) místem ukončení přepravy osob místo posledního plánovaného vystoupení osob na území Evropského společenství, které nastoupily na území Evropského společenství před případným přerušením cesty ve třetí zemi. (4) V případě zpáteční cesty se přeprava zpět považuje za samostatnou přepravu. § 10d Místo plnění při poskytnutí krátkodobého nájmu dopravního prostředku (1) Místem plnění při poskytnutí krátkodobého nájmu dopravního prostředku je místo, kde je dopravní prostředek skutečně předán zákazníkovi do držení nebo užívání. (2) Pro účely stanovení místa plnění se krátkodobým nájmem rozumí nepřetržité držení nebo užívání dopravního prostředku po dobu nepřesahující 30 dní a u lodí nepřesahující 90 dní. § 10e Místo plnění při poskytnutí služby zprostředkovatelem osobě nepovinné k dani Místem plnění při poskytnutí služby osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby nepovinné k dani, je místo, kde je místo plnění zajišťovaného plnění. § 10f Místo plnění při poskytnutí služby přepravy zboží osobě nepovinné k dani (1) Místem plnění při poskytnutí služby přepravy zboží osobě nepovinné k dani je místo, kde se příslušný úsek přepravy uskutečňuje. (2) Pokud je však poskytnuta služba přepravy zboží mezi členskými státy osobě nepovinné k dani, je místem plnění místo zahájení přepravy. (3) Pro účely odstavců 1 a 2 se rozumí a) přepravou zboží mezi členskými státy přeprava zboží, pokud místo zahájení přepravy a místo ukončení přepravy je na území dvou různých členských států, b) místem zahájení přepravy zboží místo, kde přeprava zboží skutečně začíná, bez ohledu na vzdálenost překonanou na místo, kde se zboží nachází, c) místem ukončení přepravy zboží místo, kde přeprava zboží skutečně končí. § 10g Místo plnění při poskytnutí služby přímo související s přepravou zboží a služby oceňování movité věci a práce na movité věci osobě nepovinné k dani Místem plnění při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani je místo, kde je tato služba skutečně poskytnuta, pokud jde o a) službu přímo související s přepravou zboží, jako je nakládka, vykládka, manipulace a podobná činnost, b) službu práce na movité věci nebo službu oceňování movité věci. § 10h Místo plnění při poskytnutí služeb zahraniční osobě nepovinné k dani (1) Místem plnění při poskytnutí služby zahraniční osobě nepovinné k dani je místo, kde má osoba, které je služba poskytnuta, sídlo nebo místo pobytu, pokud jde o a) převod a postoupení autorského práva, patentu, licence, ochranné známky a podobného práva, b) reklamní službu, c) poradenskou, inženýrskou, konzultační, právní, účetní a jinou podobnou službu, stejně jako zpracování dat a poskytnutí informací, d) přijetí závazku zdržet se zcela nebo zčásti uskutečňování ekonomické činnosti nebo práva uvedeného v tomto odstavci, e) bankovní, finanční a pojišťovací služby, s výjimkou nájmu bezpečnostních schránek, f) poskytnutí pracovníků, g) nájem movitého hmotného majetku, s výjimkou dopravních prostředků, h) poskytnutí přístupu k přepravní a distribuční soustavě pro plyn nebo přenosové a distribuční soustavě pro elektřinu a poskytnutí přepravy a distribuce plynu nebo přenosu a distribuce elektřiny prostřednictvím těchto soustav, včetně poskytnutí přímo souvisejících služeb, i) telekomunikační službu, j) službu rozhlasového a televizního vysílání, k) elektronicky poskytovanou službu. (2) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) elektronicky poskytovanou službou podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství, kterým se stanoví prováděcí předpis ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty7e), je zejména hostitelství internetových stránek web-site hosting, web-page hosting, dálková údržba programů a zařízení, dodání programového vybavení a jeho aktualizace, dodání obrázků, textů a informací a zpřístupňování databází, dodání hudby, filmů a her, včetně loterií a jiných podobných her a dodání politických, kulturních, uměleckých, sportovních, vědeckých a zábavních pořadů a událostí a poskytnutí služby výuky na dálku; za elektronicky poskytnutou službu se nepovažuje samotná komunikace prostřednictvím elektronické pošty mezi osobou, která službu poskytuje, a osobou, které je služba poskytována, b) telekomunikační službou služba spojená s přenosem, vysíláním nebo příjmem signálů, textových dokumentů, obrázků a zvuků nebo jakékoliv informace prostřednictvím kabelu, rádia, optických nebo elektromagnetických systémů včetně příslušného přenosu nebo stanovení práva využívat kapacitu pro tento přenos, vysílání nebo příjem nebo přístup k informačním sítím. § 10i Místo plnění při poskytnutí telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby zahraniční osobou povinnou k dani osobě nepovinné k dani (1) Při poskytnutí elektronicky poskytované služby zahraniční osobou povinnou k dani nebo prostřednictvím provozovny umístěné ve třetí zemi osobě nepovinné k dani, která má sídlo nebo místo pobytu v tuzemsku, je místem plnění tuzemsko. (2) Při poskytnutí telekomunikační služby nebo služby rozhlasového a televizního vysílání zahraniční osobou povinnou k dani nebo prostřednictvím provozovny umístěné ve třetí zemi osobě nepovinné k dani, která má sídlo nebo místo pobytu v tuzemsku, za místo plnění se považuje tuzemsko, pokud ke skutečnému užití nebo spotřebě dochází v tuzemsku. § 10j Místo plnění při poskytnutí nájmu dopravního prostředku Pokud je podle § 9 nebo § 10d místo plnění při poskytnutí nájmu dopravního prostředku stanoveno a) v tuzemsku a ke skutečnému užití nebo spotřebě dochází ve třetí zemi, za místo plnění se považuje třetí země, b) ve třetí zemi a ke skutečnému užití nebo spotřebě dochází v tuzemsku, za místo plnění se považuje tuzemsko. § 10k Místo plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu ve třetí zemi Pokud je podle § 9 odst. 1 místo plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu ve třetí zemi, a která je zároveň plátcem, s výjimkou služeb osvobozených od daně, stanoveno ve třetí zemi a ke skutečnému užití nebo spotřebě dochází v tuzemsku, považuje se za místo plnění tuzemsko. § 11 Místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu (1) Za místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu se považuje místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy pořizovateli. (2) Za místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu se považuje členský stát, který vydal daňové identifikační číslo, které pořizovatel poskytl osobě registrované k dani v jiném členském státě, která mu dodává zboží, pokud ukončení odeslání nebo přepravy zboží je v jiném členském státě, než který vydal toto daňové identifikační číslo, a jestliže pořizovatel neprokáže, že pořízení zboží z jiného členského státu bylo předmětem daně v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží. Tímto ustanovením není dotčeno ustanovení odstavce 1. (3) Pokud je však pořízení zboží z jiného členského státu předmětem daně podle odstavce 1 v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží následně potom, co bylo předmětem daně v tuzemsku, protože daňové identifikační číslo, které pořizovatel poskytl osobě, která mu dodává zboží a která je registrovaná k dani v jiném členském státě, bylo vydáno v tuzemsku, je pořizovatel oprávněn snížit základ daně v tuzemsku o základ daně, z kterého byla odvedena daň v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží. Pro snížení základu daně platí obdobně § 42. (4) Pokud však je použit zjednodušený postup při dodání zboží do jiného členského státu formou třístranného obchodu podle § 17, za místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu se považuje místo stanovené podle odstavce 1, pokud pořizovatel uskutečnil pořízení zboží z jiného členského státu za účelem následného dodání zboží v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží podle odstavce 1 a osoba, které bylo zboží dodáno v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží, přiznala a zaplatila daň jako při pořízení zboží z jiného členského státu a pořizovatel podal souhrnné hlášení. § 12 Místo plnění při dovozu zboží (1) Místem plnění při dovozu zboží je členský stát, na jehož území se zboží nachází v době, kdy vstupuje ze třetí země na území Evropského společenství. (2) Pokud má však zboží při vstupu na území Evropského společenství postavení dočasně uskladněného zboží nebo je umístěno do svobodného pásma nebo do svobodného skladu, nebo je propuštěno do celního režimu uskladnění v celním skladu, aktivní zušlechťovací styk v podmíněném systému, dočasné použití s úplným osvobozením od cla nebo vnější tranzit, je místem plnění při dovozu zboží členský stát, ve kterém se na toto zboží přestanou vztahovat příslušná celní opatření. Díl 3 Zdanitelná plnění § 13 Dodání zboží a převod nemovitosti (1) Dodáním zboží se pro účely tohoto zákona rozumí převod práva nakládat se zbožím jako vlastník. Převodem nemovitostinemovitosti se pro účely tohoto zákona rozumí převod nemovitostinemovitosti, při kterém dochází ke změně vlastnického práva nebo příslušnosti k hospodaření. (2) Dodáním zboží do jiného členského státu je dodání zboží, které je skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu. (3) Za dodání zboží nebo převod nemovitostinemovitosti se považuje a) převod vlastnického práva k majetku za úplatu i na základě rozhodnutí státního orgánu nebo vyplývající ze zvláštního právního předpisu, b) dodání zboží prostřednictvím komisionáře na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu; toto dodání zboží se považuje za samostatné dodání zboží komitentem nebo třetí osobou komisionáři a samostatné dodání zboží komisionářem třetí osobě nebo komitentovi, c) předání dovezeného zboží, které je ve vlastnictví osoby z třetí země a po propuštění do volného oběhu je předáno další osobě v tuzemsku beze změny vlastnického vztahu, d) převod práva užívat najaté zboží nebo najatou nemovitostnemovitost na základě smlouvy, která stanoví povinnost nájemce nabýt zboží nebo nemovitostnemovitost, které jsou předmětem smlouvy. (4) Za dodání zboží nebo převod nemovitostinemovitosti za úplatu se také považuje a) použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce, b) použití hmotného majetku vytvořeného vlastní činností pro účely, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně, c) vydání vypořádacího podílu8) nebo podílu na likvidačním zůstatku9) v nepeněžité podobě ve hmotném majetku2), pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně, d) při rozpuštění sdružení10) bezúplatné přenechání věcí vnesených nebo bezúplatné přenechání získaného podílu majetku v nepeněžité podobě ve hmotném majetku vytvořeného společnou činností ostatním účastníkům sdružení10) do jejich vlastnictví, e) při vystoupení nebo vyloučení účastníka ze sdružení bezúplatné přenechání věcí vnesených ostatním účastníkům sdružení do jejich vlastnictví nebo vydání podílu majetku vytvořeného společnou činností v nepeněžité podobě ve hmotném majetku účastníkovi sdružení, který vystupuje nebo je vyloučen, f) vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě ve hmotném majetku, pokud vkladatel při nabytí majetku nebo u jeho části uplatnil odpočet daně, s výjimkou vložení hmotného majetku, který je součástí vkladu podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku; vkladatel i nabyvatel v takovém případě odpovídají za splnění daňové povinnosti společně a nerozdílně, h) dodání vratného obalu spolu se zbožím v tuzemsku plátcem, který uvádí vratné obaly spolu se zbožím na trh10a), jestliže vratný obal stejného druhu nebyl tomuto plátci vrácen k poslednímu dni příslušného účetního období7d) daného plátce nebo k poslednímu dni příslušného kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví. Pro účely tohoto zákona jsou za vratné obaly stejného druhu považovány také vratné obaly se shodnou výší zvláštní peněžní částky účtované při dodání vratného obalu spolu se zbožím. Toto ustanovení se nevztahuje na dodání vratných obalů spolu se zbožím, u kterého by se uplatnilo osvobození od daně podle § 63. (5) Použitím hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce se pro účely tohoto zákona rozumí trvalé použití obchodního majetku plátcem pro jeho osobní spotřebu nebo jeho zaměstnanců, trvalé použití pro jiné účely než související s uskutečňováním jeho ekonomických činností, a poskytnutí obchodního majetku bez úplaty, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně nebo poskytnutí obchodního majetku bez úplaty, který byl vytvořen vlastní činností, pokud byl u přijatých zdanitelných plnění použitých k vytvoření tohoto majetku uplatněn odpočet daně. (6) Za dodání zboží za úplatu se považuje také přemístění obchodního majetku plátcem do jiného členského státu. Přemístěním obchodního majetku se pro účely tohoto zákona rozumí odeslání nebo přeprava majetku tímto plátcem nebo jím zmocněnou třetí osobou z tuzemska do jiného členského státu pro účely uskutečňování jeho ekonomických činností v jiném členském státě. Za dodání zboží do jiného členského státu plátcem se považuje také přemístění zboží, které bylo pořízeno tímto plátcem podle § 16 odst. 4, z tuzemska do jiného členského státu. (7) Za přemístění obchodního majetku z tuzemska do jiného členského státu se nepovažuje odeslání nebo přeprava zboží pro účely a) dodání zboží spojené s instalací nebo montáží plátcem, který zboží dodává, nebo jím zmocněnou třetí osobou v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží, b) zasílání zboží v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží, c) dodání zboží plátcem na palubě lodí, letadel nebo vlaků během přepravy osob podle § 7 odst. 4, d) dodání zboží plátcem v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží, pokud je dodání zboží v tomto členském státě osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, e) vývozu zboží plátcem, pokud je zboží propuštěno do režimu vývozu, f) poskytnutí služby pro plátce, zahrnující práce na zboží fyzicky uskutečněné v členském státě, ve kterém je ukončení odeslání nebo přepravy zboží za podmínky, že zboží po provedení prací je vráceno zpět plátci do tuzemska, ze kterého bylo původně odesláno nebo přepraveno, g) přechodného užití zboží v členském státě, ve kterém je ukončení odeslání nebo přepravy zboží, pro účely poskytnutí služby plátcem, h) přechodného užití zboží na dobu nepřekračující 24 měsíců na území jiného členského státu, ve kterém by se na dovoz stejného zboží ze třetí země pro přechodné užití vztahoval režim dočasného použití s plným osvobozením od cla, nebo i) dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy anebo dodání elektřiny podle § 7a. (8) Za dodání zboží nebo převod nemovitostinemovitosti se však nepovažuje a) prodej podniku nebo vklad podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku, pokud se jedná o hmotný majetek, b) vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě ve hmotném majetku jako náhrady nebo vypořádání podle zvláštního právního předpisu11), c) poskytnutí dárku v rámci ekonomické činnosti bez úplaty, pokud jeho pořizovací cena bez daně nepřesahuje 500 Kč, nebo poskytnutí obchodních vzorků bez úplaty v rámci ekonomické činnosti, d) dodání vratného obalu, který je dodáván spolu se zbožím kupujícímu za úplatu, pokud je tato úplata přímo vázána k vratnému obalu a kupujícímu je při dodání zboží zaručeno vrácení této úplaty v plné výši po vrácení vratného obalu10a), nebo e) vrácení vratného obalu bez úplaty či za úplatu. § 14 Poskytnutí služby (1) Poskytnutím služby se pro účely tohoto zákona rozumí všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží nebo převodem nemovitostinemovitosti. Poskytnutím služby se rozumí také a) převod práv, b) poskytnutí práva využití věci nebo práva anebo jiné majetkově využitelné hodnoty, c) vznik a zánik věcného břemene, d) přijetí závazku zdržet se určitého jednání nebo strpět určité jednání nebo situaci. (2) Za poskytnutí služby se považuje a) poskytnutí služby za úplatu i na základě rozhodnutí státního orgánu nebo vyplývající ze zvláštního právního předpisu, b) poskytnutí služby prostřednictvím komisionáře na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu; tato služba se považuje za samostatné poskytnutí služby komitentem nebo třetí osobou komisionáři a samostatné poskytnutí služby komisionářem třetí osobě nebo komitentovi. (3) Za poskytnutí služby za úplatu se také považuje a) poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce, b) použití nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností v případech, kdy plátce nemá nárok na odpočet daně, c) vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžité podobě v nehmotném majetku2), pokud byl u majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně, d) při rozpuštění sdružení10) bezúplatné přenechání vneseného nehmotného majetku nebo bezúplatné přenechání získaného podílu majetku v nepeněžité podobě v nehmotném majetku vytvořeného společnou činností ostatním účastníkům sdružení do jejich vlastnictví, e) při vystoupení nebo vyloučení účastníka ze sdružení bezúplatné přenechání vneseného nehmotného majetku nebo vydání podílu majetku vytvořeného společnou činností v nepeněžité podobě v nehmotném majetku účastníkovi sdružení, který vystupuje nebo je vyloučen, nebo f) vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě v nehmotném majetku, pokud vkladatel při nabytí majetku nebo u jeho části uplatnil odpočet daně, s výjimkou vkladu podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku; vkladatel i nabyvatel v takovém případě odpovídají za splnění daňové povinnosti společně a nerozdílně. (4) Pro účely tohoto zákona se za poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce rozumí a) dočasné využití obchodního majetku pro osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně, nebo b) poskytnutí služby plátcem bez úplaty pro osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců nebo jiné účely než souvisejících s uskutečňováním jeho ekonomických činností, pokud u přímo souvisejících přijatých plnění byl uplatněn odpočet daně. (5) Za poskytnutí služby se však nepovažuje a) prodej podniku nebo vklad podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku, b) vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě v nehmotném majetku, včetně poskytnutí služby, jako náhrady nebo vypořádání podle zvláštních právních předpisů o nápravě majetkových křivd11), c) postoupení vlastní pohledávky vzniklé plátci. § 15 zrušen § 16 Pořízení zboží z jiného členského státu (1) Pořízením zboží z jiného členského státu se pro účely tohoto zákona rozumí nabytí práva nakládat jako vlastník se zbožím od osoby registrované k dani v jiném členském státě, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z jiného členského státu do tuzemska nebo do jiného členského státu osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která uskutečňuje dodání zboží, nebo pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou. Za pořízení zboží z jiného členského státu se nepovažuje dodání zboží s instalací nebo montáží, dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy anebo dodání elektřiny osobou, která zboží dodává, nebo jí zmocněnou třetí osobou nebo zasílání zboží podle § 18. Pořizovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která pořizuje zboží z jiného členského státu. (2) Pokud je však zboží pořízeno právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, je odesláno nebo přepraveno z třetí země a dovoz zboží je uskutečněn touto osobou do jiného členského státu, než ve kterém je ukončeno odeslání nebo přeprava zboží, považuje se zboží za odeslané nebo přepravené z členského státu, do kterého je dovoz zboží uskutečněn. Pokud je dovoz zboží uskutečněn právnickou osobou, která nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání, do tuzemska, má tato osoba nárok na vrácení zaplacené daně při dovozu zboží, pokud prokáže, že pořízení tohoto zboží bylo předmětem daně v členském státě, ve kterém je ukončeno odeslání nebo přeprava tohoto zboží. Při vracení daně se postupuje přiměřeně podle § 82 až 82b. (3) Osoba povinná k dani nebo právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, které pořizují zboží z jiného členského státu, a pro které není pořízení zboží z jiného členského státu předmětem daně podle § 2 odst. 2 písm. b) mohou oznámit správci daně, že budou postupovat podle § 2 odst. 1 písm. c), přičemž jsou povinny takto postupovat nejméně 2 následující po sobě jdoucí kalendářní roky. (4) Za pořízení zboží z jiného členského státu plátcem se také považuje přemístění zboží z jiného členského státu do tuzemska osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která není plátcem, za účelem následného dodání zboží v tuzemsku pořizovateli. (5) Za pořízení zboží z jiného členského státu za úplatu se považuje a) přemístění zboží plátcem pro účely uskutečňování ekonomických činností v tuzemsku, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z jiného členského státu do tuzemska a toto zboží bylo plátcem v rámci uskutečňování ekonomických činností v tomto jiném členském státě vyrobeno, nakoupeno, pořízeno z dalšího členského státu nebo dovezeno z třetí země, b) přemístění zboží plátcem z jiného členského státu do tuzemska, které bylo odesláno nebo přepraveno ze třetí země a dovoz zboží je uskutečněn plátcem v tomto jiném členském státě, a odeslání nebo přeprava zboží je ukončena v tuzemsku, c) přemístění zboží osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo ani místo podnikání v tuzemsku, nebo zahraniční osobou povinnou k dani, která nemá provozovnu v tuzemsku, pro účely uskutečňování ekonomických činností v tuzemsku, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z jiného členského státu do tuzemska, d) přidělení zboží z jednoho členského státu do jiného ozbrojeným silám jiného členského státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy, pro jejich použití nebo použití civilních zaměstnanců, kteří je doprovázejí, pokud zboží nebylo předmětem daně v členském státě, který zboží přiděluje, jestliže dovoz tohoto zboží není osvobozen od daně. (6) Za pořízení zboží z jiného členského státu se nepovažuje přemístění obchodního majetku z jiného členského státu do tuzemska pro účely uvedené v § 13 odst. 7. (7) Za pořízení zboží z jiného členského státu se nepovažuje nabytí vratného obalu za úplatu. § 17 Zjednodušený postup při dodání zboží uvnitř území Evropského společenství formou třístranného obchodu (1) Třístranným obchodem je obchod, který uzavřou tři osoby registrované k dani ve třech různých členských státech a předmětem obchodu je dodání téhož zboží mezi těmito třemi osobami s tím, že zboží je přímo odesláno nebo přepraveno z členského státu prodávajícího do členského státu kupujícího. (2) Prodávajícím je osoba registrovaná k dani v členském státě, ze kterého je zboží odesláno nebo přepraveno přímo ke kupujícímu do členského státu, ve kterém je ukončení odeslání nebo přepravy zboží. (3) Kupujícím je osoba registrovaná k dani v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží, a která kupuje zboží od prostřední osoby. (4) Prostřední osobou se pro účely tohoto zákona rozumí osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, než ve kterém je registrován k dani prodávající a kupující, která pořizuje zboží od prodávajícího v členském státě kupujícího s cílem následného dodání zboží kupujícímu v tomto členském státě. (5) Při užití zjednodušeného postupu při třístranném obchodu se nesmí prostřední osoba registrovat k dani v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží a uplatní osvobození od daně při pořízení zboží v tomto členském státě, za podmínek stanovených tímto členským státem. (6) Pořízení zboží z jiného členského státu, které je uskutečněno prostřední osobou v tuzemsku, při užití zjednodušeného postupu v třístranném obchodu je osvobozeno od daně za těchto podmínek a) pořízení zboží z jiného členského státu je uskutečněno prostřední osobou, která není plátcem ani osobou identifikovanou k dani, ale je osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, b) pořízení zboží z jiného členského státu je uskutečněno prostřední osobou za účelem následného dodání zboží v tuzemsku, c) zboží pořízené prostřední osobou je přímo odesláno nebo přepraveno z členského státu prodávajícího do tuzemska a je určeno pro kupujícího, pro kterého prostřední osoba uskutečňuje následné dodání zboží, d) kupující je plátce nebo osoba identifikovaná k dani, e) kupující je povinen přiznat a zaplatit daň podle § 108 u dodání zboží uskutečněného prostřední osobou jako při pořízení zboží z jiného členského státu. (7) Prostřední osoba, která je registrovaná k dani v jiném členském státě a pořizuje zboží z jiného členského státu a dodává zboží kupujícímu, který je plátcem nebo osobou identifikovanou k dani v tuzemsku, je při užití zjednodušeného postupu v třístranném obchodu povinna a) splnit podmínky podle odstavce 6 pro uplatnění osvobození od daně při pořízení zboží z jiného členského státu uskutečněné v tuzemsku, b) oznámit stejné daňové identifikační číslo prodávajícímu a uvést je na daňovém dokladu pro kupujícího, c) vystavit kupujícímu daňový doklad se sdělením, že se jedná o třístranný obchod. (8) Kupující je povinen oznámit prostřední osobě daňové identifikační číslo, které kupujícímu bylo přiděleno v tuzemsku, a přiznat a zaplatit daň podle § 108 na základě daňového dokladu vystaveného prostřední osobou, stejně jako při pořízení zboží z jiného členského státu. § 18 Zasílání zboží (1) Zasíláním zboží se rozumí dodání zboží do jiného členského státu z tuzemska, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu plátcem, který zboží dodává, nebo jím zmocněnou třetí osobou, s výjimkou dodání nových dopravních prostředků, dodání zboží s montáží nebo instalací osobou, která zboží dodává, nebo jí zmocněnou třetí osobou, a s výjimkou dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy anebo dodání elektřiny, jestliže je zboží dodáno pro osobu, pro kterou pořízení zboží z jiného členského státu není předmětem daně v tomto státu. Zasíláním zboží se rozumí i dodání zboží za podmínek vymezených v první větě z jiného členského státu do tuzemska osobou registrovanou k dani v jiném členském státě osobě, která není plátcem ani osobou identifikovanou k dani. (2) Při zasílání zboží do jiného členského státu z tuzemska je plátce povinen se registrovat k dani v členském státě, do kterého uskutečňuje zasílání zboží, pokud hodnota dodaného zboží do jiného členského státu z tuzemska překročí částku stanovenou tímto členským státem. § 19 Dodání a pořízení nových dopravních prostředků uvnitř území Evropského společenství (1) Plátce, který dodává za úplatu nový dopravní prostředek do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě, uskutečňuje plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně. (2) Dnem prvního uvedení do provozu se u nových dopravních prostředků lodí a letadel rozumí den dodání výrobcem prvnímu kupujícímu nebo vlastníkovi nebo první den, kdy kupující nebo vlastník je oprávněn s dopravním prostředkem nakládat, a to ten den, který nastane dříve, nebo den, kdy byl dopravní prostředek výrobcem použit pro předváděcí účely. Za den prvního uvedení do provozu u pozemních motorových vozidel se považuje den, kdy bylo vozidlo registrováno k provozu ve státu výrobce, nebo den, kdy nastala povinnost toto vozidlo ve státu výrobce registrovat, a to ten den, který nastane dříve. Pokud není povinnost vozidlo registrovat ve státu výrobce, je dnem prvního uvedení do provozu den, kdy bylo vozidlo odvezeno kupujícím nebo jeho vlastníkem, nebo den dodání kupujícímu nebo jeho vlastníkovi nebo den, kdy kupující nebo vlastník s ním mohl nakládat, a to ten den, který nastane dříve, nebo den, kdy pozemní motorové vozidlo bylo použito pro předváděcí účely. Jestliže není den prvního uvedení do provozu takto stanoven, považuje se za den prvního uvedení do provozu den, kdy byl vystaven doklad o prodeji. (3) Plátce, který pořizuje za úplatu nový dopravní prostředek od osoby registrované k dani v jiném členském státě, uskutečňuje pořízení zboží z jiného členského státu. (4) Plátce, který dodává za úplatu nový dopravní prostředek do jiného členského státu osobě, která není registrovaná k dani v jiném členském státě, uskutečňuje plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, pokud je nový dopravní prostředek přemístěn do jiného členského státu a plátce společně s pořizovatelem předloží místně příslušnému správci daně hlášení o dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu ve lhůtě pro podání daňového přiznání, ke kterému přiloží kopii vystaveného daňového dokladu. Dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu osobě, která není registrovaná k dani, plátce neuvádí do souhrnného hlášení. Plátce, který pořizuje za úplatu nový dopravní prostředek z jiného členského státu od osoby, která není registrovaná k dani v jiném členském státě, uskutečňuje také pořízení zboží z jiného členského státu, které je předmětem daně v tuzemsku, a k daňovému přiznání je povinen přiložit hlášení o pořízení nového dopravního prostředku a kopii daňového dokladu, který mu vystavil dodavatel. (5) Osoba, která není plátcem, a příležitostně dodá nový dopravní prostředek, který je přemístěn do jiného členského státu, se považuje za osobu oprávněnou uplatnit nárok na odpočet daně, kterou zaplatila při nabytí nového dopravního prostředku ve sjednané ceně nebo při dovozu nebo při pořízení z jiného členského státu, a to maximálně do výše daně, kterou by byl povinen odvést plátce, pokud by dodání bylo zdanitelným plněním v tuzemsku. Tato osoba je oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně u svého místně příslušného správce daně v daňovém přiznání, ke kterému přiloží kopii daňového dokladu, a s hlášením o dodání nového dopravního prostředku předloží daňové přiznání do 10 dnů ode dne dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu. Pokud nárok na odpočet daně neuplatní v tomto daňovém přiznání nebo na požádání správce daně neposkytne informace nutné ke správnému stanovení nároku na odpočet daně, její nárok zaniká. (6) Osoba, která není plátcem, a pořizuje v tuzemsku nový dopravní prostředek z jiného členského státu, který bude registrován k provozu v tuzemsku, je povinna předložit daňové přiznání, ke kterému přiloží kopii daňového dokladu, hlášení o pořízení nového dopravního prostředku do 10 dnů ode dne pořízení. Na základě tohoto daňového přiznání správce daně vyměří částku daně, kterou je pořizující osoba povinna zaplatit místně příslušnému správci daně do 25 dnů ode dne, kdy jí daň byla vyměřena. Správce daně osobě požívající výsad a imunit při pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu vydá potvrzení o osvobození od daně, pokud je pořízen nový dopravní prostředek v rámci množstevních limitů stanovených v § 80. (7) Osoba, která pořizuje nový dopravní prostředek z jiného členského státu, který bude registrován v registru silničních motorových vozidel, může před podáním daňového přiznání podat hlášení o pořízení nového motorového vozidla a zaplatit zálohu ve výši daně z pořízení nového dopravního prostředku, kterou vypořádá v následně podaném daňovém přiznání. K hlášení o pořízení nového motorového vozidla je povinna přiložit kopii daňového dokladu, který jí vystavil dodavatel z jiného členského státu. Zaplacení zálohy správce daně na žádost pořizovatele potvrdí. § 20 Dovoz zboží (1) Dovozem zboží se rozumí vstup zboží z třetí země na území Evropského společenství. (2) Za dovoz zboží se pro účely tohoto zákona považuje vrácení zboží, které je po předchozím umístění ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku vráceno zpět do tuzemska. Za vrácení zboží do tuzemska se nepovažuje dodání zboží do jiného členského státu podle § 64 přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma a vývoz zboží podle § 66 přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma. (3) Za dovoz zboží se považuje vstup zboží na území Evropského společenství z území podle § 3 odst. 2. U dovozu tohoto zboží postupují celní orgány tak, jako by se jednalo o dovoz zboží ze třetí země. Díl 4 Uskutečnění plnění a daňová povinnost § 21 Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při dodání zboží, poskytnutí služby a převodu nemovitosti (1) Daň na výstupu je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud zákon nestanoví jinak. Plátce daň uvádí v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň. (2) Plátce, který v souladu s příslušnými právními předpisy nevede účetnictví, je povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud však přizná daň ke dni přijetí úplaty, považuje se za osobu, které vznikla povinnost přiznat daň na výstupu. (3) Při dodání zboží se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné a) dnem dodání podle § 13 odst. 1 při prodeji podle kupní smlouvy15), b) dnem převzetí v ostatních případech, c) dnem příklepu při vydražení zboží ve veřejné dražbě podle zvláštního právního předpisu16), nebo d) dnem vzniku práva užívat zboží nájemcem při dodání zboží podle § 13 odst. 3 písm. d). (4) Při převodu nemovitostinemovitosti se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem předání nemovitostinemovitosti nabyvateli do užívání, nebo dnem doručení listiny, ve které je uvedeno datum právních účinků vkladu do katastru nemovitostínemovitostí nebo dnem zápisu změny vlastnického práva, a to tím dnem, který nastane dříve. Avšak při převodu nemovitostinemovitosti podle § 13 odst. 3 písm. d) se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem vzniku práva užívat nemovitostnemovitost nájemcem. (5) Při poskytnutí služby se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné a) dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu, a to tím dnem, který nastane dříve, b) dnem uvedeným ve smlouvě, ke kterému dochází k převodu práva nebo k poskytnutí práva k využití; pokud je sjednán způsob stanovení úplaty a k uvedenému dni není známa její výše, zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné ke dni přijetí úplaty. (6) V ostatních případech se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné a) dnem převzetí a předání díla nebo jeho dílčí části při zdanitelném plnění uskutečněném podle smlouvy o dílo, b) dnem odečtu z měřicího zařízení, popřípadě dnem zjištění skutečné spotřeby při dodání tepla, chladu, elektřiny, plynu, vody, odstranění odpadních vod a telekomunikační služby, při přepravě a distribuci plynu nebo při přenosu a distribuci elektřiny, c) dnem použití majetku nebo využití služby při použití hmotného majetku nebo poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce, d) dnem použití při použití majetku vytvořeného vlastní činností pro účely, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně, e) dnem, ke kterému přechází vlastnické právo ke vkladu [§ 13 odst. 4 písm. f), § 14 odst. 3 písm. f)], popřípadě jiná práva k tomuto vkladu, při vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě, s výjimkou nemovitostinemovitosti, kdy se postupuje podle odstavce 4, f) dnem, ke kterému přechází vlastnické právo, popřípadě jiná práva k vydávanému majetku, při vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku, s výjimkou nemovitostinemovitosti, kdy se postupuje podle odstavce 4, g) dnem dodání třetí osobě, a to jak u komitenta, tak u komisionáře, popřípadě dnem dodání třetí osobou, při dodání zboží na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu, nebo h) dnem poskytnutí služby třetí osobě, a to jak u komitenta, tak u komisionáře, popřípadě dnem poskytnutí služby třetí osobou, při poskytnutí služby na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu. (7) Zdanitelné plnění uskutečňované prostřednictvím prodejních automatů, popřípadě jiných obdobných přístrojů uváděných do chodu mincemi, bankovkami, známkami nebo jinými platebními prostředky nahrazujícími peníze, a v případech, kdy se úplata za zdanitelná plnění uskutečňuje platebními prostředky nahrazujícími peníze, se považuje za uskutečněné dnem, kdy plátce vyjme peníze nebo platební prostředky nahrazující peníze z přístroje nebo jiným způsobem zjistí výši obratu. (8) U zdanitelného plnění podle § 13 odst. 4 písm. h) vzniká povinnost přiznat daň ke dni jeho uskutečnění. Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné k poslednímu dni účetního období daného plátce nebo k poslednímu dni kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví, za podmínek uvedených v § 13 odst. 4 písm. h). (9) Dílčím plněním se rozumí zdanitelné plnění, které se podle smlouvy uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se přitom o celkové plnění, na které je uzavřena smlouva. Dílčí plnění se považuje za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě. U dílčích plnění uskutečněných podle smlouvy o dílo se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné i dnem podle odstavce 6 písm. a), a dnem uskutečnění zdanitelného plnění je ten den, který nastane dříve. (10) U opakovaných plnění se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období. Opakovaným plněním se rozumí uskutečnění zdanitelných plnění ve sjednaných lhůtách během zdaňovacího období, přičemž se v rámci smlouvy jedná o plnění zbožím stejného druhu, které je navzájem zastupitelné nebo službou stejné povahy. (11) Pro stanovení dne uskutečnění plnění u plnění osvobozených od daně platí odstavce 3 až 10 obdobně. U nájmů pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně se považuje plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku. § 22 Uskutečnění plnění a povinnost přiznat daň při dodání zboží do jiného členského státu (1) Daň na výstupu při dodání zboží do jiného členského státu, na které se nevztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. (2) Den uskutečnění zdanitelného plnění se při dodání zboží do jiného členského státu podle odstavce 1 stanoví podle § 21. Daň je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, kdy mu vznikla povinnost přiznat daň. (3) Při dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, vzniká povinnost přiznat uskutečnění tohoto dodání k patnáctému dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu. Pokud však byl daňový doklad vystaven před patnáctým dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu, je plátce povinen přiznat uskutečnění tohoto dodání ke dni vystavení daňového dokladu. (4) Dodání zboží do jiného členského státu podle odstavce 3 je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat dodání zboží do jiného členského státu. § 23 Uskutečnění plnění a povinnost přiznat daň při dovozu zboží (1) Zdanitelné plnění je uskutečněno a daňová povinnost při dovozu zboží vzniká19a) a) propuštěním zboží do celního režimu volný oběh, b) propuštěním zboží do celního režimu aktivní zušlechťovací styk v systému navracení, c) propuštěním zboží do celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla, d) nezákonným dovozem zboží, e) spotřebou nebo použitím zboží ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu za jiných podmínek, než které jsou stanoveny celními předpisy, f) porušením podmínek vyplývajících z dočasně uskladněného zboží, g) porušením podmínek stanovených pro celní režim, do kterého bylo dovážené zboží propuštěno, nebo h) odnětím zboží celnímu dohledu. (2) Daňová povinnost při dovozu zboží rovněž vzniká dnem rozhodnutí celního orgánu o vrácení zboží ze svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku zpět do tuzemska. (3) Bylo-li plátci rozhodnutím celního orgánu zboží propuštěno podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c), je plátce povinen přiznat daň v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží do příslušného režimu propuštěno. (4) Bylo-li plátci rozhodnutím celního orgánu zboží propuštěno podle odstavce 1 písm. c), je plátce povinen přiznat daň ve výši, která by byla vyměřena při propuštění zboží do volného oběhu v době dovozu zboží. (5) Bylo-li osobě, která není plátcem, rozhodnutím celního orgánu zboží propuštěno podle odstavce 1 písm. c), je tato osoba povinna zaplatit daň ve výši, která by byla vyměřena při propuštění zboží do volného oběhu v době dovozu zboží. § 24 Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnosti přiznat daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou (1) Povinnost přiznat daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou povinnou k dani vzniká ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, pokud jsou podle § 108 povinni přiznat a zaplatit daň plátce nebo osoba identifikovaná k dani, kterým je služba poskytnuta. (2) Den uskutečnění zdanitelného plnění se stanoví obdobně podle § 21. Daň je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, kdy mu vznikla povinnost přiznat daň. (3) Při poskytnutí služby, u níž jsou plátce nebo osoba identifikovaná k dani povinni přiznat a zaplatit daň podle § 108 odst. 1 písm. b), se plnění považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem kalendářního roku, pokud je služba k tomuto dni poskytována alespoň po dobu 12 kalendářních měsíců. (4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se obdobně vztahují i na dodání zboží s instalací nebo montáží a dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nebo dodání elektřiny. § 24a Uskutečnění plnění a povinnost přiznat poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko (1) Při poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko je plátce povinen přiznat toto plnění ke dni jeho uskutečnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. Den uskutečnění plnění se stanoví obdobně podle § 21. (2) Plnění je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, kdy mu vznikla povinnost je přiznat. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se obdobně vztahují i na dodání zboží s instalací nebo montáží, dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nebo dodání elektřiny s místem plnění mimo tuzemsko. (4) Při poskytnutí služby, u níž je plátce povinen podat souhrnné hlášení podle § 102 odst. 1 písm. d), se plnění považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem kalendářního roku, pokud je služba k tomuto dni poskytována alespoň po dobu 12 kalendářních měsíců. § 25 Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při pořízení zboží z jiného členského státu (1) Při pořízení zboží z jiného členského státu s místem plnění v tuzemsku vzniká plátci nebo osobě identifikované k dani povinnost přiznat daň k patnáctému dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno. Pokud však byl daňový doklad vystaven před patnáctým dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno, vzniká plátci nebo osobě identifikované k dani povinnost přiznat daň k datu vystavení daňového dokladu. (2) Při pořízení zboží z jiného členského státu podle § 16 odst. 4 a 5 vzniká plátci povinnost přiznat daň dnem přemístění zboží do tuzemska. (3) Pořízení zboží z jiného členského státu se považuje za uskutečněné dnem, ke kterému by bylo uskutečněno zdanitelné plnění při dodání zboží podle § 21. Pořízení zboží z jiného členského státu podle § 16 odst. 4 a 5 se však považuje za uskutečněné dnem přemístění zboží do tuzemska. Díl 5 Daňové doklady § 26 Vystavování daňových dokladů (1) Plátce je povinen vystavit daňový doklad do 15 dnů ode dne a) uskutečnění zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně s nárokem na odpočet daně pro osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu, která není založena nebo zřízena za účelem podnikání, nebo b) přijetí úplaty za zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně pro osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu, která není založena nebo zřízena za účelem podnikání; pokud plátce ke dni přijetí úplaty daň na výstupu nepřizná, protože není povinen tak učinit podle § 21 odst. 2, nesmí vystavit daňový doklad při přijetí úplaty. Údaje o dani a základu daně se na daňovém dokladu uvádějí v české měně. (2) Plátce, který uskutečňuje několik samostatných zdanitelných plnění nebo plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně pro jednu osobu, může vystavit za těchto několik samostatných zdanitelných plnění souhrnný daňový doklad. Pokud se plátce rozhodne vystavit souhrnný daňový doklad, je povinen jej vystavit nejpozději do 15 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo první zdanitelné plnění nebo byla přijata první úplata za plnění uvedená na tomto souhrnném dokladu. Údaje společné pro všechna samostatná zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně mohou být na souhrnném daňovém dokladu uvedeny pouze jednou, údaje o datu uskutečnění plnění nebo přijetí úplaty, podle toho, který den nastane dříve, jednotkové ceně bez daně a slevě, pokud není obsažena v jednotkové ceně, základu daně, sazbě daně, popřípadě osvobození od daně, a výši daně musí být uvedeny zvlášť pro každé samostatné plnění. Obdobně lze postupovat při vystavení daňového dokladu za zdanitelné plnění, na které byla před jeho uskutečněním ve stejném kalendářním měsíci přijata úplata. (3) Plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, může zplnomocnit k vystavení daňového dokladu svým jménem a) osobu, pro kterou se zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně uskutečňuje, pokud se plátce, který zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně uskutečňuje, písemně zaváže, že přijme všechny takto vystavené daňové doklady, nebo b) třetí osobu. (4) Daňový doklad může být vystaven se souhlasem osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, i v elektronické podobě, pokud jej plátce nebo osoba uvedená v odstavci 3 opatřila zaručeným elektronickým podpisemelektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „uznávaný elektronický podpiselektronický podpis“) nebo elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „uznávaná elektronická značka“) nebo pokud je zaručena věrohodnost původu a neporušitelnost obsahu daňového dokladu elektronickou výměnou informací (EDI)21). (5) Za správnost údajů na daňovém dokladu a za jeho vystavení ve stanovené lhůtě odpovídá plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, a to i v případě, že daňový doklad byl vystaven osobou podle odstavce 3. Za správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně ze zjednodušeného daňového dokladu a daňového dokladu při hromadné přepravě osob odpovídá plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, i když je na těchto dokladech výše daně uvedena plátcem uskutečňujícím zdanitelné plnění nebo osobou podle odstavce 3. Daň se vypočte podle § 37. Za správnost údajů, které musí být doplněny na daňovém dokladu podle § 31, 32 a 35, odpovídá osoba, která je povinna tyto údaje na daňovém dokladu uvést. (6) Pokud jsou na daňovém dokladu uvedena plnění s různými sazbami daně nebo zdanitelná plnění a plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, musí být na tomto dokladu uvedeny základy daně a výše daně odděleně podle stanovených sazeb nebo osvobození od daně. U zjednodušeného daňového dokladu se částky včetně daně uvádí odděleně podle stanovených sazeb. (7) Pokud je daňový doklad vystaven v cizím jazyce, je plátce, který daňový doklad vystavil nebo jehož jménem byl daňový doklad vystaven, nebo osoba, která takový daňový doklad přijala, povinna na žádost správce daně zajistit jeho překlad do českého jazyka. § 27 Uchovávání daňových dokladů (1) Plátce je povinen uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení daně nejméně po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, na jím zvoleném místě. Po tuto dobu plátce odpovídá za věrohodnost původu dokladů, neporušitelnost jejich obsahu, jejich čitelnost a na žádost správce daně za umožnění přístupu k nim bez zbytečného odkladu. (2) Daňový doklad v listinné formě lze převést do elektronické podoby a uchovávat pouze v této podobě, pokud metoda použitá pro převod a uchování zaručuje věrohodnost původu, neporušitelnost obsahu daňového dokladu a jeho čitelnost a pokud je daňový doklad převedený do elektronické podoby opatřen uznávaným elektronickým podpisemelektronickým podpisem nebo uznávanou elektronickou značkou osoby odpovědné za jeho převod. (3) Pokud plátce vystavuje, přijímá a uchovává daňové doklady v elektronické podobě a místem uchovávání není tuzemsko, musí plátce zajistit pro správce daně právo volného přístupu v reálném čase elektronicky k daňovým dokladům i datům zaručujícím věrohodnost jejich původu a neporušitelnost jejich obsahu. (4) Plátce je povinen předem oznámit správci daně místo uchovávání daňového dokladu, pokud toto místo není v tuzemsku. (5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují i na právního nástupce plátce při uchovávání daňových dokladů rozhodných pro stanovení daňové povinnosti plátce a na osoby povinné k dani nebo právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, při uchovávání přijatých daňových dokladů. § 28 Daňový doklad při dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby (1) Daňovými doklady jsou zejména běžný daňový doklad, zjednodušený daňový doklad, souhrnný daňový doklad, splátkový kalendář, opravný daňový doklad, daňový dobropis, daňový vrubopis, platební kalendář nebo doklad vystavený podle § 92a. (2) Běžný daňový doklad musí obsahovat a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění, b) daňové identifikační číslo23) plátce, který uskutečňuje plnění, c) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění, d) daňové identifikační číslo, pokud je osoba, pro kterou se uskutečňuje plnění, plátcem, e) evidenční číslo daňového dokladu, f) rozsah a předmět plnění, g) datum vystavení daňového dokladu, h) datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí úplaty, a to ten den, který nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu, i) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně, j) základ daně, k) základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, l) výši daně zaokrouhlenou na nejbližší měnovou jednotku v oběhu, popřípadě uvedenou v haléřích. (3) Plátce uskutečňující zdanitelná plnění s úplatou za hotové, prostřednictvím platební karty nebo šekem je povinen na požádání vystavit zjednodušený daňový doklad, a to ihned při uskutečnění zdanitelného plnění nebo přijetí úplaty, pokud k přijetí dojde před uskutečněním zdanitelného plnění. Zjednodušený daňový doklad může plátce vystavit rovněž za služby, které jsou poskytovány prostřednictvím elektronických prostředků a jejich poskytnutí je podmíněno zaplacením a úplata za tyto služby je prováděna bankovním převodem. Zjednodušený daňový doklad je možno vystavit jen tehdy, je-li částka za zdanitelná plnění včetně daně nejvýše 10 000 Kč. Zjednodušený daňový doklad nelze vystavit v případě prodeje zboží, které je předmětem spotřební daně z lihu a tabákových výrobků, za jiné než pevné ceny pro konečného spotřebitelespotřebitele. (4) Zjednodušený daňový doklad musí obsahovat a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, c) evidenční číslo daňového dokladu, d) rozsah a předmět zdanitelného plnění, e) datum uskutečnění zdanitelného plnění nebo datum přijetí úplaty, podle toho, který den nastane dříve, f) základní nebo sníženou sazbu daně, g) částku, kterou plátce získal nebo má získat za uskutečňované zdanitelné plnění celkem. (5) Splátkový kalendář, který tvoří součást smlouvy nebo na který je ve smlouvě výslovně odkazováno, je daňovým dokladem v případě nájemní smlouvy a smlouvy o nájmu podniku, pokud obsahuje náležitosti jako běžný daňový doklad. (6) Doklad o zaplacení vystavený podle § 26 je daňovým dokladem při hromadné přepravě osob. Doklad o zaplacení musí obsahovat obchodní firmu, nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, datum vystavení dokladu, sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, částku, kterou plátce získal nebo má získat za plnění celkem. (7) Doklad o zaplacení vystavený státním orgánem nebo jiným oprávněným subjektem nebo dražebníkem je daňovým dokladem při dražbě zboží nebo nemovitostinemovitosti provedené na základě exekučního řízení. Na dokladu o zaplacení se uvedou údaje jako na běžném daňovém dokladu a sdělení, že se jedná o prodej v rámci exekučního řízení. (8) Pokud je plátce povinen vystavit daňový doklad v případě přijetí úplaty přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně, nemusí daňový doklad obsahovat údaje podle odstavce 2 písm. i) a rozsah plnění. (9) Platební kalendář, na němž je uveden rozpis plateb na předem stanovené období, je daňovým dokladem v případě, že osoba, pro niž je uskutečňováno zdanitelné plnění, provádí platby před uskutečněním zdanitelného plnění. Platební kalendář musí obsahovat stejné náležitosti jako běžný daňový doklad s výjimkou údajů podle odstavce 2 písm. h). (10) Pokud se postupuje při uplatnění daně podle zvláštního režimu pro cestovní službu (§ 89) nebo pro obchodníky s použitým zbožím, uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi (§ 90), a na daňovém dokladu nelze uvést výši daně, uvede se sdělení, že se jedná o postup podle zvláštního režimu. (11) Pokud je daňový doklad vystaven za plnění uskutečněné skupinou, uvedou se na daňovém dokladu namísto obchodní firmy nebo jména a příjmení, popřípadě názvu, dodatku ke jménu a příjmení nebo názvu, sídla nebo místa podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, tytéž údaje, které se však vztahují k členovi skupiny, který uskutečňuje plnění. Pokud je daňový doklad vystaven za plnění uskutečněné pro skupinu, uvedou se na daňovém dokladu namísto obchodní firmy nebo jména a příjmení, popřípadě názvu, dodatku ke jménu a příjmení nebo názvu, sídla nebo místa podnikání osoby, které je plnění poskytnuto, tytéž údaje, které se však vztahují k členovi skupiny, kterému je plnění poskytnuto. Toto ustanovení se uplatní přiměřeně i pro daňové doklady uvedené v § 29 až 35. § 29 Doklad o použití (1) Doklad o použití je daňový doklad, který musí vystavit plátce, který uskutečňuje zdanitelná plnění podle § 13 odst. 4, s výjimkou § 13 odst. 4 písm. d) a e), a podle § 14 odst. 3, s výjimkou § 14 odst. 3 písm. d), e) a f), a to nejdříve dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nejpozději do 15 dnů od tohoto dne. Údaje o dani se na dokladu o použití uvádějí v české měně. (2) Doklad o použití musí obsahovat a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, c) účel použití, d) evidenční číslo daňového dokladu, e) rozsah a předmět zdanitelného plnění, f) datum vystavení daňového dokladu, g) datum uskutečnění zdanitelného plnění, h) jednotkovou cenu bez daně, i) základ daně, j) základní nebo sníženou sazbu daně, k) výši daně uvedenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l). § 30 Daňové doklady při dovozu a vývozu zboží (1) Daňovým dokladem při dovozu zboží do tuzemska je písemné rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu, ve kterém vznikla daňová povinnost. (2) Daňovým dokladem při dovozu zboží do tuzemska je i jiné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem, pokud je daň zaplacena. (3) Daňovým dokladem při vrácení zboží zpět do tuzemska je rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem, pokud je daň zaplacena. (4) Daňovým dokladem při vývozu zboží je a) písemné rozhodnutí celního orgánu o vývozu zboží do třetí země, kterým je celním orgánem potvrzen výstup zboží z území Evropského společenství, b) písemné rozhodnutí celního orgánu o umístění zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku. (5) Pokud je celní prohlášení podáno plátcem se souhlasem celního orgánu elektronicky, musí být opatřeno uznávaným elektronickým podpisemelektronickým podpisem nebo uznávanou elektronickou značkou. § 31 Daňový doklad při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě (1) Doklad vystavený při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě musí obsahovat a) název, sídlo nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo osoby registrované k dani v jiném členském státě, která poskytuje službu, včetně kódu země, b) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo osoby, které je služba poskytnuta, c) evidenční číslo dokladu, d) rozsah a předmět poskytnuté služby, e) datum vystavení dokladu, f) datum uskutečnění služby, pokud se liší od data vystavení dokladu, g) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně, h) základ daně, i) sdělení, že osobou povinnou přiznat a zaplatit daň je plátce, pro kterého se služba uskutečňuje, s odkazem na příslušné ustanovení tohoto zákona, ustanovení předpisu Evropských společenství1), nebo s jiným odkazem, podle kterého je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň plátce, jemuž je služba poskytnuta. (2) Osoba, která je povinna přiznat a zaplatit daň podle § 108 při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, je povinna doplnit na obdrženém dokladu nebo v evidenci pro daňové účely do 15 dnů ode dne uskutečnění služby tyto údaje: a) základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně s odkazem na příslušné ustanovení tohoto zákona, ustanovení předpisu Evropských společenství1), nebo s jiným odkazem uvádějícím, že se jedná o plnění osvobozené od daně, b) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l), c) datum, k němuž byly doplněny údaje podle písmen a) a b). (3) Datum doplnění údajů podle odstavce 2 písm. c) je považováno za datum vystavení daňového dokladu. (4) Pokud plátce doklad podle odstavce 1 neobdrží do 15 dnů ode dne uskutečnění služby, má povinnost doplnit údaje do 15 dnů ode dne obdržení dokladu. (5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se obdobně vztahují i na dodání zboží s instalací nebo montáží nebo dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy anebo dodání elektřiny osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, pokud je místo plnění v tuzemsku. § 32 Daňový doklad při poskytnutí služby zahraniční osobou (1) Doklad vystavený při poskytnutí služby zahraniční osobou povinnou k dani musí obsahovat a) název, sídlo nebo místo podnikání osoby, která službu poskytuje, popřípadě její daňové identifikační číslo, b) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo osoby, které je služba poskytnuta, c) evidenční číslo dokladu, d) rozsah a předmět poskytované služby, e) datum vystavení dokladu, f) datum uskutečnění služby, pokud se liší od data vystavení dokladu, g) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně, h) základ daně. (2) Osoba, která je povinna přiznat a zaplatit daň podle § 108 při poskytnutí služby zahraniční osobou povinnou k dani, je povinna doplnit na obdrženém dokladu nebo v evidenci pro daňové účely do 15 dnů ode dne uskutečnění služby tyto údaje: a) základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně s odkazem na příslušné ustanovení tohoto zákona, ustanovení předpisu Evropských společenství1), nebo s jiným odkazem uvádějícím, že se jedná o plnění osvobozené od daně, b) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l), c) datum, k němuž byly doplněny údaje podle písmen a) a b). (3) Datum doplnění údajů podle odstavce 2 písm. c) je považováno za datum vystavení daňového dokladu. (4) Pokud plátce doklad podle odstavce 1 neobdrží do 15 dnů ode dne uskutečnění služby, má povinnost doplnit údaje do 15 dnů ode dne obdržení dokladu. (5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se obdobně vztahují na dodání zboží s instalací nebo montáží nebo dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy anebo dodání elektřiny zahraniční osobou povinnou k dani, pokud je místo plnění v tuzemsku. § 33 Daňový doklad při poskytnutí služby (1) Plátce, který poskytuje službu s místem plnění mimo tuzemsko, je povinen vystavit za každé plnění daňový doklad obsahující náležitosti podle odstavce 2, a to nejpozději do 15 dnů od data uskutečnění služby nebo přijetí platby, pokud platba předchází uskutečnění služby. (2) Daňový doklad při poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko musí obsahovat a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který poskytuje službu, b) daňové identifikační číslo plátce, který poskytuje službu, c) název, sídlo nebo místo podnikání osoby, které je služba poskytována, d) daňové identifikační číslo osoby, které je služba poskytována, včetně kódu země, e) evidenční číslo daňového dokladu, f) rozsah a předmět poskytované služby, g) datum vystavení daňového dokladu, h) datum uskutečnění služby nebo datum přijetí platby, podle toho, který den nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu, i) základ daně, j) odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, podle kterého je místo plnění mimo tuzemsko, k) pokud je daň ve státě, ve kterém se nachází místo plnění, povinna přiznat a zaplatit osoba, které je služba poskytována, sdělení o této skutečnosti, s odkazem na příslušné ustanovení tohoto zákona, ustanovení předpisu Evropských společenství1), nebo s jiným odkazem, podle kterého je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň osoba, které je služba poskytnuta. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují obdobně i na dodání zboží s instalací nebo montáží nebo dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy anebo dodání elektřiny s místem plnění mimo tuzemsko plátcem. § 34 Daňový doklad při dodání zboží do jiného členského státu (1) Plátce, který dodává zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, je povinen vystavit za každé dodání zboží pro jinou osobu, která je registrována k dani v jiném členském státě, daňový doklad obsahující náležitosti podle odstavce 3, a to nejpozději do 15 dnů od data uskutečnění dodání zboží do jiného členského státu. (2) Plátce při zasílání zboží do jiného členského státu podle § 18 je povinen vystavit daňový doklad nejpozději do 15 dnů od data uskutečnění dodání zboží do jiného členského státu nebo přijetí platby, pokud platba předchází dodání zboží. (3) Daňový doklad při dodání zboží do jiného členského státu musí obsahovat a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje plnění, c) název, sídlo nebo místo podnikání pořizovatele, d) evidenční číslo daňového dokladu, e) daňové identifikační číslo pořizovatele, včetně kódu země, f) rozsah a předmět plnění, g) datum vystavení daňového dokladu, h) datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí platby, podle toho, který den nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu, i) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně, j) základ daně, k) sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, s odkazem na příslušné ustanovení tohoto zákona, ustanovení předpisu Evropských společenství1), nebo s jiným odkazem uvádějícím, že se jedná o plnění osvobozené od daně. (4) Při zasílání zboží do jiného členského státu podle § 18, pokud je místo plnění v tuzemsku, je plátce povinen vystavit daňový doklad podle odstavce 3, s výjimkou údajů podle písmen c), e) a k), a v dokladu uvést základní nebo sníženou sazbu daně, výši daně uvedenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l) a kód země, do které je zboží zasíláno. Při zasílání zboží do jiného členského státu podle § 18, pokud je místo plnění v jiném členském státě, je plátce povinen vystavit daňový doklad podle odstavce 3, s výjimkou písmen c), e) a k), a v dokladu uvést kód země, do které je zboží zasíláno, a sdělení, že místo plnění je v této zemi. (5) Osoba, která dodává nový dopravní prostředek do jiného členského státu, je povinna uvést v dokladu sdělení, že se jedná o nový dopravní prostředek, a údaje podle § 4 odst. 3 písm. a) a b). § 35 Daňový doklad při pořízení zboží z jiného členského státu (1) Doklad vystavený při pořízení zboží z jiného členského státu musí obsahovat a) název, sídlo nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo osoby registrované k dani v jiném členském státě, která dodává zboží, včetně kódu země, b) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo pořizovatele, c) evidenční číslo dokladu, d) rozsah a předmět pořízení, e) datum vystavení dokladu, f) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně, g) základ daně, h) sdělení, že osobou povinnou přiznat a zaplatit daň je plátce, který zboží pořizuje, s odkazem na příslušné ustanovení tohoto zákona, ustanovení předpisu Evropských společenství1), nebo s jiným odkazem, podle kterého je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň plátce, který zboží pořizuje. (2) Pořizovatel je povinen doplnit na obdrženém dokladu nebo v evidenci pro daňové účely do 15 dnů ode dne pořízení tyto údaje: a) datum uskutečnění pořízení, b) základní nebo sníženou sazbu daně, c) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l), d) datum, k němuž byly doplněny údaje podle písmen a) až c). (3) Datum doplnění údajů podle odstavce 2 písm. d) je považováno za datum vystavení daňového dokladu. (4) Pokud plátce doklad podle odstavce 1 neobdrží do 15 dnů ode dne pořízení zboží, má povinnost doplnit údaje do 15 dnů ode dne obdržení dokladu. Díl 6 Základ daně a výpočet daně, oprava základu daně, daňový dobropis a vrubopis § 36 Základ daně (1) Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, bez daně za toto zdanitelné plnění. (2) Základem daně v případě přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění je částka přijaté úplaty snížená o daň. (3) Základ daně také zahrnuje a) jiné daně, cla, dávky nebo poplatky, b) spotřební daň24), pokud zákon nestanoví jinak v § 41, c) daň z elektřiny, daň ze zemního plynu a některých dalších plynů a daň z pevných paliv, a to podle právní úpravy těchto daní, d) dotace k ceně, e) vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění, při jeho uskutečnění, f) při poskytnutí služby i materiál přímo související s poskytovanou službou, g) při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou, změnou dokončené stavby, nebo v souvislosti s opravou stavby, konstrukce, materiál, stroje a zařízení, které se do stavby jako její součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují. (4) Za vedlejší výdaje se považují zejména náklady na balení, přepravu, pojištění a provize. (5) Základ daně se sníží o slevu z ceny, pokud je poskytnuta k datu uskutečnění zdanitelného plnění. Do základu daně se nezahrnuje rozdíl ze zaokrouhlení částky daně za zdanitelné plnění způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l). (6) Základem daně je v případě, že se jedná o a) dodání zboží nebo nemovitostinemovitosti podle § 13 odst. 4 písm. a) až f), § 13 odst. 5, § 13 odst. 6 a podle § 16 odst. 5, cena zboží nebo nemovitostinemovitosti nebo cena obdobného zboží nebo obdobné nemovitostinemovitosti, za kterou by bylo možné zboží nebo nemovitostnemovitost pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, a pokud takovou cenu nelze určit, výše celkových nákladů vynaložených na dodání zboží nebo převod nemovitostinemovitosti ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, b) poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 a 4, výše celkových nákladů vynaložených na poskytnutí služby ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. (7) Pokud se za uskutečněná plnění stanoví celková cena nebo hodnota, která zahrnuje dodání zboží, převod nemovitostinemovitosti nebo poskytnutí služby s různými sazbami daně, popřípadě osvobozená od daně, základ daně se pro jednotlivá zdanitelná plnění stanoví v poměrné výši odpovídající poměru cen zjištěných podle zvláštního právního předpisu25) jednotlivých plnění k celkovému součtu těchto zjištěných cen. Tato celková cena nebo hodnota se považuje za částku obsahující daň. (8) Pokud je při oceňování majetku vyžadován posudek více znalců, použije se pro zjištění poměru cen cena z posudku, v němž je cena nejvyšší, která se považuje za cenu obsahující daň. (9) Základem daně při dodání platných mincí, které jsou pro sběratelské účely prodávány za cenu vyšší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu vyšší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu, je rozdíl mezi cenou, za kterou jsou prodávány, a jejich nominální hodnotou. Tento rozdíl se považuje za částku obsahující daň. Pokud jsou prodávány za cenu nižší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu nižší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu, základem daně je nula. (10) U zdanitelného plnění podle § 13 odst. 4 písm. h) je základem daně peněžní částka, za kterou plátce vratný obal, který je dodáván spolu se zbožím, dodává, bez daně. Základem daně je tato peněžní částka i v případě, že vratný obal je dodán plátcem spolu se zbožím bezúplatně, pokud zákon dále nestanoví jinak. Jestliže plátce dodává v tuzemsku vratné obaly stejného druhu spolu se zbožím všem svým odběratelům bezúplatně, je základem daně peněžní částka, za kterou je obal stejného druhu plátcem pořízen, snížená o daň. V případě, že peněžní částka není známa, je základem daně cena vratného obalu stejného druhu zjištěná podle zvláštního předpisu26) o oceňování majetku. Celkový základ daně u vratných obalů stejného druhu, z kterého se zjistí daň, se vypočte jako rozdíl mezi celkovým počtem vratných obalů stejného druhu dodaných plátcem všem svým odběratelům během příslušného účetního období nebo příslušného kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví, a celkovým počtem vratných obalů stejného druhu, které byly tomuto plátci vráceny během příslušného účetního období7d) nebo během příslušného kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví, přičemž tento rozdíl je vynásoben částkou platnou pro vratný obal stejného druhu dodávaný v tuzemsku společně se zbožím, zjištěnou podle tohoto ustanovení. V případě, že celkový počet vratných obalů stejného druhu dodaných plátcem všem svým odběratelům během příslušného účetního období nebo příslušného kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví, je nižší než celkový počet vratných obalů stejného druhu, které byly tomuto plátci vráceny během příslušného účetního období7d) nebo během příslušného kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví, jsou základ daně a příslušná daň uváděné na daňovém dokladu vystaveném podle § 29 odst. 1 se záporným znaménkem. Stejným způsobem se záporný základ daně a daň zohlední i v daňovém přiznání podle § 101. (11) Do základu daně se nezahrnuje částka, kterou plátce obdržel od jiné osoby na úhradu částky vynaložené jménem a na účet této jiné osoby. Podmínkou je, že přijatá částka nepřevýší uhrazené částky za jinou osobu a plátce si u plnění uhrazeného za jinou osobu neuplatní nárok na odpočet daně. § 36a Základ daně ve zvláštních případech (1) Základem daně je cena obvyklá25) bez daně, zjištěná k datu uskutečnění zdanitelného plnění, je-li zdanitelné plnění uskutečněno pro osobu uvedenou v odstavci 3 a je-li úplata za zdanitelné plnění a) nižší než cena obvyklá25) a osoba, pro kterou bylo zdanitelné plnění uskutečněno, nemá nárok na odpočet daně nebo nemá nárok na odpočet daně v plné výši, nebo b) vyšší než cena obvyklá25) a plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, je povinen krátit nárok na odpočet daně podle § 72 odst. 4. (2) Hodnotou plnění osvobozeného od daně bez nároku na odpočet daně je cena obvyklá25) zjištěná k datu jeho uskutečnění, je-li plnění uskutečněno pro osobu uvedenou v odstavci 3 a je-li úplata nižší než cena obvyklá25) a plátce, který uskutečnil plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, je povinen krátit nárok na odpočet daně podle § 72 odst. 4. (3) Osobami, na které se vztahují odstavce 1 a 2 jsou a) kapitálově spojené osoby podle § 5a odst. 3 s tím, že výše podílu představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, b) jinak spojené osoby podle § 5a odst. 4; za jinak spojené osoby se nepovažují osoby, kdy je jedna osoba členem dozorčích rad obou osob, c) osoby blízké26a), d) osoby, které jsou v pracovněprávním26b) nebo v jiném obdobném vztahu k plátci, e) osoby, které podnikají s plátcem společně na základě smlouvy o sdružení10) nebo jiné obdobné smlouvy. § 37 Výpočet daně u dodání zboží, převodu nemovitosti a poskytnutí služby (1) Daň se vypočte ze základu daně stanoveného podle § 36 jako součin úplaty za zdanitelné plnění bez daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je číslo 20 v případě základní sazby daně nebo číslo 10 v případě snížené sazby daně a ve jmenovateli číslo 100, vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná čísla, vypočtená daň se uvede způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l). Cena, včetně daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako součet základu daně a vypočtené daně po případném zaokrouhlení. (2) Daň může plátce rovněž vypočítat z úplaty za zdanitelné plnění, která je včetně daně, nebo z částky stanovené podle § 36 odst. 6, která je včetně daně, a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je číslo 20 v případě základní sazby daně nebo číslo 10 v případě snížené sazby daně a ve jmenovateli součet údaje v čitateli a čísla 100, vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa, vypočtená daň se uvede způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l). Cena bez daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako rozdíl částky za zdanitelné plnění obsahující daň a vypočtené daně po případném zaokrouhlení. (3) V případě, kdy vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění, vypočte se daň za uskutečněné zdanitelné plnění z rozdílu mezi základem daně podle § 36 odst. 1 a souhrnem základů daně podle § 36 odst. 2 nebo z rozdílu mezi úplatou, kterou má plátce obdržet za uskutečněné zdanitelné plnění, a úplatami přijatými před uskutečněním zdanitelného plnění. § 38 Základ daně a výpočet daně při dovozu zboží (1) Základem daně při dovozu zboží podle § 20 je součet a) základu pro vyměření cla, včetně cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží, pokud již nejsou zahrnuty do základu pro vyměření cla, b) vedlejších výdajů vzniklých do prvního místa určení, v tuzemsku, popřípadě do dalšího místa určení na území Evropského společenství, pokud je toto místo při uskutečnění zdanitelného plnění známo, pokud nejsou zahrnuty do základu daně podle písmena a), c) příslušné spotřební daně, pokud není stanoveno v § 41 jinak. (2) Prvním místem určení se rozumí místo uvedené v přepravním dokladu, na jehož základě je zboží dováženo do dovážejícího členského státu. Pokud není první místo určení uvedeno na přepravním dokladu, považuje se za první místo určení místo prvního přeložení dováženého zboží v dovážejícím členském státě. (3) Základem daně při vrácení nebo propuštění zboží, které bylo a) plátcem dovezeno a umístěno do svobodného skladu nebo svobodného pásma a bylo propuštěno do volného oběhu, pokud nedochází ke změně vlastnického vztahu, bez ohledu na skutečnost, zda zboží prošlo nebo neprošlo zpracovatelskými operacemi a plátce navrhuje jeho propuštění do tuzemska, je základ daně podle odstavce 1, b) plátcem dovezeno a umístěno do svobodného skladu nebo svobodného pásma a bylo propuštěno do volného oběhu, pokud došlo ke změně vlastnického vztahu a nový vlastník navrhuje jeho propuštění, je součet pořizovací ceny nebo ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu25) a popřípadě spotřební daně; pokud zboží prošlo zpracovatelskými operacemi, vstupuje do základu daně ještě výše nákladů na provedené zpracovatelské operace, c) plátcem umístěno do svobodného skladu nebo svobodného pásma, pokud nedochází ke změně vlastnického vztahu, je součet ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu25) ke dni umístění zboží do svobodného skladu nebo svobodného pásma a popřípadě spotřební daně, pokud dochází ke změně vlastnického vztahu, je součet pořizovací ceny nebo ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu25) a popřípadě spotřební daně, d) plátcem umístěno do svobodného skladu nebo svobodného pásma, pokud došlo ke změně vlastnického vztahu a prošlo zpracovatelskými operacemi, je součet pořizovací ceny nebo ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu25) a popřípadě spotřební daně a výše nákladů na provedené zpracovatelské operace, e) osobou, která není plátcem, umístěno do svobodného skladu nebo svobodného pásma, prošlo zpracovatelskými operacemi a má být původním nebo novým vlastníkem propuštěno zpět do tuzemska, je výše nákladů na provedené zpracovatelské operace. (4) U propuštění zboží do režimu volného oběhu, dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla nebo vrácení zboží se daň vypočítá jako součin příslušného základu daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je číslo 20 v případě základní sazby daně nebo číslo 10 v případě snížené sazby daně a ve jmenovateli číslo 100. Vypočtená daň se uvede způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l). U zboží propuštěného do volného oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího styku se základ daně vypočte podle odstavce 1. § 39 Základ daně a výpočet daně při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou (1) Základ daně při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou se stanoví obdobně podle § 36. (2) Plátce je povinen si sám daň vypočítat podle § 37 odst. 1. § 40 Základ daně a výpočet daně při pořízení zboží z jiného členského státu (1) Základ daně při pořízení zboží z jiného členského státu se stanoví obdobně podle § 36. (2) Pokud je pořizovateli vrácena spotřební daň zaplacená v členském státě, ze kterého bylo zboží odesláno nebo přepraveno, dodatečně po pořízení zboží z tohoto členského státu, provede se oprava základu daně podle § 42. (3) Plátce je povinen si sám daň vypočítat podle § 37 odst. 1. § 41 Základ daně a výpočet daně u zboží, které je v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně (1) Základ daně při dovozu zboží, které je propuštěno do celního režimu volný oběh s následným umístěním do režimu podmíněného osvobození od spotřební daně podle zvláštního právního předpisu24), se stanoví podle § 38 bez zahrnutí spotřební daně. (2) U zboží, které je při pořízení z jiného členského státu v tuzemsku umístěno do režimu podmíněného osvobození od spotřební daně, se základ daně stanoví obdobně podle § 36 bez zahrnutí spotřební daně. (3) U zboží, které je vyrobeno v tuzemsku v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně a v tomto režimu je dodáno, se základ daně stanoví podle § 36 bez zahrnutí spotřební daně. (4) U zboží, které se nachází v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně, a plátce uskutečňuje jeho dodání podle § 13 při uvedení zboží do volného daňového oběhu, se základ daně stanoví podle § 36. § 42 Oprava základu daně a výše daně u zdanitelných plnění (1) Plátce může opravit výši daně a) při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění, b) při snížení základu daně na základě sjednaných podmínek u zdanitelného plnění, ke kterému dojde po datu uskutečnění zdanitelného plnění, c) při vrácení spotřební daně podle § 40 odst. 2, d) při použití úplaty, ze které vznikla plátci povinnost přiznat daň, na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně, e) pokud nedojde k dodání zboží nebo převodu nemovitostinemovitosti podle § 13 odst. 3 písm. d). (2) Plátce je povinen opravit výši daně při zvýšení základu daně, ke kterému dojde po datu uskutečnění zdanitelného plnění. (3) Plátce je povinen opravit výši daně, pokud dojde k vrácení úplaty, u níž ke dni jejího přijetí vznikla povinnost přiznat daň a jestliže se zdanitelné plnění neuskutečnilo. (4) Oprava základu daně a výše daně je samostatným zdanitelným plněním, které se považuje za uskutečněné a) ve zdaňovacím období, ve kterém byl daňový dobropis doručen plátci, pro kterého se uskutečnilo zdanitelné plnění, pokud jde o opravu výše daně podle odstavce 1 písm. a), b), c) a e), nebo b) ve zdaňovacím období, ve kterém byla oprava výše daně provedena, pokud jde o opravu výše daně podle odstavce 1 písm. d), 2 nebo 3. (5) U opravy základu daně a výše daně se uplatní sazba daně platná ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění. Pro přepočet cizí měny na české koruny se v tomto případě použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankoubankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni uskutečnění původního plnění. Při opravě základu daně a výše daně v případě zdanitelných plnění uskutečněných pro jiného plátce vystaví plátce daňové doklady s náležitostmi podle § 43. (6) Opravu základu daně a výše daně v případě zdanitelných plnění uskutečněných pro osobu, která není plátcem, provede plátce ve zdaňovacím období, ve kterém byla oprava základu daně provedena, vystavením dokladu o opravě základu a výše daně. Údaje o výši daně se uvádějí v české měně a doklad musí obsahovat a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, c) důvod opravy, d) evidenční číslo daňového dokladu, e) rozsah a předmět zdanitelného plnění, f) datum vystavení daňového dokladu, g) rozdíl mezi opraveným a původním základem daně za zdanitelné plnění, v případě opravy výše daně podle odstavce 3 výši přijaté úplaty, h) základní nebo sníženou sazbu daně, i) rozdíl ve výši daně odpovídající rozdílu mezi opraveným a původním základem daně za zdanitelné plnění, v případě opravy výše daně podle odstavce 3 výši daně odpovídající výši přijaté úplaty uvedenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l). (7) V případě opravy základu daně a výše daně u předplacených telekomunikačních služeb provede opravu podle odstavce 1 písm. d) plátce vystavením dokladu o opravě základu a výše daně s náležitostmi podle odstavce 6 písm. a), b), c), d), f) a h), který dále musí obsahovat předmět plnění, na které byla úplata původně přijata, celkovou výši úplat použitých na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně, a tomu odpovídající výši daně. Tyto údaje se uvádějí na doklad za všechny opravy v průběhu zdaňovacího období jednou částkou. Tento doklad se nedoručuje. Plátce je povinen jako součást evidence pro daňové účely evidovat soupisy dokladů vystavených podle tohoto odstavce. Pokud se v okamžiku opravy jiné zdanitelné plnění neuskutečnilo, považuje se částka odpovídající provedené opravě podle odstavce 1 písm. d) za úplatu přijatou na toto jiné zdanitelné plnění před jeho uskutečněním. (8) Opravu základu a výše daně nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo původní zdanitelné plnění. (9) V případě opravy podle odstavce 1 písm. e) plátce sníží výši daně o částku daně vypočítanou podle § 37 odst. 1 ze základu daně stanoveného jako rozdíl mezi úplatou bez daně, která náleží plátci za plnění podle § 13 odst. 3 písm. d), a částkou bez daně, která plátci náleží do data předčasného ukončení smlouvy. Opravu lze provést do 3 let od konce kalendářního roku, v němž nastala skutečnost, na jejímž základě nedošlo k nabytí zboží nebo nemovitostinemovitosti nájemcem. (10) Opravu základu daně a výše daně může provést plátce, který uskutečnil původní zdanitelné plnění, nebo jeho právní nástupce. § 43 Daňový dobropis a vrubopis při opravě základu daně a výše daně u zdanitelných plnění (1) Pokud dojde k opravě základu daně a výše daně podle § 42, plátce, který uskutečnil původní zdanitelné plnění, je povinen vyhotovit pro plátce, pro kterého uskutečnil zdanitelné plnění, daňový dobropis nebo daňový vrubopis, a to ke dni, kdy byla provedena oprava základu daně. Údaje o dani se v daňovém dobropise nebo v daňovém vrubopise uvádějí v české měně. (2) Daňovým dobropisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při opravě podle § 42 odst. 1 a 3. (3) Daňovým vrubopisem je daňový doklad, kterým se opravuje výše daně při opravě podle § 42 odst. 2. (4) Daňový dobropis nebo daňový vrubopis musí obsahovat a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání, plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, c) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné plnění, d) daňové identifikační číslo plátce, pro něhož se uskutečňuje zdanitelné plnění, e) evidenční číslo daňového dokladu, f) rozsah a předmět zdanitelného plnění, g) datum vystavení daňového dokladu, h) základní nebo sníženou sazbu daně, a dále 1. jde-li o daňový dobropis, evidenční číslo původního daňového dokladu, rozdíl mezi opraveným a původním základem daně za zdanitelné plnění, v případě opravy výše daně podle odstavce 3 výši přijaté úplaty, a tomu odpovídající daň uvedenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l), 2. jde-li o daňový vrubopis, evidenční číslo původního daňového dokladu, rozdíl mezi opraveným a původním základem daně za zdanitelné plnění a tomu odpovídající daň uvedenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l). (5) Pokud se oprava základu a výše daně týká více zdanitelných plnění, ke kterým byly vystaveny samostatné daňové doklady podle § 28, mohou být údaje, které jsou společné pro všechny opravy na daňovém dobropisu nebo daňovém vrubopisu, uvedeny pouze jednou. Ve vazbě na původní daňové doklady však musí být na daňovém dobropisu nebo daňovém vrubopisu vždy uvedena čísla původních daňových dokladů, rozdíly mezi opraveným a původním základem daně a tomu odpovídající částky daně. (6) Pokud byl za uskutečněné zdanitelné plnění vystaven jiný daňový doklad než běžný daňový doklad, při opravě základu a výše daně vystaví plátce doklad odpovídající účelem a obsahem daňovému dobropisu nebo daňovému vrubopisu s náležitostmi odpovídajícími původně vystavenému daňovému dokladu. § 44 Oprava výše daně při dovozu zboží (1) Pokud plátce zjistí po vyměření daně, že uplatnil nárok na odpočet daně ve výši daně vyměřené celním orgánem, přičemž došlo k nesprávnému uplatnění § 38, je povinen tuto skutečnost oznámit celnímu orgánu, který daň původně vyměřil. Pokud dojde k dodatečnému vyměření daně celním orgánem, má plátce nárok na odpočet daně za podmínek podle § 72 až 75. (2) Pokud plátce uplatní nárok u celního orgánu, který rozhodne o vrácení daně z důvodu uplatněného pro její vrácení, a plátce již uplatnil nárok na odpočet daně v původní výši vyměřené a vybrané daně, daň celní orgán vrátí. Plátce je povinen snížit dříve uplatněný nárok na odpočet daně o částku vrácené daně, a to v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla daň vrácena. (3) Pokud plátci vznikla povinnost přiznat daň při dovozu zboží podle § 23, oprava základu daně a výše daně se provede podle § 42. § 45 Oprava základu a výše daně při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou (1) Oprava základu a výše daně se při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou provádí podle § 42. (2) Opravu provádí plátce na základě dokladu, ve kterém je odkazováno na původní daňový doklad, který vystavila osoba, která poskytla službu. § 46 Oprava základu a výše daně při pořízení zboží z jiného členského státu (1) Oprava základu a výše daně se při pořízení zboží z jiného členského státu provádí podle § 42. (2) Opravu provádí pořizovatel na základě dokladu, ve kterém je odkazováno na původní doklad, na základě kterého bylo zboží pořízeno z jiného členského státu. (3) Doklad musí obsahovat a) daňové identifikační číslo osoby registrované k dani v jiném členském státě, která dodává zboží, b) daňové identifikační číslo pořizovatele, c) údaje nezbytné k provedení opravy základu daně. § 46a Oprava základu a výše daně při dodání zboží do jiného členského státu (1) Oprava základu a výše daně se při dodání zboží do jiného členského státu, na které se nevztahuje osvobození od daně, provádí podle § 42. Obdobně se postupuje také v případě opravy základu daně při dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od daně. (2) Opravu provádí dodavatel na základě dokladu, ve kterém je odkazováno na původní doklad, na základě kterého bylo zboží dodáno do jiného členského státu. (3) Doklad musí obsahovat a) daňové identifikační číslo plátce, který dodává zboží, b) daňové identifikační číslo pořizovatele, c) údaje nezbytné k provedení opravy základu daně. Díl 7 Sazby daně a oprava sazby daně § 47 Sazby daně u zdanitelného plnění (1) U zdanitelného plnění nebo přijaté úplaty se uplatňuje a) základní sazba daně ve výši 20 %, nebo b) snížená sazba daně ve výši 10 %. (2) U zdanitelného plnění se uplatní sazba daně platná ke dni vzniku povinnosti přiznat daň. U přijaté úplaty za zdanitelné plnění se uplatní sazba daně platná pro toto zdanitelné plnění ke dni vzniku povinnosti přiznat daň z přijaté úplaty. (3) U zboží se uplatňuje základní sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak. U zboží uvedeného v příloze č. 1, tepla a chladu se uplatňuje snížená sazba daně. (4) U služeb se uplatňuje základní sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak. U služeb uvedených v příloze č. 2 se uplatňuje snížená sazba daně. (5) U převodu nemovitostinemovitosti se uplatňuje základní sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak. (6) Při dodání zboží, pořízení zboží z jiného členského státu a dovozu zboží, jako souboru zboží, se uplatní základní sazba daně, pokud alespoň jeden druh zboží ze souboru podléhá základní sazbě daně. Tímto ustanovením není dotčena možnost uplatnit u každého druhu zboží příslušnou sazbu daně samostatně. (7) U dovozu uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností uvedených v příloze č. 4 se uplatňuje snížená sazba daně. (8) U dovozu zboží, u kterého se uplatňuje jednotná celní sazba a které zařazením patří do různých podpoložek Harmonizovaného systému, se uplatňuje základní sazba daně, pokud alespoň jeden druh zboží podléhá této sazbě daně. (9) U základu daně podle § 36 odst. 10 vztahujícímu se k vratným obalům se použije sazba daně platná pro tento zálohovaný obal. § 47a Závazné posouzení správnosti zařazení zdanitelného plnění z hlediska sazby daně (1) Kterákoliv osoba může požádat Ministerstvo financí o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda je zdanitelné plnění z hlediska sazby daně správně zařazeno do základní nebo snížené sazby daně podle § 47 odst. 1 (dále jen „závazné posouzení“). (2) V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení žadatel uvede a) u fyzické osoby jméno, příjmení, místo pobytu, v podání souvisejícím s její podnikatelskou činností dále uvede obchodní firmu, identifikační číslo, daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, a místo podnikání, b) u právnické osoby obchodní firmu nebo název, identifikační číslo nebo obdobný údaj, sídlo a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, c) popis zboží, služby nebo nemovitostinemovitosti, jichž se žádost o vydání rozhodnutí o závazném posouzení týká; v žádosti lze uvést jednu položku zboží, služby nebo nemovitostinemovitosti, d) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení. (3) Žadatel je povinen na výzvu předložit další údaje vztahující se k obsahu žádosti. § 48 Sazby daně u bytové výstavby Při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených se změnou dokončené stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu, včetně jejich příslušenství, vymezenou stavebním zákonem27), nebo v souvislosti s opravou těchto staveb, se uplatní snížená sazba daně. Jsou-li tyto práce prováděny na jiné stavbě, jejíž část je určena pro bydlení, uplatní se snížená sazba daně jen u těch prací, které jsou poskytnuty výlučně pro část stavby určenou pro bydlení. § 48a Sazby daně u staveb pro sociální bydlení (1) Při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou stavby pro sociální bydlení, včetně jejího příslušenství, změnou dokončené stavby pro sociální bydlení vymezenou stavebním zákonem27a), včetně jejího příslušenství, nebo v souvislosti s opravou této stavby se uplatní snížená sazba daně. Snížená sazba daně se uplatní také při poskytnutí stavebních a montážních prací, kterými se bytový dům, rodinný dům, byt nebo prostor, který byl určen k jiným účelům než k bydlení, mění na stavbu pro sociální bydlení. (2) Vymezením jednotek podle zákona o vlastnictví bytů27a) před dokončením výstavby se nemění charakter stavby. (3) U převodu staveb pro sociální bydlení a jejich příslušenství se uplatní snížená sazba daně, pokud tento zákon nestanoví jinak. (4) Stavbami pro sociální bydlení se rozumí a) byt pro sociální bydlení, b) rodinný dům pro sociální bydlení, c) bytový dům pro sociální bydlení, d) ubytovací zařízení pro ubytování příslušníků bezpečnostních sborů podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů27b) nebo pro ubytování státních zaměstnanců, e) zařízení sociálních služeb poskytující pobytové služby podle zákona o sociálních službách47), f) školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, jakož i střediska výchovné péče, podle zákona upravujícího výkon této výchovy27c), g) internáty škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením podle školského zákona27d), h) zvláštní dětská zařízení, kterými jsou podle zákona upravujícího péči o zdraví27e) kojenecké ústavy a dětské domovy pro děti do 3 let věku, i) zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a zařízení pro výkon pěstounské péče poskytující péči podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí27f), j) speciální lůžková zařízení hospicového typu27g) a k) domovy péče o válečné veterány27h), a to včetně jejich příslušenství. (5) Bytem pro sociální bydlení se rozumí byt, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 120 m2. Celkovou podlahovou plochou bytu pro sociální bydlení se rozumí součet podlahových ploch všech místností bytu, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu. Do celkové podlahové plochy bytu pro sociální bydlení se nezapočítává podíl na společných částech domu. (6) Rodinným domem pro sociální bydlení se rozumí rodinný dům, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 350 m2. Celkovou podlahovou plochou rodinného domu pro sociální bydlení se rozumí součet podlahových ploch všech místností rodinného domu. (7) Bytovým domem pro sociální bydlení se rozumí bytový dům, v němž nejsou jiné byty než byty pro sociální bydlení. (8) Místností se rozumí místně a prostorově uzavřená část stavby, vymezená podlahovou plochou, stropem a pevnými stěnami. § 49 Oprava výše daně (1) Pokud plátce nebo osoba identifikovaná k dani uplatnila a přiznala daň jinak, než stanoví tento zákon, a zvýšila daň na výstupu nebo svoji daňovou povinnost, je oprávněna provést opravu v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byl opravný daňový doklad vystavený za podmínek uvedených v odstavci 2 doručen, nebo ve kterém byla provedena oprava v evidenci pro daňové účely podle odstavce 2. (2) Plátce nebo osoba identifikovaná k dani je povinna vystavit opravný daňový doklad podle § 50, pokud měla povinnost vystavit daňový doklad nebo pokud daňový doklad vystavila za opravované plnění. Pokud plátce nebo osoba identifikovaná k dani neměla povinnost vystavit daňový doklad, provede opravu v evidenci pro daňové účely. (3) Oprava výše daně podle odstavce 1 je samostatným plněním, které se považuje za uskutečněné ve zdaňovacím období, ve kterém byl opravný daňový doklad podle odstavce 2 doručen plátci nebo osobě identifikované k dani, pro kterou se plnění uskutečnilo, nebo byla provedena oprava výše daně v evidenci pro daňové účely podle odstavce 2. U opravy výše daně se uplatní sazba daně platná ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění. Pro přepočet cizí měny na české koruny se v tomto případě použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankoubankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni uskutečnění původního plnění. (4) Opravu výše daně podle odstavce 1 lze provést nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo původní plnění. (5) Opravu výše daně podle odstavce 1 může provést plátce nebo osoba identifikovaná k dani, kteří uskutečnili původní plnění, nebo jejich právní nástupce. § 50 Opravný daňový doklad (1) Opravný daňový doklad obsahuje náležitosti odpovídající původně vystavenému daňovému dokladu, včetně údajů o původním základu daně a o výši nesprávně uplatněné daně. Původní základ daně a nesprávně uplatněná daň se uvede se záporným znaménkem. Opravný daňový doklad musí obsahovat číslo původního daňového dokladu. (2) Při opravě výše daně u zdanitelného plnění opravný daňový doklad dále obsahuje základ daně z původně vystaveného daňového dokladu s kladným znaménkem, příslušnou sazbu daně a výši daně. (3) Při opravě výše daně u plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně, opravný daňový doklad dále obsahuje základ daně z původně vystaveného daňového dokladu s kladným znaménkem a sdělení, že plnění je osvobozeno od daně nebo není předmětem daně podle tohoto zákona. (4) Pokud se oprava výše daně týká více plnění, ke kterým byly vystaveny samostatné daňové doklady podle § 26, mohou být údaje, které jsou společné pro všechny opravy na opravném daňovém dokladu, uvedeny pouze jednou. Ve vazbě na původní daňové doklady musí být na opravném daňovém dokladu vždy uvedena čísla původních daňových dokladů. Díl 8 Osvobození od daně bez nároku na odpočet daně § 51 Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (1) Při splnění podmínek stanovených v § 52 až 62 jsou od daně bez nároku na odpočet daně osvobozena tato plnění: a) poštovní služby (§ 52), b) rozhlasové a televizní vysílání (§ 53), c) finanční činnosti (§ 54), d) pojišťovací činnosti (§ 55), e) převod a nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, nájem dalších zařízení (§ 56), f) výchova a vzdělávání (§ 57), g) zdravotnické služby a zboží (§ 58), h) sociální pomoc (§ 59), i) zrušeno, j) provozování loterií a jiných podobných her (§ 60), k) ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (§ 61), l) dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně (§ 62). (2) U plnění, která jsou osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně, vzniká povinnost přiznat uskutečnění tohoto plnění ke dni jeho uskutečnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém vznikla povinnost přiznat toto plnění. Při stanovení hodnoty plnění osvobozených od daně podle odstavce 1 se postupuje podle § 36. § 52 Poštovní služby (1) Poštovními službami se pro účely tohoto zákona rozumí a) dodání poštovní zásilky28), b) poštovní poukazy28). (2) Poštovní služby uvedené v odstavci 1 jsou osvobozeny od daně, pokud jsou provozovány držitelem poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence podle zvláštního právního předpisu28). (3) Od daně je osvobozeno dodání poštovních známek platných pro použití v rámci poštovních služeb v tuzemsku a dalších obdobných cenin za částku nepřevyšující nominální hodnotu nebo částku podle poštovních ceníků. § 53 Rozhlasové a televizní vysílání Rozhlasovým nebo televizním vysíláním se pro účely osvobození od daně rozumí rozhlasové nebo televizní vysílání prováděné provozovateli vysílání ze zákona29), s výjimkou vysílání reklam30), teleshoppingu31) nebo sponzorování32). § 54 Finanční činnosti (1) Finančními činnostmi se pro účely tohoto zákona rozumí a) převod cenných papírůcenných papírů, obchodních podílů na společnostech a členství v družstvech, b) přijímání vkladů od veřejnosti, c) poskytování úvěrů a peněžních půjček, d) platební styk a zúčtování, e) vydávání platebních prostředků, zejména platebních karet nebo cestovních šeků, f) poskytování a převzetí peněžních záruk a převzetí peněžních závazků, g) otevření, potvrzení a avizování akreditivu podle zvláštního právního předpisu34), h) obstarávání inkasa podle zvláštního právního předpisu35), i) směnárenská činnost, j) operace týkající se peněz, k) dodání zlata České národní bancebance a přijímání vkladů Českou národní bankoubankou od bankbank nebo od státu, l) organizování regulovaného trhu s investičními nástroji36), m) přijímání nebo předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů na účet zákazníka36), n) provádění pokynů týkajících se investičních nástrojů na cizí účet36), o) obchodování s investičními nástroji na vlastní účet pro jiného36), p) obhospodařování majetku zákazníka na základě smlouvy se zákazníkem, pokud je součástí majetku investiční nástroj36), s výjimkou správy nebo úschovy v oblasti investičních nástrojů, q) upisování nebo umísťování emisí investičních nástrojů36), r) vedení evidence investičních nástrojů36), s) vypořádání obchodů s investičními nástroji36), t) obchodování s devizovými hodnotami na vlastní účet nebo na účet zákazníka, u) úplatné postoupení pohledávky postoupené jiným subjektem; osvobozeno od daně není poskytování služeb, jejichž předmětem je vymáhání dluhů a faktoring, v) obhospodařování investičních fondů nebo podílových fondů podle zvláštního právního předpisu37), w) vybírání rozhlasových nebo televizních poplatků38), x) výplata dávek důchodového pojištění (zabezpečení) nebo vybírání opakujících se plateb obyvatelstva, y) sjednání nebo zprostředkování činností uvedených v písmenech a), b), c), d), e), f), g), h), i), j), l), m), n), o), p), q), r), s), t) a u). (2) Osvobození podle odstavce 1 písm. c) v případě operací souvisejících se správou úvěru nebo peněžní půjčky může uplatnit pouze osoba poskytující úvěr nebo peněžní půjčku. (3) Osvobození podle odstavce 1 písm. e) v případě operací souvisejících s vydáváním platebních karet, zejména správy nebo blokace platební karty, může uplatnit pouze vydavatel tohoto platebního prostředku. § 55 Pojišťovací činnosti Pojišťovacími činnostmi se pro účely tohoto zákona rozumí pojišťovací nebo zajišťovací činnosti včetně činností souvisejících s pojišťovací nebo zajišťovací činností, zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví a činnosti v oblasti likvidace pojistných událostí vykonávané samostatnými likvidátory pojistných událostí a penzijní připojištění včetně jeho zprostředkování. § 56 Převod a nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, nájem dalších zařízení (1) Převod staveb, bytů a nebytových prostor je osvobozen od daně po uplynutí tří let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo od data, kdy bylo započato první užívání stavby39), a to k tomu dni, který nastane dříve. (2) Převod pozemků je osvobozen od daně, s výjimkou převodu stavebních pozemků. Stavebním pozemkem se pro účely tohoto zákona rozumí nezastavěný pozemek, na kterém může být podle stavebního povolení39) nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby provedena stavba spojená se zemí pevným základem. Nezastavěným pozemkem se rozumí pozemek, na kterém není stavba jako věc40). (3) Nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor je osvobozen od daně. Osvobození se nevztahuje na krátkodobý nájem stavby bytů a nebytových prostor, nájem prostor a míst k parkování vozidel, nájem bezpečnostních schránek nebo trvale instalovaných zařízení a strojů. Krátkodobým nájmem stavby, bytů a nebytových prostor se rozumí nájem, popřípadě včetně vnitřního movitého vybavení či dodání elektřiny, tepla, chladu, plynu nebo vody, nejdéle na 48 hodin nepřetržitě. (4) Plátce se může rozhodnout, že u nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor jiným plátcům pro účely uskutečňování jejich ekonomických činností se uplatňuje daň. § 57 (1) Výchovou a vzděláváním se pro účely tohoto zákona rozumí a) výchovná a vzdělávací činnost poskytovaná v mateřských školách, základních školách, středních školách, konzervatořích, vyšších odborných školách, základních uměleckých školách a jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky, které jsou zapsány ve školském rejstříku42), dále výchovná a vzdělávací činnost v rámci praktického vyučování nebo praktické přípravy uskutečňované na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřely se školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování nebo odborné praxe a o podmínkách pro jejich konání43), b) školské služby poskytované ve školských zařízeních, které jsou zapsány ve školském rejstříku42) a které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách podle písmene a) nebo s ním přímo souvisejí; dále zajištění ústavní nebo ochranné výchovy anebo preventivně výchovné péče44), c) vzdělávací činnost poskytovaná na vysokých školách44a) 1. v akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech, 2. v programech celoživotního vzdělávání uskutečňovaných v rámci akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů, 3. v programech celoživotního vzdělávání uskutečňovaných podle zvláštních právních předpisů44b), 4. v programech celoživotního vzdělávání uskutečňovaných jako Univerzita třetího věku, d) činnost prováděná za účelem rekvalifikace poskytovaná osobami, které získaly akreditaci k provádění rekvalifikace podle zvláštních právních předpisů44c), a osobami, které provádí rekvalifikaci k získání kvalifikačních požadavků podle státních norem nebo k získání odborné způsobilosti pro výkon pracovní činnosti44g), které mají akreditované vzdělávací programy, e) výchovná a vzdělávací činnost v rámci plnění povinné školní docházky žáků ve školách zřízených na území České republiky a nezapsaných do školského rejstříku, v níž ministr školství, mládeže a tělovýchovy povolil plnění povinné školní docházky44d), f) jazykové vzdělání poskytované fyzickými a právnickými osobami působícími v oblasti jazykového vzdělávání uznanými Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy44e) a dále jazykové vzdělání poskytované osobami působícími v oblasti jazykového vzdělávání v přípravných kurzech pro vykonání standardizovaných jazykových zkoušek uznaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy44f), g) výchovné, vzdělávací a volnočasové aktivity poskytované dětem a mládeži příspěvkovými organizacemi a nestátními neziskovými organizacemi dětí a mládeže. (2) Od daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečňované v rámci výchovy a vzdělávání osobou uvedenou v odstavci 1. § 58 Zdravotnické služby a zboží (1) Zdravotnickými službami se pro účely tohoto zákona rozumí služby zdravotní péče a související služby poskytované oprávněnými subjekty45) pacientům a osobám, jimž je taková péče určena, vymezené zákonem o veřejném zdravotním pojištění46). Za zdravotnické služby se nepovažují zdanitelná plnění uskutečňovaná očními optiky. (2) Od daně je osvobozeno dodání zboží oprávněnými osobami podle odstavce 1, které je spotřebováno v rámci zdravotnických služeb podle odstavce 1. Od daně je osvobozeno dodání lidské krve a jejích složek, lidských orgánů, tkání a mateřského mléka. Od daně je osvobozeno též dodání stomatologických výrobků, které jsou zdravotnickými prostředky podle zvláštních právních předpisů, stomatologickými laboratořemi včetně oprav tohoto zboží. Od daně není osvobozen výdej nebo prodej léčiv, potravin pro zvláštní výživu a zdravotnických prostředků na lékařský předpis i bez lékařského předpisu. Od daně je také osvobozeno poskytování dopravních zdravotních služeb oprávněnými osobami za použití prostředků pro dopravu k tomuto účelu zvlášť konstruovaných nebo upravených. (3) Od daně je osvobozeno zdravotní pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění46). § 59 Sociální pomoc Sociální pomocí se pro účely tohoto zákona rozumí sociální služby podle zvláštního právního předpisu47). Sociální služby jsou osvobozeny od daně, pokud jsou poskytovány podle zvláštního právního předpisu47a). § 60 Provozování loterií a jiných podobných her Provozováním loterií a jiných podobných her se pro účely tohoto zákona rozumí provozování loterií a jiných podobných her48), s výjimkou služeb souvisejících s jejich provozováním zajišťovaných pro provozovatele jinými osobami. § 61 Ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně Od daně jsou dále osvobozena tato plnění: a) poskytnutí služeb jako protihodnoty členského příspěvku pro vlastní členy politických stran a hnutí, církví a náboženských společností, občanských sdružení včetně odborových organizací, profesních komor nebo jiných právnických osob, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, pokud toto osvobození od daně nenarušuje hospodářskou soutěž; od daně je osvobozeno také dodání zboží těmito osobami v souvislosti s poskytnutými službami, b) poskytnutí služeb a dodání zboží úzce souvisejícího s ochranou a výchovou dětí a mládeže orgány sociálně-právní ochrany dětí a dalšími orgány nebo osobami, které zajišťují výkon sociálně-právní ochrany dětí podle zvláštního právního předpisu48a), c) poskytnutí pracovníků náboženskými nebo obdobnými organizacemi k činnostem uvedeným v písmenu b) a v § 57 až 59, a to s přihlédnutím k duchovní péči, d) poskytování služeb úzce souvisejících se sportem nebo tělesnou výchovou právnickými osobami, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, osobám, které vykonávají sportovní nebo tělovýchovnou činnost, e) poskytnutí kulturních služeb a dodání zboží s nimi úzce souvisejícího krajem, obcíobcí, právnickou osobou zřízenou zákonem, právnickou osobou zřízenou Ministerstvem kultury nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, f) poskytování služeb a dodání zboží osobami, jejichž činnosti jsou osvobozeny od daně podle písmen a), b), c), d) a e) a podle § 57, 58 a 59 za podmínky, že se jedná pouze o dodání zboží nebo poskytnutí služeb při příležitostných akcích pořádaných výlučně za účelem získání finančních prostředků k činnostem, pro které jsou tyto osoby založeny nebo zřízeny, pokud toto osvobození od daně nenarušuje hospodářskou soutěž, g) poskytování služeb, které poskytují nezávislá seskupení osob, které jsou právnickou osobou, svým členům, kteří uskutečňují pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně nebo plnění, která nejsou předmětem daně, pokud jsou tyto služby nezbytné pro uskutečňování jejich plnění a pokud úhrada za poskytnuté služby odpovídá nákladům na jejich poskytnutí podle podílů členů na poskytnuté službě, nenarušuje-li toto osvobození hospodářskou soutěž. § 62 Dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně (1) Plněním osvobozeným od daně je dodání zboží, u kterého při pořízení, popřípadě při změně účelu použití, plátce nemohl uplatnit nárok na odpočet daně, protože je používal k uskutečnění plnění osvobozených od daně. (2) Plněním osvobozeným od daně je dodání zboží, při jehož pořízení nebo použití neměl plátce nárok na odpočet daně podle § 75 odst. 2. Díl 9 Osvobození od daně s nárokem na odpočet daně § 63 Plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně (1) Od daně s nárokem na odpočet daně jsou osvobozena dále uvedená osvobozená plnění za podmínek stanovených v § 64 až 71f: a) dodání zboží do jiného členského státu (§ 64), b) pořízení zboží z jiného členského státu (§ 65), c) vývoz zboží (§ 66), d) poskytnutí služby do třetí země (§ 67), e) osvobození ve zvláštních případech (§ 68), f) přeprava a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží (§ 69), g) přeprava osob (§ 70), h) dovoz zboží (§ 71), i) dovoz zboží v osobních zavazadlech cestujícího nebo člena posádky letadla a dovoz pohonných hmot cestujícím (§ 71a až 71f). (2) U plnění, která jsou osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně, vzniká povinnost přiznat uskutečnění tohoto plnění ke dni jeho uskutečnění, pokud zákon nestanoví jinak. Plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém vznikla povinnost přiznat toto plnění. Při stanovení hodnoty plnění osvobozených od daně podle odstavce 1 se postupuje podle § 36. Při opravě hodnoty plnění osvobozených od daně podle odstavce 1 se postupuje podle § 42 a 43. § 64 Osvobození při dodání zboží do jiného členského státu (1) Dodání zboží do jiného členského státu plátcem osobě registrované k dani v jiném členském státě, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska plátcem nebo pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, s výjimkou dodání zboží osobě, pro kterou pořízení zboží v jiném členském státě není předmětem daně. (2) Dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu plátcem osobě v jiném členském státě, který je odeslán nebo přepraven z tuzemska plátcem nebo osobou, která nový dopravní prostředek pořizuje, nebo zmocněnou třetí osobou, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně. (3) Dodání zboží, které je předmětem spotřební daně, do jiného členského státu plátcem osobě povinné k dani, která není registrovaná k dani v jiném členském státě, nebo právnické osobě, která není registrovaná k dani v jiném členském státě, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska plátcem nebo pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud odeslání nebo přeprava zboží je uskutečněna podle zvláštního právního předpisu24), a povinnost platit spotřební daň vzniká pořizovateli v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží. (4) Přemístění obchodního majetku plátce z tuzemska do jiného členského státu pro účely jeho podnikání podle § 13 odst. 6 je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud plátce prokáže, že zboží bylo přemístěno do jiného členského státu a bylo předmětem daně při pořízení zboží v tomto členském státě. (5) Dodání zboží do jiného členského státu lze prokázat písemným prohlášením pořizovatele nebo zmocněné třetí osoby, že zboží bylo přepraveno do jiného členského státu, nebo jinými důkazními prostředky. § 65 Osvobození při pořízení zboží z jiného členského státu (1) Pořízení zboží z jiného členského státu je osvobozeno od daně, pokud dodání takového zboží plátcem v tuzemsku je v každém případě osvobozeno od daně. (2) Pořízení zboží z jiného členského státu je osvobozeno od daně, pokud dovoz takového zboží je osvobozen od daně. § 66 Osvobození od daně při vývozu zboží (1) Vývozem zboží se pro účely tohoto zákona rozumí výstup zboží z území Evropského společenství na území třetí země, jestliže zboží bylo propuštěno do celního režimu vývoz, pasivní zušlechťovací styk nebo vnější tranzit, nebo bylo propuštěno do celně schváleného určení zpětný vývoz zboží z celního území Evropského společenství48b). Za vývoz zboží se pro účely tohoto zákona považuje také umístění nebo dodání zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku. (2) Osvobozeno od daně při vývozu zboží do třetí země je dodání zboží plátcem, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska do třetí země a) prodávajícím nebo jím zmocněnou osobou, nebo b) kupujícím nebo jím zmocněnou osobou, jestliže kupující nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání ani místo pobytu, ani provozovnu, s výjimkou zboží přepravovaného kupujícím za účelem vybavení nebo zásobení rekreačních lodí nebo letadel, popřípadě jiného prostředku pro dopravu pro soukromé použití. (3) Osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně je také umístění nebo dodání zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku. (4) Při dodání zboží do třetí země se za den uskutečnění plnění považuje den výstupu zboží z území Evropského společenství potvrzený celním orgánem. Dodání zboží na území třetí země je plátce povinen prokázat daňovým dokladem podle § 30 odst. 4 písm. a) a § 30 odst. 5. (5) Za den umístění nebo dodání zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu se považuje den potvrzený celním orgánem na rozhodnutí o umístění zboží ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu v tuzemsku. Umístění nebo dodání zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu je plátce povinen prokázat daňovým dokladem podle § 30 odst. 4 písm. b) a § 30 odst. 5. (6) V případě, že výstup zboží z území Evropského společenství není potvrzen celním orgánem na daňovém dokladu, může plátce prokázat výstup zboží jinými důkazními prostředky. § 67 Osvobození při poskytnutí služby do třetí země (1) Poskytnutí služby do třetí země osobě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání ani provozovnu, s místem plnění v tuzemsku, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně. (2) Službou podle odstavce 1 jsou práce na movitém majetku, který je pořízen nebo dovezen za účelem provedení těchto prací v tuzemsku a následně je odeslán nebo přepraven do třetí země osobou, která tyto služby poskytla, nebo osobou, pro kterou jsou tyto služby poskytnuty, nebo zmocněnou třetí osobou. § 68 Osvobození ve zvláštních případech (1) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží pro zásobení lodí a) používaných k plavbě po volném moři a přepravujících osoby za úplatu nebo používaných k obchodní, průmyslové nebo rybářské činnosti, b) používaných k poskytnutí záchrany a pomoci na moři nebo k pobřežnímu rybolovu, s výjimkou dodání palubních zásob lodím používaným k pobřežnímu rybolovu, c) válečných, pokud opouštějí tuzemsko a směřují do zahraničních přístavů a kotvišť. (2) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno a) dodání, úprava, oprava, údržba nebo nájem námořních lodí, včetně nájmu námořních lodí s posádkou, uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), b) dodání, nájem, oprava nebo údržba zařízení včetně rybářského vybavení, které je na těchto lodích instalováno nebo používáno. (3) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno a) dodání, úprava, oprava, údržba nebo nájem letadel, včetně nájmu letadel s posádkou, které jsou užívány leteckými společnostmi provozujícími zejména přepravu osob a zboží mezi jednotlivými členskými státy a dále mezi členskými státy a třetími zeměmi, b) dodání, nájem, oprava nebo údržba zařízení, které je na těchto letadlech instalováno nebo používáno. (4) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží pro zásobení letadel uvedených v odstavci 3. (5) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno poskytnutí služby, s výjimkou služeb uvedených v odstavci 2, které přímo souvisejí s námořními loděmi uvedenými v odstavci 2 nebo přímo souvisejí s přepravovaným nákladem. (6) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno poskytnutí služby, s výjimkou služeb uvedených v odstavci 3, které přímo souvisejí s letadly uvedenými v odstavci 3 nebo přímo souvisejí s přepravovaným nákladem. (7) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby diplomatické misi, konzulárnímu úřadu, zvláštní misi, zastupitelství mezinárodní organizace nebo orgánu Evropských společenství se sídlem v jiném členském státě a jejich členům a úředníkům, pokud plátce uskutečňující toto dodání nebo poskytnutí služby prokáže nárok na osvobození tohoto dodání nebo poskytnutí služby osvědčením o osvobození od daně potvrzeným příslušným orgánem členského státu, na jehož území je sídlo diplomatické mise, konzulárního úřadu, zvláštní mise, zastupitelství mezinárodní organizace nebo orgánu Evropských společenství. (8) Diplomatická mise, konzulární úřad, zvláštní mise, zastupitelství mezinárodní organizace nebo orgán Evropských společenství se sídlem v tuzemsku a jejich členové nebo úředníci, pokud jsou osobami požívajícími výsad a imunit podle § 80, jsou povinni na vyžádání osoby registrované k dani v jiném členském státě, která těmto osobám dodává zboží nebo poskytuje službu, které jsou osvobozeny od daně, požádat správce daně o potvrzení osvědčení o osvobození od daně. Diplomatická mise, konzulární úřad, zvláštní mise nebo zastupitelství mezinárodní organizace, jejich členové nebo úředníci a členové orgánu Evropských společenství jsou oprávněni od osoby registrované k dani v jiném členském státě pořizovat zboží nebo službu, které jsou osvobozeny od daně, pouze v rozsahu stanoveném principem vzájemnosti a v případě, kdy princip vzájemnosti nelze uplatnit, v rozsahu stanoveném v § 80. Pro stanovení tohoto rozsahu se započítává i výše daně vrácené podle § 80. (9) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby a) uskutečněné v tuzemsku, které jsou určeny pro použití ozbrojenými silami ostatních členských států Severoatlantické smlouvy nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na společném obranném úsilí, b) do jiného členského státu pro ozbrojené síly jakéhokoli členského státu, který je členským státem Severoatlantické smlouvy a který není státem určení, které jsou určeny pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na společném obranném úsilí. (10) zrušen. (11) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zlata centrálním bankámbankám jiných států. (12) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží humanitárním a dobročinným organizacím, které je v rámci své humanitární, dobročinné nebo vzdělávací činnosti mimo území Evropského společenství odešlou nebo přepraví do třetí země. (13) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno poskytnutí služby osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby, která spočívá v zajištění plnění osvobozeného od daně podle § 66 až 69, s výjimkou odstavce 14, nebo plnění uskutečněného ve třetí zemi. (14) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozena přeprava zboží mezi členskými státy, pokud se jedná o přepravu nebo odeslání zboží na ostrovy tvořící autonomní oblasti Azory a Madeira, z těchto ostrovů nebo mezi těmito ostrovy. (15) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží umístěného ve svobodném skladu nebo ve svobodném pásmu, poskytnutí služeb vztahujících se ke zboží umístěnému ve svobodném skladu nebo ve svobodném pásmu. § 69 Osvobození přepravy a služeb přímo vázaných na dovoz a vývoz zboží (1) Přeprava zboží při vývozu je v tuzemsku osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně. Služby přímo vázané na dovoz, včetně přepravy zboží při dovozu, které je povinna osoba, které vzniká daňová povinnost nebo povinnost přiznat daň podle § 23, zahrnout do základu daně podle § 38, jsou v tuzemsku osvobozeny od daně s nárokem na odpočet daně. (2) Za přepravu zboží vázanou na dovoz zboží podle § 12 odst. 2 a vývoz zboží se nepovažuje přeprava z místa v tuzemsku do svobodného skladu nebo svobodného pásma a naopak a mezi dvěma svobodnými sklady nebo svobodnými pásmy. (3) Služby, které jsou přímo vázány na dovoz zboží podle § 12 odst. 2 a vývoz zboží, jsou osvobozeny od daně s nárokem na odpočet daně, s výjimkou služeb uvedených v § 51, pokud zákon nestanoví jinak. (4) Osvobození od daně při uskutečňování přepravy při dovozu a vývozu zboží je plátce, který přepravu při dovozu a vývozu zboží uskutečňuje, povinen doložit správci daně přepravním dokladem potvrzeným pohraničním celním úřadem členského státu, který je vstupním státem při dovozu zboží nebo výstupním státem při vývozu zboží, popřípadě jinými důkazními prostředky. Přepravním dokladem se rozumí doklad, který je používán pro dopravní prostředek, jímž je přeprava zboží při dovozu a vývozu uskutečňována. Plátce, který uskutečňuje přepravu při dovozu a vývozu zboží na základě postoupení závazku dalších osob, je povinen prokázat nárok na osvobození od daně přepravním dokladem, smlouvou o přepravě věci nebo jinými důkazními prostředky. (5) Osvobození od daně při poskytnutí služeb podle odstavce 3 je plátce, který tyto služby uskutečňuje, povinen doložit správci daně dokladem o zaplacení, popřípadě jinými doklady prokazujícími splnění podmínek pro osvobození od daně. § 70 Osvobození přepravy osob Přeprava osob a jejich zavazadel mezi jednotlivými členskými státy a dále mezi členskými státy a třetími zeměmi, včetně služeb přímo souvisejících s touto přepravou, je v tuzemsku osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně. Za služby přímo související s touto přepravou osob se považují zejména služby zajištění přepravy osob jménem a na účet jiné osoby, prodej přepravních dokladů, vystavení dokladů, vytvoření rezervace a její změna a výměna přepravních dokladů. Tato přeprava je osvobozena, i když je prováděna osobami, které jsou registrovány k dani v jiném členském státě, nebo zahraniční osobou povinnou k dani. Zpáteční přeprava se považuje za samostatnou přepravu. § 71 Osvobození při dovozu zboží (1) Dovoz zboží je osvobozen od daně, pokud je dováženému zboží přiznáno osvobození od cla podle zvláštního právního předpisu49), s výjimkou dovozu vybavení domácností určeného k zařízení rekreačního objektu, zboží vzdělávací, kulturní a vědecké povahy, vědeckých nástrojů a přístrojů, nástrojů a přístrojů určených pro lékařský výzkum, stanovení lékařské diagnózy a provádění lékařských výkonů, pokud není osvobozen podle odstavce 2. (2) Od daně je osvobozen dovoz zboží, pokud by dodání tohoto zboží plátcem v tuzemsku bylo v každém případě osvobozeno od daně. (3) U vráceného zboží je přiznán nárok na osvobození od daně pouze osobě, která předmětné zboží vyvezla, pokud bylo tomuto zboží přiznáno osvobození od cla. (4) Od daně je osvobozen dovoz zboží osobám požívajícím diplomatických výsad a imunit, a to v rozsahu vyplývajícím z mezinárodních smluv, které jsou součástí českého právního řádu, pokud bylo tomuto zboží přiznáno osvobození od cla. (5) Od daně je osvobozen dovoz zboží mezinárodními organizacemi nebo jejich členy, a to v rámci omezení a za podmínek stanovených mezinárodními úmluvami zakládajícími tyto organizace, popřípadě dohodami o umístění jejich sídla. (6) Od daně je osvobozen dovoz zboží ozbrojenými silami ostatních členských států Severoatlantické smlouvy, které je určeno pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na společném obranném úsilí. (7) Od daně je osvobozen dovoz úlovku do přístavu, který nebyl zpracován nebo který již byl konzervován za účelem prodeje, ale dosud nebyl dodán, pokud byl uskutečněn osobou podnikající v námořním rybářství. (8) Od daně je osvobozen dovoz zboží, při kterém vzniká daňová povinnost v tuzemsku, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno ze třetí země, a ukončení odeslání nebo přepravy tohoto zboží je v jiném členském státě a dodání tohoto zboží do jiného členského státu je osvobozeno od daně podle § 64. (9) Od daně je osvobozen dovoz zlata Českou národní bankoubankou. (10) Od daně je osvobozen dovoz plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy a dovoz elektřiny. (11) Od daně jsou osvobozeny drobné zásilky zboží neobchodní povahy ze třetí země mezi fyzickými osobami, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem49). Od daně nejsou osvobozeny zásilky obsahující zboží nad množstevní limity stanovené tímto zvláštním právním předpisem. (12) Od daně je osvobozen dovoz obchodního majetku a ostatního zařízení při přemístění podnikání ze třetí země, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem49), s výjimkou ustanovení týkajících se půjčení, pronájmu, zastavení nebo převodu tohoto obchodního majetku nebo zařízení. Osvobození se nevztahuje na obchodní majetek a zařízení použité pro plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 51. (13) Od daně je osvobozen dovoz laboratorních zvířat a biologických a chemických látek určených k výzkumu, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem49), pokud jsou dovezeny bez úplaty. (14) Od daně je osvobozen dovoz zboží zabaveného a propadlého při řízení podle zvláštního právního předpisu49a), pokud je zboží bezúplatně předáno humanitárním a charitativním organizacím nebo sociálním a zdravotnickým zařízením činným na území České republiky k bezúplatnému rozdání zboží sociálně potřebným osobám. (15) Od daně je osvobozen dovoz zboží pro státní a dobročinné organizace, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem49), pokud je toto zboží získáno bez úplaty. (16) Od daně je osvobozen dovoz zboží určeného pro užití zdravotně postiženými osobami, uskutečněný institucemi nebo organizacemi, jejichž hlavní činností je vzdělávání nebo pomoc zdravotně postiženým osobám, včetně zboží darovaného těmto institucím nebo organizacím, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem49). Zboží, jehož dovoz byl osvobozen od daně podle tohoto odstavce, nesmí být použito pro jiné účely než vzdělávání, zaměstnávání nebo sociální přizpůsobení zdravotně postižených osob. (17) Od daně je osvobozen dovoz pomocného materiálu k uskladnění a ochraně zboží při přepravě, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem49), pokud úplata za tento materiál je zahrnuta do základu daně podle § 38. (18) Od daně je osvobozen dovoz vratných obalů bez úplaty či za úplatu. Osvobození od daně při dovozu zboží v osobních zavazadlech cestujícího nebo člena posádky letadla a při dovozu pohonných hmot cestujícím § 71a (1) Od daně je v tuzemsku osvobozen příležitostný dovoz zboží v osobních zavazadlech cestujícího, pokud je toto zboží určeno k osobnímu užívání cestujícím, k užívání členy jeho rodiny nebo jako dar a z povahy ani množství zboží nelze usuzovat, že je dováženo pro obchodní účely (dále jen „dovoz zboží cestujícím“), a pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 71b až 71d a v § 71f. (2) Osobními zavazadly cestujícího se pro účely tohoto zákona rozumí zavazadla, která cestující předkládá při svém příjezdu celnímu orgánu, a zavazadla, která celnímu orgánu předloží později, pokud prokáže, že byla zapsána jako doprovodná zavazadla v okamžiku jeho odjezdu u společnosti, která zajišťovala jeho přepravu. (3) Za dovoz zboží cestujícím se nepovažuje dovoz zboží, u kterého cestující prokáže, že bylo pořízeno na území Evropského společenství, a u kterého nebyla v žádném členském státě vrácena daň nebo spotřební daň. § 71b (1) Dovoz zboží cestujícím v letecké dopravě je v tuzemsku osvobozen od daně do výše hodnoty zboží odpovídající částce 430 EUR na osobu. (2) Dovoz zboží cestujícím v rámci rekreačního nebo sportovního létání49c) je v tuzemsku osvobozen od daně do výše hodnoty zboží odpovídající částce 300 EUR na osobu. (3) Při dovozu zboží cestujícím mladším patnácti let se částka uvedená v odstavcích 1 a 2 snižuje na částku 200 EUR na osobu. (4) Do celkové výše hodnoty zboží osvobozeného od daně podle odstavců 1 až 3 nelze započítat jen část hodnoty některého dovezeného zboží. (5) Do celkové výše hodnoty zboží osvobozeného od daně podle odstavců 1 až 3 se nezapočítává hodnota a) zboží uvedeného v § 71c, 71d a 71f, b) zboží, které je dočasně dovezeno cestujícím do tuzemska, c) zboží dováženého nazpět po jeho dočasném vývozu cestujícím, d) léčiv nezbytných pro osobní potřebu cestujícího. (6) Pro přepočet hodnoty zboží na českou měnu se použije kurz platný první pracovní den měsíce října roku předcházejícího dovozu zboží zveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie. Takto přepočítaná hodnota zboží na českou měnu se zaokrouhlí na stokoruny. § 71c (1) Dovoz zboží cestujícím v případě, že se jedná o dovoz tabákových výrobků, je v tuzemsku osvobozen od daně nejvýše v rozsahu a) 200 cigaret, b) 100 doutníků o hmotnosti jednoho kusu nejvýše 3 gramy, c) 50 doutníků o hmotnosti jednoho kusu vyšší než 3 gramy, nebo d) 250 g tabáku ke kouření. (2) Pro účely osvobození od daně představuje každé množství jednotlivých druhů výrobků uvedené v odstavci 1 100 % celkového množství, které lze osvobodit od daně. Osvobození od daně lze uplatnit na jakoukoli kombinaci množství těchto výrobků, pokud součet jejich procentních podílů využitých pro dovoz nepřesáhne 100 %. (3) Osvobození od daně podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na zboží dovezené cestujícím mladším sedmnácti let. § 71d (1) Dovoz zboží cestujícím v případě, že se jedná o dovoz alkoholu a alkoholických nápojů, s výjimkou tichého vína a piva, je v tuzemsku osvobozen od daně nejvýše v rozsahu a) 1 litru alkoholického nápoje, jehož skutečný obsah lihu přesahuje 22 % objemových, nebo nedenaturovaného alkoholu s obsahem lihu nejméně 80 % objemových, nebo b) 2 litrů alkoholického nápoje, jehož skutečný obsah alkoholu nepřesahuje 22 % objemových. (2) Pro účely osvobození od daně představuje každé množství jednotlivých druhů výrobků uvedené v odstavci 1 100 % celkového množství, které lze osvobodit od daně. Osvobození od daně lze uplatnit na jakoukoli kombinaci množství těchto výrobků, pokud součet jejich procentních podílů využitých pro dovoz nepřesáhne 100 %. (3) Při dovozu tichého vína a piva je v tuzemsku osvobozen od daně dovoz zboží cestujícím v množství nejvýše 4 litry tichého vína na osobu a 16 litrů piva na osobu. (4) Osvobození od daně podle odstavců 1 až 3 se nevztahuje na zboží dovezené cestujícím mladším sedmnácti let. § 71e (1) Dovoz zboží při výkonu práce členem posádky letadla, které je používáno k přepravě mezi třetími zeměmi a tuzemskem, nebo dovoz zboží členem posádky letadla v rámci rekreačního nebo sportovního létání, je v tuzemsku osvobozen od daně do výše hodnoty zboží odpovídající částce 300 EUR na osobu. (2) Ustanovení § 71a až 71d se pro dovoz zboží členem posádky letadla uvedeného v odstavci 1 použijí obdobně. § 71f Od daně je v tuzemsku osvobozen dovoz pohonných hmot v běžné nádrži motorového dopravního prostředku a dovoz pohonných hmot v množství nejvýše 10 litrů v přenosné nádrži v jednom motorovém prostředku pro dopravu. Díl 10 Odpočet daně § 72 Nárok na odpočet daně (1) Nárok na odpočet daně má plátce, pokud přijatá zdanitelná plnění použije pro uskutečnění své ekonomické činnosti. Nárok na uplatnění odpočtu daně vzniká dnem, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na výstupu. (2) Plátce má nárok na uplatnění odpočtu daně u přijatých zdanitelných plnění, která použije pro účely uskutečňování a) zdanitelných plnění, u kterých vzniká povinnost přiznat daň na výstupu, b) plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně, c) plnění v rámci své ekonomické činnosti s místem plnění mimo tuzemsko, pokud u těchto přijatých zdanitelných plnění by plátce měl nárok na odpočet daně, pokud by se zdanitelná plnění uskutečnila s místem plnění v tuzemsku, nebo d) plnění uvedených v § 54 odst. 1 písm. a) až j) a l) až u) a v § 55 pro zahraniční osobu, která neuskutečňuje ekonomickou činnost v tuzemsku, nebo pokud jsou taková plnění přímo spojena s vývozem zboží, e) plnění uvedených v § 13 odst. 8 a v § 14 odst. 5. (3) Odpočet daně lze uplatnit v daňovém přiznání, nebo při daňové kontrole49b). (4) Plátce má nárok na odpočet daně v plné výši u přijatých zdanitelných plnění, která použije výhradně pro uskutečnění plnění uvedených v odstavci 2. Pokud plátce přijatá zdanitelná plnění použije jak k uskutečnění plnění uvedených v odstavci 2, tak i plnění uvedených v § 75 odst. 1, je povinen krátit odpočet daně způsobem uvedeným v § 76. (5) Pokud plátce přijatá zdanitelná plnění použije jak pro uskutečnění své ekonomické činnosti, tak pro účely s ní nesouvisející, má nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro ekonomickou činnost. Pokud plátce u těchto přijatých zdanitelných plnění uplatní nárok na odpočet daně v plné výši, považuje se část přijatých zdanitelných plnění, kterou použije pro účely nesouvisející s jeho ekonomickou činností, za dodání zboží podle § 13 odst. 4 písm. a) nebo za poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 písm. a). § 73 Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně (1) Plátce prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem, který byl vystaven plátcem. (2) Nárok na odpočet daně lze uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo přijaté zdanitelné plnění nebo ve kterém byla přijata úplata, pokud z této úplaty plátci vznikla povinnost přiznat daň. (3) Nárok na odpočet daně má plátce u přijatých zdanitelných plnění, u kterých při dovozu zboží vznikla daňová povinnost nebo povinnost přiznat daň podle § 23. Nárok na odpočet daně při dovozu zboží lze uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém byla daň vyměřena nebo přiznána. Plátce prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem. (4) Pokud není dovezené zboží propuštěno do celního režimu, ve kterém vznikla povinnost vyměřit daň při dovozu zboží, nárok na odpočet daně lze uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém bylo doručeno rozhodnutí celního orgánu o vyměření daně. Nárok na odpočet daně lze uplatnit, pokud je daň při dovozu zboží zaplacena. (5) Pro uplatnění nároku na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, u kterých byla vyměřena daň při dovozu, musí mít plátce daňový doklad s vyznačeným datem propuštění zboží, s výjimkou, kdy daňovým dokladem je jiné rozhodnutí celního orgánu. Pokud je daň dodatečně vyměřena podle § 44 odst. 1, lze odpočet daně uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém byla daň dodatečně vyměřena. (6) Nárok na odpočet daně má plátce při pořízení zboží z jiného členského státu, pokud mu při tomto pořízení vznikla povinnost přiznat daň. Plátce při pořízení zboží z jiného členského státu prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem podle § 35. Nárok na odpočet daně lze uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém plátci vznikla povinnost přiznat daň podle § 25. (7) Nárok na odpočet daně má plátce při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou povinnou k dani, pokud mu při tomto poskytnutí vznikla povinnost přiznat daň. Plátce při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou povinnou k dani prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem podle § 31 nebo 32. Nárok na odpočet daně lze uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém plátci vznikla povinnost přiznat daň podle § 24. (8) Pokud u plnění vznikla povinnost přiznat daň na výstupu ke dni přijetí úplaty plátcem, který uskutečňuje zdanitelné plnění, dojde k vrácení úplaty a zdanitelné plnění se přitom neuskuteční, nemá plátce nárok na odpočet daně. Jestliže již plátce uplatnil nárok na odpočet daně, je povinen podat dodatečné daňové přiznání na zvýšení daňové povinnosti, pokud již neprovedl opravu odpočtu daně na základě daňového dobropisu. (9) U plátců, kteří uskutečňují zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení10) nebo jiné obdobné smlouvy, uplatňuje nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých k činnosti sdružení určený účastník, který vede evidenci za sdružení podle § 100 odst. 3. Plátci podnikající společně na základě smlouvy o sdružení mohou uplatňovat nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých pro činnost sdružení jednotlivě, pokud uskutečňují zdanitelná plnění, ke kterým použijí tato přijatá zdanitelná plnění. Uskutečněná zdanitelná plnění plátci uvádějí ve svých daňových přiznáních. Jestliže je uplatňován nárok na odpočet daně jednotlivými účastníky sdružení, musí být těmito účastníky uplatněna daň na výstupu ve vztahu k určenému účastníkovi sdružení, který přiznává daň na výstupu za činnost celého sdružení. (10) Plátce, který je povinen krátit odpočet daně podle § 72 odst. 4, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně u krácených plnění nejpozději za poslední zdaňovací období kalendářního roku, v jehož některém ze zdaňovacích období mohl být nárok uplatněn nejdříve. (11) Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém mohl být nárok nejdříve uplatněn. Po uplynutí této lhůty je však plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, u kterých mu vznikla při jejich přijetí povinnost přiznat daň na výstupu, pokud daň na výstupu z těchto plnění přiznal. (12) Daňový doklad pro prokázání nároku na odpočet daně musí obsahovat všechny náležitosti stanovené tímto zákonem. Pokud doklad neobsahuje všechny náležitosti daňového dokladu, prokazuje se nárok podle zvláštního právního předpisu51). § 74 Nárok na odpočet daně při změně režimu (1) Plátce má nárok na odpočet daně u zboží pořízeného za posledních 12 měsíců před datem registrace, které je k datu registrace jeho obchodním majetkem. Plátce má nárok na odpočet daně i u zboží pořízeného za posledních 12 měsíců před datem registrace, které k datu registrace již samostatně jeho obchodním majetkem není, pokud se stalo součástí hmotného majetku7c), odpisovaného nehmotného majetku7c), pozemků nebo zásob, které k datu registrace jeho obchodním majetkem jsou. Obdobně má plátce nárok na odpočet daně při dovozu zboží a při pořízení nemovitostinemovitosti. (2) Plátce má nárok na odpočet daně u služeb pořízených za posledních 12 měsíců před datem registrace, které jsou k datu registrace obchodním majetkem plátce. Plátce má nárok na odpočet daně i u služeb, které mu byly poskytnuty za posledních 12 měsíců před datem registrace, které k datu registrace již samostatně obchodním majetkem plátce nejsou, pokud se staly součástí hmotného majetku7c), odpisovaného nehmotného majetku7c), pozemků nebo zásob, které k datu registrace obchodním majetkem plátce jsou. (3) Datem registrace se pro účely tohoto ustanovení rozumí datum účinnosti registrace uvedené na rozhodnutí o registraci. (4) Nárok na odpočet daně podle odstavců 1 a 2 se uplatní způsobem a za podmínek stanovených v § 72 a 73 za první zdaňovací období po datu registrace. Podmínkou uplatnění nároku na odpočet daně jsou daňové doklady nebo doklady vystavené plátcem, které obsahují částku za zdanitelné plnění, které je včetně daně. (5) Datem pořízení se pro účely tohoto ustanovení rozumí datum uskutečnění zdanitelného plnění. (6) Při zrušení registrace je plátce povinen snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který je k datu zrušení registrace jeho obchodním majetkem a u kterého uplatnil nárok na odpočet daně nebo jeho část. Snížení odpočtu daně se vztahuje na majetek uvedený v odstavci 7 a plátce je povinen provést snížení odpočtu daně za poslední zdaňovací období. (7) Částka, o kterou je plátce povinen snížit nárok na odpočet daně podle odstavce 6, se určí a) obdobně postupem podle § 78 odst. 5 u majetku vymezeného v § 78 odst. 2, nebo b) ve výši uplatněného odpočtu daně u nedokončeného majetku vytvořeného vlastní činností, u úplat za zdanitelná plnění, která se do dne předcházejícího dni zrušení registrace neuskutečnila, a u zásob. (8) Ustanovení odstavce 6 se obdobně použije i u majetku nabytého na základě rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního právního předpisu63), u majetku nabytého na základě smlouvy o prodeji podniku nebo vkladu podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku, u majetku, který je součástí jmění převedeného při přeměně společnosti nebo družstva podle zvláštního právního předpisu64), u majetku spravovaného plátcem jako osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k pokračování v živnostiživnosti po zemřelém plátci a u majetku vydaného plátci jako dědicovi pokračujícímu v živnostiživnosti po zemřelém plátci při ukončení dědického řízení. § 75 Přijatá plnění, u nichž nemá plátce nárok na odpočet daně (1) Nárok na uplatnění odpočtu daně nemá plátce u přijatých zdanitelných plnění, která použije k uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně, a to včetně uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně v rámci své ekonomické činnosti s místem plnění mimo tuzemsko, pokud tento zákon nestanoví jinak [§ 72 odst. 2 písm. d)]. (2) Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých pro reprezentaci, která nelze podle zvláštního právního předpisu53) uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou plnění podle § 13 odst. 8 písm. c). § 76 Způsob krácení odpočtu daně (1) U přijatých zdanitelných plnění, u kterých je plátce povinen krátit odpočet daně podle § 72 odst. 4 (dále jen „krácená plnění“), se poměrná část nároku na odpočet daně vypočte jako součin daně na vstupu u krácených plnění za příslušné zdaňovací období a koeficientu. (2) Koeficient se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je součet částek bez daně za veškerá plátcem uskutečněná plnění s nárokem na odpočet daně uvedená v § 72 odst. 2 písm. a) až d) a ve jmenovateli celkový součet hodnot v čitateli a součet hodnot veškerých plátcem uskutečněných plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně uvedených v § 75 odst. 1, popřípadě upravený podle odstavce 3. Do součtu částek bez daně za uskutečněná plnění se pro účely tohoto ustanovení započítávají také přijaté úplaty, pokud z těchto přijatých úplat plátci vznikla povinnost přiznat daň nebo uskutečnění plnění. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na dvě desetinná místa nahoru. (3) Do výpočtu koeficientu se nezapočítávají a) prodej hmotného majetku7c), odpisovaného nehmotného majetku7c) nebo pozemků, které jsou dlouhodobým hmotným majetkem7d), pokud tento majetek plátce využíval pro svou ekonomickou činnost, b) finanční služby a převod nebo nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, a to pouze pokud jsou doplňkovou činností plátce uskutečňovanou příležitostně. (4) Pokud je součet uskutečněných plnění bez nároku na odpočet daně, která se započítávají do jmenovatele koeficientu, popřípadě upravený podle odstavce 3 kladný a celkový součet údajů v čitateli koeficientu je nulový nebo záporný, potom se koeficient považuje za roven nule. Pokud je součet uskutečněných plnění bez nároku na odpočet daně, která se započítávají do jmenovatele koeficientu, popřípadě upravený podle odstavce 3, nulový nebo záporný a celkový součet cen v čitateli koeficientu je nulový nebo kladný, potom se koeficient považuje za roven jedné. (5) Pokud je koeficient podle odstavců 1 až 4 roven 0,95 nebo vyšší, považuje se za roven jedné a plátce za příslušné zdaňovací období u krácených zdanitelných plnění má nárok na uplatnění odpočtu daně v plné výši. (6) Ve zdaňovacím období běžného kalendářního roku provede plátce krácení odpočtu daně koeficientem vypočteným z údajů za zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku při vypořádání odpočtu daně (dále jen „zálohový koeficient“). Pokud údaje pro výpočet koeficientu za předcházející kalendářní rok neexistují, stanoví si výši zálohového koeficientu plátce podle předběžného odhadu. Správce daně v případě pochybností o správnosti výše zálohového koeficientu stanoveného plátcem postupuje podle zvláštního právního předpisu54). (7) Po skončení kalendářního roku provede plátce vypořádání nároku na odpočet daně u krácených plnění za všechna zdaňovací období příslušného kalendářního roku (dále jen „vypořádávané období“). Vypořádání uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku. Vypořádání se vypočte jako rozdíl mezi vypočteným nárokem na odpočet daně u krácených plnění z údajů za celé vypořádávané období a součtem uplatněných nároků na odpočet daně u krácených plnění v jednotlivých zdaňovacích obdobích zahrnovaných do vypořádání. Vypočtený nárok na odpočet daně u krácených plnění je součtem daně na vstupu za tato krácená plnění za celé vypořádávané období vynásobený koeficientem, který je vypočten z údajů o uskutečněných plněních za celé vypořádávané období (dále jen „vypořádací koeficient“). (8) V případě zrušení registrace postupuje plátce, popřípadě právní nástupce, podle odstavce 7, přičemž vypořádávané období pro vypořádání nároku na odpočet daně u krácených zdanitelných plnění je od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém došlo ke zrušení registrace, do dne uvedeného na rozhodnutí o zrušení registrace. Vypořádání uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období registrace. (9) V případě opravy přijatých nebo uskutečněných plnění za zdaňovací období dosud nevypořádaného roku plátce provede krácení odpočtu daně zálohovým koeficientem. (10) V případě opravy uskutečněných plnění za zdaňovací období již vypořádaného roku v rámci tří bezprostředně předcházejících kalendářních roků se pro opravu odpočtu daně použije nově vypočtený vypořádací koeficient z údajů za celé vypořádávané období, s promítnutím všech oprav. K opravovanému zdaňovacímu období se oprava vypořádání vyměří. Obdobně se postupuje u opravy za již vypořádané období v rámci téhož kalendářního roku. U zdaňovacích období předcházejících lhůtě podle první věty se nový vypořádací koeficient nepočítá a pro zkrácení odpočtu daně se použije poslední vypočtený vypořádací koeficient. V případě opravy pouze přijatých zdanitelných plnění za zdaňovací období již vypořádaná se pro zkrácení odpočtu daně použije poslední vypočtený vypořádací koeficient. § 77 Oprava odpočtu daně (1) Pokud byla provedena oprava základu daně, která má za následek snížení uplatněného odpočtu daně, je plátce, pro něhož se uskutečnilo plnění, povinen provést opravu odpočtu daně. Opravu odpočtu daně provede plátce za zdaňovací období, ve kterém obdržel daňový dobropis, popřípadě jiný doklad související s opravou základu daně. (2) Plátce, který uplatnil odpočet daně z úplaty, kdy úplata nebo její část byla následovně použita na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně, je povinen provést opravu odpočtu. Opravu odpočtu daně provede plátce za zdaňovací období, ve kterém byla úplata nebo její část použita na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozené od daně nebo plnění, které není předmětem daně, a to z částky, která byla použita na úhradu jiných plnění. (3) Pokud byla provedena oprava základu daně, která má za následek zvýšení uplatněného odpočtu daně, je plátce, pro něhož se uskutečnilo plnění, oprávněn provést opravu odpočtu daně. Opravu odpočtu daně je plátce oprávněn provést na základě přijatého daňového vrubopisu, popřípadě jiného dokladu souvisejícího s opravou základu daně, nejdříve za zdaňovací období, ve kterém došlo k opravě základu daně, a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, jehož se oprava týká. (4) Pokud byla provedena oprava výše daně, která má za následek snížení uplatněného odpočtu daně, je plátce, pro něhož se uskutečnilo plnění, povinen provést opravu odpočtu daně. Opravu plátce provede na základě přijatého opravného daňového dokladu, popřípadě jiného dokladu souvisejícího s opravou výše daně, nebo na základě opravy v evidenci pro daňové účely za zdaňovací období, ve kterém tento doklad obdržel, nebo ve kterém provedl opravu v evidenci pro daňové účely. Pokud je však plátce povinen provést opravu odpočtu daně u přijatých zdanitelných plnění, u kterých byl povinen přiznat daň na výstupu a u kterých provedl opravu výše daně, provede opravu odpočtu daně za stejné zdaňovací období jako opravu výše daně. (5) Pokud byla provedena oprava výše daně, která má za následek zvýšení uplatněného odpočtu daně, je plátce, pro něhož se uskutečnilo zdanitelné plnění, oprávněn provést opravu odpočtu daně. Opravu je plátce oprávněn provést na základě přijatého opravného daňového dokladu, popřípadě jiného dokladu souvisejícího s opravou výše daně, nebo na základě opravy v evidenci pro daňové účely nejdříve za zdaňovací období, ve kterém tento doklad obdržel nebo ve kterém provedl opravu v evidenci pro daňové účely, a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém mohla být oprava nejdříve provedena. Pokud je však plátce oprávněn provést opravu odpočtu daně u přijatých zdanitelných plnění, u kterých byl povinen přiznat daň na výstupu a u kterých provedl opravu výše daně, je oprávněn provést opravu odpočtu daně nejdříve za stejné zdaňovací období jako opravu výše daně. (6) Odpočet daně opravený podle odstavců 1 až 5 týkající se krácených plnění podléhá dále krácení podle § 76. § 78 Úprava odpočtu daně (1) Odpočet daně u pořízeného majetku vymezeného v odstavci 2 podléhá úpravě, pokud v období 5 po sobě jdoucích kalendářních rocích, počínaje rokem, ve kterém byl majetek pořízen, (dále jen „období pro úpravu odpočtu daně“) dojde ke změně v nároku na odpočet daně v důsledku změny účelu použití tohoto majetku podle odstavce 3 nebo 4. (2) Úprava odpočtu daně se provede u odpočtu daně u hmotného majetku7c), odpisovaného nehmotného majetku7c) nebo pozemků, které jsou dlouhodobým hmotným majetkem7d). Pro účely tohoto ustanovení se technické zhodnocení52) považuje za samostatný majetek. (3) Plátce je povinen provést úpravu odpočtu daně při změně použití majetku podle odstavce 2, pokud a) uplatnil nárok na odpočet daně v plné výši podle § 72 odst. 2 a použije jej pro účely, pro které je povinen odpočet daně krátit podle § 72 odst. 4 nebo nárok na odpočet daně nemá podle § 75 odst. 1, nebo b) uplatnil nárok na odpočet daně ve zkrácené výši podle § 72 odst. 4 a použije jej pro účely, pro které nárok na odpočet daně nemá podle § 75 odst. 1. (4) Plátce je oprávněn provést úpravu odpočtu daně při změně použití majetku podle odstavce 2, pokud a) neměl nárok na odpočet daně podle § 75 odst. 1 a použije jej pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši podle § 72 odst. 2 nebo ve zkrácené výši podle § 72 odst. 4, nebo b) uplatnil nárok na odpočet daně ve zkrácené výši podle § 72 odst. 4 a použije jej pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši podle § 72 odst. 2. (5) Částka úpravy odpočtu daně se vypočítá jako podíl, v jehož jmenovateli je číslo 5 a v čitateli součin a) daně na vstupu při pořízení majetku, který je předmětem úpravy odpočtu daně, b) rozdílu mezi ukazatelem nároku na odpočet daně ke dni provedení úpravy odpočtu daně a ukazatelem nároku na odpočet daně 1. ke dni pořízení majetku, pokud je úprava odpočtu daně prováděna poprvé, nebo 2. ke dni provedení předchozí úpravy odpočtu daně, a c) počtu roků zbývajících do konce období pro úpravu odpočtu daně, do počtu roků se započítává i rok, ve kterém je úprava odpočtu daně prováděna. (6) Ukazatelem nároku na odpočet daně je a) číslo 0, pokud plátce nemá nárok na odpočet daně, b) číslo 1, pokud plátce má nárok na odpočet daně v plné výši, nebo c) hodnota posledního vypočteného vypořádacího koeficientu, pokud je plátce povinen nárok na odpočet daně krátit. (7) Úprava odpočtu daně se provede pouze v případě, že rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet daně podle odstavce 5 písm. b) je větší než 10 procentních bodů. (8) Za změnu účelu použití se považuje také, pokud v průběhu období pro úpravu odpočtu daně u majetku podle odstavce 2 dojde k uskutečnění dodání zboží nebo převodu nemovitostinemovitosti. (9) Pro úpravu odpočtu daně u majetku podle odstavce 2, který byl vytvořen vlastní činností a převeden do užívání, platí obdobně odstavce 1 až 8 s tím, že období pro úpravu odpočtu se vymezuje jako období zahrnující rok, ve kterém byl majetek převeden do užívání, a následující čtyři kalendářní roky. Částka daně na vstupu u majetku vytvořeného vlastní činností se vypočítá podle § 37 z vlastních nákladů nebo reprodukční pořizovací ceny podle zvláštního právního předpisu2). (10) Pro úpravu odpočtu daně u pořízeného technického zhodnocení platí odstavce 1 až 9 obdobně s tím, že období pro úpravu odpočtu se vymezuje jako období zahrnující rok, ve kterém bylo technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání, a následující 4 kalendářní roky. Částka daně na vstupu u technického zhodnocení se stanoví jako součet daně na vstupu u jednotlivých přijatých plnění. (11) Pro úpravu odpočtu daně u majetku nabytého na základě rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního právního předpisu63), u majetku nabytého na základě smlouvy o prodeji podniku nebo vkladu podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku, u majetku, který je součástí jmění převedeného při přeměně společnosti nebo družstva podle zvláštního právního předpisu64), u majetku spravovaného plátcem jako osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k pokračování v živnostiživnosti po zemřelém plátci a u majetku vydaného plátci jako dědicovi pokračujícímu v živnostiživnosti po zemřelém plátci při ukončení dědického řízení platí odstavce 1 až 10 obdobně s tím, že běh lhůty pro úpravu odpočtu daně se nepřerušuje. Období pro úpravu odpočtu daně se vymezuje jako období zahrnující rok, ve kterém byl majetek původně pořízen jiným plátcem, od kterého plátce majetek nabyl, a následující 4 kalendářní roky. (12) Úpravu odpočtu daně podle odstavců 1 až 11 provede plátce za kalendářní rok v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém ke změně účelu použití došlo. V daňovém přiznání za toto zdaňovací období vznikne plátci povinnost snížit odpočet daně, popřípadě nárok na zvýšení odpočtu daně. § 79 Vyrovnání odpočtu daně (1) Odpočet daně uplatněný ve zkrácené výši podle § 72 odst. 4 u majetku vymezeného v § 78 odst. 2 podléhá vyrovnání, pokud v období 4 po sobě jdoucích kalendářních roků následujících po roce, ve kterém byl majetek pořízen, vznikne rozdíl mezi vypořádacími koeficienty větší než 10 procentních bodů. Rozdílem mezi vypořádacími koeficienty je rozdíl mezi vypořádacím koeficientem za některý ze 4 po sobě jdoucích kalendářních roků následujících po roce, ve kterém byl majetek pořízen, a vypořádacím koeficientem za rok, ve kterém byl majetek pořízen. (2) Částka vyrovnání odpočtu daně za příslušný kalendářní rok se vypočítá jako podíl, v jehož jmenovateli je číslo 5 a v čitateli součin celkové výše daně na vstupu u majetku, který je předmětem vyrovnání odpočtu daně, a rozdílu mezi vypořádacími koeficienty. (3) Pokud je vypočtená částka vyrovnání odpočtu daně kladná, je plátce oprávněn provést vyrovnání odpočtu daně. Pokud je vypočtená částka vyrovnání odpočtu daně záporná, je plátce povinen provést vyrovnání odpočtu daně. (4) Pro odpočet daně uplatněný u majetku ve zkrácené výši podle § 72 odst. 4 v důsledku provedené úpravy odpočtu daně při změně účelu použití podle § 78 platí odstavce 1 až 3 obdobně s tím, že při výpočtu rozdílu mezi vypořádacími koeficienty se místo vypořádacího koeficientu za rok, ve kterém byl majetek pořízen, použije vypořádací koeficient za rok, ve kterém byla tato úprava odpočtu daně provedena. (5) Pro odpočet daně u majetku nabytého na základě rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního právního předpisu63), u majetku nabytého na základě smlouvy o prodeji podniku nebo vkladu podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku, u majetku, který je součástí jmění převedeného při přeměně společnosti nebo družstva podle zvláštního právního předpisu64), u majetku spravovaného plátcem jako osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k pokračování v živnostiživnosti po zemřelém plátci a u majetku vydaného plátci jako dědicovi pokračujícímu v živnostiživnosti po zemřelém plátci při ukončení dědického řízení platí obdobně odstavce 1 až 4 s tím, že běh lhůty pro vyrovnání odpočtu daně se nepřerušuje. Období pro vyrovnání odpočtu daně se vymezuje jako období 4 po sobě jdoucích kalendářních roků následujících po roce, ve kterém byl majetek původně pořízen jiným plátcem, od kterého plátce majetek nabyl. (6) Vyrovnání odpočtu daně podle odstavců 1 až 5 provede plátce za kalendářní rok v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období příslušného kalendářního roku. V daňovém přiznání za toto zdaňovací období vznikne plátci povinnost snížit odpočet daně, popřípadě nárok na zvýšení odpočtu daně. Díl 11 Vracení daně a prodej zboží za ceny bez daně § 80 Vracení daně osobám požívajícím výsad a imunit (1) Pro účely tohoto zákona se osobou požívající výsad a imunit podle smluv, které jsou součástí českého právního řádu55) (dále jen „osoba požívající výsad a imunit“), rozumí: a) diplomatická mise a konzulární úřad, s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky (dále jen „konzulární úřad“), akreditované pro Českou republiku jako orgány cizích států, b) zvláštní mise, c) zastupitelství mezinárodní organizace, d) člen diplomatické mise56) konzulárního úřadu57) nebo orgánu Evropských společenství58) se sídlem v tuzemsku, s výjimkou člena služebního personálu a soukromé služební osoby, který je akreditován pro Českou republiku a nemá místo pobytu v tuzemsku, e) úředník zastupitelství mezinárodní organizace, který nemá místo pobytu v tuzemsku a není státním občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu svých úředních funkcí v tuzemsku, a státní příslušník cizího státu, který je členem zvláštní mise akreditované pro Českou republiku a který nemá místo pobytu v tuzemsku, f) rodinný příslušník osoby uvedené v písmenech d) a e), pokud s ní žije ve společné domácnosti na území České republiky, dosáhl věku 15 let, není státním občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí. (2) Osobě požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 se vrací zaplacená daň, pokud cena za zdanitelné plnění včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dni uvedená na jednom daňovém dokladu je vyšší než 4 000 Kč, s výjimkou nákupu pohonných hmot pro osobní automobil, telekomunikačních služeb nebo služeb spojených se sběrem a odvozem komunálních odpadů, s odběrem elektřiny, vody, plynu, topných olejů pro výrobu tepla. Daň zaplacená v cenách zboží a služeb (dále jen „zaplacená daň“) se vrací: a) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která má sídlo v tuzemsku, a její osobě uvedené v odstavci 1 písm. d) a jejím rodinným příslušníkům podle odstavce 1 písm. f) na základě principu vzájemnosti, maximálně v rozsahu, v jakém je vracena daň české osobě požívající výsad a imunit v cizím státu, b) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která má sídlo v tuzemsku, ale její vysílající stát neuplatňuje daně jako součást ceny zboží a služeb, maximálně do výše 3 000 000 Kč za kalendářní rok, s výjimkou daně zaplacené v ceně osobních automobilů a ceně zboží a služeb poskytnutých v souvislosti s nákupem, výstavbou, rekonstrukcí nebo údržbou nemovitostínemovitostí nacházejících se v tuzemsku, členu diplomatické mise nebo konzulárního úřadu uvedenému v odstavci 1 písm. d), maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok, s výjimkou daně zaplacené v ceně osobních automobilů, a jeho rodinným příslušníkům podle odstavce 1 písm. f), maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok, s výjimkou daně zaplacené v ceně osobních automobilů, c) osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), která je akreditována pro Českou republiku, ale má sídlo mimo území tuzemska, maximálně do výše 250 000 Kč za kalendářní rok, d) osobě uvedené v odstavci 1 písm. d), která je akreditována pro Českou republiku, ale má místo pobytu mimo území tuzemska, maximálně do výše 10 000 Kč za kalendářní rok, e) osobě uvedené v odstavci 1 písm. b) a c), maximálně do výše 500 000 Kč za kalendářní rok, s výjimkou daně zaplacené v ceně osobních automobilů a ceně zboží a služeb poskytnutých v souvislosti s nákupem, výstavbou, rekonstrukcí nebo údržbou nemovitostínemovitostí nacházejících se v tuzemsku, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak, f) osobě uvedené v odstavci 1 písm. e), maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok, s výjimkou daně zaplacené v ceně osobních automobilů, pokud nestanoví mezinárodní smlouva jinak, a jejím rodinným příslušníkům uvedeným v odstavci 1 písm. f), maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok, s výjimkou daně zaplacené v ceně osobních automobilů, pokud nestanoví mezinárodní smlouva jinak. (3) U členů orgánu Evropských společenství uvedených v odstavci 1 písm. d), který má sídlo v tuzemsku, včetně jejich rodinných příslušníků se daň vrací maximálně do výše 250 000 Kč za kalendářní rok. (4) Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí splnění principu vzájemnosti a jeho osobní, věcný a hodnotový rozsah v příloze vyplněného daňového přiznání, přičemž tato příloha tvoří nedílnou součást daňového přiznání. Pokud cena včetně daně za zboží a služby poskytnuté v souvislosti s nákupem, výstavbou, rekonstrukcí nebo údržbou nemovitostinemovitosti nacházející se v tuzemsku, ve které sídlí diplomatická mise nebo konzulární úřad, je vyšší než 100 000 Kč, zaplacená daň se vrátí, jestliže vysílající stát cizí diplomatické mise nebo konzulárního úřadu samostatně potvrdí přiznání nároku na vrácení daně ve stejném rozsahu pro české diplomatické mise nebo konzulární úřady anebo v případě zvláštní mise a mezinárodní organizace, jestliže mezinárodní smlouva zakládá nárok na vrácení zaplacené daně. (5) Možnost uplatnit nárok na vrácení zaplacené daně vzniká osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 nejdříve ve zdaňovacím období, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění. Nárok na vrácení daně této osobě zaniká uplynutím 31. ledna kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. a) až c) má nárok na vrácení zaplacené daně za nakoupené zboží a služby za podmínky, že nakoupené zboží a služby použije výlučně pro svou úřední potřebu. Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 písm. d) až f) má nárok na vrácení zaplacené daně za nakoupené zboží a služby za podmínky, že nakoupené zboží a služby použije výlučně pro vlastní potřebu a spotřebu. (6) Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem, který je plátce uskutečňující zdanitelné plnění na požádání osoby uvedené v odstavci 1 povinen vystavit s těmito náležitostmi: a) obchodní firma nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, c) název, popřípadě jméno a příjmení osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění, d) rozsah a předmět zdanitelného plnění, e) evidenční číslo dokladu, f) datum uskutečnění zdanitelného plnění, g) sazbu daně a základ daně, h) výši daně uvedenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l), i) výši ceny včetně daně celkem. (7) Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 uplatní nárok na vrácení daně v daňovém přiznání, které se podává příslušnému správci daně na tiskopise předepsaném a vydaném Ministerstvem financí. Daňové přiznání se podává jednou za zdaňovací období, a to nejdříve první den po skončení prvního zdaňovacího období v kalendářním roce a nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku. (8) Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1 má pro účely vracení daně procesní postavení daňového subjektu podle zvláštního právního předpisu59). (9) Zdaňovacím obdobím je u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) kalendářní měsíc a u osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. d) až f) kalendářní čtvrtletí. (10) Pro účely vracení daně podává daňové přiznání osoba požívající výsad a imunit takto: a) diplomatická mise, zvláštní mise a konzulární úřad podávají daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle jejich sídla v tuzemsku, b) člen diplomatické mise, zvláštní mise a konzulárního úřadu se sídlem v tuzemsku, včetně jejich rodinných příslušníků, podávají daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle sídla osob uvedených v písmenu a), c) člen orgánu Evropských společenství se sídlem v tuzemsku, včetně jeho rodinných příslušníků, podává daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle sídla orgánu Evropských společenství, d) zastupitelství mezinárodní organizace uvedené v odstavci 1 písm. c) podává daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle jejího sídla v tuzemsku, e) úředník zastupitelství mezinárodní organizace uvedený v odstavci 1 písm. e), včetně jeho rodinných příslušníků podává daňové přiznání správci daně místně příslušnému podle jejich místa pobytu v České republice, f) diplomatická mise nebo konzulární úřad podle odstavce 2 písm. c), včetně jejich členů podle odstavce 2 písm. d), podávají daňové přiznání Finančnímu úřadu pro Prahu 1. (11) Osobě požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 se vrátí zaplacená daň do 30 dnů ode dne následujícího po jejím vyměření. Pokud je podané daňové přiznání neúplné nebo vzniknou pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti daňového přiznání, správce daně vyzve osobu požívající výsad a imunit, aby ve lhůtě stanovené správcem daně vady nebo pochybnosti odstranila. Daň správce daně nevrátí, pokud nejsou odstraněny vady nebo pochybnosti týkající se podaného daňového přiznání. Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny. (12) Osoba požívající výsad a imunit uvedená v odstavci 1, která uplatnila nárok na vrácení daně u zboží podle tohoto ustanovení, nesmí při vývozu zboží uplatnit nárok na vrácení daně zahraničním fyzickým osobám podle § 84. (13) Rozsah výsad vztahujících se k nákupu osobních automobilů v tuzemsku, u nichž byla vrácena daň, a k pořízení osobních automobilů z jiných členských států osvobozených od daně, počet těchto osobních automobilů a lhůta, po kterou nesmí být tyto osobní automobily pronajaty, zapůjčeny, zastaveny nebo převedeny úplatně či neúplatně na jinou osobu, se řídí principem vzájemnosti a přiznává se maximálně v takové míře, v jaké se přiznává české osobě požívající výsad a imunit v cizím státu. (14) V případě, kdy princip vzájemnosti nelze uplatnit, se stanovují množstevní limity pro osobu požívající výsad a imunit podle odstavce 1, za kterých je u nakoupeného osobního automobilu v tuzemsku vrácena daň nebo je pořízení osobního automobilu z jiného členského státu osvobozeno od daně takto: a) osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) až c) může v tuzemsku nakoupit s nárokem na vrácení daně nebo pořídit z jiného členského státu s nárokem na osvobození od daně osobní automobily v množství přiměřeném k velikosti úřadu, b) osoba uvedená v odstavci 1 písm. d) může v tuzemsku nakoupit s nárokem na vrácení daně nebo pořídit z jiného členského státu s nárokem na osvobození od daně v množství: 1. velvyslanec, nuncius nebo vedoucí mise v rovnocenné hodnosti 2 osobní automobily plus 1 osobní automobil v případě, že je doprovázen rodinným příslušníkem registrovaným Ministerstvem zahraničních věcí, 2. diplomatický personál a konzulární úředník 1 osobní automobil plus 1 osobní automobil v případě, že je doprovázen rodinným příslušníkem registrovaným Ministerstvem zahraničních věcí, 3. administrativně technický personál a konzulární zaměstnanec 1 osobní automobil, c) osoba uvedená v odstavci 1 písm. e) může v tuzemsku nakoupit s nárokem na vrácení daně nebo pořídit z jiného členského státu s nárokem na osvobození od daně osobní automobily v množství stanoveném v písmenu b), pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak, d) u nakoupeného osobního automobilu v tuzemsku se vrací daň nebo je pořízení osobního automobilu z jiného členského státu osvobozeno od daně za podmínky, že ve lhůtě 24 měsíců ode dne registrace osobního automobilu nebude osobní automobil zapůjčen, zastaven nebo převeden úplatně či neúplatně na jinou osobu; pokud je osobní automobil zcizen před uplynutím lhůty 24 měsíců, musí osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 vrácenou daň v plném rozsahu uhradit příslušnému finančnímu úřadu; daň nemusí být vrácena zpět příslušnému finančnímu úřadu pouze za podmínky, že osoba požívající výsad a imunit podle odstavce 1 osobní automobil, u něhož byla daň vrácena nebo jehož pořízení bylo osvobozeno od daně, převede na jinou osobu požívající výsad a imunit podle odstavce 1, e) pokud osoba uvedená v odstavci 1 písm. d) nebo e) předčasně ukončí svůj služební pobyt v České republice před uplynutím 24měsíční lhůty od registrace osobního automobilu a uplatnila nárok na vrácení daně nebo osvobození od daně při pořízení osobního automobilu, vrátí příslušnému finančnímu úřadu alikvotní podíl daně, který se váže na období chybějící do uplynutí 24měsíční lhůty, v případě prodeje osobního automobilu osobě, která není osobou požívající výsad a imunit podle odstavce 1. (15) Pro účely tohoto zákona se osobou požívající výsad a imunit rozumí také orgány Evropských společenství58). (16) Osobě uvedené v odstavci 15 se zaplacená daň vrací, pokud je cena včetně daně zaplacená za zdanitelné plnění uvedená na jednom dokladu vyšší než 4 000 Kč a tato osoba nakoupené zboží nebo služby použije výhradně pro svou úřední potřebu. (17) Osoba uvedená v odstavci 15 podává žádost o vrácení daně prostřednictvím Ministerstva financí místně příslušnému správci daně podle jejího sídla v tuzemsku. Pokud tato osoba nemá sídlo v tuzemsku, je místně příslušný Finanční úřad pro Prahu 1. Zaplacená daň se vrátí do šesti měsíců od obdržení žádosti. Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny. (18) Nárok na vrácení daně osobě uvedené v odstavci 15 se prokazuje dokladem s náležitostmi podle odstavce 6. (19) Pro stanovení maximální výše daně, která se vrací podle tohoto ustanovení, se započítává i výše daně, která by se uplatnila, kdyby plnění poskytnuté pro osobu požívající výsad a imunit nebylo osvobozeno od daně podle § 68 odst. 8. § 81 Vracení daně v rámci zahraniční pomoci (1) Pokud mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu, obsahuje ustanovení, že nenávratná zahraniční pomoc je osvobozena od daně nebo z prostředků zahraniční pomoci nesmí být hrazena daň, má osoba, která takovou daň zaplatila, nárok na vrácení daně, a to na základě žádosti. Daň se nevrací u programů a projektů financovaných ze zdrojů Evropské unie s výjimkou programů předvstupní pomoci. (2) Nárok na vrácení daně má rovněž osoba, která takovou daň zaplatila a která požádá o vrácení daně zaplacené z prostředků nenávratné zahraniční pomoci nebo z prostředků ze zdrojů Evropské unie poskytnutých na podporu projektů výzkumu a vývoje59a), pokud podle pravidel poskytovatele prostředků nemohou být tyto prostředky použity na úhradu daně. (3) Osoba, která žádá o vrácení daně (dále jen „žadatel“), musí v žádosti o vrácení daně uvést obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání, popřípadě místo pobytu, daňové identifikační číslo nebo rodné číslo, popřípadě jiné identifikační číslo. Žádost o vrácení daně podává žadatel místně příslušnému finančnímu úřadu, s výjimkou zahraniční osoby, která podává žádost Finančnímu úřadu pro Prahu 1. (4) Žádost o vrácení daně musí být doložena a) daňovými doklady nebo doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby, které byly vystaveny plátcem, b) dokladem o zaplacení daně, c) potvrzením o původu finančních prostředků a o tom, že nakoupené zboží nebo poskytnutá služba je součástí některého programu nenávratné zahraniční pomoci, které vydá Ministerstvo financí nebo osoba Ministerstvem financí k vystavení takového potvrzení oprávněná. (5) Na dokladu o prodeji zboží nebo poskytnutí služby je plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, povinen uvést a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, c) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, sídlo nebo místo podnikání, popřípadě místo pobytu osoby, pro kterou se zdanitelné plnění uskutečňuje, d) rozsah a předmět zdanitelného plnění, e) evidenční číslo daňového dokladu, f) datum uskutečnění zdanitelného plnění, g) sazbu daně a základ daně, h) výši daně uvedenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l), i) výši ceny včetně daně celkem. (6) Nárok na vrácení daně má osoba z jiného členského státu nebo zahraniční osoba, které mohou být žadateli o vrácení daně, pokud daň za nakoupené zboží nebo poskytnutou službu v rámci zahraniční pomoci zaplatily. Nárok na vrácení daně má i plátce, který ve prospěch osoby z jiného členského státu nebo zahraniční osoby uskutečnil zdanitelné plnění a uplatnil daň na výstupu, pokud tyto osoby nepožádají o vrácení daně. V tomto případě neobsahuje žádost o vrácení daně doklad o zaplacení daně, ale musí být v žádosti o vrácení daně osobou z jiného členského státu nebo zahraniční osobou potvrzeno, že tyto osoby nepožádají o vrácení daně. Tímto potvrzením těmto osobám nárok na vrácení daně zaniká. (7) Žadatel, který není plátcem, má pro účely vracení daně procesní postavení daňového subjektu podle zvláštního právního předpisu59). (8) Nárok na vrácení daně lze uplatnit nejdéle do 15 měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo. Pokud není nárok na vrácení daně uplatněn do této lhůty, nárok zaniká. (9) Pokud je podaná žádost neúplná nebo pokud vzniknou pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti podané žádosti, daň se nevrátí, dokud nejsou odstraněny vady a pochybnosti týkající se podané žádosti. Osobě, která má nárok na vrácení daně, se daň vrátí nejpozději do 30 dnů ode dne následujícího po dni podání žádosti nebo po dni odstranění vad žádosti. Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny. (10) Pokud plátce daně uplatní nárok na vrácení daně podle odstavců 1 až 9, neuplatní nárok na odpočet daně podle tohoto zákona. § 82 Vracení daně plátcům v jiných členských státech (1) Plátce, který má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, má nárok na vrácení daně na vstupu z plnění s místem plnění v jiném členském státě, ve kterém v období pro vrácení daně neměl sídlo, místo podnikání ani provozovnu, a to podle pravidel stanovených tímto jiným členským státem. Pokud plátce použije přijaté zdanitelné plnění pro uskutečnění plnění uvedených v § 72 odst. 4 nebo 5, má nárok na vrácení daně pouze v poměrné výši. (2) Podmínkou pro vrácení daně v jiném členském státě je podání žádosti o vrácení daně prostřednictvím elektronického portálu spravovaného Ministerstvem financí. Přístup na elektronický portál přidělí místně příslušný správce daně na základě žádosti o přidělení přístupu podané elektronicky ve struktuře zveřejněné Ministerstvem financí. (3) Žádost o vrácení daně se podává nejpozději do 30. září kalendářního roku následujícího po období pro vrácení daně. Přijetí žádosti o vrácení daně bude žadateli neprodleně potvrzeno prostřednictvím elektronického portálu. (4) Pokud po podání žádosti o vrácení daně dojde ke změně ve výši koeficientu podle § 76, provede plátce opravu částky daně, o kterou požádal nebo která již byla vrácena. Opravu provede v žádosti o vrácení daně předložené v kalendářním roce následujícím po daném období pro vrácení daně nebo pokud v tomto kalendářním roce žádost o vrácení daně nepodá, předloží opravu v samostatném prohlášení prostřednictvím elektronického portálu. (5) Žádost o vrácení daně nebude předána jinému členskému státu, pokud žadatel v období pro vrácení daně uskutečňoval pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně nebo byl osobou povinnou k dani podle § 6 odst. 1 a nebo byl osobou nepovinnou k dani. Oznámení o nepředání žádosti o vrácení daně bude sděleno prostřednictvím elektronického portálu. (6) Okamžikem doručení v případech podle odstavců 1 až 5 se rozumí okamžik odeslání oznámení ve formě datové zprávy na elektronickou adresu uvedenou v žádosti o vrácení daně prostřednictvím elektronického portálu. Vracení daně v tuzemsku osobám registrovaným k dani v jiném členském státě § 82a (1) Nárok na vrácení daně na vstupu z plnění s místem plnění v tuzemsku má osoba povinná k dani registrovaná k dani v jiném členském státě, pokud během období pro vrácení daně a) neměla sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku, a b) neuskutečnila dodání zboží, převod nemovitostinemovitosti ani poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou plnění osvobozeného od daně podle § 51, 66, 68 a 69, dodání zboží nebo poskytnutí služby, u kterých byla podle § 108 povinna přiznat a zaplatit daň osoba, které byla tato plnění poskytnuta, nebo plnění podle § 17, které uskutečnila jako prostřední osoba. (2) Nárok na vrácení daně může být uplatněn za obdobných podmínek, za nichž má plátce nárok na odpočet daně v tuzemsku. Pokud osoba registrovaná k dani v jiném členském státě má nárok na odpočet daně v poměrné výši, má nárok na vrácení daně pouze v této poměrné výši. (3) Nárok na vrácení daně se nevztahuje na částky daně, které byly uplatněny a) v rozporu s tímto zákonem, b) u plnění, která jsou osvobozena od daně podle § 19, 64 nebo § 66 odst. 2 písm. b). (4) Podmínkou pro vrácení daně v tuzemsku je podání žádosti o vrácení daně prostřednictvím elektronického portálu v jiném členském státě, v němž má osoba registrovaná k dani sídlo, místo podnikání nebo provozovnu. (5) Žádost o vrácení daně musí obsahovat a) daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty žadatele, b) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, místo pobytu žadatele, c) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, místo pobytu zástupce, pokud je ustanoven, d) elektronickou adresu, e) popis ekonomické činnosti žadatele, pro niž je zboží pořízeno nebo služba přijata, pomocí harmonizovaných kódů, f) období pro vrácení daně, na které se žádost o vrácení daně vztahuje, g) prohlášení žadatele o tom, že splnil podmínku stanovenou v odstavci 1 písm. b), h) údaje o účtu, včetně kódů IBAN, BIC, název vlastníka účtu a měny účtu, i) za každý daňový doklad nebo daňový doklad při dovozu zboží tyto údaje: 1. daňové identifikační číslo plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, nejde-li o dovoz zboží, 2. obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečnil zdanitelná plnění, 3. evidenční číslo daňového dokladu, 4. datum uskutečnění zdanitelného plnění, 5. základ daně a výši daně v české měně, 6. celkovou výši nároku na vrácení daně v české měně, 7. koeficient pro výpočet poměrné části nároku na odpočet daně vyjádřený jako procentní podíl, 8. druh pořízeného zboží nebo přijaté služby v členění podle těchto kódů uvedených v odstavci 6. (6) V žádosti o vrácení daně musí být druh zboží nebo služby popsán podle těchto kódů: 1 uhlovodíková paliva, 2 nájem dopravního prostředku, 3 výdaje související s dopravním prostředkem (jiné než zboží a služby uvedené pod kódy 1 a 2), 4 mýtné a silniční poplatky, 5 cestovní výlohy, jako například jízdné v taxi, jízdné ve veřejné dopravě, 6 ubytování, 7 potraviny, nápoje a restaurační služby, 8 vstupné na veletrhy a výstavy, 9 výdaje na luxusní zboží, zábavu a reprezentaci, 10 jiné. (7) Žádost o vrácení daně musí žadatel a) vyplnit v českém jazyce, a to i v případě vyžádání doplňujících údajů, b) doložit elektronickou kopií daňového dokladu nebo daňového dokladu při dovozu zboží, pokud základ daně převyšuje ekvivalent částky 250 EUR u uhlovodíkových paliv nebo ekvivalent částky 1 000 EUR u ostatních druhů pořízeného zboží nebo přijatých služeb. (8) Období pro vrácení daně, za které lze podat žádost o vrácení daně, činí nejvýše jeden kalendářní rok a nejméně tři kalendářní měsíce, případně období kratší než tři měsíce, jde-li o zbytek kalendářního roku. Částka daně uvedená v žádosti o vrácení daně nesmí být nižší, než je ekvivalent částky a) 400 EUR za období kratší než jeden kalendářní rok, ale ne kratší než tři měsíce, nebo b) 50 EUR za období jednoho kalendářního roku nebo období kratší než tři měsíce, jde-li o zbytek kalendářního roku. (9) Pro účely tohoto ustanovení se pro přepočet částky daně v EUR na českou měnu použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankoubankou k prvnímu pracovnímu dni měsíce ledna roku, za nějž je žádost o vrácení daně podána. Přepočtená částka se zaokrouhlí na celé koruny dolů. (10) Žádost o vrácení daně se podává nejpozději do 30. září kalendářního roku následujícího po období pro vrácení daně, jinak nárok zaniká. Žádost o vrácení daně se považuje za podanou, jen pokud žadatel uvedl všechny údaje požadované podle odstavce 5. (11) Nárok na vrácení daně lze uplatnit nejdříve za období pro vrácení daně, ve kterém se uskutečnilo přijaté zdanitelné plnění nebo ve kterém byla přijata úplata, a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud z této úplaty plátci vznikla povinnost přiznat daň, nebo ve kterém byla vyměřena daň při dovozu zboží. Žádost o vrácení daně může obsahovat také daň, která nebyla zahrnuta v předcházejících podaných žádostech o vrácení daně, ale pouze daň, která se týká plnění uskutečněného v příslušném kalendářním roce, ke kterému se žádost o vrácení daně vztahuje. (12) Pokud po podání žádosti o vrácení daně dojde ke změně ve výši koeficientu pro výpočet poměrné části nároku, provede osoba registrovaná k dani v jiném členském státě opravu částky daně, o kterou požádala nebo která již byla vrácena. Opravu provede v žádosti o vrácení daně předložené v kalendářním roce následujícím po daném období pro vrácení daně nebo pokud v tomto kalendářním roce žádost o vrácení daně nepodá, předloží opravu v samostatném prohlášení prostřednictvím elektronického portálu. Je-li podáno samostatné prohlášení, správce daně vezme v úvahu tuto opravu a postupuje obdobně jako u žádosti o vrácení daně. § 82b (1) Při řízení ve věci vrácení daně osobě registrované k dani v jiném členském státě se postupuje podle zákona upravujícího správu daní a poplatků59), není-li stanoveno tímto zákonem jinak. (2) Správcem daně pro vrácení daně osobě registrované k dani v jiném členském státě je Finanční úřad pro Prahu 1. (3) Správce daně může činit veškeré úkony vůči žadateli elektronicky. Oznámení, výzvy a rozhodnutí ve věci vrácení daně osobě registrované k dani v jiném členském státě se doručují na elektronickou adresu uvedenou v žádosti o vrácení daně. Doručením se pro účely tohoto ustanovení rozumí odeslání datové zprávy na uvedenou elektronickou adresu. (4) Správce daně neprodleně vyrozumí žadatele o datu obdržení žádosti o vrácení daně. (5) Správce daně si může do 4 měsíců od data obdržení žádosti o vrácení daně vyžádat doplňující údaje, a to od žadatele, příslušného orgánu členského státu nebo jiné osoby. Doplňující údaje musí být správci daně poskytnuty do 1 měsíce ode dne doručení výzvy k doplnění údajů. Pokud má správce daně pochybnosti o správnosti konkrétního nároku, je oprávněn si vyžádat i doplňující údaje v podobě předložení originálu nebo kopie příslušného daňového dokladu, v tomto případě se nepoužijí částky uvedené v § 82a odst. 7 písm. b). (6) Rozhodnutí59b) o vrácení daně doručí správce daně žadateli do 4 měsíců ode dne obdržení žádosti o vrácení daně. V případě, že si správce daně vyžádá doplňující údaje podle odstavce 5, doručí správce daně rozhodnutí do 2 měsíců od data obdržení doplňujících údajů. Jestliže správce daně neobdrží výzvou vyžádané doplňující údaje, doručí žadateli své rozhodnutí do 2 měsíců od data, kdy měly být doplňující údaje zaslány. Lhůta pro rozhodnutí o celé žádosti o vrácení daně nebo její části v případě vyžádání si doplňujících údajů však neuplyne dříve než za 6 měsíců ode dne obdržení žádosti o vrácení daně správcem daně, maximálně však činí 8 měsíců. (7) Rozhodnutí59b), kterým není žádosti o vrácení daně zcela vyhověno, musí být odůvodněno. Proti takovému rozhodnutí lze podat odvolání59c). (8) Vznikne-li v důsledku rozhodnutí o vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně žadateli do 10 pracovních dnů od uplynutí lhůty podle odstavce 6, a to na účet uvedený v žádosti o vrácení daně. Vratitelný přeplatek se vrací v tuzemsku nebo v jiném členském státě. Pokud je vratitelný přeplatek vrácen na účet, který je veden v jiném členském státě, jdou poplatky za převod vratitelného přeplatku k tíži žadatele. Dnem převodu u bezhotovostních převodů prováděných z účtu je den, kdy bylo uskutečněno odepsání peněžních prostředků z účtu správce daně. (9) Není-li dodržena lhůta pro převod vratitelného přeplatku podle odstavce 8, správce daně za dobu prodlení uhradí žadateli úrok podle zákona upravujícího správu daní a poplatků69). Správce daně zašle přiznaný úrok na účet uvedený v žádosti o vrácení daně. Žadateli nevzniká nárok na úrok, pokud nepředložil doplňující údaje ve lhůtě podle odstavce 5 nebo dokud nepředložil doklady, které mají být poskytnuty podle § 82a odst. 7 písm. b). (10) V případě, že vrácení daně bylo dosaženo podvodně nebo jiným neoprávněným způsobem, je žadatel povinen vrátit neoprávněně vyplacenou částku a uhradit úrok z neoprávněně vrácené částky. Úrok se počítá ve výši, jako by šlo o prodlení s úhradou daně, vypočítává se za celou dobu od vyplacení do skutečného vrácení. Nárok na vrácení částky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím 3 let ode dne, za který byla vyplacena. (11) O povinnosti vrátit neoprávněně vyplacenou částku a zaplatit úrok podle odstavce 9 vydá správce daně rozhodnutí, ve kterém současně původní rozhodnutí o vrácení daně zruší, popřípadě je změní v rozsahu odpovídajícímu výši neoprávněně přiznané částky. Není-li stanoveno jinak, neoprávněně vyplacená částka se spravuje jako daň podle tohoto zákona. § 83 Vracení daně zahraničním osobám povinným k dani (1) Nárok na vrácení daně za nakoupené zboží a poskytnuté služby v tuzemsku nebo při dovozu zboží může uplatnit zahraniční osoba povinná k dani, která nemá provozovnu na území Evropského společenství, pokud neuskutečňuje v tuzemsku v období, za které žádá o vrácení daně, plnění s výjimkou dovozu zboží, plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně, plnění podle § 69 a s výjimkou plnění, u nichž jsou povinni přiznat a zaplatit daň podle § 108 plátce nebo osoba identifikovaná k dani, pro které je plnění poskytnuto. (2) Nárok na vrácení daně za nakoupené zboží a poskytnuté služby v tuzemsku může uplatnit i evidovaná osoba podle § 88 odst. 1, která je identifikována v kterémkoliv členském státě k zvláštnímu režimu pro poskytování elektronicky poskytované služby, pokud nakoupené zboží nebo poskytnutou službu použije pro účely poskytnutí elektronicky poskytované služby podle zvláštního režimu. Pro tuto osobu se neuplatní odstavce 3, 11 a 12. (3) Daň se vrací na základě principu vzájemnosti. Principem vzájemnosti se rozumí, že stát, ve kterém má zahraniční osoba sídlo nebo místo podnikání, nevyměřuje daň z přidané hodnoty nebo obdobnou všeobecnou daň ze spotřeby, nebo pokud je taková daň vybrána, je osobě povinné k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku ve výši vybrané daně vrácena. Nárok na vrácení daně může být zahraniční osobou uplatněn u zboží a služeb za obdobných podmínek, za nichž může být plátcem uplatněn nárok na odpočet daně. (4) Nárok na vrácení daně uplatňuje zahraniční osoba podáním žádosti o vrácení daně Finančnímu úřadu pro Prahu 1 na tiskopisu předepsaném Ministerstvem financí. (5) Žádost musí zahraniční osoba a) vyplnit v českém jazyce, b) doložit daňovými doklady, které byly vystaveny plátcem, c) doložit potvrzením, že žadatel je osobou registrovanou k dani z přidané hodnoty nebo jiné podobné dani ve třetí zemi, které vystaví příslušný úřad ke správě daně v zemi, kde je zahraniční osoba registrována, toto potvrzení nesmí být starší než 1 rok od jeho vydání, d) doložit písemným prohlášením, že v období, za které žádá o vrácení daně, splnila podmínky stanovené v odstavci 1. (6) Zahraniční osoba má pro účely vracení daně procesní postavení daňového subjektu podle zvláštního právního předpisu59). (7) Období pro uplatnění vrácení daně musí zahrnovat nejméně tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce v kalendářním roce, ale ne více než jeden kalendářní rok. Období pro uplatnění vrácení daně může být kratší než tři měsíce pouze v případě, že se jedná o zbývající období kalendářního roku. Žádost o vrácení daně za zbytkové období kalendářního roku může obsahovat také nákupy zboží nebo služeb, případně dovozy zboží, které nebyly zahrnuty v předcházejících žádostech, ale týkají se příslušného kalendářního roku. Žádost nesmí obsahovat vrácení daně, které se vztahuje k předcházejícím kalendářním rokům. Žádost o vrácení daně za příslušný kalendářní rok lze podat nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, jinak nárok zaniká. (8) Pokud je podaná žádost neúplná nebo vzniknou pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti podané žádosti, daň se nevrátí, dokud nejsou odstraněny vady a pochybnosti. (9) Zahraniční osobě, které vznikl nárok na vrácení daně, daň se vrátí nejpozději do 6 měsíců ode dne následujícího po dni podání žádosti nebo po dni odstranění vad žádosti. Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny. Správce daně vrátí schválenou částku na účet uvedený v žádosti o vrácení daně. Schválená částka se vrací v tuzemsku nebo v jakémkoli jiném státě. Pokud je schválená částka vrácena v jakémkoli jiném státě, poplatky za převod schválené částky jdou k tíži zahraniční osobě. (10) Daň bude vrácena, pokud částka vrácené daně činí a) nejméně 7 000 Kč za období kratší než jeden kalendářní rok, ale ne kratší než 3 měsíce, nebo b) nejméně 1 000 Kč za období jednoho kalendářního roku nebo období kratší než 3 měsíce, je-li to zbytek kalendářního roku. (11) Druhy zboží a služeb, u kterých nelze daň vrátit, jsou: a) zboží a služby poskytované pro osobní spotřebu, b) cestovní náklady, náklady na ubytování a stravování zahraniční osoby, c) zboží a služby spojené s reprezentací zahraniční osoby, d) telefonní poplatky, e) taxislužba, f) pohonné hmoty. § 84 Vracení daně fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží (1) Nárok na vrácení daně zaplacené v ceně zboží nakoupeného v tuzemsku může uplatnit osoba, která a) nemá místo pobytu na území Evropského společenství a místo jejího pobytu ve třetí zemi je zapsáno v cestovním pasu nebo jiném dokladu totožnosti, který uznává za platný Česká republika, b) neuskutečňuje ekonomickou činnost v tuzemsku (dále jen „zahraniční fyzická osoba“). (2) Zahraniční fyzická osoba může uplatnit nárok na vracení daně, pokud a) nakoupené zboží nemá obchodní charakter, b) nakoupí zboží, jehož cena včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom kalendářním dnu je vyšší než 2 000 Kč, c) nakoupené zboží podle písmene b) vyveze v cestovním styku. (3) Prodávající je povinen na vyžádání zahraniční fyzické osoby vystavit doklad o prodeji zboží, na kterém musí uvést tyto údaje: a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, c) rozsah a předmět zdanitelného plnění, d) evidenční číslo daňového dokladu, e) datum uskutečnění zdanitelného plnění, f) sazbu daně a základ daně, g) výši daně uvedenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l), h) výši ceny včetně daně celkem. (4) Nárok na vrácení daně nevzniká u těchto druhů zboží: a) uhlovodíková paliva a maziva, b) tabákové výrobky, c) alkoholické nápoje, d) potraviny a další zboží uvedené pod číselným kódem Harmonizovaného systému v kapitolách 01 až 21. (5) Nárok na vrácení daně zahraniční fyzické osobě vznikne, pokud a) zahraniční fyzická osoba nakoupené zboží vyveze nejpozději do 3 kalendářních měsíců od konce měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění uvedené na dokladu o prodeji zboží, b) výstup zboží z území Evropského společenství je potvrzen celním orgánem na tiskopisu předepsaném Ministerstvem financí, c) zahraniční fyzická osoba doloží doklad o prodeji zboží vystavený plátcem, který se váže k vyváženému zboží, a potvrzený tiskopis o vývozu zboží podle písmene b). (6) Zahraniční fyzická osoba je povinna pro účely vydání potvrzení o vývozu zboží předložit celnímu orgánu vyvážené zboží, tiskopis o vývozu zboží a doklad o prodeji zboží. Vývoz zboží s uvedením data o vývozu a splnění podmínek podle odstavce 2 celní orgán potvrdí po předložení zboží zahraniční fyzickou osobou, pokud údaje na dokladu o prodeji zboží souhlasí s údaji uvedenými na tiskopisu o vývozu zboží a zboží uvedené v tomto tiskopisu je skutečně vyváženo. Celní orgán doklad o prodeji zboží označí otiskem razítka a vrátí zahraniční fyzické osobě. (7) Nárok na vrácení daně může uplatnit zahraniční fyzická osoba, popřípadě jiná osoba, kterou zahraniční fyzická osoba zmocní, pouze u plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění. Plátce je povinen daň vrátit a) zahraniční fyzické osobě přímo, pokud osobně požádá o vrácení daně a předloží doklad o prodeji zboží a tiskopis o vývozu zboží potvrzený celním orgánem, nebo b) jiné osobě na základě jejího prohlášení, že jedná jménem a ve prospěch zahraniční fyzické osoby, pokud předloží doklad o prodeji zboží a potvrzený tiskopis o vývozu zboží celním orgánem. (8) Plátce vrácenou daň uvede nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se vrácení daně uskutečnilo, a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. Potvrzený tiskopis o vývozu zboží je plátce povinen uchovávat po dobu stanovenou v § 27 odst. 1. Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny. (9) Nárok na vrácení daně zahraniční fyzické osobě zaniká, pokud tato osoba nebo jiná osoba podle odstavce 7 písm. b) nepředloží doklady uvedené v odstavci 7 prodávajícímu do 6 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. § 85 Vracení daně osobám se zdravotním postižením (1) Osoba se zdravotním postižením má nárok na vrácení zaplacené daně u osobního automobilu zakoupeného v tuzemsku, a to i formou finančního pronájmu osobního automobilu. (2) Pro účely tohoto ustanovení se osobou se zdravotním postižením rozumí fyzická osoba, které byl rozhodnutím příslušného úřadu přiznán příspěvek na zakoupení osobního automobilu. (3) Daň se vrací osobě se zdravotním postižením za jeden osobní automobil nakoupený v tuzemsku v období 5 let, nejvýše však do výše 100 000 Kč. V případě nákupu osobního automobilu formou finančního pronájmu osobního automobilu se vrací rovněž daň zaplacená za nájem nakoupeného osobního automobilu, přičemž celková výše vrácené daně činí nejvíce 100 000 Kč. Daň lze vrátit opětovně nejdříve po uplynutí pěti let ode dne předchozího vrácení daně. (4) Nárok na vrácení zaplacené daně podle odstavce 3 může osoba se zdravotním postižením uplatnit nejdříve a) za kalendářní měsíc, ve kterém byl osobní automobil zakoupen, nebo b) při ukončení finančního pronájmu osobního automobilu ke dni převodu vlastnického práva na uživatele, pokud byl osobní automobil nakoupen formou finančního pronájmu osobního automobilu. (5) Daň lze osobě se zdravotním postižením vrátit před uplynutím lhůty podle odstavce 3, a to na základě rozhodnutí podle odstavce 2. (6) Při zakoupení ojetého osobního automobilu může osoba se zdravotním postižením uplatnit nárok na vrácení daně vypočtené ze základu daně podle § 90. V tomto případě je povinen uvést daň na daňovém dokladu i obchodník při uplatnění zvláštního režimu podle § 90. (7) Nárok na vrácení zaplacené daně může osoba se zdravotním postižením uplatnit nejpozději do 6 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo, a v případě nakoupeného osobního automobilu formou finančního pronájmu osobního automobilu nejpozději do 6 měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém bylo převedeno vlastnické právo na nájemce. (8) Osoba se zdravotním postižením, která má nárok na vrácení zaplacené daně podle odstavců 1 a 2, může uplatnit tento nárok podáním žádosti o vrácení daně správci daně místně příslušnému podle jejího místa pobytu. Osobě se zdravotním postižením, která má nárok na vrácení daně, se daň vrátí do 30 dnů ode dne následujícího po podání žádosti. Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny. (9) Žádost o vrácení daně musí obsahovat a) jméno a příjmení, místo pobytu a rodné číslo zdravotně postižené osoby, b) rozhodnutí podle odstavce 2, c) daňový doklad podle § 26 nebo doklad o prodeji osobního automobilu, který byl vystaven plátcem. (10) Na dokladu o prodeji osobního automobilu je plátce povinen uvést a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, c) jméno a příjmení, místo pobytu osoby, pro kterou se zdanitelné plnění uskutečňuje, d) rozsah a předmět zdanitelného plnění, e) evidenční číslo dokladu, f) datum uskutečnění zdanitelného plnění, g) sazbu daně a základ daně, h) výši daně uvedenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l), i) výši ceny včetně daně celkem. § 86 Vracení daně ozbrojeným silám cizích států (1) Nárok na vrácení daně mohou při pořízení vybraných druhů zboží, služeb a staveb uplatnit a) ozbrojené síly vysílajícího státu60), který je členským státem Organizace Severoatlantické smlouvy, nebo Organizace Severoatlantické smlouvy, pokud mezinárodní smlouva, která je součástí českého právního řádu, stanoví, že vybrané druhy zboží, služeb a stavby se v tuzemsku osvobodí od daně, b) Ministerstvo obrany při pořizování zboží, služeb a staveb hrazených z prostředků Organizace Severoatlantické smlouvy. (2) Je-li plnění osvobozeno od daně podle § 68 odst. 9, nárok na vrácení daně nelze uplatnit. (3) Vybranými druhy zboží, služeb a stavbami podle odstavce 1 se rozumí a) minerální oleje pro služební vozidla, letadla a lodě ozbrojených sil a jejich civilní personál, b) zboží, služby nebo stavby pořizované v rámci projektu bezpečnostních investic Organizace Severoatlantické smlouvy, včetně vybavení těchto staveb a služeb souvisejících s provozem tohoto zboží nebo těchto staveb. (4) Osobám uvedeným v odstavci 1 vzniká nárok na vrácení daně dnem, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na výstupu. Osobě uvedené v odstavci 1 písm. b) nárok na vrácení daně vzniká pouze ve výši odpovídající částce hrazené z prostředků Organizace Severoatlantické smlouvy prostřednictvím příslušné kapitoly státního rozpočtu. (5) Osoby uvedené v odstavci 1 uplatní nárok na vrácení daně na tiskopise předepsaném Ministerstvem financí u Finančního úřadu pro Prahu 1. Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) uplatní nárok na vrácení daně prostřednictvím Ministerstva obrany. Pokud finanční úřad shledá, že žádost o vrácení daně neobsahuje všechny předepsané náležitosti, nebo vzniknou-li pochybnosti o správnosti podané žádosti, vyzve osobu uvedenou v odstavci 1 písm. a) k odstranění vad či nesrovnalostí prostřednictvím Ministerstva obrany. (6) Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) mají pro účely tohoto ustanovení postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat. (7) Žádost o vrácení daně musí být doložena daňovými doklady nebo doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby. Daňové doklady nebo doklady o prodeji zboží nebo poskytnutí služby předložené osobou uvedenou v odstavci 1 písm. b) musí být opatřeny výraznou doložkou „nákup hrazen z prostředků NATO“. (8) Doklad o prodeji zboží nebo poskytnutí služby vystavený plátcem musí obsahovat a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, c) označení osoby uvedené v odstavci 1, v jejíž prospěch bylo zdanitelné plnění uskutečněno, d) rozsah a předmět zdanitelného plnění, e) evidenční číslo dokladu, f) datum uskutečnění zdanitelného plnění, g) sazbu daně a základ daně, h) výši daně uvedenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l). (9) Finanční úřad pro Prahu 1 daň vrátí na účet Ministerstva obrany vedený pro tyto účely ve lhůtě do 30 dnů ode dne následujícího po podání žádosti, nebo ode dne, ve kterém dojde k odstranění vad žádosti. Nárok na vrácení daně lze uplatnit nejpozději do 6 kalendářních měsíců od konce měsíce, ve kterém nárok vznikl. Daň se vrací v částce zaokrouhlené na celé koruny. (10) Zjistí-li osoba, které byla daň vrácena podle odstavce 9, že na vrácení daně neměla nárok, je povinna tuto daň vrátit na účet Finančního úřadu pro Prahu 1, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy tuto skutečnost zjistila. § 87 Prodej zboží za ceny bez daně (1) Zboží lze prodávat na základě povolení celního úřadu za ceny bez daně v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel fyzickým osobám při jejich bezprostředním výstupu z území Evropského společenství. (2) Zboží, které je předmětem spotřební daně, lze dodávat do prostor uvedených v odstavci 1 pouze v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně. (3) U zboží, které bylo dodáno plátcem v tuzemsku a bylo umístěno do prostor uvedených v odstavci 1, držitel povolení může uplatnit nárok na odpočet daně za podmínek stanovených tímto zákonem. (4) Zboží lze prodávat za ceny bez daně fyzickým osobám po ověření, že jejich bezprostřední cílová stanice je ve třetí zemi. Držitel povolení je povinen zajistit, aby při prodeji zboží bylo na dokladu o prodeji vyznačeno číslo letu, druh zboží a cena bez daně. (5) Povolení k prodeji za ceny bez daně vydává celní úřad místně příslušný mezinárodnímu letišti, a to i v případě povolení k prodeji za ceny bez daně na palubách letadel. (6) Návrh na povolení musí obsahovat tyto náležitosti: a) obchodní firmu nebo název, sídlo a daňové identifikační číslo navrhovatele, pokud je navrhovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo podnikání a daňové identifikační číslo nebo datum narození navrhovatele, pokud je navrhovatel fyzickou osobou, b) označení prostor podle odstavce 1, popřípadě uvedení leteckých linek, na kterých hodlá navrhovatel prodávat zboží za ceny bez daně, c) název, popřípadě označení prodávaného zboží, d) souhlas provozovatele letiště s prodejem za ceny bez daně v prostorách uvedených v odstavci 1, popřípadě souhlas provozovatele letiště s prodejem za ceny bez daně na palubách letadel, e) výpis z obchodního rejstříku nebo výpis z živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku, který nesmí být v den podání návrhu starší 30 dnů, f) doklad o tom, že navrhovatel nemá v tuzemsku nedoplatek evidovaný správcem daně nebo nedoplatek na zdravotním pojištění, na pojistném na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, včetně penále, který nesmí být v den podání návrhu starší 30 dnů. (7) Za účelem posouzení bezúhonnostibezúhonnosti pro účely řízení o vydání povolení si celní úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu60a) výpis z evidence Rejstříku trestů navrhovatele, je-li navrhovatelem fyzická osoba, nebo výpisy z evidence Rejstříku trestů statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu, pokud je navrhovatelem právnická osoba. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (8) Celní úřad vydá povolení, pokud návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 6 a navrhovatel není v likvidaci nebo neprobíhá-li insolvenční řízeníinsolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek navrhovatele. (9) Celní úřad rozhodne o návrhu na vydání povolení do 60 dnů od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 dnů; pokud nelze vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit nejblíže vyšší nadřízený orgán. Jestliže nemůže celní úřad rozhodnout do 60 dnů, popřípadě do 90 dnů, musí o tom navrhovatele s uvedením důvodu uvědomit. (10) V povolení k prodeji za ceny bez daně celní úřad stanoví druhy zboží, které mohou být prodávány za ceny bez daně. (11) Celní úřad může v povolení stanovit podmínky pro zabezpečení zboží v prostorách uvedených v odstavci 1 a na palubách letadel a prostorů, ve kterých je zboží skladováno před jejich umístěním do prostor uvedených v odstavci 1 a na paluby letadel. (12) Držitel povolení musí nejpozději do 15 dnů ode dne vzniku změny oznámit celnímu úřadu každou změnu skutečností a údajů uvedených v odstavci 6. U změny sídla, popřípadě místa podnikání, označení prostor, popřípadě leteckých linek nebo druhů zboží, celní úřad rozhodne o změně povolení. U změny ostatních skutečností a údajů, které jsou uvedeny v povolení, celní úřad vydá nové povolení a odejme předchozí povolení. Doručené nebo sdělené nové rozhodnutí o vydání povolení musí současně ve výrokové části obsahovat rozhodnutí o odejmutí původního povolení. (13) Povolení zaniká a) zánikem právnické osoby, pokud je držitel právnickou osobou, b) úmrtím držitele nebo nabytím právní moci rozsudku soudu o prohlášení držitele za mrtvého, pokud je držitel fyzickou osobou, c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek držitele, nebo d) dnem zániku živnostenského oprávnění. (14) Celní úřad povolení odejme, pokud a) se změnily podmínky, na jejichž základě bylo povolení vydáno a držitel nepožádal o jeho změnu, b) držitel o to požádá, nebo c) držitel nedodržuje podmínky týkající se prodeje zboží za ceny bez daně stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem nebo podmínky uvedené v povolení. HLAVA III ZVLÁŠTNÍ REŽIMY § 88 Zvláštní režim pro poskytnutí elektronicky poskytovaných služeb (1) Zahraniční osoba povinná k dani, která nemá na území Evropského společenství provozovnu a která není v tuzemsku osobou povinnou přiznat a zaplatit daň s výjimkou § 108 odst. 1 písm. h) a povinnost přiznat a zaplatit daň nemá ani v jiném členském státě (dále jen „evidovaná osoba“), může postupovat podle zvláštního režimu, pokud poskytne elektronicky poskytovanou službu osobě, která není osobou povinnou k dani a která má sídlo nebo místo pobytu na území Evropského společenství, a pokud postupuje podle zvláštního režimu při poskytnutí všech elektronicky poskytovaných služeb, na které lze uplatnit tento zvláštní režim. (2) Pro účely tohoto ustanovení se rozumí a) státem identifikace členský stát, který si evidovaná osoba zvolí jako stát, ve kterém se přihlásí k postupu podle zvláštního režimu, b) státem spotřeby členský stát, ve kterém je podle § 10i odst. 1 místo plnění při poskytnutí elektronicky poskytované služby. (3) Evidovaná osoba, která si zvolí tuzemsko jako stát identifikace, je povinna oznámit Finančnímu úřadu Brno I a) zahájení a zrušení činnosti podle zvláštního režimu, b) změny, na jejichž základě není oprávněna dále postupovat podle zvláštního režimu, a c) změny týkající se údajů o zahájení činnosti. (4) Oznámení podle odstavce 3 musí být učiněno elektronicky ve formě stanovené Ministerstvem financí. (5) Oznámení podle odstavce 3 může být učiněno také v anglickém jazyce. (6) Pokud se jedná o oznámení zahájení činnosti podle zvláštního režimu, je v něm evidovaná osoba povinna uvést a) název, pod kterým podniká, b) adresu, c) elektronické adresy včetně identifikace jejich webových stránek, d) prohlášení, že není plátcem ani osobou evidovanou k dani v jiném členském státě, a e) daňové identifikační číslo, které jí bylo přiděleno ve třetí zemi. (7) Po oznámení zahájení činnosti podle zvláštního režimu přidělí Finanční úřad Brno I na žádost evidované osobě daňové evidenční číslo. (8) Evidovaná osoba, která si zvolí tuzemsko jako stát identifikace, je povinna podat hlášení o dani Finančnímu úřadu Brno I za každé kalendářní čtvrtletí nejpozději do 20 dnů po skončení příslušného kalendářního čtvrtletí a zaplatit daň v eurech ve výši daně uvedené v hlášení. (9) Hlášení o dani musí být podáno elektronicky ve formě stanovené Ministerstvem financí. Evidovaná osoba je povinna v hlášení uvést a) daňové evidenční číslo, b) celkovou částku za poskytnuté elektronicky poskytované služby za kalendářní čtvrtletí, sníženou o daň, pro každý stát spotřeby, c) výši daně v eurech vyčíslenou podle příslušných sazeb daně z částky poskytnuté služby ve státu spotřeby a d) celkovou výši daně za elektronicky poskytované služby poskytnuté podle zvláštního režimu na území Evropského společenství. (10) Evidovaná osoba, která si zvolí tuzemsko jako stát identifikace, je povinna uchovávat záznamy o plnění, na které se vztahuje zvláštní režim, po dobu 10 let od konce roku, ve kterém se plnění uskutečnilo, a v této době je povinna na vyžádání správce daně záznamy elektronicky poskytnout. Správce daně daň nevyměřuje a postupuje pouze v souladu s hlášením a provedenou platbou daně. (11) Správce daně odejme evidované osobě, která si zvolí tuzemsko jako členský stát identifikace, daňové evidenční číslo, pokud a) evidovaná osoba opakovaně poruší podmínky zvláštního režimu, b) evidovaná osoba správci daně oznámí, že již nebude poskytovat elektronicky poskytované služby podle zvláštního režimu, c) zjistí, že evidovaná osoba přestala poskytovat elektronicky poskytované služby podle zvláštního režimu, nebo d) evidovaná osoba nesplňuje podmínky pro postup podle zvláštního režimu. (12) Jestliže správce daně odejme evidované osobě daňové evidenční číslo, evidovaná osoba není oprávněna postupovat podle zvláštního režimu. (13) Rozhodnutí o odejmutí se doručuje evidované osobě elektronicky bez uznávaného elektronického podpisuelektronického podpisu stejným způsobem, jakým je podáváno oznámení podle odstavce 3. § 89 Zvláštní režim pro cestovní službu (1) Zvláštní režim je povinen použít poskytovatel cestovní služby, který jedná se zákazníkem vlastním jménem, při poskytnutí cestovní služby zákazníkovi. (2) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) poskytovatelem cestovní služby osoba povinná k dani, která poskytuje zákazníkovi cestovní službu, b) zákazníkem osoba, které je poskytnuta cestovní služba, c) cestovní službou poskytnutí služby zákazníkovi, která zahrnuje kombinace služeb cestovního ruchu61) a popřípadě zboží, pokud jsou jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani; poskytnutí cestovní služby se považuje za poskytnutí jedné služby, přestože k uskutečnění cestovní služby se využije více služeb cestovního ruchu a popřípadě zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani; za cestovní službu se považuje i poskytnutí služby zákazníkovi, která zahrnuje pouze jednu nakoupenou službu cestovního ruchu ubytování nebo dopravy osob. (3) Při poskytnutí cestovní služby je základem daně přirážka poskytovatele cestovní služby snížená o daň z přirážky. Tato přirážka se stanoví jako rozdíl mezi celkovou peněžní částkou, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce od zákazníka nebo třetí osoby za poskytnutou cestovní službu, a součtem částek, které plátce uhradil nebo má uhradit za jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani, které jsou přímo zahrnuté do cestovní služby. Přirážku je možné stanovit také jako rozdíl mezi celkovou částkou, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet poskytovatel cestovních služeb za poskytnuté cestovní služby uskutečněné za zdaňovací období, a celkovou částkou, kterou poskytovatel cestovních služeb uhradil nebo má uhradit za nakoupené služby cestovního ruchu, případně zboží od jiných osob povinných k dani, které jsou přímo zahrnuté do cestovních služeb uskutečněných za toto zdaňovací období. Je-li tento rozdíl záporný, základem daně je nula. (4) Při poskytnutí cestovní služby je místem plnění místo, kde má poskytovatel poskytující službu sídlo nebo místo podnikání. Pokud je však tato služba poskytnuta prostřednictvím provozovny, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna. (5) Poskytovatel cestovní služby je povinen přiznat daň ke dni uskutečnění cestovní služby, pokud se přirážka stanoví podle odstavce 3 za zdaňovací období, je povinen přiznat daň nejpozději k poslednímu dni zdaňovacího období, ve kterém jsou cestovní služby uskutečněny. Cestovní služba se považuje za uskutečněnou dnem poskytnutí cestovní služby. Za poskytnutí cestovní služby se považuje den poskytnutí poslední služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě. (6) U cestovní služby se uplatňuje základní sazba daně. (7) Pokud jednotlivé služby cestovního ruchu nakoupené od jiných osob povinných k dani jsou poskytnuty ve třetí zemi, cestovní služba je osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně. Jestliže služby cestovního ruchu nakoupené od jiných osob povinných k dani jsou poskytnuty jak ve třetí zemi, tak i na území Evropského společenství, je cestovní služba osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně jen v poměru odpovídajícímu poskytnutým službám ve třetí zemi a na území Evropského společenství. Za službu cestovního ruchu poskytnutou ve třetí zemi se považuje nakoupená letecká přeprava osob s místem určení do třetí země se zpáteční přepravou, bez zpáteční přepravy nebo zpáteční přeprava. (8) Poskytovatel cestovní služby nemá nárok na odpočet daně ani na vrácení daně v jiném členském státě u zboží a služeb cestovního ruchu nakoupených od plátců nebo od osob registrovaných k dani v jiném členském státě, které poskytuje zákazníkovi jako součást cestovní služby. (9) Poskytovatel cestovní služby při poskytnutí cestovní služby nesmí samostatně uvést na daňovém dokladu daň týkající se přirážky. (10) Plátce, kterému byla poskytnuta cestovní služba, nemá nárok na odpočet daně z přirážky, kterou je povinen zaplatit v ceně za tuto poskytnutou službu. (11) Pokud poskytovatel cestovní služby poskytuje vlastní službu nebo zboží vytvořené vlastní činností, které nesmí zahrnout do cestovní služby, je povinen uplatňovat daň u těchto zdanitelných plnění podle příslušné sazby daně a daň se vypočítá z ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu25), která se považuje za peněžní částku včetně daně. (12) Pokud poskytovatel cestovní služby uplatňuje daň a současně je povinen použít zvláštní režim, je také povinen vést v evidenci pro daňové účely samostatně plnění podle jednotlivých způsobů uplatňování daně. (13) Plátce je povinen opravit základ daně a výši daně u poskytnuté cestovní služby při změně ceny nakoupené služby nebo zboží nebo celkové částky za poskytnutou cestovní službu podle odstavce 3, případně jiné změny, pokud tato změna má za následek zvýšení daňové povinnosti. Rozdíl původního a opraveného základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění a plátce je povinen provést opravu ke dni změny ceny nakoupené služby nebo zboží nebo celkové částky za poskytnutou cestovní službu podle odstavce 3, případně jiné změny. Pro výpočet daně se použije sazba daně platná ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění. Jestliže změna ceny nakoupené služby nebo zboží nebo celkové částky za poskytnutou cestovní službu podle odstavce 3, případně jiné změny, má za následek snížení daňové povinnosti, může plátce opravit základ daně a výši daně stejným způsobem. (14) Pokud však plátce poskytuje cestovní služby jiné osobě povinné k dani, která není poskytovatelem cestovní služby, pro účely uskutečňování ekonomických činností, nemusí uplatňovat zvláštní režim a uplatňuje u jednotlivých nakoupených služeb cestovního ruchu daň na výstupu podle příslušné sazby daně, pokud všechny nakoupené služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě jsou poskytnuty v tuzemsku. (15) Zvláštní režim není oprávněn použít plátce, který poskytuje službu spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby. Daň se vypočítá z úplaty, kterou plátce obdržel nebo má obdržet za poskytnutou službu zajištění cestovní služby, která se považuje za peněžní částku včetně daně. Poskytnutí služby spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud jednotlivé služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě jsou poskytnuty ve třetí zemi. Pokud jsou služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě poskytnuty jak ve třetí zemi, tak i na území Evropského společenství, je poskytnutí služby spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně jen v poměru odpovídajícímu poskytnutým službám cestovního ruchu mimo území Evropského společenství a na území Evropského společenství. Pro vymezení služby cestovního ruchu poskytnuté ve třetí zemi platí odstavec 7 věta třetí obdobně. § 90 Zvláštní režim pro obchodníky s použitým zbožím, uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi (1) Pro účely tohoto ustanovení se rozumí a) uměleckými díly, sběratelskými předměty, starožitnostmi zboží uvedené v příloze č. 4, b) použitým zbožím hmotný movitý majetek, který je vhodný k dalšímu použití v nezměněném stavu nebo po opravě, kromě uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností uvedených v příloze č. 4 a kromě drahých kovů a drahokamů, c) obchodníkem plátce nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která v rámci uskutečňování ekonomických činností pořizuje nebo dováží použité zboží, umělecké předměty, sběratelské předměty nebo starožitnosti za účelem dalšího prodeje, jednající na vlastní účet nebo na účet jiné osoby, pokud ji náleží odměna. (2) Zvláštní režim může použít obchodník při dodání použitého zboží, uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti, pokud je toto zboží obchodníkovi dodáno v rámci obchodování na území Evropského společenství a) osobou, která není plátcem ani osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, b) jiným plátcem, pro které dodání tohoto zboží je osvobozeno od daně podle § 62 nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, pro kterou je dodání tohoto zboží osvobozeno od daně obdobně podle platného předpisu jiného členského státu, nebo c) jiným obchodníkem, pokud při dodání tohoto zboží tímto jiným obchodníkem byl použit zvláštní režim. (3) Při použití zvláštního režimu je základem daně přirážka snížená o daň z přirážky. Tato přirážka se stanoví jako rozdíl mezi prodejní cenou obchodníka a pořizovací cenou tohoto zboží. Pokud je tento rozdíl záporný, základem daně je nula. Pro účely tohoto ustanovení se rozumí a) prodejní cenou úplata, která byla nebo má být získaná obchodníkem od osoby, které je zboží dodáno, nebo od třetí strany, včetně dotace k ceně, daní, cel, poplatků a vedlejších výdajů jako provize, náklady na balné, přepravu a pojištění požadované obchodníkem od osoby, které je zboží dodáno, s výjimkou částek uvedených v § 36 odst. 5 a 11, b) pořizovací cenou úplata stanovená v písmenu a), která byla nebo má být získaná od obchodníka osobou, která mu zboží dodává. (4) Pokud jednotková pořizovací cena zboží nepřevyšuje 1 000 Kč, je možné přirážku stanovit za zdaňovací období, v rozdělení podle příslušné sazby daně. V tomto případě se přirážka stanoví jako rozdíl mezi celkovou prodejní cenou za dodané zboží a celkovou pořizovací cenou za nakoupené zboží, uskutečněné za zdaňovací období, v rozdělení podle příslušné sazby daně. (5) Obchodník se může rozhodnout pro používání zvláštního režimu při dodání a) uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti, které sám dovezl, b) uměleckého díla, které mu dodal zhotovitel díla nebo jeho právní nástupce, c) uměleckého díla, které mu dodal jiný plátce nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, kteří nejsou obchodníky, u kterého byla uplatněna snížená sazba daně. (6) Pokud obchodník postupuje podle odstavce 5, je povinen stanovit základ daně podle odstavce 3. Pořizovací cena pro výpočet přirážky při dovozu zboží podle odstavce 5 písm. a) se stanoví jako součet základu daně při dovozu tohoto zboží a daně vyměřené při dovozu zboží. (7) Postup podle odstavce 5 je obchodník povinen oznámit správci daně. Obchodník je povinen postupovat podle zvláštního režimu nejméně dva následující po sobě jdoucí kalendářní roky ode dne oznámení. (8) Pokud při dodání použitého zboží, uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti jsou splněny podmínky pro osvobození vývozu zboží podle § 66, je dodání tohoto zboží, jestliže je předmětem zvláštního režimu, také osvobozeno od daně. (9) Plátce nemá nárok na odpočet daně z přirážky, kterou je povinen zaplatit v prodejní ceně zboží, které mu bylo dodáno obchodníkem, pokud je dodání tohoto zboží předmětem zvláštního režimu. (10) Obchodník při dodání zboží, které je předmětem zvláštního režimu, nemá nárok na odpočet daně a) u uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti, které sám dovezl, b) u uměleckého díla, které mu dodal zhotovitel díla nebo jeho právní nástupce, c) u uměleckého díla, které mu dodal jiný plátce nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, kteří nejsou obchodníky, u kterého byla uplatněna snížená sazba daně. (11) Pokud se použije zvláštní režim při dodání zboží do jiného členského státu, nepoužije se § 8 a 64. Zvláštní režim nelze použít při dodání nového dopravního prostředku z tuzemska do jiného členského státu. Zvláštní režim nelze také použít při dodání zboží, pokud byl při jeho pořízení uplatněn nárok na odpočet daně. (12) Pokud obchodník uplatňuje daň a současně používá zvláštní režim, je povinen vést v evidenci pro daňové účely samostatně plnění podle jednotlivých způsobů uplatňování daně. (13) Obchodník při dodání zboží, které je předmětem zvláštního režimu, nesmí samostatně uvést na daňovém dokladu daň týkající se přirážky, pokud zákon nestanoví jinak. (14) Pokud obchodník uplatňuje daň při a) dodání uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti, které sám dovezl, má nárok na odpočet daně při dovozu tohoto zboží, b) dodání uměleckého díla, které mu dodal zhotovitel díla nebo jeho právní nástupce, má nárok na odpočet daně u dodaného uměleckého díla, c) dodání uměleckého díla, které mu dodal jiný plátce nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, kteří nejsou obchodníky, u kterého byla uplatněna daň, má nárok na odpočet daně u dodaného uměleckého díla, přičemž může uplatnit nárok na odpočet daně u tohoto zboží nejdříve ve zdaňovacím období, ve kterém je povinen přiznat daň. § 91 Zvláštní režim pro plátce, kteří nakupují zboží za účelem jeho dalšího prodeje v nezměněném stavu Plátci, kteří nakupují zboží za účelem jeho dalšího prodeje v nezměněném stavu a nejsou prokazatelně schopni vykazovat daň na výstupu na základě kontrolovatelné denní evidence tržeb, mohou požádat příslušného správce daně o stanovení individuálního způsobu stanovení daňové povinnosti. Správce daně je povinen stanovit plátci na základě konkrétních podmínek vedení záznamní povinnosti ve smyslu § 100 a zvláštního právního předpisu62) individuální způsob stanovení daňové povinnosti. Správce daně zároveň určí plátci i dobu, na kterou se tato výjimka vztahuje. § 92 Zvláštní režim pro investiční zlato (1) Investičním zlatem se rozumí a) zlato ve tvaru uzančních slitků zpracovaných v certifikované afinerii, ve tvaru cihly, s vlastním číslem a s označením výrobce, ryzosti a hmotnosti, o hmotnosti připouštěné na trhy zlata a ryzosti nejméně 995 tisícin, b) zlaté mince, které 1. mají ryzost nejméně 900 tisícin, 2. byly vyraženy po roce 1800, 3. jsou nebo byly v zemi svého původu zákonným platidlem a 4. jsou obvykle prodávány za cenu, která nepřevyšuje volnou tržní hodnotu jejich zlatého obsahu o více než 80 %. (2) Česká národní bankabanka uveřejní ve Věstníku České národní bankybanky seznam zlatých mincí, které splňují podmínky podle odstavce 1 písm. b). (3) Od daně bez nároku na odpočet daně je osvobozeno dodání investičního zlata v tuzemsku, pořízení z jiného členského státu a jeho dovoz. Osvobození od daně bez nároku na odpočet daně se vztahuje i na a) investiční zlato s osvědčením pro fyzicky alokované a nealokované zlato, b) investiční zlato obchodované na zlatých účtech, a to zejména úvěry a swapy zakládající k investičnímu zlatu vlastnické právo nebo právní nárok, nebo c) termínované obchody s investičním zlatem, včetně futures a forwardů, které zahrnují převod vlastnického práva nebo právního nároku k investičnímu zlatu. (4) Od daně bez nároku na odpočet daně je osvobozena služba osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby, která spočívá v zajištění dodání zlata. (5) Plátce, který investiční zlato vyrobí nebo zlato přemění na investiční zlato, se může rozhodnout, že uplatní daň u dodání investičního zlata, které by bylo osvobozeno podle odstavce 3, jinému plátci nebo osobě registrované k dani v jiném členském státě. (6) U zprostředkovatelské služby, která spočívá v obstarání dodání investičního zlata podle odstavce 4, může být uplatněna daň, pokud plátce při dodání investičního zlata uplatnil daň podle odstavce 5. (7) Plátce, který dodává investiční zlato osvobozené od daně, má nárok na odpočet daně v plné výši a) při nakoupení investičního zlata, u něhož byla uplatněna daň podle odstavce 5, b) při nakoupení, pořízení z jiného členského státu nebo dovozu zlata, které není investičním zlatem, a které následně plátce nebo jím zmocněná třetí osoba přemění na investiční zlato, nebo c) při nakoupení služby, spočívající ve změně formy, hmotnosti nebo ryzosti zlata, včetně investičního zlata. (8) Plátce, který investiční zlato vyrobí nebo zlato přemění na investiční zlato, má nárok na odpočet daně v plné výši při nakoupení, pořízení z jiného členského státu nebo dovozu zboží nebo služby, přímo související s výrobou investičního zlata nebo přeměnou zlata na investiční zlato. § 92a Zvláštní režim pro dodávání zlata (1) Za zlato se pro účely tohoto ustanovení považuje a) zlato o ryzosti 333 tisícin nebo vyšší, s výjimkou investičního zlata, v podobě neopracované, zejména slitku, cihly, prutu, valounu, zrna, granule, granálie, lístku, drátu, prášku, zlomků, smetků nebo odpadu, b) investiční zlato při dodání podle § 92 odst. 5. (2) Při dodání zlata s místem plnění v tuzemsku plátcem jinému plátci, osobě registrované k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobě povinné k dani s výjimkou vývozu a dodání zlata do jiného členského státu, jsou povinny přiznat daň osoby, kterým je zlato dodáno. (3) Plátce, který dodává zlato osobám podle odstavce 2, je povinen správci daně oznámit první dodání zlata každé osobě nejpozději do dne prvního dodání této osobě. (4) Plátce, který dodává zlato osobám podle odstavce 2, je povinen vystavit daňový doklad nejpozději do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění. (5) Daňový doklad musí obsahovat a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který dodává zlato, b) daňové identifikační číslo plátce, který dodává zlato, c) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo název, sídlo nebo místo podnikání osoby, které je zlato dodáno, d) daňové identifikační číslo plátce, kterému je zlato dodáno, e) evidenční číslo daňového dokladu, f) rozsah a předmět plnění včetně váhy a ryzosti zlata, g) datum vystavení daňového dokladu, h) datum uskutečnění plnění, i) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně, j) základ daně, k) sazbu daně, l) sdělení, že výši daně je povinna doplnit a přiznat osoba, které je zlato dodáno. (6) Osoby podle odstavce 2, kterým je zlato dodáno, jsou povinny doplnit na obdrženém daňovém dokladu výši daně uvedenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l). Za správnost vypočtené daně odpovídají tyto osoby. (7) Osoby podle odstavce 2, kterým je zlato dodáno, jsou povinny přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. (8) Zvláštní režim se nepoužije při dodání zlata České národní bancebance. HLAVA IV SPRÁVA DANĚ V TUZEMSKU § 93 Správa daně (1) Při správě daně a při řízení o věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle právního předpisu upravujícího správu daní59), pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Při správě daně celními orgány při dovozu a vývozu zboží se postupuje podle právních předpisů upravujících správu cla. § 93a Místní příslušnost (1) Místní příslušnost správce daně u skupiny se řídí místem sídla, místem podnikání nebo provozovny jejího zastupujícího člena. (2) Pro osobu povinnou k dani, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání ani provozovnu, s výjimkou osoby evidované podle § 88, je místně příslušným správcem daně Finanční úřad pro Prahu 1. (3) Pro osobu povinnou k dani, která se stane plátcem podle § 94 odst. 20, je místně příslušným správcem daně finanční úřad místně příslušný její části, která je součástí skupiny. § 94 Plátci (1) Osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 kalendářních měsíců přesáhne částku uvedenou v § 6, se stává plátcem od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat, nestane-li se podle tohoto zákona plátcem dříve. Nesplní-li registrační povinnost podle § 95 odst. 1, stává se plátcem datem účinnosti registrace uvedeným na rozhodnutí o registraci. (2) Osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, která a) uskutečňuje zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně společně s jinými osobami povinnými k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku na základě smlouvy o sdružení10) nebo jiné obdobné smlouvy, jejíž obrat dosahovaný samostatně mimo sdružení v součtu s obratem dosahovaným společně všemi účastníky sdružení v rámci sdružení překročí obrat stanovený v § 6, se stává plátcem od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl obrat překročen, nestane-li se podle tohoto zákona plátcem dříve; nesplní-li registrační povinnost podle § 95 odst. 2, stává se plátcem datem účinnosti registrace uvedeným na rozhodnutí o registraci, b) uskutečňuje zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně společně s jinými osobami povinnými k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku na základě smlouvy o sdružení10) nebo jiné obdobné smlouvy, stává se plátcem dnem nabytí účinnosti rozhodnutí o registraci toho účastníka sdružení, který se stal plátcem jako první, nestane-li se podle tohoto zákona plátcem dříve, c) uzavře smlouvu o sdružení10) nebo jinou obdobnou smlouvu s plátcem ke společnému uskutečňování zdanitelných plnění nebo plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně, stává se plátcem dnem uzavření této smlouvy. (3) Osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, která nabývá majetek pro účely uskutečňování ekonomických činností na základě rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního právního předpisu63), a osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, která nabývá majetek od plátce na základě smlouvy o prodeji podniku nebo vkladem podniku nebo části podniku, tvořící organizační složku podniku, se stává plátcem dnem nabytí majetku. (4) Osoby povinné k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, nebo v jiném členském státě, na které při přeměně společnosti nebo družstva podle zvláštního právního předpisu64) přechází nebo je převáděno jmění zanikající společnosti nebo družstva, pokud zanikající společnost nebo družstvo byly plátcem, se stávají plátci dnem zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Právnická osoba, která při změně právní formy na jinou formu podle zvláštního právního předpisu64) nezaniká ani nepřechází její jmění na právního nástupce, pouze se mění její vnitřní právní poměry a právní postavení jejích společníků, nepřestává být plátcem. (5) Osoba povinná k dani, která jako osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu pokračuje po zemřelém plátci v živnostiživnosti, se stává plátcem ke dni následujícímu po dni úmrtí plátce. Při ukončení dědického řízení se dědic, kterému je majetek vydáván a který pokračuje po zemřelém plátci v živnostiživnosti, stává plátcem ke dni následujícímu po dni vydání majetku. (6) Osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, která pořizuje zboží z jiného členského státu v tuzemsku, se stává plátcem dnem, kdy hodnota pořízeného zboží bez daně v běžném kalendářním roce převýší částku 326 000 Kč. Do celkové hodnoty pořízeného zboží se nezapočítává hodnota nového dopravního prostředku a hodnota zboží, které je předmětem spotřební daně. Plátce je povinen přiznat a zaplatit daň z pořízeného zboží, jehož hodnotou překročí uvedenou částku. (7) Osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, která pořizuje v tuzemsku z jiného členského státu nový dopravní prostředek nebo zboží, které je předmětem spotřební daně, se stává plátcem dnem prvního pořízení tohoto zboží. (8) Osoba povinná k dani, které je poskytnuta služba s místem plnění v tuzemsku podle § 9 odst. 1, s výjimkou služeb osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně, osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku podle § 108 odst. 2, se stává plátcem dnem poskytnutí této služby. Plátce je povinen přiznat a zaplatit daň již ze služby poskytnuté tento den. (9) Osoba povinná k dani, které je poskytnuta služba s místem plnění v tuzemsku podle § 10 až 10d a § 10j osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku podle § 108 odst. 2, se stává plátcem dnem poskytnutí těchto služeb. Plátce je povinen přiznat a zaplatit daň již ze služby poskytnuté tento den. (10) Osoba povinná k dani, které je dodáno zboží s montáží nebo instalací podle § 7 odst. 3 nebo dodán plyn nebo elektřina podle § 7a odst. 1 nebo 3, s místem plnění v tuzemsku, osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku podle § 108 odst. 2, se stává plátcem dnem dodání zboží. Plátce je povinen přiznat a zaplatit daň již ze zboží dodaného v tento den. (11) Osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, která poskytuje služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, se stává plátcem dnem poskytnutí těchto služeb, pokud povinnost přiznat a zaplatit daň vzniká příjemci služby. (12) Osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, která poskytuje služby s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou služeb osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně, a to prostřednictvím své provozovny umístěné mimo tuzemsko, se stává plátcem dnem poskytnutí těchto služeb. (13) Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku, nebo zahraniční osoba povinná k dani, která nemá provozovnu v tuzemsku, s výjimkou provozoven, prostřednictvím kterých tyto osoby uskutečňují pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, které uskuteční zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku mimo dovozu zboží, se stávají plátcem dnem uskutečnění tohoto plnění, pokud jsou osobou povinnou přiznat a zaplatit daň. Pokud tyto osoby uskuteční plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, s výjimkou plnění podle § 69, stávají se plátcem dnem prvního uskutečnění tohoto plnění. (14) Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo ani místo podnikání v tuzemsku, nebo zahraniční osoba povinná k dani, které založí v tuzemsku provozovnu, se stávají plátcem dnem vzniku provozovny, s výjimkou, kdy tyto osoby uskutečňují prostřednictvím provozovny v tuzemsku pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. (15) Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku, nebo zahraniční osoba povinná k dani, která nemá provozovnu v tuzemsku, s výjimkou provozoven, prostřednictvím kterých tyto osoby uskutečňují pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, pokud pořizují zboží z jiného členského státu v tuzemsku, včetně nového dopravního prostředku a zboží, které je předmětem spotřební daně, kromě zboží pořízeného prostřední osobou v rámci třístranného obchodu podle § 17, se stávají plátcem dnem prvního pořízení zboží. (16) Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani, kterým je dodáno zlato podle § 92a, s místem plnění v tuzemsku, se stávají plátcem dnem uskutečnění dodání tohoto zlata. (17) Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku, s výjimkou provozovny, prostřednictvím které tato osoba uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a která uskutečňuje zasílání zboží podle § 18 do tuzemska, které v běžném kalendářním roce přesáhne částku 1 140 000 Kč, se stává plátcem dnem, ve kterém byla tato částka překročena. Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku, s výjimkou provozovny, prostřednictvím které tato osoba uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a která uskutečňuje zasílání zboží, které je předmětem spotřební daně, podle § 18 do tuzemska, se stává plátcem dnem prvního dodání tohoto zboží. (18) Osoba povinná k dani, která dobrovolně podá přihlášku k registraci podle § 95 odst. 7 nebo 8, se stává plátcem datem účinnosti registrace uvedeným na rozhodnutí o registraci. (19) Osoba identifikovaná k dani podle § 96, která začne uskutečňovat ekonomickou činnost, se stává plátcem dnem zahájení ekonomické činnosti. (20) Osoba povinná k dani, která je členem skupiny, a v rozsahu, v jakém se její část nestala součástí skupiny podle § 5a uskuteční zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, s výjimkou dovozu zboží nebo plnění podle § 69, s místem plnění v tuzemsku svou částí umístěnou mimo tuzemsko, se stává plátcem dnem uskutečnění tohoto plnění, pokud je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň. § 95 Registrace plátce (1) Osoba povinná k dani, která se stává plátcem podle § 94 odst. 1, jejíž obrat překročil částku uvedenou v § 6, je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený limit. (2) Osoba povinná k dani, která se stává plátcem a) podle § 94 odst. 2 písm. a), je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený limit, b) podle § 94 odst. 2 písm. b), je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, kdy se o registraci jiného účastníka dozvěděla, nebo c) podle § 94 odst. 2 písm. c), je povinna předložit přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy, a je povinna o svém podání přihlášky k registraci informovat ostatní účastníky sdružení. (3) Osoba povinná k dani, která se stává plátcem podle § 94 odst. 3, je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne nabytí majetku. (4) Osoba povinná k dani, která se stává plátcem podle § 94 odst. 4, je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Právnická osoba, která je plátcem, a při změně právní formy nezaniká ani nepřechází její jmění na právního nástupce, je povinna do 15 dnů ode dne zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku oznámit změnu správci daně, který ji vyznačí na rozhodnutí o registraci. (5) Osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, která pokračuje po zemřelém plátci v živnostiživnosti a není plátcem, je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne úmrtí plátce, pokud při zrušení registrace v důsledku úmrtí plátce nepostupovala podle § 74 odst. 6. Při ukončení dědického řízení je dědic, kterému je vydáván majetek zemřelého plátce, který pokračuje po zemřelém plátci v živnostiživnosti a není plátcem, povinen podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne vydání majetku, pokud neuplatnil postup podle § 74 odst. 6. Obdobně se postupuje v případě úmrtí plátce, který podnikal podle zvláštního právního předpisu66). (6) Osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani, které se stávají plátcem podle § 94 odst. 6 až 17, jsou povinny podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se stanou plátcem. (7) Osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, která je osvobozena od uplatňování daně podle § 6, je oprávněna podat přihlášku k registraci kdykoliv. (8) Osoba povinná k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku, nebo zahraniční osoba povinná k dani, která nemá provozovnu v tuzemsku, s výjimkou provozoven, prostřednictvím kterých tyto osoby uskutečňují pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, které budou uskutečňovat v tuzemsku plnění s nárokem na odpočet daně, jsou oprávněny podat přihlášku k registraci nejpozději ke dni prvního uskutečnění tohoto plnění. (9) Osoba povinná k dani, která se stává plátcem podle § 94 odst. 19, je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne zahájení ekonomické činnosti. (10) Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, je osvobozena od povinnosti registrovat se jako plátce a není oprávněna podat přihlášku k registraci. Pokud tato osoba začne uskutečňovat zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, je povinna podat přihlášku k registraci podle odstavce 1, pokud její celkový obrat přesáhne limit stanovený v § 6 odst. 1. Jestliže se osoba povinná k dani rozhodne uplatňovat daň u nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor podle § 56, může podat přihlášku k registraci kdykoliv. (11) Osoba povinná k dani, která se stává plátcem podle § 94 odst. 20, je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se stane plátcem. (12) Ministerstvo financí a správce daně mohou zpřístupnit údaje z registru plátců daně; těmito údaji jsou daňové identifikační číslo, obchodní firma nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu a sídlo nebo místo podnikání plátce daně. § 95a Skupinová registrace (1) V přihlášce k registraci skupiny určí spojené osoby, které budou členy skupiny, osobu, která bude zastupujícím členem skupiny. Přihlášku k registraci podá osoba určená za zastupujícího člena skupiny u správce daně místně příslušného podle § 93a. (2) Skupina se stává plátcem od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokud je přihláška k registraci skupiny podána nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku. Pokud je přihláška podána po 31. říjnu běžného kalendářního roku, stává se skupina plátcem od 1. ledna druhého kalendářního roku následujícího po podání přihlášky k registraci. (3) Plátce se při splnění podmínek stanovených v § 5a stává členem skupiny od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokud skupina podá s jeho souhlasem žádost o přistoupení plátce do skupiny nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku. Pokud skupina podá žádost po 31. říjnu běžného kalendářního roku, stává se tento plátce členem skupiny od 1. ledna druhého kalendářního roku následujícího po podání žádosti. (4) Osoba, která není plátcem, se při splnění podmínek stanovených v § 5a stává členem skupiny od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém skupina podá s jejím souhlasem žádost o přistoupení osoby do skupiny. (5) Člen skupiny se stává plátcem následujícím dnem po dni zrušení registrace skupiny nebo následujícím dnem po dni zániku jeho členství ve skupině. (6) Osoba, na kterou při přeměně člena skupiny, který při přeměně zaniká, přechází nebo je převáděno jeho jmění, se stává členem skupiny od prvního dne následujícího po dni jeho zániku, pokud není v okamžiku zániku člena skupiny samostatnou osobou povinnou k dani. (7) Osoba, na kterou při přeměně členů více skupin, kteří při přeměně zanikají, přechází nebo je převáděno jejich jmění, se stává plátcem od prvního dne následujícího po dni zániku členů skupin, pokud není v okamžiku jejich zániku samostatnou osobou povinnou k dani. Přihlášku k registraci je povinna podat do 15 dnů ode dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku. (8) Osoba, na kterou při přeměně člena skupiny, který při přeměně zaniká, přechází nebo je převáděno jeho jmění a která je v okamžiku zániku člena skupiny osobou povinnou k dani, se stává plátcem od prvního dne následujícího po dni zániku člena skupiny. Přihlášku k registraci je povinna podat do 15 dnů ode dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku. (9) V případě přistoupení osoby povinné k dani jako člena do skupiny podle odstavce 4 je skupina oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně podle § 74 odst. 1 a 2. Nárok na odpočet daně se uplatní v daňovém přiznání za první zdaňovací období po dni přistoupení tohoto člena. § 96 Osoby identifikované k dani (1) Právnická osoba nepovinná k dani, která pořizuje zboží z jiného členského státu v tuzemsku a celková hodnota pořízeného zboží bez daně v běžném kalendářním roce překročí částku 326 000 Kč, se stává osobou identifikovanou k dani dnem, ve kterém byla tato částka překročena. Do celkové hodnoty pořízeného zboží se nezapočítává hodnota nového dopravního prostředku a hodnota zboží, které je předmětem spotřební daně. (2) Právnická osoba nepovinná k dani, která v tuzemsku pořizuje z jiného členského státu nový dopravní prostředek nebo zboží, které je předmětem spotřební daně, se stává osobou identifikovanou k dani dnem prvního dodání tohoto zboží. (3) Právnická osoba nepovinná k dani, která v tuzemsku pořizuje zboží z jiného členského státu, která podá přihlášku k registraci, i když hodnota pořízeného zboží nepřekročí částku uvedenou v odstavci 1, se stává osobou identifikovanou k dani k datu účinnosti registrace uvedenému na rozhodnutí o registraci. § 97 Registrace osoby identifikované k dani (1) Osoba identifikovaná k dani je povinna předložit místně příslušnému správci daně přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne překročení částky 326 000 Kč. Pořizuje-li z jiného členského státu nový dopravní prostředek a zboží podléhající spotřební dani, je povinna předložit přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne prvního pořízení tohoto zboží. (2) Právnická osoba nepovinná k dani, která pořizuje zboží od osoby registrované k dani v jiném členském státě, je oprávněna předložit místně příslušnému správci daně přihlášku k registraci kdykoliv. § 98 Náhrada za neuplatnění daně při nesplnění zákonné registrační povinnosti (1) Nesplní-li osoba povinná k dani povinnost se registrovat podle § 95 odst. 1 nebo podle § 95 odst. 2 písm. a), je povinna uhradit správci daně částku ve výši 10 % z celkového souhrnu úplat, které jí náleží za zdanitelná plnění jako náhradu za daň ze zdanitelných plnění, která uskutečnila bez daně, a z hodnoty zboží, které pořídila z jiného členského státu neoprávněně bez daně. Celková částka se počítá od data, kdy se osoba povinná k dani měla stát plátcem, až do data, kdy se stala plátcem na základě rozhodnutí správce daně. Náhradu však nelze takto stanovit z úplat za plnění uskutečněná v kalendářních měsících, za které by nebylo možné stanovit daňovou povinnost z důvodu uplynutí lhůty pro vyměření. (2) Rozhodnutí o uložení náhrady musí být odůvodněno a včas podané odvolání má odkladné účinky. Platba uvedené částky se považuje za příjem daně podle tohoto zákona. § 99 Zdaňovací období (1) Zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok nedosáhl 10 000 000 Kč. (2) Pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok dosáhl 10 000 000 Kč, je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc. (3) Plátce, jehož zdaňovacím obdobím je podle odstavce 1 kalendářní čtvrtletí a jehož obrat za předcházející kalendářní rok dosáhl částky alespoň 2 000 000 Kč, je oprávněn si zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc, pokud tuto změnu oznámí správci daně nejpozději do 31. ledna příslušného roku. (4) Zdaňovací období plátce, který podniká společně s jinými plátci na základě smlouvy o sdružení10) nebo jiné obdobné smlouvy, se stanoví ze součtu obratu dosaženého všemi účastníky v rámci sdružení a obratu plátce dosaženého mimo sdružení. (5) Při přeměně společnosti fúzí se zdaňovací období zúčastněných společností nebo družstev stanoví ze součtu obratů zúčastněných společností nebo družstev. Při přeměně společnosti nebo družstva rozdělením se zdaňovací období nově založených nástupnických společností nebo družstev, popřípadě nástupnických společností nebo družstev při rozdělení sloučením stanoví tak, že se přiřadí ke každé nástupnické společnosti obrat zanikající společnosti nebo družstva v poměru, v jakém na ně bylo převedeno jmění ze zanikající společnosti nebo družstva. Při převodu jmění na společníka se zdaňovací období stanoví z obratu společnosti, která se zrušuje bez likvidace, a obratu společníka. (6) Pokud není znám obrat za předcházející kalendářní rok, stanoví se zdaňovací období podle odstavce 1 nebo 2 z předpokládaného ročního obratu v běžném roce. (7) Prvním zdaňovacím obdobím plátce je kalendářní čtvrtletí nebo kalendářní měsíc, ve kterém se osoba povinná k dani stala plátcem. (8) Změnu zdaňovacího období podle odstavce 3 ze čtvrtletního na měsíční anebo z měsíčního na čtvrtletní je možné provést od počátku kalendářního roku, pokud ji plátce do 31. ledna toho roku oznámí správci daně. Nedojde-li ke změně zdaňovacího období podle odstavce 1 nebo 2, a to dosažením nebo překročením obratu ve výši 10 000 000 Kč nebo nedosažením obratu ve výši 2 000 000 Kč za předcházející kalendářní rok, zdaňovací období plátce se v následujícím roce nemění, dokud plátce neoznámí změnu podle odstavce 3. (9) Zdaňovacím obdobím pro osobu identifikovanou k dani je kalendářní čtvrtletí. (10) Zdaňovacím obdobím plátce, který nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání ani provozovnu, je kalendářní čtvrtletí. (11) Při rozhodnutí o úpadku končí probíhající zdaňovací období dnem, který předchází dni nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku. Následující zdaňovací období plátce začíná dnem nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém nabylo účinnosti rozhodnutí o úpadku. Pro období po dni nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku, ve kterém probíhá insolvenční řízeníinsolvenční řízení, je zdaňovacím obdobím plátce kalendářní měsíc. Dojde-li k ukončení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, končí zdaňovací období dnem, kdy došlo k ukončení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, a následující zdaňovací období začíná dnem následujícím po dni, ve kterém došlo k ukončení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. Po ukončení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení je do konce kalendářního roku zdaňovacím obdobím plátce kalendářní měsíc a pro následující kalendářní rok se určí zdaňovací období podle odstavců 1 až 3. (12) Zdaňovacím obdobím skupiny je kalendářní měsíc. § 100 Evidence pro daňové účely (1) Plátce je povinen vést v evidenci pro účely daně veškeré údaje vztahující se k jeho daňové povinnosti, zejména údaje potřebné pro správné stanovení daňové povinnosti. Plátce je povinen vést evidenci v takovém členění, aby sestavil daňové přiznání, a jestliže uskutečnil dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani, aby sestavil souhrnné hlášení. (2) Plátce je povinen vést také evidenci uskutečněných plnění, která jsou osvobozená od daně nebo nejsou předmětem daně. Plátce, který nemá povinnost vést účetnictví nebo účetnictví nevede dobrovolně, je povinen vést evidenci obchodního majetku. (3) Plátci, kteří podnikají společně na základě smlouvy o sdružení10) nebo jiné obdobné smlouvy, jsou povinni vést evidenci pro účely daně podle odstavců 1 a 2 za činnost, pro kterou se sdružili, odděleně. Evidenci vede určený účastník sdružení, který za sdružení plní všechny povinnosti a uplatňuje práva vyplývající z tohoto zákona pro ostatní jednotlivé účastníky. (4) Plátce, který pořizuje zboží z jiného členského státu, a osoba identifikovaná k dani jsou povinni vést evidenci o hodnotě pořízeného zboží v členění na pořízení zboží z jednotlivých členských států. (5) Člen skupiny je povinen vést evidenci plnění, která uskutečnil pro ostatní členy skupiny. § 101 Daňové přiznání a splatnost daně (1) Plátce je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání na tiskopisu předepsaném Ministerstvem financí, a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost, pokud zákon nestanoví jinak. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání, s výjimkou daně vyměřované v souvislosti s dovozem zboží podle § 2066a), u kterého je splatnost daně stanovena celními předpisy. (2) Lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období končící dnem, který předchází dni nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku, je 30 dnů od skončení zdaňovacího období. Za zdaňovací období v době probíhajícího insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, včetně zdaňovacího období končícího dnem, kdy došlo k ukončení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, je lhůta pro podání daňového přiznání 25 dnů od skončení zdaňovacího období. (3) Plátce, který jako osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu pokračuje po zemřelém plátci v živnostiživnosti, je povinen podat za zemřelého daňové přiznání ke dni úmrtí do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém došlo k úmrtí plátce. Při ukončení dědického řízení, kdy je majetek vydáván dědici, je osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, která pokračovala po zemřelém plátci v živnostiživnosti, povinna podat poslední daňové přiznání ke dni ukončení dědického řízení. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. (4) Zanikne-li společnost nebo družstvo zrušením bez likvidace, je daňové přiznání za část zdaňovacího období ke dni předcházejícímu dni zániku plátce povinen podat právní nástupce plátce, a to s uvedením, že je podává za zaniklého plátce. (5) Plátce, který jako určený účastník sdružení10) vede evidenci pro daňové účely za sdružení podle § 100 odst. 3, je povinen uvést ve svém daňovém přiznání zdanitelná plnění a daňovou povinnost ze své činnosti a zdanitelná plnění a daňovou povinnost z činnosti celého sdružení. Ostatní účastníci sdružení v daňovém přiznání uvádějí pouze zdanitelná plnění a daňovou povinnost ze své vlastní činnosti. (6) Osoba identifikovaná k dani je povinna do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém jí vznikla daňová povinnost, podat daňové přiznání. Daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. (7) Plátce, který nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání ani provozovnu, je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém mu vznikla daňová povinnost nebo povinnost přiznat plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, podat daňové přiznání. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. (8) Osoba, která není plátcem, které vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň podle § 108 odst. 1 písm. k), je povinna podat daňové přiznání do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém vystavila doklad, na kterém uvedla daň. Daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. § 102 Souhrnné hlášení (1) Plátce je povinen podat souhrnné hlášení, pokud uskutečnil a) dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě, b) přemístění obchodního majetku do jiného členského státu, c) dodání zboží kupujícímu při zjednodušeném postupu v třístranném obchodu podle § 17, pokud je plátce prostřední osobou v tomto obchodu, nebo d) poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou služeb osvobozených od daně, pokud je povinen přiznat a zaplatit daň příjemce služby. (2) Souhrnné hlášení se podává formou datové zprávy, která je opatřena uznávaným elektronickým podpisemelektronickým podpisem, nebo která je odeslána prostřednictvím datové schránky, vždy ve formátu, struktuře a s údaji stanovenými správcem daně. Údaje o hodnotě dodaného zboží nebo poskytnuté službě se uvádějí v české měně. (3) Souhrnné hlášení za sdružení10) podává určený účastník sdružení, který podává daňové přiznání za sdružení. (4) Souhrnné hlášení podává plátce za každý kalendářní měsíc do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. (5) Pokud plátce uskutečňuje pouze plnění podle odstavce 1 písm. d), podává souhrnné hlášení současně s daňovým přiznáním ve lhůtě pro podání daňového přiznání. (6) Pokud plátce podle odstavce 5 podává souhrnné hlášení za každé kalendářní čtvrtletí a v průběhu kalendářního čtvrtletí uskuteční plnění podle odstavce 1 písm. a) až c), vzniká plátci povinnost v tomto kalendářním čtvrtletí za měsíce, které předcházejí kalendářnímu měsíci, ve kterém došlo k uskutečnění plnění podle odstavce 1 písm. a) až c), povinnost podat souhrnné hlášení za každý kalendářní měsíc tohoto kalendářního čtvrtletí, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém došlo k uskutečnění plnění podle odstavce 1 písm. a) až c). Tento plátce dále podává souhrnné hlášení podle odstavce 4, a to za každý kalendářní měsíc do konce kalendářního roku, ve kterém uskutečnil plnění podle odstavce 1 písm. a) až c). (7) Pokud plátce, který podal souhrnné hlášení, zjistí, že uvedl chybné údaje, je povinen do 15 dnů od data zjištění chybných údajů podat následné souhrnné hlášení formou datové zprávy, která je opatřena uznávaným elektronickým podpisemelektronickým podpisem, nebo která je odeslána prostřednictvím datové schránky, vždy ve formátu, struktuře a s údaji stanovenými správcem daně. (8) Správce daně údaje v souhrnném hlášení, popřípadě v následném souhrnném hlášení posoudí, případně prověří a využije při stanovení daňové povinnosti. Obdobný postup uplatní ohledně údajů, které správce daně obdrží v rámci mezinárodní spolupráce. § 103 zrušen § 104 Nesprávné uvedení daňové povinnosti za jiné zdaňovací období (1) Pokud plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daňové povinnosti v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období, než do kterého příslušely, a nesnížil tím v tomto zdaňovacím období daňovou povinnost, správce daně daň za zdaňovací období, ve kterém měla být uplatněna, dodatečně nevyměří. (2) Pokud plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daňové povinnosti v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období, než do kterého příslušely, a snížil tím v tomto zdaňovacím období daňovou povinnost, správce daně daň za zdaňovací období, ve kterém měla být uplatněna, dodatečně nevyměří, ale uplatní úrok z prodlení podle zákona upravujícího správu daní68) z částky daně uvedené v daňovém přiznání za nesprávné zdaňovací období za každý den krácení státního rozpočtu. Úrok z prodlení je splatný ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení platebního výměru. (3) Postup podle odstavce 1 nebo 2 se neuplatní, pokud plátce, který byl povinen krátit odpočet daně podle § 72 odst. 4 ve zdaňovacím období, do kterého skutečnosti rozhodné pro stanovení daňové povinnosti příslušely, uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daňové povinnosti v daňovém přiznání za nesprávné zdaňovací období a zdaňovací období, do kterého příslušely, bylo v jiném kalendářním roce. (4) Pro osobu identifikovanou k dani platí odstavce 1 a 2 obdobně. § 105 Vracení nadměrného odpočtu (1) Vznikne-li v důsledku vyměření nadměrného odpočtu vratitelný přeplatek69), vrátí se plátci bez žádosti do 30 dnů od vyměření nadměrného odpočtu. Tento postup se neuplatní, pokud vznikne vratitelný přeplatek změnou daňové povinnosti na základě dodatečného vyměření, a postupuje se podle zvláštního právního předpisu69). (2) Přeplatek skupiny vzniklý v důsledku vyměření nebo dodatečného vyměření se stává vratitelným, pokud skupina a kterýkoli člen skupiny nemá daňový nedoplatek. Přeplatek skupiny se použije na úhradu případného daňové nedoplatku skupiny nebo kteréhokoli člena skupiny. (3) Pokud vznikne v důsledku neoprávněného uplatnění odpočtu daně daňový nedoplatek, podléhá tento úroku z prodlení podle zákona upravujícího správu daní68) od počátku běhu lhůty podle odstavce 1. Úrok z prodlení se neuplatní do doby vrácení nadměrného odpočtu. (4) Za den vzniku vratitelného přeplatku se považuje den vyměření a vratitelný přeplatek se vrátí, pokud činí více než 100 Kč. § 106 Zrušení registrace (1) O zrušení registrace může plátce, s výjimkou plátce podle § 94 odst. 14, požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku od data účinnosti registrace uvedeného na rozhodnutí o registraci, pokud jeho obrat nepřesáhl za nejbližších předcházejících 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 000 000 Kč a pokud celková hodnota zboží pořízeného z jiného členského státu nepřekročila v běžném kalendářním roce částku 326 000 Kč a tato hodnota nebyla překročena ani v roce minulém, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Plátci podnikající na základě smlouvy o sdružení10) nebo jiné obdobné smlouvy mohou požádat o zrušení registrace jednotlivě pouze při vystoupení nebo vyloučení ze sdružení za podmínek uvedených v odstavci 1, nebo pokud přestanou být osobou povinnou k dani, a to po vypořádání majetku. Při rozpuštění sdružení mohou požádat všichni účastníci sdružení o zrušení registrace po vypořádání majetku ve sdružení. Obratem účastníka sdružení je pro účely zrušení registrace součet jeho obratu za plnění uskutečňovaná mimo sdružení a podílu obratu sdružení připadajícího na něho ze sdružení. Podíl obratu připadajícího na účastníka sdružení se stanoví podle smlouvy, jinak rovným dílem. (3) Plátce podle § 94 odst. 3, 4 a 5 však může požádat o zrušení registrace nejdříve po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy se stal plátcem, pokud jeho obrat nepřesáhl za nejbližší předcházející tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce částku 250 000 Kč. (4) Pokud plátce žádá o zrušení registrace, je povinen prokázat, že existují důvody pro zrušení registrace uvedené v odstavci 1. (5) Pokud dojde ke zrušení registrace v důsledku úmrtí plátce, je jeho právní nástupce povinen postupovat podle § 74 odst. 6. To neplatí, pokud osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu pokračuje po zemřelém plátci v živnostiživnosti a současně je plátcem nebo předloží přihlášku k registraci plátce do 15 dnů ode dne úmrtí plátce. Ke dni vydání majetku dědici, popřípadě správci dědictví, který nepokračuje v živnostiživnosti po zemřelém plátci, je osoba oprávněná, která pokračovala po zemřelém plátci v živnostiživnosti, povinna postupovat u vydaného majetku podle § 74 odst. 6. Tato povinnost se nevztahuje na případ, kdy je majetek vydán dědici, který pokračuje v živnostiživnosti a současně je plátcem nebo předloží přihlášku k registraci plátce do 15 dnů ode dne vydání majetku. Obdobně se postupuje v případě úmrtí plátce, který podnikal podle zvláštního právního předpisu66). (6) Zrušení společnosti nebo družstva bez likvidace se nepovažuje za zrušení s povinností snížit nárok na odpočet daně podle § 74 odst. 6, pokud jsou všechny zúčastněné společnosti nebo družstva plátci. Obdobně se postupuje i v případě, kdy fyzická osoba, která je plátcem, ukončí podnikatelskou činnost tím způsobem, že celý svůj obchodní majetek vloží do právnické osoby, která bezprostředně v činnosti pokračuje a jejíž je jediným zakladatelem, nebo v případě, kdy dojde ke zrušení registrace právnické osoby, která je plátcem a byla založená jedinou fyzickou osobou a v činnosti zaniklé právnické osoby pokračuje tato fyzická osoba jako podnikatel, anebo v případě, kdy dojde k přeměně, sloučení, splynutí nebo rozdělení státního podniku nebo osoby, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, jestliže jsou plátci. (7) Správce daně je však oprávněn zrušit registraci plátce, pokud a) plátce neuskutečnil bez oznámení důvodu správci daně po dobu dvanácti po sobě následujících měsíců plnění, b) plátce neplní své povinnosti vyplývající z tohoto zákona, nebo c) plátce přestane být osobou povinnou k dani. (8) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 7 má odkladný účinek a účinnost zrušení registrace nastává dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení registrace. (9) Správce daně je oprávněn zrušit registraci plátce, který nemá v tuzemsku sídlo ani místo podnikání, pokud tento plátce v předcházejícím kalendářním roce neuskutečnil v tuzemsku zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně. § 106a Zrušení a změna skupinové registrace (1) Správce daně zruší registraci skupiny k 31. prosinci běžného kalendářního roku, pokud skupina podá žádost o zrušení registrace nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku. Pokud žádost skupina podá po 31. říjnu běžného kalendářního roku, zruší správce daně registraci skupiny k 31. prosinci následujícího kalendářního roku. (2) Správce daně zruší členství osoby ve skupině k 31. prosinci běžného kalendářního roku, pokud skupina podá žádost o vystoupení člena ze skupiny nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku. Pokud žádost skupina podá po 31. říjnu běžného kalendářního roku, zruší správce daně členství osoby ve skupině k 31. prosinci následujícího kalendářního roku. (3) Dnem účinnosti rozhodnutí o úpadku člena skupiny zaniká jeho členství ve skupině. (4) Žádost o vystoupení člena ze skupiny, který přistoupil do skupiny podle § 95a odst. 4, může skupina podat nejdříve po uplynutí jednoho roku od data, kdy se stal členem skupiny. (5) Pokud skupina nesplňuje podmínky stanovené v § 5a, je povinna oznámit tuto skutečnost správci daně do 15 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala. Správce daně zruší registraci skupiny k 31. prosinci běžného kalendářního roku, pokud skupina oznámí, že nesplňuje podmínky stanovené v § 5a nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku. Pokud tuto skutečnost skupina oznámí po 31. říjnu běžného kalendářního roku, zruší správce daně registraci skupiny k 31. prosinci následujícího kalendářního roku. (6) Pokud člen skupiny nesplňuje podmínky pro členství stanovené v § 5a, je skupina povinna oznámit tuto skutečnost do 15 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala. Správce daně zruší členství osoby ve skupině k 31. prosinci běžného kalendářního roku, pokud skupina oznámí, že člen skupiny nesplňuje podmínky pro členství stanovené v § 5a nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku. Pokud tuto skutečnost skupina oznámí po 31. říjnu běžného kalendářního roku, zruší správce daně členství osoby ve skupině k 31. prosinci následujícího kalendářního roku. (7) Správce daně je oprávněn zrušit registraci skupiny k 31. prosinci kalendářního roku, pokud skupina neplní své povinnosti vyplývající z tohoto zákona. (8) Správce daně zruší registraci plátce ke dni předcházejícímu dni vzniku jeho členství ve skupině. (9) Zrušení registrace podle tohoto ustanovení a zrušení členství osoby ve skupině se nepovažují za zrušení registrace s povinností snížit nárok na odpočet daně podle § 74 odst. 6. § 107 Zrušení registrace osoby identifikované k dani (1) Osoba identifikovaná k dani může po uplynutí 2 kalendářních roků od data účinnosti registrace uvedeného na účinnosti rozhodnutí o registraci počítaných od konce kalendářního roku, v němž rozhodnutí o registraci nabylo účinnosti, požádat o zrušení registrace, pokud hodnota pořízeného zboží v běžném roce nepřekročila částku 326 000 Kč bez daně a pokud tuto částku nepřekročila ani v roce předcházejícím. (2) Správce daně zruší registraci osoby identifikované k dani nejdříve po uplynutí 2 kalendářních roků od data účinnosti registrace uvedeného na rozhodnutí o registraci počítaných od konce kalendářního roku, v němž rozhodnutí o registraci nabylo účinnosti, pokud jí za poslední 2 kalendářní roky nevznikla povinnost přiznat a zaplatit daň. (3) Pokud osoba registrovaná jako osoba identifikovaná k dani zahájí ekonomickou činnost, správce daně zruší její registraci jako osoby identifikované k dani k datu předcházejícímu datu účinnosti registrace uvedenému na rozhodnutí o registraci plátce. (4) Správce daně zruší registraci osoby identifikované k dani ke dni vzniku jejího členství ve skupině. § 108 Osoby povinné přiznat a zaplatit daň (1) Přiznat a zaplatit daň správci daně jsou povinni a) plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby, popř. převod nemovitostinemovitosti s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou dodání zlata podle § 92a a s výjimkou plnění, u kterých je povinna přiznat a zaplatit daň osoba, které jsou tato plnění poskytována, b) plátce nebo osoba identifikovaná k dani, kterým je poskytována služba s místem plnění v tuzemsku podle § 9 odst. 1 osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku, c) plátce nebo osoba identifikovaná k dani, kterým je poskytována služba s místem plnění v tuzemsku podle § 10 až 10d a § 10j, dodáváno zboží s montáží nebo instalací s místem plnění v tuzemsku podle § 7 odst. 3 nebo dodáván plyn nebo elektřina s místem plnění v tuzemsku podle § 7a odst. 1 nebo 3, osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku, d) plátce nebo osoba identifikovaná k dani, kteří pořizují v tuzemsku zboží z jiného členského státu, e) kupující, který je plátcem nebo osobou identifikovanou k dani, kterému je dodáváno zboží za podmínek stanovených v § 17, f) osoba, v jejíž prospěch je zboží při dovozu propuštěno do celního režimu, u kterého vzniká daňová povinnost podle § 23, g) osoba, v jejíž prospěch je zboží vráceno ze svobodného pásma nebo svobodného skladu zpět do tuzemska, h) zahraniční osoba povinná k dani, která poskytuje elektronické služby podle zvláštního režimu a zvolila si tuzemsko jako stát identifikace, i) plátce, kterému je dodáno zlato podle § 92a, j) osoba, která není plátcem, která pořizuje v tuzemsku nový dopravní prostředek z jiného členského státu, k) osoba, která vystaví doklad, na kterém uvede daň. (2) Osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku se pro účely tohoto ustanovení rozumí zahraniční osoba povinná k dani, která nemá provozovnu v tuzemsku, nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku. Pokud zahraniční osoba nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo nebo místo podnikání, mají v tuzemsku provozovnu, považují se za osobu povinnou k dani neusazenou v tuzemsku za podmínky, že tato provozovna se neúčastní daného zdanitelného plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby. (3) Osoby povinné přiznat a zaplatit daň mají procesní postavení daňového subjektu. (4) Osoba určená k zajištění prodeje obchodního majetku plátce, která přijala úplatu za uskutečněný prodej obchodního majetku, je povinna zajistit daň a odvést ji na osobní daňový účet plátce vedený u místně příslušného správce daně. Tato osoba je povinna oznámit správci daně uskutečnění a výši zdanitelného plnění ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnil prodej obchodního majetku plátce. § 109 zrušen § 110 Regulační opatření za stavu nouze, ohrožení státu a válečného stavu Je-li vyhlášen nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav, může vláda nařízením na časově omezenou nezbytně nutnou dobu, odpovídající charakteru a intenzitě ohrožení bezpečnosti České republiky, a) provést úpravu sazeb daně, nejvýše však o 5 procentních bodů, případně přeřadit zboží nebo služby ze základní do snížené sazby daně a naopak, b) umožnit plátcům, kteří uskutečňují zdanitelná plnění pro ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, hasičské záchranné sbory, havarijní služby a subjekty hospodářské mobilizace, dodávat stanovené druhy zboží a poskytovat stanovené služby těmto subjektům bez daně, při zachování nároku na odpočet daně v plné výši. ČÁST DRUHÁ PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 111 Přechodná ustanovení 1. Pro uplatnění daně z přidané hodnoty za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro uplatnění práv s tím souvisejících, platí dosavadní právní předpisy. 2. Podle dosavadních právních předpisů platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se až do svého ukončení posuzují všechny procesní lhůty, které začaly běžet před účinností tohoto zákona. Lhůty pro uplatnění práv podle bodu 1 se řídí dosavadními právními předpisy. 3. Plátce registrovaný podle dosavadních předpisů je plátcem podle tohoto zákona. 4. Plátce, který podává daňové přiznání za kalendářní čtvrtletí, je povinen do 25. července 2004 podat daňové přiznání za měsíc duben 2004 podle dosavadních právních předpisů. 5. Zdaňovacím obdobím pro plátce, který podává daňové přiznání za kalendářní čtvrtletí a tento plátce postupoval podle bodu 4, je období od 1. května 2004 do 30. června 2004. Od 1. července 2004 plátce podává daňové přiznání podle § 99. 6. Osvědčení o registraci, která byla vydána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti. Daňová identifikační čísla přidělená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaregistrovaným daňovým subjektům se mění tak, že první tři číslice a pomlčka se nahrazují kódem „CZ“. Daňový subjekt je povinen uvádět takto změněné daňové identifikační číslo. Na žádost daňového subjektu správce daně vyznačí změnu daňového identifikačního čísla v osvědčení o registraci. 7. Pro stanovení výše obratu uvedené v § 6 tohoto zákona se pro účely registrace nepřihlíží k obratu dosaženému před účinností tohoto zákona. 8. Ve zdaňovacích obdobích roku 2004 ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije jako zálohový koeficient pro zkracování nároku na odpočet daně podle § 76 odst. 6 koeficient vypočtený při vypořádání odpočtu daně za zdaňovací období kalendářního roku 2003. 9. Při zrušení registrace počínaje dnem účinnosti tohoto zákona plátce, který při uplatnění nároku na odpočet daně u majetku v období do 31. prosince 2000 použil koeficient podle § 20 dosavadního zákona, upraví částku snížení nároku na odpočet daně podle § 74 odst. 5 koeficientem stanoveným podle § 76 tohoto zákona. 10. Při vypořádání nároku na odpočet daně od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2004 postupuje plátce tak, že za období od 1. ledna 2004 do data účinnosti tohoto zákona provede vypořádání podle znění § 20 dosavadního zákona, a za období od data účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2004 podle § 76 tohoto zákona. Vypořádání za období od 1. ledna 2004 do data účinnosti tohoto zákona plátce uvede do daňového přiznání za měsíc duben 2004. V případě dodatečné opravy uskutečněných zdanitelných plnění za již vypořádané období podle předchozí věty plátce postupuje podle § 20 odst. 11 dosavadního zákona. Vypořádání za období od data účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2004 plátce uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období roku 2004. Ve zdaňovacích obdobích roku 2005 se použije jako zálohový koeficient pro zkracování nároku na odpočet daně podle § 76 odst. 6 koeficient vypočtený při vypořádání odpočtu daně za zdaňovací období od data účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2004. 11. U smluv uzavřených do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona, u nichž byly do tohoto dne poskytnuty zálohy na zdanitelná plnění, která budou uskutečněna po nabytí účinnosti tohoto zákona, je plátce daně povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Záloha zaplacená před datem účinnosti tohoto zákona není přijatou platbou podle tohoto zákona. U smluv uzavřených do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona na plnění, která budou uskutečněna po nabytí účinnosti tohoto zákona a budou zdanitelnými plněními podle tohoto zákona, je plátce, který je povinen přiznat a zaplatit daň, povinen tuto daň přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, pokud je platba přijata po nabytí účinnosti tohoto zákona. Částka zaplacená před datem účinnosti tohoto zákona není přijatou platbou podle tohoto zákona. 12. Pro smlouvy o finančním pronájmu, které byly uzavřeny a předmět smlouvy byl předán do užívání do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí příslušná ustanovení zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění platném do dne předcházejícího datu nabytí účinnosti tohoto zákona. 13. Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě se může zaregistrovat ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud bude uskutečňovat zdanitelná plnění v tuzemsku. 14. U zboží, které bylo v jiném členském státě nebo nově přistupujícím členském státě propuštěno do celního režimu vývoz nebo tranzit do 30. dubna 2004 a po dni nabytí účinnosti tohoto zákona vstoupí do tuzemska, se postupuje jako při dovozu zboží. 15. U zboží, které bylo v tuzemsku propuštěno do celního režimu vývoz, tranzit nebo pasivní zušlechťovací styk do 30. dubna 2004 a po dni nabytí účinnosti tohoto zákona vstoupí do jiného členského státu, se postupuje jako při vývozu zboží. 16. Ustanovení § 36 odst. 10 se poprvé použije pro vratné zálohované obaly vykoupené po 30. dubnu 2004. 17. zrušen zákonem č. 377/2005 Sb. 18. Pro stanovení místa plnění podle § 8 odst. 3 v období od účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2004 neplatí podmínka, že hodnota dodaného zboží do jiného členského státu nebyla překročena v předcházejícím kalendářním roce. 19. Rozhodnutí o záznamní povinnosti vydané správci daně podle § 18 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to s platností do 31. prosince 2004, zůstávají v platnosti i po dni účinnosti tohoto zákona. 20. U převodu nemovitostinemovitosti, u kterého dojde k právním účinkům vkladu do 30. dubna 2004, se použijí dosavadní právní předpisy. 21. U zboží, které bylo dovezeno ze zemí, které byly členskými státy před účinností tohoto zákona, a propuštěno do příslušných celních režimů, se postupuje při uplatnění daně po účinnosti tohoto zákona podle celních předpisů. 22. U programů předvstupní pomoci se po účinnosti tohoto zákona vrací daň podle § 81 až do ukončení těchto programů. 23. Pokud bude zboží před účinností tohoto zákona propuštěno do režimu vývozu a jeho výstup do jiného členského státu po účinnosti tohoto zákona nebude potvrzen celním orgánem, prokazuje plátce splnění podmínek pro osvobození od daně jinými důkazními prostředky. § 112 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty. 2. Zákon č. 321/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 196/1993 Sb. 3. Zákon č. 258/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. 4. Zákon č. 133/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. 5. Zákon č. 208/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. § 113 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, s výjimkou ustanovení § 23 odst. 3, § 73 odst. 3 věty poslední a § 51 odst. 1 písm. j), která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2005. Příloha č. 1 k zákonu č. 235/2004 Sb. Seznam zboží podléhajícího snížené sazbě Číselný kód Harmonizovaného systému popisu číselného označování zboží\| Název zboží ---\|--- 01-05, 07-23, 25\| \\- Potraviny včetně nápojů (vyjma alkoholických, vymezených zvláštním předpisem70)) a krmiva pro zvířata; živá zvířata, semena, rostliny a přísady, obvykle určené k přípravě potravin; výrobky obvykle používané jako doplněk nebo náhražka potravin; voda. Mimo zboží zařazeného do číselných kódů 2203-2208 06\| Živé dřeviny a jiné rostliny; cibule, kořeny a podobné; řezané květiny a dekorativní listoví. 07-12\| Rostliny a semena 28-30, 40, 48, 56, 61 62\| \\- Radiofarmaka, sorbit pro diabetiky, aspartam, sacharin a jeho soli, antibiotika, farmaceutické výrobky - jen používané pro zdravotní péči, prevenci nemocí a léčbu pro humánní lékařské účely. 4818,6111,6209\| \\- Dětské pleny. 49\| \\- Knihy, brožury, letáky, prospekty, noviny a časopisy, kde reklama nepřesahuje 50 % plochy, obrázková alba, obrázkové knihy, předlohy ke kreslení a omalovánky pro děti, hudebniny tištěné či rukopisné, kartografické výrobky všech druhů včetně atlasů, nástěnných map, topografických plánů a globusů, kromě tiskovin plně nebo podstatně určených k reklamě. 01-96\| \\- Zdravotnické prostředky podle zvláštních právních předpisů71), včetně náhradních dílů, u kterých je čestným prohlášením doloženo, že zboží náleží k určitému zdravotnickému prostředku k ošetřování nemocných, vyjma zboží kapitoly 24. 48, 64, 66, 84, 85, 87, 90, 91\| \\- Zboží pro osobní používání nemocnými ke zmírnění následků nemocí, jež není zdravotnickým prostředkem podle zvláštních právních předpisů, a to: \\- Braille papír \\- Bílé hole pro nevidomé a částečně vidící osoby \\- Osobní a kuchyňské váhy s hlasovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby \\- Manipulační stroje a zařízení pro přepravu těžce zdravotně postižených osob upoutaných na vozíku \\- Psací stroje a stroje na zpracování textu (slovní procesory) upravené k používání nevidomými a částečně vidícími osobami nebo osobami s amputovanou nebo ochrnutou horní končetinou \\- Elektronické kalkulačky s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby a elektronické počítací stroje s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby \\- Počítače speciálně upravené pro nevidomé a částečně vidící osoby s hlasovým nebo hmatovým výstupem nebo hardwarovým adaptérem pro zvětšování písma a obrazu, a jejich jednotky a přídavná zařízení s hlasovým nebo hmatovým výstupem nebo hardwarovým adaptérem pro zvětšování písma a obrazu \\- Braillská počítačová tiskárna pro nevidomé a částečně vidící osoby, klávesnice pro nevidomé a částečně vidící osoby a jiné výstupní a vstupní jednotky počítače pro zpracování hmatového písma \\- Jednotky počítačů a přídavná zařízení k počítačům umožňující jejich ovládání osobami se sníženou jemnou motorikou nebo amputovanými končetinami \\- Telefony a videotelefony konstruované pro použití neslyšícími osobami \\- Zvětšovače televizního obrazu pro nevidomé a částečně vidící osoby \\- Speciální akustické nebo vizuální přístroje pro neslyšící, nevidomé a částečně vidící osoby \\- Ruční ovládání nožních pedálů, ruční páky, včetně řadicí páky, pro tělesně postižené osoby \\- Hodinky pro nevidomé a částečně vidící osoby s hmatovým nebo hlasovým výstupem s pouzdrem jiným než z drahých kovů a vibrační a světelné hodinky pro neslyšící osoby \\- Vibrační a světelné budíky pro neslyšící osoby a budíky s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby \\- Části a součásti těchto výrobků, u kterých je čestným prohlášením doloženo, že zboží náleží k určitému výše uvedenému druhu zboží. 94\| \\- Dětské sedačky do automobilů. 4401\| \\- Palivové dřevo v polenech, špalcích, větvích, otepích nebo podobných tvarech; dřevěné štěpky nebo třísky, piliny a dřevěný odpad a zbytky, též aglomerované do polen, briket, pelet nebo podobných tvarů, určené jako palivo. Číselným kódem Harmonizovaného systému se rozumí číselný kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku ve znění platném k 1. lednu 2007. Snížené sazbě daně podléhá zboží, které odpovídá současně číselnému kódu Harmonizovaného systému a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy. Novinami se pro účely tohoto zákona rozumí deníky a zpravodajské periodické tiskoviny, vydávané nejméně dvakrát ročně pod stejným názvem a v úpravě pro ně typické bez pevného spojení jednotlivých listů. Příloha č. 2 k zákonu č. 235/2004 Sb. Seznam služeb podléhajících snížené sazbě SKP\| Popis služby ---\|--- \| Opravy zdravotnických prostředků uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu. 35.43.92\| Opravy invalidních vozíků. 41\| Shromažďování, úprava a rozvod vody. 55\| Ubytovací služby. 60\| Pozemní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel; doprava visutými lanovkami a lyžařskými vleky. 61\| Vodní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel. 62\| Letecká hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel. 74.70.12\| Služby mytí oken prováděné v domácnostech. 74.70.13\| Služby tradičního čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech. 85.1\| Zdravotní péče, pokud není osvobozena od daně podle § 58. 85.3\| Sociální péče, pokud není osvobozena od daně podle § 59. 85.3\| Domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany. 90.01\| Odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb souvisejících s těmito činnostmi. 90.02.1\| Sběr, svoz a zpracování komunálního odpadu. 92\| Vstupné na koncerty, filmová a divadelní představení, ohňostroje, výstavy, vyhlídkové věže, do zábavných parků, cirkusů, muzeí, zoologických a botanických zahrad, historických objektů a na podobné kulturní události; vstupné na sportovní události; použití sportovních zařízení krytých i nekrytých ke sportovním činnostem; použití rekreačních parků a pláží. 92.3\| Činnosti samostatných umělců, pokud se nejedná o poskytnutí oprávnění k výkonu práva dílo užít. 93.03\| Pohřebnictví a související služby, včetně dodání zboží přímo souvisejícího s poskytováním těchto služeb. 93.04\| Služby posiloven a kondičního cvičení, provoz saun, tureckých a parních lázní. 95\| Domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany. Pro uplatnění snížené sazby daně se používá Standardní klasifikace produkce platná k 1. lednu 2003. Snížené sazbě daně podléhají služby, které odpovídají současně číselnému kódu Standardní klasifikace produkce a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy. Pravidelnou hromadnou přepravou osob se rozumí přeprava osob po stanovených trasách, kdy cestující nastupují a vystupují na předem určených zastávkách nebo místech podle předem stanovených jízdních řádů, schválených podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 388/2000 Sb., o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy, jde-li o linkovou osobní dopravu veřejnou. Za úklidové práce v domácnosti se pro účely tohoto zákona považuje úklid v bytě nebo rodinném domě mimo prostor, které nejsou určeny k bydlení. Za úklidové práce v domácnosti se považuje také úklid společných prostor bytového domu. Oprávněním k výkonu práva dílo užít se rozumí oprávnění podle zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů v platném znění. Příloha č. 3 k zákonu č. 235/2004 Sb. Seznam plnění, při jejichž provádění se subjekty, které vykonávají veřejnou správu, považují za osoby povinné k dani - Dodání vody, plynu, tepla, chladu a elektřiny. - Dodání nového zboží vyrobeného nebo nakoupeného za účelem dodání v nezměněném stavu. - Služby telekomunikační uvedené v kódu SKP 64. - Doprava pozemní a potrubní nákladní, doprava pozemní osobní uvedená v kódu SKP 60. - Doprava vodní osobní a nákladní uvedená v kódu SKP 61. - Doprava letecká pravidelná a nepravidelná osobní a nákladní doprava uvedená v kódu SKP 62. - Skladování, přístavní a letištní služby v kódu SKP 63. - Služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby uvedené v kódu SKP 63. - Reklamní služby uvedené v kódu SKP 74. - Služby pořádání výstav, veletrhů a kongresů, uvedené v kódu SKP 74. - Služby prodejen pro zaměstnance, kantýn, závodních a podobných jídelen uvedené v kódu SKP 55. - Služby provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání ze zákona jiné než osvobozené od daně podle § 53 zákona. - Plnění uskutečněná Státním zemědělským intervenčním fondem týkající se dodání zemědělských a potravinářských výrobků podle předpisů platných pro činnost tohoto fondu. Příloha č. 4 k zákonu č. 235/2004 Sb. Umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti Číselný kód Harmonizovaného systému popisu číselného označování zboží\| Název zboží ---\|--- A) Umělecká díla 5805\| \\- Tapisérie zhotovené ručně podle originální předlohy poskytnuté umělcem, nejvýše však v osmi kopiích. 6304\| \\- Nástěnné textilie, zhotovené ručně podle originální předlohy poskytnuté umělcem, nejvýše však v osmi kopiích. 9701\| \\- Obrazy, malby, kresby, koláže, a podobná výtvarná díla, zhotoveny zcela výhradně ručně umělcem, kromě plánů a výkresů pro architektonické, technické, průmyslové, obchodní, topografické nebo podobné účely, ručně dekorované a zhotovené předměty, divadelní kulisy, ateliérová a podobná malovaná pozadí. 9702\| \\- Původní rytiny, tisky a litografie, které jsou zhotoveny umělcem bezprostředním přetiskem v omezeném počtu exemplářů v černobílém nebo barevném provedení a to výhradně ručně nikoli mechanickým nebo fototechnickým postupem. 9703\| \\- Původní plastiky a sochy z jakéhokoliv materiálu, pokud byly zcela zhotoveny umělcem; odlévané sochy do 8 kusů, pokud výroba probíhá pod dohledem umělce nebo jeho právního zástupce. B) Sběratelské předměty 9704\| \\- Poštovní známky, výplatní známky nebo kolky, obálky frankované a opatřené poštovním razítkem prvního dne emise známky, poštovní ceniny a obdobné frankované či nefrankované předměty, pokud nejsou zákonným platidlem ani nejsou zamýšleny k použití jako zákonné platidlo. 9705\| \\- Sbírky a sběratelské předměty zoologického, botanického, mineralogického, anatomického historického, archeologického, paleontologického, etnografického nebo numismatického zájmu. C) Starožitnosti 9706\| \\- Jiné předměty než umělecká díla nebo sběratelské předměty, pokud jsou starší 100 let. * * * 1. Zákon č. 635/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o správních poplatcích, nabyl účinnosti třicátý den po jeho vyhlášení (16. ledna 2005), s výjimkou části desáté, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2005. 2. Zákon č. 669/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2005. 3. Zákon č. 124/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (30. března 2005). 4. Zákon č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách a o změně některých zákonů (zákon o registračních pokladnách), nabyl účinnosti dnem 1. července 2005, s výjimkou části čtvrté, která nabyla účinnosti dnem jeho vyhlášení (3. června 2005). 5. Zákon č. 217/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (3. června 2005). 6. Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (29. září 2005), s výjimkou ustanovení části třicáté první, které nabylo účinnosti prvního dne měsíce následujícího po jeho vyhlášení (1. října 2005). 7. Zákon č. 441/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (10. listopadu 2005). 8. Zákon č. 545/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl tento zákon vyhlášen (1. ledna 2006). 9. Zákon č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách, nabyl účinnosti dnem 1. července 2006, s výjimkou ustanovení čl. XVII bodu 1, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007, s výjimkou čl. XVII bodu 2, který nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2006. 10. Zákon č. 230/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (29. května 2006). 11. Zákon č. 319/2006 Sb., o některých opatřeních ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory, a o změně zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (30. června 2006). 12. Zákon č. 172/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. srpna 2007). 13. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008. 14. Zákon č. 270/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (31. října 2007). 15. Zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008. 16. Zákon č. 124/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. července 2008. 17. Zákon č. 126/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, nabyl účinnosti dnem 1. července 2008. 18. Zákon č. 302/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2009. 19. Zákon č. 87/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (1. dubna 2009), s výjimkou části první bodu 10, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2009. 20. Zákon č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu, nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011. 21. Zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2010. 22. Zákon č. 489/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2010. Předseda vlády: Ing. Fischer, CSc., v. r. 1) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty. Směrnice Rady 2008/8/ES ze dne 12. února 2008, kterou se mění směrnice Rady 2006/112/ES, pokud jde o místo poskytnutí služby. Směrnice Rady 2008/9/ES ze dne 12. února 2008, kterou se stanoví prováděcí pravidla pro vrácení daně z přidané hodnoty stanovené směrnicí 2006/112/ES osobám povinným k dani neusazeným v členském státě vrácení daně, ale v jiném členském státě. Směrnice Rady 2008/117/ES ze dne 16. prosince 2008, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty za účelem boje proti daňovým únikům spojeným s plněním uvnitř Společenství. Směrnice Rady 2009/47/ES ze dne 5. května 2009, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o snížené sazby daně z přidané hodnoty. 2) § 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb. 4) Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb. 4a) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5) § 476 obchodního zákoníku. 6) § 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 7) § 36 odst. 2 písm. e) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 7a) Například zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů. 7b) Například zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 7c) § 26 až § 32a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 7d) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 7e) Nařízení Rady (ES) č. 1777/2005 ze dne 17. října 2005, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 77/388/EHS o společném systému daně z přidané hodnoty. 8) § 61 a 233 obchodního zákoníku. 9) § 61 a 259 obchodního zákoníku. 10) § 829 a násl. občanského zákoníku. 10a) Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů. 15) § 409 a násl. obchodního zákoníku. 16) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákona č. 120/2001 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb. 19a) Čl. 92, 114 a 201 až 208 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92. 21) Čl. 2 Doporučení komise 1994/820/ES ze dne 19. října 1994 o právních aspektech elektronické výměny informací. 23) § 33 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 24) Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. 25) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb. 26) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů. 26a) § 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 26b) § 33 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 27) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. 27a) § 2 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 27b) § 77 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 530/2005 Sb. 47) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 27c) § 2 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb. 27d) Vyhláška č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních. 27e) § 38 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. 27f) § 42 a 44 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. 27g) § 22a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění zákona č. 340/2006 Sb. 27h) § 4 zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění zákona č. 70/2007 Sb. 28) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, ve znění zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 225/2003 Sb. 29) § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů. 30) § 2 odst. 1 písm. l) zákona č. 231/2001 Sb. 31) § 2 odst. 1 písm. n) zákona č. 231/2001 Sb. 32) § 2 odst. 1 písm. o) zákona č. 231/2001 Sb. 34) § 682 obchodního zákoníku. 35) § 692 obchodního zákoníku. 36) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. 37) Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů. 38) Zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 39) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb. 40) § 118 a 119 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 42) § 7 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 43) § 65 odst. 2 a § 96 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. 44) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 44a) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 44b) Například zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. 44c) Například vyhláška č. 524/2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání, zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samospráv, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, ve znění pozdějších předpisů. 44g) Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů. 44d) § 38 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb. 44e) Příloha č. 1 vyhlášky č. 183/1998 Sb., kterou se stanoví další studium, popřípadě výuka se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považuje za studium na středních nebo vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, popřípadě uvedenými v jiném seznamu vydaném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. 44f) Rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se stanoví Seznam standardizovaných jazykových zkoušek, či další jiný podobný seznam. 45) Zákon č. 548/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 161/1993 Sb. Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. 46) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 47a) § 78 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 48) Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů. 48a) § 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. 48b) Čl. 91, 161, 145, 182 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92. 49) Nařízení Rady č. 918/83 (EHS) ze dne 28. března 1983 o systému Společenství pro osvobození od cla, ve znění pozdějších předpisů. 49a) Zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 49c) § 77 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 49b) § 16 odst. 4 písm. f) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. 51) § 31 odst. 9 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 63) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. 64) § 69 a násl., § 254 a násl. obchodního zákoníku. 53) § 25 odst. 1 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb. 54) § 43 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 55) Například vyhláška č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, vyhláška č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů, schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 36/2001 Sb. m. s., o přijetí Dohody o právním postavení Organizace Severoatlantické smlouvy, zástupců států a mezinárodního personálu. 56) Čl. 1 vyhlášky č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích. 57) Čl. 1 vyhlášky č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích. 58) Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství. 59) Zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 59a) Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů. 59) Zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 59b) § 32 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 59c) § 48 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 69) § 64 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 60) Zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky. 60a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 61) Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 62) § 39 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 66) § 2 odst. 2 písm. c) a d) obchodního zákoníku. 66a) Například čl. 222 bod 1 písmeno a) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92. 68) § 63 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 69) § 64 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 70) § 2 písm. g) zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. 71) Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých dalších zákonů. Nařízení vlády č. 181/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky, ve znění zákona č. 336/2001 Sb. a zákona č. 251/2003 Sb. Nařízení vlády č. 191/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na implantabilní zdravotnické prostředky, ve znění zákona č. 337/2001 Sb. a zákona č. 251/2003 Sb. Nařízení vlády č. 286/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro.
Rozhodnutí prezidenta republiky č. 37/2010 Sb.	Rozhodnutí prezidenta republiky č. 37/2010 Sb. Rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Vyhlášeno 8. 2. 2010, částka 13/2010 37 ROZHODNUTÍ PREZIDENTA REPUBLIKY ze dne 5. února 2010 o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Podle čl. 63 odst. 1 písm. f) Ústavy České republiky a podle zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního souduÚstavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 64/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 37/2002 Sb., zákona č. 171/2002 Sb., zákona č. 230/2002 Sb., zákona č. 62/2003 Sb., zákona č. 418/2004 Sb., zákona č. 323/2006 Sb., zákona č. 480/2006 Sb., zákona č. 261/2008 Sb., zákona č. 195/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 318/2009 Sb. a zákona č. 320/2009 Sb., vyhlašuji volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a stanovím dny jejich konání na pátek 28. května 2010 a sobotu 29. května 2010. Prezident republiky: Klaus v. r. Předseda vlády: Fischer v. r.
Vyhláška č. 35/2010 Sb.	Vyhláška č. 35/2010 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 659/2004 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů, ve znění vyhlášky č. 282/2007 Sb. Vyhlášeno 4. 2. 2010, datum účinnosti 1. 3. 2010, částka 11/2010 * ČÁST PRVNÍ - Změna vyhlášky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí * ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů * ČÁST TŘETÍ - Čl. III * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 3. 2010 35 VYHLÁŠKA ze dne 25. ledna 2010, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 659/2004 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů, ve znění vyhlášky č. 282/2007 Sb. Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě: ČÁST PRVNÍ Změna vyhlášky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí Čl. I Vyhláška č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění vyhlášky č. 477/1991 Sb., vyhlášky č. 340/1992 Sb., vyhlášky č. 3/1994 Sb., vyhlášky č. 54/1996 Sb., vyhlášky č. 109/1998 Sb., vyhlášky č. 434/2000 Sb., vyhlášky č. 330/2002 Sb., vyhlášky č. 141/2004 Sb., vyhlášky č. 298/2005 Sb. a vyhlášky č. 282/2007 Sb., se mění takto: 1. V § 231a odst. 4 písmeno a) zní: „a) zemní proud při jednopólovém zemním spojení sítí napájejících pohyblivé stroje v ražbách a rubáních nepřesáhl 7 A,“. 2. V § 231a odst. 4 se na konci odstavce tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) výkonový vypínač, jehož kabelovým vývodem je napájeno elektrické zařízení umístěné v prostorách SNM, byl vybaven zařízením blokujícím zapnutí vývodu při izolačním odporu na tomto vývodu menším než 50 Ω/V.“. 3. V § 231d se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 4. V § 242 odst. 2 větě druhé se za slova „odst. 5“ vkládají slova „písm. b)“. ČÁST DRUHÁ Změna vyhlášky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů Čl. II V § 15 vyhlášky č. 659/2004 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů, ve znění vyhlášky č. 282/2007 Sb., odstavec 3 zní: „(3) Kabelové rozvody nad 1 kV v důlních dílech zařazených do 2. nebo 3. stupně nebezpečí otřesů musí být vybaveny zařízením pro samočinné vypnutí elektrické energie při a) otřesu, nebo b) překročení povolené koncentrace metanu v důlním ovzduší. K vypnutí musí dojít do 2 s od překročení nastavené mezní hodnoty kteréhokoliv čidla umístěného v uvedených dílech. Umístění čidel a oblastí samočinného vypnutí určí závodní dolu. Organizace je vyznačí v havarijním plánu.“. ČÁST TŘETÍ Čl. III Přechodná ustanovení 1. Požadavek stanovený v § 231a odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění účinném ode dne účinnosti vyhlášky č. 35/2010 Sb., je nutno naplnit a) u nových a rekonstruovaných výkonových vypínačů, uvedených poprvé do provozu po nabytí účinnosti této vyhlášky, do 30. června 2010, b) u výkonových vypínačů, opakovaně instalovaných po nabytí účinnosti této vyhlášky, do 30. června 2011, c) u ostatních výkonových vypínačů do 30. června 2012. 2. Požadavky stanovené v § 15 odst. 3 vyhlášky č. 659/2004 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů, ve znění účinném ode dne účinnosti vyhlášky č. 35/2010 Sb., je nutno naplnit do 31. prosince 2010. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2010. Předseda: Ing. Pěgřímek v. r.
Vyhláška č. 34/2010 Sb.	Vyhláška č. 34/2010 Sb. Vyhláška o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 600. výročí sestrojení Staroměstského orloje Vyhlášeno 4. 2. 2010, datum účinnosti 17. 3. 2010, částka 11/2010 * § 1 - (1) K 600. výročí sestrojení Staroměstského orloje se vydává pamětní stříbrná dvousetkoruna (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny jsou uprostřed mincovního pole ve čtvercovém výřezu postavy čtyř apoštolů ze Staroměstského orloje. Mezi dvojicemi apoštolů je ztvárnění výzdoby posuvných dvířek ze Staroměstského orloje. Nad postavami apoštolů je vyobrazení sochy * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 17. března 2010. k vyhlášce č. 34/2010 Sb. Aktuální znění od 17. 3. 2010 34 VYHLÁŠKA ze dne 14. ledna 2010 o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 600. výročí sestrojení Staroměstského orloje Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.: § 1 (1) K 600. výročí sestrojení Staroměstského orloje se vydává pamětní stříbrná dvousetkoruna (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,3 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *“. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny jsou uprostřed mincovního pole ve čtvercovém výřezu postavy čtyř apoštolů ze Staroměstského orloje. Mezi dvojicemi apoštolů je ztvárnění výzdoby posuvných dvířek ze Staroměstského orloje. Nad postavami apoštolů je vyobrazení sochy kohouta ze Staroměstského orloje. Po celém obvodu dvousetkoruny je stylizovaným písmem vypsán název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“, který je za slovem „REPUBLIKA“ oddělen tečkou. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je pod čtvercovým výřezem s postavami apoštolů. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je za slovem „ČESKÁ“ v názvu státu. (2) Na rubu dvousetkoruny je hodinový stroj Staroměstského orloje. Při levém okraji hodinového stroje je zobrazena lebka jako symbol pomíjivosti času. Po celém obvodu dvousetkoruny je opis „SESTROJENÍ STAROMĚSTSKÉHO ORLOJE“ a letopočty „1410 - 2010“. Jednotlivá slova opisu a letopočty jsou odděleny tečkami. Nad písmenem „A“ ze slova „STAROMĚSTSKÉHO“ jsou umístěny iniciály autoraautora dvousetkoruny, akademického sochaře Ivana Řeháka, které jsou tvořeny spojenými písmeny „IŘ“. (3) Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 17. března 2010. Guvernér: doc. Ing. Tůma, CSc., v. r. Příloha k vyhlášce č. 34/2010 Sb. Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny k 600. výročí sestrojení Staroměstského orloje (lícní a rubová strana) 71kB 92kB
Nařízení vlády č. 31/2010 Sb.	Nařízení vlády č. 31/2010 Sb. Nařízení vlády o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí Vyhlášeno 3. 2. 2010, datum účinnosti 18. 2. 2010, částka 10/2010 * § 1 - (1) Obory specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí (dále jen „specialista“) jsou stanoveny v příloze č. 1 k tomuto nařízení. * § 2 - Převedením specializované způsobilosti podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení není dotčena specializovaná způsobilost získaná podle dřívějších právních předpisů. Tato skutečnost se prokazuje příslušným dokladem osvědčujícím získání specializované způsobilost * § 3 - Zdravotničtí pracovníci zařazení ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení do specializačního vzdělávání podle dřívějších právních předpisů jej dokončí podle dřívějších právních předpisů. * § 4 - Nařízení vlády č. 463/2004 Sb., kterým se stanoví obory specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí, se zrušuje. * § 5 - Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jeho vyhlášení. č. 1 k nařízení vlády č. 31/2010 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 31/2010 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2023 (97/2023 Sb.) 31 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 11. ledna 2010 o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí Vláda nařizuje podle § 90 odst. 1 zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 189/2008 Sb.: § 1 (1) Obory specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníkůzdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí (dále jen „specialista“) jsou stanoveny v příloze č. 1 k tomuto nařízení. (2) Převedení specializací podle vyhlášky č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví, a podle nařízení vlády č. 463/2004 Sb., kterým se stanoví obory specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí, na obory specializačního vzdělávání a označení odbornosti specialistů je uvedeno v příloze č. 2 k tomuto nařízení. § 2 Převedením specializované způsobilosti podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení není dotčena specializovaná způsobilost získaná podle dřívějších právních předpisů. Tato skutečnost se prokazuje příslušným dokladem osvědčujícím získání specializované způsobilosti podle dřívějších právních předpisů. § 3 Zdravotničtí pracovníciZdravotničtí pracovníci zařazení ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení do specializačního vzdělávání podle dřívějších právních předpisů jej dokončí podle dřívějších právních předpisů. § 4 Nařízení vlády č. 463/2004 Sb., kterým se stanoví obory specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí, se zrušuje. § 5 Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jeho vyhlášení. Předseda vlády: Ing. Fischer, CSc., v. r. Ministryně zdravotnictví: Jurásková v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 31/2010 Sb. OBORY SPECIALIZAČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A OZNAČENÍ ODBORNOSTI SPECIALISTŮ 1\\. Všeobecná sestra --- Bod\| Obory specializačního vzdělávání\| Označení odbornosti specialistů 1\| Intenzivní péče\| Sestra pro intenzivní péči 2\| Perioperační péče\| Sestra pro perioperační péči 3\| Intenzivní péče v pediatrii\| Dětská sestra pro intenzivní péči 4\| Ošetřovatelská péče v interních oborech\| Sestra pro péči v interních oborech 5\| Ošetřovatelská péče v chirurgických oborech\| Sestra pro péči v chirurgických oborech 6\| Ošetřovatelská péče v psychiatrii\| Sestra pro péči v psychiatrii 7\| Perfuziologie\| Perfuziolog 8\| Transfuzní služba\| Sestra pro péči v transfuzní službě 9\| Domácí péče a hospicová péče\| Sestra pro domácí a hospicovou péči 10\| Ošetřovatelská péče v geriatrii\| Sestra pro péči v geriatrii 11\| Ošetřovatelská péče v onkologii a hematoonkologii\| Sestra pro péči v onkologii a hematoonkologii 12\| Hojení ran\| Sestra pro hojení ran 1a. Dětská sestra --- Bod\| Obory specializačního vzdělávání\| Označení odbornosti specialistů 1\| Intenzivní péče v pediatrii a neonatologii\| Dětská sestra pro intenzivní péči v pediatrii a neonatologii 2\| Perioperační péče\| Dětská sestra pro perioperační péči 3\| Ošetřovatelská péče v dětské a dorostové psychiatrii\| Dětská sestra pro dětskou a dorostovou psychiatrii 4\| Domácí péče a hospicová péče\| Dětská sestra pro domácí a hospicovou péči 5\| Ošetřovatelská pediatrická péče v klinických oborech\| Dětská sestra pro péči v klinických oborech 6\| Perfuziologie\| Perfuziolog 7\| Ošetřovatelská péče v onkologii a hematoonkologii\| Dětská sestra pro péči v onkologii a hematoonkologii 2\\. Porodní asistentka --- Bod\| Obory specializačního vzdělávání\| Označení odbornosti specialistů 1\| Intenzivní péče v porodní asistenci\| Porodní asistentka pro intenzivní péči 2\| Perioperační péče\| Porodní asistentka pro perioperační péči 3\| Komunitní péče v porodní asistenci\| Porodní asistentka pro komunitní péči 4\| Perfuziologie\| Perfuziolog 3\\. Ergoterapeut --- Bod\| Obory specializačního vzdělávání\| Označení odbornosti specialistů 1\| Ergoterapie pro děti\| Ergoterapeut pro děti 2\| Ergoterapie pro dospělé\| Ergoterapeut pro dospělé 4\\. Zdravotní laborant --- Bod\| Obory specializačního vzdělávání\| Označení odbornosti specialistů 1\| Histologie\| Zdravotní laborant pro histologii 2\| Klinická biochemie\| Zdravotní laborant pro klinickou biochemii 3\| Toxikologie\| Zdravotní laborant pro toxikologii 4\| Klinická genetika\| Zdravotní laborant pro klinickou genetiku 5\| Cytodiagnostika\| Zdravotní laborant pro cytodiagnostiku 6\| Alergologie a klinická imunologie\| Zdravotní laborant pro alergologii a klinickou imunologii 7\| Mikrobiologie\| Zdravotní laborant pro mikrobiologii 8\| Vyšetřovací metody v ochraně a podpoře veřejného zdraví\| Zdravotní laborant pro vyšetřovací metody v ochraně a podpoře veřejného zdraví 9\| Klinická hematologie a transfuzní služba\| Zdravotní laborant pro klinickou hematologii a transfuzní službu 5\\. Zubní technik --- Bod\| Obory specializačního vzdělávání\| Označení odbornosti specialistů 1\| Fixní a snímatelné náhrady\| Zubní technik pro fixní a snímatelné náhrady 6\\. Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví --- Bod\| Obory specializačního vzdělávání\| Označení odbornosti specialistů: 1\| Hygiena a epidemiologie\| Asistent ochrany a podpory veřejného zdraví pro hygienu a epidemiologii 7\\. Farmaceutický asistent --- Bod\| Obory specializačního vzdělávání\| Označení odbornosti specialistů 1\| Příprava radiofarmak\| Farmaceutický asistent pro přípravu radiofarmak 2\| Specifické lékárenské činnosti\| Farmaceutický asistent pro specifické lékárenské činnosti 3\| Zdravotnické prostředky\| Farmaceutický asistent pro zdravotnické prostředky 8\\. Zdravotnický záchranář --- Bod\| Obory specializačního vzdělávání\| Označení odbornosti specialistů 1\| Urgentní medicína\| Zdravotnický záchranář pro urgentní medicínu 2\| Perfuziologie\| Perfuziolog 9\\. Nutriční terapeut --- Bod\| Obory specializačního vzdělávání\| Označení odbornosti specialistů 1\| Výživa dospělých a dětí\| Klinický nutriční terapeut 10\\. Biomedicínský technik --- Bod\| Obory specializačního vzdělávání\| Označení odbornosti specialistů 1\| Perfuziologie\| Perfuziolog 11\\. Psycholog ve zdravotnictví --- Bod\| Obory specializačního vzdělávání\| Označení odbornosti specialistů 1\| Klinická psychologie\| Klinický psycholog 2\| Dětská klinická psychologie\| Dětský klinický psycholog 3\| Psychoterapie\| Psychoterapeut 12\\. Logoped ve zdravotnictví --- Bod\| Obory specializačního vzdělávání\| Označení odbornosti specialistů 1\| Klinická logopedie\| Klinický logoped 13\\. Fyzioterapeut --- Bod\| Obory specializačního vzdělávání\| Označení odbornosti specialistů 1\| Aplikovaná fyzioterapie\| Odborný fyzioterapeut 14\\. Radiologický fyzik --- Bod\| Obory specializačního vzdělávání\| Označení odbornosti specialistů 1\| Radiologická fyzika\| Klinický radiologický fyzik 15\\. Odborný pracovník v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků --- Bod\| Obory specializačního vzdělávání\| Označení odbornosti specialistů 1\| Klinická hematologie a transfuzní služba\| Bioanalytik pro klinickou hematologii a transfuzní službu 2\| Klinická biochemie\| Bioanalytik pro klinickou biochemii 3\| Alergologie a klinická imunologie\| Bioanalytik pro alergologii a klinickou imunologii 4\| Ochrana a podpora veřejného zdraví\| Bioanalytik pro ochranu a podporu veřejného zdraví 5\| Soudní toxikologie\| Bioanalytik pro soudní toxikologii 6\| Mikrobiologie\| Bioanalytik pro mikrobiologii 7\| Klinická genetika\| Bioanalytik pro klinickou genetiku 8\| Klinická embryologie\| Klinický embryolog 9\| Příprava radiofarmak\| Specialista pro přípravu radiofarmak 16\\. Biomedicínský inženýr --- Bod\| Obory specializačního vzdělávání\| Označení odbornosti specialistů 1\| Klinické inženýrství\| Klinický inženýr 2\| Perfuziologie\| Perfuziolog 17\\. Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví --- Bod\| Obory specializačního vzdělávání\| Označení odbornosti specialistů 1\| Hygiena a epidemiologie\| Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví pro hygienu a epidemiologii 18\\. Zdravotničtí pracovníci uvedení v § 5 až 28 zákona č. 96/2004 Sb., zákona o nelékařských zdravotnických povoláních --- Bod\| Obory specializačního vzdělávání\| Označení odbornosti specialistů 1\| Organizace a řízení ve zdravotnictví\| Specialista v organizaci a řízení ve zdravotnictví 19\\. Radiologický asistent --- Bod\| Obory specializačního vzdělávání\| Označení odbornosti specialistů 1\| Zobrazovací technologie v radiodiagnostice\| Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku 2\| Zobrazovací a ozařovací technologie v radioterapii\| Odborný radiologický asistent pro radioterapii 3\| Zobrazovací a ozařovací technologie v nukleární medicíně\| Odborný radiologický asistent pro nukleární medicínu 20\\. Zrakový terapeut --- Bod\| Obory specializačního vzdělávání\| Označení odbornosti specialistů 1\| Klinická zraková terapie\| Klinický zrakový terapeut 21\\. Adiktolog --- Bod\| Obory specializačního vzdělávání\| Označení odbornosti specialistů 1\| Klinická adiktologie\| Klinický adiktolog Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 31/2010 Sb. PŘEVEDENÍ SPECIALIZACÍ PODLE DŘÍVĚJŠÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ NA OBORY SPECIALIZAČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A OZNAČENÍ ODBORNOSTI SPECIALISTŮ Bod\| Specializace podle dřívějších právních předpisů\| Název oboru specializačního vzdělávání podle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 31/2010 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti nařízení vlády č. 164/2018 Sb.\| Označení odbornosti specialistů podle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 31/2010 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti nařízení vlády č. 164/2018 Sb. ---\|---\|---\|--- Vyhláška č. 77/1981 Sb.\| Nařízení vlády č. 463/2004 Sb. 1\| Anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče (určeno pro zdravotní sestru)\| Ošetřovatelská péče v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči\| Intenzivní péče\| Sestra pro intenzivní péči 2\| Anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče (určeno pro dětskou sestru)\| x\| Intenzivní péče v pediatrii\| Dětská sestra pro intenzivní péči 3\| Instrumentování na operačním sále (určeno pro zdravotní sestru)\| Perioperační péče (určeno pro všeobecnou sestru) \| Perioperační péče \| Sestra pro perioperační péči 4\| Zdravotní výchova obyvatelstva (určeno pro zdravotní sestru)\| Komunitní ošetřovatelská péče\| Komunitní ošetřovatelská péče\| Komunitní sestra 5\| Ošetřovatelská péče o děti\| Ošetřovatelská péče v pediatrii\| Ošetřovatelská péče v pediatrii\| Dětská sestra 6\| Ošetřovatelská péče o dospělé\| Ošetřovatelská péče o pacienty ve vybraných klinických oborech\| Ošetřovatelská péče v interních oborech\| Sestra pro péči v interních oborech Ošetřovatelská péče v chirurgických oborech \| Sestra pro péči v chirurgických oborech 7\| Ošetřovatelská péče v psychiatrii\| Ošetřovatelská péče o duševní zdraví\| Ošetřovatelská péče v psychiatrii\| Sestra pro péči v psychiatrii 8\| \| Perfuziologie (určeno pro všeobecnou sestru)\| Perfuziologie (určeno pro všeobecnou sestru)\| Sestra pro klinickou perfuzologii 9\| Anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče (určeno pro ženskou sestru)\| Ošetřovatelská péče v gynekologické intenzivní péči\| Intenzivní péče v porodní asistenci\| Porodní asistentka pro intenzivní péči 10\| Instrumentování na operačním sále (určeno pro ženskou sestru)\| Perioperační péče (určeno pro porodní asistentku)\| Perioperační péče v gynekologii a porodnictví\| Porodní asistentka pro perioperační péči 11\| Zdravotní výchova obyvatelstva (určeno pro ženskou sestru)\| Komunitní péče v porodní asistenci\| Komunitní péče v porodní asistenci\| Porodní asistentka pro komunitní péči 13\| x\| Ergoterapie v pediatrii\| Ergoterapie pro děti\| Ergoterapeut pro děti 14\| Léčebná tělesná výchova\| Aplikovaná fyzioterapie\| Aplikovaná fyzioterapie\| Odborný fyzioterapeut 15\| x\| Fyzioterapie v neurologii\| Fyzioterapie v neurologii\| Odborný fyzioterapeut pro neurologii 16\| x\| Fyzioterapie ve vnitřním lékařství\| Fyzioterapie ve vnitřním lékařství\| Odborný fyzioterapeut pro vnitřní lékařství 17\| x\| Fyzioterapie v chirurgických oborech a traumatologii\| Fyzioterapie v chirurgických oborech a traumatologii\| Odborný fyzioterapeut pro chirurgické obory a traumatologii 18\| x\| Fyzioterapie v neonatologii a pediatrii\| Fyzioterapie v neonatologii a pediatrii\| Odborný fyzioterapeut pro neonatologii a pediatrii 19\| Histologie\| Histologie\| Histologie\| Zdravotní laborant pro histologii 20\| Hematologie a transfúzní služba\| Hematologie a transfuzní služba (určeno pro zdravotního laboranta)\| Klinická hematologie a transfuzní služba (určeno pro zdravotního laboranta)\| Zdravotní laborant pro klinickou hematologii a transfuzní službu 21\| Klinická biochemie\| Klinická biochemie (určeno pro zdravotního laboranta)\| Klinická biochemie (určeno pro zdravotního laboranta)\| Zdravotní laborant pro klinickou biochemii 22\| Laboratorní vyšetřovací metody v biochemii 23\| Laboratorní metody v genetice\| Lékařská genetika\| Klinická genetika (určeno pro zdravotního laboranta)\| Zdravotní laborant pro klinickou genetiku 24\| Laboratorní metody v lékařské imunologii\| Lékařská imunologie (určeno pro zdravotního laboranta)\| Alergologie a klinická imunologie (určeno pro zdravotního laboranta)\| Zdravotní laborant pro alergologii a klinickou imunologii 25\| Laboratorní metody v lékařské mikrobiologii\| Lékařská mikrobiologie (určeno pro zdravotního laboranta)\| Mikrobiologie (určeno pro zdravotního laboranta)\| Zdravotní laborant pro mikrobiologii 26\| Laboratorní vyšetřovací metody v mikrobiologii 27\| x\| Vyšetřovací metody v ochraně veřejného zdraví\| Vyšetřovací metody v ochraně a podpoře veřejného zdraví\| Zdravotní laborant pro vyšetřovací metody v ochraně a podpoře veřejného zdraví 28\| Laboratorní vyšetřovací metody v toxikologii\| Toxikologie\| Toxikologie\| Zdravotní laborant pro toxikologii 29\| x\| Cytodiagnostika\| Cytodiagnostika\| Zdravotní laborant pro cytodiagnostiku 30\| x\| Sexuologie\| Sexuologie a asistovaná reprodukceasistovaná reprodukce\| Zdravotní laborant pro sexuologii a asistovanou reprodukciasistovanou reprodukci 31\| Čelistní ortopedie\| Ortodoncie\| Ortodoncie\| Zubní technik pro ortodoncii 32\| Fixní náhrady\| Fixní a snímatelné náhrady\| Fixní a snímatelné náhrady\| Zubní technik pro fixní a snímatelné náhrady 33\| Snímatelné náhrady 34\| Zásobování zdravotnickými potřebami\| Zdravotnické prostředky\| Zdravotnické prostředky\| Farmaceutický asistent pro zdravotnické prostředky 35\| Technologie léků\| Příprava radiofarmak (určeno pro farmaceutické asistenty)\| Příprava radiofarmak (určeno pro farmaceutické asistenty)\| Farmaceutický asistent pro přípravu radiofarmak 36\| x\| Zdravotnické operační středisko\| Urgentní medicína\| Zdravotnický záchranář pro urgentní medicínu 37\| Poruchy výživy a výměny látek\| x\| Výživa dospělých\| Nutriční terapeut pro výživu dospělých 38\| x\| Výživa dětí\| Výživa dětí\| Nutriční terapeut pro výživu dětí 39\| x\| Perfuziologie (určeno pro biomedicínského technika)\| Perfuziologie (určeno pro biomedicínského technika)\| Klinický technik pro perfuziologii 40\| Klinická psychologie\| Klinická psychologie\| Klinická psychologie\| Klinický psycholog 41\| x\| Dětská klinická psychologie\| Dětská klinická psychologie\| Dětský klinický psycholog 42\| x\| Klinická logopedie\| Klinická logopedie\| Klinický logoped 43\| Vyšetřovací metody v klinické biochemii\| Klinická biochemie (určeno pro odborného pracovníka v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků)\| Klinická biochemie (určeno pro odborného pracovníka v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků)\| Bioanalytik pro klinickou biochemii 44\| Vyšetřovací metody v lékařské mikrobiologii\| Lékařská mikrobiologie (určeno pro odborného pracovníka v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků)\| Mikrobiologie (určeno pro odborného pracovníka v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků)\| Bioanalytik pro mikrobiologii 45\| x\| Lékařská imunologie (určeno pro odborného pracovníka v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků)\| Alergologie a klinická imunologie (určeno pro odborného pracovníka v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků)\| Bioanalytik pro alergologii a klinickou imunologii 46\| x\| Hematologie a transfuzní služba (určeno pro odborného pracovníka v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků)\| Klinická hematologie a transfuzní služba (určeno pro odborného pracovníka v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků)\| Bioanalytik pro klinickou hematologii a transfuzní službu 47\| x\| Nukleární medicína\| Nukleární medicína\| Bioanalytik pro nukleární medicínu 48\| x\| Soudní toxikologie\| Soudní toxikologie\| Bioanalytik pro soudní toxikologii 49\| x\| Klinická genetika\| Klinická genetika (určeno pro odborného pracovníka v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků)\| Bioanalytik pro klinickou genetiku 50\| Farmaceutické technologické postupy\| Příprava radiofarmak (určeno pro odborného pracovníka v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků)\| Příprava radiofarmak (určeno pro odborného pracovníka v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků)\| Specialista v přípravě radiofarmak 51\| Vyšetřovací metody v hygieně\| Ochrana veřejného zdraví\| Ochrana a podpora veřejného zdraví\| Bioanalytik pro ochranu a podporu veřejného zdraví 52\| Biomedicínská kybernetika\| x\| Klinické inženýrství\| Klinický inženýr 53\| x\| Klinické inženýrství se zaměřením na perfuziologii\| Perfuziologie (určeno pro biomedicínského inženýra)\| Klinický inženýr pro perfuziologii 54\| x\| Organizace a řízení zdravotnictví\| Organizace a řízení ve zdravotnictví\| Specialista v organizaci a řízení ve zdravotnictví 55\| Nukleární medicína (určeno pro radiologického laboranta)\| x\| Zobrazovací a ozařovací technologie v nukleární medicíně\| Odborný radiologický asistent pro nukleární medicínu 56\| Radiodiagnostika\| x\| Zobrazovací technologie v radiodiagnostice\| Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku 57\| Radioterapie\| x\| Zobrazovací a ozařovací technologie v radioterapii\| Odborný radiologický asistent pro radioterapii 58\| Vyšetřovací metody v parazitologii\| Lékařská mikrobiologie (určeno pro odborného pracovníka v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků)\| Mikrobiologie (určeno pro odborného pracovníka v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků)\| Bioanalytik pro mikrobiologii 59\| Sterilizace, dezinfekce, dezinsekce a deratizace\| Epidemiologie\| Hygiena a epidemiologie\| Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví pro hygienu a epidemiologii 60\| Hygiena životního a pracovního prostředí\| Hygiena obecná a komunální
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 30/2010 Sb.	Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 30/2010 Sb. Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenových rozhodnutí Vyhlášeno 3. 2. 2010, částka 9/2010 30 SDĚLENÍ Energetického regulačního úřadu ze dne 25. ledna 2010 o vydání cenových rozhodnutí Energetický regulační úřad v souladu s § 10 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že podle § 17 odst. 9 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, vydal cenová rozhodnutí č. 9/2009 ze dne 21. prosince 2009, kterým se mění cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 7/2009 ze dne 25. listopadu 2009, kterým se stanovují ceny elektřiny a souvisejících služeb, a č. 10/2009 ze dne 23. prosince 2009, kterým se mění cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 6/2009 ze dne 25. listopadu 2009, o cenách plynůplynů. Podle § 17 odst. 7 energetického zákona uveřejnil Energetický regulační úřad cenová rozhodnutí v Energetickém regulačním věstníku ze dne 4. ledna 2010 v částce 1. Uvedeným dnem nabyla cenová rozhodnutí platnosti. Účinnosti nabylo cenové rozhodnutí č. 9/2009 dnem uveřejnění, cenové rozhodnutí č. 10/2009 nabývá účinnosti dnem 1. února 2010. Předseda: Ing. Fiřt v. r.
Vyhláška č. 29/2010 Sb.	Vyhláška č. 29/2010 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 209/2004 Sb., o bližších podmínkách nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění vyhlášky č. 86/2006 Sb. Vyhlášeno 3. 2. 2010, datum účinnosti 3. 2. 2010, částka 9/2010 * Čl. I - Vyhláška č. 209/2004 Sb., o bližších podmínkách nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění vyhlášky č. 86/2006 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 3. 2. 2010 29 VYHLÁŠKA ze dne 21. ledna 2010, kterou se mění vyhláška č. 209/2004 Sb., o bližších podmínkách nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění vyhlášky č. 86/2006 Sb. Ministerstvo životního prostředí v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem zemědělství stanoví podle § 38 písm. c) zákona č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty: Čl. I Vyhláška č. 209/2004 Sb., o bližších podmínkách nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění vyhlášky č. 86/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 5 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) První etapou hodnocení rizika uzavřeného nakládání je identifikace možných škodlivých účinků podle odstavce 3 písm. a) až i). Do první kategorie rizika uzavřeného nakládání podle přílohy č. 3 k zákonu lze zařadit pouze geneticky modifikované organismy, u nichž a) není pravděpodobné, že příjemce nebo rodičovský organismus způsobí chorobu lidí, zvířat nebo rostlin, b) povaha vektoru a insertu je taková, že nemohou podmínit fenotyp geneticky modifikovaného organismu, který by mohl způsobit chorobu lidí, zvířat nebo rostlin nebo který by mohl mít škodlivé účinky na životní prostředí, a c) není pravděpodobné, že geneticky modifikovaný organismus způsobí choroby lidí, zvířat nebo rostlin nebo že bude mít škodlivé účinky na životní prostředí.“. Dosavadní odstavce 5 až 10 se označují jako odstavce 6 až 11. 2. V § 5 odst. 7 písm. a) se slova „odstavců 1 až 5“ nahrazují slovy „odstavců 1 až 6“. 3. V § 5 odst. 8 se slova „odstavce 6“ nahrazují slovy „odstavce 7“ a na konci odstavce se doplňují věty „K získání informací nezbytných k provedení hodnocení rizika se využijí příslušné právní předpisy Společenství, mezinárodní nebo vnitrostátní klasifikační systémy, včetně nových vědeckých a technických poznatků. Pro zařazení uzavřeného nakládání s geneticky modifikovanými organismy do kategorií rizika podle přílohy č. 3 k zákonu lze též použít klasifikaci biologických činitelů do čtyř skupin podle míry rizika infekce podle § 36 a přílohy č. 7 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., popřípadě klasifikační systémy vztahující se na rostlinné a živočišné patogeny1a).“. Poznámka pod čarou č. 1a zní: „1a) § 7 až 30 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, ve znění zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 249/2008 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb. Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. Přílohy č. 1 a 2 vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 356/2004 Sb., o sledování (monitoringu) zoonóz a původců zoonóz a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka. Vyhláška č. 474/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: JUDr. Dusík, M.Sc., v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 9/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 9/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašují opravy Mezinárodní úmluvy o potlačování financování terorismu, vyhlášené sdělením Ministerstva zahraničních věcí č. 18/2006 Sb. m. s. Vyhlášeno 1. 2. 2010, částka 3/2010 9 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašují opravy Mezinárodní úmluvy o potlačování financování terorismu, vyhlášené sdělením Ministerstva zahraničních věcí č. 18/2006 Sb. m. s. Ministerstvo zahraničních věcí vyhlašuje opravy textu Mezinárodní úmluvy o potlačování financování terorismu přijaté dne 9. prosince 1999 v New Yorku a vyhlášené sdělením Ministerstva zahraničních věcí č. 18/2006 Sb. m. s. Na základě sdělení generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Úmluvy, ze dne 30. května 2000 se vyhlašují následující opravy, které se týkají pouze anglického znění: Článek 1 odst. 1 má správně znít: “Funds” means assets of every kind, whether tangible or intangible, movable or immovable, however acquired, and legal documents or instruments in any form, including electronic or digital, evidencing title to, or interest in, such assets, including, but not limited to, bank credits, travellers cheques, bank cheques, money orders, shares, securities, bonds, drafts and letters of credit. Článek 1 odst. 2 má správně znít: “State or government facility” means any permanent or temporary facility or conveyance that is used or occupied by representatives of a State, members of Government, the legislature or the judiciary or by officials or employees of a State or any other public authority or entity or by employees or officials of an intergovernmental organization in connection with their official duties. Článek 5 odst. 2 má správně znít: Such liability is incurred without prejudice to the criminal liability of individuals who have committed the offences. Článek 12 odst. 3 má správně znít: The requesting Party shall not transmit or use information or evidence furnished by the requested Party for investigations, prosecutions or proceedings other than those stated in the request without the prior consent of the requested Party. Článek 18 odst. 1 (b) (iv) má správně znít: (iv) Requiring financial institutions to maintain, for at least five years, all necessary records on transactions, both domestic and international. Na základě sdělení generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Úmluvy, ze dne 1. února 2002 má článek 9 odstavec 5 Úmluvy správně znít: „The provisions of paragraphs 3 and 4 shall be without prejudice to the right of any State Party having a claim to jurisdiction in accordance with article 7, paragraph 1, subparagraph (c), or paragraph 2, subparagraph (d), to invite the International Committee of the Red Cross to communicate with and visit the alleged offender.“ V českém překladu: „Ustanoveními odstavců 3 a 4 nebude dotčeno právo kteréhokoli státu - smluvní strany uplatňujícího jurisdikci v souladu s článkem 7, odstavcem 1 písmenem (c), nebo odstavcem 2, písmenem (d) vyzvat Mezinárodní výbor Červeného kříže k tomu, aby navázal spojení s údajným pachatelem a navštívil jej.“
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 8/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 8/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Druhé dodatkové úmluvy o vydávání mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými Vyhlášeno 1. 2. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 2. 2010, částka 3/2010 * Článek 1 - Článek I Smlouvy o vydávání se nahrazuje následujícím: * Článek 2 - Článek II Smlouvy o vydávání se nahrazuje následujícím: * Článek 3 - Článek VI odst. 1 Smlouvy o vydávání se nahrazuje následujícím: * Článek 4 - Za článek VI Smlouvy o vydávání se vkládá nový článek. Zní následovně: * Článek 5 - Článek VII Smlouvy o vydávání se nahrazuje následujícím: * Článek 6 - Článek IX Smlouvy o vydávání se nahrazuje následujícím: * Článek 7 - Článek XI odst. 2 až 4 Smlouvy o vydávání se nahrazují následujícím: * Článek 8 - Za odstavec 5 článku XI Smlouvy o vydávání se vkládá nový odstavec. Zní následovně: * Článek 9 - Za článek XI Smlouvy o vydávání se vkládá nový článek. Zní následovně: * Článek 10 - Za nový článek XIa Smlouvy o vydávání se vkládá nový článek. Zní následovně: * Článek 11 - Za nový článek XIb Smlouvy o vydávání se vkládá nový článek. Zní následovně: * Článek 12 - Za článek XII Smlouvy o vydávání se vkládá nový článek. Zní následovně: * Článek 13 - Za nový článek XIIa Smlouvy o vydávání se vkládá nový článek. Zní následovně: * Článek 14 - 1. Tato Dodatková úmluva se použije pro trestné činy spáchané před jejím vstupem v platnost i po něm. * Článek 15 - Ministerstvo spravedlnosti České republiky a Ministerstvo spravedlnosti Spojených států amerických mohou ve vzájemně dohodnutých termínech mezi sebou konzultovat v souvislosti s vyřizováním jednotlivých případů a za účelem podpory a zlepšování postupů k pr * Článek 16 - Tato Dodatková úmluva se vykládá v souladu s Dohodou mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií. * Článek 17 - 1. Tato Dodatková úmluva podléhá ratifikaci a ratifikační listiny budou vzájemně předány, jakmile to bude možné. Tato Dodatková úmluva vstoupí v platnost dnem, kdy vstoupí v platnost Dohoda mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 2. 2010 (27/2010 Sb. m. s.), po opravě 8 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 16. května 2006 byla v Praze podepsána Druhá dodatková úmluva o vydávání mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými1). S Dodatkovou úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 28. dubna 2009. Dodatková úmluva vstupuje v platnost na základě svého článku 17 odst. 1 a na základě článku 22 odst. 1 Dohody o vydávání mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými2) dne 1. února 2010. České znění Dodatkové úmluvy se vyhlašuje současně. Druhá dodatková úmluva o vydávání mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými Jak předpokládá článek 3 odst. 2 Dohody o vydávání mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií podepsané ve Washingtonu dne 25. června 2003 (dále jen „Dohoda mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií“), Česká republika a Spojené státy americké se dohodly doplnit Smlouvu mezi republikou Československou a Spojenými státy Severoamerickými o vzájemném vydávání zločinců ze dne 2. července 1925, doplněnou Dodatkovou úmluvou ze dne 29. dubna 1935, (dále jen „Smlouva o vydávání“) za následujících podmínek: Článek 1 Článek I Smlouvy o vydávání se nahrazuje následujícím: „Článek I Česká republika a Spojené státy americké vydají si na žádost řádně podanou podle této smlouvy kteroukoli osobu, která bude dopadena na území jedné strany a jež bude obviněna nebo byla odsouzena pro některý z trestných činůtrestných činů vypočtených v čl. II. této smlouvy; avšak vydání nastane pouze tehdy, bude-li podán takový důkaz o trestném činutrestném činu, který podle zákonů platných v místě, kde uprchlý zločinec nebo osoba takto obviněná budou dopadeni, postačí, aby ospravedlnil jich zatčení a dodání k soudu, kdyby byli tento trestný čintrestný čin spáchali na tomto území.“. Článek 2 Článek II Smlouvy o vydávání se nahrazuje následujícím: „Článek II Trestné činy podléhající vydání Trestný činTrestný čin je trestným činem podléhajícím vydánítrestným činem podléhajícím vydání, lze-li za něj podle práva dožadujícího i dožádaného státu uložit trest odnětí svobody s horní hranicí přesahující jeden rok nebo přísnější trest. Trestný činTrestný čin je rovněž trestným činem podléhajícím vydánítrestným činem podléhajícím vydání, pokud se jedná o pokus nebo spolčení ke spáchání trestného činu podléhajícího vydánítrestného činu podléhajícího vydání nebo o účast na tomto trestném činutrestném činu. Vztahuje-li se žádost na výkon trestu osoby odsouzené za trestný čin podléhající vydánítrestný čin podléhající vydání, musí z trestu odnětí svobody zbývat nejméně čtyři měsíce. Je-li povoleno vydání pro trestný čintrestný čin podléhající vydání, je rovněž povoleno pro všechny ostatní trestné činytrestné činy uvedené v žádosti, za které je možno uložit trest odnětí svobody v délce trvání nejvýše jednoho roku, jsou-li splněny všechny ostatní podmínky vydání. Pro účely tohoto článku se trestný čintrestný čin považuje za trestný čin podléhající vydánítrestný čin podléhající vydání: a) bez ohledu na to, zda právo dožadujícího a dožádaného státu řadí trestný čintrestný čin do stejné kategorie trestných činůtrestných činů nebo popisují trestný čintrestný čin stejnou terminologií, b) bez ohledu na to, zda se jedná o trestný čintrestný čin, pro který federální právo Spojených států amerických pouze pro odůvodnění příslušnosti federálního soudu Spojených států požaduje doložení skutečností jako přeprava osob a věcí mezi federálními státy nebo použití pošty či jiných prostředků týkajících se federálního nebo zahraničního obchodu, a c) bez ohledu na to, zda v trestních věcech z oblasti daní, cel, devizové kontroly a dovozu nebo vývozu zboží stanoví právo dožadujícího a dožádaného státu stejné druhy daní, cel, devizových kontrol nebo dovozu či vývozu vzhledem ke stejnému zboží. Byl-li trestný čintrestný čin spáchán mimo území dožadujícího státu, je vydání povoleno s výhradou ostatních použitelných podmínek pro vydání, je-li podle práva dožádaného státu čin spáchaný mimo jeho území za podobných okolností trestný. Není-li podle práva dožádaného státu čin spáchaný mimo jeho území za podobných okolností trestný, může výkonný orgán dožádaného státu podle svého uvážení povolit vydání, jsou-li všechny ostatní podmínky pro vydání splněny.“. Článek 3 Článek VI odst. 1 Smlouvy o vydávání se nahrazuje následujícím: „Koná-li se proti vyžadované osobě ve státě dožádaném trestní řízenítrestní řízení nebo je-li tam v trestu pro jiný trestný čintrestný čin, může být vydání odloženo do té doby, až bude trestní řízenítrestní řízení skončeno nebo, skončilo-li jejím odsouzením, až bude plně vykonán přisouzený jí trest.“. Článek 4 Za článek VI Smlouvy o vydávání se vkládá nový článek. Zní následovně: „Článek VIa Dočasné předání Bylo-li vyhověno žádosti o vydání osoby, proti které je vedeno řízení nebo která vykonává trest v dožádaném státě, může dožádaný stát dotčenou osobu dočasně předat dožadujícímu státu za účelem trestního řízenítrestního řízení. Tato předaná osoba je v dožadujícím státě držena ve vazbě a je navrácena dožádanému státu po skončení řízení proti této osobě v souladu s podmínkami dohodnutými mezi dožadujícím a dožádaným státem. Doba strávená ve vazbě na území dožadujícího státu během trestního stíhání v tomto státě může být odečtena od zbývající doby trestu v dožádaném státě.“. Článek 5 Článek VII Smlouvy o vydávání se nahrazuje následujícím: „Článek VII Žádosti o vydání nebo předání ze strany několika států Obdrží-li dožádaný stát od dožadujícího státu a od jakéhokoli dalšího státu žádosti o vydání téže osoby buď pro týž trestný čintrestný čin, nebo pro různé trestné činytrestné činy, rozhodne výkonný orgán dožádaného státu, kterému státu, pokud vůbec, tuto osobu předá. Obdrží-li Česká republika žádost o vydání od Spojených států amerických a žádost o předání na základě evropského zatýkacího rozkazuevropského zatýkacího rozkazu pro tutéž osobu buď pro týž trestný čintrestný čin, nebo pro různé trestné činytrestné činy, rozhodne příslušný výkonný orgán České republiky, kterému státu, pokud vůbec, tuto osobu předá. Při rozhodování podle odstavců 1 a 2 zváží dožádaný stát všechny významné okolnosti, včetně mimo jiné následujících: a) zda byly žádosti podány na základě smlouvy, b) místa spáchání jednotlivých trestných činůtrestných činů, c) příslušné zájmy dožadujících států, d) závažnost trestných činůtrestných činů, e) státní příslušnost obětioběti, f) možnost dalšího vydávání mezi dožadujícími státy a g) časové pořadí obdržení žádostí od dožadujících států.“. Článek 6 Článek IX Smlouvy o vydávání se nahrazuje následujícím: „Článek IX Dožadující stát zaplatí všechny náklady týkající se překladu extradičních materiálů a dopravy předané osoby. Dožádaný stát zaplatí všechny ostatní náklady vzniklé v tomto státě v souvislosti s řízením o vydání.“. Článek 7 Článek XI odst. 2 až 4 Smlouvy o vydávání se nahrazují následujícím: „Žádosti o vydání a podklady se předávají diplomatickou cestou. Je-li osoba, jejíž vydání je požadováno, předběžně zadržena v dožádaném státě, může dožadující stát splnit svou povinnost předat svou žádost o vydání a podklady diplomatickou cestou tím, že předá žádost a podklady velvyslanectví dožádaného státu v dožadujícím státě. V tom případě se den přijetí této žádosti na velvyslanectví považuje za den přijetí dožádaným státem pro účely počítání lhůty, jež musí být dodržena podle odstavce 4 tohoto článku, aby byla umožněna další vazba dotčené osoby. Žádosti o předběžné zadržení se vedle diplomatické cesty mohou předávat přímo mezi Ministerstvem spravedlnosti České republiky a Ministerstvem spravedlnosti Spojených států amerických. Tyto žádosti se mohou předávat rovněž prostřednictvím Mezinárodní organizace kriminální policiepolicie (Interpol). Osoba, jež bude prozatímně vzata do vazby, bude propuštěna na svobodu, nebude-li do dvou měsíců od jejího zatčení v České republice - anebo ode dne dodání k úřadu do vazby na území Spojených států amerických podána shora zmíněnou diplomatickou cestou řádně doložená žádost o vydání, opatřená níže uvedenými písemnými doklady.“. Článek 8 Za odstavec 5 článku XI Smlouvy o vydávání se vkládá nový odstavec. Zní následovně: „Dokumenty s osvědčením nebo razítkem ministerstva spravedlnosti nebo ministerstva zahraničních věcí dožadujícího státu se při vydávacím řízení používají bez dalšího osvědčování, ověřování nebo jiné formy legalizace. „Ministerstvo spravedlnosti“ pro Spojené státy americké znamená Ministerstvo spravedlnosti Spojených států amerických a pro Českou republiku Ministerstvo spravedlnosti České republiky.“. Článek 9 Za článek XI Smlouvy o vydávání se vkládá nový článek. Zní následovně: „Článek XIa Dodatkové informace Dožádaný stát může od dožadujícího státu požadovat, aby v přiměřené lhůtě, kterou stanoví, předložil dodatkové informace, je-li toho názoru, že poskytnuté informace přiložené k žádosti o vydání nedostačují ke splnění podmínek této Smlouvy. Tyto dodatkové informace mohou být vyžádány a poskytnuty přímo prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti České republiky a Ministerstva spravedlnosti Spojených států amerických.“. Článek 10 Za nový článek XIa Smlouvy o vydávání se vkládá nový článek. Zní následovně: „Článek XIb Citlivé informace obsažené v žádosti Zamýšlí-li dožadující stát poskytnout zvláště citlivé informace k podpoře své žádosti o vydání, může po konzultaci s dožádaným státem stanovit rozsah ochrany informací dožádaným státem. Nemůže-li dožádaný stát chránit informace požadovaným způsobem, rozhodne se dožadující stát, zda informace přesto poskytne.“. Článek 11 Za nový článek XIb Smlouvy o vydávání se vkládá nový článek. Zní následovně: „Článek XIc Zjednodušené postupy vydávání Souhlasí-li dotčená osoba s předáním dožadujícímu státu, může dožádaný stát v souladu se zásadami a postupy svého právního řádu předat tuto osobu co nejrychleji bez dalšího řízení. Souhlas hledané osoby může obsahovat i vzdání se ochrany poskytnuté v souladu se zásadou speciality.“. Článek 12 Za článek XII Smlouvy o vydávání se vkládá nový článek. Zní následovně: „Článek XIIa Průvoz Česká republika může schválit přepravu osoby předávané Spojeným státům americkým třetím státem nebo Spojenými státy americkými třetímu státu přes své území. Spojené státy americké mohou schválit přepravu osoby předávané České republice třetím státem nebo Českou republikou třetímu státu přes své území. Žádost o průvoz se podává diplomatickou cestou nebo přímo mezi Ministerstvem spravedlnosti České republiky a Ministerstvem spravedlnosti Spojených států amerických. Tyto žádosti se mohou podávat rovněž prostřednictvím Interpolu. Žádost obsahuje popis přepravované osoby a krátkou zprávu o skutečnostech případu. Přepravovaná osoba je během průvozu držena ve vazbě. Schválení se nepožaduje v případě letecké přepravy, není-li plánováno přistání na území tranzitního státu. V případě neplánovaného přistání může stát, ve kterém se toto přistání uskuteční, požadovat předání žádosti o průvoz podle odstavce 2. Přijata budou všechna nezbytná opatření k zabránění útěku dotčené osoby během průvozu, je-li žádost o průvoz obdržena do 96 hodin od neplánovaného přistání.“. Článek 13 Za nový článek XIIa Smlouvy o vydávání se vkládá nový článek. Zní následovně: „Článek XIIb Trest smrti Je-li za trestný čintrestný čin, pro který se žádá o vydání, možné uložit trest smrti podle práva dožadujícího státu a nikoli podle práva dožádaného státu, může dožádaný stát povolit vydání za podmínky, že daná osoba nebude odsouzena k trestu smrti, nebo nemůže-li dožadující stát tuto podmínku splnit z procesních důvodů, za podmínky, že uložený trest smrti nebude vykonán. Přijme-li dožadující stát podmínky vydání podle tohoto článku, musí je dodržet. Nepřijme-li dožadující stát tyto podmínky, může být žádost o vydání zamítnuta.“. Článek 14 1. Tato Dodatková úmluva se použije pro trestné činytrestné činy spáchané před jejím vstupem v platnost i po něm. 2. Tato Dodatková úmluva se nepoužije na žádosti o vydání podané před jejím vstupem v platnost, s tou výjimkou, že články 1 až 4 této Dodatkové úmluvy se použijí i na žádosti podané před jejím vstupem v platnost. Článek 15 Ministerstvo spravedlnosti České republiky a Ministerstvo spravedlnosti Spojených států amerických mohou ve vzájemně dohodnutých termínech mezi sebou konzultovat v souvislosti s vyřizováním jednotlivých případů a za účelem podpory a zlepšování postupů k provádění Smlouvy o vydávání a této Dodatkové úmluvy. Článek 16 Tato Dodatková úmluva se vykládá v souladu s Dohodou mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií. Článek 17 1. Tato Dodatková úmluva podléhá ratifikaci a ratifikační listiny budou vzájemně předány, jakmile to bude možné. Tato Dodatková úmluva vstoupí v platnost dnem, kdy vstoupí v platnost Dohoda mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií. 2. Tato Dodatková úmluva pozbude platnosti dnem ukončení platnosti Dohody mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií a používat se bude Smlouva o vydávání, ledaže se Česká republika a Spojené státy americké výměnou diplomatických nót dohodnou, že budou pokračovat v používání některých nebo všech ustanovení této Dodatkové úmluvy. 3. Při podávání či přijímání oznámení ukončujícího platnost Dohody mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií informují Spojené státy americké o takovém oznámení současně i Českou republiku. NA DŮKAZ UVEDENÉHO níže podepsaní, k tomu náležitě zmocněni, podepsali tuto Dodatkovou úmluvu. DÁNO v Praze dne 16. května 2006 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a anglickém, přičemž obě znění mají stejnou platnost. ZA ČESKOU REPUBLIKU: JUDr. Pavel Němec v. r. místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ZA SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ: William J. Cabaniss v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Spojených států amerických v České republice 1) Smlouva mezi republikou Československou a Spojenými státy Severoamerickými o vzájemném vydávání zločinců podepsaná v Praze dne 2. července 1925 byla vyhlášena pod č. 48/1926 Sb. z. a n. Dodatková úmluva mezi republikou Československou a Spojenými státy americkými o vzájemném vydávání zločinců podepsaná dne 29. dubna 1935 ve Washingtonu byla vyhlášena pod č. 185/1935 Sb. z. a n. 2) Dohoda o vydávání mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými podepsaná dne 25. června 2003 ve Washingtonu byla vyhlášena pod č. 6/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dodatkové úmluvy o vzájemné právní pomoci v trestních věcech mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými Vyhlášeno 1. 2. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 2. 2010, částka 3/2010 * Článek 1 - Článek 2 odst. 1 a 2 Smlouvy o vzájemné právní pomoci se nahrazují následujícím: * Článek 2 - Článek 4 odst. 1 Smlouvy o vzájemné právní pomoci se nahrazuje následujícím: * Článek 3 - Za písmeno c) článku 6 odst. 1 Smlouvy o vzájemné právní pomoci se vkládá nové písmeno. Zní následovně: * Článek 4 - Článek 7 Smlouvy o vzájemné právní pomoci se nahrazuje následujícím: * Článek 5 - Článek 8 Smlouvy o vzájemné právní pomoci se nahrazuje následujícím: * Článek 6 - Za článek 20 Smlouvy o vzájemné právní pomoci se vkládá nový článek. Zní následovně: * Článek 7 - Za nový článek 20a Smlouvy o vzájemné právní pomoci se vkládá nový článek. Zní následovně: * Článek 8 - Za nový článek 20b Smlouvy o vzájemné právní pomoci se vkládá nový článek. Zní následovně: * Článek 9 - 1. Tato Dodatková úmluva se použije pro trestné činy spáchané před jejím vstupem v platnost i po něm. * Článek 10 - Tato Dodatková úmluva se vykládá v souladu s Dohodou mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií. * Článek 11 - 1. Tato Dodatková úmluva podléhá ratifikaci a ratifikační listiny budou vzájemně předány, jakmile to bude možné. Tato Dodatková úmluva vstoupí v platnost dnem, kdy vstoupí v platnost Dohoda mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 2. 2010 (26/2010 Sb. m. s.), po opravě 7 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 16. května 2006 byla v Praze podepsána Dodatková úmluva o vzájemné právní pomoci v trestních věcech mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými1). S Dodatkovou úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 28. dubna 2009. Dodatková úmluva vstupuje v platnost na základě svého článku 11 odst. 1 a na základě článku 18 odst. 1 Dohody o vzájemné právní pomoci mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými2) dne 1. února 2010. České znění Dodatkové úmluvy se vyhlašuje současně. Dodatková úmluva o vzájemné právní pomoci v trestních věcech mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými Jak předpokládá článek 3 odst. 2 Dohody o vzájemné právní pomoci mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií podepsané ve Washingtonu dne 25. června 2003 (dále jen „Dohoda mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií“), Česká republika a Spojené státy americké se dohodly doplnit Smlouvu mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o vzájemné právní pomoci v trestních věcech ze dne 4. února 1998 (dále jen „Smlouva o vzájemné právní pomoci“) za následujících podmínek: Článek 1 Článek 2 odst. 1 a 2 Smlouvy o vzájemné právní pomoci se nahrazují následujícím: „1. Není-li v této Smlouvě uvedeno jinak, smluvní strany žádají a získávají pomoc prostřednictvím svých ústředních orgánů. Ústředními orgány v České republice jsou Nejvyšší státní zastupitelství a Ministerstvo spravedlnosti. Ústředním orgánem pro Spojené státy americké je ministr spravedlnosti nebo jím pověřené osoby na ministerstvu spravedlnosti. 2. Ústřední orgány pro Českou republiku budou podávat žádosti jménem státních zástupců a soudů. Ústřední orgán Spojených států amerických bude podávat žádosti jménem veřejných žalobců, vyšetřovatelů s pravomocí trestněprávního donucení a úřadů a institucí se zvláštním oprávněním daným zákonem nebo jiným právním předpisem odevzdávat věci k trestnímu postihu. Žádosti podle tohoto odstavce od úřadů a institucí se zvláštním oprávněním daným zákonem nebo jiným právním předpisem odevzdávat věci k trestnímu postihu budou zasílány mezi ústředními orgány nebo mezi takovými jinými orgány, na nichž se ústřední orgány dohodnou.“. Článek 2 Článek 4 odst. 1 Smlouvy o vzájemné právní pomoci se nahrazuje následujícím: „1. Žádost o pomoc bude vypracována písemnou formou s výjimkou případů, kdy ústřední orgán dožádaného státu přijme v naléhavých situacích žádost jinou formou. Ve všech těchto situacích bude žádost potvrzena písemně do deseti dnů, ledaže by ústřední orgán dožádaného státu souhlasil jinak. Žádosti zasílané faxem nebo elektronickou poštou se považují za vypracované písemnou formou. Sdělení týkající se žádostí o pomoc mohou být předávány urychleným způsobem, včetně faxu nebo elektronické pošty, s následným formálním potvrzením, vyžaduje-li to dožádaný stát. Dožádaný stát může odpovědět jakýmkoli takovým způsobem urychleného předávání informací. Žádost včetně příloh bude v jazyce dožádaného státu, ledaže by bylo dohodnuto jinak. Dožádaný stát nebude mít povinnost překládat odpověď ani přílohy.“. Článek 3 Za písmeno c) článku 6 odst. 1 Smlouvy o vzájemné právní pomoci se vkládá nové písmeno. Zní následovně: „d) náklady spojené se zřízením a provozem videopřenosu podle článku 20c, nedohodnou-li se dožadující a dožádaný stát jinak; jiné náklady vzniklé při poskytování takové pomoci (včetně nákladů spojených s dopravou účastníků v dožádaném státě) se hradí v souladu s ostatními ustanoveními tohoto článku.“. Článek 4 Článek 7 Smlouvy o vzájemné právní pomoci se nahrazuje následujícím: „Článek 7 Omezení používání pro ochranu osobních a jiných údajů 1. Dožádaný stát může vyžadovat, aby dožadující stát omezil své použití jakýchkoli důkazních prostředků nebo informací, které získal od dožádaného státu, na následující účely: a) pro účely svého trestního vyšetřování a řízení; b) pro odvrácení bezprostředního a závažného ohrožení své veřejné bezpečnosti; c) při svých soudních nebo správních řízeních netrestní povahy, která přímo souvisejí s vyšetřováními nebo řízeními: i) uvedenými v písmenu a); nebo ii) pro která byla poskytnuta vzájemná právní pomoc úřadům a institucím se zvláštním oprávněním daným zákonem nebo jiným právním předpisem odevzdávat věci k trestnímu postihu podle článku 2 odst. 2; d) pro jakýkoli jiný účel, jsou-li informace nebo důkazní prostředky zveřejněny v rámci řízení, pro která byly předány, nebo v jakýchkoli jiných situacích podle písmen a), b) a c); a e) pro jakékoli jiné účely výhradně s předchozím souhlasem dožádaného státu. 2. Tento článek nevylučuje možnost dožádaného státu v souladu s touto Smlouvou stanovit ve zvláštním případě dodatečné podmínky, nemůže-li být příslušná žádost o pomoc bez takových podmínek vyřízena. Jsou-li dodatečné podmínky stanoveny v souladu s tímto odstavcem, může dožádaný stát požadovat, aby jej dožadující stát informoval o použití důkazů nebo informací. 3. Dožádaný stát nesmí uložit obecná omezení s ohledem na právní předpisy dožadujícího státu týkající se zacházení s osobními údajiosobními údaji jako podmínku ve smyslu odstavce 2 pro poskytnutí důkazů nebo informací.“. Článek 5 Článek 8 Smlouvy o vzájemné právní pomoci se nahrazuje následujícím: „Článek 8 Změna podmínek Zjistí-li dožádaný stát po předání dožadujícímu státu okolnosti, které jej mohou přimět k tomu, aby ve zvláštním případě stanovil dodatečnou podmínku, může dožádaný stát zahájit konzultace s dožadujícím státem za účelem stanovení rozsahu, v jakém mohou být důkazní prostředky a informace chráněny.“. Článek 6 Za článek 20 Smlouvy o vzájemné právní pomoci se vkládá nový článek. Zní následovně: „Článek 20a Zjišťování bankovních informací 1. Na žádost dožadujícího státu dožádaný stát v souladu s podmínkami tohoto článku urychleně zjistí, zda mají bankybanky na jeho území k dispozici informace o vlastnictví účtu nebo účtů určitou fyzickou nebo právnickou osobou podezřelou nebo obviněnou z trestného činutrestného činu. Dožádaný stát urychleně sdělí výsledky svého šetření dožadujícímu státu. 2. Opatření podle odstavce 1 může rovněž sloužit pro účely zjišťování: a) informací o odsouzených fyzických nebo právnických osobách nebo osobách jinak zúčastněných na trestném činutrestném činu; b) informací, které mají k dispozici nebankovní finanční instituce; nebo c) finančních operací nespojených s bankovními účty. 3. Kromě požadavků článku 4 odst. 2 této Smlouvy, žádosti o informace podle odstavců 1 a 2 tohoto článku obsahují: a) totožnost fyzické nebo právnické osoby pro účely zjištění takových účtů nebo operací; b) dostatečné informace umožňující příslušnému orgánu dožádaného státu: i) důvodně se domnívat, že se daná fyzická nebo právnická osoba účastnila na trestném činutrestném činu a že bankybanky nebo nebankovní finanční instituce na území dožádaného státu mohou mít k dispozici požadované informace; a ii) dospět k názoru, že se požadované informace vztahují k trestnímu vyšetřování nebo stíhání; a c) v nejvyšší možné míře informace o tom, o které bankybanky nebo nebankovní finanční instituce se může jednat, a ostatní informace, jejichž poskytnutí může pomoci omezit rozsah vyšetřování. 4. Žádosti o právní pomoc podle tohoto článku se předávají mezi: a) za Českou republiku ústředním orgánem uvedeným v článku 2, a b) za Spojené státy americké přidělencem odpovědným za Českou republiku na: i) Ministerstvu spravedlnosti Spojených států amerických, Úřadu pro boj s drogami, pokud jde o věci v jeho působnosti; ii) Ministerstvu vnitřní bezpečnosti Spojených států amerických, Imigrační a celní správě, pokud jde o věci v její působnosti; iii) Ministerstvu spravedlnosti Spojených států amerických, Federálním úřadu vyšetřování, pokud jde o všechny ostatní věci; Česká republika a Spojené státy americké mohou prostřednictvím výměny diplomatických nót mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými změnit své příslušné orgány určené podle tohoto odstavce. 5. Česká republika a Spojené státy americké si budou poskytovat pomoc podle tohoto článku, pokud jde o praní špinavých peněz a teroristické činnosti, které jsou trestné podle práva dožadujícího i dožádaného státu a pokud jde o jinou trestnou činnost, pro kterou je taková pomoc možná podle jejich vnitrostátních právních předpisů, poté, co si vzájemnou výměnou diplomatických nót oznámí, že pomoc pro takovou činnost bude poskytována na základě vzájemnosti. 6. Dožádaný stát odpovídá na žádost o poskytnutí záznamů týkajících se bankovních účtů nebo převodů zjištěných na základě tohoto článku v souladu s ostatními ustanoveními této Smlouvy.“. Článek 7 Za nový článek 20a Smlouvy o vzájemné právní pomoci se vkládá nový článek. Zní následovně: „Článek 20b Společné vyšetřovací týmy 1. Společné vyšetřovací týmy mohou být vytvářeny a působit na příslušných územích České republiky a Spojených států amerických pro účely usnadnění vyšetřování a stíhání trestných činůtrestných činů, které se týkají jednoho nebo více členských států Evropské unie a Spojených států amerických, považují-li to Česká republika a Spojené státy americké za účelné. 2. Podmínky fungování týmu, jako jeho složení, doba trvání, umístění, organizace, činnost, účel a podmínky účasti členů týmu z jednoho státu na vyšetřování na území jiného státu, budou stanoveny dohodou mezi orgány příslušnými k vyšetřování a stíhání trestných činůtrestných činů určenými dotčenými státy v souladu s vnitrostátními právními předpisy. 3. Orgány určené dotčenými státy podle odstavce 2 komunikují při sestavování a fungování takového týmu přímo, kromě případů, kdy se pro výjimečnou složitost, rozsah nebo jiné okolnosti vyžadující centralizovanější koordinaci některých nebo všech hledisek mohou státy dohodnout na jiných vhodných způsobech komunikace. 4. Potřebuje-li společný vyšetřovací tým, aby některý ze států, který se podílel na sestavování týmu, přijal určitá vyšetřovací opatření, může člen týmu z dotčeného státu požádat vlastní příslušné orgány, aby uvedená opatření přijaly, aniž by ostatní státy musely podávat žádost o vzájemnou právní pomoc. Požadovaný právní předpis pro přijetí daného opatření v dotčeném státě je předpis používaný při jeho vnitrostátních vyšetřovacích činnostech.“. Článek 8 Za nový článek 20b Smlouvy o vzájemné právní pomoci se vkládá nový článek. Zní následovně: „Článek 20c Videokonference 1. Při výslechu svědka, včetně obviněné osoby, nebo soudního znalce během soudního řízení, ve kterém je poskytována právní pomoc v dožádaném státě, je možno použít videopřenosu mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými. Dožádaný stát umožní, aby osoby uvedené v žádosti, kladly takovému svědkovi nebo znalci otázky přímo. Podmínky upravující tento postup, které nejsou konkrétně uvedeny v tomto článku, odpovídají ostatním podmínkám podle této Smlouvy, včetně článku 5. 2. Dožadující a dožádaný stát mohou zahájit konzultace za účelem usnadnění řešení právních, technických nebo logistických otázek, které mohou vyvstat při vyřizování žádosti. 3. Aniž je dotčena případná soudní pravomoc podle práva dožadujícího státu, jsou úmyslně nepravdivá výpověď nebo jiné protiprávní chování svědka nebo soudního znalce během videokonference postižitelné v dožádaném státě stejným způsobem, jako kdyby byly spáchány v jeho vnitrostátním trestním řízenítrestním řízení. 4. Tento článek se použije, aniž je dotčeno používání jiných prostředků výslechu v dožádaném státě, které jsou k dispozici na základě smlouvy nebo vnitrostátního práva. 5. Dožádaný stát může umožnit použití technologie videokonference pro účely jiné, než jsou uvedeny v odstavci 1, včetně pro účely zjištění totožnosti osob nebo předmětů nebo podání vysvětlení.“. Článek 9 1. Tato Dodatková úmluva se použije pro trestné činytrestné činy spáchané před jejím vstupem v platnost i po něm. 2. Tato Dodatková úmluva se nepoužije na žádosti podané před jejím vstupem v platnost, s tou výjimkou, že články 2, 3 a 8 této Dodatkové úmluvy se použijí i na žádosti podané před jejím vstupem v platnost. Článek 10 Tato Dodatková úmluva se vykládá v souladu s Dohodou mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií. Článek 11 1. Tato Dodatková úmluva podléhá ratifikaci a ratifikační listiny budou vzájemně předány, jakmile to bude možné. Tato Dodatková úmluva vstoupí v platnost dnem, kdy vstoupí v platnost Dohoda mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií. 2. Tato Dodatková úmluva pozbude platnosti dnem ukončení platnosti Dohody mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií a používat se bude Smlouva o vzájemné právní pomoci, ledaže se Česká republika a Spojené státy americké výměnou diplomatických nót dohodnou, že budou pokračovat v používání některých nebo všech ustanovení této Dodatkové úmluvy. 3. Při podávání či přijímání oznámení ukončujícího platnost Dohody mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií informují Spojené státy americké o takovém oznámení současně i Českou republiku. NA DŮKAZ UVEDENÉHO níže podepsaní, k tomu náležitě zmocněni, podepsali tuto Dodatkovou úmluvu. DÁNO v Praze dne 16. května 2006 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a anglickém, přičemž obě znění mají stejnou platnost. ZA ČESKOU REPUBLIKU: JUDr. Pavel Němec v. r. místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ZA SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ: William J. Cabaniss v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Spojených států amerických v České republice 1) Smlouva mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o vzájemné právní pomoci v trestních věcech podepsaná dne 4. února 1998 ve Washingtonu byla vyhlášena pod č. 40/2000 Sb. m. s. 2) Dohoda o vzájemné právní pomoci mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými podepsaná dne 25. června 2003 ve Washingtonu byla vyhlášena pod č. 5/2010 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 6/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 6/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o vydávání mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými Vyhlášeno 1. 2. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 2. 2010, částka 3/2010 * Článek 1 - Předmět a účel * Článek 2 - Definice * Článek 3 - Oblast působnosti této dohody ve vztahu k dvoustranným smlouvám o vydávání uzavřeným mezi členskými státy * Článek 4 - Trestné činy podléhající vydání * Článek 5 - Předávání a ověřování dokumentů * Článek 6 - Předávání žádostí o předběžné zadržení * Článek 7 - Předávání dokumentů o předběžném zadržení * Článek 8 - Doplňující informace * Článek 9 - Dočasné předání * Článek 10 - Žádosti o vydání nebo předání ze strany několika států * Článek 11 - Zjednodušené postupy vydávání * Článek 12 - Tranzit * Článek 13 - Trest smrti * Článek 14 - Citlivé informace obsažené v žádosti * Článek 15 - Konzultace * Článek 16 - Časová působnost * Článek 17 - Neuplatňování odchylek * Článek 18 - Budoucí dvoustranné smlouvy o vydávání uzavírané mezi členskými státy * Článek 19 - Určení a oznamování * Článek 20 - Územní působnost * Článek 21 - Přezkum * Článek 22 - Vstup v platnost a ukončení Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 2. 2010 (25/2010 Sb. m. s.), po opravě 6 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 25. června 2003 byla ve Washingtonu podepsána Dohoda o vydávání mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Dohoda vstupuje v platnost na základě svého článku 22 odst. 1 dne 1. února 2010 a tímto dnem vstupuje v platnost i pro Českou republiku. České znění Dohody ve znění uveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie se vyhlašuje současně. DOHODA o vydávání mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými OBSAH Preambule\| ---\|--- Článek 1\| Předmět a účel Článek 2\| Definice Článek 3\| Oblast působnosti této dohody ve vztahu k dvoustranným smlouvám o vydávání uzavřeným mezi členskými státy Článek 4\| Trestné činy podléhající vydání Článek 5\| Předávání a ověřování dokumentů Článek 6\| Předávání žádostí o předběžné zadržení Článek 7\| Předávání dokumentů o předběžném zadržení Článek 8\| Doplňující informace Článek 9\| Dočasné předání Článek 10\| Žádosti o vydání nebo předání ze strany několika států Článek 11\| Zjednodušené postupy vydávání Článek 12\| Tranzit Článek 13\| Trest smrti Článek 14\| Citlivé informace obsažené v žádosti Článek 15\| Konzultace Článek 16\| Časová působnost Článek 17\| Neuplatňování odchylek Článek 18\| Budoucí dvoustranné smlouvy o vydávání uzavírané mezi členskými státy Článek 19\| Určení a oznamování Článek 20\| Uzemní působnost Článek 21\| Přezkum Článek 22\| Vstup v platnost a ukončení Vysvětlivky\| EVROPSKÁ UNIE A SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ, PŘEJÍCE SI další usnadnění spolupráce mezi členskými státy Evropské unie a Spojenými státy americkými, PŘEJÍCE SI účinněji bojovat proti trestné činnosti, aby chránily své demokratické společnosti a společné hodnoty, S NÁLEŽITÝM OHLEDEM na práva jednotlivců a právní stát, S VĚDOMÍM záruk svých právních řádů poskytujících vydaným osobám právo na spravedlivý proces, včetně práva na rozhodnutí vydané nestranným soudem zřízeným zákonem, PŘEJÍCE SI uzavřít dohodu o vydávání pachatelů trestných činů, SE DOHODLY NA TĚCHTO USTANOVENÍCH: Článek 1 Předmět a účel Smluvní strany se v souladu s ustanoveními této dohody zavazují zdokonalovat svou spolupráci v rámci platných vztahů mezi členskými státy a Spojenými státy americkými pro vydávání pachatelů trestných činůtrestných činů. Článek 2 Definice 1. „Smluvními stranami“ se rozumějí Evropská unie a Spojené státy americké. 2. „Členským státem“ se rozumí členský stát Evropské unie. 3. „Ministerstvem spravedlnosti“ se v případě Spojených států amerických rozumí Ministerstvo spravedlnosti Spojených států a v případě členského státu pak jeho ministerstvo spravedlnosti; avšak pokud v členském státě úkoly popsané v článcích 3, 5, 6, 8 nebo 12 vykonává jeho nejvyšší státní zástupce, může být tento orgán určen k převzetí úkolů ministerstva spravedlnosti v souladu s článkem 19, nedohodnou-li se Spojené státy a dotčený členský stát na určení jiného orgánu. Článek 3 Oblast působnosti této dohody ve vztahu k dvoustranným smlouvám o vydávání uzavřeným mezi členskými státy 1. Evropská unie v souladu se Smlouvou o Evropské unii a Spojené státy americké zajistí, aby se ustanovení této dohody používala s ohledem na dvoustranné smlouvy o vydávání mezi členskými státy a Spojenými státy americkými platné ke dni vstupu této dohody v platnost za těchto podmínek: a) článek 4 se použije namísto ustanovení dvoustranných smluv, která povolují vydávání výhradně s ohledem na seznam určitých trestných činůtrestných činů; b) článek 5 se použije namísto ustanovení dvoustranných smluv, která upravují předávání, osvědčování, ověřování nebo legalizaci žádostí o vydání a podkladů předaných dožadujícím státem; c) článek 6 se použije, pokud neexistují ustanovení dvoustranných smluv umožňující přímé předávání žádostí o předběžné zadržení mezi Ministerstvem spravedlnosti Spojených států a ministerstvem spravedlnosti dotčeného členského státu; d) článek 7 se použije vedle ustanovení dvoustranných smluv upravujících předávání žádostí o vydání; e) článek 8 se použije, pokud neexistují ustanovení dvoustranných smluv upravující předávání doplňujících informací; neuvádějí-li dvoustranné smlouvy způsob předávání, používá se rovněž odstavec 2 uvedeného článku; f) článek 9 se použije, pokud neexistují ustanovení dvoustranných smluv umožňující dočasné přemístění osob, proti kterým je vedeno soudní řízení nebo které si odpykávají trest v dožádaném státu; g) článek 10, není-li v dvoustranných smlouvách stanoveno jinak, se použije namísto ustanovení dvoustranných smluv nebo pokud neexistují ustanovení dvoustranných smluv týkající se rozhodnutí o několika žádostech o vydání téže osoby; h) článek 11 se použije, pokud neexistují ustanovení dvoustranných smluv umožňující odchylky od vydávacích postupů nebo zjednodušené postupy vydávání; i) článek 12 se použije, pokud neexistují ustanovení dvoustranných smluv upravující tranzit; neuvádějí-li ustanovení dvoustranných smluv postup při neplánovaném přistání letadla, použije se rovněž odstavec 3 uvedeného článku; j) článek 13 může být používán dožádaným státem namísto ustanovení dvoustranných smluv nebo pokud neexistují ustanovení dvoustranných smluv upravující trest smrti; k) článek 14 se použije, pokud neexistují ustanovení dvoustranných smluv upravující zacházení s citlivými informacemi obsaženými v žádosti. 2. a) Evropská unie v souladu se Smlouvou o Evropské unii zajistí, aby každý členský stát v listině sepsané mezi daným členským státem a Spojenými státy americkými potvrdil, že svou platnou dvoustrannou smlouvu o vydávání se Spojenými státy americkými bude používat způsobem uvedeným v tomto článku. b) Evropská unie v souladu se Smlouvou o Evropské unii zajistí, aby nové členské státy, které přistoupí k Evropské unii po vstupu této dohody v platnost a které uzavřely dvoustranné smlouvy o vydávání se Spojenými státy americkými, přijaly opatření podle písmene a). c) Smluvní strany se vynasnaží ukončit postup podle písmene b) před plánovaným přistoupením nového členského státu nebo co nejdříve poté. Evropská unie oznámí Spojeným státům americkým den přistoupení nových členských států. 3. Není-li postup podle odst. 2 písm. b) ukončen do dne přistoupení, uplatňují se ustanovení této dohody na vztahy mezi příslušným novým členským státem a Spojenými státy americkými ode dne, kdy si vzájemně oznámí a oznámí rovněž Evropské unii dokončení svých vnitřních postupů k tomuto účelu. Článek 4 Trestné činy podléhající vydání 1. Trestný činTrestný čin je trestným činem podléhajícím vydánítrestným činem podléhajícím vydání, lze-li se za něj podle práva dožadujícího i dožádaného státu uložit trest odnětí svobody s horní hranicí přesahující jeden rok nebo přísnější trest. Trestný činTrestný čin je rovněž trestným činem podléhajícím vydánítrestným činem podléhajícím vydání, pokud se jedná o pokus nebo spolčení ke spáchání trestného činu podléhajícího vydánítrestného činu podléhajícího vydání nebo o účast na tomto trestném činutrestném činu. Vztahuje-li se žádost na výkon trestu osoby odsouzené za trestný čin podléhající vydánítrestný čin podléhající vydání, musí z trestu odnětí svobody zbývat nejméně čtyři měsíce. 2. Je-li schváleno vydání pro trestný čin podléhající vydánítrestný čin podléhající vydání, je rovněž schváleno pro všechny ostatní trestné činytrestné činy uvedené v žádosti, za které je možno uložit trest odnětí svobody v době trvání nejvýše jednoho roku, jsou-li splněny všechny ostatní podmínky vydání. 3. Pro účely tohoto článku se trestný čintrestný čin považuje za trestný čin podléhající vydánítrestný čin podléhající vydání: a) bez ohledu na to, zda právo dožadujícího a dožádaného státu řadí trestný čintrestný čin do stejné kategorie trestných činůtrestných činů nebo popisují trestný čintrestný čin stejnou terminologií; b) bez ohledu na to, zda se jedná o trestný čintrestný čin, pro který federální právo Spojených států pouze pro odůvodnění příslušnosti federálního soudu Spojených států požaduje doložení skutečností jako přeprava osob a věcí mezi federálními státy nebo použití pošty či jiných prostředků týkajících se federálního nebo zahraničního obchodu, a c) bez ohledu na to, zda v trestních věcech z oblasti daní, cel, devizové kontroly a dovozu nebo vývozu zboží stanoví právo dožadujícího a dožádaného státu stejné druhy daní, cel, devizových kontrol nebo dovozu či vývozu vzhledem ke stejnému zboží. 4. Byl-li trestný čintrestný čin spáchán mimo území dožadujícího státu, je vydání povoleno s výhradou ostatních použitelných podmínek pro vydání, je-li podle práva dožádaného státu čin spáchaný mimo jeho území za podobných okolností trestný. Není-li podle práva dožádaného státu čin spáchaný mimo jeho území za podobných okolností trestný, může příslušný orgán dožádaného státu podle svého uvážení povolit vydání, jsou-li všechny ostatní podmínky pro vydání splněny. Článek 5 Předávání a ověřování dokumentů 1. Žádosti o vydání a podklady se předávají diplomatickou cestou, včetně předávání podle článku 7. 2. Dokumenty s osvědčením nebo razítkem ministerstva spravedlnosti nebo ministerstva zahraničních věcí dožadujícího státu se při vydávacím řízení v dožádaném státu používají bez dalšího osvědčování, ověřování nebo jiné formy legalizace. Článek 6 Předávání žádostí o předběžné zadržení Žádosti o předběžné zadržení se vedle diplomatické cesty mohou předávat přímo mezi ministerstvy spravedlnosti dožadujícího a dožádaného státu. Tyto žádosti se mohou předávat rovněž prostřednictvím Mezinárodní organizace kriminální policiepolicie (Interpol). Článek 7 Předávání dokumentů o předběžném zadržení 1. Je-li osoba, jejíž vydání je požadováno, předběžně zadržena v dožádaném státě, může dožadující stát splnit svou povinnost předat žádost o vydání a podklady diplomatickou cestou podle čl. 5 odst. 1 tím, že předá žádost a podklady velvyslanectví dožádaného státu v dožadujícím státě. V tom případě se den přijetí této žádosti na velvyslanectví považuje za den přijetí dožádaným státem pro účely počítání lhůty, jež musí být dodržena podle platné smlouvy o vydávání, aby byla umožněna vazba dotčené osoby. 2. Nemůže-li členský stát ke dni podpisu této dohody z důvodu ustálené judikatury použitelné k tomuto dni ve svém právu uplatňovat opatření podle odstavce 1, nevztahuje se na něj tento článek do doby, než tento členský stát a Spojené státy americké přijmou cestou výměny diplomatických nót jiné rozhodnutí. Článek 8 Doplňující informace 1. Dožádaný stát může od dožadujícího státu požadovat, aby v přiměřené lhůtě, kterou stanoví, předložil doplňující informace, je-li toho názoru, že poskytnuté informace přiložené k žádosti o vydání nedostačují ke splnění podmínek platné smlouvy o vydávání. 2. Tyto dodatečné informace mohou být vyžádány a poskytnuty přímo prostřednictvím ministerstev spravedlnosti dotčených států. Článek 9 Dočasné předání 1. Je-li podána žádost o vydání osoby, proti které je vedeno soudní řízení nebo která si odpykává trest v dožádaném státě, může dožádaný stát dotčenou osobu dočasně předat dožadujícímu státu za účelem trestního řízenítrestního řízení. 2. Tato předaná osoba je v dožadujícím státě držena ve vazbě a je navrácena dožádanému státu po skončení soudního řízení proti této osobě v souladu s podmínkami dohodnutými mezi dožadujícím a dožadovaným státem. Doba strávená ve vazbě na území dožadujícího státu během trestního stíhání v tomto státě může být odečtena od zbývající doby trestu v dožádaném státě. Článek 10 Žádosti o vydání nebo předání ze strany několika států 1. Obdrží-li dožádaný stát od dožadujícího státu a od jakéhokoli dalšího státu nebo států žádosti o vydání téže osoby buď pro týž trestný čintrestný čin, nebo pro různé trestné činytrestné činy, rozhodne výkonný orgán dožádaného státu, kterému státu, pokud vůbec, tuto osobu předá. 2. Obdrží-li dožádaný členský stát žádost o vydání od Spojených států amerických a žádost o předání na základě evropského příkazu k zatčení pro tutéž osobu buď pro týž trestný čintrestný čin, nebo pro různé trestné činytrestné činy, rozhodne výkonný orgán dožádaného státu, kterému státu, pokud vůbec, tuto osobu předá. K tomuto účelu je příslušným orgánem výkonný orgán dožádaného členského státu, pokud podle platné dvoustranné smlouvy o vydávání mezi Spojenými státy a členským státem rozhoduje o souběžných žádostech tento orgán; pokud tak dvoustranná smlouva o vydávání nestanoví, určí příslušný orgán dotčený členský stát podle článku 19. 3. Při rozhodování podle odstavců 1 a 2 zváží dožádaný stát všechny významné okolnosti, včetně mimo jiné okolnosti uvedené v platné smlouvě o vydávání nebo, a pokud v ní tyto skutečnosti uvedeny nejsou, včetně následujících okolností: a) zda byly žádosti podány na základě smlouvy; b) místa spáchání jednotlivých trestných činůtrestných činů; c) příslušné zájmy dožadujících států; d) závažnost trestných činůtrestných činů; e) státní příslušnost obětioběti; f) možnost dalšího vydávání mezi dožadujícími stranami a g) časové pořadí obdržení žádostí od dožadujících států. Článek 11 Zjednodušené postupy vydávání Souhlasí-li dotčená osoba s předáním dožadujícímu státu, může dožádaný stát v souladu se zásadami a postupy svého právního řádu předat tuto osobu co nejrychleji bez dalšího řízení. Souhlas hledané osoby může obsahovat i vzdání se ochrany poskytnuté v souladu se zásadou speciality. Článek 12 Tranzit 1. Členský stát může schválit přepravu osoby předávané Spojeným státům americkým třetím státem nebo Spojenými státy americkými třetímu státu přes své území. Spojené státy americké mohou schválit přepravu osoby předávané členskému státu třetím státem nebo členským státem třetímu státu přes své území. 2. Žádost o tranzit se podává diplomatickou cestou nebo přímo mezi Ministerstvem spravedlnosti Spojených států a ministerstvem spravedlnosti dotčeného členského státu. Tyto žádosti se mohou předávat rovněž prostřednictvím Mezinárodní organizace kriminální policiepolicie (Interpol). Žádost obsahuje popis přepravované osoby a krátkou zprávu o skutečnostech případu. Přepravovaná osoba je během tranzitu držena ve vazbě. 3. Schválení se nepožaduje v případě letecké přepravy, není-li plánováno přistání na území tranzitního státu. V případě neplánovaného přistání může stát, ve kterém se toto přistání uskuteční, požadovat podání žádosti o tranzit podle odstavce 2. Je třeba přijmout všechna nezbytná opatření k zabránění útěku dotčené osoby během tranzitu, je-li-li žádost o tranzit obdržena do 96 hodin od neplánovaného přistání. Článek 13 Trest smrti Je-li za trestný čintrestný čin, u kterého se žádá o vydání, možné uložit trest smrti podle práva dožadujícího státu a nikoli podle práva dožádaného státu, může dožádaný stát povolit vydání za podmínky, že daná osoba nebude odsouzena k trestu smrti, nebo nemůže-li dožadující stát tuto podmínku splnit z procesních důvodů, za podmínky, že uložený trest smrti nebude vykonán. Přijme-li dožadující stát podmínky vydání podle tohoto článku, musí je dodržet. Nepřijme-li dožadující stát tyto podmínky, může být žádost o vydání zamítnuta. Článek 14 Citlivé informace obsažené v žádosti Zamýšlí-li dožadující stát poskytnout zvláště citlivé informace k podpoře své žádosti o vydání, může po konzultaci s dožádaným státem stanovit rozsah ochrany informací dožádaným státem. Nemůže-li dožádaný stát chránit informace požadovaným způsobem, rozhodne se dožadující stát, zda informace přesto poskytne. Článek 15 Konzultace V případě potřeby provádějí smluvní strany konzultace, aby umožnily co nejúčinnější uplatňování této dohody, včetně usnadnění vyřešení případných sporů při výkladu nebo uplatňování této dohody. Článek 16 Časová působnost 1. Tato dohoda se použije pro trestné činytrestné činy spáchané před jejím vstupem v platnost i po něm. 2. Tato dohoda se použije na žádosti o vydání podané po jejím vstupu v platnost. Články 4 a 9 se však použijí i pro žádosti, které jsou již v dožádaném státě podány v okamžiku vstupu této dohody v platnost. Článek 17 Neuplatňování odchylek 1. Tato dohoda se použije, aniž je dotčeno uplatnění důvodů k zamítnutí dožádaným státem věcech, které tato dohoda neupravuje, ale které vyplývají z platné dvoustranné smlouvy o vydávání mezi příslušným členským státem a Spojenými státy americkými. 2. Mohou-li být ústavní zásady dožádaného státu nebo pravomocná soudní rozhodnutí pro něj závazná překážkou plnění jeho závazků při vydávání a neupravuje-li řešení této věci tato dohoda ani použitelná dvoustranná smlouva, zahájí dožádaný a dožadující stát konzultace. Článek 18 Budoucí dvoustranné smlouvy o vydávání uzavírané mezi členskými státy Tato dohoda nebrání tomu, aby po jejím vstupu v platnost byly uzavírány dvoustranné smlouvy mezi členským státem a Spojenými státy americkými, které jsou v souladu s touto dohodou. Článek 19 Určení a oznamování Evropská unie oznámí Spojeným státům americkým všechna určení podle čl. 2 odst. 3 a čl. 10 odst. 2 před výměnou listin podle čl. 3 odst. 2 mezi členskými státy a Spojenými státy americkými. Článek 20 Územní působnost 1. Tato dohoda se vztahuje: a) na Spojené státy americké; b) ve vztahu k Evropské unii na: — členské státy, — území, za jejichž vnější vztahy odpovídá určitý členský stát, nebo země, které nejsou členskými státy, ale u nichž má členský stát povinnosti s ohledem na vnější vztahy, pokud se tak smluvní strany dohodnou výměnou diplomatické nóty řádně potvrzené dotyčným členským státem. 2. Používání této dohody na území nebo země, na které byla rozšířena v souladu s odst. 1 písm. b), může smluvní strana ukončit diplomatickou cestou písemným oznámením s šestiměsíční výpovědní lhůtou druhé smluvní straně, je-li náležitě potvrzeno mezi dotyčným členským státem a Spojenými státy americkými. Článek 21 Přezkum Smluvní strany se dohodly provést v případě nutnosti společný přezkum této dohody, v každém případě však nejpozději pět let po jejím vstupu v platnost. Přezkum se týká zejména praktického provádění dohody a může rovněž zahrnovat takové otázky jako důsledky dalšího rozvoje Evropské unie pro předmět této dohody, včetně článku 10. Článek 22 Vstup v platnost a ukončení 1. Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem po uplynutí tří měsíců ode dne, k němuž si smluvní strany vymění listiny potvrzující dokončení svých vnitřních postupů za tímto účelem. Tyto listiny rovněž potvrzují dokončení postupů podle čl. 3 odst. 2. 2. Každá smluvní strana může tuto dohodu kdykoli ukončit písemným oznámením druhé smluvní straně a toto ukončení nabývá účinku šest měsíců po dni tohoto oznámení. Na důkaz čehož připojili níže podepsaní zástupci k této dohodě své podpisy. Ve Washingtonu D.C. dne dvacátého pátého června dva tisíce tři ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, dánském, finském, francouzském, italském, německém, nizozemském, portugalském, řeckém, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost. Por la Unión Europea For Den Europæiske Union Für die Europäische Union Για την Ευρωπαϊκή Κοινότητα For the European Union Pour l'Union européenne Per l'Unione europea Voor de Europese Unie Pela União Europeia Euroopan unionin puolesta På Europeiska unionens vägnar 8kB Por los Estados Unidos de América For Amerikas Forenede Stater Für die Vereinigten Staaten von Amerika Για τις Ηνωμένες Πολιτείες της Αμερικής For the United States of America Pour les États-Unis d'Amérique Per gli Stati Uniti d'America Voor de Verenigde Staten van Amerika Pelos Estados Unidos da América Amerikan yhdysvaltojen puolesta På Amerikas förenta staters vägnar 7kB Vysvětlivky k Dohodě o vydávání mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými Tyto vysvětlivky obsahují ujednání smluvních stran o používání některých ustanovení Dohody o vydávání mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými (dále jen „dohoda“). K článku 10 Článek 10 se netýká závazků států, které jsou stranami Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, ani Spojených států amerických, které nejsou stranou tohoto statutu s ohledem na Mezinárodní trestní soud. K článku 18 Článek 18 stanoví, že dohoda nevylučuje uzavírání dvoustranných dohod o vydávání mezi členskými státy a Spojenými státy americkými po jejím vstupu v platnost v souladu s touto dohodou. Představují-li opatření uvedená v dohodě praktickou překážku pro jeden nebo více členských států nebo Spojené státy americké, měla by taková překážka být odstraněna pokud možno nejprve prostřednictvím konzultací mezi dotčeným členským státem nebo členskými státy a Spojenými státy americkými nebo případně na základě konzultačních postupů stanovených v této dohodě. Nelze-li tyto praktické překážky odstranit na základě samotných konzultací, bylo by v souladu s dohodou, jestliže by budoucí dvoustranné dohody mezi členským státem nebo členskými státy a Spojenými státy americkými zajistily prakticky proveditelný alternativní postup, který by splňoval cíle příslušného zvláštního ustanovení, při jehož používání vyvstaly překážky.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 5/2010 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 5/2010 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o vzájemné právní pomoci mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými Vyhlášeno 1. 2. 2010, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 2. 2010, částka 3/2010 * Článek 1 - Předmět a účel * Článek 2 - Definice * Článek 3 - Oblast působnosti této dohody ve vztahu k dvoustranným smlouvám o vzájemné právní pomoci uzavřeným mezi členskými státy a při neexistenci těchto smluv * Článek 4 - Zjišťování bankovních informací * Článek 5 - Společné vyšetřovací skupiny * Článek 6 - Videokonference * Článek 7 - Urychlené předávání žádostí * Článek 8 - Vzájemná právní pomoc správním orgánům * Článek 9 - Omezení používání pro ochranu osobních a jiných údajů * Článek 10 - Žádost dožadujícího státu o důvěrnost údajů * Článek 11 - Konzultace * Článek 12 - Časová působnost * Článek 13 - Neuplatňování odchylek * Článek 14 - Budoucí dvoustranné smlouvy o vzájemné právní pomoci uzavírané mezi členskými státy * Článek 15 - Určení a oznamování * Článek 16 - Územní působnost * Článek 17 - Přezkum * Článek 18 - Vstup v platnost a ukončení Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 2. 2010 (24/2010 Sb. m. s.), po opravě 5 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 25. června 2003 byla ve Washingtonu podepsána Dohoda o vzájemné právní pomoci mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Dohoda vstupuje v platnost na základě svého článku 18 odst. 1 dne 1. února 2010 a tímto dnem vstupuje v platnost i pro Českou republiku. České znění Dohody ve znění uveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie se vyhlašuje současně. DOHODA o vzájemné právní pomoci mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými OBSAH Preambule\| ---\|--- Článek 1\| Předmět a účel Článek 2\| Definice Článek 3\| Oblast působnosti této dohody ve vztahu k dvoustranným smlouvám o vzájemné právní pomoci uzavřeným mezi členskými státy a při neexistenci těchto smluv Článek 4\| Zjišťování bankovních informací Článek 5\| Společné vyšetřovací skupiny Článek 6\| Videokonference Článek 7\| Urychlené předávání žádostí Článek 8\| Vzájemná právní pomoc správním orgánům Článek 9\| Omezení používání pro ochranu osobních a jiných údajů Článek 10\| Žádost dožadujícího státu o důvěrnost údajů Článek 11\| Konzultace Článek 12\| Časová působnost Článek 13\| Neuplatňování odchylek Článek 14\| Budoucí dvoustranné smlouvy o vzájemné právní pomoci s členskými státy Článek 15\| Určení a oznamování Článek 16\| Uzemní působnost Článek 17\| Přezkum Článek 18\| Vstup v platnost a ukončení Vysvětlivky\| EVROPSKÁ UNIE A SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ, PŘEJÍCE SI další usnadnění spolupráce mezi členskými státy Evropské unie a Spojenými státy americkými, PŘEJÍCE SI účinněji bojovat proti trestné činnosti, aby chránily své demokratické společnosti a společné hodnoty, S NÁLEŽITÝM OHLEDEM na práva jednotlivců a právní stát, S VĚDOMÍM záruk svých právních řádů poskytujících obžalovaným právo na spravedlivý proces, včetně práva na rozhodnutí vydané nestranným soudem zřízeným zákonem, PŘEJÍCE SI uzavřít dohodu o vzájemné právní pomoci ve věcech trestních, SE DOHODLY NA TĚCHTO USTANOVENÍCH: Článek 1 Předmět a účel Smluvní strany se v souladu s ustanoveními této dohody zavazují zdokonalovat svou spolupráci a vzájemnou právní pomoc. Článek 2 Definice 1. „Smluvními stranami“ se rozumějí Evropská unie a Spojené státy americké. 2. „Členským státem“ se rozumí členský stát Evropské unie. Článek 3 Oblast působnosti této dohody ve vztahu k dvoustranným smlouvám o vzájemné právní pomoci uzavřeným mezi členskými státy a při neexistenci těchto smluv 1. Evropská unie v souladu se Smlouvou o Evropské unii a Spojené státy americké zajistí, aby se ustanovení této dohody používala s ohledem na dvoustranné smlouvy o vzájemné právní pomoci mezi členskými státy a Spojenými státy americkými platné ke dni vstupu této dohody v platnost za těchto podmínek: a) článek 4 se použije pro zjišťování finančních účtů a transakcí vedle všech oprávnění případně již poskytnutých na základě dvoustranných smluv; b) článek 5 se použije, aby se vedle všech oprávnění případně již poskytnutých na základě dvoustranných smluv umožnilo vytvoření a činnost společných vyšetřovacích skupin; c) článek 6 se použije, aby se vedle všech oprávnění případně již poskytnutých na základě dvoustranných smluv umožnil výslech osoby v dožádaném státě za použití technologie videokonference mezi dožadujícím a dožádaným státem; d) článek 7 se použije, aby se vedle všech oprávnění případně již poskytnutých na základě dvoustranných smluv umožnilo použití prostředků urychlené komunikace; e) článek 8 se použije, aby se vedle všech oprávnění případně již poskytnutých na základě dvoustranných smluv umožnilo poskytování vzájemné právní pomoci mezi příslušnými správními orgány; f) s výhradou čl. 9 odst. 4 a 5 se článek 9 použije namísto nebo při neexistenci ustanovení dvoustranných smluv, která upravují omezení pro používání informací nebo důkazních prostředků poskytnutých dožadujícímu státu a která upravují podmínky poskytnutí nebo zamítnutí právní pomoci z důvodů ochrany údajů; g) článek 10 se použije, pokud neexistují ustanovení dvoustranných smluv týkající se okolností, za nichž může dožadující stát požadovat, aby s jeho žádostí bylo nakládáno důvěrně. 2. a) Evropská unie v souladu se Smlouvou o Evropské unii zajistí, aby každý členský stát v listině sepsané mezi daným členským státem a Spojenými státy americkými potvrdil, že svou platnou dvoustrannou smlouvu o vzájemné právní pomoci se Spojenými státy americkými bude používat způsobem uvedeným v tomto článku. b) Evropská unie v souladu se Smlouvou o Evropské unii zajistí, aby nové členské státy, které přistoupí k Evropské unii po vstupu této dohody v platnost a které uzavřely dvoustranné smlouvy o vzájemné právní pomoci se Spojenými státy americkými, přijaly opatření podle písmene a). c) Smluvní strany se vynasnaží ukončit postup podle písmene b) před plánovaným přistoupením nového členského státu nebo co nejdříve poté. Evropská unie oznámí Spojeným státům americkým den přistoupení nových členských států. 3. a) Evropská unie v souladu se Smlouvou o Evropské unii a Spojené státy americké rovněž zajistí, aby se ustanovení této dohody používala, pokud neexistuje platná dvoustranná smlouva o vzájemné právní pomoci mezi členským státem a Spojenými státy americkými. b) Evropská unie v souladu se Smlouvou o Evropské unii zajistí, aby takový členský stát listinou sepsanou mezi tímto členským státem a Spojenými státy americkými potvrdil používání ustanovení této dohody. c) Evropská unie v souladu se Smlouvou o Evropské unii zajistí, aby nové členské státy, které přistoupí k Evropské unii po vstupu této dohody v platnost a které nemají dvoustranné smlouvy o vzájemné právní pomoci se Spojenými státy americkými, přijaly opatření podle písmene b). 4. Není-li postup podle odst. 2 písm. b) a odst. 3 písm. c) ukončen do dne přistoupení, uplatňují se ustanovení této dohody na vztahy mezi Spojenými státy americkými a dotyčným novým členským státem ode dne, kdy si vzájemně oznámí a oznámí rovněž Evropské unii dokončení svých vnitrostátních postupů k tomuto účelu. 5. Smluvní strany potvrzují, že tato dohoda upravuje výhradně vzájemnou právní pomoc mezi dotčenými státy. Ustanovení této dohody neopravňují žádnou fyzickou osobu k získávání, zatajování nebo odstraňování důkazů nebo k bránění vyřízení žádosti, ani nerozšiřují ani neomezují jiná vnitrostátní práva. Článek 4 Zjišťování bankovních informací 1. a) Na žádost dožadujícího státu dožádaný stát v souladu s podmínkami tohoto článku urychleně zjistí, zda mají bankybanky na jeho území k dispozici informace o vlastnictví účtu nebo účtů určitou fyzickou nebo právnickou osobou podezřelou nebo obviněnou z trestného činutrestného činu. Dožádaný stát urychleně sdělí výsledky svého šetření dožadujícímu státu. b) Opatření podle písmene a) může rovněž sloužit pro účely zjišťování: i) informací o odsouzených fyzických nebo právnických osobách nebo osobách jinak zúčastněných na trestném činutrestném činu; ii) informací, které mají k dispozici nebankovní finanční instituce, nebo iii) finančních operací nespojených s bankovními účty. 2. Žádost o informace podle odstavce 1 obsahuje: a) totožnost fyzické nebo právnické osoby pro účely zjištění takových účtů nebo operací a b) dostatečné informace umožňující příslušnému orgánu dožádaného státu: i) důvodně se domnívat, že se daná fyzická nebo právnická osoba účastnila na trestném činutrestném činu a že bankybanky nebo nebankovní finanční instituce na území dožádaného státu mohou mít k dispozici požadované informace a ii) dospět k názoru, že se požadované informace vztahují k trestnímu vyšetřování nebo stíhání; c) v nejvyšší možné míře informace o tom, o které bankybanky nebo nebankovní finanční instituce se může jednat, a ostatní informace, jejichž poskytnutí může pomoci omezit rozsah vyšetřování. 3. Žádosti o právní pomoc podle tohoto článku se předávají mezi: a) ústředními orgány příslušnými ke vzájemné právní pomoci v členských státech nebo vnitrostátními orgány členských států příslušnými k vyšetřování nebo stíhání trestných činůtrestných činů určenými podle čl. 15 odst. 2 a b) vnitrostátními orgány Spojených států příslušnými k vyšetřování nebo stíhání trestných činůtrestných činů určenými podle čl. 15 odst. 2. Smluvní strany se mohou po vstupu této dohody v platnost dohodnout prostřednictvím výměny diplomatických nót na změně způsobu předávání žádostí podle tohoto článku. 4. a) S výhradou písmene b) může stát podle článku 15 omezit své závazky při poskytování právní pomoci podle tohoto článku na: i) činy, které jsou trestné podle předpisů dožádaného i dožadujícího státu; ii) trestné činytrestné činy, za které lze uložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření s horní hranicí přesahující čtyři roky v dožadujícím státě a nejméně dva roky v dožádaném státě, nebo iii) předem vymezené závažné trestné činytrestné činy, které jsou trestné podle právních předpisů dožádaného i dožadujícího státu. b) Stát, který omezí své závazky podle písm. a) bodů ii) nebo iii), umožní alespoň zjištění bankovních účtů spojených s teroristickou činností a praním peněz získaných v souvislosti se širokým spektrem závažných činů, které jsou trestné podle předpisů dožadujícího i dožádaného státu. 5. Právní pomoc podle tohoto článku nesmí být odepřena z důvodů bankovního tajemství. 6. Dožádaný stát odpovídá na žádost o poskytnutí záznamů týkajících se bankovních účtů nebo převodů zjištěných na základě tohoto článku v souladu s ustanoveními příslušné platné smlouvy o vzájemné právní pomoci mezi dotčenými státy nebo, pokud neexistuje, v souladu s požadavky svého vnitrostátního práva. 7. Smluvní strany přijmou nezbytná opatření, aby zabránily nadměrnému zatěžování dožádaných států při používání tohoto článku. Je-li však dožádaný stát, včetně bankbank nebo komunikačních kanálů uvedených v tomto článku, nadměrně zatěžován, zahájí smluvní strany bezodkladně konzultace za účelem usnadnění používání tohoto článku, včetně přijetí takových opatření, která omezí stávající a budoucí zatěžování. Článek 5 Společné vyšetřovací skupiny 1. Pokud tak smluvní strany dosud neučinily, přijmou nezbytná opatření pro umožnění vytvoření společných vyšetřovacích skupin a jejich činnosti na územích jednotlivých členských států a Spojených států amerických pro účely usnadnění vyšetřování a stíhání trestných činůtrestných činů, které se týkají jednoho nebo více členských států a Spojených států amerických, považují-li to dotčený členský stát a Spojené státy americké za účelné. 2. Podmínky fungování těchto skupin (například složení, doba trvání, umístění, organizace, činnost, účel a podmínky účasti členů skupin z jednoho státu na vyšetřování na území jiného státu) budou stanoveny dohodou mezi orgány příslušnými k vyšetřování a stíhání trestných činůtrestných činů určenými dotčenými státy. 3. Příslušné orgány určené dotčenými státy komunikují při sestavování a fungování těchto skupin přímo, kromě případů, kdy se pro výjimečnou složitost, rozsah nebo jiné okolnosti vyžadující centralizovanější koordinaci některých nebo všech hledisek mohou státy dohodnout na jiných vhodných způsobech komunikace. 4. Potřebuje-li společná vyšetřovací skupina, aby některý ze států, který se podílel na sestavování skupiny, přijal určitá vyšetřovací opatření, může člen skupiny z dotčeného státu požádat vlastní příslušné orgány, aby uvedená opatření přijaly, aniž by ostatní státy musely podávat žádost o vzájemnou právní pomoc. Požadovaný právní předpis pro přijetí daného opatření v dotčeném státě je předpis používaný při jeho vnitrostátních vyšetřovacích činnostech. Článek 6 Videokonference 1. Smluvní strany přijmou nezbytná opatření, aby mezi jednotlivými členskými státy a Spojenými státy americkými bylo při výslechu svědků nebo soudních znalců během soudního řízení, ve kterém je poskytována právní pomoc v dožádaném státě, možno použít videopřenosu, není-li tato možnost již k dispozici. Podmínky upravující tento postup, které nejsou konkrétně uvedeny v tomto článku, odpovídají podmínkám podle příslušné platné smlouvy o vzájemné právní pomoci mezi dotčenými státy nebo případně podle práva dožádaného státu. 2. Nedohodnou-li se dožadující a dožádaný stát jinak, hradí náklady spojené se zřízením a provozem videopřenosu dožadující stát. Jiné náklady vzniklé při poskytování právní pomoci (včetně nákladů spojených s dopravou účastníků v dožádaném státě) se hradí v souladu s odpovídajícími ustanoveními platné smlouvy o vzájemné právní pomoci mezi dotčenými státy nebo při neexistenci takové smlouvy v souladu s ujednáním mezi dožadujícím a dožádaným státem. 3. Dožadující a dožádaný stát mohou zahájit konzultace za účelem usnadnění řešení právních, technických nebo logistických otázek, které mohou vyvstat při vyřizování žádosti. 4. Aniž je dotčena případná soudní pravomoc podle práva dožadujícího státu, jsou úmyslně nepravdivá výpověď nebo jiné protiprávní chování svědka nebo soudního znalce během videokonference postižitelné v dožádaném státě stejným způsobem, jako kdyby byly spáchány v jeho vnitrostátním trestním řízenítrestním řízení. 5. Tento článek se použije, aniž je dotčeno používání jiných prostředků výslechu v dožádaném státě, které jsou k dispozici na základě smlouvy nebo vnitrostátního práva. 6. Tento článek se použije, aniž je dotčeno používání ustanovení dvoustranných dohod o vzájemné právní pomoci mezi členskými státy a Spojenými státy americkými, která vyžadují nebo umožňují použití technologie videokonference pro účely jiné, než jsou uvedeny v odstavci 1, včetně pro účely zjištění totožnosti osob nebo předmětů nebo evidence výpovědí. Pokud tak dosud nestanoví platná smlouva nebo vnitrostátní předpisy, může stát v těchto případech umožnit použití technologie videokonference. Článek 7 Urychlené předávání žádostí Žádosti o vzájemnou právní pomoc a sdělení, která s nimi souvisejí, mohou být předávány urychleným způsobem, včetně faxu nebo e-mailu, s následným formálním potvrzením, vyžaduje-li to dožádaný stát. Dožádaný stát může na žádost odpovědět jakýmkoli způsobem urychleného předávání informací. Článek 8 Vzájemná právní pomoc správním orgánům 1. Vzájemná právní pomoc se poskytuje rovněž vnitrostátnímu správnímu orgánu, který vyšetřuje trestný čintrestný čin za účelem trestního stíhání nebo jeho předání vyšetřovacím orgánům nebo orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení a toto vyšetřování provádí na základě své zvláštní správní nebo zákonné pravomoci. Za těchto okolností může být vzájemná právní pomoc poskytnuta i jiným správním orgánům. Právní pomoc se neposkytuje ve věcech, ve kterých správní orgán nepředpokládá žádné stíhání nebo předání. 2. a) Žádosti o právní pomoc podle tohoto článku se předávají mezi ústředními orgány jmenovanými podle platné dvoustranné smlouvy o vzájemné právní pomoci mezi dotčenými státy nebo mezi jinými orgány, na nichž se ústřední orgány dohodnou. b) Při neexistenci smlouvy se žádosti předávají mezi ministerstvem spravedlnosti Spojených států a ministerstvem spravedlnosti dotčeného členského státu nebo odpovídajícím ministerstvem podle čl. 15 odst. 1 příslušným pro předávání žádostí o vzájemnou právní pomoc nebo mezi jinými orgány, na nichž se ministerstva obou stran dohodnou. 3. Smluvní strany přijmou nezbytná opatření, aby zabránily nadměrnému zatěžování dožádaných států při používání tohoto článku. Je-li však dožádaný stát nadměrně zatěžován, zahájí smluvní strany neprodleně konzultace za účelem usnadnění používání tohoto článku, včetně přijetí takových opatření, která omezí stávající a budoucí zatěžování. Článek 9 Omezení používání pro ochranu osobních a jiných údajů 1. Dožadující stát může použít všechny důkazní prostředky nebo informace získané od dožádaného státu: a) pro účely svého trestního vyšetřování a řízení; b) pro odvrácení bezprostředního a závažného ohrožení své veřejné bezpečnosti; c) při svých soudních nebo správních řízeních netrestní povahy, která přímo souvisejí s vyšetřováními nebo řízeními: i) uvedenými v písmenu a), nebo ii) pro která byla poskytnuta vzájemná právní pomoc podle článku 8; d) pro jiné účely, jsou-li informace nebo důkazní prostředky zveřejněny v rámci řízení, pro která byly předány, nebo v ostatních situacích podle písmen a), b) a c) a e) pro jiné účely výhradně s předchozím souhlasem dožádaného státu. 2. a) Tento článek nevylučuje možnost dožádaného státu stanovit ve zvláštním případě dodatečné podmínky, nemůže-li být příslušná žádost o právní pomoc bez takových podmínek vyřízena. Jsou-li dodatečné podmínky stanoveny v souladu s tímto písmenem, může dožádaný stát požadovat, aby jej dožadující stát informoval o použití důkazů nebo informací. b) Dožádaný stát nesmí uložit obecná omezení s ohledem na právní předpisy dožadujícího státu týkající se zacházení s osobními údajiosobními údaji jako podmínku ve smyslu písmene a) pro poskytnutí důkazů nebo informací. 3. Zjistí-li dožádaný stát po předání dožadujícímu státu okolnosti, které jej mohou přimět k tomu, aby ve zvláštním případě stanovil dodatečnou podmínku, může dožádaný stát zahájit konzultace s dožadujícím státem za účelem stanovení rozsahu, v jakém mohou být důkazní prostředky a informace chráněny. 4. Dožádaný stát může namísto tohoto článku použít ustanovení o omezeních používání údajů podle odpovídající dvoustranné smlouvy o vzájemné právní pomoci, pokud to povede k menšímu omezení používání informací a důkazních prostředků než podle tohoto článku. 5. Umožňuje-li platná dvoustranná smlouva o vzájemné právní pomoci mezi členským státem a Spojenými státy americkými ke dni podpisu této dohody omezení závazku poskytovat právní pomoc s ohledem na některé daňové trestné činytrestné činy, může dotyčný členský stát výměnou listin podle čl. 3 odst. 2 informovat Spojené státy americké, že s ohledem na takové trestné činytrestné činy nadále používá ustanovení o omezeném používání údajů podle uvedené smlouvy. Článek 10 Žádost dožadujícího státu o důvěrnost údajů Dožádaný stát se vynasnaží udržet v důvěrnosti žádost a její obsah, pokud jej o to dožadující stát požádá. Nemůže-li být žádost vyřízena bez porušení požadované důvěrnosti, uvědomí o tom ústřední orgán dožádaného státu dožadující stát, který potom rozhodne, zda má být žádost přesto vyřízena. Článek 11 Konzultace V případě potřeby provádějí smluvní strany konzultace, aby umožnily co nejúčinnější uplatňování této dohody, včetně usnadnění vyřešení případných sporů při výkladu nebo uplatňování této dohody. Článek 12 Časová působnost 1. Tato dohoda se použije pro trestné činytrestné činy spáchané před jejím vstupem v platnost i po něm. 2. Tato dohoda se použije pro žádosti o vzájemnou právní pomoc podané po jejím vstupu v platnost. Články 6 a 7 se však použijí i pro žádosti, které jsou již v dožádaném státě podány v okamžiku vstupu této dohody v platnost. Článek 13 Neuplatňování odchylek S výhradou čl. 4 odst. 5 a čl. 9 odst. 2 písm. b) tato dohoda nevylučuje, že dožádaný stát uplatní důvody pro zamítnutí právní pomoci, které vyplývají z dvoustranné smlouvy o vzájemné právní pomoci, nebo při neexistenci takové smlouvy z jeho použitelných zásad vnitrostátního práva, včetně případů, kdy by výkon žádosti narušil jeho svrchovanost, bezpečnost, veřejný pořádek nebo jiné důležité zájmy. Článek 14 Budoucí dvoustranné smlouvy o vzájemné právní pomoci uzavírané mezi členskými státy Tato dohoda nebrání tomu, aby po jejím vstupu v platnost byly uzavírány dvoustranné smlouvy mezi členským státem a Spojenými státy americkými, které jsou v souladu s touto dohodou. Článek 15 Určení a oznamování 1. Evropská unie oznámí Spojeným státům americkým určení jiného ministerstva než ministerstva spravedlnosti podle čl. 8 odst. 2 písm. b) před výměnou listin podle čl. 3 odst. 3 mezi členskými státy a Spojenými státy americkými. 2. Smluvní strany si na základě vzájemných konzultací o tom, které vnitrostátní orgány příslušné k vyšetřování a stíhání trestných činůtrestných činů mají být určeny podle čl. 4 odst. 3, navzájem oznámí takto určené vnitrostátní orgány před výměnou listin podle čl. 3 odst. 2 a 3 mezi členskými státy a Spojenými státy americkými. Za členské státy, které nemají smlouvu o vzájemné právní pomoci se Spojenými státy americkými, oznámí Evropská unie Spojeným státům americkým před touto výměnou ústřední orgány podle čl. 4 odst. 3. 3. Smluvní strany si navzájem oznámí všechna omezení podle čl. 4 odst. 4 před výměnou listin podle čl. 3 odst. 2 a 3 mezi členskými státy a Spojenými státy americkými. Článek 16 Územní působnost 1. Tato dohoda se vztahuje: a) na Spojené státy americké; b) ve vztahu k Evropské unii na: — členské státy, — území, za jejichž vnější vztahy odpovídá určitý členský stát, nebo země, které nejsou členskými státy, ale u nichž má členský stát povinnosti s ohledem na vnější vztahy, pokud se tak smluvní strany dohodnou výměnou diplomatické nóty řádně potvrzené dotyčným členským státem. 2. Používání této dohody na území nebo země, na které byla rozšířena v souladu s odst. 1 písm. b), může smluvní strana ukončit diplomatickou cestou písemným oznámením s šestiměsíční výpovědní lhůtou druhé smluvní straně, je-li náležitě potvrzeno mezi dotyčným členským státem a Spojenými státy americkými. Článek 17 Přezkum Smluvní strany se dohodly provést společný přezkum této dohody nejpozději pět let po jejím vstupu v platnost. Přezkum se týká zejména praktického provádění dohody a může rovněž zahrnovat takové otázky jako důsledky dalšího rozvoje Evropské unie pro předmět této dohody. Článek 18 Vstup v platnost a ukončení 1. Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem po uplynutí tří měsíců ode dne, k němuž si smluvní strany vymění listiny potvrzující dokončení svých vnitřních postupů za tímto účelem. Tyto listiny rovněž potvrzují dokončení kroků podle čl. 3 odst. 2 a 3. 2. Každá smluvní strana může tuto dohodu kdykoli ukončit písemným oznámením druhé smluvní straně a toto ukončení nabývá účinku šest měsíců po dni tohoto oznámení. Na důkaz čehož připojili níže podepsaní zástupci k této dohodě své podpisy. Ve Washingtonu D.C. dne dvacátého pátého června dva tisíce tři ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, dánském, finském, francouzském, italském, německém, nizozemském, portugalském, řeckém, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost. Por la Unión Europea For Den Europæiske Union Für die Europäische Union Για την Ευρωπαϊκή ’Eνωση 10kB Pour l’Union européenne Per l’Unione europea Voor de Europese Unie Pela União Europeia Euroopan unionin puolesta På Europeiska unionens vägnar Por los Estados Unidos de América For Amerikas Forenede Stater Für die Vereinigten Staaten von Amerika Για τις Ηνωμένες Πολιτείες της Αμερικής 7kB Pour les États-Unis d’Amérique Per gli Stati Uniti d’America Voor de Verenigde Staten van Amerika Pelos Estados Unidos da América Amerikan yhdysvaltojen puolesta På Amerikas förenta staters vägnar Vysvětlivky k Dohodě o vzájemné právní pomoci mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými Tyto vysvětlivky obsahují ujednání smluvních stran o používání některých ustanovení Dohody o vzájemné právní pomoci mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými (dále jen „dohoda“). K článku 8 S ohledem na vzájemnou právní pomoc správním orgánům podle čl. 8 odst. 1 vyplývá z čl. 8 odst. 1 první věty povinnost poskytovat vzájemnou právní pomoc dožadujícím federálním správním orgánům Spojených států amerických a dožadujícím vnitrostátním správním orgánům členských států. Podle druhé věty uvedeného odstavce může být vzájemná právní pomoc poskytnuta i jiným, tj. nefederálním nebo místním, správním orgánům. Použití tohoto ustanovení však záleží na uvážení dožádaného státu. Smluvní strany souhlasí, že podle čl. 8 odst. 1 první věty se vzájemná právní pomoc poskytuje dožadujícímu správnímu orgánu, jestliže příslušný správní orgán v rámci svého zákonného pověření provádí v okamžiku podání žádosti vyšetřování nebo řízení, které směřuje k trestnímu stíhání nebo předání vyšetřovaného jednání příslušným orgánům činným v trestním řízenítrestním řízení, jak je uvedeno níže. Skutečnost, že v okamžiku podání žádosti se předpokládá předání k trestnímu stíhání, nevylučuje, že příslušný orgán může uplatnit jiné než trestní sankce. Vzájemná právní pomoc poskytnutá podle čl. 8 odst. 1 tak může dožadující správní orgán přivést k závěru, že trestní stíhání nebo předání není namístě. Tyto možné důsledky se nedotýkají závazků smluvních stran poskytovat právní pomoc podle tohoto článku. Dožadující správní orgán však nemůže používat čl. 8 odst. 1 k žádosti o právní pomoc, neuvažuje-li o trestním stíhání nebo předání, nebo ve věcech, v nichž se na vyšetřované jednání nevztahují trestní sankce nebo předání podle právních předpisů dožadujícího státu. Evropská unie připomíná, že předmět dohody přísluší do ustanovení o policejní a soudní spolupráci ve věcech trestních podle hlavy VI Smlouvy o Evropské unii a že dohoda byla uzavřena v rámci těchto ustanovení. K článku 9 Ustanovení čl. 9 odst. 2 písm. b) má zajistit, že zamítnutí právní pomoci z důvodů ochrany údajů může být použito pouze ve výjimečných případech. Tato situace může nastat, jestliže po zvážení důležitých zájmů souvisejících s příslušným případem (veřejné zájmy, včetně řádného výkonu spravedlnosti, na jedné straně a soukromé zájmy na druhé straně) dospěje dožádaný stát k názoru, že by poskytnutí zvláštních údajů požadovaných dožadujícím státem vedlo k tak zásadním obtížím, že je třeba žádost z důvodů důležitých zájmů zamítnout. Široké, kategorické nebo systematické používání zásad ochrany údajů dožádaným státem pro zamítnutí spolupráce je tedy vyloučeno. Skutečnost, že dožadující a dožádaný stát mají různé systémy ochrany důvěrných údajů (jako např. nemá-li dožadující stát rovnocenný orgán zvláštní ochrany údajů) nebo mají různé prostředky ochrany osobních údajůosobních údajů (jako např. používá-li dožadující stát jiné prostředky na ochranu důvěrnosti nebo správnosti osobních údajůosobních údajů přijímaných orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení) nemůže být kladena jako dodatečná podmínka podle čl. 9 odst. 2 písm. a). K článku 14 Článek 14 stanoví, že dohoda nevylučuje, že po jejím vstupu v platnost budou členské státy a Spojené státy americké uzavírat dvoustranné dohody o vzájemné právní pomoci v souladu s dohodou. Představují-li opatření uvedená v dohodě operativní překážku pro Spojené státy americké nebo jeden nebo více členských států, měla by taková překážka být odstraněna pokud možno nejprve na základě konzultací mezi příslušným členským státem nebo členskými státy a Spojenými státy americkými nebo případně na základě konzultačních postupů uvedených v této dohodě. Nelze-li tyto operativní překážky odstranit na základě samotných konzultací, bylo by v souladu s touto dohodou, jestliže by budoucí dvoustranné dohody mezi členským státem a Spojenými státy americkými zajistily operativně přiměřený alternativní mechanismus, který by splňoval cíle příslušného zvláštního ustanovení, při jehož používání vyvstaly překážky.
Úplné znění zákona č. 27/2010 Sb.	Úplné znění zákona č. 27/2010 Sb. Úplné znění zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, jak vyplývá z pozdějších změn Vyhlášeno 28. 1. 2010, částka 8/2010 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ (§ 2 — § 10) * ČÁST TŘETÍ - ROZPOČTOVÝ PROCES (§ 11 — § 22b) * ČÁST ČTVRTÁ - ORGANIZACE ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ (§ 23 — § 37a) * ČÁST PÁTÁ - HOSPODAŘENÍ SVAZKU OBCÍ (§ 38 — § 39b) * ČÁST ŠESTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 40 — § 42) 27 PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 320/2001 Sb., zákonem č. 450/2001 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 421/2004 Sb., zákonem č. 557/2004 Sb., zákonem č. 562/2004 Sb., zákonem č. 635/2004 Sb., zákonem č. 342/2005 Sb., zákonem č. 138/2006 Sb., zákonem č. 140/2006 Sb., zákonem č. 245/2006 Sb., zákonem č. 270/2007 Sb., zákonem č. 27/2008 Sb., zákonem č. 306/2008 Sb., zákonem č. 477/2008 Sb. a zákonem č. 421/2009 Sb. ZÁKON o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy a působnost zákona (1) Tento zákon upravuje tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů územních samosprávných celků1), jimiž jsou obceobce2) a kraje3), a stanoví pravidla hospodaření s finančními prostředky územních samosprávných celků. Upravuje také zřizování nebo zakládání právnických osob územních samosprávných celků. (2) Ustanoveními tohoto zákona se řídí také hospodaření dobrovolných svazků obcíobcí2) (dále jen „svazek obcíobcí“), pokud tento zákon nestanoví jinak, a zřizování příspěvkových organizací v oblasti školství svazkem obcíobcí. (3) Ustanovení tohoto zákona, která se vztahují na rozpočty a finanční hospodaření obcíobcí, platí ve statutárních městech2) a v hlavním městě Praze rovněž pro jejich městské části nebo obvody. Obsah rozpočtu městských částí nebo obvodů, včetně struktury jejich příjmů a výdajů, stanoví město ve své pravomoci. (4) Ustanoveními části druhé a třetí tohoto zákona se řídí také hospodaření Regionálních rad regionů soudržnosti2a) s výjimkou ustanovení § 7 až 10. ČÁST DRUHÁ FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ § 2 Nástroje finančního hospodaření (1) Finanční hospodaření územních samosprávných celků a svazků obcíobcí se řídí jejich ročním rozpočtem a rozpočtovým výhledem. (2) Územní samosprávný celek a svazek obcíobcí vede účetnictví podle zvláštního zákona4). § 3 Rozpočtový výhled (1) Rozpočtový výhled je pomocným nástrojem územního samosprávného celku a svazku obcíobcí sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet (§ 4). (2) Rozpočtový výhled obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. U dlouhodobých závazků se uvedou jejich dopady na hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcíobcí po celou dobu trvání závazku. § 4 Rozpočet územního samosprávného celku a svazku obcí (1) Rozpočet územního samosprávného celku a svazku obcíobcí je finančním plánem, jímž se řídí financování činnosti územního samosprávného celku a svazku obcíobcí. (2) Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. (3) Při zpracování ročního rozpočtu se vychází z rozpočtového výhledu. (4) Rozpočet se sestavuje zpravidla jako vyrovnaný. Může být schválen jako přebytkový, jestliže některé příjmy daného roku jsou určeny k využití až v následujících letech nebo jsou-li určeny ke splácení jistiny úvěrů z předchozích let. (5) Rozpočet může být schválen jako schodkový jen v případě, že schodek bude možné uhradit a) finančními prostředky z minulých let, nebo b) smluvně zabezpečenou půjčkou5), úvěrem6), návratnou finanční výpomocí nebo výnosem z prodeje komunálních dluhopisů územního samosprávného celku (dále jen „návratné zdroje“). (6) Kladný zůstatek finančních prostředků rozpočtového hospodaření běžného roku se převádí k použití v dalším roce, a to ke krytí rozpočtových výdajů, anebo se převádí do peněžních fondů (§ 5). (7) Schodek hospodaření se uhrazuje z finančních prostředků z minulých let nebo se kryje z návratných zdrojů splatných z rozpočtu v následujících letech. § 5 Peněžní fondy územních samosprávných celků a svazků obcí (1) Územní samosprávný celek a svazek obcíobcí může zřizovat peněžní fondy, a to pro konkrétní účely anebo bez účelového určení. (2) Zdrojem peněžních fondů územního samosprávného celku nebo svazku obcíobcí mohou být zejména a) přebytky hospodaření z minulých let, b) příjmy běžného roku, které nejsou určeny k využití v běžném roce, c) převody prostředků z rozpočtu během roku do účelových peněžních fondů. § 6 Obsah rozpočtu (1) Obsahem rozpočtu jsou jeho příjmy a výdaje a ostatní peněžní operace, včetně tvorby a použití peněžních fondů, pokud není dále uvedeno, že probíhají mimo rozpočet. (2) Mimo rozpočet se uskutečňují peněžní operace týkající se a) cizích prostředků, b) sdružených prostředků. (3) Podnikatelská činnost územního samosprávného celku nebo svazku obcíobcí se sleduje mimo rozpočtové příjmy a výdaje. Její výsledek se promítne do rozpočtu a je součástí závěrečného účtu územního samosprávného celku nebo svazku obcíobcí. § 7 Příjmy rozpočtu obce (1) Příjmy rozpočtu obceobce tvoří zejména a) příjmy z vlastního majetku a majetkových práv, b) příjmy z výsledků vlastní činnosti, c) příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, pokud jsou podle tohoto nebo jiného zákona příjmem obceobce, která organizaci zřídila nebo založila, d) příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je obecobec pověřena podle zvláštních zákonů, zejména ze správních poplatků z této činnosti, příjmy z vybraných pokut a odvodů uložených v pravomoci obceobce podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, pokud není dále stanoveno jinak, e) výnosy z místních poplatků podle zvláštního zákona7), f) výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona8), g) dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů, h) dotace z rozpočtu kraje, i) prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, např. z jimi ukládaných pokut a jiných peněžních odvodů a sankcí, jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem obceobce, j) přijaté peněžité dary a příspěvky, k) jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů obceobce. (2) Správní poplatek za vydané povolení k provozování výherních hracích přístrojů, vybraný obecním úřadem, je příjmem rozpočtu obceobce ve výši 50 %; zbývající část tohoto správního poplatku odvede obecní úřad na účet státního rozpočtu, spravovaný územním finančním orgánem místně příslušným podle sídla obecního úřadu, a to do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž vydané povolení nabylo právní moci. Obecní úřad současně zašle územnímu finančnímu orgánu kopii povolení s vyznačením data, v němž nabylo právní moci. (3) ObecObec může použít prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu. (4) ObecObec může k úhradě svých potřeb použít též návratných zdrojů [§ 4 odst. 5 písm. b)]. (5) ObecObec může ke krytí dočasného časového nesouladu mezi čerpáním rozpočtovaných výdajů a plněním rozpočtových příjmů určených k jejich úhradě použít návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje nebo z rozpočtu jiné obceobce. Návratná finanční výpomoc je bezúročná. Její opožděné splácení se považuje za zadržení peněžních prostředků. § 8 Příjmy rozpočtu kraje (1) Příjmy rozpočtu kraje tvoří zejména a) příjmy z vlastního majetku a majetkových práv, b) příjmy z výsledků vlastní činnosti, c) příjmy z hospodářské činnosti organizace, pokud jsou podle tohoto nebo jiného zákona příjmem rozpočtu kraje, který organizaci zřídil nebo založil, d) příjmy ze správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je kraj pověřen podle zvláštních zákonů, zejména správní poplatky z této činnosti a dále příjmy z vybraných pokut uložených v pravomoci kraje podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, pokud není dále stanoveno jinak, e) výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona8), f) dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů, g) přijaté peněžité dary a příspěvky, h) jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů kraje, i) prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, např. z jimi ukládaných pokut a jiných peněžních odvodů a sankcí, jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem kraje. (2) Správní poplatek za vydané povolení k provozování výherních hracích přístrojů, vybraný krajským úřadem, je příjmem rozpočtu kraje ve výši 50 %; zbývající část tohoto správního poplatku odvede krajský úřad na účet státního rozpočtu, spravovaný územním finančním orgánem místně příslušným podle sídla krajského úřadu, a to do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž vydané povolení nabylo právní moci. Krajský úřad současně zašle územnímu finančnímu orgánu kopii povolení s vyznačením data, v němž nabylo právní moci. (3) Kraj může použít prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu. (4) Kraj může k úhradě svých potřeb použít též návratných zdrojů [§ 4 odst. 5 písm. b)]. (5) Kraj může ke krytí dočasného časového nesouladu mezi čerpáním rozpočtovaných výdajů a plněním rozpočtových příjmů určených k jejich úhradě použít návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu jiného kraje. Návratná finanční výpomoc je bezúročná. Její opožděné splácení se považuje za zadržení peněžních prostředků. § 9 Výdaje rozpočtu obce (1) Z rozpočtu obceobce se hradí zejména a) závazky vyplývající pro obecobec z plnění povinností uložených jí zákony, b) výdaje na vlastní činnost obceobce v její samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj, c) výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obecobec pověřena zákonem, d) závazky vyplývající pro obecobec z uzavřených smluvních vztahů v jejím hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupila, e) závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemiobcemi nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost, f) úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů, g) výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům, h) výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obecobec, i) jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obceobce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely. (2) Vedle výdajů podle odstavce 1 hradí obecobec ze svého rozpočtu i splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných výpomocí a splátky jistiny vlastních dluhopisů jejich vlastníkům. § 10 Výdaje rozpočtu kraje (1) Z rozpočtu kraje se hradí zejména a) závazky vyplývající pro kraj z plnění povinností uložených zvláštními právními předpisy, b) výdaje na činnost orgánů kraje v jeho samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj, c) výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je kraj pověřen zvláštními právními předpisy, d) závazky vyplývající pro kraj z uzavřených smluvních vztahů v jeho hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupil, e) dotace do rozpočtů obcíobcí v kraji, f) závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými územními celky nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost, g) úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů, h) výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům, i) výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro kraj, j) jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti kraje, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely, k) dotace Regionální radě regionu soudržnosti. (2) Vedle výdajů podle odstavce 1 hradí kraj ze svého rozpočtu i splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných finančních výpomocí a splátky jistiny vlastních dluhopisů jejich vlastníkům. ČÁST TŘETÍ ROZPOČTOVÝ PROCES § 11 Vypracování rozpočtu územního samosprávného celku (1) Územní samosprávný celek vypracovává svůj roční rozpočet v návaznosti na svůj rozpočtový výhled a na základě údajů z rozpisu platného státního rozpočtu nebo rozpočtového provizoria, jímž a) státní rozpočet určuje své vztahy k rozpočtům krajů nebo jednotlivých obcíobcí, b) rozpočet kraje určuje své vztahy k rozpočtům obcíobcí v kraji. (2) V případě, že se územní samosprávný celek podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie, musí jeho rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování programu nebo projektu Evropské unie. (3) Návrh rozpočtu musí být nejméně po dobu 15 dnů přede dnem jeho projednání v zastupitelstvu územního samosprávného celku10) zveřejněn vhodným způsobem a ve vhodném rozsahu na úřední desce a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané příslušného územního samosprávného celku uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně na zasedání zastupitelstva, na kterém bude návrh rozpočtu projednáván. § 11a Zveřejnění návrhu rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti Návrh rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti musí být nejméně po dobu 15 dnů přede dnem jeho projednání ve výboru Regionální rady regionu soudržnosti zveřejněn vhodným způsobem a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 12 Rozpočtová skladba (1) Rozpočet územního samosprávného celku a rozpočet svazku obcíobcí se zpracovává v třídění podle rozpočtové skladby, kterou stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. (2) Orgány územního samosprávného celku a orgány svazku obcíobcí projednávají rozpočet při jeho schvalování v třídění podle rozpočtové skladby tak, aby schválený rozpočet vyjadřoval závazné ukazatele, jimiž se mají povinně řídit a) výkonné orgány územního samosprávného celku a svazku obcíobcí při hospodaření podle rozpočtu, b) právnické osoby zřízené nebo založené v působnosti územního samosprávného celku při svém hospodaření, c) právnické osoby zřízené v působnosti svazku obcíobcí, d) další osoby, které mají být příjemci dotací nebo příspěvků z rozpočtu. § 13 Rozpočtové provizorium (1) Nebude-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcíobcí v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria. (2) Pravidla rozpočtového provizoria potřebná k zajištění plynulosti hospodaření na vlastní úrovni i na úrovni nižších stupňů rozpočtové soustavy a u právnických osob financovaných z územních rozpočtů stanoví a) zastupitelstvo kraje pro hospodaření kraje, b) zastupitelstvo obceobce pro hospodaření obceobce, c) orgány svazku obcíobcí pro hospodaření svazku obcíobcí. (3) Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria se stávají příjmy a výdaji rozpočtu po jeho schválení. § 14 Rozpis rozpočtu (1) Po schválení rozpočtu v zastupitelstvu územního samosprávného celku a orgánech svazku obcíobcí se jeho rozpis provádí neprodleně. (2) Součástí rozpisu rozpočtu je sdělení závazných ukazatelů rozpočtu těm subjektům, které jsou povinny se jimi řídit. (3) Při rozpisu rozpočtu se rozpočet člení podle podrobné rozpočtové skladby. § 15 Hospodaření podle rozpočtu a kontrola (1) Územní samosprávný celek a svazek obcíobcí uskutečňuje své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a vykonává kontrolu svého hospodaření podle zvláštního právního předpisu upravujícího finanční kontrolu ve veřejné správě10a) po celý rozpočtový rok. (2) Územní samosprávný celek a svazek obcíobcí vykonává kontrolu hospodaření jím zřízených nebo založených právnických osob. § 16 Změny rozpočtu (1) Rozpočet může být po jeho schválení změněn z důvodu a) změny v organizaci hospodářství financovaného rozpočtem (organizační změny), b) změny právních předpisů ovlivňujících výši rozpočtovaných příjmů nebo výdajů (metodické změny); patří mezi ně také cenové změny ovlivněné změnami právní úpravy regulovaných cen, nebo c) změny objektivně působících skutečností ovlivňujících plnění rozpočtu příjmů či výdajů (věcné změny). (2) Změny rozpočtu se provádějí rozpočtovými opatřeními, které se evidují podle časové posloupnosti. (3) Rozpočtovým opatřením je a) přesun rozpočtových prostředků, při němž se jednotlivé příjmy nebo výdaje navzájem ovlivňují, aniž by se změnil jejich celkový objem nebo schválený rozdíl celkových příjmů a výdajů, b) použití nových, rozpočtem nepředvídaných příjmů k úhradě nových, rozpočtem nezajištěných výdajů, čímž se zvýší celkový objem rozpočtu, c) vázání rozpočtových výdajů, jestliže je jejich krytí ohroženo neplněním rozpočtových příjmů; tímto opatřením se objem rozpočtu snižuje. (4) Rozpočtová opatření se uskutečňují povinně, jde-li o změny ve finančních vztazích k jinému rozpočtu, o změny závazných ukazatelů vůči jiným osobám nebo jestliže hrozí nebezpečí vzniku rozpočtového schodku. § 17 Závěrečný účet (1) Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření územního samosprávného celku a svazku obcíobcí souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu. (2) V závěrečném účtu jsou obsaženy údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby, údaje o hospodaření s majetkem a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcíobcí a jimi zřízených nebo založených právnických osob. (3) Součástí závěrečného účtu je vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, obcíobcí, státním fondům, Národnímu fondu a jiným rozpočtům a k hospodaření dalších osob. (4) Územní samosprávný celek a svazek obcíobcí jsou povinny dát si přezkoumat své hospodaření za uplynulý kalendářní rok11). Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis11b). (5) Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření je součástí závěrečného účtu při jeho projednávání v orgánech územního samosprávného celku a svazku obcíobcí. (6) Návrh závěrečného účtu musí být nejméně po dobu 15 dnů přede dnem jeho projednání v zastupitelstvu územního samosprávného celku10) zveřejněn vhodným způsobem a ve vhodném rozsahu na úřední desce a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané příslušného územního samosprávného celku uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně na zasedání zastupitelstva, na kterém bude návrh závěrečného účtu projednáván. (7) Projednání závěrečného účtu se uzavírá vyjádřením a) souhlasu s celoročním hospodařením, a to bez výhrad, nebo b) souhlasu s výhradami, na základě nichž přijme územní samosprávný celek a svazek obcíobcí opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků; přitom vyvodí závěry vůči osobám, které svým jednáním způsobily územnímu samosprávnému celku nebo svazku obcíobcí škodu. § 17a Zveřejnění návrhu závěrečného účtu Regionální rady regionu soudržnosti Návrh závěrečného účtu Regionální rady regionu soudržnosti musí být nejméně po dobu 15 dnů přede dnem jeho projednání ve výboru Regionální rady regionu soudržnosti zveřejněn vhodným způsobem a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 18 Časové použití rozpočtu (1) Do plnění rozpočtu se zahrnují jen takové příjmy, které byly skutečně přijaty, resp. takové finanční operace, které byly uskutečněny v kalendářním roce. (2) Do plnění výdajů se zařazuje jen takové čerpání prostředků, které se uskutečnilo v kalendářním roce. (3) Pro zařazení příjmu nebo výdaje do plnění rozpočtu v kalendářním roce je rozhodující datum připsání anebo odepsání prostředků na bankovních účtech. (4) Územní samosprávný celek a svazek obcíobcí může přijímat nebo poskytovat zálohy na věcná plnění smluv, která se uskuteční až v následujícím roce. (5) Územní samosprávný celek a svazek obcíobcí může stanovit časovou použitelnost dotací nebo příspěvků ze svého rozpočtu jejich příjemcům, a to zpravidla na období do konce rozpočtového roku nebo i do pozdějšího termínu, jestliže to odpovídá účelu poskytnutých peněžních prostředků. § 19 Účelovost rozpočtových prostředků (1) Účelovost rozpočtových prostředků se určí a) individuálně ve vztahu ke konkrétnímu úkolu, b) odvětvově ve vztahu k potřebám daného odvětví, nebo c) územně ve vztahu k potřebám vymezeného území nebo jeho části anebo místa. (2) Územní samosprávný celek a svazek obcíobcí je povinen respektovat účel použití rozpočtových prostředků, který vyplývá a) z účelu přijatých dotací ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu anebo z jiného územního rozpočtu, nebo b) z uzavřených smluv, podle nichž přijímá účelové rozpočtové prostředky od jiných osob, včetně účelových darů, příspěvků či půjček. (3) Podle pravidel účelovosti uvedených v odstavcích 1 a 2 může územní samosprávný celek a svazek obcíobcí stanovit účel použití těch prostředků, jimiž dotuje činnost jiných osob anebo na ni přispívá. § 20 Návratnost nepoužitých rozpočtových prostředků (1) Rozpočtové prostředky územního samosprávného celku nebo svazku obcíobcí nevyužité do konce roku nepropadají, ale převádějí se do dalšího roku. Případná jejich účelovost se přitom zachovává. (2) Výjimkou z ustanovení odstavce 1 jsou nevyužité účelově a časově vymezené dotace nebo příspěvky, které poskytovatel požaduje po skončení roku vyúčtovat a nespotřebované peněžní prostředky vrátit. Vrácené rozpočtové prostředky jsou výdajem toho roku, kdy se uskuteční. (3) Územní samosprávný celek i svazek obcíobcí může při poskytování vlastních rozpočtových prostředků jiným osobám požadovat návratnost nepoužitých rozpočtových prostředků podle odstavce 2. Vrácené rozpočtové prostředky jsou v tom případě příjmem jejich rozpočtu v roce, v němž k jejich vrácení došlo. § 21 Kompenzační peněžní operace (1) Kompenzační operací se do údajů o plnění rozpočtu zařazují a) vrácené přijaté zálohy a vrácené neoprávněně přijaté peněžní prostředky, a to ve stejné výši, ale v záporné hodnotě příjmů téhož rozpočtového roku, b) vrácené poskytnuté zálohy a vrácené neoprávněně vydané peněžní prostředky, a to ve stejné výši, ale v záporné hodnotě výdajů téhož rozpočtového roku. (2) Podle odstavce 1 se postupuje také v případě, a) že v daném rozpočtovém roce dojde ke vzájemné náhradě uskutečněných výdajů mezi osobami řídícími se rozpočtovou skladbou, nebo b) jestliže rozpočet zprostředkovává vztahy mezi rozpočtem vyššího stupně a rozpočty nižších stupňů. § 22 Porušení rozpočtové kázně (1) Porušením rozpočtové kázně je každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu a) územního samosprávného celku, b) městské části hlavního města Prahy, c) Regionální rady regionu soudržnosti, nebo d) svazku obcíobcí. (2) Neoprávněným použitím peněžních prostředků podle odstavce 1 je jejich použití, kterým byla porušena povinnost stanovená zákonem, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušeny podmínky, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty; dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity. (3) Zadržením peněžních prostředků podle odstavce 1 je porušení povinnosti vrácení poskytnutých prostředků ve stanoveném termínu. (4) Fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést odvod za porušení rozpočtové kázně do rozpočtu, z něhož jí byly peněžní prostředky poskytnuty. (5) Odvod za porušení rozpočtové kázně odpovídá částce neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků. (6) Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je ten, kdo rozpočtovou kázeň porušil, povinen zaplatit penále ve výši 1 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny nebo u návratných finančních výpomocí vráceny. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 1 000 Kč, se neuloží. (7) O uložení odvodu a penále podle odstavců 4 až 6 za porušení rozpočtové kázně rozhoduje v samostatné působnosti a) u obceobce obecní úřad, b) u městské části hlavního města Prahy úřad městské části, c) u hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy, d) u kraje krajský úřad. (8) Rozhodnutí podle odstavce 7 písm. a) přezkoumává v přenesené působnosti krajský úřad podle zvláštního zákona13), rozhodnutí podle odstavce 7 písm. b) přezkoumává v přenesené působnosti Magistrát hlavního města Prahy podle zvláštního zákona14). Rozhodnutí podle odstavce 7 písm. c) a d) přezkoumává z hlediska dodržování zákonnosti Ministerstvo financí. Správní orgán při přezkoumání rozhodnutí podle odstavce 7 může rozhodnutí pouze zrušit nebo zrušit a vrátit k novému projednání. (9) O uložení odvodu a penále podle odstavců 4 až 6 za porušení rozpočtové kázně rozhoduje a) u svazku obcíobcí orgán určený k tomu stanovami, jinak orgán, který jedná jménem svazku obcíobcí navenek, b) u Regionální rady regionu soudržnosti úřad Regionální rady regionu soudržnosti. (10) Odvolacím orgánem proti rozhodnutí podle odstavce 9 písm. a) je krajský úřad v přenesené působnosti, příslušný podle sídla svazku obcíobcí. Odvolacím orgánem proti rozhodnutí podle odstavce 9 písm. b) je Ministerstvo financí. (11) Odvod a penále podle odstavců 4 až 6 lze uložit do 10 let počítaných od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně. (12) Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu a penále podle odstavců 4 až 6 může z důvodů hodných zvláštního zřetele povolit orgán, který o poskytnutí peněžních prostředků rozhodl, na základě písemné žádosti toho, kdo porušil rozpočtovou kázeň. (13) Při správě odvodů podle odstavců 7 a 9 se postupuje podle zákona upravujícího správu daní. Při správě penále se uplatní postup, který stanoví zákon upravující správu daní pro úrok z prodlení. § 22a Správní delikty (1) Územní samosprávný celek, svazek obcíobcí, městská část hlavního města Prahy nebo Regionální rada regionu soudržnosti se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 2 odst. 1 nezpracuje rozpočtový výhled, b) v rozporu s § 13 odst. 1 nehospodaří podle pravidel rozpočtového provizoria, c) neprovede změny schváleného rozpočtu podle § 16 odst. 2, d) zpracuje rozpočet v rozporu s § 12 odst. 1, e) v rozporu s § 14 neprovede rozpis schváleného rozpočtu, f) v rozporu s § 15 nevykonává kontrolu svého hospodaření, nebo g) v rozporu s § 17 odst. 4 nezajistí přezkoumání svého hospodaření za uplynulý kalendářní rok. (2) Územní samosprávný celek nebo městská část hlavního města Prahy se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s a) § 11 odst. 2 zpracuje a schválí rozpočet, b) § 11 odst. 3 nezveřejní návrh rozpočtu, nebo c) § 17 odst. 6 nezveřejní návrh závěrečného účtu. (3) Regionální rada regionu soudržnosti se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s a) § 11 odst. 2 zpracuje a schválí rozpočet, b) § 11a nezveřejní návrh rozpočtu, nebo c) § 17a nezveřejní návrh závěrečného účtu. (4) Svazek obcíobcí se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s a) § 39 odst. 3 zpracuje a schválí rozpočet, b) § 39 odst. 4 nezveřejní návrh rozpočtu, nebo c) § 39 odst. 6 nezveřejní návrh závěrečného účtu. (5) Za správní delikt podle odstavců 1 až 4 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč. § 22b Společná ustanovení (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona, kterých se dopustila obecobec nebo dobrovolný svazek obcíobcí, jehož členem není hlavní město Praha, v prvním stupni projednává v přenesené působnosti krajský úřad, v jehož správním obvodu se obecobec nachází nebo v jehož správním obvodu má dobrovolný svazek obcíobcí sídlo. Správní delikty podle tohoto zákona, kterých se dopustila městská část hlavního města Prahy, v prvním stupni projednává v přenesené působnosti Magistrát hlavního města Prahy. (5) Správní delikty podle tohoto zákona, kterých se dopustil kraj, Regionální rada regionu soudržnosti, hlavní město Praha nebo dobrovolný svazek obcíobcí, jehož členem je hlavní město Praha, v prvním stupni projednává Ministerstvo financí. (6) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správního orgánu, který pokutu uložil. ČÁST ČTVRTÁ ORGANIZACE ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ § 23 Druhy organizací územních samosprávných celků (1) Územní samosprávný celek může ve své pravomoci k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností a) zřizovat vlastní organizační složky jako svá zařízení bez právní subjektivity, b) zřizovat příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nevytvářejí zisk, c) zakládat obchodní společnosti15), a to akciové společnostiakciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, d) zakládat obecně prospěšné společnosti podle zvláštního zákona16), e) zřizovat školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu16a), f) zřizovat veřejné výzkumné instituce podle zvláštního zákona16b), g) zřizovat veřejná ústavní zdravotnická zařízení podle zvláštního zákona16c). (2) Územní samosprávný celek se může spolu s jinými osobami stát účastníkem (společníkem) na činnostech jiných osob, zejména obchodních společností nebo obecně prospěšných společností, na jejichž činnosti se podílí svým majetkem včetně peněžních prostředků. Organizační složky územního samosprávného celku § 24 Vznik organizačních složek územního samosprávného celku (1) Organizační složka územního samosprávného celku (dále jen „organizační složka“) vzniká rozhodnutím zastupitelstva územního samosprávného celku. Organizační složka hospodaří jménem svého zřizovatele a není účetní jednotkou. Tuto formu svého hospodaření volí územní samosprávný celek pro takové činnosti, které a) nevyžadují velký počet zaměstnanců, b) nepotřebují složité a rozsáhlé strojní nebo jiné technické vybavení, c) nejsou vnitřně odvětvově či jinak organizačně členěné, d) nevstupují do složitých ekonomických nebo právních vztahů. (2) Pracovníci organizační složky jsou zaměstnanci zřizovatele, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. (3) Zřizovatel jmenuje vedoucího organizační složky a určí jeho práva a povinnosti. § 25 Hospodaření organizačních složek (1) Územní samosprávný celek má ve svém rozpočtu obsaženy veškeré příjmy a výdaje svých organizačních složek. Rozpočet organizační složky je součástí rozpočtu jejího zřizovatele. Organizační složka je povinna dbát, aby dosahovala příjmů stanovených rozpočtem a plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem. (2) Územní samosprávný celek dává oprávnění k dispozicím s rozpočtem organizační složky jednak svému úřadu, jednak také podle potřeby odpovědnému vedoucímu organizační složky. Při dělbě těchto oprávnění vychází z místních podmínek činnosti organizační složky, s přihlédnutím k povaze úkolů, které prostřednictvím své organizační složky zabezpečuje. (3) Na organizační složku přenáší zřizovatel oprávnění disponovat jen s takovými peněžními prostředky, které souvisejí s její běžnou, pravidelnou činností, již je nutné zabezpečovat operativně. Tyto prostředky poskytuje zřizovatel organizační složce formou provozní zálohy v hotovosti nebo zřízením běžného účtu u bankybanky. (4) Pokud zřizovatel přenesl na organizační složku oprávnění disponovat s peněžními prostředky, odpovídá za hospodaření, vedení pokladní služby a účetnictví vedoucí této organizační složky. (5) Organizační složka je povinna vyúčtovat provozní zálohu po ukončení období, na něž byla poskytnuta, nejpozději však do 31. prosince rozpočtového roku. (6) Zřizovatel může pověřit svou organizační složku vybíráním některých rozpočtových příjmů z její činnosti. Organizační složka tyto příjmy vybírá buď v hotovosti nebo pomocí svého běžného účtu. Z vybraných příjmů nesmí organizační složka hradit výdaje. (7) Rozpočtové příjmy je organizační složka povinna odvést na účet svého zřizovatele nejpozději koncem každého měsíce. (8) Peněžní průběh svého hospodaření vede organizační složka v peněžním deníku v plném členění podle rozpočtové skladby. Údaje z peněžního deníku se převádějí do rozpočtu příjmů a výdajů zřizovatele, a to v jím stanoveném termínu, nejméně však měsíčně a nejpozději před koncem roku. (9) Nevyčerpanou zálohu je organizační složka povinna vrátit zřizovateli v jím stanoveném termínu, nejpozději před koncem roku. (10) Zřizovatel kontroluje hospodaření se svěřeným majetkem a s peněžními prostředky organizační složky. § 26 Zřizovací listina organizačních složek O vzniku organizační složky vydá zřizovatel zřizovací listinu, která musí obsahovat a) úplný název zřizovatele; je-li jím obecobec, uvede se také její zařazení do okresu, b) název a sídlo organizační složky; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizačních složek zřizovatele, c) vymezení účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti, d) označení osob oprávněných jednat za organizační složku, e) vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, pokud se organizační složce předává do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití, f) vymezení takových majetkových práv, které organizační složce umožní, aby majetek svěřený podle písmena e) mohla řádně využívat pro účely, pro něž byla zřízena, a v rámci vymezené pravomoci o něj pečovat, g) okruh příjmů a výdajů rozpočtu zřizovatele souvisejících s její činností, které zřizovatel svěřuje do její působnosti, a způsob jejich použití, a to na rozdíl od zbývajících příjmů a výdajů organizační složky, které zřizovatel o jejím hospodaření sleduje podle rozpočtové skladby a zabezpečuje je ve svém rozpočtu, h) způsob vedení odděleného účetnictví o příjmech a výdajích organizační složky svěřených jí do její působnosti podle písmena g), včetně případného zřízení a využívání samostatného bankovního účtu, a způsob vyúčtování prostředků sledovaných na tomto účtu a popř. také způsob stanovení a vyúčtování zúčtovatelných záloh poskytovaných na její provozní výdaje, i) vymezení doby, na kterou je organizační složka zřízena. Příspěvkové organizace územních samosprávných celků § 27 Zřizování, změny a zrušení příspěvkových organizací (1) Územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. (2) Zřizovatel vydá o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu, která musí obsahovat a) úplný název zřizovatele, je-li jím obecobec, uvede se také její zařazení do okresu, b) název, sídlo příspěvkové organizace a její identifikační číslo; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných příspěvkových organizací, c) vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti, d) označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem organizace, e) vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává k hospodaření (dále jen „svěřený majetek“), f) vymezení práv, která organizaci umožní, aby se svěřeným majetkem mohla plnit hlavní účel, k němuž byla zřízena; zejména se uvedou práva a povinnosti spojené s jeho plným efektivním a ekonomicky účelným využitím, s péčí o jeho ochranu, rozvoj a zvelebení, podmínky pro jeho případnou další investiční výstavbu, dále pravidla pro výrobu a prodej zboží, pokud jsou předmětem činnosti organizace, práva a povinnosti spojené s případným pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům a podobně, g) okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace, kterou jí zřizovatel povolí k tomu, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců; tato činnost nesmí narušovat plnění hlavního účelu organizace a sleduje se odděleně, h) vymezení doby, na kterou je organizace zřízena. (3) Příspěvková organizace hospodaří se svěřeným majetkem v rozsahu stanoveném zřizovací listinou. (4) Příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele, nestanoví-li tento zákon jinak. Zřizovatel může stanovit, ve kterých případech je k nabytí takového majetku třeba jeho předchozí písemný souhlas. (5) Do svého vlastnictví může příspěvková organizace nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, a to a) bezúplatným převodem od svého zřizovatele, b) darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele, c) děděním; bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele je příspěvková organizace povinna dědictví odmítnout, nebo d) jiným způsobem na základě rozhodnutí zřizovatele. (6) Pokud se stane majetek, který příspěvková organizace nabyla do svého vlastnictví podle odstavce 5 písm. a), pro ni trvale nepotřebný, nabídne ho přednostně bezúplatně zřizovateli. Nepřijme-li zřizovatel písemnou nabídku, může příspěvková organizace po jeho předchozím písemném souhlasu majetek převést do vlastnictví jiné osoby za podmínek stanovených zřizovatelem. (7) Ke vzniku, k rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení příspěvkové organizace dochází dnem určeným zřizovatelem v rozhodnutí, jímž též určí, v jakém rozsahu přechází její majetek, práva a závazky na nové anebo přejímající organizace. Rozhodne-li zřizovatel o zrušení organizace, přechází uplynutím dne uvedeného v jeho rozhodnutí o zrušení její majetek, práva a závazky na zřizovatele. Ke sloučení nebo splynutí příspěvkové organizace může dojít pouze u příspěvkových organizací téhož zřizovatele. (8) Údaje podle odstavce 2 a skutečnosti podle odstavce 7 se zveřejňují v Ústředním věstníku České republiky. Zřizovatel je povinen oznámit je Ústřednímu věstníku České republiky do 15 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo. (9) Zřizovatel provádí kontrolu hospodaření příspěvkové organizace. (10) Příspěvková organizace se zapisuje do obchodního rejstříku; návrh na zápis podává zřizovatel. § 28 Finanční hospodaření příspěvkových organizací (1) Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele. Dále hospodaří s prostředky svých fondů, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, včetně peněžních prostředků poskytnutých z Národního fondu a ze zahraničí. (2) Příspěvková organizace dále hospodaří a) s dotací na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů, b) s dotací na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, z finančního mechanismu Norska a programu švýcarsko-české spolupráce. (3) Pokud se prostředky poskytnuté podle odstavce 2 nespotřebují do konce kalendářního roku, převádějí se do rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech a mohou se použít pouze na stanovený účel. V rezervním fondu se tyto zdroje sledují odděleně. Prostředky, které na stanovený účel nebyly použity, podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém byl splněn účel, na který byla dotace poskytnuta. (4) Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb. (5) Pokud příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti; zřizovatel může organizaci povolit jiné využití tohoto zdroje. (6) Příspěvkové organizaci může její zřizovatel uložit odvod do svého rozpočtu, jestliže a) její plánované výnosy překračují její plánované náklady, a to jako závazný ukazatel rozpočtu, b) její investiční zdroje jsou větší, než je jejich potřeba užití podle rozhodnutí zřizovatele, nebo c) porušila rozpočtovou kázeň. (7) Příspěvková organizace se dopustí porušení rozpočtové kázně tím, že a) použije finanční prostředky, které obdrží z rozpočtu svého zřizovatele, v rozporu se stanoveným účelem, b) převede do svého peněžního fondu více finančních prostředků, než stanoví tento zákon nebo než rozhodl zřizovatel, c) použije prostředky svého peněžního fondu na jiný účel, než stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis, d) použije své provozní prostředky na účel, na který měly být použity prostředky jejího peněžního fondu podle tohoto zákona, nebo e) překročí stanovený nebo přípustný objem prostředků na platy, pokud toto překročení do 31. prosince nekryla ze svého fondu odměn. (8) Za porušení rozpočtové kázně uloží zřizovatel příspěvkové organizaci odvod do svého rozpočtu ve výši neoprávněně použitých prostředků, a to nejpozději do 1 roku ode dne, kdy porušení rozpočtové kázně zjistil, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení rozpočtové kázně došlo. (9) Zřizovatel může z důvodu zamezení tvrdosti snížit nebo prominout odvod za porušení rozpočtové kázně na základě písemné žádosti příspěvkové organizace. (10) Vztah rozpočtu příspěvkové organizace k rozpočtu zřizovatele lze během roku změnit v neprospěch příspěvkové organizace jen ze závažných, objektivně působících příčin. (11) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, rozpočet zřizovatele zprostředkovává vztah příspěvkové organizace ke státnímu rozpočtu, k rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti a k Národnímu fondu; jde-li o příspěvkovou organizaci zřízenou obcíobcí, též k rozpočtu kraje. § 29 Peněžní fondy příspěvkových organizací (1) Příspěvková organizace vytváří své peněžní fondy a) rezervní fond, b) investiční fond, c) fond odměn, d) fond kulturních a sociálních potřeb. (2) Zůstatky peněžních fondů se po skončení roku převádějí do následujícího roku. § 30 Rezervní fond (1) Rezervní fond se tvoří ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace na základě schválení jeho výše zřizovatelem po skončení roku, sníženého o případné převody do fondu odměn. Zlepšený výsledek hospodaření příspěvkové organizace je vytvořen tehdy, jestliže skutečné výnosy jejího hospodaření jsou spolu s přijatým provozním příspěvkem větší než její provozní náklady. Rozdělení zlepšeného výsledku hospodaření do rezervního fondu a do fondu odměn schvaluje zřizovatel. Zdrojem rezervního fondu mohou být též peněžní dary a prostředky převedené podle § 28 odst. 3. (2) Rezervní fond, s výjimkou prostředků převedených podle § 28 odst. 3, používá příspěvková organizace a) k dalšímu rozvoji své činnosti, b) k časovému překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady, c) k úhradě případných sankcí uložených jí za porušení rozpočtové kázně, d) k úhradě své ztráty za předchozí léta. (3) Zřizovatel může dát příspěvkové organizaci souhlas k tomu, aby část svého rezervního fondu, s výjimkou prostředků převedených podle § 28 odst. 3, použila k posílení svého investičního fondu. § 31 Investiční fond (1) Investiční fond vytváří příspěvková organizace k financování svých investičních potřeb. Jeho zdrojem jsou a) odpisy z hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku4) prováděné podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu, b) investiční dotace z rozpočtu zřizovatele, c) investiční příspěvky ze státních fondů, d) výnosy z prodeje svěřeného dlouhodobého hmotného majetku, jestliže to zřizovatel podle svého rozhodnutí připustí, e) dary a příspěvky od jiných subjektů, jsou-li určené nebo použitelné k investičním účelům, f) výnosy z prodeje majetku ve vlastnictví příspěvkové organizace, g) převody z rezervního fondu ve výši povolené zřizovatelem. (2) Investiční fond příspěvkové organizace se používá a) k financování investičních výdajů, b) k úhradě investičních úvěrů nebo půjček, c) k odvodu do rozpočtu zřizovatele, pokud takový odvod uložil, d) k posílení zdrojů určených na financování údržby a oprav majetku, který příspěvková organizace používá pro svou činnost; takto použité prostředky se z investičního fondu převádějí do výnosů příspěvkové organizace. (3) Ke krytí investičních potřeb lze se souhlasem zřizovatele použít též investičních úvěrů nebo půjček. § 32 Fond odměn (1) Fond odměn je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace, a to do výše jeho 80 %, nejvýše však do výše 80 % stanoveného nebo přípustného objemu prostředků na platy. (2) Tvorbu fondu odměn provede příspěvková organizace na základě schválení výše zlepšeného výsledku hospodaření a jeho rozdělení zřizovatelem. (3) Z fondu odměn se hradí odměny zaměstnancům. Přednostně se z fondu odměn hradí případné překročení prostředků na platy, jehož výše se zjišťuje podle zvláštního právního předpisu17). § 33 Fond kulturních a sociálních potřeb (1) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci. (2) Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. (3) Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u příspěvkové organizace, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným fyzickým nebo i právnickým osobám. (4) Další příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. § 33a zrušen § 33b Stravování a stravovací služby Závodní stravování zabezpečuje příspěvková organizace ve vlastních zařízeních závodního stravování nebo prostřednictvím jiné právnické osoby, fyzické osoby nebo organizační složky státu pro své zaměstnance, žáky středních odborných učilišť nebo speciálních odborných učilišť, odborných učilišť a učilišť, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštních právních předpisů, žákům, studentům a vědeckým aspirantům po dobu jejich činnosti v příspěvkové organizaci, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštních právních předpisů. Příspěvková organizace může v souladu s kolektivní smlouvou zabezpečit závodní stravování ve vlastních stravovacích zařízeních též důchodcům, kteří v ní pracovali při odchodu do důchodu, a zaměstnancům činným u příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Příspěvková organizace může poskytnout závodní stravování též občanům, k jejichž stravování se zavázala smlouvou o závodním stravování s jinou právnickou osobou, fyzickou osobou nebo organizační složkou státu, a zaměstnancům jiných zaměstnavatelů, kteří jsou u ní na pracovní cestě nebo pro ni jinak činní. Náklady na závodní stravování a jejich úhradu upraví Ministerstvo financí vyhláškou. § 34 Úvěry, půjčky a ručení příspěvkové organizace (1) Příspěvková organizace je oprávněna uzavírat smlouvy o půjčce5) nebo o úvěru6) jen po předchozím písemném souhlasu zřizovatele. Tento souhlas se nevyžaduje v případě půjček zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb. K dočasnému krytí svých potřeb může získat od svého zřizovatele návratnou finanční výpomoc, jestliže je její vrácení zabezpečeno jejími rozpočtovanými výnosy běžného roku, nejpozději však do 31. března následujícího roku. (2) Příspěvková organizace není oprávněna zajišťovat závazky. § 35 Nákup na splátky příspěvkovými organizacemi Příspěvková organizace může pořizovat věci nákupem na splátky nebo smlouvou o nájmu s právem koupě jen po předchozím písemném souhlasu zřizovatele. § 36 Nakládání s cennými papíry příspěvkovými organizacemi Příspěvková organizace není oprávněna nakupovat akcieakcie či jiné cenné papírycenné papíry. Přijímat je jako protihodnotu za své pohledávky vůči jiným subjektům je oprávněna jen s předchozím písemným souhlasem zřizovatele. Příspěvková organizace nesmí vystavovat nebo akceptovat směnky, ani být směnečným ručitelem. § 37 Poskytování darů příspěvkovými organizacemi Příspěvková organizace není oprávněna poskytovat dary jiným subjektům, s výjimkou obvyklých peněžitých nebo věcných darů svým zaměstnancům a jiným osobám ze svého fondu kulturních a sociálních potřeb a s výjimkou postupu podle § 27 odst. 6. § 37a Zřizování a zakládání právnických osob Příspěvková organizace nesmí a) zřizovat nebo zakládat právnické osoby, b) mít majetkovou účast v právnické osobě zřízené nebo založené za účelem podnikání. ČÁST PÁTÁ HOSPODAŘENÍ SVAZKU OBCÍ § 38 Majetek svazku obcí (1) Svazek obcíobcí hospodaří s majetkem, který ze svého vlastního majetku vložily do svazku obcíobcí jeho členské obceobce podle stanov svazku obcíobcí18), a dále s majetkem, který získal svou vlastní činností. (2) Majetek vložený obcíobcí do hospodaření svazku obcíobcí zůstává ve vlastnictví obceobce. Orgány svazku obcíobcí s ním mohou nakládat jen v souladu s majetkovými právy, která na ně členská obecobec přenesla podle stanov svazku obcíobcí. Majetková práva k vlastnímu majetku obcíobcí, která jsou vyhrazena obecnímu zastupitelstvu19), nelze převést na orgány svazku obcíobcí. § 39 Finanční hospodaření svazku obcí (1) Svazek obcíobcí hospodaří podle svého rozpočtu (§ 4). (2) Obsahem rozpočtu svazku obcíobcí jsou jeho příjmy a výdaje vyplývající z jeho činností v souladu s jeho stanovami. (3) V případě, že se svazek obcíobcí podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie, musí jeho rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování programu nebo projektu Evropské unie. (4) Svazek obcíobcí je povinen návrh svého rozpočtu zveřejnit vhodným způsobem a ve vhodném rozsahu na úředních deskách obcíobcí, které jsou jeho členy, a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejméně po dobu 15 dnů před jeho projednáním v orgánu svazku obcíobcí, který jej podle stanov schvaluje, aby se k němu mohli vyjádřit občané členských obcíobcí. Připomínky k němu mohou občané členských obcíobcí uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně na zasedání orgánu svazku obcíobcí při jeho projednávání. (5) Kontrolu hospodaření s majetkem svazku obcíobcí a s jeho finančními prostředky provádí orgán určený k tomu stanovami svazku obcíobcí. Zprávy o výsledcích této kontroly předkládá svazek obcíobcí zastupitelstvům členských obcíobcí. (6) Návrh závěrečného účtu svazku obcíobcí, včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření, musí být zveřejněn vhodným způsobem a ve vhodném rozsahu na úředních deskách obcíobcí, které jsou jeho členy, a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, nejméně po dobu 15 dnů před jeho projednáním v orgánu svazku obcíobcí, aby se k němu mohli občané členských obcíobcí vyjádřit. Připomínky k závěrečnému účtu svazku obcíobcí mohou občané členských obcíobcí uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejní nebo ústně na zasedání orgánu svazku obcíobcí. (7) Závěrečný účet svazku obcíobcí se předkládá zastupitelstvům členských obcíobcí, a to neprodleně po jeho schválení v orgánu svazku obcíobcí. § 39a Druhy organizací svazku obcí (1) Svazek obcíobcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství, může zřizovat příspěvkové organizace a školské právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení, a to za podmínek stanovených zvláštním zákonem19a). (2) O zřízení, změně a zrušení příspěvkové organizace podle odstavce 1 rozhoduje nejvyšší orgán svazku obcíobcí, vymezený stanovami19b); tento orgán také schvaluje zřizovací listinu příspěvkové organizace. (3) Ostatní úkoly zřizovatele, pokud nejsou stanovami vyhrazeny nejvyššímu orgánu svazku obcíobcí, plní vůči příspěvkovým organizacím podle odstavce 1 výkonný orgán svazku obcíobcí, vymezený stanovami19b). (4) Pokud není stanoveno jinak, vztahují se na příspěvkové organizace podle odstavce 1 ustanovení § 27 až 37a obdobně. § 39b Předchozí souhlas (1) Předchozí souhlas zřizovatele podle tohoto zákona, anebo stanoví-li tak zřizovatel podle § 27 odst. 4, se poskytuje vždy pouze pro jeden právní úkon a je jeho součástí, s výjimkou peněžitého daru účelově neurčeného, k jehož přijetí může zřizovatel poskytnout předchozí souhlas společný pro více právních úkonů. Bez předchozího souhlasu je příslušný právní úkon neplatný. (2) Do doby, než právní úkon nabude účinnosti, lze předchozí souhlas dodatečně odejmout, jestliže po jeho vydání vyjdou najevo podstatné skutečnosti, které nebyly známy v době rozhodování a měly by na výsledek rozhodnutí podstatný vliv. (3) Pokud si zřizovatel příspěvkové organizace vyhradí předchozí souhlas k nabytí majetku podle § 27 odst. 4, je povinen zabezpečit předem oznámení o této skutečnosti v Ústředním věstníku České republiky. ČÁST ŠESTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 40 Plnění závazků z Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé Poskytování finančních prostředků z rozpočtů krajů, obcíobcí nebo svazků obcíobcí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů musí být v souladu se zvláštním zákonem upravujícím postup při posuzování slučitelnosti veřejné podpory se závazky vyplývajícími z Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé20). § 41 Přechodná ustanovení (1) Dosavadní rozpočtové organizace, k nimž funkce zřizovatele má před účinností tohoto zákona obecobec, se s účinností tohoto zákona stávají organizační složkou obceobce. ObecObec k tomu účelu rozhodnutím zastupitelstva vydá zřizovací listinu organizační složky, a to nejpozději do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Při této organizační změně přecházejí veškerá práva a povinnosti rozpočtové organizace na obecobec. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případě, že obecobec dosavadní rozpočtovou organizaci přemění do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona na příspěvkovou organizaci. V tom případě se postupuje podle § 27. Touto změnou přecházejí všechna práva a povinnosti z dosavadní rozpočtové organizace na příspěvkovou organizaci jako jejího právního nástupce. § 42 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. * * * 1. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2002. 2. Zákon č. 450/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 320/2001 Sb., zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (31. prosince 2001). 3. Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003. 4. Zákon č. 421/2004 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení (1. srpna 2004). 5. Zákon č. 557/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2005. 6. Zákon č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2005. 7. Zákon č. 635/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o správních poplatcích, který nabyl účinnosti třicátý den po jeho vyhlášení (16. ledna 2005) s výjimkou části desáté, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2005. 8. Zákon č. 342/2005 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných výzkumných institucích, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (13. září 2005). 9. Zákon č. 138/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách, nabyl účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce po dni jeho vyhlášení (1. července 2006). 10. Zákon č. 140/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím koncesního zákona, nabyl účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce po dni jeho vyhlášení (1. července 2006). 11. Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (31. května 2006). 12. Zákon č. 270/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (31. října 2007). 13. Zákon č. 27/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti prvním dnem následujícího měsíce po dni jeho vyhlášení (1. března 2008). 14. Zákon č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2010. 15. Zákon č. 477/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2009. 16. Zákon č. 421/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (27. listopadu 2009). Předseda vlády: Ing. Fischer, CSc., v. r. 1) Čl. 99 a násl. ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb. 2) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). 3) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). 2a) § 16 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 138/2006 Sb. 4) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 657 a násl. občanského zákoníku. 6) § 497 a násl. obchodního zákoníku. 7) Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní). 10) § 84 zákona č. 128/2000 Sb. § 35 zákona č. 129/2000 Sb. 10a) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů. 11) § 42 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 20 zákona č. 129/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 38 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 11b) Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. 13) § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 14) § 81 odst. 3 písm. a) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. 15) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů. 16a) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 16b) Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích. 16c) Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 17) Nařízení vlády č. 48/1995 Sb., o usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a odměny za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 18) § 50 zákona č. 128/2000 Sb. 19) § 85 zákona č. 128/2000 Sb. 19a) Zákon č. 561/2004 Sb. 19b) § 50 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). 20) Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.

Subsets and Splits

No community queries yet

The top public SQL queries from the community will appear here once available.