id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-cs-033647 | V zem bledou, vzdálenou, byl deportován jednou
pro slz pár skráplých krve prašivé,
ve svorech těžkých, bílou ruku bědnou,
opouštěl tehdáž krásné Ninive.
To byla vesna! Slavíček žil v háji,
Ninive tálo v proudech polibků
(vždyť po klekání cudnosti se vzdají,
by naplnily blaha kolíbku!).
Bděl koráb v rejdě, vytápěl své p... | DEPORTACE. | Jan Opolský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-000791 | Dispuso amor que en el amor hubiese
una hermosura a todas reservada,
y que de todas fuese fabricada,
sin que a ninguna de ellas pareciese.
Que de una las mejillas eligiese;
los ojos, frente y boca más realzada;
de otra la tez más bella y ajustada;
y, en fin, que el mejor talle se vistiese.
Con esto, amor a todas las co... | - 927 - Jornada II, ESPINOLA | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-005806 | Stane se časem, že zchud’ štědrý dárce
a s prázdnou rukou stojí, v srdci rmut.
Stane se časem, že se oku starce
dar jeho mládí jeví jako blud.
Tu počínají v nitru spor a hádky
a dívaje se na nevděčný svět
zklamaný šeptá: Co jsem dal, chci zpátky!
– Co jednou dáno, nebéře se zpět!
Čas býval zlý, však prošli jsme jím pře... | CO JEDNOU DÁNO... | Viktor Dyk | cs | 0 | iambic |
mpm-es-007139 | La cándida y risueña Filomena
una mañana plácida de estío,
contemplaba una gota de rocío
posada en el botón de una azucena
Y como en ella, al reflejar serena
la luz del sol, le daba nuevo brío,
quiere cogerla y con su dedo frío
destruye la ilusión que le enajena
Baja la niña la gentil cabeza,
diciendo con amargo descon... | La gota de rocío | Juan Tomás Salvany | es | 0 | iambic |
mpm-cs-047840 | Dnes, zdá se, stůně trochu povážlivě,
a blátem její zlatá říza tmí se,
jí všední, co se míhá v žití nivě,
chce duchů krmi na mystické míse,
ten loká předrážděná chtivě, divě,
v sled stačí jí – co psáno v časopise!
A schoulená se chvěje zimomřivě,
řve banalně – a při tom nezardí se. | NAŠE POESIE. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-es-002147 | Di, rapaz mentiroso, ¿es esto cuanto
me prometiste presto y a pie quedo?
¿Andar mirando entre esperanza y miedo,
cercado de respetos, hecho un tanto?
Sustos, celos, favores, risa y llanto
dalos, Amor, a quien se lame el dedo;
los que me diste a mí te vuelvo y cedo,
no quiero tomar más cosa de espanto.
Bien siento las h... | Alcázar, Baltasar del Sevilla. 30 - Sevilla. 1606 Poeta, alcalde, administrador y músico. Al amor | Baltasar del Alcázar | es | 0 | iambic |
mpm-de-021113 | Blühende Kastanienzweige
Strecken ihre Tatzen vor.
Wenn ich jetzt das rechte Ohr,
Weil es taub ist, rückwärts neige,
Höre ich einen Spatzenchor.
Weil mich dessen Plärr so kalt
Läßt, und angeregt von Tatzen,
Suche ich jetzt mit Gewalt
Einen Pickel aufzukratzen,
Der im Grund zwar noch nicht reif ist,
Doch mich hinten an ... | Müder Juniabend | Joachim Ringelnatz | de | 1 | trochaic |
mpm-de-059662 | Im Allgemeinen wird der Geist mir schwindeldumpf,
Und vorm Besondern gar ist jeder Sinn mir stumpf.
Wo bleibt ein Spielraum mir, von hier und dort vertrieben?
Ein artig Grenzgebiet in Mitten ist geblieben,
Wo Allgemeines im Besondern Farben spielt,
Und ein Besonderes auf's Allgemeine zielt. | 47. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-es-003807 | Como el ventor que sigue al ciervo herido,
su sangre y sus pisadas rastreando,
y anda tras él, acá y allá ladrando,
hasta verle en el suelo ya tendido;
así, señora, vos me habéis seguido,
mi muerte y mi deshonra procurando,
y la saña y poder sobre mí echando,
que hasta el punto postrero me ha traído.
En ver mi corazón ... | - XXXIX - | Juan Boscan | es | 2 | polymetric |
mpm-es-002157 | Esa frente, ¡oh Gïaro!, en remolinos
torva y rugas pálida y funesta,
antes señas de toro manifiesta
que de estudios severos y divinos.
Tus semblantes ceñudos y mohínos,
si no descifran délfica respuesta,
obligan que, de risa descompuesta,
se descalcen los propios calepinos.
No tiene por fructífera el villano
la espiga ... | A un ignorante muy derecho, severo y misterioso de figura | Quevedo | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-054696 | Tu na východním nebi bledé plání
co budící se rána lesklá zoře
polilo svitem luny hvězdné moře,
a vzduchem jemné pozachvělo vání
a větřík, na Dunaji vlnky tvoře
zašeptal v písni, tiché jako hoře –
o zašlé mladosti tajemné lkání. –
A šepot vlnek tiše chvěl se z řeky
jak jemná hudba v ucho dívčiny,
jak vábil by v ty temn... | VANDA. (7.) | Otakar Červinka | cs | 0 | iambic |
mpm-de-028130 | Den Menschen ist der Sinn ins Innere gegeben,
Daß sie als anerkannt das Beßre wählen,
Es gilt als Ziel, es ist das wahre Leben,
Von dem sich geistiger des Lebens Jahre zählen. | Höhere Menschheit | Friedrich Hölderlin | de | 0 | iambic |
mpm-es-006966 | Voy a morir Mi espíritu me advierte
que silenciosa, imperturbable y fiera
con pisar cauteloso de pantera,
me acosa persigiéndome la muerte
¡Y muriendo por ti, muero sin verte!
¡Qué triste llegará mi hora postrera!
¡No cerrarás mis ojos cuando muera
ni llorarás sobre mi cuerpo inerte!
Yo era dichoso cuando eras mía
Hoy ... | Y muriendo por ti... | Alberto Valero Martín | es | 2 | polymetric |
mpm-de-003188 | Schein floh die alte welt/ und liebte nur das seyn:
Seyn haßt die neue welt/ und suchet nur den schein. | Der welt brauch.
* * v. L. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-es-002660 | Es la soberbia artífice engañoso;
da su fábrica pompa, y no provecho:
ve, Nabuco, la estatua que te ha hecho;
advierte el edificio cauteloso.
Hizo la frente del metal precioso;
armó de plata y bronce cuello y pecho;
y por trocar con el cimiento el techo,
los pies labró de barro temeroso.
No alcanzó el oro a ver desde l... | Comparación de las fábricas de la soberbia con las de la humildad | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-es-002266 | Creces, y con desprecio, disfrazada,
en yerba humilde, máquina espantosa,
que fuerza disimula poderosa,
y tiene toda el agua amenazada.
Ve, ¡oh Noto!, que, secreta y encerrada,
alimentas con caña maliciosa
tu más larga fatiga y peligrosa,
tu peregrinación más codiciada.
Con menos hojas vive que cautelas;
pues, a pesar ... | Advierte de la temeridad de los que navegan | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-de-014114 | Daß es der Wahrheit ähnlich scheint,
Wenn man von allen Sonnen meint,
Daß sie nur Oeffnungen am Firmament,
Wodurch ein Theil vom Licht, so GOttes Thron ümschränckt,
Zum Nutz der Creatur, begrentzt sich abwärts senckt;
Darin hat mich noch jüngst ein heller Morgen
Noch mehr befestigt und bestärckt.
Mein grüner Vorhang hi... | Fortsetzung der Gedancken von der
Sonne, Tomo 3. des Jrdischen Ver-
gnügens. | Barthold Heinrich Brockes | de | 0 | iambic |
mpm-cs-054731 | Lípo! ozdobo stínnavého lesu!
Sýlo bohopustných hor! tobě nesu
Skrovnou vděčnosti obět vkrátkém pění,
Vnechlubném znění.
Stín tvých ratolestí mou duši blaží
Svatou rozkoší; srdce mírně vlaží,
Jejžto horlivý plamen valně svírá,
Pokrytě zžírá.
Utlé trávníku lůno vysokého,
Zdobné červenem jahod, zemdleného
Oudům básníka n... | Na Lípu. | Pavel Josef Šafařík | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-023407 | Sni, o sni své celé žití
o nebi, jež v zlatě plaje;
hle, mé sny, jež mohu míti,
luna bledá, bez tepla je.
Sni, o sni, můj drahý květe,
o těch dnech, kdy jabloň zraje;
všechno už jsem viděl v světě,
co mne čeká, bez tepla je.
Sni, o sni, můj archandělí,
o rozkošné slasti máje;
že jsem toužil život celý,
moje srdce bez t... | RESIGNACE. | Emanuel Lešehrad | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-047432 | Jako poutník zmítán plavbou dlouhou
mezi nebesy a mezi mořem
zasteskne si často nudou, hořem
a po družném tvoru zalká touhou:
Já se zachvěl temných hvozdů chůzí,
objaly mne těsně dvojím činem,
v nové světy nořily mne mžikem,
šeptajíce slova svaté hrůzy.
O samotě hymny zpívajíce
sobě jen a neznámému bohu!
V tom nad keře... | III. PASTVINY. | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-045723 | Ty krásnolící, kdož ví, jaké vlasy
tvé čelo oblétaly? v duši tvojí
co vřelo plamenů? po jakém boji
jsi poddala se, květ antické krásy?
Však šťastna žiješ pro vše příští časy,
že lože Achilla tě zvalo svojí,
tys napila se v nesmrtnosti zdroji
a píseň Homera tě věkům hlásí.
Ne že jsi byla dcerou kněze Chrysa,
ne mlada že... | Briseis. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-de-036605 | Der vor bereiffte Wald
steht wihder wohl gestalt/
der gantze grüne Grund
lacht wihder Bluhmen-bundt.
Schon pärlt auß ihrer Kehle
die köstlichsten Jubele
mit gleichsahm siegerischem Schall
die durchauß kleine Nachtigall.
Der holden
das Klee-gepaarte Paar/
zeigt itzt so rächt mit Lust
sich seine nakkte Brust.
Schon pakkt... | 1L: Der vor bereiffte Wald | Arno Holz | de | 0 | iambic |
mpm-de-026159 | Was heut der Lust gelüst't, das läßt sie morgen fahren,
Doch schau und liebe Gott, des wirst du nimmer satt;
Frag nur den Seraphim nach so viel tausend Jahren,
Womit er seine Zeit so lang vertrieben hat! | 473. Lust ohne Last | Gerhard Tersteegen | de | 0 | iambic |
mpm-de-054981 | In deinen Tempel soll ich treten,
Zu deinen Göttern gläubig beten,
Was jemals mein Gemüth durbebt,
Soll ich mit muth'ger Hand verwischen,
Dann, meinst du, werde mich erfrischen
Der Frieden, welcher dich umschwebt.
Gewiß! gewiß! wie freudig würde
Ich dann ertragen jede Bürde,
Wie froh begrüßen jeden Tag,
Wie schiene mir... | 1L: In deinen Tempel soll ich treten, | Betty Paoli | de | 0 | iambic |
mpm-de-027288 | Laß sie sich brüsten mit erzwungnen Gaben,
Das Ziel erstreben mit gewagten Würfen,
Du spielst für Hörer, die das Schöne
Die andern nur für solche, dies bedürfen. | 1L: Laß sie sich brüsten mit erzwungnen Gaben, | Franz Grillparzer | de | 0 | iambic |
mpm-es-003652 | ¡Señor, que viera un pedernal helado
sangre de fuego de un acero herido!
¡Y que a la cera el bronce endurecido
hurte obediencias, del calor tratado!
¿Qué tiemble un monte al rayo sospechado,
y el hombre no le sienta, de él herido!
Pues, si se advierte, es rayo sin ruido
dentro del pecador cada pecado.
¿Qué villano, a q... | - XLV - | Bocangel y Unzueta | es | 0 | iambic |
mpm-cs-048583 | Sám nad životem v chvíli resignace
když stojím, zdeptám vlastní já, jež cizí
v dál prchá, svět co v hlubinách mně mizí,
mdlým echem zkad zní všecka lidská práce;
co ducha, duchu, co je látky, látce
když vrátím klidně, z ješitnosti řízy
když čistý chci se povznésti a ryzí,
jen myšlenky své svrchovaný vládce:
Kdo stojí t... | Sám nad životem. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-es-003674 | No luches con los remos, no arrogante
opongas tu cristal, ¡oh Betis claro!
Allana el verde cuello, ¡oh dulce amparo
en puerto a nave, en sombra al caminante!
Así tu hermosa frente el que el Levante
mide -pródigo en alma, en oro avaro-
ciña ya de coral, ya del más claro
aljófar vista el cuello rutilante.
Deja el grueso ... | - XVIII - Persuadiéndole a su humildad al Betis | Luis Carrilloy Sotomayor | es | 0 | iambic |
mpm-es-005127 | Salpica, se abre, humea como la carne herida
bajo el fecundo tajo, la palpitante gleba;
al ritmo de la yunta tiembla la corva esteva
y el vientre del terruño se despedaza en vida.
Improba y larga ha sido como nunca la prueba
La mujer que, afanosa, preparó la comida,
en procura del amo viene como abstraída,
dando al peq... | El ángelus | Julio Herrera y Reissig | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-018686 | Mám jarní deštík rád,
ať padá jen, ať padá
na trávník, stromů řad,
ať padá také v lada;
ať padá na hřbitov
na nízký malý rov,
kde spí má láska mladá.
Já zatím poslouchám,
jak o dlažbu to zvoní,
když jako drahokam,
se krůpěj tříští o ni,
a cítím květy v něm,
jež zítra skryjí zem,
jichž dechem napřed voní. | Verše. | Antonín Klášterský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-000889 | Si yo tuviere gusto, airados cielos,
descanso, paz, contento y alegría
en tanto que vistiere el alma mía
estos cansados y mortales velos.
Que tenga más congojas y desvelos,
que arenas de oro este arroyuelo cría,
y que mi desengaño y mi porfía
sigan mi amor, donde me abrasen celos.
Tristeza quiero ya, no quiero engaños,... | - 900 - Acto I, FILIDA De El mármol de Felisardo | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-005833 | ¡Oh tú, de incienso místico la más delgada espira,
lámpara taciturna y ánfora de soñar!
Eres toda la Esfinge y eres toda la lira
y eres el abismático pentagrama del mar.
¡Oh Sirena melódica en que el Amor conspira,
encarnación sonámbula de una aurora lunar!
Toma de mis corderos blancos para tu pira
y haz de mis trigos ... | ¡Eres todo! | Julio Herrera y Reissig | es | 2 | polymetric |
mpm-es-002344 | Alma es del mundo Amor; Amor es mente
que vuelve en alta espléndida jornada
del sol infatigable luz sagrada,
y en varios cercos todo el coro ardiente;
espíritu fecundo y vehemente
con varonil virtud, siempre inflamada,
que en universal máquina mezclada
paterna actividad obra clemente.
Este, pues, burlador de los reparo... | Es sentencia platónica que la armonía y contextura universal del mundo con la del amor halla presunción amorosa | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-es-007225 | Agosta el campo, desde el ígneo cielo,
del sol la lumbre que vivaz fulgura
y abrasador de la feraz llanura
la flor marchita y descolora el suelo.
Detiene el águila caudal su vuelo,
buscando amiga sombra en la espesura,
y entre las breñas de la selva oscura
da tregua el pastorcillo a su desvelo.
Así, es un campo el cora... | Los doce meses – Agosto | José Wen Maury | es | 0 | iambic |
mpm-es-009164 | Goza tu primavera, Lesbia mía,
y el murmurar de los cansados viejos
encomiéndalo al viento y los consejos
de su trémula voz y lengua fría
Que aunque al ponerse el sol se apaga el día,
vuelve a encenderse, y con
divinos lejos
pintan en los cielos de carmín bosquejos,
oro en los montes con sus rayos crí... | Vivamus, mea Lesbia, atque amenus... | Luis Martín de la Plaza | es | 2 | polymetric |
mpm-de-009189 | Das Allerhöchste Gut ist heilig
und gerecht,
Wer sein Gesez verlezt, der ist
Und wer in Sünden lebt vor
Der fält dadurch in Straf vor
Als heilig duldet er das Sün-
Er ist ein Richter auch der solches Urtheil spricht,
Wie jeder hat verdient. So wie die Sünd be-
So sind die Folgen auch, und die gerechten Straf-
Daß
Wird ... | Das
Vergeltungs Recht GOttes
in dem Leiden JEsu. | Johann Justus Ebeling | de | 0 | iambic |
mpm-de-005847 | Kein wunder ists/ daß deine rosen blühen/
o schönes Bild/ bey rauher winterszeit/
weil sie vor frost dein Athem gantz befreyht/
die warme Lufft kann sie so schön erzihen;
dein Augen-glantz ist jhnen Sonnenschein;
wann gleich der frost von außen bricht herem. | XxIV
Sexain/ Sechszeiliges gesetze/
von gemeinen Versen. | Philipp von Zesen | de | 0 | iambic |
mpm-cs-040643 | Na postýlce slabá tak leží,
a sotva že odpoví,
svou hlavičku pozdvíhá ztěží
z bílého krajkoví.
Tak stále si s prsty jen hraje,
jak z vosku ty bezbarvé jsou,
a uprouc zrak do oken, ssaje
vzduch s letní pohodou.
Jen přijde-li přítelka stará,
jíž šestnáct jak jí je let,
cos v oku jí teplého hárá
a úsměvem chví se ret.
Prs... | REKONVALESCENTKA | Antonín Sova | cs | 5 | amphibrachic |
mpm-es-004337 | ¿Quién te debe, Señor, lo que te debo?
Tuyo será el honor, tuya la gloria;
por ti gocé tan próspera victoria,
por ti el laurel de aqueste triunfo llevo.
No el Arca santa a conducir me atrevo
por Madián, sino tu fe, en memoria
de aquella santa y verdadera historia,
con el vino maná que como y bebo.
Si tú me das esas div... | - 806 - Acto I, CONDE | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-003894 | Virginal templo do el verbo divino
vistió la forma de humanal librea,
a quien anela todo amor benigno,
a quien contempla commo a santa idea,
si de fablar de ti yo no soy digno,
la graçia del tu fijo me provea;
indocto soy e lasso peregrino,
pero mi lengua loarte dessea.
¿Fablaron, por ventura, Johan e Johan,
Jacobo, Pe... | - XXXVI - | Lopez de Mendoza | es | 0 | iambic |
mpm-cs-025130 | V samotách své duše často přemítávám o srdci, –
jsi-li dílem Věčného či Ďábla, ptám se, srdce, rci!
Miliony lidí vidím trpěti a krvácet,
pro něž nemá pochopení ani slzy chladný svět.
Miliony lidí vidím o bídné se cetky rvát,
Miliony vidím bratří pro kus chleba umírat.
Vidím ženy, vidím děti v chudobě a bídě mřít,
a má ... | SRDCE. | Ludvík Lošťák | cs | 1 | trochaic |
mpm-en-000190 | As a decrepit father takes delight
To see his active child do deeds of youth,
So I, made lame by fortune’s dearest spite,
Take all my comfort of thy worth and truth.
For whether beauty, birth, or wealth, or wit,
Or any of these all, or all, or more,
Entitled in thy parts do crowned sit,
I make my love engrafted to this... | As a decrepit father takes delight (Sonnet 37) | William Shakespeare | en | 0 | iambic |
mpm-cs-034348 | Samotna v komnatě své dlela
Ve sladkých dumách zhloubena,
A sama děva nevěděla
Jak naprosto je změněna.
Vše, jež v snách zří, je drahý milý;
Myšlénka každá v život čilý
Ze hloubi duše vzkříšená,
Juž v slastnou touhu svoje vání
Lahodnomile měnila,
A v sladkozdílném vzpomínání
S jeho se duší snoubila.
Tu zaplál slunce vý... | MRAMOROVÝ PALÁC. (XX.) | Gustav Pfleger Moravský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-003869 | Partí pensando que a vivir venía,
y cuando en el camino platicaba,
al repartir las cosas despreciaba
de Toledo o Sevilla canonjía.
Grandes cosas a todos prometía,
Préstamo o Beneficio aseguraba,
al hijo que la casa no heredaba,
cual si fuera señor de Dataría.
Llegué a Roma, y al punto salió el Papa;
ya estoy desengañad... | Salinas, Juan de Sevilla. 62 - 1643 Estudió en Salamanca con Góngora con quien compartió versos y amistades. Recibió las órdenes sacerdotales y fue administrador del Hospital de Sevilla. Sonetos creados entre 86-87 Habiendo estado en Roma se desengañó de pretender | Juan de Salinas | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-061538 | Ty, jenž jsi strážcem našich kroků,
by nezbloudily na scestí,
jenž, útěchu v svém vlídném oku,
tam shlížíš někde ve vysoku
na trud náš, naše neštěstí, –
sestup v mou duši!
Ty, rok co rok jenž lesům, pláním
dáš oživnouti vůlí svou,
jenž přichýlíš se s pousmáním
ku zbožně spjatým děcka dlaním,
jež, prosíc, klečí před teb... | K NEZNÁMÉMU. | Zdeněk Knittl | cs | 0 | iambic |
mpm-de-030740 | Liebster nach dem Liebsten du,
o du meiner Freunde Seele,
gieb doch, Bruder, gieb doch zu,
daß ich mich mit dir auch quäle,
der du in viel Toden stirbst
und in keinem doch verdirbst!
Ach! was ist das Leben doch,
in dem nichts als Sterben lebet?
Ärger ist es, ärger noch
als der Tod, der vor uns schwebet,
der, wie sehr m... | 12. An Herrn Martin Christenien über Ableben dessen Vatern, Mutter und Schwester | Paul Fleming | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-013600 | Spadne listí, nové květy
z holé vzejdou ratolesti,
přejde smutek dny a lety,
jiné k hlavě sletí štěstí,
nad hlavou se nebe sklene
plné hvězd,
ach, v tom víru různých cest – –
na všecko se zapomene.
Život letí a v tom chvatu
utlumí se bolesť mnohá,
nezatoužíš po návratu,
dál, dál jen se šine noha
v sféry jiné, bezejmenn... | Spadne listi... | Růžena Jesenská | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-004980 | ¡Oh soberbia y cruel en tu belleza!
Cuando la no esperada edad forzosa
del oro, que aura mueve deleitosa,
mede en la blanca plata la fineza,
y tiña al rojo lustre con flaqueza
en la amarilla viola la rosa,
y el dulce resplandor de luz hermosa
pierda la viva llama y su pureza,
dirás, mirando en el cristal luciente
otra ... | - CXXX - | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-de-018926 | Aug', Ohr und Zunge sind die Türen,
Die dich so leicht von Gott abführen;
Gehst du zu viel dadurch hinaus,
So bringst du Unruh mit nach Haus. | 34. Ausgehn bringt Unruh | Gerhard Tersteegen | de | 0 | iambic |
mpm-cs-057910 | Pad’ Šimáček v smrti lože,
ovcí není, kozlem není:
co s ním počneš, milý bože,
až ti přijde po vzkříšení? | Nad Františkem Šimáčkem. | August Nevšímal | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-034766 | A srdce jeho... to se proměnilo,
A vše ty žárné tužby také s ním;
Tak, ač se zjevem dívky rozbouřilo,
A náhle vzňalo citův prouděním,
Přec kruhem míru se zas obmezilo.
On jiným zrakem viděl obraz její,
Ač se i jemu stkvěl dnes půvabněji;
Proň ztratil však vší nevinnosti krásu,
Jež v sobě chová neskonalou spásu:
On a ko... | LXIX. | Gustav Pfleger Moravský | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-051499 | Aj, hříbátko Thracké, proč se
Přede mnou tak v útěk dáváš?
Což pak, že miláček Bohův,
Že jsem básník, nepoznáváš?
Kdybys chtělo, byl bych hotov
Tebe uzdou opatřiti,
A pak na rejdišti tebou
Pravidelně otočiti.
Leč ty raděj na lučině
Poskakuješ sem tam směle;
Neboť nenalezlo’s dosud
Příhodného krotitele. | 9. K dívce. | Josef Wenzig | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-000209 | ¿Qué alteración es ésta, Amor, que siento?
¿De dónde viene en mí tan gran mudanza?
Si muero de temor, esta esperanza
que tengo, ¿sobre qué funda su asiento?
Si no quiero mi mal ni lo consiento,
¿por qué tengo del bien desconfianza?
Si el uso de razón el seso alcanza,
¿cómo se ciega así el entendimiento?
Y si una mutaci... | - CLXVI - | Gutierre de Cetina | es | 0 | iambic |
mpm-es-008788 | Pues del occidental reino apartado,
do el invierno se juntan y el estío,
las bellas ninfas que del Jauja
frío
llevan al Marañón censo sagrado
Han (ilustre don Pedro) celebrado
tan poco vuestro nombre, yo confío
que, si me ayudan las del Betis mío,
gozaré la ocasión que me han dejado
Y al Potosí mag... | Soneto | Baltasar de Escobar | es | 2 | polymetric |
mpm-es-007206 | Atado al sol esperas la sentencia
los pies anclados y la mar enfrente;
hoy las hordas te inmolan y al poniente
ya no ondean banderas de clemencia
Quieren borrar el rastro de tu esencia
y arrancar los laureles de tu frente,
reventar contenido y continente
y sepultar la flor de tu excelencia.
Pero el soplo vital de tu le... | A F. G. L. | Carlos Valverde López | es | 2 | polymetric |
mpm-de-018199 | Nicht wundre/ schönste/ dich wann meine schwache Hand
Nicht weiß vor diesesmahl die feder recht zu führen
Du hast durch einen kuß die seele mir entwand/
Und mit der seelen will sich alle krafft verliehren!
Doch schaue diese schrifft mit sanfften blicken an/
Dein trieb der stärcket mich/ daß ich noch schreiben kan/
Sons... | Als sie die zeichen ihrer vorigen
gunst wieder blicken ließ. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-de-015989 | Warum ist alles so rätselhaft?
Hier ist das Wollen, hier ist die Kraft;
Das Wollen will, die Kraft ist bereit,
Und daneben die schöne lange Zeit.
So seht doch hin, wo die gute Welt
Zusammenhält!
Seht hin, wo sie auseinanderfällt! | Problem | Johann Wolfgang Goethe | de | 0 | iambic |
mpm-es-008494 | El primer hombre fui, que, por Dios hecho,
le semejé, de todo cifra hermosa;
y, con gratitud al cielo odiosa,
el quererme hacer grande me ha deshecho.
Dominé el mundo, a mi altivez estrecho,
y por comer la fruta venenosa,
de la muerte en la cárcel espantosa,
me viene grande el más pequeño trecho.
Denominéme, de adamá (... | Soneto | Miguel de Barrios | es | 0 | iambic |
mpm-es-004406 | Bien fue de acero y bronce aquel primero,
que en cuatro tablas confió su vida
al mar, a un lienzo y a una cuerda asida,
y todo junto al viento lisonjero;
quien no temió del Orión severo
la espada en agua de la mar teñida,
el arco doble al Austro, y la ceñida
obtusa luna, de nublado fiero;
el que fió mil vidas de una le... | - XXVII - | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-001681 | Prässe: „To ubohé Češátko,
bez Němců chce státi;
vždyť se bez nás v Evropě –
moucha v pekle – ztratí.“
My: „A když u vás zůstanem,
budem my tím větší?
Milejšíť nám malé své
nežli velké – něčí.“ | TĚM JISTÝM, CO... | Vojtěch M. V. Bělohrobský | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-037731 | Zachází slunce za hory
rudě dva planou tábory;
dřív než vyjde z druhé strany,
jinak zardí se ty lany;
dnes barví zbraň jen slunce žár,
krví ji zítra zbarví svár.
Zatmělé nebe vysoko,
otčina moje daleko;
však ta hvězda, již tam zříti,
také nad mou vlastí svítí.
Jedno nás nebe pokrývá,
sterá však zášť nás rozrývá.
Samote... | Na stráži. | Ladislav Quis | cs | 2 | polymetric |
mpm-cs-020509 | Než bys ošacena trochu prostěji,
sprostá dámo, vyšla na ulici,
sama odsoudíš se doma raději
k vězení a sedíš ve spodnici. | Na Kristianu. | Josef Košín z Radostova | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-043286 | Tvůj obraz, malé divadélko chudé,
v mé mysli věčně hvězdou zářit bude.
Vím, s posvátnou jak úctou z úzké síně
jsem vcházel v hlediště jak do svatyně;
vím, jak můj zrak se pásl na oponě,
jak hltal na ní bujarého koně,
jak divil jsem se Břetislavu s Jitkou,
jenž pevný řetěz rozťal zbraní břitkou;
vím, kterak náhle dech s... | NAŠE DIVADLO. | Ferdinand Tomek | cs | 0 | iambic |
mpm-de-008525 | Wer Tugend hat und Kunst wird nimmer nie vertrieben,
Ist, wo er immer ist, als wie zu Hause blieben. | 39. | Friedrich von Logau | de | 0 | iambic |
mpm-es-000178 | Mientras el fiero león, fogoso, ardiente,
con furioso calor nos mueve guerra,
mientras la madre de Aristeo atierra
los árboles, las plantas, la simiente,
entre altos montes de soberbia gente,
que al helvecio feroz el paso cierra,
me hallo en otro clima, en otra tierra
de la mi cara patria diferente.
Allá Febo no tiene ... | - XXVIII - | Gutierre de Cetina | es | 0 | iambic |
mpm-es-005590 | Estaba ansioso de luchar. No en vano
se estremecía la vibrante espada
por cruzar, en la lid, desenvainada,
cual voladora sierpe en el oceano.
Más noble es ser torrente que pantano;
y era justo oponer en lucha airada
contra la oscuridad una mirada
y un amor puro contra el odio humano.
Palpitando de horror, con ansias su... | RESURREXIT – I | José Santos Chocano | es | 0 | iambic |
mpm-cs-021240 | Maďar s Horvátem
na Srby,
a na slovenské
pahrby.
Židé s Poláky
v Haliči
ruské sedláky
vycvičí.
Šlechta, Češíci
preláti
volnost lkající
utratí.
Slávům tureckým
z bravúry
s heslem německým,
kultury
všickni po dráze
dodají;
Berlín chechtá se
potají. | Divné koalice a podniky. | Josef V. Kalaš | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-002097 | Al frío pedernal de nieve cano,
a pesar de las llamas que fomenta,
¿quiere, ¡oh duro amor! que el golpe sienta
del acerado impulso de tu mano?
Caduco roble ha de ilustrar el llano
cuando su ancianidad vive por cuenta
del duro escollo que en la lumbre alienta,
débil raíz fortalecida en vano.
¿Qué flecha el casto pecho d... | - XLIV - Al suceso de Susana en el baño | Trillo y Figueroa | es | 0 | iambic |
mpm-cs-070575 | Než málo dát,
je líp se nestavit –
než bez úsměvu,
lépe nezdravit
a dál se brát.
Bez touhy rád
kdo duši moh' by mít –
ten bez žízně
jen ze zvyku chtěl pít –
neplatit řád.
Vše musí dát
nám láska. Dražší druh
nám musí být
než ctižádost i bůh.
Tak měj mne rád! | V citu. | Marie Calma | cs | 0 | iambic |
mpm-es-006370 | Hermano, aguarda Quiero
descansar a la sombra
del árbol milenario Ya
encontré en el camino
el báculo amoroso que ayuda al peregrino
a rendir su jornada Aquí, sobre la alfombra,
que bordan esmeraldas y violetas, espero
Bajo el manzano arrulla sosegada una fuente
Deja que purifique su ... | El encuentro | Guillermo de Montagú | es | 4 | anapestic |
mpm-de-010584 | Gott, der du dich zu aller Zeit
Mir, was du bist, erwiesen,
Verzeih der faulen Danckbarkeit,
Sie hat es schlecht gepriesen,
Und gieb den Fehler mit Gedult
Dem unerfahrnen Alter Schuld,
In dem wir thöricht handeln
Und wegen Mangel an Verstand
So wie ein Schatten an der Wand
Nach jedem Scheine wandeln.
Das Blendwerck sch... | 1L: Gott, der du dich zu aller Zeit | Johann Christian Günther | de | 0 | iambic |
mpm-en-000852 | At midnight, in the month of June,
I stand beneath the mystic moon.
An opiate vapor, dewy, dim,
Exhales from out her golden rim,
And softly dripping, drop by drop,
Upon the quiet mountain top,
Steals drowsily and musically
Into the universal valley.
The rosemary nods upon the grave;
The lily lolls upon the wave;
Wrappi... | The Sleeper | Edgar Allan Poe | en | 0 | iambic |
mpm-cs-063871 | Vzduch zelenavý přísvit má
a těžce tlačí na očích,
v něm leží ticho zsinalé.
Tma v hustých padá chomáčích.
Řad schýlených v před topolů,
těch postav temných, zhalených,
kams v tmu, za cílem neznámým
kol vod se plouží zkalených,
a šumí v zvucích sténavých
v dusivou kraje náladu,
stísněnou těžkým tušením:
příšernou, dlou... | TOPOLY. | E. Vlasák | cs | 0 | iambic |
mpm-de-057643 | Will iemand, in der Bluhm- und in der Pflantzen
Heere,
Des Schöpfers Finger deutlich sehn;
Der muß in deinen Garten gehn,
Von Deiner Vater-Stadt; der Du aus Asia,
Aus Africa, wie auch America
Viel tausend seltene Gewächse zeigst und nährest;
Wodurch Du Dein- und ihren Schöpfer ehrest.
Wie ich so grosse Meng’ erblickte,... | Fremde Gewächse. | Barthold Heinrich Brockes | de | 0 | iambic |
mpm-de-060751 | Mattes Auge, Du trübst!
Fliehst vom Strahl ins Dunkle,
Birgst Dich, leidendes Auge,
Ins Dunkle!
Matter Dämmrer, woher
Trübst Du? bist verweinet,
Leidendes blaues Auge,
Wie Abendhimmel?
Matter Dämmrer, nicht!
Weine nicht mehr! starre nicht hin
Ins Dunkel,
In Zukunft!
Schließe Dich, sanftes Auge!
Starr's nicht an!
Schlum... | An mein Auge | Johann Gottfried Herder | de | 0 | iambic |
mpm-de-061754 | Da sieht sie draußen Ströme, hell ergangen,
Durch zaub'risch Land viel Pilger, Sänger wallen,
Kühl rauscht der Wald, die lust'gen Hörner schallen,
Aurora scheint, so weit die Blicke langen. — | Der Fromme . | Joseph von Eichendorff | de | 0 | iambic |
mpm-de-044911 | Nun hat die Sonne glühend schwül
Des Himmels steilste Höh erklommen.
Johanniskraft, ein grau Gewühl
Von Wetterdunst, kommt hergeschwommen.
Schon dunkel grünt der Strauch und satt;
Vergilbt die Rasenspitzen hangen.
Noch einmal ruft der Kuckuck matt,
Dann ist ihm alle Lust vergangen ...
O weh, der junge Frühling ist gest... | 1L: Nun hat die Sonne glühend schwül | Bruno Wille | de | 0 | iambic |
mpm-es-004166 | Estas postreras lágrimas te ofrezco,
ídolo de metal, imagen dura,
por diezmo de mis penas y locura,
si recibirlas tu piedad merezco.
Con este don tus aras enriquezco
de la cosecha de mi desventura,
que en sacrificio de mi sangre pura,
como en el falso dios, indio parezco.
Responde como Oráculo, enemiga,
pues eres piedr... | - CXL - | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-004478 | Hier im antiken Gewölb, wo rings noch Scherben von Urnen
Stehn in den Nischen umher, keltert der Bauer den Wein:
Unsere Gräber beleuchtet, o Freund, kein sonniger Strahl einst,
Künftigen werden sie nie dienen zu süßem Gebrauch!
Modergeruch nur hauchen sie aus, die bloß der Verwesung,
Bloß dem Gewürm schmachvoll unter d... | 1L: Hier im antiken Gewölb, wo rings noch Scherben von Urnen | August von Platen | de | 2 | polymetric |
mpm-es-005499 | Si halláis un ser de inteligencia dura,
con faldas negras rojas o moradas,
que en su tono, su voz o sus miradas
males sin cuento sin cesar augura;
de ceño adusto, de intención oscura
y extraño a las acciones elevadas,
de virtudes dudosas nunca usadas,
si bien de vicios entidad segura;
si no fuese canónigo o vicario
el ... | Tipo invariable | Canuto Delgado | es | 0 | iambic |
mpm-en-001049 | Watch thou and fear; to-morrow thou shalt die.
Or art thou sure thou shalt have time for death?
Is not the day which God's word promiseth
To come man knows not when? In yonder sky,
Now while we speak, the sun speeds forth: can I
Or thou assure him of his goal? God's breath
Even at this moment haply ... | The House of Life: 72. The Choice, II | Dante Gabriel Rossetti | en | 2 | polymetric |
mpm-cs-016339 | Teď, v životě kdy jiným pro zábavu
tak často básník sebe zapřít musí,
ó Ještěde, já stokrát vzpomenu si
na starou tvou a zamyšlenou hlavu,
jak vídal jsem ji v prvním zanícení
dob zapadlých, kdy za hlubokých nocí
jsi na obzoru tměl se s vážným čelem,
co já jsem bloudil parkem v tichém snění
a s plachou dumou v srdci roz... | Duma. | Bohdan Kaminský | cs | 0 | iambic |
mpm-de-023733 | Goldrot im Nebel glüht die Sonne ...
frisch hinein in den prächtigen Tag!
frisch hinein in das junge Jahr!
vorwärts! Glück und Sieg entgegen!
Einen Mantel um, den Hut ins Gesicht,
einen Stock in die Hand! mehr braucht es nicht!
Um Gotteswillen nur nicht lang grämen!
nur nicht lang stehen und Abschied nehmen!
sei froh, ... | 1L: Goldrot im Nebel glüht die Sonne ... | Cäsar Flaischlen | de | 0 | iambic |
mpm-en-001099 | I
The clearest eyes in all the world they read
With sense more keen and spirit of sight more true
Than burns and thrills in sunrise, when the dew
Flames, and absorbs the glory round it shed,
As they the light of ages quick and dead,
Closed now, forsake us: yet the shaft that slew
Can slay no... | A Sequence of Sonnets on the Death of Robert Browning | Algernon Charles Swinburne | en | 0 | iambic |
mpm-cs-061767 | Noc rozestřela černá křídla svoje,
v šeř pohřbila vše touhy a vše boje.
Tys přišla, jež mých snů jsi denním hostem,
s tím úsměvem, jejž míváš v oku prostém.
Tak dlouho v moje bolesti jsi zřela,
jak okem svým bys ztišiti je chtěla.
Já ruku vztáh’ – Tys zmizela v té chvíli,
v dlaň chyt’ jsem – měsíce jen paprsk bílý. | NOC. | Vladimír Frída | cs | 0 | iambic |
mpm-de-040335 | Schön ist's, wenn zwei Sterne
Nah sich stehn am Firmament,
Schön, wenn zweier Rosen
Röte ineinander brennt.
Doch in Wahrheit! immer
Ist's am schönsten anzusehn:
Wie zwei, so sich lieben,
Selig beieinander stehn. | Der schönste Anblick | Justinus Kerner | de | 1 | trochaic |
mpm-de-056593 | Nicht Alles kann der Mensch mit offnen Augen sehn,
Doch manches will und muß durchs Auge nur geschehn.
Dem was sich sehen läßt, schließ nicht die Augen zu;
Und was sich nicht läßt sehn, im Herzen hege du.
Gleich übel ist es, statt zu sehn Sichtbares träumen,
Und Unsichtbarem kein Gebiet und Recht einräumen. | 85. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-es-000435 | Salve divino faro, honor del suelo,
del mar del mundo estrella tramontana,
lucero celestial de la mañana,
del sol cortina y transparente velo.
Salve divina Madre del consuelo,
piadoso amparo de la vida humana,
Virgen prudente, humilde soberana,
arco de eterna paz, cifra del cielo.
Salve paloma cándida, MARÍA,
en cuyo p... | - 1433 - Libro IV, LUCELA | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-015678 | Mein Cicerone sprach: „Hier wohnt
Der Ernst Augustus, ein alter,
Hochtoryscher Lord, ein Edelmann,
Sehr rüstig für sein Alter.
„idyllisch sicher haust er hier,
Denn besser als alle Trabanten
Beschützet ihn der mangelnde Muth
Von unseren lieben Bekannten.
„ich seh’ ihn zuweilen, er klagt alsdann
Wie gar langweilig das A... | Caput XIX. | Heinrich Heine | de | 0 | iambic |
mpm-de-031454 | Wie steht ihr allhie und wartet mein,
Und meint, ich soll eure Vorsingerin seyn,
Soll ich denn nun singen, so höret mir zu,
Im Gesetz ist weder Rast noch Ruh.
Das Gesetz richtet nichts denn Zoren an,
Und kein Mensch lebet, der es halten kann,
Nun muß es dennoch erfüllet seyn,
Darum schickt Gott seinen Sohn herein.
Ders... | Abendreihen | Ludwig Achim von Arnim | de | 2 | polymetric |
mpm-de-031273 | Geht/ geht ihr Feinde geht! beschlisset Rath vnd Rencke/
Stellt Gottes Weißheit nach! seyd fleissig drauff bedacht!
Legt Stricke/ Netz vnd Garn/ ja sinnet Tag vnd Nacht:
Ihr richtet doch nichts auß/ wie hoch es auch euch kräncke!
Mein König/ dem ich mich Erb- vnd Leibeigen schencke
Acht keinen Heuchel-Schein/ auch kein... | 1L: Geht/ geht ihr Feinde geht! beschlisset Rath vnd Rencke/ | Andreas Gryphius | de | 0 | iambic |
mpm-cs-064797 | ...A prší, prší stále – – Hlava unavená
v tmu dívá se, kde vítr vztekle bičuje
strom sedraný... Jak větrů šílený hlas sténá,
jak píseň zahořklou a tesknou žaluje,
jak monotonně o sklo krůpěje se tříští,
vše splývá v šum...
Tvá mysl bloudí v daleku,
a rozechvělé přeludy o kráse příští
a o slíbených zemích, které člověku... | IMPROVISACE ZA TESKLIVÉ NOCI. (V.) | Vojtěch Martínek | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-024873 | Nad zemí obloha šera most klene,
nebeskou svítilnu zrcadlí řeka.
Podvečer vychází ze dveří lesa,
blíží se k dědině loukami, poli,
lákaje zázračnou stříbrnou flétnou
po lásce toužící děvčata z domků.
Na každé okénko zaklepou zvuky,
za nimi radostně zazáří oči. –
Rozkvetlá obloha sklenula most svůj
od země do oblak, k hv... | SOUMRAK | Emanuel Lešehrad | cs | 3 | dactylic |
mpm-es-005483 | Ayer, linda Adelaida, en la pluviosa
mañana, vi brillar un soberano
árbol de luz en flor, -¡ay! un cubano
floral,- nave perdida en mar brumosa.
Y en sus ramas posé, como se posa,
loco de luz y hambriento de verano,
un viejo colibrí, sin pluma y cano
sobre las ramas de un jazmín en rosa
¡Mas parto, el ala triste! cruzo ... | A Adelaida Baralt | José Martí | es | 0 | iambic |
mpm-cs-031174 | všecko ti mohou, lide můj,
vnutiti pěstí:
srdce si čisté opatruj,
to je tvůj hrad i tvoje sluj,
jen lstí je mohou zlézti.
dovedeš věřit, lide náš,
v souzvučnost lidskou:
rci, že svou víru neprodáš
a v nedostupnosti ji máš
nad palbou blasfemickou.
dovedeš chovat naději
v slíbenou zemi:
modly se všecky zkácejí,
jen ona t... | zpěv páteční | Stanislav Kostka Neumann | cs | 0 | iambic |
mpm-de-035744 | Zärtlichen Herzen gefühlvoll geweiht! Mit Hunden zerreißt sie,
Welchen sie liebet, und ißt, Haut dann und Haare, ihn auf. | Dedikation der Penthesilea | Heinrich von Kleist | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-051938 | Zmámen, až se dech mi tají,
kráčím tichým parkem v máji:
Co kol sněžných kleneb, loubí,
v něž se vonné snětí snoubí,
co tu živých, vonných bání
v milostných snů usmívání,
snivým blahem chvějivých,
v tajemství svém zářivých,
zdivených svým bohatstvím,
nečekaným blahem svým!
Tolik světla, tolik vůně,
tolik vůně, tolik sv... | ZÁZRAČNÁ PROMĚNA. | Jan z Wojkowicz | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-002233 | Diome el cielo dolor y diome vida;
el nombre, no los hechos, ha negado
de muerte a mi pasión, pues he quedado
vivo, y ella con nombre de homicida.
Amar, que fue locura bien nacida,
me castiga Fortuna por pecado:
siempre fue delincuente el desdichado:
si no le acusa Amor, Amor le olvida.
Yo persevero y dicen que porfío;... | Amante culpable en todas sus acciones por desdichado | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-de-060156 | Es kochte gleichsam jüngst der schwühlen Lüfte Kreis
Durch strenger Sonnen-Strahlen Blitze.
Nicht nur das Land, das Wasser selbst war heiß.
Es lechtzte Gras und Laub vom Druck der schwehren Hitze;
Als unverhoft ein kühler Regen fiel,
So starck, daß alles rauscht’ und zischte,
Wodurch sich Luft und Land und Wald und Fel... | Anmuth des Regens nach grosser Hitze. | Barthold Heinrich Brockes | de | 0 | iambic |
mpm-cs-050658 | Na zámek dnes celý kraj se žene,
mladá paní slaví tam svůj vjezd,
u vchodu se velká brána klene,
kvítím posypán je písek cest;
kantor šňup’ si z pyksly pozlacené.
Farář na kostel dnes nevzpomene,
vrchní přehlíd’ robotníkům trest.
Paní vjíždí v bryčce otevřené
na zámek.
Silnicí dvě babky nahrbené
do lesa jdou zatím, sbí... | Včera jako dnes. | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.