id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-de-041044 | Wenn ihr mir, wie ihr dreut, auch tätet meinen Tod
und hieltet einmal mir, was ihr mir stets versprechst,
so wär' es Alles gut. Je mehr ihr aber brechet,
was ihr mir stets sagt zu, je mehr hats mit mir Not.
Auweh, was bin ich doch, als mein selbsteigner Spott?
Ihr stärkt euch stets an mir, daß ihr mich stets mehr schwä... | 59. An seine Schmerzen | Paul Fleming | de | 0 | iambic |
mpm-es-005030 | Esas columnas y arcos, grande muestra
del antiguo valor, que admira el suelo,
olvidad, Escobar; moved el vuelo
a la insigne y dichosa patria vuestra;
que no menos alegre acá se muestra
o menos favorable el claro cielo,
antes en dulce paz y sin recelo
vida suave y ocio y suerte diestra.
No con menor grandeza y ufanía
qu... | - C - A Baltasar de Escobar | Fernando de Herrera | es | 2 | polymetric |
mpm-es-008483 | ¡Cómo se pasan, Lelio, las edades,
sujetas al rigor de la inconstancia,
cuando del mundo, bárbara ignorancia,
desconoce terrestres potestades!
Funda sobre diversas voluntades,
de prósperos sucesos, la arrogancia,
y verás en su misma vigilancia
que todo es vanidad de vanidades
Nace el sol, en el término de un día
muere ... | Soneto | Juan de Moncayo | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-065531 | Jen puška se mnou v noci tmavé,
s ní na stráži jsem sám a sám.
Proč teskné sny se rojí v hlavě?
Proč na domov si vzpomínám?
Jsou vánoce zas! Šťastné svátky!
Tak šťastné svátky duší všech!
I duše má dnes letí zpátky
do vlasti mé – rodných Čech.
Svou ženu zřím tam ustaranou,
své matky, otce, děcka líc,
jak z jejich očí s... | X. Vojínova modlitba. | Jindřich Šimon Baar | cs | 0 | iambic |
mpm-es-007039 | Lastimosa desdicha es esta vía;
insólito pesar a mí me agobia;
no tengo ni un centavo ni una novia,
no próxima a morir rica a una tía.
Para alegre pasar la noche fría,
nadie me da un colchón ni una moscovia,
y si algún tuno mi conducta oprobia,
no falta quien secunde su osadía.
El cólera acabó con mis deudores,
ningún ... | Soneto | Juan Cristóbal Nápoles Fajardo | es | 0 | iambic |
mpm-cs-037506 | ,Zákon vývoje! Prabuňka měkká,
zvíře, člověk. Dál jít duch se leká.‘ –
„Právem, vždyť se Germanie čeká
do hodiny prý již – zrodit nadčlověka.“ | Nadčlověk. | Ladislav Quis | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-053662 | Was träumt ihr denn von Truppen stets,
Die überall nötig und nirgends zu missen,
Der ewige Fürst Windischgrätz
Ist nichts als euer böses Gewissen. | [was träumt ihr denn von Truppen stets] | Franz Grillparzer | de | 0 | iambic |
mpm-de-054833 | Da droben am Hügel
Wo die Nachtigal singt,
Da tanzt der Einsiedel,
Daß die Kutt in die Höh springt. | Von Volksliedern . | Clemens Brentano | de | 0 | iambic |
mpm-es-001229 | Tú, que terceras, y conceptos gastas,
y con hastío de deleite a secas
ceban la humanidad por donde pecas,
menos las castidades, que las castas.
Huye los homenajes que contratas,
sepulcros tristes de lujurias huecas,
y vivirás, si con mi gusto truecas,
sin darte con Faustina de las astas.
Venus plebeya, Ninfas manuales,... | - LXV - En ocasión de haber muerto a puñaladas en Lisboa a un caballero, por sospecha de galanteo en alta parte | Luis de Ulloa y Pereira | es | 2 | polymetric |
mpm-de-052503 | Auf hohen Bergesgipfeln stehn,
Einen geliebten Freund umschlingen,
Hinauf zu den Wolken jubeln und singen
Und hinab zu den Thälern und Seen;
Einander im seligen Taumel schwören,
Sich in Leben und Tod zu gehören,
Große Thaten dereinst zu vollbringen
Oder im Ringen unterzugehn;
Im leichten sturmgeschaukelten Boot
Ueber d... | Lebenswonnen | Adolf Friedrich von Schack | de | 2 | polymetric |
mpm-es-004412 | Sale a la aurora en verde error la rosa,
y en espinoso manto aumenta el brío;
bebe la flor de lis, luz y rocío
en las hojas de espada más hermosa.
No pierde en la confusa zarza hojosa
la cándida mosqueta el señorío,
ni por el sol del abrasado estío
la dormidera está menos pomposa.
Tus rotas galas no te causen miedos,
p... | - 89 - A una virtuosa pobre y hermosa que no quería ser rica | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-006204 | Hör, ganzes Israel, und freu dich des nicht wenig:
Den du gekreuzigt hast, wird nun dein Herr und König!
Ich bin dein Untertan, o Herr der höchsten Geister,
Ach, werd und bleib doch auch mein's Herzens Herr und Meister! | 9. Jesus, Herr der Herzen | Gerhard Tersteegen | de | 0 | iambic |
mpm-es-002756 | Dulce Deidad del viento armonioso,
suspensión del sentido deseada,
donde gustosamente aprisionada,
se mira la atención más bulliciosa.
Perdona a mi zampoña licenciosa,
si el escuchar tu Lira delicada,
canta con toda voz desentonada,
prodigios de la tuya milagrosa.
Pause tu lira el Tracio, que aunque calma
puso a las ne... | - XXXVII - Alaba con especial acierto el de un músico primoroso | Juana Ines de La Cruz | es | 0 | iambic |
mpm-de-011198 | Wenn dir's in Kopf und Herzen schwirrt,
Was willst du Beßres haben!
Wer nicht mehr liebt und nicht mehr irrt,
Der lasse sich begraben! | Das Beste | Johann Wolfgang Goethe | de | 0 | iambic |
mpm-cs-009090 | Z nitra srdce kytku zlatých květů
vrhlo slunce zemi na pochvat;
jas jí přelít líce, a již v letu
v svatební se odít spěla šat.
Ustaň, země, touha tvá je marná,
čas se změnil, ukrátil se den;
toť jen slunce upomínka žárná
na ztracené lásky plachý sen. | Duma v podzimním slunci. | Adolf Heyduk | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-044011 | Najdu-li vy trosky staré
naději svou mezi vámi?
„Ne!“ – A zase upomínku
hledám mezi ssutinami.
Darmo – darmo! v rozvalinách
leží kamen na kameni,
bez vzpomínky, bez naděje
hledám dál, však – po vymření! | V troskách. (3.) | Jan Václav Tůma | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-001611 | Este monte, de cruces coronado,
cuya siempre dichosa excelsa cumbre,
espina, luz, y no vomita lumbre,
Etna glorioso, Mongibel sagrado.
Trofeo es, dulcemente levantado,
no ponderosa grave pesadumbre,
para oprimir sacrílega costumbre,
de bando contra el Cielo conjurado.
Gigantes miden sus ocultas faldas,
que a los Cielos... | - LXXVIII - Al Monte Santo de Granada | Gongora | es | 0 | iambic |
mpm-de-052829 | Den Teichen und den eingerahmten Weihern
verheimlicht man noch immer das Verhör
der Könige. Sie warten unter Schleiern,
und jeden Augenblick kann Monseigneur
vorüberkommen; und dann wollen sie
des Königs Laune oder Trauer mildern
und von den Marmorrändern wieder die
Teppiche mit alten Spiegelbildern
hinunterhängen, wie... | 3. | Rainer Maria Rilke | de | 0 | iambic |
mpm-es-006518 | Quiero servirte con fervor sincero,
poner tu voluntad sobre la mía,
ganar tu protección Y norte y guía
hallar, Señor, en tu mirada quiero
De tu piedad mi salvación espero,
cuando brille el fulgor del nuevo día
en que habrás de juzgar mi rebeldía,
más clemente, Señor, que justiciero.
Dame, para vencer, la fortaleza,
que... | La mano de Dios | Francisco Javier Ugarte y Pages | es | 0 | iambic |
mpm-cs-032658 | V strnulou zem a tichou
dívá se hvězda rudá...
Studené mlhy závoj
zakrývá lidstva hrob.
Posledních lidí kosti
šklebí se v pusté pláni,
v děsivém tichu stojí
věčnosti nad tím zjev...
Básníku! Kde tvé dílo
zpuchřelý kde tvůj vavřín
nesmrtelnosti záře!?...
Tajemná mlčí noc...
V strnulou zem a tichou
dívá se hvězda rudá,
–... | Marnosť. | Antonín Novotný | cs | 2 | polymetric |
mpm-cs-041653 | Polsko, Polsko! oslavená země,
Sestro milá mého národu!
Zpomenu-li na tvou nehodu,
Ostrá bolest jak ten oheň žže mě.
Slynula jsi druhdy v krajin sněmě
Skrze nejednoho vévodu;
Křesťanstva jsi střáhla svobodu,
Když se pohan vztěkal přeholemě.
Kdež jest berla volné správy tvojí?
Ach mé srdce hořem krutým puká:
Zlomila ji ... | Polsko, Polsko! oslavená země, | František Sušil | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-033044 | Der heilige Kebir sah eine Mühle drehn,
Und weinte, daß kein Korn da ganz hindurch kann gehn.
Er weint' ums Körnlein nicht, er weint' ums Weltgeschick,
Das tausend Leben so malmt jeden Augenblick. | 1. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-es-001270 | Menguase mi dolor, aunque el mal crece,
¡ay! por tu falta no, porque el sentido,
al incesable trabajar rendido,
de vitales espíritus carece.
Mengua es en mí, la que mi mal parece;
y sobra de dolor la falta ha sido,
ved, que remedio a veces defendido.
que si vino, y entiendo me enloquece.
Si acaso pareciese a los mortal... | - XLVII - Disculpa de amor | Pedro Soto de Rojas | es | 0 | iambic |
mpm-cs-061184 | Jeptišky chmurné po mých cestách chodí,
v závojích černých zahalené hlavy,
v černém tom rámci duši moji straší
nádech jich tváří mrtvý, popelavý.
Kostnaté ruce křečovitě spjaté
růženec ovinuje ze klokočí,
z hlubokých důlků jako žhavé uhly
příšerné na mne upírají oči.
Chvílemi zapomenu na ty zjevy:
cesty mé plny slunečn... | JEPTIŠKY. | Adolf Černý | cs | 0 | iambic |
mpm-de-002151 | Ist mein Glücke gleich gesonnen
mich zu führen weit von dir,
o du Sonne meiner Wonnen,
so verbleibst du doch in mir.
Du in mir und ich in dir
sind beisammen für und für.
Künftig werd ich ganz nicht scheuen,
Kaspis, deine fremde Flut
und die öden Wüsteneien,
da man nichts als fürchten tut.
Auch das Wilde macht mir zahm,... | 27. An Basilenen, nachdem er von ihr gereiset war | Paul Fleming | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-000800 | Já dlouho v zamyšlení
do dáli ještě zřel,
a bolestně jsem toužil,
skrz mlhy zříti chtěl.
A zdálo se mi, nový
že svítá zlatý den,
a modravé zas nebe
ze kalných mlhy pěn.
Jak mlhy rozplývaly,
já nový viděl svět,
a slunce smavé zřel jsem
vycházet příštích let. | Na Řipu. (III.) | Karel Babánek | cs | 0 | iambic |
mpm-de-000187 | Ist Gott ein Wesen, das uns liebet,
So wie ich überwiesen bin,
Und nicht aus Scherz und Eigensinn
Verfolgung, Trost und Warnung giebet,
Ist, sag ich, Gott ein Menschenfreund,
So wird er mir auch Licht gewähren
Und endlich auch den ärgsten Feind
Auf dieses mein Gebeth bekehren.
Die Rachgier, so mich treibt, ist, daß ich... | 1L: Ist Gott ein Wesen, das uns liebet, | Johann Christian Günther | de | 0 | iambic |
mpm-es-004546 | Verdad debe de ser que de la rama
de aquel laurel, cuya dureza admira,
Apolo fabricó la dulce lira
que fue de su dolor perpetua fama.
Pues ya desde el Parnaso, Laura, os llama
y desde el cielo enamorado os mira
para que le cantéis, mientras suspira,
como instrumento y parte de su dama.
Dafnes fue hermosa, pero hermosa ... | - LXXXIII - A doña Laura de Guzmán | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-054118 | Seltsam fürwahr,
Ihr holden Frau'n, ist der Zwiespalt,
Der jetzt eu're Brust bewegt!
Schön wollt ihr sein – schöner denn je,
Und erfinderischer im Schmücken des Leibes,
Als zur Zeit verruchtesten Hetärenthums,
Tragt ihr Reize zur Schau,
Entflammend das Auge –
Entflammend die Wünsche des Mannes.
Und doch wie thöricht!
V... | 1L: Seltsam fürwahr, | Ferdinand von Saar | de | 0 | iambic |
mpm-cs-052081 | Za chvílí těch, kdy toužím spleenu bolem,
bych vůkol sebe kouzlo dálných krajů zřel,
na rudé stěně, nad mým psacím stolem,
plá jasem barev sbírka drobných akvarel.
Jak úsměv zářivý v šer dnů mých marný
směs obrázků těch já mám chorobně tak rád,
toť mojí pracovny je přelud čárný,
ty svěží krajinky, ten alpský vodopád!
H... | AKVARELLY. | Emanuel Čenkov | cs | 0 | iambic |
mpm-de-033737 | Unkeusche Frauen geht von diesem keuschen Bette/
Denn jede dencket doch/ ach daß ich zween hätte.
Zwo Frauen lagen hier mit einem Mann vergnügt.
Ihr aber/ die ihr nie genug zu küssen kriegt/
Zur Strafe werdet ihr die Zeit erleben müssen/
Daß sieben sich umsonst um einen Mann gerissen. | 1L: Unkeusche Frauen geht von diesem keuschen Bette/ | Christian Friedrich Hunold | de | 0 | iambic |
mpm-cs-016349 | Nádherný večer jako bývá v máji.
Kol všude plno vlahé, snivé krásy.
Kdo miloval, ten procítí a zná ji,
když v staré touze k srdci se mu hlásí.
A v ten čas ona, při slavičím tluku,
ve vůni růží, jež tak měla ráda,
nám dala s bázní bílou svoji ruku
a – zřím ji dosud, v zrak se slza vkrádá, –
sklonila hlavu, jak by byla k... | Hořící rakve. | Bohdan Kaminský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-008118 | Él es, ¡Jesús! su frente ensangrentada
Sobre el pecho anhelante que suspira,
A sus plantas la madre que delira
Contemplando la víctima sagrada.
En torno la turba escomulgada
Que por el monte pavoroso gira,
Sedienta de emoción de sangre y de ira
¡Oh! la turba, la turba encanallada.
Más muere ya, el níveo añil del cielo
... | EN LA CRUZ | Jesús Balmori | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-049002 | Město boží, o němž báj
starých věků vypravuje,
svatých nebe, Dantův ráj,
moje pout se k němu snuje;
čím však víc mne kruší stáří,
jinak v mojí mysli září,
jinak se mi představuje.
Dnes bych skoro říci moh’,
s člověkem že rost’ jsem stejně;
co v snech blahých tušil hoch,
k čemu přiznat bál se chvějně,
vidina ta zářná, b... | LXXXIII. Město boží, o němž báj | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-043123 | Na horách někde
jsem vrásčitou zřel osamělou sosnu.
Milenkou blesků byla,
o její pahýly se mraky trhaly,
a láska země temnou zelení
v jehličí kvetla.
Strom přísný, šerý,
jenž nikdy nerozpuk’ křehoučkým květem,
nezasnil o jihu, palmách a piniích,
jen křemen z tvrdé půdy vpíjel
a na pozdravy dálek sugestivních
šumíval sk... | SEN SEVERU | Karel Toman | cs | 0 | iambic |
mpm-es-000395 | Si quise bien seis años, como entiendo,
que olvido me bastó de sólo un día?
mas si me abraso, que es lo que me enfría?
y por qué si me hielo, estoy ardiendo
Cómo, si vivo alegre, estoy muriendo?
cómo si huyo, acometer querría?
y quién, cuando acometo, me desvía,
y me deja morir, si me defiendo?
Quién si me rindo, me co... | - 1222 - Acto II, EL PRÍNCIPE ORANTEO | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-053077 | Zur Zeit, als die Natur, von wilder Kraft durchdrungen,
Gewaltge Kinder trug, hätt ich nach meinem Sinn
Bei einer Riesin gern gelebt, bei einer jungen,
Wie eine Katze streicht um eine Königin.
Wie Leib und Seele ihr bei grimmem Spiel erblühten
Und wuchsen, hätt ich gern erschaut von Anbeginn,
Erspäht, wie in der Brust ... | 1L: Zur Zeit, als die Natur, von wilder Kraft durchdrungen, | Charles Baudelaire | de | 0 | iambic |
mpm-de-048545 | Wie dank ichs meinem Jonathan
Der mich hieher geführet,
Und der noch kaum begreiffen kan
Was er dabey verlieret;
Wie dank ichs aber noch vielmehr
Der holden Theodoren,
Die mich auf sehnliches Begehr,
Zum Bräutigam erkoren.
Am meisten lob und preise ich
Den Leitstern aller Dinge,
Der nicht von meinen Wegen wich,
Bis ich... | 16. Im Namen des regierenden Grafen zu Ebersdorf, bey dessen Verlobung mit des Autoris Freundin | Nikolaus Ludwig von Zinzendorf | de | 0 | iambic |
mpm-cs-020286 | Zřímli boháčův břich tučně vypasený,
věřím, Bůh že stvořil tělo z hlíny,
vznešený pak chuďas: původ jiný
mozolů jest: byly prací vytvořeny. | POSVĚCENÍ PRÁCE. | Antonín Koukl | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-032920 | Den Sänger will der Frühling gar umspinnen,
Er, der Geliebteste, darf nicht entfliehen,
Fühlt rings ein Lied durch alle Farben ziehen,
Das ihn so lockend nimmer läßt von hinnen. | Jugendandacht . | Joseph von Eichendorff | de | 0 | iambic |
mpm-de-026003 | Sylvia ist wohl gemacht.
Ihre glieder sind wie ketten/
Und ich wolte sicher wetten/
Daß von hundert Amouretten
Drey nicht ihre schönheit hätten/
Noch ihr holdes angesicht;
Nur ihr hertze tauget nicht.
Sylvia ist angenehm.
Ihre lippen sind corallen/
Ihrer brüste zucker-ballen/
Und ihr honigsüsses lallen
Gleicht den jung... | Ein anders. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 1 | trochaic |
mpm-de-040959 | Aufrichtigkeit sah zu, was es dann wurde seyn,
Und sprach: „So nennest du die goldne Blätter dein?
„wann unser
„wer weiß ob dein Gespräch den Schaz so sehr erhebte?
„wann hat er dich so viel, als mich, um Rath gefragt?
170”Wie manch Mahl hat er dich von seinem Thron verjagt? | Siebendes Buch. | Franz Christoph von Scheyb | de | 0 | iambic |
mpm-de-040548 | Die Heyden plappern vil: wer Geistlich weiß zubetten/
der kan mit A und B getröst für Gott hintretten. | 77. A B ist schon genug. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-cs-026474 | Mistře Kodíčku, tak vlez jste
do stojatých našich vod...
Pámbů s vámi, veďte si tam
s amfibiy o závod.
Dva jsou soudy: dnešek – taškář
huláká svá mínění,
přísná Budoucnost je zváží
prozkoumá a promění –
neslyšíte její kroky?
Ohlušit snad chcete ji?
Marno. Tisíců je vírou.
A mou velkou nadějí.
Básník J. S. Machar proti ... | VZKAZ III. | Josef Svatopluk Machar | cs | 0 | iambic |
mpm-de-060786 | Die ihr des freundlichen Lichts
Euch daseynsselig erfreuet,
Tröstet euch, Brüder, ihr werdet
Ewig des Lichtes euch freun.
Was wir ersehnten,
Mit des Jünglings Sehnsucht
Nach dem Kuss der Geliebten,
Es ist, es ist mir erschienen.
Was wir ersehnten, erflehten,
Es hat, es hat mich ergriffen,
Wie den Jüngling die Eidschwur... | Die Unsterblichkeit. | Ludwig Gotthard Kosegarten | de | 2 | polymetric |
mpm-de-056234 | Sing, Infernale, den Mann, der aus dem Geklüfte der Hölle,
Aus den Schwefelbezirken der Nacht, dämonisch empor stieg.
Und, von dem Geist Adramelechs beseelt, mit blutiger Klugheit
Einem der Fürsten zuerst das Kreuzige, Kreuzige! zurief.
Als, verstoßen von Gott, der in ihm Verpestung der Erde
Und des noch übrigen Glücks... | 1L: Sing, Infernale, den Mann, der aus dem Geklüfte der Hölle, | Johann Gottfried Seume | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-053975 | Jest duše v těle jako slavík v kleci,
jenž truchle cítí vězení svých pout –
má rádo tělo pozemské jen věci
a slavík touží k nebi odlétnout. | EPIGRAM O DUŠI A TĚLE. | Emanuel Čenkov | cs | 0 | iambic |
mpm-es-005856 | Colombia es una tierra de leones;
el esplendor del cielo es su oriflama;
tiene un trueno perenne: el Tequendama,
y un Olimpo divino: sus canciones.
Siempre serán soberbios tus pendones,
bajo la aureola que a la gloria inflama;
siempre será la tierra que derrama
la savia de los grandes corazones.
En sus historias nobles... | COLOMBIA | Rubén Darío | es | 2 | polymetric |
mpm-de-008657 | »welch Merkmal trägt die heutge Welt,
Daß man sie dran erkennte?«
Sie zahlet Ruhm und borget Geld:
Anlehn und Monumente. | [welch Merkmal trägt die heutge Welt] | Franz Grillparzer | de | 0 | iambic |
mpm-cs-070423 | Sametové ticho samot hor a lesů
v postříbřeném ránu, na lukách když dní se,
dej mi sílu vzdoru srázů svých a tesů,
kterou zlátne kraj, když v slunci rozhoří se.
Mlčením svým napoj duši nezlekanou,
výkřiky mé ukryj ve své lesní hluši;
i když moje srdce jedinou je ranou,
ať mou bolest lidská soustrast nevytuší.
Od všeho ... | PROSBA | Marie Calma | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-025826 | Jen víru nebrat! – Člověk mít ji musí
a kdyby věřil v třináctku, či mloka
neb v peklo, nebe, ďábla, pánaboha –
jen víru nechat! Dojdem sice všichni
i s ní i bez ní k cíli, kde nás srovná
Smrt, demokratka jediná a správná,
ty tak, ty onak, jedny beze jmena
a druhé pod kamenem s písmem zlatým –
což lhostejno je, to už po... | CYNIK | Josef Svatopluk Machar | cs | 0 | iambic |
mpm-es-009072 | El Tesón numeroso de tu lira,
que con cláusulas graves hirió al viento,
en docto superior dulce contento
ya de la Patria al blando ruido, admira
Con la música afable que respira,
mezclando suavidad, y sentimiento,
nos renueva en dulceras el lamento,
que al inflamar caduco, acorde inspira
Si póstumo el sonido recibiera
... | A don Agustín de Salazar y Torres | Belisa | es | 2 | polymetric |
mpm-de-030717 | Ich sorg' es sey mein
Dem Kayser willig ab, so bin ich schon vergnügt,
Wenn der stat seiner mir in meinen Armen liegt:
Der | 13. Sabina an den Nero | Christian Wernicke | de | 0 | iambic |
mpm-de-040830 | Unbegriffen, unverstanden,
Seh' ich sehnsuchtsvoll mich um,
Fragend all' das Welten Chaos:
Und das Chaos bleibet stumm.
O erkläret mir das Rätsel
Der umringenden Natur,
Zu den Wundern zeiget, gebet
Mir nur eine einz'ge Spur! | [unbegriffen, unverstanden] | Friederike Kempner | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-052999 | Ve přístěnku na okénku
mladá kočka sedí,
po mourkovi kocourkovi
něžným očkem hledí.
Z nenadání jak by maní
stranou po něm koukne,
roztouženě, zpropadeně
při tom mrška mňoukne.
Vypíná se, upejpá se,
fintí se a líže,
an galánek, Don Juanek
tíhne k ní vždy blíže.
„Běda, lásko, růžná pásko,
rodíš muky pekla!“
Že chtěl tlap... | Koketa. | Emanuel Züngel | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-033687 | Náměstí pomsty... Plápol revoluce
se dusí, dýmá v slavné jarní noci
a zahrad sousoší své mramorové ruce
před soldateskou lomí ku pomoci.
Vyzábla pýcha... Pranýře a špalky
jsou dříví lhostejné, jež utápí se v šeru,
a z ulic klikatých sem v rythmu nesou dálky
pokojný chrapot pozdních Robespierrů.
...Kojencům znova prsy b... | NÁMĚSTÍ POMSTY. | Jan Opolský | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-018131 | Mám ženu svou a děti rád
a do smrti mít budu,
leč nade vše – nač měl bych lhát? –
mám rád svou selskou půdu.
Je milý mně i kůň, i pes
i strom, i ptáče, pane,
však když k mé roli zrak se vznes’,
vždy radostí mi vzplane.
O půdu tu se dědek rval,
ji otec splácel krví,
a mojí práce pot a pal
ji svlažuje a mrví.
Jak zdědil ... | SELSKÁ PÝCHA | Antonín Klášterský | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-057732 | Mne neklid bojácný na pouti nepřepadne,
ni lítost tesklivá po letech odvanutých.
Po všem, co odešlo, znám vzpomínání chladné,
svých nečtu pamětí ve knihách listů žlutých...
A těm jen naslouchám, kdo pějí přede mnou.
Znám palouk na nebi, jenž konec mít se nezdá,
a květem těším se, jenž věčně rašit bude
jiskrami z mlhovi... | PÍSEŇ NADĚJE. | František Taufer | cs | 2 | polymetric |
mpm-de-058275 | Er kennet was ihm
Er machet, dass wir insgemein
So über seinen
Er ist nicht klug genug | 57. Auf den unvergnügten Cleant | Christian Wernicke | de | 0 | iambic |
mpm-cs-034867 | A se slzami v oku na ni zírá
A s rostoucí jen stále starostí
Sám Orlovský, a krutá bolesť svírá
Mu měkké srdce v tklivé žalosti...
On zanevřel i sám na Vladimíra,
Že lehkovážně uvrh’ ve bolesti
Lidušku zmařiv mladé její štěstí.
A přece doufal, každý den se tázal,
Zda na Vyšínku z Prahy pán co zkázal:
Však starý správce... | XXIV. | Gustav Pfleger Moravský | cs | 0 | iambic |
mpm-de-043424 | Anfangs lebte der Mensch mit sich selber in heiliger Eintracht;
Denn es umwehete noch ihn der Anhauch himmlischen Geistes.
Liebend besangen und dankbar die Kinder den ewigen Vater;
Blumen da brachte die Erde, und fromme Gebete die Menschen,
Jegliches brachte selber sich dar in Vertrauen und Demut.
Segen entquoll der he... | Die Weltalter | Friedrich Schlegel | de | 2 | polymetric |
mpm-de-006774 | Ich sprach: „Der Liebe Rausch verstehn nur trunkne Sinne;“
Und daß ich recht es sprach, werd' ich mit Freuden inne.
Ich freu' mich, daß mich nicht die Nüchternen verstehn,
Und nur die Trunknen sich mit mir im Reigen drehn. | 34. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-cs-003403 | Tak chmurně, hněvně, zdumale
se mračí hrad tam na skále.
Krov jeho spadl v trosek rum –
pahýl jen hrozí k oblakům.
Kamen na kámen osudně
se drobí v síň a do studně.
Kde rytíři a princezny?
Jen hadinec a divizny.
Kde troubadour svou píseň hrá?
Jen havran vřeskně krákorá.
Co nedobyla vojska hráz,
to zvolna dobyl Vítěz ča... | STARÝ HRAD. | Karel Dostál-Lutinov | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-036838 | Národe, viz, jak se vláda
do tvých rukou navrací,
že až z toho ve svém hrobě
Komenský se obrací. | POVZDECH | František Serafínský Procházka | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-062719 | Höre den Rath den die Leyer tönt;
Doch er nutzet nur wenn du fähig bist;
Das glücklichste Wort es wird verhöhnt
Wenn der Hörer ein Schiefohr ist.
„was tönt denn die Leyer?“ sie tönet laut:
Die schönste das ist nicht die beste Braut,
Doch wenn wir dich unter uns zählen sollen,
So musst du das Schönste, das Beste wollen. | Johann Wolfgang von Goethe | de | 2 | polymetric | |
mpm-es-002331 | Si el cuerpo reluciente que en Oeta
se desnudó, en cenizas desatado
Hércules, y de celos fulminado
(ansí lo quiso Amor), murió cometa,
le volviera a habitar aquella inquieta
alma, que dejó el mundo descansando
de monstruos y portentos, y el osado
brazo armaran la clava y la saeta,
sólo en mi corazón hallará fieras,
que... | Comparación elegante de Hércules con sus penas, y del «non plux ultra» de sus columnas, que desmintió el Rey Católico | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-en-000590 | O my Luve is like a red, red rose
That’s newly sprung in June;
O my Luve is like the melody
That’s sweetly played in tune.
So fair art thou, my bonnie lass,
So deep in luve am I;
And I will luve thee still, my dear,
Till a’ the seas gang dry.
Till a’ the seas gang dry, my dear,
And the rocks melt wi’ t... | A Red, Red Rose | Robert Burns | en | 0 | iambic |
mpm-de-036833 | Nur Eins ist not; wer mehr will haben,
Den kann nicht Welt noch Himmel laben.
Kehr aus der Vielheit dich ins Eine,
So hast du gnug an Gott alleine! | 6. Nur Eins | Gerhard Tersteegen | de | 0 | iambic |
mpm-de-005858 | Gott ist noch mehr in mir/ als wann das gantze Meer
In einem kleinen Schwamm gantz und beysam̄en wär. | 156. Noch darvon. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-de-051885 | Doch schon lag mein Haupt, wie süß!
Hoffnung, dir im Schoos verborgen,
Bis der Sieg gewonnen hieß.
Opfer bracht' ich allen Göttern,
Doch vergessen warest du;
Seitwärts von den ew'gen Rettern
Sahest du dem Feste zu.
O vergib, du Vielgetreue!
Tritt aus deinem Dämmerlicht,
Daß ich dir in's ewig neue,
Mondenhelle Angesicht... | Der Genesene an die Hoffnung. | Eduard Mörike | de | 1 | trochaic |
mpm-es-003833 | Como suele en el aire la cometa,
o alguna otra señal nueva espantarnos,
y tanto su temor hace avisarnos,
que entonces cada uno es gran profeta,
así, muestra de bien clara o secreta,
si a mí y a mis sentidos queréis darnos,
no podemos sino mucho alterarnos;
tan nuevo está en el bien nuestro planeta.
No sufre mi dolor ni... | - LXIX - | Juan Boscan | es | 2 | polymetric |
mpm-de-036349 | Noch nie hat es die Brust so tief empfunden,
Es ist, als ob viel' Stimmen heimlich sangen:
„auch
An Weib und Kind ist nun der Sinn gebunden!“ | Sommerschwüle . | Joseph von Eichendorff | de | 0 | iambic |
mpm-es-000721 | Divino vencedor, de amor vencido,
con túnica de sangre y con diadema,
donde escribió la Majestad suprema
el nombre que vos solo habéis leído;
Cordero asado en cruz, el pecho herido,
para que exhale el fuego en que se quema,
en cuya herida amor con hostia y nema
firmó la carta al hombre redimido;
¡quién se alistara, cap... | - 33 - Acto III, DOÑA CLARA De La burgalesa de Lerma | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-012581 | Bis weit nach Asien zeigt das All
Des großen Krieges Widerhall.
Die Sonne geht mit blassem Leibe
Ums Atapdach.
Sie zeigt kaum noch die bange Scheibe,
Ihr Strahl ward schwach.
Versteckt im Dunst, bleibt sie verschwunden,
Der Mittag gleicht den Abendstunden.
Fern in Europa ging durch Blut
Ihr Strahl seit Tagen,
Nun fehlt... | Bis weit nach Asien zeigt das All | Max Dauthendey | de | 0 | iambic |
mpm-es-007393 | ¡Un soneto me pides! ¡Qué diablura!
A la tal petición no me someto;
me pone tu pedido en tal aprieto,
que no fuera contártelo cordura.
Mas, ¡cómo desairar a una criatura
que pedírmelo supo con respeto!
Toma pronto, mujer, toma el soneto
que estoy al acabar esta obra dura
Pero exijo una cosa antes que todas,
que espero ... | Petición de una niña | Juan Cristóbal Nápoles Fajardo | es | 0 | iambic |
mpm-es-009177 | Fue la luz ¡oh Señor! porque Tú hablaste,
y la tierra y el mar y el firmamento,
y a sólo Tú querer mundos sin cuento
brotarán, como el mundo que creaste
Sólo al formar al hombre trabajaste,
manos poniendo en ello y pensamiento;
que al alma hiciste soplo de tu aliento,
en lodo vil maravilloso engaste.
Mas ¡ah! si tanto ... | A la Concepción de Nuestra Señora | Fermín de la Puente y APechea | es | 0 | iambic |
mpm-de-045865 | Daß GOtt Allmächtig sey/ daß glaubet jener nicht/
Der mir Vollkom̃enheit/ wie GOtt begehrt/ abspricht. | 197. GOtt macht Vollkom̃en seyn. | Angelus Silesius | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-070443 | Jsou louky bíle nakvetlé,
jak sníh by na ně napad',
a pěšinou když jimi jdeš,
jak v moře trav bys zapad'.
Průsvitní břízek krajkoví
paprsky ranní zoře,
červánků nádech růžoví
na jejich bílé koře.
Břeh potoka je jedna houšť,
ztracených květů příval,
a kapradí je zakrývá,
jak v prales by ses díval.
Kamenů ústa šeptají,
j... | ECHO ZEMĚ | Marie Calma | cs | 0 | iambic |
mpm-es-008779 | Dejando atrás el estrellado manto
el fiel Mercurio, del divino aliento
rompe las nubes, y calmando el viento,
baja a la Virgen, que se turba en tanto
«Salve, le dije el paraninfo santo,
¿de qué teme tu casto pensamiento,
si el propio Dios, tomando humano asiento,
encarnará en tu vientre sacrosanto »
Duda María, el ciel... | Soneto | Juan de Valdés y Menéndez | es | 2 | polymetric |
mpm-es-000950 | Amor, de amar me reprehendo y riño;
amé por accidente; excusa tengo;
arrepentido al desengaño vengo,
sus blancas aras de laureles ciño.
Mi pecho quiere ser cándido armiño;
mirando el lodo vil, los pies detengo;
para defensa la razón prevengo;
gigante quiero ser, si tú eres niño.
Suele un cobarde andar con un valiente,
... | Acto II, PRÍNCIPE | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-004024 | Hermosa Virgen, cuando el tempo santo
de Salomón se edificó, ni oído
golpe tocó, ni fue jamás sentido,
que la posteridad cubrió de espanto.
Ni se trocó su religioso manto
por guerra alguna en el marcial vestido,
ni al pacífico trono esclarecido
humanas armas se atrevieron tanto.
Vos pues, cuando en el claustro soberano... | - 18 - A la concepción de la Virgen Nuestra Señora | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-048106 | Jsme dlužni antice víc, nežli víme.
Proč umění by mělo být jí cizí?
Ten kmen má v sobě světy živné mízy,
on jara nemá třeba – to v něm dříme.
Však moderností když se unavíme,
jak věky před námi zpět v zdroj ten ryzí
se vrátíme, a čas, jenž modu sklízí,
co její dědice nás uzří přímé.
Bylť člověk vždycky týž, ať válčil s... | Antika a modernost. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-es-002320 | Con mudo incienso y grande ofrenda, ¡Oh, Licas!,
cogiendo a Dios a solas, entre dientes,
los ruegos que recatas de las gentes,
sin voz, a sus orejas comunicas.
Las horas pides prósperas y ricas,
y que para heredar a tu parientes,
fiebres reparta el cielo pestilentes,
y de ruinas fraternas te fabricas.
(¡Oh grande error... | Muestra lo que se indigna Dios de las peticiones execrables de los hombres, y que sus obligaciones para alcanzarlas son graves ofensas | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-es-007942 | Cuando el amor, sonrisa de los cielos,
del hermano pensar se enseñorea,
lleva consigo, cual mortal presea,
de una vaga inquietud los desconsuelos.
La duda esparce sus sombríos velos,
de delirio tenaz presa es la idea
y de amor en que el cielo se recrea
sucede la tragedia de los celos
Por ellos el de Rávena cegado
del v... | Los celos | José María Silva Jiménez de Enciso | es | 2 | polymetric |
mpm-es-006465 | El mar, sobre el brumoso arrecife costero,
en florones de espuma rompe sus blancas olas;
y en la jarcia embreada de un bergantín velero
hace sonar al viento sus fuertes caracolas.
Cruza el aire la copla de un cantar marinero;
y mientras tañe el mar sus plañideras violas,
se va quedando en sombra el poblado pesquero
y l... | Motivos del mar – I | José Navarro Montes de Oca | es | 4 | anapestic |
mpm-en-000894 | The wind blew high, the waters raved,
A ship drove on the land,
A hundred human creatures saved
Kneel’d down upon the sand.
Three-score were drown’d, three-score were thrown
Upon the black rocks wild,
And thus among them, left alone,
They found one helpless child.
A seaman rough, to shipwreck bred,
Stoo... | The Song of the Wreck | Charles Dickens | en | 0 | iambic |
mpm-cs-034461 | „Nuž, tak jsme se shledali, druhové zas,
Své vespolek pozdravy sobě jsme dali!
Ach! jak změnil nás všechny prchavý čas,
A co všecko minulé doby nám vzaly!
Té mladosti ohnivý pomizel květ,
A v žilách kdys bouřivých vyhasl vznět;
Ba ve zraku smutku lpí slzavé zjevy,
A rtové umlkli, z nichž plynuly zpěvy.
Ať při písni ted... | XXXIX. „Nuž, tak jsme se shledali, druhové zas, | Gustav Pfleger Moravský | cs | 5 | amphibrachic |
mpm-es-005701 | Pretendí de la patria ser «papá»
y mi constancia, al fin, lo consiguió:
cuanto he gastado y he sufrido yo
lo olvido al verme diputado ya.
Con el acta querida llegué acá
y un susto cruel la comisión me dio;
la declararon grave y dije: ¡Oh!
mas la aprobaron luego y dije: ¡Ah!
Cierto es que mi fortuna malgasté,
que disgus... | Soneto | Felipe Pérez y González | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-037733 | Ferdinande Březino,
vzpomínek mých hrdino,
s kašketem tím placatým,
s kaputem tím šosatým,
když’s u hořké sedávával,
chutě sobě dodávával,
k sklence ještě poslední,
takto mluvě s sebou:
„Ferdinande, neboj se,
Březina je s Tebou.“
K uchu stlačiv čepici,
pochop vzal jsi ulicí.
Což Ti byla přeúzkou,
což Ti byla okluzkou!
... | Ferdinand Březina. | Ladislav Quis | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-035486 | Bey Teutschlands allgemeinem Gram, worin es sich kaum
weis zu fassen,
Weil sein Fabricius erbleichet, werd ich durch diesen Trost
Daß Gott, in ihm, die wahre Tugend der Welt,
wo Laster sonst regiert,
Zu ihrer Besserung gezeigt, und acht und sechzig
Jahr gelassen. | Auf den Tod
des seligen Herrn Fabricii. | Barthold Heinrich Brockes | de | 0 | iambic |
mpm-es-003921 | Despertad con afflato doloroso,
tristes sospiros, la pesada lengua;
mío es el daño e vuestra la mengua
que yo assí viva jamás congojoso.
¿Por ventura será que habré reposo
cuando recontaren mis vejaciones
aquella a quien sus crueles prisiones
ligan mis fuerzas con perno amoroso?
¿Quieres que muera o viva languiendo,
e ... | - XI - | Lopez de Mendoza | es | 3 | dactylic |
mpm-de-026052 | Auf das Feuer mit dem goldnen Strahle
Heftet sich in tiefer Mitternacht
Schlummerlos das Auge der Vestale,
Die der Göttin ewig Licht bewacht.
Wenn sie schlummerte, wenn sie entschliefe,
Wenn erstürbe die versäumte Glut,
Eingesargt in Gruft und Grabestiefe
Würde sie, wo Staub und Moder ruht!
Eine Flamme zittert mir im B... | Das heilige Feuer. | Conrad Ferdinand Meyer | de | 1 | trochaic |
mpm-de-007655 | Zu den Waffen! zu den Waffen!
Wer sich je der Kämpfe freute!
Schirmt mit Erz euch um den Busen,
Reißt den Stahl von eurer Seite!
Ringt empor mit allen Kräften,
So wird euer bald die Beute;
Hemmen Felsen eure Schritte?
Endlich kommt ihr in die Weite.
Hier sind Ströme überstürzend,
Und hier brennt ein grimmig Feuer;
Laßt... | 1L: Zu den Waffen! zu den Waffen! | Ludwig Tieck | de | 1 | trochaic |
mpm-de-011223 | Vielleicht, daß mich der schlanke Schaft der Birke trug?!
Nun wurzelt Fuß ins Wurzelwerk der Brombeerranken.
Auf blauem Teiche meines Blicks: Libellenflug,
Gräser im Südwind meines Atems wanken
Und das in sanften Wogen wehend fließt:
Kornfeld des blonden Haares, erdgeneigt.
Ein Käfertraum an Fingerstengeln sprießt,
Gri... | Die Heimkehr | Maria Luise Weissmann | de | 0 | iambic |
mpm-de-017056 | Du Mutter holder Triebe,
O Freunschaft! dir zur Ehre,
Dir, Freundschaft, nicht der Liebe,
Erschallen unsre Chöre,
Und Phyllis stimmt mit ein:
Doch sollte das Entzücken
Von Phyllis Ton und Blicken
Nichts mehr als Freundschaft seyn? | I.
Die Freundschaft. | Friedrich von Hagedorn | de | 0 | iambic |
mpm-cs-066772 | Jeden v čas, kdy vše se snoubí,
láskou tluče v stinném loubí.
Druhý v boji málo čackém
Pekaře chce utlouct klackem. | NENÍ SLAVÍK JAKO SLAVÍK | Jan Karník | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-004230 | Ó cítím, jak se svatá rosa line tiše
v mé duše rozjitřené hlubiny,
kde rostly modlitby mé do Tvé výše,
tak vášnivostí zprahlé, v noc i dny.
Tvůj tuším mír, jak do duše mi vchází,
Tvůj provanul mne prudce sladký dech,
jak z ráje had stín z nitra ven se plazí,
vše rozjiskřilo v jitra plamenech.
A cítím v těle blahé pookř... | POSTCOMMUNIO. | Xaver Dvořák | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-017892 | Smrť váhala na prahu den již třetí,
jak bála by se vzít ji do objetí
a polibkem, jenž chladný byl by, dlouhý,
jí stlumit všecky bolesti i touhy.
On čekal na ni, nervosní a bledý.
Když nešla, nešla, odjel naposledy
tam k severu zas, v dál od ženy svojí,
již nemiloval, rozchvěn, v nepokoji.
Ten zlatý kroužek, který přija... | SYLVA. (X.) | Antonín Klášterský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-007001 | Trata a la libertad con dura saña
y por echarse al campo tiene prisa,
pues jura que le carga decir misa
en no siendo la misa de campaña
Al pensar que otra vez afrente a
España
guerra vil, no civil, que halla precisa,
a sus labios asoma una sonrisa
como sale de un antro una alimaña
Diera lo que idol... | El trabucaire | Juan del Pueblo | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-045103 | Bylo mně, jak bych byl umřel,
před nebem již stál,
uviděl jsem nad svým hrobem
její tichý žal.
Zpět mne pusťte, zpět já musím,
ona žaluje,
na zemi jest moje nebe,
když mne miluje.
Rozpukly se smrti brány,
z nebe hnal jsem ven.
Ach! já jsem jen sladce dřímal,
pouhý byl to sen! | XX. SEN A PROBUZENÍ DNE 24. ČERVNA. | Jan Vlk | cs | 1 | trochaic |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.