id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-de-012626 | Das erste Gras am Wege fragt
Die junge Frau im Gartenwind:
»kaum daß mein Halm zu grünen wagt,
Weil deine Augen glanzlos sind.
Fühlst du denn nicht die Frühlingsnacht?
Spricht nicht der junge Mond zu dir?
Dein Mund nicht wie im Vorjahr lacht,
Da gingst du mit dem Liebsten hier.
Warum kommt er nicht her zur Bank
Und leg... | Garten-Frühling 1915 | Max Dauthendey | de | 0 | iambic |
mpm-es-000743 | Salieron a campaña en desafío
Temor y Amor. Iba el temor armado
de un peto fuerte, en su rigor templado,
y la cobarde espada en hielo frío.
Amor, siempre valiente, con más brío
de armas de fuego y de valor cercado,
la venda se quitó determinado,
y luego vi en sus ojos que era mío.
Venció al Temor y declaró su daño,
vol... | -82- Acto I, FLORA | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-018061 | Nicht am Meere will ich wohnen,
Wo ans Land die Woge schlägt,
Grüße bringt von fremden Zonen,
Wo mich hin kein Nachen trägt.
Wohnen nicht am großen Flusse,
Der in Ruhe nie verweilt,
Stets mit süßem Wassergusse
Bitterm Tod entgegeneilt.
Wohnen will ich nicht in diesen
Alpenthälern, wo sie stehn,
Die getürmten Schöpfungs... | Wohnlichkeit | Friedrich Rückert | de | 1 | trochaic |
mpm-de-004708 | Blumenmuskel, der der Anemone
Wiesenmorgen nach und nach erschließt,
bis in ihren Schooß das polyphone
Licht der lauten Himmel sich ergießt,
in den stillen Blütenstern gespannter
Muskel des unendlichen Empfangs,
manchmal so von Fülle übermannter,
daß der Ruhewink des Untergangs
kaum vermag die weitzurückgeschnellten
Bl... | 5. | Rainer Maria Rilke | de | 1 | trochaic |
mpm-es-000390 | Arrió a tus puertas llama: abre tus puertas,
divino templo del Bautista santo,
que si por la verdad padezco tanto,
bien es que a la verdad estén abiertas.
De cerrojos y láminas cubiertas,
y fundadas en firme y duro canto,
con mis palabras solas hoy levanto
en fe de ser mis opiniones ciertas.
El César está aquí, puertas... | - 41 - POSIDONIO | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-006641 | Yo era infeliz; contra mi suerte
en vano
luchaba sin cesar, ella vencía,
los umbrales de Licio pisó un día;
Licio me tiende la benigna mano
A la sagrada voz del vate anciano
el mal huyó de la morada mía,
y sin ceño Melpómene y Talía
me vieron el Pindo castellano.
Licio no existe ya; corona santa
cíñel... | En la corona poética del señor Alberto Lista | Antón Berrio | es | 2 | polymetric |
mpm-es-002975 | Tú, a cuyos dedos hoy los pulsos fía
la opinión o el error de los mortales,
¿cómo, nos di, de la piedad te vales,
que entre las manos se te vuelve impía?
Esas drogas que Arabia nos envía,
recetadas por ti, son funerales;
envidian a tu pluma los puñales,
y a tus libros la más fuerte armería.
¿Cómo? Porque los hados con ... | - XXXIV - | Argensola | es | 2 | polymetric |
mpm-en-000447 | Clora, come view my soul, and tell
Whether I have contrived it well.
Now all its several lodgings lie
Composed into one gallery;
And the great arras-hangings, made
Of various faces, by are laid;
That, for all furniture, you’ll find
Only your picture in my mind.
Here thou are painted in the dress
Of a... | The Gallery | Andrew Marvell | en | 0 | iambic |
mpm-de-044078 | Der heil'ge Krieg ist neu entglommen,
Die Söhne Polens werden wach,
Wir haben unser Schwert genommen
Nach fünfzehn Jahren tiefer Schmach.
An dich, du stumme Zeugin unsrer Klage
Und unsrer namenlosen Qual,
An dich, Europa, richten wir die Frage:
Verläßt du uns zum zweitenmal?
Ist's nicht ein Kampf für deine Sache?
Ein K... | Polen an Europa | Georg Herwegh | de | 0 | iambic |
mpm-de-061986 | In Sammt und in Trauer
Liegt einsam ein Grab,
Ein Grab an der Mauer.
Kein Marmorstein deckt
Den sinkenden Hügel,
Doch drüberhin reckt
Ein Baum seine Flügel.
Ein Christuskreuz sieht
Aus blühendem Flieder
Und manchmal auch kniet
Ein Weib davor nieder.
Und gestern, als sacht
Ich vorübergegangen,
Da gab ich drauf Acht,
Was... | 4.
„Ein Herz, das zersprungen!“ | Arno Holz | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-058818 | Vteřiny dítě, sladký sonete,
což nejsi více, nežli rýmů hříčka?
Jak ruměnec, jenž zbarví dívčí líčka,
jak úsměv, který na rtech rozkvete,
jsi jako zajásání dítěte,
jak pohádka, jež děcku klíží víčka,
jak z kolébavky tichá holubička,
jež letí k těm, jichž hoře nehněte?
Ó stiš se, smutné srdce moje, též!
Tys lásky marně ... | VI. Vteřiny dítě, sladký sonete, | Antonín Macek | cs | 0 | iambic |
mpm-de-011472 | Mein Witz gab Spanien ein weites Königreich/
Es war an Kopff und Faust mir keiner endlich gleich;
Es hat des Neides Hand selbst umb mein Grab ge-
schrieben/ (ben.
Gonsalvo hat den Feind aus Hertz' und Land getrie- | XiI .
Gonsalvo. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-es-001950 | ¡Quién de tantos burdeles ha escapado
y tantas puterías ha corrido,
que le traiga a las manos de Cupido,
al cabo y a la postre, su pecado!
Más querría un incordio en cada lado
y en la parte contraria un escupido,
que verme viejo, loco, entretenido
del viento, y en el aire enamorado.
Comencé este camino de temprano,
sin... | - LI - | Diego Hurtado de Mendoza | es | 0 | iambic |
mpm-es-005262 | Hastiado de vivir a veces salgo
de mi abotargamiento sensitivo,
donde se encuentra el corazón cautivo,
y en la Quimera, como un Dios cabalgo
Y llego a los países de la nada,
abro los ojos en la turbia esencia,
y veo, en realidad de mi conciencia
sin instintos, la génesis negada
Pero al retorno, acá, donde la
... | VIII | Francisco Lles | es | 2 | polymetric |
mpm-es-000528 | Flaco, amarillo, lánguido y sediento
tiene el enfermo ardiente calentura;
con vivas ansias su salud procura,
que es el último fin de su contento.
Con discursivo y alto entendimiento
el fisco de su mal la causa apura;
empieza luego la difícil cura
y en celeste favor logra su intento.
La enfermedad más fiera y detestable... | - 1287 - Jornada I, PRÍNCIPE | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-002101 | Cándida, hermosa flor, que en la avarienta
zarza, de una censura presumida,
si deshojada no, si no ofendida,
fuiste violada de atención sangrienta.
De tus espinas el rigor fomenta
contra rústica abeja, cuya herida
afanes suda, y a tus pies rendida,
reconozca el honor que la alimenta.
Mas no, que harto castigo se aperci... | - XVII - Respondiendo a una censura que hizo una dama al romance Del botón bien redimida... | Trillo y Figueroa | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-063772 | Obláček jako labuť bílý
nad okraj vyplul obzoru,
jako sen v posvěcené chvíli
tiše se vznesl nad horu.
Tichounce plyne čistým vzduchem,
a za ním jiný v zápětí –
duši mou plní divným vzruchem,
že by se vznesla v zásvětí.
S bušením srdce k nebi zírám,
sleduji bílé oblaky –
radostnou touhou náhle zmírám:
snad je to kouř z ... | IX. Obláček jako labuť bílý | Adolf Černý | cs | 0 | iambic |
mpm-de-064640 | Vater Aller, alle Erdenkreise,
Alle Zeiten ehren dein Geboth;
Hordenwilde, Heilige und Weise
Nennen Zevs dich, Jovah oder Gott.
Großer Urquell, den ich nie ergründe,
Dahin nur beschränkst du meinen Sinn,
Daß ich immer deine Güte finde,
Und nur seh, daß ich ein Blinder bin.
Doch du gabst mir in dem finstern Stande
Das G... | 1L: Vater Aller, alle Erdenkreise, | Johann Gottfried Seume | de | 1 | trochaic |
mpm-es-000615 | Si en el poyo más limpio y más pestífero
de tu cocina fresca y aromática,
duermes por no escuchar la dulce plática
de este cautivo pobre lacayífero,
despierta de mi pena al son mortífero,
Medea pucheril, Circe fregática,
pues eres la piscina y la probática,
que me ha de dar remedio salutífero.
Vuelve los pernizarcos oj... | - 1248 - Jornada I, GALINDO | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-003796 | Veleslavný mistře!
Dej mi peněz bystře.
Jestli peněz nedaříš,
budeš zas jen tovaryš. | PŘIJDE NA TO. | Karel Dostál-Lutinov | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-033462 | Po krvi žízním! –
Po krvi drahé matkám, sestrám,
po krvi z mladých mužských těl.
Za blesku pušek, střelby z děl
porážím, kácím, trýzním –
Po krvi žízním!
Hymna moje hučí z hrdel jícnů řvoucích.
Seju smrt – a klidím vzdechy mroucích.
Národy a země do úmoru trýzním.
Po krvi žízním!
Mně na posměch je lidskost, vina, hřích... | Samomluva výbojné války. | Jan Evangelista Nečas | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-016797 | Ach k východu!
Kde slunce záře z rána vřelej svítí,
A chladněj v soumrak větérkové vějí,
Saronská růže dýše líbezněji –
Ach tam, ach tam bych samoten chtěl dlíti
Na východu!
Ach k východu!
Kde města v mořské hlubině se třpytí,
Na horách cedrů lesy tajně chvějí,
V údolí hájů pěvci jemněj pějí –
Ach tam, ach tam bych sam... | K východu. | Siegfried Kapper | cs | 0 | iambic |
mpm-en-001170 | The sea was sapphire coloured, and the sky
Burned like a heated opal through air,
We hoisted sail; the wind was blowing fair
For the blue lands that to the eastward lie.
From the steep prow I marked with quickening eye
Zakynthos, every olive grove and creek,
Ithaca’s cliff, Lycaon’s snowy peak,
And all ... | Impression du Voyage | Oscar Wilde | en | 0 | iambic |
mpm-de-060634 | Das Loos der Götter ist auch dir gefallen;
Denn du bist schön, du brauchst dich nur zu zeigen,
So wird sogar von Lippen, welche schweigen,
Wenn Jeder jauchzt, dir Lob und Preis erschallen.
Denn, die als unerreichbar vorschwebt Allen,
Die Harmonie, ist deinem Wesen eigen,
Wie sollte dich, wo du erscheinst, ein Reigen
Vo... | Die Schönheit | Friedrich Hebbel | de | 0 | iambic |
mpm-cs-069083 | Ty kniho stará tuhých, počernalých desk,
ty kniho česká věkem hnědavících listů
a velkých, v hroty nalomených liter,
v nichž dávných za nocí a jiter
mdlý stářím zrak i mladých očí jasný lesk
hledaly cestu k srdcí těšiteli, Kristu,
co duši děsil zbraní třesk,
co rval ji zloby vír –
ó, jaký z tebe vane stesk
a jaký mír!
... | NAD STAROU ČESKOU KNIHOU | Adolf Černý | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-012936 | Od ranní hory slunce vstává,
paprsky letí do kraje,
a na stromech se rosa třese
a všecky barvy zahraje.
A rosa jako z diamantů,
ty lesy v zlatém oděvu,
a každý strom a každý lístek
pln blaha a pln úsměvu.
A každá krůpěj jako oko
a les pln teplých pohledů,
ba zdá se mi, že jimi lesu
až v duši patřit dovedu.
Ba zdá se mi... | XVII. Od ranní hory slunce vstává, | Vítězslav Hálek | cs | 0 | iambic |
mpm-es-005358 | Tibia en invierno, en el verano fría,
brota y corre al fuente; en su camino
el puente pasa, toca la arquería
y mueve con sus aguas el molino.
Espumosa desciende y se desvía
después, en curso claro y cristalino,
copiando a trechos la enramada umbría
y el cedro añoso y el gallardo pino
Mírase aquí selvosa la montaña;
all... | El molino y llano de escamela | José Joaquín Pesado | es | 0 | iambic |
mpm-de-053123 | Du schlanke Frau, ich sende Dir mein Büchlein,
Und mit den Frühlingslüften kommt vielleicht
Es angeflogen in Dein stilles Dorf,
Ein Liebesgruß aus ferner, lauter Stadt.
Wenn in der Mittagsstunde Du alsdann,
Die Hände leicht gefaltet und gekreuzt die Füßchen,
Nachsinnend lehnest im Großvaterstuhl,
Gleich der Prinzessin ... | 1L: Du schlanke Frau, ich sende Dir mein Büchlein, | Ada Christen | de | 0 | iambic |
mpm-cs-057315 | Hrob zapečetěn, k němu dali stráž,
teď farizeův cech už neleká se;
jen smích jim se rtů zní: Aj, Mesiáš,
jenž umí bořit chrám a stavět zase!
Než, vítězný jásot on pojednou ztich
a ve výkřik úžasu mění se smích,
v sluch novina divná jim bije:
Ten s Golgaty vstal. On žije!
A zatím učedníkův družina
v svém úkrytu jen pláč... | Žije! | Jan Pelíšek | cs | 2 | polymetric |
mpm-cs-000566 | Noc tichá, letní,
a nebe plné hvězd.
A osamělá světla
v tmu svítí vedle cest.
Ponocný v spícím městě
odhlásil hodinu.
– Chvála Otci nebeskému
i Jeho Synu –
Přes ozářený práh
kdos’ vyšel v tichou noc
z hospody u silnice:
Dobrou noc – dobrou noc...
Noc tichá, letní,
a pozdní hodina.
– Chval každý duch Otce, Syna,
Boha Ho... | XX. Noc tichá, letní, | Karel Babánek | cs | 0 | iambic |
mpm-de-044443 | In der Eilenriede ein Wirtshaus steht,
So mancher dran vorübergeht,
Der Wirt, der nahm die besten
Plätze und reservierte sie
Den weinverzehrenden Gästen.
Herr Wirt hatt' aber manchen Gast,
Dem hatte dieses nicht gepaßt;
Er sprach in seiner Gemeinheit:
»nun geh' ich ganz woanders hin;
Ich flötje auf die Feinheit.«
Herr ... | Siehst du wohl, das kommt davon | Hermann Löns | de | 0 | iambic |
mpm-es-000089 | «¿Quién yace muerto aquí?» «Pero Mexía.»
«¿Pero Mexía es muerto?» «Antes muriendo
comenzó ahora a vivir, porque viviendo
fuera de do hora vive, no vivía.»
«¿Fue caballero?» «Sí.» «¿Y en qué entendía?»
«Ora el cielo, ora el mar, iba midiendo,
ora de Carlo Máximo escribiendo
la fama de ambos, que inmortal hacía.»
«Pues s... | - CCXXIII - Dos sonetos a la muerte de Pedro Mexía | Gutierre de Cetina | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-030934 | Sluníčko, ještě jen jednou tak poskoč si
z hor východních do oblohy,
jak tenkrát, když z dětské své postele
jsem každého rána tak vesele
své vyšvihnul mladé nohy!
Sluníčko, ještě jen jedinkrát zasměj se
tak zplna, a bez ostychu,
jak tenkrát, když oči své pozvednout
a na tebe, sluníčko, pohlédnout
jsem nedoved beze smíc... | PODZIMNÍ | Jan Neruda | cs | 5 | amphibrachic |
mpm-cs-064651 | Má duše potkat musela tu Tebe,
by křídloma se mohla vzhůru vznést,
že najde Tě v tom skvělém jasu nebe,
jsem tušila, když temnem šla jsem cest.
Vem s sebou mne! A pohleď kolem sebe –
zpěv slyším znít a květy vidím kvést,
já ke rtům nektar podám Ti, Tvá Hebe –
květ natrhám Ti, smutky Tvé chci nést.
A když se v sad můj č... | X Má duše potkat musela tu Tebe, | Tereza Dubrovská | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-010879 | Na kraji lesa, vísky opodál,
před osamělým hrobem sám jsem stál;
na hrobě zbytek chvojného tlel věnce,
hrob jakéhos prý byl to oběšence.
Před léty přišel prý sem s lidu směsí,
když po korovci mýtily se lesy
a pilný byl a s nikým neměl sporu
a pracoval vždy nejvíc do úmoru.
Jen po domovu vždy mu srdce tesklo,
a jeho oko... | HROB U LESA. | Adolf Heyduk | cs | 0 | iambic |
mpm-es-001340 | Fénix, si te ha ofendido, el pensamiento
lágrimas lloré; cuando el alba ría;
su luz me esconda, el generoso día;
solo en el mundo para mí avariento.
Niégueme el aire en mi fatiga aliento;
dulce licor, la clara fuente fría,
siga dura tristeza, a mi alegría,
y al descanso mayor, mayor tormento.
¿Cómo fuerzas tendré para ... | - XCVII - Satisfacción a sospechas | Pedro Soto de Rojas | es | 0 | iambic |
mpm-cs-009985 | Okřáli jsme; sem tam přišli hosté,
statná chasa horských Nimrodů,
hlásivších se k svému národu
celou duší, jak jen v horách roste,
a já záhy s nimi pobratřen,
se strýcovou vzácnou Lebedovkou,
v lesích, luzích skoro den co den
bezstarostně bloudil za polovkou,
ne, bych srnům život krušil mladý
nebo ptákům, s nimiž zpěv ... | II. | Adolf Heyduk | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-007620 | En tempestad sin tregua de bonanza
sufrir, llorar, de amor la pena dura,
sin ver para más grande desventura
ni en tu esquivez ni en mi dolor mudanza.
Fingir acaso en bella lontananza
dichoso porvenir a mi tristura;
ver luego disiparse su luz pura,
y, cual siempre, quedar sin esperanza
Aqueste es mi destino, Delia impía... | En tempestad sin tregua de bonanza | Julio Zaldumbide Gangotena | es | 0 | iambic |
mpm-cs-010311 | Siv nebesklon! Jak teskné pohlédnutí!
Snad nebe příliš líbalo dřív zem,
teď kaje se a v šedém hávu smutí. | 50. Siv nebesklon! Jak teskné pohlédnutí! | Adolf Heyduk | cs | 0 | iambic |
mpm-de-015223 | Der Tochter süsse
Die springt aus deinem
Kein
Der nicht aus Deiner
Sie weiss es, und empfindt
In dem sie dich | 41. An Conon der im Gefängnüss seiner Tochter Brüste saugte | Christian Wernicke | de | 0 | iambic |
mpm-de-002030 | Horaz, wenn ich mein Mädchen küsse,
Entflammt von unserm Gott, dem Wein,
Dann seh ich, ohne kritsche Schlüsse,
Dich tiefer als zehn Bentleys ein.
Dann fühl' ich sie, die süßen Küsse,
Die ein barbarscher Biß verletzt,
Sie, welche Venus, nebst dem Bisse,
Mit ihres Nektars Fünfteil netzt.
Dann fühl' ich, mehr als ich kann... | An den Horaz | Gotthold Ephraim Lessing | de | 0 | iambic |
mpm-cs-037790 | Já jí hladil černé vlasy,
líbal jsem ji v bílé čelo,
zíral v oko, jež se skvělo
blesk co mrakem z tmavé řasy.
Ó, kde jsou ty krásné časy,
kam se naše blaho dělo? –
Smutná noc a smutný den,
truchlé žití, truchlý sen.
Drahá družko mého mládí,
kterak mám se loučit s tebou?
navždy-li nás rozkolebou
vlny proudu, v dál jež p... | Na troskách lásky. | Ladislav Quis | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-012070 | Wann mich Gott für Schanden dort und für Schanden hier bewahrt,
Wann er an mir Seelen-Brot, wann er Mund-Brot nur nicht spart,
Geht mein Glücke, wie ich wil, in der allerbesten Fahrt. | 172. | Friedrich von Logau | de | 1 | trochaic |
mpm-de-057288 | Der Jüngling stoßt vom Strand im leichten Kahne,
Die Sehnsucht hat die Segel ihm gebreitet;
Wie rasch im Fantasieenoceane,
Von Westen fortgekost, dahin er gleitet!
Schon weht auf neuen Welten seine Fahne,
Wo selig er durch Paradiese schreitet,
Und Blumen pflückt, wie nimmer sie geboren
Im reichsten Lenz die heimatliche... | Der Jüngling . | Nikolaus Lenau | de | 0 | iambic |
mpm-es-001899 | Entre pajas se enciende la divina
Luz de Amor, cuyo rayo al Cielo alcanza,
paja conserva el fruto mi esperanza,
en paja el trigo su alto peso inclina.
Propiamente en su forma se examina,
la empresa a que Amor Niño se abalanza,
que una sobre otra es Cruz, la larga es Lanza;
la corta, Clavo; la más corta, Espina.
Pero la... | - I - A las pajas en las que nació Cristo | Francisco de La Torre | es | 0 | iambic |
mpm-de-043234 | Wann Esel sich solten noch heute beklagen,
Wie man sie wil wieder Gebührnüsse plagen,
So trete Schaf, Ochse, Pferd, alles Vieh, bey
Und führten auff Krieger ein mächtig Geschrey. | 1L: Wann Esel sich solten noch heute beklagen, | Friedrich von Logau | de | 2 | polymetric |
mpm-de-011822 | Auf dem Haupt trug er den Lorbeer,
Und an seinen Stiefeln glänzten
Goldne Sporen – dennoch war er
Nicht ein Held und auch kein Ritter.
Nur ein Räuberhauptmann war er,
Der ins Buch des Ruhmes einschrieb,
Mit der eignen frechen Faust,
Seinen frechen Namen: Cortez.
Unter des Kolumbus Namen
Schrieb er ihn, ja dicht darunte... | 1. | Heinrich Heine | de | 1 | trochaic |
mpm-de-039704 | So bald die Leiber nun beginnen/
Und treten auf die runde Bahn/
So merckt man wie die Schaar der Sinnen/
Jhr Absehn bald erkiesen kan.
Die Seele weiß bald zu verspühren/
Sind nur die Leiber recht bestelt/
Was Augen/ Nas und Ohren führen/
Was Schmack und Fühlen in sich hält. | Der
Sterbende
Socrates. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-de-065018 | Unsere ff. vernickelten Türbeschläge sind nach wie vor erhältlich. | Von dem Manne, der keine Zeitungen mehr las | Kurt Tucholsky | de | 1 | trochaic |
mpm-de-039288 | Was bin ich endlich doch? Ich sol die Kirch
Stein/
Ich sol der Prister Gotts/ und auch daß Opffer sein. | 180. Ein Christ ist Kirch’ und alles. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-cs-046522 | Nech ruku jak list leknínový
na klavesech juž spočívat,
to říci nelze tóny, slovy,
co hruď mi teď chce rozrývat.
Ni zvuk, ni tón, jen temné chvění,
v němž pukla struna ječící,
snad ještě dlouhé políbení
jak věčnosť slavné, mlčící.
A ruky stisk tak pevný, prudký,
pak hlavy sklon a z dveří spěch
a běžet v bouř a vichru p... | ANDANTE. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-es-002799 | Pues veis que no me han dado algún soneto
que ilustre de este libro la portada
venid vos, pluma mía mal cortada,
y hacedle, aunque carezca de discreto.
Haréis que excuse el temerario aprieto
de andar de una en otra encrucijada,
mendigando alabanzas, excusada
fatiga e impertinente, yo os prometo.
Todo soneto y rima allá... | En el prólogo de Viaje al Parnaso | Cervantes | es | 0 | iambic |
mpm-cs-045929 | Oliva prý strom je slitování,
šedé větve k prachu sklání,
ale co snů sladkých visí na ní!
Šel jsem jednou hájem olivovým
s tajemstvím své lásky tenkrát novým,
co jsem cítil – podnes nevyslovím.
Bílé mraky modrým nebem létly,
v šedém listí samý paprsk světlý
a vždy dva se v políbení střetly.
Starý sen se k staré hlavě s... | Olivový háj na Gardském jezeře. | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-004519 | Las Águilas de Carlos soberano,
al gran Filipo en cielo convertido,
quieren sobre un castillo hacer su nido
en la mitad del corazón hispano.
Ya de Clemente la sagrada mano
el cuello tiene al yugo de oro asido,
y con su bendición divina ungido
para columnas del valor cristiano.
Ya de diamantes, perlas y esmeraldas
cetro... | - CXCVI - Al casamiento de Filipo III y Margarita de Austria Nuestra Señora | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-001951 | No hay cosa más gastada, ni traída,
que la saya de Inés, y el pobre manto;
un cerrojo de cárcel no lo es tanto,
ni la playa del mar siempre batida.
No les da hora de huelga la perdida
en Pascua, ni Domingo, ni Disanto,
y tanto los aqueja, que me espanto
como no dan al traste con la vida.
La rueda de Ixión, que no sosie... | - XXXVII - Sonetos recopilados por fray Juan Díaz Hidalgo, del hábito de San Juan, capellán y músico de cámara de Su Majestad | Diego Hurtado de Mendoza | es | 2 | polymetric |
mpm-es-004667 | El cabello tendido por el manto,
que humilde el sol para corona estima,
María llega a que en su prima imprima,
amor los brazos, que ella baña en llanto.
Bendito el fruto de tu vientre santo,
dice Isabel a su querida prima,
y ella responde: Mi humildad sublima
Dios, que por ella me engrandece tanto.
El monte se conmueve... | - 4 - | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-007574 | Scheint die Hoffnung meines Lebens
Schon zu schwinden in der Lufft/
Quähl ich mich doch nur vergebens/
Und bereite mir die Grufft/
Darum weicht/ Gedancken weichet/
Daß mein Hertz die Ruh’ erreichet.
Solte denn kein Stern mehr sternen?
Der ein gut Gelücke zeigt/
Wenn ein Liebster durch Entfernen
Nur auf wenig Monden wei... | Sie wil die Abwesenheit ihres Liebstens
mit Gedult ertragen. | Johann Georg Gressel | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-057456 | Vracím se z výpravy za láskou žen,
měsíc mne provází pouze,
kůň můj už klopýtá, zděravěl plášť,
z vrboví chechtá se nouze.
Sloužil jsem paním, jež sestárly dnes,
modlí se za moje hříchy,
zatím, co na slunci lásky jsem stál,
bodláčím vzrostly mé líchy.
Lichváři sebrali dědiny mé,
zbyla mně nestálá duše,
k prázdnému žlab... | PÍSEŇ STARÉHO TRUVÉRA. | Adolf Červinka | cs | 3 | dactylic |
mpm-de-022246 | »und wie viel Jahr' ist Ihre Braut denn alt?«
Das will ich Ihnen gern gestehn:
Nach Ihrer Art zu zählen, zehn,
Nach meiner, zwanzig bald. | Die neugierige Chloe | Leopold Friedrich Günther von Goeckingk | de | 0 | iambic |
mpm-de-010607 | Weiße Freundinnen mitten im Heute
lachen und horchen und planen für morgen;
abseits erwägen gelassene Leute
langsam ihre besonderen Sorgen,
das Warum und das Wann und das Wie,
und man hört sie sagen: Ich glaube –;
aber in ihrer Spitzenhaube
ist sie sicher, als wüßte sie,
daß sie sich irren, diese und alle.
Und das Kinn... | Die Greisin | Rainer Maria Rilke | de | 2 | polymetric |
mpm-es-005756 | ¿Qué fuego, ¡ay! Dios, acá en el pecho siento?
¿Qué poderío tiene aún en mi mente?
¿Qué incendio que me hiela de repente
y hielo que me abrasa en el momento?
¿Qué agrado que me causa gran tormento
y pesar que me agrada fuertemente?
¿Qué dulce vida que amo diligente
y muerte amarga es ya la que sustento?
¿Qué herida es ... | Sonetos – III | Miguel W. Garaycochea | es | 0 | iambic |
mpm-de-006432 | Ist doch auf Erden, weit und breit,
So wenig Recht und Billigkeit,
Daß auch der allerbeste Mann
Die Unschuld oft betrüben kann!
Da klagen Sie uns Mädchen an,
Als setzten wir ins Werk der Nadel
Das höchste Lob, den höchsten Tadel;
Und was den Leumond ärger macht,
Dadurch des Hauses Nutz und Ehren,
Wie unsre Mütter, zu v... | 1L: Ist doch auf Erden, weit und breit, | Johann Georg Jacobi | de | 0 | iambic |
mpm-cs-002242 | Dokola v těch dědínách
samé bídné chatky –
zmírali v nich otcové,
zmíraly i matky.
Zmírají v nich synové,
zmírají v nich děti –
k práci, hladu, po věky
jsou tu snad zakleti.
Kovadliny zvučí v ráz
od jitra až k noci,
a Moloch vše objímá
ve ohromné moci...
Dávno, dávno před lety*
vztýčil ten lid hlavy,
ale znova zašláp’ ... | Z kraje bídy. | František Cajthaml-Liberté | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-038227 | Sybylo! ty věštná budoucnosti
Pověz předcy známou vejmluvností,
Co se všechno tenkrát přihodí? –
Co se díti bude v ten den dále,
Sám až Soudce přijde v hněvu náhle –
Sybyla pak chrchlíc, takto dí:
Hlas hned s nebe zahřmí – vše se leká –
Lid až nový strachy trne, heká,
Andělům teď mocně káže Pán:
Dělte kozly od mých ovc... | Píseň třetí. Poslední soud. | František Rajman | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-036117 | Die du die Burg dort oben bewohnst, blauäugige Pallas,
Schau mit segnendem Blick auch auf den Sänger herab!
Zwar mir zeigte sich Eros geneigt, und der rosige Bakchos
Blickt' aus dem Efeukranz schalkhaft verlockend mich an!
Doch du, Göttin, verleih zu dem Süßen das Maß und die Weisheit,
Gib mir das stille Gemüt, recht z... | 1. | Emanuel Geibel | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-062898 | Červencový večer zadýchaný,
přišel nemocného mnicha navštívit.
Na kraj lůžka sedl vedle Hany,
zlíbal mnicha, zastřel jeho očí svit.
Červencový večer, plný ticha,
potkal dnešní jitro kdesi v pralese –
do řeči se dali o snech mnicha,
jak je hrůza na svých spárech roznese.
A soucitný večer jak to slyšel,
podivil se tomu v... | MNICH (X.) | Leo Karmín | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-018240 | Nádherné tmavé růže hlava
sklání se níž a stále níž,
ráno dnes byla ještě smava,
nyní ji zvolna vadnout zříš.
Za lístkem lístek padá dolů,
neslyšíš ani tichý vzdech,
budem’ se na ni dívat spolu,
a ty svou ruku v mojí nech!
Padají lístky, na zem’ kanou,
je to jak kapek krve let,
jako bych srdce s živou ranou
potichu vid... | Růže. | Antonín Klášterský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-008182 | Suele el pastor que duerme prevenido
despertar al ladrido de algún perro,
que sigue el fiero lobo por un cerro,
animoso, tenaz y embravecido
Reconoce el ganado en el sonido
del destemplado y rústico cencerro,
y en la limpia satén de tosco hierro
prepara el desayuno apetecido
Ordeña en tarros la abundante leche
forma de... | Del pastor | Francisco Gregorio de Salas | es | 2 | polymetric |
mpm-de-013486 | Der Einsicht schadet nur Gelehrsamkeit zu große,
Besser als Brillen sieht gesunder Sinn der bloße.
Hast du erst nachgesehn, wie die Ausleger es
Verstehn, so bist du blind; sieh selber und verstehs! | 93. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-de-029139 | Aufschrei im Schlaf; durch schwarze Gassen stürzt der Wind,
Das Blau des Frühlings winkt durch brechendes Geäst,
Purpurner Nachttau und es erlöschen rings die Sterne.
Grünlich dämmert der Fluß, silbern die alten Alleen
Und die Türme der Stadt. O sanfte Trunkenheit
Im gleitenden Kahn und die dunklen Rufe der Amsel
In ki... | Frühling der Seele | Georg Trakl | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-001391 | Když cizinec se ráno probudil
v svém novém bytě, slunce zlatý jas
už proudem řinul v jeho komnatu
a ptáků zpěv jak jásot nesmírný
zněl ze zahrad, když okno otevřel.
Tu vzpomněl na svůj příchod včerejší
v to krásné údolí, kdy jezero
svítilo zlaté v záři červánků
a na zrcadle jeho hladiny
ležely květy, sváté se stromů,
n... | Když cizinec se ráno probudil | Alfons Breska | cs | 0 | iambic |
mpm-de-051252 | Mich will's bedünken fast gleich einem Schwanke,
Daß dieses Inselreich, das kleine, schwache,
Aufbäumend wie ein zorn'ger Meeresdrache,
Sich wider uns erhebt zu grimmem Zanke.
Denn
Für solchen Trotz es da in blut'ger Lache,
Es sei denn, daß vor unsrer starken Rache
Der Slaw' es wolle schirmen oder Franke.
Doch wär' es ... | 1L: Mich will's bedünken fast gleich einem Schwanke, | Emanuel Geibel | de | 0 | iambic |
mpm-de-055834 | Eine Rose, gepflückt vom liebenden Mädchen, das Thränen
Trübeten, lag, und welkte dahin,
Auf den bestäubten Blumen des Grases. Das bebende Mädchen
Liess sie fallen, die doch
Eine der mosigen war, und nur erst Knospe. Ach jetzo
Lag sie, und starb!
Blumen versammelten sich um sie, und Standen, und Bäume,
Dass sie sterben... | 1L: Eine Rose, gepflückt vom liebenden Mädchen, das Thränen | Friedrich Gottlieb Klopstock | de | 0 | iambic |
mpm-de-031030 | Mein treuer Hengst! du weißt, ich liebe dich;
Du sollst auch alt in meinem Stalle sterben;
Du weißt, nicht Zorn, nicht Wettlauf reitzte mich,
Mit deinem Blut' die Sporen roth zu färben.
Ich will nicht reich durch deine Füße werden,
Mehr bist du mir als Gold der Wetten werth,
Und warest doch von allen schnellen Pferden
... | 1L: Mein treuer Hengst! du weißt, ich liebe dich; | Leopold Friedrich Günther von Goeckingk | de | 0 | iambic |
mpm-de-013474 | Kennst du Paris und Lyon, so bist du hier völlig zu Hause,
Galliens Urbanität ward mein beneidetes Loos.
Sieh! meine Damen sind geistvoll und schön und mein edler Gebieter,
Aehnlich dem Ritter Bayard, ist ohne Tadel und Furcht. | 11. Schloß Hauteville | Friedrich von Matthisson | de | 3 | dactylic |
mpm-es-000720 | Hurta los rayos al dorado hermano,
para vestirse de su luz, la luna;
sin mirar otra palma, de ninguna
cortó racimos de oro el africano.
Gime la tortolilla, y gime en vano,
cuando el esposo que murió importuna;
sin dueño no hay en monte fiera alguna,
ni vida alegre en el discurso humano.
De la suerte que al alma al cuer... | - 1311 - Parte I, INFANTA | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-003395 | Alma, pues hoy el que formó la vida
y el que tiene poder sobre la muerte,
sólo por remediar tu eterna muerte
dio el precio inestimable de su vida,
mira que es justo que en ti tengan vida
los méritos y pasos de su muerte,
y conoce que es viento, sombra o muerte
cuando el error del mundo llama vida.
Y así podrás, saliend... | - VII - El Viernes Santo al alma | Hernandode Acunya | es | 0 | iambic |
mpm-en-000130 | Not mine own fears, nor the prophetic soul
Of the wide world dreaming on things to come,
Can yet the lease of my true love control,
Supposed as forfeit to a confined doom.
The mortal moon hath her eclipse endured
And the sad augurs mock their own presage;
Uncertainties now crown themselves assured
And peace proclaims o... | Not mine own fears, nor the prophetic soul (Sonnet 107) | William Shakespeare | en | 0 | iambic |
mpm-de-051888 | Ein Zicklein, ein Zicklein,
Das hat gekauft das Väterlein
Um zwey Schilling Pfennig,
Ein Zicklein!
Da kam das Kätzlein,
Und aß das Zicklein,
Das hat gekauft mein Väterlein,
Um zwey Schilling Pfennig,
Ein Zicklein! Ein Zicklein!
Da kam das Hündelein,
Und biß das Kätzelein,
Das da hat gegessen das Zicklein,
Das da hat ge... | Für die Jüngelcher von unsern Leut . | Clemens Brentano | de | 2 | polymetric |
mpm-es-006916 | Al despuntar el estrellado coro,
pósase en una cúspide nevada:
lo envuelve el día en la postrer mirada;
y revienta a sus pies trueno sonoro.
Su blanca gola es imperial decoro;
su ceño varonil, pomo de espada;
sus garfios, siempre actitud airada,
curvos puñales de marfil con oro.
Solitario en la cúspide se siente:
en la... | El sueño del cóndor | José Santos Chocano | es | 2 | polymetric |
mpm-es-001725 | Puedes, rosa, dejar la vanidad,
no presumas, clavel, de anacarado,
mansa azucena, ya jazmín nevado,
deje de blasonar vuestra beldad.
Grana purpúrea aprisa retirad,
brillante rosicler, gala del prado,
si de la pompa el tiempo está acabado,
vuestra pompa en retiros minorad.
Porque salió Marica de un desmayo,
flor en las ... | - VI - | Gregorio de Matos | es | 2 | polymetric |
mpm-de-024760 | Damit genung! Es ist vergebens.
In Einsamkeit
Begehrt mein Leid
Den Schluß des schweren Lebens.
Mein treues Lieben
Bringt nur Betrüben
Und schliest mich mit der stummen Pein
Hier zwischen Berg und Thäler ein.
Den sanften West bewegt mein Klagen,
Es rauscht die Bach
Den Seufzern nach
Aus Mitleid meiner Plagen;
Die Vögel... | 1L: Damit genung! Es ist vergebens. | Johann Christian Günther | de | 0 | iambic |
mpm-cs-048697 | A kovář snil: Zřel šírou zem,
jak pokreslený bílý list,
a horstva zřel a vodstva lem,
vše zrakem stih’, moh’ všady číst,
a do paláce v jeden mžik
jak do chatrče zrakem vnik’.
Nebylo Smrti. Lidé žili,
že musili, dál jedli, pili.
V tom viděl kovář v mlhavu
vyrůstat novou postavu.
O berlích v kukli babice
se vlékla, v tvá... | KOVÁŘ A SMRT (XV.) | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-es-003767 | De una mortal y triste perlesía
en su cama tendida mi alma estaba,
y como el mal los nervios la ocupaba,
ni de mis pies ni manos se valía.
El casto Amor, que Dios del cielo envía,
le dijo en ver la pena que pasaba:
«¡Suelta tus pies, tus manos te destraba,
toma tu lecho a cuestas y haz tu vida!»
Volví luego a mirarme y... | - XCVIII - | Juan Boscan | es | 2 | polymetric |
mpm-de-063136 | In Poesie und Politik
Beschränkt Berlin sich auf Kritik,
Zieht vor zu deuteln und zu rechten,
Statt in Ravenna selbst zu fechten. | [in Poesie und Politik] | Franz Grillparzer | de | 0 | iambic |
mpm-es-000132 | En un olmo Vandalio escribió un día,
do la corteza estaba menos dura,
el nombre y la ocasión de su tristura;
después, mirando al cielo, así decía:
«Tanto crezcas, ¡oh bella planta mía!,
que al más alto ciprés venzas de altura,
y tanta sea mayor tu hermosura
cuanta aquella de Dórida sería.
Crezcan a par del olmo en su g... | - XII - | Gutierre de Cetina | es | 2 | polymetric |
mpm-es-007136 | En blanca nube que esmaltada brilla,
conduce Apolo en su triunfante
carro
a Tula noble en ademán bizarro
hacia las playas de la indiana orilla;
Cuba cantando a su llegar se humilla,
y entre su choza de palmera y barro
hace resuene de Almendar al Darro
el corvo caracol que da la Antilla
Himnos de gl... | A la señora doña Gertrudis Gómez de Avellaneda en su feliz llegada | Enrique Gronlier | es | 0 | iambic |
mpm-es-001041 | Compárase a la muerte una partida,
porque es el mayor mal que dan los cielos,
(si no es peor la ausencia y sus desvelos
que el acabar tormentos con la vida).
Ausente estoy de quien de mí se olvida,
y si el estarlo aumenta desconsuelos,
¿qué sentirá una ausencia que, entre celos,
de amor y agravios vive combatida?
Viva ... | De Los cigarrales de Toledo | Tirso de Molina | es | 0 | iambic |
mpm-es-008150 | ¡Oh, nobles dirigentes de este fanal glorioso,
Egregios paladines del ideal de enseñanza,
Que alumbráis, de nuestro pueblo, la fe y confianza
En futura grandeza de un porvenir hermoso!
El más leal y modesto de vuestros profesores,
Os saluda entusiasta por este galardón,
Que, para él, es un símbolo de los magnos fulgore... | SALUTACIÓN | Remigio S. Jocson | es | 4 | anapestic |
mpm-de-055218 | Wandrer mögen gerne spähen
Von dem Vögliseck in's Land,
Sich den blauen See besehen
Und die Städte längs dem Strand:
Bregenz unter düstern Fichten,
Helles Lindau, Inselstadt,
Mörsburg zwischen Wein und Früchten,
Kostnitz, das den Rheinstrom hat;
Aber das ist nicht, was heute
Sieht der Appenzeller Hirt,
Dessen Blick die... | 3. Wie die Schwabenstädte Abt Kuno Hilfe senden | Gustav Schwab | de | 1 | trochaic |
mpm-es-000224 | Como en cera imprimir sello podría
lo mismo que en aquel fuese esculpido,
de aquel anillo, que en señal ha sido
dado de la fe vuestra a la fe mía,
el nombre me quedó que en él tenía,
desde el dedo en el alma así imprimido
que en el mismo metal fue convertido
el corazón, que mal se defendía.
Bien fue que fuese así, porq... | - CVI - | Gutierre de Cetina | es | 0 | iambic |
mpm-es-003709 | De esas rojas mejillas, envidioso,
más sangriento el rubí, de más corrido,
afrenta, que del hurto ha convencido
el nácar, Celia, de tu rostro hermoso.
El cristal desatado, de lloroso,
tu blanca frente aqueja, que ha podido
robar -lo dice él- de lo escondido
de sus senos espejo tan lustroso.
Más blanca de enojada, blanc... | - XLIII - Retrato a la hermosura de Celia | Luis Carrilloy Sotomayor | es | 0 | iambic |
mpm-de-004176 | Aus des Ufers Maiengrün
Pflückt das Kind Vergißmeinnicht.
Fröhlich sieht der Bach es blühn,
Wie's die Frühlingskrone flicht.
Kommt die Krankheit, färbt es bleich,
Legt es auf die Todtenbahr,
Führt die Seel' ins Schattenreich,
Die voll Blumentraumes war.
Die Vergißmeinnicht' im Kranz
Hatten Zeit nicht zu verblühn,
Thaue... | Ein Kranz | Gustav Schwab | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-042339 | Z čeho se as nebešťané těšit budou?
Mním, že často prozpěvují, jak též hudou. | 12. Hudebníkovo nebe. | Matěj Josef Sychra | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-004162 | Ingratos canes, para mí dañosos
que sustento del alma vuestra vida,
si es vuestra rabia en mí de sí homicida,
¿para qué en perseguirme tan furiosos?
Mas ¡ay! en vano os volverá piadosos
quien por naturaleza así os convida,
que os tiene mi razón embrutecida
hartos, hambrientos, y sin sed rabiosos.
Si os di sustento, yo ... | - 1 - Desordenados, con alusión a la fábula de Acteón | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-de-062524 | Bläulicher Flieder.
Ist das ein Grüßen!
Wirbelnde Lieder
Wehen herüber, –
Stürben lieber.
Seligsein – und das heißt büßen. | 3. Selige Grüße | Peter Hille | de | 2 | polymetric |
mpm-es-006770 | No luce el sol en el oriente un día
sin que nazca en mi pecho una esperanza;
mas ese bien de la ilusión no
alcanza
a dar consuelo a mi desgracia impía
El prisma hermoso de la infancia
mía
hízome ver la dicha en lontananza,
y soñar ese bien que no se alcanza
y con delirio el cor... | Soneto | Ignacio María Acosta | es | 0 | iambic |
mpm-de-044054 | Laßt, Freunde, das Superne,
Das Hohe, Tiefe, Ferne!
Kommt zu Verstande, pilgert
In eine Weintaberne!
Da funkeln in den Bechern
Die schönsten Himmelssterne;
Da leuchtet auf den Tischen
Die klarste Denklucerne;
Da webt ihr in des Lebens
Tiefinnerlichem Kerne;
Drum kecklich in den Winkel
Stellt eure Nachtlaterne! | [laßt, Freunde, das Superne] | Georg Friedrich Daumer | de | 0 | iambic |
mpm-cs-032157 | Již shasl den!
„Ach, sečkej jen,
až na líčko,
mé srdíčko,
Ti vlíbám sen. –
Nuž blahý sen
měj, perlo žen!
a zase přijď,
až soumrak v síť
svou vláká den!“ | Již shasl den... | Josef L. Trkal | cs | 0 | iambic |
mpm-es-003258 | ¡Oh cuánto dice en su favor quien calla,
porque de amar sufrir es cierto indicio,
y el silencio el más puro sacrificio
y adonde siempre amor mérito halla!
Morir en su pasión sin declaralla
es de quien ama el verdadero oficio,
que un callado llorar por ejercicio
da más razón por sí, no osando dalla.
Quien calla amando, ... | - XXIX - | Juan de Tassis y Peralta | es | 2 | polymetric |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.