id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-es-000589 | Aunque conozco la bajeza mía,
Delfín de Francia, y tu grandeza veo,
y es tanta la distancia, que no creo
que hay más de donde nace al fin del día.
Amor, si mi humildad y cortesía
de manera despeña mi deseo,
que ni alma tengo, ni corazón poseo
pues sólo vive en mí mi fantasía,
quien sabe que es celoso pensamiento,
discu... | - 1362 - Jornada I, FLORIS | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-001925 | Filis, en este bronce, que advertido
miré sin verte, en él más bien te veo
pues que copia de Ti mejor deseo,
que ver el propio bronce endurecido.
Si es alusión el Arte, del sentido,
mejor así tu perfección poseo,
pues a mi Fe, y no a las Sombras creo
de una luz falta, y de un color fingido.
Más que la vista, la atenció... | - XX - A una dama, a quien habiéndose pedido su galán, un retrato suyo, ella le envió la lámina en blanco | Francisco de La Torre | es | 2 | polymetric |
mpm-de-031788 | An des Lebens voller Blüthe hängt des Menschen Seele fest,
Wie des Thaues Perlentropfen in der Rose süßem Nest.
Aber wann er auf die Erde mit den welken Blättern sinkt,
Folgt er gern dem Strahl der Sonne, der ihn liebend in sich trinkt. | 28. Des Menschen Seele und der Thautropfen | Wilhelm Müller | de | 1 | trochaic |
mpm-es-007672 | ¡Tú, emprendiste bajo el albor
temprano
la áspera senda con ardiente brío,
y ahora inclinado y con andar tardío
rigiendo vas el báculo de anciano!
Torpe el sentido y el cabello cano
no te acobarden, ni en sepulcro frío
contemples con doliente desvarío
de rápido descenso el fin cercano
Fúlgida luz l... | Pro senectute | Miguel Antonio Caro | es | 0 | iambic |
mpm-cs-042716 | Vzhůru bratří! posylňtež se,
Již se rozejdeme,
Vlast jest těžkoť opustiti,
Musýme se vypraviti
Do daleké země.
Přátelé k nám přesmutní jdou,
Odebrati se chtíc,
S ními nás tak mnohé svazky
Sjednotili vroucý lásky,
Neuzříme jich víc.
Teď již synu posledníkrat
Žehná otec milý,
Matka ruce zalamuje,
Bratř, sestra hořekuje,
... | Loučení přátel na cestu se vydávajícých. | Bohuslav Tablic | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-025096 | Denně vichr nad mou hlavou
mraznou píseň zahude,
takže mnohé, nerozvité
záhy poupat pozbude.
Denně vichr nad mou hlavou
děsnou píseň zasténá –:
jeť můj život jako sosna –
vichrem sosna zvrácená! – | MŮJ ŽIVOT. | Ludvík Lošťák | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-001832 | Boscán, las armas y el furor de Marte,
que con su propia sangre el africano
suelo regando, hacen que el romano
imperio reverdezca en esta parte,
han reducido a la memoria el arte
y el antiguo valor italïano,
por cuya fuerza y valerosa mano
África se aterró de parte a parte.
Aquí donde el romano encendimiento,
donde el ... | -XXXV- | Garcilaso de La Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-de-006231 | Ich bin geboren in einem Wäschekorb,
Aufgewachsen in einem kleinen grünen Garten.
Fünf Meter lang, fünf Meter breit –
Mein Sarg wird wohl noch enger sein.
Kohlrabi, Apfelreis, Radieschen,
Waren meine Lieblingsspeisen.
Das Mädchen, das mich wartete, hieß Berta Jaensch.
In den Johannisbeersträuchern am Gartenrand
Lebten ... | Heimkehr | Klabund | de | 2 | polymetric |
mpm-es-006458 | De dos Herreras el pincel valiente
raros portentos realizó en el lino,
y émulos ambos de Rafael de Urbino
sus obras admiró la hispana gente
Otro Herrera ciñó el lauro a su frente
nombre alcanzando de Cantor Divino,
y otro Herrera su ingenio peregrino,
alzando el Escorial mostró patente.
Reyes del Arte a todos los procl... | Los Herreras | Demetrio de los Ríos y Serrano | es | 0 | iambic |
mpm-de-047263 | Ihr Herren, die ihr euch, verführt von eitler Ehre,
Den Namen starke Geister gebt,
Und bloss nach dem Gesetz, das die Natur gab, lebt,
Die ihr der frommen Vorwelt Lehre
Zum Ziel profanen Witzes macht,
Der Blindheit unsrer Ahnen lacht,
Euch lieblos des Verfalls der Bonzenherrschaft freuet,
Und Klausnerheiligkeit als Gle... | 1L: Ihr Herren, die ihr euch, verführt von eitler Ehre, | Joseph Franz Ratschky | de | 0 | iambic |
mpm-en-000353 | Can I not sin, but thou wilt be
My private protonotary?
Can I not woo thee to pass by
A short and sweet iniquity?
I'll cast a mist and cloud upon
My delicate transgression,
So utter dark as that no eye
Shall see the hugg'd impiety.
Gifts blind the wise, and bribes do please,
And wind all other witnesses;
And wilt not t... | To his Conscience | Robert Herrick | en | 0 | iambic |
mpm-de-016944 | Am Wege dort spielte ihr Kindlein,
Das glich ihr recht auf ein Haar,
Ich küßt's auf sein rothes Mündlein:
„gott seg'ne dich immerdar!“ | Der letzte Gruß . | Joseph von Eichendorff | de | 0 | iambic |
mpm-es-008982 | Sutilizando filos a la muerte,
en venenos fatales a la vida,
quiere Cleopatra, a su impiedad rendida,
dominar los orgullos de la suerte.
Observando el más duro y el más
fuerte
temido, a un áspid sordo se convida,
que cebando en la sangre de su herida,
al César tan gran púrpura advierte
Así atrevida... | Cleopatra | Francisco Diego Sayas y Ortubia | es | 2 | polymetric |
mpm-de-022975 | Das Sehn hat man umsonst, wenn nicht das Sprichwort lügt;
Verlust ist beim Besitz: wohl, dem das Sehn genügt!
Doch sagt ein andres Wort! Vom Sehn wird man nicht satt;
Wohl dem, der vieles sieht, und etwas eignes hat! | 62. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-es-004204 | Como de aquella imagen que recibe
del cuerpo, engendra amor la fantasía,
que los sentidos de la luz desvía
a su apetito racional proclive.
Así de las especies que percibe
de la razón, el puro Amor se cría;
aquel la voluntad sin ojos guía,
y este en el cielo contemplado vive.
De aquesta celestial naturaleza
es, Francisc... | - 62 - | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-003132 | Ó tenkrát růže kvetly ještě,
a slunce táhlo na západ,
a vzduchem chvěla vůně deště,
jenž na zem sprahlou právě pad’.
My hloub jsme zašli v ticho lesa,
kde chvíli jen se vzduchem nes’
vzdech táhlý brouka, jenž se třesa
do vlhké trávy znaven kles’.
A chvíli jenom trilek ptáka
se s výše ozval nesměle
a tiché tóny ořešáka
... | Ó tenkrát...! | Adolf Bohuslav Dostal | cs | 0 | iambic |
mpm-es-008708 | Traten en amorosas niñerías
otros vanos ingenios y poetas,
blasonen del aljaba y las saetas
del ídolo de amor sus poesías
Describan fuentes claras, aguas frías,
a menos prados, frescas violetas,
que en fin obras son estas imperfectas
do de ceban las vanas fantasías
Muy al revés gastaste tu talento
que el cielo os conce... | En loor a la obra de Francisco de Guzmán, publicada en 1565 | Simón de Ribera | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-021408 | Kýs hrozný stín zří lidstvo na obzoru stát
a tuší, že cos k velkému se chystá ději,
jenž přívalem sil hrozí vymknout ze veřejí
a na hromadu zvrátit celý světa řád.
To za uctění, právo jmou se pozvedat
mozolné ruce, jež se tvrdou prací chvějí – –
Teď povinnost má srdce, ve hrozícím reji
s výsostí ducha lidského se na st... | Odkaz budoucnu. | Josef Kuchař | cs | 0 | iambic |
mpm-de-046412 | Mein Gott, ich hab' aufs neu' an diesem Morgen
Der herrlichen Geschöpfe Pracht,
Und in derselben Deine Macht,
Da alles auf der Welt so schön, so wunderschön,
Mit tausend Freuden angesehn.
Ich bin fast halb entzückt, ich kann mich nicht entbrechen,
Es muß und soll mein Mund von Deinen Wundern sprechen.
Allmächtiger Schö... | 1L: Mein Gott, ich hab' aufs neu' an diesem Morgen | Barthold Heinrich Brockes | de | 0 | iambic |
mpm-es-006043 | El breve tallo, que en labor paciente
hoy empieza a romper la tierra dura,
árbol será mañana, cuya altura
hasta los cielos llevará su frente
Al cansado arador sombra clemente
dará en su hojas y en su fruto hartura;
a su pobre heredad cerca segura;
a su humilde cocina brasa ardiente
Y una y otra, robusta y vividora,
lue... | En el segundo aniversario de la instalación de la república | Eliseo Giberga | es | 2 | polymetric |
mpm-es-009213 | Suspende o Musa el ya sextino canto,
de fúnebre Ciprés ciñe la frente,
y en ocasión de pena tan urgente,
cubre la faz con tenebroso llanto.
La noche oscura con su negro manto
cubra la luz que más resplandeciente
se ostenta, y desde Ocaso, hasta el Oriente,
caos sea todo, y prodigioso espanto
Clavado el eje móvil de la ... | A la muerte del doctor Juan Pérez de Montalbán | Amador Leal de Caravallo | es | 0 | iambic |
mpm-cs-000580 | Už na všem leží sníh,
však nové jaro skryto je
ve hnědých pupencích.
Už bíle prokvet vlas,
a přece novým květem vždy
rozkvétá srdce zas. | NOVÉ KVĚTY. | Karel Babánek | cs | 3 | dactylic |
mpm-de-020706 | Sinnst du noch den alten Schmerz? –
Sieh, schon aus der Erde Gründen
dringen Knospen himmelwärts,
blühend Leben zu verkünden;
aus dem dunklen Bann der Nacht,
aus des Winters starren Banden
ist in lichter Morgenpracht
sonnenfroh der Lenz entstanden! –
Lächelnd sucht der goldne Strahl,
ob sich hinter dichten Hecken
nicht... | 1L: Sinnst du noch den alten Schmerz? – | Clara Müller-Jahnke | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-026328 | Zevnějších je také třeba známek
o duchu té republiky naší –
nechť navrhne tedy páter Šrámek,
že se na tom ministerstvo snáší:
že svůj prapor nyní doplníme,
žlutobílým pruhem vatikánským,
lva pak v znaku našem zaměníme,
pěkným černým rakem velikánským.
Učenci pak podpoří ty věci
– vzbudí kritiku-li změna taká –
že už Ži... | VĚCI NEJBLÍŽE PŘÍŠTÍ | Josef Svatopluk Machar | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-045362 | Bringt der Frantzose dann nicht eine Tracht herfür,
Die uns unnachgeäfft von Weibern könne bleiben?
Sie wollen uns wol gar aus unsern Kleidern treiben,
Und sacken so in Wämst und Hosen ihre Zier.
Viel Federn stecken sie auff ihre Hütte hin,
Ihr Haar muß der Barbier nach unsrer Art verschneiden:
Nichts mangelt als das T... | 12. | Daniel Czepko von Reigersfeld | de | 0 | iambic |
mpm-cs-029817 | Ať mramor vzletá v gothické tam květy,
či dřevo kříže tíhou v zem se hroutí,
zříš u hrobu přec jednu hruď se dmouti
a jedny chvět se modlitbami rety.
Od země k nebi táhnou zbožné vzněty,
a po skončené žití toho pouti,
jak my jsme pnuli, nad námi zas pnouti
se budou dlaně, zníti zbožné věty.
Od sféry k sféře, k věkům z ... | Pieta. | Augustin Eugen Mužík | cs | 0 | iambic |
mpm-de-011960 | Ein auf den Ruhm erpichter Bär
Kam bey sich selbst auf die Gedancken,
Die Nachwelt würd es ihm verdancken,
Vernähme sie, wie groß er einst gewesen wär.
Er sprach darüber seine Jungen,
Ich sehe, sagt er, mich gezwungen,
Daß ich den grossen Cörper messe,
Damit ich dessen seltne Grösse
Der Nachwelt so vor Augen lege,
Daß ... | I. Der ruhmsüchtige Bär. | Johann Jacob Bodmer | de | 0 | iambic |
mpm-es-007232 | Contemplando callaba embelesado,
feliz visitador, a dos doncellas,
tan puras y graciosas como bellas,
y bellas ambas en el mismo grado:
mas, apenas llegaste, y el estrado
alto asiento te diera en medio de ellas,
como ante el sol se apagan las estrellas,
así se oscurecieron a tu lado,
que, como el mismo sol humanas teas... | A Elena | Clemente Althaus | es | 0 | iambic |
mpm-es-002446 | Vuestros coplones, cordobés sonado,
sátira de mis prendas y despojos,
en diversos legajos y manojos,
mis servidores me lo han mostrado.
Buenos deben de ser pues han pasado
por tantas manos y por tantos ojos,
aunque mucho me admira en mis enojos
de que cosa tan sucia hayan limpiado.
No los tomé porque temí cortarme
por ... | Quevedo contra Góngora | Quevedo | es | 2 | polymetric |
mpm-de-045800 | Willst du den Frieden dir erstreben,
Der aller Güter höchstes heißt,
So sieh in Welt, Natur und Leben
Nur einzig Stoff für deinen Geist!
Bewält'ge alle Schickssalsspenden,
Das Glück, das Leid, mit jener Macht,
Die in des Bildners weisen Händen
Aus rohem Marmor Götter schafft!
O schwinge die gefeite Wehre,
Die huldvoll ... | 1L: Willst du den Frieden dir erstreben, | Betty Paoli | de | 0 | iambic |
mpm-de-030062 | Hab' in der Nacht ein Mädchen gesehen,
Die Rose, die sie im Herzen trug,
Schlug aus ihren Wangen.
Mir ist dann jenes Geheimnis geschehen,
Das nur die Nächte den Nächten gestehen,
Daß zwei zu einer Gottheit werden,
Und Himmel und Sterne und Erden vergehen. | [hab' in der Nacht ein Mädchen gesehen] | Max Dauthendey | de | 0 | iambic |
mpm-cs-036317 | Je rájem krásným naše milá vlasť;
však právě milostným že rájem jest,
musí i škodolibých hadů mít,
jenž dovedli by naše Evy svést.
My dlouho žili v míru, bez hadů,
až přec se nad námi kdos smiloval,
a aby již ten had byl pořádným
nám jej v podobě – jistých pánů dal.
A Evy naše – slabá stvoření
již úprkem v moc jejich k... | XX. Je rájem krásným naše milá vlasť; | Josef Jiří Stankovský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-008733 | Despoja el cierzo al erizado suelo
del verde y hermosísimo atavío;
detiene el curso el presuroso río,
porque a sus sueltas aguas prende el hielo
El cielo, vuelto en nubes, muestra el velo,
el viento sopla proceloso y frío,
el mar, bramando con hinchado brío,
corrientes montes de agua sube al cielo.
Asoma la florida pri... | Soneto | Agustín Tejada Páez | es | 0 | iambic |
mpm-es-008637 | ¿A quién me quejaré de mi enemiga?
¿Al tiempo? No es razón, que me ha burlado
¿Al cielo? No es juez de mi cuidado
Ni al fuego, pues el fuego me castiga.
¿Al viento? Ya no escucha mi fatiga,
que está en mis esperanzas ocupado
¿A Amor? Es mi enemigo declarado
y en condenarme piensa que me obliga.
Ya, pues ninguno de mi p... | Soneto | Luis Barahona de Soto | es | 0 | iambic |
mpm-cs-006670 | Ovšem růže sladce dýše,
Když na keři vykvítá,
Ovšem libě zefír věje,
Kdyžto Vesna přivítá.
Ovšem jasně hvězdy noční
S nebe dolů hlédají,
Ovšem u potoka krásně
Pomněnky se modrají.
Ale panna dýchat může
Sladčeji než zefír, růže,
I nad hvězdy, pomněnky,
Svítí oči milenky. | 9. Ovšem růže sladce dýše, | Vincenc Furch | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-059040 | Weh dir wenn du es sagst, weh dir wenn du's verschweigest,
Wohl dir wenn, was du weißt, du halb im Schleier zeigest. | 61. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-es-001107 | Este prolijo y tenebroso día,
el cual con piedra negra notar quiero,
memoria es dignamente del primero
de mi vida, si es vida aquesta mía.
Entonces lo lloraba en profecía,
y de su soledad tomando agüero,
en tanto que viviere ya no espero
tener en él sucesos de alegría.
Odioso me será, y odioso sea
al cielo y a la tierr... | - XLII - | Argensola | es | 0 | iambic |
mpm-cs-009898 | Poskočil si koník
svojí nožkou hravou,
uklonil se Oldra
svojí rusou hlavou:
„Děvče-li jsi, pověz,
nebo lesní víla,
jež se k omámení
jezdce přizdobila.
Nejsou bílé nožky
z pelu jen a z květu?
nemění se ručky
na křídelce k letu?
Nejsou tvoje vlasy
slunka paprsleky,
neobýváš tůni
horské této řeky?
Je-li z bílé příze
čeche... | VIII. | Adolf Heyduk | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-004325 | Humíllense a tu sacro Mausoleo
fuerte David y Salomón prudente,
el rebelde gigante del Oriente
y el idolatra del contrario polo;
y a tu pendón crucígero, que solo
fue del África y Asia rayo ardiente,
cuantos beben la bárbara corriente
de Eúfrates, Nilo, Ganges y Pactolo.
La religión y la justicia lloren,
oh pacífico Nu... | - CXCVII - | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-018663 | V tvé duši dlouho ležel stesk a žal,
než zaplanul tam štěstí jasný žeh,
a i ten slední stín, jenž na ně leh’,
bych s čela tvého rád ti vylíbal.
Však marně hoří na něm rtů mých pal,
dál tkví tam stín po přešlých mračných dnech
a dlouhých nocích, jak jej smutek stkal
a opuštěné duše přivál vzdech.
Ten stínů stín, má duše... | V TVÉ DUŠI DLOUHO LEŽEL STESK... | Antonín Klášterský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-001093 | ¡Oh piadoso cristal, que me colocas
(estando en su querer tan apartado)
de aquella dulce mi enemiga al lado,
mientras se cubre con injustas tocas!
Veo juntos los ojos, veo las bocas,
y su divino rostro no alterado;
¿Haste por dicha el corazón mudado,
y sus desdenes ásperos revocas?
En parte creo que sí; porque no puede... | - XX - | Argensola | es | 0 | iambic |
mpm-es-005983 | ¡Ah!, os lo ruego, ojos míos, quered serme
corteses;
suministradme llanto,
brindadme la fontana
que no se seca nunca, del agua de mi pena;
¡por esta vez al menos suministradme lágrimas!
Siento un dolor tan fuerte que vela mi
garganta,
que me hiela la sangre y mi hál... | Remy Belleau | Fernando Maristany | es | 4 | anapestic |
mpm-cs-034286 | Až jí bude zvoniť umíráčkem Rus,
aby Anglie jí přišla na funus. | Sylvestrové přání na rok 1879. (Sultanii.) | Rudolf Pokorný | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-020150 | Du seyst dem Vater gleich; da sagt der Vater: nein;
Die Mutter saget: ja; der Mutter stimm ich ein. | 1L: Du seyst dem Vater gleich; da sagt der Vater: nein; | Friedrich von Logau | de | 0 | iambic |
mpm-es-002635 | ¿Tan grande precio pones a la escama?
Ya fuera más barato, bien mirado,
comprar el pescador, y no el pescado,
en que tanta moneda se derrama.
No el pescado que comes, mas la fama,
lo caro y lo remoto, es lo preciado,
pues de los peces de otro mar cargado
lleva tu sueño vuelcos a la cama.
Y envidio al que te vende la mu... | Reprehesión de la gula | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-es-006688 | Ama lo amargo y lo duro
que entraña la vida humana,
y no haya en ti, en lo futuro,
transacción con la nirvana.
Saca tu fe del obscuro
rincón de abulia y desgana
y haz de ella fruto maduro
para tu hambre de mañana.
El sol que te queme el músculo
te hará, en la lucha, más hombre
y tu hogar más claro y fuerte;
y así en el... | GRITO DE ALERTA I | Fernando María Guerrero | es | 3 | dactylic |
mpm-de-052322 | Es scheint mir ein Erbfehler der Deutschen, ihre Gemeinheiten immer ethisch rechtfertigen zu wollen. | Bettschnüffler | Kurt Tucholsky | de | 0 | iambic |
mpm-de-037488 | Hoch von des Weinbergs Gemäuer winkt röthlich Proserpinas Apfel,
Welcher nach Stürmen die Brust süß mit Vergessenheit labt.
Süßer doch labt es, beim Lächeln Aurorens, der Stürme zu denken.
Schöne, feindselige Frucht! nein, ich berühre dich nicht! | 1L: Hoch von des Weinbergs Gemäuer winkt röthlich Proserpinas Apfel, | Friedrich von Matthisson | de | 3 | dactylic |
mpm-es-006831 | No de rizosas plumas el mullido
cómodo lecho mi pereza ansía,
sino de blando césped en la umbría
fresca arboleda solitario nido;
un cielo azul; el lento y sostenido
gotear de la fuente en la vacía
sonante roca, y el olor que envía
el pino por las auras removido
Broten luego al caer el sol poniente,
creciendo con la som... | Pereza | Ricardo Gil | es | 2 | polymetric |
mpm-es-008241 | Ausentome de ti, ¡paterno Sado!
mansa corriente, deleitosa, amena,
en cuya playa el nombre de Filena
he mil veces escrito y mil besado.
No me verás, en medio a mi ganado,
tañer más la amorosa y blanda avena,
a cuyo susurrar ibas, serena,
a confundirte con el mar salado.
Debo blandir, por orden de la suerte,
cayados no:... | Despedida | Manuel María Barbosa de Bocage | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-030013 | Měla jsem temný, těžký sen:
Mně zdálo se, že nebyla jsem svojí,
že k cizímu poutána srdci jen
jím dýchala jsem, jím svůj život brala.
Byl jeden tluk, ač bylo srdce dvojí.
Já sama sebe více nepoznala.
Zřela jsem peruť skleslou, schromenou,
svou pyšnou mysl otrokyní jiné,
svou jarou sílu mdlou i zlomenou,
své bídné srdce... | Těžký sen. | Berta Mühlsteinová | cs | 0 | iambic |
mpm-de-036258 | Herrgott, ich rieche Frühlingsluft!
Es liegt so was wie Veilchenduft
Um alle grünen Sträuche.
Jetzt kommen vor die Ladentür
Die Krämersleute all herfür
Und wärmen sich die Bäuche.
Nun hat die Sonne wieder Kraft.
Das ist die Zeit der Leidenschaft,
Wo alle Böcklein springen.
Will mir ein Mädchen gnädig sein,
Dann könnt e... | Frühlingsahnung | Ludwig Thoma | de | 0 | iambic |
mpm-cs-042342 | Ten pán jako Holofernes hloupý není,
Aby bral svou hlavu v bitvu, k obležení.
Nemá ovšem proč se báti Judyty,
Předc však chodí z boje vždycky ubitý. | 15. Na vojenského velitele. | Matěj Josef Sychra | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-057722 | Wer zu unsers Schöpfers Ehren,
Mit befriedigtem Gemüthe,
Sein Vergnügen will vermehren,
Riech’ im bunten Blumen-Reich,
Mit Bedachtsamkeit, zugleich
Rosen und Orangen-Blühte.
Dem Geruch recht lieb zu kosen
Sind ja wol die holden Rosen
Wunderwürdig zugericht.
Recht mit Balsam eingemischet
Ist was aus der Rose bricht,
Und... | Harmonie des Geruchs. | Barthold Heinrich Brockes | de | 1 | trochaic |
mpm-de-061706 | Ist's nicht schier, um zu verzweifeln,
Wenn ich sehn muß, wie sie's treiben,
Die da singen, die da schreiben
In dem weiland Dichterwald!
Und du läßt es dir gefallen,
Deutsches Volk, und nimmst von allen,
Was sie bringen heiß und kalt:
Statt des Wahren nur das Reizende,
Statt des Schönen nur das Beizende,
Statt des Tief... | 58. | Emanuel Geibel | de | 1 | trochaic |
mpm-de-005028 | Wjr würden uns nicht so erfreun,
Daß andre voller fehler seyn,
Wenn wir dergleichen fleck und kletten
Nicht an uns selber hängen hätten. | Vermischte Getichte. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-de-049029 | Daß unter Tausenden ein weiser Mann
Kein gutes Weibchen finden kann:
Das wundert mich recht sehr.
Doch wundert mich noch mehr,
Daß, unter Tausenden, ein weiser Mann
Nicht Eine gut sich machen kann. | 40. Auf ebendenselben | Gotthold Ephraim Lessing | de | 0 | iambic |
mpm-de-008955 | Die kleinen Lieder, die dem Herzen
Entspringen mit dem Thränenquell,
Sterne der Thränen mild und hell,
Geben noch Lind'rung meinen Schmerzen,
Schimmern durch meine Nächte hell.
Auch diesen Born seh ich bald trocken,
Kalt und erstorben bald den Blick,
So Lied als Thräne bleibt zurück,
Im Herzen, dessen Pulse stocken,
Un... | Letzter Trost . | Justinus Kerner | de | 0 | iambic |
mpm-en-000816 | If I leave all for thee, wilt thou exchange
And be all to me? Shall I never miss
Home-talk and blessing and the common kiss
That comes to each in turn, nor count it strange,
When I look up, to drop on a new range
Of walls and floors ... another home than this?
Nay, wilt thou fill that place by me which is
Filled by dea... | Sonnets from the Portuguese 35: If I leave all for thee, wilt thou exchange | Elizabeth Barrett Browning | en | 0 | iambic |
mpm-cs-046180 | Done Pedro, proslavený muži,
ty ženichu věčný bez vady,
Donnu Elviru kdy, sličnou růži,
přesadíš do svojí zahrady?
Každý večer stojíš u balkonu,
bez konce je tvoje vzdychání,
srdce tvoje bouří v jednom stonu,
div neklesne v propast zoufání.
A přec záříš jako čerstvá kytka,
nechť se v slunci pleš tvá zablýská,
za to pře... | Španělská romance. | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-033849 | Kein begehrtes nie verwiedern,
Kein verwiederts nie begehren,
Macht bey Hohen, daß dann Niedren
Hofe-Gunst mag lange wären. | 64. | Friedrich von Logau | de | 1 | trochaic |
mpm-de-060904 | Greise sinnen.
Eine große graue Spinne.
Netze schleiern,
Fäden rinnen.
Die jahrhundert grauen Wälder
Tragen ernst den alten Himmel,
Und verdorrte, alte Lippen
Nippen an dem kalten Horte
Längstverglühter alter Worte. | [greise sinnen] | Max Dauthendey | de | 1 | trochaic |
mpm-es-007120 | ¡Cuán alegre está el baile do se
escuda
el mortal cuidadoso tras su velo!
¡Cuántos ojos que miran con recelo,
cuánta voz de falsete que saluda!
Después del vino la franqueza ruda
hierve en la sangre con su tosco anhelo,
y ruedan las caretas por el suelo
y aparece la faz roja y desnuda
¡Cómo imita l... | Febrero | Rudolfo Figueroa | es | 2 | polymetric |
mpm-es-002124 | Cual de Venus el hijo piadoso
que en desgracia de Juno navegaba,
y en alterado mar favor le daba
Neptuno con Tridente poderoso.
Así pensé del tuyo, en el penoso
piélago do mi barca se anegaba,
que ha quien un cetro tal se le entregaba
se diera el mismo corazón gracioso.
Si eres tan noble, Aliso, cual se siente,
una cos... | Al mismo | Diego Ramírez Pagan | es | 0 | iambic |
mpm-cs-062756 | Vyšlo z mody divadlo,
kdo tam zůstal, utone.
V pravý čas ho napadlo
pěstit látky pohonné.
Je to fair play nebo ne?
Zdráv buď, mistře Čehone! | BENZINOVÝ KRÁL. | František Zavřel | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-034551 | Was ist der schwache Mensch/ als Erde von der Erden/
Die zu bestimmter Zeit muß Staub und Asche werden. | Ubersezte Spruch-Reimen. | Hans Assmann von Abschatz | de | 0 | iambic |
mpm-es-008164 | Si plugo a Carlos con la regia mano,
que a Marte arrebató palmas sin cuento,
alzar del suelo el mágico instrumento
a que gloria inmortal debe Tiziano;
si vio Velázquez de su dicha ufano
premiar todo a Filipo su talento,
dando a su efigie en ínclito ornamento
la roja insignia del Patrón hispano:
hoy a despecho de la env... | Al primer pintor de cámara don Vicente López | Juan Nicasio Gallego | es | 2 | polymetric |
mpm-es-001169 | Otro ejemplo me da tu providencia
de otra dicha, Señor, desvanecida,
otro consuelo a mi modesta vida,
otro motivo para mi paciencia.
El que asciende feliz con la opulencia,
y del peso que lleva se le olvida,
recele más violenta la caída,
cuando se acerque más a la eminencia.
Fue polvo en un instante el suntuoso
alcázar... | - LXVII - Otro sumamente bien afortunado en toda la vida, que murió infeliz y aceleradamente | Luis de Ulloa y Pereira | es | 2 | polymetric |
mpm-de-027076 | Entbehren stets, und stets entbehren,
Und lügen, daß man gern entbehrt!
Hat Greisenweisheit unsern Tagen
Als tiefren Sinn nur das bescheert!
Fahr hin denn, Inhalt alles Lebens,
Fahr hin mit dem, der dir entsagt!
Sei du Genosse meines Strebens,
Der stolz sich an das Höchste wagt!
Und fielst dem Neid du des Geschickes,
D... | 1L: Entbehren stets, und stets entbehren, | Otto Roquette | de | 0 | iambic |
mpm-es-004398 | Suspenso está Absalón entre las ramas
que entretejen sus hojas y cabellos,
que los que tienen la soberbia en ellos
jamás espiran en bordadas camas.
Cubre de nieve las hermosas llamas
al eclipsar de aquellos ojos bellos,
que así quebrantan los altivos cuellos
las ambiciones de mayores famas.
¿Qué es de la tierra que usu... | - CIV - De Absalón | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-024947 | Dein Spiegel zeigt dir deiner Schönheit Flucht;
Die Uhr, wie schnell die edeln Stunden schwinden:
Das weiße Blatt hegt deines Geistes Frucht,
Und diese Wissenschaft kann dir dies Buch verkünden.
Die Runzeln, die dein Spiegel wahrhaft zeigt,
Sie werden dich an offne Gräber mahnen:
Und wie des Weisers Schatten vorwärts s... | 77 | William Shakespeare | de | 0 | iambic |
mpm-es-002908 | La en méritos, en gracia caudalosa,
mar abundante, de virtudes fuente,
en su ocaso tan luz como en su oriente,
tan sol selecto, como intacta rosa:
La en vida, en cuerpo, en alma gloriosa,
tuvo aun antes del ser a Dios presente,
porque no cupo en El estar ausente
de tal Hija, tal Madre, y tal Esposa:
La en quien halló l... | - XI - A la asunción de María a los cielos | Lope de Zarate | es | 2 | polymetric |
mpm-de-040554 | O Muse! – Ja: ich liebe meine Muse.
Es ist ein schönes Weib und jung an Jahren!
Nicht allegorisch und abstract confuse,
sie schaut mich an mit Augen braun und klaren.
Sie redet zu den Männern in der Blouse,
wie auch zu denen, die auf Gummi fahren,
und trägt nicht blaue Strümpfe, sondern keine,
denn sie ist stolz auf ih... | 1L: O Muse! – Ja: ich liebe meine Muse. | Otto Erich Hartleben | de | 0 | iambic |
mpm-cs-043777 | Na vlnách se pochyb klátí
loď má, kterou zora zlatí.
Sám si pevně řídím vesla,
nedbám, že se bouře snesla,
obzor kalí, v moři skály
šklebí se už na mne z dáli.
Co mně do vln, vichřic hněvu?
Já se modlím v ranním zpěvu:
Per ardua ad astra!
Je člověk prach, jenž marně stihá kolesa,
však svýma rukama by strhl nebesa.
Štít... | Ad astra! | František Táborský | cs | 2 | polymetric |
mpm-es-000683 | Enferma Clori de tus ojos bellos,
y por mandarlo físico inhumano,
consulta el permitir que alguna mano
sacrílega le corte los cabellos.
¿De qué sirviera, le responden ellos,
habernos hecho el cielo soberano
prisión de amor, si el pensamiento vano
no se enlazara fuertemente en ellos?
Bien dice, Clori, y es razón que huy... | - 941 - Acto I, CARDENIO | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-006267 | Jak adagio tiché melodie
mír večera si nad krajinou zpívá,
a v bouři srdce svatý klid mi lije,
a jako venku, v duši mé se stmívá.
Až zastihneš mne, drahá, v také chvíli,
nech dosnít nálad mojich těžké dumy.
Vždyť nemám pro život nejmenší síly,
vznět každý smutek v zárodku mi stlumí.
Však k nohoum si sedni, v klín vlož ... | V náladě večerní. | Karel Rožek | cs | 0 | iambic |
mpm-es-006252 | En campos de oro y gules, grifos de gule y oro
rampantes En cuarteles de azur, lises de plata
Y sobre alta cimera, cual triunfal catarata,
plumas verdes cayendo con bizarro decoro.
Claras voces de fama, áureos rayos de gloria,
estos signos lucientes son,
en el limpio escudo
que mis nobles abuelos, con... | Blasón | Manuel José Othón | es | 4 | anapestic |
mpm-es-000537 | Si en la región líbica o maura
nacido hubiera este mi amor inmenso,
a tus altares ofreciera incienso,
condesa ilustre, celestial Lisaura.
Eres de aquesta vida aliento y aura,
y el alma propia muchas veces pienso,
pues con morir me dejas indefenso
el cuerpo que en tu vida se restaura.
Ya las enigmas de un desdén descifr... | - 761 - Acto I, TURBINO | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-006983 | Castillo que decoras la ribera,
boscaje que decoras el castillo,
paloma que estremeces el tomillo,
onda que vas por la corriente fiera;
espuma virginal, brisa ligera,
canción de trovador, canto sencillo,
estrella que en el Rhin hundes tu brillo,
Loreley de la verde cabellera;
cisne de nieve, pájaro sagrado,
esquife del... | WAGNERIANA – I. LOHENGRÍN | Rubén Darío | es | 0 | iambic |
mpm-es-007245 | Tanto conozco esta ciudad pequeña,
su mar, su caserío, su laguna,
que el corazón la mira y la desdeña;
no encuentra en ella novedad alguna.
Y una vez en mi vida, sólo en una
-tanto el amor la eternidad enseña-
noche de niebla azul, anhelo y luna,
el alma vi de mi ciudad que sueña
La más bella y amada compañía,
con la l... | Soneto | Julio Munizaga Ossandón | es | 2 | polymetric |
mpm-de-028384 | Nimm dieß Gedicht, gewebt aus Lieb' und Leiden,
Und drück' es sanft an deine zarte Brust.
Was
Was
Unglücklich Paar! und dennoch zu beneiden;
Sie kannten ja des Daseins höchste Lust.
Laß süß und bitter denn uns Thränen mischen,
Und mit dem Thau der Treuen Grab erfrischen.
Den Sterblichen ward nur ein flüchtig Leben:
Die... | 1L: Nimm dieß Gedicht, gewebt aus Lieb' und Leiden, | August Wilhelm Schlegel | de | 0 | iambic |
mpm-cs-035312 | A zasednouce k stolu prostřenému
Hned pustili se chutné do kávy.
„Nuž, Vladimíre!“ počal k druhu svému
Jaroslav zvedna zrak svůj tázavý;
„Já zadosť učinil jsem ptání tvému,
Teď řada na tobě! Jak žiješ? Vidím,
Že’s konečně zas přilnul trošku k lidím?“
„„Jsem nyní šťasten!““ „Tedy Bohu díky!
A jak se stal as ten div přev... | III. | Gustav Pfleger Moravský | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-020722 | Tak nezjaří ni vesny dech,
jenž paprskem se s modra shýbá,
kdy prvou vůní květů všech
mě v unavené skráně líbá.
Zda políbením blaženců,
kdy vítají svých milých duše,
či ústům mladých milenců, –
zda závidím jich rajské tuše?
Těch políbení útlý vznět
tek hluboko mě nedojímá,
ni žehnající matky ret,
když v náručí jí poupě... | JEDNO POLÍBENÍ. | Eliška Krásnohorská | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-039459 | ACH, kdo zapomíná,
nemiloval;
z marného jen srdce
přisliboval.
Ach, kdo zapomíná,
na tom světě,
už mu nikdy štěstí
nevykvete.
Ach, kdo zapomíná
potěšení,
tomu v ruce kvítek
v trn se změní.
Ach, kdo zapomíná,
těžce hřeší,
toho Pánbůh nikdy
nepotěší! | ACH, KDO ZAPOMÍNÁ. | Josef Václav Sládek | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-068282 | Jediným pohledem vše obejmout,
co v životě ti bylo drahé,
jediným skokem zpět se rozběhnout
v dny, jež jsou jitřní rosou vlahé!
Je ti, jak by kdos pohled přesladký
vysílal z dálky, jím tě líbal,
a vždy ti třeba je té pohádky,
jíž by ses ve sny ukolíbal.
Vždy obracíš se, chceš cos zachytit,
ač smrt již nemá probuzení,
v... | POHLED ZPĚT. | Maryša Šárecká | cs | 0 | iambic |
mpm-en-001107 | I
Ere frost-flower and snow-blossom faded and fell, and the splendour of winter had passed out of sight,
The ways of the woodlands were fairer and stranger than dreams that fulfil us in sleep with delight;
The breath of the mouths of the winds had hardened on tree-tops and branches that glittered and swayed
Such wonder... | March: An Ode | Algernon Charles Swinburne | en | 2 | polymetric |
mpm-cs-032575 | Zjev staré panny závistivý
je čas, jenž v divém hněvu svém
se skrání světa půvab snivý
zahání čínským vějířem.
Proč v skříni úšklebnými slovy
svál střevíčků mých svůdný vděk
a růžový šat atlasový
i kouzlo bílých punčošek?
Juž zanedbán vlas kadeřavý,
ni lící nádech růžový,
ni velkých očí pohled žhavý
víc štěstí snů mých... | Poslední páže. | František Ulrich | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-067616 | Čaroděj, podzim, máj tu vyčaroval,
co barev odstínů tu jemných snes'!
je sen to, jenž tvou duší přelét' dnes?
vzpomínka, již jsi v krytu duše schoval?!
Ne, skutečnost! ať užaslé mneš zraky,
tu stojí před tebou a plane, hoj,
přírody slední barev ohňostroj
nad Prahou blankytnými pod oblaky.
Jsou z bronzu, zlata, purpuru ... | PETŘÍN | Xaver Dvořák | cs | 0 | iambic |
mpm-es-001811 | Los campos de Madrid, Isidro santo,
cielos parecen más, gloria parecen,
pues cuando aráis, los Ángeles se ofrecen
a labrarlos gozosos entre tanto.
Fertilizaste con alegre llanto
su terrestre dureza, donde crecen,
las memorias, que tanto os encarecen,
y que al Tartáreo seno dan espanto.
Alábese Madrid, goce su suelo
en ... | - L - Al mismo tema | Francisco de Medrano | es | 0 | iambic |
mpm-de-019363 | Das Rühmen machet den nicht stolz, der würdig ist,
daß wir ihn ehren:
Das Loben blähet den nur auf, der nicht gewohnt, sein
Lob zu hören. | Uebersetzung. | Barthold Heinrich Brockes | de | 0 | iambic |
mpm-de-046949 | Du lachst, weil ich dich liebe,
Hast deinen Spott mit mir;
Schön bist du von Gesichte,
Doch fehlt das Herze dir.
Darum sind deine Wangen
Als wie der Schnee so weiß;
Und deine blauen Augen
Die sind so kalt wie Eis.
Wenn andre Mädchen lieben,
Dann bist du ganz allein;
Es blühen keine Rosen
In deinem Gärtelein.
Ein Garten... | Der taube Garten | Hermann Löns | de | 0 | iambic |
mpm-es-004771 | Lloré y canté de amor la saña ardiente,
y lloro y canto ya la ardiente saña
de esta cruel, por quien mi pena extraña
ningún descanso al corazón consiente.
Esperé y temí el bien tal vez ausente,
y espero y temo al mal que me acompaña,
y en un error, que en soledad me engaña,
me pierdo sin provecho vanamente.
Veo la noch... | - XLV - | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-de-062643 | Wer etwas lernen will, der muß dazu drei Gaben,
Von obenher, aus sich, und auch von außen haben.
Die Fähigkeit, die Lust und die Gelegenheit;
Die drei wo fehlen, kommt ein Lernender nicht weit.
Zum Lernen Fähigkeit muß Gott dir selbst verleihen,
Weil in fruchtbarem Grund Fruchtbäume nur gedeihen.
Die Fähigkeit ist todt... | 37. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-de-056237 | Komme Tod! ach süsser Tod!
Lieblich scheinet mir dein Wüten/
Hau mit deiner Sensen zu/
Setz den schwachen Geist in Ruh;
Denn kein Glücks-Schein kau begüten
Seine zugestoßne Noht/
Komme Tod! ach süsser Tod!
Lieblich scheinet mir dein Wüten.
Da die Hälffte meiner Seelen
Lieget in des Grabes-Hölen;
Wil ich ihr Gefährte se... | Als seine Balis starb.
Cantata. | Johann Georg Gressel | de | 1 | trochaic |
mpm-de-062284 | Wir müssen/ Floridan/ dich lassen/
Dich lassen/ regt uns Hertzensbrast:
Vns wird vielleicht der Himmel hassen/
Weil uns läst ein so lieber Gast.
Nun wir wollen dieses Scheiden
Dulten/ nicht mit Vngedult/
Muß dich unsre Lust schon meiden/
Haben wir doch deine Huld.
Deine nimmer-welke Treu
Werde neu/
Wir versprechen
Wort... | [wir müssen/ Floridan/ dich lassen] | Georg Philipp Harsdörffer | de | 1 | trochaic |
mpm-es-007498 | Aura sutil su clámide olorosa
de verde enredadera en los festones
desgarra Melancólicas canciones
flébiles surgen de la selva hojosa
Tiñe el cielo su bóveda azulosa
con lácteas tenuidades de jarrones,
y en el ocaso humeantes bermellones
del sol la veste esparce esplendorosa
Como un pálido ejército las garzas
van acampa... | In extremis | Carlos Póo Urbach | es | 2 | polymetric |
mpm-es-006274 | A saludar me ofrezco y a celebrar me obligo
tu triunfo, Amor, al beso de la estación que llega
mientras el blanco cisne del lago azul navega
en el mágico parque de mis triunfos testigo.
Amor, tu hoz de oro ha segado mí trigo;
por ti me halaga el suave son de la flauta griega
y por ti Venus pródiga sus manzanas me entre... | PROPÓSITO PRIMAVERAL | Rubén Darío | es | 2 | polymetric |
mpm-es-005169 | ¡Ay del mundo, ese Rey enloquecido
que te ultraja, Señor, y que te niega,
y rebelde y satánico se entrega
al placer, a la crápula y al ruido!
Por su propia maldad envilecido,
de la ciénaga inmunda en que se anega
ni el agua brota, que los campos riega,
ni se alza el ave, que fecunda el nido.
Sordo al deber, al sacrific... | Mundo | Francisco Javier Ugarte y Pages | es | 2 | polymetric |
mpm-es-006432 | Como la sombra al cuerpo, el sentimiento
a perseguir se inclina tu hermosura,
mas si dicen mis ojos mi ternura
casto respeto sofocó mi acento
Con tu imagen querida, en su aislamiento
forja el alma quimeras de ventura;
nunca esa dicha alcanzarás -murmura
la despiadada voz del pensamiento-.
Amarga pena al escucharla abri... | Soneto | Ángel María Dacarrete | es | 0 | iambic |
mpm-cs-033944 | Tmy řídnou, bratře, pohleď jen,
nad lesy vstává nový den;
ó bratře, vstaň a v tvrdou dlaň
juž sevři mocně svoji zbraň,
ó vzhůru, v širé pláně,
zní dálkou Anděl Páně!
Ne zbraně, bratře kovové
v své sevři ruce žulové,
pochodeň světla zbraní tvou
buď planoucí a vítěznou
a v srdci víra, drahý,
v tvé ryzí, lidské snahy!
A c... | JITŘNÍ. | Čechoslav Ostravický | cs | 0 | iambic |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.