id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-de-006184 | Weinholden sollen wir zur Zahl der Weisen lesen/
Speusippus wird gewiß sein Lehrer seyn gewesen. | Uberschrifften und Sinn-
Gedichte. | Hans Assmann von Abschatz | de | 0 | iambic |
mpm-de-030468 | Nun braut es herbstlich auf den Auen,
Den bunten Forst entlaubt der Nord,
Und schwirrend steuert hoch im Blauen
Der Zug der Wandervögel fort.
Geheime Schwermut rieselt bange
Mir durchs Gemüt im Windeswehn –
Fahr wohl, mein Wald am Bergeshange!
Und werd' ich grün dich wiedersehn?
Ach, sicher trägt der Schwan die Kunde,
... | 1L: Nun braut es herbstlich auf den Auen, | Emanuel Geibel | de | 0 | iambic |
mpm-cs-070244 | A ženy opustily rodnou zem,
své rodiče i sourozenců kruh
a v cizí země spěly, jak chtěl druh,
a určeno jak bylo osudem.
Já za Faustem jsem nešla, v rodný dům
můj vešel hostem, hostem odešel
obětí nežádaje, obešel
tak zákon, touhou vele zákonům.
Mou svobodu ni čas můj nespoutal
a já mu nedávala povinně
svou lásku oddano... | A ženy opustily rodnou zem, | Marie Calma | cs | 0 | iambic |
mpm-es-003559 | Tus tintas, y colores, y pinceles,
tu idea, pensamientos, simetría,
almas son a la noche, vida al día,
quitándola a las láminas de Apeles.
Ni Fifias, ni Mentor, ni Praxiteles,
en oro, en mármol, y la piedra fría
que en sus veneros parió blanca cría
igualaron tu tabla en sus pinceles.
Arde el Grande Ilión, (o insigne Gr... | - XXXV - Al griego pintor valiente que hizo un lienzo del incendio de Troya | Joseph de Litala y Castelvi | es | 0 | iambic |
mpm-cs-043127 | Je málo květů po Čechách
pro tvoje černé vlasy
a v žádném nekrvácí nach
hodný tvé snědé krásy.
Však šibeniček morálních
dost u vesnic i měst.
Veselý hříchu, v stínu jich
jak mohou květy kvést?
Kopřivy hluché, lopucha
rok každý bují znova
a zbožným lidem do ucha
traktáty z Ochranova.
Modlit se stejně marno je,
jak bylo ... | PÍSEŇ | Karel Toman | cs | 0 | iambic |
mpm-es-003378 | Alta señora, que en la edad presente
divina más que hermana hermosura
y mil dotes de cielo y de ventura
os hacen un milagro entre la gente;
de cuyo resplandor el mundo siente
que en nuestra vida trabajosa y dura
nos hace clara de la noche oscura,
como el bien más perfecto y excelente;
aunque causa tan justa os haya dad... | - XXVIII - Soneto en la muerte del Marqués de Vasto, y este primero habla con la Marquesa | Hernandode Acunya | es | 2 | polymetric |
mpm-de-049928 | In dem die müde Welt ihr Jubel-Jahr beginnt/
Werd ich von Sünden frey doch meine Zeitt zerrinnt
Mit ihr Schmertz/ Furcht und Ach/ und Weh und Angst und Streitt/
Was jubilirt die Welt die noch in Dinstbarkeitt. | 94. Auff Claudiæ Hintritt | Andreas Gryphius | de | 0 | iambic |
mpm-de-017625 | Sey o Jungfrau gegrüsst, du jüngste Tochter des
Chronos!
Freudigen Muthes betritt, Heldinn, die stäu-
Manche zwar sind schon gewonnen der Preise. Den
Apfel der
Raubte dir Phidias Zeit, Luthers die Keule der
Kraft;
Aber noch schimmert in dämmernder Ferne der
Kranz der
Selige, schimmert er einst dir in dem wehe... | Das neue Jahrhundert. | Ludwig Gotthard Kosegarten | de | 2 | polymetric |
mpm-de-013769 | Am Münsterturm, dem grauen,
Da sieht man, groß und klein,
Viel Namen eingehauen;
Geduldig trägt's der Stein.
Einst klomm die luft'gen Schnecken
Ein Musensohn heran,
Sah aus nach allen Ecken,
Hub dann zu meißeln an.
Von seinem Schlage knittern
Die hellen Funken auf;
Den Turm durchfährt ein Zittern
Vom Grundstein bis zum... | Münstersage | Ludwig Uhland | de | 0 | iambic |
mpm-cs-013371 | Máš zcela všední šedomodré oči
jak každá naše buržoasní lady,
když nudný hovor vázne idylicky.
To sedám v lenošce, jsem zamlklý a bledý.
Máš velké oči Mater Dolorosy,
když Tvoje dítě pobíhá tu kolem
a zpívá, žvatlá, když se s tebou mazlí...
To já se odvracím, bych nezavzlykal bolem.
Dva velké smaragdy ti v očích bleskn... | IMPROVISACE. | Hanuš Jelínek | cs | 0 | iambic |
mpm-de-006655 | Doch/ nichts ist das so scharff/ als eine zunge sey!
Nichts das so tief vns arme stürtzen könne.
O daß der Himmel stum̃ zu werden gönne!
Dem/ der mit worten frech; mit reden/ viel zu frey:
Der städte grauß/ das leichen volle feldt/
Der schiffe brandt/ das Meer durch blutt verstellt.
Die Schwartze Zauberkunst/
Der eitel... | Gegensatz. | Andreas Gryphius | de | 0 | iambic |
mpm-de-049839 | ‒ ‒ ‒ Denn Opitz ist zwar werth,
Den ersten Lorbeerkrantz in Deutschland zu erlangen,
Er hat mit solchem Ruhm das Hauptwerck angefangen,
Daß keiner nach der Zeit ihm ist geflogen für,
Als Hofmannswaldaus Geist, der Oder höchste Zier;
Der deutsche Pindarus, dem keiner nach wird kommen. | Nachrichten von dem Ursprung und
Wachsthum der Critik bey den
Deutschen. | Johann Jacob Bodmer | de | 0 | iambic |
mpm-cs-064227 | Beze mne, beze mne květ národa,
beze mne nadšení a svoboda,
bez mne děvuchy jasných lící,
beze mne veselí šumějící.
Jen se mnou, jen se mnou drobné pole,
černý chléb chudobném vždy při stole,
děvucha hoferská v dešti venku,
stareček tištěný na výměnku.
Beze mne cymbálek, huslí struny,
beze mne pomníky a tribuny,
beze m... | BEZE MNE A SE MNOU | Petr Bezruč | cs | 2 | polymetric |
mpm-es-000188 | Como el que de escorpión fue ya mordido,
si de allí en algún tiempo se le acuerda,
se altera, se demuda y desacuerda
y pierde la color y aun el sentido,
mi alma que improviso acaso vido
la beldad que a mi mal tan mal concuerda,
hizo que la color del rostro pierda
la memoria de haber sido ofendido.
No fue flaqueza, no, ... | - CCXXXIII - A la princesa de Molfeta | Gutierre de Cetina | es | 0 | iambic |
mpm-cs-062690 | Splav za plovárnou. Stromy kolem.
Na břehu řeky louka s polem.
Nad splavem stráň. Semklými lady
jde úzká stezka příkře vzhůru,
do kvetoucích střemch, do azuru –!
Můj Hanel pro dnes čeká tady.
Je nemožný, je zlomený!
Dozněly lepší ozvěny,
zbyla jen bolest, beznaděj.
Nemůže zůstat, nesnese.
Zoufalých plánů chápe se..
Sám... | IV. | František Zavřel | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-033527 | Jak strašná věc, tmy čiré van a dutí,
pout očí bezcílná po uzavřených zdech,
pád ticha s výsostí jak mrtvé lavin hnutí,
růst marné myšlenky tak skrytý jako mech.
Stav těžké mrákoty když dominuje v duši
nad všemi živými sny, zdáním, pocity,
když v prázdném bezmezí tvar určitý se ruší,
rys hmotných rozměrů je temnem ubit... | VĚZENÍ | Jan Opolský | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-047484 | Schopenhauer s Hartmannem
leží na mém stole;
v modru zlatem protkaném
oknem svítí pole.
Tlum včel spěje k jeteli,
skřivan k modrým výším,
ze zahrady veselý
pokřik dětí slyším.
V nich též dcery mojí hlas
jako stříbro zvoní,
zamyslím se a skráň zas
nad knihy se kloní.
Kdo tak viděl samý žal,
lež a bídu všecku,
ten se nik... | PÍSNĚ O MÉ DCEŘI. (XV.) | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-008502 | Deje el mar inquieto el navegante,
de congojas la cárcel y el archivo,
los temores del viento fugitivo,
el mirar a poniente y a levante;
que al pobre, al rico, al
sabio, al ignorante
que hay ya en mí, nuevas Indias apercibo;
que del nácar de Austria las recibo,
do el sol Felipe me crió un diamante
Vos... | En nombre de España a la majestad de la Reina | Clara de Barrionuevo y Carrión | es | 2 | polymetric |
mpm-de-050021 | Warum der Vogel Strauß so garviel Eier legt?
Weil er für alle so garwenig Sorge trägt.
Er legt sie, ohn' ein Nest zu machen, in den Sand,
Der brütet sie für ihn im heißen Sonnenbrand.
Fast wollen ihm es gleich die Gans und Ente thun
Am Ufer, und im Feld die Wachtel und das Huhn;
Die ihr kunstloses Bett baun zwischen Sc... | 89. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-de-035123 | Du fragst/ was sagen will diß Ach!
Das ich bey deiner Ankunfft sprach?
Es sprach: Ach! seht die holden Wangen/
Seht die beliebte Fillis an;
Da kommt auff Rosen-voller Bahn
Mein Tod/ mein süsser Tod/ gegangen. | Ach! | Hans Assmann von Abschatz | de | 0 | iambic |
mpm-cs-035414 | Řadou stromů se procházím,
Zrakem každého provázím,
By jablíčka červené
Nerval s větve skloněné.
Hlídám pilně dnem i nocí
V poli, v sadě bez pomoci, –
Hlídám také očičky,
Jasné jako hvězdičky.
Tam ze zámku časně zrána,
Do kořan když velká brána,
Vyjde panna rozmilá,
Jako růže spanilá.
Kráčívá sem pod jabloně,
Já ji ctí... | Hlídač mladý. | Václav Jaromír Picek | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-001508 | Deidad suprema altivo pensamiento
ornamento del templo único y sólo
adonde el simulacro está de Apolo
y de su idea principal contento.
Edificio sin par do el fundamento
más fuerte y firme es que el Mauseolo
lumbre que alumbra desde polo Apolo
a quien el cielo dio rico talento.
Nestor sois en avisos y elocuencia
en Fort... | - XII - Al amestre de campo don Sancho de Loroño | Diego Ximenez Ayllon | es | 0 | iambic |
mpm-cs-064249 | Kantor Halfar byl hoch dobrý,
byl hoch tichý, byl hoch hezký,
ale škaredou měl chybu:
i v Těšíně mluvil česky
před okresním inspektorem.
A když tak se kantor spustí –
víš, jsou hříchy v katechismu,
co se nikdy neodpustí.
Leta táhnou, vlasy řídnou
jako listí před jesení.
Halfar pořád za mládence!
Pro Halfara místa není.... | KANTOR HALFAR | Petr Bezruč | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-035023 | Ihr, denen der Zufall die Krankheit versagt,
Die göttlich Genie man benennt,
Laßt fahren die Trauer und seid nicht verzagt,
Ihr ahnet ja nicht, wie das brennt,
Lebt ruhig nur fort in dem engen Gebiet,
Mit euch und dem Herrgott in Frieden,
Und preist euch glücklich, daß eurem Gemüt
Kein stürmendes Ringen beschieden.
O k... | Den Alltagsmenschen | Hermann Löns | de | 5 | amphibrachic |
mpm-es-006509 | Al pie de nuestras aras la rodilla,
de vuestro dulce amor al vivo fuego,
esta guirnalda a presentaros llego,
donde tu nombre enaltecido brilla.
No desoigáis al que ante Vos se humilla,
acoged tierna mi piadoso ruego,
con las flores que dio en
fecundo riego
de otra España mejor la Fe sencilla
A ellas, ... | Ofrenda a la Santísima Virgen | Francisco Rodríguez Zapata | es | 2 | polymetric |
mpm-de-001857 | Am Rhein, da wächst ein süffiger Wein –
der darf aber nicht nach England hinein –
Buy British!
In Wien gibt es herrliche Torten und Kuchen,
die haben in Schweden nichts zu suchen –
Köp svenska varor!
In Italien verfaulen die Apfelsinen –
laßt die deutsche Landwirtschaft verdienen!
Deutsche, kauft deutsche Zitronen!
Und... | Europa | Kurt Tucholsky | de | 0 | iambic |
mpm-es-004756 | Duro es este peñasco levantado,
que no teme el favor del bravo viento,
fría esta nieve, que el soberbio aliento
del Aquilón arroja apresurado;
más duro es vuestro pecho y más helado,
en quien la piedad no ha hecho asiento,
ni el fuego de amoroso sentimiento
en él jamás, por culpa vuestra, ha entrado.
Sordas las ondas s... | - L - | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-es-007315 | Aunque el solo teatro tu alma fuera
de tantos genios y de numen tanto;
aunque sólo por fruto de su canto
una lágrima tuya se vertiera;
recordarán con gozo en la alta
esfera
su vida transitoria y su quebranto,
y sintieran de nuevo el dulce encanto
de la sublime inspiración primera
Tú sola bastas a c... | Al remitir a una señorita un tomo de biografías de músicos célebres | Adelardo López de Ayala | es | 0 | iambic |
mpm-es-008140 | En busca de la calma
de otro cielo y floresta,
abandonó su fiesta
el ave azul del alma.
Y ¡oh caprichos del sino!
Lejos, muy lejos ella,
se obscurece la estrella
que le alumbra el camino.
Hoy que la oculta un velo
y en su senda de abrojos
no mitigan su anhelo
aquellos labios rojos,
¡ vacía en el pañuelo
el río de sus o... | WINEZCA – IV | Isidro Marfori | es | 2 | polymetric |
mpm-de-049835 | Gewalt'ge Tische dehnen sich im Saale,
Doch wenig Gäste sammeln sich zum Mahle;
Wie stand dieß Schlachtfeld einst voll Waffenbrüder!
Wie hat der Tod gelichtet jetzt die Glieder!
In jenem Schrank, dem Arsenal der Zecher,
Gleich Panzern todter Helden stehn die Becher;
Doch alle leer, vom Spinnennetz durchwoben,
Vom Staub... | 1L: Gewalt'ge Tische dehnen sich im Saale, | Anastasius Grün | de | 0 | iambic |
mpm-de-033705 | Hertz der göttlichen Natur,
Hertz der offenbarten Liebe,
Hertz der Triebe,
Meine Seele opffert dir
Diese hier,
Und im brennenden Verlangen
Deine Salbung zu empfangen,
Oeffnet sich des Geistes Thür.
Dieses war des Glaubens-Wort,
Welches meiner Tochter Seele
Aus der Höhle,
Und aus alle ihrem Drang,
Auffwärts schwang;
Die... | Cx. Auff seiner Tochter Theodore, von zwey
Jahren, Heimberuffung. | Nicolaus Ludwig von Zinzendorf | de | 1 | trochaic |
mpm-es-002527 | Sola en ti, Lesbia, vemos ha perdido
el adulterio la vergüenza al cielo;
pues licenciosa, libre, y tan sin velo,
ofendes la paciencia del sufrido.
Por Dios, por ti, por mí, por tu marido,
no sirvas a su ausencia de libelo;
cierra la puerta, vive con recelo:
que el pecado se precia de escondido.
No digo yo que dejes tus... | Reprehende a la adúltera la circunstancia de su pecado | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-cs-042781 | Bože! Františka nám krále
Zdržůj, oslav jeho rod,
Na cýsařském trůně stále
Stkvěj se jeho drahý plod,
Ferdynanda jeho Syna,
Jozeffa též Palatyna,
Všecky vlasti vrchnosti
Posylň, obdař moudrostí.
Pod ochranou jejich květiž
Krásně v Pešti tento zbor,
Pravda s ctností vždy vněm světiž,
Ty, jenž blažíš každý tvor,
Dej nám ... | Zpěv při příležitosti posvěcování Pešťanského chrámu (Kůr.) | Bohuslav Tablic | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-019939 | Gott liebt die Jungfrauschafft umb jhrer süssen Früchte:
Alleine läst Er sie nicht für sein Angesichte. | 158. Die Jungfrauschafft muß fruchten. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-cs-055562 | To byly, lásko, skromné jenom dary,
jen jedno bílé ruky stisknutí,
a přec tak krásné byly tvoje čáry
a zlatem lesklo tvé se planutí –
ach příliš kvapně shlukly se ty zmary –
to byly, lásko, skromné, skromné dary.
A sotva jsme si v oči pohleděli,
již zlosti kámen na srdce nám pad’
a dusil mladé lásky zápal vřelý,
až v s... | Z PERLOVÉ ŠŇŮRY. (V.) | Václav Šolc | cs | 0 | iambic |
mpm-es-000599 | Justas quejas que derramaba al viento,
en ofensa de amor, Clarinda mía,
sin ver que padecer por vos corría
a cuenta de tan gran merecimiento.
De haberos agraviado me arrepiento
en no estimar el mal que padecía;
que como vuelve el sol la noche en día,
vuelve vuestro valor, gloria el tormento.
Quejábame de ver, contra mi... | - 893 - Jornada II, FELICIANO | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-001985 | Libro, pues que vas ante quien puede
quitar y poner leyes a su mando
ten cuenta con Damón, allá llegando
aunque Marfira más te mande y vede.
Sepas muy bien contar cuanto sucede
después que Damón vive lamentando;
y pues él va contigo allá cantando,
Marfira te oirá, que se lo debe.
En tanto quedo yo con tal recelo
cual c... | - XXXVIII - | Diego Hurtado de Mendoza | es | 0 | iambic |
mpm-en-000624 | O Friend! I know not which way I must look
For comfort, being, as I am, opprest,
To think that now our life is only drest
For show; mean handy-work of craftsman, cook,
Or groom! — We must run glittering like a brook
In the open sunshine, or we are unblest:
The wealthiest man among us is the best:
No grandeur now in nat... | Written in London. September, 1802 | William Wordsworth | en | 2 | polymetric |
mpm-es-007538 | Es la mujer más blanca de cuantas he admirado
y la mujer más buena de cuantas he querido;
si es grande la belleza de su cuerpo nevado,
es más la que atesora su Ser desconocido.
Es, para mí respeto, como
un cáliz sagrado
cuyo precioso néctar el Mal no ha corrompido;
y que con tan unciosa reverencia he ... | Bofia | Antonio Suárez Gómez | es | 3 | dactylic |
mpm-de-006013 | O daß ich dich zu trösten wüßte!
Ich will ja alles und alles gestehn.
Sieh, daß ich das kleine Gretchen küßte,
Gewiß, es war ein reines Versehn.
Es war so dämmrig unter den Linden,
Ich wußte selbst nicht, wie mir geschah;
Ich hoffte nur dich, nur dich zu finden,
Und fand und küßte das Gretchen da.
Und ach, es war nur e... | 9. | Georg Weerth | de | 0 | iambic |
mpm-cs-023111 | Holubinka na střeše kdy seděla,
Takto na ni lstivá liška křičela:
„Snes se ke mně níže,
Krásné něžné holoubátko,
Ach, jen o drobátko
Ke mně blíže!
Budem sobě spolu hráti!
Nu! vždyť nemusíš mi za to pranic dáti.
Pojď, nenech se dlouho prositi,
Darmo chci tě nositi
Spanilými krajinami –
Rozkošnými dolinami –
Okotěšnou le... | Holoubě a liška. | Josef Jaroslav Langer | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-004975 | Cuando el fiero tirano de Oriente
la afrenta que sufrió con osadía
se aventura a pagar, y, España mía,
contrasta con valor su saña ardiente,
amor se esfuerza en mi pasión doliente,
y finge, y me presta una alegría,
vana, para que sienta en mi porfía,
del bien cayendo, el mal más duramente.
Yo cuido defenderme en mejor ... | - LXXV - | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-es-008866 | [Ri] De qué modo será, dulce, mi suerte
el yugo de mujer aborrecida?
[Ir] El matrimonio es luz de nuestra
vida,
pero faltando amor, es sombra, y muerte.
[Ri] Qué culpa tengo yo en aborrecerte?
Pasión fatal será no pretendida
[Ir] La ambición de un imperio me convida
y el desengaño su peligro adv... | De El mejor tutor es Dios – Dialogado: Ricardo e Irene | Luis Belmonte Bermúdez | es | 0 | iambic |
mpm-es-007520 | En la tranquila noche, mis nostalgias amargas sufría.
En busca de quietud, bajé al fresco y callado jardín.
En el obscuro cielo Venus bella temblando lucía,
como incrustado en ébano un dorado y divino jazmín.
A mi alma enamorada, una reina oriental parecía
que esperaba a su amante, bajo el techo de su camarín,
o que, l... | VENUS | Rubén Darío | es | 3 | dactylic |
mpm-cs-054761 | Nech již, starče, zpěvu toho,
přervi žalnou píseň svou,
nevyzískáš věru mnoho,
darmo se ti vysmějou.
Píseň tvá – ba, je jí škoda!
Zda jí šťastný rozumí? –
Bláhový, co tebe hlodá,
každý cítit neumí.
Nech již toho, škoda času,
pohov starým údům svým;
vždyť v odměnu svého hlasu
sotva vezmeš po „novým“. | ZPĚVÁK | František Šimeček | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-048604 | Laß sie drohen, die Stürme, die Leiden
Laß trennen – der Trennung Jahre,
Sie trennen uns nicht!
Sie trennen uns nicht!
Denn mein bist du! Und über das Grab hinaus
Soll sie dauren, die unzertrennbare Liebe.
O! wenns einst da ist,
Das große selige Jenseits,
Wo die Krone dem leidenden Pilger,
Die Palme dem Sieger blinkt,
... | An Louise Nast | Friedrich Hölderlin | de | 0 | iambic |
mpm-de-015742 | Pferd/ voller Hertz vnd Muth! Obgleich die Erd erschrickt/
Wann du die Schenckel hebst/ doch wiltu tewrer bieten/
Als bald dich/
Dann schaw du fühlest auch die
Ist je der Feind so keck/ daß er jetzt dürffte stehn/
So trag den
Dann bleibt ER vnverletzt/ so müssen wir erkennen/
Daß es vns noch einmahl wird wol auff Erden... | ViII.
An das Pferd/.
Das Jhre May:
Vor Nördlinger Schlacht gerieten. | Daniel von Czepko | de | 0 | iambic |
mpm-cs-055251 | Umřela matička,
zůstalo děťátko,
tleskalo ručkama
ubohé holátko.
Tleskalo ručkama...
ovšemtě neznalo,
co mu vše matičkou
na věky skonalo.
Netleskej, netleskej,
malinké děvčátko,
neboť až vyrosteš – –
Ubohé holátko! | Na děťátko při rakvi. | Alois Vojtěch Šmilovský | cs | 2 | polymetric |
mpm-de-023429 | Sehnt ihr die Zeit zurück, da noch des Himmels Söhne
Durchwandelten die Welt, wo reich der Glaube sproß;
Die Zeit, da, Jungfrau noch, sich Anadyomene
Aus blonden Locken wand der Mutter bittre Thräne
Und auf den Keim der Welt den Thau der Liebe goß?
Sehnt ihr die Zeit zurück, da noch der Nymphen Chor
Den Reigen sonnbegl... | 1L: Sehnt ihr die Zeit zurück, da noch des Himmels Söhne | Alfred de Musset | de | 0 | iambic |
mpm-es-007426 | Crecen dos palmas su ramaje alzando
en orillas opuestas de un torrente,
sin juntar nunca su follaje ardiente,
sin unirse jamás, mas siempre amando.
Crecen, sus frentes tristes inclinando,
hasta que airado el ábrego inclemente
las sepulta a la par en la corriente,
juntos sus troncos a la mar llevando
Así también tu suer... | II | Salvador Bermúdez de Castro | es | 0 | iambic |
mpm-es-006994 | Al otro lado del cequión, vecinas
a una choza infeliz, tienden sus brazos
dos cruces, en que cuelgan a pedazos
dos coronas que hoy sólo son de espinas.
¿Quiénes duermen ahí? Leyes divinas
juntan quizás, en póstumos regazos,
a dos héroes que ayer, rotos los lazos,
combatieron rodando por las ruinas.
¡Ah! Yo sé que en in... | HÉROES OCULTOS | José Santos Chocano | es | 0 | iambic |
mpm-de-007026 | Nicht mehr Gespräche, wie sonst, da mit dem Menschen vertraulich
Gott noch, oder ein englischer Gast, wie ein Freund mit dem Freunde,
Umgang pflog, und bey ihm saß, und mit ihm gefällig
Eine ländliche Mahlzeit hielt, wobey ihm vergönnt war,
Diese Töne nunmehr verändern. Von Seiten des Menschen
Zeigt sich schnöder Verra... | Das
Verlohrne Paradies.
Neunter Gesang. | John Milton | de | 2 | polymetric |
mpm-es-006862 | En su gruta la fiera, y en su nido
reposa el ave; yace el mar sin olas;
vierte el Sueño doquier sus amapolas
y de los males el sabroso olvido
Pero, por más que asalte tu sentido,
cerrar no logra tus pupilas solas;
tú solamente su precepto violas,
dando al trabajo lo que suyo ha sido.
Mas de ti vanamente se querella;
co... | A una viuda | Clemente Althaus | es | 2 | polymetric |
mpm-en-001363 | France, March 1916.
Over the top! The wire’s thin here, unbarbed
Plain rusty coils, not staked, and low enough:
Full of old tins, though—“When you’re through, all three,
Aim quarter left for fifty yards or so,
Then straight for that new piece of German wire;
See if it’s thick, and listen for a while
For sounds of work... | The Night Patrol | Arthur Graeme West | en | 0 | iambic |
mpm-cs-022108 | Pojď, duše moje plesá,
zde na pokraji lesa
si v měkký sedni mech!
Máj květy nasel v trávu,
dej na můj klín si hlavu
a ústa líbat nech.
Hleď, jak se skrze houští
k nám zlatý motýl spouští
nad růže vodních řas.
Než s ním se západ setkal,
on perlu rosy vetkal
v tvůj hebký, černý vlas.
Tak spanilá jsi, dítě –
tvých očí sla... | NOTTURNO. | František Kvapil | cs | 0 | iambic |
mpm-es-006940 | Celebra tu glorioso aniversario,
y admire el mundo la inmortal hazaña,
en que su lealtad y amor a España
selló con sangre el corazón canario
Penetra reverente en el santuario
donde están las banderas de Bretaña,
hoy, que a los golpes de enemiga saña,
subes cual nuevo Cristo a tu Calvario
De allí acuden recuerdos a mill... | A Santa Cruz | Antonio Zerolo Herrera | es | 2 | polymetric |
mpm-es-006624 | ¡Ven al prado de lirios y claveles,
mi bello y dulce bien! El campo
llena
de perfumes la atmósfera serena
y el mes de mayo irradia en los vergeles
¡Ven! Entre los rosales y laureles
flauta invisible melodiosa suena
¡Ven! Que en la orilla del Genil
amena
el amor es panal de rica... | En mayo | Manuel Reina | es | 4 | anapestic |
mpm-de-036518 | Es waren einmal zwei Gespielen,
Sie giengen ins Feld spazieren.
Die eine die war so munter und wohl auf,
Die andre trauret sehre, ja sehre.
Wir beide haben einen Knaben so lieb,
Den können wir nicht theilen, ja theilen.
Ach Gespielin liebe meine,
Laß mir den Knaben alleine.
Ich will dir meinen Bruder geben,
Meines Vate... | Salomo sprich Recht . | Clemens Brentano | de | 0 | iambic |
mpm-de-038725 | Rosen pflückten einst die Weisen in der Musen Gartenflur,
Spötter kamen hinter ihnen, und sie brachen Dornen nur.
Als sie Dornen nicht mehr fanden, suchten Disteln sie zum Stich:
Dornenlose Rosen bring' ich. Lieber Leser, willst du mich? | 1. Was wir bringen | Wilhelm Müller | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-042231 | Spalas dlouho slovenská ty země!
Vzlétný orel statné duše tvé
Zesnul v skálách o nemoci zlé,
Cizinec ti deptal prápor chlemě.
Procitnulo nyní tvoje plémě,
Nechce znáť však sester svojich dvé
Jdoucích v pomoc duši tvojí mdlé,
A se vzpírá díl bráť v jejich sněmě.
O slyš sestry tebe vlídně volať!
Jejich oruž jen můž bráni... | 87. Spalas dlouho slovenská ty země! | František Sušil | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-022836 | Zwey Aepffel sind die Brüst/ Erdbeeren ihre Höhen:
Hier muß der Schnee verschwarzt/ erblast die Rose stehen.
Wie jene Frucht bald fault/ so müssen die vergehen:
Das Naschen bringt Gefahr: drum laß die Früchte stehen! | Die schönen aber gefährlichen Früchte. | Hans Assmann von Abschatz | de | 0 | iambic |
mpm-cs-008151 | Děli židé k Aronovi:
„Mojžíš nevrací se nám,
na zázrak kdes myslí nový,
neví z pouště kudy kam!
Bez něho zde měsíc dlouhý
také Jahve nechce dlít,
my po vůdci plni touhy
aspoň boha chceme mít!“
„Mojžíš navrátí se záhy,
brzy propustí jej Pán,
směr až vyzpytují dráhy
v slíbený vám Kanaán!“
„Nevrátí se, zrazen zhola,
Jahvů... | Zlaté tele. | Adolf Heyduk | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-011087 | Winter, Winter, harter Winter,
Bitter kalt,
Draußen braust es, draußen wettert's
Daß es knallt!
Mag es brausen, mag es wettern,
Zeit ist's just,
Lassen wir dem guten Winter
Seine Lust!
Uns kann er ja nicht zu Leibe,
Dieser Wicht,
Uns friert in der warmen Stube
Sicher nicht, –
Wo es im gefüllten Ofen
Tüchtig brennt,
Und... | 1L: Winter, Winter, harter Winter, | Sándor Petöfi | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-019213 | Povstal čacký národ, povstal tiše ze sna,
protáh’ sobě údy, cítil novou sílu,
od hor k horám létla píseň jeho plesná,
měl se zase k žití, ku práci a dílu.
„Vida, to jsem zaspal!“ řekl, mna si oči –
„nu, teď rychle k předu!“ A již pílí, pílí...
Kde jiný sto kroků, on najednou skočí,
za druhy se octne zrovna jako v chvíl... | POHÁDKA Z ROKU 1895. | Antonín Klášterský | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-019496 | Daß das, so wir gesagt von Cörpern, sicherlich
Und in der That gegründet sey.
Durch diesen stetigen Geruch kan man ja fassen,
Daß der geringste Theil vom Cörper sich,
Bis ins Unendliche noch könne theilen lassen. | Du Son. | Barthold Heinrich Brockes | de | 0 | iambic |
mpm-de-048303 | Wenn Du kommst
Müssen meine Augen
Ins Dunkel kehren
Wie in den Tod.
Seit sie Dich einließen:
Verräterinnen –
Nun leben sie immer
Unterm Beil. | Meine Augen | Maria Luise Weissmann | de | 2 | polymetric |
mpm-es-004114 | Pruebo a engañar mi loco pensamiento
con la esperanza de mi bien perdido,
mostrándole en mil nubes escondido
un átomo no más de algún contento.
Mas él que sabe bien que cuanto intento
es apariencia de placer fingido,
se espanta de que estando al alma asido,
le engañe con fingir lo que no siento.
Le voy llevando de uno ... | - XXIII - | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-de-041993 | Ungetreu und falsche Seele! ehemahls gelieb-
ter Schatz!
Gabst du meiner frohen Regung nicht in deinem
Hertzen Platz,
Als ich es zum ersten mahl so mit Furcht als Zit-
tern wagte,
Als die fromme Redligkeit dir von meiner Treue
sagte?
Dencke nur an unser Bündniß, dencke an den er-
sten Kuß,
Der dich deiner grossen Boßhe... | Die verachtete und erzürnte Liebe. | Christian Gotthold Spindler | de | 1 | trochaic |
mpm-es-007769 | Llega, y con tono magistral y grave
de la palabra al punto se apodera,
y empieza a disertar sobre cualquiera
materia, porque todas se las sabe
No habla más largo ni seguido
el ave
que nuestro idioma imite vocinglera;
y aunque su voz apague la ronquera,
ni remota esperanza hay de que acabe
Crece en tan... | El hablador | Clemente Althaus | es | 0 | iambic |
mpm-cs-044915 | Jaké šaty mám,
V ně se oblékám:
Dar jsou od mého tatínka,
Dala mi je má maminka.
Kdo pak ale ošacuje
Beránky a ptáčata?
Kdo na jaře ozdobuje
Luka kvítím posetá?
Nevidím jej, neb jest pouhý duch:
Ale vím, že jest on můj Pán Bůh. | Před oblékáním. | Karel Alois Vinařický | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-022145 | Ty zvadlé květy, zříceniny –
a srdce pro ně nezapláče,
a mysl odlétne zas v dáli,
jak v domov nový siré ptáče.
Ty upomínky, tužby, vzdechy –
a srdce se ni nezarmoutí,
a duše již jen touží v dáli,
v ty kraje cizí odeplouti... | SLOKY. | František Kvapil | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-028774 | Důvěrný poklid po světnici dýše:
se stěny šedé v stejném rozměru
stařičkých hodin tiká cvakot tiše
v to dlouhé pásmo zimních večerů.
V koutečku chůva do kolébky děcka
posýlá hojně zkazek čarovných;
však u kamen se sešla chasa všecka
a hlučný žert a hovor tu a smích.
Dnes prohlásili ve vsi párek mladý,
to s kazatelny, j... | Ze vsi. | Emanuel Miřiovský | cs | 0 | iambic |
mpm-en-001071 | “Hope” is the thing with feathers -
That perches in the soul -
And sings the tune without the words -
And never stops - at all -
And sweetest - in the Gale - is heard -
And sore must be the storm -
That could abash the little Bird
That kept so many warm -
I’ve heard it in the chillest land -
And on the strangest Sea ... | “Hope” is the thing with feathers | Emily Dickinson | en | 0 | iambic |
mpm-es-002970 | De los dos sabios son estos retratos,
Nuño, que con igual filosofía
lloraba el uno, el otro se reía
del vano error del mundo y de sus tratos.
Mirando el cuadro, pienso algunos ratos,
si hubiese de dejar mi medianía,
a cuál de los extremos seguiría
de estos dos celebrados mentecatos.
Tú, que de gravedad eres amigo,
juzg... | -- LXXVII - | Argensola | es | 0 | iambic |
mpm-de-005185 | So geht es in Schnützelputzfingen,
Wo die Schnecken Bücher verschlingen,
Wo die Ochsen die Hymne singen:
Da ist der Esel Minister geworden,
Da grasen auf der Wiese Heerden von Orden,
Da speist man gebratene Titel.
So geht es in Schnützelputzfingen,
Wo die Schnecken Bücher verschlingen,
Wo die Ochsen die Hymne singen:
D... | 1L: So geht es in Schnützelputzfingen, | Adolf Glaßbrenner | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-054976 | Slunko teple hřeje bledou moji líc,
však má hruď se chvěje, a já bez naděje
zírám jemu vstříc.
Ohně dravá muka pálí na mých rtech,
v prsou život puká – žádná již tam ruka
nenavrátí dech.
Venku se již budí jaro, plno vnad,
a zde v choré hrudi leká mě a studí
nevýslovný chlad.
Venku plno krásy, všady zpěv i ples –
a zde ... | Prosba nemocného. | Alois Škampa | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-015344 | Zřídka ten se prohřešuje,
na věčnost kdo pamatuje. | 508 | Josef Vlastimil Kamarýt | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-023397 | Než zbledne luny jas,
má lásko snivá,
slyš tichnoucí můj hlas,
jak v šeru zpívá.
V něm bledé smutky své
má loutna pěje,
a srdce raněné
se touhou chvěje.
Tvé ručky budu pět;
bělejší sněhu,
pak karmínový ret
i ňader něhu,
vlas, který v nadšení
po šíji splývá,
kde vůně pramení
a žalno bývá.
Než zbledne luny jas,
má lásko ... | NOTTURNO. | Emanuel Lešehrad | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-054824 | Minul zas měsíc, – zima již tady.
Pokryty hory sněhovou tíží.
A bolest’ vzrůstá, doba se blíží,
a dívka neví v žalu si rady.
Otec již spal i děti již spaly.
Nemůže usnout, hlava ji pálí,
okénkem vidí hvězdy se chvět,
je tam těch světlých hvězdiček pět.
Ztrnulým zrakem k hvězdám těm patří, –
otcova je tam, sester a brat... | Anna. (II.) | Matěj Anastázia Šimáček | cs | 3 | dactylic |
mpm-de-040444 | In meinem Hüttchen geht mirs gut,
Wie kann mirs übel gehn?
Ich hab' in meinem Hüttchen Muth,
Dem Unglück zu bestehn!
Ich kann die halbe Gotteswelt,
Aus meinem Hüttchen sehn,
Weil mirs in ihr so wohl gefällt,
Wie kann mirs übel gehn?
Und böte mir der König gleich
Nebst seiner Königspflicht,
Der allzuschweren! ach! sein ... | Antwort, auf die Frage: Wie gehts? | Johann Wilhelm Ludwig Gleim | de | 0 | iambic |
mpm-de-033265 | Hör Afterwelt mein Lied! es preißt
Das schönste Kleinod keuscher Musen,
Apoll doch nein – stärk' dich mein Geist
Durch Blicke auf de schönsten Busen!
Der Völkerschaften Lieblich dich,
O könnt ich würdig dich besingen!
Dies Lied, voll deines Ruhms, würd' mich
Dann auf der Enkel Enkel bringen.
Laßt bey verschwendter Oden... | 1L: Hör Afterwelt mein Lied! es preißt | Johann Georg Scheffner | de | 0 | iambic |
mpm-cs-029576 | Byl pozdní večer již, my vraceli se domů.
Za námi města zdi a kolem širý kraj,
náš obzor zakrýval svou maskou noci taj,
a v dáli nížily se bílé hvězdy k tomu.
Že jedem’ hřbitovem, ty tehda řekl bys.
I měsíc bez ruchu se klátil v bílé páře
jak mísa stříbrná, již Herodias kdys
se hlavou Janovou si nesla ze žaláře.
My mlč... | Jízda nocí. | Augustin Eugen Mužík | cs | 2 | polymetric |
mpm-cs-039560 | POZVAL sysel lišku
na hostinu,
uvařil jí proso,
hrachovinu.
Na hrášku si liška
pochutnala,
ale za to proso
děkovala.
Teprv pod večerem,
kdy šla domů.
snědla zrnko prosa,
sysla k tomu. | SYSEL A LIŠKA. | Josef Václav Sládek | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-061920 | Ich sah, als ihr gesicht, der morgenrötin gleich,
als ihre zwillingbrust, so weiß als schnee zu sehen,
und ihren glatten hals vil tausend ringlein reich
von ihrem krausen gold umgeben, sie aufstehen.
Aufstehen sah ich sie, so kunstlos als liebreich,
mit solcher schönheit schatz ohn müh, ohn sorg versehen,
daß sie so sc... | 1L: Ich sah, als ihr gesicht, der morgenrötin gleich, | Georg Rodolf Weckherlin | de | 0 | iambic |
mpm-cs-069146 | Co nás čeká? Nevím sám.
Zdraví, víru přeji Vám! | 1942 Co nás čeká? Nevím sám. | Petr Bezruč | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-034110 | O vodu že v Praze nouze?
Dobré rozřešení vím:
ať se maso zavařuje
obsahem teď mým! | „Paleček.“ | Rudolf Pokorný | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-007430 | Por describirnos sólo sus amores
cantan algunos con ebúrnea lira,
y cantan otros a quien sólo inspira
la mezquina ambición de los honores
Este por alcanzar gloria y loores
hasta en sus sueños por cantar delira,
aquel otro también gime y suspira
y cantando relata sus dolores.
Yo que no anhelo de la gloria palma
y que no... | Soneto | Isabel Pichardo | es | 2 | polymetric |
mpm-es-001332 | Fénix, después que vuestra luz esquiva
tantos Ícaros libres desbarata;
después que a cuantos mira, a tantos mata,
¿queréis que sólo con mirarme viva?
¿cuál cura extraña es esta, que derriba,
la más firme salud? ¿cuál cura? ingrata
¿cómo podré pensar, que mi bien trata,
recato ciego, que de luz me priva?
Celar quisiera ... | - XCI - Díjole que no le hablase, que ella le miraría | Pedro Soto de Rojas | es | 0 | iambic |
mpm-cs-029326 | Večer pozdní. Poutníka jsem zřel,
do dálky jak navždy odcházel.
Spěl, kde hasne slední červánek.
„Nevrátím se nikdy,“ klidně řek’.
Bůh ví, kde tam v hrobě složí skráň.
A svět záhy zapomena naň.
Bez lítosti kráčel, bez žele,
lásky ženy, družby přítele.
Silhuettu černou dál a dál
jako přízrak v temno noci tkal.
Já jen vo... | POUTNÍK. | Augustin Eugen Mužík | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-040415 | In dem der weise Mann zu tausendmalen stirbt/
Er durch die Warheit selbst umb tausend Leben wirbt. | 27. Das Sterben machet Leben. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-es-001206 | Era Ciudad Augusta, Imperial era
este horror a desierto semejante,
pudo a líquidas ondas un instante,
lo que a siglos el tiempo no pudiera.
Menos atroz el elemento fuera,
sino borrara a partes lo elegante,
y el todo de la fábrica flamante,
a general diluvio redujera.
Cuando son pena, o mérito los males,
cuando conviene... | - LXXXVII - A una inundación que hizo grandes estragos en la ciudad de Valladolid | Luis de Ulloa y Pereira | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-044308 | Co zápasu je tu a zádavy!
Jen že se vynořil, by po chvíli
pruh nebe modrý chmury pokryly,
již kotouč nezřetelný, sálavý
se rozšiřuje leskem záplavy
a nutí mlhy, by se vzchopily
a zdarem, jehož posléz dobyly,
si zajistily úspěch klamavý!
Kdo neústupný jest a v pravdě rek
a slunci rovnat se chce nárokem,
byť příšerným i ... | Co zápasu je tu a zádavy! | H. Uden | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-033177 | ...., duše drahá!
Z dálky cestu mám,
myšlenkami ve dne, v noci
volnou přímo k Vám.
Po té milé mojí cestě
ani zloba nezabrání,
by se po ní nepřemihlo
moje vlídné vzpomínání! | 11 ...., duše drahá! | Jan Evangelista Nečas | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-001383 | Emsig studiert ich und gern die Natur; doch fühlt ich am Ende,
Daß sie poetisch allein spräche zu meinem Verstand. | Naturstudien | August von Platen | de | 2 | polymetric |
mpm-de-022247 | Der Vesuv, indem er speit, mit nichten
Darf man gegen ihn die Klagen richten,
Insofern ja die Besonderheit
Darin liegt, daß er mitunter speit.
Halten Sie den Vorwurf für ersprießlich?
Wenn man schon Vulkan ist, muß man schließlich;
Und man regnet Asche oder speit,
Ob die Menschheit auch betroffen schreit.
Aber dieses s... | Der Vesuv | Ludwig Thoma | de | 1 | trochaic |
mpm-de-013532 | Wie mancher Geck, der Kronen trägt,
Trüg itzt als Domherr die Calotte,
Hätt einst dem stolzen Aftergotte
Sein Volk die Arbeit auferlegt,
Wie Baharam sie zu erwerben.
Ein Königssohn aus Persien
War Baharam. Um seinen Erben
Nicht durch die Schmeichler zu verderben,
Ließ Hormuz in Arabien
Durch einen Weisen ihn erziehen.
... | Baharam | Gottlieb Konrad Pfeffel | de | 0 | iambic |
mpm-es-008002 | Cuán fuerte es el hechizo
que subyuga al poeta!
Tu sonrisa, coqueta,
que bello Paraíso
de placeres me brinda,
que tan solo ilusión
venia corazón?
quieres que a tí me rinda
y venda el ser adusto
al demonio que incita
a que cumpla tu gusto?
Asientes princesita?
Pues bien, ¡yo seré el Fausto
y tú la Margarita! | WINEZCA – I | Isidro Marfori | es | 2 | polymetric |
mpm-de-029040 | Die Seel' ist in dem Leib so lang er Athem führt:
Doch, ist das Instrument, der Cörper, erst versehret,
Von Geistern ausgeleert, verwirret und zerstöhret;
So werden sie von ihr nicht mehr regiert.
Wenn sie nicht würcken kan im Cörper, der vergeht,
Ohn’ ihren Untergang zugleich mit zu empfinden;
Sucht sie zuletzt sich z... | Von der Vereinigung und dem Unter-
scheid der Seelen und des Cörpers. | Barthold Heinrich Brockes | de | 0 | iambic |
mpm-de-005245 | Sag zwischen mir und GOtt den eingen Unterscheid?
Es ist mit einem Wort/ nichts als die Anderheit. | 201. Der Mensch der andre GOtt. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-es-003707 | Hambriento desear, dulce apetito,
hambriento apetecer, dulce deseo,
detened el rigor, ¡ay!, ya, pues veo
mi negro día en vuestro enojo escrito.
Mientras con más calor os solicito
vuestro ardiente querer, mi dulce empleo,
por más que el bien a vuestro bien rodeo,
huye el remedio término infinito.
Sin duda moriré, pues q... | - VIII - A las penas del amor inmortales | Luis Carrilloy Sotomayor | es | 0 | iambic |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.