id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-de-057177 | Auf! hinter'm Berge hast du lang genug gehalten,
Auf nun und brich hervor mit deinen Streitgewalten.
Die Feinde stehn geschaart: schlag oder laß dich schlagen,
Damit wir wissen, wer uns soll die Krone tragen. | 16. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-cs-049144 | Plato kdys ji slýchal z kosmu plynoucí,
do Memnona pastýř arabský ji vdech’,
velkých otců malé děti hynoucí
život bychom dali za jediný vzdech.
Darmo nasloucháme, neozve se tón,
byť v nás vášeň ztichla, dne klopotný shon,
zřídka jen se ozve v tichý svatvečer,
v mžiku slyšíme pak bájnou hudbu sfer. | XXVI. Hudba sfer. | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-022991 | Daß du mein
Durch Weiber List verführt; auch aller Einsamkeit/
Vnd Keuschheit abgesagt/ im Lentzen deiner Zeit
Vnd dich durch schnöde Lust/ vñ Gelt bethören lassen;
Meinst Du sey wolgethan/ ja daß auff allen Gassen/
Ein jeder nur von dir vnd deinem Glücke schreyt;
Schaw daß dirs nicht zu bald von Hertzen werde Leid/
Da... | An einẽ seiner Bekanten/ welcher sich in vnzeitige Ehe eingelassen | Andreas Gryphius | de | 0 | iambic |
mpm-cs-049759 | Skloň hlavu níž, by zářný úběl šíje
se mihnul snivým leskem liliovým,
já v ouško růžové ti něco povím,
co nevysloví žádná poesie.
Nech, ať můj ret se v tvoje vlásky skryje
a rozčeří je každým dechem novým,
jak padá elf v pel zlatý do lilije,
tam polibek sleť křídlem motýlovým!
Ten motýl polibků mých na tvé pleti
pel ne... | Skloň hlavu! | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-051827 | Je soumrak v jeseni tak barvitý a ostrý,
že vzduchem studeným a čirým, v němž se tyčí, kroutí,
stromů a keřů chvějící se kostry,
tak čistě kreslí se černé a pevné proutí!
Dnes jsou tak kouzelné ty dálky otevřené!
Na nebi barvy zříš tak kovové a stkvoucí,
červeně fialové, modře, ruděžhoucí,
od větrů rozčechrané, provětř... | PODVEČER V JESENI. | Jan z Wojkowicz | cs | 0 | iambic |
mpm-de-011299 | „der Welt Grundübel“ nennt den leeren Raum ein Weiser;
Und widersprechen wird kein Bettler und kein Kaiser.
Des Beutels leerer Raum, der leere Raum des Magens,
Ist jedes Uebels Grund und jedes Unbehagens.
Ob leer kein Weltraum sei vom Glanze der Gestirne,
Ist mehr als einer doch in mehr als einem Hirne.
Manch leeren Ra... | 24. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-de-055773 | Man sucht die Unterthanen, die bey der Krieges-Zeit
Verkrochen und verlauffen sich haben weit und breit;
Die durch den Krieg getreten auß Gottes Eyd und Pflicht,
Solt er wol diese lassen und eifrig forschen nicht? | 18. | Friedrich von Logau | de | 0 | iambic |
mpm-es-006157 | Cuando contemplo el delicado
velo
que a tu alma bella da digna morada,
y pienso que beldad tan extremada,
de ideal perfección tipo y modelo,
ha de sentir de la vejez el hielo,
y que la Muerte con su mano airada
ha de sumirla en espantosa nada,
de ley tan dura con horror me duelo
Mas ¿qué diciendo e... | II | Clemente Althaus | es | 0 | iambic |
mpm-cs-054001 | Ty dumný poeto (již starších směrů),
jenž v parcích Hradčan bloudíš v podvečeru,
dnes v listě kterém zříti chceš svou strofu?
Což nevíš opravdu, čím lid se baví?
Chce denně prožít hrůznou katastrofu,
chce číst, jak rodiny se vraždí, tráví,
jak boxér vítězí, kdo tančí v baru,
kde barví do zlatova dámám vlasy,
jak vyklou... | RADA BÁSNÍKU SAMOTÁŘI. | Emanuel Čenkov | cs | 0 | iambic |
mpm-de-045384 | Steck ein das lumpige Milliönchen!
Du kennst ja die Moral der Zeit:
„der Himmel ist hoch und der Czar ist weit!“ | Russisch. | Arno Holz | de | 0 | iambic |
mpm-en-001057 | In our old shipwrecked days there was an hour,
When in the firelight steadily aglow,
Joined slackly, we beheld the red chasm grow
Among the clicking coals. Our library-bower
That eve was left to us: and hushed we sat
As lovers to whom Time is whispering.
From sudden-opened doors we heard them sing:
The nodding elders m... | Modern Love: XVI | George Meredith | en | 2 | polymetric |
mpm-es-000577 | Rompen las aves la región del viento,
viendo que han de parar en piedra o rama;
nadan los peces, y en arena o lama,
o en verdes ovas van a hacer su asiento.
El sol de su divino movimiento
tiene el ocaso por bordada cama;
el alba a recoger las luces llama,
de la noche corona y ornamento.
La fuente al río, el río a la ma... | - 1271 - Acto III, ALBANO | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-021776 | Wie stimmst du mich zur Andacht,
Der ich so arm an Frömmigkeit erscheine,
Und doch dem Herrn der Welten
Die heiße Thräne meines Dankes weine,
Daß in die Welt gesendet
Solch eine Schönheit wurde, wie die deine! | [wie stimmst du mich zur Andacht] | Georg Friedrich Daumer | de | 0 | iambic |
mpm-de-063794 | Mitgift. Dieses erfuhr Jeder und ich, Klagender, weiß
Zwar mir lächelte manch freundlicher Blick süße Ver-
Zu; bald wär' ich erhört, brächte mir, ach! blinder Ge-
Doch ich seufze ja nur Liebe zu dir, Liebe zu dir ja nur!
Ach, und während ich hier klage, vielleicht dient ein Ge-
Als Wegweiser für Ihn, welcher den Arm üb... | XiII.
Serenate. | August von Platen | de | 1 | trochaic |
mpm-de-003281 | Kuchlebu, Schifflebu fahren wohl über den Rhein,
Bey einem Markgrafen, da kehren sie ein.
»guten Morgen, junger Markgraf, guten Morgen,
Wo hast du dein adelich Schwesterlein verborgen?«
Was fragst du nach meinem adelichen Schwesterlein klein,
Es möchte dir viel zu hübsch und zu adelich seyn.
»warum möcht es mir viel zu... | Der grobe Bruder | Ludwig Achim von Arnim | de | 0 | iambic |
mpm-cs-005381 | Má Paní, nejkrasší, již celý kosmos chová,
mé srdce vzal mi svět a nepodal mi klid.
Jsem zlý a roztrpčen, však tlumiti chci slova.
Chci slova tlumiti, neb nechci tvrdým být.
My Nazaret jsme dlouho neviděli,
a nyní s touhou přicházím zas blíž.
Snů dobra dychtiv a dny roztesknělý,
Marie, Paní, prosím, slyš!
Až odejde ten... | Má Paní, nejkrasší, již celý kosmos chová, | Viktor Dyk | cs | 0 | iambic |
mpm-en-000163 | Those parts of thee that the world’s eye doth view
Want nothing that the thought of hearts can mend;
All tongues, the voice of souls, give thee that due,
Uttering bare truth, even so as foes commend.
Thy outward thus with outward praise is crown’d;
But those same tongues that give thee so thine own
In other accents do ... | Those parts of thee that the world's eye doth view (Sonnet 69) | William Shakespeare | en | 0 | iambic |
mpm-de-032500 | Zu Sions Höhen hin, erhebt auf Engelschwingen
Mich diese glänzende Gestalt?
Am Teiche Siloa soll ich dem Herrn lobsingen,
Im dunkeln Cedernwald?
Hier, wo Isai Sohn von heiligem Vergnügen,
Von Gott entzückt, von Gott allein
Zur güldnen Harfe sang? Und alle Winde schwiegen,
Und horchend schwieg der Hayn!
Ihr Cedern, schw... | Lob des Höchsten | Johann Peter Uz | de | 0 | iambic |
mpm-cs-030032 | Jenom jednou chtěla bych Tě spatřit!
Jenom jednou v oko Tobě patřit!
Jenom chvílku drahé mi tak líce
uzříti – a pak už nikdy více.
Mně tak smutno, – želím toho stále,
žes tak zmizel zraku nenadále,
že jsi zemřel, nežli naše hledy
potkati se mohly naposledy.
Na rtech mnohé dřímá ještě slovo,
v prsou žal se probouzí na n... | Jenom jednou chtěla bych Tě spatřit! | Berta Mühlsteinová | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-028536 | „Hoj, Sokolíci, mužně v před!“ –
vždyť v hospodě budeme hned,
kde při hudbě je živo.
„A byť i cesta daleká:
to Sokolíka neleká“ –
vždyť je tam dobré pivo! | Sokolská píseň s nesokolskými dodatky. | František Ladislav Menhard | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-017709 | V podzimi chladné jsem se narodil,
kdy listí šumot tesklivě se nes’
a zřídlými táh’ stromy větru kvil,
a hoch můj v čas, kdy kvete modrý bez.
Jen měsíce šleh’ v kolébku mi svit,
a kolem mne se noci houpal stín,
jak všecko ve tmách měl by potopit –
v den plný slunce můj se zrodil syn.
A kraj byl smutný, když jsem prvně ... | V KVĚTNU 1901. | Antonín Klášterský | cs | 0 | iambic |
mpm-en-000526 | To all you ladies now at Bath,
And eke, ye beaux, to you,
With aching heart, and wat'ry eyes,
I bid my last adieu.
Farewell ye nymphs, who waters sip
Hot reeking from the pumps,
While music lends her friendly aid,
To cheer you from the dumps.
Farewell ye wits, who prating stand,
And criticise the fai... | Farewell to Bath | Lady Mary Wortley Montagu | en | 0 | iambic |
mpm-es-006772 | Sagrada fuente cuya linfa pura
ciñen franjas de trébol y verbena,
cuyo limpio raudal lánguido suena
bordando en perlas la feraz llanura
Nunca el granizo de la nieve oscura
empañe el brillo de tu faz serena,
ni en tu albo lecho de bullente arena
imprima lobo audaz la planta impura
Risueña fuente cuya linfa clara
de perl... | A una fuente | Federico Balart | es | 0 | iambic |
mpm-de-020143 | Lisette! wilt du wissen,
Warum mein wange denn so blasse farbe führt?
So darffst du nur die liebe fragen;
Denn diese wird dir sagen:
Daß das feuer, so den demant deiner hellen augen ziert,
Mein hertze schon durchaus verzehret,
Davon die asche mir itzt ins gesichte fähret. | Als sie ihn fragte: Warum er so
blaß wäre? | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-de-030694 | Wenn doch die Gedanken
Mir die Liebste brächten!
Dann wär's nicht am Tage
Dunkler als in Nächten.
Schnee liegt in den Wolken,
Kahl Holz in dem Garten,
Als ob die Gedanken
Alles mir erstarrten.
Wird der Schnee mal fallen,
Und die Wolken gehen,
Bleiben die Gedanken
Doch am Fenster stehen.
Wird das Baumholz grünen
Und der... | 1L: Wenn doch die Gedanken | Max Dauthendey | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-022533 | Číš je dolita, nuž, napijem se, brachu!
Nežli pozvedneš však ke rtům pohár plný,
ozdoby si všimni, jez se vine kolem:
pod klenbami stromů, lehce vrytých v křišťál,
divoká ta honba překotně se žene,
láje ohařů to, kýmsi uvolněná,
vyrazila z rána do polí a lesů,
nebezpečí větříc, jehož nikde není,
zburcována možná prvním... | SMEČKA | Jaroslav Kvapil | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-006011 | Breve y triste en la tierra fue tu vida:
sentimiento exquisito te mataba
inspirando tu genio; y tu alma
estaba
de tu cuerpo en la cárcel oprimida
La cárcel rota en juventud florida,
espiraste en tu Abril la muerte,
esclava
de su envidia, tu genio ya apagaba,
pero tu Gloria, le ... | A Bellini | Jacinto Labaila | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-067399 | Já koráb veliký chci zbudovati směle,
pevný, jak z dubů hrad. Na pyšné přídy čele,
nad klounem, jenž jak meč by vln se proťal svárem,
já lva si zlatého vyřeži, s mocným spárem –
a stožár mohutný kde pne se mraků krovem,
já vztyčím vlajku hvězd na poli blankytovém – –
Mé plachty bělostné, zář slunce jimiž svítá,
jak orl... | EPILOG. (II.) | Karel Dewetter | cs | 2 | polymetric |
mpm-de-064023 | Als nach Japon weit entlegen,
Xaver dachte, Gottes Mann,
Alle waren ihm entgegen,
Fielen ihn mit Worten an,
Wind und Wetter, Meer und Wellen,
Mahlten seinen Augen dar,
Redten viel von Ungefällen,
Von Gewitter und Gefahr.
»schweiget, schweiget von Gewitter,
Ach, von Winden schweiget still:
Nie, noch wahrer Held, noch Ri... | Xaver | Ludwig Achim von Arnim | de | 1 | trochaic |
mpm-de-053043 | Hjer liegt die jungferschafft. Dieweil sie nichts gewesen,
So kan man auch allhier von ihr nichts weiter lesen. | Der jungferschafft. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-cs-019567 | Onny kraje, kde sem s neprospěchem
Pokoj sardce prohrál s nadějí,
Všudy před mou cestou kráčejí,
Domy, veršky i s luk jejich dechem;
Besídka i zřídlo pod ořechem,
Zahrádka, kde kvítky pyšnějí,
Chrám i věže ode veřejí
K hálce krytá břečtany a mechem:
Než i truchlé zámků oněch rumy,
Na nichž Kazislavů vyryly
Věčný sobě n... | 272. Onny kraje, kde sem s neprospěchem | Jan Kollár | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-026611 | Je jisto, pro hruď patrioty není
krasšího citu, nežli vlast svou vidět
nad všecky jiné země povznesenou. –
Je pravda, můžem skutečně být hrdi.
A bitva byla to, jež rovných sobě
v dějinách lidstva jistě marně hledá.
A to se dalo čekat: svatý oheň
francouzských duší proti soldatesce,
jež za něco se bije, o čem neví –
Fra... | VLASTENCI I. | Josef Svatopluk Machar | cs | 0 | iambic |
mpm-en-001232 | Not yet will those measureless fields be green again
Where only yesterday the wild sweet blood of wonderful youth was shed;
There is a grave whose earth must hold too long, too deep a stain,
Though for ever over it we may speak as proudly as we may tread.
But here, where the watchers by lonely hearths from the thru... | The Cenotaph | Charlotte Mew | en | 2 | polymetric |
mpm-de-005876 | Wie lieblicher Klang!
O Lerche! dein Sang,
Er hebt sich, er schwingt sich in Wonne.
Du nimmst mich von hier,
Ich singe mit dir,
Wir steigen durch Wolken zur Sonne.
O Lerche! du neigst
Dich nieder, du schweigst,
Du sinkst in die blühenden Auen.
Ich schweige zumal
Und sinke zuthal,
Ach! tief in Moder und Grauen. | Lied des Gefangenen . | Ludwig Uhland | de | 0 | iambic |
mpm-de-032116 | Wenn das Glück, die leichte Dirne,
Launisch dir den Rücken kehrt,
Hebe doppelt kühn die Stirne,
Gürte doppelt fest das Schwert.
Rasch verwelkt ein Kranz aus Zweigen,
Die du spielend dir gewannst;
In der Not erst magst du zeigen,
Wer du bist, und was du kannst. | 32. | Emanuel Geibel | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-014089 | Jak vadne růže v podletí,
když ptáče k jihu odletí;
jak s nocí den se snoubívá,
když zbožné „Ave“ doznívá;
jak bledne z jitra hvězdička
před jasnou září sluníčka:
tak zvolna, tiše, velebně
se přibliž, smrti, časem mně;
tak zašum mi svou perutí
při posledním mém vzdechnutí! | Přání. | Jan Ježek | cs | 0 | iambic |
mpm-es-007842 | Silencio impuso, y le escuchó la Europa;
habló, y su voz fue estruendo de cañones;
marchó, y de sus infantes y bridones
cubrió la tierra innumerable tropa.
Lánzase, nuevo Atila, que galopa
sobre cetros y ruinas de naciones,
y es su lecho, en mitad de su legiones,
la púrpura imperial con que se arropa.
Su madre fue la e... | Napoleón | Antonio Ros de Olano | es | 0 | iambic |
mpm-en-001255 | You come to fetch me from my work to-night
When supper's on the table, and we'll see
If I can leave off burying the white
Soft petals fallen from the apple tree.
(Soft petals, yes, but not so barren quite,
Mingled with these, smooth bean and wrinkled pea;)
And go along with you ere you lose sight
Of what you cam... | Putting in the Seed | Robert Frost | en | 0 | iambic |
mpm-es-002090 | ¿No basta, ingratos dioses, que esa lumbre
con resplandor cobarde abrigue aquellas
altas cenizas, sin que ardiendo en ellas
de vuestra ira esté la pesadumbre?
¿Por qué al grande Pompeyo la costumbre
aun del morir negáis? En mis querellas
no se encendieron más esas centellas,
que sólo son de un gran rigor vislumbre.
No ... | - XXXVI - Sentimiento de Cornelia, imaginándose a vista de la escasa lumbre en que Pompeyo ardía | Trillo y Figueroa | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-046638 | Buď žehnána mých ňader každým dechem dnes i zítra!
Buď žehnána myšlénky bouřným spěchem dnes i zítra!
Tys rajský pták, jenž zpívá v srdci mém,
má celá poesie tvým je echem dnes i zítra!
Buď žehnána úsměvu lahodou
a štěstím, lásky plesem, slzou, vzdechem dnes i zítra!
Šperk písní na tvůj úsměv navlíkám,
před střelou han... | Své ženě. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-es-007753 | Por algún accidente no pensado
suele quebrarse un vaso cristalino;
trátase de soldar con barniz fino
y lógrase por fin verle pegado;
pero por más que apure su cuidado
el ingenio más raro y peregrino,
dejarlo sin señal es desatino,
siempre quedan señales de quebrado
Así es una amistad que mucho dura:
Quiébrase la amista... | El amor reconciliado | Manuel María Pérez | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-045197 | Tak vše nám prospívá i umění i věda,
a přece, Bůh to ví, to pravý úkoj nedá,
je těžko mysliti, je těžko zápasiti,
a ještě hůře jest, chtít v taký úhor síti.
Tu zamyslím se vždy a ptám se: Bože, k čemu
ten rázný povzlet je k azuru hvězdnatému,
ten cit jen pro krásu, to chtění velkolepé,
když všecko tady spí a všecko je ... | Všední stesk. | Jaroslav Vrchlický | cs | 2 | polymetric |
mpm-cs-001718 | Na tom našem dvoře
vítr s krutou zlostí
lípou sem tam klátí
co hřích nevinností.
Ubožátko lípa
k vzdoru nemá síly,
bez ustání slyšeť
smutné její kvíly.
Úpěnlivě volá:
„Běda! běda! běda!
Vítr krutokrutý
pokoje mi nedá.“ –
Tak i zápasící
srdce volá: „Běda,
mně, ach, lásky hoře
nikdy klidu nedá!“ | 14. Na tom našem dvoře | Jan Šrámek | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-059047 | Ueber die verguld'ten Zinnen
Trat der Monden eben vor,
Holla ho! ist niemand drinnen?
Fest verriegelt ist das Thor.
Wer will in der Nacht mich weisen,
Von des Vaters Hof und Haus!
Mit dem Schwerdt hau' ich die Eisen,
Und das Thor springt rasselnd auf. | Heimkehr .
1810. | Joseph von Eichendorff | de | 1 | trochaic |
mpm-es-005194 | Te admiro, ¡oh mar!, si la movible arena
besas rendida al pie de tu muralla,
o si bramas furioso cuando estalla
la ronca tempestad que al mundo atruena
¡Cuán majestuosa y grande si serena!
¡Cuán terrible si agitas en batalla,
pugnando por romper la eterna valla,
con cólera de esclavo tu cadena!
Tienes, mar, como el cie... | El mar | Rafael María Baralt | es | 2 | polymetric |
mpm-en-000631 | Scorn not the Sonnet; Critic, you have frowned,
Mindless of its just honours; with this key
Shakespeare unlocked his heart; the melody
Of this small lute gave ease to Petrarch's wound;
A thousand times this pipe did Tasso sound;
With it Camöens soothed an exile's grief;
The Sonnet glittered a gay myrtle leaf
Amid the c... | Scorn not the Sonnet | William Wordsworth | en | 0 | iambic |
mpm-cs-002722 | Ty, jenž vzešla’s z nadehvězdné vlasti
dcero světla, původe všech slastí,
ty, jenž stavíš v srdcích z rajských citů
jasné chrámy – trůny – blahobytu –
božská, velebná dvou duší pásko:
zaplesej lásko!
Zaplesej dnes – slastném v opojení
slunko vzchází – vstaň ze svého snění:
slunko vzchází – jitřenka již září,
záříc blíž... | Poslání. | Václav Antonín Crha | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-018270 | Am Rheine schweb' ich her und hin
Und such' den Frühling auf
So schwer mein Herz, so leicht mein Sinn
Wer wiegt sie beide auf.
Die Berge drängen sich heran,
Und lauschen meinem Sang,
Sirenen schwimmen um den Kahn,
Mir folget Echoklang.
O halle nicht, du Widerhall,
O Berge kehrt zurück,
Gefangen liegt so eng und bang
Im... | [am Rheine schweb' ich her und hin] | Clemens Brentano | de | 0 | iambic |
mpm-cs-065196 | Když nemohu Ti více již
šeptati naděje zkazku,
stavím Ti k Tvojí mohyle
stráž věrnou, věčnou svou lásku.
Když nemohu Tě obejmout,
jak srdce moje žádá,
na hrob Ti kladu pomněnky,
měla’s je vždycky tak ráda.
Volání k Tobě ztrácí se...
hrob Tvůj vstříc zeje mi hluše,
milenko, pomník Ti vystavím
z citlivých vzpomínek duše! | III. Když nemohu Ti více již | Julius Brabec | cs | 2 | polymetric |
mpm-de-061578 | »wie konnt' ich das tun, wie konnt' ich
So hört man nicht auf, sich anzuklagen,
Bei jeder Dummheit, bei jedem Verlieren
Heißt es: »Das soll dir nicht wieder passieren.«
Irrtum! Heut traf es bloß Kunzen und Hinzen,
Morgen trifft es schon ganze Provinzen,
Am dritten Tag ganze Konfessionen,
Oder die »Rassen, die zwischen ... | Aber es bleibt auf dem alten Fleck | Theodor Fontane | de | 0 | iambic |
mpm-en-000638 | At the corner of Wood Street, when daylight appears,
Hangs a Thrush that sings loud, it has sung for three years:
Poor Susan has passed by the spot, and has heard
In the silence of morning the song of the Bird.
'Tis a note of enchantment; what ails her? She sees
A mountain ascending, a vision of trees;
Bright volumes ... | The Reverie of Poor Susan | William Wordsworth | en | 2 | polymetric |
mpm-de-008722 | Hätt' ich einen Mutterpfennig
Notabene, nicht zu klein;
Ein paar Flaschen leicht gewänn' ich,
Notabene, voll von Wein.
Fröhlich blieb' ich dann und wach,
Notabene, bis zum Tag.
Fröhlich blieb' ich wohl noch morgen,
Notabene, bei dem Wein;
Wollte mir der Kellner borgen,
Notabene, sonder Schein.
Wer so fortblieb' ewiglic... | 63. Trinklied | Johann Heinrich Voß | de | 2 | polymetric |
mpm-es-004512 | ¿Qué buscas, incansable pensamiento,
bárbaro, qué me quieres? ¿qué me incitas?
¿por qué la vida sin razón me quitas?
donde volando, aun note quiere el viento.
Detén el vagoroso movimiento,
que la muerte de entrambos solicitas;
déjame descansar, y no permitas
tan triste fin a tan glorioso intento.
No hay pensamiento, si... | - - Acto II, FEDERICO De El conde Fernán González | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-063670 | Ein Fürst ließ seinem Sohn verfertigen ein Schild,
Vier Felder von Azur, in jedem Feld ein Bild.
Und jedem Sinnbild war ein Sinnspruch beigegeben,
Doch rings ums Ganze stand: Nach diesem sollst du leben.
Im ersten Felde war ein Hirsch von Gold, dazu
Die Schrift von Diamant: die Götter fürchte du.
Im andern Feld ein Sto... | 76. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-cs-052990 | V tentoc, když se vládce blíží,
na prsou lid ruce skříží,
jinde, jako blízko kdes,
strká prý je – do kapes... | Významný pohyb. | Emanuel Züngel | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-058986 | Postup věcí nyní na Balkáně
nezvratný mi věru důkaz dal,
že nic nepomáhá pomázání Páně,
lumpem že být může také král. | K vystoupení Bulharska. | Ferdinand Písecký | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-042323 | Und von dem Helden-Streiten
Erklang manch kühnes Lied,
Das noch in nächt'gen Zeiten
Den stillen Bau durchzieht. | Ii . | Joseph von Eichendorff | de | 0 | iambic |
mpm-es-007870 | Se alegra el aire, llena de belleza
brilla en la sombra luz esplendorosa,
llegaste tú por fin, en toda cosa
hace huir tu presencia la tristeza.
Canta en la fronda el ruiseñor parlero,
murmura mil canciones en la brisa,
huye mi vista el llanto lastimero
y recobran mis labios la sonrisa;
late mi corazón, lloran mis ojos,... | Se alegra el aire | María Luisa Milanés | es | 2 | polymetric |
mpm-es-003811 | Dejadme en paz, ¡oh duros pensamientos!
Basteos el daño y la vergüenza hecha.
Si todo lo he pasado, ¿qué aprovecha
inventar sobre mí nuevos tormentos?
Natura en mí perdió sus movimientos;
el alma ya a los pies del dolor se echa;
tiene por bien en regla tan estrecha,
a tantos casos tantos sufrimientos.
Amor, fortuna y m... | - XIII - | Juan Boscan | es | 0 | iambic |
mpm-cs-051601 | Jak přísahá tak mnohý svatě,
že milce hvězdy s nebe snese,
a ona zatím v stkvělém plese
je raděj vidí na kabátě! | Ples důstojnický. | Hugo Václav Wunsch | cs | 0 | iambic |
mpm-de-010865 | Seh' täglich ich mit seltnen Herzensgaben
Und mit der reichsten Fülle der Empfindung
So hohe Geistesklarheit in Verbindung,
An Ihrem Umgang Geist und Herz zu laben,
Nach Leiden, die oft schwer gedrückt Sie haben,
Noch Ihre männlich starke Überwindung,
Erhabner Seelen einzig echte Kündung,
Nur in dem eignen Busen still ... | Sonett dem 23. August 1815 geweiht | Clemens Brentano | de | 0 | iambic |
mpm-de-019630 | Der graue Tag
Legt seine Wolken an meine Brust,
Mein Herz steht leer.
Mein Herz ist dunkel und wolkenschwer,
Ich habe so lange nicht mehr geküßt,
Ich küsse so gerne.
Lippe und Seele warten auf dich,
Du Herz der Ferne. | [der graue Tag] | Max Dauthendey | de | 0 | iambic |
mpm-de-023810 | Umtönte mich der wilde Lärm der Schlacht,
Dann sah ich dich an meiner Seite stehen;
Du hast mit mir auf wald'gen Bergeshöhen,
Dem Feinde nah, bei nächt'ger Gluth gewacht.
Und lockte mich des Lenzes blüh'nde Pracht,
Der reife Herbst, durch Berg und Thal zu gehen,
Stets hab' ich nur dein holdes Bild gesehen,
Dein hab' ic... | 1L: Umtönte mich der wilde Lärm der Schlacht, | Ernst Schulze | de | 0 | iambic |
mpm-de-047031 | Nicht Großes nur ist groß, nicht Kleines nur ist klein;
Nicht die Gestalt ist es, nur der Gedank' allein. | 144. | Friedrich Rückert | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-045182 | Ach, ano! Pamatuji jako dnes,
v řek rámci k tobě, zamlžený zvone,
se děcka vzruch a první povzlet nes’;
v těch sladkých citech posud mysl tone.
Tvůj význam tenkrát nepochopil hoch,
„Řip!“ jenom „Řip!“cos zvonilo mu v sluchu,
a tak se vydal – právě kvetl hloh
a skřivan zpíval v jarním, čistém vzduchu –
na první pouť, až... | Tři návštěvy na Řipu.*) | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-020786 | Hle, mapa Čech! I blbý zrak by pojal
ten lepý útvar z umné ruky boží!
Ten celek, k sobě stvořený, by dojal
i mrhače, jenž prodejné jen zboží
zří v půdě otců dědičné, již trhá
kus po kuse, až celou bídně zmrhá.
To hrazení, jež dokola se věží,
tak věkověčné, věčně nevývratné,
jak bohů přikázání zjevno leží,
nám od věčnos... | PÍSEŇ PRO DNES. | Eliška Krásnohorská | cs | 0 | iambic |
mpm-de-001691 | Was an dem Manne sey, weist seiner Augen Schein,
Sein Amt, ein Beutel Geld und dann ein Becher Wein. | 80. | Friedrich von Logau | de | 0 | iambic |
mpm-de-063562 | Ich lieb' dich nicht, so wie ich liebte
Ein andres Mädchen, wahr und treu,
Ich lieb' dich mit zerstörungssüchtiger
Wahnwitzig wilder Raserei.
Ich lieb' dich, wie der Tod das Leben,
Der Blitz den Baum, den er zerstiebt,
Ich liebe dich, so wie der Teufel
Die unschuldsvollen Seelen liebt.
Nur einmal möcht' ich dich umarme... | 3. | Hermann Löns | de | 0 | iambic |
mpm-cs-018281 | V tom šerém našem dómě, kde krok zní, vane chlad,
svých ve hlubokých hrobkách spí našich králů řad,
ať měsíc oknem vpadne, ať zlatou září den,
už na sta dlouhých věků spí nerušený sen.
Však jednou – je to dávno – už přes dvě stě to let,
se zachvěl ten řad králů, v svém loži zdvih’ se bled
a naslouchal, jak náhle zněl z... | PRAŽSKÁ LEGENDA. | Antonín Klášterský | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-044558 | Starý rok své vetché kosti
složil do hrobu;
nuže zjev svou, nový hosti,
hezčí podobu!
Nechať o tvém žezlu mladém
všecko okřeje;
zvláště pak, jež my v tě kladem,
vyplň naděje!
Co nám mileného zbylo,
to nám zachovej;
a co by nás kormoutilo,
tomu výhost dej.
Nad rodiči mými všady
ochranný měj štít,
a jim onačejší tady
zři... | 19. Starý rok své vetché kosti | Josef Uhlíř | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-006893 | Ach vy stepi zelené,
Nepřehledné, tajemné,
Posavad jste, jak jste byly,
Prsem matky kojené.
Ale ve vás mohyly
Ó jak ty se zmnožily –
A kozáci starodávní
Docela se ztratili.
Slunce klesá, vstává zas,
Nevrátí se dávný čas –
Po stepi se ach rozlíhá
Žežhulčin truchlící hlas.
Kůň po stepi uhání –
Pod travou ach jezdec spí,
... | Stepi. | Vincenc Furch | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-001838 | Hermosas ninfas, que en el rio metidas
contentas habitáis en las moradas
de relucientes piedras fabricadas
y en columnas de vidrio sostenidas;
agora estéis labrando embebecidas
o tejiendo las telas delicadas;
agora unas con otras apartadas,
contándoos los amores y las vidas;
dejad un rato la labor, alzando
vuestras rub... | -XI- | Garcilaso de La Vega | es | 0 | iambic |
mpm-en-001418 | Three students once tarried over the Rhine,
And into Frau Wirthin’s turned to dine.
“Say, hostess, have you good beer and wine?
And where is that pretty daughter of thine?”
“My beer and wine is fresh and clear.
My daughter lies on her funeral bier.”
They softly tipped into the room;
She lay there in the silent gloom... | From the German of Uhland | Ludwig Uhland | en | 0 | iambic |
mpm-cs-046123 | „Zas ritornelly?“ – divíš se, mé dítě!
Mně milé jsou, což nevíš, jejich hudbou
že poprv řek jsem, kterak miluji tě? | „Zas ritornelly?“ – divíš se, mé dítě! | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-060122 | Do moří neznámých a širých
já z neznámého pluji kraje,
na stěžních lodě prázdných, širých,
si vlájka Žití mého vlaje.
Do vlnek smaragdových, jasných
hruď bílou vráží albatros,
ve zpěvech námořníků drsných,
tklivého vloženo přec cos.
Ve hloubku moře azur ztápí
svůj jasně modrý, snivý hled,
co loď úskalím vln dál kvapí,
... | VLAJKA ŽIVOTA. | Adolf Brabec | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-050046 | Ó viz ty stráně, viz ty lesy!
šik jeřábů, jenž táhne v jih!
Zajásej v citů sporé směsi
a v nových ožij nadějích!
Sni za dne v lesů tklivé šeři,
čti v noci z hvězdných nebes run,
a duch, jenž křídlem věčnost měří,
nám zahlaholí z tvojich strun!
Tu poznáš, kam tvá vkročí noha,
že všecko jednou žije láskou,
že příroda jes... | DĚDICOVÉ SV. GRALA (X.) | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-de-065046 | Die Blätter, die so fest jüngst saßen an den Stielen,
Ich dachte daß sie nicht vor einem Monat fielen.
Frisch, hofft' ich, sollten sie tief in den Winter dauern;
Auf einmal rieseln sie herab in bangen Schauern.
Kein Sturm hat sie geknickt, kein Frost hat sie verletzt;
Was hat sich in der Luft, im Baumsaft was zersetzt?... | 65. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-es-002813 | A ti me vuelvo, gran Señor, que alzaste
a costa de tu sangre y de tu vida
la miseria de Adán, primer caída,
y adonde él nos perdió tu nos cobraste;
a ti, pastor bendito, que buscaste
de las cien ovejuelas la perdida,
y, hallándose del lobo perseguida
sobre tus hombros santos te la echaste;
a ti me vuelvo en mi aflicció... | De La Gran Sultana doña Catalina de Oviedo, Primera jornada, SULTANA | Cervantes | es | 0 | iambic |
mpm-es-005071 | Piedra, que serás polvo deleznable,
pues todo al paso de los años muere,
mi pensamiento en su amargura
quiere
fundirse en lo que guardas implacable
Alcanza en lo infinito y no le
es dable
darse a la muerte si el dolor le hiere,
que el pensamiento en su
amargura a... | Soneto escrito para ser grabado en la tumba de mi | Rosario de Acuña | es | 0 | iambic |
mpm-es-003510 | Llegaste a España atravesando mares
adonde el Cielo tu mansión destina,
y con Sal de Apostólica Doctrina
le diste a su redil muchos millares.
Santificaste a Dios, Aras, y Altares,
siendo del Genuino rayo, y ruina,
y en su sagrada, y próvida Oficina
muchas piedras labraste singulares.
Te vio en campaña el pérfido Pagano... | - XLIV - Al apóstol Santiago, patrón de España | Joseph de Litala y Castelvi | es | 2 | polymetric |
mpm-es-006888 | Me parecen tus pies, cuando diviso
que la falda traspasan y bordean,
dos niños que traviesos juguetean
en el mismo dintel del Paraíso
Quiso el amor y mi fortuna quiso
que ellos el fiel de mi esperanza sean;
si aparecen, de pronto me recrean;
cuando se van, me afligen de improviso
¡Oh, pies idolatrados; yo os imploro!
Y... | A unos pies | Adelardo López de Ayala | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-037753 | Píseň, druzi, panenky,
dobré pivo k tomu,
dnes už sotva od sklenky
dostanu se domů!
Daleká ta cesta jest,
plna bláta, louží,
a já nevím, na mou čest,
kdo tam po mně touží.
Pijme, pějme, kozel vem!
trampoty a dluhy,
dnes jsme živi, zítra mřem’,
nač dbát o den druhý!
Sude, tvoje vládne moc!
Vše jde se mnou rejdem.
Rozume... | Bratr z mokré čtvrti. | Ladislav Quis | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-027678 | Mit jenen nicht, die mich umgeben,
Verbring' ich diesen Rest von Leben,
Nein! mit der Heimgegang'nen Schaar.
Mit ihnen, die in fernen Tagen
Mich sah'n in meiner Blüte ragen,
Und deren Zeit die meine war!
Beim Fest, im dicht gedrängten Saale,
Im stillen Wald beim Mondesstrahle
Verfolg' ich träumend ihre Spur;
Und hier w... | 1L: Mit jenen nicht, die mich umgeben, | Betty Paoli | de | 0 | iambic |
mpm-cs-058929 | Humanito, bědná lásko naše!
Stvořili jsme tebe, svoji pýchu,
v krásných chvílích naivity bílé
a pak lichotili jsme si v tichu,
shlížíce se šťastni ve svém díle.
Čestné místo jsme ti vykázali
v středu svojich lásek, ideálů.
O své lásce k tobě mluvili jsme, psali,
lásku svou ti vyznal i ret králů.
Humanito, bědná lásko n... | Humanitě. | Ferdinand Písecký | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-013770 | Wir haben, spricht der Herr, der Erde Schmuck bereitet,
Damit daran geprüft sei, wer durch's Leben schreitet.
Wer nach dem Schmucke hascht und sich darin verfängt,
Gelangt zum Himmel nicht, weil er am Ird'schen hängt.
Doch wer mit Füßen tritt den Schmuck und ihn verachtet,
Hat höhern Sinn, nur daß er zu gewaltsam trach... | 41. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-cs-038652 | Stála jabloň na stráni
jako živé usmání,
panna k svatbě uchystaná,
bílým kvítím zasypaná.
Přišel člověk hladový,
hleděl na strom májový:
Zemi jíš a piješ vodu,
v slunci koupáš se – dej plodů!
Kdo chce sladké plody nést,
musí napřed plát a kvést,
zemi jíst a vodu pívat,
do slunka se přiodívat.
Poshověj mi, člověče,
až m... | PÍSEŇ JABLONĚ. | Karel Dostál-Lutinov | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-049723 | Warest du nicht die Armide,
Die den wackern Reinhold zwang?
Tönte dir nicht der Ovide,
Nicht der Gleime Liebessang?
Legtest du in Rosenbande
Nicht des Zephyrs Wankelmut?
Stiegst du nicht an Cyprus Strande
Wonnenschauernd aus der Flut?
Ein auch dir bekannter Kleiner,
Schön wie du und wohl gelaunt,
Hat mir längst ins Ohr... | Immer Sie | Heinrich Christian Boie | de | 1 | trochaic |
mpm-es-001407 | Quien de disimular ignora el arte,
ni amar pretenda, ni reinar espere;
pues más trofeos desarmado adquiere
con maña el tiempo, que con fuerzas Marte.
Y el cielo atento con la industria parte,
el bien, que ciega la violencia quiere;
y cuanto más en le furor creciere,
la busca más en escondida parte.
Quien calla, encubre... | - LXVIII - | Fcode Borja | es | 0 | iambic |
mpm-cs-050588 | Jak do řeky své chmurné zlato hází,
až ze dna její vstává fantasticky,
jak po tabulích oken všech se plazí,
mne rozladí v své teskné slávě vždycky.
Ruch města tiše kolébá se pod ním,
jen ztlumeně sluch rozeznat jej může,
a po řece v dál na zrcadle vodním
viz rozházené smutné jeho růže.
Den skonává a smrt svou halí tmam... | KRVAVÝ ZÁPAD. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-043059 | Kdo si dělá žerty z lásky,
Ten se nesmí s Milkem dát
Do žertu i žádné sázky,
Aniž smí s ním někde stát.
Mnohý, an se raněnému
Jeho střelkou rouhával,
Sám se ranit nechal jemu,
Když do žertu s ním se dal.
Jiný, an se v světa hluku
Vřelé lásce mnohých smál,
Sám vkul pouto na svou ruku,
Když jen chvílku s Milkem stál.
Kdo... | VI. Boj s Milkem. | Josef Tichý | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-003245 | ¡Oh volador dichoso que volaste
por la región del aire a la del fuego,
y en esfera de luz quedando ciego
alas, vida y volar sacrificaste!
Y como en las de Amor te levantaste,
tu fin incauto fue el piadoso luego
que te dio libertad, pero tú luego
más con el verte libre te enredaste.
Efectos de razón, que aquellos brazos... | - LIII - | Juan de Tassis y Peralta | es | 2 | polymetric |
mpm-es-003277 | De este antiguo ciprés, que en Menfis pudo,
verde obelisco, aguja ser famosa,
mi fortuna elección hace forzosa,
no menos por funesto que por mudo.
El tronco animará metal agudo,
que, informando corteza misteriosa,
oráculo será de voz quejosa,
vaticinante en mi carácter rudo.
Quejas, seguras ya por no escuchadas,
aunque... | - CXIV - | Juan de Tassis y Peralta | es | 0 | iambic |
mpm-de-025685 | Sie braucht der Ammen Kunst, singt beider Kinder Ohr
Ein süsses Liedchen vor.
Dies Liedchen lockt den Schlaf, er kömmt, und beide Brüder
Verschliessen schon die Augenlieder. | Andre Abhandlung.
Von den Liedern, die gewissen Handthierungen eigen waren,
oder bey gewissen Gelegenheiten gebraucht wurden. | Friedrich von Hagedorn | de | 0 | iambic |
mpm-de-039164 | Nehmt ihr Prinzen als Admirale,
Habt des ihr wenig Frucht und Lohn;
Die Herren wählen ihre Ideale
Zumeist aus Campes Robinson. | 1L: Nehmt ihr Prinzen als Admirale, | Franz Grillparzer | de | 0 | iambic |
mpm-cs-036636 | Vranky mé, vranky grošovaté,
proč hřívou třesete?
Děvče mé, děvče, děvče zlaté,
proč má být nechcete?
Pohladím vranky, jako pěny
hned cvrnknou podkovou,
aťsi jsem synek opuštěný
s chaloupkou dochovou.
Pohladím děvče po vrkoči
a hubičku mu dám,
jen má-li ono věrné oči,
ty, které já rád mám.
Chalupa v slunci samé zlato,
... | X. Otázka. | František Serafínský Procházka | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-015373 | Všem se Bůh najíti nedá,
jenom tomu, kdo jej hledá. | 538 | Josef Vlastimil Kamarýt | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-031628 | Prinz, um den Sohn Ulyssens groß zu bilden,
Stieg Pallas einst von des Olymps Gefilden;
Doch damals war sie braun und alt,
Verhüllt in Mentors ernste Miene.
Bey dir behielt sie ganz die göttliche Gestalt,
Und gab sich blos den Namen Caroline. | 1L: Prinz, um den Sohn Ulyssens groß zu bilden, | Gottlieb Konrad Pfeffel | de | 0 | iambic |
mpm-en-000085 | Marullus speaks to two rejoicing Commoners
Wherefore rejoice? What conquest brings he home?
What tributaries follow him to Rome,
To grace in captive bonds his chariot-wheels?
You blocks, you stones, you worse than senseless things!
O you hard hearts, you cruel men of Rome,
Knew you not Pompey? Many a time and oft
Have... | Julius Caesar, Act I, Scene I [Wherefore rejoice?] | William Shakespeare | en | 0 | iambic |
mpm-cs-018172 | V měsíčním světle chvějí se, chvějí
sněhově bílé lilije,
jak na dívčím když obličeji
se snivá záře rozlije.
Čistoty dětí, lásky světic
a bílá záře panenství,
kdy tiché snění, hlavou letíc,
jen křídlem duši rozechví.
A ty spí na svém čistém loži
a rozpuštěný mají vlas,
pod krásnou hlavu ruce složí
a skloní hedváb dlouhý... | LILIJE. | Antonín Klášterský | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-025661 | Čas odstoupit, neb Tiberius čeká.
Smrt stahne s ramen rukou necitelnou
nádherný, zlatem lemovaný purpur,
studené tělo herce plamen stráví,
a nezbude, než jmeno, pouhé jmeno.
Snad potlesk zazní dlaní několika
– ne herci tak, neb herec protiven byl,
ne jeho hře, neb trvala jim dlouho –
však radosti to bude výron pouze,
ž... | STÁŘÍ AUGUSTOVO | Josef Svatopluk Machar | cs | 0 | iambic |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.